- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 4. září 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Smlouva o výkonu funkce pro majitele, jednatele a společníka s. r. o. v jedné osobě
- Placení zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance s. r. o.
Založila jsem si s. r. o. , jsem majitelka, jednatelka i společník v jednom. Chtěla bych se zeptat, zda je možné udělat si smlouvu o výkonu funkce na moji osobu a pobírat měsíčně odměnu (cca minimální mzda) za výkon funkce jednatele? A nebo se musím nechat ve své firmě zaměstnat a platit zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele a i za zaměstnance? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě je možné uzavřít mezi Vámi jako jednatelkou a společností smlouvu o výkonu funkce, nicméně i při uzavření této smlouvy bude za Vás nutné odvádět sociální a zdravotní pojištění, kdy se v této situaci na jednatele nahlíží jako na zaměstnance pro účely odvodů pojistného.
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Předání potvrzení o zaměstnání novému zaměstnavateli - je to povinnost?
- Povinnost předání potvrzení o zaměstnání novému zaměstnavateli
- Předání zápočtového listu novému zaměstnavateli - je to povinnost?
- Povinnost předání zápočtového listu novému zaměstnavateli
- Potvrzení o zaměstnání a zápočtový list - rozdíl
- Potvrzení o zaměstnání a posudek o pracovní činnosti - rozdíl
- Zápočtový list a posudek o pracovní činnosti - rozdíl
Prosím o informaci, zda je nějak legislativně zakotvena povinnost zaměstnance odevzdat při nástupu novému zaměstnavateli originál potvrzení o zaměstnání od předchozího zaměstnavatele, jak je to tak často vyžadováno. Může zaměstnavatel tímto podmiňovat nástup? Příp. prosím o odkaz na příslušný právní předpis. Velice děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaměstnání (které se v personální praxi zpravidla nazývá "zápočtový list") je upraveno v § 313 zákoníku práce.
Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm:
a/ údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
b/ druh konaných prací,
c/ dosaženou kvalifikaci,
d/ odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
e/ zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
f/ údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Pro doplnění pouze upozorňuji, že potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) není totéž, co posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek). Ten je upraven v § 314 zákoníku práce, je zaměstnavatelem vydáván pouze na žádost zaměstnance a zaměstnavatel v něm hodnotí práci zaměstnance, jeho kvalifikaci, schopnosti a další skutečnosti, které mají vztah k výkonu práce.
Neexistuje žádné ustanovení, které by zaměstnavatele nutilo vyžadovat od nově nastupujících zaměstnanců (či uchazečů o zaměstnání) předložení potvrzení o zaměstnání. Pokud tak tedy někteří zaměstnavatelé činí (resp. dokonce přijetí do zaměstnání podmiňují předložením potvrzení o zaměstnání od předchozího zaměstnavatele), děje se tak na základě jejich vlastního rozhodnutí.
Rozsah informací (resp. dokumentů), které jsou zaměstnavatelé oprávněni požadovat od uchazečů o zaměstnání, je omezen v § 30/2 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení platí, že zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
Je-li tedy uchazeč o zaměstnání schopen doložit veškeré informace, uvedené v potvrzení o zaměstnání, prostřednictvím jiných dokumentů, neměl by jeho eventuální budoucí zaměstnavatel trvat na předložení pouze potvrzení o zaměstnání.
Obdobně je každý zaměstnavatel omezen také v § 12/2 zákona o zaměstnanosti, dle něhož platí, že:
- zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem;
- na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.
Shora uvedené však nelze chápat tak, že by zaměstnavatelé vůbec nebyli oprávněni požadovat od uchazečů o zaměstnání předložení potvrzení o zaměstnání od jejich předchozích zaměstnavatelů. Například údaje o odpracovaných letech praxe, dosažené kvalifikaci apod. lze nejsnáze prokázat právě předložením potvrzení o zaměstnání.
To, že zaměstnavatelé jsou obecně oprávněni požadovat od uchazečů o zaměstnání předložení potvrzení o zaměstnání, se promítlo rovněž do judikatury Nejvyššího soudu, který konkrétně ve svém rozsudku ze dne 26.3.2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012, dospěl k závěru, že:
"Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nemá právní povinnost sjednat se zaměstnancem pracovní poměr … může důvodně předložením potvrzení o zaměstnání podmiňovat vznik pracovního poměru … postup zaměstnavatele, který odmítne uchazeče o zaměstnání zaměstnat v případě, že mu nepředloží potvrzení o zaměstnání, je v souladu se zákonem."
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Sdružení lidí - je nutné založit sdružení, spolek s členstvím?
- Společenský klub - právní status, povinnosti, účetnictví
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta společenskému klubu za výběr peněz na společenské akce
Chtěla bych se zeptat na právní informace ke klubu maminek. Náš klub maminek byl založen před 20 lety (1997), a to je již dlouhá doba, za kterou se již mohlo leccos změnit. Klub maminek nemá žádný statut (není neziskovou organizací apod). Prostory má klub zdarma zapůjčené od radnice. Vedoucí klubu je jedna z maminek, klub má pokladníka. Vedoucí klubu i jiné maminky pak připravují program pro děti. Maminky s dětmi se schází 1x týdně, platí se vstup 40 Kč/rodinu. V ceně je zahrnut nákup pomůcek a společná svačinka. Činnost maminek připravujících program i činnost pokladníka je bezplatná, bez nároku na odměnu, odměňuje se pouze maminka, která připraví svačinu (částka 40 Kč + příp. vstup do klubu zdarma) a maminka připravující program (vstup do klubu zdarma) - neplatí však pro drahé akce např. vstup do planetária.
Dotazy:
- zda je potřeba, aby klub maminek měl ze zákona nějaký nějaký statut (např. neziskovka)
- jaké povinnosti by to sebou přinášelo
- zda klub má povinnost vést nějakou formu účetnictví
- zda by klub nemohl být pokutovaný za to, že vybírá peníze na činnost
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste činnost chtěli formalizovat, pak by bylo nutné založit spolek dle občanského zákoníku, což představuje Vámi zmíněnou "neziskovou organizaci". Pro založení spolku by bylo nutné především zhotovit stanovy spolku. Následně spolek vzniká zápisem do spolkového rejstříku, který vede krajský soud dle sídla spolku. Spolek by pak musel vést účetnictví, byť pro spolky je umožněno jej vést ve zjednodušeném rozsahu.
Nicméně pokud zvládáte 20 let fungovat ve stávající podobě, domnívám se, že nebude nutné spolek zakládat. Vzhledem k tomu, že klub právně neexistuje (nejedná se o zmíněný spolek či jinou právnickou osobu), pak není nutné vést účetnictví a ze stejného důvodu by nemohl být rovněž pokutován, neboť není právním subjektem.
V zásadě zde probíhají smluvní vztahy pouze mezi jednotlivými členy klubu, nikoli mezi členy a klubem jako takovým.
____
OBCHOD-DAROVÁNÍ
- Podpis darovací smlouvy dementní osobou a napadení smlouvy
- Podpis darovací smlouvy duševně nezpůsobilou osobou a napadení smlouvy
- Podpis darovací smlouvy psychicky nemocnou a napadení smlouvy
- Napadení darovací smlouvy podepsané dementní osobou
- Napadení darovací smlouvy podepsané duševně nemocnou osobou
- Napadení darovací smlouvy podepsané psychicky nemocnou osobou
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Určovací žaloba na neplatnost darovací smlouvy podepsané duševně, psychicky nemocnou osobou
- Určovací žaloba na neplatnost kupní smlouvy duševně, psychicky nemocnou osobou
Otec přítele byl hospitalizován v nemocnici od 12.7.2016 a zemřel v ní dne 16.8.2016. Jeho vnuk jej dne 5.8.2016 navštívil v nemocnici, aby mu podepsal darovací smlouvu na byt, kde byla na této darovací smlouvě podepsaná i jeho stále žijící manželka (nechala si dát na tento byt věcné břemeno při podpisu darovací smlouvy - je v ní toto uvedeno). Mám kopie lékařských zpráv, kde dne 15.7.2016 byl jeho otec na psychiatrickém vyšetření, kdy jej chtěli převést do psychiatrické léčebny na základě kognitivní poruchy (stařecká demence) a depresivním stavům. Můj dotaz zní, zda se můžeme s vnukem, který tento byt neprávem a úmyslně nechal přepsat na sebe, ještě když přítelův otec žil, soudit, aby byt nebyl součástí dědictví a zda je šance vyhrání sporu? Děkuji. Milada.
ODPOVĚĎ:
Váš přítel má pochopitelný zájem na tom, aby byla platnost předmětné darovací smlouvy zpochybněna, tzn. aby bylo soudem určeno, že předmětná darovací smlouva je neplatná a byt se tudíž stává součástí pozůstalosti po otci Vašeho přítele a musí být vypořádán v rámci dědického řízení.
Za tímto účelem se může Váš přítel obrátit na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v jejímž rámci se bude domáhat, aby byla předmětná darovací smlouva soudem prohlášena za neplatnou.
Určovací žalobu může Váš přítel opřít o § 581 občanského zákoníku, dle něhož platí, že právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, je neplatné. Za duševní poruchu lze v tomto ohledu považovat jakýkoli duševní stav člověka, který mu znemožňuje řádně se rozhodovat či projevovat svou vůli (např. pochopit podstatu právního jednání), což by mohl být rovněž případ otce Vašeho přítele v okamžiku podpisu předmětné darovací smlouvy.
Neplatnost právního jednání dle shora zmíněného § 581 občanského zákoníku je tzv. absolutní neplatností, tzn. že účinky této neplatnosti působí proti každému a neplatností stižené právní jednání je neplatné od samého počátku (nahlíží se tedy na něj, jako by k němu nikdy nedošlo).
Vašemu příteli lze doporučit kontaktovat advokáta (který se zabývá oblastí občanského práva) :
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí může podat k soudu určovací žalobu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamační lhůta na nový bytový dům - kolik let?
- Náhrada škody - náklady na náhradní bydlení kvůli vodou vytopenému bytu
- Nemožnost bydlení v bytě (vytopení vodou) a náhrada nákladů za náhradní bydlení
- Náhradní bydlení kvůli havárii v domě a náharad nákladů za náhradní ubytování, bydlení
- Skrytá vada nemovitosti - definice, příklad
12/2017 jsme převzali nový suterénní byt a v 02/2017 podepsali kupní smlouvu s developerem. V 06/2017 bylo zjištěno cca měsíční zatékání prasklého vodovodního rozvodu na chodbě domu v suterénu. Náš byt je bohužel jako první v sousedství, stal se neobyvatelný, developer celou dobu spolupracuje, ale vysoušení by už chtěl ukončit jako že už je "vysušeno", budeme asi souhlasit. V kupní smlouvě máme podepsánu jednoduchou větu - 2 roky záruka na vše, není tam napsán postup při uplatňování reklamací apod.
Chtěli bychom při vyřízení této reklamace nějak uplatnit možnost 5 leté záruky na skryté vady dle NOZ. Je to v našem případě možné nebo máme 2 roky dle smlouvy a tečka? A druhý dotaz - mám nárok na uhrazení finančních nákladů, které mi vznikly při opuštění bytu? Děkuji, Vlasta.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné odlišovat Vaše nároky vyplývající z odpovědnosti za skryté vady a nároky z dvouleté záruky.
Zárukou se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Pokud tedy developer poskytl 2letou záruku, pak se toto vztahuje spíše na nově vzniklé vady v této době.
O skrytou vadu se pak jedná, pokud tato vada existovala již v době koupě nemovitosti, nicméně se projevila, resp. byla zjištěna později. S ohledem na výše uvedené tedy můžete určité reklamovat vady vzniklé ve lhůtě 2 let, jiné ve lhůtě 5 let.
Vzhledem k tomu, že k zatékání došlo až po koupi bytu, nepřichází v úvahu odpovědnost za skrytou vadu, ale naopak je nutné uplatnit nároky ze záruky, případně z odpovědnosti za škodu, která Vám vznikla v důsledku závady zaviněné developerem.
Rovněž bude možné po developerovi uplatňovat náklady vzniklé v důsledku opuštění bytu (tj. zejm. nájem za dobu, kdy jste byt nemohla užívat, náklady za stěhování apod.).
___
RODINA-REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ
- Zánik registrovaného partnerství - poplatek, náležitosti, přílohy
- Rozvod registrovaného partnerství - poplatek, náležitosti, přílohy
- Rozvod registrovaných partnerů - poplatek, náležitosti, přílohy
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení při bydlení bez nájemní smlouvy
Zánik registrovaného partnerství, obě s rozvodem souhlasíme, jak sepsat, co přiložit, kolik to stojí. Mám nárok na výživné, ale nechci ho, musím to tam také uvést? Byt - osobní vlastnictví mamky, bydlím tam já + 3 měsíční syn, nemám nájemní smlouvu, platím do fondu oprav + energie. Můžu i bez smlouvy žádat o příspěvek na bydlení? Kdyby mamka smlouvu napsala, za jakou částku při pronájmu nemusí odvádět daně. Může majitel bytu odhlásit nájemníka, který fyzicky v bytě nebydlí, ale sám není schopen si trvalý pobyt odhlásit? Moc děkuji za odpovědi, Soňa.
ODPOVĚĎ:
O zrušení partnerství rozhoduje soud na návrh jednoho z partnerů, přičemž žalobce musí prokázat, že partnerský vztah již fakticky netrvá. Tuto povinnost nemá, pokud se k návrhu připojí i druhý partner. Pokud se tedy dá očekávat, že se zrušením partnerství budete obě souhlasit, stačí, abyste se přímo do návrhu obě podepsaly, že se zrušením souhlasíte. Soudní poplatek se hradí 2000, -Kč a není třeba nic jiného dokládat. Pouze podat návrh a uhradit jej.
Majitel bytu může odhlásit nájemce, který v bytě nebydlí, a to za předpokladu, že se nájemce v bytě prokazatelně nezdržuje a nemá tam své věci. Odhlášení trvalého bydliště je správní řízení, takže bývá předvolán i nájemce, aby se k věci vyjádřil, pokud nespolupracuje, stačí výpovědi svědků nebo úřad provede místní šetření a pokud zjistí, že tam nájemce skutečně své věci nemá, tak jej odhlásí a přihlásí na adresu ohlašovny v daném městě.
K žádost o příspěvek na bydlení je nutné nájemní smlouvu doložit. Příjmy z pronájmu nejsou osvobozeny od daně při žádné minimální výši příjmu. Vaše matka by musela příjmy z pronájmu zahrnout do svého daňového přiznání. Pokud by je danila jako fyzická osoba, pak může uplatnit slevu na poplatníka, která činí téměř 25 tisíc ročně (2070 Kč měsíčně) a odečítá se z vypočtené daně. Záleží tedy na tom, zda a v jaké výši Vaše matka tuto slevu uplatní z jiných svých příjmů (ze zaměstnání) a jaká část tedy případně (zbude) i na odečet z daně z příjmů z pronájmu (ačkoli částka daně zahrnuje veškeré příjmy dohromady).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za znečištění domácnosti sousedem - vypouštění splodin amoniaku, močoviny
- Vypouštění splodin chemikálií, znečištění domácnosti a náhrada škody za vyčištění a desinfekci bytu, domu, nemovitosti
Soused mně znečistil vybavení domácnosti úmyslným vypouštěním emisí amoniaku a močoviny, škoda přes 5.000 Kč na vyčištění a dezinfekci domu.
Bylo podáno trestní oznámení a policie to odložila. Jde o trestný čin či přestupek? Mám nárok na náhradu škody, případně pojistné plnění? Děkuji Leoš.
ODPOVĚĎ:
V případě úmyslného poškození cizí věci, při kterém dojde ke vzniku škody nejméně 5.000,- Kč, přichází v úvahu trestný čin poškození cizí věci (ust. 228 trestního zákoníku), nicméně toto závisí na posouzení policie a také konkrétních okolnostech případu. V usnesení o odložení věci by měly být specifikovány důvody, proč k odložení došlo.
Nárok na náhradu škody můžete uplatnit i před civilním soudem – domáháte se žalobou. Zda máte nárok na pojistné plnění, záleží na tom, jakou pojistnou smlouvu a pro jaká rizika máte uzavřenou – zde je nezbytné prostudovat pojistnou smlouvu a v případě, že toto je kryto pojistkou, řídit se pokyny uvedenými ve smlouvě pro získání plnění.
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Affiliate spolupráce - smlouva, typ smlouvy mezi subjekty
- "Dohazování zákazníků" - smlouva, typ smlouvy mezi subjekty
Mám webinář, který stojí 990 Kč. Několik lidí zaplatilo a všem se webinář líbil. Těm co už viděli můj webinář a mají zájem si přivydělat nějaké peníze jsem dal nabídku, která zní asi takto: každý kdo viděl webinář si může začít přivydělávat tím, že bude sdílet moje informace a bude na webinář přinášet nové zájemce a zákazníky o webinář. Za každého člověka, kterému doporučí můj webinář dostane 200 Kč, ale až po té co nový zákazník zaplatí. Jestliže člověk, který už viděl můj webinář a chce si přivydělat tímto způsobem, tak bych takovému člověku rád posílal peníze. Takový člověk mi dělá reklamu a přináší mi nové zákazníky, proto bych se chtěl s takovým člověkem dělit o peníze. Chci ho vyplácet jednorázově každý měsíc, ale ne hodinovou sazbou, ale úkolově (podle toho kolik nových zákazníků přivede na webinář). Jenže nevím jakou mám udělat smlouvu s tím člověkem, který bude chtít přinášet nové zákazníky, proto abych mu mohl posílat peníze. Nechci takového člověka zaměstnávat a nebo s ním mít nějakou jinou složitou smlouvu. Děkuju za přečtení.
ODPOVĚĎ:
V zásadě by přicházeli v úvahu 2 varianty.
Nabízí se uzavřít se "spolupracovníky" dohodu o provedení práce, kdy při výdělku do 10tisíc měsíčně neodvádíte sociální a zdravotní pojištění. Na druhou stranu byste jako zaměstnavatel musel zajišťovat srážku a odvod daně, což je dle mého názoru pro Vaše potřeby nadbytečná administrativa.
Druhou možností je uzavření jednoduché smlouvy, která není přesně v zákoně upravena. Jednat by se mohlo např. o smlouvu o reklamní propagaci, kdy za každého platícího zákazníka vyplatíte sjednanou částku. Ve smlouvě by bylo nutné ujednat výplatní termín, který může být dohodnut pevnými termíny, nebo např. dosažením určité částky. Rovněž ve smlouvě uveďte, že podmínkou vzniku nároku na odměnu je zaplacení webmináře zákazníkem.
Rovněž doporučuji upravit podmínky výpovědi a ukončení spolupráce.
S ohledem na jednoduchost smlouvy by se jednalo o rozsah max. jednoho listu papíru. Smlouvu by bylo možné rovněž uzavřít rovněž elektronicky, kdy by Vám ji naskenovanou s podpisem spolupracovník zaslal.
___
RODINA-SJM
- Odklonění majetku před rozvodem manželství a vypořádání SJM
- Jak zjistit nemovitosti manžela z katastru nemovitostí
- Jak zjistit nemovitosti manželky z katastru nemovitostí
- Jak zjistit jaké nemovitosti vlastní manžel, manželka
- Jak zjistit jaké byty, domy, pozemky vlastní manžel, manželka
- Manžel koupil byt, dům bez vědomí manželky - jak zjistit kde je?
- Manželka koupila byt, dům bez vědomí manžela - jak zjistit kde je?
- Koupě nemovitosti jedním z manželů a zápis na 1 jméno v listu vlastnictví - jde o SJM majetek?
- Koupě bytu, domu jedním z manželů a zápis na 1 jméno v katastru nemovitostí - jde o SJM majetek?
Pokud si manžel za dobu trvání manželství koupí nemovitost, např. byt, koupí si ho sám, tedy sice ze "společných peněz" ale tuto koupi před partnerkou zatají, bude se v rámci rozvodového řízení k tomuto přihlížet v rámci dělení majetku? Je možné si vyžádat v rámci rozvodového řízení např. výpis z katastru nemovitostí? Děkuji Vám srdečně za odpověď. Marie.
ODPOVĚĎ:
Ano, vše co manžel pořídí za manželství, je automaticky součástí SJM. Nebylo by tomu pouze tak v případě, že by nemovitost koupil z peněz, které získal prokazatelně mimo SJM - např. darem či děděním. Pokud nevíte adresu takové nemovitosti, bude to při případném soudním řízení problém, protože již do žaloby musíte nemovitost, která má být předmětem vypořádání, dostatečně specifikovat. Vhodnější by bylo, aby podal žalobu manžel a Vy byste pak již v rámci řízení namítla, že vlastní nemovitost, která by měla být rovněž předmětem vypořádání a navrhla byste, aby soud zjistil, jaké nemovitosti v jeho vlastnictví jsou. Soud má možnost vyhledávat v evidenci katastru nemovitostí ČR
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
vlastnictví nemovitostí na jméno, ovšem Vám jako občanovi pravděpodobně na czechpointu odmítnou sdělit. Doporučovala bych ale přesto jít osobně na katastr a požádat o seznam nemovitostí na manželovo jméno. Budete muset tento požadavek řádně odůvodnit, ale mám za to, že při řádném zdůvodnění by Vám mohli vyhovět.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ukončení plaecení nákladů na byt a ztráta vlastnictví nemovitosti
- Ztráta vlastnictví bytu při neplacení výdajů na byt (daně ad.).
- Ukončení plaecení nákladů na byt a ztráta vlastnictví bytu, domu, pozemku
- Ztráta vlastnictví bytu při neplacení výdajů na nemovitost (byt, dům, pozemek) - daně, ad.
Moje babička již přes 4 roky (2013-2017) nežije s dědou ve společném bytě. Stále jsou manželé a vlastníky bytu jsou oba. Chtěla bych se zeptat, zda je babička povinná platit dědovi polovinu běžných nákladů na byt (nájem, elektřina, voda, plyn atd...), když byt vůbec nevyužívá a musí si platit jiné bydlení. Doteď tomu tak bylo a i když přišli přeplatky za energie děda jí vyplatil pouze polovinu těchto přeplatků. Pořád jí tvrdí, že jakmile přestane platit polovinu nákladů, že nemá právo na poloviční vlastnictví bytu. Předem moc děkuji za odpověď, Simona.
ODPOVĚĎ:
Hrazení nákladů na bydlení nemá nic společného s vlastnictvím bytu. Pokud v bytě žije pouze děda, pak je povinen zálohy na služby a energie hradit sám a taktéž jemu samotnému pak náleží přeplatky či povinnost hradit nedoplatky.
Doporučuji, aby se babička na zálohách nepodílela, její podíl na vlastnictví bytu to nijak neovlivní.
___
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď v průběhu roku a nárok na dovolenou - kolik dní?
- Podíl dovolené při výpovědi v průběhu roku
- Výpočet dovolené při výpovědi v průběhu roku (odpracování části kalendářního roku)
- Výpočet dovolené při odpracování části roku, kalendářního roku
- Kolik dní dovolené při výpovědi v průběhu kalendářního roku?
Můžete mi sdělit kolik dovolené z 20 dnů mohu vyčerpat, když podám výpověď k 31.8.2017? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce náleží zaměstnanci poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Podle odst. 2 téhož ustanovení poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
20:12=1.66666666667 x 8=13.3333333333
Poměrná část dovolené tedy činí 13 dní.
___
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání dluhu po podnájemníkovi bez podnájemní smlouvy
- Podnájemník bez podnájemní smlouvy a vymáhání dluhu podnájemného, nájemného, nájmu
- Vymáhání podnájemného nájemníkem, nájemcem - postup, návod, informace
Uzavřel jsem nájemní smlouvu s majitelem bytu, její součástí bylo, že část bytu mohu pronajmout dalším zájemcům. Nastěhoval se mi tam člověk, který mi ale po pár měsících přestal přispívat na nájem a zadlužil mě tak, že jsem byt musel opustit a majitel na mě uvalil exekuci. Problém je, že s tím člověkem jsem neuzavřel žádnou písemnou smlouvu a tak jsem odkázán jen na svědectví majitele, že tam někdo další se mnou bydlel. Mohu nějak z toho člověka dostat své peníze? Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
V daném případě není nutné, abyste měl písemnou smlouvu. Pokud existuje svědek, který je schopen potvrdit, že v podnájmu byla další osoba, pak Vám to k prokázání skutečnosti, že tam tato osoba pobývala, stačí. Postupovat byste měl tak, že byste měl vyzvat doporučeným dopisem tohoto člověka, aby Vám dluh na podnájmu uhradil. Pokud tak neučiní, podejte žalobu o zaplacení dlužné částky a popište celou situaci. Pro případ, že bude nařízeno soudní jednání, navrhněte výslech majitele jako svědka.
Soud následně vydá rozsudek, jímž uloží podnájemci dluh uhradit a pokud to tento neuhradí dobrovolně, obraťte se na exekutora, aby vykonal exekuci na majetek nebo příjmy bývalého podnájemníka.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Změna rozhodnutí stavebního úřadu bez upozornění účastníků stavebního řízení
- Je stavení úřad povinen informovat účastníky řízení o změně rozhodnutí?
- Změna rozhodnutí SÚ bez upozornění účastníků stavebního řízení
- Je SÚ povinen informovat účastníky řízení o změně rozhodnutí?
- Stavební povolení na ŽLB opěrnou zeď mezi pozemky 2017
- ŽLB opěrná zeď mezi pozemky a stavební povolení, ohlášení 2017
- Výpověď smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku
- Stavební povolení na železobetonovou opěrnou zeď mezi pozemky 2017
- Železobetonová opěrná zeď mezi pozemky a stavební povolení, ohlášení 2017
Může stavební úřad udělat změnu ve svém rozhodnutí z 01/2015, aniž by mě jako jednoho z účastníků řízení o této změně uvědomil. Jedná se
ŽLB opěrnou zeď, která je mezi mým pozemkem a pozemkem sousedky, která ji chtěla postavit. Na tuto ŽLB zeď jsem jí podepsal smlouvu o právu provést stavbu na cizím pozemku - jednalo se o část betonového základu u paty zdi v hloubce cca 2m. Když stavba neprobíhala podle plánu poslal jsem žádost na SÚ, při místním šetření 10/2016 jeho pracovník říkal, že zeď budeme řešit při kolaudaci a od příštího roku (2017) nemusí být na plot stejně povolení. Musí být ŽLB opěrná zeď postavena podle rozhodnutí z 01/2015?
Pokud není zeď postavena podle plánu, mohu požadovat zrušení Smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku, kterou jsem podepsal v dobré víře, aby ŽLB zeď byla postavena a pozemky ve svahu byly bezpečně odděleny. O kolaudaci se musím aktivně zajímat, nebo budu uvědomen? Děkuji. Denis.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 4 částí:
1/ Výstavba oplocení/opěrné zdi a aktuální právní úprava:
Nevím, z čeho pracovník stavebního úřadu v roce 2016 vycházel, nicméně dle aktuálně platné právní úpravy je k výstavbě oplocení i opěrné zdi v zásadě zapotřebí určitý typ přivolení stavebního úřadu.
Co se týče oplocení, je k jeho výstavbě zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona).
Opěrnou zeď je možné vybudovat v tzv. volném režimu (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) v případě, že se jedná o opěrnou zeď do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (jak vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Pokud se jedná o opěrnou zeď do výšky 1 m, která hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, je pro její realizaci nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas a souhlas s ohlášením stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. h) stavebního zákona).
V ostatních případech (zejména v případě opěrných zdí větších rozměrů) lze uvažovat o nutnosti získat územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení.
2/ Změna stavby před jejím dokončením:
Změnit stavbu (oproti její schválené podobě) před jejím dokončením je v zásadě možné, musí však být splněny zákonné požadavky (zakotvené především v § 118 stavebního zákona).
Co se týče nezbytnosti získat souhlas vlastníků sousedních pozemků (či vlastníků staveb na těchto pozemcích), platí, že stavebník musí stavebnímu úřadu předložit takové souhlasy, jaké byl povinen předložit v rámci povolovacího řízení.
Jedná-li se však o změnu stavby před jejím dokončením, která nemůže vlastníky sousedních pozemků (či vlastníky staveb na těchto pozemcích) nijak ovlivnit, není jejich souhlas s takovou změnou zapotřebí. Konkrétně dle § 118/6 stavebního zákona platí, že změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu.
3/ Smlouva o právu provést stavbu na cizím pozemku:
Pokud Vaše sousedka porušila podmínky smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku, kterou jste s ní uzavřel, lze uvažovat o tom, že od této smlouvy odstoupíte. Pokud jste si podmínky pro odstoupení nesjednali přímo ve smlouvě, bude zapotřebí vycházet z § 2002/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Pokud tedy dle Vašeho názoru Vaše sousedka porušila podmínky smlouvy tak významně, že pokud byste o tomto porušení věděl dopředu, smlouvu byste s ní vůbec neuzavřel (přičemž Vaše sousedka si musela být tohoto Vašeho postoje vědoma), můžete od smlouvy odstoupit. Odstoupení je nutné provést písemně, tzn. poslat Vaší sousedce dopis, v němž jí oznámíte, že od smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku odstupujete a z jakého důvodu se tak děje (na tomto místě popište, co vnímáte jako podstatné porušení smlouvy). Odstoupení od smlouvy je vhodné doručit sousedce prokazatelným způsobem (tedy osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu, nebo poštou, a to doporučeně s dodejkou, přičemž jeden stejnopis odstoupení si ponechte).
Kopii odstoupení od smlouvy (spolu s vysvětlením Vašeho postoje) můžete doručit rovněž stavebnímu úřadu.
4/ Kolaudace:
Je podstatné, zda je vybudování opěrné zdi součástí většího rozsahu stavebních prací, které Vaše sousedka provádí, či zda je opěrná zeď jedinou stavbou, kterou Vaše sousedka buduje. V zásadě totiž platí, že vlastníci sousedních pozemků (či staveb na těchto pozemcích) jsou stavebním úřadem informováni o realizaci kolaudačního řízení (kterého se tudíž mohou i účastnit). V případě drobnějších staveb (kam spadá i opěrná zeď) však nemusí být kolaudační řízení vubec zahajováno (§ 119/1 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odmítnutí kosmetického zákroku a nevrácení částky za nevykonanou službu
- Neuskutečnění kosmetického zákroku a nevrácení částky za nevykonanou službu
- Lhůta na vrácení částky za neuskutečněný kosmetický zákrok
Objednala jsem poukaz na kosmetické služby u Platan clinique, když jsem si na místě přečetla komplikace tohoto výkonu, jako je zánět nervu odmítla jsem zákrok podstoupit. Oznámili mi mailem, že mi peníze budou vráceny na můj účet, 9.900 Kč. Jsou to už více než 3 měsíce, ale i po opětovném upozornění - mailem a jednom telefonickém mi vždy odpověděli, že je to mrzí a že mě budou informovat. Peníze stále nemám, co mohu udělat a mám vůbec šanci peníze dostat zpět? Děkuji, Milena.
ODPOVĚĎ:
Pokud společnost dobrovolně peníze nevrátila, písemně ji doporučeným dopisem vyzvěte k úhradě do konkrétního termínu (nejméně 7 dní od odeslání výzvy) s tím, že pokud částku neuhradí, obrátíte se s žalobou k příslušnému soudu, kdy budete požadovat rovněž úroky z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení a právního zastoupení.
Pokud ani po této písemné urgenci společnost peníze nevrátí, doporučuji se nejprve obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací a možnost online podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud ani toto nepomůže, pak bude skutečně jedinou možnou cestou žaloba k soudu. V případě úspěchu v soudním řízení by Vám společnost hradila i náklady soudního řízení (soudní poplatek a náklady za právní zastoupení v zákonné výši, které však mohou být nižší než náklady, které Vám advokát skutečně vyúčtuje).
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Neplnoleté dítě se samo přestěhovalo k otci - jak může matka zasáhnout?
- Nezletilé dítě se samo přestěhovalo k otci - jak může matka zasáhnout?
- Neplnoletý potomek se sám přestěhoval ke druhému z rodičů - jak může původně pečující rodič zasáhnout?
- Přestěhování potomka ke druhému z rodičů a placení alimentů, výživného
Potřebuji se zeptat ohledně 15leté dcery. S jejím otcem společně nežijeme, žila se mnou až doteď. Soudně nebylo nic dáno, nebyli jsme oddáni. Přišla najednou s tím, že doma se mnou, mým novým manželem a 2 společnými dětmi žít nechce. Odstěhovala se k rodičům svého otce, vzala si pas, rodný list atd. Se mnou přestala úplně komunikovat. Takže teď je u prarodičů a já vůbec nevím, zda s touto situací mohu něco dělat, nebo jak postupovat dále. Její otec mi na ni platil sporadicky, ale platil výživné jakš takš. Soudem nebylo nikdy nic dáno. Teď po mě chce, abych já platila na ní jeho rodičům. Nelíbí se mi jejich přístup, že ji nechávají si dělat co chce, vše ji dovolí, nemá žádné povinnosti. Já jsem samozřejmě stále zákonný zástupce. Její otec mi začal vyhrožovat soudem, pokud nebudu platit sumu co on chce. U mě má stále trvalé bydliště. Vůbec nevím, jak se k celé věci postavit a jak to řešit. Proto jsem se na Vás obrátila s prosbou o radu, nebo jak postupovat. Děkuji, Klára.
ODPOVĚĎ:
Na úvod bych ráda sdělila, že trvalý pobyt je jen evidenční údaj státu a nezakládá žádná práva a povinnosti. Laickou veřejností je tento údaj velmi přeceňován.
Jestliže péče o Vaši dceru není upravena rozhodnutím soudu – Vaše dcera není svěřena do péče žádného z rodičů - máte vůči dceři oba stejná práva a povinnosti. Dceřin otec má tedy stejné právo jako Vy se o dceru starat a podílet se na její výchově. Pokud nesouhlasíte s tím, že Vaše dcera nyní žije u otcových rodičů a chcete se o dceru starat Vy, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh na svěření dcery do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na našem webu
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/
nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD).
Stejným způsobem může ale postupovat dceřin otec – i on si může zažádat o svěření dcery do své péče. Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a kterému z rodičů dceru svěří do péče.
Vzhledem k věku dcery by měl soud přihlédnout i k jejímu názoru. Jakmile soud svěří dceru do péče jednomu z vás, druhému rodiči stanoví výši výživného a případně také upraví styk dcery s druhým rodičem. Jestliže ale dcera nyní bydlí u otcových rodičů, je logické, že po Vás její otec požaduje příspěvek na její výživu. To ale neznamená, že musíte platit částku, kterou Vám dceřin otec stanovil. Pokud Vám požadovaná výše výživného připadá nepřiměřená, doporučuji do doby soudního rozhodnutí platit částku dle Vašeho uvážení.
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vliv dobrovolného placení sociálního pojištění na pobírání mateřské, peněžitého příspěvku v mateřství, PPM
- Pobírání mateřské a dobrovolné placení sociálního pojištění matkou budoucího dítěte
- Vliv dobrovolného placení sociálního pojištění na pobírání rodičovského příspěvku
- Pobírání rodičovského příspěvku a dobrovolné placení sociálního pojištění matkou budoucího dítěte
- Dobrovolné placení sociálního pojištění a vliv na mateřskou a rodičovský příspěvek
Do 11/2017 jsem na rodičovské dovolené (4 roky). 1/2017 mi skončil pracovní poměr u zaměstnavatele (firma ukončila činnost). 26.12.2017 mám termín druhého porodu. Je nějaká možnost, abych pobírala i mateřskou na druhé dítě a neskončila hned na rodičovském příspěvku? Např. že bych si dobrovolně platila sociální pojištění do doby porodu? Nebo jiná možnost? Děkuji za odpověď. Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš pracovní poměr skončil v lednu 2017, pak již nejste na rodičovské dovolené (ta se týká jen zaměstnaných žen), ale pouze čerpáte rodičovský příspěvek. Abyste u dalšího dítěte měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), musela byste na mateřskou dovolenou nastoupit do 180 kalendářních dní od skončení Vašeho pracovního poměru. Jestliže máte termín porodu na konci prosince 2017, mohla byste na mateřskou dovolenou nastoupit nejdříve na konci října 2017 (8 týdnů před termínem porodu) a výše uvedenou lhůtu tak nestihnete. Nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM Vám tudíž bohužel nevznikne. Účast na nemocenském pojištění vzniká pouze na základě výdělečné činnosti, dobrovolné doplacení pojištění tedy není možné.
Určitou naději Vám dává novela zákona o státní sociální podpoře, která by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2018. Podle této novely by i matky, které nesplňují podmínky pro nárok na PPM, mohly po celou dobu (nikoliv jen prvních devět měsíců) čerpat rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč až do vyčerpání celkové částky 220.000 Kč.
Další možností je čerpat peněžitou podporu v mateřství (mateřskou), tedy PPM přes otce dítěte. Pokud otec dítěte splňuje podmínky pro nárok na PPM, může o ni požádat od 7. týdne po porodu dítěte. Podmínkou je, že po dobu pobírání mateřské (peněžité podpory v mateřství, tedy PPM) nesmí pro zaměstnavatele vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu plyne nárok na PPM. Pokud by otec dítěte chtěl současně pracovat a přitom pobírat PPM, musel by na dobu pobírání PPM se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce s jiným druhem práce, než který má uvedený v pracovní smlouvě. Následně může otec dítěte zvolit výši rodičovského příspěvku a ten případně převést na matku dítěte.
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Péče o nemocnou osobu blízkou a podpora v nezaměstnanosti po smrti nemocné osoby blízké
- Podpora v nezaměstnanosti a péče o osobu blízkou se závislostí - vliv na placení podpory po smrti osoby blízké
Jmenuji se Jana Nováková, datum narození 13.7.1958. Mám 2 roky do důchodu. K 30.6.2015 jsem ukončila pracovní poměr z důvodu péče o matku (4. stupeň závislosti). Od 1.7.2015 do 31.5.2016 (11 měsíců) jsem pobírala podporu v nezaměstnanosti. Od 1.6.2016 jsem ukončila evidenci u Úřadu práce a dále jsem byla s matkou doma (náhradní doba zaměstnání). Dne 18.7.2017 maminka zemřela. Dne 19.7.2017 jsem se opět zaevidovala na Úřad práce ČR a požádala o podporu do doby než si najdu zaměstnání. Bylo mi sděleno, že mi žádný nárok nevznikl, přestože od skončení výplaty podpory uplynul více než rok (13,5 měsíce). Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti? Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Paragraf 49, odst. 1 zákona o zaměstnanosti říká, že:
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň šesti měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
Jestliže jste neukončila pracovní poměr ze zdravotních důvodů a Váš zaměstnavatel se nedopustil žádného porušení povinnosti, je zapotřebí získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností potřebnou dobu pojištění. Péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II – IV je sice považována za tzv. náhradní dobu zaměstnání, ale tuto dobu je možné započítat pouze do celkové doby 12 měsíců pojištění potřebných pro nárok na podporu podle § 39, odst. 1, písm. a) zákona o zaměstnanosti, nikoliv pro opětovný nárok na podporu podle § 48 a 49 téhož zákona. Jinými slovy, pokud jste během posledních dvou let vyčerpala celou podporu v nezaměstnanosti, můžete nyní získat nárok na podporu jen výdělečnou činností, náhradní doba pojištění Vám momentálně nepomůže. Další možností je počkat, až uplynou dva roky od doby, kdy jste podporu v nezaměstnanosti vyčerpala. Pak by Vám opět mohl vzniknout nárok na podporu započtením náhradní doby pojištění. Momentálně Vám ale nárok na podporu v nezaměstnanosti opravdu nevzniká.
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Určení výživného soudně - postup, návod, informace (zletilý, dospělý potomek)
- Určení alimentů soudně - postup, návod, informace (zletilý, dospělý potomek)
- Vymáhání alimentů neurčených soudním rozhodnutím ani dohodou mezi rodičem a potomkem
- Vymáhání alimentů určených soudem, soudním rozhodnutím - postup, návod, informace
Studentka ve věku 18 let by potřebovala požádat o výživné, které její otec neplatí. Jak má prosím postupovat a na koho se obrátit. Informace dostala různé – na PČR a na soud. Pokud se jedná o soud, jsou nějaké formuláře, které se musí použít? Velice děkuji. Ina
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu bohužel neuvádíte, zda je (bylo) výživné upraveno soudním rozhodnutím - například v době, kdy studentka byla ještě nezletilá. Pokud ano, dosažením zletilosti vyživovací povinnost nezaniká. Vyživovací povinnost rodičů totiž trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Pokud výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím a otec je přesto nehradí, je možné dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). V případě, že otec neplní svou vyživovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce, dopouští se podle § 196 trestního zákoníku trestného činu zanedbání povinné výživy a v tomto případě je možné podat na něj trestní oznámení.
Jestliže výživné dosud nebylo upravenou soudně, je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce návrh (žalobu) na určení výše výživného. Jednotný formulář neexistuje, nicméně obecné vzory takového návrhu lze najít na internetu nebo se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Návrh (žaloba) na určení výživného musí obsahovat přesné označení účastníků řízení (jménem a příjmením, datem narození a adresou), označení věci, které se návrh týká, uvedení důvodů pro soudní určení vyživovací povinnosti. Dále je důležité popsat finanční a majetkové poměry žalobce a žalovaného, navrhnout důkazy, které mají být v rámci soudního řízení provedeny (nejčastěji se jedná o výslech účastníků) a uvést tzv. žalobní petit – tzn. výrok, který má soud vydat. Návrh musí být podepsán a datován, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. I v případě zletilých dětí je tímto způsobem možné požadovat výživné až tři roky zpětně.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Biokoridor na soukromém pozemku dle územního plánu - jak napadnout územní plán?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Nesmyslný biokoridor v územním plánu - na pozemcích jsou ploty a překážky
- Biokoridor, územní systém ekologické stability a územní plán
- Územní plán a územní systém ekologické stability
Zastupitelstvo obce schválilo změnu územního plánu (ÚP) a já jsem se zpožděním cca dvou let zjistil, že přes můj pozemek s rodinným domem vede biokoridor, zabírající více než 50% jeho plochy. Má se jednat o zatím nefunkční biokoridor, ale nikdo mi nebyl schopen předložit odůvodnění takového rozhodnutí, ani to, zda se do budoucna nebudou na pozemek vztahovat omezení, která by jej mohla znehodnotit. Vytyčení biokoridoru je "podivné" - hranice má pravé úhly, zábor značné plochy zahrady, důvod vytyčení - migrace živočichů (např. vydra) prakticky nemožná z důvodu oplocení pozemku. Když bylo letos (2017) vyvěšeno oznámení o další změně ÚP, podal jsem ve lhůtě připomínku na městský úřad, ve které napadám vytyčení biokoridoru a žádám o jeho vymezení mimo můj pozemek. Zatím se nic neděje a mám obavy, že se ani dít dlouho nebude. Jaké jsou mé (mimosoudní) možnosti dosáhnout zrušení biokoridoru na mém pozemku? Na koho se obrátit, aby se mnou jednal? O jaké rozhodnutí (forma) by mělo jít, pakliže bych měl dostat jasné stanovisko, že se biokoridor ruší či ne? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě hraje klíčovou roli pojem „územní systém ekologické stability“.
V obecné rovině dle § 4/1 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že územní systém ekologické stability zajišťuje:
- uchování a reprodukci přírodního bohatství,
- příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny,
- vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny.
Vymezení územního systému ekologické stability stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.
Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Územní systém ekologické stability představuje propojenou síť biocenter a biokoridorů. Biocentrum je přírodní část krajiny tvořená různorodým sledem stabilních a své okolí stabilizujících ekosystémů. Biokoridor je krajinný prvek protáhlého půdorysu, který zprostředkuje trvalé propojení nebo alespoň periodické kontakty mezi populacemi rostlin a živočichů dvou či více biocenter (pojmy biocentrum a biokoridor jsou definovány v § 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 395/1992 Sb.).
Podrobněji je vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability upraveno ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. , a to v jejím § 1 - § 6.
Ve Vašem případě je klíčovým dokumentem plán systému ekologické stability. V tomto dokumentu totiž orgány ochrany přírody vymezují místní, regionální i nadregionální systémy ekologické stability. Tento plán mimo jiné obsahuje mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů s vyznačením zvláště chráněných částí přírody. Plán systému ekologické stability je podkladem pro provádění pozemkových úprav i pro zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb.).
Orgán ochrany přírody průběžně provádí hodnocení systému ekologické stability z hlediska jeho stabilizační funkce (§ 3/1 vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Plán systému ekologické stability schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí (§ 5/1 vyhlášky č. 395/1992 Sb.).
Plán systému ekologické stability tedy ve Vašem případě hraje klíčovou roli. Dojde-li totiž ke změně biokoridoru, vedoucího přes Váš pozemek, v tomto plánu, měla by být tato změna promítnuta rovněž do připravované aktualizace územního plánu.
V současné chvíli Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný orgán ochrany přírody (jedná se o příslušný odbor městského úřadu, s největší pravděpodobností ponese název „odbor životního prostředí“ či název obdobný) a pokusit se zde iniciovat změnu plánu systému ekologické stability (či se pokusit získat alespoň písemné vysvětlení současného nastavení biokoridoru a odůvodnění, proč je/není jeho změna možná).
Žádné rozhodnutí (ve smyslu správního rozhodnutí) však v tomto ohledu neočekávejte. Bude-li Vašemu požadavku vyhověno, bude oním rozhodnutím de facto až změněná podoba územního plánu (§ 55 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
vyhláška č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání 4 roky starého dluhu - postup, návod, promlčení
- Promlčení dluhu po 4 letech od půjčení peněz
- Promlčení dluhu - starý občanský zákoník účinný do 31.12.2013
2013 jsem bývalému příteli půjčila částku ve výši 140.000 Kč. Nenapsali jsme žádnou směnku, prostě nic a teď mi to odmítá vrátit. Mám jenom papír z banky, jak jsem ty peníze převáděla z mého účtu na jeho účet. Je možné to od něho nějak vymáhat? Děkuji Linda.
ODPOVĚĎ:
Pohledávku, kterou máte za Vaším bývalým přítelem, vymáhat lze, a to soudní cestou. Nutno však jedním dechem dodat, že s ohledem na Vámi uváděné skutečnosti bude takové vymáhání s vysokou pravděpodobností neúspěšné.
Pokud jste se svým bývalým přítelem ústně uzavřela smlouvu o půjčce před čtyřmi lety, stalo se tak, jak předpokládám, v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle znění dotazu předpokládám, že se svým bývalým přítelem jste nesjednala žádnou lhůtu, ve které Vám má zapůjčené peníze vrátit. Pro takové případy byl použitelný § 563 starého Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že nebyla-li doba splnění dohodnuta, byl dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (prakticky totéž je zakotveno rovněž v § 1958/2 nyní účinného občanského zákoníku).
Jste tedy oprávněna Vašeho bývalého přítele vyzvat (ideálně písemně) k tomu, aby Vám zapůjčené peníze vrátil, přičemž Váš bývalý přítel bude povinen vrátit Vám zapůjčené peníze následující den poté, kdy Vaší výzvu obdrží.
Je však nutné si uvědomit, že Vaše právo vyzvat (požádat) Vašeho bývalého přítele k vrácení zapůjčených peněz, podléhá promlčení, a to ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Vaše právo vyzvat Vašeho bývalého přítele k vrácení zapůjčených peněz je proto s vysokou pravděpodobností již promlčeno.
To znamená, že pokud by Váš bývalý přítel Vaší výzvě nevyhověl (což lze vzhledem k jeho aktuálnímu postoji předpokládat), musela byste na něj podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu. Pokud by Váš přítel před soudem namítl, že Vaše právo je již promlčeno, nemohl by soud Vašemu požadavku vyhovět a žalobu by zamítl.
Další značnou potíží je důkazní nouze na Vaší straně. Veškerá svá žalobní tvrzení jste totiž povinna řádně prokázat. Nemáte-li k dispozici ani listinnou smlouvu, je možné, že byste důkazní břemeno neunesla. Uzavření smlouvy v ústní formě byste samozřejmě mohla prokázat např. svědeckou výpovědí toho, kdo má o existenci této smlouvy povědomí, kopiemi korespondence mezi Vámi a Vaším bývalým přítelem, výpisem z bankovního účtu či jinak (i tak však platí, že vznesením námitky promlčení bude Vaše žaloba soudem zamítnuta).
V současné chvíli můžete navštívit advokáta:
www.advokatikomora.cz
se kterým můžete své žalobní možnosti konzultovat (obecně však Vaše vyhlídky na úspěšné vymožení zapůjčených peněz nevidím příliš růžově).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Budoucí smlouva o vyrovnání majetku v případě rozvodu manželství - vzor
- Smlouva o vypořádní majetku pro případ rozvodu manželstí - vzor
Existuje nějaká smlouva či dohoda manželů o vyrovnání majetku, pro případ kdybychom se někdy v budoucnu chtěli rozvést? Nebo lze sepsat dodatečně předmanželskou smlouvu i když už jsme svoji? Děkuji, Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Ano, taková možnost existuje, ovšem listinu musí sepsat pouze notář notářským zápisem (tzv. veřejnou listinou), jinak by byla neplatná. Můžete sepsat buď režim vypořádání SJM pro případ rozvodu manželství nebo tzv. zúžení či rozšíření SJM.
Výběr konkrétní listiny s Vámi probere přímo notář dle Vašich požadavků. Seznam notářů naleznete na stránkách www.nkcr.cz. Různé vzory jsou na našem webu: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Náklady na opravu společné kanalizační přípojky - věcné břemeno, služebnost
- Věcné břemeno vedení kanalizační přípojky a placení nákladů na havarijní opravu kanalizace - kdo platí?
- Služebnost vedení kanalizační přípojky a placení nákladů na havarijní opravu kanalizace - kdo platí?
Mám dotaz ohledně služebnosti. Vlastník v roce 1950 rozdělil pozemky mezi syny a zřídil věcná břemena (služebnosti dnes (04.09.2017) ). U domu č. 2 chůze a jízdy pro obyvatele domu č. 1 a u domu č. 1 zřídil užívání žumpy pro obyvatele domu č. 2. Zde s podmínkou úhrad za údržbu stejnoměrně. Žumpa byla na základě dodržení vyhlášky města u domu č. 1 zrušena cca před 15 lety a nahrazena kanalizační přípojkou společnou pro oba domy 1 i 2 napojenou do kanalizační sítě, vedoucí ve větší míře po pozemku domu č. 2 (jediný přístup ke kanalizačnímu řadu). Nyní byla provedena havarijní oprava z důvodu prasklé kameninové trubky kanalizace, jež způsobovala vnikání fekálií z domu č. 1 i 2 do domu č. 1. Majitelka opravila a nyní žádá úhradu 50% nákladů po majitelích domu 2, neboť služebnost inženýrské sítě kanalizační přípojky byla vybudována před více než 10 lety, tedy užívání bylo vydrženo a tato slouží pro oba domy. Má majitelka domu č. 1 právo na úhradu nákladů na údržbu společné kanalizační přípojky, jež byla vybudovaná jako náhrada za břemeno žumpy?
ODPOVĚĎ:
Majitelka na polovinu nákladů nárok nemá, jelikož jako povinná ze služebnosti musí umožnit oprávněným ze služebnosti tuto služebnost řádně užívat a udržovat ji ve stavu, který umožňuje služebnost užívat k účelu, ke kterému byla zřízena.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Placení nájmu před převodem do vlastnictví nájemníka, nájemce - do kdy se platí nájem, nájemné?
- Do kdy se platí nájemné při převodu bytu do vlastnictví nájemníka, nájemce?
- Placení nájemného a datum převodu vlastnictví na katastru nemovitostí na nového majitele
Byl jsem v nájmu, pak jsem byt koupil. Zajímá mě, do kdy jsem musel platit nájem. Smlouva o převodu nemovitosti byla podepsána s bývalým majitelem dne 11.7.2017. Návrh na vklad do katastru byl podán 12.7.2017. K zapsání do listu vlastnictví na katastru došlo 23.8.2017. Kdy tedy jsem mohl už skončit s placením nájmu? Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte zpětně ke dni, kdy byla kupní smlouva vložena do katastru nemovitostí. Ve Vašem případě jste se stal vlastníkem dnem 12.7.2017 a do tohoto data jste povinen platit nájem. Tj. do dne 11.7.2017.
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Půjčka Provident a posílání dopisů členům rodiny dlužníka - je to legální a morální?
- Posílání dopisu o dluhu rodině dlužníka - je to legální, morální?
V minulosti jsem si vzal u spol. Provident půjčku. Při uzavírání smlouvy se vyplňoval formulář, kde se mj. uváděla kontaktní osoba, pro případ nemožnosti mě zastihnout (osobně, telefonicky, emailem). Uvádělo se jméno, adresa a tel. kontakt. V mém případě jsem uvedl bratra. Zpočátku jsem půjčku splácel řádně, později jsem se však dostal do fin. potíží. Tak jsem splácel pravidelně každý měsíc aspoň nějakou minimální splátku. Nedávno jsem dostal sms, kde mě Provident vyzývá, abych celou dlužnou částku plus úroky z prodlení uhradil jednorázově nebo abych spol. kontaktoval na uvedené kontakty. Napsal jsem tedy jisté paní email, kde jsem uvedl, že mám zájem na splacení půjčky, ale moje současná fin. situace nedovoluje jednorázovou úhradu a navrhl jsem splátky. také jsem uvedl, že mám v současnosti tři exekuce a vyšší měsíční splátku nemohu posílat. Paní mi odepsala, že mnou navržená splá
tka je nízká a požadovala min. 4.000,-Kč, což není v mých možnostech. Poté mi na kontaktní adresu došel dopis s podobným obsahem. Jelikož na této adrese pobývám jen jednou za měsíc, protože jsem pracovně mimo, napsal jsem paní email, kde jsem jí o této skutečnosti informoval a tudíž že nemohu neprodleně reagoval na písemnou korespondenci, stejně jako znovu jsem uvedl zájem půjčku splácet a vylíčil svoji fin. situaci. V pátek přišel na bratrovu adresu dopis na moje jméno s výzvou k úhradě dluhu před soudním řešením. Bratr samozřejmě z obavy dopis rozdělal a podezírá mě, že jsem udělal na něj podraz. Může si někdo dovolit zneužít takto osobní údaje? Kdyby jej kontaktovali, nic neřeknu, ale zde není důvod, s věřitelem komunikuji. Ale poslat na jeho adresu dopis na moje jméno, to mi přijde přinejmenším protizákonné. Mohu se nějak ohradit, stěžovat si případně podat žalobu? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud byl bratr uveden jako kontaktní osoba pro případ nemožnosti Vás zastihnout, mohl věřitel zaslat na jeho adresu dopis, který byl adresovaný Vám. Emailová komunikace není považována za průkaznou, pokud jste s pracovnicí věřitele komunikoval mailem, mohlo se bohužel stát, že komunikace mezi vámi proběhla a v mezidobí byla zaslána výzva na bratrovu adresu. Za této situace, kdy byl bratr uveden v listinách jako kontaktní osoba, není postup věřitele bohužel protizákonný a případná žaloba o ochranu osobnosti by zde pravděpodobně nebyla úspěšná.
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Obnovení placení výživného při nástupu na vysokou školu, VŠ
- Obnovení placení alimentů při nástupu na vysokou školu, VŠ
- Nástup na vysokou školu a obnovení placení výživného, alimentů
Jsem rozvedená, syn Michal byl svěřen do mé péče, otec platil alimenty do jeho maturity, poté syn studia přerušil, našel si práci, platil si zdravotní i sociální, otec právem přestal platit. Nyní je syn přijatý na VŠ do Ostravy, nastupuje v září 2017. Bydlíme ve Zlíně. Prosím, jak sepsat návrh na výživné zletilého syna (20 let), návrh podává syn na stanovení výživného od otce i matky? Je potřeba, aby on podal novou žádost nebo já podala žádost o zvýšení a obnovení výživného? Má u mě ve Zlíně trvalé bydliště, ale bude bydlet na koleji v Ostravě. Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání – jako v případě Vašeho syna. Ukončením studia a nástupem do zaměstnání Váš syn získal schopnost samostatně se živit, takže vyživovací povinnost vůči synovi v souladu se zákonem skončila.
Za určitých podmínek může dojít k obnovení vyživovací povinnosti. Při posuzování těchto případů je důležité, z jakých důvodů došlo k ukončení studia, nástupu do práce, následnému ukončení zaměstnání a opětovnému zahájení studia. Zejména je důležité, zda toto opětovné studium navazuje na předchozí vzdělání a zda může dítěti zvýšit možnost uplatnění na trhu práce. Vzhledem k tomu, že v případě Vašeho syna byla doba přerušení studia poměrně krátká a vysokoškolským studiem si bude syn zvyšovat svoji kvalifikaci a tím i zlepšovat možnost pracovního uplatnění, měly by být podmínky pro obnovení vyživovací povinnosti splněny.
Pokud s Vámi syn nebude bydlet ve společné domácnosti a bude si náklady na své životní potřeby hradit sám, měla byste mu i Vy poskytovat výživné. Pokud se na jeho výši se synem dohodnete, není nutné otázku výživného řešit soudní cestou. Stejně tak doporučuji pokusit se i s otcem na výši výživného nejprve dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, bude muset Váš syn podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde Váš syn na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh (žaloba) na určení výživného musí obsahovat přesné označení účastníků řízení (jménem a příjmením, datem narození a adresou), označení věci, které se návrh týká, uvedení důvodů pro soudní určení vyživovací povinnosti. Zejména je důležité popsat finanční a majetkové poměry žalobce a žalovaného (pokud jsou Vašemu synovi známé), navrhnout důkazy, které mají být v rámci soudního řízení provedeny (nejčastěji se jedná o výslech účastníků) a uvést tzv. žalobní petit – tzn. výrok, který má soud vydat. Návrh musí být podepsán a datován, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel nechává bydlet v nemovitosti vulgární hlučnou osobu - jak se bránit?
- Nepřizpůsobivá osoba bydlící v domě ve spoluvlastnictví se souhlasem spoluvlastníka - jak se bránit?
- Vykázání osoby spolubydlící na 10 dní pro agresivitu, hlučnost, nepřizpůsobivost
Babička bydlí v rodinném domě, kde její vnuk vlastní ideální polovinu a druhou má její švagrová (bez přesného vymezení). Nyní zde pobývá syn švagrové s dovolením švagrové. Trvalé bydliště má syn jinde. Babička má z něj strach, nechce ho tam. On neustále babičce nadává, vodí cikány, kteří tam dělají hluk, nepořádek, vodí i jejich rodinu, nechává je přespat v garáži, běhat na zahradě, sousedé si stěžují na neustálý hluk. Na černo dělá tzv. fušky, pravděpodobně i krade. Na sloupu má u branky kameru (nevím, zda je opravdová a proč ji tam má). Švagrova nic nedělá. Říká, ať jí s tím dají všichni pokoj (nejspíš má ze svého syna strach, přece jen je většího vzrůstu). Dá se jej nějak odstěhovat? Takhle je nejspíš dům neprodejný. Až babička umře, tak nevíme, co s tím jejím patrem (ideální polovinou). Švagrová nemá peníze. Navíc dům ani není pojištěný, protože švagrová nemíní platit nic navíc.
Máme strach, že se něco stane. Pokud opravdu krade, nebude za to pykat i vlastník domu, i když o ničem neví?
Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
V případě, že by bylo možné na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se syn švagrové dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti proti Vaší babičce, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Vykázání je na dobu 10 dnů.
Dále je zde možnost na základě předběžného opatření vydaného civilním soudem stanovit povinnost opustit společné obydlí, nezdržovat se v něm, nevstupovat do něj. Návrh obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v domě nebo bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.
V případě, že se Vám nepodaří se švagrovou dohodnout na nakládání se společnou věcí – nemovitostí, je možné se domáhat u soudu zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání.
___
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství před narozením dítěte - lze to udělat?
- Může mít dítě příjmení jiné než manželů
- Příjmení dítěte po porodu odlišné od příjmení manželů - lze to?
- Popření otcovství - formální papírový otec žije dlouhodobě v zahraničí
- Popření otcovství otcem dítěte žijícím v zahraničí - informace
S manželem máme 30.8.2017 nesporný rozvod. On odjíždí cca na rok do zahraničí. Po zaslání návrhu na rozvod jsem se dozvěděla, že jsem těhotná s mým nynějším přítelem. Vím o lhůtě 300 dní od rozvodu, že dítě bude mít příjmení exmanžela. Chci se tomu vyhnout, ale ne sňatkem. Je možnost popření nebo určení otcovství ještě před narozením dítěte?
Jelikož (ex) manžel bude dlouhodobě v zahraničí, nejspíš žalobu nebude mocti podat nebo se nedostaví k soudu. Jak by to bylo v případě, že si zpět nechám jméno za svobodna - může mít dítě moje příjmení? Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, pokud se Vaše dítě narodí do třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, má se za to, že otcem dítěte je manžel matky. Jediným způsobem, jak se vyhnout řízení o určení či popření otcovství je sňatek s Vaším současným partnerem, tuto možnost ale odmítáte.
Řešení Vaší situace nabízí § 777 nového občanského zákoníku, který říká, že: „Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství a (bývalý) manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení se činí v řízení před soudem, návrh na zahájení řízení je možné podat nejpozději do jednoho roku od narození dítěte. K určení otcovství tímto způsobem nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. “
Určit otcovství lze i k ještě nenarozenému dítěti, ale s řízením o určení otcovství budete muset počkat do doby, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Vzory návrhu na určení otcovství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát – nejlépe se specializací na rodinné právo – což rozhodně doporučuji. Jestliže se Váš (bývalý) manžel nebude moci dostavit k soudu, pokuste se získat jeho čestné prohlášení (podepsané a datované), že není otcem Vašeho dítěte. Jakmile bude otcovství k dítěti výše uvedeným způsobem určeno, bude moci být Váš současný partner zapsán do rodného listu dítěte jako jeho otec. Pokud si po rozvodu ponecháte své příjmení, které jste měla za svobodna, bude mít dítě po narození toto Vaše původní příjmení, ledaže byste se se současným partnerem dohodli jinak.
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta za poškození vodoměru nebo plomby - oprávněnost pokuty
- Poškození vodoměru cizí osobou a pokuta od vodárny - oprávněnost pokuty
- Pokuta za poškození plynoměru nebo plomby - oprávněnost pokuty
- Poškození plynoměru cizí osobou a pokuta od plynárny - oprávněnost pokuty
- Pokuta za poškození elektroměru nebo plomby - oprávněnost pokuty
- Poškození elektroměru cizí osobou a pokuta od elektrárny - oprávněnost pokuty
Do smlouvy o dodávce pitné vody vložil dodavatel ustanovení, podle kterého je odběratel povinen zaplatit pokutu 5.000 Kč v případě poškození vodoměru nebo plomby na něm, bez ohledu na zavinění odběratele. Podle mně by měla pokuta smysl, kdyby vyšlo najevo, že se jednalo o poškození s úmyslem ovlivnit správnost měření vodoměru, ale nikoliv v případě, že odběratel poškodí zařízení z nedbalosti, nahlásí to bezprostředně dodavateli a uhradí náklady spojené s výměnou měřidla.
1) Je takové ustanovení smlouvě platné?
2) Lze se nějak vyvinit z pokuty, pakliže došlo k poškození z nedbalosti?
3) Lze se vyvinit ze sankce, jestliže je vodoměr v šachtě mimo dům a tedy poškození vandalem je snazší než při instalaci v domě?
Děkuji, Vlastimil.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že neznám znění Vaší smlouvy. Obecně však platí, že smluvní pokuta musí být obsažena přímo v samotné smlouvě, tzn. textu, který jste podepsal, nikoli ve všeobecných obchodních podmínkách. Dále pokuta musí zajišťovat některou z Vašich povinností ujednaných ve smlouvě. Nejspíše by se mělo jednat o povinnost nepoškodit vodoměr a plombu.
Smluvní pokuta by tedy měla být platná, pokud je ustanovení obsaženo přímo v samotné smlouvě a zajišťuje Vaši konkrétní povinnost. Pak byste se nemohl bránit ani tím, že jste vodoměr poškodil z nedbalosti, neboť právě z nedbalosti (omylem) jste zavinil poškození vodoměru.
Bylo by možné se vyvinit za situace, kdy by vodoměr poškodil vandal, tedy byste žádnou smluvní povinnost neporušil. Nikoli však pouze s odkazem, že vodoměr je mimo dům a poškození vandalem je snazší než při instalaci domu. Pokud jste však již dodavateli uvedl (např. i telefonicky, kdy hovor mohl být zaznamenán), že jste vodoměr poškodil, pak námitka, že jej poškodil vandal, by byla nejspíše neúspěšná.
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Odmítnutí pracovního místa z důvodu jiných podmínek než uvedených pro ÚP a vyřazení z evidence uchazečů ÚP
- Zaměstnavatel doporučený ÚP má jiné podmínky než uvedl pro ÚP - jak se bránit vyřazení z evidence uchazečů ÚP?
- Důvody pro vyřazení uchazeče o práci z evidence ÚP ČR
- Podmínky pro vyřazení uchazeče o práci z evidence ÚP ČR
- Vyřazení uchazeče o práci z evidence ÚP ČR - důvody, podmínky
- Odvolání proti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
Mám problém. Jsem vedena na ÚP v Ostravě. Byla mi dána doporučenka na pracovní místo, když jsem navštívila potencionálního zaměstnavatele byly podmínky pro práci jiné než uváděli na ÚP. Majitelka nabízela 3.800 Kč měsíčně a dělala bych 4 hod. za peníze a dvě hodiny zadarmo úklid v kuchyni za celý měsíc. To ještě zažádala o dotaci na pracovní místo. ÚP teď řeší už měsíc, že jsem porušila nástup, což se tak nestalo. Dodržela jsem veškeré věci, které mi určili a vše ihned doručila. Majitelka mi do doporučenky napsala, že mi nevyhovuje pracovní doba. A ÚP s tím má problém, nevím jak se bránit. Jen na jízdném bych projezdila 1.000 Kč. Děkuji, Miluše.
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz pravděpodobně směřuje k tomu, zda Vás úřad práce může kvůli odmítnutí doporučuného pracovního místa vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle § 30, odst. 2, písm. a) zákona o zaměstnanosti platí, že uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání. Podle § 20 téhož zákona je vhodným zaměstnáním takové zaměstnání
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby
c) které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než tři měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání
Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které:
a) splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci písm. a), b) a d)
b) splňuje podmínky stanovené v předchozím odstavci písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50% stanovené týdenní pracovní doby
Vážné důvody jsou pak vymezeny v § 5, písm. c) téhož zákona – jsou to důvody spočívající v:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do čtyř let
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II – IV
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela či registrovaného partnera
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou úřadu práce nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, např. etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.
V případě, že Vám přijde rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, se kterým nebudete souhlasit, můžete se proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat. Jestliže jste k odmítnutí nabízené pracovní pozice neměla vážný důvod, doporučuji posoudit, zda se dle výše uvedených kritérií jednalo o vhodné zaměstnání. Pokud o vhodné zaměstnání nešlo, doporučuji to uvést jako hlavní argument Vašeho případného odvolání. V odvolání samozřejmě můžete uvést také další skutečnosti, které v dotazu zmiňujete (například odlišné pracovní podmínky prezentované úřadem práce a zaměstnavatelem), je ale otázkou, zda tyto skutečnosti budete moci prokázat.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 3. srpen 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neproplacení příplatku za práci o víkendu - okamžitá výpověď zaměstnance
- Neproplacení příplatku za práci o víkendu - vymáhání mzdy po zaměstnavateli
- Okamžitá výpověď zaměstnance - neproplacení příplatku za víkend, práci o víkendu
- Minimální mzda na dovolené - kolik Kč?
- Minimální mzda 2017 - kolik Kč?
- Nejnižší úroveň zaručené mzdy 2017 - kolik Kč?
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro nevyplacení části platu, mzdy - podmínky, náležitosti, informace
Pracuji jako operátor pultu centrální ochrany u bezpečnostní agentury na hlavní pracovní poměr, pracuji v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Zaměstnavatel mi neplatí příplatky za práci v sobotu a v neděli, nebo ve svátky, ani příplatky za práci v noci.
Po čerpání řádné dovolené jsem zjistil, že dovolenou mám proplacenou částkou 44 Kč na hodinu. Jaká hodinová mzda je zaručena Zákoníkem práce nebo Vyhláškou? Chtěl bych se zeptat, zda mohu podat v tomto případě okamžitou výpověď ze zaměstnání a jak + za jak dlouhou dobu mohu vymáhat nevyplacenou mzdu. Děkuji, Luděk.
ODPOVĚĎ:
Minimální mzda činí 66 Kč/hodinu. Pro většinu zaměstnanců ale platí mnohem vyšší minimum - takzvaná nejnižší úroveň zaručené mzdy. Je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. Pro skutečnou výši hodinové mzdy by tedy bylo nutné vědět, do jakého stupně. Částky je možné zjistit v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
V situaci, kdy zaměstnanec neobdrží mzdu či plat, může být pracovní poměr zrušen z jeho strany okamžitě, a to v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
Okamžité zrušení pracovního poměru je jeden ze způsobů skončení pracovního poměru. Jedná se o jednostranný právní úkon, k jehož vzniku není třeba součinnosti druhého účastníka pracovněprávního vztahu, v tomto případě zaměstnavatele. Tento právní úkon musí mít písemnou formu, musí v něm být vymezen důvod okamžitého zrušení pracovního poměru a musí být ve stanovené době doručen druhému účastníkovi.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. V případě, kdy je pracovní poměr skončen okamžitým zrušením, neběží zde žádná výpovědní lhůta, ale pracovní poměr končí skutečně okamžitě, resp. dnem, kdy byl tento jednostranný právní úkon doručen zaměstnavateli.
Při vymáhání dlužné mzdy je možné:
- obrátit se ohledně dlužné částky na příslušný soud,
- obrátit se na úřad práce,
- pokud je na zaměstnavatele podán návrh na zahájení insolvenčního řízení či vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení a jeho prostřednictvím požádat o uspokojení mzdových nároků.
Promlčecí doba je tříletá.
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání ve společnosti bez právní subjektivity - informace, kde se nahlásit (které úřady)
- Kde nahlásit podnikání bez právní subjektivity
Jak se „reálně podniká“ ve společnosti bez právní subjektivity. Pokud bychom s přítelem chtěli podnikat ve společnosti bez právní subjektivity:
1. Musí se smlouva někde hlásit, např. na finančním úřadě?
2. Jak je to s rozdělením příjmů a následným obratem kvůli DPH? Jedná se mi o to, že pokud bychom zatím nechtěli být plátci DPH, zda je lepší podnikat každý úplně sám na sebe, nebo zda můžeme podnikat spolu ve společnosti a zda výše společného obratu bude mít vliv na hranici, kdy je potřeba se přihlásit k DPH?
3. Jak se společnost bez právní subjektivity správně označuje a jaké IČ se uvádí? Kdo reálně vystupuje na fakturách?
Přeji hezký den, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Společnost bez právní subjektivity sama o sobě nebude podnikat, nemá totiž vůbec právní subjektivitu (nejedná se tedy vůbec o společnost ve smyslu např. s. r. o. , která přímo podniká a má vlastní IČO). V tomto případě se jedná pouze o sdružení několika osob za společným účelem.
V jednotlivých vztazích proto budete stále vystupovat vy sami, jako společníci společnosti. Proto ani společnost nebude mít vlastní IČO a nebude ani vystupovat na fakturách, kde budete uvádět vlastní IČO.
K založení není nutná písemná forma, pokud nebylo ujednáno sdružení majetku. Tuto společnost nemusíte nikde registrovat.
Doposud se členové společnosti pro účely DPH posuzovali společně, letos (2017) však byla přijata novela zákona o DPH, na základě které je každý společník společnosti bez právní subjektivity posuzován vždy zvlášť a samostatně, jeden tedy může být plátcem DPH a druhý nikoli.
___
PODNIKÁNÍ-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Darování s. r. o. osobě blízké - postup, návod
- Darování s. r. o. synovi, dceři, potomkovi - postup, návod
- Darování s. r. o. manželce, manželovi - postup, návod
- Převod s. r. o. na osobu blízkou - postup, návod
- Převod s. r. o. na syna, dceru, potomka - postup, návod
- Převod s. r. o. na osobu manžela, manželku - postup, návod
- Změna jednatele s. r. o. při darování, převodu s. r. o. na osobu blízkou
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Změna majitele s. r. o. - poplatek, kolik stojí?
- Kolik stojí změna majitele s. r. o. ?
- Kolik stojí převod s. r. o. na nového majitele?
Jsem jediný podílník - vlastník a jednatel spol. s. r. o. a chtěl bych převést spol. s. r. o. celou na svoji sestřenici prosím o radu jak postupovat a co potřeba?
Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Pro převod obchodního podílu bude nutné sepsat celkem 4 níže uvedené dokumenty:
1) Smlouvu o převodu obchodního podílu, kterou oba podepíšete s úředně ověřenými podpisy, na smlouvě rovněž bude podpis společnosti, resp. jednatele společnosti.
2) S ohledem na převod společnosti budete nejspíše rovněž chtít převést funkci jednatele. Pak bude nutné sepsat rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o odvolání a jmenování jednatele, není nutné podepisovat ověřeně.
3) Pokud dojde ke změně jednatele, pak sestřenice bude muset podepsat prohlášení, že splňuje podmínky pro funkci jednatelky a že souhlasí se svým zápisem do obchodního rejstříku. Toto prohlášení bude nutné podepsat s úředně ověřeným podpisem.
4) Jako poslední se vyplní formulář pro zápis do OR, který jednatel (tj. vy, nebo sestřenice) podepíšete s úředně ověřeným podpisem. Návrh se poté podá ke krajskému soudu podle sídla společnosti. Na návrh se dále přilepí kolek v hodnotě 2.000,- Kč a přiloží se k němu originály listin viz. body 1-3.
Následně dojde k zápisu převodu podílu i změny jednatele, a do do 5 pracovních dní od podání návrhu.
Vzhledem k tomu, že s tímto zřejmě nemáte žádné zkušenosti, doporučuji vyhotovení výše uvedených listin svěřit advokátovi, samotné podání návrhu na zápis pak můžete již provést sami. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Převzetí bytu OV a placení do fondu oprav - od zápisu v katastru nemovitostí nebo už od převzetí bytu?
- Koupě bytu - od kdy se platí do fondu oprav? Od převzetí bytu nebo od zápisu do katastru nemovitostí KN?
28.4.2017 jsem uzavřela kupní smlouvu na byt 3+1 v OV. Vlivem nepříznivých okolností a průtahů (ze strany prodávajícího) jsem se oficiálním majitelem zapsaným v listu vlastnictví stala až 17.8.2017. Nicméně již 29.5.2017 jsem byt od majitelů převzala k užívání.
Majitelé po mne nyní chtějí uhradit poplatky za tzv. fond oprav za měsíc červen (zde je zahrnuto vše kromě elektřiny a plynu, které jsem si na sebe k 29.5.2017 přepsala na základě protokolu o předání nemovitosti) - jedná se o částku cca 3000 Kč fond oprav, teplá a studená voda a topení, společná elektřina na chodbě.
Od měsíce července již fond oprav platím já, jelikož jsem se přihlásila k užívání bytu správci nemovitosti.
Kdo by měl platit tedy za onen měsíc červen, případně měla jsem již platit v červenci, když jsem ještě nebyla majitelem zapsaným v KN?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Povinnosti ve vztahu k nemovitosti Vám vznikají až okamžikem, kdy jste dle evidence nemovitostí vlastníkem. Pokud jste byt převzala na konci května, pak by teoreticky mohli bývalí majitelé po Vás chtít nájem za období od převzetí do přepisu v katastru, ale fond oprav by měli hradit oni až do okamžiku, kdy jste se stala novým vlastníkem Vy.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyklizení pozemku užívaného neoprávněně sousedem - jak toho dosáhnout?
- Vyklizení pozemku a uskladěnní ve veřejném skladu - náklady na skladování, skladné
- Vylizení neoprávněně užívaného pozemku - dokazování co na pozemku bylo
Můj otec 06/2017 koupil pozemek, který do té doby užíval soused, jemuž ale nepatřil. Pozemek byl nejdříve několikrát nabídnut k odkoupení sousedovi, ten pokaždé odmítl. Otec mu řekl, že pokud nechce pozemek on, koupí ho sám, přihlásil se totiž další zájemce. Soused souhlasil. Když se tak ale stalo, začal být agresivní, vulgární, slovně napadat a vyhrožovat, domluva s ním není možná. Proto ho otec vyzval, aby pozemek vyklidil. Od té doby se nic neděje. Co můžeme dělat? Poslat písemnou výzvu? Je někde k dispozici vzor, jak má být napsaná? Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Pokud soused odmítá pozemek vyklidit, máte dvě možnosti - buď podat žalobu o vyklizení nebo mu věci sepsat, nafotit a vyklidit někam do veřejného skladu. Cesta žaloby o vyklizení je z právního pohledu ta správná, ovšem než bude nařízeno jednání, můžete čekat i rok a půl. Cesta vyklizení do skladu má dvě úskalí, soused může tvrdit, že jste mu něco zničili či ukradli - proto je nutná dobrá dokumentace či svědek a dál budete muset zaplatit sklad. Skladné následně samozřejmě můžete vymáhat po sousedovi. Nyní byste měli sepsat oficiální výzvu a tuto mu doporučeně poslat, kde mu stanovte lhůtu, do kdy má věci vyklidit a upozorněte ho na další postup, pokud nevyklidí - tj. žaloba či uskladnění.
Pokud ve stanovené lhůtě nevyklidí, zvažte, který ze dvou naznačených postupů zvolíte.
___
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý nájemník se odmítá vystěhovat po uplynutí, vypršení nájemní smlouvy
- Bývalý nájemník neplatí nájemné a nemá platno nájemní smlouvu - vystěhování neplatícího nájemníka, nájemce
- Vystěhování bývalého nájemníka, nájemce - neplatí a má vypršelou nájemní smlouvu
Pronajala jsem ve svém domě, kde jsem měl volný pokoj, jedné osobě. Nyní ale jsou s tou osobou obrovské komplikace, které tu ani nechci psát, nicméně potřebuji radu. Ta osoba nemá smlouvu o pronájmu, pouze dostávala doklad o zaplacení na měsíc bydlení. Na dokladě má vždy napsané, na který měsíc má zaplaceno bydlení. Teď z docela vážných důvodů, potřebuji tuto osobu co nejdříve vystěhovat. Jak to udělat, když nebude chtít opustit můj dům. Mohu zavolat Policii? Osoba nemá ani už zaplaceno, ani smlouvu nic, co by ji opravňovalo k bydlení u mě. A začíná si v mém domě dělat co chce. Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
Ačkoliv zákon vyžaduje pro nájemní smlouvu písemnou formu, nemůže pronajímatel namítat nedostatek formy smlouvy, pokud z chování obou smluvních stran vyplývá, že k uzavření nájmu došlo. Fakticky jste tedy nájemní smlouvu uzavřeli, proto Vám nezbývá (pokud nájemník dům neopustí dobrovolně) zaslat nájemníkovi písemnou výpověď z nájmu. Bez výpovědní lhůty lze nájem vypovědět porušuje-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (§ 2291 obč. zákoníku).
Pokud by se nejednalo o zvlášť závažné porušení povinností nájemce, lze nájem vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a nevrácení kauce jako pokuta od pronajímatele
- Nevrácení kauce - pokuta od pronajímatele za předčasné ukončení nájemní smlouvy
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a nevrácení jistoty jako pokuta od pronajímatele
- Nevrácení jistoty - pokuta od pronajímatele za předčasné ukončení nájemní smlouvy
- Vymáhání kauce nájmu, jistoty - pronajímatel si ji nechal jako pokutu za předčasné skončení nájemní smlouvy
Paní domácí jsem podal výpověď z nájmu. Jedná se o nájem na dobu určitou od letošního ledna 2017 do ledna 2018. Výpověď je dodržena ve tříměsíční lhůtě. Bohužel mi odmítá vrátit kauci s přihlédnutím na smlouvu jako paušální pokutu k předčasnému ukončení nájmu. Našel jsem zde podobný dotaz z roku 2012. V tom případě byl v právu nájemník s přihlédnutím k porušení mravního kodexu, kdy nebylo možné požadovat pokutu za právo, které jako nájemník mám. Jak je tomu dnes (31.08.2017)? Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Za předčasné ukončení nájmu zákon žádnou pokutu nestanoví. Pokud máte ve smlouvě sjednáno, že za předčasné ukončení budete pokutu hradit, jedná se dle mého názoru o neplatné ujednání, které nemá podporu v zákoně. Musíte se ho ovšem dovolat. Tj. písemně pronajímatelce sdělit, že ujednání považujete za neplatné a pokud přesto kauci (jistotu) nevrátí, obraťte se na soud.
___
TRESTNÍ-TRESTY
- Odpuštění poloviny trestu odnětí svobody - loupežné přepadení
- Loupežné přepadení a žádost o odpuštění poloviny trestu odnětí svobody (podmínečné propuštění z vězení)
- Zkrácení trestu odnětí svobody ve vězení - polehčující okolnosti
- Podmínečné propuštění z vězení, žádost o zkrácení trestu za loupežné přepadení
Náš syn je ve výkonu trestu již 3 roky (2014-2017). Dostal jako prvotrestaný nejnižší sazbu 8 let za loupežné přepadení vozu převážející peníze, byl ve skupině 4 lidí, mohl by žádat na polovině trestu o propuštění a za jakých podmínek. Je ženatý, bezdětný a stále pracuje ve výkonu trestu, bez kázeňských i jiných přestupků. Předem Vám děkuji za odpověď s pozdravem a přáním krásného dne. Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Podmínky podmíněného propuštění jsou upraveny následovně:
Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rozprodání majetku zemřelého před ukončením dědického řízení - může to dědic udělat?
- Zlikvidování majetku zemřelého před ukončením dědického řízení - může to dědic udělat?
- Může dědic nakládat s majetkem zemřelého, zesnulého zůstavitele před ukončením dědického řízení?
- Nakládání s majetkem zemřelého zůstavitle před ukončením dědictví - může to někdo udělat?
Může jeden ze 3 dědiců zlikvidovat pozůstalost (rozprodat, sešrotovat) dokud není ukončeno dědické řízení. Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
Jeden ze tří dědiců nemá právo nakládat takovým způsobem s pozůstalostí. I kdyby dědicové ustanovili jednoho z nich, aby pozůstalost spravoval, může bez souhlasu ostatních či soudu (soudního komisaře) vykonávat jen tzv. prostou správu (platit inkaso atd.).
Závažnější úkony překračující prostou správu musí odsouhlasit všichni dědicové, případně soud, pokud se dědicové nedohodnou.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo může podat návrh na odstranění černé stavby?
- Dodatečná legalizace černé stavby na pozemku bytového družstva, BD
- Automaická legalizace černé stavby - lhůta, za kolik let?
- Za kolik let dojde k automatické legalizaci černé stavby?
- Platí pro bytové družstvo zásada předvídatelnosti a právní jistoty
- Zásada předvídatelnosti a právní jistoty - platí pro bytové družstvo?
Jsme Bytové družstvo, máme dům a pozemek. Na pozemku černé stavby. Dopis z 1989 nařizuje zbourání. Nikdy se nestalo. Původně stavby tři, členové s nimi nesouhlasí a chtějí zbourat. 2001 na schůzi domluveno - stavby se zbourají. Stavbu zboural jeden člen, ostatní dvě stavby stojí a jejich současný uživatel, předseda družstva, tvrdí, že nyní jsou legální.
O vlastnictví jedné stavby se přou 2 členové – předseda užívající stavbu a člen, který členský podíl zdědil po své příbuzné. Víme, že bouda patřila zemřelé příbuzné, ale nynější uživatel tvrdí, že se se starou paní domluvil, že ji může užívat, tudíž je nyní jeho. Nový člen, dědic, tvrdí, že babička boudu půjčila a nyní ji chce zpět. To je pravda.
Většina členů včetně dědičky chce boudu zbourat, protože je veprostřed pozemku a ten chceme užívat relaxačně. Předseda tvrdí, že bouda je jeho a požádá Bytové družstvo o souhlas s pronájmem části pozemku, na kterém bouda stojí. Pozemek prý musíme pronajmout, protože jsme pronajmuli jinému členovi pozemek, na kterém stojí třetí stavba. Třetí stavba nenarušuje koncepci relaxační zóny. Co máme dělat? Nela.
ODPOVĚĎ:
Mají-li členové bytového družstva v úmyslu předmětné boudy zbourat, je možné se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona). Tento podnět může ke stavebnímu úřadu podat kdokoli.
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se skutečně jedná o tzv. černé stavby, vydá rozhodnutí, jímž vlastníkům těchto staveb nařídí jejich odstranění. V rámci tohoto rozhodnutí stavební úřad rovněž umožní tzv. legalizaci černé stavby, tedy dodatečné povolení předmětných černých staveb. K tomu, aby mohly být předmětné boudy stavebním úřadem dodatečně povoleny, však bude zapotřebí, aby s tím vyslovilo souhlas bytové družstvo (jako vlastník pozemku, na kterém se tyto stavby nacházejí). Pakliže bytové družstvo v rámci řízení o dodatečném povolení stavby tento souhlas neudělí, bude následně stavebním úřadem rozhodnuto o odstranění předmětných černých staveb.
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit v tvrzení, že by pouhým plynutím času mělo dojít k legalizaci stavby, která byla vybudována jako stavba černá. Pakliže byly předmětné boudy zřízeny jako černé stavby, zůstávají jimi i nadále.
Odstranění předmětných černých staveb by bylo možné se domáhat i soukromoprávní cestou, tj. podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Iniciace zahájení řízení u stavebního úřadu je však variantou rychlejší a bezplatnou (na rozdíl od podání žaloby, kde je zapotřebí uhradit soudní poplatek).
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit ani v názoru, že bytové družstvo mu musí pronajmout část pozemku, neboť tak učinilo v případě jiné boudy. Bytové družstvo není správním orgánem, v rámci jeho rozhodování proto nemusí být dodržena zásada předvídatelnosti a právní jistoty. Má-li bytové družstvo v úmyslu využít tu část svého pozemku, kde se nachází bouda předsedy bytového družstva, jako relaxační zónu, není samozřejmě povinno tuto část pronajmout předsedovi bytového družstva (o právních dispozicích se svým pozemkem může bytové družstvo v tomto ohledu nakládat zcela svobodně).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Předpokládaný souhlas s transplantací orgánů po smrti mozku
- Automatický souhlas s transplantací orgánů po smrti mozku
- Nesouhlas s transplantací orgánů po smrti - jak ho udělit?
- Udělení nesouhlasu s transplantací orgánů po smrti - postup, návod, informace
- Zákaz transplantace orgánů po smrti - postup, návod, informace
Prosím o informaci. V případě úmrtí osoby, je možné provést transplantaci orgánů automaticky, aniž by byl osobou dán předem souhlas s transplantací? Nebo je automaticky NESOUHLAS s transplantací po úmrtí osoby, jestliže nebyla v registru dárců. Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Dle platné právní úpravy je u každého člověka souhlas s odběrem tkání a orgánů za účelem jejich transplantace předpokládán, tzn. že po smrti člověka je možné provést odběr jeho tkání a orgánů automaticky (aniž by bylo nutné dohledávat jím vyslovený souhlas s transplantací).
Konkrétně dle § 16/1 transplantačního zákona platí, že odběr tkání a orgánů z těla zemřelé osoby lze uskutečnit, pouze pokud s tím zemřelý za svého života (nebo zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná) nevyslovil prokazatelně nesouhlas.
Pokud člověk (resp. zákonný zástupce ne plně svéprávného člověka) nechce, aby po jeho smrti byly jeho tkáně a orgány odebrány a transplantovány, musí s tím prokazatelně vyslovit nesouhlas. Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený, pokud:
a/ je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, nebo
b/ zemřelý ještě za svého života přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem v případě své smrti, nebo
c/ zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem (toto prohlášení lze učinit pro případ smrti osoby, která není plně svéprávná ještě za jejího života nebo i po úmrtí této osoby).
Pokud byl nesouhlas prokazatelně vysloven, je odběr tkání a orgánů nepřípustný (§ 11/1 písm. a) transplantačního zákona).
Pokud nebylo prokázáno, že zemřelý vyslovil za svého života prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí (§ 16/3 transplantačního zákona).
Pro doplnění ještě dodávám, že odlišný režim je uplatňován v případě zemřelých dárců, kteří jsou cizinci (§ 10a transplantačního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-ODPOVOĚDNOST ZA ŠKODU
- Úraz na soukromé dětské zahradě - odpovědnost za zranění dětí
- Odpovědnost za zranění dítěte, dětí na soukromé zahradě s volným vstupem dětí
Obracím se na Vás s dotazem, se kterým si nevím rady. Bydlíme v rodinném domě se zahradou. Na zahradě máme bazén, trampolínu a například i klouzačku na konstrukci, kterou vyráběl manžel. Na zahradě se nám často pohybují děti, z rodiny, nebo známí. Neteř a synovec (oba pod 10 let) chodí na naší zahradu i bez naší přítomnosti. Chtěla bych vědět, jak se můžeme po právní stránce ochránit pro případ, kdyby se u nás stal nějaký vážnější úraz. Předem děkuji za odpověď. Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se vztahují § 2900 a § 2901 občanského zákoníku (upravující obecnou prevenční povinnost každého člověka), které stanoví:
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného;
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
Nejsou-li proto dětské atrakce na Vaší zahradě poškozené (do té míry, že by bylo jejich užívání nebezpečné), resp. není-li zde zanedbáno nějaké bezpečnostní opatření, není zapotřebí se nějak zvlášť právně chránit.
Pro zvýšení Vaší právní jistoty Vám však lze doporučit obrátit se na rodiče všech dětí, které se na Vaší zahradě vyskytují, s písemnou výzvou k tomu, aby jejich děti navštěvovaly Vaší zahradu vždy v doprovodu zletilého dozoru (resp. alespoň v doprovodu staršího sourozence, který bude schopen dohlédnout na bezpečné užívání dětských atrakcí). Tuto výzvu můžete odůvodnit právě tím, že nebýváte přítomni vždy, když děti Vaší zahradu navštěvují a máte samozřejmě zájem na tom, aby byly dětské atrakce užívány bezpečným způsobem, resp. aby bylo v maximální možné míře předejito vzniku úrazů.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Volno na školení od zaměstnavatele bez kvalifikační dohody
- Volno v práci na splnění zkoušky na VŠ - má na volno zaměstnanec právo, nárok?
- Volno v zaměstnání na splnění zkoušky na VŠ - má na volno zaměstnanec právo, nárok?
- Je nutná kvalifikační dohoda k udělení volna na zkoušku zaměstnance na VŠ?
2012-2017 studuji dálkové studium na VŠ obor učitelství pro 1. ročník. Na začátku školního roku 2016/2017 jsem nastoupila jako učitelka na plný úvazek na základní škole (nemáme podepsanou žádnou kvalifikační dohodu) pouze jsem na začátku školního roku informovala ředitele o studiu na VŠ. Zaměstnavatel mne bohužel nechce uvolnit na zkoušku. Mám nárok na uvolnění na termín zkoušky? Nebo to není v zájmu zaměstnavatele? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Volno z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia je zákonem uznanou překážkou na straně zaměstnance i bez uzavřené kvalifikační dohody. Podle § 205 zákoníku práce účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.
Tuto překážku lze uplatnit pouze v případě, že je studium v souladu s potřebou zaměstnavatele. A o tom rozhoduje pouze zaměstnavatel.
Pokud není možné se s ním dohodnout, je možné požádat o dovolenou nebo o neplacené volno.
__
RODINA-SJM
- Vykázání přítele manželky z bytu, domu, zahrady v SJM - může to manžel udělat?
- Vykázání přítelkyně manžela z bytu, domu, zahrady v SJM - může to manželka udělat?
Chtěl bych Vás poprosit o radu, zda mohu vykázat přítele své manželky z našeho dvora či zahrádky, jestliže ty jsou ve SJM. Již několikrát jsem ho upozornil, že jeho dům je jinde, že se nalézá na cizím pozemku, ale situace se stále opakuje (s manželkou jsme v rozvodovém řízení). Jestli na takové problémy pamatuje zákon, mohu na vykázání zmiňovaného přítele manželky zavolat policii? Děkuji předem za radu. S pozdravem Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Na tyto případy zákon nijak nepamatuje. Manželka se může bránit tím, že se jedná o návštěvu a toto Policie nevyřeší, jelikož Vy s návštěvou nesouhlasíte, manželka souhlasí. Civilní cestou toto rovněž není nijak řešitelné, pokud se dotyčný pán na pozemku nedopouští žádného jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako přestupek nebo trestný čin. Dokud bude pozemek ve společném jmění manželů, můžete vyjádřit svůj nesouhlas, ale žádná oficiální cesta, jak tam pána nepustit nebo jej vykázat, bohužel neexistuje, protože je tam s vědomím a souhlasem Vaší manželky, která je spolumajitelkou dané nemovitosti.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit doručování nevyžádaných SMS zpráv?
- Odesílatel nevyžádaných SMS zpráv odmítá přestat - jak ho k tomu donutit?
- Zákaz zasílání SMS na mobil bez souhlasu majitele čísla a podnět na ÚOOÚ (Úřad na ochranu osobních údajů)
- Rozesílání SMS s obchodní nabídkou - podmínky podle zákona
- Zákaz zasílání SMS s obchodními nabídkami majitelem mobilu, mobilního čísla - jak SMS zakázat?
Od 05/2017 mám nové telefonní číslo. Stále chodí SMS s nabídkou práce. Po kontaktování agentury, která je odesílá, mi bylo sděleno, že se u nich někdo registroval v roce 2013 a pokud nesdělím své jméno, nebudu odstraněna z databáze. SMS chodí stále. Co mohu dělat? Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě přicházejí v úvahu de facto 4 varianty řešení:
1/ Vyhovění agentuře:
V první řadě můžete vyhovět požadavku agentury práce a sdělit jí své jméno. Pakliže agentura práce dodrží svůj slib a odstraní Vaše telefonní číslo ze své databáze, bude vše v pořádku.
V této souvislosti však upozorňuji, že sdělením Vašeho jména získá agentura práce dva Vaše dosti podstatné osobní údaje (tedy jméno a číslo mobilního telefonu). Nelze vyloučit, že agentura tyto osobní údaje nezneužije (zejména nepředá jiným subjektům za účelem šíření reklamních sdělení).
2/ Kontaktování mobilního operátora:
Můžete kontaktovat svého mobilního operátora s požadavkem na blokaci všech SMS zpráv doručovaných Vám z konkrétního telefonního čísla (pakliže Váš mobilní operátor tuto službu poskytuje).
3/ Žaloba:
Upuštění od dalšího obtěžování nevyžádanými reklamními sděleními se můžete domáhat rovněž soudní cestou (tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu). Jedná se však o variantu poměrně nákladnou (právní zastoupení, soudní poplatek), pomalou a s nejistým výsledkem.
4/ Kontaktování Úřadu pro ochranu osobních údajů:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že telefonní číslo představuje osobní údaj, k jehož zpracovávání potřebuje agentura práce Váš souhlas (který však nemá).
SMS zprávy s nabídkami práce by bylo možné kvalifikovat jako obchodní sdělení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o některých službách informační společnosti. V této souvislosti upozorňuji na to, že:
- obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených zákonem o některých službách informační společnosti;
- podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas;
- zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány
(jak vyplývá z § 7 zákona o některých službách informační společnosti).
V této souvislosti proto můžete kontaktovat příslušný dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
který může u příslušné agentury práce provést kontrolu a případně jí i udělit pokutu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY-TRESTY, POKUTY...
- Splácení pokuty za přestupek v dopravě
- Je možné pokutu platit ve splátkách?
- Zákaz řízení vozidel - možnost odpuštění poloviny trestu
- Odpuštění poloviny trestu řízení motorových vozidel - podmínky
- Zkrácení trestu zákazu řízení motorových vozidel na polovinu - podmínky
V příloze posílám rozhodnutí od MÚ Litoměřice, odboru dopravy a silničního hospodářství, se kterým dotyčný samozřejmě souhlasí a odvolávat se nechystá. Potřebovali bychom jen vědět, je-li možné obrátit se na příslušný odbor s žádostí o splátky dané pokuty (7tis. + 1tis.).
A ještě bych se chtěla zeptat, jestli i v tomto případě, když vlastně pan přestupce dostal zákaz řízení motorových vozidel na dobu pouze 6 měsíců, což je jak udávají v rozhodnutí spodní hranice zákonné sazby, může zažádat o polovinu trestu.
Děkuji. Viola
ODPOVĚĎ:
O splátky můžete požádat, zde pak záleží na rozhodnutí příslušného úřadu, zda je povolí či nikoliv. Nový zákon o odpovědnosti za přestupky umožňuji požádat o upuštění od zbytku trestu, a to za následujících podmínek:
Po uplynutí poloviny doby, na niž byl uložen zákaz činnosti, může správní orgán, který zákaz činnosti uložil, od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit, jestliže pachatel prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný.
Dále platí: Byla-li spolu se zákazem činnosti uložena též pokuta, která nebyla dosud uhrazena, popřípadě byla uhrazena pouze zčásti, nelze od výkonu zbytku zákazu činnosti upustit, dokud pachatel neprokáže, že pokutu nebo její zbylou část uhradil, anebo dokud nebylo rozhodnuto o rozložení úhrady pokuty na splátky nebo o odložení splatnosti pokuty.
___
SPRÁVNÍ-OBCE
- Změna územního plánu na podnět majitele pozemku
- Změna nestavebního pozemku na stavební žalobou majitele pozemku na změnu územního plánu
- Změna územního plánu rozhodnutím soudu - nestavební na stavební
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nejvyšší soud a změna územního plánu - nestavební pozemek na stavební
Rodiče koncem 90. let neuplatnili z důvodu stáří a nemoci právo připomínek proti novému návrhu územního plánu ÚP, který zrušil na jejich pozemku, ležícím mimo jejich bydliště, stavební místo. Ponechal mu jen jako způsob využití bydlení a rekreaci a označil ho jako stabilizovanou plochu, na níž územní plán ÚP nedovoluje stavět, takže ho nešlo využít ani k účelu, který mu ÚP vymezuje. Pozemek jsem získala do osobního vlastnictví.
V posléze přijatém územním plánu ÚP zůstal zakreslen i půdorys budovy, která na pozemku stála až do 50. let a posléze byla rozebrána. Na katastrální mapě je pozemek veden jako stavební se zbořeništěm.
Domnívala jsem se, že 2015 vstoupí v platnost nový územní plán ÚP, při jehož tvorbě budu situaci připomínkovat, leč bylo ticho po pěšině.
Další termín měl být 2020, ale i ten byl odsunut snad na rok 2022.
Ráda bych pozemek prodala jako stavební, ale na obecním úřadě mi bylo sděleno, že tam stavbu nikdo nepovolí a bylo mi naznačeno, že mám tento pozemek prodat nyní jako nestavební.
Předpokládám, že zastupitelstvo obce může svým rozhodnutím povolit malou úpravu ÚP. Zahlédla jsem v judikátech zmínku o rozhodnutí Nejvyššího soudu v podobném případě, ale bohužel neznám podrobnosti a možná jsem to špatně pochopila.
Chci se proto zeptat, zda mi skutečně nezbývá nic jiného než prodat pozemek pod cenou, nebo existuje možnost navrátit na pozemek možnost výstavby malého rekreačního, příp. rodinného domku.
Z obce, kde pozemek leží, jsem se po smrti rodičů odstěhovala, prodej by pro mě byl nejlepší variantou, ale pochopitelně se nechci stát obětí něčích pletich. Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Přestože územní plán je dokumentem, jehož platnost je v zásadě dlouhodobá, nejedná se o dokument nezměnitelný. Stavební zákon počítá nejen s tím, že územní plán může být periodicky či jednorázově aktualizován či měněn, ale rovněž s tím, že návrh na změnu územního plánu může podat i fyzická osoba, která například na území obce vlastní nemovitou věc (§ 46 a § 55 stavebního zákona).
V tomto ohledu tedy není judikatura Nejvyššího soudu, resp. předpokládám, že se jednalo spíše o Nejvyšší správní soud, až tak zapotřebí, neboť možnost vlastníka nemovité věci iniciovat změnu územního plánu, vyplývá přímo ze stavebního zákona.
Přehledný popis toho, jak je zapotřebí při iniciaci změny územního plánu postupovat, naleznete například zde:
https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu/oddeleni-uzemni-koncepce/zivotni-situace/navrh-na-zmenu-schvalene-uzemne-planovaci-dokumentace
(obdobný návod je k nalezení rovněž na webových stránkách jiných měst a obcí, můžete proto zapátrat rovněž na webových stránkách obce, kde se nachází Váš pozemek). Doporučuji Vám postupovat způsobem, který je na výše odkazovaných webových stránkách popsán (tento postup samozřejmě nezaručuje, že Vašemu návrhu bude vyhověno, jedná se nicméně o postup respektující aktuální právní úpravu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď reklamy Google s firmou BEE SITE: ES - neefektivita reklamy způsobená nedostatečným zobrazováním reklamy
- Nedostatečné zobrazování reklamy na Google a výpověď smlouvy s BEE SITE: ES o poskytování služeb
Uzavřel jsem roční smlouvu s firmou BEE SITE: ES na zobrazování mé reklamy na vyhledávači Google. V této smlouvě je mj. uvedeno, že firma zajistí časté zobrazování mé reklamy na 1. straně vyhledávače Google a dále garance výkonu 5000 oslovených potenciálních zákazníků za rok.
Po nějaké době jsem ale zjistil, že se má reklama téměř nezobrazuje a také ohlas zákazníků je minimální. Když jsem na to firmu upozornil, bylo mi řečeno, že zobrazování si řídí Google sám, že používá jakési rotační koše reklamních sestav, ale hlavně že je zde jakýsi denní limit a že po jeho vyčerpání se reklamy nezobrazí vůbec. Samozřejmě ve smlouvě žádný rotační koš ani denní limit není uveden.
Ve svém vysvětlení garance výkonu firma uvedla, že dle informací z Googlu byla reklama za 3 měsíce zobrazena cca 1900x, což firma označila jako 1900 oslovených zákazníků. Dle mého názoru se nejedná o oslovení, protože Google má 15 – 20 odkazů na jedné straně a tak neznamená, že pouhým zobrazením tohoto počtu odkazů dojde k oslovení zákazníka právě mou reklamou. Navíc sama firma uvedla, že mám 1-2 prokliky denně (tj. počet lidí, kteří kliknou na mou reklamu). Prakticky to znamená, že se reklama zobrazuje pouze cca 15 min. denně, dokud na ni někdo neklikne.
Z těchto důvodů bych chtěl smlouvu vypovědět, jako že se jedná o nesplnění podmínek smlouvy ze strany firmy, resp. o uvedení v omyl, kdy mi firma slibovala časté zobrazování a nárůst zákazníků, ale při jejím nastavení na max 2 prokliky denně, došlo k jejich snížení. Tímto vás dotazuji, jestli je právo na mé straně. Smlouva je uzavřena na rok, její cena je cca 13.000,- Kč a nemá výpovědní podmínky.
Děkuji za odpověď. S pozdravem Vilda
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1998 občanského zákoníku by bylo smlouvu možné vypovědět pouze v případě, že by to sama smlouva umožňovala. S ohledem na informace uvedené v dotazu je však zřejmé, že úpravu výpovědi smlouva neobsahuje, nebude ji tedy možné vypovědět.
S ohledem na nemožnost výpovědi si také dejte pozor na automatické prodlužování smlouvy o další rok. Pokud by k tomu mělo dojít, v souladu se smluvním ujednání oznamte druhé straně, že nadále nemáte zájem o prodloužení smlouvy.
Jedinou možností by bylo odstoupení od smlouvy kvůli podstatnému porušení smlouvy. Nicméně předpokládám, že společnost Vám poskytuje služby právě dle smlouvy, ve které plnění bude popsáno velmi obecně.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Ohrožení stavby naklánějícím stromem
- Ohrožení chaty, chalupy naklánějícím se stromem
- Strom nakloněný nad stavbu - jak donutit majitele aby ho pokácel?
- Strom ohrožujícící stavbu, chatu, chalupu - jak donutit majitele aby ho pokácel?
Soused má na hranici pozemku 35 metrů vysoký smrk ve svahu, který se naklání na náši chatu. Při pádu stromu by nás zasáhl celou délkou. Nechce ho
zkrátit ani odstranit. Při poslední bouřce jsme byli chatu nuceni opustit. Je možné se nějak ochránit.
Děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Soused velmi riskuje, neboť pokud by došlo pádem stromu ke zranění nebo dokonce smrti, mělo by to pro souseda dalekosáhlé trestněprávní následky s jeho povinností hradit poškozeným odškodnění. Doporučovala bych Vám obrátit se nejdříve na obec, nejlépe odbor životního prostředí, aby provedli místní šetření a případně nařídili sousedovi odstranění stromu. Pokud zde nebude adekvátní reakce, nezbude, než se obrátit na občanskoprávní soud s návrhem na odstranění stromu. Skutečný stav budete muset prokázat, což ale nebude problém, pokud si umístění a stav stromu nafotíte, případně rovnou zadáte znalecký posudek na stav a umístění stromu.
___
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vydání zápočtového listu na konci pracovního poměru v době neschopenky, DPN
- Neschopenka, konec pracovního poměru a vydání zápočtového listu zaměstnavatelem
Má zaměstnavatel povinnost vydat ZL k datu ukončení pracovního poměru (31.8.2017) i když současně trvá PN? Děkuji Gábina
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce v ustanovení § 313 odst. 1 výslovně stanoví, že potvrzení o zaměstnání (takzvaný zápočtový list) je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při skončení pracovního poměru. Okamžikem skončení pracovního poměru je den skončení pracovního poměru, tedy poslední den jeho trvání, a to bez ohledu na další okolnosti, jako je např. pracovní neschopnost.
Státní úřad inspekce práce zastává názor, že s povinností vydat potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru je spjata i povinnost zaměstnavatele toto potvrzení zaměstnanci „doručit“.
Jste-li ke dni skončení pracovního poměru v pracovní neschopnosti, je zaměstnavatel povinen ZL nejen vydat, ale i následně doručit, pokud se nedomluvíte jinak.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zateplení zdi nad pozemkem ve spoluvlastnictví - může spolumajitel přikázat odstranění zateplení?
- Spolumajitel pozemku přikázal odstranění stavby - zateplení zdi, může to chtít?
RŮZNÉ-STAVBY
- Odstranění stavby - zateplení zdi přesahující na pozemek ve spoluvlastnictví majitele zdi
Cca. 2010-2011 jsem si zateplil svou nemovitost na straně pozemku, který vlastním ideální polovinou. Druhý majitel ideální poloviny o zhotovení celou dobu věděl, ještě mi radil o postupu provedení, aby se izolace v teplém počasí nekroutila.
Dnes (29.08.2017) po mě chce odstranění izolace, prý se jedná o nepovolenou stavbu. Ještě se zmínil o nájmu i zpětně, jedná se asi o 1 metr čtvereční (9 cmx10 m) zastavěné plochy.
Kdo mi muže nařídit odstraněni stavby? Kolik by asi dělal případný nájem? A má na něj vůbec spolumajitel nárok, když je pozemek v mém vlastnictví s ním? Požadavek mi připadá absurdní.
Děkuji, Oldřich.
ODPOVĚĎ:
Ano, požadavek spoluvlastníka je skutečně absurdní. Podstatou podílového spoluvlastnictví je mimo jiné to, že každý vlastníte ideální polovinu, nikoliv skutečnou, nelze tedy vymezit, že určitá zeď je Vaše a určitá zase jeho. Pokud jste nemovitost zateplil, naopak byste po spoluvlastníkovi mohl chtít polovinu nákladů na zateplení. Co se týká odstranění stavby, tak to může nařídit pouze stavební úřad či následně soud, ale to až po důsledném provedeném dokazování. Ve Vašem případě jde ale skutečně o záležitost, která nařízením odstranění stavby skončit nemůže.
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Prodloužená záruka podmíněná pravidelnou roční kontrolou - firma odmítá provést kontrolu, co teď?
- Prodejce podmiňuje prodloužení záruky pravidelnou roční kontrolou ale odmítá ji provést - jak postupovat?
V říjnu 2015 jsem si nechala zabudovat klimatizaci s tříletou záruční dobou od firmy Otta vzduchotechnika a klimatizace s. r. o. Po prvním roce provozu 2016 jsem si písemně objednala začátkem května 2017 čištění a kontrolu, kterou v rámci tříleté záruky musíte provádět. Uplynulo více než 2 měsíce a nikdo se mi neozval. Opět jsem prosila o termín a přidala jsem, že jsem zklamaná přístupem této firmy. Následovala urážející odpověď, že oni nepracují teď hned a že mají své klienty, kteří mají podepsanou servisní smlouvu (tu mi nikdo při instalaci nenabídl), takové zákazníky jako jsem já eliminují, neboť mají zakázky velkých firem. Podotýkám, že jsem této firmě zaplatila 90.000 Kč. Opět jsem žádala o kontrolu v rámci záruky a již se mi nikdo neozval. Zbývá mi ještě rok a tři měsíce kdy vyprší záruka, která je podmíněna pravidelnou roční kontrolou, kterou mi odmítají udělat. Prosím Vás o radu, jak postupovat, nevím si rady. Děkuji Darina.
ODPOVĚĎ:
Pokud byla při zabudování klimatizace sjednána pravidelná kontrola klimatizace zdarma v rámci záruční doby, resp. závazek firmy kontroly provádět, pak doporučuji opětovně písemně vyzvat firmu k tomu, aby kontrolu, k jejímuž provádění se zavázala, neprodleně provedla. Rovněž uveďte, že nebude-li kontrola provedena, jste oprávněna z důvodu podstatného porušení smlouvy od této smlouvy odstoupit a požadovat vrácení 90.000,- Kč za zabudování klimatizace.
Pokud však bylo pouze ujednáno, že v rámci záruční doby musíte provádět servisní kontrolu, kterou si musíte vždy zvlášť objednat a uhradit, pak by se nejednalo o porušení původní smlouvy na zbudování klimatizace a nemohla byste odstoupit od smlouvy. V tomto případě byste se mohla domáhat provedení kontroly, pokud byla Vaše objednávka potvrzena. Pokud objednávka potvrzena nebyla, pak nedošlo ani k uzavření smlouvy na provedení kontroly a firma by tedy kontrolu provést nemusela.
Pokud však firma odmítá provést kontrolu, která je podmínkou pro trvání záruční doby, pak doporučuji vyhledat jinou společnost, která jí může provést. V tomto případě byste splnila podmínky záruky, neboť sama firma ani po urgencích nehodlá kontrolu provést, a v případě soudního sporu byste nejspíše uspěla.
___
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odpovědnost majitele lesa za škodu způsobenou spadlým stromem
- Odpovídá majitel lesa za škodu způsobenou spadlým stromem?
- Náhrada škody způsobené spadlým stromem v lese (pád na chatu u lesa)
- Chata poškozená spadlým stromem z lesa - odpovědnost majitele lesa, stromu
Jsem majitelem lesa, kde končí les hned v těsné blízkosti je chatová oblast. Takže první řada chat je v těsné blízkosti lesa. Jsem majitelem ještě před výstavbou chat. Chataři mají věčné připomínky k tomu pokud by třeba vichřici nebo nějakou živelní pohromou padl na chaty strom nebo větve že po mně budou chtít náhradu. Mám dotaz jsem povinen v tomto případě hradit škody? Nebo jsem povinen les pojistit? Podle mne tam stavěli chaty dobrovolně a věděli že staví u lesa. Předem děkuji za odpověď. Filip
ODPOVĚĎ:
Jako vlastník lesa máte povinnost les zabezpečit tak, aby jeho existencí nevznikla třetím subjektům žádná škoda. Tj. z hlediska Vaší případné odpovědnosti za způsobenou škodu je důležité, zda by bylo prokázáno, že jste škodě mohl zabránit. Pokud by např. díky vichřici spadl strom a bylo by prokázáno, že byl např. ztrouchnivělý, pak byste za škodu odpovídal, jelikož jste měl mít v lese pouze zdravé stromy a nezdravé jste měl pokácet. Doporučila bych Vám v tomto případě se proti škodám rozhodně pojistit. Pokud by byla např. pádem stromu někomu způsobena újma na zdraví či smrt, hrozila by Vám povinnost nahradit škodu i v milionových částkách.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba skleníku 40m2 a stavební povolení - je nutné nebo ne?
- Stavba skleníku 40m2 a stavební ohláška, ohlášení - je nutná nebo ne?
- Může starosta zakázat stavbu skleníku soukromé osobě?
- Může starosta zakázat stavbu s odůvodněním že není dle územního plánu?
Stavím skleník. Byl jsem na stavebním úřadě se ptát, zda je to možné. Prý na daném pozemku ano a to bez ohlášení. Tedy mi žádné povolení nedali. Protože prý je nepotřebuji. To bylo v březnu 2017. Začal jsem tedy stavět.
Na konci května 2017 mi stejná paní ze stavebního úřadu volala, že prý se ozval pan starosta a nelíbí se mu skleník, který stavím. Tak tedy, že bude muset svolat místní šetření. Řekl jsem, že budu rád alespoň si ujasníme zda můj záměr je možný.
08/2017 mi přišel dopis od starosty abych zastavil veškerou činnost, protože se prý domnívá, že postupuji protiprávně a mimo územní plán.
Skleník je velký 40m2 a má základy a 3 zděné stěny. Jižní část skleníku je prosklená.
Ze stavebního úřadu žádné vyjádření nepřišlo.
Může starosta stavbu nějak ohrozit? Zastavit? Nařídit odstranění? Může do toho mluvit stavební úřad, když se jedná o stavbu bez ohlášení a tedy nejsem schopen na ni získat povolení?
Jak mám postupovat? Mám dál stavět a starostův postoj ignorovat? S přáním hezkého dne Standa.
ODPOVĚĎ:
Starosta nemá ve stavebním řízení žádné zvláštní postavení a žádné zvláštní pravomoci.
Obecně platí: Rozhodnutí o umístění stavby ani stavební souhlas nevyžaduje skleník do 40 m
zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení. Pro tuto stavbu není třeba ani stavební povolení či ohlášení. Výjimku tvoří případy, kdy např. stavíte v ochranném pásmu apod.
Pro Vás je podstatné to, co Vám sdělil stavební úřad, ten je oprávněn rozhodovat a posuzovat. Pokud máte vyjádření od stavebního úřadu, že nepotřebujete žádné rozhodnutí, můžete stavit dále.
___
FINANCE-DANĚ
- Vyměření daně správcem daně - je výhodnější?
- Výhoda vyměření daně správcem daně - daň z převodu nemovitosti
- Daň z převodu nemovitosti a vyměření správcem daně - výhody, nevýhody
Poměrně často kupuji lesní pozemky. Vždy pak musím podávat daňové přiznání v tom daném kraji a navíc musím dodat znalecký posudek. Což mi celkovou cenu pozemku zvyšuje o 10.000 Kč (cestovné, čas, posudek)
Ve výzvě o daňové přiznání se píše, že pokud ho nepodám, tak může správce daně vyměřit. Je možné nepodávat daňové přiznání a ignorovat výzvy a počkat si na vyměřenou daň a tu posléze zaplatit? Ušetřím tak spoustu času a nervů i peněz.
Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený postup je sice možný, není však v souladu se zákonem. V případě nepodání daňového přiznání v náhradní lhůtě stanovené správcem daně vede ke stanovení daně správcem daně pomocí pomůcek. Vznikne Vám povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % za každý den prodlení, nejvýše 5 % stanovené daně. Dále vzniká úrok z prodlení pozdě zaplacené daně. Výše úroku z prodlení ročně je repo sazba ČNB zvýšená o 14 procentních bodů.
Dále Vám může být uložena pokuta do výše 500 000 Kč za závažné ztížení nebo maření správy daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhovíte ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která
Vám byl stanovena zákonem nebo správcem daně.
___
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Předkupní právo spolumajitele 2017, 2018
- Předkupní právo spoluvlastníka 2017, 2018
- Předkupní právo byt, dům, nemovitosti 2017, 2018
Darovala jsem manželovi polovinu domu a on teď při každé výměně názorů vyhrožuje, že ji může prodat bez mého souhlasu. Prý jelikož to nespadá do SJM. Budu podávat žalobu na vrácení daru pro nevděk, ale než se tak stane se bojím, že v podstatě přijdu o střechu nad hlavou. Může tu polovinu prodat bez mého souhlasu?
Slyšela jsem, že se předkupní právo má teď v roce 2017 nebo v příštím roce 2018 nějak měnit. Je to pravda?
Děkuji, Josefína.
ODPOVĚĎ:
Od roku 2018 se bude do občanského zákoníku vracet předkupní právo spoluvlastníka. Podílový spoluvlastník tedy bude mít povinnost Vám svůj podíl přednostně nabídnout. Pokud ale budete nyní podávat žalobu o vrácení daru pro nevděk a máte obavu, že by spoluvlastník svůj podíl chtěl rychle prodat, můžete podat k soudu návrh na předběžné opatření, kterým se budete domáhat, aby bylo spoluvlastníkovi zakázáno se svým podílem jakkoliv nakládat do doby vyřešení žaloby. Pokud by se stalo, že by spoluvlastník svůj podíl prodal, pak by se jednalo v případě Vašeho úspěchu ve sporu o neplatné právní jednání a prodaného podílu byste se domohl zpět.
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Omezení svéprávnosti a rozhodnutí o hospitalizaci opatrovníkem
- Může opatrovník rozhodnout o hospitalizaci nesvéprávné osoby?
- Může opatrovník rozhodnout o hospitalizaci osoby s omezenou svéprávností?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a rozhodnutí o hospitalizaci opatrovníkem
- Může nesvéprávná osoba podepsat reverz a opustit nemocnici
- Může nesvéprávná osoba přerušit léčbu a podepsat reverz a v nemocnici?
- Rozhoduje opatrovník o odvezení nesvéprávné osoby sanitkou, RZP, RLP, RZS?
- Odvezení sanitkou nesvéprávné osoby - může rozhodnout opatrovník?
Prosím zda byste mohli zodpovědět můj dotaz ohledně syna, který je na můj návrh omezen ve svéprávnosti mimo jiné v bodu:
- rozhodovat o svém zdraví a léčbě pokud jde o psychický stav
Syn je dlouhodobě závislý na drogách, prošel řadou léčení, má několik duálních psychiatrických diagnóz a je ve 3. stupni ID.
Nedávno proběhl soud, ale už mi nikdo neřekl jaké mám ohledně tohoto omezení pravomoce jako jeho opatrovník.
Můžu ho nechat hospitalizovat bez jeho souhlasu? Může z léčebny odejít na reverz? Můžu rozhodnout o odvezení RZS? Nyní pobývá opět v léčebně a ptá se mě na to, nevím co mu mám odpovědět.
Moc děkuji za vaši odpověď. Barbora
ODPOVĚĎ:
K zastupování Vašeho syna jste, jako jeho opatrovnice, oprávněna právě v tom rozsahu, v jakém je Váš syn omezen ve svéprávnosti (§ 57/1 občanského zákoníku). V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka (§ 62 občanského zákoníku) ; předpokládám, že se tak stalo i ve Vašem případě. V rozhodnutí soudu by pak měl být vymezen i rozsah Vašich práv a povinností (§ 463/1 občanského zákoníku).
Nejste-li si jista, v jakém rozsahu byl Váš syn omezen ve svéprávnosti, resp. jak byla vymezena Vaše práva a povinnosti (jako opatrovnice Vašeho syna), doporučuji Vám kontaktovat příslušný okresní soud a vyžádat si zde kopii předmětného rozhodnutí.
Co se týče omezení Vašeho syna stran čerpání zdravotních služeb, je Váš syn omezen pouze v rozsahu léčby psychického stavu. V tomto rozsahu tedy není svéprávný k výběru poskytovatele zdravotních služeb, k udělení informovaného souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb (ať již jde o zdravotní péči ambulantní či ústavní, zdravotnickou dopravu apod.), k ukončení poskytování zdravotních služeb (např. ve formě podpisu negativního reverzu) apod. (§ 35 zákona o zdravotních službách).
I přes shora uvedené má Váš syn samozřejmě právo na získání informací o zdravotní péči, která mu má být poskytnuta, má právo klást doplňující dotazy, má právo se k navrhované zdravotní péči vyjádřit apod.
V kontextu poskytování zdravotních služeb je však nutné si uvědomit, že pro úspěšné poskytnutí zdravotní péče je mnohdy zapotřebí, aby pacient se zdravotnickými pracovníky spolupracoval. V mnoha případech totiž není možné zdravotní péči pacientovi vnutit. O poskytnutí zdravotní péče proto budete rozhodovat sice Vy, bude však záležet rovněž na ochotě Vašeho syna ke spolupráci.
Pokud by Váš syn s poskytnutím zdravotní péče (ke které jste dala souhlas) nesouhlasil a projevil vážný odpor, nebude možné, aby by mu tato péče byla poskytnuta. Konkrétně dle § 100/1 občanského zákoníku platí, že má-li být zasaženo do integrity zletilé osoby, která je omezena ve svéprávnosti, a která zákroku vážně odporuje, třebaže opatrovník se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Správa peněz dětí - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Prodej majetku nezletilých dětí a správa peněz - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Správa peněz dítěte rodičem - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Prodej majetku nezletilého dítěte a správa peněz - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
Jsem vdova a chci prodat svůj podíl i podíl mých nezletilých dětí v rodinném domě. Soudem byli schváleni kolizní opatrovníci k zastupování dětí při uzavření kupní smlouvy. Kupní smlouva ještě musí projít schválení soudem. Dětem bude náležet z prodeje podílu na bytu 408 333, - Kč každému. Potřebovala bych vědět jestli jsem povinna dětem předem založit každému vlastní účet nebo zdali můžu jmění dětí spravovat já jako matka na svém účtu až do jejich zletilosti. Nebo jestli mi soud přímo může určit jak s penězi naložit.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
V daném případě není vysloveně nutné, aby za účelem vyplacení kupní ceny náležející nezletilým byl založen účet, nicméně nakládání s jejich financemi by mělo být transparentní. Soud Vás může kdykoliv vyzvat k doložení, jak s financemi dětí nakládáte a rovněž dětem budete v okamžiku jejich zletilosti skládat účet ze správy jejich jmění. Proto bych z důvodu opatrnosti doporučovala, abyste dětem účet založila. Soud by Vám tuto povinnost uložil pouze v případě, že by na tom trval kolizní opatrovník a pokud by bylo důvodné podezření, že byste dětem mohla peníze zpronevěřit - např. hrozící exekuce či insolvence.
___
TRESTNÍ-POKUTY, TRESTY
- Jiná barva vozidla než v technickém průkazu - pokuta za přestupek
- Jiná barva auta, motorky než je v technickém průkazu - co udělá Policie, PČR?
Jaké jsou možnosti sankcí od PČR, pokud mě zastaví na motocyklu, u kterého nesouhlasí barva vozidla s údaji v technickém průkazu?
Měním barvu motocyklu výměnou dvou plastů. Vše nechám do konce srpna 2018 zapsat do technického průkazu. Nicméně je možné, že na motocyklu pojedu ze servisu právě s „novou“ barvou, která ještě v dokladech nebude uvedena. Jedná se o přestupek? Může na základě toho policie zakázat další jízdu? Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Změnu barvy je nezbytné zapsat do registru (a tak potažmo do TP) jako změnu ostatních údajů v registru. Pokud není změna zapsána v registru, je možné uložit pokutu až 50.000,- Kč. Toto je horní hranice sazby, konkrétní výše se pak odvíjí od okolností každého případu. Policie může zakázat další jízdu v případě závažných závad – typicky poškození brzd, nadměrné úniky provozních kapalin apod. Jedná se o takové závady, které jsou nebezpečné. Do této skupiny ovšem nelze zařadit změnu barvy vozidla.
___
PRÁCE-BOZP, NEMOC Z POVOLÁNÍ
- Nemoc z povolání a šetření fyzické zátěžovosti u zaměstnavatele a výpověď ze zdravotních důvodů
- Nemoc z povolání a šetření krajské hygieny a výpověď ze zdravotních důvodů
Po dvou letech, 22.9.2017 mi končí PN. V práci jsem si zničila pravou ruku a ta se teď řeší jako nemoc z povolání. Doktoři na Klinice pracovního lékařství v Brně šetření doporučili, proběhlo u zaměstnavatele i šetření Krajské hygieny, a ještě se musí provést šetření fyzické zátěžovosti. Předběžně to pro mě vypadá hodně příznivě. Ale celé to nebude hotové - ukončené právě do konce té mé pracovní neschopnosti.
V práci dostanu výpověď, byť ze zdravotních důvodů, protože moji práci vůbec nezvládnu a jinou pro mě s nemocnou pravou rukou nemají. Půjdu do evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, tj. ÚP ČR.
S rukou musím ještě na reoperaci, zřejmě kolem nového roku (přelom 2017-2018), protože řeším si i jiné zdravotní problémy.
Hlavní otázka - to nedokončené šetření, bude mít nějaký vliv na výpověď z práce? Jakou výpověď bych měla dostat a na co si dát pozor? Co byste mi navíc poradili? Šetření by snad mohlo být kolem konce září. Zvažuji, že bych případně zůstala marodit dál, ale už bez peněz. Samozřejmě po domluvě s lékařem. Pokud by to bylo lepší v souvislosti se šetřením a mou výpovědí. Děkuji, Tina.
ODPOVĚĎ:
V případě, že není dokončené šetření, zaměstnavatelé obvykle urychleně ukončují pracovní poměr podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost. S tímto výpovědním důvodem ale není spojen nárok na odstupné.
Podle výkladového stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů sice platí, že pokud byl pracovní poměr rozvázán výpovědí ze strany zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance konat dále dosavadní práci (z obecných zdravotních příčin), a posléze se zjistí, že tato zdravotní nezpůsobilost byla zapříčiněna nemocí z povolání, uznanou se zpětnou účinností, má zaměstnanec právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Ve skutečnosti byl totiž naplněn výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce.
Nicméně toto výkladové stanovisko není závazné a podobné případy většinou končí u soudu.
Ve Vaší situaci by proto bylo vhodné zjistit, jaký výpovědní důvod hodlá zaměstnavatel využít. A nejlépe prodloužit pracovní neschopnost do ukončení šetření a uznání nemoci z povolání.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost pronajímatele za chování nájemníka, nájemce (kouření na společných prostorách - chodba bytového domu)
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Sledování lidí kamerou v bytovém domě - musí všichni souhlasit?
- Kamera se záznamem v bytovém domě - podmínky umístění, musí všichni v domě souhlasit?
- Kamera se záznamem v paneláku, panelovém domě - podmínky umístění, musí všichni v domě souhlasit?
Jsme vlastníky bytů, které pronajímáme. Správu domu převzala paní, které se nelíbí, že zrovna my v tom panelovém domě pronajímáme byty. Nájemníci mají podepsané nájemní smlouvy (viz příloha). Včera (28.08.2017) nám přišel dopis, že si v panelovém domě někdo stěžoval na cigaretový kouř a že kvůli tomu, že museli nechat udělat firmou DVI výtah záznamu z kamerového systému, aniž by vznikla někomu škoda, či nějaká újma, museli zaplatit 742 Kč (viz příloha). Záznam jsme neviděli a poslali tam nájemnici, která byla zmíněna v dopise, aby si to s paní správkyní vyřídila (tvrdila, že určitě nekouřila ve výtahu). Dnes (29.08.2017) mi přišel email, že dotyčná nebyla nájemnice Janová, ale jiná nájemnice z jiného bytu. Že se omlouvá za nedopatření.
Moje otázky zní:
1) jsme odpovědní za chování kohokoliv (včetně nájemníků), kdo vstoupí do domu a nechová se podle pravidel, i když má podepsanou nájemní smlouvu?
2) faktura je na 742 Kč včetně dopravného a není na nás přeúčtovaná, jako na odběratele, lze to? Dopis byl napsán 13.8.2017 a splatnost má být 11.8.2017, což je nereálné.
3) je možné se proti tomu nějak bránit hlavně do budoucna, protože pokud má pravdu, může toto provádět každý den a nás tímto bude cíleně připravovat o peníze a šikanovat.
4) je vůbec možné využívat záznamy z kamerového systému aniž by došlo k trestnému činu, není to porušování zákona o Ochraně osobních údajů? K tomu mohu uvést to, že při schvalování umístění kamerového systému v domě bylo několik bytových jednotek proti, včetně nás, aby nedocházelo přesně k takovým případům (bezdůvodné sledování lidí).
Myslíme si, že takový záznam by měl být využit pouze pro potřeby policie a ne pro správce domu. Děkujeme.
ODPOVĚĎ:
1/ Na tuto otázku se nedá obecně odpovědět. Záleží na typu škody, jakou máte úpravu v Prohlášení, ve Stanovách, popřípadě v rozhodnutí spoluvlastníků. Obecná povinnost zajistit dodržování pravidel domu však vyplývá z ustanovení občanského zákoníku § 1176
§ 1176
[Povinnost řídit se pravidly pro správu domu]
Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.
Z povinnosti zajistit jejich dodržování i dalšími osobami pak vyplývá i odpovědnost vlastníka jednotky za porušení těchto pravidel uvedenými osobami, a to včetně nájemců a členů jejich domácnosti. Pokud se týče nájemců, bude namístě vždy v nájemní smlouvě tuto povinnost výslovně uvést.
V případě porušení povinnosti a vzniku škody Vám vzniká regres. Tedy škodu Vy SVJ – Vám nájemce.
Pokud je však po Vás požadována škoda za zajištění záznamu, kdy následně bylo zjištěno, že Vaše nájemnice ve výtahu nekouřila, není zde vůbec žádný důvod škodu hradit.
2/ Faktura, kterou Vám SVJ zaslalo je vystavena na SVJ, je to tedy SVJ, kdo má povinnost tuto fakturu zaplatit. Až následně, po zaplacení, může být požadována částka po Vás z titulu náhrady škody. Faktura nezavazuje Vás, splatnost tak nemusíte řešit. Naopak SVJ by Vám mělo prokázat, že skutečně tuto fakturu zaplatilo.
3/ Povinnost k náhradě škody vzniká ve chvíli, kdy dojde ke vzniku škody, je zde protiprávní jednání a kauzální nexus (příčinná souvislost) mezi nimi. Všechny jednotlivé části musí prokázat ten, kdo škodu požaduje. V obdobných případech bych se bránila nedůvodností požadovaného nároku.
4/ Údaje získané z kamerového systému nesmí být žádným způsobem zveřejňovány, pro interní účely však využívány být mohou.
Mám však za to, že užívání kamerového systému bez souhlasu části vlastníků bytu je v rozporu se zásadami ochrany osobních údajů. Přikládám rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů. https://www.uoou.cz/kamerovy-system-v-bytovem-dome/d-6291
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Znepřístupnění společné nemovitosti spolumajiteli - nárok na nájem, nájemné
- Znepřístupnění společné nemovitosti spoluvlastníkovi - nárok na nájem, nájemné
Chce 1/2 nákladů od smrti zůstavitele, když mi zakázala přístup i dopisem notáři, z kterého je patrné, že klíče nemám a nemovitost užívala sama. Pokud soudně, mohu úspěšně požadovat např. nájemné zpětně (tj. za dědického řízení) za výhradní užívání nemovitosti? Ale účty si musí hradit sama, když mi zakázala přístup? Daň hradit asi musím a pojištění nemovitosti nikoliv, protože jsem ho nesjednával já? Nebo jak se bránit? Opravy (nezhodnotí nemovitost) atd. budou víc než nájemné! Děkuji, Michal.
ODPOVĚĎ:
Pokud mám dotazu rozumět tak, že jste dědili nemovitost, která je nyní v podílovém spoluvlastnictví a užívá ji výhradně druhý spoluvlastník, pak ano, máte právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení ("nájemné") tři roky zpětně - promlčecí lhůta dle občanského zákoníku je tříletá. Polovinu daně z nemovitosti hradit musíte. Pojištění nikoliv. Vyúčtování služeb nehradíte, když se v nemovitosti nezdržujete a není žádná ze smluv na Vás psaná.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak donutit souseda aby zamezil průsaku vlhkosti přes zeď?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vlhkost přes zeď od souseda - vymáhání nákladů na opravu stěny
- Odpovědnost za škodu - vlhká zeď, vlhkost od souseda a náhrada škody na opravu zdi
Bydlím v domě, který má společnou stěnu se sousedem. Letos (2017) na jaře se mi v ložnici u podlahy objevila mokrá mapa. Soused má za stěnou koupelnu. Jeho pojišťovna prohlásila stav bez závad a tak se neopravuje a taky nekomunikuje. Mám nějakou šanci ho donutit k opravám? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba stav zadokumentovat fotografiemi a pokud by to bylo velmi rozsáhlé, pak lze doporučit povolat znalce. Následně vyzvěte souseda k opravám.
Vaším partnerem v komunikaci není pojišťovna, ale přímo soused (on nese odpovědnost za vzniklou škodu, nikoliv pojišťovna).
Pokud soused nebude reagovat, sdělte mu, že si poškozenou stěnu necháte na jeho náklady opravit a následně požadujte částku vynaloženou na opravu. Pokud nebude chtít uhradit dobrovolně, obraťte se na věcně a místně příslušný soud. Veškerou komunikaci veďte doporučenou poštou pro případ případného soudního sporu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-BYDLENÍ
- Nemožnost likvidace bytového družstva kvůli bytu v dědictví
OBČAN-BYDLENÍ
- Zdědění dluhu z bytu zůstavitele v SVJ - musí ho dědic zaplatit pokud nebyl projednán v děcickém řízení
- Zdědění dluhu neprojednaného v dědictví - je dědic povinen dluh zaplatit, uhradit?
- Dluh neprojednaný v dědictví, dědickém řízení - musí ho dědic zaplatit, uhradit?
- Dodatečné dědické řízení kvůli dluhu zůstavitele neprojednaném v dědickém řízení
Dluh na poplatcích na byt v dědickém řízení vznikl u bytového družstva BD, teď přešel na SVJ. Chtěli, abychom zaplatili dluh, kdy nevěděli o smrti zůstavitele tj. ústní dohoda na zbytek až po ukončení dědictví. Teď to popírají a chtějí dluh zaplatit ještě před ukončením dědictví, na což dle notáře nemají právo. Nejsme ještě majitelé. Tvrdí, že nemohli zlikvidovat bytové družstvo BD, kvůli tomu, že náš byt je v dědickém řízení s dluhem a chtějí nám k dluhu naúčtovat i odměnu likvidátorky bytového družstva BD!
Až teď si konečně odhlasovali, že náš dluh u BD podstoupí SVJ, aby mohli zrušit BD. Domnívám se, že to mohli udělat hned. Mohou nám kvůli jejich průtahům účtovat odměnu likvidátorky BD? Děkuji, Zbyněk.
ODPOVĚĎ:
V žádném případě. Skutečnost, že byt byl předmětem dědického řízení nemá vůbec na odměnu likvidátorky žádný vliv, nikdo Vám tuto odměnu účtovat nemůže. Něco jiného by bylo, kdybyste úmyslně způsobovali průtahy, což jste nečinili.
Další věc je, že jste dědili byt, ale nikoliv dluh. S dluhem se měli přihlásit do dědického řízení. Pokud o úmrtí nevěděli, pak by měli vyvolat řízení o dodatečném projednání dědictví a tam by mělo být rozhodnuto, kdo je dědicem dluhu. To by mělo být důležité zejména pro SVJ, protože z účetního pohledu potřebují podklad pro úhradu, tedy z jakého titulu jim nějaká konkrétní osoba - odlišná od původního dlužníka - hradí dluh.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Práva těhotné zaměstnankyně nepracovat v noci, kratší pracovní doba
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď od zaměstnavatele v těhotenství - platnost, neplatnost výpovědi
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď v těhotenství a nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Podpora v nezaměstnanosti a výpověď v těhotenství
- Výpověď v těhotenství a podpora v nezaměstnanosti
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Výhody pro těhotné zaměstnankyně
- Zvýhodnění těhotných zaměstnankyň
- Převedení zaměstnankyně na jinou pracovní pozici - povinnost zaměstnavatele
- Povinnost zaměstnavatele převést těhotnou zaměstnankyni na jinou pracovní pozici
Jsem zaměstnaná u soukromé firmy v pracovním poměru na dobu neurčitou a jsem těhotná v 1. měsíci. Práci už nezvládám. Pokud dám sama výpověď, mám pak nárok na podporu v nezaměstnanosti a tedy i nárok na „mateřskou dovolenou“? Nebo: Jako těhotná v 1. měsíci, mohu požádat o kratší pracovní týden a nedělat noční směny (a případně o kolik hodin)? Pokud bych dostala výpověď od zaměstnavatele, když jsem těhotná v 1. měsíci, je tato výpověď neplatná, že? Nevím, jaké řešení zvolit, jsem zoufalá. Velmi Vám děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
I v případě, že je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance, vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, ve většině případů ale v nižší výši. Ustanovení § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti obsahuje výčet vážných důvodů pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance, při nichž ke snížení podpory nedochází. Jsou jimi:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,
Podle mého názoru lze těhotenství zařadit pod několik uvedených důvodů, bude však nutné domluvit se přímo na příslušném Úřadu práce.
Těhotenství je tzv. ochrannou dobou, kdy nelze zaměstnankyni dát výpověď. Zároveň má těhotná zaměstnankyně některá zvláštní práva. Podle § 238 odst. 1 zákoníku práce je zakázáno zaměstnankyně zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu. Jedná se o vyhlášku č. 180/2015 Sb.
Dále podle § 238 odst. 2 zákoníku práce je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Je tedy možné na základě individuálního posouzení lékařem rozšířit seznam nevhodných prací nad rámec vyhlášky.
Podle § 239 odst. 1 zákoníku práce koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Majitel rekonstruované budovy vstoupil na sousední pozemek a nezabezpečil ho proti vstupu cizích osob
- Nezabezpečení sousedního pozemku proti vstupu stavitelem při rekonstrukci nemovitosti
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození pozemku stavitelem při rekonstrukci, opravě vedlejšího domu, nemovitosti
- Poškození předmětu nájmu - musí jednat majitel nebo nájemce se škůdcem?
- Kdo jedná o škodě na pronajaté věci se škůdcem? Pronajímatel nebo nájemce věci?
OBČAN-NÁJMY
- Narušení nerušeného užívání pronajaté věci a nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Sleva z nájmu, nájemného - porušení nerušeného užívání pronajaté věci
RŮZNÉ-STAVBY
- Povinnost stavitele informovat předem o pádu suti, sutin ze stěny majitele, nájemníka vedlejšího pozemku
Potřebuji poradit se vstupem na cizí pozemek z důvodu rekonstrukce. Máme v katastru Praha - Hlubočepy pronajatý (propachtovaný) pozemek od českých drah. Na pozemku jsme si vytvořili zahrádku a užíváme jí k rekreačním účelům. Pozemek sousedí s budovou na které probíhá od 3/2017 stavba (rekonstrukce). Samozřejmě vím že musím umožnit stavební firmě vstup na pozemek z důvodu rekonstrukce. Bohužel ale firma, která stavbu provádí se nás na nic neptá a bez našeho souhlasu vyvalí branku vstoupí na pozemek, na budovu nainstaluje jednotku klimatizace a odejde bez uzavření vstupu. Na pozemek se nám díky tomu dostávají cizí lidi (opilci) kteří následně ohrožují naše děti a mou přítelkyni.
Potřebuji poradit:
1. Jak mohu donutit vlastníka stavby, aby se s námi domluvil na podmínkách vstupu a hlavně, aby domluvené dodržel.
2. Z důvodu ochrany klimatizací si nainstalovali kameru, která směřuje na náš pozemek, nelíbí se mi, že nás může kdokoliv sledovat.
3. Potřebuji zajistit, aby při výkonu prací na zdi sousedící se zahradou jsme byly informováni o pádu sutin.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Domluva vstupu na pozemek:
V tomto ohledu se můžete vydat v zásadě dvěma cestami:
a/ jednat vlastním jménem nebo
b/ jednat prostřednictvím vlastníka pozemku (pronajímatele, resp. propachtovatele), popř. můžete zvolit obě varianty současně.
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Nájemní smlouva pronajímatele (mimo jiné) zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu (§ 2205 písm. c) občanského zákoníku).
S vlastníkem rekonstruované stavby proto můžete jednat buď sám, nebo se v této věci můžete obrátit na pronajímatele, resp. propachtovatele s žádostí, aby Vám zajistil nerušené užívání pronajatého pozemku.
Jako argument pro urychlení pronajímatelovy, resp. propachtovatelovy aktivity můžete použít odkaz na § 2212/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Na vysvětlenou shora uvedeného připomínám, že ustanovení občanského zákoníku o nájmu jsou přiměřeně použitelná rovněž pro pacht (jak vyplývá z § 2341 občanského zákoníku).
Je sice pravdou, že vlastník rekonstruované stavby má právo na vstup na Vámi užívaný pozemek, uplatnění tohoto práva má však své limity. Konkrétně dle § 1022/1 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
Zaměstnanci stavební firmy tak v žádném případě nemohou svévolně vstupovat na Vámi užívaný pozemek, nýbrž se tak může stát pouze po dohodě s vlastníkem tohoto pozemku a především za přiměřenou náhradu.
Nebude-li vlastník rekonstruované stavby ochoten se s Vámi na pravidlech vstupu na pozemek dohodnout, resp. nebude-li dohodu dodržovat, budete oprávněn se obrátit na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (kterým by soud vlastníku rekonstruované stavby, resp. zaměstnancům stavební firmy zakázal vstup na Váš pozemek). Jelikož toto řešení pro Vás může být poněkud náročné (a to i časově), můžete vlastníku rekonstruované stavby pohrozit, že v případě dalšího neoprávněného vstupu na Vámi užívaný pozemek přivoláte Policii ČR (mohlo by se jednat o poměrně pádný argument pro uzavření dohody, resp. její následné respektování).
2/ Zaměření kamery:
Ze soukromoprávního hlediska je v této souvislosti nutné vycházet z § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Je nepochybné, že zaměřením kamery na Vámi užívaný pozemek, resp. jeho část je zasaženo Vaše soukromí. Dle § 82/1 občanského zákoníku se můžete domáhat toho, aby bylo od neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí upuštěno (přičemž tohoto upuštění se můžete domáhat i soudní cestou).
Provozovatele předmětné kamery proto můžete písemně vyzvat k tomu, aby kameru okamžitě přesměroval, a to tak, aby ani částečně nesnímala Vámi užívaný pozemek.
Nedojde-li na základě Vaší výzvy k nápravě, budete oprávněn se v této věci obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
neboť kamerovým snímáním, které není tomuto úřadu nahlášeno, může dojít k neoprávněnému zpracování osobních údajů (za které hrozí citelné pokuty).
3/ Informování o pádu sutin:
V tomto ohledu je vše spíše otázkou dohody se zaměstnanci stavební firmy. V případě jejich neochoty Vás o pádu sutin informovat můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k provedení kontrolní prohlídky stavby, a to za účelem ověření, jak je zajištěna bezpečnost provádění stavebních prací (§ 132 a § 133 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za vyražený zub majitele psa při rvačce psů
- Odpovědnost za psa a náhrada škody způsobené jiné osobě
Při procházce se svým psem (voříšek, 18 kg, na volno) za vesnicí jsem potkal paní se psem (husky, asi 15 kg, na vodítku). Můj pes se k nim rozeběhl, paní v domnění, že chce jejího napadnout, vzala svého do náruče. Její pes ve snaze se vymanit jí kousl do obličeje a vyrazil jí spodní zub. Poté, když psa pustila, v nastalém zmatku můj jejího kousl do nohy. Ošetření jejího psa jsem následně uhradil. Paní ale požaduje uhrazení zubního implantátu (cca 25.000 Kč). Domnívám se, že jednala nepřiměřeně situaci a tím, že znemožnila svému psu přiměřenou reakci a dala si jeho tlamu před obličej, má největší vinu na svém zranění. Kdyby nechala psa v klidu u nohy, nic by se zřejmě nestalo, tak jako v jiných případech, kdy došlo k setkání našeho psa s jinými. Děkuji, Standa.
ODPOVĚĎ:
Dle popisu skutkového stavu (v textu dotazu) s Vaším názorem jednoznačně souhlasím.
Je pravdou, že odpovědnost vlastníka zvířete za škodu, kterou toto zvíře způsobilo, je velmi přísná, neboť vlastník nemá prakticky možnost se odpovědnosti za tuto škodu zprostit. Konkrétně dle § 2933 občanského zákoníku platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Domnívám se však, že shora uvedené ustanovení občanského zákoníku není na Váš případ možné aplikovat, jelikož ve Vámi popsaném případě nebyla újma na zdraví dotyčné paní způsobena Vaším psem, nýbrž psem jejím, a to nikoli v reakci jejího psa na chování psa Vašeho, nýbrž jako reakce psa na jednání dotyčné paní.
Jednou z podmínek pro vznik odpovědnosti za škodu (resp. i za újmu na zdraví) je existence vztahu příčinné souvislosti mezi chováním zvířete a vznikem škody. Tato příčinná souvislost byla nepochybně dána v případě, kdy Váš pes pokousal psa dotyčné paní.
Vztah příčinné souvislosti však nelze spatřovat v řetězci událostí: 1/ Váš pes běží k psovi dotyčné paní, 2/ pes dotyčné paní tuto paní zraňuje v obličeji, neboť do tohoto řetězce podstatně zasáhla dotyčná paní svou neadekvátní reakcí.
Za skutečnou příčinu vzniku újmy na zdraví dotyčné paní je nutné považovat reakci jejího psa na nečekané chování této paní, když se pes snažil vymanit z jejího překvapivého (a pro něj patrně nežádoucího) objetí.
Dle mého názoru proto není dotyčná paní oprávněna se po Vás domáhat jakékoli náhrady vzniklé újmy na zdraví.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na závoru
- Stavební ohlášení, ohláška na závoru mezi dvěma
- Stavba závory - je nutné stavební povolení, ohláška, souhlas?
- Závora na pozemní komunikaci - podmínky postavení
Je nutné na zřízení závory mezi pozemky 2 vlastníků stavební povolení? Je-li nutné stavební povolení, kdo je kompetentní v záležitosti vést příslušné řízení-místně příslušný stavební nebo místně příslušný silniční (dopravní) úřad? Nebo je to plně v kompetenci obce, v jejímž katastru je závora umístěna? Jak bude za určitých okolností pohlíženo na tuto závoru (namísto brány), která eventuelně bude součástí částečného oplocení pozemku jednoho z vlastníků? Díky.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda má být onou závorou přehrazena pozemní komunikace či nikoli (což je fakt, který může sehrát významnou roli).
Pakliže má být závora umístěna na hranici dvou pozemků, aniž by přehrazovala pozemní komunikaci, bude k její realizaci s největší pravděpodobností zapotřebí získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). K vydání územního souhlasu je oprávněn místně příslušný stavební úřad.
Má-li závora přehrazovat pozemní komunikaci, budu ve své odpovědi předpokládat, že se jedná o účelovou komunikaci (jejímž vlastníkem může být i fyzická či právnická osoba). Účelové komunikace se dělí na:
a/ veřejně přístupné, kterými jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích), a
b/ veřejně nepřístupné, kterými jsou např. pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (§ 7/2 zákona o pozemních komunikacích).
Pakliže je předmětná účelová komunikace veřejně nepřístupná, platí pro realizaci závory totéž, co uvádím pro případ neexistence pozemní komunikace (tedy nezbytnost získání územního souhlasu od místně příslušného stavebního úřadu).
Jedná-li se však o účelovou komunikaci, která je veřejně přístupná, bude realizace závory dosti nesnadná. V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že každá veřejně přístupná pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupná účelová komunikace) podléhá tzv. právu obecného užívání, tzn. že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Přestože tedy může být účelová komunikace v soukromém vlastnictví (když např. vede přes soukromý pozemek), omezuje její veřejná přístupnost jejího vlastníka v určitých činnostech (vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je povinen strpět její veřejné užívání a není oprávněn v obecném užívání této účelové komunikace nikomu bránit).
Úprava nebo omezení přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci jsou možné pouze na základě rozhodnutí místně příslušného silničního správního úřadu (a po projednání s Policií ČR). Vždy však musí být splněna podmínka, že taková úprava či omezení musí být nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
V případě realizace závory zahrazující veřejně přístupnou účelovou komunikaci bude opět nutné získat od místně příslušného stavebního úřadu územní souhlas (neboť kompetence silničních správních úřadů, jako speciálních stavebních úřadů, se na tento případ nevztahují, jak vyplývá z § 16 zákona o pozemních komunikacích).
Prakticky vše shora uvedené lze vztáhnout rovněž na variantu, kdy by byla na hranicích pozemků vybudována brána (v rámci oplocení).
V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (nelze totiž vyloučit, že v rámci praxe daného stavebního úřadu se setkáte s odlišným právním názorem).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba automyčky - musí být zapsána v katastru nemovitostí ČR?
FINANCE-DANĚ
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nezapsání stavby do katastru nemovitostí a trestný čin krácení daně
Mám takový nezvyklý dotaz. Chci stavět automyčku na pronajatém pozemku u obchodního centra. Pozemek patří obchodnímu centru. Je důležité, aby stavba byla uvedena v katastru nemovitostí, protože vedení obchodního centra nechce provést změnu v katastru nemovitostí ČR. Tak nevím jak moc to vadí. Děkuji za odpověď. Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nezapsání nové stavby do katastru nemovitostí vadí, a to poměrně hodně.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že stavba, která má být zapsána v katastru nemovitostí, ovšem zapsána tam není, z právního hlediska de facto neexistuje, resp. při jakémkoli právním jednání, které by se automyčky mělo týkat, by nebylo možné uvádět její adresu (což by mohlo představovat problém např. při zakládání živnosti, sjednávání úvěrové smlouvy apod.).
Hlavní obtíž však tkví v dani z nemovitých věcí. Dle § 1/2 písm. a) katastrálního zákona slouží katastr nemovitostí jako zdroj informací (mimo jiné) pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Jelikož při vyměřování a vybírání daně z nemovitých věcí je vycházeno právě z katastru nemovitostí, nebylo by možné vyměřit a vybrat v případě automyčky daň ze staveb (§ 7 a násl. zákona o dani z nemovitých věcí). Nezapsání automyčky do katastru nemovitostí by tak v důsledku mohlo být kvalifikováno jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku).
Provoz automyčky, která není zapsána do katastru nemovitostí, by mohl být rovněž problematický z hlediska těch orgánů veřejné moci, jejichž souhlas je k takové činnosti zapotřebí.
Zápis automyčky do katastru nemovitostí Vám tak lze jednoznačně doporučit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí
zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
RODINA-SJM
- Rozšíření SJM o nemovitost a platnost stavebního povolení
- Vložení nemovitosti do SJM a platnost stavebního povolení
Manžel získal darem chatu s pozemkem. Chatu se chystáme nákladně rekonstruovat, stavební povolení již máme. Chtěli bychom rozšířit SJM o chatu. Jaká je nejjednodušší cesta? Lze to vyřešit tím, že mi manžel daruje 1/2? Zůstane vydané stavební povolení platné? Děkuji, Bára.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste chtěli, aby byla chata s pozemkem součástí SJM, pak byste museli notářským zápise své SJM rozšířit o tuto chatu s pozemkem. Pokud Vám nejde o to, aby byla nemovitost v SJM a stačí, aby byla v podílovém spoluvlastnictví, může Vám manžel polovinu darovat darovací smlouvou. Na vydané stavební povolení by to nemělo mít vliv, pouze by Vás jako dalšího spoluvlastníka měl stavební úřad o vydaném stavebním povolení informovat a vyžádat Váš souhlas se stavbou.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Porušení řádného procesu konání zkoušky, zápočtu, státní závěrečné zkoušky na VŠ - příklady dle Nejvyššího správního soudu
- Anulování zkoušky na VŠ z důvodu neúplného obsazení zkušební komise
- Anulování zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného postupu při zkoušce
- Zneplatnění výsledku zkoušky na VŠ z důvodu neúplného obsazení zkušební komise
- Zneplatnění výsledku zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného postupu při zkoušce
- Lhůta na napadení zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného procesního postupu (složení zkušební komise apod.)
- Lhůta na podání žalobu na neplatnost zkoušky na VŠ - nesprávný procesního postupu (složení zkušební komise apod.)
- Neplatnost vykonání státní zkoušky na VŠ
- Neplatnost obhajoby disertační práce na VŠ
Měl bych pouze takovou teoretickou otázku na jednu problematiku, na kterou jsem nedávno narazil při pročítání si právních článků a se kterou si nevím jako neprávník rady. Reference:
http://jinepravo.blogspot.cz/2010/02/soudni-prezkum-radneho-procesu.html
Nejvyšší správní soud v jednom judikátu podal příklady porušení podmínek „řádného procesu“ pro konání zkoušky/zápočtu/SZZ v rámci studia na VŠ, např. z důvodu neúplného či chybného obsazení zkušební komise, případně jiného porušení pravidel stanovených právními či studijními předpisy jen a pouze ze strany studenta. To by mělo vést k anulaci příslušné zkoušky/zápočtu/SZZ. Zajímalo by mne, jaká je lhůta na podání žaloby nebo lhůta v jiném možném postupu ve věci nezákonnosti zkoušky rektorem, když to rektor/děkan zjistí v případě, že student zkouškou porušil řádný proces pro konání kupříkladu v září 2009. Jaká je tedy vlastně promlčecí lhůta na to, aby (ne) šla daná zkouška rektorem/děkanem zneplatnit? Po jaké době je tento studentův čin promlčen? Děkuji.
ODPOVĚĎ
Vámi zmiňované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se týká případu, kdy se student veřejné vysoké školy snažil cestou správního soudnictví dosáhnout změny klasifikace státní závěrečné zkoušky, kterou absolvoval. Nejvyšší správní soud se tudíž ve svém rozhodnutí zaměřil pouze na ty situace, kdy je (může být) „řádný proces“ zkoušky porušen ze strany vysoké školy.
Pakliže Váš dotaz směřuje na situaci opačnou, tedy případ, kdy student poruší pravidla pro skládání zkoušek, není předmětné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu prakticky použitelné.
V tomto ohledu je zapotřebí vycházet z § 47c - § 47e zákona o vysokých školách, které upravují řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce.
Toto řízení se týká vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce. V těchto případech rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala.
Neplatnost vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo neplatnost obhajoby disertační práce je dána:
- pokud osoba, o jejíž státní zkoušku (popř. její součást) nebo obhajobu disertační práce jde, v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce;
- pokud osoba, o jejíž státní zkoušku (popř. její součást) nebo obhajobu disertační práce jde, v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v předchozí odrážce, nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu;
- pokud je zjištěn takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala.
Neboť Váš dotaz směřuje zejména ke lhůtě, v níž je možné zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce, odkazuji na § 47c/4 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že rektor může toto řízení zahájit:
a/ nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin (jde-li o případ uvedený pod prvou odrážkou výše),
b/ nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky (popř. její poslední součásti) nebo obhajoby disertační práce (jde-li o případ uvedený pod druhou odrážkou výše).
Co se týče závadného počínání studentů v případě běžných zkoušek či zápočtů, je regulace případného postihu ponechána na studijním a zkušebním řádu konkrétní vysoké školy.
Shora uvedená pravidla se obdobně vztahují na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce na soukromých vysokých školách i na státních vysokých školách (§ 47f a § 47g zákona o vysokých školách).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v bytovém domě - jak se bránit?
- Porušení domovního řádu majitelem bytu (hluk) - jak se bránit?
Co můžu dělat, když sám majitel bytů, kde bydlím, porušuje domovní řád? Stěny jsou tu velmi slabé a on dělá hluk třeba do 3 do rána, noční klid tu je od 22:00, nedá se ani usnout. Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
V daném případě musíte postupovat tak, jak s jakýmkoliv jiným sousedem, tj. volat Policii s odůvodněním, že majitel ruší noční klid, což je mimo jiné přestupek, za který mu hrozí pokuta. Opakované pokuty by ho mohly motivovat k tomu, aby své chování přehodnotil. Bohužel za situace, kdy je tato osoba majitelem, nejsou zde takové možnosti, jako u nájemníka, kterému lze dát výpověď pro hrubé porušování nájemního vztahu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpočet služeb za nájem bytu odhadem - lze to? Jak se bránit?
- Vymáhání přeplatku za služby nájmu soudně žalobou, u soudu
1.3.2015 jsme s přítelkyní pronajali byt od pána jménem Novák. Všechno bylo v pořádku, sepsali jsme nájemní smlouvu. Smlouva se podepsala s nájmem 8.500 Kč, poplatky 2.500 Kč. Kauce jeden nájem, tedy 11.000 Kč. Převzali jsme klíče a stěhovali, v týdnu zařídili přepis plynu a elektrické energie. Smlouva byla na rok, tedy do 1.3.2016. Následně bylo možné smlouvu prodloužit, písemným dodatkem.
Dne 7.10.2016 nám pan Novák emailem oznámil zvýšení nájmu na 13.500 Kč, poplatky 3.000 Kč. To jsme odmítli a našli si jiné bydlení, které odpovídá ceně pronájmu. Žádný dodatek jsme přeci jen už nepodepisovali. Dne 22.10.2016 byl byt prázdný a připraven k předání, byt se předal ale až 23.10.2016, pan Novák si odložil předání ze soboty na neděli, ač na nás neustále spěchal.
Při předání byl sepsán stav plynoměru, elektriky, vody. Podepsali jsme předávací protokol. Poslední nájem se uhradil z kauce, ovšem v bytě jsme nebyli celý měsíc a tak jsme se dohodli, že pan Novák zašle poměrnou část zpět na náš účet, celkem za devět dní měl vrátit 3.193,54 Kč. S tím na místě souhlasil.
Plyn a elektriku si měli převést další nájemníci na sebe, ovšem jednalo se o nájemníky z Thajska a na ty tu nikdo smlouvu na energie neuzavře. Proto jsem požádal o přepis na pana majitele, tedy pana Nováka. Došlo to tak daleko, že jsem nechal 3.1.2017 odpojit elektroměr, plynoměr nelze, ten je v bytě. Teprve pak si pan Novák všechno přepsal na sebe.
Dle vyúčtování, které jsem mu zaslal k nahlédnutí mi dlužil za plyn 255,35 Kč a za elektrickou energii 891,32 Kč. Nový nájemníci přeci bydleli a všechny služby využívali na moji smlouvu. Celkem se jedná o dluh 4340,21 Kč.
Dodnes je neuhradil, již mi nebere telefon, ale zaslal jsem mu emaily, kde jsme ho opakovaně o všem informoval, již několikrát. Občas něco odepsal, což dokazuje, že si emaily četl. Je možné peníze z pana Nováka nějak vymáhat?
Druhá věc, je že 4.6.2017 nám poslal vyúčtování služeb za rok 2016 a požaduje po nás celkem 9.246 Kč mínus dlužná částka z jeho strany tedy 4.906 Kč, Zaslal nám klasické roční vyúčtování na částku 11.558 Kč. K částce 9.246 Kč dospěl tak, že celý nedoplatek vydělil dny v roce a následně dny, kdy jsme byt využívali. Ovšem dle zkušeností se to takto přeci nedělá, musí se vzít v potaz topná sezona a hlavně doložit řádné rozúčtování.
O den později 5.6.2017 zaslal i vyúčtování za rok 2015 kde mu dlužíme dle jeho výpočtu 7.826 Kč. Před naším nastěhováním byl dle jeho slov byt prázdný a navrhl nám i doplacení celého roku. Doslova napsal: "Naštěstí se na toto nevztahuje jakákoliv lhůta či promlčení. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 jste byli prvními nájemníky, nebudu Vám bránit, v případě Vašeho zájmu, vyúčtování uhradit celé. Proto jsem ho vyzval k řádnému rozúčtování, kdy následně vše uhradím. Ovšem on mi odepsal, že končí emailovou komunikaci.
Má on jako pronajímatel bytu povinnosti? Vtahuje se na něj zákon č. 67/2013 Sb. § 7, § 8 a § 13?
Měl nám v roce 2016 zaslat včasné vyúčtování? Nemám zájem vymáhat pokutu za prodlení, ale je na ní nárok dle § 13?
Velice děkuji za radu.
V příloze originál smlouvy (ještě s vyšším nájmem, byt se dlouhodobě nepronajal a tak následně zlevnili), plus vyúčtování 2015 a 2016. Ještě jednou děkuji za radu. S pozdravem, Roman.
ODPOVĚĎ:
Dluh, který Vám měl pan pronajímatel uhradit, můžete vymáhat jednoduše prostřednictvím žaloby - návrhu na vydání platebního rozkazu a určitě bych to i doporučovala.
Pokud jde o pozdě zaslané vyúčtování, pak pronajímatel je povinen toto zajistit do konce čtvrtého měsíce po zúčtovacím období, což je obvykle do konce dubna. Pokud tak neučiní, máte právo vymáhat Vámi zmíněnou pokutu a tu bych rovněž doporučovala po něm požadovat.
Takže závěrem bych doporučila s ním již komunikovat pouze doporučenou poštou, abyste měli důkazy pro případné soudní jednání a zaslat mu nyní opětovně výzvu k úhradě dluhu, pokuty a výzvu k řádnému rozúčtování.
Pokud požadované částky neuhradí, obraťte se na soud a pokud nezašle řádné rozúčtování, dluh nehraďte, nechť se on obrátí na soud, tam bude muset svůj požadavek řádně odůvodnit a požadovanou částku po vás chtít na základě řádného vyúčtování.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Přenechání nemovitosti SJM manželce a podmínka zdědění společnými dětmi
- Právní vymahatelnost dohody o dědictví - přenechání nemovitosti SJM manželce a podmínka zdědění společnými dětmi
- Vymahatelnost dohody manželů o zdědění majetku společnými dětmi při přenechání nemovitosti jednomu z manželů
S manželem se rozvádíme nesporným rozvodem, máme sepsanou dohodu o vyrovnání majetkových poměrů, jejíž součástí je nemovitost, kterou jsem nabyli v manželství, která po rozvodu připadne výlučně mně. Manžel ale nechce rozvodové papíry podepsat a klade si proto podmínku, že musí být mezi námi sepsána dohoda, ve které bude, že v případě mojí smrti, budou výhradními dědici této nemovitosti naše dvě děti (má obavy z dalšího potomka s jiným partnerem, který by si tak přišel k majetku). Má na takovou podmínku vůbec právo? Jak mám postupovat? Vyhovět mu? Je taková dohoda vůbec právně vymahatelná? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Hanka.
ODPOVĚĎ:
Pokud by se stalo, že byste měla další dítě, tak by taková dohoda samozřejmě platná nebyla, protože pokud by se jednalo o Váš jediný majetek a na dalšího potomka by nezbylo nic, pak by taková dohoda nebyla realizovatelná, protože pokud není potomek vyděděn, něco dědit musí. Takže Váš postoj by mohl být následující - klidně mu to slíbit při vědomí, že to nebude mít stejně žádnou váhu nebo mu vysvětlit, že to tak jednoduché nebude a případně zkusit vymyslet jinou variantu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost opatrovníka za úraz opatrovaného
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv opatrovnictví na dědictví, dědění po zemřelém opatrovaném
Byl jsem soudem jmenován jako opatrovník mému otci. Otec je aktuálně umístěn v domově s pečovatelskou službou (DSPS). Někteří členové rodiny si otce z DSPS berou na víkendy, dovolenou, oslavy, atd. V rozsudku o opatrovnictví rozsah popsán pouze takto:
„Jelikož došlo k omezení svéprávnosti posuzovaného, soud mu ve smyslu § 465 odst. 1 a § 471 odst. 2 NOZ jmenoval opatrovníkem (mojí osobu), neboť se jedná osobu jemu nejbližší, která se svým jmenováním souhlasila. Soud nemá pochyb tom, že jmenovaný opatrovník bude s posuzovaným v potřebném rozsahu udržovat pravidelné spojení, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění jeho práv a chránit jeho zájmy. “
Otázka 1: Pokud bude mimo DSPS u jiného člena rodiny bez mojí přítomnosti a něco se mu fyzicky stane, ponesu jako opatrovník za to zodpovědnost (případně v jakém rozsahu)?
Otázka 2: Pokud bych se opatrovnictví vzdal a soud jmenoval veřejného opatrovníka (např. obec), propadá pak případné dědictví opatrovaného státu, nebo to na dědictví nemá vliv?
Děkuji za odpovědi, Cyril.
ODPOVĚĎ:
Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu (která není jen přechodná) schopen právně jednat, a vymezit rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil (§ 57/1 občanského zákoníku).
V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi (§ 62 občanského zákoníku).
Předpokládám, že v rozhodnutí o omezení svéprávnosti Vašeho otce soud zřetelně uvedl, v jakém rozsahu je svéprávnost Vašeho otce omezena. Právě v rozsahu, v jakém není Váš otec svéprávný samostatně právně jednat, jste, jako jeho opatrovník, povinen ho zastupovat (resp. se starat o jeho záležitosti).
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odpovědnost za úraz otce při pobytu mimo DSPS:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za případný úraz (či jinou újmu na zdraví), který Váš otec utrpí při pobytu u jiného příbuzného mimo DSPS, neponesete žádnou právní odpovědnost.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že povinností opatrovníka je:
- udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení,
- projevovat o opatrovance skutečný zájem,
- dbát o zdravotní stav opatrovance,
- starat se o naplnění opatrovancových práv,
- chránit zájmy opatrovance,
- naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlížet a zařizovat opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi,
- není-li postup dle předchozí odrážky možný, je opatrovník povinen postupovat dle zájmů opatrovance,
- dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním
(jak vyplývá z § 466 a § 467 občanského zákoníku).
Opatrovník je tedy povolán k tomu, aby se staral o záležitosti opatrovance, zejména ho zastupoval v právním jednání, k němuž není opatrovanec svéprávný. Zařizování záležitostí a hájení zájmů opatrovance se samozřejmě neobejde bez udržování osobního styku s opatrovancem, resp. je nanejvýš žádoucí, aby opatrovník projevoval o opatrovance a jeho život skutečný zájem (z tohoto důvodu patří mezi opatrovníkovi povinnosti rovněž ty, které jsou uvedeny v počátečních odrážkách výše).
Opatrovník však není pečovatelem, ošetřovatelem či tělesným strážcem. Povinností opatrovníka rozhodně není doprovázet opatrovance na všech jeho cestách či při návštěvách, resp. být opatrovanci stále fyzicky nablízku a chránit ho před případnou újmou na zdraví.
Odpovědnost opatrovníka za újmu na zdraví opatrovance by mohla být dána např. v případě, kdy by opatrovník přiměl opatrovance k činnosti, o níž by musel vědět, že je pro něj vzhledem ke zdravotnímu stavu opatrovance nevhodná či nebezpečná (k tomu však Váš dotaz zjevně nesměřuje).
2/ Vliv vzdání se opatrovnictví na dědění:
Pokud se v budoucnu opatrovnictví vzdáte, nebude to mít žádný vliv na Vaše postavení jako dědice. Skutečnost, že by byly záležitosti Vašeho otce zařizovány tzv. veřejným opatrovníkem, rozhodně neznamená, že by měla pozůstalost propadnout státu (takový mechanismus český právní řád nezná).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Prodej státních pozemků - změny v zákoně 2018
- Přímý žadatel o odkup státního pozemku - změny zákona 2018
- Prodej státních pozemků 2018 - změny zákona
- Prodej státních nemovitostí 2018 - změny zákona
Chtěla bych se zeptat ohledně prodeje pozemku. Téměř rok (07/2016-06/2017) vyřizujeme odkup pozemku od Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových. Pozemek, o který máme zájem leží těsně vedle našich pozemků. Zažádali jsme o pozemek jako první žadatelé. Začal dlouhodobý proces ověřování a dalších věcí. Tento úřad na 99% prodává pozemky výběrovým řízením s aukcí. Získali jsme nějaké informace, že od roku 2018 by se měly prodávat pozemky přímým žadatelům což jsme my. Pokud se do konce roku nezrealizuje prodej pozemku, je možné na tomto úřadu argumentovat příslušným novým zákonem? Předem děkuji za Vaši odpověď Lenka.
ODPOVĚĎ:
Při prodej majetku od Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových se postupuje dle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, který stanoví, že při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení.
Doposud nebyl přijat zákon, který by měl uvedené ustanovení novelizovat. Pokud by k tomu došlo, pak samozřejmě budete moci usilovat o pozemek dle nových pravidel.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Vedení kanalizace přes sousední pozemek - souhlas majitele pozemku
- Vedení kanalizace přes sousední pozemek - stavební povolení, stavební ohláška, ohlášení
- Soused brání stavbě kanalizace vedoucí přes sousední pozemek - jak postupovat?
- Napojení na kanalizaci u souseda - podmínky, souhlasy
- Napojení na kanalizaci na pozemku vlastněném více spoluvlastníky, spolumajiteli - kolik jich musí souhlasit?
Plánujeme výstavbu rodinného domu, kdy ve vzdálenosti cca 50 m od našeho pozemku je vedena obecní kanalizace ve správě SMVaK. Obec nám povolila napojení na obecní kanalizaci, ale nejbližší šachtice, do které se můžeme napojit se nachází na pozemku ve vlastnictví tří majitelů, z čehož jeden je nespolupracující a brání ve vstupu na pozemek. Pozemek, na kterém je umístěna šachtice slouží jako příjezdová cesta a na náklady majitelů zde byla realizována zámková dlažba. Je potřeba mít souhlas majitelů pozemku s výstavbou kanalizační přípojky? Nebo tento souhlas zajistí SMVaK? Může nespolupracující soused bránit v napojení na obecní kanalizaci? Předem děkuji za odpovědi.
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že kanalizační přípojka je (z právního hlediska) samostatnou věcí (stavbou), tzn. že není součástí pozemku, kterým je vedena (§ 509 občanského zákoníku a § 3/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Vlastníkem kanalizační přípojky tak není vlastník pozemku, kterým je tato přípojka vedena, nýbrž ten, kdo pořízení kanalizační přípojky financoval (§ 3/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Pro vybudování kanalizační přípojky je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 10. stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že vlastníky kanalizační přípojky budete Vy, bude zapotřebí, abyste souhlasy spoluvlastníků předmětného pozemku získali právě Vy (je samozřejmě možné, aby Vám v tom SMVaK po dohodě asistovaly).
Vzhledem k tomu, že kanalizační přípojku hodláte vést jak přes svůj pozemek, tak přes sousední pozemek (v podílovém spoluvlastnictví), budete potřebovat následující souhlasy Vašich sousedů:
- souhlas vlastníků sousedních pozemků s tím, že budete vést kanalizační přípojku přes svůj pozemek (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona),
- - souhlas vlastníků toho pozemku (těch pozemků), přes který bude Vaše kanalizační přípojka vést (§ 96/3 písm. a) ve spojení s § 86/3 stavebního zákona).
Pro odsouhlasení Vašeho stavebního záměru bude dle mého názoru postačovat, pokud s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina spoluvlastníků předmětného pozemku, v tomto případě tedy dva ze tří spoluvlastníků). Upozorňuji však, že tímto odsouhlasením mám na mysli pouze vyslovení souhlasu s Vaším stavebním záměrem, které bude (v písemné formě) nutné předložit stavebnímu úřadu (spolu s žádostí o vydání územního souhlasu).
Celá věc má však i soukromoprávní rozměr, který nelze opominout. Pokud povedete svou kanalizační přípojku sousedním pozemkem, zasáhnete tím do vlastnického práva Vašich sousedů, což bez jejich souhlasu není v zásadě možné.
Pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je nejvhodnější zatížit sousední pozemek tzv. služebností (dříve nazýváno věcným břemenem). V tomto případě by se jednalo o služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést (mimo jiné) kanalizační vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku (zde Vaši sousedé) se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě (zde Vám) vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
Ke vzniku služebnosti je zapotřebí uzavřít písemnou smlouvu, která musí být vložena do katastru nemovitostí (služebnost vzniká až v okamžiku jejího vkladu do katastru nemovitostí). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně.
Ke vzniku služebnosti je však zapotřebí, aby s tím vyslovili souhlas všichni spoluvlastníci pozemku, který má být služebností zatížen (jak vyplývá z § 1132 občanského zákoníku).
Pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je zřízení služebnosti inženýrské sítě ideální variantou. Služebnost je totiž tzv. věcným právem, může být zřízena tak, že bude zatěžovat sousední pozemek bez ohledu na to, kdo bude aktuálně jeho vlastníkem (služebnost Vám tak skýtá maximální právní jistotu).
Pokud by nebylo možné získat souhlas třetího spoluvlastníka sousedního pozemku (a zřízení služebnosti tudíž nepřicházelo v úvahu), bylo by možné vést kanalizační přípojku sousedním pozemkem na základě smlouvy se spoluvlastníky (v tomto případě by patrně postačovala nadpoloviční většina spoluvlastníků sousedního pozemku). V takovém případě by však bylo Vaše právo založeno pouze závazkově (nejednalo by se o věcné právo), tzn. že Vaše jistota o nedotknutelnosti kanalizační přípojky by nebyla úplná.
Doporučuji Vám proto usilovat o zřízení služebnosti inženýrské sítě, a to takové, která by svědčila Vašemu pozemku a zatěžovala sousední pozemek (tedy bez ohledu na to, kdo bude v budoucnu Váš či sousední pozemek vlastnit). Smlouva o zřízení služebnosti Vám může posloužit jako doklad o souhlasu sousedů s vedením kanalizační přípojky přes sousední pozemek (pro potřeby řízení před stavebním úřadem).
Shora uvedené lze shrnout následovně:
- udělit souhlas s realizací Vašeho stavebního záměru (pro potřeby řízení před stavebním úřadem) mohou i dva ze tří spoluvlastníků sousedního pozemku;
- pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je ideální zřízení služebnosti inženýrské sítě (s čímž musí souhlasit všichni spoluvlasníci sousedního pozemku) ;
- získáte-li územní souhlas se zřízením kanalizační přípojky na sousedním pozemku a bude-li Vám svědčit i služebnost inženýrské sítě (resp. jiný typ souhlasu spoluvlastníků sousedního pozemku), nebude možné, aby Vám někdo bránil ve vstupu na sousední pozemek za účelem výstavby kanalizační přípojky (vstup na sousední pozemek by v takovém případě bylo možné vynutit rozhodnutím stavebního úřadu dle § 141 stavebního zákona, nebo rozhodnutím soudu dle § 1022 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za poškození zdraví lékařem - nesprávně podaný lék
- Nesprávně podaný lék a náhrada škody lékařem - přiměřené zadostiučinění
- Stížnost na postup lékaře - náležitosti, vzor
- Výše odškodnění - poškození zdraví lékařem nesprávným non lege artis postupem
- Metodika Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění
V 04/2017 jsem byl otráven lékařem špatným použitím antibiotika GENTAMICIN bez předepsané kontroly krevního obrazu po dobu 15 dní (doporučeno 5 dní). Vzhledem k otravě došlo k selhání ledvin. Jsem sice diabetik ohrožený nefropatií, ale do doby použití Gentamicinu hodnoty markerů byly v normě nebo velmi málo zvýšené. Prosím o radu, kde a jak si stěžovat na uvedeného lékaře, případně možnost podání žaloby. Po téměř dvou měsících hospitalizace stále trpím nevolnostmi a poruchou rovnováhy (motání hlavy). Perspektiva úpravy k normálu je dlouhodobá a je zde i možnost, že k nápravě nedojde. Předem děkuji, Drahoš.
ODPOVĚĎ:
Na postup lékaře si můžete stěžovat (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách) přímo u toho poskytovatele zdravotních služeb, který Vám zdravotní péči poskytl (bude se tedy jednat např. o nemocnici, která je zaměstnavatelem dotyčného lékaře; pokud dotyčný lékař poskytuje zdravotní služby jako samostatný specialista, adresujte stížnost přímo jemu).
Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte skutkový stav a popíšete, v čem spatřujete pochybení lékaře.
Poskytovatel zdravotních služeb, kterému budete stížnost adresovat, bude (mimo jiné) povinen:
- navrhnout Vám ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné;
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení;
- umožnit Vám nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojen, budete oprávněn podat stížnost (tedy jakési odvolání) k místně příslušnému krajskému úřadu.
Již v rámci stížnosti můžete po poskytovateli zdravotních služeb požadovat náhradu Vám způsobené újmy (popř. můžete tuto žádost koncipovat jako samostatný dopis).
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na zdraví si můžete nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž újmě na zdraví, kterou jste utrpěl, přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se s žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud (dle adresy sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTY, TRESTNÍ SAZBY
- Žádost o předčasné vrácení zbrojního průkazu po trestu (řízení v opilosti)
- Žádost o odpuštění části trestu - vrácení zbrojního průkazu
Můj děda cca 01/2015 večer požil alkohol. Druhý den přes den jel autem a bohužel srazil cyklistu. U dědy byl naměřen zbytkový alkohol. Jelikož se děda ve volném čase věnuje myslivosti, měl zbrojní průkaz. Ten mu i s řidičským průkazem byl odebrán na pět let. Děda je na 2 roky v podmínce a platil pokutu. Je mu 83 let. Má otázka zní, jestli je možné žádat předčasně o navrácení zbrojního průkazu, aby se opět mohl věnovat myslivosti. Podle něj může žádat o předčasné navrácení řidičského průkazu, tak by rád věděl, jestli ta možnost existuje i zde. Podmínka mu brzy končí. Děkuji mnohokrát.
ODPOVĚĎ:
V případě zbrojního průkazu je situace poněkud odlišná. Platí, že odnětím pozbývá zbrojní průkaz platnosti a osoba, která o něj přišla, jej může získat pouze na základě nové žádosti, kdy bude znovu posuzováno, zda splňuje všechny předpoklady pro získání zbrojního průkazu, mezi které patří i spolehlivost a bezúhonnost (ust. § 22 a 23 zákona o zbraních – č. 119/2002 Sb. – dostupný zde: portal. gov.cz).
Tento zákon o zbraních nezná institut předčasného vrácení zbrojního průkazu, tedy Váš dědeček bude moci znovu zažádat o nový zbrojní průkaz v okamžiku, kdy bude splňovat podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Maximální doba studia - definice, vysvětlení
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za překročení maximální doby studia - legálnost, oprávněnost poplatku
Je zákonem definován pojem "maximální doba studia"? Co se pod touto dobou rozumí? Je v současné chvíli zákonné stanovovat studentům poplatky za delší studium po uplynutí "maximální délky studia", pokud student studium neukončil? Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Váš dotaz směřuje ke studiu na vysoké škole.
V rámci zákona o vysokých školách se pojem „maximální doba studia“ vyskytuje pouze v jeho § 54/3 (který pojednává o přerušení studia po uznanou dobu rodičovství).
Časová limitace délky bezplatného studia na vysoké škole je nicméně zakotvena v jiných ustanoveních zákona o vysokých školách (byť zde není užito termínu „maximální doba studia“).
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na § 45/2 a 3 a na § 46/2 a 3 zákona o vysokých školách, dle nichž platí, že:
- standardní doba studia včetně praxe je v případě bakalářského studijního programu nejméně tři a nejvýše čtyři roky;
- studium bakalářského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce;
standardní doba studia v rámci magisterského studijního programu je nejméně jeden a nejvýše tři roky;
- v případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků;
- studium magisterského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.
Pakliže student studuje déle, než kolik činí standardní doba studia příslušného studijního programu, je vysoká škola oprávněna účtovat mu za delší studium poplatek. Konkrétně dle § 58/3 zákona o vysokých školách platí, že:
- studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium;
- poplatek za studium činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu (pojem „základ“ je vyložen v § 58/2 zákona o vysokých školách) ;
- do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně;
- od celkové doby studia se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Zákon o vysokých školách zná maximální dobu bezplatného studia, přičemž delší studium může být vysokou školou zpoplatněno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Rozdíl podkroví a podlaží - co rozhoduje
- Podkroví, podlaží - rozdíl, definice, vysvětlení, příklad
- Daň z převodu nemovitosti - podkroví, podlaží
02/2017 jsem koupila dům o 2 bytových jednotkách s pozemky. Dům má sedlovou střechu a horní patro FÚ - pro daň z převodu nemovitosti, zařadil jako podkroví a ne 2. podlaží, čímž hodnota se hodnota domu zvedla o 700.000 Kč, tudíž i daň. Nad 2. podlažíme je ještě půda. Podle čeho se posuzuje, jestli to je podkroví nebo 2. podlaží. Dále máme 4600 m2 pozemku, z toho cca 3000 m2 je orná půda a trvalý travní porost. Vše nám započítali jako stavební, s tím že to tvoří funkční celek a hodnota všech pozemků vyšla na 3.000.000 Kč. Jak jsem se dočetla, tak u funkč. celku musí mít pozemky stejné účelové využití, tudíž by se tam snad měla počítat jen zahrada kolem domu. Jak se můžu bránit u FÚ a jaké argumenty použít, protože jak podkroví, tak louky nám zvedly hodně cenu nemovitosti. Zatím jsem zaplatila zálohu z kupní ceny. Děkuji mockrát za odpověď. Lucie
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Podkroví:
Dle znění dotazu předpokládám, že k označení druhého podlaží jako podkroví došlo v rámci určování směrné hodnoty Vámi vlastněného domu (§ 15 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí).
Odpověď na Váš dotaz je nutné hledat v § 17 vyhlášky č. 419/2013 Sb. dle něhož platí, že:
- podlažím je i podkroví nebo podzemí, jimiž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, který je stavebně upravený k účelovému využití;
- pro účely určování směrné hodnoty se podlažím rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená horním lícem podlahy podlaží a u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.
V podstatě totéž vyplývá rovněž z přílohy č. 1 oceňovací vyhlášky, která ve svém odst. 3 stanoví, že:
- podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití;
- podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.
Pro změnu kvalifikace druhého podlaží jako podkroví Vám doporučuji použít především stavebně-technickou dokumentaci předmětného domu, popř. jakékoli rozhodnutí (popř. jiný přípis) stavebního úřadu z doby, kdy byla výstavba předmětného domu schvalována či kdy bylo stavebním úřadem schvalováno užívání tohoto domu (kolaudace).
2/ Funkční celek:
Dle § 14/1 písm. a) zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je možné při určování srovnatelné daňové hodnoty vycházet ze směrné hodnoty, přičemž směrná hodnota se určuje (mimo jiné) u:
- pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, stavba pro rodinnou rekreaci nebo stavba garáže, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,
- stavby rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby garáže, nejsou-li tyto stavby součástí pozemku ani práva stavby, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek
(jak vyplývá z § 15/3 písm. a) a b) zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí).
V podrobnostech je pak nutné vycházet z prováděcí vyhlášky, kterou je vyhláška č. 419/2013 Sb. Tato vyhláška rozlišuje mimo jiné kategorii:
- urbanizovaných pozemků, do níž spadají pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to bez ohledu na skutečný rozsah jejich zastavění, pozemky zastavěné stavbou a další pozemky zpravidla pod společným oplocením, tvořící funkční celek se stavbou (§ 2 písm. a) bod 3. vyhlášky č. 419/2013 Sb.),
- vybraných zemědělských pozemků, kterými jsou pozemky:
a/ které jsou zastavěny,
b/ které tvoří funkční celek se stavbou,
c/ které jsou územním plánem nebo regulačním plánem předpokládány k jinému využití a
d/ které jsou na základě vydaného rozhodnutí nebo souhlasu podle stavebního zákona určeny k zastavění (§ 2 písm. b) vyhlášky č. 419/2013 Sb.).
V tomto případě (resp. rovněž v případě podkroví) sdělte finančnímu úřadu písemně svůj právní názor (tento Váš přípis se stane součástí správního spisu). V případě funkčního celku vyslovte přesvědčení, že ve funkčním celku s domem se nachází toliko pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zahrada (nikoli již pozemky, které jsou evidovány jako trvalý travní porost či orná půda). V tomto ohledu můžete argumentovat skutečným využitím těchto pozemků (které s užíváním domu a zahrady nijak nesouvisí, když jsou tyto pozemky např. dlouhodobě pronajaty, popř. v minulosti pronajaty byly apod.).
Pro efektivní procesní postup Vám doporučuji využít služeb advokáta (který se věnuje daňovému právu) :
www.advokatikomora.cz
Pakliže se finanční úřad s Vaším právním názorem neztotožní a rozhodne ve Váš neprospěch, bude možné se bránit řádným opravným prostředkem, tedy odvoláním (jak vyplývá z § 109 a násl. daňového řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí
vyhláška č. 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
vyhláška č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění potomků pokud rodič zemře
- Smrt rodiče a dědění po prarodiči, prarodičích
03/2017 mi umřela babička. Babička měla dvě dcery, obě vdané s 2 dětmi. Moje maminka (jedna z dcer) zemřela v 08/2016. Dotaz se týká toho, zdali maminčin podíl z dědictví automaticky přechází na její děti, tzn. na mě a mého bratra. Teta (druhá z dcer) ještě žije. Otec také. Děkuji Hana.
ODPOVĚĎ:
Po Vaší babičce ze zákona dědí její dcera (tj. Vaše teta) 1/2 pozůstalosti a podíl její druhé dcery (tj. Vaší matky) ze zákona přechází rovným dílem na její děti, tedy na Vás a na Vašeho bratra, přičemž připadá každému z vás 1/4 pozůstalosti (§ 1635 o. z. odst. 1 a 2).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné vystěhování nájemníka a dobrovolné placení nájmu - možnosto pronájmu jiné osobě
- Možnost dvojitého pronájmu - předchozí nájemník se vystěhoval a platí ještě nájemné
Nájemce podá výpověď a odstěhuje se dobrovolně předčasně, podepíše předávací protokol, je možno po dobu výpovědní doby již pronajmout nemovitost jinému? Přičemž po dobu výpovědi dobrovolně platí původní. Děkuji, Vlastimil.
ODPOVĚĎ:
Pokud pronajmete byt novému nájemci, riskujete, že se starý nájemce bude domáhat zpět nájemného hrazeného za dobu, kdy je byt již znovu pronajímán, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud s tím nebude starý nájemce mít problém, byt můžete novému nájemci pronajmout, pouze upozorňuji na možnost využití institutu bezdůvodného obohacení ze strany nájemce.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Maximální výše jistoty nájmu 2017 - se službami nebo bez služeb?
- Maximální výše kauce nájmu 2017 - se službami nebo bez služeb?
Max. výše kauce byla do 2014 max. 3 nájmy včetně služeb, od 2014 byla "jistota" až 6 nájmů - avšak bez služeb a záloh. Od 2016 je prý v NOZ snížena jistota opět na 3 nájmy. Ovšem včetně záloh nebo bez záloh? Pokud by to mělo být bez záloh, tak by byla jistota nižší než dle starého Občanského zákoníku? Děkuji, Martin.
ODPOVĚĎ:
Ano, jistota je snížena na trojnásobek měsíčního nájemného, tj. jedná se pouze o nájemné, nikoliv zálohy na služby, tj. nájemné bez záloh.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Duplicitní pojištění pronajímané nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemcem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemníkem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou podnájemníkem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
V nájemní smlouvě resp. listinách je uvedeno, že nájemce po nastěhování se zavazuje provést revize elektro plyn, dále pak periodicky dle zákonných norem v pravidelných intervalech. Dále uvedeno ve smlouvě, že musí provádět kontroly hadic k bateriím, pračce, myčce. Co v případě, že to neudělá a elektroinstalace někoho zabije, plyn vybouchne, hadička od stojánkové baterie nebo od WC nádržky praskne a vytopí spodní partaje? Pojišťovny to mají vymyšlené tak, že musí mít jak majitel pojistku odpovědnosti a domácností na své věci (která se ale nevztahuje na odpovědnost nájemce a ani jeho věci, takže nájemce musí mít i svou vlastní pojistku).
Dále tu je i pojištění nemovitosti pro banku kvůli hypotéce a SVJ platí pojištění nemovitostí ještě jednou, je tohle normální stav? Některé pojišťovny dokonce prý rozdělují pojištění odpovědnosti na konkrétní nemovitost, u jiných jedna pojistka stačí pro všechny nemovitosti atp.
A co když jde o vztah SVJ, vlastník, nájemce, podnájemce? Resp. znáte pojišťovnu, která umí pojistit vlastníka - nájemce - podnájemce (věci v bytě má každý z nich, ale bydlí jen podnájemce a věcí má v nájmu)?
ODPOVĚĎ:
Ze zákona nemůže být majitel bytu nucen, aby pouštěl revizní techniky do svého bytu za účelem kontroly připojení plynu či elektroinstalace. Pokud se něco stane, majitel bytu za způsobenou škodu odpovídá. Proto má mít sjednáno pojištění domácnosti, které by mělo majitele bytu chránit proti škodám způsobeným svému okolí.
Pokud je v bytě nájemce a tento způsobí škodu, pak za ni odpovídá majiteli bytu, a proto je dobré, aby měl sjednáno pro tyto případy pojištění. Ohledně nabídek jednotlivých pojišťoven na druhy pojištění je třeba oslovit pojišťovnu či poradce, kteří Vám nabídnou konkrétní typ pojištění pro Vaše účely.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť - je ověření podpisu podmínkou platnosti?
- Ověření podpisu na závěti - je podmínkou platnosti závěti?
- Je náležitost závěti podpis ověřený u notáře nebo na czech pointu?
Bude mít závěť, kterou sepíši ručně a ručně ji také podepíši, nechám podpis ověřit (ověření podpisu) na matrice (Break Pointu) větší váhu, než, když neprovedu ověření podpisu. Mám malý důchod, proto nechci závěť realizovat u notáře. Závěť byla kontrolována advokátem a nemá žádné chyby. To znamená, že má všechny předepsané náležitosti. Děkuji za odpověď. Hynek.
ODPOVĚĎ:
Závěť má stejnou váhu jak s ověřeným podpisem, tak bez něj. Závěť stačí vlastní rukou napsat, datovat a podepsat, aby byla platná. Ověření podpisu zákon nevyžaduje. Po Vašem úmrtí však musí důvěryhodná osoba o Vaší závěti vědět a předložit ji notáři, který bude pozůstalost projednávat. Pro informaci dodávám, že ověření podpisu na poště stojí 30 Kč, uložení Vaší závěti u notáře stojí cca 1.300 Kč, sepsání a uložení závěti přímo u notáře stojí cca 2.200 Kč.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nemá práci pro zaměstnance - výpočet odstupného, z čeho se vypočítává odstupné?
- Za kdy se počítá odstupné - kolik měsíců zpětně?
- Výpočet odstupného - za kolik měsíců zpětně?
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nová pracovní smlouva se zkušební dobou - musím ji podepsat když mám smlouvu na dobu neurčitou?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Souběžná práce u dvou zaměstnavatelů a § 304 odst. 1 zákoníku práce
- Je možné pracovat současně pro dva zaměstnavatele? (§ 304 odst. 1 zákoníku práce)
Pracuji u společnosti (Beck-Pollitzer) jejichž hlavní stan je v Anglii, ale má spoustu poboček jak po EU, tak i u nás. Pracuji tam jako mechanik a vyjíždíme na turnusy 6-8 týdnů dlouhé. Nyní se ale firma rozhodla, že Kolínská pobočka spolkne tu mou Olomouckou a k tomu mi nabídla novou smlouvu. A tady je kámen úrazu, protože já mám smlouvu na neurčito, ale nová smlouva začíná klasicky zkušební dobou na 3 měsíce (jedná se asi o 50 lidí).
Mě se to pochopitelně nelíbí, protože je to ideální možnost, jak se zaměstnance zbavit bez odstupného. Novému vedení jsem sdělil, že na jejich podmínky nepřistoupím, ale to mi řeklo, že mne nemají důvod propouštět a dokud nezanikne Olomoucká pobočka, tak budu stále jejich zaměstnancem, tedy Olomouce. Olomouc už, ale nemá vůbec žádné pravomoci, např. mi sekretářka není schopná ani udělit dovolenou.
Více jak měsíc jsem nebyl v práci a obávám se, že firma jen hraje o čas, snad proto, aby se mi zkazil průměr výplaty k případnému odstupnému, nevím. Dotazy jsou tedy tyto:
Je postup firmy v pořádku?
Může mne nechat bez práce libovolně dlouho?
Z čeho se vypočítává odstupné když tento měsíc dostanu jen výplatu za přesčasy?
Pokud jsem zaměstnanec, mohu jít pracovat jinam, alespoň brigádně?
Děkuji za odpovědi. Přeji hezký den. Tomáš
ODPOVĚĎ:
1) Při změně místa výkonu práce je nutné změnit celou smlouvu. Je tedy i možné do této nové smlouvy znovu vložit ustanovení o zkušební době.
2) Povinnost zaměstnavatele přidělovat práci zaměstnanci vyplývá z ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Vedle povinnosti přidělovat práci a platit za ni mzdu (plat) musí zaměstnavatel vytvářet též zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Přidělování práce tedy není jen právem, ale i povinností zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, ať již je důvodem to, že nemá vhodnou práci nebo že takovou práci zaměstnanci přidělit nechce, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Z judikatury vyplývá, že nepřestal-li zaměstnanec konat práci pro zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí, ale z iniciativy zaměstnavatele (zaměstnavatel mu přestal přidělovat práci), může zaměstnavatele vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní povinnosti, na místě zaměstnavatelem určeném.
3) Pro výpočet průměrného výdělku se za rozhodné období považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející).
4) Konat práci u jiného zaměstnavatele je možné za dodržení § 304 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
__
OBČAN-DLUHY
- Ručitel dluhu - kdy se stává dlužníkem věřiteli?
- Kdy se ručitel stává dlužníkem dluhu věřiteli?
Ručil jsem kamarádovi při sjednávání úvěru v 05/2016. Kamarád úvěr řádně splácel až do 12/2016, kdy začal mít se splacením problémy a přestal úvěr splácet. Teď mě nahání úvěrová společnost z titulu ručitelství. Potřeboval bych vědět, kdy jsem se formálně (dle zákona) stal dlužníkem před úvěrovou institucí? V době podepsání ručitelského prohlášení, tj. při podpisu úvěrové smlouvy? Nebo až od okamžiku co kamarád přestal úvěr splácet? Děkuji. S pozdravem, Honza.
ODPOVĚĎ:
Dlužníkem jste se vůbec nestal, ručíte za dluh z titulu ručení a jste povinen dluh za dlužníka uhradit v okamžiku, kdy je dlužník vyzván k úhradě dluhu a neuhradí. Následně má věřitel povinnost oslovit Vás s výzvou k úhradě a pokud neuhradíte, může se obrátit na soud či exekutora. Pojmově tedy dlužníkem nejste nikdy, ale fakticky se dlužníkem stanete v okamžiku, kdy dlužník na výzvu věřitele neuhradí a kdy se věřitel s žádostí o úhradu dluhu obrátí na Vás. Po hlavním dlužníkovi pak dluh můžete zpětně vymáhat - tzv. regres.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nároky zaměstnance pracujícího ve státní svátek
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce ve státní svátek a nárok na příplatek 100% nebo náhradní volno
Mám dotaz týkající se pracovního poměru a mzdy. Manžel pracuje jako řidič a je placen hodinově. Pokud je státem uznávaný svátek a on pracuje, předpokládala jsem, že má nárok na:
1. náhradu za svátek +
2. hodinový plat dle počtu odpracovaných hodin +
3. ještě jednou odpracované hodiny jako 100% příplatek.
Ale v práci mu platí:
1. náhradu za svátek +
2. odpracované hodiny
Nechybí tam ten příplatek 100%??
Děkuji za odpověď, Olina.
ODPOVĚĎ:
Podle § 115 zákoníku práce náleží zaměstnanci, který pracoval ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Zaměstnavatel se také může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Jinak řečeno: zaměstnanec dostane buď mzdu a náhradní volno (s náhradou mzdy) nebo mzdu a příplatek ve výši nejméně 100%.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba pergoly - ohlášení stavby, stavební ohláška
- Stavba pergoly - je nutné stavební povolení?
- Stavba pergoly - stačí územní souhlas?
Jak je to s ohlášením stavby pergoly o rozměrech do 30m2 pro podnikatelskou činnost na pronajatém pozemku. Děkuji. Přeji hezký den, Nina.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k pergole, předpokládám, že se má jednat o přístavbu již existující budovy. Přístavbou je taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž přístavba je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou (§ 2/5 písm. b) stavebního zákona). Na přístavbu se aplikují stejná ustanovení stavebního zákona, jako na stavbu (jak vyplývá z § 2/4 stavebního zákona).
Ve Vámi popsaném případě si lze představit v zásadě tři varianty řešení:
1/ Pouze územní souhlas:
Pakliže bude stávající budova po přístavbě pergoly splňovat následující podmínky:
- bude se jednat o stavbu o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- bude se jednat o nepodsklepenou stavbu,
- stavba nebude obsahovat obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- stavba nebude sloužit k ustájení nebo chovu zvířat,
- stavba nebude sloužit k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- nebude se jednat o jaderné zařízení,
bude pro přístavbu pergoly zapotřebí získat pouze územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona). Tuto variantu však ve Vašem případě dle znění dotazu spíše nepředpokládám.
2/ Územní souhlas a ohlášení stavby:
Pakliže bude stávající budova po přístavbě pergoly splňovat následující podmínky:
- bude se jednat o stavbu do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- bude se jednat o stavbu s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
bude pro přístavbu pergoly zapotřebí získat jak územní souhlas, tak souhlas s ohlášením stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) stavebního zákona).
3/ Územní rozhodnutí a stavební povolení:
V ostatních případech bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a stavební povolení.
V tomto ohledu Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.
Má-li být přístavba pergoly realizována na pronajatém pozemku (tzn. že stavebník nebude vlastníkem pozemku, na němž bude pergola stát), bude zapotřebí získat svolení vlastníka předmětného pozemku (tedy pronajímatele). Tento souhlas může mít podobu zvlášť uděleného písemného souhlasu, nebo může být zachycen přímo v nájemní smlouvě (§ 96/3 písm. a) ve spojení s § 86/3 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Darování pozemku v rodině - daně, zdanění
- Darování pozemku osobě blízké - daně, zdanění
Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně možností vyrovnání po dědickém řízení. Situace se má tak, že moje sestra a maminka vlastnily napůl dům a polnosti. Maminka loni (2017) (2016) (2016) (2016) (2016) na podzim zemřela a tu její polovinu majetku bychom si v rámci dědického řízení měly rozdělit já se sestrou, připadla by mi tedy celkově 1/4 z celého toho majetku. Pro zjednodušení toho dědického řízení bychom to nechali asi tak, jak to je, ale chtěla jsem se zeptat, jaké by byly možnosti vyrovnání se po uzavření toho dědického řízení. Totiž ten dům i polnosti užívá sestra s rodinou, protože tam bydlí, já bydlím jinde. Bylo by možné po skončení toho dědického řízení, že bych jí tu svou čtvrtinu někdy v budoucnu nějak bezúplatně převedla nebo darovala? Jde mi hlavně o to, jestli by šlo ten převod zrealizovat "úplně bezúplatně", nebo alespoň jen za nějakou minimální symbolickou cenu. A nebo by tam vždycky musela být nějaká kupní smlouva a oficiální ocenění atd. ? Děkuji, Zdenka.
ODPOVĚĎ:
Po dědickém řízení můžete nemovitosti na sestru bezúplatně převést jedině darovací smlouvou. Darovací smlouva však musí být sepsána písemně, musí na ní být úředně ověřeny podpisy a musí být společně s návrhem na vklad podána na katastr nemovitostí KN ČR, kde je potřeba zaplatit kolek. Tento převod by Vás tedy za předpokladu, že si darovací smlouvu sepíšete sami (vzor na darovací smlouvy na nemovitost na http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html), stál minimálně 1.000 Kč za kolek a 30 Kč za každý ověřený podpis. Zákon totiž pro převod nemovitých věcí požaduje zápis tohoto převodu do katastru nemovitostí, jinak je převod neplatný.
__
OBAN-DĚDICTVÍ
- Vliv péče o rodiče před smrtí na dědictví, dědický podíl
- Dědický podíl pro potomka pečujícího o rodiče před smrtí, úmrtím
- Vliv péče o matku, otce před smrtí na dědictví, dědický podíl
- Dědický podíl pro potomka pečujícího o rodiče přes smrtí (dochování)
- Péče o rodiče před smrtí a vliv na dědictví, dědický podíl
- Péče o otce, matku před smrtí a vliv na dědictví, dědický podíl
Jaký je prosím poměr v případě dědictví mezi dětmi, při úmrtí otce (byl již vdovec) mezi jeho 2 děti s tím, že jedno dítě ho takzvaně "dochová" a stará se o něj až do jeho smrti a druhé dítě bydlí pryč z domu již 20 let? Je to 50/50 nebo se tento poměr mění ve prospěch dítěte, jenž se o zesnulého stará až do konce života? Děkuji. S pozdravem, František.
ODPOVĚĎ:
Ust. § 1693 odst. 3 občanského zákoníku říká:
Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalosti; o tuto výši se zvětší jeho dědický podíl.
Záleží tedy na tom, zda ono dítě bude toto své právo u notáře, který projednává pozůstalost, uplatňovat. Pokud ano, tak by měl sám navrhnout, o jakou výši by se měl navýšit jeho dědický podíl a notář by měl posoudit, zda je tato výše adekvátní a podle toho rozho
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo může podepsat výpověď z nájmu bytu při podpisu rezervační smlouvy novým majitelem bytu, domu, nemovitosti?
- Odmítnutí výpovědi nájmu končícím majitelem při prodeji bytu - je podepsána rezervační smlouva novým budoucím majitelem
- Nepřevzetí výpovědi nájmu pronajímatelem - je výpověď nájemní smlouvy platná?
- Platnost výpovědi nájemní smlouvy při nepřevzetí pronajímatelem na poště
11/2010 jsem uzavřela nájemní smlouvu. Nyní v květnu 2017 pronajímatel byt prodává i s mou nájemní smlouvou. Podala jsem výpověď nájmu bytu. Poslala jsem to doporučeným dopisem, bude výpověď platit, když si dopis nepřevezme?
Od června 2017 mi bude běžet výpovědní lhůta, tč. jsem se snažila s majitelem dohodnout na ukončení dohodou. Bylo mi řečeno, že sice je ještě majitelem, ale nový majitel už podepsal rezervační smlouvu a on se mnou už nic řešit nemůže.
Je to pravda, byt je přeci stále jeho do doby přepisu, ne? Neměl by být nový majitel informován, že nás má ve výpovědi?
Druhá otázka ohledně předání bytu, dle smlouvy mám předat byt v původním stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Do bytu jsme nastupovali, když byl v nepoužitelném stavu - bez podlahových krytin, umyvadla, se zatékající vodou, bez osvětlení (foto mám). Za těch sedm let jsme opravili, co se dalo z vlastních prostředků. Nyní bych si ráda vzala své alespoň některé věci (žaluzie, policový systém, nový koberec...). Pan majitel mi řekl, že nemohu, že má fotky a na těch tohle všechno je (ano má současné foto, když tu byla realitka).
ODPOVĚĎ:
Nový vlastník bytu nastupuje do všech práv a povinností až v okamžiku, kdy nabude vlastnické právo, což bude až okamžikem přepisu v katastru nemovitostí. Výpověď tedy posíláte pronajímateli a posíláte na jeho známou adresu, příp. na adresu uvedenou v nájemní smlouvě.
Pokud si výpověď nevyzvedne, má se za to, že byla doručena, jelikož se dostala do jeho sféry a nejde k Vaší tíži, že si ji nevyzvedl.
Otázka vybavení bytu by mohla být předmětem soudního sporu, pokud jste ale byt kompletně vybavili svými věcmi, jsou Vaše a máte právo si je odvézt. Nové fotografie samozřejmě nejsou dokladem toho, že věci jsou ve vlastnictví pronajímatele. V případném soudním sporu by byly klíčové staré fotografie z dob, kdy byl byt v neuživatelném stavu.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Promlčecí doba nájmu, nájemného za užívání státního pozemku se soukromou stavbou
- Nájem, nájemné - promlčení dluhu, promlčecí doba dlužného nájmu, nájemného
- Soukromá stavba na státním pozemku a nájem, nájemné zpětně - informace o promlčení nájmu
Manželka má garáž v osobním vlastnictví, která jí byla darována její matkou v 04/2017. Tuto garáž do té doby vlastnila pouze její matka (darující) cca 11 let, kterou nabyla na základě dědictví, kdy ji do té doby měli ve společném vlastnictví (manželství) s jejím zesnulým manželem. Tato garáž však stojí na státním pozemku a nyní (05/2017) se ozval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dopisem manželce, že by chtěl za tento pozemek nájemné. Z osobního jednání vyplynulo, že úřad by mohl požadovat nájemné i zpětně (tato situace není doposud ještě ujasněná). Chtěl jsem se v této souvislosti zeptat, za jakou dobu zpětně může výše uvedený úřad vyžadovat nájemné zpětně po darující matce manželky, případně po mojí manželce jako obdarované? Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Promlčecí lhůta daná zákonem je tříletá, proto lze nájem požadovat max. 3 roky zpětně od data, kdy byla majitelka garáže o nájem požádána. Tj. v tomto případě od roku 2014. Je ale sporné, zda by v tomto případě vůbec bylo možné aplikovat nájemné zpětně, protože pokud nebyl nájem nikdy požadován, lze argumentovat tím, že panovala jakási nepsaná dohoda o tom, že majitel pozemku souhlasí s garáží na něm bezplatně a nikdy požadavek nájmu nevznesl.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv snížení příjmů na výši výživného, alimentů - soudní stání o výživném
- Výživné pro neprovdanou matku zpětně, výše výživného - kolik Kč?
Otec dítěte (můj syn) jde k soudu ohledně výživného na své dítě (9 měsíců). Jeho partnerka to chce mít černé na bílém, kolik má měsíčně platit i přesto, že pravidelně na dítě platí. Dle tabulek na internetu o dost více, než mu zřejmě, dle jeho příjmů, u soudu vypočítají. Do 10/2016 bydleli spolu, pak se odstěhovala.
Od 11/2016 do 5/2017 po něm chtějí všechny příjmy zpětně, ty samozřejmě doložíme. Syn je od dubna 2017 ve 3. stupni ID, pobírá tedy invadlidní důchod ID a pobíral nemocenskou, bydlí u nás doma a jiné příjmy nemá. Průměrně měl 16.000 Kč čistého. Dle tabulek na internetu, by měl mít výživné od 1.800 do 2.500 Kč, což by dělalo celkem za 7 měsíců zpětně výživné celkem asi 17.500 Kč. Syn však poslal za stejnou dobu skoro 47.000 Kč. Otázky:
1. Chtěla jsem se zeptat na to, zda bude muset přítelkyně částku, kterou syn zaplatil navíc vrátit a pokud ano, může syn požadovat, aby se převedla na další placení?
2. Když se synovi sníží příjem, a to už nyní července, kdy mu končí nemocenská, může požádat o snížení výživného a po jaké době?
3. Bude po něm přítelkyně moci požadovat výživné na ní samotnou, a zda by se to projednávalo společně s výživným na dítě?
Pro Vaši informaci, rozešli se, když malému byly 3 měsíce, a celé těhotenství bydlela s ním a vše se platilo ze společných příjmů.
4. Dá se z kalkulačky výživného na internetu vycházet?
Velice děkuji a s pozdravem Leona.
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Tabulky, které ve svém dotazu zmiňujete, vydalo Ministerstvo spravedlnosti jako podpůrný materiál pro rozhodování soudů ohledně výživného. Jedná se ale pouze o doporučující materiál. Tabulky nejsou závazné a soudci se jimi při rozhodování o výši výživného mohou, ale nemusí řídit. Mohou tedy rodiči vyměřit i nižší nebo vyšší výživné, než určují tabulky. Pokud tedy Váš syn po dohodě s (ex) partnerkou platil vyšší výživné než určují tabulky, není to důvodem k tomu, aby mu (ex) přítelkyně výživné zaplacené nad rámec tabulek vracela. Podle § 923, odst. 2 nového občanského zákoníku totiž platí, že dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.
2. Důvodem ke změně výše (snížení nebo zvýšení) výživného jsou nejčastěji situace, kdy dojde ke změně finanční situace u jednoho nebo obou rodičů, případně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte.
Jestliže Váš syn již nyní ví, že bude mít od července nižší příjem, doporučuji tuto skutečnost při soudním jednání uvést. Pokud Váš syn nebudou souhlasit s výší výživného stanovenou soudem, může se proti rozhodnutí soudu samozřejmě odvolat, případně může sám podat návrh na snížení výživného.
3. Co se týče výživného pro neprovdanou matku, § 920, odst 1 nového občanského zákoníku říká, že:
Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Synova expřítelkyně tedy může požadovat i výživné pro sebe, ale nejdéle po dobu dvou let po porodu. Jedná se však o dvě rozdílné vyživovací povinnosti, takže výživné pro neprovdanou matku nebude projednáváno společně s výživným pro nezletilé dítě. Ohledně výživného pro matku dítěte by proběhlo samostatné soudní řízení.
4. Kalkulačky výživného na internetu jsou pouze orientační a často vycházejí právě z tabulek Ministerstva spravedlnosti, které mají pouze doporučující charakter. Na kalkulačce si tedy Váš syn může orientačně spočítat, jak vysoké výživné by mu mohlo být vyměřeno, ale skutečně vyměřená výše výživného se může lišit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Úschova věcí bývalého nájemníka ve veřejném skladě - nájemce si věci nechce vyzvednout
- Nájemce se nevystěhoval - úschova věcí ve veřejném skladě, nájemník si věci nepřevzal
- Nájemník se nevystěhoval - úschova věcí ve veřejném skladě, nájemník si věci nepřevzal
Můj dotaz je ohledně nájemníků neplatičů, které jsme vystěhovali. A museli jsme jim zařídit uskladnění věcí v prostoru, který musíme platit. Otázka 1: Jak dlouho jsme tyto věci povinni skladovat a platit za skladování, když si tyto věci nechtějí odvézt (jsou to známé firmy a nikdo je nechce ubytovat). Je to kompletní vybavení domácnosti od oblečení po kuchyň a hračky. Prodejné za minimální cenu. Nájemnice, se kterou máme uzavřenou smlouvu pořád jen lže a lže, že si to odveze už 5 měsíců. Mohu jejich oblečení a nábytek prodat jako celek od koruny a nemusím to prodávat po jednom kusu na aukci na AUKRU.CZ. Dluží nám částku asi 80.000 Kč. Chci to použít na umoření dluhu. Co s věcmi, které si nevyzvednou a jsou neprodejné. Ani po nařízení soudu. Děkuji za odpověď Václav.
ODPOVĚĎ:
Doporučila bych následující postup: Formálně na poslední známou adresu nájemcům zaslat výzvu, nechť si věci do určité lhůty vyzvednou s upozorněním, že pokud tak neučiní, věci prodáte a z výtěžku si nahradíte náklady na úschovu. Věci můžete prodat jako celek. Věci, které si nevyzvednou, klidně zničte, pokud je na toto předem upozorníte ve výše zmíněném dopise, nemají proti vám žádnou obranu.
__
OBČAN-AUTORSKÉ DÍLO
- Odkoupení autorksých práv od projektanta na projekt na míru, na zakázku
- Projekt na zakázku a autorská práva projektanta
- Kdo vlastní autorská práva k projektu - projektant nebo objednatel, zadavatel projektu?
OBCHOD-REKLAMACE
- Chyby v projektu - náhrada škody od projektanta
- Náhrada škody od projektanta - chyby projektu k opravě, přepracování jiným projektantem
- Reklamace chyb v projektu projektanta - náhrada škody (přepracování projektu jiným projektantem)
Rekonstruujeme stavbu velkého objektu. Bohužel jsme se dali do kupy s člověkem, který objekt znal a už měl rozpracované projekty na tento objekt. Nemá autorizaci, ani není Ing. ani architekt, pouze střední stavařská + 10 let zkušeností.
Dostali jsme se s ním do rozporu jelikož nedodělával práci, dělal chyby, nedodržoval termíny atd. Rozhodli jsme se tedy, že s ním skončíme, s tím, že předá projektovou dokumentaci (tj. architektonickou studií, jim dělaný, dispozice budov, 3D modely) ve stavu jaká je. Dostane za to nadměrně zaplaceno (přehnaných 700.000 Kč, jedná se o rekreační objekt o kapacitě cca 120 lidi), ale jsme v pasti, tak jsme mu to museli odkývnout, aby jsme neztratili půl roku práce.
Potřebujeme udělat smlouvu o dílo ohledně této architektonické studie / projektů, kde potřebujeme, aby bylo zahrnuto, že se vzdává jakýchkoliv nároků na autorské práva. Jelikož práci přebírá jiný projektant, který za vše bude zodpovědný. Našel jsem tento článek článek:
https://www.cka.cz/cs/pro-architekty/legislativa/komentare-k-legislative/ap_uziti_projektu
Dávají tam příklad ze smlouvy a píšou tam proč to není možné a dle zákona, nicméně, tam se vychází ze situace, že architekt či projektant u projektu zůstávají, což chápu. V našem případě ale se ho zbavujeme a platíme mega-sumu a nechceme, aby měl jakoukoliv možnost po nás později něco chtít či nárokovat neboli mít vliv na proveditelnost projektu, jestli chápete.
Další věc je, že dělal chyby... jak se dá podchytit, že když se zjistí, že projektová dokumentace obsahuje hrubé chyby - se prokazatelně vícenáklady nějak budou nárokovat?
Vím, dostali jsme se do pěkné patálie a vlastní chybou...bohužel, tak teď musíme řešit. Můžete k tomu něco poradit? řípadně, co by stál vzor takové smlouvy či zpracování když dodám údaje?
Předem děkuji. Standa
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vzdání se autorských práv:
Je pravdou, že projektant se nemůže vzdát všech svých autorských práv. Dle autorského zákona se autorská práva dělí do dvou skupin, a to na autorská práva osobnostní (která jsou pevně spjata s osobností autora) a autorská práva majetková (s nimiž lze volně disponovat).
Co se týče osobnostních autorských práv, platí, že autor se těchto práv nemůže vzdát, ani je převést na jinou osobu (jak výslovně vyplývá z § 11/4 autorského zákona). Mezi osobnostní autorská práva náleží:
- právo rozhodnout o zveřejnění díla;
- právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství autora uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla;
- právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla;
- právo na výkon autorského dohledu.
S majetkovými autorskými právy (§ 12 a násl. autorského zákona) lze naopak volně disponovat (a to zejména prostřednictvím udílení licencí). Jedním z těchto práv je i právo užít autorské dílo, o které se především jedná ve Vašem případě.
Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo, platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak (tzn. že v případě vytvoření autorského díla na objednávku je licence zahrnuta již v samotné smlouvě o dílo a není tudíž nutné jí udílet zvlášť). K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy (§ 61/1 autorského zákona).
Hodláte-li předat aktuální projektovou dokumentaci jinému architektovi/projektantovi k přepracování, je namístě zabývat se otázkou nedotknutelnosti autorského díla.
Dle § 11/3 autorského zákona má autor právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Tento zákonný požadavek může být splněn již ve smlouvě o dílo, kde může projektant udělit souhlas s budoucími zásahy do svého díla (projektové dokumentace). Je vhodné, aby nebyl tento souhlas udílen paušálně, nýbrž aby projektant ve svém souhlasu postihl pokud možno všechny změny/úpravy, které budou na jeho díle provedeny (tyto změny nemusí být samozřejmě exaktně popsány, bude však vhodné alespoň rámcově vymezit o jaké změny a za jakým účelem budou provedeny).
Co se týče § 51 autorského zákona, o kterém je ve Vámi odkazovaném článku rovněž pojednáváno, platí, že toto ustanovení autorského zákona bylo zrušeno. Obsah tohoto ustanovení byl přenesen do § 2375 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- označení autora smí nabyvatel licence upravit či jinak změnit, jen bylo-li to ujednáno (i zde tedy občanský zákoník umožňuje dohodu autora a nabyvatele licence v tom smyslu, že autor nemusí být při užití díla uváděn, je-li pro to dán důvod) ;
- nabyvatel licence smí dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno (dohodou smluvních stran tedy může být nedotknutelnost autorského díla prolomena).
V rámci smlouvy o dílo, kterou s projektantem uzavřete, je tedy možné sjednat, že dílo (projektová dokumentace) bude následně upravováno a měněno, a to za konkrétně uvedeným účelem a konkrétně vymezeným způsobem. V takovém případě dojde k prolomení zákonem zaručené nedotknutelnosti autorského díla. Ve smlouvě o dílo je samozřejmě rovněž možné sjednat, že cena díla zahrnuje i veškeré platby, na které by v budoucnu mohl projektantovi vzniknout nárok (zejména co se týče plateb za udělení souhlasu ke změnám projektové dokumentace, na které se ve smlouvě nepamatuje).
Ve smlouvě o dílo je rovněž možné sjednat, zda bude mít projektant právo poskytnout projektovou dokumentaci jiné osobě (tedy udělit licenci i jinému nabyvateli). Dle § 61/2 autorského zákona a § 2633 občanského zákoníku platí, že pokud to smlouva výslovně nezakazuje, je autor oprávněn udělit licenci i jiné osobě (nemáte-li tedy zájem na tom, aby projektant poskytl licenci ještě někomu dalšímu, je nutné ve smlouvě o dílo výslovně sjednat, že licence je udílena výhradně Vám).
Pro přípravu smlouvy o dílo (zahrnující i licenční ujednání) Vám doporučuji využít služeb advokáta, který se zabývá autorským právem, resp. právy duševního vlastnictví) :
www.advokatikomora.cz
2/ Odpovědnost za vady projektové dokumentace:
Odpovědnost za vady projektové dokumentace (resp. odpovědnost za případnou škodu, která může v souvislosti s těmito vadami vzniknout) není zapotřebí ve smlouvě o dílo nijak podrobně ujednávat, neboť tato odpovědnost vyplývá již z občanského zákoníku (§ 2615 a násl. a § 2629 a násl. občanského zákoníku).
Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace bude předávána novému architektovi/projektantovi, bude však prokazování případné odpovědnosti za vady/škodu poměrně obtížné. Vyskytnou-li se totiž v projektové dokumentaci vady, bude nutné určit, zda se jedná o vady, jejichž autorem je původní nebo následný projektant, resp. bude možné uvažovat o společné odpovědnosti obou projektantů (pokud se původní projektant dopustil chyby, kterou následný projektant převzal do svého projektu, aniž by ji kontrolou jemu předávané projektové dokumentace odhalil).
V každém případě platí, že bude-li prokazatelně nutné vynaložit v souvislosti s vadami projektové dokumentace vícenáklady, bude možné se po projektantovi domáhat náhrady těchto prostředků.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Ocenení pozemku trvalý travní porost jako stavební kvůli daním - je to správně?
- Daně a ocenení pozemku trvalý travní porost jako stavební pozemek - je to správně?
- Zdanění koupeného pozemku trvalý travní porost - ocenění znalcem jako stavební pozemek
04/2017 jsem koupil pozemek vedený v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost (TTP) o velikosti 9000 m2 a v něm vymezenou parcelu v katastru nemovitostí ČR, tedy KN ČR vedenou jako zastavěná plocha a nádvoří se zemědělskou budovou. Na parcele TTP jsou převážně porosty planých ovocných dřevin a nálety a část je v rámci zemědělské produkce sekána (vymezen půdní blok). Oba pozemky jsou vedeny v územním plánu jako veřejná zeleň. Finančnímu úřadu mám zaplatit daň z nabytí nemovitosti, pro kterou si mám nechat vyhotovit znalecký posudek. Znalec mi řekl, že pozemek TTP bude pro účely daně z nabytí nemovitosti hodnotit jako stavební, protože dle odd. 5 §9 zákona 151/1997 sb. se pozemky oceňují dle skutečného stavu a ten je prý funkční celek a pozemky ve funkčním celku se stavbou se oceňují jako stavební. Tuto úvahu prý vyžadují finanční úřady.
Dá se proti tomuto požadavku FÚ nějak bránit, pokud by mi znalec ocenil pozemek jako zemědělský, resp. jako travalý travní porost TTP? Dle odd. 3 §9 tohoto zákona se za funkční celek považují pozemky zahrady, což můj pozemek ve skutečnosti není. Děkuji. Přemysl
ODPOVĚĎ:
Se znalcem lze souhlasit v tvrzení, že „pozemky ve funkčním celku se stavbou se oceňují jako stavební“ (jak znalce ve svém dotazu citujete), ovšem jedním dechem je nutné dodat, že toto pravidlo neplatí absolutně.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pojem „jednotný funkční celek“ obsahuje zákon o oceňování majetku toliko ve svém § 9/2 písm. a) bodu 3. , když stanoví, že „jednotným funkčním celkem“ se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití.
Aby tedy mohly být pozemky oceňovány jako nezastavěné pozemky (které jsou kategorií stavebních pozemků), musí být současně splněny tyto podmínky:
- předmětné pozemky musí být v katastru nemovitostí vedeny v druhu pozemku „zahrady“ nebo „ostatní plochy“ (popř. tomu musí odpovídat skutečný stav těchto pozemků),
- pozemky dle předchozí odrážky musí souvisle navazovat na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ se stavbou,
- pozemky dle předchozích odrážek musí mít společný účel svého využití.
Znalec se tedy mýlí, pokud shora vymezené pravidlo vztahuje rovněž na případy, kdy není některá z vyjmenovaných podmínek splněna.
Vzhledem k tomu, že Vámi zakoupený pozemek není v katastru nemovitostí veden ani jako „zahrada“, ani jako „ostatní plochy“, přičemž ani skutečný stav tohoto pozemku nesvědčí o tom, že by se snad mělo jednat o zahradu či ostatní plochy (§ 9/5 zákona o oceňování majetku tedy nelze aplikovat), není možné ve Vašem případě ocenit tyto pozemky jako jednotný funkční celek (v tomto ohledu se dle mého názoru znalec mýlí).
Vámi vlastněný pozemek by měl být naopak oceněn jako zemědělský pozemek (jak vyplývá z § 9/1 písm. b) zákona o oceňování majetku). Podrobnosti o oceňování zemědělských pozemků jsou uvedeny v § 6 oceňovací vyhlášky. To se samozřejmě netýká parcely, která je v katastru nemovitostí vedena jako zastavěná plocha a nádvoří (zde se bude přirozeně jednat o pozemek stavební).
Ať už jsou požadavky finančních úřadů jakékoli, platí, že znalec je při své činnosti povinen postupovat řádně (což samozřejmě znamená v souladu s platnou právní úpravou), jak vyplývá z § 8 zákona o znalcích a tlumočnících. V tomto ohledu rovněž připomínám, že ve znaleckém slibu se znalec mimo jiné zavazuje, že bude „...přesně dodržovat právní předpisy ...“ (§ 6/2 zákona o znalcích a tlumočnících).
Nebude-li znalec ochoten ocenit Vámi zakoupený pozemek dle platné právní úpravy (tedy jako zemědělský pozemek s parcelou vedenou jako zastavěná plocha a nádvoří), doporučuji Vám kontaktovat jiného znalce. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž vyhledávejte ve znaleckém oboru „ekonomika“ a v odvětví „ceny a odhady“).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
vyhláška č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost plynovodu od hranice pozemků dvou majitelů
- Vzdálenost plynovodu od hranice pozemků dvou majitelů
- Ochranné pásmo plynovodu a stavění stavby - vliv tlaku plynu v plynovodu
- Plynovod 4 barry a stavba, stavění - minimální vzdálenost stavby od plynovodu
Rád bych se prosím zeptal, je-li někde stanoveno jaká má být minimální vzdálenost (sousedovi) plynovodní přípojky k chatě, od hranice mého pozemku. Jedná se o 2 sousedící zahrady s chatami. Děkuji a jsem s pozdravem, Karel.
ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis nestanoví minimální odstupovou vzdálenost plynovodní přípojky od hranic pozemků.
I přesto je však možné jakousi minimální odstupovou vzdálenost dovodit z energetického zákona (nejedná se nicméně o odstupovou vzdálenost, kterou by byl Váš soused povinen zachovat, spíše se jedná o odstupovou vzdálenost, na jejímž zachování byste měl ve vlastním zájmu trvat).
Kolem každé plynovodní přípojky (§ 66 energetického zákona) se rozprostírá ochranné pásmo, které zajišťuje její bezpečný a spolehlivý provoz. V ochranném pásmu jsou omezeny některé činnosti (např. výstavba), tzn. že k těmto činnostem je zapotřebí předchozí souhlas provozovatele plynárenské soustavy. Co se týče omezení činností v ochranném pásmu plynovodní přípojky, je vhodné vědět, že:
- v ochranném pásmu plynovodní přípojky i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynovodní přípojku nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;
- pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynovodní přípojku udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu plynovodní přípojky (souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen) ;
- vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodní přípojky ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodní přípojky je možné pouze na základě souhlasu provozovatele plynovodní přípojky.
Co se týče velikosti ochranného pásma plynovodní přípojky, je nutné vycházet z § 68/2 písm. a) a b) energetického zákona, dle nichž platí, že ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
- u plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany,
- u plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,
- u plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany.
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že Váš soused hodlá vybudovat plynovodní přípojku ke své chatě. V této souvislosti upozorňuji, že pro zřízení plynovodní přípojky je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu tzv. územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 10. stavebního zákona).
Pokud by chtěl Váš soused vést plynovodní přípojku blíže než 2 m od Vašeho pozemku, bude pro vydání územního souhlasu potřebovat Váš podpis na situačním výkresu (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Pokud Vás soused osloví s žádostí o podpis situačního výkresu (za účelem vydání územního souhlasu), lze Vám doporučit trvat na tom, aby byla plynovodní přípojka vedena právě 2 m od hranice Vašeho pozemku (resp. nikoli blíže). Pokud soused tomuto Vašemu požadavku vyhoví, nebude Váš podpis na situačním výkresu de facto potřebovat (neboť podpis souseda je zapotřebí při umísťování plynovodní přípojky ve vzdálenosti menší než 2 m od hranic pozemků, pakliže by tato vzdálenost činila přesně 2 m, podpis situačního výkresu by neměl být stavebním úřadem vyžadován).
Bude-li sousedova plynovodní přípojka vedena 2 m od hranic pozemků (nebo ve vzdálenosti větší), budete mít jistotu, že ochranné pásmo plynovodní přípojky nezasáhne ani částečně na Váš pozemek (a nebude Vás v budoucnu případně omezovat ve stavební, terénní či jiné činnosti na okraji Vašeho pozemku).
Pro úplnost dodávám, že kolem plynovodní přípojky se nachází rovněž tzv. bezpečnostní pásmo (§ 69 energetického zákona), jehož účelem je zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Rozsah bezpečnostního pásma je větší, než rozsah ochranného pásma (je určen v příloze energetického zákona). Stavební činnost v bezpečnostním pásmu je možná s předchozím souhlasem provozovatele plynovodní přípojky (v tomto ohledu je však udílení souhlasů provozovateli plynovodních přípojek běžné a není nutné se tudíž rozsahu bezpečnostního pásma obávat).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Půjčování vnoučete prarodiči na víkend - matka dítěte nesouhlasí, jak postupovat?
- Styk s vnoučetem, vnoučaty na delší dobu (víkend) - matka dítěte nesouhlasí, jak postupovat?
- Omezení svéprávnosti rodiče a styk, setkávání s dítětem, dětmi
- Omezení rodičovské odpovědnosti otce a styk, setkávání s dítětem, dětmi
Mám syna, který je nyní krátce soudně omezen na nesvéprávnosti z důvodu drogové závislosti. Omezení se týká i jeho rodičovských práv. Já jsem ustanovena jeho opatrovníkem. Syn má 9. měsíčního syna a partnerka se s ním rozešla (nebyli svoji). Ona bydlí se svou matkou v jiném městě, syn bydlí u nás v RD. Za vnoučkem občas jezdíme, nebrání nám ho vidět, ale můžeme ho vidět jen u nich na návštěvě na krátkou dobu. Já a manžel bych si ho chtěla občas půjčovat k nám domů. S tím však ona nesouhlasí.
Co máme podniknout, abychom si ho mohli půjčit na víkend? Můžu jako opatrovník za syna požádat o střídavou péči? Máme nějaká práva jako babička a děda? Od kolika měsíců (myslím věk vnoučka) bychom si ho mohli půjčovat? Jaké máme možnosti se s ním stýkat? Děkuji moc za zodpovězení dotazů. S pozdravem Dana.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz pracovně rozdělím do dvou částí:
1. Styk prarodičů s vnoučetem: Jako prarodiče máte na styk s vnukem ze zákona právo. Z Vašeho dotazu vyplývá, že matka dítěte Vám ve styku nebrání, ale neumožňuje Vám vzít si vnuka k sobě domů. Pokud Vám tato forma styku nevyhovuje a dohoda s matkou dítěte není možná, budete se muset obrátit na soud, aby upravil Váš styk s vnukem. K okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho vnuka bude zapotřebí podat návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilým dítětem. Pokud si přejete, aby styk s vnukem probíhal v místě Vašeho bydliště, rozhodně to v návrhu uveďte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Účastníkem soudního řízení bude i matka dítěte, která bude mít také právo se k návrhu vyjádřit. K tomu, aby soud kontakt prarodičů s vnoučetem neumožnil, by ale musel mít vážný důvod.
2. Styk otce s dítětem: Ve svém dotazu uvádíte, že synova svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena a omezení se týká i jeho rodičovských práv. Tím máte pravděpodobně na mysli rodičovskou odpovědnost. Rozhodne-li totiž soud o omezená svéprávnosti rodiče, rozhodne zároveň o jeho rodičovské odpovědnosti. Ve Vašem dotazu bohužel chybí nformace o tom, jakým způsobem byla rodičovská odpovědnost Vašeho syna omezena.
Podle § 868, odst. 2 nového občanského zákoníku je výkon rodičovské odpovědnosti rodiče, jehož svéprávnsot byla v této oblasti omezena, po dobu omezení jeho svéprávnosti pozastaven, ledaže soud rozhodne, že se rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem. Obdobně tuto problematiku upravuje také § 872 téhož zákona, který říká, že: Před rozhodnutím soudu o omezení rodičovské odpovědnosti soud vždy posoudí, zda je vzhledem k zájmu dítěte nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem. Dojde-li ke zbavení rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. Jestliže tedy soud nerozhodl o tom, že by Vašemu synovi zůstalo zachováno právo na styk se svým synem (Vaším vnukem), bude zapotřebí usilovat o to, aby byla Vašemu synovi navrácena rodičovská odpovědnost. Stejně jako o omezení, může o navrácení rodiočvské dopovědnosti rozhodnout pouze soud. Vašeho vnuka bude o soudu zastupovat orgán sociáolně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě jeho bydliště, proto doporučuji začít spolupracovat s tímto orgánem a případně požádat jeho pracovníky o pomoc při podání žádosti k soudu. Aby byla žádost úspěšná, bude muset Váš syn přesvědčit soud, že už nyní má podmínky a předpoklady pro to, aby mohl vychovávat dítě a pečovat o něj – například, že přestal užívat drogy, že má kde bydlet, má stálé zaměstnání a tudíž pravidelný zdroj příjmů apod.
Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost vyhodnotí a zda rozhodne o navrácení rodičovské odpovědnosti či nikoliv.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Tragická smrt obou rodičů a dědictví vlastními a nevlastními dětmi, potomky
- Dědění penzijní připojištění a životní pojištění vlastními a nevlastními dětmi, potomky
- Dědictví penzijního připojištění a životního pojištění vlastními a nevlastními potomky, dětmi
Mám dotaz ohledně dědictví. Jak by se postupovalo v případě mé a manželovi smrti? Kdybychom měli např. nehodu a oba zemřeli a nebo všichni i náš společný syn a manželův nevlastní syn, kterého mám z předchozího vztahu, kdo by dědil? Máme byt, který manžel koupil na překlenovací úvěr ze stav. spoření před manželstvím, ale již jsme spolu jako partneři žili, ale z důvodu příjmů, mě tehdy partner neuvedl, jelikož by nesplnil podmínky banky a úvěr by nedostal. Již v době manželství jsme refinancovali úvěr na hypoteční úvěr a tam jsem se stala spoludlužníkem, nikoliv spolumajitelem. Hypoteční úvěr na byt je pojištěn pro případ smrti i manželovo penzijko a i životní pojistka v případě smrti je obmyšlená osoba uvedena já, jeho manželka 100%. Já mám pouze svoji životní pojistku v případě smrti a penzijko a obmyšlené osoby jsou 50% manžel a 50% starší syn Štěpán. Kdybychom umřeli oba, dědily by byt a manželovu životní pojistku a penzijko děti rovným dílem, vlastní i nevlastní syn, když jsem manželův dědic já, i když bych tedy zemřela také? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste s manželem zemřeli zároveň, pak by soud obě dědická řízení spojil, vypořádal by nejprve společné jmění manželů a určil by (na základě případné dohody dědiců), který majetek připadne do dědictví kterého z manželů. Poté tento výlučný majetek po vypořádání SJM projedná samostatně ve dvou dědických řízeních a tento majetek nabudou vždy jen dědicové toho konkrétního manžela. Po Vás by dědili Vaši oba synové, po manželovi by dědil pouze Váš společný syn.
Pokud byste zemřeli všichni čtyři zároveň, pak opět budou Vaše a manželovo řízení spojeno, rozdělí se Vaše společné jmění a poté dojde k samostatným dědickým řízením, ve kterých po Vás budou dědit Vaši dědicové a po manželovi jeho dědicové. Pokud máte vnuky, pak budou dědit tito vnuci. Nemáte-li vnuky, pak dědí Vaši rodiče a spolužijící osoby. Nežijí-li Vaši rodiče a pokud jste nežila s nikým dalším než jsou manžel či děti, tak dědí Vaši sourozenci. Pokud nedědí sourozenci, dědí jejich děti, tedy Vaši synovci a neteře, atd. (podrobný popis naleznete v § 1635 a násl. občanského zákoníku). Po Vašich dětech by rovněž byla samostatná dědická řízení. Po nich dědí opět jejich manželky a jejich děti či vnuci, pokud nejsou, tak jejich spolužijící osoby, rodiče, sourozenci a jejich děti, atd. (viz § 1635 o. z. a násl.).
Byt by se projednával pouze v řízení po manželovi, protože nejste uvedena jako spoluvlastník nemovitosti. Pokud byste zemřeli současně pouze Vy a manžel, tak byt bude dědit pouze Váš společný syn, protože byt spadne pouze do řízení po Vašem manželovi a jeho nevlastní syn nebude jeho dědicem.
Penzijní připojištění i životní pojištění nespadají do dědictví, avšak pokud zemře obmyšlená osoba dříve či zároveň, jako pojištěný, pak by částky pojištění spadaly do dědictví vždy toho konkrétního pojištěného a tyto částky by poté dědili vždy dědicové každého z manželů samostatně. Tj. Vaše penzijní připojištění a životní pojištění by dědili Vaše obě děti. Pojištění úvěru by pokrylo tento úvěr a tedy částku by měla dostat úvěrující banka. Manželovo penzijní připojištění a životní pojištění by dědil pouze Váš společný syn.
Pokud byste chtěli, aby byt dědily obě děti, tak byste museli s manželem uzavřít smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, která musí být sepsána pouze ve formě notářského zápisu, jinak je neplatná. Pak by byt spadal do SJM a v dědickém řízení by každému z manželů připadla půlka. Další možností je sepsat závěť, ve které manžel odkáže byt i Vašemu synovi.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění nářadí po rodiči - druhý z rodičů nářadí znepřístupnil
- Zastavení dědického řízení - kdo dědí majetek nepatrné hodnoty?
- Dědické řízení o dodatečně objeveném majetku zůstavitele - majetek nepatrné hodnoty
1999 mi oba rodiče darovali dům s pozemky s věcným břemenem (výhradní užívání ložnice, společné užívání sociálky, chodeb, kuchyně a pozemků). Na konci 2016 otec zemřel. Dědické řízení bylo zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek obsahuje různé pracovní nástroje již používané pily, sekačka, míchačka, nářadí ad. Před započetím dědického řízení jsme se ústně dohodli (sourozenci + matka), že se nebude nic prodávat a nářadí zůstane na údržbu domu a pozemků. Nyní matka začala nářadí bez našeho vědomí prodávat a zamykat do prostor domu, kde my nemáme přístup, (místnosti nejsou v jejím výhradním užívání). Nechce je vydat, protože tvrdí, že jsou její. Co lze v takovém případě dělat? Lze nějak zabránit prodeji? Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
V případě zastavení řízení se neprovádí soupis pozůstalosti. Zpravidla se v usnesení píše, že vypravitel pohřbu nabývá pouze věci osobní potřeby a pokud jde o vybavení rodinné domácnosti, to ze zákona přechází na pozůstalého manžela a není tak předmětem řízení o pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že jste u notáře neuvedli tyto pracovní nástroje, nemohl je notář projednat a určit, kdo se stal jejich dědicem.
Můžete buď zahájit řízení o dodatečně objeveném majetku zůstavitele a tyto věci doprojednat. Otázkou je, jestli matka u řízení nepopře, že se jednalo o věci zůstavitele, případně o věci ze společného jmění manželů. Pak by došlo ke sporu a museli byste se buď shodnout, komu věci náleží, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva k těmto věcem.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SANKCE
- Výzva ke splnění dohody, povinnosti
- Žaloba na splnění dohody, povinnosti dodat věc
Chtěl bych se zeptat, jestli se mohu nějak bránit. "Přítel" mi 07/2017 nabídl mobil za 4.500 Kč, který ale po obdržení peněz nedodal. Dohoda proběhla ústně + nabídku i jeho tvrzení, že mi mobil předá mám v konverzaci na Whatsup + něco ve zprávách. Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost vyzvat jej ke splnění dohody – předání telefonu tzv. předžalobní výzvou – vzor naleznete zde http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
Pokud by na tuto výzvu nereagoval, je zde možnost se domáhat soudně splnění povinnosti, nicméně ve Vašem případě bude věc zkomplikovaná tím, že zde není žádná písemná smlouva, svědci, jen elektronicky zachycené zprávy, přičemž bude na soudu, jakým způsobem posoudí tyto podklady a jejich věrohodnost.
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na stažení nepravdivé reference, recenze na internetových stránkách
- Žaloba za pomluvu na internetových stránkách
- Žaloba na stažení pomluvy na internetových stránkách
- Žaloba na stažení nepravdivé reference, recenze na internetových stránkách
Byla na mě podaná žaloba za špatnou recenzi zveřejněnou na internetových stránkách. Žalobce však nezná mou adresu trvalého bydliště, zná pouze adresu, na kterou byla učiněna objednávka (nijak na této adrese nefiguruji), na který se však nenacházím. Zároveň nezná ani datum narození či rodné číslo, má šanci s takovouto žalobou uspět? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Zde záleží na tom, jakými důkazy bude podpírat svá tvrzení a jak doloží, že tyto recenze jste skutečně zveřejnila Vy (je nutné vzít v úvahu i skutečnost, že k počítači může mít přístup více osob apod.).
Dle Vámi sdělených informací má toto značně ztížené a možnosti uspět jsou tím zmenšené.
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podvod na facebooku - firma vylákala peníze a nedodala věc (firma Nábytek štěstí)
- Trestní oznámení pro podvod na Facebooku - nesplnění příslibu zboží při zaslání částky předem
Chtěla bych se zeptat byla jsem napálena na Facebooku, tedy FB a to firmou NÁBYTEK ŠTĚSTÍ. Vylákaly ze mě přes SMS peníze, mám vše nafocené, ty zprávy co mě posílali a slibovali, že vše uhradí. Vyhrála jsem prý dětský pokoj, tak jsem jim naletěla. Je nějaká šance ty peníze získat zpět? Mám dojít na policii podat trestní oznámení, nebo jak postupovat? Děkuji za radu, Dita.
ODPOVĚĎ:
Šance zde je, můžete se, jak sama uvádíte, obrátit na Policii ČR a podat trestní oznámení na tuto společnost, popř. i na konkrétní osoby, přičemž v rámci trestního řízení máte právo uplatňovat svůj nárok.
Konkrétní postup pak bude záležet nejen na tom, co se podaří prokázat, ale také na podkladech, které máte k dispozici.
___
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Neopravení rodinného stavu v OP, občanském průkaze - pokuta, kolik Kč?
- Pokuta za neopravení rodinného stavu v OP, občanském průkazu (vdaná, ženatý, rozvedený, rozvedená)
- Výše pokuty za nezapsání rozvodu do OP, občanského průkazu (vdaná, ženatý, rozvedený, rozvedená)
2009 došlo u mé osoby ke změně skutečností a to ze stavu ženatý na rozvedený, tuto změnu nemám opravenou v OP. Jaké sankce můžu očekávat? Děkuji, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Dle § 14 zákona č. 328/1999 Sb. , je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.
Pokud taková osoba nepožádá o vydání nového občanského průkazu, dopouští se přestupku, za který lze uložit pokutu až do 10.000,- Kč.
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platnost velmi obecně napsané petice proti výroku konkrétní osoby, konkrétních osob
- Nahlédnutí do petice - kde požádat?
- Kde požádat o nahlédnutí do petice?
Je možné vyžádat si na městském úřadě petici z června 2017, kterou radní argumentují, a ke které dali podnět po schůzce zástupců nájemníků našeho domu se starostou města. Domníváme se, že je velmi všeobecná, nekonkrétní a účelová. Může být brán v potaz dokument, ve kterém je uvedeno patrně pouze zhruba toto znění:
"Nesouhlasím s výroky té a té osoby", aniž by bylo uvedeno o jaké se konkrétně jedná? V takovémto případě se lidé mohou podepsat pod ústní sdělení zprostředkované druhou, třetí či čtvrtou osobou. Takovýto druh zprostředkování může být zkreslený, nepravdivý i manipulační.
Zajímá nás, zda je úřad povinen předložit takový tiskopis k nahlédnutí a jak o něj případné oficiálně správně požádat. A jak postupovat v případě, kdy petice obsahuje nepravdivé či nekonkrétní výroky adresovaných osob. Děkuji, přeji pěkný den, Petra.
ODPOVĚĎ:
Petice je značně specifický dokument, jelikož nemá právní závaznost. Zda se osoba/úřad, které je petice adresována, jí bude řídit či nikoliv, záleží jen na něm. Petice je v nejobecnější rovině jakési vyslovení názoru veřejnosti na určitou otázku a může se týkat značně širokého okruhu otázek.
V případě, že petice obsahuje nepravdivé, poškozují informace, je zde možnost se proti nim bránit jednak trestní cestou – podání trestního oznámení (zejména trestný čin pomluva či posouzení věci jako přestupku – zejména proti občanskému soužití – urážka na cti) či civilní cestou – před civilními soudy.
Petice spadají pod dikci zákona o svobodném přístupu k informacím a měly by být zpřístupněny:
Žádost o informaci není třeba žádným způsobem zdůvodňovat. O informaci je možné žádat ústně (při osobní návštěvě či telefonicky) i písemně (papírovou i elektronickou formou) – vhodnější forma je písemná. K žádosti o informaci se nepřikládají žádné doklady a podklady.
Z žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a kdo jej činí; i v žádostech podaných elektronicky doporučujeme uvést plnou adresu žadatele za účelem doručení písemností (ať již jde o poskytnutí informací, které není možné uspokojit elektronicky, nebo o doručení rozhodnutí ve správním řízení).
Žádost musí být srozumitelná, nesmí být formulována příliš obecně.
Povinné subjekty (úřady) jsou oprávněny žádat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesahovat náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
Povinné subjekty si mohou vyžádat rovněž úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
Žádost o informaci podaná písemně musí být vyřízena do 15 dnů ode dne, kdy došla povinnému subjektu, a to poskytnutím informace, nebo rozhodnutím o jejím odmítnutí. Ve stejné lhůtě musí být případně i rozhodnuto o odložení žádosti, pokud se netýká působnosti povinného subjektu.
Lhůta pro poskytnutí informace může být prodloužena ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dnů. V takovém případě musí být žadatel informován, a to před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
___
TRESTNÍ-TRESTY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak často je možné podat žádost o podmínečné propuštění z vězení?
- Žádost o podmínečné propuštění z vězení - jak často k soudu?
- Stížnost proti zamítnutí podmínečného propuštění z vězení, věznice, vazby
- Odvolání proti zamítnutí podmínečného propuštění z vězení, věznice, vazby
Moje přítelkyně je od 28.5.2016 ve výkonu trestu (odpykává si trest o výměře 24 měsíců), po odpykání 1/3 trestu si dne 28.2.2017 podala žádost o podmínečné propuštění, tj. PP což jí Obvodní soud pro Prahu 6 ve veřejném zasedání dne 7.3.2017 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí si podala stížnost k Městskému soudu v Praze, ale i tu jí soud v neveřejném zasedání ze dne 25.4.2017 zamítl. Potřeboval bych tedy vědět kdy nejdříve si může podat další žádost o podmínečné propuštění, tj. PP, popřípadě zda si může dát žádost o přeměnu zbytku trestu na domácí vězení po odpykání poloviny trestu, tj. ke dni 28.5.2017. Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Byla-li žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí šesti měsíců od zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění. Po uplynutí 6 měsíců od zamítnutí žádosti může být žádost tedy podána znovu.
O přeměnu trestu odnětí svobody na trest domácího vězení je možné požádat po výkonu poloviny uloženého trestu odnětí svobody, a to pokud odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení.
O přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Závada způsobená autoservisem - kdo platí opravu vady, závady, poruchy?
- Kdo platí novou závadu způsobenou při opravě v autoservisu?
Mám dotaz na reklamací služby. Jedná se o opravu auta Volkswagen Passat. Dne 4.5.2017 v Havířově jsem dal auto do autoservisu s vadou je funkční pouze na tři válce, tak jsem požadoval výměnu vstřikovače na prvním válci. Servis provedl diagnostiku motoru. Zjistil vadu motoru. Provedl práce výměna vstřikovací trysky válec č. 1 + přetěsnění a výměna elektroinstalace. Ještě téhož dne mi volal, že auto si můžu vyzvednout je plně funkční.
Na pobočku autoservisu jsem se dostavil dne 5.5.2017 ihned ráno. Byl sem ujištěn, že auto je funkční mechanik ho byl projet předešlý den. Tak jsem zaplatil částku za opravu a náhradní díly 4.591 Kč. Auto jsem převzal.
Nastoupil jsem do auta, nastartoval a při rozjetí jsem zjistil, že auto vůbec nereaguje na plyn, takže s autem nebylo vůbec možné odjet (nefunkční). Při tom jak jsem auto dával do servisu nemělo vůbec tenhle problém, dalo se s ním normálně jezdit, auto bylo pojízdné.
Ihned jsem zašel zpátky do auto servisu s tím, že je auto nefunkční.
Mechanik auto napojil na diagnostiku, ale bohužel problém na místě nevyřešil, tak auto zůstalo v autoservisu. Pán ze servisu mě několikrát informoval jak probíhají opravy atd. Až po mém zavolaní 19.5.2017 mě informoval, že na autě proběhli práce za cca 5.000 Kč, ale auto, že je pořád nefunkční. Proto vás žádám o radu jak postupovat dále. Mám zato, že když auto při prvním předání netrpělo vadou, nereaguje na přidaní plynu, tak by náklady na opravu měl nést servis, nikoliv já jako zákazník. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě by mohla připadat v úvahu odpovědnost servisu za nově vzniklou škodu, kterou způsobil během provádění opravy.
Pokud prokážete, že nová vada vznikla činností servisu, pak by za ní měl rovněž odpovídat. Primárně by dle § 2951 odst. 1 měla být škoda nahrazena uvedením do předešlého stavu, tedy opravou vozidla.
Za opravu, kterou pouze vozidlo uvádí do původního stavu v důsledku povinnosti nahradit Vám vzniklou škodu, by tedy servis neměl požadovat úhradu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nefunkční kalorimetr - jak se vyúčtuje spotřeba tepla?
- Výpočet spotřebovaného tepla - nefunkční kalorimetr
- Nefunkční měřič spotřeby tepla na radiátoru - jak se vyúčtuje spotřeba tepla?
- Výpočet spotřebovaného tepla - nefunkční měřič spotřeby tepla na radiátoru
Mám dotaz k vyúčtování tepla. Bylo při odečtech stavů zjištěno, že máme nefunkční kalorimetr. Požadovala jsem, aby nám tedy bylo teplo účtováno dle spotřeby minulých 3 let průměrem, ale naúčtováno nám bylo mnohem více. V našich stanovách SVJ bohužel pro takový případ postup není. Od firmy, která rozúčtovává teplo jsem obdržela tuto odpověď, ale myslím, že v našem případě nefunkčního měřidla takovýto postup "sankce" za nižší spotřebu není správný?
"Máte pravdu, Váš měřič byl při odečtech vyhodnocen jako „slepý“ (na displeji se nezobrazovaly žádné hodnoty). Byla Vám skutečně zadána loňská spotřeba (zkratka LS), tedy spotřeba roku 2015. Spotřeba Vám nebyla vyúčtována vyšší (jak jsem již napsala, spotřeba je v počtu jednotek stejná), ale oproti roku 2015 se změnila legislativa.
Pro rok 2015 platila vyhláška 372, kde bylo stanoveno, že náklady na teplo účtované vlastníkům jednotek nesmí překročit korekční hranice -40% nebo +40% od průměru zúčtovací jednotky. To znamená, že ten, kdo topil málo zaplatil minimálně 60% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce, naopak ten, kdo topil hodně zaplatil maximálně 140% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce. Na vyúčtování za rok 2015 máte uveden „korekční koeficient“ 6,8779. Topili jste méně, než byla nejnižší přípustná hranice.
Tímto koeficientem jste byly doúčtováni do zákonem daného minima. Pro rok 2016 už platí jiná vyhláška, vyhláška 269/2015 Sb. kde se tyto hranice pro vyúčtování tepla posunuly na -20% až +100% od průměru zúčtovací jednotky. Kdo tedy topí málo, zaplatí minimálně 80% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce, kdo topí hodně zaplatí až +200% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce. Proto na vyúčtování roku 2016 máte korekční koeficient ve výši 40,0129, takže při stejné spotřebě jako v roce 2015 máte náklady na teplo vyšší."
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Tina.
ODPOVĚĎ:
Z důvodu složitosti by v tomto případě bylo nutné shlédnout listiny, ze kterých vyplývá Vámi uvedené, nicméně je obecně třeba řídit se předpisem, který se na daný rok vztahuje. Rozúčtování nákladů v bytovém domě v současné době upravují dva zákony:
Zákon č. 67/2013 Sb. a Nový občanský zákoník 89/2012 Sb. Podle těchto předpisů se vyúčtovával již kalendářní rok 2014 a jsou platné i pro vyúčtování roku 2015. Náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům za rok 2016 a následující roky se rozúčtovávají podle nové vyhlášky č. 269/2015 Sb. a podle novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE)
- Zázaz zástavy nemovitosti v době platnosti věcného břemene
- Zázaz zástavy nemovitosti v době platnosti služebnosti
- Zázaz zástavy bytu, domu v době platnosti věcného břemene
- Zázaz zástavy bytu, domu v době platnosti služebnosti
- Zákaz zřízení zástavy nemovitosti v darovací smlouvě
- Zákaz zastavení nemovitosti v darovací smlouvě
Chci darovat dům dceři s věcným břemenem - služebností na dožití pro mě a manželku. Je možno k tomu zřídit další věcné břemeno a to zákaz zástavy této nemovitosti po dobu trvání služebnosti? Děkuji, Vilém.
ODPOVĚĎ:
Zákaz zástavy nelze v daném případě zřídit jako věcné břemeno / služebnost. Omezilo by to vlastníka nemovitosti v jeho právech ve vztahu k nemovitosti, což není v souladu se zákonem.
Bylo by možné pouze v darovací smlouvě ošetřit, že zřízení zástavy bude bráno jako hrubé porušení povinností obdarovaného a z tohoto titulu by bylo možno žádat vrácení daru zpět dárci.
___
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Námitka proti darovací smlouvě na nemovitosti vznesená opomenutým potomkem
- Námitka proti darovací smlouvě na byt, dům vznesená opomenutým potomkem
- Vrácení nemovitosti obdarovaným z důvodu hmotné nouze dárce
- Vrácení bytu, domu obdarovaným z důvodu hmotné nouze dárce
Prosím o radu, mamka přepsala rodinný dům na mého bratra a jeho ženu. Ona se s ním před pěti lety rozvedla. Může mamka vzít své rozhodnutí zpět? Moc jí to trápí. Bojí se, že nechá zastavit dům ohledně půjčky, a přijde o něj. Má šanci s tím něco dělat, i když je tam jako věcné břemeno. Já jako dcera můžu vznést námitku o darování nemovitosti o kterém jsem nevěděla? Děkuji Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Maminka by mohla žádat vrácení daru, ale to pouze za předpokladu, že by se dostala do takové nouze, že by neměla ani na svou nutnou výživu nebo za situace, kdy by se k ní obdarovaní chovali tak hrubě, že by to bylo chápáno jako chování proti dobrým mravům.
Vy jako dcera bohužel nemáte právo do toho jakkoliv zasahovat, bylo to pouze rozhodnutí maminky jako dárkyně.
___
RODINA-SJM
- Koupě zahrady v manželství, v listu vlastnictví jen manžel - práva manželky při rozvodu a vypořádání SJM
- Vypořádání SJM - nemovitost zapsaná v katastru jen na jednoho z manželů
- Vypořádání SJM - nemovitost zapsaná v listu vlastnictví jen na jednoho z manželů
- Hodnota nemovitosti při vypořádání SJM - odhadní nebo kupní cena?
- Vypořádání nemovitosti v SJM - odhadní nebo kupní cena?
- Vypořádání bytu, domu, pozemku, zahrady v SJM - odhadní nebo kupní cena?
V době manželství se manžel stal členem zahrádkářského svazu a následně jsme od pozemkového úřadu odkoupili v zahrádkářské kolonii část zahrady s tím, že pokud bychom chtěli zahradu prodat, tak pozemkový úřad má předkupní právo. V Listu vlastnictví je uveden pouze manžel. Nyní jsme se rozvedli a potřebuji vědět, jaká mám práva, zda mám na polovinu zahrady nárok. Pokud mám nárok na finanční vypořádání má se vycházet z odhadní ceny nebo kupní ceny? Zahrada se prodávat nebude. Děkuji Jitka.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste zahradu kupovali v době manželství, je tato součástí SJM a není rozhodné, že na listu vlastnictví je uveden pouze manžel. Při vypořádání vycházíte z tržní ceny nemovitosti, tj. máte právo na polovinu ceny, za kterou je zahrada prodejná. Tuto cenu nejlépe stanoví soudní znalec, jejichž seznam naleznete na stránkách www.justice.cz.
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka nevyužívá výživné pro potřeby dítěte - může otec požadovat vyúčtování od matky?
- Vyúčtování využití výživného pro dítě matkou - může to otec požadovat?
- Může chtít otec vyúčtovat spotřebované výživné na dítě, děti?
Přítel má problém se svou bývalou přítelkyní. Jelikož s ní není dohoda ohledně péče o dceru, budeme to řešit přes právníka. Chci se nyní zeptat. Může přítel po bývalé přítelkyni přes soud žádat, aby mu každý měsíc vykázala, za co vydala alimenty? Výše alimentů je 2500 Kč, ale přítel se domnívá, že ani jeden měsíc nekončí alimenty za dcerou, ale že je bývalá přítelkyně používá ve svůj prospěch. Chtěl by tedy, aby mu posílala doklady za co alimenty vydala. Jeho dceři je 5 let. Za poslední půl rok jsme nezaregistrovali jediné nové oblečení a i přítelova dcera nám potvrdila, že jí naposledy matka koupila boty. Jinak nic. Alimenty tedy nejdou ve prospěch dcery. Jeho dcera ani nenavštěvuje žádný kroužek ani nic podobného. Můžete mi tedy říci zda je to možné požadovat a na co vše alimenty slouží? Soc. pracovnice nám psala, že matka není povinna nic takového prokazovat, že prý alimenty slouží nejen na stravu, ošacení, vzdělávání, zdravotní stav a zájmové činnosti dítěte, ale i k zajištění bydlení. Toto poslední co tvrdí nám přijde jako nesmysl, to jako otec platí matce aby u ní dcera mohla bydlet? Prosím tedy i vypsání věci, na které se alimenty vztahují. A když, tak by mělo jít přeci vše na polovinu, takže i matka by se měla podílet částkou 2500 Kč?
Děkuji za objasnění. Tamara
ODPOVĚĎ:
Sociální pracovnice vám sdělila správnou informaci v tom směru, že rodič, který má dítě v péči, a k jehož rukám je hrazeno výživné, nemá povinnost zasílat vyúčtování k prokázání, jak byly poskytnuté finanční prostředky použity.
Výživné může být skutečně využíváno i na bydlení, jídlo, kroužky, oblečení, zdravotní pomůcky, školku atd. Zde záleží na příjmech Vašeho partnera, příjmech matky nezl. dcery a odůvodněných potřebách dcery. Pokud máte za to, že výživné není využíváno řádně a s ohledem na uvedené skutečnosti by bylo na místě hradit výživné nižší, pak doporučuji podat návrh na snížení výživného u opatrovnického soudu (okresní soud dle místa bydliště dítěte).
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Placení stočného - odběr vody z vlastní studny (příl. č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb.)
- Příloha č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb. - placení stočného, vlastní voda ze studny
- Výpočet osob při placení stočného s vlastní studnou, voda z vlastní studny, z vlastního zdroje
- Vliv osob s trvalým pobytem na placení stočného - vlastní studna s vodou
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Počet obyvatel bytu - definice podle zákona
V rodinném domě bez připojení na vodovod užíváme vlastní vodu ze studny. Jsme však připojení na kanalizaci a tedy při absenci vodoměru platíme stočné dle směrných čísel spotřeby vody dle příl. č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb. Ta používá terminologii "na jednoho obyvatele bytu". V našem domě mají zapsány trvalé bydliště 3 osoby, fyzicky ovšem bydlí pouze osoby 2, protože třetí osoba je dlouhodobě zaměstnána v zahraničí a přebývá tedy tam.
Obec jako provozovatel kanalizace trvá na počtu osob zapsaných k trvalému pobytu, já zastávám názor, že bydlící v tomto případě znamená skutečně fyzicky přebývající. Máme rozpor v částce platby za stočné. Co je správně? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Ano, Vámi uvedená vyhláška používá pojem "počet obyvatel bytu". Tento pojem není nikde v zákoně definován, ani není nikde takto užit a v souladu s aktuální judikaturou bych se v dané věci rozhodně přiklonila k Vašemu názoru. Pojem trvalé bydliště nemá žádnou vypovídací hodnotu, je to pouze evidenční údaj státu, který nedává žádnou informaci o skutečné situaci.
Pro účely stočného mám za to, že by obec měla vycházet ze skutečného počtu osob, nikoliv počtu osob přihlášených na uvedené adrese.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace do 6 měsíců a právo na okamžitou výměnu zboží - pravidla
- Výměna zboží při reklamaci do 6 měsíců - pravidla
- Reklamace věci koupená podnikatelem na firmu - informace, pravidla
Při reklamaci monitoru (ze spodu asi do poloviny je tmavý obraz, špatné čtení) jsem požadoval výměnu za monitor stejné nebo i jiné značky nebo vrácení peněz. Vedoucí prodejny ale chce dát monitor do záručního servisu, kde je lhůta na vyřízení do 30 dnů. Monitor potřebuji ale stále na vedení účetnictví a hlavně na doklady pro EET. Když reklamujeme v prvních šesti měsících po nákupu (respektive převzetí) zboží, platí pro nás kupující výhodnější právní režim. Podle zákona se v tomto případě předpokládá, že věc měla nedostatek už ve chvíli převzetí. Opak by prodejce musel prokázat, což je velmi složité. Mám tudíž automaticky právo na výměnu zboží. Moc Vás prosím o podání Vašeho názoru, zda mám nárok na výměnu nebo vrácení peněz, kde je pravda a předem děkuji. S pozdravem, Honza.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že z Vašeho dotazu vyplývá, že monitor jste zakoupil pro podnikatelské účely. Práva, na která v dotazu odkazujete se však vztahují pouze na spotřebitele, resp. nepodnikatele. Pokud jste tedy skutečně jako podnikatel monitor zakoupil (např. při nákupu jste uvedl IČO, uplatnil jste ho do nákladů), pak byste obecně ani neměl možnost jej reklamovat dle standardních ustanovení o prodeji zboží v obchodě.
Jako podnikatel byste měl práva z vadného plnění pouze u vady, kterou měla věc v době zakoupení, což zde zřejmě nebude platit. Úspěšně reklamovat byste jako podnikatel mohl pouze také v případě, kdy by Vám prodejce při prodeji poskytl dobrovolně záruku. V tomto případě bych se spíše přiklonil k tomu, že jste oprávněn požadovat opravu věci.
I pokud byste reklamoval zboží jako spotřebitel, měl byste primárně volit opravu, která má přednost před výměnou za bezvadnou věc, lze-li vadu opravit bez zbytečného odkladu. Ze zákona neplyne, že byste měl automaticky právo na výměnu věci, pokud se vada objeví do 6 měsíců. Výskyt vady v 6 měsících pouze obrací důkazní břemeno v tom smyslu, že by prodávající musel prokázat, že věc nebyla vadná již při prodeji.
___
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Stažení ochranné známky zaměnitelné s jinou firmou - může to konkurence požadovat?
- Ručí ÚPV za nepodobnost znaku firem při registraci loga?
- Odpovědnost ÚPV za nepodobnost znaku firem při registraci loga
- Odpovědnost úřadu průmyslového vlastnictví za nepodobnost znaku firem při registraci loga
- Podobnost loga evidovaného v úřadu průmyslového vlastnictví ÚPV a právo na stažení loga z výrobku, služby
Ozvali se nám zástupci od Louis Vuittona (LV) a chtějí po nás abychom stáhli svou ochrannou známku, že je zaměnitelná s jeho znaky. Ochrannou známku vlastníme již rok a půl (02/2016-08/2017) v dobré víře, že se na dekoraci skla znaky LV nevztahují.
Nakolik jsme chráněni před těmito požadavky, když nám ochranná známka prošla a jestli za případné problémy by měl být tedy zodpovědný úřad ÚPV, který prověřoval jestli si ji můžeme zaregistrovat.
Ani tyto výrobky jako jejich nepropagujeme, máme je označené jako karty - což tyto znaky karetními také jsou a ve světě jsou běžně používané. Zajímalo by mne, jaká máme tedy práva a jestli můžeme nadále vyvážet sklo do světa nebo jestli musíme ukončit výrobu a nahlásit jim kam výrobky dodáváme? Děkuji, Julie.
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dle § 8/2 písm. c) zákona o ochranných známkách nesmí nikdo v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení shodné s ochrannou známkou (nebo jí podobné označení) pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Tímto způsobem tedy může skutečně dojít ke konfliktu ochranné známky s tzv. dobrým jménem s ochrannou známkou jinou.
Tomuto rozporu ochranných známek nemůže zabránit ani Úřad průmyslového vlastnictví, když rozhoduje o přihlášce nového označení (jako ochranné známky). V tomto rámci provádí Úřad průmyslového vlastnictví kontrolu formálních náležitostí přihlášky (§ 21 zákona o ochranných známkách) i kontrolu toho, zda není nově přihlašovaná ochranná známka shodná či zaměnitelná se starší ochrannou známkou (§ 22 zákona o ochranných známkách, což se však vztahuje na ochranné známky zapsané pro totožné či podobné zboží či služby). Ani tímto průzkumem však nemůže Úřad průmyslového vlastnictví odhalit, zda některá ochranná známka, která požívá tzv. dobrého jména, nemůže být ohrožena jinou ochrannou známkou (tento stav se může ostatně v průběhu času vyvíjet).
Společnost Louis Vuitton ve Vašem případě zmeškala lhůtu pro vznesení připomínek či námitek proti zápisu Vaší ochranné známky (§ 24, § 25 a § 26 zákona o ochranných známkách). Ani tato skutečnost však společnosti Louis Vuitton nebrání v tom, aby se domáhala ochrany své ochranné známky, pokud tato ochranná známka požívá tzv. dobrého jména.
Nejvyšší správní soud v minulosti dospěl k závěru, že „dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost ochrannou známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává, a věnuje jí svou důvěru“.
V současné chvíli Vám doporučuji zvážit, zda hodláte svou ochrannou známku bránit, a to i právními prostředky. Nutno si uvědomit, že zatím jste byli osloveni toliko dopisem, tzn. že společnost Louis Vuitton zatím nepodnikla prakticky žádné právní kroky.
Svou obranu můžete založit na tvrzení, že:
- Vaše ochranná známka není označením, které by bylo shodné s ochrannou známkou společnosti Louis Vuitton (a nejedná se ani o označení podobné) ;
- ochranná známka společnosti Louis Vuitton nepožívá v České republice tzv. dobrého jména (jak byl tento termín definován Nejvyšším správním soudem) ;
- Vaše ochranná známka nepoctivě netěží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky společnosti Louis Vuitton (resp. není této ochranné známce na újmu).
Společnost Louis Vuitton může proti Vaší ochranné známce brojit v zásadě dvěma způsoby:
a/ zahájením řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, v jehož rámci se může domáhat zrušení Vaší ochranné známky nebo jejího prohlášení za neplatnou (§ 32 zákona o ochranných známkách),
b/ zahájením řízení před soudem, v jehož rámci se může domáhat náhrady škody či jiné újmy, kterou mohla společnost Louis Vuitton užíváním Vaší ochranné známky utrpět.
Nemáte-li v úmyslu požadavkům společnosti Louis Vuitton vyhovět (resp. alespoň ne okamžitě), doporučuji Vám konzultovat Vaše další kroky s advokátem, který se zabývá oblastí práva duševního vlastnictví (resp. přímo právem ochranných známek) :
www.advokatikomora.cz
Nastalou situaci můžete rovněž konzultovat přímo s Úřadem průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Změna jména a příjmení a duplikát maturitního vysvědčení
- Změna jména a příjmení a duplikát diplomu VŠ, vysokoškolského diplomu
- Duplikát maturitního vysvědčení - změna jména a příjmení
- Duplikát diplomu VŠ - změna jména a příjmení
- Duplikát vysokoškolského diplomu - změna jména a příjmení
Z osobních důvodů jsem si v minulosti změnila jméno i příjmení. Nyní mám příležitost pracovat v zahraničí, potřebuji ale vystavit maturitní vysvědčení na nové jméno. Ve škole mi vysvědčení vystavili pouze s dodatkem o změně jména uvedeným na zadní straně. Já ovšem potřebuji duplikát/stejnopis bez uvedení dodatku. Chtěla jsem se zeptat, jestli je to možné. Když jsem si pročítala paragraf 6, pochopila jsem že to možné je. Pokud se nemýlím, můžete mi prosím napsat, jak mám postupovat, abych nové maturitní vysvědčení dostala bez údajů o změně jména a příjmení? Předem děkuji za odpověď. Daniela.
ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem lze jednoznačně souhlasit. Dle § 4/2 a 6 vyhlášky o některých dokladech o vzdělání totiž platí, že:
- škola je povinna vydat stejnopis maturitního vysvědčení na žádost osoby, které byl vydán prvopis tohoto vysvědčení;
- stejnopis se vyhotovuje na příslušném tiskopisu platném v době vydání prvopisu, popřípadě není-li k dispozici tento tiskopis, vyhotoví se stejnopis na jiném vhodném tiskopisu;
- vydání stejnopisu se zaznamená v příslušné dokumentaci školy;
- pokud se stejnopis vydává z důvodu změny jména nebo příjmení, uvede se na stejnopisu jméno a příjmení žadatele podle stavu ke dni vydání stejnopisu (tedy dle nynějšího stavu) ;
- k žádosti o vydání stejnopisu je žádající osoba povinna přiložit prvopis maturitního vysvědčení a doklady o změně jména nebo příjmení;
- změna jména nebo příjmení se dokládá rozhodnutím příslušného správního úřadu o povolení změny jména a příjmení (popř. jeho úředně ověřeným opisem).
V současné chvíli Vám doporučuji pokusit se škole vysvětlit, že na vydání stejnopisu maturitního vysvědčení s Vaším současným jménem a příjmením máte právní nárok (školu v tomto ohledu poučte o současné právní úpravě, lze totiž předpokládat, že celé nedorozumění pramení pouze z nedostatečné znalosti příslušné právní úpravy).
Pokud nebude škola ochotna přistoupit na Vaše argumenty, můžete se obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pokusit se získat jeho písemný právní názor na tuto problematiku:
http://www.msmt.cz/
Lze předpokládat, že seznámíte-li školu s právním názorem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povede jí to ke změně jejího postoje.
Nebude-li škola ani nadále ochotna postupovat v souladu s vyhláškou o některých dokladech o vzdělání, obraťte se se stížností na její postup ke zřizovateli této školy.
V úvahu přichází samozřejmě i soudní řešení věci, tak daleko však toto nedorozumění, doufejme, nedospěje.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 3/2015 Sb. , o některých dokladech o vzdělání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
____
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Požadavek souseda na posunutí plotu bez zaměření hranic pozemků zeměměřičem
- Posunutí plotu bez zaměření geodetem - může to soused požadovat?
- Vydržení pozemku dlouhodobým používáním, užíváním
1992 byly koupeny a řádně vyměřeny pozemky na 3 zahrady vedle sebe. 03/16 pozemek pod zahradami koupil jiný majitel a nechal si jej zaměřit, čímž se zjistilo, že naše zahrady jsou špatně vyměřeny a mají být posunuty o 2 metry na jednu stranu. Nyní soused zprava chce, abychom svůj plot o ty 2 m posunuli (bez zaměření). Chci se zeptat jak máme postupovat. Na příslušném pozemku máme stavbu - chatku na nářadí (musela by se zbourat) a ještě zapuštěný sklep (polorozbořený), který se neužívá. Musíme všechno na vlastní náklady odstranit my? Vyměřeny byly pouze spodní hranice zahrad. Bylo by správné nechat příslušné části znovu vyměřit? Kdo to bude hradit my nebo soused? Děkuji, Michaela.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nově došlo k zaměření pouze spodních hranic předmětných zahrad, doporučuji Vám se zabývat (alespoň prozatím) výhradně touto hranicí pozemků.
Má-li Váš soused zprava zájem o posunutí plotu, musí tento svůj požadavek opírat o nějaký právní titul, typicky právě výsledky nového zaměření hranic pozemků. Bez nového zaměření hranic pozemků Vám nedoporučuji s plotem jakkoli manipulovat. Má-li Váš soused zprava zájem o vyjasnění skutečného průběhu hranic pozemků, může si objednat zaměření hranic pozemků u některé geodetické firmy (v takovém případě samozřejmě zaměření hranic pozemků uhradí Váš soused). Do doby, než dojde k novému zaměření hranic pozemků ze strany souseda vpravo, Vám doporučuji žádosti tohoto souseda nevyhovět.
Co se týče souseda, který vlastní pozemek při spodní hranici zahrad (tzn. toho souseda, který si nechal nově zaměřit hranice pozemků), předpokládám ze znění dotazu, že tento soused požaduje posunutí plotu na úkor Vaší zahrady, tzn. že novým zaměřením vyšlo najevo, že užíváte část sousedova pozemku (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi dále vycházet).
Pakliže vlastníte zahradu cca 25 let, přičemž při jejím zakoupení byla řádně zaměřena (a výsledky tohoto zaměření korespondují s vymezením zahrady v katastru nemovitostí), bylo by možné uvažovat o tom, že předmětnou část sousedova pozemku jste vydržela (tzn. že jste se stala na základě vydržení vlastnicí této části sousedova pozemku).
Pro vydržení pozemku (či jeho části) je zapotřebí, aby byl tento pozemek (či jeho část) po stanovenou dobu držen v dobré víře o tom, že držitel je vlastníkem tohoto pozemku (či jeho části). Vzhledem k tomu, že při užívání části sousedova pozemku jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, z něhož vyplývalo, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám, mohla jste být skutečně v dobré víře o tom, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám.
Dle § 1089/1 občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).
Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (zde vlastnické právo). Nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 občanského zákoníku).
Dle § 1090/1 občanského zákoníku se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
O pravou držbu (resp. pravost držby) se jedná tehdy, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 občanského zákoníku).
Pokud jste měla po celých 25 let za to, že předmětná část sousedova pozemku Vám náleží (jako část Vaší zahrady), přičemž jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, a pokud na Vaší straně po celých 25 let nevyvstala pochybnost o oprávněnosti držby části sousedova pozemku (tzn. pokud jste např. nebyla někým upozorněna na chybnost původního zaměření pozemků), bylo by skutečně možné uvažovat o tom, že po uplynutí prvních 10 let jste předmětnou část sousedova pozemku vydržela (a je tedy Vaším vlastnictvím).
Obdobné podmínky pro vydržení pozemku (či jeho části) byly nastaveny rovněž starým Občanským zákoníkem (účinným do 31. 12. 2013). Konkrétně platilo, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130/1 Občanského zákoníku) ;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134/1 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se proto můžete se „spodním“ sousedem dohodnout na tom, že plot posunete dle jeho požadavku, anebo můžete tomuto sousedovi sdělit, že dle Vašeho názoru jste předmětnou část jeho pozemku vydržela a jedná se tudíž o Vaše vlastnictví. Pokud zvolíte variantu vydržení a v této věci nedojde mezi Vámi a „spodním“ sousedem k dohodě, bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (soud následně rozhodne o tom, zda k vydržení části sousedova pozemku došlo či nikoli).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Platba za možnost bydlení v domě na hypotéku osoby blízké - vrácení platby při vystěhování majitelem
Od roku 2009 jsme se s manželem nastěhovali do domu k dceři a zeťovi (byli spoluvlastníci domu dvou bytových jednotek). Každý měsíc jsme jim zasílali z našeho účtu 5.000 Kč na jejich účet, a tím se podíleli na platbě jejich hypotéky. Smlouvu jsme měli jen ústní. Sami jsme si hradili energie. Neměli jsme ale nájemní smlouvu. 2014 se ale mladí rozvedli. Pod tlakem zeťe se dcera odstěhovala, ale ještě předtím zeť doslova vyhodil nás, bez nějakého zajištění ze dne na den.
Sami jsme si našli pronájem. Můžeme žádat nějaké odškodné, vrácení plateb, zasílané na jejich hypotéku? Jaká je popř. promlčecí lhůta? Poslední platba proběhla 5/2014. Bydleli jsme tam a platili 5 let, měli jsme tam trvalé bydliště. Děkuji, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vaše situace nemá uspokojivé právní řešení. Samozřejmě na investice vložené do domu máte nárok, nicméně zde platí obecná tříletá promlčecí lhůta, která již uplynula. Situace by ale mohla být řešitelná tak, že pokud dcera a zeť ještě nejsou rozvedeni, tak tvrdit, že tyto Vaše platby byly darem adresovaným dceři a dcera by se pak v rámci vypořádání SJM mohla domáhat vyplacení těchto částek zpět, neboť je to po právní stránce chápáno jako její vnos do SJM a má právo na jeho vrácení.
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení s. r. o. - společnost nikdy nezačala podnikat
- Zrušení s. r. o. - postup, návod, informace
Uzavřela jsem společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným společně s mým manželem 1/2012 a založili jsme soukromou mateřskou školu. Škola se nikdy neotevřela, protože jsem nezískala potřebná povolení. Nyní jsme v důchodu a co nejdříve bychom potřebovali s. r. o. zrušit. Prosím jak máme postupovat. Děkuji, Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Jedná se o poměrně složitý proces, který pro hladký průběh doporučuji svěřit odborníkům, především advokátovi. Případně některé společnosti nabízejí odkup společností, případně také zařízení likvidace společnosti. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
Nejprve bude nutné rozhodnutí o zrušení společnosti. Pokud tak určuje společenská smlouva, rozhoduje o zrušení valná hromada (2/3 hlasů). Pokud nikoli, pak je nutná dohoda společníků. V obou případech je nutné sepsat notářský zápis.
Dále je třeba jmenovat likvidátora. Likvidátor následně provede kroky dle zákona, zejm. zhotoví mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace, 2x zveřejní vstup do likvidace v obchodním věstníkům, oznámí likvidaci známým věřitelům, zpeněží majetek. Je také nutné požádat o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku správce daně, u kterého je registrována
Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím.
Do 30 dnů ode dne skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, čímž společnost přestane existovat.
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odpovědnost osoby oprávněné věcným břemenem za škodu způsobenou svým chováním (přejezd vozidlem přes kabely elektrárny)
- Ochrana kabelů elektrárny na soukromém pozemku zpoplatněním věcného břemene
- Ochrana kabelů elektrárny na soukromém pozemku zpoplatněním služebnosti
- Nájem, nájemné za služebnost vedení kabelů na soukromém pozemku (zatím bez věcného břemene)
- Nájem, nájemné za věcné břemeno vedení kabelů na soukromém pozemku (zatím bez služebnosti)
Prosím, ČEZ a CETIN mají v našem pozemku uloženy kabely, ale není zřízeno věcné břemeno, tedy služebnost. Vlastníci kabelů zakázali po pozemku (kabelech) přejíždět z důvodu neuložení kabelů v chráničkách, a že případnou škodu budou po nás, vlastnících pozemku, vymáhat. Na pozemku vázne věcné břemeno jízdy, kdy oprávnění (a nejen ti) po pozemku, i přes upozornění na sdělení vlastníků kabelů o zákazu jízdy, přes pozemek jezdí. My pozemek k jízdě neužíváme. Oplotit pozemek nelze.
Pozemek neslouží jako nezbytný příjezd, příjezd na ostatní pozemky je zajištěn jinudy. Věcné břemeno (služebnost) je historické. Zrušení věcného břemene (služebnosti) nepřipadá dohodou ze strany oprávněných v úvahu. Můžou oprávnění z věcného břemene, tedy služebnosti jezdit po pozemku a my za případné škody na kabelech odpovídáme?
Můžeme se nějak bránit? ČEZ ani CETIN nijak na tuto situaci nereagují. Mockrát děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o kabely, které jsou v zemi již historicky a značně Vás zatěžují a pokud jde o zajištění jejich nezničení, doporučila bych požadovat za uložení těchto kabelů úplatné věcné břemeno neboli služebnost.
Kabelů se nezbavíte, ale situaci zlegalizujete a především můžete žádat úplatu za to, že jste nuceni kabely na pozemku mít, a že máte odpovídat za jejich nezničení. Bohužel povinný z věcného břemene odpovídá za to, že předmět věcného břemene nemůže být znehodnocen, takže teoreticky můžete odpovídat za škodu na kabelech vzniklou, nicméně právě tato Vaše povinnost by měla být náležitě finančně oceněna.
Doporučuji obrátit se na soudního znalce za účelem zjištění ceny věcného břemene, kterou můžete požadovat.
___
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Ochrana autorství e-kurzu, e-learningového kurzu na Internetu
- Jak si ochránit elektronický kurz autorským právem?
- Ochranná známka patent na elektornický internetový kurz
- Ochrana autorského díla zákonem (internetový kurz, e-learning)
Podílím se na výrobě e-learningového kurzu. Kurz bude nabízen za úplatu, přístup bude omezen heslem. Přesto se obávám, že může dojít k tomu, že materiály z kurzu budou vydávány za cizí dílo. Chtěla bych se tedy zeptat na možnosti právní ochrany kurzu, popřípadě autorství. Je možné na kurz získat něco jako ochrannou známku/patent, někde jej zaregistrovat? Děkuji za Vaši odpověď, Veronika.
ODPOVĚĎ:
Pokud bude Vámi vytvářený e-learningový kurz naplňovat znaky autorského díla (ve smyslu § 2 autorského zákona), bude chráněn ze zákona, a to již od okamžiku jeho vzniku.
Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem autorského práva dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem může být například dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem.
Vzhledem k tomu, že Vámi vytvářený e-learningový kurz bude „obyčejným“ autorským dílem, bude chráněn „pouze“ prostřednictvím autorského zákona (nebude se totiž jednat o vynález, který by mohl být chráněn patentem, nebude se jednat ani o označení zboží či služeb, aby mohla být přidělena ochranná známka apod.).
Bude-li někým do Vašich autorských práv neoprávněně zasaženo, bude možné, abyste se proti takovému zásahu bránila a požadovala kompenzaci dle § 40 autorského zákona.
Do Vámi vytvářeného e-learningového kurzu (např. na jeho závěr) můžete doplnit dovětek o tom, že tento e-learningový kurz je autorským dílem, chráněným příslušnými ustanoveními autorského zákona. Můžete rovněž uvést, že jakékoli kopírování či jiné užití tohoto autorského díla je možné pouze s předchozím souhlasem nositele autorských práv. Tento dovětek (či jemu podobný) bude představovat dostatečné varování každému, kdo by hodlal Vámi vytvářený e-learningový kurz neoprávněně užít.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení placení výživného po skončení VŠ, vysoké školy
- Do kdy se platí alimenty, výživné - potomek končí vysokou školu
Potomek dovršil 24 let (duben 2017) a letos (2017) bude končit bakalářské Bc. studium s posunutým termínem zkoušek na podzim. Chce na Mgr. studium a to pravděpodobně s roční přetržkou. Do kdy platit alimenty, jestliže potomek bude už Bc. a je schopen sám se živit, alespoň nějakou brigádou. Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud by Váš potomek po ukončení bakalářského studia nastoupil do zaměstnání a magisterské studium by studoval jen dálkově, byl by už schopen se sám živit a Vaše vyživovací povinnost by pak skončila. Pokud ale bude pokračovat v denním (prezenčním) studiu, pravděpodobně nebude mít tolik času, aby vykonával zaměstnání, které by ho uživilo.
Brigády a občasné přivýdělky se nepovažují za schopnost se živit. I v případě, že Váš potomek nebude ve studiu pokračovat hned, ale zaeviduje se na úřadě práce, může Vaše vyživovací povinnost trvat. Pokud totiž potomek během studia nevykonával výdělečnou činnost, ze které by za něj bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tudíž nebude mít z čeho žít.
I kdyby si při evidenci na úřadě práce našel brigádu (což ostatně mohl už během bakalářského studia), tato skutečnost není – jak již bylo uvedeno výše – důvodem pro ukončení vyživovací povinnosti, protože příležitostná výdělečná činnost na brigádě není považována za schopnost se živit.
Na okraj podotýkám, že bylo-li výživné stanoveno soudním rozhodnutím, tak buď dohodou stran nebo opět soudním rozhodnutím by měla být povinnost hradit výživné zrušena.
____
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odpovědnost za škodu - škůdce zemřel
- Zdědění povinnosti nahradit škodu způsobenou zůstavitelem za života
- Přihlášení pohledávky do dědického řízení - náhrada škody škůdcem který zemřel
- Přihlášení náhrady škody do dědického řízení - škůdce zemřel
8/2015 soused rozbil náš plot s podezdívkou traktorem a uplatnil jeho pojištění odpovědnosti - povinné ručení. 8/2015 kontrola jeho pojišťovnou - bylo jim námi sděleno, že si ze zdravotních důvodů nejsme schopni plot sami opravit a požadujeme opravu odpovědným. 9/2015 jeho pojišťovna chtěla vyplatit 622 Kč - nesouhlasili jsme, protože požadujeme opravu celé poškozené věci (vrácení do původního stavu) nebo vyšší vyplacenou částku, jelikož jimi nabízená částka zdaleka nepokryje opravu, ani kdybychom si nechali plot opravit firmou. Jeho pojišťovna chtěla nově vyplatit 1.895 Kč - nevyzvedli jsme, protože požadujeme opravu celé poškozené věci nebo vyšší vyplacenou částku, jelikož opět jimi nabízená částka zdaleka nepokryje opravu.
05/2017 odpovědný zemřel a z jeho rodiny žije jeho manželka a dvě dcery. Můžeme i po smrti odpovědného požadovat vyplacení pojistné částky po jeho rodině? Pokud ano, můžeme tak požadovat vyplacení pojistné částky za celé křídlo poškozeného plotu (asi 30 m pletiva + podezdívka), i když by podle firmy vyšel materiál a práce na 11.351 Kč? Jak jinak máme v tomto případě postupovat? Je jiná cesta než soudní?
ODPOVĚĎ:
V daném případě byste měli postupovat tak, že přihlásíte pohledávku do dědického řízení. Výše této pohledávky by měla být prokázána nějakým odborným posouzením nebo nejlépe znaleckým posudkem. Tedy znalec by měl ocenit výši částky, za kterou celý zničený plot opravíte. Pokud dědicové pohledávku v dědickém řízení dobrovolně neuznají, nezbude Vám žádná jiná cesta, než soudní, tj. domáhat se určení, že dědicové jsou povinni Vám škodu v určité výši nahradit. Tuto škodu je ale třeba znalecky ocenit. Pro Vás to tedy znamená, že první krok by měl spočívat v zadání znaleckého posudku k ocenění opravy plotu a přihlášení této pohledávky do dědického řízení.
___
RODINA-URČENÍ OTCOVSTVÍ
- Může poručník podat návrh na určení otcovstí k soudu?
- Podání návrhu na určení otcovství poručníkem - může to poručník udělat?
- Může poručník podat žalobu na určení otcovstí k soudu?
- Podání žaloby na určení otcovství poručníkem - může to poručník udělat?
- Kdo může podat žalobu na určení otcovstí?
- Kdo může podat návrh na určení otcovstí?
- Žaloba na určení otcovství - náležitosti, vzor, formulář, tiskopis
- Návrh na určení otcovství - náležitosti, vzor, formulář, tiskopis
Moje klientka má v poručnické péči svého vnuka (11 let), otec vnuka nezapsaný v rodném listě, matka zbavena rodičovské odpovědnosti. Může klientka jako poručník podat návrh na určení otcovství vnuka? Klientka se o to zajímá z důvodu určení otci vyživovací povinnosti. A jaké důsledky by pro ni jako pro poručníka případné zapsání otce do rodného listu mělo? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Žalobu na určení otcovství může podat matka, muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, dítě, které pokud je nezletilé, musí být zastoupeno opatrovníkem zmocněným k tomu soudem.
V žalobě na určení otcovství tedy může být uvedeno, že žalobcem je vnuk Vaší klientky, zastoupený poručníkem (Vaší klientkou). Žaloba na určení otcovství není omezena žádnou lhůtou a je možné ji podat kdykoliv. Žalobu na určení otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte (vnuka Vaší klientky). Vzory takového žaloby najde Vaše klientka k dispozici na adrese
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
nebo jí se sepsáním žaloby může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát se specializací na rodinné právo.
Žaloba musí obsahovat označení soudu, jemuž je určena, označení účastníků řízení (účastníkem řízení je i nezletilé dítě) jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště. Dále v žalobě musí být stručně a srozumitelně vylíčeny skutkové okolnosti, navrženy důkazy a je třeba uvést i výrok, který má být soudem vydán (nejen výrok o určení otcovství, ale také výrok o tom, komu má být dítě svěřeno do výchovy a jaké má být placeno výživné). Žaloba musí být podepsána a datována. K žalobě by měly být přiloženy i podstatné důkazy, zejména rodný list dítěte. V případě Vaší klientky doporučuji přiložit také rozhodnutí soudu, kterým byla matka zbavena rodičovské odpovědnosti.
S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno řízení o úpravě rodičovské odpovědnosti (péči a výživě nezletilého dítěte), tzn. určení, komu bude dítě svěřeno do péče, jaké bude druhý rodič platit výživné a případně i úprava styku s druhým rodičem. Pokud tedy dojde k určení otcovství, otec bude mít vůči svému dítěti nejen povinnosti (vyživovací povinnost), ale i práva. Otec dítěte bude mít právo se s ním stýkat, podílet se na jeho výchově a rozhodovat o podstatných záležitostech, které se dítěte týkají (zdravotní péče, vzdělání, volba povolání apod.). Otec by také mohl žádat o svěření dítěte do své péče. Vaše klientka tedy bude muset otci umožnit stýkat se s dítětem a podílet se na péči o něj a jeho výchově.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální výška stropu pro možnost trvalého bydlení v objektu, nemovitosti
- Trvalé bydlení v nemovitosti - minimální výška stropu místností
- Minimální výška místností pro trvalé bydlení
- Udělení výjimky pro možnost trvalého bydlení v místnostech nižších 250 cm, 2500 mm
Zdědil jsem pozemek s budovou zkolaudovanou 1988. Tato budova byla zkolaudována jako "víceúčelový hospodářský objekt" a byla používána jako chata či zahradní domek. Budovu jsem upravil a zařídil a začal v ní trvale bydlet. Stavební úřad ovšem nechce povolit užívání stavby (trvale bydlet) jelikož je to v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a argumentuje nízkým stropem 2,4 m. Je přitom podle stavebního zákona třeba 2,5 m. Budova má přitom číslo popisné i číslo orientační. Chtěl bych vše dát do pořádku, ale z technického hlediska nelze stropem hýbat. Mohu v této budově bydlet? Děkuji za odpověď, Vašek.
ODPOVĚĎ:
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Byla-li proto Vámi vlastněná stavba zkolaudována jako „víceúčelový hospodářský objekt“, není možné jí užívat k bydlení, protože to odporuje účelu jejího užívání. V tomto ohledu je irelevantní, jak byla tato stavba fakticky užívána, rozhodný je účel jejího užívání, který je vymezen v příslušném kolaudačním souhlasu, kolaudačním rozhodnutí apod.
Aby bylo možné v této stavbě bydlet, muselo by dojít ke změně účelu jejího užívání (§ 126 a § 127 stavebního zákona). V takovém případě musí ovšem tato stavba vyhovovat po technické stránce (buď v současné podobě či po stavební úpravě) novému účelu jejího užívání (tzn. byla-li dosud Vámi vlastněná stavba zkolaudována jako hospodářský objekt, musela by nyní splňovat technické podmínky pro trvalé bydlení či rodinnou rekreaci).
Je podstatné, jaký nový účel užívání si pro svou stavbu představujete, resp. s jakým návrhem jste oslovil stavební úřad.
Dle § 40/2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby musí být světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Z těchto hodnot není možné udělit výjimku, jak vyplývá z § 54 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Na tomto místě však upozorňuji, že § 40/2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby se vztahuje toliko na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Pokud byste stavební úřad oslovil s návrhem na změnu účelu užívání pouze části Vámi vlastněné stavby, přičemž její základní určení (jako hospodářského objektu) by zůstalo nezměněno, bylo by možné aplikovat § 10/5 písm. a) a b) vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Dle tohoto ustanovení musí být světlá výška místností alespoň:
- 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,
- 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti.
Z těchto požadavků však již může být stavebním úřadem udělena výjimka, budou-li splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona (jak vyplývá z § 54 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Pokud byste tedy stavební úřad požádal o změnu účelu užívání jedné či několika místností (v rámci Vámi vlastněného hospodářského objektu), které by se staly místnostmi obytnými či pobytovými, bylo by zároveň možné, aby Vám stavební úřad udělil výjimku ze shora uvedených požadavků na nejmenší světlé výšky obytných či pobytových místností. Je ovšem pravdou, že úspěšná realizace tohoto scénáře bude ze strany stavebního úřadu vyžadovat notnou dávku dobré vůle.
Pokud v současné době v předmětném hospodářském objektu trvale bydlíte, dopouštíte se pravděpodobně přestupku dle § 178/1 stavebního zákona (a to dle jeho písm. g), k) nebo o) ), za který Vám může být udělena pokuta do 500.000,- Kč (jak vyplývá z § 178/3 písm. c) stavebního zákona).
Skutečnost, že Vámi vlastněný hospodářský objekt je označen popisným a orientačním číslem, na shora uvedeném nic nemění. Popisná, evidenční a orientační čísla nemají žádný vliv na účelové určení jednotlivých staveb (§ 31 zákona o obcích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Odvolání proti odstranění stavby - důvod: nepřiměřené omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení
- Ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení jako důvod odvolání proti odstranění stavby
- Odstranění stavby - odvolání se proti rozhodnutí
Jak postupovat v případě, kdy jsem účastníkem řízení "povolení odstranění stavby" jako majitel stavby, která sousedí se stavbou, která má být odstraněna, vznesl jsem námitky proti provedení odstranění stavby podle předložené projektové dokumentace z důvodu nepřiměřeného omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení a tyto námitky zamítl městský stavební úřad, odstranění stavby povolil. Nyní podávám odvolání proti tomuto rozhodnutí městského stavebního úřadu ke krajskému stavebnímu úřadu.
Pokud i krajský stavební úřad neuzná oprávněnost mých námitek a odstranění stavby povolí, jakým způsobem se mohu domáhat svých práv, když jsem přesvědčen, že případným rozhodnutím krajského stavebního úřadu dojde k nepřiměřenému omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení.
Je možně se odvolat proti rozhodnutí krajského stavebního úřadu, nebo je nutno řešit věc již soudní cestou? V případě, že se věc musí řešit soudní cestou, jaká žaloba se podává a kam se musí zaslat?
Děkuji, Rudolf.
ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí krajského úřadu, který bude rozhodovat jako druhostupňový, již nelze podat odvolání, je zde možnost napadnout takové rozhodnutí soudní vestou, jak zmiňujete.
Pokud tedy i krajský úřad rozhodne ve Váš neprospěch, je možné podat žalobu ke správnímu soudu – krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodej auta mezi soukromými osobami a tovární záruka - vada vyskytující se do 6 měsíců od prodeje
- Vada vyskytující se do 6 měsíců - auto s tovární zárukou a prodej mezi soukromými osobami, subjekty
- Přeprodej auta, automobilu, vozidla a uplatnění vady vozidla u prodejce - smluvní ujednání
Chystám se prodávat ojeté auto, kterému končí tovární záruka 04/2018.
Pokud prodám nyní, mám za to, že platí, že kupující má právo požadovat opravy z titulu skrytých vad po dobu šesti měsíců.
Jak by to tedy bylo v případě, že by se nějaká závada v rámci šesti měsíců od prodeje automobilu vyskytla? Můžu kupujícího odkázat na tovární záruku, ať si vyřeší sám a je to tímto pokryto, nebo by hrozilo to, že může i tak požadovat finanční plnění ode mě, případně i vrácení vozu?
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Tuto situaci řeší ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku, které zní:
Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
Uplatnit skryté vady tedy může kupující až do 2 let od prodeje. Jedná se však o vady, které by musel mít automobil v době prodeje, nikoli o vady, které se vyskytnou později.
Z důvodu maximální jistoty bych doporučil automobil před prodejem důkladně nechat zkontrolovat v servisu s tím, že si nechte kopii protokolu, ve kterém by mělo být uvedeno co bylo zkontrolováno, a že žádná závada nebyla zjištěna. Protokol můžete rovněž přiložit jako přílohu ke smlouvě. Samozřejmě tento postup není nutný, zejm. pokud vozidlo pravidelně servisujete a máte o tom podklady. Z důvodu jistoty bych si však nechal kopie dokladů o provedených prohlídkách a opravách.
Skryté vady by kupující primárně uplatňoval vůči Vám, a to bez ohledu na to, že stále trvá tovární záruka k automobilu. Ve smlouvě je však možné lhůtu k uplatnění skrytých vad omezit právě např. lhůtou 04/2018 s tím, že ve smlouvě uvedete, že kupující je povinen vady uplatňovat výhradně vůči původnímu prodejci vozidla.
Pro toto je však nezbytně nutné ve smlouvě výslovně uvést, že na kupujícího postupujete veškerá práva z vadného plnění vůči prodejci vozidla, a to z důvodu, že jinak by kupující vůbec nebyl oprávněn vozidlo u původního prodejce reklamovat. Právo reklamaci vozidla by totiž zůstalo zachováno pouze Vám, nikoli kupujícímu.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu proti stížnosti o průběhu maturitní zkoušky
- Stížnost průběhu maturitní zkoušky - zamítnutí krajským úřadem a odvolání proti rozhodnutí
- Napadení průběhu maturitní zkoušky u krajského úřadu a odvolání proti zamítnutí stížnosti na průběh
Chtěla bych poradit, jak se mohu bránit proti Rozhodnutí Krajského úřadu Ostrava (KÚ) (7.8.2017) (viz příloha) ohledně společné části maturitní zkoušky (SČ MZ) ústní - jaro 2017 z angličtiny dcery (zmocnitel), kterou vykonala neúspěšně, kdy na závěr Rozhodnutí je psáno, že se proti rozhodnutí nelze odvolat. Již jsem žádost o přezkum dala 30.6.2017 a tímto Rozhodnutím nebyla uznána, vše prý na zkoušce proběhlo prostřednictvím kontroly České školní inspekce 18.7.2017 v pořádku.
Jisté pochybení jsem zaznamenala, a to takové, že rozpis učitelů k maturitní zkoušce nebyl přesný (paragraf č. 35 odst. 2 vyhl č. 177/2009 Sb. viz příloha vyjádření). Byla zde záměna dvou učitelů ve funkci přísedícího a zkoušejícího (email ze dne 9.5.2017 zaslaný celkem devíti studentům), ale tento dokument byl neplatný, protože nebyl podepsán ředitelem školy. Pro inspekci si škola vytvořila nový dokument (jinou sestavu ze dne 23.3.2017). Proč je tedy studentům zasíláno něco, co je neplatné?
Dále se kastastrální úřad KÚ opíral hlavně o soukromá vyjádření učitelů a jim věřil. To, že dcera říká něco jiného a je proti názoru 5 učitelů je nezajímá.
Učitelé se kolegiálně samozřejmě kryjí.
Dále když jsem namítala KÚ, že neposkytl lékařské zprávy škole ani inspekci, kde jde doopravdy vidět, čím si má dcera (operace, nemoci) musela projít a brát kromě doporučení PP poradny na toto zřetel, namítli, že jsem nepodala zmocnění k "rozeslání" lékařských zpráv ostatním institucím, i když při žádosti od začátku vystupuji jako zmocněnec a lékařské zprávy byly jako přílohy (součásti) žádosti o přezkum z 30.6.2017.
Dále písemná práce z ČJ (SČ MZ) byla oponentem (taky po přezkumu) vyhodnocena s chybami. V žádosti o přezkum jsem žádala navýšení u bodů 1A 1B a 3A a 3B. Oponent chybně navyšoval 2A a 2b (2.1.A, 2.1.B) a pak správně 3A 3B viz příloha.
Dále také chybně přečetl slovo "znázorňují ". Dcera je dysgrafik, což jsem uváděla, oponent toto chybně přečetl jak slovo s gramatickou chybou "zvírazňují". I jedna chyba může uškodit!
Oponentura prohlásila že se 1 bod navyšovat nebude, což by na základě zpochybnění této oponentury mohlo přinést kýžený bod.
Ale opět nevím, jak se bránit, jelikož i proti tomu mám Rozhodnutí K Úřadu Ostrava, kdy se nelze odvolat.
Můžu alespoň poslat stížnost nebo jak se mohu bránit. proti Rozhodnutí KÚ Ostrava?
Rozhodnutí ze 4.7. 2017 - (písemka z čj-chybí 1 bod k úspěšnosti)
o tom, že se má žádost o přezkum se zamítá a potvrzuje se původní stanovisko, že dcera neuspěla.
i když jsem měla možnost vyjádřit se (str. 5, odst. 2.) -bylo to na Kraji velmi rychle... nedali mi čas si nakopírovat listiny a vzít domů... a prostudovat je, abych viděla chyby oponenta.
Děkuji, Jiřina.
ODPOVĚĎ:
V případě, že jste neuspěli ani přezkumem u krajského úřadu, je možné se domáhat přezkumu soudní cestou, a to žalobou ve správním soudnictví – postupuje se dle soudního řádu správního.
Soudní přezkum by se měl zaměřit mimo jiné i na to, zda byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky – např. Vámi zmiňované nepřesnosti a nesprávnosti (soudní přezkum ovšem nespočívá a ani spočívat nemůže v přezkumu vědomostí uplatněných studentem při výkonu zkoušky).
Vzhledem k tomu, že proces před soudem je do jisté míry formalizovaný, je vhodné (nikoliv ovšem povinné) nechat se zastoupit advokátem – v případě, že byste se rozhodla jít touto cestou, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace střechy - nepřesnosti, poškozený materiál vlivem hrubého zacházení řemeslníka, řemeslníků
- Reklamace díla před doplacením faktury - je to možné takto udělat?
- Je možné nezaplatit fakturu před reklamací díla?
- Musí se první zaplatit faktura a pak reklamovat nebo fakturu neplatit?
- Je nutné doplatit fakturu před reklamací díla?
- Reklamace díla - není dle dokumentace, návrhu zhotovitele
- Dílo není dle plánu, dokumentace zhotovitele - reklamace díla
- Reklamace díla - nezhotoveno dle certifikátu kvality ISO 9001
Obracím se na Vás ve věci smlouvy o dílo na zhotovení střešní konstrukce. Práce byla rozdělena na 2 části. Hlavní (střední část) a dodatečná (postranní části střechy). Situace: Uhradili jsme zálohovou fakturu, asi 60 % z celkové smluvní částky. Hlavní část byla provedena firmou v pořádku. V průběhu a po dokončení prací na dodatečné části střechy jsme upozornili firmu na nekvalitně provedenou práci (jedná se zejména o nepřesnosti přesahující i 1 cm, dále hrubé zacházení montážních pracovníků, v důsledku čehož je stavební materiál poničen a v neposlední řadě nepřijatelný způsob spojování...).
Firma poslala fakturu na doplatek se splatností cca do 14dnů.
Budeme nekvalitní způsob provedení předmětu smlouvy reklamovat s požadavkem o slevu z celkové smluvní částky.
Otázka č. 1) Musíme doplatek nejdříve uhradit a pak následně reklamovat nebo napřed reklamovat a teprve po dohodě s firmou zaplatit částku poníženou o slevu? Případně je jiná vhodnější možnost, jak v daném případě postupovat?
Otázka č. 2) Má ve smyslu § 2628 NOZ, resp. § 2629 NOZ (a další části zákona v tomto duchu) reklamovat provedenou práci, i když v podstatě provedené dílo fakticky splní účel (konstrukce byla postavena, byť dodatečné části velmi neodborně a byl při tom poničen materiál, v důsledku čehož se jeho životnost v dlouhodobém horizontu zkrátí)?
Otázka č. 3) Dle foto (zasílám jen několik pro představu) a vizuální kontroly je zřejmé, že firma nepostupovala podle jejich dokumentace, kterou nám před zahájením konstrukce poskytli. Firma vlastní certifikát kvality ISO 9001, ale v průběhu výstavby nedodržovali nejen postupy dokumentace, ale ani zásady práce v rámci tohoto certifikátu. Lze toto nějak uplatnit při reklamaci?
Lidským přístupem jsme si vědomi, že je to velká věc a uvedení do řádného stavu by v současné situaci firmě dělalo další vysoké náklady (sundání OSB desek ze střechy, rozmontování, použití nového nepoškozeného materiálu, smontování...), ale zase nechceme někomu dělat blbečky a nechat si líbit takto nekvalitní provedení, když už za to člověk platí těžce vydělané peníze. Takže bychom se asi skutečně spokojili se slevou. Jak dále postupovat a jak dále vést diskuzi s firmou?
Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Primární pro posouzení Vašich nároků je samotná smlouva o dílo, která může obsahovat ustanovení odchylující se od zákona, kdy přednost má znění smlouvy.
Z dotazu tedy nemohu přesně posoudit Vaše postavení, když smlouva může obsahovat ujednání o odpovědnosti za vady i o splatnosti ceny za dílo.
Vzhledem k tomu, že dle přiložených fotografií se jedná o větší množství zjevných vad, je nutné, abyste je reklamovali, resp. uplatnili jejich výhradu, již při převzetí hotového díla. Dle ust. § 2605 odst. 2 občanského zákoníku totiž platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Slevu však uplatněte i pokud jste výhrady při převzetí díla nevznesli.
Skryté vady, resp. to, že dílo nebylo provedeno dle dokumentace, by bylo možné reklamovat i později.
Ohledně zaplacení doplatku ceny bude rovněž rozhodující úprava ve smlouvě. Pokud je např. splatnost vázána na převzetí díla, ke kterému nejspíše již došlo, pak jste povinni cenu zaplatit bez ohledu na to, že je dílo vadné. V úvahu by mohlo přicházet započtení, kdy byste od doplatku odečetli přiměřenou slevu. Toto však nese riziko v tom smyslu, že dle ust. 1987 odst. 2 občanského zákoníku není možné započítat nejisté pohledávky. Doposud však chybí rozhodovací praxe soudů, a není proto zřejmé, do jaké míry musí musí být pohledávka sporná. Pokud by však se započtením pohledávky zhotovitel díla nesouhlasil, mohl by být u soudu úspěšný.
Doporučuji uplatnit slevu z ceny díla co nejdříve s tím, že bych se spíše snažil dohodnout před zaplacením, jelikož následně by mohlo být vymáhání slevy složitější. Uplatnění slevy by mohlo být vhodné zaslat prostřednictvím advokáta, kdy by toto mohlo mít větší váhu, než pokud byste jej zaslali sami. Advokát bude rovněž schopen náležitě posoudit smlouvu o dílo a přesně určit Vaše nároky.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
Pokud by zhotovitel díla Váš požadavek na slevu dobrovolně neuznal, pak bude jedinou možnou cestou podání žaloby k soudu. V tomto případě by bylo vhodné nechat zhotovit znalecký posudek pro kvalifikaci všech konkrétních vad díla a případně pro ocenění nákladů na jejich opravu.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obecní komunikace na soukromém pozemku v územním plánu bez souhlasu majitele pozemku - je to legální?
- Může obec umístit v územním plánu komunikaci na soukromý pozemek?
- Umístění veřejné komunikace v územním plánu na soukromý pozemek bez souhlasu majitele pozemku
- Musí majitel pozemku souhlasit s umístěním komunikace v územním plánu?
- Existence cesty vedle soukromého pozemku - v územním plánu je veřejná komunikace bez souhlasu majitele pozemku
Může obec legálně bez vědomí vlastníka vést v územním plánu přes jeho soukromý pozemek místní komunikaci a poté se o tento fakt právně opírat a např. vyměřovat pokuty?
Je možné vymanit se z obecného používání pozemku, pokud v blízké dostupnosti existuje jiná cesta a vlastník potřebuje dotčenou část pozemku odůvodněně používat pro své účely?
(např. dle soudní judikatury - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.5.2012, č. j. 1 As 32/2012-42: existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto způsobům.)
(obecně používaná část pozemku zabírá přes 10% celkové rozlohy pozemku)
Děkuji, Čeněk
OFPOVĚĎ:
Územní plán zejména stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání. Právní úpravu územního plánu, jeho vytvoření, posouzení a schválení naleznete v § 43 a násl. stavebního zákona.
Proces vytvoření a přijetí územního plánu je poněkud zdlouhavý, nicméně umožňuje každému, aby se do něj zapojil. Vždy zahrnuje veřejné projednání, přičemž oznámení o konání veřejného projednání se doručuje veřejnou vyhláškou – na úřední desce obce – obci nevzniká povinnost jednotlivě informovat každého vlastníka dotčeného pozemku, jelikož platí zásada, že každý si má sám hájit svá práva – tj. má se sám aktivně zajímat. Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení mohou podat proti návrhu územního plánu námitky. Do doby, dokud účinný stav vymezuje pozemek jako komunikaci, tento stav platí a tím i vzniká právo vyměřování pokut za porušení povinností, které se k tomuto vztahují.
Jak sám uvádíte, „vymanění“ je zde možné, nicméně je nutné tak činit soudní cestou, pokud se nepodaří tak dosáhnout cestou smírnou. Aby bylo možné hovořit o právoplatném obecném užívání, je zde nutné naplnit mj. znak tzv. „naléhavé komunikační potřeby“, přičemž za tuto potřebu nelze považovat subjektivně pociťovanou nemožnost či nevhodnost použití alternativních přístupových tras (k tomu např. rozhodnutí NSS 29 Ca 59/2009-50).
___
OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI, OBCH. SPOLEČNOSTI
- Převzetí s. r. o. - jednatel nepředal účetnictví, co teď?
- Odpovědnost za účetní transakce s. r. o. při jejím převzetí
- Převzetí s. r. o. - jednatel nepředal účetnictví, odpovědnost za finanční transakce
Převzal jsem obchodní společnost s. r. o. a bývalý jednatel a jako jediný společník mi nepředal účetnictví, v době kdy nebyl už jednatel prováděl různé finanční operace. Jsem jako nový jednatel a jediný společník odpovědný za účetnictví a operace, které prováděl?
Děkuji, Oldřich.
ODPOVĚĎ:
Za vedení účetnictví před převodem společnosti by byl odpovědný bývalý jednatel. Vy jako jednatel byste však měl v současné pozici zajistit, aby vše bylo v pořádku i za minulá období, a to především s ohledem na povinnost společnosti podávat daňová přiznání a zakládat účetní závěrky do sbírky listin, jakož i plnit závazky společnosti, o kterých však bez účetnictví nemůžete mít úplný přehled.
Nepředáním účetnictví se bývalý jednatel mohl také dopustit trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Bývalého jednatele doporučeným dopisem vyzvěte, aby Vám okamžitě účetnictví předal, a upozorněte ho, že se mohl dopustit uvedeného trestného činu.
Ohledně finančních operací, případně jiných jednání bývalého jednatele po převodu společnosti lze uvést, že k těmto nebyl oprávněn. Pokud znáte údaje druhé strany a s těmito operacemi nesouhlasíte, oznamte jim bez zbytečného odkladu, že k těmto jednáním nebyl bývalý jednatel oprávněn a že tyto jsou neplatné. Pokud by Vám tímto jednáním vznikla škoda, resp. by vznikla společnosti, bylo by možné ji vymáhat po bývalém jednateli. V závislosti na druhu operací a výši škody by mohla přicházet také jeho trestněprávní odpovědnost, v tomto případě byste musel podat trestní oznámení.
Pokud byste zvažoval činit právní kroky, doporučuji vše nejprve konzultovat s advokátem.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická dohoda potomků a zůstavitele - vymahatelnost dohody
- Vymahatelnost dědické dohody potomků a rodiče, rodičů
2012 přepsala má matka členská práva svého družstevního bytu na mou sestru. Vznikla dědická dohoda, kde jsme se dohodly, že mi po smrti matky připadne 1/3 odhadní ceny bytu (nebo jakou si stanovíme). Podepsány jsme my sestry a naše matka. Tento byt pak sestra převedla do osobního vlastnictví (na žádost matky, která v tom bytě stále bydlela a dostala tak peníze z družstva).
Matka 07/2017 zemřela. Na notářství mi řekli, abych dědickou dohodu vzala s sebou.
Dotaz:
1. Mám oficiální nárok na peníze z prodeje bytu? (dohoda byla jen mezi námi třemi)
2. Bude se platit notáři poplatek, když řekněme, že cena bytu je 1 000 000 a jaký?
3. Když se zřeknu dědictví (jelikož se mi nechce se sestrou dohadovat), spadne tato dohoda na mé dva syny?
děkuji. Hezký den. Dana
ODPOVĚĎ:
Dědická dohoda se uzavírá až po smrti zůstavitele, vede k vypořádání dědictví. To však neznamená, že uzavřený dokument nemá právní relevanci a rozhodně ho předložte příslušnému notáři. Ten by uvedený dokument nejspíše posoudil jako dědickou smlouvu, případně závěť, samozřejmě záleží, jak je tento dokument koncipován. Dědická smlouva musí mít formu veřejné listiny, pokud předmětný dokument takto koncipován není, bude se na něj nahlížet jako na závěť.
1/ Pokud však za života došlo k převodu členských práv k družstevnímu bytu na Vaši sestru a následně převodu vlastnictví na Vaši sestru, předmětná bytová jednotka nebude vůbec zahrnuta do dědictví. Uvedené má však význam pro započtení dědického podílu, neboť Vaše sestra by byla jinak neodůvodněně zvýhodněna.
2/ Cena nemovitosti je oceňována odhadem, který nechává vyhotovit notář. Odměna notáře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb. , o odměnách notářů a souvisí s výší ocenění majetku. V případě hodnoty 1.000.000 Kč, by se jednalo přibližně 13.000 Kč.
3/ Ano, pokud odmítnete dědictví, nastupují další osoby předpokládané zákonem, v tomto případě Vaše děti
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Prokázání bezvadnosti výrobku prodejcem - stačí otestování prodejcem nebo znalecký posudek věci?
- Musí prodejce udělat znalecký posudek na věc koupenou před méně než 6ti měsíci pokud ho považuje za bezvadný?
- Prodejce tvrdí že je výrobek bezvadný - musí to prokázat znaleckým posudkem? (reklamace do 6 měsíců od koupi, koupě)
Koupila jsem si telefon, který jsem ale v průbehu 6 měsíců reklamovala. Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Tzn. že v takovém případě se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí a prodávající musí prokázat, že tomu tak nebylo. Ze zákona vyplývá, že pokud se vada vyskytne do 6. měsíců od zakoupení musí prodejce dokázat, že byl výrobek bezvadný odborným posudkem. Nestačí to jenom potvrdit neuznanou reklamací (prodejna mi provedla reklamaci 2x a pokaždé neuznala reklamaci). Tím považovala vše za ukončené a posílala mi telefon na mé náklady (neoprávněně).
Já jsem to nepřevzala jelikož způsob testování byl proveden velmi laicky. Výrobek jsem nemohla převzít, protože jsem ho stále považovala za vadný.
Prodejce mi neprokázal odborným znaleckým posudkem, že je výrobek bezvadný. Jelikož jsem považovala výrobek za vadný a prodejna mi neprokázala opak, napsala jsem prodejně, že odstupuji od smlouvy, podepřené zákonem o podstatném porušení kupní smlouvy.
Prodejna tento dokument naprosto ignorovala. Postoupila jsem proto celý případ ČOI. Už to trvá témeř rok (09/2016-08/2016) a já jsem unavená z celého postupu, kdy zákon existuje, ale zdá se mi že je jakoby jenom naoko, protože já jako zákazník jsem tím jenom vlečená energií a časem a vše se zdá stále více komplikované.
ČOI, která se tímto zabývá tvrdí, že prodejce není povinen dát zpracovat znalecký posudek. Prý si mám dát zpracovat znalecký posudek sama. Zákon vysloveně říká, že nestačí jenom tvrdit, že je výrobek bezvadný, ale prodávající to musí dokázat.
Na druhé straně prodejce mi nechce vrátit peníze a po jednání s ČOI by bylo možné vrátit telefon. Já ale telefon zpátky pochopitelně nechci. Prodejna naprosto a zcela ignorovala moje odstoupení od kupní smlouvy.
ČOI je v tomto směru naprosto marná (dovolí prodejci, "aby se mnou mával"). Doporučila mi, abych si dala vypracovat posudek, anebo podala žalobu.
1/ Po téměř roce, kdy hodnota telefonu už značně klesla, by mi prodejna po jednání s ČOI byla ochotná vrátit mobil, který by mi byl k ničemu (musela bych ho prodat s velkou ztrátou)
2/ Mám si dát vypracovat posudek, což jsou další náklady, Energie a Čas neustále něco dokazovat...Jsem z toho už opravdu unavená.
3/ Tato varianta je ještě zdlouhavější, žaloba u soudu.
Pomyšlení na tuto variantu je ještě horší než varianta 2. Kde je pravda? Na jedné straně je tady zákon, který se tváří, že chrání spotřebitele a na straně druhé stojí silný nástroj pro prodejce, kde podle tvrzení ČOI není prodejce povinen dát zpracovat posudek. Jak to vlastně je s tímto zákonem.
Prodejna nereagovala na moje odstoupení od smlouvy a peníze vrátit nehodlá. ČOI se vůbec nevyjádřila k tomu, že prodejna ignoruje moje odstoupení od smlouvy.
Jakou váhu tedy má podstatné porušení kupní smlouvy - odstoupení od smlouvy do 6. měsíců, kvůli vadnému produktu. Chci vrátit peníze na základě podstatného porušení kupní smlouvy.
Takový jednoduchý požadavek je naprosto ignorován a je se mnou zacházeno, jako kdybych udělala chybu já. Prodejna mi už téměř rok blokuje peníze I telefon, který mi chce neustále vracet.
Jaký je tedy doopravdy zákon na ochranu spotřebitele. Připadá mi, že jenom existuje, ale nechrání spotřebitele. Prodejce prý není nic povinný předkládat ale zákon říká, že pokud nepředloží, považuje se výrobek za vadný.
Jak mám postupovat, abych získala peníze, ne telefon. Vadný telefon zpátky nechci. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě souhlasím s názorem ČOI v tom, že pokud se budete chtít domoci svých práv, budete muset podat žalobu k soudu.
Ačkoli je pravdou, že by prodejce musel prokázat, že mobil nebyl v době prodeje vadný, pokud Vám v současné situaci neuzná reklamaci, v zásadě nic prokazovat nemusí. Toto by totiž byl povinen prokazovat právě až v případě soudního řízení.
Pokud chcete získat peníze zpět, nechte si vrátit telefon, poté nechte zpracovat znalecký posudek, ze kterého nejspíše vyplyne, že je mobil skutečně vadný. Následně u prodejce opět uplatněte reklamaci s tím, že požadujete i náklady za vypracování posudku a vrácení kupní ceny. Pokud by však ani při předložení znaleckého posudku prodejce nezměnil svůj postoj, bude skutečně jedinou možnou cestou žaloba k soudu.
Pro přesnost uvádím, že prodejce Vám skutečně není povinen předkládat znalecký posudek o tom, že výrobek není vadný. Tato povinnost ze zákona nevyplývá.
____
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zkratka přes soukromý pozemek a umístění branky - oprávněnost takového jednání
- Výzva k odstranění nepovolené stavby od obce - překážky v komunikaci (branka na veřejně užívané cestě v soukromém vlastnictví)
- Soukromá cesta označená obcí jako veřejné prostranství - může to obec udělat?
- Umístění překážky na veřejně užívanou cestu, soukromý pozemek - je nutné stavební povolení, souhlas, ohlášení, ohláška?
- Odstranění překážky na veřejném prostranství na soukromém pozemku (cesta) - oprávněnost uhrazení nákladů
- Uhrazení nákladů za odstranění překážky na soukromém pozemku používaném jako veřejná cesta, veřejné prostranství
- Obecné užívání soukromého pozemku občany - definice, příklad
- Užívání soukromé cesty občany - nárok na nájem, nájemné od obce, města, městysu
- Nárok na nájem, nájemné za užívání soukromé cesty občany města, obce, městysu
Jsme vlastníky pozemku v KN zapsaném jako "zastavěná plocha a nádvoří", bez věcných břemen či jiných omezení zapsaných v katastru nemovitostí České republiky, tj. v KN ČR. Na kraji našeho pozemku těsně sousedícím s jiným soukromým pozemkem, je plotem oddělený úzký průchod-zkratka, která je používaná více než 10 let. Tento stav je před cca 3 lety zděděný po mé rodině.
Někteří místní obyvatelé jsou tady zvyklí si mezi silnicí a zpevněnou komunikací k vlakové zastávce přes náš pozemek zkracovat cestu, venčit své psy, případně ji občas využijí náhodní chodci nebo společensky unavení z místního hospodského klubu.
K zastávce vede v blízkém dosahu veřejná zpevněná cesta, kterou OÚ v roce 2015 vydláždil a zrekonstruoval. Cesta je pro některé obyvatele obce o cca 70 metrů delší než uvedená zkratka, pohyb po ní je bezpečnější než po neudržované zkratce.
Zkratka přes náš pozemek je tvořena travnatou plochou a zchátralými schody, kde při velkém dešti teče voda a v zimě se tvoří náledí. Rozhodli jsme se zkratku uzavřít umístěním branky v obavě, že si někdo může přivodit úraz na pozemku v mém vlastnictví.
Tuto část pozemku bychom také v budoucnu chtěli užívat pro vlastní účely (sklad dřeva, po úpravě parkovací místo). Povaha průchodu zkratkou umožňovala osadit branku 2m od hranice pozemku obecního úřadu, ostatní vlastníci okolních soukromých pozemků s osazením branky ústně souhlasili.
Kvůli naší neznalosti nebyl vyřízen územní souhlas ani žádné jiné úřední povolení. Popis událostí:
Týden po osazení branky se situace zkomplikovala stížností 2 místních obyvatel na obecní úřad OÚ. (osazená branka byla po celou dobu otevřená a později zamýšlená branka z druhé strany zkratky na hranici pozemku s OÚ nebyla zatím nainstalována.)
Obec následně podnikla rychlé kroky, vždy za asistence obecní policie:
- Obec: doručení dokumentu obecní policií "Výzva k odstranění nepovolené stavby - překážky v komunikaci" kde obec požaduje odstranění branky do 3 dnů jako nepovolené stavby a překážky v místní komunikaci s tím, že pokud tak nebude učiněno, náklady na odstranění branky budou obcí následně požadovány po nás.
- Naše reakce: návštěva OÚ, snaha domluvit se ztroskotala. Argument, že se jedná o soukromý pozemek a nikoli o místní komunikaci a lidé mohou používat blízko dostupnou jinou cestu, neuspěl. OÚ trval na svém.
Informovali jsme OÚ, že chceme dát věci do pořádku a půjdeme vyřídit žádost na místně příslušný SÚ, který je v jiné obci.
- podání žádosti o dodatečném povolení stavby oplocení
- Obec: protože jsme za 3 dny nestihli odstranit branku ani obstarat povolení, obec za osobní asistence obecní policie, pracovníků technických služeb a místostarosty obce na místě branku přes náš výslovný nesouhlas demontovali a odvezli s informací, že branka bude k vyzvednutí na OÚ.
- Obec: doručení dokumentu "Informace a výzva" obecní policií, kde nás OÚ informuje o našem přestupku dle Zákona o pozemních komunikacích a výše sankce do 300.000 Kč. Dále obec informuje, že branku lze vyzvednout po uhrazení v dopise nespecifikovaných nákladů.
- Naše reakce: Zaslání písemné odpovědi na dříve doručené dopisy z OÚ obsahující nesouhlas s postupem OÚ, uvedení důvodů. Doručeno na OÚ.
Zaslání oznámení na PČR (jednání OÚ na nás silně psychicky zapůsobilo).
- SÚ: po cca měsíci při místním šetření SÚ iniciovaným naším podáním žádosti o dodatečném povolení stavby oplocení, nás SÚ informoval, že chybí předmět řízení, tudíž není čím se zabývat. Ústně nás také informoval, že zkratka je v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství.
- PČR: Odpověď: ve věci není dáno podezření ze spáchání přestupku či trestného činu (ze strany obce) a odkládá se ad acta. Pokud nesouhlasíme s postupem, máme se obrátit na krajský úřad.
Souhrn úvah a zjištěných faktů:
- dle OÚ přes pozemek v našem vlastnictví vede místní komunikace
- dle dokumentu PDF s územním plánem (2012 a 2014) na stránkách OÚ je zkratka součástí místní komunikace
- dle „pasportu“ dodaného OÚ na PČR je zkratka součástí místní komunikace
- dle stavebního úřadu je zkratka v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství
- dle online mapové aplikace OÚ (cleerio.cz) je zkratka v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství
- dle KN je celý dotčený pozemek v našem vlastnictví bez břemen a závazků a je veden jako zastavěná plocha-nádvoří
- veřejné prostranství a místní komunikace je na našem pozemku vedena bez našeho vědomí a souhlasu
- obec nemá veřejně dostupnou pasportizaci komunikací (nalezeny pouze pasporty pro lampy, ampliony, dopravní značení)
- obec na PČR dodala pasport komunikace s následujícími vlastnostmi:
o uveden typ komunikace: místní komunikace - obslužná
o bez rozhodnutí o zařazení cesty do kategorie místní komunikace
o místní komunikace vede přes několik pozemků, z toho jsou 2 v majetku obce a 2 v soukromém majetku
o nepřesnosti (např. uvedeno kanalizace: ne, přitom kanalizace je zde cca 20 let)
- obec tvrdí, že zkratka je místní obslužná komunikace, kterou místní občané používají k cestě na zastávku
- v blízké dostupnosti je však dlážděná cesta sloužící k obsluze vlakové zastávky (cesta je pro některé obyvatele delší o cca 70m oproti zkratce, OÚ v nedávné době realizoval celkovou opravu a vydláždění této komunikace)
- obáváme se snížení hodnoty našeho pozemku v případě nutnosti strpět místní komunikaci či veřejné prostranství
- daň z nemovitosti se platí z celého pozemku vč. prostoru zkratky, kterou nemůžeme používat pro své účely
- dle informací ze spisu PČR, OÚ už celou věc řeší za asistence právníků zastupujících obec.
- OÚ nás zatím nijak přímo o ničem neinformoval a nereagoval na náš zaslaný dopis před cca 1,5 měsícem
- hrozí nám pokuta až 300 000 a nespecifikovaná částka za uhrazení odstranění branky
- podle dosavadního přístupu OÚ máme obavy z vyměření vysoké pokuty, která pro nás může být likvidační
Otázky:
- jsme povinni platit pokutu a poplatek za odstranění stavby požadovaný OÚ?
- jsme povinni strpět komunikaci na pozemku v našem vlastnictví, přestože je k dispozici jiná cesta a obec není vlastníkem dotčené části našeho pozemku?
- Čemu věřit a čím se řídit, pokud jsou v evidencích a tvrzení úřadů rozpory (KN x SU x OÚ x UP?? )
- bylo by možné uzavření průchodnosti zkratky alespoň 1 brankou, pokud by se měla respektovat varianta UP s veřejným prostranstvím - pokud vůbec lze takto uvažovat o zachování přístupu na veřejné prostranství. (míníme tím snížení rizika příp. zranění cizích osob při průchodu na našem pozemku a snížení obtěžujícího provozu)
- lze docílit realizace obou branek a celý pozemek užívat pro vlastní účely?
- jaký byste doporučili postup pro řešení výše uvedeného?
Děkujeme.
ODPOVĚĎ:
Zákon o pozemních komunikacích stanovuje:
Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace, se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.
Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka. Co se týká lhůty, ta by měla být přiměřená.
V případě pokuty Vám vzniká povinnost ji zaplatit pouze pokud bylo vydáno rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá. Jestliže takové rozhodnutí není, nevznikla povinnost platit pokutu.
Ve Vašem případě bohužel došlo ke vzniku tzv. obecného užívání této části pozemku:
"Každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace."
Tzv. obecné užívání je specifické tím, že je nerozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku – zda soukromá osoba, obec či stát apod. Pokud takový pozemek (jeho část) je veřejně dostupný, dlouhodobě užívaný neomezeným okruhem osob a takto je to dlouhodobě trpěno vlastníkem daného pozemku, obecně vzniká tzv. obecné užívání a vlastník pozemku je povinen jej strpět.
Dále v případech, kdy je pozemek, který je ve vlastnictví soukromé osoby, využíván jakožto veřejné prostranství a vlastník pozemku nemá s obcí uzavřenou nájemní smlouvu, měla by obec s takovým vlastníkem nájemní smlouvu uzavřít, protože dané soukromé pozemky jsou fakticky využívány všemi občany obce. Pokud k uzavření takové nájemní smlouvy, nebo jiné dohodě nedojde, je obec povinna vydat vlastníkům veřejných prostranství finanční částku, o kterou se takto bezdůvodně obohatila (a to ve výši odpovídající průměrnému nájmu). Vlastníci veřejných prostranství tak mohou obec žalovat, aby jim bezdůvodné obohacení vydala.
K tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu (32 Odo 872/2003) :
"Obec nemá podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, právo na to, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, není-li užívání takového pozemku upraveno smlouvou mezi jeho vlastníkem a obcí."
Rozpory v evidencích by rozhodně neměly být, měl by zde být soulad mezi údaji. Je nezbytné na tyto rozpory upozornit tak, aby bylo vyjasněno, které údaje jsou platné a které nikoliv.
___
SPRÁVNÍ-OBCE
- Lhůta na zaplacení dluhu občanovi od městské části, MČ hlavního města Prahy
- Lhůta na zaplacení dluhu občanovi od MČ hlavního města Prahy - řešeno přes 7Ubytovací
10.7.2017 jsem vyzvala MČ 7 hlavního města Prahy, aby mi zaplatili peníze co mi dluží a odpověď zaslali 31.7.2017, že měla odpovědná pracovnice dovolenou. V odpovědi uvedli, že to přeposílají na správní firmu 7Ubytovací aby to vyřídila.
Jakou mají závaznou lhůtu do kdy mi musí odpovědět? Chápu, že městská část 7 nemá podklady, které má její správní firma. Do kdy mám čekat až se vyjádří 7U? 7U asi pošle zprávu Městská část 7 hlavního města Prahy a následně mi bude odpovězeno - obávám se, že by to mohlo být až si vezmou všichni dovolené. Připadá mi, že vše záměrně zdržují. Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, o jaký dluh se jedná a jak vznikl, nicméně obecně platí, že pokud není dluh zaplacen ve lhůtě dohodnuté, vzniká tak prodlení (ve Vašem případě na straně MČ 7). Zde ovšem záleží na tom, jak je proces zaplacení dluhu upraven smluvně.
Obecně lze říci: pokud není dluh zaplacen ve stanovené lhůtě, můžete dlužníka (Mˇ4) vyzvat, aby dluh zaplatil v dodatečné lhůtě Vámi určené, která by neměla být kratší než 7 dnů, a to tzv. předžalobní výzvou
(vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
V případě, že není dluh uhrazen ani v této dodatečné lhůtě, je možné jej vymáhat soudně. Nicméně záleží na tom, o jaký dluh se jedná a jaké jsou zde další okolnosti případu.
Bez znalosti bližších informací také nelze říci, zda zde je nějaká lhůta, do kdy se musejí vyjádřit, či nikoliv. Opět obecně platí, že se věřitel může obrátit na soud, pokud na předžalobní výzvu není reagováno = není zaplaceno.
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď dodávky energie u X-Energie a přechod k Yello energy - pokuta od X-energie
- Pokuta od X-energie za výpověď smlouvy o dodávce elektřiny, elektrické energie
- Zamítnutí výpovědi smlouvy X-energie a sankční pokuta
- Zamítnutí zrušení smlouvy X-energie a zaplacení sankční pokuty
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu přes Creditexpres - dluh u X-energie
Posouzení postupu při řešení výpovědi smlouvy na odběr energie: 13.10.2016 jsem uzavřel smlouvu na dodávku elektrické energie se společností X-Energie s. r. o. Termín zahájení dodávek energie 1.6.2017. Během toho období jsem sledoval nabídky jiných dodavatelů a rozhodl jsem se před zahájením dodávek pro jiného, výhodnějšího dodavatele Yello energy.
Proto jsem dne 7. června 2017 X-Energii poslal, podle ustanovení §11a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. výpověď. Podle tohoto zákona do 15 dnů od zahájení dodávek mohu od smlouvy bez sankcí odstoupit, což jsem splnil. Výpověď jsem doporučeným dopisem poslal společnosti X-Energie. Považoval jsem věc za vyřízenou.
19.7.2017 jsem obdržel dopis ve kterém mi X-Energie formou informace (nikoliv jako oficiální výpověď - vizte příloha) sděluje, že moji výpověď neakceptuje a navíc po mě požaduje sankční pokutu.
Zároveň jsem se z tohoto dopisu dozvěděl, že mi zpětně vypověděli smlouvu k 2. 6. 2017. Tuto výpověď jsem od nich obdržel jako kopii až 23.6. 2017! Dále mi X-energie oznámila, že moji výše uvedenou výpověď neuznávají a požadují uhrazení sankční pokuty ve výši 6050, -Kč. Na tuto částku poslali již několik upomínek a teď i informaci že ji předávají k vymáhání firmě CreditExpres. Mimo jiné si opatřili mail a tel. mé manželky, která nikde ve smlouvách nefiguruje a přes to ji obtěžovali rovněž vymáháním pokuty.
Prosím proto o Vaše vyjádření k této situaci a o radu, jak mám dále postupovat, zda je jejich jednání v souladu se zákonem. Já jsem měl za to, že zákon, který byl právě pro tyto případy vytvořen to má řešit.
Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o smlouvu. na základě došlo ke změně dodavatele elektřiny (tzn. ne o první dodávku energie), a smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory dodavatele, tedy po Internetu, po telefonu, při podomním prodeji, pak jste byl skutečně oprávněn smlouvu vypovědět v 15 denní lhůtě od zahájení dodávky energií. Dále tedy předpokládám, že výše uvedené podmínky pro výpověď jsou ve Vašem případě splněny.
Na platnosti výpovědi nemůže ani nic změnit negativní stanovisko dodavatele, ani jeho zpětné ukončení smlouvy. Vymáhající společnosti proto doporučeným dopisem odepište, že nárok dodavatele elektřiny zcela neuznáváte, a to z důvodu platné výpovědi v souladu s právními předpisy. Rovněž uveďte, že pokud bude i nadále kontaktovat Vaší manželku, obrátíte se na Úřad pro ochranu osobních údajů, neboť neoprávněně disponuje a užívá její osobní údaje. Dále uveďte, že jste v případě sporu připraven se aktivně bránit s využitím právních služeb advokáta, kdy budete požadovat plnou úhradu nákladů právního zastoupení.
Orgánem příslušným pro rozhodnutí tohoto sporu je Energetický regulační úřad. V případě sporu by Vás písemně vyzval k vyjádření. Proto je nutné zajistit si vybírání pošty z adresy trvalého pobytu.
Postu dodavatele energií by rovněž mohl být postihnut Energetickým regulačním úřadem. Proto doporučuji podat podnět na prošetření jeho postupu, ve kterém situaci popište a přiložte veškeré související listiny (smlouvu, výpověď, neuznání výpovědi atd.).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Elektrické jističe firmy na soukromém pozemku a povinnost pustit majitele firmy k jističům
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - nepřipuštění k jističům elektřiny firmy - jističe na soukromém pozemku
- Odpovědnost za škodu způsobenou přeseknutím kabelu (kabel v nesprávné hloubce a bez chránicí barevné folie)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení elektřiny pod soukromým pozemkem bez věcného břemene - povinnost strpět vedení elektřiny
- Vedení elektřiny pod soukromým pozemkem bez služebnosti - povinnost strpět vedení elektřiny
Bydlíme v areálu, kde máme ve vlastnictví veškeré pozemní komunikace, areál je uzavřený, oplocený. Jsou tu haly, kde má jedna firma živočišnou
výrobu. Kamkoliv vstoupí, jsou na cizím pozemku. Tyto haly mají elektrickou přípojku udělanou tak, že veškeré jističe, pojistky, apod. jsou na
našem pozemku, resp. v na naší zdi, která je za plotem nebo případně v uzavřené místnosti, kde jsou hlavní rozvaděče na naše další objekty.
Vzhledem k tomu, že tu rekonstruujeme, podařilo se nám omylem (plány k areálu neexistují) překopnout kabel, který vyhodil pojistky a živočišná
výroba jim přestala fungovat. Kabel nebyl označený v zemi, nebyl ani ve správné hloubce, nebyl náš, ale vede přes náš pozemek.
Dostali jsme výhrůžky, že v případě, kdyby výpadek trval déle, bude to velká škoda, kterou nám dají k úhradě.
Tudiž jsme se rozhodli a poslali jim dopis, kde je žádáme, aby si veškerou svoji elektroinstalaci zařídili tak, aby ji měli na svých pozemcích,
halách, resp. tam, kde je k tomu přístup, ať si to zdokumentují a že jsme ochotni jim umožnit podkop pod silnicí. Tím pádem, veškeré jejich
jističe a pojistky na našich pozemcích budou přesunuty a nebudeme se o to muset starat.
Obratem jsme dostali odpověď, že nás žádají o přístup ke všem jejich jističům a elektrickému příslušenství, na našich pozemcích, aby mohli
provádět odpočty elektřiny, dále aby mohli reagovat v případě výpadku, apod. a že pokud se bude výpadek opakovat, budou nám to dávat k úhradě,
pokud jim nezajistíme ihned možnost "nahození" jističe a pojistek na našem pozemku, za plotem.
Dále uvedli, že podkop nepřipadá v úvahu, je drahý a že to chtějí řešit převěsy přes naše cesty. Jenže v tomto případě zase omezí nás, protože
to nebude vypadat nijak pěkně a bude to muset být v určité výšce, abychom tam projeli s traktory, valníky, jeřáby, apod. a bude nás to velmi
omezovat.
Rád bych se tedy zeptal, zda
- mají právo po nás požadovat 24/7 přístup na jističe a pojistky k jejich halám, které jsou na našich pozemcích a my jim musíme vyhovět?
- máme právo trvat na tom, aby situaci řešili podkopem, protože - už takhle nás omezují a v případě převěsu se nic nezmění a zase budeme
omezováni
- co by se stalo, kdybychom překopli kabel, který není náš, vede na našem pozemku a je např. k jedné z hal a dojde tam k nějaké újmě. Mají
právo na to po nás chtít fin. odškodnění, když tam defakto ten kabel nemá co dělat? ¨
- nemělo by to být tak, že pokud mají živočišnou výrobu ohodnocenou na XX mil. Kč, tak by si měli tyto náležitosti zařídit sami?
- v případě, že odjedeme na dovolenou, něco se stane, budou se k nám defacto muset "vloupat", aby si tyto věci opravili. Mají na to právo?
Podotýkám, že nemají žádná věcná břemena na tyto věci (kabely, jističe, schránky, ad), ani jiné nájemní smlouvy. Pouze by se dalo usuzovat, že
silnice po které se jezdí je brána jako soukromá účelová.
Veškeré práce děláme na základě stavebního povolení, není to tedy nic nelegálního. Děkuji Oldřich.
ODPOVĚĎ:
Pokud je vedení vedeno na Vašich nemovitostech bez řádného zakreslení a případně zřízení věcného břemene, nemáte povinnost nikoho k vedení
pouštět. Je ale pravda, že kdyby tímto Vaším postupem vznikla škoda - tj. že je nepustíte za účelem nutné opravy - odpovídáte za škodu takto
vzniklou - požár, apod...
V daném případě je třeba zkoumat, zda je možné a efektivní, aby situaci s vedením vyřešili právě Vámi uváděným podkopem. V této věci by bylo
vhodné oslovit i znalce, který by se k tomu vyjádřil. Pokud by bylo zjištěno, že podkop je ideální řešení, můžete se u soudu domáhat povinnosti
odstranění vedení z Vašich nemovitostí.
Pokud překopnete kabel, o kterém jste nevěděli, že tam vůbec je, za škodu určitě neodpovídáte a nemáte povinnost nic na své náklady opravovat.
Ale jak výše uvedeno, pokud byste je nepustili k opravě a vznikl by tak např. požár nebo uhynula zvířata, odpovědnosti se nevyhnete. Bylo by
tedy vhodné situaci řešit co nejdříve, abyste se nedostali do situace, kdy budete stále u soudu. Takže napřed prostřednictvím znalce zjistit,
zda by byl podkop vhodný, pokud ano, žalovat odstranění kabelů, pokud ne, navrhnout věcné břemeno se řádným zakreslením vedení a zejména s
požadavkem úplatnosti tohoto věcného břemene.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace kočárku - opakující se vada, odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na kočárek - opakující se vada, neodstranitelná vada
- Neodstranitelná vada kočárku, reklamace a odstoupení od kupní smlouvy
- Barevná nestálost potahu na kočárek - reklamace neodstranitelné vady a odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace neodstranitelné vady a odstoupení od kupní smlouvy na kočárek
Ráda bych se informovala zda mám nárok na odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz pro neodstranitelnou vadu či z jiného důvodu.
V lednu 2017 jsem zakoupila kočárek, a v polovině dubna ho začala používat a na konci května 2017 jsem ho reklamovala, jelikož přední kolečka
házela, a konstrukce byla uvolněná. Reklamace byla vyřízena výměnou dílu a seřízením. 07/2017 po necelých třech měsících užívání se začala
výrazně projevovat barevná nestálost, potah vystavený běžnému dennímu svitu změnil barvu z tmavě šedé na světle šedou oproti dílům, které
vystaveny přímo nejsou. Kočárek jsem opět reklamovala, reklamace byla uznána, ale zaslána mi byla pouze nová boudička, která je ovšem oproti
zbytku kočárku výrazně tmavší.
Opět se i uvolnila konstrukce, se kterou mám zajet do servisu na utažení. Kočárek po necelých čtyřech měsících používání vypadá jako starý
"vyšisovaný".
Kočárek, trojkombinace stála 22.000 Kč. Prosím o radu jak postupovat při nesouhlasu s reklamací výměnou boudičky a sdělení na co vlastně mám
nárok. Na ukázku posílám foto. Děkuji, Viola.
ODPOVĚĎ:
Obecně máte dle ust. § 2169 odst. 2 občanského zákoníku nárok na odstoupení od smlouvy při trojím výskytu stejné vady nebo při výskytu 4
různých vad. Nyní reklamujete 3. vadu, nebylo by teďy ještě možné odstoupit od smlouvy. Na druhou stranu by mohla přicházet v úvahu také
reklamace vyšisování, kdy by se jednalo již o 4. reklamaci různé vady, a tudíž byste byla oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení
plné kupní ceny.
Doporučuji teďy kočárek reklamovat ještě jednou, kdy je zřejmé, že se vada nejspíše znovu objeví, případně reklamujte vyšisování. Při této
reklamaci již odstupte od smlouvy a požadujte vrácení peněz.
Důležité je, abyste u všech reklamací měla reklamační protokol včetně uznání reklamace.
Pokud by došlo k tomu, že poslední (4.) reklamaci prodejce neuzná, pak byste musela nechat zhotovit znalecký posudek, který by určil, že
kočárek je skutečně vadný. Následně byste odstoupila od smlouvy, kdy byste mohla požadovat také náhradu nákladů za vypracování znaleckého
posudku.
Pokud by ani přesto prodejce dobrovolně peníze nevrátil, obraťte se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací k tomuto řízení
a možnost online podání návrhu na zahájení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani řízení u ČOI nepomohlo, bylo by nutné se domáhat vrácení peněz žalobou u soudu. V případě úspěchu by Vám prodejce také uhradil
náklady soudního řízení a úrok z prodlení ve výši 8,05%. Před podáním žaloby doporučuji věc konzultovat s advokátem.
Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Předražený právník protistrany - musí neúspěšná strana ve sporu zaplatit celou částku kterou si právník řekne?
- Předražený advokát protistrany - musí neúspěšná strana ve sporu zaplatit celou částku kterou si advokát řekne?
- Vysoké náklady právníka protistrany - musí je neúspěšná strana uhradit bez námitek?
- Vysoké náklady advokáta protistrany - musí je neúspěšná strana uhradit bez námitek?
Rád bych se zeptal, zda-li je v mé moci nějak snížit nepřiměřeně vysokou částku za advokáta protistrany. Po vynesení rozsudku u soudu I.
stupně, kde jsem nebyl úspěšný, vyčíslil advokát odpůrce své služby na neuvěřitelných cca 150.000 Kč. Já se odvolám, ale jestli nebudu úspěšný,
mohu nějak tuto částku snížit? Částka je za 12 právních úkonů. Svému advokátovi jsem platil cca 30 000, - Kč
Děkuji předem za odpověď Standa.
ODPOVĚĎ:
Advokát protistrany má právo nárokovat odměnu vypočítanou dle advokátního tarifu. Účtuje částku za úkon právní služby násobenou počtem úkonů
právní služby, ke každému úkonu připočítává 300, -Kč tzv. režijní paušál (paušální částka za telefony, úhradu korespondence, apod.). K tomu pak
účtuje 21% DPH, pokud je plátcem. Částka za úkon právní služby služby se stanoví podle předmětu sporu. Pokud byste mi napsal, co bylo předmětem
soudního řízení, mohla bych Vám vypočítat přesně, na jakou částku za úkon právní služby má advokát protistrany nárok. Podle počtu těchto úkonů
se pak dá dopočítat, na jakou částku odměny celkem má opravdu nárok. Pokud bude zjištěno, že na požadovanou částku skutečně nárok má, nelze se
nijak domoci snížení odměny, pouze lze poukázat např. na to, že některé úkony rozhodně nebyly ve věci potřeba a teďy snížit počet těchto úkonů.
____
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění předmětů na hranici pozemku a sekání trávy, údržba zeleně - jak donutit souseda aby předměty odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil věci z hranice pozemku kvůli údržbě zeleně, trávy
- Údržba, sekání trávy, zeleně a předměty na hranici pozemků - jak donutit souseda k odstranění?
Na společné hranici se sousedem máme každý postaven svůj plot, (soused odmítl jeden - společný plot.) oba postavené v souladu se stavebním
povolením. Soused jej má umístěn cca 30 cm od hranice směrem dovnitř svého pozemku a já cca 25 cm taky dovnitř svého pozemku. Mezi ploty tak
byl dostatečný prostor pro údržbu obou plotů i zeleně (trávy). Soused však umístil ze své strany těsně k hranici různé předměty (kbelíky, tyče,
roury a pod. včetně natlučených latí propojených provázky), které mi prakticky brání ve volnému pohybu v uvedeném prostoru, a tím i znemožňuje
provádět jeho údržbu vč. zeleně. Mám za to, že je to reakce na to, že jsem svůj plot umístil o pár centimetrů (cca 5 cm) blíže ke hranici než
on. Tvrdí, že jde o předměty
na jeho pozemku (což nepopírám), které tam ale dle mého názoru nemají žádné opodstatnění kromě toho, aby mi znemožnily pohyb v mé části
pozemku. Samozřejmě soused tvrdí opak.
Mohu v souladu s § 141 Stavebního zákona nebo § 1021 a možná i § 1022 NOZ požadovat, aby po dobu údržby uvedené předměty z naší společné
hranice odstranil resp. jak mám dál postupovat?
Děkuji. Přeji hezký den
ODPOVĚĎ:
Obecně ze zákonné úpravy vyplývá, že soused Vám musí umožnit přístup k Vašemu plotu za účelem jeho údržby. Pokud Vám v tom brání různými
překážkami, byť na jeho pozemku, jedná v rozporu se zákonem. Pokud by byla věc skutečně vyhrocená, musel byste se obrátit na soud s tzv.
sousedskou žalobou, kterou byste se domáhal přístupu k Vašemu plotu. Za situace, kdy byste se prozatím soudit nechtěl, bych doporučila, abyste
se obrátil na obecní úřad s žádostí o sjednání nápravy, tj. požádat úřad o předvolání souseda, případně požádat úřad o místní šetření a
následně ústní jednání, kdy by sousedovi byla vysvětlena jeho pozice a autoritativně mu sděleno, že nemůže tímto způsobem bránit v přístupu.
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno se závazkem finanční kompenzace
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Velká oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví a nesouhlas spolumajitele, spoluvlastníka
- Velká oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví a nesouhlas spoluvlastníka, spolumajitele
- Nesouhlas spolumajitele s darováním podílu bytu, domu, nemovitosti jiné osobě
- Nesouhlas spoluvlastníka s darováním podílu bytu, domu, nemovitosti jiné osobě
- Co když spoluvlastník nesouhlasí s darováním části bytu, domu, nemovitosti?
- Co když spolumajitel nesouhlasí s darováním části bytu, domu, nemovitosti?
Matka (55) žijící několik let v městském nájemním bytě, bez práce a za pomoci své matky a různých sociálních dávek dokázala relativně dobře žít. Ovšem před rokem (07/2016), po smrti její matky kdy po ní zdědila ideální 1/2 nemovitosti jí z důvodu nabití majetku byly omezeny sociální dávky a pochopitelně přišla i o finanční podporu své matky.
Neschopná řešit svoji životní situaci o městský byt přišla a nastěhovala se do zděděné poloviny nemovitosti. Její polovina nemovitosti je z pohledu užívání v nevyhovujícím stavu a na opravy nikdy nebude mít finance.
Můj návrh na řešení vzniklé situace je matce najít vyhovující byt, kde by opět dosáhla na sociální dávky a kde bych jí za darování její 1/2 uvedené nemovitosti přispíval na živobytí. S tím, že bych darovanou část nemovitosti přestavěl dle své představy. Jedná se o dvoupodlažní dům v řadové zástavbě ze 30. let.
Rád bych odstranit celé patro i s krovem a postavit znovu. S tím ale spolumajitel žijící v přízemí nesouhlasí a prohlašuje, že něco takového mi nepovolí a že ani s darováním její části mě nesouhlasí.
Chtěl bych se tedy zeptat zdali je možné vytvořit v darovací smlouvě věcné břemeno v podobě finanční kompenzace a jak dosáhnout pravomocí na rekonstrukci v žádaném rozsahu?
Vzniklá situace je mnohem složitější (U matky je podezření na lehkou až střední mentální retardaci, spoluvlastník je její bratr tudíž i můj strýc, který chce pochopitelně celou nemovitost pro sebe a o vyplacení podílu či prodeji celé nemovitosti a rozdělení peněz nechce ani slyšet) ale snažil jsem se to nejdůležitější obsáhnout v co možná nejstručnější podobě.
Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Spoluvlastník nemovitosti nemá právo vyjadřovat se k darování rodinnému příslušníkovi, darovat svůj podíl Vám matka může i bez souhlasu spoluvlastníka. V darovací smlouvě můžete sjednat i věcné břemeno spočívající v pravidelných finančních příspěvcích dárci. Složitější to bude s rekonstrukcí, neboť zde je třeba souhlas spoluvlastníka, který když nesouhlasí, nezbude, než se obrátit na soud. Ten může po v tomto případě složitém dokazování svým rozhodnutím nahradit souhlas spoluvlastníka s rekonstrukcí a určit její rozsah.
___
RODINA-SJM
- Dluh v manželství - jak vynechat z dluhu druhého z manželů?
- Zadlužení jen jedním z manželů - postup, návod
- Jak vynechat druhého z manželů ze zadlužení v budoucnu?
Budu se rozvádět, jelikož ale ještě nejsem rozvedený, potřeboval bych si půjčit na koupi bytu. V bance mi půjčí bez souhlasu manželky 300.000 Kč. Chci se zeptat, jestli kdybych nesplácel, bude to chtít banka po mé manželce? A jestli existuje nějaký dokument, který ji ochrání, že ten dluh nepůjde za ní? Děkuji, Libor.
ODPOVĚĎ:
Pokud v průběhu manželství uzavřete smlouvu o úvěru, půjčce či se jinak zavážete k plnění, spadá tato pohledávka do společného jmění manželů. Pokud tedy nebudete splácet, skutečně bude věřitel dlužnou částku vymáhat po Vaší manželce.
V rámci rozvodu manželství můžete uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, ve které si upravíte veškeré majetkové poměry, vč. tohoto dluhu, přičemž se zavážete, že daný dluh zcela přebíráte a odpovídáte za jeho splnění pouze Vy. Dohoda musí být podepsána s úředně ověřenými podpisy.
Pokud se na rozvodu manželství dohodnete a budete chtít, aby proběhl tzv. nespornou cestou, je dohoda o vypořádání společného jmění manželství rovněž jednou z podmínek, aby mohl být institut nesporného rozvodu aplikován.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyřízení dědictví za jiného a prodej majetku bez souhlasu dědice (plná moc na vyřízení dědictví)
- Vyřízení pozůstalosti jiným dědicem a rozprodej majetku bez souhlasu dědice (plná moc na vyřízení dědictví)
- Plná moc na vyřízení dědictví - zmocněnec rozprodal majetek dědice bez souhlasu
Matka podepsala a na poště podpisem ověřila plnou moc pro své bratry k zastoupení v řízení k pozůstalosti. Přesvědčili jí, že vše vyřídí za ni, že ušetří za kolek a notáře. Dům z pozůstalosti prodali za 1500000, neoznámili jí to, nechtějí se nijak vyrovnat. Je možné plnou moc prohlásit za neplatnou nebo právní úkon - tj. prodej zděděné nemovitosti, kterou bratři rozprodali bez souhlasu a vědomí dědičky?
- babička zemřela 26. 10. 2015
- matka podepsala plnou moc 8. 2. 2016 (v příloze)
- řízení o pozůstalosti proběhlo 29. 2. 2016
- prodej nemovitosti byl uskutečněn 27. 4. 2017
Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Plná moc, kterou jste ke svému dotazu připojila je dána pouze k zastupování v dědictví. Ukončením dědictví zmocnění zaniklo. Plná moc k převodu vlastnictví nemovitosti musí být písemná s úředně ověřenými podpisy (v tomto směru náležitosti splňuje), co je však podstatné, v plné moci musí být výslovně a jasně vymezen rozsah oprávnění zmocněnce, tedy zcizení či zatížení nemovité věci. Pokud na základě Vámi přiložené plné moci došlo k převodu vlastnictví nemovité věci, zmocněnec tak beze sporu překročil rámec svého zmocnění. Uvedenou vadu by měl zaznamenat i příslušný katastrální úřad a vlastnické právo kupujícího neumožnit zapsat. Pokud správní řízení týkající se zápisu do katastru nemovitostí stále probíhá, neprodleně na tuto skutečnost příslušný katastrální úřad upozorněte. Pokud bylo vlastnické právo již zapsáno, doporučuji podat u místně a věcně příslušného soudu (věcná příslušnost – okresní soud, místní příslušnost je dána dle polohy nemovitosti) žalobu na určení vlastnictví nemovité věci.
_
FINANCE-DANĚ
- Stavba domu přes smlouvu o dílo a daň z nabytí nemovitosti
- Stavba domu a daň z nabytí nemovitosti
- Daň z nabytí nemovitosti pře stavbě domu, bytového, rodinného domu
09/2016 jsme koupili pozemek na kupní smlouvu, 01/2017 bylo vydané stavební povolení na stavbu rodinného dobu se dvěma bytovými jednotkami. Stavba probíhá na základě smlouvy o dílo (žádná kupní smlouva sepsána není a nebude) a bude dokončená cca 10-11/2017. Budeme hradit daň z nabytí nemovitosti ve výši 4 %, když osvobození od daně se dle zákonného opatření č. 340/2013 Sb. vztahuje pouze na klasický RD nebo bytovou jednotku v bytovém domě? Děkuji, Gábina.
ODPOVĚĎ:
Při koupi pozemku platil daň z nabytí nemovitých věcí prodávající, pokud jste se v kupní smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude kupující.
Stavba RD není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pokud byste byty v RD prodávali, pak osvobozeny od daně z nabytí nemovitých věcí nebudou, poplatníkem však bude kupující.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání poloviny nemovitosti v SJM závětí druhému z manželů (mají děti) - lze to?
- Manželé mají děti - mohou odkázat v závěti půl nemovitosti aby děti podíl nezdědily?
- Manželé mají potomky - mohou odkázat v závěti půl nemovitosti aby dědicové podíl nezdědily?
- Neplatnost závěti - opomenutí dědiců, bezdůvodné vydědění dětí, potomků
- Opomenutí dědiců, bezdůvodné vydědění dětí, potomků
Druhé manželství trvající 14 let - bezdětné. Manželé chtějí za života sepsat závět. Je možné, aby takto manžel manželce nebo opačně daroval polovinu svého movitého a nemovitého majetku. Majetek manželé nabyli společně po rozvodech obou manželů. Z předchozích manželství mají oba zletilé děti. Děkuji, Karla.
ODPOVĚĎ:
Pokud mají oba manželé z předchozích vztahů děti, pak závětí nemohou odkázat veškerý majetek druhému manželovi. Taková závěť by byla neplatná, jelikož pokud není potomek vyděděn, musí ze závěti dědit v případě, že je zletilý, alespoň čtvrtinu jeho dědického podílu, pokud je nezletilý, tak alespoň tři čtvrtiny. Situace může být složitá a zejména je důležité znát vaše konkrétní poměry. Proto bych doporučovala navštívit advokáta - www.advokatikomora.cz nebo notáře www.nkcr.cz, kteří by Vám pomohli se v dané situaci zorientovat.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - spolumajitel bydlí v zahraničí neznámo kde
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - spoluvlastníky bydlí v zahraničí neznámo kde
- Neznámá adresa spoluvlastníka nemovitosti a zrušení spoluvlastnictví
- Neznámá adresa spolumajitele nemovitosti a zrušení spoluvlastnictví
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - spolumajitel bydlí v zahraničí neznámo kde
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - spoluvlastníky bydlí v zahraničí neznámo kde
- Neznámá adresa spoluvlastníka bytu, domu a zrušení spoluvlastnictví
- Neznámá adresa spolumajitele bytu, domu a zrušení spoluvlastnictví
- Jak požádat o zrušení spoluvlastnictví - spolumajitel bydlí neznámo kde
- Jak požádat o zrušení spoluvlastnictví - spoluvlastník bydlí neznámo kde
Jsem jeden ze spoluvlastníků pozemku, spoluvlastnictví je ideální. Chtěl bych ho celý vykoupit a začít se o něj starat starat. Ale někteří spoluvlastníci nejsou k zastižení na adrese uvedené v listu vlastnictví, tj. LV. Odstěhovali se neznámo kam, jeden do USA, adresa neznámá. Jak se dá v tomto případě s pozemkem nakládat? Dělení bych nechtěl a je to vůbec možné, bez jejich souhlasu? Děkuji za odpověď, Pavel.
ODPOVĚĎ:
V případě, že skuteční podíloví spoluvlastníci nejsou k zastižení, pak je to situace poměrně komplikovaná a byla by řešitelná pouze dohodou, pokud byste spoluvlastníky zastihl nebo žalobou na vypořádání SJM, kdy by se pokusil kontaktovat je soud, pokud by se to nezdařilo, ustanovil by jim opatrovníka a jednalo by se s opatrovníkem. Tímto způsobem by bylo možné spoluvlastnictví vypořádat, ovšem bude to záležitost několika let.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědectví proti osobě blízké u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti otci u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti matce u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti bratrovi, bratu u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti sestře u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví - je nutné osobně nebo stačí písemně poštou
- Forma odmítnutí svědectví u soudu - písemně poštou nebo osobně u soudu?
Měla bych dotaz ohledně povinnosti jít svědčit. Mám otce ve vězení kvůli neplacení alimentů. Přesně se ani neví, jestli je platil nebo ne. Dne 8.6.2017 by se měl konat další soud a jsem tam bohužel pozvána jako svědek, abych vypověděla o všem, co je mi známo o jeho trestné činnosti (§ 97 TZ). Po 9 letech jsem se s ním začala opět vídat a nevím tedy nic o tom, jak to mají mí rodiče mezi sebou ohledně alimentů a ani nevím nic o jeho trestní minulosti. Proto nechci svědčit ani proti matce a ani proti otci. Je možné se podle § 100 vzdát svědectví? Je nutné se dostavit a tam teprve odmítnout výpověď nebo je možné dodat ji soudu i v jiné formě? Předem děkuji za odpověď, Alena.
ODPOVĚĎ:
Dle § 100 odst. 1 trestního řádu máte právo odepřít výpověď jako svědek, jelikož jste příbuznou obviněného v pokolení přímém – dcera. Toto je dostatečný důvod pro to, abyste nemusela proti otci svědčit.
K soudu se ovšem musíte dostavit, není umožněno odepřít výpověď dopisem apod. , vždy je nutná přítomnost osoby-svědka u soudu, kdy bude soudem poučen o právu odepřít výpověď a kdy tento svědek musí u soudu sdělit, zda tohoto práva využívá či nikoliv.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
OBČAN-DLUHY
- Nenamítnutí promlčení závazku - důsledky pro dlužníka
Jsem OSVČ s oprávněním vykonávat projektovou činnost ve výstavbě. Od zákazníka jsem v roce 2014 převzal finanční zálohu na vypracování studie stavby. Zákazníkovi jsem podepsal převzetí zálohy. Zákazník během mé práce na studii změnil plány a chtěl peníze vrátit. Poslal jsem mu na účet poměrnou část peněz za již vykonanou práci společně s výpisem účtovaných hodin. S výší částky, kterou jsem zákazníkovi poslal, on nesouhlasil a chtěl vrátit víc peněz, s čímž jsem zase nesouhlasil já s odvoláním na již odvedenou práci. Mezi mnou a zákazníkem v tu dobu nebyla smlouva. 17.3 2014 jsem dostal dopis od advokáta mého zákazníka "Pohledávka ... ve výši 8.800 Kč s příslušenstvím vůči dlužníku...) ". Jelikož pohledávka přišla na adresu mého trvalého bydliště, kde se dlouhodobě nezdržuji, o pohledávce jsem nevěděl a řeším tuto situaci až nyní. Pro tyto účely mám nicméně zřízenou datovou schránku jako podnikající osoba. Datovou schránkou mi pohledávka nepřišla. Rád bych se zeptal, zda ve výše uvedeném případě již nejde o promlčecí dobu a pokud ne, jak doporučujete situaci řešit? Předem děkuji.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva byla ústně uzavřena uzavřena v roce 2014, resp. v období leden - březen 2014. Proto se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. který nabyl účinnosti právě 1.1.2014. Pro úplnost dodávám. že soukromá osoba Vás nemusela vyzývat prostřednictvím datové schránky. Do datové schránky by Vám přišly až případné listiny od soudu, pokud by byla podána žaloba (což může být i několik měsíců po podání žaloby).
Dle ust. § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud jste tedy byl vyzván k úhradě v březnu 2014, resp. v únoru/březnu mohl vzniknout nárok na vrácení peněz, pak je pohledávka již promlčena.
Na druhou stranu je však možné, že již byla podána žaloba k soudu před uplynutím promlčecí doby. Doporučuji si toto ověřit u soudu (dle sídla, případně trvalého bydliště). Pokud by tedy žaloba byla podána před uplynutím promlčecí doby, její běh se přeruší a k promlčení by nedošlo a musel byste se v soudním řízení bránit tím, že požadavek zákazníka není oprávněný.
Pokud by byla podána žaloba k soudu až po uplynutí promlčecí doby, pak je nutné tuto skutečnost aktivně v řízení namítnout, jinak by soud k promlčení nepřihlížel a nárok by jako oprávněný mohl přiznat.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod pozemku do zvláště chráněného území - nevýhody pro majitele pozemku
- Znehodnocení pozemku převodem do "zvláště chráněné území"
- Převod pozemku do režimu "zvláště chráněné území" - jak se bránit?
- Jak odmítnout převod pozemku na "zvláště chráněné území"?
- Námitka k záměru - převod pozemku na "zvláště chráněné území"
26.5.2017 mi přišel doporučený dopis z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava. VĚC: Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území "Přírodní památka Štramberk" a o projednání plánu péče.
Bohužel se v přiloženém dlouhém seznamu vlastníků pozemků nachází i ten můj, který využívám k hospodářským účelům.
Se zněním celého návrhu se lze seznámit na:
http://www.msk.cz/cz/zivotni_prostredi/stramberk-7784/
Krajský úřad chce vyhlásit na mém a mnoha okolních pozemcích chráněné území se statutem Zvláště Chráněné Území. Tomuto návrhu nepředcházela žádná veřejná diskuse nebo kampaň, tak jsem se musel sám zajímat, co to znamená, když vlastníte pozemek v takovéto oblasti, a s velkým smutkem jsem zjístil, že ztrácíte právo na cokoli. Kraj vychází z poměrně obšírné studie o výskytu nejrůznějších rostlin a z fotografií vzhledu krajiny z 50. let, kdy téměř všude byly jen louky a pastviny. To je dnes (03.07.2017) dávná minulost, celkově je krajina mnohem více zalesněna, ať už řízeně, nebo přirozeně. Na malých políčkách aktuálně už nikdo koněm neoře. Svůj pozemek jsem koupil před několika lety jako bývalé pole s poměrně vzrostlými náletovými stromy. Čast porostu jsem vysekal a ze vzniklé louky 2x ročně sklízím seno pro drobné zvířectvo, které chovám.
Zbytek lesa postupně prořezávám a zušlechťuji, ale chci ho ponechat, je to oáza klidu. Vysadil jsem tam ovocnany i lesní stromy. Dřevem topím a senem krmím. Louku hnojím hnojem, který tam dovážím svým autem. Prořezané nálety pálím přímo na místě. Proč to všechno píšu? Je to proto, že v chráněném území už nic z toho nebudu moci dělat. Tento pozemek se stane ne radostí, ale břemenem. Na jedné straně mě budou státní orgány neustále kontrolovat, jestli neporušuji přísná pravidla jako zákaz kácení, zákaz výsadby čehokoli, zákaz vjíždění autem, zákaz hnojení, zákaz provozování seníku, zákaz pálení klestí - zkrátka stanu se nesvéprávným nad svým pozemkem, a na druhé straně se tento pozemek stane absolutně neprodejným.
O tom, že kraj také zpracoval návrh na tzv. "plán péče" ve kterém navrhuje odstranit 80% zalesněné plochy z těchto,, polí,, z 50. let ani nemluvím. V doručeném dopise mi dává kraj možnost se proti návrhu (já říkám rozsudku) do 90 dní odvolat, ale já nevím, jak se bránit, čím argumentovat, jestli jako obyčejná fyzická osoba mám nějakou šanci toto represivní rozhodnutí odvrátit.
Navrhované hranice území ve mě vzbuzují mnoho otazníků, protože jsou velmi členité a mnohé pozemky jsou jakoby obejity, ačkoli tam roste ta stejná tráva nebo stejné rostliny.
Pokud mi můžete nějak poradit, jak bych mohl já, popř. další vlastníci, kteří na pozemcích hospodaří, formulovat a obhájit naše odvolání, byl bych Vám vděčný. Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje vlastníkům dotčených nemovitostí (pozemků) podat písemné námitky k záměru, a to dle § 40 tohoto zákona:
"Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle na portálu veřejné správy. K námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno."
Zde tedy je nezbytné využít této zákonné možnosti a brojit proti tomuto návrhu písemnými námitkami, ve kterých uveďte veškeré argumenty pro to, aby v tomto rozsahu nedošlo k vyhlášení zvláště chráněného území.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otevřený oheň - definice, vysvětlení, příklad
- Stavba u lesa - podmínky
- Kolik metrů od lesa se může stavět
- Kolik metrů od lesa se může postavit dům, plot?
- Oplocení lesa majitelem - podmínky
- Může majitel oplotit les?
- Proč se nesmí plotit les?
Chceme (aktuálně, tj. v roce 2017) koupit pozemek, který je v územním plánu označen jako stavební, tudíž pro postavení RD vhodný. Problém je ten, že sousedí s lesem, takže musíme mít výjimku ze životního prostředí, že můžeme postavit dům blíže než 50 m od lesa. S tím by také neměl být problém. Ale bylo nám řečeno, že nesmí být les oplocený, tudíž plot kolem našeho pozemku musí být nejméně 6 metrů od lesa a také, že ve vzdálenosti 50 m od lesa se nesmí rozdělávat otevřené ohně. Můžete mi prosím toto objasnit, co je na tom pravdy? Zkrátit si pozemek o 6 metrů není úplně málo. A co je to otevřený oheň? Kdybychom si postavili např. krb, to už je v pořádku? Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Otevřený oheň:
Dle § 20/2 lesního zákona je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže udělit výjimku ani vlastník lesa, ani orgán státní správy lesů.
V této souvislosti je klíčová definice pojmu "otevřený oheň". Jelikož lesní zákon (ani jiný právní předpis) tuto definici neobsahuje, lze vyjít např. z definice, která je uvedena v komentáři k lesnímu zákonu (přístupnému v systému ASPI) :
"Za oheň jsou považovány plameny vzniklé v důsledku oxidace hořlavého materiálu. Otevřeným ohněm pak oheň, kde není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím - kdy tedy může dojít k rozšíření ohně na okolní prostředí. Je lhostejné, zda je oheň ohněm otevřeným po celou dobu hoření (ohniště) nebo jen po určitý krátký časový úsek (po dobu přikládání do zahradního grilu s dvířky či poklopem)."
Za otevřený oheň tak lze považovat především oheň z hořící zápalky, zapalovače, svíčky, otevřeného ohniště či otevřeného krbu, zahradní louče apod. Naopak krbová kamna dle mého názoru fungují na bázi ohně uzavřeného a zákaz dle lesního zákona se na ně proto nevztahuje.
V tomto ohledu ponechávám na Vašem zvážení, jak důsledně může být dodržování tohoto zákazu kontrolováno ze strany orgánů státní správy lesů (často se lze totiž setkat s případy, kdy je tento zákaz po desítky let zcela beztrestně porušován).
2/ Oplocení pozemku:
Co se týče obecného zákazu oplocovat les, je zapotřebí vycházet z kombinace dvou ustanovení lesního zákona. Konkrétně se jedná o:
- § 20/1 písm. b) lesního zákona, dle něhož je v lesích (mimo jiné) zakázáno stavět oplocení;
- § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.
Je proto zapotřebí odpovědět na otázku, zda se oplocením svého (budoucího) pozemku, který s lesem sousedí, můžete dostat do konfliktu s některým ze shora uvedených zákazů.
Vzhledem k tomu, že Váš (budoucí) pozemek se nenachází v lese, nýbrž s lesem pouze sousedí, se na oplocení tohoto pozemku zákaz dle § 20/1 písm. b) lesního zákona (prvá odrážka výše) nevztahuje.
Účelem zákazu oplocování lesa dle § 32/7 lesního zákona (druhá odrážka výše) je zajistit obecné užívání lesa a rovněž fungování lesa po stránce biologické (tedy zejména co do zajištění volného pohybu lesní zvěře). Dle § 19/1 lesního zákona totiž platí, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Toto právo tzv. obecného užívání lesa svědčí každému a vztahuje se na všechny lesy (tedy lesy státní, obecní/městské, soukromé apod.).
Žádný vlastník lesa tedy nesmí svůj les (resp. pozemek, který se v lese nachází) oplotit za účelem, aby tento jeho pozemek nemohl podléhat obecnému užívání lesa. V opačném případě by totiž mohla snadno nastat absurdní situace, kdy by se lesy rozpadly na množství přesně rozparcelovaných oplocených pozemků, k nimž by nebylo možné se dostat, s tím, že v takových lesích by nemohla prakticky žít ani žádná zvěř (snad s výjimkou ptáků a drobných živočichů).
Shora uvedené lze shrnout tak, že účelem § 32/7 lesního zákona je zachovat obecné užívání lesa, stejně jako zajistit, aby v lese mohli žít živočichové, pro které je les přirozeným životním prostředím.
Nyní je možné si položit následující otázku: Bude oplocením Vašeho (budoucího) stavebního pozemku nějakým způsobem omezeno obecné užívání lesa nebo volný pohyb lesní zvěře po lese? Osobně o tom dost pochybuji (a to i přesto, že podobu Vašeho pozemku neznám).
Informace, kterou jste se stran oplocování Vašeho pozemku dozvěděli, vychází z nesprávného výkladu shora uvedených ustanovení lesního zákona. Účelem těchto norem zajisté není omezit vlastníky pozemků, které s lesem sousedí (a nejsou tedy lesem), ve svobodném disponování s těmito pozemky. Není mi rovněž jasné, odkud pochází informace o tom, že odstup oplocení od lesa by měl činit právě 6 metrů.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Vyřízení reklamací výměnou za jiný typ zboží - může zákazník odmítnout?
- Může zákazník odmítnout vyřízení reklamace výměnou za jiný typ zboží?
Dnes (22.05.2017) byla vyřízena reklamace zboží, a to výměnou, bohužel daný typ se již neprodává, takže mám dostat jiný typ, mám v téhle chvíli nárok na odstoupení od kupní smlouvy, nebo si musím jiné zboží převzít? Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Po prodejci požadujte vrácení peněz v plné výši. Pokud prodejce není schopen odstranit vadu opravou resp. výměnou věci za stejné zboží, pak mu nezbývá, než aby Vám vrátil peníze, pokud by se s Vámi nedohodl na jiném způsobu řešení.
__
OBČAN-NÁJEM
- Změna majitele nájemního pozemku - nutná nová pachtovní smlouva?
- Je nutná nová pachtovní smlouva při změně majitele pozemku v pronájmu?
- Nový majitel nájemního pozemku - nová nájemní smlouva nutností?
- Platnost nájemní smlouvy při změně majitele pozemku, nemovitosti
Pro propachtované pozemky zůstává v platnosti původní (tj. smlouva sepsána za předchozího vlastníka pozemku) pachtovní smlouva nebo mohu jako nový vlastník pozemku trvat na sepsání pachtovní smlouvy nové, prosím? Děkuji, Vlasta.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2341 občanského zákoníku platí, že není-li v ustanoveních o pachtu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Převod vlastnictví propachtovaného pozemku zákon výslovně neřeší, proto se použije příslušné ustanovení o nájmu.
Dle ust. § 2221 odst. 1 pak platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu (tedy i pachtu) na nového vlastníka.
Pokud smlouva výslovně neřeší následky změny vlastníka pozemku, pak není možné smlouvu vypovědět jen z důvodu změny vlastníka, resp. požadovat sepsání nové smlouvy.
Dle ust. § 2222 odst. 1 totiž platí, žes strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Pokud tedy ve smlouvě nemáte ustanovení řešící situaci, kdy vlastník pozemku převede pozemek, pak Vás jako nového vlastníka pozemku smlouva zavazuje.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Předžalobní výzva - zdržení se pomlouvání na veřejnosti
- Pomluvy na veřejnosti - předžalobní výzva pomlouvači
V 07/2015 měla matka mozkovou mrtvici. Z nemocnice šla k sestře, kde byla o hladu a v zimě. Po vzájemných neshodách matka po půl roce od sestry odešla. Vzala jsem si ji tedy domů, kde je už přes rok. Ze strany sestry ale dochází k tomu, že si matku zve 1x za dva měsíce na kávu a potom jí tam vyčítá různé věci. Například, že jim není vděčná za to, co pro ni udělali, že nemá zájem o vnoučata (má dva syny) a pomlouvá naše dvě děti, jací jsou vyloženě gauneři. Samozřejmě, že pomlouvá i mě.
Matka není schopná její nabídce na kafe odolat kvůli vnukům. Všechno vyvrcholí tím, že opětovně dojde k hádce a matka potom celé noci nespí a hořekuje nad tím, co vychovala za člověka. Mě, když jsem ji kontaktovala, co tím vším zamýšlí, velice rázně řekla, že jsem matku celou dobu, co byla u ní v péče, štvala proti ní. Prý jdu jenom po penězích a po majetku. Tím asi myslela matčin důchod, se kterým ona hospodařila a o starší rodinný dům, který jsem dostala od matky darem. I mě to velice psychicky zmáhá. Všechny tyto lži ventiluje i na veřejnosti. Co s tím? Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Co se týká pomluv, urážek na veřejnosti apod. , je zde možnost se obrátit na polici a žádat, aby prošetřila, zda není tímto jednáním naplněna skutková podstata některého přestupku (typicky přestupek proti občanskému soužití) nebo dle závažnosti i trestného činu (pomluva). Dále je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby se zdržela vůči Vaší osobě takového jednání (zjednodušeně pomlouvání). Můžete jí nejdříve zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které ji vyzvete, aby se takového jednání (nutno popsat) zdržela. V případě, že si nejste úplně jistá s formulací předžalobní výzvy, můžete se obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-SPOLKY
- Odpovědnost spolku za škodu způsobenou členovi spolku - úraz
- Úraz člena spolku - je odpovědný spolek a jeho vedení?
Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem zahrádkářském spolku členská schůze, Předseda je statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost za člena spolku, který jde na dobrovolnou brigádu a způsobí si úraz vlastní vinou? (kopne se motykou, zraní se při sečení trávy apod.).
Brigády se zajišťují v rámci společných pozemků v areálu kolonie dobrovolně a členové se hlásí sami. Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Za člena spolku v případě úrazu spolek neodpovídá, odpovídal by pouze v případě, že by se jednalo o zaměstnance spolku. Tj. v případě dobrovolné brigády jsou členové za své jednání a úrazy odpovědni sami, nikoliv spolek.
__
FINANCE-DANĚ
- Krátkodobý pronájem chaty - co je možné dát do odpočitatelných nákladů?
- Příjem z podnikání, příjem o daních z příjmů - rozdíl, příklad
V případě krátkodobého pronájmu chaty (typicky týden) zdůrazňuji, že BEZ služeb jako snídaně a úklid či praní povlečení, tedy čistě par. 9 a nikoliv podnikání, lze dávat do nákladů pronajímatele: zápalky, dřevo, tablety do myčky, prášek do pračky, toaletní papír, mýdlo? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Můžete si uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Neznám podrobnosti, ani smlouvu o pronájmu, ale dle věcí, které uvádíte, bych se přikláněla, že se bude jednat o příjem z podnikání dle § 7 a ne o příjem dle § 9 Zákona o daních z příjmů, protože se nejedná o pasivní pronájem, ale nájemci dle mého názoru poskytujete ubytovací službu (poskytování věcí denní potřeby). Při pronájmu bytu také není běžné, že pronajímatel nájemci poskytuje věci denní potřeby.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé neplacení nájmu za družstevní byt - propadnutí bytu bytovému družstu
- Vyloučení z bytového družstva - dlouhodobé neplacení nájmu družstvu
- Vymáhání nájmu družstvem - hrozí exekuce na družstevníka?
Od 08/2009 žiji v zahraničí. V Čechách jsem měla družstevní byt, ve kterém pak nikdo nebydlel. Od 2012 se už neplatil nájem. Zajímá mě, po jaké době v takovém případě zaniká právo majitele na byt a co se stane s věcmi, které tam zůstaly a jak je to s dluhem na nájmu? Jak se řeší nebo je-li možné, že po určité době dojde k jeho promlčení? Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Je pravděpodobné, že v dané situaci jste byla vyloučena z družstva a de facto jste o byt přišla. Dluh na nájmu po Vás může být vymáhán exekučně a pokud jde o věci, ty mohly být uloženy v nějakém skladu na Vaše náklady. O tom ale družstvo bylo povinno Vás písemně informovat, je otázkou, zda se k Vám ovšem korespondence dostala, když jste byla dlouho v zahraničí. Doporučuji družstvo kontaktovat a zjistit, jaká je aktuální situace.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola sporáku v bytě SVJ - musí majitel bytu pustit revizora do bytu?
- Musí majitel bytu pustit revizora plynu do bytu ke sporáku nebo jen do šachty?
- Kontrola plynu v bytě SVJ - kam musí majitel bytu pustit revizora?
Vlastním byt v Prostějově v bytovém domě. Výbor společenství vlastníků bytových jednotek SVJ provádí ročně revizi plynu a žádá po mně zpřístupnit plynový sporák v kuchyni tak, aby revizor mohl zkontrolovat přívod plynu. Já to odmítám s tím, že zpřístupním jen uzávěr v šachtě, což je společný rozvod. Na schůzi vlastníků jsem napadána, že svým chováním ohrožuji ostatní vlastníky a nedodržuji energetický zákon. Má výbor společenství vlastníků právo po mně vyžadovat každoročně zpřístupnění sporáku v kuchyni za účelem zjištění, zda neuniká plyn, nebo doložení dokladu, že jsem nechala provést kontrolu připojení plynu (na vlastní náklady) a doložení výsledku provedené kontroly? Pokud tomu tak není, jak se mám bránit? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Dle stávající právní úpravy je Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ povinno zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí, ale to se týká jen té části plynovodu a zařízení, které nejsou v osobním užívání vlastníků bytů. Pokud se plynové zařízení nachází v samotném bytě, povinnost provádět kontroly a provozní revize zařízení nevzniká v případě, že toto zařízení slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti. Otázkou ale je, zda nebyl tento postup odhlasován někdy na schůzi SVJ, v takovém případě byste byla povinna je do bytu pustit. Doporučuji si tedy prostudovat domovní řád a zjistit, zda se SVJ k tomuto postupu již hlasováním nezavázalo. Pokud ne, pak máte právo postupovat v souladu se zákonem a za účelem revize kontrolu do bytu nepustit.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
OBČAN-DLUHY
- Nenamítnutí promlčení závazku - důsledky pro dlužníka
Jsem OSVČ s oprávněním vykonávat projektovou činnost ve výstavbě. Od zákazníka jsem v roce 2014 převzal finanční zálohu na vypracování studie stavby. Zákazníkovi jsem podepsal převzetí zálohy. Zákazník během mé práce na studii změnil plány a chtěl peníze vrátit. Poslal jsem mu na účet poměrnou část peněz za již vykonanou práci společně s výpisem účtovaných hodin. S výší částky, kterou jsem zákazníkovi poslal, on nesouhlasil a chtěl vrátit víc peněz, s čímž jsem zase nesouhlasil já s odvoláním na již odvedenou práci. Mezi mnou a zákazníkem v tu dobu nebyla smlouva. 17.3 2014 jsem dostal dopis od advokáta mého zákazníka "Pohledávka ... ve výši 8.800 Kč s příslušenstvím vůči dlužníku...) ". Jelikož pohledávka přišla na adresu mého trvalého bydliště, kde se dlouhodobě nezdržuji, o pohledávce jsem nevěděl a řeším tuto situaci až nyní. Pro tyto účely mám nicméně zřízenou datovou schránku jako podnikající osoba. Datovou schránkou mi pohledávka nepřišla. Rád bych se zeptal, zda ve výše uvedeném případě již nejde o promlčecí dobu a pokud ne, jak doporučujete situaci řešit? Předem děkuji.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva byla ústně uzavřena uzavřena v roce 2014, resp. v období leden - březen 2014. Proto se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. který nabyl účinnosti právě 1.1.2014. Pro úplnost dodávám. že soukromá osoba Vás nemusela vyzývat prostřednictvím datové schránky. Do datové schránky by Vám přišly až případné listiny od soudu, pokud by byla podána žaloba (což může být i několik měsíců po podání žaloby).
Dle ust. § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud jste tedy byl vyzván k úhradě v březnu 2014, resp. v únoru/březnu mohl vzniknout nárok na vrácení peněz, pak je pohledávka již promlčena.
Na druhou stranu je však možné, že již byla podána žaloba k soudu před uplynutím promlčecí doby. Doporučuji si toto ověřit u soudu (dle sídla, případně trvalého bydliště). Pokud by tedy žaloba byla podána před uplynutím promlčecí doby, její běh se přeruší a k promlčení by nedošlo a musel byste se v soudním řízení bránit tím, že požadavek zákazníka není oprávněný.
Pokud by byla podána žaloba k soudu až po uplynutí promlčecí doby, pak je nutné tuto skutečnost aktivně v řízení namítnout, jinak by soud k promlčení nepřihlížel a nárok by jako oprávněný mohl přiznat.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod pozemku do zvláště chráněného území - nevýhody pro majitele pozemku
- Znehodnocení pozemku převodem do "zvláště chráněné území"
- Převod pozemku do režimu "zvláště chráněné území" - jak se bránit?
- Jak odmítnout převod pozemku na "zvláště chráněné území"?
- Námitka k záměru - převod pozemku na "zvláště chráněné území"
26.5.2017 mi přišel doporučený dopis z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava. VĚC: Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území "Přírodní památka Štramberk" a o projednání plánu péče.
Bohužel se v přiloženém dlouhém seznamu vlastníků pozemků nachází i ten můj, který využívám k hospodářským účelům.
Se zněním celého návrhu se lze seznámit na:
http://www.msk.cz/cz/zivotni_prostredi/stramberk-7784/
Krajský úřad chce vyhlásit na mém a mnoha okolních pozemcích chráněné území se statutem Zvláště Chráněné Území. Tomuto návrhu nepředcházela žádná veřejná diskuse nebo kampaň, tak jsem se musel sám zajímat, co to znamená, když vlastníte pozemek v takovéto oblasti, a s velkým smutkem jsem zjístil, že ztrácíte právo na cokoli. Kraj vychází z poměrně obšírné studie o výskytu nejrůznějších rostlin a z fotografií vzhledu krajiny z 50. let, kdy téměř všude byly jen louky a pastviny. To je dnes (03.07.2017) dávná minulost, celkově je krajina mnohem více zalesněna, ať už řízeně, nebo přirozeně. Na malých políčkách aktuálně už nikdo koněm neoře. Svůj pozemek jsem koupil před několika lety jako bývalé pole s poměrně vzrostlými náletovými stromy. Čast porostu jsem vysekal a ze vzniklé louky 2x ročně sklízím seno pro drobné zvířectvo, které chovám.
Zbytek lesa postupně prořezávám a zušlechťuji, ale chci ho ponechat, je to oáza klidu. Vysadil jsem tam ovocnany i lesní stromy. Dřevem topím a senem krmím. Louku hnojím hnojem, který tam dovážím svým autem. Prořezané nálety pálím přímo na místě. Proč to všechno píšu? Je to proto, že v chráněném území už nic z toho nebudu moci dělat. Tento pozemek se stane ne radostí, ale břemenem. Na jedné straně mě budou státní orgány neustále kontrolovat, jestli neporušuji přísná pravidla jako zákaz kácení, zákaz výsadby čehokoli, zákaz vjíždění autem, zákaz hnojení, zákaz provozování seníku, zákaz pálení klestí - zkrátka stanu se nesvéprávným nad svým pozemkem, a na druhé straně se tento pozemek stane absolutně neprodejným.
O tom, že kraj také zpracoval návrh na tzv. "plán péče" ve kterém navrhuje odstranit 80% zalesněné plochy z těchto,, polí,, z 50. let ani nemluvím. V doručeném dopise mi dává kraj možnost se proti návrhu (já říkám rozsudku) do 90 dní odvolat, ale já nevím, jak se bránit, čím argumentovat, jestli jako obyčejná fyzická osoba mám nějakou šanci toto represivní rozhodnutí odvrátit.
Navrhované hranice území ve mě vzbuzují mnoho otazníků, protože jsou velmi členité a mnohé pozemky jsou jakoby obejity, ačkoli tam roste ta stejná tráva nebo stejné rostliny.
Pokud mi můžete nějak poradit, jak bych mohl já, popř. další vlastníci, kteří na pozemcích hospodaří, formulovat a obhájit naše odvolání, byl bych Vám vděčný. Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje vlastníkům dotčených nemovitostí (pozemků) podat písemné námitky k záměru, a to dle § 40 tohoto zákona:
"Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle na portálu veřejné správy. K námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno."
Zde tedy je nezbytné využít této zákonné možnosti a brojit proti tomuto návrhu písemnými námitkami, ve kterých uveďte veškeré argumenty pro to, aby v tomto rozsahu nedošlo k vyhlášení zvláště chráněného území.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otevřený oheň - definice, vysvětlení, příklad
- Stavba u lesa - podmínky
- Kolik metrů od lesa se může stavět
- Kolik metrů od lesa se může postavit dům, plot?
- Oplocení lesa majitelem - podmínky
- Může majitel oplotit les?
- Proč se nesmí plotit les?
Chceme (aktuálně, tj. v roce 2017) koupit pozemek, který je v územním plánu označen jako stavební, tudíž pro postavení RD vhodný. Problém je ten, že sousedí s lesem, takže musíme mít výjimku ze životního prostředí, že můžeme postavit dům blíže než 50 m od lesa. S tím by také neměl být problém. Ale bylo nám řečeno, že nesmí být les oplocený, tudíž plot kolem našeho pozemku musí být nejméně 6 metrů od lesa a také, že ve vzdálenosti 50 m od lesa se nesmí rozdělávat otevřené ohně. Můžete mi prosím toto objasnit, co je na tom pravdy? Zkrátit si pozemek o 6 metrů není úplně málo. A co je to otevřený oheň? Kdybychom si postavili např. krb, to už je v pořádku? Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Otevřený oheň:
Dle § 20/2 lesního zákona je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže udělit výjimku ani vlastník lesa, ani orgán státní správy lesů.
V této souvislosti je klíčová definice pojmu "otevřený oheň". Jelikož lesní zákon (ani jiný právní předpis) tuto definici neobsahuje, lze vyjít např. z definice, která je uvedena v komentáři k lesnímu zákonu (přístupnému v systému ASPI) :
"Za oheň jsou považovány plameny vzniklé v důsledku oxidace hořlavého materiálu. Otevřeným ohněm pak oheň, kde není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím - kdy tedy může dojít k rozšíření ohně na okolní prostředí. Je lhostejné, zda je oheň ohněm otevřeným po celou dobu hoření (ohniště) nebo jen po určitý krátký časový úsek (po dobu přikládání do zahradního grilu s dvířky či poklopem)."
Za otevřený oheň tak lze považovat především oheň z hořící zápalky, zapalovače, svíčky, otevřeného ohniště či otevřeného krbu, zahradní louče apod. Naopak krbová kamna dle mého názoru fungují na bázi ohně uzavřeného a zákaz dle lesního zákona se na ně proto nevztahuje.
V tomto ohledu ponechávám na Vašem zvážení, jak důsledně může být dodržování tohoto zákazu kontrolováno ze strany orgánů státní správy lesů (často se lze totiž setkat s případy, kdy je tento zákaz po desítky let zcela beztrestně porušován).
2/ Oplocení pozemku:
Co se týče obecného zákazu oplocovat les, je zapotřebí vycházet z kombinace dvou ustanovení lesního zákona. Konkrétně se jedná o:
- § 20/1 písm. b) lesního zákona, dle něhož je v lesích (mimo jiné) zakázáno stavět oplocení;
- § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.
Je proto zapotřebí odpovědět na otázku, zda se oplocením svého (budoucího) pozemku, který s lesem sousedí, můžete dostat do konfliktu s některým ze shora uvedených zákazů.
Vzhledem k tomu, že Váš (budoucí) pozemek se nenachází v lese, nýbrž s lesem pouze sousedí, se na oplocení tohoto pozemku zákaz dle § 20/1 písm. b) lesního zákona (prvá odrážka výše) nevztahuje.
Účelem zákazu oplocování lesa dle § 32/7 lesního zákona (druhá odrážka výše) je zajistit obecné užívání lesa a rovněž fungování lesa po stránce biologické (tedy zejména co do zajištění volného pohybu lesní zvěře). Dle § 19/1 lesního zákona totiž platí, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Toto právo tzv. obecného užívání lesa svědčí každému a vztahuje se na všechny lesy (tedy lesy státní, obecní/městské, soukromé apod.).
Žádný vlastník lesa tedy nesmí svůj les (resp. pozemek, který se v lese nachází) oplotit za účelem, aby tento jeho pozemek nemohl podléhat obecnému užívání lesa. V opačném případě by totiž mohla snadno nastat absurdní situace, kdy by se lesy rozpadly na množství přesně rozparcelovaných oplocených pozemků, k nimž by nebylo možné se dostat, s tím, že v takových lesích by nemohla prakticky žít ani žádná zvěř (snad s výjimkou ptáků a drobných živočichů).
Shora uvedené lze shrnout tak, že účelem § 32/7 lesního zákona je zachovat obecné užívání lesa, stejně jako zajistit, aby v lese mohli žít živočichové, pro které je les přirozeným životním prostředím.
Nyní je možné si položit následující otázku: Bude oplocením Vašeho (budoucího) stavebního pozemku nějakým způsobem omezeno obecné užívání lesa nebo volný pohyb lesní zvěře po lese? Osobně o tom dost pochybuji (a to i přesto, že podobu Vašeho pozemku neznám).
Informace, kterou jste se stran oplocování Vašeho pozemku dozvěděli, vychází z nesprávného výkladu shora uvedených ustanovení lesního zákona. Účelem těchto norem zajisté není omezit vlastníky pozemků, které s lesem sousedí (a nejsou tedy lesem), ve svobodném disponování s těmito pozemky. Není mi rovněž jasné, odkud pochází informace o tom, že odstup oplocení od lesa by měl činit právě 6 metrů.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Vyřízení reklamací výměnou za jiný typ zboží - může zákazník odmítnout?
- Může zákazník odmítnout vyřízení reklamace výměnou za jiný typ zboží?
Dnes (22.05.2017) byla vyřízena reklamace zboží, a to výměnou, bohužel daný typ se již neprodává, takže mám dostat jiný typ, mám v téhle chvíli nárok na odstoupení od kupní smlouvy, nebo si musím jiné zboží převzít? Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Po prodejci požadujte vrácení peněz v plné výši. Pokud prodejce není schopen odstranit vadu opravou resp. výměnou věci za stejné zboží, pak mu nezbývá, než aby Vám vrátil peníze, pokud by se s Vámi nedohodl na jiném způsobu řešení.
__
OBČAN-NÁJEM
- Změna majitele nájemního pozemku - nutná nová pachtovní smlouva?
- Je nutná nová pachtovní smlouva při změně majitele pozemku v pronájmu?
- Nový majitel nájemního pozemku - nová nájemní smlouva nutností?
- Platnost nájemní smlouvy při změně majitele pozemku, nemovitosti
Pro propachtované pozemky zůstává v platnosti původní (tj. smlouva sepsána za předchozího vlastníka pozemku) pachtovní smlouva nebo mohu jako nový vlastník pozemku trvat na sepsání pachtovní smlouvy nové, prosím? Děkuji, Vlasta.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2341 občanského zákoníku platí, že není-li v ustanoveních o pachtu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Převod vlastnictví propachtovaného pozemku zákon výslovně neřeší, proto se použije příslušné ustanovení o nájmu.
Dle ust. § 2221 odst. 1 pak platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu (tedy i pachtu) na nového vlastníka.
Pokud smlouva výslovně neřeší následky změny vlastníka pozemku, pak není možné smlouvu vypovědět jen z důvodu změny vlastníka, resp. požadovat sepsání nové smlouvy.
Dle ust. § 2222 odst. 1 totiž platí, žes strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Pokud tedy ve smlouvě nemáte ustanovení řešící situaci, kdy vlastník pozemku převede pozemek, pak Vás jako nového vlastníka pozemku smlouva zavazuje.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Předžalobní výzva - zdržení se pomlouvání na veřejnosti
- Pomluvy na veřejnosti - předžalobní výzva pomlouvači
V 07/2015 měla matka mozkovou mrtvici. Z nemocnice šla k sestře, kde byla o hladu a v zimě. Po vzájemných neshodách matka po půl roce od sestry odešla. Vzala jsem si ji tedy domů, kde je už přes rok. Ze strany sestry ale dochází k tomu, že si matku zve 1x za dva měsíce na kávu a potom jí tam vyčítá různé věci. Například, že jim není vděčná za to, co pro ni udělali, že nemá zájem o vnoučata (má dva syny) a pomlouvá naše dvě děti, jací jsou vyloženě gauneři. Samozřejmě, že pomlouvá i mě.
Matka není schopná její nabídce na kafe odolat kvůli vnukům. Všechno vyvrcholí tím, že opětovně dojde k hádce a matka potom celé noci nespí a hořekuje nad tím, co vychovala za člověka. Mě, když jsem ji kontaktovala, co tím vším zamýšlí, velice rázně řekla, že jsem matku celou dobu, co byla u ní v péče, štvala proti ní. Prý jdu jenom po penězích a po majetku. Tím asi myslela matčin důchod, se kterým ona hospodařila a o starší rodinný dům, který jsem dostala od matky darem. I mě to velice psychicky zmáhá. Všechny tyto lži ventiluje i na veřejnosti. Co s tím? Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Co se týká pomluv, urážek na veřejnosti apod. , je zde možnost se obrátit na polici a žádat, aby prošetřila, zda není tímto jednáním naplněna skutková podstata některého přestupku (typicky přestupek proti občanskému soužití) nebo dle závažnosti i trestného činu (pomluva). Dále je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby se zdržela vůči Vaší osobě takového jednání (zjednodušeně pomlouvání). Můžete jí nejdříve zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které ji vyzvete, aby se takového jednání (nutno popsat) zdržela. V případě, že si nejste úplně jistá s formulací předžalobní výzvy, můžete se obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-SPOLKY
- Odpovědnost spolku za škodu způsobenou členovi spolku - úraz
- Úraz člena spolku - je odpovědný spolek a jeho vedení?
Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem zahrádkářském spolku členská schůze, Předseda je statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost za člena spolku, který jde na dobrovolnou brigádu a způsobí si úraz vlastní vinou? (kopne se motykou, zraní se při sečení trávy apod.).
Brigády se zajišťují v rámci společných pozemků v areálu kolonie dobrovolně a členové se hlásí sami. Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Za člena spolku v případě úrazu spolek neodpovídá, odpovídal by pouze v případě, že by se jednalo o zaměstnance spolku. Tj. v případě dobrovolné brigády jsou členové za své jednání a úrazy odpovědni sami, nikoliv spolek.
__
FINANCE-DANĚ
- Krátkodobý pronájem chaty - co je možné dát do odpočitatelných nákladů?
- Příjem z podnikání, příjem o daních z příjmů - rozdíl, příklad
V případě krátkodobého pronájmu chaty (typicky týden) zdůrazňuji, že BEZ služeb jako snídaně a úklid či praní povlečení, tedy čistě par. 9 a nikoliv podnikání, lze dávat do nákladů pronajímatele: zápalky, dřevo, tablety do myčky, prášek do pračky, toaletní papír, mýdlo? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Můžete si uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Neznám podrobnosti, ani smlouvu o pronájmu, ale dle věcí, které uvádíte, bych se přikláněla, že se bude jednat o příjem z podnikání dle § 7 a ne o příjem dle § 9 Zákona o daních z příjmů, protože se nejedná o pasivní pronájem, ale nájemci dle mého názoru poskytujete ubytovací službu (poskytování věcí denní potřeby). Při pronájmu bytu také není běžné, že pronajímatel nájemci poskytuje věci denní potřeby.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé neplacení nájmu za družstevní byt - propadnutí bytu bytovému družstu
- Vyloučení z bytového družstva - dlouhodobé neplacení nájmu družstvu
- Vymáhání nájmu družstvem - hrozí exekuce na družstevníka?
Od 08/2009 žiji v zahraničí. V Čechách jsem měla družstevní byt, ve kterém pak nikdo nebydlel. Od 2012 se už neplatil nájem. Zajímá mě, po jaké době v takovém případě zaniká právo majitele na byt a co se stane s věcmi, které tam zůstaly a jak je to s dluhem na nájmu? Jak se řeší nebo je-li možné, že po určité době dojde k jeho promlčení? Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Je pravděpodobné, že v dané situaci jste byla vyloučena z družstva a de facto jste o byt přišla. Dluh na nájmu po Vás může být vymáhán exekučně a pokud jde o věci, ty mohly být uloženy v nějakém skladu na Vaše náklady. O tom ale družstvo bylo povinno Vás písemně informovat, je otázkou, zda se k Vám ovšem korespondence dostala, když jste byla dlouho v zahraničí. Doporučuji družstvo kontaktovat a zjistit, jaká je aktuální situace.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola sporáku v bytě SVJ - musí majitel bytu pustit revizora do bytu?
- Musí majitel bytu pustit revizora plynu do bytu ke sporáku nebo jen do šachty?
- Kontrola plynu v bytě SVJ - kam musí majitel bytu pustit revizora?
Vlastním byt v Prostějově v bytovém domě. Výbor společenství vlastníků bytových jednotek SVJ provádí ročně revizi plynu a žádá po mně zpřístupnit plynový sporák v kuchyni tak, aby revizor mohl zkontrolovat přívod plynu. Já to odmítám s tím, že zpřístupním jen uzávěr v šachtě, což je společný rozvod. Na schůzi vlastníků jsem napadána, že svým chováním ohrožuji ostatní vlastníky a nedodržuji energetický zákon. Má výbor společenství vlastníků právo po mně vyžadovat každoročně zpřístupnění sporáku v kuchyni za účelem zjištění, zda neuniká plyn, nebo doložení dokladu, že jsem nechala provést kontrolu připojení plynu (na vlastní náklady) a doložení výsledku provedené kontroly? Pokud tomu tak není, jak se mám bránit? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Dle stávající právní úpravy je Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ povinno zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí, ale to se týká jen té části plynovodu a zařízení, které nejsou v osobním užívání vlastníků bytů. Pokud se plynové zařízení nachází v samotném bytě, povinnost provádět kontroly a provozní revize zařízení nevzniká v případě, že toto zařízení slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti. Otázkou ale je, zda nebyl tento postup odhlasován někdy na schůzi SVJ, v takovém případě byste byla povinna je do bytu pustit. Doporučuji si tedy prostudovat domovní řád a zjistit, zda se SVJ k tomuto postupu již hlasováním nezavázalo. Pokud ne, pak máte právo postupovat v souladu se zákonem a za účelem revize kontrolu do bytu nepustit.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví nemovitosti ve prospěch jiného dědice a zřízení věcného břeme - je to idální?
- Zřízení věcného břemene místo zdědění podílu nemovitosti - je to ideální nápad?
- Odmítnutí dědictví nemovitosti ve prospěch jiného dědice a zřízení služebnosti - je to idální?
- Zřízení služebnosti místo zdědění podílu nemovitosti - je to ideální nápad?
Dědictví po mojí mamince: moje sestra má z celého majetku (dům, polnosti, kus lesa) polovinu, která jí byla připsána po naší babičce. Na rozdělení tedy zbývá druhá polovina, kterou měla na sebe napsanou maminka, a ta by se měla dělit mezi sestru a mě. Myslela jsem si, že v rámci dědictví si na sebe nechám napsat aspoň část domu. Sestra touto variantou není nadšena z několika důvodů (hlavně se bojí, že se naše děti nedohodnou a že to bude celkově komplikace). A kdyby mě měla vyplatit, tak na to nemá dostatek peněz. Takže zvažujeme variantu, že bych se já vzdala nároku na tu svou část (cca čtvrtinu) majetku, ale protože bych tam chtěla dál jezdit třeba na dovolenou, víkendy atd. tak by to bylo výměnou za nějaké "věcné břemeno" či dle nového občanského zákoníku tzv. "služebnost", spočívající v tom, abych měla do toho domu přístup a mohla užívat třeba byt po mamince a neplatila například elektriku. Se sestrou sice vycházíme celkem dobře, ale přesto jsem opatrná.
Myslíte, že by šlo takhle to "užívání" toho domu ošetřit vytvořením věcného břemene či ponovu služebnosti nebo existuje i jiné právní řešení této situace?
A na čem všem se případně budeme muset domluvit? Předpokládám, že se musíme dohodnout na konkrétní části domu, o kterou nám půjde, o podílu na provozních nákladech - elektřina a topení. Co všechno by vlastně obnášelo zřízení toho věcného břemene - služebnosti? Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Ve vztahu k nemovitosti není nic silnějšího, než vlastnické právo. Situaci samozřejmě lze řešit věcným břemenem - služebností, nicméně se teoreticky může stát, že Vám sestra či nový majitel nemovitosti bude bránit v řádném užívání věcného břemene a budou z toho plynout různé neshody. Osobně bych doporučila dědictví se nevzdát a i za cenu případných budoucích komplikací svůj podíl požadovat. Kdykoliv se poté můžete dohodnout na vypořádání, až budete mít některá z vás peníze na vyplacení druhé.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přechod nájmu bytu po úmrtí předchozího nájemce - podmínky
- Kdy může osoba blízká požádat o přechod nájmu na sebe po zemřelém, zesnulém?
- Kdy má člen rodiny právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?
- Kdy má osoba blízká právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?
- Kdy má partner, přítel právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemnice?
- Kdy má partnerka, přítelkyně právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?
Můj dotaz se týká pronájmu bytu. Jsem praktický lékař. Ordinoval jsem v ambulanci mimo své trvalé bydliště v jednom malém městečku. Když mě starosta městečka přemlouval, abych tam ordinoval, nabídl mi, že bych tam mohl mít i malý byt. Což se mi i hodilo, protože je to hezká rekreační oblast. Městečko má obecní byty a shodou okolností, když mě starosta přemlouval, tak jedna paní chtěla z obecního 1-pokojového bytu odejít. Po té co jsem paní zaplatil odstupné z bytu, paní zrušila nájem a zastupitelstvo městečka mi byt pronajalo. V městečku jsem ordinoval 4 roky, ale ambulance byla ekonomicky ztrátová a z toho důvodu po 4 letech zanikla. Nyní již ordinuji jinde. Nájem bytu mi ale zůstal, používám ho k rekreaci a ubytování rodičů, když za mnou přijedou ze Slovenska. Trvalé bydliště tam nemám.
Pokud by se se mnou něco stalo, tak by zřejmě nájem bytu zanikl a vrátil by se městečku? Měli by příbuzní (manželka, rodiče) nárok na disponování bytem i třeba po mé smrti, nebo by museli byt vydat městečku? Podotýkám, že paní, které jsem platil (nemalé) odstupné, byla první nájemnicí, protože to byla tenkrát novostavba (2003) a byt přebírala od městečka jako holobyt s tím, že si ho každý nájemník dovybaví individuálně (z toho důvodu jsou v domě byty každý jinak dispozičně řešený - jsou tam jiné příčky atd.). Já jsem taky do bytu již investoval-např. vestavěné skříně za 60.000 Kč. Každý měsíc platím pravidelně městečku nájemné. Obávám se proto, že kdyby se se mnou něco stalo, tak by propadly veškeré mnou vynaložené náklady městečku. Dá se tomu nějak předejít, nebo zabránit?
Uvádím ještě, že když jsem byt přebíral, bylo řečeno, že časem se budou byty v tom domě převádět do osobního vlastnictví, co taky přispělo k rozhodnutí si ho pronajmout a investovat do něj. Ptal jsem se minule na obecním úřadě v městečku ale řekli mi, že zatím se odprodej bytů nechystá. Ptám se proto, co je potřeba udělat, aby příbuzní nepřišli o prostředky, které jsem do bytu investoval.
Je mi jasné, že odstupné z obecního bytu je zřejmě protiprávní a paní od které jsem byt převzal jsem zřejmě neměl platit nic.
Placení odstupného je ale obecně tolerovaný postup. Domnívám se, že paní jako první nájemce, měla ze začátku od městečka úlevy na nájemném, když si byt musela nebo mohla dovybavit dle svého uvážení. Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
V daném případě by se jednalo o přechod nájmu bytu po úmrtí předchozího nájemce. V takovém případě lze požádat o přechod nájmu bytu, ovšem žadatel, který uplatňuje přechod nájmu bytu, musí splňovat níže uvedené zákonem stanovené požadavky, a to, že:
- vedl společnou domácnost s předcházejícím (posledním) nájemcem bytu,
- nemá vlastní byt.
Všechna tvrzení žadatel řádně zdokladuje.
Ve Vašem případě tedy skutečně není reálné, že by byt připadl po Vaší smrti příbuzným a bude vrácen zpět městu. Investované náklady bohužel zpět nedostanou, resp. pouze pokud by tyto náklady nějak výrazně přesahovaly běžné vybavení, pak ano, ale to by bylo na posouzení soudu, zda by Vám, resp. Vašim potomkům nějakou náhradu přiznal.
V daném případě Vám tedy nemohu dát příznivější odpověď.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nesouhlas s revizním posudkem lékaře pojišťovny - jak ho rozporovat? (trvalé následky po úraze)
- Jak rozporovat revizní posudek lékaře pojišťovny - trvalé následky po úraze
- Jak, kde požádat o kontrolu revizního posudku lékaře pojišťovny?
- Opravný znalecký posudek pro pojišťovnu - trvalé následky po úraze, úrazu
- Jak se bránit proti znaleckému posudku lékaře pojišťovny - trvalé následky po úrazu, úraze
- Žaloba pojištěnce pojišťovny při nesouhlasu se znaleckým posudkem lékaře pojišťovny (úraz s trvalými následky)
Dceři se stal před 3 lety (2014) úraz, který zanechal trvalé následky. Po roce jsem s dcerou byl u revizního lékaře pojišťovny (České spořitelny), ohledně posouzení trvalých následků. Dceři se stav zhoršil, tak jsme po třech letech požádali pojišťovnu o přešetření trvalých následků. Byli jsme u smluvního lékaře pojišťovny, který pro ni vystavil posudek. My s tímto posudkem však nesouhlasíme. Je možné se nějak odvolat a požádat o stanovení jiného lékaře, aby se k trvalým následkům vyjádřil? Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že "smluvním lékařem pojišťovny" (o kterém se v dotazu zmiňujete), je znalec, u něhož si pojišťovna objednala vypracování znaleckého posudku.
Pokud se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasíte, není možné se proti němu jakkoli odvolat. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že znalec zde figuruje jako profesionál, který vyjádřil svůj odborný názor. Vyhotovení znaleckého posudku není správním či jiným řízením, které by se řídilo určitými procesními pravidly; znalec nedisponuje žádnou státní mocí, tzn. že proti vyjádření jeho odborného názoru neexistuje žádný opravný prostředek.
Na Vaši žádost si může samozřejmě pojišťovna nechat vypracovat znalecký posudek jiným znalcem, vše však bude záviset na jejím rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že pojišťovna má nyní k dispozici znalecký posudek, který vyznívá v její prospěch, vcelku pochybuji, že bude ochotna zadávat vypracování nového znaleckého posudku.
Výše uvedené však samozřejmě neznamená, že byste nemohli proti postupu pojišťovny nic podniknout.
V první řadě je možné předložit pojišťovně vlastní znalecký posudek, který bude vyznívat ve prospěch Vaší dcery. Na těchto webových stránkách:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
naleznete seznam všech znalců (řazených dle znaleckých oborů a odvětví). Ve Vašem případě vyhledávejte znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví 1/ dle typu úrazu, který Vaše dcera utrpěla a dále
2/ z odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví" (znalec z tohoto odvětví je totiž oprávněn vyhodnotit, do jaké míry se změnil zdravotní stav poškozeného a tuto změnu vyjádřit v penězích, tohoto znalce proto vyhledávejte přednostně).
Znalci zadejte, aby ve svém znaleckém posudku odpověděl na otázku, zda se zdravotní stav Vaší dcery změnil, zda je tato změna v příčinné souvislosti s dříve utrpěným úrazem (resp. se můžete inspirovat těmi dotazy, které pojišťovna položila svému znalci). Znalci můžete rovněž zadat, aby se při zpracování znaleckého posudku vyjádřil rovněž ke znaleckému posudku, který si nechala vypracovat pojišťovna.
Bude-li Vámi zadaný znalecký posudek vyznívat ve prospěch Vaší dcery, můžete takový znalecký posudek předložit pojišťovně a vyčkat její reakce.
Nebude-li pojišťovna ochotna odškodnit Vaší dceru ani na základě Vámi zadaného znaleckého posudku, nezbude Vaší dceři, než řešit věc soudní cestou. Předpokládám, že pojišťovna v tomto případě figuruje z titulu tzv. povinného ručení viníka autonehody. Pakliže je tomu tak, je irelevantní, zda Vaše dcera podá žalobu na viníka autonehody nebo na pojišťovnu (popř. na oba současně). Jako důkaz o zhoršení zdravotního stavu můžete předložit Vámi zadaný znalecký posudek.
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že pojišťovna předloží v rámci soudního řízení vlastní znalecký posudek. V takovém případě zadá soud pravděpodobně vypracování tzv. revizního znaleckého posudku (na jehož základě následně rozhodne).
__
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Promlčení škody zaměstnavateli - kolik let?
01/2017 jako zaměstnanec jsem naboural skladové vozidlo firmy (společnost obchoduje s ojetými vozidly) při výkonu zaměstnání. Vozidlo jen se zákonným pojištěním. Nabourané vozidlo se prodalo jako vrak za 300.000 Kč. Škoda na vozidle 450.000 Kč. Před nehodou proběhla s vedením společnosti domluva, že se skladové vozy nebudou pojišťovat havarijně a pokud se stane nehoda, tak nebudeme muset platit škodu, ale tato dohoda byla jen ústní. Od zaměstnavatele od té doby nepřišlo žádné oficiální vyjádření, jak se situace bude řešit. Kvůli zhoršenému chování zaměstnavatele vůči mé osobě a rapidní snížení mzdy (v provizích, které tvořili většinovou složku v mé mzdě) chci podat výpověď. Má stále zaměstnavatel právo mi nechat uhradit škodu v podobě 4,5 násobku mé hrubé mzdy? Pojistná událost, ale zřejmě stále nebyla uzavřena - neplatil jsem žádnou spoluúčast. Po nehodě se mluvilo o 15.000 Kč spoluúčasti, budu ji muset zaplatit? Je zde nějaká lhůta do kdy mi musí oznámit požadavek na úhradu škody? Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Promlčení se v pracovním právu řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Občanský zákoník stanoví ve svém ustanovení § 629, že promlčecí lhůta trvá tři roky.
Podle § 636 občanského zákoníku právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Ustanovení § 639 NOZ pak stanoví, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo; určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. V současné době tedy nic nebrání zaměstnavateli uplatnit nárok na náhradu škody. Konkrétní běh lhůty bude záviset na způsobu vyřízení pojistné události a na dalších krocích, resp. jejich absenci ze strany zaměstnavatele.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec platí výživné potomkovi a ten nedává matce příspěvky na společné bydlení - co teď?
- Komu musí platit otec výživné po 18. roku věku - studujícímu potomkovi nebo stále matce?
- Studující dospělý potomek - výživné k rukám matky nebo přímo potomkovi?
- Otec platí alimenty potomkovi a ten nedává matce příspěvky na společné bydlení - co teď?
- Komu musí platit otec alimenty po 18. roku věku - studujícímu potomkovi nebo stále matce?
- Studující dospělý potomek - alimenty k rukám matky nebo přímo potomkovi?
Exmanželovi určil soud výživné na naši studující dceru, která se mnou žije, výživné do rukou matky, tedy mě. Nyní se ex z ničeho nic rozhodl, a začal výživné posílat na účet dcery, je jí 19 let a začaly trochu problémy s tím kolik mi ona pošle. Může si to takhle bez soudu ex rozhodnout? V době určení výživného byla dcera nezletilá. Děkuji za odpověď. Daniela
ODPOVĚĎ:
Výživné pro nezletilé dítě je hrazeno k rukám rodiče, který má dítě svěřeno do péče. Jakmile ale dítě dosáhne zletilosti, patří výživné jemu, stává se jeho majetkem (právně řečeno "je nárokem zletilého potomka"). Jestliže se tedy Váš bývalý manžel rozhodl, že bude výživné posílat přímo Vaší dceři, je tento postup v souladu se zákonem a tudíž v pořádku.
Záleží teď na Vás, jak se s dcerou po finanční stránce dohodnete. Pokud dcera bydlí u Vás a Vy za ni hradíte nájem, služby, jídlo apod. , pak jí samozřejmě nemusíte hradit výživné, ale naopak můžete po dceři požadovat příspěvek na úhradu nákladů spojených s bydlením.
Jestliže dcera nebude ochotná Vám na bydlení přispět, můžete jí také vyplácet měsíčně určitou částku jako výživné s tím, že si veškeré náklady pro sebe (jídlo, oblečení, volný čas apod.) bude hradit sama.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Okamžité ukončení pracovního poměru pro neomluvenou absenci
- Výpověď pro neomluvenou absenci
- Neomluvená absence a okamžitá výpověď zaměstnanci
Chtěla bych Vás požádat, pokud možno, o co nejrychlejší odpověď na můj dotaz.
- zda z odvolání v příloze je napsané z právního hlediska dobře. ?
- lze odvolání po lhůtě podání ještě nějak doplňovat? Prosím o konkrétní informaci čím mohu doplnit a čím ne.
- ještě jsem se chtěla zeptat na názor, kolik dní neomluvené absence je možno počítat, když 14.4.2016 jsem do práce nastoupila, byla jsem v práci 3h a poté jsem předala vedoucímu dokument, kde jsem ho upozornila, že odcházím ze zaměstnání z důvodu, že mi nepřidělil práci a že se dostavím zpět k výkonu zaměstnání ve chvíli, kdy bude mít pro mě práci připravenou.
Tento dokument vedoucí za přítomnosti další svědkyně přijal s tím, že u soudu potvrdil, že věděl, že je tam napsáno, že odcházím z důvodu nepřidělení práce a nijak na tento dokument nerozporoval. Jediné co podotkl, že bych neměla první den odcházet z práce. Po odchodu ze zaměstnání jsem odešla s dcerou k lékaři (o této skutečnosti jsem vedoucího informovala v průběhu mé přítomnosti na pracovišti - soud ale o tom, že jsem ho informovala, neuvěřil). Každopádně hned druhý den ráno - 15.4.2016 jsem na podatelnu žalovaného doručila potvrzení o lékařském vyšetření dcery za přítomnosti matky ze dne 14.4.2016. 15.4.2016 žalovaný napsal žalobkyni email tohoto znění:
Vážená paní Xxx,
Jak píšete ve vaší zprávě, dne 14.4.2016 jste se dostavila v čase 7,00 hodin do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené (po cca 7 letech). Byla jste odeslána na vstupní prohlídku k smluvnímu závodnímu lékaři, poté jsme se v 8,20 hodin spolu setkali společně s Vaším přímým nadřízeným panem Pavlem Hozou, kde jsme si vyjasnili Vaše další působení v naší společnosti a odešla jste v doprovodu pan Hozy kolem deváté hodiny do připravené kanceláře s veškerým potřebným vybavením pro výkon práce dle Vaší stávající pracovní smlouvy ze dne 29.3.2007. V příloze přikládám fotografie dle Vašeho vyjádření prázdné kanceláře. Bohužel v době, kdy se za Vámi vrátil pan Hoza v čase 10,05 hodin s dalšími úkoly v rozsahu 40 hodin týdenní pracovní doby uvedené ve Vaší pracovní smlouvě, které byly potřeba dále zpracovat, jste již nebyla ve Vaší kanceláři a nebyla jste k zastižení v místě výkonu práce. Žádná překážka pro výkon práce na straně zaměstnavatele dle Vaší pracovní smlouvy nevznikla a neexistuje. Tudíž je Vaše nepřítomnost na pracovišti z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele zcela neopodstatněna a nebudu Vás „vyzývat k dostavení k výkonu zaměstnání“, jak uvádíte ve svém dopise z 14.4.2016.
Tento email zaměstnavatel doplnil fotografiemi, které byly pořízeny dne 15.4.2016 v 10.00 dopoledne.
Do zaměstnání jsem se na základě tohoto emailu nedostavila, protože jsem ho pochopila, že v zaměstnání nedošlo k žádné změně a jako výzvu k přidělování práce jsem ji nepochopila.
20.4.2016 mi bylo odesláno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvené absence. Počítá se za neomluvenou absenci dny 14 a 15 a 20? Které dny lze považovat skutečně za neomluvenou absenci? Děkuji mockrát za Váš názor. Helena
ODPOVĚĎ:
Doprovod rodiče dítěte k lékaři je překážkou v práci, kterou upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v příloze, bod 8 písm. a). Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vše řádně doloženo, neměla by dle mého názoru Vaše nepřítomnost dne 14.4. být považována za neomluvenou absenci.
Co se týče odvolání, bez znalosti textu rozhodnutí, proti němuž směřuje, a celého případu, nelze řádně posoudit možnosti další argumentace.
Připomínám však, že ani předchozí soudní rozhodnutí, ani komentáře k zákonům nejsou v České republice závazným pramenem práva, a že soud nemusí rozhodovat stejně. Pokud uzná, že v daném případě je důvod pro odlišné rozhodnutí, může tak učinit, aniž by to způsobovalo nezákonnost daného rozhodnutí.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nadávky, urážky, obviňování v SMS - jak se právně bránit?
- Právní obrana - nadávky, urážky, obviňování v SMS zprávách
Bývalá přítelkyně mého přítele neustále v SMS zprávách nadává, uráží a neprávem ho obviňuje. Chtěla bych se zeptat, je nějaká šance jak se tomu bránit? Přítel dal zatím podnět na policii a ta to předala nějaké přestupkové komisi na Městském úřadě. Chci se zeptat, zda je možné po bývalé přítelkyni požadovat nějakou finanční náhradu za urážku na cti, pomluvu nebo něco takového. Pokud ano, jaký by byl postup? Děkuji Petra
ODPOVĚĎ:
Jednou cestou je již Vámi využitá možnost obrátit se na policii. Pokud by se takové jednání stupňovalo, je možné se na polici obrátit znovu, přičemž může dojít i k posouzení takového jednání jako trestného činu a nikoliv jen přestupku.
Váš přítel se může v řízení před civilním soudem domáhat toho, aby tato osoba upustila od obtěžování a také nahradila újmu na osobnostních právech (dobré jméno apod.). Předně může tuto osobu vyzvat pomocí tzv. předžalobní výzvy, aby se nežádoucího chování zdržela, pokud by to nepomohlo, je možné podat žalobu k soudu. Vzhledem k tomu, že tato problematika je poměrně složitá a náročná ve vztahu k soudnímu řízení, pokud byste se rozhodli jít touto cestou, doporučuji nechat se před soudem zastoupit advokátem - www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-NÁJEMNÉ
- Zpoplatnění soukromé cesty - komunikace III. třídy typu C
- Nájemné za soukromou cestu - komunikace III. třídy typu C
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak omezit vjezd na soukromou cestu těžkým vozidlům (silnice III. třídy typu C)
Katastr nemovitostí ČR - pobočka Jindřichův Hradec katastrální území Lásenice č. pozemku 1434 a neoprávněně 1434/44. Tato cesta vznikla po výstavbě chatové oblasti též na pozemku mého otce, MNV mu v letech 65-70 dala na vybranou prodej za 0,40 Kčs za m nebo vyvlastnění. V nouzi přijal prodej. Vznikla chatová oblast, která je dodnes a vede k ní příjezdová obecní cesta. Následně chataři vyjezdili zkratku po pozemku, který otci zbyl t. č. vužívání JZD. Po jeho smrti v roce 1986 tento pozemek zdědila sestra a darovala ho státu. Po revoluci jí byl na žádost vrácen s tím, že mi ho předá. Než se tak stalo tragicky zahynula. Pozemek zdědil její manžel. V únoru 2007 mi ho daroval. Nyní jsem se nájemce AGRO-B Kardašova Řečice dověděl že mi pozemek odečítají z nájmu a já z něj platím řádně daň. Rozhodl jsem se pozemek zpoplatnit a obecní úřad mi sdělil, že nesmím neboť je cesta od listopadu 2008 z rozhodnutí zastupitelstva vedená jako komunikace III. třídy typu C. Toto se stalo bez jakéhokoliv oznámení, bez mého souhlasu. Toto mi silně připomíná 50. léta a vyvlastňování. Jak je toto možné v demokratickém státě. Jsem vlastníkem pozemku s černou stavbou na něm v majetku obce. Platím řádně daň bez jakéhokoli profitu. Prosím o prošetření. Děkuji Milan.
ODPOVĚĎ:
Bohužel ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že pozemek se stává komunikací ze zákona v okamžiku, kdy splňuje podmínky stanovené zákonem pro charakter takové komunikace. Ve Vašem případě došlo k situaci, kdy byl pozemek dlouho jako cesta užíván, proto komunikace vznikla ze zákona a Vy jste povinen komunikaci na svém pozemku strpět a nechat ji užívat veřejnost jako dosud.
Zákon pamatuje i na situaci, kdy v důsledku užívání komunikace dochází k poškozování pozemku a práv vlastníka pozemku, na němž komunikace je, ovšem zde se zákon omezuje jen na možnost nechat na komunikaci umístit dopravní značku či zákaz vjezdu určitých vozidel. Nezbývá mi tedy, než konstatovat, že v daném případě obec postupovala v souladu se zákonem a Vy jste bohužel povinen komunikaci a veřejný přístup na ni strpět.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna firmy na úklid společných prostor domu SVJ - musí být majitel bytu SVJ informován?
- Výměna firmy na svoz odpadu (popelnice) z domu SVJ - musí být majitel bytu SVJ informován?
- Zdražení služeb spojených s užíváním bytu SVJ - musí být majitelé bytu informováni?
- Povinnost informovat majitele bytu v domě SVJ o zdražení služeb spojených - úklid prostor, svoz odpadu
Na posledním vyúčtování služeb nás překvapily velké nedoplatky. Ptali jsme se správcovské firmy (nájemní byt, pro majitele domu vše řeší správce), kde a proč se vzaly. Prý vyšší cena za komunální služby a úklid. Změnila se/byla vyměněna, firma zajišťující svoz popelnic, i firma pro úklid společných prostor.
Neměl by majitel domu/správce nájemníky o takové změně informovat? Existuje nějaký předpis/nařízení, který by ukládal nájemníky s tímto seznámit? Zdá se nemyslitelné luštit to až z vyúčtování služeb - když si vyšších cen vůbec všimneme. K výměně firem navíc došlo již před dvěma lety, na popud nájemníků, obě služby dlouhodobě nefungovaly. Info o nových cenách/firmách jsme dosud nedostali (2 roky! ) a nebyly změněny/upraveny ani výše záloh. Stále platíme původní ceny (zálohy jsou podle nich) a skutečné náklady nájemníci srovnají a doplatí až díky vysokým nedoplatkům. Existuje i zde nějaký předpis/nařízení, který by ukládal úpravu výše záloh, nebo stanovil o kolik % a v jaké výši se nedoplatky mohou max pohybovat? Jde o neměřené služby, ne vodné/stočné, kde náklady nelze předem odhadnout.
ODPOVĚĎ:
Otázku účtování služeb upravuje zákon č. 67/2013 Sb. který stanoví, že poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
O eventuálním navýšení tedy musí pronajímatel nájemce informovat, přičemž navýšení by mělo odpovídat reálné spotřebě. Maximálně tedy 1/12 z celkového vyúčtování za předcházející rok. Otázku navýšení ceny služeb by měla upravovat i nájemní smlouva, pečlivě si tedy pročtěte smlouvu a trvejte na tom, aby bylo přesně rozepsáno, kolik činí nájemné, kolik energie a co vaše zálohy pokrývají. Pokud jsou služby účtované např. za správu či úklid domu nadsazené, máte právo požadovat nahlédnutí do přesného rozpisu účtovaných částek. Bohužel z pozice nájemce máte v případě nesouhlasu jedinou možnost, a to ukončit nájemní smlouvu.
__
FINANCE-DANĚ
- Dar bytu, domu od rodičů a následný prodej - daně, zdanění
- Dar nemovitosti od rodičů a následný prodej - daně, zdanění
- Dar bytu, domu od matky, otce a následný prodej - daně, zdanění
- Dar nemovitosti od matky, otce a následný prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění při prodeji bytu darovaného od rodičů
- Daně, zdanění při prodeji domu darovaného od rodičů
- Daně, zdanění při prodeji nemovitosti darované od rodičů
- Dlouhodobý trvalý pobyt v nemovitosti a prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění prodeje nemovitosti ve které měl nový majitel dlouhodobý trvalý pobyt
- Vliv trvalého pobytu na daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Daně, zdanění prodeje bytu, domu ve kterém měl nový majitel dlouhodobý trvalý pobyt
- Vliv trvalého bydliště na daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Dlouhodobé trvalé bydliště v nemovitosti a prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění prodeje nemovitosti ve které měl nový majitel dlouhodobé trvalé bydliště
Žil jsem s rodiči 30 let v rodinném domě. 2016 (loni) jsme s rodiči koupili byt (za účelem zachování zdravotní rodinné péče o mého otce) a rodiče se přestěhovali. Já zůstal v domě sám. Nyní (duben 2017) mi rodiče dům darovali. Já chci dům se souhlasem rodičů prodat a finanční prostředky použít na svou budoucí bytovou situaci. Po celou dobu 30 let (ještě stále) mám v tomto domě trvalé bydliště. Budu platit daň z tohoto prodeje? Děkuji, Dominik.
ODPOVĚĎ:
Dle § 4 odst. 1 písm. a) Zákona o daních z příjmů je osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, pokud zde měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Uvádíte, že bydliště jste v domě měl po dobu 30 let. Dle mého názoru bude příjem z prodeje domu osvobozen.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost výboru SVJ - placení soudního poplatku pokud SVJ prohraje soud s majitelem bytu
- SVJ prohrálo soud s majitelem bytu - kdo platí soudní poplatky? Členové výboru nebo všichni majitelé bytů?
- Odpovědnost členů výboru SVJ za způsobenou škodu nesprávným, protiprávním rozhodnutím
- Odpovědnost výboru SJV za způsobenou škodu - škoda nesprávným rozhodnutím
Kdo bude platit náklady za soudní řízení a advokáta protistrany v případě, že je žalován výbor SVJ a výbor tento soud prohraje? Budou tyto soudní výlohy platit jednotliví členové výboru nebo se tyto náklady rozpočítají mezi jednotlivé majitele bytových jednotek SVJ?
Příklad 1:
Výbor SVJ měl rozhodnout o poskytnutí informací vlastníkovi bytové jednotky, ale výbor v této záležitosti nerozhodl a toto rozhodnutí alibisticky nechal na rozhodnutí shromáždění. Shromáždění zamítlo poskytnutí informací vlastníkovi. Vlastník bytové jednotky však podá žalobu na výbor SVJ, jelikož mu výbor neposkytl informace a už vůbec neměl přesměrovávat toto rozhodnutí na shromáždění SVJ.
Může se stát, že by v takovémto případě za toto rozhodnutí museli platit náklady řízení všichni vlastníci bytových jednotek SVJ nebo tuto zodpovědnost (i finanční) nese pouze výbor SVJ a výbor toto musí zaplatit z vlastních peněz? Může výbor SVJ soudní výlohy prohraného soudu zaplatit z peněz SVJ a vykázat to v účetnictví jako náklad?
Příklad 2:
Výbor SVJ dva roky jedná v 5-ti členném složení a zároveň v tomto složení svolá shromáždění SVJ, na kterém lidé rozhodnou o zateplení domu. Následně začnou stavební práce, na domě je již hotové lešení a pak se přijde na to, že výbor má být v 6 členném složení a tudíž veškeré předchozí schůze výboru a shromáždění SVJ jsou neplatné. Některý z vlastníků bytové jednotky daného domu podá žaloba na výbor SVJ, jelikož jednal ve složení, které je v rozporu se stanovami SVJ. Soud uzná, že jednání byla protiprávní a přikáže výboru SVJ, že všechny dosavadní stavební práce musejí být zastaveny a lešení na domu sundáno.
Kdo bude platit náklady za sundání lešení, když výbor SVJ rozhodoval v méně členech, než mu dovolovali stanovy SVJ a přitom, zateplení domu si odsouhlasili vlastníci bytů (resp. shromáždění), aniž by si uvědomili, že výbor jedná v nesprávném počtu.
ODPOVĚĎ:
Z ustanovení § 159 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, vyplývá, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou, pečlivostí a s potřebnými znalostmi. Dále pak uvádí, jakým způsobem funguje odpovědnost výboru. Jestliže výbor způsobil škodu SVJ porušením svých povinností při výkonu funkce, pak je povinen tuto škodu nahradit, tj. každý člen výboru bude povinen k této náhradě. Pokud výbor škodu nenahradí, pak se všichni členové stávají zákonnými ručiteli za dluhy SVJ, a to v rozsahu škody, kterou měli nahradit SVJ.
Dále občanský zákoník nově zavedl domněnku nedbalosti (§ 2911 a násl.), kterou je též možné vztáhnout na výkon funkce statutárního orgánu, po členech výboru je v podstatě požadováno, aby byli odborníky v každé oblasti, o které rozhodují (stavebnictví, právo, finance, pojišťovnictví atd.), nebo aby si odborníky pro případ rozhodnutí sjednali. Vzhledem k nevýdělečnému charakteru SVJ a také k tomu, že funkce ve výboru není často nijak placená, je tento požadavek neúměrný. Z uvedeného vyplývá, že pokud je v žalobě pasivně legitimován výbor, náklady neúspěšného sporu ponesou pouze členové výboru a se SVJ ani jeho účetnictvím to nemá nic společného. Toto navazuje i na Vaši druhou otázku, členy výboru neomlouvá, že si neuvědomili. Mají povinnost jednat v souladu se stanovami a pokud tak neučinili, odpovídají za škodu tím způsobenou z vlastního rozpočtu, nikoliv rozpočtu SVJ.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Nevyvázání bývalým manželem z půjčky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z půjčky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalým manželem z úvěru - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z úvěru - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalým manželem z hypotéky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z hypotéky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Hypotéka a rozvod manželství - vyvázání z hypotéky bývalým manželem, manželkou
- Hypoteční úvěr a rozvod manželství - vyvázání z úvěru bývalým manželem, manželkou
V 11/2015 nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství, k součástí návrhu na nesporný rozvod byla i dohoda o vypořádání majetku po dobu po rozvodu. V dohodě bylo mimo jiné dohodnuto že mě teď už bývalý manžel vyváže z ručitelského vztahu a to co nejdříve. Bývalý manžel tak však neučinil a učinit nechce. Jak se mohu bránit a donutit ho, aby dodržel ustanovení dohody, které dobrovolně podepsal? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Pokud manžel odmítá plnit závazek ze smlouvy, nezbývá Vám, než ho k tomu donutit soudně žalobou. V tomto případě bych ale doporučila obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz, jelikož petit žaloby bude složitý s ohledem na to, jaké úkony musí bývalý manžel učinit, abyste byla vyvázána. Tyto musí být v žalobě detailně definovány. Mimo jiné máte právo po něm požadovat škodu způsobenou tím, že svému závazku nedostál.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENE
- Věcné břemeno vydržením (dlouhodobým užíváním)
- Zrušení věcného břemene sousedovi - může si udělat vlastní cestu přes svůj pozemek
- Služebnost získaná vydržením (dlouhodobým užíváním)
- Zrušení služebnosti sousedovi - může si udělat vlastní cestu přes svůj pozemek
Budeme dědit po matce s rodinou pozemek 2017. Soused má vstup - vchod přes náš pozemek, má i věcné břemeno neboli dle NOZ služebnost. Ale především má možnost i ze svého pozemku udělat si vstup - vchod ze svého pozemku s příjezdovou cestou, která tam již je. Dotázal bych se, zda-li existuje nějaký zákon nebo §, který by sousedovi nařídil (kdyby došlo k soudu) udělat si vchod ze svého pozemku. 2016 jsem mu říkal, aby si udělal tento vchod, na to mi odpověděl, že to nejde, že je v zemi elektrický kabel, který ale myslím že mu až tak nevadí, jelikož je v zemi a na veřejné cestě.
2014 mu říkal i matka, té řekl, že mu vadí studna (uvnitř jeho pozemku). Připadne mne, že se jen vymlouvá a nechce si po dobrém vchod - vstup udělat. Matky jsem se ještě stihl zeptat zda-li mu někdy něco podepsala ohledně věcného břemene (služebnost) a řekla že ne. Děkuji za odpověď. Pěkný den, Karel.
ODPOVĚĎ:
Pokud je v katastru nemovitostí zaneseno věcné břemeno ve prospěch souseda, pak se tohoto nezbavíte jinak než dohodou se sousedem nebo soudně. Za této situace by tedy bylo na místě, abyste k soudu podali žalobu o zrušení věcného břemene a soud by v rámci dokazování zkoumal, zda je skutečně věcné břemeno neboli služebnost nezbytné. Pokud by zjistil, že není, tak by toto zrušil. Pokud jde o vznik věcného břemene, teoreticky toto mohlo vzniknout vydržením, tj. matka nic nemusela podepisovat nebo je mohl uzavřít některý z předchozích vlastníků Vaší nemovitosti.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Převedení těhotné zaměstnankyně na méně náročnou práci
- Těhotná pracovnice zvedající těžká břemena a právo na převedení na jinou práci
- Zaměstnavatel nemá pro těhotnou lehčí práci - může ji nechat doma s platem, mzdou?
- Noční práce těhotné pracovnice, zaměstnankyně a převedení na denní směny
- Převedení na denní směny - těhotná, gravidní zaměstnankyně, pracovnice
Potřeboval bych se poradit, zda je povinností zaměstnavatele přeřadit na jinou pracovní pozici těhotnou přítelkyni, která vykonává práci ve třísměnném provozu a zvedá těžká břemena. Přítelkyně je těhotná teprve cca 2-3 týdny, ale chtěla by ještě pár měsíců pracovat. Mé dotazy tedy jsou:
1. Má zaměstnavatel povinnost vytvořit pracovní pozici vhodnou pro těhotnou zaměstnankyni?
2. Pokud takovou pozici nemá, nebo ji nemůže vytvořit je povinen platit mzdu s tím, že pracovnici nechá doma?
3. Je povinností zaměstnavatele změnit těhotné zaměstnankyni třísměnný provoz na dvousměnný?
Děkuji za odpověď, Hynek.
ODPOVĚĎ:
Problematika již byla ve webu velmi detailně řešena - vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/podpora-davky-duchody/35013-vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-pri-prevedeni-na-hure-placenou-praci-z-duvodu-tehotenstvi.html
Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, je zaměstnavatel povinen převést ji na jinou práci. Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Přímá povinnost změnit třísměnný provoz na dvousměnný nevzniká. Pokud však těhotné zaměstnankyni např. lékař nedoporučí práci v noci, musí zaměstnavatel posudek respektovat a zaměstnankyni rozvrhnout směny tak, aby v noci nepracovala.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod s Japoncem - postup, návod
- Rezidenční vízum kvůli rozvodu s cizincem
Ráda bych se zeptala, jak mám postupovat při rozvodu s Japoncem. Oddáni jsme byli před třemi lety v ČR. Bohužel manželství nefunguje. Nyní žijeme odděleně (já v ČR a on v Japonsku). Letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) mi vyprší v červnu 2017 vízum rezidenční, které jsem si každý rok prodlužovala. Musím si vízum prodloužit, jestli se chci tento rok rozvést? Popřípadě jak mám postupovat při žádosti o rozvod? Děkuji Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte nezletilé děti, lze manželství rozvést i bez jeho přítomnosti. Tj. podáte k českému soudu návrh na rozvod, bylo by dobré, aby se k návrhu manžel připojil, tedy napsal písemně soudu nejlépe datovou schránkou či doporučenou poštou, že s rozvodem souhlasí, popsal důvody rozvodu a za této situace je reálné, že vás soud rozvede i bez něj.
Z důvodu, že rozvod manželství bude probíhat v ČR není nutné prodlužování rezidenčního víza do Japonska.
__
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Havárie služebního vozu nezaviněná zaměstnancem a placení spoluúčasti pojistky
- Nezaviněná havárie služebního vozu - kdo platí spoluúčast pojistky?
- Kdy zaměstnanec platí za škodu způsobenou zaměstnavateli - příklady
- Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli - kdy pracovník ručí?
- Odpovědnost pracovníka za škodu způsobenou zaměstnavateli - kdy pracovník ručí?
V prosinci 2016 jsem se se služebním vozem (během služební jízdy) stal účastníkem dopravní nehody. Viník nehody z místa ujel. Nehodu šetřila policie, potvrdila, že viníkem je řidič, který ujel. Během vyšetřování se ho nepodařilo vypátrat. Škoda na firemním voze se likvidovala havarijní pojistkou zaměstnavatele. Nicméně spoluúčast 10% (minimálně však 10.000 Kč) byla předepsána k úhradě mě jako zaměstnanci. Mám se zaměstnavatelem podepsánu dohodu o užívání služebního vozu, ve které jsem toto podepsal. Tedy souhlasil jsem se srážkou ze mzdy v takovém případě. Nicméně nedávno se mi ze dvou zdrojů dostala informace, že v případě, kdy nejsem viník nehody, nemá zaměstnavatel právo částku spoluúčasti strhávat? Je to tak? Jaký vliv na to případně má podepsaná dohoda o užívání vozidla? Děkuji mnohokrát, Leo.
ODPOVĚĎ:
Základní předpoklady pro vznik povinnosti naradit škodu způsobenou zaměstnancem jsou tyto:
- vznik škody na straně zaměstnavatele,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody,
- zavinění zaměstnance.
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě nedošlo k naplnění bodu 2 až 4, nevzniklo zaměstnavateli právo na náhradu škody z Vaší strany.
Pokud jde o dohodu o užívání vozidla a souhlasu se srážkami, podle mého názoru je tady nutné využít § 4a odst. 4 zákoníku práce, podle něhož vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
Ustanovení o srážkách by tedy bylo možné použít pouze v případě škody, která by vznikla Vašim zviněním, popřípadě při soukromé jízdě.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva podepsaná s nezletilou osobou - závaznost smlouvy
- Podnájemní smlouva podepsaná s nezletilou osobou - závaznost smlouvy
Podnájemní smlouvu podepsali 2 účastníci, jeden v době podpisu nedovršil 18 let. Je vhodné smlouvu podepsat znovu po dovršení 18 let nebo je to jedno? Jakou formou? Dodatkem nebo novou smlouvu? Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Smlouva by měla být podepsána celá znovu, jelikož osoba, která ještě nedovršila 18 rok věku není plně svéprávná a za dané situace je sporné - s ohledem na skutečnou psychickou vyspělost nezletilého - zda by taková smlouva byla posouzena jako zcela platná.
Proto doporučuji smlouvu podepsat znovu, s celým textem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost nájemce za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?
- Odpovědnost nájemníka za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?
- Odpovědnost podnájemníka, podnájemce za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?
Jak nejlépe v nájemní/podnájemní smlouvě ošetřit, aby nájemce/podnájemce bytu, poškodí-li sousedy (třeba ale nejen vytopením či požárem) nesl následky sám a ne, aby se sousedi hojili na vlastníkovi bytu. Odpovídá za škody např. vytopením po dobu trvání nájmu majitel bytu nebo uživatel bytu? Děkuji, Tadeáš.
ODPOVĚĎ:
Ve vztahu k třetím osobám, tedy sousedům, odpovídá vlastník bytu, který se následně má právo hojit na nájemníkovi.
Vytopení či požár by ale mělo řešit pojištění domácnosti, měla by tedy plnit pojišťovna, která by následně mohla požadovat pojistné plnění po škůdci - nájemci.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání nemovitosti bez právního důvodu - vystěhování a vydání bezdůvodného obohacení
- Bydlení bez souhlasu majitele a nárok na nájemné od osoby užívající bytu, dům, nemovitost
- Bydlení bez souhlasu majitele a nárok na vydání bezdůvodného obohacení od osoby užívající bytu, dům, nemovitost
- Majitel bytu, domu musel zaplatit energie za osobu neoprávněně užívající nemovitost - náhrada, kompenzace, regres
- Vystěhování osoby bez nájemní smlouvy majitelem bytu - postup, návod, informace
Dostali jsme darem od babičky dům s pozemkem. V daném domě bydlí její dcera, která tam má trvalý pobyt. Žádnou smlouvu o pronájmu nemá. Neplatí energie, prostě nic. S nikým nekomunikuje a nechce nic ani řešit (placení, nedoplatky atd.). My bydlíme v podnájmu za (10.000 Kč) + platíme za ní 3.000 Kč za energie. Jediné co má zaplacené jsou popelnice. Chceme se tam přestěhovat, zrekonstruovat a bydlet už v našem domečku. Přijde nám na hlavu mít svůj dum a nemoct v něm bydlet. Prosím teda o radu jak postupovat, aby se ona vystěhovala. Děkuji. S přáním hezkého dne.
ODPOVĚĎ:
Pokud paní nehradí nájem a nemá ani sjednanou nájemní smlouvu, pak užívá dům tzv. bez právního důvodu. Váš postup by měl být takový, že jí zašlete výzvu k vystěhování, pokud ji nebude respektovat, musíte podat žalobu o vyklizení dané nemovitosti. Pokud soud rozhodne o její povinnosti dům vyklidit, což nepochybně za stávající situace rozhodne, je její povinností se vystěhovat. Pokud tak neučiní, vystěhuje ji exekutor (tzv. nepeněžitá exekuce). Domáhat se samozřejmě můžete i bezdůvodného obohacení, protože hradíte za tuto osobu energie, které vy sami nespotřebováváte. Dále byste mohli mít nárok na náhradu za to, že jste nemohli užívat danou nemovitost, protože v ní tato osoba bydlela bez vašeho souhlasu a bez právního důvodu (jakási náhrada nájemného).
__
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Před nástupem do nové práce neschopenka - nárok na nemocenskou
- Nárok na nemocenskou - zaměstnanec nenastoupil do práce na začátku pracovního poměru (rovnou měl neschopenku)
Dobrý den, byl jsem zaměstnán v podniku jako agenturní zaměstnanec. Domluvili jsme se na přestupu do kmenového stavu. Smlouva s agenturou byla ukončena 30.4.2017 a smlouva do kmene byla sepsána 1.5.2017. Jedná se o stejnou pracovní náplň, stejné pracovní podmínky atd. Zkrátka klasický přechod z pod agentury do kmene. Smlouvy byly již obě podepsány a já jsem 30.4.2017 onemocněl. Hned druhý den 1.5.2017 jsem do firmy donesl neschopenku. Nyní po třech týdnech mi bylo z firmy oznámeno, že nedostanu zaplaceno za prvních 14 dní mé pracovní neschopnosti, jelikož jsem nenastoupil. Je to opravdu tak? Mohu se nějak bránit? Proč mi to řekli až teď a ne hned první den? V horečkách bych tam na ten jeden den přišel pokud by šlo opravdu jen o to. Mohu se peněz za oněch 14 dní nějak domoci? Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Ve Vaší situaci je nutné rozlišit vznik pracovního poměru a vznik nemocenského po jištění a tím i nároku na výplatu nemocenské. Podle § 34 zákoníku práce vzniká pracovní poměr dnem uvedeným v pracovní smlouvě, a to i v případě, kdy vzniknou na straně zaměstnance překážky v práci, pokud o těchto překážkách zaměstnavatele do 7 dnů informuje. Pracovní poměr Vám tedy vznikl.
Podle § 10 odst. 1 zákona o nemocenském po jištění pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele. Vznik nemocenského pojištění a s ním i nárok na výplatu nemocenského je spojen se skutečným výkonem práce.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nezaplacení celé kauce nájmu - důvod pro ukončení nájemní smlouvy?
- Opakovné pozdní placení nájmu - důvod pro ukončení nájemní smlouvy?
25.02.2017 jsem pronajal byt v rodinném domě, který vlastním. Dům má dvě nezávislé bytové jednotky. S nájemcem jsem podepsal smlouvu na jeden rok. Druhá bytová jednotka je prázdná, protože žiji v zahraničí. Při podpisu smlouvy mi nájemce řekl, že peníze už poslal na můj účet a že jsou na cestě (20.000 Kč - jistota + 14.180 Kč jako nájem a služby). Peníze nepřišly. 8.3.2017 mi na ruku vyplatil 14.180 Kč a 15.3.2017 polovinu jistoty 10 000 Kč. Nájemné a služby jsou splatné měsíčně vždy do 20. dne v měsíci a to za nájemné na další měsíc. Druhou polovinu peněžní jistoty 10.000 Kč mi odmítá dát a nájem platí pozdě. Nájemci bych chtěl dát výpověď bez výpovědní doby, protože porušil povinnost nájemce o platbách, kterou máme uvedenou ve smlouvě jako porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem. Chtěl bych se zeptat, zda je toto možné a jakým způsobem výpověď předat, když já jsem mimo republiku a nájemce je stále na cestách. Musí být výpověď doručena poštou, nebo může být předána osobou blízkou? Kopii nájemní smlouvy můžu zaslat. Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Pokud se nájemce chová tak, že porušuje ustanovení smlouvy a naplňuje to podmínky zvlášť závažného porušení povinnosti, můžete mu dát výpověď bez výpovědní doby. Výpověď mu zašlete doporučeně na adresu jeho trvalého pobytu a i když si ji nepřevezme, bude se mít ze zákona za to, že mu doručena byla, jelikož se dostala do jeho sféry a pokud z jeho viny nebyla vyzvednuta, má se za to, že doručena byla a nastaly tedy její účinky. Tj. Určete mu delší dobu k vystěhování, jelikož se dá očekávat, že si výpověď nevyzvedne a tato bude 10 dní ležet na poště. Takže aby ta lhůta k vystěhování byla delší, než těch 10 dní, co bude zásilka pravděpodobně na poště.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej vozidla bez kupní smlouvy - kupující nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo
- Kupující vozidla nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo - může to udělat?
- Prodej zemědělského stroje bez kupní smlouvy - kupující nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo
- Kupující zemědělského stroje nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo - může to udělat?
- Možnost vrácení koupeného stroje kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě
- Možnost vrácení vozidla kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě
- Možnost vrácení zemědělského stroje kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě
Manžel převzal 05/2015 od známého traktor v ceně 390.000 Kč. Je to stroj z ciziny, bez českých papírů. Vše bylo dohodnuto ústně, na zaplacení nespěchal. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy nemůžeme traktor uhradit, dosud jsme dali jen 20.000 Kč. 03/2017 nám známý sdělil, že si musel kvůli nám vzít nebankovní půjčku, a že mu musíme platit měsíční úroky 20 % z půjčené částky (jenže jednou to byla částka 200.000 Kč, podruhé již řekl, že si musel půjčit 400.000 Kč). Jeho žena zase tvrdí, že si vzala "kvůli nám" nějaké peníze z tržby ve vinotéce, kde pracuje a že ji teď snad vyhodí z práce). Podle mého názoru jejich půjčky s námi nijak nesouvisí, ale nevíme, jak se zachovat. Nabídli jsme, že traktor vrátíme, aby ho mohl známý prodat, a jsme ochotni i zaplatit odstupné za 2 roky používání traktoru, ve výši 100.000 Kč.
Na jakoukoli námi navrženou možnost však známý nereaguje. Chce peníze co nejdříve, a zaplatit úroky z půjčky, které rostou do statisíců. Jak se máme zachovat, když celou částku nemáme a úroky z jeho půjčky nechceme platit? Děkuji, Slávka.
ODPOVĚĎ:
Půjčky známého nemají s Vámi nic společného. Nemáte jakoukoliv povinnost jejich půjčky hradit, pouze musíte vyřešit traktor.
Pokud nemáte žádnou písemnou smlouvu, ovšem všichni jste se shodli na tom, že to měla být kupní smlouva, pak byste jim měli uhradit kupní cenu traktoru.
I Vámi navržená varianta vrácení traktoru a úhrady jakéhosi nájmu za užívání je reálná, nicméně zde by se muselo vycházet z premisy, že byla uzavřena smlouva nájemní.
Pokud s ním nebude rozumná řeč, jediné řešení je v doplacení traktoru, ale rozhodně ne v hrazení jejich půjček.
Na okraj lze podotknout, že prodávající je v právně nevýhodném postavení, protože nemá kupní ani nájemní smlouvu a vše je "na slovo", v případě soudního řízení by tedy hodně záleželo i na Vaší čestnosti a důkazech, které by mohl proti Vám prodávající nashromáždit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání penále - pozdní vystavení vyúčtování služeb
- Opožděné vyúčtování služeb bytu - penále, vymáhání penále
Jakým způsobem požadovat po správcovské firmě penále za pozdní vystavení a dodání vyúčtování služeb? Jsme nájemníci v nájemním bytě a majitel domu nechává vše na správcovské firmě, která nedělá prakticky vůbec nic. Jakýkoliv problém či výtka zůstává bez odpovědi, na emaily nikdo neodpovídá, firma nekomunikuje. Jak se tedy ozvat, jak požadavek za prodlení přesně formulovat a jak vůbec řešit onu nekomunikaci? Jistě existuje nějaká povinnost, či termíny, do kdy měl správce odpovědět a reagovat na potíže, které trápí nájemníky? V našem případě je praktikována strategie mrtvý brouk, na cokoliv se zeptáme zůstane bez reakce a když už je nějaká odpověď, je všechno v pořádku, nejsou na to peníze, bude se to řešit až budou. A to už vůbec nemluvím o formulaci "v místě a čase obvyklém" která se váže na výši nájemného. Je spousta věcí, které jsou v roce 2017 pro nájemní dům obvyklé (výtah, zvonky u vchodových dveří, zateplená fasáda, vytápění všech bytů, měřáky vody, příjem televize, internetu...) náš starý a zanedbaný dům však nezná nic z toho a majitel o tom nechce ani slyšet. Díky Daniela.
ODPOVĚĎ:
Zákon č. 67/2013 Sb. stanoví, že poskytovatel služeb, tj. i pronajímatel, má povinnost provést vyúčtování záloh a nákladů na služby do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, tj. za rok 2016 do 30. 4. 2017. Při nesplnění této povinnosti má nájemce právo požadovat pokutu ve výši až 50 Kč za každý započatý den prodlení. Ve vztahu k nájemci má tuto povinnost majitel, který následně může požadovat náhradu škody po správcovské firmě. Doporučuji tedy obrátit se přímo na majitele s výzvou řádného doložení vyúčtování. Pokud se ve Vašem případě má jednat o vyúčtování, které mělo být doloženo do 30.4., pak už nyní je majitel v prodlení a můžete po něm požadovat pokutu. Pokud nebude reagovat, obraťte se na věcně a místně příslušný soud s žalobou, kterou si nechte vyhotovit ideálně adokátem - www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na odtok vody - soused postavil plot, zídku a znemožnil odtok vody
- Služebnost na odtok vody - soused postavil plot, zídku a znemožnil odtok vody
- Odstranění plotu, zídky souseda kvůli užívání věceného břemene - soudní vymáhání zbourání plotu
- Odstranění plotu, zídky souseda kvůli užívání služebnosti - soudní vymáhání zbourání plotu
- Soudní vymáhání zbourání plotu, zídky kvůli využívání věcného břemene, služebnosti
Ve sklepení mé nemovitosti pramení voda, tato voda již více jak 50 let odtéká potrubím na obecní pozemek, který je veden jako cesta. Tato část obecního pozemku protíná sousedův pozemek. Na tento odtok vody je od roku 2016 zřízeno mezi námi a majitelem daného pozemku tedy obcí věcné břemeno čili podle nového občanského zákoníku služebnost. Nyní nastal problém, kdy soused i přes výslovný zákaz obce tento obecní pozemek zahradil a nám znemožnil přístup k udržování strouhy odtoku vody.
Obec několikrát souseda žádala o odstranění plotu, ten tak neučinil a ani plot odstranit nehodlá. Nyní nám obec oznámila, že pokud budeme žádat o odstranění plotu, bude muset soudně zažádat o zrušení věcného břemene z důvodu neplnění funkce věcného břemene.
Soused tvrdí, že věcné břemeno vzniklo bez jeho souhlasu a tudíž dle jeho názoru neplatné. Mohu poprosit o radu, jak reagovat na oznámení obce? A mohu poprosit o upřesnění informace, zda se domníváme správně, že smlouva o věcném břemenu se uzavírá pouze s majitelem a není třeba souhlas okolních sousedů. Děkuji, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Neznám danou situaci, pokud jde o umístění pozemků (musela bych vidět geometrickou mapu k lepšímu posouzení umístění pozemků), nicméně obecně - nikdo Vám nemůže bránit užívat věcné břemeno. Toto se uzavírá pouze mezi vlastníkem pozemku, tzv. povinným z věcného břemene a oprávněným z věcného břemene.
Soused nemá na uzavření smlouvy o věcném břemeni žádný vliv. Máte právo se domáhat odstranění plotu, vždyť právě plot je důvodem, který Vám v užívání věcného břemene brání. Pokud s obcí nebude rozumná domluva, máte právo žádat odstranění stavby plotu i soudně.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zdědění bytu, domu a věcené břemeno dožití pro přítele, partnera - možnost darování, prodeje nemovitosti dědicem, dědici
- Možnost darování, prodeje zděděné nemovitosti s věcným břemenem dědicem, dědici
- Možnost darování, prodeje zděděného bytu, domu s věcným břemenem dědicem, dědici
12/2016 jsme s přítelem koupili rekreační chalupu a každý vlastníme 1/2. Jedná se o velmi malou nemovitost, která není vhodná k trvalému bydlení. Já sama vlastním ještě od roku 2000 třípokojový byt, který mi zůstal po rozvodu a ve kterém oba již 16 let žijeme. Oba máme dospělé děti - já 1, přítel 2. Děti s námi nebydlí. Potřebujeme vyřešit bydlení v případě úmrtí jednoho z nás. Je možné, aby mi přítel daroval nebo prodal za symbolickou cenu svoji polovinu rekreační chalupy a já bych mu buďto přímo ve smlouvě nebo případně v závěti umožnila věcným břemenem užívání bytu i chalupy do jeho smrti. Poté by teprve mohla moje dcera s oběma nemovitostmi nakládat dle svého uvážení. Prosím Vás o radu, zda by to bylo možné, případně prosím o návrh, jak situaci vyřešit. Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Jelikož nejste z právního pohledu příbuzní, tak bude z daňového pohledu výhodnější, aby Vám přítel spoluvlastnický podíl na chalupě prodal. Vy samozřejmě můžete majetek odkázat dětem a příteli zřídit věcné břemeno, nicméně musíte předpokládat, že vlastníky se stanou Vaše děti a Váš přítel neovlivní, jak oni s majetkem naloží (tj. zda ho zcizí, tj. darují nebo prodají jiné osobě - je možné prodat i s věcným břemenem čili služebností). Věcné břemeno, čili služebnost pouze sníží cenu nemovitosti, ale neznemožní byt prodat úplně.
Nejvíc by Vás oba chránilo to, že byste oba vlastnili polovinu chalupy i bytu nebo uzavřeli manželství.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Opakované křičení a verbální napadání duševně nemocnou osobou - jak se bránit?
- Křivé obvinění duševně nemocnou osobou - jak se bránit?
- Jak se bránit proti opakovanému verbálnímu napadání od souseda, sousedky?
Jsme majitelé chalupy ve Středních Čechách. Máme ve vesnici sousedku - notorickou stěžovatelku, která má utkvělou představu, že vlastní všechny pozemky ve vesnici a všichni její sousedé jí je ukradli. Nejprve se vše omezovalo na neustálé stížnosti na katastrálním úřadě, kde jí samozřejmě vše zamítali, ale její odvolání sahala poté až k ústavnímu soudu. 2017 se však útoky stupňují a dosahují osobních urážek. Chodí po obecní cestě a po zahradě a jakmile někoho z nás vidí vykřikuje, že je vše její, že jsme všichni zloději, že nás nechá zavřít až zčernáme, že jsme jí vše ukradli, že budeme muset všechny naše domy zbourat, že nám to nařídí. Při posledním jednání se stavebním úřadem po další její nesmyslné stížnosti před úřednicemi vykřikovala, že jsem zloděj, sousedka, že je kriminálnice a že půjde sedět a že je zlodějka, dále obchází s fotoaparátem naše nemovitosti a to jak v naší přítomnosti, tak nepřítomnosti a fotí si pozemky a budovy a to za účelem monitorování našeho majetku. Dále při tom samozřejmě křičí, že jsme zloději a že půjdeme všichni do vězení. Tím vším se prolínají její každodenní výkřiky z jejího dvora a to ve stejném duchu.
Sousedka, která je tímto jejím jednáním také postižena pracuje na katastrálním úřadě kam směřují hojně její nesmyslné stížnosti a kde ji také v těchto stížnostech obviňuje, že ji upsala pozemky, že je zlodějka a nechala by jí zavřít. Na toto vše jsou písemné doklady. Samozřejmě ji již všichni znají, takže tomu nepřisuzují vážnost, ale je to samozřejmě nepříjemné a pro nezúčastněné osoby může toto být zavádějící, když neví, kde je pravda.
Dlouho jsme si toho nevšímali, ale situace se stává již neúnosnou a zdá se i poslední dobou nebezpečnou. Máme obavy, že její muž, příslušník bývalého SNB může být majitelem střelné zbraně, kterou nemá dostatečně proti ní zajištěnu a časem se situace může vyústit v nějakou tragédii. Psali jsme již před cca rokem jejímu zastupujícímu právnímu zástupci, kdy jsme si na její chování stěžovali a žádali jsme ho, aby jí z titulu své autority upozornil, že si nepočíná v souladu se zákonem, zdálo se, že to na chvilku ustoupilo, ale naopak, situace se ještě více zhoršila. Další věcí je, že již nechceme poslouchat její neustálé urážky a výhrůžky a každodenní křik. Víme, že naše situace je tíživá a obrana velmi malá, ale přesto by jsem měl pár otázek.
1. Je to na trestní oznámení nebo jen ohlášení na přestupkovou komisi v místě.
2. Máme pocit, že po tomto co dělá se bude pravděpodobně někde léčit na psychiatrii, popřípadě že je nesvéprávná, je možno toto nějak zjistit?
3. Můžeme zároveň podat žádost a prošetření, zda nevlastní ona nebo její manžel střelnou zbraň?
4. Máme se svou stížností postupovat každý samostatně nebo máme podat stížnost společnou?
5. Je nějaká možnost, aby někdo nařídil psychologický posudek, jelikož její jednání vykazuje jednoznačně psychickou poruchu se známkami agresivity.
Velice děkuji za radu. Norbert.
ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům:
1. Zajděte na polici ČR a podejte trestní oznámení. Policie bude muset celou záležitost prošetřit a pokud by dospěla k úsudku, že intenzita útoků nenaplňuje některý (jeden či i více) z trestných činů, postoupí věc přestupkové komisi.
2. Zda se Vaše sousedka léčí nemáte možnost zjistit.
3. Můžete Vaše obavy sdělit polici ČR (v rámci trestního oznámení), která se bude i touto otázkou zabývat při šetření.
4. Můžete podat společnou stížnost, kdy ovšem budete muset vymezit, kdo za všechny osoby bude jednat s úřady, nebo můžete podat každý zvlášť s tím, že pokud policie/komise shledá, že jsou zde důvody pro spojení těchto věcí dohromady, tak takto učiní.
5. Posuzování duševního stavu je možné v rámci řízení o případném omezení svéprávnosti osoby, je otázkou, zda by agresivita osoby byla důvodem pro omezení její svéprávnosti.
Dále můžete podat žalobu (u civilního soudu) a domáhat se, aby se paní zdržela takového jednání (napadání), případně aby Vás nekontaktovala. Co se týká fotografií, pokud na fotografii je zachycena osoba bez jejího souhlasu, je zde možné se obrátit na úřad na ochranu osobních údajů a podat podnět, zda tímto nedošlo k porušení zákona (neoprávněné nakládání s osobními údaji).
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek právníka - stížnost k Ústavnímu soudu
- Stížnost k Ústavnímu soudu - poplatek právníka, palmare
- Rozsudek omluvy protistraně - forma omluvy (písemná, ústní? )
- Způsob omluvy přikázaný rozsudkem soudu a dokázání že se neúspěšná strana opravdu omluvila
- Jak dokázat, že proběhla omluva přikázaná soudem rozsudkem soudu?
Dceři v rozsudku KS a pak i NS byla nařízena osobní omluva a dostala podmínku na 15 měsíců. Zvažovala stížnost k ÚS, ale advokátka po ní požadovala za sepsání 75.000 Kč s tím, že za dva dny má stížnost sepsanou. Je tato částka v pořádku? Po odmítnutí ze strany dcery advokátka přestala komunikovat a na její dotazy neodpovídá. Takové jednání je hodně divné a víme, že spoustu dotazů a informací nám advokátka vůbec nesdělila. Můj dotaz se týká omluvy. Dcera se poškozené omluvila ústně, ale ta tvrdí, že může omluvu vyžadovat exekučně. Je toto možné? Jak může poškozená dokazovat, že se jí dcera neomluvila ústně? Má dcera omluvu poslat písemně, aby předešla dalším problémům s poškozenou? A v případě podmínky. Za jak dlouho se záznam vymaže z rejstříku. Moc děkuji za odpovědi. S pozdravem, Nina.
ODPOVĚĎ:
Výše smluvní odměny advokáta záleží na dohodě stran, odvíjí se od zkušeností advokáta, praxe, složitosti případu, ale také od skutečnosti, zda se jedná o renomovanou advokátní kancelář či nikoliv. Jiné smluvní ceny jsou v Praze a jiné např. v menších městech apod. Zastupování před Ústavním soudem, stejně jako sepsání ústavní stížnosti, můžete svěřit jinému advokátovi/advokátce, pokud nejste z jakéhokoliv důvodu se současným právním zástupcem spokojeni.
Co se týká omluvy, zde záleží, zda je nějaká forma uložena samotným rozsudkem – např. že musí být omluva písemná, popř. otištěná na určitém místě apod.
Jinak je opravdu možné exekučně vymáhat i splnění takové povinnosti, kdy se vymáhání uskutečňuje ukládáním pokut. Pokud je rozporováno, zda došlo k omluvě či nikoliv, je vhodné (pokud to umožňuje rozsudek) omluvit se za přítomnosti svědka či svědků nebo i písemně.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Návrat bývalé manželky do domu SJM - jak přikázat bydlení jen v určité části domu?
- Jak přikázat bývalé manželce bydlení v určité části domu v SJM?
- Jak přikázat bývalému manželovi bydlení v určité části domu v SJM?
Má známá řeší nemilou situaci. Její manžel je rozvedený, jeho bývalá manželka se z domu, který je v SJM odstěhovala již před více než rokem. Nyní má její bývalý manžel přítelkyni, se kterou mají čerstvé miminko. Jakmile to bývalá manželka zjistila, nastěhovala se zpět do domu a to přímo k nim do ložnice, i se svým synem, který má ADHD. Je možné podat např, předběžné opatření, aby alespoň dotyčná bývalá jim nechala soukromí a hlavně klid s miminkem a nastěhovala se do jiné místnosti v domě? Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Je to velmi nepříjemná situace a obávám se, že rychle řešitelná nebude. V daném případě je třeba podat žalobu o vypořádání SJM a v jejím rámci lze navrhnout předběžné opatření, ovšem toto musí být dobře zdokladováno a doloženo důkazy, mám za to, že bude velmi těžké předběžné opatření prosadit. Tato situace bude klást velké nároky na psychiku účastníků, neboť první jednání ve věci žalob o vypořádání SJM může být i za rok. Ale doporučovala bych neotálet a podat co nejdříve.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání z bytu zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě bytu před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z domu zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě domu před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z nemovitosti zapsané v katastru na jednoho z manželů
- Koupě nemovitosti před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z pozemku zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě pozemku před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
V 08/2007 jsme s přítelem koupili družstevní byt (přesněji družstevní práva). 300.000 Kč jsem zaplatila já z peněz, které jsem získala prodejem vlastního bytu (jehož koupi jsem financovala úvěrem ze stavebního spoření a splácela ho až do r. 2015) a zbytek se financoval hypotékou (900.000 Kč). Byt byl napsán pouze na přítele a hypotéka také. 14.6.2008 jsme se vzali. K 30.6.2008 byl byt převeden do osobního vlastnictví, pouze na manžela (tvrdil mi, že to jinak nejde, jelikož k podpisu smlouvy došlo ještě před svatbou) a já jsem zaplatila anuitu 170.000 Kč.
2013 jsme hypotéku přeúvěrovali, tudíž už jako manželka jsem se stala spoludlužníkem.
08/2014 jsme se rozvedli. Z bytu jsem se i s dětmi odstěhovala 04/2014. Exmanžel v tomto bytě žije. Doposud nedošlo k vyrovnání.
Mám nárok na podíl z bytu, když v katastru nemovitostí je zapsáno pouze exmanželovo jméno? Mám nějakou šanci dostat zpět peníze investované do bytu? Exmanžel, nechce nic řešit, pouze mi nabídl 200.000 Kč. Prosím, jak mám řešit tuto situaci a jak se zbavit dluhu na hypotéce? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Rozhodné je, že jste byt do osobního vlastnictví nabyli až v době manželství. I když je byt v katastru nemovitostí evidován pouze na bývalého manžela, právně je součástí SJM a pokud byste podala k soudu žalobu o vypořádání SJM, soud by vycházel z premisy, že byt je součástí SJM, jelikož byl koupen v době manželství a pokud manžel tvrdí opak, musí to prokázat.
Důkazní břemeno leží na něm. Pokud jste se rozvedli v srpnu 2014, nemáte již moc času, jelikož po třech letech po rozvodu už žalobu o vypořádání SJM podat nelze. Proto neváhejte a navštivte advokáta a podejte žalobu o vypořádání SJM.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dítě o prázdninách u otce - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů když je dítě o prázdninách u otce (letní školní prázdniny)
- Děti o prázdninách u otce - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů když jsou děti o prázdninách u otce (letní školní prázdniny)
- Nezaplacení výživného pokud je dítě o prázdninách u otce který nemá dítě svěřené do péče
Přítel má z bývalého vztahu dvě děti, poctivě platíme alimenty ve výši 5.200 Kč a včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (07.05.2017) nám oznámila, že celý červenec na prázdniny budou děti u nás, tak by nás zajímalo, jestli jí tím pádem musíme poslat za ten měsíc alimenty, když je nebude mít. Děkuji, Dita.
ODPOVĚĎ:
Podle § 921 nového občanského zákoníku platí, že výživné se plní v pravidelných splátkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Ani skutečnost, že bude Váš přítel o děti pečovat celý měsíc, ho tedy nezbavuje povinnosti uhradit za tento měsíc matce dětí výživné. Pokud se tedy s matkou dětí nedohodnete jinak, doporučuji uhradit i na měsíc červenec výživné v plné výši.
Ve svém dotazu neuvádíte, jakým způsobem je upraven styk dětí s otcem (Vaším přítelem). Pokud má Váš přítel podle soudního rozhodnutí pečovat o děti v červenci například pouze 14 dní, nemusíte ale přistoupit na matčin požadavek, abyste o děti pečovali celý měsíc. Vycházím z toho, že píšete, že Vám matka oznámila, že budou děti celý červenec u vás, což nezní jako výsledek vzájemné dohody.
__
RODINA-OSVOJENÍ, ADOPCE
- Přímá adopce dítěte od kamarádky, známé - lze to?
- Souhlas s osvojením matkou novorozence - kdy ho může dát? (kolik dnů, týdnů, měsíců po porodu? )
- Kolik dnů po porodu může dát matka novorozence, dítě k adopci, osvojení?
- Osvojení dítěte - co soud posuzuje?
- Adopce dítěte - co soud posuzuje?
- Osvojení dítěte od kamarádky, známé osoby - průběh, informace
- Adopce dítěte od kamarádky, známé osoby - průběh, informace
Máme šanci u soudu v případě přímé adopce? Jsme manželé, máme zažádáno o klasickou adopci, z důvodu onemocnění ženy bylo posudkovým lékařem krajského úřadu doporučeno žádost o adopci přerušit a za 10 měsíců tj. 02/2018 dodat novou lékařskou zprávu. V případě, že se onemocnění nebude horšit by nás nechali v klasické adopci pokračovat. Nyní naše známá je těhotná, ona ani otec dítěte si miminko nechat nechtějí. Chtěla by po narození, tj. 11/2017, dítě svěřit výhradně do naší péče přímou adopcí.
Nevíme, zda by nevznikl problém u soudu nebo na OSPOD v řízení o osvojení, právě kvůli tomu, že nejsme státem ověření žadatelé o adopci. A nebo, aby to nezamítli z důvodu onemocnění ženy, když jsme přerušili do 02/2018 klasické řízení o adopci. Měli bychom společně zajít na OSPOD a oznámit jim náš záměr ještě před narozením dítěte? Budou po nás v porodnici něco vyžadovat, když by matka dítěte chtěla, aby s ním v porodnici byla budoucí matka a odvezli si dítě z porodnice již budoucí rodiče? Jak prosím pokračovat po porodu, kdy bychom měli kam zajít ohlásit situaci a žádat o osvojení?
ODPOVĚĎ:
K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.
Podle § 823, odst. 1, nového občanského zákoníku je možné se souhlasem budoucího osvojitele předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali k osvojení souhlas. Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí.
Pokud s tím tedy rodiče budou souhlasit, budete si moci dítě odvézt rovnou z porodnice. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat OSPOD. O předání dítěte do péče pak rozhodne soud. Soud o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením rozhodne až poté, co provede šetření ohledně vzájemné vhodnosti dítěte a osvojitele, zejména se zřetelem na:
a) osobnost a zdravotní stav osvojitele i jeho sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, jakož i schopnost osvojitele pečovat o dítě a pohnutky osvojitele k osvojení
b) osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva
c) etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele
d) dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele
Z výše uvedeného vyplývá, že soud se bude zajímat mj. také o zdravotní stav Vaší manželky, neboť i podle § 799, odst. 2, nového občanského zákoníku platí, že zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. K návrhu na osvojení dítěte tedy doporučuji doložit i aktuální lékařské zprávy, které budou dokládat vaši schopnost se o dítě postarat.
I když rodiče dítěte mohou dát souhlas k osvojení až po narození dítěte (v případě matky až po uplynutí šestinedělí), nic nebrání tomu, aby již během těhotenství navštívili OSPOD v místě svého bydliště a sdělili pracovníkům OSPOD svůj záměr dát dítě k přímé adopci a svěřit je do Vaší péče. Můžete OSPOD navštívit společně s nimi a potvrdit, že máte zájem o přímou adopci jejich dítěte. Pracovníci OSPOD s Vámi celou situaci proberou a poradí Vám, jak dále postupovat.
O osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit – to platí i v případě přímé adopce. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé. Bude tedy zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na osvojení dítěte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovník OSPOD.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Informovaný souhlas o výkonu v nemocnici vyplněný u praktického lékaře - může to nemocnice požadovat?
- Může nemocnice chtít po praktickém lékaři aby vyplnil informovaný souhlas o výkonu který provede nemocnice?
Vedení naší nemocnice připravilo souhlasy s výkonem, informované souhlasy, a požaduje po praktických lékařích, aby tyto souhlasy s pacientem vyplnili a pacient si je přinesl k výkonu. Je tento postup správný?
ODPOVĚĎ:
Název tohoto právního institutu, informovaný souhlas, je odvozen ze dvou základních předpokladů poskytování péče: 1. podání informací.
2. souhlasné stanovisko pacienta. Institut informovaného souhlasu vychází z povinnosti poskytovatele zdravotních služeb pacienta informovat
o poskytovaných zdravotních službách, o potřebných vyšetřeních či výkonech a také možných rizicích s tím spojených. Dále má pacient právo na informace o možných alternativách, jiných možnostech léčby.
Zdravotní služby lze poskytnout pouze se souhlasem pacienta, s výjimkami, které jsou vymezeny zákonem. Jak z uvedeného vyplývá, je informovaný souhlas ve své podstatě právem pacienta na poskytnuté informace a nezbytný souhlas s konkrétním výkonem. Podle § 31 odstavec 3 zákona o zdravotních službách informace podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se informace týká. Jde-li tedy například o diagnostický výkon v oboru gastroenterologie, pak praktický lékař není odborníkem v oboru gastroenterologie, nemůže tedy pacienta řádně poučit a posoudit jeho konkrétní rizika tak jako gastroenterolog, který výkon provede.
Pacient má také dále právo klást doplňující otázky. Splněním povinnosti získat pacientům svobodný, informovaný souhlas s výkonem není podpis na listině, ale především rozhovor s lékařem, který rozhodnutí pacienta předchází. Sama listina bez poučení nestačí. Pacient by měl svým podpisem stvrdit souhlas s výkonem až po poučení lékařem, který tento typ výkonu provádí. Informace a poučení musí být podány i s ohledem na individualitu pacienta, s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím nejen ze samotného výkonu, ale také ze zdravotního stavu konkrétního pacienta, z dalších onemocnění, kterými trpí.
Přesto bych tento krok úplně nezavrhovala. Předání formulářů vytvořených vedením vaší nemocnice praktickým lékařům jim může usnadnit poučení o výkonu, který spadá do jiné odbornosti. Pacient získá možnost si formulář souhlasu prostudovat doma, během delší doby před výkonem a při poučení lékařem gastroenterologie bezprostředně před výkonem již bude seznámen se základními informacemi o výkonu. Pacient má možnost klást doplňující otázky a to je pro něj snazší, pokud si poučení již prostudoval.
Je však velmi důležité si uvědomit, že pro platnost souhlasu jakožto právního úkonu pacienta je nezbytné, aby pacient souhlasil s výkonem a písemný souhlas stvrdil podpisem teprve po poučení lékařem způsobilým k provedení příslušného výkonu.
MUDr. Mgr. Dita Mlynářová, právník-specialista, právní kancelář ČLK
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Poskytování lékařských zpráv komerčním pojišťovnám
- Kdy může lékař poskytnout informace komerční pojišťovně pacienta
- Poskytnutí informací lékařem komerční pojišťovně - pravidla
- Je nutný souhlas pacienta s předáním informací komerční pojišťovně? (informace o zdraví pacienta, pojištěnce)
- Souhlas s pokynutí informací lékařem komerční pojišťovně - náležitosti
- Poplatek lékaře za poskytnutí informací komerční pojišťovně pacienta
- Informace o pacientovi komerční pojišťovně - poplatek lékaře
Rád bych se s vámi poradil, nakolik jsou tzv. komerční pojišťovny, u kterých mají pacienti sjednáno např. životní či úrazové pojištění, oprávněny vyžadovat informace o zdravotním stavu pacienta a zda existuje nějaký závazný ceník pro zpracování lékařské zprávy či výpisu
z dokumentace za účelem komerčního pojištění. Často se na mě tyto pojišťovny obracejí s různými formuláři k vyplnění, argumentují souhlasem, který jim k tomu pacient při uzavření pojistné smlouvy dal, a za zpracování informací o zdravotním stavu nabízejí částku, která snad má být
určena tabulkami této pojišťovny. Mají pracovníci komerčních pojišťoven na takový postup nárok?
ODPOVĚĎ:
Jedním ze základních pravidel při výkonu povolání lékaře je dodržování zásad zákonem stanovené povinné mlčenlivosti lékaře. Ta je zakotvena především v § 51 a násl. zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, pokud to shrneme a zjednodušíme, k legálnímu tzv. průlomu do povinné mlčenlivosti může dojít pouze za účelem návaznosti zdravotní péče o pacienta, nebo pro obhajobu lékaře v různých typech řízení, nebo stanoví-li tak výslovně pro určitou situaci právní předpis, anebo pokud se sdělením údajů chráněných povinnou mlčenlivostí lékaře
třetí osobě souhlasí sám pacient.
V daném případě jistě nejde o návaznost zdravotní péče o pacienta ani o obhajobu lékaře ve sporu s pacientem. Rovněž žádný právní předpis nestanoví onen automatický legální průlom do povinné mlčenlivosti lékaře, jestliže sdělení údajů o zdravotním stavu pacienta vyžaduje komerční pojišťovna. Proto nezbytnou podmínkou pro možnost sdělení takových údajů pracovníkovi komerční pojišťovny (např. ve formě poskytnutí výpisu
ze zdravotnické dokumentace či vyplnění tiskopisu vytvořeného pojišťovnou) je souhlas pacienta.
Z právní úpravy a všech logických okolností věci vyplývá, že je nutné, aby takový souhlas s poskytnutím údajů byl jasný, konkrétní vůči danému lékaři, který má údaje z dokumentace poskytnout, konkrétní ohledně osoby (subjektu), komu tyto údaje mají být poskytnuty, a pokud možno v jakém rozsahu.
Zcela určitě nepostačí obecný a nekonkrétní bianco souhlas pacienta, nejčastěji obsažený v jeho pojistné smlouvě, že pracovníci pojišťovny
jsou oprávněni kdykoliv od kteréhokoliv ošetřujícího lékaře vyžadovat jakékoliv informace o zdravotním stavu pacienta. Takový obecný souhlas naslepo pro jakékoliv v budoucnu vzniklé situace by lékař neměl respektovat, neboť pacient v době uzavření pojistné smlouvy naprosto nemohl do nejmenších detailů předpokládat, o jaké konkrétní údaje event. může jít a jaká přesná životní situace může nastat. Koneckonců, i kdyby se pacient s tímto argumentem vůči pojišťovně v době uzavírání pojistné smlouvy obrátil, bylo možné očekávat, že pojišťovna na uzavření smlouvy nepřistoupí. Pacientovi tak nezbývalo nic jiného než zmíněný bianco souhlas udělit.
Je rovněž nutné, aby pro lékaře bylo obecně čitelné, srozumitelné a nepochybné, že v daném konkrétním případě pacient souhlas skutečně dal. Komerční pojišťovna není státním orgánem, aby bylo možno uplatnit zásadu presumpce správnosti a postačovalo
její tvrzení, že souhlas se sdělením údajů pacient pojišťovně dal. Tento princip není možné uplatnit u soukromoprávních subjektů (na rozdíl např. od Policie ČR či soudů, viz předchozí články v Tempus medicorum), kterým komerční pojišťovna v tomto případě je. Proto je potřeba, aby zcela konkretizovaný souhlas pojišťovna lékaři přímo i předložila, aby v lékaři takový souhlas nebudil žádné pochybnosti.
Schází-li takový jasný, konkrétní a srozumitelný souhlas pacienta v žádosti komerční pojišťovny, není lékař oprávněn informace o zdravotním stavu poskytnout a je třeba pracovníka pojišťovny vyzvat, aby tento souhlas pacienta doplnil. Rovněž je možné postupovat tak, že požadované údaje (výpis ze zdravotnické dokumentace, vyplněný formulář apod.) lékař předá přímo do rukou pacienta, který má nárok na informace o svém zdravotním stavu zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci, s tím, že pacient může na základě vlastního rozhodnutí tyto údaje předat dále,
např. právě své komerční pojišťovně.
Pro případ, že jde o sjednanou životní pojistku a pacient již zemřel, obdobně lze postupovat v případě předání informací pozůstalým osobám blízkým, které dle svého uvážení údaje postoupí dále. V dané situaci, kdy pacient za svého života konkrétní a výslovný souhlas neudělil, je to de facto jediné řešení, neboť pozůstalé osoby blízké nemohou zemřelého pacienta v udělení souhlasu třetím osobám suplovat, jestliže subjektem a nositelem údajů byl sám zemřelý pacient. Shrneme-li to, tato možnost řešení zaručí, že údaje o zdravotním stavu pacienta poskytne lékař toliko těm osobám, které na ně mají ze zákona nárok (tedy samotnému pacientovi nebo pozůstalým osobám blízkým), nikoliv přímo komerční pojišťovně, která nesplnila pro konkrétní případ zákonnou podmínku průlomu do povinné mlčenlivosti lékaře. Nutno k tomu dodat, že daný postup může lékař zvolit, je-li to pro něj výhodnější a méně náročnější cesta. Pokud je tomu naopak, zákon na lékaře neklade povinnost, aby sám aktivně buď sháněl pacientův souhlas, anebo kontaktoval pozůstalé osoby blízké. V daném případě je plně na místě pracovníkovi komerční pojišťovny odpovědět, že údaje budou poskytnuty (výpis vyhotoven, tiskopis vyplněn…) až poté, co pojišťovna předloží požadovaný konkretizovaný souhlas
pacienta. Zda má pojišťovna ještě reálnou možnost takový souhlas pacienta opatřit, již není odpovědností či starostí lékaře.
Konečně ještě k části dotazu týkající se úhrad např. za vyplnění tiskopisu – tyto služby lékaře nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ani pro ně neexistuje ceník, který by byl stanoven obecně závazným právním předpisem. Tabulku úhrady, na kterou pracovník pojišťovny poukazuje, je nutno vnímat pouze jako interní dokument pojišťovny, kterým lékař v žádném případě není vázán a není povinen si nechat cenu úhrady diktovat. Tato situace je jednou z těch, při kterých lze podle § 66 odst. 3 zákona o zdravotních službách žádat takovou úhradu, která
odpovídá nákladům na pořízení. Tyto náklady nejsou omezeny pouze na hotové výdaje v podobě např. vyhotovení kopie zprávy anebo případě poštovného, ale zejména je žádoucí, aby zahrnovaly zejména hodnotu práce lékaře. Tu lze stanovit např. na základě účetně podloženého hodinového výdělku či příjmu lékaře.
Jestliže tedy komerční pojišťovnou nabízená či v mnoha případech striktně nadiktovaná cena úhrady ani zdaleka neodpovídá všem těmto faktorům, i za těchto okolností je lékař oprávněn zpracování a poskytnutí údajů odmítnout, stanovit komerční pojišťovně částku odpovídající náhradě nákladů na vyhotovení a teprve po její akceptaci ze strany pojišťovny požadovanou práci vykonat. Naprosto stejně lze při stanovení výše náhrady postupovat i při výše popsané alternativě, kdy lékař např. výpis z dokumentace či vyplněný formulář předává na základě komunikace s pacientem
či pozůstalými osobami blízkými.
Zdroj: Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK
__
RODINA-PLATY, MZDY
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství při převedení na hůře pracenou práci z důvodu těhotenství
- Převedení na hůře placenou práci z důvodu těhotenství a vyrovnávací příspěvek
- Nárok na vyrovnávací příspěvek - těhotenství, mateřství, při kojení
- Těhotenství, mateřství, kojení a vyrovnávací příspěvek od OSSZ při převedení na jinou práci (hůře placenou)
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Práce přesčas v těhotenství - může ji zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat práci přesčas těhotné, gravidní zaměstnankyni?
- Noční práce v těhotenství - může ji zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat noční práci těhotné, gravidní zaměstnankyni?
Pracuji jako lékařka a z důvodu těhotenských komplikací jsem byla zaměstnavatelem na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře převedena na jinou práci. V důsledku převedení na jinou práci mi poklesl příjem. Mohu tuto situaci nějak řešit?
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce výslovně zaměstnavateli ukládá povinnost dočasně převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci v případech, kdy stávající práci nesmí těhotná zaměstnankyně vykonávat nebo ohrožuje-li podle lékařského posudku stávající práce těhotenství zaměstnankyně. Tentýž postup se týká zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně matky do konce devátého měsíce po porodu.
Zaměstnavatel by měl těhotnou zaměstnankyni dočasně převést na práci, která je pro ni dle lékařského posudku vhodná a současně, je-li to možné, při níž může dosahovat stejného výdělku jako v dosavadní práci. Pracuje-li těhotná zaměstnankyně v noci, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti o zařazení na denní práci. Rovněž je v těhotenství zakázána práce přesčas.
Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zák. č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění.
Nárok na vyrovnávací příspěvek podle zákona o nemocenském pojištění má těhotná zaměstnankyně, která je bez svého zavinění převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství, dále zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství, a zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení.
Za převedení na jinou práci, kdy zaměstnankyně z důvodu těhotenství či mateřství bez svého zavinění dosahuje nižších výdělků, se v rámci posouzení nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství považuje také úprava pracovních podmínek, která může spočívat ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, popřípadě zproštění výkonu některých prací, jímž se odstraní příčiny, na základě kterých je taková práce zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo která ohrožuje těhotenství
ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení.
Za převedení na jinou práci se také považuje přeložení k výkonu práce do jiného místa nebo k převedení na jiné pracoviště z důvodu, že práce na dosavadním pracovišti je zakázána těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení.
Převedením na jinou práci je rovněž zproštění výkonu noční práce (služby v noci).
Přehled prací, které nesmí těhotné a kojící zaměstnankyně vykonávat, vymezuje vyhláška č. 180/2015 Sb. , o zakázaných pracích a pracovištích, v platném znění.
Nárok na vyrovnávací příspěvek v době mateřství a těhotenství uplatňuje zaměstnankyně na základě příslušného tiskopisu Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který vydá její ošetřující lékař nebo registrující lékař v oboru gynekologie, jenž v době těhotenství či mateřství této zaměstnankyni poskytuje zdravotní péči. Tento tiskopis posléze zaměstnankyně předá svému zaměstnavateli a ten jej po doplnění informací a dalších podkladů postoupí příslušné OSSZ. Příslušná OSSZ vyplatí vyrovnávací příspěvek do jednoho měsíce od doručení dokladů nezbytných pro uplatnění tohoto nároku.
Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá zaměstnankyně, která vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce, dále zaměstnankyně, která je účastna pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně vykonávající dobrovolnou pečovatelskou službu, žákyně a studentky, spadá-li zaměstnání výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanci a konečně členky kolektivních orgánů právnické osoby vymezených zákonem o nemocenském pojištění (§ 5 písm. a) bodě 18).
Zdroj: Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Skartace zdravotnické dokumentace - praktický lékař
- Skartace zdravotnické dokumentace - specialista v ambulanci
- Skartování zdravotnické dokumentace - pravidla, výjimky, skartační komise
- Skartační komise a skartování zdravotnické dokumentace - pravidla, výjimky skartování
Již 20 let jsem soukromým lékařem a za tuto dobu se mi v ordinaci nahromadila spousta zdravotnické dokumentace pacientů, mnoho z nich již nemám ve své péči. Karty už pomalu nemám kam dávat, rozšíření prostor mé praxe z několika důvodů nepřipadá v úvahu. Byl jsem však kolegy informován, že po uplynutí jisté doby lze již nepotřebnou zdravotnickou dokumentaci skartovat. O jak dlouhou dobu se jedná a má proces skartace nějaká přesně popsaná pravidla? V informacích kolegů totiž padly mj. i údaje o nějaké skartační komisi.
ODPOVĚĎ:
K problematice se obsáhle vyjadřuje článek
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/skartace-zdravotnicke-dokumentace-v-ambulaci-a-nemocnici
Ve svém dotazu neupřesňujete, zda jste praktickým lékařem, anebo ambulantním specialistou, protože toto má vliv na minimální délku archivace zdravotnické dokumentace.
Popíšeme tedy raději obě varianty.
Pravidla pro uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace určuje vyhláška č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, v platném znění. Příloha č. 3 této vyhlášky uvádí, že zdravotnickou dokumentaci nebo její části je nutno v případě praktických lékařů (rovněž také PLDD a registrujících gynekologů) uchovávat 10 let od změny registrujícího poskytovatele nebo 10 let od úmrtí pacienta.
U ambulantních specialistů je lhůta o polovinu kratší a dle vyhlášky činí 5 let od posledního vyšetření pacienta.
Je třeba však ještě upřesnit, že tato doba uchovávání zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jedním poskytovatelem počíná běžet dnem 1. ledna následujícího kalendářního roku po dni, v němž byl proveden poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Vždy se tedy ve skutečnosti jedná o lhůtu 5 nebo 10 let + ještě část roku, ve kterém nastala vyhláškou předpokládaná událost (poslední vyšetření, změna registrujícího poskytovatele či úmrtí pacienta).
Rovněž doporučujeme dát si pozor, zda nenastala některá z výjimek, kterou příloha č. 3 citované vyhlášky předpokládá. Možnými výjimkami jsou např. dispenzární péče, pracovnělékařské služby či léčba duševních poruch, včetně soudem nařízeného ochranného léčení. Každý poskytovatel by tedy u zdravotnické dokumentace, kterou hodlá skartovat, měl nejprve ověřit, zda se nejedná o nějakou z výjimek popsaných vyhláškou, a teprve jakmile tyto výjimky vyloučí, aplikovat onu výše uvedenou obecnou lhůtu. Vyhlášku č. 98/2012
Sb. a všechny výjimky uvedené v její příloze č. 3 lze najít na webových stránkách ČLK v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“.
Pokud jde o postup při skartaci a Vámi zmíněnou komisi – v případě poskytovatele, který má méně než 10 zdravotnických pracovníků nebo jiných odborných pracovníků, se komise nezřizuje a za řádné posouzení možnosti skartace zdravotnické dokumentace odpovídá sám poskytovatel. Lze tedy
předpokládat, že Vás se povinnost ustanovit komisi týkat nebude, stejně jako většiny soukromých lékařů, neboť alespoň 10 zdravotnických pracovníků zaměstnává málokterý soukromý lékař. Jestliže by však u Vás platil navzdory všem předpokladům opak, potom komise musí být minimálně tříčlenná a její členy jmenuje poskytovatel, tedy Vy, pokud jste majitelem a provozovatelem zmíněné soukromé praxe. Členové komise musejí být
zdravotničtí pracovníci.
Vyhláška pak již výslovně neuvádí způsoby, jakým způsobem má dojít k fyzické skartaci neboli zničení zdravotnické dokumentace. Pouze upřesňuje, že zničením zdravotnické dokumentace se rozumí znehodnocení takovým způsobem, aby byla znemožněna rekonstrukce a identifikace jejího obsahu.
Je tedy už dále na rozhodnutí poskytovatele, jakým způsobem toto provede tak, aby splnil svou odpovědnost za ochranu osobních údajů
pacientů a způsobem provedení vyloučil, aby se skartovaná dokumentace, a zejména její obsah dostaly do nepovolaných rukou.
Lze proto buď využít služeb nějaké firmy, která se skartací dokumentů zabývá, anebo dokumentaci skartovat svépomocí – např. využitím vlastního skartovacího stroje anebo třeba také spálením vyřazené dokumentace na zahradě, jak jsme občas lékaři bez nadsázky tázáni, zda i takový způsob je přípustný. Před samotným zničením ovšem ještě doporučujeme, aby lékař provedl stručný soupis té dokumentace, která bude zničena, a tento
soupis pro případné budoucí nejasnosti pečlivě uchoval.
Zdroj: Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Komerční název v inzerátu - musí ho provozovatel webu smazat?
- Název v inzerátu registrovaný na Úřadu průmyslového vlastnictví - musí ho provozovatel webu smazat na požádání majitele ochranné známky?
- Název v inzerátu chráněný ochrannou známkou - musí ho provozovatel webu smazat na žádost majitele známky?
- Co lze chránit ochrannou známkou a zaregistrovat na úřadě průmyslového vlastnictví?
Jsem provozovatelem portálu www.kde-mi-pujci.cz a dnes (18.05.2017) jsem obdržel tento email:
"Dobrý den, prohlížím si Vaše webové stránky a právě jsem narazila na tento inzerát
http://www.kde-mi-pujci.cz/pujcka/rychla-a-snadna-pujcka___29033.html.
Tímto Vás prosím o blokování slovního spojení Snadná půjčka nejen v tomto inzerátu, ale i na celém webu, a to z důvodu, že máme na Snadnou půjčku ochrannou známku (vizte https://isdv.upv.cz/webapp/webapp.glob.det?xprim=114278& xskup=6& xzdrk=U& lan=cs& s_majs=tommy%20stachi& s_puvo=& s_naze=).
Předem děkuji za nápravu. Za společnost Filip.
Jedná se přece o běžně užívané slovní spojení. Vztahuje se ochranná známka i na toto? Web funguje jako inzertní portál a za obsah nezodpovídám. Předem děkuji. S pozdravem, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Odpovídat začnu od konce Vašeho dotazu.
Je pravdou, že jako provozovatel inzertního webu neodpovídáte za obsah jednotlivých inzerátů, ovšem pouze do určitého okamžiku. Konkrétně dle § 5/1 písm. b) zákona o některých službách informační společnosti platí, že poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele tehdy, dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Je nepochybné, že inzertní web je službou, která spočívá v ukládání informací poskytnutých uživateli (tedy jednotlivými inzerenty). Za obsah jednotlivých inzerátů tedy neodpovídáte, ovšem pouze do okamžiku, kdy se prokazatelně dozvíte o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací (tedy o protiprávní povaze některého inzerátu či jeho části). V takovém případě jste povinen neprodleně učinit veškeré kroky, které lze po Vás požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací (pokud tak neučiníte, vznikne na Vaší straně odpovědnost za obsah inzerátu, samozřejmě vedle odpovědnosti inzerenta).
Autor e-mailu Vás tedy informoval o protiprávním obsahu konkrétního inzerátu, resp. Vám sdělil, že se domnívá, že obsah inzerátu je protiprávní (a to ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona o některých službách informační společnosti).
V současné chvíli je tedy zapotřebí vyhodnotit, zda je požadavek autora e-mailu oprávněný, tzn. že je nutné si odpovědět na otázku, zda je obsah konkrétního inzerátu protiprávní (je-li tedy v rozporu s platnou právní úpravou ochranných známek).
Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.
Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R) (§ 8/1 zákona o ochranných známkách).
Z výpisu z rejstříku (vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví), na který Vás autor e-mailu odkázal, vyplývá, že autor e-mailu disponuje ochrannou známkou na slovní spojení "SNADNÁ PŮJČKA", ovšem v grafickém provedení v kombinaci s logem (ovál, v němž se protínají písmena S a T), které je umístěno vlevo od slovního spojení "SNADNÁ PŮJČKA".
Není tedy pravdou, že by autor e-mailu disponoval ochrannou známkou na slovní spojení "snadná půjčka" jako takové, nýbrž jeho ochranná známka se vztahuje pouze ke zcela konkrétnímu grafickému znázornění tohoto slovního spojení (v kombinaci s logem).
V inzerátu, na který autor e-mailu upozorňuje, je užito slovní spojení "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA", přičemž logo (ovál, v němž se protínají písmena S a T) zde obsaženo není. Toto slovní spojení se tak s předmětnou ochrannou známkou nepřekrývá (tzn. že užitím slovního spojení "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA" nemohlo být zasaženo do práv vlastníka předmětné ochranné známky).
Autor e-mailu by si měl uvědomit, že jako vlastník ochranné známky disponuje toliko touto ochrannou známkou, tedy zcela konkrétním grafickým znázorněním. Prostřednictvím ochranných známek není samozřejmě možné zablokovat užívání zcela běžných slov či slovních spojení (jak se o to autor e-mailu pokouší ve Vašem případě).
Pokud by se autor e-mailu pokusil zaregistrovat si jako ochrannou známku prosté slovní spojení "snadná půjčka", pravděpodobně by nebyl úspěšný.
V tomto ohledu upozorňuji na § 4 písm. b) a d) zákona o ochranných známkách, dle něhož platí, že do rejstříku ochranných známek se nezapíše označení:
- které nemá rozlišovací způsobilost,
- které je tvořeno výlučně označeními, jež se staly obvyklými v běžném jazyce.
Shora uvedené lze shrnout konstatováním, že jelikož vlastnické právo autora e-mailu k ochranné známce nebylo slovním spojením "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA" (v inzerátu na Vašem webu) porušeno, nejste samozřejmě povinen požadavku autora e-mailu vyhovět. V tomto smyslu (resp. s využitím shora uvedených argumentů) Vám doporučuji na předmětný e-mail odpovědět.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přeplatek za služby vrácený zemřelému - patří do dědictví?
- Přijetí části dědictví - pohlíží se na to jako přijetí celého dědictví?
- Odmítnutí dědictví dítětem - informace
- Odmítnutí dědictví nezletilou osobou - informace
- Musí o odmítnutí dědictví dítěte rozhodnout jen rodič nebo musí i soud?
- Musí o odmítnutí dědictví dítěte rozhodnout jen zákonný zástupce nebo musí i soud?
Cca v roce 2013 nám zemřel děda. Při dědickém řízení se polovina nemovitosti, kterou vlastnil děda přepsala na otce. Při té příležitosti se zbylá polovina, kterou vlastnila babička připsala také na otce - nyní je 100 % vlastníkem nemovitosti. Na začátku května 2017 babička zemřela a zjistili jsme, že má dluhy kolem 400.000 Kč, o kterých nám nic neřekla a tajila je. Chtěli bychom tedy odmítnout dědictví a ideálně tak, aby to nešlo ani na vnoučata, tedy na mě a mé bratry, kteří jsou nezletilí. Energie, které se platily, byli napsané na babičku.
Ihned po smrti babičky změnil plátce na sebe, aby nedošlo k zdržení plateb a tím poplatku za nesplacenou zálohu.
Dnes (17.05.2017) obdržel složenku s přeplatkem. Bojíme se ji ale přijmout, aby to nebylo bráno jakou souhlas s děděním. Jak se máme zachovat a co může nebo nemůže, aby jsme se mohli dědictví vzdát? S pozdravem, Richard.
ODPOVĚĎ:
Pokud je složenka s přeplatkem na jméno Vašeho otce, tak si tento přeplatek může bez problému vyzvednout. Pokud je složenka na jméno babičky, tak přeplatek spadá do dědictví a Vy byste jej neměli vyzvedávat. Navíc byste tento přeplatek měli nahlásit notáři, který pozůstalost vyřizuje. Pokud jste energie hradili Vy a tento přeplatek by měl náležet Vám, můžete do pasiv dědictví přihlásit svoji pohledávku vůči babičce a doložit to účtenkami (výpisem z účtu, atd.), že jste zálohy skutečně hradili Vy.
Pokud již teď víte, že chcete dědictví odmítnout, neměli byste činit žádné kroky směřující k přijetí majetku po babičce. Jakékoliv přeplatky, účty, atd. byste měli přihlásit do dědictví.
Dědictví můžete odmítnout u notáře, který pozůstalost vyřizuje.
Za nezletilé odmítají dědictví zákonní zástupci a tento úkon navíc musí schválit opatrovnický soud (předložení jednání za účelem schválení odmítnutí zajišťuje notář, který pozůstalost vyřizuje).
__
OBČAN-DLUHY
- Darování bytu rodiči a následná insolvence na rodiče - vrácení daru do majetkové podstaty
- Darování bytu rodiči a následné oddlužení rodičů - vrácení daru do majetkové podstaty
- Vrácení daru do majetkové podstaty při insolvenci - darovaná nemovitost od rodiče, rodičů
- Darování domu rodiči a následná insolvence na rodiče - vrácení daru do majetkové podstaty
- Darování domu rodiči a následné oddlužení rodičů - vrácení daru do majetkové podstaty
- Zabavení darovaného bytu insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darovaného domu insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darované nemovitosti insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darovaného pozemku insolvenčním správcem - může se to stát?
- Dar nemovitosti a pozdější zadlužení dárce - zabavení bytu, domu insolvenčním správcem
2015 jsem obdržel svatební dar od rodičů v podobě bytu zatíženého hypotékou (hodnota bytu cca 6.000.000 Kč, převzal jsem hypotéční dluh ve výši 2.900.000 Kč, tj. reálná hodnota daru cca 3.100.000 Kč). Uběhlo 2 roky, s manželkou jsme řádně spláceli splátky z hypotéky, což celkem ke dnešnímu dni činí cca 500.000 Kč. Po uplynutí těchto dvou let se moji rodiče dostali do finančních potíží a teď je proti nim vedeno insolvenční řízení s řešením úpadku konkurzem. Jejich dluhy vznikly výhradně z ručitelských závazků spojených s jejich podnikáním ve firmě. Insolvenční správce rodičů naznačil, že se pokusí předmětný byt vrátit do majetkové podstaty dle „§ 240 IZ - Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění“, čili byt nám s manželkou a roční dcerkou odebrat.
1. Prosím o radu, jak se můžeme chystané žalobě ze strany insolvenčního správce rodičů bránit a jaká by mohla být úspěšnost?
2. Dle odst. (4), pism. b) § 240 IZ bych měl obhájit, že se jednalo o svatební dar (to mohu doložit), ale není mi jasné, co znamená formulace zákona, že dar měl být „v přiměřené výši“. Jak lze obhájit majetkové poměry rodičů v době darování?
3. Pokud bych nyní předmětný byt prodal třetí osobě dle klasické kupní smlouvy, tak lze pak tento prodej také napadnout pro neúčinnost? Nebo insolvenční správce stejně bude moci nárokovat po mně nějaké finanční plnění z titulu tohoto prodeje? Děkuji. S pozdravem, Jirka.
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám byl byt darován v době, kdy již rodiče měli dluhy, pak se skutečně jedná o případ relativní neúčinnosti právního jednání a o byt můžete přijít. V tomto případě velmi těžce budete dokazovat, že majetkové poměry rodičů byly v té době takové, že dar, který Vám darovali, byl odpovídající jejich majetkovým poměrům.
Pokud byste byt smluvně převedl na jinou osobu, tak tato osoba rovněž může o byt přijít ze stejného titulu jako Vy a může se po Vás domáhat ještě způsobené škody. Převod na třetí osobu tedy není řešením.
Celkově není Vaše pozice vůbec dobrá, proto bych doporučila obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz, který s Vámi projedná okolnosti konkrétního případu a podrobně se seznámí se situací Vašich rodičů v době daru.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Vydání dítěte školkou otci - může to matka zakázat?
- Může matka zakázat vydání dítěte ze školky otci dítěte?
- Dítě svěřené do péče matky - může dítě ve školce vyzvednou otec?
- Vyzvednutí dítěte otcem ve školce - je nutný souhlas matky? (dítě svěřené do péče matky)
- Jak zabránit vyzvednutí dítěte ze školky otcem - svěření do péče rozsudkem soudu matce
Přítel má se svou bývalou přítelkyní 5letou dceru. Jeho bývalá přítelkyně má dceru v péči, je určeno soudem. Se svou bývalou přítelkyní má neustále problémy. Má si ji brát jednou za 14 dní, to že to tak nefunguje budeme řešit přes právníka a soud, jelikož tam jiná možnost není, ale jde o to, že si chce přítel vyzvedávat dceru ve školce v pátky, kdy ji má mít. Matka je ale zásadně proti a prý nikdy nedá ve školce souhlas s tím, aby si ji vyzvedával. A zde je má otázka. Musí k tomu matka dát souhlas? Já jsem totiž byla v situaci, kdy jsem žádala ve školce, aby si synův otec nesměl syna ve školce vyzvedávat, jelikož byl psychicky velmi nevyrovnaný a bylo mi ředitelkou řečeno, že by mu syna nesměli vydat pouze v případě, že by o tom rozhodl soud, jinak že je to jeho otec a oni jsou povinni mu ho vydat, protože má stejná rodičovská práva jako matka. Je to tedy opravdu tak? Může si přítel svou dceru vyzvedávat ve školce? Pokud to možné není, je možné to nějak řešit nebo se proti tomu nějak bránit? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
K problému, na který se ptáte, vydalo v roce 2011 stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a styk dítěte s druhým rodičem je stanoven dohodou nebo soudním rozhodnutím, měli by rodiče informovat školské nebo předškolní zařízení o tom, jaká dohoda byla uzavřena ohledně styku dítěte s druhým rodičem, případně jaké bylo v této věci vydáno soudní rozhodnutí. V případě, že školské nebo předškolní zařízení má k dispozici potřebné informace o úpravě péče o dítě a styku s dítětem. , může předat dítě rodiči, který nemá dítě svěřčeno do péče, za splnění následujících podmínek:
1. Právo rodiče na převzetí dítěte z péče školského nebo předškolního zařízení vyplývá z vykonatelného soudního rozhodnutí nebo z dohody rodičů o styku s dítěte.
2. K předání dítěte rodiči, který nemá dítě ve své péči, udělil souhlas rodič, který má dítě svěřeno do péče.
Jsou-li uvedené předpoklady splněny, mělo by školské nebo předškolní zařízení předat dítě rodiči, který nemá dítě svěřeno do péče, a nebránit tomu, aby dítě bylo tímto rodičem ze školy či školky vyzvednuto.
Odlišná situace nastává v případě, že školské nebo předškolní zařízení není náležitě informováno o tom, že je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a v jakém rozsahu je rodič, který nemá dítě v péči, oprávněn se s dítětem stýkat. V takovém případě se školské či předškolní zařízení nedopustí pochybení, předá-li dítě rodiči, který dítě v péči nemá, avšak je i nadále zákonným zástupcem dítěte a nositelem rodičovské odpovědnosti k dítěti. Jestliže rodič, který nemá dítě ve své péči, jedná při vyzvedávání dítěte v rozporu s rozhodnutím soudu nebo dohodou rodičů o styku s dítětem, nese odpovědnost za své protiprávní jednání v první řadě tento rodič. Školské nebo předškolní zařízení by nemělo vědomě k protiprávnímu jednání přispívat, v případě sporné situace však lze obtížně vyvozovat právní odpovědnost školského nebo předškolního zařízení za předání dítěte rodiči, který není v určitou dobu ke styku s dítětem oprávněn, ale stále je zákonným zástupcem dítěte. Celá text stanoviska MPSV najdete k dispozici zde:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11673/0229_001.pdf
Pokud Váš přítel chce vyzvedávat dceru ze školky v den, kdy s ní má soudně stanovený styk, doporučuji mu sjednat si schůzku s ředitelkou školky a informovat ji o tom, že v daný den má soudně stanovený styk s dcerou, a proto by si dceru v daný den rád ze školky vyzvedl a odvedl s sebou. Pokud bude ředitelka přístupná dohodě, je možné, že k vyzvedávání dcery ze školky svolí i bez souhlasu matky. Je ale také možné, že na základě výše uvedeného stanoviska MPSV bude ředitelka trvat na tom, aby k vyzvednutí dcery ze školy udělila souhlas její matka. V takovém případě se bude muset Váš přítel snažit získat souhlas matky nebo si nadále vyzvedávat dceru až v místě jejího bydliště. O jakémkoliv neuskutečněném styku dcery s otcem doporučuji informovat pracovnici příslušného OSPOD, která si může dceřinu matku předvolat a zjednat nápravu.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Obtěžování vymahači - jak se bránit?
- Obtěžování vymáhací agenturou - jak se bránit?
- Obtěžování vymahači - trestný čin nebezpečné pronásledování, vyhrožování
Chci se Vás zeptat zda existuje řešení proti nadměrnému obtěžování. Od roku 2005 prý dlužím firmě Provident 6.200 Kč. V roce 2007 začalo vymáhání od jednotlivých firem, některé to dokonce zkouší potřetí, jako firma EOS KSI (2007, 2011, 2017), která mne nyní neustále obtěžuje. Já jim své stanovisko sdělil, že žádný svůj závazek neuznávám a ať celou záležitost dají k soudu. Je proti tomu nějaká obrana třeba trestním oznámením nebo žalobou? Děkuji Broněk.
ODPOVĚĎ:
O trestněprávní odpovědnosti by bylo možné uvažovat za situace, kdy by zde byly další doprovodné znaky, jak např. předpokládají následující trestné činy:
Nebezpečné vyhrožování: Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Nebezpečné pronásledování: Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Podle intenzity takového jednání by bylo možné toto posoudit jako trestný čin (viz výše), popř. jako mírnější přestupek.
Můžete zkusit zaslat společnosti předžalobní výzvu (vzor zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014),
ve které tuto společnost vyzvete, aby se zdržela dalšího obdobného jednání.
Dále se můžete na tuto společnost obrátit s výzvou, aby doložila podklady, podle kterých usuzuje, že jste dlužníkem. Na základě případně takto získaných podkladů můžete prokázat, že se na Vás společnosti obracejí neoprávněně.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení rodinného domu na byty kvůli hypotéce - postup, informace
- Rozdělení nemovitosti na byty kvůli hypotéce - postup, informace
- Darování nemovitosti v zástavě banky a zřízení věcného břemene
- Darování domu v zástavě banky a zřízení věcného břemene dožití
- Darování nemovitosti blokovaného bankou a zřízení služebnosti
- Darování domu blokovaného bankou a zřízení věcného břemene dožití
Jsem výluční vlastnicí třípatrového rodinného domu a souvisejících pozemků včetně příslušenství. V domě jsou tři samostatné byty, půda a v suterénu domu i samostatně využitelné nebytové prostory. V 1. NP bydlí můj syn, ve 2. NP dcera a 3. NP obývám já. Nyní mám v úmyslu tento svůj dům bezúplatně darovat svým dětem (syn a dcera) do bezpodílového spoluvlastnictví, s věcným břemenem mého doživotního užívání bytu kde bydlím. V roce 2007 však dcera uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 1.000.000 Kč s Hypoteční bankou a. s. na rekonstrukci a modernizaci bytu, který užívá. Já jako majitelka domu jsem dle této smlouvy ručitelkou. Dcera svůj dluh pravidelně a včas splácí. Cena našeho domu byla odhadcem Hypoteční banky stanovena na 8.000.000 Kč, a tímto domem tedy ručím za její úvěr. Hypoteční banka a. s. mi však nepotvrdila mou žádost o vydání souhlasu s darováním nemovitosti viz výše a požaduje, aby se k závazku o úvěru dcery připojil i můj syn, jako budoucí spoluvlastník. Další možností by podle HB bylo „Rozdělit dům“ na tři bytové jednotky, s tím, že by si pak mohla dcera ručit za svůj úvěr svým bytem. Mám za to, že tyto jejich požadavky jsou vzhledem k poměru výše úvěru k výši zajištění tohoto hypotečního úvěru poněkud nepřiměřené. Dcera se přece stane již na základě DS vlastnicí 1 celé nemovitosti, tedy bytu a příslušenství (včetně přístupových cest k bytu, tj. mj. společné chodby a schodiště) v hodnotě 8.000.000 Kč, resp. poloviny, tedy 4.000.000 Kč. Syn si zatím úvěr brát nepotřebuje, ale myslím, že kdyby se kdykoliv v budoucnosti (dokud nebude splacen úvěr dcery) rozmyslel a z nějakého důvodu by se chtěl či potřeboval také zadlužit, byl by pak jako spoludlužník velmi omezen, a to vlastně bezdůvodně. Pro úplnost dodávám, že další nemovitost, kterou bychom mohli dceři ručit nemáme. Pokud bychom chtěli vyhovět požadavku HB na „Rozdělení domu“. Znamená to „jen“ dle situačního plánku jednotlivé části nemovitosti (pozemky, byty, nebytové prostory) detailně popsat (identifikovat), pojmenovat a určit kdo co bude užívat a za jakých podmínek? Takováto Dohoda o rozdělení a užívání nemovitosti by pak měla být jako nedílná příloha k Darovací smlouvě? Předpokládám, že věcné břemeno mého doživotního užívání by nebyl problém (? ). Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Vlasta.
ODPOVĚĎ:
Především je nutné si ujasnit situaci. Pokud si dcera sjednala hypotéku a v zástavě za tuto hypotéku je Váš dům, pak vůbec nechápu požadavek banky, neboť banka je kryta zástavním právem na domě, nemá se co vyjadřovat ke změně vlastníka. Pokud by přece jen nebyla jiná možnost a bylo nutné rozdělit dům na bytové jednotky, pak je třeba s tímto oslovit advokáta, neboť je to náročná a nákladná procedura. Je nutné vypracovat listinu "prohlášení vlastníka", nechat zpracovat projekt na bytové jednotky a společné prostory domu a to vše vložit do katastru nemovitostí. Zřízení věcného břemene může být problém, jelikož pokud je dům zastaven bance, tak pravděpodobně smlouva o hypotečním úvěru obsahuje ujednání o tom, že nejste oprávněna dům jakkoliv zatížit bez souhlasu banky, neboť věcné břemeno nebo-li ponovu služebnost vždy snižuje hodnotu nemovitosti, což je pro banku riziko. Takže věcné břemeno, čili služebnost může být problém, resp. je možné ho zřídit pouze se souhlasem banky. Souhlasu by nebylo třeba pouze za situace, kdy by se podařilo dům rozdělit na jednotky a věcné břemeno by bylo zřízeno k jednotce, ke které by se nevázala hypotéka.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Navýšení poplatku realitní kanceláře za správu garáží bytového domu - je možné zpětně?
- Zpětné zvýšení poplatku za správu garáží bytového domu - poplatek realitní kanceláři, tj. správci objektu
- Správce nemovitosti si zvýšil poplatek za zprávu prostor zpětně - může?
Bydlím v bytovém domě (24 bytů + 8 garáží, vše prostorově vymezeno a zapsáno v katastru nemovitosí ČR), dům spravuje realitní kancelář. Donedávna vlastníci garáží (kteří současně vlastní i byty) platili za správu těchto garáží částku, která představovala 1/6 částky, placené za správu bytu. To odráželo i skutečnost, že faktické náklady, spojené se správou těchto garáží, byly zanedbatelné (garáže jsou napojeny na elektřinu z bytů, není zde voda ani radiátory a většina vlastníků garáží platila za správu 1x ročně). Koncem roku 2016 si RK (s odkazem na NOZ) vynutila navýšení poplatků za správu garáží na úroveň poplatků za byty, takže finální částka za garáž (vč. odměn funkcionářů) je cca 10-násobná. Společenství vlastníků tento krok RK na shromáždění s nevolí akceptovalo (pro období od ledna 2017). RK minulý týden rozeslala vlastníkům vyúčtování nákladů za rok 2016, ze kterého vyplývá, že si RK toto navýšení za správu nárokuje i zpětně za rok 2016 (NOZ údajně platí 4 roky). Dotazy:
- Postupuje RK v souladu se zákonem (a dobrými mravy)?
- Jak se jednotlivec - člen sdružení spoluvlastníků - může bránit RK? Řešením by byla výpověď RK, 2/3 spoluvlastníků ale žádný problém nemají (ti bez garáží) a jednatel se bojí jakékoliv změny?
Děkuji, Slávek.
ODPOVĚĎ:
Navýšení poplatků mělo být schváleno, což uvádíte, že učiněno bylo od ledna 2017. Požadavek RK na zvýšení i za rok 2016 není oprávněný a doporučovala bych písemně reagovat a neuhradit a následně smlouvu s RK ukončit.
Samozřejmě je problém, že pokud se Vám nepodaří ukončení smlouvy prosadit, není z této situace východisko. Možná by bylo dobré na shromáždění SVJ upozornit členy výboru, že mají jednat s péčí řádného hospodáře a činit vše proto, aby nebylo zbytečně utráceno za drahé služby. V opačném případě byste mohl dát podnět pro jejich odvolání. Tím byste mohl motivovat aspoň statutární orgán, aby začal ve věci činit potřebné kroky k ukončení smlouvy, a aby nehradil předražené služby.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení z představenstva bytového družstva - informace, postup
- Rezignace předsedy představenstva bytového domu - postup, informace
- Odpovědnost představenstva družstva za finanční závazky družstva
V listopadu 2016 jsem se nechala přemluvit a nechala jsem se zvolit do představenstva bytového družstva. Toto se stalo za situace, kdy bývalý předseda družstva zpronevěřil, resp. vytuneloval přes 1.000.000 Kč. Když se na to přišlo, vzniklo SVJ a následně ještě BD, protože máme v domě tři nebytové prostory. Od představenstva SVJ jsme úkolováni, následně káráni, že ještě nemáme stanovy, že máme dělat to a nestarat se o ono. Lítají celkem i urážlivé emaily a já tomu nerozumím, jsem nešťastná a začíná se to podepisovat i na mém psychickém stavu. Chci svou činnost co nejdříve ukončit, co mám udělat, abych pak nenesla žádné následky, či závazky - finanční nebo i jiné. Děkuji Věra.
ODPOVĚĎ:
Máte právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení musí být projednáno na nejbližší schůzi a tímto dnem Vaše funkce končí. Vypracujte tedy písemně jednoduché odstoupení z funkce, zašlete doporučeně na adresu Bytového družstva a trvejte na projednání.
Způsob ukončení funkce upravují stanovy, předpokládám, že toto budou obsahovat i stanovy vašeho družstva, tak si je dobře projděte a postupujte při odstoupení v souladu s nimi.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Agresivní psychicky nemocný soused - jak se bránit a vyhnout se ublížení na zdraví?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Případové omezení svéprávnosti z důvodu psychické nemoci a agresivity osoby
Bydlíme v jednom rodinném domě dvě rodiny. Již sedmým rokem (2010-2017) spolu nekomunikujeme. Druhá rodina má postiženého syna s diagnózou lehká mozková dysfunkce, tj. LMD a je mu 33 let. Není zbaven svéprávnosti, ale postupem času je stále agresivnější. Na začátku června 2017 mně bezdůvodně sprostě napadl slovně skrz okna, když jsem byla na zahradě. Je štván svou matkou proti nám. Prosím o radu, kde bych se měla obrátit v případě opakování. Léčí se u psychiatra, ale pochybuji, že bere léky. S ním jsem to již konzultovala. Děkuji za radu a přeji hezký den Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost obrátit se na policii a nechat prošetřit jeho chování, kdy toto může být považováno za přestupek či až závažnější trestný čin. V případě jakéhokoliv dalšího útoku, ať již slovního či fyzického, přivolejte ihned policii tak, aby bylo takové jednání zdokumentované. Bylo by ideální pořídit si i nahrávku - zvukovou, obrazovou nebo mít svědka, který dosvědčí takové atypické chování.
Je zde možnost iniciovat zahájení řízení o případném omezení svéprávnosti, nicméně k omezení svéprávnosti může dojít pouze v zájmu posuzované osoby, a za podmínky, že nepostačuje mírnější a méně omezující opatření (zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování). Tedy k tomuto kroku se přistupuje až v okamžiku, kdy nelze využít jiné mírnější prostředky. Dále ovšem samotné omezení na svéprávnosti neznamená, že taková osoba může být umístěna do zdravotnického zařízení apod.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti 2018
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu 2018
- Předkupní právo spolumajitele nemovitosti 2018
- Předkupní právo spolumajitele bytu, domu 2018
Pokud kromě daní nechci být už v době splácení (asi po 1-3 roky) spolupodílu kupce zodpovědný za jakékoliv účty, účelové opravy atd. + chci mít možnost svou 1/2 prodat i přes soud, pokud nebude splácet, jakou smlouvu doporučujete? Nebo vyjde levněji soud na zrušení spoluvlastnictví, než soudy kvůli nesplácení? Nechci trvat na prodeji kvůli vypořádání, ale obávám se soudních tahanic, je tu předpoklad, že záměrně platit nebude. Kolik soud stojí krom 7.000 Kč /žaloba bez právníka/? A tahanice pak? Co radíte? Děkuji, František.
ODPOVĚĎ:
Každý vlastník, a i spoluvlastník, se ze zákona podílí na opravě/údržbě věci, kterou má ve vlastnictví/spoluvlastnictví, přičemž se rozlišuje běžná správa (rozhoduje se většinou hlasů) a rozhodování o významné záležitosti (rozhoduje se dvoutřetinovou většinou hlasů).
Dále platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci, jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a také povinni společně a nerozdílně (v duchu hesla: jeden za všechny, všichni za jednoho). Tento stav není možné smluvně vyloučit.
K dnešnímu dni ovšem platí, že spoluvlastníci nemají navzájem předkupní právo ke svým podílům – při prodeji podílu tak spoluvlastník není povinen nabídnout ostatním spoluvlastníkům svůj podíl přednostně k odkupu.
Od začátku roku 2018 je toto změněno u spoluvlastnictví nemovitostí, u kterých od tohoto data povinnost nabídnou podíl k odkupu ostatním spoluvlastníkům vejde v platnost.
Dnešní stav je tedy obecně takový, že svůj podíl může spoluvlastník prodat bez toho, aby potřeboval souhlas dalšího spoluvlastníka.
Bohužel nelze stanovit, jaké by byly případně finanční náklady soudního řízení, jelikož každé řízení je specifické a náklady v průběhu řízení mohou být různé (znalecké posudky, náklady svědků, náklady účastníků apod.).
___
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Rozsudek o zrušení společného nájmu bytu manželů družstevního bytu - nárok na vypořádání manžela
- Finanční vypořádání družstevního bytu po rozsudku o zrušení společného nájmu bytu
- Lhůta na vypořádání družstevního bytu od rozvodu manželství (a rozsudku o zrušení společného nájmu manželů)
- Do kdy se musí vypořádat družstevní byt po rozvodu manželství?
- Do kdy se musí vypořádat družstevní byt po zrušení společného nájmu bytu družstva?
Za trvání manželství jsme získali s manželem družstevní byt. 1998 jsem se rozvedla, rozsudek nabyl právní moci 27.5.2008. 6.6.2001 jsem dala žalobu na soud na zrušení společného nájmu bytu. Rozhodnutím soudu jsem se stala výlučnou nájemnicí tohoto bytu – rozsudek nabyl právní moci PM 26.9.2002. 2009 jsem tento byt převedla za úplatu na svého syna – ten se tedy stal nabyvatelem a členem družstva (nájemcem) a tím je do dnešní doby.
Bývalý manžel však v současné době (po 19 letech od rozvodu) mne chce žalovat o uhrazení poloviny tržní ceny bytu. Tvrdí, že byt i po zrušení členství patří stále do podílového spoluvlastnictví, a proto má nárok na vyplacení podílu – tj. tržní ceny, která je dnes (10.05.2017) aktuální. Podle mých informací je jeho nárok již promlčený.
Prosím potřebuji poradit, zda jeho nárok oprávněný, či ne. Byla jsem na radě u dvou právníků a každý z nich mi odpověděl jinak.
Jednu z odpovědí jsem dostala takovou:
Dobrý den, dle našeho názoru nárok Vašeho bývalého manžela oprávněný není. Jednak z důvodu promlčení celé věci a pak z důvodu toho, že pokud je byt stále družstevní není možné mluvit o podílovém spoluvlastnictví bytu. Byt je majetkem družstva a členem družstva je nyní vaš syn, který je nájemníkem (nikoliv vlastníkem tohoto bytu). Při vypořádání SJM jste tedy musela nabýt družstevní podíl, který jste měli s manželem v SJM do Vašeho výlučného vlastnictví, jinak by družstvo nemohlo převést družstevní podíl z Vás na Vašeho syna.
U dalšího právníka jsem dostala odpověď, že se budu muset vypořádat s bývalým manželem i z družstevního bytu. Podle nějakého rozsudku z posledních let - Nejvyššího soudu.
Děkuji, Martina.
ODPOVĚĎ:
Obdobné situace řeší rozsáhlá judikatura, která se ovšem v některých případech značně rozchází. Aktuální názor Nejvyššího soudu je takový, že členský podíl se vypořádává v hodnotě, jakou měl v době, kdy bylo zrušeno společné členství v družstvu a kdy se jeden z manželů stal výlučným nájemcem bytu. Od této doby běží tříletá promlčecí doba na to, aby se manžel, jemuž nájem bytu nesvědčí, domáhal vyplacení vypořádacího podílu. Ve Vašem případě je tomu tedy tak, že manžel se nemůže ničeho domáhat, jelikož jeho nárok je již promlčený. Pokud by to stihl zažalovat do tří let po zrušení společného členství a nájmu bytu, byl by nárok oprávněný.
Na okraj uvádím, že podat žalobu může, ale po Vaší námitce promlčení věci bude soudní řízení zastaveno a Váš bývalý manžel tak odejde od soudu s nepořízenou.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Odstoupení z funkce jednatele - společnost neudělala změnu v rejstříkovém soudu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - výmaz z rejstříkového soudu při odstoupení z funkce jednatele
- Soud určil jednatele společnosti jako likvidátora - jak se bránit?
- Odvolání proti stanovení jednatele s. r. o. likvidátorem
- Vymáhání soudního poplatku po s. r. o. - neudělala výmaz v rejstříkovém soudu
Před několika lety jsem písemně odstoupil z funkce jednatele společnosti Lilie Decor, s. r. o. IČO: 29008425. Společnost však tuto změnu na
rejstříkovém soudu nikdy nezaznamenala. Městskému soudu v Praze jsem 12/2016 zaslal upozornění na nesoulad a přiložil dokumenty, že
jsem písemně odstoupil a nejsem tudíž jednatelem. Soud za půl roku tuto informaci nezpracoval, místo toho mě jmenoval likvidátorem společnosti.
Rozumím tomu správně, že pokud nesouhlasím a nejsem ani jednatelem společnosti nemohu být jmenován likvidátorem? Proti usnesení jsem ihned podal odvolání k Vrchnímu soudu, nyní po mě soud žádá zaplatit poplatek 2000 Kč. Jelikož se mi nechce platit poplatky za cizí chybu a to ještě tak absurdní, jako platit soudu za to, že opraví svou chybu, chtěl bych se zeptat, zda tuto skutečnost lze řešit jiným způsobem. Zda poplatek je v případě uznání mého případu vratný a celkově jaká je praxe a jak postupovat. Mnohokrát děkuji za pomoc, s pozdravem Petr.
ODPOVĚĎ:
Podle § 191 odst. 3 Občanského zákoníku "Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával."
Pravidlem je, že likvidátor musí se svým ustanovením souhlasit, nicméně pokud likvidaci nařizuje soud, pak souhlas není podmínkou. Podmínkou v takovém případě ale je, aby byl takový likvidátor členem statutárního orgánu, což Vy již nejste.
V daném případě tedy doporučuji soudní poplatek uhradit, odvolání projednat a následně se náhrady poplatku domáhat po obchodní korporaci, jelikož zde nejsou dle mého názoru podmínky, abyste byl likvidátorem jmenován.
Pokud soud odvolání nevyhoví, podejte k soudu návrh na zproštění funkce likvidátora.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání škody, ušlého zisku z důvodu úrazu - pes navolno
- Rvačka psa na volno, úraz a náhrada škody - ušlý zisk z důvodu pracovní neschopnosti
- Neproplacení úrazu pojišťovnou - úraz způsebený cizím psem který napadl mého psa
- Náhrada škody za úraz způsobený cizím psem - vymáhání ušlého zisku
8.4.2017 jsem byla na procházce se svým psem, na přepínacím vodíku okolo těla a s náhubkem. Potkali jsme bernardýna na volno, bez náhubku a cca 50 m od svého pána. V tomto místě obec povolila volný pohyb psů. Jelikož tento pes již jednou mého psa napadl, zavolala jsem, ať si jej stáhnou. Pes vyrazil proti mému a oba do mne společnou vahou (cca. 80 kg) narazili a srazili k zemi, padla jsem dozadu do boku s koleny šikmo pod sebou a psi přeze mne ještě přeběhli. Nebyla jsem schopná vodítko uvolnit a v rámci rvačky mne, stále v sedu, táhl můj pes s sebou, cca 1 m. Pak byl pes zdálky odvolán a já uklidnila svého. Situaci sledovali svědci, kteří ale viděli jen závěr rvačky. 9.4.2017 jsem vyhledala lékařské ošetření - natržené vazy obou kolen, menisky, mám dočasnou pracovní neschopnost DPN, cca. 6 týdnů. Kontaktovala jsem majitele psa, nahlásil pojišťovně událost, tu uzavřeli s tím, že mne strhl můj pes, který byl u mne uvázaný (což majitel tvrdí také, zprvu tvrdil, že ke mně pes ani nedoběhl). Jsem OSVČ, nemocenská ani zdaleka nepokryje náklady, natož ušlý zisk. Pokud se nedohodnu na finanční kompenzaci, mám šanci u soudu? Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2933 občanského zákoníku platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Ve Vašem případě je podstatná nejen skutečnost, jakým psem jste byla stržena k zemi, nýbrž i z jakého důvodu se tak stalo. Posouzení skutkového stavu pojišťovnou se tak jeví přinejmenším jako nedostatečné (lze předpokládat, že tímto způsobem se pojišťovna snaží vyhnout vyplacení pojistného plnění, což bývá pohříchu častou praxí mnoha pojišťoven).
Vzhledem k tomu, že jste utrpěla úraz z důvodu rvačky Vašeho psa s cizím bernardýnem, lze si představit dělenou odpovědnost za vzniklou újmu na zdraví (kdy byste zčásti odpovídala za vzniklou újmu sama a zčásti vlastník bernardýna).
Je samozřejmě vhodné, abyste se pokusila o mimosoudní vyřešení situace. Předpokládám však, že zaujala-li pojišťovna k Vašemu požadavku zamítavé stanovisko, bude stejný názor zastávat i vlastník bernardýna. Pokud by totiž vlastník bernardýna nahradil vzniklou škodu ze svého, pojišťovna by mu takto vyplacenou částku s největší pravděpodobností odmítla refundovat.
Nebude-li mimosoudní řešení nastalé situace možné, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Veškerá svá žalobní tvrzení budete povinna řádně prokázat (skutečnost, že Vám byla způsobena újma na zdraví, může být prokázána kopiemi příslušných lékařských zpráv, skutečnost, že jste byla zraněna v důsledku psí rvačky, může být prokázána korespondencí s pojišťovnou, které byla nahlášena škodní událost, použít lze samozřejmě i svědecké výpovědi těch, kdož byli psí rvačce přítomni). Výsledek soudního sporu však není možné předvídat, jelikož vše bude záviset na posouzení věci konkrétním soudcem. V soudním řízení je vhodné zastoupit se advokátem - www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatečné zapsání hospodářské budovy do katastru nemovitostí - postup
- Dodatečné zapsání stodoly do katastru nemovitostí - postup
- Dodatečné zapsání staré stavby do katastru - geometrický plán nutností?
- Je nutný geometrický plán při zaspání staré budovy do katastru nemovitostí?
- Je nutný geometrický plán při zaspání staré stodoly, hospodářské budovy do katastru nemovitosí ČR
Na našem pozemku vedle stodoly stojí již více jak 50 let hospodářská budova, která sloužila jako chlév. Nyní jsme zjistili, že tuto budovu před 50 lety nikdo nenechal zapsat do katastru nemovitosti. Žádné písemné záznamy o budově nemáme. Mohu poprosit o radu, zda je třeba pro zapsání této nemovitosti geometrický plán? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Ano, pro zápis budovy do katastru nemovitostí je geometrický plán zapotřebí.
Dle § 30/1 katastrálního zákona totiž platí, že k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán. Prakticky totéž vyplývá rovněž z § 7/1 písm. d) katastrální vyhlášky, dle něhož platí, že v souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny (mimo jiné) budovy.
Ve Vámi popsaném případě zůstává otázkou:
- zda je předmětná hospodářská stavba budovou, která se dle § 3/1 katastrálního zákona eviduje v katastru nemovitostí (ne všechny budovy se zde totiž evidují) ;
- zda nebude pro zápis této budovy do katastru nemovitostí katastrálním úřadem vyžadován rovněž doklad o způsobu užívání stavby (typicky tedy kolaudační rozhodnutí).
Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný katastrální úřad a konzultovat s ním rozsah dokladů, které bude k zápisu budovy do katastru nemovitostí vyžadovat (resp. konzultovat, zda tato budova může být do katastru nemovitostí vůbec zapsána).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - zrušení spoluvlastnictví žalobou
- Zrušení spoluvlastnictví - soudní poplatek, poplatek soudu
- Žaloba na peněžité plnění - soudní poplatek
- Soudní poplatek - vymáhání dluhu
- Vymáhání dluhu - soudní poplatek, kolik Kč?
Žaloba na zrušení spoluvlastnictví stojí 7.000 Kč k soudu. Kolik by pak stála žaloba, že nesplácí, kdybych nejdřív použil kupní smlouvu s vedlejším ujednáním (nebo radši smlouvu budoucí kupní? U té bych ale musel asi hradit 1/2 nákladů až do splacení 1/2 nemovitosti budoucím (spolu) majitelem, že? To právě nechci, jen 1/2 daní). Na splátky mimosoudně a je to pak obtížnější soud? Např. případný prodej nemovitosti při nesplácení apod. ? Co doporučujete? Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. , přičemž dle přílohy tohoto zákona platí:
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 – činí poplatek Kč 1 000 Kč
b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč - činí poplatek 5 % z této částky
c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč – činí poplatek 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
Rozhodující je tedy cena – obecně toto platí i u dluhů.
Obecně platí, že pokud není dluh plněn dobrovolně („mimosoudně“), je nutné se obrátit s žalobou na soud, kdy na základě pravomocného rozhodnutí soudu tento dluh vymůže soudní exekutor.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Koupě domu v insolvenci od i. správce - skryté vady nemovitosti
- Reklamace domu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Skryté vady domu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Koupě bytu v insolvenci od i. správce - skryté vady nemovitosti
- Reklamace bytu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Skryté vady bytu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
Dne 11. 5. 2016 jsme koupili rodinný dům v insolvenci. Dům byl prodávaný přes realitní kancelář, kupní smlouva byla uzavřena s insolvenčním správcem. V průběhu užívání jsme v domě objevili dost podstatné závady, na které jsme nebyli upozorněni. Tyto závady jsou prasklá, nefunkční kanalizace, splašky nám vytékají ve sklepě, prorezivělé vodovodní potrubí, voda prosakuje do zdí ve dvou místech, dále je na domě prasklina která by mohla narušovat jeho statiku. I na tuto prasklinu jsme upozorněni nebyli a sami jsme si jí před koupí nevšimli. Jde tyto závady považovat za skrytou vadu? Je možné uplatňovat nápravu škody a na kom když byl dům prodávaný v insolvenci? Musíme si pozvat odborníka, aby posoudil stav závad? Za odpověď předem děkuji, Teodor.
ODPOVĚĎ:
Obecně při koupi nemovitostí v insolvenci platí, že není možné uplatňovat práva za vady koupené věci. Předpokládám, že Vaše kupní smlouva rovněž obsahuje ustanovení, které vylučuje odpovědnost prodávajícího za vady. Bohužel se tedy nebudete moci domáhat slevy, nebo opravy vad v domě.
____
TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Stalking bývalé manželky a soudní zákaz styku
- Nebezpečné pronásledování bývalé manželky a soudní zákaz styku
- Soudní zákaz styku s bývalou manželkou - stalking, nebezpečné pronásledování
- Stalking, návrh na vydání předběžného opatření soudem, soudně
- Předběžné opatření soudu - zákazu styku pro stalking, nebezpečné pronásledování
Bývalý přítel mé ženy ji neustále kontaktuje píše SMS a MMS. Když byl odmítnut zaměřil se na našeho 11 letého syna. Přes kterého se stále snáší nabourat naší rodinu. Už nevíme jak dál. Zkoušeli jsme se nějak dohodnout ale bez úspěchu. Dá se zažádat o soudní zákaz styku a nějak omezit jeho obtěžování našeho syna? Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Radovan.
ODPOVĚĎ:
Právní řád v současné době umožňuje postihnout stalking. Je zde možnost obrátit se na soud a požadovat, aby se takového jednání zdržel (stalkingu).
Můžete také podat návrh na vydání předběžného opatření, které je soud povinen vydat v poměrně krátké lhůtě -
do 48 hodin bez jednání – a domáhat se, aby se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
Právní úpravu naleznete v § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). Pokud byste se rozhodli využít toto předběžné opatření, doporučuji obrátit se na advokáta, jelikož požadavky kladené na obsah a vyhotovení návrhu jsou poměrně vysoké, (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přední dědic v závěti - příklad
- Zdědění až v době dospělosti, zletilosti - lze to?
- Příkaz dědění až v dospělosti, zletilosti potomka - lze to přikázat?
Jsem vlastníkem velkého domu se zahradami, pole mám ve spoluvlastnictví s příbuzným. Nabyl jsem všechno před manželstvím. Nyní chci nechat si oddělit svůj podíl na poli, pokud by jsme se nedohodli, zřejmě by se muselo postupovat přes soudní cestu, neboť již nyní je těžká dohoda. V případě mého úmrtí by dle zákona dědila manželka a nezletilé děti. Ona by dům se zahradami nezvládla udržovat a musela by jít bydlet jinam s dětmi. Ale jak by mohla dům s pozemky prodat, když by zde měli podíl i nezletilé malé děti, to by bylo neprodejné. Lze třeba sepsat nějakou závěť, jak postupovat, aby mohla nemovitost v případě mého úmrtí prodat a mohla jít jinam bydlet manželka s dětmi? Děkuji moc za odpověď, Radovan.
ODPOVĚĎ:
Nemovité věci ve vlastnictví nezletilých jsou prodejné, avšak toto jednání (tj. např. kupní smlouvu) musí schválit na návrh zákonného zástupce opatrovnický soud. Jakmile tento soud udělí s prodejem souhlas, je možno tuto smlouvu podat na katastr a nemovité věci přepsat.
Také můžete sepsat závěť, ve které dědictví odkážete svým dětem až po nabytí zletilosti a do té doby určíte jako tzv. předního dědice např. svoji manželku. Doporučila bych Vám však takovou závěť sepsat u notáře, abyste měl jistotu, že jste institut tzv. svěřenského nástupnictví správně formuloval.
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přivýdělek státního zaměstnance: výroba uměleckého díla a prodej - lze to?
- Může být státní zaměstnanec i OSVČ a mít přívýdělek z výroby uměleckých děl?
- Přivýdělek státního zaměstnance podnikáním jako OSVČ - lze to?
FINANCE-DANĚ
- Přivýdělek státního zaměstnance jako podnikatel, OSVČ - daně, zdanění
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ, ZDRAVOTNÍ
- Přivýdělek státního zaměstnance jako OSVČ - sociální, zdravotní pojištění
- Sociální, zdravotní pojištění státního zaměstnance přivydělávajícím si jako OSVČ podnikatel
Jsem zaměstnaná jako o. z. u Policie ČR. Chtěla bych si ale přivydělávat grafickými pracemi (tvorba grafických obrázků pro děti) a prodávat je na eshopu. Moje otázka zní:
1. Musím mít vedlejší živnost (živnostenské oprávnění)?
2. Do jakého ročního výdělku neplatím daně?
3. Pokud ano, platím daně hned první rok?
4. Popřípadě se zeptám, jak funguje systém „odpisu z daní“ (abych si na takové práce mohla pořídit příkladně program pro tvorbu grafiky) a zda by pro mne také platil?
5. Bude se mě týkat platba sociálního a zdravotního pojištění?
6. Pokud budu vykonávat více druhů živností, tak se můj výdělek za rok sčítá a já platím daně dle jednoho podaného daňového přiznání nebo u každé živnosti zvlášť? Předem velmi děkuji za odpověď. S pozdravem, Karla.
ODPOVĚĎ:
Na prodej zboží přes eshop musíte mít živnostenské oprávnění. Po skončení zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, podáte přiznání k dani z příjmů, do kterého zahrnete příjmy ze zaměstnání a příjmy ze živnosti. Jak bude vysoká daň, bude záležet na výši výdělku, na nezdanitelných částech základu daně (např. úroky z hypotéky, zaplacené životní pojištění, penzijní připojištění atd.) a na slevách na dani, na které máte nárok.
Jako výdaje budete moct využít buď skutečné výdaje, které v souvislosti s tvorbou obrázků a provozem eshopu budete mít, anebo výdaje paušální, tj. procentem z dosažených příjmů.
Pokud příjmy ze zaměstnání dosahují alespoň minimální mzdy, budete na zdravotní pojišťovně vedena jako OSVČ na činnost vedlejší. Zdravotní pojištění budete platit z dosaženého zisku ze živnosti, nebudou se na Vás vztahovat minimální zálohy ani minimální vyměřovací základ.
Česká správa sociálního zabezpečení vás bude evidovat jako OSVČ vedlejší, pokud je ve Vašem zaměstnání odváděno nemocenské pojištění. Sociální pojištění budete platit, pokud zisk ze živnosti (tj. příjmy po odečtení výdajů) bude vyšší než 2,4 násobek průměrné mzdy. Za rok 2016 to bylo 64 813 Kč. Pokud takového zisku nedosáhnete, nebudete sociální pojištění platit, jen zdravotní. Do konce dubna, resp. července, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Všechny Vaše příjmy se uvádějí do jednoho daňového přiznání, tj. i příjmy ze zaměstnání, z pronájmu atd. Všechny Vaše příjmy za kalendářní rok se tedy sčítají.
___
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Psychické týrání bývalým manželem při předávání dítěte - jak se bránit?
- Jak se bránit psychickému týrání bývalého manžela při předávání dítěte?
- Psychické týrání bývalým manželem a předběžné opatření soudu - návrh vyřízení soudem do 48 hodin
Po svatbě 08/2015 mě manžel začal psychicky týrat, napadat a urážet. V 01/2017 jsem od něj odešla. 04/2017 jsme byli rozvedeni. Jeho chování vůči mě se nijak nezměnilo a jeho šikana vůči mě pokračuje i nadále při každé návštěvě našeho syna. Mohu se proti jeho výpadům nějak bránit? Jeho chování po psychické stránce velmi těžko snáším a nevím, jak jej mám zastavit. Děkuji, Dominika.
ODPOVĚĎ:
Jeho jednání lze charakterizovat jako domácí násilí. Toto jednání je postižitelné právním řádem a můžete se obrátit na soud a požadovat, aby se takového jednání zdržel.
Dále také můžete také podat návrh na vydání předběžného opatření, které je soud povinen vydat
do 48 hodin – které je díky lhůtě určené pro jeho vydání častým prostředkem využívaným pro ochranu.
Právní úpravu je obsažena v § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). Pokud byste se rozhodli využít toto předběžné opatření, doporučuji obrátit se na advokáta, jelikož požadavky kladené na obsah a vyhotovení návrhu jsou poměrně vysoké, (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
V neposlední řadě se můžete obrátit na policii ČR a podat na něj trestní oznámení, kdy bude posuzováno, zda se tímto jednáním nedopouští některého trestného činu popř. přestupku.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdy končí funkční období člena výboru při prohlášení o odstoupení
- Odstupení člena výboru SVJ a zvolení do kontrolní komise SJV - časový průběh
- Zánik funkce člena výboru SVJ - dle stanov SVJ nebo dle zákona (§ 160 nového občanského zákoníku)?
1) Jeden člen výboru doručil SVJ prohlášení o tom, že odstupuje z funkce člena výboru. Dle § 160 NOZ zaniká jeho funkce uplynutím dvou měsíců od doručení prohlášení, ale ve stanovách máme uvedeno, že je to měsíc od doručení prohlášení. Nejsme si jisti, co vlastně platí.
2) Pokud platí stanovy, skončí mu funkce 12.7.2017. Na tento den je svoláno shromáždění k "dovolbě" výboru a druhým bodem je volba kontrolní komise. Tento člen kandiduje do KK. Přeme se o to, zda mu funkce končí toho 12.7.2017 už ráno v 00.01 hod a do kontrolní komise SJV může být zvolen nebo až v 24.00 hod a pak být zvolen nemůže, protože dle stanov současně nelze být členem obou volených orgánů. Děkuji, Jan.
ODPOVĚĎ:
Pokud máte ve stanovách měsíc, pak platí měsíc - tj. funkční období končí 12.7.2017. Ve vztahu ke stanovám se použije zákon pouze v případech kdy věc není ve stanovách vůbec upravena nebo pokud se ustanovení stanov vysloveně příčí zákonu. Pak by takové ustanovení stanov bylo neplatné a použil by se zákon. To ovšem není váš případ.
Funkční období končí ve 24 hodin, lhůta vždy končí v 24 hodin daného dne, pokud není výslovně v listinách uveden jiný čas. Takže z tohoto pohledu ve vztahu k Vašim stanovám by v případě zvolení do kontrolní komise dne 12.7.2017 byla tato osoba členem dvou volených orgánů.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nemožnost vstupu na oplocený pozemek ve spoluvlastnictví - jak se tam dostat?
- Znemožnění užívání pozemku oplocením druhým spoluvlastníkem, spolumajitelem - jak se bránit?
- Umístění stavby na pozemek ve spoluvlastnictví bez souhlasu spolumajitele - lze to?
- Je možné postavit stavbu na společném pozemku bez souhlasu, vědomí spolumajitele, spoluvlastníka?
Ve spoluvlastnictví mám oplocený prostor (pozemek). Za plot nemám přístup. Mohu za plot na 1/2 umístit chatku bez souhlasu? Jak je to s údržbou? Platí se něco za společný pozemek, trávu se starým sklepem pod zemí? A další náklady? Jen 1/2 daně? Nemohu přeci získat klíče přes jejich dvorek s policií. Mohu udělat díru do plotu? Nechce se dohodnout, co mohu dělat, když se chci vyhnout soudu? Děkuji Vám, Tranek.
ODPOVĚĎ:
Pokud máte pozemek v podílovém spoluvlastnictví a spoluvlastník Vám brání v přístupu, nezbude, než se přístupu domáhat soudně nebo svůj podíl prodat.
Bez souhlasu spoluvlastníka byste na pozemek žádnou stavbu umisťovat neměl, na nákladech byste se jako spoluvlastníci měli podílet rovným dílem, tedy na půl. Pokud budete situaci řešit např. dírou v plotě, dá se očekávat, že tím spustíte celou řadu vzájemných půtek a nevyhnete se pravděpodobně přestupkové komisi.
Doporučovala bych situaci uvést do pořádku prostřednictvím věcně a místně příslušného soudu a jeho rozhodnutí.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Určení majetku do dědictví dědickou dohodou a notářem - informace, průběh
- Sporný majetek v dědickém řízení - jak bude vypořádán mezi dědice?
Máme právo sepsat do dědické dohody všechny banky, akcie a nedořešený soudní spor (i visící pozemky neznámo kde? ) s nulovou hodnotou? Paragraf? Notář totiž něco málo zjistil, ale i to pak zapřel. Na zjišťování všeho není čas, banky to říct nechtějí a notář to chce už uzavřít. S dědickou dohodou od soudu už se totiž banky a úřady mohou podívat, zda tam něco není. Nebo jak řešit? Děkuji, Gustav.
ODPOVĚĎ:
Podle § 172 zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) soud aktiva pozůstalosti zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Pokud je nezjistí tímto způsobem, tak soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Dále se použije ust. § 120 občanského soudního řádu (o. s. ř.) : Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Podle § 132 o. s. ř. soud hodnotí důkazy podle své úvahy.
Notář tedy do dědické dohody napíše pouze ta aktiva, která má plně za prokázaná a která nejsou založená jen domněnkách. Pokud po skončení řízení zjistíte, že existuje nějaký majetek či pohledávka (tedy vymahatelný dluh), která nebyla v původním řízení projednána, je možno kdykoliv dát podnět k zahájení dodatečného dědického řízení a tento majetek doprojednat.
___
FINANCE-DANĚ
- Autorská tvorba - daně, zdanění
- Prodej autorského díla do zahraničí - může jen osooba identifikovaná k dani?
- Prodej autorských děl - daně, výdajový paušál, zdanění
- DPH při prodeji autorských děl - výdajový paušál, kolik % ze zisku?
Začala jsem se věnovat autorské tvorbě, kterou prodávám přes svůj blog. Jedná se o e-booky, MP3 nahrávky a obrazy. Mám živnostenský list na výuku, semináře a služby pro osobní hygienu z předchozího podnikání. Jak mohu dál postupovat? Ponechám si živnostenský list ŽL, akorát budu dále uvádět v přiznání jen autorskou tvorbu a danit paušálem, který si může odečíst 30% na náklady? Musím se stát osobou identifikovanou k dani, když prodám svůj obraz nebo nahrávku zákazníkovi nepodnikateli na Slovensko či do zahraničí nebo se DPH na autorské právo nevztahuje? Děkuji, Janka.
ODPOVĚĎ:
Na prodej přes blog si budete dle mého názoru muset zřídit živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění, které již máte, je nedostačující. Můžete využít výdajový paušál. Na autorskou tvorbu je 40 %, na ostatní živnosti 60 %.
Identifikovanou osobou k DPH se při dodání zboží osobě nepovinné k dani do jiného členského státu EU a 3. zemí nestáváte.
Budete vykonávat ekonomickou činnost dle zákona o DPH, zákon o DPH se tedy na Vás vztahuje.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Otcovství po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a otcovství k dítěti
- Smrt matky dítěte, otec dítěte
- Smrt biologického otce dítěte - na koho bude dítě přepsáno pokud zákonný otec dítěte podá návrh na určení otcovství?
- Návrh na určení otcovství právním otcem dítěte - biologický otec před rozsudkem zemřel
- Návrh na určení otcovství právním otcem dítěte - matka dítěte před rozsudkem zemřela
- Určení otcovství u soudu - průběh
- Zrušení otcovství u soudu - průběh
- Lhůta na zrušení otcovství 2017 - do kolika let věku dítěte?
- Zrušení otcovství - lhůta 2017
- Žaloba na zrušení otcovství právním otcem dítěte - biologický otec před rozsudkem zemřel
- Žaloba na zrušení otcovství právním otcem dítěte - matka dítěte před rozsudkem zemřela
Mám relativně čerstvě rozvedeného partnera. Přítel se ženil 06/2016, ale 08/2016 se provalila nevěra jeho manželky, která byla dlouhodobého rázu a bohužel už před svatbou. Podal tedy žádost o rozvod formou žaloby a 26.10.2016, byli rozvedeni. Na začátku června 2017, mu ta jeho bývala manželka oznámila, že chce podepsat papír na matrice kvůli jménu dítěte, které není jeho. Ona to velmi dobře ví i jemu to psala, a tvrdila, že je to pouhá formalita, nicméně díky předchozí nastalé situaci, člověk se zdravým rozumem pochybuje, co bude chtít ještě "vyždímat". Už máme samozřejmě zjištěné, že je automaticky otcem. Samozřejmě nám bylo sděleno, že je to zkrátka ochranná lhůta podle zákona těch 300 dnů. Žádali jsme ji tedy ve vší slušnosti, aby si vzala pravého otce dítěte, se kterým žijou a nijak se ani jeden netají tím, že budou mít spolu dítě. Nicméně s úsměvem odmítla. Předpokládáme tedy, že je to kvůli přídavkům, aby je po soudním zřeknutí mého přítele mohla od státu žádat. Přítel bude nést zodpovědnost, i zdánlivě na pouhých pár měsíců, za někoho kdo k němu nijak nepatří. Byli jsme poučeni, že už moc nezmůžeme.
Přítel ji ten papír na matrice ohledně křestního jména odmítl podepsat. Porodí tedy dítě bez křestního jména.
Co bude dál? Jak dlouho bude trvat, než se přítel zbaví závazku? Právník nám poradil, aby ten papír na matrice nepodepsal. Ale to se mi nezdá. Prý jej má podepsat jen pod podmínkou, že ta žena si nechá vypracovat něco jako listinu, kde bude stát, že je ona matkou a otcem jejího dítěte ten stávající partner. To ona odmítla a vysmála se nám. Trvá na tom, aby se s mým přítelem viděla u soudu, i když všichni tři velmi dobře ví, čí to dítě je.
Máme také počítat s tím, že ten soud bude muset nakonec platit přítel, když ona bude vlastně před státem jako "svobodná matka"? Nevíme si rady, jediné co lze konstatovat, tak že zákon velmi křivdí. Je to velmi nešťastná situace, je to obrovská křivda vůči člověku, který se ničím neprovinil, a teď bude platit za blbost jeho bývalé ženy.
Co by se dělo v případě, kdyby se přihodilo něco matce dítěte nebo jejímu příteli (tedy biologickému otci dítěte) do rozsudku soudu? Chceme bránit a informovat. Ještě pro upřesnění sdělím, že termín porodu té jeho bývalé ženy je 13.7,otěhotněla tedy už před rozvodem. Můžeme se vůbec nějak bránit v této situaci? Nebo musí přítel kývnout na vše co jeho exmanželka nadiktuje?
Nejvíce se obáváme toho, jak dlouho bude vše trvat. Pochopte, jsme především lidé. Můj partner si nepřeje s ní mít cokoliv společného-byť jen zdánlivě dítě dle zákona na pár měsíců. A já, jakožto nová partnerka už vůbec ne, i když jsem si velice dobře vědomá faktu, že v této situaci před zákonem nemám žádné místo. Strašně nás to oba štve. Prosíme, aby nebyl náš dotaz nikde uveřejněn, pokud ano, tak anonymně. Je to jak jistě chápete velice citlivé téma.
Prosíme Vás o vyhodnocení našeho problému jak z právní tak lidské podstaty. Děkujeme, Karin
ODPOVĚĎ:
Jak jste již zjistili, v současné situaci je skutečně ze zákona otcem dítěte Váš současný přítel. Paragraf 776, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) totiž říká, že: „Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, má se za to, že otcem je manžel matky. “ Řešením by skutečně bylo, kdyby se přítelova exmanželka za biologického otce dítěte provdala nebo kdyby biologický otec uznal své otcovství a přítelova exmanželka by jeho otcovství potvrdila. Z Vašeho dotazu je ale zřejmé, že uvedený scénář je nepravděpodobný.
Jestliže Váš přítel se svým otcovstvím nesouhlasí, své exmnaželce žádný dokument podepisovat nemusí. Pokud dojde k určení jeho otcovství na základě výše uvedeného paragrafu NOZ, jedinou obranou je popření otcovství. Podle § 785, odst. 1 NOZ může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které zakládají důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Podle § 786, odst. 1 pak platí, že narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželství a třísým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte.
Vašemu příteli tedy doporučuji po narození dítěte a určení otcovství podat žalobu o popření otcovství. Žalobu je zapotřebí podat nejen proti matce dítěte, ale jako žalované musí být označené i dítě, k němuž má být otcovství popřeno. Žaloba musí obsahovat označení soudu, jemuž je žaloba určena, označení účastníků řízení (tedy obou rodičů a dítěte) jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště. Dále v žalobě musí být stručně a srozumitelně vylíčeny skutkové okolnosti, musí být navrženy důkazy a je třeba uvést i výrok, který má být soudem vydán. Žaloba musí být podepsána a datována, měly by k ní být připojeny i důkazy v listinné podobě, zejména rodný list dítěte. Žalobu o popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště žalované – přítelovy exmanželky. Za podání žaloby se platí soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Doporučuji zaplatit poplatek kolkem nalepeným přímo na originálu žaloby.
Při soudním řízení většinou nejdříve probíhají výslechy účastníků řízení, při kterých se zjišťuje, zda spolu v době početí dítěte souložili či nikoliv. Pak většinou přichází na řadu testy DNA, na základě kterých je zpracován znalecký posudek, který určí, zda Váš partner je či není otcem dítěte. Pokud se potvrdí, že otcovství Vašeho partnera je vyloučeno, soud vydá rozsudek, že Váš partner není otcem dítěte. Délka soudního řízení je velmi individuální. Jak dlouho bude soudní řízení trvat, záleží jednak na vytíženosti konkrétního soudu, ale také na tom, jak účastníci řízení budou se soudem spolupracovat.
Co se týče nákladů řízení, v zásadě platí, že náklady řízení platí ten, kdo soud prohraje. Pokud bude otcovství Vašeho přítele popřeno, prohraje žalovaná (jeho exmanželka). Soud ale může z důvodů hodných zvláštního zřetele o nákladech rozhodnout jinak nebo se může Váš přítel s exmanželkou na úhradě nákladů dohodnout a soud pak rozhodne dle dohody.
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nemocenská - péče o nemocnou manželku s dítětem, odpočet nemocenské ze sociální dávky
- "Paragraf" na péči o nemocnou manželku s dítětem a odečtení nemocenské z dávek matky
- Odečtení sociální dávky pokud si otec dítěte vezme neschopenku na péči o matku svého dítěte
- Ošetřovné a odečtení ošetřovného ze sociální dávky pro rodinu
- Sociální dávky a ošetřovné na manželku na mateřské dovolené - odpočet ošetřovného ze sociální dávky
- Odečítá se ošetřovné ze sociálních dávek? (manžel si vezme neschopenku na péči o manželku a dítě)
Manželka přišla z porodnice (císařský řez) a necítí se dobře. Chci si vzít paragraf na manželku a bylo mi obvodním lékařem sděleno, že částka mně vyplacená na paragraf bude dodatečně odečtena z mateřské manželky. Ptám se, zda mám na paragraf nárok a pokud ano, zda sociálka po nějaké době vyplacenou částku na paragraf odečte manželce z mateřské. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Jedná se tzv. ošetřovné, které spadá do systému nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné tak má pouze zaměstnanec, jehož zaměstnavatel za něj odvádí nemocenské pojištění. (Nárok nemají OSVČ, ti kdo pracují na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti). Ze zákona vzniká nárok na ošetřovné i z důvodu ošetřování členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud jste zaměstnán a přispíváte na nemocenské pojištění, máte nárok zažádat o ošetřovné na manželku z důvodu péče o ni po porodu. Ošetřovné pak vyřizujete přes svého zaměstnavatele a není důvod, aby bylo strháváno z peněžité pomoci v mateřství, kterou pobírá Vaše manželka.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí přestupkového řízení poškozeným
- Může se poškozený odvolat proti rozhodnutí přestupkové komise?
- Žádost o přezkum rozhodnutí přestupkové komise podaná poškozeným
- Stížnost proti rozhodnutí přestupkové komise podaná poškozeným
- Kdy může poškozený náhlížet do spisu přestupkové komise?
Zdejší MěÚ řešil koncem roku 2016 moje podání na souseda ohledně činění schválností. Při řízení jsem měl roli svědka. Výsledek řízení mi v souladu se zákonem nebyl sdělen. Přesto jsem byl před týdnem (začátek července 2017) sousedovým advokátem upozorněn, že přestupek nebyl prokázán a připojil možnou reakci z jeho strany. To mě mě velmi překvapilo, neboť mi při řízení bylo dáno za pravdu. Lze nějakým způsobem provést odvolání či stížnost, aby bylo dosaženo přezkoumání přestupku, resp. jak bych měl pokračovat? Děkuji. Daniel
ODPOVĚĎ:
Jestliže nemáte postavení účastníka řízení, Vaše možnosti jsou v této situaci značně omezené, jelikož zejména nejste oprávněn podat odvolání proti takovému rozhodnutí, nemáte právo nahlížet do spisu, ledaže prokážete právní zájem.
Můžete podat podnět na přezkum postupu orgánu, který ve věci rozhodoval, aby bylo posouzeno, zda postupoval v souladu se zákonem, nicméně se jedná pouze o podnět a nesměřuje především vůči rozhodnutí ve věci, ale vůči postupu orgánu.
V případě reakce ze strany souseda – zde pak už Vaše možnosti jsou značněji rozsáhlejší, jelikož pokud by byly ze strany Vašeho souseda činěny nějaké kroky vůči Vám, budete mít (zjednodušeně) postavení účastníka řízení a také rozsáhlá práva s tímto spojená.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vybrání peněz a zrušení účtu před smrtí vážně nemocné osobě členem rodiny - jak vrátit peníze do dědictví
- Člen rodiny vybral peníze z účtu vážně nemocné rodiny - jak vrátit peníze do dědictví?
- Ukradené peníze z účtu zústavitele před dědickým řízením - jak vrátit peníze do dědictví (vybráno za života vážně nemocného majitele účtu)
- Ukradené peníze z účtu zemřelého před dědickým řízením - jak vrátit peníze do dědictví (vybráno za života vážně nemocného majitele účtu)
Prosím o radu ohledně zrušeného účtu, který měl být předmětem dědického řízení. Otec získal již v manželství po rodičích jistý majetek, který mu po roce 1989 byl navrácen. Zároveň byly vyplaceny i restituce v hodnotě několika milionů korun. 07/2016 měla jeho žena (naše maminka) těžkou mrtvici. V 11/2016 téhož roku zemřela. Za celou dobu co byla v nemocnici, nebyla schopna pohybu ani nemluvila. Tudíž nemohla dávat k ničemu souhlas. Po jejím úmrtí se v dědickém řízení zjistilo, že nikde není žádný účet, na kterém by peníze byly uloženy. Když se hledalo dále k datu její mrtvice, bylo nalezeno, že účet opravdu existoval, ale byl zrušen již v roce 2015 a že na něm bylo jen 100.000 Kč. Účet byl celé roky na jméno otce. A ještě v roce 2016 po maminčině mrtvici na něj ukládal několik milionů. Je tedy jasné, že účet byl zrušen v období mezi 07/2016 a 11/2016, z důvodu zatajení. Myslíme si, že v bance došlo k manipulaci s daty. A peníze tam buď jsou nebo byly vybrány, ale až v roce 2016. Prosím o radu jak můžeme dále postupovat. Děkuji Zita.
ODPOVĚĎ:
Notář si může v rámci dědického řízení vyžádat výpisy z účtu, a to i několik let zpětně. Požádejte notáře, ať banku vyzve k zaslání těchto výpisů. Z nich bude patrné, kam peníze odešly. Notář také může banku požádat o sdělení, kdo všechno měl dispoziční právo k účtu a od kdy do kdy bylo toto dispoziční právo platné. Pokud zjistíte, že došlo k podvodu, můžete podat trestní oznámení a řešit to i přes trestní řízení.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví po rodiči - přechází dluhy přesto na dítě, potomka?
- Přechází dluhy po rodiči po smrti na syna, dceru, potomka?
- Kterých dluhů se nelze zříci po smrti rodiče, otce, matky
Jsem 15 let (2002-2017) rozvedená a ze vztahu z bývalým manželem mám 27 letou dceru. Manžel od našeho rozvodu žije životem, kdy nic neplatí. Má velké dluhy, jaké a kolik nevím, ale třeba vůbec neplatí po celou dobu zdravotní pojištění. Proto se chci zeptat, až bývalý manžel zemře, jediným dědicem po něm bude naše dcera. Když se vzdá veškerého nároku na dědictví po otci, bude tím osvobozena od placení dluhů po svém otci? Já jsem někde slyšela, že i když se vzdá dědictví, že i tak jsou některé dluhy dědičné. Bojím se, aby mé dceři po jejím otci nezůstali dluhy, které by platila možná do konce života. Kdyby tomu tak bylo, to by pro ni bylo pak asi jediným řešením, aby se této skutečnosti vyhnula, se svého otce soudně vzdát. Prosím mohli by jste mi poradit? Děkuji, Míla.
ODPOVĚĎ:
Dluhy jsou dědičné pouze v případě, že by dcera dědictví přijala, čímž by za tyto dluhy odpovídala, nebo také v případě, že by na některém z jeho dluhů za jeho života podepsala ručitelství či spoludlužnictví.
Vaše dcera může dědictví po svém otci odmítnout, pak na ni žádné jeho dluhy nepřejdou a nebude za ně odpovědná.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zatékání do bytu SVJ - skrytá vada při prodeji?
- Rekonstrukce domu SVJ a zatékání do bytu - skrytá vada při prodeji bytu?
Zatékalo do domu, SVJ udělalo rekonstrukci, zatékalo i poté, ale SVJ donutilo druhého dědice k vymalování s tím, že je problém vyřešen. Byt musíme pak co nejdřív prodat, nebude čas čekat, zda se flek objeví znovu. Mám dilema. Přiznáním možné vady snížím kupní cenu či udělám byt neprodejným, nepřiznáním zase riskuji, že mi byt vrátí po 5 letech kvůli skryté vadě dle nového občanského zákoníku 2014. Navíc je to nemorální, ale možná skutečně už zatékat nebude. Jak mohu postupovat, abych zachoval cenu bytu a přitom se nedostal do problémů s kupcem bytu? Tomu SVJ rádo sdělí, že už tam dřív zatékalo. Děkuji, Robert.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vám zatéká do bytu z jiného bytu, nemělo by se jednat o skrytou vadu Vašeho bytu. Tato situace by založila odpovědnost vlastníka hořejšího bytu, po kterém by se případný kupující měl domáhat náhrady škody v případě, že by došlo k opětovnému zatékání vody. Vaše odpovědnost za vady by tak založena být neměla.
SVJ nemá v této záležitosti žádnou kompetenci, proto bych se příště obracel přímo na vlastníka horního bytu.
Pokud jde o jednání se zájemcem, bylo by vhodnějšího jej upozornit na to, že z horního bytu Vám bytu zatekla voda, kdy však následně proběhla rekonstrukce a problém by měl být vyřešen. Pokud se totiž domníváte, že situace napravena nebyla, pak byste zatajil kupujícímu informace, které by ho od koupě mohly odradit, kdy by případně z tohoto důvodu (uvedení v omyl) mohl požadovat slevu či od smlouvy odstoupit. Úplné zatajení této skutečnosti nedoporučuji.
Informaci sdělte zájemci tak, abyste toto byl schopen případně prokázat, např. v písemné informaci zájemci či mu toto sdělte před svědkem.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uzavření dohody dědiců v dědickém řízení u notáře
- Je možné uzavřít dohodu dědiců u notáře při dědickém řízení?
- Dohoda o vyplacení z dědictví sepsaná u notáře při dědickém řízení - lze to?
Mne a bratra čeká dědické pozůstalostní řízení. Maminku již nemáme, tatínek nedávno zemřel, aniž by zanechal závěť. Vlastnil polovinu bytu v hodnotě 1.000.000 Kč, polovinu jsme s bratrem zdědili již před časem po smrti maminky. Bratr mi navrhl, že mne vyplatí. S tím souhlasím. Lze uzavřít dohodu o zrušení spoluvlastnictví a finančním vyrovnání hned přímo u notáře? Budu muset odvést státu daň z příjmu? Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Ano, takovou dohodu stačí uzavřít u notáře při jednání ústně do protokolu (notáři tedy nemusíte k jednání nosit žádnou předem sepsanou písemnou dohodu). Z částky vyplacené na dědický podíl se daň z příjmů neodvádí - dle ust. § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů je tento bezúplatný příjem osvobozen. Pouze v případě, že byste zdědila majetek nad 5.000.000 Kč, pak by se Vás týkala pouze oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu v souladu s ust. § 38v tohoto zákona.
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za úraz způsobený na akci pořádané spolkem
- Odpovědnost spolku za úraz, škodu na zdraví na akci pořádané spolkem
- Odpovědnost za úraz způsobený na atrakci pořádané spolkem
- Odpovědnost spolku za úraz, škodu na zdraví na atrakci pořádané spolkem
Jsme spolek maminek, které se ve svém volném čase snaží vydělat peníze a tyto pak dát zpět dětem. Např. v podobě příspěvku na plavání, příspěvek na dopravu na školní výlet atd. Pro děti během roku připravuje tři akce: maškarní ples, den dětí/výlet do zoo, lampionový průvod. Potřebovaly bychom vědět, kdo je za děti (ale i za dospělé) zodpovědný, např. když např. na WC bude špatně na mokro setřená podlaha a dítě nebo dospělý si tam naší nedbalostí zlomí nohu. Má právo rodič v tomto případě chtít pojistné plnění po našem spolku?
Druhý příklad: na dětském dnu oblíbený skákací hrad. Dítě si pohmoždí ruku. Stačí ošetření cedulí: "Za svoje dítě jsou plně zodpovědní rodiče"? Má tato cedule právní hodnotu? Stačila by tato cedule použít i u vchodu na každou takovou akci?
Příklad třetí: lampionový průvod. Jdeme po komunikaci v obci. Vždy je zajištěn hasičský dozor (místní dobrovolní hasiči uzavírají celý průvod a mají za úkol upozornit zezadu blížící se auta, aby zpomalila nebo zastavila). Ale i tak se může stát, že podnapilý řidič srazí maminku.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné upozornit, že není možné paušalizovat odpovědnost, a vždy by bylo nutné v konkrétním případě zjišťovat, kdo je za případnou újmu odpovědný.
V prvém případě doporučuji při vytírání vždy umístit varovný nápis, že je mokrá podlaha. Tím se můžete vyvinit, protože na fakt mokré podlahy bylo upozorněno. Pokud by došlo ke zranění v důsledku kluzké podlahy, pak by bylo nejspíš možné se po spolku domáhat náhrady újmy na zdraví.
Ve druhém případě doporučuji u skákacího hradu umístit podrobnější pravidla (např. minimální věk, nutný dohled a souhlas dospělého apod.) Pokud budou atrakce provozována dle pravidel jejich provozu (nebudou např. poškozena, nebude na nich nepřiměřený počet dětí apod.), pak by v tomto případě odpovědnost spolku spíše dovozována být neměla. U rizikovějších atrakcí doporučuji vždy dohled pověřené osoby, která bude regulovat počet dětí na atrakci a případně usměrňovat jejich chování.
Ve třetím případě by odpovědnost spolku být dána neměla a odpovědný by byl pouze řidič vozidla. Dle mého náhoru tím, že spolek zajistil doprovod hasičským vozidlem udělal téměř maximum možného k odvrácení sražení chodcem při lampionovém průvodu.
___
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Osoba blízká - definice, příklad, vysvětlení
- Kdo je osoba blízká podle zákona, občanského zákoníku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vystěhování osoby blízké od osoby oprávněné věcným břemenem
- Vystěhování osoby blízké od osoby oprávněné služebností dožití v bytě, domě, nemovitosti
- Soudní vystěhování přítele, partnera osoby s věcným břemenem dožití, doživotního užívání nemovitosti
- Soudní vystěhování přítelkyně, partnerky osoby s věcným břemenem dožití, doživotního užívání nemovitosti
- Věcné břemeno dožití - může majitel nemovitosti vystěhovat partnera osoby s věcným břenemem
- Služebnost dožití - může majitel nemovitosti vystěhovat partnera osoby s věcným břenemem
V současné chvíli se soudím z jistým pánem, který očaroval mojí matku, že nevidí neslyší, zadlužuje se. Jde o to, že se nastěhoval k mé mámě, což jsme u soudu prokázali, ač tvrdil že tam nebydlí. Máma bydlí v mém domě, váže se na ní věcné břemeno užívání. Ve smlouvě je definováno "právo přijímat návštěvy v kteroukoliv denní či noční dobu a mít u sebe osobu pečující o ni v nemoci nebo ve stáří"
Máma ještě vloni (2016) chodila na brigádu, zdravotně není na tom špatně, že by potřebovala péči. je jí 65 let. U soudu řekla, že ten člověk je jí tak blízký, že nechce aby byl vystěhován. Můj právník mi řekl, že soudní spor nevyhraji, protože matka řekla, že je to osoba blízká. V občanském zákoníku §22 jsem našel, že to nemůže být kdokoliv. Vzaní nejsou, příbuzní také ne, a že je to její partner. 2 lidi to u soudu potvrdili, že řekl, že není její přítel, ale jen spolubydlící.
Do dopisu advokáta máma tvrdila, že je to jen spolubydlící, a že žádného chlapa nechce. To že tam bydlí, je pořád odsunování toho, že je to dočasné. To už je tři roky. Zjistil jsem o tomto člověku, který navíc nepracuje už spoustu let a žil z dobroty jiných lidí, že má sklony k podvodům. Máma už mu prý dluží 80.000 Kč. Řekla to u soudu, ale tento člověk ji nemá z čeho půjčovat. Navíc si máma už půjčila na sebe pro jeho kamaráda, který je podobná sorta, už dvakrát peníze. Za 20.000 Kč vrátí 100.000 Kč. Proto jsem se konečně rozhodl jít právní cestou, ale plno lidí mi říkalo, že pokud ho tam bude chtít, nic s tím neudělám. Poradíte mi z tou osobou blízkou, popřípadě jinou dobrou radu? Obracím se na Vás, abych měl jistotu, že moje advokátka, dělá co může. Kdyby jste potřebovali, mohu Vám poslat zápis ze soudu, darovací smlouvu a pod.
Děkuji, Jaromír
ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně tedy v současné době vedete s „přítelem“ matky soudní řízení o vystěhování z Vašeho domu.
Podle § 22 občanského zákoníku se za osobu blízkou považuje „příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen "partner") ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. "
Z části za středníkem tedy vyplývá, že „přítel“ matky může být také považován za osobu blízkou právě s ohledem na skutečnost, že spolu žijí, ovšem zároveň za předpokladu, že by případnou jeho újmu pociťovala jako újmu vlastní. Posouzení, zda tom tak je však bude záležet na uvážení soudu. Nicméně ze znění Vámi uvedeným podmínek věcného břemene, nevyplývá že by tyto podmínky splňoval. Navíc právo odpovídající věcnému břemeni nepřechází na žádného spolubydlícího. Soud však i tak může žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy, právě proto, že Vaše matka si vystěhování „přítele“ nepřeje a Vy jste jen nevděčný syn, kterému matka darovala nemovitost. Šanci na úspěch v soudním řízení by byla větší, pokud by se Vám podařilo prokázat, že se Vaše matka kvůli této osobě zadlužuje.
A předpokládám, že na chod domu tento pán také nijak nepřispívá a nemáte s ním uzavřenu nájemní smlouvu. Vzhledem k tomu, že se nejedná o osobu, která by splňovala některou z podmínek věcného břemene, měl byste s pánem uzavřít nájemní smlouvu a požadovat od něj vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě za dobu, co v domě zdarma bez právního důvodu bydlel. Pokud by odmítl nájem zpětně doplatit, můžete se opět pokusit vymáhat nájemné soudně z titulu bezdůvodného obohacení. Jde však o dosti komplikovanou situaci, proto bylo by vhodné vyhledat odbornou pomoc advokáta.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nahrání otce dítěte bez jeho souhlasu - důkaz pro Policii, soud?
- Nahrávka otce dítěte bez souhlasu - důkaz pro soud, Policii?
- Lze zvukovou nahrávku otce dítěte použít jako důkaz u soudu?
- Lze videozáznam otce dítěte použít jako důkaz u soudu?
- Je možné nahrát otce dítěte bez jeho souhlasu (zvuková, obrazová nahrávka)
- Je možné fotit otce dítěte bez jeho souhlasu? - důkaz pro soud, Policii?
- Pořízení fotografie otce dítěte bez jeho souhlasu - důkaz pro soud, Policii
- Videonahrávka bez souhlasu nahrávaného jako důkaz pro Policii, soud - obstojí?
- Audionahrávka bez souhlasu nahrávaného jako důkaz pro soud, Policii - obstojí?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nahrávání zaměstnavatele zaměstnancem bez souhlasu - je to důkaz pro soud, Policii? (Ústavní soud, r. II. ÚS 1774/14)
Pořízení a použití zvukových nahrávek bez informace nahrávanému, v tomto případě otci společného dítěte: u zvukových nahrávek jsem otce neinformovala, zaznamenala jsem jeho problémové a konfliktní jednání a chci nahrávky předložit Policii - potažmo příslušnému orgánu města pro otevření řízení, zatím jsem nahlásila předběžné jako přestupek proti občanskému soužití u osoby ve vztahu příbuzenském nebo podobném.
Nahrávky se liší místem pořízení a situací takto:
1. nahrávky předávání společného dítěte před bytem, před domem otce během předání syna do mé péče
2. nahrávky, kdy jsem byla v bytě v přízemí a otec mi do okna nadával a řešil se mnou jeho odlišný názor na péči o dítě. Otec byl na pozemku náležejícího k nemovitosti, v níž bydlím.
Mohu tyto nahrávky použít, aniž bych se vystavila postihu? Použila bych nahrávky pouze k prokázání konfliktního jednání otce a to předáním záznamů na příslušných úřadech a u soudu.
U videonahrávek a fotek mám tyto typy:
1. Videonahrávky v okolí domu, kde otec bydlí - náhodné - z autobusu, kdy jsem zaznamenala příjezd nebo odjezd celé rodiny, popř. příjezd brzy ráno autem otce mého syna přijela jeho přítelkyně brzy ráno z práce na adresu trvalého pobytu otce mého syna.
2. Videonahrávka v okolí domu, kde otec bydlí - čekala jsem v obvyklou dobu jedenkrát na to, zda otec odvede do školy ze svého bydliště brzy ráno jen našeho syna, nebo také dětí přítelkyně. Nahrála jsem otce vycházejícího z domu, kde bydlí, s naším synem a jedním dítětem přítelkyně, ačkoli na úřadech otec krátce před tím tvrdil že spolu nežijí.
3. Videonahrávka okolí domu poté, co jsem otce se synem viděla odjet autem, ale v bytě otce se svítilo. Nahrávka zvonků a ženského hlasu, který se ozval po zazvonění na zvonek bytu otce našeho syna.
4. Fotky domu, kde otec bydlí - panelový dům - fotky balkónu otce, kde je pravidelně pověšeno růžové dívčí oblečení.
Mohu tyto nahrávky a fotky použít stejně, vizte výše.
Náš syn je postižený a přítomnost dalších osob v domácnosti komplikuje výchovnou situaci, kterou otec již nezvládá, ale syna nechce předat do mé péče, protože na něj bere příspěvky, když ho má na adrese, proto je pro mne důležité prokázat, že situace v domácnosti mého syna je jiná, než otec popisuje a tudíž, že otec lže.
Přítelkyně otce mne byla již jednou nahlásit na Policii pro podezření ze spáchání přestupku, když jsem nahrávala na telefon a to ve chvíli, kdy otec mého syna odváděl děti své přítelkyně jako obvykle do školy, ačkoli před úřady otec tvrdí, že s přítelkyní nežije.
Policie učinila záznam a já podala vysvětlení, dál se věc neřešila, ale pokud by prý došlo k dalším incidentům, mohlo by se přihlížet k návrhu podanému na policii jako přestupek. Proto se nyní bojím záznamy, které mám, použít.
Děkuji. Předem za info. Jelena
ODPOVĚĎ:
Pořizování nahrávek bez vědomí/souhlasu osoby, která je nahrávána, je poslední dobou častěji zmiňované téma, na které ovšem nejsou jednotné názory. Obecně totiž platí, že k pořízení takových záznamů je třeba souhlas dané osoby. K této věci vizte podrobný článek uvedený zde:
http://bit.ly/1ym9cyQ
Soudy dovodily výjimky z tohoto pravidla, např. v rozhodnutí ústavního soudu: II. ÚS 1774/14 (pořízení nahrávky zaměstnancem bez souhlasu zaměstnavatele) apod.
V každém případě se posuzují konkrétní okolnosti pořízení nahrávky a takový zásah do soukromí osoby. Aby bylo možné hovořit o oprávněném (dovoleném) použití nahrávky pořízené bez souhlasu nahrávané osoby, musí takové pořízení v co nejmenším rozsahu zasahovat do soukromí dané osoby a zároveň zde musí být „ospravedlnitelný“ důvod pro pořízení takové nahrávky, a dále nahrávka musí být použita takovým způsobem, aby co nejméně bylo zasaženo do práv na ochranu soukromí – nesmí být svévolně zveřejňována/zpřístupňována třetím osobám (např. na facebooku apod.), ale musí být použita výlučně za účelem výkonu/ochrany svých práv, a v neposlední řadě také možnost prokázat takové jednání jiným způsobem (např. svědky). Dále zvýšená ochrana je v případě pořizování záznamů nezletilých osob.
U Vámi uváděných videonahrávek - zde by pravděpodobně nebyl dohledán zákonný důvod pořízení takového videozáznamu, jelikož dle Vámi uváděných informací neobsahuje žádné protiprávní jednání, dále je zde možnost (vzhledem k četnosti takového jednání) doložit např. svědeckými výpověďmi a záznamy zachycují i jiné osoby.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Určení nemajetkové újmy a její vymáhání soudně
- Soudní vymáhání nemajetkové újmy a její výpočet
- Výpočet nemajetkové újmy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Placení nákladů, hrazení nákladů soudního řízení - rozdíl
- Rozdíl mezi placení nákladů a hrazení nákladů soudního řízení
- Povinnost zaslat žalovanému výzvu na uhrazení náklady soudního řízení
- Náhrada nákladů řízení - zaslání výzvy žalovanému před podáním žaloby k soudu
Dne 8.8.2015 jsme měli svatbu a objednali jsme si profesionálního fotografa, který chtěl zaplatit dopředu, aby si rezervoval ten den pro nás, jak řekl. Ale na svatbu nedorazil a nereagoval ani na telefonáty. Napsal až druhý den pouze SMS, že byl pracovně mimo a peníze že vrátí. Ale nevrátil ani po roce, co jsme ho upozorňovali v emailech i písemně, že to dáme k soudu a že se navýší částka o soudní poplatky a že budeme požadovat nemajetkovou újmu, jelikož jsme si nemohli dotyčný den užít podle našich představ a nemáme žádné vzpomínky, co se profesionálních fotografií týká.
Jak nám bylo řečeno, že můžeme žádat nemajetkovou újmu a že se těžko vyčísluje a tak jsme dali 10.000 Kč. Soud nám vyhověl a vystavil platební rozkaz. Žalovaný se však odvolal s tím, že zaplatí všechno kromě té částky za nemajetkovou újmu a tak mi přišlo předvolání k soudnímu řízení. Chtěl jsem se zeptat, zda je potřeba či lepší si najmout právního zástupce k tomu soudu. Případně co si myslíte o tom Vy. A jak to bude s placením popřípadě s celou tou kauzou, kdo bude co platit. Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
V případě, že se necháte zastoupit advokátem, máte jistotu, že Vaše práva budou náležitě a v co největší možné míře v řízení hájena a chráněna. Nicméně povinnost nechat se zastoupit advokátem zde není, záleží tedy na Vašem rozhodnutí.
Zákon (občanský soudní řád) rozlišuje placení nákladů a hrazení nákladů. Platí, že každý z účastníků si platí průběžně sám náklady, které mu v rámci řízení vzniknou. V rozhodnutí, kterým se řízení končí, je pak stanovena povinnost nahradit náklady. Náhrada nákladů se řídí následujícími principy (§ 142 a násl.) :
Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.
Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené na mateřské dovolené - neodpracovaný ani jeden rok v práci
- Neodpracovaný rok v práci a krácení dovolené při mateřské dovolené - kolik dní?
- O kolik dní se krátí dovolená na mateřské - neodpracovaný rok v práci
- Nástup do práce po mateřské ve státní svátek - nárok na plat, mzdu za státní svátek
- Nástup do práce po rodičovské ve státní svátek - nárok na plat, mzdu za státní svátek
O kolik dní se mi bude krátit řádná dovolená kterou jsem nevyčerpala, za rok kdy jsem byla na mateřské dovolené. Neodpracovala jsem (rodičovská dovolená) 86 pracovních dnů.
Synovy třetí narozeniny vycházejí na sobotu, tudíž bych měla do zaměstnání nastoupit v pondělí, ale je to pondělí Velikonoční. Bude mi tento svátek zahrnut do mzdy nebo zaměstnavatel může nástup do zaměstnání posunout na úterý?
Mám dojem, že zaměstnavatel se mnou bude chtít rozvázat pracovní poměr hned po vyčerpání dovolené, pokud na to přistoupím z čeho by se mně vypočítávala případně podpora v nezaměstnanosti, ze zaměstnání nebo rodičovského příspěvku?
Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ:
V případě, že nástup připadá na víkend, posouvá se tento nástup na nejbližší pracovní den. Je však vhodné situaci zkonzultovat se zaměstnavatelem a domluvit se s ním podle konkrétního provozu u zaměstnavatele.
Z vašeho dotazu není zřejmé, jaká je výměra dovolené za kalendářní rok u Vašeho zaměstnavatele, zda máte na mysli dovolenou za letošní rok, zda jste vyčerpala dovolenou v návaznosti na ukončení mateřské dovolené. Vše jsou údaje nezbytné pro výpočet nároku na dovolenou. Při určení nároku za letošní rok hraje roli i to, zda skutečně bude Váš pracovní po měr ukončen a kdy.
Obecná pravidla pro výpočet dnů dovolené obsahuje § 212 a následující zákoníku práce. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
Pokud se z rodičovské dovolené zaregistrujete přímo na ÚP, budete mít nárok pouze na minimální podporu. Pokud odpracujete alespoň jeden den a bude se registrovat ze zaměstnání, podpora bude vypočítávána z výdělku dosaženého po rodičovské dovolené (tedy z pravděpodobného výdělku).
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Od kdy se bere denní dávka v pracovní neschopnosti od OSSZ (práce na HPP)
- Kolikátý den neschopnosti je nárok na denní dávku od OSSZ?
Od kterého dne mohu pobírat denní dávku při pracovní neschopnosti od OSSZ. Pracovní neschopnost mám od 3. 7. 2017. Standardně pracuji na HPP od po-pá. Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
První tři dny pracovní neschopnosti (3. – 5. 7. 2017) nemáte nárok na žádnou finanční kompenzaci. Od 4. do 14. dne nemoci (6. – 16. 7. 2017) Vám vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel za předpokladu, že Váš pracovní poměr stále trvá, ale jen za pracovní dny (bez sobot a nedělí). Od 15. dne pracovní neschopnosti (17. 7. 2017) máte pak nárok na nemocenskou dávku, kterou Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení, tentokrát už za kalendářní dny. Okresní správa sociálního zabezpečení má na výplatu těchto dávek lhůtu 30 dní od data, kdy obdrží potřebné podklady od Vašeho zaměstnavatele. Mezi výplatou náhrady mzdy a nemocenské dávky tedy může nastat určitá časová prodleva.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Darování dvou nemovitostí v různých katastrálních územích - stačí 1 smlouva?
- 1 darovací smlouva na darování více nemovitostí v různých katastrálních územích
- 1 darovací smlouva na darování více bytů, domů v různých katastrálních územích
Chci darovat synovci současně svůj byt v Praze a chalupu v obci u Havlíčkova Brodu. Nemovitosti jsou tedy v různých příslušných katastrálních úřadech. Musím pro každý vklad do katastru zpracovat samostatně návrh na vklad a příslušnou darovací smlouvu, tedy vše 2x, nebo stačí jen jeden návrh na vklad a k tomu jednu darovací smlouvu, kde jsou uvedeny obě nemovitosti? Pokud to lze, tak potom jak a kam ten návrh na společný vklad podat?
Nebo aspoň je možné zpracovat návrh na vklad pro každou nemovitost a tedy i pro každý katastrální úřad, zvlášť a vždy k danému návrhu přiložit jedinou společnou darovací smlouvu?
Vycházím z toho, zda např. advokát mi zpracuje jednu darovací smlouvu na všechny mé nemovitosti (nebo jednu dědickou smlouvu nebo jednu celkovou závěť) a nějak to najednou vloží do katastru. Jak a kde to potom vloží? Stejně tak je třeba jediný rozsudek soudu nebo exekuční titul exekutora ne? A tedy soud nebo exekutor přeci neposílá návrh na vklad (nebo na zápis poznámky o exekuci) na každý katastrální úřad zvlášť?
Děkuji. Marek
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě postačí jedna smlouva, na základě které převedete všechny nemovitosti (budete potřebovat dvě vyhotovení takové smlouvy s úředně ověřenými podpisy), nicméně návrhy na vklad musí být dva, jelikož platí: ke vkladu je příslušný katastrální úřad, v jehož obvodu je nemovitost, které se smlouva, dohoda nebo jiná listina týká.
Tedy zvlášť budete podávat návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti v Praze a zvlášť k nemovitosti v Havlíčkově Brodě.
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Připojení se souseda na vodovodní přípojku bez věcného břemene, služebnosti
- Ústní souhlas s připojením na vodovod na soukromém pozemku a vznik věcného břemene, služebnosti
- Vznik věcného břemene, služebnosti na základě ústního souhlasu původního majitele pozemku, nemovitosti
Lze vytvořit věcné břemeno neboli služebnost bez souhlasu majitele - jímž jsem já - na přístup do oplocené zahrady - z důvodu napojení se sousedkou na naši přípojku na vodu, kterou máme z obecního vodovodu? Toto připojení bylo ústně dohodnuto s mou již nežijící matkou a celkem konfliktní sousedka se tohoto práva věcného břemene neboli služebnosti domáhá. Dům by ztratil tímto hodnotu a já bych nerada ztratila soukromí ve své zahradě.
Současně žádá, abychom v našem lese pokáceli stromy, kde se bojí, že ji spadnou na dům. Jaké jsou podmínky, co mám dělat. Nechci dělat naschvály, jak je dělá ona, ale chci znát, jak se můžu bránit. Děkuji za odpověď. Nora.
ODPOVĚĎ:
Bez Vašeho souhlasu se sousedka nemůže připojit na Vaši vodovodní přípojku. Obecně pak lze vodovodní přípojku na cizím pozemku realizovat na základě tzv. práva stavby, na základě služebnosti inženýrské sítě (viz § 1240 a § 1267 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) nebo třeba i formou nájmu. Vždy je však nutný souhlas vlastníka pozemku pokud jde o přípojku soukromé osoby (a není zde tedy veřejný zájem, který může být důvodem pro vyvlastnění pozemku).
Pokud jde o sousedčin požadavek pokácení Vašich stromů, záleží, zda se jedná skutečně o les či o dřeviny mimo les. V druhém případě má sousedka v souladu s ustanovením §1017 občanského zákoníku právo požadovat, aby jste stromy odstranil, má-li k tomu rozumný důvod. Pokud tedy stromy sousedčin dům reálně ohrožují, pak by mohla případný soudní spor vyhrát.
Jde-li však skutečně o les, jak uvádíte ve Vašem dotazu, je nutno při kácení stromů postupovat dle zákona č. 289/1995 Sb. , o lesích, a to buď na základě lesního hospodářského plánu nebo lesních hospodářských osnov, anebo na základě souhlasu odborného lesního hospodáře.
-
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Rozdělení podnikání mezi druha a družku - informace
- Rozdělení podnikání mezi druha a družku - daně, zdanění podnikání
- Sdružení podnikatelů - výhody, nevýhody
- Vytvoření obchodní společnosti - výhody, nevýhody
FINANCE-DANĚ
- Sdružení podnikatelů - daně, zdanění výdělku z podnikání
- Obchodní společnost dvou podnikatelů - daně, zdanění výdělku
Potřebovala bych poradit ohledně optimalizace podnikání. Současná situace: Provozujeme ubytování a kamennou prodejnu s ponožkami a spodním prádlem. Přítel je majitel nemovitosti, kde provozujeme ubytování i prodejnu. Nyní plánujeme spustit i eshop. Veškeré podnikání je na IČ přítele. Přítel pracuje v zahraničí, je zaměstnanec, podnikání je jeho vedlejší činnost.
Já zajišťuji chod veškerého podnikání, tzn. ubytovávám, uklízím apartmán, komunikuji s klienty, prodávám v obchodě.
Jsem osoba spolupracující, mám své IČ. Mé IČ však zatím v nákupu, prodeji zboží nebo ubytování zatím nefiguruje.
Jelikož fakticky veškeré podnikatelské aktivity zajišťuji já, chci se informovat, zda si můžeme podnikání s přítelem nějak rozdělit.
Dotazy:
1. Pokud bych ubytování začala provozovat na své IČ:
a) Musím mít s přítelem smlouvu?
b) Musím mu platit nějaký nájem?
c) Musí na mne přítel převést zálohy, které již byly zaslány na jeho účet (rezervace v srpnu a září) a pokud ano, bylo by to u přítele bráno jako příjem a následný výdaj nebo by se jednalo o nějaké „storno“, které by nemělo vliv na příjmy?
2.
a) Je možné, abychom v prodejně podnikali s přítelem současně, tzn. každý na své IČ?
b) Pokud ano, mohli bychom prodávat stejné zboží? Tzn. Oba bychom měli stejný sortiment a někdy by se prodávalo na přítele (např. když by byl přítel zrovna doma) a někdy na mne. Nebo třeba já bych měla spodní prádlo a přítel ponožky.
c) Nebo přítel by měl kamennou prodejnu a já eshop. Bylo v tomto případě možné, že když bych zboží neměla skladem, „vypůjčit si zboží z prodejny“, odeslat a až bych nakoupila na své IČ, „vrátit“ zboží do prodejny?
3. Slyšela jsem o sdružení podnikatelů
a) Má sdružení nějaké výhody?
b) Pokud bychom podnikali ve sdružení, jak je to pak s obratem? Bere se společný obrat obou podnikatelů, tzn. že se pak oba musí stát plátci DPH (při dosažení milionového obratu) nebo se počítá obrat každého podnikatele ve sdružení zvlášť? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
1.
Pokud budete provozovat ubytování na své IČO, pak bude stačit jednoduchá smlouva, na základě které budete mít k dispozici dané prostory, nájem nutně placen být nemusí, mohla byste jej však uplatňovat do nákladů. Pokud někteří klienti již uzavřeli smlouvu s přítelem, pak by měl poskytnout ubytování on. Nejjednodušší by bylo, pokud by na své IČO poskytl ubytování již objednaným zákazníkům, Vy byste ubytovávala až zákazníky nové.
2.
a) Živnostenský zákon podnikání více osob v jedné provozovně nezakazuje, je tedy možné. Na druhou stranu je nutné dodržovat veškeré zákonné povinnosti u obou, především označení provozovny, zajištění účtenek na obě IČO atd.
b) Prodej stejného zboží střídavě si z praktického hlediska nedokážu příliš představit. Museli byste vždy řešit převod zboží na druhého a zpět. Prodej rozdílného sortimentu by byl vhodnější možností.
c) Prodej odděleně v kamenném obchodě a e-shopu by byl rovněž možný. Převody zboží doporučuji konzultovat s účetním, protože by u Vámi navrženého řešení nesouhlasily účetní doklady, kdy byste zboží prodala dříve, než byste jej nakoupila. Přicházel by v úvahu např. komisní prodej, kdy byste vrátila peníze, případně stejné zboží, které byste následně koupila.
3.
Sdružení, resp. nově dle občanského zákoníku společnost (bez právní subjektivity) by ve Vašem případě nebylo nutné zakládat, neboť byste podnikali každý na své IČO a v podstatě žádnou společnou činnost provozovat nebudete. DPH se nově posuzuje u každého společníka samostatně, jeden tedy může být plátcem DPH a druhý nikoli.
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Spořicí účet pro nezletilé dítě - musí banka komunikovat s rodičem, rodiči, zákonným zástupcem?
- Spořicí účet pro dítě - může banka poslat dopis dítěti?
- Zrušení dětského spořicího účtu beruška bez souhlasu a vědomí rodiče
2002 jsme dceři založili bezplatný účet (beruška u KB - spořící). Odstupem času se tam přestalo přispívat. Dnes (11.07.2017) jsme byli v bance zeptat se na daný účet, sděleno, že účet je v mínusu 95 Kč (na bezplatném účtu) a že oni to předali dál na vymáhání. Je fakt že jsme se před pár lety přestěhovali a adresu tam nezměnili. Dle nich 07/2016 poslali dopis na starou adresu. Kde informovali dceru která je pořád neplnoletá o zrušení účtu. Je to v pořádku že neinformovali zákonného zástupce? Který by to samozřejmě vyřešil. Neměli nás informovali na nové adrese? Myslím si že databáze existuje kde je pomalu každý svým způsobem evidovány. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Na Vaše dotazy je třeba hledat odpověď především v samotné smlouvě, kterou byl účet zřízen, případně ve smluvních podmínkách. Obecně pokud je dcera starší patnácti let, není nutné, aby byl informován zákonný zástupce.
S ohledem na ochranu osobních údajů není možné, aby se banka jakkoliv dozvěděla o změně adresy, pokud nebyla nová adresa nahlášená, banka neměla možnost se ji oficiálně dozvědět, protože to není státní, ale soukromý subjekt (laicky řečeno vlastní ji soukromé osoby, ne stát).
Doporučuji nechat si písemně bankou potvrdit, z jakého důvodu vznikl na účtu debet a tento v případě oprávněnosti uhradit.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování v domě bytového družstva a bytů v osobním vlastnictví
- Jak se hlasuje na schůzi u domu s byty BD a OV?
- Družstevní byty a v osobním vlastnictví - průběh hlasování a hodnota hlasů členů
- Hodnota hlasu na členské schůzi bytového družstva
- Hodnota hlasu na členské schůzi SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Jak se počítá hodnota hlasu na schůzi SVJ nebo bytového družstva?
Dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem týkajícím se hlasování v bytovém družstvu, BD: Jsme manželé, máme jeden družstevní byt (společné členství manželů v BD) a jeden byt v osobním vlastnictví OV v tomtéž domě, byt jsme již jako OV, tedy osobní vlastnictví koupili (rovněž společně jako manželé). Ačkoli již téměř polovina bytů je v osobním vlastnictví, dosud nebylo založeno SVJ, v dohledné době snad bude. Současná praxe je taková, že je svolávána členská schůze družstva, které se účastní jak družstevníci, tak vlastníci, a každý byt má jeden hlas (bez ohledu na status DR/OV). Výsledek se potom řídí rozhodnutím většiny.
Pominu-li chybu s dosavadním nezaložením SVJ, je toto hlasování v pořádku? A máme nárok na dva hlasy (za každou jednotku jeden) nebo pouze na jeden? Stanovy družstva upravují pouze společné členství manželů v družstvu a 1 hlas v daném případě, to je nám jasné. Domnívám se, že celá situace není zcela v souladu se současnou právní úpravou.
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Za daného stavu bych si troufla říct, že veškerá přijatá rozhodnutí jsou neplatná, jelikož v daném případě mělo být ze zákona založeno SVJ, kde se hlasování řídí ustanovením § 1206 Občanského zákoníku - "Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží. Ve Vašem případě máte nárok na takový počet hlasů, který odpovídá velikosti Vašeho podílu na společných částech z titulu bytu v OV a 1 hlas z titulu bytu v družstevním vlastnictví. Ve Vašem případě bych tedy doporučovala co nejdříve založit SVJ, než se najde někdo, kdo začne rozhodnutí dosavadním způsobem přijatá zpochybňovat.
____
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení dovolené objednané přes internet do 14ti dnů
- Je možné zrušit do 14 dnů dovolenou objednanou přes internet?
- Zrušení zájezdu objednaného přes internet do 14ti dnů
- Je možné zrušit do 14 dnů zájezd objednaný přes internet?
- Odstupné za zrušení dovolené klientem cestovní kanceláře, agentury
- Odstupné za zrušení zájezdem klientem cestovní kanceláře, agentury
9.7.2017 jsme si objednali před internet dovolenou (Turecko viz příloha). Chtěla bych zeptat, jeli možné odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě bez udání důvodu tak, že bychom měli nárok na vrácení celé zálohy. V obchodních podmínkách je stanoveno, že v případě odstoupení od smlouvy o zájezdu nejpozději 60 dní (včetně) před zahájením čerpání služeb uvedených v potvrzení: 1.500 Kč za každého cestujícího uvedeného ve smlouvě o zájezdu, ale o možnosti "Odstoupení od smlouvy do 14 dnů v případě uzavření smlouvy přes interet" jsem se bohužel nedočetla ani řádku. Děkuji, Jindra
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1840 písm. f) občanského zákoníku se na smlouvu o zájezdu nevztahuje možnost odstoupit od smlouvy uzavřené po internetu ve 14 denní lhůtě (resp. se nevztahuje na tyto smlouvy celá úprava spotřebitelských smluv uzavřených na dálku). Pokud to tedy neumožňuje dobrovolně sama cestovní agentura, pak ze zákona toto právo odstoupit nemáte.
Pro úplnost dodávám, že v tomto případě odstoupení od smlouvy má cestovní agentura skutečně právo požadovat odstupné, a to v souladu s ust. § 2536 odst. 1 občanského zákoníku.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění auta, automobilu pro rodiči, rodičích - postup, průběh, poplatky
- Dědictví vozidla po rodiči, rodičích - postup, průběh, poplatky
- Dědění auta, automobilu - notářský poplatek, palmare notáře
- Dědění motorového vozidla - notářský poplatek, palmare notáře
- Dědění auta, automobilu pro otci, matce - postup, průběh, poplatky
- Dědictví vozidla po otci, matce - postup, průběh, poplatky
Prosím o odpověď:
1/ manželé za doby trvání manželství ze společných prostředků koupí automobil. 2/ vozidlo je v technickém průkazu zapsáno na manžela, protože dle vysvětlení registračního místa prý nelze do TP psát oba manžele. 3/ a) po smrti některého z nich dědí druhý a děti. b) v případě bezdětnosti, nestává se auto automaticky majetkem druhého manžela - když si ho pořídili ze společných financí? 4/ a) je auto předmětem notářského poplatku při vyřizování dědictví? b) musí být pro stanovení tohoto poplatku provedeno znalcem ocenění zůstatkové hodnoty vozidla?
5/ může za života jeden z manželů darovat auto druhému? Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
k ot. 2 a 3) Do technického průkazu se zapisuje jen jeden vlastník vozidla, nicméně pokud se automobil pořizoval z prostředků náležejících do SJM, je poté součástí SJM a tato skutečnost se prokazuje v případě vypořádání SJM (rozvod, úmrtí, smluvní zúžení SJM atd.)
V případě bezdětného manželství se po smrtí jednoho z manželů nestane druhý manžel automaticky vlastníkem automobilu. Nejprve je nutné v rámci dědického řízení určit, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi. O tom rozhodne notář jakožto soudní komisař usnesením (viz ustanovení § 162 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Notář tedy nejprve určí, že polovina hodnoty automobilu je předmětem pozůstalosti a poté v rámci konečného rozhodnutí o dědictví potvrdí nabytí dědictví a tedy i poloviny automobilu pozůstalému manželovi.
K ot. 4) Pokud jde o stanovení poplatku za dědické řízení (tedy odměny notáře), vychází se z obvyklé ceny zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Z uvedeného vyplývá, pro stanovení poplatku bude rozhodná i hodnota automobilu (resp. jeho polovina). Znaleckého posudku ke zjištění ceny pozůstalosti pak není třeba v případě, že se dědici na jeho ceně dohodnou.
K ot. 5) Část SJM nelze darovat druhému manželovi. Daroval lze jen věci náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Mobbing, bossing na pracovišti - jak se bránit?
Obracím se na Vás s dotazem na možnosti právní obrany proti mobbingu/bossingu na pracovišti. Situace nastala na univerzitním pracovišti - ústavu po nástupu nové vedoucí, a to vůči podřízené, která se sama s prokazatelně lepší/odpovídající kvalifikací účastnila konkurzu na danou vedoucí pozici. Nová vedoucí po nástupu do funkce začala uplatňovat (téměř vůči všem podřízeným) direktivní způsob řízení a dehonestující komunikace postrádající jakýkoliv dialog s podřízenými a jejich pozitivní motivaci, což vedlo maximálně k vynucenému, i když minimálnímu respektu. Nastala situace, která je na univerzitním pracovišti zcela nestandardní. Výsledkem byly opakované stížnosti na vedení (děkanátu) s příslibem řešení, ovšem bez přijetí jakýchkoliv konkrétních a oficiálních opatření na zlepšení situace. Tyto stížnosti iniciovala ona neúspěšná podřízená. Situace se vyvinula tak, že místo dalšího prodloužení její končící pracovní smlouvy na dobu určitou (což je v akademické sféře obvyklé), vedoucí vypsala na její pracovní pozici výběrové řízení, ale s upravenými kvalifikačními parametry. Závěr je tedy takový, že dotyčná osoba u výběrového řízení oficiálně neuspěla a bude jí končit pracovní poměr. Z ústavu tak bude "odstraněn" konkurent a aktivní kritik nové vedoucí. Kromě toho bývá standardem, že informace o ukončení pracovního poměru se na univerzitách oznamuje na začátku kalendářního roku, aby si dotyčný byl schopen do podzimu, kdy začíná nový akademický rok, najít nové místo.
V případě ukončení pracovního poměru na začátku léta je téměř nemožné si do září najít zaměstnání na VŠ. Jsem si vědom, že z formálního hlediska patrně k žádnému pochybení nedošlo (pokud by tomu neodpovídal fakt, že stávající pracovní místo bylo nahrazeno jiným s upravenými kvalifikačními požadavky, aniž by se situace probrala s odborovou organizací). Nicméně z hlediska faktické situace se jedná o zjevný bossing, vedoucí mj. k psychickým problémům dané osoby, a kdy i někteří ostatní podřízení si hledají jiné zaměstnání. Bohužel řada těch věcí proběhla pouze ústně, u zbývajících zaměstnanců lze předpokládat, že v zájmu zachování místa se otevřené konfrontaci a kritice vyhnou a zůstane to převážně v rovině tvrzení proti tvrzení. Přesto ale některé věci jsou prokazatelné - například dosavadní dlouholetý pracovní poměr bez jakékoliv stížnosti na kvalitu odvedené práce či pracovní (vědecké) výsledky patřící k nejproduktivnějším na pracovišti.
Lze se za tohoto stavu nějak účinně bránit, resp. stojí za to se pouštět například do soudního sporu?
Děkuji, Bohdan
ODPOVĚĎ:
Obrana proti bossingu není jednoduchá. V první řadě je nutné mít shromážděné důkazy, které mohou mít podobu svědeckých výpovědí kolegů, záznamů elektronické komunikace atd. Následně je možné obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy dle ustanovení § 276 odst. 9 zákoníku práce.
Dále je možné kontaktovat příslušný oblastní inspektorát práce (www.suip.cz), popř. soud. Bez důkazů je ale možnost nápravy situace jen těžko dosažitelná.
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Právo soudu znát zdravotní stav matky dítěte - soud o péči o dítě a výživné
- Psychické, psychologické vyšetření rodiče, rodičů - svěření dítěte do péče
- Psychiatrické vyšetření rodiče, rodičů v řízení o svěření dítěte do péče
- Svěření dítěte do péče a psychiatrické vyšetření rodiče, rodičů
- Svěření dítěte do péče a psychologické vyšetření rodiče, rodičů
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nahlížení soudních znalců do zdravotní dokumentace posuzované osoby
- Mlčenlivost lékařů - zákon, zákony, paragraf, paragrafy
- Mlčenlivost zdravotníků - zákon, zákony, paragraf, paragrafy
Má soud právo vyžádat lékařské údaje o mě, jako matce, v řízení o péči a výživu?
Otec dítěte chce zneužít toho, že jsem měla psychické potíže, které jsem si vyřešila, a nyní, protože otec sám zkolaboval, snažím se převzít péči o syna. Otec své problémy neřeší a tak není nijak prokazatelné, že je psychicky ve špatném stavu.
Naproti tomu je prokazatelné, že jsem já navštěvovala lékaře - psychiatra - do 10/2016, od té doby léky neberu a zvládám velmi náročné řízení o péči a otcovo jednání, které je přinejmenším nefér a bezohledné vůči synovi. Chci mít stejné šance jako otec a nedovolit soudu, aby kvůli papíru z minulosti, rozhodoval v můj neprospěch.
Mohu docílit toho, aby soud takové informace nevyžadoval a namísto toho si vyžádat, aby soud oba rodiče podrobil stejnému vyšetření odborníkem?
Je to podle mne jediné optimální řešení.
- Na základě čeho bych to mohla vyžadovat, je nějaký vhodný paragraf nebo rozsudek, podle kterého bych mohla jednat?
Může můj obvodní lékař odmítnout, poskytnutí jména psychiatra, kterého jsem navštěvovala a odepřít soudu podat informace k diagnóze?
Diagnóza nebyla nic zásadního, ale přesto bych dle mého názoru byla vyslovením diagnózy již označena. Děkuji. Daniela.
ODPOVĚĎ:
Lékaři mají v souladu s § 51 zákona o zdravotních službách povinnost zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Odstavec 2 téhož ustanovení pak stanovuje případy, kdy lze takové skutečnosti sdělovat, nicméně sdělení informace na prostou žádost soudu v civilním řízení mezi tyto výjimky nespadá. Váš lékař tedy není povinen soudu sdělit jméno Vašeho psychiatra, natož diagnózu. Do Vaší zdravotnické dokumentace však může nahlížet (viz § 65 téhož zákona) soudní znalec v oboru lékařském (psychiatr), který by byl ustanoven za účelem posouzení zdravotního stavu či posouzení osobnosti v občanském soudním řízení.
U soudu můžete žádat, aby byl vypracován znalecký posudek k posouzení výchovné způsobilosti rodičů, kdy je samozřejmě zohledňován i psychický stav rodičů.
Psychologické posudky jsou v řízení o úpravu poměrů nezletilých poměrně běžné a mám za to, že k posouzení manželových psychických problémů není třeba posudku psychiatra. Psycholog však není lékař a tedy nemůže nahlížet do lékařské dokumentace, své závěry zakládá na pohovorech s rodiči a vyhodnocení zadaných psychologických testů.
Požadavek na vypracování znaleckého posudku lze opřít o ustanovení § 907 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého soud bere mimo jiné při rozhodování o svěření dítěte do péče v úvahu i výchovné schopnosti každého z rodičů, stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, dále také u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého (a to samozřejmě i po psychické stránce) a úspěšného vývoje.
Níže uvádím citovaná ustanovení:
§ 907
(1) Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.
(2) Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.
(3) Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.
§ 51
Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.
Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií
§ 65
(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu,
...i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem, poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů, ...
__
PRÁCE-PLATY, MZDY ODSTUPNÉ
- Převedení na jiné služební místo a odebrání práv představeného - doplacení platu, úroky z prodlení
- Doplacení platu a úroky z prodlení při převedení na jiné služební místo a odebrání práv představeného
- Dluh platu - úroky z prodlení od zaměstnavatele
- Úroky z prodlení od zaměstnavatele - dluh platu
Jsem úředník (pod zákonem č. 234/2014 Sb. , o státní službě). V prosinci 2016 jsem převzal rozhodnutí o převedení na jiné služební místo (§61/1 c) cit. zák.) od 1.1.2017. Byl jsem převeden i fyzicky (odebrání práv představeného). Proti rozhodnutí jsem se odvolal. V březnu 2017 jsem převzal rozhodnutí státního tajemníka, kterým bylo napadané rozhodnutí zrušeno s tím, že se věc vrací služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání a s účinky ode dne předběžné vykonatelnosti (tedy od 1.1.17) je služební orgán povinen mi doplatit plat do výše, která byla stanovena přede dnem převedení. Do dnešního dne nebylo nové řízení zahájeno a nic doplaceno (stále pobírám plat o 25% nižší). Myslím si správně, že „až jednou“ bude nové řízení zahájeno a ukončeno pravomocným rozhodnutím – bude mi plat doplacen od 1.1.2017 do dne nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto rozhodnutí? Budu mít právo na úroky z prodlení? Nemůže služební orgán namítat, že mi doplatek nepřísluší, když jsem službu představeného nevykonával? Platí promlčecí lhůta 3 roky? Abych něco neopominul - mám činit nějaké kroky? Děkuji, Emil.
ODPOVĚĎ:
Tím, že bylo zrušeno rozhodnutí o převedení na jiné služební místo, zůstáváte na místě představeného s nárokem na plný plat, a to bez ohledu na to, že Vám zaměstnavatel neumožňuje fakticky službu představeného vykonávat (jedná se svým způsobem o překážku na straně zaměstnavatele).
Nárok na úroky z prodlení vzniká a uplatní se obecná promlčecí lhůta 3 roky.
V současné chvíli by bylo vhodné služební orgán I. stupně, který zjevně nerespektuje rozhodnutí státního tajemníka, vyzvat k doplacení dlužného platu s úroky a k řešení situace. V případě, že i pak zůstane služební orgán nečinný, je nutné podat stížnost státnímu tajemníkovi.
Pokud by ani tento krok nevedl k řešení situace, bude třeba podat stížnost náměstkovi ministra vnitra pro státní službu. Nepovede-li ani tento postup k nápravě, bude na místě zvážit žalobu k věcně a místně příslušnému soudu.
___
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Neuctivé, hrubé chování k dárci bytu, domu - jak požádat o vrácení daru obsarovaného?
- Neuctivé, hrubé chování k dárci nemovitosti - jak požádat o vrácení daru obdarovaného?
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - hrubé, neuctivé chování obdarovaného k dárci
- Nevděk k dárci bytu, domu - jak požádat o vrácení daru obsarovaného?
- Nevděk k dárci nemovitosti - jak požádat o vrácení daru obdarovaného?
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - nevděk obdarovaného k dárci
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - lhůta, promlčení
- Promlčení vácení daru - byt, dům, nemovitost
- Do kdy musí dárce požádat o vrácení daru obdarovaného - promlčení vrácení daru
V roce 2011 naše klientka (dárkyně) darovala dceři své bývalé spolupracovnice nemovitost. Jelikož se však obdarovaná začala k dárkyni v posledních měsících chovat hrubě, křičet na ni, urážet ji, o nemovitost se nestará a nechá ji chátrat, dárkyně se chce domoci darované nemovitosti zpět. Prosíme o radu, zda existuje nějaká cesta, jak by mohla dárkyně získat nemovitost zpět. Děkuji, Julie.
ODPOVĚĎ:
Odvolání daru je upraveno v § 2068-2071 občanského zákoníku.
Pro nevděk lze od darovací smlouvy odstoupit. V daném případě však předpokládám, že došlo k převodu vlastnictví zapsaného v katastru nemovitostí, pak je třeba požadovat vrácení daru a není-li to možné, např. pokud by došlo k prodeji domu, zaplacení obvyklé ceny.
Žalobu na vrácení daru je třeba podat u místně a věcně příslušného soudu. Žaloba není nikterak jednoduchá, musí být prokázán faktický nevděk obdarovaného, proto doporučuji obrátit se na advokáta specializujícího se na občanské právo.
Odvolání daru lze učinit do 1 roku, co k závadovému jednání došlo, případně do 1 roku, co se o závadovém jednání dárce dozvěděl.
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zrušení výživného - potomek žije s partnerem a jezdí na dovolené několikrát ročně
- Zrušení alimentů - potomek žije s partnerem a jezdí na dovolené několikrát ročně
- Je dobrá finanční situace potomka důvodem k ukončení výživného, alimentů?
Jménem mého otce bych se rád zeptal, jakým způsobem dále řešit problematiku výživného k dceři (mé sestře). Sestře je 24 let. S otcem se od roku 2000 nestýká. V roce 2010 byla soudně nařízena platba výživného (z důvodu mého ukončení studia) ve výší 3.500 Kč na dceru. Dcera s otcem nejsou v žádném kontaktu. Dle věku by měla letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) ukončit VŠ. Zároveň je vidět na profilu dcery na sociální síti vidět, že pravděpodobně již nežije s matkou, ale v nějakém bytě s přítelem a cestují různě po světě (Vietnam, Indie, Evropa...). Minimálně její finanční stránka není tak špatná, aby si stále činila nárok na výživné (cestování, dovolená i 3x ročně). Otec na dovolené nejezdí, protože je finančně zatížený platbou výživného a splácením úvěru, který byl čerpán k vypořádání SJM. Jsou uvedené informace důvodem k ukončení plateb výživného? Jakou formou žádost o ukončení výživného podat? Stačí zaslat dopis na příslušný soud, nebo nutné přes právníka? Děkuji, Denis.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud není dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Vašemu otci doporučuji pokusit se nejprve dceru kontaktovat a požádat ji o informaci, zda ještě studuje, případně kdy hodlá studium ukončit. Pokud dcera otci sdělí, že je již zaměstnaná a má dostatečný příjem k úhradě svých životních potřeb, je možné se na ukončení vyživovací povinnosti s dcerou dohodnout. Tuto dohodu je možné uzavřít i písemně, její vzory najdete k dispozici na internetu.
Jestliže se Vašemu otci nepodaří dceru kontaktovat nebo mu dcera odmítne požadované informace sdělit a Váš otec se domnívá, že k dalšímu poskytování výživného už není důvod, může se obrátit na věcně a místně příslušný soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště zletilého dítěte a za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. V návrhu doporučuji uvést všechny skutečnosti, na základě kterých se Váš otec domnívá, že by placení výživného mělo být ukončeno. Návrh může Váš otec podat k soudu sám, spolupráce s advokátem není nezbytně nutná, ale lze ji doporučit. Stejně tak není nutné se nechat advokátem zastupovat při samotném soudním řízení. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda návrhu Vašeho otce vyhoví či nikoliv.
___
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Věcné břemeno dožití nebo darování části nemovitosti manželovi - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části bytu, domu manželce - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části nemovitosti manželovi - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části bytu, domu manželce - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části nemovitosti manželce - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části bytu, domu manželovi - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části nemovitosti manželce - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části bytu, domu manželovi - co je lepší?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to vnos do nemovitosti - vysvětlení, příklad
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné kombinovat služebnost, darování a závěť?
- Je možné kombinovat věcné břemeno, darování a závěť?
1972 jsem koupila malý domek, který používáme k rekreaci. 1973 jsem se vdala a máme dvě dcery. Manžel v současné době z velké části financoval opravu domku (je v důchodu a ještě pracuje, má tudíž větší příjem než já) a chce abych mu půlku domku darovala. Chtěla jsem, aby byl jako věcné břemeno, v případě mé smrti, aby mohl pohodlně v domku dožít. Co je pro něj lepší, být jako věcné břemeno a nebo když mu půl domku daruji? A co je lepší pro mne? Nebo případně, jaká jiná varianta by byla možná. (Zda by stačila závěť nebo dědictví jen na manžela). Jde mi hlavně o to, kdyby jeden z nás umřel, tak aby nás naše dcery nechaly v domku dožít a nechtěly uplatňovat právo na dědictví. Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste dům zakoupila před uzavřením manželství, nachází se ve Vašem výhradním vlastnictví. Vnosy (financování) do nemovitosti ze strany Vašeho manžela jsou vnosy ze společného jmění manželů SJM, neboť příjem Vašeho manžela do společného jmění manželů spadá.
V případě Vašeho úmrtí dochází k zániku společného jmění manželů a notář vždy nejprve řeší jeho vypořádání. Tyto vnosy by mohl manžel uplatnit v dědickém řízení, ale ve většině případů se jedná o složité dokazování zvláště, když vnosy někdo z účastníků rozporuje.
Pokud se jedná o věcné břemeno (dle současné právní úpravy služebnost doživotního užívání domu) lze založit smlouvou, tuto nechat zapsat do katastru nemovitostí. Toto však pouze zajistí právo bydlení.
Darování zakládá vlastnické právo, které je samozřejmě silnější a je více chráněno.
Ze situace, jak ji popisujete, vychází, že v případě Vašeho úmrtí by při dědění ze zákona dědil Váš manžel a 2 dcery, každý rovným dílem. Dům by se tak rozdělil na tři třetiny. V případě, že by došlo k darování 1/2 nemovitosti, předmětem dědictví by byla pouze zbylá polovina, která by se rovněž rozdělila na tři třetiny, tedy Váš manžel by vlastnil 4/6, dcery každá po 1/6.
Situaci můžete dále ovlivnit rovněž sepsáním závěti. Dcery jsou však neopomenutelnými dědici a musí získat alespoň jednu polovinu toho, co by jim náleželo dle zákonného dědění.
V případě rozdělení celého domu musí dcerám zůstat každé 1/6, v případě, že by 1 domu byla darována Vašemu manželovi, pak ze závěti musí dědit každá minimálně 1/12.
Pokud by zemřel Vás manžel, předmětem dědictví dům v současné situace nebude vůbec.
Pro vyšší ochranu Vašeho manžela můžete i kombinovat výše popsané varianty – služebnost, darování i závěť.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné přihlásit si trvalý pobyt na kterémkoliv úřadě v ČR?
- Ve které obci, městě je možné přihlásit si trvalý pobyt - je to jedno?
- Odhlášení z trvalého pobytu - kam úřad dá nový trvalý pobyt?
- Může si občan zvolit město, obec pro trvalý pobyt na úřadě?
- Trvalý pobyt na úřadě - může občan zvolit město, obec dle svého uvážení?
Je možné přihlásit se k trvalému pobytu na místním či městském úřadě kdekoliv v ČR nebo pouze tam, kde je poslední trvalý pobyt? Čím je to určeno? Již 7 roků bydlení na ubytovnách v Praze, ty neumožňují přihlášení k trvalému pobytu. Trvalé bydliště na Vysočině v nevyhovujících podmínkách u rodičů. Ani v tomto případě se nedá v Praze přihlásit k trvalému pobytu na místním úřadě? Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
K trvalému pobytu se nemůžete bohužel přihlásit kdekoli. Pokud by Vás rodiče odhlásili z místa bydliště, na kterém se fakticky nezdržujete, budete přihlášen na místním úřadě, tedy dle posledního místa trvalého pobytu. Nejde totiž o faktické odhlášení, ale přehlášení a s ohledem na to, že není nové bydliště známo, resp. nemůžete doložit potřebné doklady k zapsání nového trvalého pobytu, učiní tak příslušný úřad dle posledního místa pobytu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění SJM manželů potomka z prvního manželství po smrti rodiče
- Smrt rodiče a dědění části SJM potomkem z prvního maneželství
- Dědění SJM potomkem z prvního manželství
Jsme manželé od r. 1980. Manžel má 42letého syna z 1. manželství, já nemám žádné děti. Kdyby manžel zemřel - může jeho syn dědit i majetek v SJM? Na moje jméno sporožiro, "šikovné spoření, " stavební spoření, důchodové připojištění. Na manželovo jméno sporožiro (dispoziční právo mám), stavební spořební, důchodové připojištění.
Pokud ano, které a jak zabezpečit, aby k tomu nedošlo? S manželem máme nemovitost - 1/2 jsem vlastník já a 1/2 vlastní manžel. Je možnost, pokud by došlo k dědickému řízení (ne vydědění), že svoji nárokovou část manželův syn zdědí až po mé smrti? Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Úmrtím jednoho z manželů zaniká společné jmění manželů a nejdříve dojde k jeho vypořádání, následně předmětná část připadající zůstaviteli (zemřelému) spadá do dědictví. Pro názornost uvedu příklad: ve společném jmění manželů bude částka 100.000 Kč, nejprve dojde k vypořádání SJM, 50.000 Kč náleží Vám do výhradního vlastnictví, 50.000 Kč bude připadne do dědictví. Pokud by dědil syn Vašeho manžela a Vy rovným dílem (tedy ze zákona), připadne každému 25.000 Kč.
Závětí lze upravit výši dědického podílu, ten lze omezit na 1/4. Do 1/4 je syn Vašeho manžela neopomenutelným dědicem. Dle daného příkladu by na něj připadla část 12.500 Kč.
Zajistit, aby syn nedědil ničeho, lze pouze vyděděním. Institut vydědění je upraven v § 1646-1649 občanského zákoníku.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna pozemku z osatní plocha na stavební pozemek, parcelu - postup
- Jak požádat o změnu typu pozemku ostatní plocha na stavební parcela
- Převod pozemku z „ostatní plocha“ na „zastavěná plocha a nádvoří“
- Nevydání územního plánu a převod z ostatní plocha na stavební pozemek
- Jak požádat obec o územní plán obecní, městský úřad
- Jak požádat o územně plánovací informaci obecní úřad, městský úřad?
Ráda bych se zeptala, jak postupovat při změně typu pozemku - ostatní plocha na stavební parcelu. Při koupi jsme obdrželi písemné vyjádření od obce, že pozemek je určen pro výstavbu rodinného domu. Územní plán však ještě není vydán. Děkuji, Lada.
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu se dopouštíte matení pojmů, které se pokusím uvést na pravou míru.
Pozemky se podle svého druhu člení do těchto skupin:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy
(jak vyplývá z § 3/2 katastrálního zákona).
Vámi vlastněný pozemek je dle svého druhu zařazen do skupiny „ostatní plochy“. Druh pozemku „stavební parcela“ (jak ho zmiňujete ve svém dotazu) neexistuje, Váš pozemek proto nemůže být do této druhové skupiny zařazen.
Stavební parcelou se (pro účely katastrálního zákona) rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ (§ 2 písm. c) katastrálního zákona).
Aby se tedy Váš pozemek mohl stát stavební parcelou, musí být změněno jeho druhové zařazení, a to ze skupiny „ostatní plocha“ do skupiny „zastavěná plocha a nádvoří“ (jak však uvádím níže, není tato změna pro výstavbu rodinného domu na Vašem pozemku nutná).
Do druhové skupiny „zastavěná plocha a nádvoří“ spadají pozemky, na kterých je:
a/ budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru nemovitostí evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,
b/ společný dvůr,
c/ zbořeniště,
d/ vodní dílo
(jak vyplývá z přílohy katastrální vyhlášky).
Ze znění dotazu nicméně předpokládám, že se tážete na podmínky, za jakých je možné realizovat na Vámi vlastněném pozemku výstavbu rodinného domu (a to za situace, kdy příslušná obec nevydala územní plán).
Na tyto situace pamatuje stavební zákon ve svém § 59 a § 60, když obcím umožňuje rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem. Obec tedy může vlastním rozhodnutím určit, jaké pozemky spadají do tzv. intravilánu a jaké pozemky jsou určeny k zastavění.
I pokud by se Vámi vlastněný pozemek nacházel v nezastavěném území obce, bylo by možné realizovat na něm stavbu rodinného domu, a to s odkazem na § 188a/1 písm. c) stavebního zákona (budou-li splněny tam uvedené podmínky a bude-li s tím souhlasit zastupitelstvo obce). Tento mechanismus je ovšem použitelný toliko do vydání územního plánu, resp. nejpozději do 31. 12. 2020.
Skutečnost, že Vámi vlastněný pozemek je zařazen do druhové skupiny „ostatní plocha“ není překážkou tomu, aby byla na tomto pozemku realizována stavba rodinného domu. Je ovšem podstatné, zda je výstavba na tomto pozemku možná z hlediska stavebního rozvoje obce (který bývá zpravidla určen v územním plánu, v případě jeho neexistence je pak nutné postupovat, jak popisuji výše).
V současné chvíli Vám doporučuji pokusit se od obce získat písemné vyjádření o tom, že Vámi vlastněný pozemek je určen k zastavění rodinným domem (resp. stavbou pro bydlení).
Dále Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s žádostí o poskytnutí tzv. územně plánovací informace. Dle § 21/1 stavebního zákona je stavební úřad povinen poskytnout na žádost územně plánovací informaci např. o podmínkách umístění stavby na konkrétním pozemku. Územně plánovací informace má charakter předběžné informace (ve smyslu § 139 správního řádu).
Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána.
Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Slepá silnice bez obratiště - jak zabránit stavbě?
- Chyba záměru stavby dvouproudé silnice obcí - obec chyby ignoruje a chce stavět (silniční správní úřad)
- Chyba záměru stavby dvouproudé silnice městem - město chyby ignoruje a chce stavět
- Silniční správní úřad ignoruje chyby budoucí stavby silnice - jak donutit aby chyby řešilo?
- Připojení pozemku k silnici - informace - povinnosti, náležitosti
- Jak připojit pozemek, nemovitost k silnici - povinnosti, náležitosti
SPRÁVNÍ-OBCE
- Dvouproudová silnice bez možnosti parkování na obecním pozemku
- Sjezd na silnici ze soukromého pozemku bez dokumentace - může ji obec dodatečně vyžádat?
Prosím o Vaši radu ohledně výzvy obecního úřadu z pozice silničního správního úřadu, kterou jsem tento týden obdržela.
Jsme malá obec, místní komunikace spadají pod silniční správní úřad, kdy tuto funkci plní úřad obecní. Ten se chystá na místní komunikaci, která kopíruje celou délku našeho pozemku, uskutečnit stavební záměr, který se nás přímo dotýká. Ze slepé, nyní dvoupruhové ulice, na jejímž konci není točna ani obratiště, chtějí polovinu její šíře vymezit na parkovací stání a tato slepá ulice bude přeměněna na jednopruhovou, obousměrnou, a to bez zřízení točny na jejím konci (komunikace je delší než 100m). Veškerý provoz bude probíhat v jednom jízdním pruhu o šíři 3,5m. Obec si záměr sama sobě posoudila, odsouhlasila a nyní jej chce uskutečnit.
Upozornila jsem na rozpor se zákonem o provozu na pozemních komunikacích (nebude zachován průjezdný pruh 3m pro každý směr jízdy), na rozpor s územním plánem (parkování je přípustné pouze na vlastních pozemcích) a rozpor s příslušnými předpisy a vyhláškami (slepé ulice delší než 50 m musí mít na konci obratiště). Získala jsem i vyjádření autorizovaného inženýra pro dopravní stavby a obci jej předala.
Reakce byla taková, že si z pozice silničního správního úřadu sami sobě odsouhlasili a potvrdili, že jejich záměr žádné stavební řízení nepotřebuje a nebudou jej proto řešit přes příslušný speciální stavební úřad ve věci povolování dopravních stav. Vyzvala jsem je i k zaslání kopie stanoviska hasičů a dopravního inspektorátu, nic jsem neobdržela. V rámci záměru mi navíc chtějí znemožnit používat současný vjezd na pozemek, před kterým je nyní travnatá mez. Tu zamýšlí osadit zelení a před mez dát vysoký obrubník, takže už na pozemek nevjedeme. Auto sice momentálně nemám, ale volnou plochu za vjezdem používáme jako manipulační pro uskladnění písku, štěrku apod.
Na výše uvedené jsem upozornila, vyslovila svůj nesouhlas a doložila vyjádření kompetentní osoby (dopravního inženýra). Namísto vyvolání diskuze a možnosti se vyjádřit ve stavebním řízení jako majitel dotčené nemovitosti, jsem byla informována, že věc se ve stavebním řízení projednávat nebude a současně mi přišla výzva, ve které obecní úřad požaduje doložení povolení sjezdu z našeho pozemku, jelikož najednou zjistili, že "evidence k povolení se nedochovala".
Je důležité zmínit, že pozemek jsem zdědila po dědovi, který jej zakoupil v roce 1947. Vrata a branka, stejně jako současné drátěné oplocení, se tam nacházejí od 70. let minulého století. Žádná povolení jsem nedohledala a ani nevím, zda existují. Obecní úřad mě vyzval k vypracování projektové dokumentace, zpracování projektu rozhledových poměrů, doložení písemných souhlasu DI Policie ČR atd. , jako kdybychom chtěli budovat vjezd nový.
Záměr této výzvy je jasný: Historicky existující vjezd mi oficiálně nepovolit, protože z hlediska dnešních předpisů neprojde. Jelikož byla dědovi právě v 70. letech, kdy stávající oplocení vzniklo, více jak 1/3 pozemku vyvlastněna ve veřejném zájmu na dotyčnou místní komunikaci, ona vrata, ke kterým mám nyní zpětně doložit projekty a ostatní dokumenty, se díky oddělení značného pruhu zahrady ocitla v rohu parcely, cca. 3 metry od nově vzniklé místní komunikace / křižovatky.
Poraďte mi, prosím, jak se mohu proti postupu obecního úřadu bránit. Je možné, aby si dovolili ignorovat vyjádření autorizovaného inženýra pro dopravní stavby, který upozorňuje na vícero pochybení a porušení zákonů v případě plánovaného záměru? A mají právo po mně požadovat nová povolení dle současných předpisů k historicky existujícím vratům?
Předem děkuji za Vaši odpověď a pomoc. S pozdravem, Uršula.
ODPOVĚĎ:
Na silnici a místní komunikaci lze připojit sousední nemovitost pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem. K žádosti je nutné přiložit mj. i dokumentaci nebo situaci, z níž jsou patrné parametry připojení (zejména rozhledové vzdálenosti). K vydání rozhodnutí o připojení je nutný souhlas vlastníka (správce) dotčené pozemní komunikace a souhlas Policie České republiky.
Pokud žadatel souhlas silničnímu správnímu úřadu nepředloží, silniční správní úřad si jej od vlastníka dotčené pozemní komunikace a od Policie České republiky vyžádá.
Pokud již sjezd existuje, a není k němu dokumentace, je zde bohužel povinnost vlastníka dokumentaci pořídit, a to v rozsahu, jaký je potřebný pro povolení sjezdu (jeho vytvoření). V případě potřeby se můžete v řízení nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz.
Co se týká provedení úprav stávající pozemní komunikace, tyto úpravy musejí být v souladu s územním plánem obce – zde je vhodné se obrátit na stavební úřad daného kraje a upozornit na rozpory.
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Diskriminace zaměstnance - vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým zaměstnancům
- Diskriminace pracovníka - vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým zaměstnancům
- Vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým pracovníkům - jak se bránit?
- Diskriminace zaměstnance - vyplácení prémií jen některým zaměstnancům
- Diskriminace pracovníka - vyplácení prémií jen některým zaměstnancům
- Vyplácení prémií jen některým pracovníkům - jak se bránit?
Matka má uzavřenu pracovní smlouvu, v níž je následující mzdové ohodnocení: - základní mzda 17.000 Kč, - pohyblivá část mzdy 2.000 Kč. Zároveň je ve smlouvě uvedeno: "Mzda je stanovena za předpokladu splnění všech úkolů souvisejících s pracovním zařazením a úkolů stanovených nadřízeným pracovníkem při úvazku 30 hodin týdně. Pohyblivá část mzdy bude vyplacena v závislosti na plnění zadaných úkolů a na hospodářské a finanční situaci společnosti."
Již dva měsíce jí bez upozornění a vysvětlení není vyplácena pohyblivá část mzdy, přestože ostatním pracovníkům vyplácena je. Není si vědoma žádného svého pochybení ani neplnění zadaných úkolů.
Rádi bychom Vás tímto požádaly o radu, zda je toto v pořádku, příp. jak se má matka bránit.
Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Podle § 16 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Jestliže ostatním pracovníkům pohyblivá složka mzdy vyplácena je a Vaší matce bez vysvětlení nikoli, může docházet k nerovnému zacházení.
V této situaci je vhodné požádat zaměstnavatele o vysvětlení, případně se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, v krajním případě na soud. Advokátní zastoupení - www.advokatikomora.cz
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Zrušení terénu způsobující porušení statiky a sesouvání zeminy - jak postupovat?
- Soused stavební úpravou způsobil statickou nestabilitu domu - jak postupovat?
- Soused stavební úpravou způsobil poruchu statiky domu - jak postupovat?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady škody - stavba souseda narušila statiku domu
Soused koupil chalupu cca 1987. My jsme sousední chalupu, s manželkou, koupili asi 2007. Původní majitel sousední chalupy - prodejce této chalupy současného souseda, přistavěl její část. Při její přístavbě byl nucen zrušit původní terén, ve kterém základ naší chalupy byl staticky ukotven. Před naší chalupou vznikl nový sráz v úhlu asi 70 stupňů a hloubky tří metrů. 07/2014 jsme si všimli, že terén, na kterém stojí naše chalupa, začíná ujíždět směrem k sousedově chalupě. Terén se začal propadat, štítová zeď popraskala. V současné době jsme objednali u statika statický posudek.
Kdo bude hradit náklady na případné statické zajištění naší chalupy, aby neujížděla. Jaký vliv na úhradu nákladů má to, zda byla část sousedovo chalupy, zaviňující sesun, postavena legálně či nelegálně. Jak nám řekl původní majitel naší chalupy, nikdy nedal souhlas k výstavbě přístavby. Pro objasnění, proč chalupa neujížděla dříve, mám jediné vysvětlení: Podklad pod chalupu je filit či břidlice, který po obnažení začal zvětrávat a drobit na zeminu o hrubosti cca 5 mm. Podotýkám, že předchůdce souseda vybral zeminu na svém pozemku. Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu dovozuji, že případné provedení statického zajištění Vaší chalupy budete hradit Vy.
Ve Vámi popsaném případě hraje nezanedbatelnou roli čas. Pokud totiž původní vlastník sousední chalupy provedl terénní úpravy na svém pozemku před 30 lety (resp. před více než 30 lety, jak z Vašeho dotazu vyplývá), je v podstatě irelevantní, zda byly tyto terénní úpravy provedeny legálně či nikoli.
Za škodu, která na Vaší chalupě v současné době vzniká, odpovídá ten, kdo provedl terénní úpravy bez příslušného přivolení stavebního úřadu (tedy původní vlastník sousední chalupy). Vzhledem k tomu, že škody na Vaší chalupě jste zaznamenali již v červenci 2014, lze uvažovat o tom, že odpovědnost za tuto škodu se promlčela (či se v nejbližších dnech promlčí). K tomuto závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
V každém případě však platí, že pro vznik odpovědnosti původního vlastníka sousední chalupy za škodu je nezbytné prokázat, že mezi jím provedenými terénními úpravami a vznikem škody existuje nezpochybnitelný vztah příčinné souvislosti. S ohledem na skutečnost, že předmětné terénní úpravy byly provedeny před více než 30 lety, je dle mého názoru prokázání vztahu příčinné souvislosti velmi obtížné (resp. téměř nemožné).
Případné soukromoprávní řešení nastalé situace (tedy podání žaloby na náhradu škody proti původnímu vlastníkovi sousední chalupy) by tedy dle mého názoru bylo velmi komplikované (resp. by Vám neskýtalo přílišnou jistotu procesního úspěchu).
V současné chvíli se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s žádostí o konzultaci nastalé situace. Nelze vyloučit, že stavební úřad nepřikáže vlastníku sousední chalupy provedení nezbytných úprav (§ 137 stavebního zákona) či nutných zabezpečovacích prací (§ 135 a § 136 stavebního zákona). Rovněž tuto možnost však hodnotím jako spíše pouze teoretickou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Předběžné šetření dědického řízení - účel
- Ocenění nemovitosti v dědictví - je nutné ocenění znalcem, znalecký posudek ceny bytu, domu, pozemku, nemovitosti?
- Důvody pro zastavení dědického řízení notářem
- Kdy notář zastaví dědické řízení pro majetek malé hodnoty
- Co je majetek malé hodnoty - dědictví, dědické řízení u notáře
- Jak dokázat neexistenci vozidla v dědickém řízení
- Notář byl upozorněn že majetek není zůstavitele a přesto na tom trvá - jak postupovat?
- Majetek nebyl zemřelého, zesnulého a notář trvá na projednání v dědickém řízení
Tchýně zemřela, jsem vypravitel pohřbu a byla vyzvána k předběžnému šetření. S notářkou jsme sepsali dědice a majetek. Po ověření, protože šlo o osobní věci zanedbatelné hodnoty, tedy majetek nepatrné hodnoty a dědicové souhlasili, bylo dědické řízení zastaveno a majetek vydán mě jako vypravitelce pohřbu.
Několik měsíců po tchýni zemřel i tchán, opět jsem byla vypravitel pohřbu. Domluvila jsem se s původní notářkou, že si vyžádá spis od jemu přiděleného notáře a dědictví rovněž uzavře.
U tchána byl majetek jen osobní věci zanedbatelné ceny a staré vozidlo nízké hodnoty.
Než k tomu došlo, druhý notář místo mě vyzval k šetření jen dědice. Ti neměli žádné informace o majetkových poměrech a dědictví nechtěli. Na další jednání jsem byla pozvaná i já, abych doplnila údaje.
Notář odmítl zastavit dědické řízení, dle něj automobil má nejméně hodnotu 20.000 Kč, dále z evidence motorových vozidel vyplynulo vlastnictví motocyklu (neexistuje už 24 let), oceněn notářem na 5.000 Kč. Dále do dědictví přidal hrob, oponovala jsem, že nebyl psaný na tchána (ověřeno, úřednice se při dotazu spletla) a osobní věci. Celková hodnota dědictví je tedy 27.600 Kč. Za pohřeb jsem zaplatila 12.260 Kč a je třeba uhradit nezaplacenou fakturu ve výši 2.500 Kč.
Dědice obtěžuje se dědictvím zabývat, už byla dvě jednání, ani ho nechtějí. Notář je naopak přesvědčoval o tom, že by se ho vzdávat neměli.
1) Je v pořádku, že druhý notář obeslal dědice místo vypraviteli pohřbu?
2) Je běžná taková rozdílnost v ocenění majetku?
3) Prý tak jako tak nemůže s ohledem na druh majetku řízení zastavit. Proč?
4) Pokud jde o hrob, tak je prý jedno jak se věci mají, on to má černé na bílém. Proč si to neověřil?
5) Je běžné a korektní, že notář přesvědčuje dědice, aby chtěli dědictví?
Jsou to detaily, ale smrt obou nenesu dobře a chtěla jsem mít co nejdřív klid, u tohoto notáře se to, podle mě, jen zbytečně komplikuje. Děkuji Nora.
ODPOVĚĎ:
1/ účelem předběžného šetření je zjistit okruh dědiců a rozsah majetku, který má být předmětem dědického řízení. K tomu bývá nejčastěji předvolán vypravitel pohřbu, neboť se velmi často jedná o osobu, která žila se zůstavitelem ve společné domácnosti nebo si byla se zůstavitelem jinak blízká a jsou jí známy poměry zůstavitele mnohdy lépe než samotným dědicům. Je tedy obvyklé předvolat nejprve vypravitele pohřbu. Nejedná se však o chybu, pokud byli nejprve předvoláni dědicové, od kterých se notář předpokládám ničeho zásadního nedozvěděl, proto předvolal následně Vás.
2/ Nemovité věci v dědickém řízení bývají oceňovány znaleckým posudkem (ale není třeba), u vozidel starších 5 let a většiny movitého majetku postačuje souhlasné prohlášení dědiců. Pokud k tomuto prohlášení dědiců nedojde, tedy neshodnou se či nesouhlasí s oceněnou hodnotou, rovněž na movité věci se vypracovává znalecký posudek či odborné vyjádření. S oceněním je tím však spojen výdaj, který bude zahrnut do odměny notáře.
3/ Dědické řízení se zastavuje v případě, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek, nebo proto, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty. Z toho, co uvádíte, předpokládám, že notář nechce dědické řízení zastavit, neboť má za to, že majetek zůstavitele převyšuje náklady spojené s vypravením pohřbu.
4/ Skutečnost, že si na základě Vaší informace notář neověřil vlastnictví hrobového místa je samozřejmě chybou. Doporučuji si vyžádat potvrzení o vlastnictví a toto předložit notáři. Sníží se tak hodnota majetku v dědictví.
Shodně tak doložit, že motocykl již neexistuje (např. potvrzení o likvidaci či čestné prohlášení dědiců, že motocykl je zlikvidován).
5/ Standardní jednání to není. Je pravdou, že notář se často snaží dědicům profesionálně radit, nesmí však ovlivňovat jejich vůli jak s dědictvím naložit.
V daném případě je zcela nejvhodnějším řešením vyškrtnout z majetku náležejícího do dědictví hrobové místo a motocykl. Dále doložit vlastní ocenění vozidla, nemusí se jednat o znalecký posudek (příliš nákladný), postačí vyjádření odborníka. Sníží se tak hodnotu majetku na roveň nákladů spojených s vypravením pohřbu a dědické řízení tak zastavit.
Pokud by se toto s notářem nedařilo dojednat, pak doporučuji dědictví odmítnout (dědice nikdo nemůže nutit k opaku, nejsou dány ani žádné podmínky, za kterých by dědictví nešlo odmítnout). Pouze pozor, samotným odmítnutím dědické řízení nekončí, odmítnou-li dědicové dědictví, nastupují do dědického nároku jejich děti, které však mohou rovněž dědictví odmítnout. Pokud je tímto způsobem vyčerpána zákonná posloupnost dědiců, připadne dědictví státu.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Střelba v zástavbě domů - podat trestní oznámení nebo ne?
- Soused střílí má domácí zvířata - mám podat trestní oznámení?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobé užívání pozemku a žaloba na určení vydržení pozemku
- Žaloba na určení vydržení pozemku při dlouhodobém užívání
Můj otec (70 let) před více jak 20-ti lety (1997) zdědil malý domek s malým pozemkem, kůlnou a chlívkem. Před ním to takto zdědila babička. V dobré víře přijal. Bohužel teď se nová generace sousedů hlásí o to, že cca 1/3 kolny stojí na jejich pozemku. Dělají mému otci ze života peklo neustále ho atakují skoro, až šikanují. Donutili ho např. , aby zrušil chov poštovních holubů (choval je 50 let a nikdy nebyl problém), prý jim žerou rybíz, brambory a cibuli (nesmysl). Donucovací prostředek byl dost krutý začali je střílet (umírání trvalo i několik hodin) a vyhrožovat brokovnicí. Otec je dost vážně nemocný se srdcem a cukrovkář. U vyhrožování jsem byla osobně s bratrem (5.7.2017 v 18.00), soused přišel opilý a mával pistolí (asi poplašňák to nevím jistě). Mám podat trestní oznámení? A jak je to prosím s vydržením? Děkuji, Miluše.
ODPOVĚĎ:
Určitě podejte trestní oznámení, jelikož střelba, ač na holuby, může být obecným ohrožením a za takový trestný čin je dosti vysoká trestní sazba. Dále se soused dopustil trestného činu týrání zvířat, určitě by toto jednání mělo být řešeno Policií. Pokud jde o problematiku vydržení, tato je dosti složitá z hlediska dokazování, nicméně v tomto konkrétním případě, kdy již po desetiletí se mělo za to, že kůlna stojí na pozemku Vaší babičky, posléze otce, resp. ještě předtím na pozemku jejich předků, mohli byste být ve sporu úspěšní. Obecně lhůta pro vydržení je desetiletá a pokud byste se chtěli domáhat části pozemku do svého vlastnictví, museli byste podat žalobu o určení vydržení pozemku a v případě kladného rozhodnutí toto zanést do katastru nemovitostí.
___
SPRÁVNÍ-OBCE
- Plot omylem postavený na pozemku obce - jak požádat o odkoupení?
Před 3 lety (2014) jsem koupila domek s pozemkem a dnes (18.07.2017) jsem zjistila, že hlavní zděný plot s bránou na elektrické ovládání je postaven na obecním pozemku. Jedná se asi o 100 m2 a ještě je tam postavený skleník s betonovými základy a naše obecní voda (formou studny). Co mám proto udělat, aby to bylo legální a jestli to vůbec půjde. Nevím, kdy to bylo vybudovaný. Děkuji, Dagmar.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o případ, že stavby jsou na obecním pozemku, máte několik možností. Buď se pokusit obecní pozemek odkoupit nebo s obcí projednat nájem pozemku nebo nejlépe do evidence nemovitostí zanést věcné břemeno, tedy ponovu tzv. služebnost.
V daném případě by bylo třeba co nejvíce informací a nejlépe projekt a snímky z katastrální mapy, proto doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opatrovnický soud a odmítnutí dědictví po nemajetném zůstaviteli
- Odmítnutí dědictví a opatrovnický soud dětí zůstavitele bez majetku
- Nemajetný zůstavitel a opatrovnický soud dětí jako dědiců
- Nedědění dluhů dětmi - výhrada soupisu dědictví od notáře
Při vyřizování dědictví po mém bývalém manželovi a otci našich tří dětí nás notářka po více než hodině přesvědčování vmanipulovala do přijetí dědictví, přestože jsme měli v úmyslu toto dědictví odmítnout. Odůvodnila to opatrovnickým soudem, který by prý mohl mé rozhodnutí, jako zástupce nezletilé dcery, napadnout s tím, že poškozuji její práva. Opatrovnický soud toto rozhodnutí přijmout nevýhodné dědictví za nezletilou dceru neodsouhlasil, ale dva synové bohužel zůstali jako dědici, přestože původně nikdo z nás nechtěl mít s dědictvím po šedesátiletém alkoholikovi nic společného. Notářka prohlásila, že už jejich nepřijetí dědictví změnit nelze, přestože je k tomuto rozhodnutí v podstatě donutila. Mají naši synové v této fázi, kdy se vše vrátilo znovu k odsouhlasení k opatrovnickému soudu (již s tím, že dcera dědictví odmítá), ještě možnost se nějak bránit a dědictví odmítnout? Mohou se nějak bránit? Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Odmítnout dědictví lze pouze do jednoho měsíce, kdy notář dědice vyrozumí o právu dědictví odmítnout. Uplynutím lhůty právo odmítnout dědictví zaniká. Bohužel tuto skutečnost nelze zvrátit.
Doporučuji uplatnit výhradu soupisu, která zajistí, že dědicové odpovídají pouze za dluhy zůstavitele do výše nabytého dědického podílu. Výhrada soupisu se uplatnuje u notáře v rámci dědického řízení. Vzhledem k popsanému jednání notářky je určitě vhodnější sepsat listinu, ve které bude uvedeno, že uplatnujete výhradu soupisu a tuto doručit předmětné notářce.
___
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství nebiologickým otcem zapsaným do RL, rodného listu dítěte
- Nebiologický otec zapsaný v rodném listě dítěte - zrušení otcovství
- Popěrná lhůta - zrušení otcovství
S přítelkyní žijeme spolu necelé dva roky (2015-2017) a než se její dítě narodilo 02/2016 tak jsem se nechal přemluvit a nechat se zapsat do rodného listu RL jako otec dítěte. Podotýkám že nejsem biologický otec, ale nechtěla, aby pravý otec malého navštěvoval. Bohužel nám to nějak neklape, dostala mě do dluhů a přemýšlím, že odejdu. Dají se udělat nějaké kroky k tomu, aby po mě nechtěla alimenty? Už platím alimenty na svoje dítě. Aby se nemuselo k soudu, nebo zda mám pak u soudu nějakou šanci. Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste zapsaný v rodném listě dítěte jako jeho otec, jediným řešením současné situace je popření Vašeho otcovství.
§ 790 nového občanského zákoníku (NOZ) k tomu říká, že: „Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasný prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. “
Ve Vašem případě tedy záleží na tom, kdy došlo k souhlasnému prohlášení o otcovství. Pokud od souhlasného prohlášení o otcovství uplynulo už více než šest měsíců, bude popření otcovství velmi problematické. Jedinou další naději nabízí § 792 NOZ, který říká, že: „Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. “ Situace, kdy popření otcovství je v souladu se zájmem dítěte, jsou ale velmi ojedinělé. Pokud se biologický otec k dítěti nehlásí, zcela určitě není v zájmu dítěte, aby dítě zůstalo bez otce.
I v případě, že popěrná lhůta ještě neuplynula nebo by došlo k jejímu prominutí, je pro úspěšné popření otcovství podstatné to, zda je vyloučeno, že byste mohl být otcem dítěte. To znamená, že při soudním řízení (pokud k němu dojde), bude soud zjišťovat, zda jste v době početí souložil s matkou dítěte. Pokud se prokáže, že byste mohl být otcem dítěte, Vaše snaha o popření otcovství pravděpodobně nebude úspěšná. V takovém případě zůstanete nadále otcem dítěte a budete muset jeho matce přispívat na výchovu a výživu dítěte – platit výživné (alimenty).
___
OBČAN-DLUHY
- Prodloužení promlčecí lhůty dluhu - Nový občanský zákoník
12/2008 jsem půjčil 50.000 Kč se splatností do konce roku 2008. Smlouva i první splátka byly úředně ověřeny, potom splátky přestaly. Promeškal jsem 3-letou promlčecí dobu, nyní jsem se dozvěděl, že tato doba byla prodloužena na 10 let. Platí to i pro můj případ z r. 2008, nebo jenom pro nové případy? Děkuji, František.
ODPOVĚĎ:
Promlčecí lhůta nebyla novým občanským zákoníkem automaticky u všech případů prodloužena na 10 let, stále zůstává tříletá.
Pouze lze smluvně tuto lhůtu zkrátit na rok či prodloužit až na 15 let. Ve Vašem případě nárok stále zůstává promlčen.
___
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin zpronevěry - pracovník věřitele si nechával splátky a nevydal potvrzení o přijetí
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - pracovník věřitele přijímal splátky dluhu a zpronevěřil je
- Pracovník úvěrové firmy zpronevěřil peníze - musí dlužník uhradit dluh 2x
- Vymáhání drakrát zaplaceného dluhu úvěrové společnosti - zpronevěra peněz pracovníkem společnosti
Měla jsem půjčku u Providentu, splátky jsem dávala pravidelně, ale nevzala jsem si na to doklad, mám na to svědky. Bohužel ten co splátky vybíral, si je nechával, ještě si na mně vzal půjčku, kterou za mě podepsal, to je už potvrzené, že udělal podvod. Mám i SMS, kde přiznává, že si ty splátky nechával. V Providentu mi řekli, že musím dluh uhradit, protože nemám stvrzenky od přijatých peněz. Můžete mi poradit, jak se bránit. Bohužel pán mi nezvedá ani telefon. Děkuji, Maja.
ODPOVĚĎ:
Rozhodně podejte trestní oznámení, jedná se o trestný čin zpronevěry. Bohužel dokud nebude u trestního soudu prokázáno, že se tohoto jednání dotyčný skutečně dopustil, musíte dluh (podruhé) uhradit Vy. Následně tuto částku budete vymáhat po tomto pracovníkovi, resp. v případě jeho pravomocného odsouzení budete nárokovat vše dvakrát uhrazené přímo u Providentu a tento si musí peníze vymáhat po této osobě.
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vyklizení obecního bytu po zemřelém - kdo z rodiny ho musí vyklidit?
- Vyklizení městského bytu po zesnulém - kdo z rodiny ho musí vyklidit?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh za nájem po zemřelém do dědického řízení a povinnost dědiců dluh uhradit
OBČAN-BYDLENÍ
- Přechod nájních práv po zemřelém, zesnulém na člena domácnosti
- Má člen domácnosti právo užívat nájemní byt?
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po smrti nájemníka - dědicové se vzdali dědictví
- Odmítnutí dědictví dědici a dluh na nájmu, nájemném - kdo zaplatí dluh?
Přítelkyni v minulém měsíci (06/2017) umřel otec. Nebyla vypravitelkou pohřbu. Nyní je v řešení obecní byt po zemřelém. Kdo a na čí náklady je povinen vyklidit byt - přítelkyně jako dcera (jediný potomek) nebo osoba, která vypravovala pohřeb, či nikdo z nich?
Užíváním a neplacením bytu zemřelým vznikl dluh na nájemném - na koho přechází tento dluh a jak je s tímto spjat převod užívání obecního bytu (kdo má na něj nárok, má-li vůbec), když se jediná dcera a vypravitel pohřbu zřekli dědictví a dědické řízení je zastaveno?
Děkuji za odpovědi, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Ohledně vyklizení nájmu bytu, pak pokud ho dobrovolně nevyklidí někdo z rodiny, přátel apod. , byt vyklidí na své náklady vlastník. Náklady vzniklé v souvislosti s vyklizením není na kom uplatňovat, neboť jak uvádíte dědicové se dědictví zřekli, resp. předpokládám, že dědické řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku.
Co se týče přechodu nájmu, pak je třeba aplikovat ustanovení § 2279 občanského zákoníku, které stanovuje, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na něj nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
Nájemní vztah pak trvá 2 roky.
Na tomto nástupci by však byly uplatňovány i dluhy související s nájmem. Jinak tyto dluhy nemohou být uplatňovány, neboť není na kom, když dědické řízení bylo zastaveno.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu ze zdravotních důvodů a vinkulační poplatek (alergie z důvodu plísní v bytě)
- Alergie kvůli plísni v nájemním bytě, výpověď nájmu a vinkulační poplatek
- Výpověď nájmu ze zdravotních důvodů a kauce nájmu, nájemného (alergie z důvodu plísní v bytě)
- Alergie kvůli plísni v nájemním bytě, výpověď nájmu a kauce nájmu, nájemného, jistota
- Předčasné ukončení nájmu ze zdravotních důvodů (astma, plíseň v bytě) a kauce nájmu, jistota
Bydlíme v pronájmu. Smlouva je na jeden rok. Do 30.8.2017 nám přišli výsledky z alergologie. Já i má přítelkyně máme zdravotní potíže, astma atd. a to z důvodu nadměrné vlhkosti a plísní v nájemním bytě. S majitelkou se nedá jednat. Je povrchní a neumí jednat s lidmi. Má problémy s konstruktivním jednáním. Chci ji sepsat výpověď z nájmu dle paragrafu 2227 ke dni 20.7.2017. Tedy o měsíc dříve než je u vedeno v nájemní smlouvě.
Dotaz: Při nenaplnění 12 měsíců má právo, si ponechat vinkulační poplatek ve výši 10.000 Kč. Má na to nárok i když ji dáme dle paragrafu 2227 předčasnou výpověď z nájmu. Kvůli zdravotním potížím? Nemáme bohužel finance na právního advokáta. Byl bych Vám vděčný za vaší odpověď. Zda má smysl s ní o tom jednat a zda můžeme počítat s vrácením vinkulačního poplatku. Velice vám děkuji za vaši odpověď. Přeji hezký zbytek dne, Dominik.
ODPOVĚĎ:
Pod ustanovení § 2227 občanského zákoníku lze podřadit Vámi uváděné skutečnosti, avšak v případě sporu je třeba příčinnou souvislost mezi zdravotními problémy a stavem bytu prokázat, resp. prokázat, že daný byt byl skutečně zdravotně závadný (doporučuji alespoň fotografie plísně apod.).
Co se týče sankčního poplatku za předčasné ukončení, pak mám za to, že aplikovat ustanovení, na základě kterého by si pronajímatel ponechal částku 10.000,- Kč pro předčasné ukončení nájmu, když k němu došlo z důvodu nezpůsobilosti předmětu nájmu k řádnému užívání, by bylo v rozporu s dobrými mravy a z tohoto důvodu bych žádala vrácení poplatku zpět.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu z důvodu nastěhování člena rodiny - odškodné, satisfakce
- Výpověď nájmu z důvodu nastěhování člena rodiny - právo na část poplatku realitní kanceláři od pronajímatele
- Právo na část poplatku od pronjímatele zaplaceného RK nájemníkem při předčasném ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem
- Platnost výpovědi nájmu zaslané emailem, elektronickou poštou
- Výpověď nájmu zaslaná emailem - platnost výpovědi
Bydlím v nájmu od listopadu 2016, nájemní smlouvu mám podepsanou na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 3 měsíce, čili 90 dní. Dnes (18.07.2017) mi majitelka bytu oznámila, že potřebuje byt od 1.9.2017 k dispozici pro člena rodiny. Mám tedy právo na odškodné/odstupné, pokud vyhovím a opustím byt na její žádost dříve, než po dobu tří měsíců?
Další věc je, že byt zprostředkovala RK, platila jsem tedy provizi a to ve výši 15 000 Kč. Zajímá mě, jestli není majitelka povinna mi i alespoň část dané částky vyplatit. Nemýlím-li se, byty zprostředkované RK jsou minimálně na rok? Možná mám mylné informace. Majitelka bytu upřednostňovala dlouhodobé nájemníky, zatímco mi po osmi měsících oznámila toto.
Kauce činila jeden měsíční nájem, tj. 14 500 Kč. Nic ji nedlužím, nájem platím včas, pouze mě nyní poprosila o pochopení a o to, zda bychom mohly zkrátit výpovědní lhůtu. Nic písemného jsem od ní však nedostala, pouze mě kontaktovala mailem. Děkuji, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Pokud pronajímatelka potřebuje byt pro člena rodiny, může Vám dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou. Pokud přistoupíte na kratší výpovědní dobu, je to pouze Vaše dobrá vůle, nikoliv povinnost.
Zákon žádné právo na odškodnění z důvodu zkrácení výpovědní doby nepřiznává, je čistě na vůli smluvních stran, zda si nějaké odškodnění sjednají.
Realitní kancelář obdrží svou provizi pouze za zprostředkování, není odpovědná za délku smluvního vztahu, proto na odškodnění či vrácení části jejich odměny není ze zákona nárok. Pokud Vám ale pronajímatelka nezaslala písemnou výpověď, výpověď jste stále nedostala a k 1.9. nemáte povinnost se nikam stěhovat.
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
OBČAN-EXEKUCE
- Příspěvek na koupi motorového vozidla pro dítě, děti a exekuce jednoho z rodičů - může exekutor zabavit auto, automobil?
- Může exekutor zabavit auto, automobil pro dítě, děti - příspěvek na koupi motorového vozidla od Úřadu práce
OBČAN-EXEKUCE
- Zúžení SJM z důvodu exekuce na jednoho z manželů - snaha vyhnout se zabavení vozidla pro dítě, děti v pěstounské péči
Mám v pěstounské péči 4 děti, všechny nad 13 let. Zažádala jsem o příspěvek na zakoupení auta a došlo mi z ÚP ČR (Úřad práce České republiky) kladné rozhodnutí. Problém je, že manžel má z podnikání dluhy a neřeší je. Zatím proti manželovi žádná exekuce vedená není, ale myslím si, že je to jen otázkou času. Bojím se proto, aby exekutor v budoucnu auto pořízené z příspěvku na nákup motorového vozidla nezabavil, jestli má na to právo? Případně jak mám ošetřit, aby auto nefigurovalo v soupisu majetku dlužníka, tedy mého manžela? Nákup automobilu proběhne v následujících 2 měsících, zatím nemám pořizovací smlouvu. Děkuji za odpověď. Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji sepsat u notáře notářským zápisem smlouvu o zúžení SJM a automobil výslovně vyjmout ze SJM. Jelikož se nejedná o vozidlo užívané z důvodu zdravotního stavu, jako je tomu u osob se ZPP, může exekutor vozidlo zabavit. Pokud má manžel dluhy, bylo by vhodné SJM zúžit co nejdříve a v rozsahu až na věci tvořící vybavení společné domácnosti.
___
OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání dluhu za stavební práce po soukromé osobě
- Objednatel vymýšlí nesmyslné chyby díla aby nemusel platit fakturu - vymáhání dluhu z faktury
Jedná se o nezaplacenou fakturu za provedené stavební práce (obklady a omítky) + materiál. Celkem nám paní dluží 39.748 Kč za provedené práce (fakturu převzala a naší podepsala) + 6.840 Kč za materiál, které nám přislíbila vyplatit hotově dnes (18.07.2017), avšak tomu tak nebylo.
15.7.2017 se na vše dívala a líbilo se jí to (máme fotodokumentaci provedené práce). Paní si začala vymýšlet, že je na další nevyfakturované práci něco špatně a že nám nezaplatí předchozí fakturu, ani materiál. Paní na každého řemeslníka nadává a je jasně vidět, že pouze hledá nesmyslné chyby, aby nemusela platit a "ušetřila".
Kontaktoval jsem také dalšího pána co dělal ostatní omítky a divil se, že nám nechce zaplatit za tak pěkně odvedenou práci. Myslíte, že bych s tím měl šanci uspět u soudu?
Děkuji, Gabriel.
ODPOVĚĎ:
Ano, doporučuji na soud se obrátit s žalobou na plnění, tedy bylo soudně této paní uloženo Vám fakturu uhradit. Pokud bude tvrdit, že práce byla špatně odvedená, musí toto své tvrzení prokázat. Vy máte faktury, které paní zpočátku nerozporovala, takže paní bude muset prokazovat případné vady, tj. nejlépe by si musela nechat vypracovat znalecký posudek. Takže já doporučuji do sporu jít, ovšem předtím navštivte advokáta -
seznam na www.advokatikomora.cz, aby Vám byl vysvětlen celý postup a procedura, která Vás čeká.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby snacha nedědila se synem?
- Jak zajistit aby zeť nedědil s dcerou?
- Jak vynechat snachu z dědictví syna?
- Jak vynechat zetě z dědictví dcery?
- Vydědění snachy - informace, postup
- Vydědění zetě - informace, postup
- Jak vydědit snachu, zetě - postup, informace
Matka vlastní byt v osobním vlastnictví. Ráda by ještě před smrtí napsala závěť, aby v případě její smrti připadl byt pouze mě a mému bratrovi, nikoli do společného jmění manželů SJM (tedy také našim partnerům). Bratr se bude ženit, a ona nechce, aby se musel se ženou v budoucnu vypořádat, co se týče tohoto bytu. Lze to ošetřit závětí, nebo jiným právním úkonem? Děkuji, Táňa.
ODPOVĚĎ:
Majetek získaný dědictvím nespadá do společného jmění manželů SJM. K tomuto není potřeba ani závět ani jiný právní dokument. V případě úmrtí Vaší maminky byt připadá výhradně Vám a bratrovi (resp. dědicům) nehledě na to, zda žijete v partnerském či manželském vztahu.
Uvedené naleznete v § 709 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.
Další informace týkající se dědění, závěti, vydědění ad. jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel užívá celou nemovitost - právo na nájem, nájemné druhému spoluvlastníkovi
- Spoluvlastník užívá celou nemovitost - právo na nájem, nájemné druhému spolumajiteli
- Nájemné za užívání celé nemovitosti spoluvlastníkem, spolumajitelem - je možné požadovat?
- Spolumajitel užívá celý byt, dům - právo na nájem, nájemné druhému spoluvlastníkovi
- Spoluvlastník užívá celý byt, dům - právo na nájem, nájemné druhému spolumajiteli
- Nájemné za užívání celého bytu, domu spoluvlastníkem, spolumajitelem - je možné požadovat?
Já a má sestra spoluvlastníme nemovitost rovným dílem, kde má naše maminka věcné břemeno (služebnost). Maminka v nemovitosti nebydlí, bydlí v ní má sestra s přítelem, kteří ji využívají 100%, bez žádných oprav a spravování majetku.
Můj dotaz je: mám právo od nich vyžadovat nájemné? Děkuji, Dagmar Soňa.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste spoluvlastníkem nemovitosti a tuto nevyužíváte a zcela ji využívá jiná osoba, máte právo po této osobě požadovat nájemné. Pokud jste podíloví spoluvlastníci o vel. podílu každý id. 1/2, pak by Vaše požadovaná částka nájmu odpovídala polovině nájmu za celý dům.
__
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstávání ČID - lépe na DPP nebo DPČ?
- Je lepší DPP nebo DPČ u zaměstnávání osob s invalidním důchodem
- Je lepší DPP nebo DPČ u zaměstnávání osob s ČID?
Chtěl bych Vás požádat o informace ohledně zaměstnávání částečně invalidních důchodců. Rád bych, aby byla spokojenost jak na straně zaměstnance, tak na straně mé, jakožto zaměstnavatele. Je tedy výhodnější zaměstnat člověka pobírajícího částečný invalidní důchod na DPP nebo DPČ? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění a dani z příjmů FO? Je výhodné, aby takovýto člověk u mě podepsal prohlášení poplatníka? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Poplatník, pobírá-li invalidní důchod, může uplatnit kromě základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně uplatnit i slevu na invaliditu. Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na výplatu tohoto invalidního důchodu z důvodu souběhu invalidního a starobního důchodu, je sleva na dani ve výši 2 520 Kč ročně. U invalidity třetího stupně je sleva na dani 5 040 Kč ročně a u držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně.
Na invalidního důchodce se nevztahuje minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Tzn. pokud bude mít mzdu nižší než 11 000 Kč měsíčně, není potřeba odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ale jen ze skutečně dosažené mzdy.
Z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů není kromě výše uvedených zvýhodnění žádný rozdíl oproti zdravým zaměstnancům. Pokud nebudou mít podepsané prohlášení poplatníka u jiného zaměstnavatele, je výhodnější ho podepsat a uplatnit výše uvedené slevy na dani.
Z hlediska výhodnosti DPP nebo DPČ bude záležet na odpracované době, výši odměny a dalších faktorů Vašeho podnikání.
Zaměstnavatel, pokud zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením, může uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Zjednodušeně řečeno tyto částky se však uplatňují u pracovního poměru na plný úvazek. Pokud je pracovní úvazek nižší, je potřeba stanovit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením a uplatnit poměrnou část z těchto částek. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců (skupina se zdravotním postižením a skupina s těžším zdravotním postižením) jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce na dvou konkurenčních pracovištích - zakazuje to Zákoník práce?
- Je nutný souhlas zaměstnavatele při práci u konkurenční firmy (obchod se stejným zbožím)
- Souhlas zaměstnavatele při práci u konkurenční firmy - zaměstnanec má ŽL na tutéž činnost
Chtěl bych se zeptat, zda je možné při práci na HPP na pozici zástupce manažera prodejny s potravinami provozovat zároveň prodejnu s potravinami na ŽL (na vedlejší činnost)? Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 304 zákoníku práce mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pro výkon této činnosti proto nejprve zajistěte písemný souhlas zaměstnavatele.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutí dědice - příklad z praxe
- Zůstavitel přidělil dědici menší díl než 25% majetku - jak se bránit?
- Jak se bránit při opomenutí dědice?
Zemřel mi otec. V závěti z roku 2004 odkazuje mě malou finanční částku a mé nevlastní matce vše "ostatní jmění ". Otec vlastnil družstevní byt s mou nevlastní matkou. Mám nárok na dědictví ze zákona a čtvrtinu hodnoty bytu nebo ne? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Jako potomek jste neopomenutelným dědicem. Podle současné právní úpravy nesmíte být zkrácen více, než kolik činí polovina Vašeho dědického podílu ze zákona. Tedy pokud dědíte pouze Vy a Vaše nevlastní matka (manželka zůstavitele), pak skutečně máte právo na 1/4 majetku spadajícího do dědictví.
Vaše opomenutí nezpůsobuje neplatnost závětí, ale pouze zakládá Vaše právo na vyplacení povinného podílu (§ 1654 odst. 1 občanský zákoník).
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče otce - jak dlouho trvá vyřízení úřady?
- Duševně zanedbané dítě a převzetí péče otcem dítěte
- Zanedbání duševního stavu dítěte matkou a převzetí dítěte do péče otce
- Návrh na svěření dítěte do péče - náležitosti, důvody návrhu
Chtěla bych se zeptat jak dlouho trvá vyřízení svěření péče o dítě otci. Máme takový problém, že matka se má stěhovat do jiného města, stále nic nehledá, už jí zbývá jen 14 dnů a stále nic a dítě má nastoupit do ZŠ. Tak se manžel rozhodl jít na sociálku že se o syna postará bez kontaktování matky. Když má matka řešit nějaký problém co se týče syna, tak se manželovi stále směje do obličeje a nic neřeší. Jejich syn má 7 let, ale bohužel chování má tak cca 4 roky.
Už si s manželem nevíme rady, co dělat.
Já mám taky syna je mu 8 let a nikdy se takhle nechoval. Už jen smutný je, že když k nám 7 leté dítě přijede na víkend, tak vlastnímu otci říká strejdo. Neustále strká předměty do pusy, líže si kolena, pořád má v puse vražený prsty, no prostě hrůza. Neposlechne, někdy nám přijde jak z jiného světa, že nás ani nechápe, co po něm vlastně chceme.
Já osobně si myslím, že má nějakou poruchu chování, ale čemu se divit, matka mu stále dává mobil a tablet, aby si hrál, ani moc ven nechodí, když je u nás musíme ho nutit. Mockrát děkuji za odpověď, Dana.
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Váš manžel domnívá, že matka o syna dostatečně nepečuje, může se s tímto podezřením a se žádostí o nápravu obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. Sociální pracovnice by měla situaci v rodině prošetřit a dle možností se pokusit zjednat nápravu – může například matce doporučit návštěvu odborného pracoviště.
Pokud chce Váš manžel převzít syna do své péče, i v takovém případě doporučuji OSPOD navštívit. Sociální pracovnice OSPOD totiž bude při soudním řízení syna zastupovat a soud bude zajímat doporučení OSPOD, komu syna do péče svěřit. Návrh na svěření syna do péče je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu (i na našem webu na této adrese:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html)
nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát.
V návrhu doporučuji zejména zdůvodnit, v čem Váš manžel spatřuje nedostatečnou péči o syna a proč usiluje o svěření syna do své péče. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda návrhu Vašeho manžela vyhoví či nikoliv. Délka soudního řízení je značně individuální – záleží mj. na vytíženosti konkrétního soudu. Soudní řízení může trvat několik měsíců, ale i déle než rok.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Zákaz vstupu návštěv do nájemního bytu - hrubé porušení nájemní smlouvy
- Může pronajímatel zakázat vstup návštěvě nájemníka, nájemce do bytu a okolí domu?
Pronajímám si byt 2+1 v RD u manželů v důchodu. Dnes (18.07.2017) mi předali k podpisu nájemní smlouvu, ve které je spousta nerovností, ale zajímá mne jedna věc, se kterou si nevím rady. Našla jsem si zde ve vesnici přítele, kterého mi pronajímatelé znají již 20 let a nemají ho rádi. A ačkoli si byt v jejich RD pronajímám já sama, do nájemní smlouvy napsali tuto větu: "Pronajímatel si vyhrazuje právo zakázat vstup do všech prostor budovy Ústecká 44/10, 43203 Povrly, jakož i souvisejících pozemků, příteli výše jmenovaného nájemce, panu S. S.
Nedodržení tohoto bodu smlouvy bude považováno za hrubé porušení Nájemní smlouvy a Pronajímatel má právo tuto Smlouvu okamžitě ukončit." Chci se Vás tedy zeptat, je toto zákonné a můžou si toto dovolit?
Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Takové ujednání nájemní smlouvy je dle mého názoru neplatné, neboť porušuje osobnostní právo Vás a i Vašeho přítele a je neplatné i z důvodu nemožnosti plnění, neboť Vás v tomto znění zavazuje k něčemu, co nejste schopna ovlivnit (tj. zda se Váš přítel bude někde zdržovat či procházet poblíž).
Doporučila bych ale smlouvu v tomto bodě rozporovat a trvat na vypuštění takového ustanovení ze smlouvy. Takové ustanovení je šikanózní a seriózní smlouva by nic takového obsahovat neměla.
_
RODINA-MANŽELSTVÍ
- Zneplatnění manželstí - vztah bez sexu, intimního života
- Zneplatnění manželského sňatku - vztah bez sexu, intimního života
- Je sex, sexuální život v manželství povinností nebo ne?
- Manželství a sex - je intimní život povinností manželů?
Neteř se soudila s novým (mladým) manželem své 60-ti leté tety. Argumentovala věkem a že si ji vzal pro peníze. On tvrdil, že manželství je platné a že svoji ženu nijak neovlivnil. Vyšlo najevo, že stará paní chtěla svůj majetek dát jemu. Během let, co u ní žil jako její nájemník, si začali rozumět (jako matka a syn) a původní záměr byla adopce. To ale nešlo, a tak další (jediný) právně správný způsob, jak by muž mohl legálně dědit, byla svatba. Manželé spolu ještě asi 2 roky žili pod jednou střechou, než žena náhodně zemřela. Všechen její majetek potom zdědil její nový manžel. Vše bylo podle zákona. V jiném případě šlo o muže, který si velice oblíbil jednoho chlapce a chtěl ho adoptovat. Jenomže chlapcova matka byla proti. Chlapcův otec – neznámý. Vyřešeno svatbou a žili spolu až do její smrti (byla nemocná: rakovina, nebo AIDS …). Ani v jednom z těchto případů sexuálně nežili (věkový rozdíl X přenosná nemoc). Je možné žít v manželském svazku (bez fyzického naplnění), aby nebyl nijak právně napadnutý (anulovaný)? - není nutný sexuální styk …? Díky.
ODPVĚĎ:
Manželský svazek je platný a nelze jej anulovat z důvodů, že manželé spolu intimně nežijí. Jedná se o jeden z možných argumentů pro rozvod manželství. Návrh na rozvod manželství však může podat pouze jeden z manželů.
Je vlastním rozhodnutím manželů, zda spolu budou žít sexuálně či nikoli.
___
RODINA-SJM
- Nájemné z bytu jednoho z manželů a dědictví - jak vyřadit příjem z nájmu ze SJM?
- Jak vyřadit příjem z nájmu bytu jednoho z manželů ze SJM?
- Darování peněz pro případ smrti manželem - postup, návod
- Darování peněz pro případ smrti manželkou - postup, návod
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Bydlení ve společném bytě po smrti manžela - jak toho docílit?
- Bydlení ve společném bytě po smrti manželky - jak toho docílit?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Ovlivnění dědictví pozemku koupeného jedním z manželů
- Ovlivnění dědictví auta, automobilu koupeného jedním z manželů
11/2016 jsme uzavřeli manželství. Manžel je občan Německa s povolením k trvalému pobytu v ČR, já mám české občanství. Manžel má z předchozího manželství dospělou dceru, já mám z předchozího manželství dva dospělé syny. Žádné z dětí s námi nežije ve společné domácnosti. Bydlíme s manželem v ČR v nemovitosti, jejíž vlastníkem je spol. s r. o. , jediným jednatelem této spol. s r. o. je manžel.
Spol. s r. o. má již několikátý rok pozastavenu činnost. Já mám v osobního vlastnictví byt, který v současné době pronajímám. Před uzavřením sňatku jsme se ústně já a dnes (23.07.2017) již bývalý manžel mezi sebou dohodli, že veškerý manželův movitý majetek, který nabyl před sňatkem, bude výlučně dědictvím jeho dcery a můj movitý majetek bude dědictvím mých synů. Také jsme se dohodli, že peníze získané z pronájmu mého bytu budou moje a manžel si podíl ze zisku nebude nárokovat.
1) Jak příjem z pronájmu ošetřit, aby v případě úmrtí manžela jeho dcera nežádala o zařazení zisku z pronájmu bytu do dědictví? Jak ošetřit, aby nebyla do dědictví zařazena finanční hotovost, kterou jsem měla na svém účtu před uzavřením sňatku a tyto finance jsem získala prací, spořením ap. ale mohu to doložit pouze částečně?
2) Manžel mě chce v případě svého úmrtí zajistit finanční hotovostí, ale tak aby o tom jeho dcera nevěděla a aby tento finanční obnos nebyl součástí případného dědického řízení. Jak to lze provézt?
3) Manžel by rád, abych v případě jeho úmrtí dále mohla bezplatně bydlet a užívat jeho nemovitost na jejíž adrese mám od uzavření sňatku trvalý pobyt, přesto, že dcera bude jediným dědicem. Jak to lze zajistit?
4) Jak zajistit, aby z majetku, který nabydeme v manželství, např. když si já koupím ososobní automobil nemohla dědit manželova dcera a když by manžel koupil pozemek, aby nemohli z tohoto majetku dědit moje děti?
Děkuji a přeji příjemný den. Karolína
ODPOVĚĎ:
Nemovitost ve vlastnictví s. r. o. , nespadá do společného jmění manželů, v tomto směru by bylo možné nárokovat pouze vnosy (zhodnocení nemovitosti z Vašeho výhradního majetku nebo z majetku náležejícího do SJM). Byt ve Vašem výhradním vlastnictví rovněž nespadá do společného jmění vyjma případných vnosů za shodného režimu.
Pokud rozvod manželství proběhl tzv. nespornou formou, předpokládám, že jste již vyřešili problematiku společného jmění manželů. Pokud nebyla uzavřena dohoda o vypořádání SJM, pak máte možnost se na tomto dohodnout i následně, tedy uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Dle Vašeho dotazu usuzuji, že primárně není problém dohodnout se s bývalým manželem, ale obáváte se, aby v případě dědění byla dodržena vaše vzájemná dohoda.
1/ Vy jste výhradním vlastníkem bytové jednotky, finanční prostředky získané z pronájmu bytu tak náleží výhradně Vám. Společné jmění manželů již zaniklo, neexistuje ani možnost, jak by do SJM spadlo (již neexistuje). V případě Vašeho úmrtí budou zákonnými dědici Vaše děti, nikoli děti Vašeho bývalého manžela.
2/ Pokud Vám chce bývalý manžel přednechat nějakou finanční hotovost, nejlépe, nechť tak učiní před smrtí, jinak tato částka bude zahrnuta do dědictví. Má samozřejmě možnost napsat závěť ve Váš prospěch ohledně finanční hotovosti, obsah závěti bude však jeh dceři sdělen.
Dále je možné užít institutu darování pro případ smrti (§ 2063 a násl. občanského zákoníku) případně uzavřít dědickou smlouvu (§ 1582 a násl. občanského zákoníku).
3) Doporučuji uzavřít smlouvu o služebnosti bytu/domu. Služebnost (věcné břemeno) se sjedná doživotně, bezúplatně. Podpisy na smlouvě musí být ověřeny a tuto smlouvu je třeba založit do katastru nemovitostí na příslušeném formuláři. http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Formulare.aspx
Právo služebnosti Vám bude svědčit i v případě změny vlastníka, tedy i v případě, že nemovitost nabude v dědictví dcera bývalého manžela.
4) Na počátku dotazu uvádíte, že dnes (25.07.2017) je Váš manžel,, již bývalým“ a nyní se dotazujete na majetek nabytý za manželství. Vzhledem k tomu, že nemám na jisto postavený faktický stav, píši Vám raději obě varianty.
V případě, že jste rozvedeni, ale budete žít ve společné domácnosti, nevedete již,, společnou kasu“, společné jmění manželů zaniklo. Movité i nemovité věci, které získáte za své finanční prostředky, nabudete do svého výhradního vlastnictví a dědicem budou Vaši synové, shodně tak majetek Vašeho bývalého manžela.
V případě, že jste stále manželé, pak lze toto upravit prohlášením, že daná movitá/nemovitá věc byla pořízena z výhradních peněz daného manžela, nestane se tak součástí SJM. U nemovitých věcí bude i v katastru nemovitosti zapsán pouze jeden z manželů, neboť jen on je vlastníkem. U věcí náležejících do společného jmění manželů se po smrti jednoho z manželů vypořádávají tak, že část připadající na zůstavitele (zemřelého) připadne do dědictví a rozdělí se mezi dědice, druhá část zůstává druhému z manželů.
Pouze připomínám, pokud jste rozvedeni, právní mocí rozsudku zaniká společné jmění manželů, nyní získaný majetek nabýváte každý do svého výhradního vlastnictví, potomci druhého z manželů nejsou zákonnými dědici.
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za nesprávný úřední postup
- Satisfakce za nesprávný úřední postup
- Ušlý zisk kvůli nesprávnému úřednímu postupu - vymáhání škody
Jsme zapsaný spolek (nezisková organizace). Podali jsme žádost o finanční zadostiučinění kvůli nesprávném úřednímu postupu. Předseda spolku (statutární zástupce) musel reagovat na kroky úřadu, který nesprávně postupoval, a v konkrétních dnech, kdy byl zaměstnán tímto nesprávným postupem úřadu, nemohl být výdělečně činný a vykázal jako OSVČ ušlý zisk. Má právo žádat o odškodnění pro majetkovou újmu, i když nebyl účastníkem řízení, byl jen statutárním zástupcem spolku, vůči kterému úřad nesprávně postupoval? Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
Z pozice předsedy spolku nelze žádat ušlý výdělek, jelikož statutární orgán spolku je povinen jednat ve věcech spolku, a za tuto činnost mu dle jeho zařazení náleží odměna, případně tuto činnost vykonává bezplatně. Ale musí ve věcech spolku jednat s péčí řádného hospodáře, takže je odměněn přímo spolkem dle interních předpisů. Pokud se zabýval nesprávným postupem úřadu, musel tuto činnost vykonávat v zájmu spolku a spolkem za tuto činnost měl být odměněn. Jediný, kdo může ve vztahu k druhé straně sporu za zastoupení žádat náhradu, je advokát či notář, podle advokátního či notářského tarifu.
___
OBČAN-DLUHY
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Dárce nesplácí dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu - co se bude dít?
- Co se bude dít pokud dárce přestane splácet dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu
- Dárce přestane splácet dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu - co se bude dít?
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na dar - dárce neplatí dar dlužníkovi v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
Mému synovi soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podepsala jsem : "V okamžiku vydání tohoto rozhodnutí po dobu trvání měsíčně 3.200 Kč, dle smlouvy o daru. Co se stane, když tuto částku nebudu platit. Totiž během roku než se vyřídilo insolvenční řízení, ale syn je v podmínce za majetkovou trestnou činnost odsouzen na 18 měsíců. Jsem důchodkyně, beru starobní důchod. Může se stát, že mi tato částka, kterou jsem podepsala jako DAR při podání návrhu bude strhávána z důchodu? Co se stane, když syn přestane splácet insolvenci? Jsem povinna platit za něj? Děkuji za odpověď, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Dle judikatury insolvenčních soudů je plnění z darovací smlouvy v rámci insolvenčního řízení dobrovolné a přislíbené plnění nelze vymáhat. Tato skutečnost nevyplývá ze zákona, ale v praxi plnění z darovací smlouvy není insolvenčním správcem vymáháno. Pro Vaši jistotu a klid Vám však doporučuji zaslat insolvenčnímu soudu (ke spisové značce, která je uvedena na rozhodnutí o povolení oddlužení) dopis, ve kterém soudu sdělte, že došlo ke změně poměrů na Vaší straně, které popisujete ve svém dotazu, nemůžete tak již plnit z darovací smlouvy. Soud k tomuto dopisu přihlédne.
Váš syn je povinen neprodleně zajistit jiného dárce či příjem (k zajištění úhrady min. 30% pohledávek věřitelů). Pokud tak neučiní, soud nejprve dlužníka vyzve a pokud příjem ani následně nezajistí, insolvenční řízení se zastaví. Pohledávky věřitelů pak zůstávají v celkové výši 100%.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dohoda o vypořádání dědictví - změna dohody
- Dohoda o vypořádání dědictví - zrušení, výpověď dohody
- Dohoda o vypořádání dědictví - nahrazení novou dohodou a zánik původní
- Zrušení dohody o vypořádání dědictví
Aktuálně (07/2017) probíhá dědické řízení po našem zesnulém otci - jedná se o SJM, v linii první třídy dědí manželka a 3 děti.
Před soudní komisařkou byla sepsána dohoda 4 dědiců v linii první třídy a následně vydáno Usnesení. V dohodě je uvedeno, že manželka svou 1/2 SJM přenechává k rozdělení mezi 3 děti.
Předmětem dědického řízení je tedy celá hodnota majetku ve prospěch 3 dědí zůstavitele.
Tato dohoda byla sepsána bez rozmyslu dědiců, z důvodu průběhu a vyřízení dědického řízení v co nejkratší době a za existence ústní dohody mezi mou sestrou a bratrem - že z pozemku sestry bude vymezena část pro zřízení přístupové cesty k pozemku bratra po ukončení dědického řízení.
Podotýkám, že soudní komisařka si byla plně vědoma, že sepisuje dohodu, která je paskvil, neboť již při sepisování dohody jsem dala jasně najevo, že s touto nesouhlasím, protože není vymezena přístupová cesta k bratrovu pozemku. Přesto jsem ustoupila, abych vyhověla bratrovi, který mě ubezpečil, že se určitě se sestrou domluví, ať nemám obavy a řízení nezdržuji.
Dohoda je zjevně sepsána v neprospěch mého bratra, kdy má zdědit stavební pozemek, který nemá však možnost přístupu, pouze přes pozemek, který má zdědit má sestra a který navazuje na děděný bratrův pozemek. Pozemek takto pozbyl své hodnoty, nehledě na skutečnost, že jej bratr nemá jak udržovat - nemá k němu přístup.
Z chování a ústního projevu sestry je dnes (26.07.2017) zřejmé, že od ústní dohody ustupuje, odmítá část pozemku vyčlenit a přestala komunikovat.
Dotaz:
Rádi bychom s bratrem dosáhli změny průběhu dědického řízení, kdy Usnesení dosud nenabylo právní moci a vrátili věc v původní stav - po smrti našeho otce tak, aby dědičkou byla znovu manželka a 3 děti.
Jakým postupem bychom mohli této změny dosáhnou, aby došlo případně k sepsání promyšlené dohody mezi dědici, nebo k rozdělení majetku podle zákona - 1/2 SJM zůstane manželce, 1/2 majetku po otci zdědí všichni dědicové rovným dílem?
Je možné v případě vzdání se svého podílu 2 dědiců (2 dětí) ve prospěch matky (manželky zemřelého) tak, aby tato disponovala většinovým podílem a mohla tak provést bez souhlasu 4. dědice pozemkové úpravy na základě geometrického plánu tak, aby byl zajištěn přístup ke všem pozemkům, aby mohly být využívány samostatně?
Prosím o návrh postupu, jak zajistit nápravu vzniklé situace. Děkuji za Váš čas, s pozdravem Alena.
ODPOVĚĎ:
Dohoda o vypořádání dědictví může být za řízení změněna, odvolána nebo nahrazena novou dohodou, a to i během odvolacího řízení, dokud odvolací soud ve věci nerozhodl. Změna dohody, její odvolání nebo nahrazení novou dohodou jsou možné jen se souhlasem všech dědiců, kteří ji uzavřeli.
Pokud tedy již existuje usnesení, jímž soud schválil dohodu týkající se rozdělení pozůstalosti, je třeba se proti němu do 15 dnů bránit odvoláním podaným k nadřízenému (krajskému/městskému soudu).
Pokud se změnou dohody nesouhlasí někteří dědicové, pak doporučuji podat u věcně a místně příslušného soudu (nikoli notáře) žalobu na určení neplatnosti dohody o vypořádání dědictví pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci bych však i z procesní opatrnosti podala i odvolání proti usnesení o schválení předmětné dohody, přestože právní moc rozhodnutí neznamená, že se ve věci již nelze bránit (rozhodnutí NS ČR 30 Cdo 2953/2004). Uváděná žaloba není však jednoduchou záležitostí, doporučuji Vám obrátit se na odborníka, který se dědickým právem zabývá.
Pokud manželka zůstavitele odmítla dědictví, pak tato skutečnost již nelze zhojit. Odmítnout dědictví lze ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla daná osoba vyrozuměna o právu dědictví odmítnout a o následcích tohoto odmítnutí (3 měsíce u cizinců). Odmítnutí dědictví je právním jednáním, které nelze odvolat, což nový občanský zákoník výslovně stanovuje.
Odmítnout dědictví nelze učinit ve prospěch určité osoby, pokud tedy Vy a Váš bratr odmítnete dědictví, nemůžete stanovit, že vaše dědické podíly má získat manželka zůstavitele. Na místo vás by nastoupili další osoby předpokládané zákonem (pokud máte děti, pak vaše děti). Navíc můžete dědictví odmítnout pouze s výhradou povinného zákonného podílu, který Vám musí být zachován. Pokud již máte vydáno usnesení o schválení dohody, měsíční lhůta pro odmítnutí dědictví jistě uplynula.
V daném případě, tedy pokud již máte vydáno soudním komisařem, resp. příslušným okresním soudem, usnesení o schválení dohody, bych se bránila proti tomuto rozhodnutí odvolání potažmo žalobou na určení neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo platí škodu způsobenou vozidlem - majitel nebo provozovatel auta, automobilu, vozidla?
- Lhůta na převod vozidla v evidenci vozidel ČR
- Do kolika dnů se musí převést vozidlo v evidenci vozidel ČR?
- Do kolika dnů se musí převést vozidlo na dopravním inspektorátu ČR?
- Ztráta kupní smlouvy na auto - jak převést auto v registru vozidel na nového majitele?
- Nový majitel nepřepsal vozidlo na sebe - může to udělat starý, původní majitel?
Cca. 07/2016 jsem přenechal (prodal) automobil novému majiteli. Sepsali jsme smlouvu, předal jsem dokumentaci k vozu, malý a velký technický průkaz. Přepis vozu jsme odložili na později, ale nedošlo k němu. Nový majitel vůz opravil a prodal dalšímu majiteli, kterého se mi nedaří kontaktovat. Rovněž nemohu najít prodejní smlouvu.
V současné době je tak vůz vedený na mou osobu a platím na něj pro jistotu povinné ručení.
Otázky:
1. Za kým půjde škoda způsobena vozidlem?
2. Jak mám postupovat, pokud se mi nepodaří zkontaktovat nového majitele vozu a nebude tak možný přepis vozidla?
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
1. Obecně platí, že škodu způsobenou provozem vozidla hradí jeho provozovatel, přičemž není-li provozovatel znám, hradí ji vlastník vozidla. Vzhledem k tomu, že jste vlastnické právo k vozidlu převedl na novou osobu, škoda půjde za takovou osobou, nicméně je určitě více než žádoucí docílit stavu, kdy nejste veden jako vlastník/provozovatel takového vozidla v registru – k tomu viz bod 2 níže.
2. K zápisu změny vlastníka vozidla má dle zákona (č. 56/2001 Sb.) dojít do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu, přičemž je třeba, aby se na úřad dostavil původní i nový vlastník vozidla. Nicméně díky novele z letošního roku dále platí: Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě 10 pracovních dnů, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. O podání žádosti vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Pokud tedy nový vlastník neposkytne součinnost, můžete se na úřad obrátit Vy sám a i tak docílíte přepisu vozidla.
___
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Poradenství v oblasti sázení na sportovní události - smlouva s brigádníky a provize
- Provize brigádníků ze zaškolení v poradenství - sázení na sportovní události
OBCHOD-PODNIKÁNÍ A ŽIVNOSTI
- Živnost - poradenství u sázení na sportovní události, způsob provozování živnosti
Zakládám svou první firmu. Hlavní důvod, proč Vám píši je takový, že musím vymyslet, jaký typ smlouvy použít pro své brigádníky, které budu zaměstnávat.
Popis mého podnikání:
Moje firma bude založena na poradenství v oblasti sázení na sportovní události. Na sportovní události už sázím několik let a za ty roky jsem se naučil strategii sázení bez rizika, nejedná se tedy v žádném případě o hazard. Své zkušenosti bych chtěl sdílet s klienty, které bych rád přijmul jako brigádníky a učil je, jak sázet bez rizika a vydělávat. K sázení využívám různé analýzy, nástroje, kalkulačky. Vše bych poskytl svým brigádníkům. V podstatě bych se postaral o vše potřebné k sázení včetně peněz. Brigádník by tedy nesázel za své peníze, ale za mé. Důkaz, že by neriskoval své peníze.
TYP 1 - Na oplátku bych chtěl od každého brigádníka určité procento z jejich měsíčního výdělku. Ovšem měsíční zisk brigádníka by byl maximálně 10 000, -
nebo
TYP 2 – Nejedná se o sázkové kanceláře, které působí v České republice, i přes to si nejsem jistý, jak se můj záměr protíná se zákonem o hazardu. V každém případě bych se chtěl této části české legislativy vyhnout. Vzhledem k tomu, že mé podnikání má být postaveno na poradenské / konzultační činnosti, nevím, jestli je vůbec možné použít typ 1 (zaměstnávat brigádníky s tím, že budou sázet za firemní peníze) v případě, že ne, rád bych své podnikání upravil, tak aby korespondovalo se zákony České republiky. Napadla mne ještě možnost, že bych poskytl klientům mé služby za měsíční taxu (procento ze zisku, bez zaměstnávání). Výhodnější mi ale přijde první možnost.
Můj dotaz zní:
Lze tento typ podnikání vyřešit smlouvou pro brigádníka z jedné z dohod? Pokud ano, prosím o radu jak dohodu sestavit.
Děkuji, Vlastimil
ODPOVĚĎ:
Koncepce Vašeho podnikatelského záměru není bez právních otazníků.
Ze znění dotazu vyplývá, že poradenství v oblasti sázení na sportovní události hodláte provozovat živnostenským způsobem. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§ 2 živnostenského zákona).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že živností může být toliko poradenství v oblasti sázení na sportovní události, nikoli již sázení samo. Sázení na sportovní události, byť by bylo z Vaší strany organizované, prováděné soustavně, za účelem zisku atd. bude vždy pouze organizovanou účastí na hazardní hře (jelikož se nejedná o Výrobu, obchod ani služby).
Máte-li v úmyslu stát se zaměstnavatelem, je nutné si uvědomit, že svým zaměstnancům (brigádníkům) nemůžete úplatně poskytnout poradenskou službu v rámci své živnostenské činnosti (de facto by zde totiž došlo ke splynutí osoby klienta/zákazníka a zaměstnance). Je-li nutné, aby zaměstnanec získal pro výkon sjednané práce nějaké zvláštní znalosti, musí jej zaměstnavatel náležitě proškolit (a to samozřejmě na své vlastní náklady, po zaměstnanci nelze za proškolení požadovat žádnou úplatu).
Je možné si představit výkon takové práce, jejímž předmětem je organizované sázení na sportovní události. V této souvislosti nicméně upozorňuji, že bude-li předmětem pracovní činnosti zaměstnanců sázení na sportovní události, nebudou zaměstnanci sázet sami za sebe, nýbrž tak budou činit jménem svého zaměstnavatele (tedy Vás).
Je totiž nutné si uvědomit, že předmětem vztahu zaměstnance a zaměstnavatele je výkon závislé práce. Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (§ 2 zákoníku práce).
V tomto ohledu mi není známo, zda může mít tato skutečnost vliv na případné sázky, tzn. je-li možné, aby více osob sázelo jménem jediné osoby (jako jejich zaměstnavatele).
Zejména však platí, že veškeré výhry ze sázek by představovaly Váš příjem (tedy zisk zaměstnavatele), z něhož by byla zaměstnancům vyplácena sjednaná mzda či odměna za práci. Není možné, aby si Vaši zaměstnanci jednotlivé výhry ze sázek ponechávali a hradili Vám z nich poměrnou část (tento model by odporoval základní koncepci pracovněprávních vztahů, kdy zaměstnavatel odměňuje zaměstnance za odvedenou práci).
Z důvodů shora uvedených můžete svůj podnikatelský záměr koncipovat tak, že se stanete zaměstnavatelem, předmětem jehož činnosti bude sázení na sportovní události, přičemž tuto činnost za Vás budou vykonávat Vaši zaměstnanci (a to za mzdu či odměnu za práci), anebo zvolíte cestu občanskoprávního smluvního vztahu (jak rozebírám níže).
Hodláte-li si naopak skutečně opatřit živnostenské oprávnění k poradenství v oblasti sázení na sportovní události, můžete tuto poradenskou službu poskytnout úplatně svým klientům/zákazníkům. Následně není vyloučeno, abyste s těmito klienty/zákazníky uzavřel smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem bude vaše dohoda na společném sázení na sportovní události, a to za využití Vámi předaného know-how, popř. pod Vašim vedením. V rámci této smlouvy je pak samozřejmě možné ošetřit povinnou mlčenlivost, dělení zisku, odpovědnost apod. Předání know-how Vašim budoucím „spolusázejícím“ může samozřejmě proběhnout i mimo Vaší živnostenskou činnost, svým budoucím spolupracovníkům tedy můžete své znalosti předat i bezúplatně.
Pro získání dalších informací Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný živnostenský úřad a Ministerstvo financí (které je dozorujícím orgánem nad oblastí hazardních her).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-DLUHY
- Odpor elektronického platebního rozkazu - lhůta na vyjádření se k žalobě
- Musí být součástí odporu EPR hned i vyjádření se k žalobě?
- Neschopnost zaplatit dluh - důvod podání odporu EPR, elektronického platebního rozkazu?
- Odpor EPR z důvodu neschopnosti zaplatit dluh najednou
- Odpor elektronického platebního rozkazu z důvodu neschopnosti zaplatit dluh najednou
Byl mi doručen Elektronický platební rozkaz EPR. Soud mi ukládá, abych do 15dnů od doručení zaplatil žalobci uvedenou částku nebo podal odpor. V dalším článku se uvádí, že pokud žalovaný podá odpor, je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu (28.7.) se písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem.
Znamená to, že stačí podat odpor (bez uvedení důvodů) a pak se do 30dnů vyjádřit k žalobě a uvést důvody, popř. přiložit důkazy?
Na vašich stránkách v sekci Dluhy a jejich vymáhání uvádíte, že pokud nejsem schopen zaplatit celý dluh, ale určité splátky ano, mám podat odpor, a dostavit se k jednání soudu. Je tedy neschopnost úhrady celého dluhu + příslušenství a možnost splátek důvodem k podání odporu? Pokud tak učiním, mám počítat s nějakými dalšími soudními poplatky, výdaji a popř. v jaké cca výši. Dluh je cca do 10tis. K
č. Také bych chtěl vědět, zda úrok z prodlení ve výši 0,25% denně není v rozporu s dobrými mravy a mohl by to být další důvod pro podání odporu, i když toto bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru. Samozřejmě je ještě vyžadován zákonný úrok 8,05%ročně z výše jistiny. Jedná se konkrétně o spol. Zaplo.cz. A ještě poslední, již se nezdržuji na adrese trvalého bydliště a mám zřízenou datovou schránku, spol. Zaplo.cz postoupila tuto pohledávku spol. sídlící na Maltě zastoupenou advokátem zapsaným v ČAK. Smlouva o postoupení pohledávky a následně Předžalobní upomínka mi byly zřejmě zaslány na tuto adresu bez možnosti převzetí. Byl jsem přesvědčen, že taková pošta by měla být doručena do datové schránky. Proto jsem nemohl dříve reagovat. Bohužel ani nemám důkazy, zda při sjednávání půjčky byla požadována korespondenční adresa-pokud ano, jistě bych ji uvedl. Je nějaká obrana? Děkuji za vaši
odpověď. Erik
ODPOVĚĎ:
Ano, proti elektronickému platebnímu rozkazu stačí podat tzv. blanketní odpor, tedy bez odůvodnění a následně do 30 dnů odpor odůvodnit. Pokud souhlasíte s podstatou sporu, ovšem ne s povinností jednorázově uhradit, napište do odporu, že požadujete splátky a doložte důvod - tedy např. výplatní pásky či např. rozhodnutí o invalidním důchodu apod. Za situace, kdy podáte odpor, bude nařízeno jednání a tím náklady vzrostou o jeden úkon právní služby. Pokud dluh činí cca 10.000,-Kč, pak jeden úkon právní služby bude činit 1.800,-Kč plus DPH, pokud bude advokát protistrany plátcem. Adekvátní úrok z prodlení činí cca 8 až 9% ročně, pokud v přepočtu požadovaný denní úrok výrazně převyšuje tuto hranici, je v rozporu s dobrými mravy a je třeba to namítnout. Pokud máte datovou schránku, mělo Vám být doručováno do datové schránky a doporučuji toto rovněž namítnout, aby soud v tomto případě zvážil, zda skutečně přizná úrok z prodlení a náklady řízení, když jste se o tom, že bude věc vymáhána, fakticky nedozvěděl.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace prstenu - vypadený drahokam, zirkon
Jak postupovat při reklamaci opraveného zboží bez dokladu o zaplacení.
Dala jsem si do zlatnictví opravit zlatý prsten, vypadl mi z něj větší zirkon (kámen jsem naštěstí doma našla). Jednalo se tedy pouze o usazení kamene do prstenu. K vyzvednutí opraveného prstenu jsem byla vyzvána prostřednictvím sms. Přibližně po týdnu mi však kámen vypadl a ztratil se. Prsten doma nenosím, při běžných domácích pracích mi překáží. Vzhledem k tomu, že se oprava týkala konkrétně usazení kamene, ten po krátkém čase vypadl, domnívám se, že oprava byla provedena nekvalitně.
Bohužel jsem sáček z opravny v kterém mi byl opravený prsten vrácen i účtenku vyhodila. Oprava byla však evidována na mé jméno a telefonní číslo na které mi zaslali sms, že prsten je opraven a k vyzvednutí je též moje (lze ověřit smlouvou u spol. O2).
Reklamovat opravu prstenu jsem mohla cca po měsíci (pracovní vytížení + ostatní osobní překážky), domnívala jsem se, že reklamovat mohu v termínu minimálně 2 měsíce od vyzvednutí prstenu.
Zašla jsem proto do zlatnictví a chtěla jsem na základě zaslané SMS + předložení OP k ověření totožnosti opravu reklamovat. Byla jsem odmítnuta z důvodu, že nemám doklad o zaplacení opravy nebo alespoň sáček od opraveného zboží. Žádala jsem dohledání opravy z knihy přijatých zakázek na základě jména a popisu opravy - i toto mi bylo odmítnuto. Nabídli mi pouze přijetí prstenu znovu do opravy s tím, že si opravu + zirkon zaplatím sama. Nevím, proč bych si měla kupovat drahý zirkon když jeho ztrátu zavinila nekvalitně provedená oprava.
Vyzvednutí opraveného prstenu + reklamaci byla jako svědek přítomna sestra (zlatnictví je v Tesku - obojí pod kamerami).
Bohužel nyní nevím jak mám postupovat dál, kam a na koho se obrátit, když zlatnictví reklamaci odmítá. Mám žádat písemné vyjádření ze zlatnictví, že reklamaci nepřijímají z toho a toho důvodu? (formou doporučeného dopisu? )
Předem děkuji za informace. S pozdravem Stanislava
ODPOVĚĎ:
Reklamovat je možné i za situace, kdy nemáte k dispozici doklad o zaplacení, byť je Vaše situace složitější. Musíte však prokázat, že zlatnictví provedlo opravu. V tomto případě využijete SMS o opravě (s prokázáním, že číslo je skutečně tohoto zlatnictví) a svědectví sestry.
Právo z vadného plnění je možné uplatnit nejpozději do dvou let od dokončení opravy a předání věci. Máte však povinnost oznámit vytýkané vady neprodleně poté, kdy jste se o nich dozvěděla, jinak soud právo z vadného plnění nemusí přiznat. Proto je vhodné s reklamací neotálet
Pokud však prokážete, že zlatnictví Vám prsten opravovalo, měla byste mít nárok jak na nové usazení kamene, tak na náhradu škody představující hodnotu nového kamene. Zde však budete opět povinna prokázat vznik škody (ztrátu kamene), což může být opět složitější, když jste sama opravu reklamovala až po 2 měsících.
Doporučuji písemně reklamovat doporučeným dopisem opravu s tím, že nárokujete také vložení nového kamene. Uveďte také, že pokud reklamace nebude uznána, jste připravena podat žalobu k příslušnému soudu. Předpokládám však, že reklamace bude zamítnuta.
Pokud zlatnictví odpovědnost neuzná, bude nutné se obrátit na věcně a místně příslušný soud se žalobou. Nejprve však doporučuji využít možnost mimosoudního řešení sporů u České obchodní inspekce.
Možnost podání návrhu na zahájení řízení, jakož i další informace naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Výhodou tohoto řízení je, že je pro Vás zdarma, podnikatel je povinen se v něm vyjádřit a rovněž získáte další právní posouzení Vašeho případu. Pokud však zlatnictví dobrovolně svou odpovědnost ani v tomto řízení neuzná, nezbude Vám jiná možnost, než podat žalobu k soudu. S tím jsou spojené nejen náklady, ale rovněž riziko prohry, kdy prohraná strana hradí náklady protistraně. V případě, že budete chtít podat žalobu, doporučuji konzultovat situaci s advokátem.
Pro řízení u ČOI, případně u soudu by bylo také vhodné nechat prsten posoudit znalcem z oboru - zlatnictví, který by měl být schopen určit, zda v něm byl prsten nekvalitně usazen.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatek o prodloužení nájemní smlouvy a trvalé bydliště - městský úřad ho nezřídil kvůli vypršení hlavní nájemní smlouvy
- Nezřízení trvalého pobytu úřadem z důvodu vypršení hlavní nájemní smlouvy, smlouva je prodloužena dodatkem
Ráda bych se zeptala ohledně smlouvy o nájmu bytu v případě jejího uzavření na dobu určitou od 1.12.2012 do 30.11.2014 a jejího dodatku rovněž na dobu určitou od 1.12.2014 do 30.11.2016, zda je nájemní poměr ujednán na další dva roky v souladu s § 2285 NOZ.
Jedná se mi o to, že na městském úřade při přepisu trvalého bydliště mě odmítli s tím, že dle NOZ nájemní poměr skončil uplynutím doby určité. Jako podporu pro trvání nájmu jsem měla u sebe i výpisy z účtu, kterými jsem chtěla prokázat platby nájemného i po uplynutí doby určité, tedy i v současné době. Prosím o sdělení, zda nájemní poměr trvá ze zákona další dva roky, a zda mě MěÚ odmítl oprávněně. Děkuji mockrát za odpověď a přeji hezký den.
Jiřina
ODPOVĚĎ:
Pokud po uplynutí doby určité nedošlo k uzavření nové smlouvy či prodloužení té původní uzavřením dodatku, a jako nájemce jste pokračovala další 3 měsíce v užívání bytu v souladu s § 2285 NOZ, nájemní vztah se automaticky ze zákona prodlužuje.
Toto ovšem platí pouze v případě, že jste nebyla vyzvána pronajímatelem, abyste byt opustila a dále toto neplatí, pokud v nájemní smlouvě či v uzavřeném dodatku je uvedeno, že nelze takto prodloužit nájem. Je nutné zkontrolovat obsah nájemní smlouvy a dodatku a zjistit, zda v ní najdete či nikoliv takové ustanovení. Pokud takové ustanovení (vyloučení aplikace § 2285 NOZ) nenajdete a ani jste nebyla vyzvána k opuštění bytu, došlo k prodloužení nájemní smlouvy.
___
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Délka dovolené u zdravotně postižených zaměstnanců - spolek, nezisková organizace
- Prodloužení dovolené zdravotně postiženému zaměstnanci - je nutný dodatek pracovní smlouvy nebo interní předpis?
Jsme zapsaný spolek (nezisková organizace), který zaměstnává 3 zdravotně postižené. Je nějak omezena délka dovolené, kterou může zaměstnavatel svým zaměstnancům dát během roku, nebo může zaměstnavatel dát libovolně
dlouhou dovolenou? Musí být tato větší délka dovolené, než je obvyklé, stanovena dodatkem pracovní smlouvy nebo interním předpisem nebo stačí žádost zaměstnanců a písemný souhlas zaměstnavatele?
ODPOVĚĎ:
Podle § 213 odst. 1 zákoníku práce výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Obecně je tedy stanoven jen nejnižší limit pro stanovení výměry dovolené. Horní limit obecně stanoven není, je to plně v kompetenci zaměstnavatele. Výjimkou jsou zaměstnance, jejich zaměstnavatelem je:
a) stát,
b) územní samosprávný celek,
c) státní fond,
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo
f) regionální rada regionu soudržnosti.
U těchto zaměstnanců zákoník práce striktně stanoví výměru dovolené na 5 týdnů.
Další výjimkou jsou pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kde výměra dovolené činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Kromě výše uvedených má tedy zaměstnavatel možnost délku dovolené za kalendářní rok prodloužit nad zákonnou minimální výměru 4 týdny v kalendářním roce. Způsob, jakým tak učiní, závisí na jeho uvážení.
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zástup za mateřskou dovolenou a pracovní smlouva na dobu neurčitou
- Změna pracovní smlouvy (zástup za pracovnici na mateřské dovolené) na smlouvu na dobu neurčitou
Mám dotaz týkající se pracovní smlouvy. Jsem zaměstnanec, pracuji jako učitelka na gymnáziu. V srpnu 2015 jsem dostala smlouvu na dobu určitou po dobu jednoho školního roku, která byla následně prodloužena s dodatkem - pracovní poměr se prodlužuje od 1. 7. 2016 na zástup po dobu rodičovské dovolené, nejdéle do 3 let věku dítěte.
Chápu, že pokud se kolegyně z rodičovské vrátí, můj pracovní poměr tímto končí. Chci se zeptat jaké jsou mé možnosti, pokud do práce nenastoupí a škola se rozhodne mě dále zaměstnávat. Zda mi mohou smlouvu ještě prodloužit na dobu určitou nebo zda už mám nárok na smlouvu na dobu neurčitou (o kterou samozřejmě velmi stojím). Dále bych se také chtěla zeptat, jestli by se situaci pro mě nějak změnila, pokud by kolegyně měla druhé dítě a pokračovala na rodičovské dovolené?
Děkuji. S pozdravem, Vanda.
ODPOVĚĎ:
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby, na kterou byl tento poměr uzavřen. V případě, že je pracovní po měr ohraničen ukončení rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, pracovní poměr jejím návratem končí.
Podle § 23a zákona č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky. Škola tedy může pracovní smlouvu na dobu určitou ještě jednou (naposledy) prodloužit minimálně o 12 měsíců.
Je-li délka Vašeho pracovního poměru ohraničena způsobem "pracovní poměr se prodlužuje od 1. 7. 2016 na zástup po dobu rodičovské dovolené, nejdéle do 3 let věku dítěte", na věci se nic nezmění ani tím, že zaměstnankyně půjde na další mateřskou dovolenou.
Záleželo by pak na samotném zaměstnavateli, zda zvolí variantu prodloužení na 12 měsíců, na 3 roky nebo zda Vám nabídne smlouvu na dobu neurčitou.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník upravuje byt bez souhlasu pronajímatele - jak mu to zakázat a zabránit v tom?
- Nájemce topí propanbutanovou lahví a demontoval plynoměr nájemního bytu - má na to právo?
- Nájemník odmítá nahlédnutí do bytu pronajímateli - jak to přikázat?
Jsem vlastníkem bytu. Byt jsem pronajala nájemníkovi (smlouva uzavřena 2.10.2014 na dobu neurčitou). Nájemce je invalidní důchodce a docela velký alkoholik. Když má popito, je dost nepříjemný.
Četnými doporučenými dopisy (v průběhu posledních 2 let /2015-2017/ několikrát) jsem ho upozorňovala na následující:
- na dlužné platby (hradí měsíční platby o měsíc později - kolem 24. následujícího měsíce, než je daný měsíc a dle nájemní smlouvy má hradit k 15. dni bezprostředně předchozího měsíce + nějaké další nedoplatky z minula a v rámci vyúčtování).
K 31.5.2017 tak celkový jeho dluh včetně zohlednění vyúčtování služeb za r. 2016 činí 17.918,- Kč. Měsíčně má hradit 4.411,- Kč (měsíční nájem 3.774,- Kč, nájem za ohřívač vody 82, - Kč + služby 555, - Kč).
- dle nájemní smlouvy má písemně posílat vždy k 31.12. a k 1.7. čísla a stavy vodoměrů, což také neposílá ani nijak nehlásí. Mám kvůli tomu problémy i v SVJ, protože nezpřístupňuje byt pro odečet.
- nechal odstranit rozvod plynu v bytě a nechal demontovat plynoměr – není možné byt vytápět a ohřívat vodu. Poškozuje byt a způsobujete mi škody a obtíže v mém bytě, ale i u ostatních obyvatel domu.
- ostatní obyvatelé domu si na něj stěžují, že vytápí byt propanbutanovou bombou a mají strach o své zdraví.
- mnohokrát jsem ho žádala o zaslání údajů pro zpracování Průkazu energetické náročnosti, ale podklady od něj neobdržela. Současně jsem ho žádala, že pokud tak neučiní nejpozději do 15.11.2016, aby mi zpřístupnil byt pro tyto účely dne 17.11.2016 v 9:00 hod. Termín zpřístupnění mi nepotvrdil a byt nezpřístupnil. Totéž jsem žádala dne 23.11.2016, aby mi zpřístupnil byt 5.1.2017. Taky tak neučinil. Upozornila jsem ho, že toto je zákonem vyžadováno.
- opakovaně mi odepírá právo vstupu do mého bytu. Opakovaně porušuje svým jednáním zákon a vyhlášky a vystavuje mě sankcím a nepříjemnostem.
- žádala jsem ho, aby 2.1.2017 SVJ zajistil přístup do bytu pro odečet vodoměru. A současně jsem ho žádala, aby mi zaslal číslo a stavu vodoměru k tomuto datu. Neučinil tak. Neumožnil mi ani vstup do bytu dne 5.1.2017. nesdělil mi číslo ani stav vodoměru k datu 31.12.2016. SVJ toto po mě opakovaně požadovalo, stavy mi nezaslal. Opakovaně mi způsobuje nepříjemnosti v domě i u výboru SVJ.
- několikrát si na něj stěžovali ostatní obyvatelé domu, že se po domě pohybujete opilý a ohrožujete ostatní obyvatelé včetně matky s dítětem. Nadto i mně v minulosti vyhrožoval s nožem v ruce.
- mnohokrát jsem ho upozornila, že opakovaně porušuje nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem a stále v tom pokračuje.
- upozornila jsem ho, že byly stanoveny 2 termíny pro provedení revize komínů. Ani v jednom termínu byt pro provedení revize komínu nezpřístupnil a kominíkovi neumožnil revizi provést. O druhém termínu, který proběhl dne 30.11.2016 jsem ho i já dopředu informovala, neboť mě kontaktovalo SVJ s tím, že byt v prvním termínu nezpřistupnil a že je potřeba byt zpřístupnit 30.11.2016, že další termín již nebude. Ani na základě informací v domě, ani informacích ode mě, neumožnil provést revizi komínu (ani při poslední revizi, ani v předchozím období). Žádala jsem ho, aby revizi komínů nechal provést na vlastní náklady a zaslal mi revizní zprávu nejpozději do 10.5.2017. Dodnes tak neučinil.
- informovala jsem ho o všem výše uvedeném v dopise, který převzal 23.6.2017 i o tom, že mi způsobuje velké nepříjemnosti a škody na mém majetku, ohrožuje zdraví obyvatel domu a způsobuje mi velké nepříjemnosti i v rámci SVJ, a proto jsem mu dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a nájemní smlouvy uzavřené dne 2.10.2014 dala výpověď z nájmu bytu z důvodu opakovaného porušování jeho povinností zvlášť závažným způsobem, které jsem uvedla výše. Poučila jsem ho, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti soudem. (takto jsem to popsala i ve výpovědi z nájmu, kterou převzal 23.6.2017).
Mnohokrát jsem ho upozorňovala, že má byt uvést do původního stavu a má mě o tom informovat. Dodnes tak neučinil. Před časem mi sdělil, že se v bytě dlouhodobě nevyskytuje. Upozornila jsem ho, že to ho neopravňuje byt ničit a poškozovat.
Prosím o radu/zodpovězení:
- jak nyní postupovat/jaké mám podniknout další kroky? Jaká je výpovědní lhůta (část výše uvedených důvodů je bez výpovědní lhůty, tzn. okamžitě, část s 3 měsíční výpovědní lhůtou, která by měla končit k 30.9.2017. Je to tak? )
- chtěla bych mu cca 23.8.2017 poslat výzvu k vyklizení bytu s tím, že bych tam uvedla, ať byt vyklidí nejpozději dne 30.9.2017 a navrhnout mu přesný čas. Pokud bude připraven byt vyklidit dříve, ať mě o tom informuje (z hlediska opatrnosti bych to časovala v rámci těch 3 měsíců výpovědní lhůty). Je má úvaha správná? Nebo mi doporučujete jiný postup?
- on má právo podat žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu a lhůta je do 23.8.2017? Je to tak?
- Pokud odmítne byt vyklidit, nebo bude dělat "mrtvého brouka", jak mám postupovat, aby byt vyklidil a předal mi ho?
- Musím podávat nějakou žalobu na vyklizení nebo jak mohu získat byt zpět?
Děkuji a přeji Vám příjemný den. S pozdravem, Hana.
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Občanský zákoník umožňuje ukončit nájem s tříměsíční výpovědní dobou a pokud nájemce porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, pak bez výpovědní doby. Vždy ale ve výpovědi musíte důvod výpovědi uvést a popsat, v čem je spatřováno porušení. Dle § 2291 odst. 2 Občanského zákoníku "Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno." Pokud dáváte výpověď bez výpovědní doby, můžete požadovat, aby byt neprodleně odevzdal, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Chování nájemce určitě naplňuje požadavek pro okamžité skončení nájmu, doporučuji tedy odeslat mu výpověď z nájmu dle § 2291 z důvodu hrubého porušování povinností s výzvou k odevzdání bytu. Do výpovědi podrobně uveďte, čeho se dopouští, jinak by výpověď byla neúčinná.
2. K druhému dotazu viz. předchozí odpověď, ano, Vaše úvaha je správná a můžete takto postupovat.
3. podle § 2290 Občanského zákoníku "Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla."
4. pokud odmítne byt vyklidit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu o vyklizení. Po pravomocném soudním rozhodnutí můžete nájemce vyklidit exekučně a samozřejmě po něm z titulu bezdůvodného obohacení požadovat nájem za dobu, kdy se v bytě bez právního důvodu zdržoval.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstukce komunikace - je nutné stavební povolení, územní povolení?
- Územní povolení, stavební povolení - rekonstrukce komunikace
Prosím o informaci, zda na rekonstrukci komunikací musí být územní a stavební povolení. Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
Stavební povolení či ohlášení ani územní rozhodnutí/souhlas nevyžadují sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti, pokud nejsou jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Toto platí i pro úpravy a udržovací práce.
U ostatních druhů komunikací je nutné proběhnutí územního řízení a stavebního řízení. Záleží tedy na tom, jakou komunikaci máte na mysli.
____
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek za neveřejné jednání u Nejvyššího soudu - kolik Kč?
- Nejvyšší soud - poplatek za neveřejné jednání - kolik Kč?
Dceři v rozsudku KS a pak i NS byla nařízena osobní omluva a dostala pomínku na 15 měsíců. Jak je to s platbou neveřejného jednání u NS. Jaký bude dcera platit poplatek? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o trestní řízení a dceři byl uložen podmíněný trest, pak nic hradit nebude. Bude hradit pouze za předpokladu, že poškozený měl v řízení zmocněnce, který si požádá o náhradu nákladů řízení. To může zmocněnec učinit do roka po doručení rozhodnutí NS. Pak by dcera musela hradit náklady zmocněnce. V opačném případě by neměla hradit žádnou částku.
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv dalších vyživovacích povinností na zvýšení výživného, alimentů
- Má narození dalšího dítěte vliv při žádosti o zvýšení výživného na jiné dítě?
Mám 20 letého syna, studenta, který pobírá od svého otce, který nemá jinou vyživovací povinnost alimenty ve výši 5000Kč s tím, že už mu nedává dárky a nepřispívá na školu, já jsem na rodičovské dovolené a beru 7100Kč. Můj přítel má dvě vyživovací povinnosti na 14 a 18 letou dceru a spolu máme tedy 2 letou dceru se kterou jsem doma. Včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (10.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (13.07.2017) proběhl soud o zvýšení výživného, žalovala ho jeho starší, osvojená dcera. Průběh líčení mě šokoval a prosím o vysvětlení, zda vše probíhalo v souladu se zákonem.
Plat mého přítele je 15300, - včetně daňového zvýhodnění na dceru ve výši 1117, -, dosud placené výživné na obě děti 4500, -, nově zvýšeno na 6200, -, takže příteli zůstane 9100, -, což je dle mého názoru málo. Mě ale zaráží skutečnost, že výši příjmu dokládal pouze můj přítel, jeho opět, již potřetí vdaná bývalá žena ne a když upozorňoval na další vyživovací povinnost a chtěl předložit rodný list naší dcery tak pan soudce nechtěl, že ho nepotřebuje, protože je tam ještě dost prostoru, protože má alimenty odebírané exekučně (nevím proč, jsem s přítelem 4 roky a rozvedený je 12 let) tak mu může ponechat pouze částku 6155, -. Tak mám pocit diskriminace, když jsem žádala o porodné a přídavky na děti, tak mi sociální odbor usadil, že se bere v úvahu celý přítelův plat bez srážek a i když nemáme stejné bydliště a nejsme manželé, tak nás berou jako rodinu, ale když u soudu předkládá rodný list naší společné dcery, tak ho nikdo nechce s tím, že mu můžou nechat 6155, -. pan soudce to chtěl mít zřejmě brzy za sebou a můj přítel samozřejmě rád svým dcerám přilepší, ale z čeho uživím děti já, to opravdu nevím, syn studuje a dojíždí, mám úvěr na bydlení a proto musím i s vážnou revmatoidní artritidou chodit na brigádu, kde dřu za 3000, - a to mě za dva měsíce čeká operace C/1,2, páteře.
Otázka tedy zní: probíhalo vše podle zákona, když se pan soudce ani nezeptal jestli platí nájem, nepotřeboval rodný list naší dcery a protistrana nemusela dokládat příjmy? A opravdu nám můžou nechat pouze 6155 korun?
Děkuji, Tina.
ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (otce). Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že soud neměl povinnost přihlížet k majetkovým poměrům matky dcery Vašeho přítele. Soud však musí při určení výše výživného přihlížet k tomu, zda má povinný ještě jiné vyživovací povinnosti. Musí tedy zohlednit skutečnost, že má ještě další dceru s Vámi a toto také uvést v odůvodnění rozsudku. V opačném případě by otec mohl podat odvolání proti rozsudku s tím, že soud nepřihlédl k další vyživovací povinnosti povinného.
Nájem a jiné další náklady otce však již soud při stanovení výživného nezohledňuje, neboť vyživovací povinnost k dítěti má přednost před veškerými dalšími závazky rodiče (soud zohlední maximálně náklady na dopravu do zaměstnání a zvýšené náklady povinného v souvislosti se zdravotním stavem.
Podle metodiky ministerstva spravedlnost by mělo obecně výživné na 14ti a 18tileté dítě činit zhruba 30 % příjmu povinného.
Pokud jde o výši tzv. nezabavitelné částky, pak je pravdou, že pro rok 2017 činí tato částka 6154,67 Kč. Tato částka se však zvyšuje o 1 na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, tj. o částku 1538,67 Kč. Soud by měl tedy vycházet cca z částky 7.700,- Kč při zohlednění vyživovací povinnosti vůči Vaší společné dceři.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti řízení městského úřadu - sousedský spor a schválnosti
Zdejší MěÚ řešil koncem roku 2016 moje podání na souseda ohledně
činění schválností. Při řízení jsem měl roli svědka. Výsledek řízení mi v souladu se zákonem nebyl sdělen. Přesto jsem byl před týdnem sousedovým advokátem upozorněn, že přestupek nebyl prokázán a připojil možnou reakci z jeho strany. To mě mě velmi překvapilo, neboť mi při řízení bylo dáno za pravdu. Proto prosím, lze nějakým způsobem provést odvolání či stížnost, aby bylo dosaženo přezkoumání přestupku, resp. jak bych měl pokračovat. ?
Děkuji. Standa
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte postavení účastníka řízení, Vaše možnosti jsou značně omezené, jelikož např. nejste oprávněn podat odvolání proti takovému rozhodnutí, nemáte ani právo nahlížet do spisu, pokud neprokážete právní zájem. Můžete podat podnět na přezkum postupu orgánu, který ve věci rozhodoval, aby bylo posouzeno, zda postupoval v souladu se zákonem, nicméně se jedná pouze o podnět a nesměřuje primárně vůči rozhodnutí ve věci, ale vůči postupu orgánu.
V oblasti reakce ze strany souseda – zde pak už Vaše možnosti jsou značněji rozsáhlejší, jelikož pokud by byly ze strany Vašeho souseda činěny nějaké kroky vůči Vám, budete mít (zjednodušeně) postavení účastníka řízení a také rozsáhlá práva s tímto spojená.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Vrácení notebooku ve 14denní lhůtě - právo prodávajícího na náhradu škody za porušení plomby
- Porušení plomby krabice a vrácení notebooku do 14 dnů - právo prodávajícího snížit kupní cenu
- Porušení plomby krabice a vrácení notebooku do 14 dnů - právo obchodníka snížit kupní cenu
Měla bych ještě jednu prosbu o radu a souvisí též s odstoupením od smlouvy. Jedná se o zakoupený PC. Vrátili jsme ho bez udání důvodů do 14 dnů viz zdola, ale s tím že důvod jsme měli. Když se notebook začal po zapnutí aktualizovat, tak se zasekl a nikdy aktualizace nedokončil. To jsme ale prodávajícímu neřekli a vrátili mu PC ve 14 denní lhůtě. Myslím tedy aspoň doufám, že jsem nebyli povinni mu toto sdělovat, protože MY jsme notebook žádným způsobem nepoškodili. Postupovali jsme přesně podle jeho obchodních podmínek, zaslali email před odesláním zboží a až do včerejšího dne se vůbec nic nedělo. Včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (10.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (13.07.2017) jsme poslali oba s přítelem panu prodávajícímu email, na který odpověděl mému příteli a mě to poslal v kopii:
"Dobrý den, chyba se nestala, ale otevřeli jste noebook a porušili ochranou plombu. Předal jsem notebook do autorizovaného servisu k diagnostice co se s ním dělo a uvedení do původního stavu, popř. vyčíslení ztráty. Na to mám ze zákona právo, stejně jako vy máte právo na odstoupení. Kdyby jste krabici neotevřeli a neporušili plombu, bylo by to vyřízené během dnů. Jak bude zpět, pošlu opravný doklad a peníze.
ELEKTRO KAMIK, Petr Kamermeier, www.elektro-kamik.cz "
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 182 občanského zákoníku má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží. Tato lhůta slouží k vyzkoušení zakoupeného zboží.
Dle ust. § 1833 občanského zákoníku spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.
Vyzkoušení zboží by tedy mělo probíhat standardním způsobem, tzn. nemělo by se jednat o nakládání jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se spotřebitel obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. To znamená, že spotřebitel neodpovídá za snížení hodnoty způsobené tím, že zboží v potřebné míře vyzkoušel. Pokud by však spotřebitel ovšem po zjištění vlastností zboží pokračoval dál v jeho užívání, za další znehodnocení již odpovídat bude, stejně jako bude odpovídat za znehodnocení způsobené nesprávným nakládáním s věcí (poškození věci).
Dle ust. § 1831 odst. 2 občanského zákoníku pak platí, že podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem.
Dle ust. § 1832 odst. 1 občanského zákoníku dále platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Prodejce Vám tedy je povinen vrátit přijatou platbu do 14 dní od odstoupení od smlouvy. Z dotazu však nevyplývá, kdy k dostoupení došlo, není proto možné posoudit, zda je již prodejce v prodlení s vrácením kupní ceny. Pokud z Vaší strany došlo pouze k zapnutí PC a jeho krátkému vyzkoušení, pak by Vám prodejce měl vrátit plnou kupní cenu. Ohledně porušení ochranné plomby mi není jasné, o co se má přesně jednat, zda pouze nějaký druh nálepky, kterou byl PC zabalen a kterou bylo nutné ji roztrhnout, či zda se jedná o plombu po rozšroubování krytu PC. Pokud se jedná o první možnost, pak by prodejce neměl nárok na jakoukoli náhradu, ve druhém případě již nejspíše ano.
Prodejce písemně, tj. emailem a také nejlépe písemně doporučeným dopisem, vyzvěte k okamžitému navrácení plné kupní ceny s tím, že jste PC nijak nepřiměřeným způsobem neužívali a žádnou ochrannou plombu jste neporušil. Rovněž uveďte, že pokud nebude kupní cena vrácena, budete se svého nároku domáhat soudní cestou včetně zákonného úroku z prodlení ve výší 8,05% ročně.
Pokud by prodejce kupní cenu nevrátil, doporučuji se nejprve obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Toto pro Vás bude mít 2 výhody. :
1) Řízení je zcela zdarma
2) ČOI Vám poskytne právní rozbor celého případu.
Více informací a možnost podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by ani mimosoudní řešení u ČOI nepomohlo, bylo by jedinou možnou cestou domáhat se vrácení peněz žalobou u soudu. Zde bych již doporučil využít služeb advokáta.
___
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úroky - bezdůvodné obohacení
Ráda bych se zeptala na výpočet úroků v civilním procesu. Jedná se o nárok za období od března 2012 do prosince 2012. Nárok není promlčen. Mohu požadovat úroky od března 2012 nebo až od podání žaloby?
Jde o věc bezdůvodného obohacení. Děkuji, Běta.
ODPOVĚĎ:
Úroky můžete požadovat od okamžiku, kdy nárok vznikl, tedy od března 2012.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží - vrátilo se poškozené po opravě
- Zboží se z reklamace vrátilo poškozené, polámané - zamítnutí 2. reklamace, co dělat dál?
- Poškozené zboží vrácené z reklamace - jak postupovat?
Reklamoval jsem stojanový ventilátor se zvlhčovačem (lehce zaprášený, dobrý stav), kde problémem bylo pouze nefunkční čerpadlo. Reklamace uznána, výměna všech dílu (píše reklamační protokol).
Bylo to zasláno na adresu (PPL, řádně zabaleno), rozbalil jsem to a vidím že díly působí skutečně jako nové (nezaprášene, nepoužité), ale jsou poškozené! Hlavní část kde se nachází motor je celý popraskaný přední plást, plást je naštíplí také z boku.
Zabalím jsem to, podal k reklamaci s popisem, zasláno do servisu a reklamace zamítnuta. Důvod: Vaše reklamace nebyla uznána, protože výrobek byl nevhodně používán.
Zvažují to poslat znovu k reklamaci a zmínit tam znalecký posudek. Jaký by byl nejlepší postup, když vrátí zboží v ještě v horším stavu? Zkusit prostě štestí a až poté sehnat znalecký posudek?
Prodejce mi tam vždy uvede při příjmů zboží stav jen používáno + nechá můj popis. Má to chytrě vymyšleno, z jejich kolonek v online v systému, lze pouze požadovat zaslání zboží
na adresu, možnost třeba vrácení peněz chybí a musím to dopisovat jen do dopisu. Děkuji. Vilém
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nepřichází v úvahu další reklamace, neboť zde zjevně došlo k poškození, resp. znehodnocení věci, během opravy. Zde totiž nereklamujete vadu věci, která vznikla v průběhu používání.
Je proto nutné po servisu, resp. po osobě, u které jste uplatnil reklamaci, požadovat náhradu škody, a to uvedením v původní stav, tzn. opravou (výměnou poškozených dílů), případně by bylo možné považovat náhradu škody v penězích.
Znalecký posudek by Vám v tomto případě nepomohl, neboť je zřejmé, že zboží je poškozeno. Budete však muset prokázat, že zboží takto nebylo poškozeno v době, kdy jste jej předal do opravy, případně že byly nainstalovány poškozené díly. K tomuto by měl sloužit především reklamační protokol, do kterého se zapisuje stav zboží při převzetí (odeslání).
___
RODINA-RŮZNÉ
- Vystěhování matky s dítětem, země bez dohody o vydání občanů ČR - možnost ignorování rozsudku o styku otce s dítětem
- Jak znemožnit styk, setkávání otce s dítětem - odstěhování do zahraničí do země bez dohody o vydání občanů do ČR
- Znemožnění styku dítěte, dětí s otcem - vystěhování do země bez dohody o vydání občanů ČR
Existují stále ještě země, které nemají dohodu o vydávání občanů ČR zpět do vlasti? Napadá mě Belize, Bahamy apod. Čistě teoreticky, pokud se otec nezajímal 10 let o své dítě a najednou
by zájem měl, soud by mu dal za pravdu, že nárok na styk s dítětem má a matka s tím nesouhlasí a je ochotna se odstěhovat na 8 let (do zletilosti dítěte) na druhou stranu zeměkoule, aby tomu zabránila, má
šanci, najít zemi, kde takový rozsudek z ČR nebude nijak vymahatelný (například v těch zemích Karibiku jako Belize apod.)? Děkuji Jolana
ODPOVĚĎ:
Vydávání občanů do vlasti je uplatňováno v rámci trestního řízení. V rámci výkonu rozhodnutí – styk s nezletilým dítětem, jsou vzájemné vztahy zemí upravovány zejména mezinárodními dohodami, přičemž vliv na jejich plnění má také politická situace.
Je zde možnost postupovat Vámi uvedeným způsobem, nicméně matka se v takové situaci vystavuje případnému postihu z neumožnění otci vídat dítě, jelikož k tomu má otec zákonný důvod/rozhodnutí soudu.
Postih může přijít především v situaci, kdy matka má majetek na území ČR – kdy pokud by bylo soudem rozhodnuto, že matka je povinna umožnit otci styk s nezletilým dítětem, a matka tomuto neoprávněně bránila, může soud vymáhat splnění takové povinnosti ukládáním pořádkových pokut a tím postihnout majetek matky.
___
FINANCE-DANĚ
- Koupě a následný prodej bytu - jak se vyhnout placení daně z příjmu 15% - darování peněz potomkovi na splacení hypotéky?
- Koupě a následný prodej domu, nemovitosti - jak se vyhnout placení daně z příjmu 15% - darování peněz potomkovi na splacení hypotéky?
- Jak neplatit daň z příjmu při koupi a prodeji bytu, domu, nemovitosti - darování peněz na hypotéku potomka?
Moje maminka nyní kupuje byt a tento je nucena ihned prodat. Takový prodej však podléhá dani z příjmu 15% ze zisku z prodeje, který evidentně bude. Tato daň z příjmu je prý osvobozena v případech - mimo jiné - uvedených níže-zajímá mne vysvětlení pojmu bytová potřeba:
Pojem bytová potřeba pro účely zákona o dani z příjmů
- koupě domu, rodinného domu, rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu podle zvláštního předpisu (zákon o vlastnictví bytů),
- úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu spojených s právem nájmu bytu,
- úhrada podílu na obchodní společnosti uskutečněné v souvislosti s převodem práva nájmu bytu nebo jiného užívání bytu,
- složení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejímž členem nebo společníkem se stal za účelem získání práva nájmu nebo užívání bytu nebo
rodinného domu,
- údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu,
- splacení úvěru resp. půjčky, které byly použity poplatníkem na financování.
Otázka:
1. Pokud mamka tento přijatý zisk z prodeje vezme a vloží ho na splacení části hypotečního úvěru mne = své dcery, je toto možné, aby se daň neplatila? (úvěr je psán na jméno moje = dcera)
2. pokud toto lze-dokdy od příjmu zisku to ona musí udělat, aby se daň neplatila?
3. pokud toto z hlediska mamky nelze, protože úvěr není její-nechám si z hlediska přímého darovaní přepsat byt na sebe, a potom ho ihned prodám já a zisk vložím na splacení úvěru-takto to možné je prosím? dokdy musím peníze vložit na úvěr, aby se daň neplatila?
Děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
U varianty 1 by příjem z prodeje nebyl osvobozen od daně z příjmů. Varianta 3 je možná, pokud v bytě, který nezahrnuje jiný nebytové prostor než sklep, komoru nebo garáž, budete mít bydliště bezprostředně před prodejem, tj. budete mít úmysl se v bytě trvale zdržovat.
Příjem z prodeje musíte vložit na splacení úvěru 1 rok před nebo do konce následujícího kalendářního roku po prodeji nemovitosti. Finančnímu úřadu musíte do 31. 12. roku, kdy jste příjem obdrželi, oznámit záměr použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Osvobozena je ta část příjmu (ne zisku), který použijete na obstarání bytové potřeby. Pokud na splacení úvěru použijete pouze část příjmu (tj. část kupní ceny nemovitosti), osvobozena bude jen tato část. Zbývající část zdaníte a jako výdaj si můžete uplatnit cenu bytu dle znaleckého posudku ke dni darování, a to poměrem v jakém jsou osvobozené a neosvobozené příjmy.
___
FINANCE-DANĚ
- Daňový odpis hmotného majetku při ukončení podnikání
- Daňový odpis majetku firmy při ukončení podnikání
- Daňová zůstatková cena při odpisech majetku (věci) firmy
- Ukončení podnikání a odpis věci vysoké hodnoty - co se bude dít?
Fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, zakoupila přístroj, určený k podnikání, v ceně cca 600.000 Kč, odpisová skupina 2, odpis 5 let. Přístroj vloží do podnikání a řádně odpisuje
Po dvou letech od vložení majetku do podnikání, ukončí podnikání.
Otázka:
1) Jak zúčtuji daňovou zůstatkovou cenu zařízení. ? Daňová zůstatková cena, se bude také danit, nebo jen uvedený přístroj, po ukončení podnikání, nesmím odprodat, po dobu 5 let?
2) Odepsanou část zařízení se bude ještě dodaňovat, nebo nikoliv?
Děkuji Čeněk
ODPOVĚĎ:
Movitý majetek, který byl zahrnut do obchodního majetku, je v případě prodeje osvobozen od daně z příjmů po 5ti letech od vyřazení z obchodního majetku. Pokud majetek prodáte do 5ti let, zdaníte příjem z prodeje dle § 10 Zákona o daních z příjmů a jako výdaj si můžete uplatnit zůstatkovou cenu majetku.
Ukončení podnikání nemá z hlediska movitého majetku a daně z příjmů daňové dopady. V roce ukončení podnikání lze však uplatnit odpis pouze v poloviční výši.
___
PRÁCE-RŮZNÉ
- Dohoda o mlčenlivosti zaměstnance vůči zákazníkům firmy - může ji zaměstnavatel vyžadovat podepsat?
- Pokuta od zaměstnavatele za prozrazení informací zaměstnancem vůči třetím stranám
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nezachování mlčenlivosti zaměstnancem
Mám dotaz ohledně dohody mlčenlivosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o to, že jsme v březnu 2017 získali klienta, u kterého máme podepsanou dohodu o mlčenlivosti a já chci po svých zaměstnancích tuto dohodu podepsat také, protože s těmi informacemi přicházejí do styku. Někteří mi to však nechtějí podepsat. Zde jsou tedy otázky:
- Mohu já to po nich vyžadovat?
- Platí i u nároku peněžité pokuty z této dohody maximální výše 4 násobku jejich mzdy?
- Pokud mi to odmítnou podepsat mohu jim dát výpověď z důvodu, že přestali splňovat podmínky na tuto pozici?
Nemohu je bez toho nechat pracovat u tohoto klienta což však dělá významnou část jejich práce.
Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Obchodní tajemství Vaši firmy samozřejmě můžete chránit podepsáním dohody o mlčenlivosti (nejlépe formou dohody o změně pracovní smlouvy), avšak nutit zaměstnance k podpisu nemůžete a rovněž jim nemůžete z důvodu nepodepsání dohody dát výpověď z pracovního poměru. Je také vhodné povinnost mlčenlivosti konkrétněji specifikovat, aby se tak předešlo případným budoucím sporům. V dohodě je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti mlčenlivosti. Smluvní pokuta však představuje odlišný institut, než náhrada škody. Tu můžete v případě porušení povinnosti požadovat vedle smluvní pokuty. Obecně pak v souladu s § 257 odst. 2 a 3 zákoníku práce „výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek", a v takovém případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se však lze v souladu s 363 zákoníku práce odchýlit a sjednat vyšší náhradu škody.
___
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Využití případové konference OSPOD v praxi - případ
- Stížnost na postup OSPOD u krajského úřadu a dozor zástupce kraje nebo MPSV
Prosím o informaci, zda mohu v rámci přestupků mezi osobami blízkými řešit tyto události jako zákonný zástupce syna za něj, události se vážou k problémovému jednání otce společného dítěte během řízení soudu o péči a výživu, případně prosím o informaci, jak otce za jeho jednání postihnout, aby musel věc napravit a jednat mezi osobami blízkými jak se patří.
Budu řešit po řádném postupu již stížnost na OSPOD na krajském úřadu, momentálně nemám dovolání a otec zneužívá své postavení, které jsem mu poskytla na základě dohody rodičů, ačkoli bychom měli mít stejná práva k dítěti, otec tato práva porušuje a diktuje podmínky, které poškozují našeho syna, rozhodnutí soudu ani jiné právně závazné rozhodnutí zatím nemáme. Jak mohu věc dál řešit?
Soud na podkladě informací OSPOD opakovaně zamítl předběžné opatření, škola potvrzuje zdravotní újmu mého syna.
1) otec pečuje o syna během pracovních dní, je doma a čerpá příspěvek na péči aj. , matka pracuje, pečuje o postiženého syna přes víkend, předávání syna bylo obvykle odpoledne po práci matky, vyzvednutím syna u otce
1a - otec změnil místo předávání z domácího prostředí na místo předání "na ulici" před školou, což není vzhledem k postižení syna žádoucí, otec tak učinil poté, kdy matka byla svědkem nevhodného jednání otce vůči synovi v domácím prostředí těsně před předáním
1b - otec nevyzvedl syna ze školy, aby měl volno a donutil matku změnit zaběhnutý systém předávání. postižený syn musel čekat zhruba 10 min. na náhradní vyzvednutí, tuto dobu paní učitelka popsala jako stresovou pro našeho syna
2) matka poskytla z příspěvku nadací a finančních darů otci zakoupené speciální vybavení pro syna - speciální zádržný systém do auta, tablet s možností vzdělávání a hlasového výstupu, když syn nemluví, tiskárnu k tisku obrázkové náhradní komunikace aj. vybavení, které otec využíval pro syna, dokud se řádně snažil pečovat, v roce 2015 se otec zhroutil a péče není řádná
2a - mohu se domoci také nápravy v péči, pokud není řádná - na můj podnět bylo ohlášeno správní řízení dle § 6 a § 13 zákona na ochranu práv dítěte - (dle zák. 359/1999 Sb - § 6a) - bod 3. , neboť otec nevykonává řádně péči o syna a zneužívá práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Žádám o uplatnění § 13 - 1 a) +b) s cílem okamžité nápravy.), OSPOD nakonec řízení neotevřel pro údajné důvody protistrany, důvody mi nebyly jasně vysvětleny a prý není možné otevřít správní řízení na návrh účastníka - můžete mi k tomu tak é poskytnout informaci, zda návrh musí podat někdo jiný? - již jsem žádala školu, kde proběhl jasný incident a otec mi zabránil vyzvednout syna ze školy. // mohu špatnou či nedostačující péči řešit formou přestupku mezi osobami blízkými?
2b - otec přestal využívat speciální zařízení pro syna a odmítá mi toto vrátit, popřípadě mi neposkytuje možnost, aby syn využíval mnou zajištěné speciální pomůcky během pobytu u mne, žádala jsem otce o vrácení nepoužívaných či rozbitých pomůcek, což otec odmítl, mám smlouvu o daru k jednotlivým pomůckám, otci jsem dary předala na osobní ústní dohodě, že mi věci po skončení užívání vrátí, což nemám nijak podloženo
otec přestal používat zádržný systém do auta, což mohu prokázat, zatím ho nevrátil, lze řešit formou přestupku? // otec mi nedává pro syna k dispozici tablet, tvrdí, že je rozbitý, ale ani rozbitý mi ho nechce předat k zajištění opravy, či ke kontrole stavu /// otec po svém zhroucení přestal pro syna řešit speciální pomůcky v náhradní komunikaci, chtěla bych tedy vrátit zařízení poskytnuté pro tyto účely.
3 - ačkoli nemáme žádné rozhodnutí soudu a měly bychom mít oba stejná práva a povinnosti k synovi, otec má práva k synovi výrazným způsobem omezuje, diktuje podmínky předání, rozdělení péče - ubírá na mém podílu péče a neposkytuje mi možnost se synem navštívit lékaře, či odborníka v týdnu - lze toto řešit v rámci přestupků?
4 - Hledám možnost, jak konečně věc řešit... a otce "srovnat", aby měl snahu spolupracovat, před OSPODEM běžně otec prohlašuje, že mne jako rodiče neuznává, mohu toto samostatně řešit jako přestupek, pokud mám nahrávku z jednání OSPOD?
Prosím o informaci k případové konferenci uspořádané OSPODem.
Jak lze využít výsledků případové konference prakticky pro mne, abych dosáhla zrovnoprávnění vztahu rodičů - jsou vymahatelné? Jestliže dosud je vztah rodičů k dítěti neupraven soudem, rodiče mají dohodu bez právního základu, která není vymahatelná a otec ji porušuje - nastavuje podmínky péče a předávání syna matce dle vlastních potřeb, momentálně 1x za čtrnáct dní (od pátku odpoledne do pondělí ráno), nedává matce možnost jít se synem k lékaři či jinému odborníkovi (syn je postižený), otec neposkytuje informace o lékařích a od lékařů, sám řeší léky (psychiatrické léky pro syna s autistickým postižením a kombinovanými vadami).
Snažím se získat syna do vlastní péče, předběžná opatření soud opakovaně zamítl z důvodu zamítavé pozice OSPOD, který podporuje otce v jeho nárocích, což mohu dokázat a budu dávat stížnost po řádném postupu již na krajský úřad.
Mohu si vyžádat přítomnost zástupce z kraje, či MPSV? - Jaký význam by měla účast MPSV?
Budu žádat o nahrávku konference na zařízení OSPOD, Mohu si ho vynutit? Děkuji. Světlana
ODPOVĚĎ:
Ve Vaší situaci se jeví jako nejvhodnější iniciovat zahájení řízení u soudu o soudní úpravě péče o dítě, kdy soud autoritativně stanoví podmínky péče o dítě (včetně doby a místa předání dítěte apod.).
Dle občanského zákoníku totiž platí:
§ 888: Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
§ 889: Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
§ 890: Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
§ 891: (1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem.
(2) Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.
V konečném důsledku toto maření styku s dítětem ze strany otce, nepředávání informací o dítěti apod. může vést až k omezení práva s dítětem se stýkat – vykonávat rodičovskou zodpovědnost.
Co se týká speciálních pomůcek, je zde možnost domáhat se po otci jejich vydání, a to soudní cestou. Dále je zde možnost řešit jeho přístup k této záležitosti přes OSPOD, nicméně ve Vašem případě se zdá, že tento způsob řešení neplní svůj účel. Pokud máte za to, že OSPOD nepostupuje v souladu se zákonem, je zde mj. možnost nechat prošetřit jeho postup ze strany veřejného ochránce práv (více informací získáte zde: www.ochrance.cz).
V případě přestupku teoreticky přichází v úvahu přestupek proti občanskému soužití (zejména schválnosti, kdy za schválnost se považuje jednání hrubě zasahující do pokojného stavu života jiné osoby, narušující tak současně občanské soužití, apod, ), kterého se dopustí fyzická osoba tím, že
a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,
b) jinému ublíží na zdraví, nebo
c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že
1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví,
2. jiného nepravdivě obviní z přestupku,
3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Zde se postačí obrátit na policii ČR.
Dále v případě nahrávky jednání před OSPOD: takové jednání, pokud je vedeno dle zákona, je považováno za správní řízení, přičemž platí: Správní řád výslovně neupravuje, zda je účastník oprávněn pořizovat si záznam z ústního jednání. Proto lze postupovat podle zásady legální licence - co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Účastník má tedy právo si pořizovat pro vlastní potřeby zvukové a obrazové záznamy během ústního jednání ve správním řízení. Správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, nelze však z této skutečnosti dovozovat, že je toto právo zakázáno. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozhodnutí (ze dne 31. 3. 2010 č. j. 5 As 37/2009-94).
Výstupem případových konferencí je tzv. individuální plán péče, který ovšem nemá vynutitelnou podobu, je spíše jakýmsi „informativním“ dokumentem, který obsahuje posouzení případu a návrh možných řešení (podrobnější informace jsou dostupné v metodice vydané ministerstvem – zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13087/manual.pdf).
___
OBČAN-DLUHY
- Nárok na vypořádání po rozchodu vztahu - přítelkyně vyplatila přítele ze SJM při rozvodu manželství
- Vyplacení přítelkyní, partnerkou ze SJM při rozvodu - vymáhání peněz
- Vyplacení přítelem, partnerem ze SJM při rozvodu - vymáhání peněz
Žila jsem 8 let ve společné domácnosti s mým bývalým přítelem. Dům i příslušející pozemky + auto jsou napsané na přítele - koupi auta, kolaudaci a opravy domu jsem financovala já. S přítelem jsem vychovávala jeho 3 nezletilé děti, které měl ve střídavé péči. Vzala jsem si na své jméno standardní spotřebitelský úvěr ve výši 500.000,- Kč. Peníze jsem posílala na přítelův bankovní účet kdykoliv bylo potřeba něco uhradit. Ze svého osobního účtu jsem na přímo k dodavatelům posílala platby na energie, TV, Internet, vodu apod. - účty jsou ale vedené opět na přítelovo jméno.
Když se přítel před lety rozváděl, poskytla jsem mu k vyrovnání SJM 1.000.000 Kč. Na to je ověřený dodatek ke smlouvě o majetkovém vyrovnání SJM mého přítele. Peníze jsem poslala ze svého účtu přímo na účet jeho bývalé ženy.
V dodatku je:
"dle schválené smlouvy o vypořádání majetku manželů Matějkových po rozvodu je dáno, že panu Jindřichu Matějkovi připadne rozestavěná nemovitost v k. ú. Xxxxxxxx na stavební parcele č XXX/XXX/7 oproti platbě kompenzace na nové bydlení.
Tyto finanční prostředky získá Jindřich M. prostřednictvím paní Šárky M, která je vyplatí paní Markétě M.
Dodatek je podepsaný třemi zúčastněnými - tj:
Jindřich a Markéta M. a já - podpisy jsou ověřené.
Přítel nejdříve sliboval, že na mě přepíše celý dům a později jsme se dohodli na tom, že bude dům společný půl na půl. K právnímu přepisu bohužel nedošlo.
Bývalý přítel má nyní nový vztah - já jsem toto nervově neunesla a na základě radikálního zhoršení mého zdravotního stavu jsem se odstěhovala k synovi.
Mám nárok na nějaké finanční vyrovnání? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybyste si všechny půjčky (1.000.000, - Kč na vyrovnání, finance na koupi auta) a investice do rekonstrukce domu ošetřila smluvně např. sepsání smlouvy o půjčce či písemným uznáním dluhu.
Nejprve k financování oprav domu: Ze strany partnera jde o bezdůvodné obohacení, neboť jste investicí do jeho domu zhodnotila jeho majetek. Bez písemné dohody je však problematické dokazovat výši investic, jejich důvod a zejména výši bezdůvodného obohacení. Pokud se na výši bezdůvodného obohacení nedohodnete, můžete se obrátit na soud s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Prokazování však nebude jednoduché. Podle judikatury Nejvyššího soudu se za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnota provedených prací, nýbrž samotné zhodnocení věci (tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní). K tomuto je zapotřebí soudně - znalecký posudek. Navíc bezdůvodné obohacení v rozsahu zhodnocení nemovitosti bývá zpravidla nižší než částka samotné rekonstrukce. Rovněž je třeba myslet na promlčecí lhůtu, která do 31.12.2013 činila 3 roky dle § 107 občanského zákona účinného do uvedeného data. Pokud tedy přítel navrhne námitku promlčení, soud žalobě nevyhoví a zamítne ji pro promlčení nároku.
Částky zasílané na přítelův účet, úhrada ceny za koupi auta a platby za energie rovněž nebude lehké získat zpět pokud je nebude přítel ochoten uhradit dobrovolně. Přítel se může bránit tím, že šlo o dar z Vaší strany. Doporučila bych Vám tyto částky přesně vyčíslit dle výpisů z účtu a příteli zaslat písemnou výzvu k jejich uhrazení s tím, že se na Váš úkor bezdůvodně obohatil a tuto výzvu kvalifikovat jako předžalobní výzvu. Je pak na vás, zda by jste částky vymáhala z titulu ústně uzavřené půjčky (půjček) či z titulu bezdůvodného obohacení. Samotné splácení spotřebitelského úvěru je samozřejmě na Vás, neboť Vy jste ve smlouvě o úvěru uvedena jako dlužník.
Konečně peníze, které jste příteli poskytla k vyrovnání SJM by neměl být problém vymoci zpět vzhledem k dodatku ke smlouvě o majetkovém vyrovnání.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace demoličního projektu domu u projektanta
- Reklamace stavební části projektu domu u projektanta
- Reklamace projektu, projektové dokumentace projektanta
- Projektant odmítl odstranit vady projektu - jak postupovat dále?
- Projektant odmítá vydat projekt v elektronické podobě - jak postupovat?
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo projektu domu - má ho majitel projektu nebo tvůrce (projektant)?
- Kdo má autorské právo na projekt - projektant nebo zadavatel projektu?
- Kdo je majitel autorského práva na projekt - projektant nebo zadavatel projektu?
Smlouva o dílo na vytvoření stavební části projektové dokumentace, která byla uzavřena ústně cca v dubnu 2016: Koupili jsme starý dům, který jsme se rozhodli zbourat a postavit na jeho místě téměř přesnou repliku z moderních materiálů. Oslovili jsme tedy projektanta. Ten nám navrhl, že vytvoří projekt potřebný pro demolici domu a následně vytvoří stavební část projektové dokumentace (výkresy a průvodní zprávu) na novostavbu.
Prvním problémem však bylo to, že dům stojí přímo na hranici pozemku. Stavební úřad by nám takto umístěnou novostavbu nepovolil, což pan projektant nevěděl. V případě dokončení a oznámení provedení demolice, bychom na pozemku vzhledem k jeho charakteru už nic nemohli postavit. Ze strany stavebního úřadu nám bylo doporučeno projekt předělat z "novostavby" na "rekonstrukci".
Druhým problémem je, že se ve výkresové části projektu vyskytly nepřesnosti, na které jsem pana projektanta upozornila, ten je však odmítl opravit.
Třetím problémem je, že průvodní textová část projektové dokumentace není v souladu se stavebním zákonem a příslušnými prováděcími vyhláškami. Neobsahuje všechny body. Tyto vady nebyly panem projektantem odstraněny a já byla již potřetí nucena odejít ze stavebního úřadu s nepořízenou.
Jistě chápete, že mi s panem projektantem došla trpělivost a ztratila jsem důvěru v jeho odborné znalosti. Telefonicky jsem mu oznámila, že chci ukončit naši spolupráci a vyzvala jsem ho, aby mi poskytl zpracované výkresy v elektronické podobě tak, aby je mohl jiný projektant upravit a dokumentaci dokončit a aby mi vystavil za tuto výkresovou část fakturu. Pan projektant odmítl s tím, že to musí dokončit on. Předpokládám, že mi odmítne materiály v elektronické podobě poskytnout.
Dotazy:
1) Mohu touto formou a z těchto důvodů od smlouvy odstoupit?
2) Mohu požadovat předání části dokončené práce a zaplatit pouze za tuto část?
3) Má pan projektant autorské právo, i když jsem si veškeré vnitřní dispozice i vnější vzhled domu navrhla sama?
4) Pokud mi nepředá výsledek své práce tak, abych z něj měla prospěch, tj. v elektronické podobě, mohu odmítnout zaplatit mu za jeho práci?
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena ústně, řídí se příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (viz § 2586 a násl.).
Podstatou smlouvy o dílo, je vytvoření díla, tj. projektu, který vytvořen byl, a jeho převzetí a zaplacení ceny díla objednatelem. Zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (viz § 2106 obč. Zák.) Podstatné porušení smlouvy pak představuje takové porušení, o kterém už při uzavření smlouvy druhá strana (projektant) věděla, nebo musela vědět, že byste smlouvu neuzavřeli, pokud byste předvídali, že k němu dojde.
K ot. č. 1) a 2) V souladu s odst. 2 výše zmíněného ust. § 2106 občanského zákoníku máte také možnost v případě, že projektant odmítne vady projektu odstranit, požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud projektant odmítne vady projektu odstranit i po Vaší písemné výzvě (tuto zašlete doporučeně či si nechte její převzetí potvrdit oproti podpisu, abyste měla důkaz k případnému soudnímu řešení sporu), můžete od smlouvy odstoupit pro podstatné porušení smlouvy či požadovat slevu z ceny.
Lze však předpokládat, že projektant s tímto souhlasit nebude a bude tedy vyžadovat zaplacení ceny díla. V takovém případě se nejspíše nevyhnete soudnímu řízení. V případě, že byste se rozhodna věc řešit podáním žaloby na (bezplatné) odstranění vad díla, bylo by vhodné nechat si vypracovat posudek soudním znalcem, který by popsal vady projektu, navrhl jejich odstranění a vyčíslil náklady na jejich odstranění.
Máte však také možnost podat stížnost na projektanta u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, pokud projektant nedbá při výkonu své činnosti platných obecně závazných právních předpisů (tedy i stavebního zákona a prováděcích vyhlášek).
K ot. č. 3) Obecně má projektant autorské právo k projektu. Pouze technická dokumentace autorským právem chráněna není. Pokud však nemáte písemně podloženo, že veškeré návrhy byly Vaše, nabyl projektant minimálně k výkresové části projektové dokumentace autorské právo.
K ot. č. 4) Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Dokud tedy dílo nepřevezmete, nemusíte platit cenu za zhotovení projektu. Ve Vašem případě však záleží, jaká byla domluva ohledně předání projektu – zda bylo dohodnuto i předání v elektronické podobě.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zabral pozemek a postavil na něm bazén - jak ho vyzvat, aby bazén odstranil a pozemek vyklidil?
- Stavba bazénu na cizím pozemku - jak požádat majitele bazénu, aby odstranil bazén a vyklidil pozemek?
- Soused zabral můj pozemek - jak se bránit?
- Koupě pozemku, na kterém soused načerno postavil bazén - právo souseda na vydržení pozemku
- Vydržení pozemku sousedem - zabral pozemek a postavil na něm bazén
Chci kupovat pozemek avšak soused si kus pozemku zabral - přehradil, dokonce si na něm postavil bazén. Nevím zda když pozemek koupím, jak vyřeším vyklizení pozemku (odstranění bazénu) a jak zajistím vrácení kusu pozemku, který si přivlastnil. Děkuji velice za poradu. Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že soused pozemek užívá bez právního důvodu (v případě, že nemá s nynějším vlastníkem uzavřenou nájemní smlouvu). Pokud k pozemku nabudete vlastnické právo, oznamte tuto skutečnost písemně sousedovi a zároveň jej vyzvěte k vyklizení pozemku a případnému uvedení pozemku v předešlý stav, tj. stav, ve kterém byl, než jej neoprávněně zabral. Výzvu kvalifikujte jako tzv. předžalobní výzvu. V případě, že ani ve Vámi stanovené lhůtě pozemek nevyklidí a neuvede v předešlý stav, nezbude Vám, než věc řešit podáním žaloby na vyklizení nemovitosti a uvedením pozemku v předešlý stav. Kromě vyklizení nemovité věci můžete také požadovat náhradu škody, která Vám užíváním pozemku ze strany souseda vznikla. V případě soudního řešení sporu Vám však doporučuji obrátit se na advokáta (viz seznam advokátů: http://www.advokatikomora.cz
___
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Právo pacienta na výsledek kopie vyšetření CT, MR, laboratorní výsledky ad.
- Právo pacienta na kopii výsledků vyšetření a Ministerstvo zdravotnictví ČR, MZČR
- Právo pacienta na výsledek vyšetření CT, MR na DVD - má právo nebo ne?
- Nárok pacienta na výsledek vyšetření CT, MR na DVD - má právo nebo ne?
21. 03. 2016 jsem absolvoval ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (dále jen VFN) vyšetření magnetickou rezonancí MRI. Pořízení kopie mé zdravotnické dokumentace, předmětných snímků z vyšetření MRI (na disku CD nebo DVD), dle § 65 odst. (1) písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , bylo ze strany VFN odmítnuto. Poskytnutí kopie dle § 66 odst. (2) zákona č. 372/2011 Sb. , tj. bez úhrady, bylo ze strany VFN odmítnuto. Žádost o zjednání nápravy na Magistrát hlavníh města Prahy MHMP, byla podána u správního orgánu MHMP, který vydal zamítavé stanovisko. MHMP zakládá své stanovisko na tvrzení, že § 66 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. se vztahuje na zdravotnickou dokumentaci v listinné podobě.
V dané situaci jsem se tedy obrátil na Ministerstvo zdravotnictví ČR, tedy MZČR. Ze stanoviska MZČR cituji:
Vzhledem k výše uvedenému tedy lze výsledky magnetické rezonance (MRI) považovat za součást zdravotnické dokumentace, do které je dle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách pacientovi umožněno nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud VFN pořízení kopie zdravotnické dokumentace dle § 65 odst. (1) písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. odmítne, má VFN v takovém případě povinnost poskytnout kopii
zdravotnické dokumentace dle § 66 odst. (2) zákona č. 372/2011 Sb. , tj. bez úhrady a do 5 dnů od odmítnutí.
Bohužel, na moji opětovnou žádost ze dne 20.03.2017 podloženou stanoviskem MZČR poskytovatel zdravotních služeb VFN opět nereagoval kladně a stejně tak později MHMP, kde jsem opětovně podal stížnost podloženou stanoviskem MZČR.
Dotaz:
Domnívám se, že MHMP nectí zákon a nezjednal coby výkonný orgán státu ve výše uvedené situaci nápravu. Rád bych podal žalobu na stát, který je v tomto případě zastoupen MHMP. Je to tak správně? U kterého soudu mám takovou žalobu podat?
Děkuji. S pozdravem, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký je právní názor VFN, tj. proč (na základě jaké argumentace/výkladu) VFN poskytnutí kopie výsledků MRI odmítá (z tohoto důvodu není možné současný postoj VFN posoudit).
Podstatnou roli v této souvislosti hraje skutečnost, zda VFN vede zdravotnickou dokumentaci v listinné či elektronické podobě, popř. v obou těchto podobách (§ 54 zákona o zdravotních službách). I pokud by VFN vedla zdravotnickou dokumentaci pouze v listinné podobě, nelze dle mého názoru dospět k závěru, že veškeré výsledky vyšetření zobrazovací technikou (rentgen, CT, MRI apod.), které jsou uchovávány na nosičích elektronických informací (flashdisky, CD, DVD apod.), nejsou součástí zdravotnické dokumentace. Účelu § 65 a § 66 zákona o zdravotních službách naopak odpovídá výklad, dle něhož je pacient oprávněn pořizovat si kopie i těch informací, které jsou v elektronické podobě uchovávány na nosičích (které bývají často založeny přímo v listinné zdravotnické dokumentaci).
Z tohoto pohledu se tedy původní argumentace MHMP jeví jako nesprávná. Vámi citovaný výklad poskytnutý MZ je naopak logický a odpovídající účelu platné právní úpravy.
Je pravdou, že správní orgán (krajské úřady, ve Vašem případě MHMP) je oprávněn uložit poskytovateli zdravotních služeb nápravná opatření (s uvedením lhůty pro jejich splnění), a to v případě, kdy tento správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů pacientů (§ 96/1 písm. a) zákona o zdravotních službách). Lze si proto představit, že správní orgán bude oprávněn uložit poskytovateli zdravotních služeb povinnost pořídit a předat pacientovi kopii zdravotnické dokumentace.
Pokud však MHMP dospěl ve Vašem případě k závěru, že VFN nepochybila, bylo by nutné se proti takovému zamítavému rozhodnutí bránit v rámci správního soudnictví (na tomto místě nicméně podotýkám, že podání správní žaloby je poněkud sporné, takový postup si však představit lze). Správní žalobu je nezbytné podat k místně příslušnému krajskému soudu (v rámci HMP se jedná o Městský soud v Praze). Připomínám, že dle § 72/1 soudního řádu správního lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci (Vám) oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž zmeškání této lhůty není možné prominout.
Pakliže je však Vaším primárním zájmem získat kopii výsledku MRI vyšetření, nejeví se podání žaloby proti rozhodnutí MHMP jako dobrý krok. V tomto ohledu je vhodnější obrátit se na místně příslušný okresní soud (v rámci HMP se jedná o místně příslušný obvodní soud) s žalobou (směřovanou přímo proti VFN) na pořízení a vydání kopie výsledku MRI vyšetření. Tímto způsobem totiž budete postupovat přímo proti VFN s tím, že v případě Vašeho procesního úspěchu bude VFN povinna předmětnou kopii zdravotnické dokumentace pořídit a následně Vám vydat. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta (ideálně takového, který se věnuje zdravotnickému právu) :
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Písemný souhlas zaměstnavatele se studiem zaměstnancem, pracovníka
- Souhlas zaměstnavatele se studiem zaměstnance - přednášky, zkoušky
Chtěla bych poprosit o radu, zda-li je možné, a jak, zformulovat do pracovní smlouvy větu: " zaměstnavatel bere na vědomí, že zaměstnanec navštěvuje dálkové bakalářské studium mimo obor, ve kterém je zaměstnán, a umožní zaměstnanci navštěvovat přednášky, dle rozvrhu akademického roku, a zároveň umožní řádně splnit náležitosti studia (zkouškové období)." Děkuji Rita
ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis neupravuje vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který studuje jiný obor, než ve kterém pracuje, za předpokladu, že se nejedná o zvyšování kvalifikace. Je proto pouze na domluvě mezi oběma stranami, jak svou dohodu zformulují. Je tedy možná i Vámi navržená věta.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Neprodloužení nájemní smlouvy - zaplacení nájmu pozdě, nesoučinnost při výměně vodoměru
- Pozdní zaplacení nájmu, nájemného a neprodloužení nájemní smlouvy
- Hrubé porušení nájemní smlouvy a její neprodloužení
- Neprodloužení nájemní smlouvy - jak se bránit?
- Odvolání proti neprodloužení nájemní smlouvy pronajímatelem (opožděné placení nájmu, nájemného a nesoučinnost)
Můj problém se týká neprodloužení nájemní smlouvy od Domovní správy s. r. o. pro 3 osoby. 19.6. jsem se dozvěděla, že mi nebude prodloužena nájemní smlouva na byt, který užívám od 1999. Měla jsem zpoždění s platbou dvou nájmů, nájemné je již uhrazeno. Dále problém s výměnou vodoměru, nebyla jsem zachycena doma, když se měnil. Nikdo mě však neinformoval o výměně, nikde nebylo napsáno na nástěnce, že se bude vodoměr měnit. Instalatér pak se mnou komunikoval přes SMS, když se měl dostavit se nedostavil, mám uchované SMS. Doporučený dopis o výměně vodoměrů v domě jsem však žádný neobdržela, nebyla na nástěnce žádná informace. Pokud někdo převzal dopis za mě, tak ho musel podepsat, ale já jsem nic nepřebírala.
Na Domovní správě mi tvrdili, že všichni o výměně věděli, že se ke mně půl roku nikdo nemůže dostat.
Na Domovní správě mi bylo řečeno, že mi smlouvu neprodlouží, i když jsem nájem zaplatila. Řekli, že se do 30.6. musím vystěhovat. Tuto informaci jsem obdržela 19.6. Že prý se jedná o hrubé porušení nájemní smlouvy. Vše mám zaznamenáno - audiozáznam, celé jednání na Domovní správě s. r. o. Je možné podle zákona požadovat vyklizení bytu za 11 dní a vrácení bytu do původního stavu? Mohou nechat 3 osoby bez přístřeší, aniž by poskytli náhradní ubytování? Ještě musím dodat, že od 16.6. jsem v pracovní neschopnosti, která trvá.
V příloze Vám zasílám dopis (výzvu k zaplacení dluhu a výzvu k vyklizení bytu) od Domovní správy s. r. o. a dotatek k nájemní smlouvě. Děkuji, Josefína
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nemáte bohužel žádnou možnost obrany proti neprodloužení nájemní smlouvy pronajímatelem. Z pozice nájemce nemáte žádný nárok na prodloužení nájemní smlouvy. Záleží pouze na pronajímateli, zda se rozhodne nájemní smlouvu prodloužit či ne. Pronajímatel ani nemá povinnost Vám neprodloužení nájmu odůvodňovat. Rovněž nemá povinnost Vám zajistit bytovou náhradu. Je samozřejmě vhodné nájemce včas informovat, že smlouva nebude prodloužena, aby si nájemce měl možnost včas nalézt nové bydlení. Na druhou stranu by se měl i sám nájemce včas informovat, zda mu bude nájemní smlouva prodloužena, aby měl dostatek času na hledání případného nového ubytováni.
Pokud byste se v daném termínu nevystěhovala, může Vám pronajímatel zaslat písemnou výzvu k vystěhování s tím, že byt užíváte neoprávněně. Pokud se v pronajímatelem stanovené lhůtě nevystěhujete, může pronajímatel podat žalobu k soudu.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Koupě auta a registrace na cizí jméno - jak zabránit ekologické likvidaci auta, automobilu, vozidla?
- Může provozovatel vozidla nechat auto ekologicky zlikvidovat?
- Kdo rozhoduje o ekologické likvidaci auta - majitel nebo provozovatel?
- Může dát provozovatel auto ekologicky zlikvidovat?
Koupila jsem použité auto, ale nechala jsem je napsat na bývalého přítele. Takže v technických průkazech je uvedený on. Také on uzavřel smlouvu s pojišťovnou o povinné ručení. Já ale platím všechny pojistky, protože auto užívám, a také jsem je nechala na své náklady několikrát opravit. Přítel mi ale nyní vyhrožuje, že to auto nechá ekologicky zlikvidovat. Technické průkazy jsou oba u mě, on má duplikáty. Je možné, aby to udělal? Ústně jsme se dohodli, že budeme spoluvlastníky, ale není na to nic písemného, jenom že já všechno platím (můžu dokázat). Prosím o odpověď na tyto otázky:
1. Můžu se nějak bránit, že s tou likvidací nesouhlasím jako spoluvlastník (jsem uvedená jako kupující v kupní smlouvě, kdy jsem auto koupila). Ústní dohodu asi ex přítel nepotvrdí, ale všechno jsem platila... Můžu napsat např. nějaký dopis likvidační firmě nebo do registru aut, že jsem spoluvlastník, který nesouhlasí s likvidací?
2. Můžu aspoň požadovat, pokud to zlikviduje, aby mi uhradil škodu - vynaložené náklady (pojistky, opravy...).
3. Auto je na mém pozemku, může mě zažalovat, že ho k němu nechci pustit, když je jako vlastník v technickém průkazu?
Děkuji, Silva
ODPOVĚĎ:
Likvidace se nemusí obávat, pokud vozidlem disponujete. Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
Je tedy nezbytné, aby mohlo dojít k ekologické likvidaci, vozidlo předat oprávněné osobě a předat jí také velký technický průkaz v originálu. Po faktickém provedení likvidace vozidla je následně vyhotoven protokol o likvidaci, na základě kterého je možno vyřadit vozidlo z evidence.
Poněkud komplikací je skutečnost, že stav zapsaný v registru není v souladu se stavem uvedeným v kupní smlouvě. Je možné, že se bude domáhat přístupu k vozidlo (odevzdání vozidla) s tím, že je jeho vlastníkem. V takovém případě je nezbytné tuto skutečnost rozporovat a argumentovat právě tím, že dle kupní smlouvy jste vlastníkem Vy. Nicméně zákon předvídá, že v případě změny vlastníka vozidla musí proběhnout do 10 pracovních dnů od uzavření smlouvy (účinnosti převodu), jinak zde hrozí sankce v podobě pokuty. Tato sankce ovšem hrozí jak novému vlastníkovi, tak vlastníkovi původnímu.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta, automobilu u AutoEsa - legalizace vozidla trestným činem
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí o technické způsobilosti auta - legalizace vozidla trestným činem, trestnou činností
V prosinci 2016 jsem u Auto Esa Koupil vozidlo Mitsubishi Lancer (podrobnosti v přiložených materiálech), které v roce 2007 bylo koupeno v Německu a v Česku mu byla udělena technická způsobilost trestným
činem, což jsem se dozvěděl v lednu 2017 od KÚ Hradec Králové (z AutoEsy jsem se o tom vůbec nedozvěděl). Věc se vrátila na MěÚ Dobruška, která obnovila řízení o udělení technické způsobilosti. Které zastavila (viz
přiložený dokument). Můj dotaz tedy zní, jestli má cenu se proti rozhodnutí MěÚ Dobruška odvolávat, nebo jestli mám věc řešit s Autoesou, která mi přislíbila odkup vozidla za kupní cenu. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí se můžete odvolat, nicméně za této situace se to nejeví jako nejvhodnější postup.
Z odůvodnění vyplývá, že budete moci toto vozidlo provozovat na komunikacích v ČR poté, co bude zapsáno do registru. Nicméně v rámci zahájeného řízení o obnově není možné toto provést – takto rozhodnout.
Vzhledem k tomu, že se změnila právní úprava, není potřeba u vozidla, které pochází z jiného členského státu EU, provádět řízení o udělení technické způsobilosti. Nýbrž se rovnou požádá o zápis vozidla do registru.
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží
a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je
1. technický průkaz silničního vozidla,
2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán,
3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla,
4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo
5. osvědčení o schválení vozidla s platností ve v? ech členských státech,
b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo,
c) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo,
d) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
e) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního vozidla trvalý pobyt na území České republiky,
f) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a
g) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a).
Žádost o zápis do registru je upravena v zákoně č. 56/2001 (dostupný zde: portal. gov.cz) v ust. § 6.
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dvě žaloby na stejnou věc podané na dva různé soudy - co soud udělá s duplicitou žaloby?
- Duplicita žaloby u dvou různých soudů - jak věc bude postupovat?
- Žaloba na neplatnost výpovědi podaná na dva soudy - jak soudy věc vyřeší?
Povedu spor se zaměstnavatelem na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.
K mému dotazu uvádím následující podklady pro určení místně příslušného soudu:
- zaměstnavatel má sídlo firmy v okrese Praha západ,
- v Brně je pobočka, která byla zapsaná i v obchodním rejstříku OR (pobočka stále funguje s cca. 50 lidmi, ale k 10.5.2017 byla vymazaná z OR)
- výpověď jsem dostal 26.4.2017, v té době pobočka byla zapsaná i v OR
- žalobu o neplatnost výpovědi jsem donesl na soud v Brně na podatelnu dne 23.6.2017 (v té době již pobočka není zapsaná v OR, nicméně funguje s cca 50 lidmi)
- pro jistotu (kvůli časovému limitu 2 měsíců) jsem odeslal žalobu i na okresní soud pro Prahu západ také 23.6.2017
- jsem připraven jednu z podaných žalob, na soud, který nebude místně příslušný vzít zpět
- pokud by obě varianty byly možné, ponechám žalobu u Městského soudu v Brně, kvůli bydlišti na jižní Moravě
Jak dále postupovat? Děkuji, Víťa
ODPOVĚĎ:
Pokud podáte žalobu (návrh) u nepříslušného soudu, musí tento soud vydat usnesení, které je třeba vyhotovit, doručit, je proti němu možné podat odvolání a teprve po jeho právní moci soud nepříslušný zašle spis soudu příslušnému. Je logické, že řízení se tím prodlouží o několik týdnů, někdy i o několik měsíců. V současné době je nutné počkat, až Vás soud osloví, ať už s tím, že nebyla správně určena místní příslušnost, nebo s vyzváním k dalším krokům. Po podání žaloby bude žalovaná strana vyzvána k vyjádření, takže je nutné počítat s tím, že v tuto chvíli vznikne z Vašeho pohledu určitá prodleva, než se žalovaný vyjádří a než soud vyzve k dalšímu jednání.
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zvýšení platu a odebrání osobního ohodnocení - může to zaměstnavatel udělat?
- Zvýšení mzdy a odebrání osobního ohodnocení - může to zaměstnavatel udělat?
- Odebrání osobního ohodnocení a zvýšení platu, mzdy - může to zaměstnavatel udělat?
- Odebrání osobního ohodnocení a Zákoník práce
Pracuji v domově důchodců senior jako uklízečka. Organizace nám bude zvyšovat plat o devět procent. Teď se v práci mluví o tom, že nám sice zvýší plat ale že nám organizace sebere osobní ohodnocení a tím pádem na tom budeme finančně stejně jak před zvýšením. Je tohle v pořádku. ?
Děkuji
ODPOVĚĎ:
Podle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat osobní ohodnocení zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy. Osobní příplatek jako nenároková (fakultativní) složka platu se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jeho přiznání a výši stává složkou platu nárokovou (obligatorní). Ke snížení nebo odnětí přiznaného osobního příplatku může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li v okolnostech (předpokladech a podmínkách) uvedených v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžaduje jeho odnětí.
Jinak řečeno, osobní příplatek, který Vám byl přiznán, nemůže být snížen nebo odejmut jen tak bez dalšího. Muselo by proběhnout hodnocení zaměstnanců, při němž by zaměstnavatel dospěl k podloženému závěru, že v současné době dosahujete horších pracovních výsledků než v době, kdy byl příplatek přiznán.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Zamítnutí stavby kůlny 3x3 metry z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci
- Zamítnutí stavby skladu dřeva 3x3 metry na soukromém pozemku z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci
- Nemožnost napojení na veřejnou komunikaci a zamítnutí stavby kůlny, dřevníku
- Zamítnutí stavby dřevníku 3x3 metry na soukromém pozemku z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci
Diskriminace stavebního úřadu – jak se bránit? Vlastním oplocený pozemek na okraji města, který je v katastru nemovitosti dle způsobu využití orná půda. V územním plánu města stojí pak tento pozemek na ploše uvažované pro bydlení. Pozemek je přes další veřejné pozemky (veřejná účelová komunikace) napojen na veřejnou komunikaci města (veřejnou cestou), která je využívána všemi vlastníky okolních pozemků, patrna v terénu a udržována sekáním. Mělo se tam už 20 let stavět, ale město tomu stále nepřeje.
Letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) jsem si na tomto svém pozemku chtěl postavit dřevěný sklad zahradního nářadí cca 3x3 m, v dostatečné vzdálenosti od připravované uliční čáry (přes 30 m) a v dostatečné vzdálenosti od okolních pozemků (více než 3 m). Tento sklad potřebuji k údržbě pozemku a zahradnímu využití.
Nechal jsem zhotovit plány, technickou dokumentaci. Doložil souhlasnými stanovisky majitelů a správců sítí (CEZ, INNOGY, VAK, …) a vyplnil jsem žádost na vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném řízení. Normálně by taková drobná věc měla jít pouze na územní souhlas, ale tuto možnost mi stavební úřad města vůbec nenabídl. Místo toho jsem musel vyslechnout dlouhou přednášku, co pro nás město dělá a že si toho nevážíme.
V probíhajícím stavebním řízení mi bylo sděleno, že mi chybí napojení na veřejnou komunikaci kapacitně vyhovující přes pozemky označené v katastru jako ostatní plocha způsob využití ostatní komunikace.
Dále že není možné na mém pozemku nic stavět, protože se tam musí nejprve postavit dům pro bydlení a pak teprve není-li to z prostorových a provozních důvodů možné zabezpečit ve stavbě pro bydlení si budu moci postavit případné další hospodářské stavby. Jenže dům pro bydlení tam nelze již 20 let stavět, protože v místě dosud nejsou vybudovány sítě. Z těchto důvodů mou žádost o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném řízení stavební úřad zamítl a sdělil mi že bude provedeno územní řízení v plném rozsahu. Vyzval mne, abych doplnil chybějící řešení napojení na veřejnou komunikaci a soulad s územním plánem, jinak bude územní řízení o umístění stavby za půl roku zastaveno.
Připadá mi toto rozhodnutí diskriminující. Stavební úřad mi brání svobodnému využívání mého pozemku. Již 20 let čekám na posun v jednání o komunikacích, slíbil jim jsem spoluúčast a nijak jim v tom nebráním. Stavba skladu zahradního nářadí podle technické zprávy nevyžaduje žádné speciální požadavky na komunikaci a stačí mi tam pěší přístup přes stávající veřejnou travnatou cestu. Rovněž řešení stavby dřevěného skladu na zahradní nářadí není nijak v rozporu s územním plánem a neovlivňuje nijak životní prostředí v lokalitě.
Jak se mám bránit? Mám vyčkat zastavení řízení nebo se mám hned odvolat k nadřízenému krajskému stavebnímu úřadu?
Pokud i ten zamítne mou žádost, mám požádat o soudní rozhodnutí?
Děkuji. S přátelským pozdravem, Leopold
ODPOVĚĎ:
Možností obrany je zde několik. V prvé řadě máte možnost podat opravný prostředek proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte – konkrétně proti rozhodnutí o zamítnutí. Případná nezákonnost rozhodnutí může vést až ke vzniku práva na náhradu škody.
Proti nevhodnému chování úředníků se lze bránit podáním stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád. Stížnost se podává správnímu orgánu, na jehož postup či chování úředníka si chcete stěžovat. Občan tak může učinit ústně, písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Je však třeba uvést náležitosti podání podle § 37 správního řádu (tzn. kdo je činí - stížnost nelze podat anonymně, které věci se týká, co se navrhuje.
Správní orgán musí až na výjimky stížnost vyřídit do 60 dnů. Pokud není stížnost řádně vyřízena, můžete požádat o přešetření stížnosti nadřízený správní orgán. Dále je doporučováno požádat ve stížnosti, aby Vás správní orgán vyrozuměl o výsledcích šetření a přijatých opatřeních k nápravě, ze zákona však nemusí.
Dále je zde možnost obrátit se na veřejného ochránce práv – na adrese www.ochrance.cz naleznete podrobnosti.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytového prostoru – platba záloh po ukončení nájmu, nájemného
Z osobních důvodů jsem byl nucen ukončit pronájem prodejny bez ohledu na výpovědní lhůtu (3 měsíce). Prodejnu jsem předal 4. ledna správci s tím, že končím. Správce mi mou výpověď neuznal a v březnu mi poslal svou okamžitou výpověď (dle smlouvy 5-ti denní).
Nyní po mně vyžaduje zaplatit nájemné, vodné, stočné a zálohy na vytápění ještě za leden, únor a březen 2017.
Tímto dotazuji, jestli je správce oprávněn vyžadovat zaplacení vodného, stočného a záloh na vytápění za měsíce, kdy již byla prodejna jemu předána (vrácena) a já jsem do ní již neměl přístup. V případě vytápění by se pak jednalo ještě o další platbu v roce 2018 v rámci vyúčtování záloh za rok 2017.
Součástí nájemní smlouvy je „Měsíční předpis nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním prostoru“, kde jsou rozepsány 3 položky: nájemné a zálohy na vodu a teplo. Dle mého názoru po vrácení prodejny již neexistuje užívání prostoru, takže nelze požadovat ani úhrady za jakákoliv plnění, tj. platby za vodu a teplo. Děkuji, René
ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodné, jak jste měli výpovědní dobu sjednánu ve smlouvě, protože podle zákona je tato tříměsíční v případě, že byl nájem sjednán na dobu určitou a šestiměsíční, pokud byl sjednán na dobu neurčitou. Po výpovědní dobu jste povinen hradit nájemné včetně záloh na energie, ovšem tyto zálohy by Vám měly být po vyúčtování vráceny jako přeplatek, jelikož jste v dané době žádnou službu nespotřeboval. Pokud jste posílal výpověď, pak tato byla platná a správce nebyl oprávněn cokoliv uznávat a posílat Vám novou výpověď, jelikož výpověď je jednostranný právní úkon účinný okamžikem, kdy byl doručen druhé straně. Poté, co byla druhé straně výpověď doručena, jste byl ještě oprávněn tři měsíce (případně 6 měsíců), provozovnu z titulu nájmu užívat a byl jste povinen také hradit tři nájmy a zálohy na služby. 4 měsíce po konci zúčtovacího období by Vám měly být vyúčtovány služby a do dalších 3 měsíců by Vám měly být přeplatky vráceny.
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství a svěření dítěte, dětí do péče
- Rozvod manželství a svěření dítěte do péče - oba návrhy k soudu najednou?
- Rozvod manželství a svěření dětí do péče - oba návrhy k soudu najednou?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rozvod manželství a nárok matky samoživitelky na sociální dávky
Je mi 34, chci se rozvést s manželem po společných 13 letech a od svatby 9 let, bydlíme v jeho rodinném domě, máme spolu 2 děti 3 roky a 10 let a já mám z jiného vztahu syna 14 let, mají s manželem dá se říct stejný vztah jak s ostatními dětmi, syn neví že má jiného otce. Náš vztah už dávno zamrzl nemiluji ho, jen jsem přežívala a dlouhá léta se to snažila přecházet a omlouvat ho, dbývá i agresivní a nevěnuje se rodině podle mého, tak jak by měl a dětí to taky ví, chtějí jít od něho taky pryč. Já mám práci kde vydělám 13 000 Kč, pracuji noční a odpolední směny, víkendy doma. Manžel pracuje denní 12ky. Přijde domů až v 17 hodin takže momentálně jak jsem v práci, tak hlídá jeho matka.
Mám v plánu jít do zařízeného podnájmu 3+1 který si chci zařizovat, peníze na pořízení a vybavení mám, ale potřebují být rozvedena a požádat o příspěvek na bydlení a ostatní příspěvky jako alimenty a přídavky, abych zvládla platit nájem s platu. Mám momentálně tajně přítele jeho maminka ráda bude hlídat děti, když budu já nebo přítel v práci. Chci bydlet prozatím sama s dětmi bez přítele pokud nám to bude klapat, tak bychom si spolu pořídili větší bydlení nebo i domek.
Manžel říkal, že mi malého syna nedá. Že on má hlídání a já ne. Ještě neví, že mám od přítele maminku taky na hlídaní.
Dítěti jsou 3 roky je maličký a manžel s ním neumí, tak jak já. Sousedé říkají, že jsem perfektní matka jak se umím starat o děti může mi malého takhle vzít a svou vlastní dceru nechat u mě? A s tím bytem se můžu odstěhovat a dostanu příspěvky na bydlení? Když ještě nejsem rozvedená? Budou tam se mnou přihlášené i děti.
A nebo se mám raději rozvést a pak jít až do bytu až budu mít vyřešené děti a majetky s ním. Nevím jak to mám udělat abych nepřišla o žádné dítě a abych mohla z výplaty platit už jen dětem co potřebují a něco málo za byt, když budu mít ty příspěvky.
Budu si vybírat byt tak do 10 000 Kč měsíčně se vším. Tak doufám že pro matku se 3 dětmi nějaké dávky dostanu. A přítel taky bude přispívat.
Děkuji moc za odpověď a rady, jak dál. Milena
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do několika částí.
Rozvod a péče o děti:
Při rozvodovém řízení záleží do značné míry na tom, zda jste s manželem schopni se dohodnout na péči o děti a vypořádání majetku (nesporný rozvod) nebo dohoda není možná (sporný rozvod). V obou případech je ale nejprve zapotřebí vyřešit péči o děti. Proto doporučuji nejprve podat k soudu návrh na úpravu výchovy a výživy vašich dětí na dobu před a po rozvodu manželství. V návrhu uveďte, komu mají být děti svěřeny do výchovy a kolik má druhý rodič přispívat na jejich výchovu a výživu. Pokud chcete, můžete navrhnout i úpravu styku dětí s druhým rodičem – není to ale povinná součást návrhu. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD). Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště dětí, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.
Ve stejné době můžete podat i návrh na rozvod manželství. Do něj uvedete důvody Vašeho rozhodnutí a proč se domníváte, že by měl soud manželství rozvést. Návrh na rozvod manželství se podává k okresnímu soudu v místě posledního společného bydliště manželů, bydlí-li v této lokalitě alespoň jeden z nich. Pokud tato podmínka není splněna (oba manželé už žijí jinde), podává se návrh na rozvod k okresnímu soudu v místě bydliště žalovaného (druhého manžela). Za podání návrhu na rozvod se platí soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.
U soudu pak budou probíhat dvě řízení – nejprve o dětech a teprve potom o rozvodu. Soud nebude o rozvodu manželství rozhodovat dříve, než bude ukončeno řízení o dětech. Proto můžete s návrhem na rozvod počkat a podat ho až tehdy, když budete mít pravomocný rozsudek o dětech nebo rozsudek o dětech dodáte k dříve podanému návrhu na rozvod.
Délka soudního řízení ohledně péče o děti i rozvodového řízení celkové je individuální – může trvat několik měsíců, ale i několik let. Pokud se bude jednat o rozvod sporný, soud bude během řízení zkoumat, nakolik je vaše manželství rozvráceno a zda není možné, abyste se k sobě ještě vrátili. Soud také bude zjišťovat příčiny rozpadu vašeho manželství – nevěra, rozdílné názory, agresivita, dluhy apod. Jakmile bude manželství rozvedeno, může, ale nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM), které zaniká ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
Příspěvek na bydlení a další dávky:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve které máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady a splňovat také další podmínky (nájemní smlouva, trvalé bydliště) a teprve poté žádat o příspěvek na bydlení. Při žádosti o příspěvek se dokládají příjmy těch osob, které mají v bytě trvalé bydliště. Pokud Váš manžel bude mít trvalé bydliště jinde, není společně posuzovanou osobou a nemusíte tudíž dokládat jeho příjmy, i když ještě nejste (nebudete) rozvedeni. To stejné platí o Vašem příteli – dokud nebude mít v daném bytě či domě trvalé bydliště, nemusíte dokládat ani jeho příjmy.
O něco složitější situace už bude u ostatních sociálních dávek (například přídavky na děti). Zde jsou společně posuzovanými osobami rodiče a nezletilé děti, takže by společně posuzovanou osobou byl i Váš manžel. Pokud byste nechtěla, aby jeho příjmy byly posuzovány společně s těmi Vašimi, musela byste požádat úřad práce o vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Úřad práce ale nemusí Vaší žádosti vyhovět, záleží na úřednících, jak Vaši situaci posoudí.
Pokud by soudní řízení o péči o děti a rozvodu manželství trvalo příliš dlouho, můžete požadovat výživné pro děti (případně i pro sebe) ještě před rozvodem manželství. Stejně jako mají rodiče vyživovací povinnost ke svým dětem, mají ji i manželé vůči sobě navzájem.
___
RŮZNÉ-STAVBY
- Stará stavba s oknem na sousední pozemek s rodinným domem, vzdálenost 5 metrů a méně - povinnost zazdění okna
- Povinnost zazdění okna - okno umístěné mezi dvěma rodinnými domy vzdálenými méně než 5 metrů o sebe
- Rodinné domy umístěné méně než 5 metrů a okno mezi domy - povinnost zazdění okna
- Oprava stěny domu - soused nechce pustit na svůj pozemek
- Hlína na stěně domu a plíseň - jak donutit souseda aby hlínu odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil hlínu u zdi domu (plíseň, plesnivění zdi)
- Jak donutit souseda aby mě pustil na jeho pozemek opravit stěnu, zeď domu?
Bydlím v přítelově domě, který je postaven za první světové války Němci, je to v oblasti sudet. V té době se neřešily žádné stavební zákony. Jedná se o to, že z boční strany domu není plot, ale bok domu tvoří hranicí našeho pozemku. Sousední dům je od nás vzdálen asi 5 metrů. Problémem je, že ne této straně domů máme okno. Pokoj, kde okno máme je v ložnici. Vyčetla jsem si, že pokud je mezi domy rozdíl méně, než 7 metrů nesmí okno být. Sousedka se chce soudit, abychom okno odstranili, fotí si každé otevření okna. Jsme nešťastní. Kdyby jsme dnes (24.07.2017) stavěli dům, nikdy bychom to takto nevyřešili, ale přítel dům dostal dědictvím. Sousedka vyhrožuje soudem, můžeme se nějak bránit?
Další dotaz ke stejnému domu: Výše jmenovaná strana domů neustále plesniví, protože sousedka má u domu zahradu a z hlíny vzlíná voda, máme stále podmočený dům. Chtěli jsme stěnu ošetřit, ale sousedka nás nepustí na její pozemek. Dá se s tím, prosím, něco dělat? Je to neštěstí řešit sousedské vztahy. Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstranění okna v ložnici:
Na výhrůžky Vaší sousedky nemusíte dbát, neboť její požadavek na zazdění okna Vaší ložnice je zcela neoprávněný. I pokud by Vás, resp. Vašeho přítele (jako vlastníka předmětného domu) sousedka zažalovala, nebude s největší pravděpodobností úspěšná.
Je pravdou, že platná právní úprava reguluje rovněž vzájemné odstupy staveb. Konkrétně dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností (v takovém případě se následující odrážka nepoužije) ;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory (zejména okna či větrací otvory).
Zároveň je však nutné si uvědomit, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území nabyla účinnosti dne 1. 1. 2007 (jak vyplývá z jejího § 27).
Co se týče své vlastní působnosti, vypovídá o sobě vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (ve svém § 1) následující:
- tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území (mimo jiné) při umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území;
- ustanovení této vyhlášky se použijí (mimo jiné) při umisťování staveb na pozemcích; při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území apod.
Shora uvedené lze shrnout tak, že působnost vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se vztahuje toliko na umisťování staveb na pozemcích (tedy výstavbu nových staveb), změny staveb (tedy nástavby, přístavby, rekonstrukce či jiné stavební úpravy), a to vše až od 1. 1. 2007. Pakliže není dům Vašeho přítele stavebně upravován, nemohou se na něj pravidla o vzájemných odstupech staveb vztahovat (neboť tento dům vznikl mnoho desetiletí před účinností předmětné vyhlášky).
Pro doplnění dodávám, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území nemůže zasahovat do stavebně technických parametrů staveb, které existovaly ještě před její účinností, rovněž proto, že by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu (tedy zpětnou účinnost právního předpisu), která je obecně nepřípustná. K pravé retroaktivitě právních předpisů více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Retroaktivita
2/ Vstup na sousedčin pozemek:
Vstup na sousedčin pozemek Vám zaručují hned dva právní předpisy, a to občanský zákoník a stavební zákon.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že:
- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník (zde Váš přítel) právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné (tedy zejména snášel vstup na svůj pozemek, vybudování lešení apod.) ;
- žádosti dle předchozí odrážky nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací (z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by sousedka měla nějaký zvláštní důvod pro odepření vstupu na svůj pozemek).
Pokud by se Vaše sousedka začetla do občanského zákoníku a namítala, že jeho § 1022 se vztahuje pouze na výstavbu, bourání, opravu nebo obnovu stavby, přičemž zabránění vlhnutí/plesnivění stěny dle jejího názoru do výčtu těchto prací nenáleží, můžete kontrovat pomocí § 1021 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je totiž vlastník (zde Vaše sousedka) povinen umožnit sousedovi (zde Vašemu příteli) vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Přestože toto ustanovení hovoří pouze o „sousedním pozemku“, je použitelné rovněž na stavbu na sousedním pozemku, neboť dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku (co je tedy uvedeno o pozemku, vztahuje se v zásadě automaticky rovněž na stavbu na tomto pozemku). To však spíše na okraj.
Nebude-li dohoda se sousedkou možná (což dle znění dotazu spíše předpokládám), bude se Váš přítel moci domáhat vstupu na sousedčin pozemek dvěma způsoby:
a/ Soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu (jelikož je tato varianta poněkud zdlouhavá a nikoli bez finančních výdajů, nedoporučuji ji).
b/ Prostřednictvím stavebního úřadu, a to konkrétně postupem dle § 141 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle prvé odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nedojde-li tedy k dohodě se sousedkou, lze Vašemu příteli doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s návrhem na zahájení správního řízení, v jehož rámci bude sousedce uložena povinnost strpět vstup na svůj pozemek a provádění nezbytných stavebních prací ze svého pozemku. Pokud stavební úřad takové správní rozhodnutí vydá a Vaše sousedka by ho nerespektovala, může na ní být vynuceno (např. ukládáním pokut).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Matka dítěte nevyužívá alimenty ve prospěch dítěte a utrácí je pro svou potřebu - jak postupovat?
- Matka dítěte utrácí výživné pro svou osobní potřebu - dokládání utracených alimentů
- Matka dítěte neutrácí výživné ve prospěch dítěte a utrácí je pro svou potřebu - jak postupovat?
- Matka dítěte utrácí výživné pro svou osobní potřebu - dokládání utraceného výživného
- Dokládání utraceného výživného, alimentů - může to otec dítěte požadovat?
- Vyúčtování alimentů, výživného matkou - může to otec dítěte chtít?
- Může soud přikázat vyúčtování alimentů, výživného matce dítěte?
Manžel posílá výživné na dvě dcery 11 a 9 let ve výši 6700 Kč měsíčně. Nyní jsou u nás na prázdninách. Otci řekly, že v průběhu školního roku nejely na školu v přírodě a matka jim to zdůvodnila tím, že na to nemají peníze. To samé o letních prázdninách, kdy chtěly jet na tábor. Prý nejsou peníze. Může otec požadovat na bývalé ženě aby dokládala jak nakládá s penězi, které dostane na dcery? Případně zda to může matce uložit soud? Domníváme se totiž, že matka používá výživné na jiné účely než na výchovu a výživu dcer. Děkuji za odpověď Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš manžel domnívá, že jeho exmanželka využívá výživné pro svou potřebu a nikoliv na úhradu nákladů spojených s výchovou a výživou dcer, může ji požádat, aby mu předložila vyúčtování, jak s obdrženým výživným nakládá. Žádný právní předpis ale rodiči, který má dítě (děti) v péči, nestanovuje povinnost předkládat druhému rodiči vyúčtování. Ani nový občanský zákoník, který upravuje problematiku výživného místo zrušeného zákona o rodině, takovou povinnost rodiči nestanovuje. Obecně ale platí, že rodiče musí spravovat majetek dítěte jako řádní hospodáři.
S žádostí o vyúčtování výživného soudní cestou by tedy bylo možné uspět tehdy, pokud by se podařilo prokázat, že rodič nepečuje o majetek dítěte jako řádný hospodář. Žádost o vyúčtování naopak neuspěje tam, kde výživné kryje pouze základní potřeby dítěte (dětí). Pravidlem by pak vyúčtování mělo být v situacích, kdy je výživné stanoveno v takové výši, že je možné z něj dítěti spořit, nebo kdy je přímo soudem určen díl výživného, který má připadat na spoření.
Samotná skutečnost, že bývalá manželka nezaplatila dcerám školu v přírodě nebo pobyt na táboře, tedy ještě nemusí znamenat, že s přijatým výživným špatně hospodaří. Z výživného jsou totiž hrazeny i další pravidelné výdaje – na jídlo, oblečení, školní potřeby, volnočasové aktivity apod. Pokud se ale přesto domníváte, že jde o špatné hospodaření s výživným, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště návrh na předložení vyúčtování výživného. Tvrzení, že Vaše exmanželka nenakládá s výživným jako řádný hospodář, ale bude zapotřebí řádně doložit a zdůvodnit. Obávám se ale, že nezaplacení tábora a školy v přírodě nebude soudu jako důkaz stačit.
___
RODINA-SJM
- Zúžení SJM společným prohlášením manželů - je nutný notářský zápis?
- Zúžení SJM společným prohlášením manželů - je ověření podpisů nutností?
- Prohlášení o zúžení SJM - je nutné ověření podpisu manžela, manželky, manželů?
Chtěla by jsem informaci zda toto prohlášení v jeho znění co zasílám si můžeme sami doma napsat a podepsat, nebo ten podpis musí být ověřen. Hodláme koupit jeden pozemek od státního úřadu a chceme aby tento pozemek byl zapsán v katastru nemovitostí ČR, tedy v listu vlastnictví pouze na manžela. Předem děkuji Anna
"Písemné prohlášení druhého manžela opatřené jeho podpisem, že manžel, který podává nabídku, uhradí kupní cenu z prostředků, které nejsou součástí společného jmění manželů."
ODPOVĚĎ:
V prohlášení není třeba ověřeného podpisu. Zákon neřeší, jakým způsobem či jakou formou má být prohlášení učiněno. Postačí tedy prostý podpis.
Jiný případ by byl, pokud se chcete zúčastnit výběrového řízení na prodej matku státu a ověření podpisu by bylo jednou z podmínek výběrového řízení. V případě,, klasické kupní smlouvy" dané prohlášení nemusí být podepsáno s ověřeným podpisem.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva nájmu - nefunkční bojler v městském nájemním bytě, bytu
- Poplatky za nefunkční bojler v nájemním bytě, bytu
- Jak často se musí měnit bojler v nájemním bytě, bytu?
- Interval výměny bojleru v nájemním bytě, bytu
- Výměna bojleru v nájemním bytě - jak často ze zákona?
Jsem nájemcem bytu (městský byt) od Domovní správy s. r. o. , bojler je nefunkční, je starý již 20 let. Dávno by měl být již asi odepsán jako ostatní vybavení bytu a přesto si Domovní správa stále účtuje poplatky za užívání. Je to zákonné? Jakou dobu má Domovní správa na výměnu bojleru, za jak dlouho je povinna ho vyměnit? Bojler je opravdu nefunkční a Domovní správa mi stále tvrdí, že se musí opravit. Jak dlouho mohu být bez vody? Mohu požadovat slevu na nájemném?
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Nikde není zákonem stanoveno, v jaké době musí Domovní správa nebo obecně majitel nájemního bytu, domu nebo bytového domu vyměnit bojler, nicméně pokud to neudělá neprodleně poté, co nastane problém a jsou tím poškozeni obyvatelé bytů, mohou čelit žalobě. Samozřejmě s tím se pojí Váš nárok požadovat slevu z nájmu, neboť pokud Vám neteče voda nebo teplá voda, nemáte možnost řádného nájmu. Pokud je tato situace dlouhodobá, doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz, který by měl nachystat předžalobní výzvu a uplatnění slevy z nájmu. V této situaci už se nejedná o havarijní stav, ale setrvalý stav, který je ve vztahu k nájemníkům protiprávní.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď v ochranné době na nemocenské, dočasné pracovní neschopnosti
- Výpověď na neschopence, v dočasné pracovní neschopnosti (od zaměstnavatele)
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nárok na plat, mzdu pokud nemá zaměstnavatel práci pro zaměstnance
- Zaměstnavatel nemá práci pro pracovníka - nárok na plat, mzdu
- Zaměstnavatel nemá práci pro zaměstnance - nárok na plat, mzdu
Dala jsem zaměstnankyni výpověď k 1.8.2017 podle §52 odst a. Platí pro tuto výpověď dvouměsíční výpovědní lhůta? Je výpověď platná od daného data nebo mohu po zaměstnankyni požadovat ještě dva měsíce, aby chodila do práce? Vysvětlení - zaměstnankyně, když jsme rušily její pracovní místo, tak odešla na nemocenskou, ukončit pracovní poměr v době nemocenské nechtěla a já jsem to nechala podle ní. Domluvily jsme se, že jak ukončí nemocenskou, podá sama Dohodu o ukončení pracovního poměru, bez nároku na odstupné. Postupně se její nárok změnil a trvá na odstupném, že sama výpověď nedá. Já se tomu bránila, naše dohoda byla jiná. Na konci července 2017 přišla, že ukončuje pracovní poměr k 31.7.2017 nemocenskou a nastoupí do zaměstnání. Práci pro ni nemám a co jsem jí nabídla tak odmítla (dělala prodavačku a já jí nabídla uklízečku). Tudíž jsme tedy sepsaly výpověď dle §52 odst. a s tím, že odstupné dostane a datum je uveden k 1.8.2017. Zaměstnankyně mi to podepsala a poté mi předložila lístek od doktorky s tím, že pokračuje v nemocenské.
K 1.9.2017 prý nastupuje na nové místo. Děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
Podle § 51 odst. 2 zákoníku práce výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. V případě, že výpověď byla doručena v průběhu července, začíná výpovědní doba běžet 1.8. a končí 30.9. Podle ustanovení § 53 odst. 2 zákoníku práce byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Výpovědní doba a její případné prodloužení se počítá v kalendářních dnech, a nikoliv v pracovních.
Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, běh výpovědní doby se přerušuje a její zbytek započne běžet po skončení ochranné doby.
V případě, že byla dána zaměstnanci výpověď, je i nadále zaměstnavatel přidělovat mu v průběhu výpovědní doby práci podle pracovní smlouvy. Pokud takovou práci nemá, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy.
___
RODINA-SJM
- Dům v SJM - může jeden z manželů nastěhovat cizí osobu?
- Je možné nastěhovat cizí osobu do domu SJM jedním z manželů?
- Dům v majetku manželů a nastěhování cizí osoby bez souhlasu druhého z manželů
- Byt v SJM - může jeden z manželů nastěhovat cizí osobu?
- Je možné nastěhovat cizí osobu do bytu SJM jedním z manželů?
- Byt v majetku manželů a nastěhování cizí osoby bez souhlasu druhého z manželů
S manželkou jsme od sebe rok (08/2016-08/2017), bydlí u svého přítele i s dětmi. Soudně jsme si vyřešili péči o děti. Dohodu o rozvodu máme před podepsáním. V domě si platím už všechno sám, manželka s dětmi tady má trvalý pobyt. Před pár dny se ke mně přistěhovala přítelkyně, o které se dozvěděla manželka a chce po ní uživatelský poplatek nebo nájemné. Má na to právo, i když tady nebydlí? Nebo její povolení k pobytu mé přítelkyně v domě? Děkuji, Ondřej.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je dům pouze ve Vašem vlastnictví nebo ve společné jmění manželů. Pokud je ve Vašem vlastnictví, pak manželka nemá právo rozhodovat, kdo bude co hradit kdo u Vás bude bydlet. Pokud je dům v SJM, pak manželka teoreticky může vznést nesouhlas, nicméně je to její nesouhlas proti Vašemu souhlasu, takže věc, kterou by manželka musela řešit soudně. A než by proběhlo soudní řízení, budete rozvedeni a taková žaloba by tedy postrádala smysl. Doporučuji požadavek manželky ignorovat.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
FINANCE-DANĚ
- Levný převod pozemku - postup, návod, informace
- Jak darovat pozemek co nejlevněji - postup, návod, informace
- Levné darování pozemku s minimem administrativy - postup, návod, informace
- Darování nemovitosti bývalému manželovi, manželce - daně
- Darování bytu, domu bývalému manželovi, manželce - daně
Mám dotaz ohledně daru – koupě pozemku. Hodlám svému bývalému manželovi. Jsme rozvedeni přes dvacet let (1997-2017), čili dnes (31.07.2017) již „nepříbuzní“ lidé. Chci mu darovat, tedy převést pozemky (nevlastním je dlouho - ani ne jeden rok). Jelikož se jedná o takřka „pár“ metrů čtverečních (245 m2 orná půda, 66,5 m2 trvalý travní porost a 36,5 m2 ostatní plocha) v pohraničí, chci, aby to probíhalo bez přílišné administrativy a velkých finančních nákladů pro nás oba. Nevím, zda-li zvolit darování nebo prodej. Díky za Vaše vyjádření. Vilma
ODPOVĚĎ:
Pokud nejste již manželé, pak doporučuji formu prodeje, jelikož v tomto případě bude bývalý manžel hradit pouze 4% z kupní ceny daň z nabytí nemovité věci. V případě darování byste museli hradit darovací daň, která je 19%. Pokud byste ještě manželé byli, pak by byla lepší varianta darování, neboť jako manželé byste byli od darovací daně osvobozeni.
V případě koupě i darování musíte sepsat kupní či darovací smlouvu, tuto opatřit ověřenými podpisy a vložit do katastru nemovitostí. Správní poplatek, který se hradí přímo na katastru, činí 1.000,-Kč.
___
OBČAN-DLUHY
- Nemožnost splácení dluhu zdravotní pojišťovně - co bude následovat?
- Odmítnutí nižších splátek věřitelem - může to udělat?
- Může věřitel odmítnout nižší splátky než požaduje od dlužníka?
- Nepodepsání splátkového kalendáře z důvodu vysokých splátek požadovaných věřitelem
- Může dlužník odmítnout podepsat splátkový kalendář?
Manžel z dob podnikání dluží na zdravotním pojištění 30.000 Kč u Vojenské zdravotní pojišťovny VoZP. Snaží se poslat peníze jak může. Svůj dluh uznal a požádal o splátkový kalendář v rozumné výši. Popsal i své finanční možnosti. Já jsem na mateřské a máme dvě děti. Splácíme hypotéku. Přesto nám zdravotní pojišťovna poslala dohodu na splátkový kalendář, kde měsíční splátka je 6.500 Kč. Pro nás by to znamenalo nezaplatit hypotéku a přijít o byt. Jsem zoufalá a nevíme co už dělat. Pán na pobočce, pod kterou patříme je dost nepříjemný a arogantní.
Když jsem se zmínila, že máme dvě děti a tohle neuplatíme, tak mi řekl, že se o děti postará stát a jeho to nezajímá.
Nikde není, že se můžeme odvolat. V dopise stojí dohoda o úhradě dluhu ve splátkách. Máme je podepsat a odeslat zpět.
Předem děkuji moc za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji dohodu nepodepsat a dál hradit, co je ve vašich silách. Pojišťovna nemůže splátky v nižší výši odmítnout, musí je přijmout, takže hraďte dle svých možností i přes její nesouhlas. V podstatě zvolte oddalovací taktiku. Sice je riziko, že to pojišťovna zažaluje, ale než se to dostane k exekutorovi, bude pravděpodobně dluh uhrazen. Pokud by pojišťovna zažalovala, pak v rámci soudního sporu máte možnost žádat, aby soud uložil dluh hradit ve splátkách, doložíte svou majetkovou situaci a soud na základě Vaší situace rozhodne o přiměřené výši splátek.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď zaměstnance poštou - musí ji zaměstnavatel podepsat a vrátit zaměstnanci?
- Výpověď pracovníka zaslaná poštou - musí ji zaměstnavatel podepsat a vrátit zaměstnanci?
- Podpis zaměstnavatele na výpovědi - je nutný nebo to není nutnost?
Měl bych k Vám dotaz ohledně mojí výpovědi. 1.6.2017 jsem podal výpověď doporučeně do vlastních rukou s výpovědní lhůtou 2 měsíce a chtěl bych se zeptat, zda-li zaměstnavatel danou výpověď, která mu přišla tehdy poštou, musí podepsat? Děkuji, s pozdravem Ežen.
ODPOVĚĎ:
Podle § 337 odst. 3 zákoníku práce je doručení písemnosti určené zaměstnavateli splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Pokud byla zaměstnavateli Vaše výpověď doručena a Vy jste schopen doručení doložit, není podpis zaměstnavatele nutný.
___
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Otěhotnění ve zkušební době - vliv na pracovní poměr
- Těhotenství ve zkušební době - vliv na pracovní poměr
- Výpověď zaměstnavatele ve zkušební době - těhotenství, otěhotnění
Chci ze Vás zeptat na podmínky zaměstnání, když manželka nyní zjistila, že otěhotněla, ale zbývá jí 30 dnů do konce zkušební lhůty. Může s ní zaměstnavatel ukončit pracovní poměr a nebude mít tak právo na mateřskou vypočítanou z platu? Další věc je její pracovní smlouva, která je na 2 roky, což nestačí do konce rodičovské. Lhůta dvou let se posouvá, nebo jí skončí během rodičovské dovolené? Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Štefan
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je oprávněn zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Ochranná ustanovení ohledně výpovědi se na těhotnou zaměstnankyni v tomto případě nevztahují. Na druhou stranu zaměstnankyně nemá žádnou povinnost oznamovat zaměstnavateli své těhotenství, pokud nepracuje někde, nebo s něčím, co je těhotným ženám zakázáno.
Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, rodičovská dovolená nemá na běh doby žádný vliv. Pracovní poměr proto skončí v průběhu rodičovské dovolené.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 19. červen 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pohovor na ministerstvu a povinnost mít tlumočníka - kdo hradí tlumočníka
- Kdo platí tlumočníka při pohovoru na ministerstvu vnitra, MV?
- Azylové řízení na ministerstvu vnitra a nárok na proplacení tlumočníka
- Azylové řízení na ministerstvu vnitra a proplacení tlumočníka - kdo ho platí?
- Právo na proplacení tlumočníka - pohovor na ministerstvu vnitra (azylové řízení)
- Nárok na proplacení tlumočníka - pohovor na ministerstvu vnitra (azylové řízení)
Jsem cizinka a na výzvu ministerstva vnitra jsem absolvovala výslech/pohovor na Ministerstvu vnitra ČR. Byla jsem vyzvána si s sebou pozvat tlumočníka uvedeného v seznamu soudních tlumočníků do češtiny pod hrozbou pokuty. Jinak by se můj výslech nemohl uskutečnit. Mám nárok náklady za tlumočníka někde uplatnit? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka (čl. 37/4 Listiny základních práv a svobod), toto ustanovení však neuvádí, kým budou náklady za tlumočení hrazeny. Ve Vašem případě je klíčové, dle jakého právního předpisu je/bylo vedeno správní řízení, v jehož rámci jste se podrobila pohovoru na Ministerstvu vnitra. Jelikož z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, budu se zabývat oběma variantami.
1/ Řízení dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky:
Dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky je postupováno zejména v případě, kdy se předmětné správní řízení týká/týkalo přechodného či trvalého pobytu, popř. udělení víza. V takovém případě je tlumočení upraveno v § 16/3 správního řádu, dle něhož platí, že každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám.
Pokud je tedy předmětné správní řízení vedeno dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nesete náklady tlumočení sama, tzn. že tyto náklady nemůžete nikde uplatnit k nahrazení.
2/ Řízení dle zákona o azylu:
Dle zákona o azylu je postupováno zejména v případě, kdy se předmětné správní řízení týká/týkalo přiznání mezinárodní ochrany. Dle § 22/2 a 3 zákona o azylu platí, že:
- Ministerstvo vnitra účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem vnitra předvolán nebo vyzván;
- účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
V těchto případech tedy hradí náklady tlumočení primárně stát, pouze v případě, kdy si účastník řízení zvolí vlastního tlumočníka, je povinen nést náklady tlumočení sám.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 500/2004 Sb. správní řád
zákon č. 325/1999 Sb. o azylu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zamítnutí proplacení pojistky pracovní neschopnosti - Allianz, Rytmus risk
- Neproplacení pojistky pojišťovnou - pojistění pro pracovní neschopnost
- Pojistění pro pracovní neschopnost, neproplacení pojistky pojišťovnou - jak se bránit?
Chtěla bych Vás poprosit o radu a pomoc. Jedná se o zamítnutí proplacení neschopenky - z důvodu nemoci. U pojišťovny Allianz - Rytmus risk. Pojištění pro pracovní neschopnost od 10.9.2014. Odmítnutí proplacení z důvodu toho, že jsem byla zaměstnána jen na DPČ. Při sepisování se mne pán ptal, zda jsem zaměstnána. V ten den jsem byla zaměstnána v pracovním poměru na dohodu o pracovní činnosti. Ale neptal se v jakém pracovním poměru. O možném neproplacení neschopenky z důvodu nemoci mi nic nesdělil, že můj pracovní poměr může mít na tohle plnění vliv. Na neschopence jsem byla od 10.3.2015 - 31.5.2016 a pracovní poměr mi byl ukončen z důvodu neprodloužení smlouvy dne 31.12.2015. Kdyby mi pán řekl, že můj pracovní poměr na DPČ je omezující na plnění pracovní neschopnosti, nikdy bych nepodepsala pro mne naprosto nevýhodné připojištění pracovní neschopnosti.
Vyjádření pojišťovny zní: "pro pojištění osob článek 46 bod 3a, že jsem neměla příjmy a nebyla plátce daně (je možnost zaslat vyjádření pojišťovny)." Tímto bych Vás moc chtěla poprosit o radu a pomoc, zda se s tím dá něco dělat.
Za pomoc děkuji. Ivana
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové znění pojistné smlouvy, kterou jste podepsala, resp. znění pojistných podmínek, které tvoří její součást. Předpokládám, že v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojistné plnění nebude poskytnuto v případě, kdy pracovní neschopnost vznikla v rámci dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tedy DPP či DPČ).
V tomto ohledu je nezbytné si důkladně prostudovat pojistnou smlouvu a pojistné podmínky a nespoléhat příliš na sliby zaměstnanců pojišťovny (přestože chápu, že tato rada přichází ve Vašem případě poněkud pozdě). Pakliže jste uzavřela pojistnou smlouvu, ve které je uvedeno, že pojistné plnění se nevztahuje na pracovní neschopnost v rámci DPČ či DPP, je nynější postup pojišťovny oprávněný.
Pojišťovna je samozřejmě povinna sdělit zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy všechny rozhodné skutečnosti (§ 2760 občanského zákoníku), ve Vašem případě je však podstatné, jakým způsobem Vám byly tyto informace předány. Pokud jste byla o základních parametrech sjednávaného pojištění informována ústně v rámci pohovoru se zaměstnancem pojišťovny, je prakticky nemožné, abyste prokázala, jaké konkrétní informace Vám byly předány (resp. abyste prokázala, že Vám bylo něco zamlčeno).
Na Vámi popsaný případ by se nicméně mohl vztahovat § 2764/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná. Za předpokladu, že Vámi uzavřená pojistná smlouva se vztahuje pouze na pracovní neschopnost v rámci pracovního poměru, přičemž Vy jste byla v okamžiku uzavření pojistné smlouvy zaměstnána pouze na DPČ (přičemž tento stav trval i v okamžiku nástupu na pracovní neschopnost), bylo by možné dojít k závěru, že na Vaší straně nebyl dán v okamžiku uzavření pojistné smlouvy pojistný zájem. Tuto skutečnost byla pojišťovna nepochybně povinna zjistit. Pakliže tak pojišťovna neučinila, je pojistná smlouva neplatná. V takovém případě by bylo možné požadovat po pojišťovně vrácení Vámi zaplaceného pojistného.
V současné chvíli se můžete proti závěru pojišťovny odvolat (tedy využít vnitřní odvolací mechanismus pojišťovny). Nepovede-li jednání s pojišťovnou k výsledku, bude možné, abyste se pokusila o mimosoudní vyřešení sporu, a to za asistence České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
(jak vyplývá z § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Pokud ani tato cesta nepovede k cíli, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (tento krok Vám však doporučuji důkladně zvážit, neboť ze znění dotazu lze dospět k závěru, že v soudním sporu byste spíše nebyla úspěšná).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí stavba na pozemku a překupní právo na pozemek - právní úprava 2017, 2018
- Předkupní právo na pozemek 2017, 2018
Jsem vlastníkem chaty na cizím pozemku. Majitelce pozemku byl dávno před listopadem 1989 slíben náhradní pozemek a s tím se povolila výstavba chat. Žádný náhradní pozemek majitelka nedostala. Takže platíme nájemné a majitelka nám pozemek nechce odprodat. Jsme v patové situaci, pouštět se do rekonstrukce, to je v této situaci riskantní, prodat chatu bez pozemku by bylo hodně ztrátové. Samozřejmě, že za léta užívání jsme pozemek okolo chaty zhodnotili, což se ve finále postaví asi proti nám a promítne na ceně. Máme zřejmě předkupní právo, ale pokud majitelka nechce pozemek prodat, není nám nic platné. Máme nějakou šanci jak si pozemek odkoupit? Děkuji za odpověď. Linda.
ODPOVĚĎ:
Pokud majitelka pozemku nebude sama chtít pozemek prodat, pak bohužel nemáte žádný právní prostředek, jak ji k prodeji přimět. Rovněž zákonné předkupní právo s účinností zákona č. 460/2016 Sb. zaniklo. Pokud tedy nebylo sjednáno předkupní právo k pozemku, pak Vám toto právo nesvědčí.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Odvolání proti rozsudku trestního soudu - pachatel nebyl na místě činu
- Návrh na povolení obnovy řízení - trestní soud
Ráda bych se zeptala, zda právní systém ČR umožňuje otevření případu i po vynesení rozsudku? Přítel byl odsouzen za autonehodu, kterou nezpůsobil na základě jediného svědka, který vypovídal pouze jednou a ani jednou se nedostavil k soudu (u soudu nebylo řečeno, proč se nedostavil). Především byl odsouzen na základě toho, že má zákaz řízení a v dané lokalitě se vyskytoval a auto, kterým byla způsobena autonehoda je napsané na jeho osobu. Svědek (mimo jiné je svědek otcem dítěte partnerovi sestry a vztahy jsou více než vypjaté), který označil mého přítele, jako viníka měl v té době také zákaz řízení. Poškození i ostatní svědkové uvedli, že přítele na místě činu neviděli, respektive ho NIKDY neviděli. Je možné nějaké odvolání a přešetření? Přítel je od 09/2016 ve VTOS Valdice a v srpnu by chtěl požádat o propuštění na podmínku. Pevný výstup je 11/2018. Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Je možné podat návrh na povolení obnovy řízení. Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Obnovu řízení naleznete upravenou v § 277 a násl. Trestního řádu.
Pokud by se Váš přítel rozhodl podat tento návrh na povolení obnovy řízení, vzhledem k tomu, že je momentálně ve výkonu trestu odnětí svobody, musel by v takovém řízení být zastoupen obhájcem. Ten mu také poskytne veškeré potřebné informace o tomto druhu řízení a je schopen náležitě hájit jeho práva.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Zpronevěra peněz akciové společnosti, a. s. - trest, trestní sazba
Ráda bych se zeptala, jak velký je trest za zpronevěření peněz v akciové společnosti? Jedná se o cca 10.000.000 Kč. Trestní oznámení nebylo podané, protože se majitelé bojí prozrazení daňových úniků. Předem děkuji. Petra.
ODPOVĚĎ:
Trestný čin zpronevěry je upraven v § 206 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu.
V případě škody přesahující 5.000.000 Kč (tzv. škoda velkého rozsahu) hrozí dle odst. 5 písm. a) tohoto ustanovení trest odnětí svobody na pět až deset let. Konkrétní výše trestu odnětí svobody se posuzuje vždy podle konkrétních okolností případu, jednání pachatele, následků atd.
__
FINANCE-DANĚ
- Kapitálové životní pojištění a osvobození od daně z příjmů - změny 2015
- Daň z příjmu u kapitálového životního pojištění - změny 2015
2001 mi bylo přes zaměstnavatele založeno kapitálové životní pojištění, vše běželo bez problémů. 2015 firma změnila majitele včetně účetní, která měla před měsícem kontrolu ze sociálního odboru městskéo úřadu, ta zjistila zřejmě nějaké nesrovnalosti a účetní nyní po mě požaduje doplácení zdravotního a sociálního pojištění od 1.1.2015, kdy měl vyjít nějaký dodatek ohledně daňové uznatelnosti či neuznatelnosti, ačkoliv má smlouva je od prvopočátku údajně daňově neuznatelná.
Od 1.5.2017 se bude příspěvek zaměstnavatele rovněž krátit a tyto poplatky zřejmě navyšovat. Původní úhrada zaměstnavatele činila 627 Kč. Argument z mé strany, že mě nikdo o žádných změnách neinformoval (v roce 2015) účetní nebere na vědomí a její odpověď je, že smlouva je moje a neznalost zákona neomlouvá, což je pravda, ale pravda je také to, že já si nevypočítávám výšku sociálního a zdravotního pojištění a že pokud by kontrola žádná neproběhla, dosud by o ničem neměla ponětí, vše by šlo dále a na závěr by takto mohla chtít doplatek třeba x tisíc. Smlouva mi končí 2020. Děkuji. Barbora
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz neobsahuje otázku, tak se pokusím vyjádřit obecně. Od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek u osvobození příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců od daně z příjmů. Pokud smlouva umožňuje mimořádné výběry, nelze osvobození uplatnit a zaměstnavatel musí zaměstnanci částku příspěvku přidanit ke mzdě včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Z daňového pohledu se jedná o příjem zaměstnance a zaměstnavatel je pouze zprostředkovatel při výběru pojistného a daně.
Případné nesrovnalosti musí doplatit poplatník, což je v tomto případě zaměstnanec.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o poskytování poradenství - postup, informace
- Ukončení smlouvy o poskytování poradenství - postup, informace
Manžel podniká v oblasti poradenství pro zemědělské subjekty. Jde o poradenství směřované do oblasti rostlinné výroby, konkrétně výživa a ochrana polních plodin. Manžel má uzavřené smlouvy o poskytování poradenských služeb s klienty, které osobně navštěvuje a provádí dohled nad pěstovanými plodinami. Sestavuje doporučení na prováděná opatření v technologii pěstování rostlin a související receptury přípravků na výživu a ochranu rostlin. Žádné zaměstnance nemá. Tyto smlouvy jsou uzavírány každoročně. Manžel neprovozuje obchodní činnost ve smyslu nákup/prodej, jde jen o poskytování poradenských služeb. Nyní k řešené situaci. Letos (2017) byla (opětovně, tak jako předchozí roky) uzavřena smlouva o poskytnutí poradenských služeb se subjektem, se kterým vznikl během plnění smlouvy konflikt. Manžel vydal doporučení, které klient v plném rozsahu nerespektoval, upravil a nyní obviňuje manžela (dodavatele služby), že pochybil a že ho poškodil. Myslím, že i kdyby se pokusil sestavit žalobu, nenajde oporu v zákoně a že toto „poškození“ za prvé neexistuje a za druhé nemá věcnou podstatu a není žalovatelné.
Manžel chce tuto smlouvu vypovědět a od ní odstoupit a to z důvodu konfliktní komunikace s příjemcem služby a jeho nespokojeností. Poskytování poradenské služby již není možné, neboť klient nespolupracuje. Je konfliktní, manžela slovně napadá a neobjektivně obviňuje. Ideální by bylo navrhnout dohodu na ukončení smlouvy… Nevíme však, zda bude klient s touto dohodou souhlasit, spíše předpokládáme, že ne už jen proto, aby mohl spor pokračovat… Bylo by vhodné nejprve navrhnout ukončení smlouvy dohodou nebo přímo sepsat výpověď smlouvy? Nevíme jakým způsobem toto provést a jaké uvést paragrafy, neznáme náležitosti, které by měl dokument mít, aby dohoda či výpověď byly v pořádku a platné…Pokud jde o finanční vyrovnání: Smlouva byla uzavřena na období jednoho roku, platba za službu je rozdělena do tří částek a fakturovány byly již dvě. Tyto dvě faktury byly již uhrazeny. Konflikty vyvrcholily koncem května. Do konce května bylo poskytováno poradenství. Navrhujeme termín 31.5.2017 jako datum ukončení poskytování služby. Navrhujeme, celkovou částku rozdělit a alikvotně, ke dni výpovědi provést vyrovnání. Tzn. celková částka/12*5 – je částka, která by měla zůstat manželovi. Částka k vrácení by byla vypočtena jako: celková částka/12*7. Toto je samozřejmě jen věc, která nás napadla jako možné? řešení…Budeme velmi vděční za objasnění jak dále postupovat a za návrh řešení situace. Pokud jsem neuvedla něco podstatného, kontaktujte mne prosím na mailu. Alena.
ODPOVĚĎ:
Primárně doporučuji navrhnout druhé straně dohodu o ukončení smluvního vztahu. V dohodě upravte i otázku finančního vyrovnání již uhrazených faktur. Pro jiný způsob ukončení smlouvy by bylo nutné posoudit, co stanoví samotná smlouva. Pokud neobsahuje nic o možnosti předčasného ukončení, pak je možnost jednostranné výpovědi a odstoupení velmi omezená.
Odstoupit od smlouvy je možné, pokud tak bylo ujednáno ve smlouvě, nebo stanoví-li tak zákon. Odstoupit bez dalšího je dle zákona možné pouze v případě podstatného porušení smlouvy. Bylo by tedy nutné posoudit, zda druhá strana porušuje smlouvu a s jakou závažností. Takovým porušením smlouvy by mohlo být např. neposkytování nezbytné součinnosti. Z dotazu však nevyplývá, že by druhá strana smlouvu porušovala.
Ohledně výpovědi by opět bylo nutné posoudit, co stanoví smlouva. Pokud možnost výpovědi smlouva neupravuje, pak jí nebude možné jednostranně vypovědět.
Pokud se tedy nedodohnete a smlouva neupravuje možnost výpovědi či odstoupení, pak bude nutné jí plnit až do uplynutí doby, na kterou byla uzavřena.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žádost na obnovu soudního řízení u trestního soudu - komu poslat, obhájce
- Lhůta na revizní znalcký posudek od podání žádosti o obnovu trestního řízení u soudu
Potřebuji sepsat žádost na obnovu řízení. Odsouzena, podmínečně. Rozsudek vynesen 04/2011. Nyní jsou mi známy nové skutečnosti, včetně revizního znaleckého posudku 03/2017.
1. Jakým způsobem mám sepsat žádost a komu žádost o obnovu řízení zaslat. Mám na mysli, přímo adresně, jaké osobě?
2. Mohu (je na místě) tuto žádost zaslat sama bez obhájce?
3. Zda-li je nějaká doba daná zákonem, od data vypracování revizního znaleckého posudku (3/2017) do doby podání žádosti o obnovu řízení?
Děkuji za odpověď, Dana.
ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům:
1. Aby bylo možné povolit obnovu řízení, je nezbytné naplnit podmínky pro její povolení, zejména: Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Institut obnovy řízení naleznete upravený v § 277 a násl. trestního řádu.
V návrhu na obnovu řízení musíte uvést, kdo jej podává, čeho se týká, k jakému orgánu, co sleduje (povolení obnovy), musíte uvést skutečnosti odůvodňující povolení obnovy řízení, k návrhu připojit listinné důkazy a návrh podepsat. V případě, že si nejste úplně jistá formulací takového návrhu, doporučuji obrátit se na advokáta (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz).
O návrhu na povolení obnovy rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Tomuto soudu musíte také návrh adresovat.
2. V trestních věcech je možné nechat se zastupovat advokátem či vůči soudu jednat bez obhájce. Návrh ovšem musí splňovat zákonem stanovené náležitosti, pokud tedy si nejste úplně jista, že takto bude z Vaší strany naformulován, doporučuji obrátit se na advokáta.
3. Zákon nestanovuje lhůtu, do které můžete v trestní věci podat návrh na povolení obnovy řízení – ve vztahu k reviznímu posudku, jak uvádíte.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání bolestného - zranění v obchodě, prodejně
- Zranění v obchodě, prodejně - vymáhání bolestného
- Náhrada škody za úraz v obchodě, prodejně
- Metodika náhrad nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění Nejvyššího soudu
Na začátku roku 2017 se moje maminka (70 let) zranila v prodejně v obchodním centru, kde byla jako zákaznice. Šlo o zlomeninu krčku, kdy si léčba vyžádala cca 4 měsíce, kromě samotného úrazu navíc po dobu léčby nemohla vykonávat smluvenou brigádu, bylo to spojeno s většími výdaji (doplatek za rehabilitační léčbu a lázně, kompenzační pomůcky, atd.). Jde o úraz s trvalými následky (nutná výměna kyčelního kloubu a s tím spojené omezení). Obrátili jsme se na provozovatele obchodu (šlo o pád na neoznačeném schůdku přímo v prostoru prodejny - nicméně ten byl za několik dní poté označen, původní stav nemáme zdokumentován), ten nám odpověděl, vyjádřil lítost a požádal, aby maminka stanovila výši požadovaného odškodného s tím, že tento požadavek bude následně předán pojišťovně. O úraze je záznam na záchranné službě, která maminku odvážela, nebo přímo v nemocnici, kde se poté léčila. Jiný záznam ale sepsán nebyl.
Nemáme s ničím podobným zkušenosti, především jak by mohly konkrétní nároky vypadat, jak je nebo není potřeba je doložit atd. Nejde nám o maximální odškodné, ale spíš o morální vyrovnání a také o minimalizaci nákladů spojených s léčbou, které byly poměrně vysoké.
Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Jak podrobně bude zapotřebí jednotlivé nároky Vaší matky prokázat, závisí do značné míry na požadavcích pojišťovny předmětné prodejny. V první fázi proto Vaší matce doporučuji obrátit se na vedení předmětné prodejny s písemnou výzvou k odčinění vzniklé újmy na zdraví, popř. k náhradě vzniklé škody, přičemž Vaší matkou vznesené finanční požadavky musí být samozřejmě přesně vyčísleny a prokázány příslušnými listinami. Bude-li pojišťovna předmětné prodejny požadovat podrobnější doložení některých skutečností, bude vhodné jejím požadavkům vyhovět (pokud se tím samozřejmě pojišťovna nebude snažit pouze oddálit či znemožnit výplatu pojistného plnění).
Veškerou komunikaci s vedením předmětné prodejny, popř. s pojišťovnou předmětné prodejny doporučuji Vaší matce vést písemně (ať už v listinné či elektronické podobě).
Vaše matka má v první řadě právo na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (tedy tzv. bolestné a náhradu za trvalé následky).
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na zdraví si Vaše matka může nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž újmě na zdraví, kterou Vaše matka utrpěla, přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).
Znalecký posudek (resp. jeho kopie), kterým bude vyčísleno finanční odčinění újmy na zdraví Vaší matky, by tedy měl být v každém případě přílohou výzvy, kterou bude Vaše matka zasílat vedení předmětné prodejny. Vaše matka bude mít samozřejmě rovněž právo na proplacení nákladů, které jí v souvislosti s opatřením znaleckého posudku vzniknou (tedy právo na náhradu za odměnu, kterou Vaše matka znalci zaplatí).
Skutečnost, že Vaše matka utrpěla úraz v předmětné prodejně, může být prokázána svědeckou výpovědí osob, které byly úrazu přítomny (popř. prostřednictvím jejich písemných čestných prohlášení). Vznik a mechanismus úrazu může být prokázán rovněž kopiemi příslušných částí zdravotnické dokumentace Vaší matky (pokud se v ní o mechanismu úrazu hovoří, což předpokládám). Vaše matka je oprávněna obrátit se na poskytovatele zdravotních služeb, kteří jí bezprostředně po úrazu ošetřovali, s žádostí o pořízení kopie příslušných částí zdravotnické dokumentace.
Dle § 2960 občanského zákoníku má Vaše matka dále právo na náhradu nákladů spojených s péčí o její zdraví. Jedná se o veškeré náklady, které by Vaše matka, nebýt úrazu, nemusela vynaložit (např. náklady za benzín při dojíždění k lékařům, doplatky za léky, rehabilitaci, lázně, kompenzační omůcky apod.). Tyto nároky je možné prokázat především kopiemi příslušných faktur, popř. písemným vyjádřením osob, které Vaší matce poskytovaly zdravotní péči, otom, že tato péče byla Vaší matce poskytována v souvislosti s konkrétním úrazem.
Pakliže Vaše matka nemohla v důsledku úrazu nastoupit sjednanou brigádu, má právo na náhradu ztráty na výdělku, kterého by, nebýt úrazu, dosáhla. Toto právo může být prokázáno především kopií smlouvy, kterou Vaše matka se zaměstnavatelem uzavřela (pokud z této smlouvy vyplývá, kolik hodin/dní měla Vaše matka odpracovat a za jakou odměnu).
Nebude-li jednání s pojišťovnou předmětné prodejny úspěšné, nezbude Vaší matce, než se svých práv domáhat soudní cestou, tedy prostřednictvím žaloby podané na předmětnou prodejnu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vystavování fotek nezletilé osoby na facebooku - co když rodiče nesouhlasí
- Nesouhlas rodičů s vystavením fotek nezletilé osoby na Facebooku
- Vystavování fotek nezletilé osoby na sociální síti - co když rodiče nesouhlasí
- Nesouhlas rodičů s vystavením fotek nezletilé osoby na sociální síti
- Šíření fotografie nezletilé osoby bez souhlasu rodičů
Nikde nemohu najít informace o zveřejňování fotek nezletilých na veřejných portálech. Ani já, ani můj manžel, ani dospělá dcera, fotky mladší - 11leté dcery nevystavujeme. Ale nová slečna od manžela ano. Mohu na to nějak reagovat, případně dořešit soudně? Nic proti nové slečně nemám, ale řešíme kontakt, který bohužel, i přes několikatero upozornění, sama dcera vyvolala. Se spolužačkou, ze zvědavosti, samy napsaly a odpověď nedala na sebe dlouho čekat. Odepsal někdo, kdo chtěl fotky "jejich koziček". Smazali jsme skoro všechny sociální sítě, celá jména v emailu dcery se přepsaly na zkratky nebo přezdívky, využily jsme spamy, smazala se telefonní čísla a všechny fotky s dcerou. Slečnu od manžela jsem žádala, aby fotky nezletilé dcery smazala a nevystavovala. Nereaguje, i když ji manžel na to dvakrát upozornil. Musí s vystavením fotek souhlasit oba zákonní zástupci? Děkuji za odpověď. Pěkný zbytek večera, Hana.
ODPOVĚĎ:
Pořizování a rozšiřování fotografií fyzických osob je obecně upraveno v § 84 a § 85 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením;
- svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat (v této souvislosti je tedy podstatné, za jakých okolností, resp. při jaké příležitosti byly fotografie Vaší dcery pořízeny).
Výše uvedené se samozřejmě vztahuje také na pořizování a rozšiřování fotografií nezletilých osob. V takovém případě je souhlas k pořízení a rozšiřování fotografií udělován zákonným zástupcem nezletilého (tedy nejčastěji rodičem), což platí především u mladších nezletilých (starší nezletilí jsou obvykle natolik rozumově a volně vyspělí, že mohou tento souhlas udělit sami).
Co se týče souhlasu zákonného zástupce, nevyplývá z žádného ustanovení občanského zákoníku, že by pro pořizování a rozšiřování fotografií nezletilých bylo zapotřebí souhlasu obou rodičů (takový závěr by byl ostatně poněkud absurdní).
V této souvislosti lze vycházet především z § 876 a § 892 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě (měli by se tedy navzájem informovat o záležitostech jejich dítěte a dohodnout se na krocích, které budou v této souvislosti podniknuty) ;
- jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče;
- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé;
- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich (tzn. že dítě může zastupovat kterýkoli z rodičů, popř. oba rodiče, postačí však jediný rodič).
Je-li někým pořízena a rozšiřována fotografie nezletilého bez souhlasu jeho rodiče, může se rodič nezletilého domáhat především toho, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku). V případě Vaší dcery je tedy možné, abyste se (jako zákonná zástupkyně Vaší nezletilé dcery) domáhala smazání fotografií Vaší dcery a jejich odstranění ze sociálních sítí (popř. z jiných míst na internetu).
Nebude-li této Vaší žádosti vyhověno, bude možné se téhož domáhat i soudní cestou. Před podáním žaloby bude možné obrátit se na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), jehož prostřednictvím může soud (do doby, než ve věci na základě později podané žaloby věcně rozhodne) prozatímně upravit poměry stran (může např. uložit jedné ze stran, aby se něčeho zdržela či aby něco vykonala, tedy např. aby se zdržela dalšího pořizování a uveřejňování fotografií konkrétní osoby, popř. aby takové fotografie odstranila ze sociálních sítí, jak vyplývá z § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na rozdělení společného práva užívání stabilizačního družstevního bytu
- Rozdělení družstevního bytu při rozvodu manželství
- Rozdělení práv k družstevnímu bytu při rozvodu manželství
Pro jednání soudu ohledně žaloby na rozdělení společného práva užívání stabilizačního družstevního bytu přiložil advokát žalující exmanželky interní doklad SBD nabytí tohoto práva 4 dny po sňatku, tedy společně, před 30 lety (strohá kopie tiskopisu, podpis nečitelný, bez razítka). Rozporuji to dokladem – zcela čitelnou, poštovní poukázkou s hlavičkou SBD, orazítkovanou poštovním úřadem, kterou jsem doplatil nevýznamnou částku členského podílu 7 dní před sňatkem k jejímuž zaplacení jsem zřejmě byl tehdy vyzván. Soudkyni nyní družstvo, na její dotaz, potvrdilo pravost tohoto uvedeného interního dokladu. U mého zaměstnavatele vše účetní doklady skartovány. Našel se však u něho doklad – dopis, kde SBD u mého zaměstnavatele urguje 14 dní po svatbě zaplacení hlavní, významné části členského podílu. Toto sice v můj neprospěch (má advokátka nedoporučuje ho použít). Situace tehdy byla jiná, na SBD vše chodilo hromadnými převody, přiřazovaly se stovky bytů ke jménům, zřejmě byl chaos. Soudkyně však předběžně vychází z nynějšího potvrzení SBD. Mám podat na SBD trestní oznámení, či jak postupovat když SBD soudu k rozhodnutí nyní potvrzuje to, co je v rozporu s ostatními doklady, zejména ten nyní získaný (jednají se mnou hrozně, vulgárně nic potřebného – účetní doklady mi nepředloží; advokát exmanž. též advokátem SBD)? Děkuji, Ivan.
ODPOVĚĎ:
V případě urážek apod. vůči Vám je možné se obrátit na Policii ČR s podáním, kdy takové jednání může být posuzováno jako přestupek, v závažnějším případě jako trestný čin a z toho vyplývají možné sankce. SBD může potvrdit pravost tohoto dokladu, skutečnost, že je zde rozpor mezi doklady předkládanými žalobcem a žalovaným, není důvodem pro trestní postih. Nicméně Vy máte možnost rozporovat pravost dokladů. Bohužel je Vaše situace komplikovaná tím, že máte omezené množství dokladů, které by potvrzovalo Vaše tvrzení a rozporovalo tvrzení SBD. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici veškeré informace o stavu a průběhu řízení se jeví nejvhodnějším následovat rady právního zástupce, který je odborně způsobilý k tomu, aby zvolil takovou strategii v řízení, aby Vaše práva byla maximálně chráněna a hájena. Pokud máte za to, že Vaše práva nejsou náležitě chráněna a hájena, můžete být v řízení zastupován jiným právním zástupcem (advokátem).
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď v práci - péče o dítě
- Důvody okamžité výpovědi zaměstnancem
Podala jsem písemnou výpověď doporučenou poštou s doručenkou zaměstnavateli dne 27.4.2017. Výpověď jsem podala ve znění: Ve Vaši společnosti jsem zaměstnaná od...na pozici. Dávám tímto okamžitou výpověď z pracovního poměru ke dni 15.5.2017 z důvodů nezbytně nutné osobní péče o dítě ve věku do čtyř let (mateřskou již nečerpám), jméno dítěte + datum narození dítěte. Zaměstnavatel mi předal k podpisu jeho vyjádření, že mou výpověď přijali, ale že má výpověď se řídí Zákoníkem práce, kde jsem povinna vykonávat práci následující dva měsíce (tedy standardní výpovědní lhůtu). Vyjádření jsem odmítla převzít a podepsat. Zaměstnavatel se na mě obořil, co to má znamenat a co si dovoluji jeho vyjádření nepřevzít a napsal na jednu kopii, že odmítám převzetí a k tomu ihned využil kolegyně jako svědky, kterým to dal podepsat. Pracuji jako řadová účetní a zisk firmy neohrožuji svým odchodem. Zaměstnavatel má v současné době potíž s oddělením účtárny, kde mu chybí lidi s praxí (tedy ne na počet zaměstnaných účetních). Jaké mám prosím práva a jaká má práva vůči mé výpovědi zaměstnavatel? Jak dále pokračovat?
Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Podle § 56 odst. 1 zákoníku práce lze ze strany zaměstnance okamžitě zrušit pracovní po měr jen ze dvou důvodů:
a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Ve všech ostatních případech je nutné dodržet standardní výpovědní dobu.
Je samozřejmě možné nepřijít do práce. V takovém případě ale existuje riziko, že takovou absencí vznikne zaměstnavateli škoda, kterou bude vymáhat.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Dopravní nehoda s ublížením na zdraví - kdy jde o ublížení?
Zavinila jsem dopravní nehodu (nedodržení bezpečné vzdálenosti) a bohužel byl autem přede mnou lehce zraněn chodec - naražená ruka, cca 5 dnů ortéza. Na doporučení vyšetřovatele jsme se spolu domluvili na vyrovnání a on odvolal souhlas s nahlížením do zdravotní dokumentace. Nicméně ze správního úřadu mi stejně přišlo oznámení s přestupkem dle §125 c) 1h). Mohou mi přesto ublížení na zdraví prokázat? Přestože si to poškozený nepřeje a písemně to doložil, aby se k jeho zranění při řízení přihlíželo? Co vše musí naplňovat zranění, aby se na ně nahlíželo jako ublížení na zdraví (našla jsem jen definici z trestního zákoníku). Moc děkuji za vyjasnění, Jana.
ODPOVĚĎ:
Ublížením na zdraví podle trestního zákoníku se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Dle rozhodovací praxe soudů je potřeba, aby tyto následky trvaly nejméně 7 dnů, tedy pod tuto dobu se v obecné rovině nejedná o trestný čin ublížení na zdraví, ale je možné posuzovat takové jednání jako přestupek. Nicméně mohou z tohoto pravidla existovat i výjimky.
Dále platí, že způsobení zranění při dopravní nehodě jiné osobě, které svou intenzitou nedosahuje ublížení na zdraví, je porušení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k).
Co se týká nesouhlasu s vedením řízení proti Vaší osobě. Vzhledem k tomu, že tento chodec není Vaší osobou blízkou, není třeba jeho souhlas k tomu, aby byla daná záležitost řešena. Navíc správní úřady mají povinnost prošetřovat podezření ze spáchání přestupku.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výhrada soupisu dědictví a usnesení o svolání věřitelů
- Svolání věřitelů a výhrada soupisu dědictví
Dcera má dědit po otci, nebyli v kontaktu pro nezájem z jeho strany, ještě dědické řízení neproběhlo. Bydlí v Německu a je samoživitelka 2 malých dětí, obává se, aby nedědila dluhy, a proto by ráda věděla, jestli se dědic dozví bude-li něco dědit, či jen ty dluhy, na to by neměla peníze (a já její matka jsem invalidní důchodkyně, s životním minimem), o to hlavně jde. Jestli se dozvědí dědicové co k dědění je a pak mají nárok zadlužené dědictví odmítnout, aby nezmeškala případnou lhůtu. Jsme bezradné, prosíme, poraďte nám, věc dost spěchá. S pozdravem. Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Dcera jako účastník dědického řízení má právo nahlédnout do dědického spisu. Z něj bude patrné, jaká jsou zjištěná aktiva a pasiva. Dcera má právo vyjádřit se k dědickému právu až poté, co jsou jí tato aktiva a pasiva známa. Pokud ji již notář poučil o dědickém právu a běží jí tudíž měsíční lhůta k vyjádření, pak by měla požádat o nahlédnutí do spisu co nejdříve. Pokud se ve spise objevují i nějaká pasiva, avšak majetek je daleko vyšší, může dědictví přijmout a uplatnit výhradu soupisu. Pak bude odpovídat za dluhy pouze do výše dědictví. Pokud dědictví přijme, uplatní výhradu soupisu, může ještě navrhnout notáři, aby vydal usnesení o svolání věřitelů. V takovém případě musí všichni věřitelé přihlásit své dluhy do dědického řízení ve lhůtě určené notářem. Pokud se v této lhůtě nepřihlásí, pak jejich dluhy zaniknou.
Pokud je dědictví předluženo, může dcera dědictví odmítnout. Dědictví následně musí odmítnout i za své nezletilé děti a tento úkon bude muset být schválen opatrovnickým soudem. O tom by měl notář Vaši dceru poučit a připravit i potřebné listiny na soud.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Svěření závěti kamarádovi, kamarádce - kam předat závěť po smrti pisatele závěti?
- Komu předat závěť po smrti pisatele závěti?
- Jak zjistit jméno notáře vyřizujícího pozůstalost
Moje kamarádka mi před nějakou dobou dala do úschovy svoji závěť. Před nedávnem se její osud naplnil. Rodinné vztahy byly složité a tak mne prosila, abych tuto listinu nikomu z rodiny nepředala. Co mám nyní dělat, aby se její závěť vyplnila. Já nebudu účastníkem řízení. Za odpověď děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Kontaktujte notáře, který vyřizuje pozůstalost po Vaší kamarádce. Pokud Vám není jméno notáře známo, zavolejte na okresní soud v místě posledního bydliště Vaší kamarádky a soud Vám jméno notáře sdělí. Notáři poté zavolejte, že máte u sebe kamarádčinu závěť a chcete mu ji předat.
Podle § 141 odst. z. ř. s. každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu (notáři).
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Chybné informování od úředníka, chybná informace od úředník
- Právo občana na správní informování o zákoně řešícím danou životní situaci
Má občan ČR nárok na právně platnou informaci, sdělení čísla § k problému, který potřebuje a právo na zodpovězení dotazů od Státního úřadu. Pokud ano, tak, který úřad tyto informace podává. Jedná se mi o to, abych mohla jednat na základě právně platných zákonů ČR. Mám zkušenost, že na slovní radu nemohu spoléhat. Stalo se mi, že jsem dostala na úřadu úmyslně špatnou informaci. Pokud úředník podá špatnou informaci, má občan ČR po prokázání toho faktu nárok na náhradu škody. Proto chci písemnou odpověď od státního úřadu a ne od soukromého právníka či notáře. Předem děkuji za odpověď, Marie.
ODPOVĚĎ:
Právo na informace je upraveno v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, o jakou informaci žádáte (co je míněno těmi dotazy), nicméně platí, že povinné subjekty (které mají povinnost poskytovat na žádost informace) nemusejí poskytovat právní výklady a stanoviska. Taková povinnost pro ně neexistuje, i když praxe je ve většině případů taková, že právní výklady jsou poskytovány a zpracovávány v rámci principu tzv. dobré správy, a to nad rámec povinnosti správních úřadů.
Dále platí, že se neposkytují takové informace, které by měl správní orgán (státní úřad ve Vašem případě) teprve vytvořit, tzn. neexistující informace. Obecně lze říci, že o vytváření nových informací se nejedná, pokud je pro účely odpovědi na žádost prováděno pouze vyhledávání a shromažďování již existujících informací.
__
PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Nemoc z povolání a nárok na rentu, bolestné, odškodné od zaměstnavatele
- Lhůta na podání žádosti zaměstnavateli na plnění z nemoci z povolání (renta, bolestné, odškodné)
- Kdo určuje výši náhrady mzdy a renty u nemoci z povolání?
Budu mít uznanou nemoc z povolání. Budu svého nynějšího zaměstnavatele (jsem ve výpovědní lhůtě) žádat o náhradu mzdy v době nemoci, rentu po ukončení zaměstnání, bolestné, odškodné za snížené spol. uplatnění. Můj dotaz zní: mám tyto svoje nároky poslat jako žádost, předžalobu - musím vyčíslit přesně částku o kterou žádám, včetně všech údajů od kdy, do kdy apod. ? Když bych si vzala právníka, toto vše zařídí za mě? On je schopen vyčíslit částku a vše vyřídit za mě? Děkuji, Zita.
ODPOVĚĎ:
Prvním krokem by mělo být zaslání písemné žádosti zaměstnavateli. Zákoník práce nestanoví pro takové uplatnění žádné formální požadavky ani náležitosti.
Teprve v případě, že by zaměstnavatel nebo pojišťovna, u které je pojištění, s nárokem nesouhlasili, musí být nárok uplatněn soudně.
Výši náhrady mzdy a renty vyčísluje zaměstnavatel, resp. jeho pojišťovna. Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění vychází z bodového ohodnocení, které provádí lékař. Lékař vydá posudek - posudek o bolestném je vydáván po ukončení léčby, posudek týkající se ztížení společenského uplatnění je vydáván v době stabilizace stavu, obvykle rok po ukončení léčby. Lékař podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
V případě právního zastoupení za Vás může právník jednat se zaměstnavatelem a ohlídat výši výpočtů, nicméně sám takové výpočty provést nemůže.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zařazení do platové třídy - co určuje nárok zaměstnance na platovou třídu?
Pracuji v příspěvkové organizaci spravované Krajem (Muzeum) ve funkci průvodce, provozní pracovník. Jedním z bodů pracovní náplně je příprava doprovodných programů, projektů a akcí k výstavám a expozici, který beze zbytku plním, protože doprovodné programy sama připravuji a taktéž se skupinami dětí (školami) již několik let realizuji. Zaměstnavatel mne zařadil do třídy T6. Mám pravdu, pokud se domnívám, že došlo k pochybení a v souladu s nařízením vlády mi náleží T9, protože zaměstnanec je zařazen do platové třídy na základě nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. v Katalogu prací tomuto bodu mé pracovní náplně odpovídá:
1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník
1.01.12-9.3 Vytváření a realizace volnočasových programů nejrůznějších typů pro děti, mládež nebo dospělé zájemce.
Pokud mám pravdu, lze po zaměstnavateli požadovat sjednání nápravy a doplacení ušlé mzdy? Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má zařadit zaměstnance do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není práce v katalogu uvedena, zařadí se zaměstnanec do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Podstatné je i dosažené vzdělání, neboť nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví kvalifikační předpoklady, pro každou z platových tříd.
Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci zaměstnavatele. V případě, že se svým zařazením nesouhlasíte, je nutné věc řešit s ním na základě Vašeho vzdělání a konkrétní náplně práce.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Podpisy na darovací smlouvě - musí být vždy ověřeny, ověřené?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv pasivního majetku na výpočet notářského poplatku za dědictví, dědické řízení
- Vliv dluhů zůstavitele na výpočet notářského poplatku za dědictví, dědické řízení
- Jak se vypočátí poplatek notáři za dědické řízení - pasiva i aktiva nebo jen aktiva?
1. musejí být podpisy obdarovaného a dárce:
a) na darovací smlouvě v případě daru ať už nemovitého či movitého majetku či financí ověřeny (pošta, advokát, nebo notář), aby byla darovací smlouva platná?
b) na darovací smlouvě pro případ smrti (NOZ § 2063) taktéž ověřeny některým z uvedených míst, aby byla tato darovací smlouva platná?
2. Základ pro výpočet výše notářských poplatků se stanoví ze zjištěné hodnoty dědictví i v případě, že vedle aktiv z dědictví jsou známa i pasiva (dluhy, závazky)?
Nebo je v takovém případě základem poplatků hodnota dědictví po odečtení dluhů - závazků?
Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Martin.
ODPOVĚĎ:
1. v případě nemovité věci musí být podpisy úředně ověřeny, v případě movité věci nikoliv.
2. u darování pro případ smrti musí být podpisy ověřeny za stejných podmínek, jako u bodu jedna.
3. Základem výpočtu odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Tj. pro výpočet poplatku notáři se suma aktiv snižuje o sumu pasiv a výsledná částka je základem pro výpočet poplatku.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Sázení Čecha u zahraničních sázkových kanceláří bez licence v ČR
- Může Čech sázet u zahraničních sázkových kanceláří bez licence v ČR?
Chtěl bych se zeptat, zda je nelegální sázet u zahraničních sázkových kanceláří, které nemají v ČR licenci? A také zda je nelegální ověřovat účet u těchto sázkových kanceláří v zahraničí na adresu, na které nebydlím. Myslím tím, že bych se vydával za českého občana, který ale bydlí v zahraničí. Sázkové kanceláře odvádějí daně sami, tudíž stát není o tyto daně ochuzen. Chci se tedy zeptat, zda za to je možný nějaký postih? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Český právní řád nepostihuje sázení u zahraničních sázkových kanceláří, nicméně sázková kancelář, která nemá potřebnou licenci a umožňuje sázení osobám v ČR, porušuje takovým jednáním zákon, ledaže prokáže, že vyvinula určitý stupeň jednání k tomu, aby takovému sázení zabránila. Je samozřejmě otázkou, jak je toto regulováno v zahraničí, např. právě ve Velké Británii. V případě, že by Vaším jednáním vznikla škoda/újma, je zde teoretická možnost Vašeho postihu z hlediska trestního práva či práva za správní delikt – zde záleží na Vašem jednání a jeho následcích.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to vodovod - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to kanalizace - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to vodovodní přípojka - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to kanalizační přípojka - definice, vysvětlení, příklad
- Jak daleko od vodovodu se může zasadit strom
- Jak daleko od kanalizace, kanálu se může zasadit strom
- Zasezení stromu - jak daleko od vodovodu, kanalizace, kanálu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na přesazení stromu na hranici pozemků
Chtěla bych se zeptat na zákon o ochranném pásmu vodovodních a kanalizačních přípojek k domu. Zdejší úřad městské části ÚMČ nechal k osázení prostor před naším domem soukromé osobě (jsou tam vazby na zastupitele). Tento člověk nám na inženýrské sítě vysázel trvalé dřeviny, před lety musel na vyjádření firmy vodovody a kanalizace zakrslé dřeviny přesadit, počkal asi 2 roky a vysadil mnohem silnější borovice a keře. ÚMČ přesto, že jsem starostu informovala již před rokem (06/2016), mlčí. Příslušný zákon se nemusí dodržovat? Můžu něco udělat? Nějak se bránit? Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje ve svém § 23 ochranná pásma pouze ve vztahu k vodovodním řadům a kanalizačním stokám, nikoli však ve vztahu k vodovodním a kanalizačním přípojkám. Je proto nutné si uvědomit, že:
- vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) vodovodní řady (§ 2/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) kanalizační stoky (§ 2/2 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby (§ 3/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě (§ 3/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Vymezuje-li tedy zákon o vodovodech a kanalizacích ochranná pásma pouze vodovodním řadům a kanalizačním stokám, znamená to, že vodovodní a kanalizační přípojky ochranné pásmo nemají.
Ve Vámi popsaném případě je proto nezbytné zjistit, zda kořenový systém vysazených dřevin zasahuje (resp. může zasahovat) do vodovodního řadu či kanalizační stoky, resp. do jejich ochranných pásem. Na tomto místě připomínám, že:
- ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c/ u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a/ nebo b/ od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m;
- výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad;
- v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze vysazovat trvalé porosty jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatele, nebo se souhlasem vodoprávního úřadu.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, tedy městský úřad, resp. úřad městské části) s podnětem k prošetření výsadby trvalých dřevin v ochranném pásmu vodovodního řadu a kanalizační stoky (tento úřad je oprávněn uložit zjednání nápravy v podobě odstranění těchto dřevin).
V tomto smyslu můžete dále kontaktovat vlastníka vodovodního řadu a kanalizační stoky, resp. jejich provozovatele. Dle § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích totiž platí, že opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (např. pod chodníky), zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Vlastníka, resp. provozovatele vodovodního řadu a kanalizační stoky by proto mohlo zajímat, že v bezprostřední blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky byly vysazeny trvalé dřeviny, které mohou ovlivnit technický stav těchto přípojek.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že obrana proti výsatbě trvalých dřevin v blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky může být z Vaší strany vedena i soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Dle § 1017/1 občanského zákoníku totiž platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec se nezajímal o dítě a nyní se s ním chce setkávat a vyhrožuje, co teď?
- Otec dítěte vyhrožuje matce že jí bude dítě odebráno kvůli bránění styku s dítětem - může se to stát?
Přítelkyně má 5letého syna z předchozího vztahu. Biologický otec bydlí cca 100 km daleko a o syna od narození nejevil žádný zájem. Soudem určené výživné neplatí pravidelně. Syn má diagnostikovaný opožděný vývoj řeči, motoriky a s tím spojené komplikace v chování. Před časem se ozval biologický otec a začal se dožadovat práva na kontakt se synem. Arogantním způsobem, kdy si usmyslel, že si pro něj prostě přijede a vezme si jej na víkend. O synovi nic neví, nemá s ním žádný vztah, nezná jeho zdravotní stav ani způsob, jakým by s ním měl komunikovat, či jak se k němu chovat. Bylo by to doslova jako svěřit dítě cizímu člověku. Poté, co přítelkyně odmítla, jí bylo ze strany biologického otce řečeno (telefonicky), že on i jeho rodiče mají peníze a kontakty na vlivná místa a dobré právníky a že se postará o to, aby jí syna vzali. Osobně této možnosti nevěřím. Jak se ale v případě soudu budeme moci bránit? Jaký by byl postup soudu? Probíhalo by nějaké dokazování či posudky a co by se synem do vynesení rozsudku bylo? Pro syna jsem já otcovský vzor a považuje mě za tátu. Děkuji Oldřich
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že je výživné na syna stanovenou soudním rozhodnutím, předpokládám, že otec je uveden v rodném listě dítěte. V takovém případě má jako biologický otec právo na styk se svým synem a pokud se s Vaší přítelkyní na styku se synem nedohodne, může podat u věcně a místně příslušního soudu návrh na stanovení styku s dítětem. Soud pak nařídí jednání a na základě provedených důkazů (zejména výslechu svědků – Vaše přítelkyně, Vy, otec dítěte) velmi pravděpodobně stanoví v určitém rozsahu styk otce s dítětem. Vaše přítelkyně pak bude povinna v soudem určenou dobu syna otci předat a otec bude povinen vrátit v určenou dobu syna zpět.
Pokud by otec chtěl, aby byl syn svěřen do jeho péče, musel by podat k okresnímu soudu návrh na svěření syna do své péče. Jestliže je ale syn soudně svěřen do péče Vaší přítelkyně, musel by otec u soudu prokázat, že Vaše přítelkyně o syna dostatečně nepečuje a že by synovi bylo lépe u něj, což není tak jednoduché. Pokud dojde k tomuto soudnímu řízení, doporučuji zdůrazňovat u soudu zejména to, že se otec o syna od narození nezajímal, že tudíž k němu nemá vytvořený vzájemný vztah a poukázat můžete také na nepravidelné placení výživného. Do doby rozhodnutí soudu může syn zůstat v péči Vaší přítelkyně.
Jestliže synův otec dluží Vaší přítelkyni na výživném jakoukoliv částku, dlužné výživné je možné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z otcova platu (je-li zaměstnán) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud synův otec nezaplatil výživné po dobu delší než čtyři měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy a je možné na něj podat trestní oznámení.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem bytu bez souhlasu všech spolumajitelů - je nájemní smlouva platná?
- Platnost nájemní smlouvy neuzavřené všemi majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Je platná nájemní smlouva o které neví spolumajitelé, spoluvlastníci pronajímaného bytu, domu, nemovitosti?
FINANCE-DANĚ
- Zdanění nájmu, nájemného - více spolumajitelů, spoluvlastníků
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Co když spolumajitel nesouhlasí s rekonstrukcí nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Spolumajitel nemá peníze na nutné opravy bytu, domu - jak postupovat?
- Spolumajitel nemá peníze na nutné opravy nemovitosti - jak postupovat?
Jedná se o rodinný dům, který je v ideálním spoluvlastnictví mého otce a matky (celkově 50%) a třetí osoby (50%). V domě jsou reálně dva byty, v jednom bydlím já, jako dcera spolumajitelů, druhý byt paní spolumajitelka pronajala bez předchozí konzultace. Sice avizovala, že byt chce pronajmout, nicméně jen pak napsala e-mail, že tak učinila, originál nájemní smlouvy nemáme k dispozici (na žádost poslala mailem pouze text ve wordu bez osobních údajů o nájemci, jako pronajímatelé mí rodiče nefigurují). Když jsme po ní požadovali úředně ověřenou kopii smlouvy, neodpověděla. S tímto nájemníkem jsou problémy, zřejmě je to i dlužník (odpojení plynoměru). Proti této společnosti se ohrazují i sousedi. Je možné tohoto nájemníka dostat pryč? Je jeho nájemní smlouva platná, když neexistuje ani písemně uzavřená dohoda o užívání nemovitosti? Jsou naši jako spoluvlastníci povinni odvádět daně z pronájmu v této situaci? Jak můžeme postupovat vůči spolumajitelce, která stále trpí nedostatkem finančních prostředků a dům nutně potřebuje rekonstrukci? Za odpověď předem velmi děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte lze usoudit, že nájemní smlouva není platná, neboť vaši rodiče jako spoluvlastníci nedali jednak souhlas k pronámu byť části nemovitosti, jednak patrně nejsou ve smlouvě uvedeni jako pronajímatelé (příp. neudělili třetí spolumajitelce plnou moc k uzavření nájemní smlouvy, která by měla být přílohou takové smlouvy). Vaši rodiče se tedy mohou žalobou na určení neplatnosti nájemní smlouvy domáhat vyslovení neplatnosti nájemní smlouvy – bylo by však vhodné doložit onu smlouvu k žalobě (dále výpis z KN prokazující vaše vlastnické právo). Proto nejprve písemně vyzvěte třetí majiteku o předložení originálu nájemní smlouvy ve lhůtě cca 7 dnů s tím, že se domníváte, že smlouva je neplatná a zvažujete podání žaloby. Tuto výzvu pak také přiložte k žalobě. Nicméně je zde možnost, že třetí majitelka s rodiči začne situaci řešit už na základě jejich výzvy a k soudnímu řešení věci nakonec nedojde.
Pokud by soud rozhodl, že nájemní smlouva je neplatná či by bylo již z předložené nájemní smlouvy zřejmé, že je absolutně neplatná, bylo by možno domáhat se vyklizení bytu nájemcem (případně i soudně, pokud by tak nájemce neučinil dobrovolně).
Pokud jde o daně z pronájmu nemovitosti, obecně by měli příjmy danit všichni vlastníci nemovitosti dle velikosti svých podílů. Lze si však písemnou smlouvu uzavřenou mezi spoluvlastníky dohodnout, že příjem z nájmů bude plynout jen určitým vlastníkům, kteří je pak také daní.
O rekonstrukci nemovitosti, která by představovala jen nutnou opravu či údržbu obecně rozhodují všichni spouvlastníci většinou hlasů, o rekonstrukci znamenající zlepšení věci pak rozhoduje dvoutřetinová většina vlastníků. Ve Vašem případě by tedy tak jako tak bylo nutno získat souhlas i třetí majitelky (s podílem 1 na nemovotosti) s rekontrukcí domu. Pokud by k rekontrukci souhlas neudělila, nebylo by možné poté po ní vymáhat vynaložené náklady, v případě, že by rodiče rekonstrukci provedli na vlastní náklady. Pokud by s rekonstrukcí souhlasila, bylo následně možno po třetí spoluvlastnici soudně vymáhat polovinu vynaložených nákladů. Ve Vašem případě však lze vzhledem k problémové spoluvlastnici pokusit se o zrušení spoluvlastnicví (nejspíše vyplacením podílu třetí spolumajitelce na základě odhadní ceny nemovitosti). Pokud by třeti vlastnice nepřistoupila na dohodu o vypořádání spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu, můžete se obrátit na soud s žalobou na zrušení spoluvlastnictví. Soud pak rozhoduje v souladu se zákonem, kdy:
a) pokud není možno nemovitost reálně rozdělit (tedy rozdělit dům na samostatné bytové jednotky na základě Prohlášení vlastníka nemovitosti, které se vkládá do katastru nemovitostí),
b) rozhodne o přikázání nemovitosti některému (některým) ze spoluvlastníků (což by jste také v žalobě navrhli, nicméně soud v tomto případě není návrhem žalobce vázán),
c) případně, pokud není možno postupovat dle předchozích bodů, rozhodne o prodeji nemovitosti s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Zneplatnění kupní smlouvy na nemovitost prodanou s plnou mocí - nedostatečná plná moc na daný úkon
05/2016 daroval můj otec 1/2 podíl vlastnictví nemovitosti na Slovensku mé matce, druhý 1/2 podíl vlastní otce bratr. Oba tento podíl dostali od své matky, která v nemovitosti stále žije. V 01/2017 má matka zmocnila
otce matku plnou mocí. Nyní chce otce bratr (majitel 1/2 podílu nemovitosti) byt prodat. Plyne z této plné moci nějaké nebezpečí, jak by mohl někdo z nich jednat za matčinými zády a bez jejího vědomí její podíl prodat či nastavit kupní cenu tak, aby pro ni byla nevýhodná? Plná moc má toto znění a byla úředně ověřená: "V zastupování ve všech záležitostech a jednání před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy a dále ve všech záležitostech a jednání s právními a fyzickými osobami. Dále jednat mým jménem, činit veškeré úkony, včetně podávání písemných návrhů a žádostí, podávat i vzdávat se řádných i mimořádných opatřeních prostředků v rámci soudních, právních i či jiných řízení. Přijímat plnění nároků a vymáhat neplnění povinností třetích osob, případně se nároků vzdát, uzavírat smíry a nerovnání." Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Dle textu plné moci není zmocněnec oprávněn podepisovat smlouvy, takže zneužití tím způsobem, že by někdo podíl nevýhodně prodal, je velmi málo pravděpodobné. Pokud by se tak čistě náhodně stalo a bylo by prodáno pod cenou, je zmocněnec odpovědný za škodu tím způsobenou a vlastník by se náhrady škody mohl úspěšně domáhat v soudním řízení.
-
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost trenéra za zranění svěřené osoby
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Osobní tréning - jak se vyhnout nařčení z obtěžování
Jakým způsobem mám jako osobní trenér koncipovat podmínky, abych byl chráněn před nařčením ze způsobení zranění? Dále, stačí abych do podmínek napsal, že v mé praxi používám osobní kontakt a že klient s tímto souhlasí, abych se bránil případnému nařčení z obtěžování? (Klientů se vždy ptám, ale sepsané podmínky mi nepodepisují). Existuje nějaká šablona, kterou bych mohl využít?
Díky, Aleš.
ODPOVĚĎ:
V podmínkách je nezbytné upozornit na případná rizika, která mohou vyvstat v souvislosti s tréninkem. Určitě je vhodnější mít od klientů podmínky podepsané, nebo mít od nich podepsané prohlášení, že se řádně seznámili s těmito podmínkami. Šablona neexistuje, podmínky se vždy upravují dle konkrétní potřeby. Pokud se obáváte případných nařčení z obtěžování apod. , je určitě vhodné si nechat podmínky sepsat ze strany některého z advokátů (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz), kdy takové podmínky budou sepsány dle Vašich potřeb a specifik daného tréninku.
Určitě pak bude vhodné mít s každým klientem sepsanou smlouvu (jednoduchý formulář), jehož součástí i budou podmínky, které budou specifikovat případné konkrétní oblasti a problematické aspekty při trénování.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost booking.com za nevrácenou platbu za neuskutečněnou službu (ubytování)
- Majitel ubytování nevrátil platbu, rezervace přes booking.com - po kom vymáhat platbu?
- Důkazy pro vymáhání nevrácené platby za ubytování rezervované přes booking.com
- Vymáhání platby za neuskutečněný pobyt přes ČOI, Českou obchodní inspekci - postup, návod
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předání výpisu z účtu soukromé osoby jinému subjektu bez jeho souhlasu a ZOOÚ, Zákon na ochranu osobních údajů
09/2016 jsem provedl rezervaci apartmánu na 2 noci na termín od 24.6.-26.6.2017 v Praze. Přes booking.com. Byl jsem kontaktován panem majitelem a dle podmínek rezervace jsem mu převedl částku 1380 Kč za 2 noci na jeho účet. Bohužel jsem byl nucen rezervaci dne 17.5.2017 stornovat. Dle podmínek rezervace jsem měl možnost bezplatného storna a vrácení celé zaplacené částky až do 23.6.2017. Majiteli ubytovacího zařízení jsem odeslal 2 e-maily s žádostí o vrácení platby, číslem účtu a omluvou, která nebyla nutná, ale považoval jsem ji za slušnost. Pan majitel mi nic neodpověděl. Již 5 krát jsem telefonicky kontaktoval zprostředkovatele - booking.com. Pokaždé mi bylo řečeno, že mu zavolají a ať počkám na telefonu. Pokaždé jsem se dozvěděl, že na to zapomněl, mu to vypadlo, právě teď tu platbu posílá a podobně. S tím se booking.com pokaždé spokojil a řekli mi, ať počkám, že zítra (16.06.2017) mi peníze dorazí. Výsledek je stále velká nula. Následně si booking.com ode mě vyžádal doklad o platbě - výpis z účtu - s tím, že mi peníze vrátí oni a poté majiteli vystaví fakturu. Výpis z účtu jsem jim odeslal, leč ho obratem a automaticky poslali majiteli apartmánu. Teď mám počkat dalších 7 dní, jestli něco dostanu.
1) Pokud opět nic nedostanu, tak mohu podat trestní oznámení na pana majitele z důvodu bezdůvodného obohacení? Případně co jiného bych měl udělat, abych se dostal zpět k svým penězům? (Jde mi spíše o princip než o onu částku)
2) Booking.com bez mého svolení - ať již ústního či písemného - předal cizímu člověku velmi citlivé informace - můj výpis z účtu, kde je mimo jiné vidět výši mojí výplaty, čili také zaměstnavatel, různé platby a inkasa, které každý měsíc provádím. Jedná se o porušení zákona o ochraně osobních údajů?
Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Na provozovatele ubytovacího zařízení můžete podat trestní oznámení, nicméně toto by bylo nejspíše policií odloženo a byl byste odkázán na občanskoprávní spor. To však nebrání tomu podat trestní oznámení, kdy provozovatel především uvidí, že věc aktivně řešíte.
Pokud Vám peníze vráceny nebudou, pak se obraťte s návrhem na mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce. Toto řízení je poměrně rychlé a zdarma. Více info a možnost elektronického podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by však ani poté nebyly peníze dobrovolně vráceny, pak byste se musel jejich zaplacení domáhat žalobou u soudu. Před podáním žaloby je nutné písemně vyzvat protistranu k úhradě, a to doporučeným dopisem.
Pro řízení u ČOI i soudní řízení si uložte veškerou emailovou komunikaci i podmínky ubytování, resp. storna.
Pokud jste nedal souhlas s tím, že výpis bude poskytnut poskytovateli ubytování, pak mám za to, že došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. Konečné posouzení náleží Úřadu pro ochranu osobních údajů, ke kterému můžete podat podnět na zahájení správního řízení.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Náhrada škody zaměstnancem způsobená zaměstnavateli (Česká pošta, a. s.)
- Kdy musí zaměstnanec zaplatit škodu zaměstnavateli?
- Bezdůvodné obohacení klienta a vymáhání škody po zaměstnanci - oprávněnost vymáhání
- Vliv dohody o hmotné odpovědnosti na škodu způsobenou zaměstnancem omylem
Prosím o radu, jak postupovat. Pracovala jsem na poště jako přepážková pracovnice do košíku v roce 2016. Zhruba a v 2/2017 se mi ozvala bývalá vedoucí, že jsem v 11/2016 vyplatila špatné osobě poukázku B ve výši 5.600 Kč a že to mám přijít podepsat a potom zaplatit. Nic jsem nepodepsala ani nijak dluh neuznala. Jediné, že jsem pochybila pracovně to ano, možná bych zasloužila nějaký postih, ve formě třeba odebrání osobního příplatku atd. nikoliv, že se bude pošta chtít hojit na mě celou částkou. Myslím si, že ze strany té paní, které jsem vyplatila peníze se jedná o neoprávněné obohacení a že ona musí ty peníze vrátit a tak by si to pošta měla vymáhat po ní. Samozřejmě jednodušší pro ně je to po zaměstnanci, tím spíš když se jedná o sociálního občana.
Té paní chodí exekučně postižitelné dávky. Nicméně mi přišla předžalobní výzva, že mám částku uhradit do 20.6.2017, jinak že podají žalobu. Poradíte mi, co mám dělat. Zda má cenu se bránit, nebo raději zaplatit? Děkuji. Celou dobu mi radil pán z odborů, že nic platit nemám, že mám zápočtový list a tam žádné závazky. Ivana
ODPOVĚĎ:
Základní předpoklady pro vznik povinnosti naradit škodu způsobenou zaměstnancem jsou tyto:
- vznik škody na straně zaměstnavatele,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody,
- zavinění zaměstnance.
V případě, že nebyly všechny tyto body splněny, nelze požadovat náhradu škody. V případě, že navíc v zápočtovém listu nejsou uvedeny žádné závazky, nevzniká povinnost cokoli hradit.
V dané situaci lze doporučit písemně vše oznámit zaměstnavateli s vysvětlením důvodů, proč škodu hradit nebudete.
Je však také nutné zohlednit, zda nebyla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti, a pokud ano, co v ní bylo uvedeno.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odhad nemovitosti udělaný realitní kanceláří a soudním znalcem - rozdíl
- Vypořádání nemovitosti ve spoluvlastnictví a odhad realitní kanceláře a znalce
- Jak se určuje hodnota nemovitosti při vypořádání spoluvlastnictví, zděděné nemovitosti
- Odhad bytu, domu udělaný realitní kanceláří a soudním znalcem - rozdíl
- Vypořádání bytu, domu ve spoluvlastnictví a odhad realitní kanceláře a znalce
Ke zrušení spoluvlastnictví žalobou na prodej - obstojí u soudu několik odhadů od místních realitek? Budou stačit oproti odhadu znalcem protistrany? Má soud právo požadovat nový nákladný odhad soudního znalce, i když už jeden máme k dědictví? Nebo jen za nový odhad kupní ceny stojí míň? (Ceny chalup narostly). Jak jinak může ještě protistrana zvyšovat moje náklady u soudního řízení? Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Patrně máte na mysli zrušení spoluvlastnictví přikázáním nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi. V případě, že se se spoluvlastníkem na výši přiměřeného vyrovnání nedohodnete, bude soud při stanovení přiměřené náhrady vycházet z ceny stanovené soudním znalcem. Doporučuji Vám tedy nechat si vypracovat posudek znalcem zapsaným v seznamu soudních znalců a tento přiložit k žalobě. (Pro účely dědického řízení se zpracovává posudek na tzv. úřední cenu stanovenou dle vyhlášky o oceňování majetku; nejde tedy o cenu tržní, která je pro vyrovnání směrodatná).
Pokud by byla cena nemovitosti stanovena znaleckým posudkem protistrany v jiné výši, je možné, že soud zadá vypracování revizního znaleckého posudku. V rozsudku poté stanoví, kdo soudu uhradí náklady řízení, tj. i odměnu znalci ustanoveného soudem. Obecně, vyhoví-li soud žalobě, hradí náklady řízení druhá strana sporu, tedy strana, která spor prohrála. Pokud však rozhodne odlišně od petitu žaloby, může např. rozdělit náklady řízení mezi obě strany.
V případě, že budete žalobou navrhovat zrušení spoluvlastnictví prodejem nemovitosti, nařídí soud veřejnou dražbu.
__
FINANCE-DANĚ
- Výměna oken v pronajímaném domě a daně, zdanění
- Výměna oken nájemního domu a daně, zdanění
- Rozdíl budova bez služeb, sociální bydlení a daně, zdanění výměny oken objektu
- Pronájem domu a daně - rozdíl §7 a §9 Zákona o DPH, daně z přidané hodnoty
Vlastním rodinný dům. Podlahová plocha je 180 m2. Menší část cca 80 m2 pronajímám jako budovu bez služeb - dle §9, bez živnost. listu. Daň odvádím dle §7, jelikož finanční úřad FÚ krátkodobý pronájem, přestože se neposkytují žádné služby, zařadil do zdanění dle §7. Můj dotaz: Je můj rodinný dům posuzován jako objekt pro sociální bydlení? Budu v celém domě měnit okna a firma, která má toto provést, má ve smlouvě prohlášení o vyjádření, zda můj objekt toto splňuje (ohledně vyčíslení vyšší nebo nižší sazby DPH při provedení této zakázky). Děkuji, Tina.
ODPOVĚĎ:
Dle § 48 Zákona o DPH se první snížená sazba uplatní u dokončených staveb pro bydlení. Stavbou pro bydlení je stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí. Tj. dle Vyhlášky č. 357/2013 Sb. a Vyhlášky č. 501/2006 Sb. , kde je uvedeno, že rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Pokud Váš dům splňuje definici rodinného domu dle katastrálních předpisů, můžete dle mého názoru uplatnit první sníženou sazbu DPH, tj. 15 %, protože k podnikání využíváte méně než polovinu podlahové plochy RD.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví nemovitosti žadatelem o hmotnou nouzi - nárok
- Má spolumajitel nemovitosti právo na příspěvek v hmotné nouzi?
- Příspěvek v hmotné nouzi a spoluvlastnictví nemovitosti
Chci se zeptat, jestli mám nárok na pobírání hmotné nouze a to v případě, že vlastním třetinu nemovitosti, ale v baráku nebydlím. Je to dědictví po otci. Děkuji za odpověď, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Podle § 11, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi se při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (dávky pomoci v hmotné nouzi) zjišťuje, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vlastní prací. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení. Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob. Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.
Vzhledem k tomu, že ve zmíněné nemovitosti nebydlíte ani ji nevyužíváte ke svému pracovnímu uplatnění, může nastat situace, že po Vás úřad práce bude požadovat, abyste svou 1/3 nemovitosti prodala. Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi úřad práce zjišťuje Vaše celkové majetkové a sociální poměry. Kromě Vámi zmíněného vlastnictví části nemovitosti bude úřad práce zajímat také to, kolik máte peněz na bankovním účtu, zda vlastníte movitý majetek, zda máte uzavřené stavební spoření či životní pojištění apod. Na Vaši otázku, zda máte nárok na pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi, tudíž nelze jednoznačně odpovědět.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy a výpovědní lhůta nájmu - výpověď od nájemníka, nájemce
- Výpovědní lhůta nájmu u automaticky prodloužené nájemní smlouvy
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy, která je automaticky prodloužená
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy, ale ve smlouvě je povinnost písemného dodatku - jak to je?
S majitelem jsme 01/2014 uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou (1 rok). Ohledně prodloužení nájmu je ve smlouvě uvedeno, že pokud nájemce s pronajímatelem neuzavřou do 15 dnů od uplynutí doby nájmu písemný dodatek o prodloužení, nájemní vztah skončí a nájemce je povinen byt vyklidit. Majitele jsem 12/2014 kontaktovala s tím, že bych měla zájem o prodloužení na další rok. Majitel řekl, že s prodloužením souhlasí, ale že stačí ústní dohoda a nebudeme podepisovat písemný dodatek. Pochopila jsem to tak, že byt můžu nadále využívat, ale bez smlouvy. V dalších letech už jsem o prodloužení ani nežádala, ale v bytě jsem nadále bydlela až dosud a vše řádně platila.
Nyní se budu muset odstěhovat, protože 08/2017 mám nastoupit do nové práce v zahraničí. S majitelem jsem se chtěla domluvit na odstěhování během 07/2017, ten však nyní tvrdí, že se smlouva prodlužovala automaticky a že musím dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu. Prosím o radu, zda tříměsíční výpovědní lhůta platí, i když nebyl řádně uzavřen dodatek o prodloužení smlouvy. Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Váš případ je ještě o něco komplikovanější. Ze zákona lze skutečně nájemní vztah prodloužit konkludentně (tj. mlčky bez písemného dodatku), nicméně pokud je ve smlouvě uvedeno, že pro prodloužení nájmu je nutný písemný dodatek ke smlouvě, je nutno se řídit obsahem smlouvy. Zákon však také říká (viz § 2238 obč. zákoníku), že v případě, že nájemce byt užívá po dobu 3 let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Vzhledem k tomu, že byt užíváte už déle, než tři roky, nájem tedy nezanikl a nájemní vztah se nadále řídí původě uzavřenou nájemní smlouvou.
U smluv uzavřených na dobu určitou platí, že nájemce může dát výpověď pouze v případě, kdy se změní okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, natolik, že po něm nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Jinak nájem končí až uplynutím smluvené doby. (viz § 2287 občanského zákoníku). Nová práce v zahraničí takový důvod jistě představuje. Nicméně pronajímatel má pravdu ohledně délky výpovědní lhůty. Zbývá Vám tedy jedině pokusit se s pronajímatelem domluvit na kratší výpovědní lhůtě.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zpětné doplacení platu - nenavýšení platové třídy v době pracovního poměru
- Zaměstnavatel zapomněl zvýšit platovou třídu zaměstnanci - doplacení zpětně
- Platová třída, platový stupeň - rozdíl
- Plat podle platové třídy a platového stupně - rozdíl
Dobrý den, pracovala jsem přes 8 let (2009-2017) na obecním úřadě na poloviční úvazek, když jsem se letos (2017) rozhodla, že skončím protože nevystačím s penězi, dověděla jsem se, že mi za celé období nebyla navýšena platová třída. Výpověď byla do 31.5.2017 nyní již pracuji jiné pozici. Mám právo na zpětné doplacení navýšeného platového tarifu? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Podstatné je, zda máte na mysli platovou třídu nebo platový stupeň. Podle § 123 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
O zařazení do platové třídy tedy rozhoduje zaměstnavatel a na její navýšení není nárok.
Pokud jde o platový stupeň, podle § 123 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Postupování v rámci platových stupňů je tedy garantováno jak zákoníkem práce, tak nařízením vlády č. 564/2006 Sb.
Jsou-li tedy všechny podmínky pro zařazení do vyššího platového stupně splněny, zaměstnavatel má za povinnost neprodleně vydat nový platový výměr, který tyto skutečnosti zohlední.
V případě, že tak neučiní, je možné vymáhat doplacení rozdílu, a to 3 roky zpětně, neboť promlčecí doba těchto platových nároků je 3 roky.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení placení výživného po konci studia, školy - postup
- Postup ukončení placení výživného, alimentů po konci studia, školy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zrušení výživného - soudní poplatek
Moje dcera teď ukončila studium na škole cestovního ruchu v Šumperku maturitou. Platila jsem na ní alimenty ve výši 1.500 Kč. Dcera dál již studovat nechce a tak se chci zeptat, kdy mi končí vyživovací povinnost a co mám v té věci udělat. Děkuji za odpověď. Milena.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů trvá do té doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud Vaše dcera již nechce studovat, záleží na tom, zda se jí podaří najít zaměstnání. Pokud ano, můžete výživné platit ve chvíli, kdy Vaše dcera obdrží svou první výplatu. Pokud se jí ale zaměstnání nepodaří najít a bude se evidovat na úřadě práce, pak v případě, že nepracovala během studia, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Může tak nastat situace, že se Vaše dcera ocitne bez finančních prostředků a tudíž nebude schopná se sama živit. V takovém případě může Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvat.
Pokud se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti dohodnete, můžete s dcerou sepsat jednoduchou dohodu, kde bude uvedeno, ve kterém měsíci poskytnete dceři poslední platbu výživného. Jestliže je ale výživné určeno soudním rozhodnutím a Vaše dcera s ukončením vyživovací povinnosti nebude souhlasit, bude zapotřebí obrátit se na soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery a za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.
__
OBČAN-NÁJMY
- Úmrtí majitele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Smrt majitele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Zdědění bytu, domu - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Zdědění nemovitosti, pozemku - vliv na nájemní smlouvu pozemku, nemovitosti
- Zdědění pole - vliv na nájemní smlouvu pole
- Úmrtí pronajímatele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Smrt pronajímatele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
Tvrdí, že pachtovní smlouva na pole (nenašel jsem smlouvu) úmrtím nezaniká a trvá dalších 5 let, ale je velmi nízká. Musím podepsat? Nebo mi musí i tak zaplatit pronájem a daň zpětně během dědického řízení a mohu pak sepsat smlouvu s jiným družstvem? Děkuji Vám! Kamil
ODPOVĚĎ:
Smlouva nezaniká úmrtím jedné ze smluvních stran, do všech práv a povinností zemřelé smluvní strany nastupuje dědic (smlouva se váže k věci). Tj. pokud jste na straně pronajímatele, musí Vám nájemce uhradit nájem jako dědici pozůstalého, pakliže bylo v usnesení o dědictví rozhodnuto, že jste dědicem zemřelého i pokud jde o tento závazek. Smlouvu ukončujete tak, jak bylo ve smlouvě sjednáno, nezaniká automaticky úmrtím jedné ze stran.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vrácení kauce nájmu nájemníkovi při koupi bytu novým majitelem
- Vrácení kauce nájmu nájemníkovi při koupi nemovitosti novým majitelem
- Prodej nájemního bytu a vrácení kauce nájemci, nájemníkovi
- Kdo vrací kauci nájmu - původní majitel nebo nový majitel bytu v nájmu?
Nájemce byl na 2 roky od 2014-2016, 2 měsíce před koncem nájmu koupil byt nový majitel. Kdo vrací nájemci kauci, kdo platí úrok z kauce? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Při skončení nájmu by měl kauci a úroky vracet nový majitel bytu. Je výlučně věcí vlastníků, aby si mezi sebou vyřešili předání Vámi složené kauce. Postupovat se bude dle ustanovení § 2254 NOZ, dle něhož dochází k vypořádání jistoty až při skončení nájmu.
__
OBČAN-DLUHY
- Výše poplatku za náklady spojené s vymáháním dluhu - kolik Kč?
- Poplatek za vystavení splátkového kalendáře - kolik Kč může věřitel chtít?
- Žádost o doložení účelně vynaložených nákladů k vymáhání pohledávky inkasní společností
Potřebuji informaci:
1) Může vymahačská společnost k dlužné částce (610 Kč) vyžadovat dalších 500 Kč za "náklady spojené s vymáháním"?
2) Je oprávněný poplatek 1 000 Kč za vystavení "Splátkového kalendáře"?
Děkuji, Bohdan.
ODPOVĚĎ:
Obecně má věřitel právo na úrok z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených například se zasláním upomínky. V případě, že je dlužník podnikatelem, pak lze v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uplatňovat náklady spojené s uplatněním pohledávky paušální částkou v minimální výši 1.200,- Kč.
V případě dlužníků - nepodnikatelů pak žádná zákonná úprava není. Obecně by však poplatky neměly být nepřiměřeně vysoké vzhledem k výši vymáhané částky, což ve Vámi popisovaném případě bezesporu jsou v obou bodech (pokud se tedy splátkový kalendář vztahuje k částce 610, - Kč). Můžete tedy po inkasní společnosti požadovat doložení účelně vynaložených nákladů k vymáhání pohledávky. O oprávněnosti poplatků by však definitivně rozhodl až soud v případě, že by jejich zaplacení inkasní společnost vymáhala soudní cestou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemné - platí se předem nebo zpětně?
- Kdy je možné dát výpověď pro neplacení nájmu, nájemného?
- Který den je možné dát výpověď pro neplacení nájmu, nájemného?
- Nepřevzetí dopisu s výpovědí nájemní smlouvy nájemníkem, nájemcem - kdy je dopis doručený fikcí?
- Doručení dopisu fikcí - výpověď nájmu, nájemní smlouvy pro neplacení nájmu, nájemného
- Nájemník, nájemce nepřebírá poštu - jak doručit výpověď nájmu, nájemní smlouvy?
- Doručení do sféry dispozice smluvní strany - příklad (výpověď nájemní smlouvy)
Prosím o radu ohledně výpovědi nájemní smlouvy. Dle NOZ mohu jako pronajímatel dát okamžitou výpověď za neuhrazení minimálně 3 měsíců nájemného. Ve smlouvě: „nájemné má být hrazeno nejpozději do 5. (pátého) dne měsíce za nějž je nájemné placeno“. Chápu správně, že pokud není zaplaceno třetí nájemné do 5. (pátého) dne („předem“) na 3. měsíc, vzniká nárok na výpověď? Nebo je nutné čekat, až skončí 3. měsíc?
Výzva k zaplacení, aby výpověď byla platná, za dlužné měsíce musí být poslána až po vzniku dluhu za 3 měsíce nebo lze i předem a jako termín k zaplacení stanovit právě den vzniku tří měsíčního dluhu?
Nájemník má trvalé bydliště na městském úřadě a pravděpodobně nepřevezme doporučený dopis s dodejkou, který zůstane na poště. Jaké jsou potom lhůty, kdy lze dopis s výpovědí nebo výzvou považovat za doručený? Je uplatněna fikce doručení nebo se řídí jiným předpisem?
Děkuji. Standa
ODPOVĚĎ:
K Vaší otázce č. 1) Chápete to správně, prodlení nastává den pro splatnosti nájemného, tedy dle vaší smlouvy 6. den v měsíci, za který se nájemné hradí. Nemusíte tedy s výzvou k úhradě dlužného nájemného čekat na konec daného měsíce.
K ot. č. 2) Výzvu k zaplacení zašlete nájemníkovi nejdříve den po splatnosti třetího dlužného nájmu.
K ot. č. 3) Doručením se dle občanského zákoníku rozumí pouhé doručení do "sféry dispozice" adresáta. Pokud budete výpověď doručovat doporučeně, což lze jen doporučit, považuje se za doručení vhození oznámení do poštovní schránky o uložení zásilky.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zrušení placení výživného zpětně - plnoletý potomek
- Zrušení placení alimentů zpětně - dospělý potomek
Píšu Vám ohledně mého bratra. Zažádal si o zrušení vyživovací povinnosti, vizte příloha. Chtěla jsem poradit, zda-li má jako datum zrušení vyživovací povinnosti uvést datum 10.4.2017, kdy jeho syn dosáhl plnoletos (2017) (2017) ti. Dále již nestudoval. Dále jsem se chtěla zeptat, co má bratr uvést jako datum nástupu do zaměstnání a adresu bydliště, když tyto údaje nezná a jak má k tomu navrhnout či předložit důkazy.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Co se týče bydliště, doporučuji Vašemu bratrovi, aby svého syna kontaktoval a požádal jej o sdělení jeho aktuální adresy. Pokud tak syn odmítne učinit, doporučuji v podání uvést poslední známou adresu synova bydliště (poslední adresu, o které Váš bratr ví, že se na ní syn zdržoval) a tuto adresu doplnit sdělením, že Váš bratr aktuální adresu synova bydliště nezná a syn ji odmítl sdělit.
Co se týče data zrušení vyživovací povinnosti, uvedení data dosažení synovy zletilosti může být ošidné. Vyživovací povinnost totiž trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Hranicí pro zrušení vyživovací povinnosti tedy není ani datum dosažení zletilosti, ani dosažení jiného určitého věku, ale právě doba, kdy je syn schopný se živit. Pokud bratrův syn po studiu nastoupil do zaměstnání, doporučuji uvést jako datum zrušení vyživovací povinnosti datum, kdy začal syn od zaměstnavatele dostávat výplatu.
Pokud nemá Váš bratr důkazy v písemné (listinné) podobě, může jako důkazy navrhnout výslechy svědků. Svědkem může být právě bratrův syn, ale i další osoby, které mají informace o tom, kde a jak dlouho je bratrův syn zaměstnán (například jeho matka či další příbuzní).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vykání dřeva na pozemku ve spoluvlastnictví - nárok spoluvlastníků na dřevo (náletové dřeviny)
- Právo spolumajitelů na dřevo vykácené na společném pozemku ve spoluvlastnictví (náletové dřeviny)
Jsem 1/6 spoluvlastníkem louky (na katastru uveden „trvalý travnatý porost“) v jejíž horní části stojí neprostupná hradba z náletových smrků výšky cca 5 m. V roce 2015 jsme byli správcem lesa vyzváni náletové dřeviny na louce vykácet a uvést do původního stavu. Spolumajitelka v této věci nic nepodnikla a tak jsem započala smrky postupně kácet. Toto dřevo hodlám po usušení využít pro otop. Nyní jsem byla spolumajitelkou nařknutá z krádeže a chce po mě 5/6 pokáceného dříví pro vlastní potřebu. Má na to právo, když se nejedná o les jako takový? Nehledě na to, že nálety rostou přímo na hranici s pozemkem, který 100% vlastním a stromy mi vadí ve výhledu do krajiny a stíní ovocným stromům. Moc děkuji za radu. Slávka.
ODPOVĚĎ:
Dle § 1120 občanského zákoníku se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru spoluvlastnických podílů. Pokud byste si tedy ponechala veškeré dřevo, jednalo by se o bezdůvodné obohacení a druhá spolumajitelka by jej po Vás mohla vymáhat. Vy však naopak můžete po spolumajitelce požadovat náhradu nákladů, které jste při kácení stromů vynaložila, a to rovněž v poměru výše jejího podílů, tj. ve výši 5/6 vynaložených nákladů. Toto právo zakotvuje občanský zákoník v ust. § 1136 v případě, že náklady byly vynaloženy bez souhlasu a vyrozumění ostatních spoluvlastníků.
Skutečnost, že stromy leží na hranici s Vaším výlučným pozemkem a brání Vám ve výhledu do krajiny nemá v tomto případě význam.
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnky, směnečného práva
- Lhůta na promlčení směnky
Vlastním směnku s datem splatnosti 2.7.2016. Kdy dojde k promlčení? Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Dle § 70 odst. 1 zákona směnečného a šekového se směnečný nárok proti příjemci promlčuje ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Promlčecí doba tedy uplyne dne 2. 7. 2019.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď dohody o provedení práce - podmínky, náležitosti, vzor
- Výpověď dohody o pracovní činnosti - podmínky, náležitosti, vzor
Prosím o radu. Od prosince 2016 v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR a již neberu podporu. Na začátku června 2017 jsem podepsala Dohodu o provedení práce přes agenturu 300 hod. Firma začala propouštět a mne to čeká také. Jak postupovat, pokud mně dají výpověď a zároveň potřebuji od nich dostat výplatu za poslední 3 týdny? Číslo bankovního účtu na mne nemají. Podepsat až dostanu peníze? Jaké náležitosti má obsahovat ukončení ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Mzda ani odměna z dohody nemusí být vyplácena pouze na bankovní účet. Je možné ji vyplatit např. pomocí poštovní po ukázky nebo v hotovosti proti výdajovému pokladnímu dokladu. Bylo by vhodné kontaktovat zaměstnavatele a domluvit se s ním na způsobu vyplacení odměny.
Podle § 77 odst. 4 zákoníku práce není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zákon nestanoví přesné náležitosti ukončení DPP, nicméně mělo by obsahovat identifikaci zaměstnavatele i zaměstnance, uvedení, že se jedná o ukončení DPP a označení této DPP a datum, k němuž DPP skončí.
Vzory různých výpovědí a dalších podání jsou uložené zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
__
OBČAN-NÁJMY
- Rozdělení pozemku ve spoluvlastnicví na díly a vliv na nájemní smlouvu (pole, zemědělský pozemek)
- Rozdělení zemědělského pozemku na díly a vliv na nájemní smlouvu
- Rozdělení pole na díly a vliv na nájemní smlouvu
Mám nájemní smlouvu na pole, které mám ve spoluvlastnictví s bratrem. Je na dobu neurčitou, ukončení dohodou nebo výpověď 5 let. Když nechám oddělit svůj díl, změní se tím na katastru vlastnictví a čísla pozemků. Smlouva automaticky se ruší, nebo ještě doznívá 5leté období, když bychom se nedohodli na jejím ukončení? Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Rozdělením pozemku se smlouva automaticky neruší, pouze dochází ke změně závazku v subjektech a předmětu smlouvy. Kvůli transparentnosti by bylo dobré sepsat nějaký dodatek upřesňující tuto změnu, nicméně smluvní ujednání zůstávají tak, jako by ke změně v pozemcích nedošlo. Pokud je ve smlouvě stanovena pětiletá výpovědní doba, je třeba ji dodržet, pokud se nedohodnete jinak.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Akutní oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak napadnout akutnost?
- Urgentní oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak napadnout urgentnost?
- Jak zpochybnit nutnost investice do opravy nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Jak zpochybnit nutnost investice do opravy bytu, domu ve spoluvlastnictví?
- Akutní oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví - jak napadnout akutnost?
- Urgentní oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví - jak napadnout urgentnost?
Pokud nemám povinnost se podílet na polovině všech nákladů na společnou nemovitost v době dědického řízení (i po něm? ). Pokud je nepovažuji za účelně vynaložené a nutné, jak pak případně mohu úspěšně argumentovat u soudu s otázkou nutnosti nákladů, když se mi to jeví jako neoprávněný pokus o obohacení bez mého souhlasu. Nemovitost užívá jen majitelka, mně přístup zakázala. Obávám se obtížnosti dokazování i třeba velice urgentních byť fiktivních oprav. Děkuji mockrát za pomoc, Hynek.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že vlastníte patrně 1/2 nemovitosti. O běžné správě společné věci (nemovitosti) se rozhoduje většinou hlasů (dle velikosti podílů). Druhá majitelka tedy potřebuje i Váš souhlas k běžným opravám a údržbě. Pokud by je provedla bez Vašeho souhlasu, nemůže poté od Vás požadovat finanční náhradu svých investic. Na okraj doplňuji, že k rekonstrukci, která má za následek podstatné zlepšení nemovitosti, je obecně zapotřebí alespoň dvoutřetinové většiny (viz § 1126 a následující občanského zákoníku).
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nárok na operaci v zahraničí při plné kapacitě v ČR a vliv zdravotní pojišťovny
- Právo na operaci v zahraničí při plné kapacitě v ČR a vliv zdravotní pojišťovny
Dobrý den, mám babičku, má pokročilou atrózu nosných kloubů, potřebuje ortopedickou operaci. Byla na jednu již objednána (totální endoprotéza), ale z důvodu poškození žaludku nesprávnou indikací léků lékaři, muselo dojít ke zrušení termínu. Babička je velmi špatném stavu, pro bolesti bere opiáty a pomalu ale jistě i přestává chodit (což by v budoucnu mohlo zásadně zhoršit rekonvalescenci oslabením svalstva). Bohužel nejbližší termín v nemocnici (obvolali jsme více nemocnic) dostala až v prosinci 2017. Ráda bych se zeptala, zda má babička právo na operaci v zahraničí s tím, že by jí ji proplatila česká zdravotní pojišťovna, je-li operace již spěšná (babička nemůže být na opiátech dalších 5 měsíců) a jakým způsobem postupovat při komunikaci s pojišťovnou, aby věc "automaticky nesmetla ze stolu" a věci se věnovala.
Velmi děkuji. Dominik
ODPOVĚĎ:
Pojištěnec české zdravotní pojišťovny má za splnění určitých podmínek právo na úhradu plánované zdravotní péče, která je mu poskytnuta v zahraničí. Konkrétně dle § 14/3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na hrazené přeshraniční služby, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Jestliže je náhrada nákladů na hrazené přeshraniční služby podmíněna udělením předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny, poskytne se mu náhrada nákladů pouze tehdy, byl-li předchozí souhlas zdravotní pojišťovnou udělen.
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 14b zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož může vláda svým nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno udělením předchozího souhlasu zdravotní pojišťovnou.
Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny, lze vymezit pouze:
a/ plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení (mohlo by se jednat o případ Vaší babičky, jak uvádím níže), nebo
b/ hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo (zde naopak předpokládám, že tuto podmínku léčba Vaší babičky nesplňuje).
Jak uvádím pod písm. a/ výše, hraje v tomto ohledu klíčovou roli nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, v jehož příloze 2 jsou uvedeny (mimo jiné) tyto zdravotní služby: 1/ náhrada kyčelního kloubu, 2/ náhrada kolenního kloubu a 3/ artroskopie (předpokládám, že Vaše babička potřebuje právě některou z těchto zdravotních služeb).
O udělení předchozího souhlasu rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna na žádost pojištěnce. Žádost je nutné podat nejpozději před začátkem čerpání hrazených přeshraničních služeb.
Dále je vhodné vědět, že zdravotní pojišťovna může odmítnout udělit předchozí souhlas pouze, jestliže:
a/ by byl pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu při čerpání hrazených přeshraničních služeb vystaven riziku, které nelze považovat za přijatelné, při zohlednění možného přínosu čerpání těchto hrazených přeshraničních služeb,
b/ je důvodná obava, že by čerpání hrazených přeshraničních služeb mohlo mít za následek podstatné ohrožení veřejného zdraví,
c/ ohledně toho, kdo má hrazené přeshraniční služby poskytnout, existuje důvodná obava, pokud jde o dodržování standardů a pokynů týkajících se kvality zdravotních služeb jím poskytovaných a o bezpečí pojištěnce, nebo
d/ lze požadované zdravotní služby pojištěnci poskytnout na území České republiky ve lhůtě časové dostupnosti stanovené nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.
Prvé tři důvody pro zamítnutí žádosti pojištěnce nejsou v případě Vaší babičky, jak předpokládám, použitelné. Nelze však vyloučit, že zdravotní pojišťovna zamítne žádost Vaší babičky dle písm. d/ výše (tedy proto, že stejnou zdravotní péči lze Vaší babičce poskytnout ve lhůtě časové dostupnosti na území České republiky).
Dle přílohy 2 nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb činí totiž lhůty dostupnosti těch zdravotních služeb, které vyjmenovávám výše:
1/ náhrada kyčelního kloubu – 52 týdnů,
2/ náhrada kolenního kloubu – 52 týdnů,
3/ artroskopie – 8 týdnů.
Pakliže Vaše babička získala termín operace (výměny kloubu) v prosinci 2017, je tato lhůta (cca půl roku) kratší než maximálně možná lhůta časové dostupnosti dle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (neboť tato lhůta činí u výměny kloubu 52 týdnů, tedy cca 1 rok).
Pro poskytování informací o možnostech přeshraničního čerpání zdravotních služeb v rámci Evropské unie je každým členským státem určeno tzv. vnitrostátní kontaktní místo (§ 14c zákona o veřejném zdravotním pojištění). V České republice je vnitrostátním kontaktním místem Kancelář zdravotního pojištění:
http://www.kancelarzp.cz/cs/
Tento subjekt by měl být schopen poskytnout Vám zcela konkrétní informace o možnostech Vaší babičky čerpat určitou zdravotní péči v zahraničí. Doporučuji Vám proto Kancelář zdravotního pojištění kontaktovat a další postup s ní konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
nařízení vlády č. 307/2012 Sb. , o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok kauce nájmu, nájemného a infalční doložka neuvedená v nájemní smlouvě - jaký má vliv?
- Vyúčtování záloh nájmu, nájemného a celkový stav na kontech - vliv na vyúčtování nájemníkovi, nájemci
K nájemní smlouvě uzavřené dne 23.12.2013 jsem skládala kauci ve výši 20 000Kč. K 31.7.2017 nám končí nájemní smlouva. Spolu s návrhem předávacího protokolu jsem zaslala majitelům i dotaz ohledně výše úroku, který mi dle NOZ mají spolu s kaucí vrátit. Na ČNB jsme našla pouze info, že úrok ze spotřebního úvěru se v té době pohyboval mezi 10-15%. Ale nevím, zda je toto přirovnání správné.
Ovšem, jde mi nyní především o to, že mi od majitele přišla odpověď, že diskontní sazba ČNB se od roku 2013 pohybuje na úrovni 0.05 procenta p. a. a viz
http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/oficialni-urokove-sazby-cnb-mesicni-prumer/diskontni-sazba/
Komerční zhodnocení v bance od 0 do max. 1 procento. Pokud se bude uvažovat zhodnocení kauce dvojnásobek diskontní sazby ČNB, tak toto zhodnocení za jeden rok to činí 20000 x 0.001 = 20 Kč a tj. za dobu trvání Vašeho nájmu 3.5 roku 70 Kč. Dále dodává, že mi neúčtovali inflační doložku, to znamená každoroční zvyšování nájmu podle ČSU za rok
2014 0.4 %,
2015 0,3 %,
2016 0,7 %,
viz https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
Chtějí tedy vypočíst zpětně zvýšení nájmu v souladu s navýšením inflace a tuto částku započíst oproti zhodnocení kauce. Tím, že mi neúčtovali inflační navýšení nájmu, údajně došlo k mému bezdůvodnému obohacení, i když inflační doložka není explicitně uvedena ve smlouvě.
Mají na toto právo? Předpokládám, že jim toto dle formulace poradil také právník.
Ještě mám otázku k ročnímu vyúčtování záloh. Bydlíme v bytě. Majitel mi zaslal vyúčtování za rok 2016, kde jsou uvedeny jednotlivé položky (teplo, voda, teplá voda, měřiče, výtah, úvěr, fond oprav, elektrická energie společných prostor, správa domu). Většina položek se rozpočítává mezi všechny nájemce (32 bytů). Ve vyúčtování jsou uvedeny celkové přijaté platby ode mne na zálohách a dále skutečné náklady za daný rok. Dále je zde uveden i celkový stav na kontech k 31.12. 2016 -4.500 Kč. Na zálohách jsem měla přeplatek 9.000 Kč, vyplaceno mi bylo, ale jen 4.500 Kč (byla odečtena právě položka celkový stav na kontech). Přitom mi majitel není schopen objasnit, co tato položka znamená.
Ve smlouvě máme vyúčtování záloh sjednáno takto:
"Pronajímatel a nájemce se dohodli na výši placení služeb a nájemného v částce XXX Kč, které bude placeno měsíčně předem k 15. v měsíci a to bezhotovostně na účet č. : xxxxxxxxx/xxxx. V ceně placení služeb jsou zálohově započítány platby ze teplou a studenou vodu, za dodávky tepla, fond oprav domu, výtah, elektrická energie společných prostor. Pronajímatel hradí z této částky platby dodavatelům a po vyúčtování spotřeby za určité období /1x ročně/ vrátí peníze nájemci dle skutečné spotřeby nebo nájemce uhradí doplatek dle skutečné spotřeby do 30 dnů na uvedené číslo účtu."
Má tedy majitel právo po mně chtít již zmiňovaný nedoplatek na kontech, případně i další nedoplatky, které jsou i u všech ostatních položek, kromě tepla a vody, kde mám naopak velký přeplatek? Zahrnují se i poplatky za opravy domu, novou fasádu, okna, výtah, do služeb, které platím já?
Předem děkuji za odpověď a s pozdravem Zdenka
ODPOVĚĎ:
Nejprve k výši úroků z jistiny:
V souladu s ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníků máte nárok požadovat úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Vzhledem k tomu, že dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku se nájemní vztahy posuzují dle nového občanského zákoníků, který nabyl účinnosti dne 1.1.2014, můžete úroky požadovat od tohoto data. Problém však nastává s výší úroků. Vzhledem k tomu, že žádný právní předpis příslušnou úrokovou sazbu dosud nestanovil, je nutno postupovat dle ust. § 1802 nového občanského zákoníku, dle kterého se použijí „obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. “ Stanovení jejich přesné výše však v praxi činí nemalé problémy, proto záleží spíše jen na domluvě s Vaším pronajímatelem či případném soudním řešení sporu. Z výše uvedeného ustanovení však nevyplývá, že má jít o úroky ze spotřebitelských úvěrů. V případě aplikace starší judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozsudku sp. zn. 29 Odo 1214/2005, lze dovodit, že uvedenému ustanovení je nejbližší výpočet úroku za použití průměrné úrokové sazby bank působících na celém území České republiky.
Navyšování o inflaci:
O bezdůvodné obohacení se nejedná. Pronajímatel nemá právo zpětně zvýšit nájemné o inflaci. V souladu s ust. § 2249 občanského zákoníku lze nájemné zvýšit jen na základě písemného návrhu pronajímatele. Pokud s návrhem nájemce souhlasí, začne zvýšené nájemné platit třetí kalendářní měsíc po dojití návrhu. Dále nelze nájemné zvyšovat o inflaci, pokud bylo ve smlouvě ujednáno každoroční zvyšování nájemného.
Nedoplatek na kontech:
Pronajímatel nemá právo požadovat po nájemci přispívání do fondu oprav (přestože to máte ve smlouvě uvedeno). Příspěvky do fondu oprav či na opravy domu nejsou plněními souvisejícími s užíváním bytu. (viz ust. § 2251 odst. 2 občanského zákoníku), proto pronajímatel nemá právo po Vás požadovat případné nedoplatky za tyto příspěvky.
Podle ust. § 2247 občanského zákoníku se plněními souvisejícími s užíváním bytu rozumí: dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Pronajímatel tedy může požadovat nedoplatky jen za tyto služby.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uzavření dědictví pro nemajetnost - právo dědiců být informováni o průběhu a závěru dědického řízení
Manželovi a jeho starší sestře zemřel otec. Jejich matka ještě žije.
Dlouho se v dědickém řízení nic nedělo.
Manžela nikdo neoslovil a nikdo mu nepodal informaci, že by probíhalo dědické řízení. Na můj dotaz mi bylo sděleno, že dědické řízení bylo ukončeno a že se nedá ani odvolat. Bylo mi sděleno, že vypravitel pohřbu (manžel jeho sestry) sdělil, že není žádný majetek.
Zajímalo by mne, jak je možné obejít dědice? Je nějaká možnost dostat od notáře alespoň vyjádření?
Zdá se mi toto jednání dost podivné.
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Podle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví. Podle § 110 odst. 2 z. ř. s. je účastníkem řízení o pozůstalosti pouze osoba, která vypravila zůstaviteli pohřeb.
Notář tedy v případě, že zůstavitel zanechal pouze majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty, nemá povinnost vyrozumívat dědice, kteří by po zůstaviteli dědili, kdyby tam byl majetek vyšší hodnoty, a může řízení bez dalšího zastavit. Proti rozhodnutí o zastavení řízení není přípustné odvolání (§ 129 písm. e) z. ř. s.) a doručuje se pouze účastníku řízení, tedy vypraviteli pohřbu.
Notáře, resp. okresní soud, u kterého je dědický spis veden, můžete požádat o nahlédnutí do spisu (s sebou je potřeba mít oddací list u manžela a rodné listy u dětí).
Pokud zůstavitel zanechal přece jen majetek, který nemá pouze nepatrnou hodnotu a v původním řízení o pozůstalosti nebyl projednán, můžete dát podnět k zahájení řízení o dodatečně objeveném majetku. Tento podnět se podává na podatelně okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak se vyhnout výpovědi u soudu - rozvod manželství partnera, přítele
- Odmítnutí svědectví u rozvodového soudu u osoby blízké - svědek nová přítelkyně rozvádějícího se muže
- Jak se vyhnout výpovědi u soudu - rozvod manželství partnerky, přítelkyně
- Odmítnutí svědectví u rozvodového soudu u osoby blízké - svědek nový partner, přítel rozvádějící se ženy
Jsem předvolána k soudu jako svědek. Jedná se o rozvodové řízení mého přítele, kdy si mně předvolala jeho současná manželka. Přítel se rozvádí již čtvrtým rokem (3 roky trvalo řízení o děti, nyní došlo na samotný rozvod). V průběhu té doby jsem otěhotněla, máme tedy s přítelem dceru a plánujeme nadále společnou budoucnost. Jedná se o to, že náš vztah začal již v době manželství, které procházelo už v té době krizí (dle přítele). Manželka přítele se snaží dokázat, že jí přítel za manželství podváděl (sama si však poté našla také přítele, za kterým se odstěhovala, otěhotněla jsem až po té, co se odstěhovala ze společné domácnosti).
Chci se tedy zeptat, jestli existuje nějaký způsob, jak se tomuto svědectví vyhnout? Je možné nevypovídat z důvodu osoby blízké? Nechci samozřejmě poškodit přítele tím, že když vypovím pravdu, potvrdím to, že manželku v době manželství opravdu podvedl. Přítel po mně chce, abych tvrdila, že náš vztah začal až když se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Je přesvědčený, že není žádný důkaz na to, že jsme spolu měli intimní vztah jen to, že jsem se v minulosti s manželkou sešla, kde jsem vztah přiznala, ale to je jen tvrzení proti tvrzení. Naopak on má důkazy proti manželce, že si našla přítele ke kterému se nakonec také odstěhovala. Nechci lhát, ale nechci ani "poškodit" svého přítele, který je otcem mé dcery. Nejraději bych k soudu vůbec nešla a k těmto "starým" záležitostem se vůbec nevyjadřovala. Bohužel celé řízení se táhne, je to pro mně už vyčerpávající, manželka se nechce dohodnout na ničem a to přítele čeká ještě majetkové vyrovnání.
Pak se chci také zeptat na to zda ten, kdo rozvod zavinil (o kom rozhodne soud v rozvodovém řízení) má horší pozici co se týká majetkového vyrovnání? Zda má pak nárok na menší podíl právě proto, že rozvod zavinil?
Děkuji, Zlata
ODPOVĚĎ:
Podle § 126 občanského soudního řádu máte povinnost dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musíte vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď můžete odepřít jen tehdy, kdybyste jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Vzhledem k uvedenému tedy nemáte možnost výpověď odepřít. Pokud byste se k soudu nedostavila, může Vám soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč. V rozvodovém řízení se zjišťuje pouze důvod rozvratu manželství a v případě, že se oba manželé chtějí rozvést, není až tak podstatné, kdo z manželů rozvrat zavinil. Důležité je, že rozvrat nastal. Význam by to mělo jen pokud by se manželka rozvést nechtěla, což nejspíš tento případ nebude, vzhledem k tomu, že již má také nového partnera. S majetkovým vyrovnáním po rozvodu manželství pak důvody rozvratu vůbec nesouvisí, proto se Váš partner nemusí obávat nějaké horší pozice v řízení o vyrovnání SJM.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavební úpravy bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele - jak postupovat?
- Havarijní stav domu - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Havarijní stav bytu - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Havarijní stav nemovitosti - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Spolumajitel investuje do nemovitosti - může investor požádat o rozšíření vlastnického podílu?
- Zvětšení spoluvlastnického podílu soudně - investice do oprav spolumajitelem, spoluvlastníkem
Jsem 2/3 spoluvlastníkem nemovitosti = rodinný dům v Praze 8 - Dolní Chabry. Já v nemovitosti nebydlím. Rozvedla jsem se a po rozvodu vzniklo po 3 letech podílové vlastnictví. Děti - 3 kluci - jsou svěřeni do péče bývalému manželovi. Bývalý manžel je 1/3 spoluvlastníkem nemovitosti. Bývalý manžel v nemovitosti bydlí. Již léta bývalý manžel dělá stavební úpravy v nemovitosti (i když vlastní pouze 1/3) podle toho jak chce on. Vše hradí a nic po mně nechce. Jsou to všechno stavební úpravy, který neřeší havarijní stav. S prováděnými stavebními úpravami nesouhlasím, přesto je bývalý manžel udělá.
1/ Může po mně žádat poměrnou část financí na rekonstrukci, o kt. rozhodl on sám a já mu ji neodsouhlasila? Pokud ANO, jak dlouho na to má právo?
2/ Mám povinnost se podílet na opravě havarijního stavu? Kdo rozhodne, že jde o havarijní stav?
3/ Bývalý manžel svévolně používá pozemek kolem domu a sám o jeho využití rozhoduje. Kde se odvolám a najdu pomoc v tom, abych také já (většinový vlastník) využívala pozemek dle svého?
4/ Je možné, aby soud požádal o to, aby měl větší podíl na nemovitosti, protože on neustále investuje a já ne - nemám na to, jinými slovy: může bývalý manžel po mně vyžadovat soudně náhradu toho, co investoval, a protože na to nemám, může soud nařídit zvýšení jeho podílu?
5/ Bývalý manžel se stále odvolává na to, že to dělá pro naše děti, které mu byly svěřeny do péče. Přihlíží soud k tomu, abych se rekonstrukcí podílela "otci, který se chudák stará o 3 děti"?
Kontaktovala jsem kvůli jeho svévolnému počínání přestupkovou komisi i stavební úřad. Obě se shodly na tom, že se mám obrátit na soud. Protože bývalý manžel každou chvíli něco dělá, není mi jasné s čím se mám na soud obrátit - s každou jednotlivou opravou?
PROSÍM VŽDY UVEĎTE ODKAZ NA ČÍSLO PARAGRAFU A NA ZÁKON. DĚKUJI. Helena
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný problém se vztahuje úprava § 1126 až 1133 Občanského zákoníku. Konkrétní paragrafy nelze uvést, jelikož odpovědi vyplývají z podstaty celé úpravy spoluvlastnictví. Zákon, který celou problematiku upravuje je Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. K Vašim dotazům uvádím, že spoluvlastník, který vlastní podíl o vel. id. 1/3 by neměl dělat bez Vašeho souhlasu žádné úpravy, neboť jej vždy přehlasujete. Pokud jde o havarijní stav, pak byste se na opravách podílet měla a pokud to nebudete činit, může se spoluvlastník obrátit na soud. Stav nemovitosti ale nezhodnotí nikdo jiný, než znalec z oboru nemovitostí, takže pokud se nedohodnete, je reálné, že pravděpodobně případ skončí u soudu. To stejné platí i o využití pozemku, pokud se nedohodnete, bude muset věc vyřešit soud. Soud nemůže s ohledem na investice nařídit zvětšení jeho podílu, nicméně soudně může nemovitost přikázat do jeho vlastnictví a uložit mu povinnost Vás vyplatit z Vašeho 2/3 podílu. Otázka svěření dětí do péče nemá s majetkem nic společného, jediné, v čem by bývalému manželovi tato skutečnost pomohla je situace, že by soud zvažoval, komu nemovitost přikázat do vlastnictví, zde by uvažoval o poměrech dětí a pravděpodobně by nemovitost přikázat otci s dětmi, aby děti neskončily "na ulici", jelikož nezletilým dětem zákon přiznává větší ochranu než zletilým osobám.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v bytě o patro výš - jak se bránit?
- Hluk v horním bytě - jak se bránit?
Od července 2006 jsem vlastníkem bytu v panelovém domě, ve kterém trvale bydlím. Byt nad mým bytem jeho vlastník pronajímá. Od roku 2006 nebyly žádné potíže s nájemníky. Přibližně od jara 2016 však zmíněný byt obývají nájemníci, kteří způsobují zvýšenou hlučnost - kročejový hluk, hluk z manipulace s vybavením bytu (zřejmě vysouvání či rozkládání postele/otevírání skříně), pouštění hudby, hlasitá mluva. Hluk z manipulace s vybavením bytu je nejintenzivnější večer pravděpodobně v důsledku přípravy ke spánku přibližně od 21:00 často s přesahem asi do 23:00. Obdobně tak v ranních hodinách přibližně od 5:00 do 6:30. Kročejový hluk je přítomen průběžně. Rovněž opakovaně slyším mluvení a různé hlasové projevy mužského hlasu (podle jmenovky v bytě má byt užívat pár, muž a žena, ale hlas ženy vůbec neslyším). Pouštění hudby se opakuje a je v takové intenzitě, že je možné rozeznat jednotlivé písně, interprety. Zdůrazňuji, že od počátku, kdy v domě bydlím (2006) jsem si nikdy neměl důvod stěžovat na hlučnost nájemníků v bytě nade mnou a žádný z předcházejících nájemníků takové hluky nevytvářel. Neslyším hluk od sousedů vedle mého bytu ani od souseda z bytu pode mnou.
V květnu 2016, kdy jsem byl přibližně kolem 6:00 probuzen hlukem z bytu nade mnou, jsem nájemníky upozornil dopisem, ale nic se nezměnilo. Asi na podzim 2016 při extrémní hlučnosti z bytu nade mnou (dupání, smích, rány) jsem telefonicky kontaktoval přímo vlastníka bytu, aby zajistil klid ve svém bytě. Vlastník přislíbil mírnou domluvu nájemníkům, nicméně hlučnost je stále v míře v jaké 11 let před současnými nájemníky nebyla. Chci se zeptat, jestli by se formulace z NOZ § 1013
"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům..." dala vyložit tak, že pokud 11 let před současnými nájemníky taková hlučnost neexistovala. Jedná se tedy v jejich případě o míru nepřiměřenou místním poměrům?
Pokud by bylo provedeno odborné certifikované měření kročejové hlučnosti/zvukové izolace v bytě nade mnou a bylo zjištěno, že nesplňuje parametry stanovené příslušnou normou, byl by vlastník bytu povinen zajistit dodatečnou zvukovou izolaci?
Děkuji, Dominik
ODPOVĚĎ:
Místní poměry se posuzují nejen podle jednoho bytu, ale celkově, např. podle celého domu, podle zástavby apod. nicméně skutečnost, že v předchozích x letech hlučnost byla značně menší (z tohoto bytu) je významná. Vždy se totiž vychází z konkrétních okolností a konkrétních místních poměrů, a to nejen mezi dvěma byty, ale v celku.
Je zde možnost se obrátit na Krajskou hygienickou stanici a požádat o provedení hlukového měření. Dále je možnost zaslat vlastníkovi bytu a i nájemci tzv. předžalobní výzvu, ve které je vyzvete, aby se zdrželi tohoto nežádoucího rušení, přičemž pokud by ani přes tuto výzvu nebylo reagováno, je možnost se svých práv domáhat před civilním soudem.
Pokud by soud došel k závěru, že hlučnost přesahuje míru místních poměrů, nařídí, aby se nájemník (a i případně vlastník) zdržel takového hluku – tedy aby zabránil vzniku takového hluku.
Dále pokud hluk přesahuje do nočních hodin (po 22.00) je možné se obrátit na policii aby prošetřila, zda takových jednáním nedochází k přestupku rušení nočního klidu.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování bytu manželce a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování domu manželce a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování domu manželovi a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování byti manželovi a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Vrácení daru pro nevděk obdarovaného - důvody
- Důvody pro vrácení daru pro nevděk obdarovaného
Mám dotaz ohledně nároku na vrácení daru. Dotaz se týká přítele: V 10/2014 daroval své manželce polovinu svého domu, který zdědil po svém otci. Chtěl tímto udělat krok pro zachování manželství, které již nefungovalo. Jeho žena však již v 1/2015 začala poměr s jejím milencem a poté v 9/2015 odešla z jejich společné domácnosti. Přepsání domu na příteli přímo vyžadovala, aby tím vyjádřil lásku k ní a že jí opravdu miluje.
K dnešnímu datu jeho žena žádá o rozvod a vyžaduje vyplacení neúměrné částky za přepis její poloviny zpět jemu. Výše uvedené přítel bere jako nečestné jednání vůči jeho osobě. Navíc svým odchodem jeho žena tehdy rázně snížila životní úroveň jeho a jejich syna, o kterého rok pečoval úplně sám. Má vůbec nějakou možnost na vrácení daru? Existuje v zákoně nějaká vyjímka? Děkuji za odpověď do mejlu a prosím o nezveřejňování mého dotazu. Děkuji Irena
ODPOVĚĎ:
Existuje zákonná možnost tzv. odvolání daru pro nevděk, kterou s největší pravděpodobností situace Vašeho přítele splňuje.
Podle § 2072 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku: Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.
Lhůta pro odvolání daru pak činí jeden rok ode dne, kdy se dárce, dozvěděl o důvodu pro odvolání daru (viz § 2075 odst. 1 cit. Zákona). Tady by mohl nastat problém, pokud by manželka v případném soudním řízení namítla, že manžel o důvodu pro odvolání daru věděl minimálně už doby, kdy se odstěhovala ze společné domácnosti, tj. v 9/2015, tedy déle, než před jedním rokem.
V první řadě je tedy nutné manželce zaslat odvolání daru pro nevděk dle § 2072 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (doporučeně či s dodejkou z důvodu doložení pro případný soudní spor), v němž se popíšou důvody, pro které se dar odvolává, tj. jednání manželky úmyslně porušující dobré mravy. Mezi důvody nechť manžel zahrne i manželčin požadavek na vyplacení nepřiměřeně vysokého vyrovnání za přepis poloviny zpět manželovi v rámci rozvodového řízení, čímž bude dodržena zákonná lhůta jednoho roku pro odvolání daru. V písemním odvolání daru se dále uvede lhůta, do kdy je nutné uzavřít souhlasné prohlášení dárce s obdarovanou, a to s náležitostmi dle § 66 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), aby bylo možno v katastru nemovitostí přepsat polovinu nemovitosti zpět na manžela.
Lze však očekávát, že s tímto manželka souhlasit nebude a manžel bude nucen podat žalobu k soudu (příslušnému dle polohy nemovitosti) na vrácení daru, kde bude nutno dokázat manželčino úmyslné jednání proti dobrým mravům, kterým vyjádřila manželovi nevděk. Soud by takové žalobě pravděpodobně vyhověl. Na základě vyhovujícího rozsudku by byl následně proveden vklad do katastru nemovitostí.
Viz příslušná zákonná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku:
Odvolání daru pro nevděk
§ 2072
(1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.
§ 2073
Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.
§ 2074
Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.
§ 2075
(1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
(2) Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.
Společná ustanovení
§ 2076
Vzdá-li se dárce při darování mezi živými předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu.
§ 2077
Pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost.
§ 2078
Nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování bytu rodičem bez věcného břemene - možnost vystěhování rodiče
- Darování domu rodičem bez věcného břemene - možnost vystěhování rodiče
- Vystěhování rodiče po darování nemovitosti potomkovi - může to potomek udělat?
- Vystěhování rodiče po darování nemovitosti synovi, dceři - může to potomek udělat?
2013 došlo k darování bytu v tržní hodnotě zhruba 1,5 milionů korun. Tento byt daroval otec svému synovi. Nicméně syn v něm nežije a fakticky nikdy nežil, protože studuje VŠ a trvalý pobyt má zhruba 200 km daleko. Bydlí v něm proto jeho otec, který zde má i nahlášen trvalý pobyt. Neexistuje žádná nájemní ani jiná finanční smlouva mezi otcem a synem. Do konce roku 2016 probíhalo vše v pořádku, otec platil fond oprav i splátky za úvěr na stavební spoření, který se k bytu váže. Avšak od roku 2017 otec neplatí fond oprav, úvěr ani alimenty. Syn je odpovědný za úhradu fondu oprav coby majitel bytu. Stejně tak je odpovědný za úhradu úvěru, protože se ve špatné víře upsal s otcem ke spoluručitelství. Tímto mu vznikají měsíční náklady okolo 10 tisíc korun, které však jako student nemá šanci dlouhodobě uspokojovat. Otec synovi dluží jednak přibližně 400 tisíc v hotovosti na půjčkách, jednak zhruba 350 tisíc na zbývající splátky zmiňovaného úvěru, navíc neplatí ani alimenty. Navíc je na otce nyní uvalena exekuce.
Věcné břemeno dožití v darovací smlouvě obsaženo nebylo, proto jsme si mysleli, že bude možné otce soudně vystěhovat. Nicméně právník nám oznámil, že toto učinit nelze, protože ačkoliv se celkové pohledávky otce vůči synovi blíží k milionu, tržní hodnota darovaného bytu je vyšší, a proto by soud vyklizení patrně zamítl jako pokus „surově vystěhovat chudáka otce hamižným potomkem“. Tržní hodnota je jedna věc, ale jelikož otec byt dobrovolně opustit nechce, byt je riziková investice a lze prodat řádově za 50 % původní hodnoty, což by zřejmě ani nepokrylo všechny vzniklé pohledávky.
Rád bych si tudíž ověřil, zda otce opravdu nelze synem soudně vystěhovat, pokud neplní své závazky (fond oprav, úvěr, alimenty) a věcné břemeno dožití se na něj nevztahuje, protože ve smlouvě nebylo zahrnuto?
Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Začnu od konce Vašich dotazů. Pokud nebylo darovací smlouvou věcné břemeno dožití upraveno, tak se na otce nevztahuje.
Ohledně plateb do fondu oprav – z hlediska společenství vlastníků jednotek, které fond oprav spravuje, je rozhodné, kdo je vlastníkem bytu – tím je syn, proto je i jeho povinností tyto platby odvádět. Pokud je otec platil po nějakou dobu sám, byla to jen jeho dobrá vůle. Splátky úvěru je syn samozřejmě jako ručitel povinen platit, pokud je neplatí hlavní dlužník. Reálná šance, že se najde někdo, kdo by se místo syna stal dobrovolně ručitelem je nejspíš mizivá.
Povinnost otce platit synovi výživné nemá s touto situací z hlediska možného vyklizení bytu nic společného. Stejně tak trvalý pobyt nezakládá otci právo bydlení v bytě. Jde pouze o adresu, kam lze oficiálně doručovat. Trvalé bydlište tedy není na překážku případnému vyklizení bytu.
Žaloba na vyklizení bytu by měla větší šanci na úspěch, pokud by se syn snažil situaci nejprve vyřešit tím, že se pokusí otci najít náhradí bydlení, přestože to není zákonnou poviností vlastníka bytu. Tuto snahu je samozřejmě nutno řádně písemně zdokumentovat pro případné soudní řízení, neboť lze předpokládat, že se otec nebude chtít vystěhovat a dojde k podání žaloby na vyklizení bytu. V žalobě je pak nutno vylíčit všechny rozhodné skutečnosti. K důkazu je vhodné přiložit mimo výpisu z KN a výzvy k vyklizení bytu s nabídkou náhradního ubytování také návrh na výslech možných svědků obeznámených se situací.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Daňové doklady jako důkaz při vypořádání SJM u soudu
- Vypořádání SJM soudně a daňové doklady jako důkaz hospodaření SJM
- Daňové doklady jako důkaz při vypořádání společného jmění manželů u soudu
- Vypořádání společného jmění manželů soudně a daňové doklady jako důkaz hospodaření SJM
Dokazování v občanském řízení u soudu. Zajímalo by mě, zda je žalovaný na výzvu soudu povinný předložit účetní doklady, které sloužily pro podání daňového přiznání za tato období:
1) v době, kdy žalobkyně a žalovaný byli manželé, hospodařili odděleně, přičemž účetní doklady za společnou nemovitost byli v držení pouze žalovaného, ten rovněž dle zákona podával daňové přiznání, kde byli uvedeny příjmy z pronájmu dle §9. Z tohoto daňového přiznání jsou povinní a oprávnění oba, podává ho však vždy jenom jeden z manželů
2) v době, kdy žalobkyně v řízení o vypořádání SJM, požaduje vydání těchto dokladů, za účelem prokázání výše příjmů z předmětné nemovitosti, přičemž pouze za pomoci těchto účetních dokladů je schopna prokázat, že daňové přiznání bylo značně zkresleno (daňovou kontrolu asi není možno provést, jedná se doklady z r. 2012, 13, 14)
3) v době, kdy žalobkyně a žalovaný byli ve vztahu podílových rovnodílných spoluvlastníků, přičemž žalovaný měsíčně předkládal pouze rukou psaný souhrn výdajů a příjmů, bez doložení jakýchkoliv faktických dokladů.
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
V případě, že žalobkyně nemá v řízení o vypořádání SJM čím podložit svá tvrzení, neboť podklady disponuje pouze žalovaný, může soud žalovanému uložit tzv. vysvětlovací povinnost. Nesplnění této povinnosti bude mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch žalovaného. Jiným způsobem soud žalovaného za nesplnění této povinnosti sankcionovat nemůže. Pokud tedy bude nutné v řízení prokázat výši příjmů ze společné nemovitosti, lze předpokládat, že soud žalovanému povinnost předložit účetní doklady uloží.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zlomenina obratle a invalidní důchod - nárok
- Právo na invalidní důchod - zlomenina obratle s bolestmi
- Kompresivní zlomenina obratle a invalidní důchod
06/2016 se mi stal velmi těžký úraz, jel jsem na kole a srazilo mě auto. Utržil jsem mnohačetné zlomeniny a velmi těžké poranění páteře. Postavil mě na ve Zlíně výborný neurochirurg. 99% takových případů mi sám operatér sdělil, že končí na vozíku. Mám kompresní zlomeninu 6. hrudního obratle, ze kterého zbylo jen torzo. Chodím na průběžné kontroly. Další mám v prosinci 2017. Neurochirurg navrhl, aby stav se řešil i posudkově, že se neočekává ani v budoucnu dobrá tolerance fyzické zátěže.
Mám velké bolesti, které mi nedovolí fungovat běžným způsobem, nesmím zvedat těžší věci, dělat rotační pohyby atd.
Z neurochirurgického hlediska to NENÍ uzavřená záležitost. Plánují, že mi ten velmi poškozený obratel vymění, jen to oddalují s tím, že jde o velmi složitý a náročný zákrok (z přední strany přístupu přes hrudník). Bylo mi operatérem sděleno, že čím déle se to oddálí, bude jen dobře pro mě.
Nyní danou situaci řeší posudková lékařka. Rozhoduje se o přidělení 1. nebo 2. st invalidity. Rozhodnutí mi bude sděleno v pondělí 26.6.2017.
Avšak z jejího jednání jsem "mírně" v rozpacích. Řekla mi, i kdybych tam neměl žádný obratel, že RTG snímky a CT nikoho nezajímají, že s bolestmi chodí lidi normálně do práce, že ten můj stav už nebude nikdy lepší, že nepomůže ani plánovaná následná operace, ani centrum bolesti a že ty mé bolesti jsou vyloženě o psychice, které může zlepšit psychiatr až o 70%. Nechci to rozvíjet dál, bylo mi a je mi z takového jednání smutno.
Chci se Vás jen zeptat, existuje nějaké právní obrana? Pokud mi přidělí 1. stupeň invalidity je možnost se proti takovému rozhodnutí odvolat a jakým způsobem postupovat?
Domnívám se, že po tak velmi těžkém úraze mám nárok aspoň na 2. stupeň invalidity. Jen chci zdůraznit, že tento stav z neurochirurgického hlediska není uzavřený a že operace (výměna) obratle je nevyhnutelná.
Předem Vám mockrát děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí ČSSZ o přiznání stupně invalidity můžete podat tzv. námitky v souladu s ust. § 88 zák. č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního pojištění, a to do 30 dnů od jeho doručení. V rámci těchto námitek můžete napadnout posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem. V písemných námitkách uveďte důvody, proč nepovažujete závěr posudkového lékaře za správný a pokud možno uváděné skutečnosti doložte. V písemných námitkách také uveďte číslo jednací rozhodnutí ČSSZ proti kterému jsou námitky podávány. Váš zdravotní stav poté posoudí lékaři ČSSZ, kteří mají v kompetenci řízení o námitkách. Námitky se podávají u orgánu, který rozhodnutí vydal, tedy u ČSSZ. Lhůta na vyřízení námitky činí v tomto případě 90 dnů. Jde-li o zvlášť složitý případ, je možné lhůtu prodloužit o dalších 30 dní. V případě, že by Vaše námitka byla úspěšná, bude vám důchod zpětně doplacen.
Pokud byste v řízení o námitkách neuspěl, můžete podat tzv. správní žalobu ke krajskému soudu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o námitkách.
__
FINANCE-DANĚ
- Převod firemního majetku na jiného podnikatele - daně, daňové odvody
- Darování zboží jinému podnikateli (osoba blízká) a daně, zdanění
- Daně při darování, převodu zboží na jiného podnikatele (osoba blízká)
Prosím o radu v této situaci. Matka OSVČ, chce ukončit podnikání (odchod do důchodu) a zboží v hodnotě cca 500.000 Kč darovat dceři, která si založí svůj živnostenský list a bude pokračovat v podnikání. Je nutné psát nějakou smlouvu a platit daň z nabytí daru nebo může jít pouze o ústní předání a daň se neplatí, když se jedná o rodinu? Děkuji, Jitka
ODPOVĚĎ:
Darovací smlouvu by bylo vhodné písemně uzavřít. Dcera bude muset prokazovat původ zboží, pokud k tomu bude úřady vyzvána. Dar nebude osvobozen od daně z příjmů a dcera hodnotu zboží zdaní dle § 7 Zákona o daních z příjmů, protože obdržela dar v souvislosti s podnikáním. Nelze tedy uplatnit osvobození mezi příbuznými v přímé linii dle § 10 Zákona o daních z příjmů.
_
RODINA-STYK, SETK. S DĚTMI
- Dítě s PAS (poruchou autistického spektra) a změna prostředí převozem při styku s dítětem
- Dítě s ADHD (hyperaktivitou) a změna prostředí převozem při styku s dítětem
Rozhodnutí soudu z 12/2016, byl syn svěřen do mé péče. Úprava styku otce s dítětem musela být nakonec řešena dohodou, která končí 04/2017, kde otec nesmí převážet dítě 200 km do svého bydliště. Dítě je PAS (poruchy autistického spektra) a ADHD narozené 12/2013. Další dohoda není s otcem možná, vyžaduje převoz dítěte. Dohodu neplnil řádně ani dosud, místo v 9 hod. dopoledne přijížděl v cca 11:30 hod. , nevyužíval návštěvy každý lichý týden celý víkend nikdy. Jakou mám šanci u soudu, aby rozhodl, že dítě nemůže být stále převáženo 200 km po D1 do bydliště otce vzhledem k zájmu dítěte, kdy každá změna může ho posunout zpět. Navštěvuje speciální školku pro děti s poruchou PAS (poruchy autistického spektra). Po ročním původním soudním jednání už nevím, jak se účinně bránit, aby bylo soudně rozhodnuto. Veškeré pedopsychologické posudky byly soudu předloženy, soud je ve svém rozhodnutí akceptoval, ale nerozhodl. Návštěvy otce mám zaznamenány, měl určeno lichý týden SO + NE 9.00-19.00, sudý týden SO 9.00-19.00. Jezdil pouze SO nebo NE a kolem poledne s tím, že dítě nepřebral, ale navštívil a pohrál si s ním, pokud nespalo. Výživné hradí. Děkuji, Sabina.
ODPOVĚĎ:
O úpravě styku rodičů s nezletilým dítětem rozhoduje soud jen tehdy, pokud rodiče nejsou schopni se na úpravě styku dohodnout. Jestliže jste se s otcem v průběhu soudního řízení na úpravě styku se synem dohodli, soud neměl důvod upravovat styk soudním rozhodnutím. Pokud ale další dohoda s otcem není možná, budete muset podat k soudu návrh na úpravu styku otce se synem. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště Vašeho syna. Návrh musí obsahovat označení účastníků řízení (tj. obou rodičů a dítěte) jménem, příjemní, datem narození a bydlištěm. V návrhu doporučuji uvést podstatné skutkové okolnosti a také to, jakého výroku se domáháte (tedy jakým způsobem a jak často by měl - dle Vašeho názoru - styk otce se synem probíhat). Návrh musí být podepsán a datován, doporučuji k němu přiložit důležité důkazy (ve Vašem případě zejména aktuální pedopsychologické posudky). Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.
Jestliže otec nedodržuje styk se synem tak, jak je uvedeno v dohodě, doporučuji na porušování dohody upozorňovat sociální pracovnici OSPOD v místě bydliště Vašeho syna. OSPOD při řízení o úpravě styku bude zastupovat Vašeho syna a hájit jeho zájmy a pracovníci OSPOD by tudíž měli být informování o tom, jakým způsobem a jak často styk syna s otcem probíhá.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání - právní definice, příklad z praxe
- Prodej triček vlastní výroby - je nutné živnostenský list?
- Prodej oblečení vlastní výroby - je nutné živnostenský list?
Občas batikuji trička pro svoji potřebu. Měl bych po nich nepravidelnou poptávku v rozsahu max. 2 trička za měsíc (celkem cca 600 Kč). Živnost nemám, daň z příjmu neplatím, při prodeji vycházím z předpokladu příležitostného příjmu. Všechna vytvořená trička si nyní fotím a ukládám na svůj web. Jakmile by to však byl plnohodnotný e-shop, musel bych si zařídit živnost. Jak by měl tedy web vypadat, aby to nebylo považováno za e-shop, tedy stálé místo podnikání? Byla by vyhovující tato situace, abych se obešel bez živnosti a placení daně z příjmu? -> Osobní web, v 5 kategoriích po 10 tričkách, informace o jejich výrobě, materiálech, velikostech. Vše bez ceny. U každého trička kontaktní formulář typu "Chěli byste podobné? Napište mi". Bude toto stále považováno za e-shop? Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení, zda Vaše činnost je, či není podnikáním, nebude zásadní vzhled stránek, ale skutečný charakter Vaší činnosti. Podnikání dle živnostenského zákona je charakterizováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. I prodej několika triček měsíčně tak může být považován za podnikání, když zde bude předpoklad, že činnost bude vykonávána i nadále. Pak by byl splněn předpoklad soustavnosti. Už tím, že nepřímo budete trička nabízet na webu, by tedy mohla být definice podnikání naplněna.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má dítě po 18. roce věku právo na výživné přímo sobě (a ne matce)?
- Výživné ve zletilosti - posílat přímo dospělému dítěti nebo matce?
- Posílá se výživné od 18 let přímo dospělému dítěti, potomkovi nebo stále jeho matce, pokud s ní žije?
- Má dítě po 18. roce věku právo na alimenty přímo sobě (a ne matce)?
- Alimenty ve zletilosti - posílat přímo dospělému dítěti nebo matce?
- Posílají se alimenty od 18 let přímo dospělému dítěti, potomkovi nebo stále jeho matce, pokud s ní žije?
Je dáno ze zákona, že otec musí od 18. roku dítěte platit stanovené výživné přímo dítěti a ne matce, jak je tomu do dosažení plnoletosti? Děkuji Vám. Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Problematiku výživného upravuje od 1.1.2014 zákon č. 89/2012 Sb. , "nový" občanský zákoník. V části, která se věnuje výživnému (§ 910 – 923) není jednoznačně stanoveno, že výživné pro zletilé dítě má být vypláceno přímo tomuto dítěti, ale tuto skutečnost lze odvodit například z úpravy péče o jmění dítěte.
Paragraf 902, odst. 1 nového občanského zákoníku říká, že: “Jakmile dítě nabude plné svéprávnosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali…“ Za jmění dítěte lze považovat mj. právě výživné. Zletilé dítě tedy má právo na to, aby výživné bylo vypláceno přímo jemu. Pokud se tedy otec rozhodne (dohodne se zletilým dítětem na tom), že bude výživné vyplácet přímo jemu, je to postup, který je v souladu se zákonem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování pro případ smrti a opomenutí nepomenutelného dědice
- Je možné darování pro případ smrti pokud mám dítě, děti, potomky?
Chtěla bych manželovi darovat pro případ smrti svou část nemovitosti a družstevní byt. Vše jsme pořídili za trvání manželství. Nejsme si však jisti, zda by darovací smlouva v případě SJM byla platná. V případě že ano, lze napsat obdobně jako na nemovitost i dar na družstevní byt a obé uvést do jedné darovací smlouvy nebo raději každý dar zvlášť? Co byste prosím poradili, pokud by to nešlo? Děkuji, Gábina.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste majetek nabyli za manželství, pak se jedná o společné jmění manželů a navzájem si s manželem nic darovat nemůžete. Darovat byste si jako manželé mohli pouze za situace, že by majetek nebyl součástí SJM, ale byl v podílovém spoluvlastnictví. O majetku tedy můžete pořídit pouze závětí. Za účelem zvolení nejlepší varianty navštivte advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, jelikož ten s Vámi probere konkrétní situaci, tj. zda máte děti či jiné dědice a pomůže nalézt pro Vás nejoptimálnější variantu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace objednané přepravy u chytrybalik.cz, přeprava Intime - u koho reklamovat?
- U koho reklamovat přepravu balík - chytrybalik.cz nebo Intime?
Řeším problém s přepravní společností. Zadal jsem objednávku na přepravu 4 balíků, z toho jeden s dobírkou u portálu chytrybalik.cz. Sama tato společnost nic nepřepravuje, žádala tuto objednávku přepravci Intime. Při přepravě došlo k záměně zásilek a i presto, že zásilky byly řádně označené s adresou, kam má být zásilka doručena přepravce dopravil zásilky na špatné místo určení + se mu povedlo připnout dobírku na špatnou zásilku. Z hlediska dobírky mě společnost (přepravce) Intime odkázala na 3. party/zprostředkovatele, přes kterého jsem zadával objednávku z hlediska ostatních problémů. Slíbila nápravu, i když mě vzniká škoda v mezičase. Můj dotaz zní. Já jsem si jistý, že došlo k porušení smlouvy o vnitrostátní přepravě, protože přepravce nedopravil zásilku z bodu A do bodu B. Koho mám vyzvat k nápravě, zpostředkovatele v tomhle případě chytrybalik.cz nebo přímo dopravce společnosti Intime? Děkuji Eduard
ODPOVĚĎ:
Vycházím-li z informací z Vašeho dotazu, pak je společnost chytrybalik.cz pouze zprostředkovatel a vlastní smlouva o přepravě byla uzavřena až se společností Intime. Z tohoto důvodu je možné uplatňovat nároky plynoucí z porušení smlouvy pouze po přepravci, nikoli po zprostředkovateli.
Je však možné, že že se zprostředkovatel chytrybalik.cz ve smlouvě dobrovolně zavázal k úhradě škody vzniklé při přepravě. Doporučuji proto podrobně přečíst všechnu smluvní dokumentaci a takto převzatou odpovědnost případně uplatňovat také po chytrybalik.cz. Primárně by však měl být odpovědný přímo přepravce.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Kdo určuje zda je o obyčejný úraz nebo pracovní úraz
- Obyčejný úraz nebo pracovní úraz - rozdíl, kdo ho určuje?
- Bolest zad - jde o pracovní úraz?
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Může lékař odmítnout vystavit potvrzení o pracovním úrazu pro pojišťovnu - může to odmítnout?
- Musí lékař vyplnit potvrzení o pracovním úrazu pro pojišťovnu na žádost zaměstnance?
- Nevydání potvrzení pro pojišťovnu lékařem - kam podat stížnost na lékaře?
Zajímá mne kdo určuje, zda se jedná o pracovní úraz. Zda zaměstnavatel nebo praktický lékař. V práci se mi stal cca před třemi měsíci pracovní úraz (bolest zad), který mi byl uznán (je zapsán v knize úrazů a byl sepsán záznam o úrazu), ale praktická lékařka odmítla vyplnit pro pojišťovnu (Kooperativa) posudek o bolestném s odůvodněním že se o pracovní úraz nejedná, že bolest je chronická. Děkuji za odpověď. Štěpán.
ODPOVĚĎ:
O tom, zda se jedná o pracovní úraz, vždy rozhoduje pouze zaměstnavatel.
Podle zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je lékař povinen na žádost pacienta lékařský posudek vystavit. Tzv. posudková péče je totiž podle zákona zdravotní službou. K odmítnutí poskytnutí zdravotní služby je lékař oprávněn jen v zákonem stanovených případech, o které se tu ale zřejmě jednat nebude. Jde například o situaci, kdy se pacient odmítne nechat vyšetřit.
Pokud lékař odmítá posudek vydat, můžete lékaře požádat o to, aby vám toto písemně potvrdil. Takové jeho prohlášení může být důležitým podkladem pro další řešení věci.
Pokud lékař do 10 pracovních dní od obdržení žádosti pacienta posudek nevydal, dopustil se správního deliktu. Na tuto situaci můžete upozornit krajský úřad, v jehož obvodu lékař sídlí. Do podnětu stačí uvést všechny důležité skutečnosti a jednoznačně identifikovat lékaře, případně připojit lékařovo písemné vyjádření. Na krajský úřad se můžete také obrátit se stížností na jednání lékaře. Pokud je však lékař zaměstnanec nějakého zdravotnického zařízení (nemá soukromou praxi), je vhodné obrátit se stížností nejprve na vedení zdravotnického zařízení.
Můžete se také pokusit domluvit přímo s pojišťovnou na vhodném řešení. Zákon totiž v současnosti neupravuje, jakým způsobem se má výše bolestného stanovovat. Je proto možné, že si je pojišťovna skutečně je schopná určit jen na základě zdravotnické dokumentace, kterou jí předložíte; tuto informaci si ale musíte ověřit přímo u pojišťovny.
_
FINANCE-DANĚ
- Přiznání daně z příjmu FO - metoda vynětí, zápočtu (zápočet)
- Vyplnění přiznán daně z příjmu FO - řádek 321 (hrubé příjmy nebo navýšené o pojištění odvedené zaměstnavatelem? )
Mám dva dotazy ohledně daňového přiznání daně z příjmu FO ze sezónního zaměstnání v zahraničí.
1) Kde najdu, u kterých zemí se používá metoda vynětí a kde metoda zápočtu? Existuje nějaký seznam? Konkrétně mě zajímá Kypr, ale i obecně.
2) Pokud používám metodu zápočtu, pak v příloze 3, řádek 321:
- uvádím hrubé příjmy, nebo hrubé příjmy navýšené o povinné pojistné odvedené zaměstnavatelem?
- pokud navýšené o povinné pojistné, tak použiji reálné pojistné částky, které za mě v zahraničí odvedli, nebo "fiktivní" pojistné podle českých pravidel, tedy 34 % z hrubé mzdy?
Děkuji mockrát, Sandra.
ODPOVĚĎ:
Jakou použít metodu při zdanění zahraničních příjmů najdete ve Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění s konkrétním státem. Přehled platných smluv je uveden na stránkách Ministerstva financí České republiky.
Na řádku 321 přílohy č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvedete hrubé zahraniční příjmy navýšení o "české" pojistné, které odvádí zaměstnavatel, tj. o 34 %
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opatrovnický fond a závěť, dědictví, dědické řízení
- Svěřenský fond a závěť, dědictví, dědické řízení
- Určení opatrovníka v závěti
- Stanovení opatrovníka v závěti
Závěť: Mám z prvního manželství dva syny, dospělé. Mladší syn žije se mnou, je lehce mentálně retardovaný, má omezenou svéprávnost a já jsem jeho opatrovníkem. Žiji s druhým manželem a mám v pěstounské péči holčičku (10 let). Jelikož starší syn po mém rozvodu s prvním manželem utekl k otci, soudili se se mnou, způsobili mi řadu zdravotních obtíží a těžkostí, chci mu zanechat nejvýš jako neopomenutelnému dědici jednu čtvrtinu zákonného podílu.
Dále manžel nezdědí nic. Majetek chci, aby připadl rovným dílem mladšímu synovi a dívce z dětského domova, kterou vychovávám (není adoptovaná, pouze v pěstounské péči, já jsem její poručník - zákonný zástupce). Jelikož není pokrevní příbuzná, může po mně téměř polovinu zdědit? Jak bude dědit mladší syn, mám určit v závěti jeho opatrovníka, který by s jeho dědictvím po mé smrti hospodařil, nebo to pak určí soud? Z příbuzných? Existuje opatrovnický fond? Nechci, aby s tím hospodařil jeho bratr. Jak je to u družstevního bytu, který jsem koupila (členství) před manželstvím já? Připadne manželovi či to mohu určit v závěti já? Dagmar
ODPOVĚĎ:
V závěti můžete odkázat komukoliv jakýkoliv podíl ze své pozůstalosti, přičemž musíte pouze dbát na práva nepominutelných dědiců (tj. svých potomků). Zletilé děti mají nárok na 1/4 zákonného dědického podílu. Vzhledem k tomu, že jste vdaná a máte dvě děti, tak zákonný podíl činí 1/3. Každému dítěti tedy náleží povinní díl ve výši 1/12 pozůstalosti.
Závěť můžete napsat tak, že veškerý svůj majetek odkazujete rovným dílem svému mladšímu synovi a dívce z dětského domova, přičemž by tito dva dědicové měli Vašemu druhému synovi vyplatit v penězích jeho povinný díl odpovídající 1/12 pozůstalosti.
Váš mladší syn zdědí Vámi určený majetek, správu majetku po skončení dědického řízení bude provádět jeho opatrovník. Opatrovníka nelze určit závětí – můžete v závěti pouze uvést Vaše přání, kdo by tímto opatrovníkem měl být jmenován.
Notář nejprve v dědickém řízení určí opatrovníka pouze pro dědické řízení. Tohoto opatrovníka určuje na základě doporučení dědiců (např. někdo z příbuzných či známých). Jmenování klasického opatrovníka nesvéprávného syna bude probíhat v samostatném řízení, které bude nezávislé na dědickém řízení.
Opatrovnický fond neexistuje. Existuje pouze svěřenský fond, kam se mohou uložit peníze z Vaší pozůstalosti, které by měl zdědit Váš mladší syn. V takovém případě však musí již v době sepisu závěti existovat svěřenský statut, tedy musela byste mimo závěti sepsat i statut a určit zde konkrétní částku, konkrétního správce, atd. (vše, co stanovuje zákon). Peníze by však fakticky synovi nepatřily – byly by součástí fondu. Pokud byste se rozhodla pro tuto variantu, doporučuji Vám navštívit kteréhokoliv notáře, aby Vám takovou závěť se svěřenským fondem sepsal.
Pokud jde o družstevní byt, tak je-li pouze ve Vašem vlastnictví, tak můžete o celém bytu pořídit závěť a určit, komu byt připadne.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Finanční tíseň a snížení alimentů, výživného
Mám dceru, která se narodila 2009. Matka mě v jejích 9ti měsících opustila a odjela 300 km daleko. Domluvili jsme se tenkrát na alimentech 3.000 Kč. To bylo schváleno i před soudem. 2012 a 2015 se mi narodili synové a nyní jsem v situaci, kdy už nezvládám platit ty 3.000 Kč. Bývalá neustále vyhrožuje vším možným a vydírá přes dceru (což teda dělala už dřív). Jsem nyní v situaci, kdy bych potřeboval snížit výživné, protože je to už nezvladatelné. Problém je ale v tom, že jsem v takové finanční tísni, že i kdybych podal návrh na snížení, tak se tam nedostanu. 300 km tam, 300 km zpět, to je minimálně 3.000 Kč na pohonné hmoty, což je pro mě momentálně neúnosné. Má otázka tedy zní, jestli je možné poslat návrh na snížení poštou a jestli je nutné, abych u soudu byl nebo jestli to jde vše udělat na dálku? Po případě jde, aby mě třeba zastupoval nějaký právník (máme vzdáleného příbuzného, který je právník)? Moc děkuji za odpověď, Ivan.
ODPOVĚĎ:
Žádost o snížení výživného můžete soudu samozřejmě poslat i poštou, nemusíte žádost podat k soudu osobně. Vzory takového návrhu najdete k dispozici např. na našem webu
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
V návrhu doporučuji především popsat Vaši současnou finanční situaci, uvést informaci, že máte další vyživovací povinnost vůči Vašim synům a vysvětlit, proč nemůžete výživné ve stanovené výši dále hradit. U soudu nemusíte být přítomen osobně, můžete se nechat zastoupit právníkem. Pokud si právní pomoc nemůžete z finančních důvodů dovolit, můžete se se žádostí o bezplatné právní poradenství obrátit na Českou advokátní komoru – více informací najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
Do doby nového soudního rozhodnutí o výživném ale musíte platit výživné v původně stanovené výši. Pokud to ve Vaší situaci není možné, můžete spolu s návrhem na snížení výživného podat návrh na odklad výkonu posledního rozhodnutí o výživném podle § 266, odst. 1 občanského soudního řádu. Odůvodnění tohoto návrhu může být obdobné jako odůvodnění návrhu na snížení výživného.
Důvodem pro podání návrhu je zejména ztráta schopnosti podílet se na výživě dítěte tak jako doposud s ohledem na snížení příjmů, ztrátu zaměstnání nebo nárůst vyživovacích povinností. Oba návrhy můžete soudu zaslat poštou a soudnímu jednání nemusíte být osobně přítomen, můžete se nechat zastupovat právníkem.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění od České pošty za ztracený balík
- Ztráta balíku a odškodnění, náhrada škody od pošty
Chtěla jsem se zeptat, zda je možné nárokovat po poště (při ztrátě balíku) jak dobírkovou částku pro odesílatele, tak hodnotu zásilky pro příjemce. Odesílala jsem turbodmychadlo přibližné hodnoty 20.000 Kč, na repas, který měl stát 14.000 Kč. Tedy po repasu mě zaslali turbo na adresu na dobírku, je mi jasné, že odesílateli vyplatí dobírkovou částku. Ale mě vznikla škoda také, a to za hodnotu turba před opravou - je možné tuto částku po poště vymáhat. Případně jak. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Rozsah odpovědnosti pošty by se měl odvíjet od druhu zásilky, jakou byl balík odeslán. Dle poštovních podmínek lze dobírku zvolit jen společně se službou doporučená zásilka, doporučená slepecká zásilka, cenné psaní nebo cenný balík. Vzhledem k tomu, že doporučená zásilka nesmí přesáhnout 2 kg, předpokládám, že balík byl poslán jako cenné psaní.
Za ztrátu cenného balíku odpovídá pošta až do výše udané ceny. Bude tedy záviset na tom, zda a v jaké výši byla udaná cena zasílané věci. Reklamaci je však možné pouze s podací stvrzenou.
Je tedy nutné reklamovat jak nevyplacení dobírkové částky, tak ztrátu balíku a vznik škody, Nebude-li reklamaci vyhověno, je nutné se do 1 měsíce obrátit na Český telekomunikační úřad s návrhem na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace, jinak právo uplatnit námitku zanikne.
__
RŮZNÉ-KOMEŘNÍ POJIŠTĚNÍ
- Výpočet renty a vliv minimální mzdy
- Vliv minimální mzdy na výpočet renty
- Právo na rentu, nárok na rentu od pojišťovny
Manžel měl 1997 pracovní úraz. Po něm dostal invalidní důchod (nyní 2. stupně) a od pojišťovny mu chodila renta cca 4.700 Kč. V srpnu 2016 promeškal schůzku na úřadu práce ČR a byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR. O rentu tedy přišel. Znovu o ní požádal letos (2017) v únoru, kdy ho opět přijali do evidence na úřadě práce. Rentu mu sice navrátili, ale již pouze ve výši 518 Kč. Po dotazu proč je to o tolik méně (4.000 Kč) mu telefonicky sdělili, že došlo k navýšení minimální mzdy. Manželovi se nepodařilo najít práci, která by se dala vykonávat s jeho omezeními a proto pobírá pouze invalidní důchod v částce 7.500 Kč. Podle čeho se renta vypočítává? Výdělek v roce 1997 před úrazem byl asi 12.400 Kč. Opravdu v tom hraje takovou roli minimální mzda, když z ní nic nebere? Děkuji, Zlata.
ODPOVĚĎ:
Renta jako náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před pracovním úrazem a výdělkem dosahovaným po pracovním úraze s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Dle platné právní úpravy přísluší renta i bývalému zaměstnanci, který je veden v evidenci úřadu práce. V tomto případě se však uplatní speciální zákonné pravidlo o tzv. fiktivním přijmu. Zákoník práce pro tyto případy - pro účely stanovení výše vyplácené renty – jednoznačně stanoví, že i osoba v evidenci úřadu práce má příjem jako by řádně pracovala – fiktivním příjmem je ze zákona výdělek ve výši minimální mzdy.
A zde nastává problém v rozdílných výkladech tohoto ustanovení jednotlivými pojišťovnami. Zatímco některé pojišťovny vycházejí při stanovení výše renty z původní výše minimální mzdy, která byla platná v době, kdy se zaměstnanec stal uchazečem o zaměstnání, jiné pojišťovny zohledňují navyšování minimální mzdy, čímž paradoxně dochází ke snižování výše vyplácené renty. Skutečnost, že existují dva různé výklady tohoto ustanovení, připouští i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo příslušné ustanovení zákoníku práce upravit tak, aby z něj bylo jasné, jaká výše minimální mzdy má být při výpočtu výše renty použita. Je tedy pravděpodobné, že pojišťovna, u které je Váš manžel pojištěný, zastává názor, že by při výpočtu výše renty mělo být zohledňováno navyšování minimální mzdy. Je ale možné, že vzhledem k tomu, že Váš manžel evidenci na úřadě práce přerušil tím, že byl z evidence vyřazen, a znovu se stal uchazečem zaměstnání až tehdy, kdy došlo k opětovnému navýšení minimální mzdy, by vůči němu postupovaly stejně i jiné pojišťovny, které jsou v otázce zohledňování minimální mzdy benevolentnější.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení - rodinný dům rodičů
- Příspěvek na bydlení při pronájmu části nemovitosti (domu, bytu) žadatelem o příspěvek
Jsem vlastníkem domu, v němž má trvalé bydliště i dcera s vnukem. Do 12/2016 jsme dostávali příspěvek na bydlení - žádala jsem já, oni byli posuzováni společně - bydleli se mnou v bytě. Nyní se dcera přestěhovala do přízemí (dříve neobyvatelné) a nevím, jak žádat o dávku. Prosím, musím sepsat s dcerou smlouvu o pronájmu, když chci žádat příspěvek na bydlení? Já po ní nechci nájem, jen část inkasa. Co mám s dcerou sepsat? Mám žádat o příspěvek já, jako dříve, nebo ona (případně obě)? Inkaso platím ze svého účtu, ona mi přispívá 2/3 na ruku. Nemohu se na úřadě práce ČR, tedy ÚP domluvit, řekli mi, že nejsou právníci. Jen údajně, když sepíšu smlouvu o pronájmu, musím zapsat jako příjem a platit FÚ daň. Dcera je na MD a partner bydlí jinde, nemá tady trvalý pobyt. Nevím, jak to mám udělat, aby to bylo správně a příspěvek mi byl přiznán. Děkuji za laskavou odpověď, Petra.
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, pokud 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na bydlení se dokládají příjmy osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Pro odpověď na Váš dotaz je podstatné to, zda je přízemí, do kterého se Vaše dcera přestěhovala, samostatnou bytovou jednotkou či nikoliv – to znamená, zda má bydlení v přízemí samostatný elektroměr, plynoměr apod. a zda lze tudíž náklady na bydlení vyčíslit odděleně. Pokud ano, pak bz při splnění dalších, výše uvedených podmínek, mohla o příspěvek na bydlení případně žádat i Vaše dcera.
Pokud jsou ale náklady na bydlení společné a dcera Vám pouze přispívá na jejich úhradu, pak i nadále můžete o příspěvek na bydlení žádat pouze Vy. Pokud má dcera v domě trvalé bydliště, doporučuji ji stále uvádět jako společně posuzovanou osobu. Částku, kterou Vám přispívá na úhradu nákladů spojených s bydlením, je v žádosti o příspěvek zapotřebí uvést jako Váš příjem.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Artroza kolene a invalidní důchod
- Invalidní důchod na artrózu kolene, gonartrózu, gonartrosu
- Získání invalidního důchodu - podmínky, které musí žadatel splnit
Jsem již po druhé operaci levého kolenního kloubu a mám v obou kolenech oboustrannou gonartrosu a femoropatelární arthrosu 2. stupně, čímž v levém koleni je výraznější. Vzhledem k těmto obtížím nemohu vykonávat svou práci 12 hodinové směny a i nemohu déle na nohou stát. Již je mi 58 let. Tudíž se ptám, zda mám nějakou šanci na invalidní důchod s touto diagnozou. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Týna.
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na invalidní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky – stát se invalidní a získat potřebnou dobu sociálního (důchodového) pojištění. Invalidní se stanete tehdy, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35% (spodní hranice pro přiznání invalidního důchodu 1. stupně). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovují posudkoví lékaři okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), která žádosti o invalidní důchody vyřizuje. Protože nejsme posudkovým lékařem, nedokáži takto na dálku posoudit míru poklesu Vaší pracovní schopnosti a tudíž ani to, zda by Vám na základě uvedené diagnózy vznikl nárok na invalidní důchod. Doporučuji možnost získání invalidního důchodu konzultovat s Vašimi ošetřujícími lékaři, kteří znají Váš zdravotní stav nejlépe.
Druhou podmínkou je získat potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění se u pojištěnců nad 28 let věku zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity – z těchto posledních deseti let je zapotřebí získat pět let pojištění. U pojištěnců starších 38 let se podmínka potřebné doby pojištění považuje za splněnou také tehdy, pokud pojištěnec získal 10 let pojištění během posledních 20 let před vznikem invalidity.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vyrování za opravy v bytě, domě přítelkyně, družky při rozchodu vztahu
- Vyrování za investice do oprav a rekonstrukcí bytu, domu přítele, partnera po rozchodu vztahu
Mám družstevní byt, na družstvu jsem uvedená jako nájemce, člen bytového družstva. 4 roky tady se mnou bydlel přítel, hlášený je na Městském úřadu, na bytovém družstvu (správě bytového družstva, SBD) ne. V bytě jsme udělali několik oprav, přítel mi v předsíni udělal nový elektrický obvod, atd... Zvelebovali jsme si hnízdečko lásky. Ale co se nestalo. Rozešli jsme se, a já od něho dostávám různé vyhrůžky, že mu zaplatím veškerou práci, kterou u mne udělal, že mne dá k soudu, ačkoli jsem od něj nikdy nic nevyžadovala. Má na to nárok? Pro názornost Vám posílám jeden z těch emailů.
"Já myslím, že situace je nevyhnutelná, takže existují pouze dvě možnosti.
Buď odejdu v klidu, a bez komplikaci, samozřejmě s finanční kompenzací, za odvedenou práci, nebo to budeme řešit soudně! Čtyři roky a spoustu oprav a práce! Jakékoliv zásahy do el. sítě. Opravy, údržba a modernizace bytu, po stránce elektroinstalací. Práci prováděl technik, který má oprávnění na práce tohoto druhu, včetně vyhl. 50/1978 Sb. 8. Cca: 50.000 Kč včetně nákupu materiálu.
Opravy a úpravy maleb a omítek: Cca 10.000 Kč.
Zapojování a odzkoušení slaboproudých a uživatelských spotřebičů, včetně jejich umístění v domácnosti: 10.000 Kč.
Drobné opravy běžné v domácnosti.
Oprava zámků, žárovek, různých poliček, žaluzií, mytí oken, domácí práce, nákupy atd: 30.000 Kč.
Celková částka je tedy 100.000 Kč."
Děkuji za radu. Barbora.
ODPOVĚĎ:
V daném případě se nemáte čeho obávat. Práce provedená v bytě by musela být především vyčíslitelná a také prokazatelná. V takovém soudním sporu nemá bývalý přítel žádnou šanci na úspěch, neboť on by musel vyčíslit a především své vyčíslení prokázat. Ani si nedokážu představit, jakou sazbou by tu práci hodnotil. Naopak bych doporučovala reagovat tak, že pokud s podobnými výhružkami nepřestane, budete po něm požadovat nájem za období, kdy v bytě s Vámi bydlel.
__
FINANCE-DANĚ
- Nevýhody placení DPH u podnikatele - jaké jsou?
- Jaké jsou nevýhody placení DPH u podnikatele, OSVČ
- Jak začít platit DPH - přechod z neplátce DPH na plátce DPH
- Placení DPH - je výhodnější s. r. o nebo v. o. s. ?
- DPH u zboží koupeného před přechodem na plátce DPH z předchozího neplátce
- Je lepší s. r. o. nebo v. o. s - ručení za dluhy společnosti
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Ručení členů s. r. o. a v. o. s. za dluhy společnosti - která varianta je lepší?
Mám dotaz ohledně podnikání. S přítelem provozujeme kamenný obchod s ponožkami a pronajímáme apartmán. Podnikáme na IČ přítele (fyzická osoba), já jsem osoba spolupracující. Brzy překročíme obrat 1.000.000 Kč za posledních 12 měsíců, tak se bych se chtěla zeptat, na co se připravit. Každý říká, že být plátcem DPH přináší jen samé nevýhody, tak bych chtěla znát raději fakta, co vše to obnáší. Mé dotazy k tomuto tématu:
1. Jak se reálně postupuje při přechodu na DPH, jaké kroky je potřeba podniknout?
2. Jak to bude se zbožím v obchodě, kde je již DPH zaplacené při nákupu u dodavatelů?
Zvažujeme založení společnosti a zvažujeme mezi v. o. s. nebo s. r. o.
V. o. s. se mi zdá být výhodnější ohledně danění a „jednodušší“, jen je zde prý riziko, že spoluvlastníci ručí celým svým majetkem.
3. Může vzniknout v tomto směru nějaký problém, když my dva (spoluvlastníci) budeme vše poctivě platit, případně zda je u V. O. S. ještě nějaké další riziko?
4. Pokud bychom pak chtěli obchod převést z fyzické osoby na společnost, jaký je postup a je vhodné to udělat před vznikem povinnosti platit DPH nebo na tom nezáleží?
Předem děkuji za odpovědi. Přeji hezký den, Daniela.
ODPOVĚĎ:
1) Dle ust. § 6 odst. 1 zákona o DPH se plátcem DPH stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000.000 Kč. Dle ust. § 94 odst. 1 zákona o DPH je osoba povinná k dani uvedená v § 6 povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.
Po dosažení obratu 1 mil. Kč musíte podat přihlášku k registraci k DPH k příslušnému finančnímu úřadu, a to do 15 dnů od skončení měsíce, ve kterém dosáhnete tohoto obratu.
2) DPH ke zboží, které jste nakoupili před tím, než se stanete plátcem DPH, řeší § 79 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení máte nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stanete plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stanete plátcem.
3) Hlavní riziko v. o. s. je skutečně v neomezeném ručení Vaším majetkem za dluhy společnosti. Nicméně stejně odpovídáte celým svým majetkem i nyní při podnikání OSVČ. Zdanění sro nemusí být natolik nevýhodné, neboť oproti současnému stavu můžete podstatně ušetřit na povinných odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Nejvýhodnější daňovou variantu doporučuji konzultovat s účetní, či daňovým poradcem.
4) Převod podnikání na společnost je možné provést najednou vložením závodu (podniku) do nově založené společnosti, případně postupným utlumováním činnosti OSVČ a naopak rozšiřováním činnosti společnosti. Při provozování kamenného obchodu se mi jeví vhodnější vklad celého podnikání do společnosti najednou. Pokud již budete plátce DPH, pak převod doporučuji na konci roku, aby korespondoval s ostatními účetními operacemi.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Trest za řízení pod vlivem alkoholu a s THC v krvi - hrozí vězení, nepodmíněný trest odnětí svobody?
- Vězení, nepodmíněný trest odnětí svobody za řízení pod vlivem alkoholu a s THC v krvi
V únoru 2017 okolo jedné hodiny v noci jsem byl zastaven hlídkou Policie, protože mi nesvítilo levé přední světlo. Okamžitě jsem strážníkům sdělil, že jsem před jízdou pil. Následně mi bylo naměřeno 1.86 promile alkoholu a při orientačním testu na drogy byla zjištěna přítomnost cannabinoidu. Laboratorně (odběru krve jsem se podrobil dobrovolně) byla pak hladina THC stanovena na 12.3 ng/ml. Nebyl jsem dosud trestán. Je mi 33 let, jsem programátor a otec tří dětí. Nevznikla žádná škoda na majetku ani zdraví žádné osoby. Ve zkráceném řízení mi byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání 4 měsíce s podmínkou na 20 měsíců. Řidičský průkaz, resp. řidičské oprávnění mi bylo odebrán na dobu 24 měsíců. Tento trestní příkaz byl však odporován ze strany státního zástupce.
16.5.2017 mě tak čeká soud. Mám teď strach, že bude státní zástupkyně (Hedvika Chmelíčková) navrhovat nepodmíněný trest.
Přichází tato varianta v úvahu? Jaký trest lze dle zkušeností očekávat? Měl bych na soudní líčení najmout právníka? Děkuji za odpověď, Standa.
ODPOVĚĎ:
Státní zástupce je oprávněn rozporovat uložený trest a požadovat uložení přísnějšího, např. i nepodmíněný trest odnětí svobody. Nicméně vzhledem k Vámi uvedeným skutečnostem se jeví uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody nepravděpodobným. Pokud by soud rozhodl o zpřísnění uloženého trestu, lze spíše očekávat prodloužení lhůt u podmínky než uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Zda využijete služby právního zástupce záleží vyloženě na Vás. Advokát je díky svým znalostem, zkušenostem a vědomostem schopen v co největší míře hájit a chránit Vaše práva. Pokud byste se rozhodl jít touto cestou, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádní SJM s hypotékou - předmanželská smlouva
- Předmanželská smlouva a vypořádání SJM s hypotékou
Potřeboval bych poradit, na co má/nemá manželka nárok nyní, když jsme ještě formálně manželé a na co by mohla mít nárok v případě rozvodu. Po 1,5 roce manželství se manželka sebrala a odstěhovala se. Nyní jsou to již 2 roky, stále jsme manželé, stále má trvalé bydliště u mne. Máme 3 letou dceru ve střídavé péči 50/50. Manželka je na mateřské dovolené. Vystřídala za tu dobu cca 6 partnerů, pokaždé bydlela někde jinde. Bydleli jsme spolu v mém domě, který jsem dostal od rodičů ještě před svatbou, mám hypotéku na rekonstrukci a sepsanou předmanželskou smlouvu, ve které je zhruba to, že manželka nemá nárok na nic, co bylo koupeno z hypotéky. Předem děkuji za odpověď. S přáním pěkného dne Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Podle popsané situace manželka nemá z hlediska vypořádání nárok na žádný majetek, resp. pokud jste dům dostal darem, je Váš a pokud je rekonstrukce kryta z hypotéky a tato dle předmanželské smlouvy nespadá do SJM, pak nemá právo ani na polovinu investic do nemovitosti vložených. Pokud je na rodičovské dovolené, teoreticky by měla právo pouze na výživné manželky, ovšem pouze za předpokladu, že by výživné nebylo proti dobrým mravům. Pokud již žije jinde a střídá partnery, výživné na manželku by pravděpodobně nevysoudila.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel pozemku se nestará o údržbu - jak postupovat?
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemce, nájemníkem - kdo hradí škodu?
- Kdo platí škodu způsobenou nájemníkem - pronajímatel nebo nájemník?
Řešíme nyní problém, kdy vlastníme kolem bytového domu pozemek. Vlastnictví do této chvíle bylo rozděleno mezi 4 vlastníky. Bohužel na konci roku 2016 umřel majitel a jeho pozemek se rozdělil rovným dílem na jeho dva syny. Onen pozemek obepíná náš bytový dům. Ovšem pozemek byl kupován až po delší době odkoupení bytového domu a pozemku pod ním. Tudíž je veden extra. Dříve jsme řešili starost o pozemek rovným dílem. Pozemek byl rozdělen na 4 díly a každý si během léta několikrát posekal sekačkou, která byla zakoupena za společné peníze. Ovšem o sekání a vůbec starost o pozemek nejeví jeden ze synů, který bude brzy i vlastníkem bytu starost. Na druhého syna nemáme ani kontakt. Zajímá mě zda můžeme nějak vyžadovat, aby se o pozemek a jeho sekání starali? Můžeme se nějak bránit, aby byl pozemek pravidelně udržovaný? Bohužel budoucí vlastník bytu tvrdí, ať si to řešíme, jak chceme my co tu bydlíme. On tu ani v budoucnu až bude byt jeho nebude bydlet. Byt kupuje od ostatních dědiců jen, aby měl byt pro své děti a případně ho chce začít pronajímat. Což prý bude až tak za rok (05/2018).
A ještě ohledně bytu bych měl dotaz. Pokud by nájemníci působili škodu na společných prostorách nebo nebudou chtít udržovat onen pozemek. Kdo nese za tyto činy odpovědnost? Snad se dá můj dotaz pochopit je to dosti složitá situace. Děkuji, Rudolf.
ODPOVĚĎ:
Zákon výslovně nestanoví povinnost vlastníkovi udržovat trávník. Občanský zákoník pouze stanoví v ustanovení § 1013 povinnost vlastníka pozemku zdržet se všeho, co působí, že imise (světlo, stín, hluk, prach, zvířata a podobně) vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Je tedy otázkou, zda by neposekaný trávník působil potíže tak velké intenzity, že by v této věci bylo na místě soudní řešení. Nicméně většina obcí má závaznou vyhlášku ohledně povinnosti starat se o svůj pozemek (ve vyhlášce může být např. konkrétně uvedeno, že je nutno 2 x ročně posekat trávu apod.). Můžete se tedy obrátit na obec - odbor životního prostředí - a v případě nekonání je majitel vyzván k nápravě a je mu poskytnuta lhůta, dokdy musí provést nápravu. Po uplynutí této lhůty mu může být uložena pokuta. Některé obce po neuposlechnutí výzvy samy trávu posekají a zašlou fakturu vlastníkovi. Toto však záleží na praxi jednotlivých obcí.
Pokud by Vám nájemci bytu působili škodu, např. Vás vytopili apod. , pak je za tuto škodu odpovědný vlastník bytu a náhrady škody se lze domáhat po něm.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zřízení cestovní agentury s dopravou a průvodcem - podmínky
- Cestovní kancelář a agentura - rozdíl, rozdíly
Rád bych založil cestovní agenturu, jejíž hlavní náplní bude pořádání jednodenních výletů/zájezdů do přírody a za památkami v rámi ČR. Mou stěžejní činností jsou průvodcovské služby s výkladem. Rád bych ale zákazníkům nabízel kompletní balíček tzn. průvodce a dopravu dohromady. Na větší výlety 18 turistů bych dopravu subdodával u dopravce u menších výletu pro 8 osob bych zajišťoval dopravu zapůjčeným vozem pro 9 osob. Tuto nabídku chci také nabízet dalším obchodním partnerům (cestovkám atd.). Studoval jsem rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou, ale některé detaily mi přesto nejsou zcela jasné. Pokud výlety nepřesahují 24 hodin a nezajišťuji ubytování a hlavní činností je zajištění průvodcovských služeb s dopravou bude postačovat cestovní agentura? Toto podnikání bych rád udržel v intencích velmi malé služby, jako OSVČ. Zakládání cestovky je proto neadekvátní. Lze tyto služby nabízet jako cestovní agentura? Případně jak je oficiálně přizpůsobit, aby bylo možné je nabízet pod hlavičkou cestovní agentury? Nebo může být cestou vystupovat jako průvodce, který zajistí-subddodá i dopravu? Díky, Luděk.
ODPOVĚĎ:
Základním kritériem pro cestovní agenturu je, že nemůže organizovat, nabízet nebo prodávat zájezdy. Zájezdy můžete pouze zprostředkovávat od jiné cestovní kanceláře.
Pokud Vaše výlety nebudou přesahovat 24 hodin, resp. se nebude jednat o výlety s přespáním, pak se nebude jednat o zájezdy a měla by Vám postačovat živnost pro provozování cestovní agentury. Mělo by tedy postačovat živnostenské oprávnění pro obor: Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu.
Pokud budete sám zajišťovat dopravu osob, pak bude nutné rovněž živnostenské oprávnění: Silniční motorová doprava - osobní.
Podrobnosti doporučuji konzultovat s Vaším Živnostenským úřadem, který by měl být schopný posoudit, pod jakou konkrétní živnost spadá Vaše konkrétní činnost.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživného pro neprovdanou matku - právo, nárok
- Kdy má matka právo na výživného pro neprovdanou matku
- Výše výživného u otce dítěte v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
Máme s přítelkyní spolu dítě, bydlíme zatím společně v bytě hlášeném na přítelkyni. Když se pohádáme, vyhazuje mě z bytu a chce alimenty 10.000 Kč. Jsem v insolvenci, z platu mi zbývá 10.500 Kč z 16.500 Kč. Chtěl bych se tedy zeptat, kolik bych platil na 3 leté dítě. Mateřská jí končí v červenci 2017 a zatím práci nemá a ještě jsem našel její seznam, kde byla poznámka + výživné na nezaopatřenou matku. Nabídl jsem jí, když mě vyhodí, dávat 2.000-3.000 Kč, prý je to málo. Jinak by mi nezbylo ani abych si našel garsonku. Děkuji, Luboš.
ODPOVĚĎ:
Na výživu dítěte byste měl samozřejmě přispívat stejně jako Vaše přítelkyně. Jestliže dojde k tomu, že se odstěhujete, doporučuji hradit výživné ve výši, která Vám bude vzhledem k Vaší finanční situaci připadat přijatelná – například Vámi zmiňované 2.000-3.000 Kč. Pokud s touto výší výživného nebude Vaše přítelkyně souhlasit a vzájemná dohoda nebude možná, může se Vaše přítelkyně obrátit na soud a požadovat stanovení výživného soudní cestou. Soud při rozhodování o výši výživného bere v úvahu celkové sociální a majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné zájmy a potřeby dítěte. Na výši výživného tedy bude mít vliv nejen Vaše finanční situace, ale i finanční situace Vaší přítelkyně, o které nic nepíšete. Ke zvýšení výživného může dojít i v případě, kdy je například dítě zdravotně postižené, má speciální dietu apod. I když neznám finanční situaci Vaší přítelkyně, nemusíte se obávat toho, že by Vám soud určil výživné 10.000 Kč, které požaduje Vaše přítelkyně. I Vám musí zůstat finanční prostředky na úhradu Vašich životních potřeb. Obvyklá výše výživného je částka, kterou navrhujete Vy – cca 2.000 – 3.000 Kč.
Co se týče výživného pro neprovdanou matku, toto výživné upravuje § 920 nového občanského zákoníku. Ten říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “ Vaše přítelkyně tedy může u soudu uplatňovat nárok na výživné také pro sebe jakožto neprovdanou matku, může tak učinit i zpětně, ale nejdéle do dvou let od narození dítěte (nezmiňujete se o tom, kolik let je Vašemu dítěti).
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace závady GPS navigace vozidla - informace
- Reklamace vestavěné GPS navigace auta, automobilu
09/2016 zakoupen nový vůz KIA CARENS s vestavěnou navigací. 02/2017 v autorizovaném servisu KIA došlo k aktualizaci navigace. Od té doby navigace poztrácela většinu svých funkcí, tudíž nefunguje. 03/2017 vznesen dotaz na nefunkčnost emailovou komunikací na oficiální stránky KIA. Žádost byla předána technikům. Od té doby se nikdo neozval. 04/2017 na mou žádost opětovná aktualizace v odborném servisu, problémy přetrvávají. Odborný servis se obhajuje, že víc nezmůže. Program, který přišel z KIA je prostě takový. Mám nefunkční navigaci, co mám udělat pro nápravu? Vztahuje se na tento problém klasická záruka? Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Nefunkční navigace by měla představovat vadu, kterou můžete reklamovat v záruční době. Reklamaci je třeba uplatnit přímo u prodejce vozu. Prodejce má ze zákona lhůtu 30 dní na vyřízení reklamace. Pokud by se stejná vada opakovala 3x, máte právo od smlouvy odstoupit a požadovat po prodejci vrácení peněz.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bezdůvodné obohacení výboru SVJ - proplácení mobilních telefonů (nejdražší tarif)
Ve stanovách našeho SVJ je uvedeno, že členové výboru mají nárok na proplacení skutečně vynaložených nákladů v souvislosti s výkonem funkce ve výboru. Při kontrole dokladů jsem zjistil, že si všichni nechávají proplácet paušály za používání vlastních mobilů ve výši 1.500 Kč měsíčně. Mám nedoplatek za vyúčtování služeb roku 2016. Je to přípustné (operátoři mají nejdražší tarif s neomezeným voláním za cca 750 Kč) a musím to zaplatit? Nebo by to měli vrátit? Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Určitě není v pořádku, aby SVJ hradilo členům výboru soukromé mobilní telefony. Doporučuji to řešit, chápala bych to jako zpronevěru či bezdůvodné obohacení.
Z dotazu přesně nevyplývá, jak s tím souvisí nedoplatek za služby, nicméně pokud by tam byl nějaký nedoplatek, tak tento musíte uhradit bez ohledu na požadavek vrácení proplácení mobilů. Tento problém se musí řešit zvlášť.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti neteři, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování bytu, domu neteři, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování nemovitosti synovci, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování bytu, domu synovci, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
FINANCE-DANĚ
- Darování bytu, domu neteři, synovci - daně, zdanění daru
- Darování nemovitosti synovci, neteři - daně, zdanění daru
Jsem výlučnou vlastnicí nemovitosti, bezdětná, vdaná. Vlastnictví jsem nabyla před uzavřením manželství. Hodlám přenechat nemovitost formou darovací smlouvy se zřízením věcného břemene doživotního užívání pro sebe a manžela své neteři. Můj dotaz zní:
Musí být manžel účastníkem darovací smlouvy? Bude muset manžel platit darovací daň nebo je osobou blízkou, která je od daně osvobozena?
Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o nemovitost, kterou jste nabyla před manželstvím, pak manžel nebude uveden na straně darující jako dárce. Pokud se ale v jeho prospěch zřizuje věcné břemeno, musí být účastníkem smlouvy jako oprávněný z věcného břemene. Jelikož se věcné břemeno zřizuje současně s darováním, bude se sepisovat pouze jedna smlouva, kde Vy budete jako dárkyně, neteř jako obdarovaná, Vy a manžel jako oprávnění z věcného břemene a neteř jako povinná z věcného břemene. Podepisovat se budete všichni. Žádnou darovací daň platit nebudete - nikdo, Vy ani manžel ani neteř, neboť jste jako příbuzní od darovací daně osvobozeni.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může předseda SVJ sám rozhodnout o podpisu smlouvy na služby soukromého subjektu
- Kdo rozhoduje o uzavření smlouvy SVJ s jiným subjektem?
Ve stanovách našeho SVJ máme, že smlouvy musí podepsat předseda výboru a další člen výboru. Při kontrole dokladů jsem zjistila, že např. smlouvu s právníkem na 30.000 Kč podepsal jen předseda sám a to dokonce (jak plyne ze zápisů schůzí výboru), aniž to ve výboru vůbec projednal. Mám několik tisíc nedoplatek za vyúčtování služeb roku 2016. Je taková smlouva platná a musím to zaplatit? Nebo by to měl platit předseda ze svého? Děkuji, Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Pokud předseda nejednal v souladu se stanovami SVJ, je za to samozřejmě odpovědný a taková smlouva nebyla platně uzavřena.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Vymáhání penále za nepředání nedodělaného díla, práce (smlouva o dílo)
- Vymáhání dodělání díla soudně - informace (smlouva o dílo)
- Vymáhání části zálohy za včas nedodělané dílo (smlouva o dílo)
- Vymáhání penále za nedodané, nedodělané dílo (smlouva o dílo)
Zhotoviteli ze smlouvy o dílo - rekonstrukci bytové jednotky jsem zaslal předžalobní výzvu o odstranění vady na díle a to nepředání díla ve stanovené lhůtě. Předpokládám, že zhotovitel nedokončí dílo v plném rozsahu. Chtěl bych se zeptat, jak mám dále postupovat a případně jak vymáhat vrácení vložení finančních prostředků, které nebyly využity na rekonstrukci bytu a také dosti vysoké penále za opoždění předání díla? Děkuji, Hynek.
ODPOVĚĎ:
Vyzvěte písemně zhotovitele k dokončení díla s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě dílo dokončeno, odstoupíte od smlouvy a budete soudně vymáhat veškeré finanční prostředky nevyužité na rekonstrukci a smluvní pokutu. Nebude-li dílo zhotoveno, následně odstupte od smlouvy a vyčíslete Váš nárok.
Nebude-li dobrovolně uhrazena požadovaná částka, bude nutné podat žalobu k soudu. Již při odeslání předžalobní výzvy a odstoupení doporučuji využít služeb advokáta. Náklady na právní zastoupení by Vám měl rovněž uhradit zhotovitel díla.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování pro případ smrti
Je možné do darovací smlouvy (na movitou, nemovitou věc) pro případ smrti zakotvit možnost, že když obdarovaný zemře dřív než dárce, přechází dar pro případ smrti, na další ve smlouvě uvedenou osobu - např. na dědice zemřelého původního obdarovaného nebo všechno padá a musí se sepsat nová darovací smlouva pro případ smrti na nového obdarovaného? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Institut darování pro případ smrti je v novém občanském zákoníku zakotven velmi stručně a v podstatě bude ujasněn až v okamžiku, kdy k tomuto institutu bude existovat nějaká judikatura, což prozatím není. Jelikož ale darování pro případ smrti vychází z darovací smlouvy, která vyžaduje souhlas obou smluvních stran, tedy souhlas dárce i obdarovaného, domnívám se, že Vámi uvedenou možnost využít nelze a bude třeba s každým v úvahu přicházejícím obdarovaným podepsat samostatné darování pro případ smrti, jelikož i obdarovaný má právo vyjádřit svou vůli a dar buď přijmout a smlouvu podepsat nebo nepřijmout a nepodepsat.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Splátky dědického podílu po smrti manžela, manželky - vyplacení bytu, domu, nemovitosti
Manžel zemřel v březnu 2017, panelákový byt ve společném vlastnictví (soukromé vlastnictví). Polovina z jeho půlky připadne dceři, která bude chtít peníze (dcera z 1. manželova manželství). Manžel byl schizofrenik, 2x ročně v blázinci, opilec a kuřák 60 cigaret denně. Většinu důchodu propil. Nepřispíval na domácnost. Já nemám prostředky k vyplacení podílu. Musím se vystěhovat, prodat byt, nebo splácet po 1.000 Kč? Je mi 80 let, půjčku nedostanu. V bytě chci dožít, protože mi ho dávno před 2. sňatkem pořídila má matka. Mohu se stát věcným břemenem a částka určená dceři bude vyplacena až po mé smrti? Na všechna tvrzení mám svědky, nelžu. Předběžné notářské řízení nevyžadovalo ani odhad ceny bytu, starý, s balkonem, v zatepleném domě, 2 pokojový, bez úprav a modernizace. Pro mne je jediná možnost - splácení. Po mé smrti dostane byt moje vlastní vnučka (sirotek), ať byt prodá a s dcerou mého manžela se finančně vypořádá. Já bych zde ráda dožila, jsem invalidní stará harfa. Dcera po mně bude loudit prachy, ty nemám, mám podprůměrný důchod. S manželem jsme vedli oddělené hospodářství, neplatil. Děkuji. Svatava
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení uveďte, že žádáte o vypořádání společného jmění manželů jiné, než ze zákona. Uveďte, že manžel nepřispíval na domácnost, nepodílel se na udržování ani na zvětšování/zvelebování společného jmění manželů, a proto byste měla mít větší podíl po vypořádání společného jmění. K důkazu navrhněte svědky.
Věcným břemenem se stát nemůžete. Na splácení podílu po 1.000 Kč měsíčně byste se musela s manželovou dcerou dohodnout nebo můžete notáři navrhnout, aby takové vypořádání provedl, i když nebude dcera s takovou dohodou souhlasit.
Pokud byste chtěla zdědit celý byt, a po Vaší smrti by ho zdědila vnučka, která by měla manželovu dceru vyplatit, tak toto nejde vyřídit v rámci dědického řízení po Vašem manželovi. Musela byste se s dcerou dohodnout mimo dědické řízení.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nesporný rozvod manželství dohodou - může přijít k soudu jen jeden z manželů?
- Přítomnost jen jednoho z manželů u nesporného rozvodu dohodou
- Musí být u nesporného rozvodu manželství dohodou přítomni oba manželé?
Když je u soudu podán společný návrh na rozvod manželů a dohoda o majetkových poměrech, je možné, aby se k soudu poté dostavil pouze jeden z manželů? Budu dlouhodobě v zahraničí, je možné poslat soudu omluvu, že se nemůžu dostavit z důvodu pobytu v zahraničí a že s rozvodem i dohodou jak je uvedeno ve společném návrhu souhlasím, úředně ověřit podpis a dát to manželovi nebo poslat poštou? Moc děkuji za informaci, Petra.
ODPOVĚĎ:
V těchto případech záleží vždy na konkrétním soudci, zda bude ochoten manželství rozvést i bez přítomnosti účastníka. Větší jistota by byla, kdybyste si k účasti na jednání přizvala advokáta, který by Vás ve Vaší nepřítomnosti u soudu zastoupil.
K nespornému rozvodu není zpravidla zapotřebí posílat za sebe advokáta (jako zástupce nepřítomného účastníka). Vzhledem k tomu, že se jedná o rozvod nesporný (tzn. že manželé se na všem podstatném předem písemně dohodli), bude dle mého názoru postačovat přítomnost obecného zmocněnce (např. nějaké tazatelčiny kamarádky), který nepřítomného účastníka zastoupí.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda o vypořádání SJM - zrušení dohody
- Je možné zrušit dohodu o vypořádání SJM, společného jmění manželů?
- Vypovězení dohody o vypořádání SJM - postup, informace
- Zrušení dohody o vypořádání SJM - postup, informace
Je mi 62 let (manželovi také) a od srpna 2014 jsem v důchodu. Můj důchod je 4.290 Kč. Manžel v srpnu 2014 odešel k milence a až teď se chce rozvést. Svoji jsme 36 let, přestože jsme si nerozuměli v mnoha věcech. Já jsem neměla zájem o sex, on to řešil milenkami. Až později mi došlo, že mě místo pomoci psychicky deptal. Manžel držel rodinné finance a na domácnost dával určitou částku. Když se obě naše děti osamostatnily, bylo to 4.000 Kč, později už jen pár set, o které jsem ho vždy musela prosit. Předhazuje mi, že jsem "nemakačenko" a že jsem se měla starat, abych vydělala víc. Jsem spíše domácí typ, ale ten manžel neuznává. Mám odpracováno 20 let a přes 7 let jsem provozovala živnost, ale platila nejnižší sociální a důchodové pojištění. Pak jsem vystřídala dvě krátkodobá zaměstnání a skončila na úřadu práce, kde jsem byla až do důchodu. V současné době podnikám jako důchodce, ale mám nízké příjmy, takže pojištění neplatím. Za rok 2016 je můj základ daně za podnikání 15.600 Kč, ale v roce 2017 to bude určitě méně.
2.5.2017 jsme podepsali dohodu o vypořádání SJM. Já se stanu výlučným nájemcem našeho družstevního bytu 3+1 (nájem stále platí manžel), dostanu finanční částky z pojistek na mé jméno cca 214.000 Kč a 50.000 Kč odstupné.
Manželovi připadne cca. 1.097.600 Kč z účtů a pojistek. Dále jsme uzavřeli samostatnou dohodu. Byt 3+1 prodám za 850.000 Kč (finančně ho neutáhnu) a manžel na mě za 350.000 Kč převede družstevní podíl k bytu 2+1, ve kterém bydlela jeho matka. Ta je v současné době v pečovatelském domě.
Členský podíl k tomuto bytu je od 4.5.2017 psaný na manžela. Dále je v dohodě, že se manžel finančně postará o výměnu elektroinstalace v tomto bytě, o nové umyvadlo a sprchový kout.
Manžel mi slíbil, že než se byt 3+1 prodá, bude hradit nájem 5.400 Kč + inkaso, ale dnes (05.05.2017) couvl, že ho mám platit z odstupného. Bohužel jsem si nevzala právníka a rozvod nechala na manželovi. Pozdě mi došlo, že i s příspěvkem na bydlení na tom finančně nebudu moc dobře. Na druhé straně o byt 2+1 velice stojím a kdybych s manželem nesouhlasila, nemusel by mi členský podíl prodat. Prosím, existuje pro mě nějaké lepší řešení, i když jsem 2.5.2017 dohodu o vypořádání SJM podepsala? Děkuji za odpověď. Jitka
ODPOVĚĎ:
Pokud jste již dohodu o vypořádání SJM podepsala, bohužel není možnost, jak ji zvrátit, jelikož jste již projevila vůli s ní souhlasit. Proto Vám nemohu sdělit, zda pro Vás existuje jiná možnost, protože když je již dohoda podepsaná, tak okamžikem rozvodu nabude účinnosti a budete se jí muset řídit. Pokud byste nyní chtěla dohodu zvrátit, musela byste namítat, že jste ji např. uzavřela pod nátlakem, v tísni apod. a musela byste tuto skutečnost prokázat.
Je pravdou, že uzavřená dohoda o vypořádání SJM obě strany zavazuje. Je pravdou, že z povahy této dohody není možné jí vypovědět. Je pravdou, že právní mocí rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nabude dohoda o vypořádání SJM účinnosti. Je pravdou, že (ze závazkového hlediska) by bylo možné zneplatnit dohodu o vypořádání SJM poukazem na nesvobodu některé ze stran při jejím podpisu (popř. poukazem na její neurčitost, protiprávnost jejího předmětu apod.), což je však důvod prakticky nepoužitelný (byla-li dohoda o vypořádání SJM uzavřena za standardních podmínek, jak z dotazu vyplývá).
Můžete samozřejmě před soudem poukázat na to, že dohoda o vypořádání SJM je pro ní nevýhodná a má zájem o uzavření dohody jiné, bude však záležet pouze na úvaze soudce, zda této námitce vyhoví.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Vrácení bytu po smrti obdarovaného - informace, postup
- Vrácení daru po smrti obdarovaného - informace, postup
- Vrácení nemovitosti po smrti obdarovaného - informace, postup
2007 jsem pořídil do osobního vlastnictví byt 1+kk, ve kterém bydlí můj otec. Jelikož jsem se sám odstěhoval do vlastního domu, byt jsem cca 2012 daroval darovací smlouvou otci. Určitě mu ho chci nechat na dožití, ale rád bych se zeptal, jak bude s bytem nákládáno v rámci dědického řízení. Mám ještě dva bratry, z toho jeden nevlastní (s otcem se nikdy nestýkal). Je možné po smrti otce žádat o vrácení daru, aby byt nepřipadl do dědického řízení? Závěť otec sepisovat nechce, nemá moc zájem to řešit. Asi by mi nevadilo se rozdělit se svým bratrem, ale nerad bych, aby část mého bytu a daru získal i nevlastní bratr. Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
O vrácení daru žádat nemůžete. Vrácení daru lze žádat pouze pro nevděk nebo pro nouzi a ani jednu věc byste nesplňovat. Byt by byl předmětem dědického řízení po Vašem otci a měli by tudíž na něj nárok všichni otcovi dědicové rovným dílem.
Kdyby otec sepsal závěť, Váš nevlastní bratr by měl tak jako tak nárok na svůj povinný díl jako tzv. nepominutelný dědic. Povinný díl činí čtvrtinu ze zákonného podílu. Pokud má otec tři děti, pak povinný díl činí 1/12 z jeho pozůstalosti, na kterou má nárok v penězích.
Bylo by vhodné otci vysvětlit, že po jeho úmrtí by měli na byt nárok všichni jeho dědicové. Pokud poté otec bude chtít situaci změnit, může sepsat buď závěť nebo byste také mohli uzavřít opět darovací smlouvu s tím, že otec by Vám byt daroval a Vy byste otci zřídil věcné břemeno dožití.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování auta v rodině členovi rodiny - ekologická daň, ekodaň
- Darování auta osobě blízké - ekologická daň, ekodaň
Sestře byl přiznán automobil v dědickém řízení (vypravitel pohřbu - majetek nepatrné hodnoty). Pohřeb jsme hradili společně napůl. Otec zanechal závěť napsanou po mozkové příhodě, ve které automobil odkazuje mně, notář ji neviděl. Se sestrou jsme se dohodli, že automobil přepíše na mě. V dodatečném dědickém řízení předmětný automobil projednáván nebude. Jak lze přepsat automobil na mě, abych neplatil ekologickou. Sestra nesouhlasí, abych byl provozovatel vozidla. Lze to učinit např. předložením dohody dědiců soudu, v níž bratr a sestra prohlásí, že vlastnické právo k automobilu sestra převádí na bratra. Děkuji, Ondřej.
ODPOVĚĎ:
Dodatečným objevením závěti automaticky nedojde k dodatečnému projednání dědictví. K tomu je zapotřebí, aby byl dodatečně objeven i nějaký majetek zůstavitele, který nebyl znám v průběhu původního řízení o pozůstalosti.
Právní mocí rozhodnutí o zastavení řízení, kterým byl automobil vydán vypraviteli pohřbu, bylo dědické řízení skončeno. V dodatečném dědickém řízení automobil projednat nelze, jelikož byl předmětem původního dědického řízení a bylo tedy rozhodnuto, kdo automobil nabyl. Dle zásad českého práva nelze stejnou věc projednat dvakrát. Předložení dohody dědiců Vám tedy nepomůže, takovou dohodu (o majetku, který již byl projednán) soud neschválí. Jediná možnost pro převod auta je sepsání darovací či jiné smlouvy s osobou, která automobil na základě usnesení nabyla a poté zaplatit daň.
Další (komplikovanější, delší a dražší) možnost je podat žalobu proti dědici na vydání dědictví. Oprávněný dědic se může domáhat vydání majetku z pozůstalosti resp. určení, že to jemu svědčí vlastnické právo k majetku z pozůstalosti podle obecných zákonných ustanovení.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyřazení budovy z evidence katastru nemovitostí - snaha vyhnout se dědickému řízení po majiteli
- Nedědění stavby formou vyřazení z evidence katastru nemovitostí - informace
V zahrádkářské kolonii (2016) i na zahrádce s mým vlastním pozemkem (zakoupen v r. 2002 od zahrádkářského svazu) je dřevěná kolna na nářadí 10,5 m2 s polootevřeným přístřeškem – 4,25 m2 a přístřešek pro lísky na ovoce 2.55 m2.
1991 proběhla v zahrádkářské koloni (2016) i hromadná kolaudace staveb a uvedené stavby byly zapsány do katastru nemovitostí bez čp. jako jiná stavba 17 m2 na jméno mé matky. Okamžitě jsem tehdy 1991 podala jménem mé matky odvolání na stavební úřad SÚ neboť stavby slouží výhradně jako sklad zahradního náčiní, neobsahují pobytové místnosti ani WC, ani žádné instalace. Polootevřený přístřešek a přístřešek pro lísky na ovoce nemají pevné základy se zemí, mají pouze trámky zapuštěné do země, podlaha hliněná. SÚ 1991 s odvoláním souhlasil a vydal rozhodnutí, že stavba nepodléhá stavebnímu povolení ani ohlášení, kopie tehdy byla zaslána na KÚ ČR. Ktastrální úřad ČR, tedy KÚ ČR toto nevzal na vědomí (daně na stavbu platím). Matka zemřela 2000 a katastrální úřad ČR nyní vyžaduje r. č. vlastníka stavby – mé matky popř. zahájit dědické řízení. Lze požádat o vyřazení z katastru nemovitostí aniž musela znovu zahájit dědické řízení?
ODPOVĚĎ:
Nejprve je třeba zahájit dodatečné dědické řízení. Stavba je evidována na zesnulou osobu, proto s Vámi nebude katastr při žádosti o vyřazení komunikovat. Jakmile budete vlastníkem nemovitosti i v katastru, pak teprve s touto věcí můžete nakládat a můžete požádat o vyřazení.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žaloba na vydání dědictví od nepravého dědice - informace
- Promlčení dědictví - nepominutelný dědic nedědil
- Promlčení dědictví - dědic nebyl osloven notářem
Můj příbuzný, který zemřel 2007, měl syna (2015 zemřel, nicméně v době úmrtí tatínka ještě žil), vnuka i pravnuka. Během života se tento příbuzný rozvedl a v druhé rodině již neměl děti. Vzal si ženu se synem, který v době úmrtí mého příbuzného byl dospělým mužem s vlastními dětmi. Podle dostupných informací syna své druhé ženy si nepřisvojil. Dědictví připadlo kompletně druhé ženě a její rodině. Pokrevní příbuzní vůbec nebyli vyzváni k vypořádání dědictví. Je toto správné? Rodina bohužel, ve věci do dnešních dní nic nepodnikla. V době úmrtí měla rodina vlastní starosti a později měla zábrany v kontaktování druhé ženy příbuzného.
Faktem zůstává, že po mém příbuzném muselo zůstat dost majetku, šlo o významného vědce, který po revoluci založil vlastní úspěšnou firmu fungující doteď. Chci se zeptat:
1.) jestli rodina může ještě problematiku dědictví otevřít, právně napadnout rozhodnutí,
2.) Bylo vůbec v pořádku, že nebyli vyzváni k řízení o dědictví?
Děkuji Vám předem za pomoc.
ODPOVĚĎ:
Váš příbuzný mohl sepsat závěť, ve které mohl svého syna vydědit a veškerý majetek odkázat pouze své manželce. Také se mohlo stát, že se notáři nepodařilo vypátrat, že měl zůstavitel syna (např. manželka to mohla neuvést a v informačním systému evidence obyvatel mohla být chyba a syn zde nemusel být uvedený). Zůstavitel také mohl převést svůj majetek na jiné osoby již za svého života a tím pádem po něm mohlo být dědické řízení zastaveno z důvodu nemajetnosti.
Pokud měl však syn dědit, akorát se tak nestalo, mohl by podat (resp. jeho právní nástupci) žalobu na vydání dědictví od nepravého dědice a nabýt takto svůj podíl z dědictví, či adekvátní finanční kompenzaci. Tento nárok se však promlčuje, a to do tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno.
Pokud byste chtěli vědět, jakým způsobem bylo dědické řízení skončeno, případně kdo dědictví nabyl, pak můžete u okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele, požádat o nahlédnutí do dědického spisu. Nahlédnutí do spisu může soud umožnit jen účastníkům původního řízení nebo osobám, které osvědčí svůj právní zájem. Mohl by tedy umožnit nahlédnout dětem zesnulého syna (měly by mít s sebou rodné listy).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na určení vlastnictví bytu, domu, nemovitosti po dědickém řízení
Prosím o radu nebo o nějakou předlohu, případně judikaturu Nejvyššího soudu, podle které bych mohl sepsat žalobní návrh na určení vlastnictví k bytu. Jedná se o to, že jsem nyní 100% vlastníkem bytu po mé matce, poté kdy jsem vyplatil bratra z jeho dědického podílu. Jenže - usnesením Nejvyššího soudu se změnily vlastnické poměry k bytu, kdy já mám cca 49%, bratr cca 49%, a můj syn (vnuk zůstavitelky) cca 2%. Domnívám se, že když jsem již bratra vyplatil (2015) a syn by mě jeho 2% daroval (převedl) měl bych být dále 100% vlastníkem bytu, ale nejsem si jistý dalším postupem. Možná by to mohl realizovat přímo katastr, až dostane vklad od soudu, nebo budu nucen asi podat žalobu na určení vlastnictví, nebo požádat soud o zrušení vlastnictví k bytu. Jaký je prosím správný postup? Děkuji a jsem s pozdravem, Filip.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych Vám především doporučila návštěvu advokáta - www.advokatikomora.cz, jelikož určovací žaloba je velmi složitý institut a je třeba v řízení o určení vlastnictví prokázat tzv. naléhavý právní zájem na vyřešení věci.
Dále je třeba shlédnout listiny, tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu, které uvádíte a listinu, na základě které jste již bratra vyplatil. K této skutečnosti měl totiž notář v dědickém řízení přihlédnout, bohužel bez listin se k této věci nelze úplně odpovědně vyjádřit.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Kdy rodič přestává být zákonným zástupcem dítěte
- Zrušení zákonného zastupování dítěte - informace
Chtěla bych se zeptat, zda biologický otec mého syna, zapsaný v synově rodném listě, je považován za jeho zákonného zástupce, pokud:
1. s otcem dítěte nejsem sezdána a nikdy jsme nesdíleli společnou domácnost
2. otec dítěte je občan Německa trvale žijící v Německu
3. otec dítěte se finančně podílí na výživě syna
4. od 04/2015 nejsme s otcem dítěte v kontaktu
5. syn se narodil v 10/2014 v České republice, kde trvale žije
6. soudní rozhodnutí o svěření do péče nemáme (otec dítěte by se s největší pravděpodobností k soudnímu jednání vedenému v ČR ani nedostavil)
Případné chybějící informace dodám a v případě potřeby vše upřesním. Předem děkuji. S pozdravem, Eva.
ODPOVĚĎ:
Zákonnými zástupci nezletilého dítěte jsou oba rodiče uvedení v rodném listě dítěte. Jestliže je otec Vašeho syna uveden v jeho rodném listě, pak je zákonným zástupcem Vašeho syna bez ohledu na to, jaké má občanství, zda jste sezdáni nebo zda sdílíte společnou domácnost ad.
Žádná ze skutečností, které uvádíte v bodech 1–6 Vašeho dotazu, tudíž nemá vliv na to, zda někdo je či není zákonným zástupcem dítěte. Podstatné je pouze to, zda je uveden v rodném listě dítěte jako rodič. Pokud ano, pak je zákonným zástupcem dítěte, což znamená, že má mj. právo zastupovat dítě v právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé.
__
OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Koupě chaty bez pozemku a nájem, pronájem pozemku pod chatou
- Koupě chalupy bez pozemku a nájem, pronájem pozemku pod chalupou
Chci koupit zahrádku v koloni (2016), která je pod zahrádkářským svazem. Vlastníci pozemku jsou však 3 soukromé osoby. Od současné majitelky mám odkoupit chatu za 90.000 Kč a pronájem plochy sepsat se zahrádkářským svazem (1.500 Kč ročně a energie). Nemůžu pak o chatu (peníze) přijít? Do kupní smlouvy dát i smlouvu s vlastníky pozemku? Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou vlastníci pozemku a chaty odlišní, pak dle občanského zákoníku platí, že chata není součástí pozemku, a je možné Vám jí tedy prodat. Pokud koupíte pouze chatu, nevidím důvod se obávat, že byste o ní měla přijít.
Jelikož nebude pozemek pod chatou Váš, bude nutné, abyste platila nájemné za tento pozemek, což rovněž vyplývá z Vašeho dotazu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se vyhnout vyplacení dědického podílu potomkovi nového manžela, nové manželky
Manželka má obavy, aby po koupi bytu (1.000.000 Kč), do kterého vložím 200.000 Kč, nemusela po mém úmrtí vyplácet mé dceři z prvního manželství dědictví ve výši třetiny ceny bytu. Jde tato částka snížit? Děkuji, Richard.
ODPOVĚĎ:
Po koupi bytu byste s manželkou museli uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, ve které byste se dohodli, že celý byt bude nadále pouze ve výlučném vlastnictví Vaší manželky. V takovém případě byt nebude spadat do společného jmění a nebude se tak řešit v dědickém řízení po Vaší smrti. Takovou smlouvu lze sepsat pouze u notáře formou notářského zápisu, jinak je neplatná.
Pokud byste chtěl, aby dcera dostala alespoň Vašich 200 000 Kč, může pak Vaše manželka sepsat závěť, ve které odkáže částku ve výši 200 000 Kč ze své pozůstalosti Vaší dceři.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Otřesy při chůzi souseda a vadná statika domu - skrytá vada a její reklamace
- Vadná statika bytu, domu - reklamace skryté vady
- Reklamace skryté vady nemovitosti - lhůta, starý občanský zákoník
- Reklamace skryté vady nemovitosti - lhůta, nový občanský zákoník
- Lhůta na reklamaci skryté vady bytu, domu - starý občanský zákoník
- Lhůta na reklamaci skryté vady bytu, domu - nový občanský zákoník
10/2013 jsem si koupila byt do osobního vlastnictví. V domě patrně nebude zcela v pořádku statika, když soused chodí pod námi, chvěje se podlaha v jedné místnosti. Lze ještě uplatňovat tzv. skrytou vadu podle nového občanského zákoníku NOZ?
Velmi děkuji za odpověď, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste koupila byt v roce 2013, řídí se kupní smlouva nikoli novým občanským zákoníkem (NOZ), ale starým občanským zákoníkem, zákonem č. 40/1964 Sb.
Dle starého občanského zákoníku je však lhůta pro uplatnění skryté vady poměrně krátká, a to 6 měsíců od převzetí věci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že již nemáte právo uplatňovat po prodávajícím skrytou vadu nemovitosti.
Pokud by se smlouva řídila novým občanským zákoníkem, pak je lhůta pro uplatnění skrytých vad 5 let.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Nástup do nové práci hned po operaci karpálního tunelu (ruky)
- Porušení léčebného režimu a nástup do nové práce v době pracovní neschopnosti - je to přípustné?
- Nástut do nové práci v pracovní neschopnosti po operaci karpálního tunelu
Ráda bych se zeptala, jestli můžu nastoupit do nové práce, i přestože jsem byla 21.4.2017 na operaci karpálů a v dnešní zprávě z nemocnice, kdy mi sundavali dlahu, mám napsáno, že pracovní neschopnost je 3 měsíce od operace. V úterý 9.5.2017 mám nastoupit do nové práce a nerada bych o tuto možnost přišla. Jedná se o práci v kanceláři, hlavně telefonování a komunikace po emailu s kolegy ze zahraničí. V úterý 2.5.2017 jsem byla v nové práci na vstupní zdravotní prohlídce a doktorka mi řekla, že jí v den nástupu (9.5.2017) musím přinést zmíněnou dnešní zprávu z nemocnice a že tam mám mít napsáno, že jsem práce schopná.
Jde mi o to, abych měla nějaké argumenty, že tuto práci zvládnu i s předepsaným "pravá horní končetina bez fyzické námahy", abych dodržela léčebný postup. Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Vstupní lékařská prohlídka by měla zajistit, aby určitou práci nevykonával zaměstnanec, který není zdravotně způsobilý pro výkon konkrétní činnosti. Pracovnělékařská prohlídka je zaměřena na obecné faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnance, ale i na účinky, které jsou specifické pro konkrétní pracovní prostředí.
Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Pokud tedy lékař neuzavře vstupní prohlídku výsledkem "práce schopen", neměl by zaměstnavatel připustit vznik pracovního poměru.
Zdravotní způsobilost by vždy měla být posuzována ve vztahu ke konkrétnímu druhu práce, který má být vykonáván. Je tedy možné namítat, že v případě konkrétní kancelářské práce, není nutné zatěžovat pravou horní končetinu. Konečný závěr však bude vždy na lékaři.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Musí nová manželka dovolit vstup do bytu po zemřelém manželovi advokátovi dětí zemřelého manžela?
- Povinnost nové manželky dovolit vstup do společného bytu se zemřelým manželem advokátovi dětí zemřelého manžela
- Musí nový manžel dovolit vstup do bytu po zemřelé manželce advokátovi dětí zemřelého manželky?
- Povinnost nového manžla dovolit vstup do společného bytu se zemřelou manželkou advokátovi dětí zemřelého manžela
Mám starosti s vleklým pozůstalostním řízení po svém manželovi. Jeho dvě dospělé děti se v řízení nechávají zastupovat advokátem a nejsou ochotné přistoupit na jakoukoliv dohodu. Jejich poslední prohlášení zní, že nebudou uzavírat společné prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Notář tedy musí ustanovit soudního odhadce a spolu s advokátem mají navštívit můj byt. Má otázka zní - jsem povinna umožnit vstup do bytu advokátovi dospělých dětí? A následně - pokud mu v souladu se zákonem nemusím vstup povolit, má toto nějaké následky? S odhadcem a notářem problém nemám. Děkuji za odpověď.
Helena
ODPOVĚĎ:
Podle § 1684 odst. 2 o. z. může být soupisu pozůstalosti přítomen a vznášet dotazy či připomínky mj. každý, kdo tvrdí a osvědčí své dědické právo (tzn. děti Vašeho manžela), které mají právo být v řízení kýmkoliv zastupováni. Zástupce činí veškeré úkony, které může činit v řízení jeho zmocněnec. Soupisu také může být přítomna osoba, která na tom prokáže právní zájem a souhlasí-li notář.
Vzhledem k tomu, že byt je ve společném jmění manželů a tedy ideální polovina bytu by měla připadnout do dědictví po Vašem manželovi, tak je možné činit soupis pozůstalosti i ve Vašem (jeho) bytě.
Pokud byste nechtěla advokátovi umožnit přístup do bytu, může Vám notář podle § 53 o. s. ř. udělit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 Kč vzhledem k tomu, že byste neuposlechla příkazu soudu (tj. notáře).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Neplacení záloh na služby pronajímateli - důvod výpovědi nájmu bytu?
- Placení části nájmu, nájemného pronajímateli - důvod výpovědi nájmu bytu?
- Jakou částku musí dlužit nájemce, aby dostal výpověď nájmu bytu?
- Může nájemník platit jen část nájmu aby nedostal výpověď nájemní smlouvy?
- Může nájemce platit jen část nájmu aby nedostal výpověď nájemní smlouvy?
Mám dotaz ohledně nájemného. Pronajímám byt na dobu určitou. Bohužel nájemník mi úplně přestal platit zálohy na služby a ze samotného nájmu mi posílá jen polovinu sjednané částky. Ráda bych věděla, kdy mu můžu z tohoto důvodu dát výpověď? Musí dlužit trojnásobek nájmu, nebo trojnásobek záloh na služby? Nebo prostě v mém případě stačí že 3x po sobě nezaplatil vše co měl? Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Dana
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že nájem lze vypovědět bez výpovědní doby za předpokladu, kdy nájemce poruší své povinnosti zvlášť závažným způsobem. Takovým porušením je např. nezaplacení nájmu a záloh alespoň 3x po sobě. Za situace, kdy Vám nájemce nehradí zálohy vůbec a nájem nehradí řádně v plné výši, mám za to, že to lze chápat jako zvlášť závažné porušení a můžete dát nájemci okamžitou výpověď.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě bytu na jméno jednoho z partnerů a nárok na vypořádání při rozchodu, konci vztahu
- Nárok na vypořádání při koupi domu jedním z partnerů (druh, družka) při rozchodu, konci vztahu
Syn, který žije s přítelkyní 2012-2017, v této době kupuje byt. Ke koupi vyřizuje hypotéku pouze na svoji osobu, v předmětném bytě s ním bude žít i jeho přítelkyně a jejich syn, všichni budou mít společné trvalé bydliště. V kupní smlouvě bude uveden syn, zápis do katastru nemovitostí by mělo být na jeho jméno. Měla by přítelkyně nárok na vyplacení poloviny tržní nebo odhadní ceny bytu, pokud se rozejdou po zaplacení hypotéky nebo na vyplacení části uhrazené hypotéky v případě rozchodu? Měla by jiný nárok pokud by byli po koupi bytu manželé? Byl by v tom rozdíl, pokud by byla zapsána v kupní smlouvě a na katastru jako 1 vlastník? Předem děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud nebude přítelkyně vedena jako spoluvlastník, nemá žádný vlastnický vztah k bytu a neměla by tedy v případě rozchodu nárok na jakékoliv vypořádání. Pouze pokud by do bytu prokazatelně investovala vyšší částku, mohla by ji nárokovat od vlastníka zpět. Pokud by se stala manželkou, je to v tomto případě stejné jak výše uvedeno, jelikož byt by byl již syna. Vlastnický nárok na byt by měla pouze v případě, že by se napřed se synem vzali a teprve poté byt společně koupili.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Kdo z rodičů rozhoduje kolik dětí si vezme rodič na dovolenou v rámci styku, setkávání?
- Dovolená dětí s rodičem po rozvodu - může matka určit kolik dětí si může otec vzít s sebou?
Manžel řeší neustále spory s bývalou ženou. Letos (2017) jí navrhl, že vezme jednu z jejich dcer s námi na dovolenou. Sami máme dvě děti, tudíž by nás jelo pět. V současnosti se nám porouchalo auto a oprava by byla finančně neúnosná, tak jsme pořídili jiné ojeté. Hned jak to bývalá žena zjistila navíc s tím, že auto je 7 místné řekla, že musíme vzít obě dcery najednou. Pro nás to jsou další nemalé výdaje navíc. Může bývalá žena nutit mého muže, aby vzal obě dcery na dovolenou najednou??? Myslím si, že je to pouze na jeho dobré vůli. Děkuji za odpověď. Olga
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu bohužel neuvádíte, jakým způsobem je upraven styk Vašeho manžela s jeho dcerami. Pokud je styk Vašeho manžela s dcerami upraven soudním rozhodnutím a styk s oběma dcerami by měl probíhat v době, kdy Váš manžel plánuje dovolenou pouze s jednou dcerou, pak je požadavek jeho bývalé ženy celkem pochopitelný. Zákon ale současně stanovuje styk rodiče s dítětem jako právo rodiče, nikoliv jeho povinnost. Mělo by jít o dobrovolnou aktivitu. Obecně lze tedy říci, že bývalá žena nemůže nutit Vašeho manžela, aby jel na dovolenou s oběma dcerami. Záleží na dobré vůli a svobodném rozhodnutí Vašeho manžela.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu majetku u notáře
- Vyplacení životní pojistky zemřelého dědicovi a zaplacení dluhu věřiteli, věřitelům
- Zaplacení dluhu věřitelům z dědictví - peníze vyplacené ze životního pojištění zemřelého zůstavitele
Potřebovala bych si ujasnit správnost a postup vypořádání pohledávky banky z úvěrové smlouvy uzavřené mým zemřelým otcem a pojištěné z životní pojistky (hotovostní úvěr). Otec zemřel v lednu 2016, na řízení u notáře jsem na své opakované dožadování byla pozvána až na konci srpna 2016. Po této schůzce, na základě vašich odpovědí na mé dotazy jsem předložila notářce Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu majetku.
04.04.2017 jsem obdržela pravomocné Usnesení s výzvou věřitelům zůstavitele, aby do 4 měsíců, od vyvěšení na úřední desce Obvodního soudu Praha ohlásili pohledávky. V tomto Usnesení jsem uvedena jako jediná, která dědictví neodmítla a moje matka, která mne na základě plné moci zastupuje.
Uzavření pojistné události bylo připravené od 1. března 2016, tedy k dnešku je to víc jak 13 měsíců, a pouze se čekalo na ukončení dědického řízení. Doložení výše uvedeného Usnesení z 04.04.2017 pojišťovně, u které byl úvěr pojištěn, bylo pro pojišťovnu dostačující pro poskytnutí pojistného plnění. To bylo vyplaceno na můj účet ve výši pohledávky ze strany Banky (u notáře vedené jako pasivum v dědickém řízení).
3.5.2017 jsem byla na jednání v Bance ve věci splacení - narovnání, z prostředků pojistného plnění, pohledávky Banky (ještě před uzavřením dědického řízení, tedy předpokládaný termín konce dědického řízení je nyní září 2017) bylo mi však doporučeno vyčkat na výzvu od Banky pravomocnému dědici k úhradě pohledávky (to však proběhne za 4 a více měsíců).
Jak mohu nakládat s financemi z pojistného plnění určené na úhradu pojištěné pohledávky do doby pravomocného ukončení dědického řízení?
Předem děkuji za odpověď, Gábina.
ODPOVĚĎ:
Pojistné plnění z životního pojištění nespadá do dědictví, nakládat s ním tedy můžete dle svého uvážení. Ohledně úvěru se v bance dotázejte, zda se úvěr do skončení dědického řízení nějakým způsobem navýší (úroky by se však po dni úmrtí z důvodu dobrých mravů navyšovat neměly).
Také bych Vám doporučila zaplatit dluh bance raději až po pravomocném skončení dědického řízení. Hlavním důvodem je skutečnost, že pokud se během notářem stanovené lhůty přihlásí do dědického řízení více věřitelů a dluhy budou převyšovat výši aktiv pozůstalosti, pak notář podle zákona poměrně rozpočítá, jaké částky mají dědicové kterému věřiteli uhradit. Bance byste tak mohla uhradit více, než byste nakonec musela.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Povinnosti vlastníků nemovitostidle katastrálního zákona
- Povinnosti vlastníka nemovitosti dle katastrálního zákona
- Povinnosti majitele, majitelů nemovitosti dle katastrálního zákona
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí návrhu na rozdělení, scelení pozemků v katastru nemovitostí
- Přílohy k návrhu na zahájení vkladového řízení (žádosti)
- Návrh na vklad do katastru nemovitostí - náležitosti, listiny
Mohla bych se dozvědět koho se týkají povinnosti vlastníků dle článku 37 Zákona č. 256/2013 Sb. , (katastrální zákon) :
c) na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
f) na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.
Pokud Katastrální úřad nám nepovolil dle (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona) odstranit dokonce drobné nedostatky:
Nepřicvaknutý ale předložený geometrický plán a nepředložený souhlas stavebního úřadu s dělení pozemků.
Předem děkuji za odpověd'. S pozdravem, Vendula.
ODPOVĚĎ:
§ 37 katastrálního zákona zakotvuje povinnosti vlastníků a jiných oprávněných (jak ostatně napovídá již nadpis tohoto ustanovení katastrálního zákona).
Dle znění dotazu předpokládám, že katastrální úřad zamítl Váš návrh na zápis rozdělení pozemku či scelení pozemků, a to z důvodu formálních nedostatků Vašeho návrhu.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že § 37 katastrálního zákona zakotvuje toliko povinnosti vlastníků (či jiných oprávněných), nikoli povinnosti katastrálního úřadu. Pokud tedy katastrální zákon ve svém § 37/1 písm. c) a f) stanoví, že vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni:
- na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
- na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru,
stanoví pouze tolik, že bude-li vlastník katastrálním úřadem vyzván k doplnění chybějících údajů, odstranění chyb či předložení listin, je povinen tak ve stanovené lhůtě učinit. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že by byl katastrální úřad povinen vyzývat vlastníka při zjištění jakéhokoli nedostatku vlastníkem podané žádosti k nápravě (předpokládám, že Váš dotaz spočívá právě v nesprávném pochopení tohoto ustanovení katastrálního zákona).
Je možné, že v případě Vámi podané žádosti identifikoval katastrální úřad takové nedostatky, které již nebylo možné zhojit prostřednictvím výzvy k doplnění údajů, opravě chyb či předložení listin. Toto zjištění a z něho vyplývající důsledky by ostatně měly být popsány v odůvodnění rozhodnutí, kterým katastrální úřad Vaši žádost zamítl.
Pro doplnění dodávám, že dle § 15/1 písm. a) a d) katastrálního zákona musí být přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení (žádosti) :
- listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (vkladová listina),
- další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu (například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků, což je i Váš případ).
Není-li k návrhu přiložena vkladová listina, k podanému návrhu se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí katastrální úřad navrhovatele (§ 15/2 katastrálního zákona). Nelze vyloučit, že katastrální úřad zamítl Vaši žádost právě s ohledem na toto ustanovení.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je však žaloba k civilnímu soudu, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 18/5 katastrálního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí černá stavba na zakoupeném pozemku - jak dosáhnout likvidace stavby a odvozu materiálu?
- Koupě pozemku s černou stavbou souseda - jak ho donutit odstranit stavbu a materiál?
- Odstranění cizí stavby na svém pozemku svépomocí - je to legální?
11/2012 jsem koupila za mojí zahradou pozemek, který byl ve vlastnictví obce. Soused si na něm i přes můj nesouhlas před 20 lety postavil sklad, dal různý stavební materiál a oplotil si ho drátěným plotem. Po odkoupení pozemku, jsem souseda několikrát telefonicky i osobně žádala o jeho vyklizení. Nikdy tak neučinil a ještě mi tvrdil, že má na tento pozemek právo, jelikož ho užívá už 20 let. Pokud vím, tak s obcí nikdy neměl žádnou smlouvu a ani nic podobného. Navíc nechce, aby jsme zde chovali slepice. Přece si nemůže takto diktovat, co smíme a nesmíme dělat na vlastním pozemku. Jak mám postupovat? Před lety se soused odstěhoval a nedávno přepsal majetek na syna. Mám požadovat o vyklizení pozemku jeho syna? Nerada bych to řešila soudně. Mohu zbourat plot a odstranit sklad, který má opatřený zámkem? Nebo písemně podat oznámení na obecní úřad? Ústně jsem si už několikrát stěžovala. Bylo mi oznámeno, že jsem si pozemek od obce už koupila a teď je to můj problém. Neměla mi obec prodat prázdný pozemek? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Píšete, že jste pozemek koupila v roce 2012 a posléze, že přes Váš nesouhlas postavil na pozemku před 20 lety sklad. Předpokládám, že když jste v roce 2012 pozemek koupila, už tam sklad stál. Zde je nutno vyřešit, zda je vůbec sklad postaven na základě platného stavebního povolení, resp. zda vůbec bylo zahájeno nějaké stavební řízení.
Pokud nebylo, můžete žádat o odstranění stavby, napřed přes stavební úřad, pokud to nepovede k žádnému výsledku, tak soud. Pokud byl sklad postaven na základě řádného povolení, pak se budovy zbavíte těžce a řešením bude např. nájemní smlouva a odpovídající nájem za využívání pozemku.
Nedoporučovala bych nic řešit svévolně bez úřadů, obraťte se na stavební úřad, který by měl zahájit kroky k legalizaci celé situace.
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Scénář s částečným využitím děje seriálu - autorská práva
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Krádež, odcizení scénáře a vydávání za svůj
Mám na Vás dotaz ohledně autorských práv. Přes tři měsíce píšu scénář a nechala jsem se inspirovat seriálem Vyšehrad (jeho formou a obsahem, ale jinak mám příběh kompletně svůj), tak bych se Vás chtěla zeptat, zda by se po realizaci mého scénáře musela platit nějaká suma Vyšehradu, když jsem se nechala pouze inspirovat. Dále bych se chtěla zeptat, co bych měla dělat v případě, že by mi někdo můj scénář ukradl a zveřejnil za své. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Inspirace cizím scénářem:
Ve Vašem případě je klíčové, do jaké míry jste se nechala existujícím scénářem k seriálu inspirovat, tzn. v jakém rozsahu jste z cizího scénáře vycházela a naopak v jakém rozsahu představuje Vámi psaný scénář výsledek Vaší tvůrčí činnosti, což nelze ze znění Vašeho dotazu posoudit (pro učinění kvalifikovaného závěru by bylo nutné seznámit se podrobně s oběma scénáři).
Ve Vašem případě je klíčový § 2/4 a 6 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla) ;
- dílem podle autorského zákona není (mimo jiné) námět díla sám o sobě a myšlenka (sama o sobě).
Je důležité, zda Váš scénář vznikl:
a/ tak, že jste tvůrčím způsobem přepracovala již existující cizí scénář (v takovém případě by sice Váš scénář byl autorským dílem, které by bylo chráněno autorským zákonem, zároveň by však bylo nutné vyrovnat se s autorem původního scénáře), nebo
b/ tak, že jste z cizího scénáře použila pouze jeho námět či myšlenku (v takovém případě by nebylo nutné se s autorem původního scénáře vyrovnávat, neboť námět sám o sobě a myšlenka sama o sobě nejsou autorskými díly).
Pro vysvětlení pojmu „námět“ odkazuji na Wikipedii, která na adrese:
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bt
obsahuje tuto definici:
„Námět je označení tématu či předmětu, který slouží tvůrci, umělci, vědci, vynálezci nebo výzkumníkovi jako zdroj inspirace pro jeho tvorbu. Námětem může být jak myšlenka (soustava myšlenek) nebo i jakákoli skutečnost, například jiné umělecké dílo, příběh ze života, faktická událost, konkrétní člověk, osud nějaké osoby atd.
Zpracování námětu může být velmi těsné, potom lze zpravidla zkoumat a zvažovat zdali se jedná o dílo odvozené, nebo velice volné, v tomto případě se obvykle o odvozené dílo nejedná. V jakékoliv lidské tvorbě může působit i více různých námětů současně, námětem nemusí být jen obsah díla, může jím být i jeho forma. “
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že dle § 2/3 autorského zákona se autorské právo vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav (pokud jsou tyto názvy či jména autorskými díly, tzn. jedná-li se o výsledek tvůrčí činnosti autora).
2/ Krádež, odcizení scénáře:
Pokud by se někdo zmocnil Vašeho scénáře a vydával ho za vlastní autorské dílo, bylo by nutné, abyste kontaktovala advokáta (který se zabývá autorským právem) :
www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí se mimosoudní či soudní cestou domáhala svých práv.
Základní práva autora, do jehož autorských práv bylo zasaženo, jsou uvedena v § 40 autorského zákona. Dle tohoto ustanovení se může autor domáhat například toho, aby bylo určeno jeho autorství (tzn. aby soud konstatoval, že autorem konkrétního díla je konkrétní osoba), aby bylo zakázáno nadále neoprávněně zasahovat do autorského práva, aby byly odstraněny následky neoprávněného zásahu do autorského práva, aby bylo autorovi poskytnuto přiměřené zadostiučinění (omluva či finanční kompenzace), popř. aby byla autorovi nahrazena způsobená škoda a vráceno bezdůvodné obohacení.
Těchto práv by bylo možné se domáhat i prostřednictvím kolektivního správce autorských práv. Pro oblast literatury je kolektivním správcem organizace DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura) :
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti rodičem s podmínkou vyplacení sourozenců - daně, daňová povinnost
- Darování nemovitosti rodiči s podmínkou vyrování sourozenců - daně, daňová povinnost
- Daně při vyplacení sourozenců z daru rodiče, rodičů
Tatínek chce mně a mému manželovi věnovat dům za podmínky, že vyplatím mého bratra. Bratr s tím samozřejmě souhlasí. Jak to nejlépe provést, aby nikdo neplatil daně?
- Jakou smlouvu uzavřít?
- Může nám můj otec darovat dům rovnou jako manželům s tím, že vyplatíme bratra?
- Nebo je lepší darovat dům jen mně s tím, že bratra vyplatím a pak převést dům do SJM nebo 50% na manžela?
- Jiná možnost?
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
V rámci rodiny daně neplatíte, takže bych doporučovala vyřešit vše darovací smlouvou. Tj. otec daruje dům Vám, v darovací smlouvě lze ošetřit Vaši povinnost vyplatit bratra nebo uzavřít mezi Vámi a bratrem samostatnou darovací smlouvu na finanční prostředky. Rozhodně bych věc nekomplikovala tím, že by Vám otec dům daroval do SJM, toto bych řešila až posléze, tj. následně buď Vy sama darujete polovinu manželovi nebo vložíte dům do SJM prostřednictvím "rozšíření SJM" notářským zápisem.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada za fyzické napadení s poškozením zubů (zlomení a subluxace zubu ze zubního lůžka)
- Náhrada škody za trvalé následky po fyzickém napadení - poškození zubů
- Znalecký posudek na poškození zdraví po fyzickém napadení útočníkem
- Odškodnění poškození zdraví dle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví
- Jak se určuje výše škody na zdraví - znalecký posudek oboru zdravotnictví
Prosím vás o právní radu, 06/2016 jsem byl fyzicky napaden v klubu. Byl jsem podkopnut a následkem toho jsem si pohmoždil měkké tkáně a trvale poškodil přední horní zuby, dále rozbil hodinky. Všechny horní řezáky byly subluxovány (částečně uvolnění zubu ze zubního lůžka) a dále na dvou malých horních řezácích došlo k odštípnutí růžku, tedy byla potřebná estetická dostavba zubů, na velkých řezácích je dále odštípnutá sklovina. Policie případ vyšetřila, ale pouze jako přestupek i když mám trvalé následky (dostavba zubů a možnost odumření subluxovaných zubů v budoucnosti) a celé toto napadení bylo natočeno i na kameru. Byl jsem dva týdny léčen, měl jsem na předních zubech dlahu a byl jsem omezen pouze na kašovitou stravu. V podstatě dodnes mám zuby citlivé a občas pobolívají. Chtěl bych se zeptat, zda má smysl požadovat náhradu soudní cestou? Děkuji mnohokrát za váš cenný čas.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo přestupkové řízení v této věci již zahájeno, popř. zda již skončilo.
Pokud přestupkové řízení dosud probíhá (popř. nebylo ještě ani zahájeno), jste oprávněn se k tomuto řízení jako poškozený připojit a domáhat se, aby orgán, který přestupek projednává, uložil pachateli povinnost nahradit Vám škodu na majetku, která Vám byla přestupkem způsobena. Zákon o přestupcích nicméně v této souvislosti hovoří pouze o majetkové škodě (§ 70/1 zákona o přestupcích), která Vám byla způsobena de facto pouze na hodinkách.
Co se týče újmy na zdraví, nebylo by možné se v rámci řízení o přestupku domoci jejího odčinění.
Z důvodu shora uvedeného proto bude vhodnější, abyste se náhrady Vám způsobené škody a odčinění újmy na Vašem zdraví domáhal soukromoprávní cestou.
V první řadě je nutné vyzvat škůdce, aby Vám způsobenou škodu a újmu na zdraví nahradil dobrovolně. Již pro přípravu této předžalobní výzvy Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze totiž předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, učiní na škůdce mocnější dojem, než pokud byste psal tuto výzvu sám).
Nebude-li škůdce ochoten Vás odškodnit dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na věcně a místně příslušný soud.
V žalobě budete muset tvrdit a rovněž řádně prokázat, že Vám byla způsobena škoda a újma na zdraví a v jakém rozsahu. Za tímto účelem budou použitelné zejména podklady, které Vám poskytla Policie ČR (popř. orgán, který projednává přestupek), lékařské zprávy, účtenky za léky a účtenky za benzín (pokud jste musel za lékařem dojíždět), doklady o ztrátě na výdělku apod.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na Vašem zdraví si můžete nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž Vámi utrpěné újmě na zdraví přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Oprávnění ke vstupu kontroly ze stavebního úřadu - jaká listina?
- Jaká listina je orpávněním ke vstupu a kontrole stavby ze stavebního úřadu?
- Oprávnění ke vstupu při kontrole stavby ze stavebního úřadu
- Musí kontrola ze stavebního úřadu ukázat průkaz zaměstnance SÚ?
Stavební úřad jako odvetu za kritiku, k zastrašení mé osoby, na podkladě anonymního oznámení podaného dne 2.2.2016, mne dopisem nazvaným „Výzva k účasti na kontrolní prohlídce“, ze dne 4.2.2016, vyzval k účasti na kontrolní prohlídce stavby mého rodinného domu (stavba „kolaudována“ v r. 1936) a staveb na přilehlém pozemku. Výzvu úřad uvedl, že ji realizuje dle stavebního zákona a vyhl. č. 55/2000 Sb. a kontrolní prohlídku realizuje dle ustanovení § 132 a § 133 stavebního zákona a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb.
Zástupkyně stavebního úřadu, při zahájení kontrolní prohlídky, k její realizaci, předložily jako oprávnění ke vstupu a provedení kontrolní prohlídky anonymní oznámení na nepovolenou stavební činnost a zaslanou „Výzvu k účasti na kontrolní prohlídce“. Při kontrolní prohlídce nebyly stavebním úřadem zjištěny žádné nepovolené stavby. Kontrolní prohlídka byla provedena, dle našeho posouzení, v rozporu se stavebním zákonem, bez předložení oprávnění ke vstupu dle § 172, odst. 4 stavebního zákona.
Jak se lze právně bránit proti uvedenému postupu úřadu? Jakou újmu by bylo možné soudně uplatnit?
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že kontrolní prohlídka byla na Vašem pozemku provedena v souladu s platnou právní úpravou, neboť stavební úřad je oprávněn provádět kontrolní prohlídky rovněž za účelem ověření, zda není na konkrétním pozemku prováděna nepovolená stavební činnost (resp. tak může stavební úřad učinit na podkladě podnětu).
Je pravdou, že v rámci kontrolní prohlídky stavby (dle § 133 a § 134 stavebního zákona) jsou pracovníci stavebního úřadu povinni postupovat dle § 172 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
- pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při zjišťování stavu stavby a pozemku;
- oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu;
- průkaz musí být opatřen otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala.
Jediným nedostatkem kontrolní prohlídky Vašeho pozemku, který z dotazu vyplývá, tak byla skutečnost, že pracovníci stavebního úřadu se Vám před vstupem na Váš pozemek neprokázali platnými průkazy.
Proti tomuto zanedbání můžete brojit prostřednictvím stížnosti. Dle § 175 správního řádu platí, že:
- dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany;
- má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
Vstup pracovníků stavebního úřadu na Váš pozemek proto lze hodnotit jako oprávněný, byť nikoli bez formálních nedostatků. Z tohoto důvodu je otázkou, zda Vám vůbec nějaká újma, jejíhož odčinění byste se mohl domáhat soudní cestou, vznikla.
Pakliže pracovníci stavebního úřadu nepoškodili žádný Váš majetek, bylo by možné uvažovat toliko o nemajetkové újmě (např. v podobě dotčení občanské cti, lidské důstojnosti, způsobení psychických útrap, narušení soukromí apod.), jejíhož odčinění byste se mohl domáhat. Vzhledem k tomu, že pracovníci stavebního úřadu porušili pouze formální pravidla při provádění kontrolních prohlídek, je vznik nemajetkové újmy na Vaší straně dosti nepravděpodobný (předpokládám, že v soudním řízení byste s požadavkem na finanční odčinění nemajetkové újmy spíše nebyl úspěšný). Jako adekvátní nápravu pochybení pracovníků stavebního úřadu si lze představit písemnou omluvu, kterou Vám zašle vedoucí stavebního úřadu, a ve které vyjádří politování nad formálním pochybením svých podřízených.
Trváte-li na tom, že Vám nemajetková újma vznikla, můžete se s písemným požadavkem na její odčinění obrátit na stavební úřad (popř. na Ministerstvo financí), a to v souladu se zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Minimální plocha obytné místnosti
- Minimální plocha obytného pokoje
- Odebrání pokoje pronajímatelem a tvrzení, že komora 4 m2 je pokoj
- Stavební úpravy v době nájmu bytu - podmínky stavebních úprav
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody způsobené při rekonstrukci nájemního bytu
- Vyčíslení náhrady škody způsobené činností pronajímatele
- Rekonstrukce bytu v pronájmu a náhrada škody způsobené stavební činností pronajímatele
Prosím o pomoc při řešení problému mezi pronajímatelem bytu a námi, nájemníky. Závažnější problémy nastaly v říjnu 2016. Pan pronajímatel nám oznámil, že bude rekonstruovat sousední byt a pokoj, který doposud náležel k našemu bytu, nám odebere a připojí k rekonstruovanému bytu. Vše zdůvodnil, že tento pokoj nenáleží k námi pronajímanému bytu. Podle smlouvy obýváme byt 3+1. Byt je členitější, patří k němu menší komora a malá místnost o rozloze necelých 4,5 metrů čtverečních. O této místnosti nám pronajímatel tvrdí, že je obytným pokojem a tudíž pokoj, který nám odebral k našemu bytu nepatří. Podle normy, kterou jsme našli na internetu, je plocha obytného pokoje minimálně 8 metrů čtverečních. Z toho vyplývá, že platíme byt 3+1, ale užíváme byt pouze 2+1.
To ale není vše, svými stavebními pracemi nám pronajímatel znemožnil užívání pokoje, který sousedí s odebraných pokojem. Ve zdi zůstaly díry po odstranění topné soustavy. Těmito děrami vnikal do našeho pokoje prach, který znehodnotil věci, které byly v místnosti uloženy. Pronajímatel tvrdí, že jsme si měli věci zabezpečit sami. Ale my jsme nepočítali, že si pronajímatel nezkontroluje provedenou stavební úpravu. Máme za to, že vina je na straně pronajímatele, který nás neupozornil na možné následky. Díry byly zadělány až po několikáté ústní výzvě, přičemž na našich věcech byla již vrstva prachu. Pronajímatel odmítá náhradu škody.
Máme nárok na:
a) snížení a zpětné doplacení nájmu v důsledku odebrání místnosti?
b) náhradu či vyčištění znehodnocených věcí?
Děkuji, s pozdravem Dana
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odebrání jednoho pokoje:
Pokud je ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě uvedeno, že předmětem nájmu je konkrétní byt, máte samozřejmě právo užívat všechny místnosti tohoto bytu; argumentace pronajímatele je v tomto ohledu zcela lichá.
V obecné rovině platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
- udržovat věc (zde byt) v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu (jak vyplývá z § 2205 písm. b) a c) občanského zákoníku).
Dále platí, že během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit (§ 2209 občanského zákoníku), tzn. že pronajímatel nebyl v žádném případě oprávněn svévolně Vám zabránit v užívání části pronajatého bytu.
K tomu, abyste byli povinni strpět stavební úpravu Vámi obývaného bytu, by musely být splněny veškeré podmínky dle § 2259 občanského zákoníku, tzn. :
- stavební úpravy by nesměly snížit hodnotu bydlení,
- stavební úpravy by bylo nutné provést bez většího nepohodlí pro nájemce,
(popřípadě by musely být stavební úpravy prováděny na příkaz orgánu veřejné moci, anebo by musela hrozit přímo zvlášť závažná újma). Ze znění dotazu předpokládám, že tyto podmínky splněny nebyly, tzn. že pronajímatel si počínal protiprávně.
Vzhledem k tomu, že předmět nájmu (jak je vymezen ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě) ve Vašem případě neodpovídá skutečnému stavu (neboť obýváte byt menší), je možné po pronajímateli požadovat snížení nájemného, resp. vrácení přiměřené části nájemného, které jste zaplatili za nájem místnosti, kterou již neobýváte.
Není-li dohoda s pronajímatelem možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit se žalobou na soud. Za účelem přípravy předžalobní výzvy a následně žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta (který se věnuje občanskému právu) :
www.advokatikomora.cz
Závěrem této části odpovědi vyjadřuji podiv nad tím, že tento problém začínáte řešit až nyní (trvá-li protiprávní situace již od října 2016), k úspěšnému vedení soudního řízení je vhodnější začít řešit konfliktní situaci pokud možno ihned.
2/ Náhrada škody na věcech:
Dle § 2257/1 občanského zákoníku je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Pokud byla škoda na Vašich věcech způsobena protiprávním jednáním pronajímatele, je samozřejmě možné, abyste se domáhali její náhrady (nebude-li pronajímatel ochoten k dobrovolné náhradě škody, bude opět nutné podat na něj k soudu žalobu).
Vznik a rozsah škody budete muset v žalobě nejen tvrdit, ale i prokázat (a požadovanou náhradu škody rovněž řádně vyčíslit).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nemožnost zajištění dokladu o koupi pro pojišťovnu - poškozený nespolupracuje
- Poškozený nespolupracuje - jak zajistit doklad o zakoupení poškozené věci?
- Nemožnost zajištění paragonu za poškozenou věc pro pojišťovnu - jak postupovat?
- Obstrukční ujednání pojistné smlouvy
- Kontrola pojistné smlouvy sdružením ochrany spotřebitelů SOS
Od 2013 máme pojištění odpovědnosti za škodu u ČSOB. 23.6.2016 dcera strhla v kadeřnictví strojek, který přestal fungovat. Kadeřnice neměla náhradní, na místě jsem dal 4.000 Kč na totožný strojek. Oprava strojku by trvala 14 dní.
24.6.2016 událost nahlášena pojišťovně a 15.7.2016 předány formuláře, čestné prohlášení kadeřnice o pořízení strojku v roce 2014 a ztrátě dokladu od něj, faktura za totožný strojek pořízený náhradou. Zpráva ze servisu o míře poškození předána 6.2.2017, oprava strojku dosahuje ceny nového a nevyplatí se. Pojišťovna dál vyžaduje nabývací doklad k poškozené věci, protože podnikatel má mít povinnost archivace. Doklad kadeřnice nemá, pojišťovna na něm trvá nebo na příloze daňového přiznání, že daní paušálem. Kadeřnice však přestala spolupracovat, její daňové přiznání prý nemusí nikoho zajímat. Pojišťovna odmítá převzetí strojku k došetření. Má pojišťovna právo po nás žádat doklady, které nemůžeme zajistit pro nespolupráci třetí osoby? U nepodnikající osoby pojišťovně stačí čestné prohlášení, proč nelze u podnikatele? Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Dle § 2796/1 občanského zákoníku je ten, kdo je oprávněn z pojištění (zde Vy), povinen předložit pojistiteli v případě vzniku pojistné události potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným v pojistné smlouvě.
Předpokládám, že nutnost předložit pojišťovnou vyžadované dokumenty vyplývá z Vámi uzavřené pojistné smlouvy, resp. z pojistných podmínek, které jsou její součástí. Požadavek pojišťovny je tedy z tohoto hlediska oprávněný.
Jedním dechem je však nutné dodat, že jednotlivá ustanovení pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek nemohou být pojišťovnou používána obstrukčním způsobem. Pojišťovna nemůže lpět na předložení podkladů, které nejsou k dispozici (neboť již neexistují) nebo je jejich opatření spojeno s nepřiměřenými obtížemi. Je-li možné zjistit vznik a rozsah pojistné události z jiných dokladů, musí se s nimi pojišťovna spokojit.
Proti postupu pojišťovny můžete podat stížnost k České národní bance, která vykonává na úseku pojišťoven dozor, tento krok však nepovažuji za příliš efektivní.
Bude-li Vaše žádost o výplatu pojistného plnění pojišťovnou skutečně zamítnuta (popř. nebude-li pojišťovna ochotna Vaší žádost vyřídit), budete se moci pokusit o mimosoudní vyřešení nastalého sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
Vámi uzavřenou pojistnou smlouvu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/
Nepovede-li pokus o mimosoudní vyřešení sporu k uspokojivému cíli, nezbude Vám, než podat na pojišťovnu žalobu. Za tímto účelem Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zateplení fasády - patří do zastavěné plochy?
- Tepelná izolace fasády - patří do zastavěné plochy?
- Jak se určuje zastavěná plocha stavby?
- Co patří do zastavěné plochy (lodžie, arkýře, přesah střechy? )
Mohla bych se dozvědět jestli se započítává tloušťka tepelné izolace fasády do zastavěné plochy z hlediska stavebního zákonu a odpovídajících předpisů v roce 2017? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Natálie.
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je klíčový § 2/7 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny;
- plochy lodžií a arkýřů se započítávají;
- u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny;
- u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje k prvé odrážce výše. Vzhledem k tomu, že tepelná izolace tvoří součást stěn (tedy obvodových konstrukcí stavby), započítává se do zastavěné plochy stavby (neboť tepelná izolace, jako vnější vrstva obvodových stěn stavby, de facto vytváří vnější líc obvodových konstrukcí stavby, který je pro výpočet zastavěné plochy stavby určující).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Koupě domu s nesplněnou projektovou dokumentací - nemá podlahové topení, má radiátory
- Koupě domu s nesplněnou projektovou dokumentací - okna nemají trojsklo ale dvojsklo
- Lze koupit dům a pak rozporovat skutečný stav s nesplněnou projektovou dokumentací?
- Reklamace domu s nesplněným projektem, projektovou dokumentací
- Reklamace novostavby s nedodrženým projektem, projektovou dokumentací
- Nedodržení projektu u zakoupené novostavby - reklamace domu
V současné době stojíme před rozhodnutím zda koupit novostabu řadového domu. Danou nemovitost jsme již několikrát navštívili a nyní jsme
obdrželi projektovou dokumentaci, díky které jsme zjistili, že mezi projektem a realitou jsou rozdíly. Hlavní rozdíl se týká topení. Projektová
dokumentace obsahuje řešení v podobě podlahového topení a plastových oken - trojsklo. Reálně má dům radiátory a plastová okna - dvojsklo. Po
nezávislé konzultaci ohledně tohoto topení nám bylo řečeno, že dané radiátory takový prostor nebudou schopny vytopit a že provoz bude velmi
finančně náročný. Dům je zkolaudovaný a má vypracovaný energetický štítek v kategorii B, tento štítek byl ale vypracován na základě projektové
dokumentace a určitě neodpovídá realitě. O dům máme jinak velký zájem a výrazně nás tlačí čas. Chtěla bych se tedy zeptat jak postupovat v
případě, že dům koupíme. Je možné v budoucnu vyžadovat po prodávajícím, aby uvedl stav do podoby, kdy bude skutečně odpovídat energetické
spotřebě v kategorii B? Je možné reklamovat poddimenzované topení? Je možné rozporovat kolaudační rozhodnutí? Je lepší řešit to s prodávajícím
teď nebo to vše ošetřit v kupní smlouvě a vyžadovat odstranění nesrovnalostí až následně?
Dům je prodávaný přes realitní kancelář. Předem děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
Rozhodně vše řešte před podpisem kupní smlouvy, do které zaneste veškeré nutné budoucí úpravy domu, ke kterým se zaváže prodávající. Povinnost
provést opravy podmiňte smluvní pokutou v adekvátní výši, která by měla odpovídat nákladům, které byste vynaložili, pokud byste úpravy
prováděli na své vlastní náklady. Rovněž zaplacení části kupní ceny ve výši sjednané smluvní pokuty podmiňte provedením úprav s tím, že pokud
nebudou provedeny do určitého data, tato část kupní ceny se započte na Váš nárok na smluvní pokutu.
Pokud byste situaci řešili až po koupi a snažili se u prodávajícího reklamovat vady, pak byste zřejmě neměli právo domáhat se úprav, neboť se
ve Vašem případě bude jednat o zjevné vady, o kterých víte již v době uzavření kupní smlouvy.
Pokud budou úpravy prováděny po uzavření kupní smlouvy, doporučuji kupní smlouvu nejprve konzultovat s advokátem, aby veškeré povinnosti
prodávajícího byly náležitě zajištěny. Obecně u novostaveb od developerů jsou časté vady a nedodělky, proto před podpisem kupní smlouvy
doporučuji nechat dům zkontrolovat odborníkem. Tyto investice se rozhodně vyplatí v porovnání s náklady, které byste vynaložili, pokud byste
řešili spory s prodejcem až po uzavření kupní smlouvy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování společenství SVJ - stačí 75% hlasů k odsouhlasení věcí bytového domu?
- Člen SVJ nesouhlasí s úvěrem na rekonstrukci domu - je nutno 100% hlasů souhlasících?
- Nesouhlas člena SVJ s úvěrem na rekonstrukci domu - je nutno 100% souhlas všech majitelů bytů?
Jsem místopředseda SVJ. Ve stanovách máme nastavené hlasování 75% hlasů pro schvalování všech věcí týkající se našeho bytového domu. Nyní
budeme rekonstruovat dům, projekt už je zadán a nastal problém s úvěrem. Většina nájemníků souhlasí s úvěrem se zajištěním. Jeden bohužel ne,
proto se chci zeptat, zda i u úvěru se zajištěním nám stačí 75%, jež máme nastavené ve stanovách. Moc děkuji za odpověď. S pozdravem Soňa.
ODPOVĚĎ:
Rozhodování o úvěru patří do působnosti shromáždění -§ 1208 písm. g) bod 3. Občanského zákoníku, odsouhlasit jej musí minimálně nadpoloviční
většina přítomných. Toto je potvrzeno i judikátem j. č. 25Cm42/2014. Vaše stanovy tedy nejsou v rozporu s novou právní úpravou a lze se jimi
řídit i v tomto případě.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nepřítomnost studenta u disciplinární komise VŠ z důvodu nepřevzetí dopisu od VŠ
- Možnost odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise VŠ o vyloučení studenta z VŠ
- Lhůta odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise VŠ
Vyloučili mne v 2/2017 ve 3. ročníku po 5. semestru před státnicemi (6/2017) z Bc. studia VŠ. Udělal jsem prohřešek, zasedala disciplinární
komise, kam mě doporučeným dopisem pozvali, o čemž jsem nevěděl, neboť jsem neaktualizoval svou současnou adresu trvalého pobytu. Komise dle
Zákona o vysokých školách navrhla mé vyloučení, které děkan potvrdil. Mohu se bránit soudně? Nebo je Vysokoškolský zákon nad civilní soud? Mohu
podat žádost o předběžné opatření, aby mě VŠ až do rozhodnutí soudu považovala za studenta? Děkuji, Hynek
ODPOVĚĎ:
Studium na vysoké škole může být ukončeno rovněž vyloučením ze studia (§ 56/1 písm. h) zákona o vysokých školách), přičemž v takovém případě je
dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci (§ 56/2 zákona o vysokých školách).
Neboť rozhodnutí o vyloučení ze studia je správním rozhodnutím, je proti němu přípustné odvolání. Konkrétně dle § 68/4, 5 a 6 zákona o vysokých
školách platí, že:
- proti rozhodnutí o vyloučení ze studia se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení;
- odkladný účinek odvolání nelze vyloučit (podáním odvolání si tedy může student zachovat status studenta) ;
- odvolacím správním orgánem je rektor;
Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké
školy a fakulty.
Neboť v dotazu odvolání nezmiňujete, budu ve své odpovědi předpokládat, že jste se proti rozhodnutí o vyloučení ze studia neodvolal. Nepodání
odvolání (popř. jeho opožděné podání) představuje bohužel zásadní právní problém, v jehož důsledku je soudní přezkum rozhodnutí o vyloučení ze
studia prakticky vyloučen.
Rozhodnutí vysoké školy o vyloučení ze studia je obecně soudně přezkoumatelné. V takovém případě se žaloba nebude projednávat před civilním
soudem (jak v dotazu nesprávně zmiňujete), nýbrž před soudem správním, a to v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a
násl. soudního řádu správního).
Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí o vyloučení ze studia jste se neodvolal, byla by Vaše žaloba krajským soudem vyhodnocena jako nepřípustná.
Dle § 68 písm. a) soudního řádu správního totiž platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v
řízení před správním orgánem (zde před vysokou školou), připouští-li je zvláštní zákon.
Jako problematické se ve Vašem případě jeví rovněž zachování lhůty pro podání žaloby. Dle § 72/1 soudního řádu správního lze totiž žalobu podat
do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž
zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72/4 soudního řádu správního).
Pokud rozhodnutí o Vašem vyloučení ze studia nabylo právní moci v únoru 2017, přičemž jste se proti tomuto rozhodnutí neodvolal, jeví se podání
žaloby jako zbytečné, neboť tato žaloba by byla soudem s vysokou pravděpodobností kvalifikována jako nepřípustná.
Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat advokáta (který se věnuje správnímu právu) :
www.advokatikomora.cz
kterému můžete předložit rovněž veškeré související dokumenty.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k výpovědi pro nezpůsobilost k výkonu zaměstnání?
- Převod pracovně nezpůsobilého zaměstnance k jinému zaměstnavateli a refundace mzdy
- Refundace mzdy při převodu zaměstnance k jinému zaměstnavateli (pro neschopnost výkonu zaměstnání)
Obracíme se na Vás se složitým případem. Zaměstnáváme zaměstnance jako řidiče nákladního vozidla nad 27 tun v mezinárodní přepravě, zaměstnanec je starší 60 let. Od 5.5.2016 byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti, přičemž včera (03.10.2018) (29.4.2017) zaměstnavateli přinesl ukončenou pracovní neschopnost ke dni 30.4.2017 s tím, že předpokládá, že mu zaměstnavatel dá výpověď pro nadbytečnost. Tuto výpověď mu však může zaměstnavatel dát až v květnu 2017, protože do konce dubna 2017 je v dočasné pracovní neschopnosti DPN, tj. výpovědní lhůta bude běžet až od června 2017 a zároveň má nárok na odstupné ve výši 3 měsíčních platů, čehož si je zaměstnanec dobře vědom. Problém je ale v tom, že zaměstnavatel jej od 1.5.2017 nemůže „posadit za volant“, protože zaměstnanec nemá platné psychotesty, které musí povinně absolvovat, a není tedy zdravotně způsobilý k výkonu své činnosti. Platnost psychotestů a s tím související zdravotní způsobilosti zaměstnanci vypršela v průběhu roku 2016, nedlouho po počátku pracovní neschopnosti.
Jak v tomto případě má zaměstnavatel postupovat? Je možné zaměstnanci dát výpověď z důvodu neplatné zdravotní způsobilosti? Je možné za těchto podmínek převést zaměstnance na jinou práci případně k jinému zaměstnavateli s využitím refundace mzdy? Případně jak by byl zaměstnanec placený za práci, kterou vlastně vykonávat nemůže a vzhledem k tomu, že objednací doba na psychotesty je poměrně dlouhá, tak ještě několik týdnů nebude? Zaměstnavatel se zároveň domnívá, že z důvodu špatného zraku a sluchu zaměstnanec již práci řidiče vykonávat nemůže. Může zaměstnavatel požádat svého závodního lékaře o důkladné vyšetření zaměstnance u specialistů? Ukončení pracovního poměru dohodou s největší pravděpodobností nebude možný. Zaměstnavatel již před nástupem zaměstnance do PN nebyl s jeho pracovními výkony spokojen, o čemž zaměstnanec věděl a navíc má zaměstnanec vůči zaměstnavateli ještě povinnost úhrady škody, kterou mu před nástupem do pracovní neschopnosti PN svou nedbalostí způsobil. V důsledku tohoto zaměstnavatel nepředpokládá, že by zaměstnanec přistoupil na ukončení pracovního poměru dohodou.
Můžete tedy prosím zaměstnavateli poradit, jak tuto vzniklou situaci řešit, příp. jak se bránit? Děkuji za odpověď, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Možných řešení je několik, výběr nejvhodnějšího bude záviset na dalších okolnostech.
V první řadě je možné zaměstnance převést na jinou práci podle § 41odst. 1 písm. a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Zaměstnanec by musel výt poslán na lékařskou prohlídku.
Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jestliže lékařský posudek stanoví, že zaměstnanec je dlouhodobě nezpůsobilý konat dále dosavadní práci, a nedojde ani k jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, může být tato skutečnost důvodem pro ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce: Zaměstnavatel se zaměstnancem může výpovědí ukončit pracovní poměr, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
Dále je možné převést zaměstnance na jinou práci podle § 41 odst. 2 písm. c), pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Dále může být dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. f) zákoníku práce, podle něhož může být dána zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.
V případě výpovědí podle § 52 písm. e) a f) zákoníku práce sice poběží výpovědní doba od června stejně jako u výpovědi pro nadbytečnost, nicméně u těchto dvou výpovědních důvodů nevzniká nárok na odstupné.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vypořádání dědictví u domnělez zemřelé, zesnulé osoby bez svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům)
Měl bych dotaz. Jak se bude postupovat v případě, že dědictví bylo vypořádáno podle závěti na základě domněnky úmrtí zůstavitele a po právní moci rozhodnutí se zjistí, že zůstavitel je naživu, ale ztratil způsobilost k právním úkonům? Děkuji mockrát za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Podle § 191 z. ř. s. (zákona o zvlaštních řízeních soudních) ukáže-li se, že zůstavitel žije, soud zruší rozhodnutí o pozůstalosti a řízení zastaví, přičemž po právní moci tohoto usnesení učiní opatření k obnovení zůstavitelových práv a povinností.
Pokud jde o platnost závěti, tak se posuzuje, zda byl zůstavitel způsobilý k právním úkonům v době sepsání závěti, nikoliv v době úmrtí.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - indosovaná směnka
- Směnka po indosaci - vymáhání dluhu (dlužník nevěděl o indosaci)
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro podvod u směnky s indosací
V 2008 vystavena směnka "BEZ PROTESTU" na 30.000 Kč. Splatnost 12/2008. Před splatností směnka indosována SINE OBLIGO, po splatnosti domáháno její splacení. Byl podán návrh k soudu (2010), dlužník uvedl ve lhůtě námitky (nevyrozumění o indosaci a že indosace nastala po splatnosti). Povaha směnky i převod SINE OBLIGO toto umožňuje. Existenci směnky nebo podpis však v námitkách nezpochybnil. Soud námitky neuznal a vydal na začátku roku 2011 platební rozkaz PR. Povinný hradil ve splátkách, poslední 12/2012. Nyní podal trestní oznámení na vrácení peněz, které byly dle něho vyplaceny neoprávněně (dle něj podvod) neboť se domnívá, že indosace směnky proběhla až po dni její splatnosti.
1) Zda je vůbec možné po takovéto době začít trestní řízení. Od indosace uběhlo 8 let, od rozhodnutí soudu > 6 let. Od poslední splátky > 4 roky. Jaké jsou lhůty, kdy nelze tr. řízení již zahajovat, jak se počítají. Tuším že jde o 5 let.
2) Od kdy se takováto lhůta vlastně začíná počítat?
a) od data indosace (ale ten se na směnku nevyznačuje) nebo
b) od splatnosti směnky nebo
c) od rozhodnutí soudu? nebo
d) od data poslední splátky?
ODPOVĚĎ:
Právní úpravu této otázky naleznete v § 34 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb. , dostupný zde: portal. gov.cz), dle kterého:
Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
Základní skutková podstata trestného činu podvodu při způsobení škody do 49.999,- Kč stanovuje trest odnětím svobody až na dvě léta (horní hranice sazby).
V tomto případě by tedy promlčecí doba činila 3 roky.
Pokud by i přes toto bylo neoprávněně zahájeno trestní řízení, musí být takové zastaveno z důvodu nepřípustnosti dle § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nahlédnutí do rozsudku nezúčastněnou osobou - jak, kde požádat?
- Kde požádat o nahlédnutí do rozsudku soudu - osoba nezúčastněná v soudním řízení
- Nahlížení do rozsudku jinou osobou než zúčastněnou v soudním řízení - lze to?
Chtěla bych se zeptat, zda můžu nahlédnout do cizího rozsudku, znám číslo spisu, kdy a kde byl rozsudek vyhlášen, ale bohužel jsem se nemohla přijít k soudu osobně podívat. Ve spisu nefiguruji ani jako svědek nebo obviněná, se souzenou osobou nejsem ani příbuzná, jen by mě zajímal rozsudek - jedná se o zletilou osobu souzenou za trestný čin letos (2017) v březnu. Můžu si rozsudek jít k danému okresnímu soudu přečíst? Děkuji, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Nahlížení do spisů vedených v trestním řízení je upraveno v § 65 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.), dle kterého:
Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Vzhledem k tomu, že máte dle tohoto ustanovení postavení tzv. „jiné osoby“, aby Vám bylo umožněno nahlédnout do tohoto spisu, musela byste prokázat, že je toho třeba k uplatnění Vašich práv. Pouhá zvědavost pro nahlédnutí do spisu nestačí.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Nepřevzetí výzvy k vydání bezdůvodného obohacení - vymáhání obohacení
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - obohacený nepřebírá poštu
02/2017 jsem jako fyzická osoba (neživnostník) poslala doporučeně s dodejkou realitní kanceláři s ručením omezeným "Výzvu k vydání bezdůvodného obohacení". A oni si to nevyzvedli. Jaké mám, prosím, nyní možnosti? Děkuji, Soňa.
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že nebyla výzva vyzvednuta, nemá vliv na uplatňování Vašich práv. Tato výzva je zasílána z toho důvodu, abyste v případném soudním řízení mohla požadovat po druhé straně náhradu nákladů, které Vám vzniknou v takovém řízení.
Dle § 142a občanského soudního řádu (z. č. 99/1963 Sb.) platí, že:
Žalobce, který měl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Toto ustanovení tudíž požaduje pouze, aby výzva byla zaslána, ke skutečnosti, zda si ji adresát vyzvedl, se pro tyto účely nepřihlíží.
Za této situace se můžete obrátit přímo na soud s žalobou popř. s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který by ukládal realitní kanceláři povinnost vydat Vám bezdůvodné obohacení.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Zpochybnění platnosti kupní smlouvy mezi soukromou osobou a městem, obcí - nepřevedení v KN, katastru nemovitostí
Odkoupení pozemku: 15.12.2008 jsem byla okolnostmi donucena uzavřít kupní smlouvu se Statutárním městem Olomouc na pozemek o rozloze 11 m2. Jedná se o pozemek ostatní plocha v k. ú. 703109 Nemilany, parcela číslo 768/1. Tento pozemek v cenové mapě města je uveden bez ceny - N. Statutární město mi pozemek prodalo za 17.415 Kč jako stavební pozemek, v rozporu s cenovou mapou.
Nyní jsem zjistila, že v době prodeje pozemku tento nebyl ve vlastnictví města, ale vlastnila jej Česká republika. Statutární město nesplnilo zákonnou povinnost - do roka převést v katastru nemovitostí ČR KN ČR na sebe majetek, který získalo ze zákona č. 172/1991.
Ke skutečnému převodu došlo až v roce 2009, kdy bylo dne 29.7.2009 zahájeno řízení o převodu vlastnictví pod číslem řízení Z-23604/2009 a bylo ukončeno 12.8.2009. Vzhledem k tomu, že město nebylo vlastníkem pozemku, který mi prodalo, je smlouva o prodeji pozemku neplatná. Tento pozemek jsem měla od roku 1989 ve své držbě a oplocený, na základě geodety vyměřenými hranicemi. Město moje vydržení neuznalo, přestože splňuji všechny podmínky vydržení. Prosím, poraďte mi jak mám formulovat zpochybnění platnosti kupní smlouvy a jak dostat zaplacené peníze zpět. Předem mnohokrát děkuji. S úctou, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí přešly do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona z vlastnictví České republiky věci, tj. i pozemky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce. Dalším datem, k němuž dle tohoto zákona přešlo vlastnické právo na obce ze státu, je 1.7.2000.
Vlastnické právo k pozemku tedy obec nabyla již účinností výše uvedeného zákona, případně v roce 2000.
Zápisem do katastru nemovitostí se vlastnické právo nabývá v zásadě jen u smluvního převodu, což zjevně není tento případ. Město tedy v okamžiku uzavření kupní smlouvy bylo vlastníkem pozemku a z tohoto důvodu by smlouva neměla být neplatná.
K otázce vydržení lze uvést, že pokud jste skutečně splnila všechny podmínky, pak na Vás uplynutím 10 let přešlo vlastnické právo. Nepostačí však pouhé vymezení hranic, ale musela jste být po celou dobu v dobré víře, že pozemek je Váš. Pokud jste pozemek užívala s tím, že je státu, či města, pak nemohlo nikdy dojít k vydržení.
S ohledem na výše uvedené bych doporučil, abyste se po městu domáhala vydání pozemku než neplatnosti kupní smlouvy, ať již z titulu uzavřené kupní smlouvy, či vydržení. Pokud město nepřipustí oprávněnost Vašeho nároku, pak bude nutné podat žalobu na určení vlastnictví pozemku.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepravidelná pracovní doba - práce méně hodin, více dnů v měsíci
- Konto pracovní doby - kolik dní předem musí dát zaměstnavatel vědět zaměstnancům kdy mají jít do práce?
Pracuji jako zástupce vedoucí v supermarketu. V pracovní smlouvě mám úvazek 40 hod. , nepravidelná pracovní doba. Otevřeno máme 7 dnů v týdnu, ranní a odpolední směny. Čtyři roky jsme dělali osmihodinové směny. Počet hodin v měsíci zaměstnavatel striktně dodržuje podle plánovacího kalendáře. Přesčasy neproplácí a náhradní volno není kdy si vybrat. Protože je zaměstnanců nedostatek stalo se v poslední době pravidlem, že pracujeme denně méně hodin a v měsíci více dní. Máme docházkový systém Anet, který "hlídá" dodržování zákoníku práce. Potřebný počet hodin za měsíc souhlasí, dodržíme nutný počet hodin na odpočinek protože v měsíci máme třeba dva dny dovolené. Nelíbí se mi na tom to, že pracuji méně hodin, ale více dnů v měsíci, aby mi mohli dát jeden nebo dva dny dovolené. Podle mě má být dovolená volno navíc a dostávat ji místo volných dnů (běžně sobota a neděle).
Navíc za šest nebo sedm hodin nestihneme stejnou práci jako za osm hodin. Děkuji za odpověď, Tereza.
ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Podle § 84 téhož zákona je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Pokud tedy zaměstnavatel postupuje podle těchto pravidel, dodržuje počet hodin v měsíci a dobu odpočinku mezi směnami, nelze se proti rozvržení pracovní doby nijak bránit. Je možné se se zaměstnavatelem pouze dohodnout.
__
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Společné prostory SVJ - zástava jednoho člena SVJ
- Může člen SVJ dát do zástavy společné prostory SVJ (svůj členský podíl v nemovitosti SVJ)?
Měla bych na Vás prosbu související se společnými prostory v rámci společenství vlastníků. V panelovém domě jsou prostory bytové a nebytové. Vlastník nebytového prostoru si vzal půjčku a zastavil společné prostory, na kterých mají vlastnický podíl i vlastníci bytových prostor, kteří se o tomto dozvěděli až z výpisu z listu vlastnictví z katastru nemovitostí ČR. Je takový postup v souladu s právními předpisy? Byl vlastník nebytového prostoru oprávněný k poskytnutí zástavy společných prostor? Je taková zástava platná? Děkuji mockrát za odpověď a přeji hezký den.
Jana
ODPOVĚĎ:
Vlastník bytového či nebytového prostoru může zřídit zástavu, resp. věřitel může zástavní právo zřídit pouze k podílu vlastníka bytového či nebytového prostoru na společných částech, tj. jistě zástava nevázne na společných částech, pouze na jeho podílu. Pakliže vlastník nebytového prostoru žádný podíl na společných částech nemá, pak taková zástava na společné prostory platná není, nicméně tato varianta není příliš reálná a spíše se bude jednat o zástavu na podílu na společných prostorách.
__
RODINA-SJM
- Možnost dožití v bytě po smrti, úmrtí jednoho z manželů
- Možnost dožití v rodinném domě po smrti, úmrtí jednoho z manželů
Obracím se na Vás s prosbou o pomoc při převodu vlastního bytu na naše děti. Jsme již oba manželé ve věku nad 80 let a chceme převést náš vlastní byt v bytovém domě na naše dvě děti tak, aby až přijde čas, jsme se jeden z nás již nemuseli starat o pozůstalost. Byt se nachází ve domě společenství vlastníků bytových jednotek SVJ a je plně v našem vlastnictví. Prosím o radu, na koho se mám obrátit tak, aby bylo možno toto uskutečnit na Katastrálním úřadě ČR i s podmínkou ponechání nás v bytě až do našeho úmrtí. Bydlíme v Liberci a proto, když mi poradíte na koho se zde mohu obrátit se žádostí o pomoc budu vám vděčný. A pokud je možné a budete mi moci pomoci sami, budu vám vděčný i s příslušným eventuálním poplatkem. Děkuji za odpověď. Oldřich
ODPOVĚĎ:
Daná situace je jednoduše řešitelná prostřednictvím darovací smlouvy se zřízením věcného břemene. Je tedy třeba oslovit právníka, který Vám příslušné listiny nachystá a vše zajistí rovněž na katastru nemovitostí. Je možné se obrátit na advokáta, jejichž seznam naleznete na adrese www.advokatikomora.cz
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Ujetí od nehody a zaplacení škody z pojišťovnou
- Uhrazení škody pojišťovnou při ujetí od nehody
- Co dělat při dopravní nehodě - postup
- Dopravní nehoda - definice, příklad z praxe
Rád bych se na Vás obrátil s právním dotazem na další postup. Pracuji jako řidič, rozvozce zboží. Dne 20.4.2017 jsem v Ostravě, při zajíždění k prodejně za účelem vykládky zboží zachytil střechou vozidla (dodávka Citroen Jumper) o vyčnívající stříšku skříňky sloužící k měření ovzduší (co je to za zařízení jsem v tu chvíli nevěděl, domníval jsem se, že je to nějaká skříň na elektřinu). Rychlost vozidla byla v tu chvíli velmi nízká, zajížděl jsem pomalu k provozovně a stříšky jsem si nevšiml, byla bohužel v tu chvíli ze zadní strany skříňky a ve výšce, kde mi již výhled kryla výška čelního skla vozidla (výška stříšky 2,20 nad zemí, vodorovný úzký profil). Měl jsem v tu chvíli za to, že jsem stříšku jen podebral zespoda, po vystoupení z vozu jsem viděl že stříška zůstala nepokřivená, další jsem neřešil, spěchal jsem, vyložil jsem tedy zboží a jel jsem dál. Špatně jsem tu situaci prostě v tu chvíli vyhodnotil. Až na další zastávce (Hranice na Moravě) jsem zjistil, že jsem si o stříšku prořízl díru do karoserie, ale stále jsem byl přesvědčen, že to byla jediná škoda, kterou jsem způsobil.
Za několik dnů mé telefonicky kontaktovala Policie ČR s tím, že jsem poškodil zařízení (pouze skříň, nikoliv vnitřní přístroje) přesto je škoda vysoká (cca 100.000 Kč). Bylo mi sděleno, že záležitost může být posuzována jako ujetí od nehody. Mám se během několika dní dostavit na Policii v Ostravě k doplnění skutečností. Chtěl bych se proto zeptat, jak dále postupovat, aby se celá záležitost co nejlépe a co nejdříve vyřešila a také co mi vlastně hrozí, nikdo mi nebyl schopen toto říci. Policista jen konstatoval, že je možné, že žádná pojišťovna nebude chtít plnit v případě, že jsem "ujel od nehody". Vozidlo má nejen tzv. povinné ručení, ale také havarijní pojištění od firmy, já sám mám uzavřeno již delší dobu Pojištění odpovědnosti za škodu, ale toto se zřejmě vztahuje jen na občanský život a nikoliv na škody v zaměstnání je tomu tak? Co mi hrozí za tento čin? Může to být i odebrání řidičského oprávnění? Hrozí, že budu muset škodu uhradit ze svého? Děkuji mnohokráte za jakoukoliv radu a jsem s pozdravem. Lukáš
ODPOVĚĎ:
Dopravní nehoda je dle § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a) neprodleně zastavit vozidlo,
b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi (pokud se jedná o nehodu se škodou zřejmě nad 100.000,- Kč),
c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
Osoba se dopustí přestupku, pokud při dopravní nehodě
1. neprodleně nezastaví vozidlo,
2. neohlásí dopravní nehodu policistovi,
3. neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, nebo
4. nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody.
Za tento přestupek se uloží pokuta ve výši 2.500-5.000 Kč. Pokud jste takový přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, je zde ještě sankce v podobě uložení zákazu činnosti (řízení vozidel) na dobu 1-6 měsíců. Vedle toho zde hrozí, že budete muset škodu uhradit ze svého.
V případě pojištění odpovědnosti za škodu nelze bez znalosti pojistné smlouvy určit, zda bude možné tuto škodu hradit z tohoto pojištění. Zde totiž vždy záleží na smluvním ujednání mezi pojišťovnou a Vámi jako klientem (nebo pojišťovnou a Vaším zaměstnavatelem). Proto je nutné důkladně prostudovat uzavřenou smlouvu.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - vozidlo nepřepsané na nového majitele v registru vozidel
- Vozidlo nepřepsané na nového majitele v registru vozidel a odpovědnost za škodu
- Právo majitele na duplikát velkého technického průkazu a vyřazení vozidla z registru bez dokladu o ekolikvidaci
RŮZNÉ-NÁVRHY, NOVELY, NOVÉ ZÁKONY
- Novela zákona č. 56/2001 Sb. - přepis vozidla na nového majitele auta, automobilu, vozidla
- Přepis vozidla na nového majitele a změna zákona po 1.6.2017
Dne 29. 6. 2015 jsem prodal vozidlo. Kupujícímu jsem poskytnul plnou moc k přepisu s mým ověřeným podpisem. Minulý týden jsem obdržel exekuční příkaz na zaplacení pokuty a s tím spojených nákladů na správní řízení, protože kupující provedl přestupek v srpnu 2015, ale jelikož nebyl v registru vozidel uveden jako provozovatel a vlastník, tak obsílka došla mně. Já se na adrese trvalého bydliště už bohužel nezdržuji, proto to došlo až tak daleko. Když jsem to řešil na magistrátu, tak mi oznámili, že pokutu musím zaplatit. Je to moje blbost, ale nedá se nic dělat. Každopádně, mám větší problém, nebo alespoň myslím. Jelikož kupující auto nepřepsal a ani si nevyřídil povinné ručení, mám strach, jestli s autem udělal větší škodu, zdali za to mohu být já zodpovědný? Mám kupní smlouvu, ve které je jasně stanoveno, že odpovědnost přechází na stranu kupujícího právě dnem 29. 6. 2015.
Hledal jsem na internetu a jelikož jsem defacto stále provozovatel vozidla, zjistil jsem, že si můžu na registru vozidel požádat o vystavení duplikátu velkého TP. Dá se s tímto potom dále nějak nakládat? Jde vůz např. vyřadit, pokud nemám žádné další dokumenty?
Našel jsem téměř stejné téma na vašem webu zde:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/nezarazene-dotazy/23330-novy-majitel-na-sebe-neprepsal-auto-muze-puvodni-majitel-vyradit-vozidlo-z-registru-vozidel.html
, ale raději se ptám znova.
Děkuji a přeji hezký den.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, platí informace uvedené ve Vámi zmiňovaném dotazu, nicméně pozitivní zprávou pro všechny osoby, které se dostaly do obdobné situace jako Vy, je skutečnost, že od 1.6.2017 nabývá účinnosti novela zákona č. 56/2001 Sb. , který upravuje přepis vozidel na nové majitele. Od 1.6.2017 tedy bude platit následující:
"Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka."
O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Po 31.5.2017 postačí zajít na příslušný úřad a požádat o přepis vozidla s tím, že nový majitel neposkytl potřebnou součinnost a nebylo možné vozidlo přepsat. Na základě této žádosti bude daný úřad postupovat podle výše uvedeného výňatku a Vy tak nakonec docílíte toho, že vozidlo již nebude napsáno na Vaši osobu.
Co se týká duplikátu, jeho vystavení nestačí pro to, aby došlo k přepisu vozidla či k jeho vyřazení. Pokud byste chtěl, aby bylo vozidlo vyřazeno, musel byste prokázat jeho zánik, a to buď protokolem o likvidaci vozidla (který Vám může vydat oproti předání vozidla příslušná osoba likvidující autovraky), nebo byste musel nahlásit odcizení vozidla a na základě tohoto by bylo možné dosáhnout výmazu z rejstříku.
__
RODINA-SJM
- Může manžel nastěhovat do bytu SJM cizí osobu bez souhlasu manželky?
- Může manželka nastěhovat do bytu SJM cizí osobu bez souhlasu manžela?
- Nastěhování osoby blízké do bytu SJM - nutnost souhlasu obou manželů
Jsem sama s nezletilým dítětem. Bydlím v bytě, který máme ve SJM a je na něm plomba zástavního práva a exekuce. V měsíci březnu 2017 proběhl soud o nezletilé dítě (syn 14 roků) a výživné, kdy mi syn byl svěřen do péče. Žádost o sporný rozvod jsem podala v lednu 2017 a čekáme na stání. Manžel bydlí u své nové družky a o společný byt se starám sama. Po soudu, kdy manželovi určili výživné, mi vyhrožuje, že do našeho bytu nastěhuje dceru s manželem a dítětem. Dcera bydlí v obecním bytě, kde má trvalý pobyt. Na bytě má dluhy na nájemném. Prosím o radu, zda to může udělat a nastěhovat je ke mně. Nesouhlasím s tím v žádném případě, jen nevím co proti tomu dělat. Když nejsem doma odnáší manžel z bytu naše společné věci (elektroniku), jak tomu můžu zabránit. Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
Bez Vašeho souhlasu nemůže nikdo do bytu, který je součástí SJM, stěhovat jiné osoby. Pokud by se tak stalo, obraťte se na Policii, neboť by se dopouštěli trestného činu porušování domovní svobody. Bohužel odnášení věcí ze společné domácnosti nezabráníte, můžete se pokusit podat návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se budete domáhat zákazu zcizování věcí ze SJM, nicméně soudy taková předběžná opatření vydávají pouze výjimečně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování nemovitosti rodičmi a vyrování se sourozenci po smrti rodiče, rodičů
- Vyrovnání se sourozenci po darování nemovitosti jednomu z dětí, potomků v době po smrti rodičů
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darovací smlouva s podmínkou vyplacení sourozenců
- Darovací smlouva s podmínkou vyplacení bratra, sestry, sourozenců
Oba moji rodiče mají záměr darovat mi nemovitost v jejich SJM – rekreační chatu. Jejich podmínkou je zároveň vypořádání budoucích dědických podílů u této nemovitosti, ve prospěch mých tří sourozenců, a to výplatou těchto podílů buďto rodičům, nebo přímo sourozencům. Prosím o radu, jakou nejjednodušší a nezpochybnitelnou právní formou je tento krok realizovatelný a jaké daňové povinnosti z něj vyplynou? Děkuji, Vladan.
ODPOVĚĎ:
Za dané situace by bylo možné vše ošetřit buď dědickou dohodou, ale ta by byla realizovatelná až v případě smrti zůstavitele nebo darovací smlouvou, která může obsahovat i ujednání o tom, že na vypořádání podílů uhradíte ostatním v úvahu připadajícím dědicům jejich díl.
Darovací daň žádnou nehradíte, jelikož jste příbuzní, kteří jsou od daně osvobozeni, pouze osoby, kterým uhradíte vypořádání, by toto museli danit v rámci dani z příjmu.
__
TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Trest vyhoštění podvodníkovi ze Slovenska
- Trest vyhoštění - podvodník ze zahraničí (země EU)
Vlastním exekuční titul (vykonatelné pravomocné soudní rozhodnutí od českého soudu), nicméně na povinném si s nejvyšší pravděpodobností nic nevezmu, protože jde o podvodníka, který typicky „nic nevlastní“, bankovní účet nemá. Protože se ale jedná o slovenského občana s trvalým bydlištěm na Slovensku, napadlo mě, zda by se nezalekl spíše trestního oznámení pro podvodné jednání a nesplatil tak alespoň část dluhu dobrovolně. Existuje teoretická možnost, že by ho mohl český stát vyhostit? Pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Existuje možnost, že by mu Česká republika uložila trest vyhoštění, nicméně zde záleží na charakteru trestné činnosti, způsobené škodě i jeho trestním rejstříku. Tento trest se ukládá zpravidla u závažnější trestné činnosti a zároveň pokud ji pachatel páchá opakovaně. Trestní oznámení nicméně podat můžete, každý záznam v rejstříku trestů mu život znepříjemní, zvlášť pokud je to cizí státní příslušník.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přístup do elektronické žákovské knížky jen jednomu z rodičů - jak může druhý rodič získat práva nahlédnout?
Dotaz se týká dvou oblastí:
1. naše základní škola zřizuje elektronickou žákovskou knížku a v té souvislosti chce udělit přístupové údaje k ní pouze jednomu z rodičů (zákonných zástupců) na základě čestného prohlášení
2. škola v souvislosti s výše uvedeným požaduje podepsat širší čestné prohlášení, kde si zákonní zástupci mají určit, kdo z nich nejenže dostane přístup k výše uvedené elektronické žákovské knížce ŽK, ale bude rovněž vyřizovat veškeré záležitost spojené se základním vzděláním (např. přestup do školy), které vyžadují souhlas zákonných zástupců.
ad 1) Nevidím důvod v tom, proč by měli přístupové údaje být přiděleny výlučně jednomu z rodičů (navíc na základě čestného prohlášení) a nikoliv automaticky samotným žákům, když i nyní mají přirozeně k dispozici hodnocení ve fyzických ŽK.
ad 2) Podpis tohoto typu čestného prohlášení pokládám ze strany školy za zbytečný a neodůvodněný/neoprávněný - proč by mělo být řešení uvedené agendy přeneseno pouze na jednoho z rodičů, resp. proč by se měl jeden z rodičů této možnosti zbavovat. Což, pokud se nepletu např. u rozvedeného manželství a střídavé péče, ani nejde.
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Jan.
ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem naprosto souhlasím, je zcela evidentní, že ne ve všech případech je žádoucí, aby měl náhled do žákovské knížky pouze jeden z rodičů jednoduše už proto, že ne všichni rodiče spolu komunikují. Nicméně u všech druhů péče mají oba rodiče stále stejnou rodičovskou odpovědnost, tedy stejná práva i povinnosti bez ohledu na to, do jaké formy péče je dítě svěřeno. Požadavek školy tedy považuji za neopodstatněný a doporučuji se v dané věci případě pro stanovisko obrátit i na orgán péče o dítě.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Schválení soukromé cesty konkrétního majitele jako veřejné cesty
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zápach, prach a hlučnost z firmy v sousedství, na sousedním pozemku
RŮZNÉ-STAVBY
- Černá stavba - vrt studny a její legalizace na stavebním úřadě
- Legalizace vrtu studny udělané bez povolení a hydrologického průzkumu
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno cesty - zájemce o věcné břemeno má jiný přístup na svůj pozemek
Rád bych se zeptal na radu, ačkoliv jsme již danou věc dali k řešení právnímu zástupci, rád bych se zeptal na pár věcí, ve kterých nám není jasno. Bydlíme 4 rodinné domy v uzavřeném areálu, kde má nejmenovaná firma živočišnou výrobu. Dělají násadová vajíčka.
Od té doby, co zde bydlíme zde byl pokojný stav. Oni mají v pronájmu od další firmy 3 haly, ve kterých podnikají. Vše okolo, kam vstoupí je náš pozemek. Veškerá příjezdová cesta, apod. U nás kvůli rozvodu rodičů došlo k rozdělení majetku a polovinu veškerých komunikací koupil náš soused, který s danou firmou začal řešit poškozování komunikace. My jsme si toho problému nikdy nevšimli, vzhledem k tomu, že nás to ani nenapadlo, protože dříve ta silnice nebyla tolik zatěžována, jako nyní (jezdila lehčí vozidla, jejich výroba jela i na poloviční kapacitu). Jenom předesílám, že komunikace byla 5 let (2012-2017) na prodej (resp. její 1/2) a daná firma o ni neprojevila zájem. Zároveň jsme zjistili, že 2002lety, když jsme do tohoto areálu přišli, tak pozemkový fond část komunikace dané firmě nabízel, ta to odmítla, následně kontaktoval nás.
Nicméně soused po nich začal vyžadovat nějaký nájem. Nechal si udělat odhad na opravu komunikace (> 0,5M) a rozhodl se, že dál nechce trpět ničení od 40t kamiónů, které jim zavážejí krmivo, podestýlku, apod. My jsme do té doby hodně bojovali s opravami silnice, jednou se nám podařilo z dané firmy dostat cca 20% nákladů na opravu asi 20 m2, které byly nejhorší...
Nicméně firma nájem odmítla, že ho platit nebude. Doteď fungoval "pokojný stav", na který se dlouho odvolávali, který byl ve smyslu... "Vy nám cestu a jímky na Vašem pozemku, my Vám elektřinu a vodu", nicméně zde došlo k namontování elektroměrů a vyhrožování fakturami za elektřinu S tím jsme oznámili, že nemáme problém, ale chceme se dohodnout na nájmu za užívání silnice, abychom ji mohli z čeho udržovat, protože osobními auty ji rozhodně v takovém měřítku nepoškodíme. To odmítli. Z jejich strany je přístupná pouze dohoda o věcném břemenu. Dokonce jsme od nich dostali dopis od právního zástupce, že pokud nebudeme souhlasit s věcným břemenem do konce 06/2017, tak dají návrh na silniční úřad, aby tuto komunikaci, uvnitř uzavřeného areálu (obezděný, oplocený, s cedulí "soukromý areál", nikdy nebyl veřejně přístupný), změnil na veřejnou komunikaci. Dávali jsme jim různé návrhy, nájem, nabízíme jim alternativní cestu, kterou jsme s obcí vyměnili za svůj vlastní pozemek tak, aby oni měli možnost přístupu do všech svých hal z druhé strany (haly jsou průchozí) a nabízíme jim ji zdarma. Nechceme je omezovat v podnikání. Alternativní cestu nechtějí řešit, protože by si museli přesunout krmná sila, mluví o investici 700.000 Kč, ale rádi přehánějí. Co jsme zjistili, tak investice by byla max 100.000 Kč. A to samé nám nabízejí za věcné břemeno, ale opravy silnice se chtějí vyvarovat. Podle poslední uzávěrky byl jejich roční zisk cca 32.000.000 Kč. Další soused, od kterého čerpají vodu, jim pravděpodobně pohrozil uzavřením vody, takže jeden večer sem přijela vrtná souprava a druhý den už měli vyvrtanou studnu. Bohužel se "netrefili" na svůj pozemek, ale trefili se na pozemek obce. My jsme vznesli požadavek na odkup tohoto pozemku, s čímž obec neměla problém, běžela měsíční lhůta. 3 dny před koncem doby firma požádala o odkup pozemku, protože tam "omylem" vyvrtali studnu. Obec jim vyhověla v legalizaci této černé stavby tím, že pozemek rozdělí na 2 poloviny. Tu s "dírou" firmě, druhý díl nám.
Vrt byl bez povolení, bez průzkumu, bez testů, bez jakéhokoliv oznámení a obec jim to takto zlegalizuje. My pak od nich posloucháme výsměvné telefonáty ve smyslu: "to víte, takhle to dopadne, když se s námi bude hádat". Co se týče těch hal, ve kterých podnikají, tak 30 let do nich nebylo investováno. Ptal jsem se na hygieně a hygienu práce mají v pořádku, ale například jímky, které leží na našem pozemku jsou plné, NIKDY je za posledních 15 let, co si pamatujeme, nevyvezli. Vše se vsakuje, jsou pravděpodobně poškozené.
Máme potvrzeno podpisem od minulého majitele pozemků (můj otec), že jímky byly součástí dohody o nájmu, výměnu za elektřinu a vodu. Při plnění sil, kromě toho, že sem jezdí kamiony, které strhávají silnici, (jsou viditelné praskliny a sesuvy materiálu + je pod ní kanalizace) se práší a to tak moc, že jsme nuceni pokaždé si umýt auta a okna na domě. V deštivých dnech to je docela problém, protože se z toho udělá taková "mouka". Nehledě na to, že nám v okapech klíčí obilí, apod. V teplejších dnech tu je poměrně znatelný zápach. Hlučnost rozhodně přesahuje 40 dB přes noc, resp. ventilátory jedou nonstop, žádné tlumiče hluku, žádné filtry, nic.
Jejich zaměstnanci sem jezdí 7 dní v týdnu, pracují za minimální mzdu a neustále. Rád bych se zeptal, zda je možné dle popisu mého problému:
- požadovat a zda úřad může schválit komunikaci jako veřejnou?
- - Je nám jasné, že bude asi "Veřejná soukromá", ale to by na tom nemělo nic měnit. Brány se zavírají, cedule o soukromém areálu zde je, máme důkazy od lidí, co tu pracují, že se vždy zamykalo, při pohledu na google mapách je brána vždy zavřená.
- v případě, že jim nabízíme alternativní cestu k přístupu do svých hal, mají povinnost ji přijmout? Pozemek je na KN veden jako "zatravněný porost".
- - vymlouvají se na přesun sil a také na to, že se tam např. : "neotočí s kamionem". Na to argumentujeme, ať jezdí menšími auty, ale to je prý moc nákladné.
- Je možné si nějak stěžovat na zápach, prach, hlučnost? Jak a kde?
- Jak je to s jímkami, které mají uložené na cizím pozemku a jsou poškozené, vsakují se...? Jak to je v případě, že máme souhlas od původního majitele, že byly součástí domluvené výměny... tu oni porušili, jednak tím, že po nás chtějí věcné břemeno za cestu a jednak tím, že např. namontovali odečtové elektroměry.
Snažíme se s nimi dohodnout už více než rok, ale pořád řešíme jen to, že "vy nám bráníte a my se tam nemůžeme otočit s kamionem. Ne, nemůžete si tam postavit skleník, protože byste bránili proudění vzduchu do hal, ... apod." Řešili jsme s nimi různé naše nápady, jak jim vyjít vstříc, ale jejich hlavní argument je "takhle to funguje už 40 let, tak nevíme, proč by se mělo něco měnit". a bohužel to, jaké problémy máme my, to nikdo neřeší. Až se jednou ta silnice propadne do kanalizace a my budeme řešit následky, tak nám je asi nikdo nezaplatí...
Případně, zda se Vás mohu zeptat na nějaký další doporučený postup?
- Nechali jsme si zatím udělat cenový odhad komunikace, abychom mohli argumentovat věcnému břemenu, ...ale ze zkušenosti vím, že za věcné břemeno se žádné velké částky nedávají. Nicméně jsme se rozhodli, že věcné břemeno v žádném případě nepodepíšeme. Haly mají v pronájmu, na silnici chtějí věcné břemeno, to nemá moc logiku, kromě toho, že si chtějí zajistit cestu, aby ji mohli používat dál, nic je to nestálo a nemuseli se podílet na opravách (protože to oni opravdu nebudou) ...
Velmi děkuji za jakoukoliv radu. S pozdravem, Milan.
ODPOVĚĎ:
Celá situace je značně komplikovaná a je dobře, že jste se obrátili na právního zástupce, jelikož není v možnostech poradny Vám detailně popsat všechny možnosti řešení dané situace. Nicméně k Vašim dotazům uvádím:
1. Mám za to, že vůbec není možné, aby byla komunikace silničním úřadem schválena jako veřejná, jelikož jde o cestu ve Vašem vlastnictví a důvod, že vede k halám s živočišnou výrobou nelze chápat jako veřejný zájem, který by byl důvodem ke změně charakteru cesty.
2. Alternativní cestu nejsou povinni přijmout, ovšem pokud byste touto možností argumentovali u soudu, je to dost silný argument a soud by jim mohl uložit povinnost využít tuto alternativu.
3. Zápach, prach a hlučnost lze řešit soudně, doporučovala bych v tomto nejprve oslovit hygienu a zjistit, zda dodržují všechny hygienické limity, poté žalovat.
4. Pokud mají poškozené jímky na cizím pozemku, pak je třeba opět oslovit hygienu a následně soud. Bez souhlasu majitele pozemku tam jímky nemají co dělat.
5. Pokud jde o věcné břemeno, i když s tím vy jako vlastníci pozemků nesouhlasíte, mohou se zřízení věcného břemene domáhat soudně. Soud by zjišťoval, zda mají jinou alternativu dostat se na pozemek, nechal by vypracovat znalecký posudek na ohodnocení věcného břemene a je možné, že by mohl rozhodnout tak, že věcné břemeno zřídí soudně.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za pronájem družstevního bytu - oprávněnost poplatku
- Legálnost poplatku za pronájem družstevního bytu
Bytové družstvo chce, abych platil poplatek za to, že pronajímám svůj byt, který mám nyní v osobním vlastnictví OV. Odkazují se na to, že si to tak družstvo odsouhlasilo. Poplatek za správu společných prostor se účtuje dle plochy bytu, nevidím tudíž žádný důvod, proč by družstvu vznikly náklady pokud v bytě bydlí místo mě nájemce. Družstvo mi dle mě nemůže určovat za jakých podmínek pronajímám. Mám ale ve smlouvě o zajišťování správy společných prostor mezi povinnostmi vlastníka bod:
- hradit poplatky stanovené správcem, nebo shromážděním vlastníků jednotek -> nevzniká mi právě díky tomuto ona povinnost nesmyslný poplatek platit? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Požadavek hradit poplatek za to, že pronajímáte byt, se mi jeví jako snaha o bezdůvodné obohacení. Pronájem bytu nemá nic společného se společnými prostory. Rozhodně bych doporučovala žádný poplatek neplatit, pokud by to SVJ a družstvo stále požadovalo, museli by se obrátit na věcně a místně příslušný soud a tam by prokazovali, z jakého důvodu poplatek požadují. Mám za to, že by nebyli úspěšní.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nucená dovolená - zaměstnavatel hledá místo se zdravotní podmínkou zaměstnance
- Dovolená od zaměstnavatele ze zdravotních důvodů zaměstnance
Od července 2016 jsem byla v neschopnosti. Od 21.4.2017 jsem byla uschopněna. Před nástupem jsem musela k lékaři pro lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Posudkový závěr - Zdravotně způsobilá s podmínkou (bez nošení těžkých břemen a bez přetěžování pohybového aparátu). Jsem šéfkuchařka ve školní jídelně. Po předání posudku mě vedoucí poslala domů na nucenou dovolenou, než firma vyřeší podmínku. Prosím co mohu od firmy očekávat? Vaříme cca 120 obědů + 50 obědů do školky. Nic až tak těžkého v práci netaháme.
Děkuji moc za radu a odpověď. S přáním hezkého dne Hanka.
ODPOVĚĎ:
Lze jen těžko soudit, co je možné od firmy očekávat. Je možné, že skutečně přizpůsobí systém provozu tak, abyste mohla svou práci vykonávat víceméně administrativně a dohlížením, např. přijetím pomocné síly. Je však také možné, že Vám bude dána výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
V současné chvíli je nutné vyčkat na to, jaký bude skutečný postup zaměstnavatele, a až na něj reagovat.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení souhlasu spoluvlastníka s pronájmem - důvod ke zrušení nájemní smlouvy?
- Zrušení nájemní smlouvy z důvodu zrušení souhlasu spolumajitele s pronájmem
- Okamžité zrušení nájmu, nájemní smlouvy - neplacení nájmu, ničení věcí a okolí nemovitosti
Jsem vlastníkem 1/2 nemovitosti, kterou pronajímám. K tomuto bylo potřeba souhlasu spoluvlastníka, který mi tento poskytl. Nyní začali nájemníci hrubě porušovat nájemní smlouvu, neplacení nájmu, ničení zařízení i okolí domu. Je možné nájemníky okamžitě vystěhovat pokud spoluvlastník zruší souhlas s pronájmem? Případně jaké jsou další varianty co nejrychlejšího ukončení nájemní smlouvy. Děkuji, Linda.
ODPOVĚĎ:
Ano, za situace, kdy nájemníci nehradí řádně nájem a hrubě porušují dobré mravy v domě, jim můžete dát výpověď, a to okamžitou bez výpovědí doby. Výpověď by ovšem měla být podepsána i druhým pronajímatelem jako spoluvlastníkem bytu, případně Vámi na základě plné moci od něho udělené.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- 2 pracovní neschopnosti - kdy může dát výpověď zaměstnavatel?
- Navazující neschopenky a výpověď od zaměstnavatele - kdy ji může dát?
- 2 DPN a výpověď od zaměstnavatele - může jí dát hned po první nebo až po druhé?
Pracuji 2014-2017 v soukromé firmě, mám smlouvu na dobu neurčitou. Nyní jsem s bolestmi zad v dočasné pracovní neschopnosti DPN od svého praktického lékaře. K tomuto se mi však přidružily psychické problémy a tato paktická lékařka mi napsala antidepresiva a benzodiazepiny na zklidnění a poslala mě k psychiatrovi. Pokud mi má obvodní lékařka ukončí k 25.5.2017 (čtvrtek) pracovní neschopnost se zády a psychiatr mi napíše novou pracovní neschopnost od 26.5.2017 (pátek) s mými psychickými problémy, může mě můj zaměstnavatel vyhodit, tedy ukončit mi pracovní poměr hned toho 25.5.2017? Nebo mi může ukončit pracovní poměr až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti psychiatrem?
Velmi Vám děkuji, Olga.
ODPOVĚĎ:
Dočasné pracovní neschopnost je tzv. ochrannou dobou, během níž zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď. Pokud bude jedna neschopenka ukončena k 25.5.2017 (včetně) a druhá hned naváže počínaje dnem 26.5.2017, nebude možné pracovní poměr ukončit. Pokud však první neschopenka bude ukončena 24.5., Vy 25.5. půjdete do práce a další neschopenka naváže až 26.5., jeden den se na Vás ochrana vztahovat nebude.
V takovém případě by platilo, že byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Odmítnutí školení zaměstnancem - může to udělat?
- Odmítnutí služební cesty zaměstnancem - může to udělat?
Já a mí kolegové pracujeme jako CNG programátoři v Ostravě (necestujeme). Firma nás chce vyslat na týdenní školení do Prahy (berou to jako samozřejmost) z důvodu přechodu na novější systém CNC programování (podle nás není potřeba, z velké části je to stejné). Můžeme toto školení / služební cestu beztrestně odmítnout? Na služebních cestách jsme se při nástupu do práce nedohodli, pouze máme ve smlouvě: "Kromě základních povinností a pracovních úkolů je zaměstnanec povinen vykonávat i další práce podle příkazu nadřízeného, které souvisí se sjednaným druhem práce". Při nástupu do práce jsme také na žádném školení nebyli. Je to pro nás jen spousta komplikací, obrovská ztráta času, peněz a nečeká nás žádné zvýšení platu. Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Školení nebo jinou formu přípravy a studium za účelem prohloubení kvalifikace je možné provádět i mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Je-li práce, kterou je i prohloubení kvalifikace, konána mimo sjednané místo výkonu práce, jedná se o pracovní cestu, na kterou zaměstnavatel může zaměstnance vyslat jen na základě dohody s ním. Jestliže se zaměstnanec s vysláním na pracovní cestu se zaměstnavatelem nedohodl, může mu zaměstnavatel nařídit prohlubování kvalifikace pouze v místě sjednaném jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě.
Školení v Praze tedy můžete odmítnout.
Absolvování školení by však pro Vás nemělo znamenat ztrátu peněz. Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, s níž souhlasí, jejímž předmětem je prohloubení kvalifikace, vzniká mu právo na náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s touto pracovní cestou.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Nemoc z povolání, chronické přetěžování krční páteře (elektromontéř, svářeč)
Jsem po operaci krční páteře 9/2015, nyní jsem ještě na neschopence, před operací se mě doktor ptal, jestli jsem neměla úraz, ale já si nepamatuji z množství menších úrazů, které byly běžné při výkonu mé práce, který z nich mi mohl způsobit, že se mi sesypala krční páteř. Pracovala jsem výrazně fyzicky a často jsem byla při práci i v nucených polohách jako elektromontér a svářeč výrobních linek. Neexistují žádné zápisy úrazů, jelikož nebyl hned zřetelný dopad na zdraví. Mohu třeba dohodou se zaměstnavatelem nebo na základě odhadu či jinak docílit spojení mého zdravotního stavu se zaměstnáním? Jinak mě nenapadá kde bych k tak rozsáhlému poškození mohla přijít.
ODPOVĚĎ:
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání. Seznam poskytovatelů, kterým bylo uděleno povolení uznávat nemoci z povolání, je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Zaměstnavatel v tomto případě, i kdyby souhlasil nemá možnost prohlásit, že Váš zdravotní stav je důsledkem vykonávané práce.
Doporučuji proto obrátit se na specializované pracoviště, které posoudí, zda poškození krční páteře je následkem Vámi vykonávané práce.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Těhotenství ve zkušební době a výpověď z pracovního poměru
- Výpověď ve zkušební době - těhotenství, těhotná pracovnice, zaměstnankyně
- Výpověď ve zkušební době a nárok na mateřskou, peněžitou podporu v mateřství, PPM
- Výpověď ve zkušební době a nárok PPM (mateřskou)
Pracuji v soukromé firmě 2 měsíce, ale mám zkušební dobu na 3 měsíce, tedy smlouvu na dobu určitou. Zjistila jsem, že jsem těhotná a doktorka mi vzhledem k mým zdravotním problémům navrhla dočasnou pracovní neschopnost DPN - rizikové těhotenství a tedy zůstat doma do narození dítěte.
1) Může mě nyní zaměstnavatel dát výpověď ve zkušební době?
2) Mám případně nárok na mateřskou dovolenou, i když jsem stále ve zkušební době a nemám smlouvu na dobu určitou (70% platu po dobu 196 dní, že ano? ).
Budu s dítětem sama a nebude to finančně jednoduché. Velmi Vám děkuji,
Děkuji, Zdenka.
ODPOVĚĎ:
Ochrana zaměstnance ve zkušební době je jen dočasná. Podle § 66 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
Je třeba rozlišovat mateřskou dovolenou a peněžitou pomocí v mateřství. Na mateřskou dovolenou byste měla nárok v případě, že by trval pracovní poměr.
Na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout nárok i v případě, kdy pracovní poměr zanikl, pokud budou splněny následující podmínky:
- Nárok na dávku má žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta pro případy uplatnění nároku na peněžitou pomoci mateřství u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
- Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná dnem nástupu na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u ženy, která porodila, resp. 37 týdnů v případě porodu dvojčat či vícerčat.
Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti spoludlužníkovi - daně, souhlas banky
- Darování podílu bytu, domu spoludlužníkovi - daně, souhlas banky
- Smrt hlavního dlužníka a spoludlužník - musí doplatit dluh za dlužníka?
Žiji s přítelem v rodinném domě, který jsme stavěli společně a žijeme zde již 4 roky (2013-2017) ve společné domácnosti. Rodinný dům je ale v katastru nemovitostí KN ČR napsán pouze na přítele, já v domě nemám ani trvalé bydliště. Splácíme společně hypotéku na tento dům, hypotéku máme uzavřenou společně, přítel jako hlavní dlužník, já spoludlužník.
1. Pokud by mi chtěl přítel darovat polovinu domu, lze to učinit notářským zápisem, na základě společné domácnosti i bez toho, že v domě nemám trvalé bydliště? Je takový to převod/darování osvobozeno od daně?
2. Pokud by mi přítel polovinu domu nedaroval, jaká jsou moje práva a povinnosti v případě rozchodu nebo úmrtí přítele? Musela bych hypotéku splácet i nadále, i v případě, že dům nevlastním? Může mě přítel vystěhovat z domu? Je možnost dům zdědit?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. přítel Vám může převést spoluvlastnický podíl na domě bez ohledu na trvalé bydliště. Bohužel ale nejste z právního pohledu příbuzní, proto při převodu budete muset hradit daň. Pokud to bude formou darování, tak je to darovací daň 19% a pokud formou koupě, což je z daňového pohledu výhodnější, je to daň z nabytí nemovité věci a ta činí 4%. Pokud byste uzavřeli manželství, pak byste v případě darování žádnou darovací daň nehradili.
2. Za situace, kdy jste spoludlužník, může po Vás věřitel žádat splácení stejně jako po hlavním dlužníkovi, bez ohledu na vlastnictví nemovitosti. Tj. teoreticky se může stát, že budete muset hradit i přesto, že nebudete vlastníkem domu. Pokud by tato varianta nastala, pak byste ale mohla chtít investované peníze, které jste uhradila, zpět po partnerovi. Přítel Vás vystěhovat může, pokud dům nevlastníte a dědit dům můžete jako přítelkyně za předpokladu, že byste rok před smrtí žili ve společné domácnosti a přítel neměl manželku ani děti.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinnost stravování u zaměstnavatele a Zákoník práce
- Zákoník práce a povinnost stravování u zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci stravování v závodní jídelně?
- Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci stravování u zaměstnavatele?
Jsme příspěvková organizace kraje s vlastním stravovacím provozem. Je možné podle stávající platné legislativy sjednávat se zaměstnanci v pracovní smlouvě povinnost stravování? Pracovníci přicházejí do styku s jídlem při stavování klientů. Děkuji, Blanka.
ODPOVĚĎ:
Podle § 236 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Nelze však zaměstnanci nařídit, že se musí stravovat v provozovně zaměstnavatele nebo jej jakkoli omezovat v možnostech výběru stravování mimo areál zaměstnavatele.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění ohradníkových branek přes soukromou cestu
- Ohradníkové branky přes účelovou pozemní komunikaci
Máme hospodářství, paseme skot, máme ohradníky. Dvě pastviny jsou od sebe rozděleny polní cestou, která je soukromých majitelů na jednom místě a na druhém jiném místě je cesta obecní. Přes tuto cestu máme ohradníkové branky (cestu lze přeháknutím branky projet). Máme ohradníkové branky takto správně? Můžou si na nás stěžovat, že přehrazujeme cestu? Kde je v zákoně uvedeno, jestli jsou takto ohradníkové branky správně? Prosíme o urychlené zodpovězení 26.4.2017 nás čeká jednání s lidmi, kterým se to nelíbí. Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o polní cestu, předpokládám, že spadá do kategorie „účelová komunikace“, kterou je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
Každá pozemní komunikace (tedy i účelová komunikace) podléhá tzv. právu obecného užívání (§ 19/1 zákona o pozemních komunikacích), tzn. že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Je-li tedy každý oprávněn užívat pozemní komunikace obvyklým způsobem, znamená to mimo jiné, že nikdo není oprávněn na pozemní komunikace instalovat jakékoli překážky (pokud se to neopírá o zvláštní právní důvod), které by obecné užívání pozemní komunikace ztěžovaly či omezovaly.
Na Váš případ by bylo možné aplikovat § 29/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci (tedy i na účelovou komunikaci) pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky;
- povolení (dle předchozí odrážky) lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření;
- pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.
Pokud umístění ohradníkových branek neopíráte o žádný zvláštní právní důvod, lze Váš postup označit za protiprávní. Jak vyplývá ze shora uváděných ustanovení zákona o pozemních komunikacích, není možné umisťovat na pozemní komunikace pevné překážky (byť by se jednalo o překážky snadno odstranitelné), aniž by k tomu bylo vydáno předchozí povolení.
Protiprávní umístění pevné překážky na pozemní komunikaci či její neodstranění ve stanovené lhůtě může být kvalifikováno jako přestupek (dle § 42a/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích), za který může být uložena pokuta do 300.000,- Kč (§ 42a/7 písm. b) zákona o pozemních komunikacích). Pokud by se stejného jednání dopustila podnikající fyzická osoba, jednalo by se o správní delikt (dle § 42b/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích), za který by mohla být uložena pokuta ve stejné výši (§ 42b/6 písm. b) zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Zákaz poslechu hudby ze sluchátek v pracovní době - může to zaměstnavatel přikázat?
- Zákoník práce a zákaz poslechu hudbu v pracovní dobu na pracovišti
Mám dotaz ohledně poslechu hudby v kanceláři. Pracuji jako strojní konstruktér, jsem tedy v kanceláři – open office. Zaměstnavatel ústně zakázal poslech hudby ve sluchátkách. Prostudovával jsem Pracovní řád a možná jediný bod, o který by se mohl opírat je tento:
"Zaměstnancům je zakázáno provádět jakékoliv činnosti nesouvisející s pracovní náplní zaměstnance na pracovištích a v prostorách společnosti".
Má právo případně zákaz poslouchání hudby předepsat nějak dodatečně? Můžete mi prosím poradit? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Konkrétní právní předpis, který by stanovil, že zaměstnanec nesmí poslouchat hudbu ve sluchátkách, není.
Zákoník práce však předpokládá, že zaměstnavatel stanoví základní pravidla chování na pracovišti buď v pracovním řádu nebo ve vnitřních předpisech. Zaměstnavatel je ten, kdo odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci a on sám si k tomu musí stanovit zásady podle svých vlastních podmínek daného pracoviště. Mít či nemít na pracovišti nějaký přístroj, který si zaměstnanec přinese z domova, je pro zaměstnavatele důležitá otázka. To totiž není jen otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale je to i otázka požární (resp. protipožární) ochrany a nakonec i otázka toho, že zaměstnanec využívá elektrickou energii, kterou platí zaměstnavatel (tedy ve svých důsledcích působí zaměstnavateli škodu) a nakonec, když např. při práci poslouchá hudbu, nemusí být soustředěnost zaměstnance a jeho výkon vždy stoprocentní.
Vzhledem k tomu, že je to zaměstnavatel, kdo vytváří vnitřní předpisy, je také jeho pravomocí takové vnitřní předpisy i měnit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce pondělí-sobota a nárok na příplatek za práci o víkendu
Zaměstnavatel mi od 9.5. 2017 změnil pracovní dobu od úterý do soboty (klasicky 5x 8 hodin/týden) a chtěl bych se zeptat, jestli i v tomto případě mám nárok na proplacení příplatku za práci o víkendu. Ve smlouvě se svým zaměstnavatelem je pouze uvedeno "Pracovní doba může být rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně v souladu s vnitřními předpisy Společnosti. Společnost je oprávněna jednostranně měnit pracovní dobu dle pravidel určených zákoníkem práce".
Znamená to tedy, že na příplatky nárok nemám? Moc děkuji. S pozdravem, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Podle § 118 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Nárok na příplatek vzniká při každé práci v sobotu či v neděli.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy, neobjednané plnění
- Zánik kupní smlouvy dle ust. § 1727 občanského zákoníku
- Neplatnost kupní smlouvy - nepoctivost a zneužití práva
- Faktura za dárek - žárovky od LAMA a Blue ocean
- LAMA a Blue ocean a faktura za žárovky - původně dar
- Lichva - definice, vysvětlení, příklad z praxe
Mám problém s nezaplacenou fakturou za "dárek" v podobě žárovek za cca 3.600 Kč, které odmítám zaplatit, neboť se mi zdá protiprávní se takto obohacovat už jen z důvodu, že jsem nevyužila jejich služeb a dané žárovky jsem v pořádku, nepoužité, vrátila. 2.9.2015 bez ohlášení přišel do našeho bytu zástupce firmy LAMA energy, v té době již byl v Šumperku zakázán podomní prodej
https://www.sumperk.cz/cs/obcan/periodicky-tisk/tiskove-zpravy/upozorneni-na-zakaz-podomniho-prodeje.html.
Smlouvu jsem podepsala, i se smlouvou na "dárek" v podobě žárovek a doufala v dodávky energií, které měly být zahájeny 6/16. Žárovky jsem nepřevzala já, došly na mou trvalou adresu, kde žili mí rodiče, celý rok ležely nepoužité a nerozbalené. Komunikace probíhala takto:
1.3.2016 - dopis, abych nezůstávala u stávajícího dodavatele, neboť bych byla pokutována a žárovky musela zaplatit.
17.5.2016 - dopis, že dodávky jsou posunuty až na 11/17.
20.12.2016 - napsala jsem email, co je nutné k zrušení smlouvy od LAMA energy - emailová komunikace - smlouva zrušena k 15.1.2017, upozornění, že budu muset platit žárovky.
2/17 - dopis s fakturou za žárovky od Blue Ocean Management na částku 3.146 Kč.
17.2.2017 - email, že odmítám platit, porada s dtestem, použila jsem odpověď, kterou mi zaslali.
22.2.2017 - doporučená zásilka s řádně zabalenými žárovkami na adresu Blue Ocean Management - sídlo v Praze. (dle potvrzovací sms od Č. pošty byla zásilka doručena - sms bohužel nemám).
4.4.2017 - nekompromisní hovor od paní z této firmy, že jsem fakturu nezaplatila a že mi dali termín navíc, ale já se hájila dopisem a tím, že smlouvy neplatí. Dokumenty, které mám posílám v příloze (dopisy zasílám jen jednou, neb se týkají obou komodit a druhý mám též).
Komunikovala jsem se serverem dTest, kde mi odepsali toto:
"Děkujeme Vám za využití online poradny časopisu dTest. V těchto případech se domníváme, že je kupní smlouva ohledně žárovek závislá na smlouvě o sdružených dodávkách energií. V ustanovení § 1727 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, je stanoveno, že dojde-li k zániku závazku některé ze závislých smluv bez uspokojení věřitele, dojde ke zrušení ostatních závislých smluv s obdobnými právními účinky. Z toho lze dovodit, že zrušením smlouvy o sdružených dodávkách energií, dochází k zániku kupní smlouvy, jejíž výhodnější podmínky jsou vázány na platnou smlouvu o dodávkách.
Jakmile tedy od smlouvy sdružených dodávkách energií odstoupíte (popřípadě smlouvu vypovíte), dle ustanovení § 1727 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, tak se automaticky zruší i smlouva, která je s ní provázaná, tedy smlouva kupní. Obě strany si pak mají povinnost vrátit vše, co plnily.
V této chvíli jste tedy povinna vrátit žárovky, ale platit dle našeho názoru nic nemusíte. U prodejce argumentujte výše uvedeným.
V případě, kdy by ani na toto prodejce nereagoval, doporučujeme se Vám obrátit na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci, které řeší spory s podnikateli. Více se o této službě se dozvíte na adrese adr. coi.cz.
Věříme, že Vám tato informace pomůže. V případě potřeby další konzultace kontaktujte prosím naši poradenskou linku na telefonním čísle 299 149 009.
S přáním příjemného dne Časopis dTest."
Upozornění:
Rady a postup navržený poradcem odráží Vámi popsaný skutkový stav věci a s ohledem na tuto skutečnost dTest nenese odpovědnost za případný neúspěch navrženého řešení. Poradenství poskytované dTestem nemůže nahradit odbornou pomoc advokáta. Online poradenství se řídí Pravidly spotřebitelského poradenství, které naleznete na www.dtest.cz.
Zjistila jsem, že nás, takto podvedených je mnoho a zvažujeme hromadnou žalobu, ale dle komunikace s lidmi, kteří zkoušeli i pana Klímu z televize se do toho nikomu nechce. Jsem poctivý člověk žijící v této republice a stále (možná naivně) věřím v selský rozum a spravedlnost. Pokud v tomto nepomůžete vy, pak už asi nikdo a částku budeme muset všichni zaplatit.
Děkuji za Váš čas a velmi si vážím toho, co pro lidi děláte. S pozdravem a přáním hezkého dne, Lenka.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě upozorňuji, že Vaše situace nemá jednoznačné řešení, a nelze tedy říci, že byste v případě soudního sporu uspěla. V případě soudního sporu by bylo konečné posouzení a rozhodnutí výlučně na úvaze soudu. Na druhou stranu je zřejmé, že plnění společnosti LAMA a Blue ocean je přinejmenším nemorální, rovněž a na hraně zákona.
Pokud se tedy rozhodnete cenu žárovek nehradit, je možné ve Váš prospěch argumentovat několika body, které uvádím níže.
1) Zánik smlouvy dle ust. § 1727 občanského zákoníku
Dle mého názoru užití ust. § 1727 občanského zákoníku na tento případ je hraniční a nejspíše na Váš případ nedopadá. To však nebrání tomu, abyste tímto ustanovením argumentovala.
Toto ustanovení upravuje tzv. závislé smlouvy, za které lze považovat ty, u nichž se závislost týká jejich vzniku a zániku. Smlouvy jsou závislé v případě, že vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění musí vyvolat zánik i další smlouvy, protože jejich izolované splnění by nemělo rovněž význam. O závislé smlouvy nejde v případě, kdy jde pouze o jistou ekonomickou spjatost daných smluv.
2) Nepoctivost a zneužití práva - neplatnost kupní smlouvy
Dle ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a dle ust. § 8 občanského zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku je pak neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. S ohledem na praktiky prodejce je možné namítnout rovněž neplatnost kupní smlouvy.
Dle ust. § 583 občanského zákoníku také platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Mám za to, že jste podomním prodejcem byla uvedena v omyl ohledně smluvních podmínek, zejm. ohledně kupní ceny a způsobu jejího určení. Opět je tedy možné namítnout neplatnost.
3) Lichva dle občanského zákoníku
Dle ust. § 1796 je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Mám za to, že žárovky budou nejspíše bezcenné a tedy jejich cena nebude odpovídat požadované kupní ceně, tedy vzájemné plnění může být v hrubém nepoměru. Je tedy možné opět namítnout z tohoto důvodu neplatnost.
4) Odstoupení od kupní smlouvy, neobjednané plnění
Mezi Vámi poskytnutými dokumenty není k dispozici žádné odstoupení od smlouvy, není mi tedy zřejmé, zda a jak jste od smlouvy odstoupila. Doporučuji zaslat společnosti Lama doporučeně nové odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy při dlouhodobém prodlení s dodávkou energií. I pokud by toto odstoupení od smlouvy společnost neakceptovala, uveďte, že k porušení positivností z jejich strany jednoznačně došlo. V souvislosti s tímto je upozorněte, že pokud budete povinna v souvislosti s jejich porušením smlouvy cokoliv hradit, zejm. cenu žárovek, pak budete vůči společnosti Lama požadovat náhradu škody, která Vám v důsledku jejich prodlení vznikla.
Z poskytnutých dokumentů plyne, že Vám žárovky dle kupní smlouvy nebyly nikdy dodány na adresu uvedenou v kupní smlouvě. Pokud byly zaslány na jinou adresu, kterou jste prodejci žárovek ani nesdělila, pak se může jednat o neobjednané plnění, které je upraveno ust. § 1838 občanského zákoníku.
Dle tohoto ustanovení platí, že dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Pokud žárovky převzali Vaši rodiče, pak jim byly žárovky bez objednání doručeny a tím se vlastně oni ujali držby. Tato argumentace je však oslabena tím, že jste Vy sama žárovky vrátila.
Společnosti blue ocean zašlete tedy nový dopis, ve kterém uveďte, že odstupujete od smlouvy s tím, že Vám žárovky nebyly v souladu se smlouvou doposud doručeny a zároveň uveďte, že Váš dopis ze dne 22.2. již považujete za odstoupení od smlouvy. Uveďte, že žárovky, které jste společnosti již zaslala nebyly poskytnuty dle smlouvy, a jedná se tedy o neobjednané plnění.
Podání hromadné žaloby by Vám v tomto případě příliš nepomohlo, neboť naopak společnost Blue ocean by musela žalovat Vás na zaplacení kupní ceny žárovek.
S ohledem na skutečnost, že k uzavření smlouvy mělo dojít v době zákazu podomního prodeje, podejte podnět k zahájení správního řízení k obecnímu úřadu, který může společnosti případně uložit pokutu. Praktiky prodejce je možné také považovat za nekalé, proto se obraťte také s podnětem na Energetický regulační úřad, který má tyto případy v oblasti energetiky v kompetenci.
Obě řízení se však nebudou dotýkat přímo nároku na zaplacení kupní ceny žárovek, nicméně pokud by byla deklarována nekalost praktik prodejce, pak by tato skutečnost byla svědčila ve váš prospěch pro případný spor.
__
RODINA-SJM
- Financování stavby rodičem, rodiči jednoho z manželů - je stavba SJM?
- Je stavba SJM pokud ji zaplatil rodič, rodiče jednoho z manželů?
- Vypořádání z domu postaveného z peněz rodiče, rodičů jednoho z manželů
Otec dostal darem rodinný dům. Na dar se nevztahuje SJM. V katastru je veden jako vlastník. Za manželství došlo k tomu, že onen dům byl v tak katastrofálním stavu, že se místo rekonstrukce zvolila cesta nové výstavby. Resp. Postavil se dům na původních základech. Tato stavba byla financována z prostředků otcovy matky. Patří tato nově vzniklá stavba do SJM? A jak by se postupovalo při případném rozvodu manželství? (Pozemek byl součástí daru). Jde mi hlavně o to, že matka do tohoto domu nastěhovala svého partnera, a pochybuji, že platí smluvené nájemné (které navíc pobírá od sociálky). Ráda bych ochránila práva mého otce, a také rodinný majetek. Má matka již kvůli současnému partnerovi prodala pozemek i chatu a chystá se na prodej další nemovitosti. Bylo by třeba možné, aby otec darovací smlouvou nechal nemovitost převést na mě, případně na sestru? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Pokud byl dům získán darem a posléze rekonstruován matkou otce, jehož je vlastnictvím, pak takový dům rozhodně není součástí SJM a manželka otce - tedy Vaše matka nemá právo s domem jakkoliv disponovat a nemá právo na vypořádání z něj. Otázkou spíše je, zda jsou investice do nemovitosti ze strany matky otce prokazatelné. Pokud by nebyly, pak by Vaše matka měla právo na polovinu částky investované do nemovitosti. Bez otcova souhlasu matka nemá právo do domu nastěhovat svého partnera, otec má právo po něm požadovat nájemné. Dům samozřejmě může otec darovat svým potomkům, žádná darovací daň se v tomto případě neplatí.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování nájmu a záloh na služby - v nájemném není stanovena výše záloh
- Jak se vypočítají zálohy služeb v nájemním bytě - zálohy nejsou stanoveny ve smlouvě
- Výpočet záloh na energie z nájmu, nájemní smlouvy
Jsem pronajímatel bytu a ve smlouvě o nájmu je stanovena fixní částka za pronájem, není uvedeno, kolik jsou zálohy. Nájemník chce po mě přeplatek z vyúčtování služeb, které jsem obdržel od realitní kanceláře. Ve smlouvě není stanoveno, že má nájemník nárok na přeplatek. Musím vracet přeplatek podle zákona? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Ano, přeplatek vrátit musíte, jinak se jedná o bezdůvodné obohacení. Smlouva by měla obsahovat informaci o výši nájmu a informaci o zálohách na služby, vše v jedné částce je špatně a takto by smlouva neměla být postavena.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Druhy věznic dle dozoru
- Kdo rozhoduje o druhu vězení do kterého nastoupí odsouzený
- Jak zjistit kdy odsouzený pachatel nastoupí do vězení
- Jak zjistit kdy odsouzený pachatel odejde, opustí vězení
- Náhrada škody po vězení od pachatele - vymáhání škody po pachateli trestného činu
- Vymáhání náhrady škody po ukončení vězení pachatele trestného činu
- Vězení zbavuje povinnosti nahradit škodu poškozenému - je to pravda?
- Zahlazení škody vězením - je vězeň po propuštění povinný zaplatit škodu poškozenému?
V 11/2011 jsem objednal materiál a zaplatil zálohovou fakturu v celkové výši 257.000 Kč, ale materiál jsem nedostal. V 12/2014 byla osoba, která měla materiál dodat, v soudním řízení odsouzena na 5 let odnětí svobody a dle § 228, odst. 1, trestního řádu k úhradě škody (poškozených bylo víc a škoda dosáhla hodnoty cca. 7.000.000 Kč). Jak mám postupovat, abych se dozvěděl, kdy bude odsouzený propuštěn, kdy a jak začne škodu hradit, jestli můžu zjistit, ve které věznici je vězněn, zkrátka jaký je postup úředních orgánů, abych dostal své peníze zpět.
ODPOVĚĎ:
Výkon trestu odnětí svobody je upraven zejména v trestním řádu a dále zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. Obecně dle § 321 odst. 1 trestního řádu platí, že jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil.
Nicméně nástup do věznice může být dočasně odložen, např. ze zdravotních důvodů apod.
Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů, a to
a) s dohledem,
b) s dozorem,
c) s ostrahou,
d) se zvýšenou ostrahou.
O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje soud.
Předseda senátu nařídí tedy, aby odsouzený nastoupil do příslušné věznice. Nicméně vzhledem k výše uvedenému může být den nástupu i dodatečně posunut, nejpřesnější informace tak získáte ze spisu. V této věci tedy doporučuji se obrátit na soud a požádat o nahlédnutí do spisu, kdy jelikož jste poškozeným, máte právo k tomuto úkonu.
Co se týká náhrady škody, zde je otázka složitější. Předně záleží na přesné citaci odsuzujícího rozsudku. Pokud je rozsudek v této oblasti dostatečně určitý, je možné se přímo obrátit na některého exekutora a podat návrh na zahájení exekučního řízení, pokud není dluh plněn. Odsouzený je samozřejmě povinen škodu hradit, skutečnost, že je ve výkonu trestu, ho této povinnosti samozřejmě nezbavuje.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Ukončení soudu žalobcem s minimálními náklady - jak na to
- Jak může skončit soud žalobce aby měl co nejmenší náklady?
Podal jsem žalobu o náhradu škody v důsledku vadného plnění na fyzickou osobu (porucha automobilu měsíc po koupi, přičemž daná komponenta byla uvedena v inzerátu jako nová). Při prvním projednávání mi však soudkyně vytkla důkazní nedostatečnost a nesprávný postup při uplatňování reklamace, poté jednání odročila na neurčito. Přestože škoda vznikla, mohu jen obtížně prokázat, že vada existovala již v době koupě vozidla. Z vyjádření soudkyně je patrné, že spor téměř jistě nemohu vyhrát. Proto bych se rád zeptal, jak mohu celý spor ukončit s minimalizací nákladů řízení. Děkuji za radu. S pozdravem, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Dle § 96 občanského soudního řádu jste jako žalobce (navrhovatel) oprávněn vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Můžete tedy vzít zpět podanou žalobu, na základě čehož soud toto řízení zastaví.
Co se týká nákladů řízení, zde platí základní zásada: Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Dále dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
Ve Vašem případě se tedy jeví jako nejúspornější varianta zpětvzetí žaloby s tím, že jelikož takto zaviníte zastavení řízení, budete muset dosud vzniklé náklady nahradit, nenajde-li soud ospravedlnitelný důvod pro to, abyste tak nemusel činit. Nicméně tímto bude zabráněno tomu, aby se řízení dále zbytečně protahovalo a vznikaly další a další náklady řízení, které byste musel v důsledku hradit.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
- Vstup společníka do s. r. o. a vyplacení podílu uvolněnému společníkovi s. r. o.
- Prodej podílu s. r. o. novému společníkovi - postup, průběh, informace
Naší s. r. o. se nabízí vstup nového společníka, který by svým vstupem navýšil firemní kapitál, zároveň bych rád, aby svým vstupem vyplatil podíl, který mu uvolní ze svých 100 % jediný dosavadní společník této firmy (já). V této situaci se neorientuji, proto bych vás chtěl poprosit o korekci mojí představy, jak takový vstup nového společníka proběhne, dle následujícího příkladu:
- stávající s. r. o. má jediného společníka, jehož 100% podíl odpovídá základnímu kapitálu ve výši 200 000 Kč,
- do společnosti vstoupí nový společník, který nabízí 3.000.000 Kč a požaduje 50% podíl ve společnosti,
- dosavadní nerozdělený zisk společnosti činí cca 750 000 Kč.
Jde o to, jakým způsobem, z jakých peněz a v jaké fázi má být vyplacen prodávaný podíl původnímu jedinému společníkovi a zda má přitom být zároveň nějak naloženo s dosud nerozděleným ziskem společnosti. Moje (možná chybná) představa byla taková, že stávající společník za svůj 50% podíl obdrží 1.000.000 Kč, což by činilo jeho osobní příjem z prodeje polovičního podílu ve vlastněné společnosti a zbývající 2.000.000 Kč by tvořily základní kapitál, vnesený novým společníkem do firmy za jejích 50 %. Ve výsledku by tak měla firma dva společníky, ten původní by držel 50 % s původním vkladem 200 tisíc Kč, ten nový by držel 50 % s vkladem 2 miliony Kč, přičemž původnímu jedinému společníkovi by byl vyplacen 1 milion korun za postoupení jeho polovičního podílu. Budu vám vděčný za vyjasnění, jak takový vstup nového společníka, vyplacení části podílu původního společníka a nové nastavení základního kapitálu funguje. Děkuji Vám za pomoc. S pozdravem, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Vaší situaci bych řešil tak, že 50%, či spíše 49% (abyste si zachoval rozhodující podíl pro hlasování), prodáte novému společníkovi za částku 1 milion Kč.
Ohledně investiční části 2 mil. Kč je možné následně valnou hromadou schválit příplatkovou povinnost novému společníkovi. Dle ust. § 162 odst. 1 zákona o obchodních korporacích platí, že společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. Společník by tak byl povinen poskytnout peněžitou částku ve výši 2 mil. Kč bez toho, aby se navyšoval základní kapitál.
Pro potřeby nového společníka je možné také ve společenské smlouvě připustit nový druh podílu. Pro tento účel by se jednalo o "investiční podíl", se kterým by byla spojena povinnost vložit do společnosti peněžitý příplatek.
Navýšení základního kapitálu pouze novým společníkem by nebylo vhodné neboť nový společník by získal většinový podíl, kdy by nově upsaný kapitál několikanásobně překračoval původní hodnotu.
Pokud jde o nerozdělený zisk, pak s ním není nutné nakládat. Je také možné, abyste si jej vyplatil před prodejem podílu. Pokud jej necháte v kapitálu společnosti, pak na podíl na tomto nerozděleném zisku bude mít v budoucnu nárok i nový společník.
S ohledem na větší složitost celého procesu doporučuji nechat zpracovat celou transakci advokátem, aby Vaše práva byla dostatečně chráněna.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost za neplacení nájmu spolužijící osobou
- Osoba užívající byt s nájemníkem, nájemcem - odpovědnost za dluh na nájmu, nájemném
- Vyklizení bytu spolužijící osobou při neplacení nájmu, nájemného hlavním nájemníkem, nájemcem
Bydlím s přítelem v nájemním bytě, smlouva na pronájem je psaná na něj, i když elektřina na mě. Odmítá se podílet na nájmu, zatím jsem ho platila já ze svého účtu. Můj dotaz: Pokud jsem já a můj syn v nájemní smlouvě uvedení pouze v paragrafu "nájemce prohlašuje, že spolu s ním budou užívat byt pouze tyto osoby (uvedeni já a můj syn s rodnými čísly) ", zakládá to nějak mou povinnost platit nájem? A kromě toho, že by při neplacení nájmu či jen části nájmu nás pronajímatel vyhodil, může po mně být požadován nájem, je-li nájemní smlouva psaná na přítele? Děkuji za odpověď. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pro pronajímatele je smluvním partnerem nájemce, nikoliv osoby v bytě žijící. Tedy v případě neuhrazení nájmu musí pronajímatel postihnout nájemce. Musíte ale počítat s tím, že v případě neuhrazení nájmu může dát pronajímatel nájemci výpověď a společně s nájemcem se musíte vystěhovat i Vy. Tj. finančně se jako osoba v bytě žijící nijak podílet nemusíte, ale sankce za neuhrazení nájmu Vás můžou postihnout v podobě povinnosti byt vyklidit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva se synem, dcerou - byt, dům ve spoluvlastnictví s bratrem, sestrou, sourozencem
- Nájemní smlouva s potomkem - byt, dům ve spoluvlastnictví s bratrem, sestrou, sourozencem
Rád bych se zeptal, jestli je možné abych uzavřel spolu se svým synem nájemní smlouvu na byt, ve kterém máme oba cca 51% podíl. Zbylých cca 49% má bratr, se kterým ale nejsme ve shodě. Tento byt po matce přitom platím i udržuji sám. Děkuji Marek.
ODPOVĚĎ:
U nájemní smlouvy je třeba souhlasu všech spoluvlastníků, tj. pokud bratr nesouhlasí, pak je s nájemní smlouvou problém. Pokud by se zásadně uzavření nájemní smlouvy bránil, museli byste se obrátit na soud, aby ve věci rozhodl.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Podpis rezervační smlouvy - nemovitost v horším stavu než bylo inzerováno
- Koupě bytu, domu od majitele podezřelého ze spáchání trestného činu zpronevěry peněz SVJ - rizika koupě
Prosím o radu k nasledujúcemu problému: 22.2.2017 som podpísal rezervačnú zmluvu na kúpu bytu. 24.3.2017 bola podpísana zmluva o budúcej kúpnej zmluve. 10.4.2017 podpísana zmluva o hypotečnom úvere. Problém nastal pred podpisom samotnej kúpnej zmluvy - predseda SVJ odmietol vystaviť majiteľke bytu potvrdenie o bezdlžnosti. Po stretnutí s predsedom SVJ som zostal nemilo prekvapený - mama majiteľky bytu je totiž podozrivá zo sprenevery penazí SVJ, a je na nu podané trestné oznámenie predsedom SVJ (Dotyčná osoba momentálne býva v danom byte (predmet zmluvy) a v minulosti mala na starosti správu financií bytového domu, alebo nebolo to ešte SVJ). Peniaze ktoré spreneverila (cca 300.000 Kč) mali byť použité aj na rekonštrukciu - zateplenie celého bytového domu. Predseda SVJ mi sdělil aj ďalšie informácie ohľadom stavu objektu, z ktorých vyplýva, že objekt je v horšom stave ako bolo "inzerované".
1. Majiteľka a jej mama teda úmyselne zamlčali spreneveru peňazí a tým ovplyvnili moje rozhodnutie kúpy bytu. Je otázne, či o tomto probléme vedela realitná kancelária.
2. Ústne mi bolo povedané, že zateplenie bytového domu bude dokončené za 1, maximálne 2 roky, pričom ale tento termín je nereálny. Jednak vyššími nákladmi na samotnú rekonštrukciu a tiež spreneverou peňazí na túto vec určených.
Majiteľka bytu navrhla presunúť všetky dlhy súvisiace v SVJ vzniklé do dátumu nabytia predmetu prevodu (bytu) na svoju osobu. Osobne sa mi ale toto riesenie zda nedostatočné a rád by som od zmluvy odstúpil.
Nakoniec teda dotazy:
A) Je možné odstúpiť od zmluvy a vymáhat naspäť rezervačný poplatok bez zmluvných pokút? (s prihliadnutim na okolnosť, ale samozrejme aj na znenie rezervačnej zmluvy).
B) Ak áno, viete ma prosím odkázať na konkrétny zákon a takisto na znenie odstúpenia od zmluvy?
B) Ako to bude s podpísanou hypotékou? Bude možné ju tiež zrušiť bez sankcií?
Ďakujem veľmi pekne, s pozdravom a prianím pekného dňa, Marián.
ODPOVĚĎ:
Již sama rezervační smlouva je ohledně odstoupení napsána poměrně ve Váš neprospěch a chtělo ji nechat zkontrolovat advokátem před jejím podpisem. Minimálně zde chybí Vaše oprávnění neuzavřít kupní smlouvu bez sankce v případě, že se prohlášení prodávající ukáží jako nepravdivá, budou na předmětu převodu skryté vady či váznout dluhy. Za situace, kdy kupujete byt za několik milionů se investice pár tisíc Kč za právníka vždy vyplatí. Dále již k samotnému problému.
Dle ust. § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, platí, že převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou.
Jednou z povinností prodávající tedy je, aby Vám doložila potvrzení o bezdlužnosti, resp. potvrzení, jaké dluhy spojené s bytem na Vás přejdou. Nedoložení tohoto potvrzení by mohlo představovat důvod neuzavření kupní smlouvy na straně prodávající.
Nicméně údajná zpronevěra peněz SJV matkou prodávající není důvodem, aby SJV toto potvrzení nevydalo, neboť tento dluh by na Vás při koupi bytu nepřešel a s vlastnictvím bytu není nijak spojen. Pokud tedy neexistují žádné jiné dluhy vztahující se k bytu (nedoplatky za společné energie, správu domu, fond oprav apod.), pak by potvrzení mělo být vydáno. Sama majitelka bytu může tvrdit, že o zpronevěře peněz nic nevěděla.
U předsedy SVJ si ověřte, zda majitelka bytu dluží kromě "zpronevěry" i nějaké jiné částky. Pokud ano, pak prodávající v rezervační smlouvě nepravdivě prohlásila, že dluhy vůči SVJ nemá.
Převzetí dluhů stávající majitelkou opravdu není řešení, neboť pokud existují dluhy spojené s bytem vůči SVJ, tak tyto na Vás přechází ze zákona a prodávající je pouze ručitelem.
Dle mého názoru je jediným řešením, že necháte od předsedy SVJ vyčíslit veškeré dluhy, včetně zpronevěry, a tuto částku z kupní ceny zašlete místo prodávající přímo na účet SVJ. Pokud chce prodávající sama dluhy převzít, pak nevidím důvod, proč by s tímto řešením nesouhlasila. Pokud byste jí poslal peníze na účet, pak by je pravděpodobně SVJ dobrovolně neuhradila, zejm. za situace, kdy je dlužníkem matka.
Za další důvod nepodepsání kupní smlouvy považuji i horší stav domu, než jaký byl inzerován a tvrzen. Toto byste však měl být schopen prokázat, zejm. ono tvrzení prodávající ohledně stavu domu.
Pokud tedy existují dluhy vztahující se k bytu a vady domu, který je rovněž předmětem převodu, o kterých Vás prodávající neinformovala, a v rezervační smlouvě prohlásila, že na předmětu převodu žádné faktické či právní vady neváznou, pak jste dle mého názoru oprávněn neuzavřít kupní smlouvu a odstoupit od rezervační smlouvy. Pokud od smlouvy odstoupíte, rezervační poplatek by Vám měl být vrácen v plné výši, ačkoliv lze předpokládat, že realitní kancelář jej dobrovolně vydat nebude chtít.
V odstoupení od smlouvy je možné odkázat na ust. § 2106 občanského zákona, podle kterého je možné odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení smlouvy. Podstatným je takové porušení smlouvy, kdy byste smlouvu neuzavřel, pokud byste o tomto porušení věděl, tedy pokud byste věděl o dluzích a vadách bytu. V odstoupení argumentujte samozřejmě i údajnou zpronevěrou. Odstoupení zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou, jak prodávající, tak zprostředkovateli. Pro odstoupení opět doporučuji vyhledat pomoc advokáta, kdy nejenže Váš případ náležitě posoudí, zpracuje kvalitní odstoupení od smlouvy, ale rovněž bude mít dopis od advokáta větší psychologický význam, než pokud byste ho poslal sám.
Ohledně hypotečního úvěru pak bude záviset na znění smlouvy, nicméně obecně banky účtují poplatek za nečerpání úvěru. Doporučuji se s bankou co nejdříve spojit a Vaší situaci konzultovat.
Pokud byste smlouvu neuzavřel z důvodu stojící na straně prodávající, pak byste byl oprávněn uplatnit i nárok na náhradu škody ve výši poplatku bance.
Rozhodně však situaci řešte co nejdříve s advokátem.
__
RODINA-ROZVOD
- Jak urychlit rozvod dohodou - postup, návod, informace
- Rozvod dohodou - podmínky
Obracím se na vás s prosbou o pomoc s rozvodem manželství. 21.4.2016 jsme měli s manželem civilní obřad v Brně. Oba máme trvalé bydliště ve Valašské Polance (okres Vsetín, kraj Zlínský). Cca v květnu 2016 jsme začali mít velké názorové problémy, často se hádali, přestali komunikovat a rozumět si celkově a má důvěra se vytratila. V tomto období jsme také začali spávat odděleně. Svatba byla neuváženým krokem a již v srpnu 2016 jsme se od sebe odstěhovali. Manžel pracovně do Norska a já do vesnice za Zlínem. Nevím jak u manžela, ale já nyní bydlím s přítelem, čili mám vztah, ve kterém chci pokračovat a o nápravu manželství už nestojím.
Nemáme ani děti, ani společný majetek (ani bankovní účet). Manžel se vrací z Norska 25.4.2017 a zhruba 9.5.2017 se opět vrací do zahraničí. Oba rozvod chceme. Dočetli jsme se o rozvodu dohodou, kdy je potřeba minimálně rok trvající manželství, 6 měsíců oddělené žití. Byla jsem se ptát paní na soud ve Vsetíně, jestli je takto možné rozvod podat a nemohla mi pomoct.
Právě proto se obracím na Vás. Je možné se rozvést v období dvou týdnů? Poradíte mi, prosím, s podáním dokumentů, abychom nemuseli zbytečně k výslechu a rozvedli nás „na místě“? - (jak je napsat/vypsat), aby to bylo co nejrychlejší a nejméně náročné (časově i psychicky)?
Moc děkuji za pomoc. Dominika
ODPOVĚĎ:
Bohužel během 14 dnů vás žádný soud nerozvede. I tzv. rozvody dohodou trvají několik měsíců. Můžete ale během manželova pobytu v ČR sepsat návrh na rozvod a podepsat dohodu o vypořádání SJM a bydlení po rozvodu a do návrhu uvést, že manžel se nezdržuje v ČR a k jednání se nedostaví. Bylo by dobré, aby si manžel v době, kdy bude v ČR, zajistil advokáta, který vše jeho jménem vyřídí a je reálné, že k soudu manžel nebude muset. Rozhodně bych Vám doporučila už nyní se na advokáta obrátit a celý postup detailně dopředu naplánovat. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená pro naléhavé provozní důvody
- Kolik dní předem musí být oznámena dovolená zaměstnanci (naléhavé provozní důvody)
Ráda bych nastínila situaci. Náš chlebodárce organizuje firemní víkend pro zaměstnance. Nemá to nic společného s pracovními záležitostmi, je to takříkajíc odpočinkový víkend za odměnu. Odjíždí se v pátek ráno, kdy zaměstnancům, kteří odmítli jet, nařídil dovolenou z naléhavých provozních důvodů. Má na toto (pokud se opravdu nejedná o provozní důvody) nárok? Popřípadě má právo znát zaměstnanec tyto naléhavé provozní důvody? Díky za odpověď, Uršula.
ODPOVĚĎ:
Dobu čerpání dovolené podle § 217 odst. 1 zákoníku práce určuje zaměstnavatel, a to s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Při splnění uvedených podmínek, zaměstnavatel není povinen uvádět důvody, proč se rozhodl určit čerpání na ten který den.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné od zaměstnavatele
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů
Byla jsem dlouhodobě neschopna práce cca necelé 2 roky, před ukončením PN mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Po ukončení pracovní neschopnosti PN jsem se hlásila v zaměstnání a žádala o jinou práci (původní nemohu vykonávat ze zdravotních důvodů). Jiná mi nebyla nabídnuta, žádná není volná. Byla jsem vyslána na pracovnělékařskou prohlídku, že nemohu práci vykonávat, aby lékař potvrdil, že opravdu svou původní práci nemohu vykonávat. Když ukončím pracovní poměr mám nárok na nějaké odstupné? Jak mám postupovat? Děkuji, Ludmila.
ODPOVĚĎ:
Pokud ukončíte pracovní poměr sama, nárok na odstupné Vám nevznikne. Stejně tak nevznikne nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
Nárok na odstupné by však vznikl v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. d) zákoníku práce, podle něhož může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v případě, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
Další postup proto bude nutné přizpůsobit tomu, zda Vaše zdravotní problémy vyplývají z původně vykonávané práce či nikoli.
_
FINANCE-DANĚ
- Náklady na jednorázový obal jídla zaměstnance do daňově účinných nákladů zaměstnavatele
- Daňově účinné náklady zaměstnavatele - jednorázový obal na jídlo zaměstnance, zaměstnanců
Jsme menší firma a svým zaměstnancům poskytujeme závodní stravování prostřednictvím jiného subjektu formou dovážení hotových jídel k nám na pracoviště. Dodavatel si nově začal zvlášť účtovat poplatek za jednorázový obal u každého odebraného jídla. Tato položka je na faktuře od dodavatele uvedena samostatně. Můžeme celou částku za jednorázové obaly zahrnout do daňově účinných nákladů zaměstnavatele, nebo je nutno tuto částku rozpočítat a do daňově účinných nákladů účtovat pouze 55% a zbylých 45% naúčtovat zaměstnancům, tak jak se rozpočítává u hodnoty hlavního jídla? Děkuji za rychlou odpověď. Olina
ODPOVĚĎ:
Dle pokynu GFŘ D - 22 jsou kromě příspěvku na stravování až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu daňově uznatelné i výdaje související s dovozem a výdejem jídel. Obal by zřejmě mohl být zahrnut do výdajů souvisejících s dovozem a výdejem jídla. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 7 AFS 33/2013-34 je daňově uznatelných 55 % z celkově vynaložených výdajů zaměstnavatelem přepočtených na cenu jednoho jídla.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zasílání výše alimentů dle výše příjmu v daném měsíci - lze to?
- Zasílání výše výživného dle výše příjmu v daném měsíci - lze to?
Přítelkyně se rozešla s mým synem, mají spolu 8měsíční dítě. Manželé nejsou! Syn má invalidní důchod a nyní pobírá nemocenské dávky. Důchod činí 7.700 Kč a nemocenská je 7.800 Kč. Přítelkyně chce platit měsíčně výživné 2000 Kč. V kalkulačce výživného na internetu by podle jeho současných příjmů měl platit od 1.800 Kč min. do 2.400 Kč max. (a i více dle dohody).
1. Chci se zeptat, zda se dá měsíčně posílat částka aktuálně dle výše jeho příjmu, např. , když mu skončí nemocenská a sníží se jeho příjem, zda se podle této kalkulačky dá poslat částka, která odpovídá tomu danému měsíci a nebo se musí posílat konstantní částka na které se dohodli i přesto, že se mu příjem snížil.
2. Dále se chci zeptat, zda syn musí přispívat na půjčku, kterou si během jejich vztahu přítelkyně pořídila na své jméno u své banky a syn v ní nefiguruje.
Děkuji předem za zodpovězené dotazy, Jana.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vašemu synovi zkusit se na výši výživného s bývalou přítelkyní dohodnout. Dohoda může být ústní, ale i písemná. Váš syn by pak měl bývalé přítelkyni hradit výživné v dohodnuté výši. Zejména tehdy, půjde-li o písemnou dohodu, měl by Váš syn posílat každý měsíc stejnou částku výživného – tu, která bude uvedena v dohodě. Nic však nebrání tomu sepsat zatím dohodu pouze na dobu pobírání nemocenské a následně uzavřít dohodu novou. Jestliže dohoda nebude možná nebo Váš syn bude chtít hradit nižší výživné a jeho bývalá přítelkyně s tím nebude souhlasit, bude se muset matka dítěte obrátit na soud a požádat o stanovení výživného soudní cestou. Váš syn pak bude povinen hradit výživné v soudem stanovené výši. Pokud by chtěl v budoucnu výši výživného snížit, musel by se obrátit na soud se žádostí o změnu výše výživného.
Na půjčku syn přispívat nemusí. Za situace, kdy je jako hlavní dlužník přítelkyně a nejsou manželé, není důvod, aby syn na půjčku přispíval. Věřitel nemůže po synovi rovněž žádnou úhradu žádat, nicméně pokud byla půjčka pořízena např. na vybavení společné domácnosti či na dovolenou, není vyloučeno, že přítelkyně bude polovinu úhrad požadovat z toho titulu, že byla pořízena na věc, kterou užívají společně či trávili společně. Pokud by to byl tento případ a přítelkyně by to chtěla řešit soudně, mohla by být ve sporu úspěšná.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po partnerovi z Německa - jak upozornit notáře v Německu o nárok na dědictví?
- Dědění po příteli, druhovi z Německa - jak upozornit notáře v Německu o nárok na dědictví?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na vdovský důchod z Německa - druh, přítel, partner zemřel
- Má družka Němce nárok na německý vdovský důchod?
Žila jsem s přítelem, byl to Němec a když odešel do důchodu, přestěhoval se ke mně do mého bytu a žil tu u mne 4 roky. 27.10.2016 však zemřel. Když jsem zařizovala pohřeb, tak mi řekli, že se mi do třech měsíců ozve notář kvůli pozůstalosti. Nikdo se však neozval, tak jsem tam volala a bylo mně oznámeno, že se musí ozvat notář z Německa, protože přítel tu měl zatím jen přechodný pobyt. Z Německa se však nikdo neozval a já mám dojem, že tam ani neví, že zemřel, protože mu chodí stále důchod na jeho německý účet. Problém je ten, že po něm zbylo staré auto, které sice nemá skoro žádnou cenu, ale teď, začátkem dubna se má zaplatit povinné ručení a jít na technickou kontrolu. Já sama ho ani nemůžu prodat, protože je psané na něho a nechat ho stát na silnici bez SPZ také nemůžu a místo kam ho odstavit, nemám. Byli jsme spolu 23 let, chtěla bych v Německu zažádat, jestli bych neměla nárok na nějaký jakoby důchod po něm, ačkoliv jsme spolu nebyli oddáni. Já sama mám pohybové zdravotní problémy, bude mně v květnu 61 let, takže nemám žádnou šanci práci sehnat. Děkuji Hana.
ODPOVĚĎ:
Při úmrtí cizince na území České republiky je zapotřebí kromě pohřební služby zkontaktovat také matriční úřad v místě, kde dotyčná osoba zemřela. Matriční úředník zapíše zemřelého do úmrtní matriky a vystaví úmrtní list v českém jazyce. Pro platnost úmrtního listu v domovském státě zemřelého je zapotřebí nechat úmrtní list přeložit a překlad úředně ověřit. Matriční úřad má dále za povinnost informovat ambasádu domovského státu, která následně kontaktuje příbuzné a příslušné úřady. Je možné, že v případě Vašeho přítele z nějakého důvodu nedošlo ke kontaktování německé ambasády. Doporučuji tedy kontaktovat buď matriční úřad v místě přítelova úmrtí, nebo přímo německé velvyslanectví v ČR – kontaktní údaje zde: Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, Vlašská 19, 118 01 Praha 1, web: www. prag. diplo. de, e-mail: < a href="mailto:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; > Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; /a> , telefon: 257 113 111.
Co se týče povinného ručení na osobní vozidlo, dle § 26, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , v případě smrti pojistníka (vlastníka vozidla) přecházejí práva a povinnosti z povinného ručení do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně. Teprve po skončení dědického řízení přechází tato povinnost na nového majitele vozidla. Další možností je odevzdat registrační značky (SPZ) a osvědčení o registraci vozidla do depozitu na registru vozidel, takovýto automobil ale nebude smět na silnici. Pokud auto nebudete používat a nechcete povinné ručení hradit, lze tedy doporučit vyřadit vozidlo z evidence již nyní. V takovém případě je možné povinné ručení zrušit. Doporučuji tedy povinné ručení buď uhradit, nebo kontaktovat registr vozidel v kraji, kde je vozidlo zaregistrováno – kontaktní údaje na registry vozidel v jednotlivých krajích najdete zde:
http://www.registr-vozidel.cz/registr-vozidel
Podle německých právních předpisů je možné získat vdovský či vdovecký důchod pouze po zemřelém manželovi či manželce a manželství musí trvat alespoň jeden rok. Jestliže jste tedy nebyli manželé, nárok na vdovský důchod v Německu Vám nevzniká. I v České republice vzniká nárok na vdovský či vdovecký důchod pouze po zemřelém manželovi či manželce. Ani v České republice tedy nárok na vdovský důchod mít bohužel nebudete.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kapající prádlo z balkonu - přestupek proti občanskému soužití?
Sousedka mne chce dát k přestupkové komisi, za to, že si na svůj balkon věším prádlo, z něhož kape voda, ta kape i jí na přepad balkonu, má tam sušák, nikdy jsem nevěšela prádlo nad její, tedy to kapající. Já jsem navrhla, že se omezím na ruční praní jen na neděli, nesouhlasila, pak jsem navrhla i jiný termín, ale přišla mi oznámit, že mně dají k přestupkové komisi. Já svůj balkon chci využívat, ale ona mne stejně tak omezuje a domluvit se nechce. Mám ještě řešení plastového přepadu, ale ona se mnou nemluví. Může mi být udělen přestupek za to, že užívám svůj balkon? za to, že se chci domluvit? Bude se mě někdo vůbec ptát z přestupkové komise jak to vidím já? Kde zjistím, že se jedná o přestupku, kde já figuruji? a bude mně to něco stát? Děkuji za pomoc. Zita
ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy neperete dvakrát denně, ale pouze občas a prádlo věšíte tak, aby co nejméně obtěžovalo, není příliš pravděpodobné, že by takové jednání bylo považováno za přestupek. Navíc se snažíte se sousedkou domluvit, což je rozhodně pozitivní informace a byla by také vzata v úvahu v případě nějakého sporu řešeného před soudem či jiným orgánem.
Pokud by se opravdu obrátila na přestupkovou komisi, máte právo se vyjádřit, a to vždy. Pokud by Vám bylo toto právo odepřeno, došlo by k podstatné vadě takového řízení. V případě, že by bylo zahájeno řízení proti Vaší osobě, předmětný orgán, který by takové řízení vedl (např. přestupková komise) by Vás musel o tomto uvědomit a dát Vám dostatečný prostor pro uplatnění Vašich práv. Případné náklady by se odvíjeli od toho, zda byste se zastupovala sama, či si najala advokáta, aby chránil Vaše práva, dále na skutečnosti, o jaké řízení by se jednalo, potažmo jaký by byl výsledek takového řízení.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Předkupní právo na obecní pozemek v nájmu se stavbou nájemníka, nájemce
- Prodej obecního pozemku se studnou na kterém stojí chata soukromé osoby - předkupní právo
Máme chatu s pozemkem a studnu na pronajatém pozemku od obce neboť jinde voda nebyla. Nyní si soused chce tento náš pronajatý pozemek koupit a chce nám studnu odstranit. Je to možné? Studna nás tehdy stála 40.000 Kč, máme stavební povolení i byla studna kolaudována a na našem pozemku vodu nemáme. Neměla by obec odkup nabídnout nejdříve nám? Co s tím? Děkuji a prosím o brzkou odpověď, neboť musíme jednat rychle, než to soused koupí.
Jitka
ODPOVĚĎ:
Obec sice nemá povinnost pozemek přednostně nabídnout vám, nicméně za situace, kdy je na tomto pozemku studna a Vy z ní čerpáte vodu, mělo být zřízeno věcné břemeno čerpání vody ze studny. Pokud takové věcné břemeno v katastru nemovitostí evidováno není a soused odmítne je zřídit, pak podejte k soudu žalobu o zřízení věcného břemene. Dle popisu situace si troufám tvrdit, že soud rozhodne ve Váš prospěch. Pokud ale vodu čerpáte již více než 10 let, pak věcné břemeno čerpání vody vzniklo vydržením. Každopádně soused Vám nemůže studnu zasypat, pakliže by to udělal, byl by povinen Vám na svoje náklady studnu zajistit na Vašem pozemku a pokud tam voda není, tak stávající studnu obnovit. Doporučuji tedy urychleně začít řešit zápis věcného břemene, tím sousedovi velmi zkomplikujete celý jeho následný postup. Pro detailnější řešení se obraťte na advokáta - www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti synovci, neteři - je nutný souhlas spoluvlastníků, spolumajitelů?
- Nutnost souhlasu spoluvlastníků s darováním podílu nemovitosti synovci, neteři
- Nutnost souhlasu spolumajitelů s darováním podílu bytu, domu, pozemku synovci, neteři
Prosím o radu v této situaci - sourozenci jsou ideálními spoluvlastníky nemovitosti, jeden z nich chce svoji polovinu darovat synovci. Všichni uvedení účastníci s tímto souhlasí. V darovací smlouvě a zápisu do katastru mají být uvedeni všichni tito tři účastníci? Včetně podpisů? Děkuji za pomoc a zdravím
Dana.
ODPOVĚĎ:
Pokud daruje jeden ze sourozenců svůj podíl, pak s tím nemusí ostatní souhlasit. Darovací smlouva tedy bude uzavřena a sepsána pouze mezi dárcem a obdarovaným na převod spoluvlastnického podílu, ostatní spoluvlastníci ve smlouvě nebudou uvedeni.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení v družstevním bytě a svatba, sňatek - kdo je majitel bytu?
- Bydlení v družstevním bytě a svatba, sňatek - jsou druřstevníci oba manželé?
- Svatba družstevnice družsevního bytu - stává se družstevníkem i nový manžel?
- Vliv svatby na práva užívat družstevní byt
- Vliv sňatku na práva užívat družstevní byt
Mám dotaz ohledně rozvodu a rozdělení majetku. S manželem jsme se brali 5/2005 a už od roku 5/2002 bydlíme společně ve družstevním bytě 3+1, kde členem družstva jsem jen já (byt byl v roce 2002 nový a byl hned zcela zaplacený, ale byla na něj poskytnuta dotace od státu a to byl důvod k vytvoření družstva). Nájemní smlouva je pouze na mě a manžel má v bytě trvalé bydliště. Máme dva syny 7 a 14 let a manžel s námi stále žije. Manželovi jsem nabídla vyrovnání, vyjednala jsem si půjčku v bance, ale manžel jakékoliv vyrovnání odmítá. Mohli by jste mi poradit, kdo má právo na tento byt. Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Jelikož členství v družstvu Vám vzniklo ještě před uzavřením manželství, nemá manžel právo na žádné vypořádání z bytu. Mohl by žádat pouze zajištění náhradního bytu, tj. abyste mu našla a nabídla srovnatelný byt, ovšem jedná se pouze o vyvinutí aktivity k nabídce srovnatelného bytu, nikoliv finanční kompenzaci. K té povinnost nemáte a vše si bude muset hradit sám. Pokud se manžel nevystěhuje dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit na soud, nicméně skutečně právo na byt máte Vy, nikoliv on.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na vrácení dluhu - vzor, náležitosti, soudní poplatek
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu formou žaloby k soudu - vzor žaloby, náležitosti, poplatek
V 10/2016 jsem půjčila známému 58.000 Kč na opravu auta a na nájem bytu. Sepsali jsme i dohodu o splátkách ve výši 2.500 Kč. Do 1/2017 splácel, pak ale po dohodě mi 2/2017 a 3/2017 nezaplatil z důvodu nemoci. V 4/2017 mi slíbil, že splátku uhradí tak, jak jsme se domluvili, ale bohužel jsem žádné peníze neobdržela a nereaguje ani na upomínky, které mu posílám formou SMS. Chci se zeptat, jestli je nějaký vzor na podání žaloby na vrácení dluhu, půjčky a jaké mám šance, že se mi dluh vrátí. Mám i zprávy o dohodě na sociálních sítích a SMS.
Děkuji za odpověď a pomoc. Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je věc poměrně jednoduchá a pokud věc zažalujete, je velká šance na úspěch. Pokud ani na základě soudního rozhodnutí neuhradí nic, pak neváhejte a podejte návrh na exekuci. Může mít v úmyslu podat návrh na oddlužení, takže je třeba hlídat, jestli mu náhodou oddlužení nebylo povoleno a pak se přihlásit jako věřitel do insolvenčního řízení. Vzory žalob jsou na našem webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html,
žaloba musí obsahovat označení účastníků, označení věci, důkazy k prokázání tvrzení a zejména přesné znění toho, co navrhujete. Za podání žaloby o zaplacení se soudu hradí soudní poplatek ve výši 5% žalované částky.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení trvalého bydliště bývalému manželovi, bývalé manželce - postup
2014-2017 s manželem nežijeme ve společné domácnosti. Od 2016 jsme rozvedeni a byt po rozvodu připadl mně. Bývalý manžel má stále trvalé bydliště v mém bytě a já si to nepřeji. Údajně bydlí kdesi (zahradní kolonie, nový pozemek? ), který nemá přiděleno popisné číslo. A tak bych ráda věděla, jak postupovat. Nepřeji si, aby měl trvalé bydliště v mém bytě. Za radu předem děkuji. Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Detailní informace vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvale-bydliste.html
Pokud jste rozvedeni, byt je ve Vašem vlastnictví a bývalý manžel v něm již nebydlí a nemá své věci, pak ho můžete sama ze své iniciativy přehlásit. Jděte tedy na ohlašovnu v místě Vašeho bydliště a nechte zahájit řízení o zrušení trvalého pobytu. V některých případech úředníci požadují svědka, že se daná osoba v nemovitosti skutečně nezdržuje, jsou oprávněni provést i místní šetření, aby si ověřili, že se tam osoba skutečně nezdržuje. Pakliže bude zjištěno, že se daná osoba v místě nezdržuje, bude této osobě trvalý pobyt na uvedené adrese zrušen a tato bude přihlášena k trvalému pobytu v místě ohlašovny.
__
OBČAN-KUPNÍ SMLOUVA
- Koupě domu na splátky a stavební úpravy - jak znemožnit nesplácení domu nebo odstoupení od kupní smlouvy?
- Dům na splátky v dosavadním vlastnictví původního majitele - jak zabránit odstoupení od kupní smlouvy?
Prodej domu ve vlastnictví se sestrou. Kupec nabízí půl částky zaplatit hotově, zbytek v měsíčních splátkách po dobu 5 let. Kupec chce po celou dobu provádět stavební úpravy. Vlastnictví domu až do konečného splacení zůstává nám. Co když kupec dům rozbourá, znehodnotí a od smlouvy ustoupí? Jak toto ošetřit v kupní smlouvě? Máte zkušenosti s podobným případem? Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Tuto variantu koupě bych rozhodně nedoporučovala. Ošetřit to sice smluvně lze, nicméně se možným rizikům nevyhnete. Kupující může např. v rámci nějaké stavební úpravy narazit na problém, který může označit jako podstatnou vadu a může chtít od smlouvy odstoupit. Pak se rozběhne dlouhý a hlavně nákladný spor o to, které vady způsobil kupující a které už nemovitost měla před koupí, apod. Jak uvádím výše, tuto variantu prodeje nemovitosti za takových podmínek uhrazení kupní ceny bych vůbec nezvažovala.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Neužívání nemovitosti po rozvodu - hrozí že zůstane jen tomu z manželů, který ji užívá?
- Neužívání bytu, domu manželů po rozvodu - hrozí že zůstane jen tomu z manželů, který ji užívá?
- Povinnosti k nemovitosti ve spoluvlastnictví bývalých manželů
- Jaké povinností mají bývalí manželé k bytu, domu po rozvodu manželství (dům v podílovém spoluvlastnictví)
V 12/2015 jsem se rozvedla. S manželem máme ve společném vlastnictví rodinný dům, kde zůstal bydlet manžel. Dohodli jsme se, že po 3 letech od rozvodu, když nedojde k vyrovnání, spadne dům pravděpodobně do podílového spoluvlastnictví. Ptám se, jakou pak budu mít povinnost k této nemovitosti a zda mohu přijít někdy v budoucnu o polovinu domu, pokud ji neužívám. Děkuji.
Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud se stanete podílovými spoluvlastníky, pak není nutné, abyste dům užívala, nicméně máte povinnosti podílet se např. na dani z nemovitosti. Pokud by dům používal např. pouze bývalý manžel a vznikly by nějaké nedoplatky, teoreticky by věřitelé (v tomto případě asi většinou poskytovatelé služeb) mohli část dluhu chtít i po Vás. Sice Vaše obrana by v tomto případě byla příznivá, jelikož dům neužíváte, nicméně Vás upozorňuji, že se do této situace můžete dostat a budete ji muset řešit. Dále máte právo požadovat za bydlení v nemovitosti polovinu nájmu. Musíte počítat s tím, že jelikož se stanete podílovými spoluvlastníky, v případě, že byste chtěla nemovitost následně převést bývalému manželovi, tj. převést mu svůj podíl, hradili byste daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4%, případně kdyby to bylo formou daru, pak byste hradili daň darovací, která je 19%. Žádná jiná úskalí ve vlastnictví domu, který neužíváte, nespatřuji.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Znalecký posudek pojišťovny - má na něj poškozený nárok?
- Má pojistník nárok na znalecký posudek udělaný pojišťovna?
- Jak požádat pojišťovnu o znalecký posudek který si nechala vyhotovit?
- Jak získat znalecký posudek který si nechala udělat pojišťovna?
Dceři se stal 2014 úraz (dceru srazilo auto - řidič 100% viník), který zanechal trvalé následky. Po roce (2015) jsem s dcerou byl u revizního lékaře pojišťovny, ohledně posouzení trvalých následků. Tento posudek pojišťovna uhradila. Dceři se stav zhoršil, tak jsme po třech letech (2017) požádali pojišťovnu o přešetření trvalých následků. Tento posudek si však již musím zaplatit. Rád bych získal kopii posudku (lékařský posudek by se mi hodil k přiložení do soudního spisu, ohledně náhrady nemajetkové újmy). Mám na lékařský posudek nárok? Můžu jej po pojišťovně požadovat? Děkuji za odpověď, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že v prvním případě (cca před 2 roky) byla Vaše dcera pojišťovnou odškodněna na základě znaleckého posudku, který si nechala zpracovat soudním znalcem, se kterým spolupracuje (tzn. že Vámi zmiňovaný „revizní lékař pojišťovny“ byl znalcem, u kterého si pojišťovna objednala vypracování znaleckého posudku).
Je-li má výše uvedená úvaha shodná se skutečností (tedy objednala-li si pojišťovna u znalce vypracování znaleckého posudku na jehož základě pak Vaší dceru odškodnila), domnívám se, že právní nárok na získání kopie tohoto znaleckého posudku nemáte (resp. tento nárok nemá Vaše dcera).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že objednatelem znaleckého posudku byla pojišťovna, tzn. že znalecký posudek je de facto dílem, které znalec (jako zhotovitel) vypracoval a předal pojišťovně (oproti sjednané úplatě). Pojišťovna se následně stala vlastníkem tohoto znaleckého posudku, se kterým může libovolně disponovat.
V současné chvíli se můžete (resp. Vaše dcera) obrátit na pojišťovnu s písemnou žádostí o poskytnutí kopie znaleckého posudku (např. oproti úhradě nákladů, které s tím pojišťovně vzniknou, lze předpokládat, že tyto náklady budou zanedbatelné). Tuto žádost můžete opřít o § 12 zákona o ochraně osobních údajů, který zaručuje subjektu údajů (zde Vaší dceři) přístup k informacím o zpracování osobních údajů. Nutno však podotknout, že odkaz na tento paragraf bude z Vaší strany (resp. ze strany Vaší dcery) blufem, neboť z předmětného ustanovení nevyplývá právo Vaší dcery na vydání kopie znaleckého posudku, nýbrž toliko právo na sdělení informací o povaze, rozsahu a způsobu zpracování osobních údajů Vaší dcery.
Vzhledem k tomu, že dotyčný znalec je lékařem, můžete se (resp. Vaše dcera) obrátit přímo na tohoto znalce s žádostí o poskytnutí kopie znaleckého posudku, a to jako kopie zdravotnické dokumentace (§ 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách). I tato žádost však bude určitým trikem, neboť znalec v tomto případě nefiguroval jako poskytovatel zdravotních služeb, tzn. že Vaší dceři neposkytl žádnou zdravotní péči a žádnou zdravotnickou dokumentaci tudíž o Vaší dceři nevedl.
Ze znění dotazu dovozuji, že před 2 roky byla Vaše dcera pojišťovnou odškodněna dobrovolně, tzn. že nebylo nutné pojišťovnu žalovat. Pokud se však mýlím a soudní řízení proběhlo, lze předpokládat, že znalecký posudek je součástí soudního spisu a bylo by tudíž možné se obrátit na příslušný soud s žádostí o pořízení kopie této části soudního spisu (§ 44 Občanského soudního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Zamítnutá reklamace kočárku - jak se bránit?
10/2016 byl na veletrhu zakoupen sportovní kočárek. Doma byl 1x vyzkoušen a složen pro pozdější použití. 02/2017 jsme vyjeli a zjistili, že přední kolečka se nekontrolovatelně protáčí na hladkém povrchu (podlaha v obchodě). Řešeno s reklamačním oddělením, odeslali nám náhradní díl na výměnu, zda to pomůže. Problém se zcela nevyřešil, proto byl kočárek 28.2.2017 odeslán na reklamaci. Použití kočárku v mezidobí cca 6x venku, složen cca 5x dle návodu. Reklamace byla zamítnuta s tím, že došlo k pokřivení konstrukce, k čemuž zpravidla dochází nevhodným skládám kočárku. Popsaný způsob skládání kočárku v reakci na reklamaci požadoval kroky, které nebyly v návodu uvedeny (např. postavení koleček při jejich snímání a připouštěl možnost skládání s nesejmutými kolečky). Reklamace včetně doručení byla do 30-ti dnů. V reakci na zamítnutí reklamace jsme napsali dopis, v němž jsme vyjádřili náš nesouhlas a upozornili na nesrovnalosti mezi návodem na použití a požadavky ze zamítnuté reklamace. Prodejce nekomunikuje. Jak máme dále postupovat? Děkuji Kateřina
ODPOVĚĎ:
Pokud byla reklamace zamítnuta a jste přesvědčeni o tom, že byla zamítnuta neoprávněně, pak doporučuji následující postup.
Kočárek a jeho konstrukci nechte posoudit znalcem i s ohledem na znění návodu, resp. zda tvrzení ze zamítnutí reklamace může vůbec odpovídat skutečnosti. Znalec, který by toto dokázal posoudit by měl mít specializaci sportovní zařízení. Znalce je možné vyhledat v seznamu znalců:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Cena za posudek by se měla pohybovat v částce do 2.000 Kč. Až budete mít k dispozici posudek znějící ve Váš prospěch, znovu písemně vyzvěte prodejce ke zjednání nápravy a zašlete mu i samotný posudek. Ve výzvě rovněž uplatněte náklady na znalecký posudek, neboť prodejce by Vám je měl rovněž uhradit.
Pokud by ani přesto prodejce neuznal svou odpovědnost, pak se obraťte na Českou obchodní inspekci, a to s návrhem na mimosoudní řešení sporů. Návrh je možné podat elektronicky a neplatí se žádný poplatek. Více informací včetně možnosti podání návrhu zde:
https://adr.coi.cz/cs
Mimosoudní řešení sporu přes ČOI však není závazné a pokud by ani toto situaci nevyřešilo, pak by bylo nutné podat žalobu k soudu.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak vyřadit auto z evidence vozidel bez dokladu o ekologické likvidaci
- Vyřazení auta, automobilu z evidence vozidel bez dokladu o ekologické likvidaci
- Odhlášení vozidla z evidence bez dokladu o ekologické likvidaci, ekolikvidaci - postup, informace
Obracím se na Vás s problémem ohledně odhlášení vozidla. Můj otec na mě bez mého vědomí v roce 2012 přihlásil auto. U přihlášení auta jsem s ním nebyl, ani jsem otci nepodepisoval žádnou plnou moc, takže ani nevím, jak na mě mohl auto přihlásit. To, že mám na sebe napsané auto, jsem se dozvěděl, až když mi přišel dluh za nepojištěné vozidlo, který činil 28 000 Kč. Nechtěl jsem hned chodit na policii, protože se jedná o mého otce, takže jsem se rozhodl dát mu šanci a sepsal jsem s ním dohodu, ve které píši, že můj otec má za auto, náklady s ním spojené a také odhlášení vozidla veškerou zodpovědnost. Tuto dohodu mi podepsal a jeho podpis jsem nechal ověřit na poště. Otec slíbil, že celý dluh zaplatí a auto odhlásí. Dluh celý splatil, ale mezitím dal auto do sběrny, takže nyní již auto neexistuje. Když jsem chtěl auto odhlásit, nešlo to, protože můj otec nemá žádný likvidační protokol. Šel jsem tedy do sběrného dvora, ve kterém mělo být auto likvidováno, aby mi vydali protokol zpětně. Tam mi ale bylo řečeno, že tam sice auto otec dal, ale žádný protokol mi nevydají, protože je před několika měsíci vykradli. Auto tedy neexistuje a já nevím, jak ho mohu odhlásit. Rád bych tuto starost přenechal na otce, ale přepsat neexistující auto na něj nemohu. Dále nevím, zda nemůže být na autě ještě nějaký dluh. Dluh, který činil 28 000 Kč je splacený. Tento dluh byl za období od roku 2012 do roku 2014. Otec nikdy nesjednal povinné ručení a tak ani žádné do teď neplatí. Auto již rok neexistuje. Dříve dluh za nepojištěné vozidlo vyřizovala česká kancelář pojistitelů, tam jsem si i ověřil, že jsou veškeré dluhy splacené, ale nyní již dluh za nepojištěné vozidlo pod ČKP nespadá a tak nevím, jak bych mohl zjistit, zda na autě, jehož jsem se podvodem mého otce stal majitelem, není již žádný dluh. Auto jsem nikdy neviděl, jediné co jsem si vzal od otce je malý technický průkaz, registrační značky a velký technický průkaz neměl a tak jsem si vytvořil duplikát. To vše jsem chtěl od otce z důvodu toho, abych auto mohl odhlásit, ale to bohužel bez likvidačního protokolu nejde. Rád bych veškerou zodpovědnost přenechal otci, ale nevím, jak bych to mohl udělat, jestli je to možné nějak vyřešit díky naší písemné dohodě, kde podpisem stvrzuje, že veškerou zodpovědnost za auto přebírá on. Chtěl bych také vědět, zda je tato dohoda dostačující v případě, že by mi přišel další dluh. Zda by potom musel splácet dluhy on, nebo bych dluh musel splatit já jako majitel vozidla. Prosím o radu v této pro mě bezvýchodné situaci. Předem Vám moc děkuji za odpověď. S pozdravem, Milan.
ODPOVĚĎ:
Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla. Dále je povinen vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje.
Skutečnost, že došlo k vyhoření provozovny, nezbavuje tuto osobu jejích povinností. Trvejte tedy na tom, aby Vám bylo potvrzení vystaveno.
Bohužel dohoda, kterou máte k dispozici (převzetí odpovědnosti Vaším otcem) není dostačující. Podstatná je informace, kdo je veden jako vlastník vozidla v registru, k dohodě, kterou jste uzavřel s otcem, může být přihlédnuto, nicméně nezbavuje Vás odpovědnosti.
Vyřazení vozidla z registru je možné na základě žádosti (kdy potřebujete doklad o ekologické likvidaci), dále v případě zániku vozidla: doklad o likvidaci vozidla není předkládán úřadu (a ani úřadem není vyžadován) jen při trvalém vyřazení z důvodu zániku vozidla, nebo při nesplnění povinnosti do stanovené lhůty (v současnosti 14 dnů) po zániku pojištění odpovědnosti sjednat nové pojištění odpovědnosti, nebo uložit osvědčení o registraci vozidla a registrační značku příslušnému úřadu do takzvaného depozita. Z vozidla se stává soubor náhradních dílů, nebo se vozidlu musí znovu schválit jeho technická způsobilost.
Třetí možností je situace, kdy je vozidlo odcizeno.
Stále platí, že pokud bude způsobena škoda nepojištěným vozidlem, poškozený má podle § 9 a § 24 zákona č. 168/1999 Sb. přímý nárok na plnění z garančního fondu ČKP. Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou částku po nepojištěném škůdci. ČKP stanovuje přiměřenou lhůtu pro úhradu dlužné částky nebo pro uzavření dohody o splácení. Pokud ve stanovené lhůtě nepojištěná osoba ani dluh neuhradí, ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává ČKP případ k externímu vymáhání zejména inkasním společnostem (společnostem specializovaným na vymáhání pohledávek). Inkasní společnost kontaktuje nepojištěného škůdce a opět mu stanoví lhůtu k mimosoudní úhradě dluhu. Pokud ani tato lhůta není ze strany nepojištěného škůdce dodržena, zahajuje advokát soudní řízení. Někteří dlužníci platí až na základě pravomocného soudního rozhodnutí, čímž si ale celou věc prodražují, protože pak musí uhradit i všechny náklady soudního sporu včetně nákladů na advokáty. Vůči těm, kteří neplatí ani na základě pravomocného soudního rozhodnutí, nastupuje exekuce.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Stavba rodičů na pozemku dcery a rozvod dcery - co získá manžel při vypořádání SJM?
- Vypořádání SJM - rodiče jednoho z manželů postavili dům na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů
1999, 2 roky před tím, než se dcera vdala (svatba 2001) jsme jí koupili pozemek, který je v katastru zapsaný na její jméno za svobodna. Po svatbě oba odjeli do Ameriky, kde byli 7 let. Na části pozemku jsme s manželem bez jejich přítomnosti a na vlastní náklady postavili a zkolaudovali garáže, které jsme nechali taktéž zapsat do katastru na její jméno. Na zbylé části mají postavený rodinný dům, který dosud není zkolaudovaný. Teď se budou rozvádět a pozemek, garáže i dům budou prodávat. Já bych chtěla vědět, jak to bude s majetkovým vypořádáním. Zeť prohlásil, že dostanou každý polovinu. Má dcera nárok na jiné vypořádání než ideální polovinu? Máme my s manželem také nárok na vrácení námi vložených peněz? (všechny doklady, smlouvu, doklady o zápisu do katastru, kolaudaci máme k dispozici). Ještě poprosím o následující: V kupní smlouvě na pozemek je uvedeno: viz příloha 1) Při zápisu do katastru bylo zrušeno předkupní právo obce (viz příloha 2)
Zrušilo se tím i předkupní právo rodičů? Mnohokrát děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud byl pozemek na dceru napsán za svobodna, pak tento vůbec nebude předmětem vypořádání, jelikož není součástí SJM. Předmětem vypořádání budou pouze garáže a dům, u nichž se budou jako manželé dělit na půl, nicméně Vy máte právo požadovat to, co jste do stavby investovali. Problém je ovšem v tom, že i na tuto situaci se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, takže pokud jste investovali před více než třemi lety, může se zeť bránit tím, že nárok na vrácení investic je již promlčený.
Pokud jde o dotaz ohledně předkupního práva, tak z listin nevyplývá, že jimi bylo založeno i předkupní právo rodičů. Pokud takové předkupní právo bylo zřízeno jinou listinou, tak Vámi zaslaná dohoda takové předkupní právo neruší.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost přístřešku od hranice pozemků
- Dřevěný přístřešek - minimální vzdálenost od hranice pozemků
Prosím o informaci, zdali vzdálenost přístřešku na sousedním pozemku od hranice našeho pozemku je nějak v zákoně definovaná. Přístřešek je bez základů, postavený z dřevěných trámů, střecha šikmá směrem k našemu pozemku ve výšce cca 2,5 m, bude opatřena okapem. Dále prosím o odkazy na otázky sousedských vztahů, podnikání na a před zahradou, parkování před naším plotem na ulici, zvířectvo atd.
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Vzdálenost přístřešků a obdobných staveb souvisejících s bydlením je definována tak, že nesmí být ve vzdálenosti menší, než jsou 2 metry od společné hranice pozemků - § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. , ovšem i v těchto případech nelze vyloučit, že za určitých podmínek může být povolena výjimka.
Pokud jde o odkazy, doporučuji prostudovat články naší bezplatné právní poradny, jelikož Vámi požadované oblasti jsou na stránkách bohatě a kvalifikovaně odpovídány. Využijte možnost vyhledávání a zadejte klíčové slovo a případně zvolte i patřičnou kategorii webu, kde se má vyhledávat.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na výlučné užívání bytu po rozvodu z důvodu narození dítěte v novém vztahu
- Narození dítěte v novém vztahu a žaloba na výlučné užívání bytu po rozvodu
V manželství jsme s mojí ex manželkou nabyli městský byt, smlouva se tehdy napsala na mou bývalou manželku. Po rozvodě jsme se majetkově vyrovnali ohledně bydlení, že byt budeme užívat společně, jelikož se jedná o byt 2+1, tak manželka jeden pokoj, já druhý, společné prostory spolu. Tohle máme notářsky ověřené. V manželství se nenarodilo žádné dítě. Můj dotaz, exmanželka mi po třech letech vyhrožuje, že mě nechá vystěhovat a nebo ten byt vymění jen pro sebe a já nemám na nic nárok. Mám přítelkyni, která žije v pronajatém bytě, kde se nemohu zdržovat, máme malé dítě a uvažuji o podání žaloby na výlučné právo užívaní bytu a to z důvodu založení nové rodiny.
Má exmanželka nemá žádné nezletilé děti a mě se chce jen zbavit, aby ji zůstal byt. Můj dotaz.
MOHU DÁT ŽALOBU K SOUDU O VÝLUČNÉ UŽÍVANÍ BYTU, ABYCH SE MOHL S PŘÍTELKYNI SPOLEČNĚ ŽÍT A VYCHOVÁVAT NAŠE NEZLETILÉ DÍTĚ. ZAJÍMÁ MĚ, ZDA MĚ MŮŽE MÁ EXMANŽELKA VYSTĚHOVAT NA ULICI, KDYŽ JSME SI TO MAJETKOVĚ VYROVNALI, JAK JSEM JIŽ ZMIŇOVAL? DĚKUJI ZA VAŠI ODPOVĚĎ PŘÍPADNĚ I RADU, Dominik.
ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že jedná o městský byt, pak jste pravděpodobně v nájmu a s majetkovým vypořádáním existence tohoto bytu nemá nic společného, jelikož byt není ve Vašem vlastnictví ani vlastnictví bývalé manželky. Nájemní smlouva tedy pravděpodobně zní na vás oba. Exmanželka Vás v žádném případě vystěhovat nemůže a žalobu o výlučné užívání bytu podat můžete. Vaše argumenty jsou dosti silné na to, abyste měl šanci být ve sporu úspěšný.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zastavěná plocha - je klíčový půdorys základů nebo velikost střechy?
- Jak se počítá zastavěná plocha stavby, budovy - dle základů nebo střechy?
- Kdy je možné stavět méně než 2 metry od hranice pozemků?
- Stavba kůlny u hranice pozemků - nutnost stavebního povolení, ohlášky
- Stavba kůlny u hranice pozemků - nutnost souhlasu sousedů vedlejších pozemků, nemovitostí
- Je nutný souhlas sousedů se stavbou kůlny na hranici pozemků vzdálené 2 metry od hranice nebo méně?
- Maximální výška stavby vzdálené 2 metry od hranice pozemků
- Větve z vedlejšího pozemku znemožňují stavbu - jak postupovat?
- Jak požádat souseda o odstranění větví přesahujících na pozemek a znemožňujících stavbu?
Rád bych na svém pozemku postavil 2 kůlny. Rozměry základů pro stěny jsou 6 x 4 metry, výška hřebene střechy 5 metrů, přesah sedlové střechy na všechny 4 strany 60 cm. Mezi kůlnami bude mezera 3 metry. Tam kde budou stavby, sousedím s pozemkem, který má 2 majitele. Jeden je vlastníkem 3/8 (paní) a druhý 5/8 (pán). Pro tento účel staveb jsem se dočetl, že by mělo být limitující 25m zastavěné plochy.
1. Počítá se do tohoto plocha půdorysu vymezená základy (stěnami) stavby, nebo půdorysná plocha střechy?
2. Kdo mi musí dát souhlas, pokud bych chtěl stavbu umístit ve vzdálenosti základů 1 metr od hranice pozemku? Oba sousedé? Stačí pouze ten, který má většinový podíl? Co když jeden nebude souhlasit?
3. Pokud postavím stavby ve vzdálenosti základů 2 metry od hranice pozemku, tak sousedům nemusím nic oznamovat? Na takovou stavbu nemusím mít od stavebního úřadu žádné povolení, nebo ohlášení? Nic nemusím na stavebním úřadě oznamovat?
4. Na hranici pozemku, na pozemku sousedů jsou vzrostlé stromy. Smrk, borovice a bříza vždy o výšce cca 10 metrů. Větve těchto stromů zasahují na náš pozemek. Spodní větve tak brání výstavbě plánovaných staveb a to i ve vzdálenosti 2 metrů od hranice pozemku. S kým mám jednat o odstranění větví? S oběma? Pouze s tím, který má větší majetkový podíl? Co když jeden nebude souhlasit? Mohu větve odstranit sám a pouze je informovat? Předem, nebo až po odstranění? Nebo snad jen odbornou firmou a na čí náklady? Jsem přesvědčen, že i laické odstranění větví stromy zásadně nepoškodí.
Děkuji. S pozdravem Daniel.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zastavěná plocha stavby:
Na tuto otázku dává odpověď § 2/7 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny;
- plochy lodžií a arkýřů se započítávají;
- u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny;
- u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Budou-li tedy mít Vámi budované kůlny obvodové stěny (jak bývá zvykem), bude se zastavěná plocha těchto staveb počítat dle půdorysu svislých konstrukcí (tedy stěn), půdorys přesahující střechy nebude rozhodný.
2/ Souhlas jednoho či obou spoluvlastníků sousedního pozemku:
Rozhodnete-li se vybudovat kůlny 1 metr od hranice pozemků, bude zapotřebí, abyste od stavebního úřadu nejdříve získal územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona).
Jednou z povinných příloh žádosti o vydání územního souhlasu je i doložení souhlasu osob, které mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v případě, kdy je sousední pozemek v podílovém spoluvlastnictví, stavební zákon neupravuje. Je pravdou, že stavební úřady zaujímají k řešení tohoto problému odlišná stanoviska; doporučuji Vám proto kontaktovat místně příslušný stavební úřad (a to toho úředníka, který by Vaší žádost o vydání územního souhlasu vyřizoval) a dotázat se na jeho názor (kterým je následně vhodné se řídit (pro eliminaci budoucích sporů).
Dle mého názoru by v těchto případech měla být aplikována ta ustanovení občanského zákoníku, která se zabývají vystupováním spoluvlastníků navenek a rozhodováním spoluvlastníků o spoluvlastněné věci.
Dle § 1116 občanského zákoníku platí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku). K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku).
Domnívám se, že udělení souhlasu se stavbou dvou 5 metrů vysokých kůlen v blízkosti sousedního pozemku není významnou záležitostí, která by se týkala sousedního pozemku, tzn. že by Vám měl stačit písemný souhlas většinového spoluvlastníka sousedního pozemku. Jak však píši výše, rozhodný pro Vás bude právní názor místně příslušného stavebního úřadu (resp. nic samozřejmě nezkazíte získáním písemného souhlasu od obou spoluvlastníků sousedního pozemku).
3/ Stavba kůlen 2 metry od hranice pozemků:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje stavba:
- do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.
Jsou-li současně splněny všechny shora uvedené podmínky, bude se stavba nacházet "ve volném režimu", tzn. že pro její realizaci nebude zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona, přičemž nebude ani nutné cokoli ohlašovat sousedům).
Vzhledem k tomu, že stavební zákon hovoří v této souvislosti o "odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m", bude postačovat, pokud kůlny umístíte přesně 2 metry od hranice pozemků (vzdálenost 199 cm a menší už by znamenala nutnost získat územní souhlas, jak podrobněji uvádím v odpovědi na dotaz č. 2/ výše).
4/ Odstranění přesahujících větví:
Vyrůstají-li předmětné stromy z pozemku Vašich sousedů, jsou jejich vlastnictvím (§ 1067 občanského zákoníku).
Odpověď na tento dotaz dává § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Brání-li Vám přesahující větve v realizaci Vašeho stavebního záměru, je důvod pro jejich odstranění bezpochyby dán. V tomto ohledu Vám doporučuji postupovat následovně:
- požádat (ideálně písemně) Vašeho souseda (postačí většinového spoluvlastníka), aby přesahující větve (které v žádosti specifikujete) odstranil, a to v přiměřené lhůtě, kterou k tomu sousedovi stanovíte;
- nevyhoví-li soused Vaší žádosti, bude možné, abyste přesahující větve odstranil sám (ať už svépomocí či prostřednictvím odborné firmy, v takovém případě byste náklady profesionálního odstranění větví hradil sám).
Přesahující větve je vždy nutné odstraňovat šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Vhodnou roční dobou je období tzv. vegetačního klidu, vymezované zpravidla od 1. listopadu do 31. března. Odstraňování přesahujících větví v době vegetačního klidu však není nepřekročitelným dogmatem. V tomto ohledu je rovněž podstatné, jak velké větve a kolik větví (z celkového počtu větví daného stromu) má být odstraněno (menší větve či malý počet větví lze zajisté odstranit i mimo období vegetačního klidu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přesah fasády domu nad hranici pozemků - může soused požadovat odstranění přesahu?
RŮZNÉ-STAVBY
- Řízení o odstranění stavby - přesah fasády nad vedlejší pozemek souseda
- Fasáda přesahuje nad hranici pozemků - důvod k osekání fasády?
Náš obdélníkový dům částí sousedí se sousedním pozemkem dvěma stranami a je zapuštěn cca 1,5 pod terén (kamenná stavba z r. 1925) sousedního pozemku. Nad sousední pozemek také přesahuje střecha cca 40 cm s okapem. Kolem domu (ze dvou stran byl kamenný obklad cca 20 cm), na kterém byla malta, ale vše již ve špatném stavu a zarostlé za desetiletí trívou. 2015 jsem oznámil sousedům, že budu opravovat fasádu (štuk a malba) a zároveň s tím jsme odstranil starou maltu z vystupující obruby, pod kterou se objevili kameny (nevím jestli základ nebo jen obruba domu) a na toto udělal ve stejném rozsahu betonovou obrubu v domnění, že toto patří k domu, tedy k našemu pozemku. Obruba byla opravena hlavně z toho důvodu, že soused dojížděl sekačkou až k fasádě a také se strunovkou a fasádu poškozoval, neříkám že úmyslně.
2015-2017 se nic nedělo a nyní přišli sousedi, že jsme zasáhli do jejich majetkových a pozemkových práv a na stavebním úřadě vyvolali řízení o odstranění stavby a je nařízeno ústní jednání. Není s nimi domluva a nechtějí se jakkoli domluvit, přitom je to v části zahrady kam moc nechodí, je to vesnice a pozemek na konci vesnice.
Můžeme se nějak bránit, opravoval se stávající stav, ale je pravda, že jsem novou obrubu udělal o trochu vyšší právě proto, aby se to dalo dosekávat k tomuto rantlu a nenajíždělo se k fasádě a tato se nepoškozovala, rozhodně to nebyl úmysl nějak souseda poškodit. Prosím o radu jaké mám v tomto případě práva. Je možné, že kamenný základ, který jsme obnažili je zeď a tudíž jsem vlastně vše stavěl na zdi domu, která však již může sahat do sousedova pozemku, ale to nikdo nevěděl a ani neví, žádné vykolíkování zatím neproběhlo, je sice nějaký geometrický plán, ale není přenesen do terénu, že by si sousedi nechali vytyčit a bylo zřejmé, že je soklík vůbec na jejich. Střecha přes tento soklík také přesahuje. Zkuste mi prosím nastínit možné řešení, když nedojde k domluvě, což je asi pravděpodobné. Vůbec by mně nenapadlo, že když obnovím to, co tam již po staletí bylo, ale udělám jen o trochu vyšší, aby to splňovalo praktickou stránku věci, tak nastane takovýto problém. Děkuji. Bohdan.
ODPOVĚĎ:
Pokud se Vaši sousedé cítí být majetkově poškozeni, není zahájení řízení o odstranění stavby u stavebního úřadu vhodným krokem, neboť celá záležitost by měla být řešena občanskoprávně, tedy soudní cestou (nebude-li samozřejmě možná dohoda mezi Vámi a Vašimi sousedy). Současný postup Vašich sousedů se tak podobá příslovečnému pláči na špatném hrobě.
Pakliže stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), doporučuji Vám být v tomto řízení aktivní (přestože se domnívám, že toto řízení není důvodné, resp. nejsou splněny podmínky pro vedení takového řízení a mělo by proto být stavebním úřadem zastaveno, jak podrobněji rozebírám níže).
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že řízení o odstranění stavby je ve Vašem případě vedeno dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona, tedy proto, že jste (údajně) realizoval stavbu bez příslušného přivolení stavebního úřadu.
V současné chvíli je pro Vás velmi důležité, že dle § 129/2 stavebního zákona máte možnost požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby). V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby je stavební úřad povinen poučit vlastníka o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.
Pokud vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.
Z dotazu předpokládám, že stavebním úřadem Vám již bylo oznámeno zahájení řízení o odstranění stavby, měl byste tedy být současně poučen o možnosti požádat o dodatečné povolení stavby.
Doporučuji Vám podat k místně příslušnému stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby (a to z opatrnosti, přestože Vámi provedené stavební úpravy patrně žádné přivolení stavebního úřadu nevyžadovaly a o černou stavbu se tak jednat nemůže).
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví.
Dle znění dotazu předpokládám, že zbudování betonového soklu ze dvou stran Vašeho domu může být kvalifikováno buď jako udržovací práce, nebo jako stavební úprava:
a/ Udržovací práce:
Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost (§ 3/4 stavebního zákona).
K provádění udržovacích prací není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, pokud jejich provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (jak vyplývá z § 79/6 ve spojení s § 103/1 písm. c) stavebního zákona).
b/ Stavební úprava:
Stavební úpravou je taková změna již dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (§ 2/5 písm. c) stavebního zákona).
K provádění stavebních úprav není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou (jak vyplývá z § 79/6 ve spojení s § 103/1 písm. d) stavebního zákona).
Tímto způsobem Vám doporučuji argumentovat při jednání se stavebním úřadem. Zjednodušeně řečeno je rozsah Vámi provedených stavebních úprav natolik zanedbatelný, že jste k jejich realizaci nepotřeboval žádné přivolení stavebního úřadu. Jelikož se Vámi provedené stavební úpravy nacházejí "ve volném režimu", nemůže být v tomto případě vedeno řízení o odstranění stavby z důvodu, že jste předem nezískal příslušné přivolení stavebního úřadu (neboť žádné takové přivolení nebylo zapotřebí).
Vámi popsaný spor má samozřejmě i soukromoprávní rozměr.
V první řadě je nutné vyjasnit, zda Váš dům (či ta jeho část, kterou jste nedávno obnovil) zasahuje na pozemek sousedů či nikoli. Bez přesného vymezení hranice pozemků bude vše pouhou spekulací. Mají-li proto Vaši sousedé v úmyslu podniknout proti Vám některé občanskoprávní kroky (podat žalobu), budou si nejdříve muset nechat přesně geometricky zaměřit předmětnou hranici pozemků.
Pakliže skutečně dojde k vytyčení hranice pozemků a tímto způsobem vyjde najevo, že Váš dům či ta jeho část, kterou jste nedávno obnovil, zasahuje na sousední pozemek, bude možné aplikovat ustanovení o přestavku.
Dle § 1087 ve spojení s § 3059 občanského zákoníku platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Z dotazu usuzuji, že při budování betonového soklu jste jednal v dobré víře (tzn. že jste předpokládal, že sokl stojí na Vašem pozemku a zároveň jste neměl možnost objektivně ověřit, zda tomu není jinak).
Jsou-li shora uvedené podmínky splněny, stal jste se vlastníkem té části sousedního pozemku, která je zastavěna Vaším domem (přičemž jste povinen uhradit za to sousedům přiměřenou náhradu). Nebude-li dohoda se sousedy v tomto smyslu možná, nzbude, než podat žalobu k soudu (kterýžto krok ponechte na iniciativě Vašich sousedů; je otázkou, zda se Vaši sousedé k podání žaloby vůbec odhodlají či zda se veškerá jejich aktivita omezí na Vaše udání na stavebním úřadě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Nemožnost odstoupení od kupní smlouvy o dodání digitálního obsahu - nedodání na hmotném nosiči
- Nedodání digitálního obsahu na hmotném nosiči a nemožnost odstoupení od kupní smlouvy
Chtěl bych Vás poprosit o vysvětlení následujícího bodu.
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy:
"o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy."
Rozumím tomu, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud BYL dodán na NEHMOTNÉM nosiči, avšak nerozumím tomuto:
"a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy."
Jaká lhůta je tímto míněna, když zde žádná lhůta pro odstoupení neexistuje, jelikož se jedná o digitální obsah? A "výslovný souhlas" čeho je zde tedy v souvislosti s touto lhůtou vyžadován?
Dále bych se chtěl zeptat, zda jako "výslovný souhlas spotřebitele" a dodržení tohoto: "podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy" stačí napsat do obchodních podmínek toto:
5.1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit, od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal a od kupní smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem kupujícího před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a prodávající před uzavřením smlouvy sdělil kupujícímu, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.
Předem děkuji za Vaši odpověď a Váš čas, Lukáš
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě uvádím, že Vaše citace jsou doslovným zněním ustanovení o odstoupení od smlouvy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Dle ust. § 1837 písm. l) obč. zák. platí, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.
Ustanovení rozumíte správně, u dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči, není možné odstoupit. To však za předpokladu, že spotřebitel bude výslovně souhlasit s dodáním obsahu ve lhůtě 14 dní, po kterou je možné standardně odstoupit od smlouvy. Lhůta by běžela od okamžik uzavření smlouvy.
Za splnění výše uvedených podmínek tedy není možné od smlouvy odstoupit.
Výslovný souhlas byl měl představovat určitý aktivní úkon ze strany spotřebitele, jako je například zaškrtnutí políčka na
internetových stránkách. Použití předem zaškrtnutého políčka nebo ustanovení v obecných podmínkách za tímto účelem pravděpodobně tyto požadavky splňovat nebude.
Za předchozí sdělení o nemožnosti odstoupit od smlouvy ze strany podnikatele pak považuji za dostatečné, pokud je toto uvedeno v obchodních podmínkách e-shopu.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek zaplacen na číslo účtu s pomlčkou v textu výzvy - platba se vrátila, jak postupovat?
- Vrácení soudního poplatku z důvodu nesprávně uvedeného čísla účtu zaslaného soudem
- Zastavení soudního řízení pro nezaplacení poplatku - poplatek byl zaplacen na nesprávné číslo účtu uvedené ve výzvě od soudu
Dobrý den, soud zastavil řízení pro nezaplacení poplatku (v prosinci 2016). V průběhu března bylo zjištěno, že platba byla provedena, ale vrátila se, protože v usnesení o zaplacení poplatku rozdělil soud na konci řádku číslo účtu pomlčkou. Platba se však zaslala bez pomlčky, z důvodů úvahy, že dělítko na konci řádky účet rozděluje. Nechá se nějak obnovit řízení? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
V dané situaci by tato skutečnost byla důvodem pro obnovu řízení, jelikož forma sdělení čísla účtu mohla být neurčitá, když celé číslo nebylo na jednom řádku. Návrh na povolení obnovy řízení však musíte podat Vy, soud sám ze své úřední povinnosti řízení nezahájí.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda o vypořádání SJM předem pro případ rozvodu - vzor, platnost dohody
- Dohoda o vypořádání společného jmění manželů předem pro případ rozvodu - vzor, platnost dohody
- Platnost dohody o budoucím vypořádání SJM v případě rozvodu manželství a vzor
V současné době se nacházím v manželské odluce, byla jsem po vyhrocené situaci nucena i s dětmi opustit společný dům. Manželství trvá 8,5 let, máme 2 nezletilé děti, dům ve SJM na hypotéku. Momentálně s manželem řešíme manželskou krizi v psychologické poradně a chceme manželství zachránit. Můj dotaz se týká následujícího - pro návrat do společné domácnosti jsem si dala podmínku, že sepíšeme s manželem dohodu o budoucím vyrovnání majetku v případě rozvodu. V současné době manžel odmítal náš společný dům prodat a vypořádat se rovným dílem finančně. V dohodě by mělo být obsaženo, že v případě rozvodu manžel opustí společnou domácnost, nadále bude hradit polovinu hypotéky, druhou polovinu já a dům se nabídne k prodeji. Po uhrazení závazků vůči bance se případný zisk rozdělí polovinou mezi obě strany. Pokud se nedohodneme jinak. Nevím jakou formu dohody lze použít, aby v případě rozvodu u soudu byla platná. Zda stačí sepsat dohodu a nechat si ověřit podpisy, nebo je potřeba zajít za právníkem, případně notářem. Nejedná se o zúžení SJM. Na internetu jsem našla vzor Dohoda o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu - nevím zda lze tuto dohodu použít pro naší potřebu? Děkuji za Vaší odpověď. Lenka.
ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy se zatím nerozvádíte, nemůžete vámi nalezený vzor dohody použít. Taková dohoda totiž nabývá účinnosti až okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu manželství a do tohoto okamžiku může manžel takovou dohodu, byť v minulosti podepsanou, napadnout. Vámi zamýšlenou dohodu s účinky tak, jak uvádíte, musíte sepsat pouze u notáře formou notářského zápisu (veřejné listiny), přičemž nebudete sepisovat zúžení SJM, ale režim SJM pro případ rozvodu manželství, což nový občanský zákoník umožňuje. Doporučuji tedy navštívit notáře a text takové dohody s ním v klidu dopředu projednat.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Obava ze stínění novou stavbou a studie na osvit pozemku - má na to dotčený soused právo?
- Stínění novou stavbou a studie na osvit pozemku, domu, nemovitosti
Prosím o radu. 11/2015-05/2017 řešíme stavební povolení. Máme extrémně úzký pozemek a potřebujeme souhlas sousedů pro vzdálenost 2 m od plotu. Ti nám ho dát nechtějí (jedni ano, druzí ne). Náš pozemek má šíři 11 m, jsme tedy v územní tísni. Obdrželi jsme předběžné stavební povolení od bývalého zaměstnance stavebního úřadu, že naše stavba tam takto může stát. Sousedé argumentují tím, že jim znehodnotíme stavbu, že jim budeme stínit apod. (máme bungalow). Samotní sousedé mají postavený dům odlišně od projektové dokumentace, která se nachází na stavebním úřadě (tam je vedena stavba 4 m od hranice pozemku, a sousedé ji mají v jednom místě asi 1 m od plotu, přitom se neeviduje žádný souhlas nikoho ke změně). Dům je ovšem zkolaudován. Nyní se po roce skoro žádného konání mělo rozhodnout, sousedka se zase odvolala a chtějí po nás studii na osvit pozemku, protože budeme stínit.
Mají nárok na studii osvitu? Nemá to posuzovat stavební úřad? Studie osvitu je údajně dosti drahá a dělá se u několikapatrových domů, ne bungalowů. Paní na st. úřadě se vyloženě nechce rozhodnout, předá to tedy na kraj. Už toho máme opravdu dost. Vše se natahuje, prodlužuje... Hypotéka nám již rok běží a my potřebujeme mít do roka postaveno. Je možné, aby když stavební úřad vydá předběžný souhlas nám povolení nedal a hlavně nekonal? Ještě když sousedé mají zkolaudováno úplně jinak než je v dokumentaci? Nevíme, kam se obrátit, zda to má smysl začít řešit s právním zástupcem, zda nám to pomůže, nebo podat stížnost na nekonání stavebního úřadu. Opravdu již nevím. Bydlíme rok v pronájmu, místo, aby jsme měli rok splacenou hypotéku. Děkuji mnohokrát za radu, Marie.
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že "předběžným stavebním povolením" máte na mysli územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona), kterou stavební úřady vydávají jako předběžnou informaci (§ 139 správního řádu). Vámi obdržená informace byla správná, neboť na Vašem pozemku je skutečně možné Váš stavební záměr realizovat; k tomu je však zapotřebí splnit podmínky, které stanoví stavební zákon. Pakliže tyto zákonné podmínky nesplníte, nebude samozřejmě možné získat příslušné přivolení stavebního úřadu (i přesto, že Vámi obdržená informace správně uvádí, že za splnění všech zákonných podmínek by byl Váš stavební záměr realizovatelný).
Vzhledem k tomu, že je po Vás stavebním úřadem vyžadováno získání souhlasu Vašich sousedů, předpokládám, že žádáte o vydání územního souhlasu (§ 96 stavebního zákona), na který bude navazovat vydání stavebního povolení či souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (což předpokládám spíše).
Je pravdou, že doložení písemných souhlasů všech sousedů je podmínkou pro vydání územního souhlasu (jak to vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Stavební zákon však samozřejmě pamatuje i na situace, kdy se žadateli nepodaří splnit všechny podmínky pro vydání územního souhlasu (např. tedy tehdy, kdy se žadateli nepodaří získat souhlasy všech sousedů s jeho stavebním záměrem).
Konkrétně dle § 96/5 stavebního zákona platí, že dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí.
Pokud tedy nejste schopni doložit svou žádost o vydání územního souhlasu písemnými souhlasy všech sousedů, měl by stavební úřad tuto Vaší žádost překvalifikovat na žádost o vydání územního rozhodnutí (konkrétně územního rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona), tzn. že stavební úřad by nevydal územní souhlas, nýbrž územní rozhodnutí.
Podstatná je pro Vás skutečnost, že pro vydání územního rozhodnutí není zapotřebí získat souhlasy sousedů. Jelikož stavební úřad zahájí územní řízení, stanou se všichni Vaši sousedé jeho účastníky a budou oprávněni vznášet své námitky (s nimiž se stavební úřad následně vypořádá). Stavební úřad však bude oprávněn vydat územní rozhodnutí i v situaci, kdy tím nevyhoví některým námitkám Vašich sousedů.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že obdobný mechanismus zná stavební zákon rovněž ve vztahu souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu a stavebního povolení (jak vyplývá z § 107 stavebního zákona).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat dotyčnou úřednici stavebního úřadu a dotázat se jí, zda je dle jejího názoru možné postupovat podle § 96/5 stavebního zákona, tzn. zahájit územní řízení a (po splnění všech podmínek a doložení všech potřebných podkladů) vydat územní rozhodnutí o umístění stavby.
Máte-li zato, že stavební úřad je ve Vašem případě pasivní, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad (tedy krajský úřad) s podnětem ke zjednání nápravy. Krajský stavební úřad bude oprávněn přijmout některé z opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.
Co se týče míry, v jaké bude Váš dům stínit sousedním pozemkům, jedná se skutečně o aspekt, který by měl z úřední povinnosti zkoumat stavební úřad; Vaši sousedé se po Vás nemohou domáhat pořízení této studie.
Skutečnost, že Vaši sousedé zkolaudovali svůj dům v rozporu s povolenou projektovou dokumentací, je pro řešení Vašeho případu zcela bez významu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné
- Právo na odstupné - výpověď ze zdravotních důvodů
- Odstupné a výpověď ze zdravotních důvodů
Jsem dlouhodobě na nemocenské. Je možné, že budu mít zdravotní omezení. Firma samozřejmě požaduje lékařské vyšetření, jestli jsem schopná vykonávat svoji práci. Může mne firma propustit, protože nejsem schopna nadále pracovat na své pozici? Počítám s tím, že může. Ale je možné, že mi nemusí dát odstupné? Tím myslím 3 měsíční platy. Protože toto mne při návratu do práce čeká. Děkuji za odpověď, Gábina.
ODPOVĚĎ:
Podle § 52 písm. e) zákoníku práce lze dát výpověď zaměstnanci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Nestačí pouhé doporučení lékaře, ale musí být vydán kvalifikovaný lékařský posudek, který už musí v době, kdy je dávána výpověď, existovat, tj. musí v něm být jednoznačně konstatována nemožnost dalšího konání dosavadních prací zaměstnancem; nestačí pouhé doporučení, aby zaměstnanec přešel na jinou práci. Tento stav musí být také dlouhodobý, tj. trvat déle než jeden rok.
A nesmí být důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Při výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce nenáleží odstupné.
V případě, že by zdravotní omezení bylo důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jednalo by se o výpovědní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V takovém případě by vznikl nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Snaha pachatele uhradit škodu - jak ho donutit doplatit celou škodu?
- Jak donutit pachatele doplatit celou škodu kterou způsobil (rozsudek soudu)
- První splátka škody pachatelem - jak zajistit aby nebyla současně poslední
Popis: v minulosti došlo ke krádeži v našem obchodě + poškození výlohy v celkové hodnotě 50 000 Kč. Pachatel byl Policií zadržen a soud tohoto zloděje odsoudil a nařídil odsouzenému, že má zaplatit výše uvedenou částku. Před měsícem přišla od odsouzeného první splátka ve výši 500 Kč. A před týdnem přišel dopis od paní soudkyně s dotazem, zda odsouzený v dané trestní věci uhradil ALESPOŇ část způsobené škody. Mám takovou obavu, že odsouzenému někdo poradil, aby splatil ALESPOŇ malou část ze způsobené škody, tak aby soudkyně viděla, že má snahu něco splácet. Pokud nyní odpovím soudkyni, že splatil 500 Kč, soudkyně si tak bude myslet, že tu snahu má, ale on už nikdy nic víc nesplatí.
Dotaz: Chci se tak zeptat, jak by se mělo postupovat tak, aby odsouzeného první platba nebyla konečná a musel opravdu splatit celou částku? Jak stanovit do kdy to má splatit? Lze toto nějak řešit tak, aby soud na toto dohlídnul? Děkuji za odpověď, Petr.
ODPOVĚĎ:
Je nezbytné, abyste odpověděl soudu pravdivě, tedy že opravdu došlo k úhradě první splátky ve výši 500 Kč. V dotazu neuvádíte, jaký trest byl pachateli uložen, nicméně pokud byl podmíněně odsouzen a byla mu (jako jedna z povinností) stanovena povinnost nahradit škodu, v případě nehrazení dluhu mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Pokud by nebyly další splátky řádně a včas hrazeny, je nezbytné o této skutečnosti informovat soud.
Dále tento dluh je možné vymáhat i prostřednictvím soudního exekutora, pokud nebude ze strany pachatele řádně hrazen – tedy pokud nebude placeno tak jak má být, můžete se obrátit přímo na soudního exekutora a žádat nucené vymožení této částky.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění podílu nemovitosti a vyplacení druhého dědice - podal žalobu k Nejvyššímu soudu a dostal podíl znovu, co teď?
- Žaloba k Nejvyššímu soudu po vypořádání dědictví mezi dědici - dědic znovu dostal již jednou vyplacený podíl
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co je to sporné řízení u soudu - definice, vysvětlení, příklad
Rád bych se zeptal, jak mám postupovat v následující situaci. V dědickém řízení po mojí matce jsem nejdříve zdědil napůl s mým bratrem byt po matce. To nabylo právní moci a já hned poté jsem požádal soud o zrušení spoluvlastnictví k bytu. Důvodem byly neshody s bratrem. Zrušení spoluvlastnictví skončilo smírem, kdy jsem ho vyplatil z jeho poloviny a stal jsem se tak jediným vlastníkem bytu po zemřelé matce a byl jsem i takto zapsán do katastru nemovitostí. Poté jsem byt zrekonstruoval. Až sem by to bylo jasné a logické – jenže : Bratr podal dovolání k nejvyššímu soudu (kvůli jiným věcem) a Nejvyšší soud, potažmo znovu notář a znovu Městský soud vydali nové usnesení, že byt mám já i bratr z cca 49% a vnuk zůstavitelky (můj syn) z cca 2%. Při tom jsem notářce předložil smír s následným odkupem bratrova podílu a posléze písemně i souhlas vnuka, že s tím souhlasí. V závěrečném usnesení Městského soudu stojí jen věta: ,, Příp. rozpor se stavem zápisu v katastru bude nezbytné řešit ve sporném řízení. V dědickém řízení může soud vzít na zřetel pouze dohodu dědiců uzavřenou před soudním komisařem, resp. před soudem“. Prosím o radu co mám dělat, případně co je to,, sporné řízení“ a jak postupovat? Děkuji moc a jsem s pozdravem. Oldřich.
ODPOVĚĎ:
Sporné řízení je zjednodušeně řízení před (civilním) soudem. Zmiňované sporné řízení je konkrétně řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti.
Jak stanovuje Vámi uvedený výňatek, vzhledem k tomu, že bylo podáno dovolání a díky tomuto došlo ke zrušení původního rozhodnutí, souhlas Vašeho vnuka a smír není podstatný pro soud. Situace je tedy taková, že jste zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník, nicméně dle rozhodnutí soudu vlastníkem je i Váš bratr a vnuk, tedy to, co je zapsané v katastru nemovitostí, neodpovídá skutečnosti. Tento rozpor je nezbytné odstranit tak, aby stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídal skutečnému stavu. Pokud nedojde k dohodě (Vy, Váš bratr, vnuk), bude nutné, aby tento soulad (stav skutečný a stav zapsaný v katastru) byl proveden na základě rozhodnutí soudu, a to v řízení o určení vlastnického práva. Tedy Váš bratr/vnuk mohou podat žalobu na určení vlastnického práva a domáhat se toho, aby soud stanovil, že tyto osoby jsou vlastníky bytu, kdy na základě rozhodnutí soudu bude provedena změna zápisu v katastru nemovitostí a Váš bratr a vnuk budou zapsáni jako spoluvlastníci. Tuto žalobu můžete podat i Vy.
Můžete také napadnout rozhodnutí Městského soudu (o tomto právu byste měl být poučen v rozhodnutí).
Vzhledem k tomu, že jste do bytu investoval, máte právo na to, aby se ostatní spoluvlastníci podíleli na těchto Vámi vynaložených nákladech na zvýšení hodnoty bytu.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Snaha zaměstnavatele nevyplatit odstupné - nabídka podřadné pracovní pozice (zaměstnanec se zrušenou pracovní pozicí)
- Nabídka podřadné pracovní pozice a snaha nevyplatit odstupné zaměstnanci se zrušenou pracovní pozicí
Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se případné výpovědi dané zaměstnavatelem. Pracuji téměř 15 let u jednoho zaměstnavatele, jedná se o veřejnou vysokou školu. Před několika lety jsem zde změnila pracovní místo - nastoupila jsem jako účetní za kolegyni nastupující na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Nebyla jsem jen dočasně přeřazena, pracovní místo mi bylo změněno. Pracovní smlouva mi zůstala na dobu neurčitou s tím, že pokud budu mít zájem, počítá se se mnou na místo kolegyně chystající se do důchodu. Nyní nastala doba, kdy se kolegyně z rodičovské nastálo vrátí a já jsem se měla plynule začít zaučovat za kolegyni odcházející do důchodu. Nové vedení mi ovšem před pár týdny oznámilo, že se mnou na slibované místo nepočítá (aniž by uvedlo relevantní důvody, ale protože naše letitá dohoda byla pouze ústní, toto neřeším). Nyní mi ve snaze vyhnout se podání výpovědi a vyplacení odstupného nabízejí pracovní místa. První dvě byla naprosto pod a mimo mou kvalifikaci a obor a nebyla pro mě vůbec zajímavá (během posledních let jsem si dodělala vysokou školu v oboru ekonomie a ráda bych zůstala pracovat v oboru). Nyní mí nadřízení vymysleli zcela nové místo, které je ovšem také pod a mimo mou kvalifikaci, navíc se evidentně jedná o sesbírání pracovních úkolů kolegů z minimálně čtyř pracovních pozic, navíc úkolů, které jsou spíše podřadné a neoblíbené, pracovní místo by ovšem bylo nazváno poměrně honosně. Nemám o něj zájem, objektivně jde o pracovní místo, které zvládne šikovný středoškolák s několikaletou praxí, a jsem tedy připravená odejít. Výpověď ovšem dát nechci a také nechci přijít o odstupné, které by zřejmě vzhledem k délce mého zaměstnání činilo pět platů (jak jsem našla v kolektivní smlouvě). Prosím Vás proto o radu, jak se mám v této situaci zachovat. Jde mi hlavně o to, abych odmítnutím jiného pracovního místa nepřišla o odstupné. Ráda bych také uvedla, že pokud by mi bylo nabídnuto zajímavé místo odpovídající mým zájmům a kvalifikaci, ráda bych zřejmě ještě stále u tohoto zaměstnavatele zůstala. Je ale již evidentní, že pracovní místo, o které jsem měla dlouhodobý zájem a na které se se mnou léta počítalo, nezískám a tu není existující volné pracovní místo, na které bych měla vhodnou kvalifikaci a zároveň o něj měla zájem. Jsem v tuto chvíli tedy již téměř smířená s tím, že odejdu a budu si hledat práci novou. Ráda bych se Vás také zeptala, zda je toto případ, kdy bych se v případě potřeby mohla obrátit na odbory (které na naší VŠ jsou). Má situace se bude znovu řešit během následujících pracovních dní, včasná odborná rada by mi tedy velice pomohla. Předem děkuji a srdečně zdravím, Zdenka.
ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. V případě, že Vám nabízená místa odpovídají Vaší pracovní smlouvě, bude nutné si jedno z nich vybrat nebo Vám zaměstnavatel přidělí práci sám. V případě, že nabízená místa pracovní smlouvě neodpovídají, nemusíte si vybrat žádné z nich. V takovém případě bude zaměstnavatel dál povinen Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Pokud toho není schopen, protože takovou práci nemá, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele, tedy s náhradou mzdy. Další krok k řešení situace by pak byl na zaměstnavateli. Následovala by pravděpodobně výpověď pro nadbytečnost, kdy by Vám náleželo odstupné.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Emise z podnikání od souseda - nedovolená podnikatelská činnost, živnostenský a stavební úřad bez závad
- Obtěžování emisemi od souseda z jeho podnikání, podnikatelské činnosti - úřady nemají námitek, jak postupovat?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kam, jak podat stížnost na nesprávný postup správního orgánu - informace
Prosím Vás o radu v následujícím problému. Jsem vlastníkem domku se zahradou. V bezprostředním sousedství je rodinný domek, ve kterém právnická a fyzická osoba rozšiřují podnikání. Žádná provozovna není na této adrese ohlášena. Kromě činností, které patří do jejich živností, vykonávají také služby, pro které oprávnění nemají. Podnikání je takové, že hrozí řada nebezpečných emisí. Kolem jsou rodinné domky. Firmy odmítají ukončit nepřijatelné činnosti.
Podal jsem podnět místnímu ŽÚ. Ten provedl kontroly s výsledkem, že vše je v pořádku (! ) a sdělil, že stejný názor má i stavební úřad. Přes výslovnou žádost mi ŽÚ poskytl informace z kontroly (pouze jejich část) až po urgenci. ŽÚ pravděpodobně nevedl správní řízení. ¨
Stěžoval jsem si nadřízenému ŽÚ. Stížnost vyřídil formálně, opsal názor podřízeného úřadu, s námitkami ani důkazy se nevypořádal, správní řízení asi nevedl. Domnívám se, že důkazy jsou dostatečné. Jak postupovat dál, aby firmy neznehodnocovaly mé nemovitosti, jak získat informace z kontrol, jak dosáhnout postavení účastníka řízení? Je vhodným řešením žaloba proti ČR, jaká a k jakému soudu? Předem Vám mnohokrát děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud ŽÚ neshledal při kontrole žádné porušení právních předpisů, pak ani nebylo zahájeno správní řízení. Správní řízení se pak nevede ani ohledně stížnosti na postup správního orgánu. Není tedy možné být účastníkem řízení, neboť žádné řízení neprobíhá.
Stížnost na nesprávný postup správního orgánu se podává se dle ust. § 175 správního řádu u tohoto orgánu, na jehož postup je stěžováno. Tento by o ní měl rozhodnout do 60 dnů. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Stížnost tedy podejte přímo u ŽÚ, na který jste se s podnětem obracel původně.
Mám za to, že v tomto případě nemáte nárok na poskytnutí informací ohledně proběhlé kontroly. Obecně je však možné po správních orgánech vyžadovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informací. V žádosti uveďte, že se domáháte informací dle tohoto zákona, specifikujte, o jaké informace máte zájem a uveďte své kontaktní údaje.
Pokud máte za to, že postupy správních orgánů byly nesprávné, je možné se obrátit s podnětem na veřejného ochránce práv. Ten může zajistit poměrně rychlou a efektivní nápravu. Více informací zde:
http://www.ochrance.cz/
Ani žaloba vůči ČR by nepomohla. Přicházela by v úvahu, pokud by Vám v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla škoda.
Vůči sousedům je možné se domáhat ochrany u civilního soudu z důvodu nadměrných imisí na vaše nemovitosti, a to včetně případného předběžného opatření, které by mohlo činnost sousedů omezit či zakázat již po podání žaloby.
Dle ust. § 1013 odst. občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
Pokud se budete domáhat ochrany soudní cestou, doporučuji vyhledat pomoc advokáta.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Trvalé následky z přetěžování v práci - odškodné, bolestné
- Nemoc z povolání z přetěžování v práci - odškodné, bolestné
- Co je nemoc z povolání dle Zákoníku práce
- Náhrada za nemoc z povolání
- Náhrada za pracovní úraz
Obracím se na Vás s dotazem z odvětví pracovně právních vztahů. Pracuji v automobilovém průmyslu jako Operátorka výroby. Konkrétní popis práce
a další podrobnosti Vám nyní sdělovat nebudu, ale pokud by to bylo žádoucí pro Vaše lepší posouzení, ráda Vám napíši více. V této firmě pracuji
2012-2017. Nutno podotknout, že některé pracovní pozice jsou pro ženy velmi těžké, a vzhledem ke stejnorodosti práce na určitých pozicích jsou
neúměrně namáhány pouze některé části těla. A toto se mi stalo doslova osudným. Vzhledem k tomu, že jsem byla zhruba 8 měsíců přidělena na
pozici, kde bylo neúměrně zatěžováno moje pravé rameno, byla jsem nucena po této době navštívit závodního lékaře, který mne doporučil k
odbornému lékaři (ortopedovi). Odborný lékař po vyšetření konstatoval diagnózu "Syndrom zmrzlého ramene", a doporučil léčbu. Jsem v pracovní
neschopnosti už od 12.9.2016. Ani po více jak půlroční léčbě, odborný lékař konstatoval, že hybnost ramene už možná nikdy nebude v naprostém
pořádku, a doporučil mi, abych v zaměstnání požádala o změnu pracovní pozice, na lehčí práci. 21.4.2017 jsem objednaná na poslední injekci a
poté bych měla ukončit nemocenskou a nastoupit do práce.
Mezitím jsem kontaktovala svého nadřízeného s dotazem, na kterou směnu bych měla přijít. (Na firmě je třísměnný provoz). Můj nadřízený mi
sdělil, že je to v podstatě jedno, neboť firma na mne chystá podraz, že už pro mne má připravenou výpověď pro nadbytečnost. Obracím se proto na
Vás, a žádám Vás o radu, jak mám dále postupovat. Vzhledem k tomu, že budu mít s největší pravděpodobností trvalé následky a hybnost ramene už
nebude nikdy stoprocentní. Je také jasné, že k tomu došlo v zaměstnání díky neúměrnému zatěžování, chci se rovněž zeptat, zda by to nemohlo být
posuzováno jako nemoc z povolání. A co bych v tomto případě měla dělat dál? Děkuji za odpověď. Dita.
ODPOVĚĎ:
Aby se jednalo o nemoc z povolání, musí být splněno několik podmínek. Onemocnění musí být na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda.
Musí existovat prokazatelná souvislost mezi nemocí a výkonem práce nebo prostředím, ve kterém jste pracovali. Nemoc z povolání vám musí uznat
specialista v oboru pracovního lékařství. Následně je tak vydán lékařský posudek o uznání nemoci z povolání.
Poraďte se se svým praktickým lékařem a požádejte jej, aby Vás poslal na specializované pracoviště pro obor pracovního lékařství. Jedině na
tomto místě Vám mohou nemoc z povolání buďto vyvrátit nebo potvrdit. Po návštěvě specializovaného pracoviště by Vám příslušní pracovníci měli
dát vědět, zda máte nemoc z povolání či nikoliv. Pokud nemoc z povolání uznají, zaměstnavatel se může ještě do 10 dní proti rozhodnutí odvolat
a požadovat přezkoumání. To samé můžete udělat i vy, pokud s rozhodnutím nesouhlasíte (například byla nemoc z povolání neuznána).
Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 104/2012 Sb. , o stanovení bližších požadavků na postup při
posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze
nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).
Seznam nemocí z povolání je uveden v Příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších
předpisů.
V případě, že Vám bude uznána nemoc z povolání, máte stejná práva na náhrady jako při pracovním úrazu.
– V pracovní neschopnosti - nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
- Následně nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity.
- Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.
- Náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, které přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úkolová mzda neplní minimální hodinovou mzdu - dorovnání
- Dorovnání mzdy u DPČ - úkolová mzda je nižší než minimální hodinová mzda
- Kdo má nárok na minimální mzdu - nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Jsem starobní důchodce a nechal jsem se zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti DPČ se sjednaným rozsahem práce max. 18,75 hodin týdně. V
průměru pracuji 12 hodin týdně. Jako distributor denního tisku jsem dostal k pracovní smlouvě tabulku, kde je stanovena odměna za každý kus
doručeného tisku. V podstatě lze říci, že se jedná o něco jako úkolová mzda. Za únor 2017 jsem tedy dostal 1330 Kč za 1105 ks doručených novin.
Pracoval jsem cca 46 hodin (cca dvě hodiny denně). Hodinová mzda tak tedy činila necelých 28 Kč/hod. Domnívám se, že i v tomto případě bych
však měl dostat minimální hodinovou mzdu dle Nařízení vlády č. 567/2006 a jeho novelizací. Tzn. 66 Kč za hodinu. Domnívám se správně?
ODPOVĚĎ:
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce
(zákon č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje
nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši
příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v
pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní
činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká
v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 11 000 Kč za měsíc nebo 66,00 Kč za hodinu.
Z výše uvedené tedy vyplývá, že i u DPČ se stanovenou týdenní pracovní dobou kratší než 40 hodin by hodinová mzda měla činit 66 Kč/hodina.
Podstatné ovšem je, zda je Váš úvazek stanoven počtem hodin, nebo počtem kusů tiskovin, a zda je tedy Vaše odměna odvozena od počtu
odpracovaných hodin, nebo od počtu roznesených kusů. Pokud je odměna stanovena počtem roznesených kusů, jedná se skutečně o úkolovou mzdu, kde
není sledován počet odpracovaných hodin a nejnižší přípustná hodinová mzda.
Není však potom zřejmé, proč je stanoven maximální počet hodin a jak je sledováno jejich dodržování.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení studia na vlastní žádost a výživné
- Ukončení studia na vlastní žádost a alimenty
- Alimenty, výživné - ukončení studia na vlastní žádost potomkem
Syn, který je již plnoletý ukončil dne 23.3.2017 studium na střední škole na vlastní žádost. Musí se syn hlásit na Úřad práce? Nebo musím stále
platit výživné, když již do školy nechodí?
Výživné platím včas a pravidelně na účet matky. Jakým způsobem mám teď postupovat, abych výživné zbytečně nepřeplácel. Vlastně od matky ani od
syna informován nejsem, matka mi sdělila, že si mám vše zjistit sám. Teď tedy nevím, zda se bude hlásit na ÚP nebo půjde pracovat nebo od září
opět studovat. Navíc opět již skoro v 19 letech nastoupí opět do 1. ročníku, což se mi zdá záměrné prodlužování studia, toto by již byla jeho
třetí škola. Chtěl bych vědět, zda již můžu výživné ukončit nebo jakým způsobem mám dále postupovat. Pokud musím stále platit, neměl bych
posílat výživné přímo na účet syna, když mu již bylo 18? Moc děkuji za odpověď.
Výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím před zletilostí potomka. Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš syn ukončil studium, pak přestal být tzv. nezaopatřeným dítětem a stát za něj přestal hradit zdravotní pojištění, jehož hrazení je
ze zákona povinné. Pokud tedy syn nenastoupí do zaměstnání, měl by se evidovat na úřadě práce (evidence je dobrovolná, nikoliv povinná), aby za
něj zdravotní pojištění opět hradil stát, nebo se přihlásit na zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a zdravotní pojištění si
hradit sám.
Vůči Vašemu synovi máte vyživovací povinnost do té doby, dokud syn nebude schopen se sám živit. Tato doba zpravidla nastává ukončením studia a
nástupem dítěte do zaměstnání. I když se Váš syn zaeviduje na úřadě práce, pokud během studia nevykonával výdělečnou činnost, ze které by za
něj bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a zůstane tak pravděpodobně bez příjmů. V takovém případě
Vaše vyživovací povinnost může trvat, protože syn nebude nadále schopen se sám živit. Občasné brigády a nepravidelné přivýdělky se nepovažují
za schopnost se živit. Jestliže je Váš syn už zletilý, nemusíte hradit výživné k rukám matky, ale můžete výživné posílat přímo synovi.
Poněkud odlišná situace by mohla nastat v případě, že by se syn rozhodl znovu studovat. Výživné totiž nelze přiznat, je-li to v rozporu s
dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu (například zdravotního) opakovaně ukončuje a znovu
začíná studovat, aniž by předchozí studium řádné ukončilo. Pokud by tedy Váš syn nastoupil znovu do 1. ročníku, studoval by již třetí školu a
stále by po Vás požadoval výživné, mohlo by se jednat o situaci, kdy je poskytování výživného v rozporu s dobrými mravy. Pokud by syn s
ukončením Vaší vyživovací povinnosti nesouhlasil, musel byste podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na zrušení vyživovací
povinnosti ke zletilému dítěti. Vzory takového návrhu najdete na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji
uvést všechny podstatné skutečnosti, na základě kterých se domníváte, že Váš syn už nemá na výživné nárok (průběh jeho studia, to, že studuje
již třetí školu a předchozí studia ukončil bez vážného důvodu apod.). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení statutu celostátně hledané osoby - postup
- Kde požádat o vymazání ze systému celostátně hledaných osob PATROS
Již téměř třetím rokem (2014-2017) se zdržuji ve Spojených Státech Amerických a zjistil jsem, že jméno mé osoby bylo v ČR zadané Policií do celostátního hledání osob. V následné komunikaci mi bylo prostřednictvím mailu oznámeno, že k tomuto došlo na základě nepřebírání si pošty od Policie ČR a justice ČR. Zaslal jsem jak na soud v UL, kde mám trvalé bydliště tak i centrálně na Policii ČR svou adresu v USA, kde si poštu přebírám. Zde této poštovní adrese si již poštu přebírám, se soudy i s Policií ČR tudíž komunikuji, ať již písemně prostřednictvím udané poštovní adresy, tak i mailem. Stále jsem však registrován jako hledaná osoba, což mi je nepříjemné a chci tento status zrušit. Uvádím také, že komunikace ze strany soudu a případně Policie ČR nastala až téměř rok po tom, co jsem legálně na základě platného cestovního dokladu vycestoval. Nikde se neskrývám a ihned, jak jsem o soudních jednáních byl informován, ihned jsem začal komunikovat. Prosím o radu co učinit, nebo jak komunikovat, aby tento status mé osoby byl zrušen. Děkuji Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Dle § 68 zákona o policii ČR (zákon č. 273/2008 Sb. – dostupný zde: portal. gov.cz) Policie provádí jako součást plnění svých úkolů pátrání po osobách s cílem zjistit, kde se tyto osoby nacházejí.
Pro pátrání po osobách je využíván informační systém PATROS. Samotný systém PATROS není upraven zákonem, je zde pouze dílčí úprava závazným pokynem policejního prezidenta. Vzhledem k tomuto je do značné míry dána polici možnost zvážení, zda již pominuly důvody pro evidenci osoby v takové databázi. Je určitě více než žádoucí, že s policií komunikujete. Je v takovém případě otázkou, zda je opravdu nezbytné, abyste byl dále veden jako hledaná osoba. Jelikož, jak je uvedeno již výše, danou databázi spravuje policie, je nutné se obrátit přímo na ni s žádosti o výmaz z této evidence.
Nicméně skutečnost, že evidenci vede Policie a její vedení je upraveno pouze závazným pokynem policejního prezidenta neznamená, že zde nejsou žádné limitace jednání Policie. Pokud byste měl za to, že Policie nepostupuje tak jak má či jsou v jejím postupu nedostatky, je zde možnost kontroly, a to na základě § 97 zákona o policie, dle kterého:
Každý může upozornit
a) na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policie, nebo
b) na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.
Policista nebo útvar policie musí upozornění přijmout. Policie do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu tímto není dotčeno.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Lhůta pro odpověď na žádost o odškodnění za úraz na namrzlé cestě, silnici
- Do kdy musí úřad vyřídit žádost o odškodnění za úraz na chodníku, cestě, silnici?
Mám dotaz, jaká je zákonná lhůta pro odpověď na žádost o odškodnění za úraz. Stal se mi v lednu 2017 uklouznutím na zledovatělé neupravené silnici (mnohačetné zlomeniny s nutností operace), žádost jsem podala též v lednu 2017 na Magistrát Brna, Odbor životního prostředí. Po šedesáti dnech nemám doposud žádné písemné vyjádření k mému případu. Jediný kontakt byl jeden telefonát, kdy mi úřednice sdělila po třiceti dnech, že žádost je stále u ní, že se zákony mění, tak to zatím nevyřídila. Je její postup správný? Kolik dní je zákonná lhůta pro odpověď? Jak mám dále postupovat? Děkuji mnohokrát za odpověď. Pavlína. (dotaz z března 2017)
ODPOVĚĎ:
Lhůta pro odpověď není dána, nicméně se nenechejte odradit. Obce nerady poskytují náhradu za škodu způsobenou na pozemních komunikacích/chodnících. Úřednice se určitě nemůže odvolávat na změnu právních předpisů.
Pokud obec v této věci odmítá jednat, doporučuji obci zaslat předžalobní výzvu – požadavek na odškodnění úrazu, který se Vám stal. Pokud by ani na ni nebylo reagováno, je nezbytné se nároku domáhat u soudu - ideálně s advokátem (se kterým sepište již předžalobní výzvu).
__
TRESTNÍ-PŘESTUPKY, TRESTNÉ ČINY
- Uvedení nepravdivých údajů operátorovi u předplacené služby - jde o přestupek, trestný čin?
- Uvedení lživých osobních údajů operátorovi - jde o přestupek, trestný čin?
- Uvedení nepravdivých osobních údajů operátorovi - jde o přestupek, trestný čin?
Pokud využiji smyšlené rodné číslo pro získaní služby u operátora mobilních služeb omezené věkem. Jedná se o trestný čin, či přestupek pakliže mobilní operátor není státní organizací a služba jako taková není vázaná smlouvou, ale řídí se všeobecnými podmínkami (předplacená služba)? Děkuji, Stanislav.
ODPOVĚĎ:
Jakákoliv služba Vám poskytovaná mobilním operátorem je poskytovaná na základě nějaké smlouvy, není podstatné, že jste nic nepodepsal. Všeobecné podmínky se na Vás vztahují již tím, že jste si zakoupil určitou službu a začal jste ji využívat. Tedy došlo k uzavření smlouvy. Není dále rozhodné, zda operátor (či kterýkoli jiný subjekt) je státní organizací či nikoliv, zákon toto nerozlišuje.
Vzhledem k tomu, že neuvádíte více informací, nelze přesně stanovit, zda se dopouštíte přestupku, trestného činu, či zda Vaše jednání nemusí být postihováno vůbec – vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech případu (např. zda/v jaké výši byla tímto způsobena škoda, za jakým účelem bylo takto postupováno apod.).
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodník požaduje při platbě PayPall kopii občanského průkazu - je to legální?
- Může obchodník chtít kopii občanského průkazu při placení přes PayPall?
Provozuji eshop a jelikož jsem se v minulosti setkal s případy, kdy zákazník zaplatil pomocí PayPal skrze kradenou platební kartu, vlastník karty to zjistil, označil platbu u své banky za neautorizovanou a PayPal mi následně nemilosrdně tyto peníze strhl a vznikla mi tak škoda přesahující 5000 Kč, přistoupil jsem se kroku, kdy po všech zákaznících, kteří platí skrze PayPal, požaduji vyplnit dokument, jehož součástí je i ofocení občanského průkazu. Je to v souladu s právním řádem ČR a nepáchám tímto nějaký přestupek, když paušálně ode všech platících přes PayPal vyžaduji kopii občanky? Dokument, který po zákaznících požaduji, zasílám v příloze. Předem děkuji za Vaši odpověď, Alois.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 15a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech, platí, že je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán. Za přestupek je považováno pořízení kopie občanského průkazu bez prokázání tohoto souhlasu občana. Z tohoto důvodu doporučuji vedle souhlasu se zpracováním osobních údajů výslovně uvést souhlas s pořízením kopie občanského průkazu, byť ten vychází již z toho, že Vám bude vyplněný formulář zaslán.
Dále upozorňuji, že pořizování a uchovávání kopií osobních dokladů je považováno za zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, kdy se na Vás vztahují veškeré povinnosti z tohoto zákona vyplývající a zpracování údajů v podobě kopií občanských průkazů a dalších osobních údajů musí probíhat v souladu s tímto zákonem.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Promlčení alimentů, výživného - po kolika letech?
- Po kolika letech se promlčí výživné?
- Promlčení výživného, alimentů u dospělého dítěte, potomka
- Promlčení alimentů, výživného u zletilého dítěte, potomka
Můj otec měl na mě soudem určené výživné, které ale přestal platit 2005 v mých 18 letech. Studovala jsem tehdy střední a následně vysokou školu, během té doby jsem 2x podávala na otce trestní oznámení, byl soudem uznám vinným, nicméně dluh doposud neuhradil. Na dotaz u Policie mi bylo naposledy 2012 sděleno, že je otec celostátně hledaný a že bude nejspíš na Slovensku, odkud pochází. Celá věc je stále nedořešena. Nehrozí, že by mohl být nárok na výživné promlčen?? S přáním hezkého dne, Zlata.
ODPOVĚĎ:
Jestliže bylo výživné stanoveno rozhodnutím soudu, je Váš otec povinen Vám výživné hradit do doby, dokud nebudete schopná se sama živit. I když bylo výživné stanoveno ještě v době, kdy jste byla nezletilá, skutečnost, že jste dosáhla zletilosti neznamená zánik vyživovací povinnosti otce vůči Vám. Jestliže otec vyživovací povinnost vůči Vám neplní, můžete na něj (opakovaně) podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy (jak jste již dříve učinila) nebo vymáhat dlužné výživné podáním návrhu na exekuci výživného z otcova platu (je-li zaměstnán) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký).
Co se týče případného promlčení výživného, dle § 613 nového občanského zákoníku platí, že právo na výživné se nepromlčuje, právo na jednotlivá opakující se plnění (pravidelné dávky výživného) však promlčení podléhají. Promlčecí lhůta se počítá pro každou dávku výživného zvlášť a její délka je tři roky od doby, kdy měla být řádně vyplacena. Promlčecí lhůta se přerušuje buď podáním žaloby na zaplacení dlužné částky nebo dohodou o uznání závazku. Soudní rozhodnutí ohledně zaplacení dlužné částky výživného i písemná dohoda o uznání závazku mají na promlčecí lhůtu podstatný vliv. Od okamžiku právní moci rozhodnutí nebo od data sepsání dohody o uznání závazku totiž běží desetiletá promlčecí lhůta. Ve svém dotazu uvádíte, že soud už v minulosti uznal Vašeho otce vinným z neplnění vyživovací povinnosti. Jestliže soud Vašemu otci stanovil dlužnou částku výživného, kterou by měl uhradit, běží od doby, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, desetiletá promlčecí lhůta. Před uplynutím této lhůty bude zapotřebí se znovu obrátit na soud, aby od jeho rozhodnutí opět plynula desetiletá promlčecí lhůta. Jestliže ale Váš otec nemá žádný příjem ani majetek, je možné, že dlužné výživné nevymůžete, i když na něj máte právně nárok. Vyživovací povinnost může za určitých podmínek přejít na rodiče povinného (Vašeho otce), to ale platí pro situace, kdy povinný vyživovací povinnost plnit nemůže (např. ze zdravotních důvodů nemůže najít práci), nikoliv pro situace, kdy nechce a plnění vyživovací povinnosti se vyhýbá.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zaplacení zboží předem, eshop nekomunikuje - jak postupovat?
- Eshop po zaplacení zboží předem nereaguje na požadavek dodání zboží - co dělat?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení - zaplacení zboží předem a nedodání zboží eshopem
- Zaplacení zboží předem eshopu a nedodání zboží - trestní oznámení
V e-shopu jsem si objednala digestoř s dopravou, a zaplatila týž den převodem. Na stránce prodejce bylo i po týdnu u mé objednávky uvedeno, že čekají na převod. Na email prodejce nereagoval, telefon hlásí, že nelze spojit. IČO není uvedeno, jméno kontaktní osoby taky ne. Prosím o radu, jak postupovat? Děkuji. Gita
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě emailem odstupte od smlouvy a požadujte po prodejci vrácení peněz. Dá se však předpokládat, že Vám peníze navráceny nebudou.
V tomto případě bych následně doporučoval obrátit na Policii ČR s trestním oznámením na neznámého pachatele, neboť zde mohlo dojít ke spáchání trestného činu podvodu. Mohu se domnívat, že v obdobné situaci bude více zákazníků. Rovněž se obraťte na Českou obchodní inspekci s podnětem k prověření obchodních praktik prodejce.
Pokud bude s prodejcem zahájeno trestní řízení, budete mít možnost v rámci tohoto řízení uplatnit nárok na náhradu škody, a to nejpozději do zahájení hlavního líčení u soudu. Za předpokladu, že bude prodejce uznán vinným ze spáchání trestného činu, pak by mu měl soud rovněž uložit náhradu Vám vzniklé škody.
Pokud by nárok v rámci trestního řízení nebyl uspokojen, budete se muset domáhat svého nároku žalobou u civilního soudu. Vzhledem k tomu, že aktuálně nevíte, kdo je provozovatel e-shopu, tato možnost nyní tedy nepřichází v úvahu. Pokud policie zjistí jeho totožnost, budete moci využít i tuto možnost.
Při nákupech na internetu je vhodnější používat platební/kreditní karty, kde je možné využít tzv. chargeback, kdy Vám banka vrátí peníze v případě, že Vám nebude poskytnuto zboží či služba. U bankovních převodů tato možnost není.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zanedbání lékařské péče - stížnost na lékaře
- Vyšetření léčebného postupu lékaře - podezření na zanedbání péče o pacienta
- Podezření na zanedbání péče o pacienta - postup vyšetření případu
- Znalecký posudek - zanedbání péče lékařem o pacienta
Manžel 2012 utrpěl náhlou srdeční příhodu srdeční (infarkt myokardu) a v městské nemocnici v Ostravě Porubě mu byly zavedeny stenty k srdci, dostal léky a byl převeden na pravidelné lékařské prohlídky na kardiocentrum. Jednou za rok měl pravidelnou kontrolu s holtrem, vyšetřením krve, kde mu sdělili výsledek. Cítil se dobře, chodil do práce, byl u mladé paní doktorky, která odešla na mateřskou dovolenou a byl převeden k jinému doktorovi.
V létě 2016 začal mít potíže s dýcháním, toto sdělil panu doktorovi, který mu předepsal léky a objednal ho na příští rok. Na podzim manžela začaly bolet záda, odešel na neschopenku, přidaly se další léky proti bolesti a před svátky 2016 manžel přímo před tímto centrem zkolaboval a již se ho nepodařilo oživit. Měl pouhých 57 let. Při návštěvě jeho lékaře, mi sdělili dle pitevní zprávy, že se manželovi stáhly cévy, které zapříčinily druhý rozsáhlý infarkt.
Mám za to, že manželovi chybělo jakékoliv cévní vyšetření přesto, že měl rozsáhlou aterosklerózu věnčitých tepen což mi potvrdil i jeho ošetřující lékař. Manžel měl problémy s dýchaním a i přes to, že byl domluven na Kardiocentru konzultaci s lékařem, k této nedošlo neboť lékař byl nepřítomný z důvodu tzv. klinických studii. Manžel byl rozčílen neboť seděl 3 hodiny na chodbě aniž by byl o této věci informován.
Zajímalo by mě, zda tento lékařský postup byl správný. Dagmar.
ODPOVĚĎ:
Zda byl postup lékařů při léčbě Vašeho manžela správný Vám nesdělím, neboť se jedná o otázku ryze medicínskou (k jejímu zodpovězení by se nicméně i lékař potřeboval podrobně seznámit s dostupnými informacemi o zdravotním stavu Vašeho manžela a se zdravotní péčí, která mu byla poskytována). Z tohoto důvodu popíši ve své odpovědi postup, kterým se můžete dobrat informace o ne/správnosti postupu lékařů v případě Vašeho manžela.
V první řadě Vám doporučuji opatřit si kopii zdravotnické dokumentace, která byla o Vašem manželovi v kardiocentru vedena. Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi právo na informace o zdravotním stavu tohoto pacienta a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě (nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu) a pořizovat z ní výpisy nebo kopie.
Následně můžete využít konzultačních služeb jiného poskytovatele zdravotních služeb v oboru kardiologie. Účelem konzultačních služeb je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil (§ 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách). Přestože právo využít konzultačních služeb je zákonem primárně cíleno na žijící pacienty (§ 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách), nebrání dle mého názoru nic tomu, aby této služby využil i pozůstalý po zemřelém pacientovi, a to za účelem posouzení odborné správnosti zdravotních služeb, které byly pacientovi za jeho života poskytovány. Na tomto místě upozorňuji, že konzultační služby nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, budete proto nucena je uhradit sama.
Dospějete-li na základě konzultace s jiným kardiologem k názoru, že zdravotní péče poskytovaná Vašemu manželovi nebyla na náležité odborné úrovni (jednalo se tedy o tzv. non lege artis zdravotní péči), budete se moci obrátit na příslušného poskytovatele zdravotních služeb (předpokládám, že se bude jednat o kardiocentrum) se stížností (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), v jejímž rámci můžete požádat rovněž o odčinění nemajetkové újmy (psychické útrapy), která Vám smrtí manžela vznikla.
Pokud poskytovatel zdravotních služeb nevyřídí stížnost k Vaší spokojenosti, budete se moci odvolat k místně příslušnému krajskému úřadu.
Pakliže nebude poskytovatel zdravotních služeb ochoten se s Vámi mimosoudně vyrovnat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu a podání žaloby (popř. již pro přípravu a podání stížnosti) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Jako důkaz můžete soudu předložit rovněž znalecký posudek (bude-li tento posudek potvrzovat Vaší domněnku o nesprávném postupu lékařů při léčbě Vašeho manžela).
Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě se bude jednat o znalecký obor „zdravotnictví“ a znalecké odvětví „interna“ či „zdravotnická odvětví různá“).
Znalecký posudek může být samozřejmě zadán až v rámci soudního řízení (není Vaší povinností připojit tento posudek již k žalobě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu Německem přes exekutora v ČR
- Může Německo vymáhat dluh přes českého exekutora?
- Vymáhání dluhu po občanovi jiného státu EU - může to udělat český exekutor?
Dobrý večer. Vykonával jsem výkon trestu v Německé republice, a po propuštění po mě Německá republika chce zaplacení soudních výloh cca 3700 euro. Chci se zeptat, jestli je možné, aby Německá strana předala tuto věc Českým exekutorům? Předem děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Ano toto možné je. Tím že Německo i ČR jsou členské státy EU, je zde zvýšena spolupráce mezi státními orgány a je také možné nechat si toto rozhodnutí (zaplacení soudních výloh) uznat v ČR tak, aby bylo po právní stránce srovnatelné s rozhodnutím českých orgánů. Tudíž je možné, aby výkon tohoto rozhodnutí byl proveden v ČR českými exekutory.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Koupě bytu z prostředků jednoho z manželů a vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Příspěvek rodiče, rodičů na koupi bytu manželů - vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Koupě rodinného domu z prostředků jednoho z manželů a vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Příspěvek rodiče, rodičů na koupi domu pro manžele - vypořádání bytu při rozvodu manželství
Prosím poraďte. Můj syn ještě svobodný si koupil družstevní byt 2+1. Pak se oženil a narodila se dcerka. Prodal tento byt a koupil si větší 3+1. Vzhledem k tomu, že syn byl nezaměstnaný, doplatila jsem na koupi většího bytu já (matka). 2016 se rozvedli. Bývala manželka odešla z bytu 3 měsíce před rozvodem bydlet k matce, 100 km od trvalého bydliště. Syn bydlel s dcerou (do ukončení studia). 2012 byl byt převeden do osobního vlastnictví a v katastru jsou vedení oba, jak syn tak bývalá manželka. V majetkovém vyrovnání u rozvodu se dohodli, že byt prodají a finanční prostředky si rozdělí stejným dílem. Vzhledem k tomu, že tento byt je nabídnut už 1 rok ve dvou realitních kancelářích, nedaří se ho prodat. Má bývalá manželka na podíl z bytu nárok? V případě, že ano jestli nejde přepsat polovinu bytu již na 20letou dceru? Děkuji za odpověď. Jitka.
ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy větší byt 3+1 kupovali již jako manželé, pak jim vzniklo společné členství v družstvu a tedy při vypořádání mají každý nárok na polovinu ceny. Proto byl byt převeden do jejich společného jmění manželů. Samozřejmě pokud byl větší byt pořízen za peníze z bytu, který byl pouze syna a ještě k tomu jste do bytu investovala Vy, máte právo započíst tyto investice a požadovat část zpět stejně jako má syn právo uplatnit svůj menší byt jako vnos do SJM a měl by tedy právo na větší částku za současný byt. Je to ale otázkou domluvy, pokud tato není možná, nezbývá, než se obrátit na soud.
Pokud jde o "přepis", tedy darování jejich dceři, pak i toto lze, nicméně zase by s tím museli souhlasit oba, takový úkon nemůže za dané situace učinit pouze syn sám.
_
PRÁCE-PRACOVÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Tolerance alkoholu na pracovišti - kolik promile může zaměstnanec mít?
- Kontrola alkoholu u zaměstnanců - práva zaměstnavatele nebo vedoucího zaměstnance
- Kontrola alkoholu u zaměstnanců - práva nadřízeného zaměstnance
- Kontrola alkoholu na pracovišt - práva zaměstnavatele nebo vedoucího zaměstnance
- Kontrola alkoholu na pracovišti - práva nadřízeného zaměstnance
- Kdy může zaměstnanec pít alkohol při práci na pracovišti
- Kdy může pracovník pít alkohol při práci na pracovišti
Dočetl jsem se o možnosti toleranci alkoholu na pracovišti. Jelikož to nemohu dohledat přímo v zákonech ČR, prosil bych o napsání všech paragrafů, kterých se toto týká ať už zákoníku práce či BOZP. Jsem ve vedoucí funkci a potřebuji znát všechny okolnosti týkající se těchto sporů s podřízenými. Vím, že je to téma poněkud obsáhlejší, ale opravdu by mi stačily odkazy na zákony, které jsem schopen si poté dohledat. Též bych prosil i odkaz na zákon, který mi umožňuje kontrolovat přítomnost alkoholu u zaměstnance bezpečnostní agentury pracující pro naši společnost. Děkuji a přeji hezký den, Václav.
ODPOVĚĎ:
Podle § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (someliéři apod.).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnanec je povinen jednak nepožívat alkoholické nápoje:
- na pracovištích zaměstnavatele (v pracovní době, ale i mimo ni!!! ) ;
- mimo pracoviště zaměstnavatele (v průběhu své pracovní doby).
Zákaz požívat alkoholické nápoje je tedy v zákoníku práce vymezen časově - v pracovní době vždy bez ohledu na to, zda je zaměstnanec na pracovišti, nebo není. Zaměstnanec má zákaz požívat alkoholické nápoje například i na pracovní cestě. Na pracovišti je zakázáno požívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu (firemní oslavy s alkoholem v práci tedy nejsou možné).
Zároveň je zakázáno vstupovat pod vlivem alkoholických nápojů na pracoviště zaměstnavatele.
Ze shora uvedeného zákazu obsahuje zákoník práce dvě výjimky – zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu (např. sklárny, hutě), a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů (spíše než o požívání se jedná ochutnávky degustátorů při výrobě nápojů či obchodu s nimi) nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (např. v rámci slavnostních přípitků v mezinárodním obchodě, diplomacii apod.).
Jestliže vznikne podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinen se podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Takový vedoucí zaměstnanec musí být prokazatelně (tzn. písemně) určen zaměstnavatelem, přičemž se může jednat i o pověření ad hoc, jakkoli bude praktičtější tohoto zaměstnance určit např. vnitřním předpisem. Stejně bude možné určit takto oprávněných vedoucích zaměstnanců více, což je z hlediska zastupitelnosti žádoucí. Pouze takto určený vedoucí zaměstnanec může vyzvat zaměstnance k podrobení se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu a zaměstnanec má povinnost se tomuto pokynu podrobit, jak konstatoval i Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 2667/2003: „Zaměstnanci nepřísluší hodnotit, zda zaměstnavatel při provádění orientační dechové zkoušky na alkohol „sleduje strategický cíl udržování pracovní kázně“, a pro věc není podstatné ani to, zda pracovníci ostrahy byli nebo nebyli připraveni dechovou zkoušku provést, neboť povinnost podrobit se dechové zkoušce na alkohol podle zákoníku práce je, za podmínek tam uvedených, bezvýhradná a kategorická. “
V praxi se objevuje otázka, zda pouze určený vedoucí zaměstnanec je oprávněn vyzvat zaměstnance k podrobení se „zjištění“, či zda může zaměstnance vyzvat k podrobení se zjištění také ten, kdo vedoucího zaměstnance písemně určil. Již z podstaty věci je možné, aby takovou výzvu učinil také ten, kdo má oprávnění pro tento úkon určit svého podřízeného vedoucího zaměstnance. I v případě, kdy by prokazatelné zjištění provedl ten, kdo k tomu nebyl oprávněn, těžko by mohl (v případě pozitivního zjištění přítomnosti alkoholu) toto zjištění zaměstnanec následně s úspěchem napadat. Na druhé straně by mohl bez dalších důsledků pro něj odmítnout se podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu či návykové látky, pokud by ho k tomu vyzvala neoprávněná osoba.
Za účelem zjištění, zda zaměstnanec je či není pod vlivem alkoholu, může zaměstnavatel využít vyšetření dechovou zkouškou nebo lékařské vyšetření. K provedení dechové zkoušky by měl zaměstnavatel použít analyzátor alkoholu v dechu splňující podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (tj. zákonem č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění pozdějších předpisů). Výsledek takového měření by měl písemně zaznamenat. Z hlediska průkaznosti lze doporučit nechat záznam zaměstnanci podepsat, čímž vyjádří souhlas s jeho obsahem. Ke zvýšení právní jistoty zaměstnavatele je rovněž možné podrobit zaměstnance lékařskému vyšetření, které skutečnost, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, potvrdí. Lékařské vyšetření je vhodné provést tehdy, pokud je nějaká pochybnost o přesnosti měření dechové zkoušky či o chování zaměstnance (nejeví známky opilosti). Pokud by se zaměstnanec odmítl podrobit dechové zkoušce, lékařské vyšetření je nutné.
Při zjišťování, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu, může nastat situace, kdy se zaměstnanec odmítne dechové zkoušce i lékařskému vyšetření podrobit. V takovém případě je důležité, o jakého zaměstnance se jedná. Pokud by se jednalo o zaměstnance, který vykonává činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, např. řidič, jeřábník atd. , hledí se na něj v případě, že zkoušku odmítne, ze zákona, jako by pod vlivem alkoholu byl.
Tato skutečnost vyplývá z § 16 zákona č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který říká, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. “ Taková osoba je povinna se podrobit orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, pokud se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odst. 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje (obdobné je stanoveno ve vztahu k vlivu návykových látek). Vyzvat osobu ke splnění povinnosti podrobit se takovému vyšetření je oprávněn příslušník Policie České republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatel, její ošetřující lékař, strážník obecní policie nebo osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo poškodit majetek. Odmítne-li uvedená osoba podrobit se takovému vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu (nebo jiné návykové látky).
U ostatních zaměstnanců by se jednalo o porušení povinnosti podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu (tj. povinnosti vyplývající z právních předpisů).
Pokud se zaměstnanec z jakýchkoli důvodů odmítne podrobit výše uvedenému pokynu, je na zaměstnavateli, jak takové jednání zaměstnance vyhodnotí. Zaměstnavatel je postaven před otázku, kdy lze takové jednání posoudit např. ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu, avšak obecně lze vyjít z toho, že odmítnutí zaměstnance podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, znamená porušení jeho povinností vztahujících se k jím vykonávané práci; porušení, které nebude (bez dalšího) zpravidla představovat porušení povinností takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinností ve smyslu § 52 písm. g). Jak uvedl KS v Ústí nad Labem v 11Co 409/2004: „To je vždy závislé na okolnostech, za nichž k takovému porušení daného ustanovení došlo. Samotná výpověď z pracovního poměru se pak opírá o důvod vymezený v § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, jímž je závažné porušení pracovní kázně, kterého se měl žalobce dopustit jednáním popsaným ve výpovědi. Jak již bylo uvedeno výše, shora citovaná právní úprava, ani jiné zákonné ustanovení, neobsahují definici porušení pracovní kázně z pohledu míry intenzity jednání zaměstnance, tedy není zde jednoznačné pravidlo, které by určovalo, zda konkrétní jednání a chování zaměstnance je či není závažným porušením pracovní kázně. Tato právní norma má relativně neurčitou hypotézu, jejíž naplnění je soud povinen v rámci řízení zjišťovat a zkoumat v každém jednotlivém případě zvlášť s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu. Okresní soud tímto způsobem postupoval, přihlédl ke skutečnosti, že u žalobce musely být již v době odmítnutí zkoušky patrné příznaky následně diagnostikovaného onemocnění mononukleózou, žalobce jako obsluha mycí linky v provozním areálu žalované svým odchodem neohrozil chod provozu, majetek žalované ani zdraví a bezpečnost spoluzaměstnanců, žalované v příčinné souvislosti s odchodem žalobce nevznikla žádná vyčíslitelná škoda. Odvolací soud sdílí rovněž právní názor soudu prvního stupně, že samotné odmítnutí zaměstnance podrobit se orientační dechové zkoušce, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, nelze považovat za závažné porušení pracovní kázně. Odmítnutí takové zkoušky nepochybně zakládá porušení pracovní kázně vždy, avšak intenzita porušení je dána až souvisejícími okolnostmi každého individuálního případu. V projednávané věci tyto okolnosti, jak byly shora uvedeny, neodůvodňují závěr pro posouzení jednání žalobce jako závažné porušení pracovní kázně. “ Pokud dojde na základě realizace oprávnění zaměstnavatele k pozitivnímu zjištění u zaměstnance, tedy výsledek bude svědčit tomu, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, bude stejně tak nutné přihlížet z pohledu zaměstnavatele a jeho následných kroků (směřujících někdy i ke skončení pracovního poměru) např. k tomu, jakou profesi zaměstnanec, který se na základě pokynu oprávněného vedoucího zaměstnance podrobil pozitivnímu zjištění, vykonával.
Jestliže má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není schopen vykonávat práci, a ten se odmítne podrobit dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo i povinnost znemožnit mu vstup na pracoviště nebo výkon práce. Pokud se zaměstnanec podrobí dechové zkoušce, ta je pozitivní, ale zaměstnanec přesto tvrdí, že není pod vlivem alkoholu (a nebylo to prokázáno jiným způsobem, např. svědecky), mělo by se postupovat obdobně. Zaměstnanci je třeba oznámit, aby se podrobil lékařskému vyšetření (dechová zkouška totiž sama o sobě není důkazem, že je pod vlivem alkoholu, protože zbarvení detekčních trubiček může být vyvoláno jinými činiteli nebo vadou trubičky). Do doby než zaměstnanec rozborem provedeným lékařem neprokáže, že není pod vlivem alkoholu, a že je tedy schopen práci vykonávat, by zaměstnavatel neměl neumožnit výkon práce. Protože zaměstnanec nevykonává práci a nejedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, nebude zaměstnanci za dobu jeho nepřítomnosti náležet mzda ani náhrada mzdy.
Pokud by byl ovšem zaměstnanec odeslán na tzv. krevní zkoušku a ta by byla negativní, zameškanou dobu by měl zaměstnavatel uhradit. Jednalo by se o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 odst. 1 zákoníku práce, a proto by zaměstnanci náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Otázkou, kdo hradí náklady krevní zkoušky, se zabývá výše zmíněný zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § § 16 odst. 8, podle něhož vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle k vyšetření vyzvala.
Pro úplnost je nutné dodat, že zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude od 31. 5. 2017 nahrazen zákonem č. 65/2017 Sb. , o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který úpravu vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek obsahuje v § 19 a násl.
Pokud jde o agenturní zaměstnance, podle § 309 zákoníku práce po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele mimo jiné uživatel zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. K zajištění bezpečnosti zdraví při práci patří i vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti.
__
RODINA-SJM
- Svěření dítěte do péče - vliv na vypořádání SJM
- Svěření dětí, potomků do péče - vliv na vypořádání SJM
Chtěl bych se zeptat, jaký význam má svěření dětí do péče matky pro vypořádání SJM (domu, kde dosud žijeme jako rodiče se 2 dětmi). Děti při návštěvě sociální pracovnice podepsaly, že chtějí být svěřeny do péče matky, a to i v případě stěhování. Při listopadovém (11/2016) soudním jednání matka uvedla, že si bude hledat nájem v obecním bytě. Již přes 5 měsíci si však o byt nezažádala, přestože obecní byty jsou údajně volné (k pronájmu). Sociální pracovnice byla přítomna při listopadovém (11/2016) soudním jednání, když matka prohlásila, že si bude hledat pronájem obecního bytu, avšak při dubnovém (04/2017) soudním jednání se matky nezeptala, zda již pro děti našla nové bydlení. Důvodem rozvodu je fakt, že z rodinného přítele si matka udělala svého přítele. Dále do koupě domu, který je ve SJM, otec vložil obnos z prodeje svého bytu (družstevního, převedl práva a povinnosti).
Jaká je pravděpodobnost, že při vypořádání SJM připadne dům otci, samozřejmě za přiměřenou úplatu?
Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Svěření dětí do péče nemá z hlediska vlastnického práva žádný význam. Resp. pokud by vznikl spor o to, komu připadne dům a kdo koho vyplatí, měla by samozřejmě reálně větší šance na přikázání do vlastnictví matka s dětmi, nicméně musela by otce vyplatit polovinou tržní hodnoty nemovitosti. Tedy z hlediska přikázání do vlastnictví má lepší důkazní pozici matka s dětmi za předpokladu, že v domě stále bydlí, ovšem z hlediska ceny a výplaty její poloviny to nemá žádný význam. Dále předesílám, že spory o vypořádání SJM jsou velmi zdlouhavé a nezřídka soudní řízení překročí i pět let, je otázkou, zda za takovou dobu budou ještě děti pořád malé, a zda v domě v té době ještě budou matka a děti bydlet. Dále by soud zvažoval, zda je vůbec v možnostech matky získat finanční prostředky na vyplacení otce, což by v případě řešení přikázání do vlastnictví rovněž zohledňoval.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Testy DNA kvůli dědictví - pochybnost zda je dědic potomkem zemřelého, zesnulého
- Jak dokázat zda je potomek opravdu dítětem rodiče - dědické řízení
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitelé chtějí prodat zděděný dům - může to jeden z nich odmítnout?
- Odmítnutí prodeje domu ve spoluvlastnictví spolumajitelem
- Menšinový spluvlastník odmítá prodej domu více spolumajitelů - jak postupovat?
Potřebuji poradit ohledně dědictví – jedná se o nemovitost v Německu. Mám tedy několik dotazů:
1. Po smrti dědy se o dědictví přihlásila jeho údajná dcera – máme o jejím příbuzenském vztahu pochybnosti. Dědictví se mělo rozdělit mezi jeho dva syny, „dceru“, manželku a neteř. Všichni kromě jeho „dcery“ souhlasí s prodejem nemovitosti. Ona by ji chtěla opravit a pronajímat. Jako jediná také žije v Německu. Zajímalo by mne tedy, jestli je možné ji soudně přehlasovat a přes její odpor nemovitost prodat.
2. Jestli je možné nařídit jí podstoupení testů DNA, aby se prokázalo jestli je dcerou dědy.
3. Nebo je možné ji zabránit uplatňovat nárok na dědictví. Nikdy nás a ani dědu nekontaktovala – viděli jsme ji až u notáře. A děda ji neuznával za svou, i když se proti tomu bohužel ohradil až po promlčecí lhůtě a byl tedy určen za jejího otce a platil na ní výživné.
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Radka.
ODPOVĚĎ:
Nesouhlasí-li jeden z dědiců z prodejem nemovitosti, nelze ho přehlasovat. Pokud by mělo dojít k prodeji ještě před skončením dědického řízení, musel by notář udělit dědicům k prodeji souhlas. Tito dědicové by se museli všichni shodnout. Neshodnou-li se, byt se projedná v dědickém řízení a dědicové se buď dohodnou na jeho rozdělení, nebo se jim dědictví potvrdí podle dědických podílů. Po skončení dědického řízení lze podat žalobu na rozdělení společné věci.
Notář, který pozůstalost projednává, musí mít najisto postavený okruh dědiců. Děti si ověřuje z informačního systému evidence obyvatel a doložením rodných listů. Nařídit testy DNA v dědickém řízení nelze. Dědické řízení je řízení nesporné. Jakékoliv spory se řeší ve sporném řízení prostřednictvím podání žaloby a do doby rozhodnutí o žalobě se dědické řízení přeruší. Pokud však jde o popření otcovství, tak zákonná lhůta, jak uvádíte, již uplynula a nelze tak soudem potvrdit, že dcera není dcerou zůstavitele.
Zabránit dceři uplatňovat nárok na dědictví možné není, a to i přesto, že se s otcem nestýkala. Otec mohl sepsat listinu o vydědění a dceru vydědit. Je tedy třeba respektovat jeho vůli.
__
FINANCE-DANĚ
- V nájemném jsou poplatky za služby - daně, zdanění nájmu, nájemného
- Poplatky za služby v nájmu, nájemném a daně, zdanění
Pronajímám byt a cenu uvádím včetně poplatku do fondu oprav, teplé vody, vodného a stočného. Tyto poplatky jsou psané na mne jako na majitele bytu a nemohu je převést na nájemce. Elektrickou energii jsem na nájemce převedl a platí si ji sám, tj. do ceny nájemného ji neuvádím. Chci se zeptat, jak mám ve smlouvě formulovat, že poplatky platím za nájemce a tudíž z nich nemám žádný zisk. Jedná se mi o to, abych v daňovém přiznání mohl uvést pouze částku za pronájem a nedanil tyto poplatky jako příjem, protože pouze poplatky přeposílám. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Ve smlouvě byste měl jednoznačně vymezit, kolik činí nájemné, neboť nájemné je pouze úplata za nájem, nikoliv za služby a k tomu uvést, kolik činí zálohy na služby. Neměl byste to vše bez jednoznačného vymezení nechávat dohromady pod pojmem nájemné. Obecně se má za to, že zálohy na služby jsou rovnou přeposílány dál, ze zákona ani nemůžete k tomu cokoliv narážet, a proto se má automaticky za to, že to posíláte dál. Vyřeší to výše zmíněné rozdělení částky na nájemné a zálohy na služby.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání podílu nemovitosti v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Odkázání podílu bytu, domu v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Odkázání podílu bytu, domu v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Napadnutí závěti - odkázání podílu bytu, domu jednomu z potomků
Jsem rozvedený, mám dceru a syna. Bydlím v rodinném domku (RD) jehož jednu čtvrtinu vlastním. Pro případ mého úmrtí jsem napsal vlastní rukou závěť (datum, podpis a vše potřebné tak, aby byla platná). V závěti odkazuji zmíněnou čtvrtinu synovi. Zbývající majetek (životní úspory, další věci atd...) předpokládám, že budou mezi potomky rozděleny rovným dílem. Mám pochybnost, jestli tento způsob je pro naplnění mého záměru bezpečný. Dcera by mohla takovou závěť soudně napadnout se zdůvodněním, že byla v souvislosti se čtvrtinou RD zcela pominuta a mohla by se po synovi domáhat finanční kompenzace. Dále kamarádka vyslovila domněnku, že mnohem bezpečnější by bylo darovat synovi čtvrtinu RD už nyní se zřízením věcného břemene (že v RD mohu bydlet do konce života). Já doufám, že i způsob závěti který jsem je bezpečný, protože si tím nejsem jistý, prosím o názor odborníka. Dále se domnívám, že závěť mi dává větší manévrovací prostor než darování, je možné ji změnit pozdější závětí. Děkuji za odpověď.
Můj movitý majetek převyšuje hodnotu mnou vlastněné 1/4 domu přibližně 3x. Hanuš.
ODPOVĚĎ:
Děti jako nepominutelní dědicové mají ze zákona nárok na svůj povinný díl, který představuje v případě zletilých dětí 1/4 zákonného dědického podílu. Vzhledem k tomu, že jste rozvedený a máte dvě děti, tak zákonný podíl každého dítěte je 1/2. Povinný díl tedy představuje u každého dítěte 1/8 pozůstalosti. V případě, že dítě z pozůstalosti neobdrží svůj povinný díl, má nárok na jeho dorovnání od ostatních dědiců.
Pokud Váš ostatní majetek převyšuje 1/4 domu cca 3x a tento zbývající majetek odkazujete dětem rovným dílem, pak dcera dostane větší podíl, než je 1/8 pozůstalosti a nemá tedy nárok vůči synovi na větší podíl z pozůstalosti či na finanční kompenzaci.
Pokud byste daroval synovi podíl na domě již za života, tak dcera v dědickém řízení může žádat o započtení daru na dědický podíl svého bratra a obdržet tak z pozůstalosti větší podíl, než bratr. Závěť, jak uvádíte, můžete kdykoliv změnit či zrušit a rozdělit tak svůj majetek podle svého uvážení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození zahrady chemikálií od souseda, sousedů - jak se bránit?
- Likvidace zahrady sousedem chemikálií - jak se bránit?
Sousedé mi chemicky poškozují keře a stromy na hranici mého pozemku, během roku 2016 tak zcela uhynulo několik dřevin. Inspekce životního prostředí mi v této věci není schopna pomoci a pracovníci odboru ŽP magistrátu mně odkazují na přestupkovou komisi nebo občanskoprávní soud.
Pořídili jsme fotodokumentaci uhynulých dřevin a zvažujeme instalaci fotopasti/fotopastí, monitorující alespoň část hranice pozemku.
Dotazy:
1. Budou záznamy z fotopasti, zachycující např. sousedy, rozprašující přes plot na naše dřeviny, blíže neurčenou kapalinu, relevantním důkazem pro následné vymáhání škody/ přestupkové řízení?
2. Může být výše uvedené jednání sousedů relevantním důvodem pro vybudování vysokého, nepropustného plotu (stávající nízký, dřevěný plot je majetkem sousedů)?
Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Petr.
ODPOVĚĎ:
Pokud skutečně dochází k cílené likvidaci Vašich dřevin, pak se nemusí jednat pouze o přestupkové, nýbrž i o trestní řízení, neboť takové jednání může naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci. Natočení sousedů kamerou by byl relevantní důkaz, ovšem museli byste být připraveni na to, že sousedé by proti Vám mohli podat občanskoprávní žalobu na neoprávněné nakládání s osobními údaji, neboť bez jejich souhlasu je natáčet nemůžete. Jejich jednání nemůže být jednoznačným podkladem pro stavební povolení na vysokou zídku či plot, nicméně můžete si vysokou zídku postavit, aniž byste se komukoliv zpovídali, z jakého důvodu tak vysokou zídku chcete. Pokud jednání sousedů bude pokračovat, obraťte na na Policii nebo na občanskoprávní soud se sousedskou žalobou.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odmítá nutné opravy - jak postupovat?
- Majitel bytu v rodinném domě odmítá nutné opravy společných částí domu - jak postupovat?
- Odmítnutí nutných oprav rodinného domu spolumajitelem - jak postupovat?
- Odmítnutí opravy okapu spolumajitelem a vlhnutí stěny domu ze stékající vody - co teď?
Bydlíme v rodinném domě se dvěma samostatnými bytovými jednotkami. Každá má jiného vlastníka. Náš podíl na domě je cca. 52% Chtěli bychom Vás požádat o radu ohledně společných prostor domu - střecha resp. okapy. 2010 jsme usoudili, že by bylo dobré vyměnit okapy. Sousedé se vyjádřili záporně, prý je ženeme do finanční tísně. Nyní jsou okapy děravé, voda z děr teče po domě, kde se tvoří plíseň. Jelikož pod střechou bydlíme my, sousedé stále nepovažují výměnu za nutnou, prý stačí okapy vyčistit. Existuje, prosím nějaká právní pomoc? Naše sousedské vztahy nejsou právě ideální, mám tedy ještě jeden dotaz. Každý vlastníme jednu bytovou jednotku, pozemek okolo domu máme rozdělen "ideální polovinou" a pozemek pod domem vlastníme pouze my. Máme nárok na nájemné? Děkuji. S pozdravem Barbora.
ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku - § 1128 - ve věcech běžné správy rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Teoreticky tedy můžete s ohledem na velikost Vašeho spoluvlastnického podílu (52%) ostatní spoluvlastníky přehlasovat, okapy koupit a požadovat po spoluvlastnících odpovídající finanční příspěvek. Pokud jde o pozemek, tak pokud pozemek pod domem vlastníte pouze Vy, pak můžete požadovat po ostatních spoluvlastnících nájemné.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstavitel prodal nemovitost a nechal peníze na účtu jednoho z potomků - jak proběhne dědické řízení?
- Prodej nemovitosti před smrtí a peníze ponechané na účtu potomka - jak se bude dědit?
- Průběh dědického řízení - rodič měl peníze na účtě jednoho z potomků
Jsme tři dědicové (sourozenci). Naše zemřelá matka (vdova) žila v domově důchodců, půl roku před smrtí prodala byt, který neužívala. Po jeho prodeji zůstala nemajetná. Peníze za byt šli na účet jednoho ze současných dědiců, který prodej vyřizoval. Máme nárok na dědění těchto peněz?
Děkuji, Rastislav Kováčik.
ODPOVĚĎ:
Pokud nešlo o dar ze strany matky jednomu z dědiců, tak by se do dědictví měla zařadit pohledávka zůstavitelky (matky) za dědicem XY ve výši předmětné kupní ceny. Záleží však, jestli daný dědic takovou pohledávku uzná či neuzná. Pokud ji neuzná, mohou ostatní dědicové podat žalobu proti tomuto dědici. Žaloba se vyřizuje mimo dědické řízení, protože dědické řízení jako takové je řízení nesporné.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcí malé hodnoty - průběh dědictví
- Dědění věcí běžné potřeby (knihy, nářadí, vybavení bytu) - průběh dědictví
- Dědění knih, nářadí, vybavení bytu - průběh dědění, dědictví
Mojí manželce, své dceři, odkázal její otec v závěti "veškeré své jmění". Druhá manželka manželčina otce a manželčin otec měli veškerý majetek ve SJM. Při předběžném jednání na notářství se ocenily všechny hodnotnější věci - nemovitosti, auta apod. Tady je vše jasné. Platnost závěti všechny strany uznávají a akceptují. Jak je to prosím ale s věcmi finančně malé hodnoty, které se v dědickém řízení neuvádějí, jako např. knihy, oblečení zemřelého, nářadí, zařízení bytu apod. Dědí moje manželka, dcera zemřelého také otcovu polovinu všech ostatních věcí SJM? Nebo vše neuvedené v dědickém řízení zůstává v plném vlastnictví manželky zemřelého, přestože otec odkázal dceři "veškerý svůj majetek"? Děkuji mnohokrát za odpověď. S pozdravem Alex
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1667 občanského zákoníku nabývá pozůstalý manžel vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem. To neplatí, pokud pozůstalý manžel bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zabránit započtení daru v dědictví před smrtí budoucím zůstavitelem
- Zákaz započtení daru v závěti
- Závěť a zákaz započtení daru v dědickém řízení, dědictví
Započtení povinného dílu v dědictví: matka darovala jedné z mých dvou dcer nemovitost – dům. Naše dcera ho poté darovala mě a manželce. Oplátkou jsme my zase jí darovali náš dům, ve kterém jsme dosud bydleli. Ovšem pokud by se s námi něco stalo, započítala by se cena domu, který jsme dceři darovali do dědictví a to bych nechtěl, protože ona sama nám předtím také darovala dům. Dá se započtení na povinný díl nějak zabránit i během tříleté doby?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den Luboš.
ODPOVĚĎ:
Zákon uvádí: Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.
V zákoně neexistuje ustanovení, které by zůstaviteli umožňovalo zakázat provedení započtení v dědickém řízení. Napadá mne jedině sepsat závěť, ve které uvedete, že jste dceři sice darovali nemovitost, ale dcera zároveň darovala nemovitost i Vám a došlo tak v podstatě ke směně a že žádáte své dědice, aby tato jednání respektovali a nežádali započtení na dědický podíl, když o darování fakticky nešlo.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odtok pramenící vody ze soukromého pozemku na obecní pozemek - soused znemožnil vstup k vyústění na obecní pozemek
Mohu poprosit o radu, při řešení následující záležitosti? Ve sklepení mé nemovitosti pramení voda, tato voda již více jak 80 let odtéká potrubím na obecní pozemek, který byl dříve používán jako veřejná cesta (v katastru stále pozemek zapsán jako komunikace). Na tento odtok vody je zřízeno mezi námi a majitelem daného pozemku, tedy obcí, věcné břemeno (rok zřízení 2016). Tato část obecního pozemku leží mezi sousedovými pozemky. Nyní nastal problém, kdy soused si tuto část obecního pozemku i přes výslovný zákaz obce ohradil plotem a nám tak znemožnil přístup k odtoku vody. Obec několikrát souseda písemně vyzvala k odstranění plotu, ten však na oznámení obce reaguje tak, že plot odstraňovat nebude. Nyní se obec rozhodla, že plot není potřeba odstranit. A rozumná dohoda se sousedem je nemožná.
Mohu požádat o radu jak se k této situaci postavit? Děkuji, Sandra.
ODPOVĚĎ:
Pokud je na odtok vody zřízeno věcné břemeno, pak je odpověď poměrně jednoduchá. Pokud soused není ochoten plot odstranit dobrovolně, můžete se odstranění plotu domáhat soudně, jelikož Vám tím soused brání v řádně realizaci věcného břemene. Tj. můžete podat žalobu o odstranění stavby plotu, taková žaloba bude za stávajících podmínek s největší pravděpodobností úspěšná.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Pochybení stavebního úřadu při podání ústní informace
- Požadavek na rozestup staveb od hranice pozemků
- Písemný závazek stavebního úřadu k náhradě škody pokud vznikne
V roce 2008 jsme s manželem podali plány RD na stavební úřad Hulín. Tehdy nám bylo sděleno paní vedoucí (nyní už bývalé) stavebního úřadu, že nám neumožní postavit dům se sedlovou střechou štítem do ulice (důvod: rušení architektonického rázu obce + náš dům musí být situován jako poslední v ulici - vše mi bylo řečeno ústně na stavebním úřadě za přítomnosti mé matky). V ten den mi paní vedoucí SÚ a zároveň i manželka pana starosty z obce Pravčic, kde náš dům stojí, utvrdila, že skutečně náš dům bude rohový (i když vedle nás jsou ještě dva pozemky), ale tam stavební úřad nepovolí stavět, protože se jedná o záplavovou oblast (blízko nich je rybník). Veškeré tyto okolnosti nás donutily otočit dům, tím ho i zmenšit, aby se nám vešel na pozemek. Otočením domu však zapříčinilo, že z JV strany slunce neohřeje dům, díky většímu přesahu střechy. Dům máme prosluněný až když je slunce na JZ a Z straně. Ještě k tomu máme v dětském pokoji pouze okna na JZ.
Po 9 letech jsme zjistili, že již sousední pozemky nejsou vedeny jako záplavová oblast (i když rybník je tam doposud) a je na nich povolena zástavba. Tím už nejsme krajním domem ulice a ještě k tomu nám jediná okna a pozemek budou zastiňovat noví sousedé. Hned, jakmile jsme zjistili, že nový majitel krajního pozemku (vedle rybníku) má zájem stavět, odkoupili jsme si alespoň s námi sousedící pozemek o šířce 6 m (abychom neměli nově postavený RD hned blízkosti nás). Přesto se stále obávám, že i když vzdálenost našeho domu k hranici našeho nového pozemku je 9 m, nebude to stačit, aby náš dům nebyl zastíněn novou stavbou. Chtěla jsem se zeptat, jestli nepochybil stavební úřad, když nám tvrdil, že vedle našeho RD se nebude stavět a tím nás i přinutil k otočení domu a také, kolik metrů mohu požadovat, aby nový soused odstoupil s RD a zahradním domkem od hranice pozemku. A zda mohu předložit stavebnímu úřadu dopis, kde mi podepíší, že tímto nově vzniklým RD a zahradním domkem nedojde k zastínění našeho domu včetně pozemku, kde pěstujeme zeleninu. Jestliže se prokáže, že nově vzniklé stavby zastíní náš majetek, uhradí veškeré škody tímto vzniklé (cena majetku) stavební úřad. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Pochybení stavebního úřadu při podání ústní informace:
Pokud Vámi obdržená informace odpovídala tehdy platnému územnímu (či regulačnímu) plánu obce (a vymezení záplavové zóny), nedopustil se stavební úřad žádného pochybení. Po devíti letech se mohly rozhodné skutečnosti změnit natolik, že dnes (11.04.2017) byste od stavebního úřadu obdrželi informaci zcela jinou (což však samo o sobě neznamená, že by stavební úřad v roce 2008 uvedl nepravdu).
I pokud by se ve svém tvrzení stavební úřad v roce 2008 zmýlil, byla by tato skutečnost v současné době prakticky neprokazatelná (s ohledem na to, že informaci jste obdržela před devíti lety a pouze ústně).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že i pokud se v devítiletém mezidobí změnil územní (či regulační) plán obce, nenáleží Vám náhrada za změnu v území (dle § 102/2 stavebního zákona).
2/ Požadavek na odstup sousedových staveb od hranice pozemků:
V obecné rovině platí, že vzájemné odstupy staveb musí (mimo jiné) splňovat požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu (jak vyplývá z § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Minimální vzájemné odstupy staveb jsou zakotveny v § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn (s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle předchozí odrážky) ;
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu.
Tato základní pravidla budou stavebním úřadem v územním řízení (které Váš soused zahájí, resp. již zahájil) samozřejmě zohledňována. Jako vlastníci sousedního pozemku jste účastníky územního (a následně i stavebního) řízení, v jehož rámci můžete vznášet své námitky či požadavky. Budete-li k tomu mít objektivně rozumný důvod, můžete samozřejmě požadovat, aby byla vzdálenost sousedova domu od hranice pozemků větší, než jak udává výše citovaná vyhláška. Bude na úvaze stavebního úřadu, zda Vašim požadavkům vyhoví či nikoli.
V každém případě Vám doporučuji aktivní účast v územním řízení, které Váš soused zahájil. V rámci tohoto řízení můžete požadovat vypracování tzv. studie oslunění/zastínění, popř. si můžete tuto studii nechat vypracovat sami (tato studie by měla jednoznačně určit, zda a popř. v jaké míře bude sousedova stavba stínit Vašemu domu a pozemku).
Na tomto místě připomínám, že účelem územního řízení (v jehož rámci se rozhoduje mimo jiné o tom, na které části pozemku bude stavba umístěna) není naprostá eliminace zastínění sousedního pozemku. Nepřekročí-li zastínění Vašeho pozemku určitou mez, bude výstavba sousedova domu povolena.
Budete-li v rámci územního řízení aktivní, bude možné vést obranu proti sousedově stavbě i soukromoprávní cestou. Za použití § 1004 a § 1013/1 občanského zákoníku se můžete domáhat toho, aby soud dočasně zakázal provádění sousedovy stavby (a to z důvodu Vaší obavy z nadměrného zastínění Vašeho pozemku a domu).
3/ Písemný závazek stavebního úřadu k Vašemu odškodnění:
S přípravou dopisu/prohlášení se nemusíte obtěžovat, neboť je jisté, že stavební úřad by Vám takový dokument v žádném případě nepodepsal (stavební úřad k tomu není ostatně ani povinen). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že stavební úřad je státním orgánem, případná škoda (či jiná újma), kterou stavební úřad svým rozhodnutím způsobí, musí být nahrazena ze státních prostředků. Právní předpisy, které regulují nakládání se státním majetkem, nedovolují, aby se kterýkoli státní orgán takto neurčitým způsobem zavazoval k náhradě škody, která může (ovšem nemusí) v budoucnu vzniknout.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Proplacení faktury - firma v insolvenci, jak se domáhat peněz?
- Vyrovnání dluhu od firmy v insolvenci - jak vymáhat peníze z faktury?
Můj táta je podnikatel a stala se mu jedna věc. Vždycky udělá nějakou zakázku oken pro různé firmy. Potřebovala bych poradit, jak se zachovat v situaci, když firma, které táta vystavil fakturu za provedenou práci, fakturu nezaplatila, a navíc je ještě v insolvenci, a nyní se firma přejmenovala. Peníze za fakturu mu odmítli zaplatit. Táta má samozřejmě k dispozici fakturu, a také SMS konverzaci, kde mu platbu slibují. Předem děkuji za alespoň nějakou informaci. Zlata.
ODPOVĚĎ:
To, že se společnost přejmenovala, nemá na povinnost fakturu uhradit žádný vliv. Ovšem zásadnější je, že je společnost v insolvenci. V tom případě je třeba přihlásit pohledávku z faktury do insolvenčního řízení prostřednictvím přihlášky pohledávky, jejíž formulář je dostupný na adrese www.justice.cz. Doporučovala bych Vám ale obrátit se na právníka či advokáta - www.advokatikomora.cz - který Vám pomůže správně přihlášku pohledávky vyplnit a případně tatínka jako věřitele v řízení zastoupit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Probourání společné stěny dvou domů SVJ - člen SVJ koupil 2 byty ve dvou různých domech
- Probourání stěny dvou bytů dvou domů SVJ - podmínky, nutnost souhlasu SVJ obou domů
V jednom domě se dvěma vchody jsou dvě samostatná SVJ. Vlastník bytu ve vedlejším SVJ koupil byt v našem SVJ a chce tak propojit probouráním stěny, která odděluje obě SVJ, oba byty. Může se tato společná stěna brát v kategorii "společné prostory"? (jako ostatní svislé a vodorovné konstrukce). Pokud by tomu tak bylo, tak stavební úpravy by mělo schválit shromáždění SJV. Pokud ne, nevíme jakým způsobem vlastníkovi zabránit propojení bytu (a tím také propojení obou vchodů i když přes byt). Panují obavy, že by se mohli nekontrolovatelně pohybovat cizí osoby v našich společných prostorách. Prosím poraďte. Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Ano, k propojení bytu rozhodně nemůže dojít tím, že je probourána stěna spojující dvě samostatné nemovitosti, které mají v katastru nemovitostí samostatné popisné a evidenční číslo. Stavební úpravy musí rozhodně shromáždění odsouhlasit, ovšem vůbec si netroufám tvrdit, jak se k tomu postaví katastr nemovitostí, kdyby náhodou k uvedenému skutečně došlo a pán by takto spojil dvě samostatné nemovitosti. Bylo by dobré poradit se na příslušném stavebním úřadě.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Dluh z manželství, exekuce a vyrovnání doplacených peněz
- Vyrování dluhu po exekuci manželů po rozvodu
- Regres dluhu - jeden z manželů doplatil exekuci z manželství a chce vyrování
- Vyrovnání, regres dluhu z manželství po exekuci
2007 jsem se rozvedl s manželkou. Při rozvodu nedošlo k vypořádání majetku. V manželství vznikl dluh a z něj následná exekuce. Ta byla v roce 2014 splacena. Z vyúčtování exekuce jsem 90% splatil já, bývalá manželka občas poslala nějakou malou částku. Povinnými jsme byli oba dva. Chci se zeptat, zda mohu po bývalé manželce, když jsem schopen doložit, kolik jsem zaplatil, požadovat z její strany např. náhradu škody, nebo nějakým způsobem po ní chtít, aby mi onu polovinu zaplatila. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Pokud dluh vznikl v době manželství a exekuci jste uhradil až po rozvodu, pak dluh byl součástí SJM, ale plnění na něj jste již hradil ze svých výlučných prostředků. Teoreticky byste tedy mohl po bývalé manželce požadovat polovinu uhrazených peněz. Bohužel je zde ale jiný problém, a to promlčení. Promlčecí lhůta je obecně tříletá, Vy tedy můžete žádat zpětně pouze polovinu těch splátek, které ještě nepodléhají promlčení. Pokud jste splatil dluh v roce 2014, tak v roce 2017 už asi moc vysoká částka k dělení nezbývá.
__
RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dostavění chaty, chalupy po předchozím majiteli a zápis do katastru nemovitostí ČR
- Zápis do katastru nemovitostí dostavěné chaty, chalupy po předchozím majiteli
Jedná se o koupi chatky s pozemkem. Chata měla 2002 stavební povolení, je rozestavěná. Ale ten, kdo chatku stavěl, před časem zemřel, a chata tedy ještě není zavedená v katastru - natož zkolaudovaná. Máme zájem chatku od pozůstalých koupit a dostavět. Z katastrálního úřadu mi napsali, že v tomto případě lze chatku do katastru nemovitostí zapsat až po kolaudaci. Je to tak v pořádku? Jakým způsobem pak má být v kupní smlouvě nemovitost uvedena, definována, aby to bylo právně v pořádku? Mockrát děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Nové stavby se do katastru skutečně zapisují až po získání kolaudačního rozhodnutí. K tomuto jen uvádím, že dle ust. § 506 odst. 1 občanského zákoníku od 1.1.2014 platí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Spolu s pozemkem proto koupíte vše, co je s ním pevně spojeno, tedy i chatu (pouze pokud by byl vlastník chaty odlišný od vlastníka pozemku, pak by nebyla jeho součástí)
V kupní smlouvě uveďte, že pozemek kupujete s veškerými součástmi a příslušenstvím, včetně rozestavěné chaty na pozemku, kdy ji ve smlouvě specifikujte např. původním stavebním povolením, umístěním na pozemku, stupněm rozestavenosti apod. Smlouvu však doporučuji konzultovat s advokátem, aby splňovala veškeré nezbytné náležitosti.
Jeden výtisk kupní smlouvy je nutné podepsat s úředně ověřenými podpisy pro účely zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke smlouvě je nutné dále podepsat návrh na vklad vlastnického práva do katastru, který je možné vytvořit na níže uvedené webové adrese. Návrh poté obě smluvní strany bez ověření podepíšou a k příslušnému katastrálnímu úřadu dle místa nemovitosti podají spolu s nalepeným kolkem v hodnotě 1.000,- Kč.
https://nv.cuzk.cz/Web/Uvod.aspx
Jako kupující musíte následně do 3 měsíců podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovité věci, která bude činit 4% z kupní ceny. Do 31.1.2018 pak musíte podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, která se hradí každoročně.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Podmínky pro rozvod manželství dohodou
- Rozdíl rozvod dohodou a sporný rozvod - příklad
06/2015 došlo k faktickému rozvratu manželství. Od té doby pracuji mimo domovské město. Vztahy se zhoršují a proto se chci se nechat rozvést tzv. dohodou. Manželce jsem zaslal všechny tři dohody (návrh, děti, SJM). Odpověděla mi, že se s právničkou dohodly, že návrh na děti podají samy a učinily tak. Nevím nic bližšího, manželka nekomunikuje, pouze mi sdělila, že obdržím od soudu návrh, ke kterému se mám vyjádřit. Prohlašuje zároveň, že se s rozvodem nemůže vnitřně smířit a že si mám vystěhovat z domu své věci. Platím hypotéku na zmiňovaný dům, 6 000 Kč jí každý měsíc posílám na děti, návštěvy rodiny jsem po začátku roku 2017 omezil na 1x za 14 dní, jelikož jsme se s manželkou neustále hádali a to i před dětmi. Je ještě v tomto případě považovat rozvod za rozvod dohodou? Nejedná se spíše o určení péče o děti v situaci, kdy rodiče žijí odděleně? Může dojít ke stavu, kdy soud rozhodne o zvýšení měsíční částky na děti bez ohledu na to, že jim platím komplet hypotéku?
Jak mám právně reagovat? Děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
Pro tzv. nesporný rozvod neboli rozvod dohodou je zapotřebí splnit několik podmínek:
- manželství trvalo alespoň jeden rok
- manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí
- k návrhu na rozvod se připojí i druhý manžel (nezáleží přitom na tom, zda souhlas druhého manžela je připojen k návrhu na zahájení rozvodového řízení nebo zda se druhý manžel k návrhu připojí až v průběhu řízení o rozvodu manželství)
Jsou-li výše uvedené podmínky splněny, je dána nevyvratitelná domněnka, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství a soud v takovém případě nezjišťuje příčiny jeho rozvratu. Nesporný rozvod ale předpokládá také schopnost dohodnout se na záležitostech týkajících se výchovy a výživy dětí a na vypořádání majetku. Soudu je totiž zapotřebí předložit písemné smouvy (dohody) s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení, poměry nezletilých dětí a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu přitom musí být soudem předem schválená – to znamená, že k návrhu na rozvod manželství je zapotřebí připojit pravomocné rozhodnutí soudu schvalující tuto dohodu.
Pokud chcete jít cestou nesporného rozvodu, v současné situaci je zapotřebí se nejprve pokusit dohodnout na péči o děti (a výživném pro ně), případně i na vypořádání majetku. Můžete tedy buď vyčkat, až Vás soud bude kontaktovat ohledně návrhu, který podala Vaše manželka, nebo předložit manželce vlastní návrh. Jestliže se v těchto záležitostech nedohodnete, budete muset absolvovat sporný rozvod, který je samozřejmě časově i finanční náročnější. Co se týče výše výživného, soud při jeho určování posuzuje finanční i majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné potřeby nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že ve svém dotazu nepíšete nic bližšího o Vaší finanční situaci ani o finanční situaci Vaší manželky, nemohu se k výši výživného konkrétně vyjádřit.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY, POKUTY
- Přečin v podmínce
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za trestný čin, přecin - pachatel nemá žádný majetek
Ráda bych se zeptala, jak postupovat. Byla jsem podvedena a způsobená škoda činí 250.000 Kč. Soud s obžalovaným proběhl 10/2016, kdy soud obžalovaného obvinil. obohatil sebe tím, že někoho uvedl v omyl a spáchal přečin dle ustanovení §209 odst. 1, odst. 3 Trestníoh zákoníku a za to se odsuzuje
§62 odst. 1 trest. zák. , §63 odst. 1 trest. zák. k prospěšným pracím.
§ 63 odst. 2 trest. řádu se obžalovanému ukládá povinnost, aby v době výkonu trestu nahradil škodu dle svých sil, kterou způsobil.
§ 228 odst. 1 trest. řádu je obžalovaný povinen škodu nahradit.
Doposud se mi ani neozval, nic nesplatil a jen se nechal slyšet, že jsem soud prohrála a může mě občas poslat 50 Kč a nic mu nemůžu. Byl 6x soudně trestaný, většinou s podmínkou, nic nevlastní, nikde nepracuje a má statisícové dluhy a exekuce. Vím, že peníze už neuvidím, jen mi přijde trest prospěšných prací velmi málo.
Trestný přečin spáchal v 01-05/2015 v době, kdy měl podmínku, ta skončila 09/2015. U soudu jsem se dověděla, že má ještě jednu podmínku do roku 2018. Soudkyně tento rozsudek zasílala jeho soudci. Opravdu tímto rozhodnutím je vše u konce? Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Pokud mu byla rozsudkem uložena povinnost nahradit Vám škodu, pak je povinen Vám tuto škodu splácet. Je otázkou, jak by soud vyhodnotil, že je v jeho možnostech splácet, nicméně 50, -Kč měsíčně je určitě málo a reálně mu hrozí, že mu bude trest obecně prospěšných prací přeměněn na trest nepodmíněný. Vy ale máte právo oslovit exekutora a dlužnou částku nechat vymáhat exekučně. Je reálnější, že peníze takto dostanete zpět. Pokud ale trestnou činnost spáchal v podmínce, pak je zvláštní, že mu byly uloženy obecně prospěšné práce, neboť pokud se dopustil další trestné činnosti v podmínce, bude mu podmínka přeměněna na trest nepodmíněný a k tomu mu bude přičten za každý den neodpracovaných OPP jeden den ve věznici.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Změna příjmení dítěte, dětí po svatbě matky za nového manžela
- Musí otec dítěte, dětí souhlasit se změnou příjmení dítěte, dětí po novém sňatku matky dítěte, dětí?
03/2016 jsem se vdala, ne tedy za otce dětí, a chtěla bych se zeptat, jestli je možné změnit příjmení dětí? Děti manžela mají moc rádi, berou ho za otce a chtěli bychom, aby se jmenovaly stejně jako celá rodina. Vím tedy, že jejich otec by s tím samozřejmě nesouhlasil, takže by mi žádný papír nepodepsal, a dětem jsou teprve 2 roky. Děkuji za odpověď, Eliška.
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o matrikách je při žádosti o změnu příjmení dětí zapotřebí souhlas druhého rodiče (ve Vašem případě tedy otce) dětí. Jestliže otec souhlas se změnou příjmení neudělí, jeho souhlas může být za určitých okolností nahrazen rozhodnutím soudu. Návrh na zahájení řízení o udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilých dětí. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovníci odboru sociálně-právní ochrany dětí na městském úřad v místě bydliště dětí. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.
Soud ale rozhodne o změně příjmení bez souhlasu druhého rodiče pouze v případě, jde-li o příjmení hanlivé, směšné nebo je-li pro změnu příjmení vážný důvod. Pokud příjmení Vašich dětí není hanlivé nebo směšné, návrh na soud by musel být skutečně pečlivě odůvodněn, aby soud shledal existenci vážného důvodu. Vážným důvodem může být například skutečnost, že otec dětí o ně nejeví dlouhodobě zájem, nestýká se s nimi, nehradí výživné apod. Jestliže ale biologický otec na děti platí výživné a stýká se s nimi, soud pravděpodobně vážný důvod neshledá a rozhodnutí o nahrazení souhlasu otce nevydá.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Od kolika let může mít otec dítě přes noc u sebe (rodiče spolu nežijí)
- Od kolika měsíců může mít otec dítě přes noc u sebe (rodiče spolu nežijí)
Chtěla bych se zeptat od kolika let dítěte je možné dát otci dítěte? Dceři je teprve 2,5 roku, její otec ji vidí jednou za 14 dní na víkend. Chtěl by ji i přes noc. Dřív kdy s námi ještě otec bydlel tak se k ní moc dobře nechoval.
Dcera nechce být na noc ani u babiček které dobře zná a v noci vyžaduje pouze mě, jinak pláče a stálé se pořad v noci budí. Takže vím že kdyby ji na noc měl a ona celou noc probrečela tak by mi dceru nepřivezl, protože ji má mít tak ji bude mít za každou cenu. Kolikrát pláče když jsi pro ni jede a i přes to, že dcera jet s ním nechce tak ji odveze s tím že jí má mít ať chce nebo ne. Takže se toho bojím jak by to dopadlo kdyby jí už měl mít. Je zákonem daná nějaká věková hranice věku dítěte a nebo je to na dohodě rodičů?
Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Žádná věková hranice, od kdy může být dítě s druhým rodičem přes noc zákonem stanovená není, vše je individuální a záleží na vzájemné dohodě rodičů. Pokud dohoda mezi Vámi a dceřiným otcem nebude možná (Vy budete požadovat styk s dcerou pouze přes den a její otec bude trvat na styku přes celý víkend), může se dceřin otec se svým požadavkem obrátit na soud a požadovat soudní úpravu styku s dcerou. Vy pak při soudním řízení můžete argumentovat tím, že dcera není na kontakt přes noc zvyklá, ale bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Setkávání otce s dítětem bez přítomnosti matky - od kolika měsíců, let věku dítěte?
- Od kolika měsíců se může setkávat otec s dítětem pro rozchodu, rozvodu rodičů
Jak je to se stykem otce s ditětem, kdy otec jezdí za malou jen na 2 hodiny týdně. Malá má 21 měsíců, s ex jsme po rozchodu 9 měsíců (v průběhu soužití to bylo stejné jako aktuálně, viděli jsme se jen jeden den v týdnu). Nyní se rozhodl, že když už je dcera starší, tak by si ji chtěl brát na celý den. Jenže malá na něj takto není zvyklá - být s ním sama, vždy tam musím být já. Nikdy jsme od sebe nebyli déle jak 3 hodiny. Soudně ji nemám přidělenou. Nedávno souhlasil i se změnou příjmení z jeho na mé. Vyživovací povinnost na malou si plní, ale to je vše. Nezajímá se, zda je zdravá, zda ji ještě něco nechybí atd. Pošle alimenty a tím to pro něj končí. Je to voják z povolání. Ještě o víkendech hraje fotbal.
Je možné sepsat s ním nějakou smlouvu, dohodu mimosoudní, kde bude:
kdy, kde a že za přítomnosti matky se může setkávat s dítětem? Mohla by tato dohoda být předložena u soudu (a měla nějaký vliv), kdyby on požádal o soudní určení?
Děkuji moc za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Styk dcery s otcem nemusí být nutně upraven soudním rozhodnutím, ale může být upraven i mimosoudní dohodou, ve které bude uvedeno, kdy, kde a jak často bude styk dcery s otcem probíhat. Pokud bude dceřin otec s dohodou souhlasit, soudní úprava styku pak není nezbytně nutná. Pokud ale dceřin otec s Vámi navrženou dohodou souhlasit nebude, pak ji pravděpodobně nepodepíše a v takovém případě se může obrátit na soud se žádostí o soudní úpravu styku s dcerou. Vy pak při soudním řízení můžete argumentovat tím, že dcera není zvyklá být s otcem tak dlouhou dobu, ale bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.
__
RODINA-SJM
- Jak donutit manželku na vypořádání majetku manželů SJM
- Jak donutit manžela na vypořádání majetku manželů SJM
- Vypořádání SJM - jak donutit manželku, manžela?
- Vypořádání společného jmění manželů - jak donutit manželku, manžela?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Převod nemovitosti v SJM na cizí osobu - může to manžel po rozvodu udělat? (bez souhlasu manželky)
- Převod nemovitosti v SJM na cizí osobu - může to manželka po rozvodu udělat? (bez souhlasu manžela)
Po rozvodu 01/2017 bývalá manželka odmítá vypořádání SJM. Jde především o chatu a pozemky v současné hodnotě cca 2.000.000 Kč. Jsme spoluvlastníci každý polovinou. Nabízel jsem i poměr 1:2, kdy mi postačí třetina, když mne vyplatí a chatu si po převodu na ni ponechá. Přesto odmítá v této věci jakékoli jednání, ale chatu sama využívá. Jakým způsobem mohu dosáhnout – vymáhat - vypořádání? Hrozí možnost jejího podvodu převodem na jinou osobu bez mého vědomí nebo ručení nemovitostí v případě např. půjčky bývalé manželky? Jak tomu mohu předejít nebo se bránit? Děkuji za odpovědi! Děkuji, Tadeáš.
ODPOVĚĎ:
Nejlépe je podat žalobu o vypořádání SJM. Sice i jednání v takové věci může trvat i rok, než je nařízeno, ale nějakým způsobem již běží a bývalá manželka už nemůže nic moc oddalovat. Jinak nemůže nic bez Vašeho vědomí převést nebo nemovitost zatížit. K takovým úkonům již katastr nemovitostí, kde se všechna nakládání s nemovitostmi evidují, vyžaduje ověřené podpisy obou manželů či bývalých manželů, takže nehrozí ani zfalšování Vašeho podpisu.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Omezování manželky manželem - jak se bránit?
- Omezování vůle a pohybu manželky manželem - jak se bránit?
Matka je 15 měsíců po vážné nemoci s trvalými následky mozku a pohybového ústrojí. Je odkázána na pomoc jiné fyzické osoby. Pobírá příspěvek na péči. Její manžel ji od počátku vztahu izoluje od všech přímých blízkých. Snadné pro manžela manipulovat strachem, ultimáty a výhrůžkami. Ty adresuje i nám blízkým. Byli jsme dospělí a respektovali její nový život a téměř žádnou komunikaci s námi. Manžel - nesnášenlivý člověk, hledající vinu ve všech ostatních. Byla zdravá, žili jsme každý své životy.
Nyní, matka - osoba s postižením, volá S. O. S. Může volat, když je doma sama, je částečně imobilní, na invalidním vozíku. Její manžel stále trvá na svých ultimátech, nedovoluje styk s námi. Poskytuje jen základní péči, nechce s ní nikam jezdit a zajistit odbornou rehabilitační péči. Často jí vyhrožuje slovním vulgárním způsobem, uráží, snižuje důstojnost, zakazuje pobyt v jiném zdravotnickém zařízení. Varování, výhrůžky a ultimáta vysílá i nám blízkým osobám, kteří chtějí pomoci. Jsme rozhodnuti nerespektovat další sociální izolaci. Máme nějaká práva, coby vlastní dospělé děti? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Právní řád poskytuje ochranu v obdobných situacích zejména osobám, které nejsou plně svéprávné – děti apod. U dospělých (plně svéprávných) osob se očekává, že budou svá práva bránit sami.
Nicméně je zde možnost obrátit se na policii ČR a podat trestní oznámení na manžela. Uveďte jak jeho chování vůči Vaší mamince, tak i vůči Vám – výhružky apod.
Policie je také oprávněna manžela vykázat:
Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti.
Pro vykázání je nerozhodné, zda je byt ve vlastnictví Vaší maminky, manžela či kohokoliv jiného.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Legální pěstování konopí - kolik rostlin, rostlinek?
- Kolik rostlin konopí může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Kolik rostlinek konopí může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Legální pěstování canabis - kolik rostlin, rostlinek?
- Kolik rostlin canabis může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Kolik rostlinek canabis může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
Dobrý den. Kolik rostlin konopí může pěstovat běžný občan na zahradě, aby se nemohl dostat do problémů a nespáchal trestný čin nebo přestupek. Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku, nebo
neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku.
Rozlišuje se obsah THC v rostlině. Pokud je obsah vyšší než 0,3%, jde o přestupek (do 5 rostlin). Nad tento limit jde o trestný čin.
V případě sušiny marihuany se za přestupek považuje množství do 10 g a za trestný čin množství větší než 10 g.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek maří školní docházku, bude opakovat ročník a chce dále výživné - má na to právo?
- Právo na výživné u studenta který nechodí do školy a proto bude opakovat ročník
- Právo na alimenty u studenta který nechodí do školy a proto bude opakovat ročník
- Student nechodí do školy - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů
- Brigáda syna, dcery a nárok na výživné, alimenty
- Brigáda potomka a nárok na výživné, alimenty
20letá dcera mého přítele studuje/nestuduje soukromou hotelovou školu 4. ročník. Letos (2017) měla maturovat, ale protože do školy bezdůvodně nechodí, v pololetí neklasifikovaná ze 2 předmětů a z dalších 2 dostala 5, v 1 pololetí zameškaných 200 hodin, teď již má 168 neomluvených, žádné známky v 2 pololetí. Proto nebude připuštěná k maturitě teď, ani v září.
Dcera bydlí sama v bytě RPG, bere příspěvek na bydlení a chodí již dlouho na 2 pravidelné brigády, kde si vydělá asi 8.000-10.000 Kč.
Od ledna u ní bydlí přítel. Do teď jsme jí platili výživné 4.000 Kč, telefon 500 Kč a polovinu školného 500 Kč. Dcera ale řekla, že když tak si 4. ročník zopakuje a že chce stále výživné. Zdá se nám nepřípustné, aby student, který vlastně nechodí do školy bral výživné.
Máme za to, že pokud bere příspěvek na bydlení, má pravidelné brigády, je schopná se sama živit. Do práce na stálo se jí ještě nechce, prohlásila. Matka jí neplatí nic, řekla, že má dost peněz a že jí nikdo nevyhazoval. Proto se ptáme, jestli se dá dohodnout s dcerou o ukončení výživného k dubnu 2017 nebo jen soudně a jestli musíme začít znovu platit od září 2017.
ODPOVĚĎ:
Váš přítel má vůči své dceři vyživovací povinnost do té doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla nastává ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Výživné však nelze přiznat, je-li to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu (například zdravotního) opakovaně ukončuje a znovu začíná studovat, aniž by předchozí studium řádné ukončilo. Ve Vašem případě záleží také na tom, zda je výživné stanoveno soudně nebo zda je výsledkem ústní či písemné dohody mezi Vaším přítelem a dcerou. Pokud existuje pouze ústní dohoda a domníváte se, že přítelova dcera je schopná se sama živit a další poskytování výživného je v rozporu s dobrými mravy, může Váš přítel přestat dceři výživné hradit. V případě, že by dcera na hrazení výživného trvala, musela by svůj domnělý nárok uplatňovat o soudu.
Je-li výživné stanovenou soudním rozhodnutím nebo na základě písemné dohody, doporučuji pokusit se s dcerou uzavřít písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti. Pokud dohoda nebude možná, bude muset Váš přítel podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zrušení vyživovací povinnost ke zletilému dítěti. Vzory takového návrhu najde Váš přítel na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, na základě kterých se domníváte, že dcera už nemá na výživné nárok (průběh jejího studia, její příjmy z brigád, skutečnost, že pobírá příspěvek na bydlení apod.). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zpětvzetí nemovitého daru pro nevděk, neúctu
- Zpětvzetí darování nemovitosti pro nevděk
- Vrácení nemovitého daru pro nevděk, neúctu
- Vrácení bytu, domu, nemovitosti pro nevděk
Dcera zneužila otcův zdravotní stav a on převedl na ni nemovitost. Když se jeho zdravotní stav zlepšil, uvědomil si co provedl a chtěl po dceři, aby nemovitost rozdělila na ostatní sourozence, ta to odmítla. Při návštěvě u dcery byl otec s matkou zetěm vyhozeni a to tak, že matku táhl za krk z domu (matka 72 let). Po tomto incidentu byla matka léčena cca 2 měsíce, bylo to nahlášeno na Policii ČR, VZP, bohužel neproběhlo přestupkové řízení kvůli pozdnímu podání (matka čekala, že se zeť přijde omluvit).
Otec chce odvolat dar pro nevděk, za napadení matky. Zeť, ale popírá, že by na matku sáhl, že ji pouze slovně vyhodil, totéž tvrdí jejich dcera, že k ničemu nedošlo, že matka lže.
Náklady na léčení matky mu ZP dala k úhradě a ty on zaplatil! Zajímalo by nás, když zeť uhradil VZP náklady na ošetření matky, lze tento jeho krok považovat za důkaz, že k napadení matky skutečně došlo a že lhali oni?
Mohl by si otec dar vzít zpět pro nevděk? Dcera se s nimi už dva roky nebaví, ignoruje i jejich prosby i pomoc, když jsou nemocní. Děkuji, Zita.
ODPOVĚĎ:
Ano, za této situace lze odvolat dar pro nevděk. Bude nutné absolvovat soudní řízení a je třeba prokázat, že obdarovaná se skutečně k dárci chovala hrubě. To, že zeť uhradil léčení, lze považovat rozhodně za důkaz, dále bych doporučila zajistit si svědky, kteří o dané situaci něco ví. Podle Vašeho popisu situace mám za to, že soudní řízení bude úspěšné, pakliže jsou nějací svědkové, kteří jsou schopni potvrdit Vaše slova.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-EXEKUCE
- Žaloba na vypořádání spoluvlastnictví a exekuce - co bude dál?
- Exekuce spoluvlastnického podílu a probíhající soud o zrušení, vypořádání spoluvlastnictví
Jsem polovičním spoluvlastníkem nemovitostí. Žaloval jsem o zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví. Soud je nakloněn přikázat podíl spoluvlastníka do mého vlastnictví. Částku vypořádání chci uhradit zápočtem vykonatelných pohledávek, které mám za spoluvlastníkem. Nyní se v katastru objevil exekuční příkaz k prodeji podílu spoluvlastníka. Poběží dál řízení o vypořádání spoluvlastnictví? Může exekutor pokračovat v exekuci, když postižené nemovitosti jsou předmětem probíhajícího řízení o vypořádání? Prosím, poraďte, co se bude dít dál a jestli mám nějak konat. Předem Vám mnohokrát děkuji. Leoš
ODPOVĚĎ:
Pokud je spoluvlastnický podíl předmětem soudního řízení, tak může povinný coby spoluvlastník tohoto podílu požádat o odklad exekuce dle ust. § 54 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.). Návrh na odklad exekuce je však nutné doručit exekutorovi, který vede exekuci a rovněž i vydal exekuční příkaz k prodeji daného spoluvlastnického podílu. O odklad exekuce lze požádat až na 6 měsíců. Je třeba argumentovat tak, že je vedeno soudní řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví a že tedy není jasné jak bude ve věci rozhodnuto, a že do doby rozhodnutí soudu tedy povinný žádá o odklad exekuce. Jako přílohu k návrhu na oklad exekuce je nutné přiložit kopii dané žaloby.
Nicméně mám za to, že soud by měl zaslat upozornění katastru nemovitostí, že o nemovitosti je vedeno soudní řízení a že právní vztahy k nemovitosti jsou dotčeny změnou, jedná se o tzv. plombu, kterou by měl katastrální úřad vyznačit a tímto se i exekutorovi signalizuje, aby do doby než bude o nemovitosti rozhodnuto tento podíl nedražil, neboť o nemovitost je veden soudní spor a není jasné jak bude ve věci rozhodnuto. Proto Vám doporučuji předtím než budete cokoli v této věci podnikat, si opatřit úplný výpis z listu vlastnictví a podívat se, zda je zde "plomba" uvedena, a pokud ano, je vše v pořádku, pokud ne, je nutné to řešit.
Řížení o vypořádání spoluvlastnictví poběží i dále, neboť soud musí ve věci rozhodnout a rozhodnutí soudu bude mít vliv i na probíhající exekuci. Pokud by soud dal za pravdu Vám, tak Vy budete výlučným vlastníkem nemovitosti a pokud není exekuce vedena proti Vám, tak exekutor tuto nemovitost nemůže dražit a své zástavní právo bude muset z katastru nemovitostí vymazat.
Pokud máte proti druhému spoluvlastníkovi vykonatelné pohledávky a soud by určil, že jste výlučným vlastníkem nemovitosti a máte druhému spoluvlastníkovi dát určitou finanční částku jako náhradu ceny spoluvlastnického podílu, tak tuto cenu lze uhradit i tzv, zápočtem, kdy tato cena bude ponížena o částku, kterou Vám povinný dluží, jen je nutné toto provést písemnou formou, abyste měl důkaz v ruce, zde tedy listinu. Jen dodávám, že tak lze provést až bude i pohledávka povinného na finanční náhradu splatná, ale nic Vám nebrání v tom, abyste se tak předem dohodli.
__
OBČAN-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Místo výkonu zaměstnání v pobočce firmy - může zaměstnavatel přeřadit zaměstnance na novou pobočku?
- Převedení zaměstnance na novou pobočku firmy bez souhlasu pracovníka - může to zaměstnavatel udělat?
- Převedení pracovníka na novou pobočku firmy - musí pracovník souhlasit?
Chtěl bych poprosit o radu a zodpovězení pár dotazů. Pracuji ve firmě v místě mého bydliště. Vzhledem k tomu, že společnost kde pracuji rozjíždí v jiném místě nový závod, jsem byl v lednu 2016 osloven, jestli by mi vadilo tam dojíždět a pracovat. Že si předběžně zjišťují s kým by mohli počítat. Odpověděl jsem, že by mě to za určitých podmínek nevadilo. S tím jsme rozhovor ukončili a o tomto tématu se mnou až do září 2016 nikdo nemluvil. To si mě pozval můj budoucí vedoucí, abych podepsal dodatek pracovní smlouvy na nové pracoviště. Odmítl jsem s tím, že dokud nebudu znát podmínky přestupu, tak novou smlouvu nepodepíšu. Můj požadavek byl přidání v takové míře, aby to pokrylo náklady na dojíždění autem do nového působiště s tím, že jsem vycházel z částky 5 Kč na km. Bylo mi řečeno, že se na to podívá a s tím jsme se rozešli. Krátce na to už jsem začal v rámci služebních cest dojíždět do nového závodu. Mezi tím žádná další komunikace nebyla, akorát jsem byl systémově v rámci společnosti převeden do nového závodu. Začátkem března 2017 proběhla další schůzka, kde mi byly nabídnuty podmínky, se kterými jsem nesouhlasil, protože by pro mě znamenaly, že náklady na dojíždění by byly větší než slíbené přidání. Bylo mi řečeno, že mám nereálné představy a padla i nějaká slova o vydírání. Když jsem reagoval, že v tom případě bych se chtěl vrátit na původní pracoviště, bylo mi řečeno, že už jsem jejich. Je mi jasné, že tak úplně jejich nejsem. Vzhledem k tomu, že zatím docházím do původního místa práce, kde si odpíchnu a vyzvednu služební auto a jedu do nového, tak to nějak neřeším, ale vzhledem k přístupu a že už se to dlouho táhne, tak to asi už nějak budu chtít řešit. Proto bych se chtěl zeptat:
Je možné v rámci společnosti systémově někoho převést do nového místa a pod nové vedoucí bez toho, aby podepsal novou smlouvu na novou adresu výkonu práce?
Mohu za těchto podmínek odmítnout pracovní cesty do nového závodu a jak postupovat v případě, že bych chtěl za touto etapou udělat tlustou čáru a vrátit se na původní pozici v původním závodě? Existuje nějaké nařízení, ze kterého by se daly vypočítat náklady na dojíždění?
Ještě nějaké doporučení, která by jste mě mohli poradit?
Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, mezi podstatné náležitosti smlouvy, které nelze změnit bez souhlasu obou smluvních stran. Zaměstnance tedy nelze bez jeho souhlasu převézt tak, aby vykonával práci z jiného místa, než je uvedeno v pracovní smlouvě.
Pokud jde i pracovní cesty, zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Obvyklé bývá uvedení takového souhlasu v pracovní smlouvě. Nepanuje shoda o tom, zda lze takto udělený souhlas odvolat. Podle mého názoru lze využít ustanovení § 1999 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je možné vzhledem k subsidiaritě tohoto zákona vůči zákoníku práce závazek, tedy dohodu o vysílání na pracovní cestu, zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.
Právní úprava obsahuje pouze způsob výpočtu cestovních náhrad v rámci pracovní cesty. Náklady na dojíždění je nutné stanovit na základě dohody se zaměstnavatelem.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Docházení na rehabilitaci po pracovním úrazu a prémie - má pracovník právo?
- Docházení k lékaři po pracovním úrazu a nárok na prémie - má pracovník právo?
Prosím o informaci. V práci jsem utrpěla úraz, který si nevyžadoval pracovní neschopnost, ale byla mi předepsána rehabilitace, na kterou budu docházet cca 16-20 hodin během měsíce. Protože jsme firmou finančně zvýhodnění (za čtvrtletí dostáváme ke klasické mzdě prémie ve výši 25-50 % měsíčního platu, tj. nenárokovou složku mzdy), pokud nedocházíme během pracovních dnů k lékaři. Mám právo nějakým způsobem žádat o zvýhodnění? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Pavla.
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce upravuje veškeré nároky na náhradu ztráty na výdělku pouze v souvislosti s pracovní neschopností. Nicméně by bylo možné analogicky použít právní úpravu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jejímž smyslem je, aby zaměstnanec neutrpěl škodu v podobě sníženého výdělku v důsledku pracovního úrazu. Vyplácen by pak měl být rozdíl mezi snížením výdělkem po úrazu a výdělkem před úrazem, dokud rozdíl trvá.
Problematickým je ale především charakter prémií. Možnost uplatňovat vyplácení toho rozdílu závisí na to, zda jsou prémie nějakým vnitřním předpisem upraveny tak, že při splnění podmínek se jejich vyplacení stává nárokovým, či zda závisí na úvaze zaměstnavatele.
V každém případě byste však neměla v důsledku pracovního úrazu utrpět žádnou finanční škodu.
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek neoprávněné parkování, zábor veřejného prostranství
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to veřejné prostranství - definice, vysvětlení
18.3.2017 jsem dostal za okénko od Městské policie lísteček, kde mi je udělena výzva k dostavení se na stanici Městské policie Praha 7 z pravděpodobného dopuštění se přestupku za neoprávněné parkování (zábor veřejného prostranství) nikdy předtím jsem o něčem podobném neslyšel. Na místě není jediná cedule o tom, že se zde parkovat nesmí, tudíž si nemůžu být vědom jakéhokoliv pochybení. Došel jsem tedy 20.3.2017 na Stanici městské policie, kde jsem řekl, že auto jsem neřídil já, ale osoba mě blízká, v tu chvíli byl policista nevrlý a řekl mi, že to se mnou dále řešit nebude a že daná osoba se má dostavit sama a že dané osobě může hrozit pokuta do výše 5000 Kč + strhnutí bodů. Díval jsem se i na zákoník na internetu na konkrétní paragraf §, který mi strážník napsal na lísteček a dozvěděl jsem se, že daný zákon (paragraf) by měl být zrušen v červenci 2017. Poraďte prosím, co můžu dělat, abych se vyhnul zbytečnému stíhání nebo zbytečnému placení pokuty za nesmyslné obvinění. Je mi jasné, že se může jednat o detailní slovíčkaření, se kterým potřebuji od vás pomoci. Prosím, popište mi jednoduše, ideálně v bodech, co je pro mě nejvhodnější varianta, jak se zachovat v takové situaci. Velmi vám věřím. Děkuji František.
ODPOVĚĎ:
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích).
Jak vyplývá z výše uvedeného, veřejná prostranství jsou zastoupena v rozličných a rozšířených formách. Veřejná prostranství jsou vymezena v územním plánu a není nutné je označovat značkami.
Vámi uváděný zákon bude sice zrušen, nicméně bude nahrazen novým zákonem č. 251/2016 Sb. ,
Tento přestupek je zachován i v novém zákoně, a to v § 5 odst. 1 písm. g).
Bohužel tedy případné protažení řízení o přestupku do doby nabytí účinnosti nového zákona Vám nepomůže.
Nicméně tvrzení, že se má Vaše osoba blízká dostavit, není na místě. Máte právo s odvoláním na využití institutu osoby blízké odmítnout podat vysvětlení. V takovém případě nesmíte být žádným způsobem nucen vypovídat. Vyšetřující orgán je povinen činit další kroky, aby zjistil, zda byl přestupek spáchán, a kým byl spáchán, ovšem není oprávněn na Vás činit nátlak. V této věci tedy počkejte na další úkon ze strany městské policie. I pokud byste byl znovu předvolán k podání vysvětlení, můžete znovu toto odmítnout s odkazem na osobu blízkou, ale i tak se musíte k vysvětlení dostavit (za účelem, abyste uvedl, že využijete svého právo odmítnout podat vysvětlení s ohledem na dopady pro Vaši osobu blízkou). Pokud byste se na případnou další výzvu nedostavil, hrozí Vám pořádková pokuta.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podmínečné vyloučení ze školy nenabylo právní moci - lze ho považovat za neexistující?
- Vymazání podmínečného vyloučení ze školy z elektronické žákovské knížky na žádost rodiče - musí to škola udělat?
- Důvody pro podmínečné vyloučení žáka, studenta - účinnost odvolání
- Podmínečné vyloučení žáka, studenta - důvody a účinnost odvolání
Mému synovi bylo na základě odvolání zrušeno rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy (viz příloha). Žádala jsem třídního učitele, aby vymazal ze systému Bakaláři (elektronická žákovská knížka) informaci o podmíněném vyloučení. Odpověděl mi, že to nelze, protože celé správní řízení ještě stále pokračuje. Má pravdu? Četla jsem, že i samotné odvolání má odkladný účinek. Rozumím tomu dobře, když si myslím, že dokud rozhodnutí nenabyde právní moci, jakoby neexistovalo? Tudíž, když ředitel obdržel odvolání dne 2.2.2017, neměla být informace o vyloučení vůbec uvedena v Bakalářích? Nebo se pletu?
Dále mě zajímá, jaký další postup může ředitel zvolit. Evidentně se nesmířil se zrušením jeho rozhodnutí a snaží se opět vyvolat jednání o mém synovi na pedagogické radě. Jedná se o menší přestupky typu nepřezutá obuv (zapsáno v třídní knize), prý další stížnosti učitelů (ale nikde nezapsané a mně nevysvětlené), apod. Podotýkám, že o těchto stížnostech jsem se najednou dozvěděla po tom, co ředitel obdržel rozhodnutí o zrušení.
Podmíněné vyloučení se týkalo 1. pololetí za neprokázané nevhodné chování na praxi. Současně dostal trojku z chování, a to i přesto, že si na jeho chování nikdo nestěžoval. Domnívám se tedy, že ta trojka souvisela také s důvody podmíněného vyloučení.
Zajímá mě, zda ředitel může na základě chyb uvedených jako odůvodnění zrušení rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy, napsat "lepší", "správné" rozhodnutí ve stejné věci a mého syna opět podmíněně vyloučit.
Děkuji. Magda
ODPOVĚĎ:
Dle školského zákona platí: Ředitel? školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel? školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
Školský zákon dále neupravuje postup pro případ odvolání proti tomuto rozhodnutí, užije se tedy správní řád. Dle správního řádu platí, že pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.
Z Vámi uváděných údajů vyplývá, že bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. V takovém případě správní řízení opravdu dále pokračuje a dokud nebude znovu rozhodnuto (jakkoliv), toto řízení bude dále pokračovat.
Ředitel by měl mít vše samozřejmě podložené, nelze rozhodovat bez řádných důkazů. Dokud řízení probíhá, neexistuje překážka věci rozsouzené, tzn. stále se budou řešit případné prohřešky Vašeho syna, a to i ty, které již byly obsaženy v odůvodnění. Nicméně stále platí, že pro podmíněné vyloučení musí být řádné podklady/důkazy, pokud tedy z dosud provedených důkazů nevyplývá oprávněnost vyloučení Vašeho syna, nemůže ředitel zpětně tyto podklady nějak upravovat, aby byly „lepší“.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Náhrada škody za poškozenou věc pojišťovnou - cena opravy nebo celá cena věci?
- Platí pojišťovna opravu věci nebo celou věc - nejsou náhradní díly
- Nedostupnost náhradních dílů na opravu a náhrada škody pojišťovnou - cena opravy nebo cena věci?
- Pojištění odpovědnosti za újmu a poškození věci - cena opravy nebo cena věci? (nejsou náhradní díly na opravu)
Mám uzavřenou pojistku u Kooperativy na pojištění majetku a odpovědnosti občanů + pojištění odpovědnosti za újmu. Známé jsem shodila kabátem a rozbila mobilní telefon, 3 roky starý, za 14.000 Kč. Uplatnila po mě náhradu škody 14.000 Kč. Škodu jsem oznámila pojišťovně, potřebné doklady jsem dodala. Jeden z dokladů byl „diagnostika opravy telefonu“, kde opravář (ne autorizovaný servis) uvedl popis závady a dále, že „dostupnost náhradního dílu v nedohlednu“, návrh opravy stanovil na částku 4.500 Kč. V současné době cena mobilního telefonu také 14.000 Kč. Opravář telefon neopravil, pouze uvedl závadu. Pojišťovna poškozené uhradila pouze 4.500 Kč (cena opravy), ale ta s tím nesouhlasí a požaduje zbylou náhradu škody, 9.500 Kč. Postupovala pojišťovna správně? Oprava nebyla provedena, byl to pouze návrh neautorizovaného servisu. Telefonickým dotazem na autorizovaný servis SAMSUNG, by cena opravy telefonu byla s originálními díly cca 10.000 Kč (autorizovaný servis ve vzdálenosti cca 70 km). Děkuji.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že z pojištění odpovědnosti (které jste uzavřela) má pojištěný (zde Vy) právo, aby za něho pojistitel (pojišťovna) v případě pojistné události nahradil poškozenému (Vaší známé) škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (§ 2861/1 občanského zákoníku).
Co se týče rozsahu, ve kterém je pojišťovna povinna škodu nahradit, je nutné vycházet z § 2865/1 a § 2811 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- nebyl-li ujednán limit pojistného plnění (což z vašeho dotazu nevyplývá), hradí pojistitel poškozenému škodu v plné výši;
- pojistitel poskytne pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.
Pojišťovna tedy byla povinna Vaší známé poskytnout takové pojistné plnění, které by nahradilo škodu, která Vaší známé vznikla. Škodou je pak míněn úbytek majetku Vaší známé, tedy snížení ceny poškozeného mobilního telefonu.
Vaše známá by měla právo na pojistné plnění ve výši 14.000,- Kč (tedy ve výši pořizovací ceny mobilního telefonu) pouze v případě, že by došlo k úplnému zničení mobilního telefonu. Je-li však mobilní telefon opravitelný a po opravě může být používán bez obtíží tak, jak tomu bylo před jeho poškozením, má Vaše známá právo pouze na náhradu rozdílu mezi cenou mobilního telefonu před a po poškození (tento rozdíl pak může být nejlépe vyjádřen právě cenou opravy, která je nutná k obnově původní hodnoty mobilního telefonu).
Vlastní-li Vaše známá v současné chvíli mobilní telefon, jehož cena se v důsledku poškození snížila (ovšem není nulová), nemůže být Vaší známé poskytnuto pojistné plnění ve výši pořizovací hodnoty mobilního telefonu, neboť tímto způsobem by na straně Vaší známé došlo k obohacení (škodové pojištění, kterým je i pojištění odpovědnosti, které jste uzavřela, totiž nemůže nikdy vést k obohacení poškozeného).
Ve Vašem případě je rovněž podstatné, zda je možné provést opravu mobilního telefonu neautorizovaným servisem, aniž by to mělo např. vliv na trvání záruky poskytnuté na tento mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že mobilní telefon je 3 roky starý, předpokládám, že záruční doba již uplynula a opravy tudíž mohou být bez obtíží prováděny jakýmikoli servisy. V takovém případě je samozřejmé, že pojišťovna poskytla Vaší známé pojistné plnění, které se rovná ceně levnější opravy.
Je-li možné prostřednictvím neautorizovaného servisu opravit mobilní telefon Vaší známé za 4.500,- Kč do stavu, v jakém se nacházel před poškozením, byl postup pojišťovny správný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na výkon rozhodnutí stavebního úřadu - dopojení obrubníku komunikace k vedlejší ploše
- Dopojení obrubníku k vedlejší ploše - stavební úřad dopojení přikázal obci, ale ta nekoná - jak postupovat?
- Nepeněžitá exekuce - realizace rozhodnutí stavebního úřadu
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak postupovat pokud obec nesplnila co jí stavební úřad přikázal při dodatečném schválení stavby?
Kolem mého domu opravovala obec místní účelovou komunikaci. Bez stavebního povolení. Z kamenité cesty se stala asfaltová s obrubníky. Na místním šetření konaného za účelem žádosti o dodatečné povolení stavby, jsem do protokolu uvedl výhradu dopojení obrubníku nově zbudované komunikace k vedlejším stávajícím plochám, jejímž jsem majitelem. Obec se do téhož protokolu zavázala, že opravu zajistí. Nezajistila. Během tří let dostala obec od stavebního úřadu několik výzev, aby opravu provedla. Neuposlechla. Stavební úřad zjistil, že s obcí nehne. Prohlásil tedy dopojení za nezávadné. Odvolal jsem se ke krajskému úřadu, který mně na místním šetření dal za pravdu, ale obci opravu jen doporučil, což není pro ni nikterak závazné, takže se nic neděje. Mám ještě nějaké možnosti něco pro to udělat? Bylo mě dokonce doporučeno jít na Polici a podat trestní oznámení na úřady, že nekonají - jsou nečinné. Co mají dělat. Co si o tomto myslíte? Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem rozhodl stavební úřad, resp. jak zní rozhodnutí krajského úřadu. Je-li napojení obrubníků obci stanoveno jako povinnost, je tato povinnost samozřejmě právně vynutitelná, a to prostřednictvím exekuce na nepeněžitá plnění (§ 107 a násl. správního řádu).
Exekuce na nepeněžitá plnění může být provedena:
a/ náhradním výkonem (tzn. že napojení obrubníků by bylo stavebním úřadem zadáno jinému subjektu, např. stavební firmě, a to na účet obce),
b/ přímým vynucením, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (tento způsob exekuce nepřichází ve Vámi popsaném případě v úvahu),
c/ ukládáním donucovacích pokut.
Jelikož z dotazu přesně nevyplývá, kdy bylo stavebním úřadem, resp. krajským úřadem rozhodnuto, upozorňuji, že exekuce může být nařízena nejpozději do 5 let a provedena nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně (§ 108/4 správního řádu).
Pokud však bylo stavebním úřadem nenapojení obrubníků shledáno nezávadným, přičemž krajský úřad tento názor stavebního úřadu potvrdil, nepřichází exekuce na nepeněžité plnění v úvahu, neboť obci nebyla povinnost k napojení obrubníků vlastně uložena. V takovém případě by bylo možné se proti rozhodnutí krajského úřadu bránit v rámci správního soudnictví (tzn. podat žalobu ke krajskému soudu). V tomto ohledu je podstatné, kdy krajský úřad rozhodl (tj. zda dosud neuplynula lhůta k podání žaloby).
Podání trestního oznámení Vám nedoporučuji. Trestní oznámení není prostředkem, kterým by bylo vhodné řešit nespokojenost s činností správních orgánů. Není mi ostatně známo, jakého trestného činu by se mohl stavební úřad či krajský úřad vlastně dopustit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odkoupení části chodby družstevního domu - cenu za 1m, kdo ji určuje?
- Tržní cena družstevních prostor za m2 - je určena zákonem?
- Hodnota m2, metru čtverečního prostor družstevního domu (chodba)
Mám družstevní byt v Praze 11. Rád bych u bytu prodloužil chodbu cca o 7m2. Družstvo mi chce odprodat část té chodby, cca za 25.000 Kč za metr čtverečný. Je někde psáno že mohou za tržní cenu odprodat družstevní byt? Nebo kde mohu nejlépe, vyčíst postup jak by to mělo být?
Děkuji, Broněk.
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že jste výlučným vlastníkem předmětného bytu (pokud by se totiž jednalo o družstevní byt, bylo by jeho vlastníkem bytové družstvo a Vy byste byl toliko nájemcem tohoto bytu, v takovém případě by bylo přikupování další podlahové plochy k bytu prakticky vyloučeno).
Co se týče převodu vlastnického práva k bytům z bytových družstev na členy těchto bytových družstev, platí, že tyto převody jsou v zásadě bezúplatné, přičemž se řídí zákonem o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev. Předpokládám však, že k tomu Váš dotaz nesměřuje.
Máte-li v úmyslu zakoupit od bytového družstva část chodby (tedy společných prostor bytového domu), bude nutné vycházet z § 751/1 a 2 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
- bytové družstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům nebo budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi věcně souvisejícím, ledaže s podmínkami převodu předem souhlasí a/ všichni členové bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů, a zároveň b/ všichni členové družstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu;
- souhlas podle předchozí odrážky musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem;
- udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila.
Budou-li tedy získány souhlasy všech dotčených členů bytového družstva, bude možné uzavřít s bytovým družstvem kupní smlouvu na část společných prostor bytového domu.
Máte-li tímto způsobem v úmyslu zvětšit svůj byt, bude následně zapotřebí zanést změnu jeho půdorysu (resp. výměry podlahové plochy) do prohlášení vlastníka (či do jiného dokumentu, jehož prostřednictvím byly byty v domě vymezeny), přičemž tato změna by měla být promítnuta rovněž do katastru nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Odběr vody z obecní studny - může to starosta zakázat?
- Odběr vody z obecní studny - může to vedení obce zakázat?
- Kdo může zakázat odběr vody z obecní studny?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vyplavení sklepu při neodebírání vody z obecní studny - jak sjednat nápravu?
2007 jsme zdědili domek po mých prarodičích, kde před domem na našem pozemku stojí obecní studna. Studna tam stojí mnoho let. Kdysi před lety si tam brali vodu asi 4 domy a prarodiče ještě i před těmi deseti lety, protože neměli vodovod a proto asi nic neřešili. My jsme se po rekonstrukci napojili na obecní vodovod a ze zmíněné obecní studny jsme chtěli odebírat užitkovou vodu na zahradu a natrvalo do ní dát čerpadlo. Byla jsem se na to zeptat na OÚ, kde mi starosta řekl, že to nepřipadá v úvahu. Tu studnu nikdo nepoužívá, obec se o ní nestará, pumpa na studni je rozbitá a neexistuje ani žádné věcné břemeno, ani smlouva mezi námi a OÚ. Navíc, když se neodebírá voda, tak se mám drží voda ve sklepě. Lze nám poradit něco, čím přimět obec s souhlasu? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Jako nátlakový prostředek na obec můžete použít § 1085 a § 1086 občanského zákoníku, které upravují problematiku staveb na cizích pozemcích. Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu (soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře) ;
- vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V souvislosti se shora uvedeným je důležité, zda byla studna zřízena se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku (resp. zda byl tento souhlas dle tehdejší právní úpravy vůbec vyžadován), což z dotazu nevyplývá.
Obecně dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Vy) se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Na obec by tedy mohlo zapůsobit, pokud byste jí pohrozila tím, že se budete soudní cestou domáhat např. odstranění studny z Vašeho pozemku, neboť se domníváte, že byla tato studna zřízena neoprávněně a ruší Vás ve výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku. Na tento požadavek by neměla mít vliv ani skutečnost, že Váš pozemek je, jak předpokládám, součástí veřejného prostranství (§ 34 zákona o obcích).
Po obci byste se mohla domáhat rovněž vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), které obci vzniká tím, že má na Vašem pozemku umístěnou studnu bez právního titulu (např. smlouvy), který by jí k tomu opravňoval.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení nevyužívaného věcného břemene - postup, informace
- Zrušení nevyužívané služebnosti, věcného břemene - postup, informace
08/2016 jsme s partnerem koupili rodinný dům včetně příjezdové cesty. Cesta je velmi dlouhá (plocha 570 m2) a vztahují se k ní věcná břemena (služebnosti). A to jedno pro sousedy, kteří již bydlí a mají zkolaudováno a poté ještě jedno břemeno k pozemku lemujícímu celou délku naší příjezdové cesty. Pozemek je pouze zasíťován a v minulosti se na něm plánovala výstavba řadových domků, bylo již i uděleno stavební povolení, ale investor zkrachoval. Tedy věcné břemeno není používáno a navíc daný pozemek přímo sousedí i s obecní cestou. Je prosím nějaká možnost břemeno zrušit, abychom si mohli cestu oplotit a zamezit tak neoprávněnému parkování? Děkuji, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Odpovím proto obecněji, přičemž Vám doporučím další postup.
Z dotazu usuzuji, že směřuje pouze ke služebnosti, vážící se na nezastavěný pozemek zkrachovalého investora (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet).
Ze znění dotazu není především zřejmé, kdo je z této služebnosti oprávněn. Je-li oprávněným ze služebnosti investor, doporučuji Vám v první řadě ověřit, zda tento investor dosud existuje (není zřejmé, co máte na mysli „zkrachováním“, tzn. zda se jedná o likvidaci právnické osoby či např. zahájení insolvenčního řízení). Je-li investorem právnická osoba, což předpokládám, můžete její existenci ověřit online náhledem do obchodního rejstříku:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
Zjistíte-li tímto způsobem, že investor skutečně zanikl, bylo by možné uvažovat o zániku služebnosti. Dle § 1302/1 občanského zákoníku totiž platí, že nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba.
Případný zánik investora však nebude mít na existenci služebnosti žádný vliv v případě, že tato služebnost se váže k sousednímu pozemku, tzn. že svědčí každému vlastníkovi tohoto pozemku.
Vadí-li Vám, že na Vaší cestě parkují třetí osoby, doporučuji Vám ověřit, co je obsahem předmětné služebnosti. Jedná-li se totiž o služebnost cesty, je jejím obsahem toliko právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, nikoli na tomto pozemku parkovat (§ 1276/1 občanského zákoníku).
Parkují-li na Vašem pozemku osoby, kterým žádná služebnost nesvědčí, bylo by možné tento pozemek oplotit, při současném zpřístupnění tohoto pozemku osobám oprávněným ze služebnosti. Pokud byste tedy u vjezdu na pozemek zřídila např. bránu a osobám oprávněným ze služebnosti od ní poskytla klíče, mohl by být problém s nežádoucím parkováním vyřešen.
V tomto ohledu připomínám, že ke zřízení oplocení je v zásadě zapotřebí, abyste od místně příslušného stavebního úřadu získala územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Oplocení pozemku nebude možné, spadá-li tento pozemek do veřejného prostranství obce (§ 34 zákona o obcích).
Z dotazu není zřejmé, jakým způsobem předmětná služebnost vznikla. Byla-li tato služebnost zřízena smluvně, doporučuji Vám do smlouvy nahlédnout. Nelze totiž vyloučit, že ve smlouvě budou zakotveny zvláštní důvody pro její ukončení (a zánik služebnosti).
Dle § 1299/2 občanského zákoníku platí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebného pozemku (Vaše cesta) a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebného pozemku (Vy) může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Z dotazu však nevyplývá, že by ve Vašem případě k nějaké trvalé změně poměrů došlo.
Právo ze služebnosti se může rovněž promlčet. V tomto případě je nutné vycházet z § 632 občanského zákoníku, dle něhož platí, že právo ze služebnosti se promlčí, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do katastru nemovitostí zapsáno právo ze služebnosti, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.
Pokud byste se rozhodla zabránit oprávněné osobě ve výkonu práva ze služebnosti (např. oplocením pozemku), což by bylo samozřejmě porušením Vaší zákonné povinnosti, došlo by k promlčení služebnosti, pokud by oprávněná osoba neuplatnila své právo do tří let (§ 633/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie obličeje bez souhlasu fotografované osoby na propagačních materiálech - náhrada škody a požadavek stažení
- Odškodnění za užití fotografie fotografovaného bez jeho souhlasu
- Zákaz publikování fotografie fotografovaného bez jeho souhlasu
V únoru 2017 jsem s dcerou navštívila lyžařské středisko na Šumavě. Dcera si zde vzala mapu areálu, kde nalezla u jedné z atrakcí naši společnou fotografii. Velice nemile mě to překvapilo. Nyní jsem dohledala stejnou mapu ze sezóny 2015/16 a naše fotografie je tam také. Domnívám se, že jde o foto pořízené cílovou kamerou umístěnou v areálu, které pochází z jarních prázdnin 2015. Používání této fotografie mi vadí, nedala jsem k němu souhlas a trvám na tom, aby fotografie byla stažena z oběhu a dále již užívána nebyla. Jejím zveřejněním se cítí naše rodina poškozena.
Prosím, poraďte mi, jak mám v této záležitosti postupovat a zda mám nárok na odškodné. Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Dle § 84 a § 85/1 občanského zákoníku platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.
Z těchto základních pravidel existuje několik zákonných výjimek (kdy je možné zachytit podobu člověka a tuto podobiznu rozšiřovat bez jeho souhlasu), které jsou vyjmenovány v § 88 a § 89 občanského zákoníku; žádná z těchto výjimek se však na Váš případ nevztahuje.
Pakliže provozovatel lyžařského střediska pořídil Vaší fotografii a fotografii Vaší dcery, přičemž tyto fotografie rozšiřuje v rámci své podnikatelské činnosti, porušil s největší pravděpodobností shora uvedená ustanovení občanského zákoníku.
Dle § 82/1 občanského zákoníku platí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena (např. zachycením jeho podoby a rozšiřováním jeho podobizny bez jeho souhlasu), má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto postižený člověk může dále požadovat přiměřenou satisfakci, která může mít buď podobu morálního zadostiučinění (omluva) či finanční kompenzace (jak vyplývá z § 2956 občanského zákoníku).
V současné chvíli se můžete písemně obrátit na provozovatele lyžařského střediska s upozorněním na protiprávní stav a můžete vznést své požadavky (např. požadavek na stažení těch reklamních prospektů, na kterých je použita předmětná fotografie, požadavek na finanční kompenzaci apod.). Nebude-li provozovatel lyžařského střediska ochoten přistoupit na Vaše požadavky, popř. nebude-li vůbec ochoten s Vámi jednat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud.
Pro mimosoudní jednání s provozovatelem lyžařského střediska, popř. pro následné podání žaloby, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze předpokládat, že písemná výzva k mimosoudnímu vyrovnání, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře a doplněná plnou mocí, kterou advokátovi udělíte, udělá na provozovatele lyžařského střediska mocnější dojem, než pokud byste si tuto výzvu připravovala sama).
Ve výzvě můžete provozovatele lyžařského střediska upozornit rovněž na to, že podoba člověka (zachycená např. na fotografii) je osobním údajem. Pakliže provozovatel lyžařského střediska zpracovává osobní údaje bez souhlasu těch, koho se tyto údaje týkají, mohl by se dostat do konfliktu se zákonem o ochraně osobních údajů. Provozovatele lyžařského střediska proto můžete upozornit na svou připravenost kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů (samozřejmě nebude-li provozovatel lyžařského střediska ochoten k jednání s Vámi) :
https://www.uoou.cz/
který je oprávněn uložit provozovateli lyžařského střediska pokutu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Neschválení investičního záměru stavebníka obcí - jak se bránit?
- Neschválení investičního záměru stavebníka obcí z osobních důvodů členů vedení obce
Koupil jsem statek v centru obce vedeném jako SO plochy smíšené obytné jsou určené pro víceúčelové využití tj. stavby pro bydlení a občanskou vybavenost odpovídající velikosti vymezeného pozemku a objemu budovy. Plánuji statek zbourat a postavit komunitní dům pro seniory. Zaslal jsem investiční záměr IZ na obec a zastupitelstvo tento záměr neodsouhlasilo. Důvod byl účelově zástupný - 3 zastupitelé jsou sousedi. Tak do vyjádření napsali
- záměr neodpovídá podmínkám prostorového uspořádání staveb/byly předloženy 2 varianty / dále, že tento záměr zvažují realizovat taky na svých pozemcích.
Lze se nějak bránit, zmařená investice, zneužití pravomoci veřejného činitele, střet zájmu a mohou mi tuto stavbu zakázat?
Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu není zřejmé, z jakého důvodu jste svůj investiční záměr obci předkládal. Hodláte-li financovat výstavbu komunitního domu pro seniory na vlastním pozemku, jedná se o stavební záměr, který nemusí být zastupitelstvem obce v zásadě schvalován.
Dle § 84/1 zákona o obcích rozhoduje zastupitelstvo obce ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, tedy o záležitostech, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále o záležitostech, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
Ve výčtu základních pravomocí zastupitelstva obce (dle § 84/2 a § 85 zákona o obcích) není schvalování investičních/stavebních záměrů soukromých osob uvedeno.
Pro získání relevantního názoru k Vašemu stavebnímu záměru Vám doporučuji oslovit místně příslušný stavební úřad (který bude o ne/schválení Vašeho stavebního záměru následně, v rámci územního a stavebního řízení, rozhodovat).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce doma a stravenky od zaměstnavatele
- Právo, nárok na stravenky - práce doma, home office
Zaměstnavatel od ledna 2017 přestal vydávat stravenky. Stravenky jsem dostával po dobu několik let za dny, kdy pracuji v režimu home office (práce z domu). V pracovní smlouvě mám uvedeno jako místo výkonu práce obec shodnou s místem trvalého bydliště. Sídlo firmy je jiné než mé místo výkonu práce dle pracovní smlouvy. Tzn. , že v pracovní smlouvě se počítá s tím, že primárně budu pracovat z domu. V případě potřeby dojíždím do sídla firmy, na tyto dny mi zaměstnavatel umožňuje využívat dotované stravování v jídelně. Vím, že další zaměstnanci, kteří pracují primárně z domu nebo v pronajaté kanceláři mimo sídlo firmy dostávají doposud za takto odpracované dny stravenky. Ještě doplňuji, že během dané doby nedošlo k žádné změně v interních předpisech. Smlouvu mám na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. Pokud mám na stravenky právní nárok, můžu podat okamžitou výpověď pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Na mé mnohé urgence odpovědní vedoucí pracovníci nereagují. Mám za dané situace na stravenky nárok a můžu je vymáhat? Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Dle § 236/2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům stravování, pokud tak stanovil ve vnitřním předpisu. V takovém vnitřním předpisu pak mohou být zakotveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Zajištění stravování může mít i podobu poskytování stravenek.
Poskytování stravenek (resp. zajištění stravování zaměstnanců jako takové) je typickým příkladem tzv. zaměstnaneckých výhod/benefitů, které však nepředstavují složku mzdy či platu. Z tohoto důvodu není možné při neposkytnutí stravenek zrušit okamžitě pracovní poměr ze strany zaměstnance dle § 56/1 písm. b) zákoníku práce, neboť toto okamžité zrušení je vázáno pouze na nevyplacení mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy nebo platu (anebo jakékoli jejich části) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Pakliže Váš zaměstnavatel poskytuje stravenky jiným Vašim kolegům, kteří pracují za stejných podmínek jako Vy (tedy např. z domova), přičemž Vám bez odůvodnění stravenky neposkytuje (aniž by došlo ke změně příslušného vnitřního předpisu zaměstnavatele), mohlo by se jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci.
Dle § 16/1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty (např. tedy i stravenek), o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Není-li Váš zaměstnavatel v současné chvíli ochoten zareagovat na Vaše písemné urgence, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu. Dospěje-li oblastní inspektorát práce k závěru, že Váš zaměstnavatel zachází se svými zaměstnanci nerovně, bude oprávněn udělit Vašemu zaměstnavateli pokutu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Forma výplatní pásky - musí být papírová nebo stačí emailová
- Výplatí páska elektronicky emailem a Zákoník práce
- Elektronická výplatní páska a Zákoník práce
- Forma výplatního lístku - musí být papírová nebo stačí emailová
- Výplatí lístek elektronicky emailem a Zákoník práce
- Elektronický výplatní lístek a Zákoník práce
Měla bych dotaz ze sféry pracovních vztahů. V práci nás nutí ke zrušení papírových výplatnic s tím, že nám je budou posílat na emailové adresy. Skoro nikdo s tím nesouhlasí, ale oni to neberou vůbec na zřetel. Ráda bych věděla, jestli na to mají právo a můžou nás k tomu nutit i přes náš nesouhlas. Děkuji za odpověď, s pozdravem Beáta.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je v souladu s ustanovením § 142 zákoníku práce povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Je tedy zřejmé, že při předání výplatní pásky zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy postupuje v souladu se zákonem a jeho postup nelze napadnout. Jiný způsob předávání výplatní pásky je tedy možný pouze na základě dohody se zaměstnavatelem.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - závada na převodovce
- Nárok na zaplacení opravy ojetého auta, automobilu původním majitelem - porucha převodovky
7.1.2017 prodáno auto - fyzická osoba, fyzické osobě, rok výroby 2008, vše bylo v pořádku bez znatelných závad. Byla sepsána běžná kupní smlouva. 28.2.2017 se zjistila závada na převodovce. Majitel chce nyní, abych auto opravil. Má na to právo? Nebo se mám s ním soudit? Děkuji za odpověď, Zita.
ODPOVĚĎ:
Kupující by musel prokázat, že se jedná o vadu, kterou auto mělo již v době prodeje, tj. již na začátku ledna. Dle ust. § 2100 odst. 1 občanského zákoníku platí, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Pokud se jedná o vadu, která se vznikla až později, a ve smlouvě jste neposkytl žádnou záruku, povinnost opravit automobil Vám nevznikla. Posouzení okamžiku vady bude záviset nejspíše na soudním znalci, nicméně mám za to, že určení toho, zda bylo auto vadné již v okamžiku prodeje bude pro kupujícího značně obtížné, a proto byste v soudním sporu měl šanci uspět, nicméně podotýkám, že neznám podrobné okolnosti případu.
Pokud dojde k soudnímu sporu, doporučuji se nechat zastupovat advokátem.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nesprávný postup notáře - odškodnění od státu
- Odškodnění za nesprávný postup notáře
Cca 25 let po úmrtí bylo zahájeno dodatečné dědické řízení, v rámci kterého byl po 3 již dávno zemřelých vlastnících rozdělen (mezi větší množství pozůstalých) pozemek - pole. Následně - až na základě aktivity dědiců - zaslala společnost, která toto pole obhospodařuje, jednotlivým spoludědicům poštovní poukázkou finanční částky v poměru jejich podílů na pozemku, a to bez jakékoli informace o tom, jak k uvedené částce došla a za jaké období částku vyplácí.
Promlčecí lhůta se vztahuje i na takové případy, kdy chybným (nebo neúplným) rozhodnutím státu (notářství) při postupných několika dědických řízeních v minulosti nebyl majetek součástí těchto dědických řízení? Prvotní pochybní bylo pravděpodobně ještě před rokem 1989. Neexistuje nějaká možnost řízení pro špatný úřední postup a následná odpovědnost za škodu způsobenou státem?
Richard
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení této otázky je nezbytné vědět, podle kterých právních předpisů bylo v době původního dědického řízení postupováno (kdy probíhalo dědické řízení), jelikož právní předpisy se mění, v návaznosti na to se mění i jejich výklad. Např. současný zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje zjišťování majetku zůstavitele následovně:
Aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.
Tento výčet je pouze příkladmý.
Dále v předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění. Mezi tyto úkony tak může spadat i např. podání dotazu na katastr nemovitostí, zda jsou evidovány nemovitosti napsané na zůstavitele.
Co se týká Vámi zmiňované částky, je zde nutné se obrátit na tuto osobu a žádat přesné vyčíslení, jakým způsobem a na základě čeho bylo dané částky dosaženo.
Odpovědnost státu za škodu: dle současných právních předpisů je stát (notářská komora) odpovědný i za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný postup notářů. Konkrétní podmínky a postup je upraven v zákoně č. 82/1998 Sb. , který v § 32 upravuje i promlčecí dobu:
Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nesprávně umístěný plot mezi pozemky - jak postupovat?
- Může majitel pozemku pousunout plot na skutečnou hranici pozemků?
- Posunutí plotu na skutečnou hranici pozemku - stavební povolení, ohláška, územní souhlas
- Stavební povolení, ohláška, územní souhlas - posunutí plotu na skutečnou hranici pozemků
Obracím se na vás s prosbou o zodpovězení dotazu na hranici dvou pozemků. Na mé chatě jsem nechal zeměměřičem přeměřit hranici pozemku s mým sousedem (bohužel s mým bratrem, se kterým se nelze nijak dohodnout) a bylo zjištěno, že hranice – přímka, tj. rovná úsečka je v jednom bodě na začátku správná a v 2. bodě na konci je rozdíl 3 metry v můj neprospěch. U tohoto přeměření byl i bratr. Správná hranice je názorně vidět i z map Google. Ještě za života naší matky, ona nechávala hranici přeměřovat (v roce 2008) a to se stejným výsledkem jako nyní. Vzhledem k neshodám s mým bratrem jsem následně (cca v roce 2009-2010) postavil plot mezi oběma pozemky. Jenže už tenkrát při vyměřování (v roce 2009–2010) vypočítavý bratr jeden vyměřovací kolík posunul o 3 metry v můj neprospěch, což bylo zjištěno až později a nyní potvrzeno přeměřením, jak jest popsáno výše. Jak mám prosím postupovat dále? Mohu si na správné hranici postavit nový plot? Děkuji předem za odpověď. Miroslav
ODPOVĚĎ:
Pokud jste plot mezi pozemky postavil, předpokládám, že jste jeho vlastníkem. Jako vlastník stavby (zde plotu) jste samozřejmě oprávněn rozhodnout i o jeho odstranění. Dle § 128/1 stavebního zákona není zapotřebí odstranění plotu ohlašovat stavebnímu úřadu.
V tomto ohledu připomínám, že ke zřízení nového plotu je v zásadě zapotřebí, abyste od místně příslušného stavebního úřadu získal územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Nový plot můžete umístit při hranici pozemků, ovšem vždy pouze na Vašem pozemku (plot nemůže žádnou svou částí přesahovat na pozemek Vašeho bratra).
K žádosti o získání územního souhlasu jste dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona povinen přiložit souhlasy osob, které mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn (tedy s Vaším pozemkem). Souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Pro získání územního souhlasu budete tedy potřebovat i písemný souhlas Vašeho bratra (tedy aby Váš bratr podepsal situační výkres, na němž bude zamýšlený plot vyznačen).
Pokud by se Vám nepodařilo opatřit souhlas Vašeho bratra, bylo by nutné získat (namísto územního souhlasu) územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění dětí - smlouva o manželském režimu, zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku
- Vydědění potomků - smlouva o manželském režimu, zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku
- Vydědění potomků neprojevujících zájem o rodiče pomocí manželské smlouvy
- Vydědění dětí bez zájmu o rodiče pomocí manželské smlouvy (zřízení odděleného SJM)
- Oddělené SJM a vydědění potomků, dětí, syna, dcery
Mám dotaz ohledně majetku. Jsem podruhé vdaná, z prvního manželství mám tři dospělé děti. Manžel má z předchozích manželství čtyři dospělé děti. Spolu žádné dítě nemáme. Manžel nechce, aby jeho děti, které o něj nemají vůbec žádný zájem, v případě jeho smrti měly požadavek na případné dědictví z majetku, který jsme si během manželství pořídili.
Byli jsme u notáře, který nám sdělil, že vydědění není možné a že nejlepší bude sepsat smlouvu o manželském režimu ve smyslu zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku, který jsme nabyli to SJM. Tím by veškerý majetek připadl mě. Zdálo se nám to jako dobrá možnost, ale když nad tím přemýšlíme, tak by to mělo dopad na manžela, pokud bych zemřela já první. V tom případě by manžel dědil spolu s mými dětmi, což by tak závažné nebylo, protože s nimi má dobré vztahy.
Majetek nemáme velký. Ojeté auto a běžné vybavení domácnosti a nějaké naspořené peníze. Nejdůležitější však je otázka bydlení.
Získala jsme členský podíl v bytovém družstvu ještě před manželstvím. Manžel je nyní na nájemní smlouvě uveden (vznikl nám společný nájem bytu manžely). Chtěla bych nějakým způsobem vyřešit, aby manžel v případě mé smrti, nezůstal bez střechy nad hlavou, protože dědici podílu v družstvu se pravděpodobně stanou moje děti. Žádám Vás tedy o radu, jak nejlépe vyřešit tyto záležitosti, abych manžela ochránila. Děkuji, Dagmar
ODPOVĚĎ:
Pokud byste nechtěli vypořádat majetek ještě za života, tak mne napadla možnost sepsat závěť se zřízením svěřenského nástupnictví (§ 1512 a násl. o. z.). To znamená, že určíte svému dědici dědice. V závěti povoláte za předního dědice celé pozůstalosti (případně její části) svého manžela, přičemž určíte, že po jeho smrti přejde Váš majetek na další Vámi určené dědice (tzv. svěřenské nástupce), např. Vaše děti. Vaše děti takovou závěť napadnout nemohou z hlediska svých nároků jakožto nepominutelných dědiců na svůj povinný díl, jelikož svůj povinný díl obdrží, ale později (po smrti i druhého z manželů). Doporučila bych Vám sepsat závěť se zřízením svěřenského nástupnictví u notáře.
Smlouva o zúžení SJM je také jednou z možností, ale je tu opravdu riziko, že zemře dřív ten z manželů, na kterého se celý majetek (nebo jeho část) přepíše. Smlouvu o zúžení SJM je nutné sepsat u notáře ve formě notářského zápisu, jinak je taková smlouva neplatná.
Vydědit lze děti jen ze zákonem uvedených důvodů, které jsou uvedeny v § 1646 o. z. Pokud by nebyl žádný z důvodů naplněn, není možné děti vydědit. Lze je však v závěti opomenout, tedy nic jim neodkázat. V takovém případě mají děti nárok pouze na povinný díl z pozůstalosti, který mohou, ale nemusí požadovat. Povinný díl činí jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu. V případě Vašeho manžela by bylo 5 dědiců (manželka a 4 děti), podíl by tedy byl 1/5 a povinný díl by byl čtvrtina z pětiny, tedy každé z dětí by mělo nárok na 1/20 pozůstalosti (po vypořádání SJM).
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nezaměstnaná matka dítěte neevidovaná na úřadu práce - kdo platí sociální pojištění?
- Placení sociálního pojištění - nezaměstnaná matka dítěte neevidovaná na úřadu práce v evidenci zájemců o práci
- Kdo platí sociální pojištění nezaměstnané matce dítěte neevidované na úřadu práce?
Jsem nezaměstnaná, nejsem vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR. Zdravotní pojištění mi platí stát. Dítě mi chodí do školky pouze na 4 hodiny - je do 6 let věku. Musím si platit sama sociální pojištění? Nebo to není povinné? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Podle § 7, odst. 1, písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v mateřské škole na dobu, která nepřesahuje čtyři hodiny denně. Další podmínkou je, že pečující osoba nesmí mít příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tedy Vaše dítě stráví ve školce maximálně čtyři hodiny denně, zdravotní pojištění za Vás hradí stát a vše je v pořádku. Po dosažení sedmi let věku byste se ale musela buď evidovat na úřadě práce, nebo si začít zdravotní pojištění hradit sama.
Hrazení sociálního pojištění není povinné, takže si s ním nemusíte dělat starosti. Doba péče o dítě do čtyř let věku se Vám započítávala jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Pokud byste chtěla, aby se Vám i nynější doba, kdy jste s dítětem doma, počítala pro nárok na důchod, mohla byste si platit dobrovolné důchodové pojištění. Více informací o tomto pojištění najdete například zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm
__
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Příjmy otce dítěte načerno - jak to dokázat u soudu?
- Příjmy otce dítěte na ruku od zaměstnavatele - jak to dokázat u soudu?
- Zvýšení výživného - otec dítěte získává peníze bokem od zaměstnavatele
- Zvýšení výživného - otec dítěte získává peníze na ruku bokem
Jsem od léta 2016 rozvedená a mám v péči dvě dcery (6,5 a 5 let). Exmanžel mi dává alimenty 6000 Kč celkem. Dcera mi od září nastupuje do první třídy a chtěla bych alimenty zvýšit. Manžel u soudu uvedl výplatu 11000 Kč čistého měsíčně a 6000 Kč rentu z předchozího zaměstnání a 1400, - Kč pobírá jako předseda SVJ. Uvedená výše platu není pravdivá, což vím jistě. Zaměstnavatel mu dává zbytek peněz na ruku, což je min. dalších 10 000, - Kč. Bohužel domluva není možná, budu to muset řešit přes soud. Co pro to musím udělat, kdy nejlépe žádost podat a mám vůbec šanci uspět? Na právního zástupce bohužel nemám finance. Karolína
ODPOVĚĎ:
Návrh na změnu výše výživného má největší šanci na úspěch ve chvíli, kdy dojde k podstatné změně finančních a majetkových poměrů u jednoho rodiče nebo obou rodičů nebo tehdy, když dojde k navýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte. Typickou situací, kdy dochází ke zvýšení těchto nákladů, je právě zahájení povinné školní docházky dítěte (dětí). Pokud tedy od posledního stanovení výživného nedošlo k zásadní změně finanční situace u Vás ani u Vašeho exmanžela, doporučuji žádost o zvýšení výživného podat k soudu tehdy, kdy budete schopná prokázat nárůst nákladů souvisejících se zahájením školní docházky.
Co se týče výše platu Vašeho exmanžela, pokud se domníváte, že výše platu, kterou uvedl při posledním soudním řízení, není pravdivá, určitě tuto skutečnost v návrhu na zvýšení výživného uveďte. Ideální by bylo, kdybyste svou domněnku mohla nějak doložit. Pokud máte například svědky, kteří by mohli dosvědčit, že Váš exmanžel dostává část výplaty „na ruku“, můžete soudu navrhnout jejich vyslechnutí. V návrhu na zvýšení výživného můžete soudu také navrhnout, aby zjistil průměrnou výši výdělku v oboru vzdělání (zaměstnání) Vašeho manžela a určil výši výživného na základě tohoto průměrného výdělku.
Vzory návrhu na zvýšení výživného najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci pracovníci odboru sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště Vašich dětí. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Pokud si z finančních důvodů nemůžete právní služby dovolit, můžete se obrátit se žádostí o bezplatnou právní pomoc na Českou advokátní komoru – více informací najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výklad Zákona o SSP 117/1995 Sb. , §53, odst. 3 písm. a)
- Stipendijní dávka
- Přiznání dávky stipendia
Žádost o výklad Zákona o SSP 117/1995 Sb. , §53, odst. 3 písm. a) : dne 15.08.2016 můj syn Vladimír Xxx - žadatel o dávku „přídavek na dítě“ splnil oznamovací povinnost. Informoval ÚP o odstěhování a změně trvalého bydliště otce, s žádostí o informaci k otázce změny společně posuzovaných osob. Po žádostech o informace, nezodpovězených urgencích, zahájil ÚP nestandardním způsobem řízení o společně posuzovaných osobách.
Dne 21.01.2017 vydal ROZHODNUTÍ neposuzovat osobu Ing. Vladimír Xxxx, nar. 14.04.1946, jako osobu společně posuzovanou podle ustanovení zák. č. 117/1995 Sb. § 7 odst. 6 -při rozhodování o dávce přídavek na dítě ode dne 01.12.2016.
Na základě rozhodnutí ze dne 21.01.2017 - mi ÚP ČR Zlín 23.01.2017 vystavil Sdělení pro účely přiznání stipendia s uvedením nároku na dávku od 01.12.2016 do 31.01.2017.
Mám za to, že pro přiznání dávky stipendia, je třeba postupovat dle zákona 117/1995 Sb, § 52 a § 53, odst. 3 písm. a). Pak platí zpětná tříměsíční lhůta ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku posoudit. Tedy nikoli odvozovat vymezení časové platnosti ve shodě s platností vydaného rozhodnutí o změně okruhu společně posuzovaných osob. Tak je mi vysvětlováno orgánem. Za nesprávné taky považuji časové omezení přiznání nároku do 31.01.2017. Ve spise je založeno potvrzení o studiu vydané UTB ve Zlíně, platné na celý studijní rok 2016/2017. Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Podle § 7, odst. 2, písm. b) zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, společně posuzovanými osobami jsou nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dle § 7, odst. 3, písm. b) téhož zákona se podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, považuje vždy za splněnou, jde-li o zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu.
K vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob se pak vyjadřuje § 7, odst. 6 téhož zákona, který říká, že: „Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odst. 3, písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované. “ Z tohoto důvodu je tedy správné, že úřad práce vydal nové rozhodnutí ohledně okruhu společně posuzovaných osob až po uplynutí (nejméně) tří měsíců. V této záležitosti tedy úřad práce postupoval v souladu se zákonem o státní sociální podpoře.
Paragraf 52 zákona o státní sociální podpoře říká, že: „Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53, odst. 3. “ Jak již bylo uvedeno výše v souvislosti s § 7, odst. 6, ke změně okruhu společně posuzovaných osob došlo až ve chvíli, kdy úřad práce vydal zmíněné rozhodnutí, tedy dne 21. 1. 2017. K tomuto datu tedy úřad práce nově posuzoval nárok na dávku.
Paragraf 53, odst. 3, písm. a) pak říká, že: „Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se přizná, vyplatí, nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá. “ Úřad práce tedy může dávku přiznat a vyplatit nejdéle za tři měsíce zpětně, může tak ale učinit i za kratší dobu. K novému posouzení nároku na dávku došlo k 21. 1. 2017 a úřad práce ji přiznal zpětně od 1. 12. 2016. Nevyužil tedy celou tříměsíční dobu, což ale není jeho povinnost – přiznat dávku vždy na celé tři měsíce zpětně. K tomu, proč úřad práce přiznal dávku pouze do 31. 1. 2017 se nemohu vyjádřit, doporučuji se informovat přímo na příslušném úřadě práce, proč dávku přiznal pouze na takto omezenou dobu.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepravidelné pracovní doby - může to zaměstnavatel udělat?
- Klouzavá pracovní doba a dovolená ve státní svátek od zaměstnavatele - je to legální?
- Dovolená ve státní svátek u klouzavé pracovní doby - může to zaměstnavatel udělat?
- Nepravidelná pracovní doba a dovolená ve státní svátek od zaměstnavatele - je to legální?
Děláme v nepřetržitým provozu (krátký a dlouhý tyden). Zaměstnavatel nám nařídil čerpání klouzavého volna na 17.4.2017 což je státní svátek (Velikonoce). Daný klouzák nám přesunuli ze dne 28.4.2017, kde nám nakonec nařídili dovolenou. Mohou to udělat? Já mám za to že na svátek nám nemůže zaměstnavatel nařídit dovolenou, náhradní volno, klouzák a pod. Chceme se ohradit proti nařízení zaměstnavatele. Jak postupovat v případě když si zaměstnavatel bude stát za svým a odmítne to řešit?
Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce pojem klouzavé pracovní doby nezná. Zákoník práce počítá s rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Z těchto důvodů zákoník práce problematiku klouzavého volna výslovně neupravuje. Je však možné vyjít ze smyslu klouzavého volna a z analogie s nařízením dovolené.
Klouzavé volno je volno, které vyrovná odpracované hodiny. Protože pokud je nepřetržitý provoz pracovník odpracuje více hodin, než povoluje zákoník práce. Jinak by to muselo být zaplaceno jako přesčas. Je to tedy jakési volno navíc. Nařízení klouzavého volna v době, kdy by zaměstnanec měl stejně mít volno, zcela popírá smysl tohoto institutu. Nařízení klouzavého volna ve svátek je tedy smysluplné pouze u zaměstnanců, kteří by na tento svátek měli rozepsánu směnu.
Budeme-li vycházet z analogie s dovolenou, je třeba zohlednit § 219 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Opět platí, že nařídit dovolenou ve svátek lze pouze zaměstnanci, který měl na tento svátek rozvrženou směnu.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dodání pracovníků firmou která není pracovní agentura - lze to?
- Zapůjčení zaměstnanců firmou která není pracovní agentura - je to legální, zákonné?
- Zapůjčení zaměstnanců jiné firmě - účtování, fakturování (zaměstnanci na DPP, dohodu o provedení práce)
Jako firma nejsme dosud vedeni jako pracovní agentura (schválená ministerstvem vnitra), můžeme i tak “dodat” jiné firmě pracovníky, které my platíme na DPP a fakturovat to jako službu? Děkuji moc. Jindřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 14 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
a) krajské pobočky Úřadu práce,
b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání.
Podle § 140 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu dopustí tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Pro úplnost je nutné dodat, že zákoník práce v § 43a umožňuje sjednat dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli na základě shodně projevené vůle všech zúčastněných subjektů (zaměstnance, dále zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přiděluje, a zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen).
Zákoník práce přitom stanoví, že takové přidělení je možné až po uplynutí šesti měsíců od vzniku pracovního poměru, aby bylo zamezeno případným spekulativním uzavíráním pracovního poměru bez úmyslu zaměstnance skutečně zaměstnávat.
Dočasně přidělit je možné výhradně zaměstnance v pracovním poměru, při zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. jak dohody o provedení práce, tak dohody o pracovní činnosti, nelze dočasné přidělení dle § 43a využít.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Peníze na účtu manželů a rozvod - vypořádání SJM, společného jmění manželů
- Vypořádání peněz v SJM při rozvodu při nepředložení výpisu z účtu jedním z manželů
Měla bych dotaz ohledně vypořádání SJM s ohledem na stavy účtů.
Jsme po rozvodu a nyní probíhá majetkové vypořádání. Měla jsem za trvání manželství osobní účet u banky, který byl založený ještě před manželstvím. Bývalý manžel měl několik osobních účtů včetně podnikatelského i vkladový účet u ČMSS (založený za trvání manželství). Chtěla bych, aby se stavy na našich osobních účtech ke dni rozvodu zahrnuly do SJM, a proto jsem u jednání u soudu navrhovala, aby si soud vyžádal zprávy od peněžních ústavů i penzijních fondů bývalého manžela, neboť je sám nepředložil.
Překvapily mne však věta z protokolu o jednání, kde je napsáno toto:
Žalovaná souhlasí s tím, aby zůstatkové hodnoty na vkladových účtech u peněžních ústavů a znějící na jména obou účastníků samostatně, byly i nadále přikázány do výlučného vlastnictví každému z nich.
Tento souhlas jsem já však nedala. Prosím o vysvětlení, co tato věta vyjadřuje, zda tímto prohlášením stavy účtů nebudou patřit do SJM a nebude ve vyrovnání k nim přihlédnuto? Děkuji. Kristýna
ODPOVĚĎ:
Ano, Vámi uvedená věta z protokolu vylučuje to, co jste dle svých slov požadovala. Pokud nebyl pořizován z jednání i zvukový záznam, nemáte již možnost se jakkoliv bránit, neboť námitky k protokolaci je třeba vznést přímo při jednání, když je protokol pořizován. Pokud by byl z jednání i zvukový záznam, nechte si ho předložit a přehrát. Pokud na něm budou jiné údaje, pak můžete vznést námitky k protokolaci po poslechu záznamu.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Stavba rodinného domu v manželství a rozvod manželství - vypořádání majetku, SJM
Potřebuji radu ohledně darovací smlouvy a vypořádání společného jmění manželů SJM. Před manželstvím v roce 2007 jsme s bývalým manželem koupili ornou půdu jako bezpodílové spoluvlastnictví (kupní smlouvou). Až během manželství jsme ornou půdu zhodnotili - oplocení, podezdívka, vrata, zahrada s ovocnými stromy, dlažba, zapuštěný bazén, dětské hřiště. Na pozemku jsme postavili taktéž za manželství v roce 2010 rodinný dům. Na katastrálním úřadě došlo v roce 2012 ke změně zápisu na orná půda a zastavěná plocha a nádvoří. Na pozemku vázlo zástavní právo smluvní zřízené ve prospěch banky (dluh se týkal oplocení pozemku a stavby domu). Došlo i k novému zápisu do katastru jako "orná půda a zastavěná plocha a nádvoří".
Po těchto úpravách jsem při rozvodovém řízení v roce 2013 manželovi darovala polovinu spoluvlastnického podílu, v darovací smlouvě byl dar zapsán v podobě orné půdy a zastavěné plochy a nádvoří spolu se součástmi a příslušenstvím. Postavený dům je zapsán v katastru zvlášť na jiném listu vlastnictví, je součástí SJM. Nyní si vypořádáme SJM.
Dotazy:
1. Je darovací smlouva zapsaná správně, pokud je zde uveden jako předmět smlouvy "orná půda a zastavěná plocha a nádvoří" místo pouze "orná půda" tak, jak znělo původně v kupní smlouvě?
2. Pokud byl na pozemku za manželství postaven dům, mohl katastr zapsat takovou darovací smlouvu?
3. Při vypořádání SJM mám či nemám právo požadovat finance ze zhodnocení pozemku? Pokud ano, pak zcela či jen zčásti?
Děkuji moc za rychlou odpověď. Františka
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. není rozhodné, zda je uvedeno ve smlouvě orná půda či orná půda a zastavěná plocha. Důležitá jsou čísla parcel, pokud ta jsou uvedena správně, špatné pojmenování druhu pozemku není na překážku vkladu takové smlouvy do katastru nemovitostí.
2. Pokud byl na pozemku postaven dům, katastr takovou smlouvu mohl bez problémů zapsat, protože jste vlastně darovala pouze pozemek. Navíc pokud je dům součástí SJM, pak dům darovat nemůžete, není možné darovat manželovi nic, co je součástí SJM.
3. Ano, máte právo požadovat finance za zhodnocení pozemku, nicméně požadovanou částku musíte prokázat. Nelze obecně požadovat nějakou částku, ale musíte uvést konkrétní částku a tuto podložit. Prokazování investic a zhodnocení bývá velmi složité a v tomto případě je třeba se bavit již konkrétně, zda by to ve Vašem případě po shlédnutí veškeré dokumentace mělo smysl.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy SVJ - mohou obsahovat pokuty za nesplnění stanov?
- Stanovy společenství bytových jednotek - mohou obsahovat pokuty za nesplnění stanov?
- Může udělovat výbor SVJ pokuty členům společenství vlastníků bytových jednotek?
- Pokuty udělené SVJ - vymahatelnost pokuty, oprávněnost
- Oprávněnost pokuty od SVJ
- Oprávněnost pokuty od společenství vlastníků bytových jednotek
Naše společenství vlastníků bytových jednotek SVJ v souvislosti s novým občanským zákoníkem aktualizovalo odhlasováním na schůzi své stanovy a přidalo do nich ustanovení o povinnostech pro členy SVJ, například dodržovat noční klid, nekouřit ve společných prostorách domu, neumísťovat ve společných prostorách jakékoliv předměty nepatřící k vybavení domu na chodbách, zdržet se užívání balkónů jako skladišť atd. a též ustanovení, že při nesplnění jakékoliv povinnosti je vlastník povinen zaplatit společenství smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč korun a náhradu škody za každé jednotlivé porušení.
Ustanovení se mi zdá nepřiměřené, výše pokut moc vysoká, pokud vůbec do
stanov něco takového patří. Je možné se takové aktualizaci stanov resp.
vyměření pokuty nějak bránit? Může SVJ udělovat pokuty? Je k tomu oprávněno? Je pokuta právně vymahatelná? Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník skutečně přinesl významnou změnu, a to možnost ukládání pokud vlastníkům. Je pravdou, že se ale stále jedná o diskutabilní téma a otázka vymahatelnosti pokut není stále jednoznačně vyřešena. Nicméně právní úprava je skutečně taková, že do stanov takové ustanovení zakotvit lze a pakliže je odhlasováno, je závazné. Smluvní pokuta musí být vždy přiměřená vzhledem k povinnosti, kterou zajišťuje. Tj. částka 20.000,-Kč za jednorázové rušení nočního klidu je nepřiměřená, nicméně pokud k takovému jednání dochází opakovaně, např. desetkrát do měsíce, lze takovou pokutu za přiměřenou považovat a pak je i právně vymahatelná.
_
OBČAN-SPOLKY
- Sdružení rodičů a přátel školy - převod na spolek, změny stanov
- Nepřevedení sdružení na spolek - jak zachovat existenci?
- Dodatečná změna stanov sdružení a přejmenování na spolek - je to dostatečná změna k zachování existence?
Obracím se na Vás s dotazem ohledně nových právních úprav v oblasti provozování spolků a sdružení. V naší základní škole je stále funkční Sdružení rodičů a přátel školy. Bohužel jsme nereagovali na nové povinnosti (nová právní úprava) o změně jména ze sdružení na spolek a také jsme neupravili Stanovy sdružení. Jaké kroky můžeme učinit dodatečně, aby sdružení zůstalo stále funkční a aby vše fungovalo podle platných legislativních norem? Děkuji předem za odpověď. Ivana
ODPOVĚĎ:
Stále můžete bez problémů vše s novou právní úpravou sladit. Je třeba svolat shromáždění, odsouhlasit změnu stanov a členy statutárního orgánu spolku. Zápis ze schůze či shromáždění včetně textu nových stanov a čestného prohlášení členů statutárního orgánu pak vložíte společně s návrhem do rejstříku. Doporučovala bych obrátit se na právníka, který Vám všechny potřebné listiny nachystá a do rejstříku vloží.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Škoda vzniklá dodavateli postupem subdodavatele - vymáhání škody po subdodavateli
- Vymáhání škody po subdodavateli - nedodání díla včas
- Nedodání díla včas subdodavatelem - vymáhání škody
Dobrý den, mám dotaz. Smluvně jsem se zavázal za úplatu vytvořit webové stránky za 13.000 Kč. Zakázku jsem předal dalšímu dodavateli, aby web vytvořil za mě. Přes konverzaci na portálu webtrh.cz a přes e-mail řekl a potvrdil, že web dodá do 14 dnů. Web dodavatelem dodán nebyl a v dodatku mé smlouvy s klientem je zakotvena pokukta 200.000 Kč při nesplnění termínu.
Pokutu nejsem schopen zaplatit a tak bych se chtěl zeptat, zdali ji mohu soudně vymáhat po dodavateli a následně ji uhradit klientovi, který s tímto postupem souhlasí. Děkuji za odpověď. Tomáš
ODPOVĚĎ:
V zásadě je možné z titulu náhrady škody požadovat i částku odpovídající smluvní pokutě, kterou jste uhradil z důvodu prodlení Vašeho dodavatele. Je však třeba, aby Váš dodavatel mohl předvídat, že v případě prodlení budete povinen zaplatit smluvní pokutu, např. tím, že věděl, že je subdodavatelem a smluvní pokuta je v těchto vztazích běžná; že jste mu předložil Vámi podepsanou první smlouvu; že jste mu sdělil, že v případě nedodání stránek budete povinen hradit smluvní pokutu apod. Pokud si však Váš dodavatel nemohl být vědom, že je pouze subdodavatelem, resp. že v případě nedodání webu včas budete hradit smluvní pokutu, pak byste s vymáháním částky odpovídající smluvní pokuty u soudu nejspíše neuspěl.
Rovněž je třeba upozornit, že by Váš dodavatel byl povinen hradit smluvní pokutu, jež by mohl důvodně předpokládat. Mám za to, že při zakázce v hodnotě cca 10.000,- Kč je smluvní pokuta ve výši 200.000,- Kč nepřiměřeně vysoká. Proto se domnívám, že byste se s úspěchem celé částky ve výši 200.000,- Kč u soudu nedomohl.
Obdobně pak můžete i Vy namítnout vůči klientovi, že výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká a požadovat její snížení. V případě soudního sporu s klientem byste musel vznést námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty, kterou může následně soud snížit. Dle ust. § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody.
Konkrétní okolnosti celého případu doporučuji konzultovat s advokátem.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování majetku před smrtí - nárok na vypořádání od obdarovaného po smrti dárce
- Darování majetku rodičem jednomu z potomků - nárok na vypořádání v dědictví, dědickém řízení
Moje babička před cca 10 lety (2007) přepsala chalupu a před cca 3-4 lety (2013-2014) i svůj byt v Dejvicích na dceru Hanu - mou tetu. Druhá dcera babičky - Jitka, moje matka, se několik let léčila ze závislosti na alkoholu, v lednu 2016 zemřela. Nyní babička finance i zbývající majetek postupně dává tetě, aby po ní nic nezůstalo. Mám vůbec nějakou šanci jak se jako pozůstalá bránit? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2058 o. z. může kdokoliv za svého života darovat třeba i všechen svůj majetek. Pokud by v dědictví po Vaší babičce přece jen nakonec něco zůstalo, můžete v dědickém řízení navrhnout započtení darů na dědický podíl Vaší tety, a tedy byste z pozůstalosti obdržela více než Vaše teta.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Otec dítěte majitelem bytu - nárok přítelkyně na byt při rozchodu vztahu
- Matka dítěte majitelka bytu - nárok přítele na byt při rozchodu vztahu
Rozcházíme se s přítelkyní, máme spolu dvě malé děti. Vlastním byt, ve kterém spolu nežijeme, vlastnil jsem ho již před začátkem našeho vztahu. Může při soudním řešení péče o děti přítelkyně vznést nárok na tento byt, nebo na část peněz vytěžených jeho prodejem? Děkuji, Michal.
ODPOVĚĎ:
Na byt či výnos z něho nemá přítelkyně žádný nárok, neměla by ho ani, pokud byste byli manželé, jelikož se jedná o majetek, který jste vlastnil před uzavřením manželství, resp. ve Vašem případě partnerství. Otázka, že máte děti, zde nehraje vůbec žádnou roli.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice, odmítnutí jiné práce - nárok na odstupné
- Nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice a odmítnutí jiné práce zaměstnancem
- Právo na odstupné při zrušení pracovní pozice a odmítnutí jiné práce zaměstnancem
Jsem zaměstnaný u soukromé společnosti deset let jako tiskař a nyní mi zaměstnavatel oznámil, že moje pracoviště bude v prosinci 2017 zrušeno a budou mi nabídnuty tři jiné různé pracovní pozice, ze kterých si mohu vybrat (nevím, zda je na těchto nabízených pozicích stejná mzda jakou pobírám nyní či nižší). Když bych však ani jednu z pozic nepřijal, mám nárok na odstupné? Pokud ano, za jakých podmínek a v jaké výši? Děkuji, Miroslav.
ODPOVĚĎ:
V případě, že nabízené pozice budou odpovídat Vaší pracovní smlouvě, tedy bude se jednat o stejný druh práce a stejné místo výkonu práce, znamenalo by to, že Vám zaměstnavatel v souladu s § 38 zákoníku práce přiděluji práci dle pracovní smlouvy a je jen jeho benevolencí, že Vám dá vybrat z různých pozic. V takovém případě byste byl povinen práci vykonávat a při ukončení pracovního poměru by nárok na odstupné nevznikl.
Pokud by přijetí nabízené pozice znamenalo změnu pracovní smlouvy, nemusíte žádnou z nich přijmout a stanete se "nadbytečným", čímž Vám vznikne právo na vyplacení odstupného.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Krácení příplatku třídní učitelce za třídnictvím - může to škola udělat?
- Odebrání příplatku za třídnictví třídní učitelce - může to škola udělat?
Jako učitelce s úvazkem 0,95% 1. stupně ZŠ mi byl stanoven v platovém výměru měsíční jednorázový příplatek za třídnictví 500 Kč. Škola mi tento příplatek krátí prý dle počtu odučených dní v měsíci. Je možné takto krátit příplatky? Jsou kráceny i kolegům s plným úvazkem. Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o krácení zvláštního příplatku v případě snížení tzv. pracovního úvazku, platí, že v případě sjednání kratší týdenní pracovní doby se ze zákona snižuje plat, tj. každá jeho část, a to poměrně podle velikosti tzv. pracovního úvazku (viz ustanovení § 80 zákoníku práce). Z toho vyplývá, že i zvláštní příplatek za výkon práce třídního učitele podléhá tomuto krácení odpovídajícímu délce sjednané týdenní pracovní doby, a to bez ohledu na množství skutečně vykonávané práce třídního učitele.
Takto by mělo být postupováno u všech zaměstnanců.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Splátka debetní karty omylem na jiný účet - jak se vyhnout problémům?
- Poplatek za vytvoření splátkového kalendáře 3250 Kč
Mám uzavřenou smlouvu s Citibank na debetní kartu a splácím pravidelně měsíční splátky. V 12/2016 přišlo mailem oznámení o změně účtu na posílání splátek - prostě Citi vše nechali Raifaisen bank. V 01/2017 jsem ještě poslala splátku na původní účet Citi, ale svůj omyl jsem během pár dní napravila a poslala splátku na účet Raifaisen bank. Přesto mi přišlo oznámení, že Raifaisen bank předala můj případ jistému právníkovi, který požaduje sepsání splátkového kalendáře ve formě notářského zápisu a zaplacení 3.250 Kč za sepsání notářského zápisu. Při telefonickém hovoru nepřipouští jinou možnost, pouze jimi daný postup. Upřímně - tento jejich postup se mi zdá podezřelý a chtěla bych vědět, zda existuje jiné řešení, než sepsání notářského zápisu kvůli dalším splátkám. Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze nalézt odpověď přímo ve smlouvě, kterou byla debetní karta zřízena. Pokud řádně splácíte, není důvod sepisovat notářský zápis. Ten požadují proto, že v případě neuhrazení splátek by tento zápis rovnou použili jako podklad pro exekuci bez soudního řízení. Doporučuji tedy prostudovat smlouvu o zřízení karty a pokud tam žádné ujednání o možnosti požadovat ze strany věřitele notářský zápis Vámi hrazený, na nic takového nepřistupujte.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Úhrada nákladů spoluvlastníkem na údržbu bytu, domu - kolik let zpětně?
- Úhrada nákladů spolumajitelem na údržbu nemovitosti - kolik let zpětně?
- Promlčení nároku úhrady nákladů na péči o společnou nemovitost
25 let jsem 50% spoluvlastníkem rodinného domu se svoji sestrou, která v domě celou dobu žije a užívá ho. Já svoji část nikdy nemohl využívat, protože v ní žila matka, která měla zřízeno věcné břemeno užívání k domu. Matka zemřela a dům se bude prodávat. Jsem při prodeji domu povinen uhradit sestře polovinu nákladů na údržbu domu zpětně za celých 25 let, i když dům užívala pouze ona a matka? Děkuji, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
Nejste povinen, pokud by snad sestra měla v úmyslu to řešit soudně, pak by teoreticky mohla žádat náklady pouze 3 roky zpětně z titulu bezdůvodného obohacení, Vy ale máte právo teoreticky žádat po sestře nájem za 3 roky zpětně.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Zaměstnanec nemá jak dojíždět do práce nabídnuté Úřadem práce - odmítnutí zaměstnání
- Odmítnutí práce od úřadu práce uchazečem - následky
- Následky odmítnutí práce od Úřadu práce uchazečem o zaměstnání
- Může uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce odmítnout nabídnutou práci, zaměstnání?
- Nevyhovující práce nabídnutá Úřadem práce - odmítnutí zaměstnání
Manželka je půl roku na úřadu práce a má tento problém. Chtějí ji poslat mimo obor - na místo pomocníka v kuchyni, kam nemohou nikoho umístit a kde nabízejí mzdu 12.000 Kč hrubého, čímž by z ní udělali v podstatě chudou pracující. Co když místo odmítne, je někde k vidění nějaký předpis, kam ji mohou a nemohou dát? Mohou ji dát na ubytovnu, když nemá čím dojíždět? Děkuji, Alois.
ODPOVĚĎ:
Podle § 30 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění po zdejších předpisů, uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, a to minimálně na 6 měsíců. Podle § 20 téhož zákona je vhodným zaměstnáním
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Nízká mzda tedy nezakládá možnost zaměstnání odmítnout bez rizika vyřazení z evidence uchazečů. Relevantní důvod by mohla být nemožnost dojíždění. Doporučuji řešit situaci z toho hlediska s příslušnou referentkou Úřadu práce.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy, neplatí nájemné - jak postupovat?
- Nedobrovolné vystěhování nájemníka po konci nájemní smlouvy - postup, návod
- Nedobrovolné vystěhování nájemce po vypršeníé nájemní smlouvy - postup, návod
Jak bych mohl prosím postupovat v souladu se zákonem, když potřebuji fyzicky vystěhovat z mého bytu nájemníka, kterému skončila nájemní smlouva v 03/2016 a od té doby neplatí nájemné a náklady s používáním bytu. Jedná se o náš druhý byt, ve kterém bydlí sám. Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Podejte žalobu o vyklizení a současně žalobu o zaplacení dlužného nájmu. Nájemník nebude ve sporech úspěšný a bude povinen nahradit Vám náklady s podáním žalob vzniklé. Ještě před podáním žalob mu zašlete písemné výzvy k vystěhování a úhradě dlužného nájmu se stanovením dodatečné lhůty, která by měla být aspoň sedmidenní. Pokud nebude nájemník reagovat, podejte žalobu.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Patří prémie do základní mzdy nebo do hrubé mzdy
- Prémie k platu - jsou součástí základní mzdy nebo hrubé mzdy?
- Prémie mzdy - jsou součástí základní mzdy nebo hrubé mzdy?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Minimální odpočinek mezi směnami - kolik hodin?
- Kolik hodin je minimální odpočinek mezi směnami?
Jako zaměstnankyně knihovny pobírám zaručenou mzdu 16 400 Kč hrubého. Po uplynutí zkušební doby dostanu prémie 390 Kč. Tyto prémie se podle mé nařízené už odráží v zaručené mzdě. Je tomu tak? Nebo se mají počítat do hrubé mzdy zvlášť?
Zaručená mzda je počítána na měsíc s dvaceti pracovními dny a měla by se mi tak mzda zvýšit když má měsíc 23 pracovních dnů? Nebo bude pouze nižší doplatek do zaručené mzdy? A máme zde také akci přes noc, mohu se zeptat co příplatky za noční směnu? Projeví se tam nějak nebo pouze bude zase nižší doplatek?
A poslední otázka je, jaká musí být pauza mezi prací, když v pátek skončím v sobotu v 1 hodinu po 7,5 odpracovaných hodinách a ráno a půjdu domů, s tím že mám přijít na 6:00? Tedy po pěti hodinách. Je to dostačující? V sobotu půjde pouze o tři až čtyři hodiny. Zbytek týdne mám běžnou pracovní dobu.
Děkuji za odpovědi, velice by mě zajímala ta zaručená mzda, jelikož moje nadřízená spoustu věcí dělá jak se jí chce a jelikož jsme malá knihovna na malém městě nikdo to moc neřeší. Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, co se rozumí zaručenou mzdou. Zda jde o mzdu uvedenou ve mzdovém výměru, nebo zda Vaše pracovní pozice spadá do 5. skupiny prací podle nařízení č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zaručená mzda podle tohoto právního předpisu se vztahuje na 40hodinový pracovní týden, aniž by byl řešen počet pracovních dní.
Podle § 112 odst. 3 zákoníku práce nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Příplatek za práci v noci tedy není započítáván do zaručené mzdy a měl by být poskytnut vedle ní.
Odpočinek mezi směnami je upraven v § 90 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) v zemědělství,
c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména
1. ve veřejném stravování,
2. v kulturních zařízeních,
3. v telekomunikacích a poštovních službách,
4. ve zdravotnických zařízeních,
5. v zařízeních sociálních služeb,
d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bezdůvodné odebrání osobního ohodnocení úředníkovi, státnímu zaměstnanci
- Jak se bránit proti odebrání osobního ohodnocení
- Bezdůvodné odebrání osobního ohodnocení zaměstnanci - obrana
2010 mi bylo sníženo osobní ohodnocení o 2.000 Kč a to ze soukromých důvodů. Nedostala jsem žádné vyjádření (proč k tomu došlo) kromě nového platebního výměru. Nikdy žádné výtky proti mé práci nebyly. Ředitelem mi bylo vyhrožováno i případnou ztrátou zaměstnání. Opravdu jsem se hodně bála. Jediné, čeho jsem byla schopná, bylo mé ohrazení proti tomuto postupu, které jsem řediteli zaslala mailem. Odpověď jsem žádnou nedostala. Od té doby se vedení změnilo, žádné zvyšování osobního ohodnocení nebylo. Jsem ve služebním poměru – zaměstnanec Úřadu práce. Teď, když se psalo první služební hodnocení, jsem poukázala na to, co se v roce 2010 stalo, a že od té doby jsem stále na stejné částce. Bylo mi řečeno, že v mé dokumentaci nic takového není. Dá se proti tomu po tak dlouhé době ještě něco dělat?
Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
V osobním spisu by měl být založen nový platový výměr s podkladem, na jehož základě ke snížení došlo, např. hodnocení zaměstnance.
Nicméně obecná promlčecí lhůta je 3 roky a pokud jste měla pochybnosti o správnosti úkonu zaměstnavatele, situace měla být řešena ihned. Je třeba také podotknout, že na osobní ohodnocení není nárok, jedná se o tzv. nenárokovou složku, která se stává nárokovou až ve chvíli jejího přiznání. Není ani nárok na určitou výši osobního ohodnocení. Vzhledem k tomu, že navíc byla změněna právní úprava - zákon o státní službě - a současné vedení postupuje v souladu s tímto zákonem, nelze si zvýšení osobního ohodnocení nárokovat.
Pokud by však Vaše služební hodnocení bylo obdobné jako u ostatních zaměstnanců na srovnatelné pozici a Vaše osobní ohodnocení nižší, mohlo by se jednat o diskriminaci v odměňování, což by bylo možné řešit podáním podnětu na místně příslušný inspektorát práce nebo podáním žaloby.
__
FINANCE-DANĚ
- Náhrada za věcné břemeno - daně, zdanění
- Zdanění odměny za věcné břemeno
- Částka za věcné břemeno - daně, zdanění
- Náhrada za služebnost - daně, zdanění
- Zdanění odměny za služebnost
- Částka za služebnost - daně, zdanění
Dostala jsem od energetické společnosti jednorázovou náhradu za zřízení věcného břemene na mém pozemku. Částku jsem obdržela v říjnu 2016. Je nutné z této částky platit daň z příjmu? Momentálně jsem druhým rokem na mateřské a manžel na mě uplatňuje slevy na dani z příjmu neboť nepracuji. Děkuji za odpověď, Marie.
ODPOVĚĎ:
Přijatá náhrada za služebnost je u fyzických osob osvobozena od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. zc) Zákona o daních z příjmů, pokud služebnost vznikla ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů. Služebnost nejspíš vznikla na základě energetického zákona, náhrada by tedy měla být osvobozena. Přiznání k dani z příjmů z tohoto důvodu nemusíte podávat.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Neschválení písemného rozvrhu čerpání dovolené odbory a § 218 Zákoníku práce
- Rozvrh čerpání dovolené a schválení odbory, odborovou organizací
Zaměstnavatel nám nařídil v lednu 2017 čerpání dovolené (různě po dnech). Byla to část dovolené za 2016, která nemohla být čerpána z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (provozní důvody). Ve firmě působí odborová organizace. Určená dovolená sice byla zanesena zaměstnavatelem do písemného rozvrhu čerpání dovolené, ale tento rozvrh nebyl v době čerpání dovolené odbory schválen. Zaměstnavatel sdělil, že postupuje podle § 218 odst. 2 Zákoníku práce a není proto povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnanců, ani ke schválení rozvrhu a nařízená dovolená je platná. Má na to právo? Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce výslovně takovou situaci neřeší. Dle mého názoru však zaměstnavatel nemůže při určování čerpání dovolené ve zvláštním případě podle § 218 odst. 2 zákoníku práce porušovat obecná pravidla čerpání dovolené uvedená v § 217 zákoníku práce. Tato pravidla se vztahují na čerpání veškeré dovolené, aniž by činila rozdíl mezi starou a novou dovolenou. Lze tak soudit i ze systematiky zákona, kde jsou pravidla předchozího souhlasu odborové organizace a rady zaměstnanců atd. uvedena před § 218; vztahují se tak proto i na případy uvedené v tomto ustanovení.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing od nadřízeného
- Práce v nevyhovujících prostorách (nevětraná místnost) a ukončení pracovního poměru
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď - práce v nevyhovujících prostorách (nevětraná místnost)
- Výpověď ze zdravotních důvodů - práce v závadných prostorách, místnosti
- Vážný důvod k rozvázání pracovního poměru - definice, příklad
Odchodu ze zaměstnání, které je pro mě nevyhovující: jsem v částečném ID, je mi 52 let a pracuji u jedné firmy jako účetní. Kancelář máme v suterénu, bez okna, s klimatizací, která jen víří prach. Mám zdravotní problémy a poslední dobou se zhoršily i mezilidské vztahy. Narůstají také pracovní problémy, zejména drsného chování mého nadřízeného, který mě před ostatními peskuje za chyby, které jsem občas z nervozity udělal. Psychicky je pro mě tato práce už neúnosná, tak řeším způsob, jak odejít.
Vedoucí mi dal důtku s možností výpovědi pro neplnění mé pracovní náplně. V listopadu 2016 jsem onemocněl a vzal si dovolenou, abych to vyležel. Obratem mi dal druhou důtku. V prosinci 2016 se mi onemocnění vrátilo, takže se vše opakovalo. V lednu 2017 se mé zdraví ještě zhoršilo a pan vedoucí mě zle seřval (nedá se to říct jinak). Od poloviny ledna 2017 jsem na neschopence a počítám, že mi ji paní doktorka během dalšího týdne ukončí. Bojím se výpovědi za neplnění mé pracovní náplně.
Práci ve firmě bych chtěl ukončit a najít jinou práci. Důvodem je chování a psychický tlak ze strany vedoucího, podmínky pro práci a nakonec i můj zdravotní stav. Chtěl jsem se zeptat na rozumné řešení.
Možnosti jsou:
výpověď po třetí důtce (která mi hrozí, když se vrátím do práce po neschopence), dostat výpověď dohodou nebo dát výpověď dohodou.
Co je chápáno jako vážný důvod k rozvázání pracovního poměru? Můžu dát výpověď ze zdravotních důvodů? Rád bych se zapsal na ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti, než najdu novou práci, ale z existenčních důvodů bych nechtěl, aby mi byla podpora krácena nebo abych na ni neměl nárok. Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
Podpora v nezaměstnanosti je krácena v případě, že „uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem“ (§ 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Vážné důvody jsou pak specifikovány v § 5 bodě c) výše uvedeného zákona.
Jedná se o důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.
Podle zákona o zaměstnanosti mezi případy, kdy uchazeči o zaměstnání nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, spadá pouze důvod ukončení pracovněprávního vztahu z důvodů porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, tedy pouze první případ tohoto výpověďního důvodu v příslušném § 52 písm. g) zákoníku práce, kdy by bylo možné zrušit pracovní poměr okamžitě.
Ve druhém případě výpověďního důvodu dle § 52 písm. g), tj. méně závažného porušení pracovních povinností nebo soustavné méně závažné porušování pracovních povinností tedy můžete být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání s pomocí ze strany úřadu práce při hledání vhodného zaměstnání, přičemž při splnění dalších podmínek přísluší nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Situace by tedy mohla být řešena dohodu o ukončení pracovního poměru nebo výpovědí ze zdravotních důvodů. Nárok na podporu v nezměněné výši by však měla být zachována i v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 3. březen 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Úschova kupní ceny za družstevní byt u advokáta - lze považovat byt za zakoupený?
- Advokátní úschova kupní ceny - družstevní byt
Vzhledem k tomu, že byly byty prodané v privatizaci družstvu, požádala jsem o odkoupení jako jediný oprávněný uživatel potvrzený soudem. Protože mi družstvo na moji žádost byt neprodalo, kupní smlouvu a peníze jsem předala do úschovy k advokátovi. Lze tímto považovat byt za uhrazený, tedy ve vlastnictví oprávněného uživatele? Nebo je nutné vyčkat rozhodnutí soudu a teprve poté bude byt jako zaplacený a koupený, i když jsem jim jak smlouvu tak i peníze dala, tj. jsou na depozitním účtu k dispozici pro prodávajícího? Byty jsou dle zákona povinni prodat oprávněným. Děkuji, Sandra
ODPOVĚĎ:
Byt bude ve vlastnictví až poté, až bude vlastnické právo zapsáno na katastru nemovitostí. Pokud je veden soudní spor o určení vlastnického práva nebo o plnění z kupní smlouvy, pak je třeba vyčkat výsledku sporu, poté zavést vlastnické právo do katastru nemovitostí.
Teprve poté budete oprávněným vlastníkem. Nikoliv okamžikem, kdy byly peníze složeny do úschovy.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přestupek ve služebním vozidle - musí zaměstnavatel sdělit kdo řídil auto, automobil, vozidlo?
- Nezabavení řidičského průkazu z důvodu výdělku řízením auta
- Nezabavení řidičského průkazu kvůli obživě řízením auta, automobilu, vozidla
- Nepozastavení řidičského oprávnění z důvodu výdělku řízením auta
- Nepozastavení řidičského průkazu kvůli obživě řízením auta, automobilu, vozidla
Překročil jsem povolenou rychlost na dálnici o 50 km/hod. Jel jsem ve služebním vozidle. A co se týče zaměstnavatele, musí sdělovat řidiče auta?
Musím podotknout, že fotografii k měření radarem nemají. Zřejmě to vyfotilo jen auto. Řidič vidět není.
Jsou známé nějaké případy, kdy zafungovaly polehčující okolnosti a potřeby držení řidičského oprávnění kvůli obživě?
Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Pokud není z dosud dostupných dat zřejmé, kdo vozidlo řídil, policie ČR předvolá provozovatele vozidla k podání vysvětlení, během kterého se snaží zjistit, kdo vozidlo v inkriminovanou dobu řídil. Provozovatel vozidla však nemusí tyto informace poskytnout. Každý, od koho je vyžadováno vysvětlení, může totiž odepřít podat vysvětlení z důvodu, že by tím vystavil osobu blízkou hrozbě postihu za přestupek či trestný čin. O tomto právu musí být provozovatel vždy předem poučen ze strany orgánu vyžadujícího vysvětlení.
Nicméně v tomto případě nebude možné odepřít podání vysvětlení, jelikož Vaším zaměstnavatelem je právnická osoba a vy jste ve vztahu k ní zaměstnancem.
Zaměstnavatel je tedy povinen se na výzvu dostavit v určený čas k podání vysvětlení a toto vysvětlení podat – poskytnout informace, jinak se sám vystavuje postihu.
Určitě je žádoucí použít pro argumentaci i Vámi zmíněné polehčující okolnosti, nicméně nelze očekávat, že na základě tohoto bude upuštěno od uložení sankce.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na automobil pro nedodání vozidla
- Odstoupení od koupi automobilu od autosalonu, důvod nedodání vozidla
- Nedodání vozidla autosalonem a odstoupení od kupní smlouvy
- Nedodání auta, automobilu autosalonem a zrušení kupní smlouvy
Autosalonu nedodal osobní vozidlo. Dodací lhůta 3 měsíce a dnes (24.03.2017) jsou již více než 2 měsíce po termínu. Mohu odstoupit od smlouvy nebo nějakou kompenzaci tak aby to bylo opřeno o nějaký paragraf?
Děkuji za odpověď, Bruno.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1977 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.
Dle ust. § 1978 pak platí, že zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.
Dle ust. 2002 odst. 1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Mám za to, že 2 měsíční prodlení lze považovat za podstatné porušení smlouvy. Pokud jste autosalon doposud nijak nevyzval k dodání automobilu, písemně jej vyzvěte k jeho dodání nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy a výslovně uveďte, že tuto lhůtu již neprodloužíte. Tím by mělo uplynutím 10 denní lhůty dojít k odstoupení od smlouvy. Nicméně z důvodu větší jistoty doporučuji následně zaslat autosalonu výslovné odstoupení od smlouvy. Dopisy adresujte doporučeně, nejlépe s dodejkou.
Pokud od smlouvy odstoupíte, máte nárok na vrácení veškerých peněz, které jste již autosalonu uhradil. V případném odstoupení uveďte lhůtu, do kdy má autosalon částku vrátit a uveďte tam svůj bankovní účet. Rovněž uveďte, že pokud částka nebude vrácena, obrátíte se se svými nároky na soud. Pokud by autosalon v uvedené lhůtě finance nevrátil, můžete následně požadovat rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky.
Finanční kompenzaci by bylo možné požadovat, pokud tak bylo sjednáno ve smlouvě. V případě, že Vám prodlením autosalonu vznikla škoda, můžete požadovat její náhradu.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Náhrada škody spolupracující firmě
- Prevence náhrady škody v obchodním vztahu
Končím s práci u zaměstnavatele, ale nadále pro ne fakturačně (přes mé s. r. o.) budu dělat práci stejnou, akorát na méně času týdně. Jedná se o práci kde zadávám do systému zakázky a fungují dále jako přímý kontakt pro zákazníky v cizině.
Jakým způsobem nejlépe podchytit aby po mě nemohli vyžadovat odškodné, v případě že bych udělal nějakou chybu, což se samozřejme může stát?
Mate pro toto nějaké smluvní vzory, kde je člověk více méně oproštěn od odpovědnosti nezáměrně vzniklé škody? Předem děkuji. Miloš
ODPOVĚĎ:
Právo na náhradu škody může být smluvními stranami omezeno či vyloučeno, avšak jen v rozsahu dovoleném občanským zákoníkem, který je blíže specifikován v ust. § 2898. Toto ustanovení stanoví, že se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že je možné se současným zaměstnavatelem uzavřít dohodu, kterou bude Vaše povinnost k náhradě škody omezena, nebo zcela vyloučena. Není však možné se předem vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně, z hrubé nedbalosti, anebo jde-li o člověka a poškození jeho přirozených práv.
Do smlouvy, na základě které budete vykonávat činnost proto vložte ustanovení, které Vaší odpovědnost z důvodu nedbalosti, chyb v psaní apod. vylučuje. Je možné odpovědnost vyloučit nad rámec určité finanční částky atd.
Konkrétní podobu však doporučuji konzultovat s advokátem, který Vám bude schopen posoudit smlouvu v celém její rozsahu a případně dle konkrétních podmínek zhotovit potřebné ustanovení.
Ustanovení by však mohlo znít přibližně takto:
Smluvní strany se dohodly, že objednatel není oprávněn požadovat náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinnosti dodavatele z nedbalosti, a to včetně případného ušlého zisku z důvodu tohoto porušení povinnosti.
__
OBČAN-DLUHY
- Výzva k uhrazení dluhu a poslední předžalobní výzva
- Neplacení dluhu a návrh na insolvenci, oddlužení, osobní bankrot
Známý mi měl uhradit k jistému datu peníze, které jsem mu půjčila, výzvu k úhradě jsem napsala. Když nejsou uhrazeny, mám poslat ještě výzvu před podáním žaloby, nebo je lepší například rovnou na něj zadat insolvenci? Jaký je v daném rozdíl? Jedná se o vyšší sumu, kterou mi má vrátit, děkuji vám.
ODPOVĚĎ:
Měla byste zaslat předžalobní výzvu, kde vylíčíte, na základě jaké skutečnosti peníze požadujete a upozorněte ho, že budete v případě nedobrovolné úhrady žádat vrácení peněz soudně, s čímž se pojí náklady, které bude muset uhradit. V této předžalobní výzvě mu musíte stanovit lhůtu minimálně 7 dní k úhradě. Pokud neuhradí, podejte civilní žalobu. Návrh na insolvenci byste mohla podat, pokud by Vám byla známá jeho finanční situace a věděla byste, že má minimálně dva věřitele. Tím byste ale riskovala, že pokud by mu insolvenci schválili, dostala byste peněz méně (minimálně 30%). Proto doporučuju volit cestu civilní žaloby, se kterou Vám jistě pomůže jakýkoliv advokát - jejich seznam viz. www.advokatikomora.cz.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Třísměnný provoz - maximální počet přesčasů
- Maximální počet přesčasů - nepřetržitý provoz
- Maximální počet přesčasů - třísměnný provoz
- Povinné volno mezi směnami - nepřetržitý provoz
- Povinné volno mezi směnami - třísměnný provoz
- Rozestup mezi směnami - kolik hodin musí být mezi směnami?
- Kolik hodin odpočinku mezi směnami?
Pracuji ve třísměnném provozu. Směny jdou po sobě noční-ranní-odpolední. Noční je 22:00-6:00, ranní je 6:00-14:00, odpolední 14:00-22:00. Kolik hodin přesčasů mi může nařídit zaměstnavatel za rok, týden i za jakých okolností a jak moc dopředu nám je mohou nařídit. Nyní nám nařizují každou ranní a odpolední směnu dva přesčasy, takže děláme od 6:00-18:00 a 10:00-22:00. Nejvíc mě zajímá noční směna. První nám nařídili 6. směnu na noční a teď chtějí také dva přesčasy 18:00-6:00. Jsou na nočních směnách nějaká omezení a povinné volno mezi směnami.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Úprava práce přesčas je v zákoníku práce stejná pro všechny zaměstnance, tedy i pro ty ve směnném provozu. Podle § 93 zákoníku práce je možné práci přesčas konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem.
Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Práci přesčas není nutné rozvrhovat předem, vyplývá z aktuálních potřeb zaměstnavatele.
Pokud jde o odpočinek mezi směnami, zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Odpočinek může být v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na úložiště stavebního materiálu, suti
- Majitel pozemku nesouhlasí s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na umístění stavebního materiálu, suti - jak se může bránit?
- Nesouhlas s prodloužením veřejnosprávní smlouvy na umístění materiálu na úložišti - jak postupovat?
- Zneužití majitele pozemku - prodloužení veřejnoprávní smlouvy na úložiště stavebního materiálu
Jsem vlastníkem pozemku, který byl využíván spolu se dvěma dalšími pozemky na základě veřejnoprávní smlouvy z roku 2008 stavební společností k úložišti stavebního materiálu. K jejímu prodloužení došlo v roce 2016, bohužel bez mého vyjádření a se zúžením na zbylé dva pozemky. Přestože mě stavební úřad ubezpečoval, že postupoval správně a o prodlužování veřejnoprávní smlouvy mě nemusel písemně informovat a bez mého vědomí mohl veřejnoprávní smlouvu prodloužit jen na dva pozemky, odvolala jsem se proti takto prodloužené veřejnoprávní smlouvě, která již nabyla právní moc. Nadřízené orgány stavebnímu úřadu smlouvu zrušily. Stavební společnost po zrušení smlouvy začala mít zájem o udělení mého souhlasu k využití i mého pozemku na stavbu. Souhlas s využitím i mého pozemku na stavbu jsem společnosti Skanska udělila. Pozemek mají využívat do roku 2020 a následně provést tříletou rekultivaci. Nyní jsem se dozvěděla, že opět vyřizují stavební povolení prodloužením veřejnoprávní smlouvy územním řízením jen na dva pozemky. Na můj pozemek údajně chtějí vyřídit povolení později. S tím nesouhlasím. Chci, aby i můj pozemek byl nadále součástí původní smlouvy. Jak mohu zabránit uzavírání prodloužení veřejnoprávní smlouvy jen na dva pozemky? Je možné zúžit počet parcel bez souhlasu vlastníka třetího pozemku jen na dva pozemky? Stavební úřad má můj souhlas s úložištěm. V souhlasu jsem podepsala součinnost před stavebním úřadem. Bohužel s tímto postupem jsem nepočítala a jeví se mi jako zneužití mého souhlasu. Nyní je řízení přerušeno a stavební společnost má dodat závazné stanovisko životního prostředí. Pozemky jsou dočasně vyjmuty z půdního fondu.
Pozemek jsem donedávna vlastnila jen ze sedmi osmin, zbylou osminu jsem dokoupila soudním řízením až nyní. Pro stavební úřad mohl dát souhlas za jednu osminu bývalý vlastník? Nebo stavební společnost musí mít pro stavební úřad souhlas současného vlastníka nebo nemusí mít na jednu osminu žádný souhlas. Kdybych jednu osminu darovala, museli ba mít nový souhlas vlastníka? Stavební řízení bude pokračovat 10. 4. 2017.
Pokud by to bylo možné, ptřebovala bych ještě poradit ohleně mého souhlasu pro využití pozemku nadále na skládku. Souhlas je udělen tak, že na pozemku má probíhat do roku 2020 skládka, od roku 2023 potom rekultivace, která má v sobě zahrnovat i melioraci. Z mého pozemku byla však skládka převezena na vedlejší pozemek, který je součástí skládky. Dozvěděla jsem se, že Skanska žádá o povolení provést na mém pozemku rekultivaci dříve, než je uvedeno v souhlasu. S tím nesouhlasím, mám zájem, aby na pozemku byla provedena meliorace a rekultivace současně s ostatními dvěma pozemky. Tak to i plyne ze souhlasu, kterým si Skanska žádá o prodloužení úložiště na mém pozemku. Také na stavebním úřadu prodlužuje veřejnoprávní smlouvu jen na dva pozemky. Můj pozemek záměrně něřeší. Mohu se bránit s postupem Skansky, že můj souhlas se stavbou využívají k získání souhlasu životního prostředí se změnou plánu rekultivace, který byl vypracován v roce 2008 se vznikem úložiště a počítal se společným navracením pozemků k zemědělskému užívání. Nebo životní prostředí může rozhodnout o novém nakládáním s pozemkem bez souhlasu majitele? Souhlas je udělen pro stavbu, o dřívější rekultivaci se v ní nemluví. Děkuji a omlouvám se, o právní pomoc ohledně Skansky jsem žádala v místě bydliště, ale neúspěšně.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Radka.
ODPOVĚĎ:
Souhlasy jsou vyžadovány od všech vlastníků. Nicméně je možné, že souhlas byl udělen již předchozím vlastníkem.
Aby mohlo dojít k dřívějšímu provedení rekultivace oproti datu (lhůtě) uvedené v již vydaném rozhodnutí (resp. veřejnoprávní smlouvě), musí dojít ke změně takové smlouvy. Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem (spoluvlastníkem) pozemku, musí být k této změně získán i Váš souhlas, ledaže budete nečinná (viz níže).
Co se týká avizovaného prodloužení veřejnoprávní smlouvy, v této věci platí následující:
Před zánikem (uplynutím) veřejnoprávní smlouvy může podán návrh na její prodloužení. Jelikož jste spoluvlastníkem daného pozemku, je nezbytný Váš souhlas pro prodloužení veřejnoprávní smlouvy. Nicméně stavební zákon stanovuje výjimku, kdy pokud aktivně nevyjádříte souhlas, i tak může dojít k prodloužení veřejnoprávní smlouvy, a to pokud ani ve stanovené lhůtě nepodáte námitky proti prodloužení veřejnoprávní smlouvy. Stavební zákon tedy vyžaduje Vaše aktivní přistupování. V této věci je zejména nezbytné důkladně sledovat úřední desku úřadu.
Pokud byla podána žádost o prodloužení, mělo by dojít k prodloužení se všemi účastníky, nikoliv pouze s některými. Opačná situace by byla v případě, kdy by došlo k uplynutí veřejnoprávní smlouvy a následně podán návrh nové veřejnoprávní smlouvy, která by se Vás již nedotýkala.
Právní zastoupení v této věci Vám může poskytnout advokát, který kromě znalostí této problematiky je také oprávněn Vás před danými úřady zastupovat a hájit Vaše práva, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Storno poplatek ubytovateli - rezervace přes booking.com
- Stornopoplatek ubytovateli - rezervace přes booking.com
- Nárok ubytovatele na stornopoplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok ubytovatele na storno poplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok hotelu, penzionu na stornopoplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok penzionu, hotelu na storno poplatek - rezervace přes booking.com
9.1.2016 jsme přes imternetový portál Booking.com zarezervovali ubytování v termínu od 11.3.2017 - 18.3.2017 na penzionu v ČR - Bobešova Bouda, včetně snídaní. Upozornuji, že došlo pouze k rezervaci na portálu Booking, která byla zdarma bez finanční zálohy (která nebyla požadována) ani zveřejnění čísla účtu čí adresy apod. Tudíž Bobešova bouda mimo telefoního čísla a jména nemá o nás žádné informace.
Při rezervaci měl Booking.com vypsáno u tohoto ubytování že lze tuto rezervaci bezplatně zrušit nejpozději 5 dni před příjezdem.
Boužel jsme tento termín nedodrželi. Nedošlo v daném termínu ke zrušení rezervace.
12.3.2017 jsme obdrželi email od portálu Booking (přes který Bobešova bouda s námi komunikuje)
"Dobrý den, na základě podmínek pro zrušení rezervace Vám účtujeme
částku 13 104, - Kč. Číslo účtu, podpis".
Bobešova bouda od nás nárokuje 100% částky pobytu 13 104 Kč.
Kontaktovali jsme telefonicky Bobešovu Boudu člověka co nám email poslal a omluvili jsme se a snažili se danou situaci vyřešit domluvou nebo aspoň snížením částky. Pán byl ale neoblomný prý tento pokoj nemohl obsadit a tudíž přišel o tuto částku. Částku chce uhradit nejpozději do 28.3.2017.
Snažili jsme ještě řešit situaci znovu přes Booking bylo nám řečeno, že budou Bobešovu boudu kontaktovat, ohledně zrušení pobytu a dají nám vědět.
"Obracíme se na Vás v souvislosti s rezervací – Penzion Bobešova bouda, datum příjezdu: 2017-03-11, datum odjezdu: 2017-03-18.
Kontaktovali jsem ubytování ohledně storno poplatku za Vaši rezervaci, bohužel Vám musíme oznámit, že storno poplatek v této situaci nemůže být odpuštěn. "
Zkoušeli jsme přímo na stránkách http://www.bobesovabouda.cz zjistit storno podmínky, které kopíruji přímo z jejich stránek:
"Rezervační poplatek činí 30 % z celkové ceny ubytování. Po písemné či telefonické objednávce vám bude potvrzena rezervace. Při tomto vám bude přiděleno variabilní číslo vaší rezervace. Poté bude vaše rezervace aktivní 14 dnů. Po připsání rezervační částky na náš účet vám bude e-mailem potvrzena závazná objednávka."
Storno poplatky:
do 30. dnů před nástupem vracíme 50 % rezervační zálohy
od 29. do 7. dnů před nástupem vracíme 15 % rezervační zálohy
od 6. dnů před nástupem rezervační poplatek nevracíme
Znovu připomínám, že my jsme žádnou zálohu nehradili.
Má právo Bobešova bouda na zaplacení celé částky pobytu a pokud ano, co může udělat nebo jak nás postihnout pokud danou částku nezaplatíme? Může bobešova bouda částku vyžadovat soudně nebo exekučně?
Poslali nám č. účtu kam chtějí uhradit platbu a ten není shodný s č. účtu uvedený na internetových stránkách Bobešovy boudy (na stránkách Bobešovy boudy je účet č. Bankovní spojení : XXXXXXXXX/2700 UniCredit Bank), nám uvedli číslo XXXXXXXXX/0300. Jak zjistit, zda kdo je majitelem účtu?
Kdybychom tedy tuto částku uhradit museli, jak dostaneme potvrzení, že částka je uhrazena a pohledávka vůči nám vyrovnána.
Děkuji za Vaši právní radu, Tamara.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že i smlouva uzavřená přes internet Vás zavazuje stejně, jako by byla uzavřena písemně, a jste proto touto smlouvou vázána. Není rozhodující, co má poskytovatel ubytování na svých oficiálních stránkách, ale to, jaké podmínky byly uvedeny na stránce booking. Pokud tedy bylo ujednáno, že v případě zrušení rezervace méně než 5 dní před začátkem pobytu jste povinna uhradit 100% ceny ubytování, pak jste skutečně povinna tuto částku uhradit.
Pokud jste si jistá, že na Vás poskytovatel ubytování nemůže mít žádné kontaktní údaje (např. z dřívějších rezervací na bookingu), pak by pouze na základě jména a tel. čísla nemohl s úspěchem podat žalobu. Na rezervační stránce booking.com jsem však zkušebně provedl rovněž rezervaci v tomto ubytování, a upozorňuji Váš, že bylo nutné uvést jméno i adresu. Je tedy možné, že jste svou adresu při své rezervaci uvedla. I pokud by znal poskytovatel ubytování Vaší adresu, můžete rozporovat, že jste rezervaci Vy neprovedla. Pak by přicházelo v úvahu např. dokazování IP adresou, ze které byla rezervace provedena apod.
Znovu však uvádím, že jste uzavřenou smlouvou vázána, když rovněž platí zásada, že smlouvy mají být dodržovány. Nárok poskytovatele ubytování je tedy oprávněný a je pouze na Vás, zda se rozhodnete mu dlužnou částku neuhradit. Pokud se poskytovatel rozhodne domáhat se svého nároku, bude muset nejprve podat žalobu k soudu dle místa Vašeho bydliště, které ovšem nemusí znát. Pokud jste však v rezervaci neuvedla adresu svého trvalého bydliště (např. adresu kde jste pouze v nájmu bez nahlášení trvalého bydliště) a poskytovatel nezná ani Vaše datum narození, popř. rodné číslo, soud by Vás zřejmě nemohl nedohledat a žalobu by odmítl. S největší pravděpodobností by Vás před podáním žaloby poskytovatel ubytování nejprve vyzval písemně, čímž byste měla postavené na jisto, že zná Vaši adresu, či nikoli. Pokud by znal poskytovatel ubytování Vaše kontaktní údaje, pak by musel prokázat, že jste právě Vy rezervaci provedla za podmínek, kdy je oprávněn požadovat 100% ceny ubytování.
Pokud byste soudní spor prohrála, pak budete povinna uhradit protistraně náklady soudního řízení, které budou činit cca několik tisíc, v závislosti na tom, zda by poskytovatel ubytování využil služeb advokáta, či nikoli. Poskytovatel ubytování může požadovat také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky. Naopak také platí, že v případě Vaší výhry by Vám poskytovatel ubytování nahradil Vaše náklady soudního řízení. V případě prohry soudního sporu je samozřejmě možné následně vymáhat částku v exekuci v případě, že byste ji dobrovolně ani poté neuhradila, ne však dříve než by pravomocně skončilo soudní řízení.
Bohužel nemáte možnost zjistit, kdo je majitelem účtu, Dle občanského zákoníku je věřitel povinen vydat dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu, tzv. kvitanci.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Stržení části kauce nájmu - nefunkční spotřebič v nájemním bytě
- Stržení části jistoty nájmu - nefunkční spotřebič v nájemním bytě
- Nefunkční vybavení bytu po nájemci - vliv na kauci nájmu, nájemného
- Nefunkční vybavení bytu po nájemci - vliv na jistoru nájmu, nájemného
- Vrácení kauce nájmu - vliv předání bytu nájemcem pronajímateli
- Vrácení jistoty nájmu - vliv předání bytu nájemníkem pronajímateli
Máme problémy s bývalou pronajímatelkou a rád bych se zeptal na pár otázek. Převzetí bytu proběhlo v pořádku. Podepsali jsme formulář o převzetí bytu, kde byly jako nedostatky uvedeny drobnosti jako špinavé poličky a koupelna. Paní domácí zapnula pračku ještě před námi a nějakým jejím doprovodem, pračka fungovala. Asi hodinu a půl, možná 2 hodiny, po odchodu nám volala, že pračka nefunguje jak má a že ji opraví a strhne to z kauce, kterou nám má vrátit.
Dotazy:
1) Může po nás něco chtít (strhnout z kauce), i když podepsala prohlášení, že v bytě jsou vady jako je nedokonalý pořádek.
2) Může tu pračku řešit, i když ani není uvedená ve smlouvě o podnájmu, jako součást bytu?
3) Je oprava pračky, která se může vyšplhat až do tisíců, považována jako drobný výdaj, který by měl hradit podnájemník?
4) Kauci nám má, dle smlouvy, vrátit od uplynutí 5 dní od skončení smlouvy, s ohledem na naší výpověď je konec smlouvy 14. 3. 2017, tedy do 19. 3. 2017. Měla by to dodržet, ačkoli jsme se na předání bytu dohodli k 19. 3. 2017?
5) Pokud by to měla dodržet, může s důvodem již zmíněného problému s pračkou tuto kauci zadržovat?
6) Pokud ji bude zadržovat a nemá na to nárok, jak se můžeme bránit?
7) Pokud použije peníze na opravu pračky a nevyplývá pro to nárok (založeno na vašem posudku), jak se můžeme bránit.
8) Pokud bychom s takovou věcí došli až k soudu, máme šanci z toho vyjít úspěšně nebo bychom tohle spíš prohráli?
9) Jaké by mohly být soudní výlohy v této záležitosti a kdo by je platil?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud není v předávacím protokolu uvedeno nic o vadě pračky, nemůže Vám pronajímatelka z jistoty (kauce) nic strhávat.
2. Pračka není součástí bytu, tedy ani z tohoto titulu nemůže náklady na opravu vady pračky po vás uplatňovat.
3. Oprava pračky není považována za drobný výdaj, který by měl nájemce hradit.
4. Jistotu musí vrátit dle smluvních ujednání, není rozhodné, kdy se byt předával. Pokud není v předávacím protokolu uvedeno nic o posunutí termínu výplaty jistoty, musí ji vrátit dle lhůty ujednané ve smlouvě.
5. Jistotu nemůže v žádném případě z důvodu vady pračky zadržet.
K dotazům 6 až 9 - Pokud nebude jistota vrácena ve stanovené lhůtě nebo nebude vrácena celá, žalujte její vrácení soudně. Ve sporu budete úspěšní. Důkazní břemeno bude ležet na pronajímatelce, proč nevrátila celou jistotu a taky bude muset prokázat, na základě jakého ujednání jistotu zadržela a dále prokázat, že pračka měla vadu v důsledku užívání Vámi (když při kontrole pračka fungovala). Soudní výlohy by činily 4% (při návrhu na elektronický platební rozkaz) nebo 5% (při návrhu či žalobě podané na podatelnu, nikoliv elektronicky) z žalované částky jako soudní poplatek, který se hradí soudu a dále náklady na právní zastoupení, pokud se necháte zastoupit advokátem. S advokátem si můžete sjednat různý způsob odměny s ohledem na výši jistoty, která bude požadována. V případě Vašeho úspěchu ve věci Vám ale neúspěšná strana je povinna veškeré náklady (soudní poplatek i náklady na advokáta) nahradit.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Volno po 7 odpracovaných dnech - je to dle Zákoníku práce?
- Kolik dní v kuse najednou může zaměstnanec pracovat než dostane volno?
- Kolik dní v kuse najednou může pracovník pracovat než dostane volno?
Pracuji jako uklízečka na ranní směnu v domě seniorů. Pracovní víkend mi vychází jednou za šest týdnů. Náhradní volno dvou dnů si vybírám vždy po odpracovaném víkendu. To znamená že pracuji sedm dní v kuse a pak dva dny náhradního volna. Je to tak v pořádku? Děkuji za odpověď.
Gábina
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 35 hodin.
V případech uvedených v § 90 odst. 2 zákoníku práce, tedy:
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) v zemědělství,
c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména
1. ve veřejném stravování,
2. v kulturních zařízeních,
3. v telekomunikacích a poštovních službách,
4. ve zdravotnických zařízeních,
5. v zařízeních sociálních služeb,
d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, lze tento nepřetržitý odpočinek v týdnu zaměstnancům starších 18 let zkrátit až na 24 hodiny s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin (první odpočinek 24 hodin, druhý odpočinek 46 hodin (24 + 35 + 11 = 70).
Vámi uvedené rozvržení směn tedy neodpovídá pravidlům obsaženým v zákoníku práce, neboť pracujete 7 po sobě jdoucích dnů bez doby nepřetržitého odpočinku v týdnu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Překročení rychlosti o 50 km/hodinu - jak nepřijít o řidičský průkaz?
- Překročení rychlosti o 50 km/hodinu - jak nepřijít o řidičské oprávnění?
- Odebrání řidičského průkazu - překročení rychlosti o 50 km/hodinu na dálnici
- Odebrání řidičského průkazu - překročení rychlosti na dálnici
Zaměstnavateli přišla žádost o podání vysvětlení. Při řízení služebního vozu mi na dálnici naměřili překročení rychlosti o více než 50 km/h. Přesně se jedná o 131 km/h na omezení 80 km/h. Dle veřejně dostupných informací se jedná o přestupek, který se řeší odebráním řidičského průkazu.
Vzhledem k tomu, že by to pro mě byl zásadní problém při výkonu mého zaměstnání, nemohl bych jej vykonávat a do tohoto přestupku jsem žádné jiné problémy neměl, je možné zkoušet nějakou dohodu nebo hledat právní cestou únik před odebráním řidičského průkazu?
Jako neznalého této problematiky mě samozřejmě napadá, že to je jen 2 km/h nad hranicí, od které se řidičský průkaz ŘP odebírá a zda pohlíží na bezúhonnost a stížení výkonu zaměstnání. Nevěřím, že by mě firma chtěla nějak trestat, ale za rok najezdím 60-70.000 km a pokud nebudu moci jezdit, nebudu činný na našich projektech a můžu tím přijít o část mých odměn.
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
V případě překročení rychlosti mimo obec o více než 50 km/h nelze toto vyřešit uložením blokové pokuty, ale musí proběhnout klasické řízení. Určitě je pro Vás polehčující, že se jedná o první přestupek z Vaší strany. Co se týká obrany, můžete rozporovat procesní postup a jeho případné nedostatky, např. pokud nebudete řádně poučen o právech, nebude Vám řádně doručováno apod.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na pozemku ve spoluvlastnictví - jak rozhodují jednotliví spolumajitelé?
- Stavba drobné stavby na pozemku ve spoluvlastnictví - musí souhlasit všichni spoluvlastníci?
- Stavba drobné stavby na pozemku ve spoluvlastnictví - musí souhlasit všichni spolumajitelé?
- Spolumajitel nesouhlasí s drobnou stavbou na pozemku ve spoluvlastnictví - jak postupovat?
- Spoluvlastník nesouhlasí s drobnou stavbou na pozemku ve spoluvlastnictví - jak postupovat?
- Odstranění věci spoluvlastníka spolumajitelem z pozemku ve spoluvlastnictví - může to spoluvlastník udělat?
V situaci kdy pozemek rovným dílem ve společném vlastnictví vlastní 7 majitelů, jakým způsobem se o nakládání s pozemkem rozhoduje. Např. s umístěním drobných staveb - plot, zahradní domek, bazén apod. Je třeba souhlas všech spoluvlastníků nebo se rozhoduje většinově? Co v situaci, kdy jeden ze spolumajitelů zásadně nesouhlasí?
V situaci kdy majitel pozemku dovolí na svém pozemku postavit např. stojan na bannery a po čase svůj názor změní, má právo stojany bez domluvy odstranit, přestože nejsou jeho vlastnictvím? Bivoj.
ODPOVĚĎ:
Dle § 1128 odst. 1 občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, podle § 1129 občanského zákoníku k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Přehlasovaný spoluvlastník se pak může obrátit na soud. Podle § 1132 občanského zákoníku K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud na uvedeném pozemku mají být vystavěny stavby, mám za to, že by v tomto případě bylo třeba 2/3 většiny a spoluvlastník, který nesouhlasí, se může obrátit na soud. Pokud vlastník pozemku povolil umístit na svém pozemku stojan na bannery, pak to mělo proběhnout na základě nějaké smlouvy, kde měly být podmínky umístění stanoveny. Pokud to není ošetřeno nijak písemně, pak bude velmi problematické vlastníka pozemku nutit, aby stojany na svém pozemku bez svého souhlasu trpěl, tedy de facto má právo požadovat odstranění či následně na náklady vlastníka stojanů tyto sám odstranit.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od smlouvy s firmou poskytující BOZP školení
- Inominátní smlouva o poskytování služeb - odstoupení
- Odstoupení od inominátní smlouvy s poskytovatelem služby
- Zrušení od inominátní smlouvy s poskytovatelem služby
- Vypovězení inominátní smlouvy s poskytovatelem služby
Uzavřeli jsme poněkud unáhleně Smlouvu o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti BOZP s Firmou Exteria s. r. o Ostrava. za částku 9620 Kč + DPH ročně. Později jsme zjistili, že nabízené služby nepotřebujeme, školení BOZP jsme opakovaně odmítli-čili neposkytli jsme potřebnou součinnost a od smlouvy jme v době delší než 14 dnů odstoupili
Exteria ale tvrdí, že právo odstoupit nemáme, protože smlouva je dle nich inominátní a toto právo není pro zájemce ve smlouvě dohodnuto. Požaduje
tedy zaplatit smluvní pokutu-ta je ve výši plnění ročního závazku.
Navíc jsme se dohodli, že pro případ soudního sporu bude příslušný ostravský soud.
Nelze tedy od smlouvy odstoupit vůbec a musíme uhradit sml. pokutu?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Ve smlouvě možnost odstoupení od smlouvy sjednána není,
Dle zákona je v zásadě jediným případem pro odstoupení od smlouvy podstatné porušení smlouvy druhou smluvní stranou. K tomuto porušení však ze strany poskytovatele školení nedošlo. Takovým porušením by bylo odmítnutí poskytnutí školení a služeb dle smlouvy.
Pokud uvádíte možnost odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dní, pak ani tato možnost by se na Vás nevztahovala, protože možnost odstoupit ve 14 denní lhůtě se vztahuje pouze na některé spotřebitelské smlouvy, což není tento případ. Zde obě strany vystupují jako podnikatelé, proto není možné odstoupit ze zákona ve 14 denní lhůtě po uzavření smlouvy.
Dle ust. § 89a občanského soudního řádu platí, že účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. V tomto případě je tedy možné dohodnout příslušnost jiného soudu než toho, který by za normálních okolností spor rozhodoval.
Doporučuji za tento rok v plném rozsahu využít sjednaných služeb a následně smlouvu řádně ukončit, neboť Vám hrozí, že bude opět na další rok prodloužena. Ve lhůtě 14 před uplynutím roční lhůty musíte druhé straně písemně oznámit, že nemáte zájem o další trvání smlouvy.
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství na žádost otce dítěte - soudně
- Soudní určení otcovství na žádost otce dítěte
- Žaloba na určení otcovství podaná otcem dítěte
S přítelkyní jsme spolu něco přes dva roky (2015-2017). Nyní otěhotněla a je teprve v 7. týdnu těhotenství. Dostal jsem se do situace, kdy jsme se s přítelkyní nepohodli (kvůli maličkosti) a ona se rozhodla, že nepřizná otcovství a ať na malého prcka zapomenu. Mám v tomto případě já jako otec právo na něco? Zajímáme zda můžu nějak bojovat jelikož chci být otec a mít právo na své dítě. Zkoušel jsem hledat na internetu rady, ale všude to je spíš o matce jak nedávat otce do Rodného listu a rady k tomu. ale když chce otec být v rodném liště ale matka si to nepřeje dá se nějak postupovat? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Jestliže s matkou dítěte nejste manželé, může být otcovství určeno souhlasným prohlášením Vás a matky dítěte. Toto prohlášení se činí osobně před soudem nebo matričním úřadem. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Jak už z názvu prohlášení vyplývá, jedná se o prohlášení, se kterým musí souhlasit oba rodiče, jinak jej nelze učinit. Doporučuji tedy nejprve pokusit se přesvědčit matku dítěte, aby změnila názor, a učinit prohlášení o otcovství na matričním úřadě.
Podle § 783, odst. 1 nového občanského zákoníku platí, že nedojde-li k určení otcovství výše uvedeným způsobem, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. V takovém případě se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolností.
Řízení se v takovém případě zahajuje podáním žaloby na určení otcovství. Vzory takové žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci advokát. Žaloba se podává k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte, za její podání se neplatí žádný soudní poplatek. Pro podání této žaloby není stanovena žádná lhůta, žaloba se podává až po narození dítěte. Soud v této situaci zpravidla nařídí provedení testů DNA, na základě kterých dojde k potvrzení nebo vyvrácení otcovství. S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno také řízení o péči a výchově nezletilého dítěte. Bude-li Vaše otcovství potvrzeno, budete moci být zapsán do rodného listu jako otec dítěte a soud rozhodne o tom, kdo z vás bude mít dítě v péči a druhému rodiči stanoví vyživovací povinnost. V případě určení Vašeho otcovství tedy budete mít vůči dítěti všechna práva (právo se s dítětem stýkat, pečovat o něj a vychovávat ho), ale i povinnosti (vyživovací povinnost).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Maximální výška plotu mezi sousedními pozemky
- Postavení plotu vedle plotu souseda - vzdálenost plotů
- Vzdálenost plotů při postavení plotu vedle plotu souseda
Prosím o informaci zda mohu postavit plot (sloupky + neprůhledná prkna) na svém pozemku cca 10 cm od hranice se sousedem. Je to plot, který není z ulice viditelný. V současnosti má soused plot vlastní, který má posunutý na svoji hranici o cca 1,5 m a já bych to chtěl narovnat a postavit plot téměř na hranici a on pak ten svůj odstraní. Do jaké výšky mohu plot zrealizovat neomezím-li vlastnictví souseda aniž bych musel řešit cokoliv s úřady. Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
K tomu, aby Vámi zamýšlené oplocení nevyžadovalo žádné přivolení stavebního úřadu, by se muselo jednat o:
- opěrnou zeď do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, nebo o
- oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, které je bez podezdívky (přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy)
(jak vyplývá z § 79/2 písm. f) a k) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Dle znění dotazu předpokládám, že takové oplocení však budovat nehodláte.
Pro ostatní oplocení (tedy i pro to, které popisujete ve svém dotazu) je zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Výška oplocení nehraje v podstatě žádnou roli.
Náležitosti žádosti o územní souhlas a zejména povinné přílohy této žádosti jsou uvedeny v § 96/3 stavebního zákona. V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a realizaci Vašeho stavebního záměru zde konzultovat. Příslušný úředník stavebního úřadu by Vám měl sdělit, jaké podklady bude pro vydání územního souhlasu vyžadovat (lze předpokládat, že v případě tak jednoduché stavby, jakou je prkenné oplocení, by neměl být proces vydání územního souhlasu příliš administrativně náročný).
Základní technické požadavky na oplocení jsou zakotveny v § 7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci;
- provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat;
- v záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Mohou být na rodičovské dovolené oba rodiče?
- Rodičovská dovolená otce i matky současně - je to dle Zákoníku práce možné?
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Oba rodiče na rodičovské dovolené a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Placení sociálního a zdravotního - oba rodiče na rodičovské dovolené
- Otec i matka na rodičovské dovolené a placení sociálního a zdravotního pojištění
Máme s manželkou problém ohledně rodičovské dovolené. Máme 1,5 let starého syna a chtěli bychom s ním být oba na rodičovské dovolené.
Po přečtení Zákoníku práce a informací z Internetu jsme nabyli dojmu, že mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli i na jedno dítě dle § 198 Zákoníku práce. A pokud požádají zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, musí jim vyhovět, stávají se tím oba tzv. „osoby na rodičovské dovolené“, z toho zároveň jen jeden „příjemce rodičovského příspěvku“ - a tedy se stávají automaticky oba státními pojištěnci a to na základě zákona č. 48/1997 Sb. , § 7 odst. 1, bod c) a bod d). A stát je na základě tohoto paragrafu povinen za oba platit zdravotní pojištění, protože jsou oba rodiče "osoby na rodičovské dovolené" (bod d) a z toho dokonce jeden z nich "příjemce rodičovského příspěvku" (bod c).
V zaměstnání mi, ale řekli, že pokud čerpá rodičovskou dovolenou manželka, nemohou poskytnou rodičovskou dovolenou i mě. Že § 198 zákoníku práce, to myslí tak, že mohou čerpat rodičovskou dovolenou současně oba rodiče na dvě a více dětí a pak mohou být současně doma a že toto v žádném případě nelze uplatnit tak, aby čerpali oba rodiče rodičovskou dovolenou pro jedno dítě. V podobném duchu mi odpověděli i ze zdravotní pojišťovny, že nemůže stát platit zdravotní pojištění za oba rodiče, pokud by byli oba kvůli jednoho dítěte na rodičovské dovolené.
Mě to ale ze zákona takto nepřijde a i z informací na internetu, jsem nabyl dojmu, že se v zaměstnání a na pojišťovně mýlí. Podle mě si úřednice pletou pojem rodičovská dovolená, jejíž čerpání podle mě náleží oběma rodičům současně i na jedno dítě ve stejnou chvíli, a rodičovský příspěvek, který skutečně náleží jen jednomu z rodičů.
Mé dotazy tedy zní:
Mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli na jedno dítě dle § 198 zákoníku práce? Pokud ano, hradí za ně oba stát zdravotní pojištění dle § 7 odst. d) zákona č. 48/1997 Sb. ? Je jasné, že „příjemce rodičovského příspěvku“ může být jen jeden z nich, ale jak je to se zdravotním pojištěním?
Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout rodičovskou dovolenou na žádost oběma rodičům, tedy v praxi je možné i současné čerpání. Rodičovou dovolenou čerpá žena od skončení mateřské dovolené, muž od narození dítěte, nejdéle do 3 let věku dítěte.
Stát platí zdravotní pojištění za osoby, které jsou na rodičovské dovolené (§ 7 odst. písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Tedy pokud jsou na rodičovské dovolené oba rodiče, pak oběma bude platit stát zdravotní pojištění. To platí od 1. dubna 2012 (do té doby bylo pojistné hrazeno státem pouze za ženu na mateřské a rodičovské dovolené).
Stát platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění také za osoby pobírající rodičovský příspěvek. Pokud jde o důchodové pojištění, tady je situace složitější. Podle zákona o důchodovém pojištění totiž nelze dobu péče o dítě započítat současně více osobám – rodiče by se tedy v případě, že budou oba čerpat rodičovskou dovolenou současně, měli dohodnout, kdo z nich si tuto dobu uplatní v žádosti o starobní důchod. Pokud se nedohodnou, započítá Česká správa sociálního zabezpečení dobu té osobě, která pečovala o dítě v největším rozsahu. Situaci je ještě možné řešit podáním přihlášky k důchodovému pojištění – tedy dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. Přihlášku bude vhodné podat nejpozději po roce na rodičovské dovolené – po podání přihlášky je totiž možné zpětně započítat maximálně jeden rok. Dobrovolná účast v důchodovém pojištění je možná nejdéle po dobu deseti let. Praktickým úskalím této varianty je povinnost hradit ze svého platby pojistného, které u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění činí 3 % měsíčního vyměřovacího základu (například u zaměstnanců je vyměřovacím základem zjednodušeně řečeno souhrn jejich měsíčních příjmů). Osoby, které jsou dobrovolně pojištěny, si mohou vyměřovací základ stanovit samy, avšak musí se jednat nejméně o jednu čtvrtinu průměrné mzdy v kalendářním roce, za který se pojistné platí.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace bez vydání reklamačního protokolu - vrácení zboží
- Prodávající při reklamaci nevydal reklamační protokol - jak dokázat záruční opravu?
- Jak dokázat záruční opravu - prodávající nevydal reklamační protokol
08/2015 zakoupeno horské kolo. Již 2x byla provedena oprava brzd přímo na prodejně - bohužel opravy nejsou nikde zaznamenány, neexistuje reklamační protokol. Nyní se závada brzd vyskytla opět /tzn. již 3x stejná závada/. Na co mám u prodejce právo - mohu žádat vrácení peněz, k výrobku již nemám důvěru. Děkuji Jaroslava.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2169 občanského zákoníku platí, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
O opakovaném vyskytnutí vady po opravě mluvíme tehdy, jestliže se na zboží objeví stejná vada, která byla v rámci uznané reklamace již dvakrát opravována. Není přitom podstatné, jak byla vada odstraňována. Rozhodující jsou stejné projevy vady ve vlastnostech věci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že máte právo od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz. Nicméně s ohledem na skutečnost, že nemáte žádné doklady o opravě, bude na Vás, abyste předchozí reklamace prokázala v případě, že by prodejce Váš nárok rozporoval. Nabízí se svědecké výpovědi, emailová komunikace, sms oznámení o provedení opravy apod.
__
TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Ublížení na zdraví - je možné vyšetřovat na svobody?
- Ublížení na zdraví - maximální délka vyšetřovací vazby
- Ublížení na zdraví a vyšetřovací vazba - kolik dní, týdnů, měsíců maximálně může podezřelý strávit ve vazbě?
- Ublížení na zdraví - délka vyšetřování
- Maximální doba ve vyšetřovací vazbě - kolik dnů, týdnů, měsíců, let?
- Pobyt ve vyšetřovací vazbě - kolik dnů, týdnů, měsíců maximálně?
Kamarád se 02/2017 opil a popral s jiným mužem. Druhý muž kamaráda vyprovokoval slovně, ten ho poté napadl. Stalo se to v pražské restauraci, kde měli oba své "svědky". Muž odešel, ale za dva dny pozvali kamaráda k výslechu s tím, že druhý muž zkolaboval a v den, kdy šel kamarád na výslech, byl v umělém spánku. Nebylo jisté, zda po "rvačce" ještě někde nebyl a nemohl si úraz způsobit jinde. Od výslechu od něj nemám žádnou zprávu, předpokládám, že je ve vazbě - asi aby nemohl ovlivnit svědky.
Jak dlouho může být držen ve vazbě? – může být vyšetřován na svobodě? Jak dlouho tak trvá vyslýchání svědků atd? Předpokládám, že je čin kvalifikován jako ublížení na zdraví, ale nevím, jak je na tom druhý muž - zda se čeká, až se úplně uzdraví.
Nemám možnost kontaktovat nikoho z jeho okolí, abych věděla, jak se věc vyvíjí a proto bych ráda zjistila alespoň jak se v takových situacích postupuje. Děkuji. Radana.
ODPOVĚĎ:
Předně pro policejní orgán bude velice těžké až nemožné dokázat, že druhý muž zkolaboval na následky rvačky s Vaším kamarádem, jelikož jak sama uvádíte, muž odešel („po svých“) a ke zraněním mohl přijít i jinde.
Vazba má být prostředkem spíše výjimečným, který je možné použít pouze tehdy, pokud jiné prostředky, které nabízí trestní řád, nepostačují. Obecně platí, že má dojít k vyšetřování na svobodě, vazba může být nařízena opravdu jen výjimečně. Z Vámi uvedených informací nevyplývá, co by mělo zakládat důvodnou obavu, že Váš kamarád by mohl ovlivnit dosud nevyslechnuté svědky. Výslech je otázkou časově nenáročnou, kdy rozhodně netrvá několik dní a není možné z důvodu výslechu (jeho provedení) uvalit vazbu.
Pokud byla nařízena vazba, musí být nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumáno, zda stále trvají důvody pro její pokračování.
Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin (nejméně závažný trestný čin),
b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zločin,
c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin,
d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest.
Nejdelší doba trvání vazby se tak odvíjí od právní kvalifikace daného trestného činu a délky hrozícího trestu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sídlo s. r. o. v místě bydliště - rizika zabavení majetku
- Převod nemovitosti s hypotékou - je to možné udělat?
- Převod bytu, domu s hypotékou - je to možné udělat?
- Darování bytu, domu s hypotékou - informace, postup
- Darování nemovitosti s hypotékou - informace, postup
Partner si založil firmu (září 2016) - s. r. o. a sídlo společnosti si chce nyní převést do místa bydliště, tedy do místa trvalého pobytu (kde žije i se mnou a s našimi nezletilými dětmi) - jaká by to obnášela rizika v případě, že by to sídlo společnosti na naši adresu zřídil?
Mohu převést polovinu domu na partnera/partnerku nebo na nezletilé děti v případě, že je na dům vázána hypotéka? Děkuji, Tina.
ODPOVĚĎ:
Sídlo společnost představuje v zásadě pouze formalitu pro obchodní rejstřík. Společnosti však žádné právo k nemovitosti nevznikne, pokud na společnost nebude převedena. Samozřejmě zde existuje riziko, že by v případě exekuce na majetek společnosti mohl exekutor zabavovat nařídit prodej movitého majetku a chtěl by zabavit movité věci ze sídla společnosti. Na Vás by v tomto případě bylo, abyste prokázala, že majetek je Váš.
Ohledně převedení poloviny domu na přítele zvažte, zda k tomu je skutečně vážný důvod. Nikdy nemůžete vědět, jak Váš vztah dopadne a v případě rozpadu byste přišla o polovinu domu. V případě převodu na nezletilé děti by byl nutný souhlas soudu. Obecně zástavní právo (hypotéka) převodu nebrání, nicméně předpokládám, že převod budete mít v hypoteční smlouvě podmíněn souhlasem banky. Proto v první řadě kontaktuje banku, abyste se vyhnula případným smluvním pokutám.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba studny u souseda - obava že strhne vodu z okolí
- Stavební podmínky pro stavbu studny
- Podmínky pro stavbu studny
- Stavba studny - je nutný hydrogeologický průzkum?
- Stavba studny - hloubka studny
- Hydrogeologický průzkum při stavbě studny - je povinností?
Nový soused si bez upozornění a souhlasu nechal udělat 2016 zkušební vrt na studnu. Studna má sloužit jako zdroj vody pro chatu s čističkou odpadních vod. Vrt provedl blízko naší studny a my máme obavy, že budeme mít málo vody v naší studni.
Slovně nám slíbil, že v případě, kdyby strhl pramen nebo by došlo k úbytku vody v naší studni v důsledku jeho čerpání vody,
tak by nás buď připojit na svou studnu nebo by nám škodu jinak nahradil.
Nyní po nás chce bez jakéhokoliv písemného závazku podepsat souhlas se stavbou.
Soused se jeví jako slušný člověk, ale chceme mít nějakou záruku, že nakonec nebudeme bez vody. Také by se mohlo stát, že pozemek prodá a s novým majitelem by byla špatná domluva. Jak bychom tuto situaci měli dále řešit?
Mám požadovat po majiteli sousední parcely kde bude vyhloubena studna hydrogeologický průzkum, který prokáže, zda studna strhne vodu z okolí? Je hydrogeologický průzkum půdy povinností při stavbě studny nebo je to na majiteli či sousedech, zda si takový průzkum nechají vyhotovit? Je omezena hloubka studny? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Dle § 55/1 písm. j) vodního zákona jsou studny tzv. vodními díly, pro jejichž zřízení je v zásadě zapotřebí stavební povolení (§ 15 vodního zákona), vydávané pro vodní díla speciálními stavebními úřady (kterými jsou vodoprávní úřady, v tomto případě dle § 106 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností).
Umístění studní na pozemcích je obecně regulováno v § 24a/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
Váš soused bude potřebovat nejen stavební povolení pro vybudování studny, nýbrž i povolení pro odběr podzemních vod (resp. pro nakládání s podzemními vodami). Doklady, které jsou pro získání těchto povolení zapotřebí, jsou vyjmenovány v § 7a a § 11f/1 vyhlášky č. 432/2001 Sb. , přičemž protokol z hydrogeologického průzkumu je zde uveden (konkrétně se jedná o doklad nezbytný pro povolení k odběru podzemních vod).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pokud Váš soused na svém pozemku provedl zatím pouze průzkumný vrt, nepotřeboval k němu povolení k nakládání s podzemními vodami (jak vyplývá z § 8/3 písm. a) vodního zákona).
Konkrétní parametry studny jsou věcí rozhodnutí vodoprávního úřadu (tzn. bude-li tento úřad ochoten schválit studnu v rozměrech, jak je s nimi počítáno v projektu, nebo povolí-li studnu jinou).
Je-li soused ochoten kompenzovat případný úbytek vody ve Vaší studni, doporučuji Vám v každém případě vtělit tento jeho závazek do písemné smlouvy.
Ideální variantou (pro Vás) je zřízení služebnosti (věcného břemene), a to konkrétně služebnosti práva na vodu (dle § 1272/1 občanského zákoníku). Předmětem této služebnosti by byla povinnost Vašeho souseda strpět čerpání vody z jeho studny rovněž Vámi (a to včetně strpění Vašeho přístupu na sousedův pozemek), obsah této služebnosti je samozřejmě možné smluvně modifikovat. K tomu, aby služebnost vznikla, musí být sepsána písemná smlouva, která musí být následně vložena do katastru nemovitostí (spolu s návrhem na zápis služebnosti do katastru nemovitostí).
Služebnost práva na vodu by ve Vašem případě měla být zřízena tzv. in rem, tzn. že touto služebností by byl vázán každý budoucí vlastník sousedova pozemku a z této služebnosti by byl oprávněn každý budoucí vlastník Vašeho pozemku.
Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Vznik Vašeho práva čerpat vodu by mohl být vázán i na splnění určitých podmínek (např. tehdy, dojde-li ve Vaší studni k úbytku vody apod.).
Nebude-li soused ochoten ke zřízení služebnosti, můžete s ním uzavřít smlouvu s obdobným obsahem. V takovém případě vznikne mezi Vámi a sousedem pouze závazkový vztah (tzn. že nevznikne věcné právo, které by se zapisovalo do katastru nemovitostí). Smlouva může být koncipována samozřejmě i tak, že bude případně vázat i právní nástupce souseda.
Pro přípravu smlouvy (ať už smlouvy o zřízení služebnosti či smlouvy „obyčejné“) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 432/2001 Sb. , o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba bytového domu u nízkých domů - jak zabránit stavbě
- Jak zabránit stavbě převyšující okolní terén rodinných domů?
- Stavba převyšující okolní domy - jak jí zabránit?
Chtěl bych se vás zeptat na informace jak se bránit či argumentovat proti výstavbě nového bytového domu, který je v blízkosti hranic pozemků staré zástavby. Je nějaká oznamovací povinnost ze strany realizátora dotčených majitelů hraničních pozemků?
Jde o to, že již dnes (17.03.2017) máme tzv. za plotem bytové domy, které se nám dívají přímo do zahrady a do oken. To jsme ještě překousli jelikož jsou v akceptovatelné vzdálenosti jeden dům cca 50 a druhý bytový dům cca 100 metrů od hranice našeho pozemku.
Nicméně teď jsme se náhodou dověděli, že se zde má stavět další bytový dům, který by byl asi 20-30 metrů od hranice pozemku. Dům má mít 5 pater a zdá se nám to již příliš blízko a příliš vysoký. Jde hlavně o pocit ztráty soukromí, které jsme již ztratili při první etapě zástavby. Další aspekty jsou již teď nedostatečný prostor pro parkovací místa. Velký provoz na hlavní ulici, hluk, smog a další stavby to akorát zhorší. Jde také o to, že staví v povodňové oblasti. Děkuji, Vlastimil.
ODPOVĚĎ:
Svou obranu veďte primárně v rámci územního a stavebního řízení (které budou výstavbě bytového domu předcházet). V tomto ohledu je podstatné, zda jste účastníkem územního a stavebního řízení. Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Dle § 109 písm. e) stavebního zákona jsou účastníky stavebního řízení vlastníci sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jejich vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Není nutné, aby Vámi vlastněný pozemek bezprostředně sousedil s pozemkem, na kterém má být vystavěn bytový dům; postačí, jsou-li tyto pozemky od sebe natolik vzdáleny, že výstavba bytového domu může ovlivnit vlastnické právo k Vašemu pozemku.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda bylo ve věci výstavby bytového domu již zahájeno územní či stavební řízení. Pokud toto řízení již bylo zahájeno, přihlašte se k tomuto řízení jako jeho účastník.
Jako účastník územního a stavebního řízení budete (mimo jiné) oprávněn nahlížet do spisu, vznášet námitky, předkládat podklady a důkazy a zejména se proti vydanému rozhodnutí (územní rozhodnutí a stavební povolení) odvolat.
Nebude-li stavební úřad ochoten Vás uznat jako účastníka územního či stavebního řízení, bude nutné postupovat dle § 28 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak;
- o tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí;
- jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání.
Zjistíte-li u stavebního úřadu, že územní ani stavební řízení nebylo ohledně bytového domu dosud zahájeno, sledujte pravidelně úřední desku stavebního úřadu, kde by se tato informace měla objevit (stavebnímu úřadu můžete rovněž s předstihem sdělit, že se považujete za účastníka těchto řízení, až budou zahájena, a že Vám mají být tudíž příslušné písemnosti rovněž zasílány).
Budete-li v rámci územního a stavebního řízení aktivní, bude možné se v budoucnu eventuálně bránit rovněž soukromoprávní cestou, a to prostřednictvím § 1004 občanského zákoníku (na jehož základě je možné se soudně domáhat zákazu provádění stavby) ; , je však otázkou, zda by byly ve Vašem případě podmínky pro úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení splněny.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - pracovní pozice nebyla zrušena
- Výpověď pro nadbytečnost - práci dostala jiná osoba, je to dle Zákoníku práce a legální?
V současné době řeším soudní spor s veřejnou vysokou školou, která mě přijala na pozici akademicky pracovník – docent, po několika měsících mě jmenovala na pozici vedoucí katedry a následně odvolala z funkce vedoucího a udělila výpověď pro nadbytečnost § 73a odst. 2 ZP a následně využila § 52c) ZP překážku v zaměstnaní. Neporadíte mi prosím, zda jmenováním do funkce vedoucího katedry (nejspíše dle §33) má zaměstnavatel na to právo? Může přijmout rektor docenta na dobu neurčitou, s pracovní smlouvou na pozici akademický pracovník - docent, následně mu udělit jmenování vedoucím katedry a při nelibosti ho vyhodit pro nadbytečnost bez odstupného?
Katedra se nerušila a na moje místo byl jmenován jiny docent. Soudkyně mi včera (14.03.2017) tvrdila, že vedoucí katedry je funkce dle paragrafu 33 a mohou mě odvolat a vyhodit. Oldřich
ODPOVĚĎ:
Vedoucí katedry je beze všech pochybností vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce, tedy zaměstnancem, který je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (a to v rámci řídící struktury zaměstnavatele).
Ve Vašem případě je podstatný § 40/1 zákoníku práce, dle něhož se za změnu pracovního poměru považuje i jmenování na vedoucí pracovní místo (podle § 33/3 zákoníku práce), k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.
Dle § 73a/2 zákoníku práce dále platí, že:
- odvoláním vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí;
- zaměstnavatel je povinen odvolanému vedoucímu zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci;
- jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce;
- odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží odvolanému vedoucímu zaměstnanci jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
Pokud jste byl svým zaměstnavatelem jmenován do funkce vedoucího katedry, došlo ve Vašem případě ke změně pracovního poměru, a to co do druhu sjednané práce (jmenováním jste tedy přestal zastávat pracovní pozici „akademický pracovník – docent“ a začal jste zastávat pracovní pozici „vedoucí katedry“).
Jako vedoucího zaměstnance Vás mohl ten zaměstnanec vysoké školy, který Vás do funkce vedoucího katedry jmenoval, samozřejmě i odvolat. V této souvislosti stojí za pozornost § 73/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33/3 zákoníku práce (což by mohlo být ve Vašem případě splněno), může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Z dotazu nevyplývá, zda s Vámi bylo při jmenování do funkce vedoucího katedry dohodnuto, že můžete být z této funkce odvolán a že se můžete této funkce rovněž vzdát (pakliže to dohodnuto nebylo, bylo by možné opřít o tuto skutečnost Vaši argumentaci, byť se jedná o otázku do jisté míry spornou).
Po Vašem jmenování do funkce vedoucího katedry se u zaměstnavatele uprázdnilo Vaše původní místo, tedy „akademický pracovník – docent“. Ve Vašem případě je klíčové, zda bylo toto uprázdněné místo k datu účinnosti Vašeho odvolání obsazeno či nikoli. Pokud obsazeno bylo, byl skutečně Váš zaměstnavatel oprávněn postupovat dle § 73a/2 zákoníku práce a rozvázat s Vámi pracovní poměr dle § 52 písm. c) zákoníku práce (tedy pro nadbytečnost). Pokud však toto místo obsazeno nebylo, nelze hovořit o Vaší nadbytečnosti a výpověď z pracovního poměru by proto mohla být soudem shledána neplatnou.
Pakliže s Vámi byla sjednána možnost odvolání z funkce vedoucího katedry a zároveň bylo Vaše původní pracovní místo „akademický pracovník – docent“ obsazeno (či zrušeno), byl postup Vašeho zaměstnavatele skutečně oprávněný (a to včetně nevyplacení odstupného, které Vám dle § 73a/2 zákoníku práce opravdu nenáleží).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po insolvenci
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po oddlužení
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po osobním bankrotu
- Osobní bankrot a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet
- Oddlužení a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet
- Insolvence a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet
08/2012 jsem si vzala půjčku. Ta byla pojištěna jednorázovou pojistkou na neschopnost splácet. 07/2013 jsem začala být v insolvenci. Vše jsem tedy přestala v určitý čas platit. Je možné abych pojistku, která byla uzavřena pro případ neschopnosti splácet dostala zpět až mi insolvence skončí? To je 08/2018. Nebo na ni nemám nárok? Děkuji za odpověď. Vilma.
ODPOVĚĎ:
Bez podrobné znalosti pojistné smlouvy (a pojistných podmínek, které jsou její součástí) není na Váš dotaz prakticky možné odpovědět. Z tohoto důvodu Vám především doporučuji nahlédnout do pojistné smlouvy a pojistných podmínek a prostudovat ty pasáže, které upravují postup při případném zahájení insolvenčního řízení.
Vzhledem k tomu, že z pojistné smlouvy by Vám mělo vyplývat právo na pojistné plnění (jsou-li ve Vašem případě splněny všechny sjednané podmínky), není nutné vyčkávat s uplatněním pojistky až do skončení insolvenčního řízení (v případě vyčkávání naopak hrozí, že Vaše právo na pojistné plnění se promlčí či již promlčelo).
Uplatníte-li úspěšně právo na poskytnutí pojistného plnění, mělo by být toto pojistné plnění použito na splácení Vašich dluhů v rámci insolvenčního řízení.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem bytu - co je možné dát do daní?
- Pronájem bytu - co je možné dát do nákladů k odpočtu daně?
- Daňové náklady na pronájem bytu
- Úvěr na rekonstrukci pronajímaného bytu - daně, zdanění
- Daňové odpisy na rekonstrukci bytu pro pronájem, pronajímání
- Nájemní byt - daňové odpisy na rekonstrukci a fond oprav
- Nájemní byt - daňové odpisy na platbu do fondu oprav
- Daňový základ pro odpisy nájemního bytu
Daňové náklady na pronájem bytu: Potřeboval bych vědět, jakým způsobem vyjmout z nákladů výdaje na rekonstrukci domu. Rekonstrukce byla hrazena z úvěru. Z fondu oprav šla jen menší část. V předpisu plateb mám rozdělenu platbu na fond oprav a na splátku úvěru. Do výdajů zřejmě nedám splátku úvěru a kromě toho odečtu částku, která je v rozpisu fondu oprav uvedena jako úhrada za rekonstrukci? Jakým způsobem uplatním tyto výdaje alespoň formou odpisů? Jinými slovy, jak zjistím částku, o kterou mohu navýšit základ pro odepisování (pokud to vůbec lze)? V přehledech, které z realitní kanceláře RK dostávám, mám jen rozpis fondu oprav a přehled plateb úvěru.
Děkuji. Hubert.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bych si vyžádala od RK hodnotu rekonstrukce a dle Vašeho podílu bych si vypočítala část připadající na Váš byt. O tuto hodnotu bych navýšila vstupní cenu pro odpisování. Splátku úvěru si jako výdaj uplatnit nemůžete.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Porucha teplé vody v bytovém domě - je nutné výběrové řízení na opravu vodovodu?
- Škody způsobené opakovaným zapínáním a vypínáním teplé vody v bytovém domě - náhrada škody
- Náhrada škody způsobené poruchou teplé vody v bytovém domě
- Výběrové řízení na opravu vodovodu v bytovém domě - je výběrové řízení nutné?
Od 15.2.2017 z důvodu prasklého potrubí s teplou vodou neteče v našem domě, kde jsme vlastníky bytů, teplá voda - je pouštěna 2x denně po 3 hodinách. Správce vodovodu vyhlásil výběrové řízení - oprava zatím neprovedena. Je tato situace havárií a bylo nutné vyhlašovat výběrové řízení? Následkem zapínání a vypínání teplé vody máme zanesené hlavice od sprchy, sítka u baterií apod. Můžeme požadovat náhradu a kde? Děkuji, Alena.
ODPOVĚĎ:
V daném případě se jedná o havárii a je třeba výběrového řízení. Pokud vznikla v důsledku takové havárie škoda, je rozhodné, zda k prasklině došlo na potrubí již v domě, jelikož škody by bylo možno v tomto případě uplatnit z pojištění domácnosti. Pokud k havárii došlo mimo dům, pak škody můžete uplatňovat po provozovateli vodovodu, který by měl být pro tyto účely rovněž pojištěn.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Oprava lodžie z fondu oprav - je to v pořádku?
- Údržba lodžie z fondu oprav - je to v pořádku?
- Lodžie přístupná jedním uživatelem domu BD - kdo platí opravy lodžie?
V našem domě se stále vybírá příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku i s lodžií, které jsou přístupné pouze z bytu uživatele lodžie, ale nejsou již součástí bytové jednotky, ale společných částí domu!
Může členská schůze bytového družstva BD či shromáždění vlastníků bytových jednotek svým usnesením nyní rozhodnout, že ze zmíněných lodžií se bude příspěvek platit podle dřívější výměry (platné do 31.12.2013), když právní důvod k tomuto plnění odpadl?
Nebo je třeba v této věci dosáhnout dohody všech dotčených účastníků (uživatelů lodžií), protože se jedná o placení příspěvku nad rámec stanoveného podílu na nákladech spojených se správou domu a pozemku?
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se kloním k druhé Vámi zmíněné variantě, tj. bude nutno dosáhnout shody všech uživatelů lodžií.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno užívání - možnost vstupu členů rodiny oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Služebnost užívání nemovitosti - možnost vstupu členů rodiny oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Věcné břemeno užívání - možnost vstupu potomků oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Služebnost užívání nemovitosti - možnost vstupu potomků oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti dětem osoby s věcným břemenem?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti potomkům osoby s věcným břemenem?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti dětem osoby se služebností užívání?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti potomkům osoby se služebností užívání?
Jsem majitelem nemovitosti od roku 2000 (rodinný dům), kterou jsem zdědil po tetě. Nemovitost je zatížena věcným břemenem (rodiče), problém je v mé sestře, která řeší svůj problém ve svém osobním životě tím, že jezdí na každý víkend se svým druhým synem - prý za rodiči (už to budou dva roky) a chová se v mém domě jako doma. Při řešení dědictví dostala odstupné na nákup vlastního bydlení ve kterém momentálně bydlí její syn a též jí tam nechce.
Dochází k situacím, že nedokáže a ani nechce pochopit, že je tam nežádoucí z mé strany majitele a v té souvislosti si podmanila rodiče, kteří ji v tom podporují a všichni se chovají tak, že dělají vůči mé osobě naschvály v tom směru, že tam vozí její osobní věci a další. Můj dotaz je prostý, co proto mohu udělat aby se toto nedělo, Děkuji za Vaši odpověď, s pozdravem Lubomír.
ODPOVĚĎ:
Ano, dotaz je prostý, nicméně odpověď je velmi složitá. Jelikož mají rodiče v domě zřízeno věcné břemeno, nemůžete jednoduše rodiče vystěhovat a nemůžete tím pádem bránit sestře, aby rodiče navštěvovala. I když se sestra chová vůči Vám neomaleně a máte pocit, že proti Vám rodiče popouzí, těžko jí budete v návštěvách rodičů bránit. Vaše postavení je velmi složité a v podstatě problém nemá uspokojivé řešení. Jediné, které by stálo za to promyslet by bylo, zda za finanční náhradu z Vaší strany rodičům věcné břemeno nezrušit, ať už smlouvou nebo soudně.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Kompenzace za umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odměna za věcné břemeno umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Satisfakce za věcné břemeno umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Odměna za služebnost umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Satisfakce za služebnost umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Věcné břemeno, služebnost obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
Naše obec plánuje výstavbu obecní kanalizace. Žádá nás o povolení umístit kanalizační jímku na náš pozemek a tím na něj uvalit věcné břemeno v podstatě na vždy. Ráda bych se zeptala jak v tomto případě postupovat při žádání o odškodnění? Jak se stanovuje výše tohoto odškodnění? A platí se spíše jednorázově nebo postupně? Děkuji předem Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Obec má ve Vašem případě s největší pravděpodobností zájem o zřízení služebnosti inženýrské sítě (která je věcným břemenem), a to dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Občanský zákoník charakterizuje tuto služebnost následovně:
- služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku (Váš pozemek) nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat;
- vlastník pozemku (Vy) je povinen zdržet se všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě (obec) vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě;
- je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti;
- oprávněná osoba je povinna zpřístupnit vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.
Služebnost inženýrské sítě bude ve Vašem případě nutné zřídit smluvně. Uzavřená smlouva bude následně vložena do katastru nemovitostí, čímž dojde ke vzniku služebnosti.
Ve smlouvě o zřízení služebnosti si můžete s obcí dojednat, zda bude služebnost zřízena úplatně či bezúplatně (lze Vám doporučit dojednat tuto skutečnost právě ve smlouvě o zřízení služebnosti a nečekat na uzavření jiné smlouvy). Úplata může být samozřejmě jednorázová i periodická (lze předpokládat, že obec bude mít zájem o úplatu jednorázovou). Obci můžete např. navrhnout periodickou úplatu s frekvencí jednou ročně (v tomto ohledu závisí vše na Vaší úvaze a dohodě s obcí).
Co se týče určení ceny za zřízení služebnosti inženýrské sítě, bude mít obec samozřejmě zájem o to, aby se jednalo o cenu v daném místě a čase obvyklou (jedná se o základní pravidlo hospodaření obcí dle § 38 a § 39 zákona o obcích).
Při určování ceny služebnosti inženýrské sítě můžete jako vodítko (nejedná se o povinnost) použít § 16b zákona o oceňování majetku, dle něhož platí, že:
- služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny;
- ocenění podle předchozí odrážky se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena;
- roční užitek podle předchozích odrážek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti;
- nelze-li cenu zjistit podle předchozích odrážek, oceňuje se právo jednotně částkou 10.000,- Kč;
- právo zřízené jinak než věcným břemenem obdobné služebnosti se oceňuje podle předchozích odrážek.
Pro zjištění ceny služebností inženýrské sítě, která je v současné době obvyklá v místě Vašeho pozemku, můžete:
- oslovit některou realitní kancelář, která podniká na daném území a mohla by mít tudíž o průměrných cenách těchto služebností přehled, nebo
- oslovit znalce, který se věnuje odhadům cen; seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě vyhledejte znalce z oboru “ekonomika” a odvětví “ceny a odhady”).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba vysoké zdi u souseda - jak zjistit jestli má povolení?
- Jak zjistit jestli má soused povolení na stavbu vysoké zdi?
- Stavba vysoké zídky, plotu u souseda - jak zjistit jestli má povolení?
- Jak zjistit jestli má soused povolení na stavbu vysoké zídky, plotu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vysoká zeď stínící pozemek - jak donutit souseda aby ji menšil?
- Jak donutit souseda aby snížil vysokou zeď mezi pozemky (stínění)?
- Zmenšení stínícího plotu souseda - jak ho donutit?
Mám rekreační chatu v chatařské oblasti ve svažitém terénu. Za mým pozemkem je pás obecního pozemku v šířce 4,5 m. Na konci tohoto obecního pásu začíná sousední pozemek, který nový majitel ohraničil 7 m betonovou zdí, absolutně vzhledem nezapadajícím do krajinného rázu. Zeď samotná začíná 3m nad úrovní mého pozemku. Zeď je samozřejmě vidět, jelikož chata je pod svahem a zároveň stíní mému pozemku. Zeď byla postavena v 09/2016 (cca 06/2016 bylo vybagrováno a začali stavět).
Chtěla bych se zeptat, zda nějak zákon upravuje výstavbu takového objektu, který nerespektuje výškovou hladinu a objemovou strukturu okolních staveb a svým vzhledem nezapadá do původního krajinného rázu? Je možnost dodatečně zeď snížit či existuje jiné řešení?
Děkuji, Dominika.
ODPOVĚĎ:
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro výstavbu oplocení (tedy i zdi) zapotřebí územní souhlas.
Základní pravidla pro podobu oplocení jsou zakotvena v § 7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci;
- provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.
Domníváte-li se, že Váš soused nezískal pro výstavbu zdi příslušné přivolení stavebního úřadu (tedy územní souhlas), můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda tomu tak je či nikoli, popř. s podnětem k prošetření této skutečnosti.
Zjistí-li stavební úřad na základě Vašeho podnětu, že Váš soused územní souhlas skutečně nezískal, bude s největší pravděpodobností kvalifikovat sousedovu zeď jako nepovolenou stavbu (tzv. černou stavbu) a zahájí řízení o jejím odstranění (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení bude Vašemu sousedovi umožněno, aby stavební úřad požádal o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizace černé stavby). Odstranění zdi nebude Vašemu sousedovi nařízeno, pokud dodatečně splní všechny podmínky, za kterých by mu byl vydán územní souhlas.
Pokud Vám sousedova zeď zastiňuje celý pozemek, můžete se bránit rovněž soukromoprávní cestou. Dle § 1013/1 občanského zákoníku je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Pokud je tedy zastínění Vašeho pozemku nepřiměřené místním poměrům a obtěžuje Vás ve výkonu vlastnického práva k chatě, můžete se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na místně příslušný okresní soud. Pro přípravu žaloby a navazující právní kroky Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluvy od kolegy v práci - jak se bránit?
- Pomluvy od kolegyně v práci - jak se bránit?
- Jak se bránit pomluvám v práci, zaměstnání
- Pomluvy od kolegy v zaměstnání - jak se bránit?
- Pomluvy od kolegyně v zaměstnání - jak se bránit?
Mám v práci jednu kolegyni která mě jenom pomlouvá a vymýšlí si, a všichni jí věří. Poškozuje mne to v mezilidských vztazích, jde to tak co extrému že mě chodí nadávat proč je pomlouvám. Z bývalé práce odešla ta kolegyně ze stejného důvodu - vymýšlení si pomluv. Šéf o tom ví, promluvil s ní, ale dál to dělá. Působí mi to velký stres. Jana
ODPOVĚĎ:
Svým počínáním se Vaše kolegyně mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití. Dle § 49 zákona o přestupcích se tohoto přestupku dopustí (mimo jiné) ten:
- kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
- kdo se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
- kdo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč. Můžete se proto obrátit na místně příslušný obecní úřad s návrhem na zahájení přestupkového řízení.
Pokud má jednání Vaší kolegyně větší intenzitu, bude možné ho kvalifikovat jako trestný čin pomluvy. Dle § 184/1 trestního zákoníku spáchá tento trestný čin ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Domníváte-li se proto, že jednání Vaší kolegyně splňuje znaky trestného činu pomluvy, můžete na Vaší kolegyni podat trestní oznámení.
Proti jednání Vaší kolegyně se můžete bránit také soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby. Dle § 81/2 občanského zákoníku je chráněna (mimo jiné) vážnost a čest člověka. Člověk, jehož vážnost či čest byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku). Po své kolegyni se tak můžete domáhat, aby Vás přestala pomlouvat, aby se Vám omluvila (např. i písemně), popř. aby Vám poskytla finanční zadostiučinění (§ 2956 občanského zákoníku). Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Je však pravdou, že oproti shora uvedeným možnostem řešení (zahájení přestupkového řízení či podání trestního oznámení) je podání žaloby k soudu variantou nejpomalejší a nejnákladnější.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Obchodování s duševním vlastnictvím a souhlas České národní banky
- Souhlas České národní banky s obchodováním s duševním vlastnictvím
- Licence na obchodování s duševním vlastnictvím - podmínky, kdo ji vydává?
- Obchodování s elektronickými penězi a souhlas České národní banky
- Souhlas České národní banky s obchodováním s elektronickými penězi
- Licence na obchodování s elektronickými penězi - podmínky, kdo ji vydává?
Je třeba pro provozování webového portálu obchodujícího s duševním vlastnictvím speciální licence od České národní banky?
Vím, že podle zákona 101 (nejsem si přesně jistý) by mi měli minimálně sdělit zda podobné licence udělili nebo udělují. Chystám se to ale provozovat pouze jako živnostník. Nejsem si ale jistý, pokud mi na webu budou lidé posílat jejich peníze a následně obchodovat mezi sebou. Kdy jim jejich peníze budu posílat zpět po dodržení obchodních podmínek, avšak v jiném kurzu pro vyplácení. Musí pro to být nějaká speciální licence? Děkuji, Gustav.
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu se pravděpodobně dopouštíte matení pojmů, když uvádíte, že na Vámi provozovaném webu by se mělo obchodovat s duševním vlastnictvím.
Duševním vlastnictvím jsou nehmotné výsledky duševní (myšlenkové) činnosti. Duševní vlastnictví se v rámci českého právního řádu dělí na autorské právo a práva průmyslového vlastnictví (např. vynálezy a zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, užitné vzory, ochranné známky apod.). K tématu duševního vlastnictví více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD
Pokud budou na Vámi provozovaném webu lidé obchodovat s penězi (v elektronické podobě), které jim budete následně zasílat zpět na jejich bankovní účty, nebude se jednat o obchod s duševním vlastnictvím.
Dle znění dotazu usuzuji, že máte v úmyslu poskytovat platební službu, v jejímž rámci bude obchodováno s elektronickými penězi (§ 3 a § 4 zákona o platebním styku). Dle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání (mimo jiné) tzv. poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (a to za podmínek zákona o platebním styku).
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36/1 zákona o platebním styku). Podmínky pro zápis žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (který je veden Českou národní bankou) jsou uvedeny v § 37/1 zákona o platebním styku. Podrobněji je činnost poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zakotvena ve vyhlášce č. 141/2011 Sb.
V současné chvíli Vám doporučuji oslovit Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
a konzultovat s ní, zda bude Váš podnikatelský záměr skutečně spadat do kategorie platebních služeb (a pakliže ano, jaké podmínky budou muset být z Vaší strany splněny).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- dle § 3/3 písm. a) živnostenského zákona není poskytování platebních služeb živností,
- budou-li Vámi poskytované služby skutečně spadat do kategorie platebních služeb, budete se svými zákazníky pravděpodobně uzavírat zároveň smlouvy o finančních službách (§ 1841 a násl. občanského zákoníku), neboť smlouvou o finanční službě se (pro účely úpravy spotřebitelských smluv) rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se (mimo jiné) platební služby.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
vyhláška č. 141/2011 Sb. , o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání podílu nemovitosti závětí a napadení závěti dědicem
- Odkázání podílu bytu, domu závětí a napadení závěti dědicem
- Napadení závěti - odkázání podílu nemovitosti zůstavitelem
- Napadení závěti - odkázání podílu bytu, domu zůstavitelem
Jsem rozvedený, mám dceru a syna. Bydlím v rodinném domku (RD) jehož jednu čtvrtinu vlastním. Pro případ mého úmrtí jsem napsal vlastní rukou závěť (datum, podpis a vše potřebné tak, aby byla platná). V závěti odkazuji zmíněnou čtvrtinu synovi. Zbývající majetek (životní úspory, další věci atd...) předpokládám, že budou mezi potomky rozděleny rovným dílem. Mám pochybnost, jestli tento způsob je pro naplnění mého záměru bezpečný. Dcera by mohla takovou závěť soudně napadnout se zdůvodněním, že byla v souvislosti se čtvrtinou RD zcela pominuta a mohla by se po synovi domáhat finanční kompenzace. Dále kamarádka vyslovila domněnku, že mnohem bezpečnější by bylo darovat synovi čtvrtinu RD už nyní se zřízením věcného břemene (že v RD mohu bydlet do konce života). Já doufám, že i způsob závěti který jsem je bezpečný, protože si tím nejsem jistý, prosím o názor odborníka. Dále se domnívám, že závěť mi dává větší manévrovací prostor než darování, je možné ji změnit pozdější závětí.
Odhaduji, že další můj movitý majetek převyšuje hodnotu mnou vlastněné 1/4 domu přibližně 3x.
Děkuji. S pozdravem Milan.
ODPOVĚĎ:
Dcera by mohla závěť napadnout jen v případě, že by z pozůstalosti nedostala svůj povinný díl. Ve Vašem případě činí její povinný díl jednu čtvrtinu ze zákonného podílu, tedy z poloviny pozůstalosti vzhledem k tomu, že máte dva zákonné dědice, tj. 1/8 pozůstalosti. Dle Vaší závěti tedy dcera obdrží větší podíl, než je její povinný díl a závěť musí respektovat. Závěť můžete kdykoliv změnit či zrušit a celou situaci si promyslet jinak.
Darování podílu na nemovitosti za života může dědické řízení také zkomplikovat – dcera by mohla žádat započtení daru na dědický podíl syna, což by znamenalo, že z Vaší pozůstalosti pak syn obdrží méně než dcera.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Fyzické napadení kolegou v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Fyzické napadení kolegyní v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Fyzické napadení spoluzaměstnancem v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Náhrada škody od kolegy v práci za napadení s ublížením na zdraví
- Náhrada škody za napadení s ublížením na zdraví na pracovišti
- Náhrada škody za napadení s ublížením na zdraví v zaměstnání
Známá byly na pracovišti slovně urážená jiným pracovníkem, za což dostal facku. Poté pracovník strhl moji známou na zem a začal ji bít pěstmi. Stalo se to 10/2016. Byla tři měsíce na DPN z důvodu psychické újmy a taktéž léčba podlitin, hematomů atd. Vše je ve zdravotní dokumentaci. Docházela pravidelně do psychologické poradny. Útočník vše popřel. Policie se vyjádřila, že jde o přestupek a bude řešen komisí na OÚ v místě bydliště. Myslíme si, že je to špatně, že jde o trestný čin napadení s ublížením na zdraví. Zaměstnavatel - ředitel, po poradě s právníkem dal ode všeho ruce pryč. Jak máme dále postupovat? Děkujeme. Rudolf.
ODPOVĚĎ:
První možností je podání stížnosti proti usnesení, který je věc postoupena k vyřešení jako přestupek. Nicméně je zde limitace lhůtou, kdy stížnost lze podat pouze ve lhůtě 3 dnů a pouze poškozeným (Vaše známá).
Další možnost je ve vztahu ke státnímu zastupitelství. Podle současného znění trestního řádu začíná dozor státního zástupce v okamžiku zahájení úkonů trestního řízení, tedy v okamžiku, kdy se policejní orgán dozví informace, které mohou důvodně nasvědčovat tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. Pokud tedy bylo jednání tohoto člověka řešeno policií a byly zde činěny úkony, již zde byl prostor pro výkon dozoru státním zástupcem. Můžete tedy vyvolat u nadřízeného stupně státního zastupitelství dohled nad tím, jak státní zástupce konkrétního státního zastupitelství vykonával dozor – tedy zda nedošlo k pochybení ze strany policejního orgánu či samotného státního zástupce, který tuto věc ve stádiu trestním dozoroval.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej spoluvlastnického podílu bytu - předkupní právo (dům stojí na cizím pozemku)
- Předkupní právo na podíl bytu ve spoluvlastnictví (dům stojí na cizím pozemku)
- Předkupní právo na spoluvlastnický podíl bytu (dům stojí na cizím pozemku)
Lze prodat ideální polovinu bytu, aniž bych to musela konzultovat s druhým vlastníkem? Byt jsme získali v rámci dědictví. Byt se nachází v bytovém domě, který nestojí na vlastním pozemku, ten je v tuto chvíli ve vlastnictví církve. Děkuji, Melisa.
ODPOVĚĎ:
Druhému spoluvlastníkovi musíte nabídnout id. polovinu ke koupi pouze do 6 měsíců od nabytí dědictvím, posléze již ne a nemusíte to s ním ani konzultovat. Od 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela občanského zákoníku, která vrací do zákona předkupní právo spoluvlastníků. Od roku 2018 tedy již budete muset při prodeji napřed nabídnout podíl spoluvlastníkovi, teprve v případě jeho nezájmu můžete nabízet ke koupi jiné osobě.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva o výprose a placení energií, vytápení, vodného, stočného
- Smlouva o výprose a placení energií, topení, vody
- Zapůjčení prostor zdarma a placení energií, vytápění, vodného, stočného
- Zapůjčení prostor zdarma a placení energií, topení, vody (vodného, stočného)
- Bezplatné zapůjčení nemovitosti a placení energií, topení, vody (vodného, stočného)
- Bezplatné zapůjčení nemovitosti a placení energií, vytápění, vody (vodného, stočného)
Pokud bude uzavřena smlouva o výprose na bezplatné užívání nebytových prostor pro maloobchodní prodej. Lze ve smlouvě o výprose dohodnout, že vypůjčitel zaplatí za spotřebované energie (teplo, vodné a stočné).
Děkuji, Božena.
ODPOVĚĎ:
Ano, ve smlouvě můžete dohodnout cokoliv, smlouva může obsahovat jakákoliv ujednání, pakliže s nimi obě strany souhlasí. Lze tedy uzavřít smlouvu o výprose, jejíž součástí bude ujednání o úplatě za služby do nemovitosti dodávané.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výhrada soupisu dědictví a dluhy - do kdy se věřitel může přihlásit o dluh, pohledávku?
- Výhrada soupisu pozůstalosti a dluhy - do kdy se věřitel může přihlásit o dluh, pohledávku?
- Dluhy zemřelého a výhrada soupisu dědictví, pozůstalosti - lhůta na uplatnění dluhu
- Dluhy zesnulého a výhrada soupisu dědictví, pozůstalosti - lhůta na uplatnění dluhu
Měl bych následující dotaz týkající se zadluženého dědictví. Pokud jsou rodiče zadlužení a já si při dědictví vyhradím soupis pozůstalosti, abych odpovídal za dluhy pouze do výše nabytého dědického podílu, existuje nějaká lhůta, do které se všichni věřitelé musí o své pohledávky přihlásit? Nebo se holt v průběhu času mohou hlásit další a další věřitelé? Mám jako dědic vůbec nějakou možnost zjistit, kde všude mají rodiče dluhy a jaké je jejich celková výše? Předesílám, že se zřejmě nejedná o bankovní instituce ale různé „povedené lichváře“, kteří půjčují peníze za extrémně nevýhodných podmínek.
děkuji za odpověď. S pozdravem Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Uplatníte-li výhradu, odpovídáte za všechny dluhy do výše nabytého dědictví, tedy i za ty, které se objeví i po skončení dědického řízení. Otázkou je, jestli už taková pohledávka nebude promlčena. Kromě výhrady soupisu ještě můžete požádat notáře o vydání usnesení o svolání věřitelů. Takové usnesení se vyvěšuje na úřední desku soudu a věřitelé musí ve lhůtě 3 měsíců přihlásit své pohledávky, jinak takové pohledávky zaniknou. Přihlásí-li se nějaký věřitel po této lhůtě nebo i po skončení dědického řízení, za takový dluh již dědicové neodpovídají.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod bez vypořádání družstevního bytu - kdo je majitelem bytu po rozvodu manželství?
- Rozvod bez vypořádání družstevního bytu - dědění, dědictví družstevního podílu
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví družstevního bytu po rozvodu bez vypořádání družstevního bytu mezi bývalými manžely
Rodiče po uzavření manželství získali společná práva na družstevní byt, každý 50%. 2001 se rozvedli, ale nedošlo k vypořádání majetku. Rodiče se po rozvodu dohodli, že oba dva budou i nadále uživatelé bytu, což trvá dodnes. Co se prosím stane s podílem po úmrtí jednoho z rodičů? Přejde nárok automaticky na druhého z nich i když jsou rozvedení? Můj otec je těžce nemocen a všichni si přejeme, aby byt zůstal matce, ale nevíme jestli je potřeba, aby otec svá práva přepsal na matku ještě za života, nebo není potřeba, jelikož po jeho smrti to bude automaticky? Děkuji, Petra
Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Bytová družstva zpravidla neumožňují společné členství více osob, pokud se nejedná o manžele. Tudíž ani rozvedení manželé by neměli být společnými členy v družstvu. Pokud se družstvo nedozvědělo o rozvodu rodičů, pak jsou jako členové vedeni pravděpodobně stále oba rodiče. V dědickém řízení by musel notář konstatovat fakt, že členství nepřešlo na druhého z manželů, protože již byli rozvedeni. Do dědictví by tak notář zařadil buď celý družstevní byt anebo polovinu hodnoty členského podílu. Doporučila bych Vám uvést vše do pořádku ještě za života rodičů a převést členská práva z otce na matku nyní.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Běžná správa nemovitosti ve spoluvlastnictví - § 1128 OZ
- Podstatné zlepšení nemovitosti ve spoluvlastnictví - § 1129 OZ
- Běžná správa bytu, domu ve spoluvlastnictví - § 1128 OZ
- Podstatné zlepšení bytu, domu ve spoluvlastnictví - § 1129 OZ
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu - osoby blízké
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu - člen rodiny)
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti - osoby blízké
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti - člen rodiny)
Spoluvlastnictví k nemovitosti. Potřeboval bych objasnit výrazy "běžná správa" §1128 OZ a "podstatné zlepšení" §1129 OZ. Konkrétně se jedná o to, že spoluvlastníci mají v úmyslu opravu střechy (výměnu střešní krytiny) a opravu venkovních omítek v podstatě novou fasádu. Dle mého názoru není takto nákladná akce nutná. Nevím tedy jestli se ještě jedná o běžnou správu nebo již o podstatné zlepšení.
Dále by mne zajímalo v případě, že se některý spoluvlastník rozhodne svůj podíl převést na cizí osobu, nikoliv na příbuzného, formou darování nebo odprodejem ale za symbolickou cenu, zda ostatní spoluvlastníci mají předkupní právo a pokud ano kdy se musí uplatnit.
Děkuji Jan.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o pojem běžná správa, bylo by možné analogicky využít nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Otázka nutnosti oprav, které uvádíte, by měla být v konkrétním případě posouzena odborníkem na stavebnictví, nicméně jako právník bych spíše Vámi uvedené zařadila pod běžnou správu. Pokud jde o převod podílu, tak darování podílu nemá s předkupním právem nic společného a dar osobě blízké lze učinit bez ohledu na předkupní právo. Za současné právní úpravy je předkupní právo spoluvlastníků upraveno pouze tak, že se realizuje pouze v případě, že podíl je nabyt dědictvím a je nutné nabídnout spoluvlastníkovi ke koupi pouze do 6 měsíců po takovém nabytí. Od ledna 2018 bude účinná novela občanského zákoníku, která do zákona předkupní právo vrací, přičemž předkupní právo budou mít spoluvlastníci, a to jak u úplatných (koupě) tak bezúplatných (darování) převodů. Výjimkou bude převod na osobu blízkou, kdy se předkupní právo spoluvlastníků neuplatní. Uplatnit předkupní právo k nemovité věci bude možné do 3 měsíců po nabídce.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je lepší darovací smlouva nebo závěť?
- Je lepší závěť nebo darovací smlouva?
- Je lepší nemovitost zdědit nebo dostat darem za života?
- Je lepší byt, dům zdědit nebo dostat darem za života?
Starý pán o kterého se starám je vážně nemocný a blíží se jeho čas. Nemá rodinu, jen nevlastního bratra se kterým nejsou ve styku. Pán mi chce odkázat svůj majetek v bytě. Pouze majetek typu nábytek, TV, lednice, pračka a podobné. Byt není jeho. Dočetla jsem se ale, že je lepší sepsat darovací smlouvu ještě za života, než závěť (jelikož nejsem rodina tak bych nevlastního bratra stejně musela informovat a podělit). Je to pravda? Mohu sepsat tedy darovací smlouvu a ověřit podpisy na poště? Nebo je potřeba notář? Co v darovací smlouvě musí být? Přesný název věci + foto? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bych volila darovací smlouvu ještě za života. Ve smlouvě je vhodné specifikovat všechny darované věci tak, aby je nebylo možné zaměnit a aby je bylo možné podle uvedeného popisu identifikovat. Fotografie mohou tvořit přílohu darovací smlouvy. Takovou smlouvu si můžete sepsat sami, doporučuji Vám ověření podpisů dárce i obdarovaného (stačí na poště).
Vzhledem k tomu, že pán nemá děti, tak se nemusíte obávat toho, že by po závětním dědici někdo žádal povinný díl. Povinný díl z pozůstalosti mohou po závětních dědicích totiž žádat jen děti či potomci zůstavitele, nikoli další příbuzní. Pán by tedy mohl sepsat i závěť, kde by Vám uvedený majetek odkázal. V dědickém řízení by pak notář musel zjišťovat v úvahu přicházející dědice ze zákona a musel by je požádat o vyjádření se k závěti (zda ji uznávají za platnou a pravou). Pokud by měli za to, že závěť není pravá či není platná, mohli by podat žalobu a poté by se dědické řízení mohlo protáhnout.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - zvýšená spotřeba oleje v motoru
- Zvýšená spotřeba oleje v motoru ojetého auta a reklamace
16.1.2017 jsme jako firma (s. r. o.) zakoupili vozidlo od fyzické osoby s živnostenským listem (podnikatel), šlo o osobní automobil za částku 360.000 Kč vč DPH. Po ujetí 300 km na vozidle docházelo ke škubání motoru.
Vozidlo jsme odvezli do servisu, kde nám diagnostikovali, že ke škubání dochází z důvodu nadměrné spotřeby oleje, který se dostává do spalovacího prostoru a doporučili go motoru v hodnotě 75.000 Kč. Do motoru doplnili 0,5l oleje a doporučili nám jeho důsledné sledování. Následně jsme ujeli 400 km a dolili další litr, čímž se vše potvrdilo. O problému jsme prodávajícího telefonicky informovali a jeho reakce byla, že jsme si měli koupit tedy nové auto a že u ojetiny je taková spotřeba oleje normální.
Chceme se zeptat jestli můžeme prodávajícímu reklamovat vozidlo pro skrytou vadu na kterou nás neupozornil. Můžete nám poradit jak postupovat v případě, že prodej byl z podnikatele na s. r. o? Bude se celá věc řešit obchodním nebo občanským zákoníkem? Děkuji. Karel
ODPOVĚĎ:
Na Vaší situaci dopadá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Dvojí úprava smluvních vztahů v občanském a obchodním zákoníku byla odstraněna novým občanským zákoníkem s účinností od 1.1.2014. Nový občanský zákoník tak upravuje smluvní vztahy stejně pro podnikatele i nepodnikatele, samozřejmě s určitými odchylkami pro obě skupiny, zejm. ve spotřebitelských vztazích.
Skrytá vada Vám, jako kupujícímu, zakládá práva z Vadného plnění, a to i ve vztahu mezi podnikateli. Dle ust. § 2103 občanského zákoníku kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Předpokládám, že vada nemohla být rozpoznána. Obecně by vada nezaložila práva z vadného plnění ani v případě, že by odpovídala stavu a stáří vozidla. Předpokládám však, že vada, jejíž oprava je vyčíslena na 75.000,- Kč, nebude odpovídat stavu vozidla za 360.000,- Kč.
Vaše konkrétní práva vůči prodávajícímu budou záviset na tom, zda vada představuje podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy.
Dle ust. § 2106 občanského zákoníku byste v případě podstatného porušení smlouvy měl právo
a) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Dle ust. § 2107 pak při nepodstatném porušení smlouvy máte právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, můžete požadovat slevu z kupní ceny, anebo můžete od smlouvy odstoupit.
Byť mám z Vašeho popisu za to, že se jedná o podstatné porušení smlouvy, v případě sporu toto bude posuzovat soud. Proto bych doporučil písemně vyzvat prodávajícího k tomu, aby odstranil vadu. Je zřejmé, že toto odmítne učinit a následně můžete od smlouvy odstoupit.
Rovněž doporučuji důsledně zaznamenat stav vozidla i s případnou poznámkou servisu, že tato vada není při daném stavu a stáří vozidla obvyklá. Toto případně využijete soudním sporu. Je rovněž možné nechat prozkoumat stav vozidla soudním znalcem a požadovat náklady na znalecký posudek od prodávajícího.
Pro případ soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta.
__
RODINA-SJM
- Zúžení SJM - ochrana před dluhy před manželstvím
- Ochrana před dluhy v manželství zúžením SJM - lze to?
- Neodpovědnost za dluhy manžela zúžením SJM u notáře
- Neodpovědnost za dluhy manželky zúžením SJM u notáře
S přítelem se chceme vzít. Chci se zeptat zda jde u notáře sepsat smlouva mezi námi, kdyby se v manželství zadlužil bez mého vědomí abych v případě rozvodu byla krytá a jeho dluhy nespadaly i na mě. Přítel měl v minulosti problém se sázením, tak bych ráda byla krytá kdyby cokoliv. Předem děkuji za odpověď.
Děkuji, Vanda.
ODPOVĚĎ:
Ano, takovou smlouvu můžete uzavřít. Je nutné ji sepsat notářským zápisem a můžete v ní úplně vyloučit vznik společného jmění manželů nebo si jakkoliv ošetřit dluhy vzniklé v manželství. Navštivte notáře a proberte s ním všechny možné alternativy vhodné pro Váš případ. Upozorňuji, že advokát takovou smlouvu sepsat nemůže, pouze notář, a to formou notářského zápisu nebo-li veřejné listiny.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Výzva k poskytnutí mimosoudního vyrovnání od lékaře - jak má lékař postupovat?
- Mimosoudní vyrovnání od lékaře - lékař necítí že bych pochybil
- Náhrada škody od lékaře, doktora
- Odškodnění za zanedbání péče lékařem - mimosoudní vyrovnání (výzva)
Obdržel jsem doporučený dopis od advokáta jednoho ze svých pacientů, ve kterém mě vyzývají k mimosoudní úhradě částky za to, že jsem měl údajně zanedbat péči o tohoto pacienta. Necítím se být ničím vinen, podle mého názoru jsem postupoval lege artis a v péči pro pacienta jsem udělal vše, co jsem mohl. Jsem soukromým lékařem. Jak se mám k celé věci postavit?
ODPOVĚĎ:
Důležité v tuto chvíli je, abyste si pro začátek sám pro sebe v klidu vyhodnotil, zda jste postupoval lege artis a zda lze mezi případným
chybným postupem a následkem nalézt příčinnou souvislost. Z vašeho dotazu se nám jeví, že se necítíte být vinen. Doporučujeme tedy si tuto
situaci v klidu vyhodnotit, případně to konzultovat s kolegy, je možné také požádat prezidenta ČLK o souhlas s bezplatným zpracováním odborného
posudku Vědeckou radou ČLK, který by sice chvíli trval, ale do budoucna by vám pro ochranu a lepší uvážení určitě mohl sloužit.
Jestliže na základě toho všeho nedojdete ne ke stoprocentnímu, ale „dvěstěprocentnímu“ přesvědčení, že jsou naplněny veškeré body k tomu, abyste byl za stav právně odpovědný, že jde zajisté o postup non lege artis, že újma na zdraví s jistotou vznikla v příčinné souvislosti s vaším odborným pochybením, a soud by tedy s největší pravděpodobností shledal odpovědnost za újmu na zdraví na vaší straně, doporučujeme návrh na mimosoudní vyrovnání odmítnout.
Nejsme příznivci mimosoudního vyrovnání jen proto, aby měl lékař klid, protože zde hrozí tato rizika:
– De facto tím určitým způsobem přiznáváte vinu i přesto, že ji na své straně necítíte.
– Pacient si zase po nějaké době může vzpomenout, že je to vlastně málo, a může to zkoušet zase a chtít více, případně na vás tak i tak podat žalobu, kterou třeba postaví na jiných základech a odůvodní jinými skutkovými tvrzeními.
– Jestliže by toto opravdu nastalo, velice těžko byste poté u soudu vysvětloval, že se necítíte být vinen, když jste dříve na mimosoudní
vyrovnání přistoupil a tím de facto, jak už bylo řečeno, vlastně vinu přiznal. Odůvodněním, že jste chtěl mít klid a byla to vaše dobrá vůle
a slušnost, soud nemusí věřit.
– Mimosoudní dohodu by vám musela schválit pojišťovna, u které máte sjednáno profesní pojištění. Pokud by se tak nestalo, peníze by šly z vašich zdrojů.
Pokud tedy necítíte vinu, navrhujeme, abyste právnímu zástupci pacienta stručně a slušně odpověděl, že ač je vám situace lidsky líto, nemůžete přistoupit na konstatování své viny, a tudíž ani na zaslaný návrh na mimosoudní vyrovnání. Zároveň o celé události informujte pojišťovnu, u které máte sjednáno profesní pojištění.
Pokud vás bude chtít pacient opravdu žalovat, učiní tak, a jak již bylo řečeno, dost možná byste tomu nezabránil ani zaplacením požadované částky. Pouze kdybyste byl opravdu nezvratně přesvědčen o vaší chybě a jasném následku, je možné návrh na mimosoudní vyrovnání dále zvažovat. Pokud ne, nezbývá než čekat.
Konečně pro úplnost považujeme za potřebné dodat, že tento postup se týká soukromých lékařů. Obdržel-li by obdobný návrh na mimosoudní vyrovnání lékař-zaměstnanec, ten v zásadě nenese navenek vůči pacientovi občanskoprávní odpovědnost (odpovědnost za škodu či zásah do práva na ochranu osobnosti). Lékař-zaměstnanec by měl o celé věci neprodleně informovat svého zaměstnavatele, poskytnout mu veškerou potřebnou součinnost, ale nechat na něm, aby věc dále řešil a vůči pacientovi či jeho právnímu zástupci na výzvu k mimosoudnímu vyrovnání reagoval.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Obrana proti hanlivému novinovému článku
- Jak se bárnit proti nepravdivému novinovému článku
- Obrana proti nepravdivému článku v novinách
- Obrana proti lživému článku v novinách
- Dehonestující nepravdivý článek v novinách - jak se bránit?
Pracuji jako primář v jednom mediálně propíraném zdravotnickém zařízení. O mém pracovišti vycházejí neustále nějaké články v médiích. Nyní to však zašlo tak daleko, že nejmenované periodikum zveřejnilo hanlivý článek přímo o mně. Velmi mě to uráží a dotýká se to mé odborné lékařské cti. Mám nějaké možnosti obrany?
Pokud je lékař (či jiná osoba) vystaven mediálním útokům, které dopadají na jeho profesní čest nebo které jsou lživé, má podle
konkrétních okolností následující možnosti
řešení:
1) podání trestního oznámení pro pomluvu,
2) podání žaloby na ochranu osobnosti,
3) využití práva na odpověď, popř. práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona.
K jednotlivým bodům lze sdělit následující:
Ad 1) Pokud se jedná o závažný případ, kdy zveřejněné informace mohou výrazně poškodit lékaře (ať už profesně, nebo v jeho osobním a rodinném životě), lze podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kterého se mohl dopustit ten, kdo nepravdivé údaje šíří.
Trestný čin (přečin) pomluvy je definován v ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku, takto:
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem,
rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Trestní oznámení doporučujeme podat písemně (lze i ústně, ale písemná forma je vhodnější). Je na místě oznámení poslat doporučenou
poštou nebo donést osobně do podatelny s potvrzenou kopií o převzetí. Lze ho podat na kterékoli oddělení Policie ČR (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost každé trestní oznámení přijmout a bez průtahů vyšetřit.
Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v dané věci policie učinila, je potřeba o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie ČR pak musí oznamovatele do 30 dnů vyrozumět o výsledku svého šetření.
Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny. Je na však na místě formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno, a především přesně popsat jednání, jež by mohlo naplňovat skutkovou podstatu přečinu.
Rozhodně je třeba zdržet se v oznámení konstatujících výroků o tom, že podezřelý se dopustil trestného činu apod. tak, aby se oznamovatel sám nestal pachatelem křivého obvinění. Oznámení je tedy vždy třeba formulovat tak, že je žádáno, aby orgány činné v trestním řízení prověřily, zda popsaným jednáním nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Ad 2) Pokud by mediální útoky došly až tak daleko, že by v jejich souvislosti dotyčné osobě prokazatelným způsobem vznikla újma, lze postupovat i podáním občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti a požadovat omluvu, případně omluvu publikovanou v médiích a současně náhradu nemajetkové
újmy v penězích. Tuto možnost je vhodné použít až jako krajní řešení v případě, že by postup podle bodu 1) a 3) nebyl úspěšný. Jedná se o časově a finančně nákladné řešení. Navíc by žalobce nesl důkazní břemeno a musel by dokázat, že (a jaká) újma byla zveřejněním nepravda způsobena.
Ad 3) Nejsnazší a nejúčinnější obranou je využití právního institutu tzv. práva na odpověď nebo práva na dodatečné sdělení dle tiskového zákona.
Ve svém ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb. tiskový zákon stanoví:
Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické
osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je
povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení
se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi
musí být patrno, kdo ji činí.
Je-li lékař v médiích prezentován jako trestně stíhaný nebo jako ten, kdo je řešen pro přestupek, a případ pravomocně skončí ve
prospěch lékaře, má tento lékař nárok na uveřejnění tohoto pro něj příznivého výsledku.
Podle tiskového zákona platí, že jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků
vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle
tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění
informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
K uplatnění popsaného práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení je potřeba splnit tyto náležitosti:
– Označení „Odpověď dle tiskového zákona“ či „Dodatečné sdělení dle tiskového zákona“.
– Žádost o uveřejnění musí mít písemnou formu.
– Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti
nebo soukromí fyzické osoby.
– Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
– Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém
tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
– Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká.
– Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části.
– Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
Dle § 13 výše zmíněného tiskového zákona platí, že pokud bude odpověď obsahovat potřebné náležitosti, je vydavatel povinen tuto odpověď uveřejnit: a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním
a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b) s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
Lhůta pro uveřejnění odpovědi je 8 dnů od doručení nebo v nejbližším čísle po uplynutí 8 dnů. V případě periodika, které vychází s větším rozestupem, než je 8 dnů, platí uveřejnění v nejbližším vydání.
Jestliže by k uveřejnění odpovědi nedošlo i přes splnění všech povinných náležitostí, které měla žádost obsahovat, a pokud byla dodržena lhůta pro její doručení, je možné se uveřejnění odpovědi domáhat soudně, a to do 15 dnů poté, co lhůta pro uveřejnění odpovědi marně uplyne. Soud může vydavateli uveřejnění textu následně nařídit.
Pokud by se nejednalo o hanlivý a lživý článek, nýbrž např. reportáž v televizi, bylo by možno postupovat stejnou cestou, a to v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Obsahové náležitosti i lhůty jsou totožné, jen místo na vydavatele tisku se postižený obrací na provozovatele vysílání.
Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Povinná mlčenlivost administrativního pracovníka lékaře, zdravotnického zařízení
- Administrativní pracovník lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?
- Povinná mlčenlivost sekretářky lékaře
- Sekretářka lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?
Provozuji soukromou lékařskou praxi. Zvažuji, že zaměstnám asistentku (administrativní výpomoc), která mi bude v ordinaci pomáhat a provádět hlavně administrativní práci, tzn. zakládání výsledků do zdravotnické dokumentace, objednávání pacientů apod. Nejedná se o zdravotní sestru
ani o osobu se zdravotnickým vzděláním. Administrativní práce ale bude obnášet to, že tato zaměstnankyně bude muset vstupovat do zdravotnické dokumentace pacientů. Je toto možné? Jakým způsobem mám ošetřit mlčenlivost? Měla bych s takovou zaměstnankyní sepisovat nějakou smlouvu či dohodu o mlčenlivosti?
ODPOVĚDNOST:
Podle zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, dopadá povinná mlčenlivost i na další osoby, které přijdou do kontaktu s informacemi ze zdravotnické dokumentace v souvislosti s výkonem svého povolání (tedy i na vaše zaměstnance). Zákon o zdravotních službách stanoví, že do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet i zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb, a to v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že taková pracovnice do
zdravotnické dokumentace pacientů v rozsahu svých pracovních úkolů přístup mít může.
Veškeré informace, které se v rámci výkonu svého povolání ve vaší ordinaci dozví, podléhají povinné mlčenlivosti. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru. Samostatná smlouva či dohoda o mlčenlivosti s tím, kdo k vám bude v pracovněprávním vztahu, by byla nadbytečná. Do textu pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, kterou se zaměstnankyní uzavřete, je možno uvést, že dotyčná je vázána mlčenlivostí
o všech skutečnostech, které se v rámci výkonu svého povolání dozví, a že tato mlčenlivost platí i po skončení jejího působení jako vaší zaměstnankyně. Do pracovní smlouvy lze takto zapracovat například následující text:
1. Zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost ve vztahu k třetím osobám o všech skutečnostech, se kterými se při výkonu práce seznámí.
2. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru.
3. Pro případ porušení této povinnosti mlčenlivosti se zaměstnanec zavazuje uhradit zaměstnavateli škodu, která by mu tímto vznikla.
4. Zaměstnanec je povinen si při výkonu práce počínat tak, aby nedošlo k hrozbě úniku údajů, na které se vztahuje povinná mlčenlivost.
V případě porušení povinné mlčenlivosti, jež by mělo za následek škodu, byste byla odpovědná jako zaměstnavatel vy. V případě, že by se prokázalo, že ke škodě způsobené porušením povinné mlčenlivosti došlo jednáním zaměstnankyně, měla byste jako zaměstnavatel možnost domáhat se náhrady škody vůči této pracovnici, a to až do výše čtyřapůlnásobku jejího měsíčního výdělku.
Neomezeně by vám za uvedenou škodu zaměstnankyně odpovídala tehdy, pokud by ke škodě došlo jejím úmyslným jednáním.
V této souvislosti je možno zaměstnankyni informovat i o tom, že porušení povinné mlčenlivosti může mít i pro ni osobně za následek pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů, příp. i trestní stíhání pro naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Pro úplnost doplňuji, že je možné zaměstnat místo zdravotní sestry administrativní pracovnici (sekretářku, asistentku nebo recepční),
je však nezbytné, aby tato prováděla pouze administrativní úkony. Administrativní pracovnice, která není současně zdravotnickým pracovníkem, rozhodně nesmí vykonávat činnosti, pro které není odborně způsobilá.
Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Registrační poplatek u lékaře - může ho lékař požadovat?
- Registrační poplatek u lékaře - musí ho pacient zaplatit?
- Je pacient povinen zaplatit registrační poplatek lékaři pokud o to požádá?
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci
- potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole.
- Zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
- Potravinářský průkaz
- Potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu,
- Potvrzení před nástupem do mateřské školy,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění,
- Potvrzení pro vydání svářečského průkazu,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu
Může lékař požadovat registrační poplatek za přijetí pacienta do péče? A dále: který lékař může vystavovat pacientům potvrzení a jaký poplatek za to může požadovat? Děkuji, Emil.
ODPOVĚĎ:
Úvodem je třeba zdůraznit, že poskytovatel zdravotních služeb nesmí přijmout za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, vyjma plateb od zdravotních pojišťoven, žádnou jinou úhradu. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, tento zákaz plně reflektuje, když stanoví: „Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. “ Tato ošetření či výkony jsou pak
hrazeny ze strany zdravotní pojišťovny.
Mimo tzv. hrazené zdravotní služby ovšem existuje i rozsáhlá oblast zdravotních výkonů, které z veřejného zdravotního pojištění hrazeny nejsou. Zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, v ustanovení § 15 odst. 14 vymezuje, co není ze zdravotního pojištění hrazeno, a to takto:
„Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. “
Pravidla přímé úhrady za vyšetření či zprávy pro Policii ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, Českou správu sociálního zabezpečení a další státní orgány jsou výslovně stanovena v právním předpise, jímž je Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví ČR, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, který vydává ministerstvo každý rok. Aktuální znění tohoto předpisu (č. 1/2016/DZP) je dostupné na webových stránkách České lékařské komory (a to v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“ -> „Veřejné zdravotní pojištění“).
Za vyšetření a následně vydaná potvrzení o zdravotním stavu, jejichž přímá úhrada není uvedeným cenovým předpisem regulována a nejsou ani hrazena z veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovnou, má poskytovatel zdravotních služeb právo vybírat od žadatelů přímou finanční úhradu. Patří sem veškeré administrativní výkony, které si podle zákona hradí ten, kdo si je vyžádal, jakož i další vyšetření, prohlídky
a zdravotní výkony provedené v zájmu fyzických nebo právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pacienta.
Jedná se nejčastěji o lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci, potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole. Dále do oblasti přímých úhrad spadá vystavení zdravotního průkazu pro práci v potravinářství, potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu, potvrzení před nástupem do mateřské školy, lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění, potvrzení pro vydání svářečského průkazu, lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu apod.
Přímou úhradu bez shora zmíněných regulačních pravidel Ministerstva zdravotnictví ČR je možno vyžadovat též za vydávání dalších potvrzení o zdravotním stavu na vlastní žádost pacienta, a to včetně takto vyžádaného potvrzení pro soudy a další státní orgány. Některé právní předpisy výslovně stanoví to, že náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel. Jedná se například o zákon o provozu na pozemních komunikacích. Žádný obecně závazný právní předpis nestanoví výši úhrady, kterou za tato potvrzení může poskytovatel zdravotních služeb požadovat. Je tudíž výhradně na poskytovateli, jaký cenový limit pro přímo hrazené služby, které nejsou regulovány cenovými předpisy, zvolí. Při stanovení výše přímé úhrady za nehrazené, resp. cenově neregulované výkony se může lékař jednak inspirovat ve shora uvedeném cenovém předpise, jednak může vycházet z ceny obvykle vyžadované za tyto služby ostatními poskytovateli zdravotních služeb v místě (tj. cenou obvyklou), případně se orientovat podle svého průměrného hodinového výdělku (zisku) vypočteného i na základě plateb od zdravotních pojišťoven.
Obecně lze tedy shrnout, že lékař může cenu za přímo hrazený úkon určit podle toho, jaké má s vyhotovením potvrzení či zprávy časové a materiální náklady. Maximální hranice přímé úhrady zdravotního výkonu je tvořena smluvní cenou, tedy průsečíkem mezi lékařem uplatněnou kalkulací ceny a ochotou pacienta tuto cenu akceptovat. Jediným omezujícím kritériem takto stanovených cen přímo hrazených zdravotních
služeb (jež je však jen velmi obecné a relativně neurčité) je zákonný požadavek na vyloučení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Ten by byl dle zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách, dán v případě kalkulace ceny služby se započítáním neoprávněných nákladů nebo tehdy, pokud by cena služby byla oproti ceně obvyklé nepřiměřeně vysoká z důvodu zneužití postavení na trhu.
Kromě minimálních požadavků na tvorbu cen přímo hrazených výkonů je poskytovatel při uplatňování přímých úhrad svých služeb povinen dodržovat též další pravidla, která se tvorby cen výkonů přímo netýkají. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, stanoví právo pacienta být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. To znamená, že pokud se poskytovatel zdravotních služeb rozhodne zpoplatnit shora uvedené výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, má povinnost vytvořit ceník těchto úkonů, který je pak pro něj závazný a nelze ho měnit např. individuálně každému pacientovi. S ceníkem lékařských výkonů prováděných na žádost pacienta je třeba pacienta předem prokazatelně seznámit, tzn. nejlépe vyvěšením v ordinaci či čekárně, příp.
jeho uvedením na internetu.
Pro úplnost je třeba upozornit, že samotné přijetí pacienta do péče nelze podmiňovat žádnou platbou vstupního či „registračního“ poplatku. Přestože jsme se v tomto článku věnovali především možnostem a tvorbě cen přímé úhrady zdravotních služeb, závěrem je určitě na místě připomenout, že vydání jakéhokoliv potvrzení neznamená pouhé podepsání a orazítkování formuláře lékařem. Každému vydání potvrzení o zdravotním stavu by mělo vždy předcházet faktické vyšetření pacienta a posouzení jeho zdravotního stavu, zhodnocení zdravotní způsobilosti podle účelu žádosti, a to i na základě zdravotnické dokumentace. V žádném případě se tudíž nejedná o formalitu. Lékař je odpovědný za odborné závěry ve vydaném potvrzení, a to zcela bez ohledu na způsob jejich úhrady.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdo může dělat vedoucího lékaře oddělení?
- Náležitosti k výkonu práce vedoucí lékař oddělení
- Vedoucí lékař oddělení - právní náležitosti které musí lékař splnit¨
- Podmínky pro výkon práce vedoucí lékař oddělení
Zaměstnavatel mne hodlá jmenovat vedoucím lékařem léčebny dlouhodobě nemocných. Je v tomto případě nutno podat žádost o vydání licence
vedoucího lékaře podle Licenčního řádu ČLK?
ODPOVĚĎ:
Licenci k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře lze v souladu s Licenčním řádem ČLK vydat pouze pro obory, jež jsou právními předpisy vymezeny jako obory specializačního vzdělávání lékařů nebo certifikovaného kurzu (nástavbové obory).
Aktuálně lze odkázat na vyhl. č. 185/2009 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, kterou naleznete v knihovně zdravotnické legislativy na webu ČLK. Není-li v citované vyhlášce obor požadovaný žadatelem o vydání licence uveden, nelze licenci dle Licenčního řádu ČLK vydat a licenční řízení
v těchto případech zpravidla končí vydáním zamítavého rozhodnutí z výše uvedeného důvodu.
Vzhledem k nutnosti a potřebnosti řešit situaci poskytovatelů následné lůžkové péče přijalo představenstvo ČLK závazné stanovisko č. 1/2011 – Vedoucí lékař následné lůžkové péče – vedoucí lékař LDN, které je v aktuálním znění dostupné na webu ČLK v sekci Legislativa ČLK.
Závazné stanovisko č. 1/2011 vymezuje podmínky pro výkon funkce vedoucího lékaře léčebny dlouhodobě nemocných takto: – získání specializované způsobilosti v oboru, jehož součástí je jeden z těchto základních kmenů: chirurgický, interní, všeobecné praktické lékařství, urologický,
neurologický, ortopedický nebo pediatrický
– praxe delší než 8 let
– splnění podmínek celoživotního vzdělávání dle stavovského předpisu č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů.
Splňuje-li lékař výše uvedené podmínky, tj. má specializovanou způsobilost, 8 let praxe a byl mu vydán diplom celoživotního vzdělávání,
může vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN. V těchto případech nepodává lékař žádost o vydání licence dle Licenčního řádu ČLK ani nežádá komoru
o potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011. Samotné splnění podmínek tohoto závazného stanoviska umožňuje bez dalšího výkon
funkce vedoucího lékaře LDN.
Lékaři zastávající tuto funkci lze doporučit, aby zaměstnavateli uvedl a případně doložil splnění podmínek pro výkon vedoucího lékaře LDN.
V praxi se licenční komise ČLK často setkává s žádostmi o vydání licence vedoucího lékaře pro obor LDN, případně s žádostmi o potvrzení splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011.
Žádosti o vydání takovéto licence jsou zpravidla vráceny, případně je vydáváno zamítavé rozhodnutí, trvá-li žadatel na projednání. Rovněž v těchto případech není komorou vydáváno potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011, protože, jak již bylo výše uvedeno, lékař
splňující uvedené podmínky je oprávněn bez dalšího vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN.
Citovaným stanoviskem nejsou dotčeny jiné právní či stavovské předpisy upravující výkon funkce vedoucího lékaře. Pro úplnost lze odkázat například na Závazné stanovisko č. 1/2015 – Podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře či vyhl. č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, v platném znění. Závěrem uvádíme, že tentýž postup, tj. výkon funkce na základě splnění stanovených podmínek, se vztahuje i na vedoucí lékaře dlouhodobé lůžkové péče v hospicu, a to splněním podmínek vymezených Závazným stanoviskem
č. 2/2011.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Certifikát profesní bezúhonnosti lékaře - jak, kde požádat?
- Potvrzení pro lékaři pro práci v zahraničí od ČLK, České lékařské komory
- Práce lékaře v zahraničí a potvrzení České lékařské komory, ČLK
- Potvrzení o profesní bezúhonnosti lékaře
Jsem lékař, člen komory a uvažuji o práci v zahraničí. Může mi komora vydat potvrzení pro práci v zahraničí?
Česká lékařská komora vydává certifikát o profesní bezúhonnosti (certificate of good standing) svým členům dle stavovského předpisu č. 20. Potvrzení o profesní bezúhonnosti se vydává na základě žádosti žadatele. Žádost je dostupná v elektronické podobě na webu komory v sekci Formuláře. Vyplněný formulář je nutno doručit kanceláři okresního/obvodního sdružení ČLK, jehož jste členem. Kancelář okresního/obvodního
sdružení provede kontrolu správnosti údajů, dále prověří splnění členských povinností (úhradu členských příspěvků) a nahlédne
do disciplinárního registru, zda proti žadateli nebylo v minulosti vedeno disciplinární řízení, jež skončilo pravomocným rozhodnutím
o provinění žadatele.
Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, kancelář tuto informaci do žádosti neuvede. K podmínkám zahlazení disciplinárního opatření naleznete informace v předchozích vydáních časopisu. Ověřená a doplněná žádost je zaslána kanceláři komory, která provede následnou kontrolu disciplinárního registru a ověří datum přijetí do komory. Neúplná či nesprávně vyplněná žádost je vrácena příslušnému okresnímu/obvodnímu sdružení.
Splňuje-li žádost podmínky k vydání potvrzení, zajistí kancelář komory vyhotovení certifikátu o profesní bezúhonnosti v českém a v cizím jazyce
uvedeném v žádosti ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti. Certifikát o profesní bezúhonnosti je platný po dobu 3 měsíců, poté je nutno podat
novou žádost o jeho vydání, a to z důvodu opětovného prověření výše uvedených skutečností, zejména prověření žadatele v disciplinárním registru. Certifikát o profesní bezúhonnosti je vydáván bezplatně každému členovi komory.
Některé zahraniční instituce a organizace požadují zaslání certifikátu o profesní bezúhonnosti přímo Českou lékařskou komorou. V těchto případech je žádoucí ve formuláři uvést adresu organizace, kam má být certifikát zaslán. Kancelář ČLK zašle originál certifikátu v cizím jazyce přímo na uvedenou adresu a současně zašle kopii certifikátu i žadateli na uvedenou kontaktní adresu. Pro úplnost lze uvést, že lékařům, kteří na území ČR nevykonávali lékařské povolání, tedy v souladu se zák. č. 220/1991 Sb. , nemají povinnost být členy České lékařské komory a nejsou jejími členy, komora potvrzení o profesní bezúhonnosti nevydává. Těmto lékařům lze na jejich žádost vydat potvrzení o nečlenství v ČLK (certificate of non-membership).
Formulář je rovněž dostupný na webu ČLK v sekci Formuláře, přičemž vydání tohoto potvrzení je zpoplatněno administrativním poplatkem a je nezbytné doložit potvrzení o ukončení studia na lékařské fakultě či kopii absolventského diplomu.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nepřevzetí zboží zákazníkem eshopu - kdo platí poštovné
- Placení poštovného při nepřevzetí zboží z eshopu - zákazník nebo ehop?
- Vymáhání poštovného po zákazníkovi který nepřevzal zboží z eshopu
Jsme eshop, kupující někdy nepřevezmou zásilku - objednané zboží. Je kupující povinen proplatit škodu - tj. vynaložené prostředky, kterými je poštovné? Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
Mám za to, že ve Vašem případě byla platně uzavřena kupní smlouva. Povinností prodávajícího je odevzdat předmět koupě kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo. Povinností kupujícího je předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu.
Prodávající svou povinnost odevzdat předmět koupě v případech, kdy je povinen předmět koupě odeslat, splní tím, že předá předmět koupě dopravci a označí zásilku tak, aby bylo jednoznačné, že jde o zásilku pro prodávajícího. Což ve Vaše, případě zřejmě bylo splněno.
Kupující předmět koupě nepřevzal, čímž porušil svou povinnost. Dále z Vašeho tvrzení vyplývá, že kupující nezaplatil kupní cenu. Vy teď máte dvě možnosti. Buď můžete po kupující požadovat zaplacení kupní ceny a poštovného (v tomto případě musíte kupující vydat předmět koupě), nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit a požadovat po kupující náhradu škody ve výši poštovného, které jste zbytečně vynaložila.
Volba je zcela na Vás, zřejmě ale bude lepší druhá varianta. Odešlete kupující dopis, ve kterém ji sdělíte, že odstupujete od smlouvy, protože porušil svou povinnost a nesplnil ji ani v dodatečné lhůtě a vyzvěte ji k náhradě škody. Pokud kupující odmítne, můžete celou záležitost řešit soudní cestou.
V případném soudním sporu budete velmi pravděpodobně úspěšní.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Důvody pro odmítnutí pacienta lékařem ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta zdravotnickým zařízením ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta nemocnicí ze zákona
- Obvodní lékař - zrušen nebo ještě existují obvody?
- Nepřijetí pacienta do péče z důvodu místní nepříslušnosti (nespádový pacient)
- Nespádový paicent - může ho odmítnout lékař, nemocnice, zdravotnické zařízení?
- Nespádový paicent - odmítnutí lékařem, nemocnicí, zdravotnickým zařízením
- Odmítnutí statim vyšetření pacienta z důvodu nespádovosti ("mimoobvodní pacient")
- Místní nespádovost pacienta a jeho odmítnutí lékařem
Ve své praxi soukromého ambulantního specialisty občas zdravotní stav některého z mých pacientů vyžaduje provedení takového vyšetření, které v mé ambulanci není možné. Proto takového pacienta odešlu s žádankou do nemocničního zařízení, které má možnost takové vyšetření provést. Někdy jde dokonce o vyšetření, které je potřeba s ohledem na zdravotní stav pacienta provést pokud možno co nejdříve, proto žádanku označím tradičním
pojmem „statim“. Setkávám se však s případy, kdy je pacient v nemocnici odmítnut, protože podle adresy svého bydliště náleží do jiné nemocnice, kam spadá jeho území. Je takový postup v souladu s právními předpisy?
Je třeba přiznat, že občas v praxi stále ještě mylný dojem o existenci spádových území přetrvává. Ačkoliv se svého času tento pojem v zákoně ještě vyskytoval, reálně byla rajonizace pacientů podle spádových oblastí zrušena už někdy v 90. letech minulého století. Již dlouhou dobu platí pacientovo právo na svobodnou volbu poskytovatele či zdravotnického zařízení, který je schopen poskytnout takovou péči, která adekvátně
odpovídá zdravotnímu stavu pacienta, i když nikoliv bezbřeze, existují zákonné důvody, pro které může poskytovatel odmítnout přijetí pacienta do péče. Tyto důvody jsou uvedeny v § 48 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, podle něhož poskytovatel,
kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby,
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má
Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Pouze je-li naplněn jeden ze tří výše uvedených důvodů (žádný jiný), může poskytovatel svého práva odmítnout přijetí pacienta využít a pacientovi o této skutečnosti vystavit písemné potvrzení s uvedením jednoho z oněch tří důvodů. Je nutno rovněž dodat, že podle § 48 odst. 3 téhož zákona poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče, jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
Konkrétně k vašemu dotazu na odmítnutí provedení vyšetření ze strany nemocnice, do které se pacient s žádankou ambulantního lékaře dostavil – takové odmítnutí z důvodu, že na základě adresy bydliště patří pacient spádově jinam, je tedy nezákonné a nemá jakoukoliv zákonnou oporu. Ve vámi popisovaném případě je rovněž otázkou, zda pacient vyžadující „statim“ vyšetření neměl být přijat i bez případné diskuse o spádových územích neboli zda pacientův zdravotní stav nevyžadoval poskytnutí neodkladné péče. Uvedení požadavku „statim“ na vaší žádance jistě muselo
mít nějakou oporu ve vašem odborném nálezu, a jak již bylo výše uvedeno, pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, odmítnout nelze ani na základě jednoho ze tří možných zákonných důvodů. Neodkladnou péči definuje citovaný zákon v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) jako takovou péči, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést
k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.
Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Ukončení péče o nezletilého pacienta pro nespolupráci a naschvály (nedodržování léčebného řádu a řádu zdravotnického zařízení)
- Odmítnutí pacienta z důvodu nespolupráce s lékařem
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení doporučení lékaře
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení léčebného řádu, vnitřního řádu zařízení, nemocnice
Jsem praktická lékařka pro děti. Chtěla bych se zeptat na vyřazení pacienta z péče lékaře např. z důvodu nespolupráce pacienta s lékařem. A nebo opakovaně porušuje vnitřní řád zdravotnického zařízení. Mohu toto své právo využít i u nezletilého pacienta v případě, že některý z důvodů naplní jeho rodiče? Jestliže rodiče mají své nezadatelné právo udělovat souhlas s poskytovanou péčí a jednat jménem dítěte, měli by dle
mého názoru nést i odpovědnost za to, jak se v mé ordinaci chovají a jak např. dodržují mnou indikovaný léčebný režim pro nezletilého pacienta.
ODPOVĚĎ:
Zákon o zdravotních službách, účinný od 1. 4. 2012, skutečně dnes (04.10.2018) již umožňuje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, ukončit péči o pacienta
jednostranně z rozhodnutí samotného poskytovatele, jestliže dojde ze strany pacienta k naplnění jednoho ze zákonem předpokládaného
důvodu. Těmito důvody podle § 48 odst. 2 tohoto zákona jsou a poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že:
a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. O ukončení péče je poskytovatel povinen vydat pacientovi písemné potvrzení s uvedením konkrétního věcného důvodu. Nyní k vašemu konkrétnímu dotazu týkajícímu se případu nezletilého pacienta a jeho zákonných zástupců. Jelikož jsme si vaši otázku svého času sami také kladli, protože není zákonem výslovně řešena, obrátili jsme se s žádostí o stanovisko na Ministerstvo zdravotnictví ČR, tedy orgán, který byl navrhovatelem a předkladatelem zákona o zdravotních
službách. Ministerstvo ve svém výkladovém stanovisku deklarovalo, že dítě nemůže nést za jednání svých rodičů, které samo nezpůsobilo a není schopno ho ovlivnit, tak závažný následek, jako je ukončení péče lékaře o něj.
Nelze tedy ukončit péči o nezletilého pacienta a vyřadit ho z registrace na základě toho, že jeden ze zákonných důvodů naplní jeho rodič,
neboť by to mj. také bylo v rozporu s mezinárodními právními předpisy, které zakotvují ochranu práv samotného dítěte.
Je nepochybné, že orgánem vykládajícím právní předpisy je především soud a klíčový výklad ustanovení § 48 odst. 2 zákona o zdravotních službách by poskytl právě až soud v konkrétním případě. Žádné takové rozhodnutí soudu však nyní není k dispozici.
Přesto ale tento řekněme „poradní“ výklad ministerstva svou logiku má a nebylo by vhodné brát ho na lehkou váhu – mj. také proto, že ministerstvo je jedním z orgánů, které se můžou podílet na řešení případné stížnosti rodiče na neoprávněné ukončení péče o jeho nezletilé dítě, přičemž svým stanoviskem ministerstvo de facto dopředu avizuje, jak by se k takové eventuální stížnosti stavělo. Ačkoliv tedy má nepochybně svou logiku a věcnost i váš názor, doporučujeme z výše uvedených důvodů názor ministerstva respektovat.
Co je však důležité dodat a na co upozornilo i samo ministerstvo v rámci svého stanoviska, je oprávnění poskytovatele vyplývající z § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, podle kterého má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, ovšem za podmínky, že je tato přítomnost v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost poskytnutí zdravotních služeb.
Tedy z opačného pohledu, pokud přítomnost rodiče dítěte z jakéhokoliv důvodu narušuje poskytnutí péče dítěti anebo rodiče např. porušují vnitřním řádem či zákonem stanovené povinnosti, sice lékař není oprávněn ukončit péči o nezletilého pacienta, ale zcela v souladu se zákonem může využít v zájmu nezletilého pacienta svého práva vykázat rodiče z ordinace a neumožnit mu účast u vyšetření. Lze hodnotit pozitivně, že samo ministerstvo ve svém stanovisku na toto ustanovení poukázalo a konstatovalo, že v případech, kdy přítomnost rodičů neumožní bezproblémové poskytnutí péče nezletilému pacientovi a není možné situaci řešit domluvou, se lékaři nemusejí bát svého zákonného práva využít.
Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odmítnutí pacienta a ukončení péče o něj - zákony a právo
- Odmítnutí pacienta z důvodu ztráty důvěry
- Důvody pro odmítnutí péče o pacienta
- Důvody pro odmítnutí ošetření pacienta
- Kdy může lékař odmítnout pacienta (dlouhodobá neakutní péče)
Provozuji soukromou praxi a nyní řeším jednoho svého problémového pacienta, který na mě opakovaně podává NESMYSLNÉ stížnosti. Komunikace i naše vzájemné vztahy jsou jeho jednáním narušeny. Mohu tomuto pacientovi ukončit péči, a to např. s odůvodněním, že mám již plno?
ODPOVĚĎ:
Dotazovanou problematiku upravuje ustanovení § 48 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, které rozlišuje odmítnutí přijetí nového pacienta do péče a ukončení péče o stávajícího pacienta. K oběma těmto krokům lze využít pouze ty důvody, které zákon v ustanovení § 48 výslovně uvádí.
1. Nejčastěji využívaným důvodem pro odmítnutí nového pacienta je tzv. plná kapacita, tedy situace, kdy by přijetím pacienta bylo překročeno
únosné pracovní zatížení poskytovatele zdravotních služeb. Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb u tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým. Toto hledisko si poskytovatel určuje a posuzuje vždy sám. Žádný právní předpis nestanoví limity počtu pacientů, jejichž překročení by již znamenalo povinnost odmítnutí nového pacienta či naopak, jejichž nenaplnění by zakládalo povinnost lékaře přijmout každého nového pacienta. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že hledisko únosného pracovního zatížení, podle nějž se lékař rozhoduje o přijetí či nepřijetí nového pacienta do péče, se může v průběhu času měnit.
Dále lze pacienta odmítnout z důvodu, kdy jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.
Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost může dále odmítnout pacienta, pokud by vzdálenost
jeho místa pobytu neumožňovala výkon návštěvní služby.
Posledním důvodem odmítnutí je situace, kdy pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče má povinnost pacientovi vydat písemnou zprávu, ve které je uveden důvod tohoto odmítnutí. To je samozřejmě možno realizovat v případě, kdy se dotyčný dostaví osobně do ordinace. Může nastat situace, kdy se potenciální pacient objednává telefonicky a o odmítnutí přijetí vyžaduje vyhotovení písemné zprávy, pro kterou si do ordinace přijde, na což má právo.
2. Druhou oblastí je otázka ukončení péče o stávajícího pacienta. Shora zmíněné ustanovení zákona o zdravotních službách stanoví následující možnosti:
a) poskytovatel prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti
souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Takovým ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
Žádný jiný důvod, než jsou tyto shora uvedené, nelze ze strany poskytovatele zdravotních služeb použít. I o ukončení péče je nutno pacientovi vyhotovit písemnou zprávu, ve které jsou skutkově vymezeny důvody tohoto rozhodnutí.
Pro větší právní jistotu doporučujeme pokud možno nashromáždit více podkladů než ukončit poskytování zdravotních služeb pouze na základě jediné situace.
Bohužel samotný fakt, že je pacient např. problémový, agresivní, kverulující apod. , a s tím spojená ztráta důvěry mezi pacientem a lékařem
důvodem k ukončení péče není. Česká lékařská komora se dlouhodobě snaží, aby se zákon o zdravotních službách v tomto směru novelizoval a aby byla zakotvena možnost lékaře ukončit péči i z tohoto důvodu, tj. pro ztrátu důvěry, která je ve vztahu lékař vs. pacient velmi důležitá. Tuto možnost mají např. advokáti ve vztahu ke svým klientům.
Před uplatněním ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany lékaře je ještě možno dát ke zvážení postup, kdy se lékař svého pacienta dotáže, zda by nechtěl dobrovolně sám změnit poskytovatele zdravotních služeb - například s ohledem na jeho nespokojenost a námitky, vzdálenost ordinace od pacientova bydliště, dlouhé čekací lhůty apod. Je však možné, že tuto variantu pacient odmítne (pacient má zákonem danou svobodnou volbu lékaře).
Tato varianta je však vždy pro obě strany přijatelnější než volit jednostranné ukončení péče ze strany poskytovatele.
Na závěr je na místě upozornit, že jak odmítnutí přijetí do péče, tak ukončení péče o stávajícího pacienta nelze použít, jde-li o pacienta,
kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, dále jde-li o porod nebo jde-li o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Náležitosti výpovědi z práce, zaměstnání, pracovního poměru
- Výpověď z práce - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Výpověď ze zaměstnání - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Zaměstnavatel odmítl převzít výpověď - jak postupovat?
- Co dělat když zaměstnavatel odmítne převzít výpověď zaměstnance?
Vzhledem k neutěšené situaci na pracovišti zvažuji odchod z pracovního poměru. Jak mám postupovat při podání výpovědi? Toho času jsem v pracovní neschopnosti a zřejmě budu i nadále. Můžu dát výpověď v době trvání pracovní neschopnosti, nebo musím PN přerušit, podat výpověď a znovu potom na PN nastoupit? Mám obavu, že zaměstnavatel nebude chtít moji výpověď převzít a podepsat. Jak musí výpověď vypadat, aby byla po právní stránce nenapadnutelná a obsahovala všechny náležitosti?
ODPOVĚĎ:
Výpověď z pracovního poměru, na rozdíl od dohody o rozvázání pracovního poměru, je jednostranný právní úkon. Oproti zaměstnavateli může zaměstnanec dát výpověď kdykoliv, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpověď musí být vždy učiněna písemně. Účinky výpovědi
nastávají až okamžikem jejího řádného doručení adresátovi, tj. zaměstnavateli. Tento účinek je významný pro určení počátku běhu výpovědní doby, jejímž uplynutím dojde ke skončení pracovního poměru.
Doručení, resp. předání výpovědi se provádí zpravidla osobním podáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit doručení jakékoliv písemnosti, tj. i výpovědi, a to na kopii, kterou je nutno si uschovat. Tímto potvrzením zaměstnavatel nevyjadřuje souhlas s obsahem písemnosti.
Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal, tedy okamžikem, kdy se dostala do sféry působení zaměstnavatele. Osobně lze výpověď doručit v místě pracoviště i jiné osobě. Nejčastěji nadřízenému zaměstnanci, přes podatelnu zaměstnavatele či administrativní pracovnici, která vyřizuje poštu, apod. Opět je žádoucí nechat si potvrdit převzetí výpovědi na její kopii.
Druhá možnost je zaslat zaměstnavateli výpověď poštou, a to doporučeně na dodejku, ze které bude patrno, který den byla zásilka zaměstnavatelem převzata.
Jak již bylo řečeno, pokud zaměstnanec podává výpověď, jedná se o jednostranný právní akt, který není podmíněn podpisem, stvrzením či schválením zaměstnavatele. Podpis zaměstnavatele či jiného pověřeného pracovníka pouze potvrzuje převzetí.
Pokud tedy zaměstnanec doručí zaměstnavateli písemný projev vůle, z něhož lze dovodit, že rozvazuje svůj pracovní poměr výpovědí, jde o platné rozvázání pracovního poměru výpovědí, na jehož základě po uplynutí výpovědní doby pracovní poměr bez dalšího skončí.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní lhůta pak začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že v případě standardní dvouměsíční výpovědní lhůty zaměstnanec např. během února podá výpověď, výpovědní doba bude zahrnovat období měsíců března a dubna a od 1. května již nebude zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Ve vztahu k plynutí výpovědní lhůty u výpovědi dané zaměstnancem nehraje roli, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Výpovědní lhůta se v tomto případě v důsledku pracovní neschopnosti nijak neprodlužuje. Pro podání výpovědi zaměstnancem totiž neplatí takzvaná ochranná doba trvající po dobu pracovní neschopnosti tak, jak by tomu bylo, pokud by výpověď chtěl dát zaměstnavatel.
Zaměstnanec tedy může dát výpověď i při pracovní neschopnosti a výpovědní lhůta běží klasickým způsobem od prvního dne následujícího měsíce.
Samozřejmě bude-li na obou stranách vůle ukončit pracovní poměr dříve, než uplyne výpovědní lhůta, lze se na tomto písemně dohodnout (v takovém případě by bylo možné uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru k určitému datu), a to i tehdy, pokud zaměstnanec výpověď již podal.
K podání výpovědi lze využít následujícího vzoru:
Název a sídlo zaměstnavatele
Výpověď z pracovního poměru
Vážení,
pracuji u vás v pracovním poměru na základě
pracovní smlouvy ze dne …… a vykonávám
práci …… (pozn. : např. lékaře, tj. druh práce,
který byl sjednán v pracovní smlouvě).
Tímto podávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru.
Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení
této výpovědi, tedy dnem
V …… dne ……
zaměstnanec
jméno + podpis zaměstnance
datum narození
adresa trvalého bydliště
Doporučeně s dodejkou (pozn. : v případě
zaslání poštou)
Převzal: datum, jméno, funkce a podpis zástupce zaměstnavatele (pozn. : v případě osobního předání na pracovišti).
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu dítěte rozvedeným rodičům
- Má rozvedený otec dítěte právo na informace o zdravotním stavu dítěte?
- Může otec dítěte zajít k dětskému lékaři zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Může otec dítěte zajít k pediatrovi zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Právo rozvedeného otce na informace o zdravotním stavu dítěte
Jako registrující praktická lékařka pro děti a dorost mám v péči dítě, jehož rodiče se před časem rozvedli a dítě bylo soudem svěřeno do péče matky, otec má právo na styk s dítětem každý druhý víkend. Otec dítěte mě nyní navštívil s žádostí o podání informací o zdravotním
stavu dítěte a kopie lékařských zpráv. Mohu mu v tomto vyhovět, jestliže dítě má trvale v péči matka a ta s podáním informací a kopiemi zpráv otci nesouhlasí?
Otec dítěte zůstává i přes proběhlý rozvod manželství a svěření dítěte do péče matky stále rodičem, tedy zákonným zástupcem
vašeho nezletilého pacienta. Podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, má nárok na nahlížení
do zdravotnické dokumentace, pořízení kopií a čerpání informací o zdravotním stavu dítěte obecně právě zákonný zástupce nezletilého pacienta. Toto právo mu zůstává i navzdory rozvodu rodičů a svěření dítěte do péče jednomu z nich.
Aby druhý z rodičů (v tomto případě otec dítěte) neměl právo na informace o zdravotním stavu nezletilého pacienta, musel by soud nad rámec rozvodu a rozhodnutí o tom, do čí péče bude dítě svěřeno, rozhodnout rovněž o tom, že druhého rodiče zbavuje rodičovské odpovědnosti anebo mu alespoň v rozsahu čerpání informací o zdravotním stavu dítěte rodičovskou odpovědnost omezuje. To je situace velmi ojedinělá, předpokládáme, že ve vámi zmiňovaném případě nenastala.
Nesouhlas jednoho rodiče s tím, aby druhému rodiči byly podávány informace o zdravotním stavu dítěte, nemá proto žádný účinek, lékař není povinen ho respektovat, a naopak je povinen vyhovět žádosti druhého rodiče, nenastane-li onen vzácný případ popsaný v předchozím odstavci. Opět toto platí i navzdory proběhlému rozvodu a bez ohledu na to, komu soud svěřil dítě do péče.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu e-mailem či telefonem
- Výsledky vyšetření telefonicky - může to lékař udělat?
- Může lékař poskytnout informace telefonicky? (výsledek vyšetření)
- Informace poskytnuté lékařem o členovi rodiny telefonicky - může to lékař udělat?
- Posílání informací o pacientovi emailem - může to lékař udělat?
- Může lékař lékaři poslat informace o pacientovi emailem, elektronicky?
S kolegy si v rámci návaznosti péče běžně předáváme informace o zdravotním stavu pacientů e-mailem. Rovněž i mezi mnou a pacienty v některých případech funguje bezproblémová e-mailová komunikace. Nyní jsem se však doslechl, že není v souladu se zákonem si takovým způsobem předávat citlivá osobní data. Je tomu tak, případně platí tento zákaz i pro sdělování údajů telefonem? Děkuji. MUDr.
ODPOVĚDNOST:
Zákon nikterak neřeší předávání informací o zdravotním stavu pacienta e-mailem či telefonem, tudíž tento způsob ani nezakazuje. Z toho vyplývá, že principiálně neporušujete zákon pouhou skutečností, že byly nějaké informace o zdravotním stavu pacienta sděleny
jedním z uvedených způsobů.
V rámci těchto forem předávání informací nejde o otázku, zda jsou obecně legální, nýbrž o posouzení, zda je takový způsob bezpečný.
Lékař by se totiž mohl teoreticky dostat do situace, že citlivé osobní údaje v podobě informací o zdravotním stavu pacienta zašle na
nesprávnou adresu anebo sdělí do telefonu někomu, o kom si myslí, že jde o samotného pacienta, přičemž však na druhém konci hovoří úplně jiná osoba. Jestliže by se následně pacient proti takovému sdělení údajů nepovolané osobě ohradil, lze si představit právní odpovědnost lékaře pro porušení zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Proto je vždy na lékaři, aby v případě, že takovou formu komunikace s kolegy či pacienty zvolí, podnikl taková technická zabezpečení, aby eliminoval rizika úniku informací někomu, kdo na ně nemá nárok. V rámci e-mailové komunikace tedy je potřeba mít hlavně dobře zaheslovaný počítač i e-mailovou schránku, odesílat informace na e-maily, které jsou autorizovány samotným kolegou či pacientem – např. nechat si nejprve poslat e-mail od samotného kolegy či pacienta, že na základě dohody si přeje zprávy posílat právě na tuto e-mailovou adresu, naopak nezasílat
z vlastního rozhodnutí citlivá osobní data např. na e-mail, který lékař našel kdekoliv na internetu apod.
Co se týče telefonické komunikace, tu lékařům doporučujeme jen v těch případech, kdy osobu (pacienta, kolegu) na druhém konci bezpečně poznají a na základě dlouhodobější komunikace jsou si jisti, že podle hlasu jde právě o oprávněnou osobu. Dalším řešením, v praxi hojně využívaným, je sdělení unikátního hesla či kódu, které pacient předem za účelem např. telefonického zjišťování výsledků obdrží. V opačném případě není od věci odkázat volajícího na osobní či písemný kontakt, a to i za situace, kdy se snaží po lékaři získat telefonické informace státní orgán (policista, úředník apod.).
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK
___
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnanci ve zkušební době v pracovní neschopnosti
- Zaměstnanec na neschopence nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Zaměstnanec v pracovní neschopnosti nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Prodlužuje neschopenka zkušební dobu?
- Zkušební doba zaměstnance a neschopenka - vliv na délku zkušební doby
- Zkušební doba pracovníka a neschopenka - vliv na délku zkušební doby
Je možné dát výpověď zaměstnanci ve zkušební době, pokud je v pracovní neschopnosti? Zaměstnáváme zdravotní sestru, která do naší ordinace nastoupila dne 1. 1. 2017. V pracovní smlouvě jsme stanovili zkušební dobu na 3 měsíce. Od poloviny ledna je v pracovní neschopnosti. Bohužel nekomunikuje ani nepřijímá hovory a my nejsme schopni zjistit, kdy se vrátí do práce. Děkuji. Ivan.
ODPOVĚĎ:
Onemocní-li zaměstnanec ve zkušební době, je chráněn před skončením pracovního poměru ve zkušební době a zaměstnavatel ho nesmí propustit. Toto však platí pouze prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti.
Patnáctý kalendářní den již lze pracovní poměr ve zkušební době, v době pracovní neschopnosti, zrušit; jako zaměstnavatel tedy patnáctý den zašlete zdravotní sestře písemné vyrozumění o zrušení pracovního poměru.
Zákoník práce vyžaduje v tomto případě písemnou formu. Písemné vyrozumění nemusí obsahovat důvody, které zaměstnavatele vedly ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Vyrozumění o skončení pracovního poměru doporučujeme zaslat doporučenou poštou, nejlépe s dodejkou, aby zaměstnavatel obdržel potvrzení o datu doručení.
Další možností je využití datové schránky, má-li ji zaměstnavatel i zaměstnanec zřízenou. Další možností, tou nejjednodušší, je osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel nechá zaměstnancem potvrdit převzetí; ve vašem případě však sestra nekomunikuje, tedy lze předpokládat, že ani osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru nebude fakticky možné.
Pouze pro úplnost uvádíme, že zkušební doba se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti.
Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Upřednostnění pacienta který zaplatí lékaři - je to právně přípustné?
- Urychlení operace pacienta který zaplatí lékaři speicální poplatek - je to právně přípustné?
- Přednostní pořadí u lékaře za poplatek - může to lékař požadovat?
Ve své soukromé praxi objednávám pacienty na zákrok podle objednávkového kalendáře. Řada pacientů však nechce na termín operace čekat a žádá ošetření (operační zákrok) ihned – tedy mimo pořadí. Je možno tomuto požadavku vyhovět s tím, že pacient zaplatí nějakou částku? Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
V takovýchto případech je potřeba si předně ujasnit, zda se jedná o zdravotní službu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť ust. § 11 odst. 1 písm. d) zák. č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, zakazuje přijímat od pacientů úhradu za služby, jež jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Ve vámi uvedeném případě lze konstatovat, že se nejedná o výkon či péči, která by byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena a tedy v případě přímé úhrady pacientem nepůjde o duplicitní úhradu za poskytnuté zdravotní služby, neboť pacient by neplatil za samotnou péči, ale za dohodnutou službu spočívající v přednostním provedení konkrétního zákroku či zdravotní služby. Rovněž lze v tomto případě zmínit obecnou zásadu, že pořadí pacientů určuje vždy lékař.
Poskytnutí přednostního termínu můžeme zařadit mezi dohodnuté služby, jež nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pro informaci sem dále spadá například ošetření mimo ordinační hodiny, možnost domácího ošetření lékařem specialistou či mimo ordinační hodiny, telefonická dostupnost lékaře v době mimo ordinační hodiny, ve dnech pracovního volna, pracovního klidu apod.
Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nahrávání lékaře pacientem - může to pacient udělat?
- Pacient nahrál lékaře na diktafon, mobil - může to udělat?
- Zvuková nahrávka pacienta lékaře - může to pacient udělat a lékaře nahrávat?
- Může pacient nahrávat lékaře pokud to lékař nemá v řádu ordinace?
Pracuji v ambulanci jako soukromá lékařka a pacient, kterého mám v dlouhodobé péči, nyní přišel na kontrolu se zvláštním přístrojem, který jsem podle internetu posléze identifikovala jako nahrávací zařízení. Pacienta s přístrojem jsem v té chvíli nijak nekonfrontovala, jen
jsem si v dané situaci připadala nepatřičně a ihned jsem nezareagovala. Kdybych přístroj hned poznala, s pořízením záznamu našeho rozhovoru během poskytování lékařské péče bych nesouhlasila. V ordinaci nemám zatím vypracovaný vnitřní řád, kde by bylo třeba pořizování záznamů
zakázáno. Nevím tedy, jaká mám ve skutečnosti práva, když nikoho nemohu (ani nechci) přímo obvinit z nedovoleného nahrávání.
ODPOVĚĎ:
Určitě máte právo v takových situacích projevit nesouhlas a nejste povinna nechat takové záznamy pořizovat. Nemusíte to mít ani zakotveno ve vnitřním řádu, protože to plyne přímo ze zákona.
Podle § 84 a násl. občanského zákoníku lze obrazové, zvukové i jiné záznamy a projevy fyzické osoby pořizovat pouze s jejím souhlasem.
Zákon připouští určité výjimky, kdy souhlasu osoby není třeba, jako jsou třeba vědecké, umělecké, zpravodajské či úřední účely, ale jednak ani takové záznamy nesmějí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby, jednak žádná z těchto výjimek určitě zdaleka neodpovídá situaci, kterou jste popsala.
Do budoucna, pokud nesouhlas s nahráváním projevíte, je pacient povinen ho respektovat, jestliže by nešlo o bezprostřední záchranu života a zdraví, jste oprávněna u odkladné péče poskytnutí výkonu odložit, dokud např. pacient nevypne diktafon, kameru apod. Pokud by byl proti vaší vůli záznam pořízen a vy byste se o něm dověděla, máte právo požadovat, aby ho autor okamžitě odstranil. Kdyby vám nevyhověl, máte právo se obrátit na soud, který by odstranění záznamu nařídil.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odcizení razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Krádež razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Zfalšování razítka lékaře - jak má lékař postupovat pokud se o tom dozví?
- Koho informovat o krádeži razítka lékaře?
Provozuji soukromou ambulanci a 14.12.2016 mi bylo během dopolední ordinace odcizeno razítko. Prosím o sdělení jak mám v tomto případě dále postupovat. Doporučujeme, abyste o odcizení (stejně tak v případě padělání) razítka napsala stručnou zprávu a toto hlášení zaslala:
– Příslušnému krajskému úřadu, který vydal pro ambulanci oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
– Všem zdravotním pojišťovnám, se kterými máte jako poskytovatel zdravotní smlouvu.
To zejména z toho důvodu, že se může stát, že si zloděj může razítkovat recepty s drahými léky, u zdravotních pojišťoven naroste překročení
limitu, zdravotnické zařízení může být následně regulováno a při námitce, že nárůst vznikl odcizením razítka, může také dostat odpověď,
proč to předem nikdo nehlásil a že se může jednat o účelové odůvodnění překročení limitu.
– Dále není od věci zaslat hlášení lékárnám, o kterých víte, že si v nich vaši pacienti často vyzvedávají léčivé přípravky (dají-li se takové
lékárny určit).
– Dále je možno zkusit jednu kopii zaslat také na Českou lékárnickou komoru, která může lékárníky oslovit, nechť dají na pozor, pokud by se s vaším případem setkali.
– Lze doporučit ohlásit krádež razítka i místně příslušnému oddělení Policie ČR.
Uvedené hlášení jednotlivým místům může být samozřejmě téhož textu a velmi stručné, netřeba se dlouze rozepisovat. Stačí vždy jen dopsat příslušnou adresu – nemusíte každý dopis komponovat zvlášť.
Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Oznamovací povinnost lékaře o pohlavním zneužití dítěte
- Oznámení pohlavního zneužití dítěte policii gynekologem -
- Sex dívky před 15. rokem - trestní oznámení gynekologem, trestní řízení
- Trestní oznámení pro sex dívky před 15. rokem - průběh trestního řízení
- Musí gynekolog oznámit Policii sex před 15. rokem (odpanění, defloraci dívky)
Prosím o radu, jak postupovat a správně naložit s informací, kterou jsem zjistila při výkonu svého povolání gynekologa v ambulantní praxi. Jedná se o 14letou pacientku, u níž bylo zjištěno, že již není pannou, tedy proběhl pohlavní styk před dovršením patnáctého roku věku. Plyne
pro mě v tomto případě ohlašovací povinnost Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití? Je na místě kontaktovat event. další instituci, jako např. OSPOD? Děkuji, MUDr.
ODPOVĚĎ:
Klíčové pro posouzení, zda věc hlásit Policii ČR, či nikoliv, je, zda onen sexuální kontakt dívky s chlapcem lze již považovat za uzavřenou záležitost, anebo naopak zda tento sexuální život stále trvá, případně je dále plánován apod. , i přesto, že dívce stále není 15 let.
Pokud se jedná o to první, tedy uzavřenou věc, dívka již dále s chlapcem sexuálně nežije apod. , zde nemáte povinnost věc hlásit policii,
neboť v takovém případě trestní zákoník nestanoví povinnost takový trestný čin oznámit, jestliže se stal v minulosti a dále nepokračuje, netrvá, nepřipravuje se nějaké opakování apod. Trestný čin pohlavní zneužití totiž není uveden ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 368 trestního zákoníku, které je třeba oznámit (tzn. staly se v čase minulém) i navzdory zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Jestliže platí to druhé, pohlavní život dívky stále trvá, pokračuje, plánuje se dále apod. , zde věc hlásit policii musíte, neboť pohlavní zneužití v tomto případě naopak je uvedeno ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 367 trestního zákoníku (tedy u ustanovení dříve než v předchozím případě), podle kterého máte povinnost takový trestný čin tzv. překazit (tzn. právě probíhá v čase přítomném anebo se plánuje
či připravuje do budoucna). Na vaši zákonem stanovenou povinnou mlčenlivost lékaře se v tomto případě nelze odvolávat.
Nemáte povinnost nějak rozsáhle vyšetřovat, zda se jedná o první, či druhý případ, nesuplujete vyšetřovací práci jiných orgánů. Zjistit, o který případ se jedná, můžete de facto jedině dotazem na dívku, případně rodiče, jsou-li přítomni. Odpověď je pro vás klíčová, z ní budete vycházet a zachováte se podle toho, co vám bude dívkou či rodiči sděleno. Co se týče oznamovací povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pověřeného obecního úřadu, zde ustanovení § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb. , o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, uvádí, že poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni oznámit OSPOD případy dětí, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění nebo je podezření ze spáchání takového činu (např. právě trestného činu pohlavní zneužití) – ovšem s důležitým dovětkem, že teprve pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon k poskytnutí sociálně-právní
ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak to, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba
situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. Ani OSPOD tedy lékař nemusí oznámit věc za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy usoudí, že skutečně pohlavním zneužitím
dochází k nepříznivým následkům v souvislosti s vývojem dítěte anebo lze důvodně předpokládat, že tomu tak bude. Je možné si proto představit, že lékař může upustit od své signalizační povinnosti OSPOD např. v situaci, kdy dívka ze spořádané rodiny měla krátce před patnáctým rokem věku ojedinělý pohlavní styk, mezi rodiči dívky a lékařem funguje dobrá spolupráce a rodiče jsou schopni sami na dívku dále výchovně působit bez asistence OSPOD. Je tedy poté již na lékaři, aby citlivě vyhodnotil konkrétní situaci, své znalosti o pacientce, o sociálním prostředí a anamnéze této pacientky, stejně jako o všech dalších faktorech, které mohou hrát roli, a následně podle toho rozhodl, zda oznámení OSPOD
učiní, či nikoliv. Ať už ovšem lékař v daném případě rozhodne jakkoliv, vždy doporučujeme pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace všechny důvody a úvahy, které lékaře k jednomu či druhému postupu vedly.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úschova peněz na cizím účtu a smrt majitele účtu - průběh dědictví
- Jak vyřadit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Jak vyčlenit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a smrt majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a úmrtí majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?
Vyjmutí z dědictví částky dohodou uložené na účtu zůstavitele
1. Bratr, který nemá a nechce zřizovat bankovní účet
2. uloží si na bankovním účtu svého bratra na přechodnou časově neomezenou dobu částku několika set tisíc Kč.
3. O této transakci sepíše vkladatel se svým bratrem dohodu, že tato částka
zůstává nadále majetkem vkládajícího bratra a druhý bratr mu ji kdykoliv
na požádání vyplatí a nesmí tuto částku nebo její část použít, leč jen s písemným souhlasem vkladatele. Úroky z ní plynoucí jdou ve prospěch majitele účtu.
4. Jak by se řešila situace, kdy by bratr - majitel účtu, zemřel?
Vstoupí uschovaná částka bratra-vkladatele do dědického řízení zemřelého bratra nebo bude po předložení písemné dohody notáři ze základů dědictví vyjmuta a vkládajícímu vyplacena - vrácena?
5. Bylo by tomu tak i při exekučním řízení s bratrem-majitelem účtu, že by tato částka po předložení dohody bratrů byla z exekuce na majitele účtu vyjmuta?
6. Musí být podpisy obou bratrů účastníků dohody na dohodě ověřeny, např. na czech-pointu na poště?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Dle soudní judikatury se za "majitele účtu" považuje osoba, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Při provádění výplat z účtu se peněžní ústav řídí pokyny (event. písemnými příkazy) majitele účtu; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu není významná. Smrtí majitele účtu smlouva o běžném, či vkladovém účtu nezaniká. Banka proto pokračuje i po smrti majitele běžného účtu v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné. Do práv a povinností zemřelého majitele běžného (vkladového) účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku koresponduje s výší zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.
V dědickém řízení by tedy byla zařazena celá částka, která na účtu byla v době úmrtí majitele účtu. Na žádost pozůstalého bratra by se do pasiv dědictví zařadila jeho pohledávka za zůstavitelem ve výši vloženého zůstatku, přičemž by musel doložit předmětnou dohodu. Za tento dluh pak odpovídají dědicové a po skončení řízení mají dědicové povinnost tento dluh uhradit. Na dohodě nemusí být ověřeny podpisy, ovšem pro případné budoucí spory ze strany dědiců je vždy lepší mít podpisy skutečně ověřeny.
Domnívám se, že závěry soudů se dají aplikovat nejenom na dědické řízení, ale i na exekuční řízení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění plachty na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Umístění neprůhledného rákosu na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Může soused umístit plachtu na plot postavený druhým sousedem?
Na hranici mezi naší a sousedovou parcelou stojí drátěný plot, který jsme zbudovali před několika lety na náš náklad a staráme se o jeho údržbu.
Soused se teď rozhodl, že má nedostatek soukromí a dal nám na vědomí, že pokud plot nezajistíme proti pohledům my, vyřeší to sám tím, že na plot pověsí nějakou plachtu apod.
Je možné, aby soused na plot cokoli věšel nebo k němu sázel popívané rostliny, pokud plot je z námi materiálu - navíc tím hrozí jeho poškození?
40 cm od plotu stojí už několik let náš skleník. Sousedova parcela je o cca 80 cm výše položena než naše, plot stojí na zídce. Pokud soused zastíní plot, skleník se stane víceméně nepoužitelný (sousedova parcela je na jižní straně). Dohoda se sousedem není možná. Máme nějakou možnost se bránit kromě žaloby? Děkuji Helena
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se jedná o klasický sousedský spor a tyto spory bohužel - i když jsou řešitelné soudně - přetrvávají mnohdy i poté, co soud rozhodne. Soudní řešení většinou bývá takové, že soud uloží sousedům povinnost, aby se navzájem neobtěžovali, ale ve vašem konkrétním případě dost těžko rozhodne tak, aby byly obě strany spokojené. Jde totiž o to, že zastíněním plotu se stane skleník nepoužitelný, ale soused se zase může domáhat ochrany soukromí. Soud zde tedy bude zvažovat, které právo má větší váhu, zda na ochranu majetku - Váš skleník, nebo na ochranu soukromí - soused. Proto bych doporučovala najít nějaký rozumný kompromis, neboť mám za to, že ani soudní řízení nebude pro žádnou stranu sporu mít uspokojivý výsledek.
Zkuste se ještě obrátit na obecní úřad, aby se pokusil ve věci zaingerovat tak, abyste se rozumně domluvili. Pokud ani to nebude možné, nezbude, než podat žalobu, ale v rámci té žádejte soud o nařízení mediace, mediátor by také mohl přispět k vyřešení sporu rychleji než soud. Jelikož je plot na hranici pozemků, je vlastnictvím obou sousedů, proto si ze své strany soused fakticky plachtu natáhnout může, pokud jde o rostliny, tak ty by neměl vysadit blíže než 1,5 m od hranice pozemku.
__
FINANCE-DANĚ
- Vypořádání SJM - daně, zdanění
- Vypořádání SJM a daň z nabytí nemovitosti
- Daň z nabytí nemovitosti a vypořádání SJM
- Vypořádání SJM - zdanění, daně, daňové odvody, daňové přiznání
Chci se zeptat na radu při dělení SJM. Rozvod v prosinci 2016. Vyplácím manžela z bytu. Byt pořízení 2009. Právník si není jistý, zda se mě netýká nově daň z nabytí nemovitosti z půlky bytu. Bohužel ani finanční úřad FÚ mi nedal jasnou odpověď. Musím vědět, než vyplatím manžela. Musím podat daňové přiznání? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Pokud byl byt v SJM, tak vypořádání SJM není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání podávat nebudete.
Pokud byt nebyl v SJM, tak tak tento převod bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém pozemku - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém pozemku
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém úložišti, úložišti - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém úložišti
- Uložení suti na soukromém pozemku, úložišti a veřejnoprávní smlouva
- Soukromé úložiště - je nutný souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy?
Jsem vlastníkem pozemku, který byl využíván spolu se dvěma dalšími pozemky na základě veřejnoprávní smlouvy z roku 2008 stavební společností k úložišti stavebního materiálu. K jejímu prodloužení došlo v roce 2016, bohužel bez mého vyjádření a se zúžením na zbylé dva pozemky. Přestože mě stavební úřad ubezpečoval, že postupoval správně a o prodlužování veřejnoprávní smlouvy mě nemusel písemně informovat a bez mého vědomí mohl veřejnoprávní smlouvu prodloužit jen na dva pozemky, odvolala jsem se proti takto prodloužené veřejnoprávní smlouvě, která již nabyla právní moc. Nadřízené orgány stavebnímu úřadu smlouvu zrušily. Stavební společnost po zrušení smlouvy začala mít zájem o udělení mého souhlasu k využití i mého pozemku na stavbu. Souhlas s využitím i mého pozemku na stavbu jsem firmě Skansca udělila. Pozemek mají využívat do roku 2020 a následně provést tříletou rekultivaci. Nyní jsem se dozvěděla, že opět vyřizují stavební povolení prodloužením veřejnoprávní smlouvy územním řízením jen na dva pozemky. Na můj pozemek údajně chtějí vyřídit povolení později. S tím nesouhlasím. Chci, aby i můj pozemek byl nadále součástí původní smlouvy. Jak mohu zabránit uzavírání prodloužení veřejnoprávní smlouvy jen na dva pozemky? Je možné zúžit počet parcel bez souhlasu vlastníka třetího pozemku jen na dva pozemky? Stavební úřad má můj souhlas s úložištěm. V souhlasu jsem podepsala součinnost před stavebním úřadem. Bohužel s tímto postupem jsem nepočítala a jeví se mi jako zneužití mého souhlasu. Nyní je řízení přerušeno a stavební společnost má dodat závazné stanovisko životního prostředí. Pozemky jsou dočasně vyjmuty z půdního fondu.
Pozemek jsem donedávna vlastnila jen ze sedmi osmin, zbylou osminu jsem dokoupila soudním řízením až nyní. Pro stavební úřad mohl dát souhlas za jednu osminu bývalý vlastník? Nebo stavební společnost musí mít pro stavební úřad souhlas současného vlastníka nebo nemusí mít na jednu osminu žádný souhlas. Kdybych jednu ominu darovala, museli ba mít nový souhlas vlastníka? Stavební řízení bude pokračovat 10. 4. 2017.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Jiřina
ODPOVĚĎ:
Veřejnoprávní smlouva je upravena ve stavebním zákoně v § 78a.
Dle § 78a odst. 4 platí, že žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti (platí pro uzavření nové veřejnoprávní smlouvy).
Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů.
Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem
územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3.
Zmiňované ustanovení § 93 odst. 3 uvádí, že dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují přiměřeně ustanovení
o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jinak se k nim nepřihlíží.
Pokud je tedy před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy podán návrh na její prodloužení, postupuje se dle výše uvedené a pokud jako účastník územního řízení (tato pozice Vám náleží) nevyjádříte souhlas s tímto prodloužením, máte možnost podat námitky ve lhůtě 15 dnů.
Pokud byla podána žádost o prodloužení, mělo by dojít k prodloužení se všemi účastníky, nikoliv pouze s některými.
Nicméně pokud by žadatel nechal uplynout účinnost původní veřejnoprávní smlouvy a ta zanikla, může požádat o novou s tím, že by tak mohl učinit jen ve vztahu k dvěma pozemkům.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra obecním úřadem - pravomoci
- Pravomoci obecního úřadu při kontrole hoteliéra, poskytovatele ubytování
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra městským úřadem - pravomoci
- Pravomoci městského úřadu při kontrole poskytovatele ubytování
- Poplatky za ubytování obci - pravomoci obce při kontrole
- Poplatky za ubytování městu - pravomoci města při kontrole
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem obecního úřadu - pravomoci
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem městského úřadu - pravomoci
Jsem majitelkou penzionu a vybírám tudíž pro obecní úřad poplatky z ubytovací kapacity + lázeňský poplatek, které pravidelně obci odvádím. Na kontrolu mi občas přichází pracovnice obecního úřadu. Ráda bych věděla, zda má obec právo vstupovat do objektu a kontrolovat evidenci ubytovaných, případně trvat na fyzické kontrole pokojů a zda jsem povinna věnovat jí svůj čas.
V obecní vyhlášce, která stanoví výši poplatků, nic takového není uvedeno.
Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Toto právo obci náleží. Úpravu místních poplatků nalezneme v zákoně č. 565/1990 Sb. , ve kterém toto právo výslovně nenaleznete, nicméně na řízení ve věcech místních poplatků se užije právní úprava obsažená v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).
Daňový řád poměrně obsáhle a podrobně upravuje výkon kontroly a také zakotvuje povinnost součinnost a poskytnutí potřebných dokladů včetně umožnění vstupu do příslušných osob a práva nahlížet do dané evidence. Příslušnou právní úpravu naleznete zejména v § 20 a násl. a § 80 a násl. daňového řádu.
__
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Agresivní jednání manžela a svěření dítěte do střídavé péče - psychologické a psychiatrické vyšetření
S manželem jsme se brali 11/2015 s úplně odděleným SJM, předtím jsme v 01/2015 pořídili společně dům - kupní cena byla hrazena částečně z hypotéky a částečně hotově (každý 142.000 Kč) následně manžel, tehdy přítel hradil opravy a práce na domě a mně předával faktury a sepsané platby k proplacení z hypotéky (majitelé jsme oba půl na půl, dlužník na 4 mil hypotéce jsem jen já). Celkem jsem mu naposílala 3.000.000 Kč. Naúčtoval mi i kupní cenu 142.000 Kč.
04/2016 se nám narodila dcerka, již po porodu začaly problémy. Muži se stále něco nelíbilo, nebyl moc doma, začal slídit (kontrola Facebooku, mobilu, poslouchání za dveřmi, nahrávání našich rozhovorů), zda nemám milence. Od 08/2016 často poslouchám, že vyhází nájemníky a bude zvědavý jak uhradím hypotéku a že bude žádat střídavou péči.
09/2016 mě napadl a odcizil mi mobilní telefon, byla jsem v nemocnici i vše řešila Policie. Nicméně manžel začal "sekat latinu". V manželské poradně se mnou byl 2x, od září 2016 tedy chodím sama.
Začátkem prosince 2016 začal řešit, že se necítí ve svazku dobře a že se rozvedeme a bude žít jako druh družka ve společné domácnosti a když vše bude OK za rok si mě zase vezme. To se mi nelíbilo, navrhl tedy, že čáru za našimi problémy udělá to, když dům přepíšu celý na něj. To se mi nelíbilo už vůbec.
Na začátku února 2017 jsem odešla na týden k matce, poté odešel na týden manžel a začal psát, že si odveze společné vybavení domácnosti, prosila jsem ať to nedělá a on navrhl, že se budeme v bytě střídat. odjela jsem opět s dceru k matce, nicméně manžel společnou domácnost vystěhoval (zbyl rám postele a postýlka a přebalovací pult pro dcerku) a nájemníkům, kteří obývají patro výše dal bez mého svolení výpověď nájmu do konce února 2017 se slovy "ať ta svině nemá na placení hypotéky".
Nájemníci odešli, manžel bydlí v celém prvním patře, kam mi zamezil přístup a v našem bývalém spodním bytě pořádá párty. Já bydlím s dcerkou u matky. V neděli jsem šla dceři do bytu pro židličku a přesnídávky, manžel to zjistil a šel mi nadávat (po SMS mi nadává téměř denně) poté mě napadl, byla jsem v nemocnici.
Má smysl podávat trestní oznámení? Když mě hrubě uráží i před dcerou, napadá. Je šance střídavé péče? Dceři je 10 měsíců a je kojena, styk umožňuji i přes urážky manžela při předávání.
A co dům? Když prokážu, že jsem zaplatila 90 % nákladů a v podstatě celou kupní cenu, na vyplacení investic manžela mám, je možné žádat navrácení daru či bezdůvodné obohacení?
Manžel má ještě asi 15 nemovitostí, já jen polovinu domu matky, který není možné rozdělit na dvě bytové jednotky.
Je možnost vysoudit dům a manžela vyplatit nebo je pravděpodobnější soudní prodej?
Zaslané peníze mohu prokázat výpisy z účtu, nejen že jsem mu poslala veškeré finance z hypotečního účtu, ale i 600tis z vlastních zdrojů. On sepsal rukou kolik utratil a za co, jen většinu faktur si dal na jiné nemovitosti aby si ponížil faktury, tudíž si ještě z nich "stáhl" DPH. Myslela jsem, že když prokáži, že jsem celou kupní cenu zaplatila já a dům nechala napsat na půl, prakticky jsem ho obdarovala polovinou domu.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Váš problém je dosti obsáhlý a pro zdárné vyřešení bude nutné obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz. Pokud Vás manžel napadá, rozhodně trestní oznámení podejte, Policie bude mít tendence to odložit nebo postoupit na přestupek, ale trvejte na vyřízení věci, i když to bude jen přestupek. Souhrn takových jednání totiž může být trestným činem nebezpečného vyhrožování či pronásledování a podle toho, jak se manželovo hrubé jednání stupňuje je otázkou, zda se u něj nevyvíjí nějaká psychiatrická porucha. To vše by mohlo být v trestním řízení řešeno a za takové situace by střídavá výchova nebyla reálná. Ovšem to riziko, že střídavou výchovu bude manžel žádat, zde je, budete muset podstupovat psychologická vyšetření o výchovné způsobilosti, apod. , Sama bez právního zastoupení takové řízení určitě nepodstupujte.
Pokud jde o majetek, pak pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, můžete soudně žádat vypořádání spoluvlastnictví a pokud prokážete investice do domu, můžete tyto samozřejmě žádat zpět v rámci tohoto řízení. S darem to ale nemá nic společného, jelikož darovací smlouvou jste na něj dům nepřevedla. Takže investice můžete žádat pouze v rámci řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví.
__
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Původní zaměstnavatel nedal zaměstnanci výpověď, nový zaměstnavatel co převzal firmu dal novou pracovní smlouvu - je to v pořádku?
- Firmu převzal nový majitel firmy a původní nedal výpověď zaměstnanci - zaměstnanec dostal novou pracovní smlouvu od nového majitele firmy
- Neukončení pracovního poměru s původním majitelem firmy, firmu převzal jiný podnikatele - musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu?
- Musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu pokud firmu převezme nový majitel, podnikatel?
- Nová pracovní smlouva od nového majitele stejné firmy - původní pracovní poměr nebyl zrušen
Měla jsem uzavřenou Pracovní smlouvu na HPP do 1.2.2017, tato společnost ukončila činnost k 31.12.2016, výpověď jsem nedostala. Firma byla přepsána na syna, podobné jméno, jiné IČ a sídlo společnosti, dostala jsem novou Pracovní smlouvu, bez zkušební doby. Od 2.1.2017, je tato smlouva platná? Jaké je vlastně moje postavení, mám práci či nemám? Pokud ne jak se mám zachovat? Děkuji za odpověď. Děkuji, Růžena.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu chybí některé informace, nicméně dá se předpokládat, že došlo k tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud tomu tak skutečně je, měly být podle § 339 odst. 1 zákoníku práce předány buď odborové organizaci nebo přímo zaměstnancům následující informace:
a) stanovené nebo navrhované datum převodu,
b) důvody převodu,
c) právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance,
d) připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.
Otázku, zda "máte práci či nikoli", není možné zodpovědět bez znalosti obsahu nové smlouvy. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně zaměstnavatele, musela být podepsána nová smlouva, je tedy pravděpodobně platná. Záleží však na jejím obsahu, zda byl pracovní poměr na dobu určitou prodloužen a do jakého data, či zda byl změněn na pracovní poměr na dobu určitou.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z rodičovské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po rodičovské dovolené a služební poměr
Mám uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou od 01/2012 ve státní správě. 06/2014 jsem šla na MD, později RD (vracím se při dovršení tří let věku dítěte). Mezitím vešel v účinnost Služební zákon. 08/2017 se mám vrátit do práce. Přechod do služebního poměru má tedy proběhnout při mém nástupu do práce. Mou nadřízenou mi bylo nabídnuto ale pouze místo s nižší platovou třídou. Mám podle pracovní smlouvy a zákoníku práce nárok na plat uvedený ve smlouvě nebo zde hraje nějak roli služební zákon? Jaké práva mám v tomto případě? Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že zaměstnanec nebo zaměstnankyně mají v souladu s § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce právo, aby jim zaměstnavatel přiděloval práci podle pracovní smlouvy, nemají však už právo být zařazeni na jejich původní práci a pracoviště. Pokud tedy nově nabídnuté místo odpovídá Vaší pracovní smlouvě, je postup nadřízené v souladu se zákonem. Lze předpokládat, že plat máte určený platovým výměrem, který může zaměstnavatel jednostranně změnit.
Dnem návratu se "překlopíte" do státní služby, může také proto záležet na tom, do jaké platové třídy bylo nabízené místo zařazeno v katalogu správních činností.
Nicméně zákon o státní službě neobsahuje žádnou zvláštní úpravu návratu zaměstnankyň z rodičovské dovolené a situace se řídí zákoníkem práce.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při nepravidelné pracovní době
- Nepravidelná pracovní doba - výpočet dovolené
- Jak se počítá dovolená u nepravidelné pracovní doby?
Smlouva - pracovní poměr na dobu určitou od 1.10.16-30.9.17. Práce strážného, nepravidelná pracovní doba v rozmezí 8,9,10,12,13,14,5 hodin. Cca 160 hod. měsíčně odpracováno jako hlavní pracovní poměr, cca 70 hod. na DPP. V pracovní smlouvě uveden nárok na dovolenou 20 pracovních dnů. Nerozumím výkladu v Zákoníku práce ZP o výpočtu dnů řádné dovolené ŘD v tomto případě. Na výplatnici mám uveden nárok za 2016 3,5 dne, za 2017 (asi tedy do 30.9.? ) 11 dnů. Je tento počet dnů správně? Kolik prosím je tedy nárok dnů? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pracující v delších směnách, avšak v každém jednotlivém týdnu mají rozvržený jiný počet směn podle konkrétního rozvržení pracovní doby. Proto při přepočtu výměry dovolené na dny je nutné nejprve zjistit, kolik pracovních dní (a tedy dní dovolené) podle rozvržení pracovní doby na dobu dovolené připadá zaměstnanci v celoročním průměru, nebo jinak řečeno, kolik směn má v průměru celého roku na jeden týden rozvrženo.
Lze použít následující vzorec:
PSKR x VDKR
------------------------------- = výměra dovolené zaměstnance v kalendářním roce
PTVR
PSKR – počet plánovaných směn v daném kalendářním roce,
VDKR – výměra dovolené za kalendářní rok počtem týdnů,
PTVR – počet týdnů v kalendářním roce, a to přesněji vyjádřeno: v nepřestupních letech 52,143 týdnů a v přestupních letech 52,286 týdnů.
Vzhledem k tomu, že jste u zaměstnavatele nevykonával práci po celý kalendářní rok, bude Vám náležet poměrná část dovolené. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Výpočet platu při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Pracovní neschopnost, vliv na výši mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele
- Překážka na straně zaměstnavatele - výpočet mzdy
1.2.2017 jsem převzala od zaměstnavatele, v rámci výpovědi k 30.4.2017 z organizačních důvodů a nadbytečnosti, oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel mně nebude přidělovat práci, a to od 1.2.2017 do 30.4.2017. Jaký plat nebo mzda mně bude náležet v měsících únor, březen, duben 2017? V dostupném Zákoníku práce jsem si vyhledala informaci, že v mém případě náleží mzda nebo plat ve výši průměrného výdělku… - § 208 Zákoníku práce. "Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku..." Můžete mně poradit, jak je to v případě, kdy mám se zaměstnavatelem sjednanou smluvní měsíční mzdu, ne hodinovou, a navíc jsem byla v pracovní neschopnosti od 22.2.2016 do 31.1.2016. Bude mně v překážkách vyplacen můj smluvní měsíční plat, tak jak je zřejmě myšleno? V Zákoníku práce nebo mzdová účetní použije k výpočtu průměrný výdělek předpokládaný? Což je velmi nevýhodné, přicházím tak např. v únoru 2017 v hrubé mzdě o 3365 Kč. Moc Vám děkuji, Olga.
ODPOVĚĎ:
Podle § 208 odst. 1 zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatky ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru
- Finanční bonusy ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru
Dostala jsem pracovní nabídku na ministerstvu, avšak nejedná se o služební poměr dle služebního zákona, nýbrž o pracovní poměr dle Zákoníku práce na dobu určitou jako zástup za mateřskou dovolenou.
Mě by zajímalo, zda krom platu, který je dám tabulkou, mám nárok na další finanční prostředky, které jsou vypláceny pracovníkům ve služebním poměru, nebo zda po celou dobu práce bych měla nárok jen na „tabulkový plat“.
V případě, že by se mé osoby týkali i další finanční prostředky zajímalo by mě, na jaké bych měla nárok a v jaké výši. Simona
ODPOVĚĎ:
Zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, v podstatě neobsahuje žádné zvláštní nárokové finanční prostředky oproti zákoníku práce. Pokud budeme mluvit o nároku, nárok má zaměstnanec pouze na zákonem stanovené příplatky, např. příplatek za práci ve svátek, v noci apod. , a to ve výši stanovené zákoníkem práce. Zaměstnanci je dále možné přiznat osobní příplatek, odměny atd. Tyto finanční prostředky však nejsou nárokové a jejich přiznání a výše závisí na splnění podmínek stanovených zákonem a zaměstnavatelem.
Mezi zaměstnanci podle zákoníku práce a podle zákona o státní službě tedy není podstatný rozdíl (zákon o státní službě obsahuje jen "kosmetické" úpravy). Zároveň musí však zaměstnavatel zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci v odměňování.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Samostudium a dovolená pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Navýšení počtu dní samostudia pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Zkrácený úvazek a samostudium, dovolená pedagogického pracovníka
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený pracovní úvazek - pracovní doba
- Sloučení dnů u zkráceného pracovního úvazku
- Sloučení práce u zkráceného pracovního úvazku do 1 dne (součet hodin)
Samostudium a dovolená u pedagogických pracovníků. Je možné počet dní samostudia navýšit. Pracuji jako učitelka na střední škole na částečný úvazek - 0,6. Mám tedy dle úvazku kráceno samostudium i dovolenou, což by asi bylo v pořádku, kdybych měla rozvrh na 2,5, maximálně tři dny. Mám jej ale na dny čtyři, což znamená, že už nyní nemám žádné dny samostudia, o právě proběhlých jarních prázdninách jsem čerpala už dva dny nové dovolené. Výsledkem je, že zatímco kolegové s plným úvazkem budou o prázdninách doma, já budu muset některé dny, na které už mi dovolená nevyjde, chodit do práce. A s tím souvisí i další dotaz – v tyto dny by v práci kolegové s plným úvazkem měli strávit 6 hodin, já bych tuto dobu měla mít tedy zkrácenu, jestli tomu dobře rozumím, a tak mě tedy napadá poslední otázka, jestli je možné sdružit tyto dny třeba do jednoho.
Velmi děkuji za rady, Radana
ODPOVĚĎ:
Dle § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle odstavce 7 tohoto paragrafu platí následující: „ K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. “
Krácení dnů samostudia i dovolené je tedy v souladu se zákonem.
Pokud jde o počet hodin odpracovaných během jednoho dne (jedné směny) je nutné domluvit se přímo se zaměstnavatel, neboť ten rozhoduje o rozvržení pracovní doby.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zánik věcného břemene z důvodu nedodržení smlouvy o věcném břemeni
- Zánik služebnosti z důvodu nedodržení smlouvy o služebnosti
05/2008 jsem prodal za 1. korunu památkově chráněnou usedlost a v kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat, jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji zahájit se současným vlastníkem objektu jednání o zániku věcného břemene (jak jste si smluvně ujednali).
Dospějete-li se současným vlastníkem objektu ke shodě na tom, že podmínky pro zánik věcného břemene byly skutečně splněny, je nutné zachytit tuto shodu písemně, a to v dohodě o zániku věcného břemene. Tuto dohodu je následně zapotřebí předložit místně příslušnému katastrálnímu úřadu (spolu s návrhem na výmaz údaje o věcném břemeni z katastru nemovitostí).
Dle § 151p/1 Občanského zákoníku (za jehož účinnosti jste předmětnou smlouvu uzavřeli) platilo, že k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí (obdobně je to zachyceno v § 1300/1 nyní platného občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se současným vlastníkem objektu možná, nezbude Vám, než se zrušení věcného břemene domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce domu přítele před manželstvím - jak zajistit vypořádání investice v případě rozvodu manželství nebo rozchodu?
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do bytu, domu jednoho z partnerů, manželů
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do nemovitosti jednoho z partnerů, manželů
Bude se rekonstruovat rodinný dům, který je psaný na přítele. Do rekonstrukce se počítá i s mými penězi, které budou použity. Příští rok se budeme brát. Zajímá mě jaký dokument bych měla s přítelem sepsat v případě, že bych byla nucena odejít. Máme syna a v případě odchodu bych byla ráda, aby se mi vložená částka vrátila. Děkuji za radu. Františka.
ODPOVĚĎ:
Úplně nejlepší pro Vás by bylo, kdyby Vám přítel část nemovitosti převedl do Vašeho vlastnictví - tedy převedl na Vás spoluvlastnický podíl. Pokud toto není možné, pak bych doporučovala sepsat u notáře předmanželskou smlouvu, kde bude tato skutečnost uvedena, tedy že v případě rozvodu Vám bude vyplacena určitá částka odpovídající investici do nemovitosti. Rozhodně doporučuji mít investici do nemovitosti pro případ sporu podloženou, tedy doklad o investici, doklady o zaplacení apod...
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění drobné stavby u zdi souseda - může soused zakázat drobnou stavbu na hranici pozemků?
- Zakázání drobné stavby souseda - drobná stavba se opírá o zeď na hranici pozemků
- Drobná stavba na hranici pozemků opírající se o zeď souseda - může ji zakázat?
- Drobná stavba - je nutný souhlas souseda?
- Stavba altánu - je nutný souhlas souseda?
- Stavba krytého posezení - je nutný souhlas souseda?
Od cca 1913 měli majitelé,, A“ ve vlastnictví pozemek cca 80 x 30 m. Na jedné polovině měli vlastní samostatně stojící rodinný dům RD a klasickou vesnickou stodolu 6x19 m, které 1970 ubourali sedlovou střechu, udělali šikmou a z klasické stodoly (mezi sloupy vyplněné prkny) udělali,, stodolu“ plně vyzděnou s půdorysem 6x19m a výškou cca 3 m. Na druhé polovině pozemku byla zahrada. ,, Stodola“ tvořila (a stále tvoří) s touto zahradou svou delší stranou hranici pozemků.
10/2006 jsem koupil od majitelů,, A“ část pozemku (40x30), na kterém stál/stojí RD a,, stodola“. Zahradu (40x30 m) v 03/2007 koupil od,, A“ nynější soused (Kde řádně postavil 5/2008 samostatně stojící RD) Hranice pozemků je/a byla z části daná zdí mé,, stodoly“ (19 m) a zbytek (11 m) tvoří plot.
Nyní (03/2017) si soused začal stavět,, altán-kryté posezení“ - jak tvrdí. Dřevěná konstrukce, obitá deskami. Stavba malá do 25m2, atd. To vše je v pořádku. Ale, drobnou stavbu (dále DS) staví v bezprostřední blízkosti zdi mojí,, stodoly“, která je na mém pozemku a její vnější stěna tvoří hranici pozemků.
1. Mohu po něm požadovat (mám právo? ), aby drobnou stavbu DS umístil od mé,, stodoly“ alespoň tak daleko, abych mohl provádět v budoucnu případnou údržbu vnější zdi stodoly?
2. Co když toto odmítne a DS přes to postaví podél zdi mé,, stodoly“ tak, že mě zcela znemožní přístup k vnějšku zdi za účelem případné údržby. Jak postupovat v případě, že mám právo požadovat, aby stavbu postavil tak, aby mě její poloha umožnila případnou údržbu,, stodoly“ z vnějšku? (Postavit DS dál od zdi,, stodoly“ odmítá)
3. V případě, že postaví DS bezprostředně u zdi mé,, stodoly“ – má-li na to právo, a začne moje opadávající omítka činit škodu na jeho DS, jak budu moci tomu zabránit, když ke zdi z vnějšku nebudu mít přístup? To může nastat až taková absurdní situace, že budu muset jeho DS rozebrat, omítku opravit a znova mu DS postavit? To vše na vlastní náklady. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Neboť Vámi položené otázky se navzájem značně prolínají, odpovím na ně souhrnně. Obecně se Vám nabízejí dvě varianty řešení (veřejnoprávní a soukromoprávní), z nichž si můžete vybrat, popř. postupovat oběma cestami současně.
Co se týče veřejnoprávní varianty, je nutné si v první řadě uvědomit, že k tomu, aby určitá stavba mohla být realizována ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu), zdaleka nepostačuje velikost zastavěné plochy této stavby do 25 m2.
Konkrétně dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) je možné realizovat stavbu, která:
- má zastavěnou plochu do 25 m2,
- je do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- není jaderným zařízením nebo stavbou pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.
Všechny shora uvedené podmínky musí být splněny současně, není-li některá z těchto podmínek splněna, nemůže být stavba realizována ve "volném režimu" a bude zapotřebí získat příslušné přivolení stavebního úřadu.
Pokud Váš soused realizuje stavbu altánu blíže než 2 m od zdi Vaší stodoly (tedy od hranice pozemků), nesplnil jednu ze shora uvedených podmínek (dle poslední odrážky). V takovém případě byl Váš soused povinen získat od stavebního úřadu nejdříve územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona).
Jednou z podmínek pro vydání územního souhlasu je i předložení písemných souhlasů sousedů (má-li být stavební záměr realizován blíže než 2 m od hranic pozemků), jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona.
V první řadě Vám tedy doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření oprávněnosti sousedovy stavební činnosti. Dospěje-li stavební úřad k názoru, že Váš soused realizuje svůj stavební záměr v rozporu se stavebním zákonem (tedy bez vydání územního souhlasu), bude oprávněn Vašemu sousedovi pokračování ve stavbě zakázat. Následně by měl stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci umožní Vašemu sousedovi požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby).
Tolik k veřejnoprávní variantě řešení. Výhodou tohoto postupu je jeho rychlost a nenákladnost (veškeré kroky budou činěny stavebním úřadem z úřední povinnosti, nebudete tedy muset nic hradit).
Co se týče soukromoprávní varianty řešení, je nutné vycházet z:
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod (který v každém případě máte), může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Na svého souseda se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k zastavení stavebních prací (a to s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku), přičemž jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte (druhý doručte sousedovi osobně za přítomnosti svědka či poštou, a to doporučeně s dodejkou).
Nebude-li soused ochoten k dohodě, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V takovém případě bude možné, abyste soud požádal o vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), jehož prostřednictvím soud sousedovi zakáže pokračovat ve stavbě až do doby, kdy o Vaší žalobě rozhodne (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu). Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a pro přípravu žaloby (popř. i předcházejícího dopisu) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Vůči Vašemu sousedovi můžete samozřejmě uplatnit i obě varianty současně, tzn. podat podnět ke stavebnímu úřadu a zároveň se obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření a s žalobou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automechanik popírá opravy auta, jeho zásahy způsobily škody na autě (objednatel nemá doklad o objednávce opravy ani fakturu)
- Vymáhání škody po automechanikovi - oprava způsobila poškození motoru
- Škoda způsobená opravou auta automechanikem - vymáhání náhrady škody
- Automechanik popřel opravu auta - jak dokázat že opravu udělal? (objednatel nemá doklady o opravě)
2015 jsem si pořídila ojeté auto Renault Espace. Můj kamarád AUTOMECHANIK, se mi nabídl, že se mi o auto postará. A jak už to bývá mezi kamarády, tak jsem po něm žádné faktury za práci, nebo za použitý materiál nechtěla. Vždycky jsem mu dávala peníze „na ruku“. Konkrétně se teď jedná o to, že mám poznamenané jen ve svém deníku, že mi v roce 2015, tedy ihned po koupi dělal nové rozvody na autě, za čež si řekl, kolem 10.000 Kč. (pamatuji si to, jako by to bylo včera (15.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017), když mi říkal, že rozvody udělá, a že čeká na nějaký speciální klíč na renault). V první polovině března 2017 přítel jel s autem a náhle přestalo jet. Odtáhli jsme ho tedy do nejbližšího autoservisu, kde nám sdělili, že se potkaly rozvody a že pokud rozdělají hlavu a budou tam i vstřiky a všechno rozbité, tak je auto na odpis. A také to, že rozvody mají vydržet kolem cca 100.000 najetých kilometrů. Najeli jsme stěží 30.000 Km. Volali jsme to tedy tomu „kamarádovi“, který nám celou situaci zapřel s tím, že rozvody nám nedělal, a jestliže nemáme fakturu od něj za práci a za materiál, že se s námi nebude bavit. Toto bohužel nebyla ojedinělá situace. Ještě před těmi rozvody, se nám také vylomilo kolo, to samozřejmě taky zapřel, že by nám něco měnil, opět nám bylo v servisu sděleno, že na kola nikdo léta nesáhl. A takových věci bylo více. Na všechno máme nyní papír od jiného autoservisu, který po něm ty napáchané škody opravoval.
No ve zkratce, platili jsme mu za „materiál a práci“, kterou vlastně na tom autě nikdy neudělal. Nejhorší na tom je, že za všechny opravy u jiného autoservisu jsme dali už přes 60.000 Kč. A teď nyní jen za nové rozvody budou chtít dalších 13.000 Kč plus ještě to, až dnes (14.03.2017) rozdělají hlavu.
Můžete mi poradit, co v této situaci dělat? S „kamarádem“ se po dobrém domluvit nejde, ale přeci mu to takhle nemůže projít? Opravdu jsme do toho auta nasypali už tolik peněz, a to jen kvůli němu a jeho „opravám/neopravám“. Předem děkuji za radu, Petra
ODPOVĚĎ:
Pro uplatnění reklamace za nekvalitně provedenou opravu, resp. v tomto případě za vůbec neprovedenou, není nutné dokládat podnikateli fakturu. Budete však muset jiným způsobem prokázat, že měl Váš známý automobil opravit. Typicky by se mohlo jednat o výpis z účtu, záznam v servisní knížce, emailovou komunikaci apod. Nicméně předpokládám, že žádné z takových listin nemáte k dispozici. V podstatě je tedy možné "opravy" prokázat pouze svědeckými výpověďmi. Je na Vás, abyste posoudila, zda jste schopna provádění oprav automobilu prokázat, či nikoli.
Pokud tedy prokážete, že Váš známý automobil opravoval, bude možné po něm požadovat vedle vrácení peněz také náklady na opravy, které vznikly v souvislosti s neopravením automobilu.
Za této situace doporučuji zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které budete požadovat vrácení zaplacených peněz a rovněž náklady na nové opravy v důsledku neopravení automobilu s tím, že jste provádění oprav schopna prokázat. Následně doporučuji zahájit mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce, které je zdarma. Řízení je možné zahájit na této webové adrese:
https://adr.coi.cz/cs
Toto řízení bohužel není pro podnikatele závazné a pokud by dobrovolně požadovanou částku nevrátil, bude jedinou možností podat žalobu k soudu.
Podání žaloby však doporučuji konzultovat s advokátem, neboť vzhledem k nedostatku důkazů je zde velké riziko neúspěchu žaloby, což by pro Vás znamenalo úhradu nákladů soudního řízení.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání pohyblivé složky mzdy
- Nárok na pohyblivou složku mzdy
- Pohyblivá složka mzdy v pracovní smlouvě - vymáhání zaměstnancem
28.2.2017 mi byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. U zaměstnavatele jsem zažádal o proplacení nevyužité dovolené. Dovolenou k dnešnímu dni (13.3.2017) vyplatil, ale aby neprodělal, bez udání důvodu mi srazil pohyblivou část mzdy ve výši 4 000 Kč a vyplatil pouze pevnou část hrubé měsíční mzdy. Ve smlouvě mám uvedeno, že pohyblivá část bude vyplacena plní-li zaměstnanec řádně svěřené úkoly v požadovaném rozsahu a kvalitě, což jsem samozřejmě plnil a za daných okolností je jasné, že mi mzdu srazil zcela účelově. Mám nějakou možnost se proti tomuto rozhodnutí bránit? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda pohyblivá část byla stržena z výplaty za odpracované směny. Pokud ano, v takovém případě je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce, popř. podat žalobu.
V případě, že se snížená částka týkala náhrady za dovolenou, je nutné uvést, že v tomto případě se nejedná o mzdu, ale o její náhradu. Při jejím výpočtu se vychází z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou (tedy jedete-li na dovolenou v květnu, počítá se s výdělkem z ledna až března, o náhradě mzdy v září rozhodují výdělky z dubna až června a podobně). Průměrným výdělkem se tu rozumí hrubá mzda za tyto tři měsíce dělená počtem odpracovaných hodin.
V případě, že jste neodpracoval 21 dní, bude se pro výpočet používat tzv. pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
Pokud pomocí těchto výpočtů zjistíte, že Vám nebyla vyplacena celá částka náhrady za dovolenou, můžete se opět obrátit na místně příslušný inspektorát práce, popř. na soud.
Na závěr je nutné dodat, že dovolenkový průměr bývá obvykle uveden na výplatní pásce.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení lhůta pro vymáhání náhrady škody zaměstnavatelem
- Lhůta na vymáhání škody po zaměstnanci (autohavárie)
- Do kdy může zaměstnavatel vymáhat škodu po zaměstnanci (autohavárie)
- Promlčení škody způsobené zaměstnancem - autohavárie zaměstnance
02/2013 jsem na náledí při havárii bohužel zničil firemní auto (Octavie k odpisu, zbytek leasingu zaplatil člověk, který vrak odkoupil, já jsem vyvázl bez zranění). Majitel firmy mi chtěl předepsat škodu k náhradě (myslím, že to je podle zákona 4,5 násobek platu). Existuje nějaká promlčecí lhůta nebo zda by mohl ještě nyní tuto škodu po mě vymáhat. Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je obecná promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Jedná se o tzv. subjektivní lhůtu. V případě, že s Vámi zaměstnavatel výši náhrady škody projednal a vy jste podepsal uznání škody, je promlčecí lhůta 10 let.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ivenstice do nemovitosti jen jedním ze spolumajitelů a darování podílu - jak získat kompenzaci za navýšení ceny nemovitosti?
- Navýšení ceny nemovitosti rekonstrukcí jedním ze spolumajitelů - neinvestující spoluvlastník daroval podíl, jak získat kompenzaci?
Manžel vlastní se svoji matkou zemědělskou usedlost, kde všichni žijeme. Podíly 50%, 50%. K tomuto rozdělení došlo po smrti manželova otce, který zemřel 1987, manželova sestra se tehdy dědictví zřekla. Od začátku soužití jsme se o nemovitost starali a značně do ní investovali, tchýně nás ujišťovala, že si svůj podíl nechává pouze pro jistotu, ale že jednou bude dům náš. 2012-2017 kdy se zhoršil její zdravotní stav, k ní dcera dojíždí a pečuje o její domácnost (uklidí, přiveze nákup a vyprané prádlo). O nemovitost jako takovou se nestarají. Tchýně začala prohlašovat, že svoji polovinu daruje dceři, protože se o ni stará a ještě nic nedostala. Manžel již nabídli své matce odkup jejího podílu, ovšem při zohlednění našich investic do domu. Matka by prodala, ovšem pouze za odhadní cenu celé poloviny, což považujeme za nespravedlivé. Jak můžeme uplatnit nárok na náhradu za investice do nemovitosti a jeho údržbu, popřípadě, jak tchýni (potažmo její dceru) donutit, aby se na údržbě podílely. Děkuji za Váš čas, Leona.
ODPOVĚĎ:
Nárok na náhradu investic i podíl na údržbě byste bohužel museli řešit soudně, pokud se vám nepodaří se domluvit. Doporučovala bych co nejdřív vyřešit spoluvlastnictví, jelikož pokud už problémy nastaly, budou se pravděpodobně prohlubovat. V případě vypořádání spoluvlastnictví byste mohli požadovat přikázání matčina podílu do svého vlastnictví za náhradu, přičemž tato náhrada by byla stanovena tržní cenou po odpočtu investic - pokud je ovšem můžete skutečně prokázat.
__
OBČAN-NÁJMY
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spoluvlastníků - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spoluvlastníkem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spolumajitelem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spoluvlastníků
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spolumajitelů
- Může jeden spolumajitel uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Může jeden spoluvlastník uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spolumajitelů na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spoluvlastníků na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spoluvlastníků - platnost smlouvy
Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu. Původně jsem jí vlastnila s manželem, od r. 2015 je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví (já a bývalý manžel).
Druhý spoluvlastník se v podstatě sám chopil správy s tímto majetkem, měsíčně mi zasílá vyúčtování a vyplácí polovinu ze zisku z pronájmu po odečtení všech nákladů. Sám si za správu stanovil měsíčně částku 5000 Kč, která se zahrnuje do nákladů, tj. já z ní platím 2500 Kč.
Jakožto správce domluvil v dané nemovitosti pronájem prostor s pracovní agenturou a uzavřel s ní smlouvu. Můj podpis na smlouvě chybí. Když jsem toto vytkla spoluvlastníkovi, řekl že ho to nezajímá. Učinil tak bez předchozího projednání se mnou a bez mého souhlasu.
Nemovitost slouží k pronájmu jak jsem psala, jedná se o rodinný dům a příjmy se zdaňují jako příjmy v pronájmu, v podstatě ale funguje jako ubytovna, tj. pronajímají se jednotlivá lůžka. U této smlouvy s agenturou není nijak vymezeno, kterou část vlastně firmě pronajal, pouze jedna bytová jednotka je vymezena a dále jen m2 bez bližšího určení, přitom všechny pokoje mají svoje čísla, rovněž je tam uvedena pouze cena 3600 Kč za měsíc (není ale ve smlouvě napsáno, že se jedná o cenu za jedno lůžko, tj. cenu za osobu.), dále je ve smlouvě uvedeno, že budou vyúčtovány přeplatky a nedoplatky. Smlouvu zasílám v příloze.
Obvyklá cena u nás je 4000 Kč za osobu měsíčně s tím, že tato cena je konečná, žádné vyúčtování přeplatků a nedoplatku se nedělá.
Takto tam máme ubytováno cca. 10 osob. Zbytek z celkové kapacity obsadili pracovníci agentury. Agentura zaměstnance různě střídá, takže na pokoji se za jeden měsíc vymění více osob, někteří pak jedou na týden domů a potom se vrátí. Tohoto stavu nepřehlednosti začal spoluvlastník využívat tím, že do měsíčného vyúčtování napíše, že na 3-lůžkovém pokoji byli tito pracovníci jenom 14 dní v měsíci, zbytek dnů byl pokoj neobsazený. Bohužel není v mojich silách dohledat, jak to ve skutečnosti bylo, s výpovědí ostatních ubytovaných ale jasně plyne, že spoluvlastník ve vyúčtování lže, aby ponížil příjmy. Když jsem zjistila, že např. 1 pokoj je prázný, zdělil mi, že odjeli domu a vrátí se za dva dni, a není pokoj možné nikomu pronajmout, protože jim drží místo. Nabízela jsem mu totiž, že vím o firmě, která by pokoj ihned a dlouhodobě obsadila. Rozhodně s tímto nesouhlasil, což nechápu, protože by to pro nás pro oba bylo výhodnější. Prý se mu do toho nemám starat a hotovo.
S agenturou se mu podařilo domluvit to, že se mnou v žádném případě nekomunikují (nereagují ani na dopisy). Nemám teda žádnou možnost nějakým spůsobem dohledat, jak je to vůbec s placením a jestli teda ve skutečnosti agentura platí měsíčnou částku za lůžko anebo platí jenom za skutečně odbydlené dni (přitom ve smlouvě, byť dle mého názoru neplatné, není toto nikde uvedeno) Pokud by tomu tak bylo, tak považuji jednání spoluvlastníka za špatné, protože situace v našem městě je taková, že není problém obsadit nemovitost pracovníky, naopak obvyklé je, že agentura si pronajme lůžka na celý měsíc, většinou celý pokoj, zaplatí předem na měsíc a obsazenost si reguluje sama, pokud na pokoji vymění napr. jednoho pracovníka jiným, je to zcela její věc, nás maximálně požádají o nové ložní prádlo. Jedinou podmínkou je, že nesmí obsadit pokoj více osobami, než kolik je tam lůžek. U smluvené agentury se bohužel dělo i toto, sama jsem zjistila při námatkové kontrole, že dva lidi, byť manželé spali na jedné posteli, což považuji za nelidské a nenormální.
U výše zmiňované agentury tak ale dle vyúčtovnáni není, byť ve smlouvě je stanovena cena 3600Kč za měsíc. Proto je tento pronájem značně nevýhodný a já jsem se pokusila i za přivolání policie ČR o to, aby tato agentura nemovitost vyklidila a odešla. Po přivolání policie byla příslušníkům předložena spoluvlastníkem smlouva a tak mi bylo řečeno od policie, že tento problém mám řešit u soudu formou občanskoprávného sporu. A tak tam pracovníci dále bydlí a já jsem bezmocná.
Vrcholem všeho bylo, že v květnu loňského roku přišlo vyúčtovnání a jenom nedoplatek za vodu byl ve výši 80 000Kč. Tuto položku spoluvlastník rozúčtoval polovinou mezi mně a sebe. Když jsem ho upozornila na to, že ve smlouvě, kterou mi předložil je jasně napsáno, že nedoplatky a přeplatky budou vůči agentuře vyúčtovány a dále jsem ho upozornila na to, že nemovitost pronajal za značně nevýhodných podmínek s ohledem na obvyklou cenu kterou se řídíme již několik let, odbil mě s tím, že se nemám do toho starat a že už domluvil s agenturou, že budou platit od května 4000Kč, tak jako ostatní ubytovaní. Ohledně nedoplatku mi přislíbil, že ho agentuře vyúčtuje a peníze mi pak doplatí. Jenomže od května se nic neděje a spoluvlastník mi dále tvrdí, že agentura platí za noc a osobu 130Kč, tj. pokud nějaká postel není několik dní obsazena, nic se za to neúčtuje.
Takže jako spoluvlastník, který se fakticky (bez jaké koliv dohody) chopil zprávy mně značně poškozuje a odmítá pronajmout volné místa jiné agentuře, která je ochotna platit měsíční paušál. Co můžu v daném případě dělat? Můžu se nějak bránit proti tomu že mi vznikla jeho jednáním značná finanční škoda? To že lže při vyúčtování jen těžko prokážu protože majitel této pochybné agentury mu jde tzv. na ruku, sama jsem byla svědkem předání nějaké zálohy (byla jsem zrovna přítomna v nemovitosti, kde došlo na dvoře k předání pěněz), tuto zálohu dostal do ruky, nevím kolik to bylo a rozhodně nevystavil žádný doklad.
Takže podvod mu jen stěží prokážu. Napadá mně všechno možné, např. porušování povinnosti při zprávě cizího majetku, opomenutí povinností "dobrého hospodáře" atd. Prosím o radu, jak se domoci svých práv, tento stav trvá již od r. 2015 a já jsem přišla za tu dobu o nemalé peníze, byť je situace u nás ve městě taková, že ubytování pro pracovníky zoufale chybí a není problém pronajmout za tímto účelem jakoukoliv nemovitost a mít jí po celý rok plně obsazenou.
Zmiňovanou smlouvu naleznete v příloze tohoto emailu. Děkuji za Vaši radu a pomoc. Lenka
ODPOVĚĎ:
Především je nutno uvést, že jakákoliv smlouva, kterou uzavřel druhý spoluvlastník bez Vašeho souhlasu jako druhého spoluvlastníka je neplatná. V nepřehledném jednání druhého spoluvlastníka se asi nezorientuje nikdo, doporučovala bych požádat o kontrolu jeho smluv a účetnictví Finanční úřad a Živnostenský úřad a dále podat žalobu o vyklizení z důvodu neplatné nájemní smlouvy. Bohužel neustálým sporům se spoluvlastníkem se asi nevyhnete i do budoucna a proto zvažte, zda by nestálo za to vypořádat si spoluvlastnictví tak, abyste byla druhým spoluvlastníkem vyplacena nebo abyste vy vyplatila jej a budovu si ponechala, aby se tedy ve výsledku budova stala výlučným vlastnictvím jednoho z vás. Tím byste se zbavila opakovaných problémů se spoluvlastníkem.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Jak omezit styk, setkávání dítěte s rodičem na žádost oprávněného rodiče
- Omezení styku s dítětem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce dítěte)
- Omezení setkávání dítěte s rodičem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce)
- Omezení styku s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení
- Omezení setkávání s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení
Žiji ve společné domácnosti s manželkou a 2letým dítětem. 03/2016 se mi narodilo nemanželské dítě, s jeho matkou jsme uzavřel dohodu o výchově a výživě dítěte. Nemůžeme se ale shodnout na frekvenci a délce trvání návštěv. V dohodě se píše doslovně toto:
"Otec má právo se s nezletilým dítětem vídat a navštěvovat vždy na základě dohody s matkou, nejméně ale každý sudý týden od pátku do neděle a 14 dní v průběhu měsíce července nebo srpna."
Matka si na základě toho představuje, že mi dítě každý druhý pátek předá a budu jej mít do neděle. Problém je ale v tom, že na mě dítě není zvyklé a je příliš malé na to, abych jej měl celý víkend. Navíc chci udržet své manželství a ani manželka není tomuto nakloněna. Chtěl bych aby soud tuto dohodu upravil například na vymezené dny v měsíci, kdy budu mít dítě například odpoledne a pak bych jej matce vrátil. Dokážu si představit, že v budoucnu až bude větší a bude na mě více zvyklé si jej vezmu občas i na celý víkend. Chtěl bych se s Vámi poradit, jak postupovat, případně jestli pokud už máme podepsanou takto znějící dohodu, je v právu matka dítěte a já budu muset dodržovat rozsah styku tak jak je zmíněn v dohodě. Děkuji. Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud se na délce a frekvenci styku s dítětem dohodnete, stačí uzavřít písemnou dohodu bez nutnosti schválení této dohody soudem. Jestliže jste již uzavřel (podepsal) dohodu s výše uvedenou úpravou styku, měl byste tuto dohodu nyní dodržovat. Otázkou je, jakým způsobem se k tomu postaví druhá strana, pokud tak činit nebudete. Styk s dítětem je totiž Vaše právo, nikoliv povinnost. Chápu ale i druhou stranu (matku dítěte), která si chce od péče o dítě alespoň občas odpočinout, a proto požaduje, abyste o dítě pečoval každý druhý víkend. Pokud Vám takto upravený styk s dítětem nevyhovuje, pokuste se s matkou dítěte dohodnout na jiné úpravě styku, která bude přijatelná pro obě strany. Jestliže dohoda s matkou dítěte nebude možná, můžete k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte podat návrh na úpravu styku s dítětem. Do návrhu popište, jak je vyřešena současná úprava styku, proč Vám nevyhovuje a jakým způsobem byste si styk s dítětem představoval. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Do doby soudního rozhodnutí byste ale měl respektovat současnou dohodu, kterou jste uzavřel s matkou dítěte. Jak již bylo uvedeno, otázkou zůstává, jak by matka dítěte reagovala, kdybyste se rozhodl dohodu opakovaně nedodržet.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Velmi krátká lhůta na nahlédnutí do spisu a možnost vyjádření k rozhodnutí správního orgánu
- Od kdy běží lhůta na vyjádření se k rozhodnutí správního orgánu - od převzetí dopisu nebo od data vystavení dopisu orgánu?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se víkend?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se sobota a neděle?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu - započítává se víkend?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu orgánu - započítává se sobota a neděle?
Správní orgán mi doručil zásilku a dal lhůtu 5 dnů od jejího převzetí zásilky k možnosti nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Zároveň uvedl úřední hodiny (Po. , Stř.) kdy je možné toto učinit. V pondělí po zaměstnání jsem zásilku převzal a tento úkon nemohl stihnout, ve středu taktéž - byl v zaměstnání do večera. Pokusím se to stihnout příští pondělí to je po 7 dnech vč. tomu předešlé soboty a neděle. Jsou tyto víkendové dny ve výluce uvedené lhůty a bude to ještě včas k seznámení a adekvátnímu vyjádření. Je mi takto stanovená krátká lhůta, a ještě omezená úředními hodinami právně v pořádku? Děkuji. Filip
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste převzal zásilku v pondělí, počítá se lhůta 5 dnů od úterý. Poslední den lhůty tak připadá na sobotu, přičemž platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. V souladu s tímto pravidlem tak konec lhůty uplyne v následující pondělí.
Co se týká délky lhůt: Pro nahlížení do spisu není zákonem stanovena žádná lhůta, takže platí obecné pravidlo, kdy tuto lhůtu určuje správní orgán a lhůta musí být přiměřená. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Takto určenou lhůtu daným správním orgánem může tento orgán na žádost účastníka (Vás) přiměřeně prodloužit. Je zde tedy možnost požádat o prodloužení lhůty.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď od odboru dopravy příslušného magistrátu
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh na úpravu dopravní situace)
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh novou dopravní značku)
Podal jsem návrh na úpravu dopravní situace (novou dopravní značku), protože při úpravě křižovatky v Prostějově odbor dopravy "zapomněl" na jistou věc, na kterou jsem je upozornil. Současně jsem požádal, aby mne odbor dopravy vyrozumněl písemně, zda sjedná nápravu či jaký na to má názor. Nevím zda je odbor dopravy Prostějov povinen mi odpovědět do 1 měsíce nebo nikoliv, ale už i v minulosti (před několika lety) se mi stalo, že stejný úřad reagoval až s velkým časovým odstupem na můj druhý dopis. Rád bych se zeptal, zda je lhůta na reakci 1 měsíc nebo nikoliv. A dále bych se zeptal, kdo je nadřízeným orgánem odboru dopravy v Prostějově - zda olomoucký kraj či nějaký jiný orgán.
Děkuji. Bořivoj
ODPOVĚĎ:
V zákoně č. 361/2000 Sb. povinnost vyrozumění nenaleznete, nicméně se použije podpůrně správní řád, a ten tuto povinnost zakotvuje následovně (§ 42 správního řádu) :
Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Výše uvedené ustanovení zakotvuje povinnost vyrozumění za situace, kdy je možné zahájit řízení z moci úřední (tedy ex offo, na podnět). Za této situace záleží především, o jakou komunikaci a dopravní úpravu se jedná, jelikož zákon č. 361/2000 Sb. předvídá řízení, která lze zahájit z moci úřední, i řízení, která lze zahájit pouze na návrh příslušné osoby.
Pokud by se tedy v tomto případě jednalo o řízení, které se nezahajuje výlučně na návrh příslušné osoby, je správní orgán povinen ve lhůtě 30 dnů vyrozumět.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění odměn vedení spolku (zahrádkářský spolek)
- Odměna funkcionáři spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)
- Odměna vedení spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)
Jsme zahrádkářský spolek, máme IČO, nevykonáváme žádnou výdělečnou činnost, pouze vybíráme členské příspěvky a z nich 1x ročně odměňujeme částkou do 5.000 Kč jednotlivé funkcionáře. Je potřeba ze součtu odměn platit 15% daň finančnímu úřadu? Daňové přiznání nepodáváme. Děkuji Honza.
ODPOVĚĎ:
Odměna za výkon funkce podléhá dani z příjmů fyzických osob, zdravotnímu pojištění, a pokud je vyplacená částka v měsíci vyšší než 2500 Kč, tak i sociálnímu pojištění.
Spolek se musí registrovat na finanční úřad jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, u zdravotních pojišťoven a příp. na ČSSZ.
Pokud funkcionáři podepíší Prohlášení poplatníka daně z příjmů, uplatníte slevu na dani, která pokryje vypočtenou daň. Pokud nepodepíší Prohlášení poplatníka, srazíte 15 % a odvedete finančnímu úřadu. Prohlášení poplatníka mohou mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele současně. Do konce února následujícího roku, příp. do 20. března, pokud budete podávat elektronicky, podáte na finanční úřad vyúčtování daně ze závislé činnosti. Z odměny je spolek povinen odvést zdravotní pojištění a příp. sociální pojištění.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dluh ze smlouvy o obchodním zastoupení - vymáhání dluhu
- Vymáhání výdělku ze smlouvy o obchodním zastoupení OSVČ s jinou firmou
- Zadržení věcí objednatele z důvodu nevyplacení odměny ze smlouvy o obchodním zastoupení
Jako obchodní ředitel společnosti mám uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení jako OSVČ, nejsem tudíž zaměstnanec. K 1.3.2013 ukončuji svoji činnost, ale společnost mi dluží za prosinec, leden a za pár dní i za únor nevyplacenou částku 90.000 Kč, kterou fakturuji za moji práci. Mám služební vůz, notebook a telefon. Můžu při mém odchodu některou z těchto věcí zadržet po dobu než mi společnost uhradí dluh nebo jak se mám zachovat, protože jednatelka dlužnou částku zadržuje úmyslně. Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Zadržet některou z movitých věcí můžete podle § 1395 NOZ k zajištění splatného dluhu (tzn. k zajištění nevyplacené odměny). Jste však povinen jednatelku vyrozumět o zadržení konkrétní věci (věcí) a o důvodu tohoto zadržení, a to písemnou formou. Navrhuji tedy jednatelce napsat dopis, ve kterém ji sdělíte, že pokud Vám nevyplatí vyfakturovanou odměnu na základě uzavřené smlouvy, zadržíte některou z věcí (příp. všechny). Pokud by ani toto nepomohlo, nezbude Vám nic jiného než se vyplacení dlužné částky domáhat soudní cestou.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyrovnání majetku při rozvodu - bankovní účet
- Vyrovnání majetku při rozvodu - družstevní byt
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firma manželů
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firemní zásoby (obchod manželů)
- Vyrovnání majetku při rozvodu - zásoby skladu obchodu manželů při podnikání
Jak postupovat v případě rozvodu manželství, které trvá 25 let. Jedná se mi, jak postupovat při rozdělení majetku, jelikož manžel mi sám nebude chtít
nic dát. Na účtě máme určitou sumu, v případě mého odchodu z manželství z důvodu nepřekonatelného odcizení, bych si polovinu převedla na můj účet. Mám na to nárok? Chodí mi tam moje výplata. Dále bydlíme spolu a byt je psán na oba manžele v družstevním vlastnictví. Byt je 3+1 s prodejní cenou 1.000 000 Kč, který nebudu dál užívat.
Manžel podniká od začátku našeho manželství v obchodě, který má tržní
hodnotu zásob v hodnotě 400.000 Kč. Mám nárok na polovinu z obchodu i z bytu? Když odejdu? Jak postupovat, abych nepřišla o to, co mi náleží. Nutno podotknout, že co se týče peněz, byla jsem vždy odkázána na to, co mi manžel na domácnost dá. Máme dvě zletilé děti ve věku 19 a 23 let, studující.
Děkuji, Zita
ODPOVĚĎ:
V případě, že se s manželem nedohodnete na vypořádání svého majetku, bude muset dojít k soudnímu vypořádání. Do té doby však nepřipadá v úvahu, že byste si část peněz převedla na svůj účet. Při vypořádání majetku platí zásada, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Pokud byl tedy družstevní byt ve společném jmění manželů, máte nárok na částku odpovídající polovině jeho hodnoty. Součástí společného jmění je dle § 709, odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ve Vašem případě tedy budete mít nárok na polovinu zisku (tím je výnos po odečtení nákladů).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce úpravy nemovitosti ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manžel zakazuje manželce úpravy bytu, domu ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy nemovitosti ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy bytu, domu ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?
Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, "na vymýšlení blbostí jsi expert" a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vysokoškolské vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych po rozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu. Manžel zdědil polovinu nemovitosti v době manželství po matce a polovinu měl ve vlastnictví již před manželstvím. Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil polovinu nemovitostí v době manželství, patří do jeho výlučného vlastnictví, stejně jako ty, které měl ve výlučném vlastnictví již před manželstvím. Dle § 1012 NOZ má vlastník právo se svým vlastnictvím libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. V případě rozvodu byste měla právo na vypořádání tzv. investic, tzn. toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela (ve Vašem případě na nemovitosti manžela).
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Ochrana majetku v případě rozvodu manželství
Manžel (před sňatkem) dostal od rodičů domek, oba jsou uvedeni jako věcné břemeno, tedy služebnost. Já mám k dispozici hotovost, získanou dědictvím a spořením (před sňatkem) a hotovost ušetřenou z mého platu (během manželství). Přemýšlíme o variantě bydlení v manželově domku na němž vázne věcné břemeno a zakoupení vhodného bytu jeho rodičům. Mé zděděné a naspořené finanční prostředky (jak z doby před sňatkem tak z mého platu po sňatku) by byly použity částečně na koupi bytu (zbytek hypotéka) a částečně na rekonstrukci manželova domku. Prosím o doporučení jak by se dalo postupovat, aby byly mé investice v případě rozvodu chráněny vč. dalších budoucích investicí ze SJM ať už do manželova domku či bytu. Manžel navrhuje, aby byl byt můj nicméně na bytě by byla hypotéka (zřejmě na něj, já jsem aktuálně na rodičovské dovolené) a v bytě by žili jeho rodiče. Po dožití rodičů manžel navrhuje přepis domu i na mě či naše děti. Já bych se lépe cítila, kdybychom obě nemovitosti vlastnili na půl, ale nejsem si jistá možnostmi a ani tím, zda by bylo nutné se zavázat k péči o jeho rodiče i když mu plánuji pomáhat. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Nejprve bychom Vás rádi upozornili, že i Váš plat (či mzda), který Vám byl vyplacen během manželství, jsou součástí SJM. Vaše výhradní peníze jsou ty zděděné a ty naspořené z období před uzavřením manželství. Dle § 742 NOZ je každý z manželů při soudním vypořádání SJM povinen nahradit to, co bylo ze SJM vynaloženo na výhradní majetek. Pokud byste volila variantu s hypotékou, budete v ní uvedena jako spoludlužník, i když jste na rodičovské dovolené). Finální rozhodnutí závisí na Vás.
__
OBČAN-NÁJMY
- Výpověď nájmu nebytových prostor nájemníkem, nájemcem podle Občanského zákoníku
- Podmínky pro výpověď nájmu nebytových prostor nájemcem, nájemníkem
- Kdy je možné vypovědět nájemní smlouvu na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem?
- Výpověď nájemní smlouvy na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájemní smlouvy nebytových prostor nájemníkem, nájemcem
Mám uzavřenou nájemní smlouvu na prostor k podnikání (nebytový prostor) na dobu určitou (doba trvání ještě 4 roky). Podle smlouvy ji lze vypovědět dříve pouze dohodou. Pronajímatel jako dohodu uznává jen, že najdu za sebe náhradu (nového nájemce), který za stejných podmínek smlouvu s ním uzavře. Nedaří se mi nikoho najít, respektivě vše končí vždy při jednání nový nájemce - pronajímatel. Je možné tuto smlouvu ukončit i jinak něž zmíněnou dohodou? Jak to provést? Děkuji, Ladislav.
ODPOVĚĎ:
Dle § 2308 NOZ lze nájem nebytového prostoru na dobu určitou vypovědět i před uplynutím ujednané doby ze 3 důvodů. Těmi jsou za prvé ztráta způsobilosti k vykonávané činnosti, za druhé najatý prostor přestal být z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen a pronajímatel nezajistil odpovídající náhradní prostor a za třetí pokud pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti. Pokud nesplňujete ani jeden z těchto důvodů, lze smlouvu ukončit pouze způsoby v ní uvedenými, tzn. dohodou.
__
PODNIKÁNÍ-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Herní web s možností nákupu kreditů, bodů (podobný Travian) - forma podnikání
- Herní web - všeobecné obchodní podmínky
- Odpovědnost provozovatele herního webu za škodu a újmu (herní portál podobný Travian)
Mám dotaz ohledně webových oprávnění. Hodlám spouštět web, na kterém poběží platforma podobná herním webům např. Travian apod. Lidé ode mne budou nakupovat kredity, se kterými budou na webu obchodovat. Takový web musí mít ale licenci na provozování. Tak mne zajímá co musím udělat, pravděpodobně založit živnost nebo společnost. A jakým způsobem uvést činnost. Dále takový web musí obsahovat obchodní podmínky, do kterých bych rád zakomponoval, že má společnost si vyhrazuje právo nijak neodpovídat za správnost údajů a zpracování. Nýbrž bude sloužit jen jako posudková komise která bude rozhodovat v případě nutnosti. Jak bych to do těch podmínek měl právně zapsat či vysvětlit. Popřípadě kdybych si chtěl know-how webu patentovat, jak postupovat. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že v takovém případě budeme muset založit živnost nebo společnost, abyste získal licenci na provozování webových stránek. Samozřejmě musíte mít na webových stránkách uvedeny i VOP. V tomto případě bychom Vám doporučili nechat si takové VOP sepsat právníkem či advokátem. V opačném případě byste se mohl velmi snadno dostat do problémů. Rovněž se domnívám, že celou věc byste měl od samého počátku řešit s advokátem a nikoli v bezplatné právní poradně. My Vám zde můžete poskytnout pouze obecné informace, ale není v našich silách vypracovávat VOP, ani jiné dokumenty.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Oprava cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Oprava cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Slib zdědění nemovitosti za její rekonstrukci, opravu - vymahatelnost slibu
- Rekonstrukce cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Rekonstrukce cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
V letech 1991 – 1993 uzavřel otec ústní dohodu se svou sestrou a jejím manželem, že opraví dům, který zakoupili. Na oplátku se tento dům stane po jejich smrti jeho majetkem. Děti manželé neměli. První zemřela jeho sestra, nyní její manžel. Závěť ani jiný způsob odkazu domu na otce se nenašel. Dědit bude neteř zesnulého (druhá neteř se dědictví vzdala). Lze se nějak domoci plnění ústní dohody, případně vymoci nějaký ekvivalent za odvedenou práci? Otec disponuje odhadem ceny domu v době koupě (cca 1991) a v roce 2000. Otec plnil v dobré víře, že manželé se postarají o právní stránku věci. Otec se o strýce osobně staral do posledních dní (trvalé bydliště vedlejší dům) – nákupy, odvoz k lékařům, ohřívání obědů atd. Strýc mu cca rok před smrtí ponechal klíče, aby se mohl do domu kdykoliv dostat.
Svědecké výpovědi jsem zatím zjistila jen v rodině. Osoba mimo rodinu, dávná přítelkyně manželů mi dnes (27.02.2017) telefonicky potvrdila, že si z hovorů pamatuje, že preferovali rodinu mého otce a vyjádřili se, že by dům směřovali "těm dvěma holčičkám" (sestra a já), paní si myslela, že se jedná o holčičky druhé sestry - ta však dvě holčičky neměla (tedy není to zcela přesné určení). Prý by si nepřáli, aby pozůstalost zdědili zákonné dědičky po strýci, dle paní se s touto rodinou tak nekontaktovali, nepreferovali ji. Paní si pamatuje, že otec jim pomáhal, pracoval na domě i na zahradě. Řekla mi jeho jméno i příjmení. (paní je zcela objektivní, s naší rodinou a rodinou dědiček se minimálně 20 let neviděla, nakontaktovala jsem ji přes vnučku přes facebook, bydlí daleko). Činnost na domě může otec prokázat svědeckými výpověďmi sousedů, členů rodiny i osob, které se na rekonstrukci domu částečně podíleli. Hlavní stavební činnost byla v roce 1992 a 1993, v posledních letech jen opravy drobných nefunkčních věcí - auto, čerpadlo, atd. + zajišťování péče o švagra. Děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Notář při dědickém řízení bude vycházet pouze z písemných důkazů, tj. závěť, dědická smlouva apod. Pokud neexistují žádné písemné listiny o tom, jak bylo domluveno, že bude dědictví rozděleno, bude notář vycházet pouze ze zákona a zákonné dědické posloupnosti. Pokud byste se chtěli domáhat realizace ústní dohody, musela by k soudu být podána určovací žaloba a muselo by být prokázáno, že skutečně nějaká taková dohoda existovala. Osobně se ale domnívám, že ani takový postup nemá v daném případě šanci na úspěch. Doporučuji navštívit advokáta a detailně s ním věc probrat, nicméně skutečně mám za to, že v daném případě žádné řešení ve prospěch těch, kteří měli majetek dostat dle ústní dohody, nebude.
__
RODINA-SJM
- Jak dokázat že peníze nepatří do SJM
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědické řízení - jak dokázat které peníze nepatří do SJM?
V dědickém řízení po smrti manžela musím dokázat, že peníze na mém účtu v USD jsem nabyla před sňatkem. Jedná se o cca 5.000 USD, které mi zbyly z ročního pobytu v USA, kam jsem v r. 1991 odjela po vysoké škole nabýt zkušenosti jako aupair. Vrátila jsem se 1992 a dolary uložila do KB. 1998 jsem se vdala. 2010 jsem účet v KB zrušila a dolary převedla do ČSOB (toto mohu dokladovat). Tím, že jsem peníze převedla do jiné banky, jsem balík měsíčních papírových výpisů za 18 let vyhodila, nechala si pouze poslední výpis a potvrzení o převedení peněz do ČSOB.
2015 mi zemřel manžel a od té doby se vleče dědické řízení, v kterém manželovy děti z prvního manželství nejsou ochotné přistoupit na jakoukoliv dohodu.
Abych nemusela vyplácet podíl z mého dolarového účtu manželovým dětem, potřebovala bych alespoň jeden výpis z účtu před datem sňatku. Ten mi však KB není schopna z technických důvodů poskytnout, protože se k datům před r. 2000 nedostane. Nejstarší výpis, který mi byla schopna poskytnout, je z r. 2001 (dle zákona jsou banky povinny ukládat výpisy pouze 10 let& hellip; ).
Co teď? Jak mohu dokázat, že jsem si peníze vydělala dávno předtím, než jsem manžela vůbec poznala? Moje rodina a všichni mí kamarádi mohou samozřejmě dosvědčit, že jsem v USA pobývala a vydělávala si tam. Obstojí ale toto svědectví či písemné čestné prohlášení u notářky a před advokátem manželových dětí? Mj. manželova dcera to rovněž ví, ale zřejmě je naivní se domnívat, že by to potvrdila.
Děkuji za odpověď, Helena.
ODPOVĚĎ:
Zkuste navrhnout výslech svědků, kteří by Vám dané skutečnosti dosvědčili. Můžete navrhnout i výslech manželovy dcery - ta by mohla odmítnout svědčit jen v případě, že by svým svědectvím způsobila trestní stíhání sobě nebo osobě jí blízké. Měla by vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, jinak jí hrozí trestní stíhání za trestný čin křivé výpovědi. Notář však pravděpodobně výslech svědků v řízení neprovede vzhledem k tomu, že dědické řízení je řízení nesporné. Pokud tedy vyvstanou mezi účastníky jakékoliv spory ohledně aktiv dědictví, postupuje notář podle ust. § 162 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží. “) nebo podle ust. § 172 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. “). Pokud se tedy neshodnete na vyřazení částky z dědického řízení, měl by notář postupovat tak, že částku 5.000 USD vyloučí z projednání pozůstalosti a vůbec k této částce nebude přihlížet.
Dědicové však poté mohou postupovat podle ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. a podat žalobu mimo dědické řízení („Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku zůstavitele, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. “). V řízení o žalobě pak probíhá klasické dokazování a zde můžete navrhovat výslech svědků, jak jsem psala výše.
__
FINANCE-DANĚ
- Vedlejší příjmy zaměstnance - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k HPP - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k hlavnímu pracovnímu poměru - kdy se musí danit?
- Přívýdělek k hlavní práci - kde se už musí danit?
- Přívýdělek k pracovnímu poměru - kde se už musí danit?
- Přivýdělek k zaměstnání - kde se už musí zdanit?
- Zdanění přivýdělku k HPP - od kolika Kč?
- Zdanění přívýdělku (kapitálový příjem ze zahraničí)
Jak vysoký je limit vedlejšího příjmu pro zaměstnance, aby ho nemusel přiznávat a danit? Platí to i pro kapitálový příjem ze zahraničí? Děkuji, Čeněk
ODPOVĚĎ:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy pouze ze zaměstnání (dle § 6 Zákona o daních z příjmů) od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Musí však mít podepsané prohlášení poplatníka u všech zaměstnavatelů. A současně nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč. Příjmy z kapitálového majetku jsou příjmy dle § 8, limit se vztahuje tedy i na ně.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má věcné břemeno užívání)
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má služebnost užívání)
05/2008 jsem prodal za 1 Kč památkově chráněnou usedlost. V kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat. Jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, ve vlastnictví koho je pozemek kolem usedlosti. Dle § 1301 NOZ spojením panující a služebné věci v jedné osobě služebnost (dříve věcné břemeno) nezaniká. Pokud tomu takto není (pozemek kolem usedlosti je někoho jiného, než Váš) a ve smlouvě jste souhlasil s tím, že věcné břemeno, zanikne s novým majitelem, těžko se lze teď proti tomu nějak bránit.
__
RŮZNÉ-STAVBA
- Kdy je půdní byt samostným bytem (kolaudace na "půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě")
- Půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě - jde o byt a je možné jej tak prodat?
2016 došlo k rozdělení prvorepublikového domu prohlášením vlastníka na bytové jednotky. Obytné podkroví bylo do katastru nemovitostí zapsáno jako samostatná bytová jednotka. Nyní jsme dohledali stavební povolení a následnou kolaudaci podkroví z roku 1994. Není zde přímo psáno, že vzniká byt, ale že se jedná o: “ půdní vestavbu, prostor pro bydlení v domě…“ a dále, že : “ V půdní vestavbě vznikne chodba, předsíň, pracovna, hobby místnost, koupelna, WC, půdní prostor. “ Od doby vzniku je tato vestavba užívána jako byt 1+1, kde místo pracovny je kuchyň. Byt má vlastní nezávislý přístup domovním schodištěm. Tuto vestavbu vlastníme a můj dotaz je, jestli se po právní stránce jedná o samostatný byt k bydlení a jestli jej lze takto prodat, aniž by byl kupující nějak klamán. Na katastr nemovitostí byl tento prostor bez problému zapsán jako bytová jednotka, katastr nezkoumal kolaudační rozhodnutí. Děkuji. Denis
ODPOVĚĎ:
V kupní smlouvě také daný byt definujete podle zápisu v katastru nemovitostí, tedy jako jednotku.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Obchodování s akciemi - příjmy a výdaje firmy, společnosti
- Příjmy a výdaje u obchodu s akciemi
- Příjmy a výdaje u akciového obchodníka
02/2016 zřízen účet u FIO banky pro obchodování s akciemi. Co vše uvést v daňovém přiznání jako výdaje a jako příjmy? Příklad:
1. vložil jsem na účet 200.000 Kč
2. nakoupil 1 lot titulu A za 80.000 Kč – výdaj
3. nakoupil 1 lot titulu B za 80.000 Kč – výdaj
4. za nákup zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100 Kč – také výdaj?
5. přišla mi „čistá“ dividenda za titul A, řekněme 1000 Kč – předpokládám, že čistou dividendu již není nutné vykazovat jako příjem?
6. přišla mi „hrubá“ dividenda za titul B, řekněme 5000 Kč – předpokládám, že to je příjem podléhající zdanění
7. prodal jsem 1 lot titulu A za 120.000 Kč – příjem
8. prodal jsem 1 lot titulu B za 70.000 Kč – příjem
9. za prodej zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100Kč – také výdaj?
10. znovu jsem nakoupil 1 lot titulu A za 90.000 Kč – mám to počítat do výdajů, když daný Lot doteď držím?
Další operace již v roce 2016 neproběhly. Mám počítat? :
Výdaje: 80 000 + 80 000 + 2x100 = 160 200, - Kč
Příjmy: 120 000 + 70 000 + 5 000 = 195 000, - Kč
Nebo mám do výpočtu zahrnout i Operaci 10. ?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Příjmy z prodeje cenných papírů spadají do dílčího základu daně z příjmů dle § 10. K příjmu z prodeje cenných papírů si jako výdaj můžete uplatnit jeho nabývací cenu a výdaje související s uskutečněním jeho prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení.
Ke každému cennému papíru, který jste prodal, si uplatníte jako výdaj jeho pořizovací cenu. Tedy k titulu A, který jste prodal za 120 000 Kč, si uplatníte pořizovací výdaj 80 000 Kč. V dílčím základu daně dle § 10 se nemůžete dostat do ztráty, tedy tento dílčí základ daně může být buď kladný nebo 0. U stejných druhů příjmů můžete zisk z jedné transakce započítat se ztrátou z jiné transakce. U cenných papírů, s nimiž obchodujete, si tedy můžete ztrátu z prodeje titulu B započítat se ziskem z prodeje titulu A. (jedná se o stejný druh příjmu)
Poplatky za prodej si jako výdaj můžete uplatnit a poplatky za jejich pořízení si také dle § 10 odst. 5 Zákona o daních z příjmů můžete uplatnit.
Dividendy se zdaňují dle § 8 Zákona o daních z příjmů. Dividendy od českých společností jsou zdaněny srážkovou daní 15 % a do přiznání je neuvádíte. Dividendy od zahraničních společností uvedete do přiznání k dani z příjmů. Buď je zdaníte, pokud nebyly ve státě zdroje zdaněny, nebo pokud byly ve státě zdroje zdaněny, provedete v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění s daným státem jejich úplné vynětí či zápočet daně zaplacené v zahraničí na českou daň.
Výdaje na pořízené cenné papíry si můžete uplatnit až v okamžiku jejich prodeje. Transakci č. 10 tedy do výdajů zahrnout nemůžete.
Váš výpočet není správný. Dividendu 5000 Kč musíte zahrnout do dílčího základu daně dle § 8 a nemůžete si k ní uplatnit výdaje. Pokud je dividenda 1000 Kč od zahraniční společnosti, musíte ji také do přiznání zahrnout a provést zdanění dle údajů výše.
Ještě doplňuji, že příjem z prodeje cenných papírů je u fyzických osob osvobozen v případě, že úhrn příjmů z jejich převodu nepřevýší ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, anebo pokud je prodej uskutečněn po 3 letech od jejich pořízení bez ohledu na prodejní cenu. Musíte si tedy vést podrobnou evidenci nakoupených a prodaných cenných papírů.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného autoskla - prasklo po 2 měsících používání
- Jak reklamovat vyměněné čelní sklo auta - sklo prasklo krátce po výměně
16.11.2016 jsem nechal měnit u svého osobního vozu prasklé čelní sklo po 8 letech užívání. Po dvou měsících sklo prasklo od spodní strany řidiče od okraje, čímž bych vyloučil vnější zavinění odražením kamínku apod. Provedl jsem reklamaci v místě výměny (neautorizovaný servis). Majitel odmítal převzít odpovědnost s výmluvami na kroucení karoserie a jiné možné vlivy způsobující tento typ poškození. Nakonec jsem ho přiměl reklamaci zahájit s tím, že sklo bude reklamovat u výrobce. S autem potřebuji jezdit, nezbylo mi než ho nechat prozatím přesklít u jiného servisu a zdokumentovat při demontáži případné nedostatky, které k prasklině mohly vést. Prasklé sklo si ponechám jako případný důkaz. Nyní mě zajímá, zda jsem postupoval správně či jak bych si měl případně počínat v takovémto případě. Děkuji Richard.
ODPOVĚĎ:
Váš postup při reklamaci byl správný. Autoservis byl povinen Vám sklo vyměnit a náklady s tím spojené si měl vymáhat na výrobci. Vy jste sklo "koupil" v autoservisu, tudíž reklamaci uplatňujete přímo u něho. Pokud by autoservis nepokračoval v jednání o reklamaci, pohrozte mu, že budete vymáhat náklady na výměnu skla, kterou Vám provedli v jiném autoservisu soudní cestou.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastníci nemovitosti se nepodílejí na údržbě (§1136 písm. b nového občanského zákoníku)
- Jak donutit spoluvlastníky bytu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spolumajitele domu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spoluvlastníky, aby nenechali nemovitosti chátrat a přispěli na její opravu a údržbu?
- Nutné opravy domu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Nutné opravy bytu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Žaloba na povinnost údržby a nutných oprav bytu, domu ve spoluvlastnictví
- Žaloba na povinnost nutné údržby a oprav nemovitosti ve spoluvlastnictví
Vlastním ideální 1/3 rodinného domu. Sourozenci, kteří vlastní zbylé 2/3, odmítají podílet se na opravách, ačkoli je dům vyžaduje (děravá střecha, z oken padají skla aj.). na můj písemný návrh, aby každý z nás na jednotlivé opravy (střechy, oken apod.) předložil cenovou nabídku, a abychom na základě těchto nabídek společně vybrali jednotlivé dodavatele, ve stanovené lhůtě nikdo nereagovali. Advokát mi poradil, abychom hlasovali, a v případě, že budu přehlasován, abych po marném uplynutí 7 dnů od zaslání předžalobní výzvy nechal vyhotovit odborný posudek o stavu domu a podal žalobu o oprávnění provést údržbu společné věci. Je tento postup za dané situace optimální? V NOZ jsem totiž narazil na §1136 písm. b; je vhodnější, abych v dané situaci postupoval podle něho, nebo je tento postup příliš riskantní? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Za dané situace můžete zbývajícím spoluvlastníkům zaslat dopis ve kterém je budete žádat o náhradu dle ustanovení § 1136 NOZ. Pokud ani na základě dopisu nebudou plnit, doporučujeme se obrátit na soud se žalobou o oprávnění provést údržbu společné věci případně žalobu kde budete požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci (v případě, že opravy zaplatíte sám).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?
- Manžel zakazuje manželce stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?
Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, na vymýšlení blbostí jseš expert a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vš vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych porozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu, poradte co s tím.
Manžel dům zdědil po matce v době trvání našeho manželství. Před vznikem manželství dům vlastnila tchýně. Vladislava
ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil dům po matce, nespadá do společného jmění manželů. Pokud byste se po rozvodu nedohodli na vypořádání společného jmění, rozhodoval by na návrh jednoho z vás soud. Při vypořádání každý z manželů nahradí to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek. Hodnota toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela se při vypořádání započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po zeťovi, snaše - postup, informace
- Vymáhání dluhu po osobě blízké - postup, informace
- Vymáhání dluhu po členovi rodiny - postup, informace
- Jak vymáhat dluh po zeťovi, snaše (dluh s desetiletou lhůtou k začátku splácení)
2004 půjčila moje teta a strýc mému zeti částku 250 000 Kč, kterou poslali na účet mé dcery. Zeť částku vybral a použil do své firmy, jak bylo předem dohodnuto. Dcera ve firmě nefigurovala. Dohoda byla ústní a peníze měl vrátit po 10 letech, až bude mít nebo až ho sami (věřitelé-teta) vyzvou. Mezitím se dcera se zetěm rozvedla (2011). Už 2016 se teta začala ptát, jestli jí peníze bývalý zeť vrátí, ale bez výsledku. Je možné tuto půjčku vymáhat? Je možné ho nyní vyzvat k vrácení půjčených peněz? Týkal by se soud i mé dcery, když účet byl její (on měl dispoziční právo). Tetě je 82 let a já jsme její dědička. Mohla by teta sepsat nějakou listinu, která by mě opravňovala tuto částku vymáhat s tím, že kdyby zemřela, stále by to platilo? Nebo mohla by ji postoupit mně, tak jak to chce? Děkuji Dagmar
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě by bylo možné, aby Vám teta dluh postoupila a Vy ho vymáhala na svém bývalém zeťovi. Obávám se však, že zde bude velký problém s dokazováním, vzhledem k tomu, že dohoda byla pouze ústní. Půjčku peněz byste prokázali výpisem z účtu tety, ale Vaše dcera by musela doložit, že peníze nevybrala ona, ale skutečně její manžel. Nejlepší by bylo sepsat se zetěm uznání dluhu, na základě kterého by bylo možné podat na zetě žalobu (v případě, že by neplnil dobrovolně).
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na popření otcovství
- Popření otcovství manželem, biologický otec není znám
- Manželé spolu nežijí - nárok na podporu, přípdavky, příspěvek od státu
S manželem mám 5letou dceru, 2 roky spolu již nežijeme. Jsme přátelé a tak jsme se do rozvodu nijak nehnali. Otěhotněla jsem znovu s mužem, kterého jsem viděla jednou, neznám ho, v 7/2015 se mi narodila druhá dcera a manžel byl automaticky zapsán do jejího RL. Vztahuje se na něj 6měsíční ochranná lhůta, kdy může podat žalobu o popření otcovství, i když biologický otec není znám? Chceme se rozvést (nesporný rozvod), jsem bez finančních prostředků a dokud nebude podána žádost o rozvod, nemám nárok na žádnou státní sociální podporu. Ale k rozvodu nemůžeme, dokud nebude vyřešeno otcovství mé druhé dcery. Jak máme prosím postupovat? Pracovala jsem nepřetržitě, ale živnost jsem musela zavřít, začala mi prodělávat.
Nemohu čekat rok, dva, než se vše vyřeší, potřebuji finančně pomoci od státu teď. Děkuji, Renata
ODPOVĚĎ:
Manželství nebude rozvedeno, dokud nebude vyřešena otázka svěření dítěte do péče a otázka výživného. o samé by samozřejmě platilo pro druhé narozené dítě, pokud byste nevyřešili otázku otcovství. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy začal mít pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu své otcovství, nejdéle tak může ovšem učinit do šesti let od narození dítěte. Ve chvíli, kdy Vy budete svorně tvrdit, že skutečně není otcem dítěte, tak soud proběhne velmi rychle a zřejmě nebude muset soud dát návrh na testování DNA, i když to záleží na jeho vlastním rozhodnutí, zda bude na tomto trvat, aby otcovství bylo zcela jistě vyloučeno.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kontrola spalinových cest osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu spalinových cest pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Kontrola komínu pověřenou osobou bez kominického vzdělání - je to reálné?
- Kontrola komína osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu komína pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Může kontrolu komína dělat někdo jiný než kominík?
- Může kontrolu spalinových cest dělat někdo jiný než kominík?
Kamarád dělá kominíka. Má na to klasickou živnost a pracuje v tomto oboru již řadu let. Rád by, aby za něj kontroly spalinových cest prováděl někdo jiný - vyškolený pracovník, který ale nemá požadovanou živnost (tedy navíc je proškolen pouze ústně, nemá o tom doklad). Kamarád by jej zaměstnával na dohodu o provedení práce DPP. Na kominické zprávě by byl uveden kontrolor můj kamarád i s jeho razítkem. Myslím si dobře, že je toto řešení stejné jako když sekretářka/jednatel podepisuje smlouvy za firmu? Potřebuje k tomu kamarádovu plnou moc? A může vůbec tyto kontroly vykonávat aniž by na to měl papíry? Samozřejmě za předpokladu, že veškerá zodpovědnost padá na mého kamaráda? Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Dle § 44/1 zákona o požární ochraně smí provádět čištění nebo kontrolu spalinové cesty osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Jelikož v dotazu zmiňujete pouze „kontroly spalinových cest“, nebudu se ve své odpovědi zabývat revizemi spalinových cest dle § 45 zákona o požární ochraně (neboť z dotazu nevyplývá, že Váš kamarád by byl zároveň revizním technikem spalinových cest).
Dle § 5/1 živnostenského zákona může provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (pro takovou osobu dále užívá živnostenský zákon zkratku „podnikatel“).
Každý podnikatel (živnostník) může být samozřejmě zároveň zaměstnavatelem, tzn. že může svou živnost vykonávat za pomocí svých zaměstnanců. V takovém případě nese prvotní odpovědnost za takovou činnost přirozeně podnikatel (zaměstnavatel).
S tím, že podnikatel může zaměstnávat zaměstnance, výslovně počítá např. § 31/17 živnostenského zákona, dle něhož odpovídá podnikatel za to, :
- že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy,
- že jeho zaměstnanci splňují znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
- že se jeho zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů (vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti).
Je proto možné, aby Váš kamarád zaměstnal jinou osobu, s jejíž pomocí bude svou živnost provozovat. V takovém případě bude Váš kamarád povinen dodržovat povinnosti dle shora uvedeného § 31/17 živnostenského zákona. Jeho zaměstnanec nebude muset být odborně způsobilý k výkonu živnosti kominictví, při výkonu činnosti, která je obsahem této živnosti nebude potřebovat ani plnou moc (je však pravdou, že pro odstranění pochybností na straně zákazníků by plná moc mohla pomoci).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existují živnosti, které mohou být vykonávány pouze k tomu odborně způsobilými fyzickými osobami, tzn. že v takových případech musí být i zaměstnanci podnikatele odborně způsobilí (§ 7/6 živnostenského zákona). Tyto živnosti jsou uvedeny v příloze č. 5 živnostenského zákona a kominictví mezi ně nepatří (neboť kominictví spadá do kategorie živností řemeslných, uvedených v příloze č. 1 živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nedostatečné vytápění bytu a příplatek v bytovém domě
- Příplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Doplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Nedostatečné vytápění bytu - doplatek, příplatek bytovému domu
Ve druhé polovině ledna 2017 mi bylo sděleno, že budu muset připlácet za teplo, protože došlo ke změně v rozpočítávání oproti minulým rokům. Topili jsme prý málo. O tom, že dochází ke změnám nás však nikdo neinformoval. Je tento jejich postup správný? A je vůbec možné, aby mi bylo "diktováno" jak teplo mám v bytě kde žiji mít? Děkuji, Tina.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývají některé podstatné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není jasné, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (tzn. zda jste jeho nájemkyní nebo vlastnicí, zda je bytový dům majetkem bytového družstva nebo je v bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek apod.), kým je po Vás zvýšená platba požadována a zda se jedná o zvýšení měsíčních záloh na vytápění či vyšší rozúčtování již vzniklých nákladů na vytápění.
V tomto ohledu je klíčový zákon č. 67/2013 Sb. , dle jehož § 4/1, 2 a 4 platí, že:
- poskytovatel služeb (bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek) má právo požadovat na příjemci služeb (Vy) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu (např. dodávky tepla) ;
- výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne bytové družstvo, nebo společenství vlastníků jednotek;
- nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí bytového družstva, nebo společenství vlastníků jednotek, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby (a to buď a/ jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo b/ podle posledního zúčtovacího období, anebo c/ z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku;
- poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby.
Shora uvedené se týká placení měsíčních záloh na dodávky tepla. Pokud je po Vás vyžadován příplatek za teplo již dodané, je nutné vycházet z § 6/1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- náklady na vytápění se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě (kteří jsou členy bytového družstva, jedná-li se o družstevní dům), u společenství vlastníků jednotek na základě ujednání všech vlastníků bytových jednotek;
- pokud k dohodě (dle předchozí odrážky) nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. ;
- změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění je možná vždy až po skončení zúčtovacího období;
- pokud jsou v bytech ve Vašem bytovém domě instalovány měřáky spotřebovaného tepla, mohou být náklady na vytápění vypočteny dle § 6/2 zákona č. 67/2013 Sb. (v těchto případech mohou být použity korekce a výpočtové metody, zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou, kdy jsou zvýhodněny byty rohové a krajní oproti bytům, které jsou obklopeny a tudíž i částečně vytápěny byty sousedními).
Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že změna výše zálohových plateb i změna výše rozúčtování již vzniklých nákladů může být uskutečněna pouze na základě dohody příslušných subjektů (bytového družstva se svými členy či společenství vlastníků jednotek s vlastníky bytových jednotek), nedojde-li však k takové dohodě, je poskytovatel služeb (bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek) oprávněn rozhodnout o změně sám (předpokládám, že tato situace nastala právě ve Vašem případě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
vyhláška č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Prodej výrobků s logem nějaké firmy - jde o porušení autorského zákona?
- Porušení autorského zákona - prodej výrobků s logem firmy
- Trička s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Šperk s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náramek s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náhrdelník s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Mikina s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Kšiltovka s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Čepice s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
Porušuji nějaký zákon, když prodávám přes eshop nebo v kamenné prodejně produkt nebo věc, na které je nějaká konkrétní značka? A tento produkt není výrobkem této značky? Například, když prodávám tričko s potiskem Škoda, ale toto tričko jsem jako obchodník koupil od výrobce, který je dělá bůh ví kde a nejde o originál Škoda? Je to trestné, nabízet něco na e-shopu s popisem ve stylu Škoda? Když není uvedeno, např. triko Škoda, ale jen triko s motivy Škoda? Triko ve stylu Škoda? Nebo je to tak, že to logo je chráněné a nesmí být použito nikým jiným a nikde jinde, pokud nejde o originál? Internet je plný takových to různých věcí, je to všechno nelegální? Na eshopu neznačkové firmy koupíte náramek z chirurgické oceli s logem Harley Davidson za 500 Kč, u prodejce Harley v jeho prodejně za 2.500 Kč. Ten eshop porušuje zákon? Dokážete mi prosím toto nějak jednoduše vysvětlit, abych to pochopil jako obyčejný smrtelník. Mockrát děkuji za odpověď.
Děkuji, Rudolf.
ODPOVĚĎ:
Pakliže podnikatel uvádí na trh výrobky, na nichž je zobrazeno logo, firma či jiné označení jiného podnikatele, a to bez souhlasu tohoto jiného podnikatele, může se skutečně dostat do rozporu hned s několika právními předpisy:
1/ Nekalá soutěž:
Obecně platí, že kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům (konkurentům) nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje (§ 2976/1 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě by se mohlo jednat zejména o tyto druhy nekalé soutěže:
- klamavé označení zboží nebo služby, kterým je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost; nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde (§ 2978/1 občanského zákoníku) ;
- vyvolání nebezpečí záměny, kterého se dopustí ten, kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem (§ 2981/1 občanského zákoníku) ;
- parazitování na pověsti, kterým je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (§ 2982 občanského zákoníku).
Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno (ve Vašem dotazu společnost Škoda a společnost Harley Davidson), může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku).
2/ Porušení práv z ochranné známky:
Ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby (§ 1 zákona o ochranných známkách).
Pokud se tedy na Vámi zmiňovaných výrobcích objevují taková loga (či jiná grafická vyobrazení), která jsou Úřadem průmyslového vlastnictví zaregistrována jako ochranné známky, dostávají se prodejci takového zboží do konfliktu se zákonem o ochranných známkách.
Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R).
V zásadě tedy platí, že nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu
(jak vyplývá z § 8/1 a 2 zákona o ochranných známkách).
3/ Nekalá obchodní praktika:
Jelikož Vámi zmiňované zboží je nejčastěji prodáváno fyzickým osobám, které ho pořizují pro vlastní nepodnikatelské potřeby (tyto fyzické osoby jsou tedy spotřebiteli), je nutné zohlednit i zvláštní ochranu spotřebitelů.
Dle § 4/3 a 4 zákona o ochraně spotřebitele spadá tzv. klamavé konání do kategorie nekalých obchodních praktik, které jsou zakázány.
Označování zboží firmami, logy či přímo ochrannými známkami jiných podnikatelů (bez souhlasu těchto podnikatelů) by mohlo být kvalifikováno jako klamavá konání (tedy nekalé obchodní praktiky), pokud taková obchodní praktika obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 5/1 zákona o ochraně spotřebitele).
Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně:
- hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou mimo jiné údaje o jejich obchodním původu,
- podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání
(jak vyplývá z § 5/2 písm. b) a f) zákona o ochraně spotřebitele).
Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího (§ 5/3 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele).
Vámi popsaná situace by tedy mohla být Českou obchodní inspekcí kvalifikována jako správní delikt a pokutována.
4/ Trestné činy:
Pokud by postup prodávajících překročil stanovenou mez, mohla by na jejich straně vzniknout rovněž trestní odpovědnost. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku) a trestný čin porušení práv k ochranné známce a jiným označením (§ 268 trestního zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Závěrečná prohlídka stavby - lhůta na vydání rozhodnutí o užívání stavby (souhlasu nebo zákazu)
- Lhůta na vydání rozhodnutí stavebním úřadem o možnosti užívání stavby
- Lhůta na vydání souhlasu s užíváním stavby
Můj dotaz je složen z několika otázek a vztahuje se zejména na stavební a občanské právo. Dotaz směruje k užívání stavby, kdy ohlášení užívání bylo z naší strany podáno v říjnu 2016 po dokončení stavby RD do 150 m2 a nezbytných úprav v okolí domu. Nejmenovaný stavební úřad dodal po více než 30 dnech oznámení data závěrečné prohlídky, která se následně konala po více než 60 dnech od ohlášení.
Byly zjištěny závady, které byly zapsány do protokolu. Následně, po velkém zdržení, dorazilo v druhé polovině února 2017 rozhodnutí se zákazem užívání stavby s odkázáním na zjištěné vady. Zde předpokládám není dodržena 30 denní zákonná lhůta dle par. § 120 stavebního zákona na celkový úkon a dokonce na jakékoli dílčí úkony a bude dostačující odvolání. Uvažuji ale další právní postup a v kladném případě mě tak zajímá:
- zda stavební úřad postupoval protiprávně při vyžádání kontrolní závěrečné prohlídky a podobně v případě vydání zákazu,
- zda je v současné situaci i přes zákaz možné užívat stavbu (což je dané překročením 30ti dní dle § 120), anebo je nutné počkat na rozhodnutí po odvolání,
- zda byl stavební úřad po 30denní lhůtě povinen vydat svolení (resp. potřebný dokument) pro zápis do katastru či kdo jej vydá (či přímo stavbu do katastru zapíše) v případě úspěchu při odvolání.
Předem děkuji. František.
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, právní úprava je obsažena především v §119 a násl. stavebního zákona. Jako stavebník jste povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Tedy užívání stavby je podmíněno kladným výsledkem kontrolní prohlídky nebo pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne oznámení stavebníka nezakáže rozhodnutím užívání stavby.
Ve Vašem případě nastala jako první událost uplynutí lhůty 30 dnů, jelikož v této lhůtě nedošlo ze strany stavebního úřadu k zákazu užívání stavby. Již v tomto počátečním kroku stavební úřad nebyl dostatečně rychlý a Vám vzniklo právo stavbu užívat. Tudíž již nemělo dojít ani k prohlídce a posuzování případných vad.
Zde doporučuji, abyste v souladu s §120 odst. 5 požádali stavební úřad o vyznačení data vzniku práva stavbu užívat („Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací,
datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis. “).
V případě záporného postoje stavebního úřadu se můžete také obrátit na nadřízený úřad a podat podnět k prošetření kroků tohoto stavebního úřadu. Dále se můžete obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsman), konkrétní návod naleznete zde : www.ochrance.cz.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Náležitosti vyúčtování služeb nájmu (vodné, stočné, energie, výtah, popelnice)
- Náležitosti vyúčtování nájmu - voda, energie, teplo, plyn, popelnice, výtah
- Co musí obsahovat vyúčtování služeb nájmu aby to bylo dle zákona?
- Co musí obsahovat vyúčtování nájmu aby to splnilo zákon?
Od září 2011 bydlíme u stejného pronajímatele, od září 2013 pak v jiném bytě stejného domu.
Od počátku nájemního vztahu předkládá pronajímatel dle nás naprosto nevyhovující vyúčtování služeb, ukázka aktuálního vyúčtování viz příloha.
Daná situace se nám dlouhodobě nelíbí (naprosto nekontrolovatelné), letošní vyúčtování za rok 2016 jsme pak s odkazem na metodiku MMR reklamovali (viz strany 14 a 15 metodiky zde:
http://mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR)
Přiznám se, že se příliš neorientujeme v tom, co vyúčtování musí nebo nemusí obsahovat (tedy až krom aktuálního je nápomocí ona citovaná metodika MMR). Po chvíli hledání na Internetu jsem narazil např. na Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 4742/2010 kde je řečeno, že: " (…) o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti. Byť v současné době nejsou náležitosti vyúčtování služeb stanoveny zvláštním právním předpisem, musí podle odvolacího soudu vyúčtování obsahovat nejen údaj o ceně za tu kterou službu, nýbrž minimálně též údaj o množství dodané služby (…) " Ani údaj o množství dodaných služeb vyúčtování od roku 2012 nikdy neobsahovala.
Mé dotazy:
- do jakého data zpětně můžeme požadovat předložení řádných vyúčtování?
- co taková řádná vyúčtování pak mají obsahovat (zejména před účinností současných předpisů)?
- jelikož dosud předkládaná vyúčtování patrně nebyla v pořádku (tzn. v souladu s předpisy, minimálně s těmi aktuálními, viz metodika MMR), pak se patrně ani nestaly splatnými?
- nejsou-li předkládaná vyúčtování splatná, pak dle citovaného rozsudku ani nenastala jejich splatnost (my veškeré požadované doplatky řádně vždy zaplatili)? Co to pro nás znamená?
Děkuji Leoš
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. žádný předpis nestanoví, kolik let zpětně můžete předložení řádných vyúčtování požadovat, nicméně s ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu lze uzavřít, že důvodný je požadavek předložení vyúčtování 3 roky zpětně, neboť pokud by byl ve vyúčtování problém, můžete úhradu přeplatku vzniklého nesprávným vyúčtováním žalovat tři roky zpětně.
2. žádný předpis nestanoví přesně, co musí řádné vyúčtování obsahovat a nezbude, než se odvíjet od judikatury soudů, nicméně máte zákonný požadavek na doložení všech podkladů, na základě kterých bylo vyúčtování provedeno. Pro způsob předložení dokladů nelze stanovit podrobná a vyčerpávající pravidla, avšak vždy je třeba postupovat tak, aby byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování.
3. Ano, lze to takto chápat, ovšem pokud jste je již uhradili, pak z titulu bezdůvodného obohacení můžete žádat úhrady zpět, ale opět jen tři roky zpětně.
4. Viz. odpověď bodu 3. Znamená to, že můžete požadovat úhrady zpět, ale s ohledem na promlčecí lhůtu u bezdůvodného obohacení jen tři roky zpětně.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba souseda částečně zasahující na můj pozemek - náhrada a převod pozemku
- Stavba souseda stojcí částečně na mém pozemku - jak postupovat?
- Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním - stavba zasahující na sousední pozemek
- Stavba zasahující na sousední pozemek - vydržení pozemku dlouhodobým užíváním
Prosila bych odpovědět na dotaz ohledně vyrovnání zaměření pozemku podle digitalizace Katastrálního úřadu. K náhledu přikládám mapu.
Bydlíme v jedné vesnici v domku po rodičích (dům č. 27/1, čp. 30), jehož stěna je hraniční se sousedícím pozemkem. Na druhé straně máme souseda, jehož dům (č. 26/1, čp. 29) taktéž hraničí s naším pozemkem. Po digitálním zaměření KÚ vyplynulo, že sousedův dům stojí částečně na našem pozemku, jakož i dále probíhající oplocení jeho pozemku č. 27. Dohromady se jedná cca o 100 m2. Byla jsem se zeptat na Katastrálním úřadě, zda nemohlo dojít k chybnému zaměření. Odpověď zněla, že se máme dohodnout se sousedem, dát zaměřit geodetem podle skutečného stavu, vložit na KÚ a pak to KÚ předělá.
Náš soused dal bez našeho vědomí zaměřit svůj pozemek dle skutečného stavu geodetovi (na plánu vyznačeno červeně), ještě si přidal 30 cm podle celé délky a přišel s hotovou věcí, abychom mu podepsali, že dává věci do pořádku, neboť jeho dům tam stojí už 100let.
Pokud by šlo o pár metrů, samozřejmě by šlo o nějaké drobné vyrovnání právě při tvorbě digitalizace. Ale jde zhruba o 100m2 a my jsme na pochybách.
Musíme takto podlehnot sousedovu přání a toto mu podepsat?
Chtěli bychom mu navrhnout například finanční vyrovnání nebo ať si oplocení posune o přesahující m2. K finančnímu vyrovnání bych chtěla taktéž poradit, v jaké výši by asi mělo být, aby bylo adekvátní? Cena stavebního pozemku od Obce je stanovena 950, - Kč / m2.
On s tím ale nesouhlasí a vyhrožuje, že to dá k soudu, že mu tento skutečný stav nechceme podepsat.
Víme, že se v minulosti různě sousedi dohadovali a pozemky si zabírali, jak se mezi sebou dohodli. Ovšem písemnosti o tom se samozřejmě nedochovaly nebo ani nevedly. Máme v podezření, pokud KN zakreslil dobře, že i takovým způsobem k této nesrovnalosti mohlo dojít. Co se tedy stane, pokud se se sousedem nedohodneme a jeho zaměření nepodepíšeme?
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v daném případě, kdy nemovitost na pozemku stojí již dlouho, že má soused právo na požadavek pozemku do svého vlastnictví. Ovšem rozhodně ne zdarma, ale za náhradu. Adekvátní náhrada je taková, jaká je obvyklá v dané lokalitě a pokud je stanovena cenovou mapou, pak se řiďte cenovou mapou. Pokud má soused jinou představu, nechť podá žalobu a soud rozhodne, v rámci soudního řízení by bylo pravděpodobně zadáno nové zaměření, kterému by byly přítomny obě strany a toto bylo pro obě strany závazné.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaškolení nového zaměstnance - musí to původní zaměstnanec udělat?
- Musí původní zaměstnanec zaškolit nového zaměstnance v nové práci?
- Povinnost zaměstnance zaškolit jiného zaměstnance v práci
Může mi zaměstnavatel nařídit, abych zaškolil nového zaměstnance? Konkrétně: pracuji jako frézař CNC a zaměstnavatel mi oznámil, že od 1.3.2017 nastoupí do firmy nový zaměstnanec (Polák co neumí česky a já neumím Polsky) a já ho mám naučit obsluhovat CNC frézky (stroje). Jsem povinen zaškolit nového zaměstnance či nikoliv? Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Pokud tedy nemáte v pracovní smlouvě, popř. v náplni práce, uvedeno, že zaškolujete nové zaměstnance, nemůže Vám zaměstnavatel tuto činnost přikázat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Rozdíl běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Leasingová společnost namítá nadměrné opotřebení vozu a chce 10.000 Kč - jak se bránit?
Vzali jsme si osobní automobil na operativní leasing. Po ukončení leasingové smlouvy při předávání vozu technik leasingové firmy přebíral auto a zároveň si dělal fotodokumentaci poškození a opotřebení. Našel několik drobných (5 ks) poškození na karoserii (promáčkliny), která nejpravděpodobněji vznikla od letícího štěrku nebo drobných kamínků. Nyní nám s odstupem 6ti týdnů zaslali vyjádření, ve kterém se neshodují počty a rozsah nalezených poškození karoserie s tím, co jsme si i my zdokumentovali při předání vozu, navíc po nás žádají i spoluúčast na pojistném plnění (havarijní pojištění vozu se spoluúčastí 5.000 Kč) a dalších 4.800 Kč bez DPH za jakési lakování odřeného víka kufru, za další pojistnou událost, která prý nedosahovala výše spoluúčasti (ale je to bez DPH! ). Toto vše na nás požadují v rámci tzv. nadměrného opotřebení vozu.
Dotaz: je možno vznést proti vyjádření leasingové firmy námitku. Auto nebylo během užívání vědomě ani nevědomě provozovatelem poškozeno či bouráno a myslíme si, že se jedná o BĚŽNÉ OPOTŘEBENÍ a nikoli NADMĚRNÉ OPOTŘEBENÍ. A kdo o tom vůbec rozhoduje? Nemohou snad předpokládat, že i po 16 měsících bude auto jako nové nebo ať si z něj nové udělají za své peníze! Děkuji, Bruno
ODPOVĚĎ:
Rozhodně v dané věci vzneste námitku. Bohužel v daném případě na otázku opotřebení uspokojivou odpověď podá pouze specialista - znalec z tohoto oboru (jejich seznam na stránkách www.justice.cz). Proto bych doporučovala, pokud nebude s leasingovou firmou rozumná domluva, zajistěte si znalce, který určí rozsah poškození a zvažte soudní spor. Podle závěru znaleckého posudku můžete odhadnout, jak takový spor dopadne.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí povýšení zaměstnancem, pracovníkem - může to udělat?
- Obsazení pracovní pozice a náhrada povýšením - odmítnutí povýšení a požadování původní pracovní pozice
Mám uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou na výkon určité profese v podniku, ve smlouvě je přímo uvedeno dané pracovní zařazení. Když by se zaměstnavatel rozhodl v nejbližší době mě přeřadit na jinou pozici - která je sice mzdově výše zařazena, tudíž se jedná o "lepší práci", ale já o ni nemám zájem, jelikož vím, že za 3 roky, bude toto pracovní místo zrušeno. Může mne takto přeřadit bez mého souhlasu, nebo pokud nebudu souhlasit, tak s tím nic neudělá? Mé dosavadní pracovní místo je a stále bude aktuální a bylo by tudíž obsazeno jiným spolupracovníkem. Je tedy možné tuto nabídku odmítnout a zůstat pracovat dále na své původní pracovní pozici. Děkuji za odpověď. Děkuji, Dita.
ODPOVĚĎ:
Druh práce, který má zaměstnanec vykonávat, je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy. Zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce, čemuž zároveň odpovídá (jeho) právo (resp. zaměstnavatelova povinnost), aby mu zaměstnavatel přiděloval pouze práci, která byla sjednána a odpovídá sjednanému druhu práce. Převedení zaměstnance na jiný druh práce je jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, kterým se mění obsah pracovního poměru.
V jiných, než zákoníkem práce stanovených případech, zaměstnance nelze převést na jinou práci bez jeho souhlasu a takové převedení by bylo neplatné. Zaměstnanec má právo odmítnout vykonávat jakoukoli jinou práci, ke které se předem dobrovolně nenabídl a která nevyplývá z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Zákoník práce rozlišuje převedení obligatorní, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci, a fakultativní, kdy je oprávněn (může, avšak nemusí) jej převést, a záleží tedy na úvaze zaměstnavatele, zda k tomuto opatření přistoupí.
Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b. nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice),
c. koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d. jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e. jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f. je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g. požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a. dal-li zaměstnanci výpověď pro nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušení pracovní kázně zaměstnancem,
b. bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c. pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Pokud by k neplatnému převedení na jinou práci došlo, zaměstnanec se může u soudu žalobou domáhat určení, že takové převedení je neplatné, a navíc se může domáhat i náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu zaměstnavatel nepřiděloval práci podle sjednané pracovní smlouvy a jinou práci zaměstnanec nevykonával.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opírání dřeva o plot sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o plot - jak se bránit?
- Skládka dřeva u plotu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u plotu?
- Opírání dřeva o zídku mezi pozemk sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o zídku mezi pozemky - jak se bránit?
- Skládka dřeva u zdi, zídky mezi pozemky- jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zídky, zdi mezi pozemky?
Soused mi neustále opírá dřevo o můj betonový okrasný plot, některé dílce již praskají. Postavil si na to dřevo i přístřešek, dotýká se to mého plotu a tlačí na něj. Plot je cca 12 metrů dlouhý, přes 2 metry vysoký, on si myslí, že je to zeď, ale je to křehké. Dřevo naskladňují několikrát ročně a neustále mi špalky do něj bouchají. Nemám na to už nervy, veškerá snaha o domluvu marná, směje se mi do očí. Jak na něj? Jak daleko může mít tu skládku dřeva, co třeba požární norma, nebo když budu chtít plot natřít. Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Soukromoprávní cesta:
Přestože Váš soused může svobodně rozhodovat o tom, jakým způsobem bude s jeho pozemkem nakládáno, resp. jakým způsobem bude jeho pozemek využit, podléhá i toto jeho oprávnění určité regulaci. V obecné rovině dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Má-li pro to vlastník pozemku (objektivně) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (§ 1020 občanského zákoníku). Toto ustanovení je bezpochyby aplikovatelné rovněž na Váš případ (a to i přesto, že vyrovnané palivové dříví není stavbou v pravém slova smyslu, přístřešek nad tímto dřívím však již stavbou jistě je). Za objektivně rozumný důvod lze zajisté považovat poškozování Vašeho plotu.
Není-li dohoda s Vaším sousedem možná, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete Vašemu sousedovi zaslat písemnou výzvu ke zjednání nápravy (kterou lze pojmout jako předžalobní výzvu). Lze předpokládat, že písemná výzva, napsaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, zapůsobí na Vašeho souseda mocnějším dojmem, než kdybyste výzvu připravoval sám.
Nebude-li Váš soused dbát ani předžalobní výzvy, bude nutné, abyste k místně příslušnému okresnímu soudu podal žalobu (§ 1042 občanského zákoníku), v níž se budete domáhat, aby soused zanechal svého závadného počínání, aby odstranil přístřešek z bezprostřední blízkosti Vašeho plotu, popř. aby Vám nahradil škodu, kterou Vám případně již způsobil. Na tomto místě pouze připomínám, že veškerá svá žalobní tvrzení budete muset řádně prokázat (např. fotodokumentací, svědeckou výpovědí toho, kdo má o situaci povědomí apod.).
Pokud by v budoucnu nastala potřeba vstupu na sousedův pozemek za účelem údržby či opravy Vašeho plotu, budete oprávněn se takového vstupu domáhat na základě § 1022 občanského zákoníku; nebude-li dohoda na vstupu se sousedem možná, budete oprávněn se ve stejné věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit (§ 141 a § 142 stavebního zákona).
2/ Veřejnoprávní cesta:
Jelikož přístřešek Vašeho souseda je zbudován na hranici pozemků, nespadá do "volného režimu" (dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona), tzn. že pro zřízení přístřešku potřeboval Váš soused přivolení stavebního úřadu.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona byl pro zřízení sousedova přístřešku zapotřebí územní souhlas (k jehož vydání je mimo jiné zapotřebí získat souhlasy vlastníků sousedních pozemků). Pakliže Váš soused územní souhlas nezískal, jedná se pravděpodobně o černou stavbu. V této souvislosti proto můžete podat k místně příslušnému stavebnímu úřadu podnět k prošetření situace (lze předpokládat, že stavební úřad se bude přístřeškem, resp. uskladněným palivovým dřevem) zabývat i z hlediska požární bezpečnosti).
Pokud Váš soused sleduje svým počínáním rovněž Vaší šikanu, popř. Vaše poškození, mohl by se dopustit některého z přestupků. Konkrétně dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání (za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Dle § 50/1 písm. d) zákona o přestupcích se přestupku proti majetku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku (za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 20.000,- Kč). V této věci proto můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad s podnětem k zahájení přestupkového řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní cesta - začíná od začátku pracovní doby nebo už musí být pracovník na místě?
- Od kdy začíná pracovní cesta do pobočky firmy
- Započítává se cesta do pobočky firmy do pracovní doby?
- Započítává se cesta do pobočky firmy do odpracované doby?
- Je odpracovaná doba cesta do pobočky firmy?
Moje pracovní doba je pevně určena od 9:00 do 17:30 z důvodu zajištění provozu prodejny. V pracovní smlouvě mám dohodnuto, že mne může zaměstnavatel vysílat na pracovní cestu do jiných prodejen v jiných městech. Cesta trvá 3 hodiny z místa mého bydliště do místa výkonu práce. Může zaměstnavatel trvat na to, abych nastoupil na pracovní cestu v 6:00 a byl jsem na místě určeném přesně od začátku pracovní doby a zároveň tedy přijel z pracovní cesty až ve 20:30?
Děkuji, Broněk.
ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním (tato dohoda je ve Vašem případě zachycena v pracovní smlouvě). Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Ano, zaměstnavatel je oprávněn po Vás požadovat jak vykonání pracovní cesty, tak dodržení jeho konkrétních požadavků, které se mohou týkat zejména termínu výkonu práce v cíli pracovní cesty (od čehož je odvislý i čas nástupu na pracovní cestu a čas návratu z pracovní cesty). Jako zaměstnanec jste povinen se řídit pokyny svého zaměstnavatele, tyto pokyny se pak mohou samozřejmě týkat i podrobností pracovní cesty.
V souvislosti se shora uvedeným doplňuji, že pracovní cesta má několik fází, a to a/ cestu do místa výkonu práce, b/ samotný výkon práce v cíli pracovní cesty a c/ návrat z pracovní cesty.
V tomto ohledu je klíčový § 210 zákoníku práce, dle něhož platí, že doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí.
Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je týdenní pracovní doba stanovena na 40 hodin (§ 78/1 písm. a) a § 79/1 zákoníku práce), jak je tomu i ve Vašem případě.
Ze shora uvedeného § 210 zákoníku práce lze dovodit, že pokud v rámci pracovní cesty strávíte určitý čas jinak než plněním pracovních úkolů (např. tedy čas strávený cestováním do a z místa cíle pracovní cesty), bude Vám za takto strávený čas náležet mzda pouze v případě, že takový čas zasáhne do obvyklého rozvržení Vaší pracovní doby. Pakliže tomu tak nebude, mzda Vám za takto strávený čas nenáleží.
Ve Vašem případě platí, že pokud se doba strávená plněním pracovních úkolů v cíli pracovní cesty časově shoduje s běžným rozvržením Vaší pracovní doby (tedy od 9:00 do 17:30), nebude Vám za čas strávený cestováním (byť se jedná celkem o 6 hodin) náležet mzda. Doba strávená cestováním se však bude započítávat do celkové délky pracovní cesty a bude mít vliv na výpočet výše cestovních náhrad (zejména stravného).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájemného dle inflační doložky - musí ji pronajímatel akceptovat?
- Zvýšení nájmu a inflační doložka
- Zvýšení nájemného a inflační doložka
- Zvýšení nájmu o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného a inflační doložka - jen nájem nebo i fond oprav?
Mám na Vás dva dotazy ohledně možnosti zvýšení nájemného ze strany pronajímatele v souladu se zákonem č. 89/2012 (NOZ) :
- Vylučuje přítomnost inflační doložky v nájemní smlouvě (t. j. smluvní ujednání podle § 2248 o každoroční úpravě výše nájemného podle míry úředně stanovené inflace v předcházejícím roce) právo pronajímatele zvýšit jednou za 3 roky nájemné o max. 20% (včetně zvýšení nájemného vyplývajícího z inflační doložky) až do výše nájemného obvyklého v daném místě podle §2249, odst. 1?
- Vztahuje se zvýšení nájemného jednou za 3 roky o max. 20% (podle §2249, odst. 1) na celkové nájemné (= čisté nájemné + fond oprav) nebo jen na čisté nájemné? Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku:
K tomu, aby byl pronajímatel oprávněn navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, musí být dle § 2249/1 občanského zákoníku splněny dvě podmínky (a to současně) :
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být ujednáno zvyšování nájemného,
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být zvyšování nájemného výslovně vyloučeno.
Vzhledem k tomu, že § 2248 občanského zákoníku umožňuje pronajímateli a nájemci sjednat si každoroční zvyšování nájemného (typicky prostřednictvím tzv. inflační doložky), je současné zvyšování nájemného dle § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku vyloučeno. Bude-li totiž mezi pronajímatelem a nájemcem sjednáno zvyšování nájemného dle § 2248 občanského zákoníku, nebude tím splněna jedna z podmínek pro aplikaci § 2249/1 občanského zákoníku.
Shora popsaný vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku je odůvodněn tím, že zákonodárce na mnoha místech občanského zákoníku preferuje dohodu stran před zákonnou regulací. Stejně je tomu i v tomto případě, tj. pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na zvyšování nájemného (popř. na tom, že nájemné zvyšováno nebude), má taková dohoda přednost před zákonnou možností zvýšit nájemné jednostranně.
Mírně nad rámec výše uvedeného doplňuji, že totéž lze dovodit rovněž z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z jeho § 3074/2.
2/ Aplikace § 2249/1 občanského zákoníku na „celkové“ nebo „čisté“ nájemné:
Předně zdůrazňuji, že občanský zákoník (ani odborná literatura) pojmy "čisté nájemné" a "celkové nájemné" nezná. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že nájemce bytu je povinen pronajímateli hradit:
- nájemné, tedy cenu za užívání cizího bytu (§ 2246 občanského zákoníku), a
- obvykle také úplatu za plnění spojená s užíváním bytu, zpravidla ve formě zúčtovatelných záloh (§ 2247 občanského zákoníku).
Dle § 2247/1 a 2 občanského zákoníku dále platí, že:
- pronajímatel a nájemce si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž se má za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Příspěvek do tzv. fondu oprav tedy není mezi plněními spojenými s užíváním bytu uveden. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že povinnost hradit příspěvky do tzv. fondu oprav stíhá toliko vlastníka předmětného bytu. Tuto povinnost pak nemůže vlastník bytu (jako pronajímatel) přenášet na nájemce. Dle § 2251/2 občanského zákoníku totiž pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než a/ nájemné a b/ zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel, ať již ve formě vkladu nebo jinak. To že zákonodárce cílil tímto ustanovením rovněž na příspěvky do tzv. fondů oprav, je výslovně uvedeno v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, kde je uvedeno:
"Právní pravidlo o pevně ujednaném nájemném nelze obcházet nucením nájemce, aby plnil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod."
Shora uvedené lze uzavřít takto:
- občanský zákoník striktně rozlišuje mezi nájemným a platbami za plnění spojená s užíváním bytu (platby za služby, které zajišťuje pronajímatel), tzn. hovoří-li § 2249/1 občanského zákoníku o nájemném, má se tím na mysli skutečně pouze nájemné (tedy úplata za užívání bytu) ;
- § 2249/1 občanského zákoníku nemůže být aplikován na příspěvek do tzv. fondu oprav, neboť nájemce není povinen tento příspěvek hradit a nemůže k tomu být pronajímatelem nucen.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí stavba na vlastním pozemku - je majitelem majitel pozemku?
- Cizí stavba na pozemku vráceném v restituci - čí je stavba?
- Pozemek vrácený v restituci s cizí stavbou - kdo je majitel stavby?
V restituci byl naší rodině vrácen pozemek, na kterém si město mezitím (před revolucí) postavilo menší stavbu, kterou nyní pronajímá třetí osobě. Město zároveň tuto stavbu bez našeho vědomí (už po navrácení pozemku) zkolaudovalo. Doneslo se mi, že po nabytí platnosti nového občanského zákoníku by stavba měla stát naší. Je to tak, nebo se mýlím? Jaké jsou naše možnosti a co navrhujete? Děkuji, Tadeáš.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že se mýlíte, předmětná stavba na Vašem pozemku se totiž Vaším vlastnictvím nestane. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná stavba byla na pozemku zřízena před 1. 1. 2014.
Je sice pravdou, že dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, toto pravidlo však platí až od účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014), a to nikoli bezvýjimečně.
Pakliže byla předmětná stavba zřízena na pozemku před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku), vztahoval se na ni § 120/2 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že stavba byla samostatnou věcí v právním smyslu a jejím vlastníkem tudíž mohla být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod stavbou).
Předpokládám, že ve Vašem případě je tomu právě tak, tzn. že vlastníkem pozemku jste Vy, zatímco vlastníkem stavby je město. Za účelem ověření této skutečnosti Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, a to zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Je-li situace skutečně taková, že na Vašem pozemku je umístěna stavba, jejímž vlastníkem je jiný subjekt (zde město), aplikoval se na Váš případ § 3055/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů (tedy Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (všechny tyto podmínky jsou ve Vašem případě splněny), se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy dnem 1. 1. 2014) nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí.
Stav, kdy na Vašem pozemku stojí cizí stavba (která zde byla zřízena v souladu s dříve platnou právní úpravou) je tedy občanským zákoníkem zachován. Vám i městu svědčí vzájemné předkupní právo, tzn. že budete-li mít v úmyslu zcizit (prodat, darovat) svůj pozemek, bude nutné ho přednostně nabídnout městu; stejně tak bude-li mít město v úmyslu prodat či darovat stavbu, bude povinno ji nabídnout přednostně Vám. Toto zákonné předkupní právo nelze vyloučit, a to ani tehdy, pokud byste se na tom s městem dohodl (§ 3056/1 občanského zákoníku).
Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě (§ 3056/2 občanského zákoníku).
Pokud město (resp. nájemce stavby) užívá při nájmu stavby i Váš pozemek (chůze či jízda přes pozemek), jste oprávněn požadovat po městu přiměřenou úplatu. Za tímto účelem je možné s městem uzavřít nájemní smlouvu k pozemku, popř. zatížit pozemek úplatným věcným břemenem (služebností).
S ohledem na skutečnost, že město zřídilo stavbu na pozemku ještě v době, kdy tento pozemek nepatřil Vám a navíc za právní úpravy, v jejímž důsledku se stavba stala samostatnou věcí (kterou zůstala i po nabytí účinnosti občanského zákoníku), nemohou být na Vámi popsaný případ aplikována ani ustanovení o stavbě na cizím pozemku dle § 1084 - § 1086 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odškodné za neprofesionální zásah záchranné služby
- Odškodné za neprofesionální zásah RZP
- Odškodné za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Odškodné za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Odškodné za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah RZP
- Satisfakce za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Satisfakce za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah RZP
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah RZP
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný převoz posádkou záchranné služby
Byla mi přivolána záchranná služba, protože jsem již nemohl vstát z postele. Mohl jsem pouze ležet. Předcházelo tomu, že jsem dostával kapačky, protože mi byl zjištěn výhřez ploténky a mé tělo bylo tak rozvolněné a bolavé, že jsem pouze ležel a maximálně si došel na záchod. Do telefonu bylo toto nahlášeno. Přijela zdravotnice a sanitář. Řekl jsem, že se nedokážu zvednout, že mne to strašně moc bolí. Zdravotnice mi oznámila, že lehátko nemohou přivézt, protože máme malý výtah a že se musím do sanitky dostat sám. Záchranáři se mnou začali manipulovat, že mne přes obrovské bolesti a křeče, které mi tím způsobovali, dostali nakonec na sedačce (sezení mne také velmi bolelo) do sanity. Než mě dostali na sedačku, trvalo to asi půl hodiny, kdy jsem křičel bolestí, válel se po zemi v křečích. Nedostal jsem žádný lék na bolest, při převozu jsem byl v obrovských bolestech. A tyto bolesti neustávali ani v nemocnici po několik následujících dní. Je možné získat nějaké odškodné? Byla to ta nejhorší noční můra. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Dle § 28/2 ve spojení s § 4/5 zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, přičemž náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
Domníváte-li se, že zdravotnická záchranná služba nebo poskytovatel zdravotních služeb lůžkové péče (nemocnice) si nepočínali odborně správně, můžete si na jejich postup stěžovat (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
Stížnost adresujte v první řadě přímo zdravotnické záchranné službě a nemocnici (a to každému zvlášť, neboť se jedná o odlišné subjekty, popř. pouze tomu, na čí péči si hodláte stěžovat). Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojen, budete oprávněn se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu.
Zároveň Vám doporučuji si u zdravotnické záchranné služby a v nemocnici vyžádat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace.
Správnost postupu zdravotnické záchranné služby a nemocnice můžete konzultovat s jiným poskytovatelem zdravotních služeb (který bude samozřejmě potřebovat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace). Dle § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb (popř. zdravotnického pracovníka), než který mu poskytuje zdravotní služby.
V této věci můžete případně kontaktovat i znalce, který může ne/správnost postupu zdravotnické záchranné služby či nemocnice posoudit. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v případě postupu zdravotnické záchranné služby se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví “zdravotnická odvětví různá”, v případě postupu nemocnice se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví pak bude záviset na tom, na jaké klinice/oddělení jste byl v nemocnici hospitalizován).
Sama skutečnost, že jste při transportu zdravotnickou záchrannou službou a při hospitalizaci v nemocnici trpěl krutými bolestmi, nepostačuje k závěru, že zdravotnická záchranná služba či nemocnice postupovaly odborně nesprávně; podstatné je, zda se zdravotničtí pracovníci dopustili při péči o Vás nějaké medicínské chyby, která zapříčinila, že jste trpěl bolestmi (popř. že jste těmito bolestmi trpěl déle, než bylo nutné).
Vyjde-li na základě projednávání Vaší stížnosti, při konzultaci s jiným poskytovatelem zdravotních služeb nebo ze znaleckého posudku najevo, že zdravotnická záchranná služba nebo nemocnice postupovaly skutečně odborně nesprávně (a že tento nesprávný postup byl v příčinné souvislosti s Vašimi bolestmi), bude možné, abyste se po zdravotnické záchranné službě nebo po nemocnici domáhal odčinění újmy (které může mít jak podobu omluvy, tak finanční satisfakce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost nové silnice od stavby
- Kolik metrů musí být nová silnice od stavby?
- Minimální vzdálenost silnice od stavby
Vlastním zemědělskou stavbu s číslem popisným, v které jsem chtěl,, na stáří“ jednou bydlet, pro její cca 500 m vzdálenost od prvního domu v obci.
Nyní se plánuje za mou stavbou (st. 355) a dvěma pozemky (2121/2 a 2081/2) výstavba,, Centra pro aktivní seniory“.
Je plánována silnice cca 1 metr od rohu mé stavby. Na mé upozornění naplánovali,, zpevnění“ v nejužším místě. Asfalt bude v úrovni základů mé stavby.
Chtěl jsem aby silnice byla alespoň 3m od stavby, vodorovně jako na vstupu. Mám obavy z desítek projíždějících aut denně při stavbě.
Mohou to takto bez mého svolení provézt? Předem díky za odpověď. Oldřich
ODPOVĚĎ:
Dle § 25/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Jedná se prakticky o jediné ustanovení, které výslovně upravuje vzdálenost budov od silnic či místních komunikací. Rovněž z tohoto požadavku však může být udělena výjimka, tzn. že vzdálenost průčelí budovy od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace může být menší (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Z dotazu nevyplývá, o jaký typ pozemní komunikace by se ve Vámi popsaném případě mělo jednat (tzn. zda se bude jednat o silnici, což spíše nepředpokládám, místní komunikaci nebo účelovou komunikaci).
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:
a/ silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,
b/ silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c/ silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace
(§ 5/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).
Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a/ místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
b/ místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c/ místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d/ místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz
(§ 6/1 a 3 zákona o pozemních komunikacích).
Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
Má-li se ve Vámi popsaném případě budovat pozemní komunikace, musí proběhnout územní a stavební řízení. Při zřizování pozemních komunikací je příslušný tzv. speciální stavební úřad, kterým je silniční správní úřad (§ 16 zákona o pozemních komunikacích).
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je v tomto případě obecní úřad obce s rozšířenou působností). U tohoto úřadu se informujte, zda bylo zahájeno územní či stavební řízení ve věci budování pozemní komunikace u Vašeho domu. Jako vlastník pozemku a stavby, které sousedí s budoucí pozemní komunikací, byste se měl samozřejmě stát účastníkem územního a stavebního řízení. Jako účastník těchto řízení pak budete (mimo jiné) oprávněn vznášet své námitky a navrhovat jiné uspořádání budoucích vztahů.
Pakliže se silniční správní úřad s Vašimi námitkami vyrovná tak, že jim nevyhoví, bude skutečně možné, aby byla pozemní komunikace vedena v bezprostřední blízkosti Vašeho domu. Proti nepříznivému rozhodnutí silničního správního úřadu budete oprávněn podat případně opravný prostředek.
V soukromoprávní rovině přichází do úvahy Vaše obrana dle § 1004 občanského zákoníku (která předpokládá předchozí aktivitu v územním a stavebním řízení), s jehož pomocí se můžete domáhat zákazu provádění stavby pozemní komunikace (tato obrana však vyžaduje podání žaloby k soudu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žumpa souseda blízko mé studny - jak sjednat nápravu? (obec má kanalizaci)
- Soused se nepřipojil ke kanalizaci a splašky pouští do žumpy - jak se bránit?
- Splašky souseda do žumpy a studna blízko této žumpy - jak se bránit a donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?
- Jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci - splašky kontaminují studnu
- Splašky kontaminují studnu - jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?
Jsem majitelkou domu, který sousedí s šatnami a hospodou fotbalového klubu. 2005 byla realizována ve statutárním městě stavba nové kanalizační sítě. Vyhláškou města bylo všem obyvatelům města přikázána povinnost napojit se na tuto novou kanalizační síť. Tuto povinnost neuposlechl fotbalový klub, který splašky z provozu šaten a denně provozované hospody jímá do žumpy. Nikdy jsem neviděla, že by se žumpa vyvážela, takže je tu předpoklad, že žumpa netěsní a splašky prosakují do okolí. Vzhledem k tomu, že máme studnu vzdálenou asi 10 - 12 metrů od žumpy, není vyloučeno, že máme studnu kontaminovanou splašky z provozu šaten a hospody. I jejich vlastní studna je ve vzdálenosti asi 11 m od žumpy. Vzdálenost žumpy od studny je 12 m, ale tato vzdálenost platí pro funkční a bezpečnou žumpu. Prosím o radu na kterou instituci se obrátit, aby byla provedena kontrola a neprodleně sjednána náprava. Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Můžete se obrátit na vodoprávní úřad, ke kterému můžete dát podnět k prošetření, jelikož u těchto druhů staveb musí být zajištěno, že splašky nebudou prosakovat a kontaminovat vody (jak podzemní, tak povrchové). Dále je zde možnost podat podnět také k příslušnému stavebnímu úřadu. V případě, že byste si nechali udělat rozbor vody ze studni a prokázalo by se, že je tato voda kontaminovaná, a to právě splašky ze žumpy, je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby byl fotbalový klub povinen se zdržet takového jednání a učinit příslušná opatření, aby ke kontaminaci nedocházelo.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Vymáhání neoprávněného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání bezdůvodného obohacení
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání neoprávněného obohacení
Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. Jeden z majitelů si 2002 zabral velkou část společných prostor, celá sušárna, polovina prádelny, kus chodby. 10/2015 jsme ho žádali doporučeným dopisem o vyklizení prostor, bez odezvy. Máme prosím šanci vyhrát spor soudně? Popřípadě vymáhat neoprávněné obohacování se využíváním těchto společných prostor?
Děkuji, Beáta.
ODPOVĚĎ:
Hned v první větě svého dotazu uvádíte nesrovnalost, která má na řešení případu významný vliv. Píšete: „Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. “ V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že jedná-li se o družstevní dům, je vlastníkem bytů bytové družstvo, které tyto byty pronajímá svým členům (nejedná se tedy o osobní vlastnictví bytů, nýbrž o jejich nájem). Jsou-li naopak byty skutečně v osobním vlastnictví, nemůže se jednat o družstevní dům, neboť vztah bytového družstva a jeho členů by byl prakticky vyloučen (jednalo by se o výlučné vlastnictví bytů a spoluvlastnictví společných prostor, tedy tzv. bytové spoluvlastnictví).
Ať už se ve Vašem případě jedná o družstevní dům nebo o bytové spoluvlastnictví, není samozřejmě jeden z obyvatel domu oprávněn užívat společné prostory takovým způsobem, že by z užívání zcela vyloučil ostatní obyvatele domu (ze znění dotazu předpokládám, že v minulosti nebylo dotyčnému obyvateli domu takové jednání nikdy povoleno).
Jedná-li se o družstevní dům (tzn. že vlastníkem domu je bytové družstvo), je nutné, aby příslušné právní kroky podniklo právě bytové družstvo. Bytové družstvo, jako pronajímatel, může dotyčného obyvatele domu vyzvat k okamžité nápravě závadného stavu. Nebude-li tato výzva úspěšná, bylo by možné uvažovat o ukončení nájemního vztahu (tedy vypovězení nájemní smlouvy), popř. rovněž o vyloučení z bytového družstva (v tomto ohledu záleží na vnitřních pravidlech bytového družstva, zakotvených zejména v jeho stanovách). Pokud se bytové družstvo rozhodne nájemní smlouvu nevypovědět, ani dotyčného obyvatele domu nevyloučit z bytového družstva, bude možné, aby se obrátilo na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení části domu, popř. zároveň s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení.
Je-li dům ve spoluvlastnictví výlučných vlastníků bytů (tedy jedná-li se o bytové spoluvlastnictví), jsou k podání žaloby (na vyklizení a na vrácení bezdůvodného obohacení) oprávněni zbývající spoluvlastníci.
Bez podrobnější znalosti právních poměrů v domě není možné určit, zda bude žaloba na vyklizení úspěšná. Co se týče žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení, upozorňuji, že trvá-li neoprávněné užívání společných prostor od roku 2002, bude právo na vrácení bezdůvodného obohacení s vysokou pravděpodobností částečně promlčeno.
Kromě soukromoprávního řešení nastalé situace (podání žaloby) je možné podat na dotyčného obyvatele domu rovněž trestní oznámení. Nelze totiž vyloučit, že svým počínáním se nedopustil trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Tento trestný čin spáchá ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, stejně jako ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání (§ 208/1 a 2 trestního zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
- Odkoupení družstevního bytu uživatelem a rozhodnutí soudu
- Rozhodnutí soudu o uživatelství bytu a právo na převod do osobního vlastnictví
- Vliv užívání družstevního bytu na právo převodu do osobního vlastnictví
Realizaci kupního práva: Byla jsem soudem potvrzena jako jediný oprávněný uživatel bytu v Praze 8. Na základě tohoto rozhodnutí Městského soudu v Praze jsem požádala Bytové družstvo Chotovická o prodej tohoto bytu, neboť byt přešel v privatizaci pod bytové družstvo. Toto mi ani na základě rozhodnutí soudu byt dosud neprodalo, takže jsem peníze složila na depozitum spolu s kupní smlouvou. Ráda bych se proto zeptala, zda-li je tímto datem koupě zrealizovaná nebo musím čekat na rozhodnutí soudu, abych mohla s bytem dále jako vlastník disponovat. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte až v okamžiku, kdy je Vaše vlastnické právo vloženo do katastru. Pokud zatím vloženo není, vlastníkem nejste a nemůžete s bytem zatím jako vlastník disponovat, i když jste kupní cenu složila do úschovy. Z dotazu není zřejmé, na jaké rozhodnutí soudu čekáte, asi o nahrazení souhlasu s kupní smlouvou? Každopádně na soudní rozhodnutí vyčkat musíte.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozúčtování elektřiny na chatě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování elektrické energie na chalupě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování služby OTE elektrárny mezi vlastníky nemovitosti
- Rozúčtování OTE mezi spoluvlastníky, spolumajitele nemovitosti
Společné vlastnictví, spoluvlastnictví zahrady: jde o velice banální věc, kdy jednu zahradu s chatou vlastním já jako poloviční vlastník a další dva subjekty mají zbylou polovinu tedy každý 1/4.
Jedná se o vždy o roční vyúčtování elektriky, kdy se dělíme o tyto náklady. Zajímalo by mne, jak tyto náklady spravedlivě rozdělit. Zda-li roční náklady za příkon 3 x 16 A je nutné dělit na 1/2 a 2 x 1/4. Tedy já jako poloviční vlastník musím platit polovici těchto nákladů, když v ceně spotřeby v tomto případě 8 kW jsou již připočítány náklady za služby OTE a další služby. Připomínám jen, že jsem na zahradě celý rok nebyl a tedy nic nespotřeboval. V tomto případě, kdy je spotřeba zanedbatelná je to celkem jedno, horší to bude, pokud spotřeba výrazně v budoucnu vzroste. Zajímá mne tedy jestli
přítomnost služby kterou provozuje EON je nutné dělit dle vlastnického podílu a jak. Děkuji za odpověď Jaromír
ODPOVĚĎ:
Z hlediska vztahu ke třetím subjektům hradíte dle velikosti Vašich podílů. Tedy Vy polovinu, ostatní dva z jedné čtvrtiny. Pokud služby neužíváte, musíte se domluvit se zbylými dvěma spoluvlastníky, jak si vše rozúčtujete mezi sebou. Tj. Eonu platíte dle podílů a následně můžete to, co jste z hlediska svého podílu uhradil, ale nespotřeboval, požadovat po těch zbývajících.
__
RODINA-SJM
- Co patří do SJM - majetek získaný před manželstvím
- Co patří do SJM - částka z prodeje majetku před manželstvím
- Patří zisk z majetku získaného před manželstvím do SJM, společného jmění manželů?
- Patří částka z prodeje nemovitosti získané před manželství do SJM, společného jmění manželů?
- Prodej výrobku jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Prodej produktu jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Zisk z pronájmu movité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu nemovité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu bytu, domu jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Patří do SJM zisk z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájem z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájemné z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Pronájem nemovitosti manžela - patří peníze do SJM?
- Pronájem nemovitosti manželky - patří peníze do SJM?
Prosím o stručnou odpověď co spadá, patří do společného jmění manželů SJM a co již ne. Uvedu 3 situace:
- Manžel má obraz získaný před manželstvím, ten prodá. Patří peníze do SJM?
- Manžel má obraz, ten dává do galerie, je z toho zisk. Zisk patří do SJM?
- Manžel namaluje za manželství obraz a prodá ho. Patří kupní cena do SJM?
Lze stejné aplikovat i na nemovitost (bez třetího bodu)? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Prodej manželova obrazu:
Pokud manžel vlastnil obraz ještě před uzavřením manželství, nestal se tento obraz po uzavření manželství součástí SJM a nadále zůstává výlučným majetkem manžela (§ 709/1 občanského zákoníku).
Dle § 709/1 písm. d) občanského zákoníku platí, že součástí SJM není to, co jeden z manželů nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Dle tohoto ustanovení by tedy kupní cena obrazu připadla do výlučného vlastnictví manžela (tj. mimo SJM).
Dle § 709/2 občanského zákoníku však zároveň platí, že součástí SJM je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Toto ustanovení občanského zákoníku tedy naopak stanoví, že kupní cena obrazu (což je nepochybně zisk) má být součástí SJM (tedy nikoli výlučným vlastnictvím manžela).
Aby mohl být shora uvedený rozpor obou ustanovení občanského zákoníku odstraněn, je nutné si vypomoci zněním § 710 písm. a) občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že součástí SJM jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.
Toto ustanovení občanského zákoníku tedy počítá s tím, že zisk z výhradního majetku jednoho z manželů je součástí SJM (a logicky tak navazuje na výše uvedený § 709/2 občanského zákoníku).
Odpověď na prvý dotaz tak lze pro přehlednost formulovat takto:
- kupní cena obrazu (který je/byl výhradním vlastnictvím jednoho z manželů) se stává součástí SJM,
- součástí SJM se nestane celá kupní cena obrazu, jelikož manžel, jehož výhradním vlastnictvím obraz byl, bude oprávněn si od kupní ceny odečíst náklady, které na prodej obrazu vynaložil (např. náklady na inzerci, právní pomoc apod.) ; ta část kupní ceny, která po odečtu zbyde, se stane součástí SJM.
Shora uvedené lze vztáhnout samozřejmě i na nemovité věci (v tomto kontextu je poměrně významné, že prodávající manžel je oprávněn si od kupní ceny nemovité věci odečíst náklady, které na její prodej vynaložil, neboť tyto náklady mohou být nemalé).
2/ Zisk z vystavování obrazu v galerii:
Na tuto otázku je prakticky beze zbytku aplikovatelná odpověď na otázku č. 1.
Jelikož zisk z vystavování obrazu v galerii se váže na výlučné vlastnictví manžela, použije se opět § 709/2 občanského zákoníku, tzn. že tento zisk se stane součástí SJM (i v tomto případě pak bude vystavující manžel oprávněn si od zisku nejdříve odečíst ty náklady, které mu v této souvislosti vznikly).
Totéž platí v případě nemovitých věcí, tzn. bude-li jeden z manželů např. pronajímat nemovitou věc, která je jeho výlučným vlastnictvím, stane se zisk (nájemné) součástí SJM (opět po odečtu souvisejících nákladů).
3/ Namalování obrazu za trvání manželství a jeho prodej:
Pakliže obraz vznikne za trvání manželství, stane se součástí SJM, tzn. že i kupní cena takového obrazu se stane součástí SJM.
Závěrem své odpovědi doplňuji, že vše shora uvedené vychází ze zákonného režimu SJM; manželé však mají také možnost režim svého SJM sjednat (jedná se o smluvní režim SJM) a odchýlit se tak od režimu zákonného (v takovém případě může být SJM rozšířeno, zúženo či mohou být dohodnuta další zvláštní pravidla manželského majetkového režimu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Převod úvěrové smlouvy stavebního spoření na ručitele dluhu
- Převod úvěru stavebního spoření na ručitele dluhu
Jsem rozvedený a s bývalou manželkou máme úvěr u stavební spořitelny. Tento úvěr splácím celou dobu jen já. Dne 24.2.2017 mne kontaktoval finanční poradce ze stavební spořitelny SP, že se chce se mnou setkat a probrat záležitost převedení úvěru na mou osobu. Doposud úvěrová smlouva byla psaná na bývalou manželku a já byl se svým bratrem jen spoludlužník či věřitel. Bývalá manželka zřejmě kontaktovala poradce, za cílem se zbavit svého závazku. Ačkoliv nemáme majetkové vyrovnání a po špatných zkušenostech s bývalou manželkou či jejím podvodným chováním nevím jak tuhle věc vyřešit. Podle slov finančního poradce jak se vyjadřoval zdrobnělinou křestního jména bývalé manželky jsem usoudil, že se dobře znají. Poradce se setká se mnou 1.3.2017 vím, že váše rada do této doby nepřijde, ale pokusím se vše oddálit a nic nepodepisovat. Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Píšete, že nemáte vyřešeno majetkové vypořádání, a že splácíte úvěr, který, pokud to dobře chápu, je součástí nevypořádaného SJM. I když budete nadále jako hlavní dlužník, z titulu SJM to nic nemění a máte právo po manželce žádat polovinu toho, co jste po rozvodu na úvěr uhradil. Jde spíše o to, že pokud byste hradit přestal, banka bude primárně exekuovat Vás, nikoliv manželku. Je tedy třeba si napřed vyjasnit, jak to s úvěrem plánujete do budoucna (budete platit nadále Vy či nikoliv) a pak teprve řešit, zda přistoupíte na to, abyste byl hlavní dlužník. Tuto věc by bylo třeba probrat detailněji při znalosti tohoto konkrétního případu, nejlépe s advokátem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Historické nároky na majetek dle testů DNA
- Dědění na základě genetického výzkumu DNA
- Dědická práva dle historických nároků na základě DNA testů
- Testy DNA a Historické nároky na majetek, dědění, dědictví
Jak se pohlíží na nároky příbuzných, kteří o své příbuznosti nevěděli a dozví se o ní. Jestli (a jak) fungují nějaké časové lhůty apod. Moje rodina si nechala dělat genetický výzkum původu mužského předka a bylo zjištěno, že jde o potomka rodiny ze Skotska, která navíc patří k nobilitě, dokonce k rodině, která odvozuje svůj původ od staré rodové šlechty (tedy ještě před vznikem Velké Británie).
Je potřeba rozšířit DNA analýzu (pro bližší ukotvení společného předka, nicméně příslušnost k rodině je z hlediska genetiky prokázána), dále pátrat v historických pramenech.
Jde asi o ne úplně častý dotaz, ale je myšlen naprosto vážně.
Také mě tzv. "historické nároky na majetek (pohledávky a třeba i povinnost plnit závazky) " napadly, když z obce, odkud pocházel můj dědeček - Morava, nám poskytli informace týkající se dohledávání majitelů půdy, kteří se mají přihlásit k vlastnictví apod. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Pakliže Vaše rodina identifikovala své genetické příbuzenství s rodinou, která žije (a má majetek) ve Velké Británii, budou se prakticky veškeré právní vztahy (z oblasti rodinného i dědického práva) řídit britským právním řádem (§ 73a a násl. zákona o mezinárodním právu soukromém), který neovládám. Máte-li tedy zájem o získání informací z oblasti britského rodinného či dědického práva, můžete se obrátit buď na diplomatické zastoupení Velké Británie v České republice:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/velka_britanie_velvyslanectvi_spojeneho.html
nebo na advokáta, který se v České republice zabývá rovněž oblastí britského práva:
www.advokatikomora.cz
V právních vztazích je relevantní nikoli příbuzenství genetické (byť by i bylo prokázáno testy DNA), nýbrž příbuzenství, které je řádným způsobem úředně zachyceno. V právním prostředí České republiky se jedná o systém matrik a rodných listů, na jejichž základě je prokazováno, kdo je s kým příbuzný a jak (popř. v jakém stupni). Toto „papírové“ příbuzenství pak může být dotvářeno i rozhodnutími soudů (v řízeních na určení či popření rodičovství). Pro zachování větší právní jistoty však není v zásadě možné obrátit se na soud s žalobou kdykoli, nýbrž je nutné dodržet stanovené lhůty (§ 775 a násl. občanského zákoníku).
Dědická řízení jsou formálními postupy, kterými přechází majetek ze zemřelého člena rodiny (zpravidla) na jeho nejbližší příbuzné. Vyskytl-li by se po skončení dědického řízení opomenutý genetický příbuzný (a potencionální dědic), bylo by zapotřebí, aby se svého příbuzenství nejdříve formálně domohl (tedy např. podal žalobu na určení otcovství a byl s touto žalobou úspěšný) a následně inicioval znovuotevření příslušného dědického řízení, v jehož rámci by se zařadil mezi oprávněné dědice. Pro zahájení obou soudních řízení je zapotřebí dodržet stanovené lhůty.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka žalobou u soudu
- Soudní zrušení převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka bytu, domu 2017
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka nemovitosti 2017
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní zneplatnění převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Soudní zneplatnění převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
12/1995 měl dům dva majitele mne a neteř, každý ideální polovinu. Manžel neteře donutil neteř rozdělit její podíl na polovinu. O tomto převodu jsem nic nevěděl a až při náhodné kontrole v katastru nemovitostí jsem v roce 2009 zjistil, že dům má 3 majitele (já 1/2, neteř 1 a její manžel 1). K převodu došlo v roce 2001.
Manželství neteře však vedlo k rozvodu. Její muž se nakonec odstěhoval. Při kontrole katastru nemovitostí 2/2016 jsem zjistil, že dům má 4 majitele. Manžel neteře nechal přepsat svůj podíl na jejich 2 nezletilé syny. V současné době je jeden z nich již plnoletý. K převodu došlo v roce 2010.
V současné době má dům 4 majitele (já 1, neteř 1, 1. syn 1/8, 2. syn 1/8). Chtěl jsem svou polovinu prodat, ale při tolika vlastnících je nemovitost neprodejná. V současné době probíhá diskuze k novému zákonu o předkupním právu spolumajitele nemovitosti. Přečetl jsem si informaci, že pokud dříve majitel převáděl část domu ve společném vlastnictví bez vědomí druhého spolumajitele, lze tento převod zpochybnit a u soudu zrušit.
Je taková možnost? Jak bych mohl postupovat?
ODPOVĚĎ:
„Zákonem o předkupním právu spolumajitele nemovitosti“ máte pravděpodobně na mysli novelu občanského zákoníku, která tuto problematiku (mimo jiné) upravuje. Touto novelou je zákon č. 460/2016 Sb. , který mění rovněž znění § 1124 občanského zákoníku, a to tak, že toto ustanovení nově zní:
㤠1124
(1) Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. “
Toto ustanovení tedy skutečně navrací do českého právního řádu zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky nemovité věci (jak tomu bylo do 31. 12. 2013).
Je však zároveň nutné upozornit na to, že přestože zákon č. 460/2016 Sb. již nabyl částečně účinnosti, bude shora citované znění § 1124 občanského zákoníku účinné až od 1. 1. 2018.
Co se týče Vámi zmiňovaného práva napadnout platnost převodu spoluvlastnického podílu u soudu, neobsahují přechodná ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. žádné ustanovení, které by takový postup umožňovalo. V tomto ohledu by proto bylo nutné, abyste svůj dotaz upřesnil (a uvedl zejména informační zdroj, ze kterého jste čerpal).
Skutečnost, že jste nebyl o minulých převodech spoluvlastnického podílu Vaší neteře a jejího bývalého manžela informován, nepředstavuje právní závadu. V tomto ohledu je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), neboť k předmětným převodům došlo za jeho účinnosti. Dle § 140 Občanského zákoníku totiž platilo, že spoluvlastníci mezi sebou sice měli předkupní právo, ovšem s výjimkou případů, kdy se jednalo o převod na osobu blízkou. Vzhledem k tomu, že k prvnímu převodu došlo mezi manžely a k druhému převodu mezi otcem a jeho syny, jednalo se bezpochyby o převody mezi osobami blízkými a předkupní právo Vám (ani jiným spoluvlastníkům) tedy nevzniklo (nemusel jste být tudíž o těchto převodech ani informován).
Obdobný stav bude ostatně panovat i od 1. 1. 2018, neboť rovněž § 1124/1 občanského zákoníku bude obsahovat tuto větu: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. “
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, a další související zákony
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody od banky - neposlala platbu pochybením jednotlivce
- Náhrada škody od banky - neprovedení příkazu k úhradě pochybením jednotlivce
- Ušlý zisk kvůli pochybení banky - vymáhání škody
- Vymáhání ušlého zisku kvůli chybě banky, pochybení banky
Dobrý den. 1) Banka poškodila firmu. 2) Banka poškodila občana. Jaká je promlčecí doba od vzniku škody pro a 2) pro žalobu o náhradu škody či ušlého zisku?
Například: neprovedení příkazu k úhradě z důvodů a překážek na straně banky (pochybení zaměstnance banky) způsobilo následnou škodu.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Začátkem své odpovědi uvádím, že lhůty pro provádění platebních transakcí jsou zakotveny v § 108 a násl. zákona o platebním styku.
Odpovědnost poskytovatele platebních služeb je upravena v § 115 a násl. zákona o platebním styku. Konkrétně dle § 117/1 zákona o platebním styku odpovídá banka plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci banka plátce plátci, odpovídá za ni banka příjemce příjemci.
Jestliže uživatel tvrdí, že platební transakce byla provedena nesprávně, je banka povinna doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou. Právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči bance dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu (§ 120 zákona o platebním styku).
Pokud ve Vašem případě nebyla zadaná platební transakce vůbec provedena, je otázkou, zda lze tuto situaci zařadit do kategorie nesprávně provedené platební transakce. I přes tuto nejasnost upozorňuji na lhůty pro oznámení nesprávně provedené platební transakce, které je nutné ve vztahu k bance dodržet (a jejichž případné nedodržení může mít významné dopady v eventuálním soudním řízení).
Dle § 121/1 zákona o platebním styku může plátce právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci bance bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Prakticky totéž je v § 121/2 zákona o platebním styku stanoveno pro vztah příjemce a jeho banky.
Neoznámí-li uživatel nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li banka opožděné oznámení, soud právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná (§ 121/4 zákona o platebním styku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že banka nebude odpovídat za nesplnění svých povinností, jestliže splnění těchto povinností zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli banky a jejíž následky nemohla banka odvrátit (§ 123 zákona o platebním styku).
Co se týče promlčecích lhůt, je zapotřebí vycházet z občanského zákoníku, dle něhož je promlčecí lhůta tříletá (§ 629/1 občanského zákoníku). Tato lhůta počne běžet v okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě (§ 620/1 občanského zákoníku). Právo na náhradu škody se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda vznikla (§ 636/1 občanského zákoníku).
Je v zásadě nerozhodné, zda je poškozeným klientem banky fyzická či právnická osoba.
Závěrem své odpovědi upozorňuji, že spor mezi klientem a jeho bankou může být řešen, kromě soudů, i mimosoudně, a to finančním arbitrem:
http://www.finarbitr.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Více oborů podnikání a daně - částečné zdanění procentem a částečně daňovou evidencí?
- Různé způsoby zdanění více oborů podnikání jedním podnikatelem
- Jeden podnikatel a více způsobů zdanění podnikání - je to možné?
1) Podnikatel má více oborů podnikání. Může na jednu činnost uplatňovat výdaje procentem a na druhou vést daňovou evidenci?
2) Společnost (dříve to bylo "sdružení" - můžou si společníci uplatňovat náklady někdo % a někdo vést daňovou evidenci? Mají kromě společnosti ještě každý svou činnost.
Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
1) Ne, v jednom dílčím základu daně (zde dle § 7 Zákona o daních z příjmů) může poplatník uplatnit výdaje buď v prokázané výši anebo výdaje procentem z příjmů ke všem činnostem, nemůže to kombinovat.
2) Dle § 12 Zákona o daních z příjmů pokud jsou společné výdaje rozděleny mezi společníky společnosti stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje jak procentem z příjmů, tak v prokázané výši. Každý společník po rozdělení, po splnění předchozí podmínky, může uplatnit takové výdaje, jaké mu vyhovují.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymáhání nákladů na péči o dům a majetek zesnulého od dědiců
- Vymáhání nákladů po dědicích - péče o dům a domácí zvířata
- Náklady na péči o byt po smrti - vymáhání po dědicích
- Náklady na péči o zvířata zemřelého po smrti - vymáhání po dědicích
Otec s matkou se starali do smrti o svého švagra (domy měli hned vedle sebe) a po smrti zařídili nejnutnější. Po zesnulém dědí neteře (jedna se dědictví vzdala - jezdila pravidelně a dělala nákup, druhá jen návštěvy bez zařizování). Rodiče - před prosincem 2015 spíše příležitostná pomoc dle potřeby. Od prosince 2016 - velmi časté zařizování (dopravní nehoda, krádež vraku, lékaři, opravy brýlí, pravidelné nákupy). Od srpna 2016 do listopadu 2016 kontakt několikrát denně (objednávání dovážky obědů, ohřívání, servírování, dohled nad pitným režimem, základní ošetřování po pádech, dohled nad krmením psa a slepice, občasný úklid, nákupy, platby SIPO, řešení návštěv - odemykání, celkový dohled). Od hospitalizace převzetí psa, krmení slepice, řešení provozních věcí, kontrola domu, činnost v domě, platby, po smrti jednání s úřady, notářem & hellip; dědičky se nezajímaly o nic (neozvaly se). Otec platil SIPO z hotovosti nalezené v domě. Po třech měsících vyzval dědičku, aby vše přišla převzít včetně psa. Dědička otci nenabídla žádnou kompenzaci nákladů (ani za psa). Mají rodiče nárok na nějakou úhradu za péči (švagra jim nic neplatil, nepřispíval na benzín při zařizování věcí pro něj, nepobíral příspěvek na péči). Je požadavek na úhradu legitimní a lze se s ním přihlásit do dědického řízení před jeho uzavřením? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Váš požadavek legitimní je a náklady lze přihlásit do pasiv pozůstalosti před skončením řízení. Poté bude záležet na tom, zda dědicové tento dluh uznají co do důvodu a výše. Pokud tento dluh neuznají, pak po Vás notář bude chtít předložit doklady o zaplacení, účtenky, případně jiné důkazy sloužící k vyčíslení a prokázání všech přihlášených nákladů. Notář by měl poté do pasiv zařadit dluh v takové výši, která se Vám povede podložit a prokázat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost podepsání ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nemožnost podepsání z důvodu silného třesu ruky - jak postupovat?
- Právní postup při nemožnosti podepsání ze zdravotních důvodů u svéprávné osoby
- Svéprávná osoba se nemůže podepsat ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nepodepsání ze zdravotních důvodů (třes) - jak nahradit podpis svéprávné osoby?
Mám třes v rukou což mi dělá problém při podepisování úředních dokumentů. Je možné zvolit zástupce na podpis? Předem děkuji. Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
Ano, možné to samozřejmě je.
Můžete se nechat zastoupit jak v soukromoprávním styku (právní jednání vůči podnikatelům, fyzickým osobám, bankám, pojišťovnám apod.), tak ve styku veřejnoprávním (právní jednání vůči úřadům, soudům, policii apod.).
V tomto ohledu je nutné, abyste si zvolila zmocněnce (např. někoho z osob Vám blízkých), s nímž uzavřete smlouvu o zastupování (§ 441 a násl. občanského zákoníku). V rámci této smlouvy je nutné zejména podrobně vymezit rozsah, v němž bude zmocněnec oprávněn Vás zastupovat. Na základě uzavřené smlouvy o zastupování bude vhodné, abyste zmocněnci vystavila plnou moc (tedy jakýsi průkaz, kterým bude zmocněnec dokládat, že je oprávněn Vás zastupovat). Do plné moci je nutné uvést sjednaný rozsah zastupování (tedy tak, jak to bude uvedeno ve smlouvě o zastupování), jak vyplývá z § 441/2 občanského zákoníku.
Zmocnění lze pojmout speciálně (tedy pouze pro zastupování v konkrétní věci), nebo generálně (tedy pro zastupování v určité skupině záležitostí nebo obecně pro zastupování ve všech věcech). Podpisy na smlouvě o zastoupení a (zejména) na plné moci je vhodné nechat úředně ověřit (na poště, obecním úřadě apod.).
Ve vztahu k orgánům veřejné moci (úřadům) je smluvní zastoupení účastníka správního řízení (tedy Vás) zmocněncem obecně připuštěno v § 31 správního řádu.
Podrobnější pravidla pro zastoupení účastníka správního řízení na základě plné moci pak obsahuje § 33 správního řádu, dle něhož platí, že:
- účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce;
- zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí; plnou moc lze udělit i ústně do protokolu;
- v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce;
- zmocnění může být uděleno:
a/ k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b/ pro celé řízení,
c/ pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu (podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu), nebo
d/ v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona;
- zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zmocněnec ve správním řízení vystupuje jménem zastoupeného (zmocnitele). Z úkonů zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zmocněnci (§ 34 správního řádu).
V rámci správního řízení můžete samozřejmě vystupovat osobně (nahlížení do správních spisů, pořizování kopií, předkládání důkazů a podkladů apod.), přičemž zmocněnce smluvně oprávníte pouze k podpisu příslušných listin za Vás.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Renta z investice z nadace v zahraničí - vliv na výši sociálního pojištění
FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daňové příznání
- Zaokrouhlení daňového přiznání poplatníkem daně - lze to udělat?
Jestli-že jsem zaměstnanec, a investoval jsem do nadace v zahraničí, a nyní chci začít pobírat tzv. rentu, která není nadací nijak zdaněná tak:
- Pokud vyberu v roce 2017 jen takovou částku, která nepřevýší vklad, nemusím podávat za tento rok daňové přiznání v roce 2018?
- Musím i přesto, že bych v tomto roce zůstal zaměstnancem nahlašovat tento příjem zdravotní pojišťovně a platit z něj vyšší pojištění?
Musím to nahlašovat sociální správě nebo někde jinde?
Pokud by se jednalo o stejné podmínky jako výše uvedené, jen bych v tomto roce ukončil (své jediné) zaměstnání:
- Podá za mě přiznání zaměstnavatel?
Jelikož nemám příjem který by byl nezdaněný, protože investice byly ze zdaněného příjmu - zaměstnaneckého?
Dodatečná otázka: Musí být daňové přiznání na halíř přesné, nebo stačí zaokrouhlení? Výše vkladu je 163 690,11 Kč, ale renta kterou mohu tento rok vybrat je v přepočtu na koruny dle aktuálního kurzu ČNB 74 962,44 Kč
V Nadaci jsem 10/2016-03/2017, takže příští renta může být až dvojnásobně vyšší takže 2018 již mohu převýšit výši vkladu.
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Jak jsem psala, neviděla jsem smlouvy, nedokážu jednoznačně odpovědět. Mé odpovědi chápejte v obecné rovině.
Pokud zůstanete zaměstnancem a nebudete mít příjem např. z podnikání, nic zdravotní pojišťovně ani sociálce nahlašovat nebudete.
Zaměstnavatel daňové přiznání za zaměstnance nepodává, zpracovává roční zúčtování záloh na daň, a to na písemnou žádost zaměstnance do 15. 2. Pokud má zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z příjmů, nemůže mu zaměstnavatel roční zúčtování záloh na daň provést.
Částky do daňového přiznání se zaokrouhlují matematicky.
__
PRÁCE-BOZP
- Nevhodná pracovní obuv dodaná zaměstnavatelem a nošení zdravotní obuvi v práci
- Nošení zdravotní obuvi v práci, zaměstnání a nutnost vyjádření ortopeda?
- Nepadnoucí obuv od zaměstnavatele a využívání zdravotnické obuvi v práci, zaměstnání - aspekty
Nepadnoucí pracovní obuv: Jsem zaměstnanec dopravního podniku, podnik nás vybavuje stejnokrojem jehož součástí je i pracovní obuv (OOPP). Zásady přidělování a používání stejnokrojů stanovuje Směrnice, tato norma též specifikuje sortiment přidělovaných stejnokrojových součástí. V ní se mimo jiné říká: ". zdravotní, nadměrnou nebo podměrnou obuv si zaměstnanec zajišťuje sám… K pořízení zdravotní obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení lékaře pracovnělékařské služby, k pořízení nadměrné nebo podměrné obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení skladu o nemožnosti vystrojení. Dále pak dojde k proplacení" - tato závěrečná část je již bez problému (podnik cenu obuvi proplatí - dokládá se paragon+příslušné porvrzení).
Podnik má s externí firmou uzavřen smluvní vztah o vybavování zaměstnanců stejnokrojovými součástmi - v nabídce pracovní obuvi je ovšem pouze jeden typ polobotky - žádná jiná alternativa není - je pouze polobotka a zimní obuv - zateplená. Boty sedí pouze málokomu - což je logické. Bylo mi doporučeno abych přinesla potvrzení - stačí pouze od závodní lékařky (norma nevyžaduje potvrzení ortopeda), že musím nosit obuv zdravotní - viz shora uvedeno - a boty si mohu kupovat nadále již sama - podnik je bez problému proplatí. Zašla jsem tedy k závodní lékařce přetlumočila jí požadavek - ovšem závodní lékařka odmítla potvrzení vydat, prý musím přinést potvrzení ortopeda a pak teprve ona potvrzení vydá. Namítla jsem, že nemám ortopedické problémy, že mi pouze obuv nesedí, tlačí, po polovině 12h směny mi následkem toho nohy otečou, boty mi způsobí puchýře a krvavé odřeniny, že není problém v mých nohou ale problém se týká obuvi, tudíž nechápu proč mám jít k ortopedovi - ten obuv neposuzuje. Dotázala jsem se, jak by se postupovalo dál když bych přinesla potvrzení od ortopeda, že nohy mám v pořádku, na nohou měla obuté pracovní boty a nohy do krve sedřené. Závodní lékařka odpověděla, že by mě poslala na kožní a pak k dalším a dalším odborníkům - tedy by pořád řešila nohy (zatěžovala by problémem spousty odborných lékařů, já bych své volno trávila obcházením doktorů, náklady na prohlídky bych zřejmě též hradila spolu s cestovným já) řekla jsem, že mám asi 50 párů bot a ani jedny nejsou ortopedické - že to už asi vypovídá o jejím nestandartním postupu. V práci jsem stanovisko přetlumočila, sepsala vyjádření, toto se postoupilo k prošetření vedoucímu odd. Nestátní zdravotní zařízení, které shledalo stanovisko lékařky oprávněné a její postup mi doporučilo. Oddělení zásobování - péče o zaměstnance - prý se s tímto problémem ještě nesetkalo a že neví jak postupovat dál, že volba řešení je na mě - tedy ať něco navrhnu a návrh se postoupí výš k projednání.
Přijde mi, že podnik chápe, že jeden pár pracovní obuvi v nabídce nemůže vyhovět všem zaměstnancům, nemohou do normy napsat nekvalitní (i když všichni vědí, že nekvalitní obuv je - viz např. kauza boty pro Policii - dlouhodobý spor), nelze ani napsat, aby si je kupovali sami (koupi OOPP nesmí podnik přenášet na zaměstnance ani jim na to poskytovat předem finanční prostředky - je to proti zákonu) tudíž volili lehkou střední cestu - závodní lékař - ovšem ten to nepochopil.
Pokud si obuv koupím sama bez potvrzení (jak uvádí směrnice) netuším, jestli mi bude proplacena - porušuji ustanovení směrnice.
Jak je možné, že závodní lékař - z titulu své kvalifikace " závodní" - který je znalý poměru na pracovišti, OOPP má kontrolovat a navrhovat - neumí posoudit, že krvavé odřeniny mi způsobily pracovní boty - stačí jedna návštěva na pracovišti a kulhavá chůze již sama i laikovi napoví, že mám špatné resp. nepadnoucí boty. Ani odřené nohy prý závodní lékařku nepřesvědčí o tom že sama potvrzení může vystavit.
Závodní lékař je zaměstnanec dopravního podniku odd. Nestátní zdravotní zařízení. Závodní lékař potvrzuje potvrzení? Předem děkuji za Vaše vyjádření. Karolína
ODPOVĚĎ:
Posouzení situace závisí na tom, zda se v případě poskytované obuvi jedná o ochranné prostředky nebo nikoli. Pokud se jedná o ochranné prostředky, pak podle § 104 odst. 1 zákoníku práce osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 3 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranné prostředky musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.
Podle § 2 písm. a) zmíněného nařízení ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. V takovém případě žádný právní předpis nestanoví základní parametry poskytované obuvi a vše záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nicméně ani obuv, která není ochranným prostředkem, nesmí poškozovat zdraví zaměstnance. Takové poškození by mohlo vést až ke vzniku pracovního úrazu. Tím je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené před rodičovskou dovolenou - výpočet poměrné části dovolené za kalendářní rok
- Výpočet poměrné části dovolené a její vybrání před rodičovskou dovolenou u zaměstnankyně, pracovnice
Zaměstnankyně, která je zaměstnaná u zaměstnavatele od 10/2008, na plný úvazek s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, odchází 2.1.2014 na mateřskou dovolenou (1.1.2014 neodpracovala z důvodu státního svátku). Před uplynutím mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Můj dotaz zní, zda zaměstnankyně měla právo na čerpání řádné dovolené za celý kalendářní rok, tj. 20 dní dovolené, nebo jen na poměrnou část? Předem moc děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Vzhledem k tomu, že ke dni odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnankyně výše uvedené podmínky nesplnila, náleží jí poměrná část.
Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se však doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Zaměstnankyni by proto z hlediska celého kalendářního roku vznikl nárok na dovolenou v plné výši. Tento nárok bývá obvykle čerpán v návaznosti na mateřskou dovolenou, nicméně nic nebrání dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, aby si zaměstnankyně dovolenou vyčerpala předem.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel chce vyrovnání z domu rodičů manželky - má na to právo?
- Manželka chce vyrovnání z domu rodičů manžela - má na to právo?
S manželem se po 25 letech manželství rozvádíme. Žili jsme celou dobu v domě, který jsem zdědila po rodičích a kde on stále bydlí s našimi dospělými dětmi a mým otcem. Já jsem se 2015 odstěhovala, ale trvalé bydliště mám stále stejné. Manžel mi přispívá na elektřinu 600 Kč měsíčně a chce po mě odstupné. Nevím za co. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na nějaké peníze a případně kolik. Děkuji za odpověď. Děkuji, Nela.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste žili v nemovitosti, která byla zděděna, tak tato nemovitost není součástí SJM a nemáte povinnost manžela nijak vyplácet. Otázkou ovšem je, zda jste po dobu manželství do nemovitosti neinvestovali nějaké větší částky. V takovém případě by měl manžel právo na vyplacení polovinou takové investované částky, ovšem s přihlédnutím k tomu, že zase v domě bydlel a investici částečně probydlel. Pokud byste tedy toto řešili konkrétně, doporučuji navštívit advokáta a probrat Vaše možnosti detailně s ohledem na případné investice do nemovitosti.
__
TRESTNÍ-POKUTY
- Lhůta na zaplacení pokuty za trestný čin spojený s řízením auta, automobilu, osobního vozidla
- Trestní příkaz - lhůta na zaplacení pokuty dané soudcem, samosoudcem
- Jak zjistit kam poslat pokutu udělenou soudcem, samosoudcem
- Pokuta od soudce, samosoudce - kam poslat peníze (v trestním příkazu není číslo účtu)
1.3. 2017 jsem si na poště převzal rozhodnutí samosoudce, tedy trestní příkaz. Byla mi uložena pokuta? ve výši 25.000 Kč, v případě nesplnění příkazu, odnětí svobody na 5 měsíců a zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na 18 měsíců. Chci se zeptat, jaká je lhůta zaplacení uloženého peněžitého trestu a jak se dozvím způsob platby? Jelikož tyto informace na uvedeném příkazu nejsou. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
V trestním příkazu se tyto údaje neuvádějí. K zaplacení peněžitého trestu budete písemně soudem vyzván, kdy kromě písemné výzvy od soudu dostanete poštou také složenku znějící na plnou výši pokuty (25.000,- Kč) spolu s příslušným číslem účtu a dalšími údaji pro platbu pokuty (variabilní symbol apod.). Tuto výzvu obdržíte po právní moci trestního příkazu (až nabytím právní moci se trestní příkaz stává závazným).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zapsání další osoby do nájemní smlouvy - informace, postup
- Může pronajímatel odmítnout zapsání nové osoby do nájemní smlouvy?
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlícího do nájemní smlouvy městského, obecního bytu - postup, informace
Prosím o informaci, zda je v pořádku, když budu chtít do nájemní smlouvy bytu zapsat spolubydlící, respektive do evidenčního listu k nájemní smlouvě? Ze zdravotních důvodů dcery (ortopedický problém a byt je ve 3. patře bez výtahu) budu na X měsíců bydlet u příbuzných a nechci nájemní smlouvu vypovědět. Ráda bych našla spolubydlící, kteří nebudou v bytě "na černo" a chtěla je nahlásit majiteli bytu (město). Lze to takto udělat? Může toto pronajímatel odmítnout s tím, že když byt neužívám já, ale někdo jiný, tak to nejde? Předem děkuji za odpověď. Stanislava
ODPOVĚĎ:
Pokud budete nájem řádně platit, nevidím důvod, proč by pronajímatel měl vůbec řešit, že se v bytě delší dobu nezdržujete. Je třeba počítat s tím, že nájemní smlouva je závazek, který vyžaduje souhlas obou stran, takže teoreticky je možné, že pronajímatel nebude s uvedením spolubydlící osoby souhlasit, ovšem jak uvádím výše, nevidím důvod při řádném hrazení nájmu a služeb, proč by to měl pronajímatel jakkoliv řešit a proč by měl vůbec řešit to, že se v bytě po přechodnou dobu nezdržujete.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Vydržení služebnosti užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání městského pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu
Mezi předzahrádkou rodinného domu a chodníkem se nachází pruh pozemku (ostatní plocha, jiná plocha) ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřený do správy Městské části Prahy. Pozemkem vedou inženýrské sítě a je volně přístupný. Tento pozemek kromě přístupové cesty (vjezd do garáže) neužíváme, pouze ošetřujeme (sekání trávy). Pokud si pozemek nekoupíme (poměrně vysoká cena 7 000, - Kč/m2) nebo nepronajmeme od městské části, mohlo by dojít k nějakému omezení v užívání přístupové cesty, kterou užíváme od r. 1993? Jak nejlépe tuto situaci uvedenou jako "narovnání majetkoprávních vztahů" řešit? Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o jedinou přístupovou cestu k Vašemu majetku, pak Vám majitel pozemku nemůže zakázat cestu užívat. Pokud by tak učinil, nezbylo by sice, než věc řešit soudně, ale spor byste vyhráli. Pokud nemáte zájem pozemek koupit, doporučovala bych si v rámci jakéhosi narovnání smluvně zřídit věcné břemeno průchodu a příjezdu k nemovitosti. To bude pro Vás nejpřínosnější varianta. Když to nepůjde smluvně, opět je možné soudně.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nepřiměřeně vysoké poplatky k úvěru - jak se bránit?
- Vysoké poplatky u půjčky - jak se bránit, jak se bránit věřiteli?
OBČAN-DLUHY
- Půjčka od nebankovní společnosti a bezdůvodný návrh na vydání platebního rozkazu - jak se bránit?
20.11.2014 jsem uzavřel se společností EC financial Services a. s. smlouvu o půjčce na 20.000 Kč a zavázal jsem se vrátit částku o 16.372 Kč vyšší jako náklady spotřebitelského úvěru. Tento nárůst se sestává:
a) úrok ve výši 1925 Kč
b) poplatku za sjednání smlouvy ve výši 8000 Kč
d) inkasního poplatku ve výši 5000 Kč
Zavázal jsem se to splatit ve 14-ti splátkách o 2598 Kč. První splátka mi ve výši 2600 Kč mi byla stržena hned v den uzavření smlouvy. V následujících 14 dnech jsem se pokusil odstoupit od smlouvy, bohužel se však nepodařilo dovolat zástupci společnosti a domluvit se na vrácení peněz (což už nemohu dokázat).
7.3.2016 jsem dostal předvolání k soudu a chtěl jsem se zeptat jestli je možné se vůči této sumě, nebo alespoň její části nějak bránit.
Soud - jde o návrh vydání platebního rozkazu který byl podán jejich právním zástupcem.
S pozdravem Pavel
ODPOVĚĎ:
Bohužel obrana je v těchto případech těžká, pokud jste smlouvu za těchto podmínek podepsal, těžko se budete dovolávat toho, aby částka byla soudem snížena. Doporučuji pouze zkontrolovat, zda všechny částky v žalobě mají skutečně uvedeny dle smluvních ujednání (někdy u těchto paušálních žalob mívají chyby), ale jinak bych kvůli nárůstu o náklady soudního řízení proti žalobě nijak nebrojila a spíše bych se snažila domluvit na splátkách dluhu. V tom případě by bylo dobré k soudu doložit listiny prokazující Vaši majetkovou situaci, aby bylo zjevné, že není ve Vašich silách uhradit dluh jednorázově.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu zařízeného bytu a bez zařízení - rozdíl
- Trvalý pobyt nájemníka u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemce u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemníka u majitele bytu - nevýhody pro majitele
- Trvalý pobyt nájemce u majitele bytu - nevýhody pro majitele
Prosím o sdělení zda a jaký je rozdíl při výpovědi z nájmu, když se byt pronajímá zařízený a nebo bez zařízení. Pokud se nájemník chce přihlásit v mé nemovitostí k trvalému pobytu a má nájemní smlouvu na dobu určitou, je v tom pro mě nějaká nevýhoda? Děkuji, zdravím. Simona
ODPOVĚĎ:
Ve výpovědi není vůbec žádný rozdíl, z právního pohledu není při výpovědi nijak důležité, zda byl byt vybaven, či nikoliv. Pokud by všechny věci nájemce měl své a odmítal by se vyklidit po uplynutí výpovědní lhůty, pronajímatel se bohužel nevyhne žalobě na vyklizení, pokud by nájemce byt opustil a své věci tam nechal, pak má pronajímatel právo věci na náklady nájemce uskladnit ve skladu. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro pronajímatele nenese žádné riziko. Ano, je časté, že se pronajímatelé bojí evidovat ve své nemovitosti nájemcům trvalý pobyt, ale tato obava se nezakládá na reálné hrozbě. Trvalý pobyt může pronajímatel po ukončení nájemní smlouvy nájemci jednoduše odhlásit, trvalý pobyt nezakládá žádné vlastnické právo k předmětu nájmu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dotace ROP na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace ROP, kolaudační souhlas na stavbu a zrušení stavebního povolení
TRESTNÍ-TERSTNÉ ČINY
- Dotační podvod - stavba bez stavebního povolení
- Dotační podvod - stavba bez kolaudačního souhlasu
Investor (soukromá společnost) na dopravní stavbu o velikosti 60 m2 nezažádal o územní řízení místní stavební úřad, přestože se na tuto dopravní stavbu územní řízení vztahuje. Přestože investor byl informován, že se na stavbu vztahuje územní řízení, neřešil to, pokračoval ve výstavbě a požádal speciální stavební úřad o kolaudační souhlas (speciální stavební úřad se ze zákona územním řízením nezabývá, tedy ho neřešil). Následně investor na tuto stavbu požádal o vyplacení dotace z regionálního operačního programu, která mu byla poskytnuta. Jedná se o podvod dle § 209 trestního zákoníku, když investor vědomě porušil stavební zákon i smlouvu s ROP regionální operační program (ve které se v souvislosti s výstavbou zavázal postupovat dle zákonů a právních předpisů ČR a EU) a požádal o vyplacení dotace? V souvislosti s tímto investor také poskytovatele dotace neinformoval o tom, že kolaudační souhlas byl vydán na jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou vydáno, neinformoval ho o zrušení stavebního povolení a zahájení nového stavebního řízení a vydání nového stavebního povolení (stavební povolení bylo zrušeno z důvodu porušení zákona ze strany správního orgánu). Na toto druhé stavební řízení investor opět nazažádal o územní řízení. Napolňuje výše uvedené chování skutkovou podstatu dotačního podvodu?
Děkuji, Romana
ODPOVĚĎ:
Trestný čin dotačního podvodu je upraven v § 212 trestního zákoníku a obsahuje dvě skutkové podstaty tohoto trestného činu – jsou tedy dva základní způsoby, jakými je možné tento trestný čin spáchat.
První skutková podstat je upravena v odst. 1: Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Druhá skutková podstata je uvedena v odst. 2: Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
První skutková podstata vyžaduje, aby zde bylo úmyslné jednání, a to na počátku samotné dotace, tedy v žádosti o ni. Skutkovou podstatu naplní ten, kdo již v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje či podstatné údaje zamlčí. Pokud již v žádosti o dotaci byly uvedeny takové údaje, je pravděpodobné, že opravdu došlo k naplnění této skutkové podstaty (se závazností toto stanoví až soud).
Druhá skutková podstata vyžaduje, aby poté, co je přiznána dotace, byly tyto dotační prostředky použity v rozporu s jejich účelem.
Určitě je pak zde možný (vedle výše uvedeného) postih ze strany subjektu, který dotaci poskytl, a to jak z důvodů porušení povinností stanovených smlouvou, tak i např. porušení rozpočtových pravidel.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rozdíl výživné a příspěvek na dítě od rodiče
- Rozdíl alimenty a příspěvek na dítě od rodiče
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a výživným?
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a alimenty?
Pán dluží na výživném 16 tisic Kč a byli mu nařízeny srážky ze mzdy, jelikož soud sám přišel na to že je již zaměstnán. Mimo to dlužil matce dítěte asi 15 tisíc Kč za polovinu věcí výdajů na dceru, hory, diptrické brýle, škola atd, které matka 10 let platila sama. Ustní dohoda, že jak bude mít peníze něco pošle za výdaje na dceru. Po mnohé z urgencí něco začal posílat (v době kdy nebyl oficiálně zaměstnaný) celkem 11 000 Kč během asi pů roku. Peníze zasílal ve stejné výši jak byli určeny alimenty 2000, - na účet matky. Nyní je již zaměstnán a byli nařízeny sražky ze mzdy na výživném a on zdokladoval soudu ty částky, které matce zasílal za výdaje na dceru s tím že to bylo výživné. Matce přišel dopis od soudu, že povinný zaslal na výživném 11 000 Kč, ale vzhledem k tomu, že jsou peníze zasílány na účet, není zřejmé zda se jedná skutečně o výživné pro nezletilou. Moje otázka zní zda může matka sdělit soudu, že zaslané částky nejsou platby za výživné a zda bude nějak muset vysvětlovat za co částky jsou? Pán bude stát za svým, že to výživné bylo, ale na výpisu z účtu není nikde napsáno, že bylo zasláno výživné, je tam pouze ta stejná se opakující částka. Děkuji pěkně za odpověď.
S pozdravem Hanka
ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dcery soudně stanovené výživné, je povinen toto výživné hradit v pravidelných měsíčních splátkách a v určené výši. Otec už ale není povinen přispívat matce na další náklady nad rámec výživného. Pokud tak dobrovolně činí, je to jeho dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže částka, kterou dceřin otec matce zasílal, nebyla výživným, ale splátkou mimořádných výdajů, může to matka sice soudu sdělit, ale pokud ji soud vyzve, aby doložila, za co jí dceřin otec peníze dlužil, může se snadno ocitnout v důkazní nouzi.
Pokud mezi matkou a dceřiným otcem existovala pouze ústní dohoda o splátkách mimořádných výdajů, může být obtížné její existenci - a tím i existenci dluhu - prokázat. Bude tedy záležet na tom, zda matka dítěte může dokázat, že dceřin otec uznal, že má vůči ní nějaký dluh - zda má uschované například e-maily, SMS zprávy nebo má k dispozici svědky, kteří by jí potvrdili existenci ústní dohody. Pokud matka nemůže existenci dohody a tím pádem vznik dluhu prokázat, je pravděpodobné, že soud bude zaplacené peníze skutečně považovat za splacení části dlužného výživného. Jestliže matka považuje výši výživného, kterou dceřin otec hradí, za nedostatečnou, může si zkusit požádat o zvýšení výživného.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Průkaz energetické náročnosti u zakoupeného domu - povinnost?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat energetický štítek PENB?
- Prodej velmi starého domu a štítek energetické náročnosti budovy
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy?
- PENB u zakoupeného domu - je povinností?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat PENB?
- Prodej velmi starého domu a PENB
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy PENB?
- Povinnost dodat PENB při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat energetický štítek při prodeji domu prodávajícím
12/2016 2016 jsem si koupili rodinný dům. 18.2.2017 jsem se začal informovat, jak je to s kotlíkovýma dotacemi a zjistil jsem, že je k žádosti potřeba průkaz energetické náročnosti PENB. Bohužel jsme ho při podpisu smlouvy nedostali a na náš případ by se mohla vztahovat výjimka která zní:
Průkaz nemusí být zpracován, pokud se jedná o prodej nebo pronájem rodinného domu vystaveného před 1. lednem 1947 (a pokud od tohoto termínu nebyly na domě provedeny žádné větší změny dokončené budovy) a pokud se tak prodávající a kupující písemně dohodnou.
K tomu bych chtěl uvést, že náš dům sice byl postaven před rokem 1947, ale dům neprošel žádnou větší rekonstrukcí a ani jsme nesepsali žádnou písemnou dohodu co se týče energetického štítku. Rodinný dům jsme kupovali přes nejmenovanou realitní kancelář, kterou jsem dnes (25.02.2017) kontaktoval a bylo mi sděleno, že by něco skrz štítek mělo být uvedeno v kupní smlouvě. V kupní smlouvě to uvedené není. Zkoumal jsem ji celou podrobně. Paní z realitní kanceláře mi to po dalším telefonátu potvrdila a zkoušela mě přesvědčit, že to nemusí mít doby před rokem 1947. K tomuhle tvrzení jsem jí řekl, že to sice je pravda, ale že se na tom musí prodávající a kupující písemně dohodnout. Na toto mi paní řekla, že to bude muset projednat s právníkem a že neví jestli to jde takhle zpětně udělat a že neví jak je to přesně v zákoně. Jelikož já jsem co se týče práva "laik", tak bych Vás chtěl poprosit o radu. Nejedná se sice o nějakou nákladnou věc, ale nechci se nechat kvůli mojí neznalosti odbýt. Třeba mám nárok po prodávajícím průkaz energetické náročnosti PENB požadovat. Velice Vám děkuji za brzkou odpověď Stanislav
ODPOVĚĎ:
Dle § 7a/9 zákona o hospodaření energií skutečně platí, že průkaz energetické náročnosti budov se neopatřuje (mimo jiné) při prodeji budovy, pokud:
- se tak obě strany písemně dohodnou,
- jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947
(přičemž obě shora vymezené podmínky musí být splněny současně).
Pokud Vám prodávající nepředal průkaz energetické náročnosti budovy (ačkoli tak učinit měl), může se jednat o vadu prodávané věci. Z tohoto důvodu můžete po prodávajícím požadovat zejména přiměřenou slevu z kupní ceny domu. Vzhledem k tomu, že prodávající již není vlastníkem domu, nemůže v současné chvíli sám pořídit průkaz energetické náročnosti budovy (může Vám však poskytnout slevu z kupní ceny ve výši nákladů na pořízení průkazu energetické náročnosti budovy, tento průkaz by tak byl opatřen sice Vámi, ovšem na náklady prodávajícího).
Jelikož v nedávné době byl na webu Bezplatné právní poradny řešen prakticky totožný dotaz, odkazuji Vás v podrobnostech sem:
http://bit.ly/2mi6kGD
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy byty SVJ - je nutný souhlas všech majitelů bytů?
- Stavební úpravy byty SVJ a stavební povolení - musí souhlasit všichni ze SVJ?
- Stavební úpravy byty SVJ - stačí souhlas představenstva sdružení nebo musí souhlasit každý majitel bytu?
Jsme sdružení vlastníků o 70 bytech. Plánuji malou rekonstrukci bytu (vybudování otvoru na dveře v nosné zdi.), která bohužel podléhá stavebnímu povolení. Ve stanovách našeho společenství je uvedeno, že je nutný souhlas spoluvlastníků. Více není specifikováno. Stavební úřad požaduje jen 1 papír a to vyjádření představenstva sdružení, že je v souladu se stanovami. Prosím o informaci, jakou formou můžu tyto souhlasy, které pak předložím představenstvu získat? Myslím, že na to pamatoval nový OZ a fyzické obíhání vlastníků (z nichž polovina v bytě vůbec nežije, někteří jsou v zahraničí, několik je jich v léčebně dlouhodobě nemocných LDN) již není nutné. Pokud jsou majiteli manžel. Ve SJM je nutný souhlas obou? V celém procesu stavební povolení je toto pro nás nejsložitější záležitost. Děkuji, LUCIE LEDVINOVÁ
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o dotaz na souhlas manželů, je otázku, zda je takový souhlas možné chápat jako běžnou záležitost, kdy jsou manželé oprávněni se navzájem zastoupit. Osobně bych doporučovala zajistit souhlas obou. Pokud jde o souhlasy, pak máte možnosti pouze dvě, buď skutečně zajistit podpisy obíháním nebo jednodušší variantou, dát podnět ke svolání shromáždění a tam nechat Váš záměr v souladu se stanovami odhlasovat. Bohužel musíte počítat s tím, že to nebude jednoduchá procedura a dá se očekávat, že bude i časově náročná.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění kapitálového majetku v zahraničí
- Kapitálový majetek v zahraničí - daně, zdanění
Sice se mě to tento rok za rok minulý netýká, ale chci se zeptat zda dokážete poradit co jak vyplnit, když si člověk není s něčím jistý.
Narazil jsem na web, kde poskytují vyplnění přiznání na základě vyplnení dotazníku, jejich systém poté vše spočítá a vyplní, a pošle e-mailem vyplněný formulář. Plánuji mít kapitálový příjem ze zahraničí V jedné sekci se ptá zda jsem měl příjem ze zahraničí, a umožňuje vyplnit za jakého státu, takže bych v mém případě vyplnil Panamu. Poté se ptá zda jsem měl jakékoliv jiné příjmy, (OSVČ, pronájem, kapitálové, ostatní). Takže předpokládám že to musím zaškrtnout a vybrat. Poté se ptá na příjmy z kapitálového majetku, a z dané země + daně. Pokud tedy vyplním stejný příjem v obou kolonkách, bude to pochopeno jako jeden příjem? Stejný problém by mohl nastat ikdybych vyplnil přiznání sám ručně.
Dále, tento příjem by byl ve Švýcarských frankách, ale při poslání na můj český bank. účet by byl přepočten kurzem mé banky na koruny. Nemusím tedy řešit kurz, jestliže bych měl v bank. účtě dohledatelné záznamy kolik korun českých jsem přijal?
A jestliže je to příjem v daném státě nezdaněný, nemusím vyplňovat kolonku kolik daní jsem zaplatil v daném státě, případně mám napsat 0?
Je to otázka spíše v případě kdy bych vyplňoval přiznání sám, nemůžete samozřejmě vědět jak ten program funguje.
Musím v případě, že by byl kapitálový příjem ze zahraničí mým jediným příjmem, přiložit nějaké dokumenty? Jestli-že se jedná pouze o to, že pobírám rentu z nadace sídlící v zahraničí, kam jsem investoval/investuji, a která nedaní rentu beneficientů, a já jí pouze budu přijímat na svůj bankovní účet, a platit z ní povinné zdravotní pojištění, případně dobrovolné důchodové pojištění? Děkuji. S přáním pěkného dne Tomáš
ODPOVĚĎ:
Nevím, jaký dotazník vyplňujete, nemohu poradit. Radila bych Vám ale alespoň v případě prvního přiznání navštívit daňového poradce. Příjmy ze zahraničí nejsou opravdu jednoduchá záležitost a je potřeba mít důkladně prostudované smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
Budete zdaňovat částku přepočtenou na Kč, která Vám přišla na účet.
K přiznání v případě zdanění kapitálových příjmů nemusíte nic přikládat. Všechny dokumenty uchovejte pro případnou kontrolu.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Havárie pracovního auta a odpovědnost pracovníka
- Havárie pracovního auta a odpovědnost zaměstnance
- Havárie auta - spoluúčast, platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí spouluúčast při havárii pracovního auta - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního auta, kdo platí spoluúčast - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního automobilu, vozidla a spoluúčast náhrada škody zaměstnance
V pracovní době jsem jel za zákazníkem a na dálnici mi do cesty vběhl bažant. Škoda na autě byla za cca 12 tisíc Kč z toho pojišťovna vyčíslila 5 tisíc korun jako spoluúčast. Nehodě nešlo zabránit jel jsem po dálnici v rychlém pruhu po pravé straně menší kolona aut (nešlo uhnout doprava) a za mnou taky něco jelo takže jsem nemohl agresivně šlápnout na brzdu a vzhledem k tomu jak mi tam vletěl tak by to taky asi ani nepomohlo.
Zaměstnavatel teď po mě chce onu spoluúčat 5000 Kč. V Zákoníku práce Hlava 2 (POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY)
jsem našel, že:
Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil ZAVINĚNÝM porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Vykládám si to špatně když si řeknu, že jsem žádné pracovní povinnosti neporušil a tudíž po mě tuto spoluúčast nemůže vymáhat?
Má smysl klást v této situaci odpor? : )
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Pavel
ODPOVĚĎ:
Ke vzniku povinnosti zaměstnance nahradit škodu musí být splněny následující předpoklady:
- vznik škody na straně zaměstnavatele; ,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody;
- zavinění zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu jen pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. Zaměstnanec tedy není povinen dokázat, že škodu nezavinil, neboť důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli.
Jestliže budete rozporovat své zavinění, bude muset zaměstnavatel svůj nárok uplatnit u soudu, kde bude muset dokázat splnění všech 4 výše uvedených bodů.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Přehlížení přestupků městskou policií
Dnes (20.02.2017) jsem našel za stěračem listek s výzvou od městské policie. Za přestupek § 25 / 1a (a u toho slovo protisměr), naproti mně stálo auto které mělo stejný lísteček se stejným přestupkem. Auta byla přední maskou u sebe.
Co jsem porušil? Jak se bránit? V příloze zasílám fotografii místa. Já jsem stál ve směru šipky.
Pochopil bych kdyby tam byla označena např. středová čára nebo kdybych nedodržel prostor 6 metrů nebo stál na zebře.
My 2 jsme dostali lístečky a auta v pozadí ne. Ta nedodržela zanechání prostoru 6 metrů. Další auta stojí u žluté čáry a také bez přestupku. Dá se s tím něco dělat, když městská policie úmyslně přehlíží přestupky?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Dle zmiňovaného ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , řidič smí zastavit a stát jen:
a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
Pro stání dále platí, že musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
V případě Vámi vyznačeného vozidla tedy došlo ke stání v protisměru jízdy, nicméně vozidlo stojící přímo naproti vyznačenému vozidlu nestojí v protisměru jízdy, je tedy zvláštní, že i u tohoto vozidla byl vyznačen totožný důvod přestupku.
Vždy máte možnost napadnout např. procesní chyby činěné v rámci řízení o přestupku (nedostatek poučení apod.), zde záleží, jak bude daný správní orgán postupovat a zda bude dodržovat zákon.
Můžete se obrátit na policii s oznámením, že máte za to, že vlastníci vozidel se dopustili přestupku, jelikož např. nesprávně parkují. V takovém případě je policie povinna jednat a zabývat se tímto oznámením a příp. také uložit pokutu za porušení zákona těmito vlastníky vozidel.
Dále můžete podat podnět ke zřizovateli městské policie – tím je obec.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené a peněžitá podpora v mateřství
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené, sociální a zdravotní pojištění
- Přivýdělek OSVČ a čerpání peněžité podpory v mateřství
- Přivýdělek OSVČ a čerpání PPM
05/2016 mi byl přiznán poslední rodičovský příspěvek, který jsem si zvolila na 2 roky. Dítěti budou 3 roky 03/2017. V 10/2016 jsem nastoupila na peněžitou podporu v mateřství PPM s druhým dítětem, tj. od 05-10/2016 jsem byla bez příjmu, ale stále na rodičovské dovolené RD jako zaměstnanec a také mám už několik let vedlejší příjem z podnikání jako OSVČ.
Doposud jsem byla přesvědčena, že do 3 let věku dítěte jsem na rodičovské dovolené RD, hájena státem a to že jsem si příspěvek vyčerpala už za 2 roky je můj problém.
Bohužel mi dnes (20.02.2017) na ÚP bylo řečeno, že jsem v měsících 05-10/2016 měla změnit OSVČ z vedlejší na hlavní. Stále jsem ale byla vedena jako zaměstnanec na RD. Prosím jak to tedy je? V žádosti o porodné a přídavek na dítě se u vedlejších OSVČ započítává jakýsi paušál, nebo skutečný výdělek? Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
Abyste mohla být považována za OSVČ s vedlejší činností, musíte splnit některou ze zákonem stanovených podmínek: například mít výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírat starobní či invalidní důchod nebo rodičovský příspěvek. Za OSVČ s vedlejší činností jste tedy považována mj. tehdy, pokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), nemocenskou v souvislosti s porodem nebo rodičovský příspěvek. To, zda jste nebo nejste na rodičovské dovolené, není pro rozlišení hlavní a vedlejší činnosti podstatné. Takže informace, kterou jste obdržela od úřadu práce, je správná. V měsíci, kdy jste vyčerpala poslední dávku rodičovského příspěvku, jste byla naposledy považována za OSVČ s vedlejší činností. Od následujícího měsíce jste již měla být OSVČ s hlavní činností, čemuž odpovídají i vyšší zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Při žádosti o porodné je zapotřebí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Co se týče přídavku na dítě (děti), pokud budete žádat o přídavek nyní (do října 2017), budete dokládat příjmy za kalendářní rok 2015, při žádosti od října 2017 pak příjmy za rok 2016. U OSVČ s hlavní činností se jako příjem započítává minimálně 50% průměrné mzdy v národním hospodářství (pro rok 2017 je to částka 13.500 Kč), u vedlejší činnosti se ale započítává skutečný příjem. Výše porodného na druhé dítě činí 10.000 Kč, výše přídavku na dítě do šesti let věku 500 Kč měsíčně.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Negativní reverz na léčbu psychofarmaky na psychiatrii - může ho primář oddělení odmítnout sepsat s rodičem, rodiči nezletilého pacienta?
- Odmítnutí léků, psychofarmak rodičem nezletilého pacienta a negativní reverz - může ho primář psychiatrie odmítnout sepsat nebo přijmout?
- Nošení vlastního oblečení v nemocnici kvůli alergii na prací prášek - může to nemocnice odmítnout?
- Zákaz popisu průběhu léčby dítětem na psychiatrii - je to v pořádku?
- Omezení návštěv rodičů dítěte na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Omezení telefonátů dítěte rodičům na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Nahlédnutí do zdravotní dokumentace pacienta psychiatrie - může to primář znemožnit?
- Může primář psychiatrie změnit dobrovolnou hospitalizaci na nařízenou?
- Změna dobrovolné hospitalizace na psychiatrii za nařízenou - může primář psychiatrie změnu udělat?
- Může primář psychiatrie nevydat dítě rodičům na negativní reverz
- Negativní reverz na psychiatrii - může primář nevydat dítě rodičům po negativním revezru?
- Negativní reverz na propuštění dítěte z psychiatrie - může primář nevyhovět?
Jsem matkou 16letého syna, který je 4. týden dobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně (PL). Syn má poruchu autistického spektra (Aspergerův syndrom) a k hospitalizaci bylo přistoupeno z důvodu úzkostného vyhýbavého chování (přestal zvládat docházku do 9. třídy ZŠ). Bohužel již od počátku jsme se nepohodly s paní primářkou, neboť jsem odmítla farmakoterapii (dosud léky špatně snášel) - v informovaném souhlasu "Prohlašuji, že souhlasím… s léčebnými výkony (farmakoterapie, psychoterapie…) "- jsem výraz "farmakoterapie" škrtla. Několikrát jsem e-mailem, osobně i písemně s podpisem medikaci odmítla.
Negativní revers na farmakoterapii pí prim. ovšem nedovolila sepsat. Dále jsem požádala, aby mé dítě mohlo nosit vlastní čisté oblečení (měl alergii na prací prášek), aby mu nebylo nuceno maso, aby mu bez mé přítomnosti nebyly prováděny invazivní zákroky (odběr krve atp.) a protože bylo vše bez vysvětlení zamítnuto (jen suché konstatování, že to je součást léčebného režimu), dovolila jsem si požádat o vysvětlení, proč vnitřní řád neumožňuje dodržovat některá konkrétní práva hospitalizovaného dítěte (dle paní primářky jde z mé strany jen o účelné vyžadování výjimek a záměrné diktování postupu léčby).
Děti mají také mimochodem nařízeno nepopisovat rodičům, co se děje v PL a sestry za účelem cenzury čtou dopisy dětí. Bohužel bez naprostých zábran i nahlas přede všemi! Domnívám se, že toto jednání je značně neetické. Navíc je omezen i telefonický kontakt rodičů na pouhých 10 minut 2x týdně. V případě, že dítě "zlobí", čili je v režimovém systému špatně ohodnoceno, omezuje PL kontakt dítěte s rodičem při osobní návštěvě za trest jen na 30 minut (jinak jsou povoleny so+ne celé 2 hodiny). Také jsem PL upozornila na faktické nesrovnalosti v informacích na webu PL a ve zvacím dopise s řádem vyvěšeným v PL. Jako hřebíček do rakve jsem přes výrazný odpor paní primářky oficiálně požádala o nahlédnutí do zdravotní dokumentace syna.
Toto v důsledku vedlo (dle mého posouzení) až k osobní nevraživosti paní primářky a jejím následným krokům. Ač jsme se při příjmu dohodly, že zkusíme 3 týdny léčby a pokud to nebude vyhovovat, tak se dohodneme na ukončení, nyní se z dobrovolné hospitalizace pokouší zařídit hospitalizaci nařízenou. Nevydala mi dítě ani na negativní revers, naopak mě označila za nespolupracující matku a nekritickou k situaci.
Uvedla: "Nedoporučuji propuštění pacienta do ambulantní péče, hlásím držení pacienta na oddělení proti vůli zákonného zástupce na Okresní soud v Olomouci." Paní primářka v nesouhlasu jako důvod uvádí, že můj syn "je nevyzpytatelný, informace od matky nejsou pro oddělení korespondující s dalšími objektivními údaji, existuje riziko sebeohrožení nebo ohrožení okolí při aktuálním propuštění", tedy, že by mohl být svému okolí nebezpečný (ačkoliv dle mnou ofocené zdrav. dokumentace se v PL agresivně vůbec neprojevil a spolupracuje). Tyto úsudky uvádí proto, že při školní propustce, která pro něj byla velmi stresující (hospitalizace je pro úzkostné vyhýbání se škole) napsal, že si přeje, aby jistá konkrétní osoba zemřela. (Tyto informace napsala do PL škola, která si nepřeje, aby se do výuky vrátil). Revers takto koncipovaný jsem nepodepsala, podepsala jej sestra jako svědek.
Z PL jsem totiž chtěla syna přes "nedoléčení" odvést zejména proto, že paní primářka mému synovi během léčby např. sdělila, že "Ať si nemyslí, že bude v invalidním důchodu sedět doma na zadku a chodit na poštu pro složenku a jíst chleba za její peníze." (Syn žijící v době elektronických komunikací doteď pojem složenka ani neznal! ) Mně sdělila hned v počátku před jakýmkoliv vyšetřením, že synovu "Dg. zcela jistě přehodnotíme" a také mi narovinu řekla, že se mě bojí, protože ze mě cítí, že jsem typ, co si určitě bude stěžovat a to ona si líbit nenechá. Pokud se jí dovolím na něco zeptat, tak mi řekne, že mi na to nebude odpovídat, protože nechci informace, ale prý se pouze snažím s ní bojovat o moc. A údajně své dítě účelně manipuluji, aby nespolupracovalo. Čili nemám v ní jako terapeuta absolutně důvěru, chtěla jsem pokračovat ambulantně a přeřadit syna do speciální školy.
Postoj paní primářky se mi proto jeví až jako osobní nevraživost vůči mé osobě a tím bohužel i mému synovi. Je to moje domněnka, kterou ale nedokážu.
Bohužel možnost získat znalecký posudek na syna od někoho objektivního je asi značně omezena, paní primářka je totiž sama soudním znalcem a obávám se, že je tedy i jisté riziko, že soudní znalec může být ovlivněn třeba skutečností, že paní doktorku zná.
Jen uvádím pro formu, že já se na žádnou duševní chorobu sama neléčím, pracuji 10 let ve stejné firmě, soc. dávky nepobírám a nesnažím se pro něj získat invalidní důchod.
Je tedy v takovém případě přece jen nějaká šance se bránit? Nebo je opravdu "Spravedlnost slepá"?
Děkuji. Halina
ODPOVĚĎ:
Pokud máte v úmyslu ukončit dobrovolnou hospitalizaci Vašeho syna, sdělte toto rozhodnutí poskytovateli zdravotních služeb (léčebně). Bude-li dle léčebny zapotřebí pokračovat v hospitalizaci Vašeho syna, bude nutné, aby bylo u místně příslušného okresního soudu zahájeno tzv. detenční řízení (tzn. řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu dle § 66 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních). Dle znění dotazu již (možná) bylo toto řízení zahájeno poskytovatelem zdravotních služeb (doporučuji Vám tuto skutečnost ověřit).
Dle § 40/1 písm. a) zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen oznámit soudu do 24 hodin hospitalizaci pacienta, jestliže zákonný zástupce pacienta odvolal souhlas s hospitalizací a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu (totéž vyplývá z § 75 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Zjistíte-li, že detenční řízení nebylo poskytovatelem zdravotních služeb zahájeno (přestože jste poskytovateli zdravotních služeb sdělila, že dobrovolnou hospitalizaci svého syna ukončujete a požadujete jeho propuštění), můžete detenční řízení zahájit sama (jak vyplývá z § 76/2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Jako zákonná zástupkyně Vašeho syna budete předmětného detenčního řízení účastna.
Dle § 70 zákona o zvláštních řízeních soudních dále platí, že:
- ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce; znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen;
- byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy;
- soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka;
- soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav;
- při jednání vyslechne soud umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.
V rámci detenčního řízení budete moci předložit Vámi zadaný znalecký posudek, z něhož bude vyplývat, že propuštění Vašeho syna z léčebny nic nebrání. V tomto ohledu není dle mého názoru Vaše obava z podjatosti znalce namístě. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
I pokud by soud v rámci detenčního řízení rozhodl o tom, že další držení Vašeho syna v léčebně je oprávněné, budete se moci domáhat nového projednání věci. Konkrétně dle § 82 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že:
- umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné;
- soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu;
- zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.
Co se týče dodržování pravidel (ve vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem), platí dle § 41/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, že pacient je povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním řádem.
Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb pak může stanovovat závazná pravidla rovněž v oblasti stravování, odívání či komunikace (ohledně komunikace bývají tato pravidla striktnější právě v rámci poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti psychiatrie).
Co se týče kontaktu s Vaším synem, upozorňuji v této souvislosti na § 28/3 písm. e) bod 1 zákona o zdravotních službách, dle něhož má pacient při poskytování zdravotních služeb dále právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, je-li pacient nezletilou osobou, a to v souladu s vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb (tomuto právu pacienta odpovídá povinnost poskytovatele zdravotních služeb dle § 47/1 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pacient má dále právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů (§ 28/3 písm. i) zákona o zdravotních službách).
Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb však samozřejmě nemůže zasahovat do práv pacientů více, než je nezbytně nutné. Dle § 46/1 písm. a) zákona o zdravotních službách nesmí vnitřní řád zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů.
Máte-li dojem, že vnitřní řád léčebny omezuje Vašeho syna více, než je nutné, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný krajský úřad a na tuto skutečnost si stěžovat (resp. vyzvat krajský úřad k prověření situace, v ideálním případě předložte krajskému úřadu kopii tohoto vnitřního řádu, máte-li ho k dispozici).
Svou stížnost můžete případně směřovat rovněž ke zdravotní pojišťovně Vašeho syna, především však můžete podat stížnost dle zákona o zdravotních službách (jak jsem uváděl ve své původní odpovědi), kterou adresujte jak léčebně, tak, a to především, místně příslušnému krajskému úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stupeň poškození, trvalé následky a vyplacení pojistky 0,1-10,01%
- Plnění z pojistky u trvalých následků dle stupně poškození - informace
Mám uzavřenou životní pojistku v pojišťovně Kooperatíva, kde jsou definovány : trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 0,1% na určitou částku a trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 10,1 % také na určitou částku.
Zajímalo by mne, pokud budu mít trvalé následky z úrazu a lékařský nález bude např. 18% poškození, zda-li budu mít plnění z obou uzavřených plnění, nebo se toto plnění vztahuje jen na plnění od 10,1 %.
V pojistných podmínkách jsem totiž nenašel procentuální omezení a to ve smyslu od 0,1 % do … např. 10,1 %.
Zajímá mě tedy, jestli toto plnění které mám uzavřené s pojišťovnou platí pro obě plnění, nebo se opravdu vztahuje jenom na plnění od 10,1 % z důvodu vyššího procentuálního poškození v tomto případě 18 %
Děkuji za rychlé vyřízení. Gustav
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že pojistné plnění má být ve Vašem případě vypočítáváno ve formě procentního podílu z pojistné částky. Je-li pak v pojistné smlouvě sjednáno navíc progresivní pojistné plnění, zvyšuje se procentní podíl pro stanovení pojistného plnění v souladu s příslušnou oceňovací tabulkou (kterou pro tyto případy pojišťovna používá), a to v závislosti na tom, jaká varianta progresivního pojistného plnění byla v pojistné smlouvě sjednána (např. čtyřnásobná nebo šestinásobná progrese).
Jelikož jste s pojišťovnou sjednal šestinásobnou progresi, dojde při hodnocení trvalých následků k progresivnímu zvýšení pojistného plnění, a to až na 600 %.
Dojde-li ve Vašem případě k poškození zdraví s trvalými následky např. v rozsahu 18 %, dostane se Vám pojistného plnění dle položky 10,1 % a více”.
Pokud by se Vám mělo dostat plnění dle obou položek, obdržel byste de facto dvě pojistná plnění za tutéž pojistnou událost, což postrádá logiku (§ 2758/1 občanského zákoníku).
Přestože Vámi uzavřená pojistná smlouva neobsahuje, jak uvádíte, limitaci jednotlivých položek (tedy 0,1 % - 10 % a 10,1 % - 100 %), lze výkladem dospět k závěru, že jednotlivé položky jsou ohraničeny právě takto.
Obecně dle § 555/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (tedy i smlouva) se posuzuje podle svého obsahu. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 občanského zákoníku).
I za použití shora uvedených interpretačních pravidel je možné dovodit, že je-li určitá škála (představovaná v tomto případě sty procenty) rozdělena na několik částí (když každá část obsahuje rozdílnou výši pojistného plnění), přičemž v rámci této škály jsou vyznačeny pouze počátky jednotlivých částí, považuje se každá část za ukončenou právě počátkem části následující, resp. je každá část ukončená číslem o jedno desetinné místo nižším, aby nedocházelo k překryvům jednotlivých částí (první položka tak ve Vašem případě začíná na 0,1 % a končí na 10 %, druhá položka pak těsně navazuje, když začíná na 10,1 % a končí na 100 %, resp. končí u další položky, je-li další položka ve Vašem případě sjednána).
Další informace k progresivnímu pojistnému plnění naleznete např. zde:
http://www.penize.cz/urazove-pojisteni/288873-trvale-nasledky-a-urazove-pojisteni-na-co-se-muzete-opravdu-spolehnout
Vzniknou-li na Vaší straně další pochybnosti o způsobu výpočtu výše pojistného plnění, doporučuji Vám (po nahlédnutí do pojistné smlouvy, souvisejících pojistných podmínek a oceňovací tabulky) vyjasnit tyto pochybnosti přímo s pojišťovnou (která by měla mít o správném používání výpočtových mechanismů nejlepší přehled).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Omezení platnosti záruky na zubní korunku - nutnost vyšetření dentální hygienistkou, dentálním hygienistou
- Záruka na zubní korunku podmíněná návštěvou dentální hygienistky, dentálního hygienisty
- Je vyšetření dentálním hygienistou podmínkou záruky zubní korunky?
Ráda bych znala Váš názor na omezení platnosti záruky na zubní korunku.
8. února jsem šla k zubařce na zubní kliniku na plánované broušení zubu kvůli zubní korunce, nyní čekám na stálou korunku. Po zákroku (broušení živého zubu, otiscích a zhotovení provizorní zubní korunky) mi zubařka dala k podpisu dokument, jehož část přikládám v příloze.
Podmiňuje si v něm záruku za korunku pravidelnými kontrolami u ní (tomu rozumím a chápu to), ale hlavně navštěvováním jejich dentální hygieny a to minimálně 2x za rok. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, záruku neuzná. Navíc v počítači v mé kartě byla poznámka, že proto, že jsem neabsolvovala zubní hygienu před zákrokem, korunka bude úplně bez záruky. Na hygienu jsem byla objednaná, ale onemocněla jsem.
Je možné, aby si zubař / zubní klinika takto podmínila záruku? Navíc až po zbroušení zubu, na konci návštěvy?
Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Jakékoli podmiňování či dokonce „nepřidělování“ záruky na zubní korunku je neoprávněné a tudíž pro Vás bez právních účinků.
S poskytovateli zdravotních služeb v oblasti stomatologie uzavírají pacienti nejčastěji kupní smlouvy či smlouvy o dílo (dle toho, zda plnění pro pacienta spočívá ve zhotovení stomatologického výrobku na míru či převažuje-li výkon určité činnosti, např. oprava či úprava staršího stomatologického výrobku).
Ať už se zubní klinikou uzavřete kupní smlouvu či smlouvu o dílo (předpokládám, že se bude jednat spíše o smlouvu kupní), budete oprávněna uplatnit práva z případných vad zubní korunky po dobu 2 let od jejího dodání. V tomto ohledu upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož je kupující povinen oznámit prodávajícímu vadu koupené věci bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí věci;
- § 2618 občanského zákoníku, dle něhož je objednatel povinen oznámit zhotoviteli vadu zhotoveného díla bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí díla
(v obou případech mohou být práva z vad požadována i po více než dvou letech od převzetí věci/díla, ovšem s tím rizikem, že pokud prodávající/zhotovitel u soudu namítne opožděnost uplatnění tohoto práva, nebude soudem žalobě vyhověno).
Co se týče Vám předloženého návrhu smlouvy, je nutné v první řadě upozornit, že Váš vztah se zubní klinikou je spotřebitelský (tzn. že Vy vystupujete jako spotřebitel, jemuž svědčí zvýšená zákonná ochrana, zatímco zubní klinika figuruje v tomto vztahu jako podnikatel).
Vámi uzavřená kupní smlouva či smlouva o dílo má (resp. bude mít) tedy spotřebitelský charakter, tzn. že v rámci této smlouvy musí být zohledněna zvláštní pravidla chránící spotřebitele.
Obecně dle § 1813 občanského zákoníku platí, že zakázanými jsou ta smluvní ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží (§ 1815 občanského zákoníku).
Na Vámi popsaný případ pak lze aplikovat především § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se zvláště zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění.
Je tedy zcela nerozhodné, jakým způsobem zubní klinika omezuje či podmiňuje uplatnění práv z případných vad zubní korunky, neboť k těmto ujednáním nemůže být přihlíženo. Přesto Vám doporučuji oznámit zubní klinice, že s předloženým návrhem smlouvy nesouhlasíte (a to s odkazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku, chránící spotřebitele), přičemž se dožadujte předložení takového návrhu smlouvy, který nebude obsahovat žádná omezení či podmínky pro uplatnění práv z případných vad zubní korunky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Předsmluvní odpovědnost, odpovědnost za příslib
- Odpovědnost za předsmluvní příslib
- Písemný příslib - následky, odpovědnost za příslib
- Vymahatelnost písemného příslibu u soudu
- Je možné vymáhat předsmluvní příslib?
- Je písemný příslib v SMS jakousi smlouvou o smlouvě budoucí?
- Předsmluvní příslib - je to smlouva o smlouvě budoucí?
Rád bych se na Vás obrátil ve věci předsmluvní odpovědnosti ohledně prodeje osobního vozidla. Situace, kdy osoba A podá inzerát na prodej vozidla vč. podrobné specifikace, detailního technického popisu a fotodokumentace a na tento inzerát reaguje osoba B, která po krátké debatě písemně prohlásí následující: "Dobrý den, měl bych zájem o vaše vozidlo Volkswagen Passat, jestli je auto opravdu v dobrém stavu, jestli se domluvíme, a budete ochotný přistoupit na cenu 80.000 Kč, auto na 100% koupím! "
Vyplývá z hlediska předsmluvní odpovědnosti z tohoto prohlášení jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl (reálně) vymahatelný soudní cestou? Jde o jakousi formu smlouvy o smlouvě budoucí?
Děkuji Vám. Filip
ODPOVĚĎ:
Problematika předsmluvní odpovědnosti vždy vyplývá z konkrétního případu a okamžiku, kam až jednání o uzavření smlouvy pokročilo. Ve Vámi uvedeném případě dle mého názoru předsmluvní odpovědnost nevznikla, vznikla by až v okamžiku, kdy byste druhé straně zaslal nějaké detailnější informace, jako např. sken technického průkazu, Vaše údaje za účelem uzavření smlouvy, apod. Mám za to, že z naznačené situace nevyplývá jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl reálně vymahatelný.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Majetek a rozvod manželství - sporný a nesporný rozvod manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu bytu po rozvodu manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu domu po rozvodu manželství
- Zpětvzetí návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zpětvzetí žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
Máme společnou hypotéku na dům, ten stojí na pozemku, který je pouze v mém vlastnictví (darovací smlouva), takže manžel vlastní polovinu domu, já polovinu domu a pozemek. Pozemek vlastním společně s mojí tetou (má na pozemku vlastní dům, jehož je náš přístavbou) a dům nemá samostatné inženýrské sítě. Ty jsou podmínkou mojí tety pro možný prodej domu.
Dohoda zní, že zkusíme prodat dům příbuzným nebo se tam nastěhuje manžel a já mu v tomto případě po konzultaci s bankou, mým vyplacením a vyjmutím z hypotéky dům daruji.
Manžel ale podal už žádost o rozvod, aniž bychom cokoliv řešili s jeho advokátkou, ta mu sice tvrdí, že rozvod byl podán nesporně a že máme na vypořádání majetku 3 roky.
Podle toho, co jsem dohledala si ale myslím, že jde o rozvod sporný a chci se zeptat, co se stane, když si vyzvednu obsílku. Soud nás rozvede hned? Jde rozvod ještě z manžela strany stáhnout a za jakých podmínek? A jaké právní úkony nastanou ohledně společného bydlení a hypotéky po takhle podané žádosti o rozvod? Předpokládám, že bych mu pak už nemohla svoji část domu a pozemek darovat, ale musela bych mu ho prodat.
Vážím si vaší práce. Děkuji, Sára
ODPOVĚĎ:
I když byl podán návrh na rozvod, až do jednání ve věci se stále můžete jakkoliv ohledně majetku domluvit a uzavřít dohodu o vypořádání majetku. Jakmile budete pravomocně rozvedeni, tak je pravdou, že majetek, který není součástí SJM, již darovací smlouvou sice můžete převést, nicméně již nebudete podléhat osvobození od darovací daně a převod tam bude výrazně dražší. Návrh na rozvod lze vzít kdykoliv zpět, nicméně stále ještě až do jednání ve věci můžete otázku majetku dohodou vyřešit.
__
FINANCE-DANĚ
- Dědictví ze zahraničí - daně, zdanění
- Zdanění dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Odvod daně za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Daňová povinnost za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
V případě dědictví ze zahraničí - je nutné toto dědictví někam hlásit zde v ČR, případně zahrnout do daňového přiznání, platit daň apod? (příjemce dědictví je normálně v zaměstnaneckém poměru). Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Příjmy z dědictví jsou dle § 4a Zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozeny. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí a ani není povinnost z tohoto důvodu podávat daňové přiznání.
__
BYDLENÍ-SVJ
- Energetický štítek budovy od SVJ - může být jeho kopie zpoplatněná
- Energetický štítek domu SVJ vyhotovený na náklady SVJ - musí člen SVJ zaplatit pokud požaduje kopii kvůli prodeji bytu?
- Může chtít SVJ poplatek za kopii energetického štítku domu SVJ vydanou členovi SVJ?
SVJ (jehož jsem členem) si nechalo vystavit štítek energetické náročnosti budovy za cca 20.000 Kč placený z peněz všech členů. Může SVJ odmítnout vydat členovi SVJ kopii štítku na požádání, resp. chtít za tuto kopii 3000 Kč?
Předpokládám, že k nahlédnutí jsou mi povinni štítek ukázat. Co ale když bych si jej chtěl na místě vyfotit fotoaparátem? Je SVJ povinno mi toto umožnit? Co když se na schůzi tento poplatek odsouhlasí?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Od ledna 2016 je každé SVJ povinno průkaz energetické náročnosti mít a je povinno Vám nejen umožnit na něj nahlédnout a pořídit si kopii, ale je povinno Vám umožnit pořídit si i ověřenou kopii. Jako majitel bytu jste povinen při prodeji či nájmu bytu průkaz energetické náročnosti doložit ke smlouvě. Otázku úhrad zákon vysloveně neřeší, nicméně Vámi uvedená částka je naprosto neadekvátní. Ceny za průkazy energet. náročnosti budov se pohybují cca od 4.000,-Kč, proto návrh, že za vyhotovení kopie budete hradit jako vlastník bytu 3.000,- směřuje k získání bezdůvodného obohacení a pokud by snad něco takového odhlasováno bylo, rozhodně bych doporučila obrátit se na soud s návrhem na zrušení takového rozhodnutí.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vyúčtování prací objednatele zhotovitelem
Ve smlouvě o dílo je dohodnuto (i tučně zvýrazněno) :
- bod 1/3-Celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací (viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
- bod 3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací - viz příloha, cenová nabídka - případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
Přesto soud argumentuje že díky bodu 2/10 je cena ve smlouvě pevně daná a nelze jí překročit.
2/10 – Tuto smlouvu lze měnit pouze číslovanými písemnými dodatky na jejichž obsahu se shodnou oba Účastníci. Návrh na změnu či doplnění smlouvy muže předložit kterákoliv ze smluvních stran.
Mám za to, že je to špatně, pokud nejsou žádné písemné dodatky, tak smlouva zůstává platná tak jak je, tudíž že vyúčtování prací bude provedeno dle:
1/3 - celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací.
(viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací, -viz. příloha cenová nabídka- případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
V příloze zasílám k případnému krátkému náhledu smlouvu o dílo a její přílohu cenovou nabídku. Děkuji, Broněk
ODPOVĚĎ:
Ve veřejné části naší právní poradny se nezobrazují přílohy, tudíž do nich nemůžeme nahlédnout. Ale máte pravdu, že pokud nedošlo k žádným změnám ohledně vyúčtování prací ve formě písemných dodatků, zůstává smlouva platná tak, jak byla ujednána.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat nájemníka se špatnou platební morálkou?
- Jak vystěhovat nájemce se špatnou platební morálkou?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pronajímatelem pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neopustil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník nevyklidil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájemní smlouvy pro neplacení nájemného - jak postupovat?
V bytě máme nájemníky, kteří mají smlouvu na dobu určitou - 3 roky. Běží teprve první rok jejich nájmu, ale už v něm měli špatnou platební morálku, platili se zpožděním, dva měsíce třeba vůbec. To jsme vyhodnotili jako hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu a dali jsme jim výpověď. Výpověď měla všechny náležitosti, poučení, předcházela jí i výzva. Uběhly tři měsíce výpovědní lhůty a já bych rád, aby se nájemníci vystěhovali. Jenže ti nové bydlení nenašli, pravděpodobně ani nehledali, o odmítají se vystěhovat. Prý se budou právní cestou bránit. Zajímalo by mě proto, jaké mají možnosti. Lhůtu pro soudní přezkum výpovědi už prošvihli. V bytě ale mají nemocného seniora. Dává jim to proti mě velkou výhodu? Můžu dál postupovat s vyklizením, tedy výzva a žaloba na vyklizení, nebo to soud kvůli babičce smete? Rád bych, aby už byli pryč a já mohl najít lepší nájemníky s lepší nájemní smlouvou a platící také vyšší nájem. Momentálně je pro mne tento pronájem velice nevýhodný. Jakub
ODPOVĚĎ:
Nevidím důvod, proč by neměl soud Vaší žalobě vyhovět, i když je v bytě stará osoba. Za situace, kdy nehradili řádně nájem, jste využil možnosti, kterou Vám zákonná úprava dává. Nájemci nemají žádnou jinou možnost, než se vystěhovat, Pokud nevyužili možnost bránit se proti výpovědi, má se za to, že ji akceptují, proto bych se soudnímu řízení na Vašem místě nevyhýbala, neboť mám za to, že budete v žalobě o vyklizení úspěšný.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zrušení stavebního povolení pro nečinnost stavebníka
- Jaké udělat úpravy pozemku aby nedošlo ke zrušení stavebního pozemku?
Mohu přijít o platné stavební povolení? Stavební povolení bylo vydáno 2012, poté bylo 2x prodlouženo. Stavební povolení je vydané na rodinný dům, přípojky inženýrských sítí, žumpy a zpevněné ploch. Na pozemku je postavený plot, je zde studna na hranu pozemků jsou přivedeny přípojky na vodu a na elektřinu. Je možné, aby nám bylo stavební povolení z nějakého důvodu odebráno před koncem jeho platnosti, například pro nečinnost? Pokud ano, tak na základě jakého právního předpisu? Případně co je nutné na pozemku udělat, abychom měli jistotu, že by nám stavební povolení nemohlo být odebráno?
V případě, že by něco takového bylo nezbytně, tak bychom rádi spáchali něco, co jednak nebude příliš finančně náročné a zároveň nebude znamenat výstavbu něčeho, co může po 2-3 zimách vykazovat opotřebení. Vzhledem k tomu, že stavět plánujeme až 2019, tak bychom se rádi vyhnuli nyní například základové desce. Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Právní úpravu stavebního povolení naleznete v § 115 stavebního zákona. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
Na prodloužení platnosti stavebního povolení není ovšem právní nárok, záleží tedy na důvodech žádosti a rozhodnutí stavebního úřadu.
Stavební zákon umožňuje zrušení stavebního povolení v § 176 odst. 5, ale to pouze za situace, dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům. Další možností pro zrušení stavebního povolení je situace, kdy je stavební povolení vydáno v rozporu s požadavky stavebního zákona.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing - jak se bránit?
- Může zaměstnavatel bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Může nadřízený bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Pronásledování zaměstnavatelem a bossing - jak se bránit?
- Pronásledování nadřízeným a bossing - jak se bránit?
- Jak se bránit proti bossingu na pracovišti od nadřízeného, zaměstnavatele
Bossing: u firmy pracuji 2006-2017 na stejné pozici. Naše firma se zabývá speciálním odvětvím výroby. Již mnoho let máme problém s naším nadřízeným, který se k nám k zaměstnancům chová jak ke kusu hadru. Nejedná se jenom o útoky na mou adresu, ale i na adresu kolegů a obchodních zástupců. Pár našich bývalých kolegů tuto situaci vyřešilo výpovědí a raději pracují za menší mzdu v jiné firmě ale mají klid.
Jednání našeho vedoucího spočívá v neustálé kontrole (ať už kamerovým systémem, kterým kontroluje kdo se kde nachází a nacházel, zpětná kontrola práce když se vrátí z dovolené - zase pomocí kamerového systému i když se nic nestane - úraz, krádež atd, splní se týdenní plán a je to co víc). Dále jeho slovní napadání a urážky že se nestíhá a děláme pomalu a na ho& hellip; . Bohužel jako ve spoustě firem tak i v té naší zápasí výroba se skladovacími prostory. Sklad nechce přebírat hotové výrobky, protože je nemá kam dát (požární předpisy - zatarasené únikové cesty,
uličky ve skladu kde se dá sotva projít atd). Nuestále buzerování mistra, že neumí řídit lidi a organizovat výrobu. Aby jsme mohli dělat svou práci, hledáme jakýkoliv volný prostor, převáží se výrobky ze strany na stranu, aby bylo kde dělat. Tudíž dochází k časovým prodlevám a my jsme na tom biti. Nadávky a vyhrožování výpovědí se nám nelíbí. Chápeme že na něj tlačí vedení, ale brát si nás jako zaměstnance za boxovací pytel je moc. Jsou dny které jsou v pohodě, ale poslední dobou jsou dny kdy se nadřízený přiřítí do práce a nedělá nic jiného než hodinu kontroluje
záznam z kamer kdo, co a v kolik hodin začal dělat. Není tento jeho postup v rozporu se Zákoníkem práce? Kamerový systém nemá sloužit ke kontrole práce. Samozřejmě "děláme špatně a pomalu." Jeho neustálé výlevy zlosti na naše adresy už nám začíná pít krev. Chtěl bych na toto jednání upozornit vedení společnosti ale víme jak to chodí. Nelíbí se ti tu? Jdi! Poslední kapka byla ústní degradace jednoho ze zaměstnanců že dělá na dvě věci a že si za něj hledá náhradu. Tak byl přeřazen na podřadnou práci. Z jedné z nejvyšších pozic na dílně přeřazen na tu nejnižší. Bohužel toto jeho jednání probíhá poslední dobou za zavřenými dveřmi aby to ostatní neslyšely. Uspěl by u soudu zvukový záznam? Nechceme volit anonimní dopisy ale bude to asi nejsnažší přece jenom po tolika letech už máme
rodiny a hypotéky a každý máme strach o práci. Je nějaká obecná rada jak se bránit? Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Kamery na pracovišti jsou v rozporu se zákoníkem práce. Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
V případě, že se jedná o kamery se záznamovým zařízením, jejich instalace je pravděpodobně v rozporu i se zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Je proto možné poslat podnět jak na místně příslušný oblastní inspektorát práce, tak na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Pokud jde o bossing, taková situace nemá nikdy jednoduché řešení. V první řadě je nutné upozornit, že v případě bossingu leží důkazní břemeno na zaměstnanci. Je vhodné nejprve si pečlivě sesbírat veškeré důkazy a zajistit si svědecké výpovědi spolupracovníků. Poté připadají v úvahu tyto možnosti:
- obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy. Pokud zaměstnanec využije této možnosti, nesmí ho zaměstnavatel postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv (ustanovení § 346b odst. 4 zákoníku práce) ;
- domáhat se vůči zaměstnavateli, aby dodržoval zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu, možnosti funkčního postupu a odborné přípravy atd. , obsažené v ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce;
- pokud nedojde k nápravě, je možné kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce, v jehož působnosti je dohlížet na dodržování pracovněprávních předpisů. V této souvislosti je třeba zmínit povinnost inspektorátu dodržovat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole.
- v případech, kdy zaměstnanec požaduje např. finanční odškodnění, je třeba podat žalobu k soudu. Vzhledem k náročnosti těchto soudních sporů je vhodné vyhledat právní poradenství poskytované advokáty.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Požadavek vypracování návrhu na zahájení řízení u finančního arbitra, advokátní kancelář si vyúčtovala právní zastoupení - jak se bránit?
- Reklamace vyúčtování advokáta - nepožadovaná služba
- Reklamace vyúčtování advokátní kanceláře - nepožadovaná služba
Mám dotaz na správnost vyúčtování právních služeb. Obrátila jsem se na advokátní kancelář ve věci týkající se spotřebního úvěru mezi mnou a nebankovní společností s požadavkem vypracovat návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Nepožadovala jsem právní zastoupení v této věci.
Po prostudování předaných materiálů v předmětné záležitosti mi advokátní kancelář poskytla právní rozbor se závěrem, že k bezdůvodnému obohacení úvěrujícího nedošlo s tím, že návrh na zahájení řízení u finančního arbitra by nemusel být vyřízen v můj prospěch. Odstoupila jsem tedy od původního požadavku, tj. vypracování návrhu na zahájení řízení a spolupráci s advokátní kanceláří jsem ukončila. Advokátní kancelář mi vyúčtovala za poskytnutí jejich služeb dva hlavní právní úkony, a to:
- příprava a převzetí zastoupení ve výši 3700, - Kč,
- rozbor právní věci rovněž ve výši 3700, - Kč a
- režijní paušál ve výši 600, - Kč.
Podle mého názoru rozsah advokátních služeb požadovaných na advokátní kanceláři byl dán mým písemným požadavkem na vypracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, nic víc a nic méně. Plnou moc na zastupování jsem advokátní kanceláři neposkytla. Je tedy požadavek advokátní kanceláře na zaplacení 3700, - Kč z titulu přípravy a převzetí zastoupení oprávněný? Prosím o odpověď. Zita
ODPOVĚĎ:
Advokátní kancelář je v daném případě oprávněna účtovat dva úkony právní služby, přičemž odměna za úkon právní služby se odvíjí od částky, která měla být předmětem sporu. Výpočet odměny se řídí advokátním tarifem. Pokud prosím sdělíte výši částky, která měla být předmětem sporu, jsem schopna Vám v souladu s advokátním tarifem spočítat, zda je požadovaná částka oprávněná.
__
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti - kdy je možné dát výpověď nájemníkovi, nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Výpověď nájmu pozemku a nebytového prostoru novým majitelem - kdy po koupi to může nový majitel udělat?
- Od kdy po koupi pozemku může dát nový majitel výpověď nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Od kdy po koupi nebytového prostoru může dát nový majitel výpověď nájemci nebytového prostoru?
Zakoupili jsme pozemek s nebytovými prostory a zajímalo by mě kdy můžeme dát výpověď nájemníkovi. Musíme počkat až bude vše zaneseno do katastru nemovitostí (Zápis do katastru již započal) nebo mu můžeme dát výpověď již nyní? Předem děkuji za odpověď. Jitka
ODPOVĚĎ:
Pokud prostory, které jste koupili, jsou předmětem nájmu, vstupujete do všech práv a povinností původního vlastníka, takže i výpověď z nájmu můžete podat pouze v souladu s nájemní smlouvou. Výpověď pak můžete dát až v okamžiku, kdy budete skutečně jako vlastníci v katastru nemovitostí zapsáni, pouze podání na katastr nestačí.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak zabránit podvodu při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak zabránit zpronevěře peněz při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak se vyhnout podvodu při koupi bytu, domu, pozemku
Můžete mi, prosím poradit, jak uskutečnit prodej pozemku a jeho faktické zaplacení, aby náklady byly co nejnižší a ani jedna strana neriskovala, že bude ošizena? Můžeme s kupujícím vše uskutečnit přímo při návštěvě Katastru nemovitostí ČR? Další variantou je smlouva, podle které by kupující zaplatil jen polovinu částky při podpisu smlouvy a druhou do tří dnů od zápisu změny vlastníka ve prospěch kupujícího na Katastru nemovitostí. To mi připadá, že bych jako prodávající hodně riskovala, že už druhou polovinu nemusím dostat. Nebo se mýlím? Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ:
Nejjistější varianta je peníze složit do notářské či advokátní úschovy. Kupující peníze složí, advokát či notář vydá potvrzení o jejich složení, poté se podá na katastr návrh na vklad a poté, co bude vlastnické právo přepsáno, peníze budou prodávajícímu z úschovy vyplaceny. Všechny ostatní varianty jsou riziko, protože smlouva může být špatně napsaná, katastr ji nevloží, ale kupující např. už polovinu peněz uhradí a prodávající se nakonec rozhodne opravenou smlouvu nepodepsat a teoreticky si může nechat jak nemovitost, tak peníze. Za situace, kdy se v případě převodu nemovitosti jedná minimálně o milionovou částku, volila bych nejjistější variantu úschovy, která se bude pohybovat v řádu tisíců (cca 3.000 až 5.000,-Kč).
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Odstěhování pečujícího rodiče s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas druhého z rodičů?
- Nesouhlas druhého z rodičů s odstěhováním dítěte a pečujícího rodiče do zahraničí - jak postupovat dál?
06.09.2016 soudem rozsudkem svěřena dcera do péče otce (mě) po dohodě s exmanželkou (má problémy s přítelem a drogami). Styk s matkou není v rozsudku nijak upraven. 30.6.2016 jsem se znovu oženil. Dceři je 14 let a je v 8. třídě ZŠ a tuto třídu dokončí v červnu 2017. Chceme se se ženou a dcerou v červenci 2017 stěhovat do USA. Dcera bude chodit do Americké školy. Prozatím exmanželka souhlasí, že s dcerou odjedu, ale nesouhlasí aby se mnou žila dcera v Americe dlouhodobě. Nevím jak dlouho tam budeme. Nebráním jí ve styku s dcerou, cca každé 3 měsíce budeme v ČR na 7-14 dnů. Může mi exmanželka zakázat odjezd s dcerou do USA i když jí mám v péči? Jaký dokument mi má exmanželka podepsat, abych byl krytý že jsem dceru neunesl? Jak to mám udělat správně a pojistit se proti žalobě? Jak dlouho můžu s dcerou být v zahraničí bez matčiny souhlasu? Může se v případě zákazu od Matky dcera od 15ti sama rozhodnout že chce vycestovat? Děkuji moc!
ODPOVĚĎ:
V záležitosti, která je pro dítě významná, je ze zákona zapotřebí souhlasu obou rodičů. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou nebo zda se jedná o změnu místa bydliště. U krátkodobé dovolené v zahraničí, která zpravidla trvá maximálně 2 – 3 týdny, se nejedná o změnu místa bydliště dítěte, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které nepotřebujete souhlas matky dítěte. Pokud se tedy rozhodnete odjet do USA pouze na krátkou dovolenou, pak souhlas dceřiny matky nepotřebujete.
V případě dlouhodobého pobytu v zahraničí je již situace jiná. Zde se totiž jedná o změnu místa bydliště dítěte, což je významná záležitost, ke které souhlas dceřiny matky potřebujete. Před dlouhodobým odjezdem do zahraničí Vám tedy rozhodně doporučuji získat písemný souhlas dceřiny matky s tím, že s dcerou dlouhodobě odjíždíte do zahraničí. Vzor takového souhlasu můžete najít například na stránkách Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí – zde: http://www.umpod.cz/unosy-deti/cestovani-s-ditetem-do-zahranici/ Pokud byste odcestoval s dcerou dlouhodobě do zahraničí bez souhlasu její matky, vystavoval byste se riziku, že dceřina matka bude tuto záležitost řešit jako mezinárodní únos dítěte.
Jestliže Vám dceřina matka odmítne písemný souhlas udělit, nemusí to ještě znamenat, že do zahraničí nebudete moci s dcerou odcestovat. Souhlas druhého rodiče je totiž možné nahradit rozhodnutím soudu. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek a v soudním řízení není nutné být zastoupený advokátem. Se sepsáním návrhu Vám kromě advokáta může pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště Vaší dcery nebo opatrovnické oddělení soudu.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez služebnosti - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez služebnosti - práva majitele pozemku
Přes můj oplocený pozemek evidovaný jako sad vede potrubí veřejného vodovodu a je tam umístěný také uzávěr. Nejsem si vědoma, že by na pozemku vázlo věcné břemeno, na výpisech z Katastru nemovitostí nic takového není vidět. Je to automatické, když je tam potrubí umístěno? Nebo jak jinak mohu zjistit, že pozemek je spojen s věcným břemenem?
Zajímalo by mě, zda mohou zaměstnanci Vodovodů vstupovat na pozemek kdykoli bez mého vědomí, nebo podle jakých pravidel a jestli mě musí o tom informovat, případně se nějak prokázat. V případě, že budou hledat poruchu nebo poškození potrubí, jestli musí mít Vodovody nějaké povolení k výkopovým pracím, také jestli mohu toto rozhodování nějak ovlivnit nebo se k němu vyjadřovat. Děkuji, Jana Bartáková
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že vodovod byl pod Vaším pozemkem umístěn v minulosti (v době, kdy předmětný pozemek vlastnil Váš právní předchůdce). Dřívější právní úprava nevyžadovala, aby byly dotčené pozemky zatíženy v souvislosti s budováním vodovodu věcným břemenem (postačil souhlas vlastníka pozemku s vedením vodovodu). Tento požadavek ostatně neobsahuje ani současná právní úprava.
V této souvislosti upozorňuji, že dle § 5/1 zákona o vodovodech a kanalizacích se vlastnické vztahy k vodovodům a vodovodním přípojkám nezapisují do katastru nemovitostí.
Zřízení věcného břemene není platnou právní úpravou vyžadováno zejména z toho důvodu, že zákon o vodovodech a kanalizacích přiznává vlastníku (resp. provozovateli) vodovodu taková oprávnění, která se (po obsahové stránce) překrývají s případným věcným břemenem (de facto se tak jedná o věcné břemeno zřízené zákonem).
Vlastníkovi vodovodu, který vede pod Vaším pozemkem, tak můžete navrhnout zřízení věcného břemene (v tomto případě by se jednalo o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), vlastník vodovodu však nebude patrně ke smluvnímu zřízení věcného břemene příliš ochoten, neboť takové věcné břemeno prakticky nepotřebuje (ke vstupu na Váš pozemek a k provádění příslušných prací je totiž oprávněn ze zákona).
2/ Vstup na pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- vlastník vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí (stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu) ;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- práva podle předchozích odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li vlastníkovi pozemku či stavby výkonem práv vlastníka vodovodu (dle předchozích odrážek) majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu poškozené osobě jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu (tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu) ;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
Je samozřejmé, že zaměstnanci vlastníka (popř. provozovatele) vodovodu se Vám musí před vstupem na Váš pozemek prokázat (tedy doložit, že jsou zaměstnanci toho subjektu, který je oprávněn ke vstupu na Váš pozemek přímo ze zákona).
Pokud by mezi Vámi a vlastníkem (popř. provozovatelem) vodovodu vznikl spor o rozsah shora vymezených oprávnění, bude takový spor rozhodnut příslušným vodoprávním úřadem (§ 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích). Tímto úřadem je (v tomto kontextu) obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 25 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - průběh dědického řízení
- Průběh dědického řízení - nedohledatelný dědic v zahraničí
- Jak může rodina zdědit majetek pokud je hlavní dědic v zahraničí a nedohledatelný
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - jak se bude dědit?
1.1.2016 zemřela teta (sestra mé matky), její syn, který je dědicem domu je již 30 let ve Spojených státech. Tohoto syna po jakékoliv naší snaze nelze dohledat, sám se neozývá, neví že mu zemřela matka. Jediné informace, které jsme o něm zjistili byly o tom, že byl nebo je, to přesně nevíme ve vězení. Je jisté že do České republiky už se nevrátí. Jak bude pokračovat dědické řízení, jak dlouho budeme čekat, než na dům budou mít nárok další dědicové? Popřípadě dá se takovéto dědické řízení jakýmkoliv způsobem urychlit? Jedná se nám o dům, který zbytečně chátrá. Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Notář může ještě např. požádat americké velvyslanectví na území ČR, či jiné zastupitelské orgány, aby danou osobu pomohly notáři dohledat.
Notář by měl poté, jakmile vyčerpá všechny možné prostředky k dohledání dědice, tomuto dědici neznámého pobytu ustanovit opatrovníka a poskytnout mu lhůtu, která nesmí být kratší než 6 měsíců, aby se přihlásil jako dědic, přičemž toto rozhodnutí doručí všem známým dědicům a zároveň jej vyvěsí na úřední desku soudu. Nepřihlásí-li se ve stanovené lhůtě, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet.
Pokud jde o dům, požádejte notáře, aby ustanovil správce dědictví, který se bude starat o to, aby dům nechátral (bude do něj mít přístup, bude zde moct větrat, zatopit, atd.).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od souseda z neznámého zdroje - jak se bránit?
- Hluk přes nosnou zeď mezi rodinnými domy - jak se bránit?
- Soud kvůli hluku od souseda - elektrický přístroj umístěný na nosné zdi mezi rodinnými domy
Bydlíme v řadovém domku. V roce 2013 si soused pořídil nějaké elektrické zařízení vydávající vysoký pulzující zvuk, který bylo a je slyšet u nás po celém domě. Z toho, že „vzniku“ zvuku bezprostředně předcházelo u souseda vrtání a kopání na společné nosné zdi, usuzujeme na umístění zdroje na nebo i částečně v ní. Souseda jsme se na to několikrát ptali, ale vždy tvrdil, že nic nemá, ale my víme jistě, že zdroj zvuku je u něj. 08/2016 opět po „práci“ na společné nosné zdi na straně souseda, zvuk ještě víc zesílil a je teď slyšet nepřetržitě (předtím to bylo 24 hodin denně v asi 20ti minutových intervalech, takže také nic příjemného). S nesnesitelnou intenzitou, a šíří se nosnou zdí do ostatních zdí našeho domu, který se tak stal prakticky neobyvatelným. Prosili bychom o radu, jak postupovat a kam se obrátit, protože po dosavadních zkušenostech nějakou domluvu se sousedem jako úspěšné řešení nevidíme. Děkuji, Nikola
ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že hluk, působený sousedovým zařízením, překračuje stanovené hygienické limity, můžete v této věci kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici:
https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0036
Vyjde-li z provedených měření najevo, že sousedovo zařízení skutečně překračuje stanovené limity, bude možné, aby byla sousedovi uložena pokuta; zejména Vám však výsledky provedených měření (ať už měření dopadne jakkoli) poslouží jako důkazní materiál v budoucím soudním sporu.
Není-li dohoda se sousedem možná, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit předžalobní výzvu a následně i žalobu, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby soused ustal v rušení výkonu Vašeho vlastnického práva.
Dle § 1012 občanského zákoníku je vlastník oprávněn se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Pravidla sousedského soužití jsou pak konkretizována v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (vztahuje se samozřejmě rovněž na stavby na pozemcích).
Na tomto místě doplňuji, že výkon vlastnického práva může být rušen i takovým hlukem, který nepřekračuje stanovené hygienické limity (ovšem je natolik intenzivní, že překračuje míru obvyklou místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání domu). K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soud o vydržení věcného břemene cesty přes cizí pozemek
- Soud o vydržení služebnosti cesty přes cizí pozemek
- Vydržení věcného břemene cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat
- Vydržení služebnosti cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat
Vlastním pozemek, který jsem obdržel darem od otce v roce 2004. Otec pozemek koupil již v roce 1978. Pozemek vznikl rozdělením velkého pozemku na tři. Zapomněl si ovšem zřídit věcné břemeno chůze a jízdy. Jinudy se na pozemek nelze dostat. Na můj pozemek tedy musím z hlavní cesty přes cca 20 m dlouhý a 3 m široký pozemek (dále příjezdová cesta), který z levé strany patří jednomu a z druhé strany druhému sousedovi (každý ze sousedů tedy vlastní cca polovinu příjezdové cesty). Tato příjezdová cesta tam je již od roku 1978 a je oplocena. Nechal jsem si ji zaměřit na geometrickém plánu.
U hlavní silnice (na pozemku souseda) mám od Středočeské energetiky postavenou malou “budku” nebo jak to nazvat, kde je umístěn elektroměr. Z něho vedou pod zemí, v oblasti příjezdové cesty elektrické kabely ke mně na pozemek. 2016 jsem sousedům posílal dopis s nabídkou odkupu příjezdové cesty, ovšem sousedé nechtějí prodat. Sousedé mi bezproblémově umožňují vjezd na můj pozemek. Dohodou se sousedy to bohužel nelze, tak jedině zbývá soudní cesta. Jaká je případně šance že věcné břemeno u soudu “vysoudím”? Děkuji Václav
ODPOVĚĎ:
Pokud Vaši sousedé odmítají pouze prodej části jejich pozemků, můžete se pokusit se s nimi dohodnout na zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Dle § 1029/1 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Přístup k Vašemu pozemku si můžete zajistit rovněž smluvním zřízením věcného břemene, které by v tomto případě mělo podobu služebnosti stezky a cesty (§ 1274 a § 1276 občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se sousedy možná, bude nutné se obrátit na soud. Dle § 1029/2 občanského zákoníku může soud povolit nezbytnou cestu v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (zřízení nezbytné cesty jako služebnosti se jeví jako ideální, neboť služebnost bude jako věcné právo zapsána do katastru nemovitostí). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Doporučuji Vám (před případným podáním žaloby) vzít zřetel na § 1032/1 občanského zákoníku, dle něhož soud nezbytnou cestu nepovolí:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
Druhou možností, jak bez dohody se sousedy získat přístup na Váš pozemek, je zřízení věcného břemene (služebnosti) rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu. Dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tuto cestu Vám však doporučuji až v krajním případě (tzn. nebudete-li úspěšný ani při pokusu zřídit nezbytnou cestu či věcné břemeno dohodou, ani rozhodnutím soudu).
K tomuto tématu více např. zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-lze-branit-povoleni-nezbytne-cesty-94109.html
Velikost Vašich šancí na soudní zřízení práva nezbytné cesty není možné kvantifikovat, vše bude záviset na konkrétních okolnostech případu a na právním názoru soudce.
Co se týče Vaší poznámky o vedení elektrických kabelů, platí, že tyto nejsou součástí pozemku, kterým jsou vedeny (§ 509 občanského zákoníku). Dle občanského zákoníku se má za to, že součástí liniových staveb (např. energetických přípojek) jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
Ve Vámi popsaném případě je důležité, kdo je vlastníkem předmětných elektrických kabelů (tzn. zda se jedná o přípojku, která je ve Vašem vlastnictví, nebo zda tyto kabely patří poskytovateli elektřiny). Náleží-li kabely Vám, je možné zřídit (dohodou se sousedy) služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která Vás bude opravňovat vést sousedními pozemky Vaší elektrickou přípojku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Externí a interní provádění kontroly SVJ
- Externí a interní provádění kontroly společenství vlastníků bytových jednotek SVJ
- Kontroly majetku SVJ - interní a externí
Interní / externí provádění kontrol: pro potřeby společenství vlastníků bytových jednotek SVJ bych rád věděl, jak si vyložit pojem externí a interní prováděné kontroly a revize na společně spravovaném majetku. Pro činnosti kontroly a revize využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP nebo DPČ, tak právnické osoby (nečleny SVJ) prováděním činností na základě potvrzené objednávky. Ptám se: Které formy kontroly lze zařadit mezi externí prováděné kontroly a revize? Děkuji, Rudolf.
ODPOVĚĎ:
Zákon nijak nevymezuje pojmy "externí a interní kontroly a revize". Pokud s těmito pojmy SVJ pracuje, mělo by samo přesně ve stanovách vymezit, co se tím rozumí. Obecně lze ale chápat jako externí provádění kontrol takové provádění, které je zajišťováno prostřednictvím třetího subjektu, jehož předmětem podnikání taková činnost je. Interní pak prováděná přímo zaměstnanci SVJ.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej podílu nemovitosti a předkupní právo
- Spolumajitel požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Spoluvlastník požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spolumajitel požaduje vysokou kupní cenu
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spoluvlastník požaduje vysokou kupní cenu
- Vypořádání spoluvlastnictví prodejem podílu - příliš vysoká cena spoluvlastnického podílu
Spoluvlastním nemovitost se sestrou, ideální polovinu. Nemovitost reálně nejde rozdělit (staré stavení, dole jedna obytná místnost, nahoře dvě. Proti vůli sestry v nemovitosti bydlím, v užívání jí však nijak nebráním. Nemovitost na vlastní náklady a svépomocí udržuji, sestra se finančně vůbec nepodílí, jen pojistné a daň z nemovitosti platíme napůl. Může sestra bez mého vědomí svou polovinu prodat? Jaká je možnost vypořádání, pokud sestra požaduje za svou polovinu přemrštěnou cenu? Jedině soudní? Děkuji, Dáša
ODPOVĚĎ:
Sestra může svou ideální polovinu prodat jakékoliv třetí osobě, proto bych být Vámi neváhala a podala k soudu žalobu o vypořádání spoluvlastnictví. Soud bude při rozhodování vycházet z tržní ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Je to pro Vás v podstatě nejlevnější varianta, určitě levnější, než hradit uměle navýšenou cenu jen proto, aby to neprodala nikomu třetímu.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy na nového majitele a výpověď pro nadbytečnost
- Převod firmy na nového majitele a nadbytečnost - nárok na jiné pracovní místo, pozici
- Nárok na odstupné - převod firmy na nového majitele a zrušení pracovního místa, pozice
- Právo na jiné místo při změně majitele firmy, podniku
Naše firma přechází pod jinou firmu s převodem všech zaměstnanců dle Zákoníku práce. Moje funkce vykonávaná v současné firmě se ruší, protože v nové firmě není potřeba. Jaká vyplývají pro mne práva z takto vzniklé situace? Mám nárok na jiné pracovní místo se stejnou kvalifikací? A jak je to s mzdovými nároky? Děkuji za odpověď. Ester.
ODPOVĚĎ:
Převod sám o sobě není výpovědní důvod, proto máte stejná práva jako zaměstnanec, jehož pracovní místo bylo zrušeno při organizačních změnách a zaměstnanec se stal nadbytečným. Zaměstnavatel Vám v takové situaci může nabídnout jiné místo odpovídající sjednanému druhu práce nebo Vám může dát výpověď pro nadbytečnost. V takovém případě budete mít nárok na odstupné.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dodatečné odmítnutí dědictví - dopis od notáře přišel na jinou adresu než trvalého bydliště
- Neobdržení dopisu od notáře o možnosti odmítnutí dědictví a dodatečné odmítnutí po zákonné lhůtě
- Dodatečné odmítnutí dědictví po zákonné lhůtě - informace
- Co se stane pokud nedostane dědic dopis o možnosti odmítnutí dědictví od notáře?
Notář vyřizující dědictví po zemřelém bratranci, mi zaslal dopis s usnesením, kde mohu dědictví odmítnout na adresu v Opavě, kde již od 04/2016 nebydlím. Žije zde můj 76letý otec. Od tohoto data se zdržuji v místě trvalého pobytu v Pardubicích. Tento list se mi dostal do rukou po termínu, ve kterém jsem mohl dědictví odmítnout a notář mne zahrnul do dědického řízení.
Prosím o informaci zda-li je možnost toto dědictví ještě nějakým způsobem odmítnout a nebo se nějak bránit proti zahrnutí do dědického řízení.
Děkuji za případnou odpověď či právní radu při řešení situace ve které se nacházím. S pozdravem a přáním hezkého dne Oldřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 1487 o. z. lze dědictví odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
Můžete zkusit notář tvrdit, že Vám usnesení nebylo platně doručeno (např. proto, že máte stejné jméno s otcem a proto byl dopis doručen jemu a ne Vám. Nevzniklo tudíž platné doručení a Vám tedy lhůta k odmítnutí dědictví ještě nezačala plynout. Vzápětí dědictví rovnou písemně odmítněte.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stížnost na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky, pojistného plnění
- Pojišťovna protahuje vyplacení plnění z pojistky - kam podat stížnost
- Žaloba na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky
Ráda bych se zeptala, kam mám směřovat stížnost na nečinnost pojišťovny, která již rok protahuje výplatu odškodnění za vytopený dům. Děkuji. Vanda
ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci i na Českou národní banku, která je dozorovým orgánem nad pojišťovnictvím. V případě neúspěchu se pak můžete obrátit na soud.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyšetřování pokusu o zabití - důkazy
- Důkazy pokusu o zabití - SMS, lékařské zprávy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Hrozba pokusu zabití - soud, soudní řízení
- Soud u pokusu o zabití - oddělené soudní líčení
- Soud s násilníkem a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy
- Trestní soud s pachatelem trestného činu a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy
Po 37 letech si mne vyhledal můj 1. manžel (Naše manželství trvalo cca 13 měsíců, pak se nechal zavřít. Byla jsem těhotná. Syn brzy po porodu zemřel. Rozvedla jsem se s ním. V té době byl ještě stále uvězněný). Uvolila jsem se v jejich domě starat o jeho nemohoucí matku. Po 2 měsících jsem odešla. Po 10 dnech mě pod záminkou nalákal do svého auta. Zavezl mě za město, držel mě v autě, zbil a pokusil se mě podřezat. Podařilo se mi tomu zabránit a utéct. Ještě ten den mi od bývalého došla SMS, kde psal, že je do rána mrtvý a že chtěl, abychom společně šli za malým Ondrou (náš zesnulý syn).
Je mu 67, život promarnil, nemá už žádnou perspektivu a mám obavy, že chce své úmysly dokonat. Tedy alespoň co se mé osoby týče, nepředpokládám, že by nalezl odvahu zabít i sebe.
Mám na prokázání jeho úmyslu mne zabít pouze lékařskou zprávu, veškeré jeho SMS, obsahující výše zmíněné doznání a fotografie mého potlučeného obličeje. Budou tyto důkazy stačit k tomu, aby jej odsoudili? Budu mít nárok na oddělené soudní líčení? Bude to jediná doba, kdy by věděl přesný čas a místo mého pobytu. Mám strach o svůj život. Děkuji!
ODPOVĚĎ:
Určitě se bezodkladně obraťte na policii ČR a předložte jí veškeré podklady, které máte (sms, lékařskou zprávy& hellip; ). Jednání Vašeho bývalého manžela by bylo možné považovat za trestný čin, zejména trestný čin nebezpečného vyhrožování. Můžete policii zároveň požádat o poskytnutí tzv. krátkodobé ochrany či učinění jiných úkonů k zajištění Vaší bezpečnosti (důvodnost posuzuje samotná policie). V těchto případech může být Vašemu bývalému manželovi také uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání či kontaktování Vaší osoby či se zdržování se v místě Vašeho bydliště. V rámci soudního líčení, pokud je zde důvodná obava o bezpečnost osob, např. svědka, poškozeného, je možné žádat tzv. zvláštní ochranu a pomoc, která je poskytována právě v podobných situacích. Dále samotné soudní líčení probíhá za přítomnosti zejména justiční stráže a vstup do budovy soudu je možný pouze přes bezpečnostní rámy a vnášené věci jsou podrobeny rentgenu, tedy je zde zvýšená ochrana všech osob pohybujících se v budově soudu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kauce nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení kauce nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Jistota nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení jistoty nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Nevrácení kauce nájmu, nájemného - vymalování bytu
- Nevrácení jistoty nájmu, nájemného - vymalování bytu
Ukončil jsem nájem k 24.2017. Byl mi podepsán předávací protokol, kde je vyjmenovaný stav, který je stejný jako původní stav při předání. Předání podepsala makléřka zastupující majitele. Se stavem bytu souhlasila a hned ho pronajala jinému člověku co se stavem také souhlasil. Majitel mi ale teď odmítá vyplatit kauci, že prý chce ještě byt vymalovat. Na mé náklady. V bytě už bydlí někdo jiný a s malováním nesouhlasí. Majiteli není možné se dovolat ani dopsat, mobil nebere a na emaily neodpovídá (i když tvrdí že ano). Co mám dělat? Je předávací protokol, podepsaný zástupcem, dostatečný pro ukončení smlouvy a vrácení celé kauce, když v protokolu nejsou žádné pokuty zapsány? V mém případě se daná situace liší v tom, že zástupce majitele do protokolu neuvedl, že chce vymalovat a dokonce slovně (za přítomnosti svědka) souhlasil s převzetím bytu ve stavu, v jakém byl. V protokolu tedy není nic zapsáno. A byt byl obratem dán jinému člověku do nájmu. A majitel si vzpomněl po týdnu. Má tedy vůbec majitel bytu právo po mě žádat zpětně peníze na vymalování bytu? Nebo mám žádat celou kauci zpět, na základě Předávacího protokolu? Děkuji Teodor
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, na základě jakého právního titulu došlo k ukončení nájmu bytu (tzn. zda se tak stalo dohodou nájemce a pronajímatele nebo prostřednictvím výpovědi).
V této souvislosti připomínám, že samo podepsání předávacího protokolu není dostatečným právním titulem k ukončení nájmu (předávací protokol je de facto pouze písemným potvrzením o předání bytu a jeho stavu).
Pokud nebyl ve Vašem případě nájem ukončen ani dohodou, ani výpovědí, nýbrž došlo pouze k fyzickému předání bytu (a sepsání předávacího protokolu), bude nutné aplikovat § 2292 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Pro pořádek by však bylo vhodné uzavřít s pronajímatelem dohodu o skončení nájmu alespoň dodatečně.
Co se týče předání bytu pronajímateli (resp. jeho zástupci), je nutné vycházet z § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pakliže pronajímatel potvrdil prostřednictvím předávacího protokolu svůj souhlas se stavem předávaného bytu, nemůže se po Vás dodatečně domáhat úhrady nákladů na jeho výmalbu.
Dle § 2254/2 občanského zákoníku je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) v poslední den nájmu. Pakliže tak pronajímatel ve Vašem případě neučinil, nachází se v prodlení se splněním své zákonné povinnosti (v tomto ohledu je podstatné, zda není vrácení kauce speciálně upraveno v nájemní smlouvě).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k okamžitému vrácení celé kauce. Nebude-li dohoda s pronajímatelem možná, popř. nevrátí-li Vám pronajímatel celou kauci, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby (a předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pokud je v současné době byt obýván novým nájemcem, který s výmalbou bytu nesouhlasí, není pronajímatel k výmalbě bytu oprávněn. Dle § 2259 občanského zákoníku je totiž nájemce povinen strpět úpravu bytu pouze tehdy:
- pokud taková úprava bytu nesníží hodnotu bydlení a zároveň pokud lze takovou úpravu provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo
- pokud pronajímatel takovou úpravu provádí na příkaz orgánu veřejné moci, anebo
- pokud hrozí přímo zvlášť závažná újma.
Je zjevné, že výmalba bytu bude pro aktuálního nájemce znamenat větší nepohodlí, přičemž podmínky dle druhé a třetí odrážky nejsou rovněž splněny. Výmalbu bytu tedy není aktuální nájemce povinen strpět, tzn. že pronajímatel bude k výmalbě bytu oprávněn pouze tehdy, bude-li s tím aktuální nájemce souhlasit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Průtahy s územním souhlasem obce - jak se bránit? (výměna plotu pletivový - štípaný kámen)
- Výměna plotu (pletivo - štípaný kámen) a vydání územního souhlasu obcí
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas
- Žádost o územní souhlas - lhůta na vyřízení úřadem
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas?
U našeho pozemku chceme provést výměnu stávajícího oplocení (pletivo) za nové (štípaný kámen - montovaný plot). K výměně dojde pouze na jedné straně, která sousedí se zeleným pásem (cca. 2 m širokým) a navazující obecní komunikací. Ze zbývajících tří stran zůstane zachován stávající plot.
Nechala jsem si zpracovat projektantem příslušnou dokumentaci a zajistila jsem souhlas obce - majitele obecní komunikace, které se výměna oplocení týká.
- Dne 7.7.2016 jsem podala na stavební úřad SÚ Žádost o vydání Územního souhlasu
- Dne 29.7.2016 jsem obdržela Výzvu k odstranění nedostatků. SÚ požadoval souhlasy všech přímých vlastníků sousedních pozemků, přestože na hranici s nimi se oplocení nemění a nedojde tak k dotčení jejich práv. (V této výzvě mj. chybělo "Poučení").
Dne 18.10.2016 jsem obdržela Usnesení o shození Územního souhlasu do Územního řízení.
Dne 15.11.2016 jsem obdržela informaci o zahájení Územního řízení, byli obeslání všichni sousedé, kteří měli možnost se do 15 dnů odvolat.
O žádném odvolání jsem písemně vyrozuměna nebyla, tudíž usuzuji, že se nikdo z majitelů sousedních pozemků neodvolal.
Předpokládala jsem, že nyní bude následovat vydání povolení.
Dne 8.2.2017 však stavební úřad SÚ vydal další Výzvu k doplnění žádosti o zpracování a dodání projektu s kulatým razítkem od dopravního inženýra ohledně rozhledových poměrů, trojúhelníku dle zákona o pozemních komunikacích na naší křižovatce (náš pozemek je rohový).
Součástí Výzvy je i Usnesení ohledně přerušení územního řízení.
Stavební úřad přišel 7 měsíců po podání naší žádosti o vydání územního souhlasu s naprosto novým požadavkem (dopravní řešení).
Jako laik se domnívám, že tento postup není v pořádku a požadavek SÚ není oprávněný. Ve Výzvě je dána možnost v 15ti denní lhůtě odvolání.
A i kdyby měl SÚ tento projekt právo vyžadovat, tak si měl vyžádat jeho dodání ihned po obdržení naší žádosti v minulém roce.
Pro doplnění informací uvádím, že se jedná o místní komunikaci v malé obci, navíc je mezi naším oplocením a místní komunikací cca. 2m široký zelený pás, takže se domnívám, že ke snížení rozhledu nedojde.
Pozemek naproti nám, druhý roh obecní křižovatky, má roh oplocení zbudován z cihel, tudíž je oplocení také neprůhledné. V podstatě většina oplocení na místních křižovatkách, dokonce i při nájezdech na silnici státní, je zbudována z plných plotů. Když jsem na tuto skutečnost referenta SÚ upozornila s tím, že všechny žádosti musí být posuzovány stejně, odvětil, že ho jiné ploty nezajímají, že řeší ten náš. Předem děkuji za Váš názor a radu, jak bych měla postupovat.
Zuzana
ODPOVĚĎ:
Je opravdu netradiční, že jste byli ze strany stavebního úřadu vyzvání k doplnění žádosti s takovým časovým rozestupem (samozřejmě za situace, kdy se jinak neměnily poměry v daném území).
K přerušení řízení dojde zejména v situaci, kdy není podaná žádost úplná (tak ostatně předvídá i stavební zákon).
Pokud by ze strany stavebního úřadu byl v obdobných případech využíván odlišný postup (u některých oplocení žádáno zpracování daného podkladu a u jiných nikoliv, ačkoliv podmínky by byly stejné či obdobné), jedná se o pochybení ze strany stavebního úřadu.
Můžete využít i možnosti odvolat se proti dané výzvě, ale v takovém případě musíte počítat s tím, že se dané řízení protáhne.
Dále můžete podat podnět k nadřízenému správnímu úřadu, aby prošetřil oprávněnost postupu tohoto stavebního úřadu (a to i s ohledem na dodržování zákonných lhůt) a dále se můžete také obrátit na ombudsmana, který poskytuje ochranu před nezákonným jednáním správních orgánů (více informací najdete zde: www.ochrance.cz).
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej nemovitosti - je prodávající povinen dodat stavební dokumentaci k nemovitosti?
- Je prodávající při prodeji domu povinen předat projektovou stavební dokumentaci k domu?
- Kde získat projekt, stavební dokumentaci ke kupovanému domu (kvůli rekonstrukci)
- Rekonstrukce zakoupeného domu - kde sehnat projektovou dokumentaci k domu, nemovitosti?
Zakoupil jsem na podzim 2016 dům a teď se dokončuje převod nemovitosti. Chystám rekonstrukci, ale prodávající mi k nemovitosti nepředala žádnou výkresovou dokumentaci s tvrzením, že žádná neexistuje. Jak v tomto případě hovoří zákony? Je povinnost tyto dokumenty předat? Hrozí prodávající nějaká sankce nebo si to kupující musí uvést do pořádku na vlastní náklady?
Děkuji za odpověď Norbert
ODPOVĚĎ:
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat tuto dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby (tato povinnost stíhala jak bývalou vlastnici stavby, tak Vás, jako současného vlastníka stavby, jste-li již v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník stavby).
Prodávající tedy byla povinna uchovat dokumentaci skutečného provedení stavby a tuto dokumentaci Vám předat. Byla-li si prodávající vědoma toho, že žádná taková dokumentace neexistuje (protože byla např. ztracena či zničena), byla povinna takovou dokumentaci na vlastní náklady opatřit a předat Vám.
Dozví-li se stavební úřad o tom, že vlastník stavby neuchovává dokumentaci skutečného provedení stavby, nařídí vlastníku stavby, aby tuto dokumentaci vlastním nákladem pořídil. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
Máte-li v úmyslu zakoupený dům rekonstruovat, lze předpokládat, že stavební úřad se dříve či později dozví o tom, že dokumentace skutečného provedení stavby ve Vašem případě neexistuje (neboť taková dokumentace bude nutným podkladem pro schválení Vámi zamýšlené rekonstrukce).
Dle § 2087 občanského zákoníku je prodávající povinen odevzdat kupujícímu věc (předmět koupě), jakož i doklady, které se k věci vztahují. Za vadu prodávané věci se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy i jejich nepředání (§ 2099/1 občanského zákoníku).
Tím, že Vám prodávající nepředala dokumentaci skutečného provedení stavby (ač k tomu byla dle stavebního zákona povinna), došlo z její strany k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Z tohoto důvodu Vám vzniklo právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
Prodávající by mohla svou obranu opřít o § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.
V současné chvíli Vám doporučuji:
- kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se, zda bude pro povolení Vámi zamýšlené rekonstrukce domu zapotřebí předložit dokumentaci skutečného provedení stavby nebo zda postačí pouze pasport stavby,
- kontaktovat některou z projekčních firem a objednat si zde vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby (dle toho, co se dozvíte od stavebního úřadu),
- kontaktovat prodávající a domáhat se po ní poskytnutí slevy z kupní ceny domu, přičemž tato sleva může odpovídat ceně za vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby, kterou zaplatíte projekční firmě (kontaktování prodávající Vám doporučuji učinit jako první krok, aby byla prodávající co nejdříve informována o tom, že uplatňujete právo z vady zakoupeného domu).
Nebude-li dohoda s prodávající možná, budete nucen se domáhat poskytnutí slevy z kupní ceny domu soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předkupní právo majitelů bytů v bytovém domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Předkupní právo majitelů bytů v činžovním domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Vyúčtování vody bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vody činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Bytový dům bez SVJ - jak probíhá vyúčtování vodného společného vodoměru?
- Vyúčtování elektřiny společných prostor bytového domu bez SVJ - jak probíhá vyúčtování?
- Kdo dělá vyúčtování vodného, stočného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování společné elektřiny u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojištění u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojistného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
Obracím se na vás s prosbou o právní radu. Jsem majitelkou bytu 1+2 v bytovém domě, který má 6 stejně velkých bytů, které jsou ve vlastnictví 6 různých majitelů. V tomto mém bytě má trvalé bydliště má 90-letá matka, já mám trvalé bydliště na jiné adrese. Je pravdou, že nyní, když má maminka potřebuje trvalou péči, přebývám více u ní. V bytovém domě nemáme ustanoveno společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, neboť dle sdělení advokátky, na kterou jsem se se žádostí o pomoc obrátila, nelze toto provést, protože nikdo neví, kde ideální 1/6 bytu je. Pokud by chtěl některý z vlastníků byt prodat, musel by se nejprve obrátit na ostatní majitele, kteří mají tzv. předkupní právo. Faktury za vodné a stočné, elektřinu společných prostor, pojištění domu, daň z nemovitosti jsou adresovány na majitelku, která v době odprodeje bytů odkoupila od obce byty tři. Několikrát jsem ji písemně vyzývala, ať mi předá vyúčtování spolu s fotokopiemi faktur, a to z důvodu, aby si moje matka mohla případný doplatek na bydlení, na který jí by ze zákona vznikl nárok, mohla uplatnit na příslušném úřadě. Poslední tzv. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2013 mi předala 04/2014. Doporučenou poštou jsem jí uvědomila, že pro úřady je to nedostačující, že je třeba fotokopie dokladů. Fotokopie dokladů mi nepředla.
Vodovody a kanalizace provádějí odpočet vody čtvrtletně. Doporučenou poštou jí vždy hlásím stav vodoměru, takže jí nic nebrání, aby mi vyúčtování předložila. Také nevím, zda opravdu máme dům pojištěn a na kolik korun.
Včera (15.02.2017) mi byl doručen s dodejkou dopis (v době doručení jsem nebyla na mé trvalé adrese, byla jsem u matky) dopis s pravděpodobným vyúčtováním nákladů za rok 2013, 2014, 2015 a 2016. Nejsem v domě sama, která má s ní problémy, vyúčtování nepřekládá včas nikomu. Je podnikatelka, máme takové tušení, že si toto dává do nákladů.
Jak postupovat? Lenka
ODPOVĚĎ:
Především pokud se jedná o dům s 6 bytovými jednotkami, které vlastní různí vlastníci, pak přímo ze zákona musí vzniknout společenství vlastníků jednotek. Píšete posléze o nějaké šestině, to by nasvědčovalo tomu, že dům není rozdělen na jednotky, ale je v podílovém spoluvlastnictví, pak by samozřejmě SVJ nemohlo vzniknout. Je nutné si napřed udělat jasno v této právní situaci. Pokud jde o vyúčtování za služby, pak toto je povinna Vám majitelka předložit vždy do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud tak nečiní, máte právo po ní požadovat 100, -Kč za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Pokud máte s majitelkou obecně problémy, asi nikdo jiný než soud problémy definitivně nevyřeší. Pokud uvádíte, že s majitelkou má problémy více lidí, pak se domluvte, doporučeným dopisem ji vyzvěte k doložení řádného vyúčtování a pokud to nepomůže, obraťte se na soud.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se dozvím o smrti rodiče žijícího v EU se kterým se nestýkám?
- Smrt rodiče v zemi EU - jak se o tom dozvím když s rodičem nejsem v kontaktu?
- Dědické řízení po rodiči v EU - jak se o něm dozví český dědic?
- Dědické řízení po rodiči žijícím v EU - jak se o něm dozví dědic z ČR?
Jsem Čech a žiji v ČR, můj otec je Němec a žije v SRN (snad). Po rozvodu rodičů roku 1975 otec s mojí matkou a mnou nekomunikuje.
Dotazy: dozvím se pak o úmrtí otce? Je někdo povinen mě vyhledat a informovat o této skutečnosti (pokud ano – v jaké lhůtě? )?
Jak probíhá případné dědické řízení (v tomto konkrétním případě SRN - ČR)? Mám stejná práva jako případná další manželka
+ ostatní potomci (předpokládám)? Děkuji Vám!
ODPOVĚĎ:
O smrti otce by Vás měl německý orgán, který projednává pozůstalost, informovat. Otázkou je, jestli se o Vás takový německý orgán dozví. Systémy evidence obyvatel nejsou mezi jednotlivými státy EU propojeny, tudíž my nejsme schopni dohledat obyvatele jakéhokoliv jiného státu a orgány jiného státu naopak nejsou schopni dohledat občana našeho státu. Jedinou variantou tak bude fakt, že Váš otec sepsal závěť, ve které dal najevo, že má syna v ČR, nebo některý z jeho německých dědiců na tuto skutečnost německý orgán upozorní.
Ohledně dědění se v Německu postupuje podle německých zákonů, které se na českých vysokých školách neučí. Chcete-li znát obsah německého práva v oblasti dědění, musíte si zákony sám najít a přeložit či oslovit nějakého právníka, který se německým právem zabývá.
Postup při úmrtí příbuzného v cizině popisuje i ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html.
__
OBČAN-NÁJMY
- Smlouva o nájmu nebytových prostor s právnickou osobou - typu smlouvy
- Jaký typ smlouvy uzavřít na nájem nebytových prostor s právnickou osobou?
Prosím o radu jaký typ smlouvy máme uzavřít na pronájem našeho nebytového prostoru s Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (IČO: 73631639) což je právnická osoba Církevní organizace a náboženská společnost, která prostor využije jako restauraci pro veřejnost, tj. bude zde tvořit příjem patrně jako vedlejší/doplňovou výdělečnou činnost v rámci jejich živnostenského oprávnění Hostinská činnost.
Máme uzavírat smlouvu:
a) jako s neziskovou organizací tj. Smlouvu o nájmu nebytových prostro (i když zde budou tvořit příjem)
b) nebo jako s restaurací tj. Pachtovní smlouvu
c) eventuelně jako Smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání?
Děkuji a přeji pěkný den. Petr
ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu uzavřít jako smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, tedy třetí Vámi uváděnou variantu. Pro Vás není rozhodující povaha subjektu, se kterým ji uzavíráte, ale jaká činnost bude v prostorách vykonávána.
__
OBČAN-NÁJEM
SPRÁVNÍ-OBCE
- Výpověď pachtovní smlouvy na zemědělský pozemek obcí - starosta je proti, jak postupovat?
- Kdo rozhoduje o výpovědi pachtovní smlouvy na zemědělské pozemky mezi obcí a zemědělským družstvem?
- Nevýhodná pachtovní smlouva obce a zemědělského družstva - výpověď smlouvy
- Jak donutit starostu aby souhlasil s výpovědí nevýhodné pachtovní smlouvy se zemědělským družstvem?
Pacht obecních pozemků k výkonu zemědělské činnosti. V současné době (už x let) jsou téměř všechny zemědělské pozemky propachtovány jedné velké společnosti, která nemá v obci ani sídlo, využívá důvěryhodnosti starších lidí, se kterýma uzavírá pachtovní smlouvy s 10letou výpovědní lhůtou. Občanům je trnem v oku, jediný, kdo její působení v obci obhajuje je pan starosta. Smlouva s obcí je uzavřena na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. V obci jsou ale i malí (někteří i mladí začínající) zemědělci, kteří mají o pozemky také zájem a nabízí dokonce i vyšší pachtovné, než jaké má dosud obec uzavřeno s velkou společností. Za jakých podmínek by obec měla/mohla vyhlásit záměr a výzvu k podání nabídek, aby bylo zřejmé, že poptávka po pozemcích vyhnala cenu 100 - 200 % výše než je dosud, což by mohlo/mělo být obcí zohledněno z hlediska hospodárného nakládání s majetkem. Žadatelé svůj záměr i projevili žádostí s nabídkou. Je to teď na nás, zastupitelích (i když starosta bude rozhodně proti), abychom rozhodli o tom, že se vyhlásí záměr a udělá nová výzva k podání nabídek? Může to starosta zablokovat? Osobně se domnívám, že by měla být pachtovní smlouva uzavírána např. na 5 let a po uplynutí této doby by se měla udělat nová výzva, ať se o to zemědělci poperou, poptávka je v obci opravdu dlouhodobě vysoká. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Aby mohlo dojít k pachtu zemědělských pozemků jinými osobami, musejí být stávající smlouvy vypovězeny či jinak ukončeny, jelikož obec je vázána uzavřenými smlouvami a je povinna je (ostatně jako kdokoliv jiný) dodržovat.
Prvně by tedy mělo dojít k ukončení stávajících smluv (dle výpovědních důvodů daných smluv) a pak až je možné přistoupit k záměru nového pachtu daných pozemků.
Přijmout záměr na propachtování pozemků může v obecné rovině rada obce, nikoliv zastupitelstvo. Nicméně zde záleží, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými orgány Vaší obce. Zákon o obcích totiž umožňuje, aby pravomoc rady obce, plynoucí z § 102 odst. 3 zákona o obcích, byla svěřena též starostovi nebo obecnímu úřadu. Dále v případě obcí, v nichž není volena rada, by rozhodnutí o přijetí záměru činil starosta. Zákon o obcích dále umožňuje, aby si zastupitelstvo obce vyhradilo rozhodování v této věci (Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo).
Radu obce tvoří také starosta obce, tudíž i on se podílí na rozhodování a může svým hlasem projevit nesouhlas s takovým záměrem, nicméně starosta nemá „právo veta“ – nemůže sám na základě jen svého hlasu přehlasovat většinu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nucení žáka k jedední obědu na paxi odborného výcviku (kuchař-číšník)
- Musí žák jíst obědy na odborném výcviku, praxi (kuchař-číšník)
- Může školní řád přikázat stravování na odborném výcviku? (obor kuchař, číšník)
- Odmítnutí obědů na praxi odborného výcviku oboru kuchař-číšník - následky
Má plnoletá dcera navštěvuje SOU - kuchař, číšník. Vnitřní řád školy ukládá žákům, cituji: "žáci na odborném výcviku jsou povinni mít platnou stravenku". Dcera odmítá stravu v jídelně, dokonce má potvrzení od lékaře, ale mistrová ji i přesto nutí k obědu. Může ji škola vyloučit nebo nějak postihnout? Nebo jak se máme bránit. Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Je-li Vaše dcera zletilá (a plně svéprávná, jak předpokládám), přičemž disponuje příslušným lékařským potvrzením, je požadavek školy absurdní. Nebude-li Vaše dcera konzumovat ve škole obědy, nemůže tím nikterak porušit vnitřní řád a nemůže být ani jakkoli sankcionována.
V této souvislosti připomínám, že dle § 22/1 písm. b) školského zákona jsou žáci a studenti povinni dodržovat školní a vnitřní řád.
Je však nutné si uvědomit, že školní či vnitřní řád nemohou žáky a studenty usměrňovat (omezovat) nad míru, kterou připouští zákon. Dle § 30/1 písm. a), b) a c) školského zákona upravuje školní a vnitřní řád:
- podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení;
- podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení;
- provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení;
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že povinnost ke konzumaci obědů nemůže být vnitřním řádem zletilému studentovi uložena, neboť takovou regulaci nelze zařadit do žádné ze shora uvedených kategorií (tzn. že takto uložená povinnost jde nad rámec zákonného rozsahu vnitřního řádu a je tudíž uložena protiprávně).
Přestože tedy musí být podmínky školního stravování zakotveny ve školním či vnitřním řádu (jak vyplývá z § 2/3 vyhlášky o školním stravování), nemůže být zletilým studentům vnitřním řádem uložena povinnost se školního stravování účastnit (navíc pokud je tento způsob stravování pro konkrétního žáka či studenta ze zdravotního hlediska nevhodný). To ostatně vyplývá rovněž z § 122/2 školského zákona, dle něhož musí být školní stravování poskytováno pouze dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol. Naopak zletilým žákům středních škol (kam spadají i střední odborná učiliště) a studentům vyšších odborných škol školní stravování poskytováno být může (nikoli musí), zákonodárce tedy tímto způsobem dal najevo, že zletilým žákům a studentům nemůže být školní stravování nuceno (resp. nařizováno).
Pokud se tedy Vaše dcera odmítne účastnit školního stravování, neporuší tím vnitřní řád a nemůže být jakkoli postihována (§ 31 školského zákona).
Nucením zletilého žáka či studenta k účasti na školním stravování (i přes jeho zdravotní stav) by bylo ostatně výrazně zasaženo do jeho lidské důstojnosti. Dle čl. 10/1 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Zachování důstojnosti všech účastníků vzdělávání je ostatně i jednou ze základních zásad vzdělávání dle § 2/1 písm. c) školského zákona.
Nebude-li škola rozhodnutí Vaší dcery nadále respektovat a bude jí nutit k účasti na školním stravování, doporučuji Vaší dceři upozornit na tento protiprávní postup školy Českou školní inspekci:
http://www.csicr.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 107/2005 Sb. , o školním stravování
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, NÁHRADA ŠKODY
- Stromy vyloučené z kupní smlouvy pozemku - odpovědnost za škodu způsobenou stromy
- Odpovědnost za stromy stojící na cizím pozemku (kupní smlouva na pozemek s vyloučením stromů
05/2008 jsem prodal památkově chráněnou usedlost včetně pozemku za 1. korunu obci. Na pozemku rostou 2 chráněné lípy cca. 200 let staré. V kupní smlouvě je ale uvedeno. že tyto stromy nejsou předmětem prodeje. Rostou ale na pozemku nového majitele, tak se ptám komu vlastně patří a kdo nese zodpovědnost za případné škody? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Jelikož k prodeji pozemku došlo v roce 2008, je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
Dle Občanského zákoníku byly stromy považovány za součást pozemku, ze kterého vyrůstaly, tzn. že nebyly samostatnými věcmi v právním smyslu (a nebylo tudíž možné s nimi samostatně právně disponovat), nýbrž sdíleli vždy právní osud pozemku, ze kterého vyrůstaly. Tento závěr se opíral o § 120/1 Občanského zákoníku, z něhož vyplývalo, že součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
K závěru, že strom představuje součást pozemku dospěla za účinnosti Občanského zákoníku i judikatura. V tomto ohledu lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cz 55/74, ze dne 25. 10. 1974, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 68/75, ze dne 10. 10. 1975.
Stejná pravidla se vztahovala rovněž na památné stromy (§ 46 a § 47 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Pokud Vámi uzavřená kupní smlouva stanovila, že dva památné stromy nejsou předmětem prodeje, tzn. že kupní smlouva de facto učinila z těchto dvou stromů samostatné věci v právním smyslu, dostala se kupní smlouva v tomto bodě do rozporu s Občanským zákoníkem. Z tohoto důvodu je předmětné ujednání kupní smlouvy absolutně neplatné (§ 39 a § 41 Občanského zákoníku), tzn. že se na něj hledí, jako by k němu nikdy nedošlo.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že dva památné stromy byly jako součást pozemku předmětem prodeje (přestože kupní smlouva stanovila něco jiného), tzn. že vlastníkem těchto stromů je vlastník pozemku (a nese s tím případně spojenou odpovědnost).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že shora uvedená pravidla, která musela být za účinnosti Občanského zákoníku dovozována judikaturou, jsou v současné době výslovně zakotvena v nyní platném občanském zákoníku. Konkrétně platí, že:
- součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, což lze bezpochyby vztáhnout rovněž na stromy (§ 507 občanského zákoníku),
- strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný (§ 1067 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Promlčení vydědění - do kdy musí dědic podat žalobu k soudu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta na podání žaloby na neoprávněné vydědění
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost vydědění
- Žaloba o neplatnost vydědění - vzor
Prosím o zaslání vzoru na žalobu o neplatnost vydědění (je to přesná fráze? ). Zůstavitel zemřel 22.9.2016. Notář našeho syna dosud nekontaktoval (mé manželství se zůstavitelem bylo rozvedeno, on se znovu oženil). Údajně syna vydědil. Syn žije řádně, pracuje, stará se o rodinu, nebyl trestán, o otce se zajímal. Vzor na předmětnou žalobu jsem ve Vaší nabídce nenašla. Hrozí promlčení? Má se syn sám hlásit na dědickém oddělení soudu?
Děkuji předem za odpověď. Renata
ODPOVĚĎ:
To, že notář, který dědické řízení vyřizuje, dosud Vašeho syna nekontaktoval, může mít více důvodů. Např. pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek či jen majetek nepatrné hodnoty, dědické řízení se zastavuje a nepatrný majetek se vydává tomu, kdo uhradil náklady pohřbu zůstavitele. V takovém případě je vypravitel pohřbu jediným účastníkem řízení a jiné dědice notář není povinen vyrozumívat o tom, zda a jak bylo řízení skončeno. Další možností může být to, že dosud dochází ke zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti nebo zatím nejsou jiné potřebné podklady v dědickém spise, notář tak ještě nenařídil konečné jednání ve věci a tudíž jej dosud nekontaktoval. Další možností je, že o se o synovi notář nedozvěděl, a to ani od ostatních účastníků řízení a ani z informačního systému evidence (bývají v něm chyby).
Než podáte žalobu, proveďte nejdříve následující postup.
Na okresním soudě, který je v místě posledního trvalého pobytu zůstavitele, se dotažte, který notář pozůstalost vyřizuje. Poté kontaktujte daného notáře a požádejte ho o nahlédnutí do dědického spisu. Syn se pravděpodobně bude muset notáři prokázat kromě občanského průkazu i rodným listem. Z obsahu dědického spisu zjistíte, zda zůstavitel zanechal listinu o vydědění, případně zda zanechal závěť.
Pokud však byl syn skutečně vyděděn, bude notářem jako vyděděný nepominutelný dědic vyrozuměn o tom, že zůstavitel sepsal listinu o vydědění, ve které byl vyděděn. Vyděděný syn bude mít právo vyjádřit se k pravosti a platnosti listiny o vydědění a k důvodům vydědění. V řízení o pozůstalosti může syn prohlásit, že důvody vydědění nejsou dány a toto své tvrzení podložit i případnými listinnými důkazy či může navrhnout výslech svědků.
Pokud bude mezi dědici nesporné, že důvody vydědění nebyly dány, nemusí být žaloba vůbec podána a přímo notář v dědickém řízení rozhodne, že neprávem vyděděný potomek se stal dědicem zůstavitele. Dědické řízení je řízení nesporné. Jakékoli skutkové spory mezi účastníky tedy musí být řešeny mimo dědické řízení, a to mimosoudně či přes soudní řízení zahájené na základě žaloby. Teprve bude-li mezi dědici sporné, zda byly či nebyly důvody vydědění dány, odkáže notář toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako slabší, k podání žaloby a stanoví mi lhůtu k podání žaloby, které nesmí být kratší než 2 měsíce (§ 170 z. ř. s.). Notář vydá usnesení, ve kterém tedy odkáže vyděděného potomka k podání žaloby. V usnesení uvede, ke kterému soudu a proti komu má být žaloba podána a také jak by měl znít petit žaloby. Až v této chvíli je tedy vhodné žalobu podat. Notář dědické řízení přeruší do doby pravomocného skončení řízení o žalobě a v řízení pokračuje až poté, co zná okruh správný dědiců.
Podle § 189 z. ř. s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. Jeho právo se nepromlčí minimálně po dobu tří let od smrti zůstavitele.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v družstevním domě - jak se bránit?
- Hlučný soused v družstevním domě - jak postupovat?
- Vystěhování nájemníka družstevního bytu pro hluk
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování družstevníka
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování nájemníka bytového družstva
Bydlím v panelovém domě ve vlastnictví bytového družstva. V bytě nad námi bydlí podnájemnice. Jedná se o vnučku původní nájemnice. Tato původní nájemnice (babička) se 07/2016 se z bytu odstěhovala. Od té doby vnučka tento byt trvale užívá. Vnučka je ve věku cca 20 let. Byt užívá trvale s různými známými. Od té doby opakovaně dochází během dne k nadměrnému hluku. Tzn.skákání, běhání, kopání nebo házení balónem a jiné obtěžující zvuky. Opakovaně je porušován i noční klid. Vnučku i babičku jsem opakovaně žádal o nápravu situace. Dále již toto bylo 3x řešeno městskou policií. Rovněž se tato záležitost řeší s vedením družstva. Po předvolání původní nájemnice (babičky) na družstvo, tato přislíbila nápravu formou domluvy své vnučce. Domluva nefunguje a vše výše popsané se stále opakuje. Družstvo dále danou situaci řeší dost "vlažně".
1. Jakým způsobem je tento problém možné dále řešit (urychleně řešit)?
2. Je možné, aby družstvo nařídilo vystěhování vnučky?
3. Je možné vnučku zažalovat vzhledem k "omezování uživatelských práv"?
4. Je nutné k dalšímu řešení nechat provést měření hluku hygienickou stanicí?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále řešit:
Zejména Vám doporučuji řešit problém prostřednictvím bytového družstva. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že bytové družstvo je pronajímatelem družstevních bytů, z čehož mu vyplývají určité povinnosti.
Předně dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci (zde bytu) po dobu nájmu. Je tedy zákonnou povinností bytového družstva přijmout taková opatření, aby nebyli nájemci v užívání družstevních bytů rušeni (např. nadměrným hlukem). Prakticky totéž vyplývá z § 2256/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů.
Nájemce je po dobu nájmu povinen dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (§ 2256/2 občanského zákoníku). Tato povinnost nájemce se samozřejmě vztahuje rovněž na osoby, kterým byt zpřístupnil či přenechal.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (§ 2288/1 písm. a) občanského zákoníku).
Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem například tehdy, pokud způsobuje závažné obtíže osobám, které v domě bydlí (§ 2291 občanského zákoníku).
Je tedy nutné, aby bytové družstvo vyzvalo babičku (která je, jak předpokládám, členkou bytového družstva a nájemkyní předmětného bytu) ke zjednání okamžité nápravy. Nebude-li tímto způsobem docíleno snížení hluku ze sousedního bytu, bude možné, aby bytové družstvo ukončilo nájem sousedního bytu výpovědí.
Bytové družstvo může rovněž do svých stanov zakotvit určité finanční sankce za rušení nočního klidu či nadměrnou hlučnost. Je možné, že prostřednictvím opakovaného udílení těchto sankcí bude docíleno zlepšení stavu.
2/ Vystěhování vnučky:
Bytové družstvo může babičku vyzvat ke zjednání nápravy (což může babička provést účinnou domluvou či vystěhováním vnučky). Bytové družstvo však musí v tomto ohledu jednat zejména s babičkou, neboť mezi babičkou a bytovým družstvem je založen smluvní vztah (na jehož základě babička odpovídá za to, co se v bytě a s bytem děje). Neuposlechne-li babička výzvy bytového družstva k vystěhování vnučky, muselo by se bytové družstvo obrátit s žalobou na soud.
3/ Žaloba na vnučku:
Kterýkoli člen bytového družstva, který se cítí rušen počínáním vnučky, na ní může podat k soudu žalobu. V tomto ohledu lze vycházet z § 2211 občanského zákoníku, dle něhož platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Žaloba by v tomto případě byla podávána dle § 1013/1 občanského zákoníku, který poskytuje ochranu (mimo jiné) proti nadměrnému obtěžování hlukem.
4/ Měření hlučnosti:
Pro soukromoprávní řešení nastalé situace (ať už cestou intervence bytového družstva či prostřednictvím žaloby) není měření hlučnosti krajskou hygienickou stanicí nutné (to má své místo zejména při řešení přestupku rušení nočního klidu). K tomuto tématu odkazuji blíže zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Házení věcí sousedem na pozemek - jak se bránit?
- Házení zbytků jídla sousedem na pozemek se psem - jak se bránit (dopis nepomohl)
- Soused hází na můj pozemek zbytky jídla - jak mu to zakázat? (dopis nepomohl)
- Schválnost souseda, házení věcí na pozemek - jak mu to zakázat, jak se bránit?
- Jak dokázat že soused háže věci na můj pozemek?
- Jak dokázat že soused háže zbytky jídla na můj pozemek?
Sousedka nám od 01/2017 hází na zahradu zbytky jídla z kuchyně, evidentně pro naše psy, kterým to ale může způsobit komplikace. Byla upozorněna dopisem znamenala více odpadků na naši zahradu. Jak máme dále postupovat, na jaké úřady se obrátit. Paní zjevně trpí a psychickými potížemi. Jak sousedce dokázat, že to dělá ona? Videonahrávka? Děkuji Vám moc. Děkuji, Viola
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ je řešitelný v zásadě dvěma způsoby:
1/ Soukromoprávní spor:
Neuposlechla-li sousedka Vaší písemné výzvy, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby bylo sousedce její počínání soudem zakázáno. V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož se zakazuje přímo přivádět imise (např. odpad) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda.
Pro přípravu žaloby (a činění dalších právních kroků) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Je však pravdou, že soudní řízení může být poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy jistý. Z tohoto důvodu Vám doporučuji zvolit v první řadě variantu ad 2/ níže.
Co se týče prokázání sousedčina počínání, nedoporučuji Vám pořizovat videozáběry sousedky (alespoň prozatím), a to z toho důvodu, že skrytým natáčením sousedky by mohlo být zasaženo do jejích osobnostních práv (zejména práva na ochranu soukromí). Skutečnost, že odpadky jsou na Váš pozemek vyhazovány právě Vaší sousedkou lze prokázat i svědeckou výpovědí toho, kdo má o jejím počínání povědomí (tedy toho, kdo Vaší sousedku při vyhazování odpadků viděl, kdo o tom slyšel apod.), větší počet svědků je samozřejmě výhodou.
2/ Přestupkové řízení:
Dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se dopustí přestupku proti občanskému soužití ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že:
- se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
- se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20.000,- Kč. Byl-li pachatel za stejný přestupek potrestán již v minulosti, může mu být udělena pokuta do 30.000,- Kč.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit proti Vaší sousedce u místně příslušného obecního úřadu přestupkové řízení (v jeho rámci bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení řádně prokázali, např. fotodokumentací a svědeckými výpověďmi).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Poplatek za popelnice - více bytů v jednom městě
- Musí majitel více bytů v jednom městě platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?
- Poplatek za popelnice - více bytů v jedné obci, vesnici
- Musí majitel více bytů v jedné obci platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?
Bydlím v Brně, kde mám trvalý pobyt a platím poplatek za popelnice (svoz technického komunálního odpadu). Vlastním v Brně také garsonku. Zjistila jsem, že mi město Brno eviduje za adresu garsonky, kde není nikdo hlášen, dluh ve výši dalšího poplatku. Už tak platím za syna za odpady, přestože je už třetí rok v Kanadě, ale trvalý pobyt má v Brně, stejný se mnou. Musím platit ještě další poplatky? Děkuji za odpověď. Marie
ODPOVĚĎ:
Město Brno vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích, a to na základě obecně závazné vyhlášky, kterou naleznete zde:
http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-zivotniho-prostredi/oddeleni-spravy-poplatku-za-komunalni-odpad/mistni-poplatek-za-provoz-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem/legislativa/
Dle § 10b/1 písm. a) bodu 1 a písm. b) zákona o místních poplatcích je k úhradě poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu povinna:
- fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
- fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu).
Pakliže máte v Brně hlášen trvalý pobyt a zároveň zde vlastníte byt, v němž není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, jste povinna hradit místní poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu skutečně dvakrát (neboť spadáte do dvou kategorií poplatníků současně, jak uvádím výše).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zapůjčení auta - vypůjčitel je nedohledatelný
- Nedohledatelný vypůjčitel auta, automobilu - jak má postupovat majitel auta?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak věc najít?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak vypůjčitele najít?
04/2010 jsem půjčil auto jednomu pánovi. Sepsali jsme smlouvu o půjčení vozu na dobu neurčitou, smlouvu nemohu nyní fyzicky dohledat. Předal jsem mu i veškeré doklady, tj. malý i velký TP. Nyní bych chtěl auto zpět a auto odhlásit. "Nájemce" jsem se pokusil sehnat na několika mnou známých adresách (v 8/2016) a telefonech, bohužel bezúspěšně. Do velkého TP jsme žádný zápis neprovedli, tj. stále jsem vlastníkem i provozovatelem vozidla. Dle zjištěných informací vozidlo nebylo několik posledních let kontrolováno (předpokládám, že již není v provozu, protože Forman s červenou kapotou svítí na dálku). Jaké mám nyní možnosti? Napadlo mě nahlásit krádež auta, ale to by vykazovalo znaky podvodu. K soudu bez důkazních prostředků mi to přijde také bezpředmětné. Můj dotaz tedy zní, jak mohu osobní automobil, který je stále v registru vozidel a u kterého jsem stále vlastníkem, trvale odhlásit z registru? Předem děkuji za odpověď. Řehoř.
ODPOVĚĎ:
Co se týče kontaktování vypůjčitele Vašeho automobilu, nabízí se Vám ještě možnost využít služby zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. V tomto případě bude finálně záležet na Vámi hledané osobě, zda bude ochotna se s Vámi spojit či nikoli, v každém případě se jedná o určitou možnost, jak s vypůjčitelem Vašeho automobilu navázat opět kontakt. K tomuto institutu naleznete více zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/156/4233.html
Zjistíte-li tímto způsobem základní identifikační údaje vypůjčitele Vašeho automobilu, budete ho moci písemně vyzvat k vrácení automobilu, popř. na něj následně podat žalobu (a to případně i žalobu na náhradu škody, vyjde-li najevo, že automobil byl vypůjčitelem zničen či jinak znehodnocen).
Máte-li zájem o zrušení registrace automobilu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy) a svůj požadavek zde konzultovat. Vzhledem k tomu, že nemáte k dispozici příslušné doklady, bude v první řadě zapotřebí, aby Vám úřad vystavil duplikáty těchto dokladů, následně by již odhlášení automobilu z registru vozidel nemělo nic bránit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Zúžení vozovky z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Zúžení silnice z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Může starosta rozhodnout o zúžení silnice, vozovky v obci?
- Kdo rozhoduje o zúžení silnice v obci, městě
- Kdo rozhoduje o zúžení vozovky v obci, městě
Šířka silnice (vozovky) a její úprava: 30.5.2016 došlo ke zúžení vozovky na základě rozhodnutí starosty, jakožto zástupce obce, bez jakéhokoliv stavebního povolení, projednání v radě či zastupitelstvu obce. Místní komunikace 4. třídy byla zúžena na 255 cm. Obec ale nezastává funkci Silničního správního úřadu, jež je převedena na město. Město tohle povolení k tomuto úkonu nevydalo. Z titulu své funkce místní komunikaci 4. třídy zúžil a obrací se na vyhlášku č. 104/1997 Sb. , která mu údajně tohle dovoluje.
Já jsem tuto skutečnost ve vyhlášce neobjevil, proto vás žádám, zda je toto jednání zákonné či nikoliv. Pokud je zákonné, rád bych věděl dle jaké vyhlášky či zákonu takto smí činit. Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Pro realizaci stavebních záměrů, které se týkají místních komunikací, je v zásadě zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu, kterým je v tomto případě příslušný silniční správní úřad (§ 16/1 zákona o pozemních komunikacích).
Co se týče zúžení místní komunikace, nevyplývá z § 14 a § 15 vyhlášky č. 104/1997 Sb. , ani z její přílohy č. 5, že by k takovým stavebním pracím nebylo zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu (zúžení místní komunikace se tedy nenachází ve „volném režimu“). V tomto ohledu Vám doporučuji vyzvat starostu, nechť označí konkrétní ustanovení vyhlášky č. 104/1997 Sb. , o které svůj právní názor opírá.
Co se týče místních komunikací, náleží působnost speciálního stavebního úřadu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (jedná se o městský úřad, o kterém se v dotazu zmiňujete), jak vyplývá z § 40/4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.
V současné chvíli se můžete obrátit na městský úřad (jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad pro oblast místních komunikací) s podnětem k prošetření ne/správnosti starostova postupu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
vyhláška č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Snížení úvazku učiteli z důvodu nedostatku studentů
- Může zaměstnavatel snížit úvazek pokud nemá pro zaměstnance dost práce?
- Úbytek množství práce a snížení úvazku zaměstnavatelem - může to udělat?
Dcera pracuje na vysoké škole jako odborná asistentka na katedře cizích jazyků. Vyučuje Němčinu, má doktorský titul a smlouvu na dobu neurčitou. Může ji zaměstnavatel snížit úvazek, pokud se jí některé kurzy v semestru nenaplní studenty? Dnes (13.02.2017) je o Němčinu malý zájem. Myslím, že není překážka na její straně, ale na straně zaměstnavatele. Poprosím o radu. Děkuji, Slávka.
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu nevyplývá, předpokládám, že pracovní úvazek Vaší dcery je 1,0 (tedy tzv. plný úvazek), tzn. že stanovená týdenní pracovní doba Vaší dcery činí 40 hodin týdně (§ 79/1 zákoníku práce).
Dle § 40/1 zákoníku práce platí, že obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Rozsah pracovního úvazku (který tvoří rovněž obsah pracovního poměru) tedy může být změněn pouze na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele (a to prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy). Zaměstnavatel není oprávněn měnit rozsah pracovního úvazku svých zaměstnanců jednostranně.
Nenaplnění kurzu studenty lze kvalifikovat jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, přičemž platí, že nemohl-li z tohoto důvodu zaměstnanec konat pro zaměstnavatele práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).
Bude-li pracovní úvazek Vaší dceři ze strany jejího zaměstnavatele jednostranně snížen, půjde o neplatné právní jednání. V takovém případě doporučuji Vaší dceři obrátit se písemně na svého zaměstnavatele se sdělením nesouhlasu s takovým postupem (a upozorněním na jeho neplatnost dle § 40/1 zákoníku práce) a s výzvou k přidělování práce v tom rozsahu, který odpovídá pracovnímu úvazku Vaší dcery; tímto způsobem se Vaše dcera musí domáhat rovněž výplaty mzdy či platu, resp. náhrady mzdy či platu v rozsahu, který odpovídá jejímu pracovnímu úvazku.
Nebude-li zaměstnavatel ochoten sladit svůj postup s platnou právní úpravou, nezbude Vaší dceři, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vaší dceři advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Vaše dcera se může dále obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u jejího zaměstnavatele kontrolu dodržování zákoníku práce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou svéprávností - odpovědnost za dluh a úroky
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh a úroky
- Odpovědnost za dluh nesvéprávné osoby - vymahatelnost dluhu
- Odpovědnost za dluh osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - vymahatelnost dluhu
- Vymahatelnost dluhu od nesvéprávné osoby
- Vymahatelnost dluhu od osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva podepsaná s osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - platnost smlouvy
- Smlouva podepsaná s nesvéprávnou osobou - platnost smlouvy
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva s Providentem podepsaná osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh
- Smlouva s Providentem podepsaná nesvéprávnou osobou - odpovědnost za dluh
Dcera má omezenou svéprávnost v nakládání s majetkem a uzavírání smluv týkající se finančních operací. Přesto uzavřela smlouvu o půjčce na 6.000 Kč se společností Provident. Je smlouva platná? Musí vrátit celou částku i s úroky. Nebo jen částku kterou si půjčila? Je duševně nemocná, trpí bipolární poruchou (schizofrenie), ale není zcela zbavena svéprávnosti. Poraďte prosím jak mám v celé věci postupovat. Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 581 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (např. smlouva), k němuž nebyla osoba způsobilá (z důvodu svého omezení ve svéprávnosti) se považuje za neplatné od samého počátku, přičemž není nutné se této neplatnosti zvlášť dovolávat (neboť právní jednání je absolutně neplatné ze zákona).
Je-li svéprávnost Vaší dcery omezena pro případy uzavírání úvěrových smluv či zápůjčních smluv (a to i těch, které se týkají menších částek, jak je tomu ve Vámi popisovaném případě), lze považovat předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. V současné chvíli se nabízí v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Opatrovník Vaší dcery se může obrátit na společnost Provident a upozornit ji na skutečnost, že svéprávnost Vaší dcery je omezena, a to i pro případy uzavírání zápůjčních a úvěrových smluv, tzn. že uzavřená smlouva je absolutně neplatná. Opatrovník Vaší dcery by se měl pokusit dohodnout se se společností Provident na tom, že půjčená částka bude společnosti Provident vrácena.
Tím, že Vaše dcera získala na základě absolutně neplatné smlouvy finanční prostředky, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, které je povinna společnosti Provident vrátit (jak obecně vyplývá z § 2991 občanského zákoníku).
Je-li ve smlouvě sjednáno, že Vaše dcera je povinna spolu s jistinou vrátit společnosti Provident rovněž úrok, je nutné poukázat na § 2993 občanského zákoníku, dle něhož platí, že plnila-li strana (zde společnost Provident), aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Společnost Provident má tedy právo pouze na vrácení jistiny (6.000,- Kč), nikoli na úrok (který byl ostatně sjednán v absolutně neplatné smlouvě, sjednán tedy vlastně nebyl).
Pokud by společnost Provident nebyla ochotna uznat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, bylo by nutné, aby se opatrovník Vaší dcery obrátil na soud s žalobou na určení neplatnosti smlouvy. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Opatrovník Vaší dcery může absolutně neplatnou smlouvu schválit a odstranit tím její neplatnost. Dle § 65/2 občanského zákoníku totiž platí, že jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. Toto schválení je samozřejmě vhodné učinit písemně. Je-li však uzavřená smlouva pro Vaší dceru nevýhodná (např. z důvodu vysokého úroku), bude vhodnější postupovat dle varianty ad 1/ výše.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Půjčka podepsaná tchýní za snachu - jde o trestný čin?
OBČAN-DLUHY
- Odpovědnost za půjčku podepsanou jinou osobou
- Podepsání půjčky za jiného - je dlužník povinen splácet pokud o úvěru ví a souhlasil s ním?
- Souhlas s úvěrem a podepsání jinou osobou - odpovědnost za dluh dlužníkem zapsaným ve smlouvě kterého podepsala jiná osoba (osoba blízká)
2010 uzavřel syn překlenovací úvěr 200.000 Kč ze stavebního spoření na koupi družstevního podílu mého bytu (na 11 let). Spoludlužník je uvedena jeho bývalá manželka. Pro urychlení vyřízení půjčky jsem podepsala smlouvu za snachu.
2013 se syn se snachou rozvedli. Do 3 let po rozvodu si podepsali mezi sebou Dohodu o vypořádání majetku, podpisy úředně ověřili. V dohodě je uvedeno, že půjčku hradí syn, což celou dobu dělal. Od 2017 je syn v insolvenci, já jsem v insolvenci od 2015. Syn uvedl půjčku do insolvenčního návrhu, což Česká spořitelna, a. s. akceptovala, ale po bývalé snaše chtějí zesplatněnou půjčku zaplatit. Tato ji nechce platit a chce se soudit. Domnívám se, že jejím hlavním argumentem bude, že smlouvu ona nepodepisovala.
Pravda je, že o půjčce věděla, což také v majetkovém vyrovnání potvrdila. Je mi jasné, že mohu být odsouzena pro zfalšování podpisu, ale myslím, že stejně bývalá snacha bude muset půjčku platit. Takže by šlo asi čistě o akt pomsty. Moje obava je, jestli soud nazná, že jsem udělala trestný čin, zda mi bude insolv. zrušena, příp. i synovi. Jak to prosím vidíte? S díky Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Otázku, jak dopadne soudní řízení, které případně zahájí Vaše bývalá snacha, ponechám bez komentáře, neboť by se jednalo o ryzí spekulaci.
Pakliže Vaše bývalá snacha smlouvu o překlenovacím úvěru nepodepsala, nemůže jí být vázána. Je však možné, že soud dospěje k závěru, že závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru se stal součástí společného jmění Vašeho syna a Vaší bývalé snachy, tzn. že Vaše bývalá snacha by se stala spoludlužnicí (vedle Vašeho syna) ze zákona. Vše však závisí na právním názoru soudu.
Budete-li uznána vinnou spácháním některého trestného činu, nemusí to mít automaticky dopad do insolvenčního řízení.
Dle § 417/1 a 2 insolvenčního zákona platí, že:
- osvobození od přihlášených i nepřihlášených pohledávek (k němuž dochází po řádném skončení oddlužení) insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům;
- přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.
Dle § 418/3 insolvenčního zákona pak platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.
Vzhledem k tomu, že Vámi případně spáchaný trestný čin (padělání podpisu Vaší bývalé snachy) prakticky nijak nesouvisí ani se schválením nebo provedením oddlužení, ani s přiznáním osvobození, resp. vzhledem k tomu, že jste tímto způsobem nesledovala nepoctivý záměr ve Vašem insolvenčním řízení, nemělo by mít Vaše případné odsouzení za spáchání trestného činu přímý dopad do Vašeho insolvenčního řízení (tzn. že oddlužení by nemělo být z tohoto důvodu insolvenčním soudem zrušeno).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti uložení plynového potrubí na soukromý pozemek
- Uložení vysokotlakého plynovodu na soukromý pozemek - může to majitel pozemku znemožnit?
- Umístění plynovodu na soukromém pozemku - jak odmítnout, jak se bránit?
Je nějaká obrana proti uložení vysokotlakého potrubí plynu js 150mm na naše pozemky s TTP a ornou půdou. Lze se ubránit zřízení věcného břemene na žádost provozovatele distribuční sítě. V katastru došlo v minulé době k pozemkové úpravě. Po jejím schválení vyšlo najevo, že některé naše pozemky budou dotčeny navrženými novými komunikacemi a nově budovanými sítěmi. To vše ovlivňuje jak využívání pozemků pro zemědělskou výrobu. A to buď dočasně budovanými komunikacemi nebo i trvalými a dále rozvodné sítě plynu. Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Provozovatel přepravní soustavy (plynu) je dle § 58/1 písm. d) energetického zákona oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Za tímto účelem je provozovatel přepravní soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 58/2 energetického zákona).
Totožné oprávnění svědčí rovněž provozovateli distribuční (plynárenské) soustavy (§ 59/2 energetického zákona).
Nechcete-li svolit k uložení plynového potrubí na Vašich pozemcích, můžete provozovateli distribuční soustavy sdělit, že jeho nabídku na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (služebnosti) odmítáte. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy oprávněn obrátit se na místně příslušný vyvlastňovací úřad s návrhem, aby bylo věcné břemeno k Vašim pozemkům zřízeno bez Vašeho souhlasu (tzn. aby bylo Vaše vlastnické právo v tomto směru autoritativně omezeno).
K tomu, aby byl provozovatel distribuční soustavy ve vyvlastňovacím řízení úspěšný, je zapotřebí, aby byly splněny všechny zákonné podmínky.
V obecné rovině dle § 1038 a § 1039 občanského zákoníku platí, že:
- ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit;
- za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen;
- náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.
Dle § 170/1 písm. a) stavebního zákona platí, že práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.
Konkrétní podmínky pro vyvlastnění jsou zakotveny v zákoně o vyvlastnění, dle jehož § 3 - § 5 platí, že:
- vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného;
- vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;
- sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování;
- vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem;
- veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení;
- vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem (lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému).
Pokud by vyvlastňovací úřad rozhodl ve prospěch provozovatele distribuční soustavy, mohl byste se proti takovému rozhodnutí bránit i soudní cestou.
Co se týče veřejného zájmu na budování plynárenské soustavy, je tento veřejný zájem dán přímo energetickým zákonem. Konkrétně dle § 2/2 písm. b) bodů 1 a 14 energetického zákona platí, že distribuční a přepravní soustavy jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění členských práv družstevního bytu
- Dědění družstevního bytu a jeho členských práv v bytovém družstvu
RODINA-SJM A ROZVOD
- Prodej družstevního bytu po rozvodu manželství
Se svou bývalou manželkou máme společná vlastnická práva družstevního bytu od 02/1989. 2006 jsme se rozvedli bez rozdělení SJM. V bytě zůstala bydlet bývalá manželka s našimi dvěma dětmi. Trvalé bydliště jsem si po rozvodu manželství v bytě zrušil. Jsem podruhé ženatý, mám s nynější manželkou jedno dítě. Jak je to s mými členskými právy v družstevním bytě? Může bývalá manželka družstevní byt bez mého povolení prodat? A jak je to v případě mého úmrtí? Podléhají členské práva dědickému řízení, včetně mého dítěte s novou manželkou? Děkuji za odpověď. Tadeáš.
ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že máte společná vlastnická práva k družstevnímu bytu, pravděpodobně to lze chápat tak, že Vám vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem bytu. Pokud jste si po rozvodu dosud členská práva nevypořádali, jste stále oba členy družstva a svědčí Vám právo nájmu bytu. Bez Vašeho souhlasu tedy bývalá manželka byt prodat nemůže a pokud by tak přesto učinila, máte právo na polovinu částky vyplacené jí za převod členských práv a povinností k bytu. V případě Vašeho úmrtí by nastala situace taková, že by po Vaší smrti nastoupili do všech práv a povinností Vaši dědicové, tj. současná manželka a děti z předchozího i současného manželství a měli by právo na členský podíl v družstvu, resp. na jeho poměrnou část. Jelikož ale zákon spoluvlastnictví členského podílu v družstvu nezná, musela by být situace řešena tak, že se dědicové v dědickém řízení buď dohodnou nebo podíl připadne Vašim dědicům dle jejich dědických podílů, kteří by ale následně museli podat nebo sami čelili ze strany bývalé manželky žalobě o určení, komu připadne celý členský podíl v družstvu.
__
OBČAN-NÁJMY
- Ploštice na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování
- Hmyz na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování
Občan SR, študent VŠ, na kolejích v ČR (ubyt. zmluva).
1. problém od 09/15 – ploštice, neodborné riešenie situácie (neúčinná deratizácia) trvajúce až do 01/16, vtedy presťahovaný, nepríjemné na psychiku + štípance, dodnes citlivosť kože po štípancoch plošticami.
2. problém od 09/16, osy v izbe (v ráme okna hniezdo), znova neúčinné riešenie, presťahovaný na 20 dní inam (v rozpore s ubyt. zmluv.), 01/17 stále sa osy v ráme ozývajú, nepríjemné na psychiku, nespavosť.
Došla mi trpezlivosť, tieto 2 obdobia sú závažný zásah do môjho života, 3500 Kč/mesačne je neadekvátna suma za takéto podmienky.
K 1. prípadu sú svedkovia (tiež zasiahnutí), k 2. detailne popísaný priebeh, foto, nahrávky, doklady o presťahovávaní/platení, som ochotný to dohnať až do odborného posudku (také situácie môžu nepriaznivo pôsobiť na psychiku, čo je vedecky podložené), príp. dermatologického s tým poštípaným prstom.
Odsťahovanie je finančne neprijateľná možnosť.
Môžem to celé napadnúť nejako právne/sťažnosťami (očakávam odškodnenia, náhrady…), ako? Ďakujem, Roman.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2328 je ubytovatel povinen odevzdat ubytovanému prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon práv spojených s ubytováním. Výskyt vos a ploštic samozřejmě neumožňuje nerušený výkon práv. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení ubytovatel porušuje, můžete samozřejmě právně napadnout. Můžete si stěžovat na Ředitelství kolejí a menz a požadovat slevu za ubytování, příp. přemístění do jiného pokoje. Pokud by ani toto nepomohlo, můžete se obrátit se svými nároky na soud. Vždy je však třeba stížnost (či případnou žalobu) doložit veškerými důkazy (fotky, svědecké výpovědi, odborný posudek atd.).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu novým pronajímatelem - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem bytu, domu - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem nemovitosti - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
Má nový vlastník bytu právo písemně vypovědět s 3-měsíční výpovědní lhůtou nájemní smlouvu, uzavřenou na dobu neurčitou mezi předchozím vlastníkem bytu a dosavadním nájemcem, z důvodů uvedených v paragrafu § 2288, odst. 2. v NOZ, t. j. pokud má být byt v osobním vlastnictví užíván novým pronajímatelem nebo jeho příbuzným? Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že původní pronajímatel prodá svůj byt se závazkem nájemní smlouvy (uzavřené mezi jím a Vámi), vstupuje nový vlastník přímo ze zákona do postavení pronajímatele. Pokud tedy nový vlastník bytu potřebuje tento byt k užívání do osobního vlastnictví, může Vám dát výpověď dle ustanovení § 2288, odst. 2 NOZ.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zakázaná ujednání v nájemní smlouvě - definice, vysvětlení, příklad
- Pronájem nebytových prostor jako byt - lze to?
- Neplatnost nájemní smlouvy pro nedostatek formy
- Hlášení nepřítomnosti nájemníka, nájemce v bytě - následky
- Kdy musí nájemník hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Kdy musí nájemce hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemník nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemce nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?
Lze dle nového občanského zákoníku pronajímat nebytové prostory jako byt?
Má pronajímatel právo namítat vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy? Jaké mohou být následky, pokud nájemce nesplní svou povinnost hlásit svou předpokládanou nepřítomnost v bytě. Co jsou to tzv. zakázaná ujednání v nájemní smlouvě? Děkuji, Šimon.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2236 NOZ lze ujednat, že k obývání může být pronajat jiný než obytný prostor.
Nedostatek formy lze dodatečně zhojit, jinak je neplatné. Není-li dodržena forma, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.
Povinnost hlásit předpokládanou nepřítomnost v bytě má nájemce jen v případě, bude-li delší než 2 měsíce. V takovém případě musí označit osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně potřeba. Nesplnění této povinnosti se považuje za porušení povinností nájemce závažným způsobem. Následkem může být výpověď nájmu ze strany pronajímatele v tříměsíční výpovědní lhůtě.
Mezi tzv. zakázaná ujednání patří povinnost nájemce zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, hlásit dopředu návštěvy, omezení počtu klíčů od vstupních dveří, omezení přístupu do bytu v určitých hodinách.
__
OBČAN-NÁJMY
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na pole mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek při změně majitele pozemku - postup, informace
- Zrušení nájemní smlouvy na pole při změně majitele pole - postup, informace
Měla bych darem dostat pozemky od tety. Pozemky jsou ale od 01/2007 v nájemní smlouvě na dobu neurčitou. Výpověď lze podle smlouvy podat k 10letému výročí nájemní smlouvy, což teta písemně v období 10-12/2016 nájemci neoznámila. Mohu jako nový vlastník tento nájemní vztah ukončit nebo skončí změnou vlastníka pozemku? Nebo se jedná o závazek, se kterým bych musela dar přijmout? Navíc jsem se při studiu této problematiky dočetla, že v případě zemědělského využití by měla být podle novely smlouva pachtovní. Výpověď dohodou teta zkusila, ale nájemce na ni nechce přistoupit. Děkuji za doporučení, jak se vypořádat s nájemcem. Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Nájemní vztah neskončí ze zákona změnou vlastníka pozemku. Ke stávající nájemní smlouvě bude třeba uzavřít dodatek, v němž bude provedena změna majitele pozemků. Pak můžete s nájemcem uzavřít pachtovní smlouvu na zemědělské pozemky dle ustanovení § 2345 NOZ. Tuto smlouvu lze vypovědět v 12 měsíční výpovědní době. Pokud nájemce nepřistoupí na ukončení smlouvy dohodou (výpověď dohodou neexistuje), je toto jediná možnost.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 9. únor 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc z důvodu neřešení reklamace
- Do kdy je možné odstoupit od koupě pro neřešení reklamace u použité, bazarové věci?
- Odstoupení od kupní smlouvy na použitou věc - prodávající nepřevzal věc k reklamaci
- Prodávající nepřevzal věc k reklamaci - lhůta na odstoupení od kupní smlouvy u použité, bazarové věci
Obracím se na Vás s dotazem na posouzení zda je možné ještě podat žalobu vůči prodávajícímu.
- 6.3.13 jsem zakoupil satelitní přístroj
- 15.3.13 z důvodu polovičního návodu (neostré a rozmazané obrazové přílohy) a jinou vadu jsem u prodávajícího reklamoval, písemnou reklamaci nepřevzal a ta se mi vrátila že prodávající jí v úložní době nepřevzal,
- 10.2.14 jsem odstoupil (následovalo několik výzev které již převzal), reagoval tak že s odstoupením nesouhlasí, na další výzvy již nereagoval.
Prosím o sdělení, zda lze úspěšně ještě podat žalobu na vrácení kupní ceny (3letá lhůta by měla skončit 10.2.17, nejsem si však jistý zda žaloba neměla být podána již ve lhůtě 2 let od data odstoupení a zda nejdříve jsem mu neměl také přístroj vrátit. Předem děkuji, Kryštof.
ODPOVĚĎ:
Pokud měl satelitní přístroj vadu, mohl jste v rámci reklamace požadovat po prodávajícím dodání nové věci. Pokud toto není možné, máte dle OZ možnost odstoupit od smlouvy. Prodávají je povinen reklamaci v zákonem stanovené lhůtě (30 dnů) vyřídit, a to buď tak, že ji uznává a dodá Vám nový přístroj, či že ji neuznává. To, že prodávající s odstoupením nesouhlasí, není právně relevantní. Obávám se, že se žalobou k soudu již neuspějete, neboť Váš nárok je již promlčen (byla-li kupní smlouva uzavřena dle občanského zákoníku). Byla-li kupní smlouva uzavřena dle obchodního zákoníku, mohl byste žalobu ještě podat.
__
OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Odpovědnost předsedy občanského sdružení za škodu spolku
- Odpovědnost předsedy spolu za škodu občanského sdružení
Jsem předsedou občanského sdružení - Šermířského spolku. Adresa sídla Spolku je napsána na mou soukromou adresu, nemáme žádnou provozovnu. Pokud by některý z členů spolku provedl na akcích nějaký průšvih, který by nestačila zaplatit spolková kasa, kdo poté zodpovídá za vyrovnání dluhu? Je nějak dotčena má soukromá adresa? Zodpovídám za dění Spolku, i když nejsem na dané akci přítomen a nemohl jsem případné škodě zabránit? Děkuji za odpověď. Děkuji, Robert.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (dle § 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví druha a družky
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví partnerů
- Vypořádání bytu ve spoluvlastnictví přítele a přítelkyně (partnerů)
- Může spolumajitel podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spolumajitele z bytu?
- Jeden ze spolumajitelů splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spolumajitelů ideální poloviny bytu?
- Může spoluvlastník podílející se větší měrou na splácení vystěhovat druhého spoluvlastníka z bytu?
- Jeden ze spoluvlastníků splácí větší měrou byt, může vystěhovat druhého ze spoluvlastníků ideální poloviny bytu?
S přítelem žijeme ve společné domácnosti od 11/2011 v bytě v osobním vlastnictví. Byt vlastníme oba poloviční měrou (ideální spoluvlastnictví každý 1/2 bytu). Máme spolu dvě malé děti, nejsme manželé. Již několik měsíců mě a naše děti partner „slovně“ vyhazuje z bytu. Hypotéku platí přítel. Na chodu domácnosti se též podílím dle možnosti výdělku, přítel se samozřejmě podílí ve větší části, neboť vydělává více. Počáteční kapitál do bytu dal přítel. Chtěla bych se zeptat, jak velký nárok mám na společný majetek? Zda je vše poloviční úměrou nebo zda při vyrovnání budeme muset dokládat, co zaplatil a co ne? Pokud jeden platí hypotéku a druhý jídlo, oblečení, hračky atd. , tak se těžko bude vše dokládat.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nejste manželé, nespadá ani váš majetek do společného jmění manželů. Při případném vyrovnání se na vás bude vztahovat ustanovení OZ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou, která musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání, a to buď rozdělením společné věci, prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu s vyplacením druhého. Nedohodnete-li se, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví soud (na návrh jednoho z vás). Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu od soukromé osoby (prasklý rozvodový řemen)
- Reklamace staršího automobilu od soukromého majitele (prasklý rozvodový řemen)
- Kdo platí opravu vady ojetého auta - původní nebo nový majitel?
14.1.2017 jsme prodali OA za 13 000, -, kupující byl srozumněn s tím že auto nemá platnou STK, tak dostal slevu. 15.1 volal, že praskl rozvodový řemen a chce přispět na opravu, nebo nám vrátí vůz nepojízdný. Má na to právo? Děkuji Simon
ODPOVĚĎ:
Prodávající osoba – nepodnikatel, – běžný člověk, jež se neživí prodejem ojetých či nových aut, odpovídá jen za vady skryté § 2100/1 a kupující musí prokázat jejich existenci v době prodeje. Každopádně pokud se skrytá vada projeví do pár dnů či měsíce po převodu, nebo dokonce další den, je vysoká pravděpodobnost, že znalec a následně i soud dá za pravdu kupujícímu. Záruka se nevztahuje (dle ustanovení § 2167 OZ) na jmenovité vady, pro něž byla poskytnuta sleva, vady, jež měla věc při převzetí, avšak o nichž kupující zároveň věděl. Ovšem ustanovení typu doporučujeme výměnu rozvodů, doporučujeme generálku výfuku, nejsou popisem vady. Ve vašem případě jde o skrytou vadu, za kterou odpovídáte, pokud jste kupujícímu neposkytl slevu vyloženě z tohoto důvodu.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Darování peněz od rodičů a rozvod - je nutná ověřená darovací smlouva?
- Zohlednění daru rodičů jednomu z manželů a rozvod - je nutné mít ověřenou darovací smlouvu?
Dary od mých rodičů (v letech 2000-2016). Jak napsat smlouvu o daru tak, aby v případě mého rozvodu byla částka zohledněna? Jedná se o částku téměř 1 milion korun. Jde mi o to, jestli při rozvodu budu mít větší část majetku. Manžel o tom ví, že rodiče chtějí napsat darovací smlouvu. Bude mít smlouva nějakou váhu, nebo musíme sepsat u právníka? Děkuji, Marta
ODPOVĚĎ:
Darovací smlouva musí být napsána tak, aby z ní bylo zřejmé, že rodiče darují dané věci pouze Vám. To, co nabudete darem, nespadá do společného jmění manželů (je to výhradně vaše) a nebude se při rozvodu vypořádávat. Smlouvu můžete sepsat i sami, ale smlouva sepsaná právníkem bude preciznější.
__
RODINA-SJM
- Investice do nemovitosti rodičů před rozvodem - jak to udělat aby rekonstrukce nebyla součástí SJM?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rekonstrukce nemovitosti rodičů potomkem - jak vyjmout investici do rekonstrukce ze SJM při rozvodu?
- Investice do cizí nemovitosti před rozvodem - jak vyjmout investici ze SJM při rozvodu manželství?
Podala jsem žádost o rozvod dohodou, manžel na ni nepřistoupil. Poté jsem podala žádost sporným způsobem k soudu, v současné době čekáme na termín projednání. Odstěhovala jsem se do starého domu po rodičích, který musím nutně zrekonstruovat, abych si zajistila přijatelné bydlení. Finanční prostředky, které na to použiji jsou z mého účtu (výplata, část je z prodeje půdy). Má manžel nárok na polovinu z této částky v případě sporného rozvodu? Rekonstrukci chci již zahájit nyní. Jak ošetřit tento způsob nutné investice, abych se s ním nemusela dělit. Děkuji, Vlasta.
ODPOVĚĎ:
Mzda se stává součástí společného jmění manželů v okamžiku, kdy jste nabyla možnost s nimi nakládat. Není rozhodné, zda jsou na vašem účtu, i tak jsou součástí společného jmění manželů. Zároveň je součástí společného majetku i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (tj. zisk, který jste získala z prodeje půdy - předpokládám, že byla ve Vašem výlučném vlastnictví). Z toho vyplývá, že manžel má nárok na svou část z tohoto majetku v případě rozvodu. Jedinou možností by bylo zažádat o zúžení společného jmění manželů a tyto peníze z něho vyjmout. Nepředpokládám však, že na tuto možnost manžel přistoupí. Pak Vám nezbývá nic jiného, než počkat na rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy pracovníkovi vysoké školy - kolikrát maximálně?
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy vysokoškolskému zaměstnanci, pracovníkovi
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou vysokoškolskému zaměstnanci - kolikrát maximálně?
- Vysokoškolský zaměstnanec a opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát maximálně?
Zákoník práce omezuje počet opakování sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou u jednoho zaměstnavatele. Zákon o vysokých školách obsahoval v tomto smyslu výjimku, která opakované sjednání s akademickými pracovníky
libovolně-krát umožňovala, ale tento paragraf přestal být účinný novelou zákona o vysokých školách 365/2011 Sb. od 1. 1. 2012. Před tímto datem
proběhlo značné množství prodlužování smluv na dobu určitou, kolik jich může maximálně proběhnout návazně na to po tomto datu? Zákoník práce má v § 39 odst. 2 klauzuli stručně označenou "třikrát a dost",
tj. čtvrté sjednání pracovní smlouvy nebo jejího prodloužení na dobu určitou ze strany zaměstnavatele lze považovat za pracovní smlouvu na dobu
neurčitou, prohlásí-li zaměstnanec, že trvá na dalším zaměstnání. Otázka je, zda předchozí opakování smlouvy se po roce 2012 mají započítat (bylo jich celkem 5) a tudíž 6. opakování uzavřené 2014 lze považovat za dobu neurčitou, i když zaměstnavatel určil dobu 3 roky. Přechodná ustanovení Zákoníku práce ZP nejsou zcela jasná a judikát nenalezen.
Děkuji, Dušan
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že judikatura k tomuto problému neexistuje a přechodná ustanovení situaci neřeší. V názoru se však shoduje odborná literatura. Řešení lze nalézt například v komentáři k zákoníku práce Bělina, M. , Drápal, L. a kol. : Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, který uvádí:
„Vzhledem k tomu, že novela nově stanovila restrikci opakování či prodlužování pracovního poměru na počet 2x, a přitom toto omezení předchozí právní úprava neobsahovala, jsme přesvědčeni, že toto omezení nelze vztahovat do minulosti, tj. před. 1. 1. 2012. Takový výklad by vzbuzoval pochybnosti, zda nejde o nepřípustnou retroaktivitu. Jsme přesvědčeni, že omezení dvojnásobným opakováním či prodlužováním pracovního poměru, se nemůže vztahovat na dobu před 1. 1. 2012. Z uvedeného vyplývá, že pokud pracovní poměr uzavřený před 1. 1. 2012 skončí např. 30. 6. či 31. 12. 2012 (tj. po 1. 1. 2012), je jej třeba posuzovat za první uzavřený pracovní poměr na dobu určitou (byť došlo již vícekrát k jeho opakování či prodlužování před 1. 1. 2012). Jinými slovy takový pracovní poměr může být podle § 39 odst. 2 opakován či prodlužován ještě dvakrát, a to vždy na dobu nepřesahující 3 roky, avšak celkově na maximální dobu 6 let, počítáno od skončení pracovního poměru na dobu určitou, k němuž došlo v takovém případě po 1. 1. 2012. Shora uvedená doba omezující trvání pracovního poměru na dobu určitou platí i pro pracovní poměr založený jmenováním. “
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nabourání auta viníkem a nárok na náhradní auto od pojišťovny
- Je pojišťovna viníka povinna uvést auto poškozeného do původního stavu?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dorovnání škody od viníka při neuhrazení celé ceny auta, automobilu, vozidla pojišťovnou
- Pojišťovna zaplatila na auto méně peněz než je hodnota - dorovnání ceny od viníka dopravní nehody
9.1.2017 jsem byl účastník nehody. Viník nedobrzdil (ani nebrzdil) a naboural do mě zezadu. Na mém autě se jedná o totální škodu. Když likvidátor vystavil zprávu, je v ní uvedené, že nemám nárok na náhradní auto.
Chci se zeptat:
- Mohu požadovat náhradní auto? (Proč bych měl být bez auta, když jsem jasně nehodu nezavinil)
- Mohu pokud pojišťovna vyplatí malou částku za můj vůz požadovat dorovnání po viníkovi? Nebo jakým způsobem mohu zvyšít cenu kterou pojišťovna vyplatí. Na autě je polovina věcí téměř nová - od všeho mám doklady a faktury.
- Pokud pojišťovna vyplatí malou částku za auto, můžu trvat na opravě mého auta? Pojišťovna by přece měla vrátit auto do původního stavu& hellip;
Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota (což ve Vašem případě nelze posoudit bez smluvní dokumentace), představuje tuto hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota. Pojistitel je dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uhradit škodu do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Pojišťovna nemá ze zákona povinnost vracet auto do původního stavu. Pokud se jedná o totální škodu, máte nárok na náhradní vůz po celou dobu opravy vozu nebo po dobu likvidace pojistné události, jestliže vozidlo nezbytně potřebujete. Zvýšit cenu k úhradě nelze, je limitována výší sjednanou v pojistné smlouvě. Bez prostudování konkrétní smluvní dokumentace Vám nejsme schopni poskytnout více informací.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rekreační chaty, chalupy
- Jak donutit spolumajitele k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Jak donutit spoluvlastníka k prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spoluvlastníkem
- Nájemné za užívání nemovitosti jen jedním spolumajitelem
Dům vlastní dva cizí spolumajitelé, každý dle katastrálního úřadu jednu ideální polovinu domu. Dům ale není stavebně oddělen na dvě samostatné bytové jednotky. Kromě 6 obytných místností je společné WC, koupelna, rozvody vody elektřiny.
Jeden ze spolumajitelů dům učívá jako rekreační chalupu, druhý v domě nebydlí.
1. jak postupovat v případě, že se spolumajitelé nedohodnou na vzájemném odkoupení druhé poloviny.
2. první spolumajitel bude bude svoji část nadále užívat může ten druhý svoji část prodat, nebo pronajímat bez souhlasu toho prvního? a to s používáním společného WC a koupelny?
3. Může jeden spolumajitel donutit třeba i soudně druhého majitele prodat dům jako celek?
4. V případě vyplacení půlky odhadní částky domu může majitel který dům úžívá, platil min. 40 let poplatky za druhou polovinu, za zateplení a údržbu domu odpočítat tyto odhadné a některé doložitelné náklady odpočítat z jeho nároku? Děkuji za odpověď. Sylvie
ODPOVĚĎ:
K Vašemu dotazu ohledně zrušení spoluvlastnictví rekreační chalupy uvádíme následující.
1. V případě, že se spoluvlastníci nedohodnou na vzájemném odkupu druhé poloviny, nezbývá nic jiného, než aby jeden ze spoluvlastníků podal k soudu návrh na zrušení spoluvlastnictví.
2. Dle § 1123 může spoluvlastník nakládat se svým podílem podle své vůle, toto nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může dle občanského zákoníku žádat úhradu pohledávky.
__
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nedal zaměstnanci pracovní smlouvu - jak se bránit?
- Nevydání pracovní smlouvy zaměstnavatelem - jak se bránit?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Minimální mzda z DPP - kolik Kč?
- Minimální mzda z dohody o provedení práce? - kolik Kč?
- Minimální plat z DPP - kolik Kč?
- Minimální plat z dohody o provedení práce? - kolik Kč?
Vnuk nastoupil ihned po skončení pracovního poměru v restauraci, která skončila činnost, jako kuchař do restaurace jiné. Zde pracoval od poloviny listopadu 2016 do konce listopadu 2016 na DPP. 1.12.2016 mu dal vedoucí podepsat smlouvu na HPP. Vnuk 2.12.2016 onemocněl, ihned zavolal vedoucímu a já jsem donesla vedoucímu neschopenku, kterou převzal. Vnuk měl na začátku roku 2016 operovanou čelist a šel asi po týdnu do práce a nyní se to ozvalo, protože v této nové restauraci pracoval 16 dní 15 hodin denně, a měl jen 3 dny volna. Vedoucí restaurace mu přes veškeré urgence nedal ani jednu smlouvu - na DPP ani na HPP a tvrdí, že nic takového neexistuje. Ze 190 hodin na dohodu o provedení práce DPP mu vyplatil 7200 Kč. Jaká je prosím minimální mzda z dohody o provedení práce, DPP? Zaměstnavatel vnuka nepřihlásil na Správu sociálního zabezpečení ČR a nepřihlásil ho ani na zdravotní pojištění. Kdyby nepřebral neschopenku, vnuk by se přihlásil na Úřad práce. Co teď? Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Minimální mzda pro rok 2016 bylo 58, 70 Kč za hodinu. Za předpokladu, že Váš syn nemá děti, ani neexistuje žádná další skutečnost, která by měla vliv na výpočet čisté mzdy, za 190 odpracovaných hodin by měla čistá mzda být minimálně 9740, - Kč. Pro účely poskytování minimální mzdy se do mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, která podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
I v případě, že smlouva není písemně uzavřena, nebo její uzavření je jednou ze stran popřeno, může pracovní poměr vzniknout, a to podle § 20 zákoníku práce, podle něhož nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.
Jinak řečeno, pokud Váš syn konal práci pro zaměstnavatele s jeho souhlasem a zaměstnavatel mu vyplatil mzdu, pracovní poměr vznikl, i když druhé vyhotovení pracovní smlouvy nebylo zaměstnanci vydáno. Tím také vznikly zaměstnavateli všechny povinnosti. U DPP povinnost odvádět pojistné vzniká v případě, že měsíční příjem přesáhne částku 10.000 Kč. U HPP nezávisle na výši platu.
Doporučuji proto obrátit se na místně příslušnou OSSZ, na zdravotní pojišťovnu a na místně příslušný inspektorát práce.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Roční plán služeb zdravotní služby - počet hodin neodpovídá plánovacímu kalendáři
- Norma odpracovaných hodin u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
- Roční hodinová norma u zdravotní sestry v nepřetržitém provozu
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená zdravotní sestry - které dny ji může dostat?
- Výpočet dovolené - zdravotní sestra v nepřetržitém provozu
Jsem zdravotní sestra - nepřetržitý provoz – 12tihodinové služby. Od 1/2017 se nám mění systém psaní služeb - na roční plán, kde norma hodin za měsíc je u každé z nás nastavená jinak, dle počtu směn (snad aby nevznikaly přesčasy) a norma hodin se neshoduje s plánovacím kalendářem ani čtvrtletí ani za rok. Navíc u každé z nás, při plném úvazku, je nastavená individuálně.
Jakou normu hodin musí zaměstnavatel vůči zaměstnancům v nepřetržitém provozu splňovat a jestli normu hodinovou může takto individualně nastavovat a jestli ano, tak do kdy se musí norma hodin srovnat?
Žádná podobná dohoda v kolektivní smlouvě není. Jestli existuje nějaká norma hodin čtvrtletní, nebo roční? Další otázka, Jak se při takovýchto směnách proplácí krátkodobá dočasná pracovní neschopnost DPN (nám ji proplatí jen ten den – 12hod. na který nám připadá směna) a jestli místo 25 dnů po 7,5 hodinách dovolené, jak je uvedeno v kolektivní smlouvě, nám mohou nařídit jen 16 dnů po 12ti hodinách, zase jen na ty dny, na které nám připadá směna. Děkuji. Vlaďka
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Norma hodin a plánovací kalendář:
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš zaměstnavatel zavedl tzv. konto pracovní doby.
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 86 a § 87 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva (nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, což však, jak předpokládám, není Váš případ) ;
- konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109/3 zákoníku práce (tedy u zaměstnavatelů ze státní sféry nebo z oblasti územních samosprávných celků) ;
- jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích;
- při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat odborovou organizaci, která působí u Vašeho zaměstnavatele, a informovat se, jak je možné, že Váš zaměstnavatel zavedl konto pracovní doby, aniž by to bylo promítnuto do kolektivní smlouvy.
Pokud zaměstnavatel zavede konto pracovní doby, promítne se tato změna rovněž v odměňování zaměstnanců, a to následovně:
- uplatní-li se konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce tzv. stálá mzda, sjednaná v kolektivní smlouvě (popř. stanovená vnitřním předpisem) ;
- stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku;
- za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd; jestliže je po uplynutí tohoto období souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit;
- stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci;
- stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne; naopak za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší
(jak vyplývá z § 120 a § 121 zákoníku práce).
Počet zaměstnavatelem rozvržených pracovních dní (resp. počet pracovních hodin) musí být odpracován ke konci vyrovnávacího období. Jakýkoli nesoulad s plánovacím kalendářem není podstatný, neboť plánovací kalendář je pouze pomocným nástrojem zaměstnavatele při rozvrhování pracovní doby (nemá však oporu v zákoníku práce). K této problematice se více dočtete např. zde:
http://osz-stare.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/09_2009/27.html
2/ Proplácení dočasné pracovní neschopnosti:
Dle § 97/5 zákoníku práce platí, že při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den.
Jak uvádím již v odpovědi ad 1/ výše, platí dle § 121 zákoníku práce, že zaměstnanci přísluší tzv. stálá mzda za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci, přičemž za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.
Shora uvedené lze shrnout tak, že za dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje (např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti), mu stálá mzda nepřísluší. Je-li zaměstnanec dočasně práce neschopen, bude stálá mzda snížena za neodpracované hodiny, dané rozvrhem a poskytne se za ně náhrada mzdy. Při uplatnění konta pracovní doby je tedy dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci proplácena de facto stejným způsobem, jak je tomu v ostatních případech (za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec žádnou náhradu neobdrží, za další dny dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy vypočtená z jeho průměrného výdělku, následně případně i dávky nemocenského pojištění).
3/ Počet dnů dovolené:
Na Váš případ se vztahuje § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (což se vztahuje také na konto pracovní doby), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Váš nárok na dovolenou se tedy bude přepočítávat na pracovní dny (směny) podle Vašeho rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Budete-li proto čerpat dovolenou, vyčerpáte z vypočteného počtu pracovních dnů dovolené tolik dnů, kolik plánovaných směn Vám v důsledku dovolené odpadne.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta - vadná spojka
- Reklamace ojetého auta - vadné rozvody motoru
- Vada zakoupeného ojetého automobilu - reklamace spojky, rozvodů motoru
10/2016 jsem od soukromé osoby zakoupil ojetý starší vůz. Podepisovali jsme smlouvu, která byla jen formulář s jedinou větou: "Kupující prohlašuje, že si automobil důkladně prohlédl a se stavem a cenou souhlasí." Nyní na autě odešla spojka s rozvody, na což mě nikdo při koupi neupozornil. Při pokusu o kontakt s bývalým majitelem jednání selhalo. Vysmál se mi, že to není jeho problém, že ho mohu dát k soudu, ale že ho stejně vyhraje a auto si zpět nevezme. Akorát mi vůz prý bude 3 roky stát. Mohu se zeptat jak se bránit?
Děkuji, Rudolf.
ODPOVĚĎ:
Prodávající v tomto případě odpovídá za vady, které věc měla při převzetí, to se však nevztahuje na ty vady, které vozidlo při převzetí mělo, ale které odpovídají míře používání nebo opotřebení dané věci. Vzhledem k tomu, že se vada projevila do šesti měsíců od zakoupení vozu, platí vyvratitelná domněnka, že vada byla na věci již v době zakoupení. Pokud jste o vadě nevěděl a ani nijak nevyplývala např. z opotřebení vozu při koupi či jiných skutečností, pak za tuto vadu prodejce odpovídá. Pokud se nejedná o vadu, která by znemožňovala užívání věci (tedy provoz automobilu) náleží Vám práva jako při běžné reklamaci. Pokud prodávající odpovědnost za vadu odmítá či nijak nereaguje, tak Vám nezbude nic jiného, než se Vašeho práva domáhat soudně.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva mezi živnostníkem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?
- Smlouva mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem - musí být písemná, v písemném vyhotovení?
Chtěla bych se zeptat, jakou smlouvu lze uzavřít mezi živnostníkem podnikatelem a jeho odpovědným zástupcem. Zajímalo by mne, zda může mít dle občanského zákoníku smluvní vztah mezi těmito osobami i formu pouhé ústní dohody, nebo zda musí být skutečně podepsána fyzická smlouva. Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
V praxi se nejčastěji mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem uzavírá mandátní smlouva nebo smlouva o spolupráci. Smluvní vztah může mít ústní dohodu, nicméně doporučuji uzavřít smlouvu písemně.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Neproplacení příplatku za státní svátek - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za Vánoce a svátek vánoční - jak se bránit?
- Vymáhání příplatku za státní svátek - jak se bránit?
Pracuji v nepřetržitém směnném provozu a měl jsem směny 24.12. i 25.12.2016. Jednalo se o noční směny o víkendu a ve svátek.
Se zaměstnavatelem jsem se dohodl na náhradním volnu v průběhu ledna.
Obdržel jsem výplatnici za prosinec 2016, na které ovšem nebyly
započítány příplatky za víkendové ani noční směny, které jsem odpracoval 24. a 25.12.2016. Naše účetní firma mi odmítá ony příplatky za víkendy a noční zaplatit a tvrdí, že si za ně vybírám jako kompenzaci náhradní volno. Na základě kterého zákona jim mohu dokázat, že se mýlí a že jsou povinni mi příplatky za směny zaplatit? Děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Podle § 115 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Za práci ve svátek tedy přísluší buď náhradní volno, nebo příplatek ve výši 100%.
Podle § 116 zákoníku práce za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Za práci v noci nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Podle § 118 zákoníku práce za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Za práci v sobotu a v neděli nelze poskytnout náhradní volno, ale musí být vyplacen příplatek.
Příplatky nebo případné náhradní volno se sčítají, nelze tedy říct, že čerpání náhradního volna svým způsobem smaže povinnost vyplatit případky. Máte tedy právo buď na čerpání náhradního volno a na přípatek ve výši 10% a 10%, nebo na příplatky ve výši 100%, 10% a 10%.
_
OBČAN-SVJ
- Přístavba sklepů a využití teras přízemními bytu - jak tomu zabránit? (pozemek ve vlastnictví bytů SVJ)
- Stavba teras jen pro přízemní byty na pozemku SVJ - jak bránit svá spoluvlastnická práva k pozemku na kterém budou terasy?
Bydlím v bytovém domě, byt mám v osobním vlastnictví OV, tudíž jsem spoluvlastníkem. Společenství vlastníků bytových jednotek (dále SVJ) se v současné době rozhoduje o přístavbě sklepů k domu. Tyto sklepy by měly stát na parcele přilehlé k domu. Tato parcela má stejný formát vlastnictví jako bytový dům, tudíž všichni vlastníci bytových jednotek jsou současně spoluvlastníky této parcely ve stejném poměru dle podlahové plochy bytu. Záměrem SVJ je část této parcely přidělit bytům z přízemí pro výstavbu teras, samozřejmě s tím že budou výhradní uživatelé. Došlo by tedy k omezení mého spoluvlastnického práva k dané části pozemku. Dle informací které mi poskytlo SVJ je k tomuto potřeba souhlasu 2/3 podílu vlastníků. Mohu se proti tomuto nějak bránit? Opravdu mě může shromáždění vlastníků bytových jednotek přehlasovat tak, aby mi znemožnili přístup na část pozemku, který spoluvlastním?
Děkuji, Standa
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že předmětný přilehlý pozemek je společnou částí bytového domu, jak to obecně vyplývá z § 1160 občanského zákoníku, konkrétně pak z § 4 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že společnými částmi bytového domu může být vedle pozemku, na němž je bytový dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou bytového domu a s užíváním bytových jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy bytového domu.
Ze strany SVJ jste se dozvěděl pravdivou informaci, neboť v záležitostech týkajících se společné části bytového domu (tedy i přilehlého pozemku) můžete být přehlasován.
Dle § 1208 písm. f) bodu 6 občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky. Shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku). Dle informace, kterou Vám podalo SVJ ve Vašem případě stanovy určují dvoutřetinovou většinu hlasů.
Bude-li shromážděním SVJ rozhodnuto o vyhrazení části přilehlého pozemku k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, mělo by mít toto rozhodnutí odraz rovněž ve výši příspěvků, které tito vlastníci SVJ hradí (jak vyplývá z § 1180/1 občanského zákoníku).
Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
V rámci soudního řízení (popř. i při jednání se SVJ) můžete argumentovat s využitím § 1169/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda všech dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka, a to i když nejsou stranami dohody (toto ustanovení občanského zákoníku je použitelné samozřejmě pouze v případě, že ve Vašem bytovém domě jsou bytové jednotky vymezeny prohlášením vlastníka).
V souvislosti se shora uvedeným je totiž nutné si uvědomit, že dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí být v prohlášení vlastníka uvedeny mimo jiné údaje o bytové jednotce, například určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky. Mění-li se proto užívání společné části bytového domu tak, že se vyhrazuje k výlučnému užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek, jedná se o změnu prohlášení vlastníka, tzn. že by mělo být postupováno dle shora zmíněného § 1169/2 občanského zákoníku (a musela by být tudíž uzavřena písemná dohoda mezi všemi dotčenými vlastníky bytových jednotek, což ve Vašem případě znamená dohodu mezi všemi vlastníky bytových jednotek, nebude-li taková dohoda uzavřena, nebude možné prohlášení vlastníka změnit a ani vyhradit určité společné části bytového domu do výlučného užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek). Na tomto místě však považuji za vhodné uvést, že tato konstrukce se dostává do rozporu s výše uvedenou pravomocí shromáždění SVJ, přičemž názor odborné veřejnosti není v případě tohoto problému dosud ustálen.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v osobním vlastnictví vlastněném kratší dobu než 5 let
- Převod BD do OV a prodej - daň z příjmu
- Jak se vyhnout dani z příjmu při prodeji bytu v OV vlastněném kratší dobu než 5 let (družstevní byt převeden do osobního vlastnictví)
- Prodej bytu v OV a odvod daně z příjmu - byt vlastněný méně než 5 let
- Byt vlastněný méně než 5 let, prodej a odvod daně z příjmu
07/2015 jsem zdědila byt. Byt je koupený, splacený, je ale družstevní (převod do osobním vlastnictví snad 2017 nebo 2018). V bytě jsem nebydlela, neměla jsem tam ani vedené bydliště. Nájemní smlouva byla vedena na moji matku.
Děd. říz. skončeno 12/2015, já byla jediným dědicem. Nájemní smlouva na byt a členství v bytovém družstvu BD byly na mne převedeny v 01/2016. V bytě jsem provedla v 2016 rekonstrukci s tím, že ho ve 2017 prodám.
Nyní jsme ale s manželem v Zákonu o dani z příjmu našli ustanovení, ze kterého vyplývá, že při prodeji tohoto bytu bych zaplatila 15 % daň z příjmu. Prodat tento byt bez nutnosti platit daň z příjmu bych mohla až po 5 letech, kdy jsem ho nabyla (dnes jsou to už vlastně pouze 4 roky).
Pochopili jsme zákon správně a byt ještě 4 roky nemůžu prodat, abych neplatila daň z příijmu?
Současně by mne zajímalo, jak se to týká bytů v osobním vlastnictví - pokud byt bude převeden do osobního vlastnictví 2017 nebo 2018. Jak dlouho musím držet byt, abych nemusela platit daň z příjmu při jeho prodeji?
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
V současné době, pokud nevlastníte družstevní podíl více jak 5 let, musíte při jeho prodeji příjem zdanit. Můžete si však jako výdaj uplatnit nabývací cenu podílu, v případě bezúplatného nabytí (dědictví) si uplatníte cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí (cenu dle znaleckého posudku).
Při převodu do osobního vlastnictví bude příjem z prodeje osvobozen až po 5ti letech od nabytí. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 2 Afs 20/2011-77 se do časového testu započítává i doba, po kterou jste vlastnila družstevní podíl. Pokud byste byt prodávali dříve než po 5ti letech, můžete si také uplatnit jako výdaj nabývací cenu bytu.
V návrhu Zákona o daních z příjmů pro rok 2017, jehož legislativní proces ale ještě není dokončen, je uvedeno, že při prodeji družstevního podílu se do časového testu 5 let započítává i doba, po kterou podíl vlastnil zůstavitel v linii přímé. Tzn. že prodej družstevního podílu by pro Vás mohl být osvobozen i dříve než po 5ti letech od nabytí, pokud ho Vaše matka (předpokládám, že je zůstavitelkou), vlastnila déle než 5 let. Doporučuji Vám vývoj legislativního procesu a novelu Zákona o daních z příjmů, jejíž účinnost by měla být snad od 1. 4. 2017, sledovat.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Oprava balkonů v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Oprava pláště domu (výměna balkonu za lodžie) v domě SVJ a vliv plochy bytu na platbu za rekonstrukci balkonu
- Vliv plochy bytu SVJ na platbu za opravu balkonu - výměnu za lodžie
- Stejná velikost balkonů a fond oprav dle velikosti plochy bytu - má plocha vliv na částku kterou zaplatí jednotlivé byty?
Jako SVJ chceme provést rekonstrukci balkonů - výměna za lodžie, v domě jsou jednotky s různou výměrou a příspěvky do fondu oprav jsou placeny z poměrů bytové plochy. Vzhledem k tomu že lodžie je stejně velké pro všechny byty a náklad na ni je stejný, chtěli bychom při čerpání úvěru provádět splácení tak, aby jednotlivé byty platili stejně, tedy ne přepočet dle plochy, ale na bytovou jednotku. Všechny ostatní platby – správa, fond oprav atd. by byly zachovány. Za jakých podmínek je toto možno provést, stačí 100% souhlas všech vlastníků? Máme přijaty nové stanovy v patrně standardním znění. Děkuji za odpověď. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vlastníci bytových jednotek se mohou dohodnout odchylně od znění zákona. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří dl působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
V této souvislosti připomínám, že:
- shromáždění SVJ tvoří všichni vlastníci bytových jednotek; každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech;
- shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů; k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů
(jak vyplývá z § 1206 občanského zákoníku).
Dle mého názoru je proto možné odhlasovat na shromáždění SVJ, že ti vlastníci bytových jednotek, kteří mají ve výlučném užívání balkón, budou přispívat do fondu oprav určitou částku (a to všichni ve stejné výši), která bude určena na splácení úvěru. Bude-li tento mechanismus odhlasován všemi vlastníky bytových jednotek, bude situace bezvadná, k úspěšnému odhlasování nicméně postačí i nadpoloviční většina vlastníků bytových jednotek (nevyžadují-li stanovy pro tento případ většinu kvalifikovanou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Geometrické rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví více osob - postup
- Postup geometrického rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví
- Rozdělení pozemku ve spoluvlastnictví na geometrické celky
Zúčastnila jsem se dražby 1/3 pozemku. Jedná se o klasický obdélníkový pozemek, napojený delší částí na veřejnou komunikaci. Jak mám po vydražení tohoto pozemku postupovat dál, abych ho mohla katastrálně, později i oplocením oddělit o zbytku půdy patřící zbývajícím majitelům. Kdo rozhoduje o,, ideální 1/3''? Děkuji Soňa
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jako třetinové spoluvlastnici předmětného pozemku Vám nevzniklo vlastnické právo k žádné konkrétní části tohoto pozemku. V obecné rovině lze odkázat na § 1116 a § 1117 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka; vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.
Vaše vlastnické právo se tedy vztahuje k celému pozemku, přičemž při výkonu tohoto vlastnického práva jste omezena vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků. Míra, v jaké budete předmětný pozemek užívat, podílet se na rozhodování o něm, podílet se na rozdělení užitků a plodů tohoto pozemku apod. je vyjádřena velikostí Vašeho spoluvlastnického podílu (jak to vyplývá z § 1120/1, § 1122/1 a § 1126/2 občanského zákoníku).
Nestala jste se tedy vlastnicí konkrétní třetiny předmětného pozemku a není tudíž důvodu pro geometrické (či jiné) oddělení takové třetiny. Vaše vlastnické právo se vztahuje k celému pozemku, jste však limitována vlastnickými právy zbývajících spoluvlastníků (tento stav je pojmenován jako "ideální spoluvlastnictví").
Máte-li zájem o to, aby byla ze spoluvlastněného pozemku vyčleněna třetina, která by se stala Vaším výlučným vlastnictvím, je zapotřebí, abyste se ze spoluvlastnictví tzv. oddělila (§ 1140 a násl. občanského zákoníku). V obecné rovině platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit; nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Vaše oddělení ze spoluvlastnictví je možné provést buď prostřednictvím písemné dohody se zbývajícími spoluvlastníky, nebo, nebude-li dohoda možná, rozhodnutím soudu.
Vymezení konkrétní třetiny předmětného pozemku (která by byla ze spoluvlastnictví oddělena a přešla do Vašeho výlučného vlastnictví) musí být provedeno prostřednictvím geometrického zaměření. K tomu, aby mohl vzniknout nový pozemek (který bude následně zapsán do katastru nemovitostí), je zapotřebí, aby místně příslušný stavební úřad vydal územní rozhodnutí o dělení pozemku (§ 82 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OČAN-SPOLKY
- Právní odpovědnost členů spolku - předseda, členská schůze, člen výboru
- Odpovědnost členů spolku za škodu - předseda, člen výboru, členská schůze
Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem spolku členská schůze, dále máme tříčlenný výbor a já jako předseda jsem statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost? Pouze já jako statutár nebo také místopředsedové? Mají obavy z výkonu funkce? Je také možné, abych případně byla pouze já jediným členem výboru? Děkuji za odpověď Tina
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není dost dobře možné seznat skutečnou strukturu statutárních orgánů Vašeho spolku. V této souvislosti připomínám, že dle § 244 občanského zákoníku určí stanovy spolku, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda).
Pakliže je statutárním orgánem Vašeho spolku výbor (jehož jste členkou), jedná se o kolektivní statutární orgán (tzn. že všichni členové výboru jsou oprávněni k právnímu jednání za spolek, a to způsobem, jak určují stanovy). Pakliže je statutárním orgánem předseda, jedná se o individuální statutární orgán (v takovém případě však není jasné, jakou roli ve Vašem spolku hraje Vámi zmiňovaný výbor).
Jedinou členkou výboru se tak stát nemůžete, v takovém případě by se totiž nejednalo o výbor (jako kolektivní statutární orgán). Máte-li v úmyslu právně jednat za spolek, můžete se stát jeho předsedkyní.
Co se týče řadových členů spolku, je nutné si uvědomit, že spolek je samostatnou právnickou osobou (s vlastní právní subjektivitou), tzn. že za své dluhy odpovídá pouze spolek, nikoli jeho členové. Členové spolku pak za jeho dluhy ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku).
Co se pak týče členů statutárního orgánu (členové výboru či předseda), je nutné vycházet z § 159/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Člen statutárního orgánu tak může (vůči spolku) odpovídat za škodu, kterou spolku způsobí, pokud nebude svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře.
Nenahradí-li člen statutárního orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci (§ 159/3 občanského zákoníku). Při splnění všech těchto podmínek (které je poměrně těžko představitelné) by tedy mohl člen statutárního orgánu ručit za dluhy spolku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z organizačních důvodů - pracovní místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno a práci dělá jiná osoba
- Výpověď z organizačních důvodů na neschopence, v pracovní neschopnosti
- Výpověď pro nadbytečnost na neschopence, v pracovní neschopnosti
2005-2017 pracuji ve společnosti, sídlo a výkon práce: Zlin. Měla jsem drobnou slovní výměnu s dcerou majitele společnosti a na dva dny zůstala v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Zaměstnavatel mi na 2 dny v DPN, zablokoval přístup k PC a vstupu do firmy. Za 12 let nemám jedinou písemnou výhradu k práci. Pozice: asistentka. K 1.11.2016 zaměstnavatel v době moji DPN (ta je od 20.10.2016) moji pozici zrušil. Současne na své dceřiné společnosti se sídlem v Praze vytvořil novou pozici recepční s výkonem místa práce Zlín, v organizační struktuře je ale podřízena mojí původní nadřízené, která je vedena ve zlínské společnosti. Recepčni zaměstnal od 1.12.2016 a vykonává zcela totožné činnosti jako já. Dokonce sedí i na stejné židli. Je tato změna provedena správně? Výpoved jsem v DPN neobdržela. Předpokládám, ze po návratu půjde o překážku na straně zaměstnavatele. Budu mít v této době právo přístupu do firmy, nárok na benefity (stravenky, telefon je i k soukromým účelům pro všechny zaměstnance)? Mohou mi v této době nařídit čerpání řádné dovolené? Změna byla následkem slovního konfliktu, slovně mi to něm bylo i vyhrožováno ztrátou zaměstnáni. Děkuji, Hanka.
ODPOVĚĎ:
Jedná se o organizační změnu, nicméně s ohledem na Vámi uvedené okolnosti by se mohlo jednat o účelovou změnu a bylo by tedy možné v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podat žalobu na neplatnost ukončení pracovního poměru.
V době, kdy by běžely překážky na straně zaměstnance během výpovědní doby, může zaměstnavatel zamezit Vašemu přístupu na pracoviště a může Vám i odejmout benefity. Stejně tak může nařídit vyčerpání dovolené.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Pronajímatel utratil kauci nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou kauci?
- Pronajímatel utratil jistotu nájmu - může nájemce ze dluhu za energie odečíst utracenou jistotu?
- Nájemce městského bytu utratil kauci nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Nájemce městského bytu utratil jistotu nájmu podnájemníka - jak postupovat?
- Pronájem městského bytu nájemcem podnájemníkovi bez souhlasu města
06/2015 nastěhováni do bytu, 11.000 Kč nájem, 11.000 Kč vratná kauce, 3 měsíce výpovědní lhůta. Do 28/02/2017 běží výpovědní lhůta. Byt je městský, nájemce bytu přes RK inzeroval a my tu jsme na "černo", prý jako jeho hosti. Došel nám nedoplatek za plyn 15.000 Kč. Nájemce městského bytu nám sdělil, že naši kauci utratil a chce po nás zaplatit 15000, je nám jasné, že VRATNOU kauci již neuvidíme a chceme zaplatit jen 4.000 Kč. Vratná kauce je ve smlouvě daná jako jistina k zaplacení nedoplatků nájmu nebo služeb s ním spojené. Je tedy možné zaplatit majiteli jen zbylé 4000 Kč? "Majitel" se o byt nijak nestará, veškeré opravy urgujeme cca. 6 měsíců, anonymně nám psala do schránky i předchozí nájemkyně, že nájemce městského bytu nevrací vratnou kauci a upozorňovala nás o dalších předchozích nájemcích s podobnou zkušeností. Předem mockrát děkuji za odpověď! Renata
ODPOVĚĎ:
Vámi zamýšlený postup je v zásadě možný.
V tomto ohledu je nutné vycházet v první řadě z § 2254/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že při skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) ; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Totéž lze samozřejmě vztáhnout rovněž na podnájem bytu (tedy vztah nájemce a podnájemce, jak je tomu ve Vašem případě). Postup pro vrácení kauce může být v nájemní (resp. podnájemní) smlouvě sjednán odlišně, z dotazu však nevyplývá, že by tomu tak ve Vašem případě bylo.
Ze shora zmíněného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že kauce je splatná v poslední den nájmu, tzn. že v tento den je pronajímatel povinen nájemci kauci vrátit (od následujícího dne je pak nájemce oprávněn domáhat se vrácení kauce soudní cestou).
Ve vztahu k nájemci městského bytu můžete postupovat dle § 1982 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že:
- dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany;
- k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh;
- započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí;
- tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
Pakliže po Vás nájemce městského bytu požaduje úhradu nedoplatku za plyn již nyní, lze předpokládat, že tato pohledávka se stane do konce února 2017 splatnou (v tomto ohledu je podstatné, jak je splatnost nedoplatků ujednána v podnájemní smlouvě). Vaše pohledávka na vrácení kauce se pak stane splatnou v poslední den nájmu. V den následující po skončení nájmu by tedy mělo být možné provést jednostranné započtení obou pohledávek.
Toto započtení proveďte písemně, tj. napište nájemci městského bytu dopis, v němž mu oznámíte, že provádíte jednostranné započtení pohledávek, přičemž mu zaplatíte pouze tu část jeho pohledávky, která započtením nezanikla (tedy 4.000,- Kč). Tento dopis datujte a podepište. Jeden stejnopis dopisu si ponechte, druhý zašlete nájemci městského bytu doporučeně s dodejkou. Zároveň Vám doporučuji zaslat nájemci městského bytu scan tohoto dopisu v příloze e-mailu (aby bylo do budoucna prokazatelné, že nájemce městského bytu byl o započtení pohledávek informován).
Pokud by se po Vás nájemce městského bytu domáhal úhrady nedoplatku soudní cestou, bude možné, abyste v rámci soudního řízení vznesli tzv. námitku započtení (§ 98 Občanského soudního řádu). Namítnete-li před soudem, že část žalovaného dluhu zanikla započtením (přičemž toto tvrzení doložíte kopií dopisu a e-mailu), zamítne soud žalobu v rozsahu, v němž vymáhaný dluh zanikl započtením. pokud nájemci městského bytu uhradíte částku 4.000,- Kč při skončení nájmu, nebude prakticky možné, aby byl s případnou žalobou úspěšný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY, RENTY
- Náhrada za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Renta za pracovní úraz v době práce již pro jiného zaměstnavatele
- Nárok na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již jiného zaměstnavatele
- Právo na náhradu mzdy za pracovní úraz při práci pro již nového zaměstnavatele
2010 jsem měl těžký pracovní úraz. Nyní znovu marodím následkem toho úrazu. Mám znovu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a případné bolestné, když pracuji u jiného zaměstnavatele? Děkuji, Denis.
ODPOVĚĎ:
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší podle § 271a odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu, ať vznikla u zaměstnavatele, který za tento druh náhrady škody odpovídá, nebo u jiného zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec pracuje.
Bolestné je možné uplatňovat i opakovaně. Tedy při každé další léčbě, která je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterou zaměstnanec absolvoval, je možné žádat bolestné.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet náhrady mzdy za dovolenou
- Výpočet náhrady platu za dovolnou
- Jak se počítá výplata za dovolenou (náhrada mzdy)?
Chtěl bych se dotázat jak správně spočítat náhradu mzdy při čerpání dovolené. Počítá se z předchozího kvartálu např. Leden-Únor-Březen z hrubé mzdy za tyto měsíce a počtu odpracovaných hodin to je obecně.
Co vše tvoří hrubou mzdu -základní hodinová sazba×počet hodin + odměny + prémie + náhrada za státní svátek. Jak je to v případě, že byla během toho kvartálu čerpána dovolená? Její náhrada se tam také počítá nebo ne?
Je-li v tom kvartálu ten svátek nebo čerpána dovolená tak se ty hodiny počítají do odpracovaných nebo jen skutečné odpracované v práci?
Ty obecné kalkulačky na webu to neřeší, tam jsou položky jen hrubá mzda a hodiny.
výpis z mzdového listu
1: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 20dni 160hod, hod. tarif 70Kč 160hod, svatek 8 hod ´= 1.413 Kč,
hod. mzda 11.200 Kč, náhrady 1.413 Kč, odměny 10.600 Kč, Hrubá mzda = 23.213 Kč
2: fond pracovní doby 21 dní 168 hod, odpracováno 21 dní 168 hodin, hodový tarif 70 Kč 168 hod, náhrady 0 Kč,
hod. mzda 11.760 Kč, odměny 9.770 Kč, hrubá mzda = 21.540 Kč
3: fond pracovní doby 23 dní 184 hod, odpracováno 19 dní 152 hodin, hodový tarif 70 Kč 152 hodin, svátek 2 dny = 2.826 Kč, dovolená 2 dny = 2.826 Kč
hod. mzda 10.640 Kč, náhrady 5.652 Kč, odměny 9.871 Kč, hrubá mzda 26.163 Kč
Hrubá mzda 26.163 Kč
Byla vypočtena náhrada = 117 Kč/hod.
Děkuji, Jonáš.
ODPOVĚĎ:
Pro pracovně právní účely se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející). Důležité je správně určit co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj částky, které jsou mzdou a nikoliv ostatním plněním (např. u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou, se svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, nezahrnuje do odpracované doby, protože je za něj poskytována náhrada mzdy). To znamená, že se do něj zahrnují částky, jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Do průměrného výdělku se tedy nabude počítat ani náhrada mzdy při čerpání dovolené.
Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin nebo dní podle toho, které měrné jednotky se zaměstnavatel rozhodl používat.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud je nutné pro pracovně právní účely použít průměrný měsíční výdělek, je stanoven jednotný přepočtový koeficient a není možné jej počítat jiným způsobem. Koeficient se stanovuje jako univerzální (pro všechny roky), není nutné jej měnit. Vychází se z toho, že průměrný rok má 365,25 dne. Průměrný hodinový výdělek (PHV) se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a dílčím koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (365,25:12:7).
Vzorec pro výpočet průměrného měsíčního výdělku (PMV) je tedy následující:
PMV = PHV x (TPD x 4,348)
TPD = stanovená týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní doba zaměstnance
Pokud jde o odměny, do výpočtu se zahrnují všechny odměny, příplatky za práci přesčas atd. Pololetní odměny je však třeba rozpočítat na poměrnou část, ale i v závislosti na počtu odpracovaných hodin v předcházejícím čtvrtletí. Do odpracovaných hodin se zahrnují i hodiny přesčasů - tj. všechny skutečně odpracované hodiny v daném čtvrtletí. Pololetní odměny se vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin v daném pololetí. Dostaneme tak průměrnou hodinovou odměnu.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Podmínka za neplacení výživného a nezaplacení dluhu na výživném - hrozí vězení?
- Vězení za nezaplacení dluhu na výživném v podmínce - hrozí to?
Přítel dluží výživné, ale stále má snahu a alimenty posílá. Jen nezaplatil ještě dluh a 31.1.2017 má trestní soud. Můžou ho odsoudit a zavřít?
On právě už podmínku má. Ale výživné se teď snaží platit. Ale má tam dluh. Už měl termín daný soudem, aby dluh uhradil. Ale nemáme na to tolik peněz. Včera (31.01.2017) měl soud a nevíme ani, jestli ho odsoudily. Nebyly jsme tam. Pracujeme v Německu a máme to 600 km. Děkuju Markéta
ODPOVĚĎ:
Uložení podmíněného trestu odnětí svobody stanovuje obviněnému povinnost vést ve zkušební době řádný život a popř. splnit další uložené povinnosti.
Skutečnost, že se takový obviněný dopustí dalšího trestného činu, nemusí vždy automaticky znamenat, že dojde k přeměně podmíněného odsouzení na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Dle § 83 odst. 1 trestního zákoníku platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Zde tedy záleží na soudu, jak zhodnotí danou situaci, přičemž jednou z možností je i to, že nedojde k přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný.
__
SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žádost Nejvyššímu soudu o odklad rozhodnutí krajského soudu
Může soud prohlásit při jednání, že je smlouva o dílo neplatná pro neurčitost plnění, protože není jasné, jaké práce měl zhotovitel provést, protože nebyly všechny práce v předmětu smlouvy vyjmenovány a součástí smlouvy byl položkový rozpočet a zhotovitel namítal i vícepráce? Žádný mezitímní rozsudek o neplatnosti smlouvy nepadl a soud posoudil nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení. Smlouva o dílo byla uzavřena v režimu starého občanského zákoníku. Názor změnil soud 15 měsíců po zákonné konc. řízení. Nejdříve byl zpracován posudek proto, zda bylo dílo provedeno řádně a bylo zjištěno, že nikoliv, ale od toho soud zcela odhlédl. Když soud překvalifikoval nárok žalobce na bezdůvodné obohacení, zadal soud posudek na ocenění všech prací, i když jsem namítala jejich neprovedení žalobcem, případně provedení jako náhrady způsobené škody při provádění prací. Znalec pouze ceny opsal z žalobcových podkladů. Následně soud nařídil doplnění posudku na zhodnocení díla. Znalec položky pouze opsal z předchozího posudku opsal. Byl mi zamítnut revizní posudek.
Dle mého názoru znalec nevypracoval znalecký posudek správně, Byl vypracován v rozporu s ustálenou judikaturou NS. Ale soud byl toho názoru, že znalec posudek vypracoval správně, že vysvětlil, že pokud zhotovitel neodstraňoval žádné konstrukce a provedené práce navyšovaly cenu nemovitosti - např. vrchní fasáda a chodník, je možné za zhodnocení považovat cenu obvyklou. Ve skutečnosti se však nejednalo ani o cenu obvyklou, ale o ceny, které požadoval žalobce. Znalec v posudku nepoužil žádné výpočty. Vyžádala jsem si revizní posudek, ale ten mi byl soudem zamítnut. Před jednáním, při kterém byl znalec vyslýchán, mi můj právní zástupce vypověděl právní zastoupení a před jednáním to písemně oznámil soudu s tím, že mi výpověď dal již před měsícem. Dle mého názoru soud nepostupoval správně a měl jednání odročit, to se však nestalo. Pak následovalo ještě jedno jednání, zastoupení jsem nesehnala, revizní posudek mi byl opět zamítnut a byl vynesen rozsudek v můj neprospěch.
Odvolací soud rozsudek potvrdil, i když jsem již byla právně zastoupena. Vůbec se s tím nezabývali. Odůvodnění ještě nemám. Moje právní zástupkyně mě odrazuje od podání dovolání. Já jsem však přesvědčena o tom, že jsem měla spor vyhrát, protože šlo o nesprávné právní posouzení věci, jelikož mělo být postupováno podle smlouvy o dílo a ani bezdůvodné obohacení nebylo správně právně posouzeno. Navíc nebyl proveden důkaz - revizní posudek, kterým měl být zpochybněn provedený znal. posudek, z kterého soud vycházel. Bylo mi znemožněno, abych se mohla bránit. Namítala jsem provádění nezákonných důkazů, které byly navrženy žalobcem po zákonné koncentraci řízení. I v případě, že by je provedl soud sám dle svého uvážení, jejich potřeba nevzešla do doby, než ze zákona nastala zákonná konc. řízení. Ani náklady řízení nebyly určeny správně, přesto byly uznány. Chci se dovolat. Myslím si, že bych měla být úspěšná, ale moje právnička mě od toho odrazuje. Chtěla bych NS požádat o odklad právní moci rozsudku.
Chtěla bych NS požádat o odklad pravomocného rozhodnutí KS. Slyšela jsem, že to lze učinit až po nabytí pravomocnosti rozsudku spolu s dovoláním. Jenže, co dělat do té doby, než NS rozhodne? Bojím se, že na mě bude uvalena exekuce. Jedná se o statisíce Kč, které nemám. Náklady advokáta protistrany 3x převýšily přisouzenou částku. Byly přisouzeny v nesprávné výši - soud vycházel z žalované částky, přisouzená částka byl nižší. Jsem v důchodu a jiný příjem nemám, bojím se, že mě bude chtít žalobce připravit o dům. Jak mám, prosím, postupovat?
Předem Vám mnohokrát děkuji za radu. Klára
ODPOVĚĎ:
K ne/správnosti postupu soudu se nebudu vyjadřovat, neboť učinění jakéhokoli závěru bez podrobné znalosti soudního spisu by bylo nepodloženou spekulací.
Co se týče podmínek pro úspěšné podání dovolání, je nutné vycházet v první řadě z § 237 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze zároveň podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a/1 Občanského soudního řádu).
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§ 240/3 a 6 Občanského soudního řádu).
Není-li Vaše advokátka ztotožněna s Vaším záměrem podat dovolání, můžete využít služeb jiného advokáta:
www.advokatikomora.cz
Pokud ve Vašem případě již rozhodl odvolací soud, je nutné si uvědomit, že:
- právní moci nabude rozsudek odvolacího soudu jeho doručením (§ 159 Občanského soudního řádu),
- jakmile uplyne lhůta k plnění (vymezená v rozsudku), stane se rozsudek vykonatelným, tedy exekučně vymahatelným (§ 161/1 Občanského soudního řádu).
Dříve, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání, může odložit:
- vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
- právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení
(§ 243 písm. a) a b) Občanského soudního řádu). K některému z těchto odkladů může Nejvyšší soud přistoupit i na základě vlastní úvahy, je však samozřejmě vhodnější ho o provedení odkladu požádat.
Obáváte-li se provedení exekuce do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o Vaší žádosti o odklad nabytí právní moci či vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, doporučuji Vám navrhnout odklad exekuce. Dle § 54/1, 2, 4 a 7 exekučního řádu platí, že:
- návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci;
- návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout;
- do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva;
- nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů;
- je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu (např. pokud by Nejvyšší soud rozhodl o odkladu), exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
K předposlední odrážce výše doplňuji, že soud může na návrh odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 266/1 a 2 Občanského soudního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění nájmu osobou blízkou majitele nemovitosti - je to přípustné?
- Může osoba blízká zdanit příjem z pronájmu nemovitosti?
- Zdanění nájmu jinou osobou než majitelem - je to možné udělat?
- Zdanění nájmu jinou osobou než pronajímatelem - je to možné udělat?
Otec mi v tomto roce daroval nemovitost, kterou dlouhodobě pronajímá. Můžeme uzavřít smlouvu, kde bude dohodnuto, že ačkoli nemovitost vlastním, otec ji bude nadále pronajímat, a za pronájem odvádět daň z příjmu fyzických osob za sebe, i když majitelem jsem já? Ve smlouvě by bylo uvedeno, že otec dál nakládá s nemovitostí, jako doposud a plní povinnosti majitele včetně údržby budovy atd? Předem zdvořile děkuji za odpověď Juliana
ODPOVĚĎ:
S otcem můžete uzavřít smlouvu o bezplatném užívání či smlouvu obdobnou. V takovém případě je bezplatný vztah mezi otcem a dcerou osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů. Pokud bude otec byt dále pronajímat, bude příjmy z pronájmu zdaňovat daní z příjmů on.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď bez udání důvodu - jak se bránit?
- Výpověď pro reorganizaci - žádná reorganizace se neděje, jak se bránit?
- Výpověď z organizačních důvodů - místo nezaniklo, jak se bránit?
Současný zaměstnavatel mě přijal do pracovního poměru na pobočku v jiném městě a nyní po 7 měsících není spokojen s tím, že nemá nad mojí prací přímou kontrolu a zároveň nemá čas mi každý den volat a konzultovat moji pracovní náplň a její výsledky. Výslovně mi řekl, že s mojí prací není nespokojen, ale bylo by efektivnější, kdybych pracoval ve stejné kanceláři jako on. Já však nemám zájem stěhovat se do jiného města. Dnes (31.01.2017) mi předal výpověď bez udání důvodu. Na tuto chybu jej upozorním, nicméně počítám s tím, že jako důvod bude chtít uvést reorganizaci firmy nebo moji nadbytečnost, protože žádný jiný objektivní důvod pro mou výpověď neexistuje. Existuje v tuto chvíli způsob, jakým bych se mohl bránit ještě předtím než mi zaměstnavatel předá neplatnou výpověď? Nerad bych se kvůli tomu musel soudit. Předem Děkuji za odpověď. Broněk
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, uvedených v § 52 zákoníku práce, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Výpovědní důvod tedy musí být ve výpovědi konkretizován, není dostačující, pokud se uvede pouze odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce. Je třeba přesně a pokud možno stručně skutkově charakterizovat skutečnosti, v nichž zaměstnavatel spatřuje naplnění zákonného důvodu výpovědi. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.
Nastanou-li skutečnosti předpokládané zákonem, je právem zaměstnavatele výpověď zaměstnanci dát a nelze se proti ní předem bránit, ani před jejím předáním předjímat neplatnost této výpovědi. Nicméně lze konstatovat, že bude-li zrušeno pracovní místo nebo bude-li přesunuto do jiného místa, zakládá tato skutečnost možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Objednatel nezaplatil fakturu za provedené práce - vymáhání dluhu, který objednatel ignoruje
- Vymáhání dluhu po objednateli řemeslných prací - neuhrazená faktura a ignorování dluhu
2016 jsme byli osloveni firmou na provedení klempířských prací, ze známosti mezi námi nebyla sepsána žádná smlouva. Po zaslání faktury přes email mi bylo řečeno, že příloha nejde otevřít, tak faktura byla odeslána poštou, kde nebyla vyzvednuta a to ani upomínka, která byla zasílána měsíc poté. Chtěl bych se optat zda máme nějakou šanci získat dlužnou částku za práci, pokud mezi námi nebyla sepsána žádná dohoda, ale pán se v emailech, které mám k dispozici přiznal, že jsme pro něj práci vykonávali. Jde mi o to jestli mám vypsat další upomínku a řešit to dále s našim právníkem či jak to jinak řešit. A jak? Velmi děkuji, Šimon.
ODPOVĚĎ:
Přestože jste nesepsali žádnou smlouvu, byla smlouva o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku) uzavřena, a to ústně (smlouva o dílo nemusí být totiž uzavírána pouze v písemné formě).
Nebude-li objednatel ochoten uhradit Vám cenu díla, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (jiná možnost řešení v případě nedohody stran prakticky neexistuje).
Rozhodnete-li se domáhat se zaplacení ceny díla soudní cestou, bude nutné, abyste veškerá svá žalobní tvrzení řádně prokázal. Zde mohou na Vaší straně nastat komplikace s prokázáním uzavření smlouvy o dílo (tuto skutečnost možno prokázat Vámi zmiňovanou e-mailovou korespondencí) a především s prokázáním výše ceny díla (tzn. prokázáním skutečnosti, že cena díla byla objednatelem odsouhlasena). Šance na úspěch v případném soudním řízení Vám doporučuji probrat s Vaším právníkem, který zhodnotí, zda budete schopen unést (s dokumenty, které máte k dispozici) důkazní břemeno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba vysokého domu převyšujícího okolní stavby - majitelé sousedních pozemků nebyli pozváni ke stavebnímu řízení
- Stavba vysokého domu znemožňujícího výhled z oken okolním domům - jak se bránit? (majitelé okolních domů vyzváni k vyjádření stavebním úřadem)
Poblíž našeho čtyřpatrového domu na Praze 9 vzniklo staveniště. Podle informací zveřejněných na elektronické vývěsce v daném místě vznikne sedmipatrový dům se 135 bytovými jednotkami. Takový dům příliš vzhledově nezapadá do staré zástavby a svou velikostí naprosto zacloní výhled z oken.
Jako majitelé sousedících pozemků jsme ale nebyli pozváni ke stavebnímu řízení.
Zajímalo by mne, zda je toto výrazný prohřešek stavebního úřadu, případně jak se můžeme proti výstavbě bránit? Děkuji, Štěpán
ODPOVĚĎ:
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení (např. právě zmiňované řízení o vydání stavebního povolení) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
Jako vlastník sousedního pozemku jste oprávněn činit úkony ve stavebním řízení, např. podat proti navrhovanému záměru námitky.
Skutečnost, že Vám přímo domů (do schránky) nedošlo písemné vyrozumění apod. , nemusí znamenat, že se stavební úřad dopustil pochybení ve stavebním řízení. Pro stavební řízení je totiž typické doručování prostřednictvím úřední desky. Tedy za situace, kdy je doručováno prostřednictvím úřední desky, která je vždy veřejně přístupná, nedochází již současně k doručování „klasickou“ cestou – doručením listin přímo jednotlivým účastníkům, jelikož platí zásada, že každý si má chránit svá práva, tudíž i kontrolovat úřední desku, zda na ní nejsou uveřejněna nějaká oznámení apod. vztahující se k jeho osobě či jeho majetku.
Samozřejmě pokud by Vám nebylo doručováno ani prostřednictvím úřední desky, jednalo by se o pochybení stavebního úřadu, které by bylo možné napadnout.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Vydání zdravotní dokumentace rodině kvůli posouzení psychického stavu osoby před smrtí, úmrtím v nemocnici
Mám dotaz ohledně zdravotní dokumentace mého zemřelého otce. Dalo by se získat kopii celé lékařské dokumentace, kde jsou uvedeny stavy, jak na tom byl otec před tím než zemřel? Celou tuhle kartu potřebuji k tomu, abych mohla podat návrh na soud vůči mé sestře, která využila tatínkův zdravotní stav ve svůj prospěch ohledně dědictví. Dala mu podepsat plnou moc na své jméno ohledně majetku, ale podle mě, nebyl tatínek schopen v tomto období nad tímto rozhodnutím smysluplně uvažovat. Dědické řízení skončilo v můj neprospěch. Nebyly mi řečeny žádné informace ohledně stavu tatínka a další šetření bylo zamítnuto soudem. Dá se nějak získat zdravotní zprávu? Nebo jak dále postupovat a koho oslovit?
14.7. 2014 mi zemřela maminka, a tatínek o 4 měsíce později. Šli jsme tedy k notáři na pozůstalost a tatínek se tam už nemohl dostavit, protože ho za necelý měsíc od maminčiny smrti odvezla záchranná služba. Notářka na pozůstalosti se nás ptala, jestli víme, komu rodiče dali dům. Nejstarší sestra řekla, že dům není ničí, že jí tatínek dal plnou moc, a tak jsme se dohodly, že podíly dáme tatínkovy. Když jsem přišla do nemocnice, tak mi jeho ošetřující lékařka řekla, že se tatínek už nevrátí domu, protože je jeho zdravotní stav den ode dne horší. Šla jsem za sestrami, a ta nejstarší mě vyhodila z domu, a řekla, že je dům její. Tatínkův stav byl špatný a proto a bych se chtěla zeptat na váš názor o darovací smlouvě, kde je uvedena plná moc a také jestli můžou být platné podpisy, datumy a místo podpisů, když byl tatínek v tak vážném stavu. A jako důkaz potřebuji zdravotní dokumentaci porovnání podpisu, které by se měli shodovat s občanským průkazem, o kterou jsme u soudu proti sestře žádali, ale bylo nám to zamítnuto. Judita
ODPOVĚĎ:
Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi právo na informace o zdravotním stavu tohoto pacienta, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie (to samozřejmě neplatí, pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým). Stejné právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizování jejích výpisů či kopií vyplývá z § 65/1 písm. c) zákona o zdravotních službách.
Máte-li tedy zájem o získání kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce, kontaktujte za tímto účelem toho poskytovatele zdravotních služeb (nemocnici), u kterého byl Váš otec hospitalizován, resp. u kterého zemřel.
V souvislosti s žádostí o pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce bude nutné, abyste prokázala svou totožnost (občanským průkazem) a příbuzenství k Vašemu otci (kopií Vašeho rodného listu).
Pokud si nepořídíte kopii zdravotnické dokumentace Vašeho otce vlastními prostředky na místě (např. vyfotografováním), pořídí kopii zdravotnické dokumentace nemocnice. Nemocnice pořídí kopii zdravotnické dokumentace do 30 dnů od obdržení žádosti oprávněné osoby (§ 66/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).
V souvislosti se shora uvedeným ještě připomínám, že nemocnice může za pořízení kopie zdravotnické dokumentace Vašeho otce požadovat:
a/ úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,
b/ za odeslání kopie zdravotnické dokumentace úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejím odesláním
(jak vyplývá z § 66/3 zákona o zdravotních službách).
Co se týče Vámi zmíněné darovací smlouvy a plné moci, mohu se vyjádřit pouze omezeně, neboť z dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností. Je však nutné si uvědomit, že plná moc sama o sobě k jakémukoli zastupování nepostačuje. Plná moc je toliko dokladem o tom, že došlo k uzavření příkazní smlouvy, jejímž prostřednictvím se příkazník zavázal pro příkazce zařídit určitou skutečnost. Z dotazu nevyplývá, zda se Váš otec s Vaší sestrou dohodl na tom, že hodlá převést předmětný dům na Vaší sestru. Pokud nikoli, není, resp. nebyla Vaše sestra oprávněna Vašeho otce jakkoli zastupovat, tzn. že případná darovací smlouva by byla neplatná.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zahájení podnikání v zemědělství - povinnosti podnikatele
RŮZNÉ-HYGIENA
- Balení zemědělských plodin podnikatelem
Prosím o potvrzení, zda se jedná o právně nezávadný postup při zahájení podnikání - zemědělská činnost, plánované zahájení duben 2017:
Vyřízení a ohlášení:
- Živnostenský úřad- Živnostenský list
- ObÚ s rozšířenou působností - Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce - oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení výkonu předmětu činnosti
Jsou nějaké další záležitosti k vyřízení před samostatným zahájením činnosti?
Pěstování plodin bude probíhat na pronajatém pozemku, který je vedený jako zahrada, je v soukromém vlastnictví, napojen na zahrádkářský vodovod, bez elektřiny. Sídlo firmy bude v místě trvalého bydliště, ale činnost balení plodin bude probíhat na místě pěstování - je to možné?
Podle jakých nařízení (zejména hygienických a označování) se řídit při balení plodin - bez jakéhokoliv dalšího zpracování - tzn. sběr, omytí, balení do krabiček?
Souběžně s podnikáním budu zaměstnaná na částečný úvazek (0,6), zaměstnavatel bude plátce sociálního i zdravotního pojištění. Jak se budou počítat zálohy při samostatné výdělečné činnosti SVČ? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Nad rámec úřadů, které jste vyjmenovala, Vám doporučuji kontaktovat ještě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. Pokud by tento orgán dospěl k závěru, že Vámi zamýšlená činnost je epidemiologicky závažná, vztahovaly by se na Vás povinnosti dle § 19 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví).
Vzhledem k tomu, že hodláte započít podnikatelskou, tedy výdělečnou činnost, je nutné se ještě přihlásit u místně příslušného finančního úřadu.
Co se týče balení a označování plodin, je nutné vycházet v obecné rovině z § 9 zákona o potravinách. Dále pak přicházejí do úvahy vyhláška o některých způsobech označování potravin a vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. Na evropské úrovni je relevantní nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
V podrobnostech -vám doporučuji kontaktovat příslušné úřady, tedy zejména Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Ministerstvo zemědělství.
Vzhledem k tomu, že budete pracovat na 0,6 úvazku, bude za Vás kromě zdravotního a sociálního pojištění odváděno i pojištění nemocenské. V takovém případě budete považována za OSVČ s vedlejší činností. Pokud jde o zdravotní pojištění, zde je důležité to, zda je za Vás v zaměstnání zdravotní pojištění odváděno alespoň z tzv. minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Ta činí od ledna 2017 11.000,- Kč. Pokud je za Vás zdravotní pojištění odváděno alespoň z této částky, pak při vedlejší činnosti nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění a vše zaplatíte až po skončení roku na základě podání Přehledu. V opačném případě budete muset část zdravotního pojištění jako OSVČ doplácet. Co se týče sociálního pojištění, i při zahájení činnosti je zapotřebí platit alespoň minimální zálohy. Minimální záloha na sociální pojištění při vedlejší činnosti činí do dubna 2017 789, - Kč měsíčně a od května 2017 832, - Kč měsíčně. Při vedlejší činnosti je možné si hradit také nemocenské pojištění, ale jeho hrazení je dobrovolné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
vyhláška č. 417/2016 Sb. , o některých způsobech označování potravin
vyhláška č. 157/2003 Sb. , kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přesčasy v nepřetržitém pracovním režimu u zdravotní sestry
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Reklamace mzdy zdravotní sestry
- Reklamace platu zdravotní sestry
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak těžká břemena může tahat žena zaměstnankyně
- Jak těžké věci v kg mohou tahat ženy v práci
- Maximální zátěž v kg - práce ženy, pracovnice
- Žena pracovnice - maximální zátěž břemeny v kg
Práce přesčas: pracuji v soukromé nemocnici jako zdravotní sestra, v pracovní smlouvě mám uvedeno, že souhlasím s výkonem práce přesčas v rozsahu nad 150 hodin ročně až do rozsahu uvedeného v paragrafu 93 zákoníku práce.
Pracovní poměr mám na dobu neurčitou, úvazek 1,0, tj. 37,5 hodin týdně, nepřetržitý pracovní režim. Jak je to tedy s výší přesčasu, které musím odchodit? V každém mzdovém lístku (výplatnici) jsem našla nedoplatek v příplatku za víkend, který se pohybuje v řádu od 13 do 500 Kč každý měsíc. Mohu žádat o přepočítání mzdy a za jakou dobu (kolik let) zpětně by mi případné nedoplatky mohly být vráceny.
Polohování pacientů - polohujeme a zvedáme po 2 hodinách pacienty vážící až 150 kg. Vedení to nechce řešit, trvrdí, že pacient není břemeno a je nedostatek personálu - tj. že to musíme zvládnout (my - ženy). Děkuji, Radmila
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Přesčasové hodiny:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 93 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu;
- nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (jedná se tedy o maximální limit přesčasové práce, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit) ;
- nad limit maximální přesčasové práce (dle předchozí odrážky) může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem (do 150 hodin přesčasové práce ročně tedy může zaměstnavatel přesčasovou práci zaměstnanci nařídit, nad 150 hodin přesčasové práce ročně se musí se zaměstnancem vždy dohodnout; tato dohoda byla ve Vašem případě učiněna v pracovní smlouvě) ;
- celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích).
Zaměstnanec tak může ročně odpracovat maximálně 416 hodin přesčasové práce (z čehož 150 hodin přesčasové práce mu může být zaměstnavatelem nařízeno, se zbývající částí přesčasové práce musí zaměstnanec souhlasit).
Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (§ 93/5 zákoníku práce).
2/ Nedoplatky na příplatku za víkendovou práci:
Dle § 118/1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku). Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že „příplatkem za víkend“ máte na mysli právě příplatek dle § 118/1 zákoníku práce.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat mzdovou účtárnu Vašeho zaměstnavatele a nechat si zde zmínku o nedoplatcích vysvětlit. Vyjde-li tímto způsobem najevo, že zaměstnavatel Vám skutečně řádně nevyplácí příplatek za práci v sobotu a neděli, budete oprávněna se po zaměstnavateli domáhat jeho doplacení (a to případně i soudní cestou).
Doplacení příplatku se můžete domáhat za libovolně dlouhé období, právo na tento příplatek se však promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě (§ 629/1 občanského zákoníku). Pokud by tedy Váš zaměstnavatel v rámci soudního řízení vznesl tzv. námitku promlčení, přiřkl by Vám soud právo na příplatek pouze za dobu, která dosud není promlčena (tedy de facto tři roky zpětně).
3/ Břemena:
Dle § 28 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se ruční manipulací s břemenem rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Váš zaměstnavatel se tedy mýlí, pokud tvrdí, že pacienta (při jeho polohování) nelze považovat za břemeno, neboť shora uvedené nařízení vlády s tím výslovně počítá (na polohování pacientů se tedy vztahují stejná pravidla a limity, jako na manipulaci s jakýmikoli jinými břemeny).
V tomto ohledu je podstatný § 29 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, dle něhož platí, že:
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg;
- přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg;
- průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.
Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem (§ 29/6 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).
Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců (§ 30/3 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).
Speciální pravidla pro hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny pak platí pro těhotné ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu (§ 29/8 nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Konkrétně dle § 2/1 písm. c) bodů 2, 3 a 4 a dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 180/2015 Sb. jsou těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu zakázány práce vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce:
- spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
- při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
- vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg.
Pokud Váš zaměstnavatel nedodržuje shora vymezená pravidla, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu a udělit mu případně pokutu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
vyhláška č. 180/2015 Sb. , o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec musí přijít 5 minut dříve na pracoviště - může to zaměstnavatel vyžadovat?
- Může zaměstnavatel nutit zaměstnance aby chodil o 5 minut dříve do práce
- O 5 minut dřívější příchod zaměstnance do práce - může to zaměstnavatel vyžadovat?
Interní předpis firmy stanovuje příchod do práce o minimálně 5 min. před pracovní dobou a odchod 5 min. po pracovní době. Dále docházkový systém zaokrouhluje na čtvrt hodiny dolů. Např. : příchod 5:54 a odchod 14:18 – započteno jako 8 hodin pracovní doby (oběd 0:30 je započítán jako pracovní doba doba) Je tohle v pořádku? Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Nutnost příchodu 5 min. před započetím běhu samotné pracovní doby a odečet 5 min. na konci je zcela v souladu se zákonem. Je totiž rozdíl mezi skutečně odpracovanou dobou a přítomností na pracovišti. Jestliže ale máte takto nastavená pravidla, a již je činěn rozdíl mezi odpracovanou dobou a docházkou, není přípustné, aby zaměstnavatel jakkoli zaokrouhloval pracovní dobu v neprospěch zaměstnance, neboť podle § 141 odst. 2 zákoníku práce mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.
Na druhou stranu zaměstnavatel činí chybu, pokud přestávku na oběd započítává do pracovní doby, neboť podle § 88 odst. 4 zákoníku práce poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz - jak dlouho zaměstnavatel vyplácí 100% náhrady mzdy?
- Náhrada mzdy za pracovní úraz - jak dlouho ji zaměstnavatel platí?
7.12.2016 se mi stal pracovní úraz, pracovní smlouva skončila 31.12.2016 pracovní neschopnost stále pokračuje. Do kdy zaměstnavatel platí 100% náhrady mzdy. Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Podle § 271p odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyústění trativodu na soukromém pozemku a podmáčení půdy na pozemku
- Podmáčení půdy na pozemku kvůli vyústění trativodu ze sousedního pozemku
- Podmáčení půdy dešťovou vodou ze špatně ukončeného trativodu - jak, kde požádat o nápravu?
Hned nad naší zahradou, myšleno i výškově, byly postaveny 2 nové rodinné domy, přičemž jeden je již zkolaudovaný, druhý je těsně před dokončením. Od doby, kdy se tyto domy postavily, máme problém s podmočením půdy na svém pozemku. Situace je až tak kritická, že dochází k vyvrácení vzrostlých ovocných stromů. Myslíme si, že veškerá dešťová voda je trativodem svedena právě k naší zahradě, jelikož na jednom místě „vyvěrá voda“ ze země, přičemž v cestě nad tímto místem je kus cesty vysypán jiným štěrkem. Myslíme si, že právě zde je veden vývod trativodu. Jelikož mezi naší zahradou a rodinnými domy je cesta, která patří jinému majiteli, nebyli jsme součásti stavebního řízení. Prosím o radu, na základě jakých paragrafu a na koho (stavební úřad, vodoprávní úřad) se mohu obrátit se stížností? Existuje nějaký vzor, který lze pro tuto stížnost použít? Pokud se zjistí kdo pochybyl, mohu požadovat náhradu škodu za spadený ovocný strom? Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Můžete vyzvat vlastníka dané nemovitosti, aby se zdržel takového vypouštění vody na Váš pozemek.
Dle § 1012 občanského zákoníku totiž platí: Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
A předně dle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.
Skutečnost, že nesousedíte přímo s daným pozemkem, není v tomto případě podstatná. Pojem „soused“ zahrnuje i osobu, která vlastní pozemek, který nesousedí přímo s dotčeným pozemkem.
Ve výzvě popište závadní stav a vyzvěte vlastníka, aby upustil (zdržel se) takového dalšího jednání. Pokud by na tuto výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat práv u civilního soudu, kde také můžete uplatňovat náhradu škody způsobené podmáčením pozemku.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysoké školy
- Zástup vedoucího oddělení zaměstnancem bez vysokoškolského vzdělání
Od 2012 pracuji ve státní správě, 2015 jsem úspěšně vykonala úřednickou zkoušku a jsem v tzv. služebním poměru na pozici zástupce vedoucího oddělení. Nadřízený mi 2015 oznámil, že budu vykonávat funkci zástupce vedoucího oddělení a navýšil mi platební tarif. Do funkce (zástupce vedoucího oddělení) jsem nebyla jmenovaná, ale funkce mi byla pouze "přidělena" (vedoucí oddělení byly do funkce jmenováni). Vzhledem k tomu, že nemám vysokoškolské vzdělání (a na tuto pozici je požadováno vysokoškolské vzdělání) jsem se vás chtěla zeptat, zda když se mnou vedoucí oddělení nebude spokojen nebo já už tuto funkci chtít vykonávat nebudu, zda tzv. zástup vedoucího oddělení "dá" někomu jinému (vzhledem k tomu, že jsem do funkce nebyla jmenována) nebo zda budu muset se tzv. přesoutěžit na jiné služební místo. Vzhledem k tomu, že nemám vysokou školu, tak by to byl pro mě velký problém, a to z důvodu, že na všech vypsaných výběrových řízeních zaměstnavatel požaduje vysokoškolské vzdělání. Od září 2017 si budu dodělávat vysokou. Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Z Vaše dotazu nejsou plně jasné okolnosti. Jmenováni jsou pouze představení, ostatní zaměstnanci jsou přijati do služebního poměru a zařazeni na služební místo. Nicméně na služební místo by neměl být zařazen zaměstnanec, který nesplňuje podmínky stanovené pro dané místo, ve Vaše případě vysokoškolské vzdělání.
Zaměstnanec může být buď převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 61 zákona o státní službě, pak není prováděno výběrové řízení, nebo může být zaměstnanec přeřazen na jiné služební místo podle § 49 zákona o státní službě, a to na základě výběrového řízení.
Je tedy nutné zjistit na personálním oddělení, jaké je Vaše postavení z hlediska zákona o státní službě.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce za jiného zaměstnance a pracovní úvazky - odmítnutí úvazku zaměstnancem zaměstnavateli
- Více druhů práce u jednoho zaměstnavatele - vliv na pracovní úvazky a jejich počet
- Počet pracovních úvazků při více prací pro jednoho zaměstnavatele
Musím dělat dva pracovní úvazky? Pracuji ve školství jako provozní zaměstnanec - jedná se o úklid. Jinak mám střední vzdělání a ještě v případě nemoci zastupuji účetní školní jídelny, jelikož paní má zdravotní problémy, musí na operaci a budu opět zastupovat její pozici. Zastupovala jsem ji už půl roku, ale nebylo mě umožněno ze strany zaměstnavatele dělat jen jeden pracovní úvazek, když jsem nechtěla dělat druhý, musela jsem dělat prostě oba dva. Pokud vím tak přesunout mě mohou, ale druhý už asi dělat nemusím? Proto bych se chtěla zeptat jak to je, jestli tedy musím či nemusím dělat ten druhý úvazek (úklid). Mohu se nějak bránit proti tomu? Předpokládám, že budu muset podle nich dělat zase oba dva úvazky jako předtím, ale na to já už přistoupit nechci je toho hodně. Úklid je o rozloze 1000 m2. + práce v kanceláři. Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
Záleží na Vaší smlouvě se zaměstnavatelem a na druhu práce, který je v této smlouvě uveden. Můžete také mít smlouvy dvě neboť se jedná různě druhově vymezené práce. Pokud máte smlouvy dvě, můžete v jednom úvazku dát výpověď. Jsou-li oba druhy práce sjednány v jedné pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel respektovat veškerá pravidla stanovená zákoníkem práce týkající se pracovní doby, práce přesčas apod.
I převedení na jiný druh práce, než je uveden ve smlouvě, je možný pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce. Ve Vašem případě však pravděpodobně žádný z nich nebude naplněn, převedení by proto bylo možné pouze na základě dohody.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel prodal dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje bytu bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalého manžela - dům v SJM zapsaný v katastru jen na něj
- Bývalá manželka prodala dům v SJM zapsaný v katastru nemovitostí na sebe - jak zneplatnit prodej?
- Zneplatnění prodeje domu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje bytu bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
- Zneplatnění prodeje nemovitosti bývalé manželky - dům v SJM zapsaný v katastru jen na ni
29.1.2017 jsem se dověděla, že bývalý manžel prodal rodinný dům, který získal 2009 díky mé matce, která nám na něj dala peníze. Už při vkladu do katastru nemovitostí ČR 2009 neuvedl, že je ženatý (rozvedli nás v 04/2012) a přitom, jsem měla být i já zapsána v SJM, což se nestalo. Exmanžel byl zadlužen s exekucemi, hned po vkladu domu do katastru nemovitostí KN byla na dům dána plomba exekutora Vrány (2009) a následně byla díky mně dočasně zrušena soudem (11.3.2011). Výsledek po dočasném zrušení byl takový, že exmanžel dům daroval své matce bez mého vědomí 1 týden po rozvodu (04/2012), aby unikl zabavení exekutorem), dům ale spadal do SJM. Řešila jsem to s ním a slíbil mi, že dům přepíše z jeho matky na naši dceru hned jak jí bude 18 let, což bylo 3. ledna 2017. 29.1.2017 jsem ale zjistila, že dům už má nové majitele. Je možné zneplatnit darování 04/2012 a následný prodej (datum prodeje neznám, až 30.1.2017 půjdu na katastr nemovitostí? Děkuji Lída
ODPOVĚĎ:
Ano, máte možnost podat k soudu žalobu na neplatnost darovací smlouvy (resp. i dalších smluv, kterými bylo postupně převáděno vlastnické právo k předmětnému rodinnému domu).
Na tomto místě však považuji za nutné zdůraznit, že soud bude zohledňovat několik aspektů, které mohou mít na výsledek soudního řízení zásadní vliv. Předně bude soud zkoumat otázku, jakým způsobem bylo nabyto vlastnické právo Vašeho bývalého manžela k předmětnému rodinnému domu (tzn. zda Váš bývalý manžel tento dům koupil, a pakliže ano, za jaké finanční prostředky, tzn. zda spadaly či nespadaly do společného jmění manželů, popř. zda byl tento dům Vašemu manželovi např. darován, popř. zda se tento dům měl či neměl stát součástí společného jmění manželů). Dále bude soud zohledňovat i případnou dobrou víru následných nabyvatelů rodinného domu (existuje totiž judikatura, dle níž je možné nabýt vlastnické právo i od nevlastníka, tzn. že následní vlastníci rodinného domu mohli platně nabýt vlastnické právo k tomuto domu, přestože Váš bývalý manžel nemusel být jeho výlučným vlastníkem).
Rozhodnete-li se proto řešit věc soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obec nepečuje o obecní cestu k bytovému domu - jak postupovat?
- Obec na žádost občanů neopravila rozbitou cestu k bytovému domu - jak postupovat dále?
- Žaloba na obec na opravu rozbité betonové cesty vedoucí k bytovému domu
- Kdo opraví obecní cestu v dezolátním stavu když to obec odmítá?
- Vyvlastnění obecní cesty majiteli bytového domu - lze to?
Píši za SVJ v jednom bytovém domě o 6ti bytových jednotkách a u domu betonovou cestu na obecním pozemku. Cesta je v dezolátním stavu - výmoly, praskliny. Obec tvrdí, že cesta je jejich, žádali jsme o opravu, zamítli. Když bychom cestu chtěli odkoupit, zamítli z důvodu, kdyby bylo potřeba pod cestou něco vést, že bychom je nepustili. Není tedy možná oprava obecní betonové cesty ani odkup. V bytovém domě bydlí většinou starobní důchodci, na části se parkují auta. Cesta je nebezpečná jak pro chůzi, tak ničí automobily. Je denně používaná 6ti rodinami. Jak postupovat při opětné žádosti na obec o opravu cesty. Hájí se tím, že "by mohl chtít potom opravdu obecní cesty každý". U jednotlivých domů jsou příjezdy v trávě. U nás rozdrcený beton. U nás 6 rodin, u jednotlivých domů 1 rodina. V létě obec napojovala souseda z rodinného domu na kanalizaci, čímž nám narušili i okraje cesty, jezdili zde i těžkou technikou. Prosíme o radu, jak tento problém řešit, pokud je nějakým způsobem řešitelný? Za minulého starosty se k druhému bytovému domu asfaltová cesta udělala, teď u nového starosty nelze. Je možné nějak vyvlastnit obecní cestu do vlastnictví členů SVJ našeho bytového domu?
Děkuji Helena
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda se ve Vámi popsaném případě jedná o účelovou či místní komunikaci (určení správné kategorie pozemní komunikace je pro řešení Vašeho problému důležité). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), který vede evidenci všech pozemních komunikací ve svém obvodu (a měl by být tudíž schopen Vám sdělit, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá).
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikací veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
Obec může být vlastníkem účelové i místní komunikace (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Dle Vašeho popisu předmětné příjezdové cesty soudím, že se spíše jedná o účelovou komunikaci.
Pokud se skutečně jedná o účelovou komunikaci, není prakticky možné obec k údržbě či opravě příjezdové cesty donutit. Vlastník účelové komunikace není totiž povinen se o tuto komunikaci de facto starat, resp. z případné nesjízdnosti účelové komunikace nevzniká na jeho straně právní odpovědnost.
Povinnost obce k údržbě předmětné příjezdové cesty by mohla být (v obecné rovině) vyvozována nanejvýš z § 2901 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vyžadují-li to okolnosti případu, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Nebude-li obec ochotna přikročit k opravě či údržbě příjezdové cesty na základě tohoto ustanovení, bude nutné se obrátit s žalobou na soud (v tomto případě by však byl výsledek soudního řízení dosti nejistý).
Pokud předmětná příjezdová cesta spadá do kategorie místních komunikací, je Vaše situace příznivější. Dle § 27/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že:
- uživatelé místní komunikace nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací;
- vlastník místní komunikace odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
Jedná-li se proto o místní komunikaci, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) s podnětem k prošetření, zda obec udržuje předmětnou příjezdovou cestu ve stavu, který je určen prováděcím právním předpisem.
Při dalším jednání s obcí můžete své přání podpořit peticí, ve které část obyvatel obce projeví vůli, aby byla předmětná příjezdová cesta opravena (či řádně udržována).
S obcí se můžete rovněž pokusit dohodnout na tom, že oprava příjezdové komunikace bude financována SVJ (pakliže se nebude obec na opravě příjezdové cesty finančně podílet, mohla by na tento návrh přistoupit).
Vyvlastnění obecní cesty ve prospěch SVJ není možné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z kotelny pod bytem SVJ - jak se bránit?
- Hlučná kotelna pod bytem - jak se může bránit majitel bytu SVJ?
- Hluční psi sousedů v domě SVJ - jak se bránit?
- Kročejový hluk od sousedů v domě SVJ - jak se bránit?
Kotelna v domě a sousedi: bydlíme v bytě 2+kk ve zvýšeném přízemím a nad námi bydlí sousedka, která má ve stejném bytě (ovšem jiné rozložení pokojů) 2 psy (15 a 50kg). Celý den oba psi skáčou v bytě (škrabání je slyšet, protože mají zřejmě plovoucí podlahu či dlaždice) a i štěkají. Děje se to i v noci a my nemůžeme spát (probudí nás i 4x za noc). Už jsme za ní jednou byli a bez úspěchu. Paní je v nájmu, není vlastníkem. Druhým problémem je kotelna pod námi. Dělá v noci hluk - bzučení. Bohužel jsou to spíše vyšší tóny a vibrace a hluk nepřekračuje 40 dB. Jde i tak něco s tím udělat? V obýváku nemůžeme spát kvůli hučící a bzučící kotelně a v kuchyni zase kvůli psům (jsou slyšet i v tom obýváku). Já jsem vlastník bytu (mám hypotéku, takže není možné se přestěhovat). Mohu nějak ze SVJ dostat informace na majitele bytu, aby paní vykázal? A musí SVJ nějak kotelnu odhlučnit, i když to v noci nepřesahuje 40db? Děkuji. Nikola
ODPOVĚĎ:
Dle § 1177 občanského zákoníku platí, že:
- kdo nabyl bytovou jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, ostatním vlastníkům bytových jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu (např. SVJ) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem;
- vlastník bytové jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce; to platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.
SVJ by tedy mělo mít přesné údaje jak o vlastníkovi bytu nad Vámi, tak o nájemcích tohoto bytu. Na SVJ se proto můžete obrátit s žádostí o sdělení jmen a adres těchto osob. Právo na tyto informace Vám vyplývá z § 1178 občanského zákoníku, dle něhož platí, že požádá-li o to vlastník bytové jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu (např. SVJ) jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v bytovém domě.
Co se týče Vašich obtíží s hlukem nad i pod Vaším bytem, lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení je každý vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek (platí i pro byt) jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (bytu).
Dle § 1176 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen zajistit, že osoby, kterým umožnil přístup do bytového domu nebo bytu, budou dodržovat pravidla pro správu domu a pro užívání společných částí bytového domu. Ve věci hlučných psů se tedy můžete obrátit jak na nájemce, tak na vlastníka sousedního bytu. Nebude-li dohoda možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Ve věci hlučné kotelny Vám doporučuji jednat se SVJ a prostudovat projektovou dokumentaci kotelny (resp. jejího stropu a Vaší podlahy) za účelem ověření, zda je dům projektován a vystavěn tak, aby bylo pronikání hluku skutečně zabráněno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a odměna výboru SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy do fondu SVJ za vedení SVJ a revize v domě - vliv podlahové plochy bytu
- Odměna za vedení SVJ a poplatky za revize v domě - vliv podlahové plochy bytu na poplatky
- Vliv velikosti podlahové plochy bytu na poplatky za revize v domě a poplatky pro výbor SVJ (vedení SVJ)
- Zálohy SVJ do fondu oprav dané zákonem a hlasování SVJ - je to nutné?
01/2017 proběhlo shromáždění SVJ, kde byl návrh o hlasování zavedení příspěvků na správu domu a pozemku, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky (spoluvlastnického podílu) a jsou stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce. Šlo o odměny výboru SVJ + ZP; výměnu vodoměru studené vody SV + teplé užitkové vody TUV; administrativu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ; revize a kontroly plynu; revize elektro; revize požární.
Zavedení těchto záloh vyplynulo z §§12,17 NV č. 366/2013 Sb. , a §1180 odst. 2) zák. č. 89/2012 Sb. Vlastníci by platili za každou jednotku, kterou v domě vlastní. „Garážníci“ by neplatili za položky, které v garážích nejsou osazeny. Kompenzací bylo snížení výše platby do "fondu oprav" za m2.
Protože toto nebylo odsouhlaseno, mám tyto dotazy:
1) nejde o porušení legislativy když se výše uvedené rozapočítává dle spoluvlastnického podílu?
2) musí se hlasovat o všech těchto zálohách, když jsou dané ze zákona?
3) může SVJ tyto zálohy vlastníkům jednotek prostě předepsat?
4) je stávající stav sankcionovatelný ze strany orgánů?
Dnes (04.10.2018) vlastníci, platí ve stejné výši zálohu odměna správci (účetnictví+správcovcovská činnost), o které se nehlasovalo.
Děkuji. Karel
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Placení příspěvků na správní činnost:
Dle § 1180 /2 občanského zákoníku platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která bytový dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou bytovou jednotku stejně.
Toto ustanovení občanského zákoníku nicméně není kogentní, tzn. že je možné se od něj odchýlit (a hradit např. příspěvky na správní činnost dle velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech bytového domu). Současný způsob hrazení těchto příspěvků ve Vašem SVJ tudíž není protiprávní.
Proti rozhodnutí shromáždění SVJ o zamítnutí návrhu je možné se bránit, a to dle § 1209/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
2/ Hlasování o všech platbách:
V dotazu zmiňujete zejména platby za výměny a revize měřidel; v této souvislosti je nutné si uvědomit, že výše úplaty za tyto služby není stanovena žádným právním předpisem (tzn. že při objednávání těchto služeb je možné si vybírat dle výše úplaty, kterou jednotliví revizní technici za tyto práce požadují).
Dle § 1181/1 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu bytového domu zálohy včas vyúčtovala.
Dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ:
- schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na bytové jednotky.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že o výši příspěvků a jejich rozúčtování na správu bytového domu musí vždy rozhodovat shromáždění SVJ.
3/ Předepsání úhrady záloh:
Jak uvádím v odpovědi ad 2/ výše, rozhoduje o těchto záležitostech shromáždění SVJ, tedy vlastníci bytových jednotek. K jednostrannému předepsání zálohových plateb ze strany výboru či předsedy SVJ proto dojít nemůže.
4/ Sankcionovatelnost stávajícího stavu:
Jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše, není současný stav protiprávní. Navíc pak neexistuje správní orgán, který by byl oprávněn kontrolovat vnitřní vztahy v SVJ.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bytu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví domu - průběh v soudním řízení
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemku - průběh v soudním řízení
Vypořádání spoluvlastnictví. Moje aktuální představa je asi taková: Nechci být nadále spoluvlastníkem, tak navrhnu zrušení a vypořádání na příklad s tím, že chci být vyplacen. Druhá strana, i když se zrušením spoluvlastnictví vyjádří nesouhlas, nemůže vypořádání nijak bránit a soud jej projedná. Pokud jsem tedy podal návrh, na 100 % bude jeho výsledkem rozdělení, vyplacení nebo prodej nemovitosti. Rozdělení dané nemovitosti není možné a pokud žádná strana nebude chtít druhého vyplatit, nemůže k tomu být nucena, a vypořádání skončí nařízením prodeje nemovitosti a vyplacením všech podílů.
1. Je moje výše zmíněná představa v něčem nepřesná nebo mylná? Především, nemůže druhá strana vypořádání bránit?
2. Pokud se strany sporu nedohodnou na vyplacení podílů, pokračuje se k soudem nařízenému prodeji i v případě, že s prodejem žalovaná strana nesouhlasí?
3. A především& hellip; Jak velké náklady na soudní řízení v tomto případě mohu očekávat (v nejhorším případě a bez nároku na náhrady)? Je mi jasné, že to bude individuální, ale chci si udělat aspoň přibližnou představu. Řekněme, že nemovitost má hodnotu 900 tisíc.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí soudu vždy záleží na rozsáhlém dokazování a není na 100% jisté, že pokud se strany nechtějí navzájem vyplatit, soud rozhodne o prodeji nemovitosti. Dá se ale říct, že je to nejvíce pravděpodobné. Pokud je podána žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak je výsledkem vždy vypořádání, není reálné, že by druhá strana mohla vypořádání účinně zabránit, spor může pouze protahovat. Pokud jde o náklady řízení, pak hradíte soudní poplatek, náklady svému advokátovi a pokud nebudete ve sporu úspěšný, pak i advokáta protistrany. Úkon právní služby v tomto případě činí 10.000,-Kč, který platí jak pro Vašeho advokáta, tak pro advokáta protistrany. K tomu mohou účtovat DPH. Jelikož jsou takové spory velmi nákladné, slušný advokát se s Vámi domluví na nějaké smluvní odměně, např. za vyřízení věci např. 50.000,- a nebude požadovat za každý úkon 10.000,-Kč, protože pak by se Vám soudní spor vůbec nevyplatil. Dále hradíte přímo soudu soudní poplatek, který v daném případě činí 5.000,-Kč.
__
FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daně, odvod daní
- Kapitálové příjmy a daně, zdanění
- Zdanění kapitálových příjmů
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kapitálové příjmy - placení sociálního a zdravotního pojištění
Jsem zaměstnanec a investoval jsem do nadace v zahraničí. Nyní se blíží doba kdy budu moct vybrat první rentu. Nikdy předtím jsem se nesetkal s tím jak se řeší placení daní, sociálního a zdravotního pojištění. Můžete mi tedy prosím poradit jak se postupuje? Daně v podstatě mohu řešit až v roce 2018 v daňovém přiznání za rok 2017? Ale mohu třeba platit daň paušálně, abych po daňovém přiznání eventuelně jen něco doplatil?
Když jsem se nejdříve zeptal pojišťovny, odkázala mne na sociální zabezpečení, tam mi ale nebyli schopni zodpovědět na kapitálové příjmy, a na zdravotní pojištění mě odkázali na pojišťovnu. Na Internetu jsem našel starý článek, kde je psáno že z kapitálových příjmů se platí pojištění 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, což je minimální mzda. A že přehled ze svých kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a ostatních příjmů podávat nemusí. Děkuji, Radek
ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluv nelze jednoznačně odpovědět. Ale obecně, pokud by se jednalo o příjmy z kapitálového majetku ze zahraniční, je důležité nastudovat Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s daným státem, pokud je uzavřena. Je možné, že tyto příjmy byly ve státě, ze kterého Vám byly vyplaceny, zdaněny. Předpokládám, že jste daňovým rezidentem České republiky, máte tedy v ČR neomezenou daňovou povinnost a tyto příjmy z kapitálového majetku musíte v ČR zdanit. Ve Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění je uvedeno, jak postupovat při zdanění těchto zahraničních příjmů v Příloze č. 3 k přiznání k dani z příjmů, zda použít při zpracování přiznání k dani z příjmů metodu vynětí či zápočtu zahraničních příjmů a zahraniční příjmy v daňovém přiznání v ČR úplně vyloučit, či započítat daň zaplacenou v jiném státě na daňovou povinnost v ČR. Ve Smlouvě může být i uvedena maximální sazba daně, kterou lze příjmy zdanit.
Pokud peníze obdržíte v roce 2017, uvedete tyto příjmy do přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017. Přiznání se potom podává do 1. 4. 2018 na finanční úřad.
Zálohy na daň z příjmů se platí, pokud v předchozím zdaňovacím období daňová povinnost převýšila 30 000 Kč. Dobrovolné placení záloh na daň zákon o daních z příjmů nezná. Můžete se ale pokusit domluvit se správcem daně.
Příjmy z kapitálového majetku nejsou předmětem zdravotního ani sociálního pojištění.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na rodičovské dovolené zaměstnankyní - od kdy je platná?
- Výpověď na rodičovské dovolené pracovnicí - od kdy je výpověď účinná?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Rodičovská dovolená a práce na DPP u jiného zaměstnavatele v době pracovního poměru s hlavním zaměstnavatelem
- Přívýdělek na DPP u jiného zaměstnavatele - zakazuje to Zákoník práce?
- Rodičovská dovolená a přívýdělek na DPP - může to hlavní zaměstnavatel zakázat?
Obracím se na vás s dotazem ohledně práce na DPČ či DPP v době čerpání rodičovské dovolené RD. Pracovala jsem jako lékařka v nemocnici před nástupem na mateřskou dovolenou a uvažuji o práci v jiné nemocnici na DPP na stejnou náplň práce, za trvání rodičovské. Zřejmě by se však jednalo o porušení Zákoníku práce. Je proto možné podat výpověď v původní nemocnici již nyní, když moje rodičovská dovolená ještě trvá? Ze strany zaměstnavatele platí tzv. ochranná doba, nevím jak ze strany zaměstnance a jak by to pak bylo s pokračováním rodičovské? Po skončení rodičovské dovolené plánují nastoupit už do nového zdravotnického zařízeni.
Děkuji vám za odpověď. Olga
ODPOVĚĎ:
Během rodičovské dovolené rodič pobírá rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič tak může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání, nebo si najít zaměstnání nové a mít dvě souběžná zaměstnání. Co je ovšem důležité pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je, že matka musí prokazatelně zajistit řádnou péči o dítě, když je v zaměstnání. Uzavření DPP nebo DPČ nebude mít vliv na vyplácení rodičovského příspěvku, neboť nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou.
Podle § 304 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Pokud tedy chcete vykonávat stejně druhově vymezenou práci u jiného zaměstnavatele, musela byste mít souhlas původního zaměstnavatele.
Situace lze samozřejmě řešit i výpovědí ze strany zaměstnance. To, že jste na rodičovské dovolené, výpovědi z Vaší strany nijak nebrání. I v tomto případě ale platí, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí minimálně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla druhé straně doručena výpověď a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Skončit pracovní poměr přímo v den, který Vám vyhovuje, je možné, pokud by s Vámi zaměstnavatel byl ochoten uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru k určitému dni.
S ukončením pracovního poměru samozřejmě skončí i rodičovská dovolená u tohoto zaměstnavatele, nicméně nemusí končit vyplácení rodičovského příspěvku. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Náhrada mzdy u neplatného ukončení pracovního poměru
- Neplatná výpověď a náhrada mzdy
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vrácení podpory v nezaměstnanosti - neplatnost výpovědi
- Neplatnost výpovědi a vrácení podpory v nezaměstnanosti
Náhradou mzdy poté, co bylo soudem pravomocně rozhodnuto o neplatném skončení mého pracovního poměru. Jsem hráč na hudební nástroj.
Pracovní poměr skončil 31. 12. 2013. O tom, že byl skončen neplatně, bylo pravomocně rozhodnuto v listopadu 2016. Za toto období (2014-11/20016) chci podat žalobu na náhradu mzdy. Zákoník práce v ust. § 69 odst. 2 mluví o prvních 6 měsících, za které má náležet plná náhrada mzdy a o „dalším“ období, za které lze náhradu mzdy krátit.
Koncem ledna 2014 jsem utrpěl úraz ruky. Od půli června 2014 jsem v část. invalidním důchodu II. st. (důvod ruka).
Byl jsem od cca půli roka 2014 až do října 2016 evidován na úřadu práce. Za podpůrčí dobu jsem bral podporu v nezaměstnanosti.
Za celé výše uvedené období jsem byl ve stavu odpovídající pracovní neschopnosti s rukou, nicméně žádné nemocenské dávky jsem za toto období nepobíral ani nepobírám. Nejednalo se tedy o dočasnou pracovní neschopnost, ze kterou by mně náležela nemocenská, nebo jakákoli jiná náhrada. I vyplacenou podporu v nezaměstnanosti jsem musel v návaznosti na rozsudek o neplatné výpovědi vrátit úřadu práce.
Jinou práci než tu, co jsem vykonával (tj. hráč na hudební nástroj) jsem byl schopen a jsem chopen konat, ale za celé období mně úřad práce nic vhodného nenašel, absolvoval jsem i nějaké rekvalifikační kurzy.
Můj dotaz:
V jaké výši mi s odkazem na výše popsaný stav náleží náhrada mzdy z neplatného skončení pracovního poměru za prvních 6 měsíců a v jaké za další období? Je výše popsaná „neschopnost“ dočasnou pracovní neschopností, z důvodu které bych neměl vůbec nárok na náhradu mzdy?
Předem velice děkuji za promptní odpověď (situace je urgentní, vzhledem k tomu, že nárok se začíná za pár dní promlčovat, proto potřebuji podat žalobu (ve správné výši) co nejdříve). Drahoš
ODPOVĚĎ:
Podle § 69 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Pokud tedy zaměstnavatel nepožádal o snížení náhrady mzdy a soud o tomto snížení v rozsudku nerozhodl, náhrada mzdy nebude krácena.
Pokud jde o dotaz, zda popsaná „neschopnost“ je dočasnou pracovní neschopností, za níž by náležela nemocenská, nikoli náhrada mzdy, odpověď je poměrně obtížná. Tuto situaci neupravuje žádné zákonné ustanovení, ani judikatura. Z Vašeho pohledu by bylo výhodnější uplatnit plný nárok na náhradu mzdy a situaci řešit až posléze, pokud by se zaměstnavatel bránil. Dá se však předpokládat, že soud by v této situaci rozhodl tak, že se jednalo o pracovní neschopnost, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel pouze za prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, přičemž za první 3 dny tato náhrada nenáleží.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě
- Čekání na nocovně dopravního podniku - nárok na plat, mzdu
- Odměna za čekání na nocovně u řidičů autobusu
- Proplacení čekání na nocovně u řidičů veřejné dopravy (autobusy)
Měl bych dotaz ohledně placení čekání řidičů autobusu v linkové dopravě. Nastoupím v místě pracoviště v sobotu večer a jedu spoj do obce vzdálené asi 45 km. Ukončím turnus jako sobota odpolední a čekám do rána do neděle asi 12 hodin než začnu turnus jako neděle. Zaměstnavatel mi tam nechce platit čekání a to z důvodů, že mám zázemí na nocovně. Za měsíc je to asi 30 hodin. Podle mě je to čekání mezi spoji a ne jen příplatek za stížené prostředí. Prosím o výklad této situace. Děkuji Ladislav.
ODPOVĚĎ:
Čekání mezi spoji a příplatek za ztížené pracovní prostředí jsou dva instituty, které nelze zaměňovat nebo střídat. Podle § 3 písm. c) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, se čekáním mezi spoji rozumí doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby. Rozhodování o tom, zda je nějaký časový posuzován jako úsek čekáním mezi spoji, není ovlivněn tím, zda je zaměstnanci poskytnuto ubytování přes noc.
Nově se podle § 6 odst. 2 písm. l) nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se ztěžujícím vlivem rozumí rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.
Podle mého názoru Vám tedy náleží odměna za čekání mezi spoji + příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce nemovitosti družky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti družky
- Rekonstrukce nemovitosti druha a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce nemovitosti druha
- Rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky a rozchod, rozpad vztahu - nároky druha na vyrovnání
- Vyrovnání při rozchodu - rekonstrukce bytu, domu přítelkyně, partnerky
Rozchod s přítelem, bydlíme v mém rodinném domě, přítel se přistěhoval, spolu jsme dům rekonstruovali za cca milion korun, poslední rekonstrukce proběhla 2015. Přítel před časem také podnikal, bohužel to skončilo dluhem 594.000 Kč. Na zaplacení dluhů jsme si vzali úvěr 500.000 Kč, v současné době zbývá splatit 200.000 Kč. Po 20 letech se s ním rozcházím a zajímalo by mě, na jak vysokou částku vyrovnání má nárok. Dožaduje se buď nového bydlení nebo milionu korun, má na kladení takovýchto podmínek vůbec nárok, kdyby přišlo třeba až na soudní spor? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Nepíšete, kdo je vlastníkem domu, ovšem z toho, že uvádíte, že se přistěhoval, tak je dům pravděpodobně Váš. Pak by přítel měl nárok na polovinu investic vložených do domu, ovšem zase je třeba počítat s tím, že část probydlel. Pokud měl dluh z podnikání, nejste povinna za něj nic hradit, ani se podílet na úvěru. Pokud ale v úvěru figurujete jako spoludlužníci, nemůžete se rozhodnout jej den ze dne neplatit. Pokud byste ale věc řešili soudně, pak byste mu sice teoreticky měla vyplatit polovinu investic poměrně sníženou o nějaké probydlení, na druhou stranu byste mohla požadovat vše, co jste za něj v rámci úvěru na splacení dluhu z podnikání uhradila. Takže mi to finálně vychází tak, že by mohl dostat max. cca 50.000,- až 100.000,-Kč.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru pod nátlakem zaměstnavatele - jak získat odstupné?
- Donucení zaměstnavatelem k podepsání dohody o ukončení pracovního poměru - lze získat odstupné?
- Podepsání dohody o ukončení pracovního poměru a získání odstupného
8.2. 2017 mi zaměstnavatel předložil dohodu o ukončení pracovního poměru. Když jsem ji nechtěla podepsat, pohrozil mi, že si na mě něco najdou, dají mi hrubé porušení kázně a stejně mě vyhodí, takže jsem podepsala. U firmy jsem pracovala od 16.5. 2014, tudíž jsem měla právo na odstupné. Dá se s tím ještě něco dělat? Na dohodě chybí vlastnoruční podpisy mých nadřízených, je tam pouze můj podpis. Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Dohoda o ukončení pracovního poměru je dvoustranný právní úkon, jeho zrušení proto není jednoduché. Obecně je možné říci, že aby byla možnost takovou dohodu jednostranně ukončit, musela by výslovně upravovat možnost výpovědi či odstoupení. Jinak by bylo nutné, abyste skončení platnosti této dohody dojednal písemně se zaměstnavatelem. Takže je třeba se na něj s tímto návrhem obrátit a vyčkat na jeho rozhodnutí.
Chybějící podpisy zaměstnavatele na Vašem vyhotovení dohody bohužel na situaci nic moc nemění. Lze předpokládat, že zaměstnavatel bude mít své vyhotovení podepsané a v pořádku.
Další možností v případě trvání zaměstnavatele na ukončení pracovního poměru je podání žaloby na neplatnost uzavřeného dohody o ukončení pracovního poměru.
__
RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Pěstounství a dovršení zletilosti
- Pěstounství a dovršení dospělosti
- Automatické ukončení pěstounství dovršením 18. narozenin opatrovaného
- Vliv dospělosti na pěstounství - automatické ukončení nebo nutno soudního rozhodnutí?
- 18. narozeniny a pěstounství - musí soud rozhodnout o ukončení pěstounství?
- Příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26 let věku
Syn (17 let) je svěřen do pěstounské péče mé matky. Zaniká pěstounská péče automaticky dovršením zletilosti, nebo je třeba soudního rozhodnutí? Syn studuje střední školu 3. ročník, zbývá mu ještě jeden rok. Má syn nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte do 26. roku? Kdo o příspěvek žádá? Může se současně žádat o příspěvek při ukončení pěstounské péče? Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Podle § 970 nového občanského zákoníku pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. Dosažením zletilosti v 18. roce věku tedy pěstounská péče automaticky zaniká, v takovém případě není zapotřebí rozhodnutí soudu.
Pokud jde o dávky pěstounské péče, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte mí nezletilé nezaopatřené dítě svěřen do pěstounské péče. Nárok na příspěvek je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Aby měl Váš syn i nadále nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je zapotřebí splnit dvě podmínky: být nezaopatřeným dítětem, to znamená soustavně se studiem připravovat na budoucí povolání a žít s pečující osobou, tedy s Vaší matkou. Po dosažení zletilosti bude ohledně nároku na dávku oprávněn jednat i Váš syn.
Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25.000 Kč. O příspěvek při ukončení pěstounské péče si tedy může požádat Vás syn ve chvíli, kdy mu zanikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Požádat o něj může na úřadě práce v místě svého bydliště.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dětí s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dítětem v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dítěte souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - je nutný souhlas matky, která má děti v péči
- Může matka zakázat dovolenou dítěte s otcem v zahraničí?
- Dovolená otce s dětmi v zahraničí - může to matka zakázat (dítě v péči matky)
- Potřebuje otec dětí souhlas matky s dovolenou v zahraničí s dítětem?
- Zákaz dovolené v zahraničí otce s dítětem, dětmi - může to matka zakázat?
Jsem rozvedená, mám děti v péči, v rozsudku máme uvedeno, že styk otce s dětmi je na dohodě mezi námi s tím, že si je bere každý lichý týden. Teď si s nimi naplánoval letní dovolenou v Bulharsku a tvrdí mi, že k tomu můj souhlas nepotřebuje. Je to tak nebo není prosím?
Děkuji, Slávka
ODPOVĚĎ:
Souhlas obou rodičů je vyžadován v záležitosti, která je pro dítě významná. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. V případech týkajících se ostatních, běžných záležitostí, je však oprávněné rozhodovat jeden z rodičů a souhlas druhého rodiče nepotřebuje.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou v délce jednoho až dvou týdnů či zda se jedná o změnu místa bydliště. Pokud byste se například rozhodla s dětmi odstěhovat do zahraničí, jedná se o významnou záležitost týkající se určení místa bydliště dětí a v takovém případě byste k odstěhování potřebovala souhlas Vašeho bývalého manžela (otce dětí). U krátkodobé dovolené se ale nejedná o změnu místa bydliště, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které Váš bývalý manžel nepotřebuje Váš souhlas. Váš bývalý manžel tedy může s dětmi odjet na dovolenou do zahraničí i bez Vašeho souhlasu.
__
FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě u střídavé péče - který rodič má nárok na úlevu na dani?
- Střídavá péče a daňová sleva na dítě - kdo z rodičů si ji může uplatnit?
Dcera je rozvedená, má syna a protože je OSVČ, tak úlevu na dani má bývalý manžel. Pravidelně jí polovinu částky dává. Soud určil střídavou péči. Trvalé bydliště je u matky a dítě si v pohodě půjčují. Nyní účetní exmanžela řekla, že bude mít slevu na dani jen do června 2017. Pak ať si zažádá manželka. Ta jako bývalá OSVČ, nyní doma s miminem nemá na slevu nárok. Má účetní pravdu? Děkuji. Broňa
ODPOVĚĎ:
Dle pokynu GFŘ D-22 je u střídavé péče rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Tuto příslušnost stanoví dohoda rodičů, jinak by ji musel stanovit soud. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Rodiče si mohou stanovit, že dítě je členem společně hospodařící domácnosti pouze u jednoho rodiče a ten může uplatnit daňové zvýhodnění za celý rok. Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnavateli doloží buď potvrzení zaměstnavatele druhého rodiče, že daňové zvýhodnění neuplatňuje, anebo čestné prohlášení Vaší dcery, že daňové zvýhodnění neuplatňuje. Kde má dítě trvalé bydliště, není rozhodující. Účetní tedy pravdu nemá a po předložení výše uvedených dokumentů musí daňové zvýhodnění uplatnit. Účetní nemůže rozhodovat o tom, za jaké období si jaký rodič bude daňové zvýhodnění uplatňovat, to záleží na dohodě rodičů. Doporučte účetní, ať si důkladně prostuduje Pokyn GFŘ D -22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Soud zamítl snížení výživného, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce
- Soud zamítl snížení alimentů, otec platí přesto sníženou částku - hrozba exekuce
1.3.2017 budu mít svatbu, nastávající je rozvedený od roku 2012. Má soudem vyměřené alimenty na 2 děti (10 a 12 let) 10.000 Kč/měs. , které 5 let, tj. do října 2016 platil řádně v plné výši. Protože byly vypočítány z úvazku 2,5 který v době rozvodu měl, jsou vyšší, než je vzhledem ke svému běžnému příjmu schopen platit. V srpnu 2016 tedy podal žádost na snížení alimentů na 6.900 Kč/měs. , soud žádost v lednu 2017 zamítl; partner se odvolal, druhý soud zatím nebyl.
Od října 2016 platí každý měsíc navrhovaných 6900 Kč, i přesto, že soud výši alimentů nesnížil. Matka dětí vyhrožuje exekucí atd. Prosím, jaká je v tomto případě běžná praxe? Jaké důsledky může mít neplacení celých alimentů? Bude na věc mít nějakou vliv náš sňatek?
Mohou zabavit i moji věc? Ani dále ale celou sumu platit nebude moci, takže „dluh“ bude narůstat… Jaká je šance u soudu uspět? Co byste v odvolání akcentovali – že měl partner v době rozvodu 2,5 úvazku, pracoval 320 hodin/měs. a byl na pokraji zhroucení? Že se nám exmanželka, která se denně stravuje v restauracích, má vlastní byt, který jí partner nechal, vysmívá? Věra
ODPOVĚĎ:
I když se Váš budoucí manžel proti rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na snížení výživného, odvolal, odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek. To znamená, že Váš budoucí manžel je povinen stále platit výživné v původní výši, tedy částku 10.000 Kč měsíčně. Jestliže začal bez rozhodnutí soudu platit nižší výživné, může jeho exmanželka podat kdykoliv k soudu návrh na exekuci dlužného výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku. Zjednodušeně lze říci, že dluh, který vznikl před svatbou, nepatří do společného jmění manželů a je tudíž pouze dluhem otce dětí. Dluhy, které vznikly až za trvání manželství, se pak většinou stávají součástí společného jmění manželů, ale i zde existují výjimky. Ohledně toho, jakým způsobem může exekuce v budoucnu postihnout Váš výlučný či společný majetek se doporučuji obrátit na exekuční poradnu na našem webu: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/ Do této poradny můžete vkládat dotazy nepřetržitě, odpověď na dotaz byste měla obdržet cca do tří dnů.
Při odvolacím řízení doporučuji zdůraznit zejména to, že původní výživné bylo vyměřeno z dřívějšího platu, který již neodpovídá současným finančním možnostem Vašeho budoucího manžela. Pokud v době soudního řízení už budete manželé, může soud při svém rozhodování vzít v úvahu také to, že má otec dětí další vyživovací povinnost (vůči Vám), ale při zohledňování celkové životní úrovně Vašeho budoucího manžela může vzít v úvahu i Vaše příjmy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti partnerem, spoludlužnictví a úmrtí partnera - vliv na dědictví
- Kdo dědí - smrt partnera a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt druha a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítele a dům ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt partnerky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt družky a nemovitost ve spoluvlastnictví
- Kdo dědí - smrt přítelkyně a nemovitost ve spoluvlastnictví
Žiji s partnerem, který se právě rozvedl. S exmanželkou má dvě děti ve střídavé péči. S finančním vyrovnáním nebyl problém, jelikož majetek v domácnosti si rozdělili již při rozchodu 2011 a žádný z nich nic nepožadoval. Jediným společným majetkem co měli byl dům s pozemkem, na který si vzali společnou půjčku kvůli rekonstrukci. Chvíli po rekonstrukci si ona našla jiného partnera a odstěhovala se. Jelikož byl dům po jeho rodičích a od začátku splácel půjčky sám, mu jeho manželka podepsala že se všeho vzdává v jeho prospěch. Nyní řešíme s partnerem přefinancování a zjednodušeně řečeno nahrazení jeho exmanželky ve smlouvách mnou. Říká že budu vlastně spoludlužník a spolumajitel, ale já takovým věcem moc nerozumím, proto bych ráda věděla co to pro mě všechno znamená. Hlavě z důvodů, kdyby se něco stalo mému partnerovi, protože má děti s exmanželkou (taky plánujeme ještě děti spolu). Chtěla bych vědět co by nastalo s domem a půjčkou kterou bych měla i na sebe v případě jeho smrti, kdo a jak by dědil.
Existuje způsob, jak jedním úkonem jednak převést podíl nemovitosti na mě a současně povinnost splácet dluh z refinancování hypotečního úvěru na rekonstrukci nemovitosti mého partnera?
Děkuji za odpověď Julie
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o převedení podílu na nemovitosti, tak by pro Vás bylo nejlepší sepsat darovací smlouvu, ve které Vám Váš partner daruje podíl na předmětných nemovitých věcech. Od darovací daně byste byla osvobozena, pokud spolu s partnerem žijete dobu delší než jednoho roku ve společné domácnosti a společně pečujete o domácnost (jinak by daň činila 15 % z ceny daru).
Refinancování hypotečního úvěru musíte s partnerem dohodnout u banky, která mu úvěr poskytla. V jedné smlouvě tedy nelze provést darování a zároveň refinancování nemovitostí.
Pokud se stanete spoludlužníkem, zpravidla to znamená, že dlužíte společně a nerozdílně s druhým spoludlužníkem. Věřitel může v případě, že jeden z dlužníků přestane splácet, požadovat splacení celé zbývající dlužné částky po druhém spoludlužníkovi.
Pokud se stanete spoluvlastníkem ideální poloviny nemovitostí a zároveň spoludlužníkem a zemře-li následně Váš partner, tak jeho ideální polovina nemovitostí se stane předmětem dědění. Dědit po něm budou pouze jeho děti (vzhledem k tomu, že nejste manželé), ledaže by sepsal závěť a v ní by Vás uvedl rovněž jako dědičku. Pokud byste měli děti ještě spolu, budou po něm dědit všechny jeho děti, tedy jak děti z prvního manželství, tak Vaše společné děti, všechny rovným dílem. Jako dědicové by byli rovněž odpovědní za jeho dluhy. Stali by se tedy společně s Vámi spoludlužníky úvěru.
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti zákonného zástupce
- Svěření dítěte do péče - práva a povinnosti rodiče
- O čem může rozhodovat rodič který má dítě v péči?
- O čem může rozhodovat zákonný zástupce který má dítě v péči?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?
- Placení alimentů ke dni - je to dopředu nebo zpětně za období?
Dceři byly svěřeny do péče po rozvodu její čtyři děti. Nepodařilo se mi zjistit, o čem vlastně dcera může sama rozhodnout a k čemu všemu potřebuje souhlas svého bývalého manžela. zatím to na mě působí tak, že pro rodiče, který má děti v péči, z toho vyplývají jen povinnosti. A práva má přitom stejná jako ten druhý rodič. (Jakoby dcera mohla rozhodovat maximálně tak o tom, jaké si vezmou zítra (14.02.2017) na sebe triko.) Prosím, je někde přesně definované, jaká práva a povinnosti mají rozvedení rodiče a jak se to liší pro toho, kdo má děti v péči, případně kde to najdu. je to nějak zákonem upravené?
Ještě prosím o informaci, v rozvodové dohodě je napsáno "výživné je se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky"
Znamená to, že 15.2. má přijít platba výživného na únor nebo březen? Děkuji, Bruno
ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti tzv. rodičovskou odpovědnost, která zůstává zachována i po rozvodu manželství. Dle § 858 nového občanského zákoníku rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jedině soud.
Výkonem rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství se zabývají § 906 a 907 nového občanského zákoníku. Vztahům mezi rodiči a dětmi a vzájemným právům a povinnostem mezi rodiči a dětmi a rodiči navzájem se pak věnuje celý oddíl nového občanského zákoníku nazvaný Rodiče a děti, konkrétně se jedná o § 855 – 923. Tuto část nového občanského zákoníku najdete k dispozici například zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast2h2d2.aspx#cast2h2d2o3 I zde je ale výčet vzájemných práv a povinností spíše obecný, konkrétní výčet všech práv a povinností v žádném právním předpise nenajdete.
Co se týče výživného, podle § 921 nového občanského zákoníku se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy a měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Jestliže má být výživné hrazeno do 15. dne v měsíci, 15.2. má přijít platba výživného za březen.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Splácení kurzu na zvýšení kvalifikace po ukončení pracovního poměru
- Splácení kurzovného po ukončení pracovního poměru
- Kurzovné a uplynutí pracovní smlouvy na dobu určitou - musí zaměstnanec doplatit kurzovné?
- Splácení kurzovného a ukončení pracovního poměru ukončením pracovního poměru vypršením smlouvy na dobu určitou
1.5.2016 jsem nastoupil do kurzu na řidiče tramvaje v dopravním podniku měst Mostu a Litvínova. Kurz jsem si musel uhradit sám, abych tuto pracovní pozici získal a to ve výši 49 800 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem celý obnos neměl, dohodli jsme se s DP na splátkovém kalendáři a to od nastoupení do kurzu ve výši 2000 Kč měsíčně. Na smlouvě o zapůjčení financí se uvádí kolik mi DP půjčil a za jakým účelem a dále je zde rozepsán splátkový kalendář. Po celou dobu jsem řádně platil, po absolvování kurzu jsem 1.10.2016 nastoupil jako řidič tramvaje a částka 2000 Kč mi byla strhávána ze mzdy. Smlouvu jsem měl na dobu určitou a to do 31.12.2016 ovšem prodloužena mi nebyla, podotýkám, že jsem se nedopustil porušení pracovní kázně. Od května do prosince obdrželi 16 000 Kč tedy 33 800 Kč zbývá uhradit. Mám povinnost jim zbylý obnos uhradit, když se nejdenalo o půjčku pro mou osobní potřebu ale za účelem získání zaměstnání, které teď nemám? Popřípadě mohu po nich požadovat 16 000 Kč zpět, protože papíry na tramvaj které mám mi v jiném městě neplatí. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Záleží na konkrétních podmínkách Vaší dohody s dopravním podnikem, nicméně pokud byla částka na kurz označena jako půjčka a domluven kalendář splátek, a nebylo Vám zaručeno zaměstnání po dobu splácení této půjčky, bude nutné půjčku doplatit a již zaplacených 16 000, - Kč nelze žádat zpět.
__
OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce bytu v domě SVJ - kolaudace
- Kolaudační řízení rekonstrukce bytu SVJ - stačí zástupce SVJ nebo musí přijít všichni členové SVJ?
- Kdo se může účastnit kolaudace bytu SVJ v domě SVJ
- Lhůta stavebního úřadu na kolaudaci, kolaudační rozhodnutí
- Kolaudace rekonstrukce bytu a měření kročejového hluku
- Měření kročejového hluku a kolaudace rekonstrukce bytu v domě SVJ
Právě děláme kolaudaci a v rámci kolaudačního řízení byly na závěrečnou obhlídku pozvání všichni z SVJ individuálně společně s dotčenými orgány (hasiči, hygiena, památkáři). V průběhu schůzky zástupkyně za stavební úřad nenašla nic, co by bylo rozporu s dokumentací ke stavebnímu povolení a dílčí změny, které nemají vliv na kolaudaci zapsala do protokolu. Nicméně jedna ze sousedek, bydlící v bytě pod námi, si vyžádala, abychom provedli akustické měření byť se jednalo o rekonstrukci bytu a účel (tj. změnu na nebytový prostor) jsme nedělali.
Chci se zeptat:
1) byl správný postup Stavebního úřadu, když pozval celé SVJ nebo za SVJ jedná pouze jedna osoba?
2) jaké jsou možné další kroky stavebního úřadu - z naší strany jsou doložena všechna osvědčení a certifikace. Místo požadovaného měření o kročejové neprozvučnosti jsme dodali posudek od autorizovaného stavebního inženýra
3) do bytu se chceme co nejdříve nastěhovat. Za jakých podmínek je možné byt využívat pokud se kolaudace potáhne delší dobu? Jaké jsou případně sankce?
4) Co je možné dělat prosti stavebnímu úřadu, pokud nerozhoduje ve lhůtách daných zákonem? Vyřízení stavebního povolení trvalo 3 měsíce namísto 1 daného zákonem.
Hynek
ODPOVĚĎ:
SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu, nicméně SVJ není vlastníkem domu, tedy stavební úřad pozváním všech členů SVJ nepochybil.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Dle § 119 odst. 2. stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady, zakáže užívání stavby. V takovém případě má stavebník právo odstranit tyto závady a znovu požádat o kolaudační souhlas. Stavebník také může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.
Předčasné užívání stavby (ať už domu, bytu apod.) upravuje stavební zákon v § 123. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.
Užívání stavby (bytu, domu) bez kolaudačního souhlasu tam, kde je třeba, je přestupkem a hrozí zde pokuta až 500 000, - Kč.
Nedodržování lhůt ze strany stavebních úřadů je poměrně častým jevem. Stavební úřady jsou povinny postupovat v řízení v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. Je zde možnost se obrátit na nadřízený správní úřad a žádat, aby zakročil proti nečinnosti tohoto stavebního úřadu. Dále je zde možnost obrátit se na ombudsmana. Nečinnost stavebních úřadů či průtahy v řízeních vedených podle stavebního zákona patří k nejčastěji se vyskytujícím tématům stížností, které jsou v oblasti veřejného stavebního práva veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) adresovány. Pokud by takovou nečinností vznikla škoda, lze se domáhat její náhrady (po státu), jelikož podle názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozhodnutí 2 Cdon 607/97 je vydání správního rozhodnutí po uplynutí lhůt uvedených v § 49 správního řádu nesprávným úředním postupem.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Dar od nezletilé osoby - nemovitost
- Jak může nezletilá osoba darovat nemovitost jiné osobě, osobě blízké?
Mám v plánu koupit pozemek a dostanu nemovitost darem od mé dcerky. Jak mohu tohle vše vyloučit ze SJM? Je na to nějaká smlouva nebo to dělá pouze notář? Jak to sepsat když dcera není plnoletá a babička to chce napsat na ní? Stačí tam sepsat jméno dcery a za tím např. v zastoupení otce a moje jméno? Děkuji. Dominik
ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám nezletilá dcera měla něco darovat, pak to lze pouze se souhlasem soudu. Věci získané darem nejsou součástí SJM. Pokud v průběhu manželství kupujete nějakou nemovitost a chcete, aby byla vyloučena ze SJM, musíte u notáře nechat sepsat tzv. zúžení společného jmění manželů, kde si vyhradíte, že nemovitost bude pouze ve Vašem výlučném vlastnictví. Dále pokud bude babička něco darovat nezletilé dceři, pak je třeba sepsat darovací smlouvu, tu Vy jako zákonný zástupce za dceru (obdarovanou) podepíšete a tuto smlouvu společně s návrhem na schválení právního jednání za nezletilou podáte k soudu. Soud vydá rozsudek, kterým toto Vaše jednání za dceru schválí a vše - tedy smlouvu i rozsudek poté vložíte do katastru nemovitostí.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ
- Přivýdělek a pobírání renty za nemoc z povolání - může pojišťovna krátit rentu?
- Krácení renty pojišťovnou u osoby s nemocí z povolání
11/ 2015 mi byla diagnostikována pneumokonióza ze svářování. Byla mi uznána nemoc z povolání a tím započaly problémy. Byl jsem propuštěn z práce a bylo mi řečeno, že budu pobírat rentu. Bylo mi vyplaceno roční odstupné, po jehož uplynutí 01/2017 mi má být vyplácena renta. Jelikož jsem nevydržel být doma, našel jsem si práci, kde jsem si vydělal 20.000 Kč hrubého. Zaměstnání trvalo sice jen tři měsíce, ale pojišťovna tvrdí, že mi musí těch 20000 Kč odečíst od průměru, který mi byl vypočítán při odchodu ze zaměstnání (28.000 Kč hrubého) a bude mi vyplácet jen ten rozdíl. Pokud si vydělám v budoucím zaměstnání méně než 20.000 Kč, bude mi vyplácen pouze ten rozdíl (8000, -). Pokud si ale vydělám více než 20.000 Kč - třeba 25000 Kč, bude tento výdělek opět odečten od původního průměru a bude mi vypláceno pouze 3000, - Kč, ale to i v případě, že můj výdělek bude nižší. Nechápu, myslel jsem si, že mi vždy bude dopláceno do vypočítaného průměru, ať už je výše mého výdělku jakákoliv. Jak se celá situace má? Děkuji, Hubert
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce stanovuje povinnost nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Mezi druhý náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku neboli Vámi zmiňovaná renta. Protože v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zaměstnanec zpravidla musí přejít na hůře placenou právi nebo dokonce zcela ztratí schopnost pracovat, přiznává se mu pravidelné odškodnění ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (dosahovaným před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání) a stávajícím výdělkem v současném povolání (dosahovaným po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).
Výpočet výše náhrady za ztrátu na výdělku se provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaném pro pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen dorovnat tento rozdíl náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u zaměstnance ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo ke zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku.
Pokud jste tedy v zaměstnání přes zjištěním nemoci z povolání vydělával 28.000 Kč a nyní jste vydělával jen 20.000 Kč, činila výše náhrady 8.000 Kč. Pokud byste následně vydělával například 25.000 Kč, činila by výše náhrady 3.000 Kč. Jestliže by se Váš výdělek snížil například na 15.000 Kč, bude výše náhrady činit 13.000 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí nejdéle do dosažení 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník nesmí pronajímat byt, dům bez souhlasu ostatních spolumajitelů - který zákon, paragraf to ukládá?
Prosím o sdělení paragrafu zákona, kde se mluví o tom, že nemůže spoluvlastník nakládat a pronajímat nemovitost bez mého souhlasu (zatím jsem všude našla, že ho nesmím omezovat v jeho právech nakládat se svým 50% podílem). Děkuji Karolína
ODPOVĚĎ:
Toto není nikde výslovně v zákoně uvedeno, plyne to ze samé podstaty spoluvlastnictví. Zákon uvádí, že ve věci nakládání se společnou věcí se musí všichni spoluvlastníci domluvit, u některých jednání se vyžaduje např. 2/3 souhlas. Pokud jsou spoluvlastníci pouze dva, nelze nic dělat bez souhlasu druhého a pokud by bylo třeba učinit něco, čemu druhý spoluvlastník brání, musel by ve věci vždy rozhodnout soud. Přesně tak je to i ve Vašem případě.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel upravil pracovní dobu zaměstnankyni s dětmi - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby zaměstnance na příkaz zaměstnavatele (matka pečující o děti) - musí to zaměstnankyně akceptovat?
- Změna pracovní doby pracovnice pečující o děti na příkaz zaměstnavatele - musí to zaměstnankyně akceptovat?
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou už 7 let (2010-2017) a pracovní dobu na jednosměnný provoz avšak mám také podepsaný dodatek ve kterém jsem podepsala asi 08/2015 že zaměstnavatel může tuto pracovní dobu měnit. A teď ta situace nastala, protože mi 15.2.2017 dal zaměstnavatel informaci k pracovnímu poměru kde stojí, že od 1.3. 2017 budu mít pracovní dobu rozvrženou ve dvousměnném provozu. Nakolik manžel je řidič kamionu a 5 dnů v týdnu není doma jsem si podala žádost o zachování pracovní doby na základě § 241 Zákonníku práce. Protože máme děti ve věku 4 a 9 let a školka a škola jsou v provozu od 6:00 do 16:00 hod. To mi zamítl s odůvodněním že překážka není na jeho straně ale na mé.
Bylo mi nabídnuté místo ale úplně jiná funkce s pracovní dobou kterou požaduji a zachováním platu. Pokud to nevezmu bylo mi řečeno, že můžu odejít, ale jenom když si sama podám výpověď dohodou co nechci udělat nakolik jsi pořád myslím že překážka je na jejich straně a že nejen nedostanu odstupné ale také ani když zůstanu nějaký čas na úřadu práce nebudu mít nárok na žádné peníze. Co můžu v teto situaci dělat? Na které straně je překážka v práci? Mám nárok na odstupné a výpověď s organizačních důvodů? Děkuji, Růžena
ODPOVĚĎ:
Pokud jste udělila souhlas s 2-směnným režim, pak se situaci musíte přizpůsobit. Máte sice podle § 241 odst. 2 zákoníku práce právo žádat o úpravu pracovní doby, nicméně zaměstnavatel nemusí žádosti vyhovět, pokud mu brání vážné provozní důvody. Zákoník práce je v této oblasti velmi skoupý a obecný. Jediným, kdo je následně oprávněn závazně rozhodnout, zda v daném případě jsou skutečně přítomny vážné provozní důvody, je soud.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, nemá povinnost zaměstnankyni nabídnout jiné místo. Zaměstnankyně se buď musí přizpůsobit nebo ukončit pracovní poměr se všemi důsledky z toho plynoucími.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem družstevního bytu - daně, zdanění
- Zdanění pronájmu družstevního bytu
- Zdanění nájemného z družstevního bytu
Dcera žije mimo ČR (Kypr), má 3 děti a s manželem se rozvedla. Nepracuje, protože žije sama a děti jsou ještě malé. Nemá jiný příjem než „alimenty“ a podporu státu v nezaměstnanosti. Nedávno jsme na ni převedli (v ČR) družstevní byt po babičce, který je součástí družstva vlastníků a který chce udržet pro její děti, protože doufá, že až vyrostou, budou studovat v ČR.
Jak je to v tomto případě s daní z pronájmu. Když ten byt pronajme, bude muset podávat daňová přiznání a platit daň? Děkuji za odpověď a srdečně zdravím, Michal.
ODPOVĚĎ:
Vaše dcera bude muset podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice a příjmy z pronájmu zdanit, protože má příjmy ze zdrojů na území České republiky dle § 22 Zákona o daních z příjmů. Jako výdaj může uplatnit buď skutečné výdaje, anebo výdaje ve výši 30 % z příjmu, max. 300 000 Kč.
Zda jí v této souvislosti nevznikají daňové povinnosti i na Kypru, bude muset zjistit z tamní legislativy.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - práci dostal pracovník jiné pobočky firmy
- Výpověď pro nadbytečnost - pozice nebyla zrušena, dostal ji kolega z jiného kraje
- Výpověď pro nadbytečnost - místo nebylo zrušeno, dostal ji pracovník jiného regionu
31. 1. 2017 jsem obdržel výpověď zaměstnavatele podle § 52 písm. C Zákoníku práce s odůvodněním, že dojde k 31.3.2017 k organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa obchodního zástupce v regionu Brno. Na toto místo byl však již 1.1.2017 přijat kolega, který předtím působil v regionu Olomouc a já momentálně předávám své zákazníky jemu. Je možnost nějakým způsobem se proti této výpovědi bránit, třeba i soudní cestou? Děkuji za odpověď. Filip
ODPOVĚĎ:
Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:
- Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.
- Mezi Vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.
Přesunutí kolegy z jiné pobočky může souviset se snižováním stavu zaměstnanců nebo s jinou organizační změnou. Pokud přesto máte pochyby o platnosti výpovědi, je možné bránit se u soudu žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Firma v konkurzu a vyplacení platu, mzdy, odstupného
- Vyplacení platu, mzdy, odstupného - firma v konkurzu
- Vyplacení platu úřadem práce - firma v konkurzu, insolvenci
- Vyplacení mzdy úřadem práce - firma v insolvenci, konkurzu
13.2.2017 jsem se dozvěděl, že na sebe zaměstnavatel podal v první polovině ledna 2017 insolvenční podání. Bohužel mi dluží výplatu za tři měsíce - 8.2.2017 jsem měl přislíbené doplacení (již se v minulosti stalo, ale vše bylo doplaceno). 13.2.2017 mi bylo téže navrhnuto podepsání výpovědi z důvodu restruktualizace (insolvence), avšak ke konci prosince 2016 s čímž jsem nesouhlasil. Bohužel jsem se dočetl, že v této situaci - dlužná mzda, mi doplatí úřad práce zpětně pouze 3 měsíce a max celkem 107.000 Kč tj. přijdu o možnost získání odstupného (3x27.000 Kč). U firmy jsem zaměstnán od 2004.
Dále nevím, jak by se na mě tvářila pracovnice úřadu práce, že se jdu přihlásit po takové době. Prosím o informaci, jak v této situaci postupovat.
Předem děkuji a jsem s pozdravem, Benedikt.
ODPOVĚĎ:
Veškeré informace o postupu v situaci, kdy je zaměstnavatel v insolvenci, najdete na integrovaném portálu MPSV
https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/ins_prava
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezákonné ukončení pracovního poměru koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení HPP koordinátorem firmy
- Nezákonné ukončení DPP koordinátorem firmy
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vykázání neodvedené práce zaměstnancem na příkaz koordinátora - jak z toho ven?
09/2016 se mnou byla v rámci hlavního pracovního poměru HPP uzavřena ještě dohoda o provedení práce DPP s tím, že činnost bude vykonávána až na konci 01/2017 do 06/2017. Koordinátorkou projektu jsem byla donucena psát výkaz o činnosti již od 09/2016 a tudíž si i vykazovat peníze za tuto práci, že prý se to tak dělá již 4 roky. Od 3. do 18. 1.2017 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN, 14. 1. 2017 mě emailem od této koordinátorky došel vzkaz, že DPP se mnou ukončila bez rozhodnutí ředitele o. p. s. a že mám vrátit peníze, které jsem si za tuto dobu vykázala, DPP mi ukončuje a vše probere teprve až teď s ředitelem. Teď mě nutí k tomu, abych podepsala to, že na ukončení DPP se obě smluvní strany dohodly (k datu 6. 1. 2017, kdy jsem byla v DPN), vrátím peníze a na základě tohoto, kdy jsem nemohla projevit svoji realizaci v projektu, mě byl ředitelem v rámci HPP na dobu určitou (do 28. 2. 2017) ukončen i HPP bez udání důvodu. Může koordinátorka projektu postupovat, neinformovat mě a v době mé nemoci takto jednat a sepsat DPP s někým jiným? Jednala protiprávně, když mě nutila si vykazovat peníze za dosud neodvedenou práci? Děkuji, Mariana.
ODPOVĚĎ:
Vystavení výkaz práce za neodvedenou práci rozhodně není v souladu se zákonem. Jestliže jste však již vystavila výkaz práce, který byl zaměstnavatelem schválen a byly vyplaceny peníze, může je žádat zpět, nicméně Vy nemusíte vyhovět. Pokud bude peníze chtít opravdu zpět, může podat žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Pak bude důkazní břemeno na jeho straně a bude muset dokázat, že práce opravdu nebyla odvedena.
Podle § 77 odst. 4 písm. b) zákoníku práce může být DPP ukončena výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Výpověď musí být dána písemně, jinak je neplatná.
Z Vašeho dotazu nevyplývá k jakému dni byl ukončen HPP, nicméně pokud byl tento pracovní poměr uzavřen na dobu určitou a skončil uplynutím doby, není nutné při neprodloužení uvádět důvod.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku žijící ve společné domácnosti
- Společná domácnost s manželkou a výživné
- Nárok manželky na výživné na sebe - nerozvedené manželství
- Nerozvedené manželství a nárok na výživné na manželku
Mám na Vás dotaz ohledně soužití s manželem a výživném. Jedná se o to, že jsem vdaná od 7/2015 a v současné době máme ročního chlapečka. Veškeré finance co se týče společných nákupů jídla i drogérie, lékárny apod. platím já. I oblečení a hračky pro syna. O domácnost se starám pouze já, manžel chodí do práce cca 18 dní v měsíci od 10-24h. On platí pouze společné bydlení, cca 5.500 Kč/měsíčně. Hypotéku na byt mu platí otec, byt je manžela v OV. Když chci po manželovi peníze, tak nemá a nic nekoupí. A ještě mi dluží 01/2016-01/2017 50.000 Kč, které také nevrací tak jak jsme byli domluveni. Když ho požádám o pomoc buď s domácností nebo se synem, tak nemá čas. Situace už je neúnosná a nevím co mohu dělat a jaké mám možnosti. Mé finanční prostředky už mi dochází a nemám na to, abych se mohla se synem odstěhovat do nájmu, což manžel ví a tím si dovoluje stále víc. Začal mě už i zesměšňovat a ponižovat a křičet na syna, když kňourá nebo pláče. Mám prosím nějakou možnost se bránit? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Oba manželé jsou povinni společně hradit náklady na provoz domácnosti a také náklady na výchovu a výživu dětí. Doporučuji tedy ještě jednou požádat manžela, aby Vám finančně přispíval na domácnost a na potřeby pro děti. Pokud tak odmítne učinit dobrovolně, můžete požádat soud, aby stanovil, jak velkou částku je manžel povinen Vám přispívat.
Ve Vašem případě tedy můžete podat k okresnímu soudu návrh na stanovení výživného jak pro sebe jakožto manželku, tak i pro Vaše děti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Při soudním řízení bude důležité doložit veškeré výdaje, které na provoz domácnosti a na výchovu a výživu dětí vynakládáte, proto doporučuji uchovávat doklady, účtenky, ústřižky složenek apod. Soud pak celou záležitost posoudí a v případě, že Vašemu návrhu vyhoví, stanoví Vašemu manželovi výživné, které Vám bude muset hradit v pravidelných měsíčních splátkách.
Co se týče částky, kterou Vám manžel dluží, bude do značné míry záležet na tom, zda jste schopná existenci dluhu prokázat (zda máte například podepsanou směnku, smlouvu o půjčce či dlužní úpis). V případném soudním řízení totiž důkazní břemeno ponesete Vy, což znamená, že budete muset prokázat, že jste manželovi půjčila peníze, kolik peněz to bylo a kdy Vám měl dluh splatit. Pokud důkazy o půjčce nemáte, bude vymáhání dlužné částky velmi obtížné, ne-li nemožné. V případě podání žaloby k soudu rozhodně doporučuji její obsah zkonzultovat s právníkem.
V závěru svého dotazu se zmiňujete o tom, že se k Vám manžel začíná chovat hrubě. Pokud by se jeho chování stupňovalo například až k fyzické agresi, doporučuji obrátit se na Intervenční centrum pro oběti domácího násilí, které sídlí v každém krajském městě. Seznam intervenčních center najdete zde: http://www.domacinasili.cz/intervencni-centra/adresar-intervencnich-center-cr-kontakty-pro-verejnost/
__
RODINA-SJM
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do SJM - jak to udělat?
- Koupě majetku v manželství aby nepatřil do společného jmění manželů - jak to udělat?
- Jak koupit auto aby nebylo v SJM
- Jak koupit automobil aby nebyl v SJM
- Jak koupit vozidlo aby nebylo v SJM
S manželkou žijeme odděleně, odstěhovala se ode mně. Chtěl bych si zakoupit automobil. Lze provést jeho nákup, aby nebyl součástí společného jmění manželů SJM? Zakoupil bych si ho ze své výplaty, ze svých ušetřených peněz. Nemáme zúžené SJM a uspořené peníze jsou z doby, kdy jsme manželé, ale nežijeme spolu. Děkuji za odpověď. Petr
ODPOVĚĎ:
Vše, co pořídíte za doby trvání manželství, i když spolu nežijete, je součástí SJM. Pouze pokud byste prokázal, že vozidlo jste si zakoupil z peněz, které jste získal darem či dědictvím, pak by vozidlo do SJM nespadalo. Jediná možnost ve Vašem případě je tedy zúžit SJM u notáře a poté teprve vozidlo koupit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaručená mzda u zkráceného úvazku
- Zaručená mzda u částečného úvazku
- Minimální mzda u zkráceného úvazku
- Minimální mzda u částečného úvazku
Pracuji u soukromníka na zkrácený úvazek 6 hodin denně, patřím do 4. skupiny kde je zaručená mzda 88,80 Kč na hodinu platí tato částka i pro mě nebo se nějak krátí. Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Částka stanovená za hodinu práce platí i pro zkrácené úvazky, nicméně celková mzda bude poměrně krácena podle počtu odpracovaných hodin.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po partnerovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po příteli - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po druhovi - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po partnerce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po přítelkyni - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
- Dědění po družce - společně zakoupené věci do bytu, domu, nemovitosti
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNNICTVÍ
- Darovací smlouva - musí na ní být podpis obdarované osoby?
- Platnost darovací smlouvy bez podpisu obdarované osoby
Žiji s přítelem 2013-2017 ve společné domácnosti. Všechno jsme si pořídili z jeho peněz nové. Nechtěl žít ve starám zařízení. Stálo to asi 600.000 Kč. Něco je napsáno i na mě, ale platil to on. Např. kuchyň za 150.000 Kč atd. Když napíše darovací smlouvu budu tam muset být i já podepsaná? Kdyby zemřel dřív než já, nebudu mít na vyplacení jeho dětí. Někdo mi radí, že mám říct, že žil u mě v podnájmu a že jsem všechno platila já, kdyby k něčemu došlo. Nechci jednat nečestně. Moc děkuji za radu. Děkuji, Diana.
ODPOVĚĎ:
S přítelem můžete sepsat darovací smlouvu, na základě které Vám vybavení bytu daruje. Darovací smlouvu musíte podepsat oba – přítel jako dárce a Vy jako obdarovaná (svým podpisem dar přijímáte). Doporučuji Vám rovněž nechat si úředně ověřit podpisy na této darovací smlouvě, aby nemohlo být později zpochybněno, že darovací smlouvu skutečně podepsal Váš přítel. V případě úmrtí Vašeho přítele následně tuto smlouvu předložíte notáři, který bude pozůstalost vyřizovat a notář by měl uvedené věci vyřadit z dědického řízení.
Pokud byste v dědickém řízení uvedla, že u Vás žil přítel v podnájmu a že jste platila všechno Vy – mohly by toto prohlášení jeho děti zpochybnit a např. z výpisů z účtů či i jinak by nakonec mohli prokázat, že tyto věci hradil on a tedy jsou jeho. Darování movitých věcí nemusí mít písemnou formu, pokud při darování dojde rovněž k předání věcí (§ 2057 o. z.). Mohlo by však dojít ke sporu v dědickém řízení mezi Vámi a dětmi Vašeho přítele, bylo by to slovo proti slovu a Vy byste neměla jak prokázat, že jsou darované věci skutečně Vaše, protože od toho nebudete mít žádný doklad. Navíc, pokud by tento majetek byl sporný, měl by notář tyto věci vyřadit z dědického řízení, jelikož dědické řízení je řízení nesporné, a také poučit dědice o tom, že mohou ohledně sporného majetku podat žalobu na určení vlastnického práva.
Další variantou je možnost, že by Váš přítel sepsal závěť, ve které by Vám tyto movité věci odkázal. Musel by však mít ještě dostatek ostatního majetku, aby jeho děti dostaly svůj povinný díl z jeho pozůstalosti, jinak byste musela jeho dětem určitou částku doplácet. Nejjistější tedy pro Vás bude sepsat s přítelem darovací smlouvu.
_
OBČAN-DLUHY
- Prodej dluhu u Provident firmě Bohemia Faktoring - promlčení dluhu
- Promlčení dluhu u Provident - dluh prodán Bohemia Faktoring
20.11.2010 jsem uzavřel se s lichváři s názvem Provident smlouvu o půjčce. Jelikož jsem se dostal do finanční tísně, tak jsem ji nedoplatil celou. Lichvářská společnost Provident mě několikrát upozornila na nedoplatek, ale vždy jen dopisem hozeným do schránky. 06/2016 jsem obdržel dopis, že můj dluh byl podstoupen společnosti Bohemia Faktoring a. s.
9.2.2017 jsem dostal předvolání k soudu, kde mě žalují cca o 30 tisíc+ úrok a příslušenství. Částka, o kterou mě žalují je podstatně vyšší než částka která mě zbývala doplatit, ale jelikož je to dávno střídali se obchodní zástupci, kteří to chodily vybírat nejsem schopen ten správný zůstatek nijak dokázat a ani sám říct. Chtěl jsem se zeptat zda se na tento případ nevztahují nějaké promlčecí lhůty. Tomáš
ODPOVĚĎ:
Na tuto situaci se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, která začíná běžet dnem následujícím po splatnosti dluhu, resp. jednotlivých splátek. Jistina sama o sobě by měla odpovídat výši dluhu, ale projděte obchodní podmínky a výši poplatků, které jsou po Vás v souvislosti s dluhem jistě také vymáhány. Ty často nebývají účtovány v souladu se smluvními ujednáními.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Rodič zakazuje styk vnoučat s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučete s prarodičem - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnoučat s babičkou a dědečkem- jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s prarodičem, prarodiči - jak se bránit?
- Rodič zakazuje styk vnučka, vnučky s babičkou, dědečkem - jak se bránit?
V neděli 19.2. chci navštívit své vnučky v Dolním Poříčí u Strakonic, kam je bez souhlasu jejich otce odvezla synova družka. Družka mi předem oznámila, že moji návštěvu nepřijme. Za vnučkami jedu 600 km.
Jak mám prosím postupovat? Mám kontaktovat sociálku? Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Jako babička máte na styk se svými vnučkami ze zákona právo. Na četnosti a délce styku je ale zapotřebí se domluvit s jejich rodiči (Vaším synem a jeho družkou). Bez předchozí dohody Vám rodiče dětí nemusí styk s vnučkami umožnit kdykoliv, kdy budete chtít vnučky vidět. Pokud si přejete vnučky navštívit a jejich matka si to nepřeje, můžete se obrátit (nejlépe v doprovodu otce dětí) na orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště Vašich vnuček, vysvětlit celou situaci a požádat sociální pracovnici o pomoc a zjednání nápravy v dané věci. Rozhodně ale nedoporučuji pokoušet se o styk s vnučkami "násilím" (například snažit se je odvést proti vůli jejich matky), to by mohlo být pro vnučky traumatizující. Pokud Vám bude matka dětí bránit ve styku s vnučkami opakovaně, nezbude Vám nic jiného než podat k okresnímu soudu návrh na úpravu styku s vnučkami. Soud pak stanoví, jak často a jak dlouho budete moci vnučky vídat a jejich rodiče Vám budou muset styk s vnučkami v danou dobu umožnit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nevyplacení odměny zaměstnanci SVJ
- Zaměstnanec SVJ neostal odměnu z DPP, DPČ - vymáhání odměny
- Lhůta na vyplacení odměny z DPP, DPČ - zaměstnanec SVJ
Pozdní výplata odměny plynoucí z uzavřené DPP/DPČ. Jsem zaměstnancem Společenství vlastníků jednotek SVJ. Pro provádění pravidelné údržby využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP/DPČ. Za práce vykonané v pracovním měsíci (např. 10/2016) má být dle uzavřené DPP vyplacena odměna v pravidelném termínu výplaty do 10. dne následujícího výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016). Ptám se: Co lze požadovat na SVJ, když:
- odměna není vyplacena do 10. dne výplatního měsíce (tedy např. do 10.11.2016), nebo
- odměna není vyplacena do konce obecné výplatní lhůty?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Při nevyplacení odměny plynoucí z DPP/DPČ máte dvě možnosti:
1) Můžete se obrátit na místně příslušný Inspektorát práce, který může zaměstnavateli uložit pokutu, ale nemůže mu přikázat dlužnou odměnu vyplatit.
2) Můžete se obrátit na soud, který jako jediný má kompetence k rozhodnutí o povinnosti zaplatit dlužnou odměnu. Takové rozhodnutí se pak může stát exekučním titulem.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Platnost rezervační smlouvy - pracovník realitní kanceláře zfalšoval podpis obchodního zástupce RK
- Odstoupení od rezervační smlouvy z důvodu nezrušitelné zástavy bytu, domu, nemovitosti
- Výpověď rezervační smlouvy pro nezrušitelnou zástavu na byt, dům, nemovitost
Potřebuji poradit ohledně jednání realitní kanceláře. Máme byt v zástavě kvůli hypotéce, bylo nám řečeno, že s prodejem bytu nebude problém. Banka nám neumožnila zrušit zástavu bytu až po dokončení rodinného domu RD. Realitní kancelář po nás chce 30.000 Kč smluvní pokutu. Kupce na byt měli již před podepsaním výhradní smlouvy a inzerát byl max. publikován týden. Jejich výlohy nejsou tak vysoké a na jiné částce se nemůžeme domluvit. Při podpisu nám bylo řečeno, že byt nesmíme nikomu nabízet a o smluvní pokutě nám nebylo řečeno. Na výhradní smlouvě sekretářka zfalšovala podpis svého obchodního zástupce RK. Je smlouva neplatná? V té době byla na dovolené. Smlouvu máme do konce roku 2017. Kupující nechce smlouvu o smlouvě budoucí, ale příští rok by si ji koupil. Dostali jsme rady, že máme jít do banky s pistolí a nebo, že si máme vzít nebankovní půjčku. Jejich jednání je hrozné. Paní byla na dovolené a kupující se o zástavě dozvěděl až při rezeraci a složení zálohy. Máme nějakou šanci u právníka? Nutí nás k podpisu kupní smlouvy, my ji nepodepíšeme, můžeme si do kupní smlouvy KS napsat větu v případě nezrušení zástavy odstupujeme od rezervační smlouvy? Děkuji, Evženie
ODPOVĚĎ:
Ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění, stanoví, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Pokud jste tedy porušila povinnost sjednanou ve zprostředkovatelské smlouvě zajištěnou smluvní pokutou, pak jste povinna smluvní pokutu uhradit bez ohledu na to, zda dojde k uzavření kupní smlouvy. Výše smluvní pokuty nezávisí na tom, jaké náklady realitní kancelář skutečně vynaložila, ale určující je pouze její stanovení ve smlouvě.
O jakou povinnost zajištěnou smluvní pokutou se má jednat, však ve svém dotazu neuvádíte. Obecně by Vaší povinností nemělo být uzavření kupní smlouvy, neboť si sami můžete zvolit, zda s daným člověkem kupní smlouvu uzavřete, či nikoli.
Dále obecně také platí, že nárok na provizi realitní kanceláři vzniká až uzavřením kupní smlouvy, nicméně ve smlouvě mohlo být sjednáno, že nárok vznikl již obstaráním příležitosti uzavřít kupní smlouvu. V tomto případě byste byli povinni uhradit provizi již za nalezení zájemce o koupi.
I pokud byste byt se zájemcem, kterého našla realitní kancelář, uzavřeli kupní smlouvu až v roce 2017, pak by kancelář přesto měla nárok na sjednanou provizi v souladu s ust. § 2454 občanského zákoníku, které stanoví, že právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud prokážete, že smlouvu uzavřela/podepsala jiná osoba (sekretářka), než ta, která byla oprávněna realitní kancelář zastupovat, pak by smlouva byla skutečně neplatná. Pokud však smluvní pokuta vyplývá z rezervační smlouvy, kterou jste uzavřeli s kupujícím, pak byste přesto smluvní pokutu měli uhradit.
Vaší situaci doporučuji konzultovat s advokátem, který dokáže náležitě posoudit jak znění smlouvy, tak i její platnost. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Převod ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?
- Změna pozemku ze zemědělského půdního fondu na lesní půdu - jak požádat o opravu zpět na zemědělský pozemek?
Zajímal jsem se na jakém podkladě, došlo ke změně druhu pozemku ze zemědělského půdního fondu na půdu lesní. Na základě zjištění Lesů ČR mi bylo sděleno, že má fyzicky charakter orné půdy a jako takový by měl být zapsán v katastru nemovitostí KN. O změnu druhu pozemku jsem nežádal. Pouze jsem inicioval na základě tohoto dopisu nápravu v zápisu do katastru nemovitostí KN. Moje otázka se týká § 58 odst. 2. stavebního zákona? Jelikož se vždy nacházel pozemek v současně zastavěné území dle ÚPn SÚ HMP 1999. Byl tento postup správný nebo jsem to měl řešit jinak? Děkuji, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu změnit současný druh pozemku (lesní pozemek) na druh jiný, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Rozhodnutí v pochybnostech dle lesního zákona:
Existuje-li pochybnost o tom, zda předmětný pozemek skutečně (fyzicky) plní funkce lesa, můžete oslovit příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o rozhodnutí dle § 3/3 lesního zákona.
Získáte-li tímto způsobem rozhodnutí o tom, že předmětný pozemek neplní funkce lesa, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.
V tomto ohledu však připomínám, že chyba v katastrálním operátu může být opravena pouze v případě, kdy chybné údaje katastru nemovitostí vznikly:
- zřejmým omylem při vedení a obnově katastru nemovitostí,
- nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem
(jak vyplývá z § 36/1 katastrálního zákona).
Je-li proto předmětný pozemek v katastru nemovitostí veden pod druhem „lesní pozemek“ v důsledku některé ze shora uvedených chyb, bude možné druh pozemku v katastru nemovitostí tímto způsobem změnit (opravit). V ostatních případech však využití § 36 katastrálního zákona nepřichází v úvahu.
2/ Změna druhu pozemku:
Nebude-li postup dle varianty ad 1/ možný, bude nutné provést změnu druhu pozemku.
Co se týče Vámi zmiňovaného § 58/2 stavebního zákona, upozorňuji, že se jedná toliko o definici pojmu zastavěné území, na změnu druhu pozemku nemá toto ustanovení žádný přímý vliv.
V případě změny druhu pozemku je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu přivolení ke změně využití území (tímto způsobem bude stavebním úřadem stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití). Toto přivolení může mít podobu územního rozhodnutí, územního souhlasu, popř. nemusí být žádné přivolení stavebního úřadu vyžadováno:
a/ územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2 (§ 80/3 písm. c) stavebního zákona) ;
b/ územní souhlas je zapotřebí v případě změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona) ;
c/ ve zbývajících případech je zapotřebí vydání územního rozhodnutí o změně využití území (§ 80/2 písm. e) stavebního zákona).
Splňuje-li předmětný pozemek podmínky pro změnu svého druhu bez přivolení stavebního úřadu (ad a/ výše), bude změna druhu pozemku možná na základě Vašeho návrhu (adresovaného místně příslušnému pracovišti katastrálního úřadu). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat postup přímo s místně příslušným pracovištěm katastrálního úřadu.
Ve zbývajících případech (ad b/ a c/ výše) bude pro změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí zapotřebí předchozí vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu.
V rámci územního řízení je nezbytné, abyste stavebnímu úřadu předložil souhlas místně příslušného orgánu státní správy lesů (§ 14/2 lesního zákona).
Po vydání územního rozhodnutí (o změně využití území) či územního souhlasu, resp. poté, co nabudou právní moci, bude nezbytné, abyste oslovil místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa.
Získání rozhodnutí o trvalém odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa je zapotřebí rovněž v případě, kdy není ke změně druhu pozemku přivolení stavebního úřadu vyžadováno (ad a/ výše).
Dle § 15/1 lesního zákona totiž platí, že odnětí pozemků plnění funkcí lesa je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Toto odnětí může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí.
V tomto ohledu bude nutné, abyste se obrátil na místně příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o trvalé odnětí pozemku plnění funkcí lesa (dle § 16 lesního zákona). Povinné náležitosti takové žádosti jsou zakotveny ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vydání rozhodnutí o trvalém odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 lesního zákona). Výše tohoto poplatku je stanovena v příloze lesního zákona.
Žádost o trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa adresujte:
- obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v případě pozemku do výměry 1 ha (§ 48/1 písm. d) lesního zákona), nebo
- krajskému úřadu v případě pozemku o výměře 1 ha a více (§ 48a/1 písm. b) lesního zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (popř. I místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu) a nezbytný postup při změně druhu předmětného pozemku zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství zaměstnankyně na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Zaměstnavatel oznámil těhotenství pracovnice na Facebooku - náhrada škody (nemajetkové újmy) za sdělení osobní informace
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství zaměstnankyně na Facebooku?
- Může zaměstnavatel informovat o těhotenství pracovnice na Facebooku?
Jak se můžu bránit vůči šéfovi: oznámila jsem mu, že jsem těhotná a on to zvěřejnil na facebooku (přibližně takto - moje "pozice" je v rizikovem těhotenství a hledám za ní náhradu). Všichni v práci se to hned dozvědeli. Je možné žádat soudně finanční kompenzaci? Děkuji, Jaroslava
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 81 občanského zákoníku platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv; ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu (např. tedy právu na soukromí), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody (§ 2956 a § 2957 občanského zákoníku).
ve Vašem případě je tedy (s ohledem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku) nutno zohlednit tyto skutečnosti:
- Váš nadřízený nebyl povinen obdrženou informaci o Vašem rizikovém těhotenství tajit,
- Váš nadřízený se předmětným sdělením na facebooku nikterak nedotkl Vaší lidské důstojnosti, občanské cti apod. ,
- Váš nadřízený nesledoval (jak předpokládám) předmětným sdělením na facebooku žádný jiný cíl, než si za Vás opatřit náhradu po dobu, kdy budete (z důvodu rizikového těhotenství) dočasně práce neschopná.
Z dotazu nevyplývá, zda Vám v důsledku zveřejnění předmětného sdělení na facebooku vznikla nějaká nemajetková újma (zda jste např. utrpěla psychickou újmu apod.). S ohledem na skutečnost, že takto radostná zpráva se obvykle velmi rychle roznese, si však lze vznik jakékoli nemajetkové újmy představit jen těžko.
Shora uvedené lze shrnout tak, že vymáhání odčinění nemajetkové újmy (např. v podobě vymáhání finanční satisfakce) lze v případě zveřejnění informace o rizikovém těhotenství realizovat soudní cestou jen velice obtížně, resp. se domnívám, že taková žaloba by byla soudem s velkou pravděpodobností zamítnuta jako nedůvodná.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Dluh potomka vedený na rodiče a rozdělení dědictví - dlužící sourozenec nesplácí, hrozí postih ostatním dědicům?
- Sourozenec si půjčil peníze na rodiče - hrozí odpovědnost za dluh ostatním dědicům?
- Zdědění dluhu po rodičích nerozdílně - dlužník je jen jeden sourozenec
- Dědic nesplácí dluh který převzal - vliv na insolvenci druhého z dědiců
- Přijaté dědictví s dluhem - vliv na insolvenci dědice
06/2016 zemřela maminka, 11/2016 vydáno usnesení o rozdělení dědictví. Jsme dva, bratr a já, maminka byla vdova. Bratr si na maminku, kolem roku 2014 půjčil (úvěr) od dvou různých bank a ještě měla zastavenou garáž, kvůli jeho hypotéce. Byt je ve vlastnictví stavebního družstva. Domluvili jsme se, že byt - podíl v družstvu, zdědím já a on bude mít vše ostatní - úvěry, účet, stavební spoření, garáž. Jenže bratr se nezdržuje na adrese trvalého bydliště a u žádné z bank, kde jsou úvěry, nebyl. Jedna banka se ozvala i mě s tím, že věřitele nezajímá jak jsme si rozdělili dědictví, že dluhy se dědí společně a nerozdílně. Můžou dluhy vymáhat i po mně? Doopravdy věřitele nezajímá, jak jsme se domluvili? Jsem v insolvenci (od 2014) a zaplatit nemohu. A kdyby je po mně vymáhat mohli, tak se mi přičtou k mé insolvenci? Děkuji, Taťána
ODPOVĚĎ:
Dohoda dědiců v rámci řízení o pozůstalost skutečně nemá vliv na věřitele. Pokud jste v řízení o pozůstalosti neuplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy v plném rozsahu společně a nerozdílně. Pokud jste uplatnili výhradu soupisu, hradíte dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici, který si vyhradil soupis, požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Co se týče Vaší insolvence, dle mého názoru již nové dluhy do oddlužení zařadit nelze, jelikož věřitelé měli určitou lhůtu určenou soudem, do které měli přihlásit své pohledávky, což se nestalo. Doporučila bych Vám však poradit se se svým insolvenčním správcem.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku - vydržení zděného plotu
- Vydržení zděného plotu - Soused zídku na hranici pozemků použil jako stěnu přístavku
- Vydržení zděného plotu na hranici pozemků
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně vydržení. Soused náš zděný plot použil jako zadní stranu své přilehlé přístavby. Trámy pro střechu zasekal přímo do našeho plotu. Nyní nemovitost vydražil jiný majitel, který ji chce dál prodat. Nechci, aby si noví majitelé mysleli, že plot je jejich, aby časem nedošlo k vydržení. V r. 2012 jsme toto řešili s původním majitelem přes stavební úřad, ale k likvidaci stavby nedošlo, černá stavba stojí dodnes (18.01.2017). Jak postupovat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízejí dvě varianty řešení (které mohou být realizovány současně) :
1/ Veřejnoprávní varianta:
Obraťte se na místně příslušný stavební úřad s novým upozorněním na černou stavbu na sousedním pozemku (z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého důvodu nebylo předchozí řízení u stavebního úřadu ukončeno). Stavební úřad by měl v tomto případě zahájit řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona.
2/ Soukromoprávní varianta:
Na současného vlastníka sousedního pozemku se obraťte s písemným upozorněním na skutečnost, že jím vlastněná stavba proti Vaší vůli zasahuje do Vámi vlastněné zdi, přičemž souseda zároveň vyzvěte k neprodlenému odstranění tohoto protiprávního stavu (tzn. k odstranění trámů z Vaší zdi a k uvedení Vaší zdi do původního stavu.
Výzvu doručte sousedovi prokazatelným způsobem, tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka, nebo doporučeně s dodejkou. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si samozřejmě ponechte.
Nebude-li soused ochoten Vaší výzvě vyhovět, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Původní majitel domu nezkolaudoval přístavby - co má dělat nový majitel domu?
- Nevydání stavebního povolení z důvodu nezkolaudování přístavků - jak postupovat?
- Koupě nemovitosti bez kolaudace - jak poustpovat?
- Koupě nezkolaudované nemovitosti - jak poustpovat?
- Dodatečné požádání o kolaudaci bytu, domu, nemovitosti - postup, informace
Koupil jsem RD v 3/2003 a do současné doby tam bydlím. Mám popisné číslo domu. Nyní jsem chtěl požádat o stavební povolení na dvougaráž a na stavebním úřadu mi sdělili, že mám na dům vydané 2 stavební povolení (přístavby), které nejsou zkolaudovány a nové stavební povolení na garáž, které potřebuji k doložení půjčky mi nedají dokud nezkolauduji.
Co mám dělat, když jsem po celou dobu nevěděl, že část domu není zkolaudována a nyní po mně chtějí různé revize, projekt a další věci. Nemůžu se proti tomu nějak bránit. Co budu muset udělat, aby se dalo všechno do pořádku a kolik budu muset zaplatit. A je to důvod, aby mi nedali stavební povolení na garáž. Ty dvě stavební povolení žádal majitel, který přišel o dům v dražbě a nový majitel, který to v dražbě koupil mi o tomto problému nic neřekl, když jsem od něj ten dům kupoval. Nemůže to být například promlčené, můsím platit poplatky a
další věci. Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že dříve povolené stavební úpravy (přístavby) byly tehdejším vlastníkem domu skutečně realizovány.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je v první řadě nutné poukázat na § 2/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož se za stavebníka považuje osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení (nebo ohlašuje provedení stavby), jakož i její právní nástupce. Veškeré povinnosti, které stavební zákon ukládá stavebníkovi, se tudíž vztahují i na jeho případného právního nástupce (kterým může být budoucí vlastník předmětného pozemku či stavby).
Pro doplnění dodávám, že dle § 2/4 a 5 stavebního zákona se pojmu "stavba" užívá rovněž pro změnu dokončené stavby, tedy pro přístavbu, nástavbu a stavební úpravu.
Dle § 119/1 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu (tedy i přístavbu), pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník (tedy i právní nástupce původního stavebníka) je povinen zajistit, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.
Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Dle § 120/1 stavebního zákona je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny předepsané podmínky. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení. Účastníkem tohoto řízení je pouze stavebník.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud byly na Vámi vlastněném domě v minulosti provedeny stavební úpravy (přístavby), jejichž užívání nebylo stavebním úřadem následně povoleno, přechází oznamovací povinnost (tzn. povinnost oznámit stavebnímu úřadu záměr přístavby užívat, včetně povinnosti absolvovat s tím související řízení a doložit všechny předepsané dokumenty a revizní zprávy) na právního nástupce původního stavebníka (tedy na Vás).
V tomto ohledu Vám proto lze doporučit požadavkům stavebního úřadu vyhovět a nechat obě přístavby řádně zkolaudovat. Zároveň Vám doporučuji nahlédnout u stavebního úřadu do příslušného stavebního spisu (týkajícího se obou přístaveb) a ověřit zde, že tehdejším stavebníkem nebylo kolaudační řízení skutečně zahájeno (pokud by totiž vyšlo najevo, že tehdejší stavebník se na stavební úřad obrátil s oznámením o záměru započít s užíváním stavby, resp. přístaveb, mohlo by to Vaši současnou situaci podstatně změnit).
Podmínění povolení výstavby dvojgaráže předchozí kolaudací přístaveb je však nutné označit za protiprávní postup stavebního úřadu. Existence protiprávního stavu (tzn. užívání obou přístaveb bez jejich řádné kolaudace) totiž nemůže mít žádný vliv na zahájení dalšího územního či stavebního řízení (které se těchto přístaveb nijak netýká). Stavební úřad svým požadavkem zneužívá Vašeho současného postavení (de facto Vás vydírá) a snaží se zhojit existující protiprávní stav.
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na stavební úřad s dotazem, dle jakého ustanovení stavebního zákona Vám nebude výstavba dvojgaráže povolena ve vazbě na užívání nezkolaudovaných přístaveb (takové ustanovení stavebního zákona totiž neexistuje). Bude-li přesto stavební úřad na svém stanovisku trvat, doporučuji Vám podat na příslušného úředníka stížnost a záležitost zároveň konzultovat s nadřízeným krajským stavebním úřadem.
Nebude-li stavební úřad schopen svůj požadavek podložit žádným ustanovením stavebního zákona (což předpokládám), doporučuji Vám zahájit ve věci výstavby dvojgaráže územní a stavební řízení a v případě zamítnutí Vaší žádosti Vám doporučuji se proti takovému rozhodnutí odvolat (popř. se bránit jiným způsobem, a to dle toho, zda budete žádat o vydání územního rozhodnutí či souhlasu a stavebního povolení či budete svůj záměr stavebnímu úřadu pouze oznamovat, tato problematika již přesahuje Váš současný dotaz).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že nikoli řádná kolaudace obou přístaveb by mohla být za určitých okolností považována za právní vadu Vámi zakoupeného domu. V obecné rovině dle § 499 starého Občanského zákoníku (platného v roce 2003) platilo, že kdo přenechal jinému věc za úplatu, odpovídal za to, že věc v době plnění měla vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že ji bylo možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc neměla právní vady.
Dle § 596 starého Občanského zákoníku pak platilo, že měla-li věc vady, o kterých prodávající věděl, byl povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. Jestliže dodatečně vyšla najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, měl kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady (§ 597/1 starého Občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je však podstatné, že od doby uzavření kupní smlouvy uplynulo přibližně 12 let, neboť dle § 599/1 starého Občanského zákoníku byl kupující povinen uplatnit u prodávajícího vady koupené věci bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se mohl kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. Vaše právo domáhat se u soudu např. slevy z kupní ceny domu tedy již zaniklo.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
OBCHODOVÁNÍ-ŽIVNOSTI
- Vybudování nové ubytovny - podmínky
- Vytvoření nové ubytovny - podmínky
- Podmínky pro novou ubytovnu (stavební a ubytovací)
- Jaké vlastnosti musí mít nová ubytovna - stavební a ubytovací podmínky
Jaké podmínky jsou pro novou ubytovnu. Myslím stavba a ubytovaní. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 6 částí:
1/ Stavební aspekt:
Dle § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se stavbou ubytovacího zařízení rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:
1/ hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
2/ motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
3/ penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
4/ ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.
Dle § 3 písm. d) vyhlášky o technických požadavcích na stavby se ubytovací jednotkou rozumí:
1/ jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny;
2/ ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení.
Povinné stavebně-technické parametry staveb ubytovacích zařízení a ubytovacích jednotek naleznete v § 43 - § 45 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Živnostenský aspekt:
Pokud máte v úmyslu poskytovat ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu, bude se jednat o podnikání, k jehož legálnímu výkonu budete potřebovat živnostenské oprávnění.
V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že dle živnostenského zákona přicházejí do úvahy dvě základní živnosti, a to 1. „Ubytovací služby“ (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. „Hostinská činnost“ (řemeslná živnost), které kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.
3/ Hygienický aspekt:
Dle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby (s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci), jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení.
Pokud je ubytování v ubytovacích zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba poskytující ubytování v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.
4/ Policejní aspekt:
Pokud by byli v ubytovně ubytováni i cizinci, budou se na Vás vztahovat povinnosti ubytovatele dle § 99 a násl. zákona o pobytu cizinců na území České republiky, např. informační povinnost (informovat Policii ČR o ubytování cizince, informovat Policii ČR o úmrtí cizince apod.) či povinnost vést domovní knihu atd.
5/ Další aspekty:
S provozováním ubytovny (jako živnostenským podnikáním) je splněna řada dalších povinností (ostatně jako s jakýmkoli jiným podnikáním), zejména v oblasti daňové, pracovněprávní (pokud byste měl nějaké zaměstnance) apod.
6/ Doporučení:
Pro získání konkrétních informací o podmínkách výstavby a provozování ubytovny Vám doporučuji konzultovat tuto otázku s příslušnými orgány státní správy, zejména tedy se stavebním úřadem, orgánem požární ochrany, živnostenským úřadem, finančním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, Policií ČR (cizineckou policií) apod.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka nezná adresu pobytu otce - jak má požádat o výživné a svěření do péče?
- Soud chce znát adresu otce aby stanovil výživné (alimenty) a svěření do péče - jak má matka adresu zjistit?
- Neznámá adresa pobytu otce a určení alimentů, výživného soudně
- Neznámá adresa pobytu otce a svěření do péče soudně
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte pokud má trvalý pobyt na městském úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městském, obecním úřadě?
- Jak zjistí soud skutečnou adresu otce dítěte, dětí pokud má trvalý pobyt na městě, obci?
Požádala jsem soud o svěření dítěte do péče a stanovení alimentů. Bohužel neznám nynější adresu otce, trvalý pobyt má na úřadě a nyní střídá podnájmy, kde není hlášen ani označenou schránku. Do návrhu jsem to napsala a nyní mi přišlo od soudu, že musím zjistit přesnou adresu, protože otec je nutný u jednání. Jak mám tedy postupovat? Myslela jsem, že adresu si soud nějak zjistí, např za pomoci policie.
Děkuji, Aneta.
ODPOVĚĎ:
Přesně tak, Vy jako "pouhý" občan nemáte takové možnosti jako soudy nebo Policie ČR, abyste mohla zjišťovat údaje o cizích osobách. Takové chování by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů. Na dotaz soudu proto reagujte tak, že jej vyzvěte k součinnosti při zjištění adresy žalovaného (otce dítěte). Jako odůvodnění uveďte přesně to, co jste napsala v úvodu dotazu, tedy, že jeho adresa je těžko dohledatelná. Mimochodem pokud má otec veden trvalý pobyt na městském úřadě, pak mu lze snadno doručovat i tam.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může dědic ovlivnit vydědění ostatních potomků (budoucí zůstavitel s děděním nesouhlasí)
- Rodič nechce vydědit potomky kteří se o něj nestarají - může to ovlivnit dědic starající se o rodiče?
Moje babička je již 5 let nemohoucí a poslední 3 roky připoutaná k vozíku. Má tři děti, ale stará se o ní jen moje máma, z toho od roku 2014 úředně jako pečovatelka. Po tolika letech je z té práce již psychicky a fyzicky vyčerpaná, ale její sourozenci odmítají s čímkoliv pomoci. Přijedou občas na kafe a tím to končí. S těmi nejtěžšími věcmi pomáhám tedy já, moje máma nemůže jet ani na dovolenou, pokud si nezařídím volno a celodenně o babičku nepečuji. Hrozně mě tahle nespravedlivá situace štve, protože sami si jezdí po výletech… dokonce Vánoce tráví s rodinou druhých poloviček a moje máma mi před očima chřadne. Ale až půjde o dělení majetku, všichni se sjedou a budou čekat s nataženou dlaní. Babička závěť neudělala a neudělá ve prospěch žádného z dětí, chce prý aby to bylo spravedlivé. A tak se chci zeptat, jestli je tato situace napadnutelná a díky těmto skutečnostem by bylo možné, že by vše zdědila moje máma, která by si to zasloužila, už jenom z principu. Všichni jsme v rodině zajištění, nejde nám o majetek, ale o spravedlnost. Děkuji, Miloslava
ODPOVĚĎ:
Bohužel neexistuje žádné takové ustanovení v zákoně, které by upřednostňovalo v dědění osobu, která se o zůstavitele po dobu jeho života starala. Vaše babička by sama musela v závěti určit, že Vaše maminka bude dědit větší podíl.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví zahrady vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
- Vlastnictví zahrady (sadu, vinice) vedené v katastru nemovitostí jako les (souhrn lesních pozemků)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dělení pozemků podle katastrálního zákona
- Druhy pozemků podle katastrálního zákona
Je možné vlastnit zahradu PS (zahrada, sad, vinice) vedenou v KN pod zemědělským půdním fondem jako Lesy (souhrn lesních pozemků v katastru nemovitostí) a Lesy zvláštního určení (dle Lesních hospodářských plánů a osnov). Na katastru nemovitostí ČR veřejně přístupné informace nic takového není. Děkuji, Dan
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu nelze bohužel jasně určit, k čemu tento dotaz směřuje.
V obecné rovině proto uvádím, že možnost vlastnit zahradu není v zásadě omezena.
Co se týče Vaší zmínky o "zahradě" a "lesním pozemku", připomínám, že dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Není proto možné, aby byl tentýž pozemek v katastru nemovitostí veden jako "zahrada" a zároveň jako "lesní pozemek".
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin spáchaný v době podmínky - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)
- Podmínka a spáchaný trestný čin - hrozí vězení? (nesouvisející trestná činnost)
Syn má podmínku a zákaz řízení. Nyní byl na policii za poničení cizího majetku. Počmáral zeď. Co mu nyní hrozí? Děkuji, Melánie.
ODPOVĚĎ:
Počmárání zdi je dle trestního zákoníku klasifikováno jako trestný čin poškození cizí věci (ust. § 228 trestního zákoníku). Druh trestu a jeho výše se odvíjí od konkrétních okolností jeho jednání. Zde přikládám znění dotčeného ustanovení trestního zákoníku:
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tedy nejméně 5.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu (nejméně 500.000,- Kč).
(4) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu (5.000.000, - Kč).
Situace se pro Vašeho syna komplikuje tím, že má podmínku.
Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám (pokud mu byly nějaké soudem uloženy), vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.
„Řádný život“ dle výše uvedeného ustanovení nevede ten pachatel, který se ve zkušební době dopustil dalšího trestného činu.
Nicméně to neznamená, že Vašemu synovi bude uložená podmínka automaticky přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku může výjimečně soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a současně
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Tedy soud může rozhodnout o ponechání „podmínky“ za současného uložení dalších povinností dle výše uvedeného ustanovení. Při posuzování soud vychází i z dalších skutečností – zda či kolikrát byl pachatel dosud trestán, jaké tresty mu byly popř. uloženy, zda trestným činem spáchal škodu, event. jak vysokou apod.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ - platí se i za plochu balkonu
- Započítává se plocha balkonu při výpočtu poplatku do fondu oprav SVJ?
- Balkon bytu SVJ - jde o společné prostory domu? (přístup má jen majitel bytu)
V našem SVJ platíme do Fondu oprav i za plochu balkonu který je součástí společných prostor. Jak a kde je to upraveno v zákoně? Domnívám se že to bude asi nějakým chybným výkladem. Jedná se o balkony (lodžie) které jsou přístupné pouze majiteli bytu. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1160 občanského zákoníku platí, že společné jsou alespoň ty části nemovité věci (bytového domu a pozemku), které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně, přičemž to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání.
V § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím jsou pak za společné části bytového domu výslovně označeny balkony, lodžie, terasy, atria (i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu), dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Dle § 1180/1 občanského zákoníku platí, že nebylo-li jinak určeno, je vlastník bytové jednotky povinen přispívat na správu bytového domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka bytové jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
V zásadě tedy platí, že všichni vlastníci bytových jednotek přispívají na správu společných částí bytového domu (i těch, které jsou ve výlučném užívání pouze některými vlastníky bytových jednotek) ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech bytového domu. Je však možné, aby se vlastníci bytových jednotek dohodli jinak a zohlednili skutečnost, že některé společné části bytového domu (typicky balkony či lodžie) jsou užívány výlučně některými vlastníky bytových jednotek. Tuto odchylku od občanského zákoníku lze učinit v prohlášení vlastníka či ve stanovách SVJ.
Při zvažování, jakým způsobem budou upraveny příspěvky těch vlastníků bytových jednotek, kteří výlučně užívají některou společnou část bytového domu, je vhodné zohlednit rovněž skutečnost, že tito vlastníci jsou povinni udržovat (na vlastní náklady) jimi výlučně užívané společné části v nezávadném stavu a tak, jak to vyžaduje dobrý vzhled bytového domu (§ 1175/2 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Aupair v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Chůva v zahraničí - daně, odvod daní, placení daní,
- Česká aupair v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí? )
- Česká chůva v zahraničí - daň, daně (odvod v ČR nebo v zahraničí? )
Odjela jsem jako au-pair do Anglie, kde dělám od 09/2016, odhlásila jsem se tedy ze zdravotní pojišťovny v České republice a zařídila si základní zdravotní pojištění v zahraničí. V Anglii jsem si založila bankovní účet u banky Lloyds, kde mi každý týden chodily peníze. Banka se od 2017 ptá, kde platím daně. Moje otázka tedy zní, zda jsem plátce daní v České republice a zda se práce jako chůva neboli aupair bez pracovní smlouvy považuje vůbec za práci. Mám obavy, že pokud zdejší banka kontaktuje české úřady, budu muset doplácet zdravotní pojištění v České republice za uplynulé měsíce. Výška mích peněz na účtě by, ale neměla dosáhnout na zdanění.
Děkuji, Natálie.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
příjmy plynoucí poplatníkovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb, není předmětem daně z příjmů dle § 3 odst. 4, písm. e). Tyto příjmy tedy zdaňovat v ČR nebudete.
Pokud máte ale ještě jiné příjmy, tak je možné, že tyto budou zdanění podléhat. Nedokáži Vám však bez konkrétní znalosti příjmů napsat více.
Poplatníkem daně z příjmů můžete být jak v ČR, tak i v Anglii. Rozhodující pro to, zda budete v nějaké zemi podávat daňové přiznání, a zda budete zdaňovat své celosvětové příjmy nebo příjmy jen z té určité země je, zda jste daňovým rezidentem nebo nerezidentem. Podle Zákona o daních z příjmů je daňový rezident ČR osoba, která zde má bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dnů roce).
Pokud Vám vznikají daňové povinnosti ve Velké Británii, to musíte zjistit z britských předpisů.
Po ukončení pobytu ve Velké Británii budete muset své zdravotní pojišťovně doložit, že jste byla pojištěna ve Velké Británii a neměla byste na českém zdravotním pojištění nic doplácet. Více zde: https://www.vzp.cz/tiskove-centrum/otazky-tydne/au-pair
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Malování postaviček z kresleného filmu na zeď - autorská práva
- Autorská práva při překreslení postavičky z filmu na zeď
- Reklamní fotografie překreslené postavičky z filmu a autorské právo
- Překreslená postavička v inzerátu a autorské právo
Začínám podnikat, tvořím malování na zeď, dětské koutky do restaurací a herní stěny. Chtěla bych například použít na zeď obrázek Mickey mouse, překreslím ho sama. Ale jde mě o to, jestli někde musím platit licenci na obrázek nebo ne. A kde bych když tak měla zažádat o licenci. A jestli ho poté mohu použít i na reklamní foto nebo inzerci, přefocený obrázek ze zdi? Moc děkuji za radu. Děkuji, Simona
ODPOĚĎ:
Vzhledem k tomu, že hodláte použít cizí autorské dílo za účelem vlastního podnikání, je zapotřebí, abyste získala souhlas autora (resp. toho, kdo disponuje příslušnými autorskými právy). Takový souhlas je nejčastěji udílen ve formě licence.
Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je v tomto případě OOA-S (Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.) :
http://www.ooas.cz/
Cizí autorská díla budete oprávněna užívat v tom rozsahu, v jakém si to s kolektivním správcem dohodnete, resp. v jakém rozsahu si zaplatíte licenci.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z nebytových prostor - kdo musí odhlučnit zdi (majitel bytu nebo nebytových prostor)?
- Hluk z nebytového prostoru - musí udělat odhlučnění majitel bytu nebo uživatel nebytových prostor?
- Odhlučnění nebytových prostor - na náklady majitele prostor nebo bytu?
- Kdo je povinen odhlučnit nebytové prostory od bytu - majitel bytu nebo nebytových prostor?
Jsem majitelkou bytu v domě SVJ. Pod bytem se nachází nebytové prostory. Firma vlastnící tyto prostory se rozhodla je pronajímat k provozu fitness centra. Dle projektové dokumentace však bylo zjištěno, že ve stropě v nebytových prostorů není vložena minerální vata (která tam být měla). Majitel nebytových prostor současně sdělil, kdo by měl udělat jaká opatření, aby neomezoval sousedy. Ten majitel bytu, od kterého se v současné době ozývají zvuky nebo ten kdo chce prostory užívat. Chtěla bych se proto dotázat, zda může po nás majitel vyžadovat nebytových prostor financování úpravy jeho stropu (tj. naší podlahy zespodu). Firma, která původně stavbu realizovala a projekt nedodržela je nyní v insolvenci. Děkuji Eva Niemiecová
ODPOVĚĎ:
Bytový dům, ve kterém bydlíte, je v tzv. bytovém spoluvlastnictví, založeném vlastnictvím bytů a spoluvlastnictvím společných částí bytového domu. Vše, co občanský zákoník říká o bytech (v rámci bytového spoluvlastnictví), se vztahuje rovněž na nebytové prostory (§ 1158 občanského zákoníku). Byt je prostorově oddělenou částí bytového domu (§ 1159 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem jsou ve Vašem bytovém domě vymezeny společné části tohoto domu, jmenovitě pak podlahy. Obecně platí, že společné jsou alespoň ty části bytového domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými částmi jsou vždy stavební části podstatné pro zachování bytového domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka bytové jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku bytové jednotky k užívání bytu (§ 1160 občanského zákoníku).
Společné části bytového domu jsou konkrétněji vymezeny v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 5/3 jsou podlahy společnými částmi bytového domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.
Ve Vašem případě je tedy klíčové, zda je vymezení bytů ve Vašem bytovém domě provedeno odlišně od shora citované právní úpravy (tzn. zda je např. určeno, že součástí bytu jsou i podlahy do určité hloubky apod.). Toto vymezení by mělo být provedeno v prohlášení vlastníka (které je mimo jiné uloženo ve sbírce listin katastru nemovitostí, k dispozici by ho mělo mít samozřejmě i SVJ). Předpokládám však, že co do podlah se vymezení bytů nebude od platné právní úpravy nijak odchylovat.
Dále je podstatné, zda je minerální vata součástí podlahové krytiny Vašeho bytu. Pokud ano, jedná se o součást Vašeho bytu, kterou byste opatřovala na vlastní náklady (pokud byste měla o odhlučnění zájem). Pokud je minerální vata součástí podlahy (což spíše předpokládám), jedná se o společnou část bytového domu, která je opatřována z prostředků SVJ (z fondu oprav), nikoli z finančních prostředků pouze některých vlastníků bytových jednotek.
Pokud ve Vašem případě SVJ rozhodne o nutnosti provést stavební úpravu v podobě doplnění vrstvy minerální vaty (což můžete SVJ navrhnout), budete povinna umožnit provedení příslušných stavebních prací, a to i ve Vašem bytě (jak vyplývá z § 1183/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zrušení darování nemovitosti nezletilé osobě (byt, dům, pozemek)
- Prodej nemovitosti nezletilé osoby rodiči - postup
- Může prodat rodič nemovitost nezletilého potomka?
- Mohou prodat rodiče nemovitost nezletilého syna, dcery?
- Prodej bytu, domu nezletilé osoby rodiči - informace
Můj bratr daroval mému nyní desetiletému synovi svůj byt. Jako věcné břemeno tam má bydlení na dožití. Máme s partnerem dvougenerační dům a vzhledem k bratrově zdravotnímu stavu bychom ho chtěli nastěhovat k nám. Byt bychom chtěli prodat a umořit z větší části hypotéku na dům. Lze toto u soudu obhájit? Dům bude stejně v budoucnu dětí a my snížením splátek hypotéky (po umoření větší části) zvýšíme dítěti životní standard. Pokud by to bylo nemožné lze zrušit darovací smlouvu nebo ji přepsat na někoho dospělého? Děkuji za odpověď Klára
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Obhajitelnost záměru u soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba mimo jiné k právnímu jednání, kterým dítě nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku). Lze s Vámi proto souhlasit v tvrzení, že k disponování s bytem Vašeho syna bude zapotřebí rozhodnutí soudu; pokud by bylo se synovým bytem právně disponováno bez rozhodnutí soudu, nebylo by k takovému právnímu jednání přihlíženo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Zda bude soud souhlasit s prodejem synova bytu a použitím takto získaných finančních prostředků na umoření Vaší hypotéky nelze říci (v tomto ohledu závisí vše na názoru konkrétního soudce). Domnívám se však, že soud s Vaším záměrem spíše souhlasit nebude.
V tomto ohledu je nutné upozornit na § 899 občanského zákoníku, dle něhož platí, že co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě. Pokud však peníze, utržené prodejem synova bytu, použijete na umoření své hypotéky, dostanete se do přímého rozporu s tímto ustanovením.
Argument, že „… Dům bude stejně v budoucnu dětí …“, který v dotazu uvádíte, nemůže dle mého názoru Vámi zamýšlené použití finančních prostředků odůvodnit. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že než přejde vlastnické právo k Vašemu domu na Vašeho syna, může uplynout několik desítek let, přičemž za tuto dobu může dojít k podstatným změnám poměrů (exekuce, insolvenční řízení, úmrtí apod.). Pochybuji proto, že soud bude souhlasit s podstatným zmenšením majetku Vašeho syna s tím, že synovi finanční prostředky budou použity na splacení Vašeho dluhu, přičemž tato investice se v synově majetkové sféře projeví v době jeho dospělosti (a to např. až po několika desítkách let).
2/ Dispozice s darovací smlouvou:
Pakliže Váš syn na základě darovací smlouvy získal byt (tzn. že je jako výlučný vlastník bytu uveden v katastru nemovitostí), došlo ke splnění předmětu darovací smlouvy a tudíž k jejímu zániku (§ 1908 a násl. občanského zákoníku). Z tohoto důvodu nelze darovací smlouvu "přepsat" na jinou osobu, jak v dotazu zmiňujete.
Dar může být odvolán buď pro nouzi dárce (§ 2068 a násl. občanského zákoníku), nebo pro nevděk obdarovaného (§ 2072 a násl. občanského zákoníku). Předpokládám však, že žádný z těchto důvodů není ve Vámi popsaném případě dán (resp. z dotazu nic takového nevyplývá).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za odcizení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Ukradění, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele - je odpovědný zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za ukradení, krádež univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost uklízečky za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele
- Odpovědnost pracovníka za krádež, ukradení univerzálního klíče zaměstnavatele
V mém zaměstnání (základní škola) pan ředitel nechal vyrobit univerzální klíče do vchodových dveří i do všech učeben. Tento klíč jsme převzali proti podpisu.
Paní uklízečce již 2x někdo klíče vzal, pan ředitel nechal vyměnit zámky a vyrobit nové klíče a musela zaplatit asi 30 000, - Kč.
V prosinci 2016 mému kolegovi někdo během vyučování vzal z učitelského stolu svazek klíčů a odmontoval univerzální klíč. Kolega krádež nahlásil panu řediteli. Podle mne by měl pan ředitel zavolat Policii ČR a nechat událost prošetřit. Místo toho musel kolega podepsat dokument, ve kterém bere vinu na sebe, takže musel zaplatit asi 6 000, - Kč.
Chtěl bych se zeptat, zda je postup pana ředitele správný, případně, jak se bránit. Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
V daném případě by měla věc řešit policie, neboť by se zde mohlo jednat o trestný čin. Druhou věcí je odpovědnost zaměstnance za škodu, za kterou odpovídá, pokud vznikla zaměstnavateli škoda a je tu příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance a vzniklou škodou. Pokud toto zaměstnavatel prokáže, že tedy uklízečka ztratila klíče a zaměstnavatel musel vynaložit finanční prostředky na jejich nové pořízení. Na druhou stranu musí vzniknout skutečná škoda, což by bylo např. v případě, že by škola byla pojištěna sporné. Pokud kolega nesouhlasil s tím, že danou škodu alespoň z nedbalosti zavinil, neměl žádný dokument podepisovat a ohradit se vůči zaměstnavateli.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená z hodiny na hodinu - může to zaměstnavatel přikázat?
- Okamžitá dovolená nařízená zaměstnavatelem - může to udělat?
- Nařízení okamžité dovolené zaměstnavatelem - může to udělat?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit dovolenou zaměstnanci?
- Stanovení dovolené zaměstnanci - kolik dní předem musí zaměstnavatel oznámit čerpání dovolené?
- Okamžitá dovolená od zaměstnavatele - může ji přikázat?
Může nařídit zaměstnavatel z hodiny na hodinu zaměstnanci dovolenou pro nedostatek práce, i když se jedná o starou dovolenou z minulého roku? Děkuji, René.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodl na kratší době. Bez Vašeho souhlasu zaměstnavatel takto postupovat nemůže.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neoprávněná srážka mzdy zaměstnavatelem - jak se bránit?
Maminka je v plném důchodu a za 15 dní měla na výplatu 6336 Kč. Jenže v čistém dostala jen 4363 Kč. Na výplatní pásce je psáno "poj. org. k dani" 2154 Kč, dílčí základ daně 8490 Kč, vypočtená záloha 1275 Kč. Ale pokud vím, tak by se ji mělo strhnout ze mzdy jen sociální pojištění, a to dělalo 412 Kč. Můžete mi prosím napsat, zda zaměstnavatel postupoval správně, a pokud ne, jak se může mamka bránit a na koho se má obrátit? Děkuji
Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že maminka pracuje a výplatou se rozumí mzda nebo plat za vykonanou práci. Dále mi není jasné, co je myšleno plným důchodem, zda plný invalidní důchod nebo starobní důchod. Pokud by Vaše maminka byla ve starobním důchodu, pak se výdělečná činnost daní jako u jiných zaměstnanců. Pokud je Vaše maminka v invalidním důchodu, má pak dle stupně invalidity nárok na uplatnění slevy na dani v daňovém přiznání. Tato sleva se pak uplatňuje zpětně za minulý kalendářní rok.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplacení státního svátku zaměstnavatelem (obchodem) - je to dle Zákoníku práce?
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Nahrazení státního svátku - musí to zaměstnanec udělat? Je to dle Zákoníku práce?
- Nahrazení státního svátku prodavačkou v obchodě - je to dle Zákoníku práce?
- Jak se vyhnout napracování státního svátku v obchodě
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Rozvrh pracovní doby zaměstnance - kolik dní předem ho musí dostat když má v pracovní smlouvě 7 dní předem?
Pracuji v obchodě s oblečením a od října 2016 musíme mít zavřeno ve státní svátek. Nyní nám zaměstnavatel řekl, že nám nemusí proplácet státní svátky, a tak si je budeme muset nahradit. Obvykle je proplácet musí podle § 115 ZP, ale pracovní dobu mám rozvrženou na krátký a dlouhý týden, takže rok dopředu vím, který státní svátky se mě budou týkat.
Jediný úskalí vidím v pracovní smlouvě, kde mám napsaný, že zaměstnanec bude seznamován s rozvrhem týdenní pracovní doby vydávaným ZL a jeho změnami jeden týden před začátkem období, na které bude pracovní doba rozvržena. Je to dle Zákoníku práce? Není tam náhodou 14 dní? Je Zákoník práce nadřazen smluvnímu ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?
Zajímalo by mě, zda za to může opravdu tato věta v pracovní smlouvě
Jak se vyhnout tomu nahrazení státního svátku. Děkuji, Nikola
ODPOVĚĎ:
Pokud máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak je zaměstnavatel povinen Vám 2 týdny předem vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit Vás s ním, pokud se však se zaměstnancem nedohodne jinak. V daném případě je tedy dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nadřazena zákoníku práce. Svátek Vám bude proplacen pouze v případě, že Vám na něj připadne plánovaná směna, která v důsledku svátku odpadla.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Certifikace zaměstnance u firmy - jak často je může firma vyžadovat
- Jak často potřebuje zaměstnanec certifikaci od firmy?
- Odmítnutí certifikace zaměstnancem - je to důvod pro výpověď od zaměstnavatele z pracovního poměru?
- Certifikace zaměstnance - platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí certifikaci zaměstnance - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
Chtěl bych se informovat zda má zaměstnavatel (korporace) ze zákona právo po mě po 5 letech práce požadovat abych si dělal technické certifikace firemního produktu. Každá zkouška stojí cca 100 USD. V případě úspěchu to zaměstnavatel proplácí, v případě neúspěchu to musím zaplatit ze své kapsy.
V pracovní smlouvě nemám uvedeno že certifikace je povinná, v podstatě je tam jenom uvedeno že podrobný druh práce upřesní zaměstnavatel po nástupu zaměstnance do práce. Dále pak „Zaměstnanec bude vykonávat podle svých nejlepších schopností všechny povinnosti, které by mu mohli být přiměřeně uloženy jako součást zaměstnání, řídit se pokyny a nařízení, které jsou mu ukládány zaměstnavatelem nebo jeho jménem a postupovat při plnění svých povinností s odpovídající péčí“.
Když odmítnu certifikaci a její uhrazení, je to důvod pro výpověď z pracovního poměru?
Pracuji jako konzultant softwarowe společnosti. Děkuji, Kulík
ODPOVĚĎ:
Získání dané certifikace je možné považovat za prohlubování kvalifikace dle § 230 zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Náklady na prohlubování kvalifikace však nese zaměstnavatel.
__
FINANCE-DANĚ
- Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - je možné započítat provizi realitní kanceláři a daň?
- Započtení provize RK a daně z převodu nemovitosti do přiznání z příjmů fyzických osob za kalendářní rok
Jsem důchodkyně, pronajímám dva byty, z toho jsem jeden byt dne 20.8.2015 prodala přes realitní kancelář. Realitní kancelář podala dne 12.12.2015 daňové přiznání a dne 13.12.2015 daň ve výši 26.600 Kč zaplatila Finančnímu úřadu. Realitce jsem za prodej bytu zaplatila provizi 20.000 Kč a daň za prodej bytu 26.600 Kč, kterou si strhla z částky z prodaného bytu, tedy (660.000 Kč mínus provize 20.000 Kč – mínus daň 26.600, za prodej bytu jsem obdržela čistého 618.400 Kč).
Mohu do Přiznání k dani z příjmů fyz. osob za rok 2015 uplatnit provizi a také daň? V případě ANO, prosím o sdělení, do kterého čísla řádku mám uvést provizi a do kterého čísla řádku mám uvést daň do tiskopisu "Přiznání k dani z příjmu fyz. osob"?
Podotýkám, že ani v jednom z pronajímaných bytů nemám a nikdy jsem neměla trvalé bydliště. Bydlím v jiném bytě, který mám v osobním vlastnictví. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Pokud jste byt vlastnila déle než 5 let, je prodej bytu osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) Zákona o daních z příjmů. Pokud jste byt vlastnila méně než 5 let, není prodej bytu osvobozen a zdaníte ho dle § 10 zákona. Jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu bytu, provizi realitce i zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí. Příjem za prodej bytu a uplatněné výdaje uvedete do Přílohy č. 2 do tabulky "2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) ". Rozdíl mezi příjmy a výdaji poté uvedete do řádku č. 40 přiznání.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zabudovaný bazén na zahradě PS (sady, vynice) v zastavěném území
Dá se na zahradě PS (zahrada, sady, vinice), která je současně v zastavěném území postavit zabudovaný bazén (7x3x1,3) Děkuji, Ladislav.
ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. p) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro vybudování bazénu není zapotřebí naprosto žádné přivolení stavebního úřadu (tzn. žádné rozhodnutí v rámci územního řízení, ani žádné rozhodnutí v rámci stavebního řízení), jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- bazén bude do 40 m2 zastavěné plochy,
- bazén bude umístěn na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- pozemek, na kterém bude bazén umístěn se nachází v zastavěném území,
- bazén bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.
Nebude-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, bude zapotřebí, aby stavební úřad vydal příslušné přivolení (územní souhlas či územní rozhodnutí o umístění stavby a souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu či stavební povolení), a to dle umístění a stavebně-technických parametrů předmětného bazénu.
Bude-li možné vybudovat ve Vašem případě bazén zcela bez ingerence stavebního úřadu, nebo bude-li naopak zapotřebí opatřit si vydání příslušného souhlasu/rozhodnutí, Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zaniknutí věcného břemene cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku věcného břemene cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
- Zaniknutí služebnosti cesty smrtí oprávněného majitele nemovitosti - jak se má dostat na pozemek nový majitel (dědic)?
- Jak se má dědic dostat na svůj pozemek při zániku služebnosti cesty (věcné břemeno na zesnulého původního majitele)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcného břemene, služebnosti
- Dědictví věcného břemene, služebnosti
Zdědila jsem pozemek, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno (služebnost) in persona (věcné břemeno, služebnosti na jméno). Po smrti rodičů zaniklo i břemeno. Jak mám nyní postupovat, abych se na pozemek dostala? Jinudy se tam nelze dostat. Děkuji, Sandra
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Zřízení služebnosti:
V první řadě Vám doporučuji pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku (přes který hodláte ke svému pozemku přecházet/přejíždět) dohodnout na zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty (§ 1274 a násl. občanského zákoníku).
Služebnost stezky i služebnost cesty mohou být zřízeny prostřednictvím písemné smlouvy, a to ve prospěch konkrétní osoby (zde Vás), nebo ve prospěch panujícího pozemku (Vašeho pozemku, tzn. že z této služebnosti by byli oprávněni i všichni budoucí vlastníci Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí (§ 1262/1 občanského zákoníku).
2/ Nezbytná cesta:
Nebude-li možné zřídit služebnost prostřednictvím smlouvy (tzn. nebude-li dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná), budete oprávněna obrátit se na soud s návrhem na zřízení nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Bude-li nutné soudní zřízení nezbytné cesty, budete oprávněna se u soudu domáhat vydání tzv. předběžného opatření, kterým soud vlastníkovi sousedního pozemku přikáže, aby Vám umožnil vstup na Váš pozemek, a to až do doby, než bude soudem rozhodnuto o Vašem návrhu na zřízení nezbytné cesty. Pro vedení soudního řízení (ať už co se týče vydání předběžného opatření, tak návrhu na zřízení nezbytné cesty) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
3/ Vyvlastnění:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
Není proto vyloučena ani varianta, kdy bude vlastnické právo vlastníka sousedního pozemku omezeno rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu (např. v podobě zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty rozhodnutím tohoto úřadu). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list - jak postupovat?
- Zaměstnavatel odmítá vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech - jak postupovat?
- Čestné prohlášení o zdanitelných příjmech - stačí finančnímu úřadu pokud PoZP zaměstnavatel odmítá vystavit?
Zaměstnavatel odmítá vystavit zápočtový list a nyní i potvrzení o zdanitelných příjmech, vůbec nekomunikuje, nechci se s ním soudit, jde tyto dokumenty nahradit třeba čestným prohlášením?
Děkuji, Dita.
ODPOVĚĎ:
Ohledně zápočtového listu bude záležet na příštím zaměstnavateli, zda mu bude čestné prohlášení stačit, popř. písemnosti dokladující v něm uvedené skutečnosti.
Pokud Vám zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zdanitelných příjmech, můžete se obrátit na správce daně, tj. místně příslušný finanční úřad.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?
01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí.
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Smyšlený důvod pro důtku od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Smyšlená výtka od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Zaměstnavatel vymýšlí nepravdivé důvody k výpovědi - jak se bránit?
Nyní jsem v pracovní neschopnosti. Bylo mně však telefonicky oznámeno, že až se budu chtít vrátit do zaměstnání, tak si ředitel najde záminku v podobě slovní výtky (nevím jakým stylem to chce udělat) a vyhodí mně, tudíž mi doporučili ze zaměstnání, že během marodky si mám najít něco jiného. Zaměstnavatel (ředitel) mě 21. 12 a 23.12. 2015 poslal dva doporučené dopisy s tím, že tam byly výtky ohledně pozdního příchodu na pracoviště (nepravdivé, a můžu doložit) a druhá- neuposlechnutí vedoucího ohledně účasti na zbytečné poradě, která se nakonec ani neuskutečnila, jednalo se jen o provokaci ze strany vedoucí. To oni považují za dostatečné argumenty pro vyhazov z práce a ředitel zdůraznil, že až nastoupím po prac. neschopnosti, tak argument najde. Dvakrát na mně sami poslali kontrolu z OSSZ, i když mám vycházky. Štve je, že se dozvěděli, že bych stejně tak či tak odešla a dozvěděli se, že si
hledám místo jinde. Mají však právo jednat takovým způsobem? Smlouvu mám na dobu neurčitou, pracovní problémy ze strany klientů nemám žádné, naopak. Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
V daném případě se jednalo o upozornění na porušení povinností vyplývajících z Vámi vykonávané práce dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, kdy výpovědi při menší intenzitě takového porušení musí předcházet písemná výtka s upozorněním na možnost výpovědi. Pokud Vám takové výtky byly doručeny a vy s nimi nesouhlasíte, doporučovala bych Vám Váš nesouhlas písemně sdělit zaměstnavateli. Pokud i přesto Vám zaměstnavatel výpověď a Vy s ní nebudete souhlasit, budete se muset obrátit s žalobou na neplatnost výpovědi k soudu.
Dle Vámi uvedených skutečností by takové (navíc nepravdivé) výtky k výpovědi vést neměly, ale pokud bude zaměstnavatel jiného názoru, pak Vaši situaci vyřeší pouze soud.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru zaměstnance neodhlásil z ČSSZ - následky pro zaměstnance
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - původní firma neodhlásila zaměstnance na RD ze sociálního pojištění
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přechod zaměstnance k nástupnické firmě - neodhlášení zaměstnance na ČSSZ a nemožnost započtení odpracované doby do důchodu (důchodového pojištění)
Pracovala jsem u jedné firmy (firma A od 09/2013), která ale nějakým způsobem v 01/2015 přestala fungovat a má prokuristu, své aktivity převedla na jinou firmu (firma B). U firmy A jsem byla ještě půl roku na RD. Tyto dvě firmy spolu nějakou dobu spolupracovaly při ukončování pracovních poměrů a tak. 08/2015 jsem podepsala novou pracovní smlouvu u firmy B, dali mi k podpisu i zápočtový list a dohodu o rozvázání pracovního poměru u firmy "A" s tím, že tyto papíry pošlou prokuristovi k podpisu. Já jsem to ve své hlouposti potom už neřešila. Teď mi přišel papír z ČSSZ, že jsem údajně stále evidovaná jako zaměstnanec firmy A a ta za mě nepředkládá přehledy o vyměřovacích základech, ani mě neodhlásila ze sociálního pojištění. Tato doba tedy není vykázána a nelze ji započítat do důchodu. Takže mám dvě pracovní smlouvy a jsem na rodičovské dovolené RD. Prosím poraďte jak s tím naložit. 09/2017 bych měla nastoupit do zaměstnání, ale je to nepravděpodobné, protože jsme se přestěhovali do jiného města, takže budu muset zřejmě na ÚP a hledat nové zaměstnání. Děkuji, Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vás původní zaměstnavatel neodhlásil ze sociálního pojištění, obraťte se na něj, nejlépe písemně a trvejte na dořešení celé záležitosti. ČSSZ můžete předložit novou pracovní smlouvu a dokumenty prokazující, že jste na rodičovské dovolené, popř. že jste byla výdělečně činná u jiného zaměstnavatele na základě jiné pracovní smlouvy.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého vozu - vadné olejové čerpadlo
- Zamaskovaná vada ojetého vozidla prodávajícím - reklamace auta, automobilu
- Reklamace zamaskované vady ojetého auta
10/2016 zakoupen zánovní vůz od pohledu odpovídající stáří. Při jízdě pípala chybová hláška (v holandštině, navíc na poškozeném displeji, nešla přečíst), kterou prodávající vysvětlil nedostatečným žhavením při startu, posléze zmínil i možné "vadné čidlo". Při kontrole ve značkovém servisu (16.11.2016) mechanikem zjištěno nefunkční olejové čerpadlo, "zamaskované" nalitím obrovského množství oleje (když bylo plně ponořeno, ve vysokých otáčkách se motor občas promazával a tedy stále fungoval). Hladinu nešlo zjistit kvůli zkrácené měřící tyčce (opět zjištěno v servisu, laik nemá šanci). I při výměně olejového čerpadla je riziko, že je motor dlouhodobým přelitím olejem poškozený a výrazně se tedy může zkrátit životnost. Požaduji proto odstoupení od smlouvy, prodávající odmítá, poukazuje na tvrzení proti tvrzení a prý jsem tam olej dolila sama. Poraďte, co dělat v tento okamžik - vůz je v servisu, čekají na instrukce (vyměnit čerpadlo, nechat správnou hladinu oleje kdy vůz nemaže a je nepojízdný, nebo vrátit olej do původního stavu, přelít, aby byl pojízdný)? Děkuji, Jelencová
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu lze usuzovat, že vozidlo bylo zjevně vadné již při prodeji. Vaše práva budou záviset na tom, zda jste vozidlo zakoupila od podnikatele - autobazaru nebo nepodnikatele - fyzické osoby.
Z Vašeho popisu se rovněž domnívám, že se jedná o takovou vadu, pro kterou byste vozidlo nekoupila, pokud byste o vadě věděla. Výskyt této vady lze proto označit za podstatné porušení smlouvy. Dle ust. § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
Pokud byla prodávající fyzická osoba, pak máte dle ust. § 2106 občanského zákoníku tato práva:
a) na odstranění vady opravou věci,
b) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
c) odstoupit od smlouvy.
Pokud je prodávající podnikatel, pak můžete dle ust. 2169 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Mám za to, že ve Vašem případě můžete využít právo odstoupit od smlouvy.
V obou případech pro Vás bude nejvhodnějším řešením odstoupení od smlouvy. Nicméně si nechte zhotovit podrobnou zprávu ze servisu s popisem Vady a popisem, že Vada na vozidle již musela být v době prodeje. Zašlete prodávajícímu písemné odstoupení od smlouvy, nejlépe doporučeně s dodejkou. V odstoupení specifikujte smlouvu a vozidlo a popište závadu.
Pokud prodávající Váš nárok neuzná, nezbude než se obrátit s žalobou k soudu. Před tím bych doporučil využít služeb advokáta, který by prodávajícího nejprve vyzval k vrácení kupní ceny. Výzva od advokáta by mohla prodávajícího lépe motivovat k úhradě, než když byste ji psala sama.
Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas otce?
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - musí souhlasit otec dítěte?
Ráda bych se přestěhovala k příteli do USA, mám svěřeného syna do péče a jeho otec ho může navštěvovat každý poslední týden v měsíci od úterý do neděle a letní prázdniny prvních 14 dní v červenci a prvních 14 dní v srpnu. Synovi je momentálně 2 roky a 8 měsíců. Bývalý přítel mi s přestěhováním nikdy nedá. Neustále mi vyhrožuje střídavou péčí a vším možným, aby mě zničil, syna si bere právě kvůli tomu, nemyslím si, že by mu na něm tak moc záleželo. Jak mohu získat souhlas s odstěhováním a jaké problémy mi to může udělat, trvat to bude asi dlouho přes soudy, mám pravdu? Musím mít zajištěno v USA veškeré potřeby, co máme zde v ČR, smlouvu na bydlení, pracovní smlouvu, dokument o nástupu do školky.
V jakém rozmezí může soud stanovit vídání otce s dítětem a pokaždé musím příletět s dítětem já do ČR? Může se stát, že nám ani soud nedovolí odcestovat? Budou chtít vyslýchat i mého
přítele v USA? Mohu nyní odcestovat bez souhlasu otce na dovolenou do USA na tři týdny, v době, kdy ho otec nemá? Nemůže mi v tom zabránit?
Děkuji, Cecílie.
ODPOVĚĎ:
V době, kdy otec nemá určený styk s dítětem, do USA na dovolenou samozřejmě odcestovat můžete, otec dítěte nemá právo Vám v tom bránit. Pokud byste se však z takovéto dovolené rozhodla nevrátit, mohlo by synův otec přesvědčit úřady, že jste syna unesla a získat ho do své péče.
Pro trvalé odstěhování se do USA by bylo dobré získat souhlas otce dítěte. Vzhledem k tomu, že dle Vámi uváděných informací souhlas velmi pravděpodobně nezískáte, doporučuji požádat o souhlas s vycestováním soud.
Se sepsáním takového návrhu Vám kromě advokáta může bezplatně pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Návrh se podává k soudu v místě faktického bydliště dítěte, neplatí se za něj soudní poplatek a při soudním řízení není nutné být zastoupen advokátem.
Bude nutné také upravit styk dítěte s otcem. Soud velmi pravděpodobně sníží frekvenci kontaktů syna s otcem, ale prodlouží dobu, kterou bude syn s otcem trávit. Soud může rozhodnout například tak, že syn bude 3 měsíce s Vámi a poté 14 dní až měsíc s otcem. Soud dále může rozhodnout tak, že se budete při cestování s dítětem střídat – to znamená, že jednou poletí otec do USA a příště Vy s dítětem do ČR a zpět – nebo tak, že bude cestovat jen jeden z rodičů, ale druhý rodič se bude podílet na úhradě jeho cestovních nákladů.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce vymáhat dluh za plyn, neposlal rozpis služeb - co dělat?
- Vymáhání dluhu nájemníka bez rozpisu služeb
- Nevyúčtování služeb nájemníkovi a vymáhání nedoplatku
- Musí dostat nájemník rozpis služeb aby mohl pronajímatel požadovat doplatek?
Vnučka bydlela v pronájmu, který k 31.10.2013 ukončila. Majitel byt převzal a podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno. Nyní po tak dlouhé době za ní přišel, že mu dluží za plyn. Ve smlouvě byla byla uvedena jenom měsíční splátka, ale žádný rozpis za služby. ani, že by měla uhradit veškeré nedoplatky, dojeli k vyúčtování až po ukončení nájmu. Nyní ji hrozí soudem jestli-že neuhradí nedoplatek za plyn. Mám dotaz. Musí vnučka po tak dlouhé době uhradit nedoplatek za plyn i když majitel podepsal, že je vše v pořádku a vyrovnáno? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Rozhodující bude ujednání v nájemní smlouvě. Pokud si smluvní strany sjednaly, že nájemce bude platit za plyn pevnou částku bez ohledu na případné přeplatky či nedoplatky, pak jde případný nedoplatek na vrub pronajímatele. Pokud byly platby sjednány zálohově, je Vaše vnučka povina nedoplatek uhradit.
Pokud byla ve smlouvě uvedena pouze jedna částka (celková pro nájem i služby), je taková smlouva neplatná. Vaše vnučka by pak musela zaplatit skutečně spotřebované množství plynu na základě bezdůvodného obohacení.
Potvrzení by mohlo být pro celou situaci zásadní. Nicméně lze najít argumenty pro i proti. Rozhodně bych pronajímateli sdělil, že sám potvrdil, že nemá žádné pohledávky vůči Vaší vnučce. Pokud by i přesto vyhrožoval žalobou, obraťte se na advokáta, který nájemní smlouvu přezkoumá a poradí Vám ohledně dalšího postupu. Bez znalostí konrétní nájemní smlouvy totiž není možné poskytnout bližší informace.
Pozoruhodné však je, že se pronajímatel obrátil na Vaši vnučku až nyní. Vyúčtování za rok 2013 muselo být provedeno v roce 2014.
Závěrem bych ještě uvedl, že splatnost vyúčtování je odvislá od toho, zda byl nájemce s vyúčtováním seznámen. Pokud k tomu nedošlo, vyúčtování splatné není.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nesplácení dluhů vzatých si na jinou osobu, opakované jednání - jde o trestný čin?
- Podvod od obchodního zástupce - vzal si dluh za jiného a přestal splácet
Jedna paní pracuje jako obchodní zástupce pro jistou firmu, poskytující půjčky. Obchodní zástupkyně poprosila moji kamarádku o toto - nechala jí podepsat žádost o půjčku s tím, že si peníze vzala pro sebe. Slíbila kamarádce ať se nebojí, že to bude splácet sama - týdení splátka je 300 Kč. Občas splátky nehradí. Kamarádka nemá peníze, platit to nechce. Peníze tehdy nedostala. Obchodní zástupkyně firmy X udělala u několika lidí totéž, nesplácí. Co hrozí kamarádce, když to oznámí na vedení firmy té obchodní zástupkyně. Má strach aby ji nezavřeli.
ODPOVĚĎ:
Teoreticky se může jednat o naplnění znaků skutkové podstaty úvěrového podvodu. V takovém případě hrozí až dva roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Smlouvu však podepsala kamarádka, její podpis je nesporný, proto je z této smlouvy vázána. Ryze formálně vy šlo ale situaci i chápat jako vaši půjčku a následnou půjčku obchodní zástupkyni. V takovém případě by se jednalo jen o další klasickou smlouvu, můžete tedy plnění dále vymáhat. Nic to však nemění na tom, že první smlouvu musíte dodržet Vy, resp. Vaše kamarádka.
__
OBČAN-DLUHY
- Smrt hlavního dlužníka a splácení hypotéky spoludlužníkem
- Odmítnutí předluženého dědictví - dědic je spoludlužník hypotéky kde je hlavní dlužník zemřelý
- Dědic spoludlužník hypotéky - odmítnutí dědictví
Mám s maminkou hypotéku a jsem tam vedený jako spoludlužník. Maminka je na tom v tuto chvíli zdravotně bohužel velmi špatně a očekáváme to nejhorší. Maminka má velké dluhy a já už nemám na to, abych to za ni splácel. Již hypotéku platím celou sám. Dům je psaný na mne. Budu se až přijde ten den a bude se vyřizovat dědictví vzdávat veškerou dědictví po ni, abych všechny dluhy po ní neplatil. Jak to bude s hypotékou, když se vzdám dědictví a mohu se vůbec dědictví vzdát, když máme společnou hypotéku? Nemám problém s tím hypotéku dál platit, nebo ji doplatit, ale jde mi o to, abych nepřišel o celý můj dům jen z toho důvodu, že je zde zástavní právo. Děkuji, Saša
ODPOVĚĎ:
Dědictví můžete odmítnout za jakýchkoli okolností, je to Vaše právo. Můžete ho samozřejmě odmítnout, i když jste veden jako spoludlužník hypotéky. Pokud dědictví odmítnete, nepřechází na Vás dluhy maminky, ledaže jste na některých dluzích uveden jako spoludlužník, ručitel, atd. Pokud jste jako spoludlužník uveden pouze u hypotéky, pak se spolu s dědici, kteří dědictví přijmou, stanete společnými dlužníky hypotéky. Také se s nimi můžete po skončení řízení dohodnout, že celou hypotéku doplatíte sám, to je na Vás. Nezanechala-li maminka majetek, ale pouze dluhy, tak lze řízení o dědictví zastavit a v takovém případě její dluhy nepřechází na žádného dědice (opět vyjma těch, kde jste uveden jako spoludlužník). To by znamenalo, že hypotéka zůstane pouze Vám, ale žádné další dluhy na Vás nepřejdou.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - přenechání dědictví dítěti, dětem
- Přenechání dědictví dítěte, dětem, potomkům - postup
Zemřela mi matka, jsme dva dědicové, mohu svůj dědický podíl odkázat na svoje děti hned při prvotním řízení, děkuji. Děkuji, Standa.
ODPOVĚĎ:
Nezanechala-li Vaše matka závěť, dědí se podle zákonné dědické posloupnosti. Dědictví po své matce tedy můžete odmítnout a do Vašeho dědického nároku vstoupí Vaše děti rovným dílem a mohou tedy Váš dědický podíl zdědit v řízení po Vaší matce, jejich babičce (§ 1635 odst. 2 o. z.).
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví a přechod na nezletilé potomky dědice - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění nezletilou osobou - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
- Dědění dítětem - kdo rozhoduje o přijetí dědictví?
Pokud dědictví jako dědic odmítnu, tak údajně dědictví přechází automaticky na moje potomky. Mají potomci nějakou možnost dědictví rovněž odmítnout? Co když jsou např. toho času neplnoletí? Mají tak možnost odmítnutí dědictví až po dovršení 18 let? Pokud to tak funguje a dědictví potomci po dosažení plnoletos (2017) ti odmítnou, přechází dědictví na jejich budoucí (dosud nenarozené) potomky? Děkuji, Miroslav Staněk
ODPOVĚĎ:
Odmítnete-li dědictví, vstupují do Vašeho dědického nároku Vaše děti (§ 1635 odst. 2 o. z.). Vaše děti mohou rovněž dědictví odmítnout a opět do jejich nároku vstoupí jejich děti. Je-li některý z potomků nezletilý, odmítají za něj dědictví jeho zákonní zástupci (jeho rodiče), avšak tento úkon musí schválit opatrovnický soud, který posuzuje, zda je odmítnutí dědictví v zájmu nezletilého.
Po zůstaviteli mohou dědit pouze dědicové, kteří byli v době úmrtí alespoň počati a narodili-li se živí. Dědictví tedy nepřechází na nezletilé potomky, kteří ještě nebyli v době úmrtí zůstavitele počati.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutí neopomenutelného dědice v dědickém řízení - jak na to
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zemřelého, který má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědila matka zesnulé, která má potomky
- Jak zajistit aby nemovitost zdědil otec zesnulé, která má potomky
2015 jsem darovala dceři darovací smlouvou byt (OV), dcera je svobodná matka a má čtyřletou dceru. V bytě bydlíme všechny tři, můžeme nějak ošetřit, kdyby se s dcerou něco stalo, aby byt zůstal opět mě? (předpokládám, že by dědila vnučka, kterou by si vzal její otec k sobě, tudíž by teoreticky byt "zůstal" i jemu). děkuji za odpověď. Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě může dcera sepsat závěť, ve které předním dědicem tohoto bytu určí Vás a následným dědicem (svěřenským nástupcem) tohoto bytu určí po Vaší smrti svou dceru. Nebude-li vnučka po smrti své matky ani své babičky dosud zletilá, nabude tento byt jako nezletilá a její zákonný zástupce (její otec) bude provádět pouze běžnou správu jejího jmění. K jakémukoliv jednání ohledně bytu (prodej, darování, atd.) by tak jako tak potřeboval souhlasu opatrovnického soudu, který vždy dbá o zájmy nezletilého.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Musí mít poškozený právníka v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Musí mít poškozený advokáta v trestním řízení? (ublížení na zdraví)
- Právní zastoupení poškozeného v trestním řízení - musí mít právníka, advokáta?
- Trestní soud - osvobození od soudních poplatků
- Přidělení advokáta ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka ex offo poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení advokáta zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu
- Přidělení právníka zdarma poškozenému v trestním řízení u soudu
Hodlám podat žalobu pro ublížení na zdraví a zásah do svých osobnostních práv, nicméně nejsem v ideální finanční situaci, momentálně mi končí rodičovská dovolená RD, práci zatím nemám. Chtěla jsem se zeptat, jaké mám možnosti. Musím mít právníka? Mám nárok na jeho přidělení a na osvobození od soudních poplatků? A jak o to mám případně požádat? A pokud bych spor prohrála, musím i v při nedostatku finančních prostředků hradit náklady apod. ? Pomůže mi nějaká organizace?
Od dotyčného jednání brzy uplynou tři roky, musím podat žalobu co nejdřív, prosím proto o co nejrychlejší odpověď, bude-li to jen trochu možné. Moc vám děkuji, s pozdravem Soukalová
ODPOVĚĎ:
Povinné právní zastoupení zde není, nicméně v oblasti takovýchto žalob je více než žádoucí.
Zákon stanovuje, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Dle § 30 občanského soudního řádu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Existují různé organizace či společnosti, které poskytují v rozličné míře právní poradenství zdarma (pro bono). Bezplatné právní zastoupení advokátem v soudním řízení ovšem můžete dohodnout pouze s advokátem, tedy je třeba se obrátit přímo na konkrétní osoby.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyřízení dědictví na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty jsou potřeba?
- Dědění na Slovensku - koho kontaktovat, jaké dokumenty potřebuji?
Obracím se na Vás s prosbou, týkající se dědictví nemovitosti po otci na Slovensku, kam se máme obrátit, jak máme postupovat, a jakou dokumentaci potřebujeme k vyřizování. Od smrti otce uplynuly již 3 roky, nebude i toto problém? Dědictví v Česku již proběhlo. Děkuji, Amálie
ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, v jehož obvodu se nachází nemovitost patřící Vašemu otci. Zde podejte podnět k zahájení řízení (formuláře by měli mít na soudě k dispozici). Tento soud zahájí dědické řízení a pověří konkrétního notáře k projednání dědictví. Budete potřebovat výpis z katastru nemovitostí, ze kterého bude patrno, že je Váš otec vlastníkem těchto nemovitostí, dále jeho úmrtní list, také rozhodnutí o dědictví z ČR. Vlastnické právo se nepromlčuje, tudíž tři roky v tomto případě problémem nejsou. Více informací naleznete zde:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku z důvodu pozdního doručení informací o odjezdu na místo dovolené
- Reklamace dovolené u Čedoku - vrácení peněz za cestu, nevrácení peněz za ubytování, je to v pořádku?
V létě jsem měla jet s Čedokem do Itálie. Ve smluvních podmínkách měli uvedeno, že nám dají vědět přesný čas odjezdu z města vzdáleného 200 km nejpozději 2-3 dny předem. Po neustálých telefonických naléháních cestovní agentury, která dovolenou zprostředkovávala, poslal Čedok čas odjezdu až 19 hodin před ním. Byla jsem z celé situace a z toho napětí na tom psychicky i fyzicky špatně, a tak jsem dovolenou zrušila a reklamovala. Čedok mi vrátil peníze za cestu, ne za ubytování. Neomluvil se za svou chybu. Prosím o váš názor, jak mám dále postupovat. Děkuji. Naděžda
ODPOVĚĎ:
Dle § 2533 občanského zákoníku platí, že zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy. Odstoupí-li zákazník od smlouvy proto, že pořadatel porušil svou povinnost, nemá zákazník samozřejmě povinnost platit pořadateli odstupné (§ 2536/2 občanského zákoníku).
Účinky odstoupení od smlouvy jsou v obecné rovině zakotveny v § 2004 a § 2005 občanského zákoníku, dle kterých platí, že:
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku;
- odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran;
- odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy.
Pokud jste tedy odstoupila od smlouvy o zájezdu (a to pro porušení smluvní povinnosti cestovní kanceláře), byla cestovní kancelář povinna Vám vrátit veškeré od Vás přijaté platby. Kromě vrácení Vámi poskytnutých plateb Vám svědčí i právo na odčinění újmy za narušení dovolené. Konkrétně dle § 2543 občanského zákoníku platí, že:
- při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi vedle škody na majetku také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen;
- odstoupí-li zákazník od smlouvy nebo uplatní-li právo z vady zájezdu, není tím dotčeno jeho právo na náhrady dle předchozí odrážky.
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se písemně na cestovní kancelář s požadavkem na okamžité vrácení všech Vámi uskutečněných plateb. Pro případ neochoty upozorněte cestovní kancelář na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte cestovní kanceláři prokazatelným způsobem (tedy doporučeně s dodejkou). Nevrátí-li Vám cestovní kancelář všechny Vámi poskytnuté platby (a to v přiměřené lhůtě, kterou cestovní kanceláři ve výzvě určíte), nezbude Vám, než se s žalobou obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úplné vydědění dětí z prvního manželství - postup, informace
- Jak to udělat aby dědilo jen dítě z druhého manželství?
- Jak to udělat aby dědily jen děti z druhého manželství?
Jsem vdaná, můj manžel má 2 syny s první ženou, já mám 1 dceru s prvním mužem a spolu máme jednoho syna. Pouze náš společný syn je nezletilý, ostatní tři děti jsou dospělé a nežijí s námi. Máme dům, který je napsaný na manžela a finanční hotovost v bance na manželovo účtě a další majetek, který jsme společně získal. Nemáme žádné dluhy ani hypotéky. V případě, že by se manželovi něco stalo, tak nechceme, aby dědili jeho synové z 1. manželství a nevíme, jak to udělat. V podstatě bychom chtěli, aby pokud se stane něco jemu, aby bylo všechno moje a pokud by se stalo něco mě, tak všechno zůstalo manželovi. Aby děti nedostaly nic po celou dobu, kterou tu jeden z nás bude. V případě, že bychom zemřeli oba současně, aby vše dostala moje dcera a náš společný syn a to za podmínky, že se o něho postará a dovede ho řádně do dospělosti. V případě, že by oba byli již dospělí, pak aby dostali majetek rovným dílem. Jak prosím vás měla vypadat závěť a jak vyjmout jeho syny, kteří se s námi nestýkají, a jestli hotovost uložená v trezoru v bance také podléhá dědictví? Děkuji, Sylvie
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak by měla vypadat závěť:
V první řadě je nutné si uvědomit, že děti jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že děti zůstavitele musí (s určitými výjimkami, které rozvádím níže) dědit vždy (nemohou být v dědickém řízení pominuty). Dále platí, že nedědí-li nepominutelný dědic, stává se nepominutelným dědicem jeho potomek (tedy vnuci, pravnuci atd. zůstavitele).
Dle § 1642 občanského zákoníku náleží nepominutelnému dědici z pozůstalosti povinný díl. Velikost povinného dílu závisí na tom, zda je nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele dosud nezletilý či již zletilý (§ 1643/2 občanského zákoníku) :
- je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu,
- je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Zákonný dědický podíl nepominutelných dědiců je určen v § 1635/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zůstavitelovy děti a jeho manžel dědí každý stejným dílem.
Zemře-li Váš manžel dříve než Vy, bude činit povinný díl jeho dětí (jako nepominutelných dědiců) :
- 1/16 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/4) v případě každého jeho zletilého syna,
- 3/16 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/4) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku smrti Vašeho manžela dosud nezletilý).
Zemřete-li dříve než Váš manžel, bude činit povinný díl Vašich dětí:
- 1/12 z pozůstalosti (tedy 1/4 z 1/3) v případě Vaší dcery,
- 3/12 z pozůstalosti (tedy 3/4 z 1/3) v případě Vašeho společného syna (bude-li v okamžiku Vaší smrti dosud nezletilý).
Dále je nezbytné pamatovat na to, že dle § 1492 občanského zákoníku nelze pořízením pro případ smrti (např. závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění (ke zřeknutí se práva na povinný díl a k vydědění více níže). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Nechce-li Váš manžel, aby po něm jeho zletilí synové dědili (přestože jsou nepominutelnými dědici), je zapotřebí, aby:
- se tito synové zřekli svého dědického práva, nebo aby
- Váš manžel tyto své syny vydědil.
Dle § 1484/1 občanského zákoníku se lze dědického práva (tedy i práva nepominutelného dědice na povinný díl) předem zříci smlouvou se zůstavitelem. Není-li jinak ujednáno, působí toto zřeknutí i vůči potomkům (tedy proti potomkům synů Vašeho manžela). Pro platné zřeknutí se dědického práva je tedy zapotřebí, aby zletilí synové Vašeho manžela uzavřeli s Vaším manželem smlouvu o zřeknutí se jejich dědického práva. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (je tedy zapotřebí jí uzavřít před notářem). Smlouva o zřeknutí se dědického práva může být uzavřena jako bezúplatná i úplatná (Váš manžel může tedy svým synům poskytnout za zřeknutí se jejich dědického práva nějaké protiplnění).
Dle § 1646/1 občanského zákoníku platí, že nepominutelného dědice lze vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl, anebo jej lze tímto způsobem v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice pouze ze zákonných důvodů. Vydědit tak lze pouze nepominutelného dědice, který:
a/ neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
b/ neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c/ byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze
d/ vede trvale nezřízený život, nebo
e/ který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl (v tomto případě však lze nepominutelného dědice vydědit jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví zůstavitel dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům).
Nepominutelného dědice je možné vydědit jak v závěti, tak samostatnou listinou. Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť (§ 1649/1 občanského zákoníku).
Vašemu manželovi lze v každém případě doporučit, aby důvod vydědění (který musí naplňovat znaky některého ze shora uvedených zákonných důvodů) vždy uvedl. Dle § 1648 občanského zákoníku totiž platí, že nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění (což však obnáší další dokazování s poněkud nejistým výsledkem).
Okamžikem Vaší smrti či smrti Vašeho manžela přechází vlastnické právo k pozůstalosti na dědice, přičemž konkrétní rozdělení pozůstalosti bude vyřešeno v rámci dědického řízení. V každém případě platí, že nezřekne-li se nepominutelný dědic svého dědického práva či není-li vyděděn, musí dědit vždy. Vámi nastíněná koncepce dědění až po smrti Vaší i smrti Vašeho manžela proto není realizovatelná, neboť nepominutelným dědicům musí připadnout vždy alespoň povinný díl.
Máte-li Vy či Váš manžel v úmyslu ošetřit budoucí přechod vlastnického práva na dědice tak, aby co nejvíce odpovídal Vašim představám (včetně případného vydědění synů Vašeho manžela), doporučuji Vám navštívit notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
se kterým můžete všechny zákonem přípustné varianty konzultovat, popř. s jeho pomocí sepsat závěť (kterou notář může pro budoucí dědické řízení rovněž uschovat) či prohlášení o vydědění. Obdobné služby Vám pak může poskytnout také advokát (s výjimkou uložení závěti) :
www.advokatikomora.cz
2/ Finanční prostředky v bance:
Dle § 1475/2 občanského zákoníku platí, že pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele (tedy veškerý jeho majetek a dluhy), kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu.
Do pozůstalosti proto spadají i finanční prostředky na bankovním účtu a finanční hotovost uložená v bankovním trezoru.
__
FINANCE-DANĚ
- Prekluze na daňové penále 2017
- Promlčení neuhrazené daně 2017 - (prekluze na daňové penále)
2017 u mě dle nového daňového zákona z r. 2011 dojde k tzv. prekluzi na daňové penále. Bylo mi vyměřeno r. 2010.
Vím, že při prekluzi vymáhat daň, resp. i daňové penále, toto právo zanikne a není tudíž zapotřebí se jakkoli dovolávat jeho promlčení (k zániku tohoto práva finanční úřad přihlíží z úřední povinnosti). Znamená to, že si mohu v klidu otevřít účet, koupit na sebe auto apod? Rád bych totiž měl v ruce nějaký papír, potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo. Také mám dodávkové auto zastavené FÚ, ale mám ho ponechané z výkonu činnosti. I toto auto bych rád zástavního práva zbavil. Jakým způsobem toho prosím mohu docílit? Mám obavy, že když si např. otevřu účet, FÚ po něm okamžitě skočí a bude se mi těžko dovolávat práva. Proto bych rád měl nějaké potvrzení, že k prekluzi opravdu došlo a já mohu opět v klidu podnikat. Děkuji Julius
ODPOVĚĎ:
potvrzení, v němž by byla konstatována prekluze daňového penále, Vám finančním úřadem vydáno nebude. Finanční úřad však můžete požádat o vydání výpisu, resp. potvrzení, jehož obsah bude obdobný. V tomto ohledu poukazuji na tato dvě ustanovení:
- § 67/3 daňového řádu, dle něhož pořídí správce daně (finanční úřad) na žádost daňového subjektu (Vás) z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu;
- § 151 daňového řádu, dle něhož správce daně na žádost daňového subjektu vystaví z údajů evidence daní potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu; z potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být patrný původní den splatnosti, popřípadě náhradní den splatnosti, jednotlivých daní.
Finanční úřad tedy můžete požádat a/ o poskytnutí výpisu z osobního daňového účtu, resp. o potvrzení některé skutečnosti obsažené na osobním daňovém účtu (ve smyslu první odrážky výše), nebo b/ o potvrzení o stavu osobního daňového účtu (ve smyslu druhé odrážky výše).
V případě žádosti dle první odrážky výše je možné žádat finanční úřad o potvrzení Vámi zvolených údajů, např. je tedy možné žádat finanční úřad o vydání výpisu z evidence vymahatelných nedoplatků
na daňovém penále z Vašeho osobního daňového účtu, resp. žádat o potvrzení skutečnosti, že finanční úřad neeviduje na Vašem osobním daňovém účtu žádný vymahatelný nedoplatek na daňovém penále.
V případě žádosti dle druhé odrážky výše Vám bude finančním úřadem vydán formální doklad, kterým lze před jiným orgánem veřejné moci či jiným subjektem prokázat ne/existenci případných daňových nedoplatků. Výhodou tohoto potvrzení je skutečnost, že má vlastnosti, které přísluší veřejné listině, tzn. že údaje zde uvedené se považují za pravdivé, není-li prokázán opak. Toto potvrzení musí obsahovat zejména tyto náležitosti:
a/ aktuální údaje z daného osobního daňového účtu,
b/ označení správce daně, který potvrzení vydal,
c/ číslo jednací,
d/ označení daňového subjektu, k jehož osobnímu daňovému účtu se potvrzení váže,
e/ poučení o možnosti podat námitku,
f/ podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení spolu s otiskem úředního razítka,
g/ datum vydání potvrzení.
Po prekluzi práva na vymáhání nedoplatku na daňovém penále proto můžete navštívit finanční úřad a požádat zde o vydání příslušného potvrzení (bude-li Vaše žádost směřovat pouze k nedoplatku na daňovém penále, je vhodnější požádat o potvrzení dle první odrážky výše) (tedy dle § 67/3 daňového řádu).
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod nemovitosti po převedení úvěru na jednoho z manželů
- Rozvod, vyvázání z úvěru a převod bytu, domu po převedení úvěru na jednoho z manželů
S manželem se rozvádíme. Dohodli jsme se, že mě vyváže ze společného úvěru - ten převede na se a já na něj převedu náš rodinný domek. Můžete mi poradit, co je při převodu nemovitosti všechno potřeba a jak správně postupovat? Děkuji, Aneta
ODPOVĚĎ:
Prvně budete potřebovat smlouvu o převodu nemovitosti. Může se jednat o kupní smlouvu nebo darovací smlouvu. Ve Vašem případě to bude patrně smlouva kupní, neboť nemovitost nebudete převádět bezúplatně. Doporučuji ve smlouvě zakotvit, že převod proběhne až poté, co dojde k vyvázání Vaší osoby z úvěru. Toto si pohlídejte, aby následně nedošlo k situaci, kdy nemovitost již bude převedená a Vy budete stále nucená platit úvěr. Při formulaci smlouvy bych Vám doporučila odbornou právní pomoc. Následně se s kupní smlouvou vydejte na katastr nemovitostí, kde na stanoveném formuláři (ke stažení na KN) podejte návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Počítejte s tím, že bude nutné uhradit správní poplatek (1.000 Kč). Jakmile proběhne zápis v KN, pozbyla jste svého vlastnického práva.
__
OBČAN-DLUHY
- Půjčka peněz bez úroku - jaký typ smlouvy použít?
Pokud chci půjčit bezúročně peníze kamarádovi jakou smlouvu sespsat? Smlouvu o bezúročné půjčce? Děkuji, Simon
ODPOVĚĎ:
Je úplně jedno, jak smlouvu pojmenujete, důležitý je její obsah. Při bezúročné půjčce si především vymezte kdo, komu a kolik půjčuje. Dohodněte se pravidla, do kdy a jak (zda ve splátkách) má být částka vrácena. Je dobré myslet i na případ, kdy by částka v uvedený termín vrácena nebyla, dohodnout si případně smluvní pokutu nebo jiné řešení situace. Nezapomeňte také na datum a podpisy.
__
RODINA-ADOPCE
- Zamítnutí žádosti stát se osvojitelem
- Odvolání proti odmínutí žádosti o jmenování osvojitelem
- Jak se bránit proti posudku psychologa u žádosti stát se osvojitelem?
- Napadení posudku psychologa budoucím osvojitelem
Podávala jsem si žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, nyní jsem ve fázi před vydáním rozhodnutí, již nyní ale po šetřeních, psychologickém posouzení a nahlédnutí do zprávy vím, že dle názoru paní psycholožky nebudu schopná naplnit specifické potřeby opuštěného a deprivovaného dítěte, tedy, že rozhodnutí, na které čekám, bude zamítavé. Nesouhlasím s vyjádřením psycholožky, s tím, co o mně uvádí a chci se odvolat. Potřebovala bych vědět, jak správně odvolání napsat, co tam uvést, nevynechat apod. Zatím mám protokol o úředním jednání na KÚ, kde mě taktéž seznámili s výše uvedenými skutečnostmi, které jsou i ve zprávě od psycholožky, a se kterými nesouhlasím. Na tomto jednání jsem uvedla, že se nebudu nyní vyjadřovat a že se vyjádřím v odvolání. Rozhodnutí ještě nemám v ruce, vím, že s odvoláním musím počkat, až mi přijde, jen ho chci napsat správně, ve správné formě atd. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Obecně nelze říci, co by mělo odvolání obsahovat. Vždy by mělo reagovat na argumenty zde uvedené a tyto vyvrátit. Ve Vašem případě půjde zejména o to prokázat, že dané podmínky splňujete a že správní orgán pochybil. Bez znalosti konkrétního rozhodnutí však nelze poradit konkrétněji. Může se v řízení nacházet např. vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Na všechny tyto okolnosti je třeba poukázat.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešná pojistná smlouva, zneužití osobních údajů
4.5.2015 přišlo kolegyni SMS - oznamení o neuhrazené platbě za pojistění majetku u pojišťovny Allianz. Problém je, že nikdy žádnou smlouvu s pojišťovnou neuzavřela ona osobně. V kopii smlouvy, kterou si nechala poslat je uvedeno, že pojistění trvá od dubna 2014, dále její jméno, příjmení, telefon, rodné číslo a podpis, který se téměř shoduje s jejím vlastním. Jediné co ve smlouvě nesedí je adresa. Pojišťovna Allianz nám sdělila telefonní číslo na paní, která smlouvu vyhotovila. Tato paní již cca 9 měsíců pro poj. nepracuje a nebyla schopná říct jak k něčemu takovému došlo. Obchod. zástupce pro danou oblast se přijel osobně za nedorozumění omluvit + čeká omluvný dopis.
Problém je, že pojišťovna není schopná sdělit kde údaje o své "klientce" získala. Tím pádem kolegyně má strach, pokud někdo tyto údaje má, aby je nezneužil ve větším měřítku než je cca 800, - za roční pojistné na této fiktivní smlouvě.
Dotazem tedy je jak se nyní zachovat k pojišťovně a jak dále řešit tuto situaci. Děkuji, Stanislava
ODPOVĚĎ:
Pojišťovnu můžete žalovat na ochranu osobnosti a požadovat po ní náhradu škody, ať už reálné, která Vám vznikla v souvislosti s nápravou závadného stavu (telefonáty na pojišťovnu, příp. poštovné) tak škodu nemajetkovou, která představuje finanční vyčíslení možného stresu a nejistoty. Soudní řešení má tu nevýhodu, že jako žalobkyně musíte prokazovat a v případě, že tak neučiníte dostatečně, vystavujete se riziku platby nákladů řízení. Druhá varianta, která je bezplatná, ale již Vám „nepřinese“ žádné odškodnění, je obrátit se podnětem na prošetření celé věci na úřad pro ochranu osobních údajů. Ten by měl věc prošetřit a případná pochybení pojišťovny potrestat.
__
OBČAN-DLUHY
- Vyplacení insolvence - informace
- Předčasné splacení insolvence
- Je možné předčasně vyplatit insolvenci?
- Předčasné vyplacení, zaplacení oddlužení, insolvence - informace
Chtěla bych se zeptat zda je možné vyplatit insolvenci? Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Je škoda, že z Vašeho dotazu nejsou patrné jakékoliv detaily. Hlavně není jasné, zda jste v insolvenci Vy sama, či byste chtěla "vyplatit insolvenci" za někoho jiného. Obecně vzato to pochopitelně možné je. Vždy je ale nutné uhradit 100% přihlášených pohledávek věřitelů, aby mohla být insolvence tzv. "vyplacena". Pokud má například dlužník povoleno oddlužení, je možné mu poskytnout dar, ze kterého bude uhrazeno 100% přihlášených pohledávek, a insolvenční řízení tak bude ukončeno.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Člen rodiny byl označen v dědickém řízení jako nevlastní člen - jak se bránit?
- Dědictví - notář označil člena rodiny jako nevlastního a ignoruje rodné listy, co dělat?
zemřel strýc (nebyl ženatý, neměl děti) - březen 2016, pouze měl sestru (ta měla 4 děti), a měl bratra, který již zemřel dříve (3 děti).
Nyní se vyřizuje dědictví. Jeho sestra nebyla oslovena z důvodu, že není jeho sestra, max. že je nevlastní.
Kde se mohla stát chyba? Na koho se máme obrátit, aby byla brána jako jeho sestra, když opravdu je jeho sestrou (dle rodných listů, atd.)
Když před 10 lety (rok 2006) zemřela babička s dědou, tak jejich dcera byla normálně oslovena ohledně dědictví. Nikde nebyla nevlastní. Proč je teď uváděna jako nevlastní? Co s tím můžeme dělat? Děkuji za odpověď, Věra
ODPOVĚĎ:
Zeptejte se na okresním soudě v obvodu posledního bydliště Vašeho strýce, který notář byl pověřen projednáním dědictví po Vašem strýci. Tohoto notáře oslovte a předložte mu rodný list sestry Vašeho strýce. Notář dohledává sourozence zůstavitele výstupem z informačního systému evidence obyvatel. Udělá si výpis nejdříve na rodiče zůstavitele a poté na děti těchto rodičů, aby dohledal sourozence zůstavitele. Pokud jsou však rodiče zůstavitele narozeni kolem roku 1920 a dříve, není zpravidla možné osoby v evidenci dohledat. Je možné, že notář sestru Vašeho strýce nedohledal z výše uvedeného důvodu, a proto ji neoslovil.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odmítnutí smlouvy o věcném břemeni firmy Itself, s. r. o. - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o služebnosti (firmy Itself, s. r. o.) - musí majitel pozemku smlouvu uzavřít?
- Odmítnutí smlouvy o zřízení služebnosti na vedení optického kabelu - může majitel pozemku smlouvu odmítnout? (firma Itself, s. r. o.)
- Věcné břemen na optický kabel
- Služebnost na optický kabel
- Věcné břemen na technické zařízení
- Služebnost na technické zařízení
Od společnosti itself s. r. o. jsme dostali návrh Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Na pozemku by měly být vedeny optické kabelové rozvody. Smlouva je dle ustanovení § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích.
Musím tuto smlouvu uzavřít? Vůbec se mi nelíbí, že bych na svém pozemku musela mít věcné břemeno na společnost, která za pár let nemusí fungovat. Na dotčeném pozemku (předzahrádka RD) máme již vzrostlé stromy, a dle § 102 odst. zákona o elektronických komunikací nemohu bez povolení provádět úpravy na svém pozemku. Pokud s předmětnou smlouvu nebudu souhlasit a nepodepíši její návrh může dojít k vyvlastnění této části pozemku. Děkuji za odpověď. Hana
ODPOVĚĎ:
Dle zákona o elektronických komunikacích mohou podnikat v elektronických komunikacích fyzické i právnické osoby, které splnily podmínky dle uvedeného zákona a vzniklo jim tak oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích. Tyto osoby jsou zapsány do evidence podnikatelů v elektronických komunikacích podle všeobecného oprávnění.
Takový podnikatel je pak oprávněn při splnění stanovených podmínek:
• zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm:
o nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.
• zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní:
o vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
o anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.
Pro zajištění výkonu výše uvedených činností uzavře Podnikatel s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh Podnikatele je možno s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění v případě vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (viz výše) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k úpravě vzájemných vztahů, nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám, je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, rozhodne o návrhu Podnikatele na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zákona č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Podnikatel může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v předchozích odstavcích nezbytné.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídla daná společnost (situace však může být samozřejmě i opačná).
V daném případě skutečně pokud navrhovanou smlouvu nepodepíšete ani se nedohodnete na jiné smlouvě, může společnost přistoupit k zahájení vyvlastňovacího řízení či se může rozhodnout využít pro realizaci svého záměru jiný pozemek.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Změna věcného břemene septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby
- Změna služebnosti septiku na kanalizační přípojku bez souhlasu povinné osoby
Změna věcného břemene (služebnosti). Máme břemeno na septik (náš na sousedním pozemku) a místo toho byla zřízena nová kanalizační přípojka. Majitel nechce změnu v katastru nemovitostí povolit. Kanalizační přípojku ale povolil a máme ji již hotovou). Je nějaká možnost převodu původního břemene? Bohužel nás teď nutí ke zrušení septiku a tím pádem zrušení pův věc. bremene
Je tedy možné udělat změnu když nám majitel nedal souhlas. Máme služebnost na septik a ten se v krátké době zruší (úřadem pro životní prostředí) majitel pozemku okamžitě pošle požadavek na zrušení služebnosti. Co s tím můžeme udělat. nová přípojka je již hotová, skolaudovaná a majitelem povolená. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pro předejití případných komplikací jste měla se sousedem uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, ve které by bylo právo zřízení, užívání, oprav a nezbytné údržby kanalizační přípojky upraveno.
Kanalizační přípojka je považována dle ust. § 3 odst. 2 zákona 271/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, za samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Tedy vlastníkem kanalizační přípojky jste Vy, neboť dle výše uvedeného nedošlo ke splynutí pozemku se stavbou.
Dle §103 odst. 1 písm. b) bod 8 stavebního zákona nevyžadují vodovodní a kanalizační přípojky v délce do 50 m stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Postačuje jen územní souhlas dle § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vydaný stavebním úřadem na základě oznámení stavebnímu úřadu o záměru stavby.
Z Vašeho sdělení předpokládám, že jste se sousedem museli uzavřít smlouvu o právu provést stavbu kanalizační přípojky nebo Vám musel dát souhlas, s tím, že na jeho pozemek bude dotčen stavbou přípojky. V opačném případě by Vám příslušný stavební úřad neměl vydat území souhlas.
Máte-li zkolaudovanou a majitelem povolenou přípojku, nelze hovořit o přípojce jako o černé stavbě na cizím pozemku, kdy by vlastník pozemku mohl požadovat její odstranění. Tedy Vám ji musí strpět na základě povolení stavby.
Pokud byste měli zájem na zřízení služebnosti inženýrské sítě pro kanalizační přípojku, zkuste sousedovi nabídnout za zřízení služebnosti náhradu, na kterou má ze zákona nárok.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí s věcným břemenem - jak postupovat?
- Služebnost na jedinou příjezdovou cestu nebylo zaneseno do katastru nemovitostí při proforma prodeji - co dělat?
- Majitel jediné příjezdové cesty k pozemku, nemovitosti nesouhlasí se zřízením služebnosti - jak postupovat?
K rodinnému domu používáme jedinou příjezdovou cestu již přes 50 let bez věcného břemene, služebnosti. VB bylo sepsáno proforma při koupi pozemku přes jiný pozemek. Toto VB se nikdy nevyužívalo. Příjezdovou cestu používají ještě další majitelé nemovitostí (bez věcného břemene). Nyní 1 majitel zjistili, že katastr nezapsal před 35 lety VB a zapíše je dodatečně. Pokud se s majiteli jediné cesty nedohodneme na VB, jak máme možnosti a šance. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Co se týče věcného břemene neboli nově služebnosti cesty a stezky přes jiný pozemek, které nebylo nikdy využito, lze považovat toto oprávnění za promlčené. Podle starého i nového občanského zákoníku platilo a platí, že pokud osoba oprávněna z věcného břemene (služebnosti) nevykonává po dobu 10 let své právo, tak dochází k jejímu promlčení. Tedy k promlčení dochází ve chvíli, kdy osoba, která je z věcného břemene oprávněna, ho 10 let nevyužívá. Takové promlčení však musí oprávněný nebo povinný z věcného břemene namítnout. Žádný soudní ani správní orgán tyto skutečnosti nezjišťuje sám ze své iniciativy.
Není-li služebnost (věcné břemeno) ohledně věci zapsané ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) zapsána do tohoto seznamu, tzn. , není podán návrh na vklad služebnosti do KN, tak služebnost bez provedení zápisu do katastru nemovitosti vůbec nevznikla.
Na druhé straně pokud vlastník cesty 10 let nepřetržitě trpěl průchod a průjezd po jeho cestě, lze se domáhat vydržení práva cesty a stezky jako služebnosti.
Zde bude záležet na vlastníkovi jediné cesty, zda uzná, že došlo k vydržení služebnosti cesty a stezky a na základě dohody dojde k zápisu této služebnosti do katastru nemovitosti. Pokud vlastník příjezdové cesty odmítne a neudělí svůj souhlas se zápisem služebnosti do KN, můžete svůj nárok společně s ostatními vlastníky, kteří používali příjezdovou cestu uplatnit u soudu.
Další možností, pokud lze ve Vašem případě hovořit o příjezdové cestě jako veřejně přístupné účelové komunikaci, je obrátit se na obecný úřad, resp. jeho silniční správní úřad. Ze zákona o pozemních komunikacích (ust. § 2 a ust. § 7 tohoto zákona) a dosavadních soudních rozhodnutí lze dovodit čtyři znaky, při jejichž naplnění se jedná o veřejnou účelovou komunikaci:
• patrnost stálé cesty v terénu,
• cesta slouží jako přístup či příjezd k jednotlivým nemovitostem nebo k obhospodařování zemědělských či lesních pozemků,
• vlastník pozemku projevil souhlas s veřejným užíváním cesty (písemně, ústně, či dokonce pouze mlčky udělený souhlas zavazuje i pozdější vlastníky cesty) ; případně jde o cestu veřejně užívanou od nepaměti,
• cesta je nezbytná pro napojení nebo obsluhu nemovitostí, k nimž vede (tzv. nutná komunikační potřeba).
Účelová komunikace vzniká naplněním těchto znaků, nevydává se žádné správní rozhodnutí. Existenci, či neexistenci účelové komunikace nijak neovlivňuje stav zapsaný v katastru nemovitostí, vždy se vychází z faktické situace.
Vyvstane-li spor o existenci účelové komunikace, který ještě nepřerostl v její faktické ničení či přehrazení (tedy ve svévoli vlastníka), může se vlastník cesty nebo její uživatelé (majitelé napojených nemovitostí) obrátit na obecní úřad se žádostí o vydání rozhodnutí. Obecní úřad rozhodne podle § 142 správního řádu, zda jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, či nikoliv (vydá tzv. deklaratorní rozhodnutí).
Za účelovou komunikaci se dle ust. § 7 zákona o pozemních komunikacích považuje pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci platí právo obecného užívání. Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí (věcná břemena), a vzniká přímo ze zákona. Tedy v takovém případě není ani třeba k uvedené účelové komunikaci zřizovat služebnost stezky a cesty. Toto oprávnění svědčí každému uživateli jakékoli veřejné cesty, tedy i veřejně přístupné účelové komunikace, byť se taková komunikace, pokud je z hlediska občanského práva samostatnou věcí, nebo pozemek, k němuž v opačném případě náleží, nachází v soukromém vlastnictví.
Jednalo-li by se ve Vašem případě o příjezdovou cestu jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebylo by zřízení služebnosti stezky a cesty nutné, neboť jste oprávněna stejně jako ostatní sousedé užívat tuto účelovou komunikaci bezplatně přímo ze zákona.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narození dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
- Občanství dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
- Trvalý pobyt dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
RODINA-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zdravotní pojištění dítěte narozeného cizince EU (Slovence) na území ČR
Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2016, nepretržite (od 01/2005). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2009-2016 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce městského bytu dělá hluk a ruší majitele okolních bytů - jak se bránit?
Město pronajímá byt v našem domě, já mám byt odkoupený do osobního vlastnictví. Podnájemníci města mě obtěžují nadměrným hlukem. V době nočního klidu to není časté, hlavně navečer mezi 20-22:30. Dost mi to stěžuje život. Mohu se nějak bránit?
Děkuji, Terezie
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě můžete zkusit informovat Městskou policii ihned v 22:00, když začně noční klid a klid v domě není, je šance, že se uklidní. Jesltiže je však hluk před 22:00, je situace velmi ztížena, neboť by hluk musel dosahovat intenzity, která přesahuje hygienické limity pro hluk. V takovém případě by stížnost měla být směrována na krajskou hygienickou stanici, která by ve Vašem bytě provedla místní šetření. Jesliže bude hluk nedostatečný, nezbyde než se se sousedy domluvit.
__
OBČAN-DLUHY
- Zaměstnanec v insolvenci a vyplacení odstupného - dostane odstupné zaměstnanec nebo insolvenční správce?
- Odstupné od zaměstnavatele u zaměstnance v insolvenci (oddlužení, osobním bankrotu) - komu odstupné připadne?
- Insolnvece a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Oddlužení a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
- Osobní bankrot a odstupné z práce, zaměstnání - zůstane pracovníkovi?
Tchyně dostala výpověď k 01/2017 z práce, jelikož se jedná o hromadné propouštění dává se odstupné. Tchýni zaměstnavatel oznámil že jí odstupné nedá jelikož má tchýně insolvenci. Ke ztrhávání peněz ze mzdy nedocházelo jelikož obě pohledávky se splácí! Má na toto zaměstnavatel právo a jak můžeme postupovat? Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku se mi bohužel velmi špatně odpovídá, neboť nemám dostatek informací. Insolvence Vaší tchýně může ¨být řešena buď oddlužením, nebo konkursem. V obou případech patří tzv. zabavitelná část mzdy do majetkové podstaty (v případě oddlužení splátkovým kalendářem se z ní hradí měsíčně splátky věřitelům, v případě konkursu se finanční prostředky shromažďují na účtu majetkové podstaty). Každopádně (ať už se jedná o kteroukoliv variantu) náleží tzv. nezabavitelná část mzdy Vaší tchýni a zaměstnavatel je povinen tuto část mzdy Vaší tchýni vyplatit. Zabavitelná i nezabavitelná část se vypočítávají i z odstupného, tzn. část odstupného náleží do insolvence, část mzdy Vaší tchýni. Doporučuji obrátit se s dotazem na insolvenčního správce Vaší tchýně, který by měl veškeré bližší informace Vaší tchýni poskytnout.
_
FINANCE-DANĚ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - daně
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Práce od zahraniční firmy vykonávaná na území ČR - sociální a zdravotní pojištění
Jsem ročník 1957 a od 1.1.tohoto roku mám práci od italské cestovní kanceláře uzavřenou písemně s názvem "Pověření funkce" - budu vykonávat potřebné výkony spojené s organizací programu pro studentské italské skupiny v Česku. Za to mi budou pravidelně měsíčně z Itálie posílat nezdaněnou stále stejnou částku 15.000 Kč na můj účet. Jde mi o to, kde mám nahlásit začátek práce a jaké formuláře vyplnit, jak se bude danit má výplata A vůbec, co všechno musím. Doposud jsem byla v domácnosti - a platila pouze nemocenskou. Děkuji, Zita
ODPOVĚĎ:
Budete si muset zřídit živnostenský list, přihlásit se jako OSVČ na České správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Měsíčně budete platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Dále se z důvodu poskytování služeb osobě povinné k dani v jiném členském státě Evropské unie budete muset registrovat na finančním úřadě jako identifikovaná osoba k DPH a měsíčně posílat souhrnné hlášení. Po skončení zdaňovacího období podáte přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpor proti výzvě k vystěhování bytu - potomek zesnulého rodiče v bytě bydlí a město neprovedlo převod nájmu, nájemní smlouvy
- Město neuzavřelo novou nájemní smlouvu s potomkem zesnulého nájemníka - jak postupovat?
Mohli byste mi prosím pomoci s formulací odporu proti rozhodnutí Rady ÚMČ Brno-Židenice o
a) neuzavření nájemní smlouvy
b) výzvě k vystěhování a vyklizení bytu?
Již v 5/2010 jsem splnil podmínku občanského zákonÍKU k převodu nájemní smlouvy po zemřelé mamince. Žádost mi tehdy bytový odbor zamítl. Aniž by provedl šetření v bytovém domě. Od té doby žádám o splnění převodu nájmu. Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Při formulaci odporu je vždy nutné vycházet z konkrétních okolností daného případu, které jsou uvedeny v rozhodnutí, proti němuž je odpor podáván – a tyto okolnosti napadat. Je možné napadnout jak právní posouzení věci, tak i skutková zjištění (tvrzený faktický stav).
Obecná úprava odporu je uvedena v ust. § 150 odst. 3 správního řádu, dle kterého se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
Náležitosti odporu: kdo jej podává, proti kterému rozhodnutí, co je navrhováno, vylíčení důvodů, datum a podpis.
Pro informaci o podobě odporu je dostupný vzor odporu na odkaze:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/odpor-proti-prikazu-ceske-obchodni-inspekce-vzor-ke-stazeni-zdarma
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Vymáhání nevyplaceného bolestného od zaměstnavatele - postup
- Zaměstnavatel nevyplatil bolestné za pracovní úraz - jak se bránit?
Spadla mi v práci 900kilová paleta na palec a jen zázrakem jsem si jen rozdrtila lůžko a vytrhla nehet. S nohou jsem byla hned převezena do nemocnice, doporučen klid a převazy. Do práce jsem bohužel musela chodit i tak dál, jelikož jsem tam na vše byla úplně sama. Nedostala žádné bolestné jen nadávku od zaměstnavatele, že si mám dávat větší pozor. Zaměstnavatel mi neposkytl ani žádné ochranné pomůcky. Nemám žádné následky, krom toho že mám palec znetvořený. Z firmy mě po několika měsících propustili. Je možnost zpětného přiznání bolestného? Jak postupovat? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
V případě pracovního úrazu máte dle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění nárok na:
- bolestného a náhradu za ztížení společenského uplatnění (podle tabulek),
- ztráty výdělku (formou pravidelné výplaty, vychází se z předchozí průměrné mzdy poškozeného),
- nákladů spojených s léčením (např. léky, pomůcky, doprava k lékaři.
Každý z těchto nároků se promlčuje ve dvouleté promlčecí lhůtě, a to ode dne kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud jste úraz zaměstnavateli nahlásila, pak bych Vám doporučila se na něj písemně obrátit s požadavkem na uhrazení výše uvedených náhrad, nejlépe prostřednictvím advokáta.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel neinformoval zaměstnance o ukončení činnosti a nedal výpověď
- Ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem - jde o přechod práv a povinností?
- Přechod práv a povinností původního zaměstnavatele při ukončení činnosti zaměstnavatele bez výpovědi zaměstnanci a převzetí firmy novým majitelem
Během mé rodičovské dovolené došlo u mého zaměstnavatele k zásadním změnám, kdy jednatelé této společnosti s. r. o. předkládali v prosinci všem svým zaměstnancům dohody o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů se slovy, že na této provozovně ukončují svoji činnost. Všem těmto zaměstnancům zde pracovní poměr skončil ke dni 31.12. a bylo jim vyplaceno odstupné. Od 1.1. následujícího roku se tito zaměstnanci byli zaevidovat na úřad práce. Tato provozovna byla označena nápisem prodejna uzavřena - k pronájmu. Mě o této situaci nikdo neinformoval a ani se mnou nic neprojednal. Vše jsem se dozvěděla až od bývalých kolegyň těsně před svým nástupem do zaměstnání. Dle veřejného rejstříku na této provozovně můj zaměstnavatel ukončil svoji činnost ke dni 31.1.. Od mého původního zaměstnavatele jsem také obdržela zápočtový list, aniž bych s ním rozvázala pracovní poměr. Nový zaměstnavatel zde sepsal s novými zaměstnanci nové pracovní smlouvy s novým dnem nástupu do zaměstnání 2.2. tohoto roku a jinými podmínkami. Jednalo se zde opravdu skutečný přechod práv a povinností? Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází v případě, že dochází k převodu činnosti nebo úkolů na jiného zaměstnavatele dle § 338 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). V takovém případě by zaměstnavatel, který svou činnost končí, neměl ukončovat pracovněprávní vztahy se zaměstnanci, ale Ti by měli přejít za stávajících podmínek k novému zaměstnavateli. Ve Vašem případě je otázkou, zda se o přechod jedná, zda zaměstnavatel na konci roku 2014 věděl, že zde v budoucnu bude nový zaměstnavatel, zda tento nový zaměstnavatel skutečně převzal činnosti a úkoly tohoto starého zaměstnavatele, apod.
V každém případě by s Vámi měl zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, nikoliv Vám zaslat zápočtový list, a to buď uzavřením dohody nebo dáním výpovědi v tomto případě z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části dle § 52 písm. a) ZP. Pokud je zde dán tento výpovědní důvod, může Vám dát zaměstnavatel výpověď i v době rodičovské dovolené (§ 54 písm. a) ZP). Pokud tak zaměstnavatel neučinil, tak Váš pracovní poměr trvá i nadále a měla byste ho kontaktovat a domluvit s ním ukončení pracovního poměru. Pokud by se jednalo o přechod práv a povinností, musela byste o tom být také informována, obracejte se proto na původního zaměstnavatele.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec odmítnout převod zkráceného pracovního úvazku na plný?
- Změna zkráceného pracovního úvazku na plný - odmítnutí zaměstnancem
- Odmítnutí plného úvazku zaměstnancem který má zkrácený pracovní úvazek
Po MD jsem nastoupila do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek (4 hod. /den). Zaměstnavatel mi nyní po 4 letech chce zkrácený úvazek změnit na plný. Já však mohu pracovat max. 5-6 hod/den z důvodu doprovodu malého syna do školy a ze školy a se změnou pracovní doby na plný úvazek nesouhlasím. V kolektivní smlouvě máme navíc toto ustanovení: "Zaměstnancům pečujícím o dítě do skončení povinné školní docházky nebo o osobu závislou na péči jiné osoby, kteří požádají zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, zaměstnavatel vyhoví, nebrání-li tomu vážné provozní důvody." Mohu se nějak bránit, pokud mi zaměstnavatel pohrozí výpovědí, když nepřijmu změnu pracovního úvazku na plný? Děkuji, Uršula
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že týdenní pracovní dobu máte uvedenu v pracovní smlouvě. Poté Vás zaměstnavatel nemůže donutit ke změně, pokud Vy s ní sama nebudete souhlasit. Znění Vaší kolektivní smlouvy vychází ze zákoníku práce, zaměstnavatel má i ze zákona povinnost vyhovět takové žádosti, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, tyto důvody musí zaměstnavatel uvést. Je tedy možné písemně se obrátit na zaměstnavatele a argumentovat kolektivní smlouvou a požadovat uvedení provozních důvodů, které mu brání vyhovět Vaší žádosti. Váš případný nesouhlas není výpovědním důvodem.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění z napadení - jak se bránit?
- Poranění studenta učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění studentky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žáka učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
- Poranění žačky učitelem, učitelkou a křivé obvinění z napadení
Jsem učitel na střední škole. Došlo k situaci kdy jsem zabouchl dveře a moje studentka tam strčila ruku, odešla k lékaři a tam z pomstychtivosti nahlásila, že jsem ji fyzicky napadl. Je evidentní, že se nejednalo o úmysl a zranění vzniklo její vinou nicméně si s tím nevím rady prohlašuje totiž veřejně, že se jedná o napadení. Prosím vás o radu jak mám dále postupovat. K události došlo 3.12.. Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
V případě, že se jedná o zcela smyšlené tvrzení, je nutné se bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. (zde záleží na dosahu celé události) by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodl využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.
V oblasti veřejného práva:
V závislosti na intenzitě zásahu do Vaší osobnosti a poškození Vaší pověsti, cti a vážnosti je možné postihnout jednání této studentky také jako přestupek, popř. trestný čin.
Dle ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Za tento přestupek je možné uložit pokutu do 5.000 Kč. Zde je nutné se obrátit na policii.
Dle trestního zákoníku: Ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku upravuje trestný čin pomluvy. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat trestní oznámení.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Praktický lékař uvedl do že byl pacient při napadení pod vlivem alkoholu - vliv na vyplacení nemocenské
- Napadení pod vlivem alkoholu a vyplacení nemocenské - opilost nelze dokázat
- Lékař napsal do zprávy že byl pacient pod vlivem alkoholu, rozbor krve nebyl udělán - jak se bránit?
- Úraz pod vlivem alkoholu a nemocenská
- Nemocenská a úraz pod vlivem alkoholu
- Zranění pod vlivem alkoholu a nemocenské dávky
- Nemocenské dávky a zranění pod vlivem alkoholu
17.10. jsem byl napaden před restaurací Metuje v Jaroměři. Následně jsem byl sanitkou převezen do nemocnice v Náchodě na ORL ambulanci. Byl jsem týden na nemocenské. Můj obvodní lékař mi do zprávy napsal, že jsem byl pod vlivem alkoholu - což není pravda. Na základě toho mi na sociální oddělení neproplatili nemocenskou. Nikde mi nedělali rozbor krve na alkohol v krvi. Obvodní lékař si asi myslel, že když jsem byl restauraci, že jsem určitě pil alkohol. Pracuji jako voják z povolání, policie tento případ neřešila. Jaké mám nároky na vrácení nemocenské? Jak mám postupovat?
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 68k odst. 1 zákona o vojácích z povolání vojákovi náleží služební plat
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby.
Dle ust. § 68k odst. 4 zákona o vojácích z povolání služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění.
Mezi tyto případy patří situace, kdy si osoba přivodí dočasnou pracovní neschopnost:
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Pokud by byla splněna některá z těchto podmínek, vzniká Vám nárok na služební plat pouze v poloviční výši. Tedy služební plat Vám musí být vždy vyplacen, pokud splňujete základní podmínky (účast na pojištění po stanovenou dobu a uznání dočasně práce neschopným) – v plné výši, za výše uvedených situací ve výši 50%.
Co se týká zápisu o alkoholu v krvi ve zprávě obvodního lékaře.
Dle ust. § 54 odst. 2 zákona o zdravotních službách musí být zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.
Dle ust. § 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), zdravotnická dokumentace obsahuje záznam o rozsahu poskytnutých nebo vyžádaných zdravotních služeb. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. d) Vyhlášky zdravotnická dokumentace obsahuje dále cílený objektivní nález.
Dle ust. § 2 písm. a) Vyhlášky součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jsou výsledky vyšetření ve formě písemných popisů, grafických, audiovizuálních, digitálních nebo jiných obdobných záznamů těchto vyšetření.
Ve Vašem dotazu neuvádíte, co přesně Vám obvodní lékař ohledně alkoholu napsal do zprávy, nicméně ve Vaší zdravotnické dokumentaci by měly být zaznamenány výsledky provedených vyšetření na alkohol (včetně použité metody) v konkrétní výši zjištěného alkoholu v krvi. Pokud tyto informace Vaše zdravotnická dokumentace neobsahuje, můžete podat stížnost dle ust. § 93 zákona o zdravotnických službách. Ve Vašem případě stížnost můžete podat u lékaře, proti kterému stížnost směřuje. Můžete také zaslat stížnost na daného lékaře k České lékařské komoře. Stížnosti přijímá revizní komise České lékařské komory – adresu naleznete zde: http://lkcr.cz/kancelar-praha-231.html#revizni.
__
PRÁCE-NEMOCI Z POVOLÁNÍ
- Vyplácení renty v nezaměstnanosti při nemoci z povolání - informace
Chtěl bych se dotázat, zdali, když budu na úřadě práce pobírat podporu v nezaměstnanosti po dobu 6ti měsíců, tak zdali se mi bude krátit renta z důvodu uznané nemoci z povolání a pokud ano, jestli se mi po ukončení podpory v nezaměstnanosti vrátí zpět na původní částku, kterou jsem pobíral do doby, než mi byla vyplácena podpora, tedy v průměru mého výdělku v zaměstnání, kde mi byla přiznaná nemoc z povolání. Dále bych se chtěl zeptat, jak je to v případě, že si najdu nové zaměstnání. Vím, že mi renta bude dorovnávat plat do průměru mojí mzdy, pokud bude výdělek nižší než mi byla přiznaná nemoc z povolání, ale jak to bude s rentou pokud v novém zaměstnání ukončím z nějakého důvodu pracovní poměr a budu zpět vedený jako uchazeč na ÚP? Bude mi zpět náležet renta v plné výši, nebo už zůstane trvale zkrácená, jelikož jsem schopný si i přez omezení, které mám si najít zaměstnání? Omlouvám se za svojí neznalost, ale takto jsem to zaslechl a zaměstnavatel, ani pojišťovna nejsou moc sdílný mi danou situaci pořádně vysvětli. Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Úpravu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku (tzv. „renty“) z důvodu nemoci z povolání v tomto případě upravuje zákoník práce v ust. § 271b a násl.
Dle ust. § 271b odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.
Dle ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku (renta) po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Účelem renty je tedy dorovnat rozdíl mezi příjmem dosahovaným v době před vznikem nemoci z povolání a příjmem dosahovaným po vzniku této nemoci z povolání, přičemž máte nárok na rentu i při vedení v evidenci uchazečů. Pobíraná podpora v nezaměstnanosti se do výpočtu výše renty nezahrnuje, tato dávka tedy stojí samostatně vedle pobírané renty.
Co se týká stanovení konkrétní výše renty. Jak je uvedeno výše, základem je rozdíl mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání. Z tohoto důvodu se výše renty může měnit vzhledem k Vašemu současnému příjmu. Pokud byste tedy získal nové zaměstnání, může dojít k úpravě výše renty vzhledem na Váš nový příjem z tohoto zaměstnání. Vždy se tedy pro stanovení výše renty vychází z Vašeho současného příjmu.
Nicméně na výši renty má vliv i způsob ukončení zaměstnání i o skutečnost, o jaké příp. nové zaměstnání se jedná. Vzhledem k tomu, že konkrétnější skutečnosti ve svém dotazu neuvádíte, není možné zohlednit případná specifika.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů v paneláku, panelovém domě - jak se bránit?
2012 jsem si koupila garsonku v předposledním patře malého paneláku. Noví sousedi, nájemníci, jsou velmi hluční, bytu si neváží, chovají se bezohledně – už mě stačili vytopit, bouchají dveřmi, kouří v koupelně i na balkóně, dupou a v neposlední řadě si užívají tak hlasitých nočních milostných radovánek, osobní domluva bez efektu, prý do 22:00 hodiny si mohou dělat co chtějí. Rozmluva s majitelem bytu: snažil se mi vnutit názor, že hluk pochází z jiných bytů, že jsem hysterická a že mohu být ráda, že garsonku nepronajal romské rodině se 3 dětmi, nebude to prý řešit.
Žiji spořádaným životem, k sousedům jsem ohleduplná a po každodenním dojíždění do zaměstnání si myslím, že mám právo na odpočinek. Vím, že v paneláku absolutního klidu nedocílím, časové rozpětí nočního klidu respektuji, ale ve stěžejní večerní vysílací době by se intenzita hluku mohla alespoň zmírnit. Nervy mám jen jedny.
Proto Vás žádám o radu, jestli mám ve výše zmíněné situaci nějaká práva a když osobní domluva nezabírá, jestli existuje ještě nějaké jiné řešení na klidný život, kromě mého odstěhování.
Mě spíš trápí postoj majitele bytu, podle kterého bych měla držet "hubu", protože přeci žiji v paneláku.
Paní doktorko, měla bych na Vás velkou prosbu, byla byste tak moc hodná a mohla mi tak nějak sesumírovat paragrafy, kterých se mé klidné žití týká? Podrobně jsem Vám popsala kroky, které jsem dosud podnikla. Víte, pro další jednání s majitelem bytu (na blízké schůzi SVJ), abych to měla černé na bílém, aby si majitel uvědomil, že i já mám nějaká práva, která by měl respektovat on i nájemníci.
Pevně věřím, že mé prosbě vyhovíte a ještě mi věnujete chviličku. MNOHOKRÁT Vám děkuji za laskavost. Děkuji, Bibiana
ODPOVĚĎ:
Základní právní úprava je uvedena v ust. § 1012 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů – jako je ve Vašem případě.
Skutečnost, že v bytě bydlí nikoliv přímo jeho vlastník, ale nájemníci, jej nezbavuje této povinnosti neobtěžovat ostatní sousedy.
Vzhledem k tomu, že není možná domluva s vlastníkem bytu ani s nájemníky, jsou zde dvě možnosti, jakými je možné tuto situaci řešit:
1. Na základě tzv. předžalobní výzvy můžete vyzvat jak vlastníka bytu, tak i nájemníky (doporučuji zaslat tuto předžalobní výzvu oběma) k tomu, aby se zdrželi tohoto neoprávněného chování – hluku. Pokud chování nájemníků obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání nájemníků obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.
2. Další možností je pokusit se řešit tuto situaci jako přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona (zákon č. 220/1990 Sb. , přestupkový zákon, ve znění pozdějších předpisů), dle kterého se tohoto přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid (22:00-6:00). Toto řešení by ovšem dopadalo pouze na hluk způsobovaný nájemníky v nočních hodinách.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel strhl peníze z kauce za nový koberec v nájemním bytě po ukončení nájmu - může to udělat?
- Pronajímatel strhl peníze z kauce z důvodu neumožnění přístupu plynařem nájemcem, nájemník o tom nic neví - může to pronajímatel udělat?
Bydlela jsem s přítelem v nájemním bytě. Po 2 letech jsme se odstěhovali ke dni 31.5.. Podepsali jsme s majitelem bytu předávací protokol, sepsali jsme stavy elektroměru, plynoměru atak. Majitel bytu mi až teď poslal vyúčtování, měl nám vrátit přeplatek 3088 Kč a sdělil mi, že nový nájemník odmítl koberec v druhém pokoji, takže nám strhl 1750 Kč (to je pro mě dost peněz) a také 605 Kč že jsme neumožnili přístup do bytu plynového technika (vůbec nic o tom nevíme).
Prosím poraďte mi podle mě nato nemá právo mi strhávat peníze za jeho nový koberec. Měl to zapsat do předávacího protokolu a ne po 5ti měsících mi strhnout 1750 Kč. Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Omlouvám se, ale z Vašeho dotazu mi není jasné z jakého důvodu Vám pronajímatel odečetl částku 1750 Kč z přeplatku. Z Vašeho dotazu není jasné, zda byl koberec zničen a zakoupen nový, nebo jste jej pronajímateli přenechali za tuto úplatu. Z tohoto důvodu se k této části dotazu nemohu vyjádřit.
Co se týče částky 605 Kč za nevpuštění technika do bytu tak lze uvést, že teoreticky to možné je, pokud jste předem věděli o příchodu technika a přesto jste jej nevpustili do bytu a pronajímateli z tohoto důvodu vznikla škoda. Pokud Vám pronajímatel tuto částku odmítá vyplatit, pak musí dokázat, že mu určitá škoda vznikla.
Pokud tak neučiní, můžete tuto částku po pronajímateli požadovat. Pronajímatel by Vám měl předložit důkazy o tom, že jste jednoznačně porušili svou povinnost a nepustili technika do bytu a tím mu vznikla škodu.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Původní majitel vystěhoval vybavení bytu ač je vybavení v kupní smlouvě - jak postupovat?
- Vystěhování nemovitosti původním majitelem - vybavení součástí kupní smlouvy
- Koupě nemovitost vč. vybavení, původní majitel před předáním vybavení vystěhoval - jak se bránit?
- Původní majitel nemovitosti vystěhoval vybavení - nemovitost prodaná vč. vybavení, jak se bránit?
Přes RK jsme si vyhlídli a později koupili chatu. Nemovitost se měla prodávat včetně veškerého vybavení - tak bylo napsáno v inzerátu RK (a dále i na kupní smlouvě - soupis vybavení uveden nebyl). Vybavení bylo pouze na fotodokumentaci nemovitosti na inzerátu RK (televize, elektronika, nábytek, apod. - cca 200.000 Kč).
Vybavení bylo v nemovitosti přítomno při první prohlídce s majitelem a realitním makléřem - Zde bylo i ústně potvrzeno, že se nemovitost prodává včetně všeho vybavení. Souhlasili jsme s koupí nemovitosti (srpen), zaplaceno. Při předávce nemovitosti byly holé zdi. Smlouvu jsme ale podepsali, abychom nezůstali bez peněz nebo bez chaty (doporučeno makléřem). Jak se nyní můžu bránit. Mám podat trestní oznámení na realitní kancelář nebo majitele? A požadovat vrácení části kupní ceny? Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi uvedeném případě se prodávající (nikoliv realitní kancelář, která je pouhým zprostředkovatelem) dostal do prodlení a Vy máte práva z vadného plnění. V tomto případě se dle dikce zákona zřejmě bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy a jako kupující máte nárok nadodání věci nebo slevu z kupní ceny (což bude zřejmě vhodnější).
Prosazení Vašich práv však může být problematické. Pokud nebylo předmětné vybavení specifikováno přímo v kupní smlouvě, pak bude těžké prokázat, jaké vybavení mělo na základě kupní smlouvy přejít do Vašeho vlastnictví.
Přesto se můžete obrátit na prodávajícího a vyzvat jej k tomu, aby Vám poskytl slevu z kupní ceny. Pokud odmítne, pak bude nejlepší obrátit se na advokáta, který Vám poskytne právní pomoc a seznámí se též s podrobnostmi a konkrétním zněním smluv. Poté bude moct navrhnout konkrétní postup ve věci. Advokát též zhodnotí, jakou máte reálnou šanci při případném soudním sporu. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení s. r. o. vlastníkem - postup, návod, informace
- Jak může získat majitel s. r. o. od jednatele listiny o činnosti s. r. o.
2013 jsem se nechala přemluvit na založení s. r. o, kde mám 100%tní vlastnický podíl. V s. r. o se nic nedělo a třetí neoficiální osoba ze záměru s tím něco dělat ustoupila. Jednatel v s. r. o. začal něco provozovat, teď mi ale jednatel tvrdí že mi veškeré účetnictví odevzdá a on odstoupí. Já chtěla nechat společnost zrušit ale bohužel nemám na to tolik prostředků. Od jednatele nemám žádné podklady.
Mohu být na mateřské a současně pobírat mateřskou? Smlouva v práci mi už skončila nebude se to brat jako podnikání. Lze s. r. o. zrušit nějak bezplatně? Děkuji. Sára
ODPOVĚĎ:
Ke zrušení SRO může dojít na základě právního jednání. Nicméně i přesto bude nutné, aby proběhla likvidace společnosti, se kterou budou spojeny náklady, zejména odměna a náklady likvidátora a náklady na případné notářské zápisy či správní nebo soudní poplatky.
Na mateřskou máte nárok tehdy, pokud jste během posledních dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou byla nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a pokud budete pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo budete v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Jestliže tedy na mateřskou dovolenou nastoupíte v ochranné lhůtě a splňujete potřebnou dobu pojištění, nárok na mateřskou Vám vznikne. Pokud nebudete uplatňovat nárok na PPM z titulu osoby činné v s. r. o. , což pravděpodobně nebudete, není žádný problém v tom, abyste současně pobírala mateřskou a přitom byla nadále činná v rámci s. r. o. Kvůli pobírání mateřské tedy rozhodně s. r. o. rušit nemusíte.
__
- Kdo má nárok na mateřskou (peněžitou podporu v mateřství, PPM)
- Mateřská (peněžitá podpora v mateřství) - podmínky získání
- Podmínky získání mateřské - co hraje roli, co má vliv?
Zajímalo by mě, zda mám nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou, pokud mi skončí pracovní smlouva, kterou mám na dobu určitou do 30.11. a termín porodu mám až o 3 měsíce později? Tyto 3 měsíce budu tudíž nezaměstnaná. Mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství a v jaké výši? Musím se hlásit na úřad práce? V tomto zaměstnání mám nyní odpracováno 14 měsíců. Děkuji, Julie
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou (počátek 8. – 6. týdne před stanoveným termínem porodu) nemocensky pojištěná alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná (zaměstnaná) i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že obě podmínky splňujete – máte odpracováno alespoň 270 kalendářních dní a v době nástupu na mateřskou dovolenou budete v ochranné lhůtě – nárok na PPM a volbu výše rodičovského příspěvku Vám vznikne. Po ukončení pracovního poměru máte do doby nástupu na mateřskou dovolenou dvě možnosti:
1. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete nastoupit na nemocenskou. Abyste měla na nemocenské dávky nárok, musíte na nemocenskou nastoupit nejpozději do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Tzv. lístky na peníze budete i po skončení zaměstnání odevzdávat Vašemu bývalému zaměstnavateli.
2. Další možností je evidence na úřadě práce. Pokud se pro ni rozhodnete, doporučuji se zaevidovat do tří pracovních dní od skončení Vašeho pracovního poměru. Při evidenci na úřadě práce za Vás bude – stejně jako na nemocenské – hrazeno zdravotní pojištění a navíc budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Formulář žádosti o PPM Vám vydá Váš gynekolog. Vy jej předáte Vašemu bývalému zaměstnavateli, který jej s potřebnými údaji odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která Vám bude PPM vyplácet. V souvislosti s PPM nic jiného zařizovat nemusíte. Během čerpání PPM si pak na úřadě práce v místě Vašeho bydliště požádáte o rodičovský příspěvek a zvolíte si jeho výši dle výše Vašeho platu v posledním zaměstnání.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvolení člena družstva do představenstva za jeho nepřítomnosti - je to možné udělat?
Je možné, aby do představenstva bytového družstva byl zvolen člen družstva, který není v době konání členské schůze, kdy má být zvolen, přítomen, protože je momentálně v zahraničí. Členská schůze nejde bohužel odložit na jiný termín. Děkuji Vendula
ODPOVĚĎ:
Uvedená situace není v rozporu se zákonem. Pokud neodporuje stanovám, pak to rozhodně možné je.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Investice do bytového domu manželky - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?
- Investice do bytového domu manžela - jak získat část peněz zpět při rozvodu manželství a vypořádání SJM?
Vyrovnání SJM: manželka se chce rozvést. Během manželství dostala darem cinžovní dům od otce. Investovali jsme do něho společně 24 milionů korun. O dům jsem se staral a pracoval na něm 22 let. Nyní, mě odřízla i od příjmů z nájmu. Mám šanci dostat něco z těch investic a z té práce co jsem do toho domů vložil? Děkuji Vám za odpověď Jindřich
ODPOVĚĎ:
Ano, v rámci vypořádání musíte jednoznačně prokázat rozhodné skutečnosti tak, aby při vypořádání SJM bylo zohledněno to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek druhého manžela. Tudíž začněte shromažďovat listiné doklady ohledně Vašich investic do domu (úvěry na Vaše jméno, výpisy z účtů), ohledně Vaší práce na domě - smlouvy, výpovědi svědků, obchodních partnerů, nájemníků, udržbářů apod.
Vzhledem k výši vložených peněz a výkonů doporučuji si vzít pro vyjednávání a případné řízení před soudem advokáta, rozhodně bych situaci nepodceňoval. Skutečností je, že pokud věc půjde před soud, tak se pravděpodobně potáhne léta, tak jak to ve sporech o společný majetek manželů bývá. Ideální by bylo se dohodnout, nicméně to asi nepřipadá v úvahu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace použitého mobilního telefonu koupeného v kamenné prodejně - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Reklamace použitého mobilu koupeného v obchodě - prodávající reklamace zamítl, jak postupovat?
- Zamítnutí reklamace mobilu - jak postupovat dál?
- Reklamace mobilu do 6 měsíců od koupě - NOZ: vada existovala při koupi věci
12.08. ve firmě Datix s. r. o. , která provozuje síť prodeje "Mobil pro vás", jsme zakoupili použitý smartphone LG Nexus 5 s režimem root. Telefon ztrácel signál, uplatnili jsme reklamaci (12.8.), reklamace byla zamítnuta (14.08.) a byla nabídnuta oprava za částku 500 Kč. S prodávajícím jsme tedy uzavřeli smlouvu o opravě telefonu, telefon však byl vrácen s tím, že oprava není možná. Telefon už nešlo ani zapnout, šli jsme tedy reklamovat opravu, reklamace opravy nám byla také zamítnuta. Opravu jsme neúspěšně reklamovali opakovaně. Je možné se ještě nějak bránit? Děkuji, Anita
ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.
Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Pokud Vám prodávající trvdí, že vadu nelze opravit, můžete, na základě výše uvedeného, od smlouvy odstoupit. Dále můžete odstoupit od smlouvy z toho důvodu, že prodávající zamítl první reklamaci (sám pak uvedl, že věc má vadu, tudíž měl reklamaci vyhovět).
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém mu sdělíte, že odstupujete od smlouvy. Stanovté mu krátkou lhůtu k vrácení peněz. Pokud tak neučiní, obraťte se na advokáte, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Pokud byste byla v případném soudním sporu úspěšná, prodávající Vám uhradí náklady na advokáta.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydání věci zaměstnavatele po zemřelém, zesnulém zaměstnanci - jak urychlit vydání notářem?
- Vydání věci zaměstnavatele notářem vyřizujícím úmrtí zaměstnance - jak urychlit vydání věci?
- Dědění věci umístěné u zaměstnavatele zemřelého - jak urychlit vydání věci?
- Dědictví věci umístěné u zaměstnavatele zesnulého - jak urychlit vydání věci?
Zemřela kolegyně, která měla v době svého skonu u sebe služební tablet. Kolegyně neměla dědice a notář nám odmítá vydat náš majetek s odůvodněním, že musí identifikovat dědice a náš majetek nám může vydat až po skončení dědického řízení, což mi vzhledem k jeho předpokládané délce přijde absurdní. O tablet jsme řádně požádali a doložili naše vlastnctví. Má na toto notář právo? Máme případně nárok na náhradu škody za dobu, kdy jsme zařízení nemohli používat? Děkuji, Hynek
ODPOVĚĎ:
Notář v řízení o pozůstalosti nejdříve musí zjistit okruh v úvahu přicházejících dědiců. Ty následně poučí o dědickém právu a dědicům, kteří dědictví neodmítli, může na jejich žádost udělit usnesením souhlas s nakládáním s věcí v pozůstalosti ještě před skončením řízení o pozůstalosti. Tito dědicové Vám mohou za těchto podmínek tablet vrátit ještě před ukončením řízení. Ke vzniku škody je třeba spáchání protiprávního jednání, notář však jednal v souladu se zákonem.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může nezletilý potomek pozvat rozvedeného otce do bytu, domu matky?
- Má právo dítě pozvat rozvedeného rodiče do bytu, domu druhého z rodičů který nemovitost vlastní?
V říjnu jsem se s manželkou rozvedli, jí zůstal rodinný dům, dcery (14 a 16 let) máme ve společné péči.
Zpočátku se zdálo, že spolu budeme rozumně vycházet, ale poté, co děti začaly těžce nevycházet s jejím novým přítelem, exmanželka značně přitvrdila.
Jednou jsem vezl dcery k ní a ony mě pozvaly asi na 10 minut dál, protože potřebovaly s něčím pomoct. Když to zjistila, udělala jim hroznou scénu, že dům jej její, ona mě tam nechce, dcery nemají právo mě zvát dál a pokud se to bude opakovat, tak na mě zavolá policii.
Dcery mají v tom domě hlášené trvalé bydliště, když nejsou u mě, tak tam normálně bydlí. Mají v téhle situaci právo někoho pozvat dál, nebo je majitel nemovitosti svrchovaným pánem a když řekne ne, tak mají právo akorát držet pusu? Našel jsem v § 2272, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli, ale dcery nejsou nájemci, tak to asi nejde aplikovat. Děkuji, Dušan
ODPOVĚĎ:
Dcery, které u matky bydlí mají k domu, který patří matce, stejné užívací právo jako matka. Pokud Vás pozvali dále, rozhodně jste se nemohl dopustit trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Nicméně pokud si Vás tam matka nepřeje, jakožto vlastník domu má právo na to, aby rozhodovala o tom, kdo smí v domě být a kdo nikoliv.
Vámi uvedené ustanovení občanského zákoníku není na danou situaci aplikovatelné.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví menšinovým spoluvlastníkům domu, pozemků - informace
- Jak zrušit spoluvlastnictví menšinovým spolumajitelům nemovitosti (domu s pozemky) - postup, informace
Jsem majitelkou domu s pozemky, jenže spolu se mnou tam mají ještě podíl mí 2 synovci. Každý má 1/20 Lze je nějak donutit aby mi svůj díl prodali. Nebo jim přidělit část pozemku, aby dům zůstal celý mě? chci jej zrenovovat, ale mám strach, že pak budou chtít vyplatit aniž by se na renovaci podíleli. Nebo mají povinnost mi na renovaci, která je nutná přispět? Nebo jsem povinna je vyplatit? Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
dle § 1121 a § 1123 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, tzn. spoluvlastník může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví pouze za podmínky, že společná věc je dělitelná. Rozdělení společné věci je pak možné pouze tam, kde to nevylučuje povaha věci, účel, k němuž společná věc jako celek slouží. Oddělení ze spoluvlastnictví stavby bude proveditelné pouze za předpokladu, že bude možné (tzn. se souhlasem místně příslušného stavebního úřadu) její reálné stavební rozdělení. Dle § 1141/1 občanského zákoníku platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádán, ve Vašem případě musí mít taková dohoda písemnou formu. Spoluvlastníky nemůžete donutit, aby Vám svůj díl prodali. Pokud od nich budete jejich podíly odkupovat, jste povinna jim za ně zaplatit.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k soudu pro lidská práva
- Obnova řízení a možnost podání stížnosti k ESPLP
- Stížnost k ESPLP po obnově řízení u soudu v ČR
V roce 2010 jsem byl odsouzen za krácení daní. Proběhlo odvolání, dovolání a ústavní stížnost, vše zamítnuto. V roce 2014 jsem podával prostřednictvím advokáta ex offo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Advokát neposlal rozsudky a pro neúplnost byla má stížnost zamítnuta. Pak už to nebylo možné, neboť mezitím uběhla roční lhůta. V roce 2016 jsem si podal žádost o obnovu soudu. Krajským soudem byla žádost zamítnuta a dosud čekám na reakci na svou stížnost k rozhodnutí.
Mohu si nyní opět podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva? Počítá se jednání o obnově do lhůty ke stížnosti k evropskému soudu pro lidská práva ESPLP? Děkuji za odpověď. Antonín
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je nutné vycházet z čl. 35/1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která zakotvuje rovněž činnost Evropského soudu pro lidská práva. Dle tohoto ustanovení platí, že ESLP se může věcí zabývat až po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné rozhodnutí.
Ze shora uvedeného ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod není možné jednoznačně dovodit, zda jste oprávněn obrátit se na ESLP rovněž v případě, že ve Vaší věci bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž v současné chvíli se pokoušíte o obnovu řízení. Z opatrnosti Vám proto doporučuji se na ESLP obrátit.
Praktické informace k přípravě a podání stížnosti k ESLP naleznete zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/167/18317.html
http://www.echr.coe.int/Documents/Admissibility_guide_CES.pdf
http://www.epravo.cz/top/prakticke-rady/verejna-sprava/kdo-je-opravnen-podat-individualni-stiznost-k-evropskemu-soudu-pro-lidska-prava-15706.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
sdělení č. 209/1992 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve výpovědní lhůtě za leden nového roku
- Výpočet dovolené ve výpovědní lhůtě za leden nového roku
Mému partnerovi končí 31.1.2017 dvouměsíční výpovědní lhůta. Výpověď dál on. Jelikož nemá vybranou dovolenou za 2016. Konči 6.1.2017 v práci a nastoupí do konce ledna na dovolenou. 1. února 2017 nastoupí u nového zaměstnavatele. Má nárok na dovolenou za leden 2017 u starého zaměstnavatele i přesto, že vybírá starou dovolenou a tudíž neodpracuje 20 dnů v měsíci lednu 2017? Děkuji moc za odpověď. Adéla
ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené není uvedeno v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce, tj. za dobu, které se nepovažuje za výkon práce pro účely dovolené. V daném případě bych tedy za leden dovolenou poskytla, přebývající část dovolené by mu měla být proplacena.
__
OBČAN-DLUHY
- Spoludlužník přestal splácet dluh - jak zabránit exekuci?
- Jak se vyhnout exekuci pokud spoludlužník přestal splácet dluh?
Chtěla bych se zeptat jestli jsou jiné možnosti u vyvázání spolužadatele u stavebního spoření, když to bohužel nejde dobrou domluvou. Mám obavu aby nepřišel exekutor do mého nového bydliště protože bývalý přítel který je žadatelem o stavební spoření přestal platit. Předem děkuji za odpověď. Peterová Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Pokud jste ve smlouvě o stavebním spoření vedena jako spoludlužník, může samozřejmě nastat i situace, pokud dlužník nezaplatí, že případná exekuce dopadne i na Vás a při případné exekuci soupisem movitých věcí může exekutor přijít i do Vašeho nového bydliště, máte-li tam trvalý pobyt. Bez znalosti konkrétní smlouvy o stavebním spoření nejsme schopni odpovědět, jaké jsou možnosti u vyvázání se z plnění jako spoludlužník.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy se zaměstnanci - musí být zaměstnanci informováni že mají nového zaměstnavatele?
- Informování zaměstnanců že přechází k novému zaměstnavateli - musí být informováni nebo ne?
- Převod firmy na nového majitele - musí být zaměstnanec informován o změně zaměstnavatel?
- Změna zaměstnavatele převodem firmy na nového majitele - musí o tom vědět pracovník, zaměstnanec?
Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Dominika.
ODPOVĚĎ:
Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Miluše.
Dotaz označen správcem poradny - odpověď bude zveřejněna ve veřejné části webu
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Plat v inzerci na pracovní místo neodpovídá nástupnímu platu - jak se má bránit zaměstnanec?
- Veřejný příslib určité výše mzdy v inzerátu a nižší mzda v pracovní smlouvě - jde o porušení zákona?
- Zaměstnavatel slíbil určitou výši mzdy a do pracovní smlouvy napsal nižší mzdu - jak se bránit?
- Vymáhání rozdílu mzdy - příslib určité výše mzdy před nástupem do práce a reálná mzda dle pracovní smlouvy
Firma nabízela na svých internetových stránkách i v novinách práci, kde slibovala nástupní plat 80 Kč/hod. (nebylo to limitováno slůvkem "až" či "od-do"). Do mzdového výměru na tutéž pozici ale napsala 69,20 Kč. Pracovník (dělník) podepsal. Je formu nabídky - noviny a net firmy - možné považovat za veřejný příslib a nižší plat jako nedodržení? Děkuji vám. Děkuji, Ester
ODPOVĚĎ:
Veřejný příslib nelze dle mého názoru na tuto problematiku vztáhnout. V daném případě by se dalo o inzerátu mluvit jako o návrhu na uzavření smlouvy budoucí, kde náležitostí smlouvy je stanovení zde uvedené výše mzdy. Pokud výše mzdy byla pak v samotném pracovněprávním vztahu stanovena jinak, zaměstnavatel porušil svoji povinnost. Není mi však známo, jakým způsobem zaměstnavatel inzeroval a ani proč poskytl mzdu v jiné výši.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro organizační změny - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Výpověď z organizačních důvodů těhotné zaměstnankyni - výpověď fikcí § 52 c Zákoníku práce
- Odmítnutí sesazení v práce na nižší pozici u těhotné zaměstnankyně - následky
- Výpověď v době těhotenství
Jsem na vedoucí pozici, ze které jsem odvolatelná a mohu se místa vzdát. Nyní jsem těhotná a zaměstnavatel mě chce z mého místa odvolat a nabídnout mi jiné. Toto já v souladu se Zákoníkem práce odmítnu a pak mi může dát výpověď fikcí pro § 52 c). V komentáři Zákoníku práce jsem se dočetla, že celou výpovědní lhůtu jsem na překážkách ze strany zaměstnavatele za plnou mzdu až do konce výpovědní doby. Co zaměstnavatel může nebo musí udělat když mi nemůže jako těhotné pro nadbytečnost výpověď dát - předpokládám, že ani fikcí - pořád je to stejný výpovědní důvod. Znamená to, že by mohl dát výpověď až po ukončení případné rodičovské? A musí mi tedy až do nástupu na mateřské dovolené platit plnou mzdu když budu doma na překážkách? A jaký by byl postup, kdyby mě odvolat nechtěl, ale já se místa vzdala. Díky moc za odpověď. Děkuji, Doubravka
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí, že se zakazuje dát zaměstnankyni výpověď v době těhotenství, v době, kdy čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou. Tento zákaz se vztahuje i na výpověď danou po odvolání z vedoucího místa z důvodu fikce nadbytečnosti. Na straně zaměstnance by pak šlo o překážky v práci po celé období, jak je uvedeno v tomto ustanovení zákona, a to s náhradou mzdy nebo platu. V případě, že byste se vedoucího místa vzdala, je postup stejný.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v EU a zápočet odpracovaného období v ČR na důchod
- Doplacení NINO v UK a uznání českými úřady (sociální pojištění na důchod a zdravotní pojištění)
RŮZNÉ-SOC. A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Platba sociálního a zdravotního pojištění v UK (United Kingdom) - informace
- Práce v EU a zdravotní pojištění v ČR - je nutný nějaký doplatek?
Obracím se na Vás s dotazem, který se týká zdravotního pojištění v rámci EU.
2010 jsem se odstěhovala do cizí země /Anglie/ a zároveň jsem se i vyvázala ze systému Zdravotního pojištění v ČR.
Žiji tedy v UK od 2010. V letech 2010-2014 jsem pracovala jako zaměstnanec, kdy zaměstnavatel odváděl daně z mého platu.
Od roku 2014 jsem žila s partnerem a studovala. Partner mne podporoval, takže jsem už nepracovala od r. 2014
V UK se odvádí odvody do státu prostřednictvím NINO (National insurance number). Každý legálně pracující člověk v UK má své číslo (NINO), pod kterým jsou uvedeny jeho záznamy o placení daní v čase kdy pracuje. Tyto daně stát rozděluje do systému a součásti je i sociální pojištění. Pokud nepracujete, daně neodvádíte. Přesto je však pro každého daná příležitost si doplnit platby do systému sociálního pojištění. To znamená, v čase kdy někdo nepracoval, může si doplnit mezery v platbách, které mu určí HMRC (instituce zodpovědná za výběr daní), aby neměl mezery, kdy nepracoval a tím měl nárok na státní důchod.
V čase kdy jsem nepracovala, jsem provedla platby do tohoto systému - tedy vyplnila mezery do svého NINO. Těmito platbami mám potvrzenou účast na důchodovém pojištění směrem ke státní penzi. V UK se nerozlišuje placení do zdravotního systému, je jenom jedna platba, se kterou stát nakládá a přerozděluje. Při návratu do ČR se má prokázat v rámci EU, že jsem odváděla daně do systému v UK, jinými slovy, že jsem pracovala, neboli je nutné potvrdit veškerou účast na důchodovém pojištění, což se děje prostřednictvím NINO.
S možností doplatit si platby pozadu to znamená, jakoby jsem vůči UK splnila platbu daní. Je docela těžké najít informace, které se týkají takových případů, protože obecně, když se vrátíte do ČR, tak od vás chtějí potvrzení o zaměstnání ve smyslu náhledu placení daní. Systém v UK ale dovoluje si doplnit tyto daně touto cestou plateb zpětně.
Moje otázka směřuje k tomu, zda tyto platby, které jsem odvedla vůči mému NINO, jako zaplacení daní v době, kdy jsem nepracovala budou platit jako práce v zahraničí, kdy je zákon o jednom zdanění v rámci EU.
Zajímá mne, zda bude toto doplacení daní v UK respektováno v rámci mého zdravotního pojištění v ČR a jednoho zdanění. Jinými slovy, chci se ujistit, zda ode mne nebude zdravotní pojišťovna požadovat zaplacení zdravotního pojištění od kdy jsem nepracovala, ale i přesto si tyto daně tady zaplatila. Děkuji, Patricie Veselá.
ODPOVĚĎ:
V Bezplatné právní poradně odpovídáme na dotazy pouze v rámci českého právního řádu a Váš dotaz tento rámec přesahuje, přesto nabízím alespoň několik informací, které by pro Vás mohly být užitečné. Vzhledem k tomu, že se zajímáte o to, jak budou posuzovány Vaše zahraniční platby pojištění v ČR, předpokládám, že máte v úmyslu se – dříve či později – do ČR vrátit. Po návratu zpět do ČR bude zapotřebí kontaktovat svoji českou zdravotní pojišťovnu a opět se přihlásit do systému českého zdravotního pojištění. Jak sama správně uvádíte, pojišťovně budete muset prokázat dobu, po kterou jste v zahraničí pracovala a byla jste tedy zdravotně pojištěná. Pro tento účel se Vám budou hodit formuláře E104, E205 a E301. Formulář E104 dokládá, po jakou dobu jste byla v UK pojištěna, popřípadě jak dlouho jste zde vykonávala zaměstnání. Formulář slouží pro znovuobnovení Vašeho pozastaveného pojištění v ČR. Formulář E205 slouží jako doklad o odpracovaných letech, předložíte jej České správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na základě tohoto formuláře Vám budou daná léta připočtena do odpracovaných let pro nárok na starobní důchod a výpočet jeho výše. Formulář E301 předložíte po návratu do ČR úřadu práce. Umožní Vám pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně za Vás bude v evidenci úřadu práce hrazeno zdravotní pojištění.
Dříve se o tyto formuláře žádalo zvlášť, nyní o ně požádáte vyplněním jediného formuláře – jedná se o certifikát CA 3916. O tento certifikát je možné žádat nejdříve dva týdny před odjezdem z Anglie. K žádosti o certifikát je zapotřebí doložit kopii:
- poslední výplatní pásky od každého zaměstnavatele v posledních třech letech
- jestliže jste byla v této době zaměstnána, poté výplatní pásku z března z posledních třech let nebo
- formulář P60 za poslední tři roky
Jestliže nemůžete kopie výše uvedených dokumentů doložit, zašlete kopie formulářů P45, které Vám byly vystaveny v posledních třech letech. Certifikát CA3916 si můžete stáhnout zde: https://www.gov.uk/government/publications/national-insurance-statement-of-national-insurance-contributions-ca3916
Žádosti o certifikát vyřizuje HMRC. Jakmile bude Vaše žádost vyřízena, z certifikátu by mělo být zřejmé mj. právě to, jak dlouhá doba Vám byla započtena z hlediska zdravotního pojištění.
Jestliže se Vám nepodaří vyřídit certifikát v UK, je možné si o něj zažádat zpětně i z ČR. V této záležitosti by Vám měl být nápomocný úřad práce v místě Vašeho bydliště v ČR. V případě problémů při opětovném přihlášení do systému českého pojištění a při prokazování doby pojištění v zahraničí se můžete s žádostí o radu a informace obrátit na Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zpětvzetí dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Zrušení dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
- Odvolání dohody o ukončení pracovního poměru zaměstnancem (dohoda podepsaná ve stresu, v psychické tísni)
Jak mohu zrušit podepsanou dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pracoval jsem v soukromé škole. V úterý 23.2. (ve 14:30) mi ředitelka se zástupkyní sdělila, že škola se mnou ukončuje pracovní poměr pro nespokojenost některých rodičů s mojí výukou. Situace mi tak vyrazila dech, že jsem bezmyšlenkovitě podepsal Dohodu o rozvázání pracovního poměru, když mi ji asi tak okolo 16:00 přinesla na odpolední schůzi učitelů ekonomka školy.
Ve čtvrtek 25.2. jsem již odevzdal všechny knihy, pomůcky, i klíče od školy. (Pátky a pondělky jsem měl volné. Od úterý 1.3. do pátku 10.3. mi dali dovolenou. V pátek 10.3. oficiálně končí můj pracovní poměr podle dohody.)
Zajímalo by mne, jak bych mohl zvrátit celou situaci, protože jsem dohodu podepsal ve stresu, pod nátlakem všech událostí.
Rád bych inicioval ještě jedno jednání s paní ředitelkou. Buď si obhájit svoji pozici ve škole, anebo když by to nevyšlo, tak mít alespoň 2-měsíční výpovědní lhůtu podle zákona. Děkuji za odpověď. Pavel
ODPOVĚĎ:
Jelikož jste podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, musel byste napadnout její platnost, což nebývá jednoduché. Hlavní důvody neplatnosti jsou stanoveny v § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, a jsou jimy např. omyl jednající osoby, pokud se jednání příčí dobrým mravům.
U dohody však toto prokázání bývá obtížné, neboť Vy byste musel prokazovat neplatnost, že jste např. jednal v omylu.
V dané věci Vám můžu doporučit písemně se obrátit na zaměstnavatele s tím, že jste jednal pod nátlakem a nebyl jste si v dané chvíli vědom následků, a proto považujete své jednání za neplatné a trváte na dalším zaměstnávání. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude souhlasit, což je hodně pravděpodobné, musel byste se obrátit na soud, to bych Vám pak doporučila obrátit se na advokáta a s ním celou věc analyzovat.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí opatrovníka rodičem - může to rodič udělat?
OBČAN-DLUHY
- Rodič v insolvenci a získání peněz dítětem jako obmyšlenou osobou - může rodič s penězi dispozovat (dítě má opatrovníka)
Můj zesnulý expartner se kterým jsem nežila cca 4 roky až do jeho smrti (květen 2015), si platil penzijní pojištění + měl měsíční příspěvek od zaměstnavatele.
Jako obmyšlená osoba byl napsaný náš syn (8let).
Celý proces kolem trvá už cca 5-6 měsíců, nevím do teď ani částku pozůstalosti.
Jelikož jsem v insolvenci, tak probíhá řízení o určení opatrovníka.
Chtěla bych se tedy zeptat jak se opatrovník vybírá a zda ho můžu odmítnout? ! A hlavně by mne zajímalo jak to později probíhá, jestli teda peníze můžu vybírat od opatrovníka nebo jestli určený opatrovník bude držet peníze na účtu než doplatím insolvenci. Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Opatrovníka pro správu jmění vybírá soud. Pokud byste s osobou opatrovníka nesouhlasila, musíte vyčkat na soudní rozhodnutí a proti němu podat odvolání. Pokud byl jako obmyšlený ve smlouvě určen nezletilý syn, tak nemůžete tyto peníze vybrat, finance budou poukázány na účet, který bude spravovat opatrovník a synovi budou vyplaceny v okamžiku jeho zletilosti. Pokud byste peníze chtěla vybrat dříve, musela byste prostřednictvím soudního jednání o souhlas k nakládání s finančními prostředky požádat soud, neboť se nejedná o Vaše peníze, ale peníze syna.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přechodné přerušení nájemní smlouvy s možností nastěhování osoby blízké pronajímatele
Otec je majitelem bytu, který pronajímá cizincům. Jsou slušní, takže tam bydlí už cca 2,5 roku. Mají tam přihlášené trvalé bydliště (prý kvůli cizinecké policii). Teď by se cizinci chtěli vrátit na rok do své domovské země, ale trvalé bydliště by si chtěli nechat v bytě rodičů, prý kvůli tomu aby jim bylo dovoleno se po roce opět vrátit do ČR. Takže chtějí, aby pokračovala jejich smlouva o pronájmu (platí ještě 1,5roku), ale nebudou nám platit nájem, nebudou u nás bydlet ani po návratu z ciziny neočekávají, že byt bude volný k opětovnému nastěhování pro ně. Další věc je, že do uvolněného bytu se chci nastěhovat já, syn majitele. Otec chce sepsat jakousi dohodu s nájemci, kde zahrne výše uvedené, otázka je jestli z právního hlediska něco takového sepsat lze; další moje otázka je, jaká rizika plynou z toho, že budu bydlet v bytě kde má trvalé bydliště někdo jiný (exekuce, apod.) Děkuji, Dominik
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám smlouvu o nájmu s cizinci ukončit dohodou, protože z pohledu Finančního úřadu by mohl být problém, že je uzavřena smlouva, na základě které Vám cizinci nájem nehradí. Trvalé bydliště mohou mít stále i bez smlouvy hlášeno na dosavadní adrese a až se rozhodnete, že jim trvalé bydliště zrušíte, jde to poměrně jednoduše za předpokladu, že se tam tyto osoby nezdržují a nemají tam své věci. Kvůli případným exekucím je i lepší, aby byla smlouva o nájmu dohodou ukončena. Pokud by nějaká exekuce běžela a exekutor Vás navštívil, pak se nemusíte obávat, že byste přišli o byt, nicméně movité věci v bytě by mohl exekuovat a Vy byste se poté museli vylučovací žalobou domáhat vynětí věcí z exekuce.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i členové rodiny
- Vrácené zboží bez vrácení peněz - může podat trestní oznánemení jen kupující nebo i osoby blízké z rodiny?
Chystáme se podat, resp. přidat se do trestního oznámení, které je podáno na jednu podvodnou internetovou firmu. Koupil jsem mobilní telefon jako dárek pro tchýni a i faktura byla na její IČO. Jelikož telefon vykazoval vady, pro které nebylo možné, aby ho používala, vrátila mi ho zpět. Střídavě byl pak v opravě a střídavě ho používala má manželka. Nakonec jsem musel telefon vrátit zpět eshopu, ale dodnes (09.02.2016) nemám náhradu za něj ani peníze. Proto jsme se rozhodli pro trestní oznámení. Zajímalo by mě, jestli ho musí podat tchýně, která je uvedena na faktuře / je to ale důchodce s omezenou schopností pohybu, čili otázka, zda bude moci docházet k soudu / nebo mohu i já, když jsem telefon kupoval a zařizoval opravy i reklamace. Nebo musí- může moje žena, která zásilku přebírala na poště? Děkuji Hanuš
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nejsou zde žádné limity tedy klidně Vy, tchyně či Vaše manželka. Pouze poškozený má ovšem nároky vyplývající z jeho postavení v případném trestním řízení, tedy mj. i právo žádat náhradu způsobené škody apod. Poškozeným v tomto případě dle Vámi uvedených skutečností je Vaše tchyně.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKOČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výměna zaměstnanců formou výpovědi pro nadbytečnost
- Výpověď pro nadbytečnost - práci bude vykonávat osoba s DPP (dohodou o provedení práce)
V naší firmě máme ve finančním oddělení 2 zaměstnankyně na rodičovské dovolené, 1 končí RD 2018, 2 v polovině roku 2017. Obě jsou na pozici účetní. Jedno z těchto míst budeme rušit. Zároveň máme 1 účetní na DPP, která je velmi šikovná a chceme ji nabídnout HPP po dobu RD zaměstnankyně, která bude na RD celý rok. Místo zaměstnankyně, která je na RD do poloviny roku 2017 je místo, které chceme zrušit, se zaměstnankyní ukončíme PP dle 52c) ke dni, kdy se má vracet z RD.
Je takový postup v pořádku? Není v rozporu to, že budeme zaměstnankyni propouštět z nadbytečnosti, ale přitom na jedno místo účetní posadíme kolegyni z DPP? Myslím, že pokud se jedná o 2 místa, s tím, že na obou jsou matky a kolegyně, která je nyní na DPP, bude na HPP jen po dobu RD jiné kolegyně, vše je v pořádku.
Děkuji? Radovan
ODPOVĚĎ:
Aby mohla být zaměstnankyni dána výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník páce, musí být splněn zde uvedený výpovědní důvod: zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zaměstnanec je nadbytečným, pokud z rozhodnutí zaměstnavatele není jeho dosavadní práce v celém nebo dosavadním rozsahu potřebná.
Vy jste tedy došli k závěru, že Vám stačí, aby práci účetní vykonávala pouze jedna osoba namísto dosavadních dvou, resp. tří (DPP). Předpokládám, že mají všechny stejný druh práce. Vy víte, že se v polovině roku vrací jedna zaměstnankyně z RD, druh práce, který má sjednaný v pracovní smlouvě je pro Vás potřebný, protože jedna zaměstnankyně bude nadále třeba. Z tohoto důvodu se domnívám, že byste měli zaměstnankyni, která se vrací z RD nabídnout místo zástupu za RD, tedy změnu pracovní smlouvy z doby neurčité, na dobu určitou, pokud by toto odmítla, pak jí nejste schopni přidělovat práci dle pracovní smlouvy a byla by dána její nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP. Pokud byste jí dali výpověď hned a zároveň uzavřeli pracovní smlouvu na stejný druh práce s jinou osobou, byť pouze na dobu určitou, popřeli byste své rozhodnutí o nadbytečnosti, neboť zaměstnankyně vracící se z RD by nadbytečná nebyla, její práce dle pracovní smlouvy by byla třeba.
Situaci je však třeba posoudit ke všem okolnostem případu. Např. zda místo, které nechcete rušit, je nyní obsazené, tato zaměstnankyně odchází a je třeba, aby do návratu zaměstnankyně, která je nyní na RD, a jejíž místo chcete rušit, danou práci někdo vykonával, proto zaměstnáte v pracovním poměru účetní, která je nyní na DPP. To by bylo vpořádku. Mohou tedy nastat různé časové varianty, popř. hraje i roli, kolik osob nyní tuto práci vykonává.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Práce přesčas bez nároku na náhradní volno
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nařízená práce o víkendu v rozporu se Zákoníkem práce
Zaměstnanec je srozuměn s tím, že mzda mu byla stanovena již s přihlédnutím k práci přesčas, kterou je mu zaměstnavatel oprávněn nařídit. Za tuto práci přesčas zaměstnanci nenáleží náhradní volno ani příplatek za práci přečas, kterou může zaměstanavatel zaměstnanci nařídit, činí v souladu s paragrafem 96 zákoníku práce 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstananec a zaměstnavatel si mohou sjednat nad tento rozsah další práci přesčas.
Zaměstnavatel mě ale nutí pracovat i o českých svátcích, které nejsou v Německu, jelikož je to německá firma, ale o svátcích nic ve smlouvě uvedeno není. Nutí mě a celou firmu pracovat jeden týden neděli a další týden 3x dvanáctky za sebou atd. Takže mám jen volno v sobotu a další týden sobotu a neděli. Podle mě je to proti zákoníku práce, protože mě nutí pracovat víc než je těch 8 hodin týdně přesčas co mám ve smlouvě. Za neděli mi nedává žádný příplatek. A přesčasy nikdy nezaplatí. Po třech dnech dvanáctihodinových směn by mi měl přece náležet alespoň den volna. Musím další dva dny na osmičku, pak den volna to je sobota a v neděli zase do práce. Není tohle jednání protiprávní a jak se můžu bránit? Děkuji Karolína
ODPOVĚĎ:
Sjednat mzdu s ohlédnutím již na určitý rozsah práce přesčas je v souladu se zákoníkem práce (§ 114 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Možnost nařizovat práci přesčas je upravena v § 93 odst. 1 a 2, za určitých okolností je možné nařídit práci přesčas i na dny pracovního klidu, což jsou svátky a dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu - nejčastěji tedy sobota a neděle (§ 91 odst. 1, 2 a 3 ZP). Pokud zaměstnavatel takto učiní, tj. nařídí práci přesčas, musí dodržet jednak zákonný rozsah odpočinku mezi dvěma směnami, který může být v určitých případech zkrácen až na 8 hodin – např. nařízení práce přesčas (§ 90 ZP), a také minimální odpočinek zaměstnance v týdnu, který má činit 35 hodin, ale může být také zkrácen až na 24 hodin, s tím že za 2 týdny musí jeho délka činit nejméně 70 hodin.
Pokud pracujete nad rámec naplánovaných směn více než sjednané množství hodin práce přesčas, která je zahrnuta do sjednané mzdy, pak má zaměstnavatel povinnost tuto práci přesčas již proplatit, popř. poskytnout náhradní volno. Není však pravdou, že po třech 12-ti hodinových směnách by Vám měl náležet den volna, nemusí to tak být, pokud zaměstnavatel dodrží výše uvedené pauzy mezi směnami a v týdnu. Pokud však pracujete v sobotu, neděli nebo ve svátek, příplatek za práci v tyto dny Vám náleží dle § 115 a § 118 ZP:
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na nevydání stanoviska správního orgánu a žaloba na informace - rozdíl
Je prosím Vás rozdil podat žalobu na nevydání stanoviska správního orgánu od žaloby na informace? Existují v této věci nějaká vzorová podání? Děkuji Standa
ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi těmito žalobami je.
V případě „žaloby na informace“, tedy žaloby proti rozhodnutí o neposkytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, napadáte konkrétní vydané rozhodnutí. Žaloba se podává ke správnímu soudu, postupuje se dle ust. § 65 a násl. soudního řádu správního. Nicméně abyste mohl podat tuto žalobu, musíte se nejdříve proti rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace odvolat. Tedy tato „žaloba na informace“ dopadá na situaci, kdy je správním orgánem vydáno rozhodnutí, které Vy napadáte (nejdříve v řízení správním před nadřízeným orgánem v rámci podaného odvolání, následně v řízení před soudem).
V případě žaloby na nevydání stanoviska naopak postupujete dle ust. § 79 a násl. soudního řádu správního, která dopadají na situace, kdy správní orgán ve stanovené lhůtě nevydal rozhodnutí ve věci samé či nevydal osvědčení. Tedy tato žaloba směřuje na ochranu před nečinností správního orgánu, který nevydal rozhodnutí/osvědčení, přestože k jeho vydání byly splněny podmínky.
Vzorová podání jsou přístupná na internetu, nicméně vždy je nutné vycházet z konkrétních skutkových okolností.
__
OBČAN-DLUHY
- Nový dluh v době probíhající schválené insolvence, oddlužení - postup vymáhání dluhu
- Nový dluh v době probíhající schváleného osobního bankrotu - postup vymáhání dluhu
- Osoba v oddlužení si půjčila peníze - hrozí zrušení insolvence, oddlužení?
- Zrušení oddlužení z důvodu porušení pravidel oddlužení (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení insolvence z důvodu porušení pravidel insolvence (dlužník si půjčil další peníze)
- Zrušení osobního bankrotu z důvodu porušení insolvenčních pravidel (dlužník si půjčil další peníze)
Jak napadnout insolvenční řízení při odvolání se ke krajskému soudu. Spor byl zamítnut u okresního soudu s odvoláním na to, že dlužnou částku není možno vymáhat žalobou, protože dlužník je v insolvenčním řízení. Soud řízení zastavuje i přesto, že dlužník se k dluhu doznává. Přihlášku k insolvenčnímu řízení již není možno podat (sdělení insolvenčního správce). Samotný dluh vznikl později, po možnosti přihlášení.
Podle mých informací dlužník v insolvencnim řízení se nesmí dále zadlužovat dalšími půjčkami, protože je v podstatě chráněn státem a není žalovatelný, v případě opaku je možné insolvenční řízení napadnout a to bude zrušeno.
Je možno takto postupovat? Pokud ano, můžete mi pomoci se sepsáním odvolání k soudu. Lhůtu mám standartně 15 dnů. Nebo alespoň napsat na jaké zákony se mám v odvolání odkázat, aby to soud akceptoval. Popřípadě jestli mám ins. řízení napadnout přímo u samosoudce, který má insolvenci na starost?
Děkuji. Jeroným
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se zaměřím nejprve na možnost zrušení schváleného oddlužení, poté na zastavení soudního řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč.
K možnosti zrušení oddlužení
Podle § 418 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.
Vámi uvedený dluh vznikl až dne 12. 8. 2014, tedy až poté, kdy bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl dodnes (07.02.2016) uhrazen, může, po zvážení všech okolností insolvenční soud rozhodnout o tom, že zruší schválené oddlužení a nařídí nad majetkem dlužnice konkurz.
Insolvenčním soudem je v tomto případě Krajský soud v Českých Budějovicích.
Vzhledem k tomu, že nejste přihlášeným věřitelem, můžete podat ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích podnět k tomu, aby podle výše citovaného ustanovení zrušil schválené oddlužení dlužnice a nařídil konkurz. V podnětu uveďte, kdy vznikla půjčka a také to, že dodnes (07.02.2016) nebylo splněno. K podnětu připojte listiny, které jste přiložil ke svému dotazu.
Vzhledem k tomu, že se bude jednat pouze o podnět, nikoliv návrh, nemůžete proti rozhodnutí insolvenčního soudu podat opravný prostředek. Navíc zrušení oddlužení Vám neumožní přihlásit svou pohledávku.
K zastavení řízení o zaplacení částky 12 000, - Kč
V podstatě se dá souhlasit s tím, co je napsáno v odůvodnění předmětného usnesení. Nicméně nemohu souhlasit s konstatováním soudce o tom, že jste mohl pohledávku z půjčky přihlásit do insolvenčního řízení.
Podle § 140c insolvenčního zákona platí, že v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Z uvedeného vyplývá, že toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy věřitel nepřihlásil svou pohledávku, ač tak učinit mohl.
Usnesení o úpadku bylo zveřejněno dne 23. 10. 2013. Lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula dne 22. 11. 2013. Vaše pohledávka vznikla až dne 12. 8. 2014. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jste ani nemohl přihlásit tuto pohledávku, když ve lhůtě pro přihlášení ještě neexistovala. Z tohoto důvodu se domnívám, že uvedené ustanovení § 140c insolvenčního zákona se v daném případě nemělo uplatnit a spor měl být projednán jako každý jiný.
Stejný názor na zastavení soudního řízení v případech jako je Váš, je zastáván též v odborné literatuře. Srov. např. http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/nove-dluhy-dluznika-v-insolvencnim-rizeni
Z výše uvedených důvodů doporučuji podat odvolání proti usnesení o zastavení soudního řízení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. V tomto odvolání uveďte, jaké usnesení napadáte (usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44). Dále uveďte to, co jsem napsal výše, tedy to, že pohledávka vznikla až po lhůtě pro přihlášení pohledávky a tedy, že jste nemohl tuto pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení. Z tohoto důvodu nemělo dojít k zastavení nalézacího řízení. V tomto odvolání můžete uvést i odkaz na výše citovaný článek. Uveďte, že požadujete, aby usnesení okresního soudu v Jindřichově Hradci č. j. 6 C 283/2015-44 bylo zrušeno.
Uveďte na odvolání, že je adresované Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím okresního soudu v Jinřichově Hradci, kterému toto odvolání pošlete. Odvolání datujte a podepište. Nejpozději 15 den ode dne doručení usnesení jej musíte podat na poště. K podání přiložte listiny, které jste přiložil k dotazu. Budete též muset zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000, - Kč (nalepením kolku na podání).
Doporučuji vyčkat, jak odvolací soud rozhodne a v případě, že by Vám odvolací soud nevyhověl, podat výše uvedený podnět proti zrušení oddlužení (tato podání nelze spojit do jednoho, neboť se týkají jiné věci).
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek při majetkovém vypořádání - výpočet poplatku
- Osvobození od soudního poplatku pro nemajetnost - informace, postup, návod
Moje mamka chce podat podat žalobu na otce kvůli majetkovému vyrovnání. Zároveň kvůli finanční situaci chce požádat o bezplatného právníka. Chtěla bych se zeptat zda-li a kolik bude platit za podání této žaloby? Bude ho platit ten den, co půjde na soud s podáním žaloby? Případně je možné osvobození od tohoto poplatku? Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Maminka by k soudu měla podat žalobu a společně s touto žalobou písemně požádat o osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce. Soud jí na základě této žádosti zašle formulář "Prohlášení o majetkových poměrech", který matka vyplní a zašle soudu zpět. Ten pak dle uvedených informací rozhodne, zda ji osvobodí od placení soudního poplatku zcela nebo alespoň částečně a zda jí ustanoví právního zástupce. Rozhodně tedy nemusí poplatek hradit společně s podáním žaloby, ale vyčká rozhodnutí soudu, který pokud by její žádosti nevyhověl, jí zašle výzvu k úhradě. Pokud jde o výši soudního poplatku, záleží, co maminka v žalobě navrhuje, odvíjí se to od částky vypořádání a případně vypořádání dalších movitých či nemovitých věcí. Ovšem pokud by soudní poplatek měla uhradit, soud jí přesnou částku sdělí ve výzvě k úhradě.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné od rodičů pro pěstouna dítěte
- Výživné od rodičů v předpěstounské péči o dítě
Od 26. 5. 2014 jsem měla ve své péči neteř Elišku na základě dohody jejích rodičů se mnou a kurátorkou Elišky (pro neshody s matkou, záškoláctví, styk s asociály, kouření, alkohol, útěky z domova) Toho dne mi ji přivezli v zástěrce a botkách. Neměla oblečení, neměla školní potřeby, batoh, sešity, obuv – nic. Mé vlastní výdaje na Elišku dosáhly tehdy 35.000 Kč. Bylo dohodnuto, že mi rodiče budou zasílat 10.000 Kč výživného kolem 25. dne v měsíci. Posílali však nepravidelně, což jsem chápala s ohledem na jejich dluhy. Matka Elišky je lékařka s měsíční mzdou 160.000 Kč.
Otec Elišky je invalidní důchodce 3. stupně s měsíčním důchodem kolem 10.500 Kč.
Jinou vyživovací povinnost nemají.
18. 9. 2014 na doporučení OSPOD jsem podala k soudu návrh na předpěstounskou a pěstounskou péči a jako důvod jsem uvedla i to, že nejsem uvolňována ze zaměstnání kvůli Elišce, protože není oficielně v mé péči, dále to, že v té době nebylo výživné poskytováno pravidelně.
10. 6. 2015 proběhl soud, kde předpěstounská péče byla samosoudkyní označena za nepodstatnou a řešila se pěstounská péče (vyšla jsem z toho jako „finanční nenasyta“). Naštěstí se mne zastal OSPOD. V té době již rodiče posílali výživné poměrně pravidelně k 5. dni v měsíci, což jsem u soudu uvedla. Eliška mi byla svěřena do pěstounské péče, PM nabylo 10. 7. 2015.
14. 10. 2015 jsem obdržela PPPrD za 7/2015 a PPúhr za 7-8/2015 celkem 22.700 Kč.
12. 11. 2015 jsem obdržela PPodm za 7-10/2015 celkem 22.045 Kč.
24. 11. 2015 jsem obdržela PPúhr za 9-10/2015 celkem 12.700 Kč.
09. 12. 2015 jsem obdržela PPúhr za 11/2015 celkem 6.350 Kč.
10. 12. 2015 jsem obdržela PPodm za 11/2015 celkem 5.500 Kč.
11.01. 2016 jsem obdržela PPúhr za 12/2015 celkem 6 350 Kč.
12.01. 2016 jsem obdržela PPodm za 12/2015 celkem 5 500 Kč.
Stalo se však to, že jsem přijímala od rodičů nadále výživné, které soudem stanoveno nebylo, ale které mi rodiče poskytovali dle naší vzájemné dohody od doby, co mi svěřili Elišku sami.
v 07/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 08/2015 neposkytli
v 09/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 10/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 11/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 12/2015 poskytli 10 000, -- Kč
v 01/2016 poskytli 10 000, -- Kč
1.2.2016 jsem obdržela předvolání k soudnímu jednání jako pěstounka ohledně stanovení výživného od 1.7.2015. Soud je stanoven na 27. 4. 2016.
Pojala jsem podezření, že jsem asi neměla od rodičů pobírat výživné. Buď jde skutečně o zmateční nebo nedostatečnou informaci z úřadu práce, když jsem žádala o příspěvek státu na dítě v pěstounské péči, jak mi bylo doporučeno, přestože jsem upozornila na dobrovolné poskytované výživné rodiči, nebo jsem vskutku nedomyslela sama, že je chybné si myslet, že stát přispívá společně s rodiči. U soudu ohledně výživného tak tentokrát budu stát opět v roli „finančně nenasytné“. A k tomu to ještě navíc vyznívá jako podvodné.
Jak tedy situaci vyřešit?
1) Přestat od 02/2016 pobírat od rodičů výživné 10 000 Kč?
2) Pobírat od rodičů od 02/2016 výživné ve výši rozdílu 10 000 – 6 350 = 3 650 Kč?
3) Zrušit žádost o poskytování státního příspěvku 6 350 Kč a nechat rodiče zasílat nadále dohodnuté výživné ve výši 10 000 Kč?
4) Je jisté, že to jsem já, kdo bude muset poskytnutou částku 6 350 Kč od sociálky od 07/2015 do tohoto okamžiku vrátit, avšak jakou cestou – rodičům a ti pak sociálce, nebo já přímo sociálce?
5) Kdo o bodu 4) rozhodne? Nějaký jiný soud, nebo je to na dohodě rodičů a mě? Lze žádat o splátkový kalendář?
6) Nebo budu muset rodičům vrátit všechno jimi poskytnuté výživné od 7/2015 dosud?
7) Existují jiné kroky?
Stydím se za svou nevědomost a naivitu. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
V případě svěření dítěte do pěstounské péče vyživovací povinnost jeho rodičů nezaniká. Podle § 961 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů vůči dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným“.
V praxi to tedy probíhá tak, že soud uloží rodičům, aby hradili stanovenou částku příslušnému orgánu státní sociální podpory, tedy úřadu práce, který pěstounovi vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Případně může návrh na určení výživného podle výše uvedeného § nového občanského zákoníku podat přímo úřad práce. Rodiče dítěte pak platí výživné už nikoliv pěstounovi, nýbrž místně příslušnému úřadu práce, který pěstounovi v případě, že je výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, vyplácí rozdíl mezi těmito částkami.
Situaci, kdy výživné není upraveno rozhodnutím soudu, ale „pouze“ dohodou mezi rodiči dítěte a pěstounem, však zákon neřeší. Vzhledem k tomu, že k úpravě vyživovací povinnosti ze strany soudu nedošlo, rodiče dále dodržovali dohodu o výživném a posílali Vám výživné v dohodnuté výši. Je možné, že nyní dospěli k názoru, že Vám vyplácené výživné nenáleželo, případně se chtějí domáhat zpětného snížení výživného.
V takovém případě doporučuji podniknout následující kroky:
Ještě před soudním jednáním se obrátit písemně na úřad práce, který Vám vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, seznámit jej se situací a vyžádat si jeho písemné stanovisko ke skutečnosti, zda je pobrání výživného na základě písemné dohody spolu s dávkami pěstounské péče v pořádku.
Bude vhodné spojit se také s rodiči dítěte, zjistit jejich požadavky ohledně výživného a do doby soudního jednání se pokusit dohodnout na řešení přijatelném pro obě strany.
U soudu pak doporučuji argumentovat tím, že jste výživné přijímala na základě dříve uzavřené písemné dohody, kterou žádná ze stran nezrušila, a že i po schválení pěstounské péče jste výživné přijímala v dobré víře, že Vám i nadále náleží. Rozhodně uveďte také to, že jste jak soud, tak úřad práce informovala o tom, že dobrovolně poskytované výživné přijímáte.
Jestliže by Vám soud uložil výživné vrátit – mohlo by se jednat o rozdíl mezi výživným a příspěvkem, nemělo by jít o celou částku výživného – nebo výživné zpětně sníží a jednorázové vrácení výživného není ve Vašich finančních možnostech, požádejte soud o stanovení splátkového kalendáře. Této žádosti by soud mohl vyhovět.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Je jednatel firmy odpovědný za dluhy firmy?
- Odpovědnost jednatele za dluhy firmy
Manžel podniká, a má dluhy, jsme spolujednatele ve firmě. 2 roky jsem na mateřské. Otázka: když vyjdu z firmy a rozvedu se budou po mne vzmáhat dluhy? Děkuji, Mirka.
ODPOVĚĎ:
Rád bych upozornil na skutečnost, že pokud jste jednatelé SRO, pak jednáte jménem SRO, která je z uzvařených smluv zavázána a za jejich splnění ručí celým svým majetkem.
Její společníci za dluhy společnosti neručí (pokud splnili svou vkladovou povinnost).
Jednatelé společnosti však za určitých okolností mohou být povinni nahradit škodu, kterou způsobili jednáním, které je v rozporu s požadavky na péči řádného hospodáře (tzn. jednat vždy informovaně v zájmu společnosti s nezbytnou loajalitou atd.). Samotný stav, kdy se společnost dostane do úpadku, však nemusí znamenat, že její jednatelé budou povinni nahradit vzniklou škodu (v podstatě ručit za dluhy společnosti). Každé podnikání je spojeno s rizikem a případný neúspěch nemůže jít za jednateli (pokud neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře).
Případnou povinnost k náhradě škody může jednatelům uložit jen soud. Pokud by soud shledal porušení péče řádného hospodáře a takovou povinnost uložil oběma jednatelům, pak budou k náhradě škody povinni oba dva bez ohledu na to, zda jsou manželé či nikoliv.
Pokud odstoupíte z funkce jednatele, pak nemůžete být odpovědná za to, co se bude dít po Vašem odchodu z této funkce. Nicméně pokud by byla manželovi uložena povinnost k náhradě škody, mohl by se věřitel uspokojit také z toho co je součástí společného jmění manželů.
Pokud byste se rozvedla a došlo by též k vypořádání společného jmění manželů, pak by věřitel nemohl uspokojit svou pohledávku na Vašem majetku.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavění, stavba v přírodním parku - podmínky (nejde o ochranné pásmo)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu - stavění v přírodním parku (neochranné pásmo)
Může se stavět v lokalitě, které je součástí přírodního parku Modřanské rokle (převažují zde funkční plochy pro přírodu, krajinu a zeleň nebo pěstební plochy). Nejedná se, ale o pozemky v ochranném pásmu (území do vzdálenosti 50 m od hranice), ale dle územního plánu ÚP jde o současně zastavěné plochy zahrad (V. třída ochrany půdního fondu).
Dalo by se to nějak využít ke změnu ÚP pro stavební účely? Děkuji, Leopold
ODPOVĚĎ:
Stavební činnost je na území přírodních parků obecně přípustná. V tomto ohledu je nezbytné vycházet zejména z § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že:
- krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu;
- zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině;
- k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem) ;
- k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy jako národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace apod.), může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území;
- krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.
Co se týče přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice, byl tento původně zřízen jako tzv. oblast klidu, a to vyhláškou hlavního města Prahy č. 3/1991. Na základě § 90/10 zákona o ochraně přírody a krajiny se pak všechny oblasti klidu transformovaly na přírodní parky.
V rámci zmiňované vyhlášky hlavního města Prahy je podstatný zejména její čl. 3, zabývající se regulací stavební činnosti v oblasti klidu (resp. přírodním parku). V rámci tohoto článku upozorňuji zejména na tyto odstavce:
- v oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace musí vycházet ze specifických podmínek oblastí klidu a přispívat k naplnění jejich poslání.
- pro oblast klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra v tomto rozsahu a za těchto podmínek:
a/ v souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě je zakázáno:
1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění dané oblasti klidu, včetně drobných účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody;
2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila;
3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihoval ráz krajiny a břehové porosty,
b/ výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektonické kvality. Intenzivní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena.
Celé znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 3/91 naleznete např. zde:
http://www.prirodniparky.wz.cz/3_91.html
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda se má Váš stavební záměr realizovat v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a zda je pro toto území zároveň vydán územní či regulační plán, který stanoví plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu (které jsou dohodnuté s orgánem ochrany přírody). Za splnění všech těchto podmínek nebude krajinný ráz pro realizaci Vašeho stavebního záměru posuzován.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu a konzultovat ne/potřebnost posouzení krajinného rázu s místně příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je dle § 77/1 písm. j) zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností (v rámci hlavního města Prahy se bude jednat o příslušný úřad městské části).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neodsouhlasené vícepráce - musí je objednatel díla zaplatit, uhradit?
- Neobjednané vícepráce u smlouvy o dílo - je objednatel díla povinen je zaplatit, uhradit?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- In dubio pro reo - příklad z praxe
Oprávněnost či neoprávněnost užití zásady in dubio pro reo? :
Na základě smlouvy o dílo u mne v bytě pracuje člověk, který dostal zaplaceno předem. Poté, co vykoná zlomek práce a nakoupí zlomek materiálu, přestane pracovat a zbytek peněz si neoprávněně ponechá.
Odstoupím od smlouvy.
On se dále zdiskredituje tím, že požaduje neoprávněně další velkou sumu za ušlý zisk a nadbytečné výdaje. Podám trestní oznámení.
U výslechu se ke zpronevěře dozná, dodatečný pokus mě okrást rovněž přizná.
Požaduje však úhradu "víceprací". Jsou to práce, které provedl, aniž by je se mnou jakkoli domluvil, týkají se bezprostředně předmětu díla, ve smlouvě nejsou uvedeny.
Požaduje za ně neobvykle vysokou částku.
Vyšetřovateli nepředloží nic : ani faktury, ani účty, ani stavební deník, ani dohodu o vícepracech.
Z jeho jednání je tedy jasné, že nekonal v dobré víře. Ze sumy, kterou požaduje za "vícepráce" zase vyplývá, že nebyla předem dohodnuta.
O porovnání s obvyklou cenou se vyšetřovatel nesnaží a stíhanému přizná sumu za vícepráce, o jakou si řekl. Podle zásady in dubio pro reo.
Byla tato zásada užita správně? Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Vyšetřovatel (tedy příslušník Policie ČR) není v žádném případě oprávněn přiznat trestně stíhané osobě jakékoli soukromoprávní nároky.
V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že trestně stíhaný řemeslník opírá svůj nárok na úhradu údajných víceprací o smlouvu o dílo (která byla uzavřena dle občanského zákoníku), tzn. že právní vztah mezi Vámi a trestně stíhaným řemeslníkem je ryze soukromoprávní povahy. Vyšetřovatel není dle trestního řádu oprávněn autoritativně rozhodovat o ne/oprávněnosti soukromoprávních nároků mezi trestně stíhanou osobou a poškozeným (zde Vámi), to přísluší výhradně civilním soudům.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem vyšetřovatel o nároku na úhradu údajných víceprací rozhodl (tzn. zda se tak stalo prostřednictvím opatření, usnesení, resp. o jaké ustanovení trestního řádu či jiného právního předpisu vyšetřovatel svou domnělou rozhodovací pravomoc opřel). V každém případě platí, že jakékoli rozhodnutí vyšetřovatele, kterým vyšetřovatel zasahuje do soukromoprávních (zde smluvních) vztahů mezi vyšetřovanou osobou a poškozeným, je absolutně neplatné (tzn. bez jakékoli právní závaznosti).
Co se týče Vámi zmiňované trestněprávní zásady "in dubio pro reo" (kterou je možné volně přeložit jako "v pochybnostech ve prospěch obviněného/obžalovaného"), uvádím, že na Vámi popsaný případ se tato zásada nikterak nevztahuje. Tato právní zásada je použitelná v rámci rozhodování orgánů činných v trestním řízení (zejména pak trestních soudů), které jsou dle této zásady povinny v případě pochybností o zjištěném skutkovém (nikoli právním) stavu přikloni (2015) t se ke skutkové verzi pro obviněného/obžalovaného příznivější. Více k této právní zásadě se můžete dočíst např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/In_dubio_pro_reo
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
RODINA-SJM
- Dluh zesnulého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelého manžela v zahraničí - je manželka za dluh odpovědná?
- Dluh zesnulé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?
- Dluh zemřelé manželky v zahraničí - je přeživší manžel za dluh odpovědná?
Ovdovělá sestra se dvěma nezaopatřenými dcerami ve věku 9 a 16 let. Sňatek 10/1997 v ČR poté bydlení v domě na Faerských ostrovech (autonomně patří pod Dánské království), 2005 sestra s dcerami odjela z FO, (byli s manželem domluveni, že na FO budou žít 5 let a poté se přesídlí do ĆR, manžel mezitím onemocněl a nechtěl bydlet v Čechách) a od toho roku sestra žije s dcerami v Čechách.
10/2014 manžel zemřel na Faerských ostrovech
obchodoval s akciemi a nadělal dluhy, banka z FO prodává dům, kde bydleli, ale cena domu na dluhy nestačí, takže advokát po sestře požaduje vyklizení domu a uznání dluhu v hodnotě cca 2.000.000 Kč
sestra nedostává ze strany Faerských ostrovů žádné peníze na děti, žádný důchod na sebe či děti, ale má vše platit. Z české strany nemá nárok na sirotčí či vdovský důchod, byla jsem už se sestrou za ředitelkou OSSZ v Opavě. Zemřelý manžel podnikal ve své zemi, sestra mu vyřídila invalidní důchod, odečítal si dcery z daní, výživné nikdy neposlal
sestra dluží sociální i zdravotní pojištění. Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
Přestože mi není známo, dle jakého právního řádu věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, upozorňuji na dvě skutečnosti, které by mohly Vaší sestře pomoci:
- ne všechny dluhy spadají do společného jmění manželů, tzn. že dluhy, které Váš zemřelý švagr převzal v souvislosti se svým podnikáním, mohou být považovány za jeho výhradní dluhy (tzn. že se nejedná o dluhy společné),
- v rámci dědického řízení mohou dědici (tedy i pozůstalý manžel) pozůstalost (tedy i dluhy, které do pozůstalosti spadají) odmítnout (v takovém případě dědici nic nezdědí, žádné zůstavitelovy dluhy na ně však rovněž nepřecházejí).
Je důležité, zda jsou tyto právní principy uplatňovány také v právním řádu, dle něhož věřitelé Vašeho zemřelého švagra postupují, resp. v právním řádu dle něhož je vedeno dědické řízení. Pro získání podrobnějších informací doporučuji Vaší sestře kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/urady_ceske_republiky_v_zahranici.html
popř. kontaktovat advokáta, který se právnímu řádu platnému na Faerských ostrovech věnuje:
www.advokatikomora.cz
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Odsouzení v zahraničí k pobytu ve vězení - vyhnutí se nástupu trestu odnětí svobody
Dobrý den, řízení auta v opilosti v Norsku. Soud byl 12/2015. Rozsudek mám v českém jazyce. trest-24 dní v Norském vězení, pokuta 10.000 Nok a odebrání na 2roky řidičský průkaz. prosím o radu jestli mám opavdu jet do norského vězení - nástup mám 25.2.2016, jestli se zákaz řízení vztahuje i u nás Česku a jestli i tu pokutu musím zaplatit. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného (ust. § 11 odst. 1 trestního zákoníku). Tedy uložený zákaz řízení a pokuta nemůže být na území ČR vykonán, pokud nebude rozhodnutí norského soudu uznáno.
Výkon cizích trestních rozhodnutí na území ČR, předávání či vydávání osob k výkonu trestu do cizího státu či případné uznání cizích soudních rozhodnutí je upraveno v zákoně č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a v nemalém množství mezinárodních smluv (dále jen „ZMJS“).
Vzhledem k tomu, že Vám byl uložen trest odnětí svobody v délce 24 dní, pokuta a zákaz řízení po dobu 2 let, hrozí Vám v této situaci uznání tohoto rozsudku soudem České republiky, kdy by došlo k jeho výkonu na území ČR. Konkrétní podmínky jsou upraveny v ust. § 118 a násl.
Nicméně vzhledem ke komplikovanosti této věci a nutnosti zohlednění dalších skutečností Vám doporučuji obrátit se na advokáta s konkrétními podklady na adrese: www.advokatikomora.cz.
__
RODINA-SJM
- Vypořádání SJM před rozvodem manželství - dědění v případě smrti jednoho z manželů před rozvodem
Budeme se s manželem rozvádět. Zatím jsme sepsali Smlouvu o majetkovém vyrovnání a peníze mi vyplatil na účet. Zajímalo by mě, kdyby se mi náhodou něco stalo, než dojde k rozvodu, jestli by manžel dědil peníze, které mi vyplatil, nebo by zůstaly mým dětem.
A ještě by mě zajímalo, až proběhne rozvod, jestli se musím osobně zúčastnit, nebo stačí napsat jen nějaké vyjádření a souhlas. Děkuji Helena
ODPOVĚĎ:
Pokud není řízení o rozvodu manželství pravomocně skončeno a některý z manželů v průběhu řízení zemře, nastává klasické dědění ze zákona, kdy dědí vždy pozůstalý manžel a děti rovným dílem (dohodnout se však mezi sebou mohou i jinak). Soud zpravidla vyžaduje osobní účast manželů v řízení o rozvodu, můžete však komukoliv udělit plnou moc, aby Vás zastupoval.
_
FINANCE-DANĚ
- EET u společnosti zabývající se velkoobchodem a mající v obchodním rejstříku 47 Maloobchod - je EET povinností?
- EET u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- Elektronická evidence tržeb u společnosti zabývající se dle OR maloobchodem - musí mít EET pokud má jen bezhotovostní příjmy?
- EET a maloobchodní činnost zapsaná v obchodním rejstříku, firma se zbývá jen velkoobchodem, je povinnost EET?
- EET pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?
- Elektronická evidence tržeb pro maloobchod a velkoobchod - kdy je EET povinností?
Mám dotaz k povinnému zavedení EET pro tržby v obchodě od 13.2017. Máme s. r. o. , která má mimo jiné v obchodním rejstříku činnost
431 Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení
46900 Nespecializovaný velkoobchod
47 Maloobchod
Pokud ve skutečnosti maloobchod neprovozujeme a u velkoobchodu jsou veškeré platby bezhotovostní, je přesto povinnost mít EET? A pokud ne, je povinnost, nějak to nahlásit FÚ nebo ho požádat o výjimku či tam podat nějaké prohlášení, že nemáme tržby spadající pod EET?
Děkuji, Pavla
ODPOVĚĎ:
Pokud nepřijímáte hotovostní platby, platby kartou, platby prostřednictvím Paypal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay, tak se na Vás elektronická evidence tržeb nevztahuje. Ohlašovat FÚ nic nemusíte.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevyúčtovává nájem, nájemné - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává služby - jak postupovat?
- Pronajímatel nevyúčtovává energie - jak postupovat?
- Strhávání nedoplatků z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání nedoplatků z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Strhávání dluhu za službu z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
Bydlím v pronajatém bytě a platím nájemné majiteli, včetně záloh na energie. Mohu požadovat vrácení přeplatků (ve smlouvě je pouze věta, že nedoplatky budou hrazeny z kauce) a pokud ano, mohu žádat přeplatky 2 roky zpátky? Majitel se mnou nikdy žádné vyúčtování nedělá a já vím, že jsem ročně ušetřila 6000 Kč. Děkuji Katka.
ODPOVĚĎ:
na vrácení přeplatků máte právo přímo ze zákona, promlčecí lhůta je tříletá, proto můžete přeplatky žádat až tři roky zpětně, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který aktuálně činí 8,05% ročně.
Vyúčtování je majitel povinen Vám dodat nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, pokud to nečiní, můžete po něm žádat 100, -Kč denně za prodlení s doložením vyúčtování.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na družku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na druha - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnerku - vliv na dědictví, dědění
- Koupě společné nemovitosti psaná v katastru jen na partnera - vliv na dědictví, dědění
- Darování nemovitosti druhovi, družce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti partnerovi, partnerce - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
- Darování nemovitosti přítelkyni, příteli - daně (darovací daň, daň z převodu nemovitosti, daň z nabytí nemovitosti)
Dobrý den, s přítelem jsme 2016 kupovali pozemek na úvěr ze stavebního spoření a dům na klíč z hypotéky. Vše je ale psané na přítele, jak úvěry, tak nemovitostí. Náklady ale částečně hradím i já a ráda bych měla na nemovitosti vlastnický podíl. Chtěla bych Vás požádat o informace, jaké mám nyní možnosti a jaká úskalí by případný převod měl (např. darovací daň, daň z převodu nemovitosti – nejsme manželé, ale před koupí domu jsme s přítelem žili 2 roky ve společné domácnosti v podnájmu). Kdyby došlo na nejhorší a přítel zemřel, měla bych v této situaci na nemovitost nárok, nebo by dědické právo měla pouze rodina (matka, bratr)? Byla by situace nějak ulehčena, pokud bychom se vzali?
Předem děkuji za odpovědi
ODPOVĚĎ:
Pokud nejste manželé, pak je nejlevnější varianta provést převod kupní smlouvou, musíte počítat s tím, že uhradíte daň z nabytí nemovité věci 4% z ceny odpovídající převedenému podílu. Darování by bylo dražší, darovací daň by byla výrazně vyšší. V tomto případě by bylo rozhodně výhodnější, kdybyste uzavřeli manželství a podíl na nemovitosti by Vám manžel daroval až v době, kdy byste byli manželé. Jako příbuzní byste byli od darovací daně osvobozeni. Jako partneři nejste z pohledu práva příbuzní a žádné daňové výhody tedy pro Vás neplatí. V případě smrti byste mohla dědit jako osoba blízká, ale až v druhé nebo třetí dědické skupině, tedy pouze za předpokladu, že přítel nemá děti. Pokud nemá, pak byste se dělila s jeho rodiči. Pokud nejsou ani rodiče, tak teprve v tom případě bystě dědila všechno.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Problém s MM reality - nahrávání zájemce o nemovitost bez jeho svolení
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pokuta za prodej nemovitosti majitelem který má smlouvu s MM reality
- Smlouva s MM reality a prodej nemovitosti majitelem - pokuta
Coby zájemce o koupi konkrétní nemovitosti - domu - jsem se dostal do sporu s realitním makléřem společnosti MM Reality.
Informaci, že je tento dům na prodej, jsem získal z jiného zdroje, než je společnost MM Reality. Vzhledem k tomu, že jsem si při průjezdu kolem této nemovitosti všiml loga společnosti MM Reality na plotě, rozhodl jsem se zjistit, zda ji tato společnost nemá v nabídce a pokud ano, tak zda není uzavřena či se nechystá uzavření rezervační smlouvy s jiným zájemcem; v takovém případě bych se totiž rozhodl o nemovitost se dále nezajímat.
Na stránkách realitního serveru Sreality jsem zjistil, že jedna z nemovitostí, které společnost MM Reality nabízí, je pravděpodobně tou, o kterou jsem se zajímal. Kontaktoval jsem proto infolinku společnosti MM Reality a požádal o kontakt na makléře, který má nemovitost na starosti. Na počátku telefonického rozhovoru jsem byl upozorněn, že hovor bude či může být nahráván. Následně mi byl formou SMS zaslán kontakt na konkrétního makléře.
Makléře jsem telefonicky kontaktoval, ujistil jsem se, že jeho společností nabízená nemovitost je opravdu tou, o kterou mám zájem (kromě jiného jsem mu sdělil i jméno vlastníka nemovitosti, které jsem zjistil náhledem do katastru nemovitostí ČR) a zda již nemá vážného zájemce. Bylo mi řečeno, že s žádným zájemcem rezervační smlouvu neuzavřel, není ani v jednání o rezervaci, ale že má zájemce, se kterým se zanedlouho chystá na prohlídku nemovitosti. Navrhl jsem proto, že se, pokud mi bude vyhovovat termín, můžeme při této příležitosti setkat na místě. V opačném případě, že majitele požádám o prohlídku v jiném termínu. Vzhledem k tomu, že jsem měl v plánu prohlédnout si i jiné nemovitosti v okolí a makléřův termín mi nevyhovoval, jsem se rozhodl pro druhou variantu a předmětnou nemovitost navštívil bez makléře.
Majitel nemovitosti mi během rozhovoru bez mého přičinění navrhl, že mi nemovitost prodá za nižší cenu, než za jakou ji nabízí realitní kancelář (jako důvod uvedl to, že makléř mu doporučil nepřiměřeně vysokou prodejní cenu a kupce za dlouhou dobu nesehnal). Sdělil jsem mu, že já si žádných závazků vůči společnosti MM Reality nejsem vědom (o nemovitosti jsem se dozvěděl z jiných zdrojů, u MM Reality jsem si pouze prověřoval, zda ji mají opravdu v nabídce a toto nepovažuji za zprostředkování atd.) a proto s prodejem bez účasti MM Reality nemám problém. Upozornil jsem ho však, že v jeho případě závazky vůči MM Reality existují a doporučil mu, aby makléře kontaktoval a pokusil se s ním domluvit na podmínkách, za jakých by s takovým prodejem souhlasil před vypršením platnosti smlouvy o zprostředkování (např. že by mu byla uhrazena pouze část provize).
Při dalším rozhovoru mi majitel sdělil, že s makléřem hovořil a ten s prodejem souhlasí za podmínky, že mu majitel zaplatí smluvní pokutu dle smlouvy, konkrétně prý 70.000,- Kč. S majitelem jsme se dále domluvili, že koupi nemovitosti budu dále zvažovat a případně začneme domlouvat podrobnosti dohody s ním a makléřem.
Nyní k jádru dotazu:
Včera (26.01.2017) (24.01.2017) mi volal makléř a dotazoval se, v jakém stadiu je moje rozhodování ohledně nemovitosti. Sdělil jsem mu výše uvedené informace. On mi potvrdil, že s ním majitel o celé záležitosti hovořil. Následně se mě však poměrně nevybíravým způsobem pokoušel přesvědčit, že i já mám vůči MM Reality závazky a nemovitost nebudu moci koupit dříve, než po uplynutí jednoho roku po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování, v opačném případě budu čelit sankcím. Vysvětlil jsem mu, že z mého pohledu závazky vůči jeho společnosti nemám a že majitele nemovitosti jsem na nutnost dohody s makléřem sám upozornil.
Na to však k mému údivu reagoval tak, že mi oznámil, že si naše minulé telefonáty i telefonát současný nahrává a v případě potřeby použije proti mě. Tyto informace byly pro mé další rozhodování klíčové.
Chování makléře během tohoto rozhovoru mě natolik znechutilo, že jsem přehodnotil záměr jednat s ním tak, aby se necítil poškozen.
Proto bych rád věděl, zda z výše uvedeného vyplývá, že:
- mám jakékoliv závazky vůči společnosti MM Reality?
- MM Reality může po uplynutí platnosti smlouvy o zprostředkování
uplatňovat na majiteli nárok na provizi či smluvní pokutu, pokud se mnou
majitel uzavře kupní smlouvu na nemovitost?
A dále neméně důležité:
Mohu dosáhnout toho, aby byly nahrávky (pokud byly skutečně pořízeny) našich rozhovorů s makléřem a pracovnicí infolinky zničeny, ev. aby nemohly být využity v případné soudní při, vyvolané MM Reality? (na počátku telefonátu na infolince jsem na nahrávání upozorněn byl, při telefonických rozhovorech s makléřem jsem upozorněn nebyl, s výjimkou posledního, kdy mi to makléř uprostřed rozhovoru oznámil; v rozčilení jsem však výslovně nesdělil, že s nahráváním nesouhlasím, pouze jsem řekl, že to považuji za drzost a pokračoval jsem v rozhovoru dále)?
Jak mohu dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, které o mně MM Reality evidují, vymazáno? (před několika měsíci jsem jiné makléřce MM Reality při prohlídce jiné nemovitosti sdělil některé osobní údaje a podepsal souhlas s jejich zpracováním dle zákona 101/2000 Sb.)
Mým cílem není dostat se s touto společností do soudní pře, chci s nimi pouze přerušit kontakt a dosáhnout toho, aby bylo maximum informací, spojených s mojí osobou a evidovaných u této společnosti, vymazáno. Děkuji za odpověď. S pozdravem Miroslav
ODPOVĚĎ:
Je velmi důležité, co bylo obsahem telefonického rozhovoru. Občanský zákoník upravuje v § 1820 a násl. možnost uzavření smlouvy i prostřednictvím komunikace na dálku (telefon, & hellip; ), pokud je hovor monitorován a je to druhé straně oznámeno, může být taková nahrávka použita i u soudu. V dnešní době existuje řada neseriozních podnikatelů, kteří využijí této možnosti dané zákonem a různými manipulativními technikami přimějí druhou stranu, aby takovou smlouvu po telefonu uzavřela. Proto se nelze jednoznačně vyjádřit k tomu, zda jste takovou smlouvu po telefonu uzavřel či nikoliv a zda tak i z takového hovoru mohou pro Vás vznikat nějaké závazky. Pokud si nepřejete, aby o Vás Vaše údaje shromažďovali, napište doporučený dopis, ve kterém uveďte, že nesouhlasíte s tím, aby o Vás jakékoliv údaje evidovali pod hrozbou obrácení se na Úřad pro ochranu osobních údajů. Na ten se následně můžete v této věci obrátit i za účelem bližšího řešení této situace - stránky www.uoou.cz.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spoluvlastníkem
- Pronájem části rodinného domu - podání daňového přiznání jen jedním spolumajitelem
- Může jen jeden spolumajitel domu zdanit příjem za pronájem?
- Může jen jeden spoluvlastník domu zdanit příjem za pronájem?
- Zdanění příjmu z pronájmu bytu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu bytu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu domu jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu domu jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z pronájmu nemovitosti jedním spolumajitelem - je to možné udělat?
- Zdanění příjmu z nájmu nemovitosti jedním spoluvlastníkem - je to možné udělat?
Předělali jsme po smrti rodičů přízemí rodinného domu (začátek rekonstrukce 3/2014) a chceme ho pronajímat na krátkobobý pronájem. Jsem vlastník poloviny rodinného domu RD a dcera a žena mají po 1 podílu rodinného domu. Pronájem bude danit pouze žena. Máme podávat daňové přiznaní i já a dcera, přestože nepronajímáme? Jak se odečítají náklady na rekonstrukci, když v domu já a žena bydlíme? Dcera bydlí jinde. Děkuji, Děkuji Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Vy a dcera přiznání k dani z příjmů z důvodu pronájmu podávat nemusíte. Vaše žena však může uplatnit pouze skutečné výdaje, nikoliv výdaje stanovené procentem z příjmů, protože nerozdělujete příjmy dle spoluvlastnických podílů (vše zdaňuje pouze Vaše žena). § 12 odst. 2 Zákona o daních z příjmů.
Pokud výdaje na rekonstrukci přesáhly v jednom zdaňovacím období 40 000 Kč, navýšíte vstupní cenu pro odpisování celého domu (tj. připočtete k hodnotě domu stanovené dle § 29 Zákona o daních z příjmů). Vypočtete odpisy dle § 26 a následujících zákona o daních z příjmů. Stanovíte si poměr pro uplatnění odpisů, např. dle podlahové plochy určené k pronájmu a k bydlení, nebo dle jiného kritéria, který před FÚ obhájíte. Vypočtené odpisy tímto poměrem "pokrátíte" a jako výdaj uplatníte část připadající na pronajímanou část domu. Odpisy tedy vypočtete nejdříve z hodnoty celého domu vč. rekonstrukce a poté uplatníte pouze část připadající na pronajímaný prostor. Jen upozorňuji, že všechny výdaje související s rekonstrukcí budete muset na vyžádání FÚ doložit např. fakturami.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce domu partnerů - vypořádání po smrti, vyplacení dědice, dědiců
- Rekonstrukce domu partnerů - vypořádání po smrti, vyplacení syna, dcery, potomků
- Smrt partnera po rekonstrukci společného bydlení - vyplacení dědice, dědiců
Jsem rozvedená, žiji s přítelem, který když se chtěl ke mně nastěhovat opravil v mém rodinném domku bydlení. Za dobu co spolu žijeme koupil auto a šetří pro dceru. Kdyby přítel zemřel dřív než já budu muset vyplatit jeho dceru z toho co vložil do našeho společného bydlení? Auto nechci ani žádné peníze, ale na vyplacení dcery z rekonstrukce bych peníze neměla. Má na to nárok? Jak to eventuálně udělat? Moc děkuji za radu. Děkuji, Týna
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nejste s přítelem manželé, nebudete jeho dědičkou. Majetek, který zakoupil (např. uvedené auto) a peníze, které našetřil, za tu dobu, co spolu žijete, budou dědit pouze jeho zákonní dědicové, mezi které Vy patřit nebudete (ledaže by sepsal závěť). Peníze, které vložil do Vašeho bydlení, mu náleží a měly by také být zahrnuty v jeho dědictví. Adekvátní částku byste tedy měla vyplatit do dědictví a pokud takovou částku nemáte, měla by být do dědictví zařazena pohledávka Vašeho přítele vůči Vám z titulu úhrady oprav za bydlení v takové výši, kterou do oprav investoval. Můžete si s jeho dědici domluvit např. i splátkový kalendář nebo případně, pokud jdou nějaké movité věci oddělit, můžete jim je dát (např. pračka, lednice, atd.).
Pokud se chcete takové situaci vyhnout, můžete s přítelem sepsat darovací smlouvu, na základě které bude patrno, že peníze, které Váš přítel vložil do vašeho bydlení, Vám byly za jeho života darovány a nebudou tedy spadat do jeho dědictví. Na darovací smlouvě si pro jistotu nechte ověřit podpisy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh zůstavitele za energii - vliv na dědictví
- Dědí dědici dluh zemřelého za energie?
- Manžel měl černý odběr elektřiny a zemřel - lze částkou pro elektrárnu ponížit dědictví dědiců?
- Černý odběr elektřiny zůstavitele před smrtí - vliv na dědictví (elektrárna dostala 750.000 Kč)
- Manžel měl černý odběr plynu - lze částkou pro plynárnu ponížit dědictví dědiců?
- Černý odběr plynu zůstavitele před smrtí - vliv na dědictví (plynárna dostala vysokou částku za znovupřipojení plynu)
- Škoda způsobená zůstavitelem před smrtí - vliv na dědictví, dědické podíly
- Zemřelý, zesnulý způsobil před smrtí vysokou škodu - vliv na dědictví, dědické podíly
Manžel zemřel 29.12. 2016. 4.1.2017 mi přišli z PRE odebrat elektroměry v domě i 3 nájemníkům kvůli neoprávněnému odběru elektrické energie. Měřili to od 15.6.2015 do 4.1.2017 tj. 569 dní. Proč nezasáhli dříve? Nevěděla jsem že máme v domě a v bytě černý odběr. Žili jsme s manželem 10 let každý po svém. Elektroměr byl na manžela, účty platil on. Kdyby ještě žil, tak by si to vyřídil sám. Za zprovoznění a pokutu jsem zaplatila 750 000 Kč. Neprokáži, že jsem o tom nevěděla. Mohu tuto pokutu zahrnout do dědictví? Musela jsem si půjčit peníze. Jedna dcera mi to navrhla, druhá nesouhlasí.
Až nás vyzve notář k vyřizování dědictví, lze zajistit levnější odhad domu na katastru nemovitosti. Ten ale nemá váhu znaleckého posudku. Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Požádejte notáře, aby pokutu zařadil do pasiv dědictví v návaznosti na ust. § 171 odst. 2 písm. a) zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.). Tento dluh však bude spadat do společného jmění manželů, za jeho polovinu byste tedy měla odpovídat jako manželka. Dědicové za dluhy zůstavitele poté odpovídají dle ust. § 1701 a násl. občanského zákoníku (společně a nerozdílně do výše nabytého dědictví, pokud uplatní výhradu soupisu a nebo v plné výši, pokud výhradu soupisu neuplatní).
Dle § 181 z. ř. s. se pozůstalostní majetek oceňuje společným prohlášením dědiců a jen v odůvodněných případech je vyžadován znalecký posudek. Levnější odhad nemovitosti by tedy měl notáři stačit a nevadí, že nemá váhu znaleckého posudku.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě domu s nájemníkem bez nájemní smlouvy - jak ho vystěhovat?
- Koupě domu s nájemníkem bez užívacího práva k domu - jak ho vystěhovat?
Kupujeme od obce rodinný dům, bydlí v něm osoba bez platné nájemní smlouvy. Jak ho vystěhovat? Pán je hrubý, vyhrožuje, dovede i napadnout. Žije zde sním i jeho rodina - 3 nezletilé děti, ale o těch není ve smlouvě ani slovo. Jak podařenou rodinku vystěhovat? Podotýkám, že obec je nevystěhuje neboť se pána bojí. Soudně formou žaloby na vystěhování? Pokud budou rozsudek soudu ignorovat, řeší situaci nepeněžitá exekuce (tj. že nájemníka bez platné nájemní smlouvy a bez užívacího práva k rodinnému domu násilím vystěhuje)? Děkuji za odpovědi Hanka
ODPOVĚĎ:
Na otázky si v dotazu odpovídáte de facto sama.
Bude-li Vámi zakoupený rodinný dům protiprávně (tzn. bez právního důvodu) užíván jinou osobou, bude nutné se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení. Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Nebude-li obyvatel rodinného domu respektovat rozsudek, kterým mu soud nařídí tento rodinný dům vyklidit, bude nutné zahájit exekuční řízení, v jehož rámci bude exekutor oprávněn obyvatele (včetně jejich věcí) z rodinného domu fyzicky vystěhovat (a to i za asistence Policie ČR).
Pro přípravu předžalobní výzvy, žaloby na vyklizení, popř. pro činění navazujících právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Neoprávněným užíváním Vašeho rodinného domu se může dotyčná osoba dopustit rovněž trestného činu. Konkrétně dle § 208/1 a 2 trestního zákoníku se trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, popř. ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. Abyste neoprávněnému obyvateli Vašeho rodinného domu dala na srozuměnou, že jeho vystěhování myslíte vážně, můžete na něj v této souvislosti podat trestní oznámení (Policie ČR nebude sice v rámci trestního řízení oprávněna tuto osobu z Vašeho rodinného domu vystěhovat, jako nátlakový prostředek však může trestní oznámení zapůsobit).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví - povolení vypovězení v dědickém řízení připadlého podílu na podílových fondech pokynem na jednorázový prodej cenných papírů
- Dědictví, dědění cenných papírů
- Dědění a návrh na výpověď a prodej cenných papírů projednávaných v dědictví
Otec zemřel 8. 2. 2016. Dědické řízení se konalo 14. 6. 2016. U okresnímu soudu jsem 30. 8. 2016 podala jménem mého bratra návrh na schválení právního úkonu na povolení vypovězení v dědickém řízení připadlého podílu na podílových fondech pokynem na jednorázový prodej cenných papírů a následným vypořádáním prostřednictvím bezhotovostního převodu na k tomuto účelu (pro jeho podíl z dědického řízení) zřízeného účtu mého bratra. Tato částka byla a je potřebná pro uhrazení jeho podílu na s dědickým řízením a s pohřbem spojených nákladech. Ve čtvrtek 5. 1. 2017 se konalo u příslušného okresního soudu jednání o mém návrhu na schválení právního úkonu, které skončilo pro nás nepochopitelným závěrem. Paní soudkyně prohlásila, že mému návrhu nerozumí a že náklady za pohřeb se odečítají jako pasiva z výše dědictví. Na závěr mi bylo paní soudkyní sděleno, že se jednání odročuje na 4. 4. 2017 s tím, že mám v ten den předložit aktuální výpis z majetkového účtu mého bratra a že ona ani poté nemusí mému návrhu vyhovět! Tímto bych Vás chtěla požádat o radu, jak mám dále postupovat. Daniela
ODPOVĚĎ:
Pokud tomu dobře rozumím, tak dědické řízení po Vašem otci bylo pravomocně skončeno v červnu 2016 a dědictví bylo potvrzeno podle dědických podílů tak, že nebylo třeba souhlasu opatrovnického soudu před skončením řízení o dědictví. Vy jste byla pravděpodobně jmenována opatrovníkem Vašeho bratra, a tedy spravujete i jeho jmění. Zděděné podílové fondy tedy chcete prodat, ale protože má Váš bratr podíl na těchto fondech a protože se nejedná pouze o běžnou správu, potřebujete předchozí souhlas opatrovnického soudu. Výtěžek prodeje si poté rozdělíte s bratrem podle svých podílů a bratrovi tento výtěžek uložíte na účet, který byl v dědickém řízení pro něj zřízen.
Podle § 171 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) pasiva pozůstalosti kromě dluhů zůstavitele tvoří i náklady jeho pohřbu. Náklady pohřbu se tedy neodečítají od aktiv pozůstalosti, ale řadí se do pasiv pozůstalosti a tedy dědicové za ně odpovídají dle ust. § 1701 a násl. občanského zákoníku (o. z.).
Aktuální výpis z majetkového účtu nejspíš paní soudkyně potřebuje z toho důvodu, že výpis pořízený v dědickém řízení je vyhotovený k datu úmrtí Vašeho otce a potřebuje tedy posoudit, zda se nejedná o běžnou správu, na kterou byste tento souhlas od soudu nepotřebovala. Tento výpis tedy pořiďte znovu před jednáním konaným dne 4.4. a požádejte o udělení souhlasu s prodejem podílových fondů. Dále můžete upozornit paní soudkyni na § 171 z. ř. s. a § 1701 a násl. o. z.
Soud musí posoudit, zda jednání, které chcete učinit, je v zájmu opatrovaného. Pokud dospěje k závěru, že je to v jeho zájmu, udělí Vám souhlas. Pokud dospěje k opačnému závěru, tento souhlas Vám neudělí.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Práce jednoho zaměstnance pro 2 konkurenční firmy - zakazuje to Zákoník práce?
- Může obchodní zástupce pojišťovny pracovat pro 2 pojišťovny najednou?
- Zaměstnanec pracuje i pro konkurenci - zakazuje to Zákoník práce?
- Pracovník pracuje i pro konkurenci - zakazuje to Zákoník práce?
- Práce jednoho pracovníka pro 2 konkurenční firmy - zakazuje to Zákoník práce?
Jsem u jedné nejmenované pojišťovny jako obchodní zástupce a dostal jsem nabídku od jiné pojišťovny na pracovní nabídku do jejich call centra.
Rád bych se zeptal, jestli mohu být zaměstnaný u jedné pojišťovny v call centru a u druhé mít živnost jako vedlejší činnost a občas tam udělat nějakou smlouvu. Jestli to není střet zájmů a práce pro dvě konkurenční firmy. Děkuji, Richard.
ODPOVĚĎ:
ze znění dotazu předpokládám, že s „nejmenovanou pojišťovnou“ jste uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení (či jinou obchodní smlouvu), tzn. že s „nejmenovanou pojišťovnou“ nemáte pracovněprávní vztah (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení a ověřit, zda a případně jak je zde omezena činnost pro konkurenční pojišťovnu.
Dle § 2518/1 občanského zákoníku si mohou strany smlouvy o obchodním zastoupení ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná.
Pokud jste s „nejmenovanou pojišťovnou“ uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení před 31. 12. 2013, je pro Vás podstatný § 672a/1 Obchodního zákoníku, dle něhož platilo, že ve smlouvě o obchodním zastoupení bylo možno písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesměl po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.
Obě úpravy konkurenční doložky (dle již zrušeného Obchodního zákoníku i dle nyní platného občanského zákoníku) však počítaly s uplatněním konkurenční doložky až po skončení obchodního zastoupení (což však nebude Váš případ, neboť smlouvu o obchodním zastoupení hodláte ponechat v platnosti). Nelze však vyloučit, že Vámi uzavřená smlouva o obchodním zastoupení Vás neomezuje ve výdělečné činnosti jiným způsobem, a to i po dobu platnosti této smlouvy. Z tohoto důvodu důkladně prostudujte Vámi uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení, jak uvádím výše.
Dle § 304/1 zákoníku práce mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Jelikož „nejmenovaná pojišťovna“ a „jiná pojišťovna“ mají shodný předmět činnosti (jedná se o konkurenty), je toto ustanovení ve Vašem případě aplikovatelné, tzn. že před nástupem do zaměstnání u „jiné pojišťovny“ je zapotřebí, abyste získal její souhlas s tím, abyste i nadále působil pro „nejmenovanou pojišťovnu“ jako obchodní zástupce.
Pokud souhlas „jiné pojišťovny“ nezískáte, budete nucen činnost obchodního zástupce pro „nejmenovanou pojišťovnu“ ukončit (samozřejmě za předpokladu, že budete mít zájem o založení pracovního poměru s „jinou pojišťovnou“, druhou variantou zůstává nezaložení pracovního poměru s „jinou pojišťovnou“).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 513/1991 Sb. , Obchodní zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Slevový portál neposlal cestovní kanceláři platbu za zájezd - jak postupovat?
- Zprostředkovatel neposlal cestovní kanceláři platbu za zájezd - jak postupovat?
- Slevový portál neposlal cestovní kanceláři platbu za dovolenou - jak postupovat?
- Zprostředkovatel neposlal cestovní kanceláři platbu za dovolenou - jak postupovat?
- Odpovědnost cestovní kanceláře za nezaslání peněz zprostředkovatelem zájezdu (slevovým portálem Nakupvakci.cz
- Nakupvakci.cz neposlal peníze obchodníkovi - jak postupovat
- Vymáhání peněz po Nakupvakci.cz - slevový portál nepřeposlal platbu obchodníkovi (cestovní kanceláři Metal-Frut)
28.11.2016 jsem zakoupila na slevovém portálu Nákupvakci.cz 2x voucher na zájezd do Paříže, který jsem zaplatila převodem na účet portálu. Dále se mnou již komunikovala CK METAL-FRUT (tato CK prodávala své zájezdy pomocí SP) u které jsem podepsala dne 2.12.2016 smlouvu na zájezd. Následně dne 13.12.2016 mi zaslala CK Metal-Frut storno zájezdu z důvodu platební nekázně slevového portálu Nakupvakci.cz a veškeré finanční prostředky mám vymáhat po slevovém portálu Nakupvakci.cz, který se mnou samozřejmě nic neřešil ani řešit nebude. Následně mi Cestovní kancelář Metal-frut zaslala email, že jestli na zájezdu trvám, mám ho zaplatit znovu na účet Cestovní kanceláře MetalFrut. Dostala jsem dokonce slevu 5%, zaslaná smlouvy byla pod stejným číslem jako ta předešlá, pouze ponížená o procenta. Celou dobu jsem s CK komunikovala telefonicky, nevím proč mě rovnou nebylo doporučeno ať si zájezd zaplatím přímo v CK. Myslím si, že i Cestovní kancelář MetalFrut nese tak trochu zodpovědnost s kým spolupracuje. Částka kterou jsem zaplatila je 4 900, ale i přesto prosím o radu jak mám postupovat, přece si člověk nemůže nechat všechno líbit. Velice děkuji za radu J. Houserová
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nelze dovodit, jaký smluvní vztah existuje (či existoval) mezi slevovým portálem a cestovní kanceláří, předpokládám však, že se jednalo o určitý typ zprostředkovatelské smlouvy.
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu, a to zejména na ta ustanovení, která se týkají ceny zájezdu a jejího uhrazení. Je podstatné, zda se smlouva zmiňuje o tom, že cena zájezdu byla Vámi uhrazena před podpisem smlouvy prostřednictvím třetí osoby (slevového portálu).
Další jednání Vám doporučuji vést s cestovní kanceláří. Je nutné si uvědomit, že cestovní kancelář se vůči Vám smluvně zavázala zajistit Vám zahraniční zájezd, zatímco Vy jste se zavázala uhradit za to cestovní kanceláři sjednanou cenu (což jste učinila ještě před uzavřením smlouvy o zájezdu).
Dle § 2533 občanského zákoníku může pořadatel zájezdu odstoupit od smlouvy o zájezdu jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost. Ve Vašem případě však žádná z těchto situací nenastala, neboť zájezd (jako takový) zrušen nebyl, přičemž žádnou ze svých smluvních povinností jste neporušila. Lze proto usuzovat, že zrušení Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu bylo cestovní kanceláří učiněno neoprávněně.
Pokud se cestovní kancelář rozhodla nabízet své služby prostřednictvím slevového portálu, nese s tím spojená rizika (např. i špatnou platební morálku slevového portálu, jako svého smluvního partnera). V žádném případě však nemůže cestovní kancelář přenášet toto své podnikatelské riziko (resp. jeho negativní důsledky) na Vás, jako svého zákazníka (tzn. že nemůžete být postihována zrušením Vaší smlouvy o zájezdu jen proto, že smluvní partner cestovní kanceláře se ukázal být nespolehlivým).
V současné chvíli Vám doporučuji upozornit cestovní kancelář na protiprávnost jejího postupu, přičemž tak můžete učinit za pomocí tzv. předžalobní výzvy. Tuto výzvu (která má formu dopisu) můžete připravit sama, popř. můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze předpokládat, že předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, udělá na cestovní kancelář mocnější dojem).
Rovněž se můžete pokusit o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
Vámi uzavřenou smlouvu o zájezdu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Voda stékající z vyvýšeného pozemku - jak se bránit a donutit majitele aby pozemek zabezpečil proti stékající vodě?
- Dešťová voda stékající od souseda a způsobující vlhnutí stavby - jak se bránit?
Máme rekreační domek v malém městě se zahradou, která je v mírném svahu nad domkem. Nad zahradou je slepá cesta, která končí vjezdem na zahradu souseda. Nad touto cestou (stále v mírném svahu) je oplocený areál, který je několik desetiletí pokryt betonovými panely. Byla tam prodejna stavebnin, poté byl areál opuštěn. 2014 jsme zjistili, že při silném dešti voda z oploceného areálu proudem teče několik desítek metrů přes obecní cestu naší zahradou až do naší hospodářské budovy. Předtím jsme vlhkou hliněnou podlahu v budově nespojovali s tím, že by se tam voda mohla dostat ze zahrady a dokonce z tak vzdáleného pozemku (70 m je k plotu). V té době areál s betonovými panely (více než 2000 m2) už vlastnilo město, a my jsme byli přesvědčení, že se náš problém s dešťovou vodou bude řešit, až se bude něco v tomto objektu dít. V r. 2016 zažádalo město o povolení postavit si tam dílnu pro komunální služby města které tam teď jsou. Poslali jsme odvolání, zatím úspěšně, nemají však zájem řešit náš problém a navíc do objektu přesunuli sběrný dvůr. Tomáš
ODPOVĚĎ:
zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod přímo na pozemku, na který tyto vody při dešti dopadnou (resp. odvádění těch dešťových vod, které dopadnou na stavbu na tomto pozemku), je jedním z faktorů, který je při posuzování stavebního záměru stavebním úřadem zohledňován. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad (popř. krajský stavební úřad, pokud se obáváte podjatosti stavebního úřadu) s podnětem k prošetření stavu městského pozemku (z hlediska zajištění vsakování, resp. odvádění dešťových vod).
Ze soukromoprávního hlediska upozorňuji na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník (tedy i město) povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Ve Vašem případě je otázkou, zda Vás vnikání vody skutečně podstatně omezuje v obvyklém užívání Vašeho pozemku (za předpokladu, že se tak děje pouze při silném dešti).
Nebude-li město, jako vlastník předmětného pozemku, ochotno napravit závadný stav na základě Vaší písemné výzvy, nezbude Vám, než se domáhat ochrany soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec shora uvedeného upozorňuji na § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek; stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Toto ustanovení (věta za středníkem) se však použije v případech přirozeného stékání dešťových vod. Stékají-li prakticky všechny dešťové vody z městského pozemku na Váš pozemek v důsledku vybetonování městského pozemku, nemůže být toto ustanovení aplikováno (neboť by vedlo ke zjevné nespravedlnosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Výpověď doplňkového pojištění GAB u QBE, Colonnade pojišťovny
- Ukončení pojistné smlouvy produktu GAB u QBE, Colonnade pojišťovny
- Běžné pojištění - definice, vysvětlení
- Běžné pojištění, doplňkové pojištění - rozdíl
2015 jsem ke koupenému autu uzavřela havarijní pojištění na 2 roky a k němu doplňkové pojištění GAP na 5 let. Zaslala jsem výpověď na obě pojišťovny více jak 6 týdnu před koncem havarijního pojištění. GAP mi zamítnul výpověď, že mám smlouvu na 5 let, přitom primární pojištění zanikne. Dále se společnost, která zprostředkuje GAP 04/2016 přejmenovala, to mi oznámili v 01/2016 zároveň s novou fakturou. Můžu pojištění vypovědět na základě § 2806 ods. b/ - přeměna pojistitele? Dřive QBE dnes (19.01.2017) Colonnade. V pojistných podmínkách je zároveň uvedeno, že s běžným pojištěním lze vypovědět ve lhůtě 6 týdnů. Zajímá mě, zda běžným pojištěním je myšleno havarijní, jinak je všude uvedeno primární pojištění a pokud zanikne pojištění nezaplacením i upomínky, hrozí mi nějaká sankce? Vždy vše platím, jak se má, ale vadí mi, že bych platila další 3 roky něco, co už vlastně bez havarijního pojištění neexistuje (ročně 6100, -) a pojištění je dobrovolné. Děkuji, Vanda
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do pěti částí:
1/ Výpověď pojistné smlouvy dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku:
Dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku může pojistník (zde Vy) vypovědět pojištění s osmidenní výpovědní dobou do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o přeměně pojistitele. Přeměnou pojistitele míní občanský zákoník některou z přeměn dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, tedy a/ fúzi společnosti nebo družstva, b/ rozdělení společnosti nebo družstva, c/ převod jmění na společníka, d/ změnu právní formy nebo e/ přeshraniční přemístění sídla (§ 1/2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev).
Pakliže se ve Vašem případě pojišťovna pouze přejmenovala (změnila tedy svou firmu), nejedná se o přeměnu obchodní společnosti a vypovězení pojistné smlouvy dle § 2806 písm. b) občanského zákoníku nepřichází tudíž v úvahu.
2/ Primární a doplňkové pojištění:
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nedefinuje pojmy "primární pojištění", "doplňkové pojištění" apod. V tomto ohledu je podstatné, jak jsou tato pojištění charakterizována (sama o sobě a zejména ve vzájemném vztahu) ve Vámi uzavřených pojistných smlouvách (resp. v pojistných podmínkách, které jsou součástí těchto smluv).
Ve Vašem případě je důležité, jak jsou obě Vámi sjednaná pojištění provázána, tzn. zda doplňkové pojištění „stíhá stejný právní osud“ jako pojištění primární, nebo zda obě pojištění „žijí vlastním právním životem“.
3/ Nezaplacení pojistného:
Dle § 2804 občanského zákoníku platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Lze předpokládat, že Vámi sjednané doplňkové pojištění tedy skutečně zanikne, pokud pojišťovně nezaplatíte dohodnuté pojistné. Zároveň však platí, že pojišťovna bude oprávněna po Vás vymáhat (a to i soudně, popř. následně exekučně) dlužné pojistné a vyúčtuje Vám pravděpodobně i úrok z prodlení nebo smluvní pokutu (pokud byla v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách sjednána).
4/ Jak ukončit pojištění:
Ze znění dotazu předpokládám, že doplňkové pojištění jste hodlala ukončit dle § 2807 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.
Dle § 2761 občanského zákoníku je pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. K pojmu "pojistný zájem" uvádí důvodová zpráva k občanskému zákoníku následující:
"Pojistný zájem se odráží v přání, aby škodné následky pojistné události nenastaly, jakož i v obavě, že hodnota, na níž má zájemce o pojištění (posléze pojistník) zájem, bude pojistnou událostí zničena, zmenšena nebo jinak dotčena. Bere se při něm v úvahu, že při zamýšlené nebo již uzavřené pojistné smlouvě jde o zřetel na určitý skutkový stav ovlivňující nějakou majetkovou hodnotu a možnost jeho ohrožení pojistnou událostí."
Dle § 2765 občanského zákoníku pak platí, že zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl (prakticky totéž je uvedeno rovněž v § 2810 občanského zákoníku).
Je sporné, zda ve Vašem případě zanikl Váš pojistný zájem v okamžiku, kdy jste zrušila havarijní pojištění a tudíž dala najevo, že nemáte zájem ani na doplňkovém pojištění, může se však jednat o jednu z možností ukončení doplňkového pojištění.
Jednodušší variantou ukončení doplňkového pojištění je účelová změna vlastníka Vašeho automobilu. Dle § 2812 občanského zákoníku totiž platí, že nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli. Svůj automobil proto můžete na přechodnou dobu např. darovat některému ze členů Vaší rodiny. Po doložení této skutečnosti pojišťovně by mělo pojištění ze zákona zaniknout. Následně bude možné, aby Vám člen rodiny automobil daroval zpět (to vše za předpokladu, že se ve Vašem případě jedná o pojištění majetku).
5/ Kam se obrátit:
Domníváte-li se, že doplňkové pojištění mělo zaniknout již na základě Vaší původní výpovědi, můžete se v této věci obrátit na Českou národní banku (která vykonává dohled nad činností pojišťoven) :
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Rovněž se můžete pokusit o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce: http://www.coi.cz/
Vámi uzavřenou pojistnou smlouvu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nemajetková újma - definice, vysvětlení, příklad
- Určení škody v trestním řízení - postup
- Stanovení nemajetkové újmy pro náhradu škody v trestním řízení
- Stanovení přiměřeného zadostiučinění pro náhradu škody v trestním řízení
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení u soudu
Obdržela jsem předvolání svědka jako poškozeného v trestní věci krádeže. V předvolání je uvedeno: pouze do zahájení dokazování v hlavním líčení mám právo navrhnout, aby v trestním řízení bylo rozhodnuto též o mém nároku na náhradu škody a nebo na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestným činem. Do zahájení dokazování v hlavním líčení mám rovněž právo navrhnout vydání bezdůvodného obohacení, který obžalovaný na můj úkor získal. Jinak bude soud rozhodovat o vašem nároku na náhradu škody jen na podkladě mých návrhů, jsou-li obsaženy ve spise. Aby o mých nárocích mohlo být procesně rozhodnuto, mám sdělit soudu peněžní částku. Můžete mi prosím poradit jak mám postupovat? A co znamená nemajetková újma? Považuje se za doklad o nároku znalecký posudek na odcizené věci? Jedná se o tzv. obživnutí věci, neboť v roce 2006 se stal trestný čin, v dubnu roku 2008 byl vydán rozsudek v nepřítomnosti obžalovaného a v lednu 2016 je nařízené hlavní líčení. Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále postupovat:
V rámci předvolání, které Vám bylo doručeno, jste byla řádně poučena dle § 43/3 trestního řádu. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal;
- tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování;
- z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení;
- důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit (tedy vlastně prokázat) ;
- o těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen (což se ve Vašem případě stalo).
Jako poškozená máte dvě možnosti, jak se domoci náhrady Vám způsobené škody (k vymezení tohoto pojmu více v odpovědi ad 2/ níže), a to a/ v rámci nyní probíhajícího trestního řízení, nebo b/ v rámci občanskoprávního řízení.
Doporučuji Vám zvolit variantu ad a/, tzn. domáhat se náhrady škody v rámci nyní probíhajícího trestního řízení. Tato varianta má několik podstatných výhod oproti variantě ad b/. Předně je varianta ad a/ levnější, neboť nemusíte hradit soudní poplatek (jak by tomu bylo u varianty ad b/), dále pak nemusíte sepisovat žalobu a aktivně vést občanské soudní řízení (jak to předpokládá varianta ad b/).
Z dotazu nevyplývá, zda jste v minulosti již požádala o náhradu Vám způsobené škody (v rámci trestního řízení). Pakliže nikoli, je nutné tak učinit nyní. Náhrady škody se můžete domáhat prostým dopisem (adresovaným tomu trestnímu soudu, který danou věc nyní řeší, a to pod přidělenou spisovou značkou, která je uvedena na Vám doručeném předvolání). V tomto dopise uveďte:
- své identifikační údaje,
- že navrhujete, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu, jež Vám byla trestným činem způsobena,
- z jakého důvodu nárok na náhradu škody uplatňujete (tímto důvodem je odcizení části Vašeho majetku),
- v jaké výši nárok na náhradu škody uplatňujete (tedy jaká škoda Vám byla způsobena, resp. jakou škodu chcete nahradit),
- datace a podpis.
Výši škody je zapotřebí doložit (prokázat), k čemuž se vyjadřuji v odpovědi ad 3/ níže.
Pro přípravu dopisu můžete samozřejmě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Tento dopis je nutné doručit soudu do zahájení dokazování v rámci hlavního líčení. Je samozřejmě vhodnější doručit tento dopis soudu s předstihem (aby měl soud dostatek času Vás vyzvat k odstranění případných nesrovnalostí či nedostatků).
2/ Nemajetková újma:
Trestným činem může být v zásadě způsobena majetková či nemajetková újma nebo se může pachatel trestného činu na úkor poškozeného bezdůvodně obohatit.
Dle § 2894/1 občanského zákoníku je škodou újma na jmění osoby. Jměním je souhrn majetku a dluhů osoby, přičemž majetkem je souhrn všeho, co osobě patří (§ 495 občanského zákoníku).
Stručně řečeno je tedy škodou jakákoli újma, která se projeví v majetkové sféře osoby (ať už zmenšením hodnoty jejího majetku, zničením části majetku, odcizením části majetku, ušlým ziskem apod.).
Nemajetkovou újmou je pak taková újma, která se dotkne jiných aspektů osoby, než jejího majetku. Spadá sem např. újma na zdraví (i psychickém) či životě osoby, újma na jejích osobnostních právech (právo na soukromí, občanskou čest, lidskou důstojnost apod.) atd.
Co se týče bezdůvodného obohacení, je nutné vycházet z § 2991/2 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Pokud jste byla poškozena trestným činem krádeže, lze předpokládat, že Vám vznikla pouze škoda (tedy majetková újma), resp. z dotazu nevyplývá, že by Vám vznikla rovněž nemajetková újma nebo že by se pachatel na Váš úkor bezdůvodně obohatil.
3/ Doložení výše škody:
V rámci dopisu, kterým se budete domáhat náhrady škody, je samozřejmě zapotřebí, abyste prokázala, jak vysoká škoda Vám vznikla. Za tímto účelem předložte soudu (jako přílohu dopisu) kopie účtenek/faktur a jiných dokladů, z nichž bude vyplývat cena věcí, které Vám byly odcizeny.
Výši Vám způsobené škody by bylo možné prokázat i prostřednictvím znaleckého posudku (pakliže nebudete mít k dispozici doklady o ceně odcizených věcí).
Závěrem:
Dospěje-li trestní soud k závěru, že na základě Vaší žádosti (či přiložených dokladů) není možné o Vašem nároku rozhodnout, nepřizná Vám právo na náhradu škody a odkáže Vás s tímto nárokem na občanskoprávní řízení. V takovém případě budete muset podat na pachatele krádeže žalobu (bude se tedy jednat o variantu ad b/ výše).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že právo na náhradu škody podléhá promlčení. Ze znění dotazu však není možné dovodit, zda bylo Vaše právo na náhradu škody již promlčeno či dosud nikoli.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, ÚČTY
- Vydání velkého technického průkazu kvůli prodej auta na leasing
- Prodej auta na leasing - jak získat velký technický průkaz od úvěrové společnosti?
- Jak získat velký technický průkaz při prodeji auta na leasing
Prosinec 2014 jsem koupil auto na leasing od společnosti Essox s. r. o. Auto již nepoužívám a chtěl bych leasing zrušit a auto prodat. To teď není možné, protože podle úvěrové smlouvy je velký technický průkaz v držení společnosti a bez něj nelze auto prodat. Společnost leasing nechce zrušit, a trvá na tom, že dokud se leasing platí, tak to nechává být. Jak mám prosím v tomto případě postupovat? Děkuji, Řehoř.
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou smlouvu (či smlouvy). S ohledem na to, že leasingová smlouva není občanským zákoníkem (ani jiným právním předpisem) výslovně upravena, je rozhodující právě znění této smlouvy (ve smlouvě mohou být zakotveny možnosti jejího jednostranného zrušení).
Ze znění dotazu předpokládám, že jste vlastníkem předmětného automobilu (ne všechny leasingové smlouvy počítají s převodem vlastnického práva k věci před úplnou úhradou její ceny), což je velmi podstatnou skutečností.
V rámci prakticky každé smlouvy může dojít ke změně v osobě dlužníka (§ 1888 a násl. občanského zákoníku), popř. může být smlouva postoupena jiné osobě (§ 1895 a násl. občanského zákoníku). Obě varianty však předpokládají souhlas věřitele s takovou změnou.
Při studiu leasingové (či jiné smlouvy) se zaměřte rovněž na to, zda je Vám dovoleno předmětný automobil po dobu leasingu zcizit (prodat či darovat) ; nelze totiž vyloučit, že Vám bude prodej či darování automobilu zakázán (např. i pod hrozbou smluvní pokuty).
Pokud po prostudování smluv dospějete k závěru, že prodeji automobilu (z hlediska smluv) nic nebrání, a jedinou překážkou je pouze fakt, že nemáte k dispozici technický průkaz, můžete se obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dle § 7f/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je vlastník či provozovatel vozidla povinen nahlásit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností mimo jiné ztrátu či zničení technického průkazu, a to neprodleně. Vlastník či provozovatel vozidla je zároveň povinen požádat tento úřad o vydání nového technického průkazu. Tímto způsobem je tedy možné získat technický průkaz Vašeho automobilu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Postřikovač pole a soukromé obydlí - jak daleko může kombajn jet u hranice pozemků?
- Postřik pole a omylem i soukromé zahrady - náhrada škody
- Postřik pole - jak daleko od zahrady soukromé osoby může postřikovač jet?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody - postřik zahrady omylem při stříkání pole chemickým postřikem
Bydlíme v posledním domku ve vesnici a hned vedle je lán pole asi 7 ha. Chci se zeptat jaká mám práva, když zemědělec postřikuje pole, kde má obilí, řepku. Máme domek se zahradou o velikosti půl hektaru. Máme to zatravněno a jsou tam stromy, pěstujeme si i zeleninu. Při postřikování je většinou celý dvůr zamořen smradem z chemického postřiku, a to co dopadne na naše rostliny naštěstí nevidíme, ale je to na nich. Nepoužíváme chem. prostředky, ale jsou nám vnuceny. V některých zemích je prý zákon, že postřikovač musí jezdit určitou vzdálenost od obydlí. Pozemek, který je hned vedle domu vlastní obec, ale pronajímá ho zemědělci. Chtěli jsme kousek koupit a zatravnit, a nasadit pás stálezelených rostlin, aby jsme oddálily problém, ale obec to zamítla. Zkoušeli jsme i o domluvu, že by nám zemědělec dopředu hlásil postřikování, abychom zakryly aspoň nějaké plodiny, ale marně. Děkuji, Andrea.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 9/2 písm. c) zákona o hnojivech platí, že hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí. Dle § 7/1 vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv se musí hnojiva, pomocné látky a substráty používat v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
Domníváte-li se, že zemědělec při postřikování pole porušuje shora uvedené právní předpisy, můžete se s podnětem k prošetření obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (který je orgánem ochrany přírody a zároveň orgánem ochrany zemědělského půdního fondu). V této věci můžete kontaktovat i místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
Vámi popsaná situace je řešitelná rovněž prostředky soukromého práva. Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob. Podstatný je dále § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné pach vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Nebude-li dohoda se zemědělcem možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 156/1998 Sb. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
vyhláška č. 377/2013 Sb. , o skladování a způsobu používání hnojiv
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Víkendový vzdělávací kurz a náhradní volno - má zaměstnanec nárok?
- Náhradní volno za víkendový vzdělávací kurz - nárok
- Volno za víkendový vzdělávací kurz
Mám nárok na náhradní volno v případě, že absolvuji víkendový vzdělávací kurz (sobota a neděle), na které mě zaměstnavatel vysílá? Má pracovní doba je rozvržena od po do pá. Zaměstnavatel mi na základě záznamu o pracovní cestě proplácí jízdné a stravné. Děkuji, Alena.
ODPOVĚĎ:
Pakliže jste v sobotu a v neděli absolvovala pracovní cestu, v jejímž rámci jste se zúčastnila školení, vykonávala jste o víkendu práci, neboť jak pracovní cesta, tak účast na školení jsou chápány jako výkon práce pro zaměstnavatele (jak vyplývá z § 42/1 a § 230/3 zákoníku práce).
Pokud sobota a neděle představují dle rozvrhu Vaší pracovní doby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (tedy dny Vašeho pracovního klidu, jak vyplývá z § 91/1 a § 92/1 zákoníku práce), představuje Vaše víkendové školení práci přesčas. Prací přesčas se totiž dle § 78/1 písm. i) zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele (nebo s jeho souhlasem) nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Z tohoto důvodu Vám náleží mzda, na kterou Vám vzniklo za dobu přesčasové práce právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku (§ 114/1 zákoníku práce).
Shora uvedené platí v případě, že jste za práci odměňována mzdou. Jste-li naopak odměňována platem, náleží Vám za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém jste práci přesčas konala, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (což je Váš případ), příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas (§ 127/1 zákoníku práce).
Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že na poskytnutí náhradního volna za přesčasovou práci máte nárok pouze v případě, že se na tom se svým zaměstnavatelem dohodnete. Pokud nedojde k dohodě ani v době 3 kalendářních měsíců od výkonu přesčasové práce (tzn. že zaměstnavatelem Vám po tuto dobu nebude poskytnuto náhradní volno), bude Vám příslušet příplatek za přesčasovou práci (§ 114/2 a § 127/2 zákoníku práce).
Nebude-li zaměstnavatel ochoten uznat školení jako přesčasovou práci a odmítne-li tudíž poskytnout Vám příplatek za přesčasovou práci či náhradní volno, nezbude Vám, než se těchto nároků domáhat soudní cestou. Z tohoto důvodu můžete rovněž kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem k provedení kontroly u Vašeho zaměstnavatele:
http://www.suip.cz/
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vzhledem k tomu, že jste pracovala v sobotu a v neděli, náleží Vám navíc příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 118/1 zákoníku práce). Jste-li za práci odměňována platem, přísluší Vám za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku (§ 126/1 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Daňové přiznání - slevy z cashback portálu
- Slevy z cashback portálů a daňové přiznání (daň z příjmu)
Na začátku minulého roku (2016) jsem začala hojně využívat různé cashback portály. Tedy, že jsem se z jejich webové stránky přesměrovala na e-shop a oni mi pak určité % z objednávky po schválení připsali na můj bankovní účet. Protože už nakupuji v podstatě jen na netu, a to nejen pro sebe, a protože se mi tam často potvrdily i částky, i když jsem objednávku nakonec zrušila či zboží z nějakého důvodu vrátila, vyšplhala se mi celková částka ze všech cashback portálů na cca 60 000 Kč. Vím, je to neuvěřitelná suma. Sama bych si to neuvědomila, jak je to možné, ale částky se mi takto ukazují na jejich stránkách. Tyto částky opět používám na další nákupy.
Teď ale nevím, jak to udělat s daňovým přiznáním. Hledala jsem na netu, ale bohužel z toho nejsem moudrá. Jen jsem se dozvěděla, že by to mělo patřit do nepravidelného příjmu a pokud částka přesáhne 30 000 Kč, musí se danit. Mám hlavně obavy, zda to nebudu muset oznámit rodičům, když si na mě táta uplatňuje slevu na dani na studenta. Jsem sice už plnoletá, ale ještě studuji a nepracuji. Takže s tím nemám vůbec zkušenosti. Nevím tedy ani, jak se to vlastně počítá. Sečtu celkové částky, které mi během loňského roku byly připsány na BÚ, ze všech cashback portálů, a tuto částku vynásobím 15 % sazbou?
Také bych se chtěla optat, zda k této částce musím přičíst i např. 1 000 Kč, kterou nám loni (2017) (2016) (2016) vrátili za nákup elektrospotřebiče, tedy nebylo to přes tyto cashback portály. Nákup byl sice na jméno táty, ale částku mi nechali poslat na BÚ, který je na mě. Přemýšlela jsem už i o možnosti zajít za nějakým daňovým poradcem, ale raději bych to udělala sama& hellip;
Ještě poslední dotaz bych měla. Pokud bych podala daňové přiznání s nějakou chybou, jak by FÚ postupoval? Zaslal by mi poštou do schránky upozornění, že se tam mám dostavit a opravit to?
Předem Vám moc děkuji za Vaše odpovědi na mé otázky, za Vaše rady informace apod. Albína
ODPOVĚĎ:
Cashback je forma nepřímé slevy za zakoupené zboží. Nejedná se tedy o Váš zdanitelný příjem. Částku, kterou jste obdržela nemusíte zdaňovat, ani nemusíte z tohoto důvodu podávat přiznání k dani z příjmů.
Jiná situace by byla, pokud byste podnikala a nakoupené zboží byste využívala ke své podnikatelské činnosti. V takovém případě byste musela vrácené částky vypořádat ve svém účetnictví. Z dotazu ale usuzuji, že zboží nakupujete pro svoji soukromou potřebu.
Váš otec může uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě bez ohledu na to, jaké máte příjmy. Podmínkou je pouze soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední nebo na vysoké škole do 26 let věku a společně hospodařící domácnost.
Pokud byste podávala daňové přiznání z jiného důvodu nebo k jiné dani a udělala chybu, tak buď Vám finanční úřad pošle Výzvu k odstranění pochybností, anebo neformálně telefonicky zavolá a domluví se s Vámi, jak chybu napravit, např. podáním dodatečného přiznání.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Student 26 let - placení sociálního pojištění rodiči, rodičem
- Student 26 let - placení zdravotního pojištění rodiči, rodičem
- Ztráta statutu studenta a placení zdravotního pojištění
- Ztráta statutu studenta a placení sociálního pojištění
Stále studující dcera dovrší 26 let a odjíždí na Erasmus. Dovršením věku ztrácí statut studenta, prosím, co jsme za ni povinni platit? Zdravotní pojištění, sociální pojištění? Děkuji za odpověď. Děkuji, Adriana.
ODPOVĚĎ:
Dosažením 26 let věku přestane být Vaše dcera nezaopatřeným dítětem a tudíž přestane patřit mezi osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát. Pokud bude pobyt Vaší dcery v zahraničí krátkodobý (méně než 6 měsíců), bude Vaše dcera nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění a po dosažení 26 let věku jí vznikne povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění. V roce 2017 činí minimální záloha na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů 1.485 Kč měsíčně.
Jestliže dceřin pobyt v zahraničí bude trvat déle než 6 měsíců, může Vaše dcera požádat o vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. Za tím účelem je zapotřebí doručit zdravotní pojišťovně písemné Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině. Povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění pak zaniká dnem, který Vaše dcera uvede v Prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo Prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Po návratu z ciziny bude Vaše dcera povinna se opět přihlásit u zdravotní pojišťovny a předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění pro pobyt v cizině a jeho délce. Pokud Vaše dcera takový doklad nepředloží, bude povinna doplatit zpětně pojistné tak, jako by se ze systému veřejného zdravotního pojištění vůbec neodhlásila. Penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže tedy dcera odjede na kratší dobu než 6 měsíců, je zapotřebí za ni po dosažení 26 let každý měsíc hradit pojistné na zdravotní pojištění. Pokud odjede do zahraničí na delší dobu, je možné pojistné uhradit až po jejím návratu.
Co se týče sociálního pojištění, jeho hrazení je dobrovolné, takže sociální pojištění za dceru určitě platit nemusíte a nemusí si ho platit ani ona sama.
__
OBČAN-NÁJMY
- Pronájem obecního pozemku, je nutné zaměření geodetem?
- Pronájem obecního pozemku bez zamření zeměměřičem - je to reálné?
- Jak definovat obecní pozemek k nájmu, pronájmu bez zaměření zeměměřičem, geodetem
Chtěl bych se zeptat jestli existuje legální možnost pronajmout si od obce část (asi 30m čtverečních) obecního pozemku. Tento kousek přiléhá k mé zahradě a dá se specifikovat viditelnými orientačními body (jako garáž, kamenná zídka, plot). Naše paní starostka by byla ochotnná mi to pronajmout, ale prý je nutné zavolat zeměměřiče (nevím jak se to přesně jmenuje), aby tento pozemek vyměřili což bude vzhledem k velikosti pozemku neúměrně drahé. Proto se ptám jestli existuje možnost tento pozemek nějak definovat a pronajmout ať už za úplatu, nebo protislužbou bez nutnosti pozemek vyměřovat. Za vaši odpověď předem děkuji. S pozdravem Alex
ODPOVĚĎ:
Dle § 2202/1 občanského zákoníku je možné pronajmout i část nemovité věci (např. tedy pozemku). Občanský zákoník v této souvislosti nepožaduje, aby byla pronajímaná část pozemku geometricky zaměřena. Je však nutné, aby byl předmět nájmu (tzn. část pozemku) v nájemní smlouvě přesně vymezen, tedy popsán (či načrtnut) natolik určitě, aby bylo i nezúčastněné osobě zcela jasné, jaká část pozemku je pronajímána.
V tomto ohledu Vám doporučuji vymezit pronajímanou část obecního pozemku následujícím způsobem:
- přesně specifikovat obecní pozemek, jehož část je pronajímána (a to prostřednictvím údajů katastru nemovitostí, tedy uvedením parcelního čísla, druhu pozemku, obce, na jejímž území se pozemek nachází, čísla LV, katastrálního území),
- uvést, jaká je přibližná rozloha pronajímané části obecního pozemku,
- slovně popsat hranice pronajímané části obecního pozemku, a to zcela přesně (v tomto ohledu nepostačí uvést "garáž", "kamenná zídka" či "plot", nýbrž je nutné specifikovat, zda hranici pronajímané části obecního pozemku tvoří např. část plotu o přesné délce, roh garáže a popř. který roh, jaká část kamené zídky apod.),
- popsat tvar pronajímané části obecního pozemku a uvést přibližné délky jejích stran,
- slovní popis pronajímané části pozemku (který bude obsažen v nájemní smlouvě) Vám doporučuji doplnit přesným nákresem tvaru pronajímané části, který provedete na kopii katastrální mapy (výtisk katastrální mapy s náčrtem se stane přílohou nájemní smlouvy),
- pro jednoznačné určení hranic pronajímané části obecního pozemku můžete tento pozemek vyfotografovat (ideálně tak, aby byly na fotografii viditelné všechny hranice pronajímané části obecního pozemku), přičemž na této fotografii opět načrtnete pronajímanou část obecního pozemku a zejména její hranice (tato fotografie se opět stane přílohou nájemní smlouvy).
Při takto pečlivém vymezení hranic pronajímané části obecního pozemku (a to i vzhledem k její velikosti) nebude nutné, aby byla tato část geometricky zaměřena (což ostatně nepožaduje žádný právní předpis).
Pro doplnění uvádím, že nájemní právo k části pozemku může (ovšem nemusí) být zapsáno do katastru nemovitostí. Může se tak stát na návrh obce (jako vlastníka předmětného pozemku) nebo na Váš návrh, bude-li s tím obec souhlasit (§ 2203 občanského zákoníku). Zápis nájmu části obecního pozemku do katastru nemovitostí Vám však nedoporučuji, neboť v takovém případě by nájemní smlouva musela být doplněna geometrickým zaměřením pronajímané části obecního pozemku (jak vyplývá z § 7/2 katastrálního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 39/1 a 3 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- záměr obce pronajmout nemovitý majetek (tedy i část obecního pozemku) je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky,
- tento záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým,
- pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání (zde nájemní smlouva) neplatné,
- shora uvedené neplatí, pokud má být nájem kratší než 30 dnů (což však ve Vašem případě spíše nepředpokládám).
Část obecního pozemku Vám tedy nemůže být pronajata pouze na základě Vaší dohody se starostkou obce. Obec musí v této souvislosti informovat (prostřednictvím úřední desky obecního úřadu) všechny obyvatele obce, tzn. že pronájem části obecního pozemku bude pojat de facto jako veřejná soutěž (část obecního pozemku pak bude pronajata tomu, kdo nabídne nejvýhodnější podmínky, resp. nejvyšší nájemné).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Opatrovník nastěhoval cizí osobu do bytu opatrovaného - nárok na vydání bezdůvodného obohacení a plateb za energie (vliv na dědice a dědické řízení)
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - opatrovník nastěhoval do bytu opatrovaného cizí osobu bez souhlasu rodiny opatrovaného (vliv na dědice a dědické řízení)
Rád bych Vás požádal o radu související s dědickým řízením, jehož jsem účastníkem a jehož součástí je mimo jiné byt. Problém je v tom, že jeden z dědiců a opatrovník zemřelé bez mého vědomí (patrně ještě během hospitalizace majitelky) vyměnil zámky a nastěhoval do něj jinou osobu, která v něm od té doby dodnes bezplatně bydlí na účet dědictví, ze kterého jsou placeny zálohy (k platbě došlo i během dědického řízení). On se o tom se mnou odmítl bavit. Pro ujasnění, byt je obýván už minimálně 6-12 měsíců, dědické řízení bylo zahájeno 06/2016 a majitelka byla prokazatelně v nemocničním zařízení už cca rok před tím, než zemřela, tedy cca. od 07/2015.
Chtěl bych vědět, zda budu mít jako dědic a spolumajitel účtu (a zřejmě spolumajitel bytu) nárok požadovat úhradu za energie, které dotyčná osoba v bytě spotřebovala, případně jak a od koho. Chtěl bych minimálně úhradu za dobu dědického řízení, a pokud možno i před ním.
Před pár týdny došlo k přetížení a vyhoření elektrické sítě v bytě, nemohu požadovat nějakou kompenzaci?
Je v souladu se zákonem, že v bytě během dědického řízení začíná rekonstrukce? Jakým způsobem je povoleno s ním během dědického řízení manipulovat? Je vůbec v souladu se zákonem, že je byt obýván bez souhlasu většiny dědiců? Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Není-li určen správce pozůstalosti, provádí běžnou správu všichni dědicové (§ 1677 a § 1678 občanského zákoníku, dále jen o. z.). Dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci, přičemž souhlas soud uděluje ve formě usnesení (§ 1680 o. z. a § 161 zákona o zvláštních řízeních soudních, dále jen z. ř. s.).
Ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil, smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele (§ 1681 o. z.).
Pokud jde o platby služeb a nájmu osoby v bytě, pak platila-li tato osoba peníze na účet zůstavitelky, a stanete-li se dědicem (spolumajitelem) tohoto účtu, tak máte právo i na všechny přírůstky tohoto účtu, tedy i na peníze, které na účet přišly po datu úmrtí. Také jako dědic zůstavitelky můžete požadovat dlužné nájemné, dlužné zálohy na služby, atd.
V bytě zůstavitelky by neměl do skončení řízení žít nikdo, dokud nebude určen dědic, ledaže se jednalo o nájemníka zůstavitelky. Pak by měl tento nájemník uzavřít novou nájemní smlouvu s dědici. Rekonstrukce bytu může před skončením dědického řízení proběhnout pouze se souhlasem soudu. Pokud některý dědic před skončením řízení s bytem či jiným majetkem zůstavitele neoprávněně nakládá či s ním nakládá bez souhlasu ostatních dědiců, pak by měl notář tohoto dědice poučit, že k tomu není oprávněn. Dědicové mohou mezi sebou mimo dědické řízení vést i spor o náhradu škody vzniklé tímto jednáním (dědické řízení je řízení nesporné – o takových sporech je nutno vést sporné řízení podáním žaloby). Také vůči osobě, která v bytě neoprávněně žije a která způsobila v bytě škodu, můžete podat žalobu na náhradu této škody.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Přestěhování matky s dítětem do zahraničí - kdo platí cestu dítěte k otci v rámci styku, setkávání?
- Kdo platí cestu matky s dítětem ze zahraničí k otci při odstěhování do zahraničí se souhlasem otce
- Souhlas otce s odstěhováním dítěte do zahraničí - kdo platí cestu dítěte k otci v rámci setkávání, styku s dítětem?
Mám 11letou dceru ve své péči a již od 15.08.2015 žijeme ve Francii. Otec dal souhlas s trvalým odstěhováním do zahraničí v rámci EU. Dceru mu vozím 2x ročně na 10-14 dní. Cestu letadlem hradím já. Otec platí alimenty nepravidelně nebo vůbec. Dcera k němu jezdit nechce i když ji vysvětlují že musí.
Nyni má otec další dvě děti narozené během jednoho roka a žádá po mě návštěvu dcery třikrát za rok plus Vánoce. Nejsem schopna toto zaplatit, dcera sama letět nemůže a jde zhruba 250 Euro tam a zpět pro nás dvě. Alimenty má určené 3000 Kč od dceřiných 2let a myslím, že si chce požádat o snížení (další dvě děti) a o častější styk s dcerou. V kontaktu s ní jsem mu nikdy nebránila a i teď mají možnost si volat či psát na Internetu.
Jak mám dále postupovat prosím? Můžu žádat o příspěvek na cestu když jsem to byla já kdo dceru přestěhoval do ciziny? Může případně soud vyslechnout v 11 letech i dceru a přihlédnout k tomu co ona chce? Děkuji za odpověď Lucie
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do dvou částí:
1) Alimenty – Jestliže má dceřin otec soudně stanovené výživné, je jeho povinností hradit výživné v plné výši v soudem stanoveném termínu. Pokud tak dceřin otec nečiní, lze dlužné výživné vymáhat. Vzhledem k tomu, že s dcerou nežijete v České republice, je zapotřebí se obrátit na příslušný orgán ve státě Vašeho současného bydliště (Francie). Jestliže kontakt na příslušný orgán neznáte, můžete se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Kontakty a další důležité informace najdete na www.umpod.cz Úřad Vám kontakt na příslušný orgán zprostředkuje. Tento orgán Vám pomůže připravit žádost o vymáhání výživného a poté ji spolu s potřebnými dokumenty zašle právě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Úřad Vás pak bude zastupovat v soudním řízení v České republice a podnikat Vaším jménem potřebné kroky k dosažení úhrady výživného.
2) Styk otce s dcerou – Vzhledem k tomu, jak styk dcery s otcem popisujete, předpokládám, že dosavadní praxe byla výsledkem dohody mezi Vámi a dceřiným otcem, nikoliv rozhodnutím soudu. Jestliže s častějším stykem dcery s otcem nesouhlasíte, není Vaší povinnosti žádosti otce automaticky vyhovět. Pokud je hlavním problémem financování cest za otcem a zpět, doporučuji kontaktovat otce s tím, že mu nechcete bránit v kontaktu s dcerou, ale že financování letenek je nákladné a požádat jej o příspěvek na úhradu letenek. Pokud se nedohodnete a otec bude trvat na častějším styku, bude se muset obrátit na soud. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera žije s Vámi v zahraničí, je příslušný soud v místě obvyklého bydliště dítěte. Soudní řízení by tedy v tomto případě probíhalo ve Francii. V rámci soudního řízení pak doporučuji uvést požadavek na společnou úhradu nákladů na letenky. Můžete také požádat soud, aby vyslechl i Vaši dceru. Vždy ale záleží na posouzení konkrétního soudu, zda Vašim žádostem vyhoví či nikoliv.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodávající nedodal štítek PENB při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Nedodání štítku PENB při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Prodávající nedodal štítek průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
- Nedodání štítku průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji nemovitosti - jak postupovat?
Štítek PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) : koupil jsem nemovitost (11/2016) zastavěná plocha 100 m2, obytná plocha 120m2, přízemí, podkroví, půda. Dočetl jsem se, že prodávající má povinnost při prodeji předat štítek PENB. Nebylo tak učiněno. Vztahuje se tato povinnost i na zmíněnou budovu? Je možné tento stav nějak napravit nebo požadovat po prodávajícím nápravu stavu? Děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rozhodný § 7a/2 zákona o hospodaření energií, dle něhož je každý vlastník budovy povinen:
- opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji této budovy,
- předložit průkaz energetické náročnosti budovy (nebo jeho ověřenou kopii) možnému kupujícímu budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy,
- předat průkaz energetické náročnosti budovy (nebo jeho ověřenou kopii) kupujícímu budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy.
Průkaz energetické náročnosti budovy platí v zásadě 10 let ode dne jeho vyhotovení.
Budovou je dle § 2/1 písm. p) zákona o hospodaření energií nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí. Tato definice se dle všeho na Vámi zakoupenou stavbu vztahuje, tzn. že prodávající byl ve Vašem případě povinen splnit veškeré shora vyjmenované povinnosti.
Pakliže Vám prodávající nepředložil a následně nepředal průkaz energetické náročnosti budovy, dopustil se pravděpodobně přestupku dle § 12/1 písm. h) zákona o hospodaření energií, za který mu hrozí udělení pokuty do výše 100.000,- Kč (§ 12/2 písm. b) zákona o hospodaření energií).
Dle § 2087 občanského zákoníku je prodávající povinen odevzdat kupujícímu věc (předmět koupě), jakož i doklady, které se k věci vztahují. Za vadu prodávané věci se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy i jejich nepředání (§ 2099/1 občanského zákoníku).
Tím, že Vám prodávající nepředal veškeré doklady, které se váží k Vámi zakoupené nemovité věci, došlo z jeho strany k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Z tohoto důvodu Vám vzniklo právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
Prodávající by mohl svou obranu opřít o § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat prodávajícího a upozornit ho na vadu nemovité věci, spočívající v nepředání průkazu energetické náročnosti budovy. Z důvodu této vadnosti nemovité věci můžete po prodávajícím požadovat, aby Vám průkaz energetické náročnosti budovy dodatečně předal (má-li ho k dispozici), nebo, aby Vám poskytl přiměřenou slevu z kupní ceny nemovité věci.
Nemá-li prodávající průkaz energetické náročnosti budovy k dispozici, doporučuji Vám se s prodávajícím dohodnout na tom, že sleva z kupní ceny nemovité věci bude odpovídat ceně průkazu energetické náročnosti budovy, který si objednáte sám (prodávající by k tomu ostatně nyní nebyl oprávněn, neboť již není vlastníkem nemovité věci), tzn. že průkaz energetické náročnosti budovy si opatříte sám, ovšem na náklady prodávajícího.
Pokud by prodávající nebyl ochoten k dohodě, můžete ho upozornit na to, že spáchání přestupku, kterého se dopustil, můžete oznámit Státní energetické inspekci:
http://www.cr-sei.cz/
která je oprávněna uložit prodávajícímu pokutu. Nebude-li dohoda s prodávajícím ani přesto možná, nezbude Vám, než se domáhat poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny nemovité věci soudní cestou. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/energeticke-stitky-budov-z-hlediska-prevodu-a-pronajmu-nemovitosti-90999.html
https://www.epravo.cz/top/clanky/prukaz-energeticke-narocnosti-budovy-aneb-dalsi-komplikace-pri-nakladani-s-nemovitosti-88309.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Podpora na bydlení u ženy s dětmi před rozvodem manželství
- Nárok na příspěvek na bydlení - žena s dětmi před rozvodem manželství
- Právo na příspěvek na bydlení - žena s dětmi před rozvodem manželství
Dcera se odstěhovala s dětmi od manžela 05/2016 ze společného rodinného domu, RD do pronájmu. O péči o děti jsou domluvenou o vyrovnání SJM. Má nárok na podporu na bydlení? Ještě je vdaná. Pomůže návrh na rozvod manželství k věcně a místně příslušnému soudu? Nebo návrh na péči o děti? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení bude mít Vaše dcera tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Dokládají se ale pouze příjmy těch osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště.
Jestliže má tedy v bytě či domě trvalé bydliště pouze Vaše dcera (případně její děti), nemusí dokládat manželovy příjmy, i když rozvod manželství dosud neproběhl. Kromě příspěvku na bydlení by mohly připadat v úvahu také dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit také prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vaše dcera vlastní nějaký (ne) movitý majetek, zda má peníze na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění apod. O všechny uvedené dávky může Vaše dcera požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Exmanžel bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bývalý manžel bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Exmanželka bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bývalá manželka bezdůvodně požaduje vrácení bytu - má šanci uspět u soudu?
- Bezdůvodný požadavek na vrácení bytu, domu, nemovitosti - šance na úspěch u soudu
Exmanžel mi před rozvodem daroval 50% bytu (byt nebyl součásti SJM), i když já jsem splácela 70% ceny bytu úvěrem a on jen 30% také uvěrem. Dohodli jsme se na darování s tím, že si ponechá v bytě trvalé bydliště (do doby než si je z vlastní vůle změní) a dohodli jsme se, že vyplatím a zbavím jej jeho úvěru na zmiňovanou nemovitost a vyplatím mu finanční kompenzaci (zaplacené úroky za dobu do jsme od sebe+naspořenou částku na úvěru). Vše bylo splněno a vyplaceno. Ohledně dětí máme vše domluvené, ale máme neshody ohledně péče o psa, jehož je majitelem a vyhrožuje mi, že bude chtít darovanou polovinu bytu zpět? Hrubě se k němu nechovám, neurážím jej a jeho úlohu otce plně respektuji. Může chtít vrátit darovanou polovinu? Na byt teď sama platím hypotéku a provedla jsem jeho rekonstrukci. Mám se bát, že o polovinu bytu přijdu? Děkuji. Hezký den. Děkuji, Justýna.
ODPOVĚĎ:
v žádném případě se obávat nemusíte. Odvolání daru pro nevděk zahrnuje pouze takové situace, kdy se obdarovaný chová k dárci natolik hrubě, že by takové jednání bylo v rozporu s dobrými mravy a v případě takového sporu by bylo nutno toto hrubé chování prokázat. Rozpory ohledně psa rozhodně nenaplňují podmínku hrubého chování vůči dárci a nejsou důvodem pro odvolání daru.
__
OBČAN-DLUHY
- Telefonní hovor s vymáhací agenturou - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Telefonní hovor s advokátem věřitele - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Telefonní hovor s právníkem věřitele - jaké údaje mohou chtít do telefonu?
- Jaká osobní údaje musí říci dlužník zástupci věřitele do telefonu?
Rád bych se zeptal na dotaz, který souvisí se zákonem 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů.
Známému byl zesplatněný spotřebitelský úvěr a ten byl předán do advokátní kanceláře za účelem advokátní správy. Které údaje může požadovat zaměstnanec advokáta při telefonickém řešení požadavku? Standardně po známém chtějí celé jméno, datum narození, korespondenční nebo trvalou adresu a poslední číslo za lomítkem u rodného čísla?
Může zaměstnanec požadovat celé rodné při sdělování informací? Bylo by to v rozporu se zákonem 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů?
Které jiné údaje zaměstnanec nemůže požadovat? Děkuji, Alfons
ODPOVĚĎ:
Rodné číslo je osobní údaj, který lze poskytnout pouze se souhlasem osoby, která je nositelem tohoto rodného čísla. Telefonicky to sice požadovat lze, ovšem není nutné této žádosti vyhovět. Obecně není nutné telefonické žádosti o sdělení všech svých údajů vyhovět vůbec a lze odkázat pouze na písemnou korespondenci.
__
SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Může být zástupce advokátní kanceláře obyčejná fyzická osoba (neprávník, neadvokát)?
- Kdo může zastupovat advokáta - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může právníka advokáta - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může zastupovat advokátní kancelář - může to být i osoba bez právního vzdělání?
- Kdo může zastupovat právní kancelář - může to být i osoba bez právního vzdělání?
V případě, že se nechám zastoupit advokátem při případném jednání s jinou advokátní kanceláří, může se advokát
protistrany nechat zastoupit svým zaměstnancem, který není advokát ani koncipientem.
Je tato varianta v souladu se zákonem a stavovskými předpisy?
V případě, že můj advokát bude jednat se zaměstnancem např. inkasní agentury, úřadu nebo jiného subjektu, je povinna protistrana mít právní zastoupení?
Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Ano, při jednání s protistranou je advokát oprávněn nechat se zastoupit svým zaměstnancem, který nemá právní vzdělání, nicméně advokát sám by měl umět vyhodnotit, do jaké míry tato schůzka vyžaduje znalost práva a tedy i riziko, že bude případně čelit stížnosti podané na advokátní komoru z důvodu, že pověřuje zaměstnance, který fakticky případu nerozumí.
V případě, že Váš advokát jedná s jakýmkoliv třetím subjektem, není tento subjekt povinen být zastoupen advokátem.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Protipovodňový val na soukromém pozemku - jak zabránit stavbě?
- Jak zabránit stavbě protipovodňového valu na soukromém pozemku?
- Jak odmítnout protipovodňový val na soukromém pozemku
Prosím o radu ve věci veřejně prospěšné stavby. Jsem spolumajitelkou 1/8 orné půdy v katastrálním území obce Nemilany. Pozemek je vzdálen asi 230 m od konce vesnice, kde byl předpoklad využití pozemku po změně územního rozhodnutí na stavební parcely. Zcela náhodně jsem zjistila, že napříč naším pozemkem má být zřízen protipovodňový val, který zabere víc než třetinu celého pozemku, další třetina pozemku bude před povodňovým valem, takže v záplavové části a zbývající třetina bude valem znehodnocena.
1. Můžeme se proti tomuto rozhodnutí nějakým způsobem. bránit?
2. Kdo rozhodne, která část pozemku je koho, který pozemek se vykoupí a který zůstane bezcenným?
3. Musí být odkoupena (vyvlastněna) celá parcela nebo jen nezbytně nutná část potřebná pro stavbu?
4. Je možné pozemek zachránit zástavním právem nebo jiným způsobem? Předpokládaná stavba valu je již vyznačena v KN, aniž by s námi někdo o stavbě mluvil. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Obrana je zde možná podle fáze, ve které se daný záměr (val) nachází. Zde je nezbytné zjistit, v jakém stavu dané řízení o zřízení valu nachází, podle toho je možné zvažovat případné kroky na obranu.
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Tedy pokud se spoluvlastníci nedohodnou a neurčí, která část pozemku je čí, platí, že každý má právo k celé věci (pozemku), a to v rozsahu jeho podílu. Tudíž budete na svém (spolu) vlastnickém právu postiženi všichni a nebude se určovat, komu patří který podíl.
Zda bude vykoupena celá parcela či jen část záleží na podmínkách daného záměru. Obecně platí, že vlastnické právo se omezuje co nejméně, nicméně to neplatí vždy výlučně.
Zřízení zástavního práva Vám nepomůže, i to je možné vyplatit (a zrušit). O těchto záměrech jsou účastníci řízení (vlastníci) zpravidla informováni skrze veřejnou vyhlášku, je tedy na každém, aby si svá práva sám hájil a sledoval úřední desku, na které se taková vyhláška zveřejňuje. Pokud tak nečiní, jde to k jeho tíži.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Investiční životní pojištění bez obmyšlené osoby - průběh dědění, dědictví, dědického řízení
- Předemření, dědictví a občanský zákoník
- Opatrovník (osoba blízká) a vliv na dědictví, dědické řízení
Účastním se dědického řízení po babičce, která zemřela před půl rokem. Ještě o půl roku dříve mi zemřel otec, jeden z jejích dvou synů. Babička o tom nevěděla a neměla jakoukoli možnost na to reagovat, i vzhledem k závažnému zdravotnímu stavu. Druhý syn, náš strýc, jí dělal opatrovníka. Babička měla tři spořící účty.
Investiční životní pojištění, nemělo uvedenou obmyšlenou osobu, vybráno strýcem v plné výši ještě před příchodem k notářce s odůvodněním, že na něj mají nárok jen žijící děti. Banka nám sdělila, že vyplácí dle Občanského zákoníku a ten neuvažuje předemření, takže když jedno dítě zemře za života pojištěného, ztrácí tím (jeho rodina) nárok na vyplacení části pojistky, a to plně ve prospěch druhého, žijícího.
Druhé spoření, mimo dědictví, můj otec byl oprávněnou osobou a běžně by mu tudíž bylo vyplaceno. Snažíme se řešit s bankou, ale zdá se, že „spadne“ do dědictví po babičce a získáme jen polovinu.
Třetí spoření, součást dědictví. Oba synové byli uvedeni jakožto oprávněné osoby. Podíl otce má opět propadnout do dědictví a získáme z něj polovinu.
Otázky:
Je postup, který zvolily banky a který zvolil strýc, skutečně v souladu se zákonem? Zejména v případě že mi přijde neetický.
Je napadnutelné třeba to, že strýc jako opatrovník měl povinnost nakládat se spravovaným majetkem v souladu se zájmy a názory své matky, a ty rozhodně nejsou v souladu s tím, že nároky jeho bratra propadnou a získá je on, místo bratrovy rodiny? Respektive, že měl sám reagovat na smrt bratra a zajistit převod nároků na jeho rodinu, když to nebylo v možnostech opatrované? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Banka skutečně postupovala podle zákona (§ 2831 občanského zákoníku), který nereflektuje předemření jednoho z dětí. Z ust. § 2831 vyplývá, že není-li určena obmyšlená osoba, nabývají práva na pojistné plnění manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Pokud nejsou ani tyto děti, nabudou práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabudou jej dědicové pojištěného. Zda je takové jednání etické, je věc druhá.
Pokud jde o nakládání Vašeho strýce jako opatrovníka s majetkem Vaší babičky, tak dle zákona má postupovat dle názorů a zájmů Vaší babičky. Těžko se však po její smrti bude prokazovat, jaké měla názory a zda tedy strýc postupoval v souladu či v rozporu s nimi. Můžete se však obrátit na advokáta, zda byste s takovou žalobou u soudu uspěl.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na tuhá paliva - co když se topí elektřinou a krbem?
- Topení elektřinou, krbem a příspěvek na tuhá paliva
- Žádost o porodné - jak uvést příjmy domácnosti když je manžel OSVČ?
Budu rodit 2. dítě 03/2017. V žádosti o porodném uvádím příjem rodiny za poslední čtvrtletí. Manžel je OSVČ, jaký příjem bude uvádět, když daňové přiznání teprve bude odevzdávat. Já mám jenom příjem z péče o postižené 1. dítě a příjem z pronájmu bytu. Jaký příjem uvádím já z tohoto příjmu (3000, - nájem a po odpočtu 30% nákladu, tím pádem uvádím 2 100, - měsíčně? ).
U žádosti o příspěvek na bydlení můžu uvést náklad na tuhá paliva, když vytápíme elektrikou a krbem / dřevem / ve vlastním domě. Děkuji a přeji hezký den. Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Jestliže se Vaše dítě narodí v březnu, budete dokládat příjmy za poslední čtvrtletí (říjen – prosinec) roku 2016. Pokud by se ale dítě narodilo až v dubnu, dokládali byste příjmy za první čtvrtletí (leden – březen) roku 2017.
Nárok na porodné máte tehdy, pokud příjmy Vaší domácnosti nepřesahují 2,7násobek jejího životního minima. Pro výpočet životního minima Vaší domácnosti je důležitý také věk Vašeho prvního dítěte. Pokud je i Vaše první dítě mladší šesti let, je životní minimum Vaší domácnosti vyjádřeno částkou 9.450 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 25.515 Kč měsíčně. Výše porodného u druhého dítěte činí 10.000 Kč
Jestliže je manžel OSVČ, počítá se jako jeho příjem nejméně polovina průměrné mzdy v České republice. Průměrná mzda činí v současné době cca 27.000 Kč, započítán by byl tedy příjem nejméně ve výši 13.500 Kč. Pokud je však manželův skutečný příjem vyšší, bude započítán skutečný příjem dle posledního podaného daňového přiznání. Co se týče Vašich příjmů, příspěvek na péči se nezapočítává, ale příjem z pronájmu musíte do žádosti uvést v plné výši.
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li Vy nebo Váš mnažel vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy Vašá domácnosti a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady – jejich výše činí u čtyřčlenné rodiny částku 4.194 Kč za kalendářní měsíc. U všech bytů se dále započítávají náklady za energie (plyn a elektřinu), vodné a stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. V případě vytápění pevnými palivy lze u čtyřčlenné domácnosti uvést náklady ve výši 1.572 Kč za kalendářní měsíc.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kamerový systém v domě - co když 1 majitel bytu nesouhlasí?
- Majitel bytu nesouhlasí s instalací kamerového systému v domě - je možná žaloba k soudu?
- Žaloba k soudu na kamerový systém v domě - 1 majitel bytu nesouhlasí
- Může soud nahradit souhlas majitele bytu s kamerovým systémem domu, kamerami v bytovém domě?
Obracím se na Vás s problémem ohledně instalace kamerového systému v bytovém domě (společenství vlastníků bytových jednotek, SVJ). Naše plány nám hatí jeden vlastník, který neustále instalací nesouhlasí. V domě však již došlo k opakovaným vykradením sklepů a odcizení relativně drahých věcí, k vandalismu ve venkovních prostorech a interiéru vchodu a ve výtahu, k pokusům o vloupání se do bytů v nočních hodinách. Můžeme nainstalovat kamerový systém, když máme souhlas všech vlastníků bytů krom toho jednoho, který neustále narušuje jakékoli naše plány. Za pomoc předem děkuji. Hezký den. Lýdie
ODPOVĚĎ:
Souhlas všech vlastníků bytových jednotek není v zásadě zapotřebí. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 5/2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů (zde SVJ) zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů osobních údajů (zde obyvatel bytového domu), pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů nebo jiné dotčené osoby. Takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
Podrobný návod poskytl ve vztahu ke kamerovým systémům v bytových domech v nedávné době Úřad pro ochranu osobních údajů. Shrnutí (i celý text) příslušného stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů naleznete zde:
http://www.scmbd.cz/stanovisko-uoou-c-1-2016-k-umisteni-kamerovych-systemu-v
Vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu osobních údajů je v oblasti nakládání s osobními údaji kontrolním orgánem, doporučuji Vám postupovat dle shora uvedeného stanoviska.
Mírně nad rámec shora uvedeného připomínám, že před zahájením zpracovávání osobních údajů (tedy před zavedením kamerového systému v bytovém domě) musí být tento záměr oznámen Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Udělení trvalého pobytu v ČR cizinci - povinnosti
- Jaké povinnosti má cizinec který dostal trvalý pobyt v ČR?
- Udělení trvalého pobytu v ČR nezletilému cizinci - povinnosti
- Jaké povinnosti má nezletilý cizinec který dostal trvalý pobyt v ČR?
- Dítě narozené v zahraničí (USA) a udělení trvalého pobytu v ČR - povinnosti v ČR
Syn (4 roky) narozen v USA (Americké občanství), od narození žijící v USA. Přes Ambasádu jsem zažádala o České občanství, které bylo udeleno k 20.10.2016. Zároveň s občanstvím však byl udelen také trvalý pobyt v ČR. My se plánujeme vrátit a natrvalo žít v ČR asi za 6-9 mesíců. Jaké povinnosti vyplývají pro mého 4 letého syna z trvalého pobytu? Mám jeho trvalý pobyt nyní zrušit a znovu o nej zažádat po přestehování? Já, jeho matka, žiji trvale v USA, v občanském průkazu mám adresu v ČR na kterou se budu zpet vracet. Dekuji předem za pomoc, Šárka
ODPOVĚĎ:
Problematiku trvalého pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel. Trvalý pobyt je evidenčním údajem, který je zaveden do systému evidence obyvatel. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani vlastníkovi nemovitosti, ve které má občan trvalý pobyt. Po přihlášení k trvalému pobytu v obci však zpravidla platí pro občana povinnost hradit poplatky za komunální odpad. Zda tomu tak skutečně je, to záleží na tom, podle jakého zákona obec vybírá poplatky za komunální odpad.
Pokud obec vybírá tyto poplatky dle zákona č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích, pak platí, že povinnost platit poplatek za komunální odpad se vztahuje na každou fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt. Tato povinnost pak platí i v případě, že Váš syn neměl v dané obci trvalý pobyt po celý rok, ale jen po část roku. V takovém případě je zapotřebí zaplatit poměrnou část poplatku za komunální odpad, odpovídající počtu měsíců, ve kterých měl syn v obci trvalý pobyt.
Jestliže ale obec vybírá poplatky za odpad podle zákona č. 185/2001 Sb. , o odpadech, v takovém případě je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, resp. vlastník nemovitosti, ve které vzniká komunální odpad. V tomto případě byste tedy za syna poplatek hradit nemusela. Informaci o tom, podle jakého zákona daná obec poplatky vybírá, můžete získat na obecním úřadě dané obce. Jiné povinnosti (například platba zdravotního či sociálního pojištění) Vám v souvislosti se synovým trvalým pobytem v ČR nevznikají.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalý manžel neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu - jak donutit manžela aby posílal peníze slíbené v dohodě?
- Exmanžel neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu exmanželem - jak ho donutit aby posílal peníze slíbené v dohodě?
- Exmanželka neplní dohodu o vyrovnání majetku po rozvodu schválenou soudem - jak postupovat?
- Neplnění dohody o vyrovnání majetku po rozvodu - jak donutit exmanželku aby posílal peníze slíbené v dohodě?
Jsme rozvedení, majetková dohoda pro dobu po rozvodu schválena soudem. Ve smlouvě o rozdělení majetku mám informaci, že mi bude posílat po dobu 3 let 40.000 Kč a to vždy ke 30.11. daného roku. To se nestalo a je již únor 2017. Jak mám postupovat? Něco jsem se už dočetla o vydání platebního rozkazu, ale nevím, jak to celé udělat, jaký je postup. Dále se chci zeptat, zda mohu chtít sama od sebe nějaké úroky, ve smlouvě nebyly předem určeny a jaká je normální úroková sazba. Dale prosím, pokud je to možné, uvést i jednotlivé poplatky, pokud do takového soudu půjdu. Děkuji mnohokrát. Gita
ODPOVĚĎ:
Měla byste postupovat tak, že byste měla bývalému manželovi poslat předžalobní upomínku s výzvou k úhradě a s informací o tom, že se obrátíte na soud. Pokud tak neučiní a splátky hradit nezačne, pak podejte k soudu návrh na platební rozkaz. Upozorňuji, že hradíte soudní poplatek ve výši 5% žalované částky. Máte právo žádat i úroky z prodlení, které aktuálně činí 8,05% ročně. Nárok na úrok vzniká přímo ze zákona, nemusí být vůbec součástí dohody o vypořádání SJM. Pokud jde o další možné poplatky, pak budete ještě hradit advokáta, pokud si nějakého zvolíte, jeho odměna ve věci by měla být výsledkem dohody, resp. pokud nebude sjednána odměna, advokát se může řídit vyhláškou č. 177/96 Sb. , advokátní tarif. Žalobu samozřejmě můžete podat i sama, ale přesto bych doporučovala ve věci alespoň jednorázovou osobní konzultaci s právníkem, aby Vám po shlédnutí dohody doporučil nejefektivnější postup.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dar jednomu z manželů na účet - jak vyřadit dar z dědického řízení?
- Vyřazení finančního daru manželce z dědického řízení po zemřelém, zesnulém manželovi
- Vyřazení finančního daru manželovi z dědického řízení po zemřelé, zesnulé manželce
- Jak dokázat že dar rodiče není součástí SJM?
- Dar rodiče na účet manželů - jak ho vymanit ze SJM a dědického řízení?
Zemřel mi manžel, spolu máme desetiletá dvojčata. Manžel má z prvního manželství dvě dospělé děti, které se v dědickém řízení nechávají zastupovat advokátem a nejsou ochotné se dohodnout.
Manžel byl ke konci života několik let nemocný a v důchodu. Můj dědeček mi od narození dětí každý rok přispíval (a i nadále přispívá) 50.000,-Kc, v podstatě mi je daroval, nikdy je nechtěl vrátit.
Ke dni úmrtí manžela jsem měla na svém běžném účtě, který spadá do SJM, finanční prostředky do 100.000,-Kč. Jakou listinu musím s dědečkem sepsat, aby bylo jasné, že tyto peníze pocházejí od dědečka jako dar a nejsou tedy v SJM, resp. předmětem dědického řízení? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Stačí, když Váš dědeček sepíše čestné prohlášení, že Vám daroval během xxxx let částku v celkové výši xxxx. Darovací smlouva při darování peněz nemusí mít písemnou formu a peníze mohou být předány i v hotovosti. Vy následně můžete četně prohlásit, že jste si darované peníze uložila na svůj účet a tedy tyto peníze by neměly spadat do společného jmění manželů a neměly by být projednávány v rámci dědického řízení.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spoluvlastníků - je platná?
- Platnost nájemní smlouvy bez podpisů všech spolumajitelů, spoluvlastníků
- Nájemní smlouvu podepsal jen jeden spoluvlastník - dostanu příspěvek na bydlení?
- Příspěvek na bydlení - nájemní smlouva podepsaná jen jedním spoluvlastníkem, spolumajitelem nemovitosti
Potřebuji poradit ohledně nájemní smlouvy, kterou nezbytně potřebuji k zažádání o příspěvek na bydlení. Rodinný dům v němž bydlím jako nájemník má 2 vlastníky. Mého pronajímatele a jeho bratra. Každý z nich má vlastní byt + vchod. Když jsem přišla na úřad žádat o příspěvek na bydlení, bylo mi řečeno, že v katastru jsou 2 spoluvlastníci, ale ve smlouvě je pouze ten můj pronajímatel - nikoliv jeho bratr. Pronajímatel mi řekl, že bratra nechce psát do smlouvy z důvodu, že by se mohl dožadovat 1/2 nájmu. Jak to udělat, aby mi příspěvek schválili a bratr nájemce nebyl uveden ve smlouvě nebo zda se dá nájemní smlouva přepsat, aby v ní bylo bratrovo jméno obsaženo, ale neměl právo na nájemní částku. Je vůbec aktuální nájemní smlouva platná, pokud na ní nejsou podpisy všech spoluvlastníků daného rodinného domu? Děkuji, Matyáš
ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva platná není, neboť pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, musí s nájmem souhlasit oba spoluvlastníci a o nájem by se měli rovným dílem dělit. Pokud si mezi sebou nesjednají pořádek oni dva, Vy s tím nic nezmůžete. Správně by nájemní smlouva měla být podepsána oběma spoluvlastníky. Pokud nebude smlouva podepsána oběma, příspěvek Vám pravděpodobně přiznán nebude.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění odměny člena výboru SVJ, společenství vlastníků bytového domu
- Odvod daně u člena výboru SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
Jsme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, 60 bytů, 5 členný výbor SVJ.
Můžeme se jako výbor - celek zříct statutárních odměn ze kterých se platí vše včetně super hrubé mzdy? Pak by se s členy výboru podepsaly dohody o provedení práce DPP kde se platí je 15% včetně konkrétních náplní - údržba silnoporudu, údržba slaboproudu, stolařské práce atd. do 300 hod. se nepřekročí a hodinová výše je smluvní dohodou. Na dotaz na FÚ mi bylo odpovězeno že je nezajímá kolik je na hodinu ale aby bylo vše zdaněno - i 1Kč i milion Kč. Vše samozřejmě se souhlasem shromáždění SVJ. Každý z členu výboru má hrubou odměnu 2.400 Kč -15% čistého. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Výkon funkce člena orgánu SVJ může být i bezplatný. Dohoda o provedení práce nemůže být uzavřena na výkon funkce člena orgánu SVJ. Se členy a i s kýmkoliv jiným můžete uzavřít dohodu o provedení práce na činnost, kterou vykonávají (kromě výkonu funkce člena orgánu, jak jsem již uvedla). Dohoda o provedení práce je poté, pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, zdaněna srážkovou daní v sazbě 15 %, pokud je výše odměny do 10 000 Kč za měsíc. V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, které může mít podepsané současně pouze u jednoho zaměstnavatele, anebo odměna bude vyšší než 10 000 Kč za měsíc, bude daň zálohová, sazba daně 15 %. Zaměstnanec s podepsaným prohlášením poplatníka daně z příjmů bude mít i možnost uplatnit slevy na dani.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu domu SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu domu v SJM
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu bytu SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu bytu v SJM
- Bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu nemovitosti SJM - jak vymáhat bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - bývalý manžel nepřispívá na hypotéku a údržbu nemovitosti v SJM
Jsem 1 rok po rozvodu manželství. Nemáme ještě vyrovnaný majetek. Společně vlastníme pouze rod. dům, který je stále evidován jako SJM. Dům oba dva užíváme. Exmanžel v okamžitě od rozvodu přestal přispívat na náklady domu (plyn, elektrika atd.) máme ještě na dům hypotéku, kterou také již neplatí. Není s ním dohoda, chodí opilý, je arogantní a sprostý. On je OSVČ, přiznává samozřejmě minimální příjmy, zjistila jsem že nemá placené zdravotní a sociální pojištění, Půjčuje si peníze, přišel o řidičský průkaz z důvodu alkoholu. Nevede řádný život. Na vzájemné vyplacení nemáme a on dům prodat nechce. V domě bydlíme s dcerami, které ještě studují. Jiné bydlení nemáme. Mám obavy z exekuce. Jak mám dále postupovat, jak se ochránit se před možnou exekucí a možnými následky, když vede nezřízený život, je závislý na alkoholu a vše mu je jedno, On nic neřeší. Jak od něj získat finanční příspěvek na společnou hypotéku a náklady spojené na chod domu. Vyhrožuje mi, že vše budu hradit já, budu ho vyživovat, protože on má nízký příjem. Děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Nezbude Vám, než podat žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Všech nároků - tedy příspěvku na hypotéku i náklady na chod domu se můžete v tomto soudním řízení domáhat. Pokud je dům stále evidován jako SJM, je dost pravděpodobné, že v důsledku dluhů exmanžela Vás navštíví exekutor a dokonce může polovinu domu postihnout exekucí. Pokud žije nezřízený život, je velmi nepravděpodobné, že by Vám soud uložil povinnost ho nadále vyživovat.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zákaz podávání léků dítěti v nemocnici - lékař to ignoruje, jak postupovat?
- Lékař ignoruje přání rodiče nepodávat dítěti léky na psychiku (psychofarmaka) - jak postupovat?
- Psychiatr ignoruje přání rodiče nepodávat dítěti léky na psychiku (psychofarmaka) - jak postupovat?
Prosím o upřesnění postupu pro vyjádření nesouhlasu s podáváním farmak při léčbě 16letého syna, který je dobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně. Syn má poruchu autistického spektra (Aspergerův syndrom) a k hospitalizaci bylo přistoupeno z důvodu úzkostného vyhýbavého chování (přestal zvládat docházku do 9. třídy ZŠ). Intelektově je zcela v pořádku. Primářku jsem při příjmu informovala jak ústně, že nesouhlasím s farmakoterapií, tak v informovaném souhlasu, kde se uvádí, že souhlasím např. s & hellip; jsem farmakoterapii škrtla. Přesto byl nasazen lék, který je podáván nikoli akutně, ale pravidelně (typické antipsychotikum) a navíc z důvodu závažné rodinné anamnézy není lék vhodný (riziko srdečního selhání). Primářku jsem tedy emailem znovu informovala o rodinné anamnéze i s výčtem alarmujícího počtu prodělaných infarktů myokardu včetně fatálních v rodině a požádala jsem o přehodnocení přínosů a rizik léčby. Telefonicky mi bylo oznámeno, že syna objednali na dětskou kardiologii a má opětovná žádost o vysazení léku byla zamítnuta. Jako matka s postupem nesouhlasím a žádám o uvedení mého nesouhlasu do zdravotnické dokumentace. Mohu tento nesouhlas doložit jinak, když primářka zaznamenat odmítá? Doplňuji, že jsem svéprávná a dítě je po rozvodu v mé péči. Děkuji, Mariana
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v informovaném souhlasu výslovně projevila svou vůli v tom smyslu, aby Vašemu synovi nebyla podávána určitá farmaka (když formulář informovaného souhlasu takovou volbu de facto umožňoval), přičemž toto Vaše přání není poskytovatelem zdravotních služeb respektováno, může se jednat o protiprávní postup. V zásadě totiž platí, že zdravotní služby mohou být pacientovi poskytovány pouze s jeho předem vysloveným souhlasem (v případě ne plně svéprávných pacientů pak tento souhlas udílejí jejich zákonní zástupci).
V současné chvíli se můžete písemně obrátit na vedení psychiatrické léčebny, přičemž znovu sdělte svůj nesouhlas s farmakoterapií při léčbě Vašeho syna (de facto se bude jednat o tzv. negativní revers dle § 34/3 zákona o zdravotních službách).
Nebude-li Vaše přání respektováno ani nadále, budete oprávněna si na postup psychiatrické léčebny stěžovat, a to primárně u vedení této léčebny, následně pak u místně příslušného krajského úřadu (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
Skutečnost, že Vašemu synovi jsou podávána farmaka, s jejichž aplikací nesouhlasíte (přičemž tato farmaka jsou psychiatrickou léčebnou následně účtována zdravotní pojišťovně) by mohla zajímat rovněž zdravotní pojišťovnu Vašeho syna.
Okamžitým řešením nastalé situace může být rovněž ukončení hospitalizace Vašeho syna a vyhledání jiného poskytovatele zdravotních služeb.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vulgární název wifi - jak donutit majitele wifi aby ji přejmenoval?
- Jak donutit majitele wifi aby ji přejmenoval z vulgárního názvu na běžný název?
Blízko mého domu má jeden ze sousedů domácí wi-fi sítě, které jsou nazvány velmi vulgárními výrazy. Ačkoliv jsou to jen lokální sítě krátkého dosahu, zasahují také do prostorů okolních domů a pozemků (včetně mého) a také do veřejných prostranství. Moji wifi sít si tak musím vždy vyhledávat mezi jeho sprosťárnami. Je to nepříjemné, obtěžuje mě to a způsobuje to trapné situace, např. pokud přijde návštěva, apod.
Jak, donutit majitele jmenovaných sítí, aby byly tyto nazvány vhodnými názvy, ev. zrušeny. Na koho se lze obrátit a na základě jaké právní úpravy. Dohodnout se s dotyčným nelze, k sítím se nehlásí, ačkoliv je zřejmé, odkud jejich signál pochází. Děkuji, Čeněk
ODPOVĚĎ:
Požadavek, který vznášíte ve svém dotazu, je dle mého názoru právně velmi obtížně vymahatelný, spíše však zcela nevymahatelný.
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na článek 2/3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož platí, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Toto obecné pravidlo je dále rozvedeno v § 3/1 občanského zákoníku, dle něhož soukromé právo chrání (mimo jiné) svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
Rozhodl-li se proto Váš soused prezentovat se navenek (prostřednictvím názvů svých WiFi sítí) jako nestyda, nemůže mu v tom být bráněno. Pokud se jednání určité osoby v očích jejího okolí (či v očích jediného člověka) jeví jako jednání nevhodné, neznamená to, že by bylo možné takové jednání na základě určitého právního předpisu automaticky autoritativně regulovat. Zákonodárné zásahy do oblasti slušnosti či mravnosti se dějí vždy s určitou mírou opatrnosti, přičemž se vždy musí opírat o celospolečenský konsenzus na ještě přijatelné a již nepřijatelné míře mravnosti (tato hranice se v čase mění). Shora uvedené platí samozřejmě pouze potud, pokud Váš soused svým počínáním nepřekročí určitou mez (jak rozvádím níže).
Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku je však zakázáno vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat. Dle mého názoru je nicméně toto ustanovení občanského zákoníku na Vámi popsaný případ nepoužitelné, a to zejména z toho důvodu, že je prakticky nemožné prokázat úmysl Vašeho souseda obtěžovat prostřednictvím vulgárních názvů WiFi sítí své okolí (volba vulgárních názvů WiFi sítí mohla být v případě Vašeho souseda vedena například jemu přirozeným způsobem vyjadřování). Rozhodl-li byste se přesto domáhat se přejmenování sousedových WiFi sítí za použití § 1012 občanského zákoníku, bylo by nutné podat na Vašeho souseda žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Za splnění určitých podmínek (které jmenuji níže) by se Váš soused mohl dopustit přestupku proti veřejnému pořádku. Tohoto přestupku se totiž dopustí mimo jiné ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení (§ 47/1 písm. d) zákona o přestupcích), přičemž za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 10.000,- Kč (§ 47/3 zákona o přestupcích).
Podmínkami pro kvalifikaci určitého počínání jako veřejného pohoršení se zabýval i Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 19. 2. 2004, č. j. 2 As 69/2003-50, v jehož rámci dospěl k závěru:
„Veřejné pohoršení & hellip; nastává v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje. Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti. “
Ve Vámi popsaném případě je však splnění shora uvedených podmínek přinejmenším diskutabilní. V první řadě není jisté, zda lze název WiFi sítě považovat za veřejný, má-li k němu přístup pouze omezený okruh osob, a to ještě pouze v případě, že se tyto osoby připojují k internetu pomocí WiFi sítě. Zadruhé není zřejmé, zda vulgární názvy WiFi sítí pohoršují kromě Vás ještě někoho dalšího (z okruhu sousedů, jejichž počítače zachycují předmětné WiFi sítě). Zatřetí je pak na zváženou, zda může být vulgární název Wifi sítě, se kterým se uživatel internetu střetne na dobu několika vteřin při výběru WiFi připojení, vůbec objektivně pohoršlivý (pohoršlivostí je rozpor s tím obsahem mravnosti, ohledně kterého panuje ve společnosti všeobecná shoda, nestačí pouze subjektivní nelibost konkrétního člověka).
Pokud byste zjistil, že soused svým počínáním skutečně primárně sleduje obtěžování svého okolí, bylo by dále možné uvažovat o spáchání přestupku proti občanskému soužití. Tohoto přestupku se dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti nebo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč (§ 49/4 zákona o přestupcích).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad s podnětem k projednání odpovědnosti Vašeho souseda za spáchání přestupku proti veřejnému pořádku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu - délka výpovědní lhůty
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a kauce - může si pronajímatel kauci nechat?
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a jistota nájmu - může si pronajímatel kauci nechat?
- Právo nájemce na vrácení kauce při předčasné výpovědi nájemní smlouvy
- Právo nájemníka na vrácení kauce při předčasné výpovědi nájemní smlouvy
- Právo nájemníka na vrácení jistoty nájmu při předčasné výpovědi nájemní smlouvy
Kamarád podepsal nájemní smlouvu. Bohužel, ve smlouvě jsem nenašla, za jakých podmínek může nájemní smlouvu vypovědět, a také mne zaráží, že při předčasném ukončení nájmu by plná kauce propadla pronajímateli bytu. Má na toto pronajímatel nárok? Není výpovědní lhůta bez údání důvodu v délce 2 měsíců a vrácení kauce stanovena zákonem? Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem, Lída
ODPOVĚĎ:
Jedná se o velmi nevýhodnou smlouvu a pokud bych měla její ujednání pojmenovat právně, pak se některá až příčí dobrým mravům. Především ujednání o pokutách dle nového občanského zákoníku ve smlouvách o nájmu bytu či domu vůbec nesmějí být a pokud tam jsou, přihlíží se k nim, jako by tam nebyly - § 2239 NOZ. Takže toho se kamarád nemusí bát. Ustanovení o propadnutí kauce bych nazvala snahou o bezdůvodné obohacení a pokud by to pronajímatel chtěl kdykoliv v budoucnu realizovat, rozhodně se braňte, myslím, že toto ujednání by mohlo být posouzeno jako neplatné příčící se dobrým mravům. Naopak při skončení nájmu má kamarád právo požadovat po pronajímateli úroky z kauce. Výpovědní lhůta je sice stanovena zákonem, nicméně pokud se strany dohodnou jinak, pak může být i kratší či delší.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel dělá úpravy na domě bez souhlasu spoluvlastníků, spolumajitelů
- Pronajímání části nemovitosti bez souhlasu spoluvlastníků - je to podle zákona?
- Spolumajitel pronajímá část domu bez souhlasu spoluvlastníka - jak postupovat?
Jsem 50% vlastníkem nemovitosti (dům, pozemek). Protože nemovitost nelze rozdělit rovným dílem (rodinný dům s jedním schodištěm, jedním vchodem, společnou přípojkou, atd.) došlo v roce 1990 k dohodě o užívání nemovitosti. Před několika lety se spoluvlastník odstěhoval. Na části vymezené dohodou dělá úpravy bez mého souhlasu. 2015 svou část nemovitosti pronajal. Proti tomu jsem písemně protestovala - bylo mi sděleno, že se svou polovinou si může dělat co chce. V listopadu 2016 se nájemníci odstěhovali. Od půlky prosince 2016 na domě visí cedule o prodeji poloviny nemovitosti, kterou zde spolumajitel vyvěsil bez mého souhlasu. Nyní jsem v domě potkala tři cizí osoby, které mi sdělily, že jsou nájemníky. Opět mi toto nesdělil. To se mi samozřejmě také nelíbí. Spolumajitel se na údržbě domu nepodílí - pouze zateplil bez mého souhlasu polovinu domu (druhé patro, které má určené dohodou). Nezametá, neuklízí v domě, ani okolo domu, nevytahuje popelnici, vodu platím zálohově já a jednou do roka ji rozúčtovávám podle počtu osob. Musím tedy spoléhat, že mi nahlásí správný stav osob v jeho "půlce". V domě bydlím se svou rodinou (3 dospělí a 2 dospělé studující děti). Od sousedů jsem se dozvěděla cenu, za kterou chce svůj 50% podíl na nemovistosti prodat. Odpovídá přibližně ceně celé nemovitosti. S prodejem prý nepospíchá, protože peníze nepotřebuje. Rozhodně tuto sumu nemám a cena je i nereálná (dům je z roku 1922 bez jakékoliv rekonstrukce). Jak mám postupovat dál? Prosím o radu. S pozdravem Lenka
ODPOVĚĎ:
Především je nutno zdůraznit, že bez Vašeho souhlasu podílový spoluvlastník nesmí s nemovitostí nakládat a pronajímat ji. Pokud jde o další postup, doporučila bych Vám podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde se budete domáhat přikázání nemovitosti do Vašeho vlastnictví za náhradu, tedy že by Vám byla uložena povinnost vyplatit spoluvlastníkovi tržní cenu jeho poloviny nemovitosti dle znaleckého posudku, který se v takových řízeních zadává.
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství na popud otce
- Určení otcovství soudně a střídavá péče - má otec dítěte šanci?
- Může biologický otec požádat o určení otcovství soud?
- Soudní určení otcovství na podnět biologického otce dítěte
Pokud má muž děti (1-2 roky) se svou přítelkyní, se kterou dlouhodobě žije, ale nejsou manželé a ani není uvedený v rodném listě jako otec (není nikdo), mohl by se i v tomto případě soudně domáhat po rozchodu
styku s dětmi, případně žádat soud přímo o střídavou péči? Jednalo by se o případ, kdy se rodiče nedohodnou a matka bude aktivně bránit ve
styku s dětmi.
A je možné i v tomto případě to nějakým soudním předběžným opatřením urychlit, aby nedošlo k odcizení dětí od otce, pokud by soud trval delší
dobu např. několik let (včetně určení otcovství, pokud to bude nutné)? Děkuji Kateřina
ODPOVĚĎ:
Jestliže dotyčný muž není uveden v rodných listech dětí jako jejich otec, nemá z pohledu práva vůči těmto dětem žádné povinnosti (například vyživovací povinnost), ale ani práva (právo se s nimi stýkat). Aby muž mohl žádat soud o styk s dětmi nebo střídavou péči, muselo by nejprve dojít k určení otcovství. Prvním krokem je tedy podat k okresnímu soudu v místě bydliště dětí návrh na určení otcovství. Vzory takového návrhu lze najít na internetu nebo s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud pak velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA, na základě kterých bude otcovství potvrzeno nebo vyvráceno. Při potvrzení otcovství dojde k určení otcovství a dotyčný muž bude moci být zapsán jako otec do rodných listů dětí. Spolu s tím mu vzniknou vůči dětem povinnosti (vyživovací povinnost), ale i práva (právo se s dětmi stýkat, pečovat o ně, vychovávat je). Teprve poté bude možné žádat o stanovení styku s dětmi nebo případně o střídavou péči. Střídavá péče ale předpokládá, že rodiče jsou schopni se alespoň v základních věcech týkajících se péče o děti a jejich výchovy dohodnout. Pokud tomu tak není (nebude), je nepravděpodobné, že by soud střídavou péči schválil.
Pokud jde o urychlení celého procesu, řízení o určení otcovství je možné urychlit pouze tak, že by bylo učiněno souhlasné prohlášení o otcovství před matričním úřadem nebo před soudem. Toto prohlášení však musí učinit oba rodiče, musela by tedy spolupracovat i matka dětí. Po určení otcovství je pak již možné podat návrh na styk s dítětem či péči o dítě formou předběžného opatření.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání dědictví s podmínkou darování, prodeje části svého majetku
Po zesnulé mámě máme byt, účastníky dědického řízení (otec, bratr a já - oba synové zesnulé) s notařem, které doposud neproběhlo, jen sběr podkladů.
Jelikož největší část dědictví tvoří pozůstalost podílu chaty po zesnulé - pro nás oba.
Otec nabídl bratru výhodnou směnu za podíl chaty by směnil patro (podkroví) rodinného domu kde bratr doposud bydlí. Přišel s návrhem, že pokud se oba vzdáme části dědictví ve prospěch jeho - otce, daruje nám patro podkroví darovací smlouvou. Bratr to s nadšením přivítal. Bratra jsem upozornil, že tato jeho dohoda je pro nás riziková a jednostranně nevýhodná v tom, že DAR LZE ODVOLAT. Jelikož povaha otce je nedůvěryhodná a již mnohokrát v minulosti otec ze svých spousty slibů nic nedodržel a zachoval se v rozporu s dohodou. Bratr otce na obavu odvolání daru zpětně upozornil, avšak ten dodatečně po poradě navrhoval, že si to darovací smlouvy můžeme vyžádat vložení formulace, že DARUJÍCÍ SE VZDÁVÁ PRÁVA ODVOLAT DAR (I PRO NOUZI ČI NEVDĚK).
Jelikož se obávám, že k této formulaci rádoby zamezující odvolání daru stejně nemusí/nebude přihlíženo v případném sporu - žádosti o odvolání daru- a otec může křivě bratra obvinit z napadení otce nebo jemu osoby blízké, nebo hrubemu uražení osoby blízké atd.
1. Je platná formulace - (je k ní přihlíženo a zamezuje vydání daru v případném sporu? ), že DARUJÍCÍ SE VZDÁVÁ PRÁVA ODVOLAT DAR (I PRO NOUZI ČI NEVDĚK).
2. Lze se vzdát jen části dědictví ve prospěch jiné osoby?
3. Kupní smlova za 1 Kč u nemovitosti může/je považována za dar? A je také případně za dar považováno taktéž nepatrně vyšší částka např 5000, 10000 Kč?
4. Patrně nejbezpečnější způsobem nabytí nemovitosti v této situaci bude asi kupní smlouva.
Souhrnné dotazy:
1. Je platná formulace - (je k ní přihlíženo a zamezuje vydání daru v případném sporu? ), že darující se vzdává práva odvolat dar?
2. Lze se vzdát jen části dědictví ve prospěch jiné osoby?
3. Kupní smlova za 1 Kč u nemovitosti může být/je považována za dar? A je také případně za dar považováno taktéž nepatrně vyšší částka např 5000, 10000 Kč?
Děkuji, Jaromír
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Taková formulace ve smlouvě nemá žádné účinky a rozhodně bych na ni nespoléhala. Pokud by se otec chtěl domáhat vrácení daru, byla by tato věta posuzována pouze jako jeden z důkazů, nikoliv jako rozhodující argument. Na tuto variantu bych být Vámi nepřistupovala.
2. Pojem "vzdání se dědictví" v tomto případě není úplně ten správný termín, spíš je to forma dohody mezi dědici, kdy se jeden z nich může dědictví - i části - vzdát ve prospěch jiného, ovšem titulem není vzdání se, ale dohoda, že část přenechá dědic někomu jinému.
3. Dar je vždy bezplatný, tj. i za 1 korunu už se jedná o kupní smlouvu. U peněz je darem pouze finanční obnos, proti kterému není poskytované žádné protiplnění.
Ve Vašem případě bych doporučovala přijmout dědictví a posléze formou darovacích smluv vyměnit nemovitosti tak jak vám to bude vyhovovat. Jiná varianta je pro vás vždy riziková. U daru neplatíte žádnou daň, neboť jste s otcem příbuzní, kteří jsou od daně osvobozeni.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Poskytování služeb na ŽL v době pracovní neschopnosti - hrozí odebrání nemocenských dávek?
- Přívýdělek podnikatele na neschopence doma a nemocenské dávky - hrozí odebrání dávek?
Jako zaměstnanec manažer jsem v důsledku nehody (zlomená noha), v dočasné pracovní nechopnosti DPN a pobírám dávky z nemocenského pojištění NP.
Mám mj. živnostenský list ŽL i na účetní práce, které provádím na dohodu o provedení práce DPP pro známé a přátele FO. Mohu v době pracovní neschopnosti DPN, ke které došlo výše popsaným způsobem, provádět a vykazovat účetní práce s jinou firmou, nebo FO a pobírat za to mzdu? Nebo je to porušení podmínek, pro výplatu dávek NP a dávky v nemocenské, by mi mohly být, v důsledku toho odebrány? Podotýkám, že účetní práce provádím zásadně doma na svém PC a potřebné informace a písemné podklady pro účetnictví, mi dotyčné osoby nosí ke mně domů. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Možnost pracovat během dočasné pracovní neschopnosti v zásadě není nijak omezena. Je pouze zapotřebí dodržovat léčebný režim, který Vám stanovil Váš ošetřující lékař. Platí zde pouze to omezení, že nemůžete vykonávat tu stejnou činnost, na základě které jsou Vám vypláceny nemocenské dávky. Je ale možné vykonávat jinou práci pro jiného (nebo i stejného) zaměstnavatele. Takže během pracovní neschopnosti se účetnictví věnovat můžete, odebrání nemocenských dávek z tohoto důvodu nehrozí. Ani výše výdělku během dočasné pracovní neschopnosti není nijak omezena.
_
RODINA-SJM A MANŽELSTVÍ
- Rozšíření SJM (darování nemovitosti manželce) a vypořádání při rozvodu manželství- Rozšíření SJM (darování nemovitosti manželovi) a vypořádání při rozvodu manželství
- Rozšíření SJM (darování bytu, domu manželce) a vypořádání při rozvodu manželství
- Rozšíření SJM (darování bytu, domu manželce) a vypořádání při rozvodu manželství
2014 jsem koupil byt do osobního vlastnictví (jako svobodný, hypotéka je vedena na mou osobu, zápis v katastru pouze na mé jméno). 2016 jsem vstoupil do svazku manželského a chtěl bych do katastru zapsat i manželku v poměru 50/50. Jak by probíhalo majetkové vyrovnání v případě rozvodu? Musel bych manželku vyplatit i za předpokladu, že byt není součástí SJM, ale na katastru bude vedena jako poloviční vlastník? Děkuji, Martin.
ODPOVĚĎ:
Můžete manželce podíl o vel. 1/2 darovat. V případě rozvodu nebudete byt vypořádávat jako společné jmění manželů, ale zůstáváte podílovými spoluvlastníky jako dva cizí lidé. Tj. Po rozvodu zůstává polovina manželce a polovina Vám. Pokud byste si chtěli podíly po rozvodu vypořádat tak, aby byt zůstal jen jednoho z Vás, museli byste to vyřešit dohodou o vypořádání podílového spoluvlastnictví a platili byste daň z nabytí nemovité věci. Nebo je možnost byt vložit do společného jmění manželů, to musíte formou notářského zápisu a pak by byt byl předmětem vypořádání v případě rozvodu.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání franšízového poplatku se slevysluzby.cz
- Slevysluzby.cz - vymáhání franšízového poplatku
Reagoval jsem na nabídku práce v kanceláři. Vyhrál jsem dvoukolové výběrové řízení a podepsal smlouvu se SLEVY na www.slevysluzby.cz. Podmínkou bylo zaplatit 30 000 Kč jako franšízový poplatek.
Nyní jsem na internetu zjistil, že firma SLEVY neexistuje, že je to asi podvod. Ale mi nechtějí vrátit peníze, že smlouva je platná a na vrácení peněz nemám nárok. Přitom nejsem podnikatel, to oni věděli, takže smlouva je asi spotřebitelská. Dokonce byli v pořadu ČT1 „Černé ovce“, kde bylo řečeno, že se jedná o podvod nazývaný letadlo.
Odkazy:
http://oldstamps.site88.net/
http://merafield.net16.net/
Jakým způsobem po dvou měsících od podepsání smlouvy můžu získat ty peníze (30 000 Kč) zpět? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Nejlépe uplatněním u soudu. Tedy napsat jim předžalobní upomínku, pokud nebudou reagovat, pak podat návrh k soudu na vydání platebního rozkazu. Doporučuji se ale obrátit na advokáta pro hlubší analýzu, neboť je možné, že bude ještě třeba učinit před samotnou předžalobní upomínkou krok odstoupení od uzavřené smlouvy.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 8. leden 2017
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Výkon lékařského povolání bez odborného dohledu po základním kmeni
- Základní kmen a lékařské služby bez dozoru, doheledu atestovaného lékaře
- Pohotovostní služby a neatestovaný lékař se základním kmenem - může takový lékař dělat služby?
Jsem lékař s certifikátem o absolvování základního kmene. Vedení nemocnice tvrdí, že již mohu samostatně sloužit bez odborného dohledu, a to i v případech ústavní pohotovostní služby. Je tento postup vedení nemocnice správný? Josef
V tomto případě lze odpovědět jedním slovem, není. Lékař, který je držitelem certifikátu o absolvování základního kmene v příslušném oboru, totiž i nadále musí pracovat pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí, tedy nemůže vykonávat lékařské povolání samostatně.
V minulosti počítala právní úprava s prováděcím předpisem, který by stanovil rozsah činností, jež může lékař s certifikátem vykonávat bez odborného dohledu.
Prováděcí předpis však nebyl nikdy vydán. Lze spekulovat o důvodech, které vedly Ministerstvo zdravotnictví ČR k novelizaci příslušného ustanovení, které k vydání tohoto prováděcího předpisu MZ ČR zmocňovalo, avšak lze současně vyslovit závěr, že vymezení činností, které
by mohl lékař po absolvování základního kmene samostatně vykonávat, je poměrně odborně složité.
Vzhledem k absenci prováděcího předpisu může lékař vykonávající nad neatestovaným lékařem odborný dohled stanovit rozsah činností, které může lékař s certifikátem o absolvování základního kmene samostatně vykonávat, případně rozsah těchto činností může stanovit primář příslušného oddělení. I v tomto případě lze doporučit písemnou formu z důvodu jasného vymezení jednotlivých činností.
Pro úplnost, dokument by měl obsahovat i výčet činností, které může neatestovaný lékař vykonávat pouze pod přímým odborným dohledem.
V případě ústavní pohotovostní služby lze odkázat na vyhlášku o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, která stanoví, že držitel certifikátu o absolvování základního kmene příslušného oboru je oprávněn vykonávat ústavní pohotovostní službu bez fyzické přítomnosti lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, pokud je zajištěna fyzická přítomnost tohoto atestovaného lékaře do 20
minut. Podle závazného stanoviska ČLK by měl být atestovaný lékař dostupný okamžitě, alespoň prostřednictvím telefonu. Tedy lékař s certifikátem o absolvování základního kmene může sloužit sám (nikoli však samostatně bez zajištění odborného dohledu) za předpokladu, že atestovaný lékař se může fyzicky dostavit na pracoviště do 20 minut a současně je dostupný telefonicky.
Doporučujeme vedení nemocnice o výše uvedeném prokazatelně, nejlépe písemně, informovat.
Více k problematice vizte na webu MUDr. Zbyňka Mlčocha zde:
Mgr. Daniel Valášek
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Porodní plán a lege artis postup lékaře
- Co je to lege artis postup
- Lege artis - definice, vysvětlení, příklady z praxe lékaře
- Porod a lege artis postupy ve zdravotnictví
Rodička přichází k porodu v doprovodu otce a přináší si s sebou tzv. porodní plán. V porodním plánu je uvedeno, co si rodiče přejí, jakou
péči a kdy máme poskytnout, co chtějí naopak jinak. Často zde bývá přímo uvedeno, za jak dlouho po porodu smí lékař dítě vyšetřit či např. to,
že dítě má první hodinu ležet na břiše matky a nesmí se jej dotýkat zdravotník. Rodiče uvádí, kdy a kým smí být přerušen pupečník, kdy smí být
dítě předáno neonatologovi k vyšetření nebo jaká vyšetření a za jak dlouho po porodu smíme provést. Který z těchto postupů je lege artis a který již není?
ODPOVĚĎ:
Nejprve se zastavíme u pojmu lege artis. V ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách v platném znění, je definován pojem náležitá odborná úroveň neboli lege artis, a to takto: „Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle
pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. “ Odpovědět na otázku, jaký postup je v souladu s uznávanými medicínskými postupy a jaký není, je možné až v konkrétní situaci.
Obecně bych ráda zdůraznila, že pacient či jeho zákonný zástupce má právo v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 písm. c) citovaného zákona o zdravotních službách být informován o jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta. Pacient či jeho zákonný zástupce pak má právo volit z těchto alternativ, jaká konkrétní péče mu bude poskytnuta. Právo pacienta či zákonného
zástupce volit z alternativ péče, která je lege artis a kterou mu lékař nabízí, neznamená právo rozhodnout o tom, že bude poskytnuta péče, která není v souladu s pravidly vědy a uznávanými postupy. Pacient není odborníkem, který by mohl rozhodovat, co je na náležité odborné úrovni a co není. Pacient či jeho zákonný zástupce má tedy právo výběru z lékařem nabízených alternativ, které jsou
v daný okamžik pro konkrétního pacienta a jeho zdravotní stav lege artis. To však neznamená, že by měl pacient či rodič právo sám určit, že mu bude poskytnuta péče, která nesplňuje kritéria náležité odborné úrovně, tedy non lege artis. Může si určit, jakou péči chce v mezích lege
artis, nemůže si určit péči non lege artis.
V souladu s ustanovením § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách má poskytovatel zdravotních služeb povinnost poskytovat péči na náležité odborné úrovni Nikde není zakotvena povinnost zdravotníků plnit přání pacienta bez ohledu na jeho zdravotní stav.
Ke konkrétním bodům porodních plánů je výhodné, aby se vyjádřili alespoň dva lékaři se specializovanou způsobilostí v daném oboru, a vaše pracoviště pak postupovalo v souladu s tímto doporučením. Je tedy dobré, pokud by doporučení pro postupy během porodu mohli společně vytvořit např. dva lékaři, ať již obecně předem, či při vyjádření ke konkrétním přáním rodičky, aby toto rozhodnutí bylo konsenzuální. K péči o novorozence by bylo vhodné identicky postupovat dle doporučení lékaře či lékařů pediatrie a neonatologie. Doporučuji však také ve vnitřním řádu poskytovatele zdravotních služeb předem stanovit pravidla, která musí osoby přítomné porodu (otec či další blízké osoby rodičky) dodržovat, tak aby nenarušily poskytování zdravotní péče matce i novorozenému dítěti. Takto je možné vymezit např. pravidlo, že o tom, kdy bude dítě předáno doprovázející osobě (tatínkovi, babičce), rozhodne lékař neonatolog podle zdravotního stavu dítěte. Je vhodné ubezpečit rodiče, že zdravotničtí pracovníci jsou připraveni udělat maximum pro jejich spokojenost, nesmí však být ohroženo zdraví matky či dítěte, a také rodiče informovat
o tom, že poskytnutí péče na náležité odborné úrovni je prioritou, neboť toto je velmi důležité pro zdraví obou pacientů.
Poskytnutí neodkladné péče dítěti po porodu tak, aby nedošlo k poškození jeho zdraví či dokonce smrti, musí mít přednost před přáním rodiče. Teprve tehdy, kdy je zdravotní stav dítěte stabilizovaný, nevyžaduje poskytnutí neodkladné péče, pak je prostor pro vzájemnou blízkost dítěte a jeho rodičů či jiných osob.
Narození dítěte je v životě rodičů velká událost, je citlivě vnímána. Z těchto premis musí vycházet i etický a citlivý přístup zdravotníků. Život a zdraví matky i dítěte jsou ovšem beze sporu prioritou, jejich ochrana musí mít přednost před splněním přání rodičů.
Mgr. MUDr. Dita Mlynářová
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Členský příspěvek – soukromý lékař
- Poplatek České lékařské komory - soukromý lékař, lékař ve vedoucí funkci
Rád bych se touto cestou zeptal na výši členského příspěvku do fondu České lékařské komory. Jsem lékař, zaměstnanec nemocnice, ale kromě toho jsem majitelem a jednatelem s. r. o. registrované jako nestátní zdravotnické zařízení. Fakticky ale tuto činnost neprovozuji, nemám žádnou smlouvu s pojišťovnou. Poplatek tedy platím jako lékař - zaměstnanec, nebo jako soukromý lékař?
Dotazovanou problematiku řeší stavovský předpis č. 7 – Příspěvky na činnost ČLK, konkrétně odkazujeme na ustanovení § 5 odst. 4, které vymezuje lékaře ve vedoucí funkci ve vztahu k příslušné kategorii pro platbu členského příspěvku takto: Lékařem ve vedoucí funkci se rozumí lékař-
zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb, vykonávající funkci:
a) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb,
b) zástupce (náměstka) statutárního zástupce poskytovatele zdravotních služeb,
c) přednosty kliniky, primáře či vedoucího lékaře samostatného oddělení či kliniky poskytovatele zdravotních služeb,
d) společníka, jednatele nebo člena statutárního orgánu poskytovatele zdravotních služeb, který je právnickou osobou.
Uvádíte, že jste majitelem a jednatelem zdravotnického zařízení provozovaného formou právnické osoby a současně jste zaměstnancem nemocnice. S odkazem na výše citované ustanovení je nutno dovodit závěr, že spadáte do kategorie soukromý lékař a lékař ve vedoucí funkci. V praxi není rozhodné, zda fakticky zdravotnické zařízení provozujete, ani nelze přihlédnout ke skutečnosti, že zdravotnické zařízení nemá uzavřeny smlouvy
o poskytování a úhradě zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami. Pro úplnost uvádíme, že pro stanovení výše příspěvku je rozhodující stav ke dni splatnosti příspěvku, tedy k 1. březnu běžného roku. Dojde-li ke změně rozhodných skutečností, je potřeba tuto změnu včas ohlásit okresnímu (obvodnímu) sdružení, jehož jste členem.
Mgr. Daniel Valášek
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Kupní smlouva s nezletilou osobou - platnost
- Kupní smlouva s neplnoletou osobou - platnost
- Je platná smlouva uzavřená s nezletilou osobou?
- Je platná smlouva uzavřená s neplnoletou osobou?
Je platná kupní smlouva, kde kupující je nezletilou osobou? Kupující je občan Slovenské republiky. Kupní smlouva sepsána s jejím otcem. Otec do smlouvy vepsal, že vyřizoval on za svou 13letou dceru. Děkuji
Děkuji, Františka
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, se právní osobnost a svéprávnost se řídí právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. Nicméně dle odst. 2 postačí, jestliže fyzická osoba činící právní jednání je k němu způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž fyzická osoba právní jednání činí.
Byť to z Vašeho dotazu nevyplývá, domnívám se, že způsobilost uzavřít kupní smlouvu se dle výše uvedeného bude posuzovat dle českého práva.
Předpokládám, že otec zastupoval dceru při uzavření smlouvy. Zde by bylo nutné posoudit, jaký byl předmět prodeje. U vyšších částek (dům, vozidlo) by však byl k uzavření smlouvy nutný souhlas soudu. Pokud nebyl opatřen souhlas soudu s uzavřením smlouvy, pak se k ní nepřihlíží, resp. je neplatná.
Doporučuji text smlouvy s bližšími informacemi konzultovat s advokátem, který bude schopen podrobněji věc posoudit.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Škrtnutí "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek" - vliv na platnost smlouvy, dodatku
- Vliv na platnost smlouvy při škrtnutí že jde o projev svobodné vůle a nepodepsáno v tísni
- Vliv na platnost dodatku ke smlouvě při škrtnutí "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek"
- Je formulace "projev svobodné a skutečné vůle, neuzavřeno v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek" povinností smlouvy nebo dodatku smlouvy?
- Nepodepsáno v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek - je to povinnost uvést do smlouvy?
Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste se podívali na dodatek ke smlouvě na byt, který zasílám. Podepsaný, ale "upravený" dodatek jsem měla ve schránce (nepřišel poštou). Nájemnice podepsala, přepsala datum - posunula o jeden měsíc - s tím souhlasím, ale ona ještě přeškrtla v závěrečném ustanovení, že to není "projevem její svobodné a skutečné vůle a že nebyl uzavřen v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek". Má tato její reakce vliv na platnost dodatku? Mám na to nějak reagovat a nebo to mám vzít jenom jako projev její naštvanosti? Pokud by to šlo nechala bych to být.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že nájemnice provedla škrty v návrhu dodatku nájemní smlouvy, který byl v té době z Vaší strany již podepsán, tzn. že ve schránce jste nalezla oboustranně podepsaný dodatek nájemní smlouvy, v němž byly ze strany nájemnice provedeny určité úpravy (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Na Váš případ se vztahuje § 1740/2 a 3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku;
- odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne.
Vzhledem k tomu, že nájemnice provedla změnu v dataci podpisu dodatku, domnívám se, že se jedná o podstatnou změnu Vaší nabídky (tedy Vámi předloženého dodatku nájemní smlouvy), tzn. že druhá odrážka (výše) se nepoužije.
Skutečnost, že nájemnice podstatným způsobem upravila Vámi předložený návrh dodatku nájemní smlouvy, tak znamená, že nájemnice odmítla Vaší nabídku a reagovala předložením své vlastní nabídky (tedy svého vlastního návrhu dodatku nájemní smlouvy).
Nyní je tedy na Vás, zda návrh dodatku nájemní smlouvy, který Vám předložila nájemnice, akceptujete. Pakliže ano (což z dotazu vyplývá), doporučuji Vám zaslat nájemnici stručný dopis, v němž jí budete informovat o tom, že jí upravený návrh dodatku nájemní smlouvy považujete za nový návrh tohoto dodatku (můžete samozřejmě odkázat na § 1740/2 občanského zákoníku), který akceptujete. Tím bude postaveno najisto, že dodatek nájemní smlouvy byl skutečně uzavřen, a to v aktuálním („poškrtaném“) znění. Jeden Vámi podepsaný stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte nájemnici prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Co se týče toho, že nájemnice škrtla závěrečné ustanovení o svobodném projevu vůle, není dle mého názoru tuto úpravu nutné řešit. Jedná se toliko o deklaratorní ustanovení, které se standardně (v různých obměnách) objevuje takřka v každé smlouvě, které však nemá na skutečnou povahu projevu vůle některé ze smluvních stran vliv.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Agresivní psychicky nemocná osoba - nařízení psychiatrické léčby
- Nařízení psychiatrické léčba u agresivní psychicky nemocné osoby pijící alkohol, alkoholické nápoje
Moje sestra je vážně psychicky nemocná, a kromě toho pije. Má za sebou protialkoholní léčení v zahraničí, a zřejmě i v ČR. Podává zmatené informace, a tak nevím jistě. Čtyři měsíce se nehlásila. V zahraničí došlo k trestnému činu z její strany. Byla ve výkonu trestu v trvání 3 a půl roku. Po roce a půl byla propuštěna, poté tam byla v komunitě pro závislé a absolvovala protialkoholní léčení. Nyní je tady v ambulantní péči psychiatra, a snad dostává antidepresiva.
Jelikož byla vyděděna, tak podala žalobu na neplatnost závěti. Psychiatrička jí nedoporučuje účast v řízení z důvodu možné dekompenzace psychického stavu. Ona sama se účastnit nechce. Dostala jsem od sestry plnou moc, a tak jsem za ni požádala Soud o advoláta ex offo. Soud vyhověl, ale jen přidělením opatrovníka, jelikož neměla zažádáno o osvobození ze soudních poplatků.
Komunikace s ní, ale i se soudcem, je obtížná. Pan soudce opakovaně žalobu zamítl přijmout, ale sestra namítala neplatnost doručení, a u odvolacího soudu dvakrát uspěla.
Sestra má kurátorku, která mně řekla, že protialkoholní léčba musí být dobrovolná. Jsou stále problémy, když jí nejde v sociálním bytě plynové topení, nebo když neplatí SIPO, atd. Hrozí, že by s ní nemusel ÚMČ obnovit smlouvu na bydlení. Mívá pády na ulici a úrazy, nedávno měla dvakrát zlomený nos a mnoho stehů v obličeji. Není schopna dobré komunikace s opatrovnicí. Chová se někdy velmi podivně, a tak mám i obavy k ní chodit. Moje dcera se jí bojí. Bydlí ve sklepním bytě mimo obytný prostor domu. Někdy drží v ruce bez důvodu nůž nebo dlouhé nůžky, má tiky, neovladatelně se ozývá. Ta událost v cizině byla hodně tragická, a stala se právě 24.12. večer nožem na ryby.
Myslím, že sestra by měla být více kvalitně sledována a léčena, což se asi úplně neděje. Byla bych ráda, kdyby byla léčena, jelikož kromě špatného psychického zdraví, je nemocná i se žaludkem, a je rachitická.
Napište prosím, zda je možné situaci nějak řešit. Jak s případným soudem, jak doložit její reálný stav, aby nedošlo k žádné křivdě.
Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu co nejefektivněji chránit práva své sestry, doporučuji Vám v první řadě pokusit se omezit jí ve svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku). V tomto ohledu se obraťte na okresní soud místně příslušný dle bydliště Vaší sestry. Je samozřejmě vhodné, abyste svůj návrh doložila nějakou aktuální lékařskou zprávou (od psychiatra), lze však předpokládat, že v rámci řízení o omezení svéprávnosti si soud nechá zpracovat znalecký posudek, aby zhodnotil, zda zdravotní stav Vaší sestry omezení svéprávnosti skutečně odůvodňuje. Bude-li Vaše sestra omezena ve svéprávnosti, můžete se stát její opatrovnicí, což Vám umožní se o sestru starat (alespoň co se týče zařizování nejrůznějších záležitostí, včetně nájmu bytu, řízení před soudem, jednání s úřady apod.).
Co se týče Vámi zmiňovaného léčení, je pravdou, že zdravotní služby mohou být člověku v zásadě poskytovány pouze s jeho souhlasem. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky:
- ochranné léčení, které může být nařízeno trestním soudem (což v případě Vaší sestry nepřichází do úvahy),
- nucená hospitalizace a léčba v případě, kdy člověk ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak (§ 38/1 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pokud byste se stala opatrovnicí své sestry, mohla byste udělit souhlas s nástupem léčby za ní (samozřejmě pouze v případě, kdy by se Vaše opatrovnické oprávnění vztahovalo rovněž na poskytování zdravotní péče), tzn. že by nebylo nutné postupovat dle shora uvedených scénářů, nýbrž zdravotní péče by Vaší sestře byla poskytnuta na základě jejího souhlasu (který by za ní vyslovil její opatrovník).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Plná moc pro jednoho ze spolumajitelů bytu SVJ pro zastupování ve věcech SVJ - je dostačující?
- Zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ za majitele, spolumajitele - je dostačující?
- Zástup na schůzi SVJ - stačí plná moc nebo zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ místo osobní přítomnosti?
- Je nutná osobní přítomnost člena SVJ nebo je možná plná moc či zmocnění pro rozhodování ve věcech SVJ?
Jsme s mojí ženou Hanou manželé nyní ve věku 70 roků. Máme mj. bytovou jednotku 3+1 v panelovém domě na adrese Nová 36 149 00 Praha 4 Chodov ve společném jmění manželů SJM. Jako společní členové dřívějšího Bytového družstva BD před založením SVJ tzn. ještě před připomínkováním, projednáním a schválením Stanov SVJ (na základě doporučení přípravného výboru SVJ budoucím členům - dříve jsem byl předsedou představenstva Bytového družstva) jsme s mojí ženou společně podepsali zmocnění pro mne, že budu naším společným zástupcem pro SVJ (dále jen SZ). Následně bylo SVJ založeno. Dle názoru výboru SVJ nemůže moje manželka být zapsána v prezenční listině ani není oprávněna hlasovat, pokud k tomu nepředloží výboru SVJ plnou moc od mne jako od našeho SZ.
Moje manželka se tímto cítí být poškozena ve svých právech.
Dotaz: Má tento názor Výboru SVJ oporu v platném právním předpisu? Platné Stanovy SVJ toto nijak výslovně neupravují. Mohu napsat plnou moc pro manželku?
Děkuji za zprávu, Marek
ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahuje § 1185/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- spoluvlastníci bytové jednotky jsou povinni zmocnit společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu;
- to platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Požadavek výboru SVJ má tedy skutečně oporu v platné právní úpravě. K tomu, aby Vaše manželka mohla hlasovat na shromáždění SVJ je tedy zapotřebí, abyste jí (jako osoba výhradně oprávněná vystupovat ve vztahu k SVJ) k tomu zmocnil.
Je samozřejmě možné, abyste se s manželkou dohodl na tom, že ve vztahu k SVJ Vás (resp. Vás a Vaší manželku) bude zastupovat Vaše manželka. V takovém případě bude nutné zrušit staré zmocnění a sepsat novou plnou moc.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odvod daně za kulturu předchozím majitelem - jde o osobní údaj nebo ne?
- Odvod daně za kulturu předchozím vlastníkem - jde o osobní údaj nebo ne?
- Placení daně konkrétní osobou - jde o osobní údaj podléhající mlčenlivosti
- Odvod daně občanem - jde o osobní údaj podléhající mlčenlivosti?
Potřebuji se od finančního úřadu FÚ dozvědět za jakou kulturu odváděl předchozí vlastník daň. Mám nárok na sdělení, nebo je úřad vázán mlčenlivostí podle zákona 280/2009 Sb. § 52? Je mi vyčítáno špatné vyplnění přiznání, ale instruoval mě právě předchozí vlastník. Děkuji, Jindra
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, co myslíte „daní za kulturu, jelikož takovou daň právní řád nezná.
Nicméně jak správně uvádíte, finanční úřad je povinen dodržovat mlčenlivost o všem, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. Z této povinnosti existují výjimky, např. ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, a dále také je zde výjimka, pokud je finanční úřad své povinnosti mlčenlivosti zbaven, a to osobou, které se dané informace týkají.
Pokud se nepodařilo zjistit dané informace ani v rámci obecné konzultační činnosti na finančním úřadu, je zde možnost požádat původního vlastníka, aby zbavil finanční úřad mlčenlivosti právě k Vámi zmiňované dani, a to ve vztahu k Vaší osobě.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba je nově majitelem nemovitosti (domu, pozemku)
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba je nově majitelem nemovitosti (domu, pozemku)
Zřídila jsem na cestě břemeno chůze a jízdy pouze pro 3 přilehlé pozemky, nyní jsem vlastníkem jednoho z nich. Znamená to, že zaniká věcné břemeno na mojí cestě, ale zůstane pro dva vlastníky zapsané v katastru samo o sobě nebo to musím ohlásit (co je k tomu potřeba)? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2014 se již nejedná o věcné břemeno, ale o služebnost. Dle ustanovení § 1301 občanského zákoníku spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká, tzn. služebnost cesty na pozemku, jehož jste se stala vlastníkem sama o sobě nezanikne. Zánik služebnosti můžete nahlásit na místě příslušné katastrální pracoviště. Na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního najdete formulář "Potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (spojené s vlastnictvím nemovitosti) ".
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník bez písemné nájemní smlouvy - jak donutit pronajímatele aby vystavil nájemní smlouvu?
- Nájemce bez písemné nájemní smlouvy - jak donutit pronajímatele aby vystavil nájemní smlouvu?
- Pronajímatel nevystavil písemnou nájemní smlouvu - jak ho donutit aby to udělal?
10/2014 jsem se nastěhovala do nájemního bytu. S majitelem ústní dohoda. Od 4/2015 mám v bytě trvalé bydliště. Majitel odmítá dodat nájemní smlouvu, a já mu nájem neplatím. Majitel peníze nechce, říká že až mi dodá smlouvu, pak mám teprve doplatit předchozí nájmy a zaplatit. Jak majitele donutit, aby připravil smlouvu a já mu mohla poslat peníze zpětně. Již je to přes dva roky : (připomínám mu to každý týden.
Bojím se, že si pak řekne vyšší cenu, než na které jsme se domluvili a aby mi to nepřineslo ještě jiné problémy.
Děkuji Sylva
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), vyžaduje smlouva o nájmu bytu písemnou formu. Žádné další podstatné náležitosti stanoveny nejsou. Důležité je, aby z nájemní smlouvy vyplývalo, kdo a s kým ji uzavírá, ohledně jakého prostoru a za jakou výši nájemného. Podle ustanovení § 2238 občanského zákoníku se nájemní smlouva považuje bez dalšího za řádně uzavřenou tehdy, pokud nájemce byt po dobu 3 let v dobré víře užívá s vědomím, že nájem je po právu. Prostředek pro donucení pronajímatele k uzavření nájemní smlouvy neexistuje. Můžete zkusit pronajímateli předložit nájemní smlouvu Vy a trvat na tom, aby ji podepsal současně s Vámi. Pokud na to nepřistoupí, požádejte ho alespoň o číslo účtu a zašlete mu nájemné za předchozí dobu ve výši, na které jste se dohodli. Pak by se, po uplynutí tří let (tzn. od října 2017) považovala nájemní smlouvy za řádně uzavřenou.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu - na co se zaměřit?
- Jak správně vybrat pojistku na blbost abych neplatil zbytečně za věci které nepotřebuji
- Pojistka na blbost a poškození auta známého, kamaráda - vztahuje se na tuto škodu?
- Výluky u pojistky na blbost - na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Pojistka na blbost - na co se nevztahuje?
- Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu - na co se zaměřit?
- Jak správně vybrat pojistku odpovědnost abych neplatil zbytečně za věci které nepotřebuji
- Pojistka odpovědnosti a poškození auta známého, kamaráda - vztahuje se na tuto škodu?
- Výluky u pojistky odpovědnosti - na co se nevztahuje pojistka na blbost
- Na co se nevztahuje pojistka odpovědnosti
- Pojistka odpovědnosti - na co se nevztahuje?
- Pojištění odpovědnosti - na co se pojistka nevztahuje?
- Co nekryje pojistka na blbost - výluky
- Co nekryje pojištění odpovědnosti - výluky
Jak správně vybrat pojišťovnu pro případ úrazu, na co vše se zaměřit, co by pojistka měla určitě zahrnovat a co není důležité? Jedná se mi o to, aby v případě úrazu a případných následků nedělala pojišťovna problémy při vyplácení odškodného a přitom člověk nemusel platit za něco, co není k ničemu. A ještě dotaz ohledně pojistky "na blbost"- má to smysl, nebo je to k ničemu, ve většině případů kolem nás slyším, že pojišťovna se brání cokoliv vyplácet a vždy si najde nějakou kličku v zákoně. Pro představu - když půjčím někomu auto na určitou dobu a jeho dítě mi na něm něco poškodí (např. poškrábe lak, rozbije kamenem sklo atd.) a má sjednanou onu pojistku na blbost, mám šanci se od pojišťovny něčeho domoci? Pokud ano, čeho a za jakých podmínek? Děkuji, Dagmar.
ODPOVĚĎ:
Tento dotaz by bylo vhodnější adresovat spíše tomu, kdo se specializuje na finanční, resp. pojistné produkty, tzn. pojišťovacímu zprostředkovateli či finančnímu poradci.
Z právního hlediska Vám lze doporučit velmi důkladně prostudovat předkládaný návrh pojistné smlouvy (zejména pak pojistných podmínek). V tomto ohledu se zaměřte především na rozsah pojištění, vymezení případů, kdy bude pojišťovna oprávněna odmítnout výplatu pojistného plnění (či pojistné plnění snížit) a na výluky z pojištění (tzn. situace, na které se pojištění vůbec nevztahuje). Nebude-li Vám v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách cokoli jasné, nechte si příslušnou pasáž vysvětlit (ať už přímo pojišťovnou nebo např. pojišťovacím zprostředkovatelem).
Je pravdou, že pojistné smlouvy mají takřka vždy charakter smluv adhezních, tzn. že pojistník (zde Vy) nemá zpravidla šanci text pojistné smlouvy či pojistných podmínek jakkoli modifikovat.
Co se týče úrazového pojištění, je toto zakotveno v § 2844 - § 2846 občanského zákoníku. Jak u úrazového pojištění, tak u tzv. pojistky na blbost dbejte při čtení pojistné smlouvy a pojistných podmínek na to, zda nastavení pojištění odpovídá Vašemu způsobu života (tzn. že např. výluky z pojištění by se měly vztahovat na takové činnosti či situace, k nimž ve Vašem obvyklém životě zpravidla nedochází).
Ve svém dotazu se dopouštíte omylu, když píšete, že tzv. pojistka na blbost by se vztahovala na škodu, kterou by na Vašem autě způsobila třetí osoba. Tzv. pojistka na blbost (správně „pojištění odpovědnosti z běžného/občanského života“) se totiž vztahuje na situace, kdy v rámci běžného života způsobíte škodu někomu jinému (nikoli na případy, kdy je škoda způsobena Vám).
Závěrem si dovolím podotknout, že sebelépe sepsaná pojistná smlouva nemůže nikdy zabránit pojišťovně, aby se nepokusila zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění. Přestože to může znít jako právnický cynismus, je realitou, že primárním zájmem každé pojišťovny je inkasovat pojistné a pokud možno nevyplácet pojistná plnění (tímto způsobem totiž bude zisk pojišťovny maximalizován).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyhrožování bývalým přítelem - jak se bránit?
- Vyhrožování od expřítele, expartnera, exdruha - jak se bránit než se něco stane?
- Stalking od bývalého přítele - jak se bránit? (Policie věc nechce zatím řešit)
- Stalking expřítele, expartnera, exdruha - jak se bránit? (Policie věc nechce zatím řešit)
Bývalý přítel mi už několikrát vyhrožoval zabitím psa a tím že na mě pošle exekutory. Jsem jako spoludlužník u stavebního spoření. Byla jsem i na policii která nemůže nic dělat dokud v sms zprávě není "zabiju tě". Jsem už zoufalá a bojím se podívat na telefon kdy bude zase psychicky útočit nebo posílat exekutory. Předem děkuji za jakoukoli radu nebo informaci zda se dá něco dělat. Miriam
ODPOVĚĎ:
V případě, že nelze dané jednání postihnout jako trestný čin či přestupek, je zde možnost obrátit se v této věci na civilní soud a požadovat předně vydání předběžného opatření, kterým by mu bylo nařízeno se zdržet takového jednání, pokud např. i vyhledává za tímto účelem kontakt s Vámi, tak by bylo možné se domáhat i zákazu takového kontaktu.
Takové předběžné opatření je pouze dočasné, tedy muselo by být doprovázeno klasickou žalobou k tomuto civilnímu soudu, který by pak příslušná omezení a zákazy stanovil na delší časový úsek.
Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, je vhodné se v této věci obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výkaz výměr podle evidence nemovitostí a geometrický plán který není v katastru nemovitostí k dohledání
Geometrický plán z roku 1985 prý není zapsáno v evidenci v katastru, mapový list je také vymazán z evidence, nevím, jak se nahlíží na Výkaz výměr podle evidence nemovitostí také z roku 1985 a jestli platí rozhodnutí v geometrického plánu uvedená. Nové zanesení jiné evidence mi nebylo ukázáno. Prý se dá z geometického plánu vycházet. Co k tomu říká zákon? Jsem odkázán na libovůli úřadníků? Děkuji, Filip
ODPOVĚĎ:
Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí. Jeho právní úpravu naleznete v § 79 a násl. vyhlášky č. 357/2013 – jedná se o prováděcí vyhlášku ke katastrálnímu zákonu.
Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací. Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.
Tato vyhláška stanoví, že výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.
Geometrický plán musí být následně potvrzen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.
Tedy pokud obsah geometrického plánu odpovídá skutečnému (faktickému) stavu daného území, a dále má náležitosti požadované touto vyhláškou, je možné jej použít.
Výkaz výměr pro potřeby katastru nemovitostí použít nelze, jelikož se jedná se o pouze položkové vyjádření jednotlivých stavebních a montážních prací v měrných jednotkách, což nelze užít jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Změna úvazku a dovolená - výpočet dovolené
- Zkrácení úvazku a dovolená - výpočet dovolené
- Výpočet dovolené při zkrácení úvazku
- Dovolená u zkráceného úvazku - výpočet
Od 1.1.2016 jsem pracoval na úvazek 32 hodin/týdně (6,4 hodin denně) s nárokem na dovolenou 25 dní/rok. Od 1.8.2016 mi byl úvazek zkrácen na 24 hodin/týdně (4,8 hodiny denně). Do 31.7.2016 jsem vyčerpal pouze 5,5 dní dovolené, zůstatek tedy činil 19,5 dne. Jakým způsobem se promítne změna úvazku na nárok na dovolenou? Vzhledem k tomu, že jsem si za leden-červenec nevyčerpal dovolenou, která na toto období při úvazku 6,4 hodiny denně připadala, bude tato dovolená převedena do období srpen-prosinec. Je možné v tomto zohlednit fakt, že 1 den dovolené v první části roku je 6,4 hodiny a v druhé části roku pouze 4,8 hodiny?
Přepočítá se dovolená připadající na první část roku tak, abych mohl v druhé části roku čerpat stejný počet hodin? Můj výpočet je následující: Na měsíce leden-červenec by mělo připadnout 14,6 dne (25 x 7/12), na zbytek (srpen-prosinec) 10,4 dne (25 x 5/12) celkové dovolené. Z dovolené do srpna 2016 jsem vyčerpal 5,5 dne, tedy 9,1 dne s pracovní dobou 6,4 hodiny by se mělo převést do nového úvazku. Jestli uvažuji dobře, měl bych mít od srpna nárok na dovolenou: (9,1 x 6,4) / 4,8 + 10,4 = 22,5 dne. Děkuji. Bořek
ODPOVĚĎ:
Dovolená se čerpá ve dnech, max. v půldnech, nikoliv v hodinách. Nárok na přepočítání dovolené na hodiny zákoník práce nezná, takže Váš výpočet v dotazu uvedený nemá žádnou oporu v zákoně. Protože i nadále pracujete pět dní v týdnu, počet dní dovolené bude stejný, měnit se bude jen počet hodin, za které Vám bude náležet náhrada mzdy. V tom případě je rozhodující délka pracovní doby v době čerpání dovolené, tj. nyní Vám, bude za 1 den dovolené proplaceno 4,8 hodiny.
_
RŮZNÉ-ZNALCI, ODHADY
- Znalec, soudní znalec - rozdíl
- Znalec, odhadce - rozdíl
- Soudní znalec, odhadce - rozdíl
- Jaký je rozdíl mezi znalcem a soudním znalcem
Dobrý den. Jaký je prosím rozdíl mezi znalec, odhadce a soudní znalec? Děkuji, Ivan.
ODPOVĚĎ:
český právní řád pojem "soudní znalec" prakticky nezná. Jedná se o laické označení znalce (patrně proto, že 1/ znalci se registrují u krajských soudů a zároveň 2/ proto, že znalci jsou nejčastěji k vidění právě u soudů).
V tomto ohledu lze v první řadě vycházet ze zákona č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících, který hovoří výhradně o "znalcích". Rovněž všechny klíčové procesní předpisy pracují s pojmem "znalec" (Občanský soudní řád ve svém § 127, trestní řád ve svém § 105, správní řád ve svém § 56). O "znalcích" se ostatně zmiňuje i trestní zákoník, který ve svém § 346 zakotvuje trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, kterého se může dopustit právě znalec.
V názvu nové položky Vám proto doporučuji sousloví "soudní znalec" či "soudní znalci" nepoužívat; pojem "znalec" či "znalci" zcela postačí a bude navíc odpovídat terminologii platné právní úpravy.
Co se týče pojmu "odhadce", jedná se o laické označení konkrétně zaměřeného znalce. "Odhadcem" je znalec, který je zapsán pro znalecký obor "ekonomika"
- znalecké odvětví "ceny a odhady" (jak vyplývá z přílohy č. 1 vyhlášky č.
123/2015 Sb. , kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti).
Shrnuto: Není soudních znalců, není odhadců, jsou pouze znalci.
_
OBČAN-DLUHY
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel nechce vydat po rozvodu peníze náležící manželce rozhodnutím soudu - vymáhání částky
- Manželka nechce vydat po rozvodu peníze náležící manželovi rozhodnutím soudu - vymáhání částky
- Peníze nevydané manželem po rozvodu náležící manželce rozhodnutím soudu - vymáhání
- Peníze nevydané manželkou po rozvodu náležící manželovi rozhodnutím soudu - vymáhání
- Nevydarné vyrovnání SJM rozhodnutím soudu - vymáhání
- Dluh bývalého manžela manželce (vypořádání SJM) - vymáhání
- Dluh bývalé manželky manželovi (vypořádání SJM) - vymáhání
Rozvod proběhl v dubnu 2016. SJM bylo sepsáno a došlo k vypořádání. Bohužel byl na domě ještě nedoplatek 300.000 Kč od nového kupce domu. Mělo být doplaceno do konce roku 2016. Manžel tuto částku obdržel, ale mně 150.000 Kč odmítá dát. Jak tyto peníze vymáhat. Dohoda o SJM byla schválena soudem. A uvádí se, že po doplacení náleží paní RP částka 150 000 Kč.
Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, pokud máte dohodu o SJM schválenou soudem, mám za to, že tato listina je sama o sobě exekuční titulem dle ust. § 274 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.). V tomto případě, pokud byste nechtěla ihned na bývalého manžela podávat návrh na nařízení exekuce na jeho majetek, což můžete, neboť exekuční titul máte, bylo by vhodné jej nejdříve vyzvat k úhradě částky 150.000,- Kč v souladu se schválenou dohodou o vypořádání SJM, s tím, že mu určíte lhůtu k úhradě této částky, s tím, že nebude-li tato částka v dané lhůtě uhrazena, podáte návrh na nařízení exekuce, neboť dohoda o vypořádání SJM byla schválena soudem a mám za to, že formou smíru, takže máte v rukou exekuční titul.
Pokud by tedy Váš bývalý manžel ani po výzvě k úhradě dlužnou částku neuhradil, bude si vybrat exekutora, který by tuto pohledávku ve Váš prospěch vymáhal a současně by nebylo od věci se s ním dohodnout i na podmínkách, za kterých by exekuci vykonal.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pozemek pod domem vlastní někdo jiný - mám právo vstupu do domu ve spoluvlastnictví?
- Pozemek pod stavbou vlastní někdo jiný - mám právo vstupu do domu ve spoluvlastnictví?
- Darování pozemku rodičem jednomu z manželů a rozvod - nárok na podíl pozemku
- Moje nemovitost na cizím pozemku - jak se k ní dostat?
- Můj dům na cizím pozemku - jak se do domu dostat?
Pokud manželka získala pozemek darem od otce za manželství a je psaný na ni, mám nárok při rozvodu na nějaké odstupné za tento pozemek, pokud jsme na něm vystavěli společně dům? Popřípadě pokud by jsme se nějak nepohodli jestli mi může bránit vstupu do domu přes její pozemek, když už tam nebydlím?
Děkuji za odpověď Honza
ODPOVĚĎ:
Věci získané darem, dědictvím či restitucí nejsou součástí společného jmění manželů. Pokud tedy manželka pozemek získala od otce darem, a to i za manželství, je pozemek pouze její a na žádné odstupné či vypořádání nárok nemáte. Teoreticky Vám sice může bránit přes pozemek do domu chodit, nicméně praktický dopad by to mělo takový, že byste se musel obrátit na soud se žádostí o zřízení věcného břemene průchodu do domu. Soud by v takovém případě věcné břemeno s téměř stoprocentní jistotou zřídil, takže by si tím manželka pouze způsobila náklady na soudní řízení a znehodnocení svého pozemku zřízením věcného břemene. Pokud by taková situace nastala a vyhrožovala by Vám tím, že Vás přes pozemek do domu nepustí, nastiňte jí, že se toho budete domáhat soudně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění úrazového pojištění při neuvedení obmyšlené osoby
- Dědění životního pojištění při neuvedení obmyšlené osoby
- Neuvedení obmyšlené osoby - kdo bude dědit?
Chtěla bych se zeptat, jak se postupuje v případě, že bylo dědické řízení zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty, ale v současnosti je v řešení úrazové a životní pojištění zesnulého. Bude toto pojištění i po zastavení řízení zahrnuté do dědictví pokud nebyla uvedena obmýšlená osoba?
Předem děkuji za odpověď Simona
ODPOVĚĎ:
Plnění z takové pojistné smlouvy nespadá do dědictví a není ani předmětem dědického řízení. Není-li ve smlouvě určena obmyšlená osoba, nabývají práva na pojistné plnění manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Pokud nejsou ani tyto děti, nabudou práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, nabudou jej dědicové pojištěného. Vznikne-li právo na pojistné plnění více osobám, jsou jejich podíly jsou stejné (§ 2831 o. z.).
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na společně vybudovanou studnu - postup zřízení břemene
- Služebnost na společně vybudovanou studnu - postup zřízení služebnosti
- Vybudování studny více majiteli a věcné břemeno pro všechny
- Vybudování studny více majiteli a služebnost pro všechny
Se sousedem jsme realizovali vrtanou studnu na jeho pozemku a chceme uzavřít smlouvu o věcném břemenu. Jelikož se jedná o starší lidi chtěl bych mít přístup ke studni i po změně vlastníka pozemku. Prosím jaký máme zvolit postup děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Uzavřete smlouvu o zřízení věcného břemene, kde bude jednoznačně uvedeno, že předmětem smlouvy je věcné břemeno užívání studny na pozemku parc. č. a věcné břemeno je zřízeno na dobu neurčitou ve prospěch Vaší nemovitosti. Jelikož je zatížen pozemek, na němž je studna, pak věcné břemeno zatěžuje daný pozemek bez ohledu na změnu vlastníka, ale pro lepší orientaci obou stran do smlouvy napište, že věcné břemeno je zřízeno na dobu neurčitu a bez ohledu na změnu vlastníka zatížené nemovitosti. Se sepisem takové smlouvy ale rozhodně doporučuji obrátit se na advokáta, aby smlouva měla všechny požadované náležitosti. Seznam advokátů naleznete na adrese www.advokatikomora.cz.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Restaurace v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Komerční prostory v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Nebytové prostory v SJM - vypořádání při rozvodu manželství
- Vypořádání komerční nemovitosti při rozvodu manželství
- Provozování restaurace manželů v SJM po rozvodu manželství
- Rozdělení restaurace manželů v SJM po rozvodu manželství
Manžel mě po 30 letech vyměnil za mladší. Jsme v rozvodovém řízení. On mě nechal bez prostředků se slovy, že vydělávám dost. Můj příjem stačí pouze na pokrytí mých nákladů. Vlastníme budovu restaurace, kterou jsme v r. 91 pořídili na zajištění příjmů naší rodiny. On vlastnil živnostenské oprávnění - živnost je na něj, fyzická osoba- a já mu celou dobu pomáhala. Nyní mi zamezil vstup na účet a příjmy používá pro sebe a svou novou rodinu. Protože restaurace po celou dobu podnikání "nevydělává", soud o výživné jsem prohrála. Je možnost ho po rozvodu v podnikání nějak omezit, požadovat z mé části nájem? Restaurace a veškeré zařízení je přece naším společným vlastnictvím v SJM, tak bych ji přece mohla také provozovat. Prosím poraďte.
Děkuji, Adéla
ODPOVĚĎ:
Rozhodně je zarážející, že za stávající situace jste nebyla úspěšná ve sporu o výživné manželky. Po rozvodu bych doporučila podat žalobu na vypořádání SJM, pokud se tedy nedohodnete, a předmětem žaloby by mělo být i vypořádání práv k restauraci a budově, ve které je restaurace provozována. Máte právo požadovat, aby budova, v níž je restaurace provozována, připadla do podílového spoluvlastnictví a pak můžete po manželovi požadovat i nájem. Máte rovněž právo na vypořádání podnikání, ovšem účetnictví by musel zpracovat auditor, aby bylo zjištěno, na jakou částku máte nárok. Doporučuji se pro detailní rozbor věci obrátit na advokáta, jejichž seznam naleznete na stránkách www.advokatikomora.cz.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební pozemek bez příjezdové cesty a vybudování zpevněné cesty z cyklostezky majitelem stavebního pozemku, stavební parcely
Pokud obec nebo město dá pozemek do územního plánu na výstavbu rodinného domu, ale nevede k němu příjezdová cesta, je povinen příjezdovou cestu zřídit majitel stavební parcely, pozemku? Vedle pozemku vede cyklostezka, která vypadá spíše jako polní cesta (nezpevněná zpevněná). Město nám povolilo tuto cestu využít jako příjezdovou cestu k pozemku, kterou máme na vlastní náklady zpevnit. Určili nám i čím zpevnit. Cesta je dlouhá cca 200 metrů a šíře asi 3 metry. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Postup města (resp. stavebního úřadu) lze označit v zásadě za správný.
Napojení stavebního pozemku na veřejnou dopravní infrastrukturu je jednou z podmínek, která musí být pro výstavbu např. rodinného domu na tomto pozemku splněna.
Dle § 79/1 stavebního zákona musí stavební úřad v územním rozhodnutí o umístění stavby mimo jiné stanovit podmínky pro napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu (prakticky totéž vyplývá také z § 90 písm. d) stavebního zákona). Z tohoto důvodu musí žadatel (zde Vy) k žádosti o vydání územního rozhodnutí rovněž připojit:
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
- smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní infrastruktury (což by mohl být i Váš případ)
(jak vyplývá z § 86/2 písm. c) a d) stavebního zákona).
Pro doplnění shora uvedeného připomínám, že doložení stanovisek vlastníků veřejné dopravní infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, je nutnou podmínkou rovněž pro vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu či pro vydání stavebního povolení (§ 105/1 písm. d) a § 110/2 písm. e) stavebního zákona).
Základní stavebnětechnické parametry příjezdové cesty jsou zakotveny v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Shrneme-li vše shora uvedené, lze konstatovat, že stavební úřad je oprávněn stanovit Vám podmínky pro úpravu příjezdové cesty, přičemž řádná úprava této cesty je nutnou podmínkou pro úspěšné absolvování územního a stavebního řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Povolení na rekonstrukci stavby, majitel ji zboural a postavil vyšší - jak se může bránit soused?
- Soused zboural stavbu a postavil novou - jak se bránit zvýšení stavby a oknům směřujícím na náš dům?
- Rekonstrukace domu - majitel ji zboural ač na to neměl povolení a postavil nový dům, jak se bránit stínění, novým oknům
- Zbourání domu bez povolení stavebního úřadu (hlášeno jako rekonstrukce domu)
- Rekonstrukce domu - majitel postavil nový vyšší dům s okny navíc, jak se bránit?
- Legalizace stavby postavené bez stavebního povolení - jak se mohou bránit majitelé dotčených nemovitostí v okolí černé stavby?
Soused dostal od dotčených sousedů souhlas k rekonstrukci domu dle předloženého nákresu (nízké stavby). Dům zboural v listopadu 2014 včetně základů. Povolení k rekonstrukci dostal od stavebního úřadu ale až 7.5.2015. Původní dům byl 1,30 m od hranice pozemku a na stejném místě postavil nový dům, který přesáhl výšku o 2m a s šesti okny na naší stranu proti kuchyni a obývacímu pokoji. Ve sklepě bude nahrávací studio. Na stavebním úřadě i katastrálním úřadě není záznam o odstranění stavby. Jako účastníci řízení jsme nebyli přizváni k vyjádření k nové stavbě. Proti všem našim námitkám bude jednání až po roce. Stavební úřad zaslal nyní pozvání: stavební úpravy rodinného domu pod § 114 odst. 2 stavebního zákona.
Mohu se domáhat zazdění sklepních oken a zamatnění skla do dalších horních oken? Dům nabyl rozměrů nad 150 m2 a velmi zastínil pozemek.
Stavební úřad vůbec nevzal na vědomí, že nejde o rekostrukci jak stavebník tvrdí. Nevíme si s touto situací rady. Nabýváme dojmu, že stavební úřad chce stavbu legalizovat a naše námitky zatím dle prodlužování řízení nemá zájem uvést tento dům jako černou stavbu. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Dle § 2/5 stavebního zákona se za změnu dokončené stavby považuje:
a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Za změnu dokončené stavby však v žádném případě nelze považovat odstranění jedné a vybudování jiné stavby.
Tzv. legalizace černé stavby je možná, v takovém případě se však musí postupovat dle § 129 stavebního zákona. Jako vlastníci sousedního pozemku byste se samozřejmě stali účastníky tohoto řízení (se všemi právy, které z toho vyplývají).
Domníváte-li se, že stavební úřad úmyslně přehlíží skutečnost, že Váš soused bez povolení zcela odstranil původní stavbu a rovněž bez povolení vybudoval stavbu jinou, doporučuji Vám se v této věci obrátit s podnětem k prošetření (resp. se stížností) na místně příslušný krajský stavební úřad.
V této věci se můžete dále obrátit na veřejného ochránce práv:
www.ochrance.cz
(který však nemá pravomoc autoritativně zasáhnout, tzn. že krajský stavební úřad kontaktujte v každém případě).
Pokud Vás stavební úřad v rámci územního řízení opomenul, svědčí Vám práva tzv. opomenutého účastníka správního řízení (§ 84 správního řádu). K těmto právům, zejména právu se odvolat, více zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/stavebni-zakon-a-stavby/17725-prava-opomenuteho-ucastnika-ve-spravnim-rizeni.html
V rámci řízení o dodatečném povolení stavby (legalizace černé stavby) můžete vznášet jakékoli námitky a požadavky. Bude-li jim stavebním úřadem vyhověno však záleží na jeho úvaze.
Máte-li v úmyslu vést svou obranu kvalifikovaným způsobem, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního či stavebního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak požádat o značku zákaz zastavení - postup, návod
- Kde požádat o značku zákaz zastavení - postup, návod
- Koho požádat o novou dopravní značku?
- Jak, kde požádat o novou dopravní značku
- Jak, kde může občan požádat o instalaci dopravní značky na veřejné komunikaci?
Před příjezdovou cestou k našemu rodinnému domu neustále parkují vozidla, která brání ve vjezdu na příjezdovou cestu k rodinnému domu. Chtěla bych to řešit úpravou dopravního značení. Napište mi prosím jestli je tato forma reálná a na koho se v této věci mohu obrátit, popřípadě jaké existují další možnosti. Děkuji Stanislava
ODPOVĚĎ:
Dle § 27 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, řidič nesmí zastavit a stát před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Místem ležící mimo komunikaci je například právě pozemek, garáž, nebo parkoviště.
Dále dle § 2 tohoto zákona je takové vozidlo považováno za překážku provozu, za kterou zákon považuje vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, mezi jinými i vozidlo ponechané na pozemní komunikaci. V případě, že překážkou provozu na pozemní komunikaci je právě vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, a to na náklad jeho provozovatele.
Dle § 45 tohoto zákona je stanovena povinnost tomu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně takovou překážku odstranit. Pokud tak neučiní, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. V případě, že není možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.
Pokud tedy bude nějaké vozidlo blokovat vjezd k Vašemu domu, stačí zavolat policii, která je oprávněna nechat takové vozidlo odtáhnout. Zákaz parkování v těchto místech je stanoven přímo zákonem, není tedy potřeba řešit nějaké další dopravní značení.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parkování autem v zákazu zastavení firmou instalující telekomunikačních zařízení - existuje výjimka?
- Parkování autem v zóně firmou instalující telekomunikačních zařízení - existuje výjimka?
- Instalace telekomunikačního zařízení a parkování v zákazu zastavení nebo parkovací zóně
Jsem zaměstnanec firmy, která se zabývá servisem a instalací v telekomunikacích (internet, televize, voip, …). Provádíme servisy i v místech, kde je zákaz zastavení, zóny. Chtěl jsem se zeptat jestli máme nějakou možnost parkovat na těchto místech bez postihu. Koukal jsem na sbírku zákonů a jeden paragraf by se dal do toho zahrnout, ale nejsem si jistý jestli by se dala použít.
Zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích, § 90.
Děkuji, Vašek
ODPOVĚĎ:
Vámi uváděný zákon č. 151/2000 Sb. , byl zrušen a ode dne 1.5.2005 nahrazen zákonem č. 127/2005 Sb.
Ustanovení obdobné tomu, které jste uvedl Vy, je § 104 tohoto zákona, především úprava uvedená v odst. 6 tohoto zákona, která umožňuje podnikateli v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti. Toto musí být předem prokazatelně oznámeno vlastníkovi dotčené nemovitosti, popř. správci nebo uživateli dotčené nemovitosti.
Toto ustanovení by bylo možné vztáhnout na Vámi uváděné případy za situace, kdy by nebylo možné jinak dosáhnout daného cíle (účelu), v opačném případě zde není oprávnění stát/zastavovat tam, kde je výslovný zákaz.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody zaměstnavateli (výrobci automobilů) za poškození výrobku (auta) bez registrační značky, RZ
- Poškození auta bez registrační značky v areálu výrobce aut - náhrada škody pojišťovnou nebo řidičem auta bez RZ?
- Poškození auta bez RZ v areálu výrobce aut - náhrada škody pojišťovnou nebo řidičem auta bez registrační značky, RZ?
12/2016 jsem způsobil mému zaměstnavateli, Škoda auto, a. s. , škodu na majetku a to tím, že jsem při řízení vozidla dostal smyk a následně naboural do vrat. Poškodil jsem vozidlo a vrata. Vozidlo je ve fázi nedokončeného výrobku, je stále ve výrobním procesu bez jakékoliv registrace. Nehoda se stala v prostorách fabriky. Mám sjednané pojištění u společnosti Generali a to "Pojištění odpovědnosti zaměstnance" z června roku 2016. Mám pouze základní pojištění, připojištění "Řidič" nemám. Pojišťovna mi odmítá uhradit jakoukoliv náhradu škody a to z toho důvodu, že jsem řídil dopravní prostředek a nemám připojištění "Řidič". Pojišťovna se odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky VPP ZAM 2015/02, článek 19.5, 1), e) a na článek 20, 1), a). Při sjednávání pojištění jsem se s paní z pojišťovny bavil přesně o této situaci a uvedla mě, že mi stačí pouze základní pojištění, jelikož je vozidlo bráno jako výrobek a nemá přiděleny registrační značky RZ. Teď, když situace nastala, tak dává od pojistné události ruce pryč.
Děkuji za odpověď, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je pohříchu častým příkladem postupu mnohých pojišťoven, jejichž primárním zájmem je inkasování pojistného, v případě vzniku pojistné události se však snaží zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění.
Nepodaří-li se Vám urovnat nastalý spor další komunikací s pojišťovnou, budete moci postupovat následovně:
1/ Pokusit se o mimosoudní vyřešení sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
2/ Podat na pojišťovnu žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Za tímto účelem Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Svou argumentaci můžete založit na tvrzení, že při vzniku škody jste neřídil dopravní prostředek, nýbrž dosud nehotový výrobek (ve fázi výroby). Pro podporu své argumentace můžete poukázat na § 2/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, dle něhož je silničním vozidlem motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Vzhledem k tomu, že za silniční vozidlo je tímto zákonem označováno pouze motorové nebo nemotorové vozidlo, „které je vyrobené za účelem … “, lze dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo označit za silniční vozidlo pouze takový výrobek, jehož výroba je již skončena.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz dítěte ve školce - náhrada škody pojišťovnou školky
- Plnění pojistky - úraz dítěte ve školce, školka pojištěná u pojišťovny
- Úraz dítěte ve škole - náhrada škody pojišťovnou školy
- Plnění pojistky - úraz dítěte ve škole, škola pojištění u pojišťovny
10/2016 utrpěl syn v mateřské škole MŠ úraz (zlomenina ruky), a to na vycházce v parku. Nikdo nic neviděl, přišlo se na to až při odpoledním ukládání ke spánku. Mateřská škola MŠ je pojištěná u ČPP, která dle sdělení učitelky změnila podmínky pro odškodnění za tento úraz tak, že neproplatí poškozenému nic, pokud nebude uveden viník této události. Jak tedy řešit tuto situaci? Po kom chtít náhradu? A lze se jí vůbec domoci? Pokud nikdo nic neviděl, kdo je viníkem? Syn byl v šoku, nic neřekl, po několika dnech uvedl, že asi zakopl. V tomto smyslu byl sepsán záznam o úrazu. Pokud nebude plnění ze strany pojišťovny uznáno, jak postupovat dál? Děkuji za radu.
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
To, jakým způsobem se pojišťovna staví ke své povinnosti vyplatit pojistné plnění, je výlučně problémem mateřské školy (tzn. že Vy se nemusíte odmítavým postojem pojišťovny znepokojovat). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že osobou odpovědnou vůči Vám, resp. vůči Vašemu synovi (kterého zastupujete) za újmu na zdraví, je výhradně mateřská škola (k odpovědnosti mateřské školy více níže). Zda bude finanční odčinění újmy na zdraví Vašeho syna uhrazeno přímo mateřskou školou nebo její pojišťovnou, je nerozhodné (jedná se o starost mateřské školy, zda finanční odčinění újmy na zdraví bude krýt z vlastního rozpočtu nebo z pojistky).
Finančního odčinění újmy na zdraví Vašeho syna se proto domáhejte vždy pouze vůči mateřské škole, jakékoli její námitky o postoji pojišťovny Vás nemusí zajímat.
Výše finančního odčinění může být stanovena dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Výši finančního odčinění určuje soudní znalec z oboru „zdravotnictví“, odvětví „stanovení nemateriální újmy na zdraví“. Seznam těchto soudních znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Dříve, než se po mateřské škole budete domáhat konkrétního finančního odčinění, doporučuji Vám zvážit, zda mateřská škola za újmu na zdraví Vašeho syna vůbec odpovídá.
Dle § 29/2 školského zákona jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.
V tomto ohledu je podstatné, zda mateřská škola porušila některou ze svých povinností, a zda újma na zdraví Vašeho syna vznikla v příčinné souvislosti s tímto porušením (nebudou-li tyto tři podmínky současně splněny, nevznikne na straně mateřské školy odpovědnost za újmu na zdraví Vašeho syna). Pakliže byl např. dohled nad dětmi vykonáván menším počtem učitelek, než bylo nutné, popř. pokud bylo dětem dovoleno nevhodné chování (např. pobíhání v nebezpečném terénu), dalo by se o porušení povinnosti mateřské školy uvažovat. Pakliže však neexistuje žádný svědek předmětné události, přičemž ani Váš syn si vlastně není jistý, co se vlastně stalo, lze mít o Vašem úspěchu v případném soudním sporu pochybnosti.
V současné chvíli se proto můžete pokusit vymoci po mateřské škole finanční odčinění újmy na zdraví Vašeho syna mimosoudní cestou (a to např. i s použitím pohrůžky, že na mateřskou školu podáte žalobu), nebude-li však dohoda s mateřskou školou možná, jeví se mi podání žaloby jako poněkud riskantní (neboť pravděpodobně nebudete schopna prokázat svá žalobní tvrzení a neunesete tudíž důkazní břemeno).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy se zaměstnanci - musí být zaměstnanci informováni že mají nového zaměstnavatele?
- Informování zaměstnanců že přechází k novému zaměstnavateli - musí být informováni nebo ne?
- Převod firmy na nového majitele - musí být zaměstnanec informován o změně zaměstnavatel?
- Změna zaměstnavatele převodem firmy na nového majitele - musí o tom vědět pracovník, zaměstnanec?
Můj zaměstnavatel převedl část své firmy na jinou firmu, i s lidmi. udělali to dle §339 ZP, ale my jsme nedostali nic písemně. Když budu chtít dát výpověď, komu ji mám dát? Stále mám smlouvu s původním majitelem.
Oni nám to nemusí dát písemně? V dnešní době už neplatí "co je psáno, to je dáno"? Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 339a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění může po přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu dát zaměstnanec do dvou měsíců od účinnosti takového přechodu výpověď. Výpověď podává novému zaměstnavateli.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady nemoci z povolání po zániku firmy, podniku
- Promlčení náhrady nemoci z povolání po likvidaci firmy, podniku
Otci byla v roce 1992 uznána nemoc z povolání (vazoneuróza) zaměstnavatel ČKD Slavia a. s. Napajedla. Ta šla do konkurzu a správce přestal vyplácet nemoc z povolání v roce 2004. Pojišťovna tento případ nepřevzala, poněvadž nemoci z povolání a jejich následné vyplácení bylo mezi pojišťovnou a státními podniky smluvně řešeno až od roku 1993 (1995). Zaměstnanci, kterých se tento problém týkal byly 2 osoby. Psaly v roce 2005 dopis ombucmanovi a bylo jim řečeno, že nezbývá, než čekat, až bude firma kompletně zlikvidována
a vymazána z obchodního rejstříku. Částka se mezi tím vyšplhala někde k
cca 700.000 Kč. Firma byla vymazána cca 01/2014. Otec mi dal plnou moc k zastupování. Podařilo se mi zjistit, že musíme poslat oficiální žádost na ministerstvo a to pak postoupí vše pojišťovně. Jenže mezitím uběhly 2 roky od výmazu firmy a přesto, že ministerstvo nám v květnu 2016 dalo souhlasné stanovisko k výplatě dávek, jež plynou z nemoci z povolání pro otce, tak Česká pojišťovna, a. s. trvá na tom, že vše je promlčeno a otec nemá na výplatu nárok. Jako hlavní důvod je samozřejmě dvouleté promlčení a také to, že otec už je v důchodě, ale v paragrafu na který poj odkazuje je ještě další aspekt a to, dovršení 65 let věku. Otci bude 65 let za měsíc. Navíc mu nikdy nebylo vyplaceno ani snížení společenského uplatnění a bolestné, což je také omezeno 65 lety věku. Šlo by třeba uplatnit alespoň to? Chápu, že se pojišťovna brání, ale výplata nemoci z povolání by neměla být omezená žádnými promlčecími lhůtami, to jsou dávky, které mu náleží bez nutnosti podávání žádosti. Navíc má i pokrácený důchod, protože nevyplacené peníze mu nemohli
započítat při výpočtu důchodu. Otec žije na hranici bídy a celý život dělal jako dělník slévač velmi těžkou práci. Na MPSV jsme komunikovali s dr. Boháčkem a ten nám tel sdělil, že je mu to líto a že zbývá už jedině podat žalobu na stát. Samozřejmě jsem vyslechla spoustu názorů a návrhů řešení, ale potřebuji nějaké, které bude mít oporu v realitě.
MPSV dalo souhlas s vyplacením v 05/2016 - jaká promlčecí doba? Od kdy je vlastně 2letá lhůta a týká se i tohoto případu? Zaměstnanci byli 2, ten druhý byl pojišťovnou vyplacen (pojišťovna tvrdí, že podal žádost v termínu). Celý problém je tedy překročení 2leté lhůty. Jde to nějak řešit? V podstatě potřebuji poradit, zda a jakým způsobem lze podat žalobu na stát. Děkuji Vám za odpověď Naďa
ODPOVĚĎ:
Pakliže nároky Vašeho otce z nemoci z povolání přešly na stát (předpokládám, že se tak stalo z důvodů dle § 364/6 zákoníku práce), je podání žaloby na Českou republiku prakticky jediným možným řešením nastalé situace (neboť aplikace § 1/2 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. nepřichází dle znění dotazu v úvahu).
Co se týče argumentace pojišťovny, bylo by nutné se blíže seznámit s jejím právním názorem. V tomto ohledu nicméně upozorňuji, že právo zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu nemoci z povolání se nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z něho vyplývající (§ 271t zákoníku práce, totéž pak bylo zakotveno v § 261/2 starého zákoníku práce).
Právo Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku z důvodu nemoci z povolání proto nemůže být samo o sobě promlčeno, promlčena však mohou (a s největší pravděpodobností jsou) práva (alespoň některá) na úhradu jednotlivých náhrad (měsíční ztráty na výdělku, z nichž se každé promlčuje ve vlastní promlčecí lhůtě, a to dle data, kdy vznikla.
Co se týče délky promlčecí lhůty práv Vašeho otce na jednotlivá plnění, zastávám názor, že tato promlčecí lhůta činí 3 roky (jak vyplývalo z § 110/3 starého Občanského zákoníku a jak nyní vyplývá z § 629/1 občanského zákoníku).
Promlčecí lhůta začíná Vašemu otci běžet pro každý měsíční nárok na náhradu ztráty na výdělku samostatně, lze proto uzavřít, že promlčena jsou všechna práva Vašeho otce starší než 3 roky. Na tomto místě se sluší upozornit, že promlčení práva samo o sobě neznamená jeho nevymahatelnost. Vznese-li však dlužník tzv. námitku promlčení, nebudou Vašemu otci soudem přiznána ta práva, která se již promlčela. Námitka promlčení však může být soudem označena za jsoucí v rozporu s dobrými mravy, pak soud k této námitce nepřihlédne (vše samozřejmě závisí na okolnostech konkrétního případu).
Skutečnost, že Váš otec v dohledné době dosáhne věku 65 let, který je pro právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti klíčový (neboť po této době právo Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku dle § 271b/6 zákoníku práce zanikne), nemá žádný vliv na práva Vašeho otce na náhradu ztráty na výdělku, která vznikla v minulosti.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete v zastoupení Vašeho otce připravit žalobu na náhradu ztráty na výdělku.
Právo na náhradu za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění jsou samostatnými právy, která samozřejmě rovněž podléhají promlčení. Z dotazu nevyplývá, z jakého důvodu nebyla tato práva uspokojena již v minulosti.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
vyhláška č. 125/1993 Sb. , kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Maximální cena příjezdového pozemku - je výše regulována zákonem?
- Maximální cena pozemku pro vjezd na jiný pozemek - je výše regulována zákonem?
Před časem jsem koupila chatu. Před pozemkem je malý pozemek, který je nutný pro náš příjezd. Předchozí majitelka nám sdělila, že je předběžně domluven k odprodeji. Kontaktovala jsem tedy jeho majitelku, a ta požaduje desetinásobek obvyklé ceny (cena je cca 4.000Kč, žádá 40.000Kč, nebo nájem - jeho výši zatím neuvedla). Nemám problém s tím jí uhradit např. částku 20.000 Kč, ale vzhledem k dalším nákladům (notář, katastr, daň) mi přijde tato cena neadekvátní. Jedná se pouze o 73 m2, trvale travní porost (podrobnosti o pozemcích v příloze, která jí byla odeslána). Existuje nějaká možnost, paragraf, jak se této nepřiměřené ceně bránit? Nechci se tahat po soudech, ale možná by stačilo paní napsat ostřejší stanovisko, a mohly bychom být spokojené s cenou obě dvě. S předchozí majitelkou mají písemnou smlouvu o užívání, kde je povolen vjezd na pozemek a dohodnut následný odprodej, nicméně bez žádného finančního návrhu. Děkuji. Iveta
ODPOVĚĎ:
Žádné ustanovení, které by nutilo vlastníka prodat svůj majetek za přiměřenou cenu neexistuje, nicméně bych volila variantu, že bych paní majitelce sdělila, že se budu domáhat soudně zřízení věcného břemene příjezdu k chatě, přičemž soud toto věcné břemeno s velkou pravděpodobností zřídí a cenu určí dle znaleckého posudku. Nastane tedy situace, kdy budete majitelce povinni uhradit jednorázově nějakou částku, která je s ohledem na charakter pozemku obvyklá, věcné břemeno bude s velkou pravděpodobností zřízeno na dobu neurčitou a tím dojde ke znehodnocení pozemku natolik, že už jej paní majitelka neprodá nebo jej prodá za velmi nízkou cenu. Práva třetích osob totiž výrazně snižují hodnotu nemovitosti. Bohužel hrozbě soudem se nevyhnete, ale když jí celou situaci popíšete, minimálně pochopí, že její pozemek se může stát v budoucnu díky věcnému břemeni bezcenným.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neplacené volno a placení sociálního pojištění
- Neplacené volno a placení zdravotního pojištění
Měla jsem rodičovskou dovolenou do 24.11.2016. U zaměstnavatele jsem měla úvazek 0,4, od té doby mám neplacené volno a zároveň již 2 roky pracuji na dobu neurčitou v jiném městě u jiného zaměstnavatele (soukromník). Musím udělat doplatek sociálního nebo zdravotního pojištění? Děkuji. Božena.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zdravotní pojištění, podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného mimo jiné za: příjemce rodičovského příspěvku (§ 7, písm. c), ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství (§ 7, písm. d) a za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (§ 7, písm. k). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně. Za osobu pečující o dítě můžete být považována tehdy, pokud nemáte příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za příjem ze zaměstnání se přitom nepovažuje dohoda o pracovní činnosti (DPČ) s příjmem pod 2.500 Kč měsíčně a dohoda o provedení práce (DPP) s příjmem nepřevyšujícím 10.000 Kč měsíčně. Během rodičovské dovolené za Vás tedy zdravotní pojištění hradil stát. Pokud u dalšího zaměstnavatele pracujete na klasickou pracovní smlouvu, pak za Vás zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel. Podle § 3, odst. 8, písm. c) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění pro Vás neplatí tzv. minimální vyměřovací základ, což znamená, že za Vás nemusí být zdravotní pojištění odváděno alespoň z minimální mzdy. Takže i v případě, že Váš výdělek je nižší než minimální mzda, zdravotní pojištění doplácet nemusíte.
Co se týče sociálního pojištění, jeho hrazení je dobrovolné, takže na sociálním pojištění určitě nic nedlužíte. Při práci na pracovní smlouvu za Vás odvádí sociální pojištění zaměstnavatel, žádné doplatky nejsou nutné. Doba péče o dítě do čtyř let věku se Vám navíc započítává jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod.
__
FINANCE-DANĚ
- Rozvod manželství - daň z rozděleného majetku
- Rozdělení majetku SJM a daň, daně ze získané nemovitosti která byla v SJM
- Rozdělení majetku SJM a daň, daně ze získaného bytu, domu který byl v SJM
Dcera uzavřela se zetěm rozvodovou dohodu, kdy ji připadne dům a zeťovi zemědělské pozemky, které měli ve SJM. Bude nutné z takovéhoto převodu, kdy sjm rozvodem asi zanikne, dům bude na katastru přepsán na dceru a pozemky na zetě, platit nějakou daň? Pokud ano, tak jakou?
S díky,
Jaromír
ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM není předmětem daně z příjmů ani daně z nabytí nemovitých věcí. Oba bývalí manželé mají povinnost podat pouze přiznání k dani z nemovitých věcí do konce ledna následujícího po roce, kdy k převodu nemovitostí došlo, a "nově" nabyté nemovitosti v něm uvést.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej zboží soukromou osobou a vrácení ve 14denní lhůtě
- Prodej zboží soukromou osobou a záruka za vady věci
FINANCE-DANĚ
- Prodej použité věci - daně, zdanění
- Zdanění při prodeji použité věci
- Prodej v internetovém bazaru - daně, zdanění
- Zdanění při prodeji použité věci na internetovém bazaru
Pokud soukromá osoba prodá nějaký předmět prostřednictvím komunikace na dálku (např. inzerátem na internetu)
1. má povinnost akceptovat vrácení zboží bez udání důvodu ve 14 denní lhůtě?
2. držet nějakou dobu záruku - např. na skryté vady?
a) pokud už je zboží po 24měsíční záruce v obchodě
b) zboží má platnou záruku 24měsíční v obchodě
3. Jak a kde příjem za takto prodané věci zdanit?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
1. soukromá osoba, tedy nepodnikatel, nemusí akceptovat vrácení zboží bez udání důvodu dle ust. § 1829 občanského zákoníku, toto platí pouze, pokud by byl prodejce podnikatel.
2. obdobně nemusíte poskytovat záruku. 2 letá zákonná záruka opět platí pouze při koupit zboží v obchodě, resp. od podnikatele, a to i když je zboží v původní 2 leté záruce. Obecně však i tohoto typu prodeje odpovídáte, že věc není při prodeji vadná. Kupující tak může uplatnit nároky z vadného plnění, pokud byste mu prodal vadnou věc (je tedy nutné na veškeré vady upozornit v inzerci).
3. Obecně je příjem z prodeje hmotné movité věci osvobozen od daně dle ust. § 4 odst, 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů. Neznám však charakter prodávaných věcí, proto není možné s jistotou říci, zda Váš prodej je osvobozen od povinnosti platit daň. Pokud by jste byl povinen prodej danit, pak je nutné tak učinit v rámci daňového přiznání fyzické osoby za kalendářní rok.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník se odmítá vystěhovat z nebytových prostor po ukončení nájemní smlouvy - jak postupovat?
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z nebytových prostor - jak postupovat?
- Jak vystěhovat nájemníka po vypršení smlouvy na nájem nebytových prostor?
- Nájemce se odmítá vystěhovat z nebytových prostor po ukončení nájemní smlouvy- jak postupovat?
- Nájemce se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z nebytových prostor - jak postupovat?
- Jak vystěhovat nájemce po vypršení smlouvy na nájem nebytových prostor?
- Jak vystěhovat nájemce po uplynutí smlouvy na nájem nebytových prostor?
Nájemní smlouva na podnikatelské prostory 02/1997 na dobu 20 let vyprší 02/2017. Nájemník nejeví známky stěhování a na oznámení o neprodloužení nájemní smlouvy neguje, tvrdí, že nemovitost je jeho. V ČÚZK je uvedena Společnost, nájemník v ARES Společnosti není od cca 2005, kdy byl odstraněn po prohraném soudním řízení. Předpokládám potíže, nebude chtít předat. Jakou taktiku zvolit? Přidat vlastní zámky na vstupy, nepustit do objektu? Co potom? Jedná se o poměrně velké prostory plné jeho majetku, sklady, výrobní prostory a kanceláře, součástí jsou také 2 bytové jednotky, pronajaté ale jako
součást podnikatelských prostor. Zápůrčí žaloba bude pravděpodobně zdlouhavá a ušlý zisk nebo jinou náhradu z nájemníka, nedostanu. Je
starý a nic nezaplatí => další žaloba. Nemovitosti nájemci evidentně nepatří, on je ale přesvědčen o své pravdě. Smlouva stanoví ukončení k 20. výročí, s možností prodloužení po oboustranné dohodě. Ta nepřipadá v úvahu.
Díky, Alois
ODPOVĚĎ:
Zde Vám bohužel nezbude, než předpokládat a následně zvolit i soudní řešení, a to žalobou na vyklizení. Pokud vyměníte zámky, bude určitě nájemník operovat tím, že má v nemovitosti své věci a budete mu muset vše zpřístupnit. Teoreticky by bylo možno vše vyklidit a uskladnit na jeho náklady, což ale v praxi funguje tak, že skladné uhradíte a budete následně požadovat po něm. Radím tedy zvolit tuto cestu:
1. oficiálním doporučeným dopisem jej vyzvat, aby se v určité lhůtě vystěhoval s upozorněním, že pokud to neučiní, vystěhujete jeho věci na jeho náklady do skladu a zároveň podáte žalobu na vyklizení.
2. Pokud se nevystěhuje, podat žalobu na vyklizení a event. zvážit vystěhování do skladu. Zde je ale velké riziko, že vás následně osočí, že jste mu nějaké věci zcizili či zničili. Proto v tomto případě radím pořídit si dokonalou fotodokumentaci a sepis všech jeho věcí, které se v dané nemovitosti nacházely. Pokud věci do skladu nevystěhujete, máte možnost v rámci žaloby na vyklizení požádat o předběžné opatření, aby mu soud uložil povinnost věci vystěhovat do doby, než bude ve věci pravomocně rozhodnuto konečným rozsudkem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Okamžité vystěhování z důvodu dluhu za nájem, nájemné
- Dluh na nájmu a okamžité vystěhování pronajímatelem - může to udělat?
- Jak se bránit při okamžitém vystěhování pronajímatelem z důvodu dluhu na nájmu, nájemném?
Chci se zeptat jak postupovat, pronajímatel nás chce vystěhovat z bytu, nedal nám písemnou výpověď, jen v sobotu napsal, že se máme do středy vystěhovat, jinak nás ve čtvrtek vystěhuje na naše náklady. Je pravda, že mu dlužíme za nájem, ale i přesto nás přece bez výpovědi písemné vystěhovat nemůže, ne? Chci se zeptat jak postupovat, když nás přijde vystěhovat, volala jsem mu a do telefonu mi řekl, že ho zákony nezajímají, co s tím dělat.
Dlužíme 5 nájmů, nedostali jsme žádný dopis o upozornění na dluh, smlouva nám končila 30.9.2016 i nadále nás nechal bydlet, já jsem mu psala, že mu dlužné nájemné uhradím do konce ledna, ale ho to nezajímá, chce ten byt prodat a nás se rychle zbavit. Když přijde, mám volat policii, bude na naší straně? Děkuji Petra
ODPOVĚĎ:
Začnu od druhé části Vašeho dotazu:
Občanský zákoník v § 2285 stanoví "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Z uvedeného vyplývá, že byt dále užíváte řádně, i když Vám již smlouva skončila, neboť byla obnovena tím, že Vás pronajímatel nevyzval k vystěhování.
Pokud jde o skutečnost, že vás chce pronajímatel náhle vystěhovat, pak se na vás vztahuje ust. § 2291, které níže cituji:
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, že jste neuhradili 5 nájmů, je skutečně důvodem k okamžité výpovědi, nicméně tato výpověď musí být písemná a musí v ní být přesně vymezeno, z jakého důvodu pronajímatel nájemní smlouvu vypovídá. Ve vašem případě tak neučinil, proto pokud vás přijde vystěhovat, volejte v případě jakéhokoliv konfliktu Policii Vy, protože pronajímatel není oprávněn Vás takto vystěhovat. Může to ale učinit později po řádné písemné výpovědi, neboť z důvodu nezaplacení 5 nájmů (zákon požaduje alespoň tři) má právo vám dát okamžitou výpověď bez možnosti jakékoliv nápravy z vaší strany.
__
FINANCE-DANĚ
- Daňové přiznání u OBZP u osoby s DPP
- Daňové přiznání u osoby bez zdanitelných příjmů u osoby s DPP
- DPP u OBZP a daňové přiznání
- Dohoda o provedení práce u OBZP a daňové přiznání
Od 01/2016 do 02/2016 jsem byl registrován na Úřadu práce ČR, ÚP. Od 03/2016 jsem osoba bez zdanitelných příjmů - OBZP. Po celý rok 2016 jsem měl ještě dohodu o provedené práce DPP, kde nepravidelná mzda měsíčně nepřesáhla 4000 Kč. Budu tedy podávat daňové přiznání za rok 2016? Děkuji, Bořivoj.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste měl v roce 2016 pouze příjem z dohody o provedení práce (příp. jste na začátku roku pobíral podporu v nezaměstnanosti), nemáte povinnost přiznání k dani z příjmů podat.
Výhodné podat přiznání k dani z příjmů by bylo pouze v případě, že byste neměl u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob a srážela se Vám ze mzdy srážková daň. V tom případě by Vám finanční úřad sraženou daň vrátil.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti synovi jeho manželce - daně, odvod daní
- Darování nemovitosti dceři jejímu manželovi - daně, odvod daní
Prosím o radu ohledně placení darovací daně. Manželovi chce jeho otec v roce 2017 darovat stavební pozemek. Manžel ho chce v katastru nemovitostí zapsat na sebe i na mě jako společné jmění manželů, SJM (kvůli následné hypotéce by prý dle banky měl být pozemek nás obou). Víme, že manžel a jeho otec nemusí platit darovací daň. Ovšem nejsme si jisti, jak je to splacením daně, pokud bude pozemek zapsán jako SJM. Děkujeme, Tereza
ODPOVĚĎ:
Dle § 10 odst. 3, písm. c) bod 1. Zákona o daních z příjmů jsou mj. osvobozeny bezúplatné příjmy od rodiče manžela. Vy, Váš manžel, ani tchán žádnou daň platit nebudete. Osvobozené příjmy se do přiznání k dani z příjmů nezahrnují, nebudete tedy darovaný pozemek do přiznání uvádět, příp. nebudete podávat daňové přiznání, pokud nemáte povinnost přiznání podat z jiného důvodu.
Od roku 2014 byla darovací dar implementována do zákona o daních z příjmů.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Dědění rukopisu - jak určit zda nejde o kopii něčího díla?
- Jak zjistit jestli nejde o kopii díla při zdědění rukopisu
- Dědictví rukopisu - jak prověřit že nejde o o kopii cizího autorského díla?
- Autorské právo - dědění rukopisu dávno zemřelé osoby
- Autorské právo - zdědění rukopisu dávno zesnulé osoby
- Zdědění autorského díla - jak zjistit jestli nejde o kopii díla jiné osoby?
Po vyklízení půdy jsem nalezl pozůstalost po prastrýci píseckém rodákovi a strážmistru Františku Kramplovi zatčeném a následně popraven v pověstné Pankrácké sekerárně 13.12.1944 (prastrýc má v Písku na radnici pamětní desku). Jedná se o rukopisný soubor několika desítek básní a písní zapsané v zápisníku tehdejší doby.
Rád bych nalezené písně a básně posmrtně na jeho památku vydal, ale mám obavy zda nejsou opsány a Já se tím nedostal do nějakých problémů. Tatínek se domnívá, že prastrýc tyto básně a písně sám složil.
Dále jsem v souboru nalezl i text lidové písně „ Já jsem sirotek „. Píseň má 7 slok Nevím zda prastrýc tuto píseň nesložil. Nevím na koho se mám obrátit, tak se obracím na Vás. Prosím o radu jak zjistit autorství k dané písni. Na internetu Jsem bádal a pouze Jsem zjistil, že se jedná o lidovou píseň neznámého autora a text písně má maximálně 4 sloky (možná že ty tři sloky prastrýc složil a dopsal)
Děkuji, F. Krampl, Písek
ODPOVĚĎ:
Pro Vaší situaci nenabízí český právní řád žádné konkrétní řešení, de facto totiž neexistuje databáze všech vydaných literárních děl (resp. jejich obsahů), jejímž prostřednictvím by bylo možné ověřit, zda je autorem Vámi nalezených básní a písní osoba odlišná od Vašeho prastrýce. Z tohoto důvodu zmiňuji níže tři instituce, které mají co dočinění s literárními díly, a které Vám v této souvislosti doporučuji kontaktovat.
V první řadě se můžete obrátit na Ministerstvo kultury, a to na jeho oddělení literatury a knihoven:
https://www.mkcr.cz/
Pro kontaktování Ministerstva kultury můžete použít tuto e-mailovou adresu:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Institucí, v jejíž databázi by bylo (snad) možné ověřit, zda byly Vámi nalezené básně a písně již někým vydány, je Národní knihovna České republiky:
https://www.nkp.cz/
V této souvislosti připomínám, že mezi veřejné knihovnické a informační služby, které jsou knihovny povinny poskytovat, patří i poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší (jak vyplývá z § 4/1 písm. b) knihovního zákona). Je samozřejmě otázkou, zda by se tato knihovnická služba vztahovala rovněž na Váš požadavek.
Při pátrání po autorství Vámi nalezených básní a písní se můžete obrátit na příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je v tomto případě DILIA (Divadelní, literární, audiovizuální agentura, z. s.) :
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 257/2001 Sb. , o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Peníze v dědictví - daně
- Zdanění peněz zděděných v dědictví
- Zdanění peněz z dědictví dědicem
- Dědění peněz manželem zesnulé - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželkou zesnulého - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželem zemřelé - daně, odvod daní
- Dědění peněz manželkou zemřelého - daně, odvod daní
Prosím jakým procentem se daní peníze v dědickém řízení po manželovi nebo manželce? . Tomáš
PŮVODNÍ DOTAZ:
Dobrý den. Jaké opatření čekají peníze na účtě či na vkladní knížce po úmrtí majitele, manžela či manželky (máme jednu dospělou dceru). Hrozí zablokování účtu do dědictví nebo může pozůstalý člen rodiny s účtem nadále manipulovat, je-li tato možnost mu povolena ve smlouvě o vedení účtu. Je rozdíl mezi penězi na účtě, na vkladní knížce nebo v hotovosti při posuzování dědictví. Od jaké částky se jedná o zařazení do dědictví? Prosím o vysvětlení, případně odkazy na paragrafy občanského zákoníku. Děkuji. Tomáš
ODPOVĚĎ:
Banka účet po smrti majitele účtu zablokuje, ale nastavené trvalé příkazy a inkaso neruší – ty budou odcházet z účtu dál. Pokud majitel účtu ještě za života udělil dispoziční právo k účtu jiné osobě, pak tato osoba bude mít k účtu přístup, ale nebude moci účet zrušit, protože je veden na jméno zesnulého a musí být tedy projednán v dědictví (toto vyplývá zejména z judikatury soudů a z bankovních předpisů).
Neudělil-li majitel účtu dispoziční právo žádné osobě, pak mohou pozůstalí s účtem nakládat pouze v případě, že jim notář, který dědictví projednává, na jejich žádost udělí souhlas s nakládáním s účtem ještě před skončením řízení, a to formou usnesení (§ 161 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.).
Z hlediska dědického řízení mezi penězi na účtu a na vkladní knížce či v hotovosti rozdíl není – notář projedná vždy částku, kterou zůstavitel měl v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce, a to k datu úmrtí (§ 171 z. ř. s.). Banky tedy vždy notář osloví, aby vyčíslily zůstatky k datu úmrtí, a z jejich sdělení poté vychází. Ohledně hotovosti notář vychází ze sdělení účastníků.
Předmětem dědického řízení jsou všechny účty a vkladní knížky, a to od jakékoliv částky (i se zůstatkem 0 Kč), protože jsou vedeny na jméno zemřelého a bez projednání v dědictví s nimi dědicové nemohou plně nakládat (např. je nemohou zrušit). Po pravomocném skončení dědického řízení musí dědicové účtu či vkladní knížky zajít do kterékoliv pobočky příslušné banky, musí předložit pravomocné usnesení a teprve poté mohou s účtem plně nakládat, tj. mohou si nechat peníze vyplatit, převést na jiný účet a účet poté zrušit nebo si jej mohou nechat přepsat na své jméno.
ODPOVĚĎ:
Dle § 4a odst. 1) Zákona o daních z příjmů je příjem z dědictví osvobozen od daně z příjmů. Ze zděděných peněz tedy nebudete platit žádnou daň.
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na manžela hrajícího poker (Skrill účet)
- Sleva na manžela - pokerového hráče (Skrill účet)
- Co se nezapočítává do příjmů ve zdaňovacím období
- Co není příjmem pro daňové přiznání?
- Daňové přiznání - co se nezapočítává?
- Daňové přiznání - co se nepočítá jako příjem?
Roční zúčtování (příp. daňové přiznání). Jsem zaměstnaná na HPP, mám 2 děti a manžela, který funguje jako osoba bez zdanitelných příjmů - OBZP, sám si tedy platí zdravotní pojištění a dobrovolně sociální pojištění. Mohu si uplatnit slevu na manžela, pokud se věnuje hraní pokeru, ale pouze online pod přezdívkou, za rok 2016 nějakou sumu peněz vyhrál, přesahuje to 68 tisíc, nicméně výhra jako taková zůstává na pokerovém účtu a už je na manželovi kdy a kolik peněz si z pokerového účtu přepošle na svůj klasický bankovní účet. Pokerová herna je zahraniční, nikde oficiálně jméno manžela nefiguruje, zná ho pouze herna. Jen mu občas během roku na bankovní účet přijde nějaká suma od pokerové herny (nebo pokud znáte) Skrill účet, tak tam si občas manžel pošle výhru a ze skrill účtu si přepošle na svůj. Chápu, že dotaz je asi dost neobvyklý, ale budu ráda za váš názor. S pozdravem Lucie
ODPOVĚĎ:
V § 35ba odst. 1 písm. b) je taxativně vyjmenováno, které příjmy se nezapočítávají do limitu 68 000 Kč za zdaňovací období. Jsou to:
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči,
- sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státní příspěvkem,
- státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 Zákona o daních z příjmů,
- u manželů, kteří mají majetek v SJM, se nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Další příjmy se do limitu zahrnují. Pokerové výhry se tedy do limitu zahrnují a nemůžete si slevu na manžela uplatnit.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Úvěrový podvod - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Padělání úřední listiny - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Padělání dokladů k úvěru - hrozí trest vězení nebo podmínka (podmínečný odklad trestu)?
- Úvěr na jinou osobu bez jejího vědomí a dobrovolné splácení úvěru - hrozí přesto vězení nebo podmínečný trest odnětí svobody?
Můj kamarád ve snaze vyplatit své osobní dluhy z minulosti padělal několik žádostí o úvěr a nechal si vyplatit souhrnně cca 1 milion Kč. Jako žadatele o úvěry uváděl svého sourozence (bez jeho vědomí), padělal razítka, potvrzení od zaměstnavatele a jiné údaje, uváděné v žádosti o úvěr. Musím uvést, že všechny takto získané úvěry pravidelně splácel díky svému vysokému pracovnímu nasazení. Většina z nich je v tuto chvíli již zcela splacená, přesto je obviněn ze spáchání úvěrového podvodu a padělání veřejné listiny. Poškozený sourozenec mu odpustil a nepřeje si, aby šel dotyčný do vězení. Je možné, že mu díky "vzornému" splácení úvěrů, které neoprávněně využil, udělí soud "pouze" podmínečný trest, nebo mu reálně hrozí vězení?
Děkuji, Naděžda
ODPOVĚĎ:
Zde záleží na úvaze soudu a okolnostech případu, dále také na skutečnosti, zda se jedná o první takové jednání z jeho strany, či byl již v minulosti trestně stíhán a odsouzen pro nějaký trestný čin, jak vysoký trest mu bude uložen apod.
Dle trestního zákoníku totiž soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu.
V případě majetkových trestných činů lze očekávat (jako jeden z trestů) trest peněžitý.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyšetřování ohrožení pod vlivem návykové látky - může vyšetřovatel oslovit zaměstnavatele přestupce?
- Řízení pod vlivem alkoholu - může vyšetřovatel oslovit při vyšetřování zaměstnavatele řidiče který jel opilý?
- Řízení v opilosti - může vyšetřovatel oslovit při vyšetřování zaměstnavatele řidiče který jel opilý?
Chtěl bych se zeptat, zda při podání vysvětlení resp. při výslechu je Policie oprávněna zjišťovat mého zaměstnavatele popř. pracovní pozici. A zda-li tuto informaci poskytovat nemusím? Jelikož dle zákona o Policii zjištění totožnosti nezahrnuje tento fakt.
Nejedná se o mé podnikání ani by můj zaměstnavatel nemohl nijak přispět k objasnění dané věci. Jedná se o výslech ohledně podezření z trestného činu OBECNÉHO OHROŽENÍ POD VLIVEM NÁVYKOVÉ LÁTKY (alkohol za volantem). Předem děkuji za odpověď.
Děkuji, Evžen.
ODPOVĚĎ:
Zákon o policii ČR výslovně nespecifikuje okruh informací, které je policie oprávněna požadovat, nicméně tento zákon stanoví, že policie může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a) odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané nebo pohřešované osoby anebo věci, nebo
c) přípravu a výkon opatření k zajištění bezpečnosti osoby chráněné podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu,
Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt. Dále podání vysvětlení nesmí být od osoby požadováno, pokud by tím porušila zákonem stanovenou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
Mezi tyto údaje může spadat (a ze strany Policie ČR bývá vyžadována také informace o zaměstnavateli). Potřebnost určitých informací posuzuje policie sama. Policie má také ze zákona právo požadovat informace od státních orgánů a orgánů veřejné správy, tedy může sama vyžádat ČSSZ (popř. finanční úřad apod.) o poskytnutí informace, kdo je Vaším zaměstnavatelem, tedy případným odmítnutím poskytnutí této informace se vystavujete riziku maření podání vysvětlení a dále tím nezajistíte, že se policie k danému údaji nedostane.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Promlčení diet za pracovní cesty v zahraničí
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď pro nevyplácení cestovních náhrad - nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Do kdy je možné dát výpověď pro nevyplacení náhrad za pracovní cestu do zahraničí?
Chtěl bych se zeptat na tyhle dvě věci :
1. Jestli se můžu žádat svého zaměstnavatele o doplacení zahraničních diet za období - 02-11/2013
2. Jestli dám výpověď z důvodu nevyplácení cestovních náhrad, zda mi bude krácená podpora.
Děkuji za odpověď. Jindra
ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí doba jsou 3 roky ode dne, kdy jste mohl svůj nárok poprvé vznést. Pokud se tedy jedná o cestovní náhrady za období od 02 - 11/2013, jedná se o promlčené plnění. Krácení podpory je vždy na správním uvážení správního úřadu, tedy Úřadu práce, domnívám se nevyplacení cestovních náhrad samo osobě vážným důvodem pro rozvázání pracovního poměru nebude, ale neznám okolnosti celého případu. Od dané skutečnosti uplynula již delší doba, je tedy třeba brát v úvahu, zda poté byly diety placeny, proč požadujete vyplacení až nyní, apod.
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Urážka na cti a přestupkovém řízení
- Přestupkové řízení pro urážku na cti osobnosti
Ráda bych se zeptala na to, jestli podle vás má smysl podávat podruhé návrh na zahájení přestupkového řízení ve věci urážky na cti.
Poprvé v roce 2013 soused do výpovědi na přestupkovém řízení uvedl urážku, že moje matka "se dlouhodobě ambulantně léčí v psychiatrické léčebně ve Lnářích". Matka podala návrh na urážku na cti, ale soused při jednání řekl, že nevěděl, že ji tím mohl urazit, a tak přestupková komise rozhodla, že se o přestupek nejedná, protože "skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem".
Nyní soused opět při jiném přestupkovém řízení, které vede s mým bratrem, řekl o naší matce "Podle mne je jeho matka nemocná, už jednou se léčila ve Lnářích."
Když se zde řekne "léčit se ve Lnářích", je každému jasné, že se mluví o tzv. blázinci (psychiatrické léčebně).
Moje matka tam byla 1x v životě za doktorkou psychiatrické ambulance, která tam sídlí.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli tentokrát skutek naplňuje podstatu, že soused musel vědět, že matku tímto urazí, když v roce 2013 řekl něco podobného a ona dala najevo, že ji to už tehdy urazilo.
Soused nyní toto celé řekl při přestupkovém řízení, kde je moje matka svědkem a můj bratr účastník řízení (podal návrh na úhradu škody, kterou mu soused způsobil při napadení). Lze tedy vůbec předpokládat, že když soused toto o mojí matce řekl, že ona se o tom mohla dozvědět, když nemá právo nahlížet do spisu? Děkuji, Vendula
ODPOVĚĎ:
Je samozřejmě otázkou, jak by se na tento výrok dívala přestupková komise, právě v souvislosti s tím, že již obdobně bylo z jeho strany postupováno, nicméně dle mého názoru není naplněna skutková podstata urážky na cti, jelikož jak sama uvádíte, Vaše matka jednou toto zařízení navštívila za účelem léčby, přičemž výrok „jednou se léčila ve Lnářích“ neobsahuje časové rozpětí této léčby, tudíž jej lze chápat také jako vyjádření jednorázového stavu. Nicméně je možné podat návrh, je totiž možné, že ze strany komise bude nahlíženo na tuto věc odlišně, nebo min. bude učiněn záznam v příslušném spisovém materiálu pro případy, že by se obdobné slovní útoky vystupňovaly.
Skutečnost, zda Vaše matka má či nemá právo nahlížet do spisu, není podstatná pro posouzení, zda se skutek stal či nikoliv. Tedy Vaše matka má vždy, pokud má za to, že došlo vůči ní ke spáchání přestupku urážky na cti, právo podat návrh na zahájení řízení.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace odpadu nově postaveného domu
- Skrytá vada nového rodinného domu - vadný odpad (sklon, nesprávné roury, otočené roury)
- Nesprávně nainstalovaný odpad v novém domě - reklamace kupujícím a laxní přístup prodávajícího
12.2015 jsme zakoupili nově postavený pasivní dům. Majitel - stavební firma měla tento RD už hned celý postavený až na vnitřní drobnosti, tj. cca přes rok už RD stál a pro své vlastní účely, prý uvažovali ho používat jako vzorový dům, apod. , ale pak se rozhodli RD prodat. Tedy po podpisu rezervační smlouvy s námi a přes RK dům ještě po dobu cca 3 měsíců dostavěl - tedy ty drobné vnitřní dostavby - např. osazení dveří, bojler a solární panely.
Pak došlo k podpisu Kupní smlouvy a k prodeji.
RD byl asi v té době už asi 1,5 roku starý, ale do té doby v něm nikdo ještě nebydlel ani ho nepoužíval, až my jsme první majitelé. Z tohoto důvodu jsme se dohodli a podepsali pouze záruku s roční lhůtou, tj. do 18.12.2016. Bydlet jsme v něm začali až koncem 02/2016 až došlo ke všem úpravám
a instalaci kuchyně a připojení všech spotřebičů apod.
Už na podzim 2016 došlo prvně k ucpání odpadu (u RD je jímka), ale podařilo se ho pak nějak "profouknout" a zas fungoval.
Na začátku 12/2016 došlo k totálnímu ucpání odpadu, bylo ihned nahlášeno původnímu majiteli - stavební firmě - tedy ještě před vypršením záruční lhůty.
Vše jsme sepsali a nechali od prodávajícího - stavební firmy podepsat.
Odpad se opět nechal protáhnout - uvolnit a písemně se sepsalo a podepsalo, že k opravě dojde až po mrazech a zimním období, buď v průběhu jara nejpozději do 30.6.2017, z důvodu, že kdyby nyní v zimě vše rozkopali,
došlo by k poničení již upravené zahrady a drahé okrasné keře a stromky by se už v marazu neujaly znovu po zasazení. Původní majitel po prohlédnutí se vyjádřil, že závada bude u odpadu blízko u jímky, ale doufali jsme, že se ucpání nebude opět hned opakovat, pokud přes zimu do doby opravy
nebudeme např. vhazovat všechen toaletní papír do odpadu apod.
1.1.2017 došlo opět k totálnímu ucpání odpadu. Byli jsme nuceni zavolat havarijní službu, abychom přes Nový rok mohli nějak fungovat. Odborná firma na kanalizace a vodovody nám odpad zprovoznila a současně nám provedla kamerou revizi odpadu.
Bylo zjištěno větší množství závad v provední odpadu a to již hned od vnitřní částí domu kde začíná odpad pod WC až i dále až po jímku. Např. použit nekvalitní materiál - roury, které se nepoužívají na odpad, obracené zasazená roura hned za kolenem, deformované potrubí aj. aj, špatně provedený spád odpadu. Tedy dle toho posudku máme prokázanou a sepsanou odbornou revizní zprávou skrytou vadu u RD.
DOTAZ:
Prosím jak můžeme nejvhodněji nyní postupovat a jednat při jednání s původním majitelem - prodávajícím.
Na co máme právo a jaké možnosti vše vyřešit, pokud se prodávající bude stavět k opravě liknavě nebo bude chtít čekat až třeba na opravu do jara apod. Víme, že bude muset na vlastní náklady a tak to máme sepsané a podepsané v rámci původní reklamace uvést po výkopech a opravě vše do původního stavu - tedy i zahradní úpravy, chodníky apod.
Nám by stačilo nyní co nejdříve opravit - vyměnit kompletně celý odpad - který je dle revizní zprávy neskutečně "zfušovaný" a venkovní úpravy dořešit až bude teplo a záhony s keři aby nám dali do pořádku až na jaře.
Původně prodávající si myslel, že bude muset opravit jen krátký úsek cca 1 m odpadu do jímky a že to tedy počká až po zimě.
Nyní po revizi bude muset i už v domě i přímo pod WC až po celou délku odpadu vše rozkopat a vyměnit a opravit i podloží apod.
Pravděpodobně jinak bude stále dokola docházet k ucpání odpadu, protože jak je nekvalitně provedený, jsou trubky různě prý posunuty a různé výstupky zachycují toaletní papír a vše se bude dokola ucpávat.
Náklady na případné další opakované havárky by měl tedy hradit původní majitel až do doby celkové opravy odpadu.
Budeme teprve s ním o všem jednat, ale už z předminulého jednání víme, že je liknavý a má sklon vše řešit nějak co nejlevněji a jen částečně apod.
Pokud bude dělat problémy, na jaký řádný postup máme nárok a jak s ním můžeme jednat, abychom vše správně dořešili?
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dle ust, § 2129 odst. 2 občanského zákoníku platí, že je možné uplatnit skrytou vadu nemovitosti do 5 let od nabytí nemovitosti. Nekvalitně zhotovené odpady budou představovat takovouto skrytou vadu, na kterou by se tedy neměla vztahovat záruční doba, která byla ve Vašem případě zkrácena na 1 rok.
I přesto mám za to, že zkrácení záruční doby bylo ve Vašem případě sjednáno neplatně, resp. že by se k němu nepřihlíželo. Dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku je zákonná záruční doba 2 roky. Dle ust. § 2168 občanského zákoníku pak dále platí, že ujednají-li prodávající-podnikatel a kupující-spotřebitel zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží. Nicméně mám za to, že dům, jak jej popisujete, není možné považovat za použitý, neboť i když byl postaven dříve, nebyl nikdy používán.
S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že by i nynější uplatnění vady mělo být včasné, a prodávající by měl tedy opravit veškeré vady na své náklady. I pokud by argumentoval tím, že vady uplatňujete po záruční době, pak jste ucpaný odpad reklamovali včas, když by měl prodávající odstranit příčinu, tedy nekvalitně zhotovené odpady.
Přesto Vám doporučuji nechat posoudit text smlouvy advokátem, který by rovněž mohl odeslat prodávajícímu reklamaci/uplatnění vad. Reklamace ze strany advokáta by mohla mít na prodávajícího větší motivační efekt, než když budete situaci řešit sami. Pokud nevyužijete služeb advokáta, vše reklamujte písemně a nespoléhejte se na ústní dohody.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jízda čtyřkolkou na polních cestách - je to dovolené?
- Jízda čtyřkolkou na lesních cestách - je to dovolené?
- Jak poznat lesní cestu - jízda čtyřkolkou po lesní cestě
- Jak poznat polní cestu - jízda čtyřkolkou po polní cestě
- Polní cesta - definice
- Lesní cesta - definice
Mám čtyřkolku a rád bych se zeptal jak je to s vjezdem na účelové pozemní komunikace - tedy polní a lesní cesty. Je možné po nich s čtyřkolkou jezdit?
Jakým způsobem musí být tyto komunikace označeny, aby na ně nebylo možné vjet? Jak rozpoznat co je ještě lesní/polní cesta a co už je les/pole?
Je nějaká definice lesní cesty a definice polní cesty (např. lesní cesta je ta, která je nezpěvněná a je obklopena stromy ve vzdálenosti 10 metrů a méně) apod. ?
Děkuji. Václav
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Veřejně přístupné účelové komunikace:
Naprostá většina lesních a polních cest spadá do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací. Těmi jsou dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Veřejně přístupné účelové komunikace podléhají tzv. právu obecného užívání, tzn. že každý smí užívat veřejně přístupné účelové komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž každý takový uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené veřejně přístupné účelové komunikace (§ 19/1 zákona o pozemních komunikacích).
Ovšem pozor, v případě lesních a polních cest je zapotřebí zohlednit rovněž speciální právní předpisy, které obecné užívání těchto pozemních komunikací významně modifikují (tzn. že s prostým zařazením lesních a polních cest do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací nelze vystačit, jednalo by se o nesprávný výklad právní úpravy).
2/ Lesní cesty:
Český právní řád v současné době neobsahuje explicitní vymezení pojmu "lesní cesta", přestože tento pojem používá.
V tomto ohledu je klíčový lesní zákon a pojmy, se kterými pracuje. Pro správné pochopení problematiky lesních cest je zapotřebí pracovat s pojmy "pozemek určený k plnění funkcí lesa", "lesní porost" a "les".
Do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa spadají mimo jiné nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a zpevněné lesní cesty (§ 3/1 lesního zákona).
Lesními porosty jsou stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa (§ 2 písm. c) lesního zákona).
Pojmem "les" jsou lesním zákonem označovány a/ lesní porosty s jejich prostředím a b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 2 písm. a) lesního zákona).
Lze tedy shrnout, že pod pojem "les" spadají dle lesního zákona rovněž lesní cesty (neboť se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa), tzn. že kde lesní zákon hovoří o lese či lesích, mají se na mysli rovněž lesní cesty.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 20/1 písm. g) lesního zákona, dle něhož je v lesích (tedy i na lesních cestách, neboť spadají pod pojem "les") zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly.
Z tohoto všeobecného zákazu existují samozřejmě výjimky (a to pro osoby, které zajišťují hospodaření v lese apod.), z tohoto zákazu může povolit výjimku rovněž vlastník lesa (§ 20/4 lesního zákona).
Příznivci motocyklů či čtyřkolek často argumentují ve prospěch užívání lesních cest motorovými vozidly s využitím rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 449/2005, ze dne 22. 2. 2006. V rámci tohoto rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud k závěru, že lesní cesty spadají do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací a podléhají tudíž právu obecného užívání (jak rozvádím v části 1/ výše).
Se závěry shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu se lze v zásadě ztotožnit, příznivci motocyklů či čtyřkolek však tyto závěry aplikují nesprávně. Po vydání tohoto rozsudku totiž došlo ke změně zákona o pozemních komunikacích, který v současné době výslovně zohledňuje omezení obecného užívání veřejně přístupných účelových komunikací speciálními právními předpisy (např. tedy lesním zákonem).
Změna zákona o pozemních komunikacích byla provedena zákonem č. 152/2011 Sb. , účinného od 1. 7. 2011. Tímto zákonem byla na konec § 7/1 zákona o pozemních komunikacích doplněna věta: "Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.". Jako příklad těchto zvláštních právních předpisů je pak v poznámce pod čarou uveden lesní zákon.
Prakticky stejná úprava byla zákonodárcem provedena rovněž v § 19/1 zákona o pozemních komunikacích (upravujícím obecné užívání pozemních komunikací), když toto ustanovení zní:
"V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak."
Jako příklad zvláštního právního předpisu, který může obecné užívání pozemních komunikací modifikovat je zákonem o pozemních komunikacích v poznámce pod čarou opět zmíněn lesní zákon.
Prostřednictvím zákona č. 152/2011 Sb. tak zákonodárce jasně deklaroval, že lesní cesty jsou sice veřejně přístupnými účelovými komunikacemi, při jejich obecném užívání je však nutné respektovat rovněž lesní zákon, tzn. že obecné užívání veřejně přístupných účelových komunikací (dle zákona o pozemních komunikacích) je limitováno omezeními (zákazy) dle lesního zákona. Tento svůj úmysl ostatně zákonodárce popsal v důvodové zprávě k zákonu č. 152/2011 Sb. , když uvedl:
"Doplnění výslovné úpravy vztahu zákona o pozemních komunikacích k zákonu o lesích a zákonu o ochraně přírody a krajiny do § 7 odst. 1 zákona (úprava veřejně přístupných účelových komunikací), kdy v některých případech je zpochybňována aplikace ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona (obecný zákaz jezdit a stát s motorovými vozidly v lesích) ve vztahu k úpravě obecného užívání účelových komunikací podle zákona o pozemních komunikacích. Výsledkem je nejednotný postup při posuzování přestupků a správních deliktů různými správními úřady a s tím spojená četnost těchto přestupků s vědomím jejich beztrestnosti (např. provozovatelé čtyřkolek). Navrhované zpřesnění znění zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích napomůže k respektování platné právní úpravy lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k úpravě zákona č. 13/1997 Sb.
Ustanovení § 19, které upravuje obecné užívání pozemních komunikací a podmínky tohoto užívání, se v této souvislosti doplňuje o odkaz na příslušná ustanovení zákona o lesích a zákona o ochraně přírody a krajiny."
Lze tedy uzavřít, že jízda se čtyřkolkou, popř. motocyklem je v lesích (tedy i na lesních cestách) v zásadě zakázána. Z tohoto důvodu není žádné speciální označování lesních cest zapotřebí (vše vyplývá přímo ze zákona). Nejste-li si si v případě konkrétní cesty jist, doporučuji Vám obrátit se s dotazem na místně příslušný orgán státní správy lesů (kterými jsou dle § 47/1 lesního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje).
Problematika lesních cest je podrobně rozpracována např. zde:
http://www.bulletin-advokacie.cz/lesni-cesty?browser=mobi
3/ Polní cesty:
Jak jsem uvedl v části 1/ výše, jsou polní cesty veřejně přístupnými účelovými komunikacemi a jako takové podléhají obecnému užívání dle zákona o pozemních komunikacích. I v tomto případě je však zapotřebí zohlednit speciální právní předpis, kterým je zákon o ochraně přírody a krajiny (jak s tím ostatně počítá § 7/1 i § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, resp. poznámky pod čarou k těmto ustanovením).
První omezení, dané zákonem o ochraně přírody a krajiny, je vyjádřeno zákazem vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Tento zákaz se vztahuje na území národních parků a chráněných krajinných oblastí (jak vyplývá z § 16/1 písm. d) a § 26/1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny). Na celém území národních parků a chráněných krajinných oblastí tedy není možné vjíždět např. s čtyřkolkami či motocykly na veřejně přístupné účelové komunikace, nýbrž je dovoleno jezdit pouze po silnicích a místních komunikacích (jedná se o dvě kategorie pozemních komunikací), resp. je možné tímto způsobem užívat i ta místa, která jsou k tomu příslušným orgánem vyhrazena.
Dle § 29 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území národních přírodních rezervací zakázáno vjíždět motorovými vozidly. I pokud by se tedy na území národní přírodní rezervace nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, nebude možné jí užít k dopravě pomocí motorového vozidla.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 152/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přeměna pozemku na PUPFL a doklad o záboru - jak doklad získat?
- Přeměna pozemku na pozemek určený pro funkci lesa a doklad o záboru - jak doklad získat?
- Doklad o záboru u pozemku určeného pro funkci lesa - jak ho získat?
V katastru nemovitostí mám zápis ochrany pozemku PUPFL, ale nikdo mi neposkytl doklad, ani rozhodnutí o záboru. Předchozí majitel to také neměl k dispozici. Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ.
Ve svém dotazu směšujete dva svébytné pojmy lesního zákona, a to pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL) a tzv. zábor.
Dle § 3/1 lesního zákona jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa:
a/ pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13/1 lesního zákona (tzv. lesní pozemky),
b/ zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (tzv. jiné pozemky).
Tzv. zábor je upraven v § 15 a násl. lesního zákona. Jako „zábor“ je označováno a/ odnětí pozemků plnění funkcí lesa (tedy uvolnění těchto pozemků pro jiné využití) a b/ omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (tedy stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu). Jak odnětí, tak omezení mohou být trvalé či dočasné.
Pojmy „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ a „zábor“ tudíž není možné směšovat. V současné chvíli Vám proto doporučuji vyjasnit, který z těchto pojmů je v případě Vašeho pozemku v katastru nemovitostí skutečně zapsán (tzn. zda katastr nemovitostí obsahuje pouze informaci o tom, že se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, nebo že bylo v rámci tohoto pozemku rozhodnuto o tzv. záboru). Jedná-li se o tzv. zábor, můžete předmětné rozhodnutí orgánu státní správy lesů získat:
a/ nahlédnutím do sbírky listin u místně příslušného katastrálního úřadu (§ 52 katastrálního zákona), nebo
b/ vyžádáním kopie tohoto rozhodnutí u místně příslušného orgánu státní správy lesů, tedy buď u obecního úřadu obce s rozšířenou působností či u krajského úřadu (§ 47/1 lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Oplocení lesa - může to majitel lesa udělat?
- Vlastnictví lesa a procházení lidí po lese - může to majitel zakázat a pozemek oplotit?
Vlastním lesní pozemek (6000 m2) § 63 odst. 2) zákona 114/1992 Sb. (o fyzické osobě nehovoří) - mohou tam procházet turisti? Za 4) téhož paragrafu se chci zeptat, zda mohu nechat postavit plot s průchozími brankami, abych tedy vyhověl zákonu? Děkuji Miloš
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem lesního pozemku, je zapotřebí, abyste se při úvaze o jeho oplocení řídil nikoli zákonem o ochraně přírody a krajiny (který je obecným právním předpisem), nýbrž lesním zákonem (který je speciálním právním předpisem a má tudíž před obecnou právní úpravou aplikační přednost).
Dle § 19/1 lesního zákona má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest.
Ve Vašem případě je klíčový § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19/1 lesního zákona). Z tohoto zákazu existují 4 výjimky, a to:
- oplocování lesních školek,
- oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří (ve smyslu § 2 písm. j) lesního zákona),
- oplocení obor,
- oplocení farmových chovů zvěře.
K oplocení Vámi vlastněného lesa tedy nejste v zásadě oprávněn (se shora uvedenými výjimkami), a to ani v případě, pokud byste v oplocení zbudoval branky. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že účelem obecného zákazu oplocovat les není pouze zajištění volného vstupu do lesa pro každého, nýbrž i zajištění volného pohybu zvěře po lese.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pozemek určený k plnění funkce lesa a lesní pozemek - rozdíl
- Lesní pozemek a pozemek určený k funkci lesa - rozdíl
- PUPFL a lesní pozemek - rozdíl
- Rozdíl mezi lesním pozemkem a pozemkem určeným k plnění funkce lesa PUPFL
Dočetl jsem se: . Poněkud matoucí je i terminologie, kdy termín pozemek určený k plnění funkce lesa PUPFL, je v souvislosti s katastrem nemovitosti zaměněn za termín lesní pozemek. Věřím, že tato chyba je lehce odstranitelná. - Jaký význam má tedy toto zapsání v katastru?
Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Nastalý stav není vhodné hodnotit jako matoucí, neboť se jedná o vcelku běžný jev, kdy každý právní předpis pracuje s vlastní terminologií (co který pojem pro účely toho kterého právního předpisu znamená, bývá zakotveno v úvodních ustanoveních příslušného právního předpisu, nejčastěji v § 2 nebo § 3). Nejinak je tomu v případě lesního a katastrálního zákona, tzn. že používají-li tyto dva právní předpisy tentýž pojem (např. „lesní pozemek“), nemusí se tato dvě použití obsahově překrývat (neboť stejný pojem může být v každém právním předpisu vyložen odchylně, přičemž takto je nutné jej při aplikaci příslušného právního předpisu používat).
Dle § 3/1 písm. a) lesního zákona jsou jako „lesní pozemky“ označovány pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13/1 lesního zákona.
Lesní zákon dále vymezuje pojem „jiné pozemky“, kterými jsou zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (§ 3/1 písm. b) lesního zákona).
Lesní pozemky a jiné pozemky pak společně tvoří kategorii pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Dle § 3/2 katastrálního zákona je jedním z druhů pozemků rovněž „lesní pozemek“. Tento druh pozemku je blíže vymezen v příloze katastrální vyhlášky (pod bodem 10 této přílohy), která „lesní pozemek“ (pro účely katastru nemovitostí) charakterizuje takto:
„Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. ]. “
Pojmy „lesní pozemek“ dle lesního zákona (§ 3/1 písm. a) lesního zákona) a „lesní pozemek“ dle katastrální vyhlášky (bod 10 přílohy katastrální vyhlášky) se tedy takřka doslovně překrývají (po obsahové stránce se tedy jedná o pojmy srovnatelné).
Pojem „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ je naopak pojmem širším, který zahrnuje jak „lesní pozemky“ (lhostejno zda dle lesního či katastrálního zákona), tak i „jiné pozemky“ (dle lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-REKLAMACE KUPNÍ SMLOUVA
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Auto koupené v autobazaru - velký technický průkaz zabaven policií, odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy auta s autobazarem - duplikát technického průkazu v hledání policií
- Zabavení zahraničního auta z autobazaru z důvodu duplikátu velkého technického průkazu hledaného policií
- Doklady k ojetému vozidlu nepoužitelné k převodu do registru vozidel ČR a odstoupení od kupní smlouvy z tohoto důvodu
- Nepoužitelné doklady k autu z bazaru pro převodu do registru vozidel ČR a odstoupení od kupní smlouvy z tohoto důvodu
- Koupě auta s právní vadou s nemožností převodu na nového majitele - důvod k odstoupení od kupní smlouvy?
- Důvod odstoupení od kupní smlouvy na ojeté auto - právní vada neumožňující převod na nového majitele v registru vozidel ČR
23. 12. 2016 jsem zakoupil v autobazaru MK auto Valašské Meziříčí osobní automobil dovezený z Itálie. K vozidlu bylo předáno vše, co je třeba k přihlášení v ČR novým majitelem. Nicméně po předání všech dokumentů na registru vozidel v místě bydliště mi bylo sděleno, že velký italský technický průkaz TP je v hledání a bude mi zabaven cizineckou policií oproti dokladu. Tak se i stalo. Vysvětlením bylo, že se pravděpodobně jedná o duplikát.
S prodávajícím jsem věc řešil, respektive byla mu vysvětlena přímo policií. Vše se odehrálo 29.12., tedy jak komunikace s policií tak komunikace s prodávajícím. Prodávající souhlasil s tím, že do 14 dnů (do 13.12.2016) zajistí platné doklady k přihlášení v ČR. Věc je tak stále v běhu.
Nicméně na základě chování prodávajícího očekávám spíše problémy z toho vychází můj dotaz. Zdali uvedená situace, kdy mi prodávající předal k vozidlu doklady (velký TP), který nemohu použít k legálnímu přihlášení koupeného vozu v ČR. Zdali tato situace naplní "vadu právní povahy" a umožní mi odstoupit od smlouvy?
S pozdravem, Zdenek
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2099 odst. 1 občanského zákoníku se za vadu považují považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, což technický průkaz je, kdy rovněž bez něj nejste schopen vozidlo přehlásit.
S ohledem na výše uvedené by odstoupení od smlouvy bylo po právu, pokud v dodatečné lhůtě prodávající technický průkaz nedodá.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený a plný úvazek - rozdíl
Nepřetržitý provoz (úvazek 37,5 hodiny týdně) pokud se na pracovišti pracuje Po-pá pouze přes den a o víkendech a svátcích nepřetržitě (směny po 12ti hodinách). Nemělo by se jednat o plné úvazky 40 hodin/týdně? Jaký je rozdíl mezi zkráceným a plným úvazkem? Děkuji. Gabriela
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že délka stanovené pracovní doby u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem je 37,5 hodin týdně. Nepřetržitý pracovní režim je pak dle § 78 odst. 1 písm. g) režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitým provozem je pak provoz, který dle písm. g) tohoto ustanovení vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dní v týdnu. Tyto podmínky Vámi uvedený provoz nesplňuje, délka stanovené týdenní doby by proto měla být 40 hodin týdně. Na druhé straně nic nebrání zaměstnavateli v podnikatelské sféře, aby i v tomto provozu zaměstnancům stanovil tuto zkrácenou týdenní pracovní dobu. Plný úvazek je obecně 40 hodin týdně, v provozem uvedených v § 79 odst. 2 ZP je to i zde uvedený týdenní pracovní doba, mluvíme pak o zkrácené týdenní pracovní době. Naopak kratší pracovní doba není nikde omezena, záleží na dohodě stran, náleží zaměstnanci však snížený plat nebo mzda.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nenahlášení rozdělení pozemku na katastr nemovitostí (oficiální rozdělení schválené kolaudací)
Jaký postih následuje, když po kolaudaci majitel nenahlásí stav rozdělení pozemku do Katastru nemovitostí? Děkuji, Denis.
ODPOVĚĎ:
Dle § 57 odst. 2 písm. d) katastrálního zákona se fyzická osoba jako vlastník nemovitosti dopustí správního deliktu, pokud neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti. Za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Dále je pro tuto osobu riziko vznikající z nesouladu faktického stavu (rozdělení pozemku) se stavem zapsaným v katastru nemovitostí (pozemek jako celek). Nějaká sankce zde přímo není, nicméně může to mít značné dopady do soukromoprávním vztahů, např. při převodu nově vzniklého pozemku.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Lhůta na proplacení dorovnání mzdy u pracovního úrazu zaměstnance - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí být vyplacena?
- Lhůta na proplacení ušlého výdělku u pracovního úrazu zaměstnance - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí být vyplacena?
- Musí zaměstnanec čekat na proplacení pracovního úrazu pojišťovnou zaměstnavatele nebo může částku požadovat dříve?
- Do kdy musí zaměstnavatel doplatit dorovnání mzdy a ušlého výdělku u pracovního úrazu zaměstnance?
11.10. – 31.10.2016 uznaný pracovní úraz. Zaměstnavatelem 20.11. zaplacena pouze náhrada mzdy za pracovní neschopnost od 14. -24.10.2016 s tím, že dorovnání mzdy, ušlého výdělku, bude provedeno až po zaplacení zaměstnavatelovou pojišťovnou, tzn. někdy za 3-4 měsíce.
Postupuje zaměstnavatel správně? Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel správně nepostupuje, ale, bohužel, je tento postup častý. Zákona stanoví v § 271a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění jasnou povinnost zaměstnavatele zaplatit zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Tato povinnost zaměstnavatele není podmíněna žádným plněním ze strany pojišťovny.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za vynětí z PUPFL z územního plánu - platí se něco?
- Poplatek za vynětí pozemku určeného pro funkci lesa na obytný pozemek - platí se něco?
Mám v územním plánu změnu lesního pozemku na obytný, musím platit vynětí z PUPFLU (zápis v katastru)? Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Poplatku za vynětí se bohužel nevyhnete. Právní úpravu naleznete v zákoně č. 289/1995 Sb.
Dle § 16 tohoto zákona jste povinna podat žádost o odnětí, a to k orgánu státní správy lesů (žádost podává ten, v jehož zájmu má k odnětí dojít).
Dle § 17 tohoto zákona žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek
- Nárok na rodičovský příspěvek - práce v zahraničí a návrat do ČR po mateřské dovolené, MD
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičák
- Nárok na rodičák - práce v zahraničí a návrat do ČR po mateřské dovolené, MD
- Návrat ze zahraničí po mateřské dovolené - nárok na rodičovský příspěvek, rodičák
Otec a matka dítěte, které se teprve narodí, mají trvalé bydliště v ČR, ale v současné době bydlí v GB. Otec je OSVČ, matka pracuje v anglické společnosti. Dítě se narodí v GB. Matka bude pobírat v GB 6 měsíců mateřskou dovolenou. Po příjezdu s dítětem do ČR chtějí zažádat o rodičovský příspěvek. Mají na něj nárok? Jaké dokumenty budou muset doložit?
Děkuji předem za odpověď Irena
ODPOVĚĎ:
Dle § 3, odst. 1 zákona o státní sociální podpoře náleží dávky státní sociální podpory (mezi které patří i rodičovský příspěvek) pouze fyzické osobě, jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a mají na území České republiky bydliště, tedy fakticky se zde zdržují. Jestliže oba rodiče pracují ve Velké Británii, je primární zemí pro výplatu jak mateřské, tak i rodičovského příspěvku Velká Británie. Jestliže se ale oba rodiče přestěhují s dítětem do České republiky a budou zde žít, mohou požádat o rodičovský příspěvek v České republice.
O rodičovský příspěvek je zapotřebí požádat na úřadě práce v místě bydliště rodičů dítěte. K vyřízení rodičovského příspěvku bude zapotřebí doložit vyplněný formulář Žádost o rodičovský příspěvek, formulář Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU (pokud alespoň jeden z rodičů bude v rámci EU stále pracovat) a formulář E411 nazvaný Žádost o informace o nároku na rodinné dávky v členských státech, kde rodinní příslušníci bydlí – v tomto formulář bude potvrzeno datum skončení pobírání dávek ve Velké Británii a jejich výše. Proto doporučuji nechat si formulář E411 vyplnit ještě během pobytu ve Velké Británii. Příslušné formuláře lze získat na úřadě práce nebo najít na internetu – například zde: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp). K výše uvedeným formulářům bude zapotřebí přiložit občanský průkaz žadatele o příspěvek a český rodný list dítěte.
__
OBČAN-VLASTNICTÍ
- Plíseň družstevního bytu způsobená sousedem, sousední nemovitostí - vlhkost
- Plíseň družstevního bytu ve zdi od souseda - jak se bránit?
- Vlhnoucí plesnivé zdi kvůli sousedovi - jak se bránit?
- Plíseň od souseda z důvodu vlhké, provlhlé zdi (družstevní byt)
- Nezajištění vedlejší nemovitosti proti dešti a plíseň - jak se bránit?
Chtěla bych se zeptat jaké jsou možnosti při řešení plesnivějícího rohu v bytě z důvodu stavby nalepené ihned na dům. V roce 2014 jsme seškrábali, obouchali zdi, vše vystříkali proti plísni, udělali novou perlinku, aby nedocházelo dále k olupování barvy, atd. V roce 2015 provedlo SVJ rekonstrukci domu a kompletní zateplení. Bohužel půlka mého bytu je přilepena na podzemní garáže (v roce 1991 bytové družstvo nechtělo schválit kolaudaci, dokud nepovolili výstavbu garáží). Doposud tyto garáže vlastní bytové družstvo (snaží se je rozprodat, ale nikdo to nechce, protože rekonstrukce by stála miliony). V létě 2016 mě tam nájemci pustili a mám zdokumentováno, jak po zdi teče voda. Když prší nebo taje sníh mám v bytě mokrou zeď a plíseň se stále rozrůstá. Mám desetiměsíční dítě a potřebuji toto vyřešit. Topíme, větráme, ale příliš to nepomáhá, akorát máme vyšší náklady na vytápění. Dům je v pořádku zateplen, bohužel prosakující stěna je v garážích a tam naše SVJ zasahovat nemůže. Platím stejně jako všichni podle metrů na zateplení, ale můj byt z půlky zateplen není a nedokážu tento problém vyřešit s SVJ. Prosím o radu, zda se mi vyplatí najmout advokáta, nebo jestli se stížnost podává pouze na úřad. Mě to působí škody a kvůli písním se bojím o zdraví dítěte. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Při řešení tohoto problému bych rozhodně doporučila náklady na advokáta vynaložit, neboť tento problém řešení má, ale je třeba neudělat žádnou chybu. Dá se očekávat, že spor skončí u soudu a pokud budou všechny kroky činěny přesně podle zákona, pravděpodobně u soudu uspějete. Obecně plíseň v bytě (záleží na rozsahu) je zdraví škodlivá a může činit byt i nepoužitelným ke svému účelu. Doporučila bych kromě investice do advokáta počítat i s investicí do znaleckého posudku z oboru stavebnictví, který by zmapoval rozsah škod, navrhl řešení a určil částku, kterou to bude stát. S tímto bych pak oslovila bytové družstvo, nechť postupuje dle doporučení posudku a na své náklady vše uvede do řádného stavu. Pokud tak družstvo neučiní, můžete se obrátit na soud, aby to uložil družstvu jako povinnost nebo je druhá varianta, že opravíte na své náklady a budete náklady požadovat po družstvu. Věc je ale komplikovaná a s ohledem na konkrétní případ a odpovídající volbu nároku a postup, jaký zákon vyžaduje, skutečně kontaktujte advokáta www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt majitele účtu - mohou zůstavitelé s penězi na účtě disponovat?
- Smrt majitele účtu - mohou dědicové peníze utratit před dědickým řízením?
- Disponování s penězi na účtě zemřelého, zesnulé osoby
- Nakládání s penězi zemřelého pokud je to dovoleno smlouvou o vedení účtu
- Smlouva o vedení účtu dovoluje při smrti nakládání jinou osobou s účtem - je to reálné?
Jaké opatření čekají peníze na účtě či na vkladní knížce po úmrtí majitele, manžela či manželky (máme jednu dospělou dceru). Hrozí zablokování účtu do dědictví nebo může pozůstalý člen rodiny s účtem nadále manipulovat, je-li tato možnost mu povolena ve smlouvě o vedení účtu. Je rozdíl mezi penězi na účtě, na vkladní knížce nebo v hotovosti při posuzování dědictví. Od jaké částky se jedná o zařazení do dědictví? Prosím o vysvětlení, případně odkazy na paragrafy občanského zákoníku. Děkuji. Roman
ODPOVĚĎ:
Banka účet po smrti majitele účtu zablokuje, ale nastavené trvalé příkazy a inkaso neruší – ty budou odcházet z účtu dál. Pokud majitel účtu ještě za života udělil dispoziční právo k účtu jiné osobě, pak tato osoba bude mít k účtu přístup, ale nebude moci účet zrušit, protože je veden na jméno zesnulého a musí být tedy projednán v dědictví (toto vyplývá zejména z judikatury soudů a z bankovních předpisů).
Neudělil-li majitel účtu dispoziční právo žádné osobě, pak mohou pozůstalí s účtem nakládat pouze v případě, že jim notář, který dědictví projednává, na jejich žádost udělí souhlas s nakládáním s účtem ještě před skončením řízení, a to formou usnesení (§ 161 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.).
Z hlediska dědického řízení mezi penězi na účtu a na vkladní knížce či v hotovosti rozdíl není – notář projedná vždy částku, kterou zůstavitel měl v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce, a to k datu úmrtí (§ 171 z. ř. s.). Banky tedy vždy notář osloví, aby vyčíslily zůstatky k datu úmrtí, a z jejich sdělení poté vychází. Ohledně hotovosti notář vychází ze sdělení účastníků.
Předmětem dědického řízení jsou všechny účty a vkladní knížky, a to od jakékoliv částky (i se zůstatkem 0 Kč), protože jsou vedeny na jméno zemřelého a bez projednání v dědictví s nimi dědicové nemohou plně nakládat (např. je nemohou zrušit). Po pravomocném skončení dědického řízení musí dědicové účtu či vkladní knížky zajít do kterékoliv pobočky příslušné banky, musí předložit pravomocné usnesení a teprve poté mohou s účtem plně nakládat, tj. mohou si nechat peníze vyplatit, převést na jiný účet a účet poté zrušit nebo si jej mohou nechat přepsat na své jméno.
__
FINANDE-DANĚ
- Směna pozemků - daně, odvod daní
- Výměna pozemků - daně, odvod daní
- Daně při výměně pozemků mezi více majiteli
- Daňový odvod při výměně pozemků mezi více majiteli
- Daňový odvod při směně pozemků mezi více majiteli
- Kdy se podává daňové přiznání při výměně pozemků - v daném roce nebo další rok?
- Kdy se podává daňové přiznání při směně pozemků - v daném roce nebo další rok?
Koncem roku 2016, se tři majitelé pozemku (tvary pozemků ve tvaru cca 10x90 m), dohodli na směně. Účelem bylo účelnější tvar pozemku tak, aby byl vhodný pro případnou výstavbu RD (obdélníkový tvar cca 30x30 m). Ve výsledku měl každý z účastníků stejnou plochu pozemku, s jakou do směny vstupoval. Na ceně pozemku se účastníci smluvně dohodli, že ceny všech pozemků jsou stejné. Přiznání z nabyti jsme podávali společně. Soudní znalec vyhotovil posudek. Dotaz: Jak, kdo a kolik a kterému finančnímu úřadu FÚ mají účastníci zaplatit?
Pro přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí uskutečněných v roce 2016, se podává přiznání platné pro 2016, nebo pro rok 2017?
Děkuji Josef
ODPOVĚĎ:
Místně příslušný finanční úřad je FÚ, v jehož územní působnosti se pozemky nachází. Na tento FÚ budete podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, každý bude podávat své přiznání za svoji směnu. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí byly 15. 9. 2016. Poplatníkem daně tedy bude převodce, pokud jste se ve směnné smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Předmětem daně jsou vždy oba převody nemovitostí. Každý z účastníků je převodce i nabyvatel. Přiznání podáte na formuláři, který byl platný ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.
Sjednanou cenou je hodnota nemovité věci, která je poskytována jako protiplnění za nabytí vlastnického práva k nemovitosti (tj. hodnota nabývané nemovitosti), což je standardně cena zjištěná, určená znalcem. Tuto cenu poté porovnáváte se 75 % ceny pozbývané nemovitosti zjištěné na základě znaleckého posudku. Základem daně je pak vyšší z obou hodnot.
Podklady po výpočet daňové povinnosti jsou nedostatečné a tento požadavek přesahuje rámec poradny. Doporučuji Vám kontaktovat daňového poradce, anebo finanční úřad a požádat o pomoc se zpracováním daňového přiznání. Správkyně na majetkových daních bývají ochotné.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Faktura za účast na valné hromadě - může firma SHEDLIN účtovat členovi valné hromady?
- Může firma účtovat náklady valné hromady členovi?
- SHEDLIN a faktura za účast na valné hromadě členovi
Přišel mi nevyžádaný email se žádostí o možnost mého zastupování na valné hromadě. K tomu vystavena faktura na 2850 Kč.
"Fakturujeme Vám adekvátní podíl na celkových nákladech souvisejících se zajištěním účasti a hlasování společníků na dané mimořádné valné hromadě SHEDLIN Latin American Propreti 1. GmbH & Co. KG, na základě udělené plné moci:
Mají na to právo? Já podepsal jen plnou moc na valné hromadě o nějaké platbě nebyla ani zmínka.
"Vážení
dovolujeme si Vám tímto oznámit, že naše společnost B P I Best Private Investments, s. r. o. , ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Miroslava Dvořáka, zajišťuje zastupování na mimořádné valné hromadě společníků společnosti SHEDLIN LAP 1. GmbH & Co. KG. Valná hromada se bude konat dne 15. prosince 2016 od 10:00 hod. v Norimberku.
Vzhledem ke skutečnosti, že veškerá jednání ohledně budoucího fungování společnosti SHEDLIN Capital AG probíhají v Německu, nabízíme všem společníkům zastupování na této valné hromadě, abychom společně dosáhli hmatatelných výsledků ve smyslu zajištění návratnosti a zhodnocení vložených investic.
S ohledem na výše uvedenou skutečnost Vás žádáme o závazné vyjádření, zda máte zájem o zajištění Vašeho zastupování i na výše zmíněné valné hromadě. V případě Vašeho zájmu, prosím o vyplnění plné moci dle přiloženého vzoru. V případě jakýchkoliv dotazů nás můžete kontaktovat telefonicky +420 602 330 954.
Je nutno potvrzenou plnou moc nám zaslat zpět Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a také na svěřeneckou správkyni společnosti Aureus Treunand GmbH Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
S pozdravem … email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. web: www.privateinvest.cz
Mobil: +420 602330954
Děkuji, Filip
ODPOVĚĎ:
Náklady, které Vám za zastoupení účtují, nejsou náklady, které byste byl povinen hradit z titulu nákladů na právní úkony v souvislosti s konáním valné hromady (např. notářský zápis o valné hromadě, apod…), které je povinna hradit přímo společnost, ale jedná se o náklady na zastoupení advokátem, který Vaši osobu na valné hromadě zastupoval. Jelikož ve Vámi zaslaném oznámení je uvedeno, že zastupování zajišťuje advokát, který tuto službu nekoná zdarma, má tento advokát právo na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím právní služby, cestovným, apod. Doporučuji tedy nastudovat text plné moci, který jste podepsal, neboť v tomto textu pravděpodobně bude informace o nákladech advokáta. Je samozřejmě neetické, že Vás neupozornili na částku, kterou budete hradit, a v tomto by bylo možné se obrátit na advokátní komoru, nicméně pokud není domluveno zcela jasně, že advokát bude konat službu bezplatně, má nárok na odměnu, jejíž výše, pokud není domluveno jinak, se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Kloním se tedy spíše k tomu, abyste náklady uhradil.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nevyúčtování služeb pronajímatelem - jak donutit pronajímatele aby to udělal?
- Vysoká cena za vymalování bytu po vystěhování nájemce - jak se může nájemce bránit?
- Vysoká cena za vymalování bytu po vystěhování nájemníka - jak se může nájemník bránit?
- Stržení vymalování bytu z kauce nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Stržení vymalování bytu z jistoty nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Jistota nájmu (kauce) a vymalování bytu po ukončení nájmu - může pronajímatle strhnout částku za vymalování?
- Kauce použitá na vymalování bytu po ukončení nájmu - může to pronajímatel udělat?
- Jistota nájmu použitá na vymalování bytu po ukončení nájmu - může to pronajímatel udělat?
Chci se zeptat dle předávacího protokolu, jsme s majitelkou, tj. pronajímatelkou bytu sepsali stavy měřidel (topení, vody, atd.). Na předávací protokol jsme uvedli, že pronajímatelka (majitelka) bytu, zjistí cenu malíře a kontaktuje nás. Sice nám řekla cenu, která se nám nelíbí, tak jsme jí odpověděli, že to takto nechceme, že je to moc drahé. Jenže nám majitelka přestala brát telefon a celkově s námi přestala komunikovat.
Jak se v tomto případě máme dožadovat peněz? Vlastně nám oficiálně ani cenu malíře neřekla, tudíž jí nemá smysl psát dopis do rukou, že nesouhlasíme. Od bývalé sousedky v bytě už nejspíše někdo bydlí, peníze z kauce a přeplatků žádné (za rok 2015). Předávací protokol se podepisoval 2.12.2016. Dá se vymáhat přeplatky za rok 2015?
Za rok 2016 by nás měli informovat někdy v březnu/dubnu 17 jestli se nemýlím. Děkujeme, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám majitelka dluží jistotu a přeplatky na službách, vyzvěte ji doporučeným dopisem k úhradě ve stanovené lhůtě. Pokud přesto neuhradí, lze věc řešit žalobou, kterou se budete domáhat vrácení dlužné částky. Přeplatky za rok 2015 stále můžete žádat, za rok 2016 správně uvádíte, že Vám je musí vyúčtovat do dubna 2017. Nebojte se soudního řízení, žaloby o zaplacení dlužné částky jsou poměrně jednoduchá záležitost a je možné, že ani nebude nařízeno jednání a věc bude rozhodnuta bez jednání jen na základě písemných podkladů.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z bazaru, vadný filtr pevných částic - je to skrytá vada vozidla, automobilu?
- Skrytá vada automobilu - vadný filtr pevných částic
- Skrytá vada auta, vozidla - vadný filtr pevných částic
- Je nefunkční filtr co neprošel emisní kontrolou skrytou vadou auta, automobilu?
- Nefunkční filtr pevných částic - je to skrytá vada auta, vozidla
- Nefunkční filtr pevných částic - důvod pro odstoupení od kupní smlouvy na auto, vozidlo, automobil
24.11 16 Jsem koupil vůz za 99 998 Kč. Automobil neprošel emisní kontrolou. Nefunkční filtr pevných častic, STK na voze platila do 28.11.16. V každym servisu mi říkají "je to skrytá závada, vůz vráťte a odstupte od kupní smlouvy na vozidlo s AAA Auto." Odstoupení od kupní smlouvy AAA auto Praha neuznává s tím, že vůz je vybaven FILTREM pevných částic v protokolu taky není zmínka. Auto mám krátce a nepoužívám ho a hlavně AAA Auto lže. Vizte příloha. Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
Pokud prodejce neuznal reklamaci a odstoupení od smlouvy, je jedinou možností obrátit se s Vaším nárokem na soud.
Předtím doporučuji obrátit se na také Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řešení však není pro prodejce nijak závazné a vyřešit Vaší situaci nemusí. Nicméně je zdarma a rovněž obdržíte právní posouzení Vašeho případu. Více informací a rovněž možnost podat návrh online naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud ani tento postup nepomůže, bude jedinou možností obrátit se na soud. V tomto případě již doporučuji využít pomoci advokáta, který by Vás v řízení zastupoval.
K tomuto je třeba upozornit, že v kupní smlouvě, resp. předávacím protokolu je uvedeno, že vozilo je ojeté, havarované ve stavu neodpovídajícímu najetým kilometrům. Proto je třeba posoudit, zda tato vada by takovému stavu vozidla odpovídala, či nikoli. Dle ust. § 2167 písm. c) občanského zákoníku je vyloučena odpovědnost za vady u použité věci ohledně vady odpovídající míře používání nebo opotřebení věci.
Pokud máte ověřené od mechaniků, že tato vada neodpovídá míře používání a opotřebení vozidla v tomto stavu, postupujte podle výše uvedeného.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění nemovitosti partnerkou závětí - musí vyplatit potomky zesnulého, zemřelého?
- Zdědění bytu, domu partnerkou závětí - musí vyplatit potomky zesnulého, zemřelého?
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti partnerkou zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti družkou zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zesnulého při zdědění nemovitosti přítelkyní zemřelého závětí
- Vyplacení potomků zemřelého při zdědění nemovitosti přítelkyní zesnulého závětí
Postavili jsme s přítelkyni domek, kde bydlíme. Jsem majitelem pouze já. Co bychom měli sepsat (darovací smlouvu nebo závěť), aby v případě, že by se se mnou něco stalo dům zůstal jí. Mám z předchozích manželství 3 děti bude je muset vyplatit? Děkuji, Ivoš.
ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější je sepsat darovací smlouvu, kde budete Vy jako dárce a přítelkyně jako obdarovaná s tím, že je vhodné nechat si v domě a na pozemcích zřídit věcné břemeno dožití (pojištění pro případ, abyste měl po celý život kde bydlet). V případě sepsání darovací smlouvy Vaše přítelkyně v případě Vašeho úmrtí nebude muset dětem nic vyplácet.
__
RODINA-ADOPCE
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým manželem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým druhem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým přítelem matky
- Adopce dospělé osoby - adoptování novým partnerem matky
- Adopce dospělého člověka - informace
Adopce ve 26 letech: moje matka se znovu (v roce 1992) vdala (byly mi 2 roky). Po jejím současném manželovi nám soud nejprve (1993) zamítl mít po něm příjmení, v roce 1995 to soudně bylo schváleno.
Se svým biologickým otcem neudržujeme žádný vztah. Naše první setkání proběhlo v 8 letech, když jsem si na VŠ zvyšovala výživné, kdy mu soud určil částku a pak ještě jednou, kdy se proti rozsudku odvolal. Jsem jeho jediným dítětem, žádné jiné nemá. Můj biologický otec pro mě nic neznamená, otcem je mi ten, kdo mě celý život vychovává, staral se o mě, podporoval mě. Proto s biologickým otcem nechci mít nic společného.
Touto cestou se chci zeptat, jestli je možné, podle současných zákonů, aby mě matčin manžel adoptoval a měla jsem ho oficiálně v rodném listu a s biologickým otcem jsem nemusela mít nic společného. Pokud to jde, poraďte mi prosím, jak máme postupovat.
Předem moc děkuji za pomoc i odpověď.
Petra
ODPOVĚĎ:
Dle platné právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku lze osvojit i zletilé dítě. Nový občanský zákoník rozlišuje dvě formy tohoto osvojení: osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého a osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého. Pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, dle § 847, odst. 1 platí, že zletilého lze osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojenec nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti neb
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky uvedené pod písmeny c) a d), bude osvojení možné. O osvojení rozhoduje soud, a to na návrh osoby, která chce zletilou osobu osvojit. Ve Vašem případě je tedy zapotřebí, aby manžel Vaší matky podal k okresnímu soudu v místě Vašeho bydliště návrh na Vaše osvojení. Vzory takového návrhu lze najít volně na internetu – například zde: http://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/osvojeni-zletile-osoby-je-mozne-od-1-1-2014/#.WGvoN9LhCmw - nebo se sepsáním návrhu může pomoci právník. K návrhu je nutné přiložit Váš souhlas, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Soud následně rozhoduje o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení. Případně může vyzvat rodiče, aby se dostavili k soudu a sdělili své stanovisko.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí změny úvazku zaměstnancem - informace
- Odmítnutí změny úvazku zaměstnancem a nárok odstupné
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné pro výpověď z důvodu odmítnutí změny úvazku zaměstnancem
Mám informaci, že v prvním čtvrtletí mi zaměstnavatel bude zvyšovat úvazek nebo snižovat úvazek - podle toho, jestli budou rušit jedno pracovní místo nebo ne. Co se stane, pokud nepodepíšu ani snížení ani zvýšení. Momentálně mám 33 hodin, nastoupila jsem právě kvůli tomuto a pracovní době, pracovní poměr je na dobu neurčitou. Musí mi nabídnout jiné místo v rámci podniku, které mi bude vyhovovat, nebo dostanu výpověď? Měla bych nárok na odstupné?
Děkuji Alžběta
ODPOVĚĎ:
Zde bude záležet na tom, jakým způsobem zaměstnavatel odůvodní, že chce, abyste si navýšila nebo snížila úvazek. Pokud bude argumentovat pouze tímto, pak Vás nemůže ke změně donutit, neboť byste musela souhlasit se změnou pracovní smlouvy. Pokud však tuto změnu pojme jako organizační, pak i Váš nesouhlas s jiným rozsahem týdenní pracovní doby může být brán jako nadbytečnost a může Vám být dána výpověď, bez nutnosti nabízet jiné vhodné místo, ovšem s nárokem na odstupné.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně a změna tarifní mzdy
- Změna tarifní mzdy a osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně
- Osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně a změna tarifního platu
- Změna tarifního platu a osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně
- Diskriminace zaměstnance - nezvýšení tarifního příplatku k platu, mzdě
- Diskriminace zaměstnance - nenavýšení příplatku, jiní zaměstnanci na stjené pozici mají příplatek navýšen
Manželka je zaměstnaná na Obecním úřadě jako účetní (pro ZŠ a MŠ + část úvazku pro obec). Před rokem (01/2016), když se pro státní zaměstnance měnily mzdové tarify, si později všimla, že se jí nezměnil osobní příplatek.
Šla proto za kolegyní účetní a zeptala se jí na důvod. Ta jí doslova odpověděla: "Tobě se příplatek nezvyšuje, ty to máš jinak". Tak jsme se
podivili, proč to má jinak a následně jsme zjistili následující: Kolegyně má osobní příplatek s určitostí stanoven jako procentuální část z tarifního stupně.
Manželka za bývalého starosty měla též stanoven osobní příplatek procentuální částí z tarifního stupně. Před koncem funkčního období jí
bývalý starosta zvýšil osobní příplatek na 25 %. Ve mzdovém výměru však má uvedenou konkrétní částku osobního příplatku v Kč, nemá tam výši v %
(částka odpovídá oněm 25 %). Bohužel to manželka i starosta přehlédli a mzdový výměr podepsali. Konzultoval jsem to s bývalým starostou, ten
tvrdí, že manželce zvýšil procenta osobního příplatku, ale nepamatuje si, jakým způsobem zadal účetní změnu příplatku. Nemohu tedy prokázat,
zda to vzniklo pochybením starosty nebo účetní, případně zda nešlo o úmysl.
Určité podezření ve mně vzbuzuje to, že formulář zmíněného mzdového výměru je v jiném tvaru než všechny ostatní mzdové výměry.
Od té doby (6 let) měla manželka ve všech platových výměrech uvedenou vždy tuto konkrétní částku bez ohledu na změnu tarifní mzdy. Až nyní v
listopadu po určitých tahanicích současný starosta změnil osobní příplatek na procentuální část.
Chtěl bych vědět, zda se nejednalo ze strany zaměstnavatele o diskriminační jednání a zda tím nebyl porušen nějaký předpis, např. Zákoník práce, §16.
V případě, že by se jednalo o porušení nějakých předpisů, chtěl bych vědět, zda je povinností zaměstnavatele zpětně zaměstnanci doplatit
rozdíl ve mzdě. Rád bych jako předseda kontrolního výboru obce měl v tomto problému jasno, abych věděl, zda došlo nebo nedošlo na obci k porušení zákona nebo jiného předpisu. Rozdílný způsob stanovení osobního příplatku se netýká jen manželky, ale i dalších zaměstnanců obce. Jindřich
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 131 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnanci za určitých podmínek zde uvedených náleží osobní příplatek až do výše 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, ve které je zaměstnanec zařazen. Pokud je zaměstnanci osobní příplatek přiznán, musí být jeho výše uvedena na platovém výměru, a to absolutní částkou, nikoliv tedy procentuálním vyjádřením. Z platového výměru musí být vždy jasně zřejmé, jaká absolutní částka zaměstnanci náleží. Je přitom věcí zaměstnavatele, aby si ohlídal, aby se absolutní částka vešla do oněch 50%, popř. 100% u všeobecně uznávaného odborníka dle odstavce 2 daného ustanovení. Záleží také na zaměstnavateli, zda při zvýšení hodnoty platového tarifu provede i zvýšení daného osobního příplatku, nutné to není, je však nutné postupovat u všech zaměstnanců stejným způsobem.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta na skartaci nalezených dokladů (umístěné na Policii ČR)
- Lhůta na likvidaci nalezené peněženky (umístěné na Policii ČR)
- Nalezená peněženka na Policii - do kdy si ji musí majitel vyzvednout?
- Nalezené doklady na Policii - do kdy si ji musí majitel vyzvednout?
- Nalezená peněženka na Policii - lhůta na likvidaci Policií
- Nalezené doklady na Policii - lhůta na likvidaci Policií
Odjela jsem do zahraničí a teprve tam jsem zjistila, že jsem ztratila
ještě v ČR peněženku i s doklady (občanský průkaz, řidičský průkaz,
technický průkaz). Telefonicky se mi podařilo zjistit, že peněžka byla nalezena a odevzdána a je k vyzvednutí na Policii v ČR. Bohužel nevím, kdy se zase do ČR vrátím, mám pas, tak ani doklady mi zatím nechybí, ale nevím, jaká je doba, než by to propadlo státu? Byl tam menší obnos peněz v řádu tisíců, bohužel cesta zpět nyní do ČR by mě vyšla na víc. Děkuji Hedvika
ODPOVĚĎ:
Problém zde je s platností takových ztracených a znovunalezených dokladů.
Co se týká občanského průkazu, dle §2 odst. 3 zákona o občanských průkazech je občanský průkaz povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Platnost občanského průkazu skončí mj. ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení.
Občanovi se vydává potvrzení o občanském průkazu při ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu. Je-li občanu vydáno potvrzení o občanském průkazu, nemá po dobu jeho platnosti povinnost mít občanský průkaz, pokud mu je tímto zákonem stanovena. Potvrzení o občanském průkazu se vydává na dobu 2 měsíců.
Tedy ohlášením ztráty pozbývá takto ztracený občanský průkaz platnost, přičemž po dobu 2 měsíců není povinen tento občan mít občanský průkaz (disponuje potvrzením).
Občan je dále povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po dni, ve kterém došlo ke skončení platnosti občanského průkazu z důvodů uvedených. O žádost můžete požádat pouze Vy sama, jelikož pro vydání nového občanského průkazu musíte být vyfocena.
Dále tento zákon stanoví, že fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mít občanský průkaz (pokuta až 15.000,- Kč) či nepožádá o vydání nového občanského průkazu (pokuta až 10.000,- Kč).
U řidičského průkazu je situace obdobná (právní úprava v zákoně 361/2000 Sb.) : Dle § 115 odst. 1 tohoto zákona ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel řidičského oprávnění povinen neprodleně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdy tento úřad vydá takové osobě potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, které má platnost 30 dnů ode dne jeho vydání. Za řidičský průkaz ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu. Nový řidičský průkaz (duplikát) můžete převzít osobně, popř tak může za Vás učinit jiná osoba, ovšem pouze na základě ověřené plné moci.
__
OBČAN-NÁJMY
- Nájemné za umístění kabelů UPC (dům SVJ)
- Nájemné od UPC za umístění kabelů v domě SVJ
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Automatické věcné břemeno pro UPC na kabely, vedení kabelů v domě SVJ
- Automatická služebnost pro UPC na kabely, vedení kabelů v domě SVJ
Jsem členkou výboru Společenství vlastníků SVJ Krušnohorská 866/2, Karlovy Vary. V současné době při menších stavebních úpravách v domě se na nás obrátila společnost UPC, která zajišťuje některým vlastníkům Internet a televizi, že jsme jí ztížili instalaci kabelů pro nové vlastníky. Oháněla se tím, že jí musíme vyhovět, protože má smlouvu. U každého bytu jsme nechali udělat dvířka a naší podmínkou je, že nesmí být vedená nová lišta pod novým sádrokartonovým obložením
Při prodeji bytů v kupní smlouvě není žádné věcné břemeno se společností UPC. Firma nám doložila souhlas s bývalou realitní kanceláří, která spravovala městské byty a to, že je UPC právnickou nástupkyní kabelové televize.
Firmu jsme pozvali na lednovou schůzi výboru a požadujeme po ní, aby nám platila pronájem za zabrané místo. Proti tomu se ohrazuje, že na základě zákona je to pro nás věcné břemeno. Je možné s tímto něco udělat?
Děkuji Dagmar
ODPOVĚĎ:
Podle energetického zákona do roku 1988 mohli provozovatelé sítí umísťovat svá zařízení na pozemcích třetích osob bez nutnosti vkládat tuto skutečnost jako věcné břemeno do katastru nemovitostí. Pokud byl tedy kabel instalován po roce 1988, musel tuto skutečnost provozovatel sítě vložit do katastru nemovitostí, jinak se nemůže odkazovat na nějakou smlouvu. Pokud tato do katastru vložena nebyla, věcné břemeno řádně nevzniklo. Za této situace tedy trvejte na svém požadavku. Provozovatel sítě se ale může obrátit na soud, aby tento zřídil věcné břemeno soudně. To je reálné, ale soud by zároveň určil adekvátní úplatu za věcné břemeno. Žádejte tedy buď nájem nebo úplatu za zřízení věcného břemene, přičemž toto věcné břemeno musíte zaevidovat do katastru nemovitostí.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod zaměstnance na jinou pozici z důvodu mateřské dovolené jiné zaměstnankyně - je nutný souhlas zaměstnance s převedením na jinou pozici?
- Souhlas zaměstnance s přeřazením na místo zaměstnance odcházejícího na mateřskou dovolenou - je nutný souhlas zaměstnance nebo ne?
Převedení na jinou práci u státního zaměstnance (z. č. 234/2014 Sb.) : může zaměstnavatel převést na jinou práci zaměstnance A ve služebním poměru, tedy na jiné místo, např. z důvodu, že na uvažovaném služebním místě (k převodu) je zaměstnankyně B těhotná a odchází na mateřskou dovolenou a jedná se jiné služební místo náplní práce. Podotýkám, že zaměstnankyně A má služební poměr na dobu neurčitou, splňuje požadavky vzdělání a je zdravotně způsobilá ke své práci.
Připadá institut převedení v takovémto případě v úvahu, popř. za jakých konkrétních důvodů a podmínek, a je k tomu případně nutný souhlas zaměstnankyně A?
Děkuji.
S pozdravem Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Změny služebního poměru jsou možné jen za podmínek uvedených v § 44 zákona č. 234/2016 Sb. , o státní službě. Zákon zná několik případů, kdy změna služebního poměru přichází v úvahu, skutečnost, že zaměstnankyně je těhotná a na její místo se převádí jiná zaměstnankyně z jiného služebního místa, však zákon nezná. Převedení na jiné služební místo upravuje § 66 zákona, pokud nastanou tyto skutečnosti zde uvedené, pak může být úředník převeden i bez svého souhlasu. V daném případě se domnívám, že zaměstnavatel bude pro přeřazení potřebovat souhlas přeřazovaného úředníka.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Autorizace ČKAIT - jak se může bránit autorizátor pokud je na něj tlačeno, aby autorizoval závadné projekty?
- Odpovědnost autorizátora ČKAIT za autorizovaný projekt
Jsem držitelem autorizace ČKAIT (zákon 360/1992 sb) a pracuji jako zaměstnanec. U zaměstnavatele jsem veden jako odpovědný zástupce pro činnost projektování (autorizaci jsem měl již před nástupem do tohoto zaměstnání – současný zaměstnavatel hradí pouze pravidelné roční poplatky člena ČKAIT).
Poslední dobou se hromadí požadavky zaměstnavatele autorizovat cizí projektovou dokumentaci a stavby, které nesplňují zákonné požadavky a nemám žádnou možnost alespoň nějak provedení dokumentace ovlivnit. Je se mnou jednáno arogantně a z pozice síly. Protože mne to jako držitele autorizace vystavuje nebezpečí postihů za stavby a projekty, které nemohu ovlivnit, budu muset zaměstnání opustit.
Jaký mám uvézt důvod výpovědi a je vhodné např. doložit nějaký doklad o výzvě zaměstnavateli např. o vadách v externí dokumentaci kvůli kterým ji nemohu autorizovat.
Pokud je mi vůbec dokumentace předložena, je to zásadně v den odevzdání s příkazem podepiš, nebo budeš mít problémy.
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vás nemůže nutit konat protiprávně. Tyto skutečnosti můžete samozřejmě do výpovědi uvést, na druhou stanu je však nutné pak zvážit, k jakému účelu Vám bude výpověď s těmito skutečnostmi sloužit, a to z hlediska vyzrazení určitých skutečností, které jsou zaměstnavatelem chráněny a Vy máte povinnost o nich zachovávat mlčenlivost. V tomto směru bych doporučila opatrnost zejména vzhledem k připojovaným dokumentům.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nánosy bláta na nezpevněné cestě způsobené motorovým vozidlem a povinnost majitele vozidla očistit kola před najetím na vozovku
- Nánosy bláta na silnici způsobené motorovým vozidlem a povinnost majitele vozidla očistit kola před najetím na vozovku
- Ochranná pásma pro volně ustájený dobytek u obydlí
Nad domem je obecní komunikace, po ní mám příjezd k domu, nad ní louky a pole. Je štěrková, pojená hlínou, řadu let se starám o ní v délce 600 m. Bratrova rodina hospodaří v zemědělství na pozemcích nad cestou způsobem, že hovězí skot je na loukách celoročně bez přístřešku a nějakého zařízení, stále naváží balíky krmení do rozdupaných hnojem exponovaných míst. Při těchto manipulacích stále najíždí na cestu a nanáší bláto a hnůj. Já chci pro rodinu přijatelnou cestu, on to neřeší, též město s ním má problémy pro neřešení jiných věcí. Neměl by cestu znečišťovat nebo ji očistit. Hnůj na cestu nepatří a tuším že se dopouští přestupku (majitel motorového vozidla je povinen očistit kola vozidla před vjezdem na komunikaci). Zlepšení povrchu cesty ze strany města je v nedohlednu.
Jaká by mohla být cesta k řešení, aby nenanášely bláto a hnůj na obecní komunikaci?
Jsou nějaká ochranná pásma pro volně ustájený dobytek od obydlí?
Děkuji. Pavel
A PÁN 2.1.17 POSLAL PRAKTICKY STEJNÝ DOTAZ:
Bydlím na okraji města, nad domem prochází obecní komunikace, jedná se o jedinou přístupovou cestu. Cesta je nezpevněná štěrkovo kamenitá pojená hlínou. Řadu let se starám o její technický stav svépomocnými výspravami v délce cca 600 metrů. Bratrova rodina hospodaří v zemědělství a obhospodařuje pozemky nad touto cestou. Nyní způsobem, že hovězí skot je na loukách celoročně bez přístřešku a nějakého zařízení. Dováží tam stále krmení do rozdupaných, hnojem exponovaných míst. Při těchto manipulacích stále najíždí a vyjíždí na cestu, kde nanáší bláto a hnůj. Vím, že by neměl takto znečišťovat pozemní komunikaci nebo ji očistit, kvůli tomu jsme se vztahově rozešli. Určité množství bláta bych toleroval, ale začíná to být horší a hnůj na cestu nepatří. Dle mého pohledu by řešení bylo ve změně způsobu ustájení a zpevnění příjezdu… Měl bych k Vám dotazy:
- Jaká by mohla být cesta k řešení, aby nenanášely bláto a hnůj na obecní komunikaci (hygiena, životní prostředí…)
- Jsou nějaká ochranná pásma pro volně ustájený dobytek od obydlí.
Děkuji předem za návrh řešení, děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanovuje základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků, kdy stanoví, že ‚vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i pro znečišťování cizího pozemku (cesty). Vlastník cesty je tedy oprávněn se domáhat, aby se tohoto jednání (znečišťování cesty zdržel). Pokud nebude dostačující předžalobní výzva, je možné se domáhat tohoto práva u soudu.
Zákon nespecifikuje ochranné pásmo pro volnou pastvu dobytka, to by ovšem stejně nevyřešilo Váš problém, protože lze očekávat, že i pokud by zde bylo nějaké prostorové omezení, i tak by docházelo ke znečišťování cesty.
Pokud by nebyly zvířata v dobrém stavu a nebylo by o ně řádně postaráno, je zde možnost se obrátit na státní veterinární správu.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Přítomnost mediků při vyšetření pacienta - může odmítnout?
- Přítomnost studentů medicíny při vyšetření pacienta - může odmítnout?
- Je možné odmítnout medika při vyšetření u lékaře?
- Je možné odmítnout studenta medicín při vyšetření u lékaře?
- Odmínutí medika pacientem při vyšetření - informace
- Odmínutí studenta medicíny pacientem při vyšetření - informace
Mohou být bez souhlasu pacienta přítomni při vyšetření medici? Je nutný písemný souhlas pacienta? Mohu odmítnout pacienta, který s jejich
přítomností nesouhlasí?
Zákon o zdravotních službách stanoví, že pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, přičemž zejména
má právo odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka.
Již při samotném vstupu pacienta do ordinace by měl být pacient lékařem seznámen s tím, že u vyšetření mohou být přítomni medici. Neprojeví-li pacient aktivně nesouhlas s přítomností mediků při vyšetření, lze jejich přítomnost v rámci výuky připustit. Již samotné mlčení pacienta
je v tomto konkrétním případě chápáno jako souhlas. Je vhodnější a v praxi běžné, je-li souhlas pacienta zapsán do zdravotnické dokumentace, nicméně k účasti mediků postačí pouhé seznámení pacienta s touto skutečností například za přítomnosti zdravotní sestry za předpokladu, že si
poskytovatel zdravotních služeb vnitřním předpisem nestanovil pro tyto případy písemnou formu souhlasu.
Právo pacienta na soukromí s potřebou výuky mladých lékařů nemusí vždy korespondovat, avšak lze jednoznačně říci, že právo pacienta na soukromí je v těchto případech nadřazeno potřebě výuky mediků. Pacienta, který odmítá přítomnost mediků při vyšetření, nelze odmítnout, neboť zde neexistuje žádný zákonný důvod. Rovněž vnitřní předpis poskytovatele zdravotních služeb nemůže přítomnost mediků jednostranně stanovit, neboť by takovéto nařízení poskytovatele bylo v rozporu se zákonným právem pacienta na zachování soukromí a se zákonným právem odmítnout účast studentů a jiných osob nepodílejících se na poskytování zdravotních služeb.
___
PRÁCE-BOZP
- Školení z bezpečnosti práce a požární ochrany ve zdravotnickém zařízení
- Školení BOZP ve zdravotnickém zařízení - je nutná firma nebo může proškolit lékař (zaměstnavatel personálu)?
- Školení zdravotníků BOZP v ambulanci lékaře - může udělat zaměstnavatel (lékař) nebo musí externí firma?
- Požární ochrana v ambulanci lékaře - informace
- Revizí hasicích přístrojů v ambulanci lékaře - informace
- Kontrola od hasičů v ambulanci lékaře - informace
Je povinností provozovatele soukromé ambulance nechávat se proškolovat firmou specializující se na bezpečnost práce a ochranu zaměstnanců? Jaké jsou mé povinnosti v oblasti požární ochrany, nutných kontrol a revizí hasicích přístrojů apod. ? Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Obecně podle Zákoníku práce existuje povinnost každého zaměstnavatele proškolit svého zaměstnance z bezpečnosti práce při nástupu do práce před jeho pracovním zařazením a dále pak v případě, že dojde ke změně pracovního zařazení zaměstnance, případně pokud to vy jako zaměstnavatel uznáte za vhodné z důvodů, které by měly na bezpečnost práce vliv (např. změna podmínek, prostor apod.). Není zákonem dána žádná povinná
periodicita těchto prohlídek, v podstatě tedy po tom úvodním školení zaměstnavatel zopakuje školení bezpečnosti v případě, kdy uzná za vhodné, pokud je pracovní zařazení zaměstnance stále stejné (např. zdravotní sestra stále pracuje jako zdravotní sestra). Co se týče školení z požární ochrany, tam je nutno zaměstnance proškolit opět při nástupu do práce a následně je periodicita každé 2 roky, u vedoucích zaměstnanců každé
3 roky. Četnost revizí hasičských přístrojů není zákonem dána, další revizi vždy stanoví kontrolující osoba nebo výrobce.
Nemáte však v tomto ohledu povinnost uzavřít žádnou smlouvu, vždy lze dané školení vyřešit jednorázově buď vlastními silami, nebo dohodou na jednom termínu s nějakou firmou, která tato školení provádí. Existence smlouvy s konkrétní firmou tedy není podmínkou. Je však potřeba pro případ kontroly pečlivě uchovávat dokumentaci z těchto školení.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zalání zdravotnické dokumentace poštou - je to možné udělat?
- Může lékař poslat kopii zdravotnické dokumentace poštou nebo ne?
- Je možné poslat kopii zdravotnické dokumentace poštou nebo ne?
Doslechl jsem se, že zákon zakazuje zasílat poštou pořízené kopie zdravotnické dokumentace pro potřeby pacienta, pozůstalých anebo orgánů oprávněných podle zákona. Co je na tom pravdy? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Informace, které jste se dověděl, nejsou úplně přesné. Zákon nezakazuje zasílání poštou, naopak tuto možnost předpokládá jako jednu z variant předání kopií dokumentace do oprávněných rukou, když v § 66 odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, dává poskytovateli právo naúčtovat si poštovné za odeslání kopií, pokud takový náklad poskytovateli vznikl. Údaje, které víte z doslechu, se dost možná netýkaly nemožnosti kopie zasílat, ale doporučení, které pro své členy komora v této věci má. Toto doporučení zní, že pokud je to jen trochu možné, mnohem lepší formou je vyzvat pacienta (příp. pozůstalého anebo oprávněnou osobu) k osobnímu převzetí kopií u daného poskytovatele oproti prokázání totožnosti, datu a podpisu – v tu chvíli je pak navždy jasné, kdo, kdy a od koho jaké části kopie zdravotnické dokumentace převzal, a nevznikají pochybnosti, zda náhodou neskončily vinou lékaře u někoho, kdo na ně nárok neměl.
Poštovní styk nemusí takovou spolehlivost vždy zajistit. Ale samozřejmě jsou situace, kdy se lékaři může jevit jako nevhodný (přílišná vzdálenost oprávněné osoby pro osobní dojezd) anebo je nevyhnutelný, např. v situaci, kdy o zaslání kopie žádá soudní znalec, který působí v opačném koutu republiky než lékař, jehož postup má být posuzován.
Zde naopak lékařům nedoporučujeme zbytečně nahněvat znalce, který má rozhodovat o tom, jak lékař postupoval, požadavkem osobního převzetí kopie dokumentace, jestliže tento znalec preferuje zaslání kopie dokumentace poštou. Tudíž tyto situace je potřeba hodnotit rovněž i lidským citem.
Tedy zákon zasílání poštou určitě nezakazuje, toliko doporučujeme osobní převzetí jako vhodnější formu, než je poštovní styk. Jestliže však lékař považuje za vhodné či nutné zvolit poštovní zásilku jako tu nejlepší variantu v konkrétním případě, určitě pozor na obyčejné zásilky, u kterých nelze ověřit doručení.
Vždy je potřeba zásilku zaslat minimálně doporučeně na podací lístek, nebo ještě lépe doporučeně na dodejku do vlastních rukou.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odstupné u dohody o ukončení pracovního poměru
- Dobrovolné odstupné od zaměstnavatele - informace
- Dohoda o ukončení zdravotního poměru a odstupné
Jako zaměstnavatel ukončuji pracovní poměr s lékařkou na její žádost. Vzhledem k dobrým pracovním výsledkům a vzájemné dohodě bych jí rád dal odstupné. Jak vysoké odstupné mohu kolegyni jako zaměstnavatel dát, případně má na odstupné nárok? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
V případech, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem s uvedením některého výpovědního důvodu podle platného znění zákoníku práce, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné. V praxi však běžně dochází k ukončení pracovního poměru bez uvedení výpovědního důvodu vymezeného v zákoníku práce, což zaměstnavatelé důsledně prosazují, neboť v těchto případech nevzniká právní nárok zaměstnance na odstupné. Zákoník práce však nevylučuje, aby zaměstnavatel přiznal odstupné i v tomto případě, tj. neobsahuje-li dohoda žádný kvalifikovaný důvod uvedený v zákoníku práce.
V těchto případech je však nutno zohlednit dobu, po kterou byl zaměstnanec u zaměstnavatele v pracovním poměru.
Lze vycházet z jednoduchého postupu, kdy za jeden rok lze zaměstnanci přiznat odstupnéve výši měsíčního průměrného výdělku. S ohledem na zkušenosti však doporučujeme přiznat odstupné maximálně ve výši tří průměrných měsíčních výdělků, neboť v případech vyplacení vyšších částek bývá odstupné posuzováno jako příjem podléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pro úplnost dodáváme, že dohoda musí být podle platného znění zákoníku práce uzavřena v písemné podobě. Dohoda musí obsahovat konkrétní datum,
k němuž je pracovní poměr ukončen, dále by měla obsahovat skutečnost, že k rozvázání pracovního poměru dochází po dohodě mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem, a v případech přiznání odstupného je vhodné uvést výši odstupného, která by měla být v souladu s výše uvedeným principem (1 rok – 1 měsíc). Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Primářská licence v soukromém zdravotnickém zařízení
- Je možné vést lékaře bez primářské licence na soukromé klinice?
- Vedení lékařů bez primářské licence na soukromé klinice
- Musí mít vedoucí lékař primářskou licenci nebo ne (soukromá klinika)
- Soukromá klinika s více lékaři - musí mít primář primářskou licenci?
- Soukromé zdravotnické zařízení s více lékaři - musí mít primář primářskou licenci?
Vedu malé oddělení, které má 4 další lékaře v soukromém zdravotnickém zařízení. Musím mít tzv. primářskou licenci? Jsou někde stanoveny
podmínky pro výkon funkce primáře? Děkuji, Ivan.
Předně je nutno uvést, že zákon o komorách stanoví komoře kompetenci stanovovat podmínky k výkonu funkce vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb a současně je komora oprávněna vydávat při splnění stanovených podmínek osvědčení (licence k výkonu
funkce vedoucího lékaře a primáře).
V nedávné době přijalo představenstvo ČLK Závazné stanovisko ČLK č. 1/2015 – Podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře. Závazné stanovisko je dostupné na webu komory v sekci Legislativa ČLK – Závazná stanoviska ČLK (www.lkcr.cz).
Funkci primáře může vykonávat pouze osoba, která je způsobilá k výkonu lékařského povolání dle zákona č. 95/2004 Sb. , je členem České lékařské komory a držitelem platné licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře pro příslušný obor vydané podle stavovského předpisu ČLK č. 11 – Licenčního řádu. Funkce primáře musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu v úvazku 1,0. Úvazek může být snížen na 0,8, a to pouze za
předpokladu, že bude zajištěna náhrada lékařem splňujícím podmínky pro výkon této funkce.
V případě následné lůžkové péče musí být funkce primáře vykonávána lékařem v úvazku 0,6. Primáře pro jednotlivá oddělení či ambulance v rozsahu příslušných odborností je povinen ustanovit poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje:
– akutní lůžkovou péči intenzivní nebo
– akutní lůžkovou péči standardní nebo
– následnou lůžkovou péči nebo
– jednodenní péči (poskytuje-li u něj zdravotní služby 3 a více lékařů téže odbornosti ve smluvním vztahu) nebo – zdravotnickou záchrannou
službu (provozuje-li 2 a více výjezdových stanovišť) nebo
– přepravu pacientů neodkladné péče.
Není-li primář přítomen na pracovišti, musí být ustanoven zastupující primář splňující tytéž podmínky. Ustanovil-li poskytovatel odborného zástupce dle zákona č. 372/2011 Sb. , odpovídá za splnění povinností Závazného stanoviska č. 1/2015 tento odborný zástupce.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Porod doma s lékařem porodníkem - může to pacient požadovat?
- Může chtít rodička lékaře porodníka domů?
- Lékař porodník domů k pacientce - může to požadovat?
- Porod mimo zdravotnické zařízení s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porod mimo nemocnici s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porod mimo porodnici ale s porodníkem - může to rodička požadovat?
- Porodník do domu ženy rodičky - může to požadovat?
- Porodník do bytu ženy rodičky - může to požadovat?
Obrátila se na nás těhotná pacientka s tím, že chce rodit v domácím prostředí, a žádá nás o porod v tomto prostředí. Doslova uvedla, že chce
zákonný domácí porod. Do zdravotnického zařízení nechce přijít a chce, abychom přijeli k ní domů a tam porod odvedli…
Nejprve se budeme zabývat otázkou poskytování zdravotní péče v jiném prostředí. Poskytovat zdravotní služby v České republice může v souladu se zákonem o zdravotních službách fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud má platné oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydané příslušným krajským úřadem (dříve registrace nestátního zdravotnického zařízení). Bez tohoto oprávnění poskytovat zdravotní služby nelze.
Vedení porodu je jistě zdravotní službou. Zdravotní služby může poskytnout pouze poskytovatel zdravotních služeb s platným oprávněním, jinak by
mohla být naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněné podnikání tak, jak ji upravuje trestní zákoník.
Poskytovatel zdravotních služeb má mimo jiné povinnost zajistit dostatečné personální, věcné a technické vybavení v souladu se zákonem o dravotních službách. Bližší právní úpravu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nalezneme ve vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na věcné a technické vybavení pak nalezneme ve vyhlášce č. 92/2012 Sb. Poskytnutí zdravotních služeb bez náležitého věcného, technického a personálního vybavení by bylo v rozporu s platnými právními předpisy.
Vyhláška o požadavcích na personální zabezpečení zdravotních služeb jako personální minimum vyžaduje, aby při vedení fyziologického porodu
na pracovišti byly přítomny vždy dva nelékařští zdravotničtí pracovníci, a to dvě porodní asistentky, z nichž alespoň jedna je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, nebo jedna porodní asistentka a jedna dětská sestra (dětská sestra pro intenzivní péči), nebo jedna
porodní asistentka a sestra pro intenzivní péči. Gynekolog a porodník musí být dostupný do 5 minut. Tolik tedy k minimálnímu personálnímu zabezpečení fyziologického porodu.
Personální vybavení porodníhosálu je pak upraveno ve vyhlášce o požadavcích na personální vybavení v příloze 3 části 15. Zdravotní péče na porodním sále musí být zajištěna gynekologem a porodníkem a porodní asistentkou, která je způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu. Při výkonech prováděných v celkové nebo regionální anestezii, analgosedaci nebo monitorované anesteziologické péči musí být personální
zabezpečení zajištěno navíc anesteziologem, plně erudovanou porodní asistentkou pro perioperační péči nebo sestrou pro perioperační péči a porodní asistentkou pro intenzivní péči nebo sestrou pro intenzivní péči způsobilou k výkonu povolání bez odborného dohledu. Platné právní předpisy tedy výslovně rozlišují požadavky na minimální personální vybavení potřebné k vedení fyziologického porodu, vybavení porodního sálu a vybavení porodního sálu, pokud je poskytována i péče anesteziologická. Vždy se jedná o nejméně dva zdravotnické pracovníky, lékař musí být u fyziologického porodu dostupný nejpozději do 5 minut.
Další nezbytnou podmínkou poskytování zdravotních služeb je adekvátní věcné a technické vybavení. K otázce věcného a technického vybavení bych
ráda uvedla příklad některých požadavků na vybavení porodního sálu: např. kardiotokograf, sonograf, stolky na nástroje, anesteziologický
přístroj, monitor vitálních funkcí a další. Vybavení novorozeneckého boxu na porodním sále: vyhřívané resuscitační lůžko, laryngoskop,
instrumentárium pro kanylaci pupečníkové žíly, přístroj pro resuscitaci novorozence s definovanými hodnotami inspiračních tlaků nebo novorozenecký samorozpínací vak s maskou, pulzní oxymetr atd.
Z uvedených požadavků na věcné technické i personální vybavení vidíme, že domácí prostředí nemůže splnit požadavky, které jsou platnými
právními předpisy kladeny na prostory poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví. Vedení porodu v domácím prostředí poskytovatelem zdravotních služeb není možné, protože poskytovat zdravotní služby v oboru gynekologie a porodnictví v bytě, rodinném domě či dokonce někde v přírodě není v souladu s platnými právními předpisy. Odlišné je postavení budoucí matky jako pacienta. Budoucí matka má samozřejmě právo, stejně jako ostatní pacienti, aby jí byly v souladu s § 34 zákona o zdravotních službách poskytovány pouze zdravotní služby,
s nimiž vysloví souhlas. Také hospitalizována může být pouze tehdy, bude-li souhlasit. Mezi výjimky, kdy souhlasit nemusí, a přesto bude péče poskytnuta, patří poskytování neodkladné péče pacientovi (tedy i rodičce), jehož zdravotní stav neumožní v dané chvíli vyslovit souhlas.
Na počátku porodu však obvykle nic nebrání rodičce rozhodnout o výběru poskytovatele zdravotních služeb či se rozhodnout pro neposkytnutí péče.
S porodem stále úzce souvisí i ošetření novorozence či matky po porodu nebo během vzniklých komplikací.
Zastavme se tedy u situací, kdy zdravotní stav matky nebo dítěte vyžaduje neodkladnou péči. V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. Nezletilého pacienta či pacienta s omezenou svéprávností lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka v souladu s ustanovením § 38 odst. 2 zákona o zdravotních službách hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. V souladu s ustanovením § 38 odst. 4 a 5 zákona o zdravotních službách lze nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči tehdy, pokud by v důsledku
neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta nebo k ohrožení života. Nezletilému pacientovi nebo pacientovi
s omezenou svéprávností lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce i v případě, že je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
Neodkladnou péči může zdravotnický pracovník poskytnout i bez souhlasu matky, pokud její stav vyžaduje poskytnutí této péče a zároveň
její zdravotní stav neumožňuje, aby vyslovila souhlas s péčí. Neodkladnou péči novorozenci nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví je nutno poskytnout i proti vůli rodičů, zákonných zástupců. Rozhodne-li tedy lékař o poskytnutí neodkladné péče novorozenci v terénu nebo ve zdravotnickém zařízení, ať již bude důvodem krevní ztráta při porodu, podchlazení, či jakákoli tíseň novorozence, ohrožující
jeho život či zdraví, postupuje plně v souladu s platnými právními předpisy. Budoucí matka má právo rozhodnout se, že během porodu nevyhledá péči zdravotníka a ani nebude hospitalizována. I toto právo však má své zákonné limity. Zcela jiná je otázka povinností zdravotníka a nároků na
kvalitu poskytované péče. Také povinnosti zdravotnického pracovníka ve vztahu k neodkladné péči o novorozence jsou v právních předpisech jasně vymezeny.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zahlazení disciplinárního opatření
- Výmaz trestu z disciplinárního opatření - informace
- Disciplinární trest - jak požádat o výmaz?
- Disciplinární trest lékaře - jak požádat o zahlazení, vymazání?
V minulém roce jsem byl komorou disciplinárně potrestán. Kdy a jak mohu požádat o zahlazení trestu? Jan
ODPOVĚĎ:
Disciplinární řízení, výkon a zahlazení disciplinárního opatření probíhá v souladu se stavovským předpisem č. 4 – Disciplinární řád ČLK, který je v aktuálním znění dostupný na webu komory (www.lkcr.cz). Z vašeho dotazu nevyplývá, jaké vám bylo uloženo disciplinární opatření, zda důtka, pokuta, nebo jste byl rozhodnutím Čestné rady ČLK podmíněně vyloučen anebo vyloučen z komory. V případě, že vám byla disciplinárními orgány uložena důtka, lze o zahlazení požádat po uplynutí doby jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž vám bylo toto disciplinární opatření uloženo. Předpokladem pro podání žádosti o výmaz důtky z disciplinárního registru je bezúhonné chování žadatele po uvedenou zkušební dobu. Byla-li vám uložena disciplinárními orgány pokuta, platí výše uvedené, tj. o zahlazení lze požádat po uplynutí zkušební doby v délce jednoho roku od uhrazení pokuty. Nepředpokládáme, že jste byl podmíněně vyloučen, ale pro úplnost uvádíme, že v tomto případě lze o zahlazení
disciplinárního opatření a výmaz z disciplinárního registru požádat nejdříve po uplynutí zkušební doby stanovené při podmíněném vyloučení z komory za současného uplynutí jednoho roku následujícího po uplynutí zkušební doby. Pouze pro úplnost uvádíme, že byl-li lékař pravomocně vyloučen z komory, může v souladu se zák. č. 220/1991 Sb. , v platném znění, požádat o členství v komoře po uplynutí pěti let od pravomocného disciplinárního opatření, jímž byl lékař z komory vyloučen. O zahlazení vyloučení lze požádat po dvou letech ode dne, kdy byl lékař do komory opětovně přijat. Žádost o zahlazení disciplinárního opatření se podává prezidentovi komory, který rozhodne na základě vyjádření Čestné rady
ČLK. Nevyhoví-li prezident žádosti o zahlazení disciplinárního opatření, lze se v souladu s Disciplinárním řádem ČLK odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení zamítavého rozhodnutí prezidenta k představenstvu komory.
Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního opatření zamítnuta, lze ji podat nejdříve za rok od data zamítnutí. Pokud bylo disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena komory, jako by se disciplinárního provinění nedopustil. Tato skutečnost je mimo jiné významná
pro vystavení certifikátu o profesní bezúhonnosti vydávaného komorou.
_
OBČAN-ZÁSTAVA
- Darování podílu nemovitosti potomkům - banka trvá na ručení potomků za hypotéku
Po dlouhých soudních sporech s bývalým manželem a vyplacení konkurzního správce, mi zůstala nemovitost s pozemkem.
Dům má 3 bytové jednotky. Já, dcera i syn žijeme společně v domě. Každý má svůj byt. Často jsem nemocná, tak bych chtěla dům dětem darovat. Dcera si vzala hypotéku 1.000.000 Kč. Zainvestovala převážnou část do svého bytu, část do mého, také něco málo do synova bytu. To co zainvestovala jsme ji splatili. Jenom jsme nedořešili úroky. Dcera hypotéku řádně splácí. Dům má vyšší hodnotu, než je výše hypotéky. Banka při dotazu, že bych chtěla dům převést na děti, mi to odsouhlasila s tím, že syn bude uveden jako spoludlužník. Mají na to právo?
Chtěla bych dům převést buď procentuálně s tím, že by mi zůstaly 4% a dceři i synovy 48%?
Nebo, na 3 bytové jednotky, s tím že můj byt by byl také na 3 díly? Chci si nechat na sebe pouze minimální část.
Dcera a syn spolu vychází dobře. Jenom se bojím toho, kdyby se něco stalo? Dcery se nebojím, ale syn je ovlivnitelný. Bojím se kdyby syn chtěl dům třeba prodat, nebo vyplatit (pokud by mu přítelkyně našeptávala). Jak by k tomu přišla dcera, která splácí a ještě dlouho bude splácet hypotéku. Nechci být nespravedlivá, přijde mi nefér napsat třeba na dceru větší část domu. Ona je zase dominantní. Darovací smlouvu umím sepsat, ale tohle je pro mne velký oříšek. Poradíte mi jak tuto situaci řešit? Předem moc děkuji za Vaši odpověď.
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o hypotéku a požadavek banky, aby byl syn jako spoludlužník, pak tento postup je standardní. Banka zvažuje vždy příjmové možnosti hlavního dlužníka a pokud vyhodnotí jisté riziko, požaduje spoludlužníka, neboť banky primárně mají zájem zajistit splácení hypotéky, realizaci zástavy činí až jako poslední možnost. Máte samozřejmě právo nesouhlasit s požadavkem osoby spoludlužníka, nicméně pokud jej banka požaduje, budete to muset respektovat nebo hypotéku doplatit jednorázově a zkusit ji sjednat u jiné banky. Pokud dům darujete dětem, nelze nijak zajistit, aby s domem nenakládaly dle jejich uvážení. Tedy synovi nelze případně zakázat, aby se svou polovinou nakládal dle svého (prodal, daroval, & hellip; ) atd.
Řešení je tedy buď v tom, že dceři darujete více (což píšete, že se Vám zdá jako nespravedlivé) nebo se se synem domluvit, že bude splácet k rukám dcery polovinu toho, co ona hradí bance. Nebo jim darujte stejný díl a Vy si ponechte ten největší (např. 20%, 20% a Vy 60%) s tím, že Váš podíl převedete později dle toho, jak se bude situace mezi dětmi vyvíjet.
__
OBČAN-EXEKUCE
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Exekuce člena spolku - vliv na spolek a jeho finance
- Exekuce na člena spolku - hrozí zabavení majetku spolku?
Na jednoho člena našeho spolku, zakládající člen, byla uvalena exekuce. Může se tato skutečnost dotknout financí spolku? Může exekutor na účet spolku? / Bývalé o. s. může zabavit majetek spolku? Jak spolek právně ochránit? Jedná se o mládežnický sportovní klub. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, jelikož spolek není obchodní společností, v němž by měl zakládající člen majetkovou účast, mám za to, že majetek spolku jako takového není ohrožen. Jiné by to bylo, kdyby zakládající člen vlastnil i část spolku, to by poté exekutor mohl zabavit i poměrnou část majetku spolku, a to proto, že patří povinnému. Zde by se však dalo bránit, a to návrhem na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a to tak, že byl exekučně zabaven majetek spolku, tedy majetek odlišný od osoby povinného, který povinný do spolku vložil, popřípadě by bylo možné v tomto případě podat i návrh na vyškrtnutí majetku spolku ze soupisu dle ust. § 68 odst. 1 exekutorského řádu. Jako přílohu k tomuto návrhu je však nutné přiložit listiny, které by dokládaly, že se jedná o majetek spolku a nikoli povinného. Je však nutné ověřit úředně ověřené kopie těchto dokladů, protože exekutoři ne vždy přihlížejí k prostým kopiím těchto dokladů. Jen dodávám, že návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu se podává do 30 dní ode dne, kdy se vlastník věci dozví o jejich zabavení, s tím, že zmeškání této lhůty nelze prominout. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl, bylo by nutné se o tento majetek soudit, a to tak, že by bylo nutné, a to do 30 dní ode dne doručení zamítavého rozhodnutí exekutora, podat tzv. vylučovací žalobu k soudu dle ust. § 267 občanského soudního řádu. Je tedy otázkou jak to má Váš spolek s majetkem, pokud v něm povinný nemá žádnou majetkovou účast tak se bát o majetek vážně nemusíte.
S účtem spolku je to do jisté míry podobné, mám za to, že majitelem účtu je spolek, pokud by však disponentem účtu byl povinný, mohlo by hrozit i exekuční "zablokování" účtu. Zde záleží, jaké informace by exekutor dostal od banky na výzvu k součinnosti. I zde by se dalo bránit, a to opět návrhem na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, s tím, že nebyl zabaven účet povinného, ale spolku. Jako důkaz je však nutné přiložit úředně ověřenou kopii o zřízení účtu spolku a mám za to, že exekuce přikázáním pohledávky z účtu spolku by měla být zastavena. Nebo je zde ještě elegantnější řešení, a to, že změníte disponenta účtu spolku, tak aby jím nebyl povinný. Mám za to, že poté by byly peníze spolku v bezpečí i před exekutorem.
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na dítě uplatněná na babičku - je to možné?
- Sleva na dani na dítě uplatněná na dědečka - je to možné?
- Sleva na dani na dítě uplatněná na prarodiče - je to možné?
Dobrý den,
Prosím o radu ohledně slevy na děti. Žiji sama se dvěma dětmi. V letošním roce jsem pracovala pouze 2 měsíce a poté byla na neschopence a následně na rodičovské dovolené. Nemám tedy dostatečný příjem pro uplatnění slevy na dani. Je možné, aby si slevu uplatnila babička dětí? Příjem na to má. V zákoně jsme našla pouze, že je třeba, aby bylo splněna podmínka, že rodiče dítěte nemají dostatečný příjem.
Předem děkuji za odpověď a s pozdravem Mirka
ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na vyživované děti můžete uplatnit, pokud Váš příjem dosáhl za zdaňovací období alespoň 6ti násobku minimální mzdy. Pokud tuto podmínku nesplňujete, může si prarodič uplatnit daňové zvýhodnění, pokud žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti (§ 35c odst. 1 Zákona o daních z příjmů). Pokud s babičkou nežijete, nemůže si daňové zvýhodnění uplatnit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpověď pro nadbytečnost po mateřské, rodičovské dovolené - odstupné
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání pracovní smlouvy u nového zaměstnavatele ve výpovědní lhůtě původního zaměstnavatele
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Souběžné dva hlavní pracovní poměry - zaměstnanec nechodí ve výpovědní době do práce a chodí do nové práce
- Souběžné dva HPP - zaměstnanec nechodí ve výpovědní době do práce a chodí do nové práce
Byla jsem 5 let postupně na mateřské a rodičovské dovolené, k 17.12.2016 jsem podepsala výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů - nadbytečnost (datováno ke 3 letům dcery). Výpověď je s 2 měsíční výpovědní lhůtou, čili lhůta běží od 1.1.2017 a poměr bude ukončen 28.2.2017. V březnu 2017 tedy dostanu odstupné. Chápu to dobře, že mi zaměstnavatel musí zaplatit i prosinec, tzn. od 18.12. mi náleží mzda i za prosinec? Dále mě zajímá, zda ačkoliv jsem do konce února 2017 zaměstnaná, zda mohu podepsat smlouvu u nového zaměstnavatele. Podotýkám, že do zaměstnání, kde jsem dostala výpověď nechodím, mohu tedy nastoupit někde jinde a být zaměstnaná u dvou zaměstnavatelů? Děkuji za odpověď. Jindra
ODPOVĚĎ:
Od 17.12.2016, tedy ode dne, kdy jste měla nastoupit do zaměstnání a zaměstnavatel konstatovat překážky v práci na jeho straně, vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud nebudete muset vzhledem k povaze zaměstnání žádat zaměstnavatele o souhlas s jinou výdělečnou činností, pak můžete nastoupit do zaměstnání i před skončením dosavadního pracovního poměru.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ
- Jak získat Oznámení o skončení zaměstnání od OSSZ - místní pobočka nechce oznámení vydat
- OSSZ nechce vydat kopii Oznámení o skončení zaměstnání klientovi OSSZ - jak postupovat?
Jelikož mi pracovníci na OSSZ odmítli poskytnout i informace, jaké tento elektronický dokument týkající se i mé osoby obsahoval, tak jsem se již obrátila na Ústředí ČSSZ Praha. Zde mě v této souvislosti písemně informovali, že podání ve věci ukončení pojistného vztahu mojí osoby, tj. Oznámení o skončení zaměstnání bylo ze strany zaměstnavatele Cukrárna Rychnov s. r. o. , podáno dne 5.3.2015 způsobem, jež upravuje ustanovení § 162 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen,, ZNP''), to jest ve formě datové věty podepsané zaručeným elektronickým podpisem
na adresu elektronické podatelny určené orgánem sociálního zabezpečení.
Dále mi také písemně sdělili, že k poskytnutí mých údajů, které jsou obsaženy v takovém Oznámení o skončení zaměstnání lze využít zákonný postup, jež ZNP nastavuje v ustanovení § 116 odst. 7 písm. b).
ČSSZ v takovém případě poskytne údaje, jichž se osoba, jež se údaje týkají, domáhá. Jelikož nemocenské pojištění zaměstnavatelů provádějí a registry zaměstnavatelů vedou místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), tak mi bylo doporučeno obrátit
se přímo na místně příslušnou OSSZ Rychnov nad Kněžnou.
Zde mi bohužel pracovníci na OSSZ Rychnov nad Kněžnou opět odmítli poskytnout veškeré informace týkající se mé odhlášky, na základě které mě zde můj zaměstnavatel odhlásil z evidence pojištění.
Dále jsem si napsala alespoň žádost na ČSSZ Praha o zaslání IOLDP.
Mělo by být tedy v případě zapsané v registru zaměstnavatelů, jak můj zaměstnavatel na provozovně skutečně ukončil svou činnost? (např. jestli zde zanikl bez právního nástupce? )
Všem ostatním zaměstnancům zde bylo vyplaceno odstupné.
Velmi důležité by pro mě bylo, jestli se může již tato moje uskutečněná odhláška zpětně měnit. Vše jsem již také písemně předala jako podnět na Inspekci - již se tím tedy dlouhou dobu zabývá. Inspekce práce Hradec Králové. Zde ještě pro zajímavost zasílám v příloze potvrzení o zaměstnání (které lze určitě považovat jakodoklad o již skončeném zaměstnání), které jsem obdržela od mého zaměstnavatele, aniž bych s ním rozvázala pracovní poměr.
Rovněž zde také zasílám výpis ze živnostenského a obchodního rejstříku.
Budu velmi ráda za každou pomoc jak mám v případě dále postupovat (hlavně vůči OSSZ Rychnov nad Kněžnou). Děkuji. Eva
ODPOVĚĎ:
Paragraf 116, odst. 7, písm. b) zákona o nemocenském pojištění uvádí, že: Ostatním subjektům sdělují orgány nemocenského pojištění údaje na jejich žádost, jde-li o poskytnutí údajů fyzické nebo právnické osobě, které se jí týkají. Protože ve svém dotazu neuvádíte, zda poslední žádost o poskytnutí informací ze strany OSSZ Rychnov nad Kněžnou proběhla písemně či nikoliv, doporučuji se ještě jednou na příslušnou OSSZ obrátit s písemnou žádostí – žádost doporučuji poslat poštou. V žádosti uveďte, že na základě § 116, odst. 7, písm. b) zákona o nemocenském pojištění žádáte nikoliv o kopii dokumentu, nýbrž o poskytnutí informací obsažených v dokumentu Oznámení o skončení zaměstnání. Můžete uvést, že vzhledem k tomu, že jste (byla) zaměstnankyní uvedeného zaměstnavatele, se Vás tyto informace týkají, a proto dle výše uvedeného § žádáte o jejich poskytnutí. Případně se můžete opět obrátit na Ústředí ČSSZ v Praze s informací, že Vám místně příslušná OSSZ odmítá informace sdělit a s dotazem, jak tedy v dané věci máte dále postupovat. Pokud Vám místně příslušná OSSZ i na základě této žádosti odmítne informace poskytnout a ani Ústředí ČSSZ Vám nebude při řešení Vaší situace nápomocné, doporučuji obrátit se na veřejného ochránce práv, jehož úkolem je chránit osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Kontakty a další užitečné informace najdete na adrese: www.ochrance.cz
Je dobře, že jste si zažádala o zaslání IOLDP. Jak už bylo uvedeno v předchozí odpovědi, pokud bude v IOLDP chybět jakákoliv doba pojištění, můžete se na ČSSZ znovu obrátit, doložit potřebné dokumenty (například kopii pracovní smlouvy uzavřenou na dobu neurčitou), uvést, že zaměstnavatel s Vámi neukončil pracovní poměr a požádat o opravu údajů uvedených v IOLDP.
Co se týče registru zaměstnavatelů, dle § 123, odst. 3 zákona o nemocenském pojištění se v registru zaměstnavatelů spravovaném ČSSZ vedou o zaměstnavatelích mj. tyto údaje:
a) obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo místa trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání
b) den vzniku a zániku zaměstnavatele
c) identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele
d) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení
e) o zrušení zaměstnavatele (tyto údaje nejsou v zákoně konkrétně vymezeny)
Pokud se domníváte, že Váš zaměstnavatel byl zadlužený a mohl zaniknout v důsledku insolvence, doporučuji zkusit zaměstnavatele vyhledat v insolvenčním rejstříku. Zde byste mohla najít mj. kontakt na insolvenčního správce, který by Vám případně mohl pomoci zkontaktovat se s Vaším (bývalým) zaměstnavatelem a vyjasnit si s ním okolnosti ohledně údajného ukončení Vašeho pracovního poměru.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodné od nástupce zaměstnavatele za pracovní úraz s následky
- Následky po pracovním úraze - dodatečné odškodné
- Následky po pracovním úraze - dodatečné odškodnění
- Pracovní úraz v minulosti a další odškodné za poúrazové komplikace
1992 jsem měl těžký pracovní úraz, kdy jsem byl zasažen vedle nosu vymrštěným těžkým kovovým předmětem. Přišel jsem o několik zubů a byl mi zhotoven můstek. Už tehdy jsem byl ale upozorněn na to, že kořeny zbytků zubů, které můstek drží, jsou v tak špatném stavu, že jednou prasknou. To se stalo nyní - jeden po druhém praskly a můstek je nepoužitelný. Musím řešit nějakou zubní náhradu a proto se ptám, zda mohu uplatnit nějakým způsobem další odškodnění po nástupci Rudných dolů, s. p. - což je Diamo státní podnik? Mám i jizvu, která se táhne od poloviny nosu, kolem jeho kořene, nad dolní ret a díky přerušeným nervům nemám v pravé polovině nosu cit, což je problém třeba při rýmě, atd.
V roce 1992 mi bylo vyplaceno plnění - bolestné, doplatek do průměrné mzdy a za ztížené společenské uplatnění. Nikdy potom jsem o nic nežádal.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V daném případě se bude jednat o složitější problém, neboť bude nutné posoudit, zda nynější zdravotní problém je způsoben skutečně tehdejším pracovním úrazem nebo jinými skutečnostmi. Pokud bude lékařským posudkem zjištěno, že ano, pak máte nárok na opětovné plnění ze strany zaměstnavatele, resp. jeho právního nástupce. Není rozhodné, že jste do této doby o nic nežádal. S každým novým následkem pracovního úrazu může vzniknout nová povinnost k plnění.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přívýdělek bez odebrání hmotné nouze
- Přívýdělek bez odebrání doplatku nájmu
- Přívýdělek bez odebrání příspěvku na bydlení od OSSZ
- Kolik Kč si mohu přivydělat abych nepřišel o hmotnou nouzi?
- Kolik Kč si mohu přivydělat abych nepřišel o příspěvek na bydlení?
- Přívýdělek a hmotná nouze - kdy se nouze ruší?
- Příspěvek na bydlení a přívýdělek - kolik Kč mohu vydělat abych nepřišel o příspěvek
- Doplatek na bydlení a přívýdělek - kolik Kč mohu vydělat abych nepřišel o doplatek?
Může si člověk, který pobírá příspěvek hmotné nouze a případně také doplatek na bydlení, zajistit určitý přívýdělek, aniž by o tyto příspěvky přišel nebo se mu kvůli tomu jejich výše nějakým způsobem snížila? Do jaké výše nebude mít čistý/hrubý přivýdělek na pobírané příspěvky vliv? Údajně určitá možnost existuje, ale nepodařilo se mi příslušná legislativní ustanovení nalézt. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Dle § 49, odst. 2, písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi je příjemce dávky povinen písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. Z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky. Jestliže si tedy člověk pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) chce jakkoliv přivydělat - nezáleží na tom, zda jde o práci na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) – je povinen jakýkoliv přivýdělek oznámit úřadu práce, který mu dávky vyplácí. Jakýkoliv přivýdělek tedy může mít vliv na výši pobíraných dávek – může dojít ke snížení, v krajním případě k odebrání některých dávek. Dobrou zprávou je, že podle § 9, odst. 1, písm. a) se příjmy ze závislé činnosti (tedy veškeré přivýdělky) nezapočítávají v plné výši, ale jen ze 70%. Pokud si tedy příjemce dávek přivydělá například 1.000 Kč, úřad práce mu nezapočítá příjem ve výši 1.000 Kč, ale pouze ve výši 700 Kč.
__
RODINA-OTCOTVSTÍ
- Negativní DNA test otcovství - vliv na dědění, dědictví
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek není biologickým potomkem zůstavitele - jak bude probíhat dědictví?
- Negativní test otcovství a dědictví - dítě není potomkem budoucího zůstavitele
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vrácení výživného po negativním DNA testu otcovstí
- Negativní DNA test otcovství a vrácení výživného, alimentů
- Vrácení alimentů po negativním DNA testu otcovstí
Po dvaceti letech jsem si nechal udělat test otcovství, kde vyšlo, že nemůžu být otcem údajné dcery na kterou jsem od narození platil.
Jak mám postupovat abych otcovství zrušil aby po mě nedědila.
Otcovství jsem v mladí podepsal. Lze požadovat i výživné zpět? Ivan
ODPOVĚĎ:
Otcovství již po takové době zrušit (popřít) nemůžete, výživné nazpět rovněž požadovat po takové době nelze.
Podle § 785 odst. 1 o. z. může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Dle § 790 odst. 1 o. z. může muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno. Je-li dle § 792 o. z. návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Pokud jde o dědění, můžete sepsat závěť, ve které dědicem svého veškerého majetku určíte někoho jiného. Dcera však přesto bude mít nárok na svůj povinný díl z pozůstalosti, který činí jednu čtvrtinu jejího zákonného dědického podílu. Nárok na povinný díl by neměla, pokud byste dceru vydědil, splňuje-li některý ze zákonných důvodů vydědění (§ 1646 o. z.).
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojištění bytového domu proti požáru a výbuchu plynu - informace
- Pojištění domu SVJ proti požáru a výbuchu - informace
- Pojištění domu v OV (společenství vlastníků bytových jednotek) proti požáru a výbuchu plynu
- Pojištění domu v OV SVJ proti požáru a výbuchu plynu - informace
- Pojištění bytového domu SVJ - je nutný souhlas všech spoluvlastníků?
- Pojištění bytového domu SVJ - je nutný souhlas všech spolumajitelů?
Jsme spoluvlastníci bytového domu. Byty jsou v osobním vlastnictví OV. V domě je 5 spoluvlastníků. Vlastníci jsou starší a staré osoby. Všichni mají 60 až 90 roků.
Dům se vytápí tuhými palivy a plynem. Pro případ, že by nastal požár nebo výbuch, protože v domě bydlí staré osoby, bychom chtěli, aby byl dům pojištěný. Jak máme postupovat, abychom donutili ostatní spolumajitele domu, aby se dům pojistil. Když jsme toto navrhli bylo nám řečeno, že je to zbytečné vyhazování peněz. My si toto opravdu nemyslíme.
Děkuji za odpověď. Alena
ODPOVĚĎ:
Asi by bylo dobré ostatním majitelům důrazně vysvětlit, že pokud díky jejich chování k nějaké škodě dojde, budou ji muset uhradit ze svého. To by mohlo v některých případech vlastníky přesvědčit, neboť by se tak mohlo stát, že zůstanou jak bez vlastního bytu, tak bez možnosti si nějaký jiný v budoucnu pořídit, neboť budou splácet po zbytek života způsobenou škodu. Pokud se jedná o starší osoby, pak v případě, že nastane škodná událost, je téměř jisté, že by tyto osoby zůstaly po zbytek života na ulici.
Pokud žádné argumenty nezaberou, nezbylo by, než se ve věci obrátit na soud a domáhat se uložení povinnosti pojistnou smlouvu sjednat.
Je ale třeba prověřit, zda nejsou pojištěny jednotlivými vlastníky jejich byty, pojištění se totiž v takových případech vztahují i na společné prostory a takové pojištění by mohlo na škody způsobené na domě stačit. Ale z důvodu právní jistoty by tyto samostatné smlouvy musely být pročteny a učiněn tak jednoznačný závěr, zda tyto smlouvy k pojištění domu skutečně stačí či nikoliv.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění šperků podle závěti
- Dědění šperků na základě dědické smlouvy mezi budoucím zůstavitelem a dědici - ústní smlouva
- Dědění majetku získaného před manželstvím manželem - manžel zemřel
- Dědění majetku získaného před manželstvím manželkou - manželka zemřela
Chtěla bych se zeptat jak by se vypořádávalo dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů v případě dědění ze zákona (bez závěti či dědické smlouvy atp.)
Situace:
manželství trvá 3 roky
manželé - každý 2 zletilé děti
před manželstvím:
manžel: vlastník 1 domu, vlastník pozemku
manželka: vlastník chaty, vlastník družstevního bytu, vlastník os. automobilu (cana cca 200.000,-)
Za manželství:
- manželka prodala družstevní byt, prodala os. automobil a společně zakoupili automobil nový - vlastník zapsaná manželka, manžel prodal pozemek
- společně zakoupili družstevní byt (oba spoluvlastníci družstevních podílů stejným dílem), tento byt velice nákladně zrekonstruovali a draze zařídili (částka okolo až 2 mil. Kč)
Dotaz:
Jak bude vypořádáno dědictví v případě úmrtí jednoho z manželů?
1. Bude dědit manžel/ka též část z majetku zemřelého partnera který nabyl ještě před manželstvím? nebo budou tento majetek dědit pouze jeho děti?
2. Měl by manžel nárok na dědění osobního automobilu sám nebo bude automobil rozdělen mezi všechny účastníky dědictví (2 zletilé děti manželky + manžel)?
3. Družstevní byt - chápu je ve vlastnictví družstva - družstevní podíly po zemřelém dědí pouze spoluvlastník či jsou též zahrnuty do dědictví ze zákona - jako viz závorka bod 2. ?
Je možné aby jeden z manželů sepsal sepsal závěť v níž by např. manželka (naše matka) odkázala veškeré své šperky (za celý život jich má velké množství, od posledního manžela žádný zlatý šperk nedostala - naopak jako zásnubní dostal manžel od ní prsten, tento mu však nevyhovoval tak po dvou letech matka na jeho žádost prsten ve své sbírce vyměnila za jiný - tento prsten ale chtěla po své smrti věnovat jednomu z vnuků - toto manželovi též sdělila: že v případě její smrti prsten musí vnukovi odevzdat - ústně).
Je tedy možné aby matka pořídila závěť o níž by manžel nevěděl a v ní např. zlaté šperky odkázala svým dvěma dcerám+vnukovi prsten?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
1. majetek získaný jedním z manželů před uzavřením manželství je nadále v jeho výlučném majetku a nespadne do společného jmění manželů ani po uzavření manželství. Jestliže dojde za trvání manželství k prodeji majetku, který nespadá do SJM, pak ani výtěžek z prodeje nespadne do SJM (jedná se pouze o transformaci výlučného majetku např. z nemovité věci na peníze a peněz dále na osobní automobil). Problém je, že jakmile se začne po uzavření postupně mísit majetek obou manželů (např. na účet, kde jsou peníze z prodeje nemovitosti, která byla ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, chodí výplata mzdy či důchodu, které však již spadají do SJM), je těžké určit, který z majetku patří a který nepatří do SJM. Proto je dobré, aby manželé mezi sebou sepsali nějaké společné prohlášení, kde postaví najisto, který majetek a peníze v jaké výši jsou ve výlučném vlastnictví každého z nich.
Manžel/ka dědí po manželovi vždy, pokud zůstavitel nesepíše závěť, ve které manžela z dědění vyloučí. Manžel/ka obdrží z majetku v SJM polovinu a z druhé poloviny, která připadá do dědictví, další adekvátní podíl podle počtu dědiců (zde další 1/3), tudíž z majetku v SJM bude mít 1/2 + 1/3, pokud se s ostatními dědici nedohodne jinak. Z výlučného majetku zůstavitele pak obdrží v tomto případě pouze 1/3, pokud nedojde k jiné dohodě.
2. spadá-li určitý majetek do SJM, pak je potřeba v rámci dědického řízení nejprve provést vypořádání SJM (zpravidla půl na půl, ale je možná i jiná dohoda pozůstalého manžela s ostatními dědici) a teprve majetek, který z vypořádání SJM připadne do dědictví plus majetek, který měl zůstavitel ve svém výlučném majetku, dědí dědicové ze zákona, tj. manželka a děti rovným dílem. Nespadá-li majetek (např. automobil) do SJM, pak ho dědí dědicové (manžel a děti) rovným dílem. Dohodnout se však mohou i jinak (např. že jeden dostane celý automobil a ostatní nic).
3. družstevní byt má (pokud je ve společném jmění manželů) jiný režim. Družstevní podíl po smrti jednoho z manželů automaticky – ze zákona (dle § 737 zákona o obchodních korporacích „ZOK“) přechází na pozůstalého manžela a k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. To znamená, že se družstevní podíl ocení např. cenou 2 mil. Kč, podíl ze zákona přejde na pozůstalého manžela, ale ten by měl do dědictví vyplatit polovinu hodnoty družstevního podílu, tj. částku 1 mil. Kč, pokud se s dědici nedohodne jinak.
4. manželka může sepsat jakoukoliv závěť, ve které může dědicem veškerého svého majetku ustanovit klidně jen své děti a manžela může vynechat úplně (tzn. manžel by v tomto případě měl ze zákona nárok na polovinu majetku v SJM, ale na výlučný majetek zemřelého manžela by nárok již neměl). V závěti může ustanovit dědici šperků své děti – musí se to však týkat pouze majetku, který je v jejím vlastnictví. Prsten darovaný manželovi nemůže odkázat v závěti, protože jí již nepatří (ledaže jej manželovi pouze zapůjčila, nikoliv darovala). Závěť je jednostranné právní jednání, tzn. že pořizovatel závěti není povinen nikoho informovat o tom, že závěť sepsal a co je jejím obsahem. Nemusí tedy o tom ani informovat svého manžela či své děti, že závěť existuje (ale musí o ní vědět někdo, kdo poté závěť předloží notáři či musí být u nějakého notáře uložena, aby se dohledala).
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nového domu - špatně zhotovená fasáda
- Jak donutit stavitele domu aby opravil špatně zhotovenou fasádu?
- Reklamace domu od RD Nobles - firma reklamaci neuznala
- Reklamace domu od Rodinné domy Nobles - firma reklamaci neuznala
- Reklamace fasády domu - zhotovitel reklamaci zamítl
Na jaře 2016 jsme od firmy RD Nobles přebírali hotový rodinný dům. Nyní v první zimě se objevil problém, a to špatně provedená fasáda (viz přiložené foto). Snažili jsme se s firmou domluvit na tom, že tuto práci udělají letos (2017) (2017) znovu a kvalitně. Bohužel se s nimi nedalo domluvit. Tvrdili, že udělali vše kvalitně. A tak si necháme vypracovat posudek od soudního znalce: http://www.evidenceznalcu.cz/znalec/adolf-krizek-11412763.
Chtěla jsem se Vás zeptat na další postup, kam přesně (na jaký úřad a odbor) podat stížnost na tuto firmu (společně s tímto posudkem). Dále bych Vás chtěla požádat o vzor této stížnosti a co očekávat.
Děkuji, Blanka
ODPOVĚĎ:
Stížnost na úřad Vaši situaci bohužel nebude řešit. Postupujte proto následovně. Po vypracování posudku opětovně uplatněte reklamaci u firmy, a to písemně doporučeným dopisem, ke kterému přiložte kopii znaleckého posudku. Jednu kopii dopisu si nechte pro případný další průběh.
Firma má ze zákona povinnost vyřídit reklamaci do 30 dnů. Za vyřízení reklamace se považuje i její zamítnutí.
Pokud firma reklamaci nevyřídí do 30 dnu, dopustí se správního deliktu, za který jí může být uložena Českou obchodní inspekcí pokuta.
Pokud firma reklamaci neuzná, obraťte se s návrhem na mimosoudní řešení na Českou obchodní inspekci. Bližší informace a elektronickou možnost podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud ani toto nepomůže, budete se muset se žalobou obrátit na soud. V tomto případě již doporučuji využít služeb advokáta. Pokud spor u soudu vyhrajete, bude protistrana hradit soudní náklady, včetně nákladů na právní zastoupení.
Po firmě můžete požadovat nejen opravu fasády, ale také slevu, které by měla odpovídat nákladům na opravu fasády. Pokud tedy reklamaci firma neuzná, požadujte po ní slevu ve výši těchto nákladů, fasádu si nechte opravit od jiné společnosti a poté částku po firmě vymáhejte soudně.
__
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Nepředání dítěte matkou při střídavé péči rozhodnuté soudem - jak se má bránit otec dítěte?
- Nepředání dítěte otcem při střídavé péči rozhodnuté soudem - jak se má bránit matka dítěte?
- Dítě nepředáváno druhému rodiči při střídavé péči - jak má postupovat rodič krácený na svých právech?
Střídavá péče - určena sdílená péče, každý druhý víkend. Za poslední 3 roky dítě nebylo ani jednou připraveno k předání na celý víkend. Matka není ochotná dítě odvézt na neutrální místo, tvrdí že dcera nechce. Kontakt s otcem byl postupně omezen na 10 minut jednou za 2 týdny, kdy otec prosí, aby s ním šla. Matka má vždy plán, který je pro dítě atraktivní. 12/2015 dcera řekla, že matka jí zakazuje jít ven s otcem. Po konfrontaci s matkou reakce, že je dítě ve věku, kdy lže. Separační úzkost: za minulý rok šla dcera ven jednou. Hrála si a z ničeho nic začala plakat, že chce matku. Matka obvinila otce, že jí ublížil, a bez diskuze mu zabouchla dveře před nosem. Pak psala, že je na tom dcera psychicky špatně, že otce nenávidí. Zeptal se na detaily a odpověď zněla, ať se jí zeptá sám, když to chce vědět. Otec Američan - dcera přestala mluvit anglicky ale rozumí. Když se matky otec zeptá, co dcera řekla, začne ho ponižovat, co je to za otce, když nerozumí vlastní dceři. Otec má množství korespondence, kdy matka vše neguje a odmítá a otce uráží. Má policejní protokol o odmítnutí předání.
Pokud je rozhodnutí o střídavé péči dáno rozhodnutím soudu, je možné vymoci ho exekučním řízením?
Děkujeme. Linda
ODPOVĚĎ:
Podle § 888 nového občanského zákoníku platí, že: Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Paragraf 889 k tomu pak dodává, že: Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Je zjevné, že ve Vašem případě nejsou požadavky ohledně přípravy na styk a umožnění styku s dítětem splněny. V takovém případě doporučuji nejprve řešit celou situaci se sociální pracovnicí orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště Vaší dcery. Doporučuji sociální pracovnici informovat o každém zmařeném setkání s dítětem a požadovat, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a uloženy do spisu, do kterého máte právo nahlížet. Sociální pracovnice by si následně měla matku předvolat, poučit ji o jejích povinnostech a pokusit se tak zjednat v celé situaci nápravu.
Střídavá péče má smyl tehdy, pokud jsou rodiče schopni se dohodnout alespoň na základních věcech týkajících se dítěte a pokud je se střídavou péči srozuměno i samo dítě. Je otázkou, zda je ve Vašem případě střídavá péče vhodným řešením. Pokud je Váš vztah s dcerou narušen, mohly by k jeho obnovení přispět tzv. asistované kontakty. Jedná se o kontakty rodiče s dítětem v neutrálním prostředí, které probíhají za účasti odborníka (psycholog, sociální pracovník). Úkolem odborníka je přispívat k tomu, aby styk rodiče s dítětem proběhl pokud možno bez problémů. Na asistované kontakty by pak mohlo navazovat asistované předávání, kdy už odborník není přítomen u celého kontaktu, ale pouze u předávání dítěte od jednoho rodiče ke druhému. O stanovení asistovaných kontaktů či asistovaného předávání může rozhodnout soud, doporučuji ale tuto možnost konzultovat právě se sociální pracovnicí OSPOD.
Prakticky po každém zmařeném styku s dítětem je možné podat k okresnímu soudu v místě bydliště matky návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Tyto návrhy je vhodné číslovat. Vzory takových návrhů najdete k dispozici na internetu – například zde: http://www.iustin.cz/art.asp?art=84
Soud pak může přistoupit například k nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty. Výše jednotlivě uložené pokuty nesmí přesáhnout 50.000 Kč. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, ale jen v případě, že je takový postup účelný. Pokud se soudem nařízená opatření minou účinkem, může soud v krajním případě nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte. Mělo by se ale opravdu jednat o krajní řešení, ke kterému by mělo dojít jen tehdy, pokud veškerá předchozí opatření nebyla účinná.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání vyúčtování služeb nájmu od pronajímatele - postup, návod
- Jak donutit pronajímatele vyúčtovat služby v nájmu - informace
- Pronajímatel nevyúčtoval služby nájmu - jak postupovat?
Ráda bych vás požádala o radu, jak postupovat v případě, když více jak rok po skončení nájemní smlouvy bytu stále nemohu dostat od majitele bytu vyúčtování služeb. Má stále nějaké výmluvy a není s ním kloudná řeč. Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Jiřina
ODPOVĚĎ:
Vyzvěte majitele bytu k předložení vyúčtování doporučeným dopisem v určené lhůtě. Pokud tak i přesto neučiní, nezbude, než se předložení vyúčtování domáhat soudně. Byla byste stoprocentně úspěšná, neboť majitel bytu má povinnost doložit vyúčtování služeb nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a dále Vám zákon umožňuje požadovat 100, -Kč za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Radím tedy zaslat výzvu a pokud na ni nebude adekvátně reagováno, podat k soudu žalobu na plnění - doložení vyúčtování.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přídavky, příspěvky od OSSZ pro těhotnou nezaměstnanou ženu
- Žena v evidenci uchazečů o zaměstnání otěhotněla - nárok na příspěvky, přídavky
- Mateřská - má na ni nárok těhotná žena na úřadu práce (v evidenci uchazečů o zaměstnání)?
- Peněžitá podpora v mateřství - má na ni nárok těhotná žena na úřadu práce (v evidenci uchazečů o zaměstnání)?
Prosím o informace ohledně peněžité pomoci ze Státní sociální správy. Jsem nezaměstnaná, v práci jsem skončila 31/3/2016 (pracovní smlouva na dobu určitou 1 rok), od 1/4/2016 jsem vedená v evidenci uchazečů práce, po vyčerpání podpory pobírám dávky, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, bydlím v družstevním bytě sama. Mám tam trvalé bydliště a na službách jsem vedena jen já. Mám nárok na další příspěvky (mateřská, rodičovský příspěvek, popřípadě nějaká finanční pomoc do toho 6. měsíce, než půjdu na peněžitou podporu v mateřství (na kterou nevím, jestli mám nárok). Jsem v 6. týdnu těhotenství. Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste byla zaměstnaná, mohla byste během těhotenství být v pracovní neschopnosti a pobírat nemocenské dávky. Jako nezaměstnaná ale na nemocenské dávky nárok bohužel nemáte. Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou (počátek 8. – 6. týdne před stanoveným termínem porodu) nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 kalendářních dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání.
Vzhledem k tomu, že nesplňujete druhou podmínku (ochranná lhůta z Vašeho posledního zaměstnání již uplynula a nové zaměstnání nemáte), nemáte nárok na mateřskou a tudíž ani na volbu výše rodičovského příspěvku. Ve Vaší současné situaci byste tedy mohla až po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě. Ta by Vám byla vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Nárok na mateřskou by Vám mohl vzniknout pouze v tom případě, že byste si ještě během těhotenství našla nové zaměstnání alespoň na takovou dobu, abyste v době nástupu na mateřskou dovolenou byla ještě zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě. Další možností je, aby při splnění podmínek požádal o mateřskou a vyšší rodičovský příspěvek otec dítěte. Při nesplnění podmínek pro nárok na mateřskou Vám ale do doby narození dítěte nárok na žádnou další finanční podporu nevzniká. Po narození dítěte pak bude možné žádat také o další sociální dávky – například o porodné či přídavek na dítě.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec si chodí pro dítě nepravidelně - musí matka dítě vydat otci?
- Vydání dítěte otci ke styku - chodí pro dítě nepravidelně
- Neupravený styk, setkávání otce s dítětem - kdy musí matka dítě otci vydat?
- Otec nedodržuje čas setkávání s dítětem - musí se matka dítěte přizpůsobit otci?
- Otec nedodržuje čas styku s dítětem - musí se matka dítěte přizpůsobit otci?
Chtěla bych poprosit o radu. Syn byl po narození svěřen výhradně do mé péče (do péče matky). V 7 letech se objevil otec, že by chtěl synka vídat, takže jsem mu ho začala dávat. Bohužel si ho nechce brát podle určitých pravidel, ale spíš jen kdy se mu to hodí. Pokud se na něčem domluvíme, tak to poruší s tím, že on se na něčem původně nedomlouval. Chtěla bych se zeptat, jestli mu vůbec můžu dávat syna jen tak bez určení soudu, protože soudně to určeno nemáme, popř. jak se chovat v takové situaci. Mám dojem, že se mnou i s dítětem může manipulovat a nelíbí se mi přístup z jeho strany. Otec mého dítěte ale k soudu jít nechce. Jinak sblížení syna s otcem proběhlo vcelku dobře. Děkuji za odpověď. Adriana
ODPOVĚĎ:
Styk dítěte s rodičem samozřejmě může probíhat i na základě ústní či písemné dohody mezi rodiči bez soudního rozhodnutí. Je ale pochopitelné, že Vám situace, kdy styk otce se synem probíhá nahodile a bez předem daných pravidel, nevyhovuje. Doporučuji pokusit se nejprve s otcem dohodnout alespoň na základních pravidlech styku se synem (jak často a v které dny se bude se synem vídat, jak dlouho bude styk trvat apod.) a tuto dohodu uzavřít písemně. Jestliže otec nebude chtít takovou dohodu uzavřít a dohoda s ním nebude možná, v takovém případě se můžete obrátit na okresní soud v místě bydliště Vašeho syna s návrhem na stanovení styku syna s otcem. Vzory takového návrhu najdete na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník. Soud pak stanoví určité dny a dobu, po kterou bude mít otec právo syna vídat. Vy však nebudete mít povinnost umožnit otci styk se synem v jinou dobu než v tu, která bude uvedena v soudním rozhodnutí.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Zadržení řidičského průkazu v ČR a řízení v zahraničí - je možné řídit nebo ne?
- Řízení auta v zahraničí při zadržení řidičského průkazu v ČR
- Pozastavení řidičského oprávnění v ČR a řízení v zahraničí - je možné řídit nebo ne?
- Řízení auta v zahraničí při pozastavení řidičského oprávnění v ČR
Byl mi zadržen řidičský průkaz za obdržení 12 bodů (menší přestupky, většinou překročení rychlosti), a chtěl bych se zeptat jestli toto zadržení ŘP platí pouze pro ČR nebo i pro jiné státy. Jezdím často do zahraničí. Pokud toto neplatí pro zahraničí jaká je možnost navrácení ŘP pro zahraniční cesty. Děkuji za odpověď
Děkuji, Kamil.
ODPOVĚĎ:
Předně, řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele.
Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do skupiny vozidel, pro kterou mu bylo řidičské oprávnění uděleno.
Pokud je osobě odebrán řidičský průkaz z důvodu „vybodování“, řidič pozbývá řidičské oprávnění, a tudíž mu nemůže být ani vydán (po zákonem vymezenou dobu) řidičský průkaz či mezinárodní řidičský průkaz. Tedy zjednodušeně skutečnost, že jste z důvodu nasbírání 12 bodů přišel o řidičský průkaz, je překážkou pro to, aby jste získal mezinárodní řidičský průkaz.
Pokud již máte platný mezinárodní řidičský průkaz, jste povinen jej vydat příslušnému úřadu současně s vydáním řidičského průkazu (českého), jelikož jste nasbíral 12 bodů.
__
FINANCE-DANĚ
- Přeprodej použitých věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost, odvod daní
- Přeprodej bazarových věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost, odvod daní
- Odvod daně při přeprodeji použitých věcí z EU v ČR
- Odvod daně při přeprodeji bazarových věcí z EU v ČR
- Prodej bazarových věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost
- Prodej použitých věcí z EU v ČR - daně, daňová povinnost
Rád bych začal podnikat, chci si založit živnost na nákup a prodej. Kupovat použité věci ze zahraničí a prodávat je v ČR. Pročetl jsem si zákon o DPH a zjistil, že jakmile je to z členských států EU, ta hranice není milion, ale 326tis. Ovšem se v tom celkově ztrácim, protože tam šlo i o to, jestli to bude plátce DPH. Navíc použité věci spadají do zvláštního režimu. Chtěl bych Vás tedy poprosit o odpověď na otázku:
Pokud budu nakupovat věci ze zemí EU, použité a od neplátců DPH, i když se tím překupováním dotyčný také živí, ale DPH ve své zemi neplatí, platí pro mě jen ten milion obratu pro povinnou registraci k DPH nebo i při nákupu za 326.000 Kč? Děkuji mnohokrát Mojmír
ODPOVĚĎ:
Při pořízení zboží z jiného členského státu v hodnotě převyšující 326 000 Kč v přílušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce se nestáváte plátcem DPH, ale identifikovanou osobu (§ 6g Zákona o DPH). Tzn. že pro tuzemská plnění budete stále neplátce DPH, bude Vám přiděleno DIČ pouze pro zahraniční plnění a ve vztazích se zahraničními subjekty se budete chovat jako plátce DPH. Přiznání k DPH budete podávat pouze za měsíce, kdy jste přeshraniční plnění uskutečnil a uvádět v přiznání budete pouze zahraniční plnění. Při přijetí plnění (nákupu zboží, přijetí služby) ze zahraniční budete přiznávat a odvádět DPH, nárok na odpočet mít nebudete (ten mají pouze plátci DPH). Při poskytnutí plnění do jiného členského státu EU budete podávat souhrnné hlášení. Kontrolní hlášení identifikované osoby nepodávají.
Do limitu 326 000 Kč se mj. dle § 2a Zákona o DPH nezahrnuje hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu EU, jestliže dodání tohoto zboží je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy předmětem zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckým díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi.
Pokud budete nakupovat pouze od dodavatelů z jiného členského státu EU, kteří použijí zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím (mělo by být uvedeno ve smluvních podmínkách nebo na faktuře), nestanete se identifikovanou osobou.
Pokud budete nakupovat i ve standardním režimu, např. od neplátců DPH, bude se Vám hodnota tohoto zboží započítávat do limitu 326 000 Kč a identifikovanou osobou se stanete tou dodávkou, kterou limit překročíte. Registrovat se u správce daně musíte poté do 15ti dnů.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Ošetření pacienta s podezřením na sebevražedný pokus nebo myšlení - práva pacienta při ošetření a hospitalizaci
- Práva pacienta podezřelého ze sebevraždy, sebevražedného pokusu
- Práva pacienta podezřelého ze suicidálního pokusu
- Podezření na sebevražedné myšlení nebo pokus o sebevraždu - práva pacienta v nemocnici
- Umístění dítěte na pediatrii u matky se sebevražedným myšlením - je hospitalizace dítěte v pořádku?
- Nevydání zprávy na urgentním příjmu - je to v pořádku a podle zákona?
- Podezření na sebevražedné myšlení - hospitalizace na psychiatrii bez souhlasu pacienta
- Podezření na sebevražedné myšlení - detence na psychiatrii bez souhlasu pacienta
- Hospitalizace na psychiatrie - sebevražda, sebevražedné myšlení
Byla jsem ošetřena na urgentním příjmu v nemocnici pro podezření z pokusu o sebevraždu. Incident nahlásila osoba, která chybně pochopila vzájemný telefonát, ve skutečnosti se o toto nejednalo, nikdy jsem nebyla léčena na psychiatrii, žádné problémy nemám. Pouze jsem slangově použila výraz "na zabití". 5 hod po telefonátu u mne zvonila Police a během chvíle jsem musela odejít i s 2 letým synem do sanitky před domem. Část policajtů I lékař uznali, že se jedná o omyl, přesto mne převezli na urgentní příjem, s tím že je nutné provést EKG, které nikdo neprovedl a na urgentním příjmu jsem strávila téměř 4 hodiny místo slíbené max. 1 hod.
Může lékař/psychiatr odmítnout nahlédnutí do lékařské zprávy (zápis z rozhovoru na urgentním příjmu, který probíhal v klidu, s lékařkou jsem spolupracovala atd. , akorát jsem byla nucena rozhovor provádět s usínajícím synem v nosítku na zádech "za pochodu") a změnit rozhodnutí o propuštění bez vysvětlení? (Následně jsem zjistila, že některé údaje jsou ve zprávě nepravdivé nebo jsou uvedeny bez podstatných souvislostí).
Může lékař/ psychiatr upřednostnit umístění 2 letého syna na dětské oddělení nemocnice, aniž by se pokusil kontaktovat otce dítěte (můj manžel, žijeme ve společné domácnosti). Zdůrazňuji, že nebyla zdravotní indikace k hospitalizaci dítěte na pediatrii - proč to má platit zdravotní pojišťovna, když bylo dítě zdravé a mohlo být umístěno do péče otce dítěte???
Personál nemocnice mi neumožnil abych mu zatelefonovala z veřejného telefonu na chodbě nemocnice?
Je možné umístit pacienta do vyšetřovny s ochrankou u dveří bez vysvětlení a současně s 2letým synem v době 18-22 hod?
Nepochybil urgentní příjem pokud mi zpětně odmítl poskytnout k nahlédnutí lékařskou zprávu, zatímco psychiatrická léčebna kam jsem byla následně nedobrovolně převezena mi ji mohla poskytnout, ovšem se zakrytím výpovědi třetí osoby o mém zdravotním stavu?
Dodávám, že po propuštění z nedobrovolné několikadenní hospitalizace v Psychiatrické léčebně jsem navštívila psychiatra, který mne uznal za zdravou. Též se pozastavuji nad tím, že nikdo mne na urgentním příjmu fyzicky neprohlédl, jestli nemám zranění svědčící o pokusu o sebevraždu, nebral v úvahu, že bydlím v 10. patře a od telefonátu uběhlo 5 hod.
Denisa
ODPOVĚĎ:
Co se týče nahlížení do zdravotnické dokumentace, platí dle § 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách, že do zdravotnické dokumentace může nahlížet (mimo jiné) pacient, o kterém je tato dokumentace vedena, a to za přítomnosti pracovníka poskytovatele zdravotních služeb (přičemž nahlížející pacient má rovněž právo pořizovat si výpisy či kopie zdravotnické dokumentace). Toto pacientovo právo je zákonem o zdravotních službách do určité míry omezeno v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky (z dotazu však nevyplývá, že ve Vámi popsané situaci se jednalo právě o tento případ).
Co se týče předání Vašeho syna Vašemu manželovi, není tato situace zákonem o zdravotních službách výslovně řešena. Z hlediska Vašeho syna (přičemž zájem dítěte nuceného setrvávat v neznámém prostředí by měl být upřednostňován) se však jako optimální postup jeví právě kontaktování Vašeho manžela a umožnění převzetí Vašeho syna (samozřejmě v případě, že poskytovatel zdravotních služeb měl povědomí o tom, že Váš manžel si může syna bez problémů převzít a disponoval kontaktem na Vašeho manžela).
Dle § 28/3 písm. a) zákona o zdravotních službách má Pacient při poskytování zdravotních služeb právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb.
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné znát více podrobností, lze dle Vašeho popisu situace dovodit, že poskytovatel zdravotních služeb mohl v některých aspektech pochybit. Máte-li v úmyslu nechat postup poskytovatele zdravotních služeb prošetřit, můžete se přímo na tohoto poskytovatele zdravotních služeb obrátit se stížností (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách). Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojena, budete oprávněna kontaktovat v této věci místně příslušný krajský úřad.
Domníváte-li se, že postupem poskytovatele zdravotních služeb Vám byla způsobena nemajetková újma (psychické útrapy, bolest apod.), můžete se po poskytovateli zdravotních služeb domáhat jejího odčinění (ať již v podobě omluvy či finanční satisfakce). Nebude-li v tomto ohledu s poskytovatelem zdravotních služeb možná dohoda, budete nucena se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství po rozvodu manželství (manžel není biologický otec dítěte)
- Manžel není biologický otec dítěte - určení otcovství soudem po žalobě matky dítěte
- Žaloba matky dítěte na určení otcovství - manžel matky dítěte není biologickým otcem dítěte
Chtěl bych se zeptat na následující: Pravděpodobně mám dítě s vdanou ženou. V rodném listě je zapsán jako otec dítěte její manžel. Věk dítěte je nyní 7 měsíců. Tato vdaná žena se mnou nechce komunikovat, takže nevím na čem opravdu jsem. V současné době mám již jinou partnerku se kterou trvale žiji a proto se chci zeptat, zda a v jakých případech můžu být předvolán k soudu k případnému určení otcovství. Matka dítěte nedala v 6 měsíční lhůtě rozpor k soudu. Je možné, že pokud by se tato žena v budoucnosti rozvedla a uvedla, že současný manžel není otcem dítěte, tak budu předvolán k soudu, včetně určení otcovství pomocí DNA? Předem děkuji za odpověď. Václav
ODPOVĚĎ:
Dle § 776, odst. 1 nového občanského zákoníku platí, že: Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Jestliže se tedy dítě narodí během trvání manželství, je ze zákona do rodného listu zapsán jako otec dítěte manžel matky i tehdy, když je biologickým otcem dítěte někdo jiný.
Šestiměsíční lhůta, kterou ve svém dotazu zmiňujete, se týká popření otcovství, nikoli jeho určení. I tato lhůta ale byla prodloužena až do šesti let věku dítěte. Pokud by tedy manžel matky dítěte naznal, že není otcem dítěte, mohl by do šesti let věku dítěte popřít své otcovství u soudu. Pokud je návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Pro určení otcovství však žádná lhůta neplatí a může k němu dojít kdykoliv během života dítěte. Vzhledem k tomu, že u daného dítěte je nyní otcovství určeno (otcem je manžel matky), muselo by nejprve dojít k popření otcovství, aby mohlo být otcovství znovu určeno. Jak již bylo uvedeno, k popření otcovství může dojít nejpozději do šesti let věku dítěte. Pokud by v této lhůtě došlo k popření otcovství, mohlo by být zahájeno nové soudní řízení o určení otcovství. Pokud by se Vaše otcovství prostřednictvím testů DNA prokázalo, byl byste určen otcem dítětem se všemi právy a povinnostmi vůči němu (včetně práva na styk s dítětem a povinnosti hradit matce dítěte výživné). Jestliže v uvedené lhůtě k popření otcovství nedojde, je nepravděpodobné, že by bylo řízení o určení otcovství zahájeno později v budoucnu.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Darování bytu dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Darování domu dlouhodobě spolubydlící osobě - daně, odvod daní
- Daně při darování nemovitosti dlouhodobě spolubydlící osobě
Nevlastní syn se léta stará a nyní už i sdílí společnou domácnost se starou téměř 90 letou paní. Dále jen „paní“. Pani má menší byt v osobním vlastnictví.
Nevlastmé syn je po střední škole nezaměstnán od roku 2012, v létě 2014 se nedostavil na úřad práce (zapoměl) kde nikdy nepobíral ani dávky. Má je občasné velmi malé příjmy. Stále je nezaměstnaný a je i výživou závislý na té paní již pár let a stará se o ní. 04/2015 podepsal s paní smlouvu inominátní o společné domácnosti - to chtěla ona aby on tam figuroval oficiálně, v cca létě 2015 paní odkázala veškerý majetek na onoho nevlastního syna, ale i jeho bratra u notáře. Poté paní v očekávání své nezpůsobilosti jednat za sebe do budoucna u notáře podepsala dokument a ustanovila mého nevlastního syna opatrovníkem. 08/2016 se objevili po letech nějací vzdálení dědicové (neteř) od paní a ta jim žádný majetek ani peníze nechce dát - psychicky ji vydírali a nejevili o ni zájem při péči. Jelikož má i peníze na vkladní knížce, které nevybírá vůbec, její neteř by peníze chtěla neboť i v minulosti si vybrala větší částku ovšem snad někdy v roce 2014 nebo 2015 paní neteři odebrala možnost spoludisponovat s účtem, což někdy v minulosti paní povolila. Paní věděla, že ji chtějí připravit o majetek a nejeví zájem pečovat o ní. To ji naštvalo ještě více. Navíc rodina neteře, se paní snažila naznačit, aby se nechala vyšetřit u psychologa a případné umístění do ústavu. Poté se pani rozhodla okamžitě darovat byt a napsala ho na mého nevlastního syna v srpnu 2016 a v září 2016 byl byt v katastru zapsán na nevl. syna. Jelikož vedou společnou domácnost více než jeden rok a nevl. syn je od února 2016 i nájemcem elměru a plynoměru jsme zjistili, že by nemusel platit daň z daru formou daně z příjmu. Chci se zeptat zda musí nevlastní syn podat daňové přiznání nebo musí upozornit finanční úřad na skutečnost, že má úředně potvrzené prohlášení paní o tom, že sdíleli společnou domácnost více než jeden rok a další 3 klíčové svědky, kteří koncem roku mu písemně vlastnoručně podepsali prohlášení každý svým textem, že ví o tom, že s paní vede společnou domácnost i když tam nemá trvalé bydliště. Jsou to dvě osoby trvale bydlící v domě a paní znají osobně a navštěvují se taky a pak je tam i třetí osoba členka výboru SVJ domu/třetí vlastně klíčový svědek/, + má písemné prohlášení dalších osob že s paní sdílí společnou domácnost a stará se o ní v plném rozsahu. Navíc stále je závislý na výživě od té paní. Nebo má čekat na vyzvání od FÚ? Nevl. syn má Trvalý pobyt v jiném obvodu Prahy u svého bratra.
Splňuje všechny podmínky pro osvobození od /daru/daně z příjmu? Všechny dokumenty by vám ukázal pak osobně, kdybyste mu chtěli pomoci a snad i tisícovku by vám dal, je to asi na hodinu konzultace. Zda jsou důkazy dostatečné. Je to možné?
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Od daně z příjmů fyzických osob je dle § 10 odst. 3 písm. c), bod 2 Zákona o daních z příjmů osvobozen bezúplatný příjem od osoby, se kterou žil poplatník nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Tuto podmínku dle Vámi uvedených informací syn splňuje. Příjem ve formě darovaného bytu bude tedy osvobozen. Osvobozené příjmy se do přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí, a pokud syn nemá z nějakého důvodu povinnost podat daňové přiznání, nemusí přiznání podávat.
Oznámit tento osvobozený příjem finančnímu úřadu by měl povinnost pouze v případě, že by hodnota bytu byla vyšší než 5 000 000 Kč, a to do 1. 4. 2017 (§ 38v Zákona o daních z příjmů). Pokud má byt hodnotu nižší, nemusí finančnímu úřadu nic oznamovat. Pouze pokud by byl vyzván, aby prokázal, že je tento bezúplatný příjem osvobozený, předložil by Vámi uvedené dokumenty - smlouvu o společné domácnosti, prohlášení svědků, nájem elektroměru a plynoměru. Což by dle mého názoru mělo stačit k prokázání společné domácnosti. Kde má syn trvalé bydliště, nehraje roli.
Ještě připomínám, že syn má povinnost do 31. 1. 2017 podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2017, kde uvede nově nabytý byt. Do 31. 5. 2017 je poté splatnost daně.
Pokud byste potřebovali osobní konzultaci, můžete se obrátit na daňového poradce ze seznamu daňových poradců, který naleznete zde:
https://www.kdpcr.cz/seznam-danovych-poradcu
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení trvalého pobytu z družstevního bytu a odebrání družstevního podílu družstvem - může k tomu dojít?
- Odebrání družstevních práv k bytu při odstěhování
- Odebrání družstevních práv k bytu při zrušení trvalého bydliště, trvalého pobytu
- Odebrání družstevních práv k bytu při změně trvalého pobytu, trvalého bydliště
Bydlím již několik let u přítele, ale adresu trvalého bydliště mam na můj družstevní byt. Chtěla bych si přepsat adresu trvalého bydliště tam kde bydlím (přítelovou adresu). Nepřijdu tím o svůj družstevní byt? Mohu vlastnit svůj byt ale adresu trvalého bydliště mam jinde. Děkuji Blanka
ODPOVĚĎ:
Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nemá vůbec žádný vliv na vlastnické právo. Pro upřesnění, pokud máte družstevní byt, nejste jeho vlastníkem, jste pouze jeho nájemcem z titulu členství v družstvu. To ale na věci nic nemění a nemusíte se obávat, že byste o družstevní byt přišla odhlášením trvalého bydliště z tohoto bytu, resp. z adresy, na které se byt nachází. Odpověď tedy zní: můžete si trvalý pobyt bez obav přehlásit, o družstevní byt nepřijdete.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vrácení neoprávněně stržené části mzdy - postup, informace
- Vrácení neoprávněně stržené části platu - postup, informace
- Neoprávněně stržená část platu - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněně stržená část mzdy - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněné srážky ze mzdy - jak požádat o vrácení?
- Neoprávněně srážky z platu - jak požádat o vrácení?
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní dohoda zaměstnavatele a zaměstnance - jak ji dokázat?
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Pokárání zaměstnance za nepořádek na pracovišti - jak se bránit?
- Neoprávněné pokárání za porušení pracovní kázně - jak se bránit?
Srážky ze mzdy - zaměstnavatel mi strhával dlouhodobě srážky za chyby které jsem ani neudělal. Chtěl jsem to po nich vysvětlit ale byl jsem odbyt. Předal jsem tedy celou věc inspektorátu práce a ten po dlouhé době rozhodl že firma porušila pracovněprávní předpisy. A prováděla srážky bez uzavřené dohody o srážkách. S tím to papírem jsem požadoval po firmě vrácení těchto srážek, ale firma mi je vrátit nechce. Chtěl bych je vyzvat nějak písemně a pak jedině soud jestli to píši správně. Nebo je jiná možnost?
Po emailovém uplatnění vrácení stržených částek na mě zaměstnavatel hned vytáhl 2 porušení kázně (schválně). Jedno zato že odcházím z pracoviště 5:57 hod. Papírově pracuji od 22:00 do 6:00 (noční směna) ale ústně jsem byl požádán vedoucím (09/2016) jestli bych nemohl přijít o 10 minut dříve a tudíž i končit o 10 minut dříve z důvodu předávání směn, ale odpíchnout si musím v 6:05 což jsem dodržoval. Takto o 10 min chodili všichni z našeho pracoviště bylo to taky z důvodů sprchování a dojezd autobusů pro některé pracovníky. Já se sprchoval až doma jelikož to mám cca 2 minuty autem. Pokárání jsem dostal pouze já a ostatní si stále chodí za 10 minut předem bez jakéhokoliv napomenutí. Vše jsem si nahrával na telefon, kde se říká že je to taky kvůli tomu, jak je na mě prokurista závodu naštvaný atd. a o oněch 10ti minutách dávno věděl.
Druhé pokárání je za špinavé cívky nití (pracuji v nitárně) které po mě zbyla poslední můj pracovní den před Vánocemi 2016. Volat prý mi nechtěli jelikož mi začala dovolená, jen to vyfotili a dnes (02.01.2017) 2.1.2017 mi to předložili, ale já si toho ani vědom nejsem. Obzvlášť když se tam míchají cívky z předešlou směnou a měl jsem zaučení na onom pracovišti pouze 1 den a 2 hodiny (před cca 2 měsíci). Musím tedy kluba prohlížet dokola a když jsem je upozornil že o to budu pracovat míň (máme kolektivní prémie) tak mi nato řekli že se toto bude řešit potom.
Jaký je váš názor? Mam nějakou šanci kárné porušení napadnout, k soudu se mi moc nechce. A co ty stržené částky?
Předem děkuji za vaší radu. Milan
ODPOVĚĎ:
Ohledně srážek ze mzdy, které Vám byly neprávem strženy, můžete zaměstnavatele písemně vyzvat k jejich doplacení s odkazem na zjištění inspektorátu práce, zejména pokud ho máte k dispozici. Pokud však zaměstnavatel plnit nebude chtít, pak byste skutečně musel podat žalobu k soudu. Inspektorát práce může zjistit pochybení, uložit pokutu a povinnost k nápravě, ale plnění vůči zaměstnanci nezajistí.
Na výtky můžete zcela jistě písemně reagovat s tím, že s nimi nesouhlasíte a uvést zde důvody. Pokud jste byli s vedoucím domluveni na této pracovní době, pak výtka není oprávněná i s poukazem na to, že ostatní zaměstnanci tak také činí, a to i nadále. Ohledně druhé výtky také můžete reagovat, že si nejste ničeho vědom. Pokud by pak tyto výtky měly dohru v podobě např. výpovědi, mohl byste se u soudu lépe bránit, pokud byste uvedl, že jste s nimi od počátku nesouhlasil.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 5. prosinec 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od Smlouvy o připojení k distribuční soustavě - pokuta od poskytovatele
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Nepodepsání věcného břemena elektrárně, distributorovi - pokuta a vymáhání nákladů s tím spojených
- Nepodepsání služebnosti elektrárně, distributorovi - pokuta a vymáhání nákladů s tím spojených
Na jaře 2016 jsem požádala o připojení k distribuční soustavě E. ON. Jedná se o zřízení elektrické přípojky na naši zahradu v jedné obci.
(V době žádosti jsem byla oficiálně jediným majitelem pozemku.)
Následně jsem tedy s provozovatelem podepsala Smlouvu o připojení k distribuční soustavě a uhradili jsme požadovanou částku (podíl žadatele na oprávněných nákladech) ve výši 5.000,- Kč - aby bylo možno zahájit potřebné kroky pro realizaci změru.
Poté jsme obdrželi další listinu: Smlouvu o smlouvě budoucí a zřízení věcného břemene / služebnosti.
S jejím obsahem ale v několika bodech nemůžeme dobrovolně souhlasit, protože se nám uvedené podmínky (naše budoucí závazky a povinnosti) jeví pro nás velice nevýhodné. Proto jsme návrh smlouvy s patřičným odůvodněním vrátili nepodepsaný zpět s tím, že za stávajících podmínek hodláme od záměru zřídit na našem pozemku elektrickou přípojku upustit.
V důsledku tohoto kroku nám bylo zástupcem E. ON sděleno, že pokud budeme chtít od původní smlouvy odstoupit, čekají nás vysoké sankce, které nám budou brzy vyčísleny.
Nyní máme z nečekaně vyhrocené situace velmi nepříjemný pocit a rádi bychom se nechali poučit, jak správně v dané situaci postupovat.
Velice Vám děkujeme za ochotu a budeme se těšit na Vaše rady.
S přáním příjemných dnů Simona
ODPOVĚĎ:
Je třeba dobře prostudovat smlouvu, od které hodláte odstoupit, neboť pokud smlouva sama neobsahuje ustanovení o odstoupení, odstoupit od ní nelze, ledaže by bylo prokázáno, že druhá smluvní strana závažně porušila své povinnosti. Pokud Eon vyhrožuje pokutami a sankcemi, je třeba se podívat, zda skutečně ve smlouvě sjednány nejsou. Doporučila bych spíše pokusit se o kompromis ve věci smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud přesto chcete Smlouvu o připojení vypovědět či od ní odstoupit, doporučuji kontaktovat advokáta, který listinu prostuduje a navrhne nejlepší způsob vyřešení situace či ukončení smlouvy.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Osoba žijící v zahraničí má podat vysvětlení na Policii - je možné právní zastoupení aby nemusela jet do ČR?
- Výpověď v ČR u osoby žijící v zahraničí - jak to vyřídit bez nutnosti dopravení do ČR?
- Výpověď na Policii přes Internet - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
- Výpověď na Policii přes Skype - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
- Podání vysvětlení na Policii přes Internet - je to možné? (osoba žije v zahraničí)
- Výslech cizince na Policii přes internet - je to možné udělat?
Chtěl jsem požádat o radu ohledně reakce na mail, který mi poslala policie ČR (viz níže). 2014-2016 žiji v USA, netuším čeho by se mé případné protiprávní jednání mělo týkat a nelíbí se mi konstatování v závěru, že pokud se neozvu bude vydán evropský a mezinárodní zatykač. Do ČR se v příštích měsících či letech nechystám, ale i tak mi přijde mail od Policie ČR zvláštní. Prosím o radu jak jednat, či i případně je možno řešit své zastupování? Mohu pověřit nějakého právníka, advokáta, aby za mne věc vyřešil?
Je možný elektronický výslech, abych nemusel jet zbytečně kvůli jednomu výslechu do České republiky? Zná zákon něco jako elektronický výslech na Policii přes Skype či jiný komunikační kanál? Vím, že např. soudní řízení je možné přes Internet, je toto možné aplikovat i na výpověď či podání vysvětlení? Děkuji Josef.
"Dobrý den, Pane Josefe na zdejší součásti policie je prověřováno možné protiprávní jednání z vaší strany. Je logické, že vzhledem k ochraně vaší osoby (i jako osoby prověřované) není možné prostřednictvím mailu sdělovat další informace, neboť mail není bezpečným komunikačním mediem. Nicméně vzhledem k probíhajícímu řízení je potřeba, aby započala komunikace mezi vámi a policejním orgánem. Po konzultaci s dozorovým státním zástupcem ve věci mám provést ještě naposledy všechny v úvahu připadající způsoby kontaktování vaší osoby. Pokud se mi nepodaří navázat kontakt s vaší osobou bude vystaven evropský a mezinárodní zatýkací rozkaz proti vaší osobě.
Vyzývám vás tedy ve vašem vlastním zájmu k zahájení komunikace s orgány činnými v trestním řízení, aby nebylo nutné použít právních nástrojů „přímého donucení“ v podobě vystavení zatýkacích rozkazů.
S pozdravem nprap. Mgr. XY"
ODPOVĚĎ:
Elektronická komunikace prostřednictvím např. skypu není zakotvená, nicméně pokud se jedná o prvotní kontakt (jak ostatně vyplývá i z Vámi přiloženého emailu – zahájení komunikace s policejním orgánem), je zde určitě žádoucí, abyste udělil plnou moc některému advokátovi, který tak bude moci zjistit konkrétní okolnosti dané věci (čeho se týká, čeho jste se měl dopustit, kdy apod.). V mnoha úkonech Vás tento právní zástupce také může zastoupit, nicméně neplatí to bez výjimek. Mezi výjimky patří takové úkony, které musejí být provedeny přímo Vámi a které nemohou bát provedeny třetí osobou (=právním zástupcem). Jedním z důsledků Vašeho nereagování na případné výzvy ze strany policie bohužel může být i zmiňovaný zatýkací rozkaz.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Předání případu jinému soudci - pravidla
- Rozvrh práce soudců na internetu a přidělování případů k rozhodnutí soudci
- Přidělení případu soudci - pravidla, informace
Dobrý den, v příloze zasílám písemnou odpověď od předsedy soudu + rozvrh práce kde je uvedeno že můj spor přejímá jiný soudce (Sommer) místo soudkyně Boudníkové mám dotaz. Je to OK? Mohou takto předat můj spor?
Osobně jsem se setkal v kanceláři s předsedkyní soudu = ta mě odkázala na rozvrh práce, který je i na internetu. Nevěděl jsem kdy můj případ přišel na soud. Přeci to musí mít někde evidované (papírově) jak jednotlivé případy přichází časově atd. ? Mohu to spatřit na vlastní oči? Mám tu možnost? Jak a koho o tuto možnost zažádat? Děkuji. Kryštof
ODPOVĚĎ:
Rozvrh práce je upraven v zákoně o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.), konkrétně v § 41 a násl. tohoto zákona.
Dle § 42 odst. 1 v rozvrhu práce soudu se mj. určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem projednat a rozhodnout. Tedy je možné (a nutné) z důvodu nepřítomnosti soudce věc předat jinému soudci tak, aby bylo zajištěno, že se danou věcí bude soud zabývat.
Z rozvrhu práce nezjistíte, kdy daná věc přišla na soud, rozvrh vymezuje obecně rozdělování věcí mezi jednotlivé soudce či senáty (dle druhu).
Jednotlivý nápad věcí na soud je samozřejmě evidovaný, kdy takové informace jsou součástí jednotlivých spisů vedených v konkrétní věci. Skutečnost, kdy přišel Váš návrh na soud tedy zjistíte ze spisu vedeného v této věci.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna zhotovitele nevyplatila celou škodu objednateli díla - jak se má objednatel domáhat zbytku náhrady škody?
- Náhrada škody pokud pojišťovna neuhradí celou škodu - jak se domáhat zbytku škody po škůdci?
Společnost A objednala u jiné právnické osoby B na základě smlouvy o dílo dodávku gastrozařízení - sestava kuchyně vč. spotřebičů.
Montáž kuchyňské sestavy prováděl smluvní dodavatel od B, nazvu jej C. A má smlouvu pouze s B, B má smlouvu na montáže s C.
C při montáži udělala chybu, kterou uznala, jejímž následkem došlo k vytopení provozovny A. C je pojištěno, A plně spolupracovala s pojišťovnou pojištěného.
A si nárokuje škody:
1. opravy po vytopení - podlaha a malby a úklid
2. mzdové náklady za 12 dní oprav, kdy nebyla provozovna otevřena
3. nájemné pronajatých prostor za 12 dní
4. služby k nájmu paušální bez ohledu na spotřebu těchto služeb (úklid spol. prostor, výtah, osvětlení spol. prosotr…) za 12 dní
5. vytečená voda (únik při havárii) stanovena odhadem, ale jedná se o 600Kč
6. služby za spotř. energie při opravě
Bohužel, ačkoli si pojišťovna vyžádala nájemní smlouvy, faktury za služby, pracovní smlouvy a kopie dokladů za materiály použité při opravě, uznala jen cca 70% nákladů za opravy, kdy vyhodnotila práce dle nějaké ceny obvyklé a vůbec nepřihlédla k práci o víkendech a provádění prací pouze v nočních hodinách (provozní podmínky pronajímatele neumožňují stavební práce přes den).
Takže subjekt B (dodavatel díla), nám nechce proplatit více, než vypočetla pojišťovna, protože naše požadavky údajně nemají oporu v právních předpisech (nájem, služby, mzdy). Pochopila jsem, že subjekt C uhradil subjektu B právě částku vypočtenou pojišťovnou.
Jak to, prosím, vidíte vy?
Pro upřesnění ještě uvádím, že se jedná o nové bistro, které se mělo v pondělí otevřít, už bylo zásobeno i potravinami, uklizeno a ke škodě došlo o víkendu, takže se otevření posunulo o 12 dní. Bylo nám sice řečeno, že si můžeme nárokovat ušlý zisk očištěný o náklady, ale vzhledem ke skutečnosti, že jsme byli noví a tržby byly ještě cca 1,5měsíce po otevření ve výši 3tis. /den (tj. cca 1.800Kč po odečtení vstupních surovin bez odečtu všech ostatních provozních nákladů, takže je bistro ztrátové). Z důvodu další nemožnosti bistro i nadále dotovat jej majitelé v listopadu 2016 uzavřeli. Děkuji za odpověď Stanislava
ODPOVĚĎ:
Přístup pojišťoven bývá velmi často takový, že nevyplatí pojistné plnění nebo jej vyplatí jen zčásti a pro výplatu plnění požadují soudní rozhodnutí. Tento postup se pojišťovnám vyplácí, neboť jen velmi malé procento nespokojených zákazníků se rozhodne řešit svůj nárok u soudu. Proto pojišťovny mnohdy vedou své klienty do soudních sporů a plní až na základě soudního rozhodnutí. Je možné, že toto bude i Váš případ, neboť dle posouzení pojišťovny nejsou některé uplatněné nároky prokazatelné. A od posouzení toho, co je prokazatelné je zde soud. Pokud Vám tedy pojišťovna vyplatila jen část plnění, doporučuji obrátit se na advokáta a rozebrat detailně nároky, které jste vznesli. Pokud budou nároky zjevné, stojí za to obrátit se na soud, který ve věci finálně rozhodne a pojišťovna je poté povinna soudní rozhodnutí respektovat. Já se nemůžu detailně k Vámi vzneseným nárokům kvalifikovaně vyjádřit, neboť rozbor nároků bude v tomto případě velmi detailní a je třeba konkrétních informací.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce kauci nájmu využít na vymalování bytu po ukončení nájmu, nájemní smlouvy - může to udělat?
- Pronajímatel chce jistotu nájmu využít na vymalování bytu po ukončení nájmu, nájemní smlouvy - může to udělat?
- Kauce nájmu na vymalování bytu - může to pronajímatel udělat a kauci zabavit?
- Jistota nájmu na vymalování bytu - může to pronajímatel udělat a kauci zabavit?
- Přeplatek nájmu - do kdy ho musí vrátit, vyplatit pronajímatel?
- Vrácení přeplatku pronajímatelem - do kdy to musí udělat?
- Vrácení přeplatku pronajímatelem - lhůta
Podnájemní smlouva od 1.7.2015 - 30.6.2016 - automaticky se prodloužila, když jsem se ptala kdy budeme sepisovat další (uloženo v konverzaci na facebooku), ve smlouvě je výpovědní doba 2 měsíce (dostali jsme výpověď ze dne na den, no pak jsme se domluvili k poslednímu datumu v měsíci)
Ale teď k věci, paní si myslí, že nám zálohu nevrátí, že si našla svého malíře, který musí byt vymalovat (prý kvůli cigaretám). Zkouší, že máme zaplatit i škrábání a mytí zdí, když je v předávacím protokolu jasně řečeno, že budeme řešit malování. A ještě nám oznámila, že faktura bude na 13 000, - Může si ona sama sehnat malíře, nebo my máme svou vlastní firmu a opravili by jsme to na svoje vlastní náklady, jak máme postupovat?
Dále když se podívate na protokol o převzetí bytu, příjde mi, že čárky tak nějak nesedí. Co počítal přítel, máme tam ještě vysoký přeplatek a pronajímatel se brání tím, že přeplatek se vrací až někdy v březnu.
Dá se toto řešit? Dá se po nájemci chtít úroky z jistiny pronájmu? je to přes rok a stále ještě peníze nemáme& hellip; můžeme jí dát i k soudu popřípadně na Policii? Už na začátku nám vyhrožovala že když se neodstěhujeme, tak na nás pošle policii a nechá byt vystěhovat.
Děkuji za rychlou odpověď Linda
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení občanského zákoníku máte byt předat ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení při řádném užívání bytu. Dá se z toho dovodit, že pokud jste se dohodli na vymalování, měli byste toto zajistit na své náklady tak, aby při předání byl byt vymalován. Pokud máte výhrady k ceně vymalování, které zajistila pronajímatelka, pak je třeba jí toto sdělit doporučenou poštou a vyslovit nesouhlas s cenou a vymalováním člověkem, kterého si ona zajistila.
Pokud jde o přeplatek na službách, pak je třeba vyčkat ročního vyúčtování, které jsou poskytovatelé služeb oprávněni vystavit až do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a povinnost uhradit nedoplatek či vrátit přeplatek vzniká až do 7 měsíců po uplynutí zúčtovacího období, takže teoreticky se můžete dostat až do července.
Pokud jde o úroky z jistoty, tak ty máte právo požadovat od okamžiku, kdy jste jistotu skládali a ve výši, kterou v dané lokalitě banky obvykle požadují za sjednání úvěru.
Policie určitě nebude ochotna se tímto zabývat, neboť jde klasický občanskoprávní spor, ale u civilního soudu byste jistě uspěli.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Rozpočtové provizorium neusnášeníschopného zastupitelstva - vyvěšení na úřední desce
- Rozpočtové provizorium obce na úřední desce - kdy musí být vyvěšeno?
Jelikož jsou u nás vyhlášeny nové volby a zastupitelstvo v počtu 4 zastupitelů nemůže schválit rozpočet, řešíme v obci rozpočtové provizorium.
Co jsem se dočetl na internetu, tak pokud nebude schválen rozpočet, tak je potřeba schválit pravidla rozpočtového provizoria, které stanoví zastupitelstvo. Dále se někde píše, že se tyto pravidla musí vyvěsit na úřední desku a jinde zas ne. Prosím o radu, je potřeba tyto pravidla vyvěšovat 15 dní před zasedáním, jako je to u rozpočtu? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Úprava rozpočtu obce a potažmo rozpočtového provizoria je obsažena v zákoně č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který se o rozpočtovém provizoriu zmiňuje pouze krátce v ust. § 13. Toto ustanovení nestanovuje povinnost pravidla zveřejňovat. Jejich nezveřejnění také není považováno za správní delikt, jako je tomu naopak u nezveřejnění návrhu rozpočtu.
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Pečující rodič neinformuje druhého rodiče o zdravotním stavu dítěte - jak se domoci informací?
- Jak se dozvědět o zdravotním stavu svého dítěte které nemám ve své péči?
- Jak se dozvědět o školním prospěchu svého dítěte které nemám ve své péči?
Mám 12letou dceru která mi byla 06/2016 odebrána z péče, z důvodu ztráty bydliště a mých zdravotních problému. Otec mi neustále styku s dcerou braní, nesmím jí ani volat i když mám nové bydliště a můj zdravotní stav se výrázně zlepšil. Svou dceru jsem od 06/2016 do 11/2016 viděla 8 krát. Návštěvy vždy probíhaly dobře. O svou dceru jsem se před odebraním vždy dobře a pečlivě starala. Otec mě odmítá informovat o dceřině zdravotním stavu, i školních výsledcích. Sama dcera se nyní vyjádřila že už ke mě nechce, otec a jeho přítelkyně jí v tom podporují.
Řešila jsem to již několikrát se sociální pracovníci, ale výsledek není žádný. Chtěla bych svou dceru vídat starala jsem se o ní sama, 12 let, ale nemůžu se nikde dovolat. Měly jsme s dcerou vždy pěkný vztah, a proto mě a mojí rodinu, její chovaní dost udivuje. Mohla jsem jí občas psát na sociální síť Facebook, ale i to mi už její otec zakázal. Nevím o ní skoro nic, nevěděla jsem ani, že měla zlomenou nohu. Proto děkuji za jakoukoliv radu a pomoc. Hana
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu uvádíte, že Vám byla dcera odebrána z péče, ale nezmiňujete se o tom, zda Váš styk s dcerou byl upraven soudním rozhodnutím či nikoliv. Pokud je styk s dcerou upraven soudně a dceřin otec Vám přesto ve styku s dcerou brání, doporučuji o takovém jednání opakovaně informovat sociální pracovnici OSPOD. Pokud se domníváte, že sociální pracovnice situaci nijak neřeší nebo její řešení nevede k nápravě, můžete se obrátit na její nadřízenou a požádat o přidělení jiné sociální pracovnice. Je-li Váš styk s dcerou upraven soudně, může se jednat o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337, odst. 4 trestního zákoníku. V takovém případě je možné podat na dceřina otce trestní oznámení a pokud se trestný čin prokáže, může být dceřin otec potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Pokud nedošlo k soudnímu stanovení styku s dcerou, doporučuji se obrátit co nejdříve na okresní soud v místě dceřina bydliště se žádostí o stanovení styku s dcerou. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo.
I bez soudního rozhodnutí ale nemá otec právo bránit Vám ve styku s dcerou nebo Vám dokonce zakazovat, abyste dceru kontaktovala osobně, telefonicky, přes Facebook apod. Paragrafy 888 a 889 nového občanského zákoníku k tomu uvádějí následující: Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Stejně tak máte právo na informace o dceři. Podle § 890 nového občanského zákoníku jsou rodiče povinni si vzájemné sdělit vše podstatné, co se týká dítěte. Jestliže dceřin otec tuto povinnost neplní, můžete se plnění této povinnosti opět domáhat soudní cestou.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Námitka proti novému územnímu plánu
- Změna územního plánu bez vyřešení námitky občana o vyčlenění na stavební parcelu
V naší obci Březno se nyní tvoří nový územní plán, kde je můj pozemek vymezený, stejně jako ve starém územním plánu, jako Plocha pro komerční využití pro podnikání (v průmyslu) - lze si zde postavit rodinný dům pouze pro účely podnikání. Po veřejném projednání návrhu územního plánu ÚP na Městském úřadě, jsem dle § 52/3 stav. Zk. podal řádnou Námitku s návrhem, aby byl tento můj pozemek v novém ÚP vymezen jako stavební parcela - pro stavbu rodinného domu za nekomerčními účely. Mezitím byl návrh ÚP opětovně zaslán městským zastupitelstvem k architektovi k jeho úpravám, kdy MĚ VŠAK NIKDO ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM NEVYROZUMĚL o stanovisku k mé Námitce, ani veřejně formou úřední desky!! , což pokládám za ne zcela zákonný postup. Jaké mám nyní, prosím možnosti dalšího postupu, jak se mohu tomuto bránit? Mohu si na tomto pozemku vyvěsit reklamní ceduli jedné firmy o rozměrech 1,5m x1,5 m, se kterou si dohodnu roční pronájem, nebo to mám někde hlásit na městském úřadě. Děkuji Vám velmi, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Dle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel územního plánu ve spolupráci s určeným zastupitelem mj. zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska.
Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.
Pokud se v průběhu řízení zjistí, že je návrh územního plánu třeba přepracovat, např. i z důvodu uplatněných námitek, návrh se „vrací“ do předchozí fáze a po jeho přepracování jsou příslušné osoby opět oprávněny k němu podat námitky. Samotné rozhodnutí o námitkách je pak součástí odůvodnění územního plánu.
Zjednodušeně poté, co bude územní plán přepracován, máte opět právo podat námitky proti němu, přičemž o nich musí být samozřejmě rozhodnuto a rozhodnutí včetně řádného odůvodnění musí být součástí odůvodnění územního plánu.
Co se týká reklamní cedule, v obecné rovině dle § 79 odst. 2 stavebního zákona platí, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací.
Pro reklamní a informační zařízení nejsou požadována stavební povolení či ohlášení.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na péči o vážně nemocnou osobu blízkou (přítele, partnera, druhu, přítelkyni, partnerku, družku)
- Svatba kvůli vdovskému důchodu (těžce nemocný partner)
- Svatba s těžce nemocným kvůli vdovskému důchodu
Kamarádka má přítele, kterému zbývá několik měsíců nebo týdnů života. Ona si ho chce vzít z nemocnice domů a starat se o něj, je slabý, má bolesti, po silných lécích ztrácí rozumové schopnosti. Má nárok na nějaký příspěvek na péči? Ze zaměstnání si má vzít co? Neplacené volno, ošetřovatelskou péči?
Její přítel má velké dluhy, které léta splácejí po malých částkách. Mají jedno společné dítě pod 10 let, druhé dítě je družky, bydlí v podnájmu. Je výhodné zůstat jako druh a družka nebo by mohlo být výhodnější uzavřít sňatek kvůli vdovskému důchodu? Nebo by tím automaticky družka zdědila jeho dluhy?
Děkuji za odpověď, Naďa
ODPOVĚĎ:
Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je zdravotní stav omezující tělesné, smyslové nebo dušení schopnosti jedince, který trvá déle než rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok. Při posuzování stupně závislosti určité osoby se hodnotí její schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Pokud dotyčný potřebuje v těchto oblastech pomoc své družky, mohl by mít na příspěvek na péči nárok. O příspěvek na péči je zapotřebí požádat na úřadě práce v místě jeho bydliště, více informací o příspěvku na péči najdete například zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
Co se týče situace v zaměstnání, podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího deseti let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Paragraf 39 zákona o nemocenském pojištění pak hovoří o členovi domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. K získání nároku na neplacené volno je tedy zapotřebí sdílení společné domácnosti a také vyjádření přítelova ošetřujícího lékaře, že ošetřování jinou osobou je opravdu nezbytné.
V případě uzavření manželství platí, že dluhy vzniklé před uzavřením manželství nejsou součástí společného jmění manželů (SJM). V případě úmrtí manžela pak manželka a děti patří do první třídy dědiců. To znamená, že by manželka a děti dědili rovným dílem. Kromě majetku by samozřejmě zdědili i dluhy. Předlužené dědictví je ale možné odmítnout, případně je možné vyhradit si soupis pozůstalosti. V takovém případě pak dědicové odpovídají za dluhy pouze do výše nabytého dědictví. Nárok na vdovský či vdovecký důchod vzniká pouze po zemřelém manželovi (či zemřelé manželce), nikoli po druhovi či družce. Podmínkou nároku na vdovský důchod je skutečnost, že zemřelý manžel byl poživatelem starobního či invalidního důchodu nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nepodání daňového přiznání elektronicky - promlčení pokuty
- Promlčení pokuty za nepodání daňového přiznání elektronicky
Mám 2013-2016 zřízenou datovou schránku. Jsem zaměstnanec Technických služeb Benešov a zároveň OSVČ, taxislužba. Nyní mi přišla pokuta za nedodržení formy daňového přiznání, viz příloha. Je to za roky 2014 a 2015. Daňové přiznání podávám společné jak z podnikání tak ze zaměstnání. Bohužel o povinnosti podání elektronickou poštou jsem neměl ponětí. Rád bych se tedy zeptal, zdali je opravdu povinnost, i když mám datovou schránku zřízenou jako FO nikoliv PO, podávat DP touto formou a nevztahuje-li se na pokutu nějaká promlčecí doba a zda-li má nějaký smysl se proti tomu odvolat.
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Filip
ODPOVĚĎ:
Dle § 72 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb. dostupný zde: portal. gov.cz) řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tikárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
Dle § 72 odst. 4 tohoto zákona má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
Pokud tedy máte datovou schránku, vyplývá Vám z daňového řádu povinnost ji použít pro podání řádného daňového tvrzení, přičemž tato povinnost se váže totožně jak k osobě fyzické, tak osobě právnické.
Odvolat se můžete pouze v zákonem stanovené lhůtě, o které byste měl být poučen přímo v rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá. Odvolání zde přichází v úvahu spíše pokud by se ukázalo, že nebyly ze strany daného orgánu dodrženy postupy stanovené zákonem, jinak je totiž povinnost učinit dané podání prostřednictvím datové schránky zcela jasná.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání proplacení přesčasů po zaměstnavateli
- Kdo rozhoduje o proplacení přesčasů vs. náhradním volnu?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Vymáhání náhradního volna za přesčasy po zaměstnavateli
Pracuji v soukromé nemocnici jako sestra, k 1.11.2016 mám 200 hodin přesčasů, paní ředitelce jsem poslala dopis o tom, že ji informuji o výši přesčasových hodin a zároveň ji žádám o proplacení a nebo náhradní volno. K dnešním dni (5.12.2016) ještě nedošla žádná odpověď. Přesčasy každý měsíc narůstají, na konci prosince 2016 celkem 260 přesčasových hodin. Můj dotaz tedy zni, jaké kroky nyní mohu podnikat, jaké mám další možnosti? Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou, nemám sjednánu mzdu s přihédnutím k práci přesčas.
Jaký je maximální počet přesčasů za 1 kalendářní rok?
Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Obecně je dle § 93 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění možno konat práci přesčas v max. rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (práce přesčas nařízená) nebo max. 8 hodin týdně v průměru za 26, popř. 52 týdnů (práce přesčas dohodnutá). Pokud se jedná o zaměstnance ve zdravotnictví, je možné s nimi dohodnout další práci přesčas ve zdravotnictví dle § 93a ZP, jejíž max. limit je 8 hodin týdně v průměru za 26, popř. 52 týdnů.
Pokud zaměstnanec práci přesčas vykonává, musí mu být tato práce samozřejmě proplacena, nebo mu za ní musí být poskytnuto náhradní volno (§ 114 ZP).
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Spoluvlastník pronajímá společnou nemovitost a nevyplácí druhého spolumajitele - jak postupovat?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pronájem nemovitosti ve spoluvlastnictví bez souhlasu zbývajících spolumajitelů - je možné vystěhovat nájemce, nájemníky?
- Vystěhování nájemníků - nemají souhlas všech spolumajitelů nemovitosti k nájmu nemovitosti
- Je možné pronajímat nemovitost ve spoluvlastnictví bez souhlasu všech spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Spoluvlastník pronajaté nemovitosti nerozděluje nájemné mezi ostatní spolumajitele, spoluvlastníky - jak se bránit?
Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která je druhým spoluvlastníkem pronajímána dalším osobám mez mého souhlasu. Peníze z pronájmu si rovněž ponechává spoluvlastník. Spoluvlastník rovněž bez mého souhlasu vybudoval ve volných prostorách další pokoj, aniž by mi to oznámil, takže opět bez mého souhlasu. Jak se můžu bránit? Mohu nájemníky vystěhovat? Jak postupovat dál? Děkuji
Jana
ODPOVĚĎ:
Podle § 1118 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.
Podle § 1126 platí, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
Z ustanovení § 1128 a § 1129 vyplývá, že pro rozhodnutí o správě společné věci, které se týká běžné správy je zapotřebí prostá většina hlasů. Pro zásadní věci se pak vyžaduje dvoutřetinová většina. Vzhledem k tomu, že jste dva spoluvlastníci o stejných podílech, ke všem záležitostem správy je nutný souhlas obou spoluvlastníků.
V prvé řadě přichází v úvahu podíl na nájemném. Každý ze spoluvlastníků je oprávněn užívat celou věc, ale zároveň je omezen právem druhého spoluvlastníka. Zálaží na tom, zda se spoluvlastníci nějakým způsobem dohodli na tom, jak budou věc užívat. Pokud ne, měli byt věc užívat stejně.
Pokud jeden ze spoluvlastníků uzavřel bez souhlasu druhého spoluvlastníka smlouvu, kterou umožnil třetí osobě užívat předmět spoluvlastnictví, může "opomenutý" spoluvlastník (ten, který nedal k užívání společné věci souhlas) požadovat vydání bezdůvodného obohacení po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl "nadužíval".
Vzhledem k tomu, že není známo o jakou nemovitost se jedná, není možné podat bližší odpověď. Ale je možné, že Vám vzniklo práva na podíl na nájemném, resp. vydání bezdůvodného obohacení, protože nájemní smlouva nebyla uzavřena platně (ve svém důsledku se však bude jednat o stejnou částku jen z jiného právního důvodu).
Domnívám se, že nájemní smlouva uzavřená bez Vašeho souhlasu je neplatná. Přestože nájemní smlouva nebyla uzavřena platně, nesmíte svépomocí nájemníky vystěhovat, ale musíte tak učinit soudní cestou.
Rovněž stavební úpravy spoluvlastník nesmí provádět bez Vašeho souhlasu.
Nejlepším řešením bude dohodnout se na majetkovém vypořádání s druhým spoluvlastníkem. Pokud by to druhý spoluvlastník odmítl, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv a rovněž bude moct přezkoumat veškeré detaily případu. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__
FINANCE-DANĚ
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
- Krácení daní firmou - odpovědnost jednotlivých jednatelů, spolumajitelů firmy
Mám třetinový podíl ve firmě (s. r. o.), kterou jsme založili společně s dvěma kolegy. Oba mají také třetinový podíl.
V dané firmě pracuji na zaměstnanecký poměr. Nejsem jednatel, jednatelé jsou dva mí kolegové. Jsem programátor a starám se o technickou stránku firmy. Kolegové jsou obchodníci, takže řeší veškeré finance, včetně mezd. Firma zaměstnává dalších 12 lidí. Všichni pracují na zaměstnanecký poměr. Aby se ušetřilo na daních, tak polovina z nich má vedlejší živnost a větší část výplaty fakturuje na jinou (spřátelenou) firmu a ta firma pak zpětně vystaví fakturu nám. Dám příklad aby to bylo jasnější: zaměstnanec A by měl dostat 30 tisíc čistého. Ve skutečnosti dostane 15 tisíc hrubého, zbytek cca 20 tisíc vyfakturuje firmě X. Firma X pak zpětně vyfakturuje 20 tisíc naší firmě.
Dle mého názoru tento postup není správný a podle mě se jedná o krácení daní (ačkoliv všichni zaplatí zdravotní i sociální pojištění). Kdyby totiž firma platila 30 tisíc čistého na zaměstnanecký poměr, tak by na daních odvedla daleko větší sumu. Odhadem 500 tisíc ročně.
Má otázka zní:
1. Jak velký to je přečin? Je to na pokutu, či něco horšího?
2. Jelikož s tímto postupem moc nesouhlasím:
a. Jaké mám možnosti abych za to nebyl právně zodpovědný jako fyzická osoba?
b. Stačí, že nejsem jednatel? O problému ale vím a principiálně z něho mám i prospěch protože firma ušetří peníze a já mám třetinový podíl.
c. Dávalo by smysl na valné hromadě sepsat něco ve smyslu, že já přebírám zodpovědnost za technickou stránku firmy a že za finance jsou zodpovědní kolegové a nikoliv já?
Děkuji za odpověď
Jakub
ODPOVĚĎ:
Tento postup je samozřejmě nelegální, může se jednat i o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Dochází zde ke krácení daně, zdravotního a sociálního pojištění. V tomto případě hrozí i trest odnětí svobody a samozřejmě povinnost doplatit částku odpovídající výši neodvedené daně a dalších plateb. Pokud o této skutečnosti víte - o čemž u společníka není pochyb, hrozí Vám i ostatním společníkům právě výše uvedené trestní stíhání. Na valné hromadě samozřejmě detaily odpovědnosti sepsat můžete, nicméně v trestním řízní - pokud by bylo prokázáno, že jste o tom věděl, by takový zápis postrádal význam, protože z pohledu trestního práva u společníka není rozhodné, za co jste zodpovědnost měl či neměl, ale zda jste o tom věděl či nevěděl. Kromě trestního stíhání fyzických osob hrozí i zrušení celé společnosti - tedy právnické osoby a hrozí také vysoké pokuty od inspektorátu práce.
__
OBČAN-NÁJMY
- Dodatky k nájemní smlouvě na zemědělský pozemek - smlouva uzavřená před novým občanským zákoníkem
- Pronájem zemědělského pozemku - nájemní nebo musí být pachtovní smlouva?
Pronájem zemědělských pozemků: je možné po 1.1. 2014 uzavírat platné nájemní smlouvy nebo již pouze pachtovní smlouvy? Je možné uzavírat dnes (12.02.2016) dodatky k nájemním smlouvám uzavřeným před 1.1. 2014? Jsou nájemní smlouvy uzavřené před 1.1.2014 stále platné? Je u pachtovní smlouvy nějak omezena doba její platnosti nebo délka výpovědní lhůty?
Děkuji, Michal
ODPOVĚĎ:
Od účinnosti nového občanského zákoníku už nelze uzavřít nájemní smlouvu k zemědělskému pozemku (k pěstování plodin), resp. taková smlouva by byla posuzována jako pachtovní. Samozřejmě není vyloučeno uzavřít smlouvu k pozemku, podle které bude nájemce jen užívat pozemek (např. na něm bude provozovat pouť), taková smlouva bude nájemní, pokud bude předmětem smlouvy užívání pozemku za účelem pěstování plodin, bude se jednat o pachtovní smlouvu (rozdíl je v tom, že u pachtovní smlouvy jde nejen o užívání předmětu pachtu, ale též o požívání užitků předmětu pachtu, kterým může být jen plodonosná věc).
Podle § 3074 odst. 1 NOZ platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud byla uzavřena před účinností NOZ nájemní smlouva k zemědělskému pozemku, bude se tato smlouva stále řídit dosavadními právními předpisy, tedy starým občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb.). Tímto předpisem se budou řídit také dodatky k této nájemní smlouvě.
Nájemní smlouvy uzavřené k zemědělskému pozemku jsou stále platné a řídí se dosavadními předpisy.
Pachtovní smlouva je upravena v § 2332 až 2357 NOZ. Délka pachtovní smlouvy upravena není. Pachtovní smlouva může být uzavřena na dobu neurčitou.
Výpověď pachtovní smlouvy u zemědělského pachtu je upravena v § 2347 a 2348 NOZ. Podle těchto ustanovení platí, že pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v dvanáctiměsíční výpovědní době. Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou. Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel.
Domnívám se, že výše uvedené výpovědní doby jsou stanoveny dispozitivně a strany se od nich mohou odchýlit.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování majetku a jeho zhodnocení - jak požadovat vydání poměrné části majetku?
- Zhodnocení darovaného majetku - vydání poměrné části majetku obdarovaným
Od roku 1995 jsem žil s přítelkyní, 1999 z důvodu nevyřešených majetkových poměrů s bývalou manželkou a rovněž z důvodů, že jsem jako OSVČ podnikal, jsem koupil nemovitost a tu jsem nechal na tuto přítelkyni napsat, takže v katastru nemovitostí byla zapsána jako jediný vlastník. Postupně jsem přikoupil ještě další pozemky, spojené s touto nemovitostí, takže hodnota této nemovitosti značně vzrostla. Rovněž vzrostla postupnou rekonstrukcí. Veškerou rekonstrukci, vybavení a provoz této nemovitosti jsem vždy financoval výlučně jen já a to především z toho důvodu, že přítelkyně, nyní bývalá, nikdy nepracovala ani se nepodílela jinými vnosy na chodu a provozu nemovitosti. Financování probíhalo nejen z mé podnikatelské činnosti, ale také z mého dědictví (1.500.000 Kč), z půjčky od matky (50.000 Kč) – tuto jsem splácel také pouze já, půjčky od syna (120.000 Kč) a půjčky od banky (250.000 Kč). Všechny půjčky jsem splácel pouze já a mohu to také doložit, stejně jako dědictví. 2005 mi bývalá přítelkyně sdělila, že chce aby jediným dědicem byl její syn z prvního manželství, přitom já mám 2 syny z prvního manželství. Do té doby jsem si myslel, že majetek by se dělil případně na 3 díly, mezi 3 děti. Vztah se tímto hodně narušil, ale ona mě ujišťovala, že děti by přeci neokradla. Z jejího chování jsem ale postupně nabyl dojmu, že věci se mají jinak. Postupně jsme se odcizovali, žili jsme pouze vedle sebe, postupně přestalo fungovat vše.
Spory vyvrcholily 02/2015, kdy jsem již neměl sílu setrvávat v tomto vztahu dál a naléhal jsem na ní, abychom vyřešili majetkové věci a každý šel svou cestou. Nic mi nechce dát, snažil jsem se i přes mediátorky – zpočátku sice přiznala, že mám nárok na poměrnou část majetku, ale vše nakonec zrušila.
Nevím, co mám dělat. Chtěl bych Vás poprosit o radu, zda se dá v mojí věci něco dělat.
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou nemovitosti ve vlastnictví bývalé přítelkyně, bohužel nemáte nárok na vypořádání z jejich tržní ceny. Máte ovšem nárok na vrácení finančních prostředků odpovídajících investicím do nemovitosti. Tyto investice je ovšem třeba prokázat - výpisy z účtů, příjmovými doklady a podobně. Pokud jste schopen investice prokázat, nic nebrání tomu, abyste ve věci podal žalobu na plnění, kde budete žádat vrácení investovaných financí.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zaměstnavatel odmítl dát zaměstnanci dovolenou 10 dní v kuse - jak se bránit?
- Dovolená v roce nikdy ne 10 dní v kuse - jak se může zaměstnanec bránit?
Učím na SŠ se smlouvou do 30.6.2016. Na den pololetních prázdnin 29.1.2016 mi ředitelka nařídila dovolenou. Dověděl jsem se to ze změn rozvrhu 8 dní předem. 9.2.2016 mi oznámila, že si musím vyčerpat dovolenou do 30.6. a že mi určuje dovolenou na velikonoční prázdniny, na jarní prázdniny. Protože učím každý den, tak provede nějaké změny v rozvrhu a dočerpám si dovolenou během května a června. Je ochotna mi maximálně proplatit 5 dnů dovolené.
Včera (10.02.2016) 10.2.2016 si svolala zástupce odborů a seznámila je se svým plánem určení dovolené, schválení od nich nepožadovala.
Ještě ten den mi předložila k podpisu tento plán, já jsem to odmítl podepsat a převzít s tím, že je povinna mi dát dovolenou aspoň 10 dní v kuse. Ona si zavolala jednoho ze zaměstnanců, aby jí podepsal, že jsem to odmítl převzít.
Zachoval jsem se dobře? Jak mám dále postupovat? Protože nemám další zaměstní, jsem ve finační nejistotě, protože bydlím sám se synem a navíc musím měsíčně platit matce 7,000 Kč výživného.
S díky Váš
Mirek
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má právo Vám určit čerpání dovolené v celém rozsahu, na který Vám vznikne v daný kalendářní rok nárok. Obecná pravidla pro čerpání dovolené jsou uvedena v § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Z výše uvedeného tedy plyne, že v případě pololetních prázdnin zaměstnavatel nedodržel 14-ti denní lhůtu pro určení čerpání dovolené. Nařízení dovolené na dobu velikonočních a jarních prázdnin je možné, otázkou však je, zda ostatní učitelé také v tyto dny, kdy neučí, čerpají dovolenou, jsou doma bez nařízení dovolené, či chodí každý den do školy a věnují se nepřímé pedagogické činností. Na mnoha školách je praxe taková, že je trpěno, aby učitelé byli doma, a není to bráno jako dovolená. Pokud by tomu tak bylo a pouze Vám byla nařízena dovolená, pak bych písemně upozornila zaměstnavatele, že jeho povinností je zamezit nerovnému zacházení na pracovišti, což v tomto případě není splněno.
Rozvrh dovolených schvaluje odborová organizace, ovšem neschválení nezpůsobuje neplatnost takového dokumentu. Rozvrh dovolených nebo plán dovolených je pouze informativní dokument, který nemusíte podepsat a ani převzít, teprve na jeho základě dochází k písemnému určení dovolené ze strany zaměstnavatele, nejčastěji formou dovolenky. Záleží však na praxi u daného zaměstnavatele.
Zaměstnavatel má povinnost Vám určit alespoň 2 týdny dovolené vcelku, můžete na to zaměstnavatele upozornit, popř. podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorát práce.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Docházkový list a evidence pracovní doby - rozdíl
- Rozdíl mezi docházkovým listem a evidencí odpracované doby
Ráda bych se zeptala, zda je z právního hlediska opravdu rozdíl mezi docházkovým listem a evidencí pracovní doby.
V práci máme zavedený docházkový list, kam se zapisuje odpracovaná doba, standardně u HPP 8,5 hod, z toho 30 min pauza na oběd. Rozvířila se debata, že v případě kontroly by to mohl být problém a že označení by mělo být správně "evidence pracovní doby". Je to tak?
Děkuji,
Petra
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má dle § 96 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění povinnost vést evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti a pracovní pohotovosti. Tuto evidence je potřeba vést u každého zaměstnance samostatně s vyznačením výše uvedených údajů v rámci jeho osobního spisu, tedy zaměstnavatel by měl být schopen předložit jak samotnému zaměstnanci, tak i kontrolním orgánům.
Domnívám se, že pouhý docházkový list tyto náležitosti nesplňuje. Jednak tam nemusí být odlišně uvedena např. práce přesčas, ale jen odpracovaná doba daným zaměstnancem v daný den, za evidenční list má zodpovědnost zaměstnavatele a asi také není veden pro jednotlivé zaměstnance zvlášť.
Vámi uváděný docházkový list většinou slouží jako podklad pro zaměstnavatele, aby vedl u jednotlivých zaměstnanců evidenci pracovní doby. Přejmenování daného dokumentu je pouze formální změnou a nemá žádný význam, podstatný je jeho obsah a způsob vedení.
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - jak se bránit?
- Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
- Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - jak se bránit?
- Spolumajitelé bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
- Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - jak se bránit?
- Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěnou přístavbu k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
- Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - jak se bránit?
- Spoluvlastníci bytového domu odmítají dřevěný přístavek k bytu - dovolí stavební úřad stavbu přístavku?
Jsme spoluvlastníci bytového domu. Byty jsou ale v osobním vlastnictví. V domě je 5 spoluvlastníků. Spoluvlastníci mají dle velikosti bytů určený podíl zahrady.
My máme jeden z nejmenších podílů z celkové rozlohy zahrady asi 1000 m2. Náš podíl zahrady je asi 95 m2, protože vlastníme pouze garsonku 22 m2. Soused pod námi má ještě o trochu menší podíl asi 90 m2 zahrady. Ostatní 3 spolumajitelé mají přibližně stejné podíly zahrady asi kolem 260 m2. Mají byty velké. Podíly jsou určené dle velikostí bytů.
Žijeme 2 osoby v 1 místnosti což nám vyhovuje. Problém je ale spaní, jeden druhého budíme a v klidu se ani jeden nevyspíme.
Dům je postaven tak, že na zadní části domu, uprostřed domu je vchod asi široký 3m, který je vystrčen z domu, takže na obou stranách jsou výklenky asi 1,80x4 metry. Na dlouhé straně výklenků jsou okna do bytů. Do tohoto výklenku bychom si chtěli z venku přistavit k naší garsonce
v prvním patře dřevěnou přístavbu - takovou dřevěnou lodžii.
Stávající okno bychom nahradili dveřmi a okno vsadili do lodžie. Přístavba by byla na dřevěných sloupech a připevněná k domu. Přístavba by nikomu nestínila, nepřekážela, byla by přistavená do zahrady ne do ulice. Nad námi žádné okno již není, spolumajitel pod námi s přístavbou souhlasí. Ostatní spolumajitelé, ale protože jsou nepřející, závistiví a cítí se v domě jakoby jediní rozhodující, my jsme se do domu přistěhovali asi před 6 měsíci oni zde bydlí již roky, nám stavbu nepovolí, jak nám bylo zděleno. Na otázku z jakého důvodu nesouhlasí, zda mají závažný, pádný důvod, nám bylo zděleno, že nemají, že se jim to zkrátka nelíbí, že by to bylo ošklivé, že se bude dům zateplovat což s přístavbou dle nás vůbec nesouvisí, nezateplí se stěna domu ale přeci lodžie si myslíme my a že jsme si měli koupit větší byt a nemáme je obtěžovat
s přístavbou.
Nyní se chci zeptat, máme šanci bez svolení spolumajitelů, kteří nemají vážný důvod nesouhlasit s přístavbou, docílit možnosti přístavby? Jak máme postupovat? Protože veškeré nutné doklady, projekt atd. by nás stály 16.000 Kč, jak jsme si již zjistili, potřebujeme nejdříve vědět abychom zbytečně nevyhazovali peníze, zda si vůbec budeme moci přístavbu postavit. Děkuji mnohokrát za odpověď. Mirka
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je ve Vámi obývaném bytovém domě zřízeno SVJ či nikoli. V tomto ohledu proto upozorňuji na § 1198 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebylo-li SVJ založeno již dříve, jsou povinni ho založit vlastníci bytových jednotek, kde je alespoň pět bytových jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené bytové jednotce,
- do katastru nemovitostí se nezapíše vlastnické právo k další převedené bytové jednotce, pokud není prokázán vznik SVJ (to neplatí při nabytí bytové jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem).
Pro učinění závěru, zda bylo ve Vámi popsaném případě nutné založit SVJ či nikoli (a zda se tedy případně měla při koupi Vašeho bytu uplatnit blokace zápisu do katastru nemovitostí), by však bylo nutné znát více podrobností. Touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vámi obývaném domě není SVJ založeno, nýbrž že bytový dům se skládá z 5 bytových jednotek, které jsou ve výlučném vlastnictví různých vlastníků, přičemž bytový dům (jako takový) je předmětem podílového spoluvlastnictví všech vlastníků bytových jednotek (jak předpokládám, odpovídají spoluvlastnické podíly na společných částech bytového domu poměru velikostí jednotlivých bytů).
Jste-li menšinovou spoluvlastnicí bytového domu, není možné bez souhlasu dalších spoluvlastníků přikročit ke stavební úpravě tohoto domu (např. v podobě přístavby).
V tomto ohledu upozorňuji na § 1126/2 občanského zákoníku, dle něhož se při rozhodování o společné věci (zde bytovém domě) hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
Co se týče správy společné věci (např. rozhodování o úpravách společné věci), rozlišuje občanský zákoník:
- běžnou správu, o které je rozhodováno nadpoloviční většinou hlasů spoluvlastníků (§ 1128/1 občanského zákoníku),
- rozhodování o významné záležitosti (např. o podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně účelu či o zpracování společné věci), k němuž je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku) ; nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud; Rovněž přehlasovaný spoluvlastník může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud (§ 1129/2 občanského zákoníku).
V této souvislosti je dále nutné si uvědomit, že potřebný počet hlasů spoluvlastníků je nezbytný pro řádné podání žádosti ke stavebnímu úřadu. Konkrétně dle § 105/1 písm. a) stavebního zákona je k ohlášení stavebnímu úřadu nutné připojit doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn (stejnou přílohu pak musí mít dle § 110/2 písm. a) stavebního zákona i žádost o vydání stavebního povolení).
Pokud byste se tedy rozhodla realizovat přístavbu bez potřebného souhlasu zbývajících spoluvlastníků, mohli by se zbývající spoluvlastníci proti takovému postupu bránit nejen občanskoprávní cestou (tzn. podáním žaloby k soudu), nýbrž i prostřednictvím stavebního úřadu (který by Vám přístavbu pouze na základě Vašeho rozhodnutí nepovolil).
Nepodaří-li se Vám získat potřebný souhlas zbývajících spoluvlastníků, můžete se v této věci obrátit na soud a požadovat, aby byl souhlas zbývajících spoluvlastníků nahrazen soudním rozhodnutím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Práce v zahraničí (EU) - sociální a zdravotní pojištění
- Práce v Německu - sociální a zdravotní pojištění
- Práce pro zahraniční firmu (EU) - sociální a zdravotní pojištění
- Práce pro německou firmu - sociální a zdravotní pojištění
FINANCE-DANĚ
- Práce v zahraničí (EU) - daně, odvod daní
- Práce v Německu - daně, odvod daní
- Práce v EU - daně, odvod daní
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro německou firmu z pohledu práva
- Práce zahraničí firmu (EU) z pohledu českého práva
Od 1.2.2017 začnu vykonávat pracovní činnost pro firmu, která má sídlo v Německu. Jedná se o obchodní firmu. Mou náplní práce bude konzultační činnost a zprostředkovatelská činnost (nákup - prodej). Oficiální sídlo firmy je v Německu. Výkon mé činnosti bude obnášet množství služebních cest v rámci celé Evropy. Jinak předpokládám práci z home office (ČR).
Prosím o informaci jaké musím splňovat náležitosti, pokud bych se stal zaměstnancem německé společnosti (daně, pojištění, min. čas strávený v Německu, podmínky pro zařazení do německého penzijního systému a zda je tato forma pracovního poměru výhodná nebo by bylo výhodnější poskytovat mé služby externě).
Bylo by možné pro tuto činnost zvolit volnou živnost - poradenství? Budu rád, pokud mi můžete navrhnout i jiná řešení.
Děkuji, Zdenek
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec obvykle podléhá právním předpisům o zdravotním a sociálním pojištění pouze jednoho členského státu Evropské unie. Podle obecného pravidla se řídí předpisy státu, ve kterém je zaměstnán a platí odvody do tamního systému. Na základě příslušných právních předpisů má také nárok čerpat dávky a zdravotní péči. Existuje však několik výjimek (např. vyslaní pracovníci, přeshraniční pracovníci - pendleři, osoby zaměstnané v jednom členském státu a podnikající v jiném členském státu apod.), u kterých zmíněné pravidlo neplatí.
Budete-li pracovat pro německou firmu, zdravotní pojištění za Vás bude odvádět německý zaměstnavatel. V takovém případě kontaktujte svou zdravotní pojišťovnu v České republice, kde Vám bude sděleno, jakým způsobem se odhlásit a opětovně přihlásit ke zdravotnímu pojištění. V případě, že budete patřit mezi některou z výše uvedených výjimek, byste měl být seznámen se správnou praxí a právními předpisy, které budou ve Vašem případě aplikovány.
V případě nejasností ohledně zdravotního pojištění je možné se obrátit na Centrum mezistátních úhrad, které poskytuje informační a poradenskou činnost k otázkám týkajícím se nároku na věcné dávky zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění při pobytu českých pojištěnců v zahraničí nebo při pobytu cizích pojištěnců na území České republiky. Webové stránky Centra mezistátních úhrad najdete zde: www.cmu.cz
Jako zaměstnanec v Německu jste automaticky ze zákona sociálně pojištěn. Poté, co si vyberete zdravotní pojištění, Vás zaměstnavatel přihlásí k placení sociálního pojištění. Do sociálního pojištění patří například pojištění v době nezaměstnanosti, nemoci, úrazu a důchodu. Další informace o podmínkách sociálního zabezpečení Vám mohou podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště nebo na úřadech sociálního zabezpečení v Německu.
Můžete zvolit volnou živnost poradenství. V tom případě se stanete identifikovanou osobou k DPH a každý měsíc budete podávat souhrnné hlášení, z důvodu, že Váš odběratel má sídlo v jiném státě EU. Při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob budete moci uplatnit buď skutečné, anebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Budete odvádět zdravotní a sociální pojištění v ČR.
Pokud byste vykonával práci jako zaměstnanec z ČR, bude se podle mě na Vás vztahovat česká legislativa a německý zaměstnavatel Vám bude vyplácet mzdu dle českých předpisů, vč. odvodů českým úřadům.
Co se týče výkonu práce pro zahraničního zaměstnavatele (ať už na území ČR nebo v zahraničí), je česká pracovněprávní úprava velmi stručná. Dle § 11 zákona o zaměstnanosti platí, že fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
Uzavřete-li pracovní smlouvu s německým zaměstnavatelem, předpokládám, že se tak stane dle německého pracovního práva. V takovém případě se budou Vaše pracovní podmínky, mzdové nároky apod. řídit výhradně německým právem (to se týká i vymezení minimálního času, který bude nutné trávit na území Německa, předpokládám však, že v tomto ohledu bude vše záviset na Vaší dohodě se zaměstnavatelem).
Přestože činnost, kterou budete pro německého zaměstnavatele vykonávat, se může obsahově shodovat s některou živností, nedoporučuji Vám poskytovat německé obchodní společnosti externí služby. Pakliže byste totiž pro německou obchodní společnost vykonával fakticky závislou práci, ovšem jako „externista“, mohl by být tento vztah německými úřady kvalifikován jako tzv. švarcsystém, což by s sebou přineslo i uložení sankce. K tématu náhledu německého právního řádu na švarcsystém lze odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/svarcsystem-v-nemecku-skutecny-problem-99930.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/platnost-zivnostenskych-opravneni-v-nemecku-75640.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/hrozici-sankce-provozovateli-svarcsystemu-v-nemecku-76291.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zpětvzetí žaloby - vymáhání nákladů na právníka žalovaným po protistraně která vzala návrh zpět
- Zpětvzetí žaloby - vymáhání nákladů na advokáta žalovaným po protistraně která vzala návrh zpět
Sešli jsme se s advokátkou týden před soudním jednáním. Dali jsme jí plnou moc k zastupování ve věci. Byli jsme tři žalovaní, ale v tu chvíli dostala plnou moc jen od dvou přítomných. Den před jednáním žalující strana vzala návrh zpět. Naše advokátka ovšem neuvědomila soud o tom, že nás zastupuje, takže nám vzápětí vyúčtovala celkem 5000 jako svoje náklady, které nemůžeme od protistrany chtít. Je to docela velká částka v jednoduchém sporu o 12000 (kde jsme měli velkou šanci vyhrát). Má na to právo? Můžeme nějak rozporovat výši té částky? Josef
ODPOVĚĎ:
I když žalobce vezme návrh před prvním jednáním zpět, nezbavuje ho to povinnosti uhradit náklady, které žalovanému vzniky v souvislosti s podáním návrhu. I když nebyla plná moc do spisu založena, náklady Vám vznikly a mám za to, že byste měli soud uvědomit o tom, že jste si již zajistili právní zastoupení a požadujete, aby soud řízení na základě zpětvzetí zastavil a vám jako žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dle advokátního tarifu může být částka 5.000,-Kč adekvátní, proto doporučuji obrátit se ihned na soud a doložit příjmový doklad od advokátky za zastoupení v této věci, byť nedoložené plnou mocí do soudního spisu. Soud by Vám měl tyto náklady přiznat, tj. měla by je uhradit protistrana.
__
OBČAN-ZÁSTAVA
OBČAN-DLUHY
- Soudní zástava dlužníkovy nemovitosti věřitelem z důvodu dluhu dlužníka (bez exekuce na majetek dlužníka)
- Může věřitel požádat o soudní zástavu nemovitosti dlužníka bez exekuce na majetek dlužníka
- Dlužník nesplácí dluh - postup zřízení soudní zástavy nemovitosti bez exekuce na majetek dlužníka
Soused si půjčil od příbuzného 1 milion korun. Splácel nepravidelně, proto ho žádal příbuzný
o zástavu-břemeno na sousedově domě. Ten to odmítl a vzal si od banky hypotéku také
na 1 milion Kč, za který ručí právě svým domem.
Příbuzný uzavřel se sousedem-dlužníkem Dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem.
Soused však už má skluz tří splátek.
Příbuzný nechce přistoupit k exekuci, protože při její realizaci by byla prvně uspokojena hypoteční banka ze zástavy na domě dlužníka a na věřitele by z dražby zbyla jen minimální suma nebo nic.
Může věřitel v tomto případě aspoň požádat soud, aby žalovanému dlužníku zakázal nakládat se s jeho nemovitostí? To znamená, že by ji nemohl sám prodávat se souhlasem banky, v případě, že by při insolvenci nechtěl po dohodě s bankou prodávat v nevýhodné dražbě, ale sám nejlepšímu kupci.
Může tomuto soudnímu zákazu banka, která má na dlužníkově domě zástavu-břemeno, zabránit?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda je onen dlužník (soused Vašeho příbuzného) v insolvenci či nikoli. Tato okolnost je přitom velice důležitá a měla by rozhodující vliv i na prodej zástavy, tedy právě nemovitosti, kterou dlužník ručí za splnění závazku hypoteční bance.
Kdyby dlužník v insolvenci nebyl, tak by dlužník mohl nemovitost zatíženou zástavním právem prodat pouze se souhlasem zástavního věřitele, tedy banky, která dlužníkovi úvěr poskytla, a to kterémukoli kupci.
Pokud by však byl dlužník v insolvenci, nemovitost by se prodávala v insolvenci a prodával by ji insolvenční správce, a to na základě pokynu zajištěného věřitele. Zde by byla nemovitost zpeněžena tomu, kdo by ji byl ochoten koupit v daném čase. I zde se hledí na cenu, ale velmi důležitý je tu i čas.
Pokud je nemovitost zajištěna zástavním právem, kdy hypotéka je zástavní právo, tak je dlužník (vlastník nemovitosti) v nakládání se svojí nemovitostí již omezen, kdy toto omezení spočívá právě v nutnosti souhlasu zástavního věřitele s převodem nemovitosti.
Mám za to, že věřitel, jehož pohledávka není zajištěna zástavním právem smluvním ani exekutorským nemá dle mého názoru právo žádat soud o jakákoli omezení vlastníka bytu v nakládání s jeho nemovitostí, pokud by toto nakládání neohrožovali zdraví lidí. Je také otázkou jak je sepsána smlouva o půjčce, možná, že je tam podrobnější úprava i pro případ porušení povinností ze smluv o půjčce, ale to Vám bez možnosti prostudování této smlouvy bohužel nepovím. Další možností by poté již skutečně byla pouze exekuce na majetek dlužníka. Máta však pravdu v tom, že kdyby byla nemovitost zpeněžena v rámci exekuce, bude jako první uspokojena banka a až potom oprávněný, neboť se uspokojuje dle pořadí zástavních práv v katastru nemovitostí.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Omezení svéprávnosti jen na uzavírání smluv
- Omezení způsobilosti k právním úkonům jen na uzavírání smluv
Můj dotaz je ohledně možnosti podpisového práva za svoji babičku (80 let). Neustále ji volají různé firmy s výhodnými nabídkami a naposled minulý týden jeden z mobilních operátorů ji vnutil smlouvu na neomezený tarif, který je údajně zcela zdarma a babička s tím souhlasila. Tentokrát se podařilo smlouvu zrušit, ale nevím co příště. Je nějaká možnost abych měla za babičku podpisové právo omezené pouze na uzavírání smluv?
Jde mi o to, aby babička už nemohla uzavřít žádnou novou smlouvu, abych to za ni musela případně schválit já. Ale aby ji zůstalo podpisové právo na vyzvedávání důchodu. Ona sama z té uzavřené smlouvy byla nešťastná a tohle opatření by uvítala.
Je už stará a žádnou novou smlouvu v plánu nemá, pozůstalost je již také vyřešena. Jde jen o opatření, které by ji chránilo od domovních a telefonních prodejců.
Mockrát děkuji.
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Dokud je babička plně svéprávná, nelze vyloučit její právo podepisovat smlouvy. Tj. vyloučit některá právní jednání, která nemůže činit sama. Existují možnosti, jak dohlížet na jednání člověka, ovšem tato jsou podmíněna duševní poruchou tohoto člověka (podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat - § 38 až 65 občanského zákoníku). Za situace, kdy je babička zdravá a plně svéprávná, lze situaci řešit pouze následným odstoupením od smlouvy uzavřené s podomním či telefonním prodejcem. Pokud by se stalo, že babička zase něco podepíše, je třeba, abyste se dohodli, že Vás o tom bude neprodleně informovat nebo ještě lépe, pokud taková nabídka přijde, vždy s Vámi dopředu konzultovat. Je nutné babičku opakovaně směřovat k informovanosti a uvědomění si, že nesmí podléhat psychologickým tlakům prodejců a není její povinností cokoliv podepisovat. Jistě to tak činíte, je nutné to bohužel stále opakovat, jiná možnost neexistuje.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Kdo je povinen opravit veřejnou nesjízdnou asfaltovou komunikaci v dezolátním stavu?
- Kdo je povinen opravit veřejnou nesjízdnou asfaltovou cestu v dezolátním stavu?
Situace – prakticky nesjízdná a neschůdná asfaltová komunikace kvůli výtlukům a téměř chybějícímu živičnému povrchu. Komunikaci se nachází v katastru obce, vede z obce do kopce a lze ji rozdělit na 3 části:
a) spodní část vedoucí kolem rodinných domů je uvedena v územním plánu jako místní komunikace, je ve vlastnictví obce – obstojný stav;
b) střední část - vedena jako místní komunikace; v katastrální mapě ale není komunikace jako samostatná parcela zakreslena, je umístěna na parcele s druhem pozemku „les“, která je ve vlastnictví fyzických osob – dezolátní stav;
c) horní část – v územním plánu jako významná účelová komunikace ve vlastnictví obce vedoucí kolem chat a 3 rodinných domů, ukončená u posledního domu – dobrý stav, 2013 nový koberec.
Komunikace v celé délce existuje a je využívána již asi 50 let
Je či není obec vlastníkem výše popsané střední části místní komunikace? Pokud není obec vlastníkem, je povinna o popsanou komunikaci starat? Podle jakého předpisu? U koho žádat o sjednání nápravy, pokud tak nečiní? Děkuji. Mojmír
ODPOVĚĎ:
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Vlastníkem místní komunikace je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda se v daném případě skutečně jedná o místní komunikaci. V tomto ohledu není vhodné vycházet z územního plánu, neboť se nejedná o dokument, v němž by muselo být zachyceno aktuální zařazení pozemní komunikace do příslušné kategorie. S dotazem na charakter předmětné pozemní komunikace se obraťte na místně příslušný silniční správní úřad, tedy na obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích), který vede seznam všech pozemních komunikací na svém území.
Zjistíte-li tímto způsobem, že se skutečně jedná o místní komunikaci, nebude rozhodné, že tato komunikace je vybudována na pozemku, který nenáleží obci. Místní komunikace je zpravidla z právního hlediska chápána jako samostatná nemovitá věc, tzn. že jejím vlastníkem může být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod touto místní komunikací.
Dle § 27/2 zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník místní komunikace za škody vzniklé uživatelům této pozemní komunikace, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit. Místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26/1 zákona o pozemních komunikacích). Uživatelé místní komunikace však nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu této pozemní komunikace (§ 27/1 zákona o pozemních komunikacích).
Rozsah a četnost oprav místních komunikací jsou podrobněji upraveny v § 9 a v příloze č. 5 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
Podnět ke zjednání nápravy Vám doporučuji směrovat v první řadě přímo na obec, která je vlastníkem předmětné místní komunikace, v druhé řadě se můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (tedy na obecní úřad obce s rozšířenou působností).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
vyhláška č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Převod věcného břemene na jinou nemovitost - postup, návod, informace
- Převod služebnosti na jinou nemovitost - postup, návod, informace
- Převod věcného břemene na jiný byt, dům - postup, návod, informace
- Převod služebnosti na jiný byt, dům - postup, návod, informace
Chtěla bych se zeptat jak by měla být napsaná smlouva ohledně podnájmu v družstevním bytě. 2010 jsem si koupili domek s přítelem. Každý jsme měli polovinu. 2013 jsme dům darovali jeho neteři a my tady máme věcné břemeno (služebnost) doživotního užívání nemovitosti. Jelikož přítel začal holdovat hodně alkoholu, začal mě slovně napadat a stále mě vyhazuje, domluvila jsem se s jeho neteří, že mi koupí menší byt. Ona chce abych zrušila služebnost (věcné břemeno). Jenže já mám strach, že mě třeba po roku nebo po dvou letech vystěhuje z bytu a já ve svých 63 letech budu na ulici. Chci se zeptat, zda to věcné břemeno jde přepsat na ten družstevní byt, zda mě nemůžou třeba navýšit nájem, který by jsem si nemohla z důchodu dovolit. Moc bych prosila jestli mě můžete poslat návrh jak by měla vypadat nájemní smlouva. Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu zmiňujete hned několik způsobů, jak by mohlo být zajištěno Vaše budoucí bydlení, bohužel však jednotlivé možnosti zaměňujete. V první řadě Vám doporučuji vyjasnit si s neteří Vašeho přítele, jakým způsobem Vám bude byt vlastně opatřen, následně bude možné uvažovat o správném nastavení příslušné smlouvy. Ve své odpovědi proto zatím pouze vyjmenuji jednotlivé způsoby, které přicházejí v úvahu:
1/ Neteř Vašeho přítele Vám může byt zakoupit, tzn. že byste se stala výlučnou vlastnicí bytu. Jedná se o ideální způsob řešení, neboť jako výlučná vlastnice bytu byste nemusela k tomuto bytu zřizovat žádné věcné břemeno, zároveň byste neplatila žádné nájemné. Jako výlučnou vlastnici by Vás z bytu neteř Vašeho přítele nemohla v budoucnu vykázat. V tomto případě by bylo možné zrušit původní věcné břemeno (váznoucí na domku), ovšem až poté, co byste byla jako výlučná vlastnice bytu zapsána v katastru nemovitostí.
2/ Byt může zakoupit neteř Vašeho přítele do svého výlučného vlastnictví a:
a/ přenechat Vám tento svůj byt k užívání (v takovém případě však hrozí, že Vás z bytu v budoucnu vykáže, což by de facto záviselo pouze na rozhodnutí neteře Vašeho přítele),
b/ zřídit ve Váš prospěch k tomuto bytu služebnost doživotního užívání (jednalo by se o obdobnou situaci, v jaké se nacházíte nyní), po zápisu služebnosti doživotního užívání k bytu do katastru nemovitostí by bylo možné zrušit služebnost doživotního užívání k domku,
c/ byt Vám pronajmout, tzn. že neteř Vašeho přítele by se stala pronajímatelkou a Vy nájemnicí, neteři Vašeho přítele byste tedy za užívání bytu platila nájemné (tato varianta však s sebou nese riziko, že nájem bude neteří Vašeho přítele v budoucnu vypovězen).
3/ Neteř Vašeho přítele Vám může zprostředkovat uzavření nájemní smlouvy k bytu, tzn. že byste se třetí osobou (vlastníkem bytu) uzavřela nájemní smlouvu. V nájemním vztahu by tudíž neteř Vašeho přítele nadále nijak nefigurovala, vše by bylo řešeno mezi Vámi (jako nájemnicí) a vlastníkem bytu (jako pronajímatelem). Tato varianta s sebou nese riziko, že nájem bytu bude v budoucnu vlastníkem bytu vypovězen.
4/ Neteř Vašeho přítele si může pro sebe koupit členský podíl v bytovém družstvu, tzn. že by se stala členkou bytového družstva a nájemnicí družstevního bytu (vlastníkem tohoto bytu by i nadále zůstalo bytové družstvo). V takovém případě přicházejí v úvahu tyto varianty:
a/ neteř Vašeho přítele by Vás nechala v bytě bydlet (tato varianta s sebou opět nese riziko, že Vás neteř Vašeho přítele v budoucnu z bytu vykáže),
b/ neteř Vašeho přítele Vám dá byt do podnájmu (s čímž by muselo předem souhlasit bytové družstvo), tzn. že za užívání bytu byste neteři Vašeho přítele platila nájemné (tato varianta s sebou nese riziko, že podnájem bytu by mohl být v budoucnu neteří Vašeho přítele vypovězen).
5/ Neteř Vašeho přítele Vám koupí členský podíl v bytovém družstvu, tzn. že byste se stala členkou bytového družstva a získala právo nájmu družstevního bytu. Přestože v tomto případě bude bytové družstvo pronajímatelem a Vy nájemnicí, je riziko ukončení nájmu výpovědí podstatně menší, neboť člen bytového družstva má ze zákona právo nájmu družstevního bytu; k ukončení nájmu ze strany bytového družstva by tak mohlo dojít v případě, kdy byste porušovala své povinnosti.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta banky na převod peněz z účtu na účet
- Do kolika hodin musí banka převést peníze do druhé banky?
- Převod peněz mezi bankami - do kolika hodin podle zákona?
Dobrý den. Mám velmi stručný dotaz. Slyšela jsem, že je lhůta na převod peněz z jedné banky (např. Komerční banky) do druhé banky (např. České spořitelny, a. s.) omezená zákonem o bankovnictví. Kolik hodin má banka v pracovní dny a jak je to o víkendu? Velmi děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Závazné lhůty pro provádění platebních transakcí jsou zakotveny v § 108 a násl. zákona o platebním styku.
V obecné rovině platí, že poskytovatel (banka) provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých s uživatelem (klientem banky) v souladu s ustanoveními zákona o platebním styku (nestanoví-li jiný právní předpis možnost lhůtu prodloužit). Zákon o platebním styku tedy zakotvuje základní (v zásadě nepřekročitelné) časové mantinely pro provádění platebních transakcí, konkretizace těchto lhůt (jejich případné zkrácení) je však ponechána na dohodě mezi klientem a bankou (tedy na smlouvě, kterou mezi sebou klient a banka uzavřeli).
Dle § 109/1 zákona o platebním styku je banka plátce (tedy toho, kdo zadal příkaz k platební transakci) povinna zajistit, aby částka platební transakce byla připsána na účet příjemcovy banky nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
Týká-li se platební transakce měny euro, směny české měny a jiné měny než euro apod. , je banka oprávněna sjednat s klientem prodloužení shora uvedené lhůty o 1 až 3 pracovní dny (jak vyplývá z § 109/2 a 3 zákona o platebním styku).
Banka příjemce je povinna připsat částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně poté, kdy byla tato částka připsána na její účet (§ 110 písm. a) zákona o platebním styku).
Jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu EU, je banka příjemce povinna připsat částku platební transakce do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na její účet.
Neboť shora uvedená ustanovení zákona o platebním styku vymezují závazné lhůty pro provedení platebních transakcí v pracovních dnech, je vhodné poukázat na to, co zákon o platebním styku vlastně pojmem „pracovní den“ myslí. Pracovním dnem se rozumí den, kdy banka plátce nebo příjemce obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení platební transakce (§ 2/3 písm. j) zákona o platebním styku), tzn. že pokud zaměstnanci banky o víkendu nechodí do práce, není sobota a neděle pracovním dnem a dny víkendu se tudíž do závazné lhůty pro provedení platební transakce nezapočítávají.
Pokud se stane, že okamžik připsání částky platební transakce na účet banky příjemce připadne na dobu, která není provozní dobou banky, platí, že k připsání došlo na začátku následující provozní doby banky (§ 108/2 zákona o platebním styku). Provozní dobou je část pracovního dne, kdy banka plátce nebo příjemce obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení platební transakce (§ 2/3 písm. k) zákona o platebním styku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že jedná-li se o platební transakci v české měně, která se děje v rámci jedné banky, platí dle § 111 zákona o platebním styku, že částka platební transakce musí být připsána na platební účet příjemce nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu (pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho banka dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Malba na objednávku - stává se objednavatel majitelem autorských práv k obrázku?
- Obrázek na objednávku - stává se objednavatel majitelem autorských práv k obrázku?
- Obrázek na objednávku a autorská práva malíře a objednatele obrázku
- Malba na objednávku a autorská práva malíře a objednatele malby
Předal jsem kreslíři uhlem vlastní fotografii na které jsem udělal několik úprav, několik úprav navrhl i on. Podle odsouhlaseného návrhu potom kreslíř namalovat obrázek, který jsem mu zaplatit. Jak to je s autorským právem?
Mohu malbu vystavovat, kopírovat či zveřejňovat bez souhlasu autora?
Děkuji za odpověď Bohuslav
ODPOVĚĎ:
Přestože kreslíř vycházel z Vaší fotografické předlohy, vytvořil plnohodnotné autorské dílo. Předmětem práva autorského je totiž každé umělecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (§ 2/1 autorského zákona).
Autorské právo kreslíře se skládá ze dvou složek:
- osobnostní práva autora (která jsou nezcizitelná a autor se jich nemůže vzdát),
- majetková práva autora, která jsou převoditelná (prostřednictvím udělení licence).
Co se týče osobnostních práv autora (která jste za všech okolností povinen ctít), upozorňuji především na § 11/2 a 3 autorského zákona, dle nichž platí, že:
- autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé;
- autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla (nestanoví-li autorský zákon jinak) ;
- je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla; autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
Dle § 12/3 autorského zákona má autor právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu autorských práv. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi. Toto právo sice není zařazeno v katalogu osobnostních práv autora, považuji však za vhodné ho zmínit právě na tomto místě.
Váš dotaz směřuje k majetkovým právům autora (tzv. právu dílo užít). Dle § 12/4 písm. a), b) a e) autorského zákona náleží mezi majetková práva autora rovněž:
- právo na rozmnožování díla,
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla.
Dle § 12/1 a 2 autorského zákona jsou tato majetková práva autorem převoditelná.
Vzhledem k tomu, že vytvoření kresby jste si u kreslíře objednal (došlo tedy k uzavření smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. občanského zákoníku), je nutné vycházet z § 61 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak; k užití díla nad rámec takového účelu je objednatel (zde Vy) oprávněn pouze na základě licenční smlouvy;
- není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele
(prakticky totéž vyplývá i z § 2633 a § 2634 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je tedy klíčový obsah uzavřené smlouvy o dílo. V okamžiku, kdy Vám kreslíř předal Vámi objednanou kresbu, převedl na Vás (prostřednictvím licence) i ta majetková práva autora, která odpovídají účelu smlouvy o dílo (tedy tomu účelu, za kterým jste si zhotovení kresby objednal, pakliže o takovém účelu kreslíř věděl). Pokud byste chtěl kresbu užít nad rámec udělené licence, bylo by nutné získat od kreslíře licenci novou (tedy uzavřít licenční smlouvu dle § 2358 a násl. občanského zákoníku).
Pokud z Vámi uzavřené smlouvy o dílo žádný účel nevyplývá (a není tudíž jasné, k jakým majetkovým právům směřuje licence, která Vám byla kreslířem ze zákona udělena), doporučuji Vám kreslíře kontaktovat a dohodnout se s ním, jakým způsobem budete kresbu užívat (např. jí vystavovat, rozmnožovat apod.). Tuto dohodu Vám samozřejmě (z důvodu budoucí prokazatelnosti) doporučuji zachytit písemně (alespoň prostřednictvím e-mailové korespondence).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukáži na tomto místě na obsah těch majetkových práv autora, o kterých jste se v dotazu zmínil:
- dle § 13 autorského zákona se rozmnožováním díla rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě; dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální;
dle § 14 autorského zákona se rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem; prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno;
- dle § 17 autorského zákona se vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zpronevěra majetku zaměstnavatele - pachatel nesplácí škodu, hrozí vězení, trestný čin odnětí svobody?
- Přeměna podmíněného trestu na vězení při nesplácení škody dle trestního příkazu (trestný čin zpronevěra)
- Přeměna podmíněného trestu na odnětí svobody při nesplácení škody dle trestního příkazu (trestný čin zpronevěra)
Jedná se o pravomocný trestní příkaz ve věci zpronevěry, jenž nabyl právní moci dne 14.3.2015 s uloženým trestem odnětí svobody v trvání 12 měsíců na zkušební dobu 24 měsíců. Současně uloženo zaplatit 367.022 Kč poškozené společnosti společně a nerozdílně s dalším odsouzeným dalších 127000 Kč.
Jednalo se o to, že zaměstnavatel (kamarád) měl dorazit na víkendovou oslavu narozenin děti, kterou na rychlo zrušil. Příteli, kterého v té době zaměstnával, jako prodavače - skladníka, kterému zabavil klíče od zaměstnání v pátek a přes víkend provedl inventuru a v pondělí po příchodu do práce dostal přítel okamžitou výpověď na paragraf, jelikož zaměstvatel zjistil, že na skladě chybí výrazně množství zboží a nesouhlasí pokladny. Sklad byl otevřený, byl součástí firemní prodejny, zároveň na skladě pracovali (přímo mezi regály), technik, příjemce objednávek a další dva prodavači, kteří se vzájemně na pokladnách střídali.
Zaměstvatel přisoudil část škody příteli na základě přítelem podepsaných přijímacích listů od zboží z centrálního skladu a věc oznámil příslušnému oddělení kriminální policie, kam přítele následně předvolali. Vinu popřel, přesto však došlo k velmi rychlému odsouzení pomocí trestního příkazu.
Po okamžitě výpovědi, zaměstvatel příteli nevydal dlužnou část mzdy (stravenky) a poměrnou část mzdy za měsíc ve kterém dostal výpověď a již tomu budou dva roky, co nemá ani po urgencích zápočtový list.
Celá vznikla situace nás finančně srazila, vzhledem k tomu, že já jsem byla na rodičovské dovolené. Příteli se podařilo naštěstí rychle najít práci a žije trestné bezuhonným životem (v předcházejících letech nebyl nikdy trestně stíhán).
12.12.2016 jsme převzali dopis od soudu ve věci rozhodování o případné přeměně podmíněného trestu. Soud odkazuje na to, že po kontrole spisů zjistil, že přítel zatím neuhradil nic ze způsobené škody. (Dopis soudu v příloze). Problém je v tom, že částka je nad naše finanční poměry, přesahuje 400.000 Kč. Do září 2016 jsme spláceli finanční závazky bance, přítel je v registru dlužníků, majetek nemá, bydlíme v pronajatém bytě a já jsem na rodičovské dovolené ve výši 3800 Kč, ke které pobírám příspěvek na bydlení na pronajatý byt ve kterém, žijeme. Máme spolu 4 děti (nar. 2010, dvojčata 2011 a dcera 2015), přítel si vydělá cca 23-25.000 Kč měsíčně, náklady na bydlení včetně energii máme přes 20tis. , školka cca 3000-4000 Kč a další. 10/2016 jsme doplatili půjčky. Můžeme splácet max. 2000 Kč měsíčně.
Prosím je nějaká cesta, jak se bránit přeměně trestu. Pokud by se tak stalo, já sama neuplatím bydlení a ostatní náklady. Přítel je v současné chvíli hlavním živitelem a přeměna trestu by pro nás byla naprosto likvidační.
Částka, kterou má uhradit je pro nás nezaplatitelná, teď si můžeme dovolit po 2.000 Kč splácet, ale více nemáme. Nemůžeme si dovolit, ani věc předat právnímu zástupci. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Dle 83 trestního zákoníku může soud výjimečně vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Tedy je zde možnost, že podmínka nebude přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody, zde ovšem záleží na úvaze soudu.
Co se týká splátek, zkuste (Váš přítel) podat žádost o splátkový kalendář, kterou odůvodněte Vašimi finančními možnosti splácení a Vaší finanční situací.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kontrola živnostníka živnostenským úřadem - jak se dozvědět výsledek kontroly
- Má právo oznamovatel na výsledek kontroly z živnostenského úřadu?
- Právo znát výsledek kontroly živnostenského úřadu dle zákona o svobodném přístupu k informacím
Poslala jsem stížnost na živnostenský úřad, ohledně nekvalitně provedené práce od kameníka. Na moji stížnost odpověděl: "Dle paragrafu 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. , se neposkytují informace, které povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolu v rámci kontrolní, dozorové, nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti a nebo jiný postup chránící je před zveřejněním. Je platný tento zákon, co mi poslala ta osoba ze živnostenského úřadu nebo platí tento zákon? Povinné zveřejnění informací dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím se rozumí, jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči. Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
Zákon o svobodném přístupu k informacím stanovuje povinnost určeným subjektům poskytovat informace o určitých skutečnostech. Nicméně současně tento zákon stanoví výjimky z této povinnosti, kdy se informace neposkytují, např. jak uvádíte výjimku v § 11 tohoto zákona.
Obecně lze říci, že pokud na danou situaci dopadá tento zákon, tak se informace poskytují, ledaže je naplněna některá z výjimek z této povinnosti.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Příslib vrácení peněz v případě prohry v sázce na zápasy - vymáhání peněz od smluvní strany (tipaře)
- Vymáhání peněz od tipaře - slíbil že prohranou sázku na zápas vyplatí investorovi vkladu
Přes sociální sít Facebook mne oslovila osoba, která slibovala zasílání informačních tipů na zápasy, které podle dotyčné osoby měly mít 100% úspěšnost. Za předpokladu, že by tip nevyšel mi měl vsazenou částku vrátit. Ze začátku jsem si peníze dával na sázkovou kancelář sám a sázel tipy, které mi posílal. Později jsem mu svůj herní účet na sázkové kanceláři svěřil a osoba hrála za mne. Finanční prostředky jsem mu posílal na účet u České spořitelny.
Celkově ze mne vylákal přes 700 tisíc. Ani jednou mi od něj peníze zpátky nepřišly. Pokaždé s jinou výmluvou. Komunikace přes Facebook se přesunula na SMSky. Momentální situace je taková, že mi pořád slibuje, že peníze odešle, ale vždycky nastane nějaká "překážka" proč to zrovna teď nejde.
Veškerou komunikaci, kde se píše o naší domluvě jak to bude probíhat, screenshotů vsazených tipů, platebních transakcích, které jsem mu zaslal, jeho slibů, dokonce i směnku, kterou nemám u sebe fyzicky, ale jen v pdf formátu. Vše mohu doložit.
Chci se teda zeptat, zda je nějaká možnost, jak tyto peníze vymáhat. Jestli mám nějakou šanci a jak velkou a popřípadě na koho se obrátit s pomocí. Jestli na Policii nebo na právníka.
Předem mockrát děkuji za odpověd a pomoc. David
ODPOVĚĎ:
Máte možnost věc řešit civilní i trestní cestou a doporučovala bych obě. Obraťte se s trestním oznámením na Policii ČR, jelikož opravdu došlo k trestnému činu podvodu či zpronevěry a dá se očekávat, že poškozený nebudete sám. Dále podejte žalobu o zaplacení dlužné částky a následně návrh na exekuci. Pro podrobnější informace bych rozhodně doporučila obrátit se na advokáta, protože rozbor a řešení tohoto případu bude minimálně na hodinu schůzky, abyste zvolili nejlepší, nejúčinnější a pro Vás nejméně nákladný postup.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Světelný smog od souseda - jak se bránit?
- Rušící světlo od souseda - jak se bránit?
- Světlo souseda svítí do oken - jak se bránit?
PUBLIKOVAT ZA MĚSÍC
Majitel sousedního pozemku právě dokončil nástavbu svého rodinného domu u hranice s naším pozemkem. Odstup jeho RD od společné hranice je pouhé 2 metry. Po dokončení nástavby se na stěně domu objevilo nové venkovní světlo. Světlo osvětluje část naší zahrady a ruší i v našem obývacím pokoji, pokud nemáme zatažená okna. Světlo svítí nepřetržitě, od večerních hodin po celou noc.
Sousední dům jsem obešla a zjistila, že je nasvícena čelní stěna domu směřující do ulice, potom boční stěna rovnoběžná s naší zahradou, ale druhá boční stěna, kde má soused umístěna okna své ložnice a obývacího pokoje nasvětlena není.
Mohu se nějak bránit? Nemohu tvrdit, že by světlo na fasádě bylo umístěno přímo naproti našim oknům, nicméně intenzita světla je vysoká a osvětlení ruší. Předem děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby jiného neobtěžoval nebo neohrožoval nad míru přiměřenou místním poměrům. Tím se rozumí, že míra je pro každou lokalitu jiná. Jinak se bude posuzovat situace, když člověk bydlí na hlavním náměstí ve městě a svítí mu do oken osvětlení památek, restaurací apod& hellip; a jinak, když bydlí v klidné obytné lokalitě. Rozhodně bych doporučila věc řešit dle ustanovení občanského zákona o tzv. sousedských sporech a vyzvat souseda, aby Vás světlem nadále neobtěžoval, jelikož Vám svítí přímo do ložnice a sjednal nápravu, ať už v odstranění světla či snížení jeho intenzity. Pokud nebude adekvátně reagovat, nezbude, než se ve věci obrátit na soud. Mám za to, že žaloba by byla úspěšná. V případě volby soudního sporu se ale rozhodně obraťte na advokáta, se kterým ještě věc detailně proberte.
__
FINANCE-DANĚ
- Výdaje před zahájením podnikání a daně - jak dlouho zpětně je možné je uplatnit?
- Úlevy na dani - výdaje před začátkem podnikání
- Zřizovací náklady před začátkem podnikání a daně - co je možné dát si do daní?
Prosím o radu ohledně výdajů vynaložených před zahájením podnikání OSVČ. Živnostenské oprávnění na provoz stánku s rychlým občerstvením bylo vydáno dne 16.3.2016, samotná výdělečná činnost byla započata v červnu 2016. Stánek s rychlým občerstvením se začal budovat již v roce 2014, kdy byly vynaloženy nemalé prostředky na projektovou dokumentaci a na stavební materiál. Bohužel jsme se potýkali s administrativními problémy na stavebním úřadě a proto výstavba stánku trvala od zmiňovaného roku 2014 do roku 2016. Dle § 5 odst. Ze zákona o daních z příjmů soudím, že můžeme výdaje z roku 2015 uplatnit jako zřizovací. Problém ale nastává s výdaji z roku 2014. Je nějaká možnost jak je v roce 2016 uplatnit jako daňové?
Velmi děkuji za Vaši pomoc.
S pozdravem
Lenka
ODPOVĚĎ:
Jako daňové výdaje si můžete uplatnit zásoby a další výdaje související se zahájením činnosti vynaložené od 1. 1. 2015 do zahájení činnosti (§ 5 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Dle § 23 odst. 4, písm. e) zákona o daních z příjmů se do základu daně nezahrnují příjmy, pokud přímo souvisejí s výdaji neuznanými jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů.
Ve Vašem případě se bude nejspíš jednat i o pořízení hmotného majetku (budovy stánku). Při vložení do obchodního majetku v době zahájení činnosti musíte majetek správně ocenit a stanovit tak vstupní cenu pro odpisování. Doporučuji Vám kontaktovat daňového poradce a celou situaci s ním konzultovat, nejedná se o jednoduchou záležitost.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vydání dokumentu zaměstnavatele od OSSZ - jak ho může získat občan?
- Jak požádat OSSZ o vydání dokumentu od zaměstnavatele daného zaměstnance?
Mám nárok si po OSSZ písemně vyžádat kopii elektronického dokumentu, na základě kterého mě zde můj zaměstnavatel s. r. o. odhlásil z evidence pojištění v době rodičovské dovolené? Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a mnou nebyl přesto nijak rozvázán. Může se tato již uskutečněná odhláška zpětně měnit? Jak je to s archivací těchto elektronických dokumentů? Pracovníci na OSSZ mi nechtějí tento dokument vydat ani na písemnou žádost. Je postup těchto pracovníků na OSSZ v souladu se zákonem? Měl by se tento elektronický dokument, který zaměstnavatel zaslal i na zdravotní pojišťovnu shodovat tedy i s dokumentem zaslaným na OSSZ? Na zdravotní pojišťovně mi tento dokument týkající se i mé osoby bez problémů vydali,
a jména ostatních zaměstnanců zde v souladu se zákonem vymazali.
Zde tedy ještě v příloze zasílám tento elektronický dokument ze zdravotní pojišťovny. Mockrát děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že žádný právní předpis neukládá okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) povinnost Vám kopii dokumentu vydat. Nicméně pokud z Vašeho pohledu k ukončení pracovního poměru nedošlo, máte několik možností:
Můžete se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) se žádostí o vydání Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ. Žádost o IOLDP je zapotřebí poslat na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. ČSSZ má na zaslání IOLDP lhůtu 90 dní od doručení žádosti, zpravidla však IOLDP zasílá dříve. Více informací včetně odkazu na tiskopis žádosti o vydání IOLDP najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm
Pokud ve svém IOLDP najdete chybějící doby pojištění (bude v něm uvedeno ukončené poslední zaměstnání, přestože z Vašeho pohledu trvá), máte právo se znovu obrátit na ČSSZ, doložit kopie příslušných dokumentů prokazujících trvání doby pojištění (například kopii pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou), uvést skutečnost, že k ukončení pracovního poměru nedošlo a požádat o opravené vydání IOLDP. Nicméně toto se netýká údajů za rok, který bezprostředně předchází roku, v němž o IOLDP žádáte.
Jestliže s Vámi zaměstnavatel ukončil pracovní poměr, ale neučinil tak písemně nebo Vám písemný dokument nedoručil, velmi pravděpodobně tím porušil pracovněprávní předpisy. V takovém případě se můžete rovněž obrátit na oblastní inspektorát práce (OIP), který je oprávněn kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Kontaktní údaje příslušného OIP najdete na adrese: www.suip.cz
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení - počet posuzovaných osob podle nájemní smlouvy nebo skutečného stavu?
- Počet posuzovaných osob - příspěvek na bydlení
Ráda bych se zeptala na informace ohledně příspěvku na bydlení. V nájemnim bytě žiji spolu s 3letou dcerou. Otec dítěte je zde přechodně, mám podanou žádost o svěření dítěte do péče. K trvalému pobytu jsme zde hlašené dvě, já a dcera. Otec stále mluví o odchodu a práci v zahraničí, ale zatím skutek utek. Mohu v žádosti uvést, ze ve společné domácnosti jsme pouze dvě? Pokud ne, jakym způsobem bych měla postupovat, když do rozhodných příjmů pro přiznáni dávky se zapčítávají příjmy trvale hlášených osob v domácnosti?
Nájemni smlouva je vedena na mě, ale je v ni uvedeno jméno dcery i otce.
Děkuji za odpověď, s pozdravem Stanislava
ODPOVĚĎ:
V žádosti o příspěvek na bydlení v části A – Žadatel o příspěvek uvedete pouze sebe. V části B - Osoby společně hlášené k trvalému pobytu uvedete pouze Vaši dceru, pokud je kromě Vás v bytě k trvalému pobytu hlášena pouze ona. Vašeho manžela v části B uvádět nebudete a tudíž nebudete muset dokládat ani jeho příjmy formou Dokladu o výši čtvrtletního příjmu. K žádosti samozřejmě budete muset doložit i nájemní smlouvu, která prokazuje Váš právní vztah k bytu. Pokud budete dotazována na uvedení Vašeho manžela v nájemní smlouvě, mělo by postačit sdělení, že není v bytě hlášen k trvalému pobytu.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Pozáruční oprava - do kolika dnů, týdnů, měsíců musí opravář věc opravit?
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace pozáruční opravy - do kolika dnů musí opravář věc opravit?
Pozáruční oprava: mám projektor už pár let a v létě 2016 se mi pokazil, vyhledal jsem tedy opravnu elektrotechniky. Pánovi jsem ho přivezl koncem července 2016 a po asi dvou týdnech mi volal že přišel na závadu a že mě to bude stát 2500 Kč za náhradní díl a 500 Kč za práci. Souhlasil jsem s tím v domnění že bude fungovat. Přivezl jsem ho domů a po 10 minutách se pokazil tak jsem ho odvezl nazpět a pak se mi pán začal vymlouvat na nedostupnost náhradních dílů, na to že nemá čas jen na jednu věc a to trvalo to do začátku prosince 2016, kdy jsem se to rozhodl ukončit a napsal mu mail že chci peníze nazpět i projektor a pán mi řekl že jsem souhlasil s objednáním dílu a že mi nic nevrátí jen za práci. Souhlasil jsem s objednáním dílu a věřil že to opraví a zajímalo by mě jestli můžu něco dělat nebo příjdu o 2500 a budu mít nefunkční projektor k ničemu a ztracené 4 měsíce. Děkuji Filip
ODPOVĚĎ:
Při opravě věci byla uzavřena smlouva o dílo. Dle ust. § 2615 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. V tomto případě dílo neodpovídá smlouvě, neboť vada nebyla opravena.
Dle ust. § 2615 odst. 2 občanského zákoníku platí, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.
Předpokládám, že jste vůči opravně nevystupoval v postavení podnikatele, proto se na tento případ budou vztahovat ustanovení v § 2165 a následující občanského zákoníku o práv z vadného plnění při koupi v obchodě, a to v souladu s výše citovaným ustanovením. Jedním z práv z vadného plnění je rovněž odstoupení od smlouvy, při kterém můžete požadovat vrácení peněz.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že se opravna reklamací několik měsíců vůbec nezabývala. Dle ust. § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace. Vyřízením reklamace může být i negativní stanovisko, z Vašeho dotazu však plyne, že reklamace vyřízena nejspíše nebyla. Pokud reklamace vyřízena nebyla v 30 denní lhůtě, můžete od smlouvy odstoupit.
Doporučuji zaslat opravně doporučeným dopisem písemné odstoupení od smlouvy s tím, že požadujete vrácení peněz oproti odmontování dílu, který Vám byl do projektoru namontován. Rovněž doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci s tím, že nebyla dodržena 30 denní lhůta pro reklamaci. Podnět je možné podat elektronicky na této adrese:
http://www.coi.cz/cz/e-podatelna-elektronicky-kontakt-na-coi/
Pokud opravna zaplacenou částku přesto nevrátí, obraťte se opět na Českou obchodní inspekci, tentokrát s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Bližší informace a elektronický formulář k podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pro řízení u ČOI není nutné být zastoupen advokátem a je vedeno zdarma. Pro Vás to bude mít výhodu v tom, že získáte bližší právní posouzení Vašeho případu a budete se moci rozhodnout, zda se případně obrátit na soud.
Pokud by však ani mimosoudní řízení u ČOI nepomohlo a opravna peníze nevrátila, bude jedinou možností obrátit se na příslušný soud. V této fázi již doporučuji využít služeb advokáta, kdy v případě sporu a výhry v něm by protistrana hradila i náklady soudního řízení a právního zastoupení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou - náležitosti, jaké informace by měl obsahovat?
- Jak zaznamenat stav pozemku před vstupem kvůli instalaci inženýrských sítí?
Na vlastní náklady budeme realizovat přípojku inženýrské sítě, ale přes cizí nemovitost (konkrétně pole). Vše je již papírově zařízeno, ale bylo nám doporučeno před vstupem na nemovitost sepsat s vlastníkem zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou. Jakým způsobem máme zápis sepsat a co vše do něj uvést, abychom pak na tom nebyli biti?
Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Na začátku své odpovědi považuji za nutné uvést, že „zápis o stavu nemovitosti dotčené stavbou“ žádný právní předpis nezná, tzn. že nikde nejsou zakotveny náležitosti tohoto zápisu.
S ohledem na to, že v tomto zápisu bude nutné objektivně zachytit skutečný stav předmětného pozemku, doporučuji Vám do zápisu uvést:
1/ identifikaci stran zápisu, tedy Vás a vlastníka pozemku (a to uvedením jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu) ;
2/ specifikaci dotčeného pozemku (a to uvedením jeho parcelního čísla, druhu, přibližné rozlohy, katastrálního území a čísla LV, pod kterým je veden příslušným pracovištěm katastrálního úřadu) ;
3/ prohlášení, že vlastník pozemku je jeho vlastníkem (čemuž odpovídá i zápis v katastru nemovitostí) ;
4/ stručnou zmínku o právním titulu, který Vás ke stavbě přípojky na tomto pozemku opravňuje;
5/ popis skutečného stavu předmětného pozemku před započetím výkopových prací; zejména tedy popsat stav povrchu pozemku (travní porost/oranice/kamenitý terén/apod.), popsat složení pozemku (hlína/písek/jíl/apod.), zmínit případné porosty (zejména dřeviny), které se nacházejí v místech, kudy má být přípojka vedena, zmínit případné terénní nerovnosti apod. ;
6/ prohlášení obou stran zápisu o jeho pravdivosti (tzn. že zápis odpovídá skutečnému stavu pozemku) ;
7/ prohlášení o tom, že zápis je vyhotoven ve dvou stejnopisech, z nichž každá strana zápisu obdrží po jednom (popř. v takovém počtu stejnopisů, jaký odpovídá počtu stran zápisu) ;
8/ dataci a podpisy všech stran zápisu (tyto podpisy je možné úředně ověřit, např. na poště).
Zápis Vám doporučuji doplnit podrobnou fotodokumentací pozemku (která se stane přílohou zápisu, např. vytištěné na samostatném listě, který se k zápisu přiloží, o čemž je vhodné se v zápisu výslovně zmínit), přičemž je vhodné pořizovat fotodokumentaci i v průběhu výkopových prací a pokládání inženýrských sítí (bude-li to možné).
Obdobný zápis je vhodné sepsat i po skončení stavebních prací, tzn. že předmětem tohoto zápisu bude shoda stran na stavu pozemku po skončení prací a prohlášení vlastníka pozemku o tom, že stav pozemku odpovídá stavu před zahájením výkopových prací (i tento zápis je možné doplnit fotodokumentací).
Podrobnost zápisu (a fotodokumentace) je přímo úměrná Vaší obavě z možných nedorozumění s vlastníkem předmětného pozemku, vždy je však vhodnější spíše podrobnější nežli stručná úprava.
Máte-li zájem o oficiální zachycení stavu předmětného pozemku (tzn. ve formě veřejné listiny), můžete se obrátit na kteréhokoli notáře:
https://www.nkcr.cz/seznam-notaru
který je oprávněn vyhotovit osvědčení o stavu věci (§ 72/1 písm. g) a § 79/2 a 3 notářského řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Placení poplatků za televizi - automatická povinnost při odběru elektřiny, elektrické energie
- Placení poplatků za televizi - automatická povinnost při připojení na internet
- Musí uživatel internetu platit poplatek za rádio, rozhlas automaticky ze zákona?
- Musí uživatel internetu platit poplatek za televizi automaticky ze zákona?
- Musí odběratel elektřiny platit poplatek za rádio, rozhlas automaticky ze zákona?
- Musí odběratel elektřiny platit poplatek za televizi automaticky ze zákona?
Dobrý den.
Dostala jsem dopis od vedoucí správy a vymáhání televizních poplatků české televize. TV nemám, rádio nemám.
Podobný dopis mi přišel ohledně rádia od správy poplatků Českého rozhlasu - abych platila poplatek za rádio. Tehdy jsem to vyřešila čestným prohlášením, že rádio nemám.
Chtěla jsem se zeptat, jestli je mou povinností hradit měsíční poplatek za TV, pokud odebírám elektrickou energii a mám Internet, na kterém je teoreticky možnost puštění rádia či přehřání pořadů České televize. Názory laiků se rozchází. Děkuji. Monika
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčový § 3/4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož platí, že:
- jestliže je fyzická osoba (která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku) odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností tento poplatek platit;
- fyzická osoba dle předchozí odrážky se své poplatkové povinnosti zbaví, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě oznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy (součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě).
Současnou situaci proto můžete řešit stejným způsobem, jak jste to před časem učinila ve vztahu k rozhlasovému poplatku, tzn. doručte České televizi písemné čestné prohlášení o tom, že nevlastníte ani nedržíte televizní přijímač (přičemž postupujte dle poučení, které by mělo být součástí Vámi obdržené výzvy).
Co se týče placení rozhlasového či televizního poplatku z počítače připojeného k internetu, je nutné si uvědomit, že:
- rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů,
- televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
Sledujete-li na svém počítači pořady Českého rozhlasu nebo České televize pouze prostřednictvím internetového streamu, není Váš počítač rozhlasovým ani televizním přijímačem a rozhlasový ani televizní poplatek tudíž není nutné hradit.
Počítač by se stal rozhlasovým přijímačem v případě, kdy by byl vybaven FM tunerem, televizním přijímačem by se stal v případě, kdy by byl vybaven televizní kartou nebo USB tv tunerem. Tyto závěry jsou potvrzeny i Českým rozhlasem a Českou televizí, a to zde:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/rozhlasovy-poplatek-se-vztahuje-i-na-poslech-radia-v-aute-ci-pres-pocitac--1383779
https://karty.ceskatelevize.cz/custom/faq.php?id=04
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nefunkčního použitého zboží koupeného přes bazos.cz
- Reklamace věci z bazos.cz - postup, návod, informace
Dobrý den, prosím o radu jak postupovat. Koupila jsem robotický vysavač přes portál Bazoš, zaplatila předem na účet, vysavač přišel poštou, krabice v pořádku, po odzkoušení zjištěno, že má poruchu. Prodejce je soukromá osoba, ne firma. Navíc uváděl, že baterie je nová, ale uvnitř je baterie slepená lepenkou. Kontaktovala jsem prodejce, ten uvedl, že odeslal plně funkční zboží a nabízí, abych mu vysavač zaslala zpět, že se na něj "podívá", že ho určitě rozbili na poště, jak s balíky házejí. Je nějaká šance situaci vyřešit? Moc děkuji.
S pozdravem Gabriela
ODPOVĚĎ:
V tomto případě prodejce zjevně zaslal vadný vysavač. Nyní bude nutné posoudit, zda vadné plnění představuje podstatné, či nepodstatné porušení smlouvy ze strany prodejce. Bude záviset především na závažnosti poruchy, která však z Vašeho dotazu nevyplývá.
Dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Bude-li se jednat o podstatné porušení smlouvy, pak máte na výběr z těchto možností:
a) odstranění vady opravou věci,
b) přiměřená sleva z kupní ceny,
c) odstoupení od smlouvy.
Při nepodstatném porušení smlouvy můžete požadovat odstranění vady, nebo přiměřenou slevu. Neodstraní-li prodávající vadu včas nebo vadu odmítne odstranit, můžete také požadovat slevu z kupní ceny, anebo od smlouvy odstoupit.
Doporučuji tedy přinejmenším požadovat slevu, případně opravu věci, na kterou máte nárok jak při podstatném, tak i nepodstatném porušení smlouvy. Pokud budete požadovat celou kupní cenu zpět, tedy odstoupíte od smlouvy, je nutné argumentovat tak, že se jedná o podstatnou vadu a že pokud by Vás o ní prodejce informoval, smlouvu byste neuzavřela. Případnou slevu bych doporučil požadovat také na pořízení nové baterie, pokud neodpovídá popisu v inzerátu. Své nároky vůči prodejci uplatněte písemným dopisem zaslaným doporučeně na adresu prodejce. V dopise rovněž uveďte, že pokud dobrovolně nesplní Vámi požadované, pak se neprodleně obrátíte na příslušný soud, kdy prodejce ponese také nemalé náklady tohoto řízení.
Nicméně pokud prodejce odmítne dobrovolně vyhovět Vašemu požadavku, budete se muset se svým nárokem obrátit na příslušný soud dle místa bydliště prodejce. V případě sporu bude nutné prokázat, že vysavač byl vadný. V úvahu přichází zejména svědecká výpověď ohledně stavu zásilky a výskytu závady při prvním použití vysavače, případně je možné si nechat zhotovit znalecký posudek ohledně typu závady a jakým způsobem mohlo k závadě dojít.
Pokud budete situaci řešit soudní cestou, doporučuji se obrátit na advokáta, který dokáže Váš případ podrobněji posoudit a rovněž Váš kvalifikovaně v řízení zastupovat. Prodejce by, pokud spor prohraje, hradil rovněž náklady soudního řízení, včetně Vašeho právního zastoupení.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Žádost o výmaz trestu z rejstříku trestů po 10ti letech od odpykání trestu
- Žádost o zahlazení trestu z rejstříku trestů po 10ti letech od odpykání trestu
Syn byl odsouzen k 1/2 roku odnětí svobody. Propuštěn byl po 4 měsících, dne 27.4.2006. Od 22.2.2016 je ve vazbě (pro jiný druh trestného činu). Může požádat o zahlazení prvního trestu z rejstříku trestů?
Děkuji za odpověď. Milada
ODPOVĚĎ:
Zahlazení odsouzení je upraveno v § 105 a násl. trestního zákoníku (dostupný zde: portal. gov.cz).
Dle § 105 tohoto zákona soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.
Dále platí, že bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.
V případě Vašeho syna se tak uplatní výše uvedené písmeno d).
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Auto zasahující částí karoserie do pěší zóny - jde o přestupek?
Mám trvalý pobyt v domě na pěší zóně v Karlštejně. Problém s parkováním auta. Vlastním v domě obchod na prodej zmrzliny a před obchodem je prostor na parkování auta – na mém pozemku, pokud tam auto postavím JEDNO KOLO zasahuje do pěší zóny. Starosta obce spolu s městskou policií nám zakazují tam parkovat, protože JEDNO KOLO zasahuje do pěší zóny. Hrozí mi sankce? Mají na to právo? Druhý dotaz: má právo starosta a městská policie řešit, že parkuji před svojí garáží (místo před garáží patří druhému vlastníkovi domu, který poslal na obec udání). Na pěší zóně je celkový zákaz stání. Všichni obyvatelé, co zde bydlí toto musí respektovat?
Dům je rozdělen ideální polovinou a tak není nikde vymezeno, že místo před garáží není naše. Garáž je naše. Z garáže není možné vyjet nebo na ní zajet pokud tam parkuje jiné vozidlo (druhého majitele domu).
Místo před stánkem je na pozemku našeho domu, ale auto se na pozemek vejde 3mi koly, jedno kolo kouká do pěší zóny a proto nelze parkovat na mém parkovacím místě?
Děkuji Zdenka
ODPOVĚĎ:
Dle § 39 odst. 5 zákona o silničním provozu (361/2000) v pěší zóně je stání dovoleno jen na místech označených jako parkoviště. Dále za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce obce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidla nebo jízdní soupravy.
Tedy de facto pokud není dané místo vymezeno jako parkoviště a současně se nachází v pěší zóně, není možné na něm parkovat, i když na něj zasahuje pouze malá část vozidla. Jedná se nicméně o striktní výklad, je otázkou, zda by se soud k tomuto stavil totožně. Hrozí zde pokuta ve výši 1.500-2.500 Kč.
K Vašemu druhému dotazu: jak je uvedeno již výše, parkování v pěší zóně má speciální pravidla, kdy je možné pouze parkovat na místě označeném jako parkoviště.
Pokud je pozemek v podílovém spoluvlastnictví (ideální polovina), pokud se s druhým spoluvlastníkem nedohodnete, která část (prostorově určená) je tou Vaší polovinou, nelze takto postupovat a dovozovat, že vzhledem k tomu, že garáž je Vaše, tak ta Vaše polovina na pozemku je právě ta před Vaší garáží. Vámi použitá argumentace by byla přípustná pouze za situace, kdy by zde mezi Vámi a druhým spoluvlastníkem byla dohoda o tom, že Vaše polovina na pozemku je prostorově vymezena částí pozemku před garáží.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Geokešing na chráněném území, rezervaci - pravidla pro zakládání geokeší
- Pravidla pro zakládání geokeší na chráněném území, rezervaci ČR
Rád bych si ověřil svůj předpoklad o tom, zda ze zákona 114/1992 Sb. a souvisejících předisů, plynou nějaké zákonné povinnosti vůči orgánům ochrany přírody, při zakládání tak zvaných geokeší, na území maloplošných a velkoplošných chráněných území a rezervací a na územích, zařazených do soustavy Natura 2000.
Je zřejmé, že při zakládání a provozu geokeší musí být dodržována všechna platná nařízení tak, aby nedocházelo k poškozování přírody. Jak je to ale z hlediska zákona s případnou zákonnou povinností, získávat pro provozování geokeše souhlas orgánu ochrany přírody, pod který daná lokalita spadá?
Prostudoval jsem zákon 114\1992 Sb. a došel jsem k následujícímu:
Paragrafy 16, 26, 29, 34, 35 a 36 zákona 114/1992 Sb. jednoznačně určují, jaká činnost se v daném území provozovat nesmí. Provozování geokeší ale svým charakterem neodpovídá žádné z těchto činností.
Paragraf 44 určuje, pro jaké záměry je nutné dopředu získat souhlas orgánu ochrany přírody. Opět platí že provozování geokeše neodpovídá žádnému ze zákonem definovaných záměrů.
Zároveň paragraf 44 určuje, že seznam záměrů, u kterých je nutné získat soulas orgánu ochrany přírody, může být rozšířen vyhláškou, kterou se zřizuje příslušné chráněné území. Vyhlášky většinou seznam takových záměrů nerozšiřují, nebo vyžadují získání souhlasu pro záměr "sportovní hromadná akce". Geokešing však není sportovní, ale rekreační aktivitou (nejde o sportovní soupeření, ale o zábavnou činnost). Zejména ale není hromadnou akcí. Neboť nelze označit termín konání, ani počet účastníků a především platí, že úmyls konkrétní osoby geokeš hledat, je jejím čistě individuálním rozhodnutím. Zcela neovlivněným osobou provozovatele geokeše.
Odstavec 1 paragrafu 45h říká, pro jaké záměry je povinné zajištění stanoviska k vyloučení vlivu záměru na soustavu Natura 2000. Jsou to takové, které jsou prostřednictvím paragrafu 1 zákona 100/2001 Sb, definovány v příloze číslo 1 zákona 100/2001 Sb. I zde ale platí, že provozování geokeše neodpovídá žádnému ze záměrů, definovaných v příloze číslo 1 zákona 100\2001 Sb.
Když to shrnu, tak provoz geokeše v chráněném území není zákonem 114\1992 Sb. ani apriory zakázaný, ani nepodléhá povinnosti dopředného souhlasu. Pokud platí, že co není zakázáno, je povoleno, pak zřízení a provoz geokeše, samozřejmě při dodržení všech ostatních ustanovení zákona 114\1992 Sb a dalších zákonů a nařízení, není v rozporu se zákonem 114\1992 Sb. a souvisejícími předpisy.
Je tento můj předpoklad správný?
Předem vám velmi děkuji za odpověď.
Mirek
ODPOVĚĎ:
Ano, Váš předpoklad je správný. Budou-li zakladatelé kešek i hráči, kteří tyto kešky hledají, dodržovat všechny povinnosti, které jim při pobytu v přírodě ukládají příslušné právní předpisy, nevztahuje se na geocaching žádný veřejnoprávní zákaz ani potřeba předchozího povolení. Bylo by ostatně smutné, pokud by i natolik nevinná zábava, jakou geocaching nepochybně je, vyžadovala nějaké úřední povolení (uvážíme-li zejména, že geocaching je toliko sofistikovanou podobou šipkované).
Co se týče zákona o ochraně přírody a krajiny, je nutné dbát především na to, aby umístění kešek nenutilo hráče opouštět vyznačené cesty v těch chráněných územích, kde je to tímto právním předpisem zakázáno (s čímž jsem se v době, kdy jsem se geocachingu aktivně věnoval, bohužel sám setkal).
Hraním geocachingu v přírodě je de facto realizováno právo volného průchodu, které je každému garantováno v § 63/2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
- každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv; je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy;
- práva podle předchozí odrážky se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat; orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.
Dle § 66/1 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Lze si však poměrně těžko představit, že by byl některým orgánem ochrany přírody geocaching kvalifikován jako činnost, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody.
Při úvaze o veřejnoprávní ne/regulaci geocachingu je vhodné vzpomenout rovněž další právní předpisy, které se přímo vztahují na pohyb v přírodě. Těmito právními předpisy jsou zejména lesní a vodní zákon.
Katalog činností, které jsou v lesích zakázány, je obsažen v § 20/1 lesního zákona. Z tohoto výčtu je vhodné upozornit na písm. b), dle něhož je v lesích mimo jiné zakázáno narušovat půdní kryt. Je proto vhodné, aby v lesích nebyly kešky zahrabávány do země (což je ostatně, pokud si správně vzpomínám, v rozporu s pravidly geocachingu).
V rámci vodního zákona upozorňuji na:
- § 30/7 vodního zákona, dle něhož je zakázán vstup do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně (jako je tomu u zákona o ochraně přírody a krajiny, vymezuje i vodní zákon určitá místa, kam je v přírodě vstup zakázán, totéž ostatně činí i lesní zákon),
- § 46/1 vodního zákona, dle něhož je mimo jiné zakázáno ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod (s ohledem na obvyklou velikost a obsah kešek je však aplikace tohoto ustanovení spíše teoretická).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace služeb operátora - kolik měsíců zpětně je možné reklamovat služby?
- Kolik měsíců zpětně je možné reklamovat služby operátora?
- Lhůta na reklamování služeb mobilního operátora
Operátor si účtoval za 1,5 roku jednu službu dvakrát a reklamace mi byla zamítnuta. Mám tarif kde mám k tarifu placený program pro 4 přítele v rámci Vodafone, tam jsem měla jedno telefonní číslo, které přešlo pod jiného operátora, ale nebyla jsem o tom nikým informována. Od té doby mi bylo účtováno volání mimo síť i tarif Přátelé.
Když jsem toto zjistila žádala jsem o reklamaci, která mi byla zamítnuta s tím, že se operátor odvolává na svůj reklamační řád, kde je možné služby reklamovat pouze 2 měsíce zpětně. Opravdu si toto operátor může dovolit? Moc děkuji, Zina
ODPOVĚĎ:
V tomto případě má operátor pravdu. Vyúčtování je možné reklamovat pouze do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Dle ust. § 64 odst. 8 zákona 127/2005 Sb. , platí, že reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne.
Vzhledem k tomu, že jste skutečně do 2 měsíců od jednotlivých vyúčtování neuplatnila reklamaci, operátor správně reklamaci zamítl. V úvahu tak přichází pouze reklamace za poslední 2 měsíce. Pokud by operátor zamítl reklamaci i ve vztahu k těmto měsícům, je třeba se nejpozději do 1 měsíce obrátit na Český telekomunikační úřad.
Dle ust. § 129 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. platí, že nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Čestné prohlášení o darování peněz jednomu z manželů - prohlášení pro dědické řízení
- Čestné prohlášení o darování peněz mimo SJM - prohlášení pro dědické řízení
Manžel zemřel v 10/2016. Do dědického řízení jsou zahrnuti i dva synové z předešlého manželství, kterým manžel již za trvání našeho manželství převedl byt, který vlastnil. Bude toto zohledněno? Dále v 09/2016 byl zakoupen nový vůz, na který mi přispěli rodiče finanční částkou 300 000 Kč (finanční prostředky mají z prodeje polí, lesů a nyní již chalupy - rodiče jsou ročníky 1924 a 1931). Stačilo by napsat čestné prohlášení rodičů o poskytnutí finančních prostředků výhradně na koupi vozidla, za účelem, že je vozím k lékaři, poskytování jejich potřebných služeb atd. Kdo by mi pomohl napsat toto čestné prohlášení, případně jinak ošetřit. Děkuji, Barbara
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení dojde k zohlednění převedení bytu za života Vašeho manžela na jeho syny jen v případě, že pokud by z jeho pozůstalosti žádali svůj zákonný podíl, můžete navrhnout započtení daru bytu na jejich dědické podíly. Notář by darování měl zohlednit tak, že pokud by byla hodnota darovaného bytu stejná nebo vyšší než hodnota podílu z dědictví připadající na oba syny, tak tito synové z dědictví již nic neobdrží.
Pokud jde o auto, tak by mělo stačit čestné prohlášení Vás a Vašich rodičů, že Vám rodiče darovali částku ve výši 300.000 Kč a že za tuto částku jste zakoupila vozidlo, které tudíž nespadá do společného jmění manželů a tedy nespadá do dědického řízení. Jak sepsat takové prohlášení by Vám měl poradit i notář, který vyřizuje pozůstalost po Vašem manželovi.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Srážka autobusu s automobilem při vyjíždění z autobusové zastávky - odpovědnost řidiče autobusu který nepochybil
- Nezaviněná dopravní nehoda - jak se zbavit odpovědnosti?
Jsem řidič MHD a v dubnu 2016 jsem měl dopravní nehodu s osobním automobilem. Zastavil jsem na zastávce, která je umístěná v jízdním pruhu, tudíž vozidla která chtějí předjet autobus musí jet v protisměrném pruhu. Z výše uvedené zastávky jsem se hodlal rozjet, kdy osobní automobil byl ještě za mým autobusem, když jsem jel, začal mě osobní automobil předjíždět, čehož jsem si všimnul ve zpětném zrcátku, v protisměru nic nejelo a tak jsem situaci dále neřešil. Jenže OA potřebovalo odbočit na křižovatce vpravo, křižovatka je cca 20 m za zastávkou. Já už jsem byl čelem vozu v polovině křižovatky a předjíždějící OA prudce strhlo řízení aby stihlo odbočit, došlo ke střetu, autobus bez škody, na OA poškozený pravý zadní blatník a světlo. Řidička automobilu na místě se zaviněním nesouhlasila, argumentovala tím, že autobus neviděla, tak šla záležitost ke správnímu orgánu, také přijel její manžel, který mne dal najevo své postavení a vyplynulo mi, že s tímto případem, vzhledem ke kontaktům a finančním zdrojům řidičky a manžela, budou problémy. Čekal jsem kdy mne předvolají ke správnímu řízení, dnes (12.12.2016) se mi dostal do rukou dopis z Městského úřadu o neuhrazené pokutě ve výši 2000 Kč. Nevěděl jsem o co se jedná tak jsem na uvedený kontakt v dopise zavolal. Bylo mi sděleno, že se jedná právě o výše popsanou událost. Kdy mi údajně doručovali písemnost, kterou jsem si na poště nevyzvedl a ta se vrátila odesílateli. Čímž podle zákona nabyla právní moc. Žádné správní řízení a výslech svědků z autobusu se nekonal a já jsem shledán vinníkem. Pokutu jsem před pár okamžiky zaplatil, ale nechci být vinník této nehody neboť zákon 361/2000 Sb, konkrétně paragraf 17 pojednává o předjíždení, pokud me řidička neviděla, proč tedy jela v protisměru, a při předjíždění nesmí ohrozit vozidla jedoucí v protisměru a při odbočování nesmí ohrozit vozidla jedoucí za ní. Nehledě na to, že když autobus opouští zastávku, řidič má snížit rychlost jízdy nebo úplně zastavit, avšak tato zastávka je v jídzním pruhu.
Dá se v tuto chvíli situace řešit? Pokud ano tak prosím o domluvu na případu. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Bohužel za této situace již toho moc nezmůžete. Právní řád dává prostředky ochrany obviněným z přestupku, nicméně tyto prostředky obrany musí taková osoba využít sama aktivně. Zákon umožňuje, aby za situace, kdy si adresát zásilku nevyzvedne, byl obsah zásilky považován za doručený, tudíž v případě řízení také např. rozhodnutí nabylo právní moci. Pokud ovšem adresát je nečinný, jde mu toto k tíži.
Je zde teoretická možnost napadnout např. samotné doručení, a to pokud by se prokázalo, že k doručení nedošlo (např. doručováno na zcela odlišné adrese).
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Ztráta originálního dokumentu požadovaného soudem - jak postupovat? (existuje kopie dokumentu)
- Soud chce originál dokumentu který účastník řízení nemá - jak postupovat? (existuje kopie dokumentu)
- Pokuta za nedodání originálu dokumentu soudu
Soud po mě chtěl smluvní dokument (smlouvu) z roku 2000, tento jsem naskenoval a zaslal soudu. Soud po mě chce originál. Bohužel se mi ztratil-nemohu ho najít patrně jsem ho při úklidu vyhodil. Soud vyhrožuje pokutou 50 tis. Co mám dělat? Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Odpovězte soudu po pravdě tak, jak to je, tedy že dokument v originále nemáte, neboť jste jej ztratil. Rozhodně ale odpovězte, soud Vám nemůže pokutu uložit, pokud řádně zareagujete, pokutu by Vám mohl uložit pouze v případě, že byste na výzvu nereagoval.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Hmotná odpovědnost zaměstnance a manipulace s fakturami zaměstnavatelem - hrozí požadavek náhrady škody?
- Neoprávněný požadavek náhrady škody u hmotné odpovědnosti zaměstnance - zaměstnavatel manipuloval s fakturami
Hmotná odpovědnost v zaměstnání: moje dcera je vystudovaná jako oční optik, našla si práci u jedné oční lékařky (oftalmoložky) a ta chtěla aby pro ni v očním centru pracovala jako vedoucí optiky, vzhledem tomu že má na to vzdělání i praxi 5 let.
Dcera u ní pracovala měsíc a něco a paní doktorka došla s výpovědí tedy v tříměsíční zkušební době. Dcera nedostala výpověď řádně 3 dny před vystaveným datem a nebylo jí vůbec dovoleno si provést inventuru zda je vše v pořádku.
Paní doktorka dceru nechtěla pustit z provozovny než jí podepíše výpověď a pak s dcerou začala řešit, že jí nesedí faktury za brýlová skla. Dcera se pod žádné faktury nepodepisovala a paní doktorka zasahovala do PC provozovny, že si příslušném programu mazala přijaté faktury.
Dcera se obává, zda ze strany paní doktorky nemůže dojít, třeba k vystavení fiktivní faktury za nějaké zboží a pokud to zboží jako nedohledají v provozovně, tak sumu za toto zboží bude chtít vymáhat po dceři.
Opravdu s takovým jednáním zaměstnavatele jsem se nesetkala a je zarážející, že člověk s titulem takto jedná. Jak se může dcera bránit pokud jí bývalý zaměstnavatel z něčeho obviní.
Předem děkuji za Vaši odpověď, Milada
ODPOVĚĎ:
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je skutečně možné učinit okamžitě bez nedodržení určitého časového limitu před skončením pracovního poměru. Pokud měla dcera uzavřenu tzv. hmotnou odpovědnost za svěřené hodnoty, pak by byla odpovědna pouze v případě, že by s nimi mohla disponovat jen ona sama a nikdo jiný a také, pokud by byla po jejím odchodu provedena inventura, to se však nestalo.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odpovědnost za odborný výkon lékaře - kdo za něj ručí?
- Odpovědnost za práci lékaře - kdo za něj ručí?
- Kdo nese odpovědnost za lékaře a jeho práci?
- Kdo ručí za lékaře a jeho práci?
Kdo nese odpovědnost za indikaci k odbornému výkonu, například kolonoskopii? Je právně odpovědný lékař, který o výkon požádal, vypsal žádanku, nebo je za ni odpovědný lékař, který výkon provádí? Během výkonu mohou nastat komplikace, kdo za ně bude odpovědný?
ODPOVĚĎ:
Abychom se mohli vyjádřit k vašemu dotazu, musíme nejprve objasnit podmínky vzniku právní odpovědnosti v obecné rovině. Právní odpovědnost fyzické osoby vzniká tehdy, pokud jsou splněny tyto podmínky:
1. tato osoba poruší právní povinnost, poruší nějakou povinnost danou zákonem;
2. je toto porušení zaviněné, ať již úmyslně, či z nedbalosti;
3. vznikla škoda – např. na zdraví, na majetku atd. ;
4. je zde příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti jednotlivcem a vznikem škody.
Odpovědnost jednotlivých osob (nejen lékařů i ostatních osob) je tedy nezbytné zkoumat vždy individuálně se zřetelem k výše uvedeným podmínkám, zda byly naplněny.
Lékaři, kteří se účastní léčby a péče o konkrétního pacienta, ponesou vždy odpovědnost za své konkrétní konání (nebo naopak za to, že nekonali, ačkoliv měli) ve vztahu k danému pacientovi, a zejména k poskytované péči.
Lékař může tedy nést odpovědnost za to, že indikoval výkon, který neměl při daném onemocnění, při zdravotním stavu konkrétního pacienta, být proveden. Stejně tak může nést odpovědnost za to, že o provedení vyšetření nerozhodl, ačkoli rozhodnout mohl a měl. Druhá situace, tedy zanedbání povinnosti nějaké vyšetření indikovat, bývá v praxi dokonce častější a závažnější.
Posouzení odpovědnosti bude vždy konkrétní pro jednotlivého lékaře, bude se odvíjet od toho, zda lékař postupoval lege artis, či nikoli. Pojem lege artis je v zákoně o zdravotních službách definován jako tzv. náležitá odborná úroveň. Náležitou odbornou úroveň poskytované péče pak definuje ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, a to takto:
„Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. “
Budeme-li tedy posuzovat indikaci konkrétního výkonu, budeme se zabývat otázkou, zda měl být výkon indikován, zda jeho provedení bylo podle podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, dále zda lékař respektoval individualitu pacienta, tedy např. zohlednil další onemocnění, jimiž pacient trpí, jeho celkový zdravotní stav, ale též přání pacienta atd. V neposlední řadě musíme zvážit, zda bylo objektivně možné vyšetření provést, i to, jaké konkrétní podmínky měl lékař v době, kdy se rozhodoval. Ošetřující lékař ponese odpovědnost především
za tzv. indikaci, za rozhodnutí o odeslání pacienta k výkonu, či naopak neodeslání tam, kde měl být výkon proveden.
Obdobně budeme postupovat při posouzení vlastního provedení výkonu. I lékař, který výkon provádí, může pochybit, pokud výkon provede neindikovaně, i pokud výkon naopak neprovede a provést měl. Lékař, do jehož odbornosti výkon spadá, by však měl velmi dobře znát indikace, kontraindikace i možné komplikace výkonu. Měl by pečlivě zvážit přínos vyšetření i s ohledem na míru rizika. Dále samozřejmě může provádějící lékař nést právní odpovědnost v případě, že výkon byl v konkrétním případě plně indikován, ale při jeho provedení se dopustí odborné chyby
a pacientovi vznikne nějaká újma na zdraví.
Zde bych však ráda zdůraznila, že i při správně provedeném výkonu může v určitém procentu nastat komplikace, aniž by kdokoli z lékařů postupoval chybně. Každý zákrok je provázen určitou mírou rizik. I přesto, že celý tým postupuje pečlivě a správně, lege artis, může nastat komplikace výkonu, která není non lege artis – tedy porušením povinnosti poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni.
Mgr. MUDr. Dita Mlynářová
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování pochybností o postupu jiného lékaře před pacientem
- Pomlouvání lékaře lékařem před pacientem a etický kodex České lékařské komory
- Pomlouvání lékaře lékařem a trestný čin Pomluvy § 184 Trestního zákoníku
Řeší nějak právní předpisy situaci, kdy jeden lékař nahlas sděluje před pacientem pochybnosti o dosavadním postupu jiného lékaře při léčbě o tohoto pacienta? Jednou jsem dokonce zažil, že byly tyto pochybnosti součástí lékařské zprávy.
ODPOVĚĎ:
Na uvedenou situaci právní předpisy pamatují a doporučujeme všem lékařům se takovým prezentacím svých názorů před pacienty i kýmkoli jiným vyhnout, i kdyby lékař své výhrady k postupu kolegy považoval za sebevíc oprávněné. Takové informace na adresu kolegy sdělené pacientovi (či snad dokonce i výslovně zadokumentované v lékařské zprávě) totiž mohou mít pro lékaře disciplinární důsledky, pokud by byly předmětem
disciplinárního řízení pro porušení etického kodexu komory.
Podle § 4 odst. 1 Stavovského předpisu ČLK č. 10 – Etického kodexu ČLK je základem vztahů mezi lékaři vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence a přiznáním práva na odlišný názor.
Popsaným jednáním by se tedy lékař dostal do rozporu s citovaným stavovským předpisem a mohl by být za toto jednání postižen před disciplinárními orgány ČLK.
Kdyby míra nepravdivých údajů na adresu kolegy překročila tzv. malou společenskou škodlivost a šlo by prokazatelně o nepravdivé údaje způsobilé závažně poškodit kolegu v jeho zaměstnání, rodině nebo společenském postavení, případně šířené mediálně, mohl by se lékař dostat do rozporu rovněž s trestním zákoníkem a zodpovídat se z podezření z trestného činu pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, ve kterém je skutková
podstata tohoto trestného činu definována takto: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. “ Jak plyne z definice této skutkové podstaty, nemusí nepravdivé pomlouvačné údaje kolegu přímo poškodit, postačí, že takové údaje na jeho adresu jsou obecně způsobilé značnou měrou přivodit kolegovi uvedenou újmu.
Mgr. Bc. Miloš Máca
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Kamerový systém v čekárně lékaře a zákon o ochraně osobních údajů ZOOÚ
- Kamera v čekárně u lékaře
- Kamerový systém s nahráváním (záznamem) v čekárně lékaře a zákon o ochraně osobních údajů ZOOÚ
- Kamera s nahráváním (záznamem) v čekárně u lékaře
- Kamera v ordinaci lékaře - může ji lékař mít nebo ne?
- Kamera s nahráváním, záznamem v ordinaci lékaře - může ji lékař mít nebo ne?
Někteří kolegové občas musí řešit drobné krádeže anebo konflikty mezi čekajícími pacienty v čekárnách. Přemýšlejí proto o instalaci kamerového systému do čekárny. Já sám rovněž uvažuji o tomto preventivním opatření. Jsou nějaké zvláštní podmínky, které musím pro možnost provozovat kamerový systém splnit? Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je potřeba rozlišovat, zda jde o systém, který neumožňuje nahrávání, zachování a zpětné vyhledání záznamu, slouží tedy jen pro monitoraci v daném čase (jinak řečeno, jde o přímý přenos z čekárny do ordinace, a co lékař nevidí na obrazovce v danou chvíli, neuvidí už potom vůbec), nebo tento záznam obrazu naopak umožňuje.
V prvním případě není nutno plnit žádné zvláštní podmínky kromě viditelného upozornění pro pacienty (nejlépe na vstupních dveřích a potom v samotné čekárně), že vstupují do prostoru, který je monitorován, společně s údaji o provozovateli kamerového systému (tedy nejčastěji údaji o samotném poskytovateli zdravotních služeb).
V druhém případě jsou však podmínky přísnější, neboť se zde již pohybujeme v režimu zákona o ochraně osobních údajů. Lékař, který hodlá nainstalovat do čekárny kamerový systém umožňující záznam obrazu a jeho zpětné vyhledání, musí kromě výše popsaného upozornění pro pacienty splnit rovněž oznamovací povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů. K tomu lze odkázat na formulář a podrobnější informace, které jsou k dispozici na webových stránkách právě ÚOOÚ. Pokud Úřad do 30 dnů od splnění oznamovací povinnosti nevznese lékaři námitky (nevyjádří se), platí, že lékař může začít kamerový systém provozovat.
K tomu lze ještě doplnit, že kamerový systém může být instalován právě jen v čekárně, ale zákon zakazuje tak učinit na místech, na kterých je vzhledem k charakteru používání těchto míst požadavek k zachování soukromí pacienta – toalety, šatny anebo např. i samotná ordinace či vyšetřovna lékaře.
Mgr. Bc. Miloš Máca
___
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Školení v době pracovního volna, zaměstnavatel navýšil fond pracovní doby - je postup správný?
- Může zaměstnavatel navýšit fond pracovní doby kvůli školení v době volna zaměstnance?
- Školení v době pracovního volna - proplacení jako přesčas nebo formou navýšení fondu pracovní doby?
Byl jsem vyslán ve svém volnu na školení, které jsem musel absolvovat v určeném termínu. Zaměstnavatel mi toto školení proplatil jako překážky v práci a navýšil mi o dobu strávenou na školení fond pracovní doby. Je tento postup správný? Vzhledem k tomu, že jsem se zmíněného školení účastnil nad rámec pracovních hodin, nemělo mi být proplaceno jako přesčas? Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se účastnil školení na příkaz zaměstnavatele, tj. tedy v jeho zájmu, pak se jednalo o prohlubování kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění a účast na takovém školení se považuje za výkon práce, za který náleží mzda nebo plat.
Zaměstnavatel Vám měl dobu takto strávenou proplatit jako byste v tu dobu pracoval, pokud jste byl na školení i nad rámec své stanovené pracovní doby, mělo se jednat o práci přesčas.
Pokud zaměstnavatel postupoval tak, jak postupoval, postupoval nesprávně, pokud Vám byl fond pracovní doby o dobu strávenou na školení navýšen, a vy jste tuto dobu navíc odpracoval, mělo by Vám to být proplaceno jako práce přesčas.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Společná hypotéka manželů, splácí jen manžel - jak se vypořádá SJM v případě rozvodu manželství?
- Společná hypotéka manželů, splácí jen manžel - jak se vypořádá společné jmění manželů v případě rozvodu manželství?
Společné jmění manželů SJM: s manželkou mám společnou hypotéku, kterou jsme si vzali v manželství. Manželka se od mě odstěhovala s důvodem že se chce rozvést. Každý máme svou domácnost a finance. Na manželku platím výživné 2.000,- měsíčně. Splátky hypotéky platím jen já. Manželka nepracuje a nemá k tomu žádné příčiny ohledně zdraví atd. , spíše ji to radí její právní zástupkyně.
Máme dvě dcery 5 a 10 let a žijí u manželky. Chodí do školky a školy. Od doby jejího odstěhování a placení z mé strany výživné na ni jsem sám zaplatil na splátkách hypotéky 180.000 Kč = 90.000 Kč úmor a 90.000 Kč úroky a různé poplatky. Zajímá mne jak by se měli spravedlivě děli v SJM tyto částky?
Děkuji za odpověď.
Ivoš
ODPOVĚĎ:
Dokud nejste rozvedeni, tak nelze splátku hypotéky, kterou nyní hradíte, dělit na polovinu, neboť stále existuje společné jmění manželů a není rozhodující, který z manželů splátky hradí (pokud tedy splátky nehradíte např. z peněz získaných dědictvím či darem). Požadovat polovinu na splátku hypotéky můžete po manželce až poté, co budete pravomocně rozvedeni.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zřeknutí se výpovědní lhůty zaměstnancem - informace
- Žádost o zkrácení výpovědní lhůty zaměstnancem - informace
- Jak požádat zaměstnavatele o zkrácení výpovědní lhůty (zaměstnanec má už práci slíbenou u jiného zaměstnavatele)
- Zřeknutí se výpovědní lhůty pracovníkem - informace
- Žádost o zkrácení výpovědní lhůty pracovníkem - informace
- Jak požádat zaměstnavatele o zkrácení výpovědní lhůty (zaměstnanec má už práci slíbenou u jiného zaměstnavatele)
Během výpovědní doby jsem nastoupila na nemocenskou a byla dlouhodobě nemocná. Výpovědní doba měla vypršet 31.3.2015. Dne 15.2.2016 bude má nemocenská ukončena. Výpověď jsem dostala od zaměstnavatele pro nadbytečnost.
Vím, že výpovědní doba se posunuje až po návratu zpátky do práce po nemoci. Ráda bych se jí zřekla, ale většinou jsem na netu našla příklady, kdy po zřeknutí platilo ukončení zaměstnání na původní datum, tedy v mém případě 31.3.2015.
Je možné, aby ukončení zaměstnání bylo oficiálně až 15.2.2016 respektive 16.2.2016 až po ukončení nemocenské? Jaká by měla být formulace zřeknutí se zbývající výpovědní doby? Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Dle § 53 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. “
Z výše uvedeného vyplývá, že pracovní poměr skončí buď uplynutím výpovědní doby, bez ohledu na ochrannou dobu, pokud oznámí zaměstnavateli, že na prodloužení netrvá. Nebo pracovní poměr skončí až tehdy, kdy po ukončení ochranné doby (pracovní neschopnost) doběhne zbývající část výpovědní doby, která se kvůli vzniklé ochranné době do výpovědní doby nezapočítávala. Jinou možnost zákon nedává. Oznámení o tom, že netrváte na doběhnutí zbytku výpovědní doby, byste musela zaměstnavateli doručit před posledním dnem neprodloužené výpovědní doby, tj. před 31.3.2015. Pokud byste chtěla ukončit pracovní poměr tak, jak uvádíte, domnívám se, že nejlepší řešení je kontaktovat před skončením pracovní neschopnosti zaměstnavatele a domluvit se s ním na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru k danému datu. V dohodě jsou možné uvést důvody, tj. organizační (nepřijdete tedy o odstupné) a také je možno tam uvést, že pracovní poměr končí tímto datem na Vaši žádost, proto se nebude prodlužovat.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Asistenční služba odmítla vyplatit pojistné plnění za vypůjčení auta (po odcizení vlastního automobilu) - pojišťovna Allianz
- Problém při zaplacení náhradního auta pojišťovnou Allianz
Po odcizení vozidla jsem kontaktoval PČR a nahlásil případ na pojišťovnu. Využil jsem možnosti zapůjčení náhradního vozidla, které asistenční služba dle podmínek kryje po 30 dnů a pojišťovna po 5 dnů (při odcizení vozidla). Uhradil jsem za půjčovné za vozidlo dle faktury předložené společností, co vyřizovala pojistnou událost včetně půjčovného.
Pojišťovna zaplatila půjčovné ve výši 5000, - Kč (5x1000 Kč). Asistenční služba odmítla vyplatit pojistné plnění za půjčovné s odvoláním na článek v pojistných podmínkách, ve kterém se říká:
"Pojištění dle odd. I a II těchto DPP se nevztahuje na: a) všechny náklady zaplacené bez předchozího souhlasu smluvního partnera, s výjimkou případů, kdy oprávnění osoba prokáže, že se z důvodů hodných zřetele nemohla spojit s asistenční centrálou smluvního partnera jinebo pokud smluvní partner nebyl schopen z důvodů mimořádných okolností asistenční službu poskytnout."
V příloze se nachází Všeobecné podmínky a Doplňkové podmínky pro asistenci od pojišťovny Allianz.
Zaplatil jsem za půjčovné, společnost, která vše vyřizovala, říkala, že se její právník pokusí nějak argumentovat, ale celá věc akorát stojí a mně tyto peníze chybí v rozpočtu.
Dá se v dané věci něco dělat?
Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud je v pojistných podmínkách takovéto ujednání obsaženo a Vy neprokážete, že byla splněna některá z v citovaném ustanovení uvedených podmínek, nedá se v dané věci dělat nic. Pokud jste zmocnil nějakou společnost k tomu, aby po odcizení vozidla věc za Vás vyřídila a v důsledku jejího chybného postupu nastala tato pro Vás nepříjemná situace, máte právo se domáhat náhrady škody po této společnosti, která věc po odcizení vyřizovala.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Promlčení nároků u nemoci z povolání
- Jak prokázat nemoc z povolání u zaměstnavatele?
- Jak uplatnit nemoc z povolání a nároky z ní u zaměstnavatele?
- Jak požádat zaměstnavatele o náhradu mzdy za nemoc z povolání - postup, návod
11/2015 mi byl ukončen pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Mohu se zpětně domáhat uplatnění nemoci z povolání, pokud ano, v jaké lhůtě a jakým způsobem je toto možno učinit? Jen podotýkám, že již dříve jsem v zaměstnání utrpěl nezaviněné pracovní úrazy, jeden registrovaný a jeden evidovaný, takto zaznamenané k v knihách úrazů a z tohoto titulu mám dodnes (29.01.2016) zdravotní potíže, kromě jiných souvisejících s výkonem práce v důlním provoze. Děkuji.
Adam
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vám nejde jen o stanovení nemoci z povolání, ale hlavně o nároky z tohoto vzniklé. Pro jednotlivé nároky zde platí obecná promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, tj. de dne kdy jste mohl daný nárok žádat. V danou chvíli se lze tedy domáhat soudního určení nemoci z povolání a i jednotlivých nároků z pracovních úrazů, byly-li zaměstnavatelem uznány. Pokud zaměstnavatel pracovní úrazy ani nemoc z povolání neuznal, nebo v budoucnu uznat nechce, budete se muset obrátit na soud, aby jednak určil, že vznikly a dále stanovil i povinnost zaměstnavateli plnit nároky z toho vzniklé.
__
FINANCE-DANĚ
- Milionářská daň u zaměstnance - odstupné při výpovědi od zaměstnavatele
- Jak požádat o vrácení milionářské daně u zaměstnance kterému bylo vyplaceno odstupné
- Zdanění odstupného u propuštěného zaměstnance - informace
Přišel jsem 10/2015 o zaměstnání ze zdravotních důvodů po dvacetiměsíčním onemocnění, když jsem z názoru posudkového lékaře OSSZ v rozporu s odbornými nálezy, nepobíral poslední 3 měsíce ani nemocenské dávky, tím nuceně ukončil PN, kdy mne lékař do odpovědného zaměstnání nepustil. Od zaměstnavatele jsem jednorázově obdržel 7 platů odstupného a odměnu za 32 letou práci z kolektivní smlouvy. Toto prošlo řádně mzdovou účtárnou s odvodem daně a sociálního a zdravotního pojištění, Skončil jsem na úřadu práce. Mzdová účtárna mi však ještě udělá daňové vyúčtování za 2015 s uplatněním odpisu daně za penzijní spoření. Mimo uvedeného, mi však byla z odstupného vyměřena tzv. milionářská, správné solidární daň, ve výši 7 procent, jak mi s politováním s předáním výplatní pásky dnes (29.01.2016) účetní sdělila. Já však žádný celoročně vysoký příjem neměl, ale pouze část nemocenských dávek a jednu podporu v nezaměstnanosti. Bude mi tato daň vrácena a co pro to mám udělat. Na internetu jsem jednoznačné stanovisko k tomuto nenašel. Děkuji. David
ODPOVĚĎ:
Nemusíte mít obavy. Vaše poslední mzdová účtárna provede roční zúčtování daně a v rámci něj se vypořádá i zvýšený odvod tzv. solidární daně. Přeplatek na dani tedy bude vrácen včetně přeplatku z titulu solidární daně.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soukromá cesta využívaná občany obce - je možný prodej cesty?
FINANCE-DANĚ
- Soukromá cesta využívaná občany obce - je možná úleva na dani z nemovitosti?
Před pozemkem - k rekreaci - je cesta, která je v katastru nemovitostí vedena jako můj majetek, zemědělský půdní fond, nejsou evidována žádná omezení. Cesta byla vždy používána k příjezdu k ostatním nemovitostem. Předpokládám, že s nějakou změnou v legislativě byla daň z nemovitosti nově vyměřena mně, jako vlastníkovi. V této souvislosti mě zajímá:
1) Existuje nějaký doporučeníhodný postup, jak využít svého vlastnického práva (pronájem obci, apod.), když jsem povinen hradit daň z nemovitosti?
2) Pokud v evidenci katastru nemovitosti není zapsané věcné břemeno (na používání pro přístup k ostatním nemovitostem), mám právo s pozemkem nakládat dle svého uvážení (např. jej oplotit)?
3) Která právní úprava tuto problematiku řeší - abych se dozvěděl více?
Předem děkuji. Jakub
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych doporučovala započít jednání s osobami, které cestu využívají k příjezdu ke svým nemovitostem a zřídit jim úplatně věcné břemeno průjezdu či příjezdu k nemovitostem. Sice máte právo se svým pozemkem naložit dle Vašeho uvážení, tedy jej i oplotit, nicméně pokud je tento pozemek jedinou přístupovou cestou k dalším nemovitostem a je jako cesta již delší dobu užíván, tak byste oplocením pravděpodobně vyvolal soudní spory o zřízení věcného břemene a ve svém důsledku byste byl nucen oplocení zrušit, uhradit v případě soudního sporu soudní poplatky a soud by věcné břemeno zřídil soudním rozhodnutím. Proto bych doporučovala pokusit se započít jednání ke zřízení věcného břemene smluvně a za úplatu, pokud by na toto nikdo z uživatelů cesty nereflektoval, nezbylo by Vám, než jim nechat zřídit věcné břemeno za úplatu soudně.
Tuto problematiku řeší zákon č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, § 1257 až §1308.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo platí náklady na pohřeb - vliv na dědictví
- Dědictví a pohřebné, náklady na pohřeb - mají vliv na výši dědictví?
- Kdo platí pohřebné - počítají se do dědictví?
- Strhávají se náklady na pohřeb z dědictví v dědickém řízení?
- Pohřebné a dědictví - strhávají se náklady na pohřeb z dědictví?
Umřela mi maminka a jako jediný dědic jsem, kromě jiného, zařizovala a platila i pohřeb a vše okolo, co bylo potřeba. Dnes (28.01.2016) jsem byla u notářky a ta mi řekla, že náklady na pohřeb se od výše dědictví neodečítají. Prosím o informaci, zda je to pravda a pokud ano, zda mohu po paní notářce požadovat náhradu či opravu Usnesení. Měla jsem informace, že tyto náklady by se odečítat měly.
Mnohokrát děkuji za informaci a přeji hezký den
Eva
ODPOVĚĎ:
Paní notářka měla pravdu, náklady pohřbu se od výše dědictví neodečítají. Odměna notáře – soudního komisaře se v řízení o pozůstalosti stanovuje podle notářského tarifu a vypočítává se z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti, tedy pouze z výše dědictví bez odečtení pasiv (§ 12 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb.).
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplácení státních svátků - výpočet platu, mzdy při přechodu ze státního svátku do všedního dne
- Noční práce ve státní svátek s přechodem do pracovního dne - výpočet platu, mzdy
- Příplatek za noční pohotovost ve státní svátek s přechodem do pracovního dne - výpočet platu, mzdy
Mám dotaz k proplácení pracovní činnosti o svátcích. I přes časté diskuse na toto téma mi není tato otázka jasná. Prosím o vysvětlení následujících příkladů:
Pracovník pracuje v běžném režimu pondělí až pátek – 40-ti hodinová týdenní pracovní doba,
- pracovní pohotovost – od středa (svátek) 07,00 hod. – do čtvrtek (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 12,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
pracovní dobu
- pracovní pohotovost – od pondělí (svátek) 07,00 hod. – do úterý (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 20,00 hod. do 23,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
pracovní dobu
- pracovní pohotovost – od neděle (svátek) 07,00 hod. – do pondělí (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 11,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
pracovní dobu
- někdy bývá vysvětlováno, že příplatek za pohotovost ve svátek (všední den), ale jinak
v pracovní době, nelze tedy poskytnout, protože to je již placeno tzv. státem (jaký by pak byl
rozdíl mezi pracovníkem, který musí být k dispozici a tzv. na písknutí pracovat a mezi
pracovníkem, který např. odjel na výlet)
Prosím o specifikaci, zda se jedná o přesčas (ohodnocovaný jako všední den nebo jako S/N či svátek a jakým způsobem), nebo se nejedná o přesčas a lze poskytnout po dohodě pouze příplatek ve výši průměrného výdělku.
Rád bych znal všechny náležitosti u daných příkladů a jak se k nim došlo.
Moc děkuji
Miloš
ODPOVĚĎ:
Pracovní pohotovost je upravena v § 95 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění, a to následovně:
(1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140.
(2) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§ 93).
(3) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.
Dle § 140 ZP pak platí:
Za dobu pracovní pohotovosti [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95] přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Dle § 348 odst. 1 písm. d) ZP platí:
Za výkon práce se považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Neuvádíte, zda jste odměňován mzdou nebo platem, odměna za práci ve svátek se pak bude řídit buď § 115 ZP (mzda) nebo § 135 ZP (plat). Zákon nevylučuje souběh odměny za pracovní pohotovost a náhradu mzdy nebo případně nekrácení platu za svátek z důvodu odpadnutí směny ve svátek.
Př. 1
- pracovní pohotovost – od středa (svátek) 07,00 hod. – do čtvrtek (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 12,00 hod.
Zde 7-8 odměna za pracovní pohotovost, 8-12 se jedná o práci ve svátek (odměna dle § 135 ZP), nejedná se o práci přesčas za předpokladu, že na tuto dobu máte rozvrženou směnu a pracoval byste, pokud by nebyl svátek, 12 – 7 odměna za pracovní pohotovost. Po dobu, kdy máte rozvrženu směnu v tento den a držel jste pouze pracovní pohotovost (nepracoval), Vám současně s odměnou za pracovní pohotovost náleží i náhrada mzdy, popř. se Vám plat nekrátí.
Př. 2
pracovní pohotovost – od pondělí (svátek) 07,00 hod. – do úterý (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 20,00 hod. do 23,00 hod.
Zde 7 – 20 odměna za pracovní pohotovost, za dobu, kdy byste měl normálně naplánovanou směnu, a pracoval byste, nebýt svátku i náhrada mzdy, popř. by se Vám plat nekrátil.
20 – 23 práce ve svátek a i práce přesčas, pokud na tuto dobu nemáte normálně naplánovanou směnu, navíc 22 – 23 práce v noci
23 – 7 odměna za pracovní pohotovost.
Př. 3
pracovní pohotovost – od neděle (svátek) 07,00 hod. – do pondělí (běžný všední den)
07,00 hod. – v této době od 08,00 hod. do 11,00 hod. -výkon práce nad stanovenou týdenní
pracovní dobu
Zde 7 – 8 odměna za pracovní pohotovost, 8-11 práce ve svátek, práce v so a ne, práce přesčas, neboť i kdyby nebyl svátek, v daný den byste nepracoval, 11 – 07 odměna za pracovní pohotovost.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení hlavního pracovního poměru ve zkušební době a nárok na nemocenskou
- Výpověď zaměstnancem ve zkušební době a nárok na nemocenskou
Při ukončení pracovní pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době je nějaká lhůta na nástup pracovní neschopnosti nebo to platí pouze u jiných ukončení.
Dnes (21.01.2016) jsem ukončil pracovní poměr na HPP na vlastní žádost ve zkušební době. Když půjdu zítra (22.01.2016) na neschopnost, dostanu nemocenskou?
Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
Podmínky nároku na nemocenské dávky jsou při ukončení pracovního poměru ve zkušební době stejné jako při jiných způsobech ukončení pracovního poměru. Pokud se v pracovní neschopnosti ocitnete do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru, nárok na nemocenské dávky Vám vznikne od 15. dne nemoci. Nemocenské dávky Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), tzv. lístky na peníze budete odevzdávat bývalému zaměstnavateli. OSSZ má na výplatu nemocenských dávek lhůtu 30 kalendářních dní od doby, kdy obdrží podklady od Vašeho zaměstnavatele. Je tedy zapotřebí počítat s určitou časovou prodlevou.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nesvéprávnost občana a registr obyvatel - zaznamenává se nesvéprávnost do registru?
- Jak se centrální registr obyvatel dozví o omezení způsobilosti k právním úkonům
- Jak se centrální registr obyvatel dozví o nesvéprávnosti občana
OBČAN-EXEKUCE
- Dlužník s omezením způsobilosti k právním úkonům má opatrovníka - jak se to dozví exekutor?
- Jak se dozví exekutor že je dlužník nesvéprávný a má opatrovníka?
- Nesvéprávný dlužník - vliv na exekuci, role opatrovníka
- Nesvéprávný dlužník má opatrovníka - jak se to dozví exekutor?
Můj bratr, zemřel 14/03/2015, byl 11/2007 okresním soudem zbaven způsobilosti k právním úkonům. Tentýž soud v 01/2011 přijal usnesení o nařízení exekuce a pověřil jejím provedením soudního exekutora, který provedl doručení písemností fikcí na adresu trvalého pobytu, neboť adresát obsílky nepřijal, s největší pravděpodobností byl hospitalizován v Psychiatrické nemocnici. Soudní exekutor tvrdí, že doručoval v souladu se zákonem na adresu evidovanou v centrálním systému evidence obyvatel a nebylo mu (soudnímu exekutorovi) známo, stejně jako exekučnímu soudu, že bratr měl ustanoveného opatrovníka, neboť toto nebylo zaznamenáno v Centrální evidenci obyvatel.
Můj dotaz zní: Kdo je povinen po nabití právní moci rozsudku okr. soudu o zbavení způsobilosti a ustanovení opatrovníka toto oznámit do centrální evidence obyvatel?
Pro úplnost uvádím, že jsem po dědickém řízení novým povinným já, nezpochybňuji oprávněnost exekuce, ale jsem si jist, že kdyby bylo jednáno s opatrovníkem (ihned na začátku dané kauzy – nebylo s ním jednáno vůbec, opatrovníkem byla obec), tak by výsledná suma nemusela nabýt téměř sedmi násobku; vymáhaná pohledávka vznikla roku 2004.
Děkuji, Nikolas
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že ke zbavení způsobilosti k právním úkonům došlo v listopadu roku 2007, je nutné vycházet z tehdy platného a účinného znění zákona č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel.
Dle ust. § 6a písm. b) zákona o evidenci soud 1. stupně předává informace o zbavení způsobilosti k právním úkonům obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se daná osoba přihlásila k trvalému pobytu nebo zde má povolený pobyt, a to bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Následně tuto informaci tento obecní úřad předává dále ministerstvu jako správci evidence obyvatel.
K dnešnímu dni je postup zjednodušen, kdy zápis do evidence provede přímo soud prvního stupně, který v dané věci (zbavení/omezení způsobilosti, dnes (01.02.2016) nazvané omezení svéprávnosti) rozhodoval.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
- Kde požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
- Koho požádat o převod bytu do osobního vlastnictví? - postup, návod
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - poplatky
- Žádost o převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - informace o převodu
Za jakých podmínek mohu družstevní byt převést do osobního vlastnictví. Družstevníci o převod nejeví zájem, ale sousední vchody z bytového komplexu jsou již osobní. Co je k tomu potřeba a kolik by tento převod stál? Děkuji, Eduard.
ODPOVĚĎ:
Podmínky převodu družstevního bytu do soukromého vlastnictví člena družstva není upraven. V podstatě záleží na vůli orgánů družstva, zda tento převod "povolí" či nikoliv. Mohou si též stanovit libovolné podmínky. Z tohoto důvodu Vám ani nemohu blíže poradit.
__
RODINA-OSVOJENÍ, ADOPCE
- Výběr dítěte k adopci - vybírají rodiče nebo je dítě přiděleno?
- Adopce dítěte z dětského domova - jak dlouho trvá?
- Jak dlouho trvá adopce dítěte z dětského domova?
- Jak probíhá výběr dítěte k adopci z dětského
Je možné si vybrat konkrétní dítě z dětského domova, které si chceme osvojit nebo tuto možnost zákon neumožňuje? Jak dlouho trvá tato procedura?
Děkuji, Herbert.
ODPOVĚĎ:
Osvojení (adopce) konkrétního dítěte z dětského domova je možné. Pokud o takovéto adopci uvažujete, doporučuji kontaktovat sociální pracovnici daného dětského domova a informovat ji o záměru si konkrétní dítě osvojit. Pracovníci dětského domova sice nejsou oprávněni Vám o dítěti poskytovat jakékoliv informace, ale mohou kontaktovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí a informovat jej o Vašem zájmu o adopci dítěte. Příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ostatně můžete kontaktovat i vy sami – najdete jej na městském úřadě v místě Vašeho trvalého bydliště. V rámci tohoto orgánu působí pracovníci náhradní rodinné péče, do jejichž kompetence problematika adopcí spadá. Další postup bude záležet na tom, v jaké situaci se dané dítě momentálně nachází. Je totiž možné, že už může běžet soudní řízení o svěření dítěte do pěstounské péče či osvojení nebo o návratu dítěte k jeho biologickým rodičům. Jestliže se ale jedná o dítě, pro které se marně hledá náhradní rodina, bude Vaše cesta k adopci otevřená a pracovníci úřadu s Vámi dohodnou další postup.
Musíte počítat s tím, že celý proces bude trvat několik měsíců. Součástí řízení o adopci je totiž i tzv. předadopční péče, kdy je dítě před schválením adopce soudem nejméně po dobu tří měsíců v péči svých budoucích adoptivních rodičů.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu - manžel nabídl nízkou částku na vyplacení manželky
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu - manželka nabídla nízkou částku na vyplacení manžela
S manželem jsme se rozvedli v 06/2015. V manželství jsme si pořídili dům na hypotéku. Hypotéka byla rozdělena na 2 části. 1 300 000, - Kč, které splácel manžel a 300 000, - Kč, které jsem splácela já. Po celou dobu manžel splácel a zbytek peněz spořil. Já platila druhou část hypotéky a ze zbytku peněz platila veškeré výdaje na domácnost. Manžel chce v domě po rozvodu zůstat a mne vyplatit. Dům má hodnotu cca 3 500 000, - Kč až 4 000 000, - Kč. Manžel mi navrhuje k vyplacení částku 900 000, - Kč. Mně se to však zdá málo. Chtěla bych proto poradit, zda tato částka odpovídá, nebo mám požadovat více.
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Podle práva nemovitost, o které hovoříte, náleží do společného jmění manželů, tedy každý z vás má nárok na ideální polovinu domu. V případě vyrovnání, kdy dům zůstane jen jednomu z Vás, má ten druhý nárok na finanční ekvivalent ceny poloviny nemovitosti. Manžel si při vyrovnání může odečíst z celkové ceny domu částku, kterou vynaložil na zhodnocení nemovitosti výlučně ze svého majetku (kupříkladu pokud do nemovitosti či její koupě vložil finanční prostředky, které nabyl dědictvím nebo darem). Samotná skutečnost, že na koupi přispíval větší částkou ještě neznamená, že tato částka nebyla součástí společného jmění (součástí SJM je totiž kupříkladu i mzda každého manžela). Zároveň je třeba zohlednit rovněž finanční prostředky, které jste Vy užila na chod domácnosti. Tedy ano, podle letmého odhadu je částka nižší než 1 mil. Kč nízká. Navrhněte proto manželovi svou představu o částce, zohledněte své výdaje a také prostředky, které jste užila na zhodnocení domu. Pokud manžel nebude souhlasit, na řadu musí přijít soud.
__
RODINA-SJM
- Odškodné za nemoc z povolání - patří do SJM nebo ne?
- Patří do SJM odškodné za nemoc z povolání?
- Má rozvedený manžel nárok na rentu za nemoc z povolání manželky po rozvodu manželství?
- Má rozvedená manželka nárok na rentu za nemoc z povolání manžela po rozvodu manželství?
Mám dotaz ohledně vyrovnání, které bude až po rozvodu, a to, zda mám nárok na vyplácení poloviny odškodného z nemoci z povolání, které mu bylo vypláceno v nemalé částce, momentálně řešíme rozvod, má uznanou rentu za nemoc z povolání, zda mám na tyto finance z 1/2 nárok, při vyrovnání.
Děkuji, Ilona.
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ano. Zákon sice hovoří o tom, že součástí SJM mimo jiné není to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, avšak v uvedeném případě, pakliže odškodněním nemoci z povolání, myslíte tzv. ztížení společenského uplatnění, by se mělo jednat o újmu majetkovou, tzv. škodu na zdraví. V takovém případě sice nemáte jako manželka právo na vyplacení této částky, ale jakmile je tato částka manželovi již vyplacena, stává se součástí společného jmění manželů a tudíž na ní nárok máte.
__
FINANCE-DANĚ
- Převod bytu ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Převod domu ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Převod nemovitosti ze syna a snachy na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Převod bytu z dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Převod domu z dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Převod nemovitosti zz dcery a zetě na rodiče (tchýně, tchán) a daně (odvod daní)
- Odvod daně - darování nemovitosti potomkem a jeho manželem, manželkou na rodiče (tchýně, tchán)
2015 darování bytu synem a snachou (byt byl v SJM) tchýni a tchánovi (do SJM). Je nutné podat daňové přiznání, když je převod od platby darovací daně osvobozen? Děkuji. Děkuji, Adéla
ODPOVĚĎ:
Daňové přiznání nemusíte podávat. Pokud by hodnota bytu činila více než 5 mil Kč, je obdarovaný povinen do 31.3.2016 oznámit tento osvobozený příjem na FÚ.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Srážky ze mzdy na výživné - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
- Ukončení srážek mzdy na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
- Srážky ze mzdy na alimenty a výpověď v práci, zaměstnání - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
- Ukončení srážek mzdy na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
- Placení výživného při ukončení srážek z platu, mzdy
- Srážky z platu na výživné - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
- Ukončení srážek platu na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
- Srážky platu na alimenty a výpověď v práci, zaměstnání - musí rodič hlásit výpověď v práci (ukončení pracovního poměru)?
- Ukončení srážek platu na výživné, alimenty pro výpověď v práci - jak bude rodič platit výživné než najde novou práci?
Partner běžně platí alimenty formou "dohoda srážek ze mzdy", k 12.1.2016 mu skončil pracovní poměr a nový zatím neuzavřel. Moje otázky jsou:
1.) Musí ukončení pracovního poměru hlásit soudu?
2.) Pokud ano, stačí tuto skutečnost oznámit klasickým úředním dopisem doručeným soudu, nebo je potřeba pomoci právníka?
3.) Jakým způsobem se platí výživné do té doby, než bude opět zaměstnaný a alimenty mu budou opět srážet ze mzdy? - má je poslat matce dítěte na účet sám? - má je nějakým způsobem zaplatit přes soud? popř. musí jejich zaplacení soudu dokládat?
Děkuji Vám.
S pozdravem,
Nikola
ODPOVĚĎ:
1. Ano, podle zákona platí, že přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
2. Pomoc právníka v tomto případě není nutná. Stačí pouze soudu oznámit tuto skutečnost. Nezapomeňte zejména na uvedení čísla jednacího.
3. Pokud bude partner brát nějakou formu státní podpory, pak mu budou výživné strhávat i z těchto dávek. V okamžiku, kdy začne pracovat u jiného zaměstnavatele se povinnost automaticky přenese tam.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Firma Alvia lže kupujícímu že obdržela do reklamace poškozený mobil - jak se bránit, jak dokázat že tomu tak není?
- Jak dokázat že reklamované zboží nebylo poškozeno před reklamací?
19.12. 2015 zakoupen přes internet mobil. telefon (v ceně 2430 Kč) u firmy Alvia, telefon nešel nabít, byla jsem i v renomované prodejně kvůli sehrání dat, ale protože se nenabíjel nešel spustit.
12.1.2016 jsem napsala odstoupení od kupní smlouvy a zaslala doporučeně zpět.
Odpověď jsem ale obdržela od Firmy Arol, kde po mně žádají zaplacení opravy telefonu 620 Kč bez DPH, z důvodu, že u telefonu je údajně odřený zadní roh, zadní kryt a fotoaparát. Nebo mi vrátí zboží zpět. Což zásadně odmítám a napsala jsem ji to. Zároveň požádala o foto poškozeného telefonu.
Prodejce si trvá na svém.
Až poté jsem začala hledat hodnocení na výše uvedené firmy od spotřebitelů, a nebyla jsem první kdo má s firmou stejné problémy. Nefunkční zboží, nulová komunikace, Firmu jsem nahlásila i na ČOI. Ale zřejmě se to podle reakcí kupujících už nahlašovalo dříve.
Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji Evelína
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že vada se projevila do 6 měsíců od převzetí zboží. V takovém případě máte práva uvedená v § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Podle tohoto ustanovení platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
Pro prodávajícího plyne další povinnost, a to vyřídit reklamaci ve lhůtě 30 dnů (§ 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Pokud poruší tuto povinnost, může kupující i odstoupit od smlouvy.
Na základě toho se domnívám, že máte právo na výměnu součásti věci a právo na odstoupení vznikne terpve v případě, že taková oprava nebude možná, nebo prodávající nevyřídí reklamaci ve lhůtě 30 dnů (nebo s odstoupením bude souhlasit).
Jestliže prodávající vadu opravil a navíc (bez objednávky) opravil též telefon (byl-li vůbec skutečně poškozen), pak nemá nárok na zapalcení této nevyžádané opravy a je povinen Vám telefon vrátit).
Pokud by Vám dle uvedeného vznikl nárok na odstoupení od smlouvy, je prodávající povinen Vám vrátit celou kupní cenu. Pokud by tak neučinil, budete jej k tomu muset vyzvat písemnou výzvou (zaslat doporučeně s dodejkou). Pokud by tak neučinil ani na výzvu, doporučuji vyhledat služeb advokáta a bránit se soudní cestou. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nechce vrátit potencionálnímu nájemci rezervační poplatek ač to v případě nepodepsání nájemní smlouvy slíbil
- Nevrácení rezervačního poplatku pronajímatelem - jak postupovat?
- Pronajímatel nechce vrátit potencionálnímu nájemci rezervační vratnou kauci ač to v případě nepodepsání nájemní smlouvy slíbil
- Nevrácení rezervační vratné kauce pronajímatelem potencionálnímu nájemci - jak postupovat?
Konec 11/2015 prohlídka bytu od pronajímatele pana Velima. Podpis rezervační smlouvy 4.12.2015 kde při podpisu pan Velim sdělil, že rezervační částka je vrátná, pokud se ozveme zavčas aby měl čas najít nového nájemce (s průpovídkou, že pokud to nebude 3 dny před podepsáním smlouvy o bydlení nebude problém se domluvit). 7.12.2015 rozhodnutí zrušit bydlení, oznámeno panu Velimovi, že odstupujeme od smlouvy a může byt zase nabídnout k pronájmu a domluvíme se termínu vrácení rezervační zálohy. Načeš po mě pan Velim vyžadoval odstoupení od rezervační smlouvy, že bez toho nemůže uzavřít smlouvu s dalším pronajímatelem, tento dokument jsem sepsala a nascenovala a poslala panu Velimovi na emailovou adresu, načež mi na to ani neodpověděl a byt nabízel směle na internetu dále. To jsem si myslela, že je vše v pořádku a vše proběhne bez problému, jenže pan Velim úplně obrátil s tím, že vyžaduje podpis smlouvy o podnájmu jinak
kauce propadá ve prospěch pronajímatele (ve smlouvě o rezervaci není jasně dáno, že částka propadá ve prospěch pronajímatele-že je nevratná).
Máme právoprávo na vrácení peněz? Simona
ODPOVĚĎ:
Bez znalosti rezervační smlouvy Vám nemohu poskytnout bližší informace.
Pokud byla rezervační smlouvy koncipována jako smlouva o smlouvě budeoucí (což zřejmě ano), pak jste povinna uzavřít smlouvu o nájmu bytu.
Co se týká odstoupení od rezervační smlouvy pak mohu jen konstatovat, že odstoupení od smlouvy je možné v případech, že tak stanoví zákon (ten tak stanoví zejména v souvislosti s prodlením a z Vašeho dotazu nevyplývá, že by došlo k prodlení druhé smluvní strany) nebo tak stanoví samotná smlouva. Další možností je, že se na tom strany vzájemně dohodnou.
Zde je nutné zmínit, že pokud nejste schopna prokázat to, co Vám ke smlouvě druhá smluvní strana sdělila, pak s tím při hodnocení situace nepočítejte (co není u soudu dokázáno, jako by nebylo).
Zákon však zná ještě jeden způsob, při kterém zaniká povinnost zavázané strany uzavřít budoucí smlouvu, a to změna okolností. Podle § 1788 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Bez znalostí toho, proč jste od smlouvy "odstoupila", nemohu zhodnotit, zda byl tento zákonný důvod naplněn.
Co se týká nenávratnosti kauce pak platí, že pokud nebylo ve smlouvě ujednáno, že kauce propadá ve prospěch budoucího pronajímatele, pak toto právo nemůže pronajímatel pro sebe vyvozovat je povinen tyto peněžní prostředky vrátit.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdo může jet v sanitce s pacientem?
- Může jet v sanitce s pacientem opatrovník?
- Může jet v sanitce s pacientem rodič?
- Může jet v sanitce s pacientem slepecký pes?
- Může jet v sanitce tlumočník znakové řeči?
Pracuji jako lékař zdravotnické záchranné služby (RZS) a setkávám se s žádostí pacientů o doprovod. Máme povinnost spolu s dospělým pacientem zajistit transport i jeho rodinného příslušníka nebo kamaráda? A jak je to např. s vodicím psem u slepců? Chápeme sice stres pacientů i to, že je jim doprovod oporou, ale prostor v sanitce je omezený, i takto je provedení některých výkonů obtížné, zároveň musíme dodržovat hygienické
předpisy. Cesta sanitkou tzv. „na maják“ je mnohem více riziková.
V souladu s ustanovením § 28 odst. 3 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, má pacient právo na:
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),
3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem.
Všechna tato práva však náleží pacientovi, jen pokud jsou zároveň v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem poskytovatele
zdravotních služeb a také pokud přítomnost těchto osob nenaruší poskytnutí zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost poskytovat zdravotní služby v souladu s platnými právními předpisy a na náležité odborné úrovni. Zdravotnická záchranná služba, stejně jako ostatní poskytovatelé, musí při přednemocniční neodkladné péči minimalizovat rizika přenosu infekčních nemocí, musí tedy dodržovat i hygienický řád.
Během transportu pacienta je pak jistě velmi důležité, aby mohli zdravotničtí pracovníci v případě potřeby využít prostor sanitního vozidla především pro provedení nezbytných vyšetření a léčebných zákroků. Vnitřní prostor sanitního vozu ZZS není primárně uzpůsoben k transportu dalších osob, jejich bezpečí tedy není optimálně zajištěno. Automaticky bez dalšího vždy transportovat s pacientem i blízkou osobu tedy
není možné.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme, aby zaměstnavatel ve svém provozním řádu či v jiných vnitřních předpisech vymezil, kdy je možné převézt spolu s pacientem i doprovod, případně kdo je oprávněn o tomto kroku rozhodnout. Obdobná právní úprava platí i pro přítomnost tzv. vodicího psa. V souladu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona o zdravotních službách, citovaného výše, má pacient se smyslovým nebo tělesným postižením,
který využívá psa se speciálním výcvikem, právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení. I toto právo však musí respektovat podmínky nezbytné k zachování odpovídající kvality a bezpečí zdravotních služeb. Pobyt psa se speciálním výcvikem musí tedy být v souladu se stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů ani jiné podmínky
poskytování zdravotních služeb (např. hygienické).
Sanitní vozidlo zdravotnické záchranné služby není transportním prostředkem, ambulantní prostor tohoto vozidla je určen k poskytování zdravotních služeb, a to včetně provedení neodkladných vyšetření a výkonů k záchraně života a zdraví pacienta.
Vzhledem k omezenému vnitřnímu prostoru sanitního vozu ZZS, potřebě dbát na hygienické požadavky poskytovaných zdravotních služeb a také časovému aspektu neodkladné péče bychom doporučovali vymezit ve vnitřním řádu ZZS, že transport psa se speciálním výcvikem sanitním vozidlem není možný. V některých specifických situacích, kde s ohledem na okolnosti a prospěch pacienta lze přítomnost vodicího psa připustit, je pak oprávněn rozhodnout vedoucí výjezdové skupiny o výjimce. I toto oprávnění ve výjimečných případech povolit přítomnost vodicího psa se speciálním výcvikem ve vozidle ZZS by mělo být výslovně uvedeno ve vnitřním řádu.
Mgr. MUDr. Dita Mlynářová
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Jak dlouho předem musí zaměstnavatel informovat o dovolené
- Informování zaměstnavatelem o čerpání dovolené - kolik dní předem minimálně?
- Kolik dní předem musí informovat zaměstnavatel zaměstnance o dovolené
- Informace o dovolené od zaměstnavatele - kolik dní předem?
Pracuji jako učitelka v MŠ a často se nám stává, že ředitelka ráno telefonicky oznámí, že poklesl počet dětí, proto se na odpoledne spojí třídy a nařídí, aby si tento den jedna z nás vzala řádnou dovolenou.
Vzhledem k prázdninovému provozu nám zbývá ještě hodně nevyčerpané loňské dovolené a na její proplacení nemá škola peníze.
Je možné nařizovat dovolenou po jednotlivých dnech a bez předchozího oznámení? Kolik dní předem je povinen zaměstnavatel informovat zaměstnance o čerpání řádné dovolené? Děkuji, Mirka.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je oprávněn nařizovat do volenou i po dnech, jedna část dovolené za kalendářní rok by měla však činit minimálně 2 týdny, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak. Dovolenou je však možné jednostranně nařídit písemně min. 14 dní předem, nikoliv ze dne na den nebo dokonce ten samý den (§ 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Písemně bych ředitelku upozornila na toto znění zákoníku práce, ředitelka na tento postup právo nemá.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda, majitel nesouhlasí s totální škodou (likvidací auta) navrhovanou pojišťovnou - může majitel poškozené auta totální škodu odmítnout?
- Odmítnutí totální škody navržené pojišťovnou majitelem poškozeného vozidla - je možné žádat náhradu škody za reálnou cenu vozidla?
- Totální škoda - nárok na náhradu reálné ceny auta, automobilu, vozidla
- Totální škoda určená pojišťovnou - nárok na náhradu reálné ceny auta, automobilu, vozidla
- Plnění pojistky za totální škodu auta po dopravní nehodě nanahradila reálnou cenu auta - vymáhání zbytku částky, po kom?
- Po kom vymáhat zbytek částky u totální škody po dopravní nehodě - cena auta je vyšší než vyplacená pojistka od pojišťovny
Obracím se na Vás s prosbou o radu v záležitosti nespokojenosti s jednáním pojišťovny ČPP. Jedná se o dopravní nehodu - střetnutí vozidla se srnou. Policie přítomna, zápis proveden, soupis dílů od likvidátora dodán. Jelikož se ale jedná o Škodu Octavia z roku 1999 s pojistkou na 50.000 Kč. a díly pro opravu poškození by byly v originálu dražší než cena vozidla, pojišťovna sama bez mého souhlasu rozhodla o likvidaci automobilu předáním do aukce a mě vyplatila pouze 2.889 Kč s oznámením, že předpis pojistného je vyrovnán proplacením totální škody vozidla. Tzn. zbývající částku cca 44 tis. Kč by mi vyplatil výherce aukce (pravděpodobně bez garance). Pojišťovna se mnou měla komunikovat, jestli si přeji vozidlo zrušit ve formě totální škody nebo opravit. V případě opravy soukromým automechanikem jsem dodala pro forma fakturu a žádala jsem o vyplacení částky formou rozpočtu. Celková částka byla nižší než hodnota aukce. Přesto mi pojišťovna dala na vědomí, že je vše v pořádku a nic mi nedají. Jak mám postupovat dále vůči ČPP? Děkuji
Děkuji, Elena.
ODPOVĚĎ:
S likvidací automobilu předáním do aukce musíte především souhlasit jako vlastník vozidla. Je ale třeba projít pojistné podmínky, zda jste se této možnosti sama nevzdala podpisem pojistných podmínek, které rozhodování o formě vyřízení pojistné události mohou upravovat. Jedinou možnost, kterou nyní máte, je žalovat pojišťovnu o náhradu škody. Tedy zaslat předžalobní upomínku s žádostí o úhradu částky, o kterou jste díky jejich jednání přišla a pokud nebude na výzvu uspokojivě reagováno, pak podat žalobu.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem nemovitosti bez živnostenského listu a EET (elektronická evidence tržeb)
- EET a pronájem bytu, domu bez živnostenského listu - musí být pronajímatel zaregistrován v EET?
Nevlastním živnostenský list a pronajímám celoročně objekt bez služeb. Vystavuji příjmové doklady a mé daňové přiznání je dle paragrafu 9. Je mou povinností vést elektronickou evidenci tržeb? Pokud ano od kdy? Je mou povinností mít zaregistrovaný účet u finančního úřadu? Děkuji za zodpovězení. Děkuji, Stanislava
ODPOVĚĎ:
Pronájem dle ust. § 9 zákona o daních z příjmů bez poskytování služeb, t. j. standardní pronájem nemovitosti nepodléhá EET.
Registraci účtu u finančního úřadu podléhají pouze plátci DPH.
__
FINANCE-DANĚ
- Kurzovné a elektronická evidence tržeb EET
- Placené workshopy a elektronická evidence tržeb EET
- Pořádání kurzů, workshopů, EET a registrovaný OSVČ účet u finančního úřadu
Můj syn je MgA a je OSVČ. Vede pod někým kurzy a workshopy a mimo to občas prodá své dílo. Je jeho povinností vést elektonickou evidenci tržeb? Případně od kdy? Je jeho povinností mít zaregistrovaný účet u finančního úřadu? Případně od kdy? Má finanční úřad právo do účtu nahlížet? Děkuji za zodpovězení.
Petra
ODPOVĚĎ:
Pokud syn přijímá platby v hotovosti, případně kartou, pak je povinen vést elektronickou evidenci tržeb. Pokud by přijímal pouze platby převodem na účet, pak elektronickou evidenci vést nemusí.
Neznám jeho přesný okruh jeho činnosti, nicméně dle Vašeho dotazu se domnívám, že bude spadat do 3. fáze, kdy je povinen vést EET od 1.3.2018.
Registraci účtů u Finančního úřadu podléhají pouze plátci DPH.
Finanční úřad si může vyžádat informace o účtu i stavu prostředků, a to bez ohledu na na to, zda je účet registrovaný. Dle ust. § 57 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, jsou banky, včetně zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva a platební instituce povinny na vyžádání správce daně poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.
Bude-li finanční úřad tyto informace požadovat, pak není podstatné, o jaký účet se jedná, a může jít i osobní nepodnikatelský účet. Bude se jednat zejména o případy, kdy finanční úřad bude mít podezření na krácení daně a podobně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění nezletilým - musí vždy rozhodnout opatrovnický soud?
- Dědění nezletilým - je nutné přivolení opatrovnického soudu?
- Záloha notáři u dědického řízení - dědění nezletilým dědicem
- Záloha notáři - projednávání dědictví nezletilého dědice
Můj nezletilý syn (3roky) je jediným dědicem pozůstalosti jeho babičky a dědečka (dědictví běží současně, jelikož úmrtí bylo ve stejném období).
Dědictví bude nejdříve od babičky, kde získá 1/2, poté po dědovi, kde již získá vše. V podstatě dostane vše, dědictví je v jeho prospěch, bude jen úhrada pohřbů. Potřebovala bych poradit zda musí toto dědictví schválit opatrovnický soud. Mám dva rozdílné názory podle toho který koncipient se věnuje tomuto řízení:
A) je nutné schválit opatrovnickým soudem
B) v případě, že když se dědí dle zákona a ne dohodou není potřeba podávat k soudu.
Můžete mi poradit? A k jednání mám přinést částku 25.000 Kč v hotovosti jako zálohu, má na toto notář právo? Zastupuji nezletilého a jsem samoživitelka na RD a tolik peněz nemám a z účtu nezletilého mi v bance bez soudu nebo notářky nikdo nic nedá předem.
Děkuji. Děkuji, Emilie.
ODPOVĚĎ:
Koncipienti Vám správně říkají rozdílné názory, protože v každém řízení se bude postupovat jinak.
V řízení po babičce, která zemřela dříve, se musí vypořádat společné jmění manželů a navíc dědicem zde je jak nezletilý vnuk, tak manžel Vaší babičky, který je v řízení zastoupen svým jediným právním nástupcem, a to svým nezletilým vnukem. V tomto řízení bude vnuk uzavírat dohodu o rozdělení společného jmění manželů a dohodu o rozdělení pozůstalosti mezi svým dědečkem a sám sebou a tuto dohodu bude muset schválit opatrovnický soud.
V řízení po dědečkovi je vnuk pak jediným dědicem a zde mu bude potvrzeno, že jako jediný dědic nabývá celé dědictví. Zde není potřeba jednání schvalovat opatrovnickým soudem.
Částka ve výši 25.000 Kč je uvedena jako záloha na odměnu notáře, ale zpravidla to bývá celá částka včetně DPH za provedené dědické řízení. Notář zálohu žádat může. Většina notářů pak zpravidla umožňuje splátkový kalendář.
__
PRÁCE-DOVOLENÉ
- Výpověď na rodičovské dovolené a čerpání řádné dovolené
- Výpověď na rodičovské dovolené a proplacení řádné dovolené
- Proplacení dovolené při výpovědi na mateřské dovolené
Jsem na rodičovské dovolené a chodím od ledna 2016 do práce na částečný úvazek jeden týden 3 dny a jeden týden 2 dny. Teď jsem si našla jiné místo a v současné práci chci dát výpověď dohodou nejlépe k 31 březnu 2016. Mám nárok na nějakou dovolenou, kterou bych si mohla vybrat nebo o všechnu přijdu? Pokud ano tak na kolik dní mám nárok a výpověď mám dát ke dni před dovolenou a pak si vzít tu dovolenou nebo ji mám dát k datu posledního dne dovolené?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud u zaměstnavatele pracujete od ledna 2016, tak Vám nárok na určité dny dovolené s největší pravděpodobností vznikl, daný nárok Vám skončením pracovního poměru nezaniká, buď Vám zaměstnavatel nařídí dovolenou před skončením Vašeho pracovního poměru, nebo Vám dovolenou musí proplatit. Pokud chcete ukončit pracovní poměr dohodou, tak bude záležet i na zaměstnavateli, na jaké datum je i on ochoten přistoupit, neboť pokud čerpáte dovolenou, jste stále v pracovním poměru.
Pokud jste u zaměstnavatele neodpracovala 60 dní, pak máte nárok na 1/12 celoroční dovolené za každých 21 odpracovaných dní, pokud jste u zaměstnavatele v daném kalendářním roce odpracovala již 60 dní, pak máte nárok na 1/12 celoroční dovolené za každý celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vynechání manžela z dědictví - informace
- Vynechání manželky z dědictví - informace
- Jak zařídit aby nedědil manžel
- Jak zařídit aby nedědila manželka
Maminka vlastní pozemek A. Tatínek a maminka společně vlastní pozemek B. Oba tyto pozemky chtějí rovným dílem v závětích věnovat svým dvěma dětem. Každý sepisuje závěť za sebe.
Přemýšlela jsem také o tom, že po smrti jednoho z rodičů, ten druhý dědí patřičnou část majetku po něm, to v případě sepsání závěti neplatí?
Stačí tedy, když maminka do závěti napíše, že pozemek A a svou část pozemku B odkazuje rovným dílem synovi a dceři a tatínek napíše, že svou část pozemku B rovným dílem odkazuje synovi a dceři? Děkuji Vendula
ODPOVĚĎ:
Stačí, když Vaši rodiče sepíší každý svou závěť přesně ve znění, které uvádíte. Pokud by rodiče závěť nesepsali, tak podle zákona by dědili manžel a děti rovným dílem. Sepíší-li rodiče závěť a jeden druhého zde neuvedou jako dědice, tak budou dědit pouze děti. Manžel totiž není tzv. nepominutelný dědic, který by mohl znění závěti napadnout a požadovat určitý podíl z pozůstalosti (nepominutelnými dědici jsou pouze děti). Neuvedení manžela v závěti tedy znamená to, že nedědí.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí přijetí uchazeče o práci z důvodu pocitu nedostatku pozitivní energie a osobnostního nesouladu
- Pocit nedostatku pozitivní energie a osobnostního nesouladu jako důvod nepřijetí uchazeče o práci - je to v pořádku?
12. 2. 2016 mi bylo e-mailem sděleno, že jsem neuspěla ve druhém kole výběrového řízení, kde jsem se ucházela o zaměstnání. Chci se zeptat, zda je korektní jako uvedený důvod odmítnutí to, že manager, se kterým jsem pohovor měla, ze mě necítil dostatek pozitivní energie a osobnostní nesoulad. Naopak bylo zmíněno, že má kvalifikace plně vyhovuje a vidí ve mně potenciál. Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má právo si stanovit požadavky na fyzické osoby, které chce zaměstnat v pracovním poměru. Uchazeče o zaměstnání pak posuzuje v rámci těchto požadavků, mezi které samozřejmě patří určité kvalifikační předpoklady, ale také vnímání jejich celkové osobnosti, určité vlastností, apod. Vámi popisované jednání zaměstnavatele bych považovala za zákonné a možné.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- V kupní smlouvě je že auto nebylo havarované, havarované ale bylo - reklamace auta, nárok na slevu
- Reklamace ojetého auta - kupující potvrdil že auto nebylo havarované do smlouvy, auto ale havarované bylo
- Reklamace koupě havarovaného auta - prodávající tvrdil že jde o nehavarované auto, automobil, vozidlo
10/2015 jsem zakoupil od fyzické osoby v ČR ojeté auto a smlouva byla sepsána dle Občanského zákoníku. Ve smlouvě jsem si vymínil text, že „prodávající prohlašuje, že vůz nebyl havarovaný“, protože mi tuto skutečnost prodávající potvrdil. Na začátku února 2016 jsem v servisu zjistil, že vůz byl evidentně havarovaný již v době koupě (na pravé zadní karoserii, ta byla celá kytovaná a přelakovaná, zjistil jsem to po změření tloušťky laku). Prodávající tvrdí, že o žádné havárii nevěděl. Zřejmě se tedy musela stát předtím, než auto v Německu jako již ojeté kupoval (začátek roku 2015). Vyplývá mi z toho nárok auto vrátit a požadovat zpět kupní cenu? Je k tomu daný nějaký termín, než bude tento nárok promlčený? A jaký by byl postup, resp. jaké důkazy bych musel předložit?
Děkuji. Aleš
ODPOVĚĎ
Ve Vašem dotazu uvádíte, že jste zkoupil auto u "fyzické osoby". Z toho usuzuji, že se nejednalo o podnikatele fyzickou osou, ale o nepodnikatele, resp. o osobu, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti. Níže uvedené tedy platí pro tuto situaci.
Podle § 2095 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Nemá-li věc tyto vlastnosti, má vadu.
Vzhledem k tomu, že Vás prodávající ujistil, že auto nebylo bouráno, avšak zjistil jste, že bouráno bylo, lze konstatovat, že prodávající plnil vadně.
Práva z vadného plnění jsou uvedena v § 2106 a 2107 OZ. Ve Vašem případě by se mohlo jednat o tzv. podstatné porušení smlouvy. To je definováno v § 2002 OZ, které stanoví, že podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Vzhledem k tomu, že Vás i prodávající výslovně ujistil, že auto nebylo bouráno, mohlo by se jednat o podstatné porušení smlouvy a v takovém případě, byste mohl od smlouvy odstoupit podle § 2106 OZ. Nutno podotknout, že v pochybnostech platí, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy, tudíž by případně soud mohl dospět i k opačnému názoru. V takovém případě byste měl právo na odstranění vady nebo na slevu. Odstoupit byste mohl až v případě, že by prodávající odmítl vadu odstranit nebo tak neučinil v přiměřené lhůtě (srov. § 2107 OZ).
Musíte však prokázat, že auto bylo bourané již při převzetí (tedy v 10/2015), nejlépe vyjádřením nějakého servisu. Skutečnost, zda o tom prodávající věděl či nikoliv, není relevantní.
Poté prodávajícímu písemně (nejlépe doporučeně s dodejkou), že odstupujete od smlouvy a vyzvěte ho k vrácení kupní ceny. Pokud Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Rovněž máte nárok na náhradu nákladů, které Vám s uplatněním vad vznikly (poštovné, posudek servisu). Pokud uspějete u soudu, prodávající Vám nahradí také tyto výlohy. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Práce pro českou pobočku zahraniční firmy - přesčasy
- Výpočet přesčasů u české pobočky zahraniční firmy
Pracuji pro českou pobočku anglické firmy a veškerá práce se odehrává mimo ČR. Pokud pracuji v zemi, kde mají zákonem stanovenou minimální hodinovou mzdu, platí mne firma za odpracované hodiny v sazbě dané země a veškeré přesčasové hodiny jdou do fondu, ze kterého mi je následně zaměstnavatel vyplácí v mé hodinové sazbě pro ČR. Mohou mi přesčasové hodiny hradit v "domácí" sazbě, či je zaměstnavatel povinen vyplatit je v sazbě země, ve které jsem přesčasové hodiny odpracoval?
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
V daném případě je předně důležité, jaké právo je rozhodné pro Váš pracovněprávní vztah. To by mělo být stanoveno v pracovní smlouvě. Pokud to tam není uvedeno, bývá to nejčastěji místo výkonu práce, odměňování by se mělo v každém případě řídit jedním právním, tj. jak mzda, tak i náhrada mzdy za práci přesčas, samotná měna není rozhodná, to bývá dáno dohodou stran.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Část roku zaměstnanecký poměr a část roku OSVČ - nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
- Zvýšení základu pro výpočet důchodového a nemocenského pojištění - přehled o příjmech a výdajích OSVČ řádek 29 nebo 43?
01-06/2015 jsem byl zaměstnán. Pak si vydělával jako OSVČ. Od 07/2015 si pravidelně platím nemocenské pojištění jako OSVČ.
12/2015 jsem v pracovní neschopnosti. Uplatnil jsem nárok na nemocenské dávky jako OSVČ. Je i nějaký nárok na dávky nemocenské ze zaměstnaneckého poměru, který jsem ukončil v červnu 2015?
Jako OSVČ platím důchodové a nemocenské pojištění z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.
Mohu si zvýšit základ pro výpočet, dle svého uvážení? Důvodem k tomu je snaha pro vyšší nemocenské pojištění i důchodové pojištění. Který údaj a jak mohu upravit v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ? Je to řádek č. 29, nebo 43?
Děkuji Petr
ODPOVĚĎ:
Na nemocenské dávky ze zaměstnání byste měl nárok tehdy, pokud byste se v pracovní neschopnosti ocitl nejpozději do 7 kalendářních dní po skončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr skončil v červnu 2015 a v pracovní neschopnosti jste se ocitl až v prosinci téhož roku, nárok na nemocenské dávky ze zaměstnání Vám nevzniká.
Měnit výši vyměřovacího základu pro platbu nemocenského (a důchodového) pojištění je možné, ale ne zcela libovolně. S účinností od 1. 1. 2014 podle § 5b, odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. platí, že měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění - 5.000 Kč - a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Jestliže jste v předchozím kalendářním roce samostatnou výdělečnou činnost zahájil (obnovil), můžete určený (vypočtený) vyměřovací základ použít tehdy, pokud samostatná výdělečná činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících, což je Váš případ. Nelze-li maximální měsíční základ nemocenského pojištění určit z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok - pro rok 2016 je to částka 13.503 Kč. Při určování vyměřovacího základu se tedy musíte pohybovat mezi uvedeným minimem a maximem. Pokud byste platbu pojištění uhradil ve vyšší výši než odpovídá měsíčnímu základu, k částce přesahující stanovený maximální měsíční vyměřovací základ, se při výpočtu dávky nemocenského pojištění nepřihlíží. Část platby, která přesahuje maximální měsíční základ, se stává přeplatkem, který Vám bude vrácen nejpozději po podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém přeplatek vznikl.
Řádek 23 přehledu se týká průměrného měsíčního daňového základu v roce 2015, tedy v loňském roce. Pokud chcete změnit výši plateb nemocenského a důchodového pojištění pro rok 2016, měl byste měnit údaje v části H, která se týká roku 2016, tedy i řádek 43.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Výmaz trestu z trestního rejstříku, obecně prospěšné práce - kdy bude trest z rejstříku trestů smazán?
- Trest obecně prospěšných prací - výmaz z rejstříku trestů
Syn má uložen podmíněný trest prospěšných prací.
Má je již téměř hotové, zvládnul je udělat za půl roku (měl čas 2 roky) :
Dotazy:
a) zda měl po celou dobu výkonu prospěšných prací záznam v trestním rejstříku, nebo se to tam zaznamenává až déle.
b) pokud ano, jak dlouho trvá vymazání.
Děkuji Lucie
ODPOVĚĎ:
Záznam v rejstříku trestů o uloženém trestu obecně prospěšných prací se v rejstříku eviduje po celou dobu výkonu tohoto trestu. K výmazu záznamu dochází po vykonání uloženého trestu obecně prospěšných prací, tedy pokud Váš syn stihne celý trest vykonat dříve než za dva roky, dojde k výmazu záznamu o tomto trestu dříve.
Po vykonání celého trestu obecně prospěšných prací není třeba činit žádné další kroky směřující k výmazu záznamu o tomto trestu z rejstříku trestů (podávat žádost o výmaz apod.), tento trest bude vymazán automaticky. K výmazu musí dojít neprodleně po vykonání celého trestu.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nesvéprávnost drogově závislého syna, dcery, potomka - postup zřízení nesvéprávnosti
- Omezení svéprávnosti pro drogovou závislost potomka - kde a jak požádat?
- Nesvéprávnost a řidičský průkaz
- Jak zjistit nesvéprávnost, když není v občanském průkazu, OP?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a řidičský průkaz
- Jak zjistit omezení způsobilosti k právním úkonům, když to není v občanském průkazu, OP?
- Zastavení, zpětvzetí návrhu na omezení způsobilosti k právním úkonům
OBČAN-DLUHY
- Kdo platí dluhy při omezení způsobilosti k právním úkonům?
- Kdo platí dluhy v době nesvéprávnosti?
- Ochrana před dluhy nesvéprávné osoby
- Musí nesvéprávná osoba zaplatit dluhy vzniklé v době nesvéprávnosti?
- Musí osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům zaplatit dluhy vzniklé v době omezení (nesvéprávnosti)?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nesvéprávnost a zaměstnání - musí zaměstnavatel o nesvéprávnosti vědět?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a zaměstnání - musí zaměstnavatel o nesvéprávnosti vědět?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Hrozí postih, pokuta za návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům osoby blízké
- Zastavení, zpětvzetí návrhu na vyhlášení nesvéprávnosti u psychicky nemocné osoby
Nesvéprávnost syna: můj syn je dlouhodobě drogově závislý, dělá dluhy, které za něho splácíme, abychom se vyhnuli exekucím.
Díky jeho psychickému stavu je v ID 2. stupně. Jeho psychiatrička mi doporučila částečné zbavení svéprávnosti na:
1. nakládání s penězi
2. rozhodování o jeho nedobrovolné léčbě
Co z toho vyplývá?
- Dozvěděla jsem se, že dluhy i přesto, že vzniknou v době nesvéprávnosti stejně musí nesvéprávný nakonec zaplatit. Je to pravda? Vždyť to postrádá smysl?
- Jak se proti dluhům nesvéprávného syna tedy ochránit?
- Jak formulovat návrh proti dluhům, který chci podat?
- Vztahuje se na to i podepisování smluv?
- Může se oženit?
- Ztratí nesvéprávností řidičský průkaz?
- Může syn normálně pracovat?
- Musí o tom vědět i zaměstnavatel?
- Může podepisovat pracovní smlouvy bez přítomnosti opatrovníka?
- Jak je pak řešena výplata mzdy?
- Jak se dá zjistit, že je nesvéprávný, když už to není v OP?
- Vznikne tímto automaticky nárok na 3. stupeň invalidity?
- Když podám návrh můžu ho i zastavit? Hrozí mi z toho postih?
Chci se stát jeho opatrovnicí, ale nechci ho poškodit tak, aby si na něj lidi ukazovali prstem a mě to vyčítal.
Je to pro mě moc citlivá záležitost. Moc děkuji za všechny informace a rady. Zdena
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník již neumožňuje někoho zcela zbavit svéprávnosti, ale pouze mu svéprávnost omezit na určité časové období. Při soudním řízení o omezení svéprávnosti musí soud detailně zkoumat rozsah neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti a musí se snažit zjistit názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje. Rozsah omezení svéprávnosti by měl být jen tak velký, aby pokrýval pouze oblast, ve které člověk není schopen právně jednat. Doba, na kterou lze svéprávnost omezit, činí max. 3 roky, poté je nutné opět zkoumat, zda důvody omezení svéprávnosti trvají a v takovém případě lze prodloužit zase o 3 roky.
Nový občanský zákoník ale umožňuje využít i instituty bez omezení svéprávnosti - tzv. opatrovnictví bez omezení svéprávnosti, nápomoc při rozhodování nebo zastoupení členem domácnosti. Dle mého názoru by ve Vašem případě bylo výhodnější tyto instituty využít místo omezení svéprávnosti.
Nyní k vašim dotazům:
1. ano, pokud člověk omezený ve svéprávnosti svým jednáním způsobí dluhy, musí je i tak uhradit
2. pokud bude syn jednat tajně tak, že dluhy způsobí, nijak jej neochráníte
3. ke všem dalším dotazům - pokud soud v rozsudku nevymezí, že by tyto kroky nemohl činit, tak je činit může i jako osoba omezená ve svéprávnosti
4. výplata mzdy by byla poukazována na účet, se kterým disponuje pouze opatrovník.
5. třetí osoba to bohužel nijak nezjistí, že se jedná o osobu omezenou ve svéprávnosti.
6. nárok na 3. stupeň invalidity automaticky nevzniká
7. Po podání návrhu můžete návrh vzít zpět, nicméně se jedná o řízení, které soud může vést i z úřední povinnosti a pokud vše nasvědčuje tomu, že jsou důvody pro omezení dány, Vaše zpětvzetí nebude reflektováno a soud bude pokračovat i bez tohoto návrhu. Náklady v tomto řízení hradí stát, pouze pokud by se prokázalo, že navrhovatel podal návrh zjevně bezdůvodně (až šikanózně), soud rozhodne, že náklady hradí navrhovatel.
__
OBČAN-DLUHY
- Mobilní operátor neupozornil zákazníka na dluh - má nárok operátor na náklady za právní zastoupení, když zákazník dluh uhradil před soudem?
- Zákazník operátora doplatil dluh před soudním vymáháním - má operátor nárok na úhradu právníka, advokáta který případ vyřizoval?
2014 jsem byl zákazníkem Vodafone a vznikl mi tehdy dluh 1600 Kč, o kterém jsem se náhodou dozvěděl 2016 a dluh ihned uhradil. Přišel mi dopis od ČTÚ, že operátor bere zpět požadavek na dluh, ale navíc po mně požaduje 3600 Kč jako náklady na advokáta. Jaké jsou mé možnosti něco s tím udělat? Za tu dobu ani nepřišel ani žádný dopis. A jak se obvykle postupuje v takovýchto případech? A jaká je lhůta pro zaplacení výdajů na advokáta?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Doporučuji, abyste se podíval do všeobecných obchodních podmínek, abyste věděl k čemu jste se u spol. Vodafone zavázal. V příslušných ustanoveních najdete, jaký je konkrétní postup společnosti v okamžiku, kdy nastanou potíže, v tomto případě dluh z Vaší strany. Bohužel druhé strana nemá povinnost Vás o existenci dluhu vyrozumívat, je zde obecný předpoklad, že každý si své záležitosti hlídá sám. Pokud je postu společnosti v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami, se kterými jste souhlasil, doporučuji dluh uhradit. V opačném případě by toto mohlo být bráno jako tzv. předžalobní výzva, dalším krokem by byl již soud.
__
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování podílu nemovitosti - zástava nemovitosti bankou pro hypotéku, hypoteční úvěr
- Darování bytu s hypotékou, hypotečním úvěrem - je nutný souhlas banky?
FINANCE-DANĚ
- Jak dokázat společné bydlení ve společné domácnosti - osvobození z daně z nabytí nemovitosti
- Osvobození z daně z nabytí nemovitosti - jak dokázat společné bydlení ve společné domácnosti
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak předejít napadnutí závěti rodinou, pozůstalými - závěť ve prospěch družky, druha
Mohu darovat podíl na nově zakoupeném bytu, u kterého je v katastru zapsané břemeno–banka kvůli hypotéce-nebo to lze až po splacení hypotéky a výmazu břemene? Musí banka s darem souhlasit?
Jakou formu má důkaz o tom, že žijeme ve společné domácnosti 10 let, aby byl obdarovaný osvobozen od placení daně z nabytí nemovitosti? Stačí čestné prohlášení? Musím tento důkaz doručit na FÚ nebo to je pouze pro případ, že by platbu urgovali?
Pokud daruji 1 spoluvlastnického podílu bytu darovací smlouvou, musíme pak každý zvlášť do závěti uvést, že svou polovinu bytu spolu s autem atd. přenecháváme druhovi? Pokud pozůstalý v bytě žije, má tam trvalé bydliště, je to nutné?
Pokud nemáme děti a neexistuje závěť, v případě úmrtí jednoho z druhů dědí dle zákonné posloupnosti jeho rodiče, pokud ještě žijí? Další pak sourozenci a pak jejich děti?
Jak předejít případnému napadnutí závěti ze strany pozůstalých, kteří v závěti nebudou uvedeni, ale ze zákona by nárok na dědictví měli? Jde právě o rodiče a sourozence–chci ochránit druha, aby nepřišel o náš společný majetek.
Děkuji, Zita
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Souhlas banky:
Přestože v dotazu zmiňujete "břemeno" ve prospěch banky, budu ve své odpovědi předpokládat, že ve prospěch banky bylo zřízeno zástavní právo (neboť tento zajišťovací prostředek je bankami v rámci uzavírání hypotečních smluv běžně používán.
Představuje-li Váš byt zástavu, přičemž banka je zástavním věřitelem (tedy subjektem, který je oprávněn v případě nesplácení hypotéky nechat byt prodat), není možné s tímto bytem právně disponovat, aniž by s tím banka předem vyslovila souhlas. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že darováním spoluvlastnického podílu na bytu by se hodnota bytu (jako zástavy) snížila, tzn. že zajištění pohledávky banky by se zhoršilo.
Shora uvedené vyplývá z § 1353 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zástavní dlužník (Vy) se zdrží všeho, čím se zástava (byt) zhoršuje na úkor zástavního věřitele (banky). Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní. Předpokládám, že zákaz zcizení (darování či prodeje) bytu (či spoluvlastnického podílu na tomto bytu) bude zakotven rovněž ve Vámi uzavřené hypoteční smlouvě (resp. smlouvě o zřízení zástavního práva).
2/ Osvobození od daně:
Dle § 10/3 písm. c) bodu 2 zákona o daních z příjmů je od této daně osvobozen bezúplatný příjem (tedy např. obdarování) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.
Pro doplnění uvádím, že společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (§ 21e/4 zákona o daních z příjmů).
Skutečnost, že se na darování spoluvlastnického podílu na bytu vztahuje ve Vašem případě osvobození od daně z příjmů, není zapotřebí finančnímu úřadu nijak aktivně prokazovat. V případě iniciativy finančního úřadu je vhodné se přímo tohoto úřadu dotázat, jaká forma důkazu bude finančním úřadem považována za dostatečnou (lze si zejména představit čestné prohlášení).
3/ Závěť:
Stane-li se Váš byt předmětem podílového spoluvlastnictví, přičemž bude užíván Vámi oběma (a to ve společně hospodařící domácnosti), nebude mít tato skutečnost žádný vliv na přechod vlastnického práva k tomuto bytu v rámci dědického řízení. Samotný fakt užívání bytu nezakládá dědický nárok a Vaší vůli k přechodu vlastnického práva k bytu na Vašeho druha (po Vaší smrti) je tudíž nezbytné vtělit do závěti.
Shora uvedené je nepřímo potvrzeno i v § 10/2 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož platí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu (na jehož adrese je trvalý pobyt veden) ani k vlastníkovi nemovitosti.
4/ Zákonná dědická posloupnost:
Pokud byste nesepsala závěť, bude byt (resp. spoluvlastnický podíl na něm, děděn dle zákonné dědické posloupnosti, která zahrnuje šest dědických tříd. Na tomto místě si dovolím odcitovat příslušná ustanovení občanského zákoníku, v nichž se můžete dočíst, do jakých dědických skupin by Váš druh (jako tzv. spolužijící osoba) spadal:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
§ 1636
Druhá třída dědiců
(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
§ 1637
Třetí třída dědiců
(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
§ 1638
Čtvrtá třída dědiců
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
§ 1639
Pátá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
§ 1640
Šestá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
5/ Jak předejít napadení závěti:
Napadení platnosti závěti samozřejmě předejít nelze, neboť to bude vždy záležet na rozhodnutí zbývajících pozůstalých. Chcete-li však sepsat závěť tak, aby mohla případnému napadení úspěšně čelit, doporučuji Vám kontaktovat notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
a sepsat závěť s jeho pomocí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Parafráze zahraniční knihy a autorské právo
- Autorské právo na ebook
Chci na svém portálu o koučování nabízet E-knihy typu:
a) Rešerše zahraničního (nejen) knihy ve smyslu parafráze dané knihy v českém jazyce, zdarma nebo za poplatek. Není to porušování autorského zákona? Stačí např. uvést takovouto citaci: „Tento text je parafrází vzniklou na základě myšlenek knihy „Leading through con? ict“, autora Marka Gerzona, ve smyslu ustanovení § 2, odst. 6, zákona č. 121/2000 Sb. , autorského zákona. “? Čeho se případně vyvarovat, jak to ošetřit, aby to bylo v pořádku? Jak to je s autorskými právy autora parafráze/rešerže. Stejné dotazy se týkají i překládání zahraničních článků (formou parafráze). Je možné pod parafrází vložit odkaz na originální znění článku?
b) Originální autorská díla v podobě E-knih v edici portálu (kniha psaná přímo pro portál, portál bude v roli vydavatele) a mimo edici portálu (portál bude jen v roli prodejce). Musím na to mít specifické živnostenské oprávnění?
Jaké smlouvy je třeba s autory v obou případech sepsat? Jak se chovají a autorská práva autorů? Je autorská odměna nějak zákonem upravená
Moc děkuji za odpovědi, Iva
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Parafráze cizího autorského díla:
Úvodem považuji za vhodné vymezit pojem parafráze, a to porovnáním s pojmem citace. Zatímco citace je doslovným použitím cizího textu, představuje parafráze pouze volné zpracování (vlastními slovy) cizí myšlenky (v případě parafráze je tedy obsah cizího autorského díla sdělen jinou formou, přebírá se toliko původní základní myšlenka autora, formuluje se však vlastním způsobem a stylem).
S ohledem na skutečnost, že dle § 2/6 autorského zákona není autorským dílem mimo jiné myšlenka (stejně jako např. i námět či postup), lze dospět k závěru, že parafrází cizího autorského díla (tedy sdělením cizí myšlenky vlastními slovy) nemůže být zasaženo do práv autora díla, které je parafrázováno.
I přes shora uvedené Vám lze v případě jakékoli parafráze doporučit parafrázované dílo řádně citovat (a to alespoň v rozsahu, který uvádíte ve svém dotazu).
2/ Ochrana díla vzniklého parafrází:
Dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem autorského práva je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Přestože parafráze není tvůrčím zpracováním cizího díla (neboť je tímto způsobem sdělena pouze cizí myšlenka, která není autorským dílem), lze na základě tohoto ustanovení dojít k závěru, že vznikne-li na základě parafráze nové autorské dílo (které bude naplňovat znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona), bude i toto nové dílo požívat ochrany jako kterékoli jiné autorské dílo.
3/ Překlady zahraničních autorských děl:
Parafráze není nijak jazykově omezena. V českém jazyce je proto možné vyjádřit cizí myšlenku, která se objevila např. v anglicky psané knize.
4/ Uveřejnění odkazu na cizí dílo:
Do textu, který vznikne např. parafrází zahraničního literárního díla, je možné umístit odkaz na webové stránky, kde je toto literární dílo dostupné, a to za těchto podmínek:
- cizí autorské dílo bylo na odkazované webové stránky umístěno legálně (tzn. se souhlasem autora či jiné oprávněné osoby),
- na odkazovaných webových stránkách je cizí autorské dílo dostupné široké veřejnosti (tzn. že toto dílo není zaheslováno či k němu není přístup jiným způsobem omezen).
5/ Prodej elektronických knih:
Máte-li v úmyslu realizovat prodej elektronických knih soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku, bude získání příslušného živnostenského oprávnění nezbytné.
V tomto ohledu přicházejí do úvahy v zásadě dvě živnosti, náležející mezi tzv. volné živnosti (tedy živnosti, k jejichž výkonu není zapotřebí žádné zvláštní oprávnění či kvalifikace). Konkrétně se jedná o:
a/ Volnou živnost "Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce" (která je uvedena pod bodem 14 v příloze č. 4 živnostenského zákona). Obsah této živnosti je konkretizován v nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to takto:
"Činnosti spojené s vydáváním novin, časopisů a ostatních periodik, knih a brožur, hudebnin a hudebních rukopisů, fotografií, pohlednic, slovníků, telefonních seznamů, map, atlasů, plakátů, inzertních katalogů, prospektů, diářů, kalendářů, formulářů a jiných tištěných materiálů. Vydavatelská činnost na Internetu. Provádění korektur a technická redakce. Všechny druhy tiskařské výroby. Provádění všech tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku a litografie. Tradiční nebo nově zaváděné technologie při výrobě novin, časopisů, knih, kartografických děl, plakátů, obálek, not, popřípadě dalších tiskovin, na příslušných strojích a zařízeních. Vazby knih, paspartizace, běžné xerografické práce. Rozmnožování tiskových předloh kopírovacími stroji nebo počítačovými tiskárnami (včetně scanování), potisk různých materiálů tamponovým tiskem a podobně.
Obsahem činnosti není rozmnožování software a zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vydávání a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů."
b/ Dále přichází do úvahy i volná živnost "Výroba, obchod a služby jinde nezařazené" (uvedená pod bodem 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona), která je jakousi zbytkovou kategorií volných živností. Do této živnosti spadá výroba, obchod a služby v oblastech, které nejsou předmětem živností koncesovaných, vázaných a řemeslných, ani nespadají pod jinou volnou živnost.
Na vydávání elektronických knih se bude dále částečně vztahovat i zákon o neperiodických publikacích.
6/ Jaké smlouvy používat:
Pro vydávání elektronických knih neexistuje žádná typová smlouva, s autory těchto knih proto bude nutné uzavírat tzv. nepojmenovanou smlouvu (§ 1746/2 občanského zákoníku). Pro přípravu této smlouvy Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Pro prodej již existujících elektronických knih bude použitelná i licenční smlouva (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
Abyste si udělal představu o finančních (a dalších) podmínkách získání licence k literárnímu dílu, doporučuji Vám kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je pro oblast literárních děl DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s. :
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 37/1995 Sb. , o neperiodických publikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Zadržování peněz u sporné pohledávky řešené soudem (probíhající soudní řízení)
Ve vyúčtování služeb za rok 2012 pronajímatel vyčíslil nedoplatek cca 3000 Kč. Jako nájemník jsem v řádném termínu uplatnil reklamaci pro věcné a formální nesprávnosti, pronajímatel podal žalobu, soudní řízení dosud trvá. V následujícím vyúčtování za rok 2013 z vyúčtování vyplývá přeplatek cca 2500 Kč, pronajímatel mi však tento přeplatek nevrátil s odůvodněním, že provedl zápočet s nedoplatkem za rok 2012.
Je postup pronajímatele oprávněný, když se stále ještě jedná o pohledávku spornou?
Dle zákona č. 67/2013, § 13, odst. 2 lze požadovat poplatek z prodlení i vůči poskytovateli služeb. Je možné obdobný nárok (poplatek nebo úrok z prodlení) uplatnit i pro období před účinností tohoto zákona?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Ve Vámi uvedeném případě však ze strany pronajímatele započtení není možné, neboť o existenci dluhu je spor. Není tedy splněna základní podmínka pro započtení a totiž existence pohledávky u jedné ze stran. Před účinnost zákona v tomto případě jít nelze. Vámi uvedený zákon nabyl účinnosti 1.1.2014.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Aktualizace stanov SVJ - úklid společných prostor
- Člen SVJ neuklidil schody, mezipatro - lze pozvat úklidovou firmu a naúčtovat členovi SVJ tento úklid?
- Neuklizení prostor majitelem bytu SVJ - pozvání úklidové firmy a naúčtování úklidu členovi SVJ
- Neuklizení prostor členem bytu SVJ - pozvání úklidové firmy a naúčtování úklidu majiteli bytu SVJ
V návaznosti na NOZ musíme jako SVJ aktualizovat stávající stanovy. Ve výboru nemáme jednotný názor na "povinnosti" členů SVJ a to v otázce úklidu společných prostorů BD. Ve stávajících stanovách není zakotvena povinnost SVJ tuto službu zajišťovat. Doposud úklid suterénu a vchodů probíhal podle vypracovaných rozpisů, a na poschodích majiteli bytových jednotek střídavě. Nyní však někteří členové společenství úklid neprovádějí, přestože na shromáždění bylo odhlasováno, že si úklid budeme zajišťovat sami dle rozpisů. Je možné zahrnout tuto činnost ve stanovách do povinností člena společenství? Pokud ano, v případě, že úklid nebude proveden a SVJ jej zajistí dodavatelsky je možné požadovat na tom, kdo neuklidil úhradu za tuto službu? Musíme do nových stanov v oddíle "Správa domu a další činnosti" mít uveden bod : SVJ zajišťuje úklid společných prostorů domu? Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku bytové jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí (§ 1189/1 občanského zákoníku).
Jaké konkrétní činnosti spadají do kategorie správy bytového domu a pozemku určuje nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 7 písm. a) se činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického rozumí mimo jiné provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí bytového domu (úklid společných prostor lze nepochybně do této kategorie zahrnout).
Dle § 1190 občanského zákoníku je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku SVJ. SVJ je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (§ 1194/1 občanského zákoníku).
Shora uvedené lze stručně shrnout konstatováním, že osobou odpovědnou za úklid společných prostor bytového domu je SVJ. Jedním dechem je však nutné připomenout, že existuje rozdíl mezi výkonem správy bytového domu (k němuž je povinno SVJ) a podílením se na výkonu správy bytového domu (k němuž může být zavázán např. každý vlastník bytové jednotky, jako člen SVJ).
Jelikož stanovy SVJ musí obsahovat rovněž pravidla pro správu bytového domu a pozemku (§ 1200/2 písm. f) občanského zákoníku), lze ve Vámi popsaném případě zařadit do stanov SVJ ustanovení o úklidu společných prostor, a to ve znění, které bude odpovídat rozhodnutí shromáždění SVJ (např. že úklid je zajišťován externě, nebo že úklid je prováděn jednotlivými členy SVJ dle rozpisu).
Co se týče sankčního přeúčtování ceny externího úklidu těm členům SVJ, kteří nebudou svou úklidovou povinnost řádně plnit, je dle mého názoru takový postup možný (byť se jedná o problematiku, na kterou nepanuje jednotný názor). V takovém případě je samozřejmě nezbytné, aby byl mechanismus vyúčtování nákladů za externí úklid zakotven ve stanovách SVJ. Dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu (zakotvenými ve stanovách SVJ), pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění předluženého potomka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Jak vydědit předluženého potomka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Jak vydědit předluženého syna, ředluženou dceru v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
S manželkou máme syna (J), plnoletého, svobodného, bezdětného, žijícího s námi v RD, vedeneho jako SJM. Krom syna (J), má moje manželka ještě nemanželského syna (M), nyni ženatého, otce dvou dětí, s bytem v BD, ale taky silně zadluženého. (M), požádal o oddluženi, to mu bylo schváleno a v současné době je v "péči" insolvenčního správce, jehož prostředníctvím začal postupně splácet dluhy věřitelům. Já jsem si manželčina syna neosvojil, stýkám se s ním pouze formálně a shodné máme pouze naše příjmení, takže předpokládám, že (M) nemá žádný nárok na dědictví po mojí osobě. Mam zato, že po mně bude dědit pouze manželka a syn (J). Jiné to může být s dědictvím po mojí manželce; matce (M). Po ní by mohl (M) zdědit 1/3 z jejího majetkového podilu na RD. Nabyté dědictvi by však zřejmě musel předat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. Chtěl bych, aby po nás připadl RD jen jednomu z
dědiců a to synovi (J) Nevime ovšem, jak v této věci postupovat. Zda lze předat dědictvi synovi (J) nějakou zvláštní formou závěti, nebo jiným způsobem, to netuším. Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že je rodinný dům ve společném jmění manželů, může každý z manželů nakládat pouze s ideální polovinou tohoto domu. Vy můžete o svém ideální polovině domu pořídit závěť, ve které tuto polovinu odkážete svému synovi. Vaše manželka může o své polovině rovněž sepsat závěť, ve které polovinu domu odkáže pouze jednomu synovi, avšak její druhý syn by musel dostat svůj povinný díl vyplacený v penězích, který činí čtvrtinu ze zákonného dědického podílu, tedy 1/4 z 1/3, tj. 1/12 z hodnoty celé pozůstalosti.
Abyste tento podíl synovi nemuseli proplácet, můžete s manželkou u notáře uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, kde rodinný dům ze společného jmění manželů převedete pouze do Vašeho vlastnictví. Následně budete moct sepsat sám závěť, ve které celý rodinný dům odkážete svému synovi.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel 5 let nevyúčtoval služby - má nárok na doplacení dluhu za služby?
- Dodatečné vyúčtování služeb pronajímatelem za 5 let zpět - promlčení dluhu za služby
- Vyúčtování služeb pronajímatelem - jak často to musí udělat?
Pronajímatel vyúčtoval služby naposledy za rok 2010. Nyní chce zpětně vyúčtovat za roky 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. Má na to nárok? Jak často musí ze zákona pronajímatel vyúčtovat nájemci poskytnuté služby?
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Do roku 2014 bylo vyúčtování jednotlivých služeb upraveno v různých právních předpisech (např. vyhláška č. 372/2001 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele). Konkrétně tato vyhláška stanovovala, že vyúčtování je nutné províst nejméně jednou ročně. Rovněž zálaželo na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem.
Od roku 2014 je účinný zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Tento zákon se vztahuje na zúčtovací období roku 2014 a následující. Tento zákon obsahuje mj. povinnost pronajímatele seznámit nájemce s vyúčtováním nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Pokud by pronajímatel tuto povinnost nesplnil, je povinen hradit nájemci smluvní pokutu za každý den prodlení až do doby, než tuto povinnost splní.
Ve znění zákona 67/2013, které bylo účinné do 31. 12. 2015 (tedy vztahuje se na zúčtovací období let 2014 a 2015), bylo stanoveno, že výše této pokuty činí 100 Kč za každý započatý den prodlení. Pokud Vám pronajímatel včas nedoručil vyúčtování služeb za rok 2014 (za rok 2015 je povinen jej doručit do 4 měsíců od konce zúčtovacího období), je povinen Vám zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše se vypočte počet dnů prodlení x 100.
Za dřívější období taková smluvní pokuta nebyla stanovena.
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnečného platebního rozkazu - za kolik let je nevymahatelný?
Se společníkem jsme měli akciovou společnost a v roce 2002 jsem podepsal směnku v rámci firmy, kde jsem figuroval jako rukojmí za ručitele. Ručitelem byla dceřinná společnost s. r. o.
Obě firmy, jak a. s. , tak s. r. o. zkrachovaly, společník obě firmy vytuneloval a celou směnku hodil na mne jako na fyzickou osobu.
12/2003 jsem obdržel od soudu směnečný platební rozkaz, částku ve výši cca 700 000 Kč jsem neuhradil, ani neměl z čeho. Je to již 12 let a nic se neděje. Žádná exekuce není proti mne vedena. Chci se zeptat, zda je nějaká promlčecí lhůta? Pořád se bojím přihlásit si k mé partnerce trvalé bydliště, chceme se vzít, ale pořád je nad námi strašák směnky. Partnerka vlastní RD, tak se bojíme i svatby. Chtěl bych konečně normálně žít. Společník se mnou nekomunikuje. Hrozí mi pořád nějaké riziko vymáhání i po těch skoro 13-ti letech?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Směnečný platební rozkaz je rozhodnutím soudu ve věcí samé. Po jeho doručení máte 15 dnů na to, abyste buď plnil, co Vám bylo uloženo a nebo podal tzv. námitky, což si lze představit jako odvolání proti rozsudku soudu. Pokud jste ani jedno z toho neučinil, stává se směnečný platební rozkaz vykonatelným, což znamená, že po Vás plnění lze vymáhat. Podle právní úpravy tehdy platné platí, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Ve Vašem případě je možné, že povinnost uhrazení dluhu tedy již byla promlčena.
__
SOUD-SOUSY A PRÁVNÍCI
- Klient advokáta se nedomluvil na výši odměny za práci advokáta - jak se odměna vypočítá?
- Výpočet odměny advokáta - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
- Klient advokáta se nedomluvil na výši palmare za práci advokáta - jak se odměna vypočítá?
- Výpočet palmare advokáta - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
- Klient právníka se nedomluvil na výši odměny za práci právníka - jak se odměna vypočítá?
- Výpočet odměny právníka - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
- Klient právníka se nedomluvil na výši palmare za práci - jak se odměna vypočítá?
- Výpočet palmare právníka - kontrola dokumentů na převod sdružení na spolek
- Výpočet odměny za práci právníka, advokáta pokud se s klientem nedomluví na konkrétní výši
Jelikož jsem řešil převod sdružení na spolek, chtěl jsem si nechat zkontrolovat dokumenty, které jsem upravil dle norem, abych nemusel žádost o zmněnu opravovat, či zasílat dvakrát. Na mou žádost mi advokát z internetové poradny odpověděl, že bohužel nemá čas.
Od soudu nám přišlo upozornění na chyby, které je nutné opravit, a tak jsem znovu kontaktoval emailem tohoto advokáta.
Advokát komunikoval, nechal si zaslat mnou opravené podklady ke kontrole a jediným jeho úkonem byla úprava chybně vyplněného online dotazníku. V emailové komunikaci (kterou mohu doložit) neproběhla jakákoli zmínka o tom, že nám bude něco účtováno.
Avšak se zasláním opraveného formuláře přišla také faktura na 2 400, - + DPH, za 2 hodiny práce na přečtení a přepsání pár řádků žádosti.
Rád bych se zeptal, zda se dá tomuto nějakým způsobem bránit, či nikoli. a budeme nuceni tuto částku uhradit i bez předchozího upozornění, či domluvě.
Na stránkách je uvedena hodinová sazba, avšak osobně neproběhlo ani slovo o zpoplatnění.
Předem děkuji Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi předesílám, že Vámi popsaný případ je přinejmenším sporný. Podstatnou roli v tomto ohledu hraje skutečnost, zda je na webových stránkách advokáta (popř. příslušné poradny) uvedeno, že a/ hodinová sazba odměny se vztahuje právě na internetové poradenství advokátem a b/ že zasláním dotazu do internetové poradny vyjadřuje klient svůj souhlas s vyúčtováním odměny dle uvedené sazby.
V tomto ohledu připomínám, že na vztah advokáta a jeho klienta (popř. osoby, pro kterou jsou poskytovány právní služby) mohou být aplikována ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských vztazích (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť advokát v tomto ohledu figuruje jako podnikatel (tedy osoba, která svou činnost vykonává za účelem zisku), zatímco jeho klient vystupuje jako spotřebitel.
Dle § 1811/1 občanského zákoníku v první řadě platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně.
Na Vámi popsaný případ je dále aplikovatelný § 1811/2 písm. c) a d) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a nen-li to zřejmé ze souvislostí, je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku:
- cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,
- způsob platby a způsob dodání nebo plnění.
Dle § 22/1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu (k níž lze dle § 23a zákona o advokacii přičíst i DPH, je-li advokát jejím plátcem) ; skutečnost, zda bude některá právní služba advokátem poskytnuta úplatně či bezúplatně však musí být s klientem samozřejmě vyjasněna předem.
Dle § 1/1 advokátního tarifu se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí buď jeho smlouvou s klientem (smluvní odměna), nebo se výše odměny řídí ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně. Ze znění dotazu předpokládám, že dotyčný advokát Vám účtuje smluvní odměnu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokát má vedle nároku na odměnu advokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené advokátním tarifem (§ 2/1 advokátního tarifu).
Smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně (§ 3 advokátního tarifu).
Je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (časová odměna), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb. Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci (§ 4/1 a 3 advokátního tarifu).
Nebylo-li z webových stránek dotyčného advokáta či z korespondence s ním zřejmé, v jaké výši hodlá advokát účtovat smluvní odměnu, lze takový postup advokáta označit za pochybení. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat Českou advokátní komoru s podnětem k přezkoumání advokátova počínání:
http://www.cak.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 85/1996 Sb. , o advokacii
vyhláška č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ při rozúčtování tepla ignoruje indikátory spotřeby tepla na radiátorech - jak postupovat?
- SVJ ignoruje měřiče spotřebovaného tepla na radiátorech v bytech domu SVJ - kde si stěžovat?
SVJ má namontovány nové indikátory pro rozúčtování tep. energie pro vytápění a přesto je nepoužívá; nemůžeme to prosadit, protože nedosáhneme kvalif. většiny 75% stanovené v našich stanovách. Odpor menšiny (dnes (01.02.2016) již jen 25,6%) tomu zabraňuje, jsme vždy přehlasováni, i když jsou zjevně porušeny 3 zákony ČR (zák. č. 104/2015 §6, odst. 2, zák. č. 318/2012 § 9 odst. 1a, 3a) a 3c), zák. 563/1991 § 563/1991 §8, odst. 1 a 2), 2 vyhlášky ministerstev (vyhl. MMR č. 296/2015 §3, vyhl. č. 194/2007 §1, odst. b a příl. č. 2, odst. a), ř. 2) a dva právní předpisy platné jen pro naše SVJ (Prohlášení vlastníka). Chci proto využít možnosti NOZ § 1209 a navrhnout soudu, aby v této věci rozhodl.
Prosím proto o vzor příslušné žádosti.
V případě nutnosti doplnit nějaké další podrobnosti, pošlete mi e-mail a já je obratem doplním.
Já jsem osobně se pokusil o vypracování své žádosti a prosil bych jen o prověření formálních podmínek. Tuto verzi Vám nemohu teď poslat, protože omezený počet znaků mi to nedovoluje.
Děkuji předem za vyřízení, Miloš
ODPOVĚĎ:
Jelikož Váš dotaz směřuje toliko k náležitostem žaloby dle § 1209/1 občanského zákoníku, nebudu se ne/použitelností Vámi zmiňovaných právních předpisů ve své odpovědi zabývat.
Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Co se týče základních náležitostí žaloby dle § 1209/1 občanského zákoníku, měla by žaloba obsahovat především:
- určení věcně a místně příslušného soudu (jedná se o krajský soud příslušný dle sídla SVJ),
- vymezení účastníků řízení (tedy identifikaci SVJ a navrhovatele/žalobce),
- popis skutkového stavu a právního názoru žalobce (veškerá tvrzení je zapotřebí řádně prokázat),
- formulace žalobního petitu (tedy uvedení toho, čeho se žalobce domáhá), tato část žaloby je velmi podstatná, neboť na tomto místě uvedete, jak má dle Vašeho názoru znít výrok rozsudku (včetně nárokování náhrady nákladů soudního řízení),
- datace a podpis.
Na případné nedostatky žaloby budete soudem upozorněn, přičemž Vám bude vždy stanovena lhůta k jejich odstranění.
Máte-li zájem o přípravu žaloby odborně správným způsobem, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Družstvo zvýšilo poplatek za správu garáží - jak se bránit když garáže neudržuje a neopravuje?
- Zvýšení poplatku za správu garáží družstvem - jak se bránit?
Bydlím v panelovém domě, kde jsem vlastníkem bytu a garáže. Od 1.7.2015 nám družstvo dělá správu domu a garáží. Zvýšilo poplatek za správu garáže ze 30, -Kč na 156, - Kč měsíčně. Za byt se nic neměnilo, platíme pořád 156, -Kč, jako teď za garáž.
Na garáži není co spravovat. Do garáží se nikdy neinvestovalo. Opravy a údržbu garáže si hradím ze svého. Proto vidím zvýšení jako nepřiměřené. Níže je odpověď družstva, zaslaná na můj nesouhlas: "Výše příspěvku SVJ na správu je podle zákona 89/2012 § 1180 odst. 2.
Vzhledem k tomu, že jste byli do 30.6.2015 členy družstva, poplatky jste platili podle stanov družstva a od 1.7.2015 jste nečleny, proto je nutné řídit zákony a paragrafy, které toto ukládají za povinnost."
Myslím, že citace v § 1180 odst. 1. by lépe odpovídala mému případu. Tuto však družstvo ve své odpovědi nezmiňuje.
Poraďte, Marek
ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Podle § 1208 písm. d) OZ platí, že do působnosti shromáždění patří schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
Z toho co je uvedeno výše vyplývá, že shromáždění SVJ rozhoduje o celkové výši příspěvků, která se následně rozdělí mezi vlastníky jednotek v poměru jejich podílů na společných částech (nebylo-li určeno jinak).
Vlastník jednotky je podle § 1180 odst. 2 též povinen platit příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti. Tyto příspěvky se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Z Vašeho vyjádření není zřejmé, jaký příspěvek byl zvýšen a z jakého důvodu. Družstvo, které vykonává správu domu má pravdu v tom, že pokud nejste členem družstva, nevztahují se na Vás stanovy.
Doporučoval bych zjistit, který z uvedených příspěvků se zvýšil a na základě čeho (některý z orgánů musel rozhodnout).
Odpověď družstva napovídá, že došlo ke zvýšení nákladů na správní činnost, účetnictví nebo odměny osoby spravující dům. Zvýšení nákladů by mělo být prokazatelné. O výši odměny osob spravujících dům rozhoduje shromáždění (zmínil jste, že ve Vašem domě vzniklo SVJ), tam se takové rozhodnutí mělo projednat.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Elektrický kabel souseda nad pozemkem - jak požádat o přeložku?
- Kde požádat o přeložku elektrického kabelu když to soused odmítá
- Jak donutit souseda k přeložce kabelu elektřiny vedoucího k jeho domu nad mým pozemkem?
Máme u domu větší pozemek, kde by si dcera chtěla postavit dům. Středem pozemku přechází sousedova elektrická přípojka (zavěšený kabel ze sloupu k jeho domu). Přípojka je ve vlastnictví souseda, který o přeložce nechce ani slyšet, že na to nemáme nárok nebo ať si tu přeložku zaplatíme my. Musí soused na naši žádost kabel přeložit pryč z našeho pozemku nebo musíme vyvolat soudní spor a získat soudní příkaz k přeložce? Kdo v tomto případě bude hradit přeložku, soused jako majitel nebo my jako žadatel? On nás omezuje v užívání pozemku dle našich představ (postavit domek) a není zřízeno žádné věcné břemeno ke kabelu, tak proč bychom měli platit jeho přeložku přípojky? Sousedova přípojka byla zřízena před rokem 1989, bez jakéhokoliv našeho souhlasu.
Děkuji
Jindřich
ODPOVĚĎ:
Právní úprava elektrických přípojek je v nejobecnější rovině obsažena v § 45 energetického zákona. Co se týče vlastnického práva k elektrické přípojce, je nezbytné vycházet z § 509 občanského zákoníku, dle něhož nejsou inženýrské sítě (zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení) součástí pozemku (vlastník inženýrských sítí tedy může být odlišný od vlastníka pozemku, kterým či nad kterým tyto sítě vedou, jak je tomu ostatně i ve Vašem případě).
Co se týče vedení sousedovy elektrické přípojky nad Vaším pozemkem, připomínám, že dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku mimo jiné i prostor nad povrchem a pod povrchem (pozemek je tedy občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). I elektrická přípojka umístěná v prostoru nad povrchem tedy přímo zasahuje do výkonu Vašeho vlastnického práva k předmětnému pozemku.
Ve Vašem případě je klíčové, na základě jakého právního titulu (důvodu) soused svou elektrickou přípojku nad Váš pozemek umístil (tzn. zda se tak stalo na základě tehdy platného právního předpisu, rozhodnutí správního orgánu či soudu, popř. zda byla elektrická přípojka nad pozemkem umístěna se souhlasem tehdejšího vlastníka Vašeho pozemku). Ověření této skutečnosti je velmi důležité, neboť při zjištění, že Vašemu sousedovi skutečně svědčí právní titul k vedení elektrické přípojky nad Vaším pozemkem bude Vaše případná soudní obrana s největší pravděpodobností neúspěšná (jelikož Váš soused by v takovém případě vedl svou elektrickou přípojku oprávněně a Vy byste byl povinen takovou přípojku nad svým pozemkem strpět).
Za účelem zjištění, zda vede Váš soused elektrickou přípojku nad Vaším pozemkem oprávněně (tzn. na základě platného právního titulu) či neoprávněně, kontaktujte místně příslušný stavební úřad a tuto problematiku s ním konzultujte. V této souvislosti můžete stavební úřad oslovit rovněž s žádostí o nahlédnutí do správního spisu, který byl založen při povolování výstavby sousedova domu (nelze totiž vyloučit, že elektrická přípojka byla řešena právě ve stavebním povolení).
Skutečnost, že Vašemu sousedovi nesvědčí služebnost inženýrské sítě (dle dřívější terminologie se jednalo o věcné břemeno) může samozřejmě naznačovat, že vedení elektrické přípojky je neoprávněné, elektrická přípojka však mohla být zřízena i na základě jiného právního titulu (jehož ne/existenci nejlépe ověříte právě návštěvou stavebního úřadu).
Vyjde-li najevo, že Váš soused vede elektrickou přípojku nad Vaším pozemkem neoprávněně, bude možné se proti tomu bránit žalobou (a to u místně příslušného okresního soudu). Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
V této souvislosti upozorňuji na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník pozemku povinen snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. S ohledem na skutečnost, že sousedova elektrická přípojka Vám brání v realizaci stavebního záměru Vaší dcery se však domnívám, že k požadavku na odstranění této přípojky máte dostatečně rozumný důvod (tzn. že Váš soused by se tohoto ustanovení občanského zákoníku nemohl s úspěchem dovolat).
Pokud by Váš soused argumentoval ve svůj prospěch vydržením práva vést nad Vaším pozemkem elektrickou přípojku, bude možné toto tvrzení vyvrátit poukazem na neexistenci dobré víry Vašeho souseda, která je pro řádné vydržení nezbytná (v tomto ohledu by však bylo nutné znát více podrobností).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Automatický přechod nájmu nebytových prostor na potomka, potomky
- Automatický přechod nájmu podnikatelských prostor na potomka, potomky
- Automatický přechod nájmu nebytových prostor na syna, dceru
- Automatický přechod nájmu podnikatelských prostor na syna, dceru
Nájemce prostor sloužících k podnikání – fyzická osoba - zemřel v lednu 2016. Dle minulé právní úpravy nájemní smlouva smrtí nájemce skončila, pokud dědicové do 30 dnů od smrti tohoto nájemce nesdělili pronajímateli, zda budou v nájmu pokračovat. Platí tato úprava i dle nového občanského zákoníku?
Jaké kroky by měl pronajímatel v případě smrti nájemce - fyzické osoby podniknout? Může věci zemřelého nájemce přestěhovat na jiné místo, aby prostor sloužící k podnikání mohl hned pronajmout jinému nájemníkovi?
Děkuji Hedvika
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že smrtí jedné ze smluvních stran závazek zaniká pouze v případě, že je plnění vázáno výlučně na jednu ze smluvních stran (např. malíř se zaváže namalovat obraz, ale zemře, pak je jasné, že to za něj nikdo jiný neudělá).
Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
Nový občanský zákoník již nestanoví, že nájem zaniká, pokud některý z dědiců neoznámí pronajímateli, že v nájmu pokračuje. Z tohoto důvodu se domnívám, že nájem prostor určených k podnikání smrtí nájemce nezaniká, naopak do právního postavení nájemce se dostal dědic/dědicové nájemce a nájem stále trvá.
Doporučuji kontaktovat pozůstalé a případně se s nimi dohodnout na ukončení nájmu dohodou a takéna přemístění věcí, které se v pronajatém prostoru nacházejí.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi
Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Mirek.
ODPOVĚĎ:
Pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na dítě - může ji uplatnit pečující rodič nebo i nepečující?
Chtěla jsem se prosím zeptat zda si mohu či nemohu uplatnit slevu na daních na syna za rok 2015. Mám dceru 7 let u mě v péči a syna 10 let. Syn 12/2014 byl svěřen do péče otci. Syn má stále u mě trvalé bydliště a platím všechny poplatky spojené s bydlením včetně platby za svoz komunálního odpadu a měsíčně výživné ve výši 1500 Kč. Ke styku mám syna 1x za 14 dní od pátku do neděle a letní prázdniny máme na půl. Otec je dlouhodobě nezaměstnaný. Jsem zaměstnaná, ale tím, že nemám syna svěřeného do péče nevím zda peníze za něj nepropadnou státu. Mám nárok na slevu když mi otec syna napíše čestné prohlášení, že si neuplatnil slevu na dítě? Děkuji. Alena
ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na syna si uplatnit nemůžete. Nesplňujete podmínku § 35c odst. 1 Zákona o daních z příjmů - nežijete ve společně hospodařící domácnosti.
__
OBČAN-SLUŽENÍ, SPOLKY
- Zrušení občanského sdružení a vymazání, výmaz z rejstříku OS - postup, informace
Jako předseda občanského sdruženi Kounice pro všechny, IČO: 01629662 bych chtěl poradit, jak postupovat při likvidaci našeho OS.
Sdružení nemá žádný majetek a z důvodů nevykazování činosti se členové (valná hromada) rozhodli pro likvidaci a výmaz z rejstříku. Toto bylo schváleno na valné hromadě v prosinci 2015, likvidace k 31.12.2015. Likvidátorem jsem byl jmenován já (předseda OS).
Prosím o radu, jaké kroky mám učinit a jak postupovat ve výše zmíněné věci. Děkuji. S pozdravem Jiří
ODPOVĚĎ:
Při likvidaci občanského sdružení (podle nové právní úpravy spolku) se řídíte zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve spojení se zák. č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Níže uvádím v bodech průběh likvidace, nicméně likvidace právnické osoby je natolik složitý proces, že je většinou dobré obrátit se na odborníka, který má s likvidací již zkušenosti:
1. Valná hromada či členská schůze rozhodne o zrušení právnické osoby a jmenuje likvidátora a určí, jak bude naloženo s likvidačním zůstatkem.
2. Likvidátor nechá do rejstříku zapsat údaj o zrušení subjektu a o probíhající likvidaci. K vytvoření návrhu je potřeba využít tzv. inteligentního formuláře, který je dostupný na www.justice.cz, který se doručí rejstříkovému soudu. Přílohou bude rozhodnutí o zrušení subjektu a jmenování likvidátora a čestné prohlášení likvidátora, že souhlasí s tímto ustanovením do funkce a že splňuje potřebné požadavky
3. Likvidátor provede likvidaci.
Ke dni, kdy byl subjekt zrušen, vstupuje do likvidace, což je proces, v rámci kterého je vypořádán majetek zrušeného subjektu, vyrovnají se veškeré dluhy a stanoveným způsobem se naloží se zbylým majetkem (tzv. likvidační zůstatek).
Likvidátor zejména zveřejní údaj o likvidaci v Obchodním věstníku, sepíše soupis veškerého jmění subjektu, prodá takovou část majetku subjektu, aby mohl uhradit všechny dluhy, splní dluhy, sestaví účetní závěrku apod.
4. Likvidátor nechá subjekt vymazat z veřejného rejstříku.
Až po skončení likvidace lze podat návrh na výmaz subjektu z veřejného rejstříku. Tento návrh se opět vytvoří prostřednictvím inteligentního formuláře.
K návrhu je nutné připojit potřebné listiny, bohužel neexistuje žádný seznam listin, které soud k výmazu subjektu vyžaduje a praxe soudů s v tomto liší, kromě již zmíněné konečné zprávy bývá požadována zpráva o dvojím zveřejnění likvidace v Obchodním věstníku, souhlas finančního úřadu s výmazem, potvrzení o archivaci dokumentů, účetní závěrka apod. Pokud soudu nějaký dokument chybí, vyžádá si ho.
Výmazem subjektu z veřejného rejstříku pak tento subjekt zaniká.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Status studenta bez docházení do školy - nárok na výživné, alimenty
- Status studenta bez docházení do školy - vrácení alimentů, výživného rodičům
06/2016 dokončuji bakalářské studium. Rodiče mi platí soudem stanovené výživné. Když se přihlásím na navazující magisterské studium na jiný obor a na prezenční studium, ale nebudu tam chodit, pouze budu mít status studenta, a po 1. nezdařeném semestru studium ukončím, budou mi muset rodiče platit výživné v tom jednom semestru (po zaslání potvrzení o přijetí/o studiu)?
Je nějaký postih, např. vrácení výživného, pokud by se zjistilo, že jsem tam přihlášen jen na oko. S tím souvisí, do kdy mi musí rodiče platit výživné, pokud budu dělat státnice v červnu 2016. Děkuji předem za zodpovězení dotazu.
Děkuji, Kryštof.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. V případě, že byste se k dalšímu studiu přihlásil pouze formálně, záleželo by na tom, zda byste v daném období byl či nebyl schopen se živit. Pokud byste studoval pouze formálně, ale ve skutečnosti byste například začal pracovat a Váš příjem by stačil k pokrytí Vašich životních potřeb, pak by vyživovací povinnost rodičů vůči Vám skončila, protože už byste byl schopen se živit sám. Pokud byste ale během formálního studia neměl dostatečný příjem – občasné brigády se za schopnost samostatně se živit nepovažují – mohla by vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvat. Vše – včetně toho, jak dlouho Vám ještě rodiče budou muset platit výživné – tedy záleží na Vaší schopnosti se živit.
Pokud byste ale nadále pobíral výživné od rodičů i přesto, že už byste měl dostatečný příjem a tudíž byste byl schopen se sám živit, rodiče by na Vás následně mohli podat žalobu pro tzv. bezdůvodné obohacení a mohli by požadovat zpětné vrácení výživného, které jste neoprávněně přijímal.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu - je nutná originální nabíječka?
- Reklamace mobilu - je nutné originální příslušenství z krabice výrobku?
- Reklamace nenabíjícího se mobilu - je nutná původní nabíječka?
Nákup mobilu s nabíječkou a sluchátky 6/2014. Po čase problémy s nabíjením telefonu. Koupě jiné, neoriginální nabíječky. Časem opět problémy s nabíjením telefonu. Koupě další nabíječky. Teď mobil nenabíjí vůbec. Chtěla jsem mobil reklamovat 1/2016. Prodejce vyžaduje pro reklamaci telefon i nabíječku. Chtěla jsem mobil tedy poslat od prodejce na opravu. Stejně po mě prodejce požaduje nabíječku. Tu původní už nemám, jen ty další, neoriginální nabíječky. Má právo při reklamaci mobilu prodejce vyžadovat i nabíječku? Má právo při odeslání mobilu na opravu prodejce požadovat i nabíječku?
Děkuji, Marta
ODPOVĚĎ:
Přestože nabíječka představuje příslušenství mobilního telefonu, neboť jejím účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s mobilním telefonem (jak vyplývá z § 510/1 občanského zákoníku), je požadavek prodejce neoprávněný.
Především je nutné si uvědomit, že zakoupením mobilního telefonu s jeho příslušenstvím (např. nabíječkou) jste se nezavázala k tomu, že budete toto příslušenství s mobilním telefonem stále užívat. Nabíječka je samostatnou věcí v právním smyslu, jako její vlastník jste proto oprávněna s ní libovolně disponovat (např. jí prodat, darovat, zničit, opustit apod.).
Vzhledem k tomu, že funkčnost mobilního telefonu může být snadno posouzena i bez jeho příslušenství, není existence (či předložení) původní nabíječky pro realizaci záruční opravy nezbytná. Jako kupující (a současně spotřebitel) jste oprávněna reklamovat kteroukoli věc, kterou jste u prodejce zakoupila, a to samostatně.
Pokud by totiž bylo nutné přiložit k reklamované věci vždy i její příslušenství (které však reklamováno není), bylo by reklamační právo bezdůvodně odňato těm kupujícím, kteří již příslušenství koupené věci nemají (např. z důvodu, že ho prodali, darovali, zničili, opustili apod. , tedy proto, že s ním naložili, jak byli jako jeho vlastníci oprávněni).
Dle § 19/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen spotřebiteli (tedy Vám) vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje (prakticky totéž vyplývá rovněž z § 2173 občanského zákoníku). Vydání tohoto potvrzení můžete po prodávajícím požadovat pro získání písemného potvrzení o tom, že jste reklamaci řádně uplatnila.
Nebude-li prodávající ochoten mobilní telefon bez nabíječky k reklamaci přijmout, nechte si od něho, kromě potvrzení o uplatnění reklamace, písemně potvrdit rovněž důvod, pro který Vám nebyla reklamace uznána. Následně bude možné, abyste se svých práv domáhala soudní cestou (tzn. podáním žaloby).
Před podáním žaloby můžete na závadné počínání prodejce upozornit příslušný dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
Nelze vyloučit, že prodejce nezmění v důsledku kontroly ze strany České obchodní inspekce svůj názor (a podání žaloby tudíž již nebude nutné).
Nastalý spor s prodejcem můžete řešit rovněž mimosoudně (jak od 1. 2. 2016 umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Ve Vašem případě by byl spor mimosoudně řešen před Českou obchodní inspekcí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozúčtování spotřebovaného tepla mezi původního a nového majitele bytu pokud nebyl zapsán stav měřičů na radiátorech?
- Vyúčtování záloh za teplo při koupi bytu - jak bude probíhat vyúčtování?
- Rozúčtování tepla - byt koupen novým majitelem a nebyly zaznamenány stavy měřičů na radiátorech bytu
Bydlíme v bytě v osobním vlastnictví a jsme součástí SVJ. Byt jsme koupili 06/2016. V předávacím protokolu k prodeji bytu jsme nezaznamenali stav odečtů tepla. Až do prodeje bytu platila zálohy na služby původní majitelka. Následně jsme zálohy hradili my. Na konci roku se dělá vyúčtování a podle toho vznikne přeplatek nebo nedoplatek na teple. Tím, že jsme nezapsali stav protopeného tepla k datu prodeje, nevíme, kolik jsme protopili my a kolik původní majitelka.
Moje dotazy jsou
1) jak se rozúčtuje přeplatek/nedoplatek za teplo na konci roku mezi nás jako aktuálního majitele a původní majitelku
2) zda jsou zálohy za služby od původní majitelky započítané nebo budeme muset platit zálohy i za část roku, kdy v bytě bydlela původní majitelka
Aneta
ODPOVĚĎ:
V případě, že jste stavy při změně vlastnictví nemovitosti nezaznamenali, bude rozúčtování velkým problémem, jelikož nejde jen o spotřebované teplo, které byste mohli dělit počtem měsíců, ale je třeba zohlednit, v jaké sezóně došlo ke změně majitele, zda se topilo či nikoliv apod. Doporučila bych Vám obrátit se na Asociaci rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu www.artav.cz, která je dobrovolným neziskovým zájmovým sdružením právnických i fyzických osob, které provádějí registraci spotřeby tepla a vody u konečných spotřebitelů a následné rozúčtování nákladů na vytápění a na spotřebu teplé i studené vody. Na svých webových stránkách vede i bezplatnou poradnu. Zálohy se pojí právě s otázkou, jak bude finálně spotřeba mezi vás rozúčtována a podle toho by poměrně měla být vypočítaná i záloha.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Ústní nájemní smlouva
- Výpověď ústní nájemní smlouvy uzavřené před NOZ (novým občanským zákoníkem)
- Jak prokázat ústní nájemní smlouvu a její uzavření mezi pronajímatelem a nájemcem, nájemníkem?
Dobrý den,
na vaší bezplatné právní poradně jsem našel odpověď na dotaz "nájemce bez nájemní smlouvy s trvalým bydlištěm a možnost jeho vystěhování" - http://bit.ly/2gBSucf ze dne 10.2.2010 (viz níže). V odpovědi se píše, že v minulosti (asi před 12 lety) platilo, že stačí ústní nájemní smlouva. Zajímalo by mě, jaký zákon a jaké jeho ustanovení toto v minulosti upravoval.
Od roku 1992 bydlím v bytě, který patří matce. Mám zde hlášeno trvalé bydliště. Písemnou nájemní smlouvu nemám. Nyní matka trvá na vystěhování z bytu a podala žalobu na vyklizení bytu. Skutečnost, že smlouva trvá, můžu prokázat. Mohu trvat na tom, aby byla smlouva dodržena? Děkuji za odpověď. Zdraví Ferdinand
ODPOVĚĎ:
Vztahy založené před účinností nového občanského zákoníku, tedy před rokem 2014, upravoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Z ustanovení § 686 odst. 1 vyplývá, že "Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu." Podle starého občanského zákoníku tedy nebylo možné, aby nájemní smlouva na byt byla sjednána ústně. Nový občanský zákoník se k existenci nájemní smlouvy už nestaví tak striktně a uvádí, že (§ 2237)
"Smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy." Dále § 2238 uvádí, že " Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou."
Pokud se ve Vašem případě jedná o situaci, která počíná v roce 1992, je třeba se řídit starým občanským zákoníkem a dle mého názoru argumentací s existencí ústně sjednané smlouvy neuspějete.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Může účastník stavebního řízení chtít kolaudační souhlas stavby?
- Právo účastníka stavebního řízení na kolaudační souhlas
- Nahlédnutí do kolaudačního souhlasu účastníkem stavebního řízení - má na to právo nebo ne?
Může stavební úřad účastníku stavebního řízení odmítnout předložit kolaudační souhlas k nahlédnutí či odmítnout vyhotovení kopie tohoto dokumentu? Je jiná možnost, jak se účastník stavebního řízení k tomuto dokumentu dostane, když stavební úřad toto odmítne?
Děkuji za odpověď. Denisa
ODPOVĚĎ (dotaz č. 10675, odpovězeno 05.12.2016, Mgr. Šárka Ocelíková (právník) ) :
O účastnících řízení v případě kolaudačního souhlasu nelze hovořit, protože se nejedná o řízení (účastníci řízení zde tedy nejsou). Kolaudační souhlas v zájmu zjednodušení administrativního postupu povolování staveb představuje jen jakési potvrzení, resp. osvědčení stavebního úřadu o tom, že zkolaudovaná stavba byla postavena v souladu se stavebním povolením a ověřenou stavební dokumentací.
Nicméně pokud jste byla účastníkem stavebního řízení, máte jako účastník právo nahlížet do spisu vedeného v tomto stavebním řízení, přičemž do tohoto spisu se zakládá i kolaudační souhlas. Jako účastník řízení máte právo si udělat kopie.
Pokud jste neměla postavení účastníka řízení, může Vám být umožněno nahlédnout do spisu, prokážete-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a jestliže tím nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Přepsání podílu do obchodního rejstříku - co je potřeba, náležitosti, listiny
- Jak zapsat změnu vlastníka s. r. o. do obchodního rejstříku?
- Jak zapsat změnu majitele s. r. o. do obchodního rejstříku?
Jednám o koupi firmy s ručením omezením. Firma byla založena 1994 s dvěma společníky, fyzickou osobou s Čech a firmou z Německa, která měla většinu. V roce 2006 odkoupil Čech celý podíl od německé společnosti, tuto skutečnost však dodnes nezapsal do obchodního rejstříku. Kupní smlouvu s apostilou má, které další dokumenty bude potřebovat pro přepsání podílu do obchodního rejstříku?
Děkuji za odpověď
David
ODPOVĚĎ:
Návrh na zápis změn se podává na příslušném formuláři (zde: https://or.justice.cz/ias/ui/podani). Pokud není kupní smlouva vyhotovena v českém jazyce, je nutní zajistit její úřední překlad. Jinak obecně platí, že pro zápis převodu podílu postačuje doložit listinu, na základě které se vlastnické právo k podílu převádí (kupní smlouvu). Pokud ovšem např. společenská smlouva stanovila další podmínky nezbytné pro řádný převod podílu, např. souhlas valné hromady, je nutné doložit i listiny k těmto dalším podmínkám.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Alkohol do 0,3 promile - hrozí odebrání řidičáku, řidičského průkazu, řidičského oprávnění?
- Jak neztratit řidičák za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu
- Jak neztratit řidičský průkaz za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu
- Jak neztratit řidičské oprávnění za řízení pod vlivem alkoholu do 0,3 promile v dechu
Dnes (29.11.2016) a v dopoledních hodinách mě zastavila hlídka Policie a při dechové zkoušce jsem nedýchal 0,26 a podruhé po 5 min 0,25. V rámci nervozity jsem bohužel přiznal, že jsem byl na pivu a to konkrétně od 20:00 - 23:00 a měl jsem 4-5 piv. Nic víc. Dostanu vyzvání na úřad, kde dostanu pokutu, jen musím udělat vše abych nepřišel o ŘP. Žádný podobný delikt jsem nikdy nespáchal. Prosím o jakoukoli radu. Předem děkuji. Karel
ODPOVĚĎ:
Za spáchání dopravního přestupku "Řízení pod vlivem alkoholu (do 0,3 promile) " nejsou v rámci bodového hodnocení řidičů přičítány žádné body. Tento přestupek nelze řešit v blokovém řízení udělením blokové pokuty, ale po spáchání přestupku je s řidičem zahájeno správní řízení. Ve správním řízení pak hrozí sankce 2.500 – 20.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (zákaz řízení motorových vozidel), konkrétně na 6 měs. - 1 rok.
Je zde možnost (podle okolností) pokusit se zvrátit možný nepříznivý výsledek postižením případných procesních chyb v řízení, nicméně pro jejich odhalení (pokud budou) jsou nezbytné znalosti potřebných předpisů. Je zde tedy možnost obrátit se na advokáta (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz), který dokáže na základě svých zkušeností a znalostí tyto případné chyby odhalit a zajistit mj. náležitou ochranu Vašich práv, aby případná újma byla co nejmenší.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Zákaz mobilu, tabletu, notebooku v práci, zaměstnání - musí to být ve směrnici zaměstnavatele?
- Musí být ve směrnici zaměstnavatele zákaz mobilu, tabletu, notebooku při výkonu práce, zaměstnání?
Zakázaná zařízení v zaměstnáni (notebook, mobil, tablet). Zaměstnavatel povoluje na pracovišti soukromé mobily (chytré telefony) ale zároveň žádá speciální povolení (interní) pro tablet a notebook, které musí mít zaměstnanec, jinak to nemůže tam mít. Problém je že mě odkazuje jeho bezpečnostní služba na směrnice, ale ve směrnicích nic takového není.
Je ze zákona zaměstnavatel povinnen, mít tyto informace v jeho interních směrnicích? Mohu požadovat vysvětlení důvodu zákazu? Nechápu tak vůbec rozdíl z hlediska bezpečnosti chýtrý mobil vs tablet (obojí Android), který je jen trochu větší (5,5 palců vs 8 palců).
S pozdravem
David
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může regulovat vnesení určitých věcí na pracoviště, případná omezení by však měla mít racionální důvod, který by měl být zaměstnancům sdělen. Pokud jim sdělen není, může se zaměstnanec samozřejmě zaměstnavatele dotázat. Zákon žádný takový zákaz neuvádí, je proto více než vhodné, aby toto omezení měl zaměstnavatel ve svých vnitřních předpisech. Ze zákona však tuto povinnost nemá. Má však povinnost neomezovat své zaměstnance šikanózními zákazy a taky má povinnost přistupovat ke všem zaměstnancům v obdobných situacích obdobně.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Neoprávněná reklamace díla - dílo zhotoveno dle přání zákazníka neochotného platit, jak má postupovat zhotovitel?
- Bezdůvodná reklamace objednatele díla - jak se má bránit zhotovitel? (objednateli se nechce platit)
Jak mohu postupovat ve věci zhotovení úprav postelí a následné nezaplacení mnou fakturovanou částku. Při navštívení zákazníka jsem přebral materiál na výrobu nových postelových bočnic a úpravu starých postelových čel. Dostal jsem instrukce a nákres finální úpravy dle požadavku zákazníka. Vysvětlil jsem mu jaký spojovací materiál (použité lepidlo, šrouby, dřevěné krytky a vruty do dřeva, …) a jakým způsobem bude použit. Se starými čely jsem toho moc nemohl udělat, byli křivé a prolakované. Stará čela jsem mu nadstavoval novými deskami přilepením a sešroubením k původním.
Po zhotovení úprav a nalakování jsem vše nafotil (zakrytí šroubení dřevěnými krytkami, spojení s původními křivými čely) a s fakturou zaslal mailem zákazníkovi. Se vším souhlasil formou SMS zprávy s tím, že mám vše přivést. Po přivezení si zákazník zabalené postele prohlédl a převzal, poptával další práci s tím, že dodrží splatnost faktury a zašle peníze navíc za dodání dalších desek. Na souhlas jsme si podali ruku a rozloučili jsme se.
Před splatností faktury mi zákazník zaslal mail, že mi zaplatí pouze třetinu a potom se rozhodne kolik mi pošle až si nechá předělat dřevěné krytky na deskách pro zakrytí spojení šroubem. Zkrátka začal vymýšlet důvodu k nedoplacení faktury, které už trvá skoro 2 měsíce. A nehodlá mi nic zaplatit. Může žádat opravu, i když pochybení z mé strany nedošlo a vše bylo provedeno dle přání zákazníka, které teď popírá. Děkuji za odpověď s pozdravem Filip
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o smlouvu o dílo, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Odkaz na zákoník uvádím níže.
Předpokládám, že jste si nesjednali zvláštní práva a povinnosti, proto je třeba užít úpravu obsaženou v zákoně.
Dle ust. § 2604 občanského zákoníku platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle ust. § 2605 je dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
Konečně pak dle ust. § 2610 vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Jak vyplývá z citovaných ustanovení, dílo bylo provedeno, neboť bylo předáno zákazníkovi, který neměl výhrady. Tímto mu vznikla povinnost uhradit cenu uvedenou na faktuře, kterou předtím také odsouhlasil.
Pokud ji však dobrovolně nechce zákazník uhradit, nezbude Vám jiná cesta, než podat žalobu k příslušnému soudu dle místa bydliště zákazníka. Předtím však vyzvěte písemně zákazníka k úhradě dlužné částky s odkazem na výše uvedená ustanovení s tím, že jste oprávněn požadovat také úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně, a který běží ode dne splatnosti faktury. Do výzvy především uveďte, že dílo bylo provedeno dle jeho přání a pokynů a že povinnost zaplatit kupní cenu mu vznikla v momentě, kdy postel převzal. Do výzvy také uveďte, že pokud nebude částka uhrazena, obrátíte se na příslušný soud, kdy zákazník bude povinen hradit také nemalé náklady soudního řízení. Nechám na Vašem zvážení, zda se obrátit na advokáta, kdy by i zaslání výzvy od advokáta mohlo mít větší efekt, než když výzvu zašlete sám.
Jelikož zákazník neměl při převzetí díla výhrady, nemůže proto reklamovat údajné vady zakrytí, které měl reklamovat ihned při předání.
Občanský zákoník je dostupný zde: http://bit.ly/2hNEkWt
__
OBČAN-NÁJMY
- Ústní dohoda pronajímatele a nájemce - jak ji může nájemník prokázat (pronajímatel zemřel)
- Jak může nájemník dokázat ústní dohodu o snížení nájemného s pronajímatelem (pronajímatel zemřel)
- Vymáhání nájemného za billboard novým majitelem pozemku - nájemce tvrdí že uzavřel dohodu o snížení nájemného s pronajímatelem
04.06.2008 uzavřel můj děda písemnou smlouvu o nájmu pozemku (vizte příloha). Dle této smlouvy mohla smluvní strana na tento pozemek umístit reklamní billboard. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 5 let počínaje dnem 01.07.2008. Ale i po tomto datu je reklamní billboard nepřetržitě umístěn na našem pozemku (nájemce nebyl vyzván k odstranění). Nájemné je dle smlouvy splatné dopředu nejpozději k 31.01. roku, na který se hradí.
Děda bohužel dne 31.01.2015 zemřel a před svou smrtí byl dlouhodobě hospitalizován v nemocnici (od 14.10.2014).
Když jsem po nájemci požadovala zaplacení nájemného za rok 2016, odbyl mě s tím, že nájemné na rok 2016 již platil mému dědovi někdy v srpnu nebo září 2015, tedy v době kdy již byl děda po smrti, což ale smluvní strana netuší. Když jsem požadovala doklad o úhradě byl mi zaslán sken dokladu bez uvedení datumu (vizte příloha). Částka na dokladu neodpovídá částce, která byla dohodnuta ve smlouvě. Toto nájemce vysvětlil nejprve tak, že byla smlouva v roce 2013 doplněna dodatkem v ústní formě, kdy bylo ujednáno, že se nájemné sníží. Dnes (29.11.2016) mi nájemce tvrdil, že platnost původní smlouvy skončila a následně byla s dědou uzavřena nová ústní smlouva.
Dotazy:
1) Mohu zpochybnit pravost dokladu o úhradě nájemného za rok 2016, když není uveden datum platby a když byl děda v roce 2015, kdy mělo dle tvrzení nájemce dojít k platbě, prokazatelně po smrti nebo hospitalizován v němocnici?
2) Mohu rozporovat dodatek smlouvy/novou smlouvu ústní formou?
3) Mohu požadovat zaplacení nájemného za rok 2016 ve výši 6 000, - Kč dle původní smlouvy?
4) Vzhledem k praktikám nájemce silně pochybuji, že došlo k úhradě nájemného i na rok 2015. Mohu požadovat předložení dokladu o úhradě a případně rozporovat i provedení této platby nebo i dalších plateb?
5) Na našem pare smlouvy chybí dědův podpis. Je tam pouze razítko a podpis nájemce. Představuje to pro mě nějaký problém?
Velmi děkuji za Vaši pomoc a přeji příjemný den.
S pozdravem Marcela
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Pokud není na dokladu uvedeno datum platby a navíc platba měla být provedena v době, kdy dědeček nežil či byl v nemocnici, tento doklad sám o sobě není platným dokladem a Vy nic zpochybňovat nemusíte. Naopak nájemce musí prokázat, že bylo hrazeno, neboť doklad s vadami, který Vám doložil, důkazem o platbě není.
2. Dodatek či nová ústní forma smlouvy je obdobná záležitost, jako u bodu 1. Pokud to nájemce tvrdí, musí prokázat, neboť k jeho tvrzením bez důkazů nelze přihlížet.
3. Ano, placení nájemného můžete požadovat dle původní smlouvy.
4. Platby, které měly být hrazeny za dědečkova života, sice rozporovat můžete, ale v případném sporu byste nebyla úspěšná, neboť neprovedené platby měly být přihlášeny do dědického řízení jako pohledávky zemřelého za nájemcem a měl by být určen jejich dědic. Pokud nebyly, což asi nebyly, pak by nárok byl u soudu těžko vymahatelný.
5. Pokud podpis chybí, je to sice vada smlouvy, nicméně pokud strany podle smlouvy jednaly, lze mít za to, že platně uzavřena byla a lze se jí řídit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování nájemníka který neplatní nájem, nájemné - postup
- Koupě bytu s nájemníkem bez nájemní smlouvy - jak vystěhovat nájemníka, nájemce neplatícího nájem, nájemné?
- Postup vystěhování nájemníka neplatícího nájemné
- Jak vystěhovat nájemníka neplatícího nájemné
03/2016 jsem koupila byt pro svého 20ti letého vnuka. Byt vlastnil pan B. , ale byt pronajímal panu C (nevím jestli měli uzavřenou nájemní smlouvu).
Pan C má v tomto bytě trvalé bydliště (trvalý pobyt). Abych nebyla „pes“, navrhla jsem panu C. , že má na odstěhování 6 měsíců s tím, že spolu uzavřeme nájemní smlouvu na tuto dobu s tím, že bude platit 2.000 Kč měsíčně jako zálohu na vymalování a úklid bytu. Nájemné obvyklé (Plzeň) je 8000 Kč. Nájemní smlouvu odmítl uzavřít s tím, že nemá OP a požadovaně 2.000 Kč zaplatil k dnešnímu dni pouze 2x (tedy dluží 7x2000 Kč). Neplatí ani zálohy na vodu a topení. Bohužel se jedná o důchodce alkoholika, který obtěžuje i ostatní nájemníky a v celém domě zanechává hrozný nepořádek. V současné době má odpojen i plyn a elektřinu a tyto dlužné částky vymáhá exekutor. Odmítá se vystěhovat, nekomunikuje, poštu neodebírá. Co mám dělat?
Pokud mu vhodím do schránky dopis, s jehož obsahem seznámím 2svědky, podepíší – postačí soudu?
Děkuji předem za odpověď. Emílie
ODPOVĚĎ:
Trvalé bydliště nezakládá žádný vztah k bytu, tedy ani vlastnický, ani nájemní. Od předchozího vlastníka byste měla zjistit informaci, na základě jaké smlouvy pán v bytě bydlí, neboť koupí bytu jste vstoupila do všech práv a povinností pronajímatele. Za situace, kdy pán hrubě ruší poměry v domě, mu zašlete výpověď tak, jak uvádíte, nicméně rozhodně mu nic nehažte do schránky, ale zašlete mu doporučeně, abyste měla pro případné soudní řízení důkaz. Pokud se pán nevystěhuje dobrovolně, nezbude Vám, než ve věci podat žalobu na vyklizení.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Napadení labilním sousedem z důvodu hluku (kročejový hluk ad.)
- Soused propíchal pneumatiky a napadl uživatele bytu kvůli hluku - jak se bránit?
- Fyzické napadení od souseda kvůli hluku - jak se bránit?
- Fyzické ublížení a škoda způsobená labilním sousedem kvůli hluku z bytu poškozeného
Ublížení na zdraví od souseda: přítel dcery má matku a ta žije s přítelem mé dcery v panelovém domě. Soused pod nimi má problém, že pouze po bytě chodí. Bydlí tam pouze oni 2 dospělí ve 3 pokojovém domě a normálně chodí do práce, takže minimálně 10 hodin tam nejsou. Minulý týden došlo k propíchání pneumatik na automobilu a dnes (28.11.2016) to vyvrcholilo v ráno 6 hodin opařením muže a rozbitím nosu. Tento incident byl nahlášen na Policii ČR a bylo zapotřebí ošetření v nemocnici.
Mám strach o moji dceru, protože ta navštěvuje přítelovu matku (jako nastávající tchyni). Tento soused je asi nervově labilní a může dojít k horšímu napadení, třeba nožem nebo zbraní, denně je spousta takových případů.
Pokud jdou na návštěvu třeba v neděli nemůžou mluvit normálně pouze šeptat a vůbec nemůžou chodit po bytě. Toto přeci není normální, přeci byt slouží na bydlení. Prosím jaké předběžné opatření můžou žádat po policii?
Předem děkuji za Vaši odpověď Anežka
ODPOVĚĎ:
Policie jako taková předběžné opatření nemůže vydat. Policie Vám může poskytnout pouze krátkodobou ochranu (§ 50 zákona o policii ČR).
V úvahu zde přichází teoretická možnost podat návrh k civilnímu soudu, aby soud vydal předběžné opatření, který by bylo nařízeno sousedovi, aby se zdržel setkávání s vámi, nicméně za situace, kdy obýváte totožný dům, je otázkou, zda by soud k něčemu takovému přistoupil. Tento návrh by bylo možné podat pouze za situace, kdy by zde již bylo faktické nežádoucí chování směrem k Vaší dceři (pokud by navrhovatelem tohoto předběžného opatření byla Vaše dcera).
Jinak zde bohužel zbývá pouze možnost ponechat věc v rukou policie, která je povinna prošetřovat nežádoucí chování osob a může takovou osobu např. zadržet, pokud jsou k tomu splněny zákonem stanovené
podmínky.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající dodal jiný odstín obkladů než byl v obchodě - jak se bránit když je reklamace zamítnuta?
- Zamítnutí reklamace jiného odstínu obkladů než byla v obchodě na panelu
- Prodávající dodal jiný odstín dlažby než byl v obchodě - jak se bránit když je reklamace zamítnuta?
- Zamítnutí reklamace jiné dlažby obkladů než byla v obchodě na panelu
- Záměna podobného zboží prodejcem a zamítnutí reklamace - jak se bránit?
Syn provádí rekonstrukci bytu. Na pomoc si vzal architekta a vše sladili do teplých barev. Do koupelny a na WC si vybral dlažbu Ragno Jazz Beige, obklady Ragno Jazz White a mozaiku Atlas Concorde Mark Taupe. Na internetu jsme dohledali prodejce - Keraservis a. s. Brno.
Syn dne 26.9.2016 navštívil prodejnu, kde byla na panelu vystavena dlažba i obklad v teplém odstínu. Obchodní zástupkyně řekla, že mají zboží na skladě a je třeba ho zarezervovat. Protože syn nevěděl, kolik metrů bude potřebovat, tak na základě vizualizací obou místností spočítali s určitou rezervou množství a obchodní zástupce zboží zarezervovala s tím, že objednávku vystaví stavební firma, která bude rekonstrukci provádět.
Mozaiku na skladě neměli, byla na objednávku. Obchodní zástupkyně syna ujišťovala, že i mozaika je v teplé barvě a kostičky půjdou barevně k dlažbě i obkladu. Bylo dohodnuto, že mozaika se bude objednávat až podle skutečného množství, které dodá stavební firma.
Doma se syn rozhodl, že si dá místo vany sprchový kout. A protože jsme nevěděli, jestli obložit mozaikou i část sprchového koutu, šla jsem sama do prodejny se poradit, s architektem to syn už konzultovat nechtěl.
Tatáž obchodní zástupkyně mně ukázala na panelu obklad i dlažbu v teplém odstínu, které pro syna zarezervovala. I mě ujišťovala, že i když mozaiku nemají na skladě, kostičky se budou barevně hodit k dlažbě i obkladu, a vše bude v teplém odstínu.
S ohledem na následující skutečnosti, při jednání na prodejně nám obchodní zástupkyně uvedla nepravdivé informace a zamlčela informace, které zásadním způsobem ovlivnily synovo rozhodnutí o zakoupení dlažby a obkladů, protože kdyby věděl, že obklady nejsou v teplém odstínu, tak by je nechtěl a neprovedl by jejich rezervaci.
Vystavené vzorky dlažby a obkladu na panelu nebyly označeny číslem šarže, obchodní zástupkyně syna ani následně mě neupozornila, že na skladě mají obklady a dlažbu v jiné šarži. Jako zákazníci jsme vůbec nevěděli, že obchodní zástupkyně rezervuje jiné zboží než které nám ukázala na panelu.
Dlažba byla zarezervovaná se šarží R33E - následným porovnáním s vystaveným vzorkem na panelu je odstín světlejší, ale zůstává teplý tón barvy. Obklad byl zarezervován se šarží T26Z - následným porovnáním s vystaveným vzorkem na panelu je rovněž světlejší, ale teplý tón barvy se změnil ve studený šedý odstín, který barevně nesedí k dlažbě ani mozaice.
Prodejní zástupkyně věděla, že se jedná o 3 druhy obkladů do jedné místnosti, protože množství pro rezervaci počítala z plánu (vizualizace), dále věděla, že zákazník si přeje teplý odstín barvy, přesto rezervaci provedla v různých barevných odstínech (teplý a studený) a následně objednala mozaiku v teplém odstínu. Takže do jedné místnosti firma dodala 2 druhy obkladů v teplé barvě (dlažba a mozaika) a 1 druh obkladu ve studené barvě (obklady).
Syn dne 6.10.2016 podepsal se stavební firmou smlouvu na rekonstrukci bytu Stavební firma spočítala potřebné množství obkladů a dlažby a objednala je u firmy Keraservis Group a. s. , která objednávku obkladu a dlažby vykryla z provedené rezervace ze dne 26.9.2016 na syna, a mozaiku objednala u svého dodavatele. Jakmile mozaika přišla na prodejnu, stavební firma dne 31.10.2016 zboží koupila a přivezla na stavbu. Následně proběhla pokládka materiálu.
Dne 7.11.2016 jsme přišli do bytu a zjistili jsme, že obklad ma jiný odstín než byl v prodejna na panelu. Telefonicky jsem to nahlásila obchodní zástupkyni s tím, že jsme se dohodly, že přinesu vzorek obkladu v šedém odstínu.
Dne 8.11.2016 jsem vzorek obkladu donesla na prodejnu, obchodní zástupkyně nebyla přítomná a její kolegové to se mnou řešit odmítli s tím, že neví, co bylo dohodnuto. Nechala jsem vzorek špatného obkladu na prodejně.
Dne 9.11.2016 jsme se synem jeli na prodejnu. Zde jsme se poprvé od obchodní zástupkyně dozvěděli, že na skladě měli obklady jiné šarže (které byla zarezervované) než ty, co měli vystavené na prodejně. Srovnáním vzorků bylo zjištěno a oboustranně ústně potvrzeno (zákazník a obchodní zástupkyně), že dodaná dlažba ač je světlejší, je v teplém odstínu, a dodaný obklad není v teplém, ale ve studeném šedém odstínu.
Obchodní zástupkyně nám řekla, že šarže se od sebe mohou vzájemně barevně lišit. Zároveň nám sdělila, že nevěděla, že rozdíl mezi šaržemi může být až tak veliký, že by se mohl změnit barevný odstín z teplé do studené barvy. Toto jsou ale podstatné informace, které musí zákazník vědět hned na začátku. Obchodní zástupkyně nám ze skladu přinesla vzorek obkladu (měla ho pro nás připravený), který byl opět světlejší než vystavený na panelu, ale byl v teplém odstínu. Současně nám sdělila, že vzorky na panelu jsou staré 2 roky a nyní již od výrobce dostávají jak uvedla "něco jiného".
Předložený vzorek ze skladu v teplém odstínu obchodní zástupkyně zarezervovala na synovo jméno s tím, že reklamaci musí projednat s vedením firmy.
Téhož dne 9.11.2016 mně obchodní zástupkyně poslala mail, abych poslala písemnou reklamaci, aby mohli zahájit oficiální reklamační řízení. Reklamaci mailem jsem poslala stejný den - 9.11.2016.
Dne 10.11.2016 jsem dostala mail, ve kterém mě asistentka firmy Kerasevis Group a. s. žádala o sdělení čísla dodacího listu a faktury, aby mohli zahájit reklamační řízení. Údaje jsem si vyžádala u stavební firmy a mailem jsem je poslala.
Následně přišlo od asistentky vyjádření, že reklamaci může uplatnit pouze kupující a že mám reklamaci uplatnit u stavební firmy, která zboží u Keraservisu Group a. s. objednala. Zde podotýkám, že stavební firma zboží objednala, ale prvotní zarezervování provedl syn. S výběrem obkladů neměla stavební firma nic společného, věděla pouze názvy obkladů a dlažby.
Dne 10.11.2016 stavební firma Fronton Plus s. r. o. poslala mailovou reklamaci.
Dne 21.11.2016 proběhla schůzka přímo v byte Výkonný ředitel Keraservisu Group a. s. mně sdělil, že každá šarže má jiný odstín barvy a že jsme měli zboží reklamovat před pokládkou a pokud stavební firma podepsala dodací list a zboží do určité doby nereklamovala, z jejich strany je vše v pořádku. To, že nás jako zákazníka neinformovali v době rezervace zboží, tak k tomu se vyjadřoval asi v tom smyslu, že je obklad pěkně položený a barevný odstín obkladu je subjektivní vnímání a až tam dáme světla, tak si na jiný barevný odstín zvykneme.
Dne 25.11.2016 přišlo mailové zamítnutí reklamace.
Obracím se na Vás s dotazem, zda je naše reklamace oprávněná. V případě že ano, tak jak máme postupovat, aby nám Keraservis Group a. s. dodal nové obklady v teplém odstínu a uhradil nám vícenáklady spojené s výměnou obkladů.
Z našeho pohledu se jednoznačně vina na straně Keraservisu Group a. s. , protože nám neposkytl pravdivé a úplné informace. Kdybychom věděli, že na skladě je jiná šarže než na panelu v obchodě, tak bychom obklady chtěli vidět.
A pokud by to byl teplý odstín, který nám obchodní zástupkyně ukázala dne 9.11.2016 na prodejně, když jsme řešili reklamaci, tak by jej syn určitě vzal, i když byl světlejší než vzorek na panelu v prodejně, měl ale teplý odstín, což bylo pro syna rozhodující. Také nechápeme, že specializovaná prodejna na obklady není schopná dodat do jedné místnosti obklady a dlažbu dle požadavku zákazníka v jednom barevném odstínu, v naše případě v teplém odstínu.
Keraservis Group a. s. nám svým chováním způsobil škodu. Do bytu se zatím nelze nastěhovat, protože jsme práce museli s ohledem na reklamaci zastavit, a dál nám vznikají další škody, protože musíme platit náklady spojené s užíváním bytu,
ve kterém se nedá bydlet, protože nemůžeme dokončit rekonstrukci.
Mockrát děkuji za posouzení našeho případu. S přáním pěkného dne Ivana
ODPOVĚĎ:
I když se ze strany Keraservisu Group a. s. jedná o vadné plnění, mám za to, že zamítnutí reklamace je oprávněné, neboť nemáte právo na dodání nových obkladů, ani na úhradu vícenákladů spojených s výměnou obkladů. Tento požadavek by byl oprávněný, pokud by již nedošlo k položení obkladů.
Dle ust. § 2095 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění (dále jen "o. z."), platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Dle ust. § 2099 o. z. při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze.
Dle ust. § 2099 odst. 1 o. z. je pak věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci.
Je tedy zřejmé, že Keraservis Group a. s. plnil vadně, když dodal obklady v jiném provedení, než které byly objednány podle vzorku v prodejně.
Na druhou stranu však dle ust. § 2104 kupující (Fronton Plus s. r. o.) věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. Společnost Fronton tedy měla vady reklamovat před položením obkladů a v tomto případě nelze klást k tíži prodávajícímu, že ke kontrole nedošlo. Byť výběr obkladů provedl syn, kupujícím je společnost Fronton a ta byla povinna zkontrolovat dodané obklady.
Po Keraservis Group a. s. přichází v úvahu pouze požadování slevy z kupní ceny obkladů, neboť dle ust. § 2110 nemůže kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Položené obklady již zcela jistě nebude možné vrátit ve stavu, v jakém byly dodány.
Dodání nových obkladů, ani úhradu nákladů s výměnou obkladů tedy není možné požadovat. Nárok na slevu musí uplatnit společnost Fronton, která Vám rovněž může udělit plnou moc k uplatnění nároků vůči Keraservis.
Pokud Keraservis odmítne uhradit slevu z kupní ceny, bude jedinou možnou cestou obrátit se s žalobou na soud, kdy by však žalobcem opět musela být společnost Fronton.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Střet zájmů u předsedy SVJ - zadává objednávky firmám svých známých
- Zaujatost předsedy SVJ - zadává zakázky firmám svých známých
- Pravomoci předsedy SVJ dle NOZ (přidělování zakázek) a střet zájmů (zaujatost vůči konkrétním firmám)
- Střet zájmů u předsedy SVJ - zaujatost vůči firmě
Jsme Společenství vlastníků jednotek (SVJ), byl výbor i kontrolní komise a byl i nyní stále je mandátní (dle NOZ již řečeno příkazní) smlouvou určena správcovská firma. Bohužel NOZ určil pro statutára značnou odpovědnost (nejedná již jménem SVJ, ale zastupuje SVJ) a tak již není dobrovolníka z členů společenství, který by byl ochoten dělat člena výboru nebo předsedu SVJ = statutára. Takže se nabídla sesterská firma té naší správcovské (3 lidi z té správcovské vytvořili s. r. o.) a „slepice“ našeho SVJ ji zvolili statutárem. Takže dnes (27.11.2016) jen koukáme, jak mizí peníze SVJ tím, že statutár (sídlící ve stejném domě se správcovskou firmou a spřízněnými firmami) zadává zakázky buď firmám svého Holdingu (divizi) nebo spřízněným firmám, nepochybně nikoliv zdarma. Takže majitel Holdingu (divize) má asi 12 firem typu a. s. nebo s. r. o. Jednou s. r. o. je náš statutár, druhou a. s. je naše správcovská firma, další s. r. o nebo a. s. jsou profese, atp. Jak to se zakázkami brácha na bráchu běží jistě není pochyb.
Takže mám pravdu, když říkám, že je tady střet zájmů. Že statutár SVJ a správce téhož SVJ nemohou být bratři ve firmě? . Lze to úspěšně napadnout žalobou pro střet zájmů? Včetně možnosti předběžného opatření?
Děkuji
Alex
ODPOVĚĎ:
Ano, naznačená situace se dá hodnotit jako střet zájmů, neboť statutární orgán SVJ pokud jde o správu domu, má vždy jednat tak, aby správa domu byla zajišťována s co nejnižšími náklady. Naopak správcovská firma je podnikatel podnikající za účelem dosažení zisku. Je tedy evidentní, že tyto dva subjekty mají jiný zájem - statutár jednat tak, aby bylo vynakládáno co nejméně peněz za rozumnou kvalitu, podnikatel naopak jednat tak, aby měl co nevyšší zisk. Domnívám se, že na soud byste se ve věci mohl obrátit a být ve věci úspěšný, pokud jde o předběžné opatření, pak jsem skeptická, neboť u předběžného opatření musí být vždy prokázána určitá naléhavost, což si nedokážu představit, jaká situace by v tomto případě byla tak naléhavá, že by ji bylo možno rozhodnout předběžným opatřením.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Plná moc pro společného zástupce SVJ
- Odmítnutí stanovení společného zástupce majitelem bytové jednotky (odmítnutí podepsání plné moci) - co se stane?
- Nepodepsání plné moci pro společného zástupce SVJ majitelem bytové jednotky - co se stane?
S manželku jsme vlastníky bytové jednotky BJ v domě SVJ Brno Xxxxxxxxxxx 138/1, k. ú. Lesná. Dostali jsme dne 19. 11. 2016 od správy domu k vyplnění cituji: PLNOU MOC PRO SPOLEČNÉHO ZÁSTUPCE SVJ podle § 1185 zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, k tomu, aby ve smyslu § 1185, odst. 2 Obč. zákoníku, v platném znění, aby vykonával v plném rozsahu naše práva vlastníků BJ vůči společenství vlastníků bytových jednotek Xxxxxxxxxx 1.
Prosíme o sdělení, zda tento požadavek správy domu je oprávněný a zda pravdu je zákonnou povinností vlastníků BJ, určit trvale společného zástupce, nebo je to možné odmítnout a odvolat se na § 1, odst. 1 a 2, Nového občanského zákoník č. 89/2012 Sb. Co nastane, když se vlastníci BJ nedohodnou na společném zástupci a nepodepíší plnou moc ani třetí osobě? Děkujeme za odpověď
Jakub
ODPOVĚĎ:
Vámi citované ustanovení se váže ke spoluvlastnictví jednotky, tedy situace, kdy jednu bytovou jednotku vlastní více spoluvlastníků. Netýká se to situace, kdy všichni vlastníci v domě by měli dát někomu plnou moc k zastupování. Nejste povinni plnou moc podepisovat a máte právo jednat za sebe samostatně. Váš konkrétní případ se váže na situaci, kdy dle citovaného ustanovení se toto váže i na manžele. tedy ve Vašem případě musíte označit jednoho z vás manželů, který bude za vás jako manžele jednat. Nevidím skutečně důvod, proč by jednotliví vlastníci měli udělovat plnou moc společnému zástupci, pokud ji neudělí, jednají vždy prostě sami za sebe a nikdo je nemůže donutit ani následně sankcionovat za to, že plnou moc nikomu neudělí.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zateplení s přesahem na vedlejší pozemek - odkoupit pás u zdi nebo věcné břemeno?
- Věcné břemeno na pás pozemku pod zateplením - je řešením přesahu zateplení?
- Služebnost na pás pozemku pod zateplením - je řešením přesahu zateplení?
- Zateplení přesahující nad vedlejší pozemek - věcné břemeno, služebnost
Můj pozemek a stavba sousedí s bytovým domem (BD), který je na hranici pozemků. BD chce revitalizovat a zateplovat stěnu, která je na hranici mého pozemku. Jak tuto věc řešit:
1) prodej pozemku bytovému domu
2) věcné břemeno bytovému domu a co z toho bude pro mě vyplývat za povinnost.
3) zabezpečení mého domu při rekonstrukci bytového domu BD ze strany BD. 4) Jak postupovat při poškození mého majetku. Nebo prosím o další řešení, jak tuto situaci vyřešit.
Děkuji, Olina
ODPOVĚĎ:
Řešení, které by pro Vás do budoucna neslo nejméně problémů, by bylo pozemek prodat. Věcné břemeno za úplatu je samozřejmě rovněž možnost, obecně je vlastník pozemku, který je zatížen věcným břemenem, povinen udržovat pozemek v takovém stavu, aby věcné břemeno mohlo být řádně oprávněným z věcného břemene užíváno. V tomto konkrétním případě, kdy pozemek by byl vlastně zastavěn, by povinnost o pozemek se starat nebyla ani realizovatelná. Otázka zabezpečení Vašeho domu je spíše otázka na znalce z oboru stavebnictví, který by Vám navrhl postup, jak Váš dům zabezpečit proti případným škodám způsobeným stavebními pracemi ze strany BD. Pokud k poškození Vašeho majetku dojde, je třeba poškození dobře zdokumentovat - nejlépe odborným vyjádřením, ještě lépe znaleckým posudkem, který bude schopen vyjádřit se i k rozsahu oprav a ceně těchto oprav. V případě, že by škůdce nebyl ochoten škodu nahradit dobrovolně, bylo by třeba obrátit se na soud s žalobou o náhradu škody.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene cesty dlouhodobým užíváním
- Vydržení služebnosti cesty dlouhodobým užíváním
- Vydržení zastavěním cizího pozemku a dlouhodobým užíváním
Rodiče mi darovali dům: 19.2.2010 (zápis KN). Po celou dobu jsem netušil, že část garáže stojí na pozemku souseda. Pozemek mají rodiče od 1970. Sdělení o schválení plotu 1977, 1990 byla garáž přistavěná jako samostatná budova. Proběhlo kolaudační řízení. Při přepisu domu na mě nedošlo k zapsání garáže do katastru nemovitostí KN. Otec 2014 zemřel. Oslovil mě soused, že užíváme jeho část pozemku. Matka, která stále žije, netušila, že hranice pozemku je posunutá. Soused vyžaduje, výměnou část našeho pozemku, aby si rozšířil cestu. Pokud mu tuto část výměnou dáme, nevjedeme do garáže. Pokud mu pozemek dáme, žádáme zápis věcného břemene, služebnosti na vjezd do naší garáže, ale pochopili jsme, že s věcným břemenem, služebností nesouhlasí. Máme právo na vydržení pozemku? Pokud o této informaci věděl a nás informoval až letos (2016)? Nebo je nějaká regulace ceny, za kterou nám pozemek může prodat? Jak máme dále postupovat, aby cena nebyla přemrštěná nebo, abychom nemuseli garáž bourat? Děkuji za odpověď. Jindřich
ODPOVĚĎ.
Na tento případ lze aplikovat ust. § 1087 o přestavku, které uvádí, že "Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku."
Z uvedeného tedy vyplývá, že garáž bourat nemusíte, zřizovat služebnost také ne. Řešením bude nahradit sousedovi finančně část pozemku, na kterém garáž částečně stojí. Pokud jde o cenu, zjistěte, zda ve vaší obci existuje cenová mapa, ze které by bylo možné při stanovení ceny vycházet nebo rovnou oslovte znalce, který cenu pozemku s ohledem na jeho rozlohu jednoznačně stanoví.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej spoluvlastnického podílu nemovitosti 2017 - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Je nutný souhlas spoluvlastníků nemovitosti s prodejem podílu v roce 2017
Moje matka je jeden ze dvou spoluvlastníků zemědělské půdy a 11/2016 dostala nabídku na odkoupení jejího podílu od cizí firmy. Součástí nabídkového dopisu je i tato věta: "Upozorňujeme však, že naše nabídka na odkoupení spoluvlastnického podílu platí pouze do 31.12.2016, jelikož od roku 2017 již nebude možné prodat Váš podíl bez písemného souhlasu všech spoluvlastníků." Snažila jsem se dohledat informace o této změně, ale nepovedlo se mi to. Je to skutečně pravda nebo se jen kupující snaží tlačit? Pokud mají pravdu, prosím o konkrétní zdroj informace. Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Není mi známo, že by v roce 2017 měl nabýt účinnosti zákon, který by takovou to povinnost spoluvlastníkům stanovil. Naopak od roku 2014 bylo zrušeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků, je tedy možné s podílem nakládat bez nutnosti nabízet podíl nejprve druhému spoluvlastníkovi či vyžadovat jeho souhlas s převodem.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď smlouvy o spolupráci ze zdravotních důvodů - je nutné doložit zdravotní dokumentaci k výpovědi smlouvy?
- Smluvní strana požaduje doložení zdravotní dokumentace u ukončení smlouvy o spolupráci - má na to právo?
Obracím se na Vás s dotazem. 05/2015 jsem uzavřela smlouvu o spolupráci s masérským centrem, ve kterém jsem vykonávala činnost jako masérka na základě ŽL. Centrum zprostředkovávalo klienty a byla jsem odměňována z provizí. 09/2016 jsem se dostala do kolotoče zdravotních problémů. Chci ukončit spolupráci s masérským centrem. Manažer masérského centra po mně chce doložit zdravotní dokumentaci. Jinak prý nebude s ukončením spolupráce souhlasit. Nepřeji si, aby o zdravotních problémech věděl. Jedná se o citlivé onemocnění. Je možné podat výpověď o ukončení spolupráce bez důvodu? Ve smlouvě o spolupráci není uvedena povinnost o oznámení důvodu ukončení. Děkuji za odpověď. S přáním krásného dne Yveta
ODPOVĚĎ:
Základní pro posouzení možnosti ukončení bude samotná úprava ve smlouvě, zda je možné smlouvu vypovědět bez udání důvodu apod. Byť uvádíte, že není ve smlouvě dána povinnost o oznámení ukončení, nevyplývá z Vašeho dotazu, jakým způsobem je výpověď ve smlouvě upravena.
Neumožňuje-li smlouva výpověď, pak jste oprávněna jednostranně smlouvu vypovědět pouze v případě, že je smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Dle ust. § 1999 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Pokud byste podala výpověď v prosinci 2016, pak smlouva skončí 31.3.2017.
Pokud je výpověď ve smlouvě upravena, pak je nutné řídit se smlouvu. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že jste oprávněna smlouvu vypovědět bez udání důvodu, pak skutečně nemusíte žádný důvod uvádět a centrum toto po Vás není oprávněno požadovat. Pokud chcete ukončit smlouvu dohodou, pak je na centru, zda dohodu uzavře a může chtít také doložení důvodu. Je pak na Vás, zda mu poskytnete lékařské potvrzení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti u splácené hypotéky
09/2013 jsme s přítelem koupili byt na hypotéku. 07/2016 jsme byt refinancovali, 9/2016 jsme se rozešli. Byt si chci nechat, musím ho vyplatit? Neměli jsme mezi sebou sepsanou žádnou smlouvu.
Každý vlastníme polovinu nemovitosti. Splátky hypotéky a běžné výdaje na provoz bytu jsem platila já. Po odloučení jsme si rozdělili ušetřené peníze.
Kolegyně měla s bývalým přítelem hypotéku na nemovitost kterou si rozdělili 2015. Nemovitost připadla jemu a nevyplatil jí žádné peníze.
Pokud by banka nepřistoupila na vyškrtnutí spoluvlastníka z hypotéky (i tato situace může nastat, např. kdybych dle banky neměla dostatečné příjmy) a já bydlela dál sama v dané nemovitosti musela bych spoluvlastníka vyplatit? A kdyby dál byt byl napsán na nás oba rovným dílem, kdo by platil druhou polovinu hypotéky?
Omlouvám se za rozšíření otázky, ale potřebuji vědět jak v dané situaci postupovat. Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Pokud jste schopna se s přítelem domluvit, pak je možné vypořádat spoluvlastnictví bytu dohodou. Dle ust. § 1141 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z.") platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Dle ust. § 1141 odst. 2 o. z. se spoluvlastníci vypořádají převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
Dle ust. § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, tj. i hypotéku, kterou byste převzala Vy.
Je tedy možné, že se s přítelem domluvíte tak, že si byt necháte byt s tím, že převezmete hypotéku, čímž dojde také fakticky k jeho vyplacení (převzetím dluhu). Do dohody také uveďte, že jste doposud veškeré splátky hradila Vy. V prvé řadě však konzultujte tuto možnost s bankou, neboť ta nemusí přistoupit na to, aby byl dluh splácen pouze jediným dlužníkem.
Pokud by nebyla s přítelem možná dohoda, pak dle ust. § 1143 o. z. rozhodne o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví na Váš návrh soud.
Pokud by banka nepřistoupila na změnu hypoteční smlouvy a byt zůstal nadále ve spoluvlastnictví, pak budete i nadále oba povinni platit hypotéku a ostatní náklady spojené s bytem, a to každý rovným dílem. Fakticky je však můžete platit pouze Vy. Přítele v tomto případě nebudete povinna vyplatit, tato povinnost je pouze při zrušení spoluvlastnictví. Pro tento případ však navrhuji sepsat dohodu, ve které by bylo upraveno, že budete byt užívat výlučně Vy a budete rovněž splácet hypotéku, kdy splátky se budou započítávat na budoucí vypořádání spoluvlastnického podílu. Dále pokud byt budete využívat Vy, bez dohody by na Vaší straně mohlo vznikat bezdůvodné obohacení užíváním poloviny bytu přítele, i z tohoto důvodu bude nutné se na užívání bytu dohodnout.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování nájmu - musí ho udělat pronajímatel nebo si musí částky za služby zjistit nájemce?
- Ukončení nájmu v mezidobí účtovacího času - jak proběhne vyúčtování služeb nájmu?
Při ukončení nájemního vztahu k bytu si pronajimatel dal do předávacího protokolu podmínku, že máme "zjistit vyúčtování, zda nejsou nedoplatky". Může si pronajímatel dát takový požadavek do závad? Nájemní vztah skončil k 30.9.2016. Za rok 2015 byl přeplatek 2.500 Kč, proto se dá předpokládat, že za 9. měsíců tohoto roku bude rovněž přeplatek. V případě, že nedoložíme vyúčtování, tak nám nebude kauce vrácena. Na správě domu se s námi jako s nájemci nechtějí bavit, protože nejsme vlastníci. Vyúčtování pro SJV zpracovává externí firma na kterou nemáme kontakt. Máme čekat do konečného vyúčtování téměř do poloviny příštího roku? A kde budeme mít záruku, že se k vyúčtování dostaneme, když už nejsme v žádném nájemního vztahu? Jaké máme možnosti tuto situaci řešit? Domníváme se, že při ukončení nájemního vztahu má povinnost ze zákona předložit vyúčtování pronajímatel a to i když vztah je ukončen v mezidobí zúčtovacího období. Kauci bychom rádi získali zpět. Děkuji, Josefína
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "o. z.") platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu (kauci) nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.
Jak správně uvádíte, vy nejste povinna zajistit si vyúčtování od správce domu, toto je povinností pronajímatele. Správce domu s Vámi nemá žádný právní vztah, a proto Vám ani není povinen vyúčtovat služby.
Vzhledem k tomu, že je pronajímatel v prodlení s vrácením kauce, máte nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně ode dne skončení nájmu.
Dále máte dle ust, § § 2254 odst. 2 o. z. právo na úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Pokud byl nájem sjednán před rokem 2014, pak máte právo požadovat úroky od 1.1.2014. Zákon však nedává odpověď, v jaké výši je nájemce oprávněn požadovat úroky. Považuji za přiměřené požadovat úrok ve výši 1-3%, nicméně dle některých názorů je možné požadovat i úroky vyšší. Rozhodně by však úrok měl být poskytnut.
Doporučuji písemně vyzvat pronajímatele k navrácení jistoty (kauce) s úrokem od jejího poskytnutí s tím, že v případě okamžitého navrácení prominete úroky z prodlení. Do výzvy rovněž uveďte, že nebude-li kauce vrácena, obrátíte se na příslušný soud, kdy bude pronajímatel povinen rovněž uhradit veškeré náklady soudního řízení.
Pokud dobrovolně pronajímatel jistotu (kauci) nevrátí, budete se muset obrátit se žalobou na soud. V tomto případě bych doporučil vyhledat pomoc advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozhodčí nález - má žaloba proti nálezu odkladný účinek?
- Odkladný účinek žaloby proti rozhodčímu nálezu
- Kam podat žalobu proti rozhodčímu nálezu?
Rozhodčí nález rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Jak se proti takovému nálezu bránit – zda žalobou a ke komu. Případná podaná žaloba – má odkladný účinek pro vykonatelnost nálezu? Děkuji, s pozdravem Petra
ODPOVĚĎ:
Návrh na zrušení rozhodčího nálezu musí být podán k soudu I. stupně do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu soudem nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Soud však může na návrh účastníka vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused nedovolí vstup kvůli opravě zdi - jak se bránit?
- Je soused povinen pustit kvůli opravě zdi majitele zdi na hranici pozemků?
- Oprava zdi na hranici pozemků - je soused povinen mě pustit na jeho pozemek?
V rámci Zelené úsporám zatepluji rodinný dům a součástí je i oprava omítky garáže, která je stavebně spojena s domem. Jedna stěna garáže je na hranici pozemku. Soused mě však odmítá pustit na jeho pozemek a umožnit opravu stěny (nátěr barvou) s tím, že u stěny má záhon s okrasnými rostlinami. Který zákon nebo předpis toto upravuje? Děkuji za odpověď. Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 1021 Občanského zákoníku "Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou." Z uvedeného ustanovení plyne, že soused je povinen Vás za účelem nezbytné opravy na svůj pozemek pustit. Pokud by stále odmítal, nezbylo by Vám, než se obrátit na soud, ve sporu byste jistě byl úspěšný.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Pečovatelské volno v práci - péče o vážně nemocného člena rodiny
- Péče o vážně nemocnou osobu blízkou - pečovatelské volno v práci, zaměstnání
- Nárok na neplacené volno - péče o osobu blízkou (člen rodiny s rakovinou)
- Péče o člena rodiny s rakovinou a neplacené volno v práci, zaměstnání
Jak je možné vyřešit vážnou rodinnou situaci. Pečujeme společně s bratrem o onkologicky nemocného otce. Potřebovala bych poradit, jestli existuje nějaké pečovatelské volno. Jedná se o 1 až 2 dny v týdnu, kdy má bratr 24hodinové směny a nemá kdo s otcem být, když i já musím do práce. Mohu požádat o neplacené volno nebo jaké jsou jiné možnosti, jak se mám se zaměstnavatelem dohodnout? Je podle zákona nějaký paragraf, který tuto situaci umožňuje řešit? Děkuji za odpověď. Jindra
ODPOVĚĎ:
Neplacené volno by sice bylo jednou z možností, jak péči o Vašeho otce vyřešit, na poskytnutí neplaceného volna ale není právní nárok. Záleželo by tedy pouze na rozhodnutí Vašeho zaměstnavatele, zda by Vám neplacené volno v požadovaných termínech poskytl či nikoliv.
Větší jistotu nabízí § 191 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Paragraf 39 zákona o nemocenském pojištění pak hovoří o ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobu. Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnance omluvit v práci tehdy, pokud je ošetřování jiného člena domácnosti (Vašeho otce) opravdu nezbytné. Za tímto účelem může zaměstnavatel – a to i opakovaně – požadovat předložení lékařské zprávy, která nezbytnost ošetřování potvrzuje. Pokud Vám takové potvrzení ošetřující lékař Vašeho otce vystaví, pak Vás zaměstnavatel musí uvolnit z práce – ovšem bez náhrady mzdy. Jedná se tedy v podstatě také o neplacené volno, ale o takové volno, na jehož poskytnutí máte právní nárok.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Ochrana výrobce před případnými škodami návodem k použití
- Návod k použití jako ochrana výrobce před škodami na zdraví uživatelů (dětí)
- Jak se preventivně vyhnout odškodnění za škodu na zdraví návodem k použití
Prosím o informaci k tématu - výroba textilní cvičební pomůcky pro školu; je poptávka výroby jednoduché cvičební textilní (z popruhů) pomůcky pro ZŠ k použití v horizontální poloze, nikoli k zavěšení, šplhání apod. , ale lidská a zejména dětská vynalézavost nezná hranic. Pokud bude sepsán a vydán jednoduchý návod k použití s uvedením výhradního použití a uvedením zakázaného použití, je tím dostatečně ošetřena zodpovědnost výrobce proti případnému úrazu vzniklého v rozporu s návodem k použití? Jsou nějaké další informace, která v návodu MUSÍ (všichni známe zákony z bruselského paskvilu EU) být uvedeny? Děkuji za laskavost. Josef
ODPOVĚĎ:
Vaši představu o náležitostech návodu k použití lze označit za velmi přesnou a v podstatě dostačující. Níže proto upozorním na obecnou právní úpravu bezpečnosti výrobků a návodů k použití, přičemž poukáži i na několik právních předpisů, které se na Vámi popisovanou cvičební pomůcku sice přímo nevztahují, mohou Vám však při sestavování návodu k použití posloužit jako inspirace.
Obecné požadavky na bezpečnost výrobků naleznete v § 3/1 zákona o obecné bezpečnosti výrobků, dle něhož je bezpečným výrobkem výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:
a/ vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce,
b/ vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem,
c/ způsob předvádění výrobku,
d/ rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
Pokud výrobek svými vlastnostmi splňuje požadavky na bezpečnost, ale určitý způsob jeho užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit (což by mohl být i případ Vámi uváděné cvičební pomůcky), je výrobce nebo distributor, který uvádí takové výrobky na trh nebo do oběhu, povinen na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci, pokud toto nebezpečí není zřejmé. Současně jsou tyto osoby povinny přesně určit části výrobku, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich bezpečného užívání. Uvedení tohoto upozornění nezbavuje výrobce nebo distributora povinnosti zajistit ostatní požadavky na bezpečnost výrobku (§ 4/4 zákona o obecné bezpečnosti výrobků).
Dle § 9/1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.
Jako inspirace Vám může posloužit nařízení vlády o technických požadavcích na hračky, dle jehož § 11 platí, že:
- výrobce a dovozce zajistí, aby byla k hračce, kterou uvádí na trh, přiložena upozornění, instrukce a bezpečnostní informace (podle následujících odrážek) v českém jazyce;
- štítky a návody k použití připojené, případně přiložené k hračce musí upozorňovat uživatele nebo jejich dohled na nebezpečí a rizika poškození zdraví související s používáním této hračky a plynoucí z její podstaty a na způsoby, jak se těchto nebezpečí a rizik vyvarovat; pokud je to vhodné pro bezpečné použití hračky, uvádějí upozornění příslušná omezení týkající se uživatele v souladu s částí A přílohy č. 5 k tomuto nařízení;
- u hraček kategorií uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení se uvádějí upozornění a instrukce uvedené v této části;
- výrobce vyznačuje upozornění podle předchozích odrážek zřetelně viditelným, dobře čitelným, snadno srozumitelným a přesným způsobem na hračce, na připojeném štítku nebo na obalu a případně v návodu k použití, který je k hračce přiložen; před upozorněními musí být uvedeno slovo „Upozornění“.
Jako inspirační zdroj může posloužit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví, který ve svém § 25 a § 26 vymezuje, co se rozumí předměty běžného užívání a především stanoví povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání.
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a zeptat se, zda Vám dle jejího názoru vznikají další informační povinnosti. Dále můžete kontaktovat Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví:
http://www.unmz.cz/urad/unmz
který Vám sdělí, zda se na předmětnou cvičební pomůcku vztahují nějaké ČSN.
Pakliže v návodu k použití (resp. v další související dokumentaci, kterou škole, jako objednateli, předáte) uvedete:
- použité materiály, z nichž se cvičební pomůcka skládá,
- způsob použití, přičemž zdůrazníte jediný dovolený způsob použití (resp. ten způsob použití, k němuž je cvičební pomůcka zkonstruována), který ideálně doplníte obrázkem,
- rizika, která uživateli hrozí i při správném použití cvičební pomůcky,
- zakázané způsoby použití (resp. můžete uvést, že veškerá jiná použití se nedoporučují, neboť pro ně není cvičební pomůcka zkonstruována a mohla by se nadměrně opotřebit či poškodit; doporučuji pak výslovně zakázat určitá zvlášť riziková použití),
- způsob sestavení cvičební pomůcky, podmínky jejího uložení (přechovávání) a údržby),
- životnost cvičební pomůcky,
přičemž vše uvedete dostatečně srozumitelně, čitelně a česky (a doplníte případně další údaje z inspiračních zdrojů, které uvádím výše), měl by být návod k použití cvičební pomůcky vyhovující.
Závěrem své odpovědi pouze upozorňuji, že ani sebedokonalejší návod k použití Vás samozřejmě nemůže zprostit případné odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (§ 2939 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 102/2001 Sb. , o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
nařízení vlády č. 86/2011 Sb. , o technických požadavcích na hračky
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Odstranění cizí stavby na soukromém pozemku - stavba má stavební povolení
- Odstranění zkolaudované cizí stavby na soukromém pozemku
- Zkolaudovaný cizí nájezd k rodinnému domu na soukromém pozemku - jak požádat o odstranění zkolaudované stavby?
- Jak požádat o odstranění zkolaudované stavby - cizí osoba si nechala na mém pozemku postavit nájezd k rodinnému domu který byl zkolaudován
Zjistila jsem, že na mém pozemku někdo (majitel nebo obec) zhotovil bez mého vědomí nájezd do rodinného domku. Jak mám prosím postupovat, aby byla stavba odstraněna. Pozemek nechci prodávat ani pronajímat. V obci nebydlím. Z mého pohledu stavební úřad porušil zákon tím, že vydal stavební povolení na příjezd do RD na cizím pozemku a následně tuto stavbu zkolaudoval. Nebyla jsem účastníkem stavebního řízení. Podotýkám, že na mém pozemku není cesta - na katastru nemovitostí je pozemek evidován jako ostatní plocha. Odstraněním nájezdu nebude majitel omezen v užívání RD, jelikož si může nájezd postavit o kousek dál na vlastním pozemku. Děkuji. Zdena
ODPOVĚĎ:
Na tuto stavbu (nájezd) lze nahlížet z dvojího úhlu pohledu.
Předně jako na stavbu neoprávněnou. Neoprávněná stavba je stavba zřízená na cizím pozemku, aniž by měl stavebník z hlediska občanského práva oprávnění stavbu na cizím pozemku postavit. Vlastník takového pozemku se může domáhat, aby soud rozhodl o odstranění stavby na náklady stavebníka. Vlastník pozemku se tak může vyhnout povinnosti uhradit stavebníkovi vynaložené náklady. Právo domáhat se odstranění stavby však vlastník pozemku ztrácí, pokud by se prokázalo, že o zřizování stavby věděl a tuto nezakázal.
Vlastník pozemku má tedy vyloženě povinnost zakročit proti stavbě například podáním návrhu na předběžné opatření. Pokud by vlastník pozemku nezakročil včas, může na druhou stranu po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek odkoupil za obvyklou cenu. Tato úprava je obsažena v § 1084 a násl. občanského zákoníku (dostupný zde: www. portal. gov.cz).
Další úhel pohledu je hlediska stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), kdy lze stavbu posuzovat jako nepovolenou. Nepovolená stavba je taková stavba, která byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace obecně nevyžadují povolení/ohlášení, pokud se nejedná o výjimky. V takovém případě by postačil podnět na stavební úřad, který by byl oprávněn zahájit řízení ve věci odstranění takové stavby (nájezdu).
__
- Odškodnění od firmy Subterra - nezajištěný výkop se sesuvem půdy, poškození cizího majetku
- Náhrada škody od firmy Subterra - nezajištěný výkop se sesuvem půdy, poškození cizího majetku
- Náhrada škody za výkop bez pažení - reálná a duševní škoda (přiměřené zadostiučinění) od firmy Subterra
- Omezování majitele nemovitosti výkopem - náhrada škody reálné a psychické (přiměřené zadostiučinění)
Žádám o radu - chtěla bych uplatňovat úhradu škody. Město Orlová požadovalo po firmě Subterra opravu veřejné kanalizace vybudované 2014 v rámci záruční doby - jednalo se tedy o reklamaci. Firma najala na dílo další firmu. Jednalo se o úsek ve veřejné komunikaci přímo před naší nemovitosti. Kanalizační potrubí zde vede v hloubce 6 metrů v nestabilním písčitém podloží, firma vůbec nepoužívala pažení výkopu, proto docházelo k sesuvům půdy - jednalo se o úsek asi 30m, hloubka 6m. Nakonec zmizela celá komunikace. Nyní nás úředníci města vyzvali, zda budeme uplatňovat škody po firmě prostřednictvím města, s uvedením škod a finančním vyčíslením.
Škody jsou. Znepřístupnění výjezdu z brány automobilem po dobu 4. -20.11.2016, odmítnutí doručování písemností a veškeré pošty Českou poštou (poštovní doručovatelka se cítila být ohrožena na životě, jednalo se o staveniště), firma vyvážející odpad se nedostala k popelnicím, neuvedení škod do původního stavu – plot a poštovní schránka ostříkané blátem, zašlapávání travního porostu na našem pozemku pracovníky firmy, kteří se neustále pohybovali na našem neoploceném pozemku, i když byli poučeni, neodstranění zásypového materiálu - kamení ze zatravněné plochy našeho pozemku, podkopání betonového nájezdu k bráně a našeho zatravněného pozemku v bezprostřední blízkosti plotu, s čímž souvisí i možnost nestability plotu v dalším období, tady bychom chtěli nějaké záruky po dobu 2-3 let, výkop byl ve vzdálenosti 95cm od plotu do hloubky 6 metrů- ráno jsem se obávala o zdraví, kdy jsem musela absolvovat cestu po travnatém převisu a po té kluzavém bahnitém povrchu a ve tmě (opravdu jsem se bála, že spadnu do výkopu). Sousedům úplně spadl plot kvůli tomu, že nebylo pažení ve výkopu. Ti to už také řeší.
1. Jak přesně formulovat název písemnosti adresované na Město Orlová a toto pak písemnost přepošle na firmu Subterra?
2. Jakou finanční částkou ohodnotit každou výše uvedenou jednotlivou škodu? Můžeme použít § 2951 o. z. - firma neuvedla vše do předešlého stavu, proto uplatňujeme náhradu škody v penězích a lze uplatňovat v tomto případě i nemajetkovou újmu, přiměné zadostiučinění - způsobené duševní útrapy - byli jsme opravdu velmi omezováni. Děkuji, Eva.
ODPOVĚĎ:
Z hlediska vyčíslení škody půjde o náročnou záležitost, jelikož jedna věc je škoda způsobená na majetku a druhá je tzv. přiměřené zadostiučinění. Škoda na majetku je vždy ocenitelná soudním znalcem a v případě soudního sporu lze jen doporučit nechat si znalecký posudek vypracovat. V tomto konkrétním případě Vám právník nemůže zodpovědně poradit, to je záležitost stavebnictví. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění, neexistují žádné tabulky, o které by bylo možno se opřít a toto je konstruováno tak, že si jej musíte odhadnout sami dle útrap, které vám byly způsobeny a které jste pociťovali. Ty útrapy pak v případě soudního sporu musíte prokázat. Mohly by se pohybovat v řádu desetitisíců. Pokud budete zasílat dopis, pak jej můžete nazvat "Vyčíslení způsobené majetkové i nemajetkové škody".
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola společných částí domu výborem SVJ (balkon, garáž, terasa)
- Bezdůvodná kontrola společných částí domu výborem SVJ (balkon, garáž, terasa)
- Může výbor SVJ zkontrolovat společné části domu (balkon, garáž, terasa)?
V návrhu nových stanov našeho SVJ je uvedeno, že členové výboru mohou 2x ročně zkontrolovat společné části domu, ke kterým mají vlastníci výhradní právo k užívání (balkony, terasy, garáže, .). A "Při zjištění skutečností, které mohou vést k možnému poškození těchto společných částí jsou vlastníci je neprodleně odstranit". Myslím, že výbor na toto nemá nárok - nebo jsem je povinna pustit do bytu jen na základě jejich uvážení, tj. bezdůvodně?
Dle mého názoru § 1182 obč. zák. hovoří pouze o jedné situaci.
Další sporné ustanovení hovoří o tom, že člen společ. může nahlížet pouze do podkladů z nichž vychází určení výše jeho povinosti podílet se na nákladech…
Myslím, že to není správně, a že člen může nahlížet do všech účetních i smluvních podkladů? (§ 1179)
Pokud by tedy nějaké toto ustanovení přece jen do stanov "prošlo", mohu se jimi neřídit, když nesouhlasím?
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Pokud bude text stanov takto odsouhlasen, musíte se jimi řídit, nicméně pokud s nimi nesouhlasíte a text bude odhlasován, můžete k soudu podat žalobu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek z důvodu, že je v rozporu s právními předpisy - což v tomto případě navrhovaný text stanov nepochybně je. Lhůta pro podání této žaloby je do tří měsíců poté, co se o takovém rozhodnutí dozvíte.
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z provize realitní kanceláře - odvádí ji RK, prodávající nebo kupující subjekt?
- Kdo odvádí daň z provize realitní kanceláře? RK, prodávající nebo kupující?
Daň z převodu bytu: mohu zaplatit daň z kupní ceny bytu po odečtení provize? Kupní cena 2.200.000 Kč a provize z toho 170.000 Kč je ve smlouvě viditelně rozdělena. Nerada bych platila daň z provize realitní kanceláře, která to daní jako příjem. Dle člena dozorčí rady Realitní komory by to šlo.
Obracím se na Vás, zda to tedy ze zákonného hlediska je v pořádku.
§ 13 Sjednaná cena
Sjednanou cenou se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci.
Výňatky z kupní smlouvy:
Kupující se zavazují zaplatit prodávajícím za předmět převodu celkovou kupní cenu ve výši 2,200.000, - Kč (slovy: Dvamilionydvěstětisíc korun českých).
Smluvní strany berou na vědomí, že po uzavření této smlouvy si jistinu ve výši 100.000,- Kč ponechá zprostředkovatel jako svoji částečnou provizi.
částka ve výši =70.000,- Kč bude z účtu schovatele uvolněna na účet zprostředkovatele č. ú. 888525888/0300, za účelem úhrady zbývající části provize zprostředkovatele, do
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Provizi realitní kanceláři nelze uplatnit jako uznatelný výdaj. Kupní cena je dle smlouvy stanovena na 2 200 000 Kč, což je dle § 13 Zákonného opatření senátu cena sjednaná. Jako jediný uznatelný výdaj si můžete uplatnit doklad o zaplacení odměny znalci za vypracování znaleckého posudku, pokud se rozhodnete jako srovnávací daňovou hodnotu využít cenu zjištěnou. Žádné další výdaje spojené s prodejem nemovitosti si uplatnit nemůžete.
¨
Citace z důvodové zprávy k zákonnému opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí:
"Sjednaná cena naproti tomu nezahrnuje vedlejší plnění, jež nabyvatel poskytne v souvislosti s
nabytím vlastnického práva k nemovité věci mimo rámec smluvního vztahu s převodcem,
např. platby realitní kanceláři za zprostředkování koupě."
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - nárok na plat ve výpovědní lhůtě
- Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - nárok na mzdu ve výpovědní lhůtě
- Má zaměstnanec nárok na plat, mzdu u výpovědi pro pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce, zaměstnání?
Po návratu z pracovní neschopnosti jsem byl zaměstnavatelem poslán na lékařskou prohlídku a závodní lékař vydal posudek, podle kterého jsem pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Zaměstnavatel mi sdělil, že mě nemůže převést na jinou práci, protože žádnou nemá. Bylo mi řečeno, že pokud neprodleně nepožádám o rozvázání pracovního poměru dohodou, dostanu od zaměstnavatele výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Poběží mi dvouměsíční výpovědní lhůta a můj pracovní poměr skončí k 30.4.2016. Do té doby budu doma zadarmo, protože se prý jedná o překážku v práci na straně zaměstnance.
Chtěl bych se zeptat:
1) o jakou překážku v práci se v tomto případě jedná, zda o překážku v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele?
2) měl bych být v období po ukončení pracovní neschopnosti do skončení pracovního poměru (9.2. - 30.4.2016) placen průměrným výdělkem nebo dle tvrzení zaměstnavatele být doma zadarmo?
Předem děkuji za odpověď a přeji krásný den, Radek
ODPOVĚĎ:
V daném případě bych nemožnost přidělovat Vám práci dle pracovní smlouvy skutečně posoudila jako překážku na Vaší straně, neboť toto není věcí zaměstnavatele ovlivnit, že nejste schopen dlouhodobě konat dosavadní práci. Zaměstnavatel Vám může dát výpověď, ale po výpovědní dob Vám nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy.
Dle mého názoru jde o překážku v práci neplacenou, tj. nenáleží Vám náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. , a to dle § 199 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.
Odstavec 2 pak odkazuje na nařízení vlády, ve kterém daná překážka v práci uvedena není, tudíž se jedná o osobní překážku v práci, ale bez náhrady mzdy nebo platu.
__
FINANCE-DANĚ
- Výměna pozemku s obcí - výhody, nevýhody, daně
- Výměna pozemku s městem - výhody, nevýhody, daně
- Výměna soukromého pozemku za městský - výhody, nevýhody, daně (odvod daní)
Moje babička má pozemek, který jí kdysi komunisti sebrali a vybudovali na něm a ostatních pozemcích vepřín. Obec nyní tyto pozemky vykupuje za účelem výstavby nových domů. Nabízeli za něj 30 tisíc (1600 m2). Většina lidí pozemky odpoprodala, ale babička ne. Jelikož chci stavět, nabídl mi starosta výměnu - on mi dá stavební pozemek v nové ulici a babička jim dá ten pozemek, kde je vepřín. Může mně jako vnučce babička pozemek darovat nebo na něj má právo moje mamka se sestrou? Musím podávat nějaké daňové přiznání? Musím řešit daň z převodu nemovitosti, daň darovací, daň z příjmů? Pokud bude pozemek napsaný na mě, jak mám postupovat při výměně s obcí. Je lepší si pozemky navzájem prodat? Já bych asi musela doplácet zasíťování nového pozemku (předpokládám, že nový pozemek bude 700-1000m2). Nebo je lepší to vyměnit? Tady jsem četla, že se platí daň z rozdílu. Můžu já svůj pozemek ocenit na stejnou cenu jako pozemek, který mi nabídne obec nebo musím mít posudek znalce a to co odhadne bude platit? Myslím, že v tuto chvíli náš pozemek hodnotu moc nemá, protože je zastavěný hospodářskými budovami a my tam nemůžeme nic dělalt, protože budovy nejsou naše. Obec má o tento pozemek, ale velký zájem. Děkuji za odpověď, Alžběta
ODPOVĚĎ:
Za života může babička svůj majetek darovat komukoliv, tj. může ho darovat Vám bez ohledu na maminku a sestru. Daňové přiznání podávat nebudete a darovací daň rovněž neplatíte, neboť jste příbuzné v řadě přímé, a tito příbuzní jsou od placení darovací daně osvobozeni. Budete pouze nadále jakožto nový vlastník hradit daň z nemovitosti, kterou nyní platí babička. Pokud jde o formu výměny pozemku, můžete si pozemky navzájem prodat kupní smlouvou nebo využít směnnou smlouvu - jak píšete, můžete si pozemky vyměnit a uzavřít jednu smlouvu o směně pozemků. V tomto případě byste platila daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny a stejnou daň by pak platila i druhá strana. Není to tak, že se to platí z rozdílu. Pokud jde o cenu pozemku, lze využít cenové mapy, ovšem je otázkou, jestli ji Vaše obec má nebo si nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu nemovitosti. To bych doporučovala, neboť znalecký posudek bývá nejprůkaznější v případě sporu o hodnotu nemovitosti. Znalec posudkem stanoví i tržní cenu nemovitosti, což je částka, kterou byste se měla při prodeji řídit.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - spolumajitel není v katastru nemovitostí zapsán
- Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - spoluvlastník není v katastru nemovitostí zapsán
1994 jsme s manželem koupili nemovitost, kde od 1994 bydlíme (2/3) a zároveň v ní manžel od 1994 podniká (1/3) jako FO podnikatel, má v domě provozovnu. Tehdy jsme nebyli oddáni. Manželství až 6/2000.
Na listu vlastnictví LV je vlastníkem manžel. Mám nárok dle současných právních norem při rozvodu na majetkové vypořádání? A z jaké části - z části na bydlení, nebo z celku, tj. bydlení i podnikání.
Nejsem zapsána jako spoluvlastník v katastru nemovitostí ČR.
Podílela: 100 000, -- Kč jsem dala na 1. splátku hypotéky. Hypotéka byla ale jen na manžela (tehdy jsme nebyli ještě oddáni) a těch vložených 100 000, -- Kč nebylo nijak smluvně ošetřeno a nešlo to ani z účtu na účet. Dále jsem se podílela tím, že jsme spolu žili v jedné domácnosti, ale nebyli jsme oddání.
Děkuji, Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Pokud byla nemovitost koupena před uzavřením manželství a je v evidenci katastru nemovitostí vedena pouze na manžela, nemáte právo na vypořádání majetku tak, jak by to bylo v případě, že byste nemovitost koupili až za manželství. Máte pouze nárok na prokazatelné vnosy do nemovitosti, tedy na to, co jste do domu investovala před manželstvím a na to, co bylo investováno v době manželství - z těchto investic máte právo na polovinu. Bohužel takové situace jsou časté a právo žádnou ochranu z hlediska vypořádání majetku za předpokladu, že nebyl součástí SJM, neposkytuje. Pouze nárok na prokazatelně vložené investice.
__
- Vystěhování manželky s dítětem po rozvodu z bytu manžela - jak toho docílit?
- Vystěhování manžela s dítětem po rozvodu z bytu manželky - jak toho docílit?
- Jak vystěhovat manželku po rozvodu z vlastního bytu manžela - informace, postup
Byl podán návrh na rozvod manželství. Vlastním byt v osobním vlastnictví, ve kterém bydlí manželka s dcerou (6let). Já jsem se od nich před rokem odstěhoval, do bytu který má ve vlastnictví manželka. Nyní po návrhu na rozvod bych chtěl uvolnit svůj byt k mému užívání. Manželce byl zaslán návrh na předání a převzetí bytu k 1/2017.
Manželka s tímto vystěhováním nesouhlasí, s odvoláním že danou situaci chce řešit až v rámci vypořádání vzájemných vztahů v souvislosti s rozvodem manželství. Dále se odvolává na občanský zákoník § 692. Má právo užívat moji nemovitost, bez jakékoliv nájemní smlouvy, pokud má vlastní byt, do kterého se muže přestěhovat. Oba byty jsou ve stejném městě, tudíž nezletilá dcera, zůstává nadále ve stejné školce. Děkuji za odpověď.
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ.
Bohužel z titulu manželství a vedení rodinné domácnosti ve Vašem bytě má manželka na tento postup právo a dokud nebudete rozvedeni, neexistuje žádná možnost, jak ji z bytu vystěhovat nebo ji přimět, aby hradila např. i náklady na bydlení v předmětném bytě. Odpovědí tedy je, že i když má svůj byt, nelze ji nijak přimět, aby do rozvodu manželství bydlela v tomto svém bytě, lze to až po rozvodu manželství.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Uhrazení koupené s. r. o z peněz získaných touto s. r. o.
- Uhrazení kupní ceny za s. r. o z peněz nabytých danou s. r. o.
Zajímalo by mě, zda při koupi firmy s. r. o. mohu kupní cenu uhradit s firemních peněz nabyté společnosti (pokud bych měl stanovenou splatnost)? Případně kdyby původní majitel převedl celý obchodní podíl a já ho následně vyplatil částkou odpovídající kupní ceně. Je v některém z těchto případů možné čerpat firemní prostředky? Případně jaká varianta je jednodušší? Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
Finanční prostředky společnosti jsou odděleny od financí společníků, proto není možné takto financovat koupi podílu.
Společnost Vám však může poskytnout tzv. finanční asistenci, kterou je dle ust. § 41 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, poskytnutí zálohy, půjčky nebo úvěru obchodní korporací pro účely získání jejích podílů.
Poskytnutí finanční asistence musí schválit valná hromada společnosti.
Pokud společnost generuje dostatečný zisk, je samozřejmě možné si jej vyplatit a z těchto prostředků poté zaplatit kupní cenu za podíl.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Prodej triček spolku - jakou formu podnikání zvolit?
- Prodej výrobků spolku - jakou obchodní formou prodávat?
Máme založený a zapsaný spolek, který sdružuje lidi v oblasti kynologie, konkrétně agility. Jelikož celý náš projekt posouváme dál, vymysleli jsme kolekci oblečení, kterou bychom rádi prodávali na stránkách našeho spolku, dali na tričko logo a jméno spolku, ovšem vyráběli bychom to a účtovali na mé IČO. Ráda bych se zeptala, zda to jde? Popřípadě, zda by nestačilo se spolkem uzavřít smlouvu, jako podnikatel, s tím, že nám spolek propůjčuje jméno, logo, prostor na svých stránkách ale bude z každého prodaného kusu mít 20% zisk do spolkové kasy. Předem děkuji za odpověď. Denisa
ODPOVĚĎ:
Osobně nevidím proč by spolek nemohl trička sám prodávat se zmíněným ziskem 20% a vy byste byla pouze dodavatel, kdy byste např. trika účtovala až po jejich prodeji.
Dle ust. § 217 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění, platí, že vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Prodej triček s logem spolku by tuto definici splňoval a mohl by být realizován přímo spolkem.
Zároveň však nevidím důvod, proč byste pro spolek nemohla zajišťovat prodej triček v eshopu Vy na své IČO. Nicméně bude nutné pro prodej triček vytvořit obchodní podmínky a zároveň stránky nastavit tak, aby bylo zřejmé, že prodejcem jste Vy a nikoli spolek, aby v označení prodejce nemohla být spatřována klamavá obchodní praktika ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Nedohledání stavební dokumentace stavebním úřadem - jak prokázat legálnost stavby?
- Jak dokázat legálnost stavby při nedohledané stavební dokumentaci stavby na stavebním úřadu
Když katastr nemovitostí nedohledá podklady k provedenému zápisu z roku 1992 (kolik let od události spadá pod promlčeno? ), jak mohu bránit skutečný stav na svém pozemku?
1992 byl uskutečněn převod vlastnického práva - restituce, ale byl v katastru zapsán až v r. 1995. Jestli může být tato kauza zařazena do nedohledatelných věcí (třeba promlčení).
Duplicita, která tam je, se opírá o položky výkazů a geometrické plány.
Geometrický plán pozemku, který vlastním, byl zaměřen r. 1992, ale k zápisu došlo r. 1995. Sousední pozemek (duplicitní) byl zaměřen v r. 1993, ale zapsán r. 1994 a ještě položka výkazu byla prohozena s naší, tím pádem se sousedův zápis počítá jako důležitější doklad.
Vzhledem k tomu, že katastr nerozhoduje, jen zapisuje, proč moje podání a zápis měl tříletou prodlevu a u souseda ani ne roční a ještě došlo k záměnám položek. Cítím se poškozen.
Děkuji, Radomír.
ODPOVĚĎ:
Sama skutečnost, že ohledně Vámi vlastněného pozemku je v katastru nemovitostí zapsáno tzv. duplicitní vlastnictví, nepostačuje dle mého názoru k závěru, že Vám vznikla škoda (tedy újma ve Vaší majetkové sféře).
V současné době je možné odstranit duplicitní vlastnictví:
a/ písemnou dohodou obou vlastníků (resp. jejich souhlasným prohlášením, které musí být následně předloženo katastrálnímu úřadu), nebo
b/ rozhodnutím soudu (kterému musí předcházet podání tzv. určovací žaloby dle § 80 Občanského soudního řádu).
Pro podání určovací žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V rámci soudního řízení by nemělo hrát pořadí příslušných nabývacích titulů roli (o více a méně důležitém nabývacím titulu proto nelze hovořit). Nemáte-li k dispozici nabývací titul, jehož prostřednictvím jste nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku, můžete se obrátit na správní orgán (resp. jeho nástupce), který v roce 1992 o restituci předmětného pozemku rozhodoval (v archivu tohoto správního orgánu by mělo být příslušné rozhodnutí dohledatelné).
I pokud by Vám katastrální úřad v roce 1992, resp. v roce 1995 způsobil svým postupem škodu, je Vaše právo na náhradu škody státem s největší pravděpodobností promlčeno (jak vyplývá z § 32 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Vaše vlastnické právo (byť duplicitní) se naopak promlčet nemůže (jak vyplývá z § 614 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Pokuta za hanobení zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel udělit pokutu zaměstnanci?
- Je zaměstnavatel oprávněn udělit pokutu zaměstnanci?
- Maximální výše pokuty od zaměstnavatele - kolik Kč to může být?
- Pokuta za první upomínku od zaměstnavatele
Dnes (05.12.2016) jsem obdržela doporučený dopis od bývalého zaměstnavatele (DPP), který mi posílá, že jsem nedodržela pracovní podmínky. Měla jsem údajně odpracovat méně a zfalšovat lekce, které mi byly proplaceny (jazyková škola) a tudíž mi oznamují, že za hanobení jména školy musím uhradit pokutu 10 tisíc a rovnou mi posílají pokutu za "zfalšované" lekce 3500 (7x500) a upomínku za nezaplacenou fakturu (celkem tedy 10.000 Kč pokuta, 3.500 Kč neodpracované lekce a 3.000 Kč 1. upomínka). Jenže mě první dopis přišel až dnes (05.12.2016), nepředcházelo tomu žádné jiné upozornění a 1. upomínka taky přišla dnes (05.12.2016) spolu s fakturou. Tudíž nerozumím tomu, proč bych měla platit upomínku, pokud jsem předem nebyla nijak jinak upomínána ani upozorněna, že mi hrozí nějaká sankce. A upozorňuji, že se o žádné falšování lekcí nejedná, ale to už je na mě a předložení důkazů, které bohužel asi nijak nedohledám, protože se jedna o ústní domlouvání lekcí se studenty, které jsem učila. Děkuji předem za odpověď, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Pokuta:
Bývalý zaměstnavatel není v žádném případě oprávněn účtovat Vám jakoukoli pokutu z důvodu údajného porušení Vašich pracovních povinností. V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení zákoníku práce:
- § 346d/7 zákoníku práce, dle něhož může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem smluvní pokuta ujednána, jen stanoví-li to tento zákon (přičemž pro případ porušení pracovních povinností zaměstnancem zákoník práce ujednání smluvní pokuty nepřipouští),
- § 346e zákoníku práce, dle něhož platí, že odchýlí-li se zaměstnavatel a zaměstnanec od úpravy uvedené v předchozí odrážce (tzn. sjednají-li mezi sebou smluvní pokutu za porušení pracovních povinností zaměstnancem), nepřihlíží se k tomu (tzn. že na takové ustanovení pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ se hledí, jako by nebylo),
- § 346b/1 zákoníku práce, dle něhož nesmí zaměstnavatel zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat (to se samozřejmě nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá).
Úhradu jakékoli smluvní pokuty (či jiného peněžního postihu) proto můžete svému bývalému zaměstnavateli písemně odmítnout.
2/ Neodučené lekce a „hanobení zaměstnavatele“:
Domnívá-li se zaměstnavatel, že Vám vyplatil odměnu i za práci, kterou jste neodvedla, je samozřejmě oprávněn se po Vás domáhat jejího vrácení. V takovém případě však bude zaměstnavatel povinen prokázat veškerá svá tvrzení (což může být ve Vámi popsaném případě pro zaměstnavatele velmi obtížné).
Má-li zaměstnavatel zato, že jste svým počínáním poškodila jeho dobré jméno, může se po Vás domáhat odčinění vzniklé újmy. Rovněž v tomto případě by však zaměstnavatel musel prokázat, že a/ jste porušila některou svou právní povinnost, b/ došlo k poškození jeho dobrého jména a c/ mezi a/ a b/ existuje vztah příčinné souvislosti. Nadto upozorňuji, že odčiňování újem na dobrém jménu právnické osoby je samo o sobě poměrně diskutabilní problematikou, je proto nepravděpodobné, že by byl Váš bývalý zaměstnavatel schopen veškerá svá tvrzení řádně prokázat a domoci se finančního odčinění vzniklé újmy.
V současné chvíli Vám doporučuji písemně odmítnout úhradu jakýchkoli pokut či náhrad a vyčkat, zda se bude Váš bývalý zaměstnavatel domáhat svých práv soudní cestou (s ohledem na výši vymáhané pohledávky a obtížnost potřebného dokazování o tom lze pochybovat).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Zamítnutá reklamace nábytku - jak postupovat dále?
- Zamítnutá reklamace sedačky - jak pokračovat dále?
- Nevyřízení reklamace nábytku do 30 dnů - jak postupovat dále?
- Jak prokázat že zboží mělo vadu už při převzetí (kupující objevil vadu po vybalení doma)
Zakoupili jsme si sedací soupravu a 11.11.2016 jsme si jí od prodávajícího přebírali, při převzetí jsme neshledali žádnou vadu. Doma po rozbalení jsme zjistili roztržení látky na sedačce. Manžel jel sedačku vrátit na prodejnu a dohodl se s prodávajícím na vyřízení reklamace. 5.12.2016 jsme obdrželi zprávu, že reklamace nebyla uznána. S tímto my ale nesouhlasíme. V reklamačním protokolu je uvedeno, že
1) vada zboží byla odhalena při příjmu zboží a
2) zákazník požaduje opravu zboží i když nebude reklamace uznána.
Když jsem se byla na prodejně informovat co tedy bude dál a jestli to aspoň bylo opraveno, nebyli mi ani schopni říci, zda vůbec je sedačka na prodejně, natož jestli je opravena.
Domluvili jsme se, že budou dnes (05.12.2016) kontaktovat výrobce s nesouhlasem reklamace. Chtěla jsem se zeptat, zda mám nárok na vrácení peněz, když by sedačka nebyla opravena v reklamační lhůtě 30 dnů, která podle mého končí 11.12.2016. Prosím o rychlou odpověď, abych věděla při jednání s prodávajícím jak reagovat. Děkuji za rychlé vyřízení.
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Lhůta 30 dnů k vyřízení reklamace je stanovena v ust. § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, které stanoví, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
Jak sama uvádíte, dne 5.12. jste obdržela zprávu, že reklamace nebyla uznána, což je třeba považovat za vyřízení reklamace, byť neuznané. Zprávu jste obdržela ve 30 denní lhůtě, proto nedošlo k porušení zákona. To, že jste požadovala opravu nemá vliv, neboť toto se vztahuje pouze na reklamaci, a ta byla vyřízena.
Pokud by prodejce neuznal Váš nárok, pak doporučuji obrátit se na mimosoudní řešení sporů u České obchodní inspekce, více informací naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by ani toto nepomohlo, bude nutné se obrátit na soud s žalobou vůči prodejci.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vstup do bytu SVJ kvůli odečtu - musí být ohlášen předem?
- Odečtu měřičů v bytě SVJ - musí být ohlášen předem nebo ne?
- Může majitel bytu SVJ odmítnout odečet měřičů pokud není o odečtu předem informován?
Na schůzi v 12/2016 nám byly předloženy ke schválení stanovy SVJ. V jednom bodě se píše: "Společenství je oprávněno ke kontrole těchto zařízení, (měření spotřeby plynu, vody, tepla a jiných energií v bytě) kdykoliv, bez předchozí výzvy, za přítomnosti osoby oprávněné k pobývání v bytě." Proti jsme byli dva, takže nás pohodlně přehlasovali a má to platit. Nic proti kontrole ať si kontrolují, ale chci to vědět dopředu. Když jim odmítnu vstup tak se zřejmě vystavuji sankcím. Stejně měřidla každý rok při odečtu hodnot prohlíží, s tím nemám problém. Jde o princip – myslím si že není správné aby pod záminkou kontroly měřidel po mně požadovali okamžitý vstup do mého bytu v OV. (něco jiného je vstup v případě havárie nebo kontrola při rekonstrukci – to chápu). Má to asi důvod při podezření z manipulace s měřicími přístroji.
Tomu rozumím, ale je možné se dožadovat vstupu do bytu, při pouhém podezření a ještě k tomu od naprostých laiků, kteří nerozeznají vůbec nic? Copak oni jsou policie, nebo odborníci? A samozřejně to může být důvod k šikaně. Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Ano, souhlasím s Vámi, že toto ustanovení je doslova šikanózní. Pokud by bylo podezření, že dochází k manipulaci s měřidly či černému odběru energie, pak je zde Policie ČR, která má oprávnění prověřovat skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Není důvod něčím takovým pověřovat obyčejné osoby. Pokud by k černému odběru docházelo a bylo by tím poškozeno společenství vlastníků jednotek, má SVJ možnost to řešit prostřednictvím žaloby na náhradu škody a není rozhodné, jestli škodu zjistí při neohlášeném vstupu do bytu nebo až po ročním vyúčtování. Proto nevidím důvod, proč by měli být oprávněni do bytu vstupovat bez předchozího upozornění. Dokonce bych zde apelovala i porušováním osobnostních práv, konkrétně rušením práva na osobní soukromí. Teoreticky by bylo možno se domáhat soudně zrušení rozhodnutí o odhlasování stanov s odůvodněním, že stanovy obsahují ustanovení, která jsou v rozporu s právem na ochranu osobnosti. Takový spor by ale byl pravděpodobně dost finančně i časově náročný a v našich podmínkách s nejasným výsledkem.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Odškodnění za věcné břemeno od EON - je možné smlouvu o věcném břemeni nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?
- Náhrada za věcné břemeno od elektrárny a neuzavření věcného břemene - vrácení náhrady
- Neuzavření smlouvy o věcném břemeni při již vyplacené náhradě za věcné břemeno - je povinnost vrátit finanční kompenzaci?
- Odškodnění za služebnost EON - je možné smlouvu o služebnosti nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?
- Náhrada za služebnost od elektrárny a neuzavření věcného břemene - vrácení náhrady
- Neuzavření smlouvy o služebnosti při již vyplacené náhradě za věcné břemeno - je povinnost vrátit finanční kompenzaci?
- Odškodnění za služebnost pro elektrárnu - je možné smlouvu o služebnost nepodepsat, musím vrátit odškodnění EONu?
Uzavřeli jsme smlouvu o smlouvě budoucí s energetickou společností 8.12.2004 s Dodatkem dne 23.11.2006 s termínem uzavření smlouvy o věcném břemeni do 31.12.2009. Náhradu za dotčení nemovitosti vyplatila společnost dle smlouvy předem 20.12.2006. Od té doby společnost mlčí. 2.11.2016 náhle zasílá smlouvu k uzavření smlouvy o VB. Jsem povinen ji podepsat? Jsem povinen náhradu vrátit, může ji společnost soudně vymáhat?
Děkuji za opravu. Karel
ODPOVĚĎ:
pokud ve smlouvě o smlouvě budoucí bylo stanoveno datum uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene do roku 2009, pak ze smlouvy pravděpodobně vyplývá i to, že tímto termínem dochází k zániku smlouvy o smlouvě budoucí. V takovém případě nejste již touto smlouvou o smlouvě budoucí vázán a nemáte povinnost smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Pokud jste již dostal vyplacenu náhradu, pak to lze chápat jako bezdůvodné obohacení, ovšem zde se nárok na vydání promlčuje po dvou letech - dle občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013. Nárok na vydání náhrady je tedy již promlčen a pokud by to energetická společnost přece jen nárokovala, vzneste námitku promlčení.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněné vystěhování pronajímatelem - jak se bránit?
- Výpověď z nájmu pro neplacení nájmu, nájemného
- Maximální pokuta za nezaplacený nájem, nájemné za byt - kolik %
- Maximální penálze za nezaplacený nájem, nájemné za byt - kolik %
- Penále, pokuta za nezaplacený nájem, nájemné - kolik % aby nešlo o rozpor s dobrými mravy?
- Dobré mravy a maximální penále, pokuta za nezaplacení nájmu, nájemného - kolik %?
- Stržení nájmu z kauce - může to pronajímatel udělat?
- Stržení nájemného z kauce - může to pronajímatel udělat?
- Povinnost pronajímatele informovat o možnosti vznesení námitky proti výpovědi z nájmu
- Pokuta v nájemní smlouvě a nový občanský zákoník
- Maximální výše pokuty od pronajímatele
- Pokuta v nájemní smlouvě - legálnost, vymahatelnost
- Rozdíl "kauce" a "jistota" v nájmu, nájemním vztahu
- Pokuta za pozdě zaplacený nájem, nájemné a nový Občanský zákoník
13.10.2016 jsem dostala vyúčtování dlužného nájemného a poplatků, které jsem měla uhradit do konce listopadu 2016. Uhradila jsem 19.11.2016. Dostala jsem zároveň výpověď z bytu. Do 5.12. mám uhradit i 0,5% za každý den z dlužné částky, pokud to neuhradím jako že na to nemám, nejdříve mi sliboval při uznání závazku splátkový kalendář, pak před týdnem napsal úplně něco jiného - vše uhradit do 5.12. vč. , jinak ihned předat byt, majitel mi vyhrožuje okamžitým vystěhováním. Vše probíhá přes Internet emailem. Mám u majitele ještě jednu kauci za nájem a poplatky. Dnes (05.12.2016) bych měla platit prosinec 2016, ale nevím, co mám dělat a co má přednost občanský zákoník nebo podepsána smlouva a je-li možné, aby mě se synem vystěhoval na ulici. Mam-li napsat žalobu za neoprávněnou výpověď z bytu. Sama si hledám jiné bydlení, ale tak rychle to nejde, syn se ještě učí a dělá zrovna zkoušky.
Dlužila jsem část nájmu za srpen, celé září, mám platit 5. Dne a říjnu jsem vše doplatila, a 19.11.zaplaceno vcetne listopadu. Majitel má ještě jednu moji kauci nájmu a poplatků dopředu.
Smluvní pokuta 0,5% je denně z dlužné částky, je to kolem 20000, - Kč a je bohužel ve smlouvě.
Omlouvám se, nevím, jestli je to srozumitelné, je mi všelijak.
Dnes (04.10.2018) bych měla platit prosinec, ale já nevím, jestli to zaplatit nebo jestli mohu chtít, aby si to vzali z kauce nebo mě přijde vystěhovat,
S pozdravem Danuše
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 4 částí:
1/ Smluvní pokuta:
Nájemce, jako slabší smluvní strana, je občanským zákoníkem chráněn mimo jiné tak, že se na něm pronajímatel nemůže domáhat úhrady jakékoli smluvní pokuty, a to i pokud byla taková smluvní pokuta sjednána v nájemní smlouvě.
Dle § 2239 občanského zákoníku je ujednání o smluvní pokutě zakázaným ujednáním, tzn. že i pokud je takové ujednání v nájemní smlouvě obsaženo, hledí se na něj, jako by ho nebylo. Smluvní pokutu tedy nejste pronajímateli povinna hradit.
2/ Dlužné nájemné a kauce:
Pronajímatel není oprávněn uspokojit své pohledávky za Vámi (tedy Váš dluh na nájemném apod.) čerpáním peněžních prostředků ze složené kauce (dle současného občanského zákoníku je kauce nazývána „jistota) za trvání nájemního vztahu. Složená jistota může být snížena o nájemcovy dluhy až k poslednímu dni nájmu (§ 2254/2 občanského zákoníku).
Nic však nebrání tomu, abyste se s pronajímatelem dohodla, že své pohledávky uspokojí právě z Vámi složené jistoty (popř. se můžete zároveň zavázat, že jistotu v určité době doplníte do její původní výše, což však přichází v úvahu při pokračování nájmu).
3/ Výpověď z nájmu bytu:
Občanský zákoník klade na výpověď danou pronajímatelem poměrně přísné požadavky, jejichž nedodržení může mít za následek neplatnost výpovědi.
Předně dle § 2286/1 občanského zákoníku musí mít výpověď písemnou formu, tzn. že v úvahu přichází listinná výpověď (s vlastnoručním podpisem pronajímatele) nebo výpověď v elektronické podobě (opatřená elektronickým podpisem pronajímatele, tento podpis není vyžadován, byla-li elektronická výpověď doručena do datové schránky nájemce).
Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (§ 2286/2 občanského zákoníku). Z dotazu nevyplývá, zda jste byla pronajímatelem tímto způsobem poučena.
Z dotazu dále nevyplývá, z jakého konkrétního důvodu (resp. dle jakého ustanovení občanského zákoníku) byl nájem pronajímatelem vypovězen. V této souvislosti připomínám, že výpovědní důvod musí být ve výpovědi vždy uveden (§ 2288/3 a § 2291/3 občanského zákoníku).
Dle § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Rozhodnete-li se podat k soudu žalobu na neplatnost obdržené výpovědi, doporučuji Vám advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
4/ Vyklizení bytu:
V žádném případě nejste povinna vyklidit byt okamžitě. Pakliže jste obdržela výpověď z některého důvodu dle § 2288/1 nebo 2 občanského zákoníku, bude nájem pokračovat ještě po celou tříměsíční výpovědní dobu (a skončí až po jejím uplynutí).
Pakliže jste obdržela výpověď bez výpovědní doby, tedy výpověď pro zvlášť závažné porušení Vašich povinností, nejste ani v tomto případě povinna vyklidit byt okamžitě. Dle § 2291/1 občanského zákoníku jste povinna odevzdat pronajímateli byt bez zbytečného odkladu (tedy zejména co nejdříve poté, co si najdete náhradní bydlení), nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
Je nutné si uvědomit, že i přes obdrženou výpověď jste stále oprávněna byt užívat, a to buď do konce výpovědní doby, nebo nejpozději do 1 měsíce od obdržení výpovědi bez výpovědní doby (dle typu obdržené výpovědi).
Pronajímatel by ostatně nebyl oprávněn Vás z bytu svépomocně vystěhovat ani v případě, kdy byste takový byt užívala neoprávněně (k tomu je oprávněn toliko exekutor).
Pokud se pronajímatel pokusí byt svépomocně vyklidit nebo Vám bude v užívání bytu neoprávněně bránit, přivolejte Policii ČR. Svým počínáním by se totiž mohl pronajímatel dopustit trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208/2 trestního zákoníku, popř. přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Zmařený styk, setkání s dítětem - právo otce na proplacení cesty k dítěti matkou která dítě nevydala
- Proplacení cestovného u styku s dítětem - matka nepředala dítě otci
- Matka nepředala dítě otci k setkání, styku - právo otce na proplacení cestovného, pohonných hmot
Vždy jsem si jezdil vyzvedávat syna (jezdím se svědkem) ke styku dle rozsudku. Matka mi ale syna od 1. 1.2016 nikdy nevydala, jen uváděla, že ze „závažných důvodů“, odmítla mi sdělit konkrétně jakých nebo doma vůbec nebyla. Vše mám důkazně zdokladováno fotografiemi s GPS značkou a GPS časem a svědkem. Podal jsem návrh na výkon rozhodnutí rozsudku, ale soud ho zamítl, protože matka na ústním jednání v březnu 2016 uvedla, že jsem syna údajně o Vánocích vydíral, zneužíval a týral. Soud mi i zakázal styk se synem. Policie v červenci 2016 uvedla, že se žádný takový trestný čin nestal. Mám nárok na proplacení cestovného za jízdu pro syna a zpět při zmařených stycích do doby zákazu styku, a pokud ano, jak postupovat a jakou žalobou se o to domáhat?
Děkuji za odpověď. Leoš
ODPOVĚĎ:
Teoreticky zde taková možnost je. Pokud by bylo prokázáno, že Vás matka včas neinformovala o nemožnosti styk realizovat a není zde objektivní důvod k tomu, aby styk nebyl realizován (nemoc), lze tuto situaci chápat tak, že Vám svým jednáním způsobila škodu. Vynaložené náklady byste mohl žalovat jako náhradu škody. K této situaci jsem dohledala i judikát Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 2289/2002 ze dne 30.9.2003, který se k této problematice vyjadřuje. Závěrem tedy uvádím, že ve Vašem případě náklady požadovat lze, a to prostřednictvím žaloby o náhradu škody. Upozorňuji, že je zde tříletá promlčecí doba.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Zrušení v. o. s. - postup, návod
- Jak zrušit v. o. s. která nevykazuje žádnou činnost
- Jak zrušit v. o. s. - postup, návod
- Zrušení v. o. s. z důvodu konkurzu, insolvence na obchodního partnera ve v. o. s.
6.3.2007 jsme já a můj tehdejší partner založili společnost v. o. s. Ve společnosti je jménem společnosti oprávněn jednat každý ze společníků samostatně. Nyní je na bývalého partnera prohlášený konkurs po prvním Insolvenčním návrhu z 6.2.2015. Dne 17.8. 2015 bylo Usnesení o úpadku a dne 5.10.2015 nabylo právní moci. Firma od roku 2014 nevykazuje žádnou činnost (nemá ani příjmy, ani výdaje), její činnost však není pozastavená.
Prosím o informaci, jak postupovat pro zrušení společnosti a to co nejjednodušeji a nejlevněji.
Děkuji. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné rozhodnout o zrušení v. o. s. a následně provést její likvidaci.
nemá-li předmětná v. o. s. v současné chvíli žádný majetek ani závazky, měla by být její likvidace procesem poměrně jednoduchým.
S ohledem na skutečnost, že o ekonomickém fungování (resp. historii) předmětné v. o. s. máte, jako její společnice, přehled, je vhodné, abyste zastávala rovněž funkci likvidátora.
V obecné rovině dle § 187/1 občanského zákoníku platí, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
Jako likvidátor nabudete působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu, v tomto ohledu pro Vás, jako společnici v. o. s. nepředstavuje v oblasti odpovědnosti jmenování likvidátorem prakticky žádnou změnu (§ 193 občanského zákoníku).
Na tomto místě uvedu pouze stručný nástin průběhu likvidace (tak, jak s ním počítá občanský zákoník) :
- likvidátor je povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům této právnické osoby (§ 198/1 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198/2 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby (§ 199/1 občanského zákoníku) ;
- jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 občanského zákoníku nebo oznámení podle § 204 občanského zákoníku, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku; k témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku; likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam (§ 205/1 občanského zákoníku) ;
- konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (§ 205/2 občanského zákoníku) ;
- likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím; likvidátor je povinen podat do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 občanského zákoníku) ;
- likvidátor předloží konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku také nejvyššímu orgánu obchodní korporace; likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od zániku obchodní korporace (§ 94 zákona o obchodních korporacích).
Netroufáte-li si provést sama likvidaci v. o. s. , můžete za tímto účelem využít služeb advokáta (doporučuji kontaktovat advokáta, který se zabývá oblastí obchodních korporací, resp. právnických osob) :
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Demolice domu před vyřešením majetkoprávních vztahů - geometrické rozdělení zasahuje do sousedního domu
- Demolice domu, geometrické rozdělení zasahuje do vedlejšího domu - jak bude probíhat demolice?
- Průběh demolice při geometrickém rozdělení zasahujícím do vedlejšího domu
- Zbourání domu - kdo hradí zabezpečení druhého domu a jeho statiky?
- Kdo hradí statické zajištění domu při demolici domu?
Dům byl geometricky rozdělen (ale stavebně nikoli) na dva domy s tím, že nyní mají každý své popisné číslo a takto jsou i zapsány na katastru nemovitostí. Tím, že tyto domy nebyly reálně stavebně odděleny, tak nyní mezi nimi není štítová zeď, ale jen společné dělící zdi (neboť geometrické rozdlení domů prochází těmito zdmi, a to navíc šikmo, takže nelze hovořit o ideálních polovinách). Tyto zdi mají i rozdílnou tloušťku (mezi dvěma sousedními místnostmi 30 cm a mezi dalšími sousedními místnostmi jen 15 cm. Z hlediska stavební konstrukce mají tyto domy nejen společné zdi, ale i střešní kostrukci a stropní konstrukci, neboť jsou průběžné.
Při kontrolní prohlídce ze stavebního úřadu tento stav byl vyhodnocen jako požární závada a bylo vyvoláno řízení o provedení nezbytných stavebních úprav těchto domů. Tyto úpravy měly být řešeny společně oběma majiteli domů. Nyní toto řízení bylo přerušeno, protože jeden z majitelů zažádal o odstranění domu.
Můj dotaz zní, zda může být stavba odstraněna před tím, aniž by byly vyřešeny majetkoprávní vztahy mezi majiteli domů a to z důvodů, že při odstraňování stavby bude nějakým způsobem zasahováno do společných konstrukcí domů a že po odstranění stavby nebude mít druhý dům stěnu, která by stavební konstrukcí vyhovovala zdi obvodové a dokonce v půdním prostoru by nebyla zeď žádná?
Musí být před odstraněním domu nejprve vyřešeny majetkoprávní vztahy mezi majiteli domů? Protože kdyby po odstranění jednoho domu zůstaly stát společné části domů a majitel odstraněné části domu by nedal souhlas k zasahování do těchto částí, tak by bylo nemožné pro majitele domu, který zůstal stát, provést stavební práce, které by bylo nutné provést, aby dům byl i nadále obyvatelný.
Když byl prvotní problém vyřešení požární závady společný pro oba majitele domů, musí se majitel nemovitosti, který ji chce odstranit, nějak finančně podílet na stavebních úpravách druhého domu, aby tento dům zůstal obyvatelný i po odstranění jeho domu?
V případě, že projektová dokumentace k odstranění stavby nebude řešit i zajištění obyvatelnosti domu, který zůstane stát a majitelé domů se na podmínkách nedohodnou, může se majitel domu, který zůstane stát, domáhat vyřešení majetkoprávních vztahů soudní cestou? V jaké smyslu se podává žaloba na řešení takovéto záležitosti?
Za odpovědi na dotazy děkuji Filip
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že z občanskoprávního hlediska se nejedná o jeden, nýbrž o dva domy (tedy samostatné nemovité věci), z nichž každý je ve výlučném vlastnictví jiné osoby. Je-li tomu tak, nerozumím Vaší poznámce o „společných částech domu“; jedná-li se totiž o dvě (z občanskoprávního hlediska) samostatné stavby ve výlučném vlastnictví odlišných osob, nejedná se o spoluvlastnictví a existence společných částí domu je tudíž de facto vyloučena.
Dle § 128/2 stavebního zákona vydá stavební úřad souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení, jsou-li (mimo jiné) splněny podmínky, že a/ odstranění stavby se nedotýká práv třetích osob a b/ není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby.
Jelikož shora uvedené podmínky nejsou ve Vámi popsaném případě splněny, nevydá stavební úřad souhlas s odstraněním stavby, nýbrž zahájí řízení o povolení odstranění stavby (§ 128/4 stavebního zákona).
Vlastník sousedního domu se bezesporu stane účastníkem řízení o povolení odstranění stavby, neboť odstraňováním sousední stavby (která je s jeho domem stavebně propojena) může být přímo dotčen ve svých právech (§ 27/2 správního řádu). Pokud by stavební úřad zastával opačný názor (což však nepředpokládám), bylo by nutné, aby se vlastník sousedního domu svého účastenství v řízení o povolení odstranění stavby domáhal (§ 28/1 správního řádu).
Stavební úřad by se měl v rozhodnutí o povolení odstranění stavby důkladně zabývat stavební propojeností obou domů s tím, že žadateli o povolení odstranění stavby může uložit i provedení prací, kterými bude zajištěno bezpečné užívání sousedního domu. Konkrétně dle § 128/4 stavebního zákona platí, že povolení k odstranění stavby musí obsahovat i podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů a práv účastníků řízení (tedy i práv vlastníka sousedního domu). Další podrobnosti, kterými by se měl stavební úřad zabývat, jsou uvedeny v § 130/1 stavebního zákona.
Vlastník sousedního domu, jako účastník řízení o povolení odstranění stavby, bude rovněž oprávněn se proti rozhodnutí stavebního úřadu případně odvolat (čímž dojde k oddálení zahájení demoličních prací).
Vznikne-li na sousedním domě při provádění demoličních prací (a v příčinné souvislosti s nimi) škoda, bude za takovou škodu odpovídat vlastník odstraňované stavby.
Vlastníku sousedního domu lze doporučit, aby v rámci řízení o povolení odstranění stavby navrhl, aby stavební úřad uložil žadateli povinnost provést takové zabezpečovací práce, v jejichž důsledku bude zajištěno bezpečné užívání sousedního domu. V tomto ohledu bude však vše záviset na posouzení situace stavebním úřadem.
Proti provádění demoličních prací je možné se bránit rovněž občanskoprávní cestou, a to podáním tzv. zdržovací žaloby. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje (tato varianta však přichází v úvahu pouze tehdy, bude-li do vlastnického práva k sousednímu domu zasahováno neoprávněně).
Před podáním zdržovací žaloby je možné obrátit se na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), na jehož základě by bylo vlastníku odstraňované stavby uloženo, aby se demoličních prací (či jiných zásahů) zdržel (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu). Jedná se sice o rychlé, avšak pouze dočasné řešení, na které musí navazovat zdržovací žaloba.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Přechod z pravidelné pracovní doby na nerovnoměrnou (pružnou) pracovní dobu - může zaměstnanec odmítnout?
- Odmítnutí nerovnoměrně rozvržené (pružné) pracovní doby zaměstnancem - může to udělat?
- Co je to vyrovnávací období pracovní doby?
- Vyrovnávací období pracovní doby - vysvětlení, definice
- Maximální počet přesčasových hodin za kalendářní rok
- Kolik hodin přesčasů může mít zaměstnanec za rok?
- Kolik hodin přesčasů může mít pracovník za rok?
- Maximální počet přesčasů za rok u HPP, hlavního pracovního poměru
- Maximální počet přesčasových hodin za rok u HPP, hlavního pracovního
poměru
- Maximální počet přesčasů za kalendářní rok u HPP, hlavního pracovního poměru
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Odmítnutí náhradního volna za přesčasy a požadavek proplacení přesčasů
- Kdo rozhoduje o proplacení přesčasů vs. náhradním volnu?
- Může zaměstnanec zvolit proplacení přesčasů místo náhradního volna?
- Proplacení přesčasu místo náhradního volna - může to zaměstnanec požadovat?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo může nahlížet do kamerových záznamů na pracovišti
- Kamerové záznamy zaměstnavatele - kdo se na ně může dívat?
- Zřízení kamer se záznamem na pracovišti - kdy to může zaměstnavatel udělat?
- Může zaměstnanec ovlivnit kdo se bude dívat na kamerové záznamy pracoviště?
- Může pracovník ovlivnit kdo se bude dívat na kamerové záznamy pracoviště?
Obracím se na vás ohledně mého dodatku k pracovní smlouvě. Všichni zaměstnanci jsme dostali k podpisu dodatek a hrozně se na to chvátalo.
Rychle to podepiš ať můžeš jít domu je to jenom banalita. Odmítl jsem podepsat. Doposud jsme pracovali na jednosměnný provoz 40 hodin týdně od 7:00 do 15:30 a sem tam nějaký ten přesčas. Nově - věci které nechápu: "Týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Pracovní doba je (nově) rozvržena
nerovnoměrně, způsobem předvídaným ustanovením § 85 Zákoníku práce (pružné rozvržení pracovní doby). Délka směny nemůže přesáhnout 12 hodin. Další podrobnosti, zejména délku vyrovnávacího období (co je to??? ) v němž musí být naplněna průměrná týdenní pracovní doba. Úseky základní pracovní doby v nichž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a úseky základní pracovní doby, v nichž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, jsou stanoveny písemnými pokyny zaměstnavatele, který je součástí informací o bližším označení druhu práce a místa výkonu práce podle čl. III tohoto dodatku. V čl. III je odkaz na náplň práce kde mam uvedeno pozice, místo. a Pracovní doba - jednosměnná. Dále už jenom podrobnosti k mé pozici co obnáší atd. Ale nic víc o pracovní době. Dále cituji:
"Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že může po zaměstnanci požadovat práci přesčas v rozsahu nad 8 hodin v jednotlivých týdnech a NAD 150 hodin v kalendářním roce, nejvýše však v rozsahu který nepřekročí v průměru 8 hodin týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v tomto vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Dá se to přeložit do normální mluvy? Kolik z těchto přesčasových hodin bude proplaceno? Co když budu chtít proplatit všechny přesčasové hodiny co oddělám a ne náhradní volno. Chápu to že do teď jsem mohl vykonat max. 150 ročně (placených) a od teď nad 150 hodin a když dostanu náhradní volno tak se mi přesčasové hodiny anulují? Co přesčasové hodiny vykonané na zahraničních služebních cestách? Jsme schopen ze služební cesty přijet třeba i se 70 hodinami přesčasu. Za které je mi automaticky nabídnuto náhradní volno. Na můj dotaz že by se mi spíš hodily peníze mi bylo stroze odpovězeno že to nejde. Další dotaz: zaměstnavatel u nás již delší dobu provozuje kamerový systém se záznamem. Všichni jsme podepsali papír že na firmě je provozován kamerový systém z důvodu ochrany majetku. Nelíbí se nám že náš přímý nadřízený má do systému Neomezený přístup a neustále kontroluje výrobní proces, kdo jak dlouho kde stojí, co dělá, s kým se kdo baví atd a to i zpětně 1,2,3, 4 dny.
Chtěl bych po zaměstnavateli omezení přístupu pro vedoucí zaměstnance. Ať si sledují aktuální dění ale ne co bylo před hodinou nebo pěti. Nejsme flákači vždy stíháme ale taky se rádi bavíme. Neukládá zákon nějaký přesný postup kdy se do systému může nahlížet a nemusí se náhodou tento přístup evidovat? Podotýkám že nejsme bankovní instituce jsme obyčejná výrobní hala.
U firmy jsem skoro 12 let a rok od roku je to horší. Nevím co vymýšlí ale je to stále samá změna. Makejte víc s méně lidmi a na peníze si nestěžujte buďte rádi že máte práci. Ale vše má své meze. Předem děkuji za Vaši odpověď za celý náš tým který odmítá nový dodatek.
Jindřich
ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě ujednání, že pracujete rovnoměrně s pracovní dobou přesně uvedenou, můžete změnu na pružnou pracovní dobu odmítnout. Pokud máte v pracovní smlouvě jen týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a nic bližšího o pracovní době, pak odmítnout nemůžete a tato změna je právem zaměstnavatele. Vyrovnávacím obdobím pro účely pružné pracovní doby je období, které zaměstnavatel určí, tj. např. týden, nebo dva týdny, kdy v musíte za toto období odpracovat takový počet hodin, aby Vám to dalo 40 hodin týdně v průměru.
Pokud se jedná o práci přesčas nařízenou, lze nařídit max. 150 hodin v kalendářním roce a 8 hodin týdně. Pokud se jedná o práci dohodnutou, což bude Váš případ, pak je možné pracovat až 8 hodin týdně v průměru v rámci 26-ti týdnů. Za odpracované hodiny přesčas musí být poskytnuta mzdy nebo náhradní volno. Zákon je koncipován tak, že zaměstnanci přísluší mzda a příplatek za práci přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl na poskytnutí náhradního volna. S poskytnutím volna namísto mzdy musí zaměstnanec souhlasit.
Kamery na pracovišti mohou být zřízeny. Jejich zpětné prohlížení, resp. i přímý monitoring musí být ze strany vedoucích či zaměstnavatele odůvodněn. Není tedy možné ani on-line neustále sledovat zaměstnance, co dělají a ani není možné prohlížet si zpětně záznamy bez nějakého zřejmého důvod. Ke kamerovým systémům na pracovišti se vyjadřoval úřad na ochranu osobních údajů ve svých stanoviscích.
___
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Povinnost podílet se na výchově dětí partnera, partnerky ve společné domácnosti - přikazuje to zákon?
- Povinnost podílet se na výchově dětí druha, družky ve společné domácnosti - přikazuje to zákon?
Po uplynutí doby podmínky má člověk opět čistý trestní rejstřík, nebo tam nějaký záznam zůstane?
A ještě poslední věc, pokud se manželé rozvedou, a některý z nich má nového partnera, je pravda, že ten partner má právo a povinnost podílet se na výchově dětí toho druhého? Je to nějak blíže specifikováno, nobo jen takto obecně? Je to dáno zákonem?
S díky, Filip
ODPOVĚĎ
Po skončení zkušební doby podmíněného odsouzení si soud vyžádá informace o tom, jak se dotyčná osoba ve zkušební době chovala (zda se nedopouštěla další trestné činnosti, zda nahradila škodu, pokud jí byla náhrada škody soudem nařízena apod.). Pokud je vše v pořádku, pošle soud dotyčné osobě usnesení o tom, že se osvědčila. Jestliže soud rozhodne o tom, že se daná osoba osvědčila, hledí se na ni tak, jako by nebyla odsouzena a odsouzení by tedy nadále nemělo být uvedeno ani v rejstříku trestů.
Paragraf 885 nového občanského zákoníku stanoví, že: Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. Takže odpověď zní na Váš druhý dotaz zní ano, i nový partner rozvedeného rodiče by se měl podílet na výchově dítěte a péči o něj. To ale neznamená, že by svá práva vůči dítěti ztratil biologický rodič, který s dítětem po rozvodu nežije. Pokud nebyla druhému rodiči soudem omezena rodičovská odpovědnost nebo nebyl této odpovědnost zcela zbaven, má i druhý rodič stále právo podílet se na péči o dítě a jeho výchově.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví v manželství
- Družstevní byt na osobní vlastnictví a manželství - rozdělení bytu při rozvodu
- Převod bytu do osobního vlastnictví v manželství a rozvod - rozdělení majetku
- Rozvod a vypořádání bytu v osobním vlastnictví, který byl družstevní
Za svobodna jsem se stal vlastníkem družstevního bytu. V době manželství jsem doplatil anuitu v hodnotě asi 8.000 Kč a nechal si byt převést do osobního vlastnictví, kde jsem psaný i jako výlučný vlastník. V současné době to vypadá na rozvod a manželka tvrdí, že má nárok na polovinu bytu. Prosím o radu. Děkuji Leoš
ODPOVĚĎ:
Pokud jste byl členem družstva a jediným nájemcem bytu už před uzavřením manželství, nemá na vlastnictví bytu žádný vliv skutečnost, že byt byl přepsán do osobního vlastnictví až v době manželství, neboť byt by měl být přepsán do vlastnictví člena družstva, není-li dohodnuto jinak. Mám za to, že tedy není pravdou, že manželka má právo na polovinu hodnoty bytu, max. na polovinu investic investovaných do bytu za dobu manželství.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY
- Osoba v podmínce - jde automaticky do vězení po jakémkoliv trestném činu?
- Kdy se podmínka mění na vězení (trest odnětí svobody)?
- Zrušení rozvodové dohody o péči o dítěti schválené opatrovnickým soudem - může dohodu jedna ze stran vypovědět?
- Výpověď dohody o péči o dítě schválené opatrovnickým soudem - může to některý z rodičů udělat?
- Může rodič vypovědět dohodu o svěření do péče schválenou opatrovnickým soudem?
Můj zet byl odsouzený na tři roky s tříletou podmínkou, za týrání osoby žijící ve společné domácnosti - mé dcery. Alimenty platí, proto bych rád věděl, jestli by musel spáchat nějaký trestný čin, aby musel do vězení, nebo by k tomu stačilo i řízení pod vlivem alkoholu nebo nějaký přestupek?
S dcerou uzavřeli rozvodovou dohodu v září 2016, je již schválená opatrovnickým soudem, ještě nedorazila k rozvodovému soudu. Mohl by její manžel začít dělat nějaké problémy a chtít dohodu zneplatnit, nebo když už byla podepsaná u jeho právní zástupkyně a schválená opatrovnickým soudem. Bude asi naštvaný po tom rozsudku v trestním řízení. Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Pokud by Váš zeť porušil jemu uloženou podmínku (uložené povinnosti), je zde možnost, že by mu byl uložený podmíněný trest přeměněn na nepodmíněný a musel by nastoupit výkon trestu odnětí svobody.
Dále pokud by se dopustil nějakého dalšího trestného činu, je zde možnost, že by mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, opět by tedy musel nastoupit do vězení. Zde ovšem záleží, jakého trestného činu by se dopustil, za jakých okolností apod. , jelikož se vždy posuzují konkrétní okolnosti.
Spáchání přestupku samo o sobě není důvodem pro přeměnu uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný, ovšem i zde záleží, jakého přestupku by se dopustil a za jakých okolností.
Pokud byla dohoda schválená soudem, jsou zde mizivé, ne-li žádné možnosti jejího zneplatnění, spíše se může pokusit domáhat její změny, ale to by muselo opět být schválené soudem a musely by zde být pro to důvody.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu plísně v bytě nezaviněné nájemníkem, nájemcem
- Plíseň v pronajatém bytě - tepelné mosty
- Zrušení nájemní smlouvy pro plíseň v bytě - nárok na vrácení kauce, jistoty nájmu
- Výpověď nájemní smlouvy nájemníkem pro plíseň v bytě - nárok na vrácení kauce, jistoty nájmu
- Plíseň v pronajatém, pronajímaném bytě a výpověď nájemní smlouvy nájemcem - nárok na kauci, jistotu nájmu, nájemného
Mám problém s majitelkou bytu (pronajímatelkou). Od listopadu 2016 mám pronajatý byt. Když jsem jej přebírala, byly jen drobné plísně okolo oken. Nijak jsem tomu nevěnovala pozornost, řekla jsem si, že to je drobnost, kterou vyřeším nějakým prostředkem proti plísním. Do bytu jsem se nastěhovala se dvěma dětmi. Všechno bylo v pohodě, jen jsem si všimla, že byt je dost vlhký. Už po dvou dnech nastěhování se mi začala roztékat solná lampa, což se mi nikdy předtím nestalo. A to ji mám více než 10 let. Teď jsem odjela na víkend do zahraničí. Když jsem se vrátila, byt byl celý plesnivý - od podlah až po strop. Jediná změna byla ta, že se v bytě dva dny nevětralo. Jinak za běžného provozu se větralo 2x denně a topení je nastavené na stálou teplotu 21 stupňů. Ihned jsem kontaktovala majitelku. Druhý den se přišla do bytu podívat, a vyčetla mi, že tam suším prádlo. Řekla, že bude situaci nějak řešit, ale vidí to na ukončení smlouvy, a že bude asi třeba sanace. Dnes (09.12.2016) jsem jí volala (telefonát mám nahraný), řekla mi, že se už poptávala, a že plíseň vznikla za dobu mého nájmu, že se to stalo užíváním. Tudíž jsem si buď spory plísní "dotáhla" s sebou, nebo jsem tam moc prala a sušila prádlo. Volala jsem obratem na hygienu, tam mi řekli, že nic nevyřeší, že se musím obrátit na stavební úřad. Dle kamaráda stavaře jsou v bytě tepelné mosty. Nicméně paní majitelka se snaží vinu hodit na mě. Bohužel ve smlouvě toto řešené nemáme, je tam pouze měsíční výpověď dohodou nebo dvouměsíční jednostranná. Má u sebe 20tisíc peněžní jistoty, které jsem ji dala, a teď se obávám, že mi je nebude chtít vrátit. Navíc v bytě od pondělí nebydlím, ale stále jsou na mě psané energie - plyn, elektřina. A topí se. Byt je kvůli plísním neobyvatelný, ale já tuto spotřebu budu muset hradit. Prosím, co mám teď dělat? Jaký bych měla vůči paní majitelce zvolit postup? Mám obavu aby neodmítla mou výpověď z nájmu z důvodu mnou nezaviněné neobyvatelnosti
bytu a aby mi vrátila řádně jistotu (kauci) nájmu.
Velmi děkuji,
Gabriela
ODPOVĚĎ:
Tento problém je velmi častý i v případě koupi nemovitosti. Předesílám, že je vlastně štěstí, že jste jen v nájmu a byt není ve Vašem vlastnictví, nicméně pokud by tomu tak bylo, bylo by to rozhodně důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy. Pokud jde o Váš konkrétní případ, je možné, že majitelka bude jako viníka označovat Vás, nicméně Vás můžu uklidnit, že je to častý argument majitelů bytů, kteří se snaží zbavit odpovědnosti. Není téměř reálné, aby k plísním v bytě docházelo v důsledku běžného užívání bytu a vina je jistě ve stavebních vadách nemovitosti. Z důvodu plísní máte mimo jiné nárok i na slevu z nájmu. V důsledku plísní je byt neobyvatelný a nejen že máte právo na výpověď z nájmu, ale máte dokonce právo od smlouvy i okamžitě odstoupit pro její podstatné porušení ze strany pronajímatelky. Rozsáhlé plísně v bytě jsou chápány jako skutečnost, která brání řádnému užívání bytu. Proto nemáte ani povinnost hradit energie za dobu, kdy v bytě nejste. Osobně bych tedy doporučila nafotit si stav bytu a úplně nejlépe nechat si na byt zpracovat znalecký posudek od znalce nebo alespoň odborné vyjádření od stavaře. Poté k rukám majitelky zašlete odstoupení od nájemní smlouvy, zvažte, zda nebudete požadovat slevu z nájmu a požadujte vrácení jistiny. Bohužel pokud majitelka bytu bude stát na svém a jistinu Vám nevrátí, obraťte se na advokáta, se kterým domluvíte další postup a pravděpodobně zvážíte možnost žaloby. Jako první nejdůležitější bod ale zadokumentujte stav bytu s plísněmi. Pokud jej majitelka stihne opravit a vymalovat, bude z hlediska celkové důkazní situace velký problém cokoliv dokázat.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zaplacení členského vkladu při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví - je to legální?
- Legálnost členského vkladu při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví
- Žádost o vrácení členského vkladu vybraného při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví
Chtěla bych vědět : při převodu družstevního podílu, nový nabyvatel tohoto podílu musí platit základní členský vklad a schvaluje přijetí nového člena členská schůze?
Pokud ne a bytové družstvo tento základní členský vklad vybíralo do roku 2012 mohou si ti členové, kteří jej zaplatili zažádat o vrácení?
Musí být na tomto převodu družstevního podílu ověřené podpisy účastníků a musí toto být doručeno bytovému družstvu?
Děkuji za odpověď. Leona
ODPOVĚĎ:
Dle zákona o obchodních korporacích lze převést družstevní podíl na osobu, která se dle zákona nebo stanov může stát členem družstva. Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky pozdější. Tytéž účinky má i doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Převoditelnost družstevního podílu nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov bytového družstva pro přijetí za člena bytového družstva.
Z uvedeného vyplývá, že bytovému družstvu smlouva o převodu podílu doručena být musí, ověřené podpisy nejsou nutné, ale lze to doporučit.
Pokud jde o členský vklad nového nabyvatele podílu, tak
ten hradit členský vklad nemusí, jelikož byl již splacen původním majitelem bytu a osobně bych doporučovala požádat o jeho vrácení. Stejně tak nevidím důvod, proč by nového nabyvatele měla jako člena družstva schvalovat členská schůze. Členem se nabyvatel stává automaticky v okamžiku, kdy je smlouva o převodu podílu doručena družstvu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zakoupené nemovitosti - kupující má alergii
- Reklamace zakoupeného bytu, domu - kupující má alergii
- Odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti z důvodu alergie majitele bytu na něco v nemovitosti
- Zrušení kupní smlouvy na byt, dům pro alergii majitele na něco v zakoupené nemovitosti
- Skrytá vada nemovitosti - neodstranitelný alergen
Chtěla bych Vás poprosit o radu. Před 16 měsíci jsme koupili rodinný dům. Při pobytu v domě, po 3-4 hodinách, se u mě projeví alergie - silné svědění kůže, které mi zcela brání v domě pobývat. Zkoušeli jsme odstraňovat možné příčiny (sádrokartony, dřevotřískové podlahy atd.), ale nic mi nepomohlo.
Nemohu se do domu nastěhovat a bydlím zatím v bytě, kde žádné problémy nemám. Bylo by možné to, že mi pobyt v domě způsobuje silné svědění, znemožňující v něm bydlet, kvalifikovat jako skrytou vadu nemovitosti a odstoupit od uzavřené kupní smlouvy? Děkuji, Mirka.
ODPOVĚĎ:
Od kupní smlouvy by bylo možné odstoupit pouze v případě, že výskyt alergenu v domě představuje jeho vadu, resp. že tímto způsobem prodávající porušil svou smluvní povinnost.
Dle § 1916/1 občanského zákoníku plní dlužník (zde prodávající) vadně, zejména:
a/ poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b/ neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
c/ ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.
Předpokládám však, že při uzavírání kupní smlouvy Vás prodávající výslovně neujišťoval o neexistenci jakýchkoli alergenů, resp. že nyní nastalá situace nebyla v kupní smlouvě výslovně označena za vadu domu.
S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná alergie je okolností, která spočívá výhradně na Vaší straně (neboť souvisí s Vaším zdravotním stavem), a s přihlédnutím k faktu, že alergenem se může stát prakticky cokoli (což však opět závisí na zdravotním stavu, resp. typu alergie konkrétního člověka), není dle mého názoru možné ve Vašem případě hovořit o skryté vadě domu (a odstoupení od kupní smlouvy je proto vyloučeno). Skutečnost, že ze zdravotních důvodů nemůžete v domě přebývat, nemohl prodávající nijak ovlivnit (ostatně ani Vám se doposud nepodařilo odhalit skutečný alergen), prodávající tedy neporušil žádnou ze svých smluvních povinností, pokud Vám prodal dům, který "si nerozumí" s Vaším zdravím.
Pro získání dalšího právního názoru (popř. pro učinění některého z možných právních kroků) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nesprávně udělaná stavba způsobila vychýlení plotu - jak se domoci nápravy soudní cestou?
- Žaloba proti sousedovi - technicky nesprávná stavba způsobila vychýlení plotu
Soused mezi náš plot a jejich garáž položil železobetonovou vrstvu o síle 10 cm bez dilatační spáry. Šířka vrstvy je 50 cm. Asi po dvou letech se začal plot vychylovat. Odchylka je 8,5 cm. Znalec stanovil příčinu vychylování absencí dilatační spáry. Požádal jsem sousedku o opravu plotu, ta však prohlásila, že ona žádnou škodu nezpůsobila. Když jsem požádal jejího manžela o opravu plotu, tak se mi vysmál, že garáž ani pozemek nevlastní, že patří jeho ženě. Budu zřejmě nucen se obrátit na soud. Koho mám žalovat? Vlastníka garáže a pozemku nebo jejího manžela, který škodu způsobil i když nic nevlastní?
Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Žalobu Vám doporučuji směřovat proti tomu, kdo vlastní sousední pozemek, neboť předmětná železobetonová vrstva se pravděpodobně stala součástí tohoto pozemku (patří tedy rovněž Vaší sousedce).
Dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, tedy např. Vaše vlastnické právo k plotu.
Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník (zde Vy) domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Chcete-li se vyhnout nepříjemnému překvapení, pokud by soud dospěl k závěru, že Vaše sousedka není pro žalobu pasivně legitimována (tzn. že nemůže být žalována), můžete zažalovat Vašeho souseda i sousedku v jediné žalobě.
K Vašemu zvážení ponechávám kontaktování místně příslušného stavebního úřadu, který by mohl na základě Vašeho podnětu provést místní šetření a případně nařídit Vašim sousedům odstranění či úpravu předmětné železobetonové vrstvy (jednalo by se bezesporu o rychlejší a pro Vás bezplatné řešení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Fotografie zákazníka na webu výrobce bez souhlasu zákazníka - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
- Fotografie objednatele na webu zhotovitele bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
- Fotografie klienta na webu prodejce bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
- Fotografie klienta na webu prodávajícího bez souhlasu objednatele - náhrada škody, přiměřené zadostiučinění
- Odškodnění za zveřejnění fotografie zákazníka bez jeho souhlasu
- Náhrada nemajetkové škody za zveřejnění fotografie zákazníka bez jeho souhlasu
Nechala jsem si ušít 2011 ušít od jedné švadleny dobové šaty. Říkala jsem jí, že s tím nemám zkušenost a chci si nechat poradit jak materiál, tak i střih, protože budu prodávat na historických akcí od rána do večera na stánku. Byla jsem po jejím ušítí v šoku, když jsem za 3500, - Kč zaplatila za šaty, které byli tak těžké, že bych v nich mohla projít tak akorát někde v historickém průvodu. Nikdy jsem v nich díky tomu nemohla prodávat, ale nějak jsem to neřešila, protože moje chyba, že jsem si nechala poradit, měla jsem přesně vědět, co chci. Jenže se stalo to, že jsem se před měsícem podívala na její webovou stránku a tam jsem uvidila svojí osobu a to jak postavu tak i celou mojí tvář, kdy díky tomu, že si mě stáhla z intrnetu, tak prodává ty šaty, že je může ušít z jakéhokoliv materiálu. Vadí mi, to, vůbec se mě nezaptala a já si rozhodně nepřeju, abych jí dělala modelku na šaty, které jsou navíc pro mě zcela nefunkční. Nechci jí jen tak zavolat, aby to stáhla, nemůže mi třeba zaplatit nějaké peníze za to, že mě tam bez mého vědomí nabízí? Šaty mi šila 2011 a momentálně jsem v její nabídce na vyhotování šatů i s mojí tváří.
Předem moc děkuji za dotaz Dagmar
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že šaty jste si nechala ušít v roce 2011, tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), a vzhledem k tomu, že není jasné, kdy švadlena umístila Vaší podobiznu na své webové stránky, poukáži na příslušná ustanovení Občanského zákoníku i nyní účinného občanského zákoníku (která jsou v této oblasti prakticky shodná).
Dle § 12/1 Občanského zákoníku platilo, že podobizny a obrazové snímky týkající se fyzické osoby mohly být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Při porušení tohoto pravidla bylo nutné postupovat dle § 13 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
- fyzická osoba měla právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění,
- pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle předchozí odrážky zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, měla fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Dle § 84 a § 85/1 nyní účinného občanského zákoníku platí, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením; rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.
Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku), přičemž vyloučena není ani finanční kompenzace vzniklé nemajetkové újmy (§ 2956 občanského zákoníku).
Kromě požadavku na okamžité stažení Vaší podobizny z webových stránek se tedy můžete po švadleně domáhat i finanční kompenzace vzniklé nemajetkové újmy. Pokud švadlena finanční kompenzaci odmítne, nezbude Vám, než se svých práv domáhat soudní cestou.
Podání žaloby Vám nicméně doporučuji důkladně zvážit. Dle mého názoru totiž v popsaném případě nedošlo k natolik intenzivnímu zásahu do Vašich osobnostních práv, který by odůvodňoval poskytnutí finanční kompenzace (jako přiměřenou kompenzaci si lze ve Vašem případě představit např. písemnou omluvu švadleny). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že prostým uveřejněním Vaší podobizny na webových stránkách švadleny (kdy účelem tohoto zveřejnění byla prezentace Vašich šatů, nikoli Vaší osoby) nebyla nijak dotčena Vaše lidská důstojnost či Vaše vážnost ve společnosti. Tyto okolnosti spolu s poměrně malým rozsahem zásahu (zveřejnění jediné fotografie na jedné webové stránce) by dle mého názoru pravděpodobně vedly soud k zamítnutí Vaší žaloby na poskytnutí finanční kompenzace (vše by však záleželo na úvaze konkrétního soudce, která se může od mého názoru samozřejmě lišit).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud švadlena pro prezentaci šatů na svých webových stránkách použila cizí fotografii (tzn. fotografii, jejímž autorem byl někdo jiný), a to aniž by s tím autor této fotografie vyslovil souhlas, mohla se dopustit zásahu do autorských práv autora předmětné fotografie. Z tohoto důvodu by se mohl autor předmětné fotografie na švadlenu obrátit s některým z požadavků dle § 40 autorského zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Objekt občasné vybavenosti - pronájem jako ubytování v soukromí majitelem, provozovatelem
- Jak pronajmout objekt občanské vybavenosti - informace
- Pronájem objektu občanské vybavenosti - informace
- Podmínky pronajímání objektu občasné vybavenosti
Jsem vlastník objektu občanské vybavenosti, původně internát. Mohu v tomto provozovat jako občan ubytování v soukromí? Nebo formou nájemní smlouvy, nebo jednotlivé místnosti pronajmout i jako nebytové prostory a pokud tam lidi budou bydlet jsem odpovědný za to že bydlí v nebytovém prostoru. Otci, který nyní provozuje v tomto objektu ubytovací služby na živnost, stavební úřad chce zakázat provozování živnosti a nutí jej do změny užívání. Objekt má WC, koupelny, kuchyně apod. , odpovídajícímu počtu osob. Já zatím podnikat na živnost nechci. Do objektu se vejde cca 40 osob.
Děkuji, Damián.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorňuji, že ve Vámi popsaném případě je nezbytné striktně rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rozměr problematiky, jak ostatně vyplývá i z § 1/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
Zejména je nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
- užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122/4 stavebního zákona,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,
přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona.
Základní definice bytu se v pojetí občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) v zásadě nijak nezměnila, když je bytem označována místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (tzn. v příslušném rozhodnutí stavebního úřadu) a užívány k účelu bydlení (§ 2236/1 občanského zákoníku). Rovněž v současné době je tudíž bytem pouze takový prostor, který byl stavebním úřadem určen k bydlení (tzn. zkolaudován jako byt).
Na rozdíl od staré právní úpravy však občanský zákoník dále stanoví, že ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor (tzn. zkolaudovaný byt), jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Toto ustanovení občanského zákoníku tak chrání nájemce (jako slabší smluvní stranu) tím, že vztahuje ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu na všechny případy, kdy si nájemce pronajme určitý prostor k bydlení (tzn. za účelem uspokojování bytových potřeb), a to i kdyby tento prostor nesplňoval zákonné požadavky (zejména tedy stavebněprávní požadavky) na bydlení.
Shora uvedené však v žádném případě neznamená, že by od 1. 1. 2014 (tedy s účinností občanského zákoníku) bylo možné beztrestně užívat k uspokojování bytových potřeb jiné prostory než takové, které tak byly stavebním úřadem výslovně označeny (v kolaudačním rozhodnutí).
Pokud by byly k bydlení pronajaty nebytové prostory, je dále vhodné vědět, že pronajímateli hrozí (kromě veřejnoprávní sankce dle stavebního zákona) i riziko vypovězení nájemní smlouvy ze strany nájemce. V tomto ohledu je důležité poukázat na § 2236/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci (toto ustanovení tedy chrání nájemce před tím, aby pronajímatel po uzavření nájemní smlouvy zpochybňoval její platnost právě s odkazem na to, že pronajatý prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt, o čemž však pronajímatel musel při uzavírání nájemní smlouvy samozřejmě vědět).
Z § 2236/2 občanského zákoníku však lze také dovodit, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, může být na újmu pronajímateli (neboť zákaz újmy z tohoto důvodu není občanským zákoníkem, tak jako je tomu u nájemce, v případě pronajímatele výslovně zakotven). V tomto ohledu proto nelze vyloučit, že nájemce po uzavření nájemní smlouvy tuto smlouvu vypoví bez výpovědní doby (tzn. s okamžitou účinností), jak vyplývá z § 2227 a § 2232 občanského zákoníku (je však pravdou, že tato právní konstrukce není zatím potvrzena rozhodovací praxí soudů).
Nechcete-li se vystavit riziku uložení pokuty stavebním úřadem (je samozřejmě otázkou, jak intenzivní by toto riziko bylo), můžete s nájemci uzavírat smlouvy o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku).
V tomto ohledu je však nezbytné poukázat na zásadní rozdíl mezi nájmem bytu a ubytováním, kterým je jejich účel. Zatímco účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení (tedy dlouhodobé uspokojování bytových potřeb), účelem smlouvy o ubytování je poskytnout přechodné ubytování (tzn. prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby).
Smlouva o ubytování tedy předpokládá, že bytová potřeba ubytovaného je uspokojena jinde (tzn. že ubytovaný dlouhodobě bydlí jinde a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze svou krátkodobou bytovou potřebu).
Aby byla smlouva o ubytování dostatečně odlišena od smlouvy o nájmu bytu, musí z obsahu smlouvy o ubytování vyplývat, že účelem přenechání určitého prostoru do užívání ubytovanému je poskytnutí přechodného ubytování. Ve smlouvě lze zejména doporučit označit pronajímatele jako ubytovatele a nájemce jako ubytovaného, přičemž smlouvu je zároveň vhodné označit jako smlouvu o ubytování (přestože se nejedná o nutnou podmínku), ve smlouvě je dále vhodné zakotvit krátkodobost (přechodnost) ubytování (tzn. že ubytování na dobu neurčitou není rozhodně vhodné).
Ubytování musí být poskytováno v zařízení k tomu určenému podle veřejnoprávních předpisů (stavebních předpisů), tzn. v zařízeních, kde je poskytování ubytování v souladu s kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem stavebního úřadu. Takovými zařízeními jsou zejména stavby ubytovacích zařízení.
Podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění, je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
Stejně jako v případě smlouvy o nájmu bytu je však důležité, aby byly předmětné prostory zkolaudovány buď k bydlení, nebo jako ubytovací zařízení. Smlouva o ubytování, jejímž předmětem by byly nebytové prostory by mohla být považována dokonce za absolutně neplatnou (§ 588 občanského zákoníku), právní úprava smlouvy o ubytování je tedy v tomto ohledu přísnější než v případě smlouvy o nájmu bytu. Při poskytování ubytování v nebytových prostorech byste se zároveň mohl dopustit přestupku dle stavebního zákona (jak uvádím výše), neboť byste stavbu užíval v rozporu s jejím určením (stanoveným v kolaudačním rozhodnutí).
Pokud byste poskytoval ubytování na vlastní odpovědnost, soustavně a za úplatu (což předpokládám), jednalo by se o podnikání, k jehož výkonu byste potřeboval živnostenské oprávnění. V tomto ohledu pouze stručně připomínám, že do úvahy přicházejí dvě základní živnosti, a to 1. "Ubytovací služby" (volná živnost), která spočívá v poskytování ubytovacích služeb (maximálně se současným podáváním snídaní, které však samozřejmě není povinné), nebo 2. "Hostinská činnost" (řemeslná živnost), která kromě ubytovacích služeb zahrnuje i poskytování stravování.
Pokud byste poskytoval ubytování jako podnikatel (živnostník), měly by Vámi uzavřené smlouvy o ubytování zpravidla spotřebitelský charakter (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že režim těchto smluv by byl pro Vás přísnější (opět za účelem ochrany ubytovaného jako spotřebitele a tudíž slabší smluvní strany).
Druhým možným řešením je uzavírání nájemních smluv (ve smyslu obecného nájmu dle § 2201 a násl. občanského zákoníku). Dle § 2235/2 občanského zákoníku totiž platí, že ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Bude-li tedy splněna podmínka krátkodobosti, bylo by možné uvažovat o podřízení nájemního vztahu obecným ustanovením o nájmu (bez nutnosti opatřovat si živnostenské oprávnění). I v tomto případě však existuje riziko veřejnoprávní sankce či budoucího vypovězení nájemní smlouvy z důvodu užívání prostor v rozporu s jejich stavebněprávním určením.
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že bez ohledu na to, zda budete s nájemci/ubytovanými uzavírat smlouvu o nájmu bytu, „prostou“ nájemní smlouvu nebo smlouvu o ubytování, musí zvolený způsob odpovídat určení stavby (stanovenému v kolaudačním rozhodnutí). V opačném případě se vystavujete riziku udělení sankce stavebním úřadem. Z tohoto důvodu Vám doporučuji iniciovat u místně příslušného stavebního úřadu změnu v užívání stavby (§ 126 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-FINANCE
- Pronájem nemovitosti - daň z příjmu 2017
- Pronájem bytu - daň z příjmu 2017
- Pronájem domu - daň z příjmu 2017
- Daň z pronájmu 2017
Koupila jsem byt v osobním vlastnictví a nechala ho napsat na dceru. Nyní ho chci pronajmout. Můžu napsat smlouvu na sebe a platit daň já nebo musím mít s dcerou smlouvu o pronájmu a já pak uzavírám podnájemní smlouvu? To potom platíme obě daň z pronájmu? Může dcera mi byt pronajmout za 1 Kč? Dcera s mým pronájmem by neměla nic společného. Kvůli dědictví jsem byt napsala na ni. Jedná se mi o to, ať neplatime daň 2x.
Může nájemník dostat příspěvek na bydlení na smlouvu podnájemní aneb musí být jenom smlouva nájemní? Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
DAŇOVÁ ČÁST
S dcerou budete muset uzavřít smlouvu o nájmu za obvyklé nájemné. Dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů jste spojené osoby a transakce, které mezi sebou uskutečníte, musí být za cenu obvyklou v místě a čase. Při pronájmu za 1 Kč by byla správcem daně doměřena Vaší dceři daň z příjmů z ceny obvyklého nájemného. Jak Vaše dcera, tak Vy budete mít povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a příjmy z pronájmu zdaňovat.
Případně můžete uzavřít smlouvu o bezplatném užívání či smlouvu obdobnou, kterou Vám doporučí právník. V takovém případě je bezplatný vztah mezi matkou a dcerou osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Hranice pozemku a tlustý plot, zeď, který okraj plotu vymezuje hranici pozemků?
Kde je hranice pozemku v případě, že plot (postavený v sedmdesátých letech) je 60 cm tlustý? Počítá se jako hranice pozemku osa plotu, tzn. jeho střed (defacto pletivo), nebo je hranicí pozemku vnější okraj plotu z pohledu sousedů?
Poptali jsme i geodety, ale pro 30 – 40 cm to nikdo dělat nechce. Děkuji.
Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Podle § 1028 Občanského zákoníku "Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení." Zákon se nevyjadřuje vůbec k otázce, odkud se počítá hranice v případě, že jsou pozemky odděleny tlustou zdí. Bohužel nikdo jiný, než geodet Vám přesnou hranici nevyměří a pokud se Vám žádného nepodaří zajistit, nezbude, než se obrátit na soud, který ale rovněž začne od vyměření geodetem. Doporučila bych tedy primárně opravdu kontaktovat geodety a sehnat takového, který bude ochoten hranici zaměřit. Nemyslím si, že by to měl být nějaký zásadní problém.
__
OBČAN-DLUHY
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Neoprávněné vymáhání dluhu ze směnky - podvodník udělal kopii směnky a vyhrožuje vymáháním
- Podvodník chce vymáhat dluh ze zkopírované směnky - jak se bránit?
Před několika lety jsem zaplatil směnku mému obchodnímu partnerovi. Můj bývalý zaměstnanec si nejspíše udělal kopii a po skoro 4 letech mi začal vyhrožovat, že směnku prodá a nebo se chce domluvit po dobrém. Na peníze nemá právo, protože směnka s ním nemá nic společného. Ja prosím mohu postupovat? Děkuji, Cyril
ODPOVĚĎ:
Pokud by v této věci byl dále činný a podal návrh k soudu a domáhal se soudní cestou tohoto domnělého práva, je nezbytné se bránit – směnečné právo je poměrně komplikované, proto by bylo žádoucí nechat se v takovém případě zastoupit advokátem (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
Máte možnost podat na něj trestní oznámení u Policie ČR pro podezření ze spáchání některého trestného činu, např. vydírání.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí výpovědi dítětem u soudu proti rodiči - může být dítě nuceno vypovídat?
- Odmítnutí svědectví dítětem u soudu proti rodiči - může být dítě nuceno vypovídat?
- Nezletilé dítě nechce vypovídat proti rodiči - může odmítnout svědectví u soudu?
- Svědčení proti otci u soudu - je možné v nepřítomnosti otce?
- Svědčení proti matce u soudu - je možné v nepřítomnosti otce?
- Svědčení proti pachateli trestného činu u soudu - jak zajistit aby pachatel nebyl v místnosti (soudní síni? )
- Dostane poškozený od trestního soudu rozhodnutí soudního řízení?
- Rozhodnutí soudu v trestním řízení - dostane ho poškozený automaticky nebo musí požádat soud?
- Odvolání poškozeným v trestním řízení u soudu - může to poškozený udělat?
- Může se poškozený odvolat u soudu v trestním řízení proti pachateli?
- Odvolání u trestního soudu poškozeným - lze to?
- Svědčení proti rodiči u soudu - může to dítě odmítnout?
- Svědčení proti rodiči u soudu - může to potomek odmítnout?
- Nezletilý svědek u soudu a jeho svědectví v soudním řízení
Bývalý manžel napadl mou maminku v době, kdy si přebíral našeho syna.
Moje maminka má v této době 69 let. Minulý rok (2015), přesně 4.12. 2015 si přebíral syna u mé maminky. Synovi bylo v té době 7 let. Podle paragrafu došlo k fyzickému napadení a k neoprávněnému vniknutí do domu. Po té, co se celá situace odehrála mi maminka celá vytřesená volala. V té době jsem já ve městě něco řešila. Okamžitě jsem sedla do auta a jela za matkou. Jely jsme na ošetření k lékaři (natržení kostního lůžka, léčebná doba 1 měsíc) a poté nahlásit celou situaci na Policii. Celému incidentu přihlížel můj 7letý syn, lépe řečeno vše slyšel, protože po té, co si pro něj otec přišel stál venku přede dveřmi.
Po veškerých výsleších svědků a maminky, po ukončení léčby se čekalo, co bude dál. V červenci 2016 proběhl 1 soud, kde jsem byli i s bratrem a s maminkou předvolání jako svědci. Od té nevíme nic. Maminka volala na soud, kde ji sdělili, že probíhá šetření soudního znalce a mezitím proběhly další 3 stání, o kterých nemáme žádné informace. Co mě nehorázně zarazilo je skutečnost, že přišel dopis, kde pozvali mého dnes (09.11.2016) už 8 letého syna k soudu jako svědka. Syn reaguje negativně. Nic si dle jeho slov nepamatuje, k soudu jít nechce, nechce vypovídat proti svému otci.
Mé dotazy tedy zní:
- Můžu nějak zabránit tomu, aby syn k soudu šel, případně mám možnost, aby vypovídal bez přítomnosti otce?
- Jak zajistíme, aby jsme dostávali průběžně informace o vývoji celé situace?
- Dostaneme nějaký rozsudek? (Odsouzený je bývalý manžel, žaluje ho státní zástupce.)
- Pokud bychom s rozsudkem nesouhlasili, můžeme se i my (maminka) nějak bránit a chtít prošetření celého případu?
Předem mnohokrát děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem. Dagmar
ODPOVĚĎ:
V případě výslechu dětí mladších 15 let zákon klade velký důraz na to, aby byla šetřena jejich osobnost, jestliže jde o svědectví o skutečnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jejich duševní a mravní vývoj.
Takový výslech se zpravidla provádí jen jednou v přípravném řízení (tedy na policii) a není-li to opravdu nezbytné, u soudu už se výslech neopakuje a soud může přečíst protokol z policie.
Výslech je nezbytné provádět zvlášť šetrně a tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu.
Výslech probíhá neformálně, je omezena přítomnost osob.
Vzhledem k tomu, že obviněným je otec dítěte, měl by takový výslech probíhat bez jeho přítomnosti tak, aby dítě nebylo dále zbytečně stresováno.
Každý svědek má právo odmítnout vypovídat, mj. i z důvodu příbuznosti k obviněnému (ve Vaší situaci syn obviněného).
Vaše maminka má postavení poškozeného v trestním řízení, tedy by měla být informována o všech úkonech v trestním řízení tak, aby se mohla případně k nim vyjádřit, popř. je rozporovat.
Má také právo nahlížet do spisu, který zaznamenává celý průběh trestního řízení.
Z titulu svého postavení, pokud vznesla nárok na náhradu způsobené újmy, musí být o takovém jejím nároku rozhodnuto v rozsudku, který jí bude také doručen. Proti rozsudku, výroku vztahujícímu se k náhradě újmy, má také právo se odvolat.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Nemovitost darovaná manželům, manželka dopsaná do darovací smlouvy rukou, není v katastru nemovitostí - vypořádání SJM při rozvodu manželství
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nemovitost darovaná manželům, manžel dopsaný do darovací smlouvy rukou, není v katastru nemovitostí - vypořádání SJM při rozvodu manželství
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manželka není zapsaná jako spolumajitel darované nemovitosti v katastru, v darovací smlouvě je dopsaný rukou - je spoluvlastníkem?
- Manželka nezapsaná v katastru jako majitel domu ale uvedený v darovací smlouvě (dopsán rukou) - je spoluvlastníkem, nemovitosti?
- Manžel není zapsaný jako spolumajitel darované nemovitosti v katastru, v darovací smlouvě je dopsaný rukou - je spoluvlastníkem?
- Manžel nezapsaný v katastru jako majitel domu ale uvedený v darovací smlouvě (dopsán rukou) - je spoluvlastníkem, nemovitosti?
Chci se rozvést s manželkou a chci se zeptat a poprosit o radu, zda-li nebudu muset řešit existenční problémy. Jedná se mi o bydlení. Bydlíme s manželkou v bytě v osobním vlastnictví. Ten byt nám byl darován manželčinou matkou několik měsíců po uzavření sňatku (v darovací smlouvě jsem uveden také, byť jen ručně dopsán v den podpisu - ne u notáře). Moje otázka zní, jestli budu mít v případě rozvodu nárok na polovinu bytu, či nikoliv. Předmanželskou smlouvu nemáme. Děkuji za odpověď.
Na katastru nemovitostí je zapsána pouze manželka. Já figuruji jen na výtisku darovací smlouvy. Jsem do vytištěné smlouvy dopsán rukou.
Domníval jsem se, že pokud byl majetek získán již v době manželství, tak se v případě rozvodu manželů, tento majetek dělí. Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá podstatná informace, a to, kdy byla předmětná darovací smlouva uzavřena (tzn. zda se tak stalo před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku, nebo až po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti občanského zákoníku). Z tohoto důvodu se budu postupně zabývat oběma možnostmi.
V zásadě s Vámi lze souhlasit v tvrzení, že majetek nabytý manžely za trvání manželství se stává součástí společného jmění manželů a po zániku manželství (např. rozvodem) je nutné tento majetek vypořádat. Z tohoto pravidla však existují výjimky, přičemž jedna z těchto výjimek se týká rovněž darovaného majetku.
Dle § 143/1 písm. a) Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) tvořil společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného mimo jiné darem. Byl-li tedy majetek darován pouze jednomu z manželů, nestal se součástí společného jmění manželů, nýbrž se stal výlučným vlastnictvím obdarovaného manžela; byl-li majetek darován oběma manželům, nestal se ani tehdy součástí společného jmění manželů, nýbrž manželé získali tento majetek do podílového spoluvlastnictví (§ 137 a násl. Občanského zákoníku). Po zániku manželství bylo nutné vypořádat pouze společné jmění manželů, nikoli majetek v podílovém spoluvlastnictví, na který neměl zánik manželství žádný vliv (tzn.
že bývalí manželé zůstali i nadále podílovými spoluvlastníky darovaného majetku).
Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování projevil jiný úmysl. V tomto případě je tedy rozhodná projevená vůle dárce, tzn. že je možné, aby bylo darováno jednomu či oběma manželům i do společného jmění manželů.
Ve Vámi popsaném případě je klíčové: a/ zda měla Vaše tchýně skutečně v úmyslu darovat předmětný byt Vám i Vaší manželce a b/ zda Vaše tchýně projevila tuto svou vůli dostatečným způsobem (tedy zejména dostatečně určitě).
V dotazu uvádíte, že jste byl do vytištěné darovací smlouvy "dopsán ručně". Z dotazu však již nevyplývá, zda jste darovací smlouvu rovněž podepsal, což je klíčové (bez podpisu smlouvy jste se nemohl stát obdarovaným, neboť darovací smlouvu jste vůbec neuzavřel). Pakliže byl text darovací smlouvy koncipován pouze pro jednoho obdarovaného (vaší manželku), může ruční dopsání Vaší osoby působit zmatečně a skutečná vůle Vaší tchýně tím nemusí být řádně projevena. Z tohoto důvodu si lze snadno představit, že katastrální úřad vyhodnotil předloženou darovací smlouvu (a příslušný formulář návrhu na zápis do katastru nemovitostí) jako jsoucí uzavřenou s jediným obdarovaným a takto rovněž provedl zápis do katastru nemovitostí.
Domníváte-li se, že:
- Vaše tchýně chtěla předmětný byt skutečně darovat Vaší manželce i Vám, a
- darovací smlouva je sepsána natolik určitě, že je vůle Vaší tchýně zřejmá,
nezbývá Vám, než se soudní cestou domáhat opravy příslušného údaje v katastru nemovitostí (samozřejmě v případě, kdy nebude dohoda s Vaší manželkou možná). Dle § 985 občanského zákoníku totiž platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno (zde Vy), domáhat odstranění nesouladu.
V tomto případě byste se musel obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž byste se domáhal toho, aby soud vyslovil, že darovací smlouva byla uzavřena s Vaší manželkou i s Vámi a předmětný byt se tudíž stal buď předmětem podílového spoluvlastnictví či součástí společného jmění manželů (roli zde hraje, za jaké právní úpravy byla darovací smlouva uzavřena).
Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Dá-li Vám soud za pravdu a dospěje k závěru, že předmětný byt je v podílovém spoluvlastnictví, nebude mít zánik Vašeho manželství na tento stav žádný vliv (tzn. že podílové spoluvlastnictví bude trvat i nadále). Spoluvlastnictví lze zrušit a vypořádat některým z postupů dle § 1140 a násl. občanského zákoníku. Dospěje-li soud k závěru, že předmětný byt je součástí společného jmění manželů, bude nutné jej po rozvodu vypořádat (buď dohodou bývalých manželů, rozhodnutím soudu či právní fikcí po uplynutí stanovené lhůty).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na dva instituty manželského majetkového práva, o nichž je užitečné vědět:
a/ Vnosy:
Dle § 742/1 písm. b) občanského zákoníku je při vypořádávání společného jmění manželů každý z manželů povinen nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Pakliže zůstane předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, bude možné, abyste požadoval náhradu toho (např. finančních prostředků), co bylo investováno do tohoto bytu (např. jeho rekonstrukce apod.).
b/ Právo bydlení:
Přestože je předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, svědčí Vám (po dobu manželství) právo v tomto bytě bydlet (§ 744 občanského zákoníku). Neodstěhujete-li se z předmětného bytu po rozvodu, bude Vaše bývalá manželka oprávněna domáhat se Vašeho odstěhování soudní cestou (§ 769 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Odpuštění poplatku za popelnice obcí - postup
- Starosta neví jak odpustit poplatek za popelnice - jak postupovat?
Bydlíme v domku v lese, popelářský vůz se k nám nedostane, do obce je to 4 km. Byli jsme s manželem za panem starostou v obci, tam jsem mu ještě ústně
vysvětlila naši situaci, že není možné abych nosila odpadky 4 km do jejich
obce. Vozit sáček s odpadky autem by se mi rozhodně nevyplatilo. Proto odpadky budu nadále vozit do Brna, kde máme trvalé bydliště a poplatek za odpad platíme, což mohu dokázat. Pan starosta pochopil naši situaci, souhlasil by s prominutím poplatku, ale neví jak provést prominutí. Neví jak nás vyjmout z počtu poplatníků, které mají uvedené v rozpočtu nákladů určených k placení.
Jsou to nějaké divné rozpočty, když obec si sjedná odvoz odpadků s firmou, ale skutečnost je jiná, odpadky tam neodkládáme.
Nejsem proti placení poplatku, jak už jsem uvedla v místě bydliště platím,
odpad i třídím. Ale nemohu nosit odpadky 4 km do obce.
Naši zákonodárci zase udělali botu, když nerozliší konkrétní případy. Nejsme
sami koho se týká tento problém, vím o případech kde se obce chovají k
občanům korektně a poplatek prominou.
S pozdravem Jolana
ODPOVĚĎ:
Jak jsem uváděl ve své první odpovědi, je důležité, dle jakého právního předpisu daná obec vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (což bohužel neuvádíte ani v tomto dotazu).
Pokud obec vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích, je možné, aby Vás (na základě Vaší žádosti) obec částečně či úplně osvobodila od poplatkové povinnosti (má-li tím být odstraněna tvrdost právního předpisu, což je bezpochyby Váš případ), jak to vyplývá z § 16a zákona o místních poplatcích.
Částečné či úplné osvobození od poplatkové povinnosti nemusí být obcí provedeno nijak zvlášť formálně, zcela postačí, pokud obec (ve své samostatné působnosti) vydá rozhodnutí, v němž uvede:
- Vaší identifikaci,
- rozhodnutí obce osvobodit Vás (částečně či úplně) od povinnosti hradit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (přičemž je nutné uvést, jaké stavby na území obce se toto osvobození týká), obec se může samozřejmě odkázat přímo na § 16a zákona o místních poplatcích,
- v rozhodnutí je vhodné zmínit, že o osvobození od poplatkové povinnosti jste požádala (a kdy a jakou formou se tak stalo),
- odůvodnění rozhodnutí obce (tedy popis toho, v čem obec spatřuje tvrdost právního předpisu, kterou svým rozhodnutím odstraňuje),
- datace, podpis a razítko obce.
Jakým způsobem si obec dohodne následky osvobození od poplatkové povinnosti s firmou, která jí svoz a likvidaci komunálního odpadu zajišťuje, je věcí obce (na rozhodování o Vašem osvobození od poplatkové povinnosti by to však nemělo mít vliv).
Je-li naopak poplatek za likvidaci komunálního odpadu v dané obci vybírán dle zákona o odpadech, nejste s největší pravděpodobností poplatnicí tohoto poplatku (jak vyplývá z § 17a/2 zákona o odpadech), v tomto případě od Vás tedy obec poplatek vybírat nemůže.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej rodinného domu a investice peněz do novostavby - daně
- Daně při prodeji domu a investice těchto peněz do novostavby
- Prodej domu a postavení nového domu - daně, odvod daní
- Daňový odvod při prodeji domu a postavení nového z utržených peněz
Chtěli bychom prodat rodinný dům, který vlastníme méně než 2 roky a příjmy z prodeje bychom chtěli následně využít pro financování novostavby. V jaké lhůtě musí být prostředky získané prodejem nemovitosti využity na uspokojení bytové potřeby, abychom nemuseli odvádět daň z příjmu? Bude po nás potom někdo požadovat doložení tohoto způsobu využití finančních prostředků?
Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
Finanční prostředky musíte použít nejpozději do konce následujícího kalendářního roku po jejich obdržení. Finanční úřad se Vám nejspíše ozve a bude chtít zdůvodnit, proč jste prodej domu nezdanili. Budete tedy předkládat důkazní prostředky.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zastupitelstvo obce nevyřídilo námitku občana do měsíce - byl porušen správní řád?
- Porušení správního řádu - nevyřízení námitky občana do 1 měsíce obcí, městem
- Zastupitelstvo městě nevyřídilo námitku občana do měsíce - byl porušen správní řád?
- Porušení správního řádu - nevyřízení námitky občana do 1 měsíce zastupiteli
Podal jsem námitku a když jsem se informoval, proč mi po dvou měsících nic nepřišlo, bylo mi řečeno, že rozhodnutí o námitkách je pouze a plně v kompetenci zastupitelstva. Přesto bych měl být informován o zpracovávání a v jaké podobě se to bude předkládat. Mám na to právo, nebo je to jinak? Děkuji Ivan
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, v jaké věci jste podal námitky (typ řízení). Obecně lze říci, že o námitkách se rozhoduje ve lhůtě stanovené příslušným zákonem, nicméně např. některé zákony takovou lhůtu přímo nevymezují.
Tak je tomu např. i v případě stavebního zákona a námitkách proti návrhu územního plánu.
Dle § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel územního plánu ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
Rozhodnutí o námitkách je pak součástí územního plánu. Samotný proces vytvoření a schválení územního plánu nicméně může být značně zdlouhavý, a to zejména v případě územních plánu větších měst, takže se může prodloužit i lhůta rozhodnutí o Vašich námitkách.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Postoupení žádosti o změnu využití plochy v územním plánu bez vyjádření obce městu
- Obec rok neřešila žádost o změnu využití plochy v územním plánu - je to v pořádku?
- Nevyřízení žádosti o změnu využívání plochy v územním plánu - porušil obecní úřad zákon?
Podala jsem žádost o změnu využití plochy v územním plánu, ležela přes rok na radnici, teď jsem se dozvěděla, že ji podstupují zastupitelstvu města bez radničního vyjádření. Dost dobře tomu nerozumím a nevím jaký můžu očekávat výsledek od takového postupu.
Je v pořádku, že žádost o změnu využití plochy v územním plánu ležela rok na obecním úřadě? Neporušil obecní úřad nějakou lhůtu?
Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Úpravu této otázky naleznete v § 46 a násl. stavebního zákona, dle kterého pořizovatel po převzetí návrhu na změnu územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil.
Neodstraní-li navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu.
Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.
Tedy pokud Váš návrh neobsahoval nedostatky, měl být se stanoviskem předložen příslušnému zastupitelstvu, a to bezodkladně.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ nevykonává řádně funkci - jak zajistit nápravu?
- Výbor SVJ nezvolil zapisovatele a ověřovatele - je to v pořádku?
- Zabrání chodby domu SVJ členem výboru SVJ - jak se bránit a obstavení chodby zrušit?
- Grant od města na opravu střechu domu SVJ využit jiným způsobem - je to přípustné?
Jsme SVJ v počtu 14ti spoluvlastníků od roku 1993. 2008 byl zvolen 3členný výbor, který od prvopočátku nevykonává řádně svoji funkci, na což poukazuji: vedení schůzí - nevolí se zapisovatel ani ověřovatel, zápisy vyhotovují způsobem "co se nehodí vynecháme nebo upravíme". Předsedkyně archivuje zápisy 30dní, což mi potvrdila mailem. K žádostem o vydání Stavebního povolení a Závazného stanoviska dodávají smyšlené zápisy bez podpisů přítomných a podepsaných plných mocí k zastupování. Nečerpaná částka 51.567 Kč z přiděleného grantu MČ Praha 1, určeného na rekonstrukci střechy, kterou jsme nerekonstruovali celou (? ! ), byla převedena jakési firmě jako „záloha na truhlářské výrobky“. Později byla část této částky vrácena na náš účet. Členka výboru vybudovala v srpnu 2015 přepážku před svým bytem a zabrala část společného prostoru chodby. Souhlas k vydání Stavební povolení a k realizaci získala od části vlastníků, kterým slíbila platbu do Fondu oprav za zabraný prostor, výměnu plynových rozvodů chodby a výmalbu - vše na vlastní náklady. Nic nesplnila. Vše mohu doložit. Děkuji. Miloš
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu (např. výboru SVJ), zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku).
Použitelný je dále § 212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád;
- korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy;
- zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet (toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo).
Nejste-li dlouhodobě spokojen s činností výboru SVJ, doporučuji Vám iniciovat volbu nového výboru SVJ (a to postupem dle interních pravidel SVJ).
Domníváte-li se, že výbor SVJ svou činností SVJ poškozuje (resp. je-li možné identifikovat konkrétní škodu, kterou výbor SVJ způsobil), a je-li tato škoda v příčinné souvislosti s postupem výboru SVJ, který není péčí řádného hospodáře, je možné se po výboru SVJ domáhat náhrady škody i soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče zabrání části společné chodby členkou výboru SVJ, upozorňuji na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky oprávněn užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu. Nebude-li interní řešení tohoto problému možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad (s podnětem k prošetření oprávněnosti takového postupu) či na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený úvazek (4 dny v týdnu) a státní svátek - platí pro zaměstnance se zkráceným úvazkem nebo ne?
- Státní svátek a zkrácený úvazek (4 dny práce v týdnu) - výpočet odpracované doby
Mám dotaz ke správnému dodržení pracovní smlouvy, uzavřená na zkrácený pracovní úvazek 32 hodin týdně, pokud je v týdnu státní svátek. Naplnění sjednaného rozsahu prac. úvazku – na základě ústní dohody se zaměstnavatelem plním tak, že pracuji 4 dny (8hod. /1 den) v týdnu.
Pokud se v rámci takového úvazku vyskytne státní svátek, mohu ho chápat jako ostatní pracovníci v nezkráceném pracovním úvazku (nejsou v zaměstnání, jsou za svátek placeni), nebo se mě to netýká a musím vždy „tvrdě“ odpracovat sjednaných 32 hodin týdně?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Pokud na Vaši směnu v týdnu připadne státní svátek a zaměstnavatel nepožaduje práci ve státní svátek, pak jste doma jako ostatní zaměstnanci a zaměstnavatel Vám průměrem zaplatí tolik hodin, kolik měla činit vaše směna. Ty 4 hodiny, kdy jste kvůli státnímu svátku nepracoval, se Vám započítávají do týdenní pracovní doby, není nutné nic napracovávat.
__
OBCHOD-FINANCE, DANĚ
- Pronájem pokoje a EET, elektronická evidence tržeb - kdy je povinností?
- Ubytovací služby a EET, elektronická evidence tržeb - kdy je povinností?
- Kdy je EET povinností při pronajímání pokojů?
- Kdy je EET povinností při ubytování (v ubytovacích službách)
Přes letní sezónu pronajímáme naši nemovitost, ve které zbytek roku bydlíme. Bydlíme v žádané oblasti Jižní Moravy a tak jsme letos (2016) začali pronajímat celou naši nemovitost.
Zálohy i platby nám chodí na účet a podle účetního budeme za rok 2016 tyto příjmy klasicky zdaňovat podle § 9. Nemáme na toto živnostenský list ŽL a podle finančního úřadu FÚ pokud neposkytujeme snídaně a další služby tak to bylo v pořádku.
Naši nemovitost nabízíme k pronájmu na portálu e-chalupy a podle správců nemusíme být v evidenci EET, pokud nemáme ŽL. Jenže dnes (04.10.2018) jsem se na diskuzním fóru tohoto portálu dočetla různé věci a úředníci na FÚ radí lidem různě.
Podle někoho spadáme do EET a podle někoho ne. Účetní který pracuje v manželově firmě nám řekl, že nám mají veškeré platby chodit na účet, toto pak doložíme na FÚ a podle příjmu se to zdaní 15%.
Já jsem žena v domácnosti a pouze pracuje manžel. Prosím je bráno za službu pokud zákazníci zaplatí za spotřebování energií v nemovitosti?
Předem děkuji za Vaši odpověď Irena
ODPOVĚĎ:
EET nepodléhají příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Z důvodu jistoty proto doporučuji s nájemníky rovněž vždy podepsat písemnou nájemní smlouvu. Doporučuji mít připravenou jednoduchou formulářovou smlouvu pro doplnění osobních údajů nájemců a doby nájmu. Platby za spotřebované energie jsou platby spojené s nájmem, proto by ani tyto neměly podléhat EET, a to i s ohledem na to, že pronájem není Vaší podnikatelskou činností.
EET dále nepodléhají ani platby zasílané na účet bankovním převodem. Pokud by Vaše tržby obecně EET podléhaly, nebyla byste však z tohoto důvodu povinna tržby evidovat.
Pro Vaší jistotu však doporučuji kontaktovat příslušný finanční úřad o posouzení Vaší situace s dotazem, zda EET podléháte, či nikoli. Dle ust. § 32 zákona o EET můžete požádat fin. úřad o rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Správní poplatek za toto rozhodnutí činí 1.000,- Kč, nicméně budete mít jistotu, že by Vás neměla finanční správa jakkoli postihovat.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Koně utekli z pronajaté stáje - kdo zaplatí pokutu za útěk
- Odpovědnost za koně v době ustájení jinou osobou - kdo platí pokutu když koně utečou?
- Pokuta za utečené koně z placené stáje - kdo platí pokutu? Majitel koně nebo osoba pečující za peníze o koně?
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva o ustájení koní - musí být písemná nebo stačí ústní?
Mám koně ustájeného ve stáji, pravidelně za tuto službu platím. Ačkoliv za celou dobu mi nebyla vyhotovena smlouva o ustájení (již rok a půl). Na přelomu 09/2016 a 10/2016 se stalo, že můj kůň s dalšíma dvěma utekl z ohradníku v době, kdy tam nešel elektrický proud. Poté ohradník asi dvakrát přeskočil za trávou. V ohradníku asi 3 dny nešel proud a také je směšně nízký - 80 až 100cm na velké koně. Přišla nám kontrola z úřadu a pravděpodobně se bude platit pokuta, že koně utekli. Tuto pokutu budou majitelé stáje chtít po mně jako majiteli koně. Nicméně si myslím, ze ohradníky by měly zabezpečovat oni a pokutu tím pádem zaplatit. Ohradník je u silnice, kterou sice využívají většinou rybáři, ale mohlo se tam mému koni něco stát. Měla bych pokutu platit nebo by ji měli platit majitelé stáje? Děkuji za pomoc.
Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Nelze bohužel jednoznačně určit, kdo by měl hrozící pokutu zaplatit, neboť ze znění dotazu nevyplývá, jaký úřad provedl ve Vámi popisovaném případě kontrolu a jaký právní předpis měl být porušen (resp. dle jakého právního předpisu by měla být pokuta uložena).
V této souvislosti se proto mohu pouze domýšlet, že předmětná kontrola souvisela s § 60/11 zákona o silničním provozu, dle něhož je vlastník nebo držitel domácích zvířat povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.
V každém případě platí, že za porušení zákona odpovídá provozovatel stájí, neboť byl v daný okamžik povinen zajistit, aby Váš kůň neutekl.
Bude-li proto pokuta uložena provozovateli stáje, nebude oprávněn se po Vás domáhat jejího nahrazení, neboť Vy jste žádnou právní povinnost neporušila (samotný fakt vlastnictví koně pro přeúčtování pokuty nestačí).
Bude-li naopak pokuta udělena Vám, budete oprávněna se následně obrátit na provozovatele stájí s požadavkem na náhradu škody, která Vám tímto způsobem vznikla. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že nedostatečným zabezpečením ustájených koní porušil provozovatel stájí svou smluvní povinnost a za případně vzniklou škodu tudíž odpovídá. Konkrétně dle § 2913/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Takto vzniklou škodou může být jak škoda v podobě finanční ztráty (na Vaší straně) z důvodu uhrazení uložené pokuty, tak vznik dluhu (na Vaší straně) v podobě vzniku povinnosti zaplatit uhrazenou pokutu. Po uložení pokuty proto můžete: a/ tuto pokutu uhradit a následně se po provozovateli stájí domáhat náhrady takto vzniklé škody, nebo b/ se po provozovateli stájí domáhat toho, aby Vás tohoto dluhu zprostil, tedy aby uloženou pokutu uhradil za Vás (§ 2952 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neprodloužení pracovní smlouvy a další práce pro zaměstnavatele - je smlouva automaticky prodloužena?
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy - zaměstnanec pracuje se souhlasem zaměstnavatele a pobírá plat, mzdu
- Zaměstnavatel neprodloužil smlouvu na dobu určitou a zaměstnanec pracuje dál - dojde k automatickému prodloužení pracovní smlouvy?
- Záskok za MD pracuje dál po vypršení pracovní smlouvy - došlo k prodloužení pracovní smlouvy automaticky?
Nastoupila jsem do pracovního poměru 2012. Byla se mnou uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou s ohraničením maximálně do 31.8.2016 (záskok za mateřskou dovolenou). Zaměstnavatel na tento termín však zapomněl. Já stále pracuji, dostávám výplatu. Jen nemám pracovní smlouvu. Ukončit pracovní poměr nemá zájem ani jedna strana. Musím "mého laxního"zaměstnavatele tlačit k tomu, aby se mnou uzavřel novou pracovní smlouvu? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě došlo k přeměně pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou dle § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. K přeměně došlo ze zákona, samozřejmě v zájmu větší právní jistoty vzájemných práv a povinností sepsat pracovní smlouvu doporučuji, pokud by se tak ale nestalo, nic to nemění na tom, že všechny náležitosti Vaší pracovní smlouvy zůstávají v platnosti, pouze se mění doba určitá na dobu neurčitu.
__
OBČAN-DLUHY
- Mylná informace o dluhu z infolinky ČEZ - vliv na dlužníka s insolvencí, oddlužením
- Infolinka ČEZ uvedla že dlužník už nic nedluží, přitom je dlužníkem
09/2016 mi přišlo vyúčtování za elektřinu, ve kterým mi byl od ČEZ vrácen přeplatek. Okamžitě jsem volal na jejich infolinku s dotazem, zda je vše v pořádku. Byl zde totiž aktivní splátkový kalendář, kde ke dni ukončení odběru energií zbývalo ještě něco doplatit. Operátorka mi sdělila, že je vše doplacené a proto mám i od nich navrácený přeplatek. Čili že nic nedlužím. Bohužel jsem ale za dva měsíce (11/2016) zjistil, že splátkový kalendář stále běží a jsem stále dlužen na splátkách. Na tuto skutečnost jsem přišel sám na portálu ČEZ online. Ze strany ČEZu jsem nebyl nijak upomínán. Nyní hrozí předání na inkasní agenturu. Prosím o radu, jak postupovat. Zda je nutné tento dluh hradit, když mi byly sděleny jiné informace. Jsem v insolvenci a každý sebemenší dluh je pro mě nepřípustný. Má váhu informace podaná z infolinky, když jsou hovory nahrávané? Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Hovory z infolinky mohou být důkazem, nicméně bych doporučovala následující postup:
Zašlete do sídla Čezu doporučenou žádost o sdělení, zda máte nedoplatek, případně v jaké výši či nikoliv. Odpověď na tuto doporučenou žádost bude důležitým důkazem pro případ, že by ČEZ nedoplatek žaloval, protože pokud byste měl v ruce sdělení, že nedoplatek nemáte, nikdo by po Vás soudně nemohl požadovat sankční poplatky, úroky, či náklady řízení. Pokud ČEZ odpoví, že nedoplatek máte, pak bych ho doporučovala uhradit.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí změny funkčního využití pozemku z důvodu narušení krajinného rázu
- Narušení krajinného rázu a zamítnutí změny funkčního využití pozemku
Žádal jsem o změnu funkčního využití pozemku v zastavěném území, která ale neprošla s odůvodněním: "Návrh zadání změny je z hlediska námi chráněných zájmů nepřípustný - vyhl. č. 3/1991 Sb. HMP, krajinný ráz - § 12 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb."
V odst. 4 téhož zákona nerozumím. Pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu s orgány ochrany přírody? Děkuji, Matyáš
ODPOVĚĎ:
Dle § 12 odst. 1 Vámi zmiňovaného zákona č. 114/1992 Sb. , krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Dle § 12 odst. 4. tohoto zákona: krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.
Krajinný ráz je chráněn proti určitým činnostem tak, aby byla zachována jeho estetická a přírodní hodnota a zásahy ve smyslu např. umisťování staveb v takovém území, podléhají souhlasu ze strany orgánu ochrany přírody a krajiny.
Územní plán stanovuje mj. plošné a prostorové uspořádání území obce.
Pokud je území zahrnuté územním plánem vymezeno jako zastavitelná plocha a současně jsou ze strany obce dohodnuty s orgánem ochrany přírody speciální podmínky, které upravují ochranu tohoto území (zejména např. povolování staveb), nepostupuje se podle zákona č. 114/1994 Sb. Podmínky ochrany jsou totiž zakotveny již přímo v územním plánu, kdy tyto podmínky jsou dohodnuty s orgánem ochrany přírody a krajiny, proto není třeba posuzovat danou oblast jako krajinný ráz, jelikož ochrana takové oblasti je zakotvena přímo v územním plánu.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost výrobce za škodu způsobenou věcí - prasklá hadička vytopila dům a udělala škodu
- Prasklá hadička vytopila byt - náhrada škody od výrobce zboží
- Náhrada škody od výrobce zboží - zboží způsobilo škodu majiteli
Moc prosím o radu či pomoc jak dále postupovat. V polovině června 2016 jsme vytopili sousedku pod námi. Příčina byla vada na hadičce od kuchyňské baterie (zakoupená přelom 2015/2016 – montovaná leden 2016). Reklamace baterie byla uznána bez nejmenších potíží. Dále jsme po výrobci chtěli uplatnit škody. U sousedky se muselo komplet penetrovat a vymalovat většina bytu. Naši škodu jsme ani neřešili, šlo nám hlavně o sousedku. Vše jsem řešila s prodejcem (ten mezitím ukončil svou činnost) a nyní řeším přímo s dodavatelem – po mailech. Škoda činí 7.000 Kč, faktura byla přeposlána dodavateli. Od léta se s nimi náhradu škody snažím dořešit – vždy přijde odpověď, že mě prosí o trpělivost, protože nemají dořešeno, zda nám škodu proplatí. Prosím o pomoc jak postupovat, už si nevím rady. Předem děkuji Božena
ODPOVĚĎ:
Jelikož ve Vámi popsaném případě byla způsobena škoda ve výši 7.000,- Kč, nebude možné aplikovat ustanovení o Škodě způsobené vadou výrobku (§ 2939 a násl. občanského zákoníku), neboť škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR (a to kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla).
Protože mezi Vámi a výrobcem kuchyňské baterie neexistuje žádný přímý smluvní vztah (kuchyňskou baterii jste nekupovala od výrobce, ale od jiného subjektu), je vymáhání náhrady škody komplikovanější. V tomto případě by bylo nutné buď tvrdit a prokázat, že výrobce vadu Vámi zakoupené kuchyňské baterie zavinil (např. v důsledku své nedbalosti, nebo přichází v úvahu aplikace ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby (§ 1767 občanského zákoníku).
V každém případě platí, že bude-li výrobce kuchyňské baterie nadále otálet s náhradou vzniklé škody, popř. nebude-li ochoten škodu nahradit, nezbude Vám, než se náhrady škody domáhat soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Nelze vyloučit, že již předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (a doplněná plnou mocí, kterou advokátovi udělíte) přiměje výrobce kuchyňské baterie ke změně názoru.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že právo na náhradu škody se promlčí po 3 letech od okamžiku, kdy jste se dozvěděla o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, přičemž toto právo se promlčí nejdéle za 10 let od vzniku škody (§ 620/1, § 629/1 a § 636/1 občanského zákoníku).
K Vaší poznámce o tom, že „prodejce ukončil svou činnost“ pouze podotýkám, že roli v této souvislosti hraje, zda byl prodejce právnickou osobou (která mohla zaniknout nebo pouze změnit předmět své činnosti) či podnikající fyzickou osobou. Ukončení činnosti samo o sobě totiž prodejce odpovědnosti za způsobenou škodu nezprošťuje.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Datování autorského díla - právní prokazatelnost pro vydavatelství
- Právní prokazatelnost - datování autorského díla pro vydavatelství
- Potvrzení vzniku díla pro vydavatelství - postup
Potřebovala bych poradit ohledně datování vzniku díla. Napsala jsem knihu, kterou bych ráda postoupila vydavatelství, ale před tím potřebuji datovat vznik mého díla, které ale musí být právně prokazatelné. Našla jsem si, že stačí v papírové formě dílo odeslat poštou na vlastní adresu. Dokud se obálka, ve které je dílo uložené, neotevře, je to potvrzení vzniku díla. Prosím o potvrzení, zda je tento úkon dostačující a v budoucnu právně nenapadnutelný. Děkuji za odpověď. Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný postup považuji za zcela nesmyslný a z právního hlediska naprosto irelevantní. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že autorský zákon v žádném ze svých ustanovení konkrétní dataci vzniku autorského díla nepožaduje. Zasláním knihy (v listinné podobě) poštou na vlastní adresu nebude do budoucna prokázáno nic více, než že Vám byla ke konkrétnímu datu doručena poštovní zásilka (jejíž obsah však bude zcela neprokazatelný).
V této souvislosti upozorňuji na § 2/1 autorského zákona, dle něhož je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorský zákon tedy hovoří o autorském díle v okamžiku, kdy je toto dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Dle § 2/3 autorského zákona se právo autorské vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části.
Je-li Vaším autorským dílem kniha, bylo toto dílo dokončeno ve chvíli, kdy jste provedla poslední textové korektury apod. a sama jste považovala knihu za definitivně dopsanou. Ochrany dle autorského práva pak požívají i jednotlivé pracovní verze Vaší knihy, pokud splňují znaky autorského díla dle shora uvedeného § 2/1 autorského zákona.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, za jakým účelem potřebujete dokončení svého autorského díla datovat. Určení data dokončení Vaší knihy však můžete provést vlastním písemným prohlášením (neboť jako autorka knihy jste prakticky jediná, kdo má povědomí o tom, kdy byla kniha autorsky dokončena).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přeměna pozemku lesní půdní fond na PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa)
- Automatická změna pozemku z lesa (LPF) na PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa) po roce 1996
Je možné, aby se pozemky zařazené do lesního půdního fondu staly automaticky dnem 1.1. 1996 pozemky PUPFL bez souhlasu vlastníka a bez jeho účasti? Děkuji Leoš
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, je to možné a stalo se tak.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že „lesní půdní fond“ je pojem, který byl používán předešlou právní úpravou, konkrétně v § 2 a násl. zákona o lesích (z roku 1977). Zákon o lesích (z roku 1977) byl však k 1. 1. 1996 zrušen a nahrazen lesním zákonem (z roku 1995), který je účinný dodnes.
Lesním zákonem (z roku 1995) byly zrušeny i prováděcí vyhlášky zákona o lesích (z roku 1977), které se týkaly lesního půdního fondu, a to zejména vyhláška o postupu při ochraně lesního půdního fondu a vyhláška o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti (tyto vyhlášky byly částečně nahrazeny dnes (04.10.2018) platnou vyhláškou o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
Dnes (04.10.2018) účinný lesní zákon (z roku 1995) již nepracuje s pojmem „lesní půdní fond“, nýbrž s pojmem „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (a to ve svém § 3).
K transformaci pozemků náležejících do lesního půdního fondu na pozemky určené k plnění funkcí lesa tedy došlo ze zákona, tzn. že za tímto účelem nebylo nutné zahajovat žádné řízení či získávat souhlasy vlastníků příslušných pozemků. Pozemky určenými k plnění funkcí lesa se staly samozřejmě pouze ty pozemky z bývalého lesního půdního fondu, které splňovaly podmínky dle § 3/1 lesního zákona (z roku 1995).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že rovněž ty pozemky, které byly v rámci lesního půdního fondu vedeny jako „bezlesí“ (v lesních hospodářských plánech schválených před 1. 1. 1996), se k 1. 1. 1996 staly pozemky určenými k plnění funkcí lesa, jak vyplývá z § 59/8 lesního zákona (z roku 1995).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 61/1977 Sb. , o lesích
vyhláška č. 99/1977 Sb. , o postupu při ochraně lesního půdního fondu
vyhláška č. 12/1978 Sb. , o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pronajímání nemovitosti - kdy platí pronajímatel sociální a zdravotní pojištění?
- Placení zdravotního a sociálního pojištění u pronajímatele (příjmy z pronájmu) který pracuje
- Placení zdravotního a sociálního pojištění u pronajímatele (příjmy z pronájmu) který pobírá starobní důchod
Placení sociálního a zdravotního pojištění: dozvěděl jsem se, že osoby, které mají příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění. Moc tomu nerozumím, protože nechápu jak by člověk prokazoval pojišťovně a sociálnímu úřadu, že žije z pronájmu nebo třeba z majetku z dědictví. Prosím o podrobnější vysvětlení. Pokud by se tedy nemuselo sociální platit dostane tato osoba, v budoucnu nějaký důchod?
V tento čas práci má, ale v budoucnu chce žít jen z pronájmu. Proto prosím o obě varianty.
Děkuji velice Jindřich
ODPOVĚĎ:
Pronájem nemovitostí nemá žádný vliv na hrazení sociálního ani zdravotního pojištění. Pokud pronajímáte, musíte pronájem danit jako příjem - uvést v daňovém přiznání FO- a tato částka se zohlední při výpočtu záloh na sociální a zdravotní pojištění.
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Sestříhávání videí klientů s využitím písniček zpěváků - je porušeno autorské právo?
- Sestříhávání videí klientů s využitím hudebních děl umělců - je porušeno autorské právo?
- Střihač videa používá známé písničky zpěváků - porušuje autorské právo?
- Střihač videa používá hudební umělecká díla - porušuje autorské právo?
Jako firma - živnostník sestříhávám z fotek a videí zákazníků videa a přidávám hudbu populárních zpěváků a skupin. Zpacovaná videa posílám elektronicky přes Internet do schránky zákazníka (NEDÁVÁM hotový sestřih na DVD). Video je určeno pro soukromé účely (pouštění rodině, přátelům) není určeno k veřejnému pouštění, veřejné produkci, zveřejňování na sociální síti Facebook, YouTube, apod. - to uvádím i v upozornění v videu. Nedopouštím se mým zaměstnáním nějakého přestupku nebo porušení zákona? Děkuji.
Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Pakliže jste k používání písní nezískala souhlas jejich autorů, resp. příslušných kolektivních správců autorských práv, dopouštíte se protiprávního jednání.
Dle § 30/1 autorského zákona se za užití autorského díla (např. písně) nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (jedná se o tzv. volné užití cizího autorského díla). Vzhledem k tomu, že písně užíváte nikoli pro svou osobní potřebu (nýbrž pro potřebu Vašich zákazníků) a navíc tak činíte v rámci podnikatelské činnosti (tedy za účelem zisku), není ani jedna z podmínek dle § 30/1 autorského zákona splněna a o volné užití se tak jednat nemůže.
Jelikož užíváte cizí autorská díla neoprávněně, vzniká na Vaší straně dvojí odpovědnost: 1/ soukromoprávní odpovědnost (vůči autorovi) a 2/ veřejnoprávní odpovědnost za spáchání správního deliktu (přičemž vyloučit nelze ani odpovědnost za spáchání trestného činu).
Dle § 40/1 autorského zákona se může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, domáhat:
a/ určení svého autorství,
b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě,
d/ odstranění následků zásahu do práva,
e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména: 1. omluvou nebo 2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím (výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo),
f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.
Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku zůstává nedotčeno. Místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s autorským dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s autorským dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s autorským dílem.
Dle § 105b/1 písm. a) autorského zákona se podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi. Za spáchání tohoto správního deliktu může být uložena pokuta do 150.000,- Kč. Tyto správní delikty projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.
Porušením autorských práv může být spáchán rovněž trestný čin. Konkrétně dle § 270/1 trestního zákoníku se trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, trest zákazu činnosti nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Vyšší trestní sazba hrozí v případě, kdy:
a/ činnost pachatele vykazuje znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,
b/ pachatel získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu (popř. prospěch či škodu velkého rozsahu),
c/ se pachatel dopustí takového činu ve značném rozsahu (popř. ve velkém rozsahu).
Chcete-li se napříště vyhnout shora uvedeným hrozbám, doporučuji Vám kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, jejichž seznam naleznete zde:
https://www.mkcr.cz/organizace-opravnene-k-vykonu-kolektivni-spravy-prav-692.html
a získat od něj licenci k užívání příslušných písní.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce studny a stavební povolení - informace
- Rekonstrukce elektroměru - provozovatel sítě nemá stavební dokumentaci k nice, antoníčkovi
- Absence stavební dokumentace koncového odběratele elektřiny u distributora elektřiny, elektrické energie
Na pozemku mám niku (s již nefunkčním měřičem), mám problém s jejím obnovením, neboť na PRE nic v záznamech nemají. Zaráží mě papírová byrokracie, která po mě požaduje všechny papíry, ale u nich chybí všechna dokumentace. Problém mám na stavebním úřadě s obnovou studny. Musím tedy projít papírováním, jako kdyby tam nikdy nic nebylo?
Děkuji Honza
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, co máte na mysli "obnovou studny", neboť povaha a rozsah zamýšlených stavebních prací jsou rozhodující.
Dle § 3/4 stavebního zákona se údržbou stavby rozumí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Obnáší-li Váš stavební záměr rozsáhlejší stavební (či terénní) zásahy, mohlo by se jednat o změnu dokončené stavby. Dle § 2/5 stavebního zákona je změnou dokončené stavby:
a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
S ohledem na skutečnost, že studny jsou dle § 55/1 písm. j) vodního zákona vodními díly, budete potřebovat svolení vodoprávního úřadu, který v případě vodních děl vykonává působnost speciálního stavebního úřadu (jak vyplývá z § 15/1 a 4 vodního zákona). Máte-li v úmyslu provést na studni pouze udržovací práce, mohlo by postačovat ohlášení vodoprávnímu úřadu (§ 15a/3 vodního zákona).
Pro získání konkrétních informací o nezbytném postupu Vám doporučuji kontaktovat především místně příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), v případě přetrvávajících nejasností se můžete obrátit na příslušný krajský úřad (ať už stavební či vodoprávní).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Ústní výpověď zaměstnavatele z důvodu rušení provozovny - odstupné
- Odstupné při dohodě o ukončení pracovního poměru
- "Výpověď dohodou" od zaměstnavatele a odstupné pro zaměstnance
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď bez písemné výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru - platnost ústní výpovědi
- Ústní výpověď zaměstnavatelem - je platná nebo ne?
Od 1.12.2014 mam pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.11.2016, k 31.08.2016 byl rozvázán pracovní poměr bez písemné výpovědi, o několik dni později byly doručeny papíry, zápočtový list, atd. Jen ne ta sepsaná výpověď. Je tato výpověď platná? V zápočtovém listu je uvedeno, skončení pracovního poměru dohodou. Mám nárok na odstupné z důvodu rušení provozovny, paragraf 52 a Zákoníku práce? Děkuji.
Děkuji, Ivoš.
ODPOVĚĎ:
Pokud se ruší provozovna zaměstnavatele, ruší se část zaměstnavatele a to je výpovědní důvod dle § 52 písm. a) zákoníku práce. V tomto případě náleží dle § 67 odst. 1 zákoníku práce odstupné, a to i v případě dohody o ukončení pracovního poměru z tohoto důvodu. Dle § 50 zákoníku práce platí, že výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Pokud s Vámi nijak nebyl pracovní poměr rozvázán, pak stále platí a zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci a platit mzdu. Výpověď tedy platná není. Můžete s v danou chvíli písemně obrátit na zaměstnavatele s žádostí o přidělování práce a výplatu mzdy, popř. se obrátit s žalobou na soud. Na odstupné byste v tuto chvíli dle mého názoru nárok neměl, pokud nebyla dána výpověď.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po manželce - půjčka peněz výlučných peněz od manžela (peníze mimo SJM)
- Vymáhání dluhu po manželovi - půjčka peněz výlučných peněz od manželky (peníze mimo SJM)
- Vymáhání dluhu po manželce - půjčila si peníze od manžela nespadající do SJM
- Vymáhání dluhu po manželovi - půjčila si peníze od manželky nespadající do SJM
Před sňatkem jsem vlastnil majetek nespadající do SJM (nemovitosti a dědictví), který jsem v průběhu manželství prodal. Získané osobní finanční prostředky jsem několikrát použil na pokrytí finančních nedostatků rodiny (koupě pozemku, stavba RD) a zase je časem získal zpět z rodinných úspor. Naposled jsem je půjčil k finanční investici, kterou provedla manželka (byla oslovena nabídkou), ale s podmínkou, že vklad dostanu zpět z úspěšné investice (jakmile bude dosaženo dohodnuté výše stavu) nebo z rodinných úspor v případě neúspěchu. Světová ekonomická krize zablokovala investici, kde ještě běží vymáhání dluhu (žádost manželky o zastupování pro AK). Nyní se manželka nechce znát k závazku nás dvou manželů ke mně jako věřiteli a chce, abych čekal na výsledek vymáhání dluhu s tím, že pokud se nepovede, tak nedostanu nic a jí se dluh netýká. Já požaduji vyrovnání zapůjčené investované částky z rodinného majetku po prodeji našeho RD a případný úspěšný výsledek vymáhání posléze rozdělit napůl. Manželka si činí nárok na zisk bez vazby k dluhu a se mnou nechce jednat. Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste vložil prokazatelně své výlučné prostředky do SJM, pak máte nárok na jejich náhradu. Náhradu však můžete požadovat teprve v rámci rozvodu. Po dobu manželství totiž mezi manžely neběží promlčecí lhůta, což znamená, že Vaše pohledávka "dospěje" a stane se vymahatelnou teprve rozvodem. V rámci vymáhání náhrady ale budete muset jasně prokázat, že šlo o Vaše výlučné prostředky a dokázat je specifikovat mimo SJM. Výpisy z účtu a podobně. Doporučuji reálie tohoto závazku stvrdit s manželkou jejím uznáním závazku. Ohledně samotné existence Vaší pohledávky doporučuji pro vyloučení pochybností obrátit se na advokáta.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠJTĚNÍ
- Rodičovská dovolená u OSVČ - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Placení sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ
- Rodičovská dovolená u podnikatele - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Placení sociálního a zdravotního pojištění u podnikatele
- Podnikání a nástup na mateřskou dovolenou, MD - placení sociálního a zdravotního pojištění
Nyní jsem vyčerpala rodičovskou dovolenou a nastoupila do evidence uchazečů Úřad práce. Od 01/2017 bych si ráda zřídila IČO a byla OSVČ. V 02/2017 mám termín porodu dalšího dítěte a budu čerpat další rodičovskou dovolenou. Pokud budu na rodičovské dovolené, kdo prosím bude platit zdravotní a sociální pojištění? Já jako OSVČ? Nebo to bude za mě platit stát, když budu na rodičovské dovolené? Předem moc děkuji za odpověď. Děkuji, Lada.
ODPOVĚĎ:
Je zapotřebí rozlišovat mezi čerpáním rodičovské dovolené a pobíráním rodičovského příspěvku. Rodičovská dovolená se totiž týká pouze zaměstnaných žen. Jestliže jste nyní v evidenci úřadu práce, pak zřejmě zaměstnaná nejste a tudíž pravděpodobně nebudete moci od února 2017 čerpat další rodičovskou dovolenou, nýbrž pouze rodičovský příspěvek.
Během čerpání rodičovského příspěvku budete považována za OSVČ s vedlejší činností. Vzhledem k tomu, že budete patřit mezi osoby, za které platí zdravotní pojištění stát (osoby celodenně a řádně pečující o dítě do sedmi let věku), nebudete muset platit zálohy na zdravotní pojištění. Po skončení roku a podání Přehledu pak doplatíte pojistné ze skutečně dosaženého zisku. Co se týče sociálního pojištění, zde budete muset platit alespoň minimální zálohy při vedlejší činnosti, které v současnosti činí 789 Kč měsíčně.
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Využití zahraničích článků do kurzu angličtiny po Internetu - autorské právo
- Autorská práva na zahraniční články využité pro internetový kurz Angličtiny
- Využití zahraničích článků do kurzu cizího jazyku po Internetu - autorské právo
- Autorská práva na zahraniční články využité pro internetový kurz cizího jazyka
Přemýšlím se známou o tvorbě placeného e-learningového kurzu angličtiny. Chtěli bychom v něm rozebírat aktuální témata. Napadlo nás, že bychom do něj použili články ze zahraničních lifestylových webů, ke kterým bychom připravili cvičení. Samozřejmě bychom uvedli odkaz na původní zdroj.
Mám k tomu dva dotazy:
1. Je z hlediska autorského zákona možné, abychom použili plné verze článků s odkazem na původní zdroj nebo je nutné získat souhlas autorů článků?
2. Jak by to bylo v případě, že články didakticky upravíme? (Zjednodušíme a přeformulujeme některé části, aby byly jednodušší).
Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Souhlas autorů článků:
Dle § 30/1 autorského zákona se za užití autorského díla nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Vzhledem k tomu, že anglické články hodláte využít v rámci placených e-learningových kurzů, nebudou podmínky dle § 30/1 autorského zákona splněny, neboť anglické články nebudou užity pro osobní potřebu fyzické osoby (nýbrž je užijete pro potřebu veřejnosti, resp. účastníků e-learningových kurzů), a zároveň tak budete činit za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za účelem zisku).
Z tohoto důvodu bude zapotřebí získat souhlas autorů předmětných článků, resp. souhlas těch osob, které disponují majetkovými autorskými právy (zejména se bude jednat o provozovatele příslušných webových stránek).
2/ Články po didaktické úpravě:
Na shora uvedeném se nic nezmění ani tehdy, pokud předmětné články didakticky upravíte (neboť stále se bude jednat o užití cizího autorského díla). Konkrétně dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (např. tedy článek po didaktické úpravě) ; tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla. I v těchto případech bude tedy nutné získat nejdříve souhlas té osoby, která disponuje majetkovými autorskými právy k příslušným článkům.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Promlčení vypořádání SJM řešeného rozsudkem soudu
- Rozsudek o vypořádání SJM a fikce vypořádání SJM - co má přednost?
- Fikce vypořádání SJM a rozsudek o vypořádání SJM - co má přednost?
Manželství bylo rozvedeno dohodou a rozsudek nabyl právní moci 1.10.2014.
V části dohody o úplném vyrovnání je stanoven doplatek cituji
"První splátka ve výši 200.000 Kč, bude zaplacena do konce září 2014, pokud nebude do této doby manželství účastníků této dohody rozvedeno, tak do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, zbývající část ve výši 100 000 Kč bude zaplacena nejdéle do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků této dohody." Nyní jsem zjistil, že i když k vyrovnání nedojde po třech letech je rozvedené manželství považováno za vypořádané. První splátku zaplatila exmanželka v čas a ke druhé se nemá.
Mám obavy že doba vypořádání doplatku hraničí s promlčením.
Manželka (bývalá) nemá snahu se vypořádat ani se domluvit na splátkách.
Prosím o radu jak v tomto případě postupovat a zda hrozí promlčení a nezaplacení částky. Děkuji, Stanislav.
ODPOVĚĎ:
Promlčecí lhůta v tomto případě začíná běžet až dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula lhůta k doplacení částky 100.000,-Kč, tedy až po třech letech po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud máte sepsanou dohodu o vypořádání SJM, není třeba se žádného promlčení po třech letech od rozvodu obávat. Jiná situace by byla, kdyby tato dohoda o výplatě částky byla sjednána buď ústně nebo v rámci jiného dokumentu, který nemá váhu dohody o vypořádání SJM. Pak by zde nastala ta situace, kterou uvádíte, po třech letech byste se vypořádání domáhal marně.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta od nájemníka za pozdní vyhotovení vyúčtování služeb pronajímatelem pronajímateli
- Nájemník požaduje penále za pozdní vyhotovení vyúčtování služeb pronajímatelem
Pronajímáme byt a vzhledem k úmrtí otce, který se staral o vyúčtování a veškerou komunikaci s nájemci, jsme nájemkyni předali vyúčtování od SVJ a plynu za rok 2015 až 12.5.2016 místo do konce dubna. Nájemkyně požaduje pokutu - penále. Na co prosím má nárok? Dle našeho názoru na 50 Kč za den prodlení tj. 50 x 12 dní = 600 Kč. Ona však žádá 2 x 600 Kč zvlášť za zpoždění vyúčtování SVJ a zvlášť za vyúčtování Pražské plynárenské. Kdo má prosím pravdu a má nárok ještě na něco dalšího např. penále (vzhledem k tomu, že má nedoplatek nikoliv přeplatek tak se domníváme, že ne).
Nájemkyně účelově (chce se obohatit a požaduje po nás pokutu za 509 dnů) uvádí od letošního června 2016, že nedostala vyúčtování za rok 2014. Přitom 2015 prokazatelně zaplatila nedoplatek za 2014 (což by dle našeho názoru těžko mohla udělat bez vyúčtování), dále máme kopii dopisu mého (letos zesnulého otce) nájemkyni v němž je i přiložené inkriminované vyúčtování za rok 2014 - dopis jí předával osobně tj. nemáme dodejku, pouze kopii tohoto dopisu). Bude u soudu stačit jako doložení předání vyúčtování za rok 2014 - kopie otcova dopisu obsahující vyúčtování a výpis z účtu dokazující zaplacení nedoplatku nájemkyní odpovídající vyúčtování?
Může nájemkyně vůbec takto se zpožděním napadat (z našeho pohledu smyšlené) nepředání vyúčtování za rok 2014 pokud tak neučinila v roce 2015?
Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Pro nájemkyni jste smluvním partnerem vy jako pronajímatelé, nikoliv SVJ. Má tedy právo požadovat pokutu za prodlení pouze jednou, a to ve výši, jak správně uvádíte, 50, -Kč za den prodlení (§ 13 zákona č. 67/2013 Sb.).
Pokus nájemkyně o požadavek na pokutu za vyúčtování za rok 2014 je marný, za předpokladu, že máte jako důkaz dopis jí adresovaný a ještě navíc za předpokladu, že prokazatelně na vyúčtování reagovala úhradou, lze z této série nepřímých důkazů usoudit, že vyúčtování obdržela. Teoreticky může uplatnit právo na pokutu ve tříleté promlčecí době, takže i nyní může tvrdit, že vyúčtování za rok 2014 nedostala, nicméně za stávající důkazní situace by u soudu určitě neuspěla.
__
FINANCE-DANĚ
- Nepřímá daňová úleva u daně z nemovitosti
Nepřímá daňová úleva - mám o ni požádat nebo je to automaticky ze zákona?
2011-2016 jsem platil daň z pozemku. Nyní mi finanční úřad nesdělil důvod proč tedy nyní tuto daň platit nemám. Jde mi o to jestli daňovou úlevu můžou úřady nařídit nebo o ní můžu požádat? Děkuji Václav
ODPOVĚĎ:
"Daňovou úlevu" Vám nikdo nařídit nemůže, je to Vaše právo, ne povinnost. Nenapsal jste, o jaký pozemek se jedná, nevím tedy jaké osvobození nebo vynětí z předmětu daně máte na mysli. Obecně se nové daňové přiznání nepodává v případě, že dojde ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy, k zániku osvobození a ke změně místní příslušnosti. Informujte se na finančím úřadě, jestli máte podat nové přiznání k dani z nemovitých věcí, anebo nemusíte.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podjatost obecního úřadu a žádost o projednání přestupku na jiném úřadě
- Podjatost městského úřadu a žádost o projednání přestupku na jiném úřadě
- Může občan požádat o projednání přestupku na jiném obecním úřadě z důvodu podjatosti?
- Může občan požádat o projednání přestupku na jiném městském úřadě z důvodu podjatosti?
- Podjatost úřadu - je možné požádat o projednání přestupku u jiného úřadu?
Poslední měsíce zažívá naše rodina šikanu a psychický nátlak ze strany majitele sousedního pozemku. Bohužel soused je bývalý mnohaletý pracovník StB a skutečně uplatňuje praktiky jak za minulého režimu. Dokázal dokonce zmanipulovat i část sousedů a koncem roku 2015 jsem se dozvěděla, že vytvořil jakousi "petici" a sbírá podpisy proti naší rodině. A to vše proto, že jsem se dovolila ohradit proti jeho neoprávněným zásahům do našeho majetku. Nejvíce příznivců našel v místním hostinci a kombinace určité sorty lidí, alkoholu a navzájem se hecující skupina osob mající společného nepřítele je nebezpečný koktejl. V těchto dnech zvažuji jaké kroky v této věci podniknout.
Soused na mě již vyslal několik kontrolních prohlídek ze Stavebního úřadu a nedávno na mne podal podnět na Policii ČR s tím, že narušuji občanské soužití v obci. Při podání vysvětlení jsem PČR vysvětlila stávající situaci a ta případ ukončila dle § 58/1 zákona o přestupcích a předala jej na Obecní úřad.
Starosta obce je přítelem onoho souseda. Kdykoliv jsem s Obecním úřadem řešila jakoukoli záležitost, vždy byly ze strany Obecního úřadu vznášeny neodůvodnitelné podmínky a úřad činil obstrukce. Naposledy to bylo v případě výše zmíněné "petice", kdy jsem se téměř 8 měsíců domáhala poskytnutí informace, zda byla taková "petice" na Obecní úřad podána či nikoliv. Byla jsem nucena podat několik odvolání, a přestože nadřízený orgán opakovaně rozhodl v můj prospěch a poskytnutí informace nařídil, Obecní úřad jeho Rozhodnutí opakovaně ignoroval.
Každým dnem očekávám předvolání z Obecního úřadu ohledně mého údajného přestupku, který mu předala Policie. Mám právo požadovat projednání této věci na jiném úřadě? Mohu poukázat na podjatost úřadu a obavu z toho, že nebude jednat nestranně? A pokud ano, musím v tom případě odůvodnit resp. prokázat podjatost?
Byla bych ráda, pokud bych - ještě předtím, než bude případně zahájeno přestupkové řízení - už i podání vysvětlení podala jinde. Prosím o radu, jak bych měla po obdržení předvolání postupovat.
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Podjatost úředních osob určitě jako účastník řízení namítat můžete.
Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.
O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen "představený").
Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis.
Dále za současné situace, kdy jsou vztahy tak vyostřeny, je zde možnost činit právní kroky v zastoupení advokátem, např. v přítomnosti advokáta jako Vašeho právního zástupce můžete podat Vámi zmiňované vysvětlení.
Tím bude zajištěno, že podání tohoto vysvětlení či i případné další kroky a případná řízení budou probíhat v souladu se zákonem a současně budou Vaše práva maximálně chráněna.
Pokud byste se rozhodla využít této možnosti, kontakt na advokáta naleznete zde: www.advokatikomora.cz
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na ukončení správního řízení
- Do kdy musí úřad ukončit správní řízení se subjektem?
- Lhůta na ukončení správního řízení dle Správního řádu ČR
Podával jsem stížnost na Krajský úřad. Po 1 roce od podání bylo se subjektem, na který směřovala moje stížnost, zahájeno správní řízení. Od zahájení správního řízení uplynulo už 8 měsíců. Na moje dotazy, kdy bude předpokládaný termín ukončení správního řízení a kdy se dozvím, jak byla stížnost vyřešena, odpovídá Krajský úřad vždy, že mě informuje po skončení správního řízení a že mi předběžný termín ukončení správního řízení nemůže sdělit.
Stanoví správní řád (popř. jiné zákony) lhůtu, do kdy musí být správní řízení ukončeno nebo se může táhnout takzvaně do nekonečna?
Předem děkuji za odpověď a zdravím
Norbert
ODPOVĚĎ:
Dle § 175 odst. 1 správního řádu dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
Dle § 175 odst. 5 správního řádu stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jaké řízení bylo na základě Vaší stížnosti zahájeno, nicméně obecné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení naleznete v § 71 správního řádu, dle kterého:
Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zboží s dárkem - nárok na vrácení poštovného při vrácení zboží do 14 dnů
- Nárok na poštovné při vrácení zboží ke kterému byl dárek od prodávajícího, prodejce
- Zboží s dárkem - právo na vrácení poštovného při vrácení zboží do 14 dnů
- Právo na poštovné při vrácení zboží ke kterému byl dárek od prodávajícího, prodejce
Internetový prodej zboží a bezdůvodného vrácení zboží ve lhůtě 14 dnů: Je pravda, že zákazník v tomto případě má nárok na zaplacení prvního poštovného jen v případě, že vrátí objednávku kompletní, tedy i včetně přiloženého dárku? I kdyby to byla maličkost, třeba gumičky či bonbony? Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Povinnost vracet dárky není automatická. Bude nutné upravit obchodní podmínky i samotný proces objednávky. Je totiž nutné, aby dárek byl "objednaným plněním". Pokud by spotřebitel dárek předem neobjednal, není jej dle ust. § 1838 občanského zákoníku povinen vracet.
V prvé řadě uveďte v obchodních podmínkách, že v případě odstoupení od smlouvy je spotřebitel povinen vrátit i veškeré obdržené dárky a darování pozbývá v tomto případě účinnosti.
Dárek uveďte přímo u konkrétního zboží, např. "bunda + dárek." Případně poté umožněte, aby spotřebitel dárek objednal, např. zaškrtl políčko chci zaslat dárek X, a tento dárek poté uveďte v objednávce i faktuře s cenou 0, - Kč. V obou případech však dárek uveďte jak v objednávce, tak faktuře.
Doporučuji zvolit dárky ve formě, která nelze spotřebovat, bonbóny bych spíše nedoporučoval.
I když poskytnete dárek např. za 20 Kč, nebude toto důvodem nevrátit celé poštovné. Pokud by spotřebitel nevrátil dárek, pak byste byla oprávněna si započíst pouze částku dárku, tedy např. 20, - Kč, nikoli nevrátit celé poštovné.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet nemocenské po 4 odpracovaných hodinách v novém pracovním poměru
- 4 odpracované hodiny - výpočet nemocenské
Syn nastoupil 21.10.2016 do nového zaměstnání. Dne 24.10.2016 onemocněl a je v pracovní neschopnosti. Od 21.10 do 23.10. odpracoval celkově jen 4 hodiny. Z čeho se mu bude počítat nemocenská? Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký pracovněprávní vztah Váš syn uzavřel a jak vysoká byla sjednaná výše odměny. Podle § 10, odst. 1 zákona o nemocenském pojištění vzniká pojištění zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele. Další podmínku stanovuje § 6, odst. 1 téhož zákona, podle kterého jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění – tzv. rozhodný příjem. Rozhodný příjem činí 2.500 Kč.
Jestliže tedy Váš syn uzavřel pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti a sjednaná odměna činí alespoň 2.500 Kč měsíčně, pak je syn nemocensky pojištěný a vzniká mu nárok na nemocenské dávky. První tři dny nemoci bude Váš syn doma tzv. zadarmo, od 4. do 14. dne nemoci mu bude zaměstnavatel vyplácet za pracovní dny náhradu mzdy a od 15. dne nemoci bude mít nárok na nemocenské dávky, které mu bude vyplácet OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení). Výše náhrady mzdy a nemocenských dávek bude vycházet z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého by Váš syn dosahoval, kdyby místo nemoci normálně pracoval.
Pokud je synova sjednaná odměna nižší než 2.500 Kč měsíčně nebo výše odměny nebyla sjednána vůbec, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu tohoto zaměstnání je zaměstnanec nemocensky pojištěný pouze v těch měsících, v nichž dosáhne skutečného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, tedy v těch měsících, kdy jeho skutečně dosažený příjem bude činit alespoň 2.500 Kč měsíčně.
Pokud Váš syn pracuje na dohodu o provedení práce, u této dohody je nemocenské pojištění odváděno až při příjmu nad 10.000 Kč měsíčně.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Zpronevěra peněz a zabavení živnostenského listu
- Trestní bezúhonnost a živnostenský list
- Zabavení živnostenského listu po odsouzení za trestný čin
- Odsouzení za trestný čin a zabavení živnostenského listu
- Odsouzení za zpronevěru matky samoživitelky - je možný podmínečný, podmíněný trest?
- Odsouzení za podvod matky samoživitelky - je možný podmínečný, podmíněný trest?
Měla jsem finanční problémy, pracovala jsem v jedné větší firmě, kde jsem prodávala nepotřebné pozemky. Banka mi nepůjčila a na rodinu jsem se obrátit nemohla. V té době jsem neviděla jiné východisko než upravit kupní smlouvu, že budou platit kupující po vkladu, ale s kupujícím jsem dohodla, že budou platit už před vkladem. Vystavila jsem falešnou fakturu s číslem účtu v mém vlastnictví, i když jsem ve firmě nebyla oprávněna faktury vydávat. Po vkladu jsem zase peníze poslala z mého účtu na firemní účet. Firma na to samozřejmě přišla a podala na mně trestní oznámení z podvodu (pravděpodobně, ještě to přesně nevím, v pondělí jdu na policii k výslechu). Jednalo se celkem o dva případy v celkové výši cca 300.000 Kč). V žádném případě jsem nechtěla firmu záměrně poškodit a způsobit jí nějakou škodu. Pouze jsem si peníze na cca 6 měsíců a v druhém případě na cca 3 měsíce „vypůjčila“ a jakmile se mi podařilo zastavit svoji nemovitost, tak jsem peníze zase vrátila.
Prosím o právní radu, jaký trest můžu očekávat. Mám půlročního syna a strach, že ho nějaký čas neuvidím. Na policii vím, že musím mluvit pravdu, ale vůbec nevím, jestli si musím najmout advokáta.
V trestním právu jsem se dočetla, že by mohla existovat možnost, že by se případ vůbec nedostal k soudu, ale soudce by sám rozhodl o trestu 2 roky podmíněně bez soudních tahanic. Ale nevím jestli je to můj případ. Nikdy jsem neměla nic dočinění s policií, ani jsem nebyla nějak stíhána.
Jelikož jsem sama, tak si na rodičovské přivydělávám na živnostenský list. Obvolávám maminky ohledně pojištění pro miminka pro jednu pojišťovnu. Neuzavírám smlouvy, jenom mám provize ze sjednaných schůzek a z uzavřené smlouvy, kterou uzavře můj nadřízený. Nevím, jestli mi bude odebrán živnostenský list, když budu mít zápis v trestním rejstříku. Dále jsem teď samozřejmě nezaměstnaná a mám strach, že si po rodičovské kvůli tomu nebudu moct najít místo a nebudu schopna nás uživit. Což už hrozí i teď když jsem na rodičovské a nemohla bych si přivydělávat a musím platit za zástavu. Bez živnostenského listu a tudíž bez přivydělávání bych byla bezradná.
Kateřina
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je z Vámi uvedených informací nejpravděpodobnější aplikace skutkové podstaty trestného činu podvodu (§ 209 trestního zákoníku) :
(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (min. 5.000,- Kč), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu (min. 50.000,- Kč).
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu (min 500.000,- Kč).
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
Pro určení případně hrozícího trestu je tedy nezbytné mj. i stanovení výše způsobené škody, která nemusí nezbytně spočívat jen, jak uvádíte, ve „vypůjčených“ penězích. Tato otázka pak má dopad i na případné využití tzv. odklonů v trestním řízení, kdy neproběhne klasické soudní řízení, nýbrž se postupuje dle speciálních ustanovení trestního řádu, které řízení zkracují, umožňují využití odlišného postupu vůči pachateli apod.
Zastupování advokátem je určitě vhodné, jelikož advokát je schopný řádně hájit a chránit Vaše práva a může se zasloužit o příznivější výsledek případného trestního řízení. Pokud byste se rozhodla pro využití služeb advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti patří mj. bezúhonnost fyzické osoby.
Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
Pokud se na Vás vztahuje (vzhledem k povaze nabízených služeb a jejich rozsahu) zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích (č. 38/2004 Sb.), je pravomocné rozhodnutí v trestním řízení (shledání viny) překážkou výkonu takové činnosti.
__
RODINA-SJM
- Vliv výše příjmu na rozdělení SJM, společného jmění manželů
- Vliv platu, mzdy muže na rozdělení SJM (společného jmění manželů)
- Rozdělení SJM - vliv příjmu (platu, mzdy) manžela
- Manželé spolu nežijí - vliv na nové dluhy, zadlužení
- Zadlužení v době kdy manželé nežijí spolu - ručí za dluhy stejně?
S manželkou jsme postavili dům na vesnici s menším pozemkem, který před stavbou byl odhadnut pro banku na cca 10% ceny nemovitosti, kterou měl dům po dostavění, ale od té doby jsme na pozemku dělali různé úpravy, ale není to doložitelné fakturami (dům jsme s velké části dělali svépomoci). Mě zajímá, jestli to lze zohlednit při rozdělovaní majetku?
Opět se to týká majetku a to když jsem celou dobu od dostavení až do konce měl cca 2-3 násobně větší příjem než manželka a tím pádem táhl většinu nákladu já (manželka byla na mateřské kdy poslední rok pracovala na částečný úvazek a po mateřské až do mého odchodu cca 20 měsíců byla zaměstnaná jen asi 7-8 měsíců a většinu z toho za minimální mzdu.
Jak je to s výpočtem alimentů, pokud mám plat nestálý jednou větší jednou menší podle odpracovaných přesčasových hodin? A nově se mi rýsuje pozice, na kterou čekám dlouhou dobu, ale je hůř placena díky tomu, že tam nejsou přesčasy a směny tak mě zajímá jestli to nebude vypadat jako účelové snížení platu?
Můžu se nějak bránit před případnými dluhy, které by manželka udělala teď, kdy už spolu nežijeme?
Děkuji za odpověď a přejí hezký den Aleš
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou pozemek i dům součástí společného jmění manželů, pak se majetek vždy dělí podle hodnoty, kterou měl v době právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud jste byli manželé, není důležité, kdo kolik peněz do nemovitosti investoval a dělíte se na půl - s výjimkou investic, které by prokazatelně byly z peněz, které jste získal darem či dědictvím. Z titulu manželství máte jako manželé vůči sobě vyživovací povinnost a není rozhodné, že jste pracoval a do domu více investoval než manželka, která byla na rodičovské dovolené.
Pokud jde o výživné na děti, pak soud si vyžádá od zaměstnavatele potvrzení o průměrném výdělku za určité období - většinou za celý rok či půlrok, tedy sečtou se čisté mzdy a podělí počtem měsíců. Z takového příjmu pak soud vychází při určení výše výživného.
Pokud jde o dotaz ohledně účelového snížení platu, pak soud vždy zkoumá, zda jste pro změnu pozice měl důležitý důvod. Pokud to protistrana nenamítne, soud se pravděpodobně nebude detailně zajímat o to, že jste změnil pracovní pozici, nicméně pokud na to bude protistrana apelovat, je jisté, že soud tuto variantu zkoumat bude a může se k věci postavit i tak, že jde skutečně o účelové snížení platu.
Pokud jste stále manželé, dluhům se neubráníte, ovšem pokud přesahují rozumnou výši a prokazatelně nejsou použity na chod domácnosti, do SJM nespadají a neodpovídáte za ně.
__
OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Povinnost pronajímatele vystavit vyúčtování služeb - voda, elektřina, plyn, svoz TKO
- Jak probíhá vyúčtování služeb v nájemním (pronajatém) bytě - informace
- Vyúčtování přeplatku a vyplacení pronajímatelem - informace
Chtěla bych se zeptat, jak je to s přeplatkem či nedoplatkem u pronajatých bytu. Byt máme pronajatý od 15.12.2015 na dobu určitou t. j. na jeden rok do 15.12.2016. Od 15.12.2015 platíme měsíčně 7.500,-Kč, kde v ceně jsou zahrnuty i služby (voda, elektrická energie, plyn, svoz komunálního odpadu). Je to barák, kde jsou pouze dva byty (náš - kde jsme dva a druhý, kde je 4členná rodina), k bytu je osazen vodoměr a na společné chodbě je umístěno vlastní měření spotřeby plynu a elektrické energie.
Máme nárok na zisk nějakého přeplatku? Je majitel bytu povinen vyhotovit vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu?
S nedoplatkem nepočítáme, protože v bytě jsme minimálně. Předem děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Ano, samozřejmě, nárok na vrácení přeplatku, pakliže bude, máte v plné výši. Majitel je povinen Vám do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období předložit vyúčtování služeb a do dalších 4 měsíců případný přeplatek vyplatit. Pokud by si přeplatek nechal, dopouští se bezdůvodného obohacení a riskuje soudní řízení, které by bezesporu dopadlo v jeho neprospěch.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Ztráta záruky otevřením notebooku (odšrobouvání spodního krytu, rozebrání notebooku)
- Nemožnost reklamace po otevření notebooku (odšroubování spodniho krytu, rozebrání notebooku)
Výrobce notebooku mi telefonicky tvrdí, že odstraněním spodního krytu - přístup k HDD a RAM - přijdu o záruku. Mají na to právo? Děkuji, Kryštof.
ODPOVĚĎ:
Je třeba rozlišovat, zda se jedná o standardní zákonnou záruku, či o záruku poskytovanou výrobcem nad rámec zákona,
Dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Nemůže tedy dojít jednostranně k vyloučení Vašich práv plynoucích ze zákona. Pokud by se však vyskytla vada v důsledku odstranění krytu, pak byste neměl žádné právo z této vady. Tak např. pokud by došlo k vadě na monitoru, pak by nebylo možné argumentovat otevřením krytu HDD.
Pokud však výrobce poskytuje určitý druh smluvní záruky nad rámec zákonné, pak je oprávněn stanovit také podmínky pro tuto záruku. Tyto podmínky by měly být uvedeny v záručním listě či podmínkách, které jste obdržel spolu s notebookem. Je možné a přípustné, aby výrobce vyloučil záruční práva, pokud byste otevřel kryt počítače.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna organizační struktury a sesazení zástupce ředitele na místo učitelky v mateřské školce
- Změna pracovní pozice - zrušení místa zástupce ředitele a sesazení na místo učitelky mateřské školky, MŠ
Jsem ředitelkou příspěvkové organizace - MŠ od 09.2016. Chci provést změnu organizační struktury od 01/2017 - zrušit místo zástupkyně ředitelky MŠ. Zástupkyně má tyto smlouvy: z 1.11.1996
- Prac. smlouva na dobu neurčitou - učitelka MŠ.
Pak ze stejného dne: 30.8.2005 - Dohodu o změně pracovní smlouvy, druh práce: zástupce ředitele MŠ (od 1.9.2005) a současně také 30.8.2005 - Jmenování do funkce zástupce ředitele MŠ (od 1.9.2005).
Který dokument je tedy v platnosti, když jsou oba podepsané ve stejný den? A jak dále postupovat, když chci toto místo (zástupkyně ředitelky) zrušit (její práci si dělám sama) a nabídnout zmíněné pracovnici místo učitelky MŠ? Děkuji za odpověď. Děkuji, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Dne 30.8.2005 došlo u této zaměstnankyně ke změně pracovní smlouvy na základě jmenování do funkce zástupkyně ředitelky MŠ. Provedení změny pracovní smlouvy bylo již nadbytečné, ale není to v přímém rozporu se zákoníkem práce. Můžete provést organizační změnu a dané místo zástupkyně ředitelky MŠ zrušit, konstatovat nadbytečnost dané zaměstnankyně a dát jí výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, popř. se s ní domluvit na jiném pracovním zařazení, tj. dohodnout změnu pracovní smlouvy na druh práce „učitelka v MŠ“. Pokud pracovní místo rušíte, pak zrušení nemusí předcházet odvolání daného zaměstnance, i když byl do své funkce jmenován.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Rozdělení pozemku PUPFL bez souhlasu a vědomí majitele pozemku (lesa) - jak se bránit?
Jde o sousedský spor, na jehož základě nechci pozemek dělit, dohodli jsem se na změně vycházející z odnětí z PUPFL (pozemek určený k plnění funkce lesa). Nyní zjišťuji, že mi byl pozemek rozdělen a proběhlo vypracování geometrického plánu, neboť dostal i parcelní číslo. Nesouhlasím s tímto postupem, jak se mohu bránit? Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
Bohužel neuvádíte žádné bližší určení data, v jaký čas vše probíhalo, případně probíhá. Pokud již došlo k vámi uváděnému výsledku, obávám se, že jste prováhala možnost obrany všemi řádnými prostředky.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená zdravotníka max. po týdnech - je to dle Zákoníku práce?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel nedává volné víkendy zaměstnanci (zdravotník) - je to dle Zákoníku práce?
Pracuji ve zdravotnictví 30let. Mám problém s plánováním dovolené. Rozepsali jsme dovolenou během celého roku, letní měsíce- 6. -9. měsíc do těchto počítáme - 14 dnů. Bylo to odmítnuto s tím, že dovolená pouze týden a bez víkendu a ti, kteří nemají malé děti, budou vybírat 1. -4. měsíc a pak 10. -11. měsíc. Ve 12. měsíci již nelze/tak tomu bylo vždy/. Mám vnoučata, jsem tedy odsouzena K tomu, že se s nimi neuvidím, protože volné víkendy jsou max. 1 za dva měsíce a jarní prázdniny jsou opět obsazeny matkami s dětmi. Je nařízení zaměstnavatele správné? Může se takto k nám zaměstnancům chovat? Děkuji. Terrichová Zdenka
ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené upravuje ustanovení § 217 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Dob čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, při určení je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. A aspoň jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
Z výše uvedeného pro Vás vyplývá, že pokud zaměstnavatel odůvodní poskytnutí dovolené pouze na určité měsíce s tím, že má jiné zaměstnankyně např. s malými dětmi, které budou čerpat dovolenou v letních měsících a pokud by v tomto termínu poskytl dovolenou i Vám, pak by nepokryl provoz, je toto rozhodnutí vpořádku. Nedomnívám se však, že je úplně v souladu se zákonem konkrétní postup zaměstnavatele, který dopředu vylučuje poskytnutí dovolené v určitých měsících všem, kteří nemají malé děti, to by mohlo být posouzeno jako nerovné zacházení, neboť oprávněnými zájmy zákon nerozumí pouze malé děti.
Doporučila bych Vám se písemně obrátit na zaměstnavatele s tím, že takto vydaný pokyn může být posouzen jako nerovné zacházení a uvést své oprávněné zájmy, kvůli kterým byste požadovala určení dovolené na letní měsíce. Pokud Vám však zaměstnavatel nevyhoví s odůvodněním, že Vám dovolenou určit nemůže, protože v danou dobu nepokryje provoz (což nevím, zda je odůvodnitelné opravdu na celé léto), postupuje v souladu se zákonem. Ovšem dovolená musí činit minimálně 2 týdny vcelku, týdnem je myšleno 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví jen jedním majitelem - nárok na nájemné pro ostatní spolumajitele, spoluvlastníky
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na nájemné (znemožněné užívání druhému z manželů)
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na vydání bezdůvodného obohacení (znemožněné užívání druhému z manželů)
Vlastním polovinou rekreační chatu s bývalým manželem. Je mi znemožněno užívání mé poloviny chaty z důvodu, že bývalý manžel se tam trvale na důchod nastěhoval. Můžu požadovat nájemné z mé poloviny chaty, kterou nyní zdarma se svou přítelkyní užívá? Rekreaci jsem nucena si nyní platit, kde týdenní pobyt na jiné stejně vybavené chatě stojí 6 -10 tisíc týdně. Peníze na vyplacení mé poloviny chaty nemá…
Děkuji, Jarmila.
ODPOVĚĎ:
Jste stejným vlastníkem chaty, jako je Váš bývalý manžel. Ten tak nemá právo Vám jakkoliv bránit v užívání Vaše vlastnického práva. V případě, že by tak učinil, můžete se obrátit na soud tzv. zápůrčí žalobou. Nájemné jistě po manželovi požadovat můžete, ale pouze za předpokladu, že se na něm předem dohodnete. Abych byla konkrétnější bývalý manžel v současné době užívá celou chatu a Vy jste zatím nepodnikla žádné kroky, kterým byste se chtěla domoci svých práv. Vypadá to tedy, že se stavem, jaký teď je, souhlasíte. Musíte dát najevo jasně svou vůli. Nejlépe písemně vyzvěte manžela, že máte zájem o užívání chaty (klidně můžete požadovat, že se dohodnete na rozpisu doby, kdy kdo na chatě bude pobývat), případně že žádáte nájemné. Pakliže toto bývalý manžel nepřijme, ani s Vámi nezačne jednat o jiném možném řešení a bude Vám i nadále bránit ve Vašem vlastnickém právu, obraťte se na soud výše uvedenou žalobou a zároveň požadujte náhradu škody představující právě nájemné příp. náklady vynaložené s pobytem na jiné chatě.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedé oplotili cizí pozemek a odmítají plot zrušit - jak se bránit?
- Sousedé oplotili a zabrali můj pozemek - jak se mám bránit?
Dobrý den, sousedi mi zadržují pozemek svým nepovoleným plotem který nechtějí odstranit.
V roce 1999 při našem vyměření vyhodili geodety zatlučený kolík. Stavební úřad dodnes (11.04.2016) nedořešil.
V roce 2015 si tito sousedi nechali vyměřit svůj pozemek a opět se potvrdilo, že užívají i tento náš pozemek. Byl zabetonován hraniční sloup. Opět plot neodstranili. Podána stížnost stavebnímu úřadu o odstranění nepovolené stavby s výsledkem, že to sousedům vysvětlili, ale ti opět plot neodstranili. Rozhodnutí o odstranění stavby ale nevydali. Byli vyzváni 2x námi, 2x právníkem, nic. Po poradě přímo se soudcem, spor jistě vyhrajeme, ale je zbytečné s tímto soud zatěžovat. Je to zcela v kompetenci stavebního úřadu. Podali jsme tedy podnět k prošetření SÚ na Krajský stav. úřad, ale ti prý nemají danou lhůtu na odpověd´. Tak čekáme, bude to měsíc. Kdo je dál jejich nadřízeným KÚ v případě dalšího odvolání? Po celou dobu se snažil soused hraniční sloup odstranit, minulý týden byl sloup úplně vykýván, tedy zničen. Bude podáno trestní oznámení. Takové je jednání našich úřadů.
Děkuji za radu, Leona.
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/1 písm. a) stavebního zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, přičemž v těchto věcech vykonává státní dozor. Nebudete-li proto spokojena s postupem krajského stavebního úřadu, můžete se obrátit na Ministerstvo pro místní rozvoj:
http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-strana
Na tomto místě nicméně připomínám, že k tomuto ministerstvu není možné podat ve Vaší věci další odvolání, neboť krajský stavební úřad není prvoinstančním úřadem.
Ve své záležitosti můžete u krajského stavebního úřadu, popř. u Ministerstva pro místní rozvoj iniciovat přijetí některého z opatření proti nečinnosti správního orgánu (dle § 80 správního řádu).
Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat i veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
Přestože s Vámi citovaným názorem soudce lze v zásadě souhlasit, doporučuji Vám zvážit i podání občanskoprávní žaloby (zejména pak v případě, kdy je přístup stavebního úřadu přinejmenším liknavý). Dle § 1042 občanského zákoníku se může každý vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V úvahu ve Vašem případě přichází i aplikace ustanovení o stavbě na cizím pozemku (dle § 1084 a násl. občanského zákoníku). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Úřad rozhodl o veřejném užívání soukromého pozemku a ignoroval námitku majitele pozemku - jak postupovat?
- Úřad ignoruje námitku majitele soukromého pozemku o veřejném užívání - jak postupovat?
Podala jsem námitku, kterou se nikdo nezabýval (změnilo se vedení na radnici), pozemek byl zařazen k všeobecnému užívání jako louka (cca 8 let) s ním nemohu nakládat, ani jej oplotit. Cítím se poškozena rozhodnutím veřejné moci. Mohu dostat náhradu (z louky na stavební) mám na to právo? Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá řada podstatných informací, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není zřejmé, zda ve Vaší věci proběhlo nějaké územní (či jiné řízení, resp. zda bylo vydáno nějaké správní rozhodnutí či opatření obecné povahy.
Neboť v dotazu zmiňujete, že Váš pozemek byl zařazen "k všeobecnému užívání", předpokládám, že se stal součástí veřejného prostranství. V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Pokud ve Vašem případě došlo ke změně územního plánu (či regulačního plánu) obce, v jehož důsledku bylo určení Vámi vlastněného pozemku k zastavění zrušeno, máte právo na náhradu nákladů, které jste vynaložila na přípravu výstavby v obvyklé výši (zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku), jak vyplývá z § 102/2 stavebního zákona. Pokud došlo ohledně Vámi vlastněného pozemku k jiné změně, přičemž v průběhu schvalování a připomínkování územního plánu jste nevyužila svých práv, žádná náhrada Vám v zásadě nepřísluší.
Došlo-li ve Vašem případě k nesprávnému úřednímu postupu či bylo-li vydáno nesprávné úřední rozhodnutí, můžete se domáhat náhrady škody dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-EXEKUCE
- Přestavek bez dovolení souseda a exekuce na odstranění stavby přesahující na sousední pozemek
- Stavba přesahující na pozemek souseda - exekuční vymáhání zbourání stavby
U rodinného domu máme již překročenou zastavěnost proto jakákoli další stavba je nepřípustná. Vedle domu je dvorek cca 50 m2 sousedící se stodolou v havarijním stavu. Sousedy jsme ústně žádali o opravu tohoto objektu, jelikož padající tašky a omítka nás ohrožovala na životech, ale bohužel nebylo vyhověno z finančních důvodů. Proto jsem jim navrhli, že si dvorek na vlastní náklady zastřešíme. Majitelka s tím ústně souhlasila. Nyní to popírá. 2013 jsme provedli zastřešení dvora. Na konci stavby nám sousedé oznámili, že jsme stavbu částečně provedli na jejich pozemku jelikož podél celé stodoly je 1 m v jejich vlastnictví. Dvorek byl oplocen a vůbec nás nenapadlo, že pozemek není celý náš. Navrhli jsme odkup nebo pronájem pozemku. Souhlasili a navrhli 5 000 Kč/m2 a věcné břemeno na stodolu s tím, že část stodoly z naší strany opravíme na naše náklady. Nepřistoupili jsme na tyto podmínky tak pozemek odmítli prodat a my jsme obdrželi exekuční výzvu k odstranění stavby do 31.5.2016. Prosím lze tento stav ještě nějak zastavit na stavebním úřadě nebo soudně? Děkuji Daniela
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že:
- stavebním úřadem s Vámi bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona,
- stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
- rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci (není tedy možné se proti němu bránit řádnými opravnými prostředky).
Jelikož jste zastřešení dvora neodstranili ve lhůtě, která Vám byla stavebním úřadem v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stanovena, rozhodl se stavební úřad dát Vám „poslední šanci“ k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Dle § 109/1 správního řádu totiž platí, že nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Proti exekuční výzvě se nelze odvolat (§ 109/3 správního řádu).
Neodstraníte-li zastřešení dvora ani v náhradní lhůtě, která Vám byla v exekuční výzvě stanovena, vydá stavební úřad exekuční příkaz, proti němuž se nelze odvolat (§ 111/3 správního řádu).
V exekučním příkazu zvolí stavební úřad, jakým způsobem bude exekuce provedena. Dle § 112 správního řádu může být exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti nařízena a provedena těmito způsoby:
a/ náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění,
b/ přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (v případě nařízení odstranění stavby nepřichází tento způsob v úvahu), nebo
c/ ukládáním donucovacích pokut.
Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. a/ výše, je vhodné vědět, že:
- ukládá-li exekuční titul, aby povinný podle něho provedl nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz, na jehož základě provedením prací nebo výkonů pověří jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí;
- práce nebo výkony se provádějí na náklad a nebezpečí povinného;
- dojde-li v souvislosti s provedením exekuce k potřebě přemístění stavebních materiálů nebo věcí mimo prostory nebo pozemky povinného a neprohlásí-li povinný při provádění exekuce písemně, že tyto věci opustil, je exekuční správní orgán povinen zajistit uskladnění těchto věcí po dobu 6 měsíců a informovat povinného o této skutečnosti a o možnosti tyto věci převzít; povinný je povinen uhradit náklady na uskladnění; nevyzvedne-li si povinný tyto věci v uvedené lhůtě, připadají do vlastnictví státu; prohlásí-li povinný, že tyto věci opustil, připadají do vlastnictví státu; případná likvidace se provede na náklady povinného;
- exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady nebo zálohu na ně v určené výši zaplatil předem v určené lhůtě, která nesmí být kratší než 8 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení;
(vše dle § 119 správního řádu).
Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. c/ výše, je vhodné vědět, že:
- nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,- Kč;
- exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci;
- výši pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti;
- pokuty vybírá a jejich exekuci provádí exekuční správní orgán, který je uložil;
- zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu;
(vše dle § 129 správního řádu).
S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci a bylo již zahájeno exekuční řízení, jsou možnosti Vaší obrany omezené, nicméně stále existují. Svou obranu můžete vést ve dvou rovinách:
1/ Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení:
Dle § 94/1 správního řádu přezkoumávají správní orgány v tzv. přezkumném řízení pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli (tzn. že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník právní nárok).
Návrh na zahájení přezkumného řízení můžete podat ke stavebnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o nařízení odstranění stavby či k jemu nadřízenému stavebnímu úřadu.
Zahájení přezkumného řízení nemá v zásadě odkladný účinek, tzn. že i po zahájení přezkumného řízení může být exekuce na odstranění stavby vykonána. Hrozí-li však vážná újma některému z účastníků (zde Vám) nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán (a to i na Vaší žádost, což lze doporučit) při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí (v takovém případě by tedy po dobu přezkumného řízení nemohlo být v exekučním řízení pokračováno).
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (tedy od data nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby).
V úvahu přichází i další mimořádný opravný prostředek, kterým je obnova řízení. Dle § 100/1 písm. a) správního řádu platí, že řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
Jsou-li tu tedy skutečnosti, které ve Vašem případě odůvodňují obnovu řízení o nařízení odstranění stavby, můžete stavební úřad písemně požádat o obnovu tohoto řízení.
2/ Obrana v rámci exekučního řízení:
Dle § 113/1 správního řádu může exekuční správní orgán ze závažných důvodů usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména:
a/ požádá-li povinný o posečkání se splněním povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, nebo
b/ i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce (např. probíhá-li přezkumné řízení ohledně rozhodnutí, na jehož základě byla exekuce zahájena).
Je-li tu dán některý z důvodů dle § 115 správního řádu, může být prováděná exekuce i zcela zastavena.
V rámci exekučního řízení můžete proti jednotlivým usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, podávat námitky (§ 117/1 správního řádu).
Podané námitky nemají v zásadě odkladný účinek, s některými výjimkami, např. :
- uplatňuje-li se některý z důvodů uvedených v § 115 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu, nebo
- rozhodne-li o tom z vážných důvodů exekuční správní orgán.
Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
Svou obranu můžete v rámci exekučního řízení vést i obstrukčním způsobem, kdy budete toto řízení protahovat do doby, kdy již nebude možné v exekuci dále pokračovat. Dle § 108/4 správního řádu totiž platí, že exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.
Vaše další obrana je možná I soudní cestou, a to dle soudního řádu správního.
Pro učinění některého ze shora uvedených obranných kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
http://www.ochrance.cz/
Veřejná ochránkyně práv sice není další odvolací instancí, její názor Vám však může posloužit pro posílení Vaší argumentace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Dítě není svěřené do péče žádného z rodičů - má to nějaká rizika, nevýhody?
- Rizika, nevýhody dítěte nesvěřeného do péče žádného z rodičů
- Dítě oficiálně nesvěřené do péče žádného z rodičů - výhody, nevýhody, rizika
Žiji od 10/2014 sama s dnes (11.04.2016) již dvouletým dítětem (nar. 3/2014). Od partnera, otce dítěte, jsme se odstěhovali v 7 měsících života dítěte. Poté jsme se s ním cca 1x týdně stýkali do 5/2015, kdy otec dítěte nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Neměla bych za této situace požádat o svěření dítěte do mé výhradní péče? Resp. je povinné nastalou situaci nějak právně ošetřit? A měla bych v případě podání návrhu jistotu, že mé žádosti bude vyhověno? S partnerem jsme nikdy nebyli manželé, neměli jsme nikdy stejné trvalé bydliště (ani dítě). Finančně se na péči o dítě otec nikdy nepodílel. Výživné po něm nepožaduji, protože vím, že má spíš dluhy. Jsem s ním nadále v písemném kontaktu a o dítě zájem jeví.
Děkuji, Adriana.
ODPOVĚĎ:
Zažádat o svěření dítěte do Vaší výhradní péče je Vaše právo, nikoliv povinnost. Nicméně lze doporučit, abyste návrh na svěření dítěte do Vaší péče k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte podala. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Vzhledem k tomu, že otec dítěte je momentálně ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá tudíž podmínky k tomu, aby o dítě pečoval, je velmi nepravděpodobné, že by soud Vaší žádosti nevyhověl.
V návrhu samozřejmě můžete uvést, že vzhledem k finanční situaci otce dítěte po něm výživné nepožadujete. Tím se nezříkáte nároku na výživné do budoucna. Pokud by se v budoucnu například zhoršila Vaše finanční situace, můžete výživné požadovat dodatečně, a to i tři roky zpětně.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Arogantní vyšetřovatel policie - na co má osoba podávající vysvětlení právo?
- Odmítnutí podání vysvětlení na Policii
2015 jsem sepsala několik úvěrů. Tyto úvěry měly falešné podklady (příjem a jiné potvrzení). Žadatelé o úvěry potvrdili že úvěry podepsali. Už jsem byla dvakrát podávat vysvětlení na policii. Vysvětlení je z mé strany stále stejné, ale policista, který to vyšetřuje se ke mně chová dost arogantně a někdy byl i sprostý. Chtěla bych poradit na co mám právo a na co ne. A co mohu odmítnout aniž bych vypadala jako viník. Děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Policista je povinen při plnění úkolů policie dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob.
V případě nevhodného chování policisty jste oprávněná podat stížnost, a to ústně či písemně (doporučuji písemně). Stížnost se podává k útvaru policie, u něhož daný policista působí (u jeho nadřízeného). Ve stížnosti je nutné co nejpřesněji popsat okolnosti věci (v tomto případě popsat jeho chování, použité urážlivé fráze apod.). Dále je také nutné označit tohoto policistu – jméno, příjmení, pokud víte i služební číslo, tak i toto.
Daný útvar policie je povinen se touto stížností zabývat a tuto stížnost vyřídit, přičemž o způsobu vyřízení je tento útvar povinen vyrozumět stěžovatele. Dále můžete v této stížnosti žádat, aby Vás daný útvar policie informoval o tom, jaká případná opatření byla přijata k nápravě.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Matka dítěte brání styku, hlídání babičkou vnuka, vnučky - jak postupovat?
- Matka dítěte brání styku, hlídání dědečkem vnuka, vnučky - jak postupovat?
Jsem babička vnučky ze strany otce, rodiče nebyli oddáni, vnučka soudem přidělena matce, otec si ji pravidelně (1x za 14 dní) přiváží domů, matka navádí vnučku, aby se se mnou nestýkala -bydlíme v paneláku, každý ve svém bytě v jednom vchodě. Brání, abych vnučku hlídala, když jde syn do práce. Velký dopad na psychiku vnučky (v předškolním věku střídavá péče s mou pomocí, určeno soudem). Lze tuto situaci řešit mimosoudně? Lze se odvolat na Vaši radu? Je mi 65 let (5 měsíců důchod - 40 let ředitelka mateřské školy). Děkuji, Miroslava.
ODPOVĚĎ:
Podle § 927 nového občanského zákoníku platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami znamenal pro dítě újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jako babička tedy máte na styk s vnučkou právo. Pokud je Váš vzájemný vztah s vnučkou dobrý, není důvod, aby Vám synova bývalá přítelkyně ve styku s vnučkou bránila a zakazovala Vám vnučku hlídat.
Doporučuji zkusit se se synovou bývalou přítelkyní na styku s vnučkou dohodnout. Můžete ji například požádat, aby Vám sdělila důvody, proč Váš styk s vnučkou odmítá. Pokud jsou důvodem rozdílné názory na vnuččinu výchovu, zkuste dosáhnout kompromisu a dohodnout se na určitých pravidlech, která budou obě strany dodržovat. V případě, že dohoda nebude možná, a synova bývalá přítelkyně Vám bude styk s vnučkou nadále zakazovat, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší vnučky návrh na určení styku s vnučkou. Jestliže soud dojde k názoru, že Váš styk s vnučkou je v jejím zájmu a Vaší žádosti vyhoví, bude muset synova bývalá přítelkyně rozhodnutí soudu respektovat. V případě nedodržování soudního rozhodnutí by riskovala opakované finanční sankce.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dodatečné zapsání věcného břemene dožití (dříve nezapsáno kvůli nemožnosti získání hypotéky žadatelem)
- Dodatečné zapsání služebnosti dožití (dříve nezapsáno kvůli nemožnosti získání hypotéky žadatelem)
- Dodatečné zapsání věcného břemene doživotního užívání nemovitosti původnímu majiteli (rodiči)
- Dodatečné zapsání služebnosti doživotního užívání nemovitosti původnímu majiteli (rodiči)
Dobrý den,
na základě darovací smlouvy jsem darovala synovi 2011 rodinný dům bez uvedení věcného břemena na dožití v tomto domě, jelikož by syn s věcným břemenem nedostal hypotéku. Proto jsme se domluvili pouze ústně na užívání prvního poschodí mou osobou, syn s rodinou obývá přízemí, které si zrekonstruoval.
Dotaz zní, jak bych mohla dodatečně ošetřit tuto okolnost s dožitím v domě, abych měla nějakou životní jistotu? Mám obavy ze situace, kdyby se synovi něco stalo a snacha by se dejme tomu znovu vdala, situace by se natolik mohla změnit, že by mě v domě nechtěli.
Děkuji, Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Do života se s novou právní úpravou vrátil institut tzv. výměnku. Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Aby práva spojená s výměnkem mohla být vykonatelná resp. vynutitelná je nutné výměnek zapsat do katastru nemovitostí. Avšak do něj lze zapsat výměnek jen současně s nabytím vlastnického práva na nabyvatele, tedy syna. Domnívám se však, že je možné i tak nemovitost zatížit tzv. služebností, ve které si pro sebe vyhradíte právo nyní již synův rodinný dům užívat. Nezapomeňte však, že i tato služebnost musí být zapsána v katastru nemovitostí. Doporučuji se pro bližší informace obrátit právě tam.
__
OBČAN-DLUHY
- Nepřípustnost odvolání a zjištění opravného prostředku v civilní řízení s "bagatelní škodou"
- Nezaplacení regulačního poplatku za hospitalizaci z důvodu poškození zdraví pacienta - vymahatelnost poplatku nemocnicí
- Nezaplacení regulačního poplatku za hospitalizaci z důvodu poškození věcí pacienta - vymahatelnost poplatku nemocnicí
- Pacient nezaplatil regulační poplatek z důvodu poškození zdraví při lékařské péči, zákroku - vymahatelnost regulačního poplatku za hospitalizaci
- Pacient nezaplatil regulační poplatek z důvodu poškození věcí v úschově - vymahatelnost regulačního poplatku za hospitalizaci
Obracím se na vás ve věci nepřípustnosti odvolání a zjištění opravného prostředku v civilní řízení s "bagatelní škodou"
Kauza: Nemocnice žalovala xy o náhradu 2.500 Kč + řízení a advokát za nezaplacení pobytu.
Žalovaný podal protinávrh, že jej v nemocnici okradli (nepřímé důkazy - zápis o majetku v příjmovém listu lékaře, při výdeji z depozitu majetek xy chybí), rozbili brýle (nepřímý důkaz - brýle při vydání z depozitu bez skla) a nesplnili základní charakteristiku zdravotnického pracoviště (při příjmu k hospitalizaci lékař, plněn zákonem daných zdravotnických úkonů potvrzených stanoviskem Veřejného ochránce práv) a způsobili žalovanému škodu na zdraví.
Soud vůbec nevzal v potaz doložené důkazy, protinávrh vyloučil k samostatnému řízení a žalovaného odsoudil k náhradě nákladů nemocnici bez možnosti odvolání.
Existuje opravný prostředek? Ústavní stížnost?
Děkuji, Bohuslav
ODPOVĚĎ:
Bohužel v tzv. bagatelních sporech není opravný prostředek přípustný, věc je tedy pravomocně skončena a nelze se ve věci již dále bránit. Soud měl právo protinávrh vyloučit k samostatnému řízení, neboť se pravděpodobně bude jednat o věc skutkově i důkazně složitější. V případě úspěchu v tomto sporu můžete vzájemné pohledávky s nemocnicí započíst.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej internetové domény bez písemné kupní smlouvy - co když si to kupující rozmyslí a bude chtít internetovou doménu vrátit?
- Vrácení zakoupené internetové domény prodávajícímu - jaká jsou práva kupujícího (ústní kupní smlouva na internetovou doménu)
Prodej domén: společnost z Prahy projevila zájem o mojí doménu na začátku roku 2016. Kontaktovali mě emailem. Protože jsem o prodej měl zájem, tak jsme si vyměnili nespočet emailů a dohodli se i telefonicky.
Vše jsme si potvrdili emailovou konverzací. Já vystavil fakturu. Oni do pár dnů proplatili a já zahájil převod domény pomocí poskytovatele domén. Kupní smlouvu jsme neuzavřeli.
Co kdyby si nákup nyní rozmysleli? Je na mě nějaká povinnost držet “záruku”? Není to přece hmotné zboží. Nelze jej rozbít. Mohou doménu vrátit a požadovat vrácení peněz?
Pokud se tak stane. Mohu odmítnout vrácení peněz a jak se případně bránit?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Dovolil bych si opravit Vaše tvrzení o tom, že nebyla uzavřena kupní smlouva. Ta zcela určitě uzavřena byla, jen nebyla uzavřena písemně. To však nemá vliv na to, že byla uzavřena kupní smlouva, která obě smluvní strany zavazuje.
Když už byla uzavřena kupní smlouva, nemůže si některá ze smluvních stran obchod rozmyslet. Odstoupit od smlouvy by mohla pouze v případě, že by ji k tomu opravňoval zákon (ten tak činí zejména v souvislosti s odpovědností za vady) nebo dohoda (jelikož však smlouva byla ústní, nepředpokládám, že by bylo něco takového ujednáno).
Pokud se nejedná o vztah podnikatel - spotřebitel, neexistuje nic jako zákonná záruka.
Přestože se jedná o nehmotnou věc, neznamená, že nemůže mít vady. Pokud by se při převodu ukázalo, že doména byla např. nefunkční nebo by si na ní někdo třetí nárokoval právo neslučitelné s právem kupujícího, mohl by kupující uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Pokud by taková vada zakládala podstatné porušení smlouvy, mohl by kupující od smlouvy i odstoupit.
Ale to už se pohybujeme v rovině úvah. Pokud byla doména bezvadná, nemůže kupující od smlouvy odstoupit, a tedy i nárokovat zpět kupní cenu.
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na určení otcovství soudem (otec není v rodném listu dítěte)
- Do kdy je nutné podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
- Lhůta na podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
- Do jakého věku dítěte je nutné podat podat žalobu na určení otcovství k soudu (otec není v rodném listu dítěte)
- Maximální věk dítěte k podání žaloby na určení otcovství (otec není v rodném listu dítěte)
Otec dítěte není zapsán do rodného listu RL. Jeho rodina o dítěti neví, po nátlaku začal platit alimenty s tím, že nechce k soudu. Existuje nějaká promlčecí lhůta, termín, do kdy je potřeba řešit soudně? Tj. v případě, že by později přestal platit dobrovolně, mohu kdykoli řešit dodatečně soudem, nebo bude již na to pozdě?? Děkuji, Leontýna.
ODPOVĚĎ:
V případě určení otcovství můžete žalobu k soudu podat kdykoliv v budoucnu, žádná promlčecí lhůta zde není stanovena. Podání žaloby na určení otcovství tedy není – na rozdíl od žaloby na popření otcovství – omezeno žádnou lhůtou. Dokud bude otec dítěte výživné hradit, není nezbytně nutné podávat k soudu žalobu na určení otcovství. Pokud by v budoucnu výživné hradit přestal, můžete žalobu k soudu kdykoliv podat. Vzory takového žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci advokát – nejlépe se specializací na rodinné právo. Žalobu na určení otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce dítěte, za podání žaloby se neplatí žádný soudní poplatek.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zábor PUPFL na soukromém pozemku - definice, vysvětlení
- Zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa - vysvětlení, definice
Co znamená zábor PUPFL na soukromém pozemku? Zábor si dovedu vysvětlit, ale s demokracií a vlastnictvím nemá moc společného.
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Jako „zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa“ je označováno:
- odnětí pozemků plnění funkcí lesa, kterým je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití;
- omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, kterým je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu
(jak vyplývá z § 15/1 lesního zákona).
Odnětí nebo omezení (tedy zábor) může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí dle § 13/1 lesního zákona.
Pravidla pro správní řízení o odnětí pozemků plnění funkcí lesa či omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa jsou zakotvena v § 16 lesního zákona. Odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 a příloha lesního zákona).
Problematika záboru pozemku určeného k plnění funkcí lesa je dále upravena ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, která ve svém § 1 zakotvuje pro odnětí a omezení zkratku „zábor“. Orgán státní správy lesů rozhodující podle § 16 lesního zákona posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavku a důsledky případného záboru na plnění funkcí lesa (§ 3 vyhlášky o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že v lesním zákoně se slovo „zábor“ vyskytuje na jediném místě, a to v § 13/3 písm. c), dle něhož platí, že právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou povinny průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Lékařský pracovní posudek a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace - musí s tím zaměstnanec souhlasit a výpis předložit?
- Soukromí pracovníka a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři kvůli pracovně-lékařskému posudku
- Soukromí zaměstnance a předložení výpisu ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři kvůli pracovně-lékařskému posudku
- Pracovnělékařská prohlídka a zásah do soukromí - povinnost předložit výpis ze zdravotní dokumentace cizímu lékaři
Mám svého obvodního lékaře, zaměstnavatel mi nařídil preventivní prohlídku.
Provedení této pracovnělékařské prohlídky je ze zákona vyloučeno ze svobodné volby lékaře, proto musí zaměstnanci tuto prohlídku absolvovat u stanoveného lékaře a musí předložit při prohlídce předepsané doklady.
Mě jde o to, že tato soukromá společnost Kardia s. r. o. po mě chce výpis ze zdravotní dokumentace a můj dotaz zní, musím tento výpis předložit soukromé společnosti?
Děkuji za informaci Simona
ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby (např. pacientova zaměstnavatele, jedná-li se o pracovnělékařské služby) po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to mimo jiné na základě zhodnocení výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. výpis ze zdravotnické dokumentace si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby.
Pouze pro doplnění shora uvedeného dodávám, že za posudkovou činnost jsou považovány i pracovnělékařské služby (jak vyplývá z § 41 písm. d) zákona o specifických zdravotních službách).
Skutečnost, že poskytovatel pracovnělékařských služeb musí při posuzování zdravotního stavu pacienta (zaměstnance) vycházet i z výpisu jeho zdravotnické dokumentace (vedené pacientovým obvodním lékařem), lze dovodit rovněž z § 6/2 vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Dle tohoto ustanovení platí, že zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí mimo jiné na základě údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že zaměstnanec je povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a dalších poskytovatelů zdravotních služeb (tedy nikoli pouze obvodního lékaře), kteří ho přijali do péče (§ 56 písm. c) zákona o specifických zdravotních službách).
Shora uvedené lze shrnout tak, že poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn po pacientovi (zaměstnanci) požadovat, aby mu doložil výpis ze zdravotnické dokumentace, vedené o tomto pacientovi jeho obvodním lékařem. Toto oprávnění poskytovatele pracovnělékařských služeb je logické, neboť bez získání relevantních informací o zdravotním stavu (a jeho vývoji) pacienta by nebylo možné řádně posoudit jeho zdravotní způsobilost k vykonávané práci.
Není rozhodné, jakou právní formu má konkrétní poskytovatel pracovnělékařských služeb (může se jednat např. o příspěvkovou organizaci státu, kraje či obce, popř. i o obchodní korporaci, např. s. r. o.), důležité je, že se jedná o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat pracovnělékařské služby.
Chcete-li si ověřit, zda je společnost Kardia s. r. o. poskytovatelem zdravotních služeb oprávněným k poskytování pracovnělékařských služeb, kontaktujte krajský úřad (místně příslušný dle sídla této společnosti), neboť poskytovatelé zdravotních služeb musí být u krajských úřadů registrovány k poskytování zdravotních služeb.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách
vyhláška č. 79/2013 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zamítnutí kolaudace střechy z důvodu přesahu na sousední pozemek (přestavek), soused s přestavkem souhlasí - jak se bránit?
- Přesah střehy (přestavek) jako důvod pro zamítnutí kolaudace střechy
- Přesah opravené střechy nad sousední pozemek jako důvod zamítnutí kolaudace
- Smlouva o přestavku a kolaudace opravené střechy přesahující nad sousední pozemek, pozemek souseda
S přítelem jsme majitelé rodinného domu, který jsme 06/2013 koupili a po vydání stavebního povolení začali celkovou rekonstrukci (střecha se dělala 09/2013). Rodinný dům RD se nachází v řadové zástavbě z levé strany (ale mezi domem a sousedovým domem je ještě naše garáž), z pravé strany je ovocný sad naší sousedky. Když jsme dělali střechu, ústně jsme se domluvili s naší sousedkou, zda se může udělat přesah středy v délce +- 50 cm na její pozemek, s čímž tenkrát souhlasila, jelikož jí to nějak neomezuje. V projektu je to také zakresleno. Nyní, když jsem se informovala ohledně kolaudace, mi bylo řečeno, že tam ten přesah být nemůže. Na internetu jsem však vyčetla, že by se to dalo vyřešit formou smlouvy o přestavku. Jak máme nyní postupovat, aby se tato situace vyřešila? A když bychom tuto část od sousedky odkoupili, respektive zaplatili jí přiměřenou náhradu, je nutné to pak přihlašovat na katastr a zavádět do map? Prosím o postup jak tuto situaci jednou pro vždy vyřešit. Děkuji Hana.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Veřejnoprávní rozměr:
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území se přesahům stavby na (nad) sousední pozemek věnuje ve dvou ustanoveních, a to:
- v § 23/2, dle něhož platí, že stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek; umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku;
- v § 25/6, dle něhož platí, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Dle těchto ustanovení je tedy přesah Vaší střechy nad sousední pozemek skutečně nepřípustný. Jedním dechem je však nutné dodat, že ze shora uvedených pravidel je možná výjimka.
Konkrétně dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je možné, aby stavební úřad udělil výjimku mimo jiné z požadavků dle § 23/2 a § 25/2 až 7 této vyhlášky. Pro udělení výjimky je zapotřebí, aby byly splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení stavebního zákona platí, že:
- výjimku z obecných požadavků na výstavbu lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (což je ve Vašem případě splněno), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu;
- o výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci;
- řízení o výjimce se vede na žádost bui samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle stavebního zákona.
Z dotazu nevyplývá, zda byl přesah Vaší střechy zanesen již v projektové dokumentaci, která byla stavebním úřadem schválena (v takovém případě by bylo možné uvažovat o tom, že Vám byla výjimka již udělena), nebo zda jste se při rekonstrukci domu od schválené projektové dokumentace odchýlili.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podmínky udělení výjimky pro Vaší stavbu.
2/ Soukromoprávní rozměr:
Bez ohledu na to, jakým způsobem bude přesah Vaší střechy vypořádán stavebním úřadem, je nutné, aby byl tento přesah ošetřen i soukromoprávně (tedy ve vztahu k Vaší sousedce).
Dle § 506/1 občanského zákoníku platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad povrchem (tzn. že pozemek je občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). Zasahuje-li Vaše střecha do vzdušného prostoru nad povrchem sousedního pozemku, zasahuje tudíž přímo do tohoto pozemku (a narušuje tedy vlastnické právo Vaší sousedky k jejímu pozemku).
Co se týče přestavku (který v dotazu zmiňujete), platí dle § 1087 občanského zákoníku, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Odborná literatura (komentář občanského zákoníku, autorem jehož příslušné části je JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph. D. , dostupného v systému ASPI) však v této souvislosti dovozuje, že institut přestavku je aplikovatelný pouze na ty případy, kdy je v rámci sousedního pozemku zasažen (zastavěn) pouze jeho povrch. Tzn. že za přestavek není možné označit situaci, kdy je sice narušen sousední pozemek trvalou stavbou, která však nezasahuje povrch tohoto pozemku, nýbrž pouze vzdušný prostor nad takovým povrchem.
3/ Řešení:
Ideálním řešením Vaší situace je převod vlastnického práva k části sousedčina pozemku (např. jeho zakoupením), a to tak, aby Vaše střecha přesahovala právě nad tuto část pozemku. Tímto způsobem bude Váš problém vyřešen ve veřejnoprávní i soukromoprávní rovině, tzn. že o výjimku z obecných požadavků na umisťování staveb nebude nutné stavební úřad žádat (neboť střecha bude přesahovat nad Váš pozemek), z hlediska soukromého práva pak již Vaše střecha nebude narušovat výkon vlastnického práva Vaší sousedky.
V této souvislosti bude nezbytné zadat provedení geometrického zaměření oddělované části sousedčina pozemku, získat souhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku, uzavřít kupní smlouvu k takto nově vzniklému pozemku a následně změnu vlastnického práva promítnout do katastru nemovitostí.
Pro předejití veškerým myslitelným komplikacím při kolaudaci Vašeho domu je možné zakoupený pozemek scelit s Vaším pozemkem (k čemuž je opět zapotřebí souhlas stavebního úřadu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva daně na děti uplětněná matkou - otec pracuje v zahraničí
- Otec pracující v zahraničí - daňová sleva na dítě, děti uplatněná matka
Jsem OSVČ, můj druh (otec dětí) je zaměstnaný ve švýcarské firmě. Chtěla bych se zeptat, zda můžu využít v ČR odpočet daně za děti (4,15let)? 2015 mi byly vráceny, přítel neměl u zaměstnavatele děti nahlášené na snížení daně ze mzdy a k daňovému přiznání jsem doložila že si nežádal. Ale od 05/2015 už má každý měsíc nižší daně ze mzdy za děti. Daňové přiznání ve Švýcarsku nepodává! Trvalý pobyt má v ČR ale i ve Švýcarsku (do ČR jezdí 1 za měsíc). Děti bydlí se mnou ale žádné rozhodnutí nemám. Můžu využít slevu na děti v ČR? Potřebuji nějaké potvrzení? Má povinnost můj druh podat daňové přiznání v ČR? Stanislava
ODPOVĚĎ:
Váš druh uplatňuje daňové zvýhodnění na děti dle švýcarských předpisů. Dle českého zákona o daních z příjmů daňové zvýhodnění neuplatňuje. Daňové zvýhodnění na děti můžete uplatnit ve svém daňovém přiznání. Bude potřeba přiložit čestné prohlášení Vašeho druha, že neuplatňoval ve zdaňovacím období 2015 daňové zvýhodnění na vyživované děti dle § 35c zákona o daních z příjmů.
Pokud je Váš druh daňovým rezidentem ČR a má pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemá dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů povinnost podat daňové přiznání. Pokud je rezidentem Švýcarska, také nemá v ČR povinnost podat přiznání, pokud nemá žádné příjmy z ČR.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za štěnice v pronajatých bytových prostorách
- Štěnice v bytě - odškodné, odškodnění za psychický stres a ošetření v nemocnici
Pronajímám pokoje v bytě, ve kterém žiji, turistům přes službu Airbnb.
V říjnu jsem ubytovala na měsíc Asiatku, která mi cca po 15 dnech pobytu oznámila, že v pokoji je "nějaký brouk", který ji obtěžuje/štípe. Tvrdila, že štípance se začaly objevovat krátce po příjezdu, ale myslela si, že jde o alergii na jídlo.
Další tři-čtyři dny se snažila brouky/hmyz lapat do nastražených pastí. Zdokumentovala také výskyt pavouků, nějaké larvy a ještě jednoho dodatečného hmyzáka (nelze identifikovat).
Nakonec ukončila svůj pobyt o pár dní dříve než bylo plánováno. Celkem zůstala cca 20-22 dní z plánovaných 27.
Nyní, po 4 měsících, se na mě obrací se žádostí o plné odškodnění 27 dní + náhradu za nemocniční ošetření (v Praze i Londýně) + chemické prostředky. Dokládá rovněž fotografie hmyzu, který během pobytu nafotila + štípanců. Odvolává se na psychickou újmu. V jaké výši má smysl nabídnout odškodné?
Moc Vám děkuji, Lída.
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji rozmyslet, zda turistku vůbec odškodňovat, tzn. zvážit, nakolik je uplatňovaný nárok vymahatelný.
V tomto ohledu je (přinejmenším) s podivem, že údajný hmyz by obtěžoval pouze turistku, přičemž Vy byste s ním před tím ani potom do styku vůbec nepřišla (přestože žijete ve stejném bytě). Z tohoto důvodu se samozřejmě nabízí otázka, zda s sebou turistka předmětný hmyz nevědomky nepřivezla (např. ve svých zavazadlech).
Dále Vám doporučuji vzít do úvahy, jak reálná je vymahatelnost uplatňovaných nároků. Pokud byste se rozhodla turistku neodškodnit, byla by nucena na Vás podat k českému soudu žalobu na náhradu škody a nemajetkové újmy (což by mimo jiné obnášelo opatřit si českého advokáta). Aby byla turistka v zahájeném soudním řízení úspěšná, byla by povinna veškerá svá tvrzení řádně prokázat. V tomto ohledu lze pochybovat, že by fotografie hmyzu postačovaly k prokázání skutečnosti, že a/ se tento hmyz nacházel ve Vašem bytě a že b/ právě tento hmyz turistku poštípal. Soudní řízení o náhradu škody a nemajetkové újmy (včetně projednání věci u odvolacího soudu) trvá zpravidla několik let.
Rozhodnete-li se (i přes shora uvedené) turistku odškodnit, lze Vám doporučit dobře zvážit rozsah takového odškodnění. Nárok na vrácení ceny ubytování za dobu, kdy u Vás turistka již nebydlela, je samozřejmě absurdní. Stejně tak považuji za nedůvodný požadavek na vrácení ceny ubytování za celou dobu, kdy u Vás turistka bydlela (v tomto ohledu lze uvažovat o poskytnutí přiměřené slevy, nikoli o vrácení celé ceny ubytování).
Hodláte-li turistce odškodnit i újmu na zdraví, lze při jejím vyčíslování vycházet z Metodiky k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, kterou vydal Nejvyšší soud (jedná se o jakýmsi pomocný nepovinný materiál pro soudce), a která může být v těchto případech použita jako vodítko. Tato metodika je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
V rámci shora uvedené metodiky (a to v její části, která se zabývá odškodněním bolesti) lze vycházet zejména z položky T63 (toxický účinek styku s jedovatými živočichy), která je ohodnocena 30 body.
Hodnotu 30 bodů doporučuji v této souvislosti užít jako maximální, přičemž skutečné odškodnění doporučuji vypočítat s přihlédnutím k rozsahu újmy na zdraví (zejména s ohledem na plochu povrchu těla, která byla hmyzem zasažena, podobně, jak je tomu v položce T31 - popálení, poleptání a omrzliny).
Hodnota jednoho bodu pro účely odškodnění bolesti byla metodikou obecně stanovena na 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy, proto má pro bolest vzniklou v roce 2015 jeden bod hodnotu 256,86 Kč.
Co se týče turistkou vymáhané náhrady za psychickou újmu, jeví se toto tvrzení jako zcela účelové (resp. si lze poměrně těžko představit, jakou psychickou újmu může člověk utrpět v důsledku poštípání hmyzem).
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Ublížení na zdraví v době podmínečného trestu odnětí svobody za podvod - půjde pachatel do vězení?
- Ublížení na zdraví v době podmínky za podvod - půjde pachatel do vězení pro neosvědčení se v podmínce?
08/2015 rvačka 4 osoby včetně mě. Já a můj kamarád já se pral s jedním a kamarád s druhým. Bránily jsme se. 8 náhodných svědků, kteří ale vše viděli až ke konci incidentu. Jsme obviněni z ublížení na zdraví. Já už mám podmínku z podvodu a vyhrožování. (tvz. souhrnný trest) odnětí svobody v trvání 24 měsíců na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Jaký trest mě čeká za tento čin? Má tento trestný čin vliv na podmínku?
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
V případě trestného činu ublížení na zdraví je základní sazba 6 měsíců až 3 léta. Nicméně u Vás se do výše a druhu trestu promítne to, že jste podmíněně odsouzený za jiné trestné činy, jak uvádíte ve svém dotazu.
Pokud totiž v uložené zkušební době (30 měsíců) nevedete řádný život, soud dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku rozhodne o tom, že se uložený trest (který je podmínkou odložený) vykoná.
Toto ovšem neznamená, že bude uložená podmínka automaticky přeměněna na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Dle ust. § 83 odst. 1 trestního zákoníku může výjimečně soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a současně
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Tedy ve Vašem případě soud může nařídit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, nebo rozhodnout případně o ponechání „podmínky“ za současného uložení dalších povinností dle výše uvedeného ustanovení. Při posuzování soud vychází i z dalších skutečností – zda či kolikrát byl pachatel dosud trestán, jaké tresty mu byly popř. uloženy, zda trestným činem spáchal škodu, event. jak vysokou, jaký je jeho postoj ke spáchanému trestnému činu apod.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ubytování přes poskytovatele ubytování - komu poslat reklamaci?
Nadnárodní gigant v ubytování, který má v ČR společnost s ručením omezeným, zprostředkoval mně a manželce ubytování v Praze. Zprostředkovatel definuje svoji službu:
"on-line rezervace (včetně zprostředkování platby) & hellip; služeb, které poskytovatelé & hellip; poskytují".
Ubytování v apartmánovém domě bylo nekvalitní a žádáme slevu z ceny. Nikde není uvedeno, kdo ubytování poskytl. Zprostředkovatel přes mé písemné výzvy nesdělil, který subjekt poskytl ubytování.
V odpovědích odmítá poskytnout kompenzaci (o tu jsem zprostředkovatele ani nežádal) s odkazem na odmítnutí ubytovatele. Foto a video dokumentaci vady máme. Platil jsem kartou, a tak víme, která česká s. r. o. (odlišná od zprostředkovatele) obdržela platbu.
Příjemce platby nepřevzal od pošty doporučený dopis, obsahující reklamaci s nárokem na slevu.
Prosím o informace:
1) jaká ustanovení zprostředkovatel porušil;
2) jakým orgánům oznámit jeho jednání;
3) jak dovodit (třeba s malou šancí na úspěch) trestní odpovědnost zprostředkovatele, min. v rozsahu, aby musel podat vysvětlení na Policii;
4) zda pro úspěšné uplatňování práv včetně žaloby o zaplacení slevy je nutné zjistit ubytovatele nebo stačí uplatňovat práva z odpovědnosti za vady proti příjemci platby za ubytování. Obávám se, že nemusí jít o stejnou osobu;
5) zda lze doporučit podání žaloby proti zprostředkovateli o uložení povinnosti sdělit mi, který subjekt poskytl ubytování;
6) zda lze informaci od zprostředkovatele získat jiným orgánem moci než exekutorem či soudním vykonavatelem.
Předem Vám děkuji. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
1. zprostředkovatel neporušil žádná ustanovení, neodpovídá za kvalitu poskytnutých služeb. Maximálně může odpovídat za to, že na svých stránkách neuvádí správné informace (např. počet hvězdiček, nepravdivé foto hotelu apod& hellip; )
2. Pokud služby byly nekvalitní, nebyl spáchán žádný trestný čin a Policie se věcí zabývat nebude. Jedinou možností je jak správně uvádíte žádat slevu z ceny ubytování, což je ale civilní spor, nikoliv trestní. Pokud máte za to, že se zprostředkovatel chová proti zásadám poctivého obchodního styku, můžete se obrátit na živnostenský úřad či Českou obchodní inspekci.
3. viz odpověď na bod 2, celá záležitost nemá řešení v trestněprávní ani přestupkové agendě, Policie odmítne se tím zabývat.
4. smlouva o ubytování je závazkový vztah, kdy na jedné straně je ubytovaný, který za ubytování platí, na druhé straně je ubytovatel, který platbu za ubytování přijímá. Lze tedy dovodit, že pokud jste určitému subjektu za ubytování platil, pak ho lze chápat jako ubytovatele a žalobu bych podala proti tomuto subjektu.
5. a 6. Ano, informaci lze získat žalobou na plnění, tedy aby zprostředkovatel informaci poskytl, nicméně se domnívám, že je to nadbytečné a žalovala bych příjemce platby.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smluvní prodejce eshopu převzal objednávku a navýšil cenu - může to udělat?
- Navýšení ceny zboží eshopu smluvním prodejcem prvního eshopu - může to udělat?
Poprosil bych Vás o radu ohledně nákupu stolu preš internet.
Stůl jsem si objednal od A se zaplacenim pri převzetí, vyplněním objednávky na základě katalogu internetových stránek prodejce. O den později jsem byl emailem informován od B, že portal A, přes který jsem stůl koupil, je smluvní partnet internetoveho obchodu B. B uvedl nespravnost ceny na portalu partnera A z důvodu špatné aktualizace stránek a uvedl novou, vyšší cenu, jako správnou.
Žádá mě nyní o porvzení nové ceny/objednavky pro její plnění, a zmiňuje prodloužení doby dodaní úměrně po dobu mého mlčení. I když jsem zatím nezaplatil, domnívám se, že prodejce nemůže stáhnout nabídku po jejím přijetí. Nutno dodat že jsem právě př výberu volil A namísto B skrze nižší cenu.
Je tedy má úvaha správná a mohu trvat na původní nabídce? Nebo se může chránit prodejce výlučnou klauzulí? Mohu případně využít precedent nebo mne chrání zákonná moc?
Předem děkuji, Gabriel
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení by bylo nutné seznámit se s obchodními podmínkami eshopu a především úpravou uzavření kupní smlouvy. Prodejce může mít například v obchodních podmínkách stanoveno, že smlouva vznikne až jeho potvrzením objednávky.
Mohu tedy uvést pouze obecně, jak by se situace posuzovala dle zákona, pokud by v obchodních podmínkách nebylo stanoveno jinak.
Dle ust. § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že návrh dodat zboží za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit. I vystavení zboží na internetu by pod tuto definici mělo spadat. Vaší objednávkou by tedy byla uzavřena smlouva a podnikatel by Vám měl stůl dodat za cenu inzerovanou v eshopu, pokud tedy nestanoví v obchodních podmínkách jiný postup uzavření kupní smlouvy.
Doporučuji vyzvat A k dodání stolu za podmínek uvedených v nabídce s odkazem na Výše zmíněné ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud však prodejce odmítne dodat stůl za uvedenou cenu, je Vaší jedinou možnou cestou obrátit se na soud, což mám za to, že by bylo spojeno s dalšími náklady.
V každém případě doporučuji obrátit se na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu, které však není právně závazné, a prodejce jej nemusí respektovat. Návrh je možné podat elektronicky na této stránce:
https://adr.coi.cz/cs
Na Českou obchodní inspekci je možné obrátit se i s podnětem na prošetření Vašeho případu, zda například nedošlo k nekalým obchodním praktikám s ohledem na nesprávné uvedení ceny či angažováním prodejce B.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Oplocení pozemku (plocha pro komerční využití) - je nutný souhlas sousedů s oplocením?
Budu si moct od roku 2017, dle novely stavebního zákona, oplotit svůj pozemek - vymezený jako plocha pro komerční využití (Plocha výroby a skladování lehký průmysl), aniž bych musel mít souhlas sousedů? Případně, zda si mohu oplotiti alespoň ty strany pozemku, sousedící se sousedy, od kterých budu mít souhlas? Pokud mi i přes výše uvedené případně zamítne například městský úřad toto oplocení, mám nějaké možnosti odvolání se?
Velmi Vám děkuji, v úctě Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Novela stavebního zákona nebyla zatím publikována ve Sbírce zákonů, její finální podoba není tedy dosud známa. Právní úprava zřizování oplocení by však neměla doznat změn, ve své odpovědi budu proto vycházet ze současného znění stavebního zákona.
Pro zřízení oplocení postačuje vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Jedná se o procesně jednodušší typ přivolení stavebního úřadu, neboť v tomto případě není zahajováno územní řízení.
Podmínkou pro vydání územního souhlasu je však získání souhlasů sousedů se stavebním záměrem. Konkrétně dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona musí být k žádosti o vydání územního souhlasu připojeny souhlasy osob, které mají vlastnická (nebo jiná věcná práva) k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn. I pokud byste tedy hodlal oplotit pouze některé hranice svého pozemku, budete vždy potřebovat souhlasy všech Vašich sousedů.
Souhlasy sousedů s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačeny na situačním výkresu (čímž bude prokázáno, že sousedé měli šanci se podrobně seznámit s navrhovaným umístěním stavebního záměru a právě takové umístění odsouhlasili).
Pokud získáte souhlasy všech Vašich sousedů (a splníte i další podmínky pro vydání územního souhlasu) a stavebním úřadem nebude přesto územní souhlas vydán, bude možné, abyste se bránil podáním návrhu na přezkum takového postupu (§ 96/4 stavebního zákona).
Nepodaří-li se Vám získat souhlasy všech sousedů, bude nutné zahájit v této věci územní řízení, které bude zakončeno (po splnění všech podmínek) vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona). V rámci zahájeného územního řízení se Vaši sousedé stanou jeho účastníky a budou (mimo jiné) oprávněni vznášet své námitky, jejich souhlas však k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zapotřebí nebude. Bude-li Vaše žádost o vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem zamítnuta, bude možné se proti takovému rozhodnutí bránit odvoláním.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existují i případy, kdy pozemek oplocen být musí (z dotazu nevyplývá, zda se jedná i o Váš případ). Konkrétně dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být oploceny pozemky se stavbami:
a/ které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky,
b/ kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
c/ které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin,
d/ které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁJMY
- Vliv většinového spoluvlastníka pole na výpověď nájemní smlouvy menšinového spoluvlastníka
Máma byla 1/3 spoluvlastník orné půdy (dědictví) s dalšími 2 příbuznými. Půda byla mnoho let (více jak 10) pronajata zemědělskému družstvu (smlouva na výpověď), u mámy pronájem družstvu pokračuje. Příbuzní v roce 2015 prodali své 2/3 místnímu zemědělci (již bez jejího souhlasu, nový zákoník). Ten momentálně na mámu tlačí (zatím jen slušnými dopisy, ale úporně) kvůli odprodeji zbývající 1/3 (nechceme prodávat ornou půdu) či změně nájemce (z družstva na něj). Družstvo i za tohoto stavu má zájem o pokračování pronájmu máminy části půdy (celkem jde o 3 různě velké parcely). Dotaz: může tento nyní většinový spoluvlastník donutit mámu (předpokládám soudně) vypovědět smlouvu o pronájmu družstvu (které dává obživu místním lidem a které bez problému platí pachtovné i poměrně velkou daň) a sepsat smlouvu s ním (nejistota)? Jak je možné se bránit? Požadovat po něm 1/3 všech užitků půdy? Doufám, že k soudu nedojde, jen bych chtěla vědět, na co se máme díky novému zákoníku připravit.
Děkuji Martina
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že zemědělské družstvo si v současné chvíli najímá (a obdělává) pouze třetinu předmětných pozemků (tedy tu část pozemků, které odpovídají spoluvlastnickému podílu Vaší matky). Na tomto místě považuji za nutné upozornit, že takový postup je z právního hlediska v zásadě nesprávný.
Je nutné si uvědomit, že Vaše matka je vlastnicí celých pozemků (nikoli pouze jejich třetiny), přičemž při výkonu svého vlastnického práva je omezena stejnými právy zbývajících spoluvlastníků. Konkrétně dle § 1117 občanského zákoníku platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci; toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
Nelze však samozřejmě vyloučit dohodu spoluvlastníků, na jejímž základě bude spoluvlastněná věc "rozdělena" dle velikosti spoluvlastnických podílů (v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že o reálné či právní rozdělení však de facto nepůjde, tzn. že každý spoluvlastník zůstane i nadále vlastníkem celé spoluvlastněné věci; dohoda spoluvlastníků tak může mít vztah pouze k jednání spoluvlastníků navenek). Ze znění dotazu předpokládám, že k obdobné dohodě spoluvlastníků došlo i ve Vámi popsaném případě (a to v době, kdy byly předmětné pozemky spoluvlastněny Vaší matkou a jejími příbuznými). Je rovněž podstatné, jakým způsobem byla v tomto ohledu formulována nájemní smlouva se zemědělským družstvem.
Je-li místní zemědělec většinovým (dvoutřetinovým) spoluvlastníkem předmětných pozemků, může o nakládání s těmito pozemky rozhodovat de facto sám. O běžné správě spoluvlastněné věci se totiž rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů spoluvlastníků (§ 1128/1 občanského zákoníku), k rozhodnutí o významné záležitosti je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že místní zemědělec dosahuje obou těchto většin, bude o nakládání s předmětnými pozemky rozhodovat de facto sám. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je samozřejmě zapotřebí, aby místní zemědělec dal Vaší matce možnost se k návrhu rozhodnutí vyjádřit, jakékoli hlasování však bude v tomto případě pouze formalitou.
Dle § 1116 občanského zákoníku platí, že vzhledem ke spoluvlastněné věci (jako celku) se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají se spoluvlastněnou věcí jako jediná osoba. Z tohoto důvodu je proto možné, aby místní zemědělec (jako většinový spoluvlastník) vypověděl nájemní smlouvu se zemědělským družstvem (neboť jako většinový spoluvlastník je oprávněn rozhodnout o tom, že spoluvlastněné pozemky již nebudou nadále pronajímány). K tomuto kroku není zapotřebí zahajovat soudní řízení, neboť výpověď nájemní smlouvy může být provedena prostým dopisem.
Pokud se místní zemědělec s Vaší matkou nedohodne na prodeji jejího spoluvlastnického podílu, bude místní zemědělec oprávněn obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, resp. s návrhem na své oddělení ze spoluvlastnictví (§ 1140 a násl. občanského zákoníku). V rámci vypořádávání spoluvlastnictví je soudem spoluvlastněná věc přednostně rozdělována (dle velikosti spoluvlastnických podílů). Co se týče zemědělských pozemků, platí dle § 1142/2 občanského zákoníku, že zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.
Bude-li nájemní vztah se zemědělským družstvem zrušen, nemusí Vaše matka s místním zemědělcem žádnou novou smlouvu uzavírat. K tomu, aby místní zemědělec hospodařil na všech spoluvlastněných pozemcích (tzn. na celých těchto pozemcích), totiž postačuje jeho rozhodnutí (neboť je většinovým spoluvlastníkem).
Rozhodne-li se místní zemědělec sám hospodařit na spoluvlastněných pozemcích (k čemuž nebude souhlas Vaší matky de facto potřebovat), bude Vaše matka samozřejmě oprávněna požadovat po něm vyúčtování o hospodaření a podíl na výnosech takového hospodaření (a to v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu). Dle § 1118 občanského zákoníku platí, že spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru spoluvlastnických podílů (§ 1120/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zrušení darovací smlouvy dohodou - postou, návod
- Jak zrušit darovací smlouvu na nemovitost před vkladem do katastru nemovitostí
- Zrušení darovací smlouvy - postup, návod aby obdarovaný nemohl smlouvu dát na katastr nemovitostí
09/2011 jsem uzavřela s partnerem darovací smlouvu na převod mé 1 domu (získal by tak celý dům do svého vlastnictví). Návrh na vklad do katastru jsme podali 09/2011, ale než byl převod realizován, návrh na vklad jsme vzali zpět a jednání tím bylo ukončeno (= na katastru žádné dokumenty neleží).
Rozhodli jsme se, že mé vlastnictví 1 domu bude zachováno. Po jistotu jsme uzavřeli dokument, aby návrh na vklad převodu mé 1 domu nemohl být ze strany přítele na základě darovací smlouvy v budoucnu opět podán. 04/2014 jsme s přítelem uzavřeli dohodu o odstoupení od darovací smlouvy (úředně ověřené podpisy).
Stala se darovací smlouva uzavřením dohody o odstoupení od darovací smlouvy opravdu neplatnou?
Někde jsem četla, že darovací smlouvu lze zrušit pouze jednostranně, nikoli dohodou. Ale nemluvilo se o případu, kdy vlastně nedošlo k převodu nemovitosti na základě darovací smlouvy. Pokud je darovací smlouva nadále platná, jak prosím můžeme s přítelem její platnost co nejjednodušeji zrušit? )
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Pokud bylo od smlouvy platně odstoupeno, není třeba se obávat, že by byla darovací smlouva v budoucnu zneužita. Pokud by se tak stalo, máte doklad o tom, že od smlouvy bylo odstoupeno souhlasným prohlášením a to k prokázání odstoupení i katastru nemovitostí stačí.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Strom přesahující větvemi nad vedlejší pozemek - jak se bránit?
- Strom na hranici pozemků - jak donutit souseda aby ho pokácel? (přesah větví)
- Přesah větví od stromu na hranici pozemků - jak donutit souseda aby strom pokácel?
- Stínění vysokým stromem souseda - jak donutit souseda aby strom pokácel?
- Ztráta satelitního signálu z důvodu stromu na hranici pozemků - jak donutit souseda strom pokácet?
Je majitel sousedního pozemku povinen respektovat mou žádost o odstranění vzrostlého náletového smrku, který dnes (24.11.2016) dosahuje výšky cca 25 m a jehož kmen ve spodní části je vzdálen od našeho pozemku (vymezeného drátěným plotem) cca 10cm. Smrk je solitér. Jedná se o svažitý terén v horské chatové oblasti, kde smrk roste a v jeho okolí, a tedy v dosahu, při jeho eventuálním pádu, je ohroženo 5 chat, elektrické vedení, chatka na nářadí a stání pro auto. Spodní větve tohoto smrku přesahují nad náš pozemek do vzdálenosti 4-5 metrů a při větru tlučou do chatky na nářadí (plechové) umístěné na našem pozemku ve vzdálenosti cca 2 m od smrku. Smrk nám při svém dnešním vzrůstu brání příjmu satelitního signálu. a proto jsme museli změnit umístění přijímací parabolické antény od přijímače a tím se nám prodloužil přívod od paraboly k přijímači o 7,5m. Tím došlo ke snížení kvality satelitního signálu o 25%, a proto při silnějším dešti dochází k úplné ztrátě satelitního příjmu. Strom rovněž stíní slunečnímu svitu na náš pozemek a sluneční kolektor pro ohřev vody. Děkuji, Jiří David
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Odstranění stromu:
Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
K tomu, aby byl Váš požadavek oprávněný je tedy dle platné právní úpravy nutné, abyste tento požadavek opíral o objektivně rozumný důvod (nepostačí tedy důvody ryze subjektivní či iracionální).
Odstranění sousedova stromu se můžete domáhat rovněž za pomoci § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník (zde Váš soused) povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné stín vniká na pozemek jiného vlastníka (zde Vás) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Neuposlechne-li soused Vaší písemné (a odůvodněné) výzvy k odstranění předmětného stromu, nezbude Vám, než se odstranění stromu domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Odstranění přesahujících větví:
Neučiní-li to vlastník (zde Váš soused) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy) požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá (§ 1016/2 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě je důležité důkladně zvážit, zda tlučení větví do plechové chatky na nářadí může způsobit takovou škodu nebo působí-li takové obtíže, že by tato skutečnost odůvodňovala odstranění přesahujících větví (a tedy poškození stromu).
Dospějete-li k názoru, že důvod pro odstranění přesahujících větví je dán, je zapotřebí, abyste k tomu písemně vyzval souseda; neuposlechne-li soused Vaší výzvy a přesahující větve v přiměřené lhůtě neodstraní, budete oprávněn tak učinit svépomocí. V takovém případě je zapotřebí odstranit přesahující větve v období vegetačního klidu, tedy obvykle od začátku listopadu do konce března.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Platební výměr na místní poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace
- Poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace, platební výměr od obce - jak se bránit?
Pozemek s rekreační chatou, přes který jde obecní vodoteč a má 2 studny o výměře 1400 m2 vlastníme 60 let a nyní po zasíťování vesnice bez našeho připojení, které není vhodné pro chataře máme nyní jako důchodci zaplatit na zhodnocení cca 100.000 Kč. Jaké řešení navrhujete. Děkuji.
Obec dostala dotaci na vybudování tlakové knalizace a pitné vody což proběhlo před dvěma roky.
Typová chata postavená na pozemku v roce 1963 je vhodná k používání jen na letní měsíce v době nepřítomnosti je odpojena i od elektrické energie. 2 studny a septik jsou pro naše potřeby dostačující. Na základě výše uvedeného nám starosta obce poslal platební výměr na místní poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu a kanalizace. Jsme důchodci ve věku 74 a 79 roků a toto rozhodnutí je pro nás víc jak problematické. Ještě jednou se omlouvám a jsem Adriana
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rozhodný § 10c zákona o místních poplatcích, dle něhož platí, že:
- poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně) ;
- poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v předchozí odrážce;
- sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností.
Ve Vašem případě dospěla obec k závěru, že hodnota Vámi vlastněného pozemku se umožněním připojení k obecnímu vodovodu a kanalizaci zvýšila cca o 100.000,- Kč (což je vzhledem k rozloze Vašeho pozemku možné). V tomto ohledu je vhodné vědět, že cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zákona o oceňování majetku v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku musí být obcí stanovena v obecně závazné vyhlášce.
Prvním krokem Vaší obrany musí být podání odvolání proti platebnímu výměru, o čemž byste měli být v platebním výměru poučeni. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda lhůta pro podání odvolání dosud běží. Pro přípravu odvolání (popř. další právní kroky) Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta (který se zaměřuje na oblast daňového či správního práva) :
www.advokatikomora.cz
Ve své argumentaci můžete zejména zpochybnit podklady, na jejichž základě obec sazbu místního poplatku stanovila, popř. napadnout postup obce při vydání obecně závazné vyhlášky a vydání a doručení platebního výměru.
Dále Vám doporučuji nahlédnout do příslušné obecně závazné vyhlášky a ověřit, zda v ní obec nezakotvila možnost požádat o částečné či úplné odpuštění poplatkové povinnosti.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-DLUHY
- Dva dlužníci na směnce - jak vyvázat jednoho dlužníka navždy?
- Jak navždy vyvázat jednoho dlužníka ze směnky - postup, návod, informace
- Jak smazat jednoho z dlužníků ve směnce aby nebylo možné dluh již vymáhat případným novým nabyvatelem směnky?
Jsem jedna ze dvou avalů bankovní blankosměnky (biancosměnky), která je již vyplněná, a bankou zažalovaná, nyní probíhá mezi mnou a bankou soudní spor. S bankou jsem se však nyní dohodla na tom, že směnku z poloviny zaplatím a budu tím ze směnky vyvázána. Nevím ale, jakým způsobem to udělat tak, aby po mně už nikdy nikdo žádné plnění ze směnky nevyžadoval. Banka mi samozřejmě směnku odmítá vydat z toho důvodu, že avalové jsme tam dva a druhého avala nikterak k podpisu nové směnky (ponížené o mnou zaplacenou část) nepřinutí.
Banka mi zaslala dohodu o narovnání, kterou bych mohla eventuelně také zaslat. Dohoda v podstatě řeší vyrovnání mezi mnou a bankou, tedy že na mě po zaplacení poloviny dlužné částky už nikdy nebudou nic vymáhat. Ovšem mně je jasné, že dohoda mne nikterak nechrání před tím, aby na mě mohl danou částku vymáhat případný budoucí nabyvatel směnky.
Známý právník mi radil do Dohody napsat, že: "ve lhůtě 30 dnů od zaplacení narovnací sumy, se Banka a Avalistka dostaví společně do kanceláře Krajského soudu…, kde bude bankou pořízen opis Směnky, tento předán Avalistce a následně na ní bude Bankou škrtnuto rukojemské prohlášení Avalistky, přičemž následně bude bankou pořízen další opis směnky a předán Avalistce. Pro případ porušení této povinnosti bankou se Banka zavazuje do tří dnů od doručení výzvy Avalistky této vrátit zaplacenou narovnací částku."
V ruce by mi tedy zůstal opis jak se škrtnutým podpisem, tak původní s nepřeškrtnutým.
Banka však můj návrh na postup v dané věci odmítá s tím, že takový postup neznají. Vše je ale v jednání. Nyní banka navrhuje jiné řešení, tedy že na směnce by bylo vyznačeno částečné plnění - zaplaceno dne.. CZK dle dohody o narovnání. Argumentuje dále právě existencí připravované dohody o narovnání, ale mně je jasné, že ta samotná mně před případnými dalšími nabyvateli nechrání. Stačilo by tedy vyznačení informace na směnce o tom, že jsem zaplatila a tím se vyvázala z rukojemství? Vím, že dokud bude na směnce figurovat můj podpis, tak směnečný závazek je tu stále - ten nezaniká, a pokud by na mě eventuálně zbylou částku vymáhaly další subjekty, jaké by byly mé šance v případném soudním sporu? Mohla bych dokázat, že daný subjekt (ať už první nebo každý další nabyvatel), o tom zaplacení poloviny a vyvázání mé osoby z dluhu musel věděl?
Existuje jiný způsob jak se z dluhu vyvázat jednou pro vždy, případně alespoň si zajistit jistou pozici v případném budoucím soudním sporu s dalším nabyvatelem směnky?
Předem moc děkuji za odpověď. Simona
ODPOVĚĎ:
Nevidím problém v tom, učinit to tak, jak navrhuje banka, neboť budete mít v ruce dohodu o narovnání, která je důkazem o narovnání situace, která mezi vámi byla sporná. Navíc na směnce bude informace o tom, že bylo částečně na směnku plněno s odkazem na dohodu o narovnání. V tomto postupu tedy nevidím pro Vás žádné riziko a není důvod s ním nesouhlasit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpovědní lhůta u nájemní smlouvy - kolik dnů, týdnů, měsíců?
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - po kolika dnech užívání bytu k tomu dochází?
- Důvody pro výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem
- Zákonné důvody pro ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem z důvodu špatné péče nájemníka o byt
Máme platnou smlouvu na rok s tím, že nám bylo písemně napsáno, že se smlouva automaticky protáhne na dobu neurčitou, při zeptání na prodloužení smlouvy (konverzace na Facebooku). Nyní jsme majitelku pustili do bytu, všechny přístroje které jsou od ní fungují, zdi ani věci které zde byli od majitele nejsou nijak poškozené, je to tak dva dny zpět a 21.11.2016 mi chtěla ze dne na den oznámit výpověď z bytu (prý se jí nelíbí jak se staráme o byt),
může toto udělat? Nájem jsme jí vždy zaplatili a vyšli jí vstříc, když chtěla zaplatit nějakou poštu nebo pojištění. Poslala SMS, že výpověď poslala na adresu co je ve smlouvě a že se máme vystěhovat do 15.12.2016 (odedneška je to nějaké tři týdny). Přitom ve smlouvě máme 2 měsíce výpověď a vratnou kauci, jak máme postupovat? Jsem nájemník. Smlouva byla na dobu určitou 1.6.2015 do 1.6.2016, když jsem se zajímala o to, jak a kdy budeme prodlužovat smlouvu, byla mi napsána na Facebooku v konverzaci tato odpověď: "Jinak smlouva bude na dobu určitou na rok a po roce se automaticky prodlouží." Výpovědní lhůtu poslala po SMS, že do 15.12.2016 se máme vystěhovat, že výpověď poslala poštou na uvedenou adresu ve smlouvě, poštu jsme si zatím nevyzvedli.
Děkuji, Andrea
ODPOVĚĎ:
Pokud jste neporušili nájemní smlouvu zvlášť hrubým způsobem, tedy např. neplatíte nájemné či ničíte byt, nelze dát výpověď v tak krátkém termínu, nýbrž vždy pouze s tříměsíční výpovědní lhůtou, resp. pokud máte ve smlouvě dvouměsíční, tak dvouměsíční. Navíc výpověď musí být písemná, takže je pro Vás směrodatné až to, že si ji vyzvednete na poště. Doporučuji po obdržení napsat pronajímatelce dopis, že výpověď považujete za neplatnou. Jediná možnost je, že Vám dá pak platnou výpověď s dvouměsíční lhůtou, to byste museli akceptovat.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů - nárok na odstupné (nejde o pracovní úraz)
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dohoda o ukončení pracovního poměru - zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, zaměstnavatel nemá náhradní práci
- Odstupné při výpovědi pro zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, zaměstnavatel nemá náhradní práci
Od února 2016 jsem v pracovní neschopnosti, měla jsem operaci vyhřezlé plotýnky a od 16.11. mi byl schválen invalidní důchod 2. stupně. V zaměstnání jsem vykonávala fyzicky náročnou práci, kterou nyní už vykonávat nemůžu a zaměstnavatel pro mě lehčí práci nemá.
Navrhl tedy výpověď dohodou. Chci se zeptat, zda mám nějakou jinou možnost ukončení pracovního poměru a jestli mám i nárok na odstupné. Zdravotní problém nebyl způsoben pracovním úrazem. Děkuji za odpověď.
Denisa
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by Vás ještě mohl poslat na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb a pokud by byla konstatována Vaše nezpůsobilost konat dosavadní práci, pak by Vám mohl dát výpověď z pracovního poměru. Pokud by byla konstatována vaše způsobilost, musela byste nastoupit zpět do zaměstnání. Odstupné vám však nenáleží v žádné případě.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- U pozemku není příjezdová cesta a chodník - je šance na stavební povolení na stavbu na pozemku?
- Stavební povolení na stavbu na pozemku bez příjezdové cesty a chodníku - je šance nebo ne?
2016 jsme koupili s manželem pozemek. Pozemek je určen k individuálního bydlení v předměstí (IN-2). Zažádali jsme o územně plánovací informaci, protože chceme postavit na pozemku rodinný dům o zastavěné ploše 66 m2. Územně plánovací odbor nám odpověděl s tím, že v tomto případě záměr vyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (úzká komunikace bez chodníků a osvětlení), proto je nutné pro umístění stavby vydání územního rozhodnutí. Okolní a sousední parcely jsou osazeny rodinnými domy. Co to pro nás znamená? Co přesně musíme udělat pro to, aby nám bylo umožněno stavět rodinný dům? Jak jsme již informovali, nová nebo oprava komunikace se neplánuje během příštích 10 let.
Děkuji, Libuše.
ODPOVĚĎ:
Územně plánovací odbor Vám dal prostřednictvím územně plánovací informace toliko najevo, že v případě Vašeho stavebního záměru nebude možné postupovat jednodušším způsobem (cestou vydání územního souhlasu), nýbrž bude zapotřebí zahájit územní řízení a vydat územní rozhodnutí o umístění stavby (což je proces o něco složitější, rozdíl však není markantní).
Na vysvětlenou uvádím, že pro výstavbu rodinného domu o zastavěné ploše 66 m2 na pozemku, který je určen k zástavbě rodinnými domy, postačí (samozřejmě za splnění dalších podmínek) vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (jak vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona).
Aby mohl být územní souhlas vydán, musí být splněny i podmínky dle § 96/1 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že stavební úřad vydá územní souhlas, pokud:
- je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- poměry v území se podstatně nemění,
- stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Jelikož ve Vašem případě dospěl územně plánovací odbor k názoru, že podmínka dle poslední odrážky výše není splněna (neboť realizace Vašeho stavebního záměru bude vyžadovat nové nároky na veřejnou dopravní infrastrukturu), bude zapotřebí, abyste zahájili "standardní" územní řízení, jehož výsledkem bude (při splnění všech podmínek) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona). Poté bude možné předložit stavebnímu úřadu ohlášení Vašeho stavebního záměru (§ 104 a násl. stavebního zákona).
Co je nutné udělat pro získání potřebných přivolení stavebního úřadu, se dozvíte v rámci územního řízení (v tomto ohledu velmi záleží na praxi toho kterého stavebního úřadu).
Co se týče připojení Vašeho pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, lze odkázat na tyto dva právní předpisy:
- vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území, dle jejíhož § 20/7 musí ke každé stavbě rodinného domu vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;
- vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb, v jejíž příloze 3 (Podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranné práce) jsou uvedeny minimální parametry přístupových komunikací ke stavbám (a to v bodech 2 a 3 této přílohy).
V současné chvíli Vám doporučuji konzultovat konkrétní požadavky na dopravní přístupnost Vašeho pozemku s územně plánovacím odborem či stavebním úřadem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 23/2008 Sb. , o technických podmínkách požární ochrany staveb
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Osoba s věcným břemenem způsobila škodu sousedům - odpovídá za ni oprávněný nebo majitel nemovitosti?
- Odpovědnost za škodu způsobenou osobou s věcným břemenem užívání nemovitosti
- Osoba se služebností způsobila škodu sousedům - odpovídá za ni oprávněný nebo majitel nemovitosti?
- Odpovědnost za škodu způsobenou osobou se služebností užívání nemovitosti
Otec, kterému je 78 let si přeje, aby na jeho chatě dožil jeho syn, který je alkoholik a má dluhy. Chce proto chatu přepsat na mě (kvůli případné exekuci), protože jsem také jeho syn a jsem bez dluhů, s tím, že tam nechám svého bratra na této chatě tzv. dožít. Rád bych se zeptal, jaké právní důsledky to pro mě může znamenat, když nemovitost bude napsaná na mě a bratr zde způsobí jakékoliv problémy. Například škodu sousedům (např. omylem způsobí požár, který poškodí i sousední nemovitosti), bude se chovat protiprávně proti sousedům (např. vyhrožovat), nebude chtít udržovat zahradu, atd. Druhý můj dotaz zní, zda jsem zodpovědný za to, když si na této chatě způsobí nějaké zranění, které vznikne tím, že se o nemovitost nikdo nestará (zarostlá zahrada, jejíž důsledkem se zraní nebo bude dojde k jeho velkému poškození zdraví z důvodu chátrající nemovitosti (např. něco mu spadne na hlavu).
Děkuji, Libor.
ODPOVĚĎ:
Z titulu vlastnictví nemovitosti se nemusíte obávat, že byste byl odpovědný za to, co bratr dělá - někomu šlape po záhonech nebo způsobí požár. Je ale jasné, že takového souseda nikdo nechce a může na Vás být vyvíjen tlak, abyste bratra vystěhoval. To může být zejména případ rušení nočního klidu, ale nejste za něj odpovědný z důvodu, že vlastníte dům, ve kterém bratr bydlí. Problém ale může nastat v druhém případě, kdy by si bratr mohl v domě nějak ublížit tím, že na něj např. spadne ztrouchnivělý trám. To je již na Vaši odpovědnost, protože jako majitel nemovitosti ji musíte zabezpečit tak, aby se v ní nikomu nic nestalo nebo ji zabezpečit alespoň tak, aby do ní nikdo nechodil, pokud je ve špatném stavu. Pokud by se bratrovi něco stalo, můžete být odpovědný i např. za ublížení na zdraví z nedbalosti. Situace, které by pro Vás mohly nastat z důvodu špatného stavu nemovitosti jsou výrazně vyšším rizikem, než když bude bratr obtěžovat sousedy.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Poškození cizí věci a pojistka na blbost - výluka
- Poškození cizí věci a pojistka odpovědnosti v běžném životě - výluka
- Poškození cizí vypůjčené věci a pojistka na blbost - hradí škodu nebo ne?
- Poškození cizí vypůjčené věci a pojištění odpovědnosti za škodu - hradí škodu nebo ne?
Prosím o správný právní výklad výluky pojištění, kdy pojišťovna odmítá z pojištění odpovědnosti plnit, když je ve Všeobecných podmínkách doslovně uvedeno:
“Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou na movitých věcech třetích osob, které pojištěná osoba užívá, nebo které převzala za účelem splnění závazku. ”
Odůvodňuje to následovně: “Užíváním se rozumí stav, kdy pojištěná osoba má věc movitou po právu ve své moci a je oprávněna využívat její užitné vlastnosti. ” Chápal bych slovo užívá, resp. užívání, jako stav déle trvající, přičemž předmět ke svému účelu určený, je k tomuto účelu využit. V dané záležitosti jde o to, kdy jsem jednorázově převzal od cizí ženy na její požádání fotoaparát a vyfotografovat ji. Tento mi vypadl při manipulaci s ním z ruky na zem, odskočil do bazénu a zničil se. Fotografovat, tedy užít věc k jejímu účelu (? ) jsem nestihl. Je odůvodnění a stanovisko pojišťovny správné a je případně možné se proti němu bránit? Děkuji. Denis
ODPOVĚĎ:
V daném případě z hlediska Vámi popsané situace není vůbec rozhodné, jak dlouho jste věc užíval, ale je rozhodné, že se jedná o věc třetí osoby, tedy o věc, která není ve Vašem vlastnictví, a kterou jste krátkodobě převzal. Z tohoto důvodu je dle mého názoru odůvodnění pojišťovny v souladu s pojistnými podmínkami.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování více potomkům - darovací smlouva pro každé dítě?
- Společná darovací smlouva při darování více osobám
- Hromadná darovací smlouva při darování více osobám
- Darování více dětem - darovací smlouva pro každé dítě zvlášť?
OBČAN-DAROVÁNÍ
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Služebnost součást darovací smlouvy - lze to nebo ne?
- Je možné napsat do darovací smlouvy věcné břemeno?
- Věcné břemeno do darovací smlouvy - je to možné nebo ne?
- Může být věcné břemeno v darovací smlouvě?
- Může být služebnost v darovací smlouvě?
Darování nemovotosti - darující je rodič, obdarovaný - 2 dcery a to rovným dílem. Stačí napsat údaje o dvou obdarovaných, je nutné vypsat údaje o darovaných podílech, nebo je třeba sepsat dvě darovací smlouvy pro každou obdarovanou zvlášť?
Může být věcné břemeno - služebnost součásti darovací smlouvy nebo musí být sepsána zvlášť jako příloha? Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Darovat lze jednou darovací smlouvou, každé dceři je darován podíl na nemovitosti. Do smlouvy je nutné identifikovat dárce i obdarované, specifikovat nemovitost, o kterou se jedná a pokud do smlouvy neuvedete velikost podílů, pak katastr nemovitostí automaticky každé dceři připíše id. 1/2 nemovitosti. Věcné břemeno může být součástí darovací smlouvy, není třena sepisovat samostatnou smlouvu, zbytečně byste hradili 2x správní poplatek.
- Uložil(a): Petr Coufal (admin, webtechnik)
- Kategorie: 300 nejnovějších stránek
- Zveřejněno: 24. listopad 2016
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 1. listopad 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-VĚCNÉBŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Doživotní věcné břemeno na dobu 7 let - co platí? 7 let nebo do konce života oprávněného?
Výňatek z darovací smlouvy:
nabyvatelka paní ALICE D. zřizuje ve prospěch svých rodičů t. j. převodců věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním uživaní nemovitosti t. j. rodinného domu č. p. XXX na pozemku parcelního čísla 2542 - zastavěná plocha a nádvoří o výměře667 m2 a pozemku parcelního čísla 2543 - zahrada o výměře 1412 m2 v katastrálním uzemí XXX obec XXX a to na dobu 7 let výlučně oprávněnými. "
Co si z toho vybrat pokud je darovací smlouva napsaná takto za a, doživotní uživání nebo za b, jen na dobu 7 let? Něco mi tady nesedí děkuji za odpověď Milan
ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, opravdu se tato ustanovení vylučují. Pokud by vznikl spor o to, na jakou dobu vlastně věcné břemeno zřízeno je, pak by v rámci dokazování soud musel zjišťovat, co strany uvedeným ustanovením mínily. Dle mého názoru vůle zřídit věcné břemeno z uvedeného ustanovení vyplývá, ovšem otázka délky trvání by mohla být předmětem sporu a soud by rozhodl na základě dokazování. Nyní nelze jednoznačně určit, která z těchto dob je sjednána platně.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Výživné je polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Výživné je polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na výživné na původní dítě
- Narození dítěte v novém vztahu - vliv na alimenty na původní dítě
- Alimenty jsou polovina platu otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina mzdy otce - může pomoci odvolání?
- Alimenty jsou polovina výdělku otce - může pomoci odvolání?
Přítel má z předchozího manželství 3 děti vek 15,17,18 let alimenty byli určeny na 6300 Kč. Z přítelova platu 18.000 Kč. 06/2015 si žena zvýšila alimenty na 6800 Kč. Nyní si opět zažádala o zvýšení alimentů na 2 nezletilé syny o 1000 Kč na každého z důvodu zvýšení nákladů na dopravné do školy to jí bylo vyhověno a na syna 17 let byly dokonce zvednuty zpětně od 1.9.2015. Nyní celková výše alimentů činí 8900 Kč na všechny 3 děti.
31.12.2015 se nám narodil společný syn a já mám ještě jednoho syna 8 let s předchozího vztahu na kterého otec neplatí je za to již odsouzen. Pobírám pouze mateřskou 7000 na jiné příspěvky a přídavky nemáme nárok jelikož se počítá celý příjem partnera 21000 Kč bez ohledu na to, že platí 8900 Kč alimenty. Žijeme v garsonce 24m2 za 6500 Kč, na jiné bydlení už nám nezbývají peníze.
Poraďte prosím jak postupovat jestli je šance na odvolání proti tomuto zvýšení a jestli i já mám nárok na to abych žádala po příteli a otci našeho společného syna na výživné pro sebe a ještě bych chtěla vědět jak zahrnout i mého prvního syna. Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ.
Ke změně výše výživného dochází zpravidla tehdy, když dojde ke změně finanční situace u jednoho či obou rodičů nebo ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě došlo jak ke zvýšení příjmů Vašeho přítele (dříve 18.000 Kč, nyní 21.000 Kč) a současně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí, je logické, že si matka dětí zažádala o zvýšení výživného a že jí soud vyhověl. Navíc částka 3.000 Kč na jedno dítě není nijak vysoké výživné.
Pokud se zvýšením výživného nesouhlasíte, můžete se proti němu v zákonné lhůtě samozřejmě odvolat nebo pokud lhůta pro odvolání už uplynula, podat nový návrh na stanovení výše výživného. Vzhledem k tomu, že Vám ale po uhrazení výživného a nákladů na bydlení zůstává k dispozici 12.600 Kč, tedy 3.200 Kč na osobu, je možné, že pokud soud shledá tuto částku dostatečnou, pak odvolání či novému návrhu nevyhoví.
Váš přítel má samozřejmě vyživovací povinnost vůči Vám i vašemu společnému synovi. Předpokládám, že tuto vyživovací povinnost plní tím, že přispívá na chod společné domácnosti, na nákupy potravin, oblečení apod. Vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu Váš přítel žádnou vyživovací povinnost nemá. Vyživovací povinnost by měl například tehdy, pokud by Vašeho syna z prvního manželství adoptoval (osvojil). Vyživovací povinnost vůči Vašemu synovi z předchozího vztahu má stále jeho otec. Jestliže tuto povinnost nemůže (nikoliv nechce) z objektivních důvodů plnit (například z důvodu špatného zdravotního stavu, který mu neumožňuje pracovat), může tato vyživovací povinnost přejít na prarodiče dítěte. Pokud byste výživné žádala po prarodičích, musím Vás ale upozornit na to, že soud vždy zahajuje řízení se všemi prarodiči, tedy i s Vašimi rodiči. Pokud by na tom byli rodiče Vašeho bývalého partnera finančně špatně a situace Vašich rodičů by naopak byla dobrá, mohlo by tak dojít i k situaci, kdy by výživné bylo vyměřeno pouze Vašim rodičům.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt jednoho z manželů - co se stane s účtem psaným na jméno zesnulého?
- Smrt manžela - dojde k zablokování účtu v bance?
- Smrt manželky - dojde k zablokování účtu v bance?
- Zúžení SJM pro případ smrti manžela
- Zúžení SJM pro případ smrti manželky
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manžela
- Zúžení společného jmění manželů pro případ úmrtí manželky
V případě úmrtí jednoho z manželů půjdou do dědictví jen peníze z účtů, jejichž majitelem byl zemřelý, nebo i peníze na účtech, jejichž majitelem je pozůstalý? Budou účty zemřelého blokovány? Lze řešit převod majetku zúžením SJM pro případ úmrtí jednoho z manželů? Děkuji, Albert.
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení má notář povinnost zjistit majetek, který měli zůstavitel a pozůstalý manžel ve společném jmění manželů, toto společné jmění musí vypořádat (buď dle zákona nebo dle dohody dědiců s pozůstalým manželem) a teprve poté projedná majetek, který ze společného jmění manželů připadl zůstaviteli a dále majetek, který měl zůstavitel pouze ve svém výlučném vlastnictví (proto, že ho např. dostal darem nebo ho zdědil).
Pokud manželé uzavřou smlouvu o zúžení společného jmění manželů, notář v dědickém řízení má povinnost tuto smlouvu zohlednit a majetek, který byl na základě této smlouvy napsán na pozůstalého manžela, neprojednávat. Je zde však riziko, že může dříve zemřít ten z manželů, na kterého byl majetek touto smlouvou přepsán a v tom případě by se takový majetek musel v dědickém řízení projednat všechen.
Smlouva o zúžení SJM se navíc musí sepsat ve formě notářského zápisu, jinak je neplatná. Cena notářského zápisu se vypočítává z majetku, který se smlouvou zužuje a finančně by Vás to vyšlo jen o něco málo levněji, než když by se majetek vypořádal až v dědickém řízení.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zpětvzetí darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zpětvzetí daru
- Zrušení daru, darování z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Vrácení daru z důvodu týrání dárce obdarovaným
- Týrání dárce obdarovaným a zrušení darování nemovitosti
Matka otce vydírala rozvodem, že se s ním rozvede, pokud jí nedaruje půl nemovitosti. On tak učinil a daroval ji půlku nemovitosti 08/2014 ona se i přesto rozvedla 05/2015. Dárce (otce) pak psychicky týrala, až se pokusil spáchat sebevraždu. Chci se zeptat zda jde požádat o vrácení daru i po rozvodu po tom co ho týrala i dále týrá. Děkuji, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Ano, existuje možnost odvolat dar pro nevděk. Občanský zákoník v ust. § 2072 stanoví "Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny." Lze tedy využít této zákonné možnosti a dar odvolat.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nevyklidil zděděné věci z cizí nemovitosti - jak donutit k odvezení věcí?
- Jak donutit dědice aby si odvezl věci z cizí nemovitosti která nebyla součástí dědictví?
Vlastním byt po babičce, který mi darovala několik let před smrtí. Do dědictví bylo zahrnuto vybavení tohoto bytu a dědici jsou její dvě děti (moje máma a strýc), každý id. 1/2 vybavení. Bohužel se strýcem máme špatné vztahy a není již 1,5 roku schopný dohody na fyzickém rozdělení a následném vystěhování bytu. Z tohoto důvodu mi brání v užívání mého bytu. Existuje nějaká lhůta, ve které si věci musí odvést či poté mohu s věcmi naložit podle svého uvážení? Stačí jej např. vyzvat písemným dopisem a uvést zde takovou lhůtu?
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o odvoz věcí, kterými strýc brání užívání Vašeho bytu, doporučila bych zaslat mu písemnou výzvu se lhůtou, do kdy si má věci odvézt. Dále ho v dopisu informujte, že pokud si věci neodveze, necháte na jeho náklad věci odvézt a uskladnit. Pokud by tato situace nastala, sepište všechny věci, které mu necháte uskladnit a pořiďte fotodokumentaci, abyste se vyhnul nařčení, že jste mu něco zničil či zcizil. Poté věci odvezte někde do skladu, samozřejmě skladné na nějakou dobu budete muset uhradit, ale tuto částku můžete po strýci vymáhat zpět. Pokud by si strýc uskladněné věci nevyzvedl, má skladovatel právo věci prodat.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník platí podíl nájemného jen jednomu ze spoluvlastníků - má druhý spoluvlastník právo na vydání části nájmu, nájemného?
- Vydání části podílu nájmu spolumajitelem jinému spoluvlastníkovi - může to spoluvlastník požadovat?
- Spolumajitel nevymáhá zasílání své části nájemného od nájemce - má nárok na vydání části nájmu od spolumajitele který nutí nájemce platit?
Jsem spoluvlastníkem nemovitosti - vlastním ideální 1 a můj strýc 1. Nemovitost pronajímáme a dlouhodobě se potýkáme s prodlením v úhradách nájemného. Já se snažím s nájemníkem jednat a starám se o to co se s nemovitostí děje. Můj strýc je pasivní nic nechce řešit. Ústní dohoda pronajímatelů s nájemníkem je taková, že nájemník zasílá polovinu nájemného každému z pronajímatelů na jeho bankovní účet a pronajímatelé to mají kontrolovat. Před rokem (12/2015), dluh na nájemném narostl do výše cca 200 000 Kč. Rozhodl jsem se to řešit přes právníka a požadovat uznání dluhu a stanovení splátkového kalendáře. Strýc to odmítl, s tím že nechce platit za právníka a bude si svoji část dluhu řešit sám. Já jsem podepsal uznání dluhu a když nájemníka každý měsíc urguji, kromě nájemného občas pošle i nějakou splátku dluhu. Strýc téměř nedostává ani nájemné, protože se o to nestará. Nedávno začal požadovat abych mu vyplatil polovinu mých výnosů z pronájmu a z dluhu. Má na to právo dle § 1120 NOZ i když odmítá jakkoli věc řešit a na jednání o uznání dluhu a splátkovém kalendáři se odmítl podílet?
Zároveň mi strýc odmítá předat nájem za reklamní plochu, která je na nemovitosti (smlouva je napsaná na něj a peníze přebírá všechny on) a zaplatit polovinu za prvotní právní konzultaci na které jsme se dohodli (ještě před tím než odmítl řešit uznání dluhu a splátkový kalendář). Argumentuje tím, že já mám víc za nájem, takže bych mu ještě měl dát více peněz já. Jak byste mi doporučili situaci se strýcem řešit?
Děkuji, Matěj
ODPOVĚĎ:
Mám za to, že pokud z uznání jednoznačně vyplývá, že se jedná o platby vůči Vám z titulu poloviny úhrady nájmu, je zřejmé, že se jedná o dluh i nájem hrazený na váš podíl a spoluvlastník se nemůže dluhu domáhat. Ovšem v případě spoluvlastnictví Občanský zákoník poměrně často uvádí, že v případě sporu rozhodne soud. Já bych doporučila spoluvlastníkovi nic nehradit, ovšem je riziko, že se obrátí na soud a v tomto případě bude rozhodnutí ve věci značně nejisté. Pokud jde o nájem za reklamní plochu, pokud strýc inkasuje celou částku, musí Vám polovinu vyplatit, zde bych doporučovala se částky domáhat prostřednictvím soudu.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Soudní zrušení kolaudačního souhlasu
- Kolaudační souhlas má jiné stavební povolení - je to důvod pro zrušení kolaudačního souhlasu?
- Zkolaudování nemovitosti přes nevyřešené odvolání proti projektu a stavbě dotčenými subjekty
- Kolaudační souhlas když stavba nemá platné stavební povolení
Je možné soudně po 2 letech od kolaudace zrušit kolaudační souhlas a do jaké doby, jestliže:
a) v kolaudačním souhlasu je uvedeno jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou projednáváno
b) kolaudace proběhla, aniž nabylo právní moci odvolání vůči projektu i stavbě, rozhodnutí o odvolání nám KÚ ani nebylo zasláno
c) stavební povolení na zkolaudovanou stavbu bylo po roce a půl od vydání stavebního povolení zrušeno z důvodu nezákonného projednávání
d) probíhá nové stavební řízení, stavba nemá dosud platné stavební povolení, stavební úřady (městský i krajský) jsou nečinné (nevyrovnávají se s námitkami vůči projektu, stavbě i stavebnímu povolení, nereagují na urgence), investor odmítá jakoukoli komunikaci.
Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
Dle § 122 odst. 3 stavebního zákona při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Dle § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu mj. s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací.
Skutečnost, že je v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jiné stavební povolení, je vadou, kterou je nezbytné opravit.
Kolaudační souhlas není rozhodnutím, nelze se tedy proti němu odvolat. Je zde pouze možnost jeho přezkumu v rámci přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu.
Stavební povolení podléhá přezkumu, tedy je možné jej zrušit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky.
V případě tzv. dodatečného stavebního povolení, tedy žádosti o stavební povolení v situaci, kdy stavba je již postavena, se postupuje dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto postupu jsou oprávněné osoby oprávněny podávat mj. i Vámi zmiňované námitky, se kterými se musí příslušný stavební úřad vypořádat. Pokud je ovšem stavební úřad nečinný, je zde možnost uplatnit opatření proti nečinnosti dle § 80 a násl. správního řádu, dle kterého nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Je zde tedy možnost podat podnět k nadřízenému správnímu orgánu, aby ten učinil úkony směřující k tomu, aby řízení probíhalo v souladu se zákonem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Fiktivní rozdělení dědictví dohodou dědiců
- Přenechání dědictví sourozenci - jak zajistit že v případě smrti budu dědit?
Rodiče chtějí darovat nemovitosti a jak to udělat, aby to bylo spravedlivé. Jsme tři sourozenci. Momentálně tam nechce nikdo bydlet, na vyplaceni nemá nikdo peníze, je možné, že se za 10,15 let změní názor a někdo to bude chtít mít k bydlení. Otec to chtěl napsat pro jednodušší řízení na jednu osobu. Může tam být článek o tom, že ale na nákladech (daně), údržbě a pod. a případném prodeji se bude vše dělit třemi? Může tam být, že v případě smrti jedné z nás připadne její třetina na zbývající dvě, i když budou mít manžela, děti? Jaké jsou přibližné cenové náklady na toto řízení.
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
V darovací smlouvě nemohou být stanoveny takové podmínky, které uvádíte. Darování je dvoustranná smlouva uzavřená mezi dárcem a obdarovaným a ostatní děti nejsou účastníky v této smlouvě.
Vaši rodiče mohou každý napsat závěť, ve které dědicem svého domu určí např. jedno ze svých dětí s tím, že se děti mohou dohodnout i jinak. Dále mohou určit svému dědici dědice, tedy že po smrti dítěte, který dům zdědí, tento dům připadne např. rovným dílem ostatním dvou dětem nebo jejich dětem. Tento institut (povolání dědice svému dědici) se nazývá svěřenské nástupnictví.
Závěť se svěřenským nástupnictvím formou notářského zápisu stojí cca 2300 Kč včetně DPH.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení věcného břemene pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení služebnosti pro více osob - stačí nadpoloviční většina souhlasu oprávněných věcným břemenem?
- Zrušení věcného břemene více oprávněným osobám - postup, informace
- Zrušení služebnosti více oprávněným osobám - postup, informace
Chtěl bych vás požádat o radu k možnosti odstranění věcného břemene. Jsem majitelem domu, do kterého mám přístup přes vjezd (průjezd). Moji sousedé mají do svého domu vstup pouze přes dveře. Sousedé mají dle informací z KN věcné břemeno průchodu a průjezdu tímto mým vjezdem. Jelikož majitelů sousedního domu je 7, je těžké se s nimi domluvit. Stačí když bude souhlasit nadpoloviční většina dle počtu podílů nebo musí souhlasit všichni majitelé? K případnému zrušení - souhlasu dotyčného je potřeba aby se někam dostavil? Ptám se proto, že někteří z nich jsou již starší a bylo by složitější.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Ke zrušení věcného břemene je třeba sepsat smlouvu o zrušení věcného břemene, kterou je třeba vložit do katastru nemovitostí, musí s ní souhlasit všichni spoluvlastníci a všichni se musí na smlouvu podepsat, přičemž podpisy musí být úředně ověřené. Spoluvlastníci se tedy musí dostavit osobně na úřad či k notáři, nicméně pokud to není v jejich možnostech, lze domluvit výjezd notáře při pracovníka úřadu k nim. Pokud by některý z nich se zrušením nesouhlasil, nezbylo by, než řešit zrušení věcného břemene soudně.
__
PRÁCE-DOVOLENOU
- Minimální odpracovaná doba pro získání nároku na dovolenou
- Nárok na dovolenou - po kolika dnech práce vzniká?
- Nárok na dovolenou při výpovědi ve zkušební době
- Výpověď ve zkušební době a dovolená, nárok na dovolenou
Pracovní poměr trval od 15.8.2016 do 20.9.2016, zrušen ve zkušební době zaměstnancem. Je nárok na proplacení dovolené za tuto dobu? Pokud ne, kolik dnů se musí minimálně odpracovat? Děkuji. Jana
ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec odpracoval min. 21 směn, pak má právo na 1/12 dovolené poskytované zaměstnavatele za kalendářní rok, a to i v případě zkušební doby.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod s cizincem a zrušení povolení přechodného pobytu v ČR pro sdílení společné domácnosti
- Jak udat cizince že nežije ve společné domácnosti s přítelkyní, družkou?
- Jak udat cizincku že nežije ve společné domácnosti s přítelem, partnerem, druhem?
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - rozchod s českým partnerem, partnerkou
- Zánik nároku pobytu cizinci v ČR - ukončení sdílení společné domácnosti
Bývalý přítel z Argentiny dostal v ČR přechodný pobyt za účelem sdílení společné domácnosti se mnou. Rozešli jsme se před pár měsíci. Lze požádat o novou domovní kontrolu nebo anonymně nahlásit, že již nemá nárok na žití v ČR? Děkuji. Linda
ODPOVĚĎ:
Kontroly mohou být provedeny na základě podnětu či i bez podnětu. Jsou zde tedy možné obě varianty. Na provedení kontroly není právní nárok, tedy vždy záleží na příslušném orgánu, zda kontrolu provede či nikoliv.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Nemoc dítěte a neuskutečněné setkání otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Nemoc dítěte a neuskutečněný styk otce s dítětem - musí mít matka potvrzení od lékaře?
- Otec nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka čekat na otce dítěte (setkávání, styk s dítětem)
- Otec dítěte nepřijde včas pro dítě - jak dlouho musí matka počkat na otce dítěte?
Otec mé dcery má určen styk s dcerou na sobotu např. od 10.00 do 15 hod. Do bytu či domu ho vzhledem k jeho chování nemíním pouštět.
Zajímalo by mě jak postupovat v následujících případech.
1. Dcera (v prosinci 2016 bude mít rok) bude nachystaná v 10 hodin a on nepřijde včas. Do kolika hodin musím čekat, až přijde pro dceru? Jednak v zimě není rozumné být dlouho venku a navíc, zřejmě budu mít program, který budu chtít stihnout v době její nepřítomnosti.
2. Jak mám postupovat v případě, že bude dcera nemocná a nebude moci jít ven. Potřebuji nějaké potvrzení nebo stačí informovat jejího otce?
3. Jak postupovat v případě, že bude mít dcera nějaký drobný úraz (škrábanec, drobné ranky) stát se může komukoliv, ale obávám se, že i pokud se to stane u jejího otce bude se snažit tuto skutečnost zneužít proti mně.
Prosím o informaci jak postupovat v těchto případech a o informaci na koho se mám obrátit i s jinými problémy, které mohou vzniknout při styku s jejím otcem. Kamila
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud je styk otce s dcerou jednoznačně časově vymezen, měl by si otec dceru ve stanovený čas převzít a ve stanovený čas ji opět vrátit zpět. Případné zpoždění by Vám měl otec oznámit. Pokud se tak nestane, doporučuji jej kontaktovat a zjistit, o jak velké zpoždění se bude jednat. Domnívám se, že není nutné čekat s dcerou v zimě venku před domem. Pokud bude otec mít zpoždění, můžete zajít zpět do bytu či domu a až si otec pro dceru přijde, opět vyjít ven. Pokud Vám otcovo zpoždění naruší Vaše vlastní plány, můžete otci také sdělit, že potřebujete odjet a sdělit mu adresu, kde si může dceru převzít. Pokud se budou zpoždění při předání dcery opakovat, doporučuji se obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Se sociální pracovnicí můžete konzultovat veškeré problémy, které při předávání či styku s dcerou případně nastanou.
2. Pokud nepůjde o závažné onemocnění (vysoká horečka, infekční nemoc apod.), nemusí být nemoc důvodem pro zrušení styku s dcerou. Pokud je otec schopen a ochoten se o dceru postarat i v době nemoci, můžete dceru otci předat, i když bude nemocná. Pokud bude nemoc bránit ve styku dcery s otcem, doporučuji navštívit lékaře a nechat si vystavit lékařskou zprávu, kterou můžete na požádání otci předložit.
3. Jestliže víte o jakýchkoliv zraněních, které dcera má, doporučuji o tom otce informovat hned při předání dcery a případně sdělit, jak ke zranění (m) přišla. Pokud se obáváte toho, že by Vás chtěl otec obvinit ze vzniku nějakých zranění, ke kterým došlo v době, kdy měl o dceru pečovat on, můžete si také k předávání dcery vzít svědka (například někoho z příbuzných či přítel), který dosvědčí, v jaké stavu jste dceru předala otci a v jakém stavu ji otec vrátil zpět. Jak již bylo uvedeno výše, jakékoliv problémy při předávání či styku s dcerou doporučuji konzultovat se sociální pracovnicí OSPOD.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo otce dítěte znát příjmení nového partnera matky dítěte
- Právo matky dítěte znát příjmení nové partnerky otce dítěte
Syn je od 09/2016 rozvedený, bydlí od 06/2016 u nás. Bývalá žena si v 06/2016 hned nastěhovala nového přítele. Mají střídavou péči u dcery. Má syn nárok vědět příjmení toho, kdo vychovává dceru? Bývalá žena nechce říct, nechápem důvod. Děkuji. Hana
ODPOVĚĎ:
Podle § 885 nového občanského zákoníku platí, že pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. Přestože ve Vámi popisované situaci pečují o dítě oba rodiče (Váš syn i jeho bývalá žena), současný přítel synovy bývalé ženy na dceru výchovně působí už jen svou přítomností a svým jednáním a chováním vůči Vaší bývalé ženě a dceři.
Co se týče práva na informace, § 890 nového občanského zákoníku k tomu sděluje pouze tolik, že rodiče jsou povinni si vzájemné sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů (tzv. informační povinnost). Právní úprava už však nespecifikuje, které informace lze považovat za podstatné. Žádná právní úprava tedy nenařizuje bývalé ženě Vašeho syna sdělit mu jméno a příjmení jejího partnera, se kterým nyní žije, na druhou stranu se domnívám, že jako otec má Váš syn právo vědět, kdo se podílí na výchově jeho dcery. Pokud by synova bývalá žena i nadále odmítala potřebné informace sdělit, v krajním případě se Váš syn může obrátit na soud a vymáhat plnění výše uvedené informační povinnosti soudní cestou s odůvodněním, že z jeho pohledu se jedná o podstatnou záležitost týkající se dítěte dle § 890 nového občanského zákoníku.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro jednu firmu rozdělené ve více dceřinných firmách - jde o schwarz systém?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výplata mzdy po 3 měsících - je to v souladu se Zákoníkem práce?
- Neproplacení části mzdy firmou - vymáhání zaměstnancem
- Výkaz práce jako důkaz docházky - je to dostačující pro prokázání docházky do práce?
Firma mě zaměstnala na 3 smlouvy - DPČ a 2x DPP, smlouvy znějí na 3 různé firmy. Firma je pražská, já pracuji v archivu v Brně. V odpracovaných hodinách, vykázaných ve výplatních páskách chybí 30-50 hodin měsíčně oproti evidenci docházky, kterou měsíčně posílám na firmu (výplaty za 07/2016 až 10/2016). Chci se zeptat, jak nejlépe postupovat, aby mi doplatili dlužnou mzdu za nevykázané hodiny a zda je evidence docházky, kterou jim měsíčně posílám dostatečným důkazem o odpracovaných hodinách, také zda je v pořádku, aby mi dali 3 různé smlouvy na 3 různé firmy. Napadlo mě také, že bych třeba rozprodal zařízení, které mám na pracovišti, abych pak jeho prodejní cenu započetl s dluhem mzdy, nebo aspoň si je dočasně ponechat, abych je donutil zaplatit? Prý mají problémy s dotacemi apod. , spíše však oddalují problémy a nechtějí zaplatit - již jsem s nimi řešil vícekrát během posledního půl roku (05/2016-11/2016). Moc Vám děkuji za radu! Norbert
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu vyplývá, že máte uzavřen několik různých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u různých zaměstnavatelů. To zákoník práce nezakazuje, ovšem nemělo by se jednat o obcházení zákoníku práce tak, že formálně by zaměstnavatelé byli sice jiní, ovšem fakticky byste konal práci pro jeden subjekt. Tím by docházelo k obcházení ustanovení zákoníku práce o tom, že jedna fyzická osoba může mít sice u jednoho zaměstnavatele uzavřeno i několik pracovněprávních vztahů, ovšem s různý druhem práce a dohod o provedení práce se ještě odpracované hodiny za všechny uzavřené dohody za kalendářní rok sčítaní.
Ohledně odpracovaných hodin a jejich evidence to je povinností zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby a odpracované doby. Je také rozhodující, jak jste si výkon práce mezi sebou ujednali. Pokud nesouhlasíte s uvedením odpracovaných hodin ze strany zaměstnavatele, máte možnost se na zaměstnavatele písemně obrátit a požadovat vysvětlení, popř doplacení dlužné částky. Majetek zaměstnavatele rozhodně neprodávejte a ani nijak nezadržujte.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Udání na živnostenský úřad - musí ŽÚ informovat o vyřízení stížnosti na živnostníka?
- Stížnost na práci živnostníka na živnostenský úřad - právo živnostníka na informaci o vyřízení stížnosti
- Správní řízení s živnostníkem na podnět zákazníka živnostníka - má právo na info o vyřízení stížnosti, udání
- Udání živnostníka na živnostenském úřadě - právo na informaci o vyřízení udání
Podala jsem stížnost na kameníka (nedbalé kamenické a práce a poničení náhrobku) na místně příslušný Živnostenský úřad. Musí mi živnostenský úřad podat informace o průběhu jejich šetření? Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Na činnost podnikatele je možné podat stížnost na živnostenském úřadě.
Živnostenský úřad je oprávněn dohlížet na dodržování živnostenského a některých dalších zákonů a jejich případné porušení pokutovat.
Živnostenský úřad není oprávněn řešit občanskoprávní spory, tato činnost je vymezena soudům.
Nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy byla stížnost doručena, musí být stěžovatel informován o vyřízení tohoto podnětu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace odběru vody od vodárny - podezření na závadný vodoměr
- Podezření na závadný vodoměr a reklamace vysokého odběru vody
- Reklamace odběru množství vody a vyměněný vodoměr - jak dokázat že byl vodoměr vadný?
mám dotaz ohledně fakturace za vodu v Praze (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.). Za poslední období zúčtovací období nám vyšla cca 2,5x větší spotřeba vody. Běžně ročně spotřebujeme cca 1100 kubíků vody.
Loni (2017) (2015) spotřeba stoupla na 1400 kubíků vody. Letos (2016) na 2880 kubíků vody. Což je naprosto nereálné číslo. Současně nám v květnu 2016 měnili vodoměr a z odečtu při této výměně je patrné, že spotřeba po výměně vodoměru je výrazně nižší nežli před výměnou vodoměru. Když jsem jim na reklamační oddělení napsal tato fakta, sdělili mi, že reklamaci zamítají. Protože jsem se měl bránit hned po výměně vodoměru, ale vyúčtování jsem obdržel až nyní a tak jsem neznal příslušná čísla, tudíž jsem nevěděl, že mám něco reklamovat. Prosím, je možné se nějak právně bráni nebo to nemá smysl. Děkuji Petr
ODPOVĚĎ:
Je logické, že jste se nemohl bránit dříve, než jste obdržel vyúčtování, proto je sdělení Pražských vodovodů a kanalizací neúčinné. Máte-li podezření, že Váš vodoměr neměří množství odebrané vody správně, máte podle § 17 zákona č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích, právo požádat o jeho přezkoušení. Provozovatel vodovodu je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel. Seznam těchto subjektů je možné nalézt na webu Českého metrologického institutu. Odběratel je pak povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost, což znamená například zpřístupnit místo, kde se vodoměr nachází, a samotnou kontrolu umožnit. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel vodovodu neprodleně písemně odběrateli. Zjistí-li se při kontrole, že vodoměr skutečně neměří množství odebrané vody správně nebo je zcela nefunkční, je potřeba stanovit množství odebrané vody náhradním způsobem. Stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. Doporučuji tedy zaslat na Pražské vodovody a kanalizace písemnou žádost o přezkoušení vodoměru, přičemž výsledek tohoto přezkoušení bude pro rozhodování, zda odběr hradit či ne, směrodatný.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Přeřazení na jinou pracovní pozici - jakou práci může zaměstnavatel nabídnout a zaměstnavatel přijmout?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a dovolená - na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok?
2016 mi bylo 55 let. Od 1.1.2009 mám smlouvu na dobu neurčitou s pozicí obchodní manažer. Nikdy jsem neměla nemocenskou, od 19.10.2015 jsem onemocněla až do 1.11.2016. Po ukončeni dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem předala zaměstnavateli s doloženým lékařským posudkem
žádost o přeložení na jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů. Současně od 2.11.2016 jsem od OSSZ obdržela invalidní důchod I. stupně. Vím jistě, že zaměstnavatel nemá zájem dále o mojí další pracovní činnost ve firmě, na druhou stranu majitel firmy mi nechce dát sám výpověď, aby mi nemusel vyplatit odstupné. Z období před vznikem nemoci jsem měla hodně vysoký průměr mzdy pro podobnou výplatu a když to zjistil, snaží se mě nějak zbavit abych odešla dobrovolně sama a nemusel mi dát výpověď on. Ve smlouvě mám působnost pro celou ČR, tedy mi nemusí poskytnout nyní práci v mém regionu kde jsem to měla dříve - Západní Čechy - jsem z Plzeňska a nabídl mi práci v regionu Liberec, což si myslel že mu rovnou odmítnu a dám sama výpověď dohodou. To jsem neudělala a místo toho jsem podala již uvedenou žádost. Nyní mám v týdnu s nadřízeným a majitelem schůzku a prý mi něco nabídnou jiného. Znám poměry ve firmě a vím, že jiné místo obchodního manažera volné není než teď ten Liberec, moje původní místo je obsazené novým zaměstnancem a další reálné pracovní místo mi můžou pouze jedině nabídnout ve velmi vzdáleném od mého bydliště - v jiném kraji, v sídle firmy,
nějakou administrativní činnost v kanceláři - max. v účtárně. Pak jsou tam už jen místa pro muže - řidiči apod. Jedná se mi o to jaké pracovní místo dle mé žádosti o jinou vhodnou práci ze zdravotních důvodů mi zaměstnavatel nanejvýš může nabídnout, zda to může být cokoliv nebo např.
musí min. dodržet alespoň třeba přibližně moje původní pracovní zařazení, zkušenosti, kvalifikaci apod. Tedy zda musím přijmout jakoukoliv jejich nabídku nebo v případě, že mi nabídnou nějakou jinou práci, která bude úplně nesmyslná od mé původní kvalifikace a bývalých zkušeností, zda mohu třeba odmítnout. Vím, že stejně ve firmě ukončím pracovní poměr, dále tam pracovat nebudu, je to už jen otázka jak se mne zbaví a já pouze nechci - pokud k tomu budu mít nárok, zas tak jednoduše přistoupit abych jim dala výpověď sama. Pokud mi nic nebude jiného zbývat udělám to, ale vím,
že nemají možnost mi nabídnout nějakou moc vhodnou práci, není to moc velká firma, kde by bylo hodně různých pracovních míst. Když by mně jinou práci od podání žádosti do 15 dnů nenabídli, podala bych výpověď já a museli by mně vyplatit 2 měsíce průměrné mzdy za období řádné dvouměsíční výpovědní lhůty, ale to také majitel určitě nechce, i to je pro něj moc peněz a chce moji výpověď, aby mi nemusel dát ani korunu navíc. Chápu to, ale na druhou stranu to nechci zas tak jednoduše vzdát. V minulých letech
takto většinu zaměstnanců a kolegů dohnal dát rozvázání pracovního poměru dohodou RPP, protože se neporadili a podepsali to pod tlakem.
K 1.11.2016, kdy jsem měla ukončení ND, za tento rok mám 211 neodpracovaných dnů, nyní od 2.11.2016 čerpám nevyčerpanou dovolenou za r. 2015 a pokud to tak a měla bych např. už ukončení pracovního poměru k 30.11.2016, budu mít nárok - případně KOLIK dní na dovolenou za r. 2016?
V naší firmě máme nárok dle pracovních smluv, tedy i já v případě pracování celého roku na 4 týdny dovolené. Děkuji moc předem za odpověď, asi jsem vše popsala dost podrobně, chtěla jsem jen,
aby jste znali všechny případné okolnosti pro správnou odpověď.
Děkuji předem, moc mi vaše upřesnění pomůže při konečném řešení.
S pozdravem a s přáním příjemného dne,
Markéta
ODPOVĚĎ:
Invalidní důchod není důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by Vás však měl poslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče), aby přezkoumal Vaši způsobilost k výkonu dosavadní práce. Píšete, že jste zaměstnavateli předložila lékařský posudek, neuvádíte již však, co je jeho obsahem. Pokud by bylo jeho obsahem konstatování vaší nezpůsobilosti k práci, pak Vám zaměstnavatel nemůže práci dle vaší pracovní smlouvy přidělovat a může Vás převést na jinou práci nebo Vám může dát výpově´d. pokud by Vám dal výpověď, měla byste nárok na odstupné pouze v případě, že by tato Vaše neschopnost konat dosavadní práci byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud Vám bude chtít zaměstnavatel nabídnout jinou práci, prakticky Vám může nabídnout cokoliv, vy máte možnost to odmítnout, poté vám dá výpověď ze zdravotních důvodů. Dle zákoníku práce Vám v tomto případě zaměstnavatel nemá vůbec povinnost žádnou jinou práci nabízet a může Vám dát výpověď rovnou. Po výpovědní dobu Vám bude platit průměrný výdělek.
Pokud byste skončila pracovní poměr na konci listopadu 2016, pak pro daný kalendářní rok byste měla nárok pouze na dovolenou za odpracované dny, a to 1/12 celoroční dovolené za každých 21 odpracovaných směn. Za odpracovanou směnu se pro tyto účely považuje i den čerpání dovolené.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co jí hrozí když řekne pravdu kdo řídil?
- Přítelkyně řidiče bez řidičáku vzala dopravní nehodu na sebe - co hrozí poškozeným v dopravní nehodě když řekne pravdu?
05/2016 se stala dopravní nehoda. Řidiči byl v té době odebrán řidičský průkaz za alkohol. Nehodu proto na sebe vzala řidičova přítelkyně, která teď vyhrožuje že půjde na Policii a udá ho že řídil on. Ona sama i ostatní účastníci nehody potvrdili, že řídila právě ona. Problém je v tom, že ona v době nehody byla v zaměstnání, kde jí to můžou potvrdit svědci. K místu nehody dorazila cca za půl hodiny po nehodě. Nehoda je již uzavřená, pojišťovna škodu poškozeným uhradila. Je možné aby ještě mohla změnit výpověď? Co by jí v tom případě pak hrozilo za trest? Případně kdyby se našla nějaká dobrá duše a vzala tu nehodu na sebe, co by hrozilo jí, když defacto ujela od nehody?
Děkuji Broněk
ODPOVĚĎ:
Změnit výpověď určitě může. Je zde riziko případného stíhání za trestný čin podvodu, popř. pojistného podvodu.
Jestliže bylo při nehodě způsobeno zranění, a řidič účastnící se takové dopravní nehody ujel, hrozí mu trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Pokud nehoda byla bez zranění, tak zde hrozí spáchání přestupku, za který je možné uložit pokutu/zákaz činnosti/řízení motorových vozidel.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Údaj v katastru nemovitostí - je informativní nebo rozhodující?
- Zápis pozemku jako PUPFL v katastru - informativní nebo rozhodující údaj?
Přišlo mi rozhodnutí s textem: "Na základě zjištění skutečností rozhodl v pochybnostech dle § 3 odst. 3) lesního zákona takto: pozemek dle katastru nemovitostí je pozemek určený k plnění funkcí lesa ve smyslu § 3 odst. 1 pís b) lesního zákona. " Trochu mě zaráží "pozemek dle KN je" domníval jsem se, že zapsaný údaj v katastru je jen informativní ne rozhodující, neboť o tom, že jsem PUPFL, jsem nikdy nedostal písemný doklad. Děkuji Nataša.
ODPOVĚĎ:
Stav zapsaný v katastru nemovitostí je podstatný, pokud je Váš pozemek určen jako PUPFL a takto je zapsán v katastru, je tento údaj závazný.
Pro případ neoprávněných zápisů PUPFL do katastru nemovitostí je zde možnost domáhat se určení, zda pozemek je určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jak se stalo ve Vašem případě.
Pokud máte za to, že rozhodnutí není správné a Váš pozemek není PUPFL, je možnost se bránit případným opravným prostředkem, popř. dále i žalobou před soudem.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nepřestal po výpovědi platit internet bývalému zaměstnanci - má právo na proplacení internetu, který omylem platí?
- Bývalý zaměstnavatel omylem platí bývalému zaměstnanci internet - má právo na zaplacení od bývalého zaměstnance?
31.5.2016 jsem ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele, který mi platil připojení k internetu z mé domácnosti z důvodu vykonávání zaměstnání. Před ukončením pracovního poměru mi bylo oznámeno, že pochopitelně po 31.5.2016 mi již internet hrazen nebude. Nicméně k ukončení placení nedošlo. „Starý“ zaměstnavatel mi internet do dnešního dne stále platí. Mohu nijak neřešit? Nebude moci zaměstnavatel zpětně vymáhat, až zjistí že platby nebyly ukončeny? Jedná se cca o 700 Kč měsíčně. Telefonní linka není psaná na mne, ale na mého otce. Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by se po Vás mohl domáhat bezdůvodného obohacení, přičemž promlčecí doba je tříletá. Proto bych doporučovala zaměstnavatele kontaktovat a upozornit ho na hrazení internetu, aby nenastala situace, že se po Vás pak bude domáhat vrácení velké jednorázové sumy.
__
RODINA-SJM
- Nemovitost v SJM kterou z velké části zaplatil manžel - jak zapsat podíly v katastru nemovitostí?
- Zapsání podílu nemovitosti v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu bytu v SJM do katastru nemovitostí
- Zapsání podílu domu v SJM do katastru nemovitostí
- Koupě nemovitosti převážně z peněz jednoho z manželů - podílové spoluvlastnictví v SJM
- Podílové spoluvlastnictví v SJM - lze ho tak zapsat do katastru nemovitostí?
- Je možné určit podíly nemovitosti v SJM smlouvou, smluvně?
Společně s přítelkyní plánujeme 05/2017 svatbu a současně také koupi stavební parcely + stavbu domu na klíč. Počítáme, že ještě do svatby bychom vyřešili parcelu a samotná stavba domu bude až po svatbě. Celkové náklady na parcelu + dům budou 3 mil. Kč, přičemž financování bude:
- 1 mil. Kč mé úspory
- 1 mil. Kč dar od mých rodičů
- 1 mil. Kč společná hypotéka
S přítelkyní jsme se domluvili, že by bylo spravedlivé ošetřit vlastnictví v poměru k tomu, kdo jakou část zaplatí (což je se započtením poloviny hypotéky každému 2.5 mil. Kč vs. 0,5 mil. Kč). Tedy vlastnictví by bylo 5/6 manžel : 1/6 manželka.
Je možné toto nějak smluvně ošetřit v rámci SJM? Například sepsáním v rámci předmanželské smlouvy, i když stavba domu bude následovat až po svatbě? Případně jak jinak to řešit a jestli je nutné řešit ještě před svatbou nebo až po ní? Děkuji. Robert
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:
1/ Zakoupíte-li pozemek ještě před svatbou, můžete tento pozemek nabýt do spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou 1/6 pozemku pro Vaší přítelkyni a 5/6 pro Vás. Uzavřením manželství se na spoluvlastnictví pozemku nic nezmění, tzn. že tento pozemek se nestane součástí SJM.
Bude-li následně (po svatbě) na pozemku vystavěn rodinný dům, stane se ze zákona součástí pozemku, tzn. že tento rodinný dům nebude samostatnou věcí v právním smyslu a automaticky se stane předmětem spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnické podíly budou stejné, jak je tomu v případě pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku).
2/ S Vaší přítelkyní si můžete již nyní (před svatbou) sjednat manželský majetkový režim, který se bude odlišovat od zákonného manželského majetkového režimu. Takto uzavřená smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy uzavřena před notářem (§ 716 občanského zákoníku).
Smluvený manželský majetkový režim může dle § 717/1 občanského zákoníku spočívat např. :
- v režimu oddělených jmění (tzn. že SJM by de facto nevzniklo a majetek byste nabývali do spoluvlastnictví),
- v režimu vyhrazujícím vznik SJM ke dni zániku manželství,
- v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu,
- v kombinaci shora uvedeného (popř. je možná i jiná dohoda).
Smlouva mezi snoubenci či manžely může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu SJM, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu. Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství (§ 718 občanského zákoníku).
Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství (§ 720/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu zohlednit míru finanční účasti na pořízení pozemku a rodinného domu, jeví se jako nejjednodušší varianta ad 1/ výše, tzn. zakoupení pozemku do spoluvlastnictví, přičemž následně vybudovaný rodinný dům se stane jeho součástí (pozemek včetně domu tedy budou spoluvlastněny v poměru 1/6 a 5/6). Na tomto místě považuji nicméně za vhodné upozornit na § 742 občanského zákoníku, který řeší vypořádání SJM v případě zániku manželství (nejčastěji v důsledku rozvodu). Dle tohoto ustanovení je totiž každý manžel povinen nahradit to, co ze společného majetku (SJM) bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Toto ustanovení by tedy bylo částečně použitelné v případě, kdy by byly určité finanční prostředky ze SJM investovány do pozemku či rodinného domu. Obdobně (ovšem v jiném právním režimu) je možné vypořádat ty výlučné finanční prostředky jednoho ze spoluvlastníků, které byly investovány do společné věci (což by opět mohl být Váš případ).
Máte-li v úmyslu promítnout své rozhodnutí o budoucím majetkoprávním uspořádání do smlouvy (což Vám lze jedině doporučit), můžete využít služeb notáře:
https://www.nkcr.cz/seznam-notaru
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Právo koupě - definice
- Právo koupě a právo zpětné koupě - rozdíl
SPRÁVNÍ-SPÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Výmaz předkupního práva z katastru nemovitostí (právo vypršelo v čase)
- Vypršení předkupního práva a výmaz z katastru nemovitostí - postup, informace
Ve smlouvě o převodu bytové jednotky z 26.7.2010 máme článek Předkupní právo, právo koupě. Předkupní právo bylo sjednáno na dobu určitou 5 let (nyní řešíme výmaz z katastru). Dále v tomto článku je odstavec, cituji: „Smluvní strany dále pro případy jakéhokoli jiného zcizení předmětu této smlouvy (např. bezúplatný převod, vklad společníka do základního kapitálu, apod.) dále sjednávají tzv. právo koupě (dále jen „právo koupě“). Právo koupě dle této smlouvy svědčí převodci (MUROM). Na základě tohoto práva koupě jsou nabyvatelé povinni v případě, že by jinak než úplatně zcizoval předmět této smlouvy, nejdříve předmět smlouvy nabídnout ke koupi převodci a to za cenu dle odstavce 1/ tohoto článku. Ustanovení odstavců 4/, 5/, 6/ a 8/ tohoto článku smlouvy jsou pro smluvní strany závazné i pro případy, na než se vztahuje právo koupě. V případě, že převodce nevyužije právo koupě, jeho právo zaniká. “
V legislativě jsme našli pouze „právo zpětné koupě“, co tedy znamená „právo koupě“ a jak se tohoto ustanovení v kupní smlouvě můžeme zbavit? Za odpověď děkujeme. Vojtěch
ODPOVĚĎ:
Jelikož byla předmětná smlouva o převodu bytové jednotky uzavřena v roce 2010, je nutné aplikovat příslušná ustanovení Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle § 602 Občanského zákoníku platilo, že:
- kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo;
- takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že prakticky totéž je zakotveno v § 2140 nyní platného občanského zákoníku.
Přestože tedy Vámi uzavřená smlouva o převodu bytové jednotky hovoří o „právu koupě“ (přičemž toto právo dokonce do jisté míry odlišuje od předkupního práva), jedná se po obsahové stránce o předkupní právo (konkrétně o rozšíření předkupního práva i na jiné způsoby zcizení, jak to upravoval § 602/2 Občanského zákoníku).
Ze shora uvedeného lze vyvodit dva (vzájemně si odporující) závěry:
1/ Strany smlouvy o převodu bytové jednotky smluvně založily jediné předkupní právo, které se vztahuje jak na úplatné, tak na bezúplatné způsoby zcizení bytové jednotky. Toto předkupní právo pak zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno (předpokládám, že tento výklad by Vám vyhovoval více).
2/ Tím, že strany smlouvy o převodu bytové jednotky obě předkupní práva odlišily (a to jak jejich názvem, tak odkazem na konkrétní ustanovení smlouvy, která se na tato práva vztahují), měly v úmyslu založit dvě předkupní práva (každé s vlastním právním osudem). Pokud bylo na dobu určitou založeno pouze to předkupní právo, které se vztahovalo na úplatné zcizení bytové jednotky, zanikne po uplynutí sjednané doby pouze toto právo, zatímco předkupní právo vztahující se na bezúplatné zcizení bytové jednotky (nazvané „právo koupě“) bude trvat i nadále (jelikož nebylo jeho trvání časově omezeno, je zřízeno na dobu neurčitou). V tomto ohledu je podstatné, zda bylo „právo koupě“ zřízeno jako právo věcné (tzn. zda je zapsáno v katastru nemovitostí, nebo zda se jedná pouze o závazek (tato skutečnost z Vašeho dotazu nevyplývá).
Z dotazu nevyplývá, zda mezi smluvními stranami došlo v této souvislosti ke sporu nebo zda se vznik sporu očekává. Pakliže se totiž smluvní strany na zániku obou předkupních práv shodnou, lze uzavřít např. dodatek ke smlouvě o převodu bytové jednotky, jehož prostřednictvím obě předkupní práva zaniknou.
Pro provedení podrobnější právní analýzy by nicméně bylo nutné seznámit se blíže s textem předmětné smlouvy o převodu bytové jednotky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Práce pro zahraniční firmu a fakturování do zahraničí - kde se platí daně?
- Placení daní při fakturování do zahraničí - platí se daně v ČR nebo v zahraničí?
Vlastním firmu, která se věnuje servisu kolejových vozidel. Od dubna 2016 jsme uzavřeli rámcovou smlouvu se zahraničním partnerem - rakouským, který si nás objedná a na základě jeho objednávky jezdíme po světě, převážně ale EU, dělat servis. Fakturujeme vždy tomuto rakouskému partnerovi. Kde platíme veškeré daně? Je třeba se evidovat k odvodu daně v rakousku, hlásit se finanční policii apod. ? Děkuji, Mariana
ODPOVĚĎ:
Dle českého zákona o DPH je místo plnění v tom státě, kde má odběratel sídlo. Místo plnění je tedy v Rakousku, daňové doklady vystavujete bez české DPH a plnění uvádíte v souhrnném hlášení. Zda Vám vzniká daňová či jiná povinnost i v jiném státě, kde provádíte opravy, si musíte zjistit z předpisů daného státu.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Člen dozorčí rady a. s. - ručí za škody svým majetkem nebo ne?
- Ručí člen dozorčí rady a. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí dozorčí rada akciové společnosti svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?
- Ručí dozorčí rada a. s. svým majetkem za dluhy, závazky věřitelům?
Stala jsem se členem dozorčí rady akciové společnost se zaměřením na investice. Požádal mne o to syn, avšak firma je psaná na jeho společníka. Struktura a. s. jsou 3 členové představenstva včetně předsedy, dva členové dozorčí rady a jeden předseda dozorčí rady. Bylo mi řečeno, že je to jen formalita a nebudu odpovědná svým majetkem. Nejedná se o škodu způsobenou mnou této firmě, ale pokud by si vzali úvěry a nespláceli je, nebo by je někdo žaloval. Informace dohledané na Internetu mě o tom nepřesvědčily. Budu nějakým způsobem ručit za rozhodnutí a případné dluhy akciovky vůči třetím osobám? Děkuji předem, s pozdravem Věra
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi se budu věnovat jak Vaší odpovědnosti za škodu, kterou byste případně způsobila akciové společnosti, tak Vaší případné odpovědnosti za dluhy této akciové společnosti (neboť tyto dvě odpovědnosti jsou do jisté míry provázány).
Úvodem je nutné zdůraznit, že jako členka dozorčí rady nejste členkou statutárního orgánu akciové společnosti. Statutárním orgánem akciové společnosti je totiž představenstvo (§ 435/1 zákona o obchodních korporacích), zatímco dozorčí rada je orgánem kontrolním (§ 44/2 zákona o obchodních korporacích), neboť předmětem činnosti dozorčí rady je dohled na výkon působnosti představenstva a na činnost akciové společnosti (§ 446/1 zákona o obchodních korporacích).
Základní povinností každého, kdo je členem voleného orgánu právnické osoby (tedy i člena dozorčí rady akciové společnosti) je vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku). Takto definovaná péče řádného hospodáře je dále upřesněna zákonem o obchodních korporacích, který ve svém § 51/1 uvádí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
Na případné porušení povinnosti péče řádného hospodáře je vázána i odpovědnost člena voleného orgánu za dluhy právnické osoby, a to v § 159/3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. K tomu, abyste dle tohoto ustanovení vůči třetím osobám ručila za dluhy akciové společnosti, je proto nutné, aby byly splněny všechny tyto předpoklady:
- jako členka dozorčí rady porušíte některou ze svých povinností,
- v důsledku tohoto porušení vznikne akciové společnosti škoda, kterou budete povinna nahradit,
- tuto škodu akciové společnosti nenahradíte
- věřitel akciové společnosti (např. banka) se nebude moci po akciové společnosti domáhat zaplacení jejího dluhu.
Budou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, budete vůči věřitelům akciové společnosti ručit za dluhy akciové společnosti, ovšem pouze do výše škody, kterou jste akciové společnosti způsobila a nenahradila (Vaše ručení by tedy bylo limitováno).
S případným porušením povinnosti péče řádného hospodáře je dále spojena povinnost příslušného člena voleného orgánu vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích (§ 53/1 zákona o obchodních korporacích). V tomto případě se tedy jedná o interní záležitost akciové společnosti, bez vztahu ke třetím osobám či dluhům akciové společnosti.
V § 49 zákona o obchodních korporacích je výslovně pamatováno na porušení povinností členy kontrolního orgánu obchodní korporace (tedy i členy dozorčí rady akciové společnosti). Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- v případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře;
- jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně.
Zvláštní odpovědnostní mechanismus je zákonem o obchodních korporacích konstruován pro případ, kdy se obchodní korporace dostane do úpadku. Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích platí, že bylo-li v insolvenčním řízení (zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka) soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů (tedy i členové kontrolního orgánu), vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Totéž se vztahuje i na bývalé členy orgánu obchodní korporace.
V případě úpadku obchodní korporace může být soudem na návrh insolvenčního správce rozhodnuto o tom, že členové (či bývalý členové) jejího statutárního orgánu ručí za splnění povinností této obchodní korporace (§ 68 zákona o obchodních korporacích). Tato možnost se však vztahuje pouze na členy (či bývalé členy) statutárního orgánu obchodní korporace, členů dozorčí rady akciové společnosti se proto netýká.
Směřoval-li Váš dotaz k Vaší případné odpovědnosti za dluhy akciové společnosti (tedy odpovědnost "navenek" vůči věřitelům akciové společnosti), lze shora uvedené shrnout tak, že za dluhy akciové společnosti můžete omezeně ručit pouze za splnění všech podmínek dle § 159/3 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁJEM
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy se zemědělským družstvem - jak ukončit smlouvu?
- Ukončení automaticky prodloužené nájemní smlouvy se zemědělským družstvem
2015 jsem koupil pozemky v ZPF, které byly dle sdělení původního majitele zatíženy nájemní smlouvou, uzavřenou v roce 2000 na dobu určitou – konec vztahu měl nastat dne 31.12.2015. Po přepisu vlastnického práva (12.2015) jsem upozornil nájemce, že se u pozemků změnil vlastník a požaduje vydání k 1.1.2016. Počátkem roku 2016 jsem dostal zpětnou vazbu, ve které ZD tvrdilo, že v roce 2004 byla uzavřena na pozemky nová nájemní smlouva na dobu deseti let s automatickým prodloužením závazku o dalších deset let. Nájemní smlouva z roku 2004 zrušila dohodou všechny dosavadní nájemní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. V takovém případě má závazek nájemní smlouvy na předmětné pozemky trvat až do konce roku 2023. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva, o které jsem jako nabyvatel nevěděl, stanovuje nájemné ve výši 500 Kč/ha (obvyklé nájemné je cca 2500, hledám možnosti ukončení tohoto nájemního vztahu. Bylo by možné poradit nějakou možnost předčasného ukončení smlouvy - péče řádného hospodáře, podnájemní vztah, nevyplacení části nájemného. Děkuji za ochotu Vašek
ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě nelze smlouvu předčasně ukončit, pokud nájemce nezačne závažným způsobem porušovat své povinnosti. Vaše nevědomost o této nájemní smlouvě by spíše mohla být důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, na základě které jste pozemky koupil.
_
FINANCE-DANĚ
- Daňové odpisy u obchodního majetku - od kdy se počítá 5letá lhůta?
Dle zákona č. 586/1992 Sb. u nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d) tj. reprodukční pořizovací cena. Pokud jsme v 6/2005 koupili nemovitost, kdy prosím uplynul výše uvedený 5-letý časový test 7/2010 nebo 1/2011?
Děkuji a přeji pěkný den
Filip
ODPOVĚĎ:
Máte na mysli zřejmě určení vstupní ceny hmotného majetku pro odpisování. Lhůta uplynula v červnu 2010, určíte ji přesně na den dle právních účinků vkladu do katastru při nákupu nemovitosti.
__
OBČAN-DANĚ
- Vymáhání dluhu bez smlouvy na základě důkazů (výpisy z účtu)
- Soudní poplatek při vymáhání dluhu - kolik % z dlužné částky?
- Vymáhání dluhu - soudní poplatek dle výše dluhu
Před 5ti lety (2011) jsem dobrému kamarádovi půjčila 500tis, na dobré slovo, tzn bez jakékoliv smlouvy. Finanční prostředky jsem poslala ze svého na účet jeho manželky a druhou částku na jeho firemní účet, kde si s nimi dipsonoval.
Snažila jsem se ho kontaktovat telefonem a řešit aby mi finanční prostředky vrátil, splatnost jsme ujednanou neměli, byl to opravdu a je pořád kamarád. Psala jsem mu sms, kde jsem mu dala termín do 31.3.2016 a on mi odepsal, že ano že finanční prostředky vrátí, ale nedostala jsem zpět nic. Jsme v kontaktu, ale já bych to již chtěla začít řešit jinou cestou. Můžete mi rposím poradit jaké kroky můžu a měla bych nyní učinit, abych případně mohla dát žalobu a on mi musel finanční prostředky vrátit. Nechci ho nijak poškodit, ale obávám se že když nezačnu jednat, bude pořád v poklidu a nebude nic řešit. děkuji Vám mockrát za pomoc Renata
ODPOVĚĎ:
V první řadě byste mu měla zaslat oficiální výzvu k úhradě s řádným datem splatnosti. Doporučuji zaslat doporučeně, abyste měla důkaz pro soud. Pokud částka uhrazena nebude, zašlete mu opět doporučeně předžalobní upomínku, kde ho opět vyzvěte k úhradě v dodatečné lhůtě, která musí činit minimálně 7 dnů, v této výzvě ho upozorněte, že jste odhodlána věc řešit soudně a tím mu dluh naroste o náklady řízení. Pokud to bude opět bez odezvy, nezbude, než podat žalobu, kde soudu popište situaci a označte důkazy na podporu svých tvrzení. Za žalobu se hradí soudní poplatek 5% z žalované částky. V případě úspěchu ve sporu bude soudem žalovanému uložena povinnost Vám všechny náklady nahradit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví a přechod podnájemní smlouvy na nájemní smlouvu
- Koupě družstevního bytu a změna podnájemní smlouvy na nájemní pro nájemce, nájemníka - od kdy smlouvu změnit?
- Přeměna podnájemní smlouvy na nájemní po převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví
19.11.2015 jsme podepisovali smlouvu na koupi družstvevního bytu do osobního vlastnictví. Od jakého data měla být sjednána nájemní smlouva, která nahrazuje smlouvu podnájemní když:
- kupní smlouva byla podepsána 19.11.2015
- vklad do katastru nemovitostí proběhl 15.1.2016 s právními účinky k 15.12.2015.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Martin
ODPOVĚĎ:
Vlastníky se stáváte zpětně ke dni, kdy bylo v katastru nemovitostí přepsáno vlastnické právo. Pokud jsou tedy právní účinky vkladu k 15.12.2015, pak i nájemní smlouva může být datována 15.12.2015.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti partnerovi dcery a daně, daň z nabytí nemovitosti
Má partnerka je matkou mých dětí - matkou vnoučat mé matky - nejsme oddáni.
V jakém příbuzenském stavu je partnerka vůči mé matce? Matka má zájem jí darovat část nemovitosti. Do jaké darovací skupiny partnerka patří?
Jak to bude s darovací daní, daní z nabytí nemovitosti? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Vaše partnerka není s Vaší matkou příbuzná v linii přímé ani v linii vedlejší. Bezúplatný příjem ve formě darované nemovitosti bude muset Vaše partnerka zdanit. Daň darovací byla od roku 2014 přesunuta do daně z příjmů. Vaše partnerka tedy bude muset podat přiznání k dani z příjmů do 1. 4. následujícího kalendářního roku a tento bezúplatný příjem do přiznání zahrnout. Bude se jednat a dílčí základ daně dle § 10 Zákona o daních z příjmů. Zároveň do přiznání uvede i další příjmy, která má, tj. např. ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu. Bude si moct uplatnit nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, pokud na ně bude mít nárok. Sazba daně je 15 %.
Bezúplatné převody nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.
__
RODINA-URČENÍ OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství soudně, soudem - postup, informace
- Jak probíhá určení otcovství soudním řízením?
Dítě se narodilo matce, otce do rodného listu neuvedla. Ve věku 6 let dítěte se provdala za jiného muže. V tomto novém manželství počala ještě další dvě děti. Z vypočítavosti se svým stávajícím mužem se domluvily, že by jako slušný zdroj příjmů mohlo být, určení otcovství bývalého partnera ženy, domnělého otce prvního dítěte, který o to být otcem dítěti nestojí. Dítěti je 8 let. Tak podala matka návrh na soud o určení otcovství bývalého partnera.
Jsem domnělý otec dítěte. Co se bude dít dále? Děkuji Jakub
ODPOVĚĎ:
Jestliže matka již podala k soudu návrh na určení otcovství, bude nyní probíhat soudní řízení ohledně určení otcovství. Jako domnělý otec dítěte budete účastníkem řízení, takže budete mít možnost se k celé záležitosti vyjádřit. Jestliže se domníváte, že otcem dítěte nejste, doporučuji to samozřejmě u soudu uvést. Soud pak velmi pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Absolvování testu DNA sice můžete odmítnout, resp. k absolvování testu Vás nemůže nikdo fyzicky donutit, ale za neporobení se testu a tím pádem za maření soudního rozhodnutí Vám může soud uložit – a to i opakovaně - finanční pokutu, takže doporučuji testy podstoupit.
Na základě výsledků testu DNA pak soud rozhodne o Vašem otcovství. Pokud test DNA Vaše otcovství neprokáže, pak to znamená, že nejste otcem dítěte a celá záležitost pro Vás skončí. Jestliže ale test Vaše otcovství prokáže, budete uznán jako otec dítěte a budete moci být zapsán jako otec do rodného listu dítěte. Současně Vám bude vyměřeno výživné, matka dítěte může požadovat výživné až tři roky zpětně. Budete mít také právo se s dítětem pravidelně vídat, takže je možné požádat soud o stanovení frekvence a délky styku s dítětem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - je nutný odhad ceny nemovitosti kterou jsem odmítl v dědickém řízení?
- Odhad ceny dědictví odhadcem při odmítnutém dědictví
- Je nutný odhad ceny nemovitosti při odmítnutí dědictví?
10/2016 mi zemřel tatínek, nyní si nás předvolal notář k vyřízení pozůstalosti. Dědit bude maminka, moje sestra a já. Peníze v hotovosti, na účtech, ani auto nic tatínek neměl. Jediný předmět dědictví je dům, který si rodiče postavili v roce 1968. V katastru nemovitostí jsou oba rodičové napsaný jako vlastníci - společné jmění manželů SJM. Nyní pan notář po nás chce, abychom si nechaly udělat na nemovitost odhad. A já se ptám, zda je tento odhad nutný i v případě, že já se sestrou se dědictví vzdáme a dům zůstane celý mamince? K žádnému dělení ani vypořádávání nedojde, jediná změna bude, že z katastru nemovitostí se vymaže tatínek. Nemovitost bude mít hodnotu tak 3 miliony Kč a nám připadá, že nechávat si dělat odhad pro nic za nic je zbytečně drahá záležitost. Nebo je to nutné? Děkuji, Amálie
ODPOVĚĎ:
Podle § 181 z. ř. s. při ocenění pozůstalostního majetku a zůstavitelových dluhů soud vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného tím, kdo spravuje pozůstalost. V odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.
Požádejte notáře, který dědictví vyřizuje, že cenu domu určíte společným prohlášením všech dědiců. Toto buď můžete učinit na samostatném dokumentu, kde napíšete, že prohlašuje, že obvyklá cena nemovitých věcí ke dni úmtí zůstavitele činila 3 miliony korun nebo můžete u konečného jednání společně prohlásit cenu nemovitostí do protokolu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zakoupeného bytu - hluk od sousedů (Romové, nepřizpůsobiví občané)
- Reklamace bytu, hluční sousedi - je to důvod odstoupení od kupní smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy na byt - hluční sousedi (Romové s hlučnou hudbou)
7.11.2016 jsme podepsali kupní smlouvu na byt v osobním vlastnictví, předávací protokol byl sepsán a byt předán dne 4.11.2016.
Chtěli bychom od této smlouvy odstoupit z důvodu, že nám realitní makléřka zatajila podstatnou věc a to, že v domě bydlí 2 rodiny nepřizpůsobivých občanů, kteří jsou hodně hluční a celé dny pouštějí nahlas muziku. Ke vší smůle se jedná o byt pod námi. Tento víkend to bylo snad nejhorší a já v takovém bytě a domě žít nechci. Obešli jsme včera (14.11.2016) některé sousedy a kontaktovali jsme předsedu SVJ, potvrdili nám, že jsou s nimi neustále problémy, několikrát do měsíce tam zasahuje Policie apod. Při prohlídce bytu, jsem na makléřku apelovala, že chci vědět, jestli v domě takoví lidé nebydlí, V takovém případě bych o koupi vůbec neuvažovala. Tvrdila nám, že tam kdysi problém byl ale že již vyřešen a dotyčná osoba tam již nebydlí Protože oba pracujeme až do večera neměli jsme čas udělat si sami ověření, že tam takoví lidé nebydlí a plně jsme se spolehli na tvrzení zástupve realitní kanceláře, což byla chyba. Jelikož jsme na bytě začali již pracovat, vyklidili jsme ho, vymalovali a položili plovoucí podlahu, zajímalo by nás, jestli lze v zákonné lhůtě od koupě odstoupit a požadovat zpět celou kupní cenu (kupní cena je složená z kupní ceny a blokovacího poplatku 25 000 Kč). Předpokládám, že finance, které nás to již stálo nedostaneme zpět? Kupní smlouva by již měla být vložena katastr nemovitostí. Přepis snad ještě udělán není.
Včera (14.11.2016) jsme kontaktovali realitní makléřku ale pochopitelně tvrdí, že to nelze a že přijdeme o blokovací částku - kauci 25 000, -Kč. Proto se na Vás obracím s prosbou o radu a o pomoc.
Děkuj, Darina
ODPOVĚĎ:
Realitní kancelář je odpovědná pouze za zprostředkování koupě nemovitosti, není odpovědná za její kvalitu, a proto při následném odstoupení od smlouvy není nárok na vrácení provize RK. Tato provize ze zákona zahrnuje pouze odměnu za zprostředkování a právní servis. Pokud jde o odstoupení od kupní smlouvy, doporučovala bych obrátit se na advokáta, který smlouvu prostuduje a zvolí s ohledem na text smlouvy nejlepší způsob řešení věci. V principu od této smlouvy odstoupit z důvodu hluku lze, ale v případě, že bývalý majitel nebude chtít odstoupení akceptovat, dá se čekat soudní spor, kde bude důležité prokázat, do jaké míry činí hlučnost sousedů byt nezpůsobilý k bydlení. Není ani vyloučeno, že se domůžete peněz investovaných do bytu, ale k tomu je třeba skutečně podrobného studia kupní smlouvy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Péče o matku žijící v nemovitosti sourozence - právo majitele na nájemné od sourozence pečujícího o rodiče (dárce nemovitosti)
- Právo na nájemné od sourozence pečujícího o matku v domě jiného sourozence (rodič je dárce nemovitosti)
Kamarád je v teto situaci: teď bydlí s matkou v domě, který patří sestře. Matka tam má trvaly pobyt, vložila vlastní peníze na koupi a opravy domu, proto tam může žít do smrti. Kamarád se o nemohoucí matku stará. Od listopadu 2016 sestra po kamarádovi chce nájem jinak jej vyhodí z domu. Nájem platit nechce. Může ho vyhodit? Jak se má on bránit? Matka kamaráda nemá služebnost (věcné břemeno) doživotního užívání nemovitosti, která je zapsaná v katastru nemovitostí. Bylo to ústní dohoda mezi matkou a dcerou. Matka má přes 70 let a není schopná už sama obstarávat všechny své potřeby - nákupy, běžnou údržbu domu, topení. K tomu má vážné zdravotní potíže (můžu zjistit přesněji).
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Vlastník nemovitosti má právo požadovat po osobách, které se v nemovitosti zdržují, nájem. V tomto konkrétním případě tedy sestra má právo požadovat po bratrovi nájem. Jiná otázka je, jak se sestra k domu dostala. Pokud jí byl matkou darován a ona se nyní k matce nechová, jak by jako dcera měla a vše musí zajišťovat bratr, mohla by matka odvolat dar pro nevděk.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájmu 2017 - je nutné informovat nájemníka, nájemce?
- Inflační doložka a zvýšení nájmu, nájemného 2017
- Zvýšení nájmu nad výši inflační doložky - může to pronajímatel udělat?
- Jak informovat nájemníka, nájemce o zvýšení nájmu, nájemného?
- Zvýšení nájemného 2017 - o kolik Kč je možné zvednout nájem, nájemné?
Pronajímám nájemníkovi byt dle řádné smlouvy. Nájem činí 4.000,- Kč/1 měsíc + 2.900,- Kč náklady za služby a energie. Mohu se zeptat jen informativně, o jakou částku konkrétně mohu nejvíce zvýšit nájemníkovi nájem na další rok 2017?
Ve smlouvě stojí, že nájem lze zvýšit o tzv. inflační doložku za rok 2015. Mohu zvýšit nájemné i o více, než je tato inflační doložka a o kolik?
Dodatek ke smlouvě, nebo stačí jen nájemníka vyrozumět?
Děkuji Vám, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
Pokud máte ve smlouvě sjednáno, že nájem lze sjednat jen o inflaci, pak nájem o více než je míra inflace zvýšit nelze. Nájemní smlouva a její ujednání jsou předmětem dohody stran a pokud byste chtěl zvýšit o více, musíte k nájemní smlouvě sjednat dodatek, se kterým ovšem musí souhlasit obě strany, tedy i nájemník. Pokud by nájemník se zvýšením nesouhlasil a Vy byste trval na vyšším zvýšení, jediným řešením je nájemní smlouvu ukončit.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru na dobu určitou - je mateřská 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výše mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou - jde o 70% mzdy u zaměstnavatele?
- Výpočet mateřské po ukončení pracovního poměru na dobu určitou
- Výpočet mateřské po ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou a evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP
Mateřská dovolená: pokud mám smlouvu u zaměstnavatele na dobu určitou (např. do konce roku 2016) a odejdu na mateřskou dovolenou MD např. v listopadu 2016, jak je to potom s financováním mateřské dovolené? Je to tak, že se vyplácí 70% výše mzdy z předešlého roku po celou délku mateřské dovolené?
Pokud otěhotním např. v červnu a v prosinci mi již neprodlouží smlouvu, musím jít na zbývající měsíc před mateřskou dovolenou do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP? Tzn. že se mi poté bude počítat platově 11 měsíců v práci a 1 měsíc na ÚP nebo nebudu mít na mateřskou dovolenou finančně nárok? Popř. jaká částka by mi byla vyplácena? Dále prosím - jak je to s následnou rodičovskou dovolenou? Platí, že mám nárok na určitou částku a dle zvolené délky dovolené (2-3 roky) je mi tato částka poté rozpočítána a měsíčně vyplácena? Předem moc děkuji za odpovědi a doufám ve srozumitelnost dotazů : ) Děkuji, Alena.
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) alespoň 270 kalendářních dní a být nemocensky pojištěná i v den nástupu na mateřskou dovolenou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání. Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Na mateřskou můžete nastoupit v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před stanoveným termínem porodu.
Pokud Vaše zaměstnání skončí dříve, než budete moci nastoupit na mateřskou dovolenou, máte v zásadě dvě možnosti: evidenci na úřadě práce nebo nástup na nemocenskou. Pokud se zaevidujete na úřadě práce a během uplynulých dvou let jste získala výdělečnou činností alespoň 12 měsíců sociálního pojištění, budete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta Vám bude při ukončení pracovního poměru uplynutím doby určité vyplácena první dva měsíce ve výši 65%, další dva měsíce 50% a poslední měsíc 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku. Pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat, můžete také nastoupit na nemocenskou. Jestliže na ni ale nastoupíte až po skončení pracovního poměru, musíte počítat s tím, že prvních 14 dní budete bez finančních prostředků a od 15. dne Vám bude nemocenské dávky vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Na nemocenskou je ale samozřejmě možné nastoupit ještě během trvání pracovního poměru. Pak je zaměstnanec doma „zadarmo“ jen první tři dny nemoci a od 4. do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel – to platí za předpokladu, že trvá pracovní poměr. Výše nemocenské činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Je ale zapotřebí vzít v úvahu také to, že při nemocenské je zapotřebí respektovat určitá omezení – například dodržovat lékařem stanovenou dobu vycházek.
Výše PPM se vždy vypočítává pouze z příjmu z posledního zaměstnání, nikoliv z podpory v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávek (nemocenská apod.). To znamená, že i kdybyste po ukončení zaměstnání nastoupila na nemocenskou nebo se zaevidovala na úřadě práce, bude se Vám výše PPM počítat pouze z výdělku z posledního zaměstnání. Výše PPM činí 70% z tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu (informaci o denním vyměřovacím základu můžete najít na Vaší výplatní pásce nebo by Vám jeho výši měla sdělit účetní Vašeho zaměstnavatele). Výše PPM zůstává stejná po celou dobu čerpání mateřské dovolené. Délka podpůrčí doby činí u PPM 28 týdnů.
Po vyčerpání mateřské dovolené a PPM pak budete čerpat rodičovský příspěvek. Je zapotřebí rozlišovat rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Jestliže Vám nebude prodloužena pracovní smlouva a nebudete tudíž zaměstnaná, nebudete čerpat rodičovskou dovolenou – ta se týká pouze zaměstnaných žen – ale pouze rodičovský příspěvek. Celková výše částky, kterou můžete při pobírání rodičovského příspěvku vyčerpat, je 220.000 Kč. V žádosti o rodičovský příspěvek si zvolíte výši rodičovského příspěvku a tím určíte i dobu jeho čerpání. Nemusíte rodičovský příspěvek čerpat pouze dva nebo tři roky ale například dva a půl roku. Zvolená výše rodičovského příspěvku by neměla překročit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, maximální možná výše rodičovského příspěvku je 11.500 Kč měsíčně. Čerpanou výši rodičovského příspěvku je možné změnit – změna je možná maximálně jedenkrát za tři měsíce.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení - jak je získat zpět do rodiny?
- Jak získat zpět do vlastnictví rodiny staré nemovitosti neprojednané v dědickém řízení?
- Určení vlastnictví u nemovitostí patřících rodině neprojednaných v dědickém řízení
V seznamu pozemků s nedostatečně identifikovanými vlastníky, který by nedávno zveřejněn ÚZSVM, jsme objevili pozemky patřící firmě našich předků, na katastru nemovitostí je dohledatelná kupní smlouva z roku 1895 se jménem firmy a podpisem jednoho ze společníků (našeho nepřímého předka, přičemž oba společníci byli naši předci), ale bez dalších detailů ohledně firmy. Můj dědeček v 50. letech po této rodinné větvi již jednou dědil, protože všichni ostatní zřejmě zemřeli za války, ale nemá k tomu už žádné dokumenty kromě usnesení lidového soudu v Olomouci o vyřízení dědictví z roku 1953. Jaký máme zvolit postup pro dědické řízení a na koho se obrátit, právníka či notáře? Jaké listiny potřebujeme doložit pro prokázání nároku na dědictví v případě, že vlastník je právnická osoba? Nebo kde by mohl být archivován spis z výše uvedeného dědického řízení? Děkuji, Jaromír
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je potřeba zjistit, zda ještě společnost existuje, a pokud ano, tak zda nedošlo již k převodu či přechodu podílů ve společnosti na jiné společníky, případně zda se podíl ve společnosti, která je vlastníkem pozemků, dědí. Tyto informace jsou čitelné zejména v aktuální společenské smlouvě dané společnosti, ale tím by se měl zabývat poté sám notář, jakmile bude zahájeno dodatečné dědické řízení.
Na webových stránkách justice.cz (https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma) by měly být dohledatelné všechny společnosti zapsané v obchodním rejstříku, a to buď podle názvu nebo IČa. Při zadávání názvu Vám doporučuji vyhledávat údaje jak platné, tak neplatné, protože daná společnost se mohla již několikrát přejmenovat nebo mohla být již zrušena a vymazána. Přes tento portál by se Vám mělo podařit dohledat, jestli tato společnost ještě existuje, byť i pod jiným názvem, případně zda nedošlo k převodům či k přechodům podílů ve společnosti. Poté, co se Vám společnost podaří dohledat se můžete podívat na výpis platných – zde vyčtete aktuální název společnosti, sídlo, jména aktuálních společníků, atd. V úplném výpisu najdete i historii, tedy kdy byl který společník zapsán, kdy byl vymazán, dále předchozí názvy společnosti, předchozí sídla, atd. Ve sbírce listin můžete dohledat aktuální i předchozí společenské smlouvy, zakladatelské dokumenty, atd.
Podnět k zahájení dodatečného dědického řízení po Vašich předcích můžete učinit sám (tento podnět může dát kdokoliv). Na podatelně okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zemřelého předka (ve Vašem případě by to měl být Okresní soud v Olomouci) požádáte o formulář k zahájení dodatečného dědického řízení, tento formulář na místě vyplníte a poté rovnou podáte na této podatelně. Jako přílohu formuláře doložte výpis z katastru nemovitostí a kopii kupní smlouvy z roku 1895.
Dědický spis se ukládá ve spisovně příslušného okresního soudu a pokud se jedná již o starší spisy, tak zpravidla v příslušném archivu.
Pokud si nebudete vědět rady, obraťte se spíše na advokáta, zabývajícího se obchodním a občanským právem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování družstevních práv dědečkem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv babičkou vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
- Darování družstevních práv prarodičem vnukovi, vnučce - práva potomků dárce v dědickém řízení
Družstevní podíl bytu matky mého manžela, který přenechala svému vnukovi 2011. Moje tchyně má v bytě právo na dožití. Jedná se nám o to zda může nastat nějaký problém při dědickém řízení a zda si může nárokovat něco sestra mého manžela tedy dcera v souvislosti s podílem na družstevním bytě. Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, jestliže by jinak byl nepominutelný dědic (potomek) neodůvodněně znevýhodněn (§ 1664).
Sestra Vašeho manžela by mohla v rámci dědického řízení žádat započtení, avšak nemůže si činit nároky na byt, ale pouze na výplatu adekvátní částky, která by musela být v rámci dědického řízení objektivně stanovena výpočtem notáře či dohodou dědiců. Záleží rovněž, co je předmětem dědického řízení. Pokud zůstavitel již žádný jiný majetek nevlastnil a řízení tak bude zastaveno z důvodu nemajetnosti, započtení se neprovede, protože není žádný majetek, na který by se dal dar započíst.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Promlčecí lhůta na vyplacení právníka úspěšného v soudním sporu
- Promlčecí lhůta na palmare právníka, advokáta za vyhraný soudní spor
- Promlčecí lhůta na odměny právníka, advokáta za vyhraný soud
Druh zemřel 5.10.2010, musela jsem podat žalobu o určení, že jsem také dědičkou. 04/2011 jsem oslovila právníka, přes mé telefonické urgence nechal vše na poslední chvíli. Dal mi podepsat příkazní smlouvu o níž mne předem neinformoval, kde bude požadovat další odměnu ve výši 20 % z mého dědického podílu s nárokem okamžikem právní moci rozhodnutí o dědictví. Na mé ohrazení mi řekl ať podepíši, že se později dohodneme, že spěchá na jednání. Právní moc o nabytí dědictví nastalo 20.6.2014, stala jsem se spoluvlastnicí. Právník se ozval v prosinci 2015, že se chce dohodnout o % výši odměny. Vyčíslila jsem mu hodnotu mého dědického podílu a také, že jsem veškeré peníze po prodeji mého podílu i vše ze stavebního spoření použila ke koupi bytu 1+1 pro sebe a nemám už žádné peněžní prostředky. Odpověděl mi, že bude reagovat, dodnes se neozval. Do jaké doby může svou odměnu požadovat? Při soudních jednání se na nic neptal, nevyvracel nepravdy protistrany, řekl mi zda si myslím, že je to potřeba. Musím mu vyplatit jeho odměnu, před podáním stížnosti k Advokátní komoře? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Pokud byla odměna v příkazní smlouvě dohodnuta, je Vaší povinností závazku ze smlouvy dostát. Pokud odměnu neuhradíte, může se advokát domáhat odměny v tříleté promlčecí době po splatnosti, která by měla být definována buď ve smlouvě nebo dle data splatnosti ve faktuře. Pokud odměna uhrazena nebude, je reálné, že advokát se bude odměny domáhat soudně a je pravděpodobné, že u soudu uspěje, pokud byla odměna skutečně sjednána písemně ve smlouvě.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Opakované jednorázové rušení styku (setkání) otce s dítětem na podnět otce - co když matka nesouhlasí se zrušením styku?
- Otec se s dítětem při styku neučí - jak může matka donutit aby to dělal?
- Je otec dítěte povinen nutit dítě do učení v době setkání, styku?
- Učení dítěte v době styku s otcem - jak donutit otce aby vedl dítě k učení?
Schůzky dětí s otcem po rozvodu manželství. Matka má s otcem soudní dohodu o styku dětí s otcem (tři děti). Otec velice často oznamuje zrušení schůzky bez domluvy. Pouze SMS schůzka se toho či onoho data ruší. Matka s tím nesouhlasí. Co může dělat?
Druhý dotaz je ohledně učení v době schůzek. Otec pokud má děti na celý víkend (1x za14 dní) odmítá připravovat se s nimi do školy (úkoly, učení). Matce říká, že je bude vracet o den dříve, aby se s nimi mohla učit ona. Je to přípustné? Matka tří dětí nemá právo na odpočinek?
Děkuji za odpověď.
Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Jestliže je styk s dětmi stanoven soudně, měli by oba rodiče rozhodnutí soudu respektovat a řídit se jím. To znamená, že by si otec měl děti ve stanovenou dobu převzít, starat se o ně po celou dobu určeného styku a poté je opět ve stanovenou dobu předat zpět matce. Jestliže dojde ke zrušení styku, mělo by to být z vážného důvodu (úraz, nemoc apod.), pokud je to možné, mělo by k němu dojít v dostatečném časovém předstihu a ke zrušení styku by rozhodně nemělo docházet pravidelně. Doporučuji tedy upozornit otce dětí, aby případné zrušení styku oznamoval matce dostatečně včas a sdělil důvod, proč styk ruší. Matka dětí bohužel nemá žádný nástroj, jak otce přinutit, aby si děti ve stanovenou dobu skutečně převzal. Pokud se ale chování otce nezmění a bude opakovaně a bez vážného důvodu docházet k rušení styků s dětmi, doporučuji obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dětí.
Co se týče přípravy dětí do školy, otec dětí má vůči nim stejně jako Vy tzv. rodičovskou odpovědnost. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Právem i povinností obou rodičů je tedy mj. podílet se na rozumovém vývoji dětí a zajištění jejich vzdělání. Vymahatelnost těchto povinností je ale poměrně obtížná. Neochota otce se s dětmi učit ale rozhodne není důvodem pro předčasné ukončování styku s dětmi. Doporučuji tedy matce, aby otci sdělila, že trvá na tom, aby se s dětmi v době styku učil a dala mu jasně najevo, že předčasné ukončení styku je pro ni nepřijatelné. Pokud bude otec děti vracet matce předčasně, opět doporučuji obrátit se na sociální pracovnici OSPOD, se kterou je možné projednat nejvhodnější postup v dané věci.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Zápis shromáždění SVJ - je možné uvést veřejně na Internetu ve webu SVJ?
- Osobní web člena SVJ - může zveřejnit zápis ze shromáždění SVJ?
Ze shromáždění vlastníků SVJ je pořizován zápis, který je 1 měsíc zveřejněn v plném znění na nástěnce v chodbě domu. SVJ má své vlastní internetové stránky. Může výbor SVJ zveřejnit zápis ze shromáždění ve veřejné části webu v plném znění nebo ho musí anonymizovat?
Já jsem vlastník SVJ a mám svůj vlastní internetový blog. Mohu na blogu zveřejnit tento zápis ze shromáždění v plném znění nebo ho musím anonymizovat?
Předpokládám, že na svém internetovém blogu mohu dopisy, které jsem napsal, zveřejňovat bez omezení a u mě doručených dopisů musím mít souhlas odesilatele. Musím zveřejněné dopisy anonymizovat nebo je mohu ponechat v původním znění včetně jmen a adres?
Je nějaký rozdíl mezi obyčejným dopisem a „otevřeným dopisem“ při zveřejňování na internetu? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Anonymizovat byste měl listiny ve všech případech, kdy na základě údajů v dopisech či zápisech jsou určité konkrétní osoby rozpoznatelné. Jde o problematiku ochrany osobnosti a pokud taková osoba nedá souhlas se zveřejněním, můžete se dopustit přestupku nebo se může osoba, jejíž data byla zveřejněna, domáhat prostřednictvím osobnostní žaloby např. náhrady škody, omluvy, přiměřeného zadostiučinění. Anonymizace spočívá v tom, že byste měl „začernit“ u fyzických osob taková data, jako je jméno, bydliště, rodné číslo, …
Tj. SVJ musí na veřejné části webu údaje anonymizovat, na svém blogu musíte zápisy anonymizovat, zveřejněné dopisy musíte anonymizovat, i údaje z otevřeného dopisu musíte anonymizovat.
__
RODINA-NAZAŘAZENÉ
- Zřízení studentského účtu nezletilé osobě - je nutný souhlas rodiče?
- Souhlas rodiče se zřízením studentskéh účtu - je souhlas rodiče povinností u nezletilé osoby?
Banka zřídila mému 15,5 letému synovi studentský účet, ale nepožadovala k tomu můj souhlas jako synova zákonného zástupce. Jednala banka správně a je taková smlouva platná? Děkuji Tereza
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru taková smlouva platná není. Dle ust. § 581 Občanského zákoníku „Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá“ Patnáctiletá osoba není plně svéprávná a platná jsou pouze taková její právní jednání, u kterých může takto stará osoba pochopit následky učiněného jednání – např. koupě potravin, časopisu, apod, … Založení studentského konta, podmínky jeho vedení apod. je natolik složitá záležitost, že nelze jednoznačně uzavřít, že každá patnáctiletá osoba dobře chápe, co svým jednáním učinila, když si jej založila. Proto doporučuji na banku jít osobně, případně zaslat doporučený dopis, že konto bylo založeno bez Vašeho souhlasu a smlouva je tedy neplatná.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Stížnost občana na porušení obecní vyhlášky neprojednaná zaastupitelstvem obce a vyřešená starostou - jde o správný postup?
3. srpna 2016 jsem podal stížnost k porušování Vyhlášky obce číslo 1/2015.
Stížnost byla poslána elektronickou poštou k rukám zastupitelstva obce. Zaslaná odpověď je od starostky obce a nebyla vůbec projednána v Radě obce Lipová a ani v zastupitelstvu.
Prosím o stanovisko o správnosti postupu starostky obce.
Paní starostka v reakci na stížnost tvrdí, že vyhláška stanovuje umístění nádob dle předpokladu vzniku tříděného odpadu. V příloze přikládám skutečné rozmístění nádob a jako chalupář musím konstatovat, že umístění nevyhovuje a každý víkend musím plasty odvážet jinam (nádoby jsou přeplněné apod.).
Dovoluji si požádat o právní názor k platné vyhlášce, která v čl. 3 dle mého názoru zcela jednoznačně stanovuje umístění všech druhů na nádob na pozemcích dle odstavce č. 2 a v žádném případě není možno vykládat, že jsou nádoby umístěny dle vzniku komunálního odpadu?
Milan
ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, konkrétně par. 102 odst. 2 písm. m) stanovuje pravidla pro vyřizování stížností rada obce. Proto by bylo třeba tato pravidla obstarat, aby bylo možno zjistit, zda starostka postupovala dle těchto pravidel či nikoliv, když odpověděla bez projednání stížnosti s radou či zastupitelstvem. Pokud jde o ustanovení čl. 3 vyhlášky, pak z něj jednoznačně vyplývá, že na daných pozemcích musí být umístěny všechny druhy nádob, ne jen takové, které jsou dle obce v daném místě nejvíce potřebné.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Firma prodávající nábytek má externí firmu na smontování - vliv na reklamační lhůtu?
- Reklamační lhůta - prodejce nábytku má firmu na smontování nábytku
- Firma prodávající kuchyňské linky má externí firmu na smontování - má to vliv na reklamační lhůtu?
- Vliv na reklamační lhůtu pokud má prodejce nábytku firmu na smontování kuchyňské linky
Zákazník si zakoupí kuchyň v obchodním domě, zakoupí si dopravu a montáž v tomtéž OD (kterou však provádí externí firma), díl kuchyně poškozen, objednán nový, dojde od výrobce kuchyně řádně do 30 dnů prodejci, ten pak dá požadavek na opravu externí firmě (např. 3 dny před koncem lhůty), musí být vše i stou montáží do 30 dnů nebo je zde nějaká výjimka, prodloužení lhůty. Děkuji za odpověď
Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Pokud zákazník, spotřebitel, reklamoval poškozenou kuchyň, je třeba reklamaci vyřídit do 30 dnů, tzn. včetně montáže u zákazníka, pokud nebyla dohodnutá lhůta jiná, např. při reklamaci nebo v původní smlouvě o dodání kuchyně. Nebyla-li lhůta dodržena, hrozí pokuta od ČOI a zákazník je oprávněn od smlouvy odstoupit.
__
PRÁCE-NEZAŘ4AZENÉ
- Střet zájmů - ředitel má rodinné příslušníky jako zaměstnance a vyměřuje jim plat
- Může ředitel školy zaměstnat rodinné příslušníky a stanovit jim výši platu
- Zaměstnávání rodinných příslušníků ředitelem, ředitelkou školy - je to v rozporu se zákonem?
Pracuji ve státní instituci - ve školství a na mém pracovišti vládne celkem nezdravá atmosféra, která pramení z mého dotazu. Dotaz tedy zní - umožňuje zákon, aby ředitel (ka) školy legálně zaměstnal své dcery do pozice učitel a následně rozhodoval o výši jejich finančního ohodnocení? Děkuji, Marian.
ODPOVĚĎ:
Zákon nic takového nezakazuje, na druhou stranu však jako základní zásadu pracovněprávních vztahů určuje rovné zacházení a zákaz diskriminace. Pokud by tedy byla pochybnost o tom, že je s dcerou ředitelky zacházeno jinak, než s ostatními zaměstnanci obdobného postavení, nebyl by pak tento postup v souladu se zákoníkem práce. Poté by se bylo možné obrátit na místně příslušný inspektorát práce nebo pak i na soud.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Prodej družstevního bytu spolupodílníky a vypořádání vkladů do fondu oprav
- Fond oprav bytového družstva, prodej družstevního bytu a vypořádání vkladů do fondu oprav mezi spoluvlastníky, spolumajitele
družstevního bytu
Po dědictví vzniklo spolupodílnictví, spoluvlastnictví 5 majitelů družstevního bytu s dohodou vlastníků na bezúplatné užívání bytu skupinou vlastnící 2/5. Tato část vlastníků mimo běžné "nájemné" platila jako součást povinných plateb družstvu i fond oprav v plné výši. Z fondu byl revitalizován panelový dům - plastová okna, zateplení, nové rozvody elektro ve společných prostorách, výtahy. Mimo plastových oken se z fondu oprav do jednotlivých bytů neinvestovalo.
Nyní chtějí všichni vlastníci byt prodat. Protože fond oprav placený 2/5 majiteli po dobu 12 let přispěl k navýšení celkové prodejní ceny družstevního podílu příslušejícího k bytové jednotce požadují tito vlastníci uhrazení poměrné části z dosud uhrazeného fondu oprav od druhé skupiny majitelů t. j. 3/5. Mají na to právo a případně v jaké výši, či kolik let zpětně mohou účelně nárokovat? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Jestliže jde o družstevní byt, nedošlo ke zhodnocení bytu, ale pouze podílu. Pokud se na zhodnocení podílu podíleli někkteří spoluvlastníci, mají nárok na přiměřenou náhradu v rozsahu nezúčastněných podílu, v tomto případě tedy v rozsahu 3/5. Důležítá v tomto směru nicméně je dohoda o společné správě věci a její obsah, která má přednost před zákonem.
Pokud jde o promlčení, platí obecná 3 letá promlčecí doby, běžící od okamžiku zhodnocení podílu, respektive od vynaložení prostředků na jeho zhodnocení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zakoupení nemovitosti z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství
- Vyplacení druhého z manželů - nemovitost koupená z vlastních peněz každého z nich před svatbou
- Koupě nemovitosti před svatbou z výlučných prostředků každého z manželů a vyplacení při rozvodu manželství
2008, těsně před svatbou, jsme si pořídili dům. Jako majitelé jsme uvedeni oba, každý vlastníme 1. Já jsem před manželstvím měla ušetřeno 700 tisíc (mohu dokázat výpisem účtu) a tyto peníze jsem vložila do koupě nemovitosti. Manžel tvrdí, že vložil 250 tisíc. Ve skutečnosti studoval, takže hotovost neměl, proto si od maminky peníze půjčil a během manželství jí je v měsíčních splátkách vracel. Moje současná právnička mi tvrdí, že i mých 700 tisíc se nyní dělí na polovinu a manžel by mi měl vyplatit jen 350 tisíc. Podle toho, co píšete vy, mi připadá, že by mi měl vrátit celých 700 tisíc. Prosím o vysvětlení a o radu. Hypotéka na dům byla splacena během manželství. Nyní se chceme rozvést. Manžel má přítelkyni. V domě chce zůstat bydlet on s tím, že možná někdy v budoucnu dům společně prodáme. Já si s dětmi chci zařídit bydlení někde blíže k rodičům, aby mi mohli pomoci s doprovodem dětí do školky a kroužků, abych já mohla chodit do zaměstnání bez obav. Bydlet s mužem, který pije, křičí a sprostě mi nadává před dětmi už nemohu.
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Z toho co píšete je zřejmé, že tedy dům nespadá do tohoto režimu a podle mého názoru by Vám měl manžel vyplatit celých 700 tisíc, případně, pokud jste, jak uvádíte, polovičním vlastníkem domu, cenu podílu odpovídající jeho jedné polovině.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dodatečná žádost o podporu v nezaměstnanosti - je možné podporu vyplatit zpětně nebo ne?
- Vyplacení podpory v nezaměstnanosti zpětně - lze to nebo ne?
Celý život jsem pracoval ale při personálních změnách ve firmě jsem přišel o práci. Přišel jsem na úřad práce 1.11, na stole si předvyplnil formulář : Žádost o zprostředkování zaměstnání. Zavolali si mě dovnitř a s pracovníkem jsem doplnil drobnosti, poté mi pracovník objednal na 16.11.2016.
Do té doby jsem si našel jinou práci sám, šel jsem na dohodnutou schůzku na úřad práce a tam mi bylo sděleno že peníze z podpory žádné nedostanu, že jsem měl vyplnit formulář Žádost o podporu v nezaměstnanosti. (K čemu tam potom ten člověk je když nepomůže člověku který je na úřadě poprvé? )
Vím že neznalost zákona neomlouvá ale je nějaká možnost jak požádat dodatečně? Děkuji Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Při své první návštěvě úřadu práce jste byl pravděpodobně seznámen také s formulářem nazvaným „Základní poučení uchazeče o zaměstnání“. Součástí tohoto formuláře jsou v první části informace o zprostředkování zaměstnání, ve druhé části pak informace ohledně nároku na podporu v nezaměstnanosti. Hned v odst. 1, písm. b) druhé části je uvedeno, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má nárok uchazeč o zaměstnání, který požádal kontaktní pracoviště úřadu práce, u kterého je veden v evidenci, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. O výplatu podpory je tedy skutečně zapotřebí úřad práce požádat prostřednictvím formuláře „Žádost o podporu v nezaměstnanosti“.
Jestliže jste o této skutečnosti nevěděl a kontaktní pracovník nyní odmítá Váš požadavek na výplatu podpory v nezaměstnanosti uznat z důvodu nepodání žádosti, doporučuji Vám obrátit se – osobně či písemně - na jeho nadřízeného, nejlépe přímo na ředitele příslušného úřadu práce se žádostí o dodatečnou výplatu podpory v nezaměstnanosti, případně i se stížností na postup dotyčného kontaktního pracovníka. Ve Vašem písemném vyjádření doporučuji uvést, že jste během úvodní schůzky neměl dostatek času seznámit se s výše uvedeným poučením a že jste tudíž nevěděl o nutnosti vyplnit kvůli podpoře v nezaměstnanosti další formulář a že jste kontaktním pracovníkem nebyl na tuto skutečnost upozorněn. Bude pak záležet na řediteli úřadu práce, jak celou situaci posoudí a zda Vaší žádosti vyhoví.
__
OBČAN-NÁJMY
- Stavba na pozemku zemědělského družstva a nájem, nájemné od majitele budovy
- Nedodržení ústní dohody o výši nájemného - jak se bránit?
- Nepřiměřeně vysoké nájemné za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?
- Velmi vysoký nájem za užívání pozemku pod budovou - jak se bránit?
Problém s místním zemědělským družstvem ZD: poté, co přešel v platnost NOZ jsme zjistili, že pozemky pod našimi hospodářskými budovami, které aktivně využíváme, patří zemědělskému družstvu. Když jsme se zeptali, zda by nám pozemky pod budovami neprodali, odmítli a místo toho začali vyžadovat placení nájmu. Byla uzavřena ústní dohoda o výši nájemného, avšak družstvo neposlalo žádné údaje k platbě. Až před pár týdny přišly faktury na zaplacení nájmu za roky 2014, 2015, kde už je dávno uzavřené účetnictví. Na fakturách ale byla cena za metr čtverečný pětkrát vyšší, než původní ústně dohodnutá cena. Žádná písemná smlouva dosud nebyla podepsána, tak bych se chtěla zeptat, jak postupovat. Nově stanovená výše nájmu je pro nás nepřijatelná, zároveň jim nemůžeme budovy na jejich pozemcích prodat, protože jsou součástí našeho podnikání a jsou aktivně využívané.
Předem děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Pokud by se vám podařilo prokázat, že výše ceny byla stanovena ústně, což by bylo možné pouze svědeckými výpověďmi, pak by samozřejmě byla rozhodující tato cena nájmu a tuto byste měli doplatit, a to za roky 2014 i 2015, neboť v případě nezaplacení byste se dopouštěli bezdůvodného obohacení, pro které platí tříletá promlčecí lhůta. Pokud ovšem vznikne o výši nájmu spor a nepodaří se prokázat, na jaké ceně jste byli domluveni, je nutné použít cenu, která je v dané lokalitě pro obdobné nájmy obvyklá a tuto budete muset uhradit. Jako první krok tedy doporučuji rozporovat faktury, které jste obdrželi s argumentací, že je tam špatně uvedená cena a uvést, na jaké ceně jste byli domluveni. Pokud nebude druhá strana tuto argumentaci akceptovat, nezbude, než započít jednání o stanovení ceny nájmu s ohledem na cenu obvyklou v dané lokalitě.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Duševně nemocný rodič - výživné od potomka, syna, dcery
- Výživné pro duševně nemocného rodiče od potomků, dětí, syna, dcery
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zajištění sociálního bydlení potomkem duševně nemocnému rodiči
Sestra 65 let, se léčí od 1970 na schizofrenii, má počínající atrofii mozku. Má dceru v Německu od 9/1998, jednou, někdy dvakrát do roka ji navštěvuje, finančně nepodporuje. Sestra se od 8/2014, již nezvládá o sebe starat. Konečně je od 08/2016 v Domově se zvláštním režimem. Nám se velice ulevilo a dceři se to nelíbí. Protože sestra musí prodat byt, aby měla na doplácení v domově. Majitel bytu je pouze právě má sestra. Až sestra vyčerpá peníze za byt, jaké povinností nastanou její dceři, a co když sestře nebude doplácet a přestane se k ni hlásit? Jsou na to nějaké zákony? Její dcera je po finanční stránce na tom velice dobře, svobodná bezdětná. Již jednou řekla sestře (tj. své matce), že ji nemůže nijak finančně podporovat ať sedí v bytě, že do domova ještě nepatří. Lékaři však mají jiný názor, sama již nesmí bydlet - mohla by něco podpálit apod. Děkuji Karolína
ODPOVĚĎ:
Vaše sestra je pravděpodobně umístěna v soukromém Domově, který není registrovanou sociální službou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by se jednalo o registrovanou službu, muselo by Vaší sestře podle zákona o sociálních službách zůstat po úhradě nákladů za ubytování a stravu alespoň 15% jejích příjmů. Pokud by se tedy jednalo o registrovanou službu, nemusela by Vaše sestra za využívání této služby nic doplácet. Doporučuji tedy poohlédnout se po registrovaném Domově, který by byl rozhodně levnější variantou. Seznam registrovaných zařízení najdete v Registru poskytovatelů sociálních služeb – zde: http://iregistr.mpsv.cz
Bohužel nepíšete nic o tom, jaké má Vaše sestra příjmy, zda pobírá nějaké sociální dávky apod. Pokud Vaše sestra z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb (například mobilita, orientace, stravování, komunikace, oblékání, tělesná hygiena apod.), mohla by mít nárok na příspěvek na péči. Jeho výše se liší podle míry závislosti na pomoci okolí. Více informací o příspěvku na péči najdete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek
Co se týče sestřiny dcery, dcera má vůči Vaší sestře jakožto své matce vyživovací povinnost. Podle § 915 nového občanského zákoníku je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. Jedná se tedy o slušnou výživu, nikoliv o stejnou životní úroveň, jakou má sestřina dcera. Doporučuji tedy zkusit požádat sestřinu dceru o hrazení určité částky výživného. Pokud dcera odmítne a dohoda nebude možná, bude se muset Vaše sestra obrátit s uplatněním svého nároku na soud. V takovém případě může podat k okresnímu soudu v místě svého trvalého bydliště návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Je zapotřebí počítat s tím, že doručování listin sestřině dceři do Německa délku soudního řízení poněkud prodlouží. Soud pak na základě posouzení doložených skutečností rozhodne o tom, zda žádosti Vaší sestry vyhoví či nikoliv.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Příslib zaplacení části daně z převodu nemovitosti a nesoučinnost při dohodě o spolupráci na rekonstrukci kanalizace a vodovodu (překládaka z důvodu neexistence služebnosti, věcného břemene)
03/2016 jsme podepsali budoucí kupní smlouvu na dům. Při podpisu této smlouvy jsme podepsali ještě dohodu, že majitelkám domu (dvě sestry), přispějeme na daně z nabytí nemovitých věcí polovinou. V kupní smlouvě jsou napsané jako plátci daně ony jako prodávající. Než došlo k podpisu kupní smlouvy, vyšlo najevo, že vodovod a kanalizace vede přes sousedův pozemek a není na ně napsané věcné břemeno (služebnost). Banka samozřejmě po nás chtěla vyřízení věcného břemene (služebnosti) u souseda. Jelikož se shodou okolností v obci rekonstruovala voda a kanalizace, tak soused nechtěl přistoupit na služebnost přes svůj pozemek a tak jsme se domluvili, že si povedeme vodu a kanalizaci přes svůj pozemek a majitelky domu nám zajistí veškerou projektovou dokumentaci a realizaci vody a kanalizace na obecním pozemku a my si zrealizujeme vodu a kanalizaci na soukromém pozemku (je to poměrně velký kus cca 45 metrů), podepsali jsme s majitelkami taktéž dohodu. Bohužel jedna z majitelek si zjišťovala, že naše smlouva neplatí a nyní se nechce zapojit do realizace vody a kanalizace. Jediné co splnily, byl projekt díky, kterému můžeme rekonstrukci zrealizovat. Majitelka ovšem tvrdí, že již daně zaplatila a chce po nás slíbenou polovinu. My jí ovšem nechceme zaplatit, protože nedodržela naši dohodu o spolupráci na kanalizaci a vodě. Jelikož stále tvrdí, že naše dohoda neplatí, tak říkala, že se s námi bude soudit a určila si termín na zplacení do 31.12.2016. Pokud to nezaplatíme, ve věci rozhodne věcně a místně příslušný soud při soudním řízení.
Moje otázky zní: Platí naše dohoda? Má na to majitelka právo? Může si určit do kdy musíme zaplatit, když to v dohodě nebylo uvedeno? Popřípadě, jak lze danou situaci řešit? Děkuji S pozdravem Lenka
ODPOVĚĎ:
Pokud na základě kupní smlouvy bylo převedeno v katastru vlastnické právo, je nutné daň z nabytí nemovité věci uhradit a měli byste se řídit tím, co bylo sjednáno - tedy uhradit část daně. Smlouva je platná, dokud s některá ze stran neplatnosti nedovolá, kdy otázku platnosti či neplatnosti může posoudit pouze soud. Doporučuji tedy dostát svému závazku za předpokladu, že vlastnické právo bylo převedeno. Pokud jde o skutečnost, že lhůta k plnění daně nebyla v dohodě určena, pak zákon stanoví, že v tomto případě je třeba plnit poté, co je dlužník věřitelem o úhradu požádán.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při částečném pracovním úvazku (poloviční úvazek)
- Poloviční úvazek - výpočet dovolené v práci
Ráda bych se Vás zeptala na způsob výpočtu dovolené. K 18.04.2016 jsem nastoupila do práce (firma poskytuje dle Zákoníku práce 4 týdny dovolené) na poloviční úvazek s tím, že pondělím a čtvrtkem si napracovávám pátek, kdy mám volno. Tuto skutečnost obsahuje i moje pracovní smlouva. Teď k 30.11. končím svůj pracovní poměr ze strany zaměstnavatele (ruší pracovní pozici) a společnost mi chce krátit mzdu o 2,5 dne dovolené, kterou jsem prý díky končícímu pracovnímu poměru v listopadu přečerpala.
Ráda bych se proto zeptala:
Na kolik dní mám nárok, když pracuji ve společnosti od 18.04. – 30.11.2016 na poloviční úvazek?
V pracovní smlouvě mám stanoveno, že pracuji pouze po dobu 4 pracovních dní a v pátek mám volno. Má právo zaměstnavatel počítat mi dovolenou i za pátek, když jsem měla dovolenou v pondělí a čtvrtek, tedy ve dny, kterými si napracovávám pátek a ten není tudíž "odpracován"?
jak je počítána dovolená v případě, že jsem si brala volno na čtvrtek a pátek? předchozí dny z týdne jsem byla řádně v práci a pondělkem jsem si z části napracovala pátek?
Počítá se celý pracovní den dovolené, přestože člověk pracoval pouze 4 hodiny (případně 6 hod.) nebo se jedná pouze o půldny dovolené?
Dále jsem se chtěla zeptat, v srpnové i zářijové výplatní pásce jsem měla napsáno, že mi zbývá vyčerpat 1 den dovolené. Ke konci září jsem dostala výpověď. v říjnu jsem tento den vyčerpala a zaměstnavatel ode mne teď požaduje úhradu tohoto dne vč. dalšího dne a půl, kterým jsem prý přečerpala dovolenou vzhledem k ukončení pracovního poměru. Dovolená byla na výplatní pásce prý vypočítána do konce roku… Je toto oprávněné?
Předem děkuji. Nikola
ODPOVĚĎ:
Dovolená na výplatní pásce se skutečně počítá do konce kalendářního roku. Pokud pracovní poměr skončí dřív, pak dojde k jejímu krácení, tudíž stav na zářijové výplatní pásce nebude souhlasit, pokud ukončíte pracovní poměr na konci listopadu.
Pokud pracujete č dny v týdnu, pátek nikoliv, pak týden dovolené pro Vás znamená 4 dny. Za celý kalendářní rok byste tedy měla „jen“ 16 dní dovolené. Pátek jste doma, žádná dovolená se Vám v tento den neodčítá. Zákoník práce pro účely dovolené nezná žádné napracování dne v týdnu.
V daném případě tedy máte nárok za každých celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru na dovolenou v rozsahu 1/12 celoroční dovolené, což je u Vás 16 dní. Nepřetržitě Váš pracovní poměr trval 7 měsíců. Tedy 7/12 z 16 = 9,333, tj. 9,5 dní dovolené.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru
- Kde vyřídit vyplácení nemocenské po ukončení pracovního poměru
Mám pracovní smlouvy na HPP na dobu určitou do 30.11.2016. Od 12.9. jsem v pracovní neschopnosti, která bude pokračovat dále. Jak mám postupovat od 1.12.2016 když už nebudu mít platnou pracovní smlouvu? Dostanu nemocenskou dávku a co vše musím zařídit? Děkuji a s pozdravem
Ivoš
ODPOVĚĎ:
Musíte předně nahlásit své zdravotní pojišťovně, že již nejste zaměstnán a jste v pracovní neschopnosti. Na úřad práce se hlásit nemusíte, jelikož jste v pracovní neschopnosti. Na nemocenskou budete mít nárok.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vyplacení nemocenské v průběhu ukončení pracovního poměru vypršením výpovědní lhůty
- Vypršení výpovědní lhůty na neschopence - vyplacení nemocenské
- Neschopenka těsně před ukončením pracovního poměru a vyplacení nemocenské v době po ukončení pracovního poměru
Zaměstnankyně podala 26.8.2016 výpověď, výpovědní lhůta ji skončila 31. října 2016. Dne 21.10.2016 nastoupila na nemocenskou, která nadále trvá. Můj dotaz zní, jak to bude s výplatou nemocenské. Naše firma ji vyplatí nemocenské do 31.10.16 a poté přejde povinnost vyplácet dávky nemocenského pojištění na Okresní správu sociálního zabezpečení nebo musíme dodržet lhůtu výplaty 14-ti dnů a až poté odešlu na OSSZ, přestože PP měl skončit k 31.10.? Mohu pracovní poměr ukončit podle původního plánu k 31.10.2016, předpokládám, že ano. Děkuji za odpověď. Petr
ODPOVĚĎ:
Pokud výpověď podala zaměstnankyně, pracovní poměr jí skončí k 31.10. bez ohledu na její dočasnou pracovní neschopnost. Náhradu mzdu nebo platu za dobu prvních 14-ti dnů dočasné pracovní neschopnosti budete zaměstnankyni platit jen po dobu trvání pracovního poměru, pak jí od 15-tého dne bude platit nemocenské ČSSZ.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Levný prodej pozemku zastupiteli obce - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Levný prodej pozemku zastupiteli města - jde o zneužití pravomoci veřejného činitele?
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od města zastupitelem města
- Zneužití pravomoci veřejného činitele - odkoupení pozemku od obce zastupitelem obce
Chtěl bych se zeptat na trestně právní odpovědnost zastupitelů obce.
Před několika lety byl zastupiteli schválen prodej několik parcel pozemku v části obce, která byla v územním plánu určena jako pozemky určené k výstavbě. Tyty parcely byly prodány za nízkou částku (100 000 Kč) jednomu ze zastupitelů, přestože na stejném zasedání jeden zájemce nabízel částku třikrát vyšší (300 000 Kč). nedopustili se zastupitelé v tomto případě trestného činu souvisejícího se špatným hospodařením s majetkem obce či jiného trestného činu? A jaké jsou v takovém případě promlčecí lhůty?
Děkuji, Filip
ODPOVĚĎ:
Zde přichází v úvahu zejména trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku) či trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), popř. s ohledem na ostatní okolnosti případu i další případné trestné činy.
Promlčecí doba se odvíjí od horní hranice zákonné sazby za trestný čin, v případě trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (za situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) je promlčecí doba 3 roky, v případě druhého z jmenovaných trestných činů (opět situace, kdy vyčíslená škoda by nepřesahovala 500.000,- Kč) činí promlčecí doba 10 let.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcné břemene vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení věcného břemene
- Vydržení služebnosti vodovodu na cizím pozemku
- Vodovod na cizím pozemku více než 10 let - vydržení služebnosti
1986 moje matka (původní vlastník mé nemovitosti) stavěla vodovodní přípojku. Jelikož mám vodoměr ve sklepě, myslel jsem si, že ta část vodovodu (odbočka z hlavního řádu) vedená na cizím pozemku není moje. Nyní jsem na SMVAK zjistil, že je. Tudíž se ptám – lze použít - zřízení věcného břemene vydržením a jak mám postupovat? Stačí forma notářského zápisu, nebo se to musí řešit soudní cestou?
Z vašeho webu bezplatné právní poradny online jsem usoudil, že stačí notářský zápis + doložení dokumenty, je to více jak 10 let.
Majitelka sousedního pozemku totiž za zřízení VB požaduje dost vysokou částku.
V roce 1998 jsem již já (jako majitel nemovitosti) stavěl přes cizí pozemek plynovou přípojku. Samozřejmě se souhlasem tehdejšího vlastníka (HUP je na sousední parcele u hlavního řádu u cesty), ale bohužel se mi nepovedlo zřídit věcné břemeno (geometrický plán zaměření z té doby jsem měl).
Parcela změnila vlastníka a nový vlastník tam postavil načerno zahradní domek - chatku. Když ho chtěl zlegalizovat, stavební úřad jsem upozornil na to, že tam někde (možná i pod tím) vede voda+plyn k mému domu. SÚ tu černou stavbu nakonec zlegalizoval někdy v roce 2000. Tehdejší vlastník se mnou sice sepsal smlouvu, že souhlasí se vstupem na pozemek k HUPu, ale zřízení věcného břemene (služebnosti) také odmítl.
2013 se mi povedlo současnou majitelku (za protislužbu – chtěla se napojit se svým plynem na můj HUP – každý máme svůj plynoměr) přesvědčit, aby mi povolila zřízení VB – věcného břemene, služebnosti.
Takže VB plynové přípojky k mému domu mám – dle původního geometrického zaměření.
Nyní se stejná majitelka rozhodla svou černou stavbu (z chatky si postupně postavila malý rodinný domek) – zlegalizovat (dodatečné povolení stavby) a SÚ přišel na to, že pod tím RD vede „moje“ vodovodní přípojka – a chtějí můj souhlas. Proto jsem začal řešit věcné břemeno na vodu – viz. bod 1.
ALE!!! - stavební úřad, ani projektant (nechápu jak je to možné) zatím nepřišli na to, že tím, že si z chatky udělali RD - přistavěli část objektu nad moji stávající plynovou přípojku. Já na to přišel nyní náhodou, když jsem se podíval na původní GP použitý pro věcné břemeno a viděl jsem projekt toho RD – šířku stavby.
Ten plyn byl kdysi zaměřen a vede těsně kolem té původní chatky, nyní však vede pod černou stavbou RD.
Tzn. se ptám – může mi majitelka sousedního pozemku nějak zrušit 3 roky starou smlouvu o VB – již zapsanou na katastru (i když je to stavba z roku 1998), když dříve či později někdo na to musí přijít (minimálně po geometrickém zaměření té její černé stavby), že její stavba malého RD vede nad mou nízkotlakou plynovou přípojkou (tzn. nad tím, co je za HUPem a plynoměrem)?
Že je stavba nad vodovodní přípojkou – to již zjistil i SÚ, se divím, že ještě nepřišli na ten plyn…… - tam je to dokonce přesně zaměřené…
Pokud bude problém, kdo má přednost – moje stará plynová+vodovodní přípojka, nebo černá stávba malého rodinného domku?
Děkuji, Nikolas
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zápis vydrženého věcného břemene, pak stačí notářský zápis za předpokladu, že i povinný z věcného břemene s jeho vznikem vydržením souhlasí. Pokud nebude chtít prohlásit v notářském zápisu vznik věcného břemene vydržením, nezbude, než se vzniku věcného břemene vydržením domáhat určovací žalobou.
Smlouvu o zřízení věcného břemene nelze zrušit jednostranně, Muselo by proběhnout soudní řízení, kdy by zrušení věcného břemene musel nařídit soud. Zda má přednost plynová a vodovodní přípojka či stavba domu žádný zákon neřeší, vždy se vychází z konkrétní situace, je tedy otázkou, jak se k této věci postaví stavební úřad, případně by na základě rozsáhlého dokazování musel rozhodnout soud.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - je prodej platný nebo ne?
- Majitel s omezenou způsobilostí k právním úkonům prodal nemovitost - platnost prodeje
- Nesvéprávný majitel prodal nemovitost - platnost prodeje
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - je dar peněz platný?
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - je darování platné?
- Nesvéprávná osoba rozdala peníze - platnost darování
- Osoba s omezenou způsobilostí rozdala peníze - platnost darování
- Darování peněz nesvéprávnou osobou - je darování platné?
- Darování peněz osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - je darování platné?
Tchýně je zbavená svéprávnosti po finanční stránce a jako zákonného zástupce má svého manžela. Tchýně vlastnila pozemky, které v 08/2016 prodala za zády manžela. Řekla to teprve před pár dny, protože peníze rozdělila darem dětem. Tak by mě zajímalo zda měla právo peníze darovat a zda je smlouva vůbec platná, když je tam její podpis. Jestli to nemůže soud po ní zpětně ty peníze vymáhat a nebo stačí sepsat darovací smlouvu že to dala dětem. Nebo jaký postup bychom měli zvolit.
Majitelka je zbavená svéprávnosti po finanční stránce zhruba už 14 let. Nemovitosti zdědila po své matce a byla vedená v katastru jako majitelka pozemků. Nicméně v této době, už byli s manželem vzíti.
Zasílám citaci soudu ohledně omezení k právním úkonům: "není oprávněna nakládat s finančními částkami nad 500 Kč měsíčně, s movitým majetkem v hodnotě nad 2000 Kč a nemovitým majetkem. Není oprávněna uzavírat pracovněprávní vztahy, smlouvy leasingové, o hmotné odpovědnosti, peněžní půjčky a úvěry."
Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Vaše tchýně porušila rozhodnutí soudu hned dvakrát, a to 1/ když prodala své pozemky a 2/ když uzavřela se svými dětmi darovací smlouvy (jejichž předmět zajisté přesáhl 500, - Kč).
V obecné rovině platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá (§ 581 občanského zákoníku). V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (zde kupní smlouva mezi Vaší tchýní a osobou, která pozemky koupila, a darovací smlouvy mezi Vaší tchýní a jejími dětmi) je neplatné ze zákona a od počátku (na tyto smlouvy se tedy hledí tak, jako by nebyly nikdy uzavřeny).
Následkem „uzavření“ absolutně neplatných smluv je vznik bezdůvodného obohacení zúčastněných osob. Dle § 2991 občanského zákoníku totiž platí, že:
- bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu;
- kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Na straně osoby, která předmětné pozemky koupila, tedy vzniklo vůči Vaší tchýni bezdůvodné obohacení, Vaše tchýně se pak vůči kupujícímu bezdůvodně obohatila převzetím kupní ceny pozemků. Obdobně se bezdůvodně obohatily děti Vaší tchýně při uzavření darovacích smluv (resp. při převzetí finančního daru).
Občanský zákoník umožňuje zhojit absolutní neplatnost právního jednání, které učinila osoba s omezenou svéprávností, a to ve svém § 65. Dle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
a/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu;
b/ jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil.
Má-li proto Vaše tchýně, resp. Váš tchán, jako její opatrovník, v úmyslu postavit najisto, zda jsou uzavřené smlouvy platné či nikoli, lze jim doporučit obrátit se na soud s návrhem na prohlášení předmětných smluv za neplatné. V rámci soudního řízení bude soud zkoumat, zda uzavřením kupní smlouvy a darovacích smluv mohla Vaší tchýni vzniknout újma. Újmou nemusí být pouze finanční ztráta (kterou Vaše tchýně darováním utržených finančních prostředků bezpochyby zaznamenala), neboť je nutné zohledňovat rovněž vůli Vaší tchýně. Pakliže Vaše tchýně prodala své pozemky za cenu, která byla v daném místě a čase obvyklá, a utržené finanční prostředky darovala svým dětem, neboť tak skutečně chtěla učinit, může dospět soud k závěru, že jsou splněny podmínky dle písm. a/ výše a uzavřené smlouvy tudíž za neplatné neprohlásí. Pro přípravu příslušného návrhu doporučuji Vašemu tchánovi využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V úvahu přichází rovněž varianta b/ výše, tzn. postup, kdy by Váš tchán všechny uzavřené smlouvy písemně (ideálně s jeho úředně ověřeným podpisem) schválil. V tomto ohledu je však podstatné, zda je Váš tchán dle rozhodnutí soudu (kterým byl ustanoven opatrovníkem Vaší tchýně) oprávněn zastupovat ji při nakládání s nemovitými věcmi a většími finančními obnosy. Dle § 461/1 občanského zákoníku totiž platí, že nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu (prodej pozemků a darování větších finančních částek není zajisté běžnou záležitostí). Je proto velmi důležité, zda je Váš tchán k uzavření předmětných smluv v zastoupení Vaší tchýně vůbec oprávněn; pakliže nikoli, není postup dle písm. b/ výše možný a bude nutné se obrátit na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM
- Koupení podílu nemovitosti v manželství, v katastru je zapsaný je manžel - jak postupovat?
- Manželka nezapsaná v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u domu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manželka nezapsaná v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
- Manžel nezapsaný v katastru u bytu ve spoluvlastnictví, SJM, společném jmění manželů
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nemovitost zakoupená v manželství psaná na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství
- Byt, dům zakoupený v manželství psaný na jednoho z manželů a vypořádání SJM při rozvodu manželství
Budeme se s manželem rozvádět. Bydleli jsme v rodinném domě, který patřil částečně jemu, jeho rodičům a jeho babičce. Babička zemřela, část domu zdědil manželův otec a dal ji rovnou svému synu, mému manželovi - ta je jeho, získal ji darem. Tu druhou část jsme museli od manželových bratranců odkoupit. Já měla úvěr, on také. Nejsem zapsána jako majitel nemovitosti v katastru nemovitostí. Nefiguruji mezi vlastníky domu, ačkoliv jsem část odkoupila - úvěrová smlouva byla na mé jméno. Patří mi ta část domu a bude mě muset manžel vyplatit, anebo je berná mince to, že nejsem v katastru jako vlastník? Také jsme část domu pronajímali. Já jsem tím pádem nebyla pronajimatel a zisk z pronájmu jsem neměla, nedanila, neodepisovala. Děkuji moc za odpověď. Gabriela
ODPOVĚĎ:
Stav zápisu v katastru nemovitostí není v tomto případě rozhodný. Pokud manžel v rámci případného soudního sporu neprokáže opak, má se automaticky za to, že když jste podíl koupili v době manželství, spadá do SJM a v případě rozvodu musí být součástí majetkového vypořádání. Pokud jste část domu pronajímali, patřil zisk z pronájmu do SJM a stačí, když jej danil manžel.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení státních svátků hypermarketem Albert
- Neproplácení státních svátků zaměstnavatelem Ahold (majitelem Albert hypermarketů)
- Napracování státního svátku v Albert, zaměstnavatel Ahold - je to dle Zákoníku práce?
Pracuji jako pokladní v Hypermarketu Albert. Směny jsou plánovány dopředu dle počtu plánovacího kalendáře. Dělám 8hodinové pracovní směny. Od schválení uzavření 8 státních svátků byla prodejna uzavřena. Jsme tedy doma, ale státní svátek nemáme zaplacen a naopak máme navýšen počet hodin o 8 hodin. - tedy o 1 směnu. Příklad 28.10.2016 dle kalendáře 20 pracovních dnů + 1 státní svátek. U mě 21odpracovaných směn + 1 státní svátek neplacené volno. Je postup Hypermarketu Albert majitele Ahold postup správný, ohledně toho, že ostatní pracující mají tedy během roku oproti nám osm dní volna placeno a my máme volno neplaceno a ještě musíme den dělat navíc aniž by nám chyběly hodiny dle počtu plánovacího kalendáře. Děkuji za vyrozumění. Děkuji, Yveta.
ODPOVĚĎ:
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem rozvrhuje zaměstnavatel pracovní dobu. Dle § 81/2 zákoníku práce se pracovní doba rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne (z dotazu nevyplývá, zda pracujete např. od pondělí do pátku, nebo zda jsou Vaše pracovní směny rozvrhovány jinak). Roli rovněž hraje způsob Vašeho odměňování (tzn. zda pobíráte tzv. měsíční mzdu, tedy fixní mzdu bez ohledu na počet pracovních směn v měsíci, nebo je-li počet odpracovaných směn ve mzdě zohledněn).
Byla-li dříve Vaše pracovní doba rozvržena tak, že by svátky připadly na Vaše obvyklé pracovní dny (přičemž byste pracovala rovněž ve svátek, což z Vašeho dotazu vyplývá), bylo by skutečně možné uvažovat o nerovném přístupu zaměstnavatele k jednotlivým zaměstnancům, je-li některým pracovní doba rozvržena i na svátky, kdy mohou mít maloobchody a velkoobchody otevřeno, zatímco jiným je pracovní doba rozvržena tak, že se „vyhne“ těm svátkům, kdy musí mít maloobchody a velkoobchody zavřeno (jelikož zaměstnavatel je dle § 16/1 zákoníku práce povinen přistupovat ke všem svým zaměstnancům rovným způsobem).
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem k prošetření správnosti postupu Vašeho zaměstnavatele:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stínění vysokými stromy souseda - jak se bránit?
- Stínění oken stromy souseda - jak se bránit?
- Stromy souseda prorůstají do drátů elektřiny - jak postupovat?
- Stromy souseda prorůstají do elektrického vedení - jak postupovat?
Zeď mého domu sousedí se zahradou souseda. také oken ze dvou pokojů a koupelny vedou do zahrady souseda. Ten vysadil cca 1,5 m od zdi mého domu keře azalek, a dále cca 10 m od zdi domu roste cca 20-25 m ořech, cypřiš a strom azalky. Tyto vysoké stromy mi berou absolutně všechno světlo, keře azalky navíc "zabírají" celé okno. Vysoké stromy prorůstají dráty elektrického vedení. Jaká je možnost řešení? Musí soused stromy odstranit nebo je alespoň zkrátit? Stojí v těsné blízkosti jeho domu, i to je nebezpečné. Děkuji za odpověď. Kristýna
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Občanský zákoník:
Na Vámi popsaný případ se vztahují dvě ustanovení občanského zákoníku:
a/ § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Na základě tohoto ustanovení se proto můžete po svém sousedovi domáhat odstranění těch stromů, které jsou příliš blízko Vašeho pozemku (resp. domu), je však nutné, abyste měla pro svůj požadavek rozumný důvod. Občanský zákoník má v této souvislosti na mysli objektivně rozumný důvod, tzn. že při ponechání stromů Vám, resp. Vašemu majetku, musí objektivně hrozit nebezpečí, popř. musí objektivně docházet k rušení ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
b/ § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné stín vniká na pozemek jiného vlastníka (zde Vás) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Neuposlechne-li soused Vaší výzvy k odstranění předmětných stromů, nezbude Vám, než se jejich odstranění (či okleštění) domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Energetický zákon:
Pakliže některé ze sousedových stromů zasahují do elektrického vedení, můžete kontaktovat příslušného provozovatele přenosové či distribuční soustavy, který je oprávněn odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel (§ 24/3 písm. g) a § 25/3 písm. g) energetického zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Skládání se na nájem, nájemné více nájemníky - jde o příjem a musí se zaplatit daň
- Nájem splacený více subjekty na jeden bankovní účet - daně, odvod daní
- Odvod daní při složení nájemného na bankovní účet více subjekty (užívání nebytových prostor)
- Daně - zaplacení nájmu více subjekty na jeden účet při užívání nebytových prostor společně
Mám na sebe napsaný nájem nebytových prostor (hudební zkušebna), nájem je 4.700 Kč, takže jsme celkem 4 kapely, aby jsme nájem mohli zaplatit. Založil jsem účet, na který každá kapela zaplatí poměrnou část nájmu a z tohoto účtu pak zaplatíme celý nájem za prostor pronajímateli, pokud něco zbyde, používáme to na opravu vybavení. Lze to považovat za výdělek (pro finanční úřad) s nutností odvodu daní. Mám s kapelami smlouvu o společném užívání (mezi mnou a ostatními). Mělo by být v této smlouvě uvedeno také něco důležitého např. ohledně tohoto účtu? Lze to takto provést? Děkuji, Robert.
ODPOVĚĎ:
Pokud si výdaje spojené s nájmem neuplatňujete ve svém daňovém přiznání, tzn. kapela je jen Váš koníček a ne zdroj příjmu, tak Vám nevzniká žádný příjem ke zdanění.
Pokud je ale kapela zdrojem Vašich příjmů a uplatňujete si do výdajů nájemné zkušebny, opravy atd. tak budete muset s ostatními kapelami uzavřít smlouvu o podnájmu a příjmy zdaňovat. To platí, i pokud uplatňujete výdaje procentem z příjmů.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Zpožděné zaplacení notářského poplatku - hrozí exekuce?
- Pokuta za pozdní zaplacení notářského poplatku
- Sankce za pozdní zaplacení notářského poplatku
Dědila jsem po otci. V usnesení je uvedeno, že mám notáři zaplatit do pěti dnů od nabytí právní moci. Protože jsem tolik peněz sehnala až dnes (04.10.2018), mám již skoro měsíc zpoždění v placení, nikde ale nemohu najít, jaké jsou sankce za pozdní platbu. Bojím se, že sice zaplatím, ale za několik let mi přijde exekuce na vysokou částku jako to dělá třeba zdravotní pojišťovna. Jelikož proti nám všem byla notářka silně zaujatá, bojím se jí zavolat a zeptat se. Předem moc děkuji za odpověď. Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku je stanovena dle § 1970 OZ ve spojitosti s nařízením vlády č. 351/2013: repo sazba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení + 8 procentních bodů = 8,05 %.
Notář však zpravidla úrok nevyžaduje, vymáhá částku, která je uvedena v usnesení. Notář Vás předtím, než dá usnesení exekutorovi k vymožení, písemně vyzve k úhradě a stanoví další lhůtu, do kdy můžete úhradu provést. Pokud v této lhůtě částku nezaplatíte, může ji vymáhat prostřednictvím exekutora. Doporučila bych Vám částku uhradit co nejdříve.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Pracovní úraz u zaměstnance pracujícího na rámcovou smlouvu o poskytování služeb
- Pracovník s rámcovou smlouvou o poskytování služeb a pracovní úraz s pracovní neschopností - vyplácení nemocenské zaměstnavatelem
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nehoda firemního auta u zaměstnance s rámcovou smlouvu o poskytování služeb
Jsem OSVČ a podepsala jsem Rámcovou smlouvu o poskytování služeb podle ustanovení paragrafu § 1746 odstavec 2, zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník. + Dohodu o vymezení používání firemního vozidla + Pracovně právní dokumentaci pro jednu spol. Dne 3.10. 2016 jsem měla s půjčeným vozidlem autonehodu. Silný déšť, mokrá vozovka. Nedobrzdila jsem firemní auto, a narazila jsem do auta přede mnou - do tažného zařízení. Měla jsem pocit, že auto vůbec nebrzdilo a drhly jen plechy. Poškozený neměl žádnou újmu na zdraví ani na vozidle. Služební vozidlo bylo poškozeno. Přivolala jsem místní policii, která řídila dopravu a přivolaná dopravní policie po 2 hodinách nepřijela, ale hlídce vzkázali, že mají smrtelnou nehodu ať sepíšeme Záznam o nehodě. Bolela mě krční páteř a tak jsem v doprovodu zajela na pohotovost ortopedické oddělení, kde mi sdělili, že mám namoženou a pohmožděnou krční páteř. jsem zatím 1 měsíc v pracovní neschopnosti DPN a chodím na kapačky (infuze). Auto si majitel odtáhl. Jedná se v tomto případě o pracovní úraz OSVČ? Pojistku na způsobení škody mám uzavřenou.
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není bohužel možné dát jednoznačnou odpověď, neboť z dotazu nevyplývá, jaký právní vztah je mezi Vámi a předmětnou společností založen (což je pro právní kvalifikaci případu samozřejmě klíčové).
V dotazu uvádíte, že s předmětnou společností jste uzavřela smlouvu dle § 1746/2 občanského zákoníku. V takovém případě by byl Váš právní vztah s předmětnou společností ryze občanskoprávního charakteru (obchodní vztah) a o pracovní úraz by se jednat nemohlo. V dotazu však zároveň zmiňujete, že jste uzavřela „pracovněprávní dokumentaci“ (přičemž není jasné, co tímto termínem myslíte). Není tedy zřejmé, zda mezi Vámi a předmětnou společností vznikl ještě základní pracovněprávní vztah (tedy vztah založený pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).
Pro případ, že byl mezi Vámi a předmětnou společností založen základní pracovněprávní vztah (tzn. že předmětná společnost se stala Vaším zaměstnavatelem), upozorňuji na § 271k/1 zákoníku práce, dle něhož je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274 zákoníku práce).
Pakliže tedy k autonehodě došlo při plnění Vašich pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, bylo by možné kvalifikovat Vámi utrpěný úraz jako pracovní. Zaměstnavatel však samozřejmě není povinen nahradit zaměstnanci škodu z pracovního úrazu, kterou si zaměstnanec způsobil sám (např. vlastní neopatrností, zanedbáním bezpečnostních pravidel apod.). Konkrétně dle § 275/2 zákoníku práce platí, že prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho povinnost k náhradě se poměrně omezí. Nelze proto vyloučit, že zaměstnavatel nebude ve Vašem případě tvrdit, že škodu na zdraví jste si způsobila zanedbáním dopravních předpisů.
Jelikož z dotazu nevyplývají další podrobnosti, upozorňuji na § 271k/3 zákoníku práce, dle něhož pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na skutečnost, že zmínka o Vaší činnosti jako OSVČ a o současném podpisu „pracovněprávní dokumentace“ napovídá, že ve Vašem případě by se mohlo jednat o výkon nelegální práce, kterým je dle § 5 písm. e) bodu 1. zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém). Pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nicméně nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Rozhodnutí ministerstva o charakteru pozemku - pozemek určený k plnění funkce lesa
- Určení typu pozemeku podle § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona
- Jak se bránit proti rozhodnutí ministerstva o určení pozemku jako les (PUPFL)
Je v pořádku rozhodnutí ministerstva zemědělství, které napsalo, že rozhodlo jenom podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení § 3 odst. 3 lesního zákona jiné paragrafy v rozhodnutí nejsou.
Bylo rozhodováno v pochybnostech, zda jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa či nikoliv. Ministerstvo rozhodlo (v napadeném odvolání, které jsem iniciovala), že se jedná o lesní pozemek s tímto odůvodněním. Děkuji předem, Hana.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že lesní zákon neobsahuje „procesní část“, tedy nestanovuje postup orgánů v případě řízení ve věci lesního zákona, postupuje se dle správního řádu, a to právě v procesní oblasti, hmotněprávní oblast („jádro věci“) je posuzována dle lesního zákona.
Je tedy poněkud zvláštní, že (jak uvádíte) rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na lesní zákon, a to za situace, kdy je rozhodováno o tom, zda se jedná o pozemek určený k plnění funkce lesa či nikoliv, jelikož kromě odkazů na správní řád by zde měly být obsaženy i odkazy na lesní zákon a dotčená ustanovení, která byla vzata v úvahu a vykládána.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úvěr partnera a partnerky na rekonstrukci partnerovy nemovitosti - nárok na vydání bezdůvodného obohacení při rozpad vztahu
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)
- Rozpad vztahu a právo na vydání investic, peněz vynaložených na rekonstrukci nemovitosti partnera (majitele nemovitosti)
Po 14 letech soužití s partnerem se rozcházíme. Máme 2 děti ve věku 9 a 12 let a na úřadě jsme zapsaní jako druh, družka. Partner zdědil dům, ve kterém nebylo nic - voda, topení, elektrika atd. Po dobu 14 let (2002-2016) jsme do domu oba investovali a žili v něm. Jeho rodina a on mi řekl, že na nic nemám nárok. Nemám na proinvestované peníze (investice do nemovitosti) doklady, ale úvěr je napsaný na mě. Prosím o radu, stále v domě ještě zůstávám, mám strach, že budu muset za partnera platit dluh a nezvládnu uživit děti.
Úvěr je na mé jméno a ručitel je partnerova matka. Je to Buřinka od ČS, ano úvěr je na rekonstrukci nemovitosti a sjednán byl v roce 2013 na částku 200.000 Kč.
ODPOVĚĎ:
Pokud je úvěr účelově vázán na rekonstrukci nemovitosti, pak je to ve Váš prospěch a pokud je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána na jméno partnera, můžete se domáhat vrácení investic do domu odpovídající výši sjednaného úvěru. Je třeba počítat s tím, že jste samozřejmě v domě žili jako rodina a část peněz jste tzv. probydlela, nicméně z důkazního pohledu jste ve výhodě, že můžete investice prokázat existencí úvěru.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vodovod na cizím pozemku bez věcného břemene - odškodné za užívání pozemku
- Vodovod na cizím pozemku bez služebnosti - odškodné za užívání pozemku
- Ukončení užívání vodovodu v zemi souseda - musím vykopat vodovod ze země? (vodovod bez věcného břemene, služebnosti)
- Musí uživatele vodovodu na cizím pozemku vykopat vodovodní rouru po ukončení využívání vodovodu? (vedení bez věcného břemene, služebnosti)
- Odměna za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odměna za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého věcného břemene nezapsaného v katastru nemovitostí
- Odškodnění za užívání vydrženého služebnosti nezapsané v katastru nemovitostí
Jsme majitelé s VB cesty přes pozemek na pozemek nové sousedky. Pod jejím pozemkem/zahrádkou - 600 m2 (30x20m) vede naše vodovodní přípojka k naší nemovitosti (bez věcného břemene). Nemovitost jsme koupili v roce 1989.
Přípojka takto vede cca 42 let, před 33 lety kupovala zahrádku matka současné majitelky s vědomím vedení této vodovodní přípojky. Ta je cca 30 m dlouhá, myšleno přes její pozemek, v hloubce cca 1,60 m. V katastru ani na stavebním odboru k ní neexistují žádné údaje. Nová majitelka za ni chce zaplatit – soudního znalce na ocenění, škodu, která je prostřednictvím přípojky způsobena, a abychom zřídili věcné břemeno na tuto služebnost, přesto-že jsme jí oznámili, že na jaře 2017 povedeme po svém pozemku novou vodovodní přípojku, stavební povolení zatím máme. Pod jejím pozemkem někde zůstane vodovodní vedení v zemi. V tomto případě chce na naše náklady vykopat prázdnou polyetylenovou hadici a pozemek do původního stavu. Co je novou majitelkou, na nás podala již třetí žalobu. Ta poslední - přes naši 5 m širokou příjezdovou cestu na svoji zahradu přivést veškeré sítě, a to bez našeho souhlasu. Děkuji, Jindra
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Vaše přípojka pod sousedčiným pozemkem:
Vzhledem k tomu, že:
- dle § 506/1 občanského zákoníku je součástí pozemku i prostor pod tímto pozemkem,
- dle § 509 občanského zákoníku nejsou inženýrské sítě (např. vodovodní přípojky) součástí pozemku, kterým jsou vedeny, a
- dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, zřízené před 1. 1. 2002, vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod,
je nepochybné, že vedením vodovodní přípojky zasahujete do vlastnického práva Vaší sousedky k jejímu pozemku.
Na svou obranu můžete argumentovat zejména tvrzením, že vodovodní přípojka byla přes předmětný pozemek vedena již v době, kdy tento pozemek vlastnila právní předchůdkyně sousedky, která proti vedení přípojky nikterak nezakročila (tzn. že vedení vodovodní přípojky mlčky schválila). Vodovodní přípojka byla tedy přes sousední pozemek vedena v dobré víře (a tudíž oprávněně). Vaše současná sousedka pak vstoupila do právního postavení své právní předchůdkyně (své matky), tzn. že je povinna dříve odsouhlasené vedení vodovodní přípojky strpět.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji, že na Vaší straně by mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) pouze v případě, kdy byste sousedčin pozemek užívali bez právního důvodu (tedy bez souhlasu tehdejšího vlastníka sousedního pozemku, což však neplatí).
S ohledem na skutečnost, že sousedčin pozemek budete užívat již jen krátce, Vám doporučuji vyčkat, zda se bude Vaše sousedka domáhat odstranění vodovodní přípojky soudní cestou. V rámci soudního řízení můžete svou obranu vystavět (kromě shora uvedeného) rovněž:
- na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) snášet užívání prostoru pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit;
- na § 8 občanského zákoníku, dle něhož zjevné zneužití práva (např. šikanózní žaloba) nepožívá právní ochrany,
(přičemž tímto způsobem se můžete bránit jak proti sousedčinu požadavku na náhradu škody, správně však na vydání bezdůvodného obohacení, tak požadavku na odstranění nepoužívané vodovodní přípojky).
V rámci soudního řízení Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
2/ Sousedčina žaloba na zřízení přípojek pod Vaším pozemkem:
Domáhá-li se Vaše sousedka soudní cestou zřízení služebnosti inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku) pro vedení přípojek pod Vaším pozemkem, lze mít o úspěchu takové žaloby určité pochybnosti.
V tomto ohledu je nutné poukázat na § 1260/1 občanského zákoníku, dle něhož lze služebnost nabýt prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné moci (např. soudu či některého úřadu) pouze v případech stanovených zákonem. Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) však v žádném svém ustanovení neopravňuje soudy k rozhodování o zřízení služebnosti inženýrské sítě.
Vaše sousedka by se teoreticky mohla domáhat zřízení služebnosti inženýrské sítě pomocí § 170/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že vlastnické právo k pozemku lze omezit (např. nuceným zřízením služebnosti) též k vytvoření podmínek pro řádné užívání stavby (z dotazu nevyplývá, zda je na sousedčině pozemku stavba, pro kterou hodlá sousedka přípojky vést). V takovém případě by však Vaše sousedka musela iniciovat zahájení řízení před vyvlastňovacím úřadem, nikoli před soudem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nevypovídání u soudu proti osobě blízké - je možné odmítnout dopisem nebo nutné osobě u soudního řízení?
- Odmítnutí výpovědi u soudu proti osobě blízké - dopisem nebo osobně?
Chci odmítnout svědectví a výpověď u soudu (souzená je osoba blízká).
Využiji § 102 Trestního řádu a nebudu vypovídat.
Stačí poslat dopis s odepřením výpovědi a odkazem na mou výpověď na Policii ČR nebo se musím dostavit k soudu osobně? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Dopis bohužel nestačí. Pokud budete předvolán, musíte se dostavit, i když vypovídat nebudete. Tedy de facto pouze na jednání uvedete, že odmítáte vypovídat a tudíž tímto budou kroky vůči Vám ukončeny, ale právní řád vyžaduje, abyste se osobně dostavil a toto osobně prohlásil.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo stanovilo balkóny jako součást bytu - je balkon součást bytu nebo ne?
- Balkony v domě SVJ součástí bytu - kdo platí opravu balkonů? SVJ nebo majitelé bytů?
- Oprava balkonů v domě SVJ (balkon dle bývalého SBD součást bytu - kdo platí opravu?
- Kdo platí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů
- Kdo hradí opravu balkonů v domě SVJ při prohlášení bývalého majitele (SBD), že jsou balkony součástí bytů
Naše SVJ bylo ustaveno 2011 a pečuje o dům s 41 byty, některé mají balkony. SBD, jako původní vlastník domu vydalo 2000 „Prohlášení vlastníka“, ve kterém uvádí balkony jako součást bytu. Někde jsem slyšel, že toto zákon respektuje. Kdo v tomto případě bude hradit opravy balkonů.
Kdo musí podepsat „Prohlášení vlastníka“, aby tento dokument byl právně závazný. Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
Dle dřívější i současné právní úpravy představovaly balkony společnou část bytového domu. Konkrétně tomu tak bylo dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů (který pozbyl účinnosti ke dni 31. 12. 2013), totéž pak vyplývá i z § 5/1 písm. f) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (který je platnou právní úpravou).
Dle platné právní úpravy (a bylo tomu tak i dle právní úpravy předchozí) však mohou být některé společné části bytového domu přenechány konkrétnímu vlastníku bytové jednotky k výlučnému užívání (§ 1160/2 občanského zákoníku). Typickými společnými částmi bytového domu, které mohou (a často bývají) přenechávány k výlučnému užívání konkrétním vlastníkům bytových jednotek, jsou právě balkony. Předpokládám proto, že v prohlášení vlastníka, o kterém se v dotazu zmiňujete, jsou balkony označeny právě jako společné části bytového domu, které jsou přenechány konkrétním vlastníkům bytových jednotek k výlučnému užívání.
Dle § 1175/2 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen udržovat na svůj náklad tu společnou část bytového domu, která mu byla přenechána k výlučnému užívání, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu, což se může odrazit rovněž v modifikaci povinnosti příslušných vlastníků bytových jednotek přispívat na správu bytového domu a pozemku (§ 1180/1 občanského zákoníku).
Povinnost starat se o údržbu (resp. i opravy) společné části bytového domu, která byla vyhrazena některému vlastníkovi bytové jednotky k výlučnému užívání, by proto měla být stanovena vnitřními předpisy SVJ (zejména prohlášením vlastníka).
Dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku musí prohlášení vlastníka obsahovat určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité bytové jednotky.
V této souvislosti připomínám, že rozhodování o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky náleží do působnosti shromáždění SVJ (jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 6. občanského zákoníku).
Je-li ve Vašem případě bytový dům spravován SVJ (tzn. že tento bytový dům již není vlastnictvím bytového družstva), je možné změnit prohlášení vlastníka postupem dle § 1169 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastníci bytových jednotek mohou prohlášení vlastníka změnit;
. ke změně prohlášení vlastníka se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů (popř. s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení vlastníka), a to i když nejsou stranami dohody.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmáčení soukromého pozemku obecní kanalizací protékající po pozemku - jak se bránit?
- Obecní kanalizace vyúsťující na soukromý pozemek - jak zakázat obci vypouštění, když to obec bagatelizuje?
- Obec vypouští kanalizaci na soukromý pozemek - jak se bránit? (obec to nechce řešit)
Obecní kanalizace vyúsťuje potrubím na náš pozemek, přes který pokračuje strouhou. Do strouhy je vypuštěna splašková a dešťová kanalizace. Pozemek přiléhá k silnici III. třídy v obci, délka cca 80 m. Obec obnovuje příkop a provádí zemní práce aniž by nám cokoliv oznámila.
Protože se pozemek a strouha nachází vedle silnice III. třídy, obec tvrdí, že se jedná o silniční příkop a tudíž, že ho má obec ve správě.
Obrátili jsme se na příslušnou Správu silnic a tam nám bylo potvrzeno, že se o silniční příkop nejedná. Dále byl kontaktován Odbor životního prostředí. Z odboru bylo sděleno, že z jejich pohledu je vše v pořádku.
Obec se chová k našemu pozemku jako ke svému. Voda ze strouhy podmáčí náš sousední pozemek a ničí plot.
První zmínka o strouze byla cca z 60. let minulého století, kterou vyhloubilo bývalé JZD na odvod močůvky.
Jaký má obec nárok na používání našeho pozemku, hloubení kanalizační strouhy a vypouštění kanalizační vody obsahující nejen dešťovou vodu, ale i vesnické splašky? Co můžeme v této situaci dělat? Děkuji za odpověď. Simona
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji písemně obec vyzvat k doložení právního titulu, na jehož základě užívá Vámi vlastněný pozemek (popř. nechť obec odkáže na konkrétní ustanovení některého právního předpisu, které jí k Vámi popsanému jednání opravňuje).
V tomto ohledu upozorňuji, že dle § 12/1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích jsou součástí místních komunikací mimo jiné i příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení.
Kanalizace je součástí místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace (§ 12/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník místní komunikace je za podmínek dle § 34 oprávněn vstupovat na pozemky, které s místní komunikací sousedí (ve Vámi popsaném případě je však otázkou, zda jsou tyto podmínky splněny).
Vyjde-li najevo, že obci nesvědčí žádný právní titul k užívání Vašeho pozemku (resp. že obec své počínání neopírá o žádný právní předpis), a obec nebude ochotna upustit od svého jednání dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji rovněž na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- se zakazuje přímo přivádět imise (např. splaškové vody) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo.
Před podáním žaloby můžete soudu navrhnout vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), na jehož základě může být obci dočasně (do doby, než o věci pravomocně rozhodne soud) zakázáno Váš pozemek užívat.
Pro přípravu žaloby i návrhu na vydání předběžného opatření (resp. pro jednání s obcí) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď a zrušení dodatkové dovolené zaměstnavatelem
- Dodatková dovolená a výpověď - ruší se výpovědí nebo ne?
Končím pracovní poměr výpovědí, ukončení poměru je 30.11.2016. Může mi zaměstnavatel zrušit nárok na 5 dní dodatkové dovolené?
Do 10/2016 mi zbývá bez odečtení 10,5 dní, s odečtením údajně 3,5 dne.
Milan
ODPOVĚĎ:
Ne, zrušit nárok na dodatkovou dovolenou v celém rozsahu zaměstnavatel nemůže, může ji však pokrátit, neboť na jeden týden dodatkové dovolené má zaměstnanec nárok, pokud pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok. Pokud nepracuje celý kalendářní rok, má pak nárok na 1/12 celoroční dodatkové dovolené za každých 21 odpracovaných dní (215 odst. 1 zákona č. 262/2016 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Proplacení služeb členovi SJV (sekání trávy) - způsob vyplacení odměny
- Jak proplatit služby členovi SVJ - sekání trávy kolem domu
Jsme Společenství vlastníků bytů SVJ (máme pouze 8 bytových jednotek). K nim patří travnatý pozemek o rozloze 2000 m2. Na schůzi společenství SVJ se členové dohodli, že jeden z majitelů bytů bude kosit za úhradu 3x ročně trávu. Jakým způsobem můžeme zaplatit z peněz Společenství SVJ toto sečení trávy? Je možné to proplatit jako „Sousedskou výpomoc“ jen na potvrzení (nám by tento způsob vyhovoval nejvíce), nebo je to nutné jinak? Děkuji za odpověď, Marek
ODPOVĚĎ:
Pokud se SVJ s některým z vlastníků bytové jednotky dohodne na pravidelném kosení trávy, dojde mezi nimi k uzavření smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), která může být uzavřena i ústně.
Úhrada sjednané odměny pak může být samozřejmě vyplácena na základě jednoduchého potvrzení o provedení díla (pokosení trávy), v jehož rámci zástupce SVJ a příslušný vlastník bytové jednotky potvrdí, že došlo k řádnému splnění díla.
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat s tím, kdo pro SVJ vede účetnictví, zda nebude zapotřebí vystavení jednoduchého účetního dokladu.
Dotyčnému vlastníku bytové jednotky doporučuji obrátit se na místně příslušný živnostenský úřad s dotazem, zda bude dle jeho názoru zapotřebí získat pro tuto činnost živnostenské oprávnění. Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Z tohoto důvodu se domnívám, že kosení trávy třikrát ročně živností není, pro všechny případy však bude vhodné, když si dotyčný vlastník bytové jednotky ověří tuto informaci u místně příslušného živnostenského úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak požádat o vyplacení dividend z akcií kuponové privatizace
- Vyplacení dividend z akcií kupónové privatizace - kde požádat?
- Koupení akcií v kuponové privatizace a krach firmy (vytunelování) - mají akcie nějakou hodnotu?
- Hodnota akcií zkrachovalé firmy, podniku - jak zjistit hodnotu akcií?
Měla bych 2 dotazy k akciím z kupónové privatizace. Tatínek (68 let) v KP koupil 27 akcií Setuzy - zajímalo by jej, zda a co ve skutečnosti po vytunelování společnosti vlastní. Po ukončení privatizace bylo uveřejněno, že ČS námořní plavba vyplácí dividendy za uplynulé období, ale dosud se jich nedočkal. Telefonicky byl ujištěn, že dividendy "jsou k dispozici", ale už ne to, proč nebyly vyplaceny. A prý jestli peníze chce, ať si je přijde do firmy osobně vyzvednout. Domnívá se, že mají být vypláceny na adresu (na účet). Má podniknout nějaké kroky, když už je to tolik let od konce KP? Omlouvám se, ale protože problematice nerozumím, píšu dotaz tak, jak mi jej sdělil.
Děkuji za odpověď, Drahomíra
ODPOVĚĎ:
Co se týče výplaty dividendy, závisí vše na vnitřních pravidlech dotyčné akciové společnosti, resp. na příslušném rozhodnutí její valné hromady. V tomto ohledu lze proto Vašeho otce odkázat na další komunikaci s dotyčnou akciovou společností, popř. může Váš otec nahlédnout do příslušných listin na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
(kde je možné po zadání IČ dotyčné akciové společnosti nahlédnout do sbírky listin). Rozhodnutí valné hromady by měla být zpřístupněna také na webových stránkách dotyčné akciové společnosti.
Co se pak týče SETUZA a. s. , bylo ve věci této společnosti zahájeno insolvenční řízení (konkrétně byl ohledně této společnosti vyhlášen konkurs). Aktuální stav tohoto insolvenčního řízení lze zjistit zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/vysledek_lustrace.do?ic=46708707& aktualnost=AKTUALNI_I_UKONCENA& rowsAtOnce=50
(a to včetně náhledu do všech relevantních listin). V tomto ohledu doporučuji Vašemu otci kontaktovat toho insolvenčního správce, který konkurs společnosti SETUZA vede.
__
RODINA-SJM
- Zbourání domu manžela a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Zbourání domu manželky a postavení nového domu v manželství - co je v SJM, ve společném jmění manželů
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manžela - je dům v SJM?
- Stavba nového domu po zbourání nemovitosti manželky - je dům v SJM?
Jsem vdaná maminka na rodičovské dovolené. Ráda bych věděla na co mám nárok v případě rozvodu. S manželem jsme spolu od 03/2006 (v této době před sňatkem zdědil manžel pozemek a dům. Dům jsme společně zbourali a postavili nový (stavba byla povolená od 1.8.2009 a stavební povolení trvá stále, ještě neproběhla kolaudace). Náš sňatek proběhl 13.8.2010. Je mi jasné, že nemám nárok na nic před svatbou, ale v průběhu let jsem i já vložila do stavby své peníze, ať už před svatbou tak i po ní. Ale nemáme nic sepsaného písemně. Mám nárok na rozdělení společného majetku SJM ode dne svatby? Je rozhodující kdy byla postavena hrubá stavba? Moc děkuji. Děkuji, Zdenka.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude zásadní posouzení okamžiku vzniku stavby jako samostatné věci. Není však rozhodné, že doposud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.
Podle ustálené judikatury je pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží.
Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby jiné stavební změny nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku.
Musíte si tedy určit, kdy došlo ke zbudování dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Pokud k tomu došlo po uzavření sňatku, pak je stavba součástí SJM bez ohledu na to, kdy dojde ke kolaudaci.
Pokud však k tomuto došlo před uzavřením manželství, je stavba manžela, resp. dle současné právní úpravy se stala stavba součástí jeho pozemku.
Pokud je dům součástí SJM, pak máte samozřejmě nárok na vypořádání, standardně na polovinu hodnoty, byť může být přihlíženo i k jiným hlediskům. Pokud není stavba součástí SJM, pak by měly být zohledněny částky, které šly ze SJM do výhradního majetku manžela, v tomto případě na zbudování domu.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební zákon 2017 - odstupová vzdálenost od staveb, jak daleko od hranice pozemku se může stavět?
- Jak daleko od hranice pozemků se se může stavět - stavební zákon 2017
- Vzdálenost mezi domy, stavební zákon 2017
Od roku 2017 má platit nový stavební zákon. Změní se tím i minimální odstupové vzdálenosti od společné hranice pozemku. Soused si staví předpokládáme dle výkopových prací přístavek na auto nebo garáž do 25 m tudíž bez ohlášení, ale pouze 50 cm od společné hranice pozemku, aniž by nás o něčem informoval.
Nyní platí minimální odstupová vzdálenost 2 m. Domluva není možná soused je agresivní a konfliktní. Domníváme se, že se spoléhá na nový stavební zákon. Dojde tedy ke změně odstupových vzdáleností? Děkuji za odpověď. Linda
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v roce 2017 by měla nabýt účinnosti novela stavebního zákona. Tato novela však zatím absolvuje legislativní proces, tzn. že její finální podoba není dosud známa.
Ve Vámi popsaném případě není rozhodné, jaké minimální odstupové vzdálenosti bude pro realizaci staveb vymezovat stavební zákon v roce 2017, neboť pokud Váš soused započal se stavebními pracemi již nyní, bude jeho stavební záměr posuzován dle stavebního zákona ve znění platném v roce 2016.
K tomu, aby mohl Váš soused realizovat svůj stavební záměr bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu, je nutné, aby byly současně splněny všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- stavba se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- stavba neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m
(jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Sama skutečnost, že zastavěná plocha sousedem budované stavby je menší než 25 m2 proto rozhodně nepostačuje k závěru, že soused je oprávněn tuto stavbu realizovat bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (jak v dotazu mylně dovozujete). Naopak, pakliže Váš soused realizuje svůj stavební záměr méně než 2 m od hranice pozemků, nesplňuje jednu z povinných podmínek (která je uvedena pod poslední odrážkou výše), tzn. že jeho stavební záměr se nenachází ve „volném režimu“.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že Váš soused potřebuje k realizaci svého stavebního záměru přivolení stavebního úřadu (které ostatně potřeboval ještě před tím, než se stavbou započal), tzn. že v současné chvíli postupuje Váš soused protiprávně. Z tohoto důvodu můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření tohoto protiprávního stavu. Stavební úřad by měl v této souvislosti zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci dá Vašemu sousedovi šanci jeho „černou“ stavbu dodatečně legalizovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obecní studna převedená obcí na souseda - možnost odběru vody a náklady na údržbu studny
- Převod obecní studny na souseda - jaká mám práva k užívání studny a co musím platit?
1996 jsem zakoupil dům. Vodu jsem odebíral a řádně za ni platil z Obecní studny. V době koupě domu tedy studna byla skutečně Obecní. Dům jsem kupoval s tímto vědomím. Obecní úřad tehdy uváděl, že studna je Obecní.
2010 se o studnu příhlásil soused s tím, že pozemek na kterém je studna zbudována patří jemu. O několik měsíců později na něj byla skutečně studna Obecním úřadem převedena a nyní je jejím vlastníkem. O této skutečnosti jsem byl 2010 informován.
1) Může mi soused nyní zakázat/znemožnit odběr vody?
2) Jsem povinnen mu přispívat na údržbu studny?
3) Jsem povinen platit za odběr vody?
Děkuji za odpověď Honza
ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1996 užíval vodu ze studny v dobré víře, že studna je obecní a obec proti tomu nic neměla, pak jste dle mého názoru vydržel věcné břemeno čerpání vody ze studny a soused Vám nemůže znemožnit odběr vody, či po Vás požadovat jakoukoliv částku za odběr nebo údržbu studny. Ovšem i vydržené věcné břemeno můžete do katastru nemovitostí nechat zapsat pouze na základě soudního rozhodnutí. Musel byste tedy k soudu podat žalobu o zřízení věcného břemene vydržením a zde není vyloučeno, že by Vám soud uložil nějakou jednorázovu částku za věcné břemeno uhradit. Nyní je tedy situace taková, že i když na základě vydržení můžete studnu užívat, není to nikde zapsáno a může se reálně stát, že Vám soused zamezí vodu užívat. Dokud věcné břemeno v katastru zapsáno není, tak proti případnému sousedovu zamezování nebudete mít obranu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žádost o konvokaci v dědictví, dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Žádost o výhradu soupisu v dědickém řízení - do kdy musí notář zpracovat žádost a odpovědět?
- Lhůta na vyřízení žádosti dědice notářem - do kdy musí notář žádost vyřídit a zpracovat?
- Jak donutit notáře aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
- Jak donutit notářku aby vyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu)
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Stížnost na notáře, nevyřídil žádost dědice (konvokace majetku, výhrada soupisu majetku v dědictví, dědickém řízení)
Na začátku dubna 2016 jsem se na Vás obrátila s žádostí o radu a nastínění možností ve věci dědického řízení po úmrtí mého otce (na konci ledna 2016) u své matky (mé babičky), která samozvaně majetek po otci vypořádala ve svůj prospěch, dlouho před uzavřením dědického řízení.
Byly mi od Vás postupně poskytnuty odpovědi na dotazy č. 9199 (05.04.2016) a č. 10173 (02.09.2016).
Dnes (04.10.2018) bych si potřebovala ujasnit moje právní nároky a postup notáře.
Otec zemřel v lednu 2016, na řízení u notáře jsem na své opakované dožadování byla pozvána až na konci srpna 2016. Po této schůzce, na základě vašich odpovědí jsem předložila notářce Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu. Žádost jsem přeložila 30.09.2016 a do dnešního dne (necelé 2 měsíce) se nic nestalo. Máme zřízené upozorňování na změny na elektronická úřední desce resortu justice (v mém případě Praha 9), avšak konvokace věřitelů souvisejících s dědickým řízením se zde doposud neobjevila.
Po telefonickém dotazu na notářku mi bylo sděleno, že ze strany notářské kanceláře ještě nebyly provedeny žádné kroky, že se k tomu nedostali. Má notář v tomto kroku dědického řízení nějaké termíny plnění?
Otec měl hotovostní úvěr, pojištěný z životní pojistky, ze které bude po uzavření dědického řízení pojišťovnou poskytnuté pojistné plnění v plné výši bance. Pojišťovna však před uzavřením tohoto dědického řízení plnění neposkytne. Notářka byla s tímto seznámena a několikrát upomínána (jak pojišťovnou, tak i z mojí strany) o informování pojišťovny o průběhu dědického řízení. Jak je možné „popohnat“ notářku v konání?
Uzavření pojistné události je připravené od 1 března 2016, tedy 8 měsíců a čeká pouze na ukončení dědického řízení. V srpnu 2016 mě pojišťovna ujistila, že notářka nekomunikuje.
Pojišťovna z pojistky smluvně zodpovídá za úhrady jistin, avšak úroky z nesplácení úvěru je nutné si domluvit s bankou, která je může uplatňovat u dědice. Banka mě pouze telefonicky ujistila, že oznámením z mojí strany o úmrtí otce zmrazila toto úročení z prodlení, nicméně potvrzení na tento úkon vydá pouze dědici (tedy začarovaný kruh). Splátky úvěru odcházely na banku až do úplného vyčerpání účtu (poslední splátka v létě 2016 - který je také předmětem dědického řízení) mého otce. Banka prý tyto splátky vrátí dědici stanovenému dědickým řízením. Přesto však mohou naskakovat úroky z prodlení. Je ještě nějaký právní krok, kterým bych mohla sebe chránit? Snažila jsem se v rámci možností zredukovat finanční následky na minimum.
Ve výhradě soupisu jsem notářce ještě nepředložila úplný seznam majetku, jelikož pouze u mála věcí jsem schopna nevyvratitelně dokázat, že je otec nabyl, vlastnil a já měla k nim doklady nebo svědky, neboť do jeho bytu po jeho smrti jsem přičiněním jeho matky neměla šanci se dostat a za jeho života jsem v něm nikdy nebyla (pouze mě o jeho existenci otec sám informoval, musela jsem však slíbit, že se jeho matka nedoví, že o bytě vím). Je možné, že je konvokace věřitelů zdržena pro neúplně předložený seznam z mé strany pro výhradu soupisu?
Mohu se také přihlásit jako věřitel, když mi otec na výživném dlužil za několik měsíců možná i let?
Nebo je to nerozumné, když jsem budoucím dědicem?
Za jak dlouhou dobu mohu uplatnit neuhrazené výživné zpětně? (jaká je promlčecí doba?
I přes veškeré předložené doklady z mé strany záhy po smrti mého otce notářce se dědické řízení dle mého názoru bezdůvodně protahuje a může se stát, že nebude dokončeno v době, kdy budu v ČR (studium Erasmus – 5 měsíců). Mohu zplnomocnit svojí matku, aby mne v plném rozsahu v dědickém řízení zastupovala? Pokud ano, jak má správně znít rozsah zastupování, aby obsáhl všechny kroky, které mohou nastat v tomto řízení?
Současně s Žádostí o konvokaci věřitelů jsem notářce předložila Žádost o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení, v níž jsem prohlásila, že náklady na pohřeb jako dluh, předložené matkou zemřelého neuznávám, co do důvodu a výše, a žádám o jeho vyřazení z pasiv dědického řízení. Jako důvod jsem uvedla, že i přes mou snahu jsem neměla možnost se k těmto nákladům jako celku ani k jeho položkám vyjádřit, ovlivnit je a jakkoli do nich zasahovat. Do příprav pohřbu mého otce se mi nepodařilo zapojit - byla jsem několikrát vykázána z tohoto rozhodování se slovy, že se o to v plné výši postarají sami, bez ochoty a slovním odmítnutím přijmout jakýkoli příspěvek ode mne. Dalším důvodem je skutečnost, že snížení nákladů min. o 5 000, -Kč z příspěvku Finančního úřadu - jednorázovou sociální dávkou – Pohřebné - bylo ze strany matky zemřelého odmítnuto (osobně jsem jí předala vyplněné originály žádosti s požadovanými přílohami se mnou souvisejícími, které stačilo z její strany pouze podat na příslušném úřadu). Babička sice odmítla o dávku žádat (max. 1 rok po pohřbu) i přesto, že splňuje veškeré náležitosti podmiňující její vyplacení a všechny podklady měla k dispozici, avšak uplatnila nárok na kompletní úhradu těchto nákladů od dědice.
Notářka se nad touto Žádostí o vyřazení nákladů na pohřeb z pasiv dědického řízení pozastavila se slovy, že na to nemám nárok. Přesto Žádost převzala i s přílohami – vyplněné originály (již podruhé) s mými podpisy: Žádost o pohřebné, potvrzení o mém studiu a kopie mého rodného listu.
Je tento krok z mé strany (budoucí dědičky) k něčemu dobrý, když oprávněnost mé žádosti notářka zpochybňuje? Mohu ještě nějak ovlivnit výsledek s cílem neplatit tyto požadované náklady?
Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.
Jindřiška
ODPOVĚĎ:
V zákoně nejsou stanoveny lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno. Délka trvání dědického řízení zpravidla závisí na složitosti dědického řízení, tj. na zdlouhavějším vyhledáváním dědiců zůstavitele a všech jeho aktiv a pasiv.
Jako účastník řízení máte právo na Vaši žádost nahlédnout do dědického spisu u notáře, který dědictví vyřizuje. Spis si můžete nejen prohlédnout, ale činit si z něj i výpisy a opisy. Pokud se Vám bude zdát, že jsou ve spise delší prodlevy, můžete podat stížnost na okresní soud, který notáře pověřil, nebo na notářskou komoru.
Pokud jste již byla poučena o Vašem dědickém právu a dědictví jste přijala, pak také máte právo požádat notáře, aby Vám vydal potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, tedy o tom, že jste již dědicem po zůstaviteli a že nebyl zůstavitelem v závěti určen vykonavatel závěti ani správce pozůstalosti, tudíž správu pozůstalosti provádí dědic. Toto potvrzení by Vám mělo stačit pro banky a jiné instituce za účelem prokázání se, že jste dědicem a že řízení dosud nebylo skončeno. V potvrzení může být uvedeno, že je vydáno za účelem komunikace dědice s konkrétní institucí (např. s Českou pojišťovnou, a. s. kvůli úvěru zůstavitele číslo ….).
Notáři by také mělo stačit pouze to, že jste uplatnila výhradu soupisu. Poté by měl vydat usnesení o konvokaci věřitelů, aby právě došlo k důkladnému zjištění všech dluhů zůstavitele. Až poté, co budou v dědickém spise veškeré podklady, a uplyne tříměsíční lhůta věřitelů k podávání přihlášek do dědického řízení, se bude teprve činit soupis veškerých aktiv a pasiv pozůstalosti. Notáři tedy zatím nic předkládat nemusíte, stačí mu pouze navrhnout instituce, kam by měl zaslat dotazy, aby se spolehlivě zjistilo, zda tam zůstavitel nějaké produkty měl či neměl (stačí mu napsat, že chcete, aby učinil dotazy např. na Českou spořitelnu, ČSOB, Home Credit, Cetelem, atd. – tj. tam, kam máte podezření, že by mohlo být nějaké aktivum nebo nějaký dluh). Až budou odpovědi ve spise shromážděny, můžete opět přijít nahlédnout do spisu a poté učinit soupis aktiv a pasiv podle toho, co notář v průběhu řízení zjistil. Navíc zpravidla většina notářů dědicům takové prohlášení o veškerých aktivech a pasivech sama sepisuje, protože sami nejlépe ví, jak by takové prohlášení mělo vypadat, a mají nejlepší přístup k informacím.
Pokud je Vás dědiců po zůstaviteli více, pak se určitě přihlaste do dědického řízení jako věřitelka a požádejte o zařazení dlužného výživného do pasiv dědictví. Můžete požadovat zařazení veškerého dlužného výživného a notář by měl dlužné výživné nechat zařazeno v pasivech dědictví v plné výši, než některý z dědiců uplatní námitku promlčení. Právo na výživné se nepromlčuje, avšak jednotlivé dávky se promlčují po třech letech. Pokud by tedy některý z dědiců uplatnil námitku promlčení, pak by notář do pasiv dědictví zařadil pouze výživné za poslední tři roky.
Pokud jste jediná dědička po zůstaviteli, i přesto je lepší se přihlásit do dědického řízení jako věřitelka a zařadit veškeré dlužné výživné do pasiv pozůstalosti. Jako jediná dědička byste si sama sobě námitku promlčení neuplatnila, tudíž by zůstalo výživné v pasivech v plné výši. Po skončení dědického řízení byste si však dlužila sama sobě, takže byste nic neobdržela, avšak je to lepší z hlediska Vašeho postavení v dědickém řízení. Zvýšila by se výše pasiv pozůstalosti o Vaše výživné, tudíž byste odpovídala za dluhy už jen do o to nižší částky.
Pokud by byla hodnota veškerých aktiv např. 1.000.000 Kč, hodnota pasiv vůči všem přihlášeným věřitelům např. 500.000,-- Kč a vzhledem k tomu, že jste uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, tak odpovídáte za dluhy pouze do výše zděděného majetku, tedy do částky ve výši 1.000.000, -- Kč a pokud by Vám otec dlužil na výživném např. 200.000,-- Kč, tak by byla výše pasiv dohromady 700.000,-- Kč a Vy byste odpovídala za dluhy už jen do výše 300.000,-- Kč a ne do výše 500.000,-- Kč.
Pokud jde o zastupování v dědickém řízení, tak máte právo udělit plnou moc k zastupování komukoliv, tedy i Vaší mamince. Notáři mají k dispozici formuláře speciální plné moci přímo pro dědické řízení. Tato plná moc pamatuje na všechny případy, které mohou nastat. Formulář přikládám. Na plné moci si nechte Váš podpis úředně ověřit.
Pokud jde o náklady pohřbu, tak trvejte na tom, že je neuznáváte co do důvodu a výše a notář by je měl vyřadit buď úplně nebo alespoň v takové výši, která Vám připadá již nad přiměřenou míru.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitkou z důvodu skrytých vad bytu, domu, nemovitosti
- Vrácení rezervačního poplatku realitkou - skryté vady bytu, domu, nemovitosti
- Právo zájemce o byt na vrácení rezervačního poplatku - skrytá vada nemovitosti
- Právo kupujícího na vrácení rezervačního poplatku - skryté vady bytu, domu, nemovitosti
Rozhodli jsme se s přítelem koupit byt. Realitní kanceláři jsme museli složit rezervační poplatek. Bez toho realitní kancelář odmítla předat informace hypotečnímu poradci ke zpracování hypotéky. V bytě jsem byli na prohlídce v přítomnosti nájemníků. Po složení rezervačního poplatku a podepsání smlouvy o rezervaci jsme si vyžádali možnost jít se ještě podívat do bytu před podpisem smlouvy - nájemníci už byli odstěhováni a nábytek též, celý byt byl prázdný a tudíž bohužel při další prohlídce vyšly najevo vady, které při první prohlídce nebyly zřetelné, například podlahové parkety úplně v dezolátním, nepoužitelném stavu, úplně nerovná podlaha, kuchyňská linka také na odpis a prokopnuté dveře do koupelny. Dále okolnosti o kterých jsme nebyli informováni. Například v domě jsou štenice a byl prováděn postřik a za pár týdnů bude následovat další. Žádali jsme slevu na byt ale tomu nebylo vyhověno. Ještě dodám, že kupní cena bytu je 599.000,- a odhad bytu vyšel na 500.000,-. Tak nás zajímá, zda máme nárok na vrácení rezervačního poplatku? Realitka samozřejmě tvrdí, že ne. Máme čas na rozhodnutí do 3.12.2016, kdy smlouva o rezervaci vyprší a poplatek propadne realitní kanceláři. V příloze Vám posílám i podepsanou smlouvu o rezervaci.
Děkuji Ludmila
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda již byla kupní smlouva podepsána či nikoliv, ovšem pokud se hovoří o rezervačním poplatku a jeho nevrácení, pravděpodobně došlo k situaci, kdy kupní smlouva uzavřena byla, ovšem byt není v dobrém stavu, proto jste žádali slevu z kupní ceny a vrácení rezervačního poplatku. Bohužel realitní kancelář není odpovědná za kvalitu bytu, jehož koupi zprostředkuje, rezervační záloha je konstruovaná jako odměna za vyvíjení činnosti, tedy za samotné zprostředkování. Proto není v případě špatné kvality bytu či následného odstoupení od kupní smlouvy realitní kancelář povinna rezervační zálohu vracet.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta, vadné turbo - práva kupujícího a prodávajícího
- Má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy na auto z důvodu vadného turba?
- Vadné turbo jako důvod pro odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil, ojeté vozidlo
06/2016 jsme přes autobazar prodali osobní automobil. Autobazar zde měl roli zprostředkovatele prodeje (na základě plné moci námi udělené)
Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy KS z důvodů skryté vady na vozidle (do 6ti měsíců od prodeje). Je v právu?
Detaily: kupující reklamuje, že vozidlo netáhne, rozbité turbo. nechal vypracovat znalecký posudek, který se však opírá pouze o výpověď zaměstnance v autorizovaném servisu, kde byl vůz opravován. Ten řekl že vůz byl na tuto závadu opravován několikrát a že nás upozornil na opotřebenou vačkovou hřídel. Tento posudek jsme dostali pouze k nahlédnutí, tvrdí se v něm, že o vozidlo nebylo zřejmě řádně pečováno a je rozbité turbo.
Vozidlo jsme ještě jako majitelé nechali spravit z důvodů vadného turba v autorizovaném servisu, turbo je v záruce. Turbo autoservis opravoval na 3x. Vyměnili turbo, do týdne se rozbilo a takto pak ještě 2x. Fakturu máme však jenom jednu, protože to bylo v rámci jedné závady. Prostě to nebyli schopni opravit na poprvé (tvrdili že turbo co vyměnili bylo taky špatné atd. Až na potřetí rozebrali celý motor a našli tam nějaké úlomky, toto vyčistili ani jsme za to nic navíc neplatili. Byla to jejich chyba, že to nezjistili hned poprvé. Dále jsme tenkrát byli upozorněni na částečně opotřebenou vačkovou hřídel, nicméně nám ze strany autoriz. opravce bylo řečeno, že když ji nevyměníme, nemá to vliv na chod motoru atp. Od opravy do doby prodeje jsme pak na něm bez problému najeli 15 000, -km. Kupující nebyl informován o tom, že vůz opravovali na 3x, neboť to bylo vše v rámci jedné opravy, jedné faktury. tuto kupující obdržel při koupi. O vačkové hřídeli jsme s ním nehovořili, ani nás to nenapadlo. Myslím, že o ní nikde není písemně ani zmínky ze strany autoservisu. Rovněž obdržel obrovské množství faktur za opravy, vyměny oleje, údržbu vozu, dokonce jsme nechali udělat i diagnostiku v autorizovaném servisu, dokladů STK, servisku atd. Bohužel jsme si to neofotili, kupující nyní tvrdí, že nemá téměř nic. Množství faktur je najednou cca na třetině. Dokonce popřel, že dostal servisní knihu. Fakturu za turbo však nepopírá. Jako svědka máme pouze autobazar, přes který jsme auto prodávali, pak samozřejmě rodinu.
Kupující s vozem najel cca 2000 km a nyní chce vrátit kupní cenu plus náklady na znalecký posudek plus ušlé úroky. Tvrdí, že kdyby toto věděl, auto by nekoupil.
Lze předpokládat, že není standardní, že se turbo rozbije jen tak, po ujetí pouhých 17 000 km od opravy, že možná došlo k pochybení již před rokem při opravě turba, oprava nebyla zřejmě řádně provedena. nciméně od té doby auto jezdilo bez problému. turbo je stále v záruce avšak autoservis od toho dává ruce pryč, že nám říkali o vačkové hřídeli.
Nevím jak postupovat. vrátit kupní cenu?
Pokud ano, jak se postavit k tomu, že kupující má najednou třetinu dokladů, tvrdí že nemá ani servisní knížku, čímž auto znehodnotil. v předávacím protokolu autobazar uvedl že byla předána kniha záruční (domníváme se že jde o totéž. oroginál byl totiž předán v němčině)
Je li rozbité turbo a je v záruce, neměl by uplatnovat kupující tuto záruku než odstoupit od KS? Předpokládám ale že autoservis toto odmítne, již tenkrát jsme s nimi měli problém, když jim tam auto během dvou měsíců stálo se stejnou vadou potřetí. Moc dějuji za informaci.
S pozdravem Hedvika
ODPOVĚĎ:
Kupující je dle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud je vadné plnění podstatným porušením smlouvy. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V tomto případě by podstatné porušení představovala závažnější vada automobilu, která zde však musela existovat v době samotného prodeje, ne se vyskytnout až následně.
Je tedy zřejmé, že kupující uvedl, že by smlouvu jinak neuzavřel, neboť by bez tohoto prohlášení nemohl uplatnit odstoupení od smlouvy. Váše otázka spočívá spíše v posouzení skutkového stavu, resp. zda automobil byl skutečně vadný v době prodeje, či nikoli. Toto však nejsme schopni posoudit, a proto není možné se přikloni (2015) t k jednoznačné odpovědi.
Je však nutné posoudit, zda se z Vaší strany jedná skutečně o vadné plnění, či nikoli. Z Vašeho popisu je totiž možné usuzovat, že automobil byl v době prodeje v pořádku a že vada mohla vzniknout, byť opětovně, až později po samotném prodeji. Ve Váš prospěch svědčí dřívější opravy a diagnostika a také to, že kupujícímu byla předložena faktura o opravě turba.
Pokud však kupující prokáže, že automobil byl v době prodeje skutečně vadný s takovou vadou, která má za následek v podstatě nepoužitelnost automobilu, bude mít skutečně nárok na odstoupení od smlouvy. V jeho prospěch svědčí zejména prohlášení autobazaru, že Vás upozornil na poškození hřídele.
Konečné posouzení, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy, by však záviselo až na soudu v případném soudním řízení. Pokud by však zaměstnanci autorizovaného servisu u soudu dosvědčili, že Vás upozornili na opotřebení váčkové hřídele, která vadu způsobila, pak by se soud nejspíše přikloni (2015) l na stranu kupujících.
Pokud se rozhodnete nepřistoupit na odstoupení kupujícího, pak bych doporučil zkontaktovat dotčený servis s žádostí o jeho stanovisko, nejlépe osobně s nezúčastněným svědkem, který by případně stanovisko servisu mohl následně dosvědčit. pokud by jej změnil. Dále doporučuji si od servisů vyžádat faktury a jiné doklady vztahující se k opravám. Rovněž si u autobazaru ověřte, zda jsou schopni dosvědčit, jaké byly kupujícímu předány doklady. V tomto případě bude na kupujícím, aby podal žalobu k soudu a prokázal, že automobil byl skutečně vadný.
Pokud naopak přistoupíte na argumentaci kupujícího a rozhodnete se mu vrátit kupní cenu z důvodu jeho odstoupení, pak bude mít kupující skutečně nárok na úhradu nákladů za znalecký posudek. Úroky z prodlení po Vás může požadovat od doby, kdy Vás vyzval k navrácení kupní ceny až do jejího vrácení. Kupující rovněž není povinen uplatnit reklamaci turba u autoservisu, ale je oprávněn se obrátit přímo na Vás, pokud je jeho požadavek oprávněný a automobil skutečně trpí vadou, za kterou odpovídáte.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené z důvodu neodpracování celého roku
- 9 měsíců práce - na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok?
Od ledna 2016 do konce září 2016 jsem pracovala na HPP u jednoho zaměstnavatele (2015 jsem byla OSVČ). Po ukončení pracovního poměru mi však byla vyplacena dovolená jen 5 dní, i když jsem po celý rok žádnou dovolenou nevybírala. Majitel to vysvětluje tím, že jsem u jejich firmy neodpracovala celý rok, tudíž na vyplacení všech 15-ti dnů nemám nárok. Poradíte mi prosím? Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Pokud jste u zaměstnavatele za kalendářní rok odpracovala alespoň 60 směn, máte pak nárok na poměrnou část dovolené dle § 212 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. 1/12 celoroční dovolené za každý celý měsíc trvání pracovního poměru. Ve Vašem případě také záleží, jak byla rozvržena Vaše pracovní doba, pokud jinak než na 5 dní v týdnu, může vaše celoroční dovolená činit jiný počet než zákonem minimální 4 týdny, tj. 20 dní.
__
OBČAN-DLUHY
- Neuznání dluhu dlužníkem a vymazání z registru Solus
- Jak požádat o vymazání z registru dlužníků Solus - informace
- Vymazání ze Solusu - postup, jak požádat Solus o vymazání z registru dlužníků?
Při koupi nového vozu jsme byli se ženou informováni, že má žena má pozitivní záznam v SOLUS, tudíž nelze financovat.
Oslovili jsme proto SOLUS s požadavkem o výpis. Výpisem SOLUS jsme byli informováni, že má žena je dlužníkem u společnosti T-mobile na částku 2593, -Kč. Obrátili jsme se proto na společnost T-mobile s požadavkem o vysvětlení, protože má žena si není vědoma, že by vůči této společnosti, kdy něco dlužila, ba dokonce, že by s nimi měla uzavřenou smlouvu.
Byla nám zaslána informace, že dluh je veden na smlouvě uzavřené dne 25.10.2006 ve výši 2 392,50Kč (rozpor s výpisem SOLUS), kdy částka obsahuje úroky z prodlení ve výši 676, -Kč, vyúčtování smluvní pokuty za ukončení smlouvy z důvodu dluhu ve výši 1716,50Kč. Dluh jsme neuznali a pro narovnání vztahů jsme požádali o zaslání smlouvy a upomínek, kde nás informují o dluhu, aby jsme v případě oprávněnosti mohli dluh ihned uhradit. Vzhledem k datu zavření a skutečnosti, že si nejsme vědomi. Součastně jsme namítali i promlčení dluhu. Namísto zaslání požadovaných dokumentů opravňující dluh nám byly sděleny, navíc pouze prostřednictvím e-mailu, údaje pro provedení platby (č. ú. , VS) a v otázce promlčení dluhu pouze informace, že pohledávku T-mobile nevymáhá v rámci správního řízení, proto nelze namítat její promlčení.
Samozřejmě nechceme nikde nic dlužit, ale rovněž nechceme nikde nic platit zbytečně. Jediné co chceme, jsou jasné důkazy o vzniku obchodního vztahu a v případě vzniku jakéhokoliv závazku o upomenutí. Chování T-mobile se nám zdá velice nestandardní, až protiprávní, resp. způsobem jejich velice laxní komunikace, kdy toto již řešíme měsíc a do dnes (17.11.2016) nemáme jakoukoliv relevantní informaci, vyjma e-mailů, abychom zaplatili, to vnímáme již skoro za vydírání, protože záznam v registru znamená STOP u finančních institucí. Prosím o informaci, jak nejlépe dále postupovat.
Děkuji Jiří
ODPOVĚĎ:
S ohledem na tříletou promlčecí dobu stanovenou občanským zákoníkem je dluh promlčený a není důvod ho platit. Údaje o dlužnících může tento registr shromažďovat pouze se souhlasem těchto osob, proto není v souladu s právem, pokud tam informace o Vaší ženě figurují a provozovatel databáze nereaguje na žádost o výmaz. Doporučila bych tedy zvolit tento postup:
Písemně požádat o výmaz z registru, neboť dluh je promlčený a nesouhlasíte s vedením osobních údajů v tomto registru. V případě neúspěchu s touto žádostí o výmaz se obraťte na Úřad pro ochranu osobních údajů se stížností na SOLUS a pokud by ani toto nebylo úspěšné, je třeba věc řešit prostřednictvím soudu.
__
FINANCE-DANĚ
- Odečitatelná položka v daňovém přiznání - co do ní patří a nepatří?
- Vyplacená pojistka - patří do daňového přiznání nebo ne?
- Je vyplacená pojistka příjmem pro daňové přiznání nebo ne?
Pokud v daňovém přiznání uvede manželka, manžela bez příjmů a tedy uplatní odečítatelnou položku cca 24.000 Kč na poplatníka, znamená to, že manžel nepřekročil hrubé příjmy v celkové částce cca 68000 Kč/rok
Můžete vyjmenovat všechny příjmy, které do těchto příjmu nepatří? Nebo ve zkratce, vyplacené plnění ze životní pojistky pojišťovnou, z důvodu úrazu a trvalých následků se do těchto příjmů počítá? Děkuji za odpověď Ivoš
ODPOVĚĎ:
Do příjmu se dle § 35ba odst. 1 písm. b) nezapočítávají:
- dávky státní sociální podpory,
- dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
- dávky osobám se zdravotním postižením,
- dávky pomoci v hmotné nouzi,
- příspěvek na péči,
- sociální služby,
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státní příspěvkem,
- státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření,
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 Zákona o daních z příjmů,
- u manželů, kteří mají majetek v SJM, se nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Pojistné plnění ze životní pojistky se tedy do příjmu manžela zahrnuje.
__
OBČAN-DLUHY
- Uznání dluhu - náležitosti, musí mít důvod výpůjčky peněz?
- Platnost uznání dluhu bez důvodu výpůjčky dluhu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zamítnutí uznání dluhu soudem - uznání nemá důvod dluhu
Soud zamítl uznání dluhu, že neobsahuje důvod dluhu. Musí být důvod obsažen, četl jsem, že stačí pokud je jednoznačně prokazatelný. Žalobce i žalovaná uznaly, že jde o půjčku. Co je to rozpor proti dobrým mravům. Děkuji za odpověď.
Gustav
ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku musí být dluh uznán co do důvodu i výše. V uznání tedy musí být uvedeno, jaká částka se uznává a z jakého titulu vznikla (půjčka, koupě, apod.). Pokud v uznání dluhu důvod chybí, je bohužel neplatné a soud postupoval správně, pokud z tohoto titulu žalobu zamítl. Jednou ze základních zásad občanského práva je zásada souladu práv s dobrými mravy. Tedy soud musí vždy zkoumat, zda vznesený nárok je či není v souladu s dobrými mravy a právo, které je s nimi v rozporu, by neměl přiznat. Pokud jde o definici dobrých mravů, tak ta není nikde v zákoně jednoznačně uvedena. Podle Nejvyššího soudu ČR jsou dobré mravy: "souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Právní úkon se příčí dobrým mravům, pokud nerespektuje některou ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních."
__
OBČAN-DLUHY
- Čestné prohlášení o půjčce - náležitosti
- Dodatečné čestné prohlášení o půjčce - je možné sepsat až po vypůjčení peněz?
- Dodatečně sepsaná smlouva o půjčce - je platná nebo ne?
V manželství jsem pořídila byt, který je vyjmut ze společného jmění manželů SJM (notářským zápisem o zúžení SJM). Pořizovala jsem ho částečně z prostředků z prodeje svého předchozího bytu a částečně z půjčky svého otce (na hypotéku jsem nedosáhla, manžel v důchodu). S otcem nemám sepsanou žádnou úřední smlouvu o půjčce. Manžel zemřel, dvě dospělé děti z předchozího manželství. Já nyní šetřím na splacení půjčky otci. Otec chce pro účely dědického řízení u notáře sepsat čestné prohlášení o půjčce. Jaké náležitosti musí takové prohlášení obsahovat? Co nesmí v obsahu prohlášení chybět, aby bylo „úředně“ správné? Nevadí, že bude sepsáno až ex post, v podstatě pouze pro účely dědického řízení? Děkuji za odpověď,
Linda
ODPOVĚĎ
Je třeba sepsat smlouvu o zápůjčce, resp. pokud jste si půjčovala již před rokem 2014, tak smlouvu o půjčce. K platnosti takového jednání není vyžadována písemná forma, nicméně z důkazního hlediska to vždy lze doporučit. Ve smlouvě by měly být konkretizovány strany, částka, jaká byla půjčena, splatnost - tedy kdy bude půjčka vrácena a jakou formou (v hotovosti, převodem na účet, …). Nevadí, že ji sepíšete až pro účely dědického řízení, pokud byla částka v minulosti skutečně půjčena, o žádné obcházení zákona se nejedná.
__
FINANCE-DANĚ
- Dar neteři - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Dar synovci - daně, zdanění (peníze z dědictví)
- Finanční dar neteři do zahraničí - daně, zdanění
- Finanční dar synovci do zahraničí - daně, zdanění
- Kde se daní dar synovci, neteři žijící v zahraničí - v ČR nebo zahraničí?
V rámci dědického řízení jsem dědila po svém strýci větší finanční hotovost. Část této sumy jsem převedla své neteři na nově zřízený účet na její jméno v ČR. Neteř žije v Řecku. Její babička jí na tento účet občas pošle taky nějakou částku.
Můžete mi prosím sdělit, jak bude neteř příjmy zdaňovat? Je potřeba mít sepsány nějaké smlouvy? Jaké? Děkuji za odpověď.
Jana
ODPOVĚĎ:
Tento příjem je pro Vaši neteř osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí. Můžete sepsat smlouvu o daru, aby to bylo lépe prokazatelné. Jestli neteři vzniká povinnost zdaňovat v Řecku, si musí zjistit z řeckých předpisů.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná věcným břemenem cesty?
- Služebnost cesty - může ho využívat jen oprávněný majitel nemovitosti nebo i pověřené osoby?
- Na kolik klíčů od brány má osoba oprávněná služebností cesty?
- Věcné břemeno cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?
- Služebnost cesty - kolik klíčů od brány musí dostat oprávněná osoba?
Kolik klíčů jsem povinna předat majitelce pozemku od naší branky a brány/vjezd/ kudy projíždí a prochází na svůj pozemek (věcné břemeno cesty, služebnost cesty)? Zahrádku, kterou vlastní 1 majitelka. Nelíbí se nám, že si tento klíč rozmnožila a dala jej k užívání jiným osobám bez toho, aby ona byla na pozemku přítomna. Přes náš pozemek tak procházejí kromě její matky i cizí, a osoby, které její matka pověří, jak říká majitelka. Bez ohledu na to, aby nám to sdělila. Chceme proto použít nový zámek a klíč. Jen jde o to kolik klíčů, které nelze přidělat, zda pro 1 majitelku nebo její matku nebo všechny osoby blízké? To je pak půlka vesnice. Děkuji. Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník (ani žádný jiný právní předpis) nezabíhá (naštěstí) do takových detailů, jako je počet klíčů od branky/brány, které je vlastník služebného pozemku povinen předat oprávněnému ze služebnosti.
V tomto ohledu je podstatné znění smlouvy (popř. jiného právního titulu), jejímž prostřednictvím byla služebnost zřízena. Pakliže smlouva o zřízení služebnosti (věcného břemene), popř. jiný právní titul, na počet předávaných klíčů výslovně nepamatuje, je dle mého názoru možné předat oprávněné ze služebnosti tolik klíčů, kolik je oprávněných z této služebnosti (je-li oprávněnou pouze Vaše sousedka, postačí klíč jediný).
Přestože dle § 1274/1 občanského zákoníku zakládá služebnost stezky právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali, neznamená to, že by každá z těchto osob (návštěv) byla oprávněna disponovat klíčem od Vaší branky/brány.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Nájem vnuka v obecním, městském bytě zesnulého prarodiče - odpovědnost za dluh na nájemném, nájmu
- Dluh na nájmu za zesnulého nájemce, nájemníka ve kterém je hlášen další člen rodiny - je člen rodiny odpovědný za dluh?
- Odpovědnost člena rodiny za dluh na nájmu, nájemném v bytě zesnulého - člen rodiny má nájemní práva
- Vnuk, vnučka v nájmu u prarodiče v obecním, městském bytě - odpovědnost za dluh nájmu, nájemného za prarodiče
Jsem zoufalá z partnerova dluhu a postupu jaký se svou rodinou volí. Máme společný byt na hypotéku (v KN každý 1/2), ale partner byl trvale hlášený v obecním bytě u jeho babičky, která v 12/2015 zemřela. Zažádal si v 03/2016 o přechod nájmu, což mu bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek tj. má vlastní byt, u babičky nežil, pouze tam byl hlášený. To že na přechod nájmu nemá nárok mu sdělila úřednice ještě než žádost podal, po doložení výpisu KN, což jeho rodina nechtěla akceptovat, dokonce chtěli po mě, ať podepíšu že spolu nežijeme, což já odmítla. Žádost podal a dál jeho rodiče hradili nájemné. Písemné rozhodnutí o zamítnutí obdržel v 06/2016 s datem vyklizení bytu k 15.7.2016. K tomu datu byt předal. V 08/2016 mu přišla poštou upomínka že není uhrazený nájem za 06/2016 a 07/2016 v částce 10.000 Kč, dodejka byla napsaná na mé jméno. Postoj partnera je, že nic platit nemusí, že má papír že v bytě nežil - tím myslí odůvodnění zamítnutí žádosti. Plus že upomínku jakoby nedostal. Moc prosím o radu co dělat, co nám hrozí a jaký je postup vymáhání nájemného, děsím se exekuce. Marta
ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám i Vašemu partnerovi upomínku uhradit. Vyklizení bytu je k datu 15.07.2016 a do té doby měl být hrazený i nájem. Dohoda o hrazení nájmu rodiči byla pouze mezi Vaším partnerem a jeho rodiči, tuto povinnost však měl Váš partner. To, že Váš partner v bytě fakticky nežil není relevantní a upomínka mu byla doručena. V případě neuhrazení upomínky Vám hrozí podání žaloby ze strany obce a v případě výhry sporu může být dluh vymáhán prostřednictvím exekutora.
__
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec dítěte na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem
- Otec v hmotné nouzi na ubytovně - možnost přespávání dítěte v rámci styku, setkávání s dítětem
Otec dítete má stanovenu soudem omezenou dobu styku, je v hmotné nouzi, bydlí na ubytovně, nyní se domáhá soudně rozšíření styku, s přespáním dcery o víkendech a jeden měsíc hlavních prázdnin, stále však je žadatel dávek hmotné nouze, bydlení je hotelového typu, dcera má již 14 let, otec při dlouhodobějším kontaktu v ní vidí její matku, je na ni agresivní, matku viní, že neumožňuje styk s dcerou, přitom on sám stanovené termíny nevyužívá, zejména o hlavních prázdninách ji nevyzvedl ani jednou, zatím je styk stanoven bez přespání a v zájmu dcery bych chtěla, aby tomu tak bylo i nadále, dle názoru dětského psychologa s otcem by se měla stýkat omezeně, jednou měsíčně, šest hodin, v tomto smyslu jsem navrhla odpověď soudu na žalobu otce. Výživné má stanoveno 1000 Kč měsíčně, platí nepravidelně, chce snížení na 100 Kč měsíčně, jelikož je v hmotné nouzi. Zdravotní omezení, že by nemohl řádně pracovat nemá, je mu 56 let, nepracuje již 25 let, rodinu přivedl do ještě za nezletilosti syna do exekucí, matku až k osobnímu bankrotu, sám nic neplatí, je v hmotné nouzi.
Děkuji, Ludmila.
ODPOVĚĎ:
Otec má samozřejmě právo dceru vídat, frekvence a délka styku však už záleží na buď na dohodě mezi rodiči, nebo ve Vašem případě na rozhodnutí soudu. Samotná skutečnost, že dceřin otec bydlí na ubytovně nebo že pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi ještě nemusí znamenat, že by u něj dcera nemohla přespávat. Důležitý je spíše to, jak se otec k dceři během kontaktu chová, jaký je jejich vzájemný vztah. Pokud jste zprávu dětského psychologa nepřiložila ke svému vyjádření pro soud, doporučuji na existenci zprávy a její obsah upozornit během soudního řízení. Při soudním řízení také můžete upozornit na to, že dceřin otec nevyužívá pro styk s dcerou všechny termíny stanovené soudem. Vzhledem k věku Vaší dcery by už soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru. Pokud soud žádosti dceřina otce vyhoví a styk rozšíří a Vy nebudete s rozhodnutím soudu souhlasit, můžete se proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě odvolat.
Co se týče výživného, částka 1.000 Kč, kterou dceřin otec v současné době hradí, není nijak vysoká. Při určování výše výživného soud bere v úvahu, jak oprávněné zájmy a potřeby dítěte, tak i finanční a majetkové poměry obou rodičů. V případném soudním řízení doporučuji argumentovat zejména tím, že dceřin otec nemá žádné zdravotní či jiné omezení a že tudíž není důvod, aby nepracoval. Pokud je ale otec příjemcem dávek hmotné nouze, které mu pokryjí pouze jeho nejnutnější životní náklady, a na úhradu výživného už mu tak nezbývají finanční prostředky, je možné, že soud jeho žádosti vyhoví. Vždy však záleží na posouzení celé řady individuálních faktorů. I v případě výživného můžete při nesouhlasu s rozhodnutím podat odvolání.
__
RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ (komerční)
- Krácení vyplcení pojistky z důvodu degenerativních změn
- Degenerativní změny páteře a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Degenerativní změny kloubů a krácení pojistného plnění (vyplacení pojistky)
- Snížení plnění z pojištění, pojistky z důvodu degenerativních změn skeletu
Plnění pojistné události - ze životní pojistky. 04/2014 jsem měl vážný úraz krční páteře na kole. V současné době jsem si žádal o plnění z důvodu trvalých následků úrazu. Pojišťovna mi na moji žádost poskytla plnění z pojištění, ale snížila mi celkové plnění o 9 %. Bohužel pojištění jsem měl nastaveno celkem dobře, takže tato částka o kterou mě pojišťovna připravila je dost vysoká.
Odůvodnila to tím, že z magnetické rezonance po úrazu bylo zjištěno, že na krční páteři mimo úrazového poškození byly patrné degenerativní změny krční páteře. Připomínám, že jsem narozen v r. 1966 Pojišťovně jsem vytýkacím dopisem obratem zaslal moji nesouhlasnou odpověď. O tomto nálezu jsem se totiž dozvěděl až po nehodě. Neměl jsem tedy ani žádné problémy se kterými bych se léčil, nebo je nějak řešil, nemám ani žádné záznamy u lékaře. Proto si myslím, že tento argument pojišťovna neměla ve svém plnění brát v úvahu. Ve věku kolem padesáti roků je jisté, že prakticky každý má nějaké opotřebení kloubů nebo obratlů páteře. To by vlastně ani pojištění bez sankcí pojišťovny nebylo možné uzavřít. Prosím tedy o váš názor, nebo ideální by byla informace ze soudních rozhodnutí, které se v podobných případech již vyjádřily. Děkuji velice za vaši odpověď Jindřich
ODPOVĚĎ:
V dané situaci nezbude, než proti pojišťovně zahájit soudní spor, v němž bude prokazováno, že změny krční páteře jsou důsledkem úrazu, nikoliv degenerativních změn. V daném případě se bohužel neobejdete bez znaleckého zkoumání, přičemž bych doporučila oslovit znalce ještě před zahájením soudního sporu. Pakliže znalec uzavře, že změny na páteři jsou poúrazového charakteru, lze téměř s jistotou (samozřejmě zde pomíjím možné pochybení znalce) očekávat, že soudní spor proběhne ve Váš prospěch. Pokud jde o soudní rozhodnutí v obdobných věcech, tak ta se bezvýjimečně opírají o závěry znaleckých zkoumání a rozhodují v souladu se závěry znaleckého posudku.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nedokončení díla - zhotovitel nereaguje
- Reklamace vad díla - zhotovitel nereaguje
- Nedokončené dílo a nárok na slevu z ceny díla
- Neopravené závady díla a nárok na slevu z kupní ceny
- Žaloba na zhotovitele díla - neřeší reklamace, nedokončení díla
- Zhotovitel díla nereaguje na reklamace - jak postupovat?
- Zhotovitel díla nedokončil dílo - jak postupovat?
- Žaloba na zhotovitele díla - dokončení díla a oprava vad (nevyřešené reklamace)
04/2015 jsme s manželkou ústně uzavřeli smlouvu o dílo na výrobu a montáž kuchyně do našeho rodinného domu. Zhotovitel je OSVČ s IČO, na tuto činnost má vydané živnostenské oprávnění. Zhotovitel má na mě částečné rodinné vazby, je zasnoubený s neteří. Z tohoto důvodu chci snížit maximálně náklady, které by případně platil (soudní poplatky, právník, apod.) a žalobu se snažím sepsat sám. Stejně jsem postupoval i při zpracování veškeré korespondence mu doposud zaslané. Pokud by se však situace se žalobou zkomplikovala, najdu si právníka.
Součástí předmětné smlouvy byla i cenová nabídka – rozpočet, který nám zhotovitel zaslal emailem. Celková cena díla činí 91.530 Kč včetně DPH. Zhotovitel uzavření smlouvy nikdy nepopíral, email s rozpočtem lze podle mě použít jako důkaz o uzavření smlouvy. Uzavření smlouvy byla přítomna manželka a neteř.
Celkovou cenu za dílo jsme uhradili ve dvou zálohách dle domluvy, vždy převodem na zhotovitelem stanovený účet (k tomu mám od něj emaily). Ze strany objednatele tak byla uhrazena celá částka z dohodnutého rozpočtu za provedení díla. Zhotovitel nevystavil žádný daňový doklad (v této věci na něj budu psát stížnost na příslušný Finanční úřad se žádostí o kontrolu jeho účetnictví). V rámci komplexního přístupu také zašlu stížnost na Živnostenský úřad.
Dílo mělo být dle dohody dokončeno do 31. 12. 2015, ale do dnešního dne tomu tak není. K dokončení chybí de facto jen pár maličkostí, ale zhotovitel s námi nekomunikuje. K dokončení díla jsme ho 2x vyzvali, a to doporučeně s dodejkou. Korespondenci si vždy vyzvedl.
Provedená část díla obsahuje vady, na které jsme zhotovitele po jejich zjištění neprodleně upozornili a k jejichž odstranění jsme ho opakovaně vyzvali (vždy společně s výzvou k dokončení díla jsem mu zaslal i výzvu k odstranění vad, v rámci jednoho dokumentu). Odstranění vad mělo být dle domluvy se zhotovitelem provedeno v březnu 2016. Nestalo se tak. Až dne 6. 9. 2016 zhotovitel provedl výměnu části pracovní desky, což je jedna z vad. Tato výměna byla provedena nekvalitně a své výhrady včetně fotografií jsem mu zaslal emailem. Nikterak nereagoval. Předmětnou vadu považujeme stále za neodstraněnou.
Dílo nemůžeme řádně užívat více než 9 měsíců po dohodnutém termínu jeho dokončení. Ve druhé výzvě k dokončení díla a odstranění vad jsme tak zhotovitele vyzvali k uhrazení přiměřené slevy ve výši 10% z celkové ceny díla jako kompenzaci plynoucí z jeho značného prodlení s dokončením díla.
Dne 2. 10. 2016 jsme mu doporučeně s dodejnou zaslali předžalobní výzvu. Dokument si převzal.
Se zhotovitelem jsem se snažil komunikovat - byl jsem u něj v dílně, volal jsem a psal emaily. Zpočátku sliboval, že přijede a vše dokončí, ale má toho hodně. Postupně přestal úplně reagovat. Nechci se primárně soudit, ale nemám jinou možnost.
Co žalobou požadujeme
- dokončit dílo
- odstranit vady
- uhradit slevu 10% z celkové ceny díla
- vytvořit si podmínky pro to, aby nám kuchyň dokončila a vady odstranila třetí osoba a my jsme mohli takto vynaložené náklady po zhotoviteli požadovat
Mohu všechny naše tři požadavky (dokončit dílo, odstranit vady, uhradit slevu 10% z celkové ceny díla) sloučit do jedné žaloby nebo to musím rozdělit na více žalob, např. :
o Žaloba na uložení povinnosti dokončit dílo a uhradit slevu z díla
o Žaloba na uložení povinnosti odstranit vady díla
Dokončení díla a odstranění vad třetí osobou:
Kdy a za jakých podmínek si můžu nechat dokončit dílo a odstranit vady na něm třetí osobou? Náklady budou cca 10.000 Kč. Takto vynaložené náklady pak budu požadovat po zhotoviteli. Rád bych měl co nejnižší doprovodné náklady (znalecké posudky apod.)
Soudní poplatek za žalobu proti zhotoviteli díla:
V jaké výši bude soudní poplatek? Tento plánuji uhradit při osobním podání žaloby na podatelnu příslušného okresního soudu.
Pokud budete požadovat další informace, rád je poskytnu. Předem velmi děkuji za odpověď.
S pozdravem, David
ODPOVĚĎ:
Zákon vám umožňuje volit pouze jeden z nároků, tedy buď požadovat dokončení díla a zároveň odstranění vad nebo přiměřenou slevu z ceny. Nelze volit oba tyto nároky současně, přičemž platí, že pokud si zvolíte opravu a zhotovitel opravu v přiměřené lhůtě neprovede, můžete následně požadovat slevu či odstoupení od smlouvy. Nelze tedy podávat dvě různé žaloby, věc můžete řešit pouze jednou žalobou. Pokud byste chtěli dílo dokončit a vady opravit prostřednictvím třetí osoby, bez znaleckého posudku se neobejdete, neboť v případě, že bude dílo dokončeno třetí osobou, těžko budete prokazovat, v jakém stavu bylo dílo před dokončením třetí osobou a tedy nemůžete reálně stanovit výši slevy. Pro případný soudní spor bych rozhodně doporučovala do znaleckého posudku investovat a nechat si zdokumentovat stav díla, znalec rovněž reálně stanoví možnou slevu z ceny díla. Pokud jde o soudní poplatek, tak v případě, že budete uplatňovat slevu z ceny díla, hradíte 5% z částky odpovídající slevě, pokud byste volili nárok dokončení díla a odstranění vady, pak budete hradit 5.000,-Kč.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Provozní důvody pro práci přesčas - co patří mezi provozní důvody?
- Maximální počet hodin přesčasu za měsíc - kolik hodin může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci aby pracoval přesčas?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse zaměstnanci - postih pro zaměstnavatele
- Postih pro zaměstnavatele pro nedovolení čerpání dovolené 14 dní v kuse
- Dovolená alespoň jednou za rok 14 dní v kuse - co hrozí zaměstnavateli když to nedovolí?
Chci se zeptat co to jsou ty provozní důvody? Jestli se do toho počítá že agentura není schopná nabrat nové lidi. Protože tato situace tu trvá cca asi 2 roky.
Píšete že max. počet hodin je 150 a že nad tyto limity práci přesčas konat nelze. 8 hodin týdně. Jaký je limit přesčasu za měsíc? Například jestli mi může zaměstnavatel nařídit každou sobotu nebo neděli? Třeba u mě to je tak že třeba mám dva první víkendy volno a další dva víkendy jsem v práci.
A platí toto? Pokud se tedy dovolená čerpá po částech, měla by v takovém případě alespoň jedna její část činit alespoň dva týdny vcelku.
Co hrozí zaměstnavateli když jeho zaměstnanci mají víc jak 416 hodin přesčasů za rok? A můžete mi říct proč jste se ptali na zaměstnavatele?
Děkuji Jana
ODPOVĚĎ:
Nejsem si vědoma, že bych ve své minulé odpovědi uváděla jakýkoliv dotaz na Vašeho zaměstnavatele. Naopak Vy jste název zaměstnavatele sama uvedla ve svém dotazu.
Ohledně provozních důvodů, v prvé řadě platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel a má přitom přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud mu toto přihlédnutí provozní důvody dovolí. Pokud by zaměstnavatel dovolenou neposkytl s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele a odůvodnil to provozními důvody, musel by až soud rozhodnout, na čí straně je pravda. Provozní důvody je velmi široký pojem a je na zaměstnavateli, aby je více specifikoval a případně pak obhájil. Limit přesčasů za měsíc zákoník práce nezná, zná limit týdenní a roční, jak jsem uvedla.
Pokud pracujete v normálním pracovním režimu po – pá, tak nemůžete pracovat i víkend a nemít v týdnu žádné volno. Jinak pro práci přesčas platí limity již mnou dříve uvedené. Pokud zaměstnavatel toto porušuje, může mu hrozit pokuta od inspektorát práce, inspektorát práce však ve většině případů provádí kontroly na základě podnětu.
Ano, ohledně dovolené platí, že by alespoň jedna část dovolené měla činit dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Postup vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy (vrácení části objednávky)
- Vrácení části objednávky a vrácení poštovného - na jakou část poštovného má zákazník právo?
- Vrácení poštovného při částečném odstoupení od kupní smlouvy
- Vrácení poštovného při vrácení části zboží z objednávky
Mám dotaz ohledně vrácení peněz za zboží ve 14ti denní lhůtě (bez udání důvodu). Zákazník si objednal čtyři kusy věcí (oblečení), zaplatil cenu zboží + poštovné 80, -. Jeden kus zboží vrátil.
Jsem povinna mu vrátit první poštovné, ale v jaké výši? Celé těch 80, -?
Nebo to mám vydělit čtyřmi?
Pamatuje na toto zákon?
A nadále do budoucna:
Co když si objedná více větších věcí, poštovné bude 80, - a pak mi vrátí gumičky za 10 Kč a já mu uhradím poštovné k těm gumičkám těch 80, -??
Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Zákon jednoznačnou odpověď na Váš dotaz neposkytuje. Zákonná úprava je obsažena v ust. § 1832 občanského zákoníku, které zní:
§ 1832
(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem.
(2) Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Vzhledem k absenci výslovné právní úpravy bych doporučil postupovat následovně.
Pokud máte jednotné poštovné vždy bez ohledu na množství zakoupeného zboží, pak odstoupí-li spotřebitel od smlouvy pouze ohledně jedné z více zakoupených položek, vracejte částku bez poštovného, a to i kdyby např. odstoupil od smlouvy ohledně 4 kusů zboží z celkových 5. Je totiž zřejmé, že by spotřebitel hradil stejné poštovné, i kdyby si zakoupil byť jedinou položku samostatně.
Pokud by však bylo spotřebiteli účtováno poštovné v závislosti na počtu objednaných kusů, resp. váze a poštovné by bylo vyšší právě kvůli většímu počtu zboží, pak by bylo nutné určit poměrnou část poštovného na zboží, ohledně kterého došlo k odstoupení od smlouvy. Vy byste pak vracela cenu zboží s takto určenou poměrnou částí poštovného.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodej firmy, nový zaměstnavatel (nový majitel) slíbil zaměstnávání další 1 rok - je možné tomu věřit?
- Prodej RWE, Innogy slíbil zaměstnání zaměstnanců 1 rok - je možné tomu věřit?
- Změna majitele firmy a zhoršení podmínek pracovní smlouvy - jak se bránit?
- Zhoršení podmínek smlouvy pro zaměstnance při změně zaměstnavatele (majitele firmy)
Firma koupila naši společnost a máme do ní přejít stylem přechod práv a povinností. Mám smlouvu na dobu neurčitou, vím, že zůstane platná. Ale ústně nám bylo sděleno, že firma bude garantovat zaměstnanost jeden rok. Nejsem si jist, zda to dostanu i na papíře. Má cenu se zasadit o to, aby bylo?
Budu pak mít smlouva na dobu neurčitou s touto garancí. Jak se to liší od smlouvy na dobu určitou?
Vnímám to jako objektivní zhoršení podmínek smlouvy, je šance, že by to tak vnímal i soud?
S pozdravem Filip
ODPOVĚĎ:
Při přechodu práv a povinností není možné měnit pracovní poměr zaměstnanců z doby neurčité na dobu určitou. Pokud by Vám nový zaměstnavatel dal takovou novou pracovní smlouvu podepsat, nemá na to právo a vy ji nepodepisujte. Pokud nebudete mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou, může Vám zaměstnavatel dát výpověď jen ze zákonných důvodů. I písemné potvrzení, že nový zaměstnavatel garantuje zaměstnanost jeden rok, nemá žádný právní význam, rozhodné je znění pracovní smlouvy. Na druhou stranu je možné, že nový zaměstnavatel bude garantovat rok práva, které jste jako zaměstnanci měli u dosavadního zaměstnavatele (např. stravenky, benefity a apod.) a po roce bude chtít i u těchto nových zaměstnanců najet na stejný systém jako uplatńuje u svých nynějších zaměstnanců. To je možné.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného a potvrzení o studiu - jak donutit potomka aby poslal potvrzení o studiu ze školy?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zpětvzetí žaloby - advokát protistrany žádá vysokou odměnu za minimální práci, jak se bránit?
- Nepřiměřená odměna advokátovi protistrany za nezahájený soudní spor (zpětvzetí žaloby)
- Maximální výše odměny advokáta u stáhnuté žaloby (zpětvzetí žaloby)
Mám dotaz ohledně placení výživného. Přítel platí své dceři výživné.
Ta v 06/2010 ukončila střední školu, od 15 let má vážnou známost a tak jsme si nemysleli, že půjde dál studovat, spíš to vypadalo na založení rodiny. Navíc s námi nekomunikuje, protože nesouhlasí s naším vztahem, na dotazy by nám stejně neodpověděla.
A tak přítel napsal soudu žalobu o zrušení placení výživného, jeho dcera si najala advokátku a ta soudu poslala potvrzení o studiu a okamžitě si nárokovala proplacení dvou úkonů, celkem 18.800 Kč.
Přítel ihned žalobu stáhl, ale v usnesení soud advokátce tento nárok uznal, protože přítel žalobu stáhl. Zdá se nám to přehnané za 2 úkony.
Chtěli bychom vědět, zda je šance, když se odvoláme ke Krajskému soudu, že se tato částka sníží, jestli je dobrý nápad se odvolat, zda v případě neúspěchu by tato částka nebyla vyšší a jak dceru donutit se hlásit, že studuje, nebo poslat zprávu o tom, že nastoupila do práce. Vypadá to, že máme jen právo platit a ona nemá vůbec žádné povinnosti se jakkoliv hlásit a dát o sobě vědět. Co nám prosím poradíte, jak se dál chovat a co dělat?
Děkujeme Ivana
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou vztahy takové, že dcera odmítá sdělit, zda studuje či nikoliv, pak nezbývá, než každý rok dceru písemně vyzvat, aby doložila otci potvrzení o studiu. Pokud tak neučiní, pak lze opětovně podat žalobu na zrušení výživného, kdy by určitě nebyla otci již uložena povinnost nahradit náklady, neboť by to byla dcera, která svým postojem (kdy nereaguje a nedává tak otci jinou možnost) zavinila podání žaloby. Nyní byla chyba, že byla podána žaloba okamžitě, bez oficiální předžalobní výzvy. Pokud jde o náklady advokátky, nedoporučovala bych odvolávat se, jelikož v řízeních o výživné má advokát právo účtovat odměnu dle § 8 odst. 2 advokátního tarifu, který stanoví, že "Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění." V tomto případě je tedy odměna za úkon právní služby skutečně velmi vysoká a dva úkony právní služby jsou rovněž odpovídající - převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPONÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů - odstupné
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď ze zdravotních důvodů - práva a nároky zaměstnance
- Výpověď ze zdravotních důvodů - výpovědní lhůta
- Výpověď ze zdravotních důvodů - musí zaměstnanec ještě přijít do práce?
- Musí zaměstnanec pracovat pokud nemá zdravotní způsobilost k výkonu práce?
- Zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce, povolání, zaměstnání - musí zaměstnanec do přeřazení dělat ještě svou práci?
- Nezpůsobilost k výkonu práce a přeřazení do jiného regionu zaměstnavatelem - je to možné udělat?
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, pozice obchodní manažer, ve firmě pracuji bez přerušení od r. 1.1.2009, 05/2016 mi bylo 55 let.
Od 10/2015 jsem náhle onemocněla a jsem dosud v pracovní neschopnosti.
Podpůrčí doba mi končí k 1.11.2016, dle řízení nyní v 10.2016 na OSSZ mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Dle sdělení OSSZ k 1.11.2016 mi bude ukončena pracovní neschopnost a od 2.11.2016 budu pobírat invalidní důchod I. stupně. Tedy došlo u mně ke snížení možnosti plně vykonávat pracovní činnost na kterou mám pracovní smlouvu.
Můj dotaz:
Pokud bych podala po ukončení pracovní neschopnosti u svého současného zaměstnavatele výpověď dohodou ze zdravotních důvodů s doložením důvodů od lékaře na jaký postup mám nárok u zaměstnavatele.
Právě ze současných mých zdravotních důvodů nebudu moc vykonávat svou pracovní pozici obchodního manažera, tedy jestli budu mít určitě nárok na odstupné a na kolik měsíců?
Pak jsem četla, ale nevím zda to tak skutečně je, že po podání výpovědi ze zdravotních důvodů mi poběží dvouměsíční výpovědní doba, ale už nemusím po tu dobu nastoupit do práce.
Zatím jsem nic ještě konkrétního u zaměstnavatele neprojednávala, jen jsem oznámila, že budu mít k 1.11.2016 ukončení ND a mohu opět nastoupit do práce.
Můj nadřízený mi dal dva návrhy:
Buď můžu nastoupit do práce, ale úplně na jiný region, který je nyní volný - tedy bez OZ, tj. Liberec a Ústí n. L. , dříve před nemocí jsem měla na starost Západní Čechy - Bydlím u Plzně,
ale tento region je obsazený novým OZ, kterého v 1.2016 přijali místo mne.
Náplň práce je také především jezdit za obchodními partnery pravidelně služebním autem několikrát týdně do svěřeného regionu, což z Plzně je nákladově a časově pro zaměstnavatele také určitě nelogické apod. - asi to jen na mně zkouší, zda jim rovnou neřeknu, že chci skončit na dohodu,
aby se mne co nejsnáze zbavili. Ještě neví, že mám nově zdravotní omezení z titulu invalidního důchodu I. stupně.
Druhý návrh byl, že bychom se domluvili na vzájemné dohodě o ukončení s odstupným, ale s určením vyplacené částky do výše max. celkem 100 tis. hrubého. Vím, že můj průměr měsíční, který jim účetní potvrdí pro tyto účely je cca kolem 45 tis. hrubého, což mi můj nadřízený řekl, že by mi v případě řádné výpovědi ze strany zaměstnavatele museli vyplatit 5 měsíců jako odstupné tj. 2 + 3 měsíce a to majitel firmy nepovolí, tedy raději prý přijme variantu abych nastoupila na ten region vzdálený i když ve skutečnosti o mně asi vůbec už nestojí po tom roce nemoci a bude asi doufat, že ukončím sama výpovědí s dohodou, protože ze Západních Čech se dá těžko zvládat pravidelně tak vzdálený region.
Jen pro upřesnění i když budu mít jakoukoliv výpověď dohodou a pak se půjdu nahlásit na ÚP, nebude mít toto žádný negativní vliv na moji výši podpory v nezaměstnanosti, při výši mého průmru, který bude potvrzen i na zápočtový list můžu dostat jen max. výši podpory, tedy nebude to mít vliv na procenta vyplácení pdpory a jaké budu mít ukončení prac. poměru.
Prosím můžete mi vysvětlit na co můžu mít v současnosti nárok
nebo pokud bych ukončila sama výpovědí ze zdravotních důvodů, co by následovalo a co musí zaměstnavatel dodržet. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Nejdříve je třeba říci, že přiznání invalidního důchodu není důvodem k ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Zaměstnavatel samozřejmě neví, proč Vám byl invalidní důchod přiznán, Vy nemáte povinnost toto zaměstnavateli sdělovat, a i kdybyste mu tuto informaci sdělila, nebude mít pro zaměstnavatele z hlediska pracovněprávního žádný význam.
Zaměstnavatel má povinnost nepřidělovat zaměstnanci práci, která by ohrozila jeho zdravotní stav nebo pro kterou by byl zdravotně nezpůsobilý. K tomuto posouzení slouží pravidelné pracovnělékařské prohlídky, na kterou by Vás měl zaměstnavatel po roce pracovní neschopnosti vyslat. Lékař, který pro zaměstnavatele pracovnělékařské služby provádí, pak zhodnotí Váš zdravotní stav ke konkrétnímu druhu práce, který pro zaměstnavatele vykonáváte. Bu´d Vás uzná způsobilou danou práci vykonávat a Vy máte povinnost nastoupit do zaměstnání. Pokud nebude chtít do zaměstnání nastoupit, musíte dát výpověď nebo se se zaměstnavatelem musíte domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou. Nárok na odstupné ze zákona nemáte. Nebo Vás lékař způsobilou neuzná a pro zaměstnavatele je tento závěr výpovědním důvodem. Pokud je Vaše nezpůsobilost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak byste při ukončení pracovního poměru výpovědí nebo i dohodou měla nárok na 12-ti násobek průměrného výdělku. Pokud však nejde o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, pak nemáte nárok ze zákona na žádné odstupné.
Pokud se týká nabídky nového pracovního zařazení, resp. změny oblasti, ve které máte po ukončení pracovní neschopnosti působit, rozhodující je znění Vaší pracovní smlouvy. Pokud v pracovní smlouvě máte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, musí Vám zaměstnavatel přidělovat práci dle pracovní smlouvy, i když pro tuto oblast už zaměstnal někoho dalšího. Pokud by Vám práci nepřiděloval, pak by musel konstatovat překážky v práci na své straně a vyplácet Vám 100% průměrného výdělku. Pokud v pracovní smlouvě nemáte výslovně uveden region, ve kterém máte působit, pak Vám zaměstnavatel může region určit a Vy máte povinnost v něm konat práci. Pokud s tím nesouhlasíte, pak musíte ukončit pracovní poměr.
Pokud dostanete výpověď nebo Vy dáte výpověď, běží Vám dvouměsíční výpovědní doba, záleží na důvodech výpovědi, aby bylo možné říci, zda v té době máte či nemáte povinnost pracovat.
Pokud Úřadu práce prokážete, že důvodem pro Vaše ukončení pracovního poměru byl Váš zdravotní stav, pak budete mít nárok na nesníženou podporu v nezaměstnanosti.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Kupující koupil auto na náhradní díly a nyní chce slevu na opravu automobilu - může ji dostat?
- Auto koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Vozidlo koupené na náhradní díly - může kupující žádat slevu z důvodu vad vozu?
- Automobil koupený na náhradní díly - sleva z důvodu vad, závad motoru auta, automobilu, vozidla
Obracím se na Vás s problémem při prodeji auta. Prodal jsem auto, kde je nějaká porucha vozidla projevující se v atypických zvucích - zřejmě motor. Ve smlouvě to není specifikováno, ale ústně to bylo řečeno. Ve smlouvě je ovšem napsáno, že auto je NA NÁHRADNÍ DÍLY. Tomu také odpovídala cena (obvyklá na Internetu je mezi 150.000 a 175.000) která byla 100.000,-Kč. Nyní si kupující koupi rozmyslel a chce 30.000,-Kč na opravu nebo auto vrátit, vyhrožuje násilím i soudy. Je toto právně vymahatelné, nebo se mě jen snaží okrást? Podle mě má být smlouva podepsaná podle regulí nezrušitelná. Děkuji a jsem s pozdravem Denis
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2095 občanského zákoníku odpovídá prodávající za to, že je předmět koupě v ujednané jakosti. Pokud by bylo vozidlo vadné, pak má kupující skutečně právo požadovat přiměřenou slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu.
Nicméně mám za to, že v tomto případě kupující není oprávněn požadovat slevu, resp. uplatňovat jiné nároky z důvodu vadného plnění.
Z Vašeho popisu vyplývá, že se v době prodeje jednalo o vadu zřejmou, Dle ust. § 2103 občanského zákoníku nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud motor vykazoval vady při prohlídce a na tuto skutečnost byl kupující výslovně upozorněn, pak nemůže uplatnit slevu. Na Vás ovšem bude, abyste prokázal, že jste prodávajícího na vadu upozornil.
Pokud jste vady nějakým způsobem specifikoval mimo smlouvu, např. v emailové komunikaci či textu inzerátu, doporučuji si tyto podklady pro případný spor uchovat.
Pokud výslovné upozornění na výskyt vady nejste schopen prokázat, pak bude nutné vycházet z textu smlouvy. Zde byla sjednána podstatně nižší cena oproti srovnatelným vozidlům. Lze se tedy přikloni (2015) t k názoru, že cena byla stanovena i s ohledem na vytýkanou vadu. Rovněž doporučuji si stáhnout inzeráty se stejnými vozidly s Vámi zmíněnou cenou, neboť pokud dojde k soudu, ceny za měsíce či roky mohou být zcela odlišné.
Bez samotného textu smlouvy a případných dalších listin nelze Váš případ detailně posoudit. Pokud by kupující nadále trval na svých nárocích, doporučuji věc konzultovat s advokátem.
__
- Dopravní nehoda - nedání přednosti v jízdě velmi rychle jedoucímu autu, automobilu na hlavní silnici
- Rychle jedoucí auto, automobil na hlavní silnici a nedání přednosti v jízdě - řidič nestihl dát přednost v jízdě, protože řidič auta jel rychleji než měl
- Využití kamerového systému Policie ke změření rychlosti auta, automobilu při dopravní nehodě
Měla jsem dopravní nehodu. Z vedlejší ulice jsem vjela na hlavní, kde do mé levé strany nabouralo auto. Mám po operaci kyčle, řidič druhého auta měl zlomenou nohu. Na silnici, kde je 30km/h jelo druhé neuvěřitelnou rychlostí odhadem 90-100km/h. Mám i přítomného svědka jiného řidiče, který tuto rychlost Policii potvrdil. Vzhledem k této rychlosti bylo velmi obtížné odhadnout blížící se auto. Nehoda se stala v noci, alkohol neměla žádná strana. Policie to uzavřela jako mou vinu. Na místě jsou kamery (ale ne na měření rychlosti), Policie je nevyužila. Je to správné a mohu se někam proti tomuto rozhodnutí odvolat? Děkuji a s pozdravem, Milada.
ODPOVĚĎ:
Odvolat se můžete proti vybraným rozhodnutím, tedy záleží, jak přesně bylo rozhodnuto.
Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím a např. i nevyužitím možných důkazních prostředků, je určitě žádoucí opravný prostředek využít, pokud zde taková možnost je.
Každé rozhodnutí má obsahovat poučení, zda je proti němu přípustný opravný prostředek, např. odvolání. Předně tedy prostudujte, zda a případně jaké poučení dané rozhodnutí obsahuje, následně na základě toho je možné činit další úkony.
Můžete se také nechat v řízení zastoupit advokátem, který zajistí, že Vaše práva budou náležitě chráněna – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ neplatí poplatky SVJ z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Neplacení do fondu SJV z důvodu nebydlení v bytě - je to v pořádku?
- Majitel bytu nebydlí v bytě SVJ, musí platit do fondu SVJ nebo ne?
- Nebydlení v bytě SVJ a placení záloh do fondu oprav - musí majitel bytu platit nebo ne?
Byl jsem dp konce roku 2014 vlastníkem bytu, kde se společenství vlastníků (bez mé účasti, nikdy jsem se žádné schůzky naúčastnil a nic nepodepsal) dohodlo na poplatcích SVJ a nyní je po mě zpětně vymáhají. Byt jsem vůbec nepoužíval, proto mi přijde absurdní platit vodné, úklid společných prostor apod. - viz níže. Jak mám dále postupovat?
Díky za odpověď. Mirek
"Dobrý den pane Mirku,
po telefonické domluvě Vám zde zasílám znovu email se součtem dluhu, který máte u SVJ. Jak jsem se zmiňoval v telefonu, byl bych rád, abychom našli smírnou cestu k vyrovnání tohoto dluhu, protože SVJ v Lukách chtějí toto mít vyrovnané a myslím si, že by bylo zbytečné to řešit jinou cestou než je domluva."
"Gratuluji, že se Vám podařilo byt prodat, nicméně evidujeme u Vás dluh za neuhrazené měsíční zálohy na SVJ XX. Jedná se o nedoplatek na fondech, vodě atd.
Soupis:
Měsíční platby SVJ ve výši 777,50,-Kč
celkem neuhrazeno: 3.110,-Kč rok 2013
celkem neuhrazeno: 9.330,-Kč rok 2014
Vodné:
celkem neuhrazeno: 1.378,-Kč rok 2013 - stále nedořešeno
Dělám kompletní kontrolu, tím že jste tu většinou nebyl, bylo vždy těžké udělat vyúčtování vody, vždy se dělalo průměrné vyúčtování dle počtu kubíků, které zbyly. Tudíž si myslím, že i tak jste platil málo.
ÚHRADY PROVEĎTE NA ÚČET SVJ JECLOVSKÁ 796: 2100388363 / 2010, pod v. s. 79605, do poznámky Mirek.
V případě dotazů mě pište nebo volejte, ale žádám Vás, aby jste úhrady provedl obratem. Je to vůči sousedům nepříjemné Vás tu evidovat.
Děkuji, SVJ"
ODPOVĚĎ:
Povinnost hradit do fondu SVJ není spojena s užíváním bytu, tedy se skutečností, zda se v bytě zdržujete či nikoliv, ale s vlastnictvím bytu. Tedy samotná existence vlastnického práva k bytu zakládá povinnost přispívat do fondu SVJ tak, jak bylo odsouhlaseno či je uvedeno ve stanovách SVJ. Nezbude, než tedy požadované poplatky uhradit.
__
FINANCE-DANĚ
- Práce pro slovenskou s. r. o. a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- Práce pro slovenskou firmu a české daňové přiznání - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání a práce pro slovenskou s. r. o. - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
- České daňové přiznání při práci pro slovenskou firmu - je nutné uvést příjmy ze Slovenska?
V ČR pracuji jako OSVČ a zároveň jsem společníkem, jednatelkou ve firmě s. r. o. na Slovensku. Až v Česku budu podávat daňové přiznání, musím zde prokázat i některé informace ze slovenské firmy, nebo stačí že tato firma odvádí daně na Slovensku a já ji v českém daňovém přiznání nemusím vůbec evidovat?
Moc děkuji. Alena
ODPOVĚĎ:
Pokud jste rezidentem České republiky (tj. pokud zde máte bydliště nebo se zde zdržujete alespoň 183 dní v roce), tak bude záležet, zda ze slovenské firmy pobíráte nějaké příjmy ze závislé činnosti. Např. odměnu jednatele nebo zda jste zde zaměstnaná. Pokud ano, tak tyto příjmy musíte uvést v českém přiznání k dani z příjmů fyzických osob a uplatnit metodu vynětí anebo zápočtu, podle toho, která metoda pro Vás bude výhodnější.
Pokud žádné příjmy Vy jako fyzická osoba ze slovenské firmy nemáte. Firma pouze odvádí daně z příjmů právnických osob na Slovensku, tak Vám žádný příjem ke zdanění nevzniká a daňové povinnosti tak máte v ČR vypořádané.
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti
- Daň z koupě nemovitosti
- Koupě nemovitosti pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Koupě bytu, domu pro vlastní bydlení - daně, platí se nebo ne?
- Odvod daně při koupi bydlení pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi bytu, domu pro vlastní potřebu
- Odvod daně při koupi nemovitosti pro vlastní potřebu
Dotaz na daň z koupě a prodeje nemovitosti. V květnu 2016 jsem se rozvedla a ztratila jsem tak možnost bydlení. Následně jsme s exmanželem prodali pozemek (dříve byl v SJM), který jsme vlastnili cca 15 let. Daň již dle smlouvy zaplatil kupující.
Poté jsem si v elektronické dražbě vydražila byt a tento jsem financovala z prostředků za prodaný pozemek (ještě jsem doplácela něco navíc). Dle informací exekutorské kanceláře mám ještě zaplatit i daň – 4 procenta z koupě vydraženého bytu. Slyšela jsem, že pokud si kupující kupuje nemovitost k vlastnímu bydlení, pak daň nemusí platit. Je tato informace správná?
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Informace, kterou jste slyšela, se týká prodeje nemovité věci a daně z příjmů, a to za splnění zákonných podmínek. Vy ale musíte zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4 % z ceny dosažené vydražením. Té se nevyhnete, protože poplatníkem v případech jiných forem nabytí nemovitosti, než je kupní nebo směnná smlouva, je vždy nabyvatel nemovité věci.
Termín pro podání přiznání a platba daně je do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí. Základem daně je cena dosažená při vydražení, nemusíte mít znalecký posudek.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Splnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Těhotenství před 18. rokem věku a zplnoletnění soudem
- Těhotenství před 18. rokem věku a splnoletnění soudem
- Soudní rozhodnutí o splnoletnění, zplnoletnění z důvodu těhotenství před 18. rokem věku
- Přiznání rodičovské odpovědnosti soudem
- Rodičovská odpovědnost nezletilého rodiče - rozhodnutí soudu
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost zplnoletnění nezletilých rodičů
- Kdo bude vychovávat dítě nezletilých osob - možnost splnoletnění nezletilých rodičů
Mám menší problém je mi 16 let. Přítelovi bylo 16 let jsem ve 4. měsíci těhotenství a chceme se nechat zplnoletnit, aby jsme dítě mohli vychovávat spolu a bydleli by jsme u jeho rodičů. Bydlíme od sebe asi 150 kilometru. Máma s tím nebude souhlasit s myslíte že by byla možnost aby nám to s přítelem vyšlo děkuji za odpověď. Linda
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste jako rodiče dítěte oba nezletilí, bylo by dobré obrátit se na soud, aby alespoň jednomu z vás přiznal tzv. rodičovskou zodpovědnost. Zákon umožňuje přiznat nezletilému rodiči alespoň dílčí část rodičovské zodpovědnosti spočívající pouze v péči o dítě. Nezletilý rodič se tedy se svolením soudu smí o dítě osobně starat, zajišťovat jeho výživu, zdravotní péči, smí přijímat za dítě výživné apod. , ale nemůže dítě zastupovat v právních vztazích, neboť sám nemá plnou způsobilost k právním úkonům. Předpokladem pro přiznání rodičovské zodpovědnosti soudem je skutečnost, že jde o nezletilého rodiče staršího šestnácti let, který skýtá záruku, že je schopen takovéto oprávnění vykonávat.
Zákon nevylučuje, aby rozhodnutí o přiznání rodičovské zodpovědnosti bylo vydáno i v případě, že by nezletilí byli oba rodiče - rodičovská zodpovědnost ve výkonu péče o dítě pak může být přiznána jednomu nebo oběma rodičům. Zastupování dítěte v právních záležitostech a správu jeho jmění pak bude vykonávat soudem stanovený poručník. Poručníkem musí být zletilá osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům – může to být například někdo z prarodičů dítěte (babička nebo dědeček), ale i jiný příbuzný.
Protože přiznat rodičovskou zodpovědnost Vám může jedině soud, ale jako nezletilá se soudem komunikovat nemůžete, doporučuji Vám v první řadě obrátit se na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), kterou najdete na sociálním odboru městského úřadu v místě Vašeho bydliště. Sociální pracovnice Vás může zastupovat při jednání u soudu a poradí Vám i s dalšími kroky při řešení Vaší situace.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Opakované lživé pomluvy členem rodiny na úřadech - jak se bránit?
- Pomluvy osobou blízkou na úřadech - jak se bránit?
- Opakované podávání nesmyslných nepravdivých podnětů na úřadu - jak se má šetřený bránit?
Příbuzný nás ve snaze mstít se za jakoukoliv cenu opakovaně udává a činí podněty na stavební úřad či Českou inspekci životního prostředí. V tom ale není problém, protože dotčené orgány kontrolami zásadní pochybení z naší strany nezjistily anebo si vyžádaly doplnění podkladů.
Ukázalo se však, že se pan příbuzný ve svých podnětech (které se dostávají do rukou úředníků) dopouští také lživých osobních výlevů a obvinění, např. že jsme se hrubě a urážlivě chovali k jeho matce a činili nátlak (při tom on sám trvalým bydlištěm jinde ji navštívil sotva jednou za měsíc, zatímco my museli být poslední roky před jejím úmrtím v neustálé pohotovosti pro její nesoběstačnost kvůli zhoršujícímu se zdraví).
Na jiném místě zase píše, že v den kontroly úřadem u nás jsme byli odjeti na konkrétním místě (dotčený úřad má samozřejmě protokol ze dne kontroly, kdy jim vstup umožnil doma přítomný člen naší rodiny a ti, co jsme doma nebyli, tak jsme se rozhodně nenacházeli tam, kde uvádí pan stěžovatel apod.).
Ještě hnusnější obvinění bych jen obtížně několika slovy vysvětlil.
Zkrátka závěrem, dá se nějakým způsobem proti písemně uváděným lžím bránit? Samozřejmě, kdyby to na nás křičel ústně přes plot, nebo pomlouval lidově řečeno někde na návsi, obtížně můžeme dokázat, že to vůbec pronesl, pokud by to nebyl ochoten někdo dosvědčit. Ale když to takto uvádí písemně a je to k dispozici na úřadě (i když ten řeší konkrétní např. stavební podnět a ne jeho slovní urážky).
Děkuji Dalibor
ODPOVĚĎ:
V případě uvádění nepravdivých tvrzení je zde několik možností obrany (bez ohledu na skutečnost, zda je tak činěno ústně či písemně) :
První možností je postih jednání jako přestupku proti občanskému soužití dle § 49 přestupkového zákona, kterého se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Další možností je zde postih za trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V obou výše uvedených případech se můžete obrátit na policii.
Dále je zde možnost obrany prostřednictvím žaloby u občanskoprávního soudu, a to žaloby na zdržení se takovýchto zásahů – tedy můžete požadovat, aby upustil od tohoto jednání. Dále můžete případně žádat náhradu způsobené újmy.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské při neschopence na začátku pracovního poměru
- Neschopenka po nástupu do práce - výpočet nemocenské, podle čeho se počítá?
Syn nastoupí od 17.10.2016 do nového v zaměstnání. Dne 1.11.2016 má jít na operaci a bude v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Z jakého příjmu se mu bude vypočítávat nemocenská? Z nového zaměstnání a nebo ze starého? Nyní je veden na ÚP, předtím pracoval od srpna 2015 do 10.8.2016. Děkuji moc za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ:
Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci a splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění (§ 10 ZNP). K výpočtu nemocenské je zapotřebí zjistit denní vyměřovací základ za rozhodné období. Rozhodným obdobím je v případě, že onemocnění zaměstnance vzniklo v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (tj. od vzniku pracovního poměru) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 4 ZNP).
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla (§ 18 odst. 6 ZNP)
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz hosta zapříčiněný obsluhou restaurace, baru - odpovědnost obsluhy zařízení
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - věci na chodbě vedoucí k WC, zakopnutí a zranění
- Odpovědnost provozovatele zařízení za zranění hosta - špatně osvětlená chodba vedoucí k WC
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Věci na chodbě restaurace - požární předpisy, bezpečnostní předpisy
Chtěla bych se zeptat na povinnosti provozovatele restauračního zařízení.
Zařízení je umístěno v přízemí obytného domu. Toalety příslušící k provozovně jsou mimo tuto provozovnu, v jiném patře. Klíč od toalety se vyzvedává a vrací obsluze.
V únoru 2016 obsluha zůstala s několika hosty po zavírací době v provozovně. Jeden z hostů odešel na toaletu a při cestě z toalety utrpěl zranění. Na chodbě vedoucí k toaletě byly schody. Začátek, ani konce schodů nebyly označeny, světelné podmínky v tmavé chodbě také nebyly nejlepší.
Obsluha nezkontrolovala provozovnu, ani toaletu a odešla. V provozovně zůstaly věci hosta - kabát, taška, mobil, doklady, tablet, klíče
- je povinností provozovatele před ukončením provozu zkontrolovat, zda v prostorách toalety (přestože není přímo v provozovně) někdo nezůstal, zvlášť, když host nechal všechny uvedené věci v zimním období v provozovně. Stává se, že hosté v provozovně věci zapomínají.
- může být obsluha obviněna z neposkytnutí pomoci hostu, který zůstal na chodbě vedoucí z toalety?
- na chodbě byl v této době umístěn koberec a krabice. Je povinností provozovatele udržovat cestu k toaletám volnou, i když věci patřily obyvatelům domu? (požární předpisy, bezpečnost)
- může být problém i to, že se toto vše stalo po zavírací době?
Předem děkuji za odpověď
Simona
ODPOVĚĎ:
Situace, která se stala, spadá do oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Odpovědi lze nalézt zejména v zákoníku práce a zákoně o ochraně veřejného zdraví. Každá provozovna, tedy i restaurační zařízení či bar by měly mít svůj provozní řád schválený hygienou, který by právě takového situace měl upravovat - tedy kontrola prostor po zavírací době, kontrola odložených věcí, apod. Když to zobecním, tak povinností provozovatele je kontrolovat prostory po zavírací době i přístupové cesty jak k toaletám, tak cesty, po kterých se běžně pohybují hosté či zaměstnanci baru (bez ohledu na to, kdo zavinil, že cesta k toaletám byla špatně průchozí.)
Obsluha může být obviněna i z trestného činu neposkytnutí pomoci, pokud byl host díky zranění ve stavu ohrožujícím vážně jeho zdraví či život. Z právního hlediska není rozhodující, kdy k události došlo, zda před či po zavírací době.
__
RODINA-PĚSTOUNSTVÍ
- Zrušení pěstounské péče - do kdy se vyplácí odměna pěstouna?
- Vyplácení odměny pěstouna a zrušení pěstounské péče o dítě
- Vrácení odměny pěstouna při zrušení pěstounské péče o dítě
- Výpočet hmotného zabezpečení u pěstouna který zrušil pěstounství
31. 07. 2016 mi byl ukončen 6letý pracovní poměr ve smyslu § 52c) pro nadbytečnost. Tříměsíční odstupné dočerpávám k 31. 10. 2016. Průměrný čistý měsíční příjem činil 18.000 Kč. Současně mám v péči nezletilou dívku od roku 2014, avšak soud mi ji svěřil do pěstounské péče až po 9 měsících. Jsem tak pěstounkou s měsíční odměnou 8.000 Kč hrubého, po zdanění a odvodech na ZP a SP s čistou měsíční odměnou 5.500 Kč. Odměnu pěstouna mi vyplácí úřad práce od 17. 7. 2015. Jsem příjemcem částečně invalidního důchodu 2. stupně od roku 2013, ten však nepokryje mé životní náklady.
Dnem 1. 11. 2016 na základě písemné dohody s rodiči mé svěřenkyně si tuto nezletilou problematickou dceru přebírají zpět do své péče. OSPOD je s tímto srozuměn. Tuto dohodu zasílám rovněž úřadu práce, OSPOD a obvodnímu soudu, kterému podávám návrh na zrušení pěstounské péče.
Údajně k soudnímu jednání má dojít přibližně za 3-4 měsíce, čili v lednu-únoru 2017. Je mi 59 let.
1) Bude mi nadále vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu o zrušení pěstounské péče resp. do PM tohoto rozhodnutí?
2) Pokud nebude odměna vyplácena – bude zastavena z důvodu, že o svěřenkyni již nebudu pečovat – mohu se zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání s žádostí o hmotné zabezpečení od 1. 11. 2016?
3) Pokud mi bude vyplácena odměna pěstouna až do rozhodnutí soudu resp. PM, může se stát, že budu takovou odměnu muset pak úřadu práce vracet, když po dobu pěstounství se nemohu zaregistrovat jako uchazečka o zaměstnání?
4) Pokud budu muset vracet tuto mně vyplacenou odměnu od 1. 11. do nabytí PM, jak bude tedy období od 1. 11. do nabytí PM soudního rozhodnutí hodnoceno? Jak to bude s odvody na zdravotní a sociální pojištění?
5) Odkdy se mohu vlastně zaevidovat na úřadu práce? (práci si marně hledám)
6) Odkdy mohu žádat o hmotné zabezpečení?
7) Z čeho se mi vypočítá hmotné zabezpečení? Pouze z pěstounské odměny 5.500 Kč čistého?
8) Odchod do předčasného starobního důchodu mi současnou svízelnou situaci neřeší.
Děkuji vám za odpovědi a pomoc.
Regina
ODPOVĚĎ:
Podle § 47t zákona o sociálně-právní ochraně dětí je odměna pěstouna vyplácena po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležela, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Vzhledem k tomu, že v měsíci říjnu ještě o dítě v pěstounské péči pečujete, měla by Vám být odměna pěstouna vyplacena po uplynutí tohoto měsíce, tedy ještě v měsíci listopadu. Poté by měla být výplata odměny pěstouna zastavena. Podle § 47v téhož zákona se řízení o odnětí dávky nebo o zastavení její výplaty zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední. Vzhledem k tomu, že jste úřadu práce, který Vám odměnu pěstouna vyplácí, řádně oznámila, že si dívku od 1.11. přebírají do péče její rodiče, měl by Vám úřad práce na základě tohoto oznámení vyplatit poslední odměnu pěstouna v listopadu a od prosince 2016 výplatu odměny zastavit. O zastavení výplaty či odnětí odměny pěstouna by měl úřad práce vydat písemné rozhodnutí, které by Vám mělo být doručeno.
Co se týče evidence na úřadě práce, podle § 25, odst. 1, písm. p) uchazečem o zaměstnání může být osoba, která není osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47j, odst. 1, písm. c) a d). Písmena c) a d) však upravují odměnu pěstouna ve výši 20.000 a 24.000 Kč. Jestliže je Vám vyplácena pouze odměnu ve výši 8.000 Kč (před zdaněním a odečtením pojistného – tedy odměna podle písm. a), nemusíte čekat na ukončení výplaty odměny a můžete se na úřadě práce zaevidovat kdykoliv. Od data evidence na úřadě práce si pak můžete zažádat o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Protože výše podpory v nezaměstnanosti se určuje z posledního čistého měsíčního výdělku, obávám se, že ve Vašem případě bude bohužel opravdu vypočtena pouze z pobírané čisté odměny pěstouna ve výši 5.500 Kč. Pokud byste se zaevidovala bezprostředně po skončení zaměstnání, byla by Vám výše podpory vypočtena z platu, kterého jste dosahovala v zaměstnání.
Pokud máte hmotným zabezpečením na mysli jiné sociální dávky než podporu v nezaměstnanosti (například příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi apod.), nárok na výplatu těchto dávek závisí nejen na výši Vašich příjmů, ale také na výši Vašich životních nákladů, o kterých se ve svém dotazu nezmiňujete.
__
OBČAN-SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení přeplatku od jiného domu SVJ
- Placení faktur z fondu jiných domů jednoho SVJ a nárok na vrácení nedoplatku (dluhu) od jiného domu SVJ
Obracím se na Vás s dotazem z pozice předsedy výboru SVJ. Naše minulá správcová domu měla zvláštní praxi, a to, pokud nesehnala pověřeného vlastníka domu pro podpis na proplacení faktury v bance, vzala peníze z jiného domu a fakturu zaplatila. Toto trvalo několik let. Domů které spravovala měla hned několik, a některé platby za náš dům platili jiné domy, naopak jiné platby jsme platili jiným domům my. Vím, že k této situaci nemělo dojít a vše teď napravujeme, a už spolupracujeme s jinou firmou která náš dům spravuje. Bohužel se na nás začínají obracet domy které nebyly tak rychlé, a chtějí řešit platby z jejich účtů za naše služby. Mají nárok na vrácení těchto peněz od nás? Podle mě se nejedná o účelné nebo vědomé obohacování našeho SVJ, a měli by to soudně vymáhat po osobě která jim tuto škodu způsobila a ne po nás, tedy po správcové domu. Navíc i nám paní správcová zpronevěřila peníze domu a řešíme to s ní uznáním dluhu vůči SVJ. A co dělat pokud začnou peníze po nás vymáhat, jaké možnosti obrany máme? S původní správcovou již nemáme nic společného krom dluhu který po ní vymáháme, a pokud někomu peníze vrátíme vznikne další škoda nám kterou nemáme kde vymáhat.
Děkuji za radu, Stanislav
ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace jasná a je to tak, jak uvádíte. Bývalá správcová způsobila svým jednáním škodu, za kterou je odpovědná ona, nikoliv vy jako SVJ. Proto zde jsou dvě možnosti - podat na správcovou trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry a přihlásit způsobenou škodu do trestního řízení nebo podat na správcovou civilní žalobu o náhradu škody. Ale určitě nehraďte jiným SVJ to, co měla správcová místo nich údajně uhradit za vás.
Pokud peníze začnou jiná SVJ vymáhat po vás, můžete se bránit jednoduše tím, že v daném sporu nejste pasivně legitimovanou stranou (nejste odpovědni za vzniklý dluh) a z tohoto důvodu nechť je žaloba zamítnuta.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Splácení nákladů soudního řízení ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Žádost na soud o splácení nákladů protistrany za mnou prohrané soudní řízení ve splátkách, splátkovým kalendářem
- Splácení nákladů soudního řízení neúspěšným žalobcem ve splátkách splátkovým kalendářem - je možné požádat soud?
- Mohu požádat soud o splácení soudních poplatků a advokáta protistrany ve splátkách splátkovým kalendářem (prohrál jsem soud)
Vedu soudní spor s realitní kanceláři. Mám dotaz: v případě prohry sporu bych chtěl vědět jakým způsobem postupuje soud, aby byly uhrazeny veškeré náklady soudního řízení. Jelikož jsme vyčerpali již veškeré finance a jsme důchodci, je tu možnost splátkového kalendáře? Leoš
ODPOVĚĎ:
V případě neúspěchu ve sporu hradí náklady strana sporu, která nebyla úspěšná, případně jsou náklady hrazeny oběma stranami podle poměru úspěchu ve věci. Pokud jste důchodci, doporučovala bych soudu doložit vaši majetkovou situaci a doklady o příjmech s žádostí, aby soud rozhodl tak, že každá strana si ve sporu ponese své náklady sama. Pokud by vám soud uložil povinnost náklady řízení uhradit, určitě soud požádejte, aby s ohledem na vaši situaci uložil povinnost nahradit náklady řízení ve splátkách. Tuto žádost musíte vznést v rámci závěrečných řečí, ještě před vyhlášením rozsudku.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno od spoluvlastníka nemovitosti pro třetí osobu - je nutný souhlas ostatních spolumajitelů?
- Je nutný souhlas spolumajitelů nemovitosti s věcným břemenem pro cizí osobu?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do bytu, domu ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
- Věcné břemeno pro cizí osobu do nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas spolumajitelů, spoluvlastníků?
Bydlím na vesnici v rodinném domku. Před pěti lety rodiče darovali třetinu nemovitosti mě. Třetinu sestře a třetinu mému nejstaršímu synovi, který už je momentálně plnoletý. Chtěla bych na moji třetinu napsat svého manžela jako břemeno na dožití. Budu potřebovat souhlas sestry? A když ano a ona odmítne podepsat smlouvu je nějaká možnost že by to šlo i bez jejího podpisu?
Děkuji za odpověď. Danuše
ODPOVĚĎ:
Pokud jste podílovými spoluvlastníky - což jste, pak nutně k zápisu věcného břemene musíte mít souhlas ostatních spoluvlastníků. Jedinou možností za situace, kdy jeden ze spoluvlastníků odmítá souhlas dát, je podat k soudu žalobu o nahrazení souhlasu tohoto spoluvlastníka.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu zpětně nájemníkem z důvodu odstěhování nájemníka
- Výpověď nájmu zpětně nájemcem z důvodu odstěhování nájemce
- Předčasné ukončení nájmu nájemníkem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu nájemcem - výpovědní lhůta
- Předčasné ukončení nájmu a placení nájmu, nájemného
- Placení nájmu při předčasném ukončení nájemní smlouvy nájemcem, nájemníkem
Pronajala jsem zařízený být (tj. jednu místnost vč. společného příslušenství, které používají další 2 nájemnice) na dobu určitou a sice na 1 rok vždy s možnosti prodloužení. Jedna nájemnice, jejíž smlouva konci 31.3.2017 mi dne 3.10.2016 mailem sdělila, že se 30.9.2016 odstěhovala a že mi výpověď vč. důvodů posílá poštou. Protože jsem často na cestách (což ji je známé), tak jsem ji mailem několikrát požádala, aby mi kopii výpovědi poslala taktéž mailem. Vzhledem k tomu, že na mě maily nereaguje, kam se odstěhovala mi není známé a platnost jejího občanského průkazu vyprší v polovině listopadu. V příloze zasílám výňatek že smlouvy týkající se výpovědi.
Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení sjednané smlouvy je nájemnice oprávněna nájem ukončit výpovědí bez uvedení důvodu, nicméně s tříměsíční výpovědní dobou počínající měsícem následujícím po měsíci, kdy Vám výpověď jakožto pronajímateli došla. Dle smlouvy je nájemnice povinna výpověď poslat písemně. Platí tedy, že pokud Vám písemná výpověď byla doručena v říjnu, pak od listopadu běží výpovědní doba a nájem tedy bude končit 31. ledna 2017 a do té doby je povinna Vám řádně hradit nájemné. Pokud tak neučiní, můžete se nájemného domáhat soudně. Pokud na maily nereaguje, nezbude, než s ní věc řešit doporučenou poštou a pokud nebude kontaktní, nezbude, než podat žalobu za neuhrazený nájem, kdy soud v rámci tohoto řízení může z Centrální evidence obyvatel zjistit, kde se nájemnice zdržuje či na jaké adrese je kontaktní.
__
RODINA-SJM
- Zadlužení manželů manželem bez vědomí manželky - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Zadlužení manželů manželkou bez vědomí manžela - odpovědnost manželky za dluh, dluhy
- Manželka nevěděla o dluhu manžela - odpovědnost manželky za dluh manžela
- Manžel nevěděl o dluhu manželky - odpovědnost manželky za dluh manžela
Otec já i matka žijeme ve společném bytě. Otec přes 70 let si bere neřízeně půjčky nechce říci na co. Chodí jen do práce a nebo je na počítači doma
Nikdy jsme za ty půjčky nic nekoupili. Jsou statisícové. Domníváme se že je bud finančně nesvéprávný nebo ho možná někdo vydírá což je možná ještě pravděpodobnější když za každou cenu nechce říci proč si je bere. On si vezme několik půjček a ty peníze prostě hned nemá a přitom za tyto velké peníze nic nekoupil. Někam je musí prostě posílat.
Momentálně jsou matka a otec v rozvodovém řízení. Od 7. září 2016 nyní do 12 října zatím ani nepřišel termín prvního stání.
Do rozvodové smlouvy dal otec s matkou toto:
Smluvní strany ujednaly, že závazky ze Smluv bude nadále platit manžel, neboť si výše uvedené závazky sjednal bez vědomí manželky a použil je pouze na své potřeby/Výše je ve smlouvě o rozvodu je uvedeno, za trvání společného jmění, osm největších půjček (např Provident ap.) s jejich názvy a čísly půjček/
A ptám se tedy až bude po rozvodu a s otcem by se třeba zdravotně něco stalo Je v důchodu a pracuje. Je matka tímto nějak chráněná před věřiteli když tyto půjčky vzal otec do smlouvy o rozvodu na sebe aby je nemusela platit i když byly za doby SJM ale podepsány bez jejího vědomí a nebyly určeny na běžný chod domácnosti? Musela by je platit nebo je nějak chráněna touto smlouvou?
Podařilo se mi na internetu najít zákon paragraf 710 zákona č. 89/2012 Sb který mluví takto o SJM:
Součástí společného jmění manželů SJM jsou dluhy za trvání manželství ledaže za
a/ se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b/ (to je náš případ) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb
A ptám se tedy pokud toto posíláme společnostem u nichž má otec půjčky a které nejsou uvedeny v rozvodové smlouvě. Jelikož chodí stále upomínky
Je to možnost aby se matky netýkaly tyto dluhy i když byly podepsány v SJM ale bez jejího souhlasu a na běžný chod domácnosti?
Musela by je tedy platit nebo ne?
Jelikož kromě psychické nemoci máme i podezření na trestný čin vydírání. Máme jít na policii i když nemáme konkrétní důkazy? Jediné co nás napadá je že by to bylo poznat kam ty peníze chodí z otcova účtu ale ten je samozřejmě tajný. Máte nějakou radu?
Máme i sepsanou žádost od psycholožky na finanční nesvéprávnost ale jelikož stále od začátku září 2016 probíhá rozvod, tak se obáváme že by podání žádosti od psycholožky o finanční svéprávnosti na soud mohlo rozvod velmi zkomplikovat a zdržet a tudíž samozřejmě se dluh zvětšoval.
Je nějaký termín do kdy soud musí určit první státní rozvodu od podání žádosti o rozvod na soud?
Je to tedy velmi komplikované a proto je můj dotaz poněkud delší
Pomohlo by například i vystěhování z bytu aby ty dluhy nebyly na nás?
Máte celkovou radu jak v této situaci nejlépe z uvedených možností postupovat?
Který z těch kroků by byl nejúčinnější a nejrychlejší?
Velmi děkuji za odpověď. Miloš
ODPOVĚĎ:
Pokud o půjčkách peněz matka nic nevěděla, pak skutečně nespadají do SJM a není povinna je po rozvodu hradit. Může se stát, že po ní některý z věřitelů bude dluh vymáhat soudně, nicméně stačí, když matka doloží tuto dohodu a zároveň prokáže, že o dluzích nevěděla. Stačí i svědeckou výpovědí rodinných příslušníků.
Pokud máte podezření, že otce někdo vydírá, pak jděte na Policii, nemusíte mít konkrétní důkaz, policie je povinna to vyšetřit a případně z účtů otce zjistit, kam finanční prostředky jdou.
Zahájení řízení o omezení svéprávnosti by skutečně mohlo rozvod zkomplikovat, pokud by bylo zjištěno, že otec má nějaké psychické problémy a byl by omezen ve svéprávnosti, nemusel by soud manželství rozvést.
Žádná lhůta na nařízení soudního jednání není, záleží vždy na konkrétní vytíženosti soudce, nicméně praxe je taková, že od podání návrhu bývá jednání nařízeno nejdříve za 3 měsíce.
Vystěhování z bytu by situaci nevyřešilo, exekutor je oprávněn zabrat majetek dlužníka bez ohledu na jeho bydliště. Tj. Pokud byt, v němž rodiče bydlí, je rodičů, exekutor jej může postihnout bez ohledu na to, zda tam otec bydlí či nikoliv.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Sdělení oznamovatele přestupku - dostane se přestupce ke jménu oznamovatele?
- Sdělení jména oznamovatele trestného činu - dostane se pachatel ke jménu oznamovatele?
- Jak může získat přestupce jméno oznamovatele přestupku který byl oznámit přestupek na Policii?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak může získat pachatel trestného činu jméno oznamovatele který byl oznámit trestný čin na Policii?
Chci se zeptat zda, je mi Policie ČR povinna poskytnou jméno osoby, která zaslala podnět na Policii ČR k přezkoumání účetnictví mé firmy z důvodu podezření z krácení daně a u důvodu, že ve firmě zaměstnávám lidi na „na černo“. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Tento údaj je součástí spisu vedeného v této věci.
Dle § 65 trestního řádu obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Dále platí, že v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.
Postavení obviněného získáte, pokud bude ze strany policejního orgánu zahájeno trestní stíhání Vaší osoby. Tedy dříve nemáte právo požadovat, aby Vám byly sděleny údaje ze spisu.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru darovaného více dárci, jeden z dárců po smrti - průběh zpětvzetí daru
- Zpětvzetí darování více dárci kdy jeden již zemřel
- Zpětvzetí darování zemřelým dárcem - informace
- Zpětvzetí darování - kdy je možné sepsat závěť na byt, dům, nemovitost
- Odvolání daru pro nevděk více dárci, jeden z dárců zemřel, je po smrti
Mám dva dotazy ohledně: Odvolání daru pro nevděk:
Je možné provést odvolání daru dárcem, přestože původně byli dárci dva a jeden z nich již zemřel?
Poté, co dárce provede Odvolání daru pro nevděk (stane znovu vlastníkem nemovitosti, i když to ještě nebude zapsané v katastru) je možné napsat závěť, kde tuto nemovitost odkáže někomu jinému?
Děkuji, Simon
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud jeden z dárců zemřel, nelze v případě tohoto zemřelého odvolat dar pro nevděk, lze to pouze u žijícího dárce a odvolání se bude tedy týkat pouze jeho podílu. Ano, i když ještě nebude v katastru nemovitostí zapsán nový vlastník, lze v závěti uvést, že pokud se stane zůstavitel vlastníkem této určité nemovitosti, dědicem této nemovitosti pak bude konkrétní osoba.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Revitalizace bytového domu SVJ - kolik % bytů musí souhlasit s revitalizací?
- Zateplení domu SVJ - kolik % majitelů bytů musí souhlasit se zateplením
- Hlasování o zateplení domu SVJ - kolik % bytů, majitelů musí souhlasit?
- Poskytnutí informací členovi SVJ o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí
- Jak má člen SVJ požádat o informace o chodu, smlouvách a zápisech ze schůzí SVJ?
- Žaloba na sdělení informací o chodu SVJ - jeho smlouvách, účetnictví, hospodaření
- Jak se dostat k informacím o chodu SVJ - smlouvy, hospodaření, účetnictví
Mám dotaz ohledně zateplení domu v SVJ. Platnost zákona o vlastnictví bytů (ZoB) skončila k 1.1.2014 a v tomto zákoně stálo, že: „Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. “
Po skončení platnosti tohoto zákona se tato formulace v našem SVJ jakoby vytratila, jelikož žádnou takovou formulaci v našich stanovách nemáme a v NOZ také toto asi není definováno.
Na jaře 2016 došlo na Shromáždění SVJ k hlasování o zahájení počátečních pracích revitalizace domu.
A v tomto bych potřeboval poradit … kolik % z přítomných či všech vlastníků jednotek musí souhlasit, tak aby mohly být zahájeny přípravné práce na revitalizaci domu? (ZoB již není, ve stanovách to nemáme určeno a NOZ to asi neříká).
Dále řeším problém s poskytnutím informací od SVJ za posledních 5 let - 2011-2016 (smlouvy a zápisy ze schůzí). Výbor SVJ mi nechce žádné informace poskytnout a tak toto rozhodnutí, zda mi mají či nemají být poskytnuty informace přesunul na Shromáždění SVJ. Shromáždění SVJ hlasovalo a usneslo se, že mi informace neposkytne. Nakonec předseda Výboru rozhodl, že mi je poskytne jen za poslední 3 roky (za dobu co jsem majitelem bytu).
Nyní již uběhly 4 měsíce od tohoto rozhodnutí na Shromáždění SVJ. A teď nevím, jak mám postupovat dál, jelikož si myslím, že na informace mám právo. Nevím, zda jsem již nepropásl lhůtu pro odvolání či podání žaloby za neposkytnutí informací.
Žádám tedy o radu, zda mám:
A, odvolat se k Výboru SVJ, že nesouhlasím s rozhodnutím Shromáždění SVJ a žádat o informace znovu?
B, podat žalobu za neposkytnutí informací, i přestože již uběhly 4 měsíce od rozhodnutí Shromáždění SVJ
C, jelikož jsem propásl lhůtu na odvolání, tak znovu od začátku žádat Výbor SVJ o informace a v případě zamítnutí poskytnutí se odvolat?
Jestli mi prosím můžete napsat, jak mám postupovat.
V případě, že mi předseda SVJ před 2,5 roky odmítl poskytnout informace a smlouvy SVJ (doloženo emailovou komunikací),
a dnes (07.11.2016) již není předsedou ani členem SVJ. Mohu na tohoto předsedu podat žalobu za neposkytnutí informací nebo je již tato záležitost promlčena?
Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o revitalizaci, pak je zde nutné postupovat podle ust. § 1206 odst. 2 občanského zákoníku, který uvádí, že:
"Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů." § 1208 písm. f bod 7 uvádí, že do působnosti shromáždění patří rozhodování o opravě či stavební úpravě společných částí.
Pokud jde o právo na informace, pak Občanský zákoník v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek výslovně požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo „pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. “ V takovýchto pravidlech by mělo být přesně vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu, přičemž vlastník jednotky má právo do listin o hospodaření nahlížet a pořizovat si kopie. Pokud je mu toto odepřeno, může se vlastník jednotky obrátit na soud.
Žalobu proti rozhodnutí shromáždění SVJ byste měl podat v tříměsíční prekluzivní lhůtě, volila bych tedy variantu C. Neposkytnutí informací před 2,5 lety je již promlčeno.
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Může malíř používat fotografii prodaného obrazu nebo ne?
- Kdo je majitelem autorského práva u prodaného obrazu?
- Je nutný souhlas majitele obrazu s používáním jeho fotografie malířem který ho namaloval, vytvořil?
Mám dotaz co se týče autorského práva. Jsem výtvarník, prodal jsem svůj autorský obraz, chci vědět zdali mohu reprodukci (fotografii obrazu kterou jsem já pořídil) používat libovolně a to se týče i reklamy jak chci, nebo k tomu musí dát souhlas i momentální majitel obrazu.
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: S fotografickou reprodukcí obrazu, jehož jste autorem, můžete libovolně nakládat, přičemž souhlas současného vlastníka tohoto obrazu nepotřebujete.
V první řadě je zapotřebí vycházet z § 12/1 a 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- autor má právo své dílo užít (k pojmu „užití díla“ více níže) v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva,
- poskytnutím oprávnění jiné osobě podle předchozí odrážky právo autorovi nezaniká (autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy).
Vlastník věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (zde vlastník obrazu), je povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi (§ 12/3 autorského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že přestože jste obraz prodal, jste nadále oprávněn své autorské dílo užívat. Vzhledem k tomu, že předmětný obraz je, jak z dotazu předpokládám, jedinou věcí, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, vztahuje se Vaše právo dílo užít na rozmnoženinu tohoto díla (ve Vašem případě tedy na fotografickou reprodukci obrazu). Právem dílo užít je například:
- právo na rozmnožování díla,
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na sdělování díla veřejnosti
(jak vyplývá z § 12/4 písm. a), b), e) a f) autorského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVODOLENÁ
- Nepravidelná pracovní doba a dovolená
- 12hodinové směny a strhávání dovolené
- Je možné za 1 vybraný den dovolené počítat 1,5 dne u nepravidelné pracovní doby?
- Krácení provize za tržby a převod do náhrady za dovolenou - je to v pořádku?
- Provize za tržbu a dovolená - výpočet provize
Dle pracovní smlouvy vykonávám pracovní činnost ve společnosti s tzv. krátkým-dlouhým týdenním režimem ve 12-ti hodinových směnách, tj. v měsíci odpracuji 15-16 dní po 12-ti hodinách.
Zaměstnavatel mi za každý vybraný den dovolené odečítá 1,5 dne dovolené. Domnívám se, že postupuje protizákonně. Prosím, jak to má skutečně být?
Také se mi nezdá výpočet náhrady za dovolenou. Odměna za vykonanou práci se skládá podle pracovní smlouvy z pevného fixu za odpracované dny + provize z tržeb. Pokud vybírám dovolenou zaměstnavatel mě ponižuje základ o neodpracované dny, což chápu, ale také mě ponižuje provize z tržeb a tuto provizi převádí do náhrady za dovolenou. Tzn. , že já si náhradu mzdy za dovolenou hradím ze své provize za tržby. Toto považuji také za nezákonný postup. Prosím o vysvětlení této problematiky.
Děkuji za odpověď. Daniela
ODPOVĚĎ:
Pokud pracujete v režimu krátký – dlouhý týden, máte pak nerovnoměrně rozvrženu pracovní dobu. Dle § 213 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny, přísluší mu tolik dní dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Ve Vašem případě je tedy nutné stanovit, na kolik dní dovolené máte nárok za kalendářní rok s ohledem na to, kolik v průměru týdně odpracujete směn. Za každý den Vaší dovolené se Vám pak bude odčítat pouze jeden den, odčítání 1,5 dne je v rozporu se zákoníkem práce.
Dle § 222 ZP náleží zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada, mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud čerpáte jeden den dovolené, pak Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za 12-ti hodinovou směnu. Postup Vašeho zaměstnavatele není správný.
__
OBČNA-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželce - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku manželovi - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu bytu, domu, pozemku nezletilým dětem - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilému dítěti - postup, návod, informace
- Darování podílu nemovitosti nezletilým dětem - postup, návod, informace
Byl nám s manželkou darován pozemek do podílového vlastnictví, každý tak vlastní 1 pozemku.
Jaký bude postup, když by manželka chtěla:
a) převést svou polovinu na mne?
b) převést svou polovinu na nezletilé děti?
Co k tomuto převodu majetku bude potřeba, budou s tím spojené nějaké finanční náklady?
V darovací smlouvě jsou k tomuto jen pojednání o tom, že v případě prodeje nemovitosti obdarovaným, si darující vyhrazuje předkupní právo. Nebo ustanovení, že si darující vyhrazuje dar vzít zpět v případě, že nebudou dodrženy dobré mravy. Takže asi nic, co by znemožňovalo převod vlastnictví pozemku/daru. Jen, jak na to?
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
V obou případech - tedy převodu na Vás i převodu na děti je třeba sepsat darovací smlouvu, podpisy je třeba ověřit u notáře a následně smlouvu vložit do katastru nemovitostí. Žádná darovací daň se neplatí, jelikož se jedná o dar u rodinných příslušníků. Pouze pokud bude pozemek darován nezletilým dětem, je třeba, abyste jako rodiče smlouvu oba podepsali za děti jakožto obdarované a poté k soudu podali návrh na schválení právního jednání, že jste smlouvu za děti podepsali. Pokud je takové darování v zájmu nezletilých dětí, soud takové jednání rozsudkem schválí a poté do katastru nemovitostí vložíte tuto darovací smlouvu společně s rozsudkem. Pokud jde o poplatky, tak za vklad do katastru nemovitostí se hradí správní poplatek 1.000,-Kč, soudu se za schválení právního jednání žádný soudní poplatek nehradí a pokud ve věci oslovíte advokáta, je třeba počítat s náklady na vypracování smlouvy, přičemž tyto náklady si se zvoleným advokátem dopředu vyjasněte, můžou se u různých advokátů značně lišit.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Jak dokázat že zboží mělo vadu již při prodeji - mechanická závada
- Mechanická závada zboží - jak dokázat že byla již při převzetí zboží zákazníkem, kupujícím?
- Mechanická vada zboží - jak dokázat že ji mělo zboží již při prodeji prodávajícím a při převzetí kupujícím?
Zakoupili jsme LCD televizi. Druhý den se na obrazovce objevil flíček, který se při dalším zapnutí rozšířil na většinu obrazovky až nakonec televize přestala fungovat úplně. Televizi jsme ihned odvezli k prodejci k reklamaci, který ji do reklamace přijal.
Prodejce nás nyní kontaktoval s tím, že autorizovaný servis závadu vyhodnotil jako mechanickou a reklamaci neuznal.
Co s tím? Chceme nechat udělat posudek u znalce, co když se ukáže, že závada byl způsobena skutečně mechanickým poškozením. Platí, že prodejce by musel prokázat, že jsme to mechanické poškození způsobili my (což jsme nezpůsobili, alespoň si toho nejsme vědomi), když tato událost se bezpečně stala do 6 měsíců od prodeje (ve skutečnosti cca 1 týden)?
Dušan
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se vada projevila v průběhu prvních 6 měsíců od převzetí, je skutečně dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku na prodejci, aby prokázal, že televize nebyla vadná v momentě, kdy jste si jí převzali. Na Vás je pouze prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila po převzetí v šestiměsíční lhůtě, což je ve Vašem případě splněno.
Prodávající tedy musí prokázat, že vada, jež se projevila v šestiměsíční lhůtě, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí. Proto pouhé odůvodnění, že se jedná o mechanické poškození neobstojí. Musel by prokázat, že se jednalo o mechanické poškození, ke kterému došlo až poté, co jste si televizi převzal.
Pokud si necháte vypracovat znalecký posudek a znalec určí, že televize byla vadná již při převzetí, pak Vám prodejce bude povinen nahradit i náklady na tento znalecký posudek.
Předmětem úpravy je významný institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí, a to na rozdíl od režimu koupě movité věci podle § 2085 a násl. , v němž je povinností kupujícího prokázat, že vadu, byť se projevila až později, měla věc již při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ 2100 odst. 1 věta první).
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z prodeje nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z převodu nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Daň z nabytí nemovitosti - kdo ji platí, odvádí, prodávající nebo kupující? (2016)
- Kdo platí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Kdo odvádí daň při prodeji bytu, domu, nemovitosti (2016)?
- Daň z nabytí nemovitosti 2016 - platí kupující nebo prodávající?
Odkupuji ideální polovinu domu, kdy by mne zajímalo, kdo platí daň z prodeje nemovitosti. Zda já, jako kupující nebo protistrana.
Moc děkuji za odpověď
Libor
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude záležet, kdy bude podán návrh na vklad na katastr nemovitostí. Od 1. 11. 2016 je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel. Do 31. 10. 2016 je poplatníkem převodce, pokud se v kupní smlouvě nedohodnou, že poplatníkem bude nabyvatel.
Pokud budou právní účinky vkladu do katastru do 31. 10. 2016, bude poplatníkem prodávající, pokud budou právní účinky vkladu po 1. 11. 2016, budete poplatníkem Vy jako kupující.
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte pro případ smrti - návrh sepsaný matkou
- Vzor návrhu matky - svěření dítěte pro případ smrti, úmrtí matky dítěte
- Vyhoví soud návrhu na opatrování dítěte jiným členem rodiny než otcem pro případ smrti matky?
Dobrý den. Ráda bych, aby syn v případě mé smrti nebyl svěřen otci, ale jiné osobě mé rodiny. Je možné v tomto smyslu koncipovat mé přání a vyhoví mu soud? Kde tuto listinu uschovat, aby nemohla být v případě mého úmrtí zlikvidována? Děkuji. Jarmila
"V XXXXXXX dne 8.10. 2016
Věc: Návrh na svěření nezletilého syna do péče po smrti matky
Nepřeji si, aby byl můj nezletilý syn, po mé smrti svěřen do péče otci. Otec není schopen synovi zajistit řádnou péči a výchovu, je to člověk se sklony k alkoholismu a není psychicky v pořádku, projevuje se psychopaticky.
Přála bych si, aby syn byl svěřen do péče mé sestře, která je sama matkou, je schopna zajistit řádnou péči a výchovu pro mého syna, a s jeho svěřením do péče po mé smrti souhlasí. Syn se s mou sestrou vídává častěji, než se svým otcem, který řádně neplní své otcovské povinnosti. Sestra má s mým synem velmi dobrý vztah již od velmi útlého věku, syn k ní jezdívá i na delší prázdninové pobyty a vracívá se spokojený a nadšený.
Svěření mého syna do péče mé sestře, po mé případné smrti, bude v zájmu mého syna.
Podpis
Adresa"
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 3 částí:
1/ Rodičovská odpovědnost:
Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud (§ 858 občanského zákoníku).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům (§ 865/1 občanského zákoníku). V případě Vaší smrti bude tedy k výkonu všech činností, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, oprávněn (a zároveň povinen) otec Vašeho syna.
Není-li některý z rodičů z nějakého důvodu dočasně či trvale schopen vykonávat činnosti, které rodičovská odpovědnost zahrnuje, nebo pakliže některý z rodičů tyto činnosti zanedbává nebo vykonává nikoli řádně, může být výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče soudem modifikován, přičemž rozhodující jsou vždy zájmy dítěte (§ 866 občanského zákoníku). V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- dle § 869/1 občanského zákoníku platí, že brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost a lze-li se domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba, může soud rozhodnout, že se výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče pozastavuje;
- dle § 870 občanského zákoníku platí, že nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení;
- dle § 871/1 občanského zákoníku platí, že zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví.
2/ Poručenství dítěte:
Dle § 878/2 občanského zákoníku platí, že nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů (což vyplývá rovněž z § 928 občanského zákoníku).
Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno (§ 935/1 občanského zákoníku).
Na Váš záměr se přímo vztahuje § 931/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li to v rozporu se zájmy dítěte, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, ledaže rodič takovou osobu výslovně vyloučil. Není-li takové osoby, jmenuje soud poručníkem jiného vhodného člověka.
3/ Možný postup:
Pakliže je rozsah rodičovské odpovědnosti otce Vašeho syna nedotčen, nebude Vašemu synovi po Vaší smrti ustanoven poručník, neboť k výkonu rodičovské odpovědnosti bude k dispozici druhý z rodičů (nebudou tedy splněny zákonné podmínky pro ustanovení poručníka, jak uvádím v části odpovědi ad 2/ výše).
Pro úspěšné ustanovení Vaší sestry jako poručnice Vašeho syna je tudíž zapotřebí, aby byla rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena (resp. byl omezen její výkon), popř. aby byl otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven. V tomto ohledu se proto můžete obrátit s návrhem na místně příslušný okresní soud. Veškerá svá tvrzení budete povinna samozřejmě řádně prokázat (nepostačí proto pouze uvádět, že otec Vašeho syna má sklony k alkoholismu apod.). Pro přípravu návrhu a pro další zastupování Vám doporučuji advokátní zastoupení (a to advokáta se zaměřením na rodinné právo) :
www.advokatikomora.cz
Bude-li rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna omezena, nebo bude-li otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven, bude po Vaší smrti Vašemu synovi ustanoven poručník. V takovém případě může být aplikován § 931/1 občanského zákoníku (o kterém pojednávám v části odpovědi ad 2/ výše), tzn. že nebude-li to v rozporu se zájmy Vašeho syna, jmenuje soud poručníkem toho, koho naznačíte (ledaže tato osoba poručenství odmítne).
Občanský zákoník blíže nespecifikuje, jakým způsobem může rodič osobu poručníka naznačit, může se proto jednat o naznačení méně či více formální. Některé z těchto způsobů jsou vyjmenovány v důvodové zprávě k občanskému zákoníku:
"… Nic ale nebrání tomu, aby případné naznačení poručníka se stalo v notářském zápisu, v poslední vůli … popřípadě i v jiné veřejné či soukromé listině, eventuálně bylo i pouze vysloveno vůči případnému poručníkovi, obvykle před svědky …"
Osobu poručníka proto můžete označit např. v listině, kterou podepíšete (a podpis necháte úředně ověřit), přičemž takovou listinu uložíte u své sestry, připojíte k závěti apod.
Co se týče Vašeho záměru nechat soudem ustanovit Vašemu synovi poručníka ještě za Vašeho života (a tedy pro případ Vaší smrti), bude tento postup možný za splnění dvou podmínek:
- rodičovská odpovědnost otce Vašeho syna bude omezena nebo bude otec Vašeho syna rodičovské odpovědnosti zbaven,
- soud bude ochoten ustanovit poručníka s odkládací podmínkou (tedy do budoucna) ; jednalo by se o dosti nestandardní postup, bude proto záležet výhradně na vůli soudu, zda Vašemu návrhu vyhoví či nikoli (je totiž nutné si uvědomit, že poručník může být dítěti jmenován až v okamžiku, kdy tu není žádný z rodičů, který by mohl vykonávat rodičovskou odpovědnost).
I pro přípravu tohoto návrhu Vám doporučuji využít služeb advokáta.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Travnatý pás vedle silnice změněn obcí na parkovací záliv pro auta - je nutné stavební povolení?
- Pangejt změněn na parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Tráva u silnice změněna na parkování, parkovací pás pro auta - nutnost stavebního povolení
- Změna trávy, travnatého pásu na parkoviště - je nutné stavební povolení?
Před nějakou dobou byla v ulici, kde bydlím zřízena vedle sinice odstavná plocha pro automobily ve formě parkovacího zálivu s podélným stáním (šířka pásu zhruba 2.0 m a délka cca 30 m).
Původně byl v dotčeném prostoru travnatý pás – plocha veřejné izolační zeleně. Povrch odstavné plochy byl realizován tak, že vrchní vrstva zeminy travnaté plochy byla seškrábnuta a nahrazena zhutněným štěrkovým zásypem.
Aktivita byla provedena obcí, která je také vlastníkem dotčeného pozemku. Jedná se o veřejné prostranství v sousedství veřejné komunikace.
Jak jsem zjistil, tato aktivita nebyla nijak hlášena stavebnímu úřadu a neproběhla žádná forma územního či stavebního řízení (územní souhlas, ohlášení stavby nebo něco podobného).
Moje otázka je, zda je uvedený postup z hlediska stavebního zákona v pořádku a zda nedošlo k porušení stavebního zákona, a pokud ano, kterého nařízení (paragrafu) se to týká.
Napadají mě tyto záležitosti:
- Změna využití území (veřejná izolační zeleň vs. odstavná plocha pro automobily)
- Terénní úpravy (travnatá plocha vs. plocha zpevněná štěrkem)
- Realizace stavby (zpevněné plochy se prý považují za stavbu)
Pokud budete potřebovat nějaké podrobnosti, rád Vám je sdělím a předem děkuji za Vaši pomoc.
S pozdravem
Lukáš
ODPOVĚĎ:
Dle § 80 odst. 3 písm. c) stavebního zákona (dostupný zde: portal. gov.cz) rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují: odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
To platí i pro stavební povolení/ohlášení, tzn. u výše uvedeného není vyžadováno.
Toto ovšem neplatí, pokud jsou překročeny uvedené limity, nebo pokud např. je daný záměr ve zvláště chráněných územích apod. Zde je tedy potřeba zohlednit konkrétní okolnosti případu.
Otázka zpevněných ploch a náhled na ně jako na stavbu není dosud zcela ustálená, bohužel se stává, že jednotlivé stavební úřady nahlížejí na totožnou otázku odlišně, tedy v některých případech je taková plocha považována za stavbu, v jiných nikoliv.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soud přikázal mediaci - musí mediační dohodu odsouhlasit soud?
- Mediační dohoda - musí projít soudním řízením a být schválena?
- Schválení mediační dohody soudem - je potřeba vzít svého právníka k soudu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí vyplacení odměny mediátorovi z důvodu uvedení v omyl
- Lež mediátora a následné nevyplacení poplatku za mediaci
Čelím žalobě o vypořádaní SJM z roku 2014 (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012). Nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď a v květnu 2016 si mi podařilo refinancovat hypotéku, takže jsem vyvázal bývalou ženu. Bývalá žena záměrně podala žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty po rozvodu, soudí se o výnos z hypotéky – výnos ze SJM do mého majetku, ale schválně neuvedla osobní automobil, který byl pořízen během manželství a který si vzala do svého užívání. V dopisech mezi mnou a její právničkou, které jsou přiloženy k žalobě, se o vozidle jasně několikrát zmiňuji, také ve svém vyjádření k její žalobě. Bohužel však bylo mé vyjádření podáno soudu už po uplynutí 3 leté lhůty od rozvodu.
Soud určil mediaci, kterou jsme podstoupili. Na mediaci jsem o automobilu také hovořil, ale právnička bývalé ženy o tom vůbec nechce slyšet, že to není součástí (jejich) žaloby. Při dalším mediačním jednání jsme se tedy dohodli, že bývalé ženě vyplatím částku 200.000 Kč, aby to už konečně skončilo a mediátor sepsal mediační dohodu, kterou jsme obě strany podepsaly, s tím, že by to měl soud schválit a hotovo.
Nyní mě však můj právní zástupce kontaktoval, že soud nařídil jednání a k tomu se vztahují moje dotazy:
1. Mohu mediátora přimět k tomu, aby znovu sepsal mediační dohodu tak, aby už nebylo nutné žádné jednání u soudu?
2. Mohu mediátorovi odepřít odměnu v celé její výší, neboť na mediacích jasně prezentoval, že za smluvenou odměnu mediační dohodou už vše skončí a že už soud případ uzavře aniž bychom tam museli chodit?
3. Mohu si dovolit jít k tomuto prvnímu a snad doufám i poslednímu jednání soudu bez svého právního zástupce (je to pro mne v mé situaci velmi nákladné), mohu očekávat, že jde jen o formalitu a po ukončené mediaci se tam už nic zásadního nemůže stát (změna výsledné částky, poplatky za soud a náhrady nákladu řízení)?
Jenom doplňuji, že jsme oba účastníci soudem zproštěni od soudních poplatků a v mediační dohodě je na konci uvedeno, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Předem moc děkuji za odpověď a také děkuji za předešlé odpovědi, zvláště pak, Roman
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud byla uzavřena mediační dohoda, existují pouze dvě varianty, jak musí soud nadále postupovat. Buď žalobce vezme žalobu zpět s odůvodněním, že byla uzavřena mediační dohoda, čímž byste se samozřejmě vyhnul dalšímu soudnímu jednání. To ale rozhodně nedoporučuji, jelikož byste pak neměl žádné závazné soudní rozhodnutí a doporučuji trvat na druhé variantě, a to, že soud mediační dohodu schválí formou smíru, budete mít v ruce autoritativní rozhodnutí, ovšem ještě jednomu soudnímu jednání se nevyhnete.
2. Mediátorovi odměnu odepřít nemůžete, neboť on není odpovědný za rozhodování soudu, v podstatě se soudem nemá nic společného. Pokud Vás mylně informoval, mohl byste si stěžovat na jeho odbornost, ale nezakládá to právo nevyplatit mu odměnu.
3. Nikdy se nedá s jistotou uzavřít, jak bude další jednání ve věci probíhat. Dalo by se očekávat, že se nic zásadního měnit nebude, nicméně nikdo Vám nezaručí, že to tak skutečně bude a může se stát, že Vám bude přítomnost právního zástupce u jednání chybět.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?
- Poradenství a živnostenský list - je potřeba nebo ne?
- Laktační poradce - potřebuje živnostenský list nebo ne?
Chtěla bych dělat laktačního poradce, vydělala bych si např. 300 Kč/měs. Musím na to mít živnostenský list nebo ne?
Děkuji, Johana
ODPOVĚĎ:
Dle § 2 živnostenského zákona je živností každá soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pakliže hodláte poskytovat služby laktačního poradenství za splnění všech těchto podmínek, budete živnostenské oprávnění potřebovat (výše Vašeho výdělku není v tomto ohledu rozhodná).
Služby laktačního poradenství lze zařadit do kategorie živností volných, které jsou vyjmenovány v příloze č. 4 živnostenského zákona. Konkrétně by se pak mohlo jednat o některou z těchto živností:
- poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (bod 60 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti (bod 72 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu (bod 78 přílohy č. 4 živnostenského zákona),
- poskytování služeb pro rodinu a domácnost (bod 79 přílohy č. 4 živnostenského zákona), nebo
- výroba, obchod a služby jinde nezařazené (bod 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný živnostenský úřad a zařazení svého podnikatelského záměru do některé z kategorií živností volných zde konzultovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickou osobou, kterými jsou:
a/ plná svéprávnost, a
b/ bezúhonnost
(jak vyplývá z § 6/1 ve spojení s § 25/1 živnostenského zákona).
Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů (§ 6/2 a 3 živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vyvážení septiku na pole a novela vodního zákona
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obecní úřad požaduje účty za likvidaci spašků - může to požadovat?
- Likvidace splašků firmou - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (účty) o likvidaci pro kontrolu úřadem?
- Kontrola likvidace splašků městem, obcí - jak dlouho musí mít majitel nemovitosti doklady (paragon)?
Úvodem předesílám, že naše obec (necelých 300 obyvatel) nemá splaškovou kanalizaci a ani to nyní neplánuje, tudíž zůstáváme závislí na vyvážení. Na Internetu jsem něco našel k novele zákona o odpadech z roku 2015, ale z článku vyplývalo, že ještě bude provedena úprava vodního zákona a vše vyznělo ve smyslu, že již nebude možné vyvážet obsah septiků na pole.
1) Chci se proto zeptat, jaká je v současnosti situace a jestli v minulosti bylo vůbec v pořádku vyvážení na pole (a kdy tato možnost skončila), či byla-li k tomu - kam septik vyvážet - nějaká striktní legislativa?
Vzhledem k tomu, že vlastníme pole (pronajímáme ho a je tedy obděláváno, pravidelně oráno, nejedná se o travnatou louku), mám tím samozřejmě na mysli vyvážení na naše vlastní pole.
2) Jsme povinni asi mít i nějaké doklady o způsobu zneškodňování odpadních vod (např. předložení smlouvy či potvrzení tím, kdo nám to vyváží, doklady o zaplacení a vyvezení apod.)? , případně za kolik let zpětně může dotčený vodoprávní orgán nebo životní prostředí takovou dokumentaci požadovat?
3) Septik (naštěstí byl součástí projektu RD při jeho výstavbě před 37 lety) jsme samozřejmě v minulosti průběžně nechávali vyvézt, ale na vesnici se kolem těchto věcí nikdy moc neúřadovalo, tudíž vyjma některých dokladů z posledních let (které spíše dokládají skutečnost "vyvezení" a nikoliv "kam to bylo vyvezeno", nebudeme schopni na výzvu příslušného orgánu doložit jím očekávanou dokumentaci. Hrozí nám za to nějaká sankce a může nám alespoň pomoci skutečnost, že stav septiku a kanalizace z RD do něj není v havarijním stavu? Děkuji Petr
ODPOVĚĎ:
Úpravu je možné naleznout především ve vodním zákoně, a to v části upravující nakládání s odpadními vodami.
Dle § 38 odst. 6 tohoto zákona kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
Dále dle § 38 odst. 7 vodního zákona vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
Tedy vypouštění odpadních vod na pole je možné jen na základě povolení příslušného úřadu, a současně je nezbytné na výzvu úřadu prokázat jejich zneškodňování, které musí odpovídat zákonu. Vývoz na pole nebyl možný bez povolení ani v minulosti.
Skutečnost, že septik není v havarijních stavu, nemůže být chápána jako „polehčující“ okolnost, jelikož máte povinnost jej udržovat ve stavu nikoliv havarijním.
Pokud nezajistíte zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce (podle § 38 odst. 6 vodního zákona), dopouštíte se přestupku, za který je možné uložit pokutu do 50.000,- Kč.
Pokud nemáte povolení k vypouštění odpadních vod a přesto tyto vody vypouštíte, hrozí Vám pokuta až do 100.000,- Kč.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z čisté pozůstalosti nebo z poloviny SJM?
- Výpočet odměny notáři za dědické řízení - z poloviny SJM nebo z čisté pozůstalosti?
- Jak se počítá odměna notáři za dědické řízení?
Chtěl bych se zeptat, z čeho se počítá odměna notáře v pozůstalostním řízení po úmrtí jednoho z manželů - zda z poloviny majetku ve společném jmění manželů nebo z čisté pozůstalosti? SJM tvoří celkem cca 12,5 mil. Kč, z toho polovina 6,25 mil. Čistá pozůstalost ovšem je pouze 2,5 mil. Kč. Notář si chce účtovat 24.560 Kč jako odměnu + DPH. Je to správně? Děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Notář vypočítává svou odměnu dle Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. – tj. dle notářského tarifu. Vypořádává-li notář nejprve společné jmění manželů a pak teprve rozhoduje o rozdělení dědictví, pak vypočítává svou odměnu podle § 12 odst. 3 vyhlášky: „Je-li obvyklá cena aktiv pozůstalosti nižší než součet poloviny obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a obvyklé ceny majetku, který náležel výhradně zůstaviteli, je základem odměny notáře jako soudního komisaře tento součet. “ Při stanovení odměny notář postupoval dále dle § 13 a § 25.
Notář tedy stanovil svou odměnu z poloviny hodnoty SJM z částky 6,25 mil. součtem 2.000 + 4.800 + 4.500 + 10.000 + 3.250 (+ asi nějaké drobné, zaokrouhlené na desítky nahoru, tedy na 3.260) = 24.560 Kč.
Notářský tarif je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-196
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemníkovi - může nájemník neuhradit nedoplatek?
- Opožděné zaslání vyúčtování služeb nájemci - může nájemce nezaplatit nedoplatek?
- Lhůta na zaplacení nedoplatku služeb nájmu nájemníkovi, nájemci - do kolika dnů by měl nájemník dluh zaplatit?
- Výpověď nájmu z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu v nájmu
- Výpověď nájmu pronajímatelem z důvodu nezaplacení nedoplatku za služby nájemcem
Pronajímáme byt v osobním vlastnictví. Dva roky po sobě vznikl na službách a energiích značný nedoplatek. Zálohy SVJ, které jsme platili my, byly po oba roky vyšší než které platil nájemník. Při vyúčtování nájemník v prvním roce dlužnou částku uhradil, ve druhém roce odmítá dluh uznat. V pololetí jsme navýšili zálohy, což nájemník akceptoval. Dluh odmítá uznat, protože jsme jednak zaslali vyúčtování o několik dní později než ukládá zákon a jednak proto, že jsme dříve nenavýšili zálohy na služby ačkoliv bylo jasné, že nepokrývají předpokládanou spotřebu.
K zaslanému vyúčtování ovšem nezaslal připomínky ani na něj nijak nenamítal zákonném termínu (30 dní po doručení vyúčtování). Na pozdější námitky jsme ovšem reagovali tak, že jsme zaslali požadované detailnější dokumenty k vyúčtování a částku dluhu jsme dobrovolně snížili ovšem s podotknutím, že termín splatnosti dluhu zůstává nezměněný, tj. 4 měsíce po dodání původního vyúčtování a výzvě k úhradě dluhu. Na to ovšem nájemník nereagoval a termín splatnosti již vypršel.
Nyní bychom chtěli dát nájemci výpověď z důvodu nezaplacení dlužné částky na energiích a službách, očekáváme však, že se bude bránit soudní cestou. Prosíme o vaše vyjádření, zda výše uvedené okolnosti zvláště pak nenavýšení předpisu záloh po prvním roce může být pro nás přitěžující okolností u soudu, která by mohla vést k naší prohře nebo lze očekávat, že jsme v právu.
Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Opožděně zaslané vyúčtování ani nenavýšení záloh nejsou důvodem pro neuhrazení vyúčtování a následně ani důvodem pro prohru v soudním sporu. Nájemník měl správně postupovat tak, že měl nedoplatek uhradit a požadovat po vás pokutu 100, -Kč za den za opožděně zaslané vyúčtování. Jste tedy oprávněni nájemníkovi dát výpověď a v rámci soudního sporu o neuhrazené vyúčtování budete určitě úspěšní, bez ohledu na skutečnost, že jste nenavýšili zálohy.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Opakované napadání manželkou milence s fyzickým útokem - trestní řízení a soudní zákaz přiblížení k poškozenému
- Fyzické napadení manželkou milence - jak požádat o zákaz přiblížení k poškozenému soudně?
Mám poměr se ženatým mužem přes 3 roky (2013-2016). Je to soused o pár domů dále. Já žiji s přítelem a naším společným synem (6 let). V únoru jsem s milencem otěhotněla, ale v dubnu 2016, pár dnů po tom, co se odstěhoval od ženy a dcery (6let), jsem šla na potrat. Oba jsme dítě chtěli, ale jelikož je jeho žena "blázen" a moje těhotenství by nebylo klidné a celé by to bylo dost komplikované a stresující, rozhodla jsem se jít na potrat. On bydlel 4 měsíce mimo domov, poté se v srpnu vrátil domů kvůli dceři, která to špatně nesla, což Zdeně i řekl. Do července 2016 jsme neměly se Zdenou žádnou rozepři, zřejmě asi nechtěla vidět, že mezi mnou a jejím mužem něco je, ale poté, co jí o našem vztahu řekl v podstatě vše, začala dělat problémy. Začalo to tím, že mě její kamarád urážel na sociální síti Facebook, což jsem hlásila na Policii, ale nakonec to neřešila s tím, že pokud ještě něco vymyslí, dořeším to u přestupkové komise. Poté, na jejich společné dovolené, kde jí o nás František pověděl, mi před mým synem, když jsem přijížděla k domu autem, bouchala na okno u auta, křičela po mně sprostá slova a plivla mi do auta. Týden, dva na to našla u svého muže fotku ultrazvuku našeho dítěte a tak šel s pravdou ven i v tomhle. Nechtěla jsem, aby se tohle někdy dozvěděla, protože jsem věděla, co to pro mě bude mít za následek. Na toto zareagovala tak, že spolykala nějaké prášky, zapila je alkoholem a její muž ji vezl do nemocnice, kde si ji tu noc nechali. Druhý den jsem byla se sestrou u rodičů na zahradě, kdy Zdena projížděla kolem a křičela po mně, že jsem vražedkyně a jak se mi s tím, že jsem zabila svoje dítě žije. Já si to nenechala líbit, taky jsem na ni křičela. Padla tam výměna názorů a ona odjela. Za dalších asi 14 dní vlezla svému muži do telefonu, kde našla naše společné zprávy, psala mi a opět vyhrožovala po SMS, já tou dobou spala. Ráno jsem jí odepsala přímou a pravdivou zprávu, kterou asi nemohla unést a zablokovala jsem si její telefonní číslo. Když jsme šli s Martinem a synem do auta, abychom ho zavezli do školky a jeli do práce, seděla u svého domu nachystaná ve svém autě a v mžiku byla u toho našeho a zastavila tak, že nám v podstatě znemožnila výjezd, přišla k mému oknu, Martin stáhl okénko a ona po mně křičela: "Ty ku..., já tě zabiju! ", což slyšel, jak Martin, tak můj syn, který na to reagoval pláčem. Martinovi se podařilo její auto nějak objet a ona se vydala za námi. Místo do školky jsme jeli úplně jinam, bezcílně, aby nedělala scénu i před školkou a hlavně před naším synem. Martin jí volal a strašně jí do telefonu nadal, ať to okamžitě otočí a přestane nás pronásledovat. Po pár kilometrech auto otočila a jela zpět.
Teď poslední útok z její strany byl takový, že jsem v polvině září 2016 v pátek večer šla pověsit prádlo na terasu a slyšela jsem, jak mi hází někdo kamínky do oken, šla jsem se podívat před dům a se zapnutým videem na telefonu nahrála celý můj a Zdenin rozhovor, kde mi říká: "Vylez ven, ty děvko, ať ti můžu rozbít hubu! " (Nevím, zda tu má nějakou váhu moje odpověď, v které jsem jí řekla, co bych chodila ven, pojď sem, nebo tak přelez plot, už nevím přesně.) Poté odešla, volal mi její muž a při našem rozhovoru přelezla zmíněný plot a šla proti mně s pěstí a chystala se dát mi ránu. Chytila jsem ji ruku a druhou se bránila, daly jsme si každá asi 7 ran, trvalo to celé ani ne minutu. Nic se mi nestalo, jen oděrka na tváři a zlomený nehet, ona prý malý modrák pod okem. Bylo to absolutně beze svědků, před jedenáctou v noci, syn spal, Martin byl v práci. Šla jsem to za pár dnů nahlásit a policie to chtěla odeslat na úřad jako přestupek, ale včera (06.11.2016) mi volal policajt, který to se mnou sepisoval a říkal mi, že to projednával se státním zástupcem a je to prý na hraně trestného činu, takže to překvalifikoval na trestný čin a mám se zastavit s důkazy a pošle to k soudu.
A tak se chci zeptat, nebude mít tohle pro mě spíš špatný dopad? Když vezmeme v potaz, že nemám na právníka, ani soudní výlohy, ona ano. Jestli mám vůbec právo vzít si ex offo.
Nikdy jsem u soudu nebyla, v trestním právu se nevyznám. Mám vůbec nějakou šanci na to, že "vyhraju" spor? Chci jen, aby mi dala pokoj, aby měla snad soudem přikázané, ať se ode mě drží dál a nevšímá si mě. Nevím, co mám právo žádat od soudu a zda nezohlední v její prospěch moje "nemorální chování", že mám poměr s jejím mužem. Zajímá mě hlavně, co můžu čekat, jaká jsou pro mě rizika a zda jsem po právní stránce vůbec v právu?
Děkuji moc za odpověď. Petra
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, o jaký trestný čin se jedná, v úvahu přichází trestný čin ublížení na zdraví, ale zde záleží, jaké zranění bylo způsobeno, popř. jak dlouho trvala pracovní neschopnost, dále podle toho, co paní na policii uvedla, také např. výtržnictví, nebezpečné vyhrožování apod. viz níže.
Naopak jednání ze strany paní by teoreticky bylo možné charakterizovat (za splnění zákonem stanovených podmínek) jako trestný čin nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), výtržnictví (§ 358 trestního zákoníku) popř. i další trestné činy/přestupky, opět se zohledňují konkrétní okolnosti.
Obecně může být přihlédnuto k tomu, že jednala „v afektu“, nicméně toto přihlédnutí je v omezené míře a samotná skutečnost, že máte poměr s jejím manželem, nemůže být důvodem pro zhoršení Vašeho postavení v řízení.
Můžete podat na paní trestní oznámení pro podezření ze spáchání některého trestného činu, např. uvedeného výše, popř. i bez odkazu na konkrétní trestný čin.
Dále se můžete proti nevhodnému chování paní bránit občanskoprávní cestou a žádat, aby se zdržela takového jednání (slovní útoky proti Vám, kontaktování apod.).
Dále co se týká bezplatné obhajoby: Obviněný má právo kdykoli za řízení žádat o bezplatnou obhajobu, nejdříve tak může učinit po zahájení trestního stíhání (kdy se teprve stává obviněným, tedy po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání), nejpozději před právní mocí rozhodnutí ve věci samé (odsuzujícího rozsudku, usnesení o zastavení trestního stíhání apod.) K žádosti je nutné přiložit doklady osvědčující majetkové poměry obviněného, např. potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání od příslušného úřadu práce, potvrzení o výši příjmu, čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem žádné nemovitosti, zejména pokud neslouží k osobnímu užívání atd.
Dle Vámi uvedených informací v této době policie shromažďuje důkazy o tom, co se vlastně stalo a zda toto naplní některou skutkovou podstatu trestného činu, či nikoliv.
Po shromáždění potřebných důkazů může být, ale nemusí, přistoupeno k Vašemu trestnímu stíhání, zde by bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání.
__
RODINA-ADOPCE, OSVOJENÍ
- Adopce dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Adopce dospělé osoby dle NOZ
- Adopce dospělé osoby a placení výživného
- Adopce dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o adopci dospělé osoby?
- adopce dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí adoptovaný přijmout příjmení osvojitele?
- může osvojitel přijmout příjmení adoptovaného?
- Může dospělý adoptovaný změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení adoptovaného po adopcci - je důvodem k vydědění
- Vliv adopce na dědění po biologickém otci
- Osvojení dospělé osoby dle nového občanského zákoníku
- Osvojení dospělé osoby dle NOZ
- Osvojení dospělé osoby a placení výživného
- Osvojení dospělé osoby a placení alimentů
- Kam poslat žádost o osvojení dospělé osoby?
- Osvojení dospělé osoby - je nutný souhlas biologického otce dospělého dítěte?
- Musí osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- může osvojitel přijmout příjmení osvojeného?
- Může dospělý osvojený změnit příjmení aby měl stejné jako osvojitel?
- Změna příjmení osvojeného po osvojení - je důvodem k vydědění
- Vliv osvojení na dědění po biologickém otci
Mám syna, 22 let z prvního manželství. Můj stávající manžel se o mého syna stará od jeho 6 let ve společné domácnosti. Sám je bezdětný. Je možné, aby si syna jako dospělého osvojil (aby po něm syn mohl případně dědit) a mám též tyto navazující dotazy:
- kam se obrátit s žádostí o osvojení?
- je nutný souhlas biologického otce, který stále platí výživné na syna, který studuje VŠ, výživné činí 4500 Kč měsíčně?
- má vliv osvojení nevlastního dítěte na povinnost otce platit výživné?
- neztrácí syn osvojením nevlastním otcem nárok na dědictví po biologickém otci, který nemá v tuto chvíli jiného potomka?
- jsou nějaká omezení či problematická místa při osvojení dospělé osoby?
- může syn nebo dokonce musí přijmout příjmení po osvojiteli?
- může si syn změnit příjmení na osvojitelovo a přestat používat příjmení biologického otce bez souhlasu biologického otce?
- je důvodem vydědění biologickým otcem změna příjmení na osvojitelovo?
Děkuji moc za právní radu.
Hezký víkend.
Jolana
ODPOVĚĎ:
Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, který je účinný od 1.1.2014, je možné osvojit i zletilou osobu. Při osvojení zletilého se už nezkoumá, zda je osvojení v souladu se zájmy osvojované osoby, ale osvojení nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zákoník přitom rozlišuje dva typy tohoto osvojení:
- osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého
- osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
Co se týče prvního typu osvojení, zletilého lze takto osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Protože pro Vaši situaci svědčí situace c) a d), tento typ osvojení je možný. Tento typ osvojení však zahrnuje negativní podmínku, a to tu, že osvojení nesmí být v žádném případě v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče osvojence. Zákon nestanovuje, co lze považovat za odůvodněný zájem pokrevního rodiče, proto je nutné ponechat posouzení splnění této podmínky výhradně na rozhodnutí soudu. Co se týče vzniku příbuzenského poměru, ten vzniká nejen mezi osvojencem a osvojitelem, ale i mezi osvojencem a dalšími členy rodiny osvojitele. To znamená, že Váš manžel by se stal otcem Vašeho syna se všemi právy a povinnostmi a přešla by na něj i vyživovací povinnost vůči synovi. Vyživovací povinnost biologického otce by osvojením zanikla.
Druhý typ osvojení lze realizovat z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud je to přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Důležitou podmínkou v tomto případě je, že osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného. Pokud Váš manžel ani Váš syn nemají žádné potomky, pak tomuto typu osvojení nic nebrání. Významným rozdílem oproti prvnímu typu osvojení je také skutečnost, že osvojený a jeho potomci nevstupují do žádného příbuzenského ani majetkového poměru a osvojenec a jeho potomci nepozbývají práva ve vlastní rodině. V tomto případě by se Váš manžel nestal synovým zákonným otcem a neměl by vůči synovi ani vyživovací povinnost – ta by zůstala jeho biologickému otci.
Pro oba typy osvojení je pak společné pravidlo, že osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců společně s osvojitelovými dětmi a jeho manželem/manželkou. Může však dědit pouze v první dědické třídě, ostatní pravidla pro dědění se na něj nevztahují. U obou typů osvojení je většině případů zapotřebí také souhlas rodičů osvojovaného. Podle § 818 a 819 nového občanského zákoníku tento souhlas není zapotřebí pouze tehdy, jestliže:
a) byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení
b) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout
c) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani po vynaložení potřebné pečlivosti
d) rodič zjevně nemá o dítě zájem – nezájem o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného zájmu
Souhlas dává rodič písemným prohlášením u soudu, k návrhu na osvojení tedy není nutné přiložit písemný souhlas synova biologického otce.
Osvojení zletilé osoby nemá vliv na její příjmení. Osvojenec však může připojit osvojitelovo příjmení ke svému, pokud k tomu dá osvojitel souhlas. Samotná změna příjmení však není důvodem pro to, aby biologický otec Vašeho syna vydědil.
Pokud se Váš manžel pro některý typ osvojení rozhodne, návrh na osvojení je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště osvojovaného (Vašeho syna). K návrhu je nutné přiložit souhlas osvojovaného, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Vzory takového návrhu najde Váš manžel k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamace vyúčtování bytu SVJ - předseda SVJ započítal 3 osoby místo 2 osob žijících v bytě
- Určení počtu osob žijících v bytě
- Má návštěva v bytě vliv na počet osob žijících v bytě - vyúčtování SVJ
- Hlášení počtu osob žijících v bytě SVJ - jak se počítají osoby?
- Počet osob žijících v bytě - musí být celé číslo nebo může být desetinné číslo?
- Změna počtu osob žijících v bytě předsedou SVJ - může to předseda SVJ udělat?
S manželem jsme vlastníci, členové SVJ a pronajímáme byt mladé ženě s malým dítětem (3 roky). Část služeb v domě je rozpočítána dle počtu osob v bytech (výtah, odpad, osvětlení chodeb), změnu inicioval předseda výboru SVJ. Od nastěhování paní máme problémy. Paní je Slovenka, několikrát do roka za ní přijede někdo z rodiny a pár dní je v bytě, například když měla paní školení nebo byl chlapeček nemocný, hlídal ho dědeček.
Pan předseda to sleduje velmi bedlivě Již 2015 požadoval, abychom platili za celý rok za 3 osoby v bytě, po dlouhých diskuzích uznal 2 osoby (posílala jsem matematický průměr obsazenosti, i se započtením všech návštěv byl hluboko pod 2,00 protože byt byl část roku prázdný nepronajatý).
2015 byl byt pronajatý po celý rok. V každoročním hlášení počtu osob v bytě jsme uvedli 2 osoby. Když přišlo vyúčtování, zjistili jsme, že je spočítáno za 3 osoby v bytě. Pan předseda bez našeho vědomí změnil údaj pro správcovskou firmu. Podali jsme reklamaci s podepsaným čestným prohlášením naší nájemnice, že v bytě žije sama s dítětem. Kolem přijetí reklamace byla ze strany SVJ řada obstrukcí, nakonec ji zamítli, nedostali jsme žádné podklady, na základě čeho. Problém se ještě prohloubil, když s paní našla přítele, který u ní občas přespí.
Naše nájemnice udává, že tak jednou za dva týdny. Domníváme se, že situace, kdy někdo každodenně sleduje naši nájemnici, není v pořádku, a rovněž není na místě požadavek, abychom ji hlídali my. Jako pronajímatelé máme dle smlouvy jednou měsíčně právo zkontrolovat byt, nic nenasvědčuje tomu, že by tam žilo více osob.
Prosím u radu:
- Existuje nějaký zákon nebo vyhláška, kde je jasně řečeno, jak se má určovat počet osob pro finální vyúčtování záloh na služby?
- Jak se počítají jednotlivé návštěvy (například do 22 hod je to " normální návštěva", po 22 hod je to již nepřihlášená osoba v bytě)? A je vůbec v pořádku sčítat jednotlivé návštěvy během celého roku když se nejedná o souvislý pobyt?
V domě není žádná recepce, takže toto sledování aprovádí pan předseda ze své vlastní iniciativy, není jak to ověřit a pochybuji, že stejným způsobem dokáže sledovat všech 30 bytů v domě
- Jak se mají hlásit počty osob?
(podle zákona č. 67/2013 Sb. :
g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
... my máme nájemní smlouvu na 2 vyjmenované osoby a když tam návštěva přespí, není to osoba, která tam žije, zákaz návštěv v bytě snad ani dle zákona možný není.
- Musí být počet osob pro finální celoroční vyúčtování nutně celé číslo?
(v SVJ v Praze 10, kde bydlí můj otec, používají čísla s dvěma desetinnými místy, počítají průměr, když se počet osob v průběhu roku mění, vím to, byla jsem na schůzi, někdo si to nechával vysvětlit)
- Může výbor SVJ bez vědomí a bez souhlasu vlastníka bytu měnit nahlášené údaje o počtu osob a ovlivňovat tak vyúčtování?
- Které ministerstvo nebo instituce vydává zákony a vyhlášky ohledně vyúčtování záloh na služby spojené s bydlením pro SVJ, kam je možné se obrátit se žádostí o informace? :
Obracím se na Vás s prosbou o radu, protože se brzy bude konat shromáždění SVJ, přijímat nové stanovy a já mám obavy, že pan předseda bude ještě více chtít upevnit svou pozici, kdy rozhoduje naprosto o všem v domě. Domnívám se, že toho zneužívá nad rámec zákona, ale jako laik nemám dostatečné argumenty
Děkuji. Michaela
ODPOVĚĎ:
Na dotazy pod body 1 a 2 jste si v podstatě správně odpověděla sama. Osobami rozhodnými pro vyúčtování služeb jsou ve vašem případě (§ 2 g) bod 1 zákona č. 67/2013) nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Návštěvy se nepočítají nijak, pokud osoba nežije s nájemcem v bytě, je to vždy návštěva, i když tam přespí. Jednorázové návštěvy nelze sčítat tak, až to dá dohromady dva měsíce, a poté navýšit zálohy, je zde požadavek skutečného žití v bytě, takže z hlediska výkladu bych sčítala pobyty v bytě až např. za situace, kdy tam "návštěva" spí např. 14 dní po sobě a v průběhu roku takto opakovaně.
Rozúčtování na dvě desetinná místa podle počtu osob si nedokážu představit, neboť z dokumentu o vyúčtování musí být jasné, kolik lidí v domě bydlí a jak vysoké jsou náklady na jednoho obyvatele.
Výbor nemůže bez vědomí vlastníka měnit počty nahlášených osob v bytě a pokud to činí a přizpůsobuje tomu vyúčtování, dopouští se bezdůvodného obohacení.
Bytovou politiku řeší Ministerstvo pro místní rozvoj, stránky www.mmr.cz, kde jsou dohledatelné kontaktní údaje i odkazy na subjekty řešící bytovou politiku.
__
OBČAN-DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě
Dobrý den. 08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Miroslav
ODPOVĚĎ:
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že elektronická aukce (resp. dražba, jak v dotazu zmiňujete), je způsobem prodeje předmětného bytu, který město (jako vlastník tohoto bytu) zvolilo.
Z dotazu usuzuji, že kupní smlouva nebyla mezi Vámi (jako kupujícím) a městem (jako prodávajícím) dosud uzavřena; z dotazu však není možné dovodit, zda jste s městem již uzavřel jinou smlouvu.
V obecné rovině platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002/1 občanského zákoníku).
Pakliže kupní cena bytu byla vytvořena na základě nesprávného znaleckého posudku, přičemž město nebude ochotno tento nedostatek odstranit, mohla by být tato skutečnost považována za důvod, který Vás bude opravňovat k neuzavření kupní smlouvy a vznesení požadavku na vrácení složené kauce.
Pro provedení důkladnější právní analýzy by nicméně bylo zapotřebí seznámit se podrobně se všemi podklady elektronické aukce a smlouvami, které jste dosud s městem uzavřel (pokud nějaké takové smlouvy existují). V této souvislosti můžete rovněž využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
který bude schopen Vám (po prostudování příslušných dokumentů) poskytnout doporučení dalšího postupu (s ohledem na objektivní stav věci).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod a vypořádání domu - jak se zjistí cena nemovitosti?
- Oddalování vypořádání SJM - je za tím vypočítavost či nějaký důvod?
- Rozvod bez vypořádaného SJM - je možné se rozvést?
Jsem před rozvodem. Co mi zbývá před rozvodovým řízením, je dohoda o vypořádání SJM. Manželka však věc neustále odkládá, nevím jestli záměrně, ale nechce se mi už cca rok k majetku vůbec vyjádřit. Předmětem SJM je rodinný dům, stojící na pozemku, který nám byl společně darován darovací smlouvou.
Chtěl bych se zeptat.
1. Rodinný dům spadá do SJM (krom toho že jsem do jeho stavby investoval jistou sumou z prodeje pozemku, který jsem vlastnil již před manželstvím), jakým způsobem se určuje cena domu, ze které se budeme vyrovnávat – používá se nějaký konkrétní druh odhadu?
2. Když pozemek je darem – spadá do rámce vypořádání SJM, nebo vyrovnání za pozemek je samostatný případ?
3. Může manželka něco sledovat z právního hlediska tím, že se odmítá dlouhodobě k majetku vyjádřit?
4. Pokud se manželka k SJM nevyjádří, mohu se rozvádět? Jak potom postupovat a jak se bude řešit majetek?
Děkuji za odpovědi
Richard
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům uvádím:
1. znalecký posudek vypracuje soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, který bude určovat obvyklou (tržní) cenu nemovitosti. Seznam soudních znalců je dostupný na stránkách www.justice.cz.
2. Pokud vám byl pozemek darován do SJM, pak i pozemek bude součástí vypořádání SJM, pokud Vám byl darován do podílového spoluvlastnictví, předmětem vypořádání SJM nebude. Zjistíte to nahlédnutím do katastru nemovitostí, pokud je pozemek v SJM, pak je u něj zkratka SJM, pokud je v podílovém spoluvlastnictví, bude u něj uvedeno zlomkem, jaká ideální část kterému z vás patří.
3. Nedá se odhadnout, co by manželka mohla sledovat, pokud dohoda o vypořádání SJM uzavřena nebude, soud vás může i tak rozvést, ale pouze tzv. sporným rozvodem. Tedy bude zjišťovat příčiny rozvratu manželství, a zde je např. možné, že manželka bude tvrdit, že vina na rozpadu manželství leží na Vás a pak po rozvodu bude požadovat výživné na rozvedenou manželku. Pokud by dohoda o vypořádání SJM podepsána byla, soud vás rozvede tzv. smluveným rozvodem, nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, v podstatě pouze konstatuje to, co je v návrhu napsáno a rozvede vás. Výživné na rozvedenou manželku by pak nebylo příliš reálné získat.
4. viz. bod 3 a dále majetek pak můžete vypořádat až po rozvodu, a to buď dohodou nebo soudně. Pokud se nedohodnete do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu, musíte před uplynutím tří let podat žalobu na vypořádání SJM, případně žalobu podávat nemusíte, ale po třech letech se vaše nemovitosti automaticky z režimu společného jmění změní na podílového spoluvlastnictví a budete mít s manželkou každý polovinu všech nemovitostí, které jste měli v SJM. Movité věci po třech letech zůstávají tomu z vás, kdo je užívá.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Zákaz přepronajímání a práce na DPP pro nájemce nebytových prostor
- Práce na DPP v nebytových prostorech pro nájemce a zákaz přepronajímání - je zákaz porušen?
Mám nájemní smlouvu od 2012 v nebytových prostorách u státní organizace. Nájemní smlouva je na kosmetické služby. Bez specifikace služeb ani tam není napsán žádný paragraf. Ve smlouvě je, že místnosti nesmím přepronajímat, což nedělám. V prostorách provozuji od 2012 kosmetiku, masáže, manikúru, na které mám řádné živnostenské oprávnění. Salon jsem přebírala po paní, která ho tam provozovala 10 let. Též měla kosmetiku a masáže. Na kosmetiku a masáže měla lidi na dohody o provedení práce DPP. Takto jsem pokračovala já dál až do dnešní doby. 08/2016 jsem vzala na dohodu paní na pedikúru, která ji provozovala v místě, ale jiných prostorách 12 let. Po skončení její nájemní smlouvy, jsem ji vzala k sobě.
V současné době, jsem byla nařknuta, že pronajímám místnost paní na pedikúru a že jsem porušila nájemní smlouvu a budu předána na právní oddělení s tím, že můžu rychle skončit. Když jsem poukázala na to, že nepronajímám, že mám s paní dohodu a ještě jen dočasně, protože paní čeká již 3 měsíce, až se vypíše veřejná soutěž na místnost pedikúry, kde původně pracovala, tak i přesto prý budu předána právnímu oddělení.
Chtěla bych poradit, zda jsem opravdu něčím smlouvu neporušila, zda dohoda o provedení práce je dostačující a zda můžu pod kosmetickými službami provádět i podlužby, jako jsou masáže, pedikúra, manikúra.
Předem děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
Ivana
ODPOVĚĎ:
Pokud máte s někým uzavřenu dohodu o provedení práce, je to pracovněprávní vztah stejně, jako byste s ním měla uzavřenu pracovní smlouvu. Nařčení, že paní dáváte prostory do podnájmu, se tedy rozhodně nezakládá na reálném základě a není třeba se ničeho obávat. Jiná situace by byla, kdyby paní byla živnostník a podnikala ve vašich prostorách. Tedy měla by své klienty, které by sama svým jménem účtovala. Tam by problém byl. Ovšem dohoda o provedení práce zakládá pracovněprávní vztah, zaměstnanec tedy nepodniká na vlastní účet a ve svých prostorách, nýbrž na účet zaměstnavatele a zaměstnanci tedy nelze dát ze samotné podstaty pracovního práva místo k provozování práce do podnájmu.
__
OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zákaz činnosti, uplynutí trestu - kdy mě zapíše rejstříkový soud do orgánu společnosti
- Zapsání do orgánu společnosti po uplynutí trestu zákazu činnosti - kdy je možné o zápis do rejstříku požádat?
- Kdy mohu požádat rejstříkový soud o zapsání do rejstříku orgánu společnosti od uplynutí trestu zákazu činnosti?
Byl jsem odsouzen k zákazu činnosti ve statutárních orgánech. Trest mi vypršel 08/2016 a přesto mě odmítá rejstříkový soud zapsat do orgánu společnosti. V příloze posílám potvrzení o platbě a výpis rejstříku trestu.
Děkuji Gregor
ODPOVĚĎ:
Dle § 74 odst. 2 trestního zákoníku platí, že byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Vzhledem k tomu, že neuvádíte přesnější informace o tom, z jakého důvodu rejstříkový soud odmítá návrh na zápis provést, nelze přesně situaci posoudit. Nicméně platí následující:
Trest zákazu činnosti omezuje pachatele ve výkonu zakázané činnosti pouze po dobu stanovenou v rozhodnutí. Tedy po jejím uplynutí, kdy pachatel trest vykoná (ve smyslu dodrží zákaz činnosti), již odpadá překážka tohoto zákazu a pachatel opět může vykonávat činnost, která mu byla předtím zakázána.
Trest stanovuje soud v odsuzujícím rozsudku a rozsah (délka) trestu je taktéž v tomto rozsudku stanovená. Pokud takový rozsudek nabude právní moci, je závazný i právě co do délky uloženého zákazu činnosti. Nelze tedy tento zákaz činnosti prodlužovat.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nesprávné rozhodnutí o předběžném opatření
- Odškodnění za předběžné opatření soudu, které bylo zrušeno po 21letém soudním sporu
- Náhrada škody od státu - neoprávněné předběžné opatření
- Odškodnění od státu - neoprávněné předběžné opatření
Moje firma byla v r. 1995 zažalována o vydání výrobního zařízení s
předběžným opatřením zákazu výroby na tomto zařízení. Po více než 21 rocích byl vynesen prvoinstanční rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a předběžné opatření zrušeno. Jakákoli náhrada proti žalobci je bezpředmětná, jelikož fakticky přestal existovat. Je prosím možné požadovat náhradu majetkové újmy od státu který zákaz vydal, jaká je promlčecí doba a jak je možné způsobenou škodu prokázat? Nemám tím na mysli náhradu za zdlouhavý soudní proces, ale způsobenou škodu, ušlý zisk atd.
Předpokládám, že újma se má nejprve uplatnit u ministerstva spravedlnosti a že promlčecí doba je obecná. Nikoli tedy půl roku jako odškodnění za zdlouhavý soudní proces.
Děkuji, přeji pěkný den a zůstávám s pozdravem Milan
ODPOVĚĎ:
Po státu je možné vymáhat pouze škodu způsobenou buď rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.
V případě rozhodnutí:
Nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.
Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.
Přičemž dále obecně platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje (takovým prostředkem se rozumí zejména řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek). Tedy byl aktivní v řízení a hájil svá práva.
V případě nesprávného úředního postupu (ve Vašem případě právě zmiňovaný nárok na náhradu škody za nepřiměřené dlouhé soudní řízení) přichází tato náhrada škody v úvahu, pokud řízení netrvalo přiměřenou dobu, což v obecné rovině doba řízení (prvoinstančního) 21 let za přiměřenou dobu nelze považovat.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení lékařské prohlídky až po zkušební době - je to dle Zákoníku práce?
- Odmítnutí uhrazení zdravotní prohlídky zaměstnavatelem - chce zaplatit až po zkušební době
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit lékařskou prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit zdravotní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
- Kdy musí zaměstnavatel proplatit vstupní prohlídku zaměstnanci - ihned nebo může až po zkušební době?
Rád bych se zeptal, do kdy mi musí zaměstnavatel proplatit povinnou lékařskou prohlídku po jejím splnění za zaplacení poplatku 518 Kč s DPH. Nyní po nástupu do zaměstnaní jsem ji splnil, uhradil u jejich lékaře a řekli mi, že proplacené to bude až po zkušební době. Já jsem ale nedal toto jako souhlas. Do kdy mi ji má firma poplatit? Ihned? O první výplatě? Děkuji, Cyril
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, v platném znění stanoví následující: „Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. “
Zákon žádnou lhůtu sice nestanoví, z výše uvedeného ale vyplývá, že povinnost zaměstnavateli k úhradě dané prohlídky vzniká uzavřením pracovního poměru s uchazečem, pokud se s uchazečem nedohodl jinak, což uvádíte, že se ve vašem případě nestalo. Ze strany zaměstnavatele tak neexistuje žádný oprávněný důvod k odsunutí platby ani na první výplatní termín a už vůbec ne skončení zkušební doby. I kdyby s Vámi byl pracovní poměr ve zkušební době rozvázán, pak máte nárok na základě výše uvedeného ustanovení na proplacení vstupní lékařské prohlídky.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Záměrně nesprávně vyplněné potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Nesprávné údaje v potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele - jak požádat zaměstnavatele o opravu když ukončil činnost?
Může zaměstnavatel bez mého souhlasu zpětně měnit již vydané potvrzení o zaměstnání a zaslat mi dodatečně poštou zcela jiné s kterým absolutně nesouhlasím?
Můj zaměstnavatel s. r. o. odhlásil ke dni 31.1.2015 na základě formuláře hromadné oznámení zaměstnavatele úplně všechny zaměstnance včetně
mě z evidence pojištění. Po mém jednání se Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda, u které jsem registrovaná se mi podařilo zjistit, že toto provedl kódem O. Ostatním zaměstnancům vyplatil odstupné. Mě jen předal potvrzení o zaměstnání. Dle všeho se jednalo o ukončení činnosti zaměstnavatele. Moje původní potvrzení o zaměstnání je v souladu s OSSZ i Zdravotní pojišťovnou a nechápu proč mi bylo po velmi dlouhé době zaslané zcela jiné i s jinými daty, které se neshodují jak na OSSZ, tak i na Zdravotní pojišťovně. Původní potvrzení o zaměstnání jsem přitom přebrala osobně a datum přebrání je na tomto potvrzení sepsán i s mým podpisem. Je možné nějakým způsobem jako zaměstnanec zjistit na finančním úřadě za jakých okolností můj zaměstnavatel ukončil svou činnost? Děkuji. Miriam
ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost vydat v den, kdy končí Váš pracovní poměr. Pokud Vám takto potvrzení vydal, vy jste s ním souhlasila, a následně mi zaměstnavatel doručil potvrzení úplně jiné, pak bych na zaměstnavatele adresovala písemný dotaz, že s novým potvrzením nesouhlasím.
Kód „O“ u zdravotní pojišťovny se uvádí, pokud zaměstnanec skončil zaměstnání a zaměstnavatel se takto odhlašuje od platby pojistného za zaměstnance. Kód neříká nic o tom, proč zaměstnanec zaměstnání ukončil.
Pokud zaměstnavatel ukončil činnost a Vy jste dostala na základě tohoto výpověď z pracovního poměru výpověď, pak jste měla nárok na odstupné. Neuvádíte však, jakým způsobem s Vámi byl pracovní poměr ukončen. Nicméně se domnívám, že v daném případě uplynula i jednoletá objektivní lhůta pro možnost bránit se neplatnosti skončení pracovního poměru, pokud byste nesouhlasila.
Pokud zaměstnavatel byl s. r. o. , můžete se dozvědět z obchodního rejstříku, zda zaměstnavatel ukončil svoji činnost, a kdy tomu tak bylo, což ale nemusí být provázané na Vaše skončení pracovního poměru.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů, platí pro něj § 1180 NOZ?
- SVJ založené Zákona o vlastnictví bytů 72/1994, platí pro něj nový občanský zákoník?
V našem SVJ vzniklé v roce 2010 máme zajímavou situaci. Výbor nám sdělil, že odměnu výboru a kontrolní komisi máme platit nově za jednotku podle § 1180. Když jsem argumentoval, že podle stejného § 1180 si terasy mají hradit vlastníci s výhradním užívacím právem, tak obrátili a advokátní kancelář SVJ nám sdělila toto:
"SVJ je vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. (dále také jen „zákon o vlastnictví bytů), a proto se na něj ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník“) nevztahuje.
Dostali jsme se tak do situace, že NOZ platí v našem SVJ pouze když se to výboru hodí.
Mohu se tedy zeptat zda §1180 NOZ pro SVJ vzniklé v roce 2010 platí, anebo snad neplatí?
Můj názor laika je, že NOZ platí, ale budu rád pokud se k tomu vyjádříte vy.
Moc děkuji, Lumír
ODPOVĚĎ:
Novým občanským zákoníkem se řídí nejen společenství vlastníků vzniklá po 1. 1. 2014, ale rovněž společenství vlastníků vzniklá do 31. 12. 2013. Tato společenství vlastníků pak mají povinnost do tří let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku přizpůsobit své stanovy jeho donucujícím ustanovením. Vámi citované ustanovení platí i pro SVJ založené podle zákona o vlastnictví bytů a nelze si uvedené ustanovení vykládat tak, že na některé situace dopadá a na některé nedopadá.
__
FINANCE-DANĚ
- Vyhnutí se placení DPH částečnou fakturací na manželku (obrat nad 1 milion Kč)
- Část faktur vydaných manželkou - snaha neplatit DPH (obrat nad 1 milion Kč)
- Fakturování části příjmů z podnikání manžekou - snaha vyhnout se placení DPH (obrat nad milion Kč).
Prodávám výrobky ze silikonu (zboží sám vyrábím). Zboží nabízím přes vlastní eshop a Ebay. Protože již minulý rok (2015) přesáhly tržby 1 000 000 korun přistoupil jsem k tomu, že část objednávek fakturuji na manželku, která má také živnostenské oprávnění. 99% objednávek jde do zahraničí koncovým odběratelům a je pro mě hodně nevýhodné spadnout do platby DPH. (musel bych odvádět i z poštovného)
Chci se zeptat, zda tato forma dělení je z právního hlediska v pořádku. Veškeré příjmy jdou buď na můj účet v bance, nebo na účet PayPal, protože zákazníci platí platební kartou a nejde zisky směrovat pokaždé na účet někoho jiného podle toho, když zrovna fakturuji na sebe nebo na manželku. Jak se na to bude správce daně dívat, když si vyžádá výpisy z účtu?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o obcházení zákona a správce daně Vám doměří DPH a daň z příjmů za období, kdy jste takto zákony obcházeli. Vaše jednání může mít i trestněprávní důsledky.
__
FINANCE-DANĚ
- Zařazení do EET - první, druhá, třetí a čtvrtá fáze EET
- Zařazení do EET - 1. fáze, 2. fáze, 3. fáze, 4. fáze EET
- Fáze EET u maloobchodního prodeje
Jsme spol. s. r. o. , která se zabývá výrobou interiérového nábytku z masívu. Naše výrobky rozvážíme prodejcům (velkoobchod), v naší provozovně uskutečňujeme prodej i konečným zákazníkům (maloobchod). Náš sortiment výrobků doplňujeme o zboží nakoupené od jiných výrobců (rošty - velkoobchodně, povlečení, matrace apod. - maloobchodně). Zajímá mě naše zařazení do evidence k EET - do které fáze spadáme? Je to fáze druhá - (velkoobchod, maloobchod) nebo až čtvrtá (výroba nábytku, zpracování dřeva)?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Gabriela
ODPOVĚĎ:
Pro zařazení do konkrétní fáze, resp. pro určení zahájení EET je rozhodující konkrétní činnost, nikoli obecný charakter podnikatele. Jeden subjekt tedy může při určité činnosti evidovat tržby dříve než u ostatních. To by měl být i Váš případ.
Pro určení konkrétní fáze určete kódy NACE Vašich konkrétních činností.
Pro druhou fázi - maloobchod se jedná o kódy NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
Pro třetí fázi - výrobu nábytku pak o kódy NACE 31 a 32.
Samozřejmě je možné, abyste spustili EET zároveň, především z administrativních důvodů, abyste nemuseli rozlišovat mezi různým zbožím.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Řízení v opilosti, méně než 1 promile v krvi - trest, postih
- Řízení v podnapilosti, pod 1 promili v krvi - trest, postih
- Řízení v opilosti - alkohol v dechu nebo krvi?
- Je pro řízení v opilosti důležitý alkohol v krvi nebo dechu?
- Řízení v opilosti - přestupek nebo trestný čin?
- Řízení pod vlivem alkoholu - kdy je přestupek a kdy trestný čin?
13.10.2016 se mi stala nemilá situace. Den před prací jsem, cítil jsem se takřka v pořádku bez zjevné podnapilosti. Bohužel v projíždění zatáčky mi autobus vjel do pruhu a odřel kousek levý přední blatník (žádná velká škoda ani zranění jenom oděrky). Po následném dojetí autobusu a předání kontaktů s řidičem, jsem zjistil že řidič autobusu, už volal na místo dopravní Policii. Po přijetí dopravní policie, byly provedeny dechové zkoušky u mě bohužel pozitivní s výsledkem 1. zkoušky 1.08 promile a 2. zkoušky 1.00. Odmítl jsem požití alkoholu před jízdou a byl jsem převezen na odběr krve, kde mi bylo provedeno vyšetření doktorek, kterému jsem se nejevil pod vlivem alkoholu a dokonce se mě ptal, zda nejsem diabetik. Jaký bude postup v případě že by výsledek v krvi byl pod hranicí 1.00 promile, jelikož v zákoně je psáno, že se musí jednat a alkohol v krvi, nikoliv o alkohol v dechu přičemž vyšetření lékařem vylučovalo, že bych byl ve stavu vylučujícím způsobilost. Momentálně nevím žádné podrobnosti a chtěl bych názor jak se v této situaci zachovat popřípadě jestli je nějaká možnost v případě podezření z trestného činu na rekvalifikaci na přestupek. Je to můj 1. prohřešek nemám žádný záznam ani za parkování co mi tedy může hrozit? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan
ODPOVĚĎ:
Zákon nestanovuje hranici množství alkoholu v krvi rozlišující, kdy se jedná o trestný čin (ohrožení pod vlivem návykové látky) a kdy o (mírnější) přestupek. Tato hranice je ovšem dovozena rozhodovací praxí soudu a činí 1 promile. Pokud tedy jste měl v krvi 1 promile a více, bude se jednat o pro Vás horší variantu, a to trestný čin, pokud by množství alkoholu v krvi bylo méně než 1 promile, jednání by bylo posuzováno jako přestupek.
Zde záleží, co se podaří v řízení prokázat. Skutečnost, že se jedná o Váš první prohřešek, jak uvádíte, by měla být zohledněna při posuzování případné sankce/trestu za toto jednání.
Za trestný čin Vám hrozí, vzhledem k tomu, že došlo k dopravní nehodě, šest měsíců až tři léta, peněžitý trest nebo zákaz činnosti (řízení motorových vozidel.
Za přestupek Vám hrozí podle klasifikace max. 20 000, - Kč pokuta, v případě pro Vás nepříznivější klasifikace až 50.000,- Kč a dále zákaz činnosti (řízení motorových vozidel).
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné (přiznaný invalidní důchod)
- Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
- Právo na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (invalidní důchod)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Proplacení pracovního oděvu zaměstnavatelem - má to na zaměstnanec právo nebo ne?
- Musí zaměstnavatel proplatit pracovní oblek zaměstnance nebo ne?
- Kdo platí pracovní oblečení, oblek zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
Pracuji na městském úřadě jako dělnice již 2006-2016, bohužel poslední rok (10/2015-10/2016) jsem byla na neschopence, a poté mi byl přidělen 1. stupeň invalidního důchodu. Do práce se vrátit nemohu, zdravotní stav to nedovoluje, a v práci mi bylo řečeno, že s dohodu souhlasí. Bohužel bez odstupného. Jako dělnice pracujeme dvě, ona dostávala po dobu 7 let pracovní oděv, já ne. Když jsem řešila, zda mi ho zpětně proplatí, tak mi bylo řečeno, že až se vrátím z nemocenské vše se vyřeší. Teď když chci ukončit pracovní vztah dohodu, mi řekli, že nemůžu řešit už ani pracovní oděv.
To opravdu nemám nárok ani na zpětné proplacení pracovního oděvu ani na odstupné? Blažena
ODPOVĚĎ:
Pokud není Vaše neschopnost konat dosavadní práci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak na odstupné nemáte nárok. Pokud jste si sama hradila pracovní oděv, můžete žádat o jeho proplacení, ovšem pouze tři roky zpětně. Pokud by Vám zaměstnavatel nechtěl vyhovět, musela byste se obrátit na soud s žalobou na zaplacení.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Setkávání prarodiče s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnoučetem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání prarodiče s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Setkávání babičky, dědečka s vnučkou, vnukem - na kolik hodin týdně má prarodič práv vnouče vidět
- Styk s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
- Styk s babičky, dědečka s vnoučetem - kde by se měl prarodič s vnoučetem setkávat?
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je rodič povinen mluvit s prarodiči dítěte?
- Jsou rodiče povinni mluvit s prarodiči dítěte (tchýně, tchán) nebo ne?
- Je rodič dítěte povinen mluvit s tchýní, tchánem o dítěti (vnoučeti)?
2012-2016 jsme manželé a vychováváme roční dceru. Od samého začátku máme problémy s manželovo matkou. Nikdy jsme jí nebránili, aby kdykoliv viděla vnučku, přestože se netají tím, že mne nesnáší. Doteď nás navštěvovala 1x týdně na 3-4 hodiny a nyní tvrdí, že jsme povinni jí dítě odevzdávat 1x týdně na celý den, protože jako babička si chce vnučky užít ve své domácnosti a má na to právo. Nejsme v rozvodovém řízení, ani rozvod neplánujeme, tudíž její požadavek nám přijde neoprávněný. Kdo má prosím pravdu?
Protože se naše vzájemná komunikace s tchýní velmi zhoršila, domluvili jsme se s manželem, že naši domácnost jeho matka navštěvovat nebude a manžel jí naši dceru přiveze k ní domů, kdykoliv to bude možné. Naše dotazy zní:
Jsem povinna s manželovou matkou komunikovat, jak osobně, tak telefonicky? Jak často, případně na kolik hodin jsme povinni dceru vozit k manželově matce, aby si nemohla stěžovat, že jí bráníme ve styku s vnučkou
Děkujeme, Alena
ODPOVĚĎ:
Manželova matka má pravdu v tom, že má ze zákona právo na kontakt se svou vnučkou. Žádný zákon už ale nestanoví, jak často má kontakt prarodiče s vnoučetem probíhat, jak dlouho má trvat, kde se má odehrávat apod. Není tedy zcela pravdou, že máte povinnost předávat manželově matce dceru na celý den, resp. styk prarodiče s dítětem není v žádném zákoně takto konkrétně vymezen. Jestliže manželově matce umožňujete kontakt s dcerou alespoň jednou týdně, nedá se říci, že ve styku bráníte. Frekvence a délka styku dítěte s prarodičem je většinou záležitostí dohody mezi oběma stranami.
Doporučuji tedy zkusit se s manželovou matkou na frekvenci a délce styku dohodnout a najít kompromis, který bude přijatelný pro obě strany. Pokud dohoda nebude možná, může se manželova matka obrátit na soud a požadovat, aby frekvenci a délku styku stanovil soud. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda žádosti manželovy matky vyhoví či nikoliv. Nikdo Vás nemůže nutit osobně či telefonicky s manželovou matkou komunikovat, nicméně pokud soud stanoví určitou frekvenci a délku styku Vaší dcery s manželovou matkou, budete povinni dceru na styk v určenou dobu řádně připravit. Nebudete však povinni umožnit manželově matce styk s Vaší dcerou v jinou dobu, než jaká bude stanovena v soudním rozhodnutí.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Práce přes agenturu - kolik hodin přesčasů může zaměstnanec vykonat?
- Agenturní práce a přesčasy - kolik hodin přesčasů za rok je možné udělat?
- Kolik hodin přesčasů za rok u agentury je možné udělat podle Zákoníku práce?
- Přesčasy u agentury - kolik hodin za rok může zaměstnanec odpracovat přesčasů?
- Přesčasy při práci pro agenturu a Zákoník práce
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Agenturní práce a nárok na dovolenou
Ráda bych měla dotaz co se týče dovolené. Pracuji pro agenturu 2013-2016. Mám asi 25 dní dovolené 5 dní z minulého roku a 20 z tohoto. Jsem pořád v práci na přesčasy normálně chodím, žádné absence nemám. Zažádala jsem si na Vánoce o dovolenou od 19.12.2016-2.1.2017 dovolenou. Bylo mi řečeno, že žádnou dovolenou nedostanu. Že mi jí dají před svátky a mezi svátky budu muset přijít do práce. Za tento rok jsem měla asi jen cca 10-12 dní dovolené. Teď odjíždím právě na hory (zaplacený zájezd). Napsala jsem tento týden email vedoucímu a i agentuře, že si beru dovolenou, aby mohli naplánovat směny na prosinec. Ale bylo mi řečeno že žádnou nedostanu. Že si jí nezasloužím (??? ) atd. A hrozí mi výpovědí. Proto prosím o odpověď jak je to pro nás laiky ze Zákoníku práce. Dělám nepřetržitý (osmihodinový) provoz jsem v práci skoro každý den. Za 2015 jsem měla 410 hodin přesčasů. Tento rok mi zbývá udělat 50 hodin a jsem na hodnotě 416 hodin přesčasů za rok.
Jak může zaměstnavatel nakládat se starou dovolenou a do kdy musí být vybrána? Kolegině má 35 dní dovolené 20 dní z tohoto roku 15 z minulého roku. Jaký je přesný postup jak zažádat o dovolenou? Když mám novou i starou a se s vedoucím nedohodnu (jeho nadřízená je majitelka agentury). Jak je to se zůstatky dovolené.
A výplata mi nechodí včas než jak mám napsané ve smlouvě. Musím psát a prosit aby mi výplatu poslala agentura co nejdříve.
Nechci přijít o práci, ale zároveň nechci, aby se mnou takto jednali. Jednání zaměstnavatele se silně projevuje na mé psychice a o únavě nemluvím.
Mohu případně přesčasovou práci odmítnout?
Zaměstnavatel přesčasy odůvodňuje tak, že nemá dost zaměstnanců, protože agentura má od firmy, ve které děláme nařízený nepřetržitý provoz a máme nízký stav kolegů. Dělám na kontrole výrobků na sms 3D měřění. Na přesčasy jsme skoro všichni kvůli penězům přistoupili.
Prosím tedy o dotaz jak s tou dovolenou. Každý to má jinak nám to zatím převádí do dalšího roku, ale přece kolegyně nemůže mít příští rok 55 dní dovolené?
Zaměstnavatel podmiňuje vyplcení mzdy pracovními výkony zaměstnanců. Napsal to mě i ostatním zaměstnancům. Považuji to za bossing v přímém přenosu.
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dovolenou určuje zaměstnavatel, a to s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance, pokud tomu však nebrání provozní důvody zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel odůvodní neposkytnutí dovolené provozními důvody, pak zaměstnanec nemá možnost si dovolenou čerpat dle svého uvážení.
Jiná situace však nastává v případě „staré“ dovolené, tj. dovolené, která se zaměstnanci převedla z minulého kalendářního roku. Čerpání této staré dovolené má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci určit, a to do 30.6. následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, může si termín jejího čerpání určit zaměstnanec sám, za splnění podmínky, že to oznámí zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, nedohodne-li se s ním jinak. Pokud jste tedy neobdržela od zaměstnavatele doteď určení, kdy si máte lońskou dovolenou čerpat, písemně zaměstnavateli oznamte, že dle § 218 odst. 3 ZP si chcete čerpat dovolenou v daném termínu. Můžete mu to oznámit již nyní, pokud Vám už písemně nedal jiný termín čerpání. Jedná se ale jen o 5 dní z loňského roku, což Vám Vámi uváděný rozsah dovolené o vánocích nepokryje.
Ohledně přesčasů platí, že zaměstnavatel může nařídit zaměstnancům přesčasy v maximální rozsahu 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud s prací přesčas vysloví zaměstnanec souhlas, jsou pak limity 8 hodin týdně v průměru za 26 (52) týdnů. Nad tyto limity práci přesčas konat nelze.
Vyplacení mzdy je odvislé na znění pracovní smlouvy, pokud máte mzdu úkolovou, pak je to možné odvíjet od výkonu práce, jinak nikoliv.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Podvod, půjčka na cizí jméno - jak zabránit aby se to opakovalo?
- Někdo si vzal půjčku na mé jméno, co mám dělat aby se to neopakovalo?
- Podvodné jednání - půjčka na cizí jméno
OBČAN-DLUH
- Vypůjčitel se nechal přemluvit k půjčce a peníze předal jiné osobě - vymáhání peněz po dlužníkovi
Moje známá, t. č. nezaměstnaná, má u sebe v péči malou holčičku a bydlí s nimi i její zletilá dcera 21 let nezaměstnaná. Bydlí v podnájmu, kde mají i trvalé bydliště. Dcera se chtěla osamostatnit a tak se seznámila s jedním člověkem, který ji přemluvil k tomu, že budou spolu bydlet ale že potřebuje peníze na zařízení bytu a podobně. A tak ji přesvědčil, aby si vzala u O2 tři paušály, za které dostala tablety a mobily, také u T-mobile a Vodafone tarify s telefonem, přemluvil ji k půjčce u ESSOX na televizi za 22 tisíc, kde ji řekl, že má uvést takové a takové zaměstnání i přes to, že je nezaměstnaná, dále půjčku u SIMpůjčka.
Všechny dokumenty a spotřebiče si nechal a pak se s ni rozešel. Nyní nemá nic jen několik SIM karet, které nepoužívá a chodí jí jen upomínky k zaplacení.
Nedávno ji ale přišla upomínka od společnosti, u které si půjčku nebrala a tak je možné, že nějakým způsobem si dotyčný na její jméno vzal další půjčku (berpujčku.cz). Obávám se, že se tato situace musí řešit co nejdříve jinak dlužné částky budou růst do nemalých rozměrů. Dále se obávám, že dotyčný člověk bude ve své nekalé činnosti pokračovat kontinuálně. Prosím o radu, co a jak udělat, já osobně si myslím, že by bylo potřeba navštívit policii a nahlásit tyto skutečnosti a dotyčného člověka za to, že ji podvedl. Ale momentálně ona sama se bojí něco dělat a tak nedělá nic a to je dle mě to nejhorší.
Děkuji za odpověď. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost obrátit se, jak sám uvádíte, na policii, která může prošetřit, zda opravdu nedošlo k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu. Na policii se může v této věci obrátit kdokoliv, např. i Vy, nemusí tak učinit pouze Vaše známá.
Dále je zde možnost napadnout podepsanou smlouvu občanskoprávní cestou, nicméně zde by musela být činná přímo dotčená osoba, Vaše známá.
Určitě je potřeba situaci co nejdříve začít řešit, jinak opravdu hrozí, že dojde k eskalaci a dluhy nabudou enormních rozměrů.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování s podmínkou celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného - zpětvzetí daru dárcem
- Příslib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení příslibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Slib péče ve stáří v darovací smlouvě a porušení slibu - je to důvod pro zpětvzetí daru a jeho vrácení obdarovaným?
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Vrácení daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení příslibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
- Zpětvzetí daru nemovitosti z důvodu nedodržení slibu v darovací smlouvě - péče o dárce ve stáří a nemoci
Matčin bratr daroval 2009 mé sestře a jejímu manželovi jeho rodinný dům. Je to darovací smlouva, kde se uvádí, že uzavřeli "dohodu, která má povahu osobního závazku a to doživotního bezplatného práva bydlení a užívaní předmětných nehnutelností a taktéž celkovou starostlivost a péči v době nemoci a staroby ve prospěch oprávněného".
Po podepsání této smlouvy sestra nesplnila nic z této dohody.
Starostlivost a péči mu zabezpečovala má matka. Ta ale po roku od podepsaní této smlouvy zemřela. Sestra mi po této události oznámila, že se o strýce (84 let) nemůže starat. Na základě této informace jsem mu já s jeho souhlasem domluvila pobyt v domově důchodců. Můj dotaz zní - zda sestra tímto neporušuje dohodu darovací smlouvy.
Děkuji za odpověď!
Jana
ODPOVĚĎ:
Ano, bylo by možné toto kvalifikovat jako porušení podmínek darovací smlouvy a byl by to rovněž důvod pro požadavek vrácení daru. Ten by ovšem musel vznést přímo strýc.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Placení do fondu SVJ podle velikosti bytu - který zákon, který §?
- Má velikost bytu vliv na placení do fondu SVJ nebo ne?
- Velikost bytu a placení do fondu oprav - který zákon toto řeší?
Na poslední schůzi SVJ se některým vlastníkům bytů nelíbilo, že musí platit více do fondu oprav, podotýkám, že to byli Ti kteří tady mají největší byty. Tuším, že se to platí podle metrů čtverečních nebo ne? Prý je to i uvedeno v některém zákonu, je to pravda? Pokud ano, mohl bys mi to najít a poslat prosím, abych jim to příště ukázala?
Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Vaše tušení je správné, neboť příspěvky vlastníků bytových jednotek do tzv. fondu oprav jsou skutečně nejčastěji hrazeny dle podlahové plochy jednotlivých bytů (byť se nejedná o jediný možný způsob).
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 1180/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník bytové jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech bytového domu.
Jako obecné pravidlo je tedy občanským zákoníkem předpokládáno placení příspěvků do tzv. fondu oprav dle podílu jednotlivých vlastníků bytových jednotek na společných částech bytového domu (k tomuto pojmu více níže) ; občanský zákoník však zároveň umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali (typicky ve stanovách SVJ) jiná pravidla pro placení příspěvků do tzv. fondu oprav.
Co se týče pojmu „podíl vlastníka bytové jednotky na společných částech bytového domu“, je podstatný § 1161 občanského zákoníku, dle něhož platí, že tyto podíly jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě (rovněž na tomto místě však občanský zákoník umožňuje, aby si vlastníci bytových jednotek sjednali odlišná pravidla pro určení velikosti podílů na společných částech bytového domu).
Pro doplnění ještě dodávám, že způsob výpočtu podlahové plochy bytů je zakotven v § 2 a § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že od příspěvků do tzv. fondu oprav je nutné odlišovat příspěvky na odměňování osoby, která bytový dům spravuje (popř. příspěvky na vedení účetnictví apod.). Dle § 1180/2 občanského zákoníku platí totiž tyto příspěvky všichni vlastníci bytových jednotek ve stejné výši. Těmto příspěvkům se dále věnuje § 12 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě a nárok na poštovné kupujícímu
- Má kupující nárok na 1 poštovné pokud vrátí zboží ve 14denní lhůtě?
- Nárok na proplacení poštovného - zboží vrácené ve 14denní lhůtě
Mám e-shop a bylo mi vráceno zboží do 14 dnů. Paní trvá i na vrácení prvního poštovného. Já uhradila pouze cenu zboží (jde o jednu mikinu).
Má na to poštovné nárok?
Dříve jsem se ptala a bylo mi zodpovězeno, že mohu využít níže uvedený zákon a to mám i v podmínkách, kopíruji:
Obchodník si může strhnout svoje náklady, ale jen tehdy, když mu to umožňuje zákon a dle § 1831 zákona č. 89/2012 Sb. zákon toto umožňuje.
Částka je stanovena na 65, - Kč (jedná se o náklady spojené se znovu naskladněním a kontrolou stavu zboží, administrativní a bankovní poplatky, cestovné na poštu, náklady na balné, práce se zbožím a jeho uvedení do původního stavu a práce s vložením zboží zpět do nabídky).
Děkuji, Yveta
ODPOVĚĎ:
Kupující má skutečně nárok na vrácení poštovného, Dle ust. § 1832 odst. 1 občanského zákoníku vrátí podnikatel při odstoupení spotřebitele od smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal.
Dle ust. § 1832 odst. 2 občanského zákoníku Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží.
Z výše uvedeného vyplývá, že kupující spotřebitel má nárok na vrácení kupní ceny zboží včetně poštovného. Pokud zvolil dražší poštovné než nejlevnější nabízené, pak můžete vrátit částku odpovídající nejlevnější variantě dodání. Není však možné za nejlevnější variantu považovat osobní převzetí ve Vaší provozovně, musí se jednat o variantu s dodáním na adresu určenou kupujícím.
Je pravdou, že ust. § 1831 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem. Nicméně občanský zákoník nestanoví žádný případ, kdy může podnikatel požadovat úhradu nákladů v souvislosti s odstoupením. Proto nejste oprávněna v souvislosti s odstoupením kupujícího účtovat náhradu nákladů.
K ujednání obchodních podmínek, ve kterém stanovíte náhradu nákladů ve výši 65, - Kč, se dle ust. 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží. Nemůžete tedy tuto částku v případě sporu s úspěchem uplatnit.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté vozidlo - vadné startování bez závady na diagnostice auta, automobilu, vozidla
18.5.2016 jsme s manželem koupili v nejmenovaném autobazaru salonu firmy KIA ojeté vozidlo. Vozidlo je 2011-2016 staré a má dle tachometru najeto necelých 40 tisíc kilometrů a je 2016-2018 v záruce. Před koupí jsme si vozidlo s vedoucím autobazaru projeli a zkontrolovali stav běžných věcí na vozidle. Mimochodem prodávající nás ujišťoval o bezchybnosti vozu a předchozí majitel, který dal vůz na protiúčet při koupi nového vozu, neměl s vozidlem (dle jeho pozdějšího sdělení) jediný problém. Pravidelné servisní prohlídky byly zaznamenány v servisní knížce a tak nebyl důvod pochybovat.
První týden vůz šlapal jako hodinky. Poté začaly problémy se startováním. Vozidlo bylo připojeno na diagnostiku a počítač nevykazoval žádnou závadu. Další dny se to opakuje.
V servisu si se závadou evidentně neví rady. Můžeme odstoupit od smlouvy? Nejraději bychom vozidlo vrátili a chtěli zpět peníze.
Děkuji za odpověď. Miroslava
ODPOVĚĎ:
Předně je důležité co je ujednáno ve smlouvě. O vadu se jedná, pokud věc neodpovídá sjednané jakosti a provedení vhodnému pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účelu obvyklému. V tomto případě, lze poruchy startování považovat za vadu. Pro odstoupení od smlouvy je třeba tvrdit a být schopen případně prokázat, že jde o podstatné porušení smlouvy a tedy podstatnou vadu.
Avšak o podstatnou vadu nejde vždy a podle toho, jak ji kupující hodnotí, protože § 2002 obč. zák. stanoví, že podstatným porušením je takové, o němž prodávající již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že byste smlouvu neuzavřela, pokud byste toto porušení (vadu předvídala). V ostatních případech jde o nepodstatné porušení a to zakládá nárok na slevu nebo opravu věci.
_
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástava domu z důvodu neuhrazení nákladů na pohřeb dědici (plátce pohřbu nebyl dědic)
- Vymáhání nákladů na pohřeb - zástava dědictví (nemovitosti děděné v dědickém řízení)
Přítel zemřel 10. 1. 2015 a zanechal nemalý majetek 3 potomkům. Já jsem uhradila veškeré náklady za pohřební výlohy. Notářským řízením 8. 12. 2015 bylo rozhodnuto,
že mi všechny 3 dětí mají uhradit tyto výlohy (každý z nich 1/3). Dvě z těchto dětí toto vše uhradili, jen jeden nikoliv. Zaslala jsem mu doporučenou poštou „Předžalobní výzvu k zaplacení dluhu“. Obálka se mi vrátila nejdřív, že si ji adresát nevyzvedl, poslala jsem znovu stejnou věc s doprovodným dopisem obyčejnou zásilkou. Zde mi přišel dopis zpět ale už s tím, že se dotyčný odstěhoval. Dlužník nijak nereaguje. Nemám na něho jiný kontakt. Po mém příteli zůstal doposud neprodaný dům, je nějaká možnost dát zástavu na tento rodinný domek?
Pokud ano, tak jakou cestou? Pokud ne, tak jsou ještě nějaké jiné způsoby, když já, jako fyzická osoba nemohu poslat dopis s červeným pruhem.
Děkují za odpověď, Naďa
ODPOVĚĎ:
Zástava domu oproti téměř zanedbatelné výši vymáhané částky je ve vysokém nepoměru. Pokud Vám notář sdělil, že dědicové odpovídají za náklady pohřbu, pak můžete po kterémkoliv z ostatních dětí požadovat doplacení i zbylé jedné třetiny dluhu. Dědicové totiž odpovídají za dluhy společně a nerozdílně a mají povinnost dluhy zůstavitele uhradit každý z nich v plné výši. Pokud by jeden z nich dluh uhradil sám v plné výši, může po ostatních dědicích (svých spoludlužnících) požadovat to, co hradil navíc, ale to už by nebyla Vaše starost. Pokud Vám ostatní dědicové i přes Vaši výzvu dluh neuhradí, můžete jim také poslat předžalobní výzvu a pokud ani na tuto výzvu nebudou reagovat, můžete podat žalobu k soudu.
__
PRÁCE-NÁHRADA MZDY
- Materiál volně v areálu, odcizení a požadavek náhrady po zaměstnancích - je to oprávněné?
- Náhrada škody od skladníka - materiál volně v areálu Armády ČR
- Podepsání hmotné odpovědnosti těsně před výpovědí od zaměstnavatele - účelovost takového jednání
Tchýně (teď v důchodu), pracovala (hodně let), jako civilní zaměstnanec (skladnice), pro Armádu ČR (Agentura logistiky, Centrum zabezpečení materiálem týlových služeb), 30/06/2013 odešla dohodou, pro nadbytečnost. 04/06/2013 podepsala dohodu o hmotné odpovědnosti. Bohužel ani při podpisu dohody, ani při odchodu nepožádala o inventuru. Při inventuře na konci roku byla zjištěna nesrovnalost za cca 250 000 Kč, jednalo se o řádově 800 paletizačních prostředků, byly volně uloženy v areálu pracoviště. K jejich odvoz by, bylo třeba cca 4-5 plných kamionů. Nyní po ní a jejich 5-ti kolezích zaměstnavatel vyžaduje náhradu škody. Sepsání dohody o hmotné odpovědnosti po mnoha letech v zaměstnání a několik týdnů před odchodem mi skoro přijde účelové. Mají civilní zaměstnanci AČR pracovní vztah podle standardního zákoníku práce? Může požadovat zaměstnavatel náhradu za něco, co je nezajištěné a v rámci areálu volně přístupné? Případně podíl zmenšit úměrně k době trvání hmotné odpovědnosti?
Děkuji moc, Ivan
ODPOVĚĎ:
Podstata dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance spočívá v tom, že zaměstnanec je odpovědný za ochranu hodnot jemu svěřených, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.
Pokud bylo zboží volně uloženo v areálu zaměstnavatele či jeho složky a někdo jiný měl k tomuto zboží přístup i bez vědomí zaměstnance, pak se zaměstnanec může své odpovědnosti zcela s poukazem na skutečnost, že kdokoliv jiný může se zbožím disponovat, tudíž není možné za zcizení zboží činit odpovědného daného zaměstnance.
Zaměstnavatel je dále při uzavírání dané dohody povinen provést inventarizaci, což daný zaměstnavatel také porušil. V případě, že by zaměstnanec trval na úhradě, doporučila bych se obrátit na advokáta a komunikovat se zaměstnavatelem jeho prostřednictvím.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel pronajatého bytu oddaluje nutné opravy - nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Právo na slevu z nájmu, nájemného pro neřešení závad nájemního bytu
6. 5. 2016 výbuch karmy na bytě (špatné potrubí, které i přes upozornění instalatéra v předchozích měsících nebylo majitelem vyměněno). Podle instalatéra oprava karmy zbytečná, nutný větší zásah, který není v jeho kompetenci - rozsekat potrubí a nahradit kvalitnějším. Majitel přistupuje k problému pasivně, nepovažuje ho za závažný a nutný řešení – opravu prozatím nezajistil a podle informací jeho manželky se pokusí někoho sehnat dnes (13.05.2016), 9. 5. 2016, úspěch ovšem nezaručuje (cit. : „nejedná se o opravu na pár hodin“). S majitelem problémy ohledně bytu již od začátku nájmu 9/2015 – ucpané odpady, protékající WC a odpad v kuchyni pod dřezem, ucpaný odpad v myčce (již od nastěhování–odpad zprovozněn 2/2016, myčka nefunkční dodnes (13.05.2016) ), který se stal následkem vyplavení části podlahy–na problémy upozorněno, majitel ovšem opravy plánuje až na 7/8 2016, kdy bude byt prázdný, odpad v kuchyni a na WC od 2/2016 stále teče.
Máme jako nájemníci nárok na slevu z nájemného/ vrácení poměrné části, když je byt již 4. den bez teplé vody a pravděpodobně ještě pár dní bude? Jak dále postupovat? Denisa
ODPOVĚĎ:
V případě nájmu bytu má pronajímatel povinnost přenechat nájemci věc, tak aby ji mohl užívat ke smluvenému nebo obvyklému účelu a udržovat ji v takovém stavu (§2205 obč. zák.). V případě vad nájemce provádí a hradí jen běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257 odst. 2 obč. zák.). Uvedené vady jsou takovými vadami, které je povinen opravit pronajímatel. Nájemce je povinen pronajímateli oznámit poškození nebo vadu bytu, které je třeba opravit a to ihned (§ 2264 odst. 1 obč. zák.) a pronajímatel je povinen je v přiměřené době odstranit. Splníte-li svou povinnost a pronajímatel vadu neodstraní, takže je možné byt užívat jen s obtížemi, máte dle §2208 obč. zák. nárok na přiměřenou slevu z nájemného.
Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Mimoto máte možnost provést opravu sami a po pronajímateli požadovat vynaložené náklady.
Lze doporučit na vady upozorňovat písemně a tyto listiny si uchovávat, stejně jako další související komunikaci a písemně pronajímateli sdělit, že porušuje své povinnosti s tím, že uplatňujete některý z výše uvedených nároků.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Duševně nemocný člověk vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?
- Svéprávný pacient s Alzheimerovou chorobou vyhrožuje žalobou - jak může rodina žalobu zvrátit?
Můj dotaz se týká budoucího podání trestního oznámení na souseda mým 83letým tatínkem trpícím Alzheimerovu chorobou. Je svéprávný a o zbavení ho svéprávnosti neuvažujeme.
Ve stručnosti jde o jeho utkvělou představu, že mu soused škodí, nachází stále nějaké důkazy, které ve skutečnosti žádnými důkazy nejsou, jen domněnkami. Sousedi jsou velice slušná a mírná rodina. Bratr je už upozorňoval na možné tatínkovy výpady. Přijali to chápavě, ale soud – to už by bylo asi i na ně „silné kafe“.
Jak se by se dala řešit takováto situace? Nejsme schopni mu to vymluvit, o případném přímém řešení „po dobrém“ se sousedem tatínek nechce slyšet, chce prostě rovnou soud a chce se poohlédnout po nějakém právníkovi. Jak zabránit tomu, aby se případný soud rozjel? Ostuda, prošetřování nesmyslů, výdaje za celou tu komedii. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí Vašeho otce pevné, neexistuje prakticky žádný právní způsob, jak mu v jeho realizaci zabránit. I pokud by se Váš otec skutečně rozhodl podniknout proti údajnému škůdci nějaký právní krok, nebude dohra takového rozhodnutí patrně tak dramatická, jak se domníváte.
Podá-li Váš otec na svého souseda trestní oznámení, lze důvodně předpokládat, že zahájené trestní řízení bude záhy zastaveno, a to samotnou Policií ČR. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že cesta od podání trestního oznámení k zahájení soudního řízení (u trestního soudu) je dosti dlouhá; každé trestní oznámení je nejdříve prošetřováno Policií ČR (která může toto oznámení vyhodnotit jako nedůvodné a věcí se dále nezabývat), věc je následně předána státnímu zástupci (který může rozhodnout o zastavení trestního řízení). Až v okamžiku, kdy by státní zástupce dospěl k závěru, že skutečně došlo ke spáchání trestného činu (což je ve Vámi popsaném případě vyloučeno), byla by podána k soudu obžaloba.
Pokud by tedy Váš otec podal na Policii ČR trestní oznámení, lze maximálně očekávat, že soused bude Policií ČR předvolán k podání vysvětlení, tím však (s vysokou pravděpodobností) celá věc skončí (neboť Policie ČR záhy zjistí, že trestní oznámení není důvodné).
Pokud se Váš otec rozhodne podat na souseda žalobu k civilnímu soudu (např. žalobu na náhradu škody), bude patrně chtít být zastoupen advokátem (jak ostatně v dotazu zmiňujete). V tomto ohledu je důležité, na jakého advokáta Váš otec narazí. Rozpozná-li však advokát po první schůzce, že Váš otec je duševně nemocen, bude se patrně snažit mu další právní kroky rozmluvit. V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že k tomu, aby advokát mohl Vašeho otce zastupovat, musí s ním uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb a musí od Vašeho otce získat plnou moc. Pokud by však vyšlo najevo, že Váš otec jednal pod vlivem duševní choroby, mohla by být tato smlouva následně zpochybněna, tzn. že rovněž advokátův nárok na odměnu by mohl být ohrožen.
Domnívám se proto, že advokát se bude spíše snažit s Vaším otcem smluvní vztah nenavázat. Nelze však samozřejmě vyloučit i variantu, že Váš otec narazí na advokáta, který jeho duševní chorobu nerozpozná a příslušné právní kroky (předžalobní výzva, žaloba, zastupování při jednání) v jeho zastoupení učiní. Zmiňuje-li se však Váš otec o tom, že hodlá na souseda podat trestní oznámení, nemá patrně v úmyslu občanskoprávní soudní řízení vůbec zahajovat a věc skončí u Policie ČR (která s trestním oznámením Vašeho otce naloží, jak lze očekávat).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že lidé trpící duševní chorobou nemusí být hned omezeni ve svéprávnosti. Občanský zákoník totiž ve svém § 38 a násl. rozlišuje další 3 podpůrná opatření, která mohou být využita v okamžiku, kdy je schopnost zletilého člověka právně jednat narušena. Konkrétně se jedná o a/ předběžné prohlášení, b/ nápomoc při rozhodování a c/ zastoupení členem domácnosti. V případě Vašeho otce přicházejí do úvahy zejména podpůrná opatření dle písm. b/ a c/.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na nemovitost zděděnou více osobami
- Exekuce na zděděný podíl nemovitosti z důvodu zadlužení dědice
Moje otázka je, jestli notář zjišťuje při dědickém řízení, zda mají dědicové dluhy, aby pak dal následně vědět exekutorům? Lze to v takové situaci vyřešit tím, že dlužící dědic odmítne dědictví?
Sestra má 2009-2016 staré dluhy, údajně je splácí, nyní by měla zdědit část domu po tatínkovi, peníze v rodině nejsou. Bojíme se, aby maminka nemusela prodat dům, nebo aby na část domu nebyla uvalena exekuce. Případně jak postupovat?
děkuji za odpověď. Jiří
ODPOVĚĎ:
Notář má v rámci dědického řízení povinnost zjišťovat, zda je dědic v insolvenci. Za tím účelem je na webových stránkách zřízena aplikace, ve které lze dohledat, zda je či není dědic v insolvenci. Z insolvenčního zákona vyplývá, že bez souhlasu insolvenčního správce dědic nemůže dědictví odmítnout. Dědickou dohodu uzavřenou dědicem v insolvenci musí insolvenční správce nejprve schválit a teprve poté může být dědické řízení skončeno.
Pokud jde o zjišťování exekucí vedených na dědice, tak notář de facto nemá možnost zjistit, zda je dědic v exekuci či není, pokud mu to dědic sám nesdělí. V exekučním řádu ani v jiném zákoně není uvedeno, že bez souhlasu exekutora nesmí dědic dědictví odmítnout a není ani stanoveno, že dědickou dohodu musí exekutor schválit. Dědic v exekuci tedy může dědictví jak odmítnout, tak přijmout a v rámci vypořádání dědictví může nabýt i méně, než je jeho zákonný dědický podíl. Dědicové však ponesou riziko, že pokud se to věřitel dědice nebo exekutor dozví, má možnost podat žalobu na neúčinnost takového jednání proti svému dlužníkovi z důvodu krácení práv věřitele a požadovat úhradu svého dluhu ve výši, jakou měl dědic dle zákona nabýt.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu insolvence - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?
- Odmítnutí uchazeče o práci z důvodu exekuce - může zaměstnavatel uchazeče odmítnout?
Syn se šel optat na práci (shop na hranicích) Byl by přijat, ale po informaci, že splácí do konce t. r. insolvenci, mu bylo sděleno, že mají v podmínkách přijetí nebrat zájemce s exekucí či insolvencí-prý jim tito lidé kradou. Je tento důvod v mezích zákona či jak se bránit, když na toto nemají právo? V naší insolvenční kanceláři byli tímto mým sdělením dost překvapeni. Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Tento postup je v rozporu se zákoníkem práce, může to být posouzeno jako diskriminace, obzvláště pokud mají tento postup takto odůvodněn. Je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem k šetření u tohoto zaměstnavatele.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Služba poskytnutá třetí stranou najatou dodavatelem - čím začíná a končí smluvní vztah?
Jedná se o obchodní vztah mezi dodavatelem a odběratelem: pokud dodavatel zprostředkuje odběrateli službu třetí strany bez smlouvy, jen na základě objednávky, plnění, faktury a platby? Pokud ano, čím začíná a čím končí? Konkrétně odběratel zaplatí dodavateli, který službu zajistí a zaplatí za ni (z peněz odběratele) třetí straně, která službu poskytne (za cenu poníženou o marži dodavatele).
Děkuji S pozdravem, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Dovoluji si rozporovat Vaše tvrzení o tom, že se jedná o právní vztah bez smlouvy. Ta zcela jistě uzavřena byla, zřejmě však ne v písemné formě. Přesto se jedná o smluvní vztah. Už jen samotná objednávka vyjadřuje vůli určité osoby zavázat se.
Z toho co uvádíte, vyplývá, že by se mohlo jednat o příkazní smlouvu nebo o smlouvu zprostředkovatelskou.
Příkazní smlouva je upravena v § 2430 až 2444 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Zprostředkovatelská smlouva je upravena v § 2445 až 2454 občanského zákoníku.
Takto „od stolu“ a bez dalšího je však téměř nemožné učinit relevantní závěr o tom, o jakou smlouvu se jedná.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání peněz na účtě manželovi závětí - je závěť platná?
- Odkázání peněz na účtě manželce závětí - je závěť platná?
- Závěť ve prospěch manžela (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?
- Závěť ve prospěch manželky (odkázání peněz na účtu) - je platná nebo je to opomenutí dědice?
Pokud máme s manželem společný finanční účet, který je psán na mé jméno a manžel je disponentem, chtěla bych vědět, zda dojde po mém úmrtí k zablokování účtu a zda je manžel jediným dědicem uspořených peněz. Pokud tomu tak není, jestli je možné závětí stanovit manžela jako jediného dědice a co se týká uspořených peněz i naopak.
Máme dospělé děti, ale jde nám o to, aby s penězi, které jsme společně ušetřili na stáří, mohl disponovat ten z manželů, který bude déle živ a tím si mohl zajistit důstojné stáří. O dalším majetku se nedá hovořit jako o hodnotném, nemáme ani bydlení v osobním vlastnictví. Chceme vědět, zda je možné závětí určit pouze druhého z manželů jako dědice uspořených financí a teprve po smrti obou stanovit dědici děti. Děkuji za odpověď. S pozdravem Petra
ODPOVĚĎ:
Váš účet se po Vaší smrti sice skutečně zablokuje, avšak disponent má právo i po Vaší smrti s účtem disponovat, tj. vkládat či vybírat z něj peníze, atd. , ale není do skončení dědického řízení oprávněn účet zrušit nebo jej převést pouze na své jméno.
Dědicem peněžních prostředků uložených na účtu můžete v závěti ustanovit jeden druhého, ale Vaše děti jsou tzv. nepominutelnými dědici, tedy v rámci dědického řízení mohou žádat vyplacení svého povinného dílu, který u zletilých dětí činí 1/4 jejich zákonného dědického podílu. Máte-li např. 2 děti, pak má každé dítě nárok na 1/4 z 1/3 (tři dědicové – manžel a dvě děti), tedy na 1/12 hodnoty pozůstalosti. V závěti můžete uvést přání, že od Vašich dětí žádáte, aby tuto závěť respektovali. Děti mohou v dědickém řízení prohlásit, že svůj nárok na povinný díl neuplatní a veškeré peníze by pak dědil pouze žijící manžel.
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Vyrovnání za družstevní byt v SJM
- Přenechání družstevního bytu manželovi za finanční vyrovnání - nároky potomků na družstevní byt
- Nároky dětí, potomků na družstevní byt po rozvodu rodičů a přenechání bytu jednomu z rodičů za finanční vyrovnání
Budu se rozvádět, máme s manželkou družstevní byt. Manželka se odstěhovala s mladší dcerou (19 let), starší dcera (23 let) bydlí u svého přítele. Bydlíme odděleně 9 měsíců. Dohodli jsme se s manželkou, já ji dám polovinu peněz za byt a zůstanu v něm nadále bydlet. Všechny tři - manželka i obě dcery mají stále trvalé bydliště na tomto bytě co já. Jaké právo pak budou mít dcery, až se po vyrovnám finančně s manželkou a po rozvodu.
Vůbec nevím co mám udělat. Děkuji Luboš
ODPOVĚĎ:
Především vám byt nepatří, ale je ve vlastnictví družstva a vám náleží nájemní právo. Nebude si tedy převádět byt ale jen družstevní podíl. Pokud dcery nejsou členkami družstva, z titulu trvalého pobytu jim žádné nároky nevzniknou.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď dohody o provedení práce - výpovědní lhůta
- Výpověď DPP - výpovědní lhůta
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost ředitelky mateřské školy za děti v době nepřítomnosti na pracovišti
- Ekonomická odpovědnost pověřené ředitelky mateřské školky
- Odpovídá ředitelka MŠ (mateřské školky) za děti v době kdy není na pracovišti?
- Odpovědnost ředitelky za ekonomiku soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky za ekonomické výsledky soukromé mateřské školky
- Odpovědnost ředitelky soukromé mateřské školky - za co všechno odpovídá?
Zaměstnavatel mi nabízí dohodu o provedení práce - bude zde uvedeno, že odpracuji 300 hodin za rok a že měsíční mzda činí 10 000, -. Jak mohu tuto dohodu vypovědět, když už tam nebudu chtít pracovat? Asi to není klasická výpověď s výpovědní lhůtou ze strany zaměstnance že? Prosím poraďte.
Soukromá MŠ mi nabídla místo ředitelky na dohodu o provedení práce a byla bych pověřená ředitelka. Toho času jsem na rodičovské dovolené a od svého stávajícího zaměstnavatele - ředitelky státní MŠ budu mít povolení (mám tam smlouvu na dobu neurčitou). Mám 5letou pedagogickou praxi a vystudovaný obor s maturitou v Berouně : předškolní a mimoškolní pedagogika.
Jednatelé soukromé MŠ mi tvrdí, že má zodpovědnost bude "pouze" tvorba ŠVP a pedagogická zodpovědnost chodu školky, že veškerá zodpovědnost za BOZP, hygienu, ekonomickou stránku i majetkovou budou zodpovědní pouze oni jako jednatelé, že já vůbec neuvidím finance. Dále že pokud nedej bože se něco stane dítěti ve školce a já u toho nebudu - nebudu mít službu - stane se to druhé paní učitelce, že se mnou nebude inspekce nic řešit, že všechno jde za nimi.
Je opravdu možné, abych já nesla zodpovědnost "pouze" za výchovně vzdělávací činnost a prostředí pro děti? Chtějí dostat od státu dotace a já jako odborník bych jim v tom měla pomoci. Bude se na učitelky i na mě vztahovat zákon o pedagogických pracovnících?
Mám zkušenosti pouze se státními školkami, tudíž mi to pro mě přijde "takové moc růžové", že bych neměla jako ředitelka zodpovědnost uplně za vše - ve státní školce ředitelka za vše zodpovídá.
Pokud bych to vzala, nerada bych něco zanedbala.
Děkuji za odpověď.
Laďka
ODPOVĚĎ:
Dle § 77 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Tímto výše uvedeným způsobem je možné dohodu o provedení práce zrušit.
Pokud se jedná o mateřskou školu, která je zapsána ve školském rejstříku dle školského zákona, pak na pedagogické zaměstnance dopadá zákon o pedagogických pracovnících.
Pokud byste měla mít jen takto úzce specializovaný druh práce, což samozřejmě pod pouhý druh práce „ředitelka mateřské školy“ nespadá, pak by bylo nutné přesně v pracovní smlouvě vymezit Vaši náplň práce, resp. i odpovědnost. Bylo by také vhodné se informovat o tom, kdo nese zbývající odpovědnost, a jak je toto právně ošetřeno.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dluhů - odmítnutí dědictví, jak odmítnou dědictví vnukové, vnučky?
- Odmítnutí předluženého dědictví - jak dluhy odmítnou vnuci, vnučky, pravnoučata?
Chtěla bych se zeptat na dědictví, po smrti maminky jsme tři sestry a otec jako přímí dědicové, maminka měla však jen dluhy, žádný majetek, barák je otce, jak to bude s dluhy? může odmítnout dědictví otec i všechny děti? včetně vnoučat? Nebo mohou odmítnout dědictví jen děti (vnoučata), ale otec bude mít povinnost uhradit její dluhy v bankách? děkuji za odpověď. Hezký den Jolana
ODPOVĚĎ:
Dědictví po Vaší mamince mohou odmítnout všichni zákonní dědicové, tedy jak děti a vnuci, tak i manžel. Odpovědnost manžela za dluhy je však jiná než u dětí, vnuků či dalších případných dědiců.
Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Dluhy vzniklé za trvání manželství tak bude Váš otec pravděpodobně muset uhradit i přesto, že dědictví po své manželce odmítne, jelikož za dluhy odpovídají manželé společně a nerozdílně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manžel nesdílel společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelé manželce
- Manželka nesdílela společnou domácnost - vliv na dědění po zemřelém manželovi
- Nesdílení společné domácnosti manželem, manželkou - vliv na dědění, dědictví
Zemřela mi maminka na konci března 2016. Nezanechala závěť. Zůstal po ni manžel a 3 dospělé děti. Její manžel (můj otec) jí celý život nepřispíval do domácnosti a musel na nás platit alimenty. Máme o tom potvrzení od soudu, že nebyl posuzovaný do společné domácnosti. Doposud žili ve společné domácnosti. Na maminku byl napsaný rodinný dům a další movité věci. Chtěla jsem se zeptat jak to bude z dědictvím, jestli má na to vliv to, že maminka všechno financovala a otec neplatil nic. Svoje peníze měl pro sebe. Děkuji za odpověď.
Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je podle § 709 o. z. to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, zbraně, atd.), co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Není tedy rozhodující, zda je majetek napsaný na maminku, ale jakým způsobem byl nabyt. Pokud dům nabyla Vaše maminka např. děděním po svých rodičích, pak spadá tento dům do jejího výlučného vlastnictví. Pokud ho maminka nabyla za trvání manželství koupí ze společných finančních prostředků (přičemž společným prostředkem se myslí i mzda nebo důchod, který dostává jen jeden z manželů), pak tento dům spadá do SJM, i když by byl v katastru nemovitostí (nesprávně) evidován pouze na jméno Vaší maminky.
V rámci dědického řízení se také posuzuje to, zda společné jmění manželů bylo upraveno buď manželskou smlouvou (smlouvou o zúžení SJM) nebo rozhodnutím soudu.
Majetek, který nespadá do SJM, budou v dědickém řízení dědit dědicové dle zákonných dědických podílů, tedy manžel a 3 děti rovným dílem - každý 1/4. Majetek, který spadá do SJM, je nejprve v rámci dědického řízení potřeba vypořádat. Zpravidla se dělí půl na půl, přičemž půlka připadající na zůstavitele se poté v dědickém řízení opět dědí rovným dílem, tedy každý 1/4. Zákon vak dědicům a pozůstalému manželovi umožňuje dohodu o rozdělení SJM i dohodu o rozdělení pozůstalosti.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru neuvedeného v závěti - mohou se ostatní dědicové domáhat započtení v dědickém řízení?
- Dar nezapsaný v závěti a jeho započtení v dědickém řízení
Dar darovaný bratrovi za života zůstavitele (náš otec, matky různé) předmětem tzv. započtení na dědický podíl? Nebyla vyhotovena žádná písemná darovací smlouva, ale je nesporné (vzhledem k mládí a nízkým příjmům bratra v té době), že získané nemovitosti a vklady do podnikání jsou darem od našeho otce. Obdarovaný bratr již však již nežije, ale žijí jeho dvě děti. Zůstavitel (náš otec) ještě žije. Jak by mělo probíhat dědické řízení? Otec sepsal závěť, ale o darech bratrovi a započtení v ní není zmínka. Otec je již velmi vysokého věku a s rozvíjející se stařeckou demencí s ním není možná vážná řeč. Děkuji. Irena
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1660 o. z. se na povinný díl započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
Dle ust. § 1661 o. z. se na povinný díl potomka započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli. Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Ze zákona tedy vyplývá, že pokud uplatníte započtení darů darovaných bratrovi Vaším otcem dle § 1661 o. z. , započítají se tyto dary jeho dětem (vnukům) na jejich dědické podíly a nemusí se jednat o započtení darů darovaných za poslední tři roky, ale i za dobu delší (nevztahuje se to však na obvyklé darování). V dědickém řízení však bude pravděpodobně potřeba prokázat dary ze strany Vašeho otce Vašemu bratrovi, ledaže jeho děti uznají, že jejich otec skutečně dary obdržel a budou souhlasit s jejich započtením (v takovém případě není třeba prokazovat dary – bude stačit prohlášení všech dědiců ohledně částky, která se má vnukům započítat na jejich podíl).
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel sděluje směny 3 dny předem - je to dle Zákoníku práce?
- Kolik dní předem musí zaměstnavatel sdělit rozpis směn zaměstnanci?
Pracuji ve společnosti LIDL od května 2014. Směny na následující týden mám vždy až v pátek - tedy tři dny dopředu, je můj problém, zda jsem či nejsem v práci, pak se dozvím i později. Vždy jsou pouze na týden. Už to je problematické s plánováním - lékař, dovolená. Tuto dostávám dle libosti vedení - i když si ji nahlásím dopředu, většinou se najde důvod ji odvolat či změnit termín. Směny jsou i přes naplánování měněny neustále ze dne na den. Oznámeno pouze SMS zprávou bez očekávání reakce. Chápu, že dle zákoníku práce vyplývající z aktuálních potřeb zaměstnavatele je nutné akceptovat, ale je normální a správné, aby se toto opakovalo každý týden? Mohu se nějakým způsobem bránit? Milada
ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Dle § 84 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době seznámení. Není tedy možné měnit směny ze dne na den, pokud Vy s tím nebudete souhlasit.
Dovolenou určuje zaměstnavatel na základě předchozího rozvrhu čerpání dovolených, a to dle § 217 a násl. ZP. Při určení je nutné přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. A aspoň jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Pokud vy si dopředu nahlásíte dovolenou, zaměstnavatel Vám ji odsouhlasí (nejlépe písemně), pak Vás může z dovolené dovolat jen za podmínek stanovených v zákoníku práce, můžete na něm požadovat i náhradu škody, takové situace by tedy měly nastat ojediněle.
Bránit se můžete tím, že písemně oznámíte zaměstnavateli, že s jeho postupem nesouhlasíte s odkazem na výše uvedené. Můžete také podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorátu práce (lze i elektronicky, formulář je na webových stránkách).
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nesplnění úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro nesplnění úřednické zkoušky
- Neabsolvování úřednické zkoušky, výpověď a nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi pro neabsolvování úřednické zkoušky (výpověď ze státní správy)
Jako zaměstnanec státního úřadu jsem byla k 1.7.2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou. Od 1.10.2015 jsem byla přijata dle § 191, odst. 1) do služeb. poměru na dobu určitou s trváním do 30.6.2017 (nesplnění 4 let ve státNÍ správě). Musím úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky do dne 30.6.2017, o kterou musím požádat. Když nevykonám úřednickou zkoušku z důvodu nepožádání o její vykonání do 30.6.2017, tzn. že marně uplyne lhůta stanovená v § 191, odst. 3, budu mít v tomto případě po skončení SP ke dni 30.6.2017 nárok na odstupné? Stručně řečeno: nepožádám o zkoušku, nevykonám zkoušku a co bude následovat po dni 30.6.2017? Děkuji. Eliška
ODPOVĚĎ:
Dle § 191 odst. 4 zákona č. 234/2014, o státní službě, v platném znění platí:
„Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně. “
Odst. 1 zní:
„Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst. 1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním do 30. června 2017. “
Odst. 3 zní:
„Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června 2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky. “
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud do tohoto data nevykonáte danou zkoušku, skočí Váš pracovní poměr. Nárok na odstupné budete mít dle pracovněprávních předpisů.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ zemřel v zahraničí - jak má SVJ postupovat?
- Jak může SVJ zjistit kdo je majitel bytu (smrt, úmrtí původního majitele v zahraničí)
- Smrt, úmrtí majitele bytu SVJ žijícího v zahraničí - jak má SVJ zjistit kdo je nový majitel bytu?
Jako předseda našeho společenství vlastníků bytů SVJ se musím zajímat o otázku prázdného bytu v našem domě.
Majitel tohoto bytu emigroval někdy v letech 1968/69 do SRN, kde žil sám, bez rodiny a podle všeho zemřel 2014. Předpokládám, že měl již německé státní občanství. 2014-2016 nejsou placeny žádné pravidelné platby.
Kde mohu ověřit úmrtí tohoto majitele, případně na koho se obrátit a zjistit výsledek dědického řízení?
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Obraťte se na okresní soud, který je v obvodu bytu, jehož byl zůstavitel vlastníkem. Soud by Vám měl sdělit, který notář dědictví vyřizuje a zda již bylo dědictví ukončeno či ne. Notář, který dědictví projednává či projednával, Vám na Váš dotaz sdělí, kdo je dědicem, a tedy kdo je odpovědný za dluhy zůstavitele a kdo se stal nabyvatelem bytu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost odvolání a rozkladu proti rozhodnutí ministerstva - jak se může občan bránit?
- Opravné prostředky proti rozhodnutí Ministerstva, proti kterému není možnost odvolání ani rozkladu
Dostal jsem rozhodnutí z Ministerstva (ohledně §3 odst. 3 LZ), proti kterému se nelze odvolat, resp. podat rozklad (§ 91 odst 1 a § 152 odst. 1 správního řádu). Jaké mám opravné prostředky ke svojí obraně a v jakém časovém rozmezí?
Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost domáhat se ochrany svých práv v řízení před správním soudem, a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.
Podat ji může ten, kdo tvrdí, že byl na svém právu zkrácen rozhodnutím správního orgánu (buď přímo samotným rozhodnutím, anebo tím, že ke zkrácení na právech došlo v důsledku porušení práv při vedení správního řízení).
Žalobce se v těchto případech žalobou domáhá toho, aby takové rozhodnutí bylo zrušeno. Jednou ze základních podmínek žaloby je to, aby žalobce před tím, než se obrátí na soud, vyčerpal možnost podat řádný opravný prostředek ve správním řízení (zpravidla tedy odvolání nebo tzv. rozklad). Teprve poté, neuspěje-li s tímto opravným prostředkem, je jeho žaloba přípustná; musí být podána ve lhůtě zákonem stanovené, zpravidla do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o opravném prostředku.
Některé zákony však stanoví pro napadení jednotlivých rozhodnutí správních orgánů lhůtu kratší.
Podrobnější informace (příslušnost soudů, vymezení účastníků řízení apod.) naleznete ve správním řádu soudním, § 65 a násl. , dostupný zde: portal. gov.cz.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet starobního důchodu - z hrubého nebo čistého příjmu?
- Práce OSVČ a vliv na starobní důchod
- Započítává se doba podnikání do výpočtu starobního důchodu?
- Podnikání OSVČ a výpočet starobního důchodu
Jak se vypočítá výše starobního důchodu? Z jakého zpětného období? Z hrubého či z čistého příjmu? Jsem nyní zaměstnanec a několik let jsem byl OSVČ - OSVČ jsem byl 8 let a skončil jsem v roce 2003, pak jsem byl zaměstnanec. Zda se pro výpočet důchodu toto sloučí? Děkuji. Antonín.
ODPOVĚĎ:
Pro nárok na starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Pokud dosáhnete důchodového věku po roce 2018, potřebujete získat alespoň 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez započtení tzv. náhradních dob pojištění. Jestliže dosáhnete důchodového věku dříve (v roce 2018, 2017 nebo ještě letos (2016) (2016) (2016) ), odečtěte si za každý z těchto roků jeden rok z potřebné doby pojištění (tedy jeden, dva nebo tři roky).
Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to z tzv. základní a procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny stejná a je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - výše základní výměry tvoří 9% průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Momentálně - v roce 2016 - se jedná o částku 2.440 Kč. Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok (tedy 365 dní) doby pojištění získané do doby vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu nebo 1,2% výpočtového základu za dobu získanou z titulu výdělečné činnosti, která se kryje s účastí na důchodovém spoření.
Pro výpočet výše důchodu v roce 2016 se počítají příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, za roky 1986 - 2015. Z uvedeného tedy vyplývá, že ve Vašem případě by byly započteny jak příjmy ze zaměstnání, tak i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Při určování výše výpočtového základu a tím i starobního důchodu se vychází z hrubých příjmů. Přehled dob pojištění a výpočtových základů za jednotlivé roky můžete najít v tzv. Informativním osobním listě důchodového pojištění (IOLDP), o jehož zaslání můžete jednou ročně požádat Českou správu sociálního zabezpečení, konkrétně Odbor správy údajové základny. Více informací o IOLDP najdete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm
__
RODINA-SJM
- Nové manželství a vyrování SJM z původního manželství - může ovlivnit majetek nového manžela, manželky
- Vyrovnání SJM (dluh) a nové manželství - ručí nový manžel za dluhy zadluženého z manželů?
Snoubenec je 2010-2016 rozvedený, stále se však soudí s exmanželkou o vyrovnání SJM. Pokud se vezmeme, tak rozsudek padne určitě později. Týká se poté případné dorovnání jeho exmanželky i mě, případně mého majetku? Děkuji. Děkuji, Jaroslava
ODPOVĚĎ:
V případě, že uzavřete sňatek dříve, než bude vyhlášen rozsudek o vypořádání SJM z předchozího manželství, rozhodně se nemusíte obávat, že by tím byl postižen Váš majetek. Majetek, který se nyní vypořádává, se vypořádává ke stavu, v jakém byl v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud v rámci vypořádání SJM bude Vás budoucí manžel zavázán bývalé manželce např. vyplatit nějakou částku a neučiní to dobrovolně, může se ale stát, že exekutor postihne i Váš majetek z titulu manželství. Pokud ovšem k exekuci nedojde, nikdo Vás nemůže nutit, abyste na vypořádání SJM svému budoucímu manželovi cokoliv přispívala.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spoluvlastník nesouhlasí?
- Výměna kotle v domě s více majiteli - co když jeden spolumajitel nesouhlasí?
- Spoluvlastník domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel domu nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spoluvlastník nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
- Spolumajitel nemovitosti nesouhlasí s výměnou kotle - jak postupovat?
S manželem vlastníme 1 domu, další 1 domu vlastní synovec, chtěla bych se zeptat, rozbil se nám kotel na tuhá paliva, kterým se vytápěl celý dům, nyní je potřeba koupit nový, ale my bychom si s manželem chtěli udělat na svoje náklady nový rozvod topení, nový komín a koupit nový kotel. Pro synovce by to znamenalo, pouze si koupit kotel, rozvody topení a komín by mu zůstal původní. Pro něj se tedy nic nemění, je tedy nutný jeho souhlas – podpis synovce, jelikož už teď je jasné, že nám to nepodepíše. Jak pak máme postupovat, v případe, že bychom se museli obrátit na soud, jaké je šance, že rozhodne v náš prospěch.
Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Bohužel v takových zásadních věcech, jako je vytápění nemovitosti, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud spoluvlastník nedá souhlas dobrovolně, skutečně se budete muset obrátit na soud. Soud bude provádět dokazování, zjišťovat nutnost a vhodnost Vámi navrženého řešení. Těžko nyní odhadnout, jak soud na základě provedeného dokazování rozhodne, nicméně pokud bude zřejmé, že Vámi navržené řešení je v dané situaci nejvhodnější, pravděpodobně vám svým rozhodnutím dá za pravdu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční nepřizpůsobiví sousedi a jak je vystěhovat - postup, návod
- Jak vystěhovat hlučného nepřizpůsobivého souseda z domu SVJ?
Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, v jednom bytě vlastněném nebydlící členkou společenství bydlí její částečně mentálně narušený syn - není zde hlášen trvale a její mentálně narušený bratr, je zde trvale hlášen. Oba jsou v takovém stavu, že jsou schopni i chodit do nějakého zaměstnání. Ale v opilosti se stává ze syna naprosté zvíře, napadá strýce, časté výkřiky o zabití, rány, zvratky, neuvěřitelné. Často voláme Policii. I ta to pak poměrně těžko zvládádá. Je nějaká šance vystěhovat alespoň jednoho nebo oba? Násilím prodat byt a vyrovnat se s majitelkou? Paní majitelka již nemá nervy na řešení a rezignovala na jakoukoli komunikaci - problém aktuálně ignoruje. Je možné obrátit se na věcně a místně příslušný soud, když domluvy, Policie a nic nepomáhá? Děkuji Milan
ODPOVĚĎ:
Tato možnost zde není. Vlastnická práva k danému bytu (jednotce) náleží jeho majiteli. Společenství vlastníků jednotek není oprávněno zasahovat do tohoto vlastnického práva a činit za majitelku jakékoliv právní kroky, např. Vámi zmiňovaný násilný prodej a vystěhování. Tyto kroky musejí být činěny ze strany vlastníka bytu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz z rodiče před smrtí rodiče - napadení dědického řízení
- Napadení dědického řízení - darování majetku psychicky nemocným rodičem před smrtí
Matka zemřela v nemocnici 2009 v těžkém zdravotním stavu.
3 týdny před smrtí jí byly dány v nemocnici k podpisu zjištně různé disposice (ze strany mého bratra), ve kterých přišla o skoro celý svůj majetek.
Rád bych se prosím zeptal, zda-li mohu u soudu neplatnost těchto disposic obhajovat na základě skutečnosti, že neměla advokáta.
Údajně by se mělo jednat o čl. 36 Listiny základních práv?
Bratr si nechal od matky v nemocnici podepsat (mimo jiné) dispozici se 2 bankovními účty matky.
Z obou účtů následně si vybral přes 800 000, - Kč, a jeden z těchto účtů i zrušil.
Toto se stalo ještě před smrtí matky. Dědické řízení dosud není skončeno, v současnosti je u Městského soudu (II. stupeň).
Vzhledem k tomu, že výše uvedené peníze nebyly v den úmrtí matky na jejím účtu, bylo mi doporučeno dáti žalobu na určení.
V současné době mám sice znalecký posudek psychiatra, že matka již nerozuměla co podepisuje, ale na druhé straně si bratr nechává vypracovávat protiposudek.
Někdo mi poradil, a k tomu směřuje můj dotaz, že každý má právo být zastoupen advokátem (i snad bez ohledu na zdravotní stav), což matka neměla tu možnost.
Toto právo o právní pomoc je prý zakotveno v Listině základních práv a svobod a je-li tomu skutečně tak - o který článek (paragraf) se jedná?
Filip
ODPOVĚĎ:
Neplatnost dokumentů nelze stavět na tom, že Vaše matka neměla při těchto jednáních advokáta. Právo na advokáta se vztahuje na jednání před soudem, nikoliv na jednání v běžném životě. Navíc se jedná o právo na zastoupení, nikoliv o povinnost při těchto jednáních. Konkrétně se jedná o článek 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. “
Neplatnost listin je potřeba postavit na tom, že Vaše matka v době podpisu těchto dokumentů nebyla schopna posoudit následky svého jednání a tedy nebyla způsobilá takto jednat. Pokud si Váš bratr nechal vyhotovit protiposudek, soud ustanoví nezávislého znalce sám ze seznamu soudních znalců, který by měl celou situaci posoudit znovu a sepsat revizní posudek.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - lhůta na vystěhování původního spolumajitele, spoluvlastníka
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spoluvlastník při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Do kdy se musí vystěhovat bývalý spolumajitel při zrušení spoluvlastnictví soudem soudně?
- Dodatečné rozšíření soudního petitu - informace, postup
Žaloval jsem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domku, řízení probíhá. Spoluvlastník tam bydlí. Soud pravděpodobně přisoudí domek mně. Mohu rozšířit petit tak, aby soud rozhodl také o povinnosti vyklidit dům do 15 dnů a od jakého dne by měla lhůta na vyklizení běžet? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyklizení nemovitosti jsou absolutně rozdílné nároky, kterým předchází složité a velmi odlišné dokazování, proto je nelze spojit do jedné žaloby, petit tedy změnit nejde a bude třeba o vyklizení žalovat samostatnou žalobou až po nabytí právní moci rozsudku o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Lhůta pro vyklizení pak vždy běží od právní moci rozsudku o vyklizení nemovitosti.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zákaz kouření od zaměstnavatele v době přestávky v práci (obědová přestávka)
- Může zaměstnavatel zakázat kouření zaměstnanci v areálu kde je pracoviště a v okolí?
- Kouření v pracovní přestávce - informace
- Opuštění areálu v pauze na oběd kvůli kouření - může to zaměstnanec udělat?
Pracuji jako uklízečka v příspěvkové organizaci. Mám půl hodiny na oběd a jsem kuřačka. Je tady zavedený sešit kde si kuřáci píšou přestávky. Tzn. když si jdu zapálit zapíšu čas a když se vracím tak taky. Zajímá mě jestli organizace může zakázat zaměstnancům kouření a to buď na pracovišti, v areálu zaměstnavatele nebo mimo budovu zaměstnavatele. Mohu kvůli kouření cigaret opustit budovu zaměstnavatele během pauzy?
Děkuji. Iveta
ODPOVĚĎ:
Dle zákoníku práce platí zákaz kouření na pracovišti zaměstnavatele, kde pracují také nekuřáci, tj. prakticky všude. Na pracovišti je tedy možné ze strany zaměstnavatele zakázat kouření, většinou je to spíše povinnost zaměstnavatele. V areálu zaměstnavatel také může zakotvit zákaz kouření, jedná se o areál zaměstnavatele a ten může tento zákaz stanovit. Pokud čerpáte přestávku, pak se tato přestávka nezapočítává do pracovní doby (jedná-li se o přestávku dle zákoníku práce v délce nejméně 30-ti minut, na kterou má zaměstnanec nárok, může být poskytnuta i po částech), pokud se však nacházíte v areálu zaměstnavatele, zákaz kouření platí i mimo pracovní dobu. Pokud Vám zaměstnavatel toleruje kouření i v pracovní době, tj. Vámi uvedené přestávky jsou jen pro evidenci, ale nejedná se o výše uvedenou přestávku, která by se nezapočítávala do pracovní doby, pak máte povinnost být v pracovní době na pracovišti, tudíž dodržet zákaz kouření.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ukončení pracovního poměru vypršením smlouvy a nárok na podporu v nezaměstnanosti do doby podnikání v s. r. o.
- Ukončení HPP a nárok na podporu v nezaměstnanosti před podnikáním (v s. r. o.)
Já, 27let, od 25.06.2015 do 01.11.2015 HPP, od 02.11.2015 do 31.10.2016 jiný HPP na roční smlouvu. K 01.11.2016 se budu hlásit na ÚP a během cca 3-4 měsíců chci zahájit činnost na již založené s. r. o. , kde jsem jediným jednatelem i majitelem. Společnost nemá zatím provozovnu a nevyvíjí žádnou obchodní činnost. Mám v tuto chvíli nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Předem děkuji za odpověď a případně bych rád využil placené členství na vašem portálu. Jindřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 25, odst. 1, písm. c) zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání fyzická osoba, která není společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy.
Vzhledem k tomu, že jako jednatel společnosti zatím nevyvíjíte žádnou činnost a tudíž ani nepobíráte odměnu, můžete se stát uchazečem o zaměstnání a požádat si o výplatu podpory v nezaměstnanosti. Jakmile ale začnete vykonávat funkci jednatele a pobírat odměnu, jejíž výše přesáhne polovinu minimální mzdy, bude zapotřebí informovat o této skutečnosti úřad práce. Úřad práce pak ukončí Vaši evidenci a zastaví výplatu podpory v nezaměstnanosti.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Může matka dítěte požadovat placení alimentů na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána či jiné osoby)?
- Může matka dítěte požadovat placení výživného na jiný účet než svůj (na účet tchýně, tchána, jiné osoby)?
- Placení výživného na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Placení alimentů na jiný účet než účet matky - může to matka požadovat
- Může otec dítěte odmítnout placení výživného na účet tchýně, tchána?
- Placení výživného na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?
- Placení alimentů na účet jež nevlastní matka dítěte - může otec dítěte odmítnout platby na tento účet?
Rádi bychom se pozeptali, ohledně zasílání alimentů. Neteř po dva roky dostávala na můj účet výživné na syna, letos (2016) (2016) (2016) odmítl, že na můj účet už nebude bez vysvětlení, že na soudu mu řekli, že nemusí zasílat na cizí účet. Rádi bychom se dozvěděli, kde je pravda. Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Výživné patří k rukám rodiče, který o dítě pečuje (v tomto případě k rukám Vaší neteře). To znamená, že by mělo být hrazeno buď na účet Vaší neteře nebo v hotovosti do jejích rukou. Požadavek otce dítěte, že chce hradit peníze na účet matky a nikoliv na Váš účet, je tedy oprávněný. Pokud bude otec dítěte na tomto požadavku trvat, doporučuji Vaší neteři, aby si založila účet a sdělila otci dítěte jeho číslo nebo aby se s otcem dítěte dohodla na úhradě výživného v hotovosti.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 4. říjen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Umístění v domově důchodců - podmínky
- Jaké jsou podmínky umístění do domova důchodců?
- Příspěvek na péči a umístění v domově důchodců - jak příspěvek získat?
- Jak získat příspěvek na péči pro umístění do domova důchodců?
Aby měla babička šanci dostat se do domova důchodců je třeba: podat žádost, dodat lékařskou zprávu - Alzheimerova nemoc, mít přiznaný příspěvek na péči. Příspěvek může být schválen když: se vyplní poskytovatel péče. Poskytovatel péče je zařízení, asistent, osoba blízká. Zařízení napsat nelze, protože jsou všechna plná a dopředu nikdo nic nenapíše
Asistenta nemá, osoba blízká taky ne, ÚP žádost bez vyplnění poskytovatele automaticky zamítá. Takže podle sociální pracovnice PLŠ tam mám podepsat sebe. Jak mohu, když o ni nepečuji a ani nemůžu pečovat (mám vlastní rodinu, denně hlídám děti). Takže bych se lživě podepsal a stát řekne: jsi poskytovatel, starej se.
http://www.prispevek-na-peci.cz/oznameni-o-poskytovateli.html
Je prý změna od srpna 2016. Takže úřednice na úřadě práce ÚP mi neuměla odpovědět co bude. Prostě výsledek je ten co jsem napsal.
"Povinnosti poskytovatele pomoci - vedle uvedených práv a nároků se pečující osoby týkají také určité povinnosti. Jedná se především o povinnost poskytovat péči v odpovídajícím rozsahu a kvalitě, neboť za to finanční odměnu od příjemce příspěvku v podstatě dostává"
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Co se týká přiznání příspěvku na péči, je situace skutečně taková, jakou ji popisujete. Jestliže chcete pro babičku vyřídit příspěvek na péči, předpokladem je, že Vaše babička určitou péči potřebuje a tudíž by jí měl tuto péči někdo poskytovat – příspěvek na péči je určen právě na úhradu této péče. Navíc podle § 21, odst. 2, písm. d) zákona o sociálních službách je příjemce příspěvku na péči povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb. Jestliže Vaše babička nebude žádnou takovou pomoc využívat, pak si o příspěvek na péči bohužel opravdu zažádat nemůže. Pokud nebudete o babičku opravdu pečovat, je v pořádku, že odmítáte do žádosti uvést sebe jako pečující osobu. Pokud by babička v budoucnu péči potřebovala a místo v domově pro seniory by zatím nebylo dostupné, je možné babičce zajistit například pečovatelkou službu, osobního asistenta nebo tísňovou péči.
Většina domovů pro seniory zjišťuje, zda je zájemce o službu příjemcem příspěvku na péči či nikoliv, ale všechny domovy pro seniory nemají příspěvek na péči jako kritérium pro přijetí. Jestliže jste zatím narazil jen na ty domovy, které vyžadují příspěvek na péči, zkuste hledat dál. Vhodné domovy pro seniory – ale i další výše zmíněné služby - můžete vyhledat v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí - zde: iregistr. mpsv.cz
S nalezením vhodného domova pro seniory Vám může pomoci také sociální pracovnice na sociálním odboru městského úřadu v místě babiččina bydliště. Pokud by se Vám nedařilo vhodný domov pro seniory najít, doporučuji Vám obrátit se právě na sociální pracovnici městského úřadu.
__
RODINA-SPRÁVNÍ
- Dodatečné přidělení čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že dům nemá č.p.?
- Dům bez čísla popisného a pokuta - dostane majitel domu pokutu že nemá dům ČP?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dům bez čísla popisného a příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení a dům bez čísla popisného
Jsem rozvedená a v péči mám jedno nezl. dítě. Bydlím v RD domě, dům je v zahradě jiného domu a spadá pod jeho číslo popisné. Mám své SIPO (elektrika, plyn), ale voda je společná. Dům je starý asi 30let, když nemá čp (číslo popisné) znamená to, že nebyl zkolaudován? Potřebuji si zřídit trvalé bydliště a nájemní smlouvu v tomto domě, chci žádat o příspěvek na bydlení, ale dům nemá čp. Mám obavy, abych nedoplácela nějaké pokuty, když budu žádat o přidělení čp. Děkuji za odpověď. Děkuji, Milena.
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že dům nemá č.p., nemusí nutně znamenat, že neproběhla kolaudace. Vzhledem k tomu, že dům je starý a byl postaven za účinnosti jiných právních předpisů, které i poněkud odlišně upravovaly přidělování č.p., nemusí nutně znamenat, že dům nebyl postaven s potřebným stavebním povolením apod.
Přidělení č.p. upravuje dnes (24.10.2016) zákon o obcích:
Dle § 31 odst. 5 zákona o obcích obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena.
Dle § 31a zákona o obcích čísla popisná přiděluje obecní úřad
b) v případě již existující budovy na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání.
O přidělení čísla popisného vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad. Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Č.p. Vám tedy přidělí obecní úřad, a to na Vaši žádost.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neodevzdání řidičského průkazu
- Pokuta za řízení bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Odebrání řidičského oprávnění a neodevzdání řidičského průkazu - pokuta za řízení motorového vozidla
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta bez řidičského průkazu (pozastavené řidičské oprávnění)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení - jak požádat o snížení pokuty?
- Jak požádat o snížení pokuty za řízení auta s pozastaveným řidičským oprávněním (bez řidičského průkazu)
- Zákaz řízení vozidel a pokuta za řízení motorového vozidla - jak požádat o snížení pokuty?
- Odvolání proti výši pokuty invalidním důchodcem - je šance na úspěch?
1.3.2007 - 4.5.2010 zákaz řízení motorových vozidel - okresní soud Karviná. Šest let po trestu - 23.7.2016 hlídka PČR - zadržení ŘP. Důvod: dle místního registru MÚ oddělení dopravy dále jen OD nejsem vlastník příslušného řidičského oprávnění i přes rozhodnutí o ukončení soudu 4.5.2010. Centrální registr rejstřík trestu centrální bodové hodnocení kde je vše v pořádku OD nerespektoval. Proto zahájeno přestupkové řízení 24.8.2016. 29.9.2016 Rozhodnutí OD - neznalost zákona údajný zr. 2006 kdy prý OD nemusí zasílat výzvy na odevzdání ŘP do pěti dnů resp. vrácení a uložili mi za nevědomou neznalost pokutu 25.000 Kč a znovu zákaz řízení na jeden rok. Je mi 59 let invalidní důchodce s důchodem 5.579 Kč je pro mě silně likvidační když uvážím kolik bude stát psycholog, přezkoušení a lékař abych získal řidičské oprávněné, resp. řidičský průkaz ŘP zpět. Má vůbec smysl se odvolávat? Děkuji. Josef
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že neuvádíte konkrétní okolnosti, lze obecně shrnout následující:
Dle § 94a zákona č. 361/2000 Sb., držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest/sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, kterým bylo uloženo v trestním řízení přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel nebo kterým bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se držitel řidičského oprávnění zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.
Dále řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí.
O vrácení řidičského oprávnění rozhodne po výkonu trestu obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost osoby, která řidičské oprávnění pozbyla.
Sankce v podobě zákazu činnosti, a to konkrétně zákazu řízení motorových vozidel, je vždy ohraničena časovým období, po uplynutí tohoto období již zákaz řízení motorových vozidel neplatí.
Odvolání určitě smysl má, můžete (minimálně) namítat likvidační výši pokuty s ohledem na své majetkové poměry, jelikož jakákoliv sankce (v obecné rovině) má sice pachatele potrestat, ale současně nesmí mít povahu sankce likvidační.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Těžba dřeva z lesa ve spoluvlastnictví a § 1128 NOZ
- Musí spolumajitelé lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Musí spoluvlastníci lesa souhlasit s těžbou dřeva prováděné většinovým spoluvlastníkem?
- Těžba dřeva ze společného lesa a souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů (§ 1128 NOZ)
V lese, který je ve spoluvlastnictví, těží většinový vlastník (54%) na základě povolení dřevo z 1/2 plochy lesa.
1/ Ostatní spoluvlastníci nebyli nikým vyrozuměni o záměru provést těžbu, jak ukládá § 1128 NOZ. Rozhodnutí by tedy nemělo mít právní účinky. Co to znamená? Porušil většinový vlastník zákon? Jak se mohou spoluvlastníci bránit? Mohou dát návrh soudu, aby těžbu pozastavil?
2/ Lze tento zásah (vytěžení cca 1 lesa) považovat za běžnou správu dle § 1128 nebo naopak podstatnou záležitost dle § 1129? Pro běžnou správu stačí nadpoloviční většina, Pro významnou záležitost je zapotřebí 2/3 souhlas spoluvlastníků, což majoritní vlastník neměl.
3/ Může většinový vlastník s 51% vytěžit třeba celý les, aniž by se ptal ostatních spoluvlastníků, nebo jen do výše svého podílu?
4/ jak donutit většinového vlastníka, aby ostatním spoluvlastníkům dodal podklady o množství a kvalitě vytěženého a prodaného dřeva, aby měli přehled o vyúčtování v souvislosti s §1118 NOZ?
Děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obrana menšinových spoluvlastníků:
V tomto ohledu v první řadě uvádím, že k započetí těžby dřeva je dle mého názoru zapotřebí získání souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků (jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ níže). Pakliže většinový spoluvlastník započal s těžbou dřeva bez vyrozumění zbývajících spoluvlastníků a zejména bez souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, jedná protiprávně.
Menšinoví spoluvlastníci se mohou podáním tzv. zdržovací žaloby domáhat toho, aby byla většinovému spoluvlastníkovi uložena povinnost se další těžby dřeva zdržet. Před podáním žaloby se mohou menšinoví spoluvlastníci domáhat vydání předběžného opatření (a to dle § 76/1 písm. d) a e) Občanského soudního řádu), tzn. že až do pravomocného rozhodnutí soudu může být většinovému spoluvlastníkovi uloženo, aby s lesem nijak nenakládal, resp. aby se těžby dřeva zdržel.
2/ Běžná správa či významná záležitost:
Dle § 1129/1 občanského zákoníku je významnou záležitostí mimo jiné podstatné zhoršení spoluvlastněné věci. S ohledem na to, že výsledkem těžby dřeva v lese je jeho zásadní kvalitativní změna (a to změna k horšímu), představuje dle mého názoru rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, k němuž je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
3/ Těžba dřeva většinovým spoluvlastníkem:
Jak uvádím v odpovědi na dotaz ad 2/ výše, představuje rozhodnutí o zahájení těžby dřeva ve spoluvlastněném lese rozhodnutí o významné záležitosti, tzn. že nezíská-li většinový spoluvlastník dvoutřetinovou většinu hlasů všech spoluvlastníků, nemůže s těžbou dřeva vůbec začít (nemůže tedy vytěžit ani takovou část lesa, která svou rozlohou odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, tím spíše pak samozřejmě nemůže vytěžit les celý).
Na vysvětlenou v tomto ohledu poukazuji na § 1117 občanského zákoníku, dle něhož má každý spoluvlastník právo k celé spoluvlastněné věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Není tedy možné určit, že konkrétní část lesa patří konkrétnímu spoluvlastníkovi (byť by tato část svou rozlohou odpovídala velikosti spoluvlastnického podílu dotyčného spoluvlastníka), neboť celý spoluvlastněný les patří ve stejném rozsahu každému spoluvlastníkovi (přičemž velikost spoluvlastnických podílů hraje roli zejména při rozhodování o společné věci, dělení výnosů věci apod.).
4/ Vyúčtování těžby dřeva:
Dle § 1118 a § 1119 občanského zákoníku platí, že:
- spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci;
- vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.
Není-li většinový spoluvlastník ochoten předložit zbývajícím spoluvlastníkům vyúčtování těžby dřeva, nezbývá menšinovým spoluvlastníkům, než aby se předložení tohoto vyúčtování domáhali soudní cestou. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1120 občanského zákoníku musí být mezi všechny spoluvlastníky děleny rovněž plody a užitky ze společné věci. Tzn. že pokud většinový spoluvlastník nerozdělil mezi všechny spoluvlastníky finanční prostředky, které prodejem vytěženého dřeva získal, je možné, aby se menšinoví spoluvlastníci obrátili s žalobou na soud.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Prodloužená záruka na dílo od zhotovitele - materiál má kratší záruku, může zhotovitel lhůtu prodloužit a zaručit se za ni?
- Prodloužená záruka na střechu, střešní krytinu - vymahatelnost
Stavím rodinný dům svépomocí a momentálně řeším realizaci střešní krytiny. Firma, která mi krytinu pokládá mi nabízí prodlouženou 30letou záruku na materiál - plechovou krytinu a okapní systém zn. SatJam a doživotní záruku na provedené práce. Může mi vystavit takovou záruku, resp. mohu ji případně v budoucnu vymáhat, jestliže na daný výrobek dává výrobce záruku kratší? Konkrétně na krytinu 20 let a na okapní systém 15 let. Protože záruku vystaví firma a i já se tak budu moci obrátit pouze přímo na firmu a nikoliv na výrobce. Je firma povinna takovouto záruční dobu dodržet? Jak je to se zárukou pokud firma z nějakého důvodu ukončí svoji činnost? Je rozdíl pokud je to živnostník a podniká na IČO (ideálně na svoje IČO)? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Firma, která Vám nabízí záruku, se tímto zavazuje, že věci budou po tuto dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachovají obvyklé vlastnosti.
Nic nebrání tomu, aby firma poskytla záruku delší než výrobce. Vy se samozřejmě můžete s reklamací vad obrátit přímo na dodavatelskou firmu a tato je povinna dodržet splnit povinnosti vyplývající ze záruky. Pokud Vám záruku poskytuje také přímo výrobce, bude možné se obrátit v záruční době také na něj.
Pokud firma ukončí svou činnost bez právního nástupce, pak samozřejmě nebude subjekt, po kterém byste se mohl domoci s úspěchem reklamace. Pak by v úvahu přicházela záruka výrobce, nicméně pouze do dobu jím deklarovanou.
Pokud by byl dodavatel fyzická osoba, pak byste mohl své nároky uplatnit i po ukončení jeho podnikatelské činnosti.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce pro českou firmu v zahraničí - minimální mzda dle ČR nebo dle zahraničí?
- Minimální mzda při práci v zahraničí pro českou firmu
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nesdělil služby předem 2 týdny - okamžitá výpověď ze strany zaměstnance
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodlužování práce v zahraničí bez souhlasu zaměstnance - jak se má zaměstnanec bránit?
- Prodlužování pracovních turnusů v zahraničí českým zaměstnavatelem - jak se bránit?
Služební cesty v zahraničí: pracuji jako elektrikář pro českou pobočku anglické firmy a zaměstnavatel mne vyslal do Thajska. Nerespektuje ústní domluvu ohledně hodinové sazby, jez je vždy ve výši minimální mzdy stanovené v dané zemi, nedodržuje stanovenou výši stravného, či ji snižuje v rozporu se zákonem a nedodržuje nyní ani dohodnutou dobu pobytu v zahraničí (ve smlouvě je uvedeno na dobu nezbytné potřeby). Běžně je dodržován turnus 6-8 týdnů v zahraničí s následnými 1-2 týdny volna v CR (v závislosti na délce pobytu v zahraničí). Zaměstnavatel mne tu nicméně hodlá ponechat po dobu 12 týdnů bez přestávky i proti mému nesouhlasu (prý na základě ústní domluvy, kdy jsem se měl pauzy vzdát). Mohu se nějak dožadovat návratu do ČR, či ukončení pracovního poměru (i v návaznosti na níže uvedené), který je sjednán do 31.12.2016?
Pracuji zde při venkovních teplotách 33°C - 35°C každý den (vyjma víkendů) v uzavřené hale, kde stavíme průmyslovou linku. Má práce se týká tahání kabeláže k motorům, senzorům a rozvaděčům, přípravy kabelových tras (kabelových žlabů), vrtání děr do rozvaděčů, zapojování kabelů a kontrolu zapojení po ostatních pracovnících. Povinná je ochranná obuv nad kotníky, dlouhé montérky, trika s dlouhým rukávem a ochranná přilba. Již při příchodu na halu dojde běžně k propocení oblečení a v takto propoceném oblečení pracuji celou pracovní dobu, která je od 8:00 do 18:00 s přestávkami 15 minut od 10:00 a 15:00 a hodinovou přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Mám nárok na ochranné nápoje, či kratší pracovní dobu?
Chtěl bych se ještě zeptat, zda pro případné ukončení pracovního poměru lze vzít v potaz i nedodržování plánování práce alespoň 2 týdny předem, či oznamování změn s předstihem. Tyto změny se běžně dozvídáme pouze den před jejich realizací.
Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Na pracovní cestu je možné zaměstnance vyslat jen s jeho souhlasem. Souhlas se týká jak obecně toho, že na pracovní cestu zaměstnanec vyjede, tak i jejích podmínek. Ve Vašem případě je možné písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dodržení standartní doby vyslání na pracovní cestu, která je u Vašeho zaměstnavatele obvyklá. Z tohoto důvodu není možné předčasně ukončit pracovní poměr.
Zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat práci minimálně 2 týdny předem a písemně to oznamovat zaměstnanci, a to i změny. Písemně můžete zaměstnavateli oznámit, že porušuje tyto povinnosti, a že nejste povinni se řídit změnami rozvrhu směn, které Vám jsou oznámeny v rozporu s tímto pravidlem.
Maximální délka směny může činit dle zákoníku práce max. 12 hodin.
Jde-li o práci v zátěži teplem, pak musí být nejprve prokázáno, zda jsou či nejsou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2, nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že nejsou dodrženy, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dalším opatřením k ochraně zdraví při práci je pak poskytování ochranného nápoje, kterým se nahrazuje ztráta tekutin a minerálních látek z organizmu.
Mimo tato minimální opatření pak zákon č. 309/2006 Sb. , o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů, tedy i zátěže teplem, kterou nemůže zaměstnavatel vyloučit, je pak povinen omezovat její působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou rovněž úprava pracovních podmínek nebo doba výkonu práce.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy částečně dle ZoVB a částečně dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle ZoVB a dle NOZ - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle ZoVB?
- Stanovy částečně dle Zákona o vlastnictví bytů a částečně dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Platnost stanov dle Zákona o vlastnictví bytů a dle nového občanského zákoníku - jsou platné nebo ne?
- Stanovy SVJ - je možné v nich nechat část textu dle starého Zákona o vlastnictví bytů a doplnit je o část dle NOZ?
- Jak se sčítají hlasující při hlasování SVJ
- Kdo je vlastník bytu SVJ při hlasování SVJ a sčítání hlasů
- Sčítání hlasů na shromáždění SVJ - pravidla
Jsme SVJ (2000) a všechny byty nejsou převedeny do osobního vlastnictví. Platné prohlášení vlastníka máme od roku 1995. Chtěla bych se zeptat zda máme platné stanovy, pokud obsahují některá ustanovení NOZ, která platí pro SVJ (2012). Tyto stanovy byly schváleny 67% všech vlastníků bytových jednotek. Nebyly schvalovány podle §1200 NOZ, pouze shromáždění SVJ hlasovalo o změně "vzorových" stanov. Jsou pro naše SVJ takové stanovy platné, pokud se stále máme řídit ZoVB? Jsou platné stanovy, pokud obsahují část ustanovení podle ZoVB a část podle NOZ? Jsou platné stanovy pro SVJ (2000), pokud převzalo všechna ustanovení NOZ, ale Prohlášení vlastníka má podle ZoVB?
Dále bych se chtěla zeptat na to, pokud dojde na shromáždění k odsouhlasení rozhodnutí podle §1206, které je ale v rozporu s §1129, jak se má postupovat? Abych byla konkrétní, mám na mysli, že pokud je na shromáždění přítomno 51,36% všech vlastníků a rozhodnutí schválí 98,66% přítomných vlastníků a jedná se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci a jejího zlepšení, které podléhá §1129, má autor na mysli 2/3 všech vlastníků nebo vlastníků přítomných na shromáždění? Pokud by autor měl na mysli pouze přítomných na shromáždění, což však obecný §1129 neuvádí, pak by o zásadní věci mohlo rozhodnout třeba pouze 33,34% všech vlastníků, jak někteří vykladači NOZ tvrdí. Stále věřím, že autor NOZ měl na mysli opravdu 2/3 všech vlastníků, přestože ani slovo všech zmíněný §1129 neuvádí.
Dále bych se ráda zeptala, jestli platí 3 měsíční lhůta pro odvolání přehlasovaného vlastníka, který nesouhlasí s přijatým rozhodnutím, i když je v rozporu se zákonem? Konkrétně mám na mysli následující příklad. Shromáždění přijalo usnesení, ve kterém souhlasí s rekonstrukcí a stavebními úpravami celého objektu a toto usnesení přijalo se souhlasem 98,66% z 51,39% všech vlastníků. To znamená, že nesplňuje ani §11 (5) ZoVB, kdy k přijetí usnesení o modernizaci, rekonstrukci a stavební úpravy je potřeba souhlasu 3/4 všech vlastníků jednotek pokud bychom se měli říd it jako SVJ (2000) a nesplňuje ani §1129 NOZ, kdy je k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci třeba souhlasu 2/3 vlastníků, pokud bychom se řídili NOZ. Je takové rozhodnutí platné, když odporuje oběma zákonům? Jak by takovou situaci řešil soud?
Děkuji za vaše odpovědi.
S pozdravem Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku § 3041 platí, že ustanovení stanov SVJ, která odporují donucujícím ustanovení tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti, a Společenství vlastníků jednotek přizpůsobí do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona svoje stanovy novému občanskému zákoníku.Stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při MS ČR ke vzorovým stanovám Společenství vlastníků po účinnosti nového občanského zákoníku uvádí, že SVJ může nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády z roku 2004, i když bude tento právní předpis zrušen. Stanovy jsou totiž součástí vnitřních právních poměrů této právnické osoby. Nepřestanou tedy platit jako celek, ale musí se přizpůsobit nové legislativě. Toto se týká těch SVJ, která vznikla do doby nabytí účinnosti NOZ přímo ze zákona a platily pro ně vzorové stanovy pokud nepřijaly vlastní. Ve vašem případě lze tedy uzavřít, že stanovy jsou platné, pouze se jejich text nesmí příčit novému občanskému zákoníku.
Pokud jde o dotaz k § 1129, pak toto ustanovení má na mysli 2/3 všech spoluvlastníků.
Pokud je rozhodnutí SVJ v rozporu se zákonem, přehlasovanému vlastníku náleží oprávnění domáhat se žalobou zrušení takového rozhodnutí, a to do 3 měsíců od doby, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Dítě svěřené do pěstounské péče - má babička nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - má babička nárok vnouče vídat?
- Dítě svěřené do pěstounské péče - mají dědeček, babička, prarodiče nárok dítě vídat?
- Vnouče svěřené do pěstounské péče - mají prarodiče nárok vnouče vídat?
- Vnouče v pěstounské péči a styk, setkávání s prarodičem, prarodiči, babičkou, dědečkem?
Mám svěřené dítě do pěstounské péče. Babička se o vnučku nezajímala, neznají se a nemají k sobě žádnou citovou vazbu. V poslední době si babička podala návrh k soudu o nastavení návštěv se svou vnučkou. Chtěla jsem se zeptat, jestli kromě rodiče má nárok i babička na tyto návštěvy a podle kterého zákona? Pokud má babička na návštěvy nárok v jakém rozsahu se stanovují? Mají na návštěvy nárok i další příbuzní z rozšířené rodiny tj. syn a dcera babičky, když je dítě nezná? Děkuji za odpověď Eva
ODPOVĚĎ:
Dle § 927 zákona č. 89/2012 Sb. , nového občanského zákoníku platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ač blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Babička dítěte patří mezi jeho příbuzné a tudíž má právo se s dítětem stýkat. Stejně tak mají toto právo i další příbuzní, takže se může jednat také o babiččina syna a dceru.
Samotná skutečnost, že mezi dítětem a babičkou zatím není vytvořen citový vztah, nemusí být styku na překážku, protože každé dítě má zpočátku citový vztah pouze ke svým rodičům a vztahy k dalším příbuzným si utváří postupně. Nicméně u soudu samozřejmě můžete uvést, že se babička o vnučku dosud nijak nezajímala a neprojevovala snahu ji kontaktovat. Soud pak bude zkoumat, zda je styk vnučky s babičkou v jejím zájmu či nikoliv.
Co se týče rozsahu styku, ten zákon nijak nestanovuje. Rozsah styku je většinou věcí dohody rodiče - či ve Vašem případě pěstouna - s daným příbuzným. Pokud k dohodě nedojde, v případě, že žádosti babičky bude vyhověno, určí rozsah styku soud. Rozhodnutí soudu pak budete povinná respektovat a vnučku na styk s babičkou vždy řádně připravit.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání poplatku za popelnice po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Je rodič odpovědný za dluh potomka? (poplatek za popelnice, svoz TKO)
- Vymáhání poplatku za svoz TKO po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Vymáhání poplatku za svoz technického komunálního odpuadu po rodičích potomka - jsou odpovědní za dluh potomka nebo ne?
- Odpovědnost rodiče, rodičů za dluh potomka - poplatek za popelnice (svoz TKO)
Plnoletá dcera se 2012 odhlásila ode mne na MÚ. V květnu 2016 odešla trvale do Německa, adresu neznám. MÚ chce, aby zaplatila popelnici, předali exekutorovi, zkouší to na mne a vyhrožují mi. Úřad v N. Adresu neprozradí (ochrana os. ú.). Nabídla jsem MÚ Čestné prohlášení. Odmítli, „že to by moh napsat každej! “ Jsou povinni ho akceptovat? Prosím o sdělení čísla paragrafu ve Sb. z. Děkuji! Milena
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, čeho se po Vás exekutor domáhá. Pakliže po Vás exekutor chce informaci, kde Vaše dcera v Německu žije (v rámci součinnosti, kterou je každý povinen exekutorovi poskytnout), nemůžete samozřejmě exekutorovi sdělit něco, co nevíte (jakékoli výhrůžky jsou proto v této souvislosti plané).
Exekutorovi můžete písemně sdělit, že adresu místa trvalého pobytu Vaší dcery v Německu neznáte, přičemž je nerozhodné, zda tento přípis nazvete "čestné prohlášení" či jinak. Žádné konkrétní ustanovení některého právního předpisu v této souvislosti o čestném prohlášení nehovoří, vyplývá však z logiky věci, že název jakéhokoli právního jednání (např. přípisu) není rozhodný, důležitý je jeho obsah.
Pokud dluh Vaší dcery vznikl v době její zletilosti, je za tento dluh odpovědná pouze ona, tzn. že úhrada tohoto dluhu po Vás nemůže být vymáhána.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Rezignace na funkci předsedy bytového družstva
- Samoodvolání se z funkce předsedy bytového družstva
- Odstoupení z funkce předsedy bytového družstva
- Jak dosáhnout výmazu předsedy SVJ z obchodního rejstříku po jeho odstoupení, rezignaci?
- Odstoupení, rezignace předsedy SVJ a výmaz z obchodního rejstříku
Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (6 b. j.), kde jsem vykonávala funkci předsedy. Z důvodu neakceptování povinností některých vlastníků (případně nájemníků), které upravují Stanovy, a z osobních důvodů, jsem v červnu 2016 svolala schůzi ohledně mého odstoupení z funkce. Na toto nebylo reagováno a tak jsem napsala odstoupení z funkce, toto podepsala, naskenovala a odeslala všem mailem s tím, že po uplynutí zákonných 30 dnů ve funkci končím. Opět žádná reakce, ale z mého pohledu jsem ve funkci oficiálně skončila. Problémem je, že v obchodním rejstříku jsem stále zapsána jako předseda.
Prosím o radu, jak postupovat ve věci výmazu, kdy již dále nechci být evidována jako předseda společenství. Co vše k tomu musím doložit, aby byl výmaz proveden.
Velice děkuji za Vaši radu a přeji příjemný den.
Denisa
ODPOVĚĎ:
Odstoupením skutečně zanikla vaše funkce, nicméně dle ust. § 160 občanského zákoníku Vaše funkce zanikla uplynutím dvou měsíců od dojití odstoupení z funkce společenství.
Pokud by ve stanovách SVJ je stanovena lhůta kratší, tedy Vámi zmiňovaných 30 dní, je možné uvažovat i o tomto termínu. Nicméně k tomuto upozorňuji, že praxe v současné době není ustálená v otázce, zda je možné 2 měsíční lhůtu zkrátit, proto je vhodnější považovat Vaši funkci za skončenou uplynutím 2 měsíců po odstoupení.
I přesto, že jste stále zapsána v rejstříku, Vaše funkce již zanikla a nejste proto povinna činit za SVJ jakékoli jednání. Výmaz Vaší osoby z rejstříku by mělo zajistit společenství, nicméně předpokládám, že aktuálně nemá žádný statutární výbor, není zde tedy žádná osoba, která je oprávněná za SVJ podat návrh na výmaz.
Pokud má SVJ nový statutární orgán, doporučuji mu zaslat písemnou vývzu, aby zajistil soulad zápisu v rejstříku se skutečností. Pokud statutární orgán nemá, nebo by nijak nekonal, zašlete krajskému soudu, u kterého je SVJ zapsáno, sdělení o tom, že zápis není v souladu se skutečností a rovněž případně o tom, že SVJ nemá žádného člena statutárního orgánu. Soud může SVJ jmenovat opatrovníka a zajistit výmaz Vaší osoby v rejstříku.
Občanský zákoník je k dispozici např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec si nevyzvedl včas dítě - má jetě právo na setkání, styk s dítětem?
- Pozdní příchod otce dítěte k setkání, styku s dítětem - právo otce dítě dostat
- Má otec právo dostat dítě když přijde pozdě?
- Musí matka čekat na otce dítěte pokud nepřijde včas na setkání, styk s dítětem?
- Styk, setkání s dítětem když otec přijde pozdě - má otec na styk právo?
25.9. měl mít otec dceru od 14 hodin. Čekala jsem do 15 hodin a pak se rozhodla jet za babičkou. Při odchodu mi ve tři hodiny zavolal, že čeká před bytem a když mu teď v 15 hodin nedám malou, tak že už volá policii, že mu nechci dát malou. Že prý ztratil telefon a nemohl se mi ozvat. Což je nesmysl, protože zná moje telefonní číslo nazpaměť. Policie přijela, dítě k němu už nechtělo, ale on jí chtěl za každou cenu. Policie mi začala říkat, že bych mu jí měla dát, protože je otec a má v rozsudku od 14 hodin do 18 hodin. Tak jsem mu jí dala, i když jsem už dítěti slíbila návštěvu babičky. Jak dlouho mám čekat než dorazí. Musí při tomto pozdním příchodu asistovat policie? Děkuji za dotaz. Děkuji, Miriam.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se obecně vyjádřím k povinnostem rodičů při předávání dítěte v rámci střídavé péče. Předpokládám, že ve Vašem případě jsou v rozhodnutí soudu o střídavé péči Vaše povinnosti formulovány přibližně tak, že jste povinna svou dceru v daný den připravit na předání jejímu otci a tomuto ji ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě fyzicky předat. Obdobná povinnost je pak, jak předpokládám, uložena rovněž otci, tzn. ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě Vám dceru zase vrátit.
Povinný rodič tedy splní svou povinnost (uloženou rozhodnutím soudu o střídavé péči) tím, že dítě připraví k předání druhému rodiči ve stanovenou hodinu a na stanoveném místě. Tuto povinnost však nelze v žádném případě rozšiřovat o povinnost vyčkat na stanoveném místě příchodu druhého rodiče, pakliže se tento opozdí. Lze jistě doporučit zachovat v tomto ohledu určitou časovou toleranci, tzn. vyčkat příchodu druhého rodiče např. 20 nebo 30 minut.
Pakliže se však druhý rodič (který je oprávněn a zároveň povinen si dítě převzít) na stanovené místo nedostaví ani v „náhradní lhůtě“, přičemž své zpoždění nijak nezdůvodní, resp. se nepokusí (např. telefonicky) dohodnout jiné místo (je-li to pro rodiče, který s dítětem na stanoveném místě čeká fyzicky možné) či hodinu předání (samozřejmě v mantinelech doby, po kterou je tento rodič oprávněn se s dítětem stýkat), není samozřejmě „čekající rodič“ povinen setrvat na stanoveném místě po celou dobu a trpně vyčkávat příchodu oprávněného rodiče. Tímto způsobem by se povinný rodič (a vlastně i dítě) stal de facto rukojmím oprávněného rodiče.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že oprávněný rodič je povinen si dítě ve stanovenou hodinu na stanoveném místě převzít. Pakliže se oprávněný rodič opozdí, porušuje svou povinnost, která mu vyplývá z rozhodnutí soudu o střídavé péči. Pakliže by se zpoždění oprávněného rodiče opakovala, mohla by tato skutečnost zapříčinit změnu rozhodnutí soudu o střídavé péči.
Co se týče Vámi popsaného incidentu ze dne 25. 9. 2016, lze souhlasit s výzvou PČR k předání Vaší dcery jejímu otci. Přestože se totiž otec na svém příchodu o 1 hodinu opozdil, nebránilo Vám v 15.00 prakticky nic v předání dcery (jejím předáním jste tedy splnila svou povinnost, vyplývající Vám z rozhodnutí soudu o střídavé péči). Sama skutečnost, že se otec opozdil ještě neznamená, že by neměl právo se se svou dcerou stýkat po zbytek soudem vymezené doby.
Pokud byste se však s dcerou z bytu vzdálila (např. z důvodu zajištění náhradního programu pro dceru) a otec Vás v bytě v 15.00 nezastihl, neporušila byste svou povinnost, neboť rozsudek o střídavé péči Vás v žádném případě nezavazuje vyčkávat na stanoveném místě několik hodin a čekat na příchod otce (to by byl ostatně výklad dosti absurdní).
Při předání Vaší dcery jejímu otci, byť se otec na příchodu opozdil, rozhodně nemusí asistovat PČR (její přítomnost je ostatně v tomto případě spíše nežádoucí).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opad listí a semen z břízy od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby břízu ořezal nebo pokácel?
- Bříza na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů z břízy umístěné na hranici pozemků
- Strom zasahuje nad hranici pozemků - jak požádat souseda o odstranění převislých větví?
- Opad listí a semen stromu od souseda umístěné na hranici pozemků - jak donutit souseda aby strom ořezal nebo pokácel?
- Strom na hranici pozemků a opadávající listí a semena od souseda - jak postupovat?
- Znečištění pozemku sousedem - opad listí a plodů ze stromu umístěného na hranici pozemků
- Prorůstající tůje od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?
- Stromy prorůstající přes plot od souseda (umístěné u hranice pozemků) - jak se bránit?
Sousedka má břízu umístěnou cca 40 cm od našeho plotu, asi 1 m od naší terasy a 1,5 m od vchodu do obývacího pokoje, který je právě z terasy. Bříza je vysoká 5 m, průměr kmenu asi 40 az 50 cm. 1/3 koruny se nachází nad naší zahrádkou.
Veškeré odpady z tohoto stromu (listí, semena) padají na naši zahrádku a terasu a tím se nanosí i do pokoje. Kromě toho zasadila těsně k našemu plotu řadu tují, které plotem prorůstají.
Prosím o radu jak postupovat abychom se zbavili uvedeného problému, který nám velmi znepřájemňuje život. Děkuji. Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Pokácení stromu:
Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Svou sousedku proto můžete vyzvat k tomu, aby předmětný strom pokácela.
2/ Ořezání přesahujících větví:
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (zde sousedka) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy) požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných větví získá.
Sousedku tedy můžete vyzvat, aby ty větve, které přesahují nad Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li sousedka v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
3/ Obrana proti omezování obvyklého užívání pozemku:
Na svou sousedku se můžete rovněž obrátit s požadavkem na odstranění spadlého listí s poukazem na to, že se tak děje v míře přesahující místní poměry a jste tím podstatně omezena v obvyklém užívání Vašeho pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí, neboť o úspěšnosti požadavku založeném na tomto ustanovení občanského zákoníku lze mít v kontextu listí padajícího ze sousedova stromu pochybnosti.
Nevyhoví-li sousedka Vašemu požadavku dle bodů 1/ nebo 3/ výše, budete oprávněna se v této věci obrátit na soud. Nevyhoví-li sousedka Vaší výzvě dle bodu 2/ výše, budete oprávněna odstranit přesahující větve sama. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Majitel psa se nestará - jak získat psa do vlastnictví?
- Vyvlastnění psa o kterého se majitel nestará
- Jak získat psa do své péče - majitel se o něj nestará
Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
Majitel psa hradí poplatky na péči o psa a správní poplatek městu.
Je možné psa "vyvlastnit" formou soudního rozhodnutí?
Jde o to, že po psovi neuklízí kotec, nevenčí ho, nestará se o něj.
Děkuji. Mirka.
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, nic takového možné není.
Vlastnictví psa není možné "přepsat" (jak v dotazu uvádíte), neboť psi nejsou vedeni v žádném oficiálním rejstříku (jako je např. katastr nemovitostí či registr silničních vozidel).
Psa nelze ani vyvlastnit, neboť dle § 1038 občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona. Dle znění dotazu by se však ve Vašem případě nejednalo o uspokojení veřejného, nýbrž soukromého zájmu. Ustanovení o vyvlastnění je navíc na psa obtížně aplikovatelné jelikož živá zvířata nejsou dle § 494 občanského zákoníku věcmi.
Dle znění dotazu nejsou splněny ani podmínky pro propadnutí týraného zvířete (§ 27b zákona na ochranu zvířat proti týrání), zabrání týraného zvířete (§ 27c zákona na ochranu zvířat proti týrání) či umístění zvířete do náhradní péče (§ 28a a § 28b zákona na ochranu zvířat proti týrání).
Skutečnost, že jako poplatník místního poplatku je u městského úřadu veden Váš otec, nehraje v tomto ohledu žádnou roli, neboť evidence poplatníků tohoto místního poplatku je vedena pouze pro účely jeho vybírání (tzn. že tato evidence o vlastnickém právu k psovi nic nevypovídá).
Aby mohl být pes přivlastněn např. Vaším otcem, musel by majitel psa projevit vůli tohoto psa již nevlastnit (tzn. že by musel psa opustit). Dle § 1048 občanského zákoníku se domácí zvíře považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu. Pakliže však majitel psa hradí poplatek za péči o tohoto psa a místní poplatek, nelze dle mého názoru usuzovat na jeho vůli tohoto psa již nevlastnit. Opuštění zvířete může spočívat zejména v jeho vypuštění, vyhnání, ponechání na neznámém místě apod.; skutečnost, že majitel zanedbává úklid kotce a psa nevenčí nesvědčí o tom, že majitel hodlá psa již nevlastnit.
Pro doplnění pouze dodávám, že na Vámi popsaný případ nelze aplikovat ani § 1046/2 a § 1047/1 občanského zákoníku, které se věnují zvířatům bez pána.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dítěte - mohl by otec dostat dítě do péče v případě rozvodu?
- Psychické a fyzické týrání matky otcem dětí - mohl by otec dostat děti do péče v případě rozvodu?
Sestra žije s manželem 3 roky. Mají 2 krásné holčičky ve věku 4 a 2 roky. Švagr ji neustále psychicky i fyzicky týrá. Zrovna teď ji opět zmlátil. Má zprávu od lékaře. Vyhrožuje, že jak se s ním sestra rozvede zabije se. Momentálně jsou pod dohledem sociálky do února 2017. Dá se s touto situací něco dělat. Sestra se chce dát rozvést, bojí se však že přijde o děti. Švagr řekl, že to jsou parchanti a že je nechce vidět. Bohužel nemá kam jít, k našim by mohla jít spíše na pár dnů. To není žádné řešení. Můžete mi nějak poradit?? Yveta
ODPOVĚĎ:
Jestliže je Vaše sestra obětí domácího násilí ze strany manžela, doporučuji jí obrátit se na některé z tzv. Intervenčních center, která se specializují právě na pomoc obětem domácího násilí. Tato centra většinou sídlí v krajských městech, jejich adresář najdete zde: http://www.domaci-nasili.cz/
V Intervenčním centru s Vaší sestrou celou situaci důkladně proberou a poradí jí nejvhodnější postup. Pracovníci centra jí určitě podají informace také o tzv. institutu vykázání. Pokud k domácímu násilí a napadání dochází opakovaně, může přivolaná policie násilníka vykázat na 10 dní z bytu či domu. Tato doba pak může být na základě návrhu podaného k soudu prodloužena na 30 dní a toto prodloužení se může opakovat. Jestliže Vaše sestra nemá kde bydlet a z tohoto důvodu se obává od manžela odejít, v Intervenčním centru jí také mohou pomoci se zajištěním ubytování v azylovém bydlení (některá z nich mají i utajenou adresu). Z Vašeho dotazu není jasné, z jakého důvodu se Vaše sestra bojí toho, že by přišla o děti. Jestliže se ale dokáže o děti postarat, je nepravděpodobné, že by soud svěřil děti do péče jejího násilnického manžela, obzvláště tehdy, pokud on sám o dětí nestojí. Ani případná svízelná bytová situace není důvodem pro to, aby byly děti sestře odebrány.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Železniční komunikační kabel - ochranné pásmo na stavění na soukromém pozemku - kolik metrů od kabelu?
- Kabelová trasa komunikačního kabelu a ochranné pásmo pro stavbu, stavění - kolik metrů je ochranné pásmo?
Chystáme se stavět rodinný dům na parcele v Černošicích u Prahy. Pozemek je blízko nádraží.
Ochranné pásmo dráhy (30m) končí před hranicí pozemku, tam by neměl být problém.
Ale jak je vidět v příloze, přes naší parcelu prochází drážní komunikační kabel, o kterém jsme se dozvěděli až po koupi. Koupě byla cca v roce 1995.
Chtěli jsme kabel přesunout, jednali jsme s ČD telematika a SŽDC, ale stálo by to přes sto tisíc a to nám za to nestojí.
Chtěl jsem se domluvit i na spolufinancování nákladů na přesun, ale zamítli to.
Z ČD telematiky mi řekli, že pokud chci stavět, tak se musí kabel stejně přesunout, že mi nepovolí stavět a odkazovali se na…
Při realizaci záměru výstavby rodinného domu na parcele č. 5125/47 v Černošicích dojde ke kolizi s telekomunikačním vedením (DK Praha – Beroun) v majetku SŽDC s. o. , které je chráněno ochranným pásmem dle § 102 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
Kabelovou trasu je třeba z pozemku vymístit.
Na otázku: Jak to, že ostatní sousedé stavět mohli i bez přesunu mi řekli, že dřív se to dělalo jinak (dum na parcele 5125/50 se stavěl cca před 5 lety)
Můžete mi prosím poradit, jak mohu postupovat? Na co mají právo? Pokud dodržím ochranné pásmo a to tedy…
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
Můžou mi v něčem zabránit? Bojím se, aby mi nezdržovali stavební povolení.
Prosím, poraďte mi, jak se nejlépe bránit. Mohu se toho kabelu i nějak zbavit? Můžou mi bránit, pokud dodržím ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení?
Veškeré dotazy rád zodpovím.
Děkuji moc za pomoc! Norbert
ODPOVĚĎ:
Dle § 102 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. , který zmiňujete, v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
Dále činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
Bohužel zde opravdu hrozí problémy v souvislosti se získáním stavebního povolení pro stavbu rodinného domu či obecně jakékoliv činnosti (ve smyslu stavebního zákona), pro kterou je vyžadován souhlas/rozhodnutí stavebního úřadu. Dané vedení (kabel) je chráněno speciálně ve formě ochranného pásma, přičemž výše uvedený zákon stanovuje značné omezení vlastníka pozemku ve prospěch vlastníka vedení. Pokud tedy nezískáte souhlas (kladné stanovisko) vlastníka kabelu, nezískáte stavební povolení.
Kabelu se zbavit nemůžete, resp. pokud byste to udělal, hrozí Vám značné sankce.
Zde tedy přichází v úvahu pouze domluva s drahami.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Schůze shromáždění SVJ a schválení nových stanov dle NOZ - je nutný notářský zápis?
- Změna stanov SVJ dle NOZ - je nutný notář a notářský zápis?
- Notářský zápis o změně stanov SVJ bytového domu - je nutný nebo ne?
Jakožto předseda výboru SVJ připravuji na listopad 2016 schůzi shromáždění, kde se bude hlasovat o schválení nových stanov dle NOZ. Ve starých stanovách z 2002 máme tento článek:
"O průběhu první schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství."
Podle usnesení Vrchního soudu v Praze č. 7 Cmo 79/2015 z 28. 7. 2015 je zákonný požadavek notářského zápisu jen u SVJ vzniklých podle NOZ, tedy po 1.1.2014, a na SVJ vzniklá před tímto datem se nevztahuje a řídí se dle platných stanov.
Ale na to Vrchní soud v Olomouci ve svém Usnesení č. 8 Cmo 278/2015 z 22. 9. 2015 zaujal stanovisko odlišné, a to že musí mít všechny SVJ stanovy (s výjimkou uvedenou v § 1200 odst. 3 NOZ) formu veřejné listiny. Tedy tady si myslím, že je v našem případě nutné pozvat notáře.
Pak jsem se dočet, že praxe je taková, že v rámci působnosti Vrchního soudu v Praze (my jsme zapsaný v rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové) se vychází z usnesení Vrchního soudu v Praze. V tom případě nemusíme mít notáře.
Pak je tu ještě usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. 8 Cmo 202/2016 z 28. 6. 2016, který sjednotil judikaturu v této záležitosti.
Pokud vycházím z výše uvedeného, je pro nás důležité poslední usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 28. 6. 2016, tedy forma notářského zápisu při schvalování nových stanov nemusí být protože jsme vznikly před rokem 2014 a v současnosti platné stanovy to nevyžadují.
Ještě jeden dotaz, po schválení nových stanov se v případě jejich změn bude k nim nahlížet jako na SVJ založená podle NOZ a musí být notářský zápis? Nebo se jedná stále o změnu stanov a i v budoucí změně nových stanov nemusí být pořízen notářský zápis.
Děkuji za odpověď a Váš čas.
S přáním hezkého dne Jakub
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8 Cmo 202/2016 z 28.6. 2016, sjednotilo judikaturu v tom smyslu, že k přizpůsobení (ke změně) stanov SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 se nevyžaduje forma veřejné listiny (forma notářského zápisu), a tedy se nevyžaduje účast notáře. Toto sjednocení judikatury ovšem nic nemění na tom, že v případě, kdy SVJ vzniklé před 1. 1. 2014 má ve svých dosavadních stanovách ustanovení, podle něhož se k rozhodnutí o změně stanov vyžaduje notářský zápis, pak se musí také při přizpůsobení svých stanov (prováděných podle § 3041 odst. 2 NOZ) řídit tímto ustanovením svých stanov. Pokud tedy v dosavadních stanovách máte uvedeno, že ke změně je třeba notářského zápisu, pak ho bude třeba bez ohledu na judikaturu Vrchního soudu.
K další části dotazu - i v případě nových stanov se bude jednat o SVJ založené před rokem 2014 a pokud si nyní v nových stanovách nutnost notářského zápisu při změně stanov nesjednáte, nemusí být u budoucí změny stanov pořízen notářský zápis.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý majitel vydražené nemovitosti odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydražené nemovitosti - jak se bránit?
- Bývalý majitel vydraženého bytu, domu odmítá opustit nemovitost - jak postupovat?
- Odmítnutí vystěhování původního majitele z vydraženého bytu, domu - jak se bránit?
Potřeboval bych zodpovědět dotaz týkající se situace, kdy vydražím dům, ale bývalý majitelé ho nechtějí opustit.
Mám právo žádat po policii, aby mi asistovali při vstupu do domu a například vystěhování vydraženého příslušenství - kuchyně, případně vestavěných spotřebičů, vymontování oken, vnitřních dveří, vybavení koupelny apod. (Předpokládám, že tyto věci jsou mým majetkem po vydražení, doplacení plné ceny a nabití právní moci usnesení o příklepu). Mám totiž obavu, že by se mi předchozí majitel mohl chtít pomstít například zničením vybavení domu, a tak bych tomu rád co nejdříve předešel tímto postupem.
Druhá otázka, na kterou se chci zeptat je, zda je šance na úspěch při trestním oznámení bránění v užívání cizí věci a v neoprávněném užívání cizí věci - někde jsem se totiž dočetl, že za tento čin je možné udělit trest odnětí svobody až na 2 roky a podle mého názoru právě toho se bývalý majitel dopouští.
Děkuji za odpověď, Ludvík
ODPOVĚĎ:
Právo na asistenci policie při vystěhování (vyklizení) domu nemáte. Jediná možnost, jak legální cestou vystěhovat původní obyvatele domu, je skrze výkon rozhodnutí/exekuci prováděnou soudním exekutorem, kterému může policie asistovat.
Nicméně před tím, než se můžete obrátit na exekutora, je třeba, aby vyklizení domu nařídil soud – musíte tedy nejdříve podat návrh k soudu.
Co se týká Vašeho druhého dotazu, je zde možnost postihu (při naplnění znaků uvedených v trestním zákoníku) za trestný čin porušování domovní svobody – ve formě neoprávněného obývání domu. Za tento trestný čin je možné uložit trest odnětí svobody až na dva roky, jak správně uvádíte. Úspěšnost nelze bez znalosti konkrétních okolností předvídat, nicméně můžete využít tento postup, abyste se domohl svých práv.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podnět rejstříkovému soudu - do kolika dnů musí rejstříkový soud na podnět občana odpovědět?
- Lhůta na odpověď od rejstříkového soudu ČR
Předal jsem upozornění na nesoulad v obchodním rejstříku příslušnému rejstříkovému soudu.
Bude to pomalu měsíc a neobdržel jsem žádnou odpověď. Jaké jsou lhůty pro vyřízení a jak bych měl být zpětně informován. Jsem v tomto případě navrhovatel, případně jaká je má pozice?
Děkuji s pozdravem
Xaver
ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
Dle § 96 odst. 1 tohoto zákona rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů.
Řízení, v rámci kterého má být dán do souladu stav skutečný a stav zapsaný v obchodním rejstříku, je možné zahájit na návrh či i bez návrhu (z moci úřední, zahajuje přímo soud).
Jelikož neuvádíte, zda se daný nesoulad dotýká přímo Vás či nikoliv, nelze přesně posoudit současný stav věci.
Obecně: Pokud se nesoulad týká Vaší osoby, máte postavení navrhovatele, a z toho vyplývající práva, např. i být informován o případném rozhodnutí ve věci nebo např. vyzván k doplnění potřebných údajů a podkladů, pokud Vámi zaslaný návrh všechny nezbytné údaje neobsahuje.
Pokud se ovšem nesoulad netýká Vaší osoby, soud by tento Váš návrh posoudit pouze jako podnět k zahájení řízení. Tedy k faktickému zahájení řízení by došlo až na základě rozhodnutí soudu – ex offo. V takovém případě nemáte postavení účastníka a tudíž ani žádná práva ve vztahu k tomuto řízení.
Lhůta je zde stanovená ve výše uvedeném ustanovení § 96.
__
SPRÁVNÍ-OBCE, ORGÁNY OBCE, OBČANÉ
- Jak zjistit kdo všechno má trvalé bydliště v zakoupené nemovitosti - postup návod
- Jak zjistit kdo všechno má trvalý pobyt v zakoupené nemovitosti - postup návod
2011 jsem vydražila nemovitost. Nyní jsem zjistila, že k nemovitosti jsou hlášeni trvalým pobytem cizí osoby. Posílala jsem žádost na Obecní úřad s požadavkem o informaci, jaké osoby jsou na zakoupené nemovitosti trvalé hlášeni a jakým způsobem mohu postupovat, abych je odhlásila. Dopis jsem zasílala doporučeně na dodejku v polovině prosince 2015. Následně jsem zasílala mail s požadavkem o vyjádření k mému dopisu. Prosím o informaci, jak mám nyní postupovat, když Obecní úřad vůbec na nic nereaguje.
Má ze zákona úřad povinnost reagovat na podnět občana? Do kolika dnů? Kam si stěžovat, že úřad nekomunikuje s občanem ČR?
Děkuji, Zdena.
ODPOVĚĎ:
Dle § 10/8 zákona o evidenci obyvatel je ohlašovna (obecní úřad) povinna sdělit vlastníkovi objektu (Vám) na jeho písemnou žádost jméno (popř. jména), příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Toto sdělení musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem jste svou žádost formulovala, v této souvislosti proto pouze připomínám, že z každého podání (žádosti) musí být (dle § 37/2 ve spojení s § 45/1 správního řádu) zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání (žádosti) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.
V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku (nebo jiné zákonem upravené evidenci) jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Každé podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Je-li podání žádostí, musí z ní být rovněž patrno, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá (§ 45/1 správního řádu).
Nemá-li podání (žádost) předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37/3 ve spojení s § 45/2 správního řádu).
Co se týče lhůty pro odpověď obecního úřadu, platí dle § 71/1 správního řádu, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (přestože správní řád hovoří v této souvislosti o vydání rozhodnutí, lze toto ustanovení vztáhnout rovněž na sdělení Vámi vyžádaných údajů).
Pokud nelze rozhodnutí vydat (resp. odpovědět na Vaší žádost) bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba:
a/ až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b/ nutná k provedení dožádání podle § 13/3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny
(jak vyplývá z § 71/3 správního řádu).
Shora uvedené lze shrnout tak, že obecní úřad byl povinen odpovědět na Vaše podání (resp. žádost) bezodkladně, nejpozději pak do 30 dnů (neboť výjimky uvedené výše se na Váš případ zajisté nevztahují).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat nadřízený správní orgán (krajský úřad) a iniciovat zde přijetí některého z opatření proti nečinnosti správního orgánu. Dle § 80/4 správního řádu totiž může nadřízený správní orgán:
a/ přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b/ usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c/ usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d/ usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Co se týče dotazu, který jste vznesla na obecní úřad, a který se týkal podmínek zrušení údaje o místu trvalého pobytu, dovolím si za obecní úřad odpovědět sám.
V tomto ohledu je klíčový § 12/1 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, pokud:
a/ byl zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b/ byl objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů (zejména stavebních právních předpisů) nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c/ zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a občan neužívá tento objekt nebo jeho vymezenou část.
Údaj o místu trvalého pobytu bývá vlastníky objektů nejčastěji rušen dle písm. c/ výše. V takovém případě zruší ohlašovna (obecní úřad) údaj o místě trvalého pobytu pouze na návrh (tedy typicky na návrh vlastníka předmětného objektu). Navrhovatel je povinen ohlašovně (obecnímu úřadu) existenci důvodů pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu prokázat; navrhovatel je tedy povinen prokázat, že:
1. příslušné osobě zaniklo užívací právo k objektu (tzn. že např. nájemní smlouva již pozbyla platnosti, popř. že souhlas s užíváním objektu byl vlastníkem objektu vzat zpět, tato skutečnost může být prokázána čestným prohlášením vlastníka objektu),
2. příslušná osoba již objekt fyzicky neužívá (opět lze prokázat čestným prohlášením nebo např. svědeckou výpovědí toho, kdo má o skutečném využití objektu povědomí).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení dovolené na žádost zaměstnance na neschopence, DPN
- Může zaměstnanec požádat o proplacení dovolené pokud je v dlouhodobé pracovní neschopnosti?
- Proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé neschopence, dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti
- Žádost o proplacení dovolené - zaměstnanec na dlouhodobé pracovní neschopnosti
Od 28.11.2015 jsem na dlouhodobé nemocenské (infarkt myokardu) který jsem dostal v práci. JE MOŽN0 požádat zaměstnavatele o proplacení dovolené za rok 2015 (22 dní - celá dovolená 2015) + ještě asi 4 dny za rok 2014? Jsem zaměstnán na dobu neurčitou, nicméně po návratu z nemocenské (cca 11.2016) nebudu moci vykonávat dosavadní práci provozního elektrikáře (samostatná práce, směny, práce ve výškách) a myslím, že mne zaměstnavatel brzy propustí. Dále bych se chtěl zeptat, zda je možné v tomto případě uplatňovat infarkt jako pracovní úraz? Děkuji za odpověď, s pozdravem Miroslav.
ODPOVĚĎ:
Nevyčerpanou dovolenou je možné proplatit jen při skončení pracovního poměru, v jiných případech nikoliv, i kdyby s tímto postupem souhlasil jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel (§ 222 odst. 2 zákona č 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Infarkt je možné posoudit jako pracovní úraz pouze za předpokladu, že k němu došlo v přímé souvislosti při plnění pracovních úkolů, což posoudí zaměstnavatel, resp. lékař.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání obecní cesty - nový majitel to zakázal, co dělat?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat na svůj zalesněný pozemek?
- Majitel cesty k lesu zakázal jízdu vozidlem majiteli lesa - jak se dostat do svého lesa?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem
- Vydržení služebnosti užívání obecní cesty odkoupené novým majitelem
V cca 70. letech byla vytvořena asfaltová cesta propojující dvě obecní cesty navzájem. Nevím jestli nechala provést obec nebo JZD. V současné době se ukázalo, že vede toto propojení po soukromém pozemku, kdy nový majitel to dal najevo. Toto propojení bylo minimálně 40 let využíváno jako obecní cesta mnou i ostatními lidmi v domnění, že jde o obecní cestu, není to v terénu nějak poznat. Je možné žádat na tento úsek vydržení pozemku nebo věcné břemeno užívání tohoto pozemku pro chůzi a jízdu pro obec nebo pro mne (užíval jsem s vědomím, že se jedná o obecní pozemek více než 10 let, viz asfaltový povrch). Jak by to bylo s užíváním pro ostatní členy rodiny, kteří tuto dobu nesplnili (manželku mám 8 let + děti). Jinak je pravda, že se nejedná o jediný přístup k domu, je možné se jinou stranou dostat po obecním pozemku k silnici. Je možné některé toto právo uplatňovat, když se nejedná o jediný přístup?
Jaká práva zajišťují příjezd k soukromému lesnímu pozemku, když v blízkosti není obecní cesta, jenom soukromé cesty, pole a majitel by mi přejezd zakázal?
Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Úvahy o možném vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni jsou ve Vámi popsaném případě zcela zbytečné, neboť Vaše právo (stejně jako právo kohokoli jiného) užívat předmětnou cestu vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích.
Ze znění dotazu plyne, že předmětná cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba.
Účelové komunikace lze rozdělit na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Veřejně nepřístupnými účelovými komunikacemi jsou pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tyto účelové komunikace nejsou přístupné veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).
S ohledem na shora uvedené dovozuji, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, který zakotvuje tzv. obecné užívání pozemních komunikací. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné cesty (tzn. zda se jedná o cestu obecní či soukromou), neboť právo obecného užívání se vztahuje na všechny veřejně přístupné účelové komunikace (tzn. že každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je povinen obecné užívání své komunikace strpět).
K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze na základě žádosti jejího vlastníka, přičemž o takovém omezení rozhoduje příslušný silniční správní úřad (a to po projednání s příslušným orgánem Policie ČR). K omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci může dojít pouze, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace tedy nemůže užívání své komunikace zakázat pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Další omezení veřejného přístupu na účelové komunikace může vyplývat např. ze skutečnosti, že předmětná účelová komunikace se nachází v lese (tyto podrobnosti však z dotazu nevyplývají).
Pokud by Vám soused bránil v užívání jím vlastněné účelové komunikace, obraťte se na místně příslušný obecní úřad, který je ve věcech účelových komunikací silničním správním úřadem (§ 40/5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Rušení nočního klidu hlukem v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?
- Noční hluk od sousedů z bytu v osobním vlastnictví v domě SVJ - jak se bránit, jak postupovat?
Bydlíme v panelovém domě v 6. patře. Od 1.12.2015 máme v bytě nad námi nové sousedy cca kolem 25 let. Vlastníkem bytu je slečna a žije zde s přibližně starým přítelem. Bohužel jsou značně hluční (nejvíce její přítel) a navíc, když je upozorníme na situaci, že by se měli zklidnit, hluk ještě více zesílí (poslední dobou jsme ale vypozorovali, že se to děje jedině, když slečna není doma. Slečna pracuje v nemocnici jako zdravotní sestřička. V této době, si její přítel bere do bytu kamarády, popíjí, hulí trávu, křiíčí, řvou, dupou atd.). Jediné co respektují je docela noční klid, že opravdu po 22 hodině se zklidní, jinak nám ustavičně řvou na hlavou, něčím mlátí, teď už začali hrát na kytaru nějaký metál, přitom skáčou, řvou a hlasitě se smějí atd. když je žádáme o klid a o to, aby se ztišili, tak se nám slečny přítel vysmívá a křičí ještě není 10 a náramně se baví tím, jak nám to vadí. Bohužel, ale v našem bytě se nedá neexistovat.
V bytě žiji 12. rokem a do této doby se tam nic podobného nedělo. Bohužel přítel slečny si myslí, že do 22 hodiny může všechno. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (15.02.2016) jsem ho šla požádat, jestli by toho mohli zanechat, začal sprostě nadávat. Po deseti minutách zazvonil u mně u bytu a začal řvát, že je ještě není ani 20. hodin a že jsem proti němu zaujatá a že on si koupil s přítelkyní byt za milion a nemůže si pozvat ani kamarády. To toho přišla z práce jeho přítelky a viděla, že je v silně podnapilém stavu.
Neexistuje nějaký správní judikát, na který by se dalo odkázet a nebo jiná právní rada, nebo raději sepsání předžalobní výzvy. Je pravda, že majitelka bytu je slečna a je velice slušná a upřímně řečeno to odnes (16.02.2016) e za svého nevychovaného přítele. Na jeho obhajobu musím říct to, že když je střízlivý, tak je slušný, pozdraví atd. , ale jakmile začne pít, tak je hlučný, sprostý a chová se jako hulvát.
Společenství vlastníků jednotek bytového domu Třebíč, již slečně napsalo výzvu ke zjednání nápravy, kterou přikládám jako přílohu. Chtěla jsem se Vás proto zeptat, jaké máme vlastně možnosti, když hluk a jiné zvuky vycházejí z jejich bytu do 22 hodiny.
Městská policie Třebíč nám sdělila, že když to není po 22. hodině do 6 hodin ráno, tak nám nemůže pomoci.
Moc děkuji za odpověď
Jana
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě Policie ČR nic nezmůže, jelikož o přestupek by se jednalo pouze za situace, kdy by k hluku docházelo mezi 22. a 6. hodinou ranní, tak jak Vám bylo ze strany Policie sděleno.
Zde přichází pouze v úvahu Vámi zmiňovaná předžalobní výzva. Jelikož se dle ust. § 1012 občanského vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit, je zde možné požadovat po vlastníkovi bytu (tedy slečně), aby zajistila, že nebude docházet (přes den, ale popř. i v noci) k hluku, který je nepřiměřený místním poměrům.
Pokud chování těchto sousedů obtěžuje i další sousedy v domě, je vhodné, aby se k této předžalobní výzvě připojili i oni. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (opět i zde je vhodné – pokud jednání sousedů obtěžuje i další Vaše sousedy), aby se tohoto soudního sporu účastnili i oni.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Fyzické napadení věřitelem kvůli dluhu - průběh vyšetřování, soudu a výsledek odvolání
02/2015 jsem se seznámil s jedním klukem, kterému je od března 2015 15 let a pod různými záminkami ze mě vylákal částku přesahující 6.000 Kč. A uhradit jí nechce. Vymýšlí si všechno možné jenom aby mi nemusel dávat nic. Ačkoliv je z druhého konce republiky (Ostrava), do Pardubic jezdíval a začalo to tím, že jsem mu tady vyzvedával na inzerát fotoaparát, potom mu posílal domů barvy na modely, pak mu i nějaké přivezl, neboť jsem měl k nim cestu, to mě zase vylákal, abych mu koupil letadýlka a ve všech případech tvrdil, že na to peníze má a že mi je dá, ale nikdy se tak nestalo. Vždycky prostě jenom samé výmluvy, že je nechal ve škole (když jsem já byl u nich), nebo když byl u nás tak je zase zapomněl doma atd. atd. Prostě stále jenom lži. Dobrovolně mi jednoho dne dal zástavu, 2 prsteny a řetízek, to všechno ve zlatnictví ohodnotili částkou 300, - Kč za ten řetízek a ty prsteny nemají žádnou cenu. V podstatě všechny jeho rozhovory (SMS a historie FB) kde se ke dluhu přiznává mám uloženy.
Mám uloženy SMSky, které mi napsal, že peníze pro mě má a kolik ta částka asi dělá. Žije pouze s otcem, se kterým jsem se já chtěl seznámit již v počátku, ale podle kluka to nikdy nešlo, ani nejde, prostě jenom vymýšlí a konspiruje aby to nešlo. I Když má brigádu a kdyby ten dluh chtěl zaplatit, tak má z čeho a myslí si, že to bude mít zdarma, ale tak dohoda nikdy nebyla domluvena. On Vám slíbí cokoliv, aby měl klid, ale pak už nic neplní, jenom slibuje, že dluhy zaplatí ale kdy, to se neví, prostě nikdy.
Došlo to až tak daleko, že jsem u nich byl jeden den u jeho kamaráda na přestavbě PC, bral si ode mě nějaký HW a dělali jsme kompletní instalaci a když jsem končil a s kamarádem jsme šli na nádraží, ještě před tím u dlužníka doma zvonili, ale nikdo nám neotevřel, tak jsme ho potkali (to ráno mi psal, že je mimo, opět lež, jenom abych nejezdil), tak jsem se ho hned ptal, že chci peníze a on že je má doma a že jsem měl dát předem vědět, ale to jsem se pokoušel již několikrát avízovat, ale vždycky jsem se dozvěděl, že nemá čas. Tak došlo k potyčce, já mu vzal mobil, že si ho beru do zástavy a ať už doma konečně řekne pravdu tátovi a kouká dluh zaplatit, ale to začal být šíleně agresivní, já mu říkal ať jede se mnou do Ostravy na Policii, že si to tam vyříkáme, nejprve že pojde a za chvíli otočil, a nechtěl o tom ani slyšet a pouze chtěl vrátit mobil. Když bych mu ho vrátil, on by mi utekl a nikam by nejel. Za chvíli po mě začal házet kameny a šel s námi až na nádraží, kde vzal kamen a když jsem se nedíval hodil ho po mě, tím mi roztrhnu tvář a já volal Policii pro napadení a kluk věděl že mu telefon vrátím, jak dorazí Policie, ale záchranná služba byla rychlejší a on mi ještě celou dobu vyhrožoval ještě větším kamenem, že hodí a neskončil s tím, až do příjezdu Záchranné Služby. Tak jsem pak vracel telefon Policii a ne jemu. Po ošetření v nemocnici a sepisování protokolu na Policii jsem se dozvěděl, že se ze mě stal zloděj, po 20 min držení jeho tel. A mého příslibu, že mu telefon vrátím, ale tato věta není v protokolu vůbec uvedená. Leč jsem se odvolal, proti podmíněnému trestu a takto jim celý problém vysvětlil. Policie chrání dlužníka a ze mě udělali zloděje.
K tomu ublížení na zdraví se mi zatím nikdo neozval, ale ani PN jsem vystavenu neměl, ovšem doba léčení zranění byla od 10.10.2015 – 6.11.2015 tak jsem zvědavý, co se bude dít dál. Co mohu očekávat, jaké bolestné dostanu, nebo jak se tohle celé posuzuje vzhledem k jeho neustálému vyhrožování a i tomu, že je pachatel mladistvý (15,5 roku) a má za sebou docela velkou kriminální minulost, co se týká šikanování a ubližování mladším dětem ve škole? Pokud vím, nic moc se mu do dnes (16.02.2016) nestalo. Kdyby mě netrefil do tváře, ale do spánku, případně do oka. To by se dalo posuzovat jako pokus o ublížení na zdraví, případně zabití? On to je opravdu psychopat …
Podle mě je nejhorší, že se celý případ řeší od prostředka a ne od začátku. Paní státní zástupkyni nezajímá co tomu všemu předcházelo. Neboť v prvním odvolání jsem jim již psal rozhodné skutečnosti o tom telefonu, že chlapec věděl, že mu ho vrátím a že to v protokolu od Policie uvedeno není, ale k tomu se vůbec nevyjádřila, prostě k žádné mojí námitce.
Oni ze mě udělali zloděje mobilu, který má nyní hodnotu 900, - Kč (dokladovaná cena při nákupu 2190Kč, březen 2015) za 20 min jeho držení, ale že mi chlapec od března (8 měsíců) dluží přes 6.000 Kč tady nikoho nezajímá. Mám tedy poslat stížnost i na tu Policii, že tam neuvedli tuto rozhodnou skutečnost, nebo jak mám postupovat v tomto případě?
O celé kauze jsem se radil s jednou právničkou, ale bylo to v podstatě až když jsem se 2x odvolal bez její pomoci a která taky nic moc neporadila, a mám to prý nechat být. Ortel od státní zástupkyně zněl podmíněný trest, ale já ho nechtěl, protože jsem měl vstupovat do výběrového řízení, kde chtějí rejstřík trestů a nerozuměl jsem tomu, proč se tohle řeší od prostředka. Došlo to tak daleko, že po mém 2 násobném odvolání, jsem již od soudu dostal trestní příkaz, že jsem vinný, že mám zaplatit pokutu 8tis kč a že když se odvolám, hned mi vyhrožovali, že zaplatím i tomu druhému soud a všechny věci okolo toho, tak z toho jsem již opravdu dostal strach a neodvolával jsem se, má právnička tvrdila, že bych to dělat neměl, že bych mohl dopadnout taky ještě mnohem hůř, tak jsem to již nedělal. A dnes (15.02.2016) vyzvedl závěrečné dopisy toho všeho, kde je jasně řečeno že to nabylo právní moci. Ačkoliv jsem celý příběh psal i na Státní Zastupitelství, poté i soudci, aby nemusel být ten soud, tak se se mnou nikdo nebavil ani to nijak nepřehodnotil.
Dá se s touto celou kauzou ještě něco provést, nebo se s tím mám smířit a vše ve splátkách zaplatit (na zaplacení vcelku opravdu nemám) celkem to dělá 8tis +2tis za náklady řízení. A pak podat na dlužníka žalobu a pochopitelně chci žádat náhradu bolestného (toto bylo projednáváno jako přestupek jako Č. j. : KRPT-227140/PŘ-2015-070211, s vaší pomocí. Ani mi neřekli výši pokuty jakou platil, protože se jedná o mladistvého ani po něm nechtěli mě prokazatelně způsobenou škodu uváděnou do protokolu.
Ještě mě napadlo, co žalovat dlužníka za tyto mé další náklady, ať mi to zaplatí včetně včetně toho celého dluhu? Kdyby mi vrátil peníze tak jak stále sliboval, já bych mu žádný telefon nebral a celá kauza by se nekonala. Veškerou korespondenci Vám zašlu, budete-li chtít. Mě to opravdu hlava nebere a nic spravedlivého v tomto nevidím …
Toto se zapisuje do rejstříku trestů a jak to tam dlouho budu mít zapsáno? Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Co se týká mobilního telefonu: Odejmutí telefonu způsobem Vámi uvedeným PROTI vůli osoby (vlastníka telefonu) bývá kvalifikováno (bez ohledu na dobu Vašeho držení tohoto telefonu – tedy bez ohledu na skutečnost, že jste jej měl u sebe jen 20 minut) jako krádež (ust. § 205 trestního zákoníku).
V případě, že Vám Váš dlužník neplní dluh, tedy nevrací peníze ve Vašem případě, je nutné se domáhat svých práv soudní cestou. V tomto případě tuto osobu vyzvat k tomu, aby Vám zapůjčené peníze vrátila v určité lhůtě (vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud tak neučiní, je nutné se obrátit na soud a před soudem se domáhat svého práva. Žalobou se můžete domáhat pouze vrácení zapůjčených peněz a dále zákonného úroku z prodlení, částku v celkové výši 8.000,- Kč, kterou jste povinen zaplatit na základě trestního příkazu, po něm vymáhat nemůžete.
Házení kameny: Aby se jednalo o trestný čin ublížení na zdraví, musí způsobená zranění dosahovat určité intenzity, konkrétně způsobené zranění musí znesnadňovat, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného (Vás) a toto zranění vyžaduje lékařské ošetření.
Pokud není naplněna podmínka intenzity, posuzuje se jednání jako přestupek.
Náhradu bolestného způsobeným činem můžete uplatnit opět před soudem, jelikož v přestupkovém řízení je možné uplatnit pouze majetkovou škodu, nikoliv nemajetkovou újmu, tedy újmu na zdraví a potažmo bolestné. Výše bolestného se určuje na základě „bodového ohodnocení způsobeného zranění“ vyhotoveného lékařem v posudku.
Co se týká informací uvedených v protokolu. Každý protokol o provedené výpovědi podepisuje osoba, která vypovídá. Tedy svým podpisem na protokolu jste stvrdil správnost jeho obsahu, že obsahuje všechny skutečnosti tak, jak jste uvedl. V tomto případě je možnost obrany mizivá, nicméně pokud nejste spokojený s postupem státního zástupce, můžete podat podnět k vykonání dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství (krajské státní zastupitelství).
Do rejstříku trestů se zapisuje každý trest uložený pravomocným rozhodnutím soudu. Pokud Vám byl uložen pouze peněžitý trest, můžete po uplynutí 1 roku od jeho výkonu (zaplacení) podat návrh na zahlazení tohoto odsouzení (trest se nebude uvádět na výpise z rejstříku trestů).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přespání v objektu občanské vybavenosti - je to legální po právní stránce?
- Je možné bydlet, spát v objektu občanské vybavenosti?
Pokud je nemovitost zkolaudována jako objekt občanské vybavenosti, je po právní stránce či jiné stránce problém, když tam pracovník občas přespí?
Děkuji za odpověď Dana
ODPOVĚĎ:
Stavbami občanské vybavenosti jsou takové objekty, které mají sloužit ke prospěchu společnosti. Tj. např. obchodní centra, sportovní centra, kina, domy s pečovatelskou službou, administrativní budovy, nemocnice, hotely, restaurace, ubytovny, školy, jídelny, apod.
Pokud by měl zaměstnanec v takovém objektu přespávat, je to mimo jeho pracovně právní vztah a mělo by mu to být umožněno pouze v případě, že máte živnostenské oprávnění na ubytovací služby, objekt je k tomuto přizpůsoben a zaměstnanec by za nocleh měl řádně platit a Vy tento příjem řádně danit.
Takto se k tomu staví právní úprava.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY SMLOUVY
- Vyplacení exekuce a uzavření kupní smlouvy na nemovitost - za jak dlouho mohu uzavřít kupní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitost?
FINANCE-DANĚ
- Odvod daně, daní při vyplacení exekuce a koupě zadlužené nemovitosti
Můžu uzavřít smlouvu budoucí kupní s prodávajícím, - když je na něj podán návrh na insolvenci od komerční banky a zároveň exekuce na katastru od bytového družstva, návrh na insolvenci na katastru není
- když zaplatím exekuci a pohledávku KB, kdy nejdříve můžu uzavřít kupní smlouvu
- můžu jako část kupní ceny zaplatit daň z převodu z nemovitosti. Kupní cena bude 1 milion, dan z převodu bude 40 000, - já pošlu jako první část kupní ceny ve výši 960 000 do aú a dalších 40 000, - jako 2 část kc na finanční úřad
Předem děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Smlouvu o smlouvě budoucí samozřejmě uzavřít můžete, musíte si v ní ale dobře nastavit podmínky právě pro uzavření kupní smlouvy, protože tu už v době trvání exekuce či insolvence uzavřít nemůžete. Neprošlo by to nejen katastrem nemovitostí, ale jednalo by se o tzv. relativně neúčinnou smlouvu, tedy věřitelé by se s úspěchem dovolali neplatnosti a Vy byste přišel jak o nemovitost, tak o peníze. Kupní smlouvu tedy můžete uzavřít až v okamžiku, kdy bude celý dluh prokazatelně uhrazen a insolvence prokazatelně ukončena (lze zjistit dotazem na příslušném Krajském soudě).
Pokud jde o kupní cenu, tak nemůžete daň zahrnout do kupní ceny, protože pokud si ve smlouvě sjednáte, že kupní cena bude milion korun a prodávajícímu vyplatíte jen 960.000,-Kč, může se domáhat i úhrady těch zbývajících 40.000,-Kč. Doporučovala bych to ve smlouvě specifikovat jasně, co je kupní cena a co daň z nabytí nemovité věci.
__
RODINA-SJM
- Zúžení SJM - kdo vlastní nemovitost neprojednanou při zúžení SJM?
- Zúžení SJM - kdo vlastní byt, dům, pozemek neprojednaný při zúžení SJM?
- Zúžení SJM nebylo zaneseno do katastru nemovitostí - jak postupovat?
- Zúžení SJM není v katastru nemovitostí - platí zúžení nebo ne, jak postupovat?
2012 bylo na moji žádost rozhodnutím soudu zúženo SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.
Spolu s bývalým manželem jsme ale vlastnili nemovitost, která sloužila a slouží k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozhodnutí soudu o zúžení SJM zmíněna. Návrh na změnu v katastru nepodal zatím ani jeden z nás.
Měla jsem za to, že nemovitost přešla automaticky od nabytí právní moci rozsudku o zúžení SJM do režimu spoluvlastnictví, bez ohledu na to, že tato změna není doposud v katastru uvedena.
Manželství bylo rozvedeno v červnu 2015. Majetkové vyrovnání doposud neproběhlo a já o to ani nemám zájem, neboť dle mého není co dělit, beru to tak, že věci které si vzal manžel jsou jeho a to málo co jsem si vzala já je moje.
Bývalý manžel mi však tvrdí, že nemovitost je pořád v SJM, protože toto nebylo dosud vyspořádáno. Měla jsem za to, že pokud toto neproběhlo do tří let od zúžení SJM, má se za to, jako by proběhlo. Anebo běží tato lhůta až od rozvodu?
Dnes (15.02.2016) jsem volala na katastr nemovitostí, úřednice mi řekla, že mám přinést rozsudek soudu o zúžení SJM a změna bude provedena, pouze ale k datu, kdy tak bude skutečne učiněno. Má tato skutečnost právní důsledky pouze pro třetí osoby nebo i pro mně?
Nemovitost je doposud vázána hypotečním úvěrem, který splácíme oba dva, resp. manžel ho splácí z vybraného nájemného, zbylý zisk který po odečtení veškerých nákladú spojených s pronájmem nemovitosti si manžel z větší části ponechává pro sebe, i když si myslím že by mi měl vyplácet polovinu, jakožto 50% spoluvlastníkovi. Tvrdí, že nemovitost není v režimu spoluvlastnictví a tudíž mi není povinen předkládat žádnou zprávu o hospodaření a jak sám uvedl "můžu být ráda, že mi vyplácí alespoň něco", je to na jeho dobré vůli. Já si však myslím, že mám stejná práva i povinnosti a tudíž mám i právo podílet se stejnou měrou na zisku (což bohužel není pravda), tak i na nákladech (co jsi myslím, že plním, neboť tyto náklady jsou hrazeny z pronájmu).
Nedávno v nemovitosti proti mé vůli ubytoval 20 občanů rumunské národnosti. Dnes (15.02.2016) jsem přivolala policii aby mi pomohla s vyklizením, bohužel mi bylo sděleno, že manžel může nemovitost pronajímat i bez mého souhlasu a policie s tím nemůže nic udělat, tj. že já nemám právo nájemníky vystěhovat.
Nevím, jak postupovat dál, už jsem z toho bezradná. Věřím, že nějaké předběžné opatření dokážu sepsat i sama, potřebuji ale mít jistotu, že nepříjdu o kauci 10.000 Kč, kterou musím složit (a musím si na ní vzít půjčku). Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud není v rozsudku nemovitost vůbec zmíněna, tak v rámci zúžení SJM vůbec vypořádána nebyla a nastupuje tedy režim, že je stále součástí nevypořádaného společného jmění manželů. Pokud se do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu nedohodnete či nevyřešíte otázku vlastnictví nemovitosti žalobou, stanete se podílovými spoluvlastníky nemovitosti. I když bývalý manžel nemá právo nemovitost pronajímat bez Vašeho souhlasu, nic mu v tom nebude bránit, dokud to nezačnete řešit soudně.
Pro detailnější rozbor věci by ale bylo nutné shlédnout rozsudek, zda skutečně nemovitost vůbec nebyla předmětem zúžení SJM.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné zapsat do katastru nemovitostí nezletilou osobu jako majitele nemovitosti
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - je možné to zapsat do katastru nemovitostí?
- Majitel bytu, domu, pozemku nezletilá osoba a katastr nemovitostí
- Majitel nemovitosti nezletilá osoba - bude to vadit katastru nemovitostí?
Chtěli bychom s manželkou koupit pro naše dvě nezletilé děti byt do osobního vlastnictví (současným majitelem je bratr manželky). Peníze na koupi bytu by byly ode mne a od manželky Je možné zapsat do katastru nezletilé děti (5ti leté)? Pokud bychom se s manželkou rozvedli, kdo bude mít právo byt užívat, platit poplatky, v případě pronájmu inkasovat zisk z pronájmu do doby jejich zletilosti? Pokud by soud přiřkl výchovu dětí manželce a ona by s dětmi neměla kde bydlet, může se do tohoto bytu nastěhovat, příp. ho pronajímat? Je možné takovýto byt v době nezletilosti dětí prodat? Kdo ho může prodat? Pavel
ODPOVĚĎ:
V okamžiku, kdy nemovitost vlastní nezletilé děti, všechna podstatnější nakládání s nemovitostí podléhají schválení soudu. Tedy už samotná smlouva, kterou byste chtěli nemovitost na děti převést, by musela být společně s návrhem na schválení tohoto právního jednání předložena soudu a až se soudním rozhodnutím následně předložena katastru nemovitostí za účelem zápisu. Stejně tak následný případný prodej této nemovitosti by podléhal opět schválení soudu a pokud by soud uzavřel, že prodej není v souladu se zájmy dětí, tak prodej neschválí a tedy byt neprodáte. Pokud byste se rozvedli, tak i další nakládání s nemovitostí podléhá soudnímu řízení, soud by musel určit, který z rodičů by se stal opatrovníkem pro správu jmění dětí a tento opatrovník by musel s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení. I zisk z pronájmu by bylo nutné ukládat na zvláštní účet a v okamžiku zletilosti dětí jim finance předat. Samozřejmě tuto skutečnost už soud nezkoumá (kam jdou peníze z pronájmu, neboť nájemní smlouva se nikde neeviduje), ale pokud by dítě v době zletilosti požadovalo vyúčtování toho, jak bylo s jeho majetkem nakládáno a bylo by zjištěno, že peníze byly např. nějakým způsobem zpronevěřeny, mohlo by se obrátit na soud s žádostí o náhradu škody po opatrovníkovi majetku nebo dokonce s trestním oznámením pro zpronevěru.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Snížení odměny za přečtený email v emailingu - co když čtenáři se snížením odměny nebudou souhlasit?
- Jednostranné snížení odměny za čtení emailů (emailing) - co když čtenáři emailů nebudou souhlasit?
- Nesouhlas se čtením emailu (emailing) adresátem a snížení odměny za čtení emailů
Vlastním emailing kde platím lidem, kteří se do systému registrují malé částky za to že zhlédnou reklamy, které jim pomocí emailu posílám. Jde mi o to, že nyní potřebuju upravit smluvní podmínky a to tak že musím snížit částku za čtení těch reklam, což se samozřejmě mnohým líbit nebude. Jde mi o to zda to mohu udělat, když ty lidé při registraci souhlasili se starými smluvními podmínkami a když je nyní změním, tak se na ně automaticky ty nové budou vztahovat a nebo třeba musí ty nové nejprve odsouhlasit? A pokud tak neučiní mohu s nimi například zrušit spolupráci? V podmínkách mám mimo jiné:
Zprostředkovatel si vyhrazuje právo tyto podmínky upravovat a doporučuje klientům a uživatelům minimálně 1x do měsíce kontrolovat jejich aktualizaci.
Tyto obchodní podmínky jsou platné od 1.9.2014 a to pro všechny uživatele a klienty
Zkráceně řečeno zda můžu za pochodu měnit podmínky a případně za jakých podmínek?
Děkuji, Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že tuto činnost vykáváte v rámci své podnikatelské činnosti. Z této domněnky ve své odpovědi vycházím.
V soukromém právu platí, že smluvní strany jsou si vzájemně rovny, a proto není možné, aby jedna strana jednostranně změnila vzájemný závazek. Určitou výjimkou z tohoto pravidla je ustanovení § 1752.
Podle § 1752 zákona č. 89/2012 Sb. , obačanský zákoník platí, že uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
Domnívám se, že podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení nejsou naplněny, neboť ve Vašich obchodních podmínkách není uvedeno, jak se změna druhé straně oznámí a neposkytujete jí právo smlouvu z tohoto důvodu vypovědět.
Pokud by tyto náležitosti byly ujednány, můžete smlouvu v přiměřeném rozsahu měnit a druhá smluvní strana to může odmítnout tím, že smlouvu vypoví.
Jelikož však takové ujednání ve smlouvě nemáte, domnívám se, že podle § 1752 OZ nemůžete postupovat a bude nutné buď uzavřít indiviuálně dohody, ve kterých přijmou Vaši zákazníci nové smluvní podmínky, ve kterých bude upravena cena, postup dle § 1752 OZ, příp. další náležitosti nebo smlouvu, s těmi co odmítnou dohodu, vypovědět.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Zrušení zaměstnaneckého poměru ve vlastní s.r.o. a podnikání jako OSVČ - informace
Jsme tři vlastníci softwarové společnosti (s. r. o.), která v současné době zaměstnává 12 lidí.
Ještě před založením naší společnosti jsme vytvořili software, který je základním kamenem našeho podnikání a jako firma ho stále vylepšujeme.
V současné době všichni tři společníci pracujeme v naší firmě na zaměstnanecký poměr.
Nově bychom chtěli využít autorských honorářů následujícím způsobem:
1. zrušit zaměstnanecký poměr
2. založit si živnostenský list
3. sepsat licenční smlouvu a měsíčně si vyplácet autorský honorář, který by měl nahradit původní mzdu
4. zdravotní, sociální a daně bychom platili jako OSVČ
Bude to takto legislativně v pořádku?
Nebude vadit, že jako OSVČ bude náš jediný příjem z autorského honoráře?
Můžu působit ve vlastní firmě aniž bych u ní byl zaměstnaný?
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste v předmětné s. r. o. i jednateli (tzn. členy statutárního orgánu) nebo zda jste pouze jejími společníky. V této souvislosti proto pouze stručně připomínám (jelikož k tomu Váš dotaz přímo nesměřuje), že souběh výkonu práce v pracovněprávním poměru a výkonu funkce člena statutárního orgánu je z právního hlediska přinejmenším problematický, pokud dochází k překryvu činnosti zaměstnance a člena statutárního orgánu (v jedné osobě), jak vyplývá z § 61 zákona o obchodních korporacích (týká se tedy např. výkonu funkce jednatele s. r. o. se současným výkonem práce zaměstnance - generálního ředitele apod.). Na toto téma lze odkázat např. na tyto články:
http://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-rekodifikace-soukromeho-prava-na-soubeh-vykonu-funkce-vedouciho-zamestnance-a-clena-statutarniho-organu-obchodni-korporace-95117.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-tzv-soubehu-funkci-a-neoddelitelnosti-cinnosti-statutarniho-organu-a-zamestnance-99544.html
Co se týče Vámi naznačeného záměru, upozorňuji v první řadě, že pro výplatu tzv. autorského honoráře (resp. odměny autora) není zapotřebí ani existence pracovněprávního poměru (mezi Vámi a s. r. o.), ani zřízení živnostenského oprávnění. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že autor má právo na odměnu za užívání svého autorského díla jinou osobou přímo dle autorského zákona, resp. dle licenční smlouvy, kterou s uživatelem díla uzavře (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
Pokud by měl být Váš jediný příjem (z živnostenského podnikání) tvořen autorským honorářem, je zřízení živnosti nadbytečné. Dle § 3/1 písm. b) živnostenského zákona totiž platí, že živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony (např. autorským zákonem), jejich původci nebo autory (toto využívání pak může mít rovněž podobu inkasování autorského honoráře na základě licenční smlouvy).
I přes shora uvedené doplňuji, že na živnostenské podnikání v oblasti software je použitelná volná živnost "Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály" (obsažená pod bodem 56 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsahem této živnosti je (dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností) :
"Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti.
Obsahem činnosti není prodej a opravy hardware."
Tato živnost je použitelná zejména pro případy, kdy byste vytvářeli různé software na zakázku, popř. zprostředkovávali užití cizích software. Došlo-li ve Vašem případě k vytvoření jediného software, jehož úplatné užití má být zdrojem Vašich příjmů, není zřízení živnostenského oprávnění nutné (dle shora citovaného § 3/1 písm. b) živnostenského zákona se ostatně o živnost ani jednat nemůže), neboť postačí autorskoprávní a občanskoprávní úprava.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že byl-li předmětný software vyvinut před vznikem s. r. o. , nebude možné tento software považovat za zaměstnanecké autorské dílo (ve smyslu § 58 autorského zákona).
Pro s. r. o. můžete pracovat buď jako její jednatel, popř. z jiného právního titulu (zejména v rámci pracovněprávního vztahu nebo na základě soukromoprávní smlouvy).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při práci po mateřské dovolené - výpočet průměru
- Nařízení vyčerpání celé dovolené zaměstnavatelem pracovnici po mateřské dovolené - může to zaměstnavatel přikázat?
- Vyčerpání celé dovolené po mateřské dovolené na příkaz zaměstnavatele
- Náhrada za nevyčerpanou dovolenou po mateřské dovolené, MD
Po celý rok 2015 i nadále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele (školství). Od 1. 2. 2016 na mateřské dovolené až do 14. 8. 2016. Od 15. 8. 2016 nástup do zaměstnání a zároveň na dovolenou. Na rodičovskou dovolenou nastoupil manžel (z finančních důvodů). Z čeho se mi bude počítat průměr na dovolenou? Za které měsíce? Může mi ji zaměstnavatel nařídit celou? Děkuji. Zdravím. Leona
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že pro účely výpočtu nároku na dovolenou se mateřská dovolená považuje za výkon práce, máte nárok vyčerpat celou roční výměru dovolené. Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, záleží tedy na tom, jakým způsobem čerpání Vaší dovolené určí. Může se tedy stát, že Vám nařídí vyčerpat celou dovolenou naráz, ale s většinou zaměstnavatelů je možné se dohodnout například na to, že část dovolené vyčerpáte až o vánočních svátcích.
Pokud nechcete čerpat dovolenou v celku, zkuste zaměstnavatele požádat, aby čerpání Vaší dovolené rozdělil, ale konečné slovo má zaměstnavatel. Co se týče výše náhrady mzdy za dovolenou, vzhledem k tomu, že jste v rozhodném období (rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí) neodpracovala alespoň 21 dní, bude se Vám výše náhrady vypočítávat z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého byste dosahovala, kdybyste místo čerpání mateřské dovolené normálně pracovala.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o výživném potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí výživné)
- Dohoda o alimentech potvrzená soudem - může ji otec dítěte vypovědět? (otec platí alimenty)
- Výpověď dohody o placení aliementů schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?
- Výpověď dohody o placení výživného schválené soudem povinným otcem - může ji vypovědět nebo ne?
Výše výživného sice byla stanovena dohodou mezi bývalými manželi, ale stvrdit to musel soud, tzn. výše je uvedena v dohodě ke které soud vydal rozsudek o rozvodu. I v tomto případě může manžel vypovědět tuto část dohody doporučeným dopisem? Novou dohodu by musela bývalá manželka podepsat? Předpokládáme, že na novou dohodu přistoupit chtít nebude a rovněž nebude zřejmě chtít podat návrh na stanovení nového výživného k soudu. Může tak učinit manžel? Dekuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Pokud lze dotaz chápat tak, že bylo rozvedeno manželství a v rámci rozvodu byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, jejíž součástí je úprava výživného na rozvedenou manželku, pak je tato dohoda závazná a pokud podle ní nebude plněno, je nárok exekučně vymahatelný. Doporučeným dopisem od ní odstoupit nelze. Lze samozřejmě podat i žalobu na stanovení jiného výživného, nicméně s ohledem na existující dohodu by soud jakožto hlavní důkaz zvažoval onu dohodu se stanovením výživného. Návrh na změnu výše výživného může podat jak manželka, tak manžel.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi - vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného
- Vznik nájemního vztahu a placení nájmu, nájemného - souhlas rodičů s užíváním bytu, smrt rodiče a darování bytu nebydlícímu potomkovi
- Darování bytu užívaného se souhlasem původního majitele - uzavření nájemní smlouvy s novým majitelem a placení nájmu, nájemného
2006 jsme s mým manželem po přestěhování z jiného města do mého rodného města dostali do užívání byt mých rodičů, kteří bydleli ve vlastním domě. Od té doby jsme platili všechny poplatky a i nájemné do rukou rodičů, jelikož jsme byli rodina a rodiče nechtěli odvádět daň z pronájmu bytu. Od té doby v bytě máme trvalý pobyt. 03/2015 zemřel můj otec a moje matka darovala byt mojí vlastní sestře, žijící v Dánsku s tím, že si vymohla na sestře pro sebe samu služebnost (věcné břemeno) užívání bytu, zřejmě na doživotí. Více nevím, jelikož mi nechtěla ani matka ani sestra sdělit žádné bližší informace a tuto skutečnost před námi zamlčely.
Matka po nás chce pro sebe zvýšení nájemného, ale nutí nás uzavřít ihned smlouvu o nájmu mezi mnou a mojí sestrou (majitelkou bytu), jinak mi jejich právník hrozí soudem nebo vystěhováním. Vůbec se nevyznám ve vztahu majitel bytu (pronajímatel) x věcné břemeno (služebnost) užívání x nájemce.
Děkuji. Hedvika
ODPOVĚĎ:
Ohledně sjednání služebnosti pro Vaši matku, je možné si vyžádat na katastru nemovitostí příslušnou smlouvu. Smlouva se Vám vydá na počkání za malý poplatek dle počtu stran smlouvy. Nicméně vztah ze služebnosti se Vás nijak dotýkat nebude.
Předpokládám, že nemáte písemnou nájemní smlouvu, kterou jste uzavřela původně s rodiči. Pokud je tomu tak, v případném soudním sporu budete povinna prokázat, že nájemní smlouva byla skutečně uzavřena. Nájem se v tomto případě bude řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen "OZ").
Dle ust. § 2237 OZ vyžaduje nájemní smlouva písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Změnou vlastníka - Vaši sestru, pak zůstaly všechna ujednání původní nájemní smlouvy v platnosti, tedy včetně výše nájemného, a sestra tedy nemůže namítat, že nemáte nájemní smlouvu, neboť stále platí nájemní smlouva uzavřená s rodiči. Není tedy nutné, abyste z důvodu převodu bytu na Vaší sestru uzavírala novou nájemní smlouvu.
Pronajímatel/sestra nemůže bezdůvodně požadovat zvýšení nájemného (kromě důvodů uvedených v zákoně) či vystěhování. Nicméně bude nutné, abyste skutečně prokázala, že jste v nájmu. V tomto případě především svědeckými výpovědmi, neboť předpokládám, že nájemné jste nehradila na účet. Pokud ano, pak rovněž u soudu doložte výpisy z účtu s placeným nájemným.
Pokud existenci nájemní smlouvy, byť ústně uzavřené, neprokážete, pak jako byste užívala byt bez právního důvodu. Poté by po Vás sestra skutečně mohla požadovat uzavření nájemní smlouvy, či vystěhování.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Fůra dřeva souseda naskládaná u zdi - jak donutit souseda, aby ji odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zdi, fasády mého domu?
- Jak donutit souseda aby odstranil písek, kamení u zdi, fasády mého domu?
- Písek, kamení u zdi domu - jak donutit souseda aby to odstranil a zeď mohla "dýchat"
- Dřevo souseda u zdi mého domu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil a zeď mohla "dýchat"
Zeď mé stodoly hraničí se sousedovou zahradou. On mi ji zarovnal rázem dřeva, i když ho mohl dát tak, aby tam byla alespoň metr a půl prostor a odmitá ráz dřeva posunout. Stodolu potřebuji udržovat, jednou za rok natřít, vyčistit okap či případně vyměnit tašku na střeše. Tvrdí mi, že tam mohu jednou za tři roky. Je nějaká možnost, že by musel ráz dřeva přemístit, abych mohl v případě opravy se ke zdi dostat? Děkuji, André.
ODPOVĚĎ:
Vstupu na sousedův pozemek se můžete domáhat dvěma způsoby:
1/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1021 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Váš soused) je povinen umožnit sousedovi (zde Vám) vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku (což se vztahuje i na stavbu na tomto pozemku), nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused (zde Vy) je však povinen nahradit vlastníku pozemku (zde Vašemu sousedovi) škodu tím způsobenou.
Dle § 1022 občanského zákoníku pak platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Po svém sousedovi se tedy můžete kdykoli (nikoli jen jednou za tři roky) domáhat vstupu na jeho pozemek, bude-li to nezbytné pro údržbu či opravu Vaší stodoly. Vzniknou-li však Vašemu sousedovi v této souvislosti nějaké náklady (např. ztráta času při přerovnávání dřeva) či škoda, budete povinen k jejich náhradě.
Nebude-li dohoda s Vaším sousedem možná, můžete se vstupu na jeho pozemek domáhat a/ soudní cestou (tuto variantu Vám vzhledem k zdlouhavosti soudního řízení spíše nedoporučuji) nebo b/ prostřednictvím stavebního úřadu (jak uvádím v odpovědi ad 2/ níže).
2/ Veřejnoprávní varianta:
Dle § 141 stavebního zákona platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena (zde Vy), musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nebude-li tedy možné se s Vaším sousedem dohodnout, budete oprávněn se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi uložit povinnost strpět Váš vstup na jeho pozemek.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se na něj nový občanský zákoník?
- Nový občanský zákoník a přestavek postavený před 1.1.2014 - vztahuje se NOZ i na tento přestavek?
- Ochrana fasády na pozemku souseda - musí se na požádání souseda odstranit? (poškozování fasády strunovou sekačkou)
Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsme se že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK ale našel jsme nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů že je to možno vzahnout i na staré stavby.
Můžete mi prosím říci, jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem, nebo budeme muset střechu odstranit?
Pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík, který už byl rozpadlý tak, aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce, ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce,abychom i tento soklík odstranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Ladislav
ODPOVĚĎ:
Na stavby postavené před účinností NOZ, tedy před 1.1.2014 se vztahuje úprava podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, z nichž vyplývá" "Zasahuje-li stavba na více pozemků, stane se součástí pouze toho pozemku (budou-li splněny zákonné podmínky), na němž se nachází její převážná část." Stavba se tedy nestane součástí všech pozemků, na nichž je postavena. Ve vztahu ke zbylým pozemkům se však má uplatnit ustanovení o přestavku. To v praxi znamená, že části pozemků, na něž stavba přesahuje, „přirostou“ ze zákona k pozemku, na němž stojí převážná část stavby, a jejich vlastníci obdrží náhradu ve výši jejich obvyklé ceny. Jelikož tedy ve vašem případě ze zákona stavba přirostla k pozemku, jste jejím vlastníkem Vy a tím, kdo bude případně muset vyvolat soudní spor, bude soused, nikoliv Vy a výsledkem tohoto sporu bude pravděpodobně rozhodnutí, že vlastníkem pozemku pod přestavkem jste Vy. Budete ale muset sousedovi uhradit nějakou částku za tento pozemek. Tím by byla vyřešena i otázka soklíku, který vlastně stojí na Vašem pozemku.
__
BYT-BYDLENÍ
- Vyloučení z bytového družstva z důvodu vlastnictví družstevního bytu
- Vyloučení z bytového družstva - důvody
- Odbrání družstevních práv z důvodu vlastnictví jiného družstevního bytu (uživatelských práv k družstevnímu bytu)
Koupila jsem družstevní podíl (laicky družstevní byt, uživatelská práva k družstevnímu bytu) v Praze a bydlím v něm s nezletilým synem a současně vlastním byt v Liberci, který pronajímám. Dokonce uvažuji o nákupu bytu v Praze, opět na pronájem. Teď jsem se zaslechla, že pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva a o vynaložené peníze tudíž přijít. Je to pravda? Pokud ano, jak se tomu lze vyhnout, třeba přepsáním ostatních bytů na jiného člena rodiny? Jsou i jiné způsoby, jak bych mohla být vyloučena z družstva (kromě případů uvedených běžně ve stanovách)?
Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená informace, že "pokud osoba vlastnící družstevní podíl vlastní jinou nemovitost, mohla by být pro to vyloučena z družstva" nevychází z žádného zákonného ustanovení, ale přímo od Magistrátu hl. m. Prahy, který stanovil "Pravidla postupu při prodeji bytových jednotek". Jeden z bodů těchto Pravidel stručně uvádí, že "Oprávněný nájemce nesmí být ke dni založení družstva vlastníkem jiného bytu či nemovitosti určené k bydlení, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt." V tomto případě je otázkou, co se rozumí pojmem "spravedlivě požadovat". Výklad bude vždy odlišný podle konkrétní situace, nicméně to, že bydlíte v Praze a byt vlastníte v Liberci je jistě důvodem pro výjimku z těchto pravidel. Pokud budete kupovat byt v Praze, bude jistější, aby vlastníkem bytu byl některý rodinný příslušník. Důvody vyloučení z družstva uvedené ve stanovách jsou konečné, v ostatních případech, pokud by Vás družstvo chtělo vyloučit pro jednání, které ve stanovách uvedeno není, by otázka vyloučení byla předmětem soudního řízení.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Dluh jednoho z manželů a rozvod - je možné dluhy přenechat dlužníkovi?
- Převzetí dluhu jedním z manželů a placení výživného, alimentů pečujícímu z rodičů
- Převzetí dluhu jedním z manželů, rozvod a vliv na placení výživného, alimentů
V minulosti jsem uzavřel několik neuvážených finančních závazků - půjček - a dostal jsem se do finančních potíží, a to nejen sebe, ale celou rodinu. Manželka se chce kvůli tomu se mnou rozvést. Z manželství máme 7letého syna. Manželka chce, abych podepsal u notáře dohodu, podle které beru veškeré závazky na sebe. Radila se u právničky na Oblastní charitě. Já s tím nemám problém, nechci, aby dluhy trpěl syn, který bude po rozvodu v péči matky. Zároveň jsme se domluvili, že v této dohodě bude ustanoveno, že převzetím všech dluhů, cca 500.000 + 100.000 Kč z podnikání (ty prý jdou automaticky jen na mě) nebudu muset určitou dobu platit soudem stanovené výživné (alimenty).
Dotazy:
Nejedná se v případě převzetí dluhů na sebe spíše o zúžení SJM? Nebo stačí taková notářem sepsaná a ověřená dohoda?
Je vůbec právně možné, aby na základě takové dohody opravdu nemusel platit po určitou dobu výživné? S manželkou se rozcházíme ne v úplně dobrém a mám obavy, aby po mě alimenty nechtěla (má na výši dluhů také svůj podíl)
Děkuji, Matěj
ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě se jedná o zúžení SJM, nestačí pouhá dohoda u notáře podepsaná, ale musí to být sepsáno přímo notářským zápisem. Není možné, abyste se na základě takové dohody vzdal povinnosti hradit výživné. Výživné je určeno na výživu dítěte a není možné se ho jednostranně vzdát či ho proti něčemu započíst. Je zde tedy reálná šance, že manželka následně bude výživné žádat a může jej žádat až tři roky zpětně.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sociální dávky nikdy nepracující studentky VŠ po porodu
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - sociální dávky
- Na jaké dávky má nárok nepracující studentka po porodu dítěte?
- Nikdy nepracující studentka VŠ matkou - na jaké sociální příspěvky a dávky má nárok?
- Rodičovský příspěvek pro studentku po porodu - má nárok nebo ne?
- Přivýdělek studentky VŠ po porodu pobírající rodičovský příspěvek
- Nikdy nepracující studentka s dítětem - nárok na příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení pro nikdy nepracující studentku s dítětem bydlící samostatně
Chtěla bych se zeptat, na jaké příspěvky mám nárok po porodu v následující situaci. Jsem VŠ studentka na pětiletém oboru, momentálně zahajuji druhý rok, ve škole chci pokračovat i po narození dítěte. Nikdy jsem nepracovala, pouze brigádně. Dítě nebude mít zapsaného otce v RL a krátce před jeho narozením se chci přestěhovat od rodičů do bytu, který si budu pronajímat.
Mohu za této situace dostat příspěvek na bydlení? Pokud jsem správně pochopila načtené informace, nebudu mít nárok na mateřskou, nýbrž pouze na rodičovský příspěvek? Pokud ho budu pobírat, mohu brigádně nebo na částečný úvazek pracovat? O co dále si případně mohu zažádat? Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dosud nebyla zaměstnaná a tudíž nemocensky pojištěná, nebudete mít bohužel nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), ale pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. O rodičovský příspěvek můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, k žádosti bude zapotřebí přiložit rodný list dítěte. Při pobírání rodičovského příspěvku si můžete přivydělávat bez omezení – můžete si tedy klidně najít brigádu nebo práci na částečný úvazek.
Pokud se jedná o Vaše první (nebo druhé) dítě a příjmy Vaší domácnosti nepřesáhnou 2,7násobek jejího životního minima, budete mít nárok na porodné, což je jednorázový příspěvek ve výši 13.000 Kč (u druhého dítěte 10.000 Kč). Pokud otec dítěte nebude uveden v rodném listě, je životní minimum Vaší domácnosti (jeden dospělý a jedno dítě) vyjádřeno částkou 4.880 Kč. Hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 13.176 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí, které předchází tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. O porodné je zapotřebí požádat nejpozději do jednoho roku věku dítěte.
Pokud příjmy Vaší domácnosti nepřesahují 2,4násobek jejího životního minima (příjem 11.712 Kč měsíčně), mohla byste si požádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek bude zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2015.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten budete mít nárok tehdy, pokud budete vlastníkem či nájemcem bytu (podnájem nestačí), ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nebude stačit k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady na bydlení a splňovat další výše uvedené podmínky (být nájemcem bytu s trvalým bydlištěm) a teprve poté si můžete o příspěvek zažádat. O všechny výše uvedené dávky si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zvýšení objemu práce bez navýšení platu, mzdy - musí na to zaměstnanec přistoupit?
- Nenavýšení platu, mzdy při zvýšení objemu vykonávané práce - jak se bránit a požádat zaměstnavatele o navýšení platu, mzdy?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí účetní dělat účetnictví dceřiných firem pokud má smlouvu jen na základní firmu?
- Smlouva s firmou o vedení účetnictví - povinnost účetní dělat účetnictví dceřiným firmám
2010 jsem začala pracovat u svého zaměstnavatele, jednalo se tehdy o vedení účetnictví 2 firem, mateřské a dceřiné společnosti. Majitel však stále zakládá nové a nové firmy, takže za rok 2015 jsem byla nucena dělat už 7 ročních závěrek, tzn. 7 přiznání k DPPO. Za rok 2016 už těch DPPO bude 9 a je to neúnosné i v průběhu roku kvůli DPH, SH, KH stihnout všechny firmy v termínu. Podotýkám, že má mzda je téměř stejná, jako když firmy byly 2. Jsem povinna vést účetnictví i dalším "firmám ve skupině"? Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou pouze u jedné z těchto firem. Děkuji. Linda
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má povinnost vykonávat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. v popisu pracovní činnosti. Jednotlivé úkoly může zaměstnanci také zadávat zaměstnavatel, ale vždy v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Pokud máte ve smlouvě uvedeno např. „účetní“, měla byste vykonávat tuto činnost pro zaměstnavatele a nikoliv zpracovávat účetnictví pro další subjekty odlišné od zaměstnavatele. Pokud byste ale byla např. zaměstnanec fyzické osoby, která by byla „vlastníkem“ dalších společností, pak by mohlo býti sporné, zda máte povinnost vykonávat účetnictví pro více těchto společností či nikoliv.
V daném případě bych tedy viděla rozhodující to, jak zní druh práce v pracovní smlouvě, kdo je zaměstnavatelem, neboť dle zákoníku práce máte povinnost konat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě pro subjekt, neb ten Vám může dávat závazné pokyny k práci.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bezdůvodné zadržování cizí věci - zakoupené ho motorového vozidla
- Jak se dostat k motorovému vozidlu které zadržuje jiná osoba?
- Jak se dostat k motorce, kterou zadržuje jiná osoba na svém pozemku, ve své garáži?
- Motorka zakoupená bez kupní smlouvy a bezdůvodné zadržení motorky cizí osobou
- Jak dostat zpět motorku zadrženou cizí osobou?
- Žaloba na vydání věci - cizí osoba zadržuje bezdůvodně mou motorku
2013 jsem si koupil babettu za peníze darované od souseda, k babettě jsem měl přistup do doby, než vyměnil zámky, a odmítal věci vydat)
Darovací smlouva není, ale v kartičce průkazu a jako majitel (i u pojišťovny v době placení ručení)
Nekomunikuje, utíká za dveře, když mě vidí po jít ulici. Jak má tedy postupovat? Není to jediná věc co mi zadržuje. (pořizovací cena byla 6000 Kč dar) Úpravy, aby byla způsobilá k provozu (asi 2000 Kč). Důvod proč přestal komunikovat, byl ten, že si dělal iluze o vztahu s moji matkou).
Babetta byla kupována, přes internet, s tím, že ten prodávající přijel k mému domu, a za hotové peníze z kapsy souseda se koupila, Darovací smlouva není ani nebyla. Účtenka také ne.
Je jen jeden svědek, že jsem to dostal darem. Zbytek už to ví jen z vyprávění, když se rodina ptala, kde jsem ji vzal.
Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě musíte podat žalobu k soudu na vydání neoprávněně zadržovaných věcí. V řízení budete muset Vaše vlastnické právo k babettě a případně také k ostatním věcem, tedy především svědeckými výpovědmi, a to i těmi "z doslechu" nebo svědky, kteří viděli, že babettu užíváte.
Pokud by soused ani po soudním rozhodnutí babettu dobrovolně nevydal, bude nutné podat návrh na nucený výkon rozhodnutí (exekuci).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení vlastnictvím užívání pozemku po více než 10 let
- 10 let užívání pozemku a jeho vydržení
Vlastním dům se zahradou, do mého pozemku zasahuje i kousek sousedovo pozemku,
- tento kousek je oplocen spolu s celým mým pozemkem
- nestará se o to 10 let
- pozemek upravuji já
Je možné uplatnit na tento kousek právo k vlastnictví? Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že „uplatněním práva k vlastnictví“ (jak v dotazu uvádíte), máte na mysli vydržení vlastnického práva k této části sousedova pozemku. Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, vlastnické právo k předmětné části sousedova pozemku vydržet nemůžete (tzn. že tato část sousedova pozemku se nemůže stát Vaším vlastnictvím).
Vydržení vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku není možné z důvodu absence dobré víry na Vaší straně. Existence dobré víry byla pro vydržení požadována „starým“ Občanským zákoníkem (platným do 31. 12. 2013), přičemž je vyžadována i nyní platným občanským zákoníkem.
Dobrá víra držitele je dána v případě, kdy je tento držitel s ohledem na všechny relevantní skutečnosti přesvědčen o tom, že právo, které vykonává (zde vlastnické právo), mu skutečně náleží. S ohledem na fakt, že jste si vědoma toho, že předmětná část pozemku je vlastnictvím Vašeho souseda (což je snadno ověřitelné i náhledem do katastru nemovitostí), nemůžete být v dobré víře o tom, že předmětná část pozemku patří Vám.
„Starý“ Občanský zákoník upravoval tuto problematiku ve svém § 130/1 a § 134/1, když stanovil, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.
Nyní platný občanský zákoník pracuje v této souvislosti s pojmem poctivá držba. Dle § 992/1 občanského zákoníku platí, že kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
Vydržet právo (např. vlastnické právo) pak může samozřejmě pouze poctivý držitel, jak výslovně vyplývá z § 1089/1 občanského zákoníku, který stanoví, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že ohledně držby vlastnického práva k předmětné části sousedova pozemku nejste v dobré víře (dle „starého“ Občanského zákoníku), resp. nejste poctivou držitelkou (dle terminologie nyní platného občanského zákoníku), není ve Vašem případě aplikovatelné ani tzv. mimořádné vydržení (§ 1095 občanského zákoníku), neboť toto ustanovení není použitelné v případě prokázání nepoctivého úmyslu držitele.
Vše shora uvedené je v obecné rovině vystiženo v § 6 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě;
- nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že v této souvislosti by bylo možné do budoucna uvažovat o opuštění předmětné části pozemku Vaším sousedem. V tomto ohledu odkazuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1050/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil;
- § 3067 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050/2 občanského zákoníku nejdříve od 1. 1. 2014;
- § 1045/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.
Shora uvedené lze uzavřít konstatováním, že předmětná část pozemku může být považována za opuštěnou nejdříve po deseti letech od 1. 1. 2014, přičemž v takovém případě připadne do vlastnictví státu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných):
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dítě - jak přepsat z otce na matku
- Jak přepsat daňovou slevu na dítě na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího na pečujícího rodiče - postup
- Přepis daňové slevy na dítě z nepečujícího rodiče na rodiče, kterému je svěřeno dítě do péče?
Jsem v rozvodovém řízení a mám dvě děti 7 a 13 o které 24 hod. denně pečuji já. Manžel se sám před 2. měsíci odstěhoval a nestará se o ně ani mi na děti nepřispívá. Má na sebe děti napsané co se týče odečtu daní a nechce mi umožnit, abych si je přepsala na sebe. Má tímto ve výplatě více než 2.000 Kč navíc a ani z toho mi na děti nepřispěje žádnou korunou. Jak mohu docílit toho, abych si děti na sebe přepsala? Myslím, že když o děti nepečuje, nemá na tuto finanční částku nárok. Příjmy mého manžela jsou 4x vyšší než moje. Děkuji za odpověď. Simona
ODPOVĚĎ:
Váš manžel uplatňuje neoprávněně daňové zvýhodnění na vyživované děti, protože s nimi nežije ve společně hospodařící domácnosti. V prohlášení poplatníka můžete u svého zaměstnavatele požádat o uplatňování daňového zvýhodnění, Váš zaměstnavatel ale bude požadovat potvrzení zaměstnavatele Vašeho manžela, že děti neuplatňuje. Doporučuji Vám kontaktovat zaměstnavatele manžela, pokud Vám manžel toto potvrzení nedodá, a domáhat se vydání potvrzení s tím, že manžel nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.
__
OBČAN-DLUHY
- Podání odporu proti platebnímu rozkazu po lhůtě 15 dní
- Co se stane když nepodám odpor proti platebnímu rozkazu do 15 dnů
- Nepodání odporu proti platebnímu rozkazu do 15 dnů - možnost dodatečného podání odporu
Chtěla jsem se zeptat jak postupovat pokud jsem chtěla podat odpor proti platebnímu příkazu, ale nestihla jsem 15ti denní lhůtu. V dopise mám napsáno, že můžu podat odpor do 15ti dní a podání vysvětlení do 30ti dní. Mám ještě nějakou šanci? Děkuji, Ludmila.
ODPOVĚĎ:
Bohužel lhůta pro podání odporu je závazná. Pokud odpor nepodáte ve stanovené lhůtě, platební příkaz nabývá právní moci a jeho obsah (stanovené/určené povinnosti) se nabytím právní moci stávají závaznými.
Platební příkaz tak získává povahu klasického rozsudku.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Právo matky na informace o dítěti, dětech (děti svěřené otci)
- Právo otce na informace o dítěti, dětech (děti svěřené matce)
Mám děti ve věku 14 a 16 let, které se mnou po rozvodu nemluví a na jejich přání zůstaly doma s otcem, kde mají své zázemí. Ze začátku všechno fungovalo, děti se mnou komunikovaly, ale po čase asi přičiněním otce, přestaly. Po rozvodu - červen 2016 - se mnou přestal komunikovat i bývalý manžel, který mi o dětech nesděluje žádné informace (školní, lékaře, zájmy a pohyb dětí) s odůvodněním, že mi do toho nic není. Jaká mám práva a jak se můžu bránit? Pomůže soudní žaloba? Děkuji za odpověď. Mirka.
ODPOVĚĎ:
Dle § 888 občanského zákoníku dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
Dle § 889 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
Dle § 890 občanského zákoníku rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
Dle § 891 občanského zákoníku rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem. Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.
Jak sama vidíte, úprava styku rodiče s dítětem je občanským zákoníkem poměrně rozsáhle upravená. Máte právo na informace o svých dětech a máte také právo se s nimi stýkat. Pokud Váš bývalý manžel tomuto brání, můžete se obrátit na soud a domáhat se těchto svých práv soudní cestou.
Pro začátek Vám doporučuji jej písemně vyzvat ke spolupráci ve vztahu k předávání informací o dětech a umožnění stýkání s dětmi, pokud nebude reagovat, je to důvod pro postup soudní cestou. V takovém případě Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v soudním řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Sražení chodce autem a jednání s probačním úředníkem mezi sraženým a řidičem
- Probační jednání mezi řidičem a poraženou osobou (chodcem)
- Vymáhání náhrady škody na zdraví od řidiče který srazil chodce
Kdo je probační úředník? V 05/2016 moji maminku (87) let na přechodě pro chodce porazil řidič, utrpěla zlomeninu dolní končetiny. Ošetřena ve FN HK, šetřila Policie, podáno trestní oznámení na řidiče. Maminka nemá pojištění pro tento případ, dostane nějaké finanční vyrovnání? Jak se žádá, kde, a o kolik a koho? Musíme jednat s probačním úředníkem? Děkuji. Libuše.
ODPOVĚĎ:
Probační úředník během zkušební doby stanovené soudem jednak kontroluje vedení řádného života pachatele a plnění uložených přiměřených povinností a omezení (např. zdržet se užívání omamných a psychotropních látek, alkoholu aj.), ale také mu nabízí nezbytnou pomoc při řešení obtížných životních situací, popř. poskytuje kontakty na další organizace.
Probační úředník se snaží motivovat pachatele k řešení problémů souvisejících s trestnou činností (včetně náhrady škody a urovnání konfliktu s poškozeným) a tím pomáhá pachateli vytvářet podmínky pro reintegraci do společnosti.
Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka probační a mediační služby s pachatelem, přičemž nedílnou součástí dohledu jsou také osobní návštěvy v místě bydliště.
Je zde možnost žádat náhradu újmy na zdraví po pachateli, a to buď přímo v rámci trestního řízení proti tomuto pachateli, nebo skrze žalobu u civilního soudu.
V prvé řadě je tedy nutné uplatnit nárok v probíhajícím trestním řízení, ve kterém může být také pachateli uložena povinnost nahradit újmu na zdraví. Nebo druhou variantou (ke které je vhodné přistoupit v situaci, kdy nárok na náhradu újmy na zdraví není řešen v trestním řízení) uplatnit tento nárok žalobou.
O náhradě újmy na zdraví nemusíte jednat s probačním úředníkem, jeho postavení směřuje spíše na pachatele a dohled nad jeho chováním.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Bývalý majitel vydrženého domu nevystěhoval své věci a podal trestní oznámení na nového majitele za způsobenou škodu - jak postupovat?
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE, DRAŽBY)
- Bývalý majitel vydraženého domu podává opakovaně plombu na vydraženou nemovitost - jak se bránit?
09/2014 jsem vydražil nemovitost, zaplatil vydraženou cenu a 12/2014 mi byla nemovitost předána dražební společností. Bývalý majitel se nezúčastnil předání a dům celý uzamknul. Dražební společnost zámky vyrazila a předala mi dům s veškerými věcmi bývalého vlastníka. Toho jsem 3x písemně urgoval, aby si věci přišel vyzvednout, nicméně marně. 06/2015 jsem začal provádět rekonstrukcí a bývalý vlastník na mě podal trestní oznámení, že jsem mu způsobil škodu údajnou likvidací jeho věcí (cca 1,5 milionu Kč), byl jsem i několikrát na Policii ČR, kvůli předvolání. Policii jsem předložil veškeré dokumenty potvrzující mé vlastnictví. Bývalý majitel na mě podal návrh na insolvenci a kvůli jeho smyšleným pohledávkám jsem zařazen v insolvenčním rejstříku - pod číslem KSPL 65 INS 28058/2015.
Navíc každý měsíc podává na místním katastrálním úřadě "Návrhy na vklad" a vyznačuje plombu na mojí nemovitost. Za poslední rok přibližně 9 plomb (poslední 5.9.2016). Tímto mi znemožňuje nemovitost prodat. Děkuji, s pozdravem Denis
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik možností obrany. Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Šikanózní insolvenční návrh:
Stručný přehled možností obrany proti šikanóznímu insolvenčnímu návrhu (tedy takovému insolvenčnímu návrhu, kterým věřitel či údajný věřitel nesleduje primárně uspokojení své pohledávky) naleznete zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-postih-sikanozniho-insolvencniho-navrhu-101187.html
Dle § 128a insolvenčního zákona může soud zjevně bezdůvodný insolvenční návrh odmítnout, přičemž tak musí učinit neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Dospěje-li soud k názoru, že insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný, může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pořádkovou pokutu určenou do výše 50.000,- Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.
Pakliže nebyl insolvenční návrh ve Vašem případě soudem odmítnut jako zjevně bezdůvodný, můžete se na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by byly zmírněny některé negativní důsledky zahájení insolvenčního řízení. Konkrétně dle § 82/2 písm. b) a c) insolvenčního zákona platí, že předběžným opatřením může soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu:
- omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109/1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo
- uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.
Vznikne-li Vám v důsledku zahájeného insolvenčního řízení škoda (či jiná újma), budete oprávněn se domáhat její náhrady (samozřejmě za předpokladu, že bude insolvenční řízení zastaveno či insolvenční návrh zamítnut), a to dle § 147 insolvenčního zákona. V této souvislosti upozorňuji, že žalobu na náhradu škody (či jiné újmy) je zapotřebí podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy bylo
poškozenému dlužníkovi doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, jinak toto právo zaniká (§ 147/4 a 5 insolvenčního zákona).
Je rovněž možné, že bývalý vlastník domu se šikanózním insolvenčním návrhem dopustil trestného činu pomluvy (§ 184 trestního zákoníku) či trestného činu vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Na bývalého vlastníka domu proto můžete podat i trestní oznámení.
2/ Opakované návrhy na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí:
Proti opakovanému podávání návrhů na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (a následnému vyznačování plomb) se můžete bránit podáním tzv. zdržovací žaloby (které může předcházet návrh na vydání obdobného předběžného opatření).
Vznikla-li Vám v tomto důsledku nějaká škoda (či jiná újma), je samozřejmě možné domáhat se (soudní cestou) její náhrady.
Pro přípravu žaloby (či jiných souvisejících návrhů) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-EXEKUCE
- Je nutné upozornit na dluh za výživné před exekucí?
- Exekuce, výživné - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Je nutné upozornit na dluh za alimenty před exekucí?
- Exekuce, alimenty - je nutné upozornit na dluh neplatícího rodiče?
- Dlužné výživné - za kolik dní oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik týdnů oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Dlužné výživné - za kolik měsíců oslovit exekutora a požádat o exekuci?
- Za jak dlouho požádat o exekuci při neplacení výživného?
- Neplacení výživného - za jak dlouho požádat o exekuci exekutora?
- Exekuce a místní příslušnost exekutora
- Exekuce řidičáku pro neplacení výživného, alimentů
- Exekuce řidičského průkazu pro neplacení výživného, alimentů
- Rozsudek soudu o alimentech - je exekuční titul?
- Rozsudek soudu o výživném - je exekuční titul?
- Vymáhání výživného v execkuci - jaké dokumenty přinést exekutorovi?
- Jaké dokumenty přinést exekutorovi k vymáhání alimentů, výživného
- Exekuce na výživné - jaké dokumenty přinést exekutorovi aby zahájil exekuci?
- Vymáhání výživného - oslovit exekutora v místě bydliště dítěte nebo dlužníka?
Přítelkyně má exmanžela, který se zdáhá platit výživné (movitý i nemovitý majetek nemalé hodnoty má, ale prostě se mu nechce platit a na přítelkyni to zkouší kam až může zajít). Výživné je určeno rozhodnutím soudu. Přítelkyněexmanžela vyzvala opakovaně emailem, aby dlužné výživné hradil. On jí píše jako že nemá, že si půjčí, že
pošle část apod. (domníváme se, že jde o fabulace). Dala exmanželovi dnes (20.10.2016) lhůtu 7 dní na uhrazení dlužného výživného (exmanžel má skluz 6 dní). Je nutné exmanžela vyzvat doporučeným dopisem nebo stačí jen emailová komunikace, na kterou on reagoval? Argumentuje a snaží se o diskuzi, že nemá vyúčtované výživné (což není povinností matky dítěte) a že i ona musí přispívat stejnou částkou. Dále fabuluje a fabulacemi se snaží nesmyslně přesvědčit přítelkyni, že výživné nemusí platit, protože má pocit, že peníze nejsou proinvestovány pro dítě (je to věc názoru a pouze subjektivní pocit z jeho strany). Bez ohledu na vše uvedené vycházíme z toho, že porušuje, maří a nerespektuje rozhodnutí soudu (vykládá si ho nesmyslně svévolně) a i proto se chce přítelkyně obrátit na exekutora. Je tedy přítelkyně povinna poslat
doporučený dopis? Co vše by si měla vzít k exekutorovi - rozhodnutí soudu, výpis z účtu (?) na který bylo výživné doposud zasíláno? Či jak jinak může prokázat, že nelže a že výživné k rukám matky skutečně nebylo v danou dobu a běžným způsobem (na bankovní účet)
předáno? Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně již nemusí exmanžela vyzývat k tomu, aby výživné platil, neboť tuto povinnost mu ukládá pravomocný a vykonatelný rozsudek o určení vyživovací povinnosti bývalého manžela Vaší přítelkyně, který je povinen výživné hradit v souladu s tímto rozsudkem, a to do doby než bude vyživovací povinnost soudem zrušena, nebo než se dítě bude schopno samo živit. Tento rozsudek je sám o sobě exekučním titulem, proto tedy není nutná žádná výzva k placení výživného.
Být na místě přítelkyně počkala bych až tato lhůta uplyne a dále bych zvažovala podání návrhu na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi, a to i s ohledem na skutečnost, že soudní exekutor může povinnému, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě i pozastavit řidičské oprávnění. Vězte, že v tomto případě poté povinní peníze na výživné "rychle najdou".
Z textu mám za to, že se jedná o první dlužné výživné, které bývalý manžel Vaší přitelkyně neuhradil včas. V tomto případě bych Vám doporučovala s návrhem na nařízení exekuce počkat do splátky druhého výživného, a to proto, aby bývalý manžel Vaší přítelkyně dlužné výživné neuhradil třeba 14. dne po splatnosti, nebo týden po lhůtě, kterou mu přítelkně k úhradě výživného určila a přitelkyně mezitím nepodala návrh na nařízení exekuce. Pokud by se tak stalo, bylo by nutné vzít návrh na nařízení exekuce zpět, nebo podat návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. c), písm. g) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), neboť povinný dlužné výživné zcela uhradil a důvod pro nařízení exekuce pominul. Z tohoto důvodu bych tedy vyčkala až bude exmanžel přítelkyni dlužit dvoje alimenty. K návrhu na nařízení exekuce je třeba přiložit úředně ověřenou kopii exekučního titulu s doložkou právní moci a vykonatelnosti (exekučním titulem je rozsudek o určení výživného bývalému manželovi na dítě), komunikace mezi Vaší přítelkyní a jejím bývalým manželem ohledně řešení dlužného výživného by byla vhodnou přílohou, a mohu ji jen doporučit. V návrhu na nařízení exekuce je nutné stručně popsat, kdy byl vydán rozsudek
v jaké výši bylo povinnému uloženo hradit výživné a dále i to, od kdy povinný tuto povinnost (hradit výživné neplní) a konečně je nutné uvést i výši dlužného výživného.
Jen uvádím, že návrh na nařízení exekuce se zasílá přímo soudnímu exekutorovi, který má být provedením exekuce pověřen. S ohledem na možnost lepší komunikace bych doporučovala exekutora, jehož sídlo exekutorského úřadu je shodné s městem či okresem ve kterém oprávněný žije, a to i s ohledem na nutnost komunikace s exekutorem a občasnou možnost s ním něco řešit. Pokud jste tedy z Olomouce, doporučuji některého z exekutorů s Exekutorským úřadem v Olomouci. Ještě před podáním návrhu na nařízení
exekuce doporučuji se na zvoleného exekutora obrátit s tím, zda je ochoten tuto exekuci provést a za jakých podmínek, tedy zda například požaduje zálohu na náklady exekuce, kterou Vám vrátí po vymožení části plnění po povinném, nebo zda bude nutné s exekutorem uzavřít smlouvu o provedení exekuce. Provedení exekuce soudním exekutorem je dle mého názoru nejlepší volbou, neboť exekutor může pohledávku oprávněného vymáhat všemi způsoby provedení exekuce a jak jsem výše zmínila u výživného pro nezletilé díte i pozastavením řidičského oprávnění.
Přeji Vám hodně štěstí a doufám, že dlužné a běžné výživné bude co nejdříve vymoženo, případně, že bývalý manžel přítelkyně dostane rozum a dlužné výživné řádně uhradí a do budoucna bude hradit i běžné výživné. Pokud se chcete exekuci vyhnout, doporučuji Vám, aby Vaše přítelkyně zkusila svému bývalému příteli napsat email, že pokud výživné nebude v dané lhůtě uhrazeno, je připravena neprodleně podat návrh na nařízení exekuce na majetek bývalého přítele z důvodu vymáhání dlužného výživného.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Navádění k přestupku, trestnému činu - jak se vyvinit správnou formulací požadavku na přestupce, pachatele?
Mám hypotetický dotaz: Představme si prosím situaci, kdy potřebuji jinému člověku nepřímo sdělit, aby provedl určitou činnost. Řekněme, pošlu mu email, protože je nemožné se s ním osobně setkat. Problémem je, že daná činnost není stoprocentně legální, jde například o přečin. Je možné, kupříkladu tento email, zformulovat tak, aby v případě, že
a) osoba činnost provedla
b) byla chycena
c) poskytla policii nepřímou zprávu
nebyla zpráva důkazem? Lidsky: Je možné ji napsat tak, abych poté nebyla případně souzena jako organizátor nebo návodce? Prošly by formulace jako "Mohl bys to udělat, ale nemusíš, vše je na tobě." a podobně? Zkrátka jak se vyhnout skutkové podstatě návodce "vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin" dle § 24.
Nezatěžovala bych Vás tímto dotazem, kdyby to nebylo nezbytně nutné, prosím o empatii. Předem děkuji mnohokrát za čas, který mi věnujete. Přeji krásný den, Jana
ODPOVĚĎ:
Dle § 24/1 písm. a) a b) trestního zákoníku je účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu ten, kdo úmyslně:
- spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
- vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pro kvalifikaci určitého úmyslného jednání jako organizování trestného činu či navádění k trestnému činu, je zapotřebí určitá intenzita společenské škodlivosti takového jednání, tzn. že nikoli každá zmínka v běžné komunikaci o možnosti spáchat trestný čin je organizováním či návodem k trestnému činu (trestní zákoník v zásadě neomezuje témata komunikace).
Organizátorem trestného činu je ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil, tzn. že se jedná o osobu, která byla „mozkem“ spáchání trestného činu, např. ukládala pachateli trestného činu úkoly, řídila a kontrolovala jeho činnost, zařizovala související záležitosti apod. (organizování trestného činu tedy obecně vyžaduje vyšší míru aktivity organizátora). Pakliže v e-mailové komunikaci zmíníte, že trestný čin může být spáchán, ovšem konečné rozhodnutí ponecháte na adresátovi e-mailu, nelze takové počínání kvalifikovat jako organizování trestného činu.
Návodcem ke spáchání trestného činu je ten, kdo v jiném vzbudil rozhodnutí spáchat trestný čin. Aby mohlo být určité jednání kvalifikováno jako návod k trestnému činu, musí být určitý podnět rozhodujícím hybatelem při rozhodování jiné osoby, zda trestný čin spáchat či nikoli, přičemž mezi návodem a spácháním trestného činu musí existovat vztah příčinné souvislosti (tzn. že návod byl převažující příčinou pro rozhodnutí spáchat trestný čin). Pakliže tedy v e-mailu možnost spáchání trestného činu pouze zmíníte (např. jako jednu z variant řešení dané situace), nebude se jednat o návod k trestnému činu, pokud bude tento e-mail koncipován neutrálním způsobem. Návodem k trestnému činu je jednání, kdy návodce jinou osobu instruuje, jak spáchat trestný čin, přesvědčuje či přemlouvá jí ke spáchání trestného činu nebo jí spáchání trestného činu doporučuje apod.
Návod k trestnému činu je samozřejmě možné spáchat i prostředky komunikace na dálku, k čemuž ve svém usnesení ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 7 Tdo 708/2014, dospěl Nejvyšší soud, když konstatoval, že: „Také použitím prostředků elektronické komunikace lze vzbudit v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin.“.
Pakliže budete e-mail koncipovat tak, že spáchání trestného činu uvedete jako jednu z možností řešení dané situace, přičemž adresáta e-mailu zároveň upozorníte na skutečnost, že se jedná o trestný čin a doporučíte mu, aby si rozmyslel, zda zvolí právě tuto variantu řešení (a konečné rozhodnutí ponecháte samozřejmě na něm), nemusel by být takový e-mail považován za návod k trestnému činu. Kvalifikace Vašeho počínání jako případného návodu k trestnému činu však bude záviset především na konkrétních okolnostech případu (které z dotazu nevyplývají).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude oddlužení zrušeno?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude insolvence zrušena?
- Dlužník u insolvenčního soudu odmítne splácení dluhů - bude osobní bankrot zrušen?
- Odmítnutí splácení dluhu dlužníkem u insolvenčního soudu při soudním řízení - bude insolvence přesto soudem schválena?
Syn podal insolvenční návrh, nyní je stav "Povoleno oddlužení", je již určen i termín projednání 19.11.2016. Syn řekl, že stejně nic nebude platit. U soudního řízení to řekne. Bude tím ukončeno řízení? Bude muset zaplatit insolvenčnímu správci pouze dobu kdy mu byl ustanoven, do projednání soudu. Jde ukončit tedy insolvenci? Děkuji, Naďa
ODPOVĚĎ:
V tomto případě ke skončení insolvenčního řízení nedojde. Soud by v tomto případě dle ust. § 418 insolvenčního zákona měl rozhodnout o tom, že úpadek bude řešený konkurzem, tedy zpeněžením celého majetku Vašeho syna. Pohledávky věřitelů v tomto případě ani po skončení konkurzu nezaniknou a budou oprávněni je po synovi vymáhat i po skončení insolvenčního řízení.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte - je možné odkázat majetek a peníze nenarozenému dítěti?
- Závěť ve prospěch nenarozeného dítěte když znám jeho jméno, ale nemá datum narození (nevím kdy se narodí)
Chci se zeptat zda je možné sepsat závěť ve prospěch nenarozeného dítěte, když vím jak se bude jmenovat, ale samozřejmě neznám jeho rodné číslo a datum narození. Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Ano, takovou závěť je možné sepsat. Datum narození ani rodné číslo není třeba – stačí jakákoliv přesnější identifikace, např. že se jedná o dítě paní …. , narozené …, bytem …. nebo by stačilo napsat, že se jedná např. o dítě Vaší dcery atd. Zákon nevyžaduje, aby se v závěti uvádělo datum narození či r. č. dědice, ale aby se dalo dědice jakkoli identifikovat.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Krádež rodinným příslušníkem v zaměstnání - hrozí zaměstnanci výpověď z práce?
- Syn ukradl matce klíče od práce a vykradl ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
- Dítě ukradlo matce klíče od práce a vykradlo ji - může dát zaměstnavatel výpověď prodavačce s klíčemi?
TRESTNÍ-TRESTY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Ochranné opatření drogově závislé osobě s trestnou činností
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem návykové látky páchá trestnou činnost
- Ústavní léčba - pachatel pod vlivem drogy páchá trestnou činnost
25.9 můj bratr, který je v podmínce za krádeže ukradl mojí mamce klíče od obchodu kde pracuje a ukradl se svým kámošem přes 50.000 korun. Ješte ten den vrátili cca. 18.0000 Kč. Můj první dotaz je, jestli můžou mojí mámu z práce vyhodit, popřípadě za co? Klíče měla doma v kabelce a nemohla vědět, že jí je můj bratr ukradne. Všechny prodavačky nosí klíče u sebe. Podle mě nic neporušila a nemají právo ji vypovědět smlouvu nebo se mýlím?
A můj druhý dotaz je na bratra. Můj bratr je návykový na pervitin a i předchozí krádež provedl pod vlivem pervitinu. Je nějaká šance u soudu na nějakou ústavní léčbu nebo nějaké léčení, než aby šel do vězení? Podotýkám, že svůj první trestný čin provedl v době, kdy byl ještě mladistvý. Byl odsouzen na 6 měsíců s odkladem na 18 měsíců podmíněně. V tuto dobu je plnoletý. Podmínka se mu určitě promění+ bude souzen ve zkráceném řízení za druhou krádež. Jaká je u soudu naše šance na úspěch s tím, že trestný čin spáchal vždy pod vlivem návykové látky? mnohokrát děkuji za odpověď. Ludmila
ODPOVĚĎ:
K první otázce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Ve Vašem případě přichází v úvahu výpověď podle písm. g)
Dle § 301 zákoníku práce je zaměstnanec povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Samozřejmě posouzení případné oprávněnosti (resp. domáhat se určení neplatnosti podané výpovědi) je možné u soudu, nicméně zde je nutné jednat rychle, jelikož zákoník práce uvádí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Další otázkou je, zda má Vaše maminka uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti.
K druhému dotazu:
Ochranné léčení lze uložit mj. i tehdy, jestliže pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout.
Přestože Váš bratr již má „podmínku“, nemusí nezbytně dojít k přeměně na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody. Trestní zákoník totiž v § 83 uvádí, že výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a
a) stanovit nad odsouzeným dohled,
b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 82 odst. 1, nebo
c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
Zde ovšem záleží na úvaze soudu, zda k tomuto přistoupí či nikoliv.
__
RODINA-SJM
- Zvelebení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zvelebení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
- Zhodnocení bytu, domu jednoho z manželů z peněz SJM - patří příjem z prodeje nemovitosti oběma manželům podílem?
Rodinný dům, který před zhruba patnácti lety (v roce 2000) daroval mému manželovi jeho děda. Když jsme začali po dědově smrti na domě první úpravy, byla odhadní hodnota okolu půl milionu. Poté jsme použili rodinné spoření všech členů rodiny a i z dalších společných peněz jsme dům přestavěli. Nyní, po patnácti letech dům prodáváme. Současná odhadovaná cena je téměř 3.000.000 Kč. Zajímalo by mne, zda je dům přesto jen majetkem mého manžela a já nemám nárok na nic? Je po mně požadováno podepsat kvůli prodeji smlouvu, ve které stojí, že mi dům nepatří. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Věci, které byly nabyty darem, nespadají do společného jmění manželů a rodinný dům je tedy výlučným majetkem manžela. Nicméně na vypořádání máte rozhodně nárok. Pokud bylo v době manželství do domu výrazně investováno, máte právo žádat polovinu těchto investic. Největším problémem bývá prokázání výše těchto investic, ovšem i toto lze prokázat prostřednictvím znaleckého posudku.
Takže závěrem - dům Vám nepatří, nicméně máte právo žádat polovinu investic do domu.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Doložení likvidace splašků občanem - za kolik let zpětně je povinen občan na žádost úřadu likvidaci doložit paragony?
- Povinnost občana doložit způsob likvidace splašků, splaškové vody na žádost obce, města (obecního úřadu, městského úřadu)
Raději přepíši celý dopis, který jsme obdrželi od městského úřadu a to pro lepší orientaci:
"Protože neustále přetrvávají problémy se znečištěním požární nádrže v AA splaškovými vodami, což není přípustné, žádáme Vás o zrušení a zlikvidování přípojky odtoku splaškových vod z Vaší nemovitosti do kanalizace v obci AA. Tato kanalizace slouží pouze k odtoku dešťových vod a její pomocí je svedena do požární nádrže a není možné aby tato voda byla znečištěna jakýmikoli splašky.
Pokud budete tvrdit, že Vaše nemovitost není připojena k předmětné dešťové kanalizaci, žádáme Vás abyste prokázala likvidaci splaškových vod, které vznikají užíváním Vaší nemovitosti za posledních 5 roků.
Jestliže nedojde k nápravě současného stavu, budeme muset přistoupit k dalším, nákladným opatřením i případnému předání k řešení záležitosti odboru životního prostředí Měú XY.
Žádáme Vás, abyste likvidaci přípojky splaškové vody do dešťové kanalizace v obci provedla nejpozději do konce listopadu 2016 a do tohoto termínu i prokázala likvidaci splaškových vod."
Pro osvětlení: AA je obec s 18ti popisnými čísly, kde žije cca do 15ti obyvatel trvale, ostatní jsou rekreační chalupy.
V obci není žádná kanalizace, kromě zmiňované dešťové, do které nejsme ničím připojeni. Máme vlastní žumpu, kterou necháváme dle potřeby vyvézt. Nikdy nás nenapadlo, že bychom měli mít schované doklady za vyvezení žumpy 5 let. Při osobním jednání na MěÚ jsme se dozvěděli, že vlastně vytváříme nebezpečný odpad a s jako takovým musíme nakládat dle vodního zákona.
Jsme povinni doklady o vyvezení žumpy skladovat 5 let a má Měú právo je na nás požadovat?
Děkuji za odpověď. Gabriela
ODPOVĚĎ:
Ano, městský úřad, resp. stavební úřad, který v těchto věcech zpravidla spolupracuje s vodoprávním úřadem, má podle ustanovení § 42 vodního zákona možnost uložit osobě, která poruší povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod, povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Má právo vyžadovat doklad o vyvezení žumpy s četností minimálně jednou za rok, přičemž nesplnění této povinnosti může být sankcionováno pokutou až 50.000,-Kč. Konkrétně je tato problematika upravena v § 38 odst. 6 vodního zákona, který uvádí: "Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem." Zákon přímo neuvádí, že to musí být pět let zpětně, nicméně to lze doporučit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Developer vlastní část domu a chce z něj udělat veřejný podnik (bar) - potřebuje souhlas všech členů SVJ bytového domu?
- Nebytový prostor přeměněný na restauraci, bar - je nutný souhlas všech majitelů bytového domu SVJ
- Změny stanov SVJ a možnost přeměny nebytových prostor developerem na veřejný podnik (restaurace, bar, fitko apod.)
- Jak může developer docílit změny nebytového prostoru na veřejný podnik (bar, fitko, restauraci apod.)?
Naše společenství vlastníků bude nyní na podzim schvalovat nové stanovy dle NOZ. V časti nových stanov uvedené kurzívou se uvádí, cituji:
"--- Článek IV ---
Změny společných částí domu
Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby, pokud není dále uvedeno jinak, a to zejména
a) změny společných částí domu,
b) změny technických zařízení domu jako společných částí,
c) změny společných částí domu vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo těchto stanov nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady."
V našem domě máme nebytový prostor ve vlastnictví developera v KN uvedeno jako rozestavěná stavba tj. bez kolaudace.
Developer chce z tohoto nebytového prostoru udělat bar s velkou předzahrádkou pod dětskými pokoji, s čímž 4 byty písemně nesouhlasili.
Po schválení nových stanov, se developer znovu pokusí požádat všechny vlastníky o změnu stavby na bar. Lze z článku v nových stanovách usuzovat, že stále bude stavebník potřebovat souhlasu všech? Nyní je totiž vše uvedeno v části "Změny společných prostor".
Ve starých stanovách jsme měli jasně napsáno, že ke změně stavby nebo ke změně užívání je potřeba souhlasu všech. Případně mám navrhnout jiné znění stanov pro změnu stavby a změnu užívání stavby a domáhat se takového znění nových stanov případně soudní cestou?
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Z ujednání "Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a změny stavby… " vyplývá, že je třeba souhlasu všech členů. Dle mého názoru z ujednání jednoznačně vyplývá, že je třeba souhlasu všech a developer toto ujednání nemůže nijak obejít.
__
OBČAN-DLUHY
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při insolvenčním řízení na dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného do insolvenčního řízení dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?
- Nepřihlášení dluhu věřitelem při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - promlčení dluhu
- Vymahatelnost dluhu nepřihlášeného při oddlužení, osobním bankrotu dlužníka - je možné dluh ještě vymáhat?
2010 jsem si vzala půjčku od nebankovní společnosti Smart Capital, Olomouc, kterou jsem celou dobu řádně splácela.
31.8.2010 byl vyhlášen na náš majetek /můj a manželův SJM/ konkurz - insolvence, který byl ukončen v roce 2014, po prodeji našeho veškerého majetku. Zrušení konkurzu nabylo právní moci 13.11.2014.
Po dobu konkurzu jsem samozřejmě nesplácela-zvýhodňování věřitele.
Společnost Smart Capital, se do konkurzu nepřihlásila co by věřitel. V současné době po mě chce zaplatit nesplacený zůstatek.
Vztahuje se na věřitele, kteří se nepřihlásili do konkurzu nějaká promlčecí doba?
Jsem bez prostředků, můj invalidní důchod činí 6.525,- kč měsíčně.
Předem Vám děkuji za odpověď. Kamila
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše insolvence byla řešena konkursem, pohledávka společnosti Smart Capital dle ust. § 244 insolvenčního zákona nezanikla.
Vzhledem k tomu, že věřitel nepřihlásil svou pohledávku, nedošlo k přerušení promlčecí doby a ta běžela po celou dobu insolvenčního řízení. Promlčecí doba běží vždy jednotlivě u každé ze splátek dle jejich splatnosti. Pokud Vám však v minulosti zaslala společnosti upomínku k úhradě celého dluhu, bude u následujících splátek považován za den splatnosti datum z upomínky.
Pokud Vám byl společností poskytnut úvěr dle obchodního zákoníku, činí promlčecí doba 4 roky, nicméně dle obchodního zákoníku bylo rovněž možné promlčecí dobu prodloužit. Pokud k tomu skutečně ve smlouvě došlo, pohledávka promlčená nebude. Dle praxe by se ve Vašem případě mělo jednat právě o smlouvu o úvěru podle obchodního zákoníku.
Pokud se vztah řídí občanským zákoníkem (pravděpodobně smlouva o půjčce), činí promlčecí doba 3 roky.
Nejprve tedy podrobně pročtěte smlouvu, zda se řídí občanským či obchodním zákoníkem, Pokud se řídí obchodním zákoníkem, zda přímo ve smlouvě není prohlášení o prodloužení promlčecí doby. Pokud zde takové prohlášení chybí, je zjevné, že minimálně část nároku společnosti je promlčena, a to podle splatnosti jednotlivých splátek, je však možné, že i celý nárok. Toto z Vašeho dotazu však posoudit nelze.
Doporučuji se obrátit na advokáta, který Vám bude schopen s jistotou určit, zda je pohledávka promlčena a zda se společnosti aktivně bránit, či raději dluh uhradit. Pokud pohledávka promlčena není, budete v případě soudního sporu povinna uhradit společnosti rovněž náklady soudního řízení.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Překročení povolené rychlosti a nespolupráce s Policistou - co se bude dít dál?
- Nesoučinnost s Policií ČR při řešení přestupku - co se bude dít dál?
Udělal jsem přestupek s rozmezím 4 měsíců a to, že jsem jel 2x 74km/h v obci. Po prvé jsem zaplatil pokutu a po druhé to byl velice arogantní mladý policista, nic jsem neplatil, nedostal ani mi nic neřekl, jen si vzal doklady, po 15 min vylezl z vypsaným formulářem a chtěl podpis a já sním začal trošku mluvit, protože jsem tušil co bude, co se děje a skončilo to tak, že jak píši, nic mi nedal, neřekl a ani jsem nic nepodepsal jak byl nepříjemný, vše sbalil a rychle odjel. Vše se stalo v olomouckém kraji a bude se to projednávat v Olomouci. Prosím o jakoukoli radu a třeba i pomoc. Předem děkuji. Bohuš
ODPOVĚĎ:
Za překročení rychlosti v obci o více než 20 km/h hrozí pachateli tohoto přestupku uložení pokuty v rozmezí 2500-5000 Kč, přičemž pokud jste v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát spáchal tento přestupek, bude Vám uložen zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na dobu od jednoho měsíce do šesti měsíců.
Zde nejdříve počkejte na úkony ze strany příslušného orgánu, který bude přestupek projednávat. V obecné rovině je průběh jednání předvídatelný, nicméně je ovlivněn konkrétními okolnostmi a postupem jak správního orgánu, tak především i obviněného z přestupku.
V řízení o přestupku můžete argumentovat různě, můžete se pokusit zpochybnit věrohodnost důkazu o překročení povolené rychlosti, svědectví daného policisty popř. i případné vady řízení o přestupku. Pokud chcete, aby Vaše práva byla maximálně chráněna, nechte se v této věci zastupovat advokátem – kontakt zde: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení členů výboru SVJ - do kdy může výbor uzavírat smlouvy za SVJ?
- Uzavírání smluv členy výboru SVJ při plánovaném odstoupení výrobu
Náš výbor SVJ odstoupil ke dni 14.09.2016. Na 10.10.2016 svolal shromáždění vlastníků bytových jednotek a ještě žádá mandát na uzavření dalších smluv. Vím, že podle § 160 zák. 89/2012 Sb. zaniká funkce členů výboru až 14.11.2016.
Mohou členové ještě do toho data uzavírat smlouvy?
Děkuji, Bohuslava
ODPOVĚĎ:
Ano, do okamžiku zániku funkce, tedy do dvou měsíců po dojití prohlášení ještě členové výboru mohou smlouvy uzavírat.
__
SOUD-DOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpověď svědka na Policii - je nutná výpověď u soudu?
- Je nutná výpověď svědka u soudu když vypovídal na Policii?
- Stačí výpověď na Policii nebo je nutná i výpověď u soudu?
- Odmítnutí výpovědi proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Odmítnutí vypovídání proti členovi rodiny u soudu v soudním řízení
- Je možné odmítnout vypovídat proti členovi rodiny?
- Odmítnutí vypovídat proti členovi rodiny
Vypovídal jsem jako svědek na policii kde je obviněný můj bratr. Chci se zeptat jak mám postupovat abych již nemusel vypovídat u soudu. Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že výslech u policie by měl být pro trestní řízení dostačující, nicméně často bývá přistoupeno k opakování svědecké výpovědi i před soudem.
Zákon umožňuje svědkovi odepřít výpověď.
Dle § 102 trestního řádu právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
Pokud tedy nechcete vypovídat u soudu, můžete využít svého práva na odepření výpovědi, a to právě z důvodu, že obviněným je Váš bratr. V takovém případě – pokud tohoto práva využijete – nebudete jako svědek před soudem vypovídat a ani k tomu nemůžete být nijak nucen.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele?
- Přepsání psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele (zanedbání péče o psa) - informace
Majitel se pravidelně nestará o svého psa s PP, který žije u nás na zahradě a poplatky jsou psány na mého otce. Jak přepsat psa na nového majitele bez souhlasu původního majitele? Děkuji. Zdena.
ODPOVĚĎ:
Ačkoliv zvíře není podle nového občanského zákoníku věcí, ale spíše samostatnou kategorií, v nezbtném rozsahu se na tuto situaci úprava věcí použije. V tomto případě domácí zvíře někomu patří. Záleží na tom, jak se majitel o zvíře nestará. Pokud jej týrá, lze mu jej prostřednictvím zákona na ochranu zvířat odejmout. Jiná možnost změny vlastníka, bez toho aniž by zvíře uteklo a někdo jej našel a přivlastnil si jej nebo bez aniž by se změnou vlastnictví majitel souhlasil, možná není.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Manipulace dítěte - navádění proti matce
- Jak se bránit proti navádění dítěte otcem proti matce?
Jsem v rozvodovém řízení. Mám děti 7 a 13. Jejich otec se 07/2016 sám odstěhoval. Se mnou nekomunikuje, ba naopak manipuluje s dětmi. Starší syn situaci chápe, tak se manipulovat nenechá, zatímco mladší syn si to neuvědomuje. Manžel se mnou komunikuje pouze přes mladšího syna. Navádí ho proti mě, vymýšlí si a lže. A toho si je mladší syn vědom. Když se mě mladší syn straní a je na mě zlý a nechce poslouchat, otec ho chválí a dále navádí, že svoji matku nemusí poslouchat apod. Za odměnu mu za to nakoupí sladkosti, hamburgery atd. O staršího syna manžel nemá zájem, protože se syn nenechá proti mě navádět. Když je mladší syn delší dobu bez otce - např. týden, je moc hodný a pomáhá atd. A když je s manželem, je z něj pravý opak - odmlouvá mi, je drzý, ví, že má útočiště u otce. Manžel se mnou nekomunikuje a místo toho zavolá na mobil synovi, že na něj čeká v autě před domem.
Syn se sbalí a odjede si s ním, aniž by mi manžel oznámil, že si bere syna k sobě. Nemám žádné informace, kdy se syn vrátí ani kam jede. Co proti této situaci mohu dělat, když manžel odmítá komunikovat? Adéla
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu situace je zřejmé, že styk otce se syny zatím není nijak upraven. Pokud se otec s mladším synem stýká zcela náhodně a bez předchozí domluvy s Vámi, doporučuji ho nejprve požádat, aby Vás předem informoval o tom, když se bude chtít se synem vidět. Pokud dohoda nebude možná, doporučuji k okresnímu soudu v místě bydliště dětí podat návrh na svěření dětí do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník. Pokud soud Vaší žádosti vyhoví a svěří syny do Vaší péče, současně také stanoví Vašemu manželovi styk s oběma syny. Styk může být stanoven například na jedno konkrétní odpoledne v týdnu a jeden víkend za 14 dní. V termínu určeném soudním rozhodnutím pak budete povinna manželovi syna ke styku předat. Pokud se ale bude chtít manžel se synem setkat i mimo termín určený soudem, bude záležet pouze na Vaší dobré vůli, zda takové setkání manžela se synem umožníte.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Společná výchova dětí manželi - je nutné svolení druhého z rodičů s odvezením dětí na dovolenou?
- Odvození dítěte, dětí na dovolenou jedním z nerozvedených manželů - je nutné svolení druhého z manželů?
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak často mají prarodiče právo se setkávat s vnukem, vnučkou, vnoučaty?
- Styk prarodiče s vnukem, vnučkou, vnoučaty - jak často za měsíc?
Manželé, dvě děti (2,5 roku a 3 měsíce). S mou ženou máme delší dobu neshody, navštěvujeme manželskou poradnu s nevalným výsledkem. Moje žena má OCD (obsedantně kompulzivní poruchu projevující se především fobií z bakterií a infekce).
Moje žena se rozhodla, že se už dál nechce setkávat s mými rodiči (vlastní už nemá) a nechce ani, aby se s nimi setkávali naše děti. Jako důvody uvedla nedostatečné hygienické zázemí (z jejího pohledu) a chování mé matky k její osobě (objektivně docela ok).
Nebyla ochotná se domluvit na nějakém kompromisu dokud jsem v zákoně nenašel, že prarodiče mají právo styku se svými vnoučaty a naopak. Pak souhlasila s jedním odpoledne za měsíc.
Každé léto jezdíme na rodinnou dovolenou (moje původní velká rodina), sama se toho účastnit nechce, samotné děti se mnou pustit také nechce.
Chtěl bych se zeptat:
1. Co znamená "styk" v souvislosti prarodičů a dětí? Jak často? Jak dlouho?
2. Co můžu já, jako manžel, dělat se svými dětmi? Potřebuji souhlas své ženy, abych je vzal s sebou na týden na dovolenou? Může mi v tom nějak zabránit?
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, ze zákona mají i prarodiče právo na styk se svými vnoučaty. To, jakým způsobem by měl styk probíhat, jak často by k němu mělo docházet či jak dlouho by měl trvat, však zákonem upraveno není. Tyto podrobnosti jsou většinou záležitostí dohody mezi rodiči a prarodiči. Frekvenci styku s prarodiči, kterou navrhla Vaše žena (jedno odpoledne za měsíc), považuji za nedostatečnou. Pokud s touto frekvencí nesouhlasí ani prarodiče a dohoda s Vaší ženou není možná, mohou se Vaši rodiče obrátit na okresní soud v místě bydliště Vašich dětí s návrhem na stanovení styku s dětmi. Až soud určí, v jakém rozsahu se mohou prarodiče s dětmi stýkat, bude muset Vaše žena toto rozhodnutí respektovat.
Jako otec samozřejmě můžete s dětmi odjet na dovolenou a souhlas Vaší ženy k tomu nepotřebujete. Vaše žena tedy dost dobře nemá možnost Vašemu odjezdu na dovolenou s dětmi zabránit. Má ale vůči dětem stejná práva jako Vy, takže i ona může s dětmi kdykoliv odjet rovněž bez Vašeho souhlasu. Nejlepší cestou samozřejmě je pokusit se s druhým partnerem na způsobu trávení dovolené s dětmi domluvit. Pokud to ale není možné, můžete s dětmi na dovolenou odjet i bez souhlasu své ženy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
- Má nájemník městského bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Má nájemník obecního bytu právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu?
- Nájemce s předkupní smlouvou - právo vyjádřit se ke stavbě v okolí bytového domu
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o možnost vyjádření ke stavebnímu řízení nájemcem, nájemníkem bytu - v okolí bytového domu se bude stavět
Jako občan jsem uzavřel s městem Uherské Hradiště v roce 2000 Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy podle § 50a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na bytovou jednotku v bytovém domě a Smlouvu o uzavření budoucí nájemní smlouvy na byt a následně nájemní smlouvu.
Tuto bytovou jednotku jsem si stejně jako ostatní občané (budoucí nájemníci a budoucí kupující) financoval z vlastních zdrojů ve výši 1.000.000 Kč - město jako investor bytového domu využilo a poskytlo státní dotaci na bytovou jednotku ve výši cca 300.000 Kč/ na 1 b. j.
Z tohoto důvodu byl List vlastnictví zapsán na město Uherské Hradiště a uzavřenou Smlouvou o budoucí kupní smlouvě se obě strany (jak město UH, tak i já jako občan) dohodly, že po uplynutí 20 let od právní moci kolaudace, převede prodávající (město UH) na kupujícího (na mou osobu) ve lhůtě 6 měsíců byt se všemi součástmi a příslušenstvím, jehož je kupující nájemcem, podle zákona č. 72/1994 Sb. do vlastnictví kupujícího - a to pouze za cenu uhrazení daně z převodu nemovitostí.
Celých 16 let se nic nedělo, vše bylo v pořádku – nyní (do vypršení lhůty zbývají 4 roky) se začíná v okolí našeho bytového domu rozmáhat stavební aktivita, se kterou nesouhlasíme.
Stavební úřad jsme požádali o účast ve stavebním řízení na základě toho, že jsou dotčena naše budoucí práva jako budoucích majitelů těchto b. j. , a to na základě existující uzavřené Smlouvě o budoucí kupní smlouvě.
Stavební úřad nás vyloučil ze stavebního řízení s odkazem, že nájemci bytů nejsou účastníci řízení a město UH tvrdí, že katastr odmítl zapsat na LV naše předkupní právo jako reálné věcné právo z důvodu toho, že tato Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, není předkupním právem a že katastr tohle nemůže zapsat. Abychom byli účastníci stavebního řízení, využili jsme existující Občanské sdružení, nicméně je zde moje otázka k zápisu na LV :
Mají pravdu? Je Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na byt předkupním právem, na základě kterého katastr zapíše na LV toto předkupní právo? Nebo není? Co je třeba udělat, aby se tak stalo? Děkuji. Daniela
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Stavební i katastrální úřad postupovaly správně.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení mimo jiné osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Toto ustanovení není na Váš případ aplikovatelné, neboť právo na uzavření kupní smlouvy (které Vám vyplývá ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní) není věcným právem. Stavební úřad tedy ve Vašem případě správně vycházel z § 85/3 stavebního zákona, dle něhož účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje nebo s ním může být spojeno), je taxativní (uzavřený) výčet účastníků tohoto řízení obsažen v § 109 stavebního zákona; v tomto výčtu však nejsou nájemci bytů uvedeni (tzn. že nemohou být ani účastníky stavebního řízení).
Dále je nutné si uvědomit, že právo na uzavření kupní smlouvy (vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí) je odlišné od předkupního práva (jedná se o právní instituty, které nelze zaměňovat) :
- dle § 1785 občanského zákoníku se smlouvou o smlouvě budoucí jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem (v tomto případě je tedy uzavření budoucí kupní smlouvy jisté, neboť k němu dojde po uplynutí sjednané doby či na výzvu jedné ze stran) ;
- dle § 2140 občanského zákoníku platí, že ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat (nebo např. darovat) třetí osobě (v tomto případě je tedy uzavření kupní smlouvy vázáno na splnění podmínky, že vlastník věci se rozhodne tuto věc prodat, v takovém případě je povinen ji přednostně nabídnout ke koupi tomu, komu svědčí předkupní právo).
Dle § 11/1 písm. g) katastrálního zákona se předkupní právo zapisuje do katastru nemovitostí, a to vkladem. Ve výčtu práv, která se do katastru nemovitostí zapisují vkladem však není právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) uvedeno. Katastrální úřad tedy skutečně nemohl zapsat ve Váš prospěch do katastru nemovitostí předkupní právo, neboť Vám toto právo nesvědčí.
Domnívám se však, že právo na uzavření kupní smlouvy (ze smlouvy o smlouvě budoucí) může být do katastru nemovitostí zapsáno, a to poznámkou (nikoli tedy vkladem ani záznamem). Dle § 6 katastrálního zákona je poznámka zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.
Dle § 23/1 písm. t) katastrálního zákona se k nemovité věci zapisuje poznámka mimo jiné o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu. Dle § 72/3 písm. a) katastrální vyhlášky se pak taková poznámka do katastru nemovitostí může zapsat například na základě smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a dotázat se ho, zda je dle jeho názoru možné (s poukazem na shora uvedená ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky) zapsat Vám svědčící právo na budoucí uzavření kupní smlouvy do katastru nemovitostí poznámkou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Přeměna baru na soukromý klub - elektronická evidence tržeb EET
- Elektronická evidence tržeb EET a přeměna baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod zařízení na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod baru na soukromý klub
- Jak se vyhnout zavedení EET - převod restaurace na soukromý klub
Pracuji v pronajatém baru a díky změnám, které nastanou a které by pro mě byli likvidační, bych chtěla bar změnit na soukromý klub. Můžete mě prosím napsat, co vše je třeba pro to udělat? ?Stanislav
ODPOVĚĎ:
"Soukromé kluby" by měly představovat spolky dle § 214 občanského zákoníku. Zde byste pak obsluhovali pouze členy spolku z jejich "příspěvků". K založení spolku jsou třeba nejméně 3 osoby. Pro založení spolku i nastavení konkrétních pravidel fungování spolku doporučuji konzultaci s advokátem, který doporučí nejvýhodnější nastavení s minimálními riziky.
Nicméně osobně tento postup považuji za obcházení zákona, neboť zjevně budete i nadále podnikat a obsluhovat kohokoli. S tímto se samozřejmě může pojit riziko sankcionování ze strany státních orgánů. Je tedy na Vašem podnikatelském zvážení, zda se touto cestou vydat. Náklady na EET osobně považuji za minimální, je rovněž možné aplikovat daňový odpočet. Zákaz kouření se bude vztahovat na veškerou Vaší konkurenci, nemělo by to tedy mít na bary zásadní dopad.
__
OBČAN-DLUHY
- Splnění podmínek oddlužení zaměstnancem - od kdy zaměstnavatel přestává strhávat část mzdy?
- Ukončení insolvenčních srážek mzdy zaměstnavatelem na příkaz insolvenčního správce - kdy přesně srážky ukončit?
Jako zaměstnavatel jsem dostala dopis od insolvenčního správce, kde nám oznamuje že ke dni 29.8.16 pan. splnil podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žádá o ukončení provádění srážek z důchodu, uložené KS. Po schválení konečné zprávy soudem bude insolvenční řízení ukončené. Mám srazit zaměstnanci ještě splátku ze mzdy za 8/2016? Nebo mám počkat na rozhodnutí soudu? Děkuji, Alena.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste dostala dopis od insolvenčního správce s žádostí o ukončení provádění srážek, další již neprovádějte. Není nutné čekat na rozhodnutí soudu.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Odchod na WC v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Označení píchačky při ochodu z pracoviště na WC - je to povinnost zaměstnance?
- Odchod se napít v pracovní době a povinnost "odpíchnout píchačku" na přestávku
- Napití se v pracovní době - jde o pracovní přestávku?
- Odchod na WC v pracovní době - jde o pracovní přestávku?
Manželce řekli pokud jde na WC či se napít (pití nesmí mít u sebe) musí si kartou píchnout odchod přestávka. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji. František
ODPOVĚĎ:
Zákon pouze stanoví, že zaměstnanec má po 6-ti hodinách nepřetržité práce nárok na přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30-ti minut, a že tuto přestávku lze čerpat i po částech, přičemž jedna část musí činit nejméně 15 minut (§ 88 odst. 1 ZP). Pokud zaměstnanec nečerpá přestávku, má povinnost pracovat dle pokynů zaměstnavatele. Na druhou stranu by takový extrémní výklad ustanovení zákoníku práce mohl vést k závěru, že pokud se zaměstnavatel rozhodne určit zaměstnanci přestávku až skutečně po 6-ti hodinách práce, tak by celou tuto dobu zaměstnanec nesměl pít a dojí si na WC, což je samozřejmě nemožné. Takový výklad by byl v rozporu s dobrými mravy a zaručením uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce (§ 1a odst. 1 písm. b) ZP).
Na základě výše uvedeného je dle mého názoru jednání zaměstnavatele v rozporu se zákoníkem práce.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Pauzy při řízení řidičem kamionu - noční jízda
- Pauzy při řízení řidičem MKD - noční jízda
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce v noci, noční jízda)
- Po kolika hodinách řízení musí řidič kamionu udělat pauzu? (práce ve dne)
- Pauza při řízení kamionu (zastavený tachograf) - nárok na mzdu od zaměstnavatele
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Má řidič MKD právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)
- Má řidič kamionu právo na mzdu v době odpočinku (pauza v řízení, zastavený tachograf)
Mám dotaz, který zajímá všech mých 80 spolupracovníků v dopravní firmě, ve které pracuji. Již je ve Vaší databázi zodpovězena otázka pracovní doby řidičů, ze které jasně vyplývá zejména následující: řidič v MKD má maximální dobu výkonu 13 hodin, při jízdě mezi 22-6h je doba výkonu zkrácena na 10h, při noční jízdě je povinen po 3h udělat 45minutovou pauzu.
Náš zaměstnavatel nám neustále tvrdí, že na základě různých výjimek a doplňujících předpisů toto dodržovat nemusí a že můžeme v nočním režimu dělat 15ti hodinové výkony, jezdit 4,5 hodiny v kuse bez pauzy a že naše pracovní doba je pouze doba kdy máme na tachografu jízdu, nebo práci. Jsme vysláni na 15ti denní turnus, po kterém máme 6 dní volno a oni nám tvrdí, že nemáme ani naplněn fond pracovní doby a dostáváme minimální mzdu pro řidiče, která je cca 12.000 Kč + 3600 Kč paušální příplatky za 18-25 dní strávených dní v práci, bez ohledu na odpracované hodiny. Je zaměstnavatel v právu takto jednat a je nějaká možnost takového obcházení předpisů, jak zaměstnavatel tvrdí. Děkuji za odpověď.Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Problematika pracovní doby v dopravě je velmi složitá. Obecně lze říci, že platí následující předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 se vztahuje na silniční dopravu uvnitř EU a platí pro přepravu zboží vozidly o maximální hmotnosti větší než 3,5 tuny včetně návěsu nebo přívěsu a pro přepravu cestujících vozidly pro více než devět osob včetně řidiče. V čl. 3 jsou však uvedeny výjimky, na které se dané nařízení nevztahuje.
Evropská dohoda o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě (dohodu AETR) vydanou jako vyhláška č. 108/1976 Sb. , se vztahuje na mezinárodní dopravu tehdy, pokud se přeprava uskutečňuje mezi zeměmi EU a smluvními zeměmi dohody AETR (např. mezi Českem a Běloruskem).
Při přepravě vozidly, na která se nevztahuje nařízení č. 561/2006 ani dohoda AETR, ani vyhláška č. 281/2007 Sb. , musí být dodržena ustanovení zákoníku práce o délce pracovní směny, odpočinku mezi směnami a odpočinku v týdnu. Denní doba řízení není omezena a bezpečnostní přestávka po stanovené době řízení je určena nařízením vlády č. 168/2002 Sb.
Níže uvádím úpravu v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, kde je uveden nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Jak již bylo uvedeno výše, z daného Nařízení existují výjimky.
Čl. 4 písm. g) : „denní dobou odpočinku“ denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpo¬činku“ nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“: — „běžnou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 11 hodin. Tuto běžnou dobu odpo¬činku lze případně rozdělit do dvou časových úseků, z nichž první musí být nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v celkovém trvání nejméně 9 hodin, — „zkrácenou denní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin;
Článek 8
1. Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.
2. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3. Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
4. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku. 5. Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpo¬činku.
6. Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič — dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo — jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
Článek 9
1. Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
2. Jakákoli doba, kterou řidič stráví na cestě do místa nebo z místa, kde se ujme vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se nezapočítává jako doba odpočinku, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup k lůžku nebo lehátku.
3. Jakákoli doba, kterou řidič stráví řízením vozidla, které nespadá do působnosti tohoto nařízení, k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti tohoto nařízení a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se započítává jako jiná práce.
Čl. 4 písm. h) :
týdenní dobou odpočinku“ týdenní doba, během níž může řidič volné nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“: — „běžnou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpočinku v celkovém trvání nejméně 45 hodin, „zkrácenou týdenní dobou odpočinku“ se rozumí doba odpo¬činku kratší než 45 hodin, která smí být za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 6 zkrácena na nejméně 24 po sobě následujících hodin.
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového manžela
- Vymazání otce dítěte z rodného listu a zapsání nového přítele, partnera
- Je možné zapsat nového přítele jako otce do rodného listu?
- Zapsání nového přítele do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zapsání nového manžela do rodného listu dítěte a vymazání původního otce
- Zrušení otcovství matkou - postup, návod
- Je nutný souhlas otce dítěte se zrušením otcovství
- Musí otec dítěte souhlasit se zrušením otcovství?
- Musí otec dítěte souhlasit s vymazáním z rodného listu?
Chci se zeptat mám 3letého syna s bývalým přítelem který nemá zájem už od narození. V současné době mám manžela, který bere mého syna jako svého vlastního i syn bere manžela jako svého otce tak se chci zeptat jestli jde bývalého smazat z rodného listu a místo něj zapsat manžela. Jaký je postup? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Váš manžel chce i po právní stránce stát otcem Vašeho syna, bude zapotřebí, aby podal k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na osvojení (adopci) Vašeho syna. Se sepsáním návrhu může Vašemu manželovi pomoci právník nebo pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. K osvojení je zapotřebí souhlasu zákonných zástupců (biologických rodičů) dítěte. Souhlas synova otce je možné nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dítě opravdový zájem zejména tím, že dítě nenavštěvoval, neplnil vyživovací povinnost apod. Vzhledem k tomu, že synův biologický otec nejeví o syna od narození zájem, neměl by po této stránce nastat problém. Jakmile soud návrhu Vašeho manžela vyhoví, stane se Váš manžel synovým otcem se všemi právy a povinnostmi, která k otcovství patří (včetně vyživovací povinnosti vůči synovi).
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Zkrácený úvazek a práce přesčas (vedoucí pracovník)
- Práce přesčas vedoucího pracovníka a zkrácený úvazek
Pracuji jako vedoucí školní jídelny s úvazkem 5 hodin denně. U vedoucích zaměstnanců se 150 hodin ročně navíc nepovažuje za přesčasy. Když mám zkrácený úvazek, platí také 150 hodin? Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout. Až do 40-ti hodin týdně se ale nebude jednat o práci přesčas, pokud budete pracovat nad tuto dobu, náleží Vám za odpracované hodiny mzda, nikoliv ale příplatek za práci přesčas. V praxi si nedovedu aplikaci Vámi uvedeného ustanovení ve Vašem případě představit, neboť byste musela nejdříve týdně odpracovat dalších 15 hodin týdně navíc, aby se pak mohlo hovořit o přesčasech, které Vám zaměstnavatel navíc nemůže nařídit. Rozsah 150 hodin ročně platí u normálních zaměstnanců, u vedoucích je takto možno sjednat veškerou práci přesčas (§ 114 odst. 3 ZP).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyčištění bytu po ukončení nájmu úklidovou firmou - je možné to vyúčtovat nájemníkovi když byl byt v dobrém stavu a uklizený?
- Majitel pronajímaného bytu ho nechal uklidit úklidovou firmou - může účtovat tyto náklady původnímu nájemníkovi, nájemci?
- Nájemce předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?
- Nájemník předal uklizený byt - musí uhradit náklady úklidové firmy za úklid, který nebyl potřeba?
Měla jsem pronajatý byt 1 rok (2015-2016). Ve smlouvě nebyl uveden požadavek na výmalbu ani úklid bytu. Po odstěhování mi majitel sdělil, že byt byl nechutný (ač fotografie bytu a vnitřních částí skříní dokazují uklizenost i stěhováci mohou potvrdit, že stěhovali a já utírala skříně) a že potřeba byt vyčistit a desinfikovat profesionální službou v částce 3 000 Kč a pokud na to nepřistoupím vyúčtuje mi 12 000 Kč ještě za vymalování, úklid po vymalování, vyčištění odpadů a výměnu baterií (při stěhování byly baterie plně funkční). Může požadovat majitel tento poplatek?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Dle § 2293/1 občanského zákoníku platí, že při skončení nájmu je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pokud s tvrzením pronajímatele o neprovedení úklidu (a dalšími tvrzeními) nesouhlasíte, nejste samozřejmě povinna pronajímateli cokoli hradit. V takovém případě nemusíte na pronajímatelův požadavek buď vůbec reagovat, popř. můžete pronajímateli písemně sdělit, že dle Vašeho názoru jste byt předala v pořádku. Dále vyčkejte, zda se bude pronajímatel domáhat úhrady jím požadované částky soudní cestou či zda se jedná pouze o pokus obohatit se na Váš účet.
Pro posílení Vašeho procesního postavení (pakliže Vás bude pronajímatel skutečně žalovat) Vám doporučuji opatřit si maximum důkazů o řádném předání bytu již nyní. Zejména se jedná o fotodokumentaci bytu (ke dni jeho předání při začátku a konci nájmu), popř. o písemná vyjádření zaměstnanců stěhovací firmy (budou-li ochotni písemně potvrdit, v jakém stavu byl předmětný byt v době, kdy stěhovali Váš nábytek).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nedodržení slibu zaměstnavatelem - slíbena vyšší mzda než je ve mzdovém výměru, vymáhání rozdílu slíbené mzdy a reálné
- Vymáhání rozdílu mzdy slíbené a reálné - postup
- Vymahatelnost ústního příslibu vyšší mzdy - vymáhání rozdílu slíbeného a skutečného (reálného)
Nastoupila jsem do společnosti, jejíž vedení mi slíbilo určitý obnos peněz měsíčně (do mzdového výměru mi napsali minimální základ a možnost odměn). Slíbená výše mzdy byla dodržována téměř rok do 04/2016, kdy jsem začala dostávat pouze minimum (chtěli mi účelně snížit průměrnou mzdu a chtěli abych z finančních důvodů odešla). Jelikož jsem neodešla, tak jsem obdržela výpověď z důvodu nadbytečnosti. Mám nějakou možnost, aby mi byla doplacena slíbená mzda?
Změna mzdového výměru mi byla opakovaně slibována, ve společnosti peníze od 04/2016 rozděluje manželka /ředitelka/ osoby fakticky řídící společnost a takto úmyslně porušuje slíbené mzdy téměř všech zaměstnanců. Děkuji za odpověď, Kamila.
ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující, jak byla odměna koncipována, tzn. co bylo podmínkou jejího dosažení. To by mělo být obsaženo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, popř. jinak sděleno zaměstnanci. Pokud za daný měsíc podmínku splníte, tak máte na vyplacení odměny nárok, pokud nikoliv pak máte nárok na mzdu dle mzdového výměru, popř. poměrnou část odměny. Pokud byste měla na odměnu nárok a nebyla Vám vyplacena, pak se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a chtít doplacení. V případě neplnění ze strany zaměstnavatele byste musela podat žalobu k soudu, popř. dát podnět k inspektorátu práce, aby provedl u zaměstnavatele kontrolu, což ale nepovede k tomu, že vám zaměstnavatel bude muset dlužné peníze doplatit.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - postup, návod
- Žádost na výživu a náklady neprovdané matky od otce dítěte - jsou nutné paragony, účtenky dokazující výdaje?
- Výživné na neprovdanou matku dítěte
Budu žádat od otce dítěte příspěvek na výživu a některé náklady neprovdané matky (slehnutí). Pravidla znám, ale nemám potřebné doklady a účtenky jako důkaz, co vše jsem musela platit v těhotenství. Otázka je, zda by popř. postačil souhlas otce dítěte, že tyto nákupy potvrzuje a ví o nich? Děkuji, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Pokud předpokládáte, že otec odsouhlasí výši nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a slehnutím, pak by bylo nejjednodušší cestou požádat jej, aby Vám na úhradu těchto výdajů přispěl dobrovolně, bez soudního řízení. Jestliže otec dítěte odmítne a dohoda s ním nebude možná, budete se muset obrátit na soud. V takovém případě samozřejmě můžete zkusit požádat otce dítěte, aby výši Vašich nákladů odsouhlasil a pokud se Vám podaří získat jeho písemný souhlas, připojit tento souhlas k návrhu, který budete podávat na soud. Jestliže ale souhlas otce dítěte nezískáte, můžete se vzhledem k absenci dokladů a účtenek snadno ocitnout v důkazní nouzi. Proto doporučuji zkusit se nejprve s otcem dítěte dohodnout, aby příspěvek poskytl dobrovolně.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojeté motorky - skrytá vada
- Reklamace ojetého motocyklu - skrytá vada
- Skrytá vada motocyklu - reklamace
1/9/2016 jsem prodal motorku za 41 000 Kč. Pán byl seznámen s vadou že motorka jede špatně za studena, že se musí nejdřív zahřát a až pak se rozjede normálně. Odjel na motorce domů cca 100km, 5/9/2016 jsme se sešli na úřadě a přepsaly jsme jí. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (11.09.2016) mě ale pán volal, že motorka už přestala jet i po zahřátí, dal jí do servisu a čeká na vyčíslení ceny a zkusí uplatnit reklamaci. Jsem v právu já, jelikož pán o závadě věděl, i přesto že se zhoršila nebo je v právu pán a já se musím smířit že mě vrátí zpět nepojízdnou motorku?
Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná skutečně o závadu, na kterou byl kupující upozorněn, nárok na slevu či odstoupení mít nebude. Nicméně byl pouze upozorněn na to, že motocykl pojede po zahřátí, nikoli že nebude jezdit vůbec. Je také možné, že tato nová vada projevila až po samotném prodeji.
Pokud se bude jednat o jinou vadu, která zde byla v době prodeje a na kterou nebyl kupující upozorněn, vzniknou kupujícímu vůči Vám práva z vadného plnění. Zde bude především záviset, jak je vada závažná a jakou míru porušení smlouvy založí. Podle míry porušení smlouvy může mít následující nároky:
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na:
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo:
a) na odstranění vady, anebo
n) na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Sleva z kupní ceny by v zásadě měla odpovídat ceně opravy motocyklu. Z vašeho dotazu však jednoznačně nelze určit, zda mu opravdu vznikl některý z výše uvedených nároků
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyplacení manželky při rozvodu - firma manžela postavila v době manželství hodnotnou stavbu
- Nárok manželky na zisk z firmy manžela v době manželství - rozvod manželství
Chtěla bych odejít od manžela a následně se rozvést. Máme jedno dospívající dítě, které by bylo po rozvodu se mnou. Manžel by ho mohl vídat kdykoliv, nebo bych svolila i ke střídavé péči.
Manžel vlastní většinový podíl ve firmě, kterou založil se svým otcem v roce 1993. Svatbu jsme měli v roce 2000. V roce 2004 se začal stavět nový areál firmy, kde i s manželem bydlíme. Celý areál má hodnotu asi 40. mil. korun a je celý splacený, není na něm žádný dluh. Jde mi o to, když odsud se synem odejdu, zda-li mám nárok na nějaké peníze z ceny areálu firmy a jejího fungování. Manžel říká, že firma i auta, která máme napsaná na firmu, jsou jen jeho a já nemám na nic nárok. Já jsem v domácnosti a peněz mám ušetřených minimálně. Také bych se chtěla zeptat, jestli se někde dá zjistit celkový roční příjem firmy.
Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Pro vypořádání společného jmění manželů (SJM) ve svazku, v němž jeden nebo oba manželé podnikají, jsou rozhodující zejména tyto skutečnosti:
- zda se jeden z manželů stal (spolu) vlastníkem firmy před či po uzavření sňatku
- jakým způsobem se stal jejím vlastníkem
- jak se prostředky ze SJM podílely na získání, případně dalším rozvoji firmy
Jestliže Váš manžel založil firmu v době, kdy jste ještě nebyli manželé, Vy jako manželka nemáte nárok na jakýkoliv podíl ve firmě svého manžela. Nicméně zisk, který firma generuje během manželství, je již součástí SJM a stává se tedy součástí případného dělení SJM po rozvodu manželství. Co se týče zmiňovaného areálu firmy, pokud jste do jeho výstavby investovali také finanční prostředky, které byly součástí SJM, pak lze při vypořádání SJM požadovat vyplacení poloviny těchto investovaných prostředků. Investování těchto prostředků je však zapotřebí prokázat (fakturami, výpisy z účtů apod.). Jestliže však byl areál vybudován pouze z prostředků firmy, bude součástí SJM pouze zisk, který firma za dobu Vašeho manželství vygenerovala. Roční příjem firmy je zjistitelný z jejího daňového přiznání.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Diskriminace strážníků - 1 stravenka za 12hodinovou směnu, ostatní zaměstnanci města mají za 8hodinovou směnu
- Stravenky pro strážníky městské policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu
- Stravenky pro strážníky obecní policie - diskriminace v množství stravenek za odpracovanou dobu
Již několik let pracuji jako strážník městské policie města Čelákovice a tudíž jsem zaměstnancem města.
Městská policie má zajištěn nepřetržitý provoz ve dvou (denních a nočních) 12ti hodinových směnách.
Strážníkům jsou poskytovány, stejně jako všem ostatním zaměstnancům, jako benefit, stravenky. 1 stravenka na 1 směnu. Tímto systémem jsou poskytovány stravenky ve stejné nominální hodnotě i ostatním zaměstnancům. Ovšem ti ale pracují v 8mi hodinových směnách. Tudíž logicky strážníci dostávají mnohem méně stravenek než ostatní zaměstnanci, přitom musí měsíčně splnit stejný fond pracovní doby. Za zmínku jistě stojí fakt, že tento stav není upraven žádnou kolektivní smlouvou nebo interním předpisem, natož aby s ním strážníci souhlasili.
Je tedy vůbec možné, případně po kom a jak žádat nápravu tohoto diskriminačního stavu?
Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Dle § 16/1 zákoníku práce je každý zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi svými zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Ve Vámi popsaném případě se tudíž nejedná o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců, nýbrž by se mohlo jednat o nerovné zacházení s určitou skupinou zaměstnanců ze strany zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům plnění, na která nemají ze zákona právo (tzn. že ne/poskytnutí těchto plnění závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele) a která jsou např. nemzdové povahy (tzv. benefity), musí i v tomto případě přistupovat ke všem zaměstnancům rovným způsobem.
Je-li poskytování stravenek ve Vašem případě vázáno na počet odpracovaných směn (tzn. 1 stravenka za 1 odpracovanou směnu), měl by zaměstnavatel zohlednit i skutečnost, že délky pracovních směn jeho jednotlivých zaměstnanců se liší. Jedná se o nerovné zacházení, je-li jednomu zaměstnanci poskytnuta stravenka o určité nominální hodnotě za odpracování určité doby (která představuje 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance) zatímco jinému zaměstnanci je poskytnuta stravenka o stejné nominální hodnotě za odpracování delší doby (která představuje rovněž 1 pracovní směnu tohoto zaměstnance).
Dle § 236/2 zákoníku práce musí být výše finančního příspěvku zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců (je-li takový příspěvek zaměstnavatelem poskytován) dohodnuta v kolektivní smlouvě nebo stanovena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
V současné chvíli můžete svého zaměstnavatele upozornit na jeho právně závadný postup při poskytování stravenek zaměstnancům a domáhat se nápravy. Nepovede-li toto jednání ke změně, budete oprávněn se v této věci obrátit na soud. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Postup zaměstnavatele můžete nechat rovněž prověřit místně příslušným oblastním inspektorátem práce:
http://www.suip.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Svěření vnoučete do péče - vymáhání výživného po rodičích
- Svěření vnoučete do pěstounské péče - může to udělat potencionální pěstoun nebo OSPOD?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Kdo žádá o svěření do péče - zájemce o pěstounství nebo OSPOD?
- Svěření do péče pěstouna - kdo a jak žádá o svěření dítěte do péče?
11/2014 mi byla do péče svěřena vnoučata. Otec dětí do dnešního dne neuhradil žádné výživné, matka neplatí od 01/2016. Ani jeden z rodičů nemá o děti zájem: matka děti viděla naposledy 02/2016 a otec 04/2016. Je na ně podáno jak trestní oznámení pro neplacení výživného, tak i exekuce od 09/2016: Můžu tedy o vnoučky zažádat do pěstounské péče sama? Nebo musím přes odbor sociálních věcí a zdravotnictví?
Děkuji, Michaela.
ODPOVĚĎ:
Ohledně vymáhání dlužného výživného jste v tuto chvíli již učinila vše, co jste učinit mohla. Žádost o svěření dítěte (dětí) do pěstounské péče se zpravidla podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu žadatele. Zprostředkování pěstounské péče se ale neprovádí v případě, kdy návrh na svěření dítěte do péče podává fyzická osoba k dítěti příbuzná nebo blízká dítěti nebo jeho rodině. V takovém případě máte možnost podat návrh na svěření dětí do pěstounské péče přímo k soudu, aniž byste nejdříve podávala žádost u obecního úřadu. Soud je však povinen si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) vyžádat, takže návštěvou obecního úřadu v místě Vašeho bydliště nic nezkazíte.
Vzhledem k tomu, že o děti již pečujete, považuji za důležité Vás upozornit na to, že současná právní úprava se na pěstounskou péči jako prostředek k získání finančních prostředků (péče o děti je zajištěna již jejich svěřením do Vaší péče) dívá poměrně přísně. I když Vám vnoučata budou svěřena do pěstounské péče, neznamená to, že Vám bude automaticky přiznána také odměna pěstouna. Zákon o sociálně právní ochraně dětí stanoví, že prarodiče mohou získat tuto odměnu pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry pečující osoby a rodin dětí. V zásadě je zde snaha o to, aby pěstounské dávky obdrželi prarodiče tehdy, pokud by bez jejich přiznání nemohlo být o dítě v rámci rodiny řádně postaráno, takže by v zásadě nezbylo než umístit dítě do pěstounské péče cizí osoby nebo do ústavní péče. Z tohoto důvodu je zapotřebí se připravit na to, že bude zkoumána celková finanční a majetková situace rodičů i Vás a k přiznání dávek dojde pouze tehdy, pokud úřad dospěje k závěru, že bez této formy pomoci nebude dítěti možné zajistit péči.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Stipendium na VŠ od zaměstnavatele a zařazení na pozici kde není nutné vzdělání - možnost vypovědět stipendijní smlouvu
- Vypovězení stipendijní smlouvy - práce u zaměstnavatele u které není nutné studované vzdělání
Měl jsem stipendium na střední škole od jedné strojírenské firmy upsal jsem se k ní na čtyři roky. Od 8/2016 jsem nastoupil na hlavní pracovní poměr, ale práci mi dali na místě kde jsem nepotřeboval žádné vzdělání. Lze od smlouvy odstoupit, aniž bych musel vracet stipendium? Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
V daném případě se pravděpodobně jedná o zvýšení kvalifikace dle § 231 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Neznám však přesné znění Vaší dohody se zaměstnavatelem. Pokud by se o zvýšení kvalifikace dle tohoto ustanovení jednalo a Vy byste v případě předčasného odchodu od tohoto zaměstnavatele měl povinnost k úhradě dohodnuté částky, pak by Vám tato povinnost nevznikla v případě, že by zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících po dobu nejméně 6-ti měsíců kvalifikaci, kterou na základě Vaší dohody se zaměstnavatelem jste měl dosáhnout (§ 235 odst. 3 písm. d) ZP).
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku ke mzdě
- Vymáhání doplatku ke mzdě po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení doplatku platu
- Vymáhání doplatku mzdy po pracovním úraze od zaměstnavatele
- Nezaslání žádosti o prodloužení podpůrčí doby zaměstnancem s pracovním úrazem a nevyplácení dorovnání mzdy zaměstnavatelem
- Vymáhání dorovnání mzdy po zaměstnavateli po pracovním úrazu zaměstnance
09/2013 se mi stal pracovní úraz. V pracovní neschopnosti jsem byl 10 měsíců a následoval invalidní důchod 2. stupně. Byl jsem převeden na jinou práci, ale dodnes jsem s krátkými přestávkami v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi odmítá doplácet do mého průměrného platu před úrazem, jelikož mu prý Kooperativa sdělila, že jsem nepožádal o prodloužení podpůrčí doby od správy sociálního zabezpečení. Toto mi zaměstnavatel oznámil po 8 měsících co jsem naposledy dostal mzdu, jinak se mnou celou dobu absolutně nekomunikoval a jakékoli výzvy nereagoval. Chtěl bych Vás tímto poprosit o radu, jakým způsobem bych měl dále postupovat, protože můj současný a jediný příjem je pouze invalidní důchod. Celková částka kterou mi zaměstnavatel dluží v tuto dobu činí již 120.000 Kč. Předem děkuji za jakoukoli radu a moc Vás zdravím. Děkuji, Jan.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost doplácet zaměstnanci při pracovním úrazu náhradu na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výši náhrady mzdy nebo nemocenské při trvání dočasné pracovní neschopnosti). Pokud jste stále v pracovní neschopnosti, ale skončila Vám podpůrčí doba k vyplácení nemocenské dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, pak dochází dle mého názoru k podstatným změnám poměrů poškozeného, které jsou rozhodující pro určení výše náhrady, neboť výše Vám vyplácené nemocenské je 0,-Kč. Zaměstnavatel, resp. V byste se měl tedy v tomto případě domáhat u zaměstnavatele doplácení náhrady ve vyšší výši než doposud.
Uvádíte, že zaměstnavatel Vám náhradu ve vyšší výši odmítl vyplatit, neboť odkázal na vyjádření pojišťovny Kooperativa s tím, že jste nepožádal o prodloužení podpůrčí doby k výplatě nemocenské u okresní správy sociálního zabezpečení. Vztah náhrady škody z pracovního úrazu je vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pojišťovna je smluvní stranou zaměstnavatele. Dle zákoníku práce má povinnost plnění zaměstnavatel, on je za plnění povinnosti dle zákoníku práce odpovědný, jakým způsobem si to pak vykomunikuje se svoji pojišťovnou, se nedotýká práv zaměstnance. Na druhé straně je jasné, že zaměstnavatel hájí svůj majetek a Vy po uplynutí podpůrčí doby máte právo požádat o její prodloužení, abyste mohl i nadále po určitou dobu pobírat dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel měl však povinnost vyplácet Vám náhradu měsíčně a komunikovat s Vámi ohledně vyplácené náhrady škody.
V daném případě bych Vám tedy doporučila obrátit se na zaměstnavatele písemně s požadavkem na doplacení náhrady na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle nyní platného § 271a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Uveďte, že žádáte odůvodnění, proč Vám není náhrada vyplácena, neboť toto je povinnost zaměstnavatele, nikoliv pojišťovny jako smluvní strany zaměstnavatele.
Pokud Vám zaměstnavatel nebude chtít danou náhradu vyplatit, musel byste se obrátit na soud s žalobou. V tom případě bych Vám doporučila kontaktovat advokáta, se kterým byste celý případ konzultoval.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za nemoc z povolání - syndrom karpálního tunelu
- Syndrom karpálního tunelu - odškodnění od zaměstnavatele za nemoc z povolání
10/2015 mi byla ukončena pracovní smlouva v důsledku zrušení pracovního místa. Při výstupní lékařské kontrole mi bylo zjištěno OHROŽENÍ nemocí z povolání – syndrom karpálního tunelu. U mého typu zaměstnání toto onemocnění vzniká běžně. Mám nárok na nějaké odškodnění, např. zhoršení společenského uplatnění? Jsem kvůli tomu nyní obtížně zaměstnatelná. Když mě přece jen někdo zaměstná a nemoc z povolání propukne, koho mám nárokovat na odškodnění?
Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o ohrožení nemocí z povolání, pak zákoník práce nespojuje s tímto závěrem nárok zaměstnance na náhradu škody. Na druhou stranu, pokud je tento závěr konstatován a zaměstnanec nemůže nadále konat dosavadní práci, protože další pokračování práce by vedlo ke vzniku nemoci z povolání, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci a doplatit mu rozdíl mezi dříve dosahovaným výdělkem oproti nyní dosahovanému výdělku, pokud je tento nižší. Další možností zaměstnavatele je dát zaměstnanci výpověď, ale s odstupným ve výši 12-ti násobku průměrného výdělku.
Pokud následně dojde u zaměstnance k onemocnění nemocí z povolání, zaměstnanec bude požadovat náhradu škody u toho zaměstnavatele, u kterého pracoval naposledy. Pokud se prokáže, že již dřívější zaměstnavatel měl vliv na vzniku této nemoci z povolání, bude se pak také na náhradě škody poměrně podílet.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Žádost na příspěvek na živobytí a výpis z účtu - je to oprávněné?
- Ukázání výpisu z účtu žadatelem o příspěvek na živobytí - je to oprávněné a v pořádku?
- Vyloučení posuzované osoby - může chtít úřad práce občanský průkaz s jiným trvalým pobytem?
- Ukázání občanského průkazu s jiným pobytem k vyloučení posuzované osoby - může to Úřad práce požadovat?
Úřad práce pro žádost na příspěvek na živobytí požaduje výpis z bankovního účtu - je to oprávněné?
Úřadu práce jsem prokázal k vyloučení posuzované osoby Občanský průkaz s jiným trvalým bydlištěm ÚP požaduje nájemní smlouvu je toto oprávněné?
děkuji
S pozdravem Štefan
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení.
K žádosti o příspěvek na živobytí musí být přiloženy mj.
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis těchto služeb,
g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií.
Tedy Vámi uváděné podklady, které jsou požadovány ze strany příslušného úřadu, jsou požadovány oprávněně.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Zfalšovaný podpis na žádosti o změnu poskytovatele energie - jak postupovat?
V příloze posílám dokument ze kterého je patrný datum podpisu. Při sepsání této žádosti mi bylo přislíbeno, že smlouvu pošlou následně. Tu ale neposlali. Dnes (02.10.2016), když ji potřebuji, mi poslali jen kopie DVOU žádostí o dodávku elektřiny. Z těchto dvou žádostí je zcela zřetelné, že byly psány jinou osobou, ve stejný den? , a podpis na druhé žádosti není můj ani nikoho z rodiny.
Můj podpis je na smlouvě č. 299391, ten se sklonem vlevo. Druhá smlouva je zfalšovaná. I když jsme z tohoto odběrního místa elektroodběru odebírali a platili.
Je smlouva o dodávce elektřiny platná? Mohu za těch 5 let vymáhat peníze zpět? Anebo jak mám správně postupovat???
Děkuji. Miloslav
ODPOVĚĎ:
Smlouva je ve Vašem případě žádost, kterou jste přiložil k tomuto dotazu – ostatně je tak i nazvána – žádost – smlouva, obsahuje také podpisy – jak zákazníka, tak dodavatele elektřiny. Pokud jste odebírali elektřinu, není zde nárok na vrácení ceny (poplatků) za odebranou elektřinu (pokud byla Vám účtovaná částka správně vypočtena).
Co se týká falšování podpisu, zde přichází v úvahu trestný čin podvodu. Zde se obraťte na policii ČR, která je oprávněna v takovém případě provést vyšetřování.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- § 996 odst 2 NOZ, plody stromy dokud se neoddělí jsou majitele pozmeku - co to znamená?
- Plody stromu spadlé na zem - jsou majitelem stromu nebo majitele pozemku?
- Vysazení stromu na cizím pozemku - čí jsou plody?
- Čí jsou plody ze stromu na cizím pozemku - toho kdo sázel strom nebo majitele pozemku?
Dobrý den, držíme od nepaměti (praděda, děda a nyní já) v řádné, poctivé a pravé držbě malou část pozemku která přilehá na našemu velkému pozemku (o tom že tento kousek není náš jsme se dověděli cca v roce 2001), přilehá k naší zahradě, vždy byl připlocen a přístup na něj byl vždy pouze od nás. Na tomto malé pozemku jsou 2 jabloně. Mám podle § 996 odst 2 tomu rozumnět tak , že plody z jabloně dokud se neoddělí jsou souseda, co je pojem se neoddělí? Rozumí se tomu tak, že je můžeme oddělit my nebo musíme čekat až sami spadnou a teprve potom si je můžeme vzít a nebo si je může přijít otrhat soused dokud se neoddělí od stromu. Musím mu povolit přístup na tuto část pozemku, kterou držíme aby si je otrhal před tím než se neoddělí sami (nespadnou). Vždycky jsme je sklízeli my, ale nyní soused přišel s tímto výkladem práva, jelikož jablka jsou moc dobrá a jabloně pravidelně a hojne plodí i když v okolí nikdo jiná jablka nemá. Stromy sázela maminka před cca 35 lety (máme dobová fota). Moc děkuji za odpověď. Jan
ODPOVĚĎ:
Především zde vzniká otázka, zda jste vlastnické právo k pozemku nevydrželi, když jste jej drželi v dobré víře, že je váš. V takovém případě by samozřejmě i jabloně a jablka byly vaše. Pokud nepůjdete do sporu o určení vlastnického práva vydržením a shodnete se v tom, že pozemek je souseda, pak jsou jeho i stromy, pokud vyrůstají na jeho pozemku a jablka byste mohli pouze sklidit v okamžiku, kdy se tato samovolně od stromu oddělí. Z právního pohledu by tedy byly vaše, kdybyste je posbírali již samovolně spadené ze stromu, pokud byste je otrhali, tak pokud proti tomu soused nic nenamítne, můžete si je ponechat, nicméně otrhání není samovolné oddělení a v případě soudního sporu by v tomto případě (otrhání) jablka vaše nebyly.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Příkaz započtení daru v závěti (obdarování některých potomků již za života rodiče, rodičů)
- Jak ovlivnit dědění a dědictví závětí - příkaz započtení daru
- Obdarování části potomků a příkaz započtení daru v závěti
- Obdarování jen některých potomků za života a příkaz započtení daru daný dárcem (rodičem, rodiči)
Rodiče mají dvě děti. Prvnímu synovi rodiče koupili domek. Jeho dceři (vnučce rodičů) darovali stavební pozemek v Praze. Druhému synovi by rádi odkázali svůj domek a jeho synovi (vnukovi) byt.
Rodiče se domnívají, že tak je to vůči dětem spravedlivé.
Dotaz :
- mohl by první syn napadnou závěť?
- mohl by závěť napadnout ještě někdo jiný z rodiny (rodiče mají například více vnuků)?
- je možné přímo při uzavření závěti, aby první syn prohlásil, že se závětí souhlasí vzhledem k tomu, co dostal od rodičů za jejich života?
- hrozí z takto sestavené závěti ještě jiné rizika?
- jak by to šlo udělat lépe?
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
První syn by jako nepominutelný dědic mohl v dědickém řízení žádat svůj povinný díl jakožto nepominutelný dědic. Povinný díl představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu (dědí-li manžel a dvě děti, tak je zákonný podíl 1/3 – jednalo by se tedy o čtvrtinu ze třetiny, tj. o 1/12 pozůstalosti). Nikdo jiný než děti zůstavitele (a pokud zemřou, tak jejich děti) nemohou požadovat povinný díl ze zákona.
Napadnout závěť z jiných důvodů, např. proto, že není sepsána rukou zůstavitele, atd. , mohou pouze zákonní dědicové, kteří by dědili, pokud by nebyla závěť – zde tedy manželka a děti a nežije-li některé dítě, tak jeho děti.
Závěť je jednostranné právní jednání, tudíž syn nemůže do závěti svého rodiče prohlásit, že souhlasí se závětí. Tento souhlas může udělit až v dědickém řízení poté, co ho vyzve notář, aby se k závěti vyjádřil. Rodiče mohou také do závěti uvést, že pokud by jejich první syn chtěl požadovat svůj povinný díl, tak přikazují, aby se na jeho dědický podíl, resp. povinný díl, započetl dar, který od nich již za života obdržel. V tom případě by již neměl z pozůstalosti nic obdržet.
Žádná jiná rizika, než napadení závěti pro její nepravost nebo pro vyžádání povinného dílu dětí, nehrozí.
Rodiče také mají možnost již za svého života darovat i druhému dítěti a vnukům svůj dům a byt a současně si v darovací smlouvě vymínit věcné břemeno bezplatného doživotního užívání a bydlení, které se zapíše rovněž do katastru nemovitostí, takže by měli rodiče jistotu, že budou mít kde dožít.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Napadení darovací smlouvy - darování po cévní mozkové příhodě
- Napadení darovací smlouvy - darování po mrtvici
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na svéprávnosti?
- Zbavení svéprávnosti chronického zadlužovatele
- Chronicky se zadlužující osoba - je možné ji omezit na způsobilosti k právním úkonům?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům u osoby opakovaně se zadlužující
1. Partner dostal darem majetek od rodičů. Matka vše připravila, ale podepsala darovací smlouvu až po mozkové příhodě.
2. Bratr, který je zadlužený, neplatil zdravotní a sociální pojištění, neplatil škody způsobené dopravní nehodou. Dluhy narůstaly.
3. Partner platil za bratra dluhy v naději, že se vzpamatuje. Nyní mu platí jen zdravotní pojištění,
dle přání zesnulých rodičů
4. Bratr se snaží soudně popřít darovací smlouvu rodičů, zdůvodňuje nezpůsobilostí matky k právním úkonům, způsobilost v době života nebyla zpochybněná.
5. Pokud by bratr uspěl, majetek by pohltily exekuce, což si zesnulí rodiče nepřáli
6. Je možné sourozence, který nevyhlásí osobní bankrot, nevyužije podpory rodiny zbavit se dluhů a stále ji ohrožuje svým hloupým chováním prohlásit za finančně nesvéprávného?
Může se bratrovi podařit zpětně po smrti matku prohlásit nezpůsobilou právních rozhodnutí?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Český právní řád pojem "finanční nesvéprávnost" nezná. Svéprávnost bratra Vašeho partnera by mohla být soudem omezena, pakliže by bylo jeho počínání zapříčiněno duševní poruchou, která by nebyla pouze přechodná (§ 57/1 občanského zákoníku). Dle § 55 občanského zákoníku totiž platí, že:
- k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti; přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti;
- omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
Pakliže je bratr Vašeho partnera zadlužen a jeho vztahy s rodinou nejsou ideální, není tato skutečnost sama o sobě dostatečným důvodem pro omezení jeho svéprávnosti.
Je možné, aby bratr Vašeho partnera dosáhl soudní cestou prohlášení darovací smlouvy za neplatnou, a to proto, že matka Vašeho partnera uzavřela darovací smlouvu např. pod vlivem duševní nemoci či ve zdravotním stavu, který jí bránil porozumět charakteru dotčeného právního jednání. Aby však byl bratr Vašeho partnera v soudním řízení úspěšný, musel by prokázat, že jeho matka nebyla ze zdravotních důvodů schopna pochopit, jaké právní jednání činí (což je, s ohledem na to, že matka Vašeho partnera již nežije, dosti nesnadné a bude vyžadovat vypracování znaleckého posudku).
Podaří-li se bratru Vašeho partnera zneplatnit darovací smlouvu, stane se dar předmětem pozůstalosti, tzn. že bude muset být vypořádán v dodatečném dědickém řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBY
- Nadhodnocení pozemku vydraženého v elektronické dražbě - zrušení vydražení vydražitelem
FINANCE-DANĚ
- Placení daně z vydražené nemovitosti (vydraženého bytu, domu, pozemku)
- Vydražení nemovitosti a daně - kdo platí daň?
- Elektronická dražba, vydražení bytu a daně
- Elektronická dražba, vydražení domu a daně
- Elektronická dražba, vydražení nemovitosti a daně
- Kdo platí daně z nemovitosti vydražené v elektronické dražbě?
- Daně z nemovitosti získané v elektronické dražbě
08/2016 jsme se účastnili elektronické aukce na byt, kterou jsme vyhráli. Až po aukci jsme se od banky dozvěděli, že v posudku, který byl vypracován dražitelem (město) je chyba, kde je pro ohodnocení nemovitosti počítáno s plochou o 8 m2 větší, než je ve skutečnosti (jedna místnost navíc která tam není). Tudíž je posudek nadhodnocený. Dále díky termínům schvalování prodeje městem, které jsme se dozvěděli až po aukci budeme muset platit daň z nemovitosti my, s kterou jsme také nepočítali.
Ve vzoru smlouvy stojí "Daň z nabytí nemovitých věcí a náklady s tím související se hradí dle platných právních předpisů". V době kdy máme smlouvu podepisovat (10/2016) však v zákonech stojí, že to je na dohodě, nebo automaticky prodávající.
Lze na základě těchto skutečností od smlouvy odstoupit a žádat zpět vloženou výši kauce?
Děkuji Hana
ODPOVĚĎ:
ODPOVÍDÁM POUZE NA DAŇOVOU ČÁST DOTAZU
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce pouze v případě kupní anebo směnné smlouvy (do 31. 10. 2016). V ostatních případech, i v případech dražby, je poplatníkem daně nabyvatel. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jste tedy ze zákona Vy jako nabyvatel nemovitosti, tuto povinnost nelze na nikoho přenést.
Základem daně v tomto případě je cena dosažená při vydražení. Nebudete muset tedy nechat zpracovat znalecký posudek.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu neplnoletou osobou
- Vymáhání dluhu dítětem - půjčka peněz od dítěte
- Půjčka peněz od dítěte a vymáhání dluhu, půjčky - informace
- Neplnoletá osoba věřitelem - vymáhání dluhu od dlužníka
- Vymáhání dluhu osobou mladší 18 let - postup
- Neplnoletá osoba půjčila peníze a vymáhání dluhu po věřiteli - postup
29.07.2016 jsem půjčila svému bývalému příteli 5500 korun. Mezitím jsme se ale rozešli a slíbil mi, že mi to bude platit každý měsíc po výplatě, tedy po dvanáctém dni v měsíci. Nemáme to nikde sepsané a podepsané podpisy, ale máme konverzace přes sociální sítě. Chtěla bych ty peníze získat zpátky, ale nevím, jestli má cenu podávat trestní oznámení nebo ne. Nejsem ještě plnoletá, ale on už je. Můžu podat trestní oznámení i sama, bez toho aby to rodiče věděli?
Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Dle § 31 občanského zákoníku je i nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý k právním jednáním co do povahy a přiměřeným jeho rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Tedy není žádný důvod, aby místo Vás trestní oznámení podávali rodiče, ale můžete jej podat sama.
K tomu zda má smysl trestní oznámení podávat, pak uvádím, že ne. Trestní právo je prostředkem tzv. ultima ratio - to znamená, že trestní právo má být tím nejzašším prostředem ochrany. Není správné, aby bylo trestně postihováno jakékoliv nesprávné chování i třeba nesplácení dluhu. Z okolností, které jste uvedla jde podle mého o normální dluh. Doporučil bych tedy peníze vymáhat žalobou na zaplacení u soudu na dlužníka, protože v případě trestního oznámení Vám policie téměř jistě sdělí, že nejde o trestný čin a doporučí Vám to samé, podat žalobu na zaplacení u soudu.
V takovém případě bych ovšem doporučil zastoupení zákonným zástupcem a také důkladnou přípravu. V rámci řízení budete muset prokázat, že jste se na půjčení peněz dohodli a také to, že jste mu peníze poskytla. Zda je to zřejmé z podkladů, musíte posoudit sama nebo za pomoci advokáta.
Před podáním žaloby však dlužníka vyzvěte k zaplacení, dejte mu lhůtu 7 dní k zaplacení a klidně upozorněte, že můžete podat jak žalobu k soudu tak, trestní oznámení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek nad pozemkem souseda (přesah střechy) a § 1087 NOZ
- § 1087 NOZ a přestavek souseda (přesah střechy)
- Přestavek starého domu a § 1087 NOZ
- Přestavek starého domu a nový občanský zákoník - vztahuje se na starý přestavek?
- Platí nový občanský zákoník i na přestavky postavené před novým občanským zákoníkem?
Vlastníme chalupu která má přístavbu chlévů z roku 1928, nyní za námi přišel soused, že mu naše střecha přesahuje cca 50 cm na jeho pozemek v délce cca 8-mi metrů (velmi malá část ze zastavěné plochy). Domníval jsem se, že na toto reaguje NOZ § 1087 PŘESTAVEK, ale našel jsem nějaký článek od nějakého právníka, že se toto dá vztahnout až ke stavbám realizovaným po 1.1.2014. Je zde v poradně několik odpovědí kde tímto argumentujete i u starších domů, že je to možno vzahnout i na staré stavby což by znělo logicky aby měl zákon smysl. Můžete mi prosím říci jak to tedy je a jestli se můžeme domáhat ochrany tímto paragrafem nebo budeme muset střechu odstranit? , pod střechou jsme loni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) obnovili malý soklík který už byl rozpadlý tak aby soused neobsekával strunovkou trávu až k omítce ale k tomuto soklíku a měli jsme tak chráněnu fasádu a soused chce aby jsme i tento soklík odst
ranili, přitom mu v ničem nevadí. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Přesahující střecha:
Je pravdou, že otázka ne/aplikovatelnosti institutu přestavku na stavby zřízené před 1. 1. 2014, není odbornou veřejností jednoznačně vyřešena (lze tudíž narazit na názor, který takovou "zpětnou" aplikovatelnost připouští, i na názor, který jí označuje za nemožnou).
Zastávám názor, že ustanovení občanského zákoníku o přestavku (§ 1087) je aplikovatelné rovněž na stavby, které byly zřízeny před 1. 1. 2014, a které svou malou částí zasahují na sousední pozemek, a to mimo jiné proto, že předchozí právní úprava (Občanský zákoník z roku 1964) tuto problematiku výslovně neupravovala (tzn. že při neaplikovatelnosti § 1087 občanského zákoníku na starší stavby by se "staré přestavky" nacházely v právním vzduchoprázdnu). V tomto ohledu lze vycházet rovněž z § 3059 občanského zákoníku, dle něhož platí, že byla-li stavba k 1. 1. 2014 zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 občanského zákoníku jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku (občanský zákoník v tomto ustanovení tedy výslovně počítá s použitelností svého § 1087 i na stávající stavby).
Shora uvedené však lze považovat pouze za teoretickou úvahu, která Vámi popsaný případ nijak neřeší, a to z důvodu, že na případ střechy, přesahující nad sousední pozemek, nemůže být § 1087 občanského zákoníku v žádném případě aplikován. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přestavkem je pouze ta část stavby, která svou malou částí zasahuje přímo na sousední pozemek (tzn. že překrývá povrch tohoto pozemku). O přestavek se tak může jednat pouze v případě horizontálním, tzn. tehdy, je-li část sousedního pozemku přestavkem zastavěna. Na tomto názoru se odborná literatura shoduje, a to i s právní literaturou prvorepublikovou (kdy československý právní řád institut přestavku rovněž znal).
Pakliže Vaše střecha zasahuje svou částí do prostoru nad sousedovým pozemkem, dochází tím samozřejmě k narušení sousedova vlastnického práva k tomuto pozemku (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku), přičemž soused má právo se domáhat odstranění takového zásahu (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
V tomto ohledu upozorňuji na to, že přesah části střechy nad sousední pozemek není v pořádku ani z hlediska veřejnoprávního. Dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území totiž nesmí stavba, ani její část, přesahovat na sousední pozemek (z tohoto zákazu může být v rámci stavebního řízení samozřejmě udělena výjimka).
Sousedovu požadavku na odstranění části střechy se můžete bránit s odvoláním na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož musí vlastník pozemku snášet užívání prostoru nad pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Pakliže by se však Váš spor se sousedem dostal před soud, předpokládám, že tento argument by nebyl soudem shledán za relevantní (na § 1023/1 občanského zákoníku proto odkazujte především při jednání se sousedem).
2/ Soklík:
Jelikož soklík přístavby zakrývá část sousedova pozemku, je možné uvažovat o aplikaci ustanovení občanského zákoníku o přestavku. V tomto ohledu je však nutné poukázat na skutečnost, že aby se část stavby, přesahující na sousední pozemek stala přestavkem, musí být tato část vybudována v dobré víře (tzn. že stavebník musí být přesvědčen o tom, že je k výstavbě oprávněn, ať už proto, že je vlastníkem předmětného pozemku, nebo proto, že staví se souhlasem vlastníka takového pozemku). Pakliže jste však soklík vybudovali s vědomím, že stavíte na sousedově pozemku, nebyli jste v dobré víře a o přestavek se tudíž jednat nemůže. V takovém případě je soused skutečně oprávněn požadovat po Vás odstranění soklíku (popř. může být soklík vypořádán postupem dle § 1084 a násl. občanského zákoníku).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinnost zaměstnance archivovat platové výměry
- Archivace platového výměru zaměstnancem a Zákoník práce - je to povinnost zaměstnance nebo ne?
Má zaměstnanec povinnost archivovat svoje platové výměry a na příkaz zaměstnavatele, který plat posílá, je předložit ke kontrole?
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Nemá, zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci jedno vyhotovení platového výměru zaměstnanci vydat, co s tímto dokumentem zaměstnanec udělá, je jeho věc a zaměstnavatel po něm nemůže požadovat jeho předložení a nijak ho za nesplnění tohoto požadavku sankcionovat. Naopak zaměstnavatel má povinnost tyto dokumenty archivovat.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Strom na sousedním pozemku ze kterého padá listí - jak požádat o skácení stromu?
- Kořeny sousedního stromu poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu na sousedním pozemku poškozují zídku - jak postupovat?
- Kořeny stromu souseda poškozují zídku - jak postupovat?
- Opadávající listí z pozemku souseda - kdo musí listí uklidit?
Vlastním pozemek, který sousedí s obecní komunikací (v katastru nemovitostí je uveden jako vlastník obecní úřad, způsob využití: ostatní komunikace). Na obecní komunikaci roste zdravý strom (javor, výška přes 7m) 0,5m od společné hranice našich pozemků, kterou dělí betonová zídka s pletivem. Kořeny prorůstají na můj pozemek a ničí betonovou zídku, větvě přerůstají na můj pozemek, na podzim spadá nespočet listí na můj pozemek, do okapů, které se ucpávají).
Jak prosím Vás postupovat v případech:
1) odstranění stromu: - na úřadě mi řekli, že pokud je strom zdravý, není šance ho skácet. Mají pravdu a nic s tím nenadělám?
2) úklid spadaného listí a větví na můj pozemek: - měl by úřad listí a větvě uklidit podle NOZ §2016 ods. 1 vyjímka veřejný statek nebo je musím uklízet sám?
3) řešení škod na plotu: jak postupovat s náhradou škody
4) ořezání větví a kořenů přesahující na můj pozemek
Děkuji předem za odpovědi
Hezký den přeji. David
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1) Odstranění stromu:
Odstranění předmětného stromu se samozřejmě můžete domáhat (a to bez ohledu na to, je-li strom zdravý či nikoli).
V první řadě upozorňuji na § 15/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků (zákon o pozemních komunikacích tedy v kontextu silniční vegetace výslovně pamatuje na případné neúměrné ztěžování obhospodařování sousedních pozemků, takovým pozemkem může být i Váš pozemek);
- na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích.
V tomto ohledu je nutné vyjasnit, zda je pozemní komunikace sousedící s Vaším pozemkem místní komunikací (může se totiž jednat i o účelovou komunikaci, na kterou se shora uvedená pravidla nevztahují).
Svůj požadavek na pokácení předmětného stromu můžete opřít především o § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Neuposlechne-li obec (jako vlastník předmětného stromu) Vaší výzvy k jeho odstranění, budete oprávněn se domáhat odstranění stromu soudní cestou. Pro úspěch v případném soudním řízení bude zapotřebí, aby byly důvody Vašeho požadavku soudem shledány za objektivně rozumné. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2) Úklid spadaného listí a větví:
Přestože padající listí a větve Vás mohou obtěžovat ve výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku, domnívám se, že obec (jako vlastník předmětného stromu) není povinna zajistit úklid listí a větví na Vašem pozemku. V tomto ohledu lze vycházet z § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož by muselo obtěžování spadaným listím a větvemi překročit míru přiměřenou místním poměrům a podstatně Vás omezovat v obvyklém užívání pozemku. Vzhledem k tomu, že spad listí a větví je naprosto běžným přírodním úkazem, s nímž je nutno v případě každého stromu počítat, zastávám názor, že takové obtěžování nemůže ve většině případů překročit míru přiměřenou místním poměrům, tzn. že obrana dle § 1013/1 občanského zákoníku není v daném případě možná.
Ve Vámi popsaném případě by mohl být analogicky aplikován rovněž § 1016/1 občanského zákoníku, tzn. že tam uvedené pravidlo o plodech by bylo vztaženo rovněž na listí a větve. Spadané listí a větve by tedy náležely vlastníkovi pozemku, na který spadly (tento vlastník by s nimi pak mohl naložit dle vlastní úvahy, např. je uklidit). Na vysvětlenou v této souvislosti dodávám, že druhá věta § 1016/1 občanského zákoníku není ve Vašem případě aplikovatelná, neboť dopadá na situace, kdy by plody (resp. listí a větve) padaly z Vašeho pozemku na pozemek, který je veřejným statkem (ve smyslu § 490 občanského zákoníku).
Alespoň částečnou obranou proti spadu listí a větví může být odstranění přesahujících větví, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
3/ Náhrada škody na plotu:
Obec můžete písemně vyzvat k náhradě škody, která Vám byla způsobena na Vašem plotě (tuto škodu je zapotřebí vyčíslit). Nebude-li obec k náhradě škody ochotna, budete oprávněn se náhrady domáhat soudní cestou.
Dalším škodám na Vašem plotě je možné zabránit odstraněním kořenů, které zasahují na Váš pozemek, jak rozvádím v odpovědi na dotaz ad 4/ níže.
4/ Odstranění přerůstajících větví a podrůstajících kořenů:
V tomto případě je nutné vycházet z § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník (zde obec) v přiměřené době poté, co ho o to soused (zde Vy)požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Obec tedy můžete vyzvat, aby ty větve a kořeny, které přesahují nad a pod Váš pozemek, odstranila. Neuposlechne-li obec v přiměřené lhůtě Vaší výzvy, budete oprávněn odstranit přesahující větve a podrůstající kořeny svépomocí (a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, tedy cca od listopadu do března).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přechodné vydědění dětí a zdědění majetku přeživším z manželů - pomůže dědická smlouva?
- Vydědění na dobu určitou dědickou smlouvou - informace
- Vydědění na omezenou dobu dědickou smlouvou - informace
- Dědická smlouva a přechodné vydědění potomků do smrti obou rodičů
- Jak zajistit aby děti dědily až po smrti obou rodičů
- Dědění dětí až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědění potomků až po smrti obou rodičů - jak to zajistit
- Dědická smlouva manželů a dědění dětí až po smrti obou rodičů
- Dědická smlouva manželů a dědění potomků až po smrti obou rodičů
Máme spolu s manželkou dvě dospělé dětí, ale chceme za svého života chránit jeden druhého
v případě úmrtí jednoho z nás co se týká dědictví.
Může to vyřešit dědická smlouva mezi manžely podle nového OZ, kdy jeden povolává druhého, ale máme rodinný dům, auto, a úspory na účtech ve SJM. Pokud ano to by bylo ze zákona 3 a co s tou zbylou 1
můžeme udělat aby v případě úmrtí byl zvýhodněný ten kdo přežije. Po smrti nás obou ať si naše děti s majetkem dělají co chtějí. Děkuji za odpověď
Milan
ODPOVĚĎ:
Tři čtvrtiny majetku můžete dědickou smlouvou ponechat druhému manželovi a zbylou čtvrtinu můžete rovněž odkázat manželovi v závěti. Děti můžete v závěti požádat, aby takovou Vaši vůli respektovali a nic nežádali. Děti však mohou žádat v dědickém řízení svůj povinný díl z pozůstalosti, pokud budou chtít. Toto lze obejít pouze v případě, že je vydědíte (avšak k tomu byste museli mít zákonný důvod).
Povinný díl dítěte představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu, tedy máte-li dvě děti, tak dědí manžel a děti rovným dílem každý 1/3, tedy povinný díl každého dítěte představuje 1/12 pozůstalosti. V dědickém řízení je nejprve vypořádáno společné jmění manželů, kdy polovina SJM zůstává žijícímu manželovi a druhá polovina jde do pozůstalosti. Každé dítě by pak mělo nárok na 1/12 z této pozůstalosti. Pokud budou děti svůj podíl požadovat, pak je možné je vyplatit pozůstalým manželem v penězích nebo jim dát nějakou věc z pozůstalosti v hodnotě tohoto podílu.
Další variantou je tzv. svěřenské nástupnictví, kdy Vy závětí veškerý majetek odkážete svému manželovi s tím, že určujete jeho dědice, tj. že po jeho smrti tento majetek přejde na Vaše děti. V takovém případě děti nemohou žádat svůj povinný díl, protože jej obdrží, avšak později, tj. až po smrti druhého manžela. Doporučuji však zajít za kterýmkoliv notářem, aby Vám závěť se zřízením svěřenského nástupnictví sepsal.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Dva stavební pozemky vedle sebe rozdělené polem - může úřad zakázat stavbu?
- Změna pozemku na stavební - může to úřad zakázat a znemožnit?
Máme pozemky (travnaté a orné půdy) a chtěli bychom je předělat na stavební. Ale mezi námi by byla proluka, která prý nemůže být. Byl by barák, pole a pak naše stavební pozemky. Soused pole ale nechce dát své pozemky jako stavební a starosta nám tvrdí, že mezi námi být pole prostě nemůže, že on to musí mít také stavební. Jinak by nám to prý schválil. Je nějaká výjimka? Asi musí být, to by nemohl stavět nikdo, kdyby měl takového souseda. Prosím o radu, už jsem zoufalá. Moc děkuji a krásný den. Děkuji, Kateřina.
ODPOVĚĎ:
V této věci Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn rozhodovat o změnách druhů pozemků (§ 80 stavebního zákona), a Váš záměr s ním konzultovat. V kontextu Vašeho dotazu není jasné, co by měl starosta obce schvalovat (neboť do kompetencí starosty obce rozhodování v rámci územního řízení nespadá).
Dále Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu obce, z něhož byste se měla dozvědět, zda jsou Vámi vlastněné pozemky určeny pro zastavění či nikoli.
Z dotazu není bohužel možné zjistit, jakou překážku starosta obce v existenci proluky spatřoval. Mohu se proto pouze domnívat, že měl na mysli nezbytné napojení pozemku na veřejně přístupnou pozemní komunikaci (které následnou stavební činnost na pozemku podmiňuje).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví od viníka autonehody
- Vymáhání škody na zdraví po viníkovi autonehody
- Psychické následky autonehody - náhrada škody od viníka autonehody
- Přiměřené zadostiučinění - náhrada škody na zdraví a psychice od viníka autonehody
Byli jsme jako rodina odškodnění po autonehodě, která se stala 03/2016 (jsme oběti autonehody s tím, že viník je znám). Byli jsme odškodnění na bolestném a na majetku. Za mé těžké ublížení na zdraví (zlomený obratel s lehkou dislokací - kompresivní zlomenina do 1/3 a 5 žeber bez dislokace) mně přijde, že poskytli malou částku. Na další pohmožděniny, odřeniny, které jsme všichni tři utrpěli nebrali zřetel, že nejsou napsány ve zdravotní dokumentaci. Foto odřenin máme.
Společenské znevýhodnění můžu žádat až minimálně po roce. Musí k tomu být vyjádření psychiatra či nějakého doktora? Od 03/2016 jsem na dávkách v nemoci s potížemi zad a nyní čekám na rehabilitační léčebnu. Mám nárok i na přiměřené zadostiučinění - psychická zátěž, atd. ? Děkuji, Marcela.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona (např. tedy právo na zdraví), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Pakliže Vám tedy v souvislosti s autonehodou vznikla psychická újma, máte samozřejmě nárok na její odčinění. Existenci psychické újmy (její rozsah a vztah příčinné souvislosti s autonehodou) je zapotřebí prokázat, a to nejlépe vypracováním lékařského posudku.
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 občanského zákoníku).
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, není pravdou, že by bylo možné žádat o tuto náhradu až po uplynutí jednoho roku. Jednoletá lhůta byla zakotvena v dřívější (dnes již neplatné) právní úpravě a v současné době slouží pouze jako lhůta orientační. Pro vyčíslení náhrady a/ za psychickou újmu (po vypracování lékařského posudku, jak uvádím výše) a b/ za ztížení společenského uplatnění bude zapotřebí, abyste oslovila (resp. prostřednictvím Vašeho advokáta) soudního znalce z oboru "zdravotnictví" - odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví", seznam všech soudních znalců, kteří jsou pro tento obor a odvětví zapsáni, naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Soudní znalec provede "ocenění" Vámi vytrpěné psychické újmy a ztížení společenského uplatnění, přičemž bude vycházet pravděpodobně z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Dle § 2960 občanského zákoníku je škůdce povinen hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. V tomto případě se jedná o veškeré náklady léčení, které jste musela vynaložit (cena léků, hospitalizace, rehabilitace, doprava k lékaři apod.).
Dle § 2962/1 občanského zákoníku se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
Dle § 2963 občanského zákoníku platí, že:
- po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám;
- dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí; při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Koupě zahrady v zastěvěném území (sady, zahrady, vinice) a nemožnost stavět - jak se může bránit majitel zahrady?
- Nemožnost stavět na pozemku zakoupeném jako sady, zahrady, vinice - jak se může domáhat majitel pozemku postavení stavby?
Protože jsem kupoval zahradu v současně zastavěném území, ale stavební úřad tvrdí, že patřím pod nezastavitelné území - sady, zahrady, vinice a proto mi nebylo dovoleno postavit a ani změnit funkční využití, i když jsem reagoval na výzvu ve veřejné vyhlášce, (šlo o změnu Z 2748/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy, kdy se k datu 30.6.2015 toto území aktualizuje). Bylo možné podat pouze připomínky, jelikož nebyla možnost podat námitku. Ustanovením odst. 3 § 58 stavebního zákona bude nový územní plán platit snad až po r. 2020. Cítím se poškozen. Děkuji, Oliver.
ODPOVĚĎ:
Na změnu územního plánu, který mj. vymezuje nezastavitelné území či naopak i zastavěné území, není právní nátok, tzn. že záleží vždy na obci (resp. u Vás na magistrátu), zda danou změnu územního plánu povolí (změna z nezastavitelné plochy na plochu umožňující výstavbu).
Projednávání nového územního plánu není důvodem pro to, aby nemohlo být přistoupeno ke změně územního plánu současného. Tedy zjednodušeně, obec může povolit změnu současného územního plánu, přestože již projednává/vypracovává nový územní plán.
Stavební zákon umožňuje vlastníkovi pozemku domáhat se náhrady – konkrétní úpravu naleznete v ust. § 103 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. , dostupný zde: portal. gov.cz).
Nicméně pro vyjasnění, zda ve Vašem případě je zde možnost uvažovat o požadování náhrady, je nezbytné nejdříve vyjasnit, zda Váš pozemek skutečně spadá do nezastavitelné plochy či naopak – jak uvádíte Vy – do zastavěného území.
__
RODINA-SJM
- Zbourání domu jednoho za manželů a postavení nového z hypotéky obou manželů (SJM)
- Postavení domu z hypotéky manželů (SJM) po zbourání domu jednoho z manželů - forma vlastnictví
S manželkou jsme sezdáni od roku 2007, 2012 jsme zkolaudovali rodinný dům, který je v SJM. Na stavbu RD jsme si vzali společně hypotéku. V roce 2013 manželka zdědila od své matky rodinný dům, který je v jejím výlučném vlastnictví. V roce 2017 hodláme tento dům zbourat a na jeho místě vystavět nový, samozřejmě s pomoci hypotéky. Otázky tedy zní, jaká forma vlastnictví bude pro tento dům po kolaudaci za předpokladu, že hypotéka bude na nás oba? Chtěl bych se vyhnout možnosti, že dům bude psán pouze na manželku, ale hypotéka bude i na mne.
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že dům na zděděném pozemku vznikne na základě společného závazku a práva k němu nabudete za trvání manželství, půjde ze zákona o majetek patřící do společného jmění manželů. V případě vypořádání byste na něj měl, v obecné rovině, poloviční nárok.
Situaci ale budou pro případ vypořádání komplikovat tzv. vnosy. Máte totiž nárok na náhradu toho, co jste do společného jmění ze svého výlučného majetku vložil a současně máte povinnost nahradit, co bylo ze společného jmění použito na Váš výlučný majetek. Výše se ale nestanoví podle nominální hodnoty vnosu, ale redukuje nebo valorizuje se ke dni zániku manželství.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejdříve může vyučování začít?
- Začátek výuky ve škole podle zákona - od kolika hodin nejpozději může vyučování začít?
- Začátek vyučování a zákon - od kolika hodin?
Je nějak zákonem stanoven začátek praktického vyučování u oboru Kuchař - číšník? Škola požaduje začátek od 5:30h. Je to v souladu se zákonem?
Předem děkuji za odpověď. Pavel
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí každé školské zařízení upravit režim dne v provozním řádu, který schvaluje hygienická stanice. Začátek výuky na základní škole je přímo stanoven zákonem a nesmí začínat dříve než v 7 hodin, analogicky lze tuto úpravu použít i pro střední školy a odborná učiliště. Nicméně bych doporučovala vyžádat si ze školy provozní řád, kde musí být uvedena informace o počátku praktického vyučování. Pokud tam bude začátek výuky stanoven na pozdější čas, jedná škola v rozporu s provozním řádem a bylo by vhodné se v této věci obrátit na Českou školní inspekci.
__
OBČAN-DLUHY
- Smlouva o důchodu ke schválení insolvence, oddlužení, osobního bankrotu
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení insolvence, oddlužení
- Příslib splácení insolvence rodinným příslušníkem za účelem schválení osobního bankrotu
Dobrý den,
chtěla bych příteli, který je v insolvenci podepsat smlouvu o důchodu a přispívat částkou určenou soudem tak, aby jeho oddlužení proběhlo bez problémů.
Mohlo byste mi pěkně prosím poslat návrh smlouvy tak, aby byl pro nás oba co nejbezpečnější, tj aby byla určena doba po kterou budu přispívat, že se jedná o bezúplatný příspěvek apod. V případě, že bychom se do budoucna vzali, jaké to pro nás bude mít právní následky? Určitě bychom uzavřeli smlouvu o rozděleném jmění manželů a to již z důvodu oddlužení partnera.
Děkuji Vám mockrát za pomoc.Michaela
ODPOVĚĎ:
Vaší situaci může vyřešit smlouva o darování podpory dle ust. § 2062 občanského zákoníku nebo smlouva o důchodu dle ust. 2701 občanského zákoníku. Ve smlouvě bude pro Vás zásadní časové omezení poskytování příspěvků, a to s ohledem na průběh oddlužení v podobě splátkového kalendáře. V případě jiného řešení či ukončení oddlužení je vhodné ve smlouvě uvést, že příspěvky nebudete neposkytovat.
Samotná smlouva o důchodu nebo darování podpory ještě nemusí nutně znamenat schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Dle judikatury by závazky dlužníka měly být splněny převážně z jeho finančních prostředků, důchod by tedy neměl být výlučným nebo převažujícím zdrojem plnění věřitelům.
Naše právní poradna poskytuje pouze právní rady, není v našich možnostech Vám připravit smlouvu pro Vaše konkrétní potřeby. Doporučuji si nechat smlouvu sepsat advokátní kanceláří. Na našich stránkách je nejbližším vzorem smlouva o darování podpory, která je dostupná zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/darovani-socialni-podpory-vzor-ke-stazeni-online-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
Pokud uzavřete manželství, opravdu bude vhodné vyloučit zákonný režim společného jmění. Obecně byste totiž manželovi mohla darovat pouze ze svých výlučných prostředků, tedy v zásadě pouze z prostředků nabytých před uzavřením manželství. S souvislosti s tímto doporučuji nechat zaspat smlouvu do veřejného seznamu u notáře, neboť až poté se budete moci dovolávat jiného režimu společného jmění vůči případným věřitelům.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení obecního pozemku užívaného v dobré víře že je majetkem osoby užívající
- Užívání pozemku v dobré víře a vydržení
Od 11/1971 na základě kupní smlouvy se stala naše rodina vlastníky domu jedné stavební parcely. Celý pozemek byl v té době oplocen a v nezměněném stavu byl a je námi užíván v dobré víře, že jsme vlastníky celého tohoto pozemku. 02/2016 nám bylo starostou obce sděleno, že užíváme obecní pozemek. Pozemek jsme neprodávali, neprováděli jsme zde žádné stavby, a proto jsme si ani neověřovali, zda je takto oplocený pozemek celý v našem vlastnictví. Jedná se v tomto případě o vydržení pozemku? Jestliže ano, jak dále máme postupovat, jestliže ne, proč.
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že vydržení nemovité věci je možné, pokud takovou nemovitou věc držíte po dobu deseti let. Dále pro vydržení svědčí také skutečnost, že lze u Vás pravděpodobně shledat dobrou víru, že Vám daný pozemek náleží (je zde možné shledat, že jste z přesvědčivého důvodu měli za to, že Vám pozemek náleží). Je možné zde shledat i platný právní důvod nabytí držby – tedy ve Vašem případě skutečnost, že zde existuje smlouva.
Nicméně v případě vzniku sporu je rozhodující až rozhodnutí soudu, který autoritativně určí, kdo je vlastníkem sporného pozemku. Pokud by tedy byl vyvolán spor a obec by si nárokovala tento pozemek, je nezbytné se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na určení vlastnického práva – v takovém případě, vzhledem ke složitosti a formálnosti soudního řízení, je vhodné se nechat zastoupit advokátem, který zajistí řádnou ochranu Vašich práv v řízení (kontakt zde: www.advokatikomora.cz ).
__
SPRÁVNÍ-OBČANÉ
- Převod pozemku z majetku státu - jak zachovat původní cenu jakou stát chtěl v minulost?
- Jak zachovat prodejní cenu pozemku kterou nabízel stát v minulosti?
Vlastním polovinu rodinného řadového domu v Praze 6. Druhou polovinu vlastní můj otec. Dům je starý cca 40 let. Všechny domy v této ulici byly původně družstevní a po zaplacení určité částky si je většina sousedů, včetně nás přepsala do vlastnictví. Nastal, ale problém s pozemkem. Pozemky byly nabízeny družstvu za symbolickou korunu českou, stačilo jen přijít podepsat listinu o jejich převodu z katastrálního úřadu na družstvo. Tehdejší předseda družstva měl, ale nelegálně rozšířený pozemek a protože se bál, že by došlo k přeměřování, nikdy tento dokument nepodepsal. Všechny pozemky jsou tedy nyní majetkem státu. Podle nového občanského zákoníku by měl mít v případě prodeje nemovitosti, předkupní právo majitel pozemku. Obáváme se tedy, že domy, které mají díky lokalitě hodnotu cca 10 mil, by najednou byly ohodnoceny daleko nižší cenou. Chtěla bych se zeptat, zda je nějaká možnost jak převést i tyto pozemky do vlastnictví majitelů domu? Tak aby nechtěl stát po každém z nás několikamilionovou sumu. Mnohokrát děkuji! Jana
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, občanský zákoník presumuje, že pokud je vlastník stavby odlišný od vlastníka pozemku, existuje zde předkupní právo:
Vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě na tomto pozemku a opačně vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí.
Jedinou možností je tedy odkup od státu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřizpůsobivá romská rodina v bytovém domě - jak se bránit když majitel domu problém neřeší?
- Hlučná rodina nedodržující hygienické návyky v bytovém domě - jak věc řešit když majitel domu problém ignoruje?
Jak postupovat proti romské rodině, která bydlí u nás v domě. Vlastníkem a pronajímatelem bytů je Město a my jsme nájemníci. Romská rodina dostala k 31.8.2016 od Městského úřadu výpověď z bytu a byt měla vrátit. Bydlí zde ale dál. Kromě křiku, nepořádku, zápachu z bytu, močení a tuhých výkalů na chodbě domu od dětí, špíny v jejich bytě, na vstupních dveřích, hádek mezi sebou, se přidalo i plivání po nás samotných a slovní vyhrožování "já tě zabiju". V bytě 2+1 bydlí osm dětí, tři dospělí, pes, kterého nevenčí, ten kálí v bytě a další nekontrolovatelný pohyb i pobyt jiných osob. Městský úřad na naše stížnosti nereaguje.
Prosím Vás jak mám napsat za nájemníky stížnost, kam ji doručit, aby se jí začalo Město zabývat.
Moc děkuji. S upřímným pozdravem Hana
ODPOVĚĎ:
Je možné vyzvat předžalobní výzvou k tomu, aby bylo zabráněno tomuto nežádoucímu chování, kdy výzvu můžete zaslat přímo nájemníkům (v této situaci asi zcela beze smyslu) a/nebo městu, který má postavení pronajímatele. Pokud nebude reagováno na tuto výzvu, je pak možnost řešit spor soudní cestou.
V případě výhružek je také možné se obrátit na policii, kdy chování nájemníků může být posouzeno jako přestupek či závažnější trestný čin.
Co se týká špíny apod., je možné zaslat podnět hygienické stanici či dále upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí (co se týká nevhodného prostředí, ve kterém děti žijí).
__
OBČAN-DLUHY
- Inflační navýšení dluhu - výpočet navýšení o inflaci
- Inflační navýšení dluhu - je nutné informovat věřitele o výši navýšení?
2015 jsem půjčil známým 600 tis. Kč. Vše bylo ošetřeno smlouvou napsanou právníkem. Vzhledem k tomu, že splatnost půjčky je 17 let, nechybí ani odstavec o inflačním navýšení částky.
Zajímalo by mě, jestli bych měl každý rok informovat známého, že se zapůjčená částka navýšila o inflaci ( a jakou formou ) a též, kdo by mi měl inflační navýšení spočítat ( finanční poradce ?), aby to bylo věrohodné.
Děkuji za odpověď
Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud jste si navýšení dohodli, nemáte povinnost druhou smluvní stranu informovat, výše bude samozřejmě výsledkem konsenzu obou smluvních stran. Pokud nebudete schopni se na částce navýšení dohodnout, bude určitě vhodné obrátit se na finančního poradce, případně by musel ve věci rozhodnout soud.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru pro nevděk obdarovaného - postup
- Jak odvolat dar pro nevděk obdarovaného - postup
- Žádost o vrácení daru pro nevděk - jak dostat byt, dům, nemovitost zpět od obdarovaného?
- Zpětvzetí daru - stačí dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?
- Jak získat zpět dar - stačí žádost, dopis nebo je nutný soud, soudní řízení?
Moje matka (90 let) se rozhodla, že provede odvolání daru pro nevděk (její dcery) z důvodu hrubého porušení dobrých mravů. Matka má již napsaný dopis: Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru, kde jsou uvedeny skutečnosti, z jakého důvodu provádí odvolání daru pro nevděk.
Nepotřebuji od vás vysvětlení, za jakých podmínek je možné provést odvolání daru, ale dotazy se týkají spíše toho, aby právní úkon odvolání daru byl platný a nedošlo v budoucnu k jeho zpochybnění (např. z důvodu zdraví).
Dotazy:
1, může být žádost o odvolání daru napsána mnou na PC a následně podepsána matkou u notáře?
2, jak zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou ke zpochybnění platnosti právního úkonu její matky? Matka je svéprávná, nikdy nebyla ani částečně zbavena svéprávnosti. Bydlí sama v domě, stará se de facto sama o sebe (s drobnou pomocí svých dětí). Jen občas má vypadávání krátkodobé paměti.
Jak tedy zajistit, aby v budoucnu nešlo její dcerou zpochybnit platnost jejího právního úkonu, i přestože svéprávnosti zbavená není? Mohla by být napadnuta, že v době podepsání této žádost o odvolání daru trpěla duševní chorobou (o které nikdo nevěděl)? Jak toto ošetřit, aby k takovémuto zpochybnění nedošlo? Je např. potřeba udělat výpis ze zdravotní dokumentace u praktického lékaře nebo nechat udělat vyšetření u psychiatra? Nebo má být psychiatr přítomen při podpisu u notáře?
3, jaké přílohy je potřeba přiložit k dopisu, který bude zaslán obdarované (tj. Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení daru)?
Je potřeba přiložit? : a, kopie původní darovací smlouvy? / b, Návrh na vklad do katastru nemovitostí? / c, výpis ze zdravotní dokumentace?
Moc prosím o odpověď nejpozději v sobotu.
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, odvolání může být napsáno na PC a matkou následně podepsáno u notáře.
2. Problematika svéprávnosti je vždy předmětem dokazování. Nelze nyní říct, jakými všemi způsoby se může dcera bránit, nicméně pokud by tvrdila, že matka odvolání daru provedla v době, kdy její zdravotní stav nasvědčoval tomu, že nebyla plně svéprávná, musela by tuto skutečnost prokázat dcera. Pokud se už nyní chcete pojistit proti tomu, aby bylo jednoznačné, že matka byla v pořádku, stačilo by mít zprávu od praktického lékaře, že matka je plně svéprávná, resp. její aktuální zdravotní stav nenasvědčuje tomu, že by měla být nesvéprávná.
3. Není třeba připojit žádné přílohy. Tyto by byly přikládány až v případě žaloby, pokud by dcera dar nechtěla vydat dobrovolně. Musela by být matkou podána žaloba na vrácení daru a tam by bylo třeba připojit všechny listiny, ze kterých vyplývají skutkové okolnosti případu.
__
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA, DRAŽBY
- Dražba nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení nemovitosti - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Dražba bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
- Vydražení bytu, domu - od kdy je vydražitel majitelem nemovitosti?
Chci se zeptat v obecné rovině na možnosti vstupu do nemovitosti a nakládání s ní po vydražení. Rozhoduji se, které dražby domu se zúčastnit a vím, že existují v zásadě 3 druhy dražeb:
1. je v případě, že návrh podal exekutor a tam se vydává po vydražení "usnesení o příklepu"
2. je podle zákona o veřejných dražbách
3. je podle občanského zákoníku
Potřeboval bych vědět, v kterém okamžiku jsem u kterého z těchto dražeb oprávněn fyzicky do nemovitosti vstoupit a začít s ní nakládat, pokud mi bývalý majitel bude ve vstupu bránit.
Je to například tak, že v případě 1. mohu po vydání usnesení o příklepu začít volně manipulovat s nemovitostí, v případě nutnosti vyměnit zámky apod. ?
S pozdravem
Jakub
ODPOVĚĎ:
V případě dražby je vydražiteli ihned po dražbě vydáno usnesení o příklepu. Usnesení o příklepu je nabývací titul k nemovitosti, na jehož základě na vydražitele přechází vlastnické právo. Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost dnem následujícím po dražbě, nicméně nakládat s ní může až nabytím právní moci usnesení o příklepu a doplacením nejvyššího podání. Stává se tedy zpětně vlastníkem ke dni vydání usnesení o příklepu. Okamžik možnosti nakládání s nemovitostí je stejný u dražeb v rámci exekuce i podle zákona o veřejných dražbách. Je vázán na usnesení o příklepu a doplacení celé částky za draženou nemovitost.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Darování nemovitosti nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství
- Darování bytu, domu nové manželce a vliv na alimenty, výživné na dítě z předchozího svazku, manželství
Dotaz: Jsme s manželem oddáni, manžel má dítě z předchozího vztahu, platí řádně výživné, rozšířený styk otce s dítětem. S manželem máme ovšem dítě (pro něj druhé) a ráda bych pro něj zajistila prostředky do budoucnosti (pořízení nemovitostí) - darem bych obdržela nemovitosti, které bych chtěla pro syna (a další naše děti) využít. Vzhledem k tomu, že v současnosti nelze přepsat družstevní byty na nezletilého (popř. osobní ano s povolením opatřovatelského soudu), byly by nemovitosti napsány na mou osobu. Má to vliv na výši výživného manžela? Vím, že příjem ano a zvýšení životní úrovně, ale naše životní úroveň se nijak nezmění, prostředky - příjmy z nájmu budou zasílány na bankovní účet dítěte, příp. můj s tím, že finanční prostředky budou nevyužity a spořeny do budoucnosti našich společných dětí. Vím, že manžel by měl zajistit životní úroveň všech svých dětí, ale tyto prostředky a spoření zajišťuji pro naše děti já, popř. s jeho pomocí. Přece jeho bývalá partnerka taktéž nepřispívá na spoření našeho dítěte (a budoucích), aby měli všichni stejnou úroveň z důvodu toho, že děti mají stejného otce. Pokud to má vliv, prosím, jak mohu já jako matka ovšem v manželství v dnešní době zajistit něco pro své dítě, aniž by na tom musel mít prospěch/nárok dítě partnera.
Děkuji za Vaší radu a odborný názor.
Gabriela
ODPOVĚĎ:
Podle § 915, odst. 1 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Vyživovací povinnost k dítěti mají oba rodiče, u nichž se musí náležitým způsobem zjistit a posoudit nejen jejich příjmy, ale i skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se má dítě právo podílet.
Při určování výše výživného nebo při posuzování žádosti o změnu výše (snížení nebo zvýšení) výživného tedy soud vychází ze zásady, že rodič by měl všem svým dětem zajistit stejnou životní úroveň, jakou má on sám. Proto se při posuzování příjmů posuzují nejen příjmy obou rodičů, ale i příjmy jejich nových partnerů a tudíž majetkové poměry a životní úroveň celé domácnosti. V případném soudním řízení bude tedy soud přihlížet i k výši Vašich příjmů, ale samozřejmě přihlédne i k tomu, že Váš manžel má další vyživovací povinnosti vůči Vám a vašemu společnému dítěti.
Pokud jde o otázku, jak se stanovuje výše životní úrovně, soud se většinou spokojí s potvrzením o výši příjmu povinného rodiče a jeho partnera. Pokud ale existují pochybnosti o tom, zda potvrzené příjmy odpovídají skutečnosti – například v situaci, kdy rodič vykazuje nízký příjem, ale má luxusní bydlení, drahé auto a několikrát ročně si dopřává dovolenou v zahraničí – zjišťuje se samozřejmě i vlastnictví (ne) movitého majetku, vybavení domácnosti apod. Samotná skutečnost, že se v budoucnu stanete vlastníkem nemovitosti, tedy nemusí automaticky znamenat, že dojde ke zvýšení výživného. Vždy bude záležet i na finanční situaci druhého rodiče. Pokud by si například matka dítěte našla finančně zajištěného partnera a došlo by tím ke zvýšení její životní úrovně, nemuselo by ke zvýšení výživného dojít ani tehdy, pokud by se zvýšila i životní úroveň Vás a Vašeho manžela.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené alimenty před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacené výživné před rozhodnutím soudu o výši výživného
- Předplacení výživného, alimentů - matka dítěte, dětí přesto tvrdí, že vznikl dluh
03/2016 jsme se rozvedli, v únoru s platností od února 2016 mi soudně na základě naší dohody s exmanželkou byly stanoveny alimenty ve výši 5000 Kč/měsíc. Již před rozvodem jsem hradil manželce na její účet položky s názvem "alimenty" a to např. 30.11.2015 ve výši 30.000 Kč na následujících šest měsíců dopředu (konec tedy v 05/2016). 30.5.2016 jsem zaslal "alimenty" ve výši 35.000 Kč dopředu s tím, že jsou na zbývající část roku. Manželka však nyní požaduje a vyhrožuje soudem skrze to, že jsem synovi údajně neuhradil alimenty stanovené za 02/2016 až 05/2016. Logika mi říká, že na tyto peníze "navíc" nemá nárok. Ona však tvrdí, že ji sociální pracovnice říká, že případný soud vyhraje. Dotaz, jaká je pravda a jak si dále počínat? Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Hrazení alimentů předem – navíc v takto vysokých částkách - je záležitost spíše výjimečná, ale samozřejmě to není zakázáno. Jestliže exmanželce žádné výživné nedlužíte, je zjevné, že tyto splátky nemohla považovat za úhradu dlužného výživného. Pokud celková výše splátky odpovídá výživnému za počet měsíců, po kterých bezprostředně následovala další splátka, je zřejmé, že se jedná o výživné uhrazené předem. Doporučuji vaší exmanželce zaslat písemné vyjádření, ve kterém jí sdělíte, že se jednalo o výživné uhrazené předem a že jí žádné výživné nedlužíte. Jestliže Vaše exmanželka bude i přes toto vyjádření nadále považovat zaslané částky za nadstandardní platby výživného a bude přesvědčena, že ji na výživném dlužíte, nechte ji, ať se ohledně dlužného výživného obrátí na soud. U soudu pak vysvětlete, že se jednalo o splátky výživného uhrazené předem.
Pokud se chcete podobných problémů do budoucna vyvarovat, doporučuji buď hradit výživné v pravidelných měsíčních splátkách nebo do textu popisujícího účel platby kromě slova alimenty přidat také období, za které alimenty posíláte - např. alimenty 6 – 12/2016. V takovém případě pak exmanželka se svými požadavky nebude mít šanci uspět.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdílné posuzování podobných pozemků - proč je jeden lesní a druhý zahrada/zastavěná plocha?
- 2 sousední pozemky - jeden je les a druhý zahrada, zastavěná plocha, proč?
Máme se sestrou pozemky, které spolu sousedí. Můj pozemek je v katastru veden jako zahrada, ale v územním plánu jako zastavěná plocha s využitím sady, zahrady, vinice (podle Z1000) ; sestřin pozemek je v katastru veden jako lesní pozemek, v územním plánu jako nezastavěné s využitím travní porost (podle Z1000). Nerozumím úřednímu posuzování, jelikož máme záměr, který se u sestry vždy posuzuje podle zápisu v KN a u mě vždy podle zápisu v územním plánu. Jak se můžeme bránit rozdílnému posuzování?
Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký "společný záměr" se svou sestrou máte, není tedy možné posoudit, zda úřady (z dotazu rovněž nevyplývá jaké úřady) postupují správně či nikoli.
V tomto ohledu připomínám, že zápis o využití pozemku (druh pozemku) v katastru nemovitostí odráží (resp. by měl odrážet) skutečné využití tohoto pozemku (tedy aktuální stav pozemku).
Naproti tomu zápis o využití pozemku v územním plánu odráží pouze představu autora (resp. objednatele) územního plánu o budoucím (plánovaném) využití tohoto pozemku. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných
pozemků např. z "lesních pozemků" na "ostatní plochu". Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozprodávání věcí SJM manželem před rozvodem - jak tomu zabránit
RODINA-RŮZNÉ
- Navádění dětí otcem dětí proti matce - jak se bránit?
- Navádění dětí proti matce - jak se má matka právně bránit?
- Navádění dětí proti otci - jak se má otec právně bránit?
Jsme s manželem v rozvodu, máme za sebou první stání o děti, bylo odročeno. Bydlím se svými syny 7 a 13 let v domě, který patří mně. Je to dědictví po tátovi. Manžel už s námi dva měsíce (07/2016-09/2016) nebydlí, sám se odstěhoval. Stále má od domu klíče a postupně odnáší společné zařízení a rozprodává je. Mně nedá ani korunu. Na energie nepřispívá, na děti také ne. Pouze minulý měsíc mi poslal 2000 Kč. Během rozvodového řízení se zadlužil a koupil si velký rodinný vůz a motorku. Na tyto věci dle něj nemám nárok. Navádí proti mně mladšího syna, manipuluje s ním a snaží se ho podplatit sladkostmi. Jeho plat je 40-45 tisíc, zatím co já mám necelých deset tisíc, což mi nestačí ani na pokrytí všech nezbytně nutných výdajů. Manžel se mnou nekomunikuje. Využívá u mě v domě několikrát týdně tyto energie - voda, plyn, elektřina. Ani mi na ně nepřispěje. Jak se bránit, aby si neodvážel z domu společné věci? Jak docílit toho, aby přispíval na děti a energie, které vyplýtvá? Jak mu můžu zrušit trvalé bydliště, které má u mě? Jak zabránit tomu, aby nemanipuloval se synem? Jak zabránit střídavé péči, kterou požaduje? Mám nárok na jeho rodinný dům a motorku?
Děkuji. Kamila
ODPOVĚĎ:
Váš manžel má vyživovací povinnost nejen vůči dětem, ale do doby rozvodu manželství také vůči Vám. Nejlepším a nejrychlejším řešením by bylo se s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset o výživné žádat soudní cestou. Ohledně výživného pro děti je zapotřebí podat návrh na stanovení výživného k okresním soudu v místě bydliště dětí. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh na stanovení výživného pro Vás jakožto manželku je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě manželova bydliště. Za podání obou návrhů nebudete platit žádný soudní poplatek.
Co se týče příspěvku na energie, dle zákona jsou manželé povinni podílet se na úhradě nákladů společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že se Váš manžel od Vás odstěhoval, je otázkou, zda se ve Vašem případě dá ještě hovořit o společné domácnosti. Nový občanský zákoník společnou domácnost nijak nedefinuje, ale předchozí právní úprava definovala domácnost tak, že se jedná o fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Vzhledem k této definici a k tomu, že s Vámi manžel již nebydlí, se domnívám, že se ve Vašem případě o společnou domácnost už nejedná. Nicméně samozřejmě můžete manžela požádat, aby Vám na energie přispíval. Pokud ale odmítne a Vy byste se se svou žádostí obrátila na soud, mohlo by být problematické prokázat existenci společné domácnosti.
Z Vašeho dotazu není zřejmé, z jakého důvodu uvažujete o zrušení manželova trvalého pobytu ve Vašem domě. Trvalý pobyt je v podstatě pouze evidenční údaj a jeho zrušením manžela nepřipravíte o možnost ve Vašem domě bydlet nebo do něj vstupovat. Pokud bude chtít, bude manžel moci ve Vašem domě bydlet až do doby rozvodu manželství. Abyste manželovi mohla trvalý pobyt zrušit, musela byste prokázat, že zaniklo jeho užívací právo k Vašemu domu, což nastane až rozvodem manželství, a že manžel Váš dům neužívá (například svědectvím sousedů). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebude zrušení trvalého pobytu zatím možné. Pokud jde o situaci, kdy manžel odnáší z domu váš společný majetek, vzhledem k tomu, že má Váš manžel právo dům užívat a nakládat se společným majetkem stejně jako Vy, nedá se této situaci zcela zabránit. Doporučuji manžela vyzvat – nejlépe písemně – aby tohoto svého jednání zanechal. Pokud tak neučiní, doporučuji pořizovat si soupis majetku, který Váš manžel z domu odnesl a v rámci vypořádání společného jmění manželů pak požadovat vyplacení poloviny částky, kterou manžel získal prodejem tohoto společného majetku.
Co se týče Vašeho nároku na rodinný dům a motorku, platí obecné pravidlo, že součástí společného jmění manželů (SJM) je veškerý majetek, který každý z manželů nabyl během trvání manželství. Výjimkou je majetek získaný darem nebo dědictvím, majetek sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů (například obuv, oblečení) a majetek pořízený výlučně z prostředků, které patří do doděleného majetku jednoho z manželů. Pokud by tedy Váš manžel rodinný dům či motorku koupil výlučně z peněz, které by zdědil nebo dostal darem, pak by dům a/nebo motorka nepatřily do společného jmění manželů a Vy byste na tento majetek neměla žádný nárok. Jestliže si ale manžel tento majetek pořídil z úspor ze svého platu, pak je součástí SJM a při rozvodu se bude řešit jeho vypořádání.
Pokud jde o manipulaci se synem, tu bývá velmi obtížné prokázat, resp. je obtížné rozlišit, kde končí běžné obdarovávání dítěte (obzvláště pokud se nejedná o finančně nákladné dary) a kde začíná záměrná manipulace a snaha si dítě tzv. „koupit“. Jestliže se domníváte, že manžel se snaží syna manipulovat, doporučuji si o tom promluvit v první řadě s manželem. Jestliže nedojde k žádné změně v jeho chování, doporučila bych snažit se mladšímu synovi přiměřeně jeho věku vysvětlovat například skutečnost, že když mu nemůžete koupit tolik věcí jako jeho táta, neznamená to, že ho máte méně ráda. Pokud chcete předejít střídavé péči, můžete už nyní podat k okresnímu soud v místě bydliště dětí návrh na jejich svěření do Vaší péče. Pokud si manžel současně zažádá o svěření dětí do střídavé péče, doporučuji při soudním řízení sdělit, že se střídavou péčí nesouhlasíte a uvést důvody, proč tomu tak je. Důvodem by přitom neměly být případné konflikty i antipatie mezi Vámi a manželem, ale například manželovo chování vůči synovi (synům).
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průtahy slovenského soudu - jak se bránit?
- Průtahy soudu v SR - jak se bránit?
Prosím Vás o radu jak postupovat. Od roku 2012 kdy byla podana žaloba z titulu uznání dluhu, kterou žalovaná podepsala za úvěr, který a ní zaplatili, jsem v jednání se Slovenským soudem, kterému jsme několikrát posílali podklady včetně kopie příslušného uznání.
Žalovaná napadla žalobu promlčení a celá věc se vyvíjí tak, že je slovesnký soud vyzývá neustále k výpovědi, jedn ujiž absolvovali tady v České republice na vlastní žádost, kdy před předvoláním jim soud neposlal otázky které byly požadovány zodpovědět, ale ani je neninformoval o tom, že je v ČR budou vyslýchat. Na našem soudu jsem vše zodpovědělai a přišla další předvolání ze slovenska. Už nevíme co dělat, neobdrželi jsem ze strany žalované resp, . soudu jediný papír nebo info na co se vlastně odvolálá o promlčení a jak toto dokazuje, ptž to dokázat nemůže, a všechny důkazy a dopisy na předvolání chodí jen jim Můžou se již nějak bránit? děkuji za informaci Jitka
ODPOVĚĎ:
V dané věci bude třeba vyčkat na nařízení jednání a tam celou situaci vysvětlit. Účastník řízení má právo kdykoliv nahlížet do soudního spisu, aby zjistil, jak se věc vyvíjí, nicméně byste za tímto účelem museli jet ke slovenskému soudu.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnankyně?
- Dovolená kolegy v práci, odpracování jeho pracovní doby a vyzvednutí dítěte ze školky - jaká má práva zaměstnanec který potřebuje vyzvednou dítě?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Vyzvedávání dítěte ze školky a pracovní doba v práci, zaměstnání
Byla jsem zaměstnaná jako prodejce na 40 hodin/týden Zaměstnavatel mě po nějaké době přeřadil na jinou pobočku, jde se jede krátký / dlouhý týden.
Jelikož mám malé dítě, dal mi jeden den z této směny v týdnu zkrácený.
Problém nastal v době dovolených, kdy je tu standardní, že druhá kolegyně to odsedí za druhou.
Telefonicky jsem se s majitelem domluvila, že pokryji 2 dny dovolenou kolegyně, ale jen zkráceně. Včera (23.10.2016) (23.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (19.10.2016) (17.10.2016) (14.09.2016) jsem mu to oznámila do hlášení, že je dovolená kolegyně a že mohu být jen do odpoledne. Odpověď mi od něho došla, že se zamítá, že máme po prázdninách co dohánět a že mi to nepovoluje. Oficiální zpráva, že jsem povinna pokrýt dovolenou kolegyně nikde není. Musím vyzvednout dítě ze školky a zaměstnavatel mě nutí být celou směnu v práci,
Prosím jak se zachovat. Jedná s o dnešní den.
Ve smlouvě mám 40 hodin. Nastupovala jsem na standardní úvazek, pak došlo k ustní domluvě, že budu pracovat
pondělí 10-20
úterý 10-16
pátek - neděle 10-20
středa 10-20
čtvrtek 10-16
Dítě mám šestileté. Náhrada za kolegyni, když je na dovolené byl první dotaz. Jsem samoživitelka. Soudně teď řešíme svěření do péče.
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Dle § 241 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o děti. Požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o vhodnou úpravu pracovní doby, je jí zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku, se zakazuje nařizovat práce přesčas.
Dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP platí, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce až nad stanovenou týdenní pracovní dobu, což je 40 hodin týdně a těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.
Na základě výše uvedeného Vám zaměstnavatel umožnil jinou úpravu pracovní doby. Z Vašeho dotazu úplně přímo nevyplývá, že máte sjednánu kratší pracovní dobu, tedy méně než 40 hodin týdně, ale pokud ano, tak na Vás dopadá ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Tedy máte povinnost pracovat po zaměstnavatele sjednaný rozsah týdenní pracovní doby, tj. např. 35 hodin týdně. Pokud by po Vás zaměstnavatel chtěl práci nad tento sjednaný rozsah, musí mít Váš souhlas, jinak jste oprávněna výkon takové práce odmítnout.
Pokud byste však pracovala standardně 40 hodin týdně, pak by Vám zaměstnavatel mohl práci přesčas nařídit. Práci přesčas lze nařídit jen výjimečně z důvodů uvedených v ustanovení § 93 odst. 1 ZP, a to z vážných provozních důvodů, což by případ jiného zaměstnance na dovolené mohl být.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Změna pracovní doby matky a pobyt dítěte u otce
V současné době probíhá soud o svěření dítěte do péče, kde předpokládám, že nastane změna a budu mít změněnou možnost pracovat dlouho u dalších dvou dnů. Dítě vychovávám já, otec si ji bere ob týden na víkend a jeden den v týdnu každý týden na spaní.
Když mi nastane změna soukromých podmínek - nebudu moc pracovat na směny, jak je to prosím řešeno?
Teď jsem využívala dny na dlouhé směny, když byla dcera u otce. Měli jsme jen ústní dohodu mezi partnerem. Děkuji za odpověď
Monika
ODPOVĚĎ:
Pokud ve Vašem zaměstnání dochází ke změnám, kvůli kterým se obáváte toho, že nebudete moci dodržet ústní dohodu, jež s partnerem máte, doporučuji to v probíhajícím soudním řízení uvést. Pokud jste schopni s partnerem komunikovat a na styku s dítětem se dohodnout, soud nutně nemusí stanovit konkrétní dny, ve kterých bude předání a styk dítěte s otcem probíhat. Soudní rozhodnutí v této věci pak může vypadat i tak, že otec dítěte má právo na styk s dítětem jeden den v týdnu a jeden víkend za 14 dní s tím, že konkrétní den styku záleží na dohodě mezi rodiči. Pokud by Vaše situace v zaměstnání vyžadovala v budoucnu další změny a partner bude s těmito změnami souhlasit, doporučuji se na těchto změnách dohodnout písemně. Existence ústní dohody se v případě problémů a následného soudního řízení obtížně prokazuje.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Kabel na pozemku PUPFL (pozemek určený pro funkci lesa) - odkoupení pozemku od HMP (hlavního města Prahy)
- Vedení kabelu na PUPFL pozemku a odkoupení pozemku od hlavního města Prahy
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí věcné břemeno nebo nutno pozemek odkoupit?
- Vedení kabelu na pozemku PUPFL hlavního města Prahy - stačí služebnost nebo nutno pozemek odkoupit?
Chci zavést elektriku na zahradu, kabel povede částečně přes můj pozemek, který je ale určený k plnění funkce lesa. Musím vykoupit tuto část PUPFLu, přes kterou povede výkop na zahradu, od Magistrátu hl. m. Prahy, nebo to stačí ošetřit věcným břemenem?
Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Dle § 13 odst. 1 lesního zákona veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
Dle § 15 odst. 1 lesního zákona odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití.
Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné.
Dle § 15 odst. 3 lesního zákona bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.
Dle § 16 odst. 1 lesního zákona žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel"). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož území se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí.
Tedy pokud nejde začlenit Vámi uváděný záměr pod výjimky uvedené v § 15 odst. 3 lesního zákona, musíte podat žádost na odnětí/omezení tohoto specifického určení (pozemek určený k plnění funkcí lesa). Na základě Vaší žádosti tak bude zahájeno řízení, ve kterém se bude posuzovat možnost zřízení vedení na tomto pozemku.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení úvěrové smlouvy s AAA auto a okamžitá splatnost pohledávky
- Splatnost dluhu u AAA auto - zrušení úvěrové smlouvy s MONETA AUTO
- Zrušení úvěrové smlouvy MONETA AUTO a okamžitá splatnost pohledávky u AAA auto Praha, a.s.
Podepsal jsem jako fyzická osoba 08/2016 se společností AAA Auto, a. s. Kupní smlouvu na koupi ojetého automobilu, a se společností MONETA AUTO, s. r. o. Úvěrovou smlouvu na poskytnutý spotřebitelský úvěr v částce téměř 140.000 Kč.
Vzhledem k neúnosnému přeplacení úvěru jsem do 14 dnů od ÚS odstoupil- MONETA AUTO uznáno. AAA Auto však moje odstoupení od Kupní smlouvy odmítlo-nenastal prý právní důvod. Úvěr je jednorázově splatný já mám na krku neřešitelný problém, protože to nemám z čeho splatit.
Jsem přesvědčen o tom, že svým postojem společnost AAA Auto porušuje moje práva vzhledem k existujícím ustanovením „Listiny práv a svobod“- minimálně pokud jde o „rovnost postavení a právní váhy a odpovědnosti obou smluvních stran“….
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
dle ust. § 1846 máte právo odstoupit ve lhůtě 14 dnů od smlouvy o finanční smlouvě (úvěrová smlouva). Nicméně právo odstoupit od kupní smlouvy na automobil Vám ze zákona nevyplývá. Nebylo-li tedy toto právo s prodávajícím dohodnuto, skutečně není společnost AAA povinna na Vaše odstoupení reagovat.
Tento postup není ani v rozporu s ústavními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod. Vždy v postavení podnikatel - spotřebitel (zákazník) existuje určitá nerovnováha, kterou kompenzují zákonná ustanovení. Nicméně ochrana spotřebitele není bezbřehá a není možné, aby spotřebitel mohl odstupovat bezdůvodně od jakékoli smlouvy.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit výživné do května?
- Potomek se nepřihlásil na opravnou zkoušku z maturity - musí rodič platit alimenty do května?
- Nepřihlášení na opravnou zkoušku z maturity a placení alimentů, výživného
Manželův syn (20) nesložil v 05/2016 maturitu a vlastní leností se "zapomněl" přihlásit na opravný termín v 09/2016. Nyní ho matka nutí najít si práci (nikoli brigádu, ale zaměstnání na pracovní smlouvu). Dosud platíme výživné. Máme platit i v okamžiku pokud do opravného termínu v 05/2017 -
1/ bude na úřadu práce,
nebo
2/ bude mít zaměstnání?
Co v okamžiku, pokud nesloží ani 2. opravný termín v 05/2017?
A kdy bychom mohli požádat již soud o ukončení vyživovací povinnosti?
Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. I v situaci, kdy ale dítě sice studium ukončí, ale nepodaří se mu najít zaměstnání a tudíž není schopné se živit, může vyživovací povinnost rodičů nadále trvat. Pokud tedy syn bude v evidenci úřadu práce a nebude se mu dařit najít zaměstnání, může vyživovací povinnost trvat. Pokud naopak zaměstnání najde a půjde o stálý příjem (nikoliv o brigádu či občasný přivýdělek), díky kterému bude schopen se sám živit, vyživovací povinnost Vašeho manžela vůči synovi skončí. Pokud syn neukončí studium ani v druhém opravném termínu, bude opět záležet na tom, zda se mu následně podaří najít zaměstnání a bude schopen se sám živit. Pokud ale syn bude bez zaměstnání dlouhodobě a vše bude nasvědčovat tomu, že doopravdy neusiluje o to, aby si zaměstnání skutečně našel, můžete se pak obrátit na soud s návrhem na ukončení vyživovací povinnosti. Dle zákona totiž výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě opakovaně ukončuje či přerušuje studium a poté opět začíná studovat nebo kdy si dlouhodobě práci nehledá a nechává se živit.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak to udělat, aby děti nedědily důchodové spoření a zdědil ho manžel, manželka
- Vynechání důchodového spoření z dědictví dětí - zanechání spoření pro manžela, manželku
- Nedědění důchodového spoření a zdědění druhým (přeživším) z manželů
- Jak částečně vydědit děti o důchodové spoření manželů
- Dědění důchodového spoření a nedědění dětmi, potomky, synem, dcerou - jak to zařídit?
Každý měsíc si ze mzdy ukládáme na důchod abychom byli ve stáří zabezpečeni. Máme každý z předešlého manželství jedno dítě. Jak máme ošetřit, aby po smrti některého z nás zůstaly tyto prostředky pro toho druhého a děti, které jsou již finančně zabezpečeny tyto nedědily.
Máme kromě účtů i jiný majetek. Mému vlastnímu synovi chci v případě mé smrti ponechat dům, který je psán na mě a manžel by měl věčně břemeno
Nevím jak by to bylo v případě úmrtí manžela, co by dostal jeho syn. A ještě máme vůz v hodnotě cca 500.000 kČ. Jinak jenom hovotost na účtech. Synové jsou již zajištění. Děkuji, Ludmila.
ODPOVĚĎ:
Vyloučit děti z dědění lze pouze vyděděním, avšak k tomuto byste museli mít zákonný důvod. Pokud takový důvod nemáte, pak nelze zajistit, že děti nebudou po Vás dědit. Děti jsou ze zákona tzv. nepominutelnými dědici, což znamená, že mohou žádat svůj povinný díl z pozůstalosti. Zletilý potomek může žádat čtvrtinu svého zákonného dědického podílu, tedy ve Vašem případě čtvrtinu z poloviny (dědí po Vás manžel a jedno dítě každý polovinu), tj. 1/8 pozůstalosti po vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM).
Každý můžete sepsat závěť, ve které dědicem svých finančních prostředků ustanovujete svého manžela a zároveň žádáte své děti, aby tuto závěť respektovali a nežádali svůj povinný díl. Ve Vašem případě můžete sepsat závěť a ustanovit dědicem domu svého syna a dědicem peněz a ostatního majetku manžela – syn by již nemohl žádat z pozůstalosti nic, protože by se mu dostalo jeho povinného dílu.
V případě Vašeho manžela je potřeba propočítat, kolik peněz by mohl manželův syn požadovat. Je potřeba spočítat vše v SJM (tj. všechny peníze na Vašich a manželových účtech, auto, atd.), SJM vydělit dvěma (půlka jde do dědictví a druhá půlka zůstává pozůstalému manželovi) a z této poloviny vypočítat osminu. Na osminu pozůstalosti by měl syn nárok, přičemž tento syn může v dědickém řízení prohlásit, že nic požadovat nebude. Manžel by tedy mohl sepsat závěť, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovuje Vás a žádá svého syna, aby jeho závěť respektoval a nežádal svůj povinný díl.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného skla displeje mobilu, mobilního telefonu - sklo se odřelo a prasklo běžnou manipulací
- Reklamace opraveného mobilu - vyměněné sklo displeje se odřelo a prasklo při běžné manipulaci
Mám dotaz k nevyřízené reklamaci mobilního telefonu. Telefon mi spadl na zem, rozbilo se přední sklo a nefungoval display. Nechala jsem si ho vyměnit za 3500 Kč, na doporučení servisu jsem zvolila tzv. tvrzené sklo, které by mělo být odolnější.
Nové sklo se začalo brzy odírat, drolilo se v rozích, až v levém horním rohu prasklo a opět nefunguje display. V tomto případě mi telefon nijak nespadl, vše se stalo jen běžnou manipulací, zašupováním do kabelky, atd.
Po měsíci a půl jsem tedy šla opět do servisu a reklamovala opravu, jsem přesvědčená, že nové sklo je nekvalitní a při běžném používání by se toto stát nemělo. Reklamace byla zamítnuta, prý se jedná o mechanické poškození a nabídli mi výměnu za dalších 2400 Kč.
Poradíte mi, prosím, na koho se mohu obrátit? Je možné kvalitu skla nějak posoudit? Kolik mě to bude stát a mám naději na úspěch?
Předem děkuji a jsem s pozdravem,
Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám byla reklamace zamítnuta, doporučuji si zhotovit znalecký posudek. Pokud znalec určí, že se jedná skutečně o vadu nového skla, nikoli o vadu způsobenou běžným opotřebením, pak by Vám měl servis reklamaci uznat a zároveň proplatit náklady na znalecký posudek.
Pokud servis dobrovolně reklamaci neuzná, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI, více informací naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Tento způsob řešení není pro servis závazný, nicméně mu ukáže, že to Vy myslíte vážně, a může změnit názor. Pokud by ani toto nevedlo k výsledku, bude jedinou možnou cestou žaloba k soudu.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Opakované nevyřízení reklamace kuchyňské linky Oresi v záruční lhůtě - odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na kuchyňskou linku Oresi pro opakované nedodržení lhůty na vyřízení reklamace
Na podzim 2010 jsem zakoupil kuchyňskou linku od společnosti Oresi se sedmiletou zárukou. Již několikrát nebyla moje reklamace vyřízena v zákonné lhůtě a taktéž mi třikrát ČOI potvrdila v rámci svého šetření oprávněnost mé reklamace. Oresi ale tvrdí, když jsem chtěl odstoupit od kupní smlouvy, že neevidují prodlouženou záruku a že nemám nárok na odstoupení od kupní smlouvy. K dispozici mám protokoly od ČOI i emailovou korespondenci.
Záruka je součástí kupní smlouvy. Součástí kupní smlouvy byl ústřižek, který byl odeslán právě pro onu 7letou záruku. Není ale zpětná vazba
od společnosti, že tuto prodlouženou záruku mám. Mám pouze emailovou korespondenci se společností i po standardní dvouleté záruce, kdy vyřizovali mé reklamace. Taktéž mám 2 protokoly od ČOI po standardní 2leté době, které potvrzují, že společnost mé reklamace nevyřídila v zákonné lhůtě. Protokoly ČOI jsou součástí mého dotazu (přikládám).
Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě Vás upozorňuji, že pokud se rozhodnete podat žalobu k soudu, je nutné nutné situaci urychleně řešit. Od smlouvy jste odstoupil v prosinci 2013. Vzhledem k tomu, že se právní vztah mezi Vámi a společností Oresi řídí občanským zákoníkem z roku 1964, je dle ust. § 101 promlčecí doba tříletá. Vaše právo požadovat vrácení kupní ceny se tak do konce tohoto roku promlčí a úspěch žaloby u soudu by byl téměř vyloučen.
Vzhledem k tomu, že prodloužená záruka je podmíněna odesláním doporučeného dopisu s kuponem, bude na Vás, abyste prokázal, že jste jej skutečně odeslal. Samozřejmě nejlépe podacím lístkem pošty. V případě, že lístek nemáte, mohla by toto dosvědčit např. Vaše partnerka. Samozřejmě určitým nepřímým důkazem je i to, že s Vámi společnost vyřizovala reklamace i po uplynutí dvou let. Z Vašeho dotazu Však neuplyne, zda podací lístek máte, či nikoli. Pokud tedy máte důkaz o odeslání kuponu, bude Vaše pozice poměrně dobrá a šance u soudu vyšší.
Na druhou stranu právo odstoupit od smlouvy z důvodu překročení lhůty pro vyřízení reklamace dle mého názoru není podmíněno trváním záruky. Vám právo odstoupit vzniklo z důvodu překročení lhůty, kdy Vám vznikla stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Nicméně k tomuto neexistuje ustálená soudní praxe, proto je možné, že by se soud přikloni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015)l k opačnému názoru a Vám bez prokázání prodloužené záruky nárok nepřiznal.
Pokud tedy jste schopen prokázat prodlouženou záruku, šance je na úspěch je vysoká a co nejdříve se obraťte na soud se žalobou dle sídla společnosti. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Pokud toto prokázat nemůžete, bude nutné argumentovat tím, že záruka prodloužena byla, neboť i po 2 letech společnost s Vámi jednala tak, že záruka platí. Zde je však Vaše pozice slabší a je třeba počítat s rizikem prohry sporu. V případě neúspěchu žaloby byste byl povinen hradit protistraně náklady soudního řízení, tedy především náklady na advokáta.
__
RODINA-SJM
- Stavba dostavěná v manželství psaná na jednoho z manželů - patří nemovitost do SJM?
- Stavba na pozemku jednoho z manželů dostavěná v době manželství - spadá do SJM nebo ne?
Pozemek ve vlastnictví manžela před SJM. 01/2010 zahájena stavba. Manželství uzavřeno 10/2010. Před manželstvím postaveny pouze základy domu. Kolaudace 08/2014. Dům na katastru nemovitostí zapsali pouze na manžela. Spadá dům do SJM? Jak provést zápis do katastru, když manžel nesouhlasí? Budou dědit moje děti z předchozího manželství? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Pokud dům není v katastru zapsán jako SJM, neznamená tato skutečnost, že tomu tak skutečně není. Zde bude záležet, zda byl dům zaplacen ze společných prostředků či pouze z prostředků manžela nabytých před uzavřením manželství. Toto z Vašeho dotazu však nevyplývá.
Pokud by byl hrazen ze společných prostředků v SJM, pak je i dům v SJM a není rozhodující zápis v katastru. Z toho tedy plyne, že by dědily i Vaše děti, neboť po Vaší smrti by došlo nejprve k vypořádání SJM, poté až by bylo řešeno dědictví Vašich dětí.
Máte možnost se také obrátit na soud s určovací žalobou, že dům se nachází v SJM. Pokud Vám soud vyhoví, bude tato skutečnost zapsána do katastru.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přihlášení spolubydlící osoby do městského nájemního bytu - právo bydlet i po smrti hlavního nájemce, nájemníka
- Právo přihlášené osoby bydlet v nájemním městském bytě po smrti hlavního nájemce.
Pokud přítel přihlásí do svého bytu, který má od města, mého syna a on s ním bude bydlet, tak jestli v případě úmrtí přítele mu tento byt zůstane, přejde na něj nájemní smlouva, nebo se bude muset vystěhovat? Děkuji Deana
ODPOVĚĎ:
Dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu (více osob má postavení nájemce-tedy více osob podepsalo jako nájemce nájemní smlouvu), přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, registrovaný partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
V případě, že zde není příbuzenský vztah, nájemní smlouva přejde na Vašeho syna pouze pokud s tím pronajímatel vysloví souhlas – pokud je tedy pronajímatelem město, je nezbytný souhlas města.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Likvidace s.r.o. - mrtvá společnost
- Likvidace s.r.o. - jak se vyhnout poplatkům za likvidaci?
Dne 3.2.2015 jsem obdržel Usnesení KS o jmenování likvidátorem společnosti s r. o. , ve které jsem uveden jako jednatel, a o jejím zrušením likvidací.
Navrhovatelem je Finanční úřad odůvodňující svůj návrh následovně: "Společnost nepodává od roku 2005 daňová přiznání, nevykonává činnost, je nekontaktní a nesídlí na zapsané adrese."
Společnost (3 spol. = zaměstnanci) vykonávala obchodní činnost, která skončila ukončením pronájmu prodejny. Po ukončení činnosti nezůstaly žádné závazky k dodavatelům ani ve mzdové oblasti. Společnost neměla nemovitosti a věci movité byly rozprodány. Na závěr fyzické ukončení bylo nutné ještě dotovat resp. pracovat zadarmo. Jako jednatel jsem udržoval společnost papírově do uvedeného roku 2005, ale pak jsem vážně onemocněl (rok v nemocnici + plný invalidní důchod) a na všechno se „vykašlal“.
Vzhledem k tomu, že v době mé nemoci jsem jako jednatel dostal a nezaplatil pokutu následně strženou exekutorem v trojnásobné výši, a nyní soudní poplatek 2000 Kč, sdělte, prosím postup, abych se dalších sankcí vyvaroval.
Děkuji Mikuláš
ODPOVĚĎ:
Nemá-li předmětná s. r. o. v současné chvíli žádný majetek ani závazky, měla by být její likvidace procesem poměrně jednoduchým.
S ohledem na skutečnost, že o ekonomickém fungování (resp. historii) předmětné s. r. o. máte, jako její jednatel, přehled, je vhodné, abyste zastával rovněž funkci likvidátora.
V obecné rovině dle § 187/1 občanského zákoníku platí, že účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.
Jako likvidátor jste nabyl působnosti statutárního orgánu (tedy jednatele) okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu, v tomto ohledu pro Vás, jako jednatele, nepředstavuje v oblasti odpovědnosti jmenování likvidátorem prakticky žádnou změnu (§ 193 občanského zákoníku).
Jako jednatel předmětné s. r. o. jste mohl být soudem jmenován likvidátorem i bez Vašeho souhlasu. V tomto případě nemůžete ze své funkce likvidátora odstoupit. Můžete však navrhnout soudu, aby Vás funkce likvidátora zprostil, prokážete-li, že na Vás nelze spravedlivě požadovat, abyste tuto funkci vykonával (§ 191/3 občanského zákoníku).
Při likvidaci Vám zejména doporučuji postupovat ve spolupráci se soudem, který Vás za likvidátora povolal. Na tomto místě uvedu pouze stručný nástin průběhu likvidace (tak, jak s ním počítá občanský zákoník) :
- likvidátor je povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům této právnické osoby (§ 198/1 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198/2 občanského zákoníku) ;
- likvidátor je povinen sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby (§ 199/1 občanského zákoníku) ;
- jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 občanského zákoníku nebo oznámení podle § 204 občanského zákoníku, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku; k témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku; likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam (§ 205/1 občanského zákoníku) ;
- konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce (§ 205/2 občanského zákoníku) ;
- likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím; likvidátor je povinen podat do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že likvidátorem Vás jmenoval soud, jsou třetí osoby povinny poskytnout Vám součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci (§ 192 občanského zákoníku).
Jako likvidátor máte nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů (např. další uhrazené soudní poplatky). Nebude-li majetek likvidované s. r. o. postačovat ke krytí Vaší odměny a náhrady hotových výdajů, budou Vám vyplaceny státem (jak vyplývá z § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání doplatku za energie po spolubydlícím - spolubydlení bez smlouvy
- Spolubydlící bez smlouvy - vymáhání doplatku za energie
- Doplatek za energie v nájemním bytě a vymáhání po spolubydlícím
Od roku 2013 jsem měla spolubydlícího. V roce 2016 nám přišlo vyúčtování energií za rok 2015 a faktura na nedoplatek ve výši 18.000 Kč. Se spolubydlícím jsme se po celou dobu spolubydlení dělili o nájem. Nikdy jsme nemuseli nic doplácet. Po spolubydlícím žádám půlku nedoplatku, který činí 9.000 Kč. Ten však nedoplatek hradit nehodlá. Bohužel jsem se spolubydlícím neměla podepsanou žádnou smlouvu.
Obracím se na Vás s žádostí o sdělení jak v tomto případě dál postupovat. Děkuji, Laďka.
ODPOVĚĎ:
Problémem zde je, že na užívání bytu Vaším spolubydlícím nemáte písemnou smlouvu. Bude tedy na Vás prokázat, že jste s ním skutečně byla domluvena tak, že bude hradit polovinu nákladů na byt. Např. svědeckou výpovědí, mám za to, že by také postačovali výpisy z účtů, kam by Vám zasílal polovinu nájmu a úhrad za služby.
Pokud však dobrovolně nedoplatek neuhradí, bude jedinou možností podat na spolubydlícího žalobu k soudu. Ohledně tohoto kroku doporučuji se poradit s advokátem, neboť Vaše postavení zde není zcela jisté.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Dodání nekompletního balení zboží - je možné odmítnout odstoupení od kupní smlouvy
- Odmítnutí odstoupení od kupní smlouvy kupujícím - nedodání kompletního balení, požadavek dodání zbytku objednávky
- Nedodání kompletní objednávky prodávajícím a odmítnutí kupujícího odstoupit od kupní smlouvy (s požadavkem dodání zbytku objednávky zboží)
08/2016 jsem v internetovém obchodě zakoupil balíček balónků po 100 ks a balíček desek A4 po 10ks. Objednávku přijali a expedovali. Po rozbalení jsem zjistil, že mi poslali jenom 1 balónek a jednu desku A4. Na faktuře je vše správně dle objednávky (balónky /100ks/, deska A4 /10ks/) Po dotazu, kdy mi zašlou zbylé balónky a desky, mi oznámili, že systém zadal špatnou cenu. Jako řešení navrhli odstoupení od smlouvy. Chci se zeptat, mám právo požadovat dodání zbylých balónků a desek?
Děkuji, Mirek.
ODPOVĚĎ:
Mám za to, že v tomto případě by Vám prodejce měl dodat veškeré objednané zboží, tedy 100ks balonků a 10 Ks desek. Pokud se jednalo o chybu v nabídce, měl Vám tuto oznámit ihned po obdržení objednávky, nikoli až po dodání zboží. Ostatně Vám byla vystavena i faktura na veškeré objednané zboží. Tím, že Vám nedodal celou dodávku, jedná se z jeho strany o vadné plnění.
Trvejte proto na dodání zbytku objednávky. Pokud obchod dobrovolně zboží nedodá, obraťte se s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu na ČOI. Více informaví naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by však obchod dobrovolně zboží nedodal, bude nutné se obrátit s žalobou na soud. Před tímto krokem se doporučuji poradit s advokátem, jejich seznam naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na náhradu škody
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na zaplacení léčby bodnutí štěnicemi
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na přiměřené zadostiučinění (odškodnění od pronajímatele)
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na odškodnění od pronajímatele
- Odškodnění od pronajímatele - štěnice v bytě
OBČAN-BYDLENÍ
- Štěnice v nájemním bytě - nárok na slevu z nájmu
Chci se zeptat, nastěhovali jsme se do pronájmu a po cca 14 dnech jsme zjistili, že jsou v bytě štěnice, majitelka zavolala firmu, byt 2x vystřídali, ale štěnice nevyhubili, pořad jsou v obýváku v pohovce, majitelce jsme 3x za poslední měsíc řekli že jsou děti poštípané, at je znovu objedná, uběhl měsíc a nic, zdelili jsme ji, že chceme slevu na nájmu, tak tvrdí, ze to není možné, protože jsme nájem zaplatili o týden později, co máme dělat, mame nárok na slevu, nebo ne?
Děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Pozdní zaplacení nebude vylučovat slevu z nájmu. Pronajímatel může v případě Vašeho prodlení požadovat zákonný úrok z prodlení.
Přítomnost štěnic v bytě představuje vadu bytu, kterou je povinen odstranit v přiměřené době poté, co jste vadu oznámili. Neodstraní-li vadu, pak máte dvě možnosti podle ust. § 2265 odst. 1 občanského zákoníku. Jako nájemce můžete provést odstranění vady sami máte právo požadovat náhradu nákladů na deratizaci. Pokud sami deratizaci nezajistíte, můžete požadovat slevu z nájemného po dobu trvání vady, které nebyly bez zbytečného odkladu odstraněny.
Argumentace pronajímatelky je tedy nesprávná a Vám vznikl nárok na slevu z nájmu. Písemně proto u ní uplatněně nárok na slevu z nájemného. Dopis doporučuji zaslat doporučeně s dodejkou.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyúčtování O2 - zákazník platil omylem pod jiným variabilním symbolem, O2 to nechce uznat
- Nereagování na reklamaci telekomunikačních služeb u O2 - do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci
- Do kolika dnů musí O2 odpovědět na reklamaci zákazníka
- Reklamace telekomunikačních služeb - do kolika dnů musí operátor odpovědět na reklamaci zákazníka?
Odebírám již několik let telekomunikační služby od O2, přes firmu jako zaměstnanec. 05/2015 končila platnost dosavadních smluv a smlouvy se obnovovaly. Při tom však došlo k pochybení obchodního zástupce O2, který zadal špatné údaje. Hlavním problémem bylo zadání formy plateb, kdy jsem do té doby platila složenkou. Pak mi zadali platby inkasem, které se nejprve strhávaly někomu jinému, pak vznikly různé zmatky, ale k nápravě nedošlo. Domů mi chodilo vyúčtování, kde byla vždy zvýrazněným písmem zadaná CELKOVÁ ČÁSTKA K ÚHRADĚ. Tuto abych nebyla dlužníkem jsem vždy raději uhradila bankovním převodem. Po roce si O2 vzpomnělo, že mi zasílali špatně vystavené faktury a že tedy dlužím cca 3.500,- přitom k pochybení došlo z jejich strany. Na naše reklamace nikdo nereaguje, obchodní zástupce celou věc zametá pod stůl. Využila jsem i možnost reklamovat, ale nikdo se v zákonné lhůtě nebyl schopen vyjádřit k dané situaci. Ihned nám bylo číslo odpojeno, dokud jsem vše nezaplatila. Navíc započítali částku za opětovné zapojení. Děkuji za radu.
Děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
Pokud o2 nevyřídilo reklamaci v zákonné lhůtě, mohla jste podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace u Českého telekomunikačního úřadu. Návrh je však nutné podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne.
Pokud se budete domáhat navrácení uhrazených plateb, je nutné se obrátit opět na Český telekomunikační úřad, který je příslušný k rozhodnutí sporu. Váš nárok musíte prokázat, tedy prokázat to, že platbu jste nebyla povinna uhradit. Před podáním návrhu doporučuji konzultovat případ s advokátem, který vše podrobně posoudí. Pokud by Vás v řízení u ČTÚ zastupoval advokát a budete úspěšná, bude Vám o2 povinno uhradit také náklady právního zastoupení. Více informací naleznete zde:
http://www.ctu.cz/ochrana-spotrebitele
Seznam advokátů pak naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace pronajatého bytu od realitní kanceláře - štěnice v bytě
- Reklamace pronajatého bytu - štěnice
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za štěnice v pronajatém nájemním bytě
- Náklady na léčbu za pokousání štěnicemi v pronajatém bytě, domě, nemovitosti
07/2016 jsme byli v Praze s naším synem kterému v té době bylo 8 týdnů přes jednu agenturu která je v České republice jedna z největších na pronájem nemovitostí. Noc 23.7. jsme se ubytovali a stejnou noc mě můj syn probudil pláčem. V posteli bylo asi 30 štěnic jsme byli pokousaní a u mě se ještě k tomu objevila alergická reakce. Jelikož neměla agentura jiný volný byt, na celý pobyt museli jsme se za 5 noci 4x stěhovat a s malým miminkem to bylo dosti nepříjemné, nevěděli jsme do poslední chvíle kam a ani v kolik hodin. Jak postupovat s reklamací a na co vše máme nárok? Máme fotografie, video jako důkazy. Po neustálém řešení nám nějakou částku v Praze ještě osobně vrátil agent co nás měl na starost a však nám slíbil další řešení a dnes (21.08.2016) nám zaslalo vedení odpověď na můj email ze 14.8.2016.
ode mne email:
Vážení!
bohužel Vás musím kontaktovat, jelikož Váš kolega jak slíbil opět neucinil…! Jednání s ním mi po zkušenostech co máme přijde neseriózní a jsem opravdu jeho přístupem zklamaná.
Požadujeme nárok na náhradu škody dovolené která nebyla pro nás vůbec dovolená a náhradu škody při ublížení na zdraví vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (kousance mám po celém těle dodnes). (Fotografie a video jako důkaz mužů dodatečně zaslat.) Pozadujeme minimálně proplácení návštěvy u doktora, léků, letenek atd pak také noc v jiném hotelu a zbytek co jsme vám uhradili za ubytování a také deratizaci našich zavazadel, telefonaty na Ljupcovo číslo. Stěhovat se 4x za 5 nociS 8 týdenním miminkem nebyla žádná kompenzace to musíte pochopit …. Pokud nebudete jednat budeme muset podniknout v dané věci další kroky.
- 100 eur co jsme vám zaplatili do 550 eur
- 102 eur za jiný hotel noc 24.7.
- 37 eur návštěva u doktora
- 14 eur léky
- telefonáty cenu upřesníme
- cenu za letenky upřesním
- deratizace zavazadel také ještě upřesním - bylo nás sděleno že zavazadla musíme vyhodit má taška byla značky Burton v hodnotě 7500Kc a manžela Hedgren v ceně 250 eur.
A kompenzace? Chceme přiletět do Prahy a máme zájem o byt XY 37 co pro nás ohledně toho můžete udělat? Konec září či začátek října? Či jiný termín?
Doufám, že spolu nalezneme společné řešení.
Čekám na Vaši brzkou odpověď.
S pozdravem
Olivie
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou smlouvu jste s agenturou uzavřela. Nejbližší by však byla smlouva o ubytování dle ust. § 2326 občanského zákoníku.
Dle § 2328 občanského zákoníku ubytovatel odevzdá ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistí mu nerušený výkon jeho práv spojených s ubytováním. Obdobné povinnosti má agentura i v případě nájmu.
Máte především nárok na náhradu škody. Škodu zde představují veškeré náklady, které Vám vznikly v souvislosti s nekvalitním ubytováním a porušením smlouvy.
V uvedeném případě agentura porušila smlouvu tím, že neposkytla ubytování řádně v souladu se smlouvou. Náhrada škody bude představovat náklady za jiný hotel, lékaře, léky, deratizace, nová zavazadla. Ohledně ceny letenek by mohl být nárok sporný. Vzhledem k tomu, že poskytované služby neodpovídali určité kvalitě, mohli byste rovněž požadovat přiměřenou slevu.
Pokud však agentura Vaše požadavky odmítne, bude jedinou možnou cestou žaloba k příslušnému soudu. Před tímto krokem doporučuji poradu s advokátem, který je schopný Váš případ podrobně posoudit.
Před podáním žaloby se také můžete obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řešení však není nijak závazné a nemusí vést k žádnému výsledku. Více informací k tomuto tématu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na snížení kupní ceny
- Netěstnící topení v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - netěsnící topení - nárok na slevu z kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na snížení kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na snížení kupní ceny
- Špatně vyvložkovaný komín v zakoupeném bytě, domě - je to důvod reklamace skryté vady nemovitosti a nároku na slevu z kupní ceny?
- Skrytá vada nemovitosti - špatně vyvložkovaný komín - nárok na slevu z kupní ceny
2016 jsem prodala dům. V domě nebylo zcela dořešeno ústřední topení. Nový majitelé, po nastěhování se do domu, mě informovali o tom, že rozvody topení někde unikají, nejdou natlakovat. Po nějaké době se ozvali s tím, že po mě chtějí 30 000 Kč za opravu topení a opravu komína, který měl být údajně špatně vyvložkovaný. Jedná se prý o skrytou vadu. Ani o jedné z těchto závad jsem neměla při prodeji nemovitosti tušení. Takto si mohou nárokovat opravu čehokoliv, nejedná se o novou nemovitost. Navíc částka za opravu se mi jeví jako velice nepřiměřeně vysoká. Přijdu takto o peníze, které jsem za nemovitost získala? Co s tím mohu dělat?
Děkuji, Žaneta.
ODPOVĚĎ:
Jako prodávající odpovídáte za to, že prodaný dům nemá skryté vady, což uvedené vady zjevně jsou. Neznám přesný charakter těchto vad, nicméně bude nutné také posuzovat stáří domu. Pokud by se jednalo vzhledem ke stáří domu o běžné opotřebení, odpovědnost byste nenesla. Bude však nutné také vycházet z toho, co bylo sjednáno v kupní smlouvě. Charakter závad by však s určitostí měl posoudit soudní znalec.
Pokud by se jednalo o jiné než běžné opotřebení, pak odpovídáte za tyto vady a kupující mají nárok na slevu, která by měla odpovídat nákladům na opravu. Zde by náklady měly být v obvyklé výši, pokud by si kupující zvolili vyšší standard a draží opravu, měla by sleva odpovídat běžným nákladům na opravu.
Pokud kupujícím slevu dobrovolně neposkytnete, pak jejich jedinou možností bude domáhat se slevy soudní cestou a bude na nich, aby prokázali, že vady zakládají Vaší odpovědnost. Pokud se na Vás písemně obrátí s předžalobní upomínkou, doporučuji poradit se s advokátem, který může Váš případ podrobně posoudit.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vzdání se rodiče na restituční podíl ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Odmítnutí restitučního podílu rodičem ve prospěch potomka - nárok na vypořádání ostatních potomků
- Vypořádání ostatních potomků - rodič se vzdal restitučního podílu nemovitosti (pozemku)
- Odmítnutí pozemku v restituci rodičem a přenechání potomkovi - mají ostatní potomci nárok na vypořádání?
Na restituci jsem dostala vrácen pozemek, který patřil mé rodině. Ještě po prarodičích jsem zaplatila živý a mrtvý inventář. Ještě před žádostí jsem se ptala všech otcových sourozenců i matky, jestli si o to budou žádat. Nikdo neměl zájem. Přes dvacet let jsem se o louku starala (sekání, platba daně z nemovitosti). Matka má z prvního manželství dceru. Tato moje sestra po mě nyní chce 1 pozemku, jako nárok dílu dědictví matky po mém otci (louka nebyla součástí dědického řízení, otec zemřel v 1985). Musím ji část pozemku dát, nebo by to šlo ještě nějak písemně opatřit, že se matka, která ještě žije, nároku na část pozemku vzdává? Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Pokud je už pozemek v katastru zapsaný celý na Vás, tak nikomu nic převádět nemusíte a nemusíte ani nikomu vyplácet hodnotu podílu na pozemku.
Pokud je pozemek stále psaný na Vašeho zesnulého otce a bude probíhat dodatečné dědické řízení, tak dědici po Vašem otci budete Vy a Vaše matka. V tomto dědickém řízení se budete moct mezi sebou dohodnout, na koho se pozemek napíše. Vaše matka s Vámi v dědickém řízení může uzavřít dohodu, že veškerý nově objevený majetek zdědíte Vy a tudíž na ni z dědictví nepřipadne ničeho. Vaše sestra nemůže vůči Vám takové nároky uplatňovat, protože je jenom na vůli Vaší matky, co se svým majetkem za života udělá – jestli ho prodá, daruje nebo si ho nechá je pouze na ní. Pokud se Vaše matka rozhodne Vám pozemek dát, nemůže vůči Vám Vaše sestra uplatňovat žádné nároky.
__
FINANCE-DANĚ
- Převod majetku z OS (právnické osoby) na nové majitele - daně, zdanění
- Zdanění převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé vlastníky
- Daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé majitele
- Výpočet daně při převodu majetku z právnické osoby (občanského sdružení) na nové soukromé vlastníky
1996 jsme koupili dva domy po čtyřech bytových jednotkách do podílového spoluvlastnictví, uživatelé bytů vlastní 1/8 celkového koupeného majetku.
Součástí domů v jednom oploceném areálu byla zahrada s jiným parcelním číslem a nebyla součástí kupní smlouvy, vlastníkem byl již stát.
V roce 1996 založili spoluvlastníci domů Občanské sdružení podle zákona 83/1990 Sb. (dále jen OS) -právnickou osobu- pro zajišťování provozu a údržby domů. Spoluvlastníci domů se stali členy OS. Na založený finanční účet OS ukládají členové vlastní finanční prostředky.
V roce 1996 byla uvedená zahrada převedena Pozemkovým fondem ČR do vlastnictví OS a zapsána pro OS v KN. Členové OS zahradu při převodu do vlastnictví OS zaplatili.
Při zrušení OS a likvidaci jeho majetku ve prospěch členů OS budou muset členové OS platit z převedeného majetku, zahrady pro každého člena 1/8 a finančních úspor na údržbu, daně? , nebo může být daň prominuta? Ve skutečnosti se jedná o majetek pořízený členy OS z vlastních finančních prostředků.
Děkuji, Václav.
ODPOVĚĎ:
Podíl na likvidačním zůstatku bude dle mého názoru muset zdanit každý člen daní z příjmů fyzických osob. Tj. uvede ho v přiznání k dani z příjmů v dílčím základu daně § 10. Dani z nabytí nemovitých věcí podléhá pouze úplatný převod nemovitosti. Podle názoru Generálního finančního ředitelství je podíl na likvidačním zůstatku ve formě nemovitosti obchodní korporace úplatným převodem, a tudíž se musí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Bylo by dobré na Generálním finančním ředitelství vznést dotaz, zda se tento názor vztahuje i na spolky.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a pracovní neschopnost - jak neprodloužit výpovědní lhůtu?
- Neprodloužení výpovědní lhůty při pracovní neschopnosti u výpovědi pro nadbytečnost
07/2016 - obdržena výpověď pro nadbytečnost s 3 měsíčním odstupným. Výpovědní lhůta do konce 09/2016.
Chci poprosit o radu, chtěl bych nastoupit na neschopenku před uplynutím výpovědní lhůty. např. 20.9.2016 s trváním do doby než si najdu novou práci (cca měsíc). Jak postupovat, aby mi nebyla výpovědní lhůta prodloužena o ten měsíc, který strávím na neschopence, ale aby mi pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti? Je to možné?
Pokud nebudu trvat na prodloužení, bude mi pracovní poměr ukončen k 30.9.2016, nebo skončí až po ukončení neschopenky?
Obnáší to pro mě nějaké negativa? Bude mi zaměstnavatel hradit zdravotní i po 30.9.2016?
Předem děkuji za odpověď. Daniel.
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 53 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je nutné vyložit tak, že výpovědní doba se prodlouží o dobu, kdy nastala ochranná doba, a to po skončení ochranné doby, nebo pracovní poměr skončí bez ohledu na ochrannou dobu, pokud zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení netrvá. Možnost, že by pracovní poměr skončil skočením ochranné doby bez prodloužení o chybějící výpovědní dobu, zákona neumožňuje. Pokud budete v pracovní neschopnosti, pak zdravotní pojištění pro Vás bude platit stát.
Po dobu dočasné pracovní neschopnosti je nutné, abyste dodržoval léčebný režim, hledání nové práce s tím nemusí být v souladu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí pojištění bytu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Reklamace vyúčtování služeb nájmu bytu - lhůta do kdy je možné reklamaci uplatnit
- Do kdy musí pronajímatel vyhotovit vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu?
- Lhůta na vyhotovení vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu
1. Může majitel požadovat ve vyúčtování tyto položky: „pojištění bytu“, „odměna výboru“, „provoz a údržba“, „správa byt+nebyt“? Úklid, elektřina společných prostor a výtah jsou vedené samostatně. Nájemní smlouva neupřesňuje služby ve vyúčtování. O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
2. Lze reklamovat vyúčtování (výše zmíněné položky) za rok 2013, doručené až 06/2016?
3. Lze reklamovat vyúčtování (týká se výše zmíněných položek) i za rok 2012, doručené 10/2013, ihned jsem vyúčtování reklamovala, ale bez úspěchu?
4. Lze zpětně reklamovat i vyúčtování za roky 2010 až 2011, obdrženo 11/2012, nebo je to již promlčené?
5. Lze požadovat úroky za vyúčtování za rok 2013, když bylo doručené až po opakovaných urgencích, až nyní, 06/2016, je tam vysoký přeplatek? O vyúčtování se stará místo majitele realitní kancelář.
Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Vyúčtování služeb se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. Dle něj jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah se má ujednat, případně jej stanoví družstvo. V opačném případě se užije zákon. Ten v § 5 stanoví způsob rozúčtování nákladů na služby.
Vyúčtování služeb má dodavatel povinnost přijemci nepozději do 4 měsíců od konce zúčtovacího období.
Případné námitky proti vyúčtování je nutné podat nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování a do dalších 30-ti dnů musí dodavatel vyřídit.
S porušením těchto povinností je spojená finanční pokuta a to 50 Kč denně.
Tato úprava platí pro období od 1.1.2014. Dřívější záležitosti se řeší dle tehdejší právní úpravy.
Ve Vašem případě, tak pronajímatel nemá nárok na pojištění, provoz a údržba a správa byt+nebyt. Vyúčtování za 2013 lze reklamovat jako opožděné, nicméně je nelze zřejmě vymáhat, jelikož je zřejmě promlčené. To platí i o vyúčtování za rok 2012, 2011 a 2010. U úroků z vyúčtování za 2013 je důležité, kdy byl přeplatek splatný, od kdy o něm víte a kdy jste vyzvala věřitele k zaplacení. I tady je třeba myslet na promlčecí lhůtu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyplacení bývalého manžela přítelkyně penězy přítele - nárok na spoluvlastnictví bytu (dříve bytového družstva, nyní přítelkyně - resp. manželky)
2003 jsem se nastěhoval ke své přítelkyni do bytu.
V té době byt byl družstevní a práva měl její bývalý manžel. Od nastěhování ke své přítelkyni jsem byl jediný kdo měl příjem a živil jsem ji od daného roku 2003 i jejího syna. Ona měla jediný příjem a to bylo výživné na syna.
10/2004 - vyplatil jsem jejího bývalého manžela z bytu částkou 400.000 Kč. Družstevní práva byla přepsané na mou přítelkyni. Přítelkyně se nepodílela finančně na vyplacení družstevních práv.
1/2006 sňatek.
11/2007 vyplatili jsme anuitu ve výši cca 5 000 Kč a byt přešel do OV. Vše vyřizovala manželka a byt nechala na družstvu přepsat jen na sebe. Nevěděl jsem to, plně jsem jí důvěřoval. Měsíčně jsem vydělával cca 200.000 Kč pracoval jsem v zahraničí.
4/2015 manželství rozvedeno. Bývalá manželka do SJM nezahrnula daný byt, tvrdí že na něj nemám nárok. Je to pravda? Podotýkám, že od roku 2003 byl jediný příjem v domácnosti a to můj. Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Do SJM spadá majetek nabytý jedním nebo oběma manžely společně za trvání manželství. V tomto případě ale práva člena družstva náležela před sňatkem výhradně bývalé manželce a tedy i převod bytu byl převodem do jejího výlučného vlastnictví a není tedy právně vymahatelné požadovat vyplacení poloviny hodnoty bytu.
V rámci vypořádání můžete požadovat vypořádání všeho co do SJM spadá a ke dni zániku manželství existovalo spolu s tzv. vnosy, kterými jsou vklady vlastního výlučného majetku na společný. Příjmy ze zaměstnání a podobně bohužel takovým případem nejsou a jsou součástí SJM.
Dříve uhrazené náklady na domácnost by bylo možné teoreticky požadovat, avšak jde dnes (07.06.2016) již o promlčené nároky a tedy rovněž právně nevymahatelné.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Spoluvlastník pozemku v zahraničí zemřel bez dědění pozemku potomky - jak dodatečně realizovat dědické řízení?
- Spolumajitel pozemku bydlící v zahraničí zemřel a nemovitost nebyla projednána v dědickém řízení
- Neděděný podíl nemovitosti po zemřelém spolumajiteli - dodatečné dědické řízení
Vyhlídli jsme si ke koupi pozemky v katastrálním území města Počátky. Jedná se o pozemky: st. Xxxxxxxxxx
Vlastníci Xxxxxxx Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxx mají o jejich prodej zájem. Tito dva vlastníci jsou ale vždy dle českého katastru nemovitostí spoluvlastníkem pozemku s Xxxxxx Xxxxxxx z Kanady. A zde je ta potíž. Paní již zhruba deset let nežije a tato informace se k českým úřadům nedostala. V Kanadě měla jediného dědice, syna Petera Plank. Ten s prodejem také souhlasí, udělil za tímto účelem plnou moc svému strýci, již zmiňovanému Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Ten pozemky ale nemůže Peterovým jménem prodat, protože na katastru Peter není zapsán jako vlastník pozemků, tím je stále jeho zemřelá matka.
Náš dotaz tedy zní: existuje způsob, jak takové pozemky odkoupit? Předpokládáme, že by bylo třeba doložit úmrtí Xxxxxxxx Xxxxxxx a dědictví jejího syna Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Jakými doklady? Kanadskými úředně ověřenými v Kanadě? A jaké náležitosti musí mít plná moc zmocňující strýce k prodeji?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Žádná plná moc udělená panem Plankem nemůže zmocnit Vašeho strýce k prodeji nemovitých věcí, které sám nevlastní. Musí tedy dojít k zahájení dědického řízení po zesnulé paní, která pozemky v ČR vlastní, aby mohlo dojít k přepisu nemovitých věcí z této paní na jejího syna. Až bude pan Plank v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník, tak teprve tehdy může udělit Vašemu strýci plnou moc.
K zahájení dědického řízení může dát podnět kdokoliv. Tento podnět se dává písemně na tiskopisu žádosti o dodatečné projednání dědictví, který je k dispozici na podatelně kteréhokoliv okresního soudu.
Vyplněný formulář žádosti o dodatečné projednání dědictví podejte buď u okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště, kde v ČR zůstavitelka (zesnulá spoluvlastnice nemovitostí) naposledy žila a pokud trvalé bydliště v ČR neměla, tak u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází předmětné nemovité věci. K žádosti přiložte úmrtní list (úředně ověřený, přeložený do češtiny), rozhodnutí o dědictví z Kanady (úředně ověřené, přeložené do češtiny) a výpis z katastru nemovitostí. Soud zahájí řízení a pověří notáře, který v případě potřeby dědice vyzve o doložení případných dalších dokumentů a dále rozhodne, kdo nemovitosti nabude. Teprve poté může nový vlastník s nemovitým věcmi nakládat a udělit případně plnou moc jiné osobě k prodeji těchto nemovitostí. V plné moci musí být specifikace zmocnitele, zmocněnce, nemovitostí, které mají být předmětem prodeje a vysloveně zde musí být uvedeno, že zmocnitel může nemovité věci prodat, dále že může jednat s katastrem nemovitostí, případně s dalšími úřady a institucemi za účelem prodeje nemovitostí, že za něj může přebírat listiny z katastru, atd. Vzor takové plné moci jistě najdete na internetu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání majetku matce závětí zůstavitelem majícím děti, potomky - kdo bude dědit?
Strýc žil 20 let ve svém rodinném domě s družkou, která u něj měla i trvalé bydliště.
Strýc celý život tvrdě pracoval, pak začal i podnikat – pracoval s jeřábem, a za ta léta měl nashromážděný i slušný majetek. Dříve byl ženatý a z manželství se narodily 4 děti, které o něj za celá ta léta nejevily žádný zájem, nezúčastnily se ani jeho pohřbu, ale o jeho majetek mají velký zájem. Stýkal se s ním pouze jeho nejstarší syn, který měl dvě děti. Syn bohužel zemřel. Strýc sepsal v roce 1992 závěť, že v případě, že se s ním něco stane, veškerý jeho majetek připadne jeho matce, která také zemřela. Ta měla 4 děti, včetně mého strýce, tzn. že 3 její děti jsou žijící.
Mé dotazy zní: Kdo má nárok na dědictví, když v závěti je uvedena strýcova matka, která již nežije? Bude mít nárok na dědictví strýcova družka, jeho 3 žijící děti, 2 vnoučata (po jeho zemřelém synovi), či jeho 3 žijící sourozenci a pokud ano, tak v jakém poměru? Může družka do vypořádání dědictví užívat strýcův rodinný dům, když není vlastníkem?
Mockrát děkuji. Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že závětní dědic již nežije a Váš strýc pravděpodobně v závěti neurčil náhradní dědice pro případ smrti své matky, tak u něj nastává dědění ze zákona.
Ze zákona po Vašem strýci dědí jeho děti rovným dílem, tedy každý 1/4. Do dědického nároku zemřelého syna vstupují jeho děti, tedy vnuci Vašeho strýce, a to rovným dílem, takže vnuci budou dědit každý 1/8. Sourozenci Vašeho strýce po něm dědit nebudou. I když některé děti o svého otce celý život nejevily zájem, budou po něm dědit (aby nedědily, musel by je strýc vydědit). Družka strýce po něm dědit nebude.
Družka by měla rodinný dům vyklidit (notář či dědicové by jí měli poskytnout přiměřenou lhůtu k vystěhování) a klíče od domu předat notáři, který dědictví projednává. Ten klíče předá dědicům. V domě by mohla strýcova družka zůstat pouze za těch okolností, že by s dědici sepsala nájemní smlouvu a nadále by žila v domě jako nájemce nebo by jí dědicové mohli zřídit na domě břemeno bezplatného doživotního užívání.
__
RODINA-SJM
- Nabytí nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost
- Koupě nemovitosti před manželstvím - nároky nového manžela, manželky na nemovitost
Chci se zeptat jak je to s vlastnictvím bytu, který koupím
a) před svatbou z vlastních úspor a na část mi přispěje přítel, pokud byt bude napsán v katastru pouze na mě – má na něj po svatbě nárok?
b) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou (příp. jak by se to prokazovalo? ) a z částky, kterou po svatbě dostanu darem od příbuzných – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
c) po svatbě z vlastních úspor, které doložím výpisem z účtu před svatbou a na část mi přispěje přítel s tím, že byt bude napsán pouze na mě – má na byt manžel v případě rozvodu nárok nebo ne?
Děkuji, Iveta
ODPOVĚĎ:
V případě varianty a) Vašemu příteli na nemovitost nárok nevznikne, pouze na vrácení peněz, kterými Vám na byt přispěje, protože půjde o nabytí majetku před vznikem společného jmění manželů.
V případě varianty b) by dům opět připadl jen Vám a přítel by na něj neměl v případě rozvodu nárok, protože půjde o Vaše výlučné prostředky a prostředky nabyté darem, které také nespadají do společného jmění manželů, ledaže dárce projeví jiný úmysl (například pokud se prokáže, že dárce peníze daroval vám oběma).
V případě varianty c) je situace obdobná jako v případě varianty a), protože jak Vaše tak přítelovy prostředky nejsou součástí společného jmění a z tohoto titulu se jich domáhat nemůže. Nevylučuje to však možnost, aby se jejich vrácení domáhal.
Prokázat výlučnost prostředků použitých na nákup bytu lze nejlépe výpisem z bankovního účtu před svatbou, nicméně lze doporučit, aby šlo o samostatný účet, protože odměny, mzdy a podobně se okamžikem připsání na účet součástí společného jmění stávají a připisováním peněz na stejný účet, kde jsou Vaše výlučné prostředky, by vzhledem k zastupitelné povaze peněz nastupovala domněnka, že na nákup byly použity prostředky ze společného jmění manželů, což by nároky přítele zakládalo.
V každém případě nejvhodnějším řešením je uzavření předmanželské smlouvy v níž bude tato otázka dohodou vyřešena.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zmetek vyrobený zaměstnancem - náhrada škody zaměstnavateli
- Odpovědnost zaměstnance za špatně odvedenou práci - náhrada škody zaměstnavateli
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení nekvalitních výrobků
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaplacení zmeků (nekvalitních výrobků) způsobených chybou zaměstnance
V zákoníku práce se v části zodpovědnost za škodu určí v podstatě škoda vzniklá na pracovišti. Jak se však vyvíjí tato odpovědnost v šiřším rozsahu? Příklad: při výrobě plastových oken se špatně vyrobená okna (neviditelná vada, špatná směs na výrobu okenního rámu - odpovídá konkrétní pracovník firmy) dostanou do staveb přes odběratele. Okna časem praskají, narůstají reklamace vyrábějící firmě. Jak se pak takto způsobená škoda projeví u této firmy a jaký dopad to má na konkrétního pracovníka, který toto vlastně v prvopočátku zapříčinil? Podle čeho se pak posuzuje jeho zavinění? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že současný zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení, které by výslovně řešilo odpovědnost zaměstnance za nekvalitní práci, tedy např. výrobu tzv. zmetku (jinak tomu bylo ve starém zákoníku práce č. 65/1965,Sb., který tuto odpovědnost zakotvoval v § 184).
Odpovědnost zaměstnance za odvedení nekvalitní práce (v jejímž důsledku vznikne zaměstnavateli škoda, tedy majetková újma vyjádřitelná v penězích) se proto v současné době řídí tzv. obecnou odpovědností zaměstnance za způsobenou škodu dle § 250 Zákoníku práce. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů (tedy i porušením své povinnosti k odvádění kvalitní práce či jiné povinnosti dle § 301 zákoníku práce) nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat (zejména tedy existenci tzv. příčinné souvislosti mezi porušením právních povinností zaměstnance a vzniklou škodou).
Vznikne-li zaměstnavateli z důvodu častých reklamací jeho výrobků škoda (např. proto, že na opravy reklamovaných výrobků musí vynaložit další materiál) a je-li dána příčinná souvislost mezi vznikem této škody a porušením povinností ze strany zaměstnance, je oprávněn požadovat po zaměstnanci její náhradu. Rozsah náhrady škody se pak řídí § 257 zákoníku práce.
V případě škody vzniklé v důsledku nedbalosti zaměstnance může náhrada škody dle § 257/2 zákoníku práce činit maximálně čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku (před porušením povinnosti).
Byla-li však škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, je zaměstnavatel oprávněn požadovat její náhradu bez omezení. V případě škody způsobené zaměstnancem úmyslně může zaměstnavatel dle § 257/3 zákoníku práce navíc nárokovat i ušlý zisk (úmyslné jednání zaměstnance ale musí zaměstnavatel prokázat).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřiměřený vysoký doplatek na služby pronájmu (pronajatého bytu) - jak se bránit?
- Pronajímatel zdržuje vrácení kauce - jak se bránit?
Od června 2013 mi byla pronajata garsonka 22 m2 do konce listopadu 2015. Byt jsem po skončení nájmu v pořádku předala (bydlela jsem v něm sama). Po celou dobu pronájmu mi nebylo děláno vyúčtování (ve smlouvě nebyl stanoven termín vyúčtování jen, že se provádět má a případný přeplatek a nedoplatek bude vrácen těm komu přísluší do 7 dnů od data vystavení vyúčtování). Měsíční nájem činil 6.500 Kč, zálohy na služby z toho 2000 Kč (na veškeré služby spojené s užíváním bytu).
Pronajímatel sám aktivně nevrátil kauci, která mi náležela po předání bytu. Musela jsem o ni "bojovat" zásobovat ho emaily s urgencí. Následovaly výmluvy a dokonce, že nemám na kauci nárok, protože pokryla poslední nájem. Znejistila jsem a raději jsem si dohledala všechny mé platby. Za nájem jsem platila dopředu, takže kauce mi samozřejmě náležela.
Po cca 3 měsících vrátil část kauce s tím, že zbytek si nechá dokud nedostane vyúčtování za služby. Koncem dubna 2016, opět po mé několikáté urgenci, mi přišel email, že mu SVJ vyúčtování nepředložilo stále (nemoc jednoho ze správců domu) a že mi zbytek kauce vrátí.
O týden později další email, že mu SVJ volalo, že to vypadá, že žádný nedoplatek za tento pronajatý byt nevznikl, takže opět, že mi budou mé peníze vráceny.
Na konci prvního týdne v květnu 2016 jsem obdržela dlouhý email, že SVJ má teď jiné výsledky vyúčtování a nedoplatek za období kdy jsem byt obývala činí několik desítek tisíc a poté se vlastně částka trochu snížila na 20 000, - (proč a jak mi nebylo vysvětleno). Jedná se údajně o nedoplatek za vodu za obdobní 2,5 roku co jsem 100% byt obývala já. Prý se mu toto nikdy dříve nestalo. Ono taky se tohle myslím nemůže stát nikomu, protože je to naprosto nereálné.
V bytě proběhla 2x denně sprcha, 2x týdně praní, nevařilo se, protože k tomu nebyly podmínky. Topení se pustilo 2x až 3x v zimě. A večer běžela televize, když jsem tam náhodou byla. Takže mi to přijde absolutně neuvěřitelné. A vodoměry jsou prý v pořádku. Jsem zásobována emaily od pana pronajímatele, který mě stresují, protože jsem slušný člověk a věci mám vždy v pořádku.
Jak se mohu bránit? Pán nedodržuje termíny. Komunikuje velice špatně. Samozřejmě je mi jasné, že na vyúčtování počkat musím a z toho se dozvím, jestli se nejednalo o lež. Ráda bych tuto záležitost měla vyřešenou a jeho jednání tomu brání. Co mohu dělat přeci ho již po desáté nemohu žádat o vystavení podrobného vyúčtování a nechat se takhle "šikanovat", že budu platit. Existuje nějaká lhůta do kdy mi měl vyúčtování předložit? Je v pořádku, že jej provádí až po 2,5 letech?
Pokud nedoplatek bude skutečně 20 000 Kč. Něco potom nehraje. Opravdu tahle částka nemůžu nikdy odpovídat, to řekne myslím každý kdo se nad tím zamyslí. Jak případně pak postupovat?
Děkuji Ivana.
ODPOVĚĎ:
Vyúčtování za služby musíte dle zákona obdržet nejpozději do 4 měsíců po konci zúčtovacího období, což je tedy většinou do dubna. Nejpozději do 3 měsíců po obdržení vyúčtování musíte dostat zpět předplatek či uhradit nedoplatek (tedy nejpozději do července). Ve Vašem případě se zdá, že pan pronajímatel vymýšlí, jak Vám kauci nevrátit. Doporučovala bych s ním přestat komunikovat mailem a napsat mu jediný doporučený dopis nazvaný předžalobní výzva, kde mu sdělíte, že pokud Vám kauci nevrátí do určitého data, obrátíte se na soud. Soudní řešení pohledávek je dnes (12.05.2016) poměrně jednoduchá záležitost, kdy soud často rozhoduje bez jednání. Ve Vašem případě bych v případě nevrácení kauce doporučovala jít soudní cestou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Rozpis úklidu v domě - majitel dvou bytů má 2 služby na úklid?
- Rekonstrukce střechy - platí majitel dvou bytů dvojnásobek za rekonstrukci střechy?
- Majitel dvou bytů v bytovém domě SVJ - jaká má práva a povinnosti?
V domě o šesti bytech vlastní majitelka dva byty. Rozepisuje služby na úklid jen pro pět rodin. Taktéž máme dělat novou střechu a bojíme se, že bude chtít z fondu sdružení vlastníků bytů zaplatit podíl jen za jeden byt, místo dvou. Prosím o odbornou odpověď- zda je povinna provádět úklid společných prostor za dva byty, když je vlastní, popřípadě při opravě střechy, zda je povinna zaplatit alikvotní část - tedy dvě šestiny z celkové ceny.
Děkuji předem za odpověď. Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
V právním řádu četnost úklidu vnitřních prostor domu stanovena není. V případě, že úklid zajišťuje společenství vlastníků jednotek, náklad na tuto službu se rozúčtovává podle počtu osob, tedy nikoliv podle podlahové plochy.
Ve Vašem případě je důležité co je ve stanovách SVJ případně v domovním řádě. Doporučit lze i oslovení dotyčné a sdělení, že ostatní vlastníci požadují z její strany častější úklid.
V případě příspěvků do fondu oprav je na místě požadovat po ní Vámi zmíněnou alikvotní část.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vratná kauce na vybavení bytu - byt koupil nový majitel a odmítá ji vrátit, vyplatit
- Nový majitel bytu odmítá vrátit kauci na vybavení bytu - jak postupovat?
- Byt zakoupený novým majitelem a požadavek vrácení kauce složené původnímu majiteli (kauce na vybavení bytu)
- Nevrácení kauce nájmu novým majitelem bytu - postup vymáhání kauce
Švagr se odstěhoval z pronajatého bytu 3/2016, kde zaplatil při nastěhování 150 000 Kč jako odstupné za byt (vratná jistina na vybavení bytu dle Dohody). Bohužel byt již vlastní nový majitel od 8/2010, který nechce vrátit 150 000 Kč. Na koho se máme obrátit, aby švagrovi vrátili 150 000 Kč? Má nárok na vrácení peněz? Můžeme podat žalobu na soud za zpronevěru peněz? Na původního majitele (nájemní smlouva od 12/2007) nebo na nového majitele bytu?
V Dohodě se píše, že odstupujícímu nájemci bude vrácena vložená finanční částka 150 000 Kč vratná jistina na vybavení bytu. Toto odstupné obdrží pan nájemce po postoupení nájmu třetí osobě.
Anebo částka bude vrácena, až se tam někdo nastěhuje? V tom případě kdo nás bude kontaktovat, když být patří novému majiteli? S kým tuhle situaci máme řešit? Děkuji. Děkuji, Naďa
ODPOVĚĎ:
Placení určité (zpravidla poměrně vysoké) finanční částky při zahájení nájmu bytu (nazývané např. odkup nájemní smlouvy, platba za postoupení nájmu, úhrada za postoupení bytu apod.) je výtvorem lidové právní tvořivosti, který nemá (a ani v minulosti neměl) oporu v právním řádu.
Není jediného důvodu, proč by měl nový nájemce při započetí nájmu platit pronajímateli (či někdy dokonce bývalému nájemci) jakoukoli finanční částku (nad rámec sjednané kauce, nájemného a záloh na tzv. energie), resp. proč by se měl nový nájemce k poskytnutí takové finanční částky smluvně zavazovat.
Neboť k uzavření nájemní smlouvy i ke změně vlastníka předmětného bytu došlo v případě Vašeho švagra ještě za účinnosti Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013), je nutné na tento případ aplikovat ustanovení právě tohoto právního předpisu. Občanský zákoník se této problematice věnoval bohužel dosti stručně, když ve svém § 680/2 toliko uváděl, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci (např. bytu), vstupuje nabyvatel (nový vlastník bytu) do právního postavení pronajímatele.
V současné době je tato problematika upravena v § 2221 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014), dle něhož platí, že:
- změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka;
- převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví; to neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.
V případě Vašeho švagra je velmi důležité, jakým způsobem byla úhrada předmětné finanční částky v nájemní smlouvě sjednána.
Pokud by bylo možné kvalifikovat tuto platbu jako složení kauce (což však spíše nepředpokládám), bude Váš švagr oprávněn domáhat se vrácení této částky po současném vlastníkovi bytu (neboť složená kauce, dle terminologie občanského zákoníku „jistota“, v zásadě přechází na nového vlastníka pronajaté věci).
V ostatních případech bude vhodnější domáhat se vrácení uhrazené finanční částky po původním pronajímateli. Nelze vyloučit, že úhrada této finanční částky bude vyhodnocena jako bezdůvodné obohacení na straně původního pronajímatele (k jehož vrácení je povinen). Riziko na straně Vašeho švagra představuje skutečnost, že dle Občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčovalo nejpozději po 3 letech od okamžiku, kdy vzniklo.
V každém případě platí, že vymáhání vrácení předmětné finanční částky představuje (z právního hlediska) podnik se značně nejistým výsledkem. Rozhodne-li se Váš švagr domáhat se vrácení předmětné částky soudní cestou, doporučuji mu využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nástup do zaměstnání sehnaného úřadem práce - nutnost ukončit brigády a vedlejší příjmy
- Ukončení brigády a vedlejších příjmů při nástupu do práce dotované úřadem práce (hlavní pracovní poměr)
Z jakého důvodu je nutností ukončit vedlejší příjmy a docházku na brigádu při nástupu do zaměstnání na HPP přes Úřad práce?
Jsem v evidenci na ÚP a chodím na brigádu na DPP, od 1.5.2016 mám nastoupit do zaměstnání na HPP a bylo mi oznámeno, že musím ukončit brigádu s datumem ukončení 31.3.2016. Navíc se v pracovní smlouvě neudává zkušební doba z důvodů dotace zaměstnavateli od ÚP. Děkuji, Klaudie.
ODPOVĚĎ:
V daném případě je zřejmě podstatné, zda Vaše dosavadní brigáda nebude obsahově kolidovat s novým zaměstnáním, tj. zda by např. nový zaměstnavatel musel souhlasit s výkonem jiné výdělečné činnosti. Dalším možným důvodem je obsah dohody mezi ÚP a zaměstnavatelem o poskytnutí dotací. Odpověď Vám nejlépe poskytne příslušný úřad práce. Z právních předpisů nevyplývá, že by byla zakázána v těchto případech zkušební doba, většinou pracovní smlouvy koncipuje zaměstnavatel a záleží tak většinou na něm, zda tam zkušební dobu zahrne. Vy ji však můžete požadovat.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kdo platí poplatek za převod vozidla na registru - kupující nebo prodávající automobilu?
- Plná moc na převod vozidla prodávajícím - kdo platí poplatek za převod vozidla na registru vozidel?
- Poplatek za převod vozidla na registru vozidel - platí ho prodávající s plnou mocí nebo kupující?
- Ústní dohoda o zaplacení poplatku za převod vozidla kupujícím - vymáhání prodávajícím
Po prodeji vozidla jsem s plnou mocí auto sám přepsal na kupujícího. Ten mi však nechce uhradit poplatek za přepis. V kupní smlouvě je uvedeno, že předám doklady kupujícímu po přepisu, o platbě za něj však tam nic není - dohoda o úhradě 800 Kč byla tedy pouze ústní. Doklady jsem zatím nepředal. Lze vůbec a jak případně úhradu vymáhat? Děkuji, Libor.
ODPOVĚĎ:
Poplatníkem je fyzická osoba, která podala žádost k provedení úkonu správnímu úřadu. Pokud nemáte smluvně upraveno, že tento poplatek zaplatí kupující, jste povinen jej nést Vy.
Je možné vymáhat úhradu skrze předžalobní upomínku (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014), nicméně pokud kupující na základě této upomínky nebude reagovat, tuto částku nevymůžete, jelikož nemáte podklady o tom, že se zavázal Vám tento poplatek uhradit.
__
- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní byt darovaný rodičem potomkovi - je majitel bytu automaticky i manželka, manžel?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manžel obdarované dcery?
- Družstevní práva převedená rodičem potomkovi - je družstevníkem i manželka obdarovaného syna?
Chtěla bych se poradit, zda-li v tomto případě patří družstevní podíl do dědictví. Matka převedla na dceru družstevní podíl, pouze na její jméno, ve smlouvě o převodu je výslovně uvedeno, že jej platila dcera, za dobu trvání manželství. Patří tento podíl po smrti dceřina manžela do SJM a tedy dědického řízení, i když nebyl uvedený na dekretu?
Zúžení SJM neměli.
A druhý dotaz se týka dědictví ideální šestiny bytu v OV, ktery je ale zatížený ručením na hypotéku třetí osobě. Mohu v rámci dědického řízení chtít po většinovém vlastníkovi zbytku bytu vyplatit svůj podíl?
Děkuji za odpověď. Michaela
ODPOVĚĎ:
Družstevní podíl spadá do SJM Vaší dcery a jejího manžela, protože k nabytí družstevního podílu došlo koupí za trvání manželství ze společných finančních prostředků. I kdyby si družstevní podíl koupila Vaše dcera z peněz, které sama vydělala, tak její mzda spadá do společného jmění manželů a tedy pokud z těchto peněz něco zakoupí, tak to spadá do SJM.
Situace by se změnila, kdyby družstevní podíl nabyla za trvání manželství darem nebo děděním - pak by podíl spadal pouze do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o dědění podílu na bytu, tak většinový vlastník může nemovitou věc v rámci dědického řízení nabýt pouze v případě, že je také dědicem a dále v případě, že s Vámi bude v rámci dědického řízení chtít uzavřít dohodu, na základě které on nabude podíl na nemovitosti a Vám vyplatí určitou částku.
Pokud není většinový vlastník dědicem, pak k takovému postupu v rámci dědického řízení v žádném případě nemůže dojít. Podíl na nemovitosti byste tedy musela zdědit a po skončení dědického řízení svůj podíl nabídnout většinovému vlastníkovi k odkupu.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Rozvod manželství a insolvence, oddlužení, osobní bankrot
- Insolvence manželů a rozvod manželství
- Oddlužení manželů a rozvod manželství
- Osobní bankrot manželů a rozvod manželství
Máme s manželem společnou insolvenci 2013-2016 (2,5 roku). Momentálně spolu již ale 04/2015-04/2016 nežijeme a chci se nechat rozvést. Musí být něco o insolvenci uvedeno v rozvodových papírech či v dohodě o majetkovém vyrovnání? A také jak se řeší dále po rozvodu insolvence, jestli lze rozdělit napůl? Moc manželovi nevěřím a nejsem si jistá nebo spíše jsem si jistá, že bude dělat problémy. Tak jestli lze insolvenci rozdělit, aby si každý jel sám na sebe? A také jak se rozdělí dluhy? Půl na půl nebo spravedlivě podle toho čí dluhy byly? 70% dluhů je totiž manžela a jsou nabity před naším manželstvím, nemám s nimi nic společného. Děkuji, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
V případě společně projednávaného návrhu manželů na oddlužení, formou splátkového kalendáře, nebude mít rozvod na povinnosti vyplývající z oddlužení žádný vliv. V takovém případě totiž z pohledu insolvence i po rozvodu vystupujete jako jediný dlužník a splátky budete nadále povinni hradit oba. Dluhy se tedy nebudou dělit, pouze se s ohledem na osobní poměry znovu rozhodne o minimální nezabavitelné částce.
Zmínky v návrhu na rozvod ničemu nebrání a lze je doporučit. V případě majetkového vypořádání pak s ohledem na výše uvedené bude vypořádání účinné pouze pro vás, ale nikoliv pro věřitele. Tedy v případě, že některý z Vás poruší povinnosti v rámci oddlužení, soud jej rozhodnutím zruší a rozhodne o konkurzu v rámci kterého dojde ke zpeněžení veškerého majetku.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused užívá 40 let neoprávněně náš pozemek - došlo k vydržení pozemku?
- Soused odmítá posunout plot (je za hranicí našeho pozemku) - jak se bránit?
- Vydržení pozemku sousedem - soused má 40 let špatně umístěný plot
Koupili jsme 1970 pozemek. Po vyměření v 2001, jsme zjistili, že jsme ho koupili i se sousedovým plotem a on zadržuje 3x25 m našeho pozemku. Vyzvali jsme ho k odstranění, nesouhlasil, neodstranil. O vydržení nezažádal. 2014 znovu vyměřeno, opět nesouhlasí, opět neodstranil plot. Stavební úřad nás odeslal na soud. Kdo je podle nového oz majitel plotu? chci ho odstranit. Může být ještě vydržen? Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že sousedem byl plot na Vašem pozemku vybudován ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (tedy před 31. 12. 2013). V takovém případě je vlastnictví plotu a pozemku odděleno, tzn. že vlastníkem plotu je Váš soused, zatímco vlastníky pozemku jste Vy.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že v případě odděleného vlastnictví pozemku a stavby na tomto pozemku existuje zákonné předkupní právo mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, které je vzájemné. Rozhodne-li se proto soused svůj plot prodat, je povinen Vám ho přednostně nabídnout ke koupi, totéž platí v případě, kdy byste se rozhodli prodat svůj pozemek (jak vyplývá z § 3056/1 občanského zákoníku).
Máte-li v úmyslu se sousedova plotu na Vašem pozemku zbavit, přičemž dohoda se sousedem není možná, lze Vám doporučit postupovat dle § 1085 a § 1086 občanského zákoníku. Dle těchto ustanovení platí, že:
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to neměl právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu; soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře;
- kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu;
- také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V této věci se proto můžete obrátit s žalobou na soud, přičemž se můžete (ve smyslu § 1042 občanského zákoníku) domáhat např. toho, aby soud sousedovi uložil povinnost na vlastní náklad plot z Vašeho pozemku odstranit. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud Váš soused užíval část Vašeho pozemku více než deset let v dobré víře o tom, že mu tato část pozemku patří, mohlo dojít k vydržení této části pozemku Vaším sousedem. Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání smlouvy o smlouvě budoucí a složení rezervačního poplatku - lze odstoupit od smlouvy?
- Odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům po složení rezervačního poplatku
- Složení rezervacčního poplatku a odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní na byt, dům prodávajícím
- Odstoupení od kupní smlouvy prodávajícím po složení rezervačního poplatku - lze od smlouvy ještě odstoupit?
5.3.2016 jsem podepsal kupní smlouvu na byt v mém osobním vlastnictví, a následné smlouvu o koupi půldomku, byl složen rezervační poplatek na dům 50.000 Kč, byla vložena plomba na katastrální úřad ve Zlíně 13.4.2016. Lze od smlouvy odstoupit? Děkuji. David
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění Vámi uzavřených kupních (popř. jiných) smluv.
Dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit:
- ujednají-li si to smluvní strany (tzn. stanoví-li tak smlouva), nebo
- stanoví-li tak zákon.
V první řadě Vám tedy doporučuji prostudovat Vámi uzavřené smlouvy a ověřit, zda je zde sjednána možnost některé ze smluvních stran jednostranně ukončit platnost smlouvy prostřednictvím odstoupení.
Budou-li v tomto ohledu Vámi uzavřené smlouvy mlčet, bude možné od těchto smluv odstoupit za podmínek, které stanoví občanský zákoník (druhá odrážka výše). Dle § 2002 občanského zákoníku platí, že:
- poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit;
- podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není;
- strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
Jsou-li však druhou smluvní stranou uzavřené smlouvy řádně plněny, nebude možné od nich odstoupit ani dle občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že smlouva může být jednostranně ukončena i jiným způsobem, než odstoupením.
Dle § 1998/1 občanského zákoníku lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. I v tomto ohledu je proto podstatné, zda je vypověditelnost smluv ve Vámi uzavřených smlouvách sjednána či nikoli.
Dle § 1992 občanského zákoníku platí, že ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Vámi uzavřené smlouvy mohou být ukončeny i dvoustranným právním jednáním, konkrétně pak dohodou s druhou smluvní stranou (§ 1981 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení "pozemek určený k plnění funkce lesa" do kategorie "příměstský rekreační les, les zvláštního určení"
- Může být v kategorii "příměstský rekreační les, les zvláštního určení" pozemek "lesní pozemek, pozemek k plnění funkce lesa"
Může být podle zákona soukromý pozemek (podle katastru - lesní pozemek; název - pozemek určený k plnění funkce lesa) zařazen do kategorie příměstský rekreační les, les zvláštního určení. Bez mého písemného svolení? Děkuji za radu, Jáchym.
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, může.
Dle § 6 lesního zákona se lesy podle převažujících funkcí člení do těchto kategorií:
- lesy ochranné,
- lesy zvláštního určení,
- lesy hospodářské.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde mimo jiné o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8/2 písm. c) lesního zákona).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 8/3 lesního zákona, dle něhož rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení (podle § 8/2 lesního zákona) orgán státní správy lesů, a to buď na návrh vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Orgánem státní správy lesů je v tomto případě krajský úřad (§ 48a/1 písm. a) lesního zákona).
Ohledně ne/zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení je orgánem státní správy lesů vedeno správní řízení, jehož účastníkem je vlastník dotčeného lesa. V rámci tohoto správního řízení se může vlastník lesa k projednávané věci vyjádřit, jeho souhlas však není pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení zapotřebí. Proti vydanému rozhodnutí se tento účastník může bránit za využití opravných prostředků dle správního řádu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nahlédnutí do dědického řízení z roku 1974 - jak, kde požádat o nahlédnutí do notářského spisu?
1974 zemřela moje babička, mám pochybnosti o tom, jak proběhlo dědické řízení. Vím od mého, již zamřelého otce, že rodina vlastnila pozemky (pole, lesy). V současné době je nemohu nikde najít. Chtěla jsem se zeptat, zda lze zpětně nahlédnout do dědického řízení a za jakých podmínek, případně jakým způsobem bych našla, zda o pozemky požádal někdo jiný a co se s tím dá popř. dělat.
Děkuji, Julie
ODPOVĚĎ:
Na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší babičky, můžete požádat o nahlédnutí do dědického spisu. Soudu budete muset prokázat, že máte oprávněný zájem nahlédnout do spisu – vezměte s sebou proto Váš rodný list a otcům úmrtní list, abyste prokázala rodinné poměry. Z dědického spisu se dozvíte, jak bylo dědické řízení skončeno a zda byly předmětem dědického řízení i předmětné pozemky.
Dále si na katastru nemovitostí můžete nechat vyjet výpisy na dané pozemky, z kterých zjistíte jejich vlastníky. Na katastru si rovněž můžete vyžádat opisy nabývacích listin k předmětným pozemkům, z kterých bude patrno, jak a kdo je nabyl.
__
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Počítačová hra podle pohádky Harryho Pottera - autorská práva
- Využití prvků z pohádky Harry Potter - koho požádat o svolení s využitím částí autorského díla?
Mám přímý dotaz na tvorbu software (hry) podle knížky (Harry Potter) - tzn. autorské práva. Ve hře nebudou obsaženy jména postav z knihy, ani nebude nikde požito jména "Harry Potter". Nicméně budou využity jiné obsahové části jako jsou názvy kolejí, hra bude v prostředí stejného hradu. Dále budou využity lokace jako v knihách (temný les, godrikův důl apod). Ve hře budou kouzla které by se měly shodovat s kouzly z knihy popř. filmu Harry Potter. Samotný dotaz spočívá v tom jestli lze takhle vytvářet hru, aniž by bylo zapotřebí něčího souhlasu. Popřípadě o zaslání informací k tomuto tématu, nebo kontaktu na koho se obrátit.
Děkuji a s přáním pěkného dne Libor.
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 2 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- předmětem práva autorského je (mimo jiné) literární dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem tak může být např. dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem;
- za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem;
- právo autorské se vztahuje rovněž na název díla a na jména postav, pokud splňují podmínky podle první odrážky (tzn. pokud se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě) ;
- předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka; tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.
Shora uvedené lze shrnout tak, že přinejmenším některé názvy/jména obsažené v knize/filmu Harry Potter jsou autorskými díly ve smyslu § 2 autorského zákona (což platí rovněž pro český překlad takových názvů/jmen).
V zásadě je tedy zapotřebí, abyste pro použití předmětných názvů/jmen (jedná-li se o autorská díla) získal svolení autora (resp. jiné oprávněné osoby).
V dotazu uvádíte, že hodláte vytvářet software (počítačovou hru. V tomto ohledu připomínám, že z ochrany autorských děl existuje několik výjimek. Jednou z nich je tzv. volné užití díla. Konkrétně dle § 30/1 autorského zákona platí, že za užití díla podle autorského zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Máte-li tedy v úmyslu počítačovou hru pouze vytvořit a užívat jí výhradně sám, nebude se jednat o užití díla dle autorského zákona, tzn. že souhlas autora k takové činnosti potřebovat nebudete.
Pokud byste se však následně rozhodl počítačovou hru uveřejnit, popř. jí komercializovat, bylo by nejdříve nutné získat souhlas autora (popř. jiné oprávněné osoby). Pro tento případ Vám doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv, kterým je pro literární díla DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura:
http://www.dilia.cz/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vymáhání alimentů po otci dítěte v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Otec dítěte v insolvenci - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v oddlužení - vymáhání výživného, alimentů
- Otec dítěte v osobním bankrotu - vymáhání výživného, alimentů
Exmanžel je v insolvenci, na děti neplatí, rozsudkem sníženo výživné na minimum, dluh činí 135 000, - Kč. Do insolvenčního řízení jsem se přihlásila, insolvenčním správcem sděleno, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou, stále není možné vyplácet ani běžné ani dlužné výživné. Výkon rozhodnutí mám podaný na soudu, který po dobu insolvence nemůže věc nijak řešit.
Jak postupovat ve vymáhání dlužného výživného po dobu insolvence? Je lepší zrušit výkon rozhodnutí u soudu a předat vymáhání státnímu exekutorovi? Jak je možné, že po dobu insolvence, která trvá několik let a stále bude, exmanžel nemusí platit výživné? Pokud věc předám státnímu exekutorovi, nepromlčí se výživné, které je u soudu?
Exmanželovi v insolvenci zpeněžili rodinny dům, ze kterého byli částečně uspokojeni zajištění věřitelé. Jiny majetek nemá.
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Insolvenční řízení má obecně přednost před výkonem rozhodnutí, resp. exekucí. V případě výživného jde o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tato pohledávka se má uspokojovat v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§203 odst. 2 INS zák.) a lze je exekučně vymáhat i v průběhu ins. řízení (§ 109 odst. 1 písm. c) INS zák.), ale na základě rozhodnutí ins. soudu (§205 odst. 3 INS zák.).
Pro výkon rozhodnutí je třeba splnit následující postup. Pohledávku je třeba nejprve uplatnit v ins. řízení. Neuplatňuje se přihláškou, ale písemnou výzvou na osobu s dispozičními oprávněními (§ 203 a § 229 INS zák.). Tou je dlužník, vyjma případu kdy bylo rozhodnuto o konkurzu, pak je takovou osobou insolvenční správce. Insolvenčního správce je však povinné o tom vždy vyrozumět. Vyrozumění musí obsahovat některé náležitosti, které stanoví §21a vyhl. č. 311/2007 Sb.
Narozdíl od standardní přihlášky se však v případě uplatnění těchto pohledávek nestaví ani nepřerušuje promlčecí doba. Znamená to, že nadále běží a nároky se promlčují. Nárok na výživné se nepromlčuje, na jednotlivé splátky ovšem ano. Jednotlivé splátky se promlčují v 3-leté promlčecí lhůtě, pokud bylo právo na dlužné výživné přiznáno soudem, činí promlčecí doba 10 let od vykonatelnosti rozhodnutí.
Je určitě dobré komunikovat s ins. správcem a o úhradě výživného s ním jednat. Není-li pohledávka uhrazena, lze proti dlužníkovi podat žalobu u jeho obecného soudu (§203 odst. 4 INS zák.) Pokud nároky na výživné prokážete, soud žalobě vyhoví a insolvenční soud následně rozhodne o provedení exekuce (§ 203 odst. 5 INS zák.). V té době má smysl výkon rozhodnutí svěřit exekutorovi.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti v SJM třetí osobě
Byt je v SJM. Pokud se manželé dohodnou, je možně připsat jako spolumajitele bytu třetí osobu - sestru manžela? A mohl by majitel v závěti odkázat svou polovinu bytu sestře? Anabella
ODPOVĚĎ:
Manželé mohou po vzájemné dohodě s bytem libovolně naložit. Sestře manžela mohou např. část bytu prodat či darovat. Mezi manžely a sestrou manžela by potom vzniklo podílové spoluvlastnictví. SJM je tzv. "bezpodílový" typ spoluvlastnictví, nelze tedy říci, že by mohl odkázat "svou polovinu" bytu. Odkázat část bytu, jak popisujete, by však fakticky mohl, jedná se jen o názvosloví právní terminologie.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejná omluva od vyšetřovatele za křivé obvinění z trestného činu loupeže - lze to požadovat?
Rodiče ohlásili vykradení bytu, kde PČR vzala otisky, sepsala papíry a odvezli si zámek na expertízu. Během výslechů došli k závěru, že jediný možný pachatel jsem já - syn. V případě, že mi neprokáží vinu (což ani nemohou) mohu se nějak bránit? Podat trestní oznámení na PČR nebo vyšetřovatele? za pošpinění dobrého jména? Byli za mnou i v práci, tím jsem nyní v práci za zločince. Nabídku "přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů" je vrchol drzosti! Prosím o INFO zda se dá něco dělat, docílit veřejné omluvy a očistění jména či odškodnění? Mohu podat podnět generální inspekci bezpečnostních sborů? Děkuji moc za odpověď, Michal
ODPOVĚĎ:
Podat trestní oznámení na policii můžete pouze za situace, kdy se příslušní policie dopustí nějakého protiprávního jednání, které by bylo možné charakterizovat jako trestný čin. Samotné vedení vyšetřování (pokud je vedeno v mezích právního řádu) nelze postihnout, jelikož je jedním z hlavních úkolů policie ČR trestné činy vyšetřovat.
Samozřejmě postup „přiznej se a nebudeš to mít v rejstříku trestů“ rozhodně není v souladu s požadavky právního řádu. Zde doporučuji podat stížnost na daného policistu, a to k útvaru, jehož je příslušníkem. Dále je možné podat podnět k výkonu dohledu státnímu zástupci, aby bylo toto chování prošetřeno.
Právo na náhradu škody/nemajetkové újmy by Vám vzniklo pouze v případě, že byste např. byl odsouzen a následně toto rozhodnutí bylo zrušeno, popř. byste byl vzat do vazby a následně nebyl shledán vinným apod.
__
OBČAN-ZÁSTAVA
- Žaloba na výmaz zástavy u promlčené pohledávky
- Smrt potomka a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky
- Smrt syna, dcery a zástava nemovitosti rodičů na hypotéku - promlčení dluhu u banky (závazku věřitele)
- Výmaz zástavy u promlčené pohledávky u banky
- Promlčení dluhu u banky a výmaz zástavy, zástavního práva
Mým známým zemřel v březnu 2011 syn, který měl hypoteční úvěr v hypoteční bance a jeho rodiče jako majitelé nemovitosti povolili synovi zástavu na jejich dům. V rámci dědictví bylo rozhodnuto, že se dědictví zastavuje viz příloha. Hypoteční banka měla pohledávku za jejich syna v dědictví přihlášenou. Od úmrtí syna se nic nedělo, úvěr nebyl na rodiče převedený, nechodí žádné výpisy nic.
04/2013 přišlo na rodiče upozornění, že byly naplněny skutečnosti k realizaci zástavy a že toho využijí a učiní kroky k realizaci zástavy plynoucí z úvěrové smlouvy jejich zemřelého syna. Tímto opět veškerá komunikace ze strany hypoteční banky k úvěru jejich syna skončila.
Chtěla bych Vás touto cestou požádat o radu, zda je možné žalovat hypoteční banku na výmaz zástavy k pohledávce, která je promlčená, vzhledem k tomu že banka nekonala dle občanského zákoníku. Je možné zde uplatnit prekluzi, nebo musí čekat až na to, že banka začne pohledávku vymáhat, tj podá žalobu a až zde uplatnit promlčení?
Problém totiž je, že rodiče měli ještě svůj vlastní hypoteční úvěr, na který již žaloba podána byla u stejného věřitele a zde jsou si vědomi že musí dluh uhradit nebo dům prodat, jde jen o to, že se obáváme, že banka využije v rámci exekuce nebo dražby svého práva a přihlásí také pohledávku z promlčeného úvěru a nevíme jak budeme prokazovat, že je promlčená.
Ještě pro úplnost uvádím, že splatnost hypotečního úvěru byla nejpozději do 2032, když ale jejich syn zemřel, neměla začít banka konat nějaké kroky k tomu, že úvěr převede na rodiče, nebo jej ihned zesplatnit a realizovat ze zástavy, když ví že jej dlužník nemůže zaplatit. Nebo může čekat do roku 2032 a poté teprve začít cokoli řešit a bude vše v pořádku?
Ještě dokládám obchodní podmínky hypoteční banky bod 15. , kdy tento byl dle mého názoru naplněn a úvěr byl splatný již v roce 2011:
"15. Úvěr se stává splatným v případě, že:
a) jediný Dlužník ze Smlouvy zemřel, přičemž vlastník (příp. spoluvlastník) zastavené nemovitosti je osoba odlišná od tohoto Dlužníka a dědické řízení bylo zastaveno usnesením soudu dle §175h občanského soudního řádu nebo dědictví usnesením soudu připadlo státu, a to ke dni právní moci příslušného usnesení a za předpokladu, že není mezi osobou, jež vstoupila do pozice Dlužníka ze Smlouvy, a Bankou dohodnuto jinak"
Děkuji Vám za jakoukoli pomoc. Jiřina
Zaslání informace správci k dotazu č.: 9840
Dobrý den, paní v textu dotazu uvádí, že přikládá všeobecné obchodní podmínky banky, mezi připojenými přílohami nejsou. Pro zodpovězení dotazu jsou stěžejní. Prosím o připojení nebo vyzvání paní, aby je doložila. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Mám za to, že Vaše úvahy jsou správné. Dle obchodních podmínek se úvěr stal splatným ke dni právní moci usnesení o dědictví, což bylo v lednu 2012. Právo vymáhat pohledávku je tedy již promlčené stejně, jako zástavní právo. Ve věci by tedy rodiče, na jejichž nemovitosti zástavní právo vázne, měli podat žalobu o určení, že zástavní právo je promlčeno. Tento rozsudek pak společně s návrhem na výmaz zástavy podat na katastr nemovitostí. I kdyby katastr odmítl zástavní právo vymazat, tak pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o promlčení zástavního práva, dává vlastníkům zatížené nemovitosti jistotu, že předmětná nemovitost je sice podle zápisu v katastru zástavou zatížena, nicméně zástava z důvodu promlčení není realizovatelná.
Petit takové žaloby o určení, že zástavní právo je promlčeno, může znít například takto:
„Určuje se, že zástavní právo k zajištění pohledávky věřitele ……. vůči ……………ve výši ………. s příslušenstvím vzniklé na základě …………. váznoucí na budově č. p. v ………na stavební parcele č. ……… je promlčené. “
Není třeba čekat na žádnou žalobu banky a lze podat výše uvedenou žalobu. Pokud by banka přece jen jakoukoliv žalobu podala, braňte se námitkou promlčení jak zajištěné pohledávky, tak zástavy.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace plastické operace a požadavek vrácení peněz pacientem
03/2016 operace očních víček. Operace se nepovedla a žádám vrátit 8 000, - Kč. Domluva s nejmenovanou Oční klinikou neproběhla v rámci vrácení peněz kladně a nabídku na opravu operace jsem odmítla, jelikož už nemám důvěru v tuto instituci, lépe řečeno, mám strach. Prosím o sdělení, jak postupovat o vrácení peněz. Děkuji, Bedřiška.
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat smlouvu, kterou jste s poskytovatelem zdravotních služeb (oční klinikou) uzavřela, tzn. ověřit, zda je zde reklamace provedeného operačního zákroku nějakým způsobem upravena.
Pokud jste s poskytovatelem zdravotních služeb žádnou písemnou smlouvu neuzavřela, popř. v této smlouvě není reklamace nijak upravena, doporučuji Vám se na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s písemnou reklamací operačního zákroku, v jejímž rámci popíšete nedostatky, které jste zaznamenala a budete se domáhat vrácení příslušné částky (z dotazu nevyplývá, zda se jedná o celou cenu operace či pouze o její část).
Nebude-li Vaše reklamace vyřízena k Vaší spokojenosti, nezbude Vám, než se v této záležitosti obrátit na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a případně i žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Advokát Vám samozřejmě může pomoci i se sepsáním reklamace.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou nespokojenost s poskytnutými zdravotními službami můžete projevit i prostřednictvím stížnosti (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), kterou je nutné adresovat přímo poskytovateli zdravotních služeb, u kterého jste byla operována. V případě Vašeho nesouhlasu se způsobem vyřízení stížnosti se v této věci můžete obrátit i na místně příslušný krajský úřad.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nepravidelné zasílání alimentů, výživného - jak otce donutit k pravidelnému placení?
Jsem samoživitelka a otec dítěte mi nepřispěl nic na výbavičku pro syna. Synovi jsou necelé 2roky a neplatí výživné v určeném termínu do 15 v měsíci. Co mohu udělat a jak postupovat, když ani soudní rozhodnutí nerespektuje.
Jsem matka skoro 2letého syna (narozen 18.7.2014), otec dítěte ode mě odešel již v 5. měsíci těhotenství. Od té doby mezi námi komunikace absolutně nefunguje. Již tehdy jsem se snažila s ním domluvit, aby mi přispěl nějaké peníze na pořízení výbavičky pro miminko, neúspěšně. Žádne peníze co se výbavy týče, mi nepřispěl doted. Sepsali jsme dohodu, že mi bude prispívat častkou 2000kč na syna, to také po narození syna platil. Jelikož po nějaké době začal vyskakovat, jak bude žádat o střídavou péči, přitom o syna nejeví žádný zájem, podala jsem návrh k soudu o svěření syna do péče a určení výše výživného. Soud proběhl v říjnu 2015, bylo mu stanovené výživné ve výši 2200 kč, dle rozsudku splatné do 15. dne v měsíci. Otec tento datum absolutně nerespektuje, peníze posílá, jak se mu to hodí. Peníze ale vždy nakonec přišly, i když třeba zpětně. Nyní jsou to již 2 měsíce, kdy otec neposlal na syna ani korunu. Proto můj dotaz zní, jak často nebo jak dlouho otec nesmí platit, abych mohla žádat o strhávání výživného z platu, nebo jak v tomto případě postupovat, na koho se obrátit, aby syn měl své peníze v datum určený soudním rozsudkem?? Dále jak docílit toho, aby byl nucený přispět mi nějakou částkou na původní výbavičku (bylo mi bohužel řečeno, že u svěřeneckého soudu se tímto nezabývají, a také nezabývali, jiný soud neproběhl.) Otec dítěte je zaměstnaný jako řidič kamionu. Žádné kroky k vymožení dlužného výživného jsem ještě nepodnikla, nevím bohužel jak postupovat, a na koho se obrátit. Děkuji za odpověd, s přáním příjemného dne Miklašová
DĚKUJI ZA RADU. Agáta
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je zapotřebí odlišit dva různé druhy výživného, na které byste mohla mít nárok: výživné pro neprovdanou matku a výživné pro nezletilé dítě. Co se týče výživného pro Váš jakožto neprovdanou matku, § 920, odst. 1 nového občanského zákoníku říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “
Příspěvek na Vaši výživu se opakuje každý měsíc po dobu dvou let od porodu, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je jednorázový. Při určování výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je zapotřebí rozlišit náklady Vaše a náklady dítěte. Po to dítěte můžete požadovat například příspěvek na výdaje spojené s nákupem těhotenského oblečení, potravinových doplňků, dále výdaje za léky a poplatky u lékaře. Náklady na nákup kočárku, postýlky, autosedačky či výbavičky pro dítě jsou výdaji dítěte, na které se příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem nevztahuje. Veškeré výdaje za věci, které jste nakoupila pro dítě, jsou součástí vyživovací povinnost otce vůči dítěti.
Jestliže otec tuto vyživovací povinnost odmítá plnit dobrovolně, budete se muset se svým nárokem obrátit na soud a podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Žádat výživné pro sebe a příspěvek na úhradu nákladů můžete i zpětně, ale musíte svůj nárok uplatnit nejpozději do dvou let od porodu dítěte – na uplatnění těchto nároku už tedy nemáte mnoho času.
Co se týče výživného pro dítě, jestliže otec nerespektuje soudní rozhodnutí a výživné nehradí včas, máte v zásadě dvě možnosti. Pokud by otec dítěte neplnil svou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce, dopouští se podle § 196 trestního zákoníku trestného činu zanedbání povinné výživy a v takovém případě je možné na otce dítěte podat trestní oznámení. Jestliže jsou ale časové prodlevy kratší, o trestný čin se zatím nejedná. Jakékoliv dlužné výživné (například i za 2 měsíce) můžete vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu otce dítěte, případně návrhem na exekuci výživného prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Vzory návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro výživné na nezletilé dítěte najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu je zapotřebí přesně označit plátce mzdy – zaměstnavatele otce dítěte, uvést rozsudek, jímž bylo výživné stanoveno, a přiložit kopii tohoto rozsudku. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte a za podání návrhu se – stejně jako u výživného – neplatí soudní poplatek.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění zisků z nájmu - zůstavitel pronajímatel nemovitosti
- Dědění nájmů dědici - pronajímatel zemřel
V rámci závěti můj zesnulý otec odkazuje "práva a povinnosti jako majitele účtu" u své banky včetně "zůstatku ke dni úmrtí" své přítelkyni, která s ním žila více než rok v jedné domácnosti a má zde i trvalý pobyt. Od smrti již uběhl více než rok a na účet mezitím přicházely platby nájemníků v nemovitosti vlastněné otcem, kterou ovšem odkazuje mně, svému synovi. Dědické řízení ještě nebylo uzavřeno, tzn. nemovitost nebyla přepsána, stejně jako účet. Co se s penězi z nájmu stane?
V závěti zesnulý otec zmiňuje svého bratra jako dědice veškerého majetku jím nerozděleného, který bude předmětem pozůstalosti.
Další nejasnosti mám s děděním vybavení otcovy domácnosti:
Bytovou jednotku, kde otec bydlel se svou přítelkyní, dědím dle závěti já. Otcova přítelkyně má s otcem zřízenou smlouvu o věcném právu na doživotní bydlení a užívání této bytové jednotky. Byla také předvolána jako vystavitel pohřbu na předběžné šetření u notářky a v rámci výpovědi ovšem nikde nezmiňuje v sekci "Vybavení domácnosti" circa půl roku před smrtí otce rekonstruovanou kuchyň a koupelnu, novou televizi, notebook a DVD přehrávač s harddiskem. Kdo bude tento majetek dědit a smí s ním nakládat?
Dále je v rámci předběžného šetření zmíněno zařízení kuchyně (elektrospotřebiče, nádobí), jídelní stůl a židle a vybavení ložnice pod hlavičkou "Základní vybavení rodinné domácnosti" a pod ním poznámka, že tyto věci nabývá "dle par. 1667 zákona č. 89/2012 pozůstalá manželka, když sdílela se zůstavitelem společnou domácnost". Otcova přítelkyně ale není jeho manželkou, ani registrovanou partnerkou, a otec je jen jednou rozveden, a to s mou matkou. Dědí tedy opravdu toto vybavení ona?
Kdo dědí bytové zařízení do tří místností, které je 40let staré a dle předběžného šetření nemá žádnou hodnotu? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení se projednává vždy majetek ohodnocený ke dni úmrtí, tedy i zůstatek na účtu se zjišťuje k datu úmrtí a operuje se s částkou, kterou banka vyčíslí ke dni úmrtí. Pokud po dni úmrtí odejdou z účtu nějaké peníze či na účet přibudou nějaké peníze, pak se to v rámci dědického řízení neřeší.
Mám za to, že peníze z nájmu nemovitých věcí náleží bratrovi Vašeho otce, jako majetek nerozdělený v závěti (ledaže je v závěti vysloveně uvedeno, že nemovité věci včetně nájmu či včetně nároků z nemovitostí vyplývajících, náleží Vám). Váš bratr tedy musí požádat nabyvatelku účtu o vyplacení peněz, které jí nepatří. Pokud nebude chtít peníze vyplatit, bude muset na ni podat žalobu (peníze zaslané na účet po datu úmrtí nelze v rámci dědického řízení vymáhat).
Pokud jde o vybavení domácnosti, tak základní vybavení rodinné domácnosti přechází pouze na manžela/manželku - na žádné jiné osoby se toto ustanovení nevztahuje, tudíž předmětem dědického řízení bude veškeré bytové zařízení, které Váš otec vlastnil. Kuchyň a koupelna je součástí bytu, nikoliv vybavení domácnosti. Movité věci, nacházející se v bytě, které patřily Vašemu otci, jsou předmětem dědění. Notáři buď můžete nahlásit seznam těchto věcí, nebo můžete požádat o provedení soupisu pozůstalosti na místě samém – v bytě, kde by se veškerý majetek za přítomnosti všech účastníků sepsal. Pokud některé věci Váš otec své přítelkyni za života daroval, nespadají tyto do dědictví a náleží výhradně do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o nakládání s majetkem zůstavitele před skončením dědického řízení, tak běžnou správu pozůstalosti provádí všichni dědicové, pokud nebyl zůstavitelem nebo soudem určen správce pozůstalosti.
Dle Vašeho popisu chápu závěť Vašeho otce tak, že nemovité věci odkázal Vám, účet své přítelkyni a veškerý zbývající majetek svému bratrovi. Bytové zařízení a věci, které nejsou jmenovitě uvedené v závěti, tedy dědí dle mého názoru bratr zůstavitele.
__
OBČAN-NÁJMY
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy na zemědělskou půdu, pole (výpověď pronajímatelem)
- Výpověď nájemní smlouvy na pole, zemědělskou půdu pronajímatelem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájmu zemědělské půdy, pole pronajímatelem
Jsem soukromě hospodařící rolník, koupila jsem zemědělskou půdu a chci se zeptat na následující:
- zemědělskou půdu, kterou jsem nakoupila měl předchozí vlastník pronajatou dle nájemní smlouvy v zemědělském podniku a to na dobu určitou od 1.10.2013 do 30.9.2023. V této smlouvě je také napsaná klauzule "Práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran".
Je právně možné žádat o vydání nakoupené půdy dříve než uplyne lhůta (30.9.2023) a pokud ano, tak jak postupovat?
Půdu jsem koupila v únoru 2016 a zemědělský podnik mi nyní zaslal novou pachtovní smlouvu s datem ukončení pronájmu 30.9.2023. Na nakoupené půdě bych chtěla hospodařit a proto mám zájem o její vydání co nejdříve a nepodepisovat novou pachtovní smlouvu. Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte v závěru svého dotazu, jedná se o pacht, nikoliv nájem.
Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (nový) platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že pacht k pozemku, který jste koupila, se řídí tzv. starým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 680 odst. 2 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.
Podle § 680 odst. 3 starého občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno.
Z uvedených ustanovení vyplývá, že nemůžete pachtovní smlouvu vypovědět z důvodu změny vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že pachtovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nelze ji bez dalšího vypovědět. Bylo by zřejmě možné ji vypovědět v případě, že by pachtýř (zemědělský podnik) poručoval své povinnosti.
Další důvody pro výpověď smlouvy mohou být obsaženy v pachtovní smlouvě. Doporučuji, abyste do ní nahlédla, zda v ní není obsažena další možnost.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bývalý manžel se nechce vystěhovat z bytu exmanželky - jak postupovat?
- Bývalá manželka se nechce vystěhovat z bytu exmanžela - jak postupovat?
- Vliv splácení nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů na právo bydlení
Přítelkyně má nemovitost ve výlučném vlastnictví. Její bývalý manžel jí pomáhal nemovitost splácet. V současné době již nejsou manželé a jeho bývalá manželka mu nedala souhlas s dalším užívání nemovitosti. On tam má trvalé bydliště (trvalý pobyt).
Selhal poslední pokus po dobrém, přítelčin exmanžel dostal doporučený dopis s dvoutýdenní lhůtou na vystěhování, která skončila dnes (17.05.2016) 16.5.2016, nereagoval a opět argumentoval, že ho nemůže vystěhovat, že kromě trvalého bydliště a úvěru ještě nemají vypořádané SJM a pokud vymění zámky, zavolá policii, protože tam má trvalé bydliště, atd …
Je to již hlavně kvůli dítěti dost velké psycho a pořád máme trochu obavy/pochyby, jestli je takovýto způsob legální, abychom si nějak nenaběhli (má v domě ještě cca 2 skříně, lednici, PC – to vše také rovnou vystěhovat?
Co s jeho věcmi? Může bývalá manželka tohoto muže vyměnit FAB vložku ve vstupních dveřích a tím mu natrvalo zamezit vstup do bytu? Pokud bude dělat nějaké problémy, může přivolat Policii ČR? Vím, že trvalé bydliště je jen evidenční údaj a nemá žádný vliv na práva k užívání nemovitosti.
Nechceme udělat nějakou chybu. Děkuji. Filip
ODPOVĚĎ:
Bohužel nezbývá, než věc řešit soudně. I když nemovitost je ve výlučném vlastnictví přítelkyně, musí podat k soudu žalobu o vyklizení nemovitosti. Až když soud o vyklizení rozhodne, teprve poté - bez ohledu na trvalé bydliště, může nechat bývalého manžela vystěhovat exekučně a zároveň zahájit správní řízení o zrušení trvalého bydliště. Mezitím může po bývalém manželovi požadovat nájem a pokud ho nehradí, opět se žalobou domáhat vydání bezdůvodného obohacení, tedy chtít částku odpovídající nájmu, který je v dané lokalitě pro obdobné nemovitosti obvyklý.
Bez soudního rozhodnutí, které bývalému manželovi ukládá povinnost nemovitost vyklidit, jej přítelkyně vystěhovat nemůže.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení věcného břemene vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Soused chce velmi vysokou odměnu za zřízení služebnost vedení inženýrských sítí - jak postupovat?
- Předražená služebnost vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?
- Předražená věcné břemeno vedení inženýrských sítí na sousedním pozemku - jak se bránit?
2015 jsem pořídil pozemek s rozestavěnou nedokončenou stavbou v dražbě, kde byl díky insolvenci původního majitele. Celková pořízená nemovitost se skládá z rozestavěné stavby, zahrady (okolí stavby) a orné půdy (tato je před stavbou). V dražbě nebyla zahrnuta přístupová cesta, která byla v polovičním vlastnictví povinné dlužnice z insolvence a souseda, jelikož žádný z věřitelů neměl v majetkové podstatě 1/2 podíl tohoto pozemku avšak později se přišlo na to, že jeden z věřitelů měl tento pozemek v majetkové podstatě a tudíž byl nařízen prodej. Prodej byl uskutečněn burzou nejvyšší nabídce, kterou jsem podal já a tudíž jsem se dodatečně dostal k vlastnictví přístupové cesty k mému pozemku.
Jelikož jsem se postupně v průběhu cca dvou měsíců po pořízení nemovitostí dražbou seznamoval se situací ohledně nedostavěné stavby, zejména pak ohledně stavebního povolení již vydaném pro tuto stavbu z dokumentů, které jsem obdržel jako nový vlastník zprostředkovaně skrze dražitele od dlužnice, došel jsem k závěru, že bych z hlediska trochu chaotického uspořádání inženýrských sítí a kanalizace měl vstoupit do jednání se sousedem, přes kterého se každá z již zmíněných sítí nějakým způsobem vede. Tyto sítě jsou již vyhotoveny avšak pouze na základě souhlasu souseda, který je nezbytný při vyřizování stavebního povolení. Tudíž jsem kontaktoval souseda a vstoupil s ním do jednání ohledně těchto sítí a ON mi sdělil, že nemá problém s mými sítěmi a je svolný k provedení smluv o věcných břemenech avšak za úplatu a to v hodnotě několika stovek tisíc. Tato částka mě poněkud zarazila a navíc mě zarazil časový limit, který mi soused dal na rozhodnutí, jelikož se domnívám, že tato částka je v rozporu s dobrými mravy a sousedskými vztahy, je to určitým druhem vydírání a "tlačení" na rozhodnutí taktéž sdělil jsem sousedovi, že s jeho nabídkou nesouhlasím, načež mi sdělil, že tedy bude řešit spor po svém.
Pro jednodušší orientaci v problematice tohoto pozemku přikládám obrázek situace včetně zjednodušené legendy. Jen pro informaci ještě dodávám, že v materiálech ohledně stavebního povolení, které jsem obdržel zprostředkovaně od dlužnice, jsem našel všechny souhlasy od dotčeného souseda s provedením sítí tak jak jsou dnes (17.05.2016) skutečně provedeny, tyto souhlasy byli směřovány k původnímu majiteli, jsou provedeny tak, že svým zněním uspokojili stavební úřad při vyřizování stavebního povolení a co se týče souhlasu s vedením kanalizace, je v tomto souhlasu dokonce zapsáno:
"Že soused souhlasí s vedením kanalizace přes jeho pozemek kde kanalizace bude napojena na jeho již stávající přečerpávací jímku a bude probíhat dělení nákladů na provoz této jímky. Zároveň je tento souhlas vystaven i vůči všem budoucím majitelům dotčeného pozemku".
a) Prosím o radu jak je možné si poradit v této situaci, eventuelně na koho se obrátit, aby mi s touto situací pomohl k úspěšnému vyřešení.
b) Je možné zažádat soud o povinné uložení věcného břemene na dotčené a již vytvořené sítě sousedovi?
c) Kromě kanalizace je z mého hlediska největším problémem umístění kapličky elektřiny a plynu na pozemku souseda od kterých vedou sítě k přístupové cestě a dále pak pod přístupovou cestou k pozemku. Má právo soused na tento kousek mezi cestou a kapličkami nepustit ani elektrárny a plynárny, když se budou potřebovat dostat k mým přípojným místům? Podotýkám, že je ten kousek pozemku volně přístupný.
d) K dostavbě stavby stojící na mých nemovitostech budu potřebovat minimálně vodu a elektřinu, jaké právo mám na zprovoznění těchto již vytvořených sítí v dohledné době? Mohu požádat pouze poskytovatelé jednotlivých energií o spuštění sítí na základě smlouvy s nimi (vodárny a elektrárnu)?
e) Může mě posléze nechat soused "odštípnout" od provozu jednotlivých sítí?
f) Jaké právo mám na zapsání kvalifikace přístupové cesty do KN, když mi on jako poloviční vlastník přístupové cesty neposkytne souhlas s tímto zapsáním?
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud soused žádá za věcné břemeno nepřiměřenou částku, nezbude, než věc řešit soudně, tedy žalobou o zřízení věcného břemene. Cenu věcného břemene stanovuje znalec prostřednictvím znaleckého posudku, takže i Vy sám máte právo pro představu ceny znalce z oboru nemovitostí oslovit s požadavkem ocenění věcného břemene. V případě, že by se věc jevila dlouhodobá a komplikovaná, navrhovala bych obrátit se na advokáta, kterého si můžete vybrat podle lokality na stránkách www.cak.cz.
2. ano, můžete k soudu podat žalobu na zřízení věcného břemene a dokonce bych to doporučovala, aby se vedení sítí zlegalizovalo a do budoucna z toho neplynuly problémy.
3. Pokud se poskytovatelé služeb potřebují dostat k přípojným místům, za situace, kdy byste měl zřízeno věcné břemeno, pak jim to z titulu existence věcného břemene umožnit musí. V případě, že věcné břemeno zřízeno nemáte se teoreticky může stát, že jim v tom bude bránit, na druhou stranu pokud jsou přípojná místa majetkem poskytovatelů služeb, on jim musí umožnit jejich vlastnické právo realizovat. Ovšem opět abyste se vyhnul takovým problémům, je třeba co nejdříve zahájit jednání o zřízení věcného břemene, ať už dohodou nebo soudně.
4. Na zprovoznění sítí máte právo kdykoliv, jakmile to bude možné. Teoreticky může např. hrozit, že to soused např. přesekne, čímž by ale ničil majetek poskytovatelů služeb a byl by odpovědný za zničení a tedy byl povinen nahradit škodu. Je to začarovaný kruh, opět řešením je věcné břemeno, které v tomto případě soud nepochybně zřídí.
5. Pokud je soused podílovým spoluvlastníkem cesty, bohužel jeho souhlas potřebujete. Pokud by soused součinnost neposkytoval, bohužel vám nezbývá, než se domáhat nahrazení souhlasu prostřednictvím soudu.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Nesouhlas s přístavbou k domu souseda - stín, stínění stavbou
- Odmítnutí svolení přístavby sousedovi - přístavba k rodinnému domu by stínila
- Stín přístavby k domu souseda - odmítnutí souhlasu se stavbou
Náš soused má postavený rodinný dům ve tvaru L, kdy noha tohoto L-ka je i s domem 30 m dlouhá a téměř 6m vysoká. Má sedlovou střechu. Nyní si soused přinesl plán na přístavbu, kdy chce pokračovat v prodlužování onoho L-ka ještě dále asi o 6m, opět výška skoro 6m.
Jaké máme možnosti a šance na úspěch, když jim vyjádříme nesouhlas s touto přístavbou? Jedná se nám o další zastínění našeho pozemku, vč. toho, že se zkrátí doba osvitu jídelny a obývacího pokoje k večeru v podzimních a jarních měsících kvůli výšce stavby.
Hodláme jim zakázat vedení rýny u nás (její pokračování) a požádat o okamžité svedení současné rýny na jeho pozemek, tak aby vedla kolmo po jeho zdi dolů, nikoli šikmo, jak nyní vede? Máme možnost v případě odsouhlasení stavby požadovat odstranění rýny celého L-ka z našeho pozemku? Co byste nám prosím doporučili? Je na parcele určené k výstavbě (bohužel). Nyní je na místě přístavby pouze nízká zídka. Děkuji. Eva
ODPOVĚĎ:
Velikost Vaší šance zabránit sousedovi v přístavbě nelze skutečně odhadnout. V každém případě Vám doporučuji aktivní přístup k věci.
Bude-li sousedův stavební záměr vyžadovat vydání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu, bude soused povinen předložit stavebnímu úřadu Váš písemný souhlas s realizací přístavby (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/1 písm. f) stavebního zákona). Pokud tento písemný souhlas sousedovi nedáte (neboť k tomu samozřejmě nejste povinni), bude ze strany stavebního úřadu zahájeno územní a posléze stavební řízení (která mohou být za určitých okolností i spojena).
Vzhledem k tomu, že vlastníte pozemek sousedící s pozemkem, který má být dotčen stavebním záměrem, stanete se účastníky územního a stavebního řízení. Jako účastníci těchto řízení budete oprávněni nahlížet do příslušných správních spisů (či si z nich pořizovat kopie) a především vznášet své námitky (§ 89 a § 114 stavebního zákona), což Vám lze velmi doporučit.
Bude-li sousedův stavební záměr i přes Vaše námitky stavebním úřadem povolen (k čemuž může samozřejmě dojít), budete oprávněni se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolat (přičemž není vyloučeno ani pozdější podání žaloby).
Budete-li v územním a stavebním řízení aktivní, bude možné vést obranu i prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrné zastínění) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- zákazu dle předchozí odrážky se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (z tohoto důvodu je nezbytná aktivita v územním a stavebním řízení, jak uvádím výše) ;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče sousedových rýn, je důležité, z jakého právního důvodu jsou tyto rýny na Vašem pozemku umístěny. Pokud byly rýny na Vašem pozemku vybudovány pouze na základě Vašeho svolení, můžete takové svolení (písemně) odvolat a domáhat se jejich bezodkladného odstranění.
Nastane-li mezi Vámi a sousedem v této souvislosti spor, který nebude odstranitelný dohodou, bude nutné přikročit k jeho soudnímu vyřešení. Pro podání žaloby (či provedení obrany proti podané žalobě) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - náhrada škody rodiči
- Dítě zapálilo seník s vysokou škodou - pobyt dítěte v nápravném zařízení
- Zapálení stohu slámy dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - náhrada škody
- Zapálení seníku se slámou dítětem - pobyt v nápravném zařízení
Mám 14 tiletého syna který se třemi kamarády chodí skákat do sena. Bohužel když byli skákat naposledy hráli si s ohněm a neštěstí bylo na světě. Syn tvrdí že sice pár stébel uhasili když odcházeli ale i tak seník hořel tři dny než se ho podařilo uhasit. Věc je samozřejmě v šetření, kluci teď na sebe hážou navzájem vinu kdo si hrál se zapalovačem a kdo ne ale vinu mají všichni. Celková škoda je zhruba milion a půl. Chtěla jsem se zeptat jaký bude postup dál,, když se opravdu ukáže že stodola shořela jejich vinou. Což se pravděpodobně ukáže. Jak se postupuje v případě když syn ještě není trestně způsobilý? Budem ho muset poslat do nějakého nápravného zařízení? A jak to bude s náhradou škody? Budem ji jako jeho rodiče muset zaplatit? Moc děkuji za odpověď. Alena
ODPOVĚĎ:
Pokud bude prokázáno, že stodola shořela vinou chlapců, pak budou jejich rodiče povinni nahradit způsobenou škodu. Pokud jde o umístění dětí do výchovného zařízení, pak není třeba se zásadně obávat, že tomu tak skutečně bude. Výchovná opatření ukládá soud a ústavní výchovu nařizuje pouze v nezbytných případech, je možné spíše očekávat dohled kurátora pro mládež či uložení napomenutí.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - daně
- Darování vráceného vkladu z firmy dítěti, dětem - ohlašovací povinnost na finanční úřad
- Daň při daru dětem - darování vráceného vkladu z firmy
Matka (jednatel firmy) dostala vrácenou část vkladu z firmy ve výši 2.000.000Kč. Tuto částku převedla rovným dílem na své 2 děti. Podléhá tato částka zdanění u dětí? Mají děti nějakou oznamovací povinnost?
Děkuji Vám za odpověď. S přáním hezkého dne
Milena
ODPOVĚĎ:
Darování mezi příbuznými v linii přímé je osvobozeno od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Finančnímu úřadu se oznamují osvobozené příjmy až od výše 5 000 000 Kč za každý jednotlivý příjem. Děti tedy žádnou oznamovací povinnost nemají.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dopravní nehoda s nabouráním vozidla, totální škoda a prodej auta v dražbě pojišťovnou
- Bourané auto prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla
- Bouraný automobil, vozidlo prodané v dražbě pojišťovnou - nízký výtěžek dražby a nespokojenost majitele auta, automobilu, vozidla
Jsem vlastníkem vozidla. Cizí osoba, která nebyla pojištěná, mi způsobila na tomto autě škodu.
Mám havarijní pojištění a pojišťovna na základě tohoto pojištění mi uznala totální likvidaci.
Vozidlo ohodnotili na částku 540.000 bez DPH. Spoluúčast je 5%. S částkou jsem souhlasila. Jenže potom přišlo vyúčtování a na tom jsem se dočetla, že dostanu jen částku 175 000 po odečtení spoluúčasti a likvidačního zůstatku auta na základě aukce, kterou sama pojišťovna dojednala. Výtěžkem z aukce (cca 355.000 Kč) mi bude hrazeno dorovnání vyúčtování této pojistné události. Zdá se mi to celé podivné a nelogické. Navíc jsem plátce DPH a není mi jasné jak bych toto měla řešit. Prodej i třeba v aukci by měl uskutečnit vlastník vozidla. Mohla bych požádat o Vaše vyjádření a radu?
Děkuji předem
S přáním hezkého dne
Hana
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že rozhodnutí o tom, jak se zbytky vozidla naložíte, je na Vás jakožto vlastníku vozidla. Praxe pojišťovacích institucí je dnes (14.09.2016) taková, že tyto využívají dva typy aukcí - aukce s garancí prodeje a aukce bez této garance.
U prodejní aukce pojišťovna převezme na základě smlouvy s klientem jeho vrak, vyplatí klientovi celkovou hodnotu vozidla v době pojistné události, tedy včetně odčitatelných zbytků a jménem klienta celý prodej zprostředkuje. U aukce bez garance prodeje klientovi pojišťovna zajistí kupce na vrak vozidla, který na určitou dobu, obvykle po dobu třiceti dnů, garantuje cenu za odkup. Pak už je na klientovi samotném, zda této nabídky využije. Celý tento postup pojišťovny je ale podmíněn souhlasem klienta, není možné, aby to činili bez Vašeho souhlasu. Prostudujte prosím všechny materiály, zda jste nevědomky nedala pojišťovně k tomuto postupu zmocnění či zda to nebylo sjednáno přímo ve smlouvě o havarijním pojištění.
Pokud byste s aukcí nesouhlasila, doporučuji kontaktovat pojišťovnu, že této jejich nabídky nechcete využít.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ztracený šperk v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Ztracený řetízek v nemocnici - náhrada škody od nemocnice
- Náhrada škody od nemocnice za ztracení řetízku při manipulaci s pacientem
Dobrý den,
maminka večer upadla na podlahu. Způsobila si otřes mozku, záchranka jí v bezvědomí odvezla do nemocnice.
Po vyšetření ji vozil personál nemocnice. Při převozu na rentgen jí někdo říkal, že jí sundá řetízky a dá do kabelky.
Maminka nebyla ve stavu si toto zkontrolovat.
Po několika dnech se jí udělalo líp a napadlo jí ať jí řetízky podáme.
V kabelce byl jen obyčejný řetízek, druhý zlatý 4 měsíce starý byl pryč.
Mamince mimo otřes mozku zjistili i rozsáhlou rakovinu a minulý týden zemřela.
Jak jsme zjistili, že je řetízek pryč, oznámil jsem to sestře. Ta řekla, že se po něm podívají.
Po čase jsem se ptal a stále nic. Tak jsem napsal na ředitelství nemocnice, kde mi odpověděli, že se máme podívat doma.
Dá se v této věci něco dělat? Miloš
níže sdělení nemocnice.
"""Nemocnice, příspěvková organizace
Pan
Miloš
Váš dopis ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA EMAIL dne 8. 8. 2016
Sdělení ve věci žádosti ke ztrátě zlatého řetízku
Dne 22. 7. 2016 byla do Nemocnice přijata Vaše žádost o podání informace ke ztrátě zlatého řetízku Vaší maminky paní Aleny. Na základě zjištění byla
prověřena skutková podstata tvrzení ve věci pacientky hospitalizované na chirurgickém oddělení II. a po prověření zdravotnického personálu chirurgie a odiagnostického
oddělení sdělujeme:
Paní Alena byla přivezena 31. 3. 2016 RLP do Nemocnice. V rámci hospitalizace bylo toho stejného dne provedeno rentgenologické vyšetření a podle sdělení službu konajícího personálu není možné dohledat po tak dlouhé době (31. 3. 2016 - 5. 7.2016 respektive 22. 7. 2016), zde pacientka měla u sebe řetízek a zda si jej ponechala nebo byl předán eventuelně rodinnému příslušníkovi. Na RDO je praxe taková, že přijde-li pacient k vyšetření a má na sobě šperky, je vyzván, aby si je sundal a za tím účelem je mu předán uzavíratelný sáček. Tento sáček si ponechává bud' pacient nebo jeho doprovod nebo pokud je přivezen hospitalizovaný pacient, jsou tyto šperky uloženy na oddělení. Někteří pacienti odmítají uložit šperky do sáčku a odkládají si je do svých kapes, peněženky a podobně. Podle sdělení vrchní sestry chirurgie Mgr. Lenky bylo sděleno, že pacientka paní Alena měla údajně před vyšetřením na RDO řetízek, který si měla sundat v den příjmu. Skutečnost, že jí řetízek chybí, nahlásila až 10. den po vyšetření na RDO, tj. 10. 4. 2016, což byl i den propuštění pacientky. Službu konající sestra pí Jindřiška ověřovala tuto skutečnost u laborantky na CT pracovišti, která jí sdělila, že řetízek se nenašel. Z důvodu značného časového odstupu a také z důvodu, že během hospitalizace se u pacientky vystřídalo více
členů rodiny, byla Vám na základě telefonického dotazu podána informace, at'se zeptáte ostatních členů rodiny, zda řetízek někdo nenašel."""
Hezký den přeje.
Petr
ODPOVĚĎ:
Tuto věc by bylo možné řešit podáním trestního oznámení na Policii ČR. Bohužel je zde ale velká důkazní nouze, neboť neexistuje žádný přímý důkaz. Maminka, která by mohla stoprocentně potvrdit, který šperk u sebe měla, už nežije a není žádný svědek, který na ní přesně viděl a zapamatoval si, jaké šperky u sebe měla. Je to věc velmi nešťastná, nicméně se domnívám, že i Policie ČR věc uzavře s tím, že ji odloží, neboť vůbec není jisté, zda se stal trestný čin a pokud by to i jisté bylo, těžko se prokáže, kdo je pachatelem. Pouze pokud by bylo skutečně prokázáno, že šperk měla a prokazatelně ho v nemocnici odložila, pak by z občanskoprávního pohledu nemocnice odpovídala za způsobenou škodu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pes močí do výtahu - jak donutit majitele aby to uklízel?
- Jak donutit majitele psa aby uklízel pomočený výtah od psa?
Byt v osobním vlastnictví, SVJ. Sousedův pes 2 měsíce příležitostně močí do výtahu. Je to nehygienické, extrémní zápach. Na písemné prosby (cedule ve výtahu) o vyčištění a zamezení nereaguje. Již jednou vyčištěno na náklady SVJ. Jaké jsou další možnosti řešení? Zatím nevím, o kterého souseda se jedná, ale v domě jsou jen 2 se psem, zjistím. Děkuji. Dana.
ODPOVĚĎ:
V daném případě lze po zjištění o koho jakého majitele psa jde a toho, že v tom daném konkrétním případě jeho pes výtah pomočil, majitele vyzývat k vyčistění, upozorňovat na porušování domovního řádu, ale i občanského zákoníku, který povinnost společné nepoškozovat stanoví v § 1175 a eventuálně mu dávat k úhradě náklady na vyčištění, případně jej zažalovat k povinnosti zdržet se znečišťování společných prostor.
V každém případě ale musí být nejprve jisté, že výtah pomočil skutečně jeho pes. Nelze se to jen domnívat.
Možnost nuceného prodeje jeho bytu, dle § 1184 obč. zákoníku, zde téměř jistě nepřichází v úvahu, protože i když by mu byla soudem uložena povinnost, nelze říci, že příležitostně pomočený výtah podstatně omezuje či znemožňuje práva ostatních vlastníků.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Prodloužení studia (kombinovaná forma) a placení sociálního a zdravotního pojištění státem
- Prodloužené kombinované studium, placení sociálního a zdravotního pojištění státem
FINANCE, DANĚ
- Prodloužené kombinované studium a daňová sleva na dítě
- Sleva na dítě u prodlouženého kombinovaného bakalářského studia
Tento semestr budu prodlužovat studium na bakalářském studijním programu v kombinované formě studia. Zajímalo by mě, jestli budu mít i nadále statut studenta. A jestli za mě bude stát dále platit sociální pojištění a zdravotní pojištění. A ještě by mě zajímalo, jestli na mě může otec uplatňovat dále slevu na dítě. Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Zdravotní pojištění za Vás stát bude platit po dobu, kdy jste nezaopatřeným dítětem. Podle zákona o státní sociální podpoře je nezaopatřeným dítětem dítě nejdéle do 26 let věku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se přitom považuje i kombinované studium na vysoké škole. Pokud Vám ještě není 26 let, bude za Vás zdravotní pojištění hrazeno i při kombinovaném studiu. Sociální pojištění za Vás při studiu hrazeno není, ale jeho hrazení není povinné.
Daňovou slevu na dítě na Vás otec může uplatňovat tehdy, pokud jste vyživovaným dítětem (nezaopatřeným dítětem nejdéle do 26 let věku), které žije s otcem ve společné domácnosti. Pokud tyto podmínky splňujete, může Váš otec daňovou slevu na dítě uplatnit.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Stížnost na katastr nemovitostí za změnu charakteru pozemku bez vědomí majitele pozemku
- Změna charakteru pozemku v katastru bez vědomí a souhlasu majitele pozemku
- Změna pozemku z orné půdy na les bez souhlasu majitele pozemku
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nadřízený orgán katastru nemovitostí
- Kdo je nadřízený katastru nemovitostí?
Kdo je nadřízeným orgánem katastru nemovitostí. Chci vznést stížnost. V restituci r. 1991 nám byl navrácen jako orná půda, pod stejným parcelním číslem. a v r. 1995 byl změněn bez nějaké žádosti a dokladů na lesní půdu s jiným parcelním číslem. Důvodem bylo rozhodnutí Národního výboru z r. 1985, že pozemek je prý lesní půdou. Děkuji, Miluše.
ODPOVĚĎ:
orgánem přímo nadřízeným katastrálním úřadům je Český úřad zeměměřický a katastrální:
http://www.cuzk.cz/
Dle § 4 písm. a) zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech provádějí kontrolu výkonu státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady zeměměřické a katastrální inspektoráty. Máte-li tedy v úmyslu podat stížnost na postup některého katastrálního úřadu, doporučuji Vám se obrátit na místně příslušný zeměměřický a katastrální inspektorát:
http://www.cuzk.cz/Urady/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty.aspx
V této souvislosti nicméně podotýkám, že podáním stížnosti na postup katastrálního úřadu (k němuž došlo před více než dvaceti lety) pravděpodobně ničeho nedosáhnete. Je nutné si uvědomit, že katastrální úřad o změně druhu Vámi vlastněného pozemku nerozhodl (neboť to nespadá do jeho kompetencí). Katastrální úřady pouze zaznamenávají změny druhů pozemků, jejich velikostí, poloh, vlastnické struktury apod. dle listin, které jsou jim za tímto účelem předloženy. Nesouhlasíte-li se změnou druhu Vámi vlastněného pozemku, je nutné brojit proti správnímu rozhodnutí, na jehož základě k této změně došlo (katastrální úřad na vydání tohoto rozhodnutí nijak neparticipoval).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a nahlédnout do sbírky listin Vámi vlastněného pozemku. Tímto způsobem byste měla získat informace o tom, z jakého právního důvodu došlo ke změně druhu Vámi vlastněného pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 359/1992 Sb. , o zeměměřických a katastrálních orgánech
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Odměna za učitelem odsuplované hodiny
- Dohled (suplování) učitelem bez nároku na odměnu - je to v pořádku?
- Odsuplované hodiny a nárok na plat, mzdu
- Nárok na plat za odsuplované hodiny učitelem
- Nárok na mzdu za odsuplované hodiny učitelem
Učím na SŠ, již několik let jsme neviděli odměnu za suplované hodiny a další splněné úkoly. Zaměstnavatel tvrdí, že nemá peníze, proto máme všichni holé úvazky. To bych chápal, ale irituje mě, že když je někdo z kolegů na školní akci, u lékaře atd. , často až příslušný den ráno se dovíme, kolik hodin navíc za ně v rozvrhu budeme mít. Podotýkám, že se tomu u nás neříká suplování, ale „dohled“. Ale řekněte mi, kdo by vydržel přijít do učebny, sednout si a jen koukat, když mají studenti ve svém pozměněném rozvrhu napsaný předmět, pro který je daný suplující aprobován? Samozřejmě učíme, abychom si před studenty nepřipadali jako lemplové – a připadáme si jako rukojmí svého povolání, protože za zády se nám zaměstnavatel za naše nasazení může tak akorát vysmát formou: "máte je hlídat, ne učit, a když je učíte, děláte to dobrovolně." Kolega tvrdí, že jeho manželka, která učí na základní škole, dostává za každou odborně odučenou „nadúvazkovou“ hodinu dvojnásobek odměny ve srovnání s běžnou „úvazkovou“ hodinou, za hodinu pouhého dohledu stovku. Má naše situace řešení?
Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez vůle (souhlasu) zaměstnavatele (školy) není Vaše situace prakticky řešitelná.
Dle § 22a/1 zákona o pedagogických pracovnících se činnost pedagogických pracovníků v pracovní době člení na:
a/ přímou pedagogickou činnost (kterou je dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících přímé působení na vzdělávaného, kterým je uskutečňována výchova a vzdělávání podle vzdělávacích programů, tedy de facto běžné vyučování),
b/ práce související s přímou pedagogickou činností (těmito pracemi jsou dle § 3/1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb. zejména příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků).
Dle § 23/3 zákona o pedagogických pracovnících může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Jedná se o tzv. přespočetné (někdy též nadúvazkové) hodiny přímé pedagogické činnosti.
Při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka se o suplování jedná pouze v případě, kdy je zastupujícím pedagogickým pracovníkem vykonávána přímá pedagogická činnost, tzn. že suplováním není dohled nad žáky nebo studenty, byť by byl tento dohled realizován v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka (neboť dohled spadá do kategorie „práce související s přímou pedagogickou činností“, jak uvádím pod písm. b/ výše).
Zaměstnavatel je povinen předem určit, zda při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka půjde o dohled nebo o výkon přímé pedagogické činnosti.
Shora uvedené má samozřejmě odraz ve způsobu odměňování práce pedagogického pracovníka. Zatímco dohled vykonávaný v rámci zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka je odměňován v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. (týká se především školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), je každá přespočetná hodina přímé pedagogické činnosti (typicky tedy při suplování) odměňována příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (jak vyplývá z § 132 zákoníku práce).
Na Váš dotaz stručně a výstižně (byť obecně) odpovídá rovněž zákoník práce, dle jehož § 38/1 písm. b) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pakliže zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi určí v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka výkon dohledu nad žáky nebo studenty, je takový pedagogický pracovník povinen tento pokyn splnit. Rozhodne-li se i přes pokyn svého zaměstnavatele vykonávat namísto dohledu přímou pedagogickou činnost, nemůže se jednat o přespočetnou hodinu přímé pedagogické činnosti, neboť k ní nedostal od svého zaměstnavatele pokyn (a nemůže mu z tohoto důvodu vzniknout nárok na příplatek dle § 132 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
vyhláška č. 263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽINVÉ
- Změna čísla účtu pro zasílání výživného - jaká forma žádostí je dostatečná?
- Žádost o změnu účtu pro zaslání výživného - forma žádosti
- Jak napsat žádost o změnu účtu pro zasílání alimentů, výživného - stačí email, SMS nebo je nutný dopis s ověřeným podpisem?
Platba výživného na nezletilou dceru: její matka po několikáté změně bankovního spojení mě kontaktovala, ať výživné posílám na účet dcery. Jelikož je nezletilá (14 let) a mám soudní rozhodnutí podle kterého výživné patří k rukám matky, tak jsem se proti tomu ohradil. Poslala tedy opět úplně jiné číslo bankovního spojení a mě jen zajímá, když nevím jestli je ten účet vůbec její zda tam to výživné posílat s klidem a nebo hrůzou že mi za pár let oznámí že jsem neplatil. Nebo požadovat nějaký písemný doklad této změny včetně jejího podpisu? Mám její požadavek pouze v mobilu jako SMS zprávu, což jako důkaz asi nebude dostačující a navíc těžko budu roky tu SMS opatrovat.
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Jak ve svém dotazu správně uvádíte, vzhledem k tomu, že je dcera nezletilá, měl byste částky výživného poukazovat k rukám její matky, jak je stanoveno v soudním rozhodnutí, a nikoliv na bankovní účet Vaší nezletilé dcery. Je tedy v pořádku, že jste požadavku její matky nevyhověl. Pokud ke změnám bankovních účtů dochází u dceřiny matky často a Vy máte pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o její účet, můžete dceřinu matku požádat, aby Vám změnu čísla účtu vždy oznámila písemně a stvrdila oznámení svým podpisem. Pokud odmítne, doporučuji požadovat alespoň oznámení formou e-mailu či SMS a tyto zprávy archivovat. Další možností je předávat dceřině matce výživné osobně proti podepsanému dokladu o převzetí výživného.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Popínavé rostliny souseda plazící se na zdi - jak se bránit?
- Jak donutit souseda aby zkrátil popínavé, plazivé rostliny rostoucí na fasádě domu?
Soused si vysadil k hranici pozemku na svůj plot popínavé rostliny. Dohoda byla, že je bude udržovat do výše plotu, což teď nečiní a mě se pnou po mém domě, který je hranicí pozemku z mé strany. Jak mohu uplatnit, že budu mít fasádu bez rostlin, je nějaký zákon nebo vyhláška, popř paragraf? Děkuji za odpověd.
Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Ty části sousedových rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu, můžete odstranit svépomocí (bez ohledu na případný sousedův nesouhlas). Dle § 1016/3 občanského zákoníku totiž platí, že části rostlin přesahující na sousední pozemek (což lze samozřejmě vztáhnout i na sousední dům) může soused (zde Vy) odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Pokud není možné odstranit z fasády sousedovy rostliny přímo z Vašeho pozemku (a je tudíž nutné vstoupit na sousedův pozemek), nabízí se Vám dvě varianty řešení:
1/ vyzvěte souseda, aby ty části svých rostlin, které se pnou po fasádě Vašeho domu odstranil sám;
2/ chcete-li rostliny odstranit sama, můžete se po sousedovi domáhat toho, aby Vás na svůj pozemek za tímto účelem vpustil (toto Vaše oprávnění vyplývá z § 1022 občanského zákoníku).
Nepodaří-li se Vám odstranit části sousedových rostlin z fasády Vašeho domu svépomocí, přičemž dohoda se sousedem nebude možná, nezbude Vám, než se odstranění částí rostlin domáhat soudní cestou. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromé zahradě - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště (domeček a pískoviště) - je nutné stavební povolení (stavba na soukromém pozemku)?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
- Dětské hřiště na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
Máme v plánu na soukromé zahradě postavit dětem hřiště - otevřený domeček (na trámech s podestou ve výšce 145cm), pod kterým bude pískoviště a vedle něj houpačka. Rozměry základny 185x125cm.
Vzdálenost od hranice pozemku bude ve všech směrech více než 2m.
Je na takový to prvek na zahradě potřeba nějaké povolení/ohlášení či jiné administrativní kroky?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud Vámi zamýšlený dětský domeček splňuje všechny tyto podmínky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky,
- jedná se o stavbu s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- jedná se o stavbu na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí, tzn. že tento stavební záměr lze realizovat „ve volném režimu“ (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). S ohledem na zanedbatelné rozměry Vámi plánovaného dětského domečku by bylo ostatně absurdní, abyste pro realizaci tohoto stavebního záměru potřebovali nějaké přivolení stavebního úřadu.
Chcete-li mít v této věci naprostou jistotu, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a dotázat se zde na jeho právní názor (neboť jednotlivé stavební úřady vykládají ustanovení stavebního zákona mnohdy značně odlišně, bude vhodné vědět, jak kvalifikuje Váš stavební záměr místně příslušný stavební úřad).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná věcným břemenem nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?
- Služebnost přístupové cesty - zákaz ježdění autem, automobilem oprávněné osobě
- Osoba oprávněná služebností nerespektuje zákaz jezdění autem po přístupové cestě (věcné břemeno), jak postupovat?
Vlastním dům, ke kterému je jediný přístup po veřejně přístupné účelové komunikaci, rovněž v mém vlastnictví. Na tuto cestu vzniklo v roce 1948 tehdejší kupní smlouvou věcné břemeno – služebnost cesty k sousedícím pozemkům, aby tím byl zajištěn příchod k těmto pozemkům. Soused však po této cestě na základě dřívější ústní dohody – výprosy doposud jezdí autem. Toto jsem mu však písemně vypověděl, ale odmítl to a nadále po této cestě jezdí. Příjezdová cesta má šíři 2,2m, a protože se tam chystáme zanedlouho s rodinou stěhovat, požádal jsem úřad dle §7 Zákona o pozemních komunikacích o omezení tohoto přístupu, s výjimkou příchodu dle již zapsaného břemene pro sousedy. Ti se však brání a žádají také příjezd, který měli umožněn doposud. Mají na tento příjezd právo, když jsme měli o tomto pouze ústní dohodu – výprosu, a především, když je věcné břemeno – služebnost cesty ujednáno s upřesněním na příchod?
Děkuji za odpověď, Jakub.
ODPOVĚĎ:
Vaši sousedé mají právo užívat Vámi vlastněnou veřejně přístupnou účelovou komunikaci obvyklým způsobem, tedy i pro automobilovou dopravu (pokud to odpovídá stavebně-technickému stavu této komunikace), a to bez ohledu na Váš ne/souhlas s takovým užíváním.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že ke každé veřejně přístupné účelové komunikaci se váže tzv. právo obecného užívání, a to dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Právo obecného užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích je veřejným subjektivním právem, tzn. že Vámi zmiňované věcné břemeno a výprosa jsou právně irelevantní, neboť Vaši sousedé (či kdokoli jiný) jsou oprávněni užívat Vámi vlastněnou účelovou komunikaci z titulu práva obecného užívání (žádné "soukromoprávní povolení" od vlastníka této komunikace, tedy Vás, tudíž nepotřebují).
Máte-li v úmyslu omezit obecné užívání Vámi vlastněné účelové komunikace, musíte postupovat dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích, což jste již učinil.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba u produktovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavba u ropovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavební povolení na stavbu u produktovodu, ropovodu
- Výjimka na stavbu u produktovodu, ropovodu - kdy ji provozovatel dá stavebníkovi?
- Stavba domu u produktovodu vzdáleného méně než 50 metrů
- Ochranné pásmo na stavění stavby u produktovodu, ropovodu
- Demolice starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
- Zbourání starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
Koupili jsme pozemek se starším domem v chátrajícím stavu, se záměrem ho zbourat a postavit nový RD. V původním domě, který stojí od 1927 žila babička mé přítelkyně a toto místo má tedy i pro nás rodinný význam. Dům stojí na stavební parcele a tato je i v územním plánu obce dána jako zastavěná oblast. Nyní jsme zjistili, že jsme v ochranném pásmu produktovodu ropy, který byl vybudován v 1962. Předpokládám, že pokud bych stávající dům rekonstruoval, nebude s tím až takový problém, protože dům tam stál a hlavně vedle našeho domu stojí další řadová zástavba.
Ptám se ale na to, jak by to bylo v případě, že proběhne demolice a budeme chtít stavě nový dům na stávající parcele určené k zástavbě? Má správce produktovodu právo na to nám tuto stavbu zakázat? Ochranné pásmo je 100 m, dá se udělat výjimka na 50 m, ale my jsme v kratší vzdálenosti. Původní dům stál cca 15 m od produktovou a navíc u kraje silnice, nový dům bych situoval dále od silnice a asi 30 m vzdálenost od produktovodu. Na stránkách provozovatele produktovodu jsem se dočetl, že všechny žádosti o výjimku pod 50 m automaticky zamítají. Bohužel my nemůžeme jít nad 30 m, protože pak nám končí stavební parcela a pak jsme limitovaní ochranným pásmem vysokého napětí. Navíc jsem se dočetl, že do 2013 měl možnost udělit výjimku stavební úřad, ale nyní to může udělat pouze správce produktovodu – viz. příloha.
Pochopil bych, kdybychom nedostali povolení na úplně novou stavbu na novém pozemku „na zelené louce“, který by byl v ochranném pásmu, ale pokud na tomto místě stál 80 let dům??
V případě, že nám nepovolí stavbu, máme nárok požadovat nějaké odškodnění??? Byla by to zmařená investice – před koupí jsme si nechali udělat odborný odhad a dle tohoto pak pozemek koupili. Ke stavební parcele, která má výměru 1100m2 připadá i ovocný sad o výměře 5518m2. Takže v případě, že nám neumožní postavit nový dům, zůstane nám pouze pozemek k obdělávání.
O tom, že jsme v ochranném pásmu produktovodu nás neinformoval ani katastrální úřad a ani stavební úřad a rodina to taky nevěděla. Na stavebním úřadu mi řekli, že v případě výstavby nového domu musí správce produktovodu obeslat k vyjádření. Tak teď jsem ve fázi, zda nevíme jestli jít do rekonstrukce, ale dispozičně jsme měli jiný záměr než byl původní dům. Navíc dům je ve stavu, kdy se propadá střecha a je popraskané zdivo.
Předem moc děkuji za Vaši radu v této naší složité situaci. Děkuji. Miroslav
ODPOVĚĎ:
Bez souhlasu provozovatele produktovou bohužel nic nezmůžete, stavební úřad Vám nevydá stavební povolení.
Ve Vámi zmiňovaném odhadu ceny by mělo být uvedeno, že byla tato stanovena i vzhledem ke skutečnosti, že daný pozemek je v ochranném pásmu, což se výrazně projeví na možnostech užívání pozemku. Pokud tato informace nebyla součástí, je zde možnost uplatňovat (podle obsahu smlouvy) případné nároky z vad.
Vzhledem k tomu, že je produktovod zřizován a provozován ve veřejném zájmu, kdy tento zde stál (a ochranné pásmo zde již existovalo) v době, kdy jste tento pozemek kupovali, není zde nárok na náhradu za omezení vlastnického práva, přestože jste na svém vlastnickém právu stavbou produktovou značně omezeni.
Katastrální úřad nemá povinnost Vás o této skutečnosti informovat, stavební úřad pouze pokud se zeptáte. Každý se má sám brát o svá práva a informovat se o stavu věci sám a dopředu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování peněz manželovi darovací smlouvou bez převodu na účet manžela - prochází peníze dědickým řízením?
- Darování peněz ze SJM manželovi, manželce darovací smlouvou bez zaslání peněz na účet obdarovaného - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darování peněz manželce darovací smlouvou bez převodu na účet manželky - prochází peníze dědickým řízením?
- Darované peníze manželce bez převodu na její účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?
- Darované peníze manželovi bez převodu na jeho účet a smrt, úmrtí - půjdou peníze do dědického řízení?
Dotaz:
Manželé si písemnou dohodou uzavřenou bez notáře, (jen s ověřenými podpisy na poště) rozdělí společně nahospodařené úspory. Manželka daruje darovací smlouvou manželovi z této své poloviny 75% obnosu.
Má však tento finanční dar na svém bankovním účtě a než ho stačí převést manželovi, zemře. Jiný dědic kromě manžela není. Vstupuje tento dar do pozůstalostního notářského řízení? Nebo stačí, aby manžel předložil (soudu, notáři) darovací smlouvu a do pozůstalostním řízení ze zákona (manželka nezanechala závěť) vstoupí pouze zbývajících 25% ze sumy úspor, kterou měla manželka na svém účtě? Děkuji předem za odpověď. Leoš
ODPOVĚĎ:
Výlučný majetek nabývá manžel za trvání manželství pouze na základě zákonem stanovených výjimek, jako je např. dědění či darování. V ostatních případech spadá veškerý majetek nabytý za trvání manželství do společného jmění manželů (dále jen SJM). Do SJM tak náleží např. mzda, důchod, stavebního spoření, penzijního připojištění, atd.
Darování mezi manžely je možné pouze v případě, že manžel daruje majetek, který je v jeho výlučném majetku, tedy takový majetek, který nabyl na základě zákonem stanovených výjimek.
Pokud se nejednalo o darování z výlučného majetku, tak je takové darování neplatné. Jediný způsob, jak „darovat“ majetek ze společného jmění pouze jednomu z manželů je sepsání smlouvy o zúžení společného jmění manželů, avšak taková smlouva je platná pouze v případě, že je sepsána formou notářského zápisu.
Předpokládám, že manželé si písemnou dohodou mezi sebou „darovali“ peníze, které nabyli za trvání manželství střádáním ze mzdy či důchodu. Takové peníze tedy spadají do SJM a nelze je darovat pouze jednomu z nich formou darovací smlouvy, ale jen smlouvou o zúžení SJM, jak jsem psala výše. Notář tedy v dědickém řízení zahrne do SJM celou částku úspor, SJM poté vypořádá, a to zpravidla na poloviny (pokud se dědicové nedohodnou jinak) a do dědictví tak připadne polovina těchto úspor.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Koupě nemovitosti od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě bytu, domu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Koupě lesu od nezletilé osoby - postup, návod, průběh
- Souhlas soudu při prodeji nemovitosti nezletilou osobou
- Souhlas soudu při koupi nemovitosti od nezletilé osoby
Rád bych koupil les od nezletilé majitelky. Prý je nutné smlouvu dávat schválit někam na soud a ten potřebuje odhad. Je to pravda? Kdo tedy bude smlouvu jako prodejce podepisovat? Jak se má správně postupovat? Děkuji Jindřich
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 896/1 a 2 občanského zákoníku platí, že rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat; při právním jednání (např. při podpisu kupní smlouvy), které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci.
K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty (§ 898/1 občanského zákoníku).
Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě mimo jiné nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá (§ 898/2 písm. a) občanského zákoníku).
Ve Vašem případě tedy bude při podpisu kupní smlouvy nezletilá majitelka lesa zastoupena svými rodiči (kteří smlouvu podepíší), přičemž k tomu, aby byla kupní smlouva skutečně uzavřena, je zapotřebí, aby bylo její uzavření schváleno soudem. Pakliže by rodiče nezletilé majitelky lesa podepsali kupní smlouvu bez schválení soudu, pak by se k takovému právnímu jednání nepřihlíželo (§ 898/3 občanského zákoníku).
Dle § 466 písm. m) zákona o zvláštních řízeních soudních rozhodují soudy mimo jiné ve věci péče o jmění nezletilého dítěte. Návrh na zahájení takového soudního řízení mohou podat pouze zákonní zástupci nezletilého dítěte, tedy jeho rodiče (§ 468/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V této věci bude rozhodovat okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů (nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností) své bydliště (§ 4/2 ve spojení s § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
V rámci soudního řízení bude nezletilé dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469/1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Jelikož soud bude v tomto případě rozhodovat o tom, zda je prodej lesa v nejlepším zájmu jeho nezletilé majitelky, lze předpokládat, že si soudce skutečně vyžádá vypracování znaleckého posudku, na jehož základě bude posuzovat, zda je sjednaná kupní cena přiměřená (tzn. zda není nedůvodně zkracováno jmění nezletilého dítěte).
V současné chvíli Vám lze doporučit:
- sjednat s rodiči nezletilé vlastnice lesa vypracování znaleckého posudku,
- připravit s rodiči nezletilé vlastnice lesa návrh kupní smlouvy (přičemž odhadní cena lesa dle znaleckého posudku se stane podkladem pro kupní cenu),
- dohodnout se s rodiči nezletilé majitelky lesa, aby podali k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na zahájení řízení o schválení kupní smlouvy.
Pro učinění kteréhokoli ze shora uvedených právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Nemožnost kolaudace - stavba omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat stavbu stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)
- Nemožnost kolaudace garáže - omylem stojí na pozemku ve spoluvlastnictví bez možnosti odkoupení podílu pozemku (zjištěno přeměřením pozemku)
- Jak zkolaudovat garáž stojící omylem na pozemku ve spoluvlastnictví (zjištěno přeměřením pozemku)
Postavena garáž na stavební povolení úřadu 05/2004. Část stavby (2 m2) leží na pozemku, který spoluvlastním (3/16) s cizí osobou. To se zjistilo těsně před kolaudací přeměřením pozemku. Se spoluvlastníkem dohoda o odkupu (rozdělení parcely) není možná. Stavební úřad si neví rady s kolaudací!
Děkuje: Radomír
ODPOVĚĎ:
Dle § 1117 občanského zákoníku platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Přestože tedy můžete vykonávat vlastnické právo k celému pozemku, jste v jeho výkonu omezen stejným právem druhého spoluvlastníka. Co se týče rozhodování o nakládání se společnou věcí, je v zásadě zapotřebí nadpoloviční (v některých případech i vyšší) většina hlasů spoluvlastníků (jak vyplývá z § 1128/1 občanského zákoníku), tzn. že k vybudování části garáže na spoluvlastněném pozemku bylo zapotřebí získat souhlas druhého spoluvlastníka.
Lze předpokládat, že stavební úřad zahájí v této věci řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), neboť garáž byla umístěna v rozporu s přivolením stavebního úřadu. V rámci tohoto řízení bude možné, abyste stavební úřad požádal o dodatečné povolení stavby (což Vám lze jednoznačně doporučit).
Máte-li zájem na tom, aby byla Vaše garáž umístěna na pozemku (pozemcích), jehož jste výlučným vlastníkem, nabízí se Vám v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Oddělení ze spoluvlastnictví:
Není-li možné, abyste se s druhým spoluvlastníkem dohodl na Vašem oddělení ze spoluvlastnictví, bude nutné, abyste provedl oddělení ze spoluvlastnictví soudní cestou (§ 1140 a násl. občanského
zákoníku). V žalobě na oddělení ze spoluvlastnictví navrhněte, jak má být spoluvlastněný pozemek rozdělen (tedy tak, aby se pozemek, který nově připadne Vám, nacházel pod Vaší garáží). Bude-li Váš návrh odpovídat velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu (a nebudou-li tomu bránit jiné překážky), vyhoví soud Vašemu návrhu a předmětný pozemek rozdělí (přičemž Vy i bývalý spoluvlastník se stanete výlučnými vlastníky nově vzniklých pozemků).
2/ Přestavek:
Dle § 1087 občanského zákoníku platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Občanský zákoník neurčuje, co se myslí „malou částí stavby“ (která musí přesahovat na cizí pozemek), obecně se však soudí, že by to nemělo být více než 10% plochy stavby. Je-li tato podmínka ve Vašem případě splněna (což z dotazu nevyplývá), bylo by možné uvažovat o tom, že garáží zastavěná část pozemku se stala Vaším výlučným vlastnictvím, přičemž jste povinen uhradit za to druhému spoluvlastníkovi obvyklou cenu takto zastavěné části pozemku (resp. cenu, která odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu tohoto spoluvlastníka).
Nebude-li možné se s druhým spoluvlastníkem shodnout na tom, že došlo k aplikaci ustanovení o přestavku, bude nutné, abyste podal k soudu tzv. určovací žalobu (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž se budete domáhat, aby soud určil, že zastavěná část spoluvlastněného pozemku je skutečně přestavkem a náleží do Vašeho výlučného vlastnictví.
Rozhodnete-li se podat k soudu žalobu (ať už v rámci první či druhé varianty řešení), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba s okny vzdálená 2 metry od hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Stavba s okny u hranice pozemků - je nutný souhlas majitele vedlejšího pozemku?
- Je nutný souhlas majitele pozemku pokud se na vedlejším staví stavba s okny nasměrovanými na pozemek?
Dobrý den, sousední pozemek je velmi úzký, je umístěn podélně kolem našeho plotu. Nyní nám sousedé oznámili, že ve vzdálenosti 1,75 m od našeho plotu bude umístěna dočasná stavba s okny na náš pozemek a budou zde provozovat mateřskou školu. Je to možné? Musí mít sousedé náš souhlas? Máme možnost této stavbě případně zabránit? Velmi děkuji za odpověď, Leona.
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že dočasnost předmětné stavby nehraje v podstatě žádnou roli, neboť i dočasná stavba je stavebním zákonem považována za stavbu (§ 2/3 stavebního zákona), tzn. že pro proces jejího povolení platí v zásadě stejná pravidla, jako pro stavby ostatní.
Hodlají-li Vaši sousedé umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, lze předpokládat, že pro realizaci takového stavebního záměru budou potřebovat nějaké přivolení stavebního úřadu. O jaké konkrétní přivolení se bude jednat závisí na stavebně-technických parametrech dočasné stavby (a na dalších okolnostech), které však z dotazu nevyplývají. Z tohoto důvodu odpovím pouze obecně:
- v rámci územního řízení přichází v úvahu územní souhlas (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo územní rozhodnutí (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky územního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti územnímu rozhodnutí odvolat) ;
- v rámci stavebního řízení (které navazuje na územní řízení) přichází v úvahu souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (pro jehož vydání však budou sousedé potřebovat Váš písemný souhlas), nebo stavební povolení (pro jehož vydání nebude Váš souhlas zapotřebí, stanete se však účastníky stavebního řízení a budete oprávněni vznášet své námitky, popř. se proti stavebnímu povolení odvolat).
Je samozřejmě možné, aby stavební úřad povolil Vašim sousedům umístit dočasnou stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, proti takovému povolení však můžete brojit námitkami, popř. se můžete proti povolení odvolat.
Nebudete-li o zahájení příslušného řízení před stavebním úřadem informováni, přičemž Vaši sousedé již započnou s realizací stavby, budete se moci obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této skutečnosti (tzn. zda Vaši sousedé nestaví bez příslušného přivolení stavebního úřadu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení věcného břemene lesní cesty
- Přístupová cesta k nemovitosti přes les a vydržení služebnosti lesní cesty
- Je možné vysoudit přístup na pozemek přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem pozemku)?
- Je možné vysoudit přístup ke stavbě přes lesní cestu (dlouhodobě užívanou majitelem stavby)?
K nemovitosti - domu s č. p. v na okraji městské zástavby - je přístup pouze po lesním pozemku, po dlouhodobě používané, vyšlapané a občasně i vyježděné cestě. Jaký vliv na vydržení věcného břemene pro cestu má to, že na lesní pozemky je vjezd zakázán lesním zákonem, čili jakému právu dá soudce přednost : právu na příjezd k domu nebo liteře lesního zákona. Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Soud dá s největší pravděpodobností přednost liteře lesního zákona.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětná lesní cesta je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa dle § 3/1 lesního zákona.
V tomto ohledu je v první řadě nutné upozornit na § 1261 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.
Ze shora citovaného ustanovení občanského zákoníku tak vyplývá, že služebnost (věcné břemeno) cesty (popř. stezky) nemůže být v případě pozemku určeného k plnění funkcí lesa vydržena (neboť vydržení není uvedeno ve výčtu způsobů, jakými lze pozemkovou služebnost k takovému pozemku zřídit).
Dále je nezbytné vycházet z § 19/1 lesního zákona, dle něhož má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (vstup do lesa je tedy umožněn každému na základě veřejnoprávního předpisu). Tento způsob užívání lesa je pak omezen v § 20/1 písm. g) lesního zákona, dle něhož je v lesích zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly (přičemž z tohoto zákazu může být dle § 20/4 lesního zákona udělena vlastníkem lesa výjimka).
Podobné problematice se věnoval rovněž Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006, dospěl k těmto závěrům:
„V lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly [§ 20 odst. 1 písm. g) zákona č. 89/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ]. Výjimku z tohoto zákazu může povolit jen vlastník lesa (§ 20 odst. 4 lesního zákona). Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí … Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců (§ 19 odst. 1 lesního zákona).
Věcné břemeno nemůže soud ani soukromé osoby zřídit v rozporu s veřejnoprávními předpisy; zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku, nelze zřídit věcné břemeno se zapovězeným obsahem. Proto soud nemůže bez souhlasu vlastníka lesa zřídit právo průjezdu lesem jako věcné břemeno. “
Ze stejných důvodů by soud k předmětnému pozemku patrně nezřídil ani tzv. právo nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Dle § 1032/2 občanského zákoníku totiž nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit (takovým pozemkem je bezpochyby i pozemek určený k plnění funkcí lesa).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Neplátce DPH pracující pro zahraniční firmu (plátce DPH) - změní se neplátce na plátce?
- Automatická záměn neplátce DPH na plátce DPH při práci pro zahraniční firmu odvádějící DPH
Jsem OSVČ - neplátce DPH, když uzavřu smlouvu o dílo se slovenskou firmou - plátce DPH (objednavatel), abych českým klientům vypracovávala odborné texty k seminárním pracím, platby budou v CZK, stává se ze mě identifikovaná osoba? Děkuji, Naděžda
ODPOVĚĎ:
Dle § 6i Zákona o DPH se osoba povinná k dani, která není plátcem (tedy Vy), stane identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU. Musíte se tedy registrovat jako identifikovaná osoba a v měsících, ve kterých uskutečníte toto plnění, budete podávat souhrnné hlášení. Termín pro podání souhrnného hlášení je vždy 25. den po skončení měsíce, v němž byla služba poskytnuta.
__
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Stavební spoření našetřené z peněz SJM a rozvod manželství
- Stavební spoření našetřené z peněz manželů a rozvod manželství
- Peníze naspořené ze SJM pro děti a rozvod manželství s vypořádáním SJM
- Vyplacení SJM po rozvodu manželství ve splátkách - je to reálné?
- Vyrovnání SJM mezi manželi po rozvodu manželství ve splátkách - je to reálné?
Manžel mě 6 měsíců podváděl a po provalení se nevěry šel bydlet do nájmu s milenkou. Nyní po dvou měsících chce řešit rozvod. Byli jsme domluveni, že mi nechá zařízený byt v SJM a on si nechá peníze. Bohužel v těchto společných penězích jsou peníze dětí (asi 500.000 Kč) z ukončeného stavebního spoření na jejich jméno. Ráda bych věděla, zda má na tyto peníze nárok? Požadovala jsem, aby dětem založil účty na jejich jméno a ty peníze na ně vložil, řekl mi, že do toho mi nic není, že ty peníze spořil on … samozřejmě, já byla na MD a později jsem měla nízký plat, ale peníze byly společné.
A ještě bych se chtěla zeptat, zda je možné manželovi společné vypořádání splácet po měsíčních splátkách, když mám malý plat? Děkuji Gabriela
ODPOVĚĎ:
Peníze uložené na dětskou smlouvu jsou od okamžiku uložení majetkem dítěte bez ohledu na to, kdo peníze skutečně spoří. Dle nového občanského zákoníku, který vešel v platnost od 1.1.2014 platí, že rodiče mohou s penězi ze stavebního spoření svých dětí nakládat jen se souhlasem opatrovnického soudu. Paragraf 898 nového občanského zákoníku totiž říká, že: „K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. “ V praxi to znamená, že při ukončení stavebního spoření nezletilého v období od ledna 2014 do dubna 2016 musel zákonný zástupce kromě sepsání výpovědi zažádat o souhlas také opatrovnický soud. Opatrovnický soud pak udělil souhlas s ukončením stavebního spoření za předpokladu, že rodiče prokázali, že veškeré uspořené peníze vynaloží výhradně ve prospěch dítěte, na které je smlouva vedena.
Změnu přinesl zákon č. 104/2016 účinný od 6.4.2016, který pozměnil zákon o stavebním spoření. Souhlas soudu nyní není zapotřebí tehdy, jestliže s výpovědí smlouvy o stavebním spoření souhlasí oba rodiče a jestliže je smlouva vypovězena až po uplynutí šestileté vázací lhůty. Tato změna zákona ale nemění nic na tom, že peníze z ukončeného stavebního spoření jsou majetkem dětí, nikoliv toho, kdo je spořil, a proto nejsou součástí společného jmění manželů (SJM). Doporučuji tedy Vašeho manžela upozornit na to, že peníze ze stavebního spoření dětí mu nepatří a pokud si je ponechá pro vlastní potřebu, vystavuje se v budoucnu možnosti žaloby ze strany dětí.
Co se týče vypořádání společného jmění manželů, pokud se na tom s manželem dohodnete, můžete mu vše splácet postupně. Jestliže manžel na takovýto způsob vypořádání nepřistoupí, můžete se s tímto požadavkem obrátit na soud. Nelze však předjímat, zda soud takovému požadavku vyhoví.
__
FINANCE-DANĚ
- Příložitostné ubytování a odvod daně z příjmu
- Přívýdělek v důchodu - příložitostný pronájem pokoje, pokojů
- Daň z příjmu u příležitostného ubytování
- Daň z příjmu u příležitostného pronájmu pokoje, pokojů
Máme spolu s manželkou dům, podle kolaudace „Rodinný dům“. Po dostavbě domu, po roce 1992 žena podnikala doma ve sféře Ubytování v soukromí. Po několika letech přestala jezdit klientela v takové míře, aby ji a rodinu uživila a tak šla po pozastavení Živnostenského listu, pracovat na plný úvazek, jako zaměstnankyně. Mně je 59 let, jsem plně invalidní kardiak. Je nám líto mít prázdné pokoje, když jsem doma a je možnost je příležitostně pronajmout na krátkodobý pobyt hostům. Je možné je pronajmout jako „Příležitostné ubytování“, když by se jednalo o opravdu malou obsazenost, párkrát v roce? Stačí si hlídat hranici pro odvod daně 15000, - Kč ročně, nad limit odevzdat daň, nebo musím podle nové Babišovy novely, Elektronické evidence tržeb, mít doma program v počítači za několik tisíc korun, zasílat evidenci, nebo snad dokonce pokladnu, když nejsem podnikatel, ani jím být nechci? Co musím splnit, abych mohl občas ubytovat hosty, podle mé představy, nebýt podnikatelem, jen invalidním důchodcem s možností přivýdělku? Jde to? Děkuji za odpověď. Filip
ODPOVĚĎ:
Pokud budete ubytovávat "párkrát v roce", bude se jednat o soustavnou činnost, na kterou potřebujete živnostenský list. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebudete muset podávat, pokud Vaše příjmy nepřesáhnou 15 000 Kč za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. Pokud budete přijímat platby v hotovosti, budete muset elektronicky evidovat tržbu od 1. 3. 2018 a zákazníkům vydávat účtenky s unikátním kódem.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Nákup nemovitostí osobou bez českého občanství - možnost darování, prodeje, převodu na jinou osobu v ČR
- Nákup bytu, domu osobou bez českého občanství - možnost darování, prodeje, převodu na jinou osobu
- Může osoba bez českého občanství koupit byt, dům, pozemek, nemovitost v ČR?
- Koupě bytu, domu, nemovitosti osobou bez českého občanství na území ČR
2004 jsem získala občanství USA (nikoliv sňatkem, ale díky rezidenci). Sice jsem tušila, že pozbydu České občanství, ale neřešila jsem to a dále používala občanský průkaz i pas. 2010 jsem dokonce koupila nějaké pozemky od Pozemkového fondu (který prodával jen občanům České republiky) a 2015 jsem odkoupila pozemky od soukromých osob.
Pokud si nyní požádám zpět o České občanství, co se stane s pozemky, které jsem v mezidobí nabyla? Mohu je převést na třetí osobu? Existuje nějaká cesta, jak si pozemky udržet? Děkuji, Iveta.
ODPOVĚĎ:
dle znění dotazu usuzuji, že státní občanství České republiky jste pozbyla dle § 13 písm. b) ve spojení s § 17 zákona o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky (v jeho znění z roku 2004).
Je pravdou, že dle § 4/1 písm. a) zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (v jeho znění z roku 2010) mohla být nabyvatelem zemědělských pozemků pouze fyzická osoba, která byla státním občanem České republiky, nebo občanem jiného členského státu Evropské unie (za splnění dalších podmínek).
Vzhledem k tomu, že pozemky na Vás byly převedeny, přestože jste nebyla nabyvatelkou dle shora uvedené definice, bylo by možné uvažovat o absolutní neplatnosti takového převodu (jak v roce 2010 vyplývalo z § 39 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se Vám nabízejí v zásadě 2 varianty řešení:
1/ Mrtvý brouk:
Jste-li v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník předmětných pozemků (což předpokládám), soudím, že nastalou situaci nemusíte de facto nijak řešit. Při opětovném nabytí občanství České republiky nebude žádný státní orgán (či jiný subjekt) zkoumat rozsah a strukturu Vašeho majetku (ani jeho původ). Lze si vcelku ztěží představit, že by jakýkoli subjekt z vlastní iniciativy zpochybňoval platnost nabytí předmětných pozemků (týká se samozřejmě těch pozemků, které jste nabyla od Pozemkového fondu České republiky).
2/ Převod pozemků na třetí osobu:
Dle § 984/1 občanského zákoníku platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.
Předmětné pozemky proto můžete úplatně převést (prodat) na třetí osobu (např. rodinného příslušníka). Bude-li se tato třetí osoba domnívat, že jste oprávněným vlastníkem předmětných pozemků (neboť je to uvedeno v katastru nemovitostí), bude jí svědčit dobrá víra a stane se vlastníkem předmětných pozemků. Následně (popř. až poté, co nabudete státní občanství České republiky) Vám může tato osoba převést (prodat, darovat) tyto pozemky zpět.
Pro zvážení, kterou ze shora uvedených variant zvolit (popř. zda se vydat jinou cestou) Vám doporučuji kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
kterému můžete (pro získání objektivního náhledu na věc) předložit rovněž veškeré relevantní dokumenty.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1993 Sb. , o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky
zákon č. 95/1999 Sb. , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek s invalidním důchodem - nárok na výživné, alimenty
- Výživné, alimenty u syna, dcery s invalidním důchodem - musí rodič platit "donekonečna"?
- Potomek neschopný se živit - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů
- Syn, dcera neschopný se živit - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů
V této době se rozvádím. Mám syna (21 let), který je od ukončení školy v roce 2015 veden na ÚP - bez podpory, nemůže nalézt zaměstnání a navíc to vypadá, že mu bude přiznán ČID I. stupně vzhledem k ADHD a dalším problémům. Bydlí u mne, živím ho. Jak to bude v tomto případě po rozvodu? Bude manžel muset platit synovi výživné a jak dlouho, kdo o něj má žádat - syn? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže se dítěti po ukončení studia nedaří najít zaměstnání a nemá žádné finanční prostředky k zajištění svých životních potřeb, může vyživovací povinnost rodičů nadále trvat. Pokud s manželem stále sdílíte společnou domácnost, předpokládám, že na domácnost (a tudíž i na výživu syna) finančně přispívá. Pokud ale žijete a hospodaříte odděleně, měl by Váš manžel poskytovat synovi výživné už teď, nikoliv až po rozvodu. Doporučuji tedy synovi, aby otce požádal o poskytování výživného. Pokud otec nebude s poskytováním výživného souhlasit, bude muset Váš syn podat k okresnímu soudu v místě otcova bydliště návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde Váš syn k dispozici na internetu nebo mu s jejich sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek, výživné je možné požadovat až tři roky zpětně. Jak již bylo uvedeno na začátku, vyživovací povinnost bude trvat do doby, dokud Váš syn nebude schopný se sám živit.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Splácení domu na hypotéku - splácí jen 1 spolumajitel, jde o bezdůvodné obohacení?
- Jen jeden ze spoluvlastníků splácí byt, dům - jde o bezdůvodné obohacení?
- Bezdůvodné obohacení - jen jeden ze spoluvlastníků splácí byt, dům, nemovitost
- Bezdůvodné obohacení - jen jeden ze spolumajitelů splácí byt, dům, nemovitost
- Nemovitost ve spoluvlastnictví splácí jen druh, partner - jde o bezdůvodné obohacení?
- Byt, dům ve spoluvlastnictví splácí jen druh, partner - jde o bezdůvodné obohacení?
!!!PUBLIKOVAT SE ZPOŽDĚNÍM!!!
S bývalým přítelem vlastníme nemovitost (dům se zahradou v Praze), který jsme kupovali 2013 a brali si na něj společně hypotéku (bonitní byl partner, má vysoké příjmy, ale hypoteční úvěr jsme psali na oba, stejně jako nemovitost máme v podílovém spoluvlastnictví). Hypotéka byla na 9 milionů, v tuto chvíli je na cca 8 milionů. Platil jí bývalý partner ze svého účtu, ještě jsme měli společný účet u jiné banky, vedený na jeho jméno, ke kterému jsem měla dispoziční právo a ze kterého se platily výdaje domácnosti a dětí. Tehdy jsme byli zasnoubení, on asi po roce zasnoubení zrušil. Z tohoto vztahu se narodily dvě děti, nyní 1 a 3 roky. (Brala jsem pokračování vztahu jako druh a družka, neměla jsem moc na vybranou)
05/2016 jsem od něj odešla (má již oficiálně jinou partnerku a další spolužití prostě nešlo).
Nicméně. Chtěl, abych přepsala dům i hypotéku na něj, nabídl mi 600 000 Kč, což jsem odmítla. Dům má hodnotu kolem 14 milionů Kč.
V tuto chvíli na mě podal žalobu na bezdůvodné obohacení, a žádá polovinu splátek hypotéky za 2 roky zpětně. Částka činí cca 460 000. Nyní již tedy platíme hypotéku napůl, posílám mu polovinu splátky na jeho účet.
Jakým způsobem se mohu bránit? Je opravdu bezdůvodné obohacení, když jsem s ním žila, starala se o děti a dům, na společný účet posílala celou rodičovskou, žádné jiné příjmy neměla? Mohu se nějak právně bránit? Na čem bych mohla postavit obhajobu?
Děkuji a jsem s pozdravem,
Daniela
ODPOVĚĎ:
Daná věc je právně velmi jednoduchá a bohužel pro Vás nemá žádné jiné východisko, než polovinu již uhrazených splátek bývalému partnerovi vyplatit. Úplně jiná situace by byla, kdybyste byli manželé, ovšem za dané situace jste z pohledu práva dvě cizí osoby, které měly své závazky hradit na půl. Rozhodně pro Vás není výhodné na bývalého partnera přepisovat majetek v hodnotě 7 milionů za 600.000,-Kč. Radši akceptujte skutečnost, že mu budete muset uhradit 460.000,-Kč. Je otázkou, zda byste případně po bonitním otci svých dětí nevysoudila vysoké výživné a to i tři roky zpětně.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod církevního svazku - má vliv svatba v kostele na rozhodnutí soudu?
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Vydědění manžela závětí - lze to nebo ne?
- Vydědění manžela poslední vůlí - lze to nebo ne?
- Vydědění manžela testamentem - lze to nebo ne?
Může mne a manžele civilní soud rozvést, pokud já nebudu souhlasit, když jsme se oddávali církevně? Nevím, jestli to bude mít u civilního soudu nějakou váhu, váže mě k němu jenom ten slib, který jsem dala v kostele. Toho člověka si už nevážím a společné soužití s ním si po předešlých peripetyjích neumím představit, co přiznám samozřejmě i u soudu. Kdyby se chtěl vrátit, tak to budu muset vzhledem k tomu slibu akceptovat. Budu se snažit o anulaci, ale prý jsou malé šance na úspěch.
V případě mého úmrtí by teda zákonně připadl můj podíl na bytu jemu. Můžu ho pomocí závěti vydědit? Připadl by můj majetek jiné osobě na kterou bych napsala závěť, nebo vždy po manželce dědí manžel??
Může on předčasně ukončit hypotéku její předčasným splacením, pokud já s tím nebudu souhlasit. Může mi to v případě sporného rozvodu soud nařídit?? Nebo musí ohledně hypotéky dojít k vzájemné domluvě mezi námi?
Když mi před notářem manžel podepíše, že jsme se domluvili na vyplacení výše zmíněných 400.000 Kč v 12/2019 bude to mít právní váhu a a zaručí mi to, že bude muset svého závazku dostát?
ODPOVĚĎ:
Civilní soud může rozvést i církevní sňatek z podnětu jednoho z manželů, pokud je prokázán trvalý rozvrat manželství. Při splnění dalších podmínek však soud manželství nerozvede, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti a také pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel. Ještě jednou připomínám, že je třeba splňovat další podmínky.
Vydědění v případě manžela nepřichází v úvahu, protože vydědit lze pouze nepominutelného dědice, kterými jsou zejména děti zůstavitele (toho, po kom se dědí). O svém majetku (i tom vašem v SJM) však můžete pořídit pro případ smrti závětí, dědickou smlouvou, či odkazem. Pokud se však rozvedete, potom již bývalý manžel nedědí ze zákonné posloupnosti.
Ohledně hypotéky se situace bude řešit buď dohodou mezi vámi a pokud k ní nedojde, může každý z vás podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Pokud máte hypotéku zřízenou vyloženě společně, pak je třeba i vašeho souhlasu k jakýmkoliv operacím s hypotékou, doporučuji Vám však zkontrolovat hypoteční smlouvu, ať víte, jak ji máte nastavenou. Soud v žádném případě nebude nařizovat předčasné splacení.
Ohledně poslední části dotazu bohužel nerozumím, na co přesně se ptáte (k čemu se dotaz vztahuje), pokud svůj dotaz doplníte a dovysvětlíte, rád Vám i na tuto část dotazu odpovím.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel žádá po uživateli bytu doplatek za energie 3 roky zpětně - má na to nárok?
2013-2016 máme pronajatý byt. Většina z nás jsou studenti. Během té doby jsme se různě střídali, já na bytě bydlela od 06/2013 do 03/2015. Smlouva byla psaná vždy na jednoho a ostatní byli uvedeni jako uživatelé bytu (na mě nikdy psaná nebyla). Nedávno se mi z bytu ozvali, že po mně chtějí nedoplatky za elektřinu, plyn, vodu atd. , ale za celou dobu, co jsem tam bydlela. Majitelka si řekla o nedoplatky až teď. Faktury nám doložila, ale jsou staré, až z roku 2013. Má vůbec právo žádat tak staré platby? Nemá nárok jen na nedoplatky z minulého roku? Na smlouvě máme napsáno, že to má "vyúčtovat ihned po zúčtování od dodavatelů". Platí tady ta 4měsíční lhůta uvedená v zákoně? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Poskytovatel služeb je skutečně povinen příjemci služeb doručit vyúčtování služeb vždy nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Tím je zpravidla kalendářní rok. Tedy např. vyúčtování za rok 2015 je povinen doručit do konce dubna 2016. Jestliže poskytovatel služeb nedoručí včas vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu za prodlení, která aktuálně (2016) činí 50 Kč za každý den prodlení (za minulé roky je kvůli novele zákona účinné od 1.1.2016 výše pokuty rozdílná). Pronajímatelka má tedy právo po vás platby požadovat, vy však proti ní máte právo na vyplacení poměrně tučné pokuty.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna na hranici pozemků ve vlastnictví jednoho z majitelů pozemku - povinnosti majitele studny vůči sousedovi
Před lety jsme koupili chatu kde je i studna, která je polovinou na mém pozemku a polovinou na pozemku souseda. Studnu vlastním já. Jsem povinnen zpřístupnit sousedovi pitnou vodu i když s ní zalévá? Dále se chce připojit na novou koupelnu, kterou u sebe postavil.
Prosím vás o informaci, jaké jsou mé povinnosti k sousedovi? Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyřešit otázku, zda je předmětná studna stavbou, tzn. nemovitou věcí. Co se týče studní, je obecně přijímán názor, že studna zhotovená např. z betonových skruží je stavbou (a tudíž nemovitou věcí), naproti tomu pouhý vrt či kopaná studna (nezajištěná betonovými skružemi apod.) obvykle za stavbu považována není. Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vašem případě se o stavbu (a tudíž nemovitou věc) jedná.
Zadruhé je zapotřebí vyřešit otázku, z jakého důvodu se považujete za vlastníka předmětné studny (pokud tato studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousední pozemek). V tomto ohledu je podstatné, zda je studna např. zmíněna v kupní smlouvě, kterou jste nabyl předmětnou chatu a k ní náležející pozemek. Došlo-li by totiž v budoucnu ke sporu s Vaším sousedem, mohlo by být zpochybněno rovněž Vaše výlučné vlastnické právo ke studni (z tohoto důvodu je důležité, abyste byl schopen výlučnost svého vlastnického práva k předmětné studni řádně prokázat). Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná studna je Vaším výlučným vlastnictvím.
Je-li předmětná studna Vaším výlučným vlastnictvím, nemáte vůči svému sousedovi, co do přístupu k vodě z této studny, žádné povinnosti. Sama skutečnost, že Vaše studna stojí částečně na pozemku Vašeho souseda nezakládá jeho právo na vodu z této studny. Přivolíte-li proto k tomu, aby soused čerpal z Vaší studny vodu, bude se jednat pouze o Vaší dobrou vůli (popř. může být sousedovo právo na vodu zajištěno zřízením služebnosti či závazkového práva, jak uvádím níže).
Fakt, že Vaše studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousedův pozemek, samozřejmě zakládá mezi Vámi a Vaším sousedem určitý právní vztah:
- dle § 1087/1 občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku (jedná se o tzv. přestavek), stane se část cizího pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře (vzhledem k tomu, že ve Vašem případě zasahuje studna na sousedův pozemek přibližně polovinou své plochy, není toto ustanovení občanského zákoníku na Váš případ aplikovatelné) ;
- nastalý stav bude řešitelný dle ustanovení o stavbě na cizím pozemku (§ 1085 a § 1086 občanského zákoníku), tzn. že nebude-li dohoda se sousedem možná (např. dohoda o odkoupení části sousedova pozemku, který je zastavěn studnou), bude věc řešitelná u soudu (soud může např. rozhodnout, že část sousedova pozemku zastavěná studnou připadá do Vašeho vlastnictví, a to samozřejmě za náhradu).
Přístup souseda k vodě z Vaší studny může být zajištěn buď závazkově (např. uzavřením nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce), popř. můžete zřídit ve prospěch Vašeho souseda služebnost práva na vodu (věcné břemeno). Konkrétně dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Služebnost musí být zřízena prostřednictvím písemné smlouvy a vzniká jejím zápisem do katastru nemovitostí. Služebnost můžete založit ve prospěch Vašeho souseda (tzn. že v okamžiku jeho smrti služebnost zanikne), nebo ve prospěch sousedova pozemku (tzn. že tato služebnost by svědčila každému budoucímu vlastníkovi sousedova pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně či bezúplatně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce ve firmě v insolvenci - odstupné, proplacení dovolené za rodičovskou dovolenou
Jak řešit výpověď? Mám nárok na odstupné - společnost u které mám smlouvu, byla v insolvenci? Proplacení dovolené za rodičovskou dovolenou?
Můj partner byl i mým zaměstnavatelem. Po rozchodu před porodem mě nutí k výpovědi z práce, ale o odstupném nechce slyšet. Výpověď jsem nedala. Důležité je zmínit, že společnost, ve které jsem pracovala, byla v insolvenci. Má smlouva byla na pracovní zařazení asistentka likvidátora s pracovištěm doma. Likvidátorem společnosti, byl můj partner. Navíc jsem měla smlouvu na dobu určitou na 5 měsíců 6/2013- 31.10.2013. Ve smlouvě je uvedeno, že je společnost v likvidaci. Po uplynutí jsem pracovala dále ještě 3 měsíce a zaměstnavatel za mě odváděl nadále pojištění. Další smlouvu o prodloužení pracovního poměru nemám. Než jsem otěhotněla, pracovala jsem u něho 8 měsíců (do konce ledna 2014) a 1.2.2014 nastoupila na mateřskou. Nástup na mateřskou mi jako zaměstnavatel potvrdil. V té době jsme spolu ještě byli. Na mateřské dovolené jsem k dnešnímu dni přes dva roky. Tudíž i jeho zaměstnancem. Mám prosím nárok na odstupné?
A mám nárok na proplacení dovolené? Vlaďka
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v roce 2014 uzavřela novou pracovní smlouvu, jsou důležité její podmínky, zejména tedy doba trvání. Nárok na odstupné je dán v případech uvedených v § 67. Jde tedy o rozvázání pracovního poměru v případě výpovědi zaměstnavatele pro a) organizační změnu, b) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
Na odstupném se lze také dohodnout. Zákon stanoví v § 67 zákoníku práce minimální výši odstupného, ovšem pouze pro případy výpovědi od zaměstnavatele. Koletivní smlouvy či výsledky jednání se zaměstnavatelem mohou zakládat nárok i vyšší.
__
OBČAN-DLUHY
- Insolvence manželky před manželstvím - vliv na majetek manžela při rozvodu manželství
- Insolvence manžela před manželstvím - vliv na majetek manželky při rozvodu manželství
Od 2014 žiji se ženou v obecním bytě, který užívala s manželem. Tento však 2013 byt opustil a manželství dospělo 2014 k rozvodu. Během jejich 20letého manželství vzniklo dosti vysoké zadlužení u bank, hypotéka, nebankovní půjčky - cca 2.500.000 Kč. Po rozvodu paní dluh řešila insolvencí, od dubna 2015 má sjednán splátkový kalendář na 5 let. Po 2 letech společného soužití jsme se po jejím důmyslném tlaku dohodli na uzavření manželství, vzniklo 4.6.2016. Bohužel již pár dní po sňatku manželka začíná intenzivně vytvářet stav (nevěra), který může v budoucnu dospět k rozvodu. Zajímá mne, jak by se mne rozvodem dotkla její předmanželské insolvence a jak se řeší společné užívání obecního bytu. Jsem invalida III. stupně - po infarktu, rekurentní deprese, 57 let. Můj příjem je pouze důchod, závazky krom menší půjčky u banky (cca 100.000 Kč, před manželstvím) nemám. Také se ptám zda už nyní neexistuje nějaká prevence před možnými problémy, které by mohli v budoucnu
rozvodem vzniknout.
Děkuji předem za odpověď. Maroš
ODPOVĚĎ:
Možnost prevence ve smyslu možnosti zakázat manželce uzavírat určité smlouvy není. Nejvhodnějším řešením je uzavření dohody o zúžení a vypořádání společného jmění manželů. Na jejím základě byste každý nabýval majetek do svého výlučného vlastnictví. V případě rozvodu by se již nic nevypořádávalo a dluhy manželky by by zůstaly jejími dluhy, stejně jako ve Vašem případě. Jde však o dohodu. Pokud k ní nedojde, je třeba uvažovat o rozvodu. Obecně totiž také odpovídáte za dluhy vzniklé za doby trvání manželství. Insolvence by se Vás neměla dotknout a užívání bytu závisí na stanovisku obce, komu jej pronajme a souvisejících smlouvách.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželka zemřelého odvezla věci zesnulého a nenahlásila je v dědickém řízení - je to obcházení zákona?
- Obcházení zákona - jeden z dědiců odvezl věci z bytu zemřelého a nenahlásil je notáři v dědickém řízení
- Obcházení dědického řízení - zatajení věcí zemřelého, zesnulého v dědickém řízení
Bratr zemřel dne 30.03.2015. Oženil se 11/2014. Má manželka nárok na dědictví?
Nežila s ním ve společné domácnosti (nevzala si bratrovo příjmení).
Je napadnutelné, že manipulovala s majetkem, před rozhodnutím notáře (odvezla z bratrového bytu a chaty, cenné hudební nástoje, elektroniku, auto) aniž by informovala příslušného notáře a ani tento majetek nenahlásila k dědickému řízení. Pronajímá byt po bratrovi k vlastnímu obohacení (na černo)?
Notářský (soudní) proces není ještě uzavřen, z důvodu složitosti případu, a komunikace se zahraničními úřady (v Německu).
Děkuji Adéla
ODPOVĚĎ:
Manželka Vašeho zemřelého bratra má samozřejmě na dědictví nárok, jako manželka (nezáleží ani např. na délce manželství) spadá do první třídy dědiců. Pokud není dohodnuto jinak, pozůstalost spravují všichni dědicové, avšak vykonávají pouze tzv. prostou správu. Pokud však jakkoliv manipuluje s pozůstalostí s cílem svého vlastního majetkového prospěchu, pak limity prosté správy překračuje. Pro takové jednání by musela mít souhlas ostatních dědiců, popř. soudu. Doporučuji Vám co nejrychleji uvědomit o tomto jejím jednání soud a zabránit této neoprávněné manipulaci s pozůstalostí.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dožití přítelkyně v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití přítele v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití druha v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití družky v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití partnera v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
- Dožití partnerky v bytě a pak zdědění potomkem, potomky - jak toho docílit?
Žijeme s přítelkyní a jejími 2 dětmi (12+17) v mém bytě 3+1, který je v mém výlučném osobním vlastnictví. Přítelkyně do bytu investovala. Nemá u mne ale trvalý pobyt. Mám syna 22 let, který žije v družstevním bytě. Syn se mnou po rozvodu nekomunikuje, vydědit ho nechci. Přítelkyně má strach, že pokud by se mi něco fatálního stalo, tak syn, jako dědic v 1. třídě, byt získá a jí může pak nechat vystěhovat. Rád bych našel cestu, jak zajistit, aby přítelkyně mohla byt i po mé smrti dále používat a v bytě klidně i dožít, bude-li chtít. Po její smrti by byt samozřejmě připadl synovi. Co máme udělat? Děkuji za radu.
Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Doporučoval bych Vám zřídit věcné břemeno pro případ smrti ve prospěch Vaší přítelkyně. Váš syn bude stále dědicem, avšak bude mít povinnost nechat Vaši přítelkyni v bytě dožít. S tímto, jakož i s jinými pořízeními pro případ smrti, Vám pomohou v každé notářské kanceláři.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Bezdůvodné zablokování hráče DOBYVATEL TV NOVA (dobyvatel.nova.cz) - jak se bránit?
- Blokace hráče DOBYVATEL TV NOVA (dobyvatel.nova.cz) - jak se bránit?
Na serveru online hry http://dobyvatel.nova.cz/, který je provozován CET 21 spol. s r. o. , byl zablokován můj hráčský účet vočko5, neporušil jsem žádné pravidlo (zde jsou registrační podmínky: http://dobyvatel.nova.cz/help.php?tl=25), které by k tomuto kroku mohlo vést, na účtě jsem měl přes 7 milionů zlaťáků, tj. cca 3 000 Kč (dají se pořídit za SMS), stalo se tak po štvavém útoku několika dalších hráčů na Facebookovém profilu Dobyvatele https://www.facebook.com/Dobyvatel/posts/10157079898110046#, kde jsem byl jedním hráčem označen i za šaška. Vedení hry jsem se ptal na důvod blokace a bylo mi sděleno, že důvodem je podvádění, což není pravda.
Věc se stala 10. 6. 2016, což je uvedeno zde https://www.facebook.com/Dobyvatel/posts/10157079898110046#
Děkuji, Bartoloměj.
ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel žádná otázka, na kterou by bylo možné odpovědět. Z tohoto důvodu pouze stručně nastíním možnosti Vaší obrany proti zablokování Vašeho hráčského účtu.
Stručně řečeno jsou možnosti Vaší efektivní obrany dosti omezené. V první řadě Vám lze doporučit řešit nastalou situaci interně, tzn. navázat se správcem serveru komunikaci, v jejímž rámci se pokusíte získat více informací o tom, v čem správce serveru spatřuje na Vaší straně podvádění, resp. se se správcem dohodnout na délce blokace Vašeho hráčského účtu.
Pakliže je registrace k předmětné online hře bezúplatná, resp. je-li možné tuto hru hrát zcela bezplatně, nelze uvažovat příliš o tom, že by mezi Vámi a správcem serveru vznikl spotřebitelský vztah (neboť správce serveru neprovozuje svou činnost jako podnikatel). Tomu ostatně nasvědčuje i dikce § 1840 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož se ustanovení o spotřebitelských smlouvách uzavíraných distančním způsobem (tzn. na dálku, např. prostřednictvím internetu) nevztahují na smlouvy, jejichž předmětem je sázka, hra nebo los.
V rámci své argumentace můžete správci serveru samozřejmě sdělit, že jeho počínání považujete za diskriminaci spotřebitele (dle § 6 zákona o ochraně spotřebitele), existence vztahu spotřebitel – podnikatel je však mezi Vámi a správcem serveru dosti diskutabilní.
Zároveň je nutné si uvědomit, že pohledávky ze sázek, her a losů jsou v zásadě soudně nevymahatelné (jak vyplývá z § 2873 a násl. občanského zákoníku). Za určitých okolností by ve Vašem případě přicházelo soudní řešení nastalé situace v úvahu, podání žaloby proti zablokování hráčského účtu (pakliže se zároveň neřeší náhrada vzniklé škody) je však přinejmenším kuriózní. Pokud by se Vám nepodařilo se se správcem serveru dohodnout a byl byste odhodlán řešit věc i soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zboží - prodávající nevrátil peníze kupujícímu zákazníkovi
- Vymáhání kupní ceny za zboží vrácené ve 14denní lhůtě po odstoupení od kupní smlouvy
Vrácení zboží do 14 dnů: zakoupil jsem zboží na eshopu a vrátil ho do 14 dnů. Prodávající mi řekl po telefonu, že mi vystaví dobropis, ale bohužel, už je to celkem cca měsíc od vrácení zboží. Momentálně mi nezvedá telefon. Někde jsem se dočetl, že ho mám vyzvat přes doporučený dopis. Jelikož jsem student tak peníze celkem potřebuji, jedná se o cca 17.000 Kč, dalo by se to řešit přes ušlé zisky? Jak mohu postupovat? Děkuji, Kryštof
ODPOVĚĎ:
O ušlý zisk by mohlo jít pouze v případě, že Vám nevrácením peněz vznikl, např. tak, že prokážete, že jste jej měl investovat se zaručeným ziskem a tyto skutečnosti prokážete, což je ale v soudní praxi velice složité.
Minimálně máte nárok na vrácení kupní ceny a tu lze po prodejci s úspěchem soudně vymáhat žalobou (s ohledem na okolnosti, které zmiňujete).
__
OBČAN-DLUHY
- Porušení insolvenčního zákona - dlužník si půjčil peníze v oddlužení, osobním bankrotu
- Porušení insolvenční podmínky - dlužník si půjčil v době schváleného osobního bankrotu
- Může si dlužník v osobním bankrotu půjčit peníze od jiné osoby?
- Zadlužování v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu - je to legální?
31.4.2016 půjčeno dlužníkovi 130.000 Kč se splatností do 2.5.2016 (vlastním podepsanou smlouvu)
Dlužník komunikuje, ale neplatí.
6.6.2016 jsem odeslal dlužníkovi předžalobní upomínku.
Problém: týden po půjčce jsem zjistil že dlužník by měl být již delší dobu v insolvenci a jeho firma v konkurzu. Tyto skutečnosti jsem nevěděl a tak se domnívám že se jedná z jeho strany o podvodné vylákání peněz. Mimochodem jsme byly dobří přátelé a spolupracovníci.
Dále se domnívám že porušil insolvenční zákon, kdy se mu zakazuje sjednávat půjčky, když ví že je není schopen splatit.
Obracím se na Vás a prosím o radu na další postup jak to řešit.
Děkuji a jsem s pozdravem, Luboš.
ODPOVĚĎ:
Pokud je v oddlužení, skutečně nemá sjednávat závazky o kterých ví, že je není schopen splatit. Zda jde o podvod záleží na tom, co Vám při jednáních sdělil a co stojí ve smlouvě. Dlužníka lze upozornit na to, že tuto skutečnost oznámíte jeho insolvenčnímu správci a že jde o porušení povinností v rámci isnolvence. Pokud dobrovolně neuhradí, lze po něm částku vyhámat soudně a případně informovat insolvenčního správce. V důsledku toho by mu zřejmě bylo oddlužení zrušeno.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnavatel se vyhýbá vyplacení mzdy - vymáhání mzdy zaměstnancem
- Vymáhání mzdy po zaměstnavateli - lže že zaměstnanec udělal chyby a že mu mzdu nevyplatí
Pracoval jsem u firmy jako messenger všechno bylo v pořádku až do dne kdy jsem chtěl skončit, odnes (20.06.2016) l jsem všechny věci kromě desek které jsem ztratil a chtěl uhradit. Firma mi dlužila ještě 16.200 Kč za dovezené zásilky mínus tedy 700 Kč za ty desky. Vše sem tam odevzdal a čekal na peníze a furt nic. Když sem do firmy napsal bylo mi řečeno že sem poztrácel spoustu přepravních prázdných listů i když to není pravda a že mi nic nedají. Jak se mám bránit? Děkuji. Xaver
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vám nemůže jednostranně zadržovat mzdu, a to i kdyby měl u Vás oprávněnou pohledávku, tj. i kdyby jste mu opravdu způsobil škodu. vy máte za vykonanou práci nárok na mzdu a její vyplacení v řádném termínu. Pokud se zaměstnavatel domnívá, že jste mu způsobil škodu, má povinnost Vás o tom informovat, a to o škodě a její výši. Ve Všem případě bych napsala písemně dopis zaměstnavateli, že požadujete zaplacení mzdy, která Vám náleží. Pokud po Vás zaměstnavatel žádá uhrazení určité částky, ať Vám písemně sdělí, o jakou pohledávku se jedná. Pokud zaměstnavatel Vám však mzdu vyplatit odmítne, pak byste se musel obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění chodníku a jeho prodej městu, obci
Já a mí tři příbuzní jsme zdědili po své zemřelé, bezdětné tetě, vdově pozemek v Praze Řepích. Jedná se o chodník, před jejím bývalým domkem. Pozemek má 61 m2. U dědického řízení v Praze Dejvicích, jehož jsme se všichni zúčastnili, bylo řečeno, že pozemek nelze proplatit a že se máme domluvit o údržbě chodníku. Chtěli bychom tedy vědět, zda by pozemek nemělo odkoupit město, tedy Praha 6, na jejímž katastru se pozemek nachází.
Jedná se o pozemek ve výše uvedeném katastru č. 1378/20 Praha Řepy. Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení skutečně není možné, aby pozemek nabyl někdo jiný než dědic zůstavitele. Dědicové tedy musí pozemek nabýt buď do podílů nebo se mohou dohodnout, že tento pozemek nabude pouze jeden z nich. Po skončení dědického řízení je pouze na dědici (nabyvateli pozemku), co bude chtít s tímto pozemkem udělat a jak s ním naloží. Může jej darovat, může se jej pokusit prodat, atd.
Město nemá povinnost od Vás pozemek odkoupit. Nabídku městu však učinit můžete. Také můžete zkusit pozemek prodat či darovat novému vlastníkovi bývalého domku Vaší tety (vlastníka zjistíte z katastru nemovitostí).
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace domu - chybné osazení do terénu stavební firmou
Od 03/2015 máme spor se stavební firmou, máme posudek od soudního znalce v oboru stavebnictví, bohužel ale, ten nám protistrana zamítla s tím, že je z jejich strany vše v pořádku, na domě se našlo cca 43 vad z toho hlavní vadou je usazení domu do terénu, od geodeta máme informaci, že projektant zvolil nevhodně +/- 0, ovšem dle vrstevnic by měl být dům usazen o něco výše, ale byl vystaven chybně osazen do terénu, osazení neodpovídá projektové dokumentaci. Tím vznikají na jižní straně terasy, ač se jeví pozemek jako rovinatý. A nám jako objednatelům vzniká náklad na úpravu pozemku. Stavební firmě dlužíme částku 150 000, - Kč před převzetím domu, navrhli jsme tedy doplatek ceny díla pouze 85 000Kč za vzniklé vady a s tím spojené náklady. Protistrana samozřejmě nesouhlasí. Moje otázka zní, jdeme do rizika, že soud prohrajeme? Zatím se protistrana nechce domluvit na našem návrhu, ale k soudu nás ještě nedošlo
. Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Obecně nárok na zaplacení vzniká provedením díla - tj. dokončením a předáním. Je-li něco jiného ujednáno ve smlouvě, má smlouva přednost.
Neodpovídá-li dílo smlouvě, má vadu a podle charakteru za ní odpovídá zhotovitel nebo objednatel. Posudek znalce o vadách je velmi důležitým důkazem. To jestli s ním protistrana souhlasí či nikoliv je vedlejší.
Obecně tedy, je-li dílo vadné a tyto vady jsou prokazatelné, máte nároky z vad vyplývajících, které můžete uplatňovat také u soudu. Zda budete v konečném důsledku ve sporu úspěšný či nikoliv nelze v tohoto místa zhodnotit, neboť to závisí jak na obsahu smlouvy, průběhu stavby, způsobu oznámení vad a ostatním.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dřevo stojící 1 metr od budovy a oprava střechy - musí majitel dřevo odstranit a zpřístupnit tak stěnu jinak přístupné budovy?
- Zpřístupnění stěny nemovitosti kvůli opravě střechy - překážející dřevo stojící 1 metr od stěny
Soused chce opravit střechu na své stodole, která boční stranou sousedí s pozemkem mé babičky. Metr od této stěny jsou již více než 40 let dva štůsy dřeva sahající do výšky cca 2-2,3m. Sousedova stodola je z ostatních tří stran volně přístupná. Chci se zeptat, zda musí babička umožnit sousedovi přístup ze svého pozemku. Sousedské vztahy mezi oběma jsou již dlouhou dobu nepříznivé. Děkuji Daniela
ODPOVĚĎ:
Tuto situaci řeší ust. § 1022 občanského zákoníku, které stanoví, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
Obdobně ust. § 1021 občanského zákoníku říká, že vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že by se soused mohl domáhat přístupu přes pozemek Vaší babičky pouze v případě, že by nemohl provést opravu střechy ze svého pozemku, což by dle Vašeho popisu neměl být problém. Důvodem přístupu není pouhá skutečnost, že přes pozemek babičky by bylo provedení opravy snazší a méně nákladnější.
Pokud je tedy zřejmé, že lze stodolu opravit z pozemku souseda, souhlas s užitím pozemku neposkytujte. Doporučuji nesouhlas zaslat sousedovi písemně doporučeným dopisem (s uchováním podacího lístku a kopií dopisu pro případný spor).
Pokud by soused i nadále trval v užití Vašeho pozemku, musel by se obrátit na soud, což by mohlo trvat i několik měsíců až roky. Pokud byste přistoupili na užití pozemku, chtějte po sousedovi náležitou náhradu v penězích, včetně případných nákladů s odstraněním dřeva a podobně.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Matka je povinna dítě řádně připravit na styk (setkání) s otcem - definice, vysvětlení, co to znamená?
- Otec není informován o školním prospěchu a probírané látce matkou - lze se nějak bránit?
- Matka nepředává oblečení a osobní věci dítěte na styk s dítětem - co má otec dělat?
Dobrý den, jsem rozvedený a bývalá manželka má v péči mého syna. Styk byl upraven soudem, kde v rozsudku je napsáno, že matka je povinna dítě řádně připravit na styk s otcem. Co znamená, že je povinna ho připravit? Se synem se učím a matka mi odmítá předat jeho zápisníček s úkoly, učebnice a sešity. Dává mi pouze to, co ona uzná za vhodné, většinou je to pouze angličtina, a nedává mi to, co já bych se synem chtěl probrat. Mám nárok na to, aby mi matka předávala veškeré informace, co se týče domácích úkolů, učebnic a sešitů? A taky mi odmítá dávat osobní věci syna, když jede na tábor. Že si to má koupit sám. Patří to mezi přípravu syna na styk, nebo si to mám obstarávat sám? Jak se proti tomu bránit? Nejde o střídavou péči, ale pouze dva víkendy v měsíci a každé úterý a čtvrtek. Děkuji za odpověď. Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Osobní styk rodiče s dítětem upravují § 887 – 891 nového občanského zákoníku. Dle § 888 platí, že rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Paragraf 890 nového občanského zákoníku pak říká, že rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
Řádná příprava dítěte na styk však není v novém občanském zákoníku ani v jiném právním předpise konkrétně vymezena. Stejně tak v žádném právním předpise neexistuje konkrétní výčet informací, které by si rodiče měli vzájemně předávat. Jestliže se domníváte, že informace i materiální vybavení, které Vám matka předává, nejsou dostatečné, doporučuji pokusit se s matkou nejprve dohodnout na tom, aby Vám při předávání syna poskytla více informací a veškeré potřebné školní pomůcky. Jestliže matka odmítne a dohoda s ní nebude možná, můžete se ještě obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště a sdělit jí, s čím jste nespokojen. Sociální pracovnice pak může z matkou promluvit a pokusit se zjednat nápravu. Jestliže ani toto nepovede ke zlepšení situace, poslední možností je obrátit se na soud. Ten by pak mohl matce například uložit povinnost, aby Vám potřebné informace předávala písemně. Řešení této situace soudní cestou ale považuji až za krajní možnost.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Upravená, zfalšovaná darovací smlouva obdarovaným potomkem - jak se mají bránit ostatní potomci krácení na dědických právech po rodiči, rodičích?
Právě jsem zjistil, že má matka někdy na podzim 2015 přepsala 3/4 domu na mého bratra. Když se jí ptám jak, nic si nepamatuje a tvrdí, že mu podepsala papíry a že si měl přepsat pouze 1/4 domu.
Na katastru je skutečnost taková, že matka má 1/4 a bratr 3/4. Bratr měl trestní minulost.
Matka byla hospitalizována v 10/2014 s psychickými problémy na psychiatrii. U psychiatra se stále léčí a užívá léky.
Bratr má prý v ruce potvrzení od lékaře, že matka v době přepisu je svéprávná.
Matka je nyní ve stavu, kdy se pohybuje jen málo a nemá chuť ani sílu se bránit.
Cítím se být odstaven od rodinného majetku, ze kterého jsem vždy podle dohod a tvrzení matky měl dostat polovinu.
Je nějaká možnost z mé strany se bránit, aby bratrovi nepatřil celý barák v hodnotě cca 20 mil. Kč? Děkuji, Libor.
ODPOVĚĎ:
Možností by bylo napadnout jednání právě z důvodu nedostatku svéprávnosti či existence duševní poruchy v době jednání, jak uvádíte i Vy, jelikož dle § 581 občanského zákoníku (dostupný zde: portal. gov.cz) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
Zde by bylo nutné vyhotovení znaleckého posudku.
Dále je zde teoretická možnost neplatnost jednání z důvodu omylu (§ 583 občanského zákoníku: jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné). V obou výše uvedených případech může jednání napadnout pouze Vaše matka.
Čistě teoreticky přichází v úvahu trestný čin podvod (§ 209 trestního zákoníku), ale zde záleží na tom, co by se podařilo případně prokázat a jaké byly konkrétní okolnosti případu. Trestní oznámení můžete podat i Vy.
__
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Práce ve zkušební době bez pracovní smlouvy - je to právně přípustné?
- Práce ve zkušební době bez pracovní smlouvy a Zákoník práce
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příslib určité výše mzdy a pracovní smlouva s nižší mzdou - jde o podvod na budoucího zaměstnance?
- Podvod zaměstnavatele na zaměstnance - příslib určité výše mzdy a nižší mzda v pracovní smlouvě
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Práce bez pracovní smlouvy a kontrola od Inspekce práce
Vnučka je vyučena kuchař číšník. Ukončila učební obor s vyznamenáním v červnu 2016. Našla si práci 200 km od domova a bydlí u své matky.
5.7.2016 nastoupila jako kuchařka, servírka a prodavačka do Bistra. Při pohovoru o přijetí do pracovního poměru bylo ujednáno, že nastoupí na 3 dny na zaučení a bude uzavřena pracovní smlouva na hlavní pracovní poměr s platem 12.000 Kč. 15.7.2016 tj. po odpracování 7 dnů jsem zjistila, že vnučka pracuje bez pracovní smlouvy a tak jsem tlačila na ni, aby si to vyřídila.
18.7.2016 obdržela smlouvu o provedení práce s tarifem 60 Kč/hod. s platnosti také od 18.7.2016 do 31.7.2016. Zároveň obdržela dohodu o hmotné odpovědnosti k podepsání. Musí tuto dohodu podepsat, když ji takto majitel bistra obelhal? Má vnučka nárok na proplacení mzdy za těch prvních 7
dní, kdy pracovala bez pracovní smlouvy cca 56 hod. ? Pokud nedojde k podpisu smlouvy a dohody, může vnučka peníze vymáhat soudní cestou?
Je dle Zákoníku práce, že vnučka pracovala zkušebně zcela bez pracovní smlouvy jen na základě ústní dohody? Bylo by vhodné na tyto postupy upozornit místně příslušný orgán Inspekce práce?
Po mém doporučení smlouvu ani dohodu zatím nepodepsala a proto se obracím na vás o radu.
Děkuji za brzké vyřízení a přeji pěkný den. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být uzavřena dle zákoníku práce písemně, avšak v případě, že tomu tak nebylo a zaměstnavatel a zaměstnanec začali na základě takto uzavřené ústní smlouvy jednat, pak se i na ústně uzavřenou pracovní smlouvu hledí jako na platnou a plynou z ní práva a povinnosti pro obě strany. Z toho vyplývá, že vaše vnučka má samozřejmě nárok na proplacení i těch prvních dní, kdy se jakoby zaučovala, neboť zákoník práce žádné zaučení ve smyslu, že by zaměstnanec pracoval a teprve poté s ním byla uzavřena pracovní smlouva, nezná. Pokud by zaměstnavatel nechtěl tuto mzdu zaplatit, může zaměstnanec podat k soudu žalobu na plnění. Inspektorát práce je také možné kontaktovat a dát podnět k šetření u daného zaměstnavatele, neboť toto jeho jednání je porušením pracovněprávních předpisů.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nezajištění objektu a škoda způsobená dítětem - odpovědnost rodiče za škodu
- Odpovědnost za škodu způsobenou dítětem - špatně zajištěný objekt poškozeného
Mám 14letého syna pro kterého jsem si jela na policii vyzvednout. Stala se věc že se vylezl na střechu objektu Teska, skákal tam a jsou tam poničené nějaké trubky s odsávaní nebo plechy. Je možné aby mohli majitelé teska po něm žádat náhradu škody jím způsobenou když si pořádně nezajistily vstup na střechu? Potřebovala bych radu jak se vyhnout nějakým finančním postihům nebo jak postupovat. Děkuji. Mirka
ODPOVĚĎ:
Tesco nemá povinnost učinit opatření k tomu, aby na střechu nebyl možný přístup. Tedy povinnosti k náhradě škody se nelze zbavit odkázáním na tuto skutečnost.
Obecně platí, že osoba dosahující věku 14 let je schopna posoudit své jednání a následky z toho vyplývající, tedy možnost vzniku škody pohybem po střeše obchodního domu, kdy se současně jedná o věk, ve kterém (za běžných okolností) je takové osobě známo, že „nemá“ lézt na střechu obchodního domu a skákat tam.
Povinnosti k náhradě škody by se bylo teoreticky možno zprostit v situaci, kdy by zde byl spravedlivý (žádoucí) důvod pohybu Vašeho syna po střeše a následkem tohoto pohybu došlo jako k vedlejšímu důsledku k poškození trubek.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz na začátku pracovního poměru - nárok na nemocenskou a náhradu mzdy
Od 1.6.2016 byl syn zaměstnám na dobu neurčitou, jako manažer společnosti, s platem 45.000 Kč. Dne 20.6.2016 měl nehodu s následnou pracovní neschopností.
Dotaz: má i při tak krátké době nárok na výplatu náhrady mzdy a nemocenských dávek?
Děkuji Antonín
ODPOVĚĎ:
Nárok na nemocenské pojištění vzniká hned po vzniku zaměstnání, stejné platí i pro náhradu mzdy poskytovanou ze strany zaměstnavatele při dočasné pracovní neschopnosti.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pokousání cizím psem při obraně svého psa - jak dokázat čí pes pokousal majitele napadeného psa?
Po pokousání volně pobíhajícím cizím psem (ve snaze ochránit svého psa) jsem měla další komplikace (trombóza, kterou navíc doktor v nemocnici nerozpoznal a poslal mě domů), hospitalizace a majitelka psa zřejmě dostala strach (od začátku se navíc chová velice arogantně) a začala tvrdit, že mě nepokousal její, ale můj pes – existuje nějaká možnost, jak dokázat, který pes to byl? Rekonstrukce, odhad otisku zubů nebo něco podobného? Soudní znalec? Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost, pokud jsou k dispozici dostatečné podklady, provedení Vámi zmiňovaného znaleckého posudku. Dostatečnými podklady rozumějte lékařské zprávy, fotodokumentaci zranění, apod. Kvalita a rozsáhlost potřebných podkladů je rozhodující pro úspěšnost vyhotovení takového znaleckého posudku.
Znalecký posudek by musel být vyhotovený znalcem zapsaným v seznamu znalců – seznam přístupný zde http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.
Jinak přichází v úvahu svědecká výpověď, pokud útoku přihlížela třetí osoba.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Vyhrožování vraždou - jde o trestný čin nebo přestupek?
- Vydržení věcného břemene dlouhodobým užíváním pozemku
Dle povolení jsem oplotila pozemek. Ale ne celý - příjezdovou cestu jsem z hlavní - obecní silnice nechala volnou, protože za ní mám ještě Trojúhelníkového tvaru další pozemek.
Mou příjezdovou cestu využívají hosté a zásobování hospody.
Z hlavní silnice vjedou na mou příjezdovou cestu k mé nemovitosti cca 10 metrů a poté dalších 20 metrů jedou na své příjezdové cestě, která je napojena na mou.
Ničí nám cestu, která je zpevněná jen štěrkem… , a proto jsme na sloupek napsali soukromý pozemek - zákaz vstupu i vjezdu.
Někteří hosté to respektovali a do hospody začali chodit z hlavní cesty, jiní tvrdí, že tak to roky používali a vždycky to tak bylo a chodí i jezdí dál.
Nepříjemná situace nastala, když cizinec, který bydlí a žije s majitelkou hospody (nic mu tam nepatří-je tam cca 2 roky) začal na mě i mou rodinu křičet a slovně napadat, že až ta cedule zmizí jinak nás zabije. Vyhrožoval 3 dny, poté ceduli strhal. A po třetí - když jsme umístili novou - ji zamazal černou barvou.
Máme kamerový záznam.
Jelikož se toho cizince bojím, řve na nás rusky, zavolala jsem Policii ČR. Přijela hlídka městských policistů, napsali záznam jako naschvál a problém předají na městský úřad na přestupky.
Čekáme na pozvání na MěÚ.
Čekací doba je asi 3-4 týdny.
Cizinec mi vyhrožuje, že mně i rodinu zlikviduje a zabije. Mám velký strach.
Jak se mohu bránit?
Mám nějakou možnost obrany před vyhrožujícím cizincem?
Myslíte, že to úřad nějak vyřeší k mému prospěchu - jako majitelky pozemku nebo nemám šanci, když je to tam takový zvyk, že všichni tam vždy chodili - tak proč to měnit?
Mám nějaké právo na svou majetek jako občanka ČR?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
V případě, že daná příjezdová cesta nekončí u Vaší nemovitosti, ale je současně příjezdovou cestou k hospodě, a přitom se jedná o jedinou příjezdovou cestu k hospodě, musíte umožnit projíždění aut po takové cestě. Pokud to není jediná příjezdová cesta k hospodě a je zde možnost obslužnosti (zejména zásobování) i z jiných příjezdových cest, máte právo žádat, aby tato Vaše cesta nebyla využívána.
V případě používání cesty jinými osobami, kdy toto používání cesty cestu značně zatěžuje, máte právo žádat od daných osob, aby se spolupodíleli na „udržovacích nákladech“ na cestu.
Služebnost k cestě by mohla být vydržena pouze konkrétními osobami, což ve Vašem případě pravděpodobně splněno nebude (zde záleží na faktickém využívání cesty). Nicméně je zde možnost, že tato příjezdová cesta bude spadat do tzv. „obecného užívání“, které lze charakterizovat jako užívání materiálních statků (např. právě pozemku, cesty) v souladu s jejich účelem (tedy cestu pro příchod/příjezd) neomezeným okruhem osob (kýmkoliv). Opět i zde záleží na konkrétních okolnostech – rozsahu užívání cesty osobami, době, po kterou je takto cesta takto využívána (bez nějakých omezení ze strany vlastníka) apod. Zde Vám doporučuji, jelikož je třeba zhodnotit konkrétní okolnosti, obrátit se na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz), který je schopen posoudit, zda Vaše cesta spadá do obecného užívání či nikoliv.
V okamžiku, kdy by Vaše cesta spadala do obecného užívání, jste povinna toto užívání umožnit – tedy např. nemůžete na cestu umisťovat pevné překážky, které by znemožňovaly užívání cesty apod. , jinak Vám hrozí pokuta za správní delikt.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené po ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů)
- Zaměstnavatel neurčil zaměstnanci s výpovědí kdy má vybrat dovolenou - co se bude dít?
- Zaměstnavatel neurčil dovolenou při výpovědí - co se bude dít?
- Neurčení dovolené ve výpovědní lhůtě zaměstnavatelem - co se bude dít?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení dovolené po ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů)
Prosím o výklad k čerpání dovolené na zotavenou po ukončení pracovní neschopnosti. Pracovní poměr trvá od 1. 9. 2010. 05/2015 obdržel zaměstnanec výpověď pro nadbytečnost - zrušení jeho pracovního místa od 1. 9. 2015. Sjednaná tříměsíční výpovědní doba počala běžet od 1. 6. 2015. Na červnové výplatnici 2015 se píše o nevyčerpaných 18 dnech dovolené (z nároku 20 dnů za kalendářní rok 2015). Od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 je zaměstnanec v PN. Koncem května 2016 oznámil písemně zaměstnavateli, že bude končit PN 30. 6. 2016 a nastoupí 1. 7. 2016.
Zaměstnavatel vzal zprávu na vědomí, na žádost zaměstnance o vyjádření, jak bude pokračovat jeho pracovní poměr od 1. 7. 2016, však odvětil, že to bude řešit až 1. 7. 2016.
DOTAZ:
1) Na kolik dnů dovolené (po pokrácení za nemoc od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015) za rok 2015 vzniká zaměstnanci nárok k čerpání po uschopnění?
2) Pokud zaměstnavatel nevyzve do 30. 6. 2016 resp. neuloží zaměstnanci čerpání dovolené po ukončení PN, může zaměstnanec uplatnit od 1. 7. 2016 po svém nástupu do práce § 218 odst. 3 Zpr nebo platí povinnost zaměstnavatele dle § 218 odst. 2 Zpr?
Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Gabriela
ODPOVĚĎ:
Za rok 2015 Vám bude v důsledku dočasné pracovní neschopnosti krácena dovolená dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění o 3/12, tj. 1 z 20 je 5 dní dovolené. Vzhledem k ustanovení § 223 odst. 3 ZP pak musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval k zaměstnavateli celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená ve výměře min. 2 týdny, tj. 10 dní. Zbývá Vám za rok 2015 tedy 8 dní dovolené.
Tuto dovolenou je vám zaměstnavatel povinen nařídit, a to dle zákona do 30.6. následujícího kalendářního roku. V daném případě však může být sporné, zda tuto povinnost zaměstnavatel opravdu má, neboť zaměstnanec je až do tohoto data v pracovní neschopnosti. Pokud však zaměstnanec písemně zaměstnavateli oznámil, že dne 1.7. do zaměstnání nastoupí, domnívám se, že zaměstnavatel mohl tuto svou povinnost splnit i třeba písemně, ale výklad zákona není v tomto případě zcela jednoznačný. Jinak platí, že v případě, že zaměstnavatel nemůže určit čerpání dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnance, pak má povinnost dovolenou určit po skončení těchto překážek v práci.
Ve vašem případě bych však po 1.7. své právo určit si dovolenou dle § 218 odst. 3 ZP uplatnila, pokud by tak hned po Vašem nástupu do zaměstnání neučinil zaměstnavatel.
V daném případě je však určení dovolené pro Vás nevýhodné. Jelikož jste dostala výpověď pro nadbytečnost, pak vaše pracovní pozice byla zrušena a zaměstnavatel Vám tedy z logiky věci nemůže přidělovat práci dle vaší pracovní smlouvy, neboť ji už pro Vás nemá. Vy nemáte povinnost vykonávat jinou práci, než je sjednáno ve vaší pracovní smlouvě. Zaměstnavatel má tedy povinnost konstatovat překážky v práci na své straně dle § 208 ZP a vyplácet Vám náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zbývající dovolenou Vám při jejím neurčení proplatit.
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Zrušení spolku bez zakladatelů - postup, návod, informace
- Jak zrušit spolek bez jeho zakladatelů?
2011 byl na adrese naší školy založen spolek, v roce 2012 další. V dnešní době spolek nefunguje, členy nikdo neznáme (zakládali zřejmě studenti).
Jak lze tento spolek zrušit bez osob, které tento spolek založili? Lze to žádostí k soudu z důvodu nefunkčnosti? Nebo z důvodu zrušení souhlasu vlastníka nemovitosti k umístění sídla? Nebo jak jinak?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Oba Vámi zmíněné důvody jsou pro nucené zrušení spolku v zásadě použitelné.
Důvody pro zrušení spolku soudem jsou zakotveny v § 268/1 občanského zákoníku. Dle znění dotazu však předpokládám, že žádný z tam uvedených důvodů není na případ předmětných spolků aplikovatelný.
Z tohoto důvodu je zapotřebí použít obecnou právní úpravu zrušování právnických osob (tedy i spolků), která je zakotvena v § 172 občanského zákoníku. Konkrétně dle § 172/1 písm. b) a c) občanského zákoníku zruší soud právnickou osobu (např. tedy spolek) a nařídí její likvidaci, a to na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, jestliže:
- právnická osoba již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
- právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.
Co se týče důvodu dle prvé odrážky (tedy nesplňování předpokladů vyžadovaných pro vznik právnické osoby zákonem), je nezbytné vycházet z § 14 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, dle něhož platí, že:
- navrhovatel (např. zakladatel spolku) při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby (zde spolku), jíž se zápis týká;
- k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním sídla osoby souhlasí;
- zapsaná osoba (zde spolek) musí mít právní důvod užívání prostor (kde je umístěno její sídlo) po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.
Pokud tedy vlastník nemovité věci (budovy), na jejíž adrese je umístěno sídlo předmětných spolků, odvolá svůj souhlas s užíváním této nemovitosti jako sídla předmětných spolků, nebudou předmětné spolky splňovat povinnost dle třetí odrážky (výše), tzn. že tyto spolky nebudou splňovat předpoklady vyžadované pro vznik spolku zákonem (což je důvodem pro soudní zrušení spolku).
Co se týče druhého důvodu pro zrušení spolku soudem (tzn. neexistence statutárního orgánu schopného usnášet se po dobu delší než 2 roky), můžete naplnění tohoto důvodu toliko dovozovat z naprosté nečinnosti předmětných spolků.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do veřejného rejstříku, přístupného online na adrese:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
a dle IČ či názvu předmětných spolků zjistit totožnost alespoň některých členů těchto spolků. Tyto členy se pokuste kontaktovat s výzvou k přemístění sídla předmětných spolků (přičemž jim, pokud možno, předejte i nesouhlas s dalším umístěním sídla těchto spolků na adrese školy), popř. přímo k dobrovolnému zrušení těchto spolků.
Nebude-li dohoda s členy spolků možná, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný krajský soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení předmětných spolků a nařízení jejich likvidace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyjádření odborného lesního hospodáře se změnou druhu pozemku - právní dopad
Má právní dopad písemné vyjádření odborného lesního hospodáře:
"… nemáme námitek proti změně druhu pozemku, jež má fyzický charakter zemědělské půdy, a jako zemedělský pozemek (orná půda) by měl být dle našeho názoru v katastru nemovitostí i zapsán."
(podepsán ředitel Lesního zvodu)
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Vámi citované vyjádření ředitele lesního závodu může mít určité právní účinky, ovšem za splnění dalších podmínek. Z dotazu bohužel nevyplývá, za jakým účelem, resp. pro potřeby jakého řízení bylo toto vyjádření vydáno. Především pak není jasné, jaké právní postavení má zmiňovaný lesní závod (tzn. má-li nějaký právní vztah k předmětnému lesnímu pozemku či sousednímu pozemku apod.).
Ze znění dotazu usuzuji, že vyjádření ředitele lesního závodu má být použito v rámci územního řízení vedeného za účelem změny druhu pozemku (tedy z druhu pozemku „lesní pozemek“ na druh pozemku „orná půda“).
Ke změně druhu pozemku může dojít v zásadě třemi způsoby:
1/ Vydáním územního rozhodnutí o změně využití území:
Dle § 80/1 stavebního zákona stanoví rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují mimo jiné změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím, a to v případech, kdy má tento pozemek výměru větší než 1 000 m2 (§ 80/2 písm. e) stavebního zákona).
2/ Vydáním územního souhlasu o změně využití území:
Dle § 96/2 písm. d) stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu v případě změny druhu pozemku o výměře nad 300 m2, nejvíce však do 1 000 m2.
K žádosti o vydání územního souhlasu je žadatel mimo jiné povinen připojit souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Má-li tedy ve Vašem případě dojít k vydání územního souhlasu o změně využití území, nebude vyjádření ředitele lesního závodu postačovat, pokud není umístěno na situačním výkresu.
3/ Bez vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu:
Dle § 80/3 písm. c) stavebního zákona není vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu zapotřebí v případě změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do domu rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení).
- Investice do bytu rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení)
- Investice do nemovitosti rodičů bez smlouvy - jak je získat zpět (bezdůvodné obohacení).
- Zrekonstruování nemovitosti rodičů pro bydlení mladých s dítětem, dětmi - konflikt s rodiči a vymáhání investice do rekonstrukce
- Zrekonstruování bytu, domu rodičů pro bydlení mladých s dítětem, dětmi - konflikt s rodiči a vymáhání investice do rekonstrukce
Bydlíme ve společném RD rodičů (majitelé) mého manžela, jehož část (2. NP –původně půda) jsme si na vlastní náklady museli pro účely bydlení upravit. Investici jsme založili na vzájemné důvěře a oboustranném zájmu zajistit pro naši nově vznikající rodinu adekvátní bydlení, proto jsme vkládali naše finanční prostředky a práci, aniž bychom s rodiči řešili majetkové vztahy. Po ukončení nástavby a narození dcery ještě pár měsíců soužití fungovalo, pak nám rodiče obývající přízemí začali častěji dávat najevo, kdo je v domě pánem.
Abychom se vyhnuli atakům hraničícím s omezováním osobní svobody (snaha o selekci našich návštěv, přestože máme samostatný vchod atd), rozhodli jsme se zrekonstruovat starý dům v jiné obci, aby se riziko střetů max. omezilo.
1) Je nějaká možnost, jak získat námi vložené finance, které zhodnotily majetek rodičů, zpět?
2) Budeme mít nějaké právo s námi vytvořeným bytem po odstěhování nějak disponovat, např. nabídnout k pronájmu? Nejpřijatelnější cestou by bylo samozřejmě vyplacení nákladů rodiči, ale ti považují náš vklad do nemovitosti za samozřejmý „dar“, na který nemáme nárok. díky, Martina
ODPOVĚĎ.
V tomto případě se s ohledem na Vámi uvedené skutečnosti jedná o bezdůvodné obohacení na straně rodičů, spočívající právě v tom, že se zvýšila hodnota jejich nemovitosti. Bezdůvodné obohacení je soudně vymahatelné, je však nutné prokázat jeho výši, tj. prokázat částku, která byla do nemovitosti rodičů investována.
V případě soudního řízení se však bude zkoumat vůle dotčených stran a zda skutečně nejde o darování. Nároky z bezdůvodného obohacení je třeba uplatnit ve lhůtě 3 let od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o tom, že jde o bezdůvodné obohacení a kde je povinen jej vrátit.
V případě Vašeho druhého dotazu je nutné vycházet z toho, že Vám nesvědčí žádné věcné právo k domu v němž se byt nachází a tedy nelze ani uvažovat o jakémkoliv právu byt pronajímat či s ním jinak nakládat.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Půjčka peněz rodiči na účet, smrt rodiče a poplatek notáři za vyřízení dědictví
- Jak dokázat půjčku peněz na účet rodiče v dědickém řízení?
výši odměny notáři za dědické řízení : událost z května 2016.
Půjčila jsem v červenci 2013 mamince peníze (vložila je na nově založený účet na její jméno). Důvod půjčky :
kdyby se se mnou něco stalo, ať je zajištěna péče o ni, jsem její jediná dcera. Máme spolu s mamkou smlouvu o té půjčce - sepsanou běžnou mluvou, bez právníka nebo ověřování podpisů.
Mám i dispoziční právo k účtu, kde jsou peníze uložené - s ověřeným podpisem maminky i mým.
Paní notářka zahrnula tuto půjčku do dědictví, coby maminčin majetek a já mám tak vlastně ze svých peněz platit poplatek. (Stát mi tím říká : nezajišťujte své rodiče na stáří - budete za to platit.) Je to tak v pořádku? Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Paní notářka postupovala správně v souladu s platnými zákony a judikaturou. Notář v dědickém řízení projednává veškerý majetek evidovaný na jméno zůstavitele, tedy i bankovní účet na jméno Vaší maminky (nezávisle na tom, čí peníze jsou na účtu uloženy). Banka je na žádost notáře povinna sdělit veškeré bankovní produkty, které u ní zůstavitel měl zřízeny, včetně vyčíslení přesných zůstatků, a to ke dni úmrtí zůstavitele. Notář v dědickém řízení projedná práva spojená s účtem vedeným na jméno zůstavitele a ocení je zůstatkem ke dni úmrtí. Dle judikatury nejvyšších soudů je bezpředmětné, čí peníze jsou na účtu uložené - notář operuje se zůstatkem ke dni úmrtí. Pokud notář v průběhu řízení zjistí, že peníze uložené na účtu zůstavitele nejsou zůstavitele (nebo jejich část), pak může do pasiv dědictví zařadit nárok třetí osoby na výplatu příslušné částky z účtu zůstavitele - zůstatek na účtu zůstavitele se však o tuto částku neponižuje (vychází se vždy tedy ze zůstatku ke dni úmrtí). Pokud by bylo dědiců více a pokud by notář zařadil tento nárok do pasiv dědictví, mohla byste po ostatních dědicích požadovat úhradu této částky v tom poměru, v jakém všichni dědicové nabývají dědictví.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví na Slovensku českým dědicem - informace
Matka zemřela v 6/2011. Po své matce, mé babičce, zdědila spolu se svou sestrou nemovitost na Slovensku. Jedná se o část domu (řadový dům) s pozemkem, zahrádkou a pozemek se stodolou. Moje matka i její sestra jsou mrtvé a dědictví po nich na Slovensku není vyřízeno. Daň z nemovitostí je placeno. Jejich část domu je v dezolátním stavu po opravách sousedních bytů. Je možné se vzdát dědictví? Náklady na opravy nebo demolici by byly asi obrovské. Děkuji, Zdena.
ODPOVĚĎ:
Vzdát se dědictví na Slovensku není možné - takový institut slovenské právo nezná (české právo institut vzdání se dědictví zná až od roku 2014). Na Slovensku můžete dědictví jedině odmítnout.
Jesliže však již problěhlo dědické řízení v ČR po Vaší matce a Vy jste po ní dědictví v ČR neodmítla, pak si pravděpodobně slovenský notář vyžádá rozhodnutí českého soudu, z kterého bude patrno, že jste dědictví přijala. Dle zákona jak v ČR, tak v SR, dědictví nemůže odmítnout ten, kdo svým počínáním již dal najevo, že chce dědictví přijmout. Z přijetí dědictví v ČR lze tedy usuzovat, že přijímáte dědictví rovněž v SR, protože se jedná o dědictví po jedné a té samé osobě. Pokud jste však dědictví po matce i v ČR odmítla anebo pokud v ČR dědické řízení vůbec neproběhlo, pak jej můžete na Slovensku odmítnout.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání a výpočet dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou
1.9.2015 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, která mi skončila 14.3.2016. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem byla na rodičovské dovolené (od 4.4.2014). Pracuji jako technik, klasický plný úvazek na 40 hodin týdně, dovolenou mám 20 dnů, smlouva na dobu neurčitou. Před skončením mateřské dovolené jsem požádala ve firmě o čerpání rodičovské dovolené a zároveň o čerpání dovolené na zotavenou za rok 2015 a 2016. Dovolenou mi proplatili, ale nezdá se mi její délka - účetní spočítala, že za rok 2015 mám nárok na 13.5 dne (zkrátila mi to dle §223 odst. 1 zákoníku práce o 4/12) a za rok 2016 mi určila dovolenou 3 dny, protože prý nemám odpracováno 60 směn (mám pouze 52 směn). Domnívala bych se, že za loňský rok podle poslední věty §223 odst. 1 by se ta dovolená krátit neměla. A pak nevím, jestli nárok na čerpání dovolené vzniká po 60 odpracovaných směnách nebo po 60 kalendářních dnech (kamarádce končila mateřská 10.3.2016 a dovolenou jí za rok 2016 proplatili celých 20 dnů).
Je tedy dovolená 13,5 dne za 2015 a 3 dny za 2016 určeno správně?
Děkuji, Hedvika.
ODPOVĚĎ:
Dovolená za rok 2015 v délce 13,5 dne je v pořádku. Mateřská dovolená se počítá pro účely dovolené jako výkon práce, Vy jste však v daném kalendářním roce pro překážku v práci v podobě rodičovské dovolené zameškala více než 100 směn, proto došlo dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění k jejímu krácení. 60 směn, pak se dovolená počítá dle § 214 ZP, tj. za každých 21 odpracovaných dní se poskytne dovolené v délce 1/12 poskytované zaměstnavatelem za kalendářní rok. Pokud byste odpracovala 60 směn, pak by se Vám dovolená poskytovala dle § 212 odst. 1 ZP a náležela by Vám v celém rozsahu, tj. 20 dní.
Poslední věta v § 223 odst. 1 ZP se vztahuje na případ zde uvedený, tj. když Vám ke konci mateřské dovolené vznikne nárok na dovolenou v určitém rozsahu a poté v daném kalendářním roce čerpáte rodičovskou dovolenou, která je překážkou v práci, vyčerpaná dovolená (pokud jste j čerpali mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou) se Vám nekrátí. Daná věta však nedopadá na primární výpočet nároku na dovolenou za daný kalendářní rok.
Pokud zaměstnankyně u jiného zaměstnavatele dosáhla za obdobných podmínek na celý nárok na dovolenou za kalendářní rok, i když odpracovala méně než 60 dní, mohl by zaměstnavatel postupovat tak, že do primárního výpočtu nároku za dovolenou za daný kalendářní rok počítá už i dobu čerpání dovolené, takže pokud k mateřské dovolené přičte i délku čerpání dovolené na zotavenou, pak zaměstnankyně odpracuje více než 60 dní. Tento postup zaměstnavateli zákoník práce nezakazuje, ale na druhou stranu Váš zaměstnavatel tak postupovat nemusí, a pokud Vám vypočetl dovolenou, jak uvádíte, pak postupoval v souladu se zákonem.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit aby správu majetku nezletilého dítěte vykonával bývalý manžel (v případě smrti matky dítěte)
- Smrt, úmrtí matky nezletilého dítěte - kdo bude dělat správu majetku z dědictví?
- Správa majetku sirotka - jak zabrátni aby správu vykonával otec dítěte?
- Péče o majetek sirotka po smrti matky - jak zabrátni aby správu vykonával otec dítěte?
Z rozvedeného manželství mám nezletilého syna. Vlastním dům a chtěla bych vědět, jak zajistit, aby v případě mé smrti nebyl správcem, po mě zanechaného majetku, zákonný zástupce mého syna - tedy bývalý manžel.
Děkuji, Olivie.
ODPOVĚĎ:
Ze zákona mají oba rodiče vůči dítěti tzv. rodičovskou zodpovědnost. Ta nezaniká ani rozvodem a v případě Vašeho úmrtí by přešla rodičovská zodpovědnost k synovi v plném rozsahu na jeho otce. Jiné osobě by byl syn svěřen do péče pravděpodobně až tehdy, pokud by se zjistilo, že otec se o syna nechce nebo není schopen postarat a zabezpečit jeho výchovu a výživu.
Pokud si však nepřejete, aby se o syna staral jeho otec (Váš bývalý manžel), můžete již nyní sepsat návrh, ve kterém vyslovíte přání, jak by měla vypadat péče o Vašeho syna a jeho majetek po vaší smrti. Na projev takového přání nejsou kladeny žádné formální požadavky. To znamená, že ani v případě smrti se nemusí jednat o formu závěti. Podpis na takovém návrhu ale jednoznačně doporučuji notářsky ověřit. V návrhu můžete uvést i důvody, proč si nepřejete, aby o Vašeho syna a jeho majetek pečoval jeho otec – vážným důvodem by mohl být například nedostatečný kontakt otce se synem a nezájem o syna ze strany otce. Současně doporučuji v návrhu uvést osobu, která by se o Vašeho syna a jeho majetek měla po Vaší smrti starat. Tato osoba musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu Vašeho syna. Lze také doporučit, aby šlo o osobu, která má k Vašemu synovi vytvořený citový vztah.
Soud pak může při svém rozhodování o svěření syna do péče k Vašemu přání přihlédnout. Protože soud vždy rozhoduje v souladu se zájmy dítěte, od určitého věku by mohl vzít v úvahu i názor Vašeho syna.
__
OBČAN-ZÁVĚŤ
RODINA-PĚSTOUNSTVÍ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Stanovení opatrovníka dítěte v závěti - je to právně v pořádku?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatečné zapsání darovací smlouvy na katastr nemovitostí po delší době od darování - lze to ještě provést?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Příkaz darování nemovitosti v závěti - je příkaz platný?
Otec mi 2014 daroval pozemek. Byla sepsána darovací smlouva, podpisy ověřeny u notáře. Bohužel jsem smlouvy jen založila a neposlala na katastr nemovitostí. Nyní otec zemřel. V závěti zmiňuje, že mi pozemek daroval a zbytek majetku rozděluje rovným dílem mezi dědice.
Dotaz:
- mohu smlouvy poslat na katastr nyní?
- spadá darovaný pozemek do dědického řízení i když “je” můj – tedy mají na něj nárok ostatní dědicové, když jsem předložila platnou darovací smlouvu?
Chci v závěti pro případ své smrti stanovit opatrovníka – nebo jak se to správně nazývá – někoho, kdo dostane do péče mého nezletilého syna a bude se o něj starat a spravovat jeho majetek do plnoletos (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016) (2016)ti.
Stačí takováto formulace v závěti?
"Pro případ své smrti si přeji, aby mého syna XY vychovával a spravoval jeho majetek pan AB, s kterým jsem domluvena a který souhlasí. Výslovně si nepřeji, aby byl svěřen do péče mého bratra BB ani jiných příbuzných."
Byl mi odkázán majetek, který mám spravovat v zájmu svého bratra. Ráda bych v závěti tento majetek bratrovi odkázala, tak aby tento konkrétní majetek nebyl děděn mým nezletilým synem.
Stačí, když se ve své závěti odvolám na závěť své matky, kde již je uvedeno, že majetek je určen pro mého bratra a majetek mu odkážu?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud byste dala smlouvu na katastr až nyní po smrti Vašeho otce, tak by katastr řízení zastavil a přepis neprovedl. Zbytečně by Vám propadly peníze za kolek na katastr. Pozemek je notář povinen zařadit do dědického řízení a musí v řízení rozhodnout, kdo se stane jeho dědicem, neboť vlastnického práva k nemovitostem se nabývá až zápisem v katastru nemovitostí, nikoliv smlouvou. K převodu pozemku z Vašeho otce na Vás nedošlo, pozemek tedy zůstal ve vlastnictví Vašeho otce, a proto musí být zařazen do dědictví.
V dědickém řízení můžete notáři předložit darovací smlouvu a požádat ho, aby zařadil do pasiv pozůstalosti práva a povinnosti vyplývající z darovací smlouvy. Dědicové vstoupí do práv i povinností Vašeho otce a vzhledem k odpovědnosti dědiců i za dluhy zůstavitele budou mít tito po skončení dědického řízení povinnost pozemek na Vás převést.
Pokud jde o Vaši závěť, tak v závěti lze určit pouze osobu, která bude spravovat jmění Vašeho nezletilého dítěte do jeho zletilosti. V závěti však nemůžete určit osobu, která se o nezletilé dítě bude starat. Můžete zde pouze projevit své přání a uvést, koho byste navrhovala jako jeho opatrovníka a koho byste si naopak nepřála. Tato Vaše přání však nejsou pro soud závazná, neboť jde o dvě různá řízení (opatrovnické a dědické) a v dědickém řízení nemůže být rozhodováno o osobních poměrech Vašich dětí, ale pouze o majetkových poměrech. Opatrovnické řízení probíhá samostatně a soud je ve spolupráci s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí povinen zkoumat zájem nezletilého dítěte. V závěti ani v jiné listině nelze určit, komu nezletilé dítě po Vaší smrti připadne do péče.
V závěti nelze odkazovat na závěť jiné osoby. Ve své závěti můžete určit, že dědicem určitého majetku ustanovujete svého bratra a dědicem veškerého svého ostatního majetku ustanovujete svého syna. Přitom je však potřeba počítat s tím, že nezletilému dědici se musí dostat 3/4 jeho zákonného dědického podílu, aby byla závěť v celém rozsahu platná. Pokud byste v době úmrtí nebyla vdaná a měla jedno nezletilé dítě, pak by musel dostat 3/4 z celé pozůstalosti a majetek pro Vašeho bratra by musel představovat maximálně 1/4 hodnoty Vašeho dědictví. Soud při projednání dědictví je rovněž povinen zkoumat majetkové zájmy nezletilého dítěte a nemůže mu tedy upřít jeho povinný díl, na který má ze zákona nárok. Pokud majetek pro Vašeho bratra netvoří více než 1/4 hodnoty Vašeho dědictví, pak se závětí nebude žádný problém a závěť bude takto platná.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zahrada, zahradnictví, pěstební plocha - právní definice, vysvětlení, příklad
Vzhledem k tomu, že do pěstební plochy patří do funkčního využití zahrada i zahradnictví. Chtěla bych vědět, který zákon specifikuje pojem zahrada a kde je lišící se hranice od zahradnictví? Děkuji
Děkuji, Zlata.
ODPOVĚĎ:
Český právní řád výslovně definuje pouze pojem „zahrada“, a to v příloze katastrální vyhlášky. Dle tohoto právního předpisu je zahradou pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Zahrada tedy představuje jeden z druhů pozemků (jak jsou vymezeny v katastrálním zákoně), přičemž tento druh pozemku je zároveň zemědělským pozemkem, resp. pozemkem zemědělsky obhospodařovaným.
Pojem „zahradnictví“ se v českém právním řádu vyskytuje na několika místech, např. v § 58/2 stavebního zákona (který vymezuje zastavěné území), a to konkrétně v sousloví: „pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) “.
Zahradnictví je tak českým právním řádem chápáno nikoli jako druh pozemku, nýbrž jako způsob využití pozemku (v tomto případě se jedná o druh speciální zemědělské výroby). V některých právních předpisech je vedle „zahradnictví“ uváděno ještě „zelinářství“.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skryté vady nemovitosti - nekvalitně zhotovené podlahy betonového základu
- Nekvalitní betonová podlaha - skrytá vada nemovitosti, reklamace nemovitosti
Koupila jsem dům od RK Sting. Po odkrytí lina jsme zjistili, podlaha byla špatně zhotovena (na zemi nasypána vrstva písku, na ní zatvrdlá vrstva písku promíchaná cementem-dá se mělnit rukou, dále slabá pokrývka betonu-několik mm. Na několika místech byla podlaha zpevněna sádrou. Museli jsme podlahu z celé plochy odstranit (cca 51 m2). Vzhledem k tomu, že povrch byl tak slabý, byla odstraněna za velmi krátkou dobu (odkopána mechanicky krumpáčem). Radila jsem se s odborníky (zedník, podlahář, staveb. firma, jiná RK), podlaha je špatně zhotovena. Kdyby byla dodržena správná síla a norma betonu, nebylo by možné ho takto lehce odstranit, musel by být použit k jeho odstranění silný nástroj a vynaložit dostatečné množství síly. RK tvrdí, že jsme odtržením lina poškodili my. (V jiné místn. bylo položeno totéž lino, tam tento problém nenastal.) Ve kupní sml. je zakotven bod o skrytých vadách. Dále bych ráda podotkla, když jsme odstranili starou podlahu v chodbě, byl zde beton též špatný (odstraněna dlažba). Jelikož to byla malá plocha, nehodlala jsem řešit. Je to skrytá vada? Děkuji. Radka
ODPOVĚĎ:
Za vadu se dle § 2095 a §2096 obč. zák. považuje pokud předmět koupě neodpovídá ujednanému množství, jakosti a provedení a není-li to ujednáno, pak v jakosti vhodné pro účel patrný ze smlouvy. Ne každý nedostatek je tedy vadou. Ve Vašem případě je podstatné si ujasnit, zda nekvalita podlahy brání řádnému užívání a zda jste na ní byla upozorněna. V případě, že brání a nebyla jste upozorněna, je podle povahy o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy §2016 a § 2017 obč. zák.), což Vás opravňuje k volbě a uplatnění některého ze zákonem uvedených nároků. Zdůrazňuji však, že velmi důležitý je také obsah smlouvy, zda obsahuje upozornění na vady a na jaké. Pokud obsahuje upozornění na vady podlahy, žádné nároky z titulu vad Vám nepřísluší. K posouzení celé záležitosti lze doporučit vyhledání odborné pomoci.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pedagog ve veřejné službě - platí platové tabulky nebo ne?
Jsem zaměstnán v příspěvkové organizaci jako (jediný) pedagogický pracovník.
V kolektivní smlouvě s odbory máme uvedeno, že "zaměstnancům přísluší platový tarif podle stupnice uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.", podle ní mám také určen tarif v platovém výměru.
Ve zmíněném nařízení jsou ale pedagogičtí pracovníci podle § 5 odst. 9 zařazeni ve zvláštní tabulce (příloha č. 9 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), podle které by mi připadl výrazně jiný platový tarif i stupeň.
Je mi tedy plat počítán podle chybné tabulky nebo se zaměstnavatel ve veřejných službách zmíněným zákonem při určování platu řídit nemusí, díky oné kolektivní smlouvě?
V případě, že musí - a měl bych tedy mít jiný plat - mohu žádat i o doplacení platu zpětně, za dobu po kterou tam již jsem zaměstnán, i v případě že jsem platový výměr v dobré víře vždy podepsal?
Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Pobíráte-li od zaměstnavatele za práci plat, předpokládám, že Vaším zaměstnavatelem je některý ze subjektů dle § 109/3 zákoníku práce, tedy:
a/ stát,
b/ územní samosprávný celek,
c/ státní fond,
d/ příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e/ školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
V obecné rovině dle § 122/1 zákoníku práce platí, že plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení (a v mezích těchto nařízení vlády také podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu). Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení.
Dle § 123/1, 2 a 4 zákoníku práce dále platí, že:
- zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen,
- zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací,
- zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Co se týče Vámi zmiňovaného nařízení vlády, vztahuje se právě na zaměstnance veřejného sektoru, jak ostatně vyplývá z jeho názvu, tedy „nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě“.
Dle § 3/1 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance do platové třídy, ve které je podle katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 5/4 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, dle něhož přísluší tam vyjmenovaným zaměstnancům platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
Co se týče Vámi zmiňovaného § 5/9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (který je pro řešení Vašeho případu klíčový), platí, že zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
V tomto ohledu je důležité, že v § 5/9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je odkázáno na vymezení pojmu „pedagogický pracovník“ dle zákona o pedagogických pracovnících (tzn. že platový tarif dle přílohy č. 9 tohoto nařízení vlády nepřísluší každému zaměstnanci, který má v pracovní smlouvě sjednán druh práce jako „pedagogický pracovník“, či jinak, nýbrž pouze tomu zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona; je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
Přímou pedagogickou činnost (dle § 2/2 zákona o pedagogických pracovnících) vykonává:
a/ učitel,
b/ pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
c/ vychovatel,
d/ speciální pedagog,
e/ psycholog,
f/ pedagog volného času,
g/ asistent pedagoga,
h/ trenér,
i/ metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně,
j/ vedoucí pedagogický pracovník.
Odpovídá-li Vámi vykonávaná práce činnosti pedagogického pracovníka dle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, měl by Vám skutečně náležet plat dle přílohy č. 9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejste-li naopak pedagogickým pracovníkem dle § 2 zákona o pedagogických pracovnících, je irelevantní skutečnost, že druh práce (vymezený ve Vaší pracovní smlouvě) je označen jako „pedagogický pracovník“.
Dospějete-li k závěru, že Vám je plat vyměřován skutečně dle nesprávné tabulky, bude možné, abyste se na svého zaměstnavatele obrátil s požadavkem na doplacení toho, co Vám z tohoto důvodu ušlo. V tomto ohledu není podstatné, že jste platové výměry potvrzoval svým podpisem.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatky za TV v pronájmu, pronajatém bytě - platí poplatky pronajímatel nebo nájemník?
- Koncesionářské poplatky za televizi v pronájmu, nájemním bytě - platí je nájemce nebo pronajímatel?
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVONOSTI
- Pronájem nemovitosti - je nutný živnostenský list?
- Pronájem bytu, domu, pozemku a živnostenský list - je nutný nebo ne?
Pronajímám celoročně objekt kde je televize, musím platit televizní poplatek? Nemám živnostenské oprávnění, jelikož neposkytuji žádné služby. TV poplatek platím jedenkrát pro svoji domácnost.
Pronajímám objekt bez poskytování služeb a to k rekreaci a také k ubytování na různě dlouhou dobu: 2 dny, týden, půl roku aj. pro zaměstnance firem, pro osoby k přechodnému bydlení a pro různé zájemce. Ubytování probíhá, že předám klíče od objektu při zahájení a převezmu klíče při ukončení pobytu. Zajištuji pouze teplo, vodu, elektřinu a svoz odpadu. Potřebuji na toto živnostenský list? Zákony si protiřečí a na úřadech mi nejsou schopni logicky a konkrétně odpovědět. Děkuji.
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ubytování jako živnost:
Dle znění dotazu předpokládám, že se zájemci o ubytování uzavíráte smlouvu o ubytování (§ 2326 a násl. občanského zákoníku), nikoli smlouvu o nájmu bytu, resp. domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Tyto dvě smlouvy se liší svým účelem. Účelem smlouvy o nájmu bytu (resp. domu) je zajištění bydlení pro nájemce (tedy uspokojování jeho bytových potřeb), účelem ubytování je naopak zajištění pouze přechodného ubytování (tedy prozatímního pobytu v prostoru, kde může ubytovaný uspokojit své základní životní a společenské potřeby). Smlouva o ubytování tak předpokládá, že ubytovaný má zajištěno bydlení na jiném místě a prostřednictvím smlouvy o ubytování řeší pouze potřebu zajištění krátkodobého (přechodného) pobytu (může se jednat např. o ubytování studentů, zaměstnanců, turistů apod.).
Co se týče základního vymezení smlouvy o ubytování, platí dle § 2326 občanského zákoníku, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.
Ubytování může být poskytováno v zařízení k tomu určeném. Tímto zařízením je primárně stavba ubytovacího zařízení, kterou je stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií:
- hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;
- motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;
- penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
- ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování
(jak vyplývá z § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Ubytování může být poskytováno též v rodinných domech, bytových domech či stavbách pro rodinnou rekreaci (např. chalupy, chaty).
Dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Poskytujete-li proto ubytování soustavně, vlastním jménem a za účelem dosažení zisku (což ze znění dotazu předpokládám), jedná se ve Vašem případě o živnost, k jejímuž provozování je zapotřebí příslušné živnostenské oprávnění.
Vzhledem k tomu, že ubytovaným neposkytujete žádné související služby, přichází v úvahu ohlašovací volná živnost "Ubytovací služby" (která je uvedena pod bodem 55 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Obsah této živnosti je vymezen v nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to následovně:
"Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům."
Na tomto místě pouze doplňuji, že podávání snídaní není samozřejmě pro živnostníka (ubytovatele) povinné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že pokud byste se rozhodla poskytovat spolu s ubytováním i stravovací služby, bylo by nutné získat živnostenské oprávnění k ohlašovací řemeslné živnosti "Hostinská činnost".
2/ Placení televizního poplatku:
Dle § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem (typicky se jedná o nájemce nemovitostí, v nichž se televizní přijímač nachází).
Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná (resp. by se mělo jednat) o provozování živnosti (tedy podnikání), je klíčový § 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle tohoto ustanovení platí poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.
Pokud tedy používáte televizní přijímač ke svému podnikání (např. jako vybavení objektu, který v rámci své živnosti krátkodobě pronajímáte), je zapotřebí, abyste hradila televizní poplatek jak z tohoto televizního přijímače, tak i z televizního přijímače, který máte doma.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Povinné zalesnění pozemku za komunismu - vliv na současnou situaci
Za socialismu bylo 2x odsouhlaseno bez mého souhlasu zalesnění mého pozemku a byl svěřen do péče lesáků. Později mi byl navrácen, ale už ne jako orná půda, nýbrž jako lesní pozemek (zábor PUPFL). Nikdy nebyl zalesněn a vždy patřil pod zemědělskou půdu. Existuje návratná doba nebo doba promlčení, co se týká nařízeného zalesnění z dob minulých? Můžou mě dnes (12.05.2016) nějak donutit pozemek zalesnit, když o to já sama nepožádám?
Můžou se úřady dnes (12.05.2016) opírat o závěry z let 1979 a 1986, když se tenkrát jednalo o nás bez nás?
Děkuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Jelikož v dotazu zmiňujete zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa, budu se v první řadě stručně zabývat tímto institutem:
Jako "zábor pozemku určeného k plnění funkcí lesa" je označováno:
- odnětí pozemků plnění funkcí lesa, kterým je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití;
- omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, kterým je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu
(jak vyplývá z § 15/1 lesního zákona).
Odnětí nebo omezení (tedy zábor) může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí dle § 13/1 lesního zákona.
Pravidla pro správní řízení o odnětí pozemků plnění funkcí lesa či omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa jsou zakotvena v § 16 lesního zákona. Odnětí pozemku plnění funkcí lesa je zpoplatněno (§ 17 a § 18 a příloha lesního zákona).
Problematika záboru pozemku určeného k plnění funkcí lesa je dále upravena ve vyhlášce o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, která ve svém § 1 zakotvuje pro odnětí a omezení zkratku "zábor". Orgán státní správy lesů rozhodující podle § 16 lesního zákona posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavku a důsledky případného záboru na plnění funkcí lesa (§ 3 vyhlášky o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa).
Ve Vašem případě je podstatné, jakým způsobem byl tzv. zábor Vašeho pozemku povolen, tzn. zda se jedná o trvalé či dočasné odnětí (či pouze omezení) tohoto pozemku plnění funkcí lesa.
Je rovněž důležité, zda bylo příslušné rozhodnutí z dob socialismu v pozdější době aktualizováno, resp. nahrazeno novějším rozhodnutím. V současné době dle § 16/2 písm. d) lesního zákona platí, že pokud orgán státní správy lesů rozhoduje o záboru lesního pozemku, určí zároveň způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností) a situaci Vašeho pozemku zde konzultovat. Zejména Vám doporučuji zjistit, zda je na Vašem pozemku stále evidován zábor, pakliže ano, informujte se, jaké podmínky pro tento zábor platí (tzn. zda je zábor dočasný či trvalý, zda jsou určeny podmínky pro následné zalesnění apod.).
Neplní-li Váš pozemek funkce lesa, je namístě uvažovat o tom, že změníte druh tohoto pozemku z pozemku lesního např. na ornou půdu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
vyhláška č. 77/1996 Sb. , o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem nemovitosti bez živnostenského listu - je nutná registrace účtu na finančním úřadě?
- Registrace účtu na FÚ při pronájmu nemovitosti bez živnostenského listu
Pronajímám objekt bez živnostenského oprávnění-neposkytuji služby. Je mojí povinností mít zaregistrovaný účet na finančním úřadě? Ročně podávám řádné daňové přiznání k dani z příjmu.
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Zákon Vám nenařizuje bankovní účet zaregistrovat na finančním úřadu. Setkala jsem se ale v posledních letech s tím, že finanční úřad vyžadoval registraci bankovního účtu z důvodu, aby na tento účet vrátil přeplatek daně z příjmů.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné určení výživného před nástupem otce do vězení - lze to požadovat matkou dítěte po soudu?
Manžel dcery nastoupil výkon trestu. Ona se stará o 3 nezletilé děti. Manžel (podnikatel) více než půl roku před nástupem již nepřispíval žádnou částkou do společné domácnosti. Kdo má platit nyní výživné na děti? Rodiče manžela? Je možné žádat výživné i za dobu před nástupem trestu? Výživné bude stanoveno automaticky nebo musí dcera podat návrh k soudu? Jak je to se zastupováním dětí pokud je požadován souhlas obou zákonných zástupců? Může být ustanoven někdo jiný z rodiny? Děkuji Laďka
ODPOVĚĎ:
Jestliže výživné dosud není stanoveno, je zapotřebí, aby Vaše dcera podala k okresnímu soudu v místě bydliště dětí návrh (žalobu) na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde dcera k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Výživné na děti je možné žádat nejdéle tři roky zpětně.
Pokud je dceřin manžel ve vazbě nebo výkonu trestu, bude mu srážena určitá částka z jeho mzdy, je-li mu během vazby nebo výkonu trestu umožněno zaměstnání. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanoví, jak velkou část z výdělku povinného lze použít na úhradu výživného. Srážky k úhradě výživného se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím. Tímto způsobem je hrazena jak částka výživného které bude splatné po dobu výkonu trestu, tak výživné, které je dlužné z doby předchozí.
Jestliže ale dceřin manžel nemá výdělečné a majetkové možnosti buď proto, že je práce neschopen, nebo proto, že mu správou věznice nebyla práce přidělena, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného. Pokud by ale byl ve výkonu trestu proto, že byl odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, je v takovém případě nutné ponechat i po dobu výkonu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li jiné okolnosti pro jeho změnu.
Pokud dceřin manžel ve vězení nebude pracovat a tudíž nebude schopen vyživovací povinnost vůči svým dětem plnit, mohla by vyživovací povinnost přejít na prarodiče dítěte. V tomto případě Vás ale musím upozornit na to, že soud vždy vede řízení o výživném se všemi prarodiči dětí, nikoliv pouze s rodiči Vašeho manžela. Výživné by tedy pravděpodobně bylo stanoveno všem prarodičům.
Co se týče zastupování dětí, nejsem si jistá, jaké situace máte na mysli, ale například požadavek na souhlas obou zákonných zástupců dítěte u lékařských výkonů, které mohou negativně ovlivnit zdravotní stav a kvalitu života nezletilého, už ze zákona zmizel. Souhlas obou zákonných zástupců tedy není nutný, bude stačit souhlas matky dítěte, Vaší dcery.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vrácení "neoprávněně" vyplacených odměn zaměstnancem zaměstnavateli - oprávněnost požadavku zaměstnavatele
Můj bývalý zaměstnavatel (pracovní poměr skončil 31.5.2015) po mě po kontrole Inspektorátu bezpečnosti práce požaduje vrácení části odměn, které se mi nekrátily v období nemoci a za dovolenou za období 4/2013 do 5/2015. Můj platový výměr byl sjednán jako dodatek pracovní smlouvy se zněním 10.000 Kč základ + 8.000 Kč odměny. Podklady a zpracování mezd jsem prováděla já (ovšem pracovní smlouvu jsem měla sjednánu jen na pozici obchodní referent) a dle vyjádření pana účetního jsem si za dobu nemoci a dovolené krátila jen základ 10.000 Kč. Zaměstnavateli to zjevně po celou dobu mého zaměstnání nevadilo - při valných hromadách se kontrolovaly mzdové listy všech zaměstnanců. Ovšem po tom, co mi zkrátil poslední výplatu jsme se nedohodli a na můj popud firmu navštívil Inspektorát bezpečnosti práce. Zaměstnavatel po mě požaduje vrácení "neoprávněně" vyplacených odměn + odvedené prostředky na zdravotní a sociální. Budu muset vše vrátit nebo je nějaká možnost se tomu vyhnout.
Děkuji, Klára
ODPOVĚĎ:
Dle § 331 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí následující: „Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. “
Předpokladem pro to, aby zaměstnavatel mohl vyplacené částky od zaměstnance požadovat pouze tehdy, když zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené. Problematické v tomto případě je, že Vy sama jste za zaměstnavatele prováděla výpočet mezd a je tedy otázkou, zda jste z okolností musela předpokládat, že jde o částky nesprávně určené. Prokázání této skutečnosti je na zaměstnavateli.
Skutečnost, že máte pracovní smlouvu pouze na referenta a ve skutečnosti jste vykonávala i jinou práci, nemá na plnění Vaší případné povinnosti žádný vliv.
Můžete se pokusit zaměstnavateli argumentovat tím, že mzdové listy všech zaměstnanců kontroloval, že jste nevěděla, že částky jsou vyplacené neprávem, apod. Je také otázkou, zda odpovědnost je na Vás či na účetním, který výpočet mezd prováděl (předpokládám, že tento postup vyplývá z Vašeho dotazu). V případě, že zaměstnavatel bude trvat na splnění Vaší povinnosti a Vy nebude chtít tento jeho požadavek uspokojit, doporučovala bych vám se obrátit na advokáta zabývajícím se pracovním právem.
Ještě bych dodala, že zaměstnavatel po Vás může chtít i náhradu škody, kterou jste mu způsobila tím, že jste špatně dodala podklady pro výpočet mezd, zaměstnavatel po Vás však může požadovat max. 4,5 násobku průměrného výdělku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění manželů - aspekty různých situací
RODINA-SJM
- Podpora podnikání manžela manželkou - je to povinnost manželky?
Mám běžný účet, na který mnoho let přicházejí veškeré mé příjmy a z něhož platím veškeré své výdaje. Můj manžel, za něhož jsem se 2013 provdala, k tomuto účtu přístup nemá, stejně tak, jaké já nemám přístup k jeho účtům. Já jsem stále zaměstnaná a můj manžel je důchodce. Na chod domácnosti přispíváme oba dle potřeby, manžel však veškeré zbývající prostředky - podle svého vyjádření - investuje do podnikání (OSVČ), z něhož údajně nemá žádné výnosy. Jakékoli ekonomické informace týkající se jeho příjmů přede mnou tají. Dosud jsem mu v jeho podnikání vypomáhala jak svou prací, tak myšlenkami a zčásti i finančně. Nyní žádá, abych se na investicích podílela mnohem významněji, neboť to pro chod jeho podniku je potřebné. Nedávno mi daroval 1/2 pozemku sadu a malé hospodářské budovy, které jsou určeny k uvedenému podnikání s tím, že nyní jsem povinna mu finančně přispívat.
On sám má z předchozích dvou manželství tři dospělé děti, které se na chodu jeho podniku nijak nepodílejí.
Co se stane v případě úmrtí manžela z hlediska dědění:
1. s mým bankovním účtem založeným před uzavřením manželství, na který chodí veškeré mé příjmy
2. s mým stavebním spořením založeným před uzavřením manželství, na který si stále přispívám
3. s mým důchodovým připojištěním založeným před uzavřením manželství, na který si stále přispívám
4. s autem, které si musím pro svou potřebu po odchodu do důchodu ze svých úspor nabytých před uzavřením manželství zakoupit
5. pokud část uspořených finančních prostředků aktuálně daruji např. svým dětem z předchozího manželství
6. Je skutečně mou povinností se zásadně na financování manželova podnikání (OSVČ) finančně podílet dle jeho požadavků? Domnívám se, že je rozdíl mezi vlastnictvím pozemku, na němž jsme vybudovali uvedený sad a vlastnictvím provozování tohoto sadu - je to skutečně tak?
Děkuji za odpověď, Karolina
ODPOVĚĎ:
Dědit v případě úmrtí Vašeho manžela budete Vy a jeho děti rovným dílem. V případě Vaší smrti po Vás bude dědit Váš manžel a Vaše děti rovným dílem. V dědickém řízení se vždy nejprve vypořádá společné jmění manželů.
Váš účet, stavební spoření i penzijní připojištění do dne uzavření manželství byly Vaším výlučným majetkem. Od okamžiku uzavření manželství se peněžní prostředky (mzda i důchod) stávají součástí společného jmění manželů (dále jen SJM) a tedy pokud si z této mzdy přispíváte na stavební spoření a penzijní připojištění, zbytek si necháte na účtu – pak tyto prostředky ode dne uzavření manželství patří do SJM. V případě úmrtí jednoho z manželů vždy notář v dědickém řízení vypořádává SJM – zjišťuje tedy nejen majetek zemřelého, ale i majetek žijícího manžela. V dědickém řízení by Vám v rámci vypořádání SJM tedy Vaše účty, atd. zůstaly, ale peníze od uzavření manželství do úmrtí Vašeho manžela byste měla dorovnat do pozůstalosti ve výši poloviny toho, co jste do manželovi smrti nastřádala (druhá půlka patří Vám). To samé by se provádělo u Vašeho manžela.
Jestliže budete v budoucnu kupovat auto, těžko se již pozná, zda k tomu využijete peníze z Vašeho výlučného majetku nabytého před uzavřením manželství nebo peníze nabyté za trvání manželství. Bylo by tedy vhodné s manželem sepsat nějaké souhlasné prohlášení, kde oba konstatujete, že auto nespadá do SJM, neboť jste jej zakoupila z výlučných fin. prostředků získaných před uzavřením manželství, aby tuto skutečnost nemohl nikdo rozporovat v dědickém řízení (např. ve formě notářského zápisu). Rovněž bych Vám doporučovala sepsat souhlasné prohlášení ohledně veškerého Vašeho majetku, který jste každý nabyli před uzavřením manželství (např. uvést, kolik peněz jste měla na kterém účtu před uzavřením manželství, atd.).
Své peníze samozřejmě můžete kdykoliv během života darovat svým dětem. V dědickém řízení by to mělo vliv na dědické podíly jen v případě, že Vy v závěti přikážete započtení na jejich dědické podíly. Pokud započtení nepřikážete, tak notář provede zápočet na dědický podíl jedno z dětí, pokud neodůvodněně znevýhodníte jiné Vaše dítě, jinak ne. Manžel není nepominutelný dědic, tedy může být v dědění i znevýhodněn nebo jej dokonce můžete v závěti opominout nebo uvést, že z Vaší pozůstalosti nic nenabude.
Podílet se finančně na podnikání Vašeho manžela není Vaší povinností. Je na Vaší vůli, zda budete manželovi v podnikání finančně vypomáhat či nikoliv.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Návrh nové pachtovní smlouvy zaslaný zemědělským družstvem z důvodu digitalizace pozemků, úprava pachtovného
- Zemědělské družstvo poslalo návrh pachtovní smlouvy na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 let - může majitel pozemku takovou smlouvu odmítnout?
- Odmítnutí návrhu pachtovní smlouvy od zemědělského družstva pod pohrůžkou nezaplacení nájmu za pozemek
- Zaplacení nájmu za pachtovní pozemek - podmínka podepsání nové pachtovní smlouvy zaslané zemědělským družstvem
Zemědělské družstvo hospodaří na našem pozemku na základě pachtovní smlouvy. Nyní zaslalo novou pachtovní smlouvu s odůvodněním:
"… po digitalizaci pozemků můžeme s konečnou platností uzavřít plnohodnotnou smlouvu o užívání pozemků s přípočtem daně z pozemků.
Výše pachtovného je 3% z orné půdy a 1% u luk z průměrné ceny půdy v jednotlivých katastrech. V případě nevrácení podepsané pachtovní smlouvy nemůže být vypláceno nájemné."
V pachtovní smlouvě je uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, s výpovědní lhůtou 6 let. Takovou dobu nepovažujeme za akceptovatelnou. Můžete poradit?
Předchozí smlouva byla na dobu neurčitou.
Děkuje předem Leopold.
ODPOVĚĎ:
Délka výpovědní lhůty je vždy výsledkem dohody mezi smluvními stranami. Není nikde v zákoně stanoveno, že musíte takto dlouhou výpovědní lhůtu akceptovat. Doporučuji tedy vznést protinávrh a stanovit lhůtu kratší, pro Vás akceptovatelnou. Je samozřejmě otázkou, zda bude smluvní strana ochotna přistoupit i na lhůtu kratší. Vše je jen otázkou dohody, pokud k ní nedospějete, smlouva nebude uzavřena a Zemědělské družstvo musí přestat na Vašem pozemku hospodařit.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod a přídavky - je možné pobírat současně?
- Sirotčí důchod a příjmy z podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?
- Pobírání sirotčího důchodu a podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?
- Pobírání sirotčího důchodu a OSVČ podnikání - je možné podnikat při pobírání sirotčího důchodu?
Aktuálně pobírám sirotčí důchod a chtěl bych si zažádat o výpis z živnostenského rejstříku. Je možné zároveň pobírat důchod, přídavky a zároveň podnikat jako OSVČ? Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění má na sirotčí důchod nárok nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání,
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Z uvedeného vyplývá, že pokud byste vykonával výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná a zároveň byste nadále nestudoval, nárok na pobírání sirotčího důvodu by Vám zanikl. Pokud ovšem plánujete podnikat při studiu, pak Vám nárok na sirotčí důchod zůstává za předpokladu, že byste si za rok vydělal méně než 64 813 Kč hrubého.
Pokud jde o přídavek na dítě, tak ten je upraven v zákoně o státní sociální podpoře a vyplývá z něj, že pobírat přídavek na dítě může pouze nezaopatřené dítě, kdy tento pojem je definován v § 11 zákona o státní sociální podpoře a vyplývá z něj v podstatě to stejné, jako v případě sirotčího důchodu - tedy aby Vám nárok zůstal, musel byste nadále studovat a zároveň by Váš příjem nesměl překročit výše uvedenou hranici.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání cesty souseda bez věcného břemene - vydání bezdůvodného obohacení
- Užívání pozemku souseda (cesty) bez služebnosti - vydání bezdůvodného obohacení
- Užívání pozemku souseda bez věcného břemene - vydání bezdůvodného obohacení
2008 se řešilo SJM, šlo hlavně o dům, který jsme s manželem vybudovali na jeho pozemku. Později jsme dokoupili společně další pozemky okolo. 40 let pozemek používám. Při řízení SJM bývalý manžel zemřel 04/2011) a nastoupili do SJM dědicové. Je zde smlouva na pozemek, který daroval bývalý manžel synovi z 1. manželství 2010). 2015 jsem získala rodinný dům, s okolními pozemky. Po zapsání domu na katastru jsem žádala majitele o koupi pozemku, abych vše sjednotila a nebo o dohodu na věcné břemeno - služebnost. Celou dobu pozemek udržuji sama. Majitel pozemku začal dělat problémy, poslal dopis, že má nárok na vyplacení nájemného za 2,5 roku zpětně (cca. 10.000 Kč/měs.). To jsem odmítla a teď vyhrožuje, že dá žalobu na bezdůvodné obohacení. Chtěla bych vědět, jestli mohu dle nového občanského zákoníku žádat u soudu věcné břemeno "na užívání pozemku k nemovitosti", nebo je nutné řešit jenom cestu do domu a do garáže. To by bylo nevýhodné, protože se nedostanu na svoje pozemky okolo. Bude soud rozhodovat podle situace nebo podle obč. z. ? Potřebuji k žádosti odhad pozemku (nájemného) nebo je nutný geodetický plán? Simona
ODPOVĚĎ:
Pokud jste skutečně používala cizí pozemek bez právního důvodu, je vlastní oprávněn po Vás požadovat vyplacení bezdůvodného obohacení, které by mělo odpovídat nájemnému v obvyklé výši za pozemek. Zda by se jednalo skutečně o částku 10.000,- Kč, je otázkou. Odpověď nejspíše poskytne pouze soudní znalec. Pokud pozemek užíváte s vědomím vlastníka již dlouhodobě, a to včetně vašeho manžela, mohlo věcné břemeno vzniknout fakticky tímto užíváním, a to tzv. vydržením. Z Vašeho dotazu však toto posoudit nelze a doporučoval bych konzultaci s advokátem.
Věcné břemeno, resp. právo cesty na Váš návrh také může zřídit soud, nicméně by se jednalo nejspíše pouze o cestu, která Vám umožní se dostat na ostatní Vaše pozemky. Soud by však nezřídil věcné břemeno, které by Vám umožnilo užívat celý sousední pozemek dle Vaší libosti. Toto byste musela s vlastníkem dohodnout, ať již formou nájmu, koupě či právě věcným břemenem.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od výhradní dohody o zprostředkování a poskytování služeb z důvodu neprofesionálního chování makléře realitní kanceláře MM reality
- Neprofesionální chování makléře realitní kanceláře MM reality a odstoupení od výhradní dohody o zprostředkování a poskytování služeb
04/2016 odepsána s MM Reality výhradní dohoda o zprostředkování a poskytování služeb, platná do 09/2016. Před podepsáním této smlouvy makléř našel kupce na nemovitost, celý obchod zbytečně protahoval, výmluvy že nemají čas vyřešit smlouvy, protože jedou na dovolenou, po měsíci mi řekl že najednou zjistil, že kupující nemají trvalý pobyt v ČR, 2 měsíce mi tvrdil, že čeká na potvrzení příjmů od kupujících, na schůzky chodil oblékaný v teplákách, chování jednoduchého člověka, obchod padl 08/2016 s tím, že mi řekl, že kupující se rozvádějí a dům nechtějí. Prý s nimi nepodepsali ani žádnou smlouvu, celou dobu tento obchod byl na dobré slovo. Přišli jsme o 2 byty, které jsme měli zarezervované, které jsme posléze chtěli zakoupit (byly zaplacené rezervace). V tuto společnost a hlavně v makléře nemáme důvěru, avšak nevíme jak se bránit, chceme odstoupit od výhradní dohody, nicméně ta je do
30.09.2016 a pokuta by byla výše provize (150.000 Kč). Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Neznám samotný text dohody, nicméně pokud umožňuje odstoupení od smlouvy, pak není možné zároveň odstoupení podmiňovat zaplacením smluvní pokuty. Pokud tomu tak skutečně je, jednalo by se o neplatné ustanovení a nebyli byste povinni platit smluví pokutu. Něco jiného však bude, pokud je ve smlouvě sjednáno odstupné, které je možné zaplatit a tím smlouvu zrušit obdobně jako u odstoupení. Vzhledem k tomu, že mluvíte o pokutě, domnívám se však, že se o odstupné jednat nebude.
Obecně budete mít možnost od smlouvy odstoupit (bez nutnosti platit pokutu), pokud na straně realitní kanceláře došlo k podstatnému porušení smlouvy. Předpokládám však, že shledání podstatného porušení smlouvy bude poněkud obtížné a v zásadě nepoužitelné.
Nyní tedy přichází v úvahu vyčkat do konce účinnosti smlouvy, pozor však na případné automatické prodlužování. Pokud je ve smlouvě sjednáno, písemně realitní kancelář upozorněte, že o pokračování smluvního vztahu nemáte zájem.
Další možností také bude, pokud si zájemce o koupi vyhledáte sami, tzn. ne prostřednictví další realitní kanceláře. V momentě, kdy realitní kancelář nepracuje tak, jak by měla, byste nebyli povinni hradit smluvní pokutu. Bude se však muset jednat o zájemce, kterého Vám tato realitní kancelář nenašla či se na jeho vyhledání nijak nepodílela.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného sirotkovi jedním z rodičů - přerušené studium
- Přerušení studia sirotkem a placení výživného přeživším rodičem
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod - je nárokem dítěte nebo přeživšího rodiče?
Prosím o radu stran mé devatenáctileté vnučky. Zemřela mi 1. 8. 2012 dcera a zeť pobírá vdovecký a sirotčí důchod. Moc se o vnučku nestará a ona je často u mně. Protože mám jedinou vnučku, pomáhám jí jak jen mohu, třebaže jsem ve starobním důchodu. Zašly jsme na ČSSZ, byly jsme poučeny, že si může nechat posílat sirotčí důchod na svůj účet, rozhodla se tedy vypsat Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na svůj účet, což si zařídí až obdrží potvrzení o dalším studiu (byla přijata na vysokou školu). Může získat od otce i nějaké výživné? A jakým způsobem. Pokud se s ním nedomluví, tedy soudně? Co by se nastalo, kdyby měla problémy se studiem, přestala by školu navštěvovat, ale práci by nenašla? Samozřejmě by už nedostala sirotčí důchod a její otec ani vdovecký. Musel by otec svou dceru živit až do získání zaměstnání, případně i tehdy, že by např. pokračovala ve studiu za rok?
Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Jak jste byly na ČSSZ správně informovány, je-li Vaše vnučka již zletilá, může požádat ČSSZ, aby byl sirotčí důchod vyplácen nikoliv Vašemu zeti, ale přímo jí. Je tedy dobře, že jste tento krok učinily.
Co se týče výživného, Váš zeť (otec Vaší vnučky) má vůči své dceři vyživovací povinnost do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Jestliže tedy jeho dcera bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, bude vyživovací povinnost Vašeho zetě vůči ní trvat. Pokud spolu bydlí, je vyživovací povinnost částečně plněna tím, že Váš zeť poskytuje své dceři bydlení, stravu apod. Pokud si ale Vaše vnučka musí například jídlo či oblečení hradit z vlastních zdrojů, mohl by to být důvod pro žádost o výživné. Doporučuji Vaší vnučce, aby se nejdříve pokusila s otcem na výši výživného dohodnout. Jestliže dohoda nebude možná, bude se vnučka muset obrátit na soud s návrhem na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště otce, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.
Pokud by Vaše vnučka musela studium z jakéhokoliv důvodu přerušit či ukončit, přestane být nezaopatřeným dítětem a tudíž jí zanikne nárok na sirotčí důchod. Co se týče výživného, zde bude záležet na tom, zda bude vnučka schopná se sama živit. Pokud si najde zaměstnání a její příjmy budou stačit k pokrytí jejích životních potřeb, vyživovací povinnost otce vůči ní skončí. Jestliže ale nenajde zaměstnání, nebude mít žádný příjem a tudíž nebude schopná se živit, může vyživovací povinnost otce vůči ní trvat.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pracovně znevýhodněný dospělý potomek žijící s rodičem - nárok na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení u osoby pracovně znevýhodněné žijící s rodičem v družstevním bytě
Syn 23 let, veden dlouhodobě na ÚP, pracovně znevýhodněn, ale není osoba zdravotně postižená OZP (nemoc, destrukce chrupu – v nejbližší době jej čeká celková oprava chrupu). Stále bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a neúspěch při hledání zaměstnání. Je nájemníkem družstevního bytu, jejíž majitelem jsem já - jeho matka, zděděném po mém otci. Bylo mi sděleno, že syn, byť je bez příjmu, nemá nárok na žádné hmotné zabezpečení či příspěvek na bydlení a další možnosti z důvodu toho, že já jsem povinna o syna se starat. Dále nemůže bydlet v bytě, jejž majitelem je rodinný příslušník rodič, tím pádem nemá na nic nárok. Doporučeno bylo byt převést na něj, aby byt prodal a žil na ubytovně nebo s námi ve společné domácnosti, což je nemožné.
Prosím o radu. Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš syn není schopen se sám živit, pak vůči němu skutečně mají vyživovací povinnost jeho rodiče, tedy Vy jako matka a jeho otec (v dotazu se o něm nezmiňujete). Životní úroveň dítěte má být totiž zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Pokud by výživné poskytované rodiči synovi nestačilo, pak by přicházely v úvahu sociální dávky.
Co se týče příspěvku na bydlení, na ten má Váš syn nárok tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení.
Pro nárok na příspěvek na bydlení je tedy zapotřebí předložit doklad, že je byt užíván na základě vlastnictví nebo nájemní smlouvy. Prvním krokem k nároku na příspěvek tedy bude uzavřít se synem nájemní smlouvu a sjednat si v ní – byť i symbolické – nájemné, které Vám syn bude hradit. Při žádosti o příspěvek je pak zapotřebí doložit příjmy a náklady za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Syn tedy bude nejprve muset po celé čtvrtletí hradit nájemné a náklady na energie a teprve poté si bude moci zpětně o příspěvek na bydlení požádat.
Další možností je požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Základní dávkou je příspěvek na živobytí, k úhradě nákladů na bydlení pak slouží doplatek na bydlení a k úhradě zpravidla jednorázového mimořádného výdaje pak mimořádná okamžitá pomoc. O tyto dávky se žádá měsíčně, takže zde není nutné náklady na bydlení hradit po celé kalendářní čtvrtletí. Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit i tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude kromě příjmů zajímat také to, zda má Váš syn peníze na účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek nebo zda má například zřízené stavební spoření či životní pojištění. Nelze tedy předjímat, zda žádosti Vašeho syna o dávku vyhoví či nikoliv.
V obou případech se nenechte odradit případným odmítavým postojem úředníků. Úředník nemá právo odmítnout žádost přijmout. Nemůže přijetí žádosti odmítnout ani tehdy, když se domnívá, že žadatel nemá na dávku nárok. Žádosti o dávky je zapotřebí podat na úřadě práce v místě synova bydliště, konkrétně na oddělení státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a na oddělení hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc).
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nedovolená absence a proplacení státního svátku zaměstnanci
- Neomluvená absence zaměstnance a proplacení státního svátku, státních svátků
Náš (dnes již bývalý) zaměstnanec ve dnech 1.7., 4.7., 7.7., 8.7. a 11.7.2016 se bez omluvy nedostavil do zaměstnání (nastoupil 1.7.2016 do jiné firmy). Dne 11.7.2016 převzal osobně okamžité zrušení pracovního poměru ke dni 11.7.2016. Dne 5.7. a 6.7.2016 byl státní svátek. Náleží mu mzda za tyto dva dny svátků nebo je lze také považovat za absenci?
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Pokud měl zaměstnanec v dny svátku naplánovanou směnu a nedostavil se bez omluvy, plat nebo mzda mu nenáleží. Pokud však v tyto dny pracovat neměl a měly mu být „proplaceny“ jako svátek, pak by mu měly být proplaceny, i když dny před svátkem i o něm bez omluvy nepřišel do zaměstnání. Neomluvená absence se musí posuzovat za jednotlivé dny, kdy skutečně zaměstnanec nepřišel do zaměstnání, ačkoliv měl.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnancem bez pracovní smlouvy - kdo škodu zaplatí?
- Dopravní nehoda způsobená zaměstnancem bez pracovní smlouvy - náhrada škody poškozenému
- Náhrada škody způsobená dopravní nehodou zaměstnance bez pracovní smlouvy - odpovědnost za škodu
12.7.2016 první den v práci (zaučování se rajónu jakožto kurýr přepravní služby) a stala se mi dopravní nehoda. Sice do mě vletěl motorkář (bez zranění či újmě na zdraví), ale podle vyhlášky a pravidel můžu za to já. U dopravní nehody nebyla přítomna Policie ČR, protože se obě strany na zavinění dohodli (já i motorkář). Motorkáři škodu na motorce uhradí pojišťovna z povinného ručení, které platí přepravce jakožto majitel vozidla, nicméně mu škodu budu muset na vozidle uhradit já. Vzhledem k tomu, že to je dodávkové vozidlo značky Fiat, tak bude oprava zřejmě drahá. Pokud to bude snesitelná částka, uhradím ji bez problémů, obávám se ale, že bude vysoká. Pojistku na "blbost" (pojištění proti škodě způsobené mému zaměstnavateli nemám).
Tudíž se chci zeptat: Jsem stále vedený na úřadu práce jakožto nezaměstnaný, mám šanci se nějak proti této věci placení bránit, když mezi mnou a dopravcem (vlastníkem vozidla) nevznikla pracovní smlouva a ani dohoda o provedení práce?
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Pokud jste pro zaměstnavatele konal práci bez uzavřené pracovní smlouvy, jednalo se o výkon „nelegální práce“. Pracovní smlouva musí být dle zákoníku práce uzavřena písemně, přesto je však možné, aby mezi stranami vznikl pracovní poměr i na základě ústně uzavřené pracovní smlouvy, pokud strany začali dle pracovní smlouvy již konat, což je Váš případ. Takže v daném případě můžete sice zaměstnavateli argumentovat, že mezi Vámi nebyla uzavřena pracovní smlouva, tudíž ani nevznikl pracovní poměr, pokud by však zaměstnavatel tuto Vaši argumentaci nesprávně uznal, pak by však po Vás mohl chtít náhradu škody dle občanského zákoníku, kde se odpovídá bez omezení za skutečnou škodu. Jako zaměstnanec byste odpovídal za škodu dle zákoníku práce a zaměstnavatel by po Vás mohl požadovat max. 4,5 násobek průměrného výdělku, i kdyby skutečná škoda tuto částku přesáhla.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Státní svátek o víkendu a práce - náhrada platu, mzdy od zaměstnavatele
- Státní svátek o víkendu a práce - náhradní volno nebo příplatek?
Firma má zaměstnance v obchodě, kde pracují krátký a dlouhý týden. Když jim vyjde směna na víkend a je svátek, není to přesčas, náleží jim náhradní volno nebo 100% příplatek? 100% příplatek by byl za 12 hod? Děkuji a přeji hezký den. Jiřina
ODPOVĚĎ:
Pokud mají zaměstnanci nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak práce o víkendu a ve svátek není prací přesčas, pokud se nejedná o práci nad jejich týdenní pracovní dobu (v průměru), která je dopředu naplánovaná. Pokud tito zaměstnanci pracují v sobotu a v neděli, náleží jim dle § 118 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění příplatek ve výši nejméně 10% průměrného výdělku. Pokud pracují ve svátek, náleží jim dle § 115 ZP náhradní volno nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatek ve výši průměrného výdělku. Pokud pracují o víkendu, který je zároveň svátkem, tak jim náleží jednak 10% příplatek a náhradní volno, nebo po dohodě namísto náhradního volna příplatek ve výši 100%. A vše by bylo za celou dobu výkonu práce.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Skrytá vada zakoupeného ojetého vozidla - reklamace
- Reklamace skryté vada zakoupeného ojetého vozidla, ojetiny
- Skrytá vada automobilu - falešná servisní knížka a neodborná výměna rozvodu (rozvodového řemene)
- Skrytá vada - neodborná výměna rozvodového řemene a falešná servisní knížka zakoupeného auta, automobilu
Skrytá vada zakoupeného ojetého vozidla Ford Galaxy, který jsem zakoupil do naší firmy od největšího našeho autobazaru v Praze, v dubnu 2016.
Na vozidle jsme si odečetli DPH. Rok výroby vozidla byl údajně 2011, počet najetých km měl být 174.400. K vozidlu jsem dostal servisní knihu z belgického zastoupení Forda v Antverpách kde měl být tento vůz pravidelně servisován. Poslední prohlídka měla proběhnout ve 163.000 km v listopadu 2015. Bylo to hlavní důvodem koupě tohoto vozidla za více jak 300.000 Kč, že jsem věřil, že o vozidlo bylo řádně postaráno v servisu Ford. Prvních 600 km jsem najel mezi Prahou a Brnem kvůli přepsání vozidla v Praze. Potom po ujetí asi pouze 1000 km došlo 25.5.2016 k přeskočení rozvodového řemenu a značnému poškození hlavy motoru, cena opravy se vyšplhala na 36.000 Kč. Navíc jsem musel pro pasažéry tohoto vozidla přijet v sobotu večer naším autem a druhý den v neděli znovu pro odtah nepojízdného vozidla. Celkem najeto 500 km, v ceně asi 5.000 Kč.
Později jsem se v autorizovaném servisu Ford v Brně, kde oprava probíhala, dozvěděl, že na vozidle byl namontován neodborně, opačně neoriginální rozvodový řemen. Jelikož je servisní interval u tohoto vozidla pro výměnu řemenu 140.000 km měla tato výměna být provedena dle servisní knihy v belgickém servisu Ford. Z uvedeného se dá vyvozovat, že pokud byl již vyměněn originální rozvodový řemen za druhý a ten se nám následně pokazil, je zřejmé, že vozidlo muselo mít najeto hrubě přes 200.000 km. Jak je známo, počet najetých km je jedno ze základních kritérií při koupi ojetého vozidla. Navíc je v tomto vozidle nainstalován filtr pevných částic a jeho výměna bývá nákladnou záležitostí v rozmezí 200-300 tis km. Suma sumárum se domnívám, že bylo vozidlo opatřenou falešnou servisní knihou, která měla dokladovat řádnou péči o vozidla v autorizovaném servisu Ford. Do belgického servisu jsem psal 2x mail a jednou jsem telefonicky mluvil anglicky s nějakou paní, která mi slíbila odpověď, ale nestalo se tak. Ještě tam pošlu doporučeně písemný dotaz. Tuto domněnku mi potvrdil i personál zdejšího dealerství Fordu, kdy mi potvrdili, že je jim známa nekalá praxe autobazaru se servisními knihami ze států Beneluxu.
Když to shrnu, domnívám se, že jde o skrytou vadu, za kterou nese prodávající odpovědnost ze zákona. Podepsal jsem sice autobazaru předávací protokol, kde bylo vše vadné a auto bylo prakticky hromádkou šrotu, ale pak by vozidlo nikdy nemohlo získat platnou kontrolu z STK, což bezesporu má! K poruše došlo necelý měsíc po koupi vozidla. Uvedenou vadu jsem samozřejmě u autobazaru reklamoval ale došla od nich záporná odpověď. Rád bych znal váš právní názor, zda je naše pozice natolik silná, že má cenu vymáhat vzniklou škodu soudně.
Těším se na vaši odpověď
Patrik
ODPOVĚĎ:
Ano, souhlasím s Vámi, že v daném případě se jedná o skrytou vadu a nyní je otázka, zda touto vadou došlo k podstatnému či nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Tato otázka je důležitá z hlediska volby nároku. Tedy v případě nepodstatného porušení chtít bezplatné odstranění vady či slevu z kupní ceny, v případě podstatného porušení volba mezi těmito nároky:
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Předpokládám, že prasknutím řemenu se auto stalo nepojízdné, a proto bych se kloni (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015) (2015)la k podstatnému porušení kupní smlouvy.
Pokud došlo dokonce k padělání dokumentace k vozidlu, bylo by možné žalovat i neplatnost kupní smlouvy z důvodu uvedení kupujícího v omyl.
Mám tedy za to, že z právního pohledu je věc jasná, tedy ve prospěch kupujícího. Nyní je otázkou, jak se k věci postaví nadále prodávající, protože v rámci soudního řízení je na kupujícím, aby prokázal, že věc vadu skutečně měla. V těchto případech je nutné, aby se do věci zapojil znalec a v rámci znaleckého zkoumání podrobně popsal, v jakém stavu vozidlo v době prodeje skutečně bylo, v jakém stavu byl řemen, apod. I když si takový posudek necháte vypracovat ještě před zahájením soudního řízení, má takový posudek stejnou váhu, jako by ho nechal vypracovat soud, dokud se protistraně nepodaří posudek vyvrátit. Proto bych ještě před řízením doporučovala nechat si takový posudek zpracovat, neboť budete mít v ruce důkaz, na jehož základě bude možné již dopředu vědět, zda soud dopadne ve Váš prospěch.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Podpis nové pracovní smlouvy u stejného zaměstnavatele a neproplacení neschopenky
- Neproplacení neschopenky z důvodu podepsání nové pracovní smlouvy u stejného zaměstnavatele
Mám nárok na proplacení neschopenky, když jsem v lednu 2015 podepsala novou pracovní smlouvu u zaměstnavatele u kterého jsem pracovala od roku 2011? Z důvodu přerušení podnikání jako fyzická osoba můj zaměstnavatel založil novou firmu s. r. o. a já podepsala novou smlouvu za stejných podmínek jako tu první. V době podepsání jsem byla na rodičovské dovolené. 30.4.2016 mi skončil rodičovský příspěvek a musela jsem nastoupit na dočasnou pracovní neschopnost DPN protože jsem těhotná a nemůžu vykonávat svou práci. Bylo mi sděleno že mi nemohou proplácet neschopenku, protože jsem u toho nového (stejného) zaměstnavatele nic neodpracovala. Chci se poptat jak dále postupovat a na co mám a nemám nárok. Předem moc děkuji.
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Nárok na vyplácení náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti a následné nemocenské Vám vzniká dnem, kdy jste měla nastoupit opět do zaměstnání. Pokud jste tedy v dočasné pracovní neschopnosti od května 2015, pak Vám od této doby tyto platby náleží. Doba předešlého odpracování u zaměstnavatele nemá na tuto skutečnost žádný vliv.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (nejde o pracovní úraz)
Ráda bych věděla, zda mohu být na Úřadu práce, když mám insolvenci a budu propuštěna ze zaměstnání ze zdravotních důvodů (domácí úraz nesouvisející s výkonem zaměstnání). Mám nárok na odstupné ze zdravotních důvodů? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Pokud Váš úraz nebyl kvalifikován jako pracovní, pak při výpovědi danou zaměstnavatelem z důvodu dlouhodobé nezpůsobilosti konat dosavadní práci, nemáte nárok na odstupné. Na Úřadu práce registrovaná být můžete, máte však vůči němu stejnou informační povinnost jako vůči zaměstnavateli.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájem bez smlouvy - právo majitele bytu vystěhovat kdykoliv podnájemce
- Nájem bytu bez smlouvy - právo majitele bytu vystěhovat kdykoliv nájemce, nájemníka
Bydlíme v bytě, který nám z části proplácí náš zaměstnavatel a z části my (kolega). Nepodepisoval jsem žádnou smlouvu o bydlení z naší firmou, ani s majitelem bytu, který nás navštěvuje. Může nás zaměstnavatel kdykoli se mu to zlíbí vyhodit na ulici i když si doplácím za bydlení? Na jaký paragraf by jsme se měli popřípadě odvolávat. Děkuji za radu a trpělivost s mým dotazem. Radim
ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš zaměstnavatel s majitelem uzavřenou nájemní smlouvu a Vy máte od něj byt v podnájmu a pokud nemáte podmínky výpovědi upraveny smluvně (podnájemní smlouva však nevyžaduje písemnou formu), pak Vám může kdykoliv dát výpověď z podnájmu. Podle mého názoru však v délce výpovědní doby bude limitován dobrými mravy, tedy bude Vám muset nechat přiměřenou lhůtu k nalezení nového ubytování a vystěhování. Pokud by byl zaměstnavatel zároveň majitelem a neměli byste uzavřenou nájemní smlouvu v zákonné písemné formě, pak by Vás nemohl kdykoliv vystěhovat z titulu paragrafu 2237 NOZ, části za středníkem. Vztahovala by se na Vás zákonná ochrana nájemce.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta se svítící kontrolkou DPF, turbo - uhradí opravu prodávající? (autobazar)
- Reklamace auta s vadným turbem - zaplatí opravu prodávající (autobazar)?
29.03.2016 můj přítel koupil v bazaru automobil se svítící kontrolkou DPF, bylo mu řečeno, že kontrolka se rozsvítila při výměně baterie a nic to není. Po dvou měsících užívání automobilu, auto přešlo do nouzového režimu, přestalo jet. Po vyhotovení diagnostiky se ukázalo, že odešlo turbo. Chtěla bych se zeptat, zda se dá tohle považovat za skrytou vadu a následné odstoupení od smlouvy. Nebo zda můžu auto reklamovat a nechat opravit na náklady autobazaru? Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Za vadu se považuje rozpor se smlouvou nebo pokud věc neodpovídá účelu smlouvy. V tomto případě se vozidlo zřejmě pořídilo za účelem ježdění s ním, tedy o vadu jde. Otázka nároků pak vyplývá především z samotné kupní smlouvy a to pokud jde o popis vozu a jeho vad. Pokud byl kupující ve smlouvě na tuto vadu upozorněn, nemůže uplatňovat nároky z vad. Pokud nebyl nároky má, ale s ohledem na další okolnosti. Je totiž rozhodné, zda byla vada zjistitelná prohlídkou s obvyklou péčí (např. kupuji-li vůz, měl bych s ním provést zkušební jízdu, zkontrolovat jej). Pak jsou jeho nároky omezené. Jestliže nebyla zjistitelná a projevila do 6 měsíců od uzavření kupní smlouvy, má se za to, že existovala již v době prodeje. Pro další nároky je pak rozhodující, zda jde o vadu podstatnou či nepodstatnou. V tomto případě lze uvažovat o podstatné vadě a pak je možné požadovat odstranění vady dodáním nové nebo chybějící věci, opravu věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit. Vadu a nárok z vady je třeba oznámit bez zbytečného odkladu, jinak ji soud nepřizná. Nemusí jít o stejný okamžik, ale neměla by se reklamovat například půl roku po jejím zjištění.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Víceúčelové hřiště - je nutné stavební povolení?
- Hřiště na víceúčelové ploše - je nutné stavební povolení?
- Hřiště postavené u sloupu elektrického vedení se zákazem vstupu - jde o černou stavbu?
- Stavba dětského hřiště u elektrického sloupu bez stavebního povolení městem, obcí - jde to legální?
Rád bych Vás touto cestou požádal o pomoc s výkladem stavebního zákona. V naší obci bylo z rozpočtu vybudováno víceúčelové hřiště v místě, kde stojí sloup elektrického vedení. V tuto chvíli se členové rady a zastupitelstva 2014-2016 vymlouvají, že nepotřebovali stavební povolení, vzhledem k tomu, že jde o víceúčelovou plochu. Na hřiště je ovšem zakázaný vstup kvůli sloupu elektrického vedení. Rád bych Vás tedy požádal, zda opravdu nebylo potřeba stavební povolení, nebo se jedná o černou stavbu. Případně bych Vás chtěl požádat o radu, jak obecním funkcionářům dokázat, že jsou v tomto případě špatnými hospodáři.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď a přikládám fotografie. Petr
ODPOVĚĎ:
O zřizování hřišť a sportovišť se stavební zákon zmiňuje na jediném místě, a to ve svém § 3/1, v němž vymezuje pojem terénní úpravy. Dle tohoto ustanovení jsou terénními úpravami zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Dle § 80/3 písm. a) a c) stavebního zákona není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu v případě:
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- změn druhu pozemku o výměře do 300 m2 (nelze totiž vyloučit, že předmětný stavební záměr by mohl být považován rovněž za změnu druhu pozemku).
Dle § 96/2 písm. d) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní souhlas (zjednodušené přivolení stavebního úřadu) v případech:
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Dle § 80/2 písm. a), e) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní rozhodnutí o změně využití území v případech:
- terénních úprav podle § 3/1 stavebního zákona,
- změn druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
V některých ze shora uvedených případů pak nelze vyloučit, že na příslušné přivolení stavebního úřadu (v rámci územního řízení) mělo navazovat rovněž příslušné přivolení v rámci řízení stavebního.
Bez podrobné znalosti charakteru stavebních prací, které byly na dotčeném pozemku prováděny, a bez povědomí o rozsahu provedených prací (a zároveň okolí předmětného hřiště), však není možné jednoznačně konstatovat, zda byl obecní úřad povinen získat nějaký typ přivolení stavebního úřadu či zda se stavba skutečně nacházela „ve volném režimu“. V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a na předmětné hřiště se zde informovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence ochranného pásma vedení elektrizační soustavy neznamená, že by na předmětném pozemku byla definitivně vyloučena jakákoli stavební činnost. Podmínky pro stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy jsou zakotveny v § 46/8 a 11 energetického zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Jednatel vypověděl jednatelství a s.r.o. a nebyl smazán z obchodního rejstříku - jak se má bránit?
- Statutární orgány s.r.o. nevymazaly jednatele z obchodního rejstříku - jak postupovat?
- Jak vymazat své jméno jednatele z obchodního rejstříku - postup, návod, informace
- Jak se vymazat z OR jako jednatel firmy, s.r.o. - postup, návod
- Jak se vymazat z obchodního rejstříku jako jednatel firmy, s.r.o. - postup, návod
2015 jsem se rozhodl ukončit jednatelství v několika firmách, kam jsem byl svým bývalým partnerem dosazen. 22. ledna 2015 jsem na adresu společností a statutárních orgánů rozeslal doporučené dopisy, kde se vzdávám funkce. Všechny tyto dokumenty mám doložené. Bohužel do dnešního dne jsem na obchodním rejstříků veden stále jako jednatel. Vzhledem k tomu, že jsou známky toho, že někdo jedná mým jménem, ozval se mi i exekutor atd. rozhodl jsem se tuto skutečnost dát do pořádku sám. Prosím opravte mě pokud se mýlím, ale povinost podat tuto změnu na restříkový soud nemá odstupující statutární orgán, tedy já?
Podal jsem tedy první návrh na změnu a ze soudu mi dorazila výzva k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů. Vzhledem k tomu, že podání by bylo ještě několik, byla by pro mě výslená částka neúnosnou, navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že de-facto opravuji chybu někoho jiného.
Ptám se tedy, jak lze tuto skutečnost řešit? Asi jako každý bych nechtěl jít do nějakých soudních sporů, celou záležitost bych už rád měl za sebou.
Děkuji za odpověď Teodor
ODPOVĚĎ:
Místo návrhu na změnu zápisu zašlete soudu upozornění na nesoulad zápisu v obchodním rejstříku se skutečností, kdy uveďte, že společnost již více než rok nemá statutární orgán schopný vykonávat svou činnost. K upozornění vždy přiložte své odstoupení z funkce jednatele. Toto by mělo postačovat k tomu, aby soud z moci úřední zjednal nápravu, ať již vyzváním společnosti ke změně zápisu, případně by společnosti mohl jmenovat opatrovníka. Za určitých okolností by tato skutečnost také mohla vést ke zrušení společnosti. Rozhodující však je, aby se toto soud dozvěděl, tedy je na Vás jej o skutečném stavu informovat.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- S.r.o. s jedním jednatelem a bez zaměstnancům - je to přípustné?
FINANCE-DANĚ
- Převod OSVČ na s.r.o. a placení daní
V současné době pracuji jako OSVČ v oblasti informačních technologií. Rád bych si založil s. r. o. z důvodu omezení rizik a vlastnictví autorských práv na software. Můj dotaz je, zda je právně/daňově v pořádku, že bych si založil s. r. o. , kde bych byl jednatelem a neměl bych žádné zaměstnance. Tato s. r. o. by fakturovala za mnou provedené služby třetím subjektů. a já bych pak jako OSVČ fakturoval oné s. r. o. V současné době to dělám stejně, ale fakturuji rovnou třetím subjektům jako OSVČ, tj. na daních bych zaplatil stejně. Díky Karel
ODPOVĚĎ:
Z hlediska právního je nutné vyřešit otázku zákazu konkurence. Obecně jednatel nesmí podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání s. r. o. Jako společník byste však mohl s tímto podnikáním vyslovit souhlas a zákaz konkurence by tak nebyl porušen. Nicméně vzhledem k tomu, že budete jediným společníkem, pak by ani při porušení zákazu konkurence nebyl nikdo, kdo by toto porušení namítal, neboť Vy byste sám sebe nezažaloval.
Je však třeba se věnovat zejména daňovým aspektům. Dle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů platí, že u práce společníka s. r. o. se jedná o příjmy ze závislé činnosti (nikoli příjmy z podnikání). Zde hrozí, že by finanční úřad posuzoval Vaše příjmy OSVČ jako příjmy za práci pro společnost a doměří Vám neodvedenou daň, obdobně pak také pojištění na zdravotní a sociální pojištění. Dále by bylo vyměřeno penále za neodvedené daně, resp. zálohy na daně, neboť by měly být hrazeny stejně jako u běžných mezd zaměstnanců.
Pokud byste tedy měl pouze jediného odběratele, tedy Vaše s. r. o. , které by podnikalo ve stejném oboru, pak by se jednalo o výše uvedenou situaci a musel byste hradit odvody za Vaší činnost OSVČ stejně jako u zaměstnanců.
Konkrétní nastavení Vašich postupů doporučuji nejprve konzultovat s daňovým poradcem, popř. účetním.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Použití přeplatku jako splátka dlužného nájmu - je to důvodem k okamžitému neukončení nájemní smlouvy?
- Může pronajímatel zadržet přeplatek služeb a uhradit na dluh za nájem, nájemné?
- Výzva k uhrazení dluhu za nájem s omylem uvedeným jiným paragrafem - je výzva platná?
- Platnost výzvy k uhrazení s omylem uvedeným jiným paragrafem - je výzva platná nebo ne?
- Splátka nájmu z přeplatku za služby - je možné dát výpověď nájmu z důvodu neplacení nájmu, nájemného (3 za sebou jdoucí nájmy)
Jsem pronajímatel bytu s nájemnicí, která je v insolvenčním řízení, jak jsem se 22.8.2016 dozvěděl.
Celkově dluží nějakých 630.0000 Kč různým věřitelům a mi nezaplatila nájem už tři po sobě jdoucí měsíce. Červen 2016, červenec 2016 a srpen 2016. To mi dává právo jí vypovědět z nájmu pro zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy. Problém:
1. Za měsíc červen 2016 jsem použil přeplatek za služby, který jsem jí měl jinak odevzdat, a měla tak doplatit jen nějaké dva tisíce. Nedoplatila. Považuje se tento částečně (ne však její zásluhou) uhrazený nájem za neuhrazený nájem počítající se do těch tří po sobě jdoucích měsíců?
2. 1. srpna jsem nájemnici poslal výzvu, aby svou platební morálku napravila, a hrozil jsem, že jí jinak vypovím nájem podle § 2288 NOZ, pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu. Nenapsal jsem tam ale o možnosti ukončení nájmu bez výpovědní doby. Pochopil jsem, že aby byla výpověď z nájmu bez výpovědní doby platná, musí jí předcházet upozornění. Upozornění zasláno bylo, jen s odkazem na jiné ustanovení. Bude výpověď z nájmu bez výpovědní doby platná, i když jsem ve výzvě varoval před jiným paragrafem?
Moc děkuji za odpověď, Bedřich
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Nájem, který byl pokryt z přeplatku za služby není chápán jako řádné uhrazení nájmu ze strany nájemce. I když jste tedy přeplatek použil, je splněno neuhrazení nájmu za tři po sobě jdoucí měsíce.
2. Taková výpověď platná nebude, neboť odkazem na jiné zákonné ustanovení by byla výpověď zmatečná. Neuhrazení tří po sobě jdoucích nájmů je zvlášť závažné porušení a zde je třeba nájem ukončit dle § 2291 Občanského zákoníku. V tomto smyslu byste tedy měl zaslat novou výzvu a v ní uvést, v čem je spatřeno zvlášť závažné porušení povinností nájemce.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Rozúčtování tepla v domě SVJ dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a č.372/2001 Sb.
- Rozúčtování tepla bytu SVJ dle velikosti zúčtovací jednotky (bytu)
- Výpočet započitatelné podlahové polochy při výpočtu rozúčtování tepla bytu SVJ dle č. 269/2015 Sb. § 2 odst. e)
- Musí SVJ respektovat vyhlášky Sb. zákonů nebo je může odmítnout hlasováním?
- Odmítnutí vyhlášky Sbírky zákonů SVJ hlasováním - je vyhlasosování platné?
Upozornil jsem písemně naše SVJ, že č. 372/2001 Sb. , byla zrušena. Podle nové a platné vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 3 odst. 2 písmeno a)
hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %
Současné rozúčtování tepla v našem SVJ je podle staré vyhlášky č. 372/2001 Sb. tj. 24% spodní hranice nebo 140% horní hranice průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku.
Dále jsem upozornil, že podle
vyhlášky č. 269/2015 Sb. § 2 odst. e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce
A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)
Současné rozúčtování tepla v našem SVJ nebere v úvahu novou vyhlášku č. 269/2015 Sb. , kde je koeficient kanceláře 1,2 a koeficient kavárny 1,4.
To znamená, že v našem SVJ by měla být základní složka v m2 navýšena majiteli kanceláře o 20% (koeficient 1,2) a majiteli kavárny o 40% (koeficient 1,4) podle přílohy č. 1 vyhlášku č. 269/2015 Sb.
Dále jsem upozornil, že současné polohové koeficienty nezohledňují místnosti bez topných těles.
Výbor SVJ na schůzi vlastníků na tyto podněty jednal tak, že nechal hlasovat o tom, zda někdo chce měnit něco na současném rozúčtování tepla podle staré vyhlášky 372/2001 Sb. 51% bylo proti změně a 49% pro změnu. Podle mého názoru si nemůže žádný v subjekt v ČR odhlasovat, že pro něj obecně závazný předpis neplatí. Jedná se o úkon nesprávný a právně neplatný.
Vzhledem k tomu, že schůze vlastníků se konala již před 3 měsíci a nyní se bude konat na podzim nová schůze vlastníků, jak mám prosím postupovat? Mám podat návrh na změnu rozúčtování tepla znovu a potom jako přehlasovaný vlastník podat žalobu ke Krajskému soudu v Praze? Jak mám prosím návrh na schůzi vlastníků formulovat?
S díky a pozdravem Lubomír
ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, nelze si odhlasovat, že bude nadále postupováno podle právního předpisu, který již neplatí. Na nové schůzi doporučuji postupovat přesně tak, jak uvádíte, znovu podat návrh a případně se obrátit na soud. Pokud jde o formulaci návrhu, pak je důležité uvést, že není vlastně o čem hlasovat, nový právní předpis je závazný a celé hlasování o tom, že se jím SVJ nebude řídit, je rovněž neplatné. Naopak Výbor je tím subjektem, který by měl vlastníky jednotek informovat o novém právním předpisu a jeho dopadech s tím, že nové rozúčtování je direktivně stanoveno, nikoliv ponecháno na vůli SVJ, kterým postupem při vyúčtování se bude řídit.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Odkoupení pozemku pod chatou od pozemkového fondu - jiná cena pro "starousedlíky" a jiná cena pro chataře s nájmem pozemku
- Je možné aby pozemkový fond obce prodal pozemek za jinou cenu občanovi obce a za jinou chataři, který do obce dojíždí?
- Diskriminace pozemkovým fondem obce - prodej pozemku za jinou cenu chataři a za jinou cenu "starousedlíkovi" z obce
Obracím se na Vás s dotazem ohledně odkoupení pozemku kolem chaty. 2011 jsem koupil chatu. V minulých letech již majitelé sousedních chat od Pozemkového fondu své pozemky odkoupili. Předchozí majitel naší chaty však jako jediný pozemek nekoupil. Kolem naší chaty máme oplocenou zahradu, která má rozlohu necelých 400 m2, za kterou Pozemkovému fondu platíme ročně nájem skoro 3000, - Kč. I my máme v plánu odkoupit tuto zahrádku. Na jaře jsem se dočetl, že Senát má schválit nějaký zákon o tom, že majitelé chat či zahradních domků, budou moci odkoupit tyto pozemky, které jsou zatím ve vlastnictví státu, za nižší cenu, která nebude nijak převyšovat ceny pozemků uvedené v cenových mapách. Nepíšu to asi přesně, ale smysl je Vám určitě jasný. Když jsem v minulosti kontaktoval Pozemkový fond ve Zlíně, bylo mi řečeno, že jim mám napsat žádost a Pozemkový fond pak vznese dotaz na příslušný obecní úřad obce, v jejímž katastru se pozemek nachází, aby Pozemkovému fondu sdělila, za kolik se pozemky v dané lokalitě prodávají. Jelikož máme špatné zkušenosti s tímto obecním úřadem a víme, že dělá velké rozdíly mezi jednáním se starousedlíky a chataři, obávám se, že tato cena by byla silně přemrštěná. Chtěl bych se zeptat, jestli tento zákon (vyhláška, nebo co to je), byl již schválen a jak bych měl postupovat.
Mockrát Vám děkuji za radu. Radomír
ODPOVĚĎ:
Dle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou.
Cena obvyklá se stanovuje dle vyhlášky č. 151/1997 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 441/2013 Sb. , která právě prošla novelizací na počátku roku 2016, konkrétně účinnost změn nastala ke dni 12.2.2016. V této vyhlášce bylo k uvedenému dni novelizovány např. i základní ceny obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků.
Co se týká postupu v této věci: jak Vám bylo sděleno, podejte žádost. Zákon a potažmo vyhlášky výše uvedené stanovují závazný postup pro stanovení „ceny obvyklé“. Můžete si nechat ocenit daný pozemek i od nezávislého odborníka, který by měl dojít k ceně obdobné jako bude cena stanovená pozemkovým úřadem.
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení dluhu - promlčuje se ode dne zapůjčení peněz nebo od první výzvy k vrácení dluhu?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Peníze zasílané na spoření nezletilým vnoučatům - rodiče peníze vybrali, jak může získat babička, dědeček peníze zpět?
- Jak získat zpět peníze naspořené vnoučatům a vybrané rodičem, rodiči?
- Jak získat zpět peníze naspořené vnoučeti a vybrané rodičem, rodiči?
- Peníze naspořené prarodičem vnoučeti, vnoučatům vybrané rodičem, rodiči - jak může prarodič získat peníze zpět?
Syn se snachou se lety rozhodli menší byt prodat a větší koupit. Požádali nás o zapůjčení peněz na rozdíl mezi cenami bytů.
Manžel prosbě nevlastního syna vyhověl a požadovanou částku jim zapůjčil. Do dnešního dne však zapůjčené peníze nevrátili.
Bohužel, smlouva o výpůjčce nebyla sepsaná, neboť v době půjčky syn a snacha žili v pěkném, velmi harmonickém a šťastném manželství a nikdy by nás nenapadlo, že v budoucnu dojde k rozvodu manželství (19 let společného žití).
Vzhledem k tomu, že manžel zapůjčené peníze získal z prodeje rodinného domku, který postavil před uzavřením našeho manželství, jsou peníze výhradně movitým majetkem mého manžela. Manžel pochopitelně požaduje vrácení peněz.
Nyní se snacha se synem rozvádějí a dohadují se ohledně vypořádání SJM včetně bytu, který je veden v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů SJM.
Manžel jim navrhnul, aby byt prodali a ze získaných prostředků mu vrátili dlužnou částku, a o zbytek prostředků se stejným dílem podělili. Na navrhovanou variantu však nepřistoupili.
Manžel má veškeré doklady o převodu peněžních prostředků ze svého účtu na účet realitní kanceláře, družstva a prodávajícího. Na všech převodech je uvedeno jeho jméno. Na všech bankovních výpisech jsou též vidět provedené operace - převody.
Jak získat 5 let starý dluh?
Promlčuje se dluh ode dne zapůjčení peněz nebo od první výzvy k vrácení dluhu?
Vnučkám, při narození, bylo uzavřeno spoření ČMSS a pojištění Sluníčko. Smlouvy, na moji žádost, uzavřel syn. Já na tyto smlouvy 10 a 8 let zasílala peníze, aby bylo v budoucnu pro vnučky na vzdělání nebo na zařízení bytu.
Při odchodu do důchodu jsem všechny smlouvy předala synovi, aby holkám šetřili, že já už z důchodu šetřit nemohu.
Nyní, když vypukly nepokoje ohledně synova rozvodu manželství, jsem požádala o nahlédnutí do smluv. Nyní jsem se od syna dozvěděla, že všechny smlouvy byly zrušeny a vyplacené peněžní prostředky použil s manželkou na uzavření životních pojistek. Peníze mi nechtějí dát, že by porušili smlouvy.
Veškeré platby jsem zasílala z mého běžného (sporožirového) účtu u české spořitelny. Výpisy z účtu mám založené.
Jak peníze získat zpět? Nechci je pro sebe, šetřila jsem je vnučkám a jim je chci dát, až budou dospělé.
Prosím, poraďte, dají se peněžní prostředky získat zpátky? Co pro to mohu udělat?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
K prvnímu dotazu: Pokud nebylo přímo při půjčce sjednáno, kdy bude půjčka vrácena, pak má věřitel kdykoliv právo po dlužníkovi požadovat půjčené peníze zpět, tedy navrhuji napsat písemnou výzvu se stanovením lhůty k vrácení peněz. Tříletá promlčecí doba pak začíná běžet až dnem následujícím po dni, který byl uveden ve výzvě jako den splatnosti dluhu. Pokud by ve stanovené lhůtě peníze nevrátili, nezbylo by, než věc řešit soudně a podat žalobu o zaplacení dlužné částky.
K druhému dotazu:
Spořené peníze jsou těch, v jejichž prospěch bylo spořeno - tedy ve Vašem případě vnuček. Pokud jejich rodiče smlouvy zrušili a nepoužili je ve prospěch svých dětí, nepečovali o ně s péčí řádného hospodáře a je možné to řešit např. i jako trestný čin zpronevěry nebo podat civilní žalobu na vrácení peněz vnučkám. Jelikož, jak jsem uvedla výše, spořené peníze patřily vnučkám, jejich vrácení směrem k osobě, která jim spořila, se nelze nijak domoct.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba u produktovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavba u ropovodu a ochranné pásmo 100 metrů - schválí stavební úřad stavbu?
- Stavební povolení na stavbu u produktovodu, ropovodu
- Výjimka na stavbu u produktovodu, ropovodu - kdy ji provozovatel dá stavebníkovi?
- Stavba domu u produktovodu vzdáleného méně než 50 metrů
- Ochranné pásmo na stavění stavby u produktovodu, ropovodu
- Demolice starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
- Zbourání starého domu a stavba nového u produktovodu, ropovodu
Koupili jsme pozemek se starším domem v chátrajícím stavu, se záměrem ho zbourat a postavit nový RD. V původním domě, který stojí od 1927 žila babička mé přítelkyně a toto místo má tedy i pro nás rodinný význam. Dům stojí na stavební parcele a tato je i v územním plánu obce dána jako zastavěná oblast. Nyní jsme zjistili, že jsme v ochranném pásmu produktovodu ropy, který byl vybudován v 1962. Předpokládám, že pokud bych stávající dům rekonstruoval, nebude s tím až takový problém, protože dům tam stál a hlavně vedle našeho domu stojí další řadová zástavba.
Ptám se ale na to, jak by to bylo v případě, že proběhne demolice a budeme chtít stavě nový dům na stávající parcele určené k zástavbě? Má správce produktovodu právo na to nám tuto stavbu zakázat? Ochranné pásmo je 100 m, dá se udělat výjimka na 50 m, ale my jsme v kratší vzdálenosti. Původní dům stál cca 15 m od produktovou a navíc u kraje silnice, nový dům bych situoval dále od silnice a asi 30 m vzdálenost od produktovodu. Na stránkách provozovatele produktovodu jsem se dočetl, že všechny žádosti o výjimku pod 50 m automaticky zamítají. Bohužel my nemůžeme jít nad 30 m, protože pak nám končí stavební parcela a pak jsme limitovaní ochranným pásmem vysokého napětí. Navíc jsem se dočetl, že do 2013 měl možnost udělit výjimku stavební úřad, ale nyní to může udělat pouze správce produktovodu – viz. příloha.
Pochopil bych, kdybychom nedostali povolení na úplně novou stavbu na novém pozemku „na zelené louce“, který by byl v ochranném pásmu, ale pokud na tomto místě stál 80 let dům??
V případě, že nám nepovolí stavbu, máme nárok požadovat nějaké odškodnění??? Byla by to zmařená investice – před koupí jsme si nechali udělat odborný odhad a dle tohoto pak pozemek koupili. Ke stavební parcele, která má výměru 1100m2 připadá i ovocný sad o výměře 5518m2. Takže v případě, že nám neumožní postavit nový dům, zůstane nám pouze pozemek k obdělávání.
O tom, že jsme v ochranném pásmu produktovodu nás neinformoval ani katastrální úřad a ani stavební úřad a rodina to taky nevěděla. Na stavebním úřadu mi řekli, že v případě výstavby nového domu musí správce produktovodu obeslat k vyjádření. Tak teď jsem ve fázi, zda nevíme jestli jít do rekonstrukce, ale dispozičně jsme měli jiný záměr než byl původní dům. Navíc dům je ve stavu, kdy se propadá střecha a je popraskané zdivo.
Předem moc děkuji za Vaši radu v této naší složité situaci. Děkuji. Vladimír
ODPOVĚĎ:
Bez souhlasu provozovatele produktovou bohužel nic nezmůžete, stavební úřad Vám nevydá stavební povolení.
Ve Vámi zmiňovaném odhadu ceny by mělo být uvedeno, že byla tato stanovena i vzhledem ke skutečnosti, že daný pozemek je v ochranném pásmu, což se výrazně projeví na možnostech užívání pozemku. Pokud tato informace nebyla součástí, je zde možnost uplatňovat (podle obsahu smlouvy) případné nároky z vad.
Vzhledem k tomu, že je produktovod zřizován a provozován ve veřejném zájmu, kdy tento zde stál (a ochranné pásmo zde již existovalo) v době, kdy jste tento pozemek kupovali, není zde nárok na náhradu za omezení vlastnického práva, přestože jste na svém vlastnickém právu stavbou produktovou značně omezeni.
Katastrální úřad nemá povinnost Vás o této skutečnosti informovat, stavební úřad pouze pokud se zeptáte. Každý se má sám brát o svá práva a informovat se o stavu věci sám a dopředu.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Lhůta na storno kurzu s právem vrácení ceny kurzovného
- Do kolika dnů je možné zrušit kurz aby musel pořadatel vrátit peníze?
- Vrácení peněz, kurzovného při odhlášní z kurzu - kolik dní předem se musí kurzista odhlásit?
Chtěl jsem se zeptat, zda-li není bod 4.4 v konkrétně těchto obchodních podmínkách v rozporu se zákonem.
http://www.silasebevedomi.cz/obchodni-podminky/
Cituji:
"4.4. V případě žádosti o odstoupení od smlouvy při objednávce živého kurzu, je možné od smlouvy odstoupit nejpozději 14 dní od data odeslání přihlášky. Poté již není odstoupení možné. Pokud účastník bude chtít účast na kurzu vystornovat, může tak bez sankcí učinit do 30 dnů před datem konání kurzu. V jiných případech zaplacená záloha na celý živý kurz bez náhrady propadá."
Tedy zda-li má pořadatel právo zadržovat zálohu na kurz (práci), i přesto, že nedošlo k plnění tohoto kurzu (tj. práce - nic jsem za svůj kurz nedostal) (odstoupil jsem od smlouvy krátce po 30denní lhůtě ve smlouvě z důvodu, že jsem se dozvěděl o morálních rozporech přednášejícího (předchozí trestná činnost). Tyto rozpory mi nebyly známy v době před uplynutím 30denní lhůty od objednání kurzu.) Jednalo se o srpen 2014.
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru tento bod obchodních podmínek není v rozporu se zákonem. Spotřebitel má ze zákona právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů, která běží ode dne uzavření smlouvy. Nad rámec této lhůty poskytuje podnikatel možnost bezplatně zrušit účast až do doby 30 dnů před konáním kurzu.
Je otázkou, zda by morální deficit přednášejícího z minulosti mohl mít vliv na kvalitu přednášky. Bylo by nutné posuzovat téma přednášky a například také to, zda již nedošlo k zahlazení odsouzení přednášejícího (zda se na odsouzení hledí, jako by nebyl odsouzen a odsouzení mu bylo vymazáno z rejstříku trestů) apod. Obecně se domnívám, že ve většině případů by tato skutečnost nebyla důvodem pro odstoupení od smlouvy.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna pozemku se sousedem - je lepší darovací nebo směnná smlouva?
FINANCE-DANĚ
- Výměna pozemku se sousedem - daně, zdanění
Vlastním pozemek (zahrada u rekreační chaty) a po zaměření geodetem a zjištění "nevhodné hranice" jsme se dohodli se sousedem o vzájemné výměně cca 10m2 na společné hranici pozemku. Geodet nám vypracoval podklady pro zcelení a rozdělení pozemku pro shodnou velikost obou zúčastněných. Jakou by jste mi doporučili smlouvu pro tento případ - darovací a nebo směnnou? A kdy bude podléhat nějaké dani (příbuzní se sousedem nijak nejsme).
Předem děkuji, Jolana
ODPOVĚĎ:
Doporučila bych směnnou smlouvu, jelikož z daňového pohledu je daň z nabytí nemovité věci, kterou zaplatíte, mnohem nižší než by byla daň darovací. Ta je v současné době 15%, daň z nabytí nemovité věci je 4%. Vy i soused zaplatíte každý 4% daň z nabytí nemovité věci tak, jako byste pozemky navzájem kupovali, tedy každý z ceny nemovitosti, kterou kupujete, nikoliv z rozdílu tak, jak je často účastníky smluv mylně předpokládáno.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby po smrti neženatého otce dítěte zdědilo po smrti majetek ono dítě?
- Jak zajistit aby po smrti neženatého otce dětí zdědily po smrti majetek tyto děti?
- Dědění po neženatém otci dítěte - jak zajistit aby dědilo dítě, děti a otec to nemohl změnit?
Žijeme ve společné domácnosti s přítelem 2006-2016 let, máme spolu dvě děti ve věku 2 a 4,5 roku. Žijeme v rodinném domě v osobním vlastnictví, který kupoval přítel. Na dům není vázána žádná hypotéka ani půjčka. Nyní jsem zjistila, ze přítel udržuje 09/2015-08/2016 vztah s jinou ženou. V případě, že se rozhodne v našem vztahu nepokračovat, předpokládám, že pokud nejsem jeho manželka, nemám právo na žádný majetek z tohoto domu, pouze na to, co jsem sama koupila. Ale je nějaká možnost, že se v tomto případě bere ohled na naše děti? Pokud z jeho strany nebude nijaký vstřícný finanční krok, ocitnu se s dětmi doslova na ulici. Veškeré mé úspory a rodičovské příspěvky jsem používala na děti (šacení, umělé mléko a pleny), v podstatě všechno na ně, kromě pár hraček, jsem financovala já. Také v podstatě veškeré oblečení, kosmetiku atd. jsem příteli kupovala já. Jídlo platíme nyní ze 3/4 on, 1/4 já. On platí bydlení - vodu, elektřinu atd. V domě jsem já financovala pouze některé vybavení, dekorační předměty atd. Já jsem stále na mateřské dovolené, přítel je úspěšný podnikatel. Mám nějaké právo žádat ho o nějaké zajištění bydlení pro naše děti a mě, jelikož by byly v mé péči? Pokud ano, jaká je percentuelní úspěšnost v této věci? Poku by se rozhodl v našem vztahu pokračovat (odpustila jsem mu a stojím o udržení rodiny), jak bych mohla právnicky ošetřit svoji situaci pro případ budoucnosti, pokud bychom i nadále žili ve vztahu bez sňatku? - abych za pár let nemusela řešit stejný problém.
Chtěla bych se zeptat, zda jde nějak právně ošetřit, aby naše děti byli jediní dědicové a lze to vyřešit již teď za života? Může se tato skutečnost později měnit? Jako v případě, že by měl můj přítel se svou milenkou dítě a tedy dalšího dědice. Klára
ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání – je pouze na pořizovateli závěti, jestli sepíše o svém majetku závěť a určí dědice nebo jestli ponechá dědění na zákonné posloupnosti. Závěť se sepisuje za života, ale účinná je vždy až po smrti pořizovatele závěti. Určit, že Vaše děti budou navždy jediní dědicové po Vašem příteli, není tak úplně jednoduché. Pokud by Váš přítel měl ještě další děti, pak jsou tyto děti ze zákona nepominutelnými dědici a mají nárok na svůj povinný díl z jeho pozůstalosti. Pokud tedy své další děti v závěti neuvede (opomene je), tak mají tyto děti právo žádat povinný díl (zletilé děti mají nárok na 1/4 zákonného dědického podílu a nezletilé děti na 3/4). Nemusela by se tak po jeho smrti respektovat jeho vůle uvedená v závěti a jeho další děti by mohly z jeho pozůstalosti obdržet určitou část. Jestli Váš přítel závěť nesepíše, dědily by po něm všechny jeho děti rovným dílem. Pokud chcete majetkové záležitosti řešit ještě za života, je nejvhodnějším řešením darování.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu v OV v domě ve kterém je většinový vlastník družstvo - neshody
- Dům s byty v OV a částečně družstevní - může družstvo zakázat majiteli bytu nainstalovat mříže?
- Většinový majitel bytového domu (družstvo) zakazuje majiteli bytu v OV nainstalovat mříž na balkon - může to zakázat?
- Neshody družstva a majitele bytu v osobním vlastnictví OV - kdo rozhodne ve sporu?
- Spolubydlící v bytě kouří marihuanu, trávu - může mít majitel bytu problémy s Policií a soudem?
- Kouření marihuany se souhlasem majitele v bytě bytového domu - postih pro majitele bytu v osobním vlastnictví
- Musí majitel bytu nahlásit na Policii užívání marihuany osobou bydlící v bytě?
Mám byt v osobní vlastnictví. Panelák ve kterém bydlím je cca 30% tvořen vlastníky a zbytek družstevníci. Ale družstvo tu má pořád velký počet + nám spravují nájmy a technickou službu. Takže prostě tu jsou pořád nějaké neshody. Spíš mě vadí proč já vlastník se musím podřizovat družstvu. To je ale jen aby jste věděli jak to tu je. A menší pod otázka je ta že chci mříže na balkon, protože nás vykradli a družstvo mi to nechce umožnit. Má na to právo družstvo právo, mě tvrdí že to je žebřík do druhého patra.
Hlavní otázka:
08/2015 se k nám nastěhoval kamarád. Říkala jsem mu že se tu nekouří, ale občas si dá jointa trávy mě to nevadí, ale sousedi poslední dobou si stěžují že jim kouř jde do bytu (ložnice). Prý mě nahlásí na družstvo na Policii a snad všem co to dá. Jednou jsem se naštvala a vylítla jsme na něj. Chtěla jsem aby mi ukázal všechno co tam má a měl tam malý pytlíček trávy. Na kuchyňské váze jsem mu to zvážila. Mělo to asi 6 gramů. Mohu mít z jeho užívání marihuany nějaký trestní postih. Vím že může dostat pokutu za to asi 10-15.000Kč. Bydlíme tu 2009-2016 a žádný problém jsme neměli. Kamarádovi jsem nadala, ale zase si myslím když jsme tu ve svým vlastním bytě tak bych si mohla dělat co v rámci normálních možností co chci. Kamarád chce na ně vlítnout a říct jim své což nechci aby se tu hádal celý panelák. Sousedi tvrdí, že tu nechtějí individua aby tu něco ukladli. Přitom podle mě mě vykradla firma která opravovala střechu a poslední den nás vykradli a odjeli policie pachatele nenašla. cože je ted mimo. nevím jak dál? Kamaráda nechci vyhodit jen kvůli tomu že si dá jointa, ale zase nechci omezovat ostatní. Chtěla bych se zeptat jestli jak je to v legislativě v občanským zákoníku? Může mi družstvo něco udělit? Popřípadě policie? . Můžou mi hrozit nějak soudem. Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud jde o mříže na okna či balkony, tak s tímto musí souhlasit buď všichni vlastníci bytů nebo ve Vašem konkrétním případě všichni vlastníci i družstvo. Takže je pravda, že družstvo Vám může instalaci mříží blokovat a není žádný způsob, jak je přimět k souhlasu.
Pokud jde o hlavní otázku, tak přechovávání marihuany pro osobní potřebu do 10 g není trestným činem, ale přestupkem, za které může přestupková komise uložit pokutu ve Vámi uvedené výši nebo propadnutí věci či napomenutí. Toto ale hrozí Vašemu nájemníkovi, nikoliv Vám. Vám z toho nehrozí žádný trestněprávní postih. Jediné, čemu můžete čelit, je sousedská žaloba v civilním sporu. Tedy pokud by Váš kamarád obtěžoval kouřem sousedy "nad míru přiměřenou místním poměrům", mohli by sousedé přímo proti Vám zahájit občanskoprávní spor, kterým se budou domáhat, abyste zajistila, aby nebyli obtěžováni kouřem z Vašeho bytu. Otázkou ovšem je, co je v daném případě míra přiměřená místním poměrům, neboť tento obecný pojem není nikde přesně definován např. v tom smyslu, že pokud je cítit kouř půl hodiny, už je to míra nepřiměřená. Doporučila bych tedy, aby nájemník kouřil v rozumné míře, není ale nutné, aby nekouřil vůbec. Tím se vyhnete výše zmíněné tzv. sousedské žalobě nebo pokud by ji sousedé přece jen podali, nebudou úspěšní. Je ovšem možné, že nájemníka sousedé nahlásí na Policii, jelikož kouří marihuanu a nájemník tedy bude muset podstoupit přestupkové řízení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Probíhající lhůta na zapsání nového majitele v katastru - může dárce nemovitosti zrušit darovací smlouvu?
- Zrušení darování nemovitosti v době čekání na zápis nového majitele v katastru nemovitostí
- Zrušení darovací smlouvy bytu, domu v době čekání na zápis nového majitele v katastru nemovitostí
- Zpětvzetí daru v čekací době na zápis nového majitele v katastru nemovitostí
Pokud mi dcera po dohodě darovala část podílu na domě (darovací smlouvou u notáře) a momentálně běží a katastru nemovitostí 20 denní lhůta, je po této lhůtě nějaká doba, během které může dcera převod zrušit? Dcera vydírá, že pokud jí nezaplatím různé věci (nákup na rohlik.cz, restaurace, cesty autobusem, elektroniku atd.), tak že to okamžitě zruší (ví že tento přepis nestál málo a záleží mě na něm).
Bohužel dělá stále nové a nové dluhy, který za ní musím platit a záleží mě proto na tom, aby neměla podíl na domě a později, aby zde neměla i trvalé bydliště, aby na mě nechodily případní exekutoři.
Na nemovitosti je více spoluvlastníků. Dům má podílové vlastnictví, kdy jednu bytovou jednotku vlastní i tchán. Zbylé dvě bytové jednotky vlastním já 1/3, starší dcera má 1/3 a zmíněná nejmladší dcera má také 1/3. Dále mi dcera darovala i podíl na zahradě, kde máme s dcerami každá 1/9 zbytek vlastní tchán. Žaneta
ODPOVĚĎ:
Ne, převod zrušit nemůže. Musela by se obrátit na soud a namítat buď neplatnost darovací smlouvy nebo vrácení daru, ovšem za situace, kterou nastiňujete, není reálné, že by u soudu uspěla. Její výhružky tedy nemají reálný základ a řízení na katastru nemovitostí už nijak pozastavit nemůže.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel potvrdil zaměstnanci jen část odpracovaných směn - jak se bránit (pro účely výpočtu výše důchodu)
- Zaměstnavatel nepřiznal všechny odpracované dny, směny zaměstnanci, pracovníkovi - jak se bránit?
Mám dotaz pracoval jsem jako horník v OKD od 1993 do 2008, mám všechny směny odpracovane v dole. Od 2009 do 2012 mi zaměstnavatel potvrdil jen polovinu směn s tim že zbyvajici směny nemám odfárane. Podle vyplatních sačku mám ale všechny směny placene jako dulni i se stoupajici prašnou expozici, a vykonaval jsem stejnou praci jako před rokem 2009. Muže zaměstnavatel vest evidenci směn kterou ja nemam možnost si zkontrolovat a co je rozhodujici muj vyplatni sacek nebo jejich evidence. Děkuji Ladislav
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, tedy i rozpis směn. Zaměstnanci tuto evidenci zpravidla neukazuje, ale má povinnost ji vést po každého zaměstnance zvlášť. Pokud by pak v budoucnu měl zaměstnavatel vydávat takové potvrzení, pak bude zpravidla vycházet právě z této evidence směn. Samozřejmě musí s touto evidencí souhlasit vydané výplatní pásky. Pokud tomu tak není, jako ve Vašem případě, doporučila bych se písemně obrátit na zaměstnavatele, že nesouhlasíte s jeho potvrzením, že máte k dispozici důkazy, které toto vyvrací a žádat vysvětlení. Evidenci jak personální, tak i mzdovou za toto období by měl mít zaměstnavatel stále k dispozici.