Počet stránek ve webu: 43.214
Kategorie: Rozvod manželství
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.90 (73 hlasů)

Stránka aktualizována podle nového občanského zákoníku 2014

Článek napsala Mgr. Eva Stránská, Praha,
aktualizace dle NOZ Mgr. Vlaďka Nováková-Šťastná, Brno

ROZVOD MANŽELSTVÍ

Osnova textu:
Text se řídí Zákonem o rodině (ZoR) č. 94/1963 Sb a zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoníkem (OZ).
V textu slovo MANŽEL může nahrazovat obě pohlaví  - např. ve větě "Výlučným nájemcem se pak stává druhý manžel, člen družstva." - značí manžela nebo manželku.
 

Úvod

Rozvod manželství je jeden ze způsobů zániku manželství. Účelem tohoto textu je pojednat o tomto způsobu ukončení manželského svazku a následcích, které způsobuje (např. péče o děti, výživa rozvedeného manžela, bydlení po rozvodu ad.).
V našem právním řádu nalezneme problematiku rozvodu zanesenou v zákoně o rodině (z. č. 94/1963 Sb. , používaná zkratka ZoR) a v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanském zákoníku (OZ) .  
Rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství vyplývaly. Podle § 18 – 20 ZoR a § 687 - 696 OZ, mají muž a žena v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Manželé jsou si navzájem povinni úctou, jsou  povinni spolu žít, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si a podporovat se, udržovat zdravé rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle svých schopností, možností a osobních a majetkových poměrů přispívá každý z manželů na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná.   Poskytování majetkových plnění má přitom stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.
O záležitostech rodiny a způsobu života rodiny se mají manželé dohodnout. Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně nebo je obstarává jeden z nich. Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela (tedy rozumějte manžel manželku nebo manželka manžela) v jeho běžných záležitostech.
Podle § 91 ZoR a § 697 OZ mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
Všechna výše uvedená práva a povinnosti rozvodem zanikají. Zaniká také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Rozvod přináší změny i ohledně společného jmění manželů a dědění.


Kdy je možné se rozvést

 

Základní podmínku pro úspěšné rozvedení manželství obsahuje § 24 ZoR a § 755 OZ a sice, že soužití manželů  je „tak trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení“.

 
Může se zdát, že jeden z manželů má pocit, že manželství není  „trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno“ a je rozvedení manželství ohroženo. Naštěstí je to jen teoretická komplikace, protože zvážení celé situace přísluší soudci. Vodítkem pro soudní rozhodnutí je zákon sám. A to v případě, že je splněna podmínka § 24b, odst. 2 zákona o rodině a manželé spolu nežijí déle než tři roky zákon obsahuje jasný „příkaz“  manželství rozvést.
 

Upřesnění: když spolu manželé nebudou tři roky žít, tak soud bude bez dalšího toto považovat za hluboký a nenávratný rozvrat manželství a nebude provádět další dokazování rozvratu. Když ale manželé spolu nebudou žít půl roku, tak soud  bude zjišťovat, proč spolu nežijí a zda je možné rozvod ještě odvrátit.

 

A v posledním případě, kdy oba manželé souhlasí s rozvedením manželství, soudci není dána pravomoc manželství nerozvést.

Rozvrat manželství ovšem není jedinou rozhodnou skutečností. Soud bude přihlížet i k potřebám nezletilých dětí. V případě existence nezletilých dětí je možné manželství rozvést jen tehdy, není-li to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. Tudíž praktická komplikace nastává vesměs v případě nezletilých dětí.

Sporný a nesporný rozvod manželství

 

O rozvodu se v praxi mluví buď jako o rozvodu nesporném nebo rozvodu sporném.

 

Jednoduše řečeno – buď se manželství ukončí dohodou obou manželů ve všech bodech (souhlas s rozvodem, majetkové vypořádání, péče o děti a výživné) - tehdy mluvíme o nesporném rozvodu.

 

Dojde-li ke klasickému spornému řízení, soud musí hledat optimální řešení jak co se týče rozdělení společného majetku, tak výchovy a výživy dětí.

 

Nutno podotknout, že v případě nesporného rozvodu může být soudní řízení poměrně krátké (v řádu měsíců). V případě sporného rozvodu se může táhnout i roky.

 

 

Podmínky pro rozvod dohodou neboli nesporný rozvod

Nelze se ale domnívat, že existence nesporného rozvodu podporuje neuvážené sňatky a rychlé rozvody. Stejně jako u rozvodu sporného musí být v první řadě splněna podmínka 
  • trvalého, hlubokého a nenapravitelného rozvratu manželství. Dalším předpokladem nesporného rozvodu je skutečnost, že
  • manželství trvalo alespoň jeden rok, že
  • manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a
  • k návrhu na rozvod se připojí druhý manžel. (Na tom, zda byl souhlas druhého manžela připojen k návrhu na zahájení rozvodového řízení či se k návrhu připojil až v jeho průběhu, nezáleží.)

Jsou-li veškeré uvedené podmínky splněny je dána tzv. nevyvratitelná domněnka, že existuje kvalifikovaný rozvrat manželství a soud nezjišťuje příčiny rozvratu.

Splněním výše uvedených podmínek mají manželé nárok na rozvod. Musí však ještě soudu předložit zákonem vyžadované dokumenty - tedy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení, poměry nezletilého dítěte a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.

Jaké listiny poslat na soud a v kolika kopiích?

Příslušné potřebné rozvodové dokumenty se vytisknou v následujícím počtu:
Bude nutné zahájit dvě řízení

1) Návrh na rozvod - rozvodové řízení

2) Řízení o určení poměrů nezletilého dítěte

Návrh na rozvod manželství
- Návrh na rozvod manželství dohodou - vytiskne se 3 x - u všech se ověří podpisy obou účastníků

1 x návrh na rozvod se podá k soudu - na jedno Vám dají na podatelně razítko a jedno spolu s následujícími dokumenty si ponechají, pokud se bude podávat formou datové schránky tak pouze ve formátu v pdf. spolu s přílohami viz. níže.

K návrhu na rozvod se tedy připojí:

- Ověřená kopie oddacího listu

- Rodný list dítěte - rovněž ověřené kopie

- Dohoda o vypořádání společného jmění manželů - tato se vytiskne 3 x u všech ověříte podpisy, jedna se přiloží jako důkaz k návrhu na rozvod a každý z manželů si ponechá jeden výtisk pro sebe

- Dohoda o svěření dítěte do péče a výchovy otci - tato se vytiskne 4 x, jedna bude přidána k návrhu na rozvod, každý z manželů si ponechá jeden výtisk a jeden výtisk je určen pro druhé řízení o svěření dětí do péče - u všech opět ověřte podpisy

- kopie občanských průkazů manželů, resp. cestovního pasu,

- můžete přiložit i jeden výtisk návrhu na uspořádání poměrů nezletilých dětí (ale to postačí jen kopie)

Na první stránku návrhu na rozvod nalepíte kolek s hodnotou 2 tisíce Kč jako poplatek - nebo se uhradí až po výzvě na účet soudu

Návrh na uspořádání poměrů nezletilého dítěte
toto je druhé řízení, které samostatně podáte, můžete i najednou s návrhem na rozvod

- Návrh na určení poměrů nezletilého dítěte vytisknete 2 x, oba výtisky půjdou na podatelnu a jeden Vám orazítkují a vrátí, jeden si s přiloženými dokumenty ponechají, pokud se bude podávat formou datové schránky, tak podepsané ve formátu pdf. spolu s přílohami

- přiložíte dále ověřenou kopii rodného listu dítěte

- dále 1 x dohodu o svěření dítěte do péče a výchovy s ověřenými podpisy

- kopii oddacího listu manželů

- kopii návrhu na rozvod manželství

Zde se poplatek neplatí

Rekapitulace:

Rozvod manželství - co se přiloží soudu
2 x Návrh na rozvod manželství

1 x Dohoda o vypořádání sjm

1 x Dohoda o svěření dítěte do péče a výchovy otci

1 x ověřená kopie oddacího listu

1 x ověřená kopie rodného listu dítěte

1 x kopie občanských průkazů (cestovního pasu) manželů

Návrh na určení poměrů dítěte - co se přiloží soudu
2 x návrh na určení poměrů dítěte

1 x návrh na rozvod či jeho kopie

1 x dohoda o svěření dítěte do péče a výchovy

1 x rodný list dítěte - kopie

1 x oddací list manželů - kopie

 

Do soudního státní je možné rozvodovou dohodu změnit

Soud přezkoumání dohodu z hlediska platnosti. Smlouva mezi manžely upravující majetkové a jiné poměry pro dobu po rozvodu je smlouvou s odkládací podmínkou. To znamená, že smlouva nabude účinnosti (bude právně závazná, tedy platná) teprve až dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Rozvod na základě dohody manželů je nejmodernějším a nejrychlejším způsobem rozvodu manželství. Pokud manželé splní všechny zákonem stanovené podmínky a doloží požadované dokumenty, soud manželství rozvede.


Rozvod manželství a dědictví

Rozvodem manželství manžel přestává být zákonným dědicem (v případě úmrtí svého manžela mohl dědit v 1. nebo v 2. dědické skupině). Po rozvodu může bývalý manžel dědit pouze z titulu závěti.

Vypořádání společného jmění manželů (SJM)

Se zánikem manželství zaniká také společné jmění manželů (pozor - neplést s vypořádáním). Toto společné jmění manželů, které zaniklo, je zapotřebí vypořádat. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou v zásadě stejné, přičemž každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.

Stejně se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Vypořádání společného jmění manželů je možné provést na základě dohody. Pokud se neprovede vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

NÁŠ TIP:   O společném jmění manželů detailně pojednává tento článek (klikněte zde, stránka se otevře v novém okně) .

Bydlení po rozvodu manželství, společné nájemní právo manželů

Nejdříve trochu obecně k pojmu „společné nájemní právo“. Standardně vzniká  právo společného nájmu bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem a více nájemci či dohodou mezi dosavadním nájemcem, pronajímatelem a dalšími osobami. Na rozdíl od nájemní smlouvy nestanoví zákon pro tuto dohodu písemnou formu. Společný nájem může vzniknout i ze zákona v důsledku přechodu práva nájmu (v důsledku smrti nájemce či opuštěním společné domácnosti nájemcem) či v důsledku založení nájemního vztahu nájemní smlouvou za trvání manželství, resp. „přiženění se“ do nájemního vztahu (v tomto případě hovoříme o společném nájemním právu manželů).

Podstata společného nájmu bytu spočívá v tom, že práva a povinnosti vyplývající z nájmu bytu svědčí více osobám společně a nedílně. Žádný ze společných nájemců nesmí vykonávat svá práva tak, aby tím znemožnil výkon stejných práv ostatních

Nyní již blíže k pojmu „společné nájemní právo manželů“. Společné nájemní právo manželů vzniká na základě jedné ze dvou právních skutečností. Jedním ze způsobů zákonného vzniku společného nájemního práva manželů je vznik nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou uzavřenou za trvání manželství (byť jenom s jediným z manželů). Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společné nájemní právo manželů za předpokladu, že spolu manželé trvale žijí (tedy manželství není rozvráceno). Skutečnost, zda nájemní smlouvu uzavřeli oba manželé nebo jenom jeden z nich, není směrodatná. Stejně tak, stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společné nájemní právo uzavřením manželství. Fakt, že se do nájemního vztahu jeden z manželů „přiženil“, může hrát případně roli pouze při rozhodování soudu o tom, kdo bude po rozvodu výlučným nájemcem nedružstevního bytu.

Bytové družstvo, členství v družstvu
Společné nájemní právo manželů může vzniknout téměř ke každému bytu. Výjimkami jsou jednak byty služební, dále byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení. Společné nájemní právo manželů vzniká i u bytů družstevních, přičemž zároveň vzniká i společné členství manželů v bytovém družstvu. Z členství v družstvu jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Navíc svědčí–li pak oběma manželům nájemní právo ke dvěma různým bytům, což je situace velice častá, vznikne uzavřením manželství k oběma těmto bytům manželům společné nájemní právo manželů. Tím se ale mohou manželé dostat do obtížné situace, neboť jim může svědčit výpovědní důvod z nájmu, protože nájemce má dva nebo více bytů, přičemž na něm zároveň lze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt.

Zánik společného nájemního práva manželů není při rozvodu automatický
Rozvod manželství automaticky nevede k zániku společného nájemního práva manželů. To může zaniknout buď na základě dohody, kterou rozvedení manželé uzavřou nebo v případě, že nedojde k uzavření dohody, zanikne společné nájemní právo manželů  rozhodnutím soudu.

Dohoda o užívání bytu a její náležitosti
Dohodu o užívání bytu po rozvodu mohou manželé uzavřít poté, co rozsudek soudu, kterým se manželství rozvádí,   nabude právní moci. Zákonem není forma dohody stanovena, písemnost lze ale jedině doporučit. Dohoda musí obsahovat projevy vůle obou stran vedoucí k zrušení společného nájmu bytu a výslovné stanovení toho z manželů, který se stane výlučným nájemcem a který byt opustí.

Když musí rozhodnout soud kdo bude v bytě bydlet ...
Jestliže manželé měli k domu či bytu společné nájemní právo a nedohodnou se, kdo bude v domě či bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z manželů podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, po kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě současně rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva.  
Při rozhodování o dalším užívání bytu soud přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, jakož i ke stanovisku pronajímatele,   půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

Náhradní bydlení
Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo v něm bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení.   Pokud soud tomu z manželů, který má dům nebo byt opustit, právo na náhradní bydlení nepřiznal, má tento manžel právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě nebo nezaopatřené dítě, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení.
Nedojde-li k dohodě, ani není podán návrh k soudu, přetrvává společné nájemní právo manželů i po rozvodu manželství.

Rozvod a družstevní byt, co je to náhradní ubytování
Pokud se jedná o družstevní byt, záleží na tom, jak bylo právo k bytu nabyto. V situaci, že právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nabyl jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne společné nájemní právo manželů rozvodem. Právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu (za předpokladu, že se manželé nedohodnou) rozhodne soud na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu. Tímto zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Manželovi, který ztratí právo byt užívat, postačí poskytnout náhradní ubytování (náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce) soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných může rozhodnout, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt.  

Spolunájemci
Pokud jde o vztah spolunájemců (a to i v případě spolunájemců - manželů) vůči třetím osobám platí, že z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně. Tak tedy např. ve vztahu k pronajímateli není relevantní dohoda mezi společnými nájemci o způsobu, kterým se každý z nich bude podílet na úhradě nájemného či služeb s nájmem bytu spojených. Je na pronajímateli, vůči kterému ze společných nájemců uplatní svůj nárok. Případná dohoda o míře účasti na platbách je tedy právně významná pouze ve vztahu mezi společnými nájemci.

Zánik společného nájemního práva manželů opuštěním domácnosti
Společné nájemní právo manželů může zaniknout ještě před tím než dojde k dohodě či rozhodnutí soudu o porozvodovém uspořádání poměrů. Jedná se o případ, kdy jeden z manželů trvale opustí domácnost. Trvalým opuštěním společné domácnosti je takové jednání nájemce bytu, které je vedeno s úmyslem společnou domácnost zrušit a již ji neobnovit. O takovou situaci se jedná například v případě, kdy si nájemce změní doručovací adresu na poště, vyřídí si nový občanský průkaz s jinou adresou, odhlásí se z trvalého bydliště (byť tuto skutečnost nelze právně přeceňovat, neboť má pouze evidenční charakter) a odstěhuje se na jinou adresu apod. Může to být situace, kdy byt trvale opustí jeden z rozvedených manželů, společných nájemců nedružstevního bytu dřív než dojde ke zrušení práva společného nájmu bytu. Praxe v takovém případě připouští fikci, podle níž se výlučným nájemcem bytu stane ten z manželů, který v bytě zůstane. Na úvaze a objektivním zvážení soudu je potom, zda došlo k trvalému opuštění nájmu bytu dobrovolně. Protože odstěhování se a případná změna adresy může být jen okolností určující trvalý a hluboký rozvrat manželství, nikoliv konkludentní souhlas s vyřešením bytové situace.

Opuštění družstevního bytu
U bytů družstevních přichází v úvahu tato fikce jen tehdy, opustí-li společnou domácnost manžel, který je sice společným nájemcem družstevního bytu, nikoliv však členem družstva. Výlučným nájemcem se pak stává druhý manžel, člen družstva. Jde-li o manžele, kteří byli nejen společnými nájemci, ale i společnými členy družstva, nemá trvalé opuštění společné domácnosti jedním z nich samo o sobě žádné právní následky na jejich právo společného nájmu bytu.

Zánik společného nájmu družstevního bytu manželi a hodnota vypořádacího podílu
S členstvím v bytovém družstvu a společném nájmu bytu manželi v družstevním bytě souvisí ještě jedna věc. A to vypořádací podíl člena družstva při zániku společného nájmu družstevního bytu manželi.
Při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává. Pokud v důsledku délky řízení dojde k nárůstu ceny bytu, nelze tuto skutečnost při rozhodování o vypořádání zohlednit tak, že by se cena určovala podle jiného kritéria; případné nároky vyplývající z průtahů v řízení lze uplatnit podle zvláštního předpisu, zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Výživné na rozvedeného manžela (manželku) a kdy je na něj nárok

Rozvod manželství je vždy závažnou událostí pro oba manžely a přináší s sebou mnoho následků. Život po rozvodu je radikální změnou, se kterou se každý z manželů zpravidla nějakou dobu vyrovnává. Kromě aspektů psychologických se rozvod velmi úzce dotýká i oblasti materiální, kdy velmi častým následkem rozvodu je, že jednomu z manželů se velmi podstatně sníží životní úroveň.
Jak už bylo uvedeno výše, vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní vztah, kdy dvěma „cizím“ lidem vzniká vzájemná vyživovací povinnost. I tato povinnost obvykle končí se zánikem manželství. Po rozvodu je každý z manželů povinen se živit sám. V určitých případech by však tento přístup byl příliš tvrdý a zákon o rodině i občanský zákoník proto upravují zvláštní institut, který se nazývá výživné rozvedeného manžela.

Ustanovení § 760 OZ říká, že „Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů".
 
Pokud se rozvedení manželé na výživném nedohodnou, rozhodne o výživném na návrh některého z nich soud. Podle § 760, odst. 2 OZ vezme soud při rozhodování o výživném a jeho výši v úvahu, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod
 
Pro vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely samozřejmě platí obecná ustanovení o výživném. Soud výživné nepřizná, pokud by jeho poskytování bylo v rozporu s dobrými mravy (např. pokud rozvrat manželství byl zapříčiněn toxikomanií jednoho z manželů a jeho neléčená závislost je pravou příčinou neschopnosti se uživit).

Rozsah vyživovací povinnosti rozvedenému manželovi je stanoven zákonem jako  vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu. Pod tímto pojmem právní praxe chápe takovou výživu, která pokryje nejen zcela nezbytné osobní potřeby bývalého manžela, ale i jeho další osobní potřeby v přiměřeném rozsahu. Tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnost dětí.

V souvislosti s problematikou porozvodové vyživovací povinnosti manželů je možné slyšet o tzv. tvrdostní klauzuli. Je tak nazýváno ustanovení § 93 ZoR a § 762 OZ, podle kterého může soud rozvedenému manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat výživné v takovém rozsahu, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň.   Tvrdost tohoto ustanovení je spatřována v rozsahu vyživovací povinností. Jde v podstatě o jakousi materiální sankci toho manžela, který převážně přivodil rozvrat manželství a způsobil tak druhému manželovi závažnou újmu. Tato vyživovací povinnost je co do časového rozsahu omezena - soud ji může přiznat nejvýše na dobu tří let od rozvodu.

Právo na výživné rozvedeného manžela samozřejmě zaniká v případě, že oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo vstoupí do registrovaného partnerství. Uzavřením manželství vznikne vyživovací povinnost mezi oprávněným manželem a jeho novým manželem. Právo na výživné zanikne také, pokud povinný manžel zemře nebo pokud se manželé  na základě písemné smlouvy dohodnout na poskytnutí jednorázové částky (ve prospěch toho, který by měl nárok na výživné, obecně se můžete setkat s nazýváním této částky jako „odbytné“).


Péče o dítě, děti po rozvodu manželství

Rozvod manželství není pouze ukončení právního vztahu, který souhlasným prohlášením o uzavření manželství muže a ženy vznikl, zánik osobních práv a povinností, vyživovací povinnosti manželů a dalších majetkových práv, ale vzhledem k tomu, že z manželství většinou vzejdou děti, jejichž řádná výchova a péče o ně je zákonem považována za účel manželství, přináší rozvod manželství také změny do výchovy a výživy dětí.

Nebylo by radno opomenout jednu ze základních zásad rodinného práva, která již byla zmíněna, a to zásadu, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. Je samozřejmě na úvaze soudu, aby důkladně zvážil zvláštnost důvodů a oprávněnost rozhodnout o tom, že manželství nelze rozvést. Taková situace by zřejmě mohla nastat například u těžce zdravotně či mentálně postižených dětí apod.

Až se vyřeší kdo bude pečovat o dítě, pak je teprve možný rozvod
Podmínkou pro to, aby manželství mohlo být rozvedeno, je rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Manželství totiž nelze rozvést, dokud toto rozhodnutí nenabude právní moci. V tomto rozhodnutí soud zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.

Dále se budeme zabývat postupem určení péče o děti po rozvodu manželství. Jednoduše řečeno, systém je vždy stejný – manželé se buď dohodnou a nebo celou věc rozhodne soud.

Péče o děti - dohoda
Nejdříve pár slov k té jednodušší formě určení péče o společné děti rozvádějících se manželů – tedy dohodě.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodu rodičů. Tu však musí schválit soud, jinak není platná.

Naproti tomu dohoda o úpravě styku rodičů s dítětem nemusí být soudem schválena. Zákon vychází z přesvědčení, že pro dítě je nejlepší, aby se rodiče o úpravě styku s dítětem dohodli. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, pokud to vyžaduje zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, je soud oprávněn upravit též styk dítěte s prarodiči a sourozenci.


Kritéria pro úpravu péče o dítě
Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů jsou zákonem o rodině stanovena kriteria, která je soud povinen respektovat. Soud při rozhodování sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti.

Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a také k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.

Výchova po rozvodu - společná péče, střídavá péče

Dítě může být svěřeno do výchovy jednoho z rodičů. Nebo může nastat případ, že jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají o výchovu dítěte zájem, soud dítě svěří buď do společné péče rodičů nebo do péče střídavé.

Společná péče znamená, že dítě bude i po rozvodu žít společně s rodiči například ve stejném bytě či domě a péče střídavá, že dítě bude střídavě žít u matky a otce ve dvou různých prostředích. U střídavé péče je možná, ovšem poněkud komplikovaná, i ta varianta, kdy dítě zůstává v jednom prostředí, kde se v určitých časových intervalech střídají rodiče.

Společná výchova detailněji
Společnou výchovou rozumíme situaci, kdy druhý rodič neztrácí po rozvodu právo rozhodovat o dítěti, i když dítě žije trvale pouze jedním s rodičů. To znamená, že soud nerozhodne o svěření dítěte do výchovy jednomu z rodičů, ale poměry dítěte zůstanou stejné jako před rozvodem. Poměry dítěte pro dobu po rozvodu tedy nejsou nijak upraveny. Toto rozhodnutí však musí být v zájmu dítěte, není proto možné za situace, kdy se rodiče mají mezi sebou spory o svěření dítěte do své péče. Soud nevydává direktivní rozhodnutí o společné výchově, ale schvaluje dohodu rodičů o společné výchově dítěte. Tato forma výchovy je vhodná zejména u dětí větších.

Střídavá výchova detailněji
Pod pojmem střídavá výchova si můžeme představit střídavý pobyt dítěte u každého z rodičů po určité časové období (často je toto období 14 dní, ale není to pravidlem). Při rozhodování o střídavé výchově dítěte je třeba zvážit veškeré okolnosti (zejména věk dítěte, vzdálenost bydliště rodičů, dohodu o trvalém bydlišti dítěte, osobnostní rysy rodičů, citové vazby dítěte na rodiče a jednotlivé příbuzné osoby) a zejména, zda nastalá situace bude v zájmu dítěte. Obecně se doporučuje střídavý typ výchovy neukládat v případě dětí raného školního věku. U dětí předškolního věku by doba pobytu u jednoho z rodičů neměla být delší dva týdny.


Výchova dítěte, dětí rozhodnutím soudu
Úprava výchovy a výživy dítěte soudem může být i vleklým a nepříjemným sporem. V nejhorším případě je celá věc řešena v rámci tří soudních jednání.
První jednání je jednání v rámci kterého soud rozhodne o tom, komu z rodičů bude dítě svěřeno do péče a kolik je rodič, jemuž dítě do péče svěřeno není, povinen hradit na výživném.
Teprve poté, co takovéto rozhodnutí nabude právní moci, je možné rozhodnout o samotném rozvodu, který může být sporný či nesporný (a od toho se odvíjí další případné navýšení doby trvání soudního řízení). Jaký bude záleží na tom, zda jsou manželé schopni uzavřít dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vyřešit otázku bydlení po rozvodu.

Za předpokladu, že nedojde k dohodě na ničem, pak probíhá jednání o rozvod s běžným dokazováním, v rámci kterého se zjišťuje, kdo rozvrat manželství způsobil, resp. zkoumá se vzájemný podíl manželů na rozvratu manželství (otázka viny pak může mít vliv na vypořádání společného jmění manželů).

Poté co v takovém případě dojde k rozvodu a rozsudek o rozvodu manželství nabude právní moci přichází na řadu poslední soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů (opět nedošlo-li k dohodě), popřípadě je možné vypořádání společného jmění manželů vůbec neřešit – v takovém případě pak platí tzv. fikce vypořádání společného jmění manželů (bylo pojednáno výše).
Pro připomenutí fikce vypořádání SJM: Nedošlo-li do tří let ode dne zániku společného jmění manželů (to je obvykle ode dne zániku manželství) k podání návrhu na vypořádání společného jmění manželů k soudu, pak konkrétní movité věci jsou toho, který je pro svoji potřebu a potřebu své rodiny používá. Ostatní nepoužívané movité a nemovité věci, stejně tak jako ostatní majetková práva, pohledávky a závazky jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů, podíly jsou ze zákona stejné.

Důležité je neopominout, že pokud se rozhodování týká dítěte staršího věku (většinou nad 12 let, ale není to pravidlo), musí soud brát zřetel také na stanovisko samotného dítěte.


Výživné (alimenty) na nezletilého a zletilého potomka

Vyživovací povinnost rodičů k dítěti je nejdůležitějším druhem vyživovací povinnosti a trvá zásadně po celou dobu existence právního vztahu mezi rodičem a dítětem a je jeho trvalým obsahem. Vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou děti schopny samy se živit. V tomto případě se nepřihlíží k věku dítěte jako k rozhodné skutečnosti. Nabytí zletilosti dítěte neznamená automatický zánik vyživovací povinnosti rodičů k němu. Pokud dítě nabude schopnost živit se samo již před dosažením zletilosti, vyživovací povinnost rodičů zaniká, na druhé straně vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá, pokud dítě i přes dosažení zletilosti, není schopno samo se živit (např. v případě dítěte těžce tělesně či mentálně postiženého tato vyživovací povinnost trvá až do konce právního vztahu mezi rodičem a dítětem, také v případě dítěte soustavně se připravujícího na své budoucí povolání studiem např. na vysoké škole, trvá vyživovací povinnost po dobu této přípravy).
Vyživovací povinnost rodičů dítěte zaniká také např. sňatkem dítěte, kdy je tato vyživovací povinnost nahrazena vyživovací povinností mezi manžely.
Výživné zletilých dětí upravuje soud jen na návrh. Pokud je dítě schopno se živit samo nebo lépe řečeno ukončilo přípravu na budoucí povolání či se provdalo/oženilo, je věcí rodiče, zda ještě bude platit výživné či nebude. Bude-li chtít, aby vyživovací povinnost vůči dítěti byla ukončena, musí podat návrh na soud na zrušení vyživovací povinnosti.

NÁŠ TIP: Obsáhlý článek týkající se výživného (alimentů) na zletilé a nezletilé děti (potomky) naleznete zde.

Vyloučení styku s dítětem

Stává se, že rodič bezdůvodně opakovaně brání druhému rodiči v oprávněném styku s dítětem, někdy takové jednání naopak může mít pravdivý podklad a vyloučení rodiče ze styku s dítětem je nutností (např. pro svádění dítěte k trestné činnosti). Zákon o rodině tuto situaci posuzuje za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Pokud je to v zájmu dítěte nutné, může soud styk dítěte s jedním z rodičů omezit nebo i zakázat.
Pokud dojde k dlouhodobému vyloučení jednoho z rodičů ze styku s nezletilými dětmi, který to následně pociťuje jako újmu na svých rodičovských právech, nelze tento důsledek přičítat nezletilým dětem a přiznání výživného ze strany vyloučeného rodiče pak není v rozporu s dobrými mravy.
Neoprávněnému zabraňování styku s dítětem je třeba se bránit návrhem na soud (Návrh na úpravu styku).

Změna příjmení manželky nebo dítěte po rozvodu manželství

Rozvod se kromě všech uvedených oblastí dále může projevit i v zájmu jednoho z manželů o příjmení, které převzal při uzavírání manželství. Tomuto manželovi zákon dává možnost, aby do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámil matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Je tedy zcela na úvaze rozvedeného manžela, zda-li možnosti dané mu zákonem využije, nebo zda-li si z jakéhokoli důvodu společné příjmení ponechá i nadále po rozvodu.

Zákon v základním vymezení toho, kdo je oprávněn požádat o změnu, rozlišuje jednak fyzické osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům, a jednak fyzické osoby, které musí být v důsledku své nezpůsobilosti zastoupeny při podávání žádosti zákonnými zástupci - typicky rodiči nezletilce z důvodu nedostatku věku. K žádosti o změnu příjmení může k tomu docházet po rozvodu, ale i za trvání manželství, v souvislosti s osvojením nezletilého, svěřením do náhradní rodinné péče poručníkovi, popř. pěstounovi, při změně pohlaví nebo na základě svévolného rozhodnutí osoby atp. Druhou stránkou věci je ovšem stanovení případů, kdy je samotná změna vůbec možná. Nejjednodušší situací, kdy je dokonce na změnu příjmení zákonný nárok, je změna příjmení po rozvodu, tj. zpětvzetí původního příjmení, „ztraceného“ uzavřením manželství (pouze bezprostředně předcházejícího, popř. rodného). Vyřízení pár formalit na matričním úřadě se lze jednoduše vrátit k dřívějšímu příjmení. Navíc tento úkon není zpoplatněn (pozn. : článek byl napsán v roce 2010) , je ho třeba ale provést v uvedené šestiměsíční lhůtě od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

Lze změnit i příjmení dítěte. Matriční úřad může požadovat v zájmu jistoty a ochrany stávajících právních vztahů, zejména rodinných, důvěryhodný podklad toho, že tyto původní rodinné vazby byly skutečně trvale přerušeny a nelze je obnovit. Změna příjmení dítěte znamená taktéž značný zásah do práv rodičů, a je proto pro změnu požadováno vážného důvodu. Vhodným podkladem je buď souhlas rodičů se změnou příjmení jimi opuštěného dítěte (nejlépe notářsky ověřený), nebo rozhodnutí obecného soudu 1. stupně nahrazující onen souhlas. Stejně jako soud by matriční úřad posuzoval, zda je tu zájem nezletilého na změně příjmení. Radno upozornit na fakt, že na vydání souhlasu matričním úřadem není právní nárok, neboť závisí na jeho správním uvážení.
Po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení změny příjmení má občan povinnost do 15 pracovních dnů požádat o vydání nového občanského průkazu. Je-li držitelem řidičského průkazu, je povinen oznámit změnu údajů v něm do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností; totéž do 30 dnů příslušné zdravotní pojišťovně atd.

Závěrem

Rozvod manželství je v dnešní době poměrně častým jevem. Svým způsobem se jedná o vrchol umění komunikace mezi lidmi, kteří si jednou slíbili lásku, věrnost a vzájemnou oporu a kteří tomu slibu z nějakého důvodu nedostáli. V náboženské terminologii je rozvod manželství spojeného před Bohem dokonce hříchem. Nepopírám, že v mnoha případech je rozvod jediným možným řešením neshod a neporozumění. Snad jediným, co si může každý přát je, že když už na rozvod manželství musí dojít, tak ať je to důstojné a rychlé řešení.

Článek napsala Mgr. Eva Stránská
Kategorie: Společný majetek manželů
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.95 (56 hlasů)
Text připravila: Mgr. E. Stránská

Osnova:

Pozn. : celý text se řídí OZ - zákonem č. 89/2012 Sb. ; § 708 – 742.

Úvod

Hitem poslední doby je zvýšený zájem snoubenců o obsah zkratky SJM.
Zkratka SJM znamená  společné jmění manželů – jednoduše řečeno souhrn majetku a závazků, které mezi manžely vzniknou v době trvání manželství.
Proč se právě tato zkratka stala hojně používanou? Odpověď je jednoduchá – kapitalismus a jeho lákadla. V dnešní době je moderní podnikat a pokud možno  rychle a jednoduše zbohatnout. Jenže bohatství není pro každého a kdo neumí s finančními prostředky nakládat, může problémy právě „díky“ SJM způsobit nejen sobě, ale svým nejbližším – nejdříve manželovi a sekundárně pak dětem.
Drtivá většina manželství nepochybně vzniká z velké lásky, ale odvěká pravda o tom, že jak jde o prachy, jde veškerá láska stranou, se pod slovo „manželství“ může podepsat zlatým písmem.

Účelem článku je přinést dostatečně komplexní informace o třech kouzelných písmenech - o SJM. Pojednat o vzniku, obsahu, změně a zániku SJM, o smlouvách vztahujících se k SJM a pravomoci soudu v této záležitosti jednat.

Historie SJM - dříve bezpodílové spoluvlastnictví manželů

Společné jmění manželů není jediný termín, který měl v právní historii spoluvlastnický vztah vznikající mezi manžely označovat. Do novely Občanského zákoníku účinné od roku 1998 se používal název „bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM) “. V podstatě se jedná o obdobné instituty – oba souvisí s pojmenováním majetkových vztahů mezi manžely. V judikatuře soudů se můžeme sice dočíst, že pojem SJM je obsahově širší než BSM, ale když se bude rozvádět manželství vzniklé před změnou terminologie a v němž tedy vzniklo BSM, soud bude majetkovou otázku řešit podle pravidel aktuální právní úpravy. Rozdílnost obou institutů není nijak markantní, ale i tak nemůžeme mluvit o stoprocentní shodnosti. Důležité je, že zaniklo-li (dohodou manželů nebo soudem) BSM před účinností novely, novelizováním tohoto institutu se neobnovuje a nepřevádí se na SJM.

 

Co je to společné jmění manželů SJM?

SJM je jedním z právních institutů, který je  spojený s manželstvím muže a ženy  (nevzniká tedy mezi registrovanými partnery ani druhem a družkou) a se kterým se  dá smluvně nakládat.
Jak už bylo výše uvedeno – jedná se o majetek a závazky manželů vzniklé za trvání manželství a ekonomicky spojující oba manžele.
Právní úpravu obsahuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. ; § 708 – 742). Podle této právní úpravy podléhá SJM zákonnému režimu nebo smluvenému režimu anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

 

Společné jmění manželů v zákonném režimu

Obsah společného jmění manželů je v zákoně vymezen jak pozitivně, tak negativně – tedy občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) vyjmenovává, co společným jměním manželů je a co není.

Společné jmění manželů tvoří:
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství
b) dluhy  převzaté  za trvání manželství
c) zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů
d) podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

Jak je uvedeno, společné jmění manželů je pojem pro majetek, který oba manželé nabyli za trvání manželství. I v případě, že manželé nezmění rozsah svého společného jmění manželů, vždy budou mít majetek, který bude výlučně jejich.

Společné jmění manželů netvoří:
a) majetek:
  • který nabyl  darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů,   ledaže dárce nebo zůstavitel projevil jiný úmysl
  • kteerý nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho  výlučnému vlastnictví
  • který  slouží osobní potřebě jednoho z manželů
  • který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech
  • který nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku
  • věci vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka (restituovaný majetek)
b) dluhy:
  • týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich
  • které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

Př: Dva mladí lidé uzavřou manželství a od toho okamžiku se veškeré úkony každého z nich začnou nějak projevovat na obsahu SJM - např. koupí si auto a na hypotéku opatří dům se zahradou. Takže se může stát, že za rok manželství mají majetek v hodnotě 500 000 Kč (auto) a závazek 5 000 000 Kč (hypotéka). A je jedno, že manžel chtěl auto za poloviční cenu, ale podlehl přání manželky a má auto s moderní výbavou za dvojnásobnou cenu. A je jedno, že manželka nechtěla honosný moderní dům, ale chtěla bydlet ve vile svých rodičů z 19. století a bez hypotéky. Kdyby se teď manželství rozvedlo a mezi manžely neexistovala shoda o rozdělení majetku – auto se rozdělí na půl a hypotéka se rozdělí na půl. A fakta, že jeden z nich něco chtěl a nechtěl jinak, jsou irelevantní, protože nakonec jeden podlehl naléhání druhého. To je první úskalí SJM.

Co je to obvyklé vybavení rodinné domácnosti

Hned v úvodu je třeba vysvětlit si několik pojmů navazujících na pojem společné jmění manželů. Tím prvním je pojem „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“.   Problematiku obvyklého vybavení rodinné domácnosti vymezují § 698 a 699 občanského zákoníku. Jedná se o soubor movitých věcí, které běžně slouží nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů. Není přitom důležité, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich.
 
Jedná se tedy o věci, které jsou standardně v každé domácnosti, např. odpadkový koš, kuchyňský stůl a židle, gauč, spotřebiče apod. Termín „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“ souvisí s termínem „zúžení SJM“, o kterém bude pojednáno v dalším textu. Judikatura dlouhodobě zastává právní názor, že obsah obvyklého vybavení rodinné domácnosti je třeba vykládat v souvislosti s konkrétním případem, tedy konkrétním SJM, které se vypořádává. Není třeba se zbytečně bát této šalamounské věty.
Nelze přesně vymezit, co je vlastně obvyklé vybavení rodinné domácnosti, protože v každé rodině je obvyklé něco jiného (v židovské rodině budou obvyklým vybavením domácnosti sedmiramenné svícny, kdežto v katolické rodině takové věci očividně obvyklé příliš nebudou a nebudou ani součástí pojmou obvyklé vybavení rodinné domácnosti).

K nakládání s věcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela. To neplatí, jedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty.  
Opustí-li manžel rodinnou domácnost s úmyslem učinit tak trvale a odmítá se vrátit, může žádat, aby mu manžel vydal to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu. Co náleží manželům společně, si manželé rozdělí rovným dílem, ledaže to povaha věcí vylučuje. V takovém případě se použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
 

Správa společného jmění manželů v zákonném režimu

Součásti společnho jmění manželů užívají, udržují, spravují, hospodaří a nakládají s nimi oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se SJM nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Stejně tak z právncíh jednání týkajících se SJM nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.  
V záležitostech týkajících se SJM a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, jednají manželé společně, nebo jedná jeden z manželů se souhlasem druhého. Odmítá-li dát manžel souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.
Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy bylo souhlasu zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.  
Má-li být součást SJM použita k podnikání jednoho z manželů, a přesahuje-lki majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se souhlas druhého manžela. Obdobně to platí v případě, má-li být součást SJM použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu.
 

Společné jmění manželů a jeho správa ve smluveném režimu

Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu popsaného výše. Smouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.  
 
Smluvený režim může spočívat v:
  • režimu oddělených jmění - v režimu oddělených jmění smí každý z manželů nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela
  • režimu vyhrazujícímu vznik SJM ke dni zániku manželství
  • režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu SJM v zákonném režimu
Smlouva může obsahovat jakékoliv ujednání a týkat se jakékoliv věci, ledaž to zákon zakazuje. Smlouva se může týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu SJM. Smlouvou lze změnit nebo upravit zařazení již existujících či budoucích součástí SJM rozdílně od zákonného režimu.  
Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství. Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.  
Smlouva svými důsledky nesmí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a svým obsahem nebo účelem se nesmí dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila.  
Smlouva uzavřená snoubenci nabývá účinnosti dnem uzavření manželství.  

Podle pořekadla „papír snese všechno“ můžete požadovat,   aby v předmanželské smlouvě bylo i nějaké specifické ustanovení  - např. „Pokud mi bude můj manžel nevěrný, zaplatí mi 100  tis. Kč. “. Otázkou jen je, zda byste něco takového podepsali. Druhou věcí je vymahatelnost takového ujednání (v tomto případě nelze vymahatelnost vyvrátit ani potvrdit – nenašla jsem soudní rozhodnutí, které by se takovým problémem zabývalo). Na druhou stranu lze ale říci, že  není možné, aby smlouva obsahovala některá specifická ujednání, že „manželé si mohou být 4x do roka nevěrní“.   Tato smlouva by byla absolutně neplatná, jelikož zákon o  rodině toto neumožňuje  (obsahuje proklamativní ustanovení o tom, že manželé si mají být věrni a pomáhat si).  

Správa SJM ve smluveném režimu
Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí SJM. Uzavřená smlouva pak mj. obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat SJM nebo jeho součást a jakým způsobem. Manže, který spravuje SJM, právně jedná v záležitostech týkajících se SJM samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení. Souhlas druhého manžela ale potřebuje v následujících situacích:
a) při nakládání se SJM jako celkem
b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí SJM, nebo které je obydlím jednoho z nich anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují
 

Společné jmění manželů v režimu založeném rozhodnutím soudu

Podle občanského zákoníku platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh jednoho z manželů SJM zruší nebo zúží jeho stávající obsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že:
  • manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu převyšujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu
  • manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika
  • manžela lze považova za marnostratného
Závažným důvodem může být i to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.  
Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu.  
Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení SJM svými důsledky nesmí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a svým obsahem nebo účelem se nesmí dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. Rozhodnutím soudu také nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.
 
Správa SJM v režimu založeném rozhodnutím soudu
Jedná-li manžel při správě SJM způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci či manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí SJM, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude SJM spravováno.  


Co je to obvyklá správa majetku v SJM
Tak nejprve pár slov k obvyklé správě. Za obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze z praktických důvodů považovat právní dispozice s majetkem nižší hodnoty, kdy nejsou zásadně podstatným způsobem dotčena majetková práva opomenutého manžela. K úkonům, které učiní jeden z manželů, v rámci obvyklé správy se nevyžaduje prokazatelný souhlas druhého manžela s těmito úkony. Na druhou stranu - pokud jeden z manželů nesouhlasí s konáním druhého, může se obrátit na soud a požadovat, aby bylo zjištěno, zda se jedná o nakládání s majetkem obvyklé (tedy souhlasem nepodmíněné) nebo o správu nikoliv obvyklou (a tedy souhlasem podmíněnou). Tímto způsobem by se nespokojený manžel mohl domáhat zneplatnění úkonů, které byly druhým manželem provedeny a s nimiž ten první nesouhlasil.

A co je to ostatní záležitosti neboli správa nikoliv obvyklá
A vysvětlení pojmu „ostatní záležitosti neboli správa nikoliv obvyklá“ - za nikoli obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze považovat převod vlastnického práva vyšší hodnoty ve prospěch třetí osoby (převod obchodního podílu, který mají manželé v SJM). Dále je správou nikoliv obvyklou převod vlastnictví věci nebo převod jiného majetkového práva (např. zástavního práva nebo práva plynoucího z věcného břemene) větší hodnoty ve prospěch třetí osoby. V těchto případech se nejedná o obvyklou správu společné věci (práva), protože věc nebo právo je zcizeno (prodáno či koupeno) a takové právní úkony se považují za správu majetku nikoliv obvyklou. Platnost úkonů učiněných jedním manželem při správě majetku v SJM nikoliv obvyklé je podmíněna souhlasem druhého manžela.
Souhlas se správou majetku daný jedním manželem druhému je další věcí, kterou je třeba zabývat se trochu podrobněji. Předesílám, že souhlas k určitému nakládání s majetkem je nutný k nakládání s majetkem ve společném jmění manželů, ale není nutný k nakládání s majetkem ze SJM vyloučeným (věci nabyté před manželstvím, zděděný majetek, věci osobní potřeby apod.). Soudní praxe dlouhodobě zastávala názor, že souhlas stačí ústně, dokonce i konkludentně (tzn. ani písemně, ani ústně, prostě obyčejnou akceptací situace). Podle tohoto výkladu nevadilo, že úkon, který bude jedním z manželů proveden, musí ze zákona mít písemnou formu – souhlas druhého manžela postačoval ústní a konkrétní právní úkon byl platný. Naštěstí se praxe postupně odklonila od této interpretace a nyní vyžaduje, aby souhlas manžela týkající se majetku ve společném jmění manželů byl ve formě buď pro úkon sjednané nebo zákonem vyžadované.
Jak bylo uvedeno výše, je souhlas druhého manžela třeba i v situacích, kdy jeden z manželů chce závazkem nepřiměřeným poměrů manželství zatížit SJM.

A protože nic není bez sankce je třeba myslet na fakt, že poruší-li manžel povinnost vyžádat si souhlas druhého z nich k dispozicí s majetkem ve společném jmění manželů vyšší hodnoty, odpovídá opomenutému manželovi za škody vzniklé.

Navíc je důležité mít na paměti, že úkon v rámci správy majetku v SJM nikoliv obvyklé provedený bez souhlasu manžela je neplatný – ale neplatný relativně. Relativní neplatnost úkonu znamená, že úkon je platný, pokud se strana oprávněná (v našem případě manžel, který měl k úkonu dát souhlas) nedovolá neplatnosti. Tudíž manžel, který byl opomenut, se musí obrátit na soud a podat návrh na prohlášení neplatnosti úkonu, a to ve lhůtě 3 let od doby provedení úkonu. A úkon provedený jedním z manželů bez souhlasu druhého bude po provedeném dokazování rozhodnutím soudu prohlášen za neplatný. Pokud se opomenutý manžel na soud neobrátí v uvedené lhůtě, úkon nebude neplatným.

Př. Otakar má se svou manželkou v SJM vrak auta v hodnotě 100 000 Kč.
a)
Náhodně dostane možnost tento vrak výhodně prodat za 150 000 Kč. Chtěl-li by prodej uskutečnit a sepsat písemně smlouvu o prodeji (zcizení) věci, musel by mít k dispozici písemný souhlas manželky s provedením prodeje. Vzhledem k tomu, že se jedná o převod práva vyšší hodnoty je tento případ správou majetku nikoliv obvyklou. Pokud si od manželky souhlas nevyžádá nebo přes výslovný nesouhlas vrak prodá, vystavuje se riziku, že manželka podá žalobu na soud a rozsudkem bude prodej prohlášen za neplatný.
b)
Soused se mu nabídne, že k vraku auta přidělá kola za symbolickou odměnu – basu piv, aby s ním Otakar mohl zajet do garáže. V tomto případě se nebude jednat o správu nikoliv obvyklou – nedochází ke zcizení, pouze k údržbě a opravě věci, která zůstane v SJM. Tentokrát souhlas nebude třeba.

Musí SJM vždy vzniknout?

Vznik SJM je v podstatě nevyhnutelný – rozdílné jsou jen okamžiky, kdy SJM může vzniknout, a v návaznosti na to i jeho obsah.

SJM vznikne buď k okamžiku uzavření manželství nebo ke dni zániku manželství. První případ vzniku SJM je automatický, pokud se manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu nedohodnou na vyhrazení vzniku společného jmění manželů, a to zcela nebo zčásti, ke dni zániku manželství.

Obvykle vzniká společné jmění manželů ke dni vzniku manželství. Proto se na  tomto místě se budu zabývat tou druhou variantou vzniku – tedy vznikem SJM ke dni zániku manželství. SJM bude mít v tomto případě tzv. jepičí život, protože vznikne až zánikem manželství a v podstatě okamžitě na to zanikne a bude se vypořádávat. O co se tedy konkrétně jedná? Zánikem manželství dojde k tomu, že majetek obou manželů nabytý v době trvání manželství a existující v tento okamžik (tedy v okamžik zániku manželství), se kterým doposud zacházeli buď jako se svým majetkem nebo majetkem v podílovém spoluvlastnictví, se spadne do SJM a soud přistoupí k jeho vypořádání podle zásad stanovených zákonem. Samozřejmě nespadne do SJM všechno – výlučný majetek je pořád výlučným majetkem (viz výše – např. majetek zděděný, věci osobní potřeby apod.)
Nutno podotknout, že příliš častou variantou smluvní úpravy SJM tento způsob není.

Př. Renata je budoucí dědička ovocného sadu, který svépomocí obhospodařovává  – za obvyklých okolností dědictví nespadá do SJM, ze zákona patří do výlučného majetku a do SJM by bylo možné ho začlenit jedině smlouvou o rozšíření SJM. Za manžela si vezme Filipa, majitele velké zemědělské usedlosti. Předtím než uzavřou manželství se dohodnou, že si rozšíří SJM a zároveň vyhradí vznik SJM ke dni zániku manželství. To znamená, že pořád si každý pracuje „na svém“. Renata časem zdědí ovocný sad. Několik spokojených let manželé tvoří fungující domácnost a jejich majetky vzkvétají. Jenže všechno jednou musí skončit a Renata se rozhodne manžela kvůli mladšímu muži opustit. Dnem rozvedení manželství vznikne SJM, a to  SJM rozšířené – bude se tedy vypořádávat jak Renatin zděděný ovocný sad, tak Filipovo hospodářství. Cena tohoto majetku bude určena podle ceny, kterou majetek má v době vzniku SJM.

Zúžení a rozšíření společného jmění manželů

Obsah SJM v nejširší podobě znamená majetek a závazky nabyté za trvání manželství (jak již bylo opakovaně řečeno). Manželé ovšem mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit rozsah společného jmění manželů.

ROZŠÍŘENÍ SJM:
Rozšířit SJM znamená, že se manželé smluvně dohodnou na tom, že majetek, který zákon určuje jako majetek výlučný (např. majetek nabytý před manželstvím jedním z nich, věci osobní potřeby, dědictví či restituovaný majetek apod.) se stane majetkem společným, majetkem spadajícím do SJM.

Výhody a nevýhody takové úpravy zákonného rozsahu SJM:
  • výhodou může být větší množství rozdělovaného majetku v případě rozvodu, a to zejména pro toho z manželů, který do manželství vstupoval nemajetný nebo s téměř nulovým majetkem
  • nevýhodu lze spatřovat v tom, že může dojít k situaci, kdy majetek, který by byl za standardní situace bezpečně jednoho z manželů a nemohl by být postižen exekucí způsobenou druhým manželem, je přesunut do SJM a jeho osud může být nejistý

Př. Jitka byla dcerou bohatých rodičů a navíc si svědomitě od svých osmnácti let spořila stavební spoření. Za dvacet let spoření se jí podařilo nashromáždit pěknou kupu peněz a koupila si malý byt na okraji města. Za dva roky na to, potkala svého budoucího manžela, který byl zcela nemajetný. Jitka se rozhodla, že s mužem bude sdílet všechno, co je její teď (byt) a v budoucnu ještě bude (dědictví po rodičích), a u notáře tedy oba dva podepsali smlouvu o rozšíření SJM. Za obvyklých okolností (tedy kdyby se oni dva vzali bez předchozího sepsání této notářské smlouvy) by Jitka byla až do smrti jedinou a výlučnou majitelkou bytu. Tím, že bylo SJM rozšířeno o Jitčin majetek nabytý před trváním manželství, tak je byt  ve vlastnictví obou manželů a v případě rozvodu se bude vypořádávat – tedy dělit mezi oba dva.

ZÚŽENÍ SJM:
Zúžením SJM se označuje situace opačná – manželé se dohodnou na tom, že ze SJM bude vyloučen majetek a závazky vzniklé v době trvání manželství, a to buď veškerý či jenom některý majetek a závazky. A tento majetek vyloučený z SJM bude majetkem jenom jedno z nich nebo ho budou mít oba a budou podílovými spoluvlastníky. Třeba podotknout proč zákon mluví o zúžení a nikoliv rozdělení či zrušení SJM. Ze zákona není možné vyloučit ze společného jmění manželů tzv. obvyklé vybavení rodinné domácnosti (např. spotřebiče, gauč, kuchyňský stůl a židle apod.). Proto používáme termín zúžení, protože v SJM přece jenom něco zůstane vždy a nevyhnutelně.

Výhody a nevýhody zúžení SJM:
  • velkou výhodou je určitá bezpečnost před neuváženým zadlužováním se jednoho z manželů – majetek, o nějž SJM bylo zúženo je buď ve výlučném vlastnictví každého z manželů (a tudíž dluhy, které si sám nenadělá, nepostihnou jeho ekonomické zajištění) nebo ve spoluvlastnictví (a tudíž může dluh druhého manžela zatížit maximálně podíl, který mu ze společné věci náleží)
  • nevýhoda může spočívat právě v tom, že když jeden z partnerů nezvládne svou finanční situaci a druhý manžel ho dobrovolně nepodpoří a nepomůže mu, zůstanou na něm dluhy, které si nadělal

Př. Petra s Pavlem se rozhodli vzít. Petra si dobře uvědomovala, že Pavel má nezkrotného a podnikavého ducha a o světě smýšlí příliš idealisticky. Předpokládala, že se jednou rozhodne podnikat, a protože je to pořádný dobrák nepůjde jeho podnikání od zisku k většímu zisku. Po vzájemné dohodě se rozhodli, že u notáře sepíšou smlouvu o zúžení SJM. Oba tak budou mít stále každý svůj majetek a svoje závazky, popř. když si budou něco pořizovat dohromady budou podílovými spoluvlastníky. Petra je uchráněná negativních důsledků Pavlova případného riskantního podnikání, a tak i kdyby se v nejhorším případě Pavel dostal do dluhů a zaklepal u nich jednoho dne exekutor, pořád je Petřin majetek v bezpečí a stejně tak i její podíly na jejich majetku ve spoluvlastnictví. Exekucí by byl postižen jenom Pavlův majetek a jenom Pavlův podíl na společných věcech.

Rozšířením a zúžením SJM mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
Nutno neopomenout, že smlouva, která rozšíří či zúží SJM musí mít formu veřejné listiny  – nelze ji tedy sepsat doma na kus papíru a strčit do šuplíku.

Důležitou informací, která zde již byla zmíněna, je ta, že  smlouva o SJM se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila. Smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Notářská odměna, poplatek za zúžení SJM:

 
Hodnota majetku Odměna notáře
Do 100 000 Kč 2 % z hodnoty majetku
Do 500 000 Kč 2 000 Kč + 1,2 % z částky převyšující 100 000, - Kč
Do 1 000 000 Kč 6 800  Kč + 0,6 % z částky převyšující 500 000, - Kč
Do 3 000 000 Kč 9 800 Kč + 0,3 % z částky převyšující 1 000 000, - Kč
Zdroj: Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví


Zúžení SJM v době manželství soudně

Zdaleka ne na všem se lidé v životě jsou ochotní dohodnout. I v našem případě platí, že když selže dobrá vůle, má soud právo posledního slova.
Soud může ze závažných důvodů v době manželství na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Těmi závažnými důvody například mohou být – závislost jednoho z manželů na alkoholu či hraní automatů, opakované zadlužování, dlouhodobé nepodílení se jednoho z manželů na úhradách spojených s náklady rodiny na život apod.
A nemusí se jednat pouze o uvedené závažné důvody, které již nastaly, ale soudní cestou lze poskytnout ochranu majetku jednoho z manželů zúžením SJM i preventivně. Tedy v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
Tento fakt je dostatečným rizikem a obavy z nevydařeného podnikání a zatížení SJM (a potažmo druhého manžela) astronomickými dluhy jsou více než na místě. Proto i v tomto případě soud na návrh jednoho z manželů může SJM zúžit (opět až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti). Je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; příp. se příjmy rozdělí rovným dílem.

Jak je možné vrátit zúžení do původního stavu? Jestliže o zúžení společného jmění manželů bylo rozhodnuto soudem, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů.


Ochrana třetích osob v souvislosti se SJM


Podle občanského zákoníku platí, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání SJM, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je součástí SJM. Vznikl-li však dluh jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který vůči věřiteli projevil nesouhlas bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být SJM postiženo jen do výše, kterou by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno podle § 742 občanského zákoníku. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné, jde-li o dluh z protiprávního činu nebo v případě že dluh vznikl ještě před uzavřením manželství.  

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými došlo ke změně (zúžení či rozšíření) SJM, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.

 

Předpoklad o zahrnutí věcí do SJM (presumpce) :

Zákon předpokládá, že závazky a majetek nabytý za trvání manželství je majetek spadající do SJM. Pokud není prokázán opak (není předložena příslušná notářská smlouva nebo není prokázáno, že se jedná o výlučný majetek jednoho z manželů), má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství – tzv. presumuje se, že daný majetek nebo závazky jsou součástí SJM. A v případě zániku manželství a vypořádávání SJM se s ním tak bude nakládat. V čem je tento předpoklad nebezpečný je to, že před soudem se těžko prokazuje skutečnost, že správa majetku jedním manželem (ať už zcizování věcí a práv či zatěžování SJM závazky) byla prováděna bez souhlasu druhého manžela, ačkoliv právoplatnost úkonů byla existencí takového souhlasu podmíněna – soud předpokládá (presumuje), a není-li před ním prokázán opak tak i považuje za pravdivé, že daný závazek či majetek patří do SJM.

Zánik   a vypořádání SJM

Společné jmění manželů zaniká společně se zánikem manželství.
Je-li společné jmění manželů zrušeno, zanikne-li nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se vypořádání dosud společných povinností a práv manželů. Při něm se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.
Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost  a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.   Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-lio to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení o tom, jak se vypořádali.
 
Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy bylo SJM zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda byla dohoda uzavřena před anebo po zúžení, zrušení či zániku SJM. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (například do katastru nemovitostí), nabývá dohoda v části týkající se této věci právních účinků zápisem do veřejného seznamu.  

Co když jeden z manželů nesouhlasí s vypořádání SJM dohodou
Neprovede-li se vypořádání SJM dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. O vypořádání SJM rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku SJM.
Navíc je třeba ještě vzít v úvahu případné třetí osoby, zejména věřitele. Práva třetích osob (například věřitelů) nesmí být dohodou manželů o vypořádání SJM nijak dotčena. To znamená, že dohodu nelze uzavřít tak, aby jednomu z manželů zůstaly závazky a neměl je z čeho uspokojit a druhému majetek bez závazků. Tímto způsobem by šlo „formálním rozvodem“ docílit obejití věřitelů a jejich pohledávky učinit nedobytnými. Bylo-li vypořádáním SJM právo třetí osoby dotčeno, může se tato osoba domáhat toho, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

Fikce - vypořádat (rozdělit) SJM se musí do 3 let od rozvodu, jinak ...

Ačkoliv se manželé nedohodnou a nebude existovat soudní rozhodnutí o vypořádání, není možné si myslet, že by majetek spadající do SJM zůstal ležet ladem napořád. Se zánikem manželství (dnem úmrtí jednoho z manželů, dnem právní moci rozhodnutí o rozvedení manželství) je spojen i okamžik zániku SJM. Od něj se počítá tříletá lhůta, ve které dojde buď k dohodě o vypořádání nebo bude podán návrh na vypořádání SJM rozhodnutím soudu. Nedojde-li k vypořádání některým z uvedených způsobů v této lhůtě, platí tzv. fikce vypořádání SJM. To znamená, že SJM bude vypořádáno bez dalšího (dohody nebo soudního rozhodnutí) následovně:

Movité věci:
jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá.

Nemovité věci, nemovitosti:
Ostatní movité věci a nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví a  podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Takže není radno si jednoho dne sbalit kufry, odejít z domu, nechat se rozvést a léta neřešit majetkové vypořádání – kromě obsahu těch kufrů by veškerý majetek a závazky se dělil na poloviny.

Závěr

O tom, že manželství není jednoduchou záležitostí není třeba dvakrát hovořit. Kromě emocionálních vazeb je spojené s ekonomickou propojeností dvou lidí. Svět je plný pozlátek a lidé jsou různí – sobečtí, bezohlední, omylní, důvěřiví nebo marniví.
A hlavně se lidé mění. Příliš často se stává, že nezvládnou sebe a svým jednáním (nezdařené podnikání, alkohol a jiné toxikomanie apod.) berou ke dnu i ty, které si před pár lety s láskou braly a slibovali jim úctu a věrnost. Proto je v zájmu obou stran, aby si jednoho dne sedli a dohodli se na tom, že jejich první společná cesta povede k notáři a ta druhá k oltáři. A kdo nechce s nejbližším člověkem mluvit o svých plánech a aktivitách, které se tak jako tak projeví na stavu jejich budoucího společného jmění manželů, před svatbou, tak po svatbě už s tím nezačne.

 

Text připravila: Mgr. E. Stránská

Zpětvzetí žaloby na vypořádání SJM - informace

Bývalý manžel podal žalobu na vypořádání SJM, ke které jsem se já vyjádřila, ale spor se vleče, nařízené jednání bylo odloženo. Obávám se, že těsně před uplynutím lhůty 3 let od rozvodu muž žalobu stáhne, čímž údajně bude vše děleno 50:50. Je možné tomu zabránit? Vydělávala jsem pouze já, on celou dobu studoval práva a teď to zneužívá. Mám podat paralelně svoji žalobu na rozdělení SJM, nebo mi ji soud zamítne, když již jedno řízení o SJM běží? Jsem takto zcela bezmocná. Děkuji, Karolína 

ODPOVĚĎ:

Je možné Vás v první řadě uklidnit, neboť zcela bezmocná rozhodně nejste. Soudní řízení o vypořádání SJM se řadí do skupiny tzv. judicium duplex, tzn. že zde mají oba bývalí manželé postavení žalobců i žalovaných. V této souvislosti je proto dobré si uvědomit, že:
1/ Tím, že Váš bývalý manžel podal žalobu na vypořádání SJM, již stejnou žalobu nemůžete podat Vy (podání vzájemných žalob je tedy vyloučeno, resp. později podaná žaloba by byla soudem přiřazena k již probíhajícímu řízení, dvě paralelní soudní řízení by tedy probíhat ve stejné věci nemohla).
2/ Z výše uvedeného vyplývá, že Vy i Váš bývalý manžel máte v řízení o vypořádání SJM postavení žalobců (resp. navrhovatelů dle § 96 Občanského soudního řádu), tj. že Váš bývalý manžel nemůže volně disponovat s žalobním návrhem. K zastavení soudního řízení z důvodu zpětvzetí žaloby by mohlo dojít pouze v případě, že byste s tímto zpětvzetím souhlasila i Vy (neboť máte rovněž postavení žalobce, viz výše). Pokud se tedy Váš bývalý manžel pokusí vzít svou žalobu zpět (o čemž budete soudem vyrozuměna), lze Vám doporučit s tímto krokem nesouhlasit a trvat na soudním vypořádání SJM (nesouhlas je přitom vhodné odůvodnit, ve Vašem případě je samozřejmě dostačující poukaz na blížící se či již uplynulou zákonnou tříletou lhůtu od rozvodu manželství a z toho plynoucí fikci vypořádání, která by vůči Vám měla nespravedlivé účinky).
3/ Jakožto žalobce můžete označovat majetek, který se má stát předmětem vypořádání SJM. Toto platí samozřejmě pouze v případě, že Váš bývalý manžel ve své žalobě opomněl nějakou část SJM zmínit. Pokud by nějaký majetek (který byl součástí SJM, totéž platí i o dluzích) nebyl v soudním řízení vypořádán, uplatnila by se v jeho případě zákonná domněnka vypořádání (po uplynutí 3 let od rozvodu manželství), což je stav, který Vám samozřejmě nelze doporučit. Je proto vhodné doručit soudu co nejpodrobnější seznam majetku spadajícího do SJM
. 4/ Značnou výhodu pro Vás představuje § 153/2 Občanského soudního řádu, dle něhož může soud v řízení o vypořádání SJM překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, tzn. že ve Vašem případě Vám může soud přiřknout (s ohledem na skutečnost že o nabytí většiny majetku v SJM jste se zasloužila Vy) i více, než jste sama navrhla ve svém vyjádření k žalobě bývalého manžela.

 

 

 

Co když jeden z manželů nesouhlasí s vypořádání SJM dohodou
Kategorie: Vše o dědění, závěti a vydědění
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.14 (258 hlasů)

Vzor závěti zdarma k nahlédnutí zde.

 

 

Aktualizace textu podle nového občanského zákoníku: 15.11.2014 Mgr. Petra Lukášová

Co vás zajímá?

 

 

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. , je na našem území účinný od 1.1.2014. Dědické právo je upraveno v části třetí – absolutní majetková práva, hlava III v §§ 1475 – 1720. „Starý“ občanský zákoník platil na našem území od r. 1964 do r. 2013. Dědické právo zde bylo upraveno pouze v §§ 460 – 487. Zákonná úprava dědického práva se tedy od nového roku velmi rozšířila.
V NOZ je značně posílena vůle zůstavitele. Dědické tituly (závěť a zákon) se rozšířily ještě o dědickou smlouvu. Zůstavitel může také připojit k závěti různé podmínky a příkazy, které musí dědic splnit, aby mu dědictví připadlo. Zůstavitel rovněž může přenechat osobě z pozůstalosti jedinou věc nebo soubor věcí (odkaz), přičemž tato osoba se nestane dědicem (a nenese tak odpovědnost za případné dluhy zůstavitele). Také se rozšířily zákonné skupiny dědiců ze stávajících 4 na 6 – nově mohou dědit např. i sestřenice a bratranci zůstavitele. Novinek v NOZ je daleko víc, snažila jsem se je shrnout v následujícím textu.      

 

Dědické právo, dědictví a pozůstalost

Dědické právo je právo dědice na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.  

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, tj. všechna aktiva i pasiva zůstavitele.
Pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.
To znamená, že veškerý majetek zůstavitele vcelku tvoří pozůstalost. Dědici zůstavitele náleží jeho dědické právo, tj. právo na celou pozůstalost (je-li jediným dědicem zůstavitele) nebo právo na poměrný díl z pozůstalosti (je-li dědiců více). To, co dědic z pozůstalosti nabude je (tzn. celá pozůstalost nebo jeho část) ve vztahu k němu dědictvím.

 

Kdy dochází k dědění a od kdy je dědic majitelem dědictví

Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Zemře-li někdo před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí po něm.
Jakmile dojde k úmrtí člověka, soud zahájí řízení o pozůstalosti. Z matriky soud dostane úmrtní list zůstavitele a pověří notáře podle rozvrhu práce k projednání pozůstalosti. Notář jako soudní komisař z úmrtního listu zpravidla vyčte pouze toho, kdo se postaral o pohřeb. Toho si předvolá k předběžnému šetření, kde se ho ptá na příbuzné a majetek zůstavitele.
Až řízení skončí, bude v rozhodnutí určeno, kdo nabyl jaký majetek - tento majetek nabude ke dni úmrtí zůstavitele (takže ačkoliv je den smrti odlišný ode dne právní moci rozhodnutí o nabytí dědictví, vlastnické právo dědice bude datováno ke dni smrti).
Nabytí dědictví potvrzuje soud (tj. notář jako soudní komisař).

 

Dědická smlouva

Dědická smlouva je nově nejsilnějším nabývacím titulem, má přednost před zákonem i před závětí.
Jak již plyne z názvu, jedná se o smlouvu. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tj. formu notářského zápisu, jinak je neplatná. Dědickou smlouvu mohou strany uzavřít a závazek z ní změnit jen osobním jednáním.
Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit zvlášť. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.
Dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti. Není-li ujednáno něco jiného, nemůže strana povolaná za dědice převést své právo na jinou osobu. Pořídí-li však zůstavitel pro případ smrti (tzn. sepíše např. závěť a někomu jinému v ní odkáže věci, o kterých uzavřel dědickou smlouvu s jinou osobou) nebo uzavře-li darovací smlouvu tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné (daruje např. dům, který dědickou smlouvou zanechal jiné osobě), může se smluvní dědic dovolat (u soudu) neúčinnosti těchto právních jednání.

 

Dědická smlouva uzavřená mezi manželi

Manželé mohou uzavřít dědickou smlouvu, podle níž jedna strana povolává druhou za dědice nebo za odkazovníka a druhá strana toto povolání přijímá, anebo se takto za dědice nebo za odkazovníky povolávají navzájem. Takovou smlouvu mohou pro případ vzniku manželství uzavřít i snoubenci, ale smlouva se stane účinnou až vznikem manželství.
Rozvodem manželství se neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy.

 

Závěť

Nejjasnější formulací, jak odkázat veškerý svůj majetek, je:
„Za dědice veškerého svého majetku, který v době úmrtí budu vlastnit, povolávám svého … XY. “
Tato závěť by se vztahovala i na veškerý nově objevený majetek, na který se přijde např. i po 20 letech od původního řízení o pozůstalosti.

Závěť lze zřídit třemi způsoby, a to:

  1. v písemné formě beze svědků – pořizovatel závěti napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (podpis nemusí být úředně ověřený)
  2. v písemné formě, přičemž pořizovatel závěti ji nenapsal vlastní rukou (byla napsána např. na stroji, na počítači, atd.). Tuto závěť musí pořizovatel závěti vlastní rukou podepsat (podpis nemusí být ověřený) a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Tito dva svědci musí závěť rovněž podepsat a musí být v závěti identifikovatelní. Svědkem nemůže být nikdo, kdo je povolán v závěti k dědění ani jeho osoba blízká, také to nemůže být osoba blízká pořizovatele závěti. Nejvhodnější svědci jsou např. přátelé či sousedi.
  3. ve formě veřejné listiny, tj. ve formě notářského zápisu. Závěť ve formě notářského zápisu stojí cca 2200 Kč včetně DPH.

 

Závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.
Zůstavitel může uvést v závěti podmínku, doložení času nebo příkaz (§ 1551 a násl. o. z.). Směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná.      
Nepřihlíží se k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici nebo odkazovníku, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebo aby manželství zrušil. Zůstavitel však může zřídit někomu právo na dobu, než uzavře manželství.
Součástí závěti může být rovněž listina o vydědění. Závěť včetně listiny o vydědění ve formě notářského zápisu stojí stejně jako závěť samotná, tj. 2200 Kč včetně DPH.  

Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí (např. znaková řeč), svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
V závěti pořízené osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, také kdo závěť napsal, kdo ji přečetl nebo tlumočil a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Byl-li obsah tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, uvede se to v listině včetně údaje, jaký způsob dorozumívání zůstavitel zvolil.

I nesvéprávní, tj. nezletilí nebo osoby omezené ve svéprávnosti, mohou pořizovat závěť či jinou listinu pro případ smrti.
Nezletilí starší 15 let a mladší 18 let mohou pořizovat o svém majetku pro případ smrti bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny (tj. formou notářského zápisu). Osoby omezené ve svéprávnosti mohou pořizovat také pouze formou notářského zápisu.
Osoba, která byla omezená ve svéprávnosti pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může pořizovat závěť či jinou listinu pro případ smrti v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti.
Druhá polovina pozůstalosti připadne zákonným dědicům. Pokud by zůstavitel neměl dědice ze zákona a pozůstalost by tak měla připadnout státu, může zůstavitel omezený ve svéprávnost z výše uvedených důvodu sepsat závěť či jinou listinu o celém svém majetku.  

Datum pořízení závěti v NOZ již není podmínkou platnosti závěti. Doporučuji však datum v závěti přesto uvádět, a to proto, že v některých případech by bez tohoto data mohla být závěť neplatná.
To by se mohlo stát ve dvou situacích. A to tehdy, kdyby zůstavitel pořídil více závětí, které si odporují, a kvůli neuvedení data pořízení by nebylo jasné, která závěť je starší a která novější, tedy platná. Druhý případ je, kdy právní účinky závěti závisí na určení doby jejího pořízení. Například kdyby některý ze zákonných dědiců zpochybnil způsobilost pořizovatele závěti sepsat poslední vůli, třeba s argumentem, že v té době trpěl duševní chorobou. Nebylo by tedy jasné, zda zůstavitel byl v době sepsání závěti způsobilý k tomuto úkonu, nebo již nebyl.

 

Privilegovaná závěť

Nově lze pořídit také závěť s úlevami, tzv. privilegovanou závěť. Ta se pořizuje ústně, v zákonem vymezených situacích a má omezenou platnost.
Ústně ji může pořídit jen ten, kdo je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života, dále ten, kdo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po něm rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě (např. živelné pohromy – povodně, zemětřesení, požáry, atd.). Taková osoba má právo pořídit závěť ústně před třemi současně přítomnými svědky. Tito svědci poté sepíší záznam o této poslední vůli nebo si je pak notář jako soudní komisař předvolá k výslechu. Taková závěť je platná pouze dva týdny ode dne pořízení, zůstane-li pořizovatel závěti naživu.
Je-li důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny, může zaznamenat jeho poslední vůli starosta obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, za přítomnosti dvou svědků. Za týchž podmínek může zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli i ten, kdo je oprávněn vykonávat pravomoci starosty. Taková závěť platí tři měsíce.
Má-li pro to zůstavitel vážný důvod (např. zdravotní), může na palubě námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli za přítomnosti dvou svědků velitel námořního plavidla nebo letadla, popřípadě jeho zástupce, pokud mu v tom nebrání péče o bezpečnost plavby nebo letu. Platnost této závěti je rovněž tři měsíce.
Velitel plavidla to zaznamená v lodním deníku a závěť bez zbytečného odkladu předá zastupitelskému úřadu České republiky, popřípadě orgánu veřejné moci, u něhož je námořní plavidlo zapsáno v námořním rejstříku. Velitel letadla to zaznamená v palubním deníku a závěť předá bez zbytečného odkladu zastupitelskému úřadu České republiky, popřípadě orgánu veřejné moci, u něhož je letadlo zapsáno v leteckém rejstříku.
Při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operacích může zaznamenat poslední vůli vojáka nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám velitel vojenské jednotky České republiky, nebo jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší, za přítomnosti dvou svědků. Závěť velitel bez zbytečného odkladu předá veliteli nadřízeného velitelství, odkud se bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu obrany České republiky. Platnost závěti je také tři měsíce.
Také svědci privilegované závěti mají úlevy. Při pořizování závěti s úlevami mohou být svědky i osoby, které dosáhly patnáctého roku věku, a osoby, které byly ve svéprávnosti omezeny, pokud jsou způsobilé věrohodně popsat skutečnosti významné pro platnost závěti. Závěť nebude neplatná, když ji zůstavitel nebo svědek nepodepsal proto, že nemohl psát, nebo pro jinou závažnou překážku, je-li to v listině výslovně uvedeno.

 

Uschování závěti proti ztrátě a likvidaci - centrální registr závětí ČR

Závěť a jiné listiny pro případ smrti si můžete nechat zaevidovat do Evidence právních jednání pro případ smrti, abyste měli jistotu, že se po Vaší smrti neztratí.  

Evidenci právních jednání pro případ smrti vede Notářská komora ČR a evidují se v ní listiny pro případ smrti sepsané ve formě notářského zápisu a také ty, které byly přijaty do notářské úschovy. Notář si vždy na začátku řízení o pozůstalosti z úřední povinnosti udělá výpis z této evidence, takže je tu jistota, že se závěť či jiná listina pro případ smrti vždy najde.
Za přijetí závěti do úschovy notáře si notář (dle notářského tarifu) účtuje částku 800 Kč a za zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti 100 Kč.

 

Dovětek

Je jedním z pořízením pro případ smrti (dalšími jsou závěť a dědická smlouva). Aby byl dovětek platný, musím být pořízen některým ze způsobů, jakým se pořizuje závěť. Dovětek může být vytvořen jako samostatný nebo může být spjat se závětí.
Dovětkem nelze povolat nikoho za dědice, tzn. že v něm není určeno, kdo po zůstaviteli bude dědit.
Dovětkem může zůstavitel jen nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Může to být např. příkaz někomu, kde a jak má být zůstavitel pohřben, atd.

 

Vydědění

Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který:

  • mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
  • zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
  • byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
  • vede trvale nezřízený život.

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl.
Podle NOZ není nadále nutné, aby v listině o vydědění byl uveden přesný důvod vydědění, a navíc důvod k vydědění nemusí existovat již v době prohlášení o vydědění. Dle § 1648 NOZ však platí, že nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.

 

Dědická nezpůsobilost

Z dědického práva je vyloučen ten, kdo

  • se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo
  • se dopustil zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo
  • jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil,

ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

 

Nepominutelný dědic

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

Nepominutelný znamená, že je v závěti zůstavitel nemůže opomenout a když už to tak udělá, tak se nepominutelný dědic může tomuto bránit. Tj. sepíše-li zůstavitel závěť, kde všechen svůj majetek přenechává své manželce a přitom má třeba 2 děti, tak tyto děti pak mohou namítnout neplatnost závěti z toho důvodu, že je zůstavitel v závěti opomenul. Mohou proto požadovat povinný díl z pozůstalosti, který jim náleží.


Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Příklad: Zůstavitel měl manželku, jedno zletilé a jedno nezletilé dítě. Napíše závěť, ve které všechno odkáže např. své sestře. Nepominutelnými dědici jsou pouze děti. Pokud by nebyla závěť, nastalo by dědění ze zákona a v našem případě by měl každý dědic, tj. manželka a každé dítě nárok na 1/3 pozůstalosti (tj. na svůj zákonný dědický podíl). Závěť však zanechal, proto si může zletilé a nezletilé dítě nárokovat akorát svůj povinný díl jakožto nepominutelný dědic. Náš nezletilý by měl nárok na 3/4 z 1/3, tj. na 3/12 (= 1/4) pozůstalosti a zletilý by měl nárok na 1/4 z 1/3, tj. na 1/12 pozůstalosti. Zbytek by zůstal sestře zůstavitele, která by dědila na základě závěti a manželka by nedostala nic.

Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu. To znamená, že pokud měl zůstavitel např. 2 děti a v závěti odkáže vše jen jednomu a o druhém se v závěti schválně vůbec nezmíní, bude toto dítě vyděděné mlčky, pokud např. bylo odsouzeno pro trestný čin.
Nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. To znamená, že pokud je v pozůstalosti např. rodinný dům, nemá tento nepominutelný dědic právo např. na id. 1/3 domu, ale má právo na výplatu hodnoty této id. 1/3 domu.

 

Náhradnictví

Zůstavitel může povolat svému dědici náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude (např. dědic dědictví odmítl, zemřel dříve, atd.). Také náhradníkům může povolat postupně další náhradníky.

 

Svěřenské nástupnictví

Zůstavitel může nařídit, že dědictví má přejít po smrti dědice nebo v určitých jiných případech na svěřenského nástupce jako následného dědice. Za zřízení svěřenského nástupnictví se považuje:

  • povolá-li zůstavitel svému dědici dědice,
  • zakáže-li dědici, aby o zanechaném jmění pořizoval,
  • povolá-li za dědice někoho, kdo v době smrti zůstavitele ještě není (např. nenarozený vnuk), anebo
  • povolá-li dědice s podmínkou nebo na určitou dobu,

 

Zákonná dědická posloupnost

Dědění ze zákona nastává, nesepsal-li zůstavitel závěť ani jiné pořízení pro případ smrti nebo pořízením pro případ smrti zůstavitel neodkázal veškerý svůj majetek.
Dědění ze zákona je nově rozšířeno o další dvě dědické skupiny.


První třída dědiců
V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
V této skupině nemůže dědit manžel sám. Sám může dědit až v druhé dědické skupině.
POKUD POTOMEK ZŮSTAVITELE ODMÍTNE DĚDICTVÍ, DĚDÍ PO NĚM JEHO POTOMCI (např. syn babičky odmítně dědictví, dědí vnuci) JAKO BY BYLI V PRVNÍ DĚDICKÉ SKUPINĚ - (§ 1635 odst. 2 o. z.).  

Druhá třída dědiců
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele („spolužijící osoba“).

Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
V této skupině nemůže sama dědit „spolužijící osoba“, ta může sama dědit až ve třetí skupině.

Třetí třída dědiců
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti (tj. neteře a synovci zůstavitele).

Čtvrtá třída dědiců
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

Pátá třída dědiců
Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

Šestá třída dědiců
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele (tj. praneteře a prasynovci zůstavitele) a děti prarodičů zůstavitele (tj. tety a strýcové zůstavitele), každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů (teta či strýc) zůstavitele, dědí jeho děti (bratranci a sestřenice zůstavitele).

 

Započtení na dědický podíl

Započtení na dědický podíl při dědění jak ze zákona, tak ze závěti, se provede jen v případě, že zůstavitel započtení přikázal ve stejné formě, v jaké se dá pořídit závěť (tzn. vlastnoručně to sepíše a podepíše beze svědků nebo to sepíše ve formě notářské zápisu, atd. viz výše).
Soudní komisař však může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel sám nepřikázal, pokud by bez tohoto započtení byl výrazně znevýhodněn nepominutelný dědic (tj. potomek zůstavitele). Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním – tj. musí se zjistit, jaké dary a v jaké hodnotě byly obvyklé pro zůstavitele (např. u osoby s průměrným příjmem je obvyklé, že dítěti daruje nový mobil za např. 5 000 Kč, ale už není obvyklé, že mu daruje auto v hodnotě 500 000 Kč, naopak u milionáře je obvyklé, že svému dítěti daruje automobil v hodnotě 500 000 Kč).

Příklad: Zůstavitel Robert měl dceru Michaelu a syna Luďka. Za svého života daroval Michaele dům v hodnotě 1 milionu Kč a synovi Luďkovi auto za 300.000 Kč. Jeho jediným majetkem  v době smrti byl bankovní účet, na němž bylo uloženo 3.500.000 Kč. V závěti přikázal rozdělit tuto částku na účtu mezi svoje děti tak, aby se dary, které dostaly od otce za jeho života, započítaly do dědictví, které po něm dostanou. Kolik, které dítě dostane, se vypočítá následovně: Celková hodnota dědictví – tj. částka na bankovním účtu + hodnota darů (dům a auto) je 4.800.000 Kč (3.500.000 + 1.000.000 + 300.000 = 4.800.000). Celé dědictví má být rozděleno mezi potomky rovným dílem, tzn. že každý by měl dostat 2.400.000 Kč. Z tohoto dílu se každému dítěti odečte to, co již obdržel. Takže částka na bankovním účtu bude rozdělena tak, že Michaela zdědí 1.400.000 a Luděk zdědí 2.100.000 Kč.

 

Započtení na povinný díl

Pokud jde o započtení na povinný díl, nepominutelnému dědici se započte vše, co z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí (zůstavitel může přikázat i delší dobu, než jsou tři roky). Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
Na povinný díl potomka se započte i to, co mu zůstavitel dal za svého života v souvislosti se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání.

 

Odúmrť

Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic.

 

Odkaz v dědictví

Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva.
Odkazovník není dědicem. Odkazovník nabývá právo na odkaz pro sebe a pro své nástupce smrtí zůstavitele. Odkázanou věc nabývá odkazovník způsobem, jakým se nabývá vlastnické právo (tzn. že není dědicem, ale věřitelem).
Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu.
Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina odkazy nezatížená. Zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu.
Má se za to, že odkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude, odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná, nebo odkázanou pohledávku vymůže a vybere.

 

Odmítnutí dědictví

Vyrozumění o dědickém právu se nově činí usnesením. Dědic má od vyrozumění stále lhůtu 1 měsíce, aby se rozhodl, zda dědictví odmítne či přijme. Toto jednání může učinit ve stanovené lhůtě buď písemně, nebo ústně do protokolu u pověřeného notáře – soudního komisaře. Pokud bude dědic v této lhůtě nečinný, má se za to, že dědictví po zůstaviteli neodmítl.

Nepominutelný dědic může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu (k povinnému dílu viz výše).
Odmítnutí dědictví je také jediným způsobem, jak se vyhnout přechodu dluhů zůstavitele na jeho dědice. Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.
K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout (např. dědic začal bydlet v bytě zůstavitele). Pokud však osoba např. nakrmí zůstavitelova psa nebo zajistí v bytě zůstavitele spotřebiče, nedává tímto najevo, že chce dědictví přijmout (pouze činí nutné úkony pro zachování pozůstalosti).
Odmítnout dědictví nelze s výhradami nebo podmínkami (např. „Pokud můj bratr dědictví přijme, já ho odmítám. “). Taktéž nelze odmítnout jen část dědictví a část přijmout (např. „Dluhy po otci odmítám, ale dům se zahradou přijímám“).  



Zřeknutí se dědického práva

Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem. Není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům.
Zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, tak zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.
Aby byla smlouva platná, musí být sepsána ve formě veřejné listiny (tj. ve formě notářského zápisu). Práva a povinnosti z této smlouvy však mohou být zrušeny v písemné formě, která nemusí být ve formě notářského zápisu.



Vzdání se dědictví

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch druhého dědice.
Učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Dědictví se tedy může dědic vzdát až po smrti zůstavitele v řízení o pozůstalosti poté, co dědictví přijal (neodmítl) se souhlasem osoby, v jejíž prospěch se dědic dědictví vzdává.



Výhrada soupisu

Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do 1 měsíce ode dne, kdy ho soudní komisař o tomto právu vyrozuměl. Zůstavitel nemůže dědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalosti (nemůže např. v závěti dědici přikázat, že nesmí uplatnit výhradu soupisu).
Právo na výhradu soupisu lze uplatnit písemně či ústně do protokolu u pověřeného notáře – soudního komisaře.
Kdo si nevyhradil soupis pozůstalosti, nebo prohlásil, že právo výhrady soupisu neuplatňuje, nemůže si soupis vyhradit dodatečně.



Soupis pozůstalosti

Účelem soupisu pozůstalosti je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. Soudní komisař nařídí soupis pozůstalosti, uplatní-li dědic právo výhrady soupisu, nebo je-li to potřebné pro výpočet povinného dílu nebo v dalších zákonem stanovených případech.
Náklady na pořízení soupisu se hradí z pozůstalosti a jdou poměrně k tíži dědických podílů těch dědiců, jimž je soupis k prospěchu.
Soudní komisař může rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti a potvrzeným všemi dědici. Nebyl-li správce pozůstalosti dosud ustaven, může ho za tím účelem jmenovat soudní komisař.
V jednoduchých případech může soudní komisař rozhodnout, neodporují-li tomu dědicové, o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku.



Dluhy a dědictví

Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbu a opatření hrobového místa.
Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně (tzn. , že věřitel může požadovat celou dlužnou částku jen po jednom z dědiců, i když neuplatnilo výhradu soupisu více dědiců – vybere si zpravidla toho nejsolventnějšího. Dědic, který uhradí dluh i za ostatní dědice má vůči nim regres – nárok na uhrazení dluhu ve výši, která připadá na daného dědice).
Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.


Odměna notáře soudního komisaře

Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena aktiv pozůstalosti.


Odměna notáře jako soudního komisaře, činí
z prvních 100 000 Kč základu … … …. 2,0 %,
z přebývající částky až do 500 000 Kč základu…. 1,2 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu…. 0,9 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu …. 0,5 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu… 0,1 %,
nejméně však 600 Kč.
Částka nad 20 000 000 Kč se do základu nezapočítává.


K takto vypočtené částce se připočítávají hotové výdaje (hovorné, poštovné, náhrada hotových výdajů Notářské komory za prošetření Evidence právních jednání pro případ smrti, Evidence listin o manželském majetkovém režimu, atd.).
K odměně a hotovým výdajům se připočítává ještě DPH 21 %.  

Neměl-li zůstavitel žádný majetek nebo měl-li majetek pouze nepatrné hodnoty či majetek bez hodnoty, řízení o pozůstalosti se zastaví a nepatrný majetek je vydán vypraviteli pohřbu, pokud s tímto postupem vysloví souhlas. Odměnu notáře hradí v tomto případě stát. Také nikdo neodpovídá za dluhy zůstavitele, protože nejsou určeni žádní dědicové, kteří by jinak za dluhy odpovídali.



Dědická daň
Od 1.1.2014 se dědická daň již nehradí. Dle ust. § 4a z. č. 586/1992 Sb. , zákona o daních z příjmů, jsou všichni dědicové osvobozeni od placení daně z nabytí dědictví nebo odkazu.

Kategorie: Nejčastější otázky o výživném, alimentech
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.12 (59 hlasů)

Stránka aktualizována podle nového občanského zákoníku 2014

Osnova textu:

Autoři textu: Mgr. Eva Stránská, MUDr. Zbyněk Mlčoch,   aktualizace 2014 Mgr. Vlaďka Nováková

 

 

 

Úvod a základní fakta o výživném

 

Základní rodičovskou povinností je výživa dítěte. V  drtivé většině případů je řešení otázky vyživování dítěte spojeno s  rozpadem manželství a jeho následným rozvodem.

Následující řádky ve stručnosti shrnou nejpodstatnější skutečnosti týkající se vyživovací povinností rodičů vůči dítěti, výživného, zániku nároku a promlčení nároku na výplatu alimentů.

Základní fakta

  • povinností rodičů je uspokojovat životní potřeby dítěte pro jeho všestranný rozvoj po fyzické i duševní stránce,
  • není to pouze poskytování peněz, ale celkové materiální zajištění dítěte k jeho zdravému vývoji (strava, oblečení, bydlení, vzdělání, kulturní a sportovní aktivity apod.).

 

Pojmy vyživovací povinnost a výživné

Vyživovací povinnost rodičů k dítěti je nejdůležitějším druhem vyživovací povinnosti.   Trvá zásadně po celou dobu existence právního vztahu mezi rodičem a dítětem a je jeho trvalým obsahem. Vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou děti schopny samy se živit. Věk dítěte se v  tomto případě nepovažuje za rozhodnou skutečnost.

Nejprve si upřesněme obsah dvou základních pojmů – vyživovací povinnost a výživné. Jedná se o pojmy si natolik blízké a provázané, že jsou poměrně často zaměňované.

  • Vyživovací povinnost rodiči vzniká v  okamžiku narození dítěte.
  • Výživné stanovuje soud v  případě, že rodič neplní svou vyživovací povinnost. Na výživném se mohou i rodiče dohodnout (mimosoudně) a to např. za situace, kdy nejsou ve sňatku a o dítě pečuje jen jeden rodič.

Vyživovací povinnost není povinnost, kterou by založilo soudní rozhodnutí – soud pouze přikáže jednomu z  rodičů plnit povinnost, která mu vznikla narozením dítěte, a stanoví minimální výši, v  jaké má být tato povinnost plněna – výši výživného.

 

Zletilost a placení výživného (alimentů), sňatek potomka a vliv na alimenty

Nabytí zletilosti dítěte neznamená automatický zánik vyživovací povinnosti rodičů k němu. Jak již bylo napsáno výše, vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou potomci schopni se sami živit. Věk potomka se v  tomto případě nepovažuje za rozhodnou skutečnost.

Pokud ale dítě nabude schopnost živit se samo již před dosažením zletilosti, vyživovací povinnost rodičů zaniká (o tom musí na návrh povinného rodiče rozhodnout soud). Oproti tomu, vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá, pokud potomek i přes dosažení zletilosti, není schopen sám živit (např. v případě dítěte těžce tělesně či mentálně postiženého, také v případě dítěte soustavně se připravujícího na své budoucí povolání studiem např. na první vysoké škole).

Vyživovací povinnost rodičů potomka zaniká také např. sňatkem potomka, kdy je tato vyživovací povinnost nahrazena vyživovací povinností mezi manžely.

 

 

Kdy je třeba podat návrh na určení výživy a výchovy dítěte?

V  případě nezletilých dětí rozhodne soud o výchově a výživě dítěte i bez návrhu – to znamená, že je-li např. rozvedeno manželství, ze kterého vzešly nezletilé děti, soud automaticky projedná i svěření dítěte do péče a stanoví výši výživného, aniž by jeden z  rodičů musel podat návrh na určení svěření do péče a určení výše výživného.

Oproti tomu výživné (a jeho výši) zletilých potomků upravuje soud jen na návrh, a to návrh zletilého dítěte nebo jím zvoleného a zplnomocněného právního zástupce.

 

Jak dlouho trvá vyživovací povinnost k potomkovi?

  • vyživovací povinnost trvá do doby než je potomek schopen se sám živit - není tedy omezena věkem dítěte (je-li vyživovací povinnost stanovena soudem, v případě že je to zapotřebí, doporučujeme podat soudní návrh na její zrušení),
  • potomek (nezletilý i zletilý) je schopen sám se živit až po dokončení přípravy na své povolání tak, že může začít pracovat,
  • vyživovací povinnost zpravidla zaniká ukončením studia, kdy potomek nebude již studovat dál na vyšším stupni vzdělávání (studium na druhé vysoké škole již není zapotřebí k tomu, aby se potomek byl schopen sám živit a o zrušení povinnosti hradit výživné by měl v takovém případě rozhodnout na návrh povinného rodiče soud)
  • pokud potomek nemůže studovat nebo pracovat z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení a není zabezpečeno důchodem, vyživovací povinnost trvá.

 

Kdo musí dítěti, potomkovi platit výživné (alimenty)?

  • oba rodiče (biologičtí nebo adoptivní) plní vyživovací povinnost podle svých možností, schopností a majetku – dítě má právo na stejnou životní úroveň rodičů,
  • nemohou-li rodiče plnit tuto povinnost, přechází vyživovací povinnost na prarodiče (na babičku a dědečka z té strany, kde rodič nemůže plnit vyživovací povinnost).

 

Kdy o výživném (alimentech) rozhoduje soud?

  • jeden nebo oba rodiče se přestanou o dítě řádně starat,
  • rodiče, kteří jsou manželé, požádají o rozvod manželství,
  • rodiče dítěte nežijí spolu a jeden z nich podá návrh k místně příslušnému soudu na určení výživného,
  • rodiče sice spolu žijí, ale nejsou schopni se domluvit na vyživovací povinnosti.

 

Který soud je místně příslušný (kam podávat návrhy k soudu týkající se alimentů)

  • jedná-li se o výživné pro nezletilé dítě, příslušným soudem je soud dle trvalého bydliště dítěte,
  • jedná-li se o výživné pro zletilého potomka, příslušným je soud dle trvalého bydliště rodiče, proti kterému návrh směřuje.

 

Jak probíhá soudní řízení o alimentech?

  • Soud zahájí řízení buď na návrh nebo i bez návrhu (tedy sám od sebe) - viz výše.
  • Za nezletilé dítě podává návrh rodič
  • Zletilý potomek ("dítě") si podává návrh sám.
  • Návrh se podává ve třech kopiích.
  • Soud určí nezletilému dítěti pro toto řízení opatrovníka, kterým je orgán sociálně právní ochrany dětí (reálně se bude řízení účastnit sociální pracovník z místního úřadu), soud pošle jednu kopii návrhu opatrovníkovi a druhou povinnému rodiči k vyjádření,
  • Soud určí datum pro ústní jednání, kde bude zjišťovat všechny důležité skutečnosti pro určení, zda rodič má plnit vyživovací povinnost a v jaké výši, soud rozhodne a rozhodnutí zašle oběma rodičům i opatrovníkovi, event. zletilému potomkovi.

 

Zpětné vymáhání výživného, alimentů

Poměrně obvyklým případem je situace, kdy jeden z  rodičů neplní vyživovací povinnost a manželství buď není rozvedeno nebo dotyčný manžel zmizel beze stopy, o výživu svého dítěte se nestaral, po letech se vrátil a usiluje o rozvod nebo rodiče nebyli manželi ale pouze partnery, rozešli se, ke stanovení výživného soudem nedošlo, ale existovala pouze dohoda mezi partnery, která po čase přestala být plněna.

  • v případě nezletilých i zletilých potomků je možné požádat soud, aby byla manželovi, který výživu dítěte v  minulosti nezajišťoval, uložil povinnost doplatit výživné zpětně za předcházející tři roky, stejná je i promlčovací lhůta u soudně stanovaného neplaceného výživného
  • zletilý potomek může požadovat určení výživného ode dne podání návrhu.



Odvolání proti soudnímu rozhodnutí o výživném

  • Každá strana má možnost podat do 15 dnů od doručení rozsudku odvolání proti rozhodnutí soudu.

 

Podle čeho se určuje výživné, jak vysoké mohou být alimenty na dítě, potomka

Pokud mezi rodiči nevznikne dohoda o výši výživného bude ji muset určit soud.

Jeho rozhodnutí bude vycházet z potřeb dítěte (např. mentálně postižené dítě potřebuje vyšší finanční prostředky pro uspokojení svých základních potřeb než dítě zdravé, mezi další potřeby jsou pak např. výdaje na zdraví potomka, školní potřeby, školní kroužky apod.), dále pak ze schopností a možností rodiče, který má výživné platit. A v  neposlední řadě se posuzují schopnosti a možnosti rodiče, který bude mít dítě v  péči, zajistit dítěti dostatečné uspokojování jeho potřeb.

 

Při posuzování schopností a možností rodiče platit výživné v  určité výši nejsou rozhodné jím tvrzené výdělečné a majetkové poměry, ale jeho reálné výdělečné, popř. i majetkové poměry, dané mj. jeho fyzickým stavem, nadáním, množstvím získaných vědomostí a pracovních zkušeností, manuální zručností, pracovními návyky a pracovními zkušenostmi, flexibilitou, nepříznivou situaci na trhu práce, vysokou nezaměstnaností v regionu bydliště povinného apod. .

 

Soud přihlíží k tomu, který z rodičů se o dítě převážně stará (kdo s ním dělá domácí úkoly, chodí k lékaři, na kroužky apod.) a který z rodičů pečuje o společnou domácnost.
Při určování výše výživného pro nezletilé dítě není soud vázán navrhovanou výší, může tedy podle své úvahy snížit nebo zvýšit navrhované výživné dle svého uvážení.
U zletilého potomka je soud vázán navrhovanou výší výživného, může jej pouze snížit.

 

Shrnutí:

  • výše výživného se určuje podle majetkových poměrů obou rodičů i dítěte

Soud zjišťuje:

  • příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z důchodů a rent,
  • příjmy z majetku (z pronájmu nemovitostí, z akcií apod.),
  • jaký má rodič majetek (vilu, chalupu, sbírku vzácných známek, drahý automobil apod.),
  •  
    soud může nechat vyslechnout svědky, někdy si může nechat vyhotovit výpisy z účtu povinného (toho kdo platí výživné)

 

Co když rodič nespolupracuje a nesdělí své příjmy

Odmítne-li rodič doložit své příjmy z podnikání, soud může předpokládat příjem 15ti násobku životního minima (cca 47 000 Kč) .

Nepracuje-li rodič, pak soud zkoumá důvod (např. zdravotní problémy a důvody, region s vysokou nezaměstnaností, rodič se práci vyhýbá a raději je závislý na sociálních dávkách).

 

Jak a komu se platí výživné (alimenty)?

  • výživné pro nezletilé dítě platí rodič tomu rodiči, který má dítě ve své péči,
  • výživné pro zletilého potomka je rodič povinen platit přímo zletilému potomkovi a ne např. rodiči, u kterého zletilec bydlí,
  • výživné se zpravidla platí měsíčně ke dni, který je uveden v rozsudku,
  • soud může určit, že část výživného je rodič povinen zasílat na spořící účet dítěte (např. za situace, kdy má rodič velmi vysoké příjmy a potomek by nebyl schopen výživné spotřebovat a hrozilo by, že by ho užíval pro osobní potřebu rodič, který o dítě pečuje) , nebo může rodiči stanovit jednorázovou částku pro určité období (např. pokud rodič plánuje vycestovat ze země na delší dobu),
  •  
    na výživné se vztahuje tzv. předběžná vykonatelnost – jelikož je rodič povinen platit výživné bez ohledu na to, zda probíhá či neprobíhá soudní řízení o výživném, rodič je již od vydání rozhodnutí soudu povinen platit výživné v určené výši, a to ještě před nabytím právní moci,

 

Je možné požadovat vrácení výživného, alimentů?

  •  
    platí zásada, že jednou spotřebované (zaplacené) výživné se nevrací (jiná je situace, kdy potomek pobírá výživné, ač by na něj teoreticky neměl mít právní nárok)



Nízké alimenty, vysoké alimenty a co dělat …

Pokud se změní majetkové poměry rodiče nebo dítěte, pak může soud změnit na návrh nebo i bez něj výši vyživovací povinnosti, změnu výše výživného lze požadovat u nezletilého dítěte až tři roky zpětně (ale pozor, již jednou zaplacené výživné se nevrací) a u zletilého dítěte ode dne podání návrhu.
  • Za změnu majetkových poměrů na straně rodiče lze považovat např. :
    • změnu zdravotního stavu,
    • změnu nebo ztrátu zaměstnání,
    • získání majetku (např. restitucí, děděním, vlastní činností),
    • vznik další vyživovací povinnosti (např. uzavřením manželství, narozením dalšího dítěte),
  • Za změnu majetkových poměrů na straně dítěte se např. považuje:
    • vývoj dítěte (jak dítě roste a vyvíjí se, vznikají další a další požadavky na uspokojování jeho potřeb),
    • přijetí dítěte do školy a s tím spojené náklady (např. školní potřeby, školní aktivity, kroužky, kursy, šk. výlety),
    • nemoc nebo úraz,
    • získání majetku,
    • výdělečná činnost potomka.

 

Neplacení výživného a jak se bránit - informace

Neplacení výživného povinným rodičem bohužel není neobvyklým jevem. S  lehkou nadsázkou se dá říci, že spíše řádné a včasné placení výživného je neobvyklým jevem. Proti neplatiči se lze bránit návrhem na nařízení exekuce nebo trestním oznámením (nebo samozřejmě obojím).

 

Trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy podle § 196, zák. č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku, je možné podat v případě, že dochází k neplacení výživného po dobu delší jak čtyř po sobě jdoucích měsíců. Samozřejmě, že v situaci, kdy je placena např. každá čtvrtá dávka výživného nebo pokud je výše výživného svévolně snížena povinným rodičem, je radno uvažovat o podání trestního oznámení o spáchání uvedeného trestného činu bez ohledu na to, že na první pohled není dodržena čtyřměsíční prodleva.

  • jak tedy již bylo uvedeno výše, pokud rodič úmyslně nebo z nedbalosti neplní svou vyživovací povinnost, dopouští se trestného činu „Zanedbání povinné výživy“,
  • neplněním vyživovací povinnosti je situace, kdy rodič neposílá výživné nebo když posílá méně nebo když hradí výživné nepravidelně,
  •  
    rodič, který má dítě svěřené do péče, nebo zletilé dítě, mají tyto možnosti:
     
    • vyzvat povinného rodiče k řádnému placení výživného,
    • podat na Policii ČR trestní oznámení (lze jej podat po čtyřech nezaplacených výživných, nikoli až po šesti, jak je na internetu často uváděno - viz trestní zákoník §196),
    • není-li výživné stanoveno soudem, pak podat návrh na určení vyživovací povinnosti,
    •  
      je-li již výživné určeno soudem, pak podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce.

Často se nás ptáte: OTEC PLATÍ NIŽŠÍ VÝŽIVNÉ NEŽ BY MĚL - CO DĚLAT?

Pokud rodič částečně plní nebo plní občas v intervalech kratších jak 4 měsíce po sobě, nevykládá se takové jednání jako trestný čin podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku.
cituji: "Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta."
Což ovšem neznamená, že se nic neděje, výživné je pouze nutné vymáhat občanskoprávní cestou, nikoliv trestní cestou.  
Tady je nutné si uvědomit, že trestněprávní sankci není dosaženo plnění vyživovací povinnosti a tudíž sankce se de facto míjí účinkem trestu (účinkem by mělo být zajištění výživy), proto se podmínky naplnění skutkové podstaty sledují tak přísně (tedy policií je vyžadováno absolutní neplnění, a to po dobu mi 4 měsíců).

 

Trestní oznámení na neplacení výživného nebo rovnou exekuce na výživné?

V zásadě je možné neplnění vyživovací povinnosti řešit oběma způsoby najednou, tedy podáním trestního oznámení i návrhu na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.
  •  
    trestní oznámení kvůli neplacení výživného, alimentů:
     
    • můžete podat na kterékoli policejní stanici, Policie ČR oznámení prošetří, předá státnímu zástupci a ten podá k soudu obžalobu, na základě které proběhne soudní řízení o vině a trestu,
    •  
      povinný rodič má možnost vyhnout se odsouzení dobrovolným splacením dlužné částky ještě před vyhlášením rozsudku (jde o tzv. účinnou lítost),

 

 
  • nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce je nuceným vymáháním dluhu (výkon rozhodnutí provádí soud, kdežto exekuci exekutor) těmito způsoby:
  •  
    • srážkami ze mzdy rodiče nebo z jiného příjmu,
    • přikázáním pohledávky z účtu rodiče (např. sporožirový účet),
    • prodejem movitých věcí (automobil, luxusní hodinky apod.),
    • prodejem nemovitých věcí (rodinný dům, byt, chalupa, pozemek apod.),
    •  
      prodejem podniku.



Promlčení alimentů, promlčení nároku na výplatu dávek výživného - lhůta, pravidla

 

Promlčení nároku na výplatu dávek výživného znamená, že po uplynutí určité lhůty od doby, kdy nárok vznikl, se nárok stává prakticky nevymahatelným před soudem. Promlčení nároku je nutné namítnout (to dělá povinný rodič, který neplatil alimenty jak měl). To znamená, že i promlčený nárok lze žalovat před soudem, ale namítne-li strana žalovaná promlčení a soud shledá námitku oprávněnou, žaloba bude zamítnuta.

 

Vyživovací povinnost se nepromlčuje. Promlčuje se pouze právo na výplatu jednotlivých dávek opakujícího se plnění – tedy každé jednotlivé platby výživného.

 

Promlčecí lhůta se počítá pro každou dávku výživného zvlášť a její délka je tři roky od doby, kdy měla být řádně vyplacena.

 

Promlčecí lhůta se přerušuje buď podáním žaloby na zaplacení dlužné částky na rodiče, který výživné řádně neplatí, nebo dohodou o uznání závazku, kterou mezi sebou rodiče sepíší.

 

Jak soudní rozhodnutí na zaplacení dlužné částky výživného, tak písemná dohoda o uznání závazku mají podstatný dopad na promlčení přiznaného nároku. Od okamžiku právní moci rozhodnutí nebo od data sepsání dohody o uznání závazku běží desetiletá promlčecí lhůta!

 

Ukončení placení výživného, alimentů

Zánik vyživovací povinnosti je zákonným předpokladem pro úspěšnost návrhu na ukončení povinnosti platit výživné. Vyživovací povinnost  a výživné nejsou synonyma. To znamená, že nastane-li některá ze skutečností, které působí zánik vyživovací povinnosti dítěte (dítě nastoupí do práce, uzavře sňatek apod.), je třeba, aby rodič, který platí výživné, podal návrh na soud a požádal o zrušení povinnosti platit výživné vůči dítěti, které je již schopné živit se samo (RODIČ TEDY NEMŮŽE SÁM OD SEBE PŘESTAT PLATIT VÝŽIVNÉ STANOVENÉ SOUDEM, NAPŘ. KDYŽ SI POTOMEK ZAČNE VYDĚLÁVAT PENÍZE) . Zrušení povinnosti platit výživné je vázané na rozhodnutí soudu.

 

Kdy mohu přestat platit výživné?

O ukončení placení výživného může rozhodnout pouze soud, kdy se zkoumá, zda je dítě schopno se uživit samo. Jedná se o jednu větu v zákoně, která vyvolává mnohé diskuse. Schopnost samostatně se uživit je u dítěte soudem zkoumáno v širších souvislostech, přičemž je nutné posoudit mnohé faktory, kdy ačkoliv případy na první pohled vypadají obdobně, skutkové okolnosti byly určitým způsobem rozličné, a proto došlo i k odlišnému rozhodnutí.


Dítě chodí na brigádu, nepotřebuje alimenty
Dítě studuje vysokou školu, občas si přivydělává na brigádách a jezdí na zahraniční pobyty. Rodiči by se mohlo zdát, že když dítě je schopno si ve městě zajistit brigádu a ještě k tomu cestuje, je schopno se uživit samo a tudíž není nutné již platit výživné.

Úvaha rodiče je nesprávná, občasné brigády s ohledem na přípravu na budoucí povolání a s tím spojené zahraniční pobyty, jenž zlepšují předpoklady pro vzdělanost nejsou důvodem pro neplacení výživného ze strany rodiče.

Dítě dostalo darem byt, dům, pozemek či jinou neovitost, nepotřebuje výživné
Dítě studuje vysokou školu a dostalo darem byt. Rodič je přesvědčen, že dítě má byt prodat, následně bude schopno se samostatně uživit a rodič již nebude povinen hradit výživné.

Samotné darování bytu nezakládá domněnku, že dítě je schopno se samostatně živit a nelze po něm spravedlivě požadovat prodej bytu, jenž je v jeho vlastnictví.


Hranice 26 let - konec placení výživného?
Dítě dosáhlo věku 26 let a stále studuje, rodič je toho názoru, že hranice věku 26 let má rozhodující vliv pro ukončení vyživovací povinnosti.

Hranice věku 26 let není pro existenci vyživovací povinnosti absolutně podstatná, vychází se stále z otázky, zda je dítě schopno se uživit samo v souvislosti v daném případě s přípravou na budoucí povolání.

Kategorie: Exekuce, zabavení majetku
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
V minulosti se v této stránce řešily dotazy týkající se exekucí v komentářích, které jsou uložené pod tímto textem.
Od 22.1.2013 na této stránce již nebude na nové dotazy odpovídáno.
 
Dotazy týkající se výkonu exekuce prosím ukládejte POUZE ZDE - kliknutím se přesunete na formulář.

Pomoci vám může také stránka:   Strašák jménem exekuce - najdete tam většinu otázek a odpovědí, které se týkají exekuce.

 

Kategorie: Roztříděné dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu, domu přítelkyni - jak znemožnit prodej nemovitosti přítelkyně?

Známý koupil dům za trvání vztahu, nemovitost pořizoval pro společné bydlení, nechal dům napsat na přítelkyni, vlastníkem nemovitosti je tedy bývalá přítelkyně. Žili s přítelkyní ve společné domácnosti 4 roky. Mají společně dítě (6 let). Nyní bývalá přítelkyně vyhrožuje, že dům prodá. Má právo na takové jednání? Může se známý nějak domáhat upravení spoluvlastnického podílu? Dům byl pořízen na společné bydlení v době trvání vztahu a žití ve společné domácnosti.
Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Pokud je celá nemovitost přítelkyně, může si bohužel ona z pozice vlastníka s domem fakticky dělat, co chce. Přítel se může pouze domáhat vrácení investic do nemovitosti, ale tyto investice musí prokázat. Žádná jiná varianta zde neexistuje, žaloba o určení vlastnického práva zde nepřichází v úvahu. Jediné, čeho se může pán domoct, je finanční kompenzace, pokud to ovšem pán prokáže.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabránit obdarovanému majiteli bytu, domu, aby ho prodal
__

OBČAN-DLUHY
Může dědic chtít po hlavním dlužníkovi okamžité zrušení zástavy uskutečněné za života původního majitele bytu, domu, nemovitosti?

2018 jsme si s manželem vzali hypotéku na baráček, a jelikož zástava naším budoucím domem nebyla dostatečná (chybělo cca 400.000 Kč), museli jsme poprosit o pomoc naší babičku a ona dala do zástavy i svůj byt. Pomohla nám ráda, neměla s tím žádný problém. Bohužel je ale nemocná a není jisté, jak dlouho bude mezi námi. Tento byt po její smrti podle závěti zdědí můj otec, který žije v USA a nemám s ním dobré vztahy. Ten bude chtít byt určitě prodat, což je se zástavou téměř nemožné. Babička řekla, že my se pak už nějak domluvíme. A to je právě to, v čem je problém, protože vím, že nedomluvíme. A zároveň chybějících 400.000 Kč určitě ještě nebudeme mít splaceno. Proto by nás zajímalo, jak se tento spor bude dát řešit? Bude mít otec právo vymáhat po nás okamžité zrušení zástavy?? Bude to muset popřípadě řšit soudně, nebo nám to bude moct nařídit přímo banka? V bance mi paní poradkyně řekla, že ona neví, že je to otázka spíš na právníka. Ještě jen dodám, že otec do ČR nemůže přicestovat (údajně), nemá v USA trvalý pobyt. Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Dědic nastupuje do všech práv a povinností původního vlastníka, tedy i do smluv, které babička - jeho matka - podepsala. Musí tedy jednat dle ujednání těchto smluv a nemůže jednat v rozporu s nimi. Tj. dle mého názoru musí zástavní právo strpět a jednat pouze v souladu s ujednáním zástavní smlouvy. Nikdo Vám nemůže nařídit měnit smlouvy, jednoduše otec se musí smířit s tím, že na nemovitosti vázne zástava.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zástava na zděděný dům - může dědic donutit dlužníka k vyvázání ze zástavy kvůli prodeji zastaveného domu?
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
GDPR a prezenční listina schůze shromáždění SVJ

Prosím o Vaše vyjádření k jednání výboru. Dne 27.08.2018 proběhlo v našem SVJ shromáždění a byl vyhotoven zápis jehož součástí má být i prezenční listina a přiložené plné moci. Máme webové stránky, na které je možné se přihlásit pouze pod jménem a heslem. Podpisy na prezenční listině jsou začerněné a všechny plné moci jsou zcela začerněné, s odůvodněním, že je nelze zveřejnit kvůli GDPR. Nelze tedy zjistit, kdo byl osobně přítomen a kdo byl zastoupen a kým. Je tento argument správný a je to v pořádku, když se na naše stránky nelze bez přístupových údajů dostat?
Děkuji za vaše vyjádření a přeji hezký den. Helga

ODPOVĚĎ:
Platná právní úprava nedává na Váš dotaz jednoznačnou odpověď (jelikož ani české právní předpisy, ani GDPR nejsou natolik podrobné, aby se zaobíraly i podpisy na prezenčních listinách). Níže však nastíním svůj pohled na Vámi popsanou situaci, přičemž své úvahy podepřu (kde to bude možné) platnou právní úpravou.

Občanský zákoník výslovně nestanoví, jakým způsobem má být dokumentováno zasedání shromáždění SVJ. V této souvislosti nicméně odkazuje na právní úpravu spolků, která má být použita přiměřeně (jak je výslovně uvedeno v § 1221 občanského zákoníku).

V tomto ohledu lze proto vycházet z § 254 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- statutární orgán SVJ zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění SVJ, a to do třiceti dnů od jeho ukončení;
- ze zápisu musí být patrné:
a/ kdo zasedání svolal a jak,
b/ kdy se konalo,
c/ kdo je zahájil,
d/ kdo mu předsedal,
e/ jaké případné další činovníky shromáždění zvolilo,
f/ jaká usnesení shromáždění přijalo,
g/ kdy byl zápis vyhotoven;
- každý vlastník bytové jednotky může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami; neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle SVJ.
Pakliže stanovy Vašeho SVJ navíc určují, že součástí zápisu ze zasedání shromáždění má být i prezenční listina, je to samozřejmě možné.
Ze strany výboru SVJ je sice chvályhodné, že se snaží chránit osobní údaje svých členů, v tomto případě se však nejedná o aktivitu příliš vhodnou.
V první řadě je nutné si uvědomit, že osobním údajem je (mimo jiné) i jméno a příjmení fyzické osoby, stejně jako její podpis. Je tudíž poněkud zvláštní, že výbor SVJ začerňuje jeden osobní údaj (podpis), zatímco jiný osobní údaj (jméno a příjmení) je v prezenční listině ponechán. Tento postup by byl možný (těžko však logický), pokud by to takto zakotvovaly stanovy SVJ (z Vašeho dotazu však nic takového nevyplývá).
Pokud stanovy SVJ naopak určují, že součástí zápisu ze shromáždění SVJ má být i prezenční listina, má každý člen SVJ právo do této prezenční listiny nahlížet. Neumožňuje-li výbor SVJ nahlížení do prezenční listiny dálkovým způsobem, musí však tuto prezenční listinu (a to nezačerněnou) zpřístupnit při osobní návštěvě člena SVJ.
Pakliže by výbor SVJ začernil podpisy i v listinné verzi prezenční listiny, degradoval by tento dokument na prostý seznam členů SVJ (čímž by se dostal do rozporu se stanovami SVJ).
Je-li motivací výboru SVJ obava z možného zpřístupnění podpisů členů SVJ i osobám, které by přístup na webové stránky SVJ zneužily, je otázkou, z jakého důvodu je přístup na webové stránky SVJ logován a zaheslován. Současný přístup výboru SVJ, který některé osobní údaje začerňuje a jiné nikoli, přičemž dálkově zpřístupňuje pouze část zápisu ze zasedání shromáždění SVJ (neboť nezpřístupňuje prezenční listinu, ale de facto pouze seznam členů SVJ), je nutné hodnotit jako vnitřně rozporný a nelogický. Z platné právní úpravy nelze dovodit, proč by měl být v rámci ochrany osobních údajů věnován vyšší stupeň ochrany podpisu oproti uvedení jména a příjmení.
V tomto ohledu doporučuji iniciovat konání shromáždění SVJ, v jehož rámci by byla přímo do stanov SVJ zakotvena pravidla pro zveřejňování (ovšem pouze na webových stránkách SVJ) zápisů ze shromáždění SVJ (a to včetně plných znění prezenčních listin).

Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat dozorový orgán, kterým je v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zjistit kdo konkrétně byl na schůzi SVJ - plné moci a podpisy jsou začerněné kvůli GDPR
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Svěření dětí do péče - může matka požádat u soudu rovnou o výživné na sebe?

V posledním týdnu září 2018 mě čeká soud o svěření dětí do péče. A prosím o radu jak se zachovat dál. Potřebuji si ujasnit zda podat rovnou žádost o rozvod, nebo požadovat výživné pro mě.
Mohu v rámci rozvodového řízení požadovat aby mi manžel zpětně dorovnal životní úroveň o kterou mě připravil? Nebo bude lepší nejprve požadovat výživné pro mě, a pak podat žádost o rozvod? Má smysl hned po rozhodnutí o výživném na mě podat žádost o rozvod? Případně jak dlouho bych poté měla s rozvodem počkat aby to mělo smysl?
Velice děkuji a přeji hezký den. Hermína

ODPOVĚĎ:
Jak už bylo uvedeno v předchozí odpovědi na Váš dotaz, co se týče výživného pro Vás jako manželku, kromě klasického návrhu na určení výživného můžete i v tomto případě podat návrh na nařízení předběžného opatření. Na rozdíl od výživného pro děti, které lze požadovat až tři roky zpětně, můžete výživné pro sebe jako manželku požadovat jen od data podání návrhu. Návrh na určení výživného pro manželku doporučuji podat co nejdříve - to, zda návrh podáte před, současně s nebo až po podání návrhu na rozvod manželství nehraje zásadní roli. Můžete tedy návrh na určení výživného podat současně s návrhem na rozvod manželství nebo nejprve požádat o výživné pro sebe a teprve poté podat žádost o rozvod. Podání návrhu na rozvod manželství totiž nemá žádný vliv na podání návrhu na určení výživného pro manželku. Rozhodnutí o povinnosti platit výživné manželky se stává neúčinným až tehdy, když rozhodnutí (rozsudek) soudu o rozvodu manželství nabude právní moci. Pokud soud určí, že má Váš manžel platit výživné i Vám jako manželce, bude tato povinnost Vašeho manžela trvat do doby, než rozhodnutí o rozvodu manželství nabude právní moci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dorovnání životní úrovně matce dítěte, dětí při soudu o svěření do péče - rozhodne soud?
___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
Rozsudek s povinností oznámit otcem dítěte termín převzetí dětí o letních prázdninách do konce dubna roku

Mám dotaz ohledně stanovených termínů, kdy mohu vídat své děti. Pokud mám v rozsudku o dětech napsáno, že otec je povinnem matce oznámit termíny o letních prázdninách doporučeně do 30.4., znamená to, že pokud to matce oznámím, ona to musí respektovat? Musí např. čekat s výběrem dovolené do doby, než jí oznámím termín, kdy si děti převezmu? Nebo se budeme zase dohadovat, že ona už např. má koupený zájezd a mám si děti vzít jindy? Děkuji, Blahoslav

ODPOVĚĎ:
Jestliže máte v rozsudku stanoveno, že máte matce dětí do 30.4. sdělit termíny, ve kterých se budete o prázdninách s dětmi stýkat, měl byste tuto povinnost splnit a termíny včas oznámit. Matka děti by pak měla respektovat, že v oznámených termínech se budete s dětmi stýkat Vy a měla by Vám v těchto termínech styk s dětmi umožnit. To znamená, že by svoji dovolenou s dětmi měla plánovat v jiných termínech.
Pokud by matka nemusela tyto termíny respektovat, nemělo by velký smysl, abyste je oznamoval předem. Na druhou stranu pokud matka bude chtít pro sebe a děti koupit dovolenou dříve, nevidím problém v tom, že Vám termín této dovolené v předstihu oznámí a požádá Vás, abyste se s dětmi viděl v jiném termínu. Kde ale chybí ochota ke kompromisu a snaha se alespoň na základních věcech dohodnout, tam ani podrobná soudní rozhodnutí nepomohou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Styk s dítětem, dětmi o letních prázdninách a oznámení matce dítěte, dětí do konce dubna
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Co znamená v trestním řízení status "věc se vyřídila"

Ráda bych se zeptala, co znamená v rámci trestního řízení (odvolací řízení) Způsob vyřízení : "Ostatní způsoby vyřízení? " V této konkrétní věci, když je zde uvedeno, že "věc se vyřídila", to znamená, že odvolací soud již vydal nějaký Rozsudek? Jsem v této věci vedená jako poškozená, žádné vyrozumění ani Rozsudek mi nepřišel, mám právo, aby mi Městský soud Rozsudek poslal? nebo ještě věc není ukončena?
Děkuji, Ida

ODPOVĚĎ:
Pokud by byl vydán rozsudek, bylo by toto uvedeno jako buď přímo rozsudek nebo rozhodnutí. „Ostatní způsoby vyřízení“ spíše nasvědčují, že došlo např. k odmítnutí podaného odvolání, protože samotné odvolání obsahovalo chyby, které nebyly odstraněny ani v dodatečné lhůtě a z důvodu těchto chyb nelze vůbec o takovém odvolání jednat a rozhodnout. Určitě ovšem nedošlo k vydání rozhodnutí v odvolacím řízení ve věci samé. Pokud jste poškozenou, máte právo nahlížet do spisu, který je v této věci veden. Můžete tak využít svého práva a ze spisu zjistíte, jaké bylo vydáno usnesení (nikoliv rozsudek).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co znamená "Ostatní způsoby vyřízení" v trestním řízení?
___

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Nárok na odměnu učiteli hudby od ZUŚ pokud nepřijde žák do lekce, vyučování

Jsem na cca. 50% zaměstnán jako učitel Základní školy. K tomu jsem 2017 měl další částečný úvazek (zhruba na dvě odpoledne) na Základní umělecké škole (dále ZUŠ). Smlouvou zde byla Dohoda o provedení práce DPP, kde jsem odváděl 15% daň. Odůvodněním této DPP byl argument, že ředitelka ZUŠ už dnes (11.11.2018) nemůže dávat pracovní smlouvy na dobu určitou (donekonečna) - "vyřiďte si to s paní Novákovou".
Ani mi nejde o to, proč by mě po dvou obdobích na dobu určitou (samozřejmě do prázdnin) nemohla dát smlouvu na dobu neurčitou. Asi proto, že chce neustále mít možnost hlídat si, koho zaměstná a koho ne.
Víc mě zajímá, je-li vůbec možné, že tento zaměstnavatel (Základní umělecká škola) může jednoho pracovníka zaměstnávat pod normální pracovní smlouvou (na dobu určitou či neurčitou), kde má placeny veškeré státní svátky, kdy nevyučuje, kde má odváděnu zdravotní i sociální daň atd. , a
zároveň za naprosto stejnou činnost (jen s menším úvazkem) dát jinému pracovníkovi ve školství Smlouvu o provedení práce, kde není nic z toho. Ještě jeden rozdíl tu je: rodiče platí škole tzv. školné (jmenuje se to
přesněji asi jinak) za jedno pololetí předem. Ať už žák do hodiny přijde či ne, škola své peníze má. Pokud ovšem žák nepřijde mně do hodiny klavíru a jsem na DPP, podle slov ředitelky bych dokonce těchto 45 minut neměl být
placen, přestože jsem na "pracovišti". Tento školní rok mě ředitelka ZUŠ nutí tuto smlouvu znovu. Zatím ji nemám, přestože už jsem první hodiny v září učil. Děkuji, Blažej

ODPOVĚĎ:
Jaký druh právního vztahu ke svým zaměstnancům zaměstnavatel zvolí, tedy zda uzavře pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je zcela na vůli zaměstnavatele. Každý z těchto druhů smluv má své výhody i nevýhody, které zvažuje jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, který samozřejmě nemusí daný typ smlouvy podepsat.
Vzhledem k tomu, že se jedná o smluvní vztah, obsah smlouvy by měl vzniknout vzájemnou dohodou. Pokud Vám navrhovaný obsah smlouvy nevyhovuje, máte právo vyjednávat. Ve smlouvy by však vzhledem k daným sporům mělo být specifikováno, zda odměna z dohody náleží za každou reálně odučenou hodinu, nebo za hodinu strávenou na pracovišti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Práce pro uměleckou školu na dohodu o provedení práce, DPP - nárok na pracovní smlouvu

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak získat dědictví od opatrovníka po nabytí zletilosti, dospělosti

Manželce v roku 1973 zemřel otec, v té době byla ještě nezletilá. Majetek zůstal ve vlastnictví jednoho sourozence, ostatní sourozenci včetně matky se majetku vzdali. Manželce byl stanoven poručník a po dosažení plnoletosti, se nic nestalo. Měla nárok na dědický podíl? Jak může získat svůj majetek, který zdědila, příp. jak se může dozvědět kdo byl notář, který věc vyřizoval a jaký byl výsledek dědického řízení? Děkuji. Bohdan

ODPOVĚĎ:
Pokud byla manželka v době dědického řízení nezletilá, pak za ni musel jednat opatrovník určený soudem a pokud byla v dědictví aktiva, nemohl dědictví odmítnout. Manželka by tedy měla v okamžiku plnoletosti od poručníka, který se měl následně o majetek starat, něco dostat.
Pokud nemáte žádné informace, doporučuji objednat se na informační oddělení soudu, který dědické řízení projednával (soud, v jehož obvodu měl zemřelý před smrtí bydliště) a nahlédnout do dědického spisu. Sice věc projednával notář, ale pověřil ho soud a spis by měl být na soudě. Jediný problém, který zde může nastat, je, že se jedná o věc z roku 1973, spis již na soudě nemusí být dohledatelný a navíc se jedná o minulý režim, kdy pravidla dědického řízení mohla být jiná, než nyní, byť pro dědické řízení platil stejný zákon, jako dnes (11.11.2018) - Občanský soudní řád.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vynechání nezletilého dědice z dědictví - jak se domáhat dědictví desítky let od uzavření dědického řízení?

___

OBCHOD-DANĚ
Odpuštění ekologické daně u ZTP/P osoby

Kupujeme starší vůz na který ještě nebyla zaplacena ekologická daň. Mám v péči syna ZTP/P. Je možnost zproštění od této daně stejně jako ZTP? V případě, že ano, jaký je postup? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Tzv. ekologická daň ze starších vozů se řídí zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech podle §37e. Osvobození je vymezeno v odstavci 2 tohoto ustanovení: " (2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P...". Možnost by byla, pokud by žadatel o registraci či změnu registračních údajů a majitel vozu byl zapsán Váš syn (pokud je již plnoletý) a Vy byste byla zapsána jako provozovatel vozidla (máte syna v péči, je potřeba automobil, abyste ho mohla vozit), tím by došlo k osvobození od poplatku (ekologické daně). Osvobození se uplatní předložením dokladu ZTP/P při změně registačních údajů na obecním úřadě z rozšířenou působností.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí osoba ZTP/P platit ekologickou daň při pořízení auta, automobilu, vozidla?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Úroky za nevyplacení přeplatku za teplo včas - družstevní byt, bytové družstvo

Lze požadovat po SBD úroky z prodlení, pokud nevyplatí přeplatek za teplo v řádném termínu? Případně v jaké výši? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Ano, máte právo požadovat klasický úrok z prodlení, který činí v současné době (od 2.8.2018) 9,25% z dlužné částky ročně. Pokud povinnost vrátit přeplatek vznikla v období 28.6.2018 až 2.8.2018, pak úrok činí 9% a pokud to bylo před datem 28.6.2018, pak činí 8,75% ročně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bytové družstvo pozdě vrátilo přeplatek za topení, teplo - úrok z prodlení
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody, bolestné za alergii při použití nevhodného krému proti celulitidě při anticelulitidové, anticelulitidní masáži

V době od 06/08/18- 10/08/18 jsem byla na wellness pobytu v Hotelu Residence v Nových Hradech. Během pobytu jsem podstoupila anticelulitidní masáž, kde mi byl roztírán jakýsi krém v oblasti stehen. Krém prudce pálil, což jsem hlásila masérce. Řekla mi že krém má pokožku prohřívat, proto palí! Po 5 dnech od masáže, se mi začala tvořit bolestivá vyrážka v celé oblasti stehen, kde byl krém aplikován. Následovali tři prohlídky obvodním lékařem a několik odběrů krve, vyloučili alergii i systémové onemocnění. Více jak měsíc po masáži mám stále “spálené” červeno-fialové nezvhledné fleky v celé oblasti stehen které podlomily mou sebedůvěru a vyžádali si dva týdny pracovní neschopnosti.
Hotel jsem kontaktovala abych zjistila jaký produkt použili, nejprve jsem dostala neurčitou odpověď s tím že na tento produkt žádný klient ještě nikd neměl žádnou negativní reakci. Po dalším e-mailu kde jsem dodala že snad musejí mít záznam o každé klientce, jaký produkt byl použit. jsem konečně dostala informaci že použili neškodný produkt Lymfragen od firmy Topvet.
Chtěla bych se zeptat, jak celou situaci řešit. Před masáží se mě nikdo neptal na alergie či medikaci kterou užívám a ani mi nebylo oznámení jaký produkt bude použit. Po masáži jsem nedostala žádné instrukce co dělat či nedělat. Následky, které mě moc trápí z estetického hlediska budu muset řešit s dermatologem privátní cestou.
Děkuji Ingrid

ODPOVĚĎ:
S poskytovatelem masáže jste uzavřela smlouvu o péči o zdraví, v jejímž rámci je tento poskytovatel mimo jiné povinen po příslušném vyšetření vysvětlit ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu (§ 2638/1 občanského zákoníku). Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví (§ 2639/1 občanského zákoníku).
Za splnění shora uvedené poučovací povinnosti poskytovatel odpovídá (§ 2645 občanského zákoníku).
Pakliže ve Vašem případě poskytovatel svou poučovací povinnost řádně nesplnil, odpovídá za újmu, která Vám v této souvislosti vznikla (§ 2910 občanského zákoníku). Za újmu lze považovat nejen újmu na zdraví (náhrada za bolest a případné ztížení společenského uplatnění, tedy tzv. trvalé následky), ale rovněž veškeré náklady, které Vám v souvislosti s újmou na zdraví vznikly (náklady léčby, ušlý výdělek apod.).
V první řadě Vám doporučuji pokusit se o smírné vyřešení nastalé situace, tzn. přimět poskytovatele masáže k uznání jeho odpovědnosti a závazku odčinit Vám způsobenou újmu. Veškerou komunikaci, kterou v této souvislosti s poskytovatelem masáže povedete, si samozřejmě ukládejte.
Finanční vyjádření újmy na Vašem zdraví můžete s poskytovatelem masáže buď sjednat, popř. ho můžete nechat vypočítat znalcem. K tomu jsou oprávněni znalci z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví". Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že oceňování újem na zdraví se zpravidla provádí dle metodiky Nejvyššího soudu, která je dostupná například zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Nepodaří-li se Vám s poskytovatelem masáže dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Alergie z krému použitém při masáži - bolestné, náhrada škody
Masér se nezeptal na alergie a vyvolal alergickou reakci při masáži - náhrada škody, bolestné
___

OBČAN-BYDLENÍ
Odhlasování programu shromáždění SVJ - co když program nebude odsouhlasen členy SVJ?

Musí být hlasováno na shromáždění SVJ o jeho programu a jsou hlasování o jednotlivých bodech bez odsouhlaseného programu platná? Pokud se program neodsouhlasí, lze problematické body programu vyjmout a hlasovat o zúženém programu znovu? Děkuji za odpověď. S pozdravem Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud není program odsouhlasen, hlasování platné není, nicméně lze přímo na shromáždění program změnit, odsouhlasit a o něm pak hlasovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neodsouhlasení programu shromáždění členy SVJ - zruší se shromáždění?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Zpochybnění dluhu v dědickém řízení, v dědictví

Vyřizujeme dědictví po mém manželovi. Notářka říkala, že je vystaveno na 30 dnů právo výhrady soupisu pozůstalosti. Je tam uveden jediný dluh 20.000 Kč sestře zemřelého manžela. Smlouva na tuto půjčku ovšem žádná není. Nicméně na účet manžela tyto peníze přišly. Já si ale pamatuji, že manžel říkal, že jeho sestra nemá peníze na léčbu svého manžela a že můj manžel říkal, že jí nějaké půjčí. A tak si myslím, že by toto mohly být půjčené peníze, vrácené zpět. Byl v té době v psychiatrické léčebně a peníze na nic nepotřeboval. Jde mi o to, když zpochybním tento dluh, notářka ho prý musí vyškrtnout. Ale věřitel se může domáhat svých peněz soudní cestou.
Když není na tuto půjčku žádná smlouva, je možné, že by sestra zemřelého manžela soud vyhrála? A nakonec bych jí já /jako strana která dluh neuznala/ musela zaplatit celou částku, celých 20 tisíc, nebo by tento dluh šel znovu za všemi /3/ dědici? Kdo by platitl soudní výlohy? Děkuji moc, Irina

ODPOVĚĎ:
Ano, v dané věci by musela být podána žaloba o určení, že dluh je součástí dědického řízení. Soudní výlohy platí ten, kdo spor prohraje. Nemohu Vám říct, jaká bude důkazní situace, co vše se v řízení objeví, takže samozřejmě výsledek sporu naznačit nelze. Dluh by šel rovným dílem za všemi dědici, kteří v dědickém řízení přicházejí v úvahu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na určení dluhu spadajícího do dědictví, dědického řízení po zůstaviteli
Jak se může dědic domáhat vyplacení dluhu třetí osoby vůči zemřelému zůstaviteli přes dědické řízení
Vymáhání dluhu od osoby dlužící zemřelému otci, matce, zemřelým rodičům
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Co je to ochranná lhůta po výpovědi ze zdravotních důvodů pro neprodloužení podpůrčí doby

Na základě rozhovoru s praktickou a revizní lékařkou, že mi nebude prodloužena podpůrčí doba neschopenky, jsem dal zaměstnavateli výpověď ze zdravotních důvodů. Výpovědní lhůta skončí 31.10.2018 a 1.11.2018 se jdu zaevidovat mezi uchazeče o zaměstnání na Úřad práce ČR.
Dotaz č. 1 - co je to ochranná lhůta?
1a. - vztahuje se i na mě?
1b. -jak dlouho trvá ochranná lhůta?
Dotaz č. 2. - v době kdy budu na Uřadu Práce onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? nebo podpora? ,
2 a - prodlužuje se,, podpora,, o dobu co bych byl na neschopence? ...
Děkuji za odpovědi přeji hezký den, s pozdravem Bohumil

ODPOVĚĎ:
Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Je to období, kdy osobě vznikne nárok na výplatu nemocenského i po ukončení pojištěné činnosti. Tzv. ochranná lhůta slouží ke zmírnění negativního dopadu pracovní neschopnosti, která u bývalého zaměstnance nastane do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. Jejím účelem je zajistit nárok na nemocenskou u bývalého zaměstnance, který během jejího trvání onemocní.
Jestliže se stane zaměstnanec dočasně práce neschopným až po skončení pracovního poměru (během ochranné lhůty), nárok na tuto náhradu mzdy nemá.
Vznikl by tak nárok "pouze" na nemocenské dávky, který trvá maximálně 380 kalendářních dnů.
Vzhledem k tomu, že vy jste tento nárok již vyčerpal, ochranná lhůta se na Vás vztahuje, ale neplynou z ní pro Vás žádné výhody.
Onemocní-li uchazeč o zaměstnání po uplynutí ochranné lhůty, nebude již mít nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění. Po dobu jeho nemoci mu bude poskytována podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, ale pouze do vyčerpání celé podpůrčí doby (doby výplaty podpory v nezaměstnanosti).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplácení neschopenky v ochranné lhůtě po výpovědi ze zdravotních důvodů
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Soud nedal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu do spisu - jak se bránit úřední chybě vedoucí k nabytí právní moci EPR?

06/2018 mi byl Obvodním soudem pro Prahu 6 doručen do datové schránky elektronický platební rozkaz EPR. Proti tomuto EPR jsem podal odpor v zákonem stanovené lhůtě a to prostřednictvím datové schránky.
Tímto procesním úkonem mělo dle mého dojít ke zrušení EPR a mělo následovat nějaké rozhodnutí (usnesení) soudu. K ničemu takovému však nedošlo a webu justice.cz jsem zjistil, že došlo k nabytí právní moci.
Ihned po tomto zjištění jsem soud požádal o nahlédnutí do spisu, jelikož jsem si myslel, že mě jen soud neinformoval do datové schránky. Při nahlížení do spisu bylo zjištěno, že tento odpor se v něm nenachází a tak jsem ještě týž den prostřednictvím datové schránky napsal stížnost, kde jsem požadoval, aby se tento odpor byl brán v potaz a bylo nařízeno jednání, tak abych se proti EPR mohl bránit, jelikož dle mého byl vydán neoprávněně. V této stížnosti jsem též žádal o to, aby se mnou soud komunikoval prostřednictvím datové schránky a také aby informoval žalobce.
Jelikož ani tuto stížnost na obvodním soudu nikdo nebral v potaz došlo následně tímto stejným soudem k tomu, že pověřil exekucí soudního exekutora, který následně odeslal prostřednictvím datové schránky zaměstnavateli a mému peněžnímu ústavu blokaci.
Do datové schránky mi exekutor neposlal žádnou výzvu k dobrovolnému plnění ani jiné dokumenty týkající se exekuce. Po několika dnech pátrání jsem se dozvěděl, jaký exekutor to vymáhá a tak jsem se osobně na Exekutorský úřad vydal. Teprve tam mi byly veškeré dokumenty předány. Paní mi tvrdila, že není jejich povinností mě informovat ve stejný den jako banku a zaměstnavatele. Jelikož jsem ovšem potřeboval odblokovat účet, uhradil jsem hned ten den částku 41.000 Kč a nyní bych potřeboval radu, jak se mohu bránit.
Chystám se napsat stížnost na nečinnost soudu k rukám předsedy soudu. Myslím si, že v celém případu došlo k několika pochybením a nechci se spokojit s tím, že exekuce byla provedena a nemám se k tomu vracet.
Děkuji za přednostní odpověď na zamotaný případ. S pozdravem Bohumír

ODPOVĚĎ:
Pokud jste podal odpor, je zcela zásadním pochybením, že ho soud nevzal v úvahu. To je v celém případu otázka č. 1. Měl byste vzít doručenku a podat k soudu žalobu pro zmatečnost, neboť prvostupňové řízení je postiženo zásadní vadou. Posléze s rozsudkem o zmatečnosti předchozího prvostupňového řízení požádat o zrušení exekuce. Doporučuji, abyste se obrátil na advokáta, jejichž seznam najdete na www.advokatikomora.cz a postup a zejména znění žaloby pro zmatečnost s ním probral.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ignorování odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a stížnost na nečinnost soudu k rukám předsedy soudu
___

RŮZNÉ-STAVBY
Zkrácení oOdstupová vzdálenost staveb z důvodu úzkého pozemku - jak, kde požádat?

Sousedova stavba stojí přesně, z historických důvodů, na hranici pozemku. Pokud dodržím zákonnou vzdálenost odstupu 7 metrů, vychází mi na šířku stavby mého domu pouhých 8m. Rád bych vzdálenost dvou staveb (obě mají okna obytných mistností) zkrátil na vyjímku.
1) Poraďte prosím jakým způsobem (věcné břemeno, prostý souhlas majitele protějšího pozemku atd.
2) na kolik metrů lze takto vzdálenost zkrátit prosím popište případné možnosti a stručně postup provedení.
Děkuji Bohuslav

ODPOVĚĎ:
Minimální odstupové vzdálenosti rodinných domů jsou zakotveny v § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení platí, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Ze všech těchto požadavků (a/ minimální odstup 7 m, b/ minimální odstup od hranic 2 m, c/ ve ztísněných podmínkách odstup 4 m, nejsou-li zde umístěna okna obytných místností) však může být udělena výjimka (jak to vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jakým způsobem zkrátit minimální odstupovou vzdálenost?
Máte-li v úmyslu vybudovat na svém pozemku rodinný dům, předpokládám, že se tak stane na základě tzv. stavební ohlášky. K tomu, aby stavební úřad vydal souhlas se stavební ohláškou, mu musíte (mimo jiné) předložit písemné souhlasy všech sousedů, přičemž tyto souhlasy musí mít podobu podpisu situačního výkresu (jak to vyplývá z § 105/2 písm. f) stavebního zákona). Tím je zaručeno, že sousedé budou mít šanci se seznámit s plánovaným umístěním stavby na Vašem pozemku a jejich souhlas tak bude informovaný.
V tomto případě se pohybujeme v oblasti práva veřejného, soukromoprávní souhlas Vašeho souseda (například v podobě zřízení věcného břemene) tudíž není zapotřebí (resp. není ani žádoucí).

2/ Na kolik je možné odstupovou vzdálenost zkrátit?
V tomto ohledu nestanoví platná právní úprava žádné konkrétní limity. Pakliže se Vám podaří obdržet z požadavků minimální odstupové vzdálenosti výjimku, bude záviset na uvážení stavebního úřadu, jakou minimální odstupovou vzdálenost Vám povolí (popř. jaké další podmínky v této souvislosti stanoví).
Určité vodítko nabízí v této souvislosti § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož doslova platí, že:
„Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. “
Podmínky, které musí být splněny pro udělení výjimky, jsou uvedeny především v § 169/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení může být výjimka povolena, jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
O ne/udělení výjimky bude ve Vašem případě rozhodovat místně příslušný stavební úřad (jak to vyplývá z § 169/3 stavebního zákona).
Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením (§ 169/5 stavebního zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním, zda by byl ochoten Vám výjimku z požadavků na minimální odstupovou vzdálenost udělit a pokud ano, tak v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Právní názor místně příslušného stavebního úřadu pro Vás bude samozřejmě určující.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Minimální odstupová vzdálenost staveb pokud jde o úzký stavební pozemek
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Musí domnělý dědic vyklidit byt zemřelého nájemníka, nájemce před začátkem dědického řízení i pokud chce dědic odmítnout dědictví?

Na začátku září 2018 mně zemřel otec, se kterým jsem se od rozvodu rodičů já ani bratr nestýkali a cca 30 let jsme se neviděli. Družka se kterou 15 let žil, odmítla pohřeb zařídit a tak jsem pohřeb s bratrem zařídila.
Otec žil v bytě, jehož nebyl vlastníkem, v nájmu. Po jeho smrti, se družka ihned odstěhoval, s tím, že byli jen kamarádi, v bytě nebyla hlášená. O otci nic nevíme - jak žil, jaký má nebo nemá majetek, dluhy apod. Máme jen výpisy z účtu, výpisy k půjčkám. Udělali jsme nezbytná opatření s úmyslem aby nevznikly dluhy - odhlásili jsme nájem, zrušili SIPO, nahlásili úmrtí na příslušné úřady - vrátili kartu zdravotní pojišťovny, řidičský průkaz, kartu ZTP.
Dědictví hodláme odmítnout. Dědické řízení ještě nezačalo, zatím jsme nebyli vyzváni ani k předběžnému jednání s notářem. Bratr však dostal dopis od advokátky majitele bytu, že má do 10 dnů vyklidit byt, pokud tak nebude učiněno, majitel byt vyklidí a bude po bratrovi požadovat náklady.
Jak máme postupovat? Máme za to, že v případě manipulace s věcmi z bytu, to může být pokládáno za projev vůle dědictví přijmout.
Dědictví odmítáme. Může notář nařídit vyklizení bytu i v případě, že je mu známo, že dědici hodlají dědictví odmítnout? Děkuji za odpověď. Irma

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o vyklizení bytu, tak požadovat náklady za vyklizení může majitel pouze po dědici, nikoliv po jakémkoliv rodinném příslušníkovi, kterého si sám určí. A pakliže dědictví odmítnete, není po kom náklady za vyklizení požadovat. V tomto smyslu bych doporučila majitele informovat a pokud bude byt vyklízet, pak si musí pohledávku za vyklizení přihlásit do dědického řízení. Notář nebude nařizovat vyklizení bytu, dokud mu nebude známo, zda dědictví odmítáte či nikoliv a dokud nebude určeno, kdo je či není dědic, neměli byste s věcmi v bytě manipulovat. Doporučuji tedy majiteli bytu sdělit, že s bytem nemáte nic společného a ať se obrátí přímo na notáře s ním otázku vyklizení řeší.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemník, nájemce zemřel a majitel požaduje dědici, který chce odmítnout dědictví vyklizení bytu - může to chtít?
Kdo vyklidí byt zemřelého, zesnulého nájemníka pokud dědicové odmítli dědictví (chtějí odmítnout dědictví)
___

OBCHOD-DANĚ
DPH, clo při přijetí balíku z Kanárských ostrovů

Když si nechám poslat balík z Kanárských Ostrovů (v hodnotě cca 10 000 Kč), budu muset platit nějaké Dph nebo clo? Děkuji Boleslav.

ODPOVĚĎ:
Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. o DPH se na Kanárské ostrovy, i když jde o autonomní území Španělska, pohlíží jako na třetí zemi. V případě dovozu z Kanárských ostrovů v této hodnotě bude zboží podléhat DPH.
Z celního hlediska na základě Celního kodexu EU jsou Kanárské ostrovy součástí Celní Unie EU, dovoz nepodléhá clu.
Budete muset zaplatit pouze DPH, clo ne.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaplacení daně, cla při přijetí balíku ze země třetího světa (Kanárské ostrovy)
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Jeden z manželů se odstěhoval a nepřispívá na domácnost a děti - žaloba na určení příspěvku odstěhovalého manžela, manželky

Chci vás požádat o další radu, která se týká opět mé manželky. Jak jsem již v prvním e-mailu popsal, tak manželka po propuštění z nemocnice, kde byla hospitalizovaná v březnu 2018 odjela na zotavení ke své sestře do Prahy, kde ovšem zůstala už trvale. Tedy zřejmě je tam, doma není. Tehdy jsem jí napsal SMS, že se nyní starám o děti a domácnost já, takže nyní by měla finančně přispívat ona mě, stejně tak jako jsem to dělal do této doby celá desetiletí pravidelně já, když vedla domácnost ona. Tehdy mi ale odepsala, že je nemocná, že nemůže vydělávat a že musím vyjít z toho co mám. Bylo mi hloupé tedy po ní nadále peníze požadovat hlavně z etických důvodů, přestože jsem věděl, že přestože ona sama zřejmě opravdu pracovat nemůže, příjem i tak má, neboť má na své rehabilitaci zaměstnanou kamarádku, takže její firma je stále aktivní a tudíž z ní jistý příjem má stále. Manželka ale synovi nedávno řekla, že si půjde vyjednávat zde v Rožmitále byt s pánem, který zřejmě byt nebo byty pronajímá. Z toho jsem tedy usoudil, že manželka zjevně nemůže být ani zdaleka bez prostředků (a snad i zdravotně je na tom lépe, když si chce začít zařizovat nové bydlení) a přitom za celý více než půl rok nedala na děti a na domácnost ani korunu. Pouze o letních prázdninách měla u sebe v domě u své sestry našeho mladšího syna 1,5 měsíce (proti mé vůli, ale to není podstatné), takže po tuto dobu jedno z našich dvou dětí živila a starala se o něj. Proč vám tedy píši a v čem potřebuji poradit.
Je normální a možné, aby jeden z rodičů, v našem případě moje manželka přestala jakkoli přispívat na děti a domácnost? Existuje na to nějaký zákon, který by nařizoval oběma rodičům podílet se na výživě dětí?
Jen z jednoho (mého) příjmu vycházím poměrně špatně a to že vůbec vycházím je nyní jen díky tomu, že mi skončilo na jaře stavební spoření a nynější nedostatek zakázek (živím se výrobou nábytku na míru) překlenuji jen díky tomuto. Je pro mě těžko představitelné, že bych měl živit děti a udržovat domácnost "nekonečně" dlouho. Před pár dny jsem manželce napsal, že letos (2018) by měli jet oba naši synové se školou na lyžařský výcvik a že z jednoho příjmu si prostě nemohu dovolit jim hory zaplatit, protože už přes půl roku táhnu vše sám a pokud nechce aby synové museli zůstat doma, tak ať jim hory zaplatí ona. Následně pak při schůzce se syny, kterou si s nimi dala na "své" rehabilitaci zde v Rožmitále dala každému synovi 3.000,-, což je cca polovina na každý kurz. Byli to jediné peníze za celou dobu, kdy je pryč z domu, které poslala. Abych si ale snad nezačal myslet, že bude dávat peníze i nadále, tak si neodpustila napsat mi sms, že klukům dala na polovinu lyžařského výcviku a že doufá, že se barák brzy prodá (to jsem s vámi řešil už minule), aby mohla peníze vrátit svojí sestře. Sice tu tedy nyní mám část peněz pro syny na hory, ale pomalu s výčitkami svědomí, že si na to manželka musela vypůjčit. Přitom rehabilitace jí vždy vydělávala velmi dobře, takže nepochybuji o tom, že i když tam nyní pracuje jen manželky zaměstnankyně, tak manželce ještě zbývá nezanedbatelná část z příjmu její firmy.
Je tedy prosím možné po manželce požadovat peníze podle nějakého zákona? Jen doplňuji, rozvádět se kvůli tomu nechci. Zřejmě bych měl velkou šanci získat děti pro sebe a tím pádem vysoudit od manželky výživné, ale také bych se zbavil zřejmě práva bydlet v domě, jehož vlastníkem je jen ona a to by pro mne byla horší situace než je teď.
Předem vám velice děkuji za jakoukoliv radu. Přeji hezký den, s pozdravem Bonifác.

ODPOVĚĎ:
Manželka má povinnost podílet se na výživě svých dětí dle svých možností a schopností, což je stanoveno občanským zákoníkem, konkrétně § 910 a násl. Pokud tak nečiní, můžete k soudu podat žalobu o určení výživného, a to i dokud nejste rozvedeni. Stejně tak má manželka povinnost podílet se na hospodaření rodinné domácnosti, což lze také řešit žalobou o příspěvek na rodinnou domácnost. Doporučuji začít výživným a domáhat se po manželce určení výživného. Návrh podáváte k soudu, v jehož obvodu bydlí děti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na určení příspěvků na domácnost pokud se jeden z manželů odstěhuje, opustí domácnost a nepřispívá na živobytí a dítě, děti
Výživné na manžela, manželku podkud se jeden z manželů odstěhuje ze společné domácnosti a nechá zde i děti
___

OBČAN-DLUHY
Splácení dluhu za zdravotní pojištění - pojišťovna vyměřila penále, může to udělat?

Dostal jsem se do prodlení z placením pojistného u oborové zdravotní pojišťovny OZP, v posledních dvou letech jsem docela dost peněz splatil cca kolem 400.000 Kč. Na část dluhu jsem si sjednal splátkový kalendář, který jsem samozřejmě plnil, k tomu jsem hradil i pojistné, přesto mi OZP vyměřila penále. Jednalo se o rok 2017. Peníze, které jsem splácel měli jít na dohodnuté splátky a běžné pojistné. OZP si strhávala i z běžného pojistného na dluh, takže i když jsem pojistné platil tak jsem ho vlastně neplatil a pojišťovna si naúčtovala penále. Vyřešil jsem to tak, že jsem od nich odešel, protože z logiky věci bych dluh nikdy nesplatil. Měl bych šanci uspět u soudu?
Děkuji za odpověď Boris.

ODPOVĚĎ:
Pokud není označeno, na jaký dluh je splátka hrazena, pak ze zákona se započítává na dluh nejdříve splatný. Pojišťovna tedy bohužel postupovala v souladu se zákonem a u soudu byste neuspěl.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Penále z dluhu u zdravotní pojišťovny i přes splácení dluhu - může to pojišťovna chtít?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Přihlášení daru sourozenci do dědického řízení - postup, návod

Chtěla bych Vás požádat o informaci k řešení dědictví po otci. Moje rodiče byli již velmi nemocní (opravdu, to není klišé) a 2017 se tato situace tak zhoršila, že zvážili pomoc v domě seniorů. Jelikož všichni v rodině pracujeme a nejsme neustále k dispozici, což jejich zdravotní stav vyžadoval. S manželem jsem těžce nevycházela, proto se rozhodli, že mi dají svůj byt, aby mi pomohli uklidnit situaci. Jsem výhradním vlastníkem v katastru nemovitostí fomou daru, jelikož v době daru jsem nebyla ještě rozvedená. Tatínek v červenci 2018 zemřel. Zůstala po něm hotovost 650 000 Kč v SJM.
Maminka stále žije. Mám jednu sestru. Ta má dceru právničku a jistě bude vědět o možnosti vnesení daru do dědického řízení zpětně po dobu tří let. Lze tomu nějak zabránit. Nějaká skulinka. Můžu vůbec, pokud to lze a tuto záležitost uplatnila, vzdát se dědictví ve prospěch maminky? Mám vůbec nějaký podíl, pokud přijde s tímto viz výše uvedeným darem? Na maminku se po úmrtí otce vykašlala a vůbec nereaguje. Maminka se jí velice bojí. Existuje skulinka, kdy bych ji mohla zastavit. Děkuji. Iva

ODPOVĚĎ:
Dar nelze zpětně vnést do dědictví, sestra pouze může uplatnit tzv. započtení na dědický podíl, tedy může v rámci dědictví žádat o to více, o co jste Vy dostala více darem. Pokud tedy zůstala do dědictví po tatínkovi hotovost, měla by maminka dědit svůj díl a s ohledem na dar, který jste získala za života, by sestra měla dostat zbytek hotovosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vnesení daru jednomu z potomků darovanému rodiči do dědictví - jak o to může vynechaný neobdarovaný dědic požádat
Jak může neobdarovaný dědic požádat o vnesení daru jinému sourozenci do dědického řízení?
Jak přihlásit dar jednomu z potomků darovaný rodičem, rodiči do dědického řízení po zemřelém rodiči?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak přenechat dědictví sourozenci bez přítomnosti u soudu - plná moc a listina o přenechání dědictví

Prosím o vyjasnění situace. Proběhne dodatečné řízení o dědictví po v roce 1986 zemřelému mému dědu, otci mé matky. Matka zemřela v roce 2004 a svého dědického podílu jsem se vzdala ve prospěch svého staršího nevlastního bratra před notářkou v Břeclavi. (Tehdy nám bylo sděleno, že po matce zůstal nepatrný majetek, vše zůstalo jejímu bratrovi, mému strýci.) Bratr zemřel v roce 2011.
Dědictví po mém dědu jsem písemnou formou na notářství v Hodoníně odmítla v listopadu 2017. Nyní se mají k dědickému řízení vyjádřit mé dvě dcery. Nyní však jsem dostala předvolání k dědickému řízení po mé zemřelé matce na 4.10.2018 do Mikulova, a to ve věci dodatečně zjištěného majetku ohledně 1/2 nemovitých věcí na LV 1234. Soudní komisařka se zmiňuje v zápatí o nepatrné výši dodatečně zjištěného majetku, a z toho důvodu doporučuje udělit plnou moc jen jednomu z dědiců.
Chci udělit plnou moc svému mladšímu bratrovi, aby mne v řízení o dědictví 4.10.2018 zastupoval. V předtisku plné moci bratra zmocním, aby mne zastupoval a mým jménem:
1. dědictví odmítl nebo prohlásil, že neodmítá
2. uzavřel dohodu o vypořádání dědictví
3. podával opravné postředky a vzdával se jich
4. přijímal rozhodnutí a jiné písemnosti soudu
Dědictví neodmítám, avšak chci se svého podílu vzdát ve prospěch právě tohoto mladšího bratra, který můj dědický přijímá. Jakým způsobem toto provést, když osobně se dědického řízení nezúčastním?
1) Udělit jen plnou moc bratrovi.
2) Udělit plnou moc bratrovi a současně přiložit úředně ověřené prohlášení, že se dědictví vzdávám ve prospěch svého bratra?
3) Předvoláni k dědickému řízení je můj otec (manžel zemřelé), můj mladší bratr, má nevlastní sestra. Schází zde děti po zemřelém bratrovi, které v roce úmrtí své babičky byly na světě. Je to správné?
Děkuji srdečně za odpověď. Ivana

ODPOVĚĎ:
V daném případě doporučuji udělit bratrovi plnou moc a pro jistotu přiložit i Vámi uvedené prohlášení o vzdání se dědictví ve prospěch bratra. Předvoláni by měli být i děti zemřelého bratra, jelikož ust. § 1635 Občanského zákoníku stanoví, že " Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka."

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přenechání dědictví sourozenci - přenechávající dědic nechce jít k notáři a vyřešit plnou mocí

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
Dostavění domu v novém manželství a nároky potomků z prvních manželství na dům, nemovitost

Pokud bych se vdala, přemýšlím nad jistým důsledkem současnosti. Uvádím modelový příklad: mám dvě děti, přítel má jedno. Přítel má rozestavěný dům. Společně bychom ho nyní dodělali. Přemýšlím nad budoucností. Co kdyby se jemu nebo mně něco nedejbože stalo a děti toho druhého by si právem nárokovaly podíl z domu jako dědictví? Je možné toto nějak právně ošetřit? Bere se ohled na případnou notářsky sepsanou závěť? A co s touto skutečností udělá sňatek? Bojím se, abychom pak ať už já nebo on nemuseli vyplácet dětem podíl na domu. Jde nějak ošetřit tuto obavu? Nebo to řeší například předmanželská smlouva? Chceme s mužem dožít v klidu bez obav na vypořádání během života, na které možná nebudeme mít. Děkuji moc.

ODPOVĚĎ:
Pokud nezanechá manžel závěť, dědí druhý přeživší manžel a děti rovným dílem. Pokud závěť zanechá, může dětem podíl zkrátit tak, že zletilé děti budou dědit jen čtvrtinu toho, co by dědily, kdyby závěť sepsána nebyla a nezletilé děti 3/4 toho, co by dědily, kdyby nebyla závěť. Dá se tedy očekávat, že aspoň nějakou částku byste dětem v případě úmrtí vyplatit museli. Předmanželskou smlouvou můžete pouze ošetřit majetek, který je ve společném jmění manželů, dědictví tím nevyřešíte. Za účelem rozboru Vašeho konkrétního případu bych Vám doporučila navštívit advokáta, abyste byla dobře informovaná, jejich seznam najdete na www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění nemovitosti dětmi z prvního manžleství manželů dostavěné v novém manželství
___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Jak se odvolat proti rozsudku za trestný čin neoprávněné braní sociálních dávek - nešlo o záměrnou činnost, ale o jednorázový omyl

V září 2016 mi byla doručena dávka na bydlení, byla jsem těhotná a prvně žádala o příspěvek. Majitel domu po mém odstěhování uvedl, že tam již delší dobu nebydlím. Úřad vyhodnotil toto jako mé obohacení se o 5.700 Kč na státě. Dnes (11.11.2018) 10.9.2018 mi přišel rozsudek na 4 měsíce odnětí svobody s podmínkou na 2 roky. Nikdy jsem nebyla trestána. Chtěla bych se zeptat, je možné se odvolat a doplatit částku? 1.000 Kč jsem již zaplatila ještě před rozsudkem. S tím jestli mám šanci na zproštění obvinění? Nebylo to vědomé pobírání peněz a jednalo se o 1 měsíc, opravdu nedopatřením a nevyslyšením i mé strany. K rozsudku došlo samosoudcem.
Prosím zda je to možné o odpověď obratem, jestli mám šanci na odvolání tak, aby jsem stihla lhůtu 8-mi dní. Opravdu by jsem to moc potřebovala vědět zda mám šanci se obhájit. Děkuji moc za jakoukoliv odpověď, která mi nasvětlí situaci jak je možné jednat. S pozdravem Gertruda.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste doplatila zbytek částky a podala odvolání, může odvolací soud např. podmíněně trestní stíhání zastavit. Výsledek ale záleží na okolnostech celého případu, dokazování, atd. Tím, že se odvoláte a uhradíte nyní zbývající částku, nic neztratíte.
Pokud se neodvolal státní zástupce, nemůžete dostat horší trest, takže je na Vašem zvážení, zda to nyní zkusíte. Advokátní zastoupení v této věcí je samozřemost.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout trestu za trestný čin neoprávněného pobírání dávek (obohacení se na státě) - pobírání dávky omylem
___

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Zaplacení celého manka jednou prodavačkou s trestní podmínkou - jak se bránit proti výši manka?

Pracovala jsem v obchodě od 07/18 do 15.8.2018 společně se 6 prodavačkami, máme společnou hmotnou zodpovědnost. Při mém nástupu do práce se do vedoucí pozice dostala bývalá prodavačka, byla tedy provedena inventura. Během těch dvou měsíců se tam vystřídali brigádníci a i prodavačky. Bohužel jsem byla v tíživé situaci a několikrát jsem na pokladnu narazila zboží, co si zákazník kupoval a i zaplatil a pokud si nepočkal na účet, tak jsem následně rozpracovaný účet zrušila a peníze si ponechala. V účetním systému lze dohledat, které položky byly všechny takhle zrušeny.
Vedoucí si mého jednání i s jednou prodavačkou všimly a delší dobu čekaly na výplatní den a nařídila inventuru. Vyčíslená inventura byla na cca 40.000 Kč. Tedy místo výplaty po podepsání výplatní pásky, cca 22.000 Kč mi do obálky vedení vložilo účet s položkami (část manka) v této hodnotě, plus jsem musela donést a hned zaplatit dalších 12.000 Kč, a dalších 7.000 Kč si vezmou za odpracované dny v srpnu. Tedy na mě hodily úplně celé manko. Donutili mě podepsat asi tu inventuru a napsat tam, že zbylou částku 19.155 Kč uhradím do následujícího dne. Takže jsem místo výplaty odcházela z ultimátem a dluhem, který jsem pod výhrůžkou, že to dají jinak na Policii ČR k vyšetření (jsem v podmínce) raději nejdřív celé uhradila.
Prosím o radu, jestli se dá nějak bránit, vím že to byla blbost, ale takovou škodu já v celkové výši opravdu nemám na svědomí. Navíc další zboží co dělají těch 19.000 Kč mi ani dosud nedoložili. Je možnost i po mém zaplacení zpětně napadnout částku? Přece mi každou položku musí dokázat (při časovém srovnání kamer a času mínus položky lze škodu přesně vypočítat) o mém jednání věděla vedoucí dlouho i s prodavačkou, i že trestní rejstřík nemám čistý a je zřejmé, že toho využily.
Dluh jsem zaplatila celý, aby věděli, že se tomu nechci vyhnout. Ale nechci platit to, čím se obohatily ony. Jaké možnosti bych měla u soudu, s podmínkou za drobnou krádež v podmínce, která je pro mě již uzavřenou minulostí. Nemůže mi to spíš uškodit, jakože by to pro mě znamenalo v lepším případě vrácení části peněz, ale zároveň by jsem i přes to, že jsem vše uhradila na sebe upozornila, a znamenalo by to pro mě třeba trestný čin, i když je vše zaplacené.

ODPOVĚĎ:
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek (manko) vzniklý na těchto hodnotách, přičemž se předpokládá zavinění zaměstnance. To znamená, že zaměstnavatel je povinen pouze prokázat, že došlo ke škodě (manku), v jaké výši, a že byla se zaměstnancem uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti. Naopak nemusí prokazovat, že zaměstnanec celé manko zavinil (nemusí prokazovat, že došlo z Vaší strany ke krácení u jednotlivých položek). Naopak zaměstnanec je povinen prokázat, že část nebo celé manko nezpůsobil on. Pokud tedy zaměstnanec tvrdí, že manko nezpůsobil (celé či jeho část), musí to prokázat.
Další věcí je to, co jste po zjištění podepsala za dokumenty zaměstnavateli (co přesně je jejich obsahem). Lze totiž očekávat, že obsahují i prohlášení, že jste celé manko způsobila Vy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání manka po zaměstnanci a dokázání, dokazování kdo způsobil manko
___

OBČAN-BYDLENÍ
Dům bez SVJ a nahlížení majiteli bytů na účet pro správu domu

Jsme 3 vlastníci bytů v bytovém domě, nemáme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Správce je majitel bytu s největším podílem na domě. Mají ostatní vlastníci nárok na nahlížení do bankovního účtu sloužícího pro správu domu? Mohou požadovat pravidelné bankovní výpisy? Moc děkuji za Vaši odpověď. Děkuji, Gita.

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v  ust. § 1179 stanoví každému vlastníkovi jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. Vlastník jednotky má dále právo u této osoby nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Zákon však už dále nerozvíjí podrobnosti, jakým způsobem je tak správce domu povinen učinit. Detailně pak právo vlastníka bytu nahlížet do dokumentů může být upraveno ve stanovách. Do bankovních výpisů můžete nahlédnout v rámci tohoto Vašeho oprávnění jakožto vlastníka bytu. Požádejte tedy písemně správkyni domu o umožnění nahlédnutí do výpisů z účtu tyto si pak můžete na své náklady okopírovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel bytu v bytovém domě bez SVJ chtít pravidelný výpis z účtu správy domu?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Jak vystěhovat přítele uvedeného v nájemní smlouvě jak PŘÍSLUŠNÍK DOMÁCNOSTI?

Mám problém s přítelem. Máme pronajatý byt a je napsaný mě, ale přítel nechce odejít, i když je ve smlouvě jen jako příslušník domácnosti. Co mám dělat? Nechci to řešit přes policii. Přítel platil kauci a tu mu také vrátím, ale nechce odejít. Mám to nějak řešit s tím, od koho máme byt pronajatý? Děkuji, Gizela.

ODPOVĚĎ:
Nejprve upravte s pronajímatelem nájemní smlouvu, z níž vypustíte ustanovení o právu Vašeho přítele užívat byt jakožto člen Vaší domácnosti. Poté přítele písemně vyzvěte k vystěhování do např. 30 dnů, vraťte mu průkazně jím zaplacenou kauci (mějte nějaké potvrzení o předání peněz i o zaslání či předání výzvy k vystěhování).
Pokud se dobrovolně ve Vámi stanovené lhůtě nevystěhuje, nezbude Vám, než podat žalobu na vyklizení z důvodu neoprávněného užívání bytu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Úprava nájemní smlouvy s účelem vystěhování spolužijící osoby
___

OBČAN-DLUHY
Jak se zbavit hypotéky na rozestavěný dům partnerů, rizika pro ručitele hypotéky

Chceme si vzít s přítelem hypotéku. Kdyby jsme si vzali hypotéku na rodinný dům, tedy barák a rozešli jsme se (dům by se ještě třeba stále stavěl), zda to může nějak poškodit toho, kdo nám ručí a zda se dá v takovém případě hypotéky jakkoli zbavit. I v případě, že by jsme si vzali hypotéku na byt a rozešli se, jak se v takovém případě zachovat, když nejsme manželé? Dá se hypotéky zbavit? Nebo jaký je další postup? Předem mockrát děkuji za odpověď. Děkuji, Hanna.

ODPOVĚĎ:
Pokud si zajišťujete hypotéku, jeden bude hlavní dlužník a druhý spoludlužník. Je velmi časté, že se lidé následně rozejdou a bohužel jsou stávající hypotékou velmi limitováni, jelikož pokud hypotéka není zcela splacena, banka nemusí jednoho z dlužníků vyvázat pouze z důvodu, že už spolu nejsou.
Banka k tomu přistupuje tak, že jí jde hlavně o to mít pokrytá všechna rizika, takže se nezřídka stává, že si po rozchodu jeden z partnerů nechá byt i hypotéku, ale druhého partnera banka odmítá vyvázat a tento je pak bez bytu, nese riziko, že se na něm banka bude hojit, když druhý dlužník nebude hradit a ještě už nemá šanci další hypotéku získat, když již jednu, byť jako spoludlužník, má. Pokud jde o ručitele, tak ten je v riziku vždy v okamžiku, kdy dlužníci přestanou hypotéku splácet, v dnešní době není vůbec rozumné někomu ručit.
Jediné doporučení z mé strany je takové, že pokud pořizujete nemovitost na hypotéku jako partneři, nikoliv manželé, pak ji berte jen na jednoho partnera, nikoliv na oba. Problém samozřejmě je, pokud příjmy jednoho na hypotéku nestačí. Pokud ale budete z hypotéky zavázáni oba, je zde v případě rozchodu velké riziko, že díky hypotéce budete muset kooperovat ještě i 30 let po rozchodu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozpad vztahu, rozchod v době splácení hypotéky na společný dům bývalých partnerů - jak se vyvázat z dluhů a dopady na ručitele dluhu
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nalepení kachliček na stavbu souseda a vlhnutí zdi - může majitel zdi požadovat odstranění kachlí, kachliček?

Na mém pozemku je postavena garáž, která hraničí zdí s pozemkem sousedním. Garáž jsem nechala opatřit novou fasádou, na kterou mi ale soused nalepil dlaždičky bez mého dovolení a tím mi způsobil škodu, neb garáž mi zevnitř vlhne. Navíc moji barvu fasády přetřel úplně jinou. Domluva mezi námi není vůbec možná. Já chci, aby vše vrátil do původního stavu, včetně barvy fasády. On však tvrdí, že zeď je společná a odmítá ji uvést do stavu, který žádám. Na stavbu nedal ani korunu, nebyl ani tehdy majitelem. Mám stavbu zkolaudovanou a v zápise přímo stojí, že garáž je na mém pozemku, o žádné hranici se tam nepíše. Prosím, kdo tedy má pravdu. Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rozhodující, kdo je vlastníkem předmětné garáže. Z dotazu usuzuji, že vlastnicí garáže jste Vy (jelikož výstavbu této garáže jste financovala, přičemž nikdy později jste s vlastnictvím této garáže nedisponovala).
Jako vlastnici garáže Vám samozřejmě náleží celá tato garáž, tedy i ta její stěna, která tvoří hranici se sousedovým pozemkem (Vaším vlastnictvím je i fasáda té části garáže, která je obrácena k sousedovu pozemku). Jako součást Vašeho vlastnictví je (resp. by měla být) Vaše garáž ze strany souseda nedotknutelná. Je nerozhodné, že předmětná stěna garáže tvoří hranici pozemků, stále jste výhradní vlastnicí (naprosto) celé garáže Vy.
Soused tudíž není bez Vašeho souhlasu v žádném případě oprávněn do Vašeho vlastnictví jakkoli zasahovat. Úpravy stěny garáže, provedené Vaším sousedem, tak byly protiprávní.
Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Vy) se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Nebude-li tudíž soused ochoten uvést předmětnou stěnu Vaší garáže do původního stavu (a to samozřejmě na své náklady), budete oprávněna se obrátit s žalobou na soud.
Před podáním žaloby Vám doporučuji vyzvat souseda ke zjednání nápravy ještě písemně, přičemž v této písemné výzvě zmíníte i své odhodlání řešit spor případně i soudní cestou. Jeden podepsaný
stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou, popř. osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
Pro přípravu žaloby, resp. i předžalobní výzvy, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Dále Vám doporučuji stav předmětné stěny garáže důkladně fotograficky zdokumentovat.
Pakliže Váš soused tvrdí, že předmětná stěna garáže je společná, vychází možná z § 1024/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Na vysvětlenou dodávám, že sousloví "má se za to", které v tomto ustanovení zákonodárce použil, značí, že se jedná o tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Tzn. že rozhrady jsou považovány za společné pouze tehdy, není-li prokázán opak. Ve Vašem případě je proto toto ustanovení nepoužitelné, neboť Vy jste schopna prokázat, že předmětná stěna garáže není společná, nýbrž že jste financovala její výstavbu sama.
_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znehodnocení zdi na hranici pozemku nelepením kachliček bez souhlasu a vědomí majitele hraniční zdi
___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Nepředání práce na konci pracovního poměru a sankce (srážka ze mzdy) - zaměstnanec chtěl předat práci, ale nikdo to po něm nechtěl

V květnu 2018 jsem podal výpověď u minulého zaměstnavatele. Pracovní poměr skončil ke konci na konci července 2018. Před odchodem jsem se několikrát dotazoval komu a jak mám předat svou práci, na což mi nebylo odpovězeno a nikdo z nadřízených mi nedal žádné instrukce.
Na začátku 08/2018 mi přišel od bývalého zaměstnavatele vytýkací dopis (datován až po ukončení mého pracovníhopoměru) se srážkou ze mzdy za nepředanou práci podle interních směrnic, o kterých mi ale nikdo nic neřekl. Dá se proti tomuto nějak bránit? Je vytýkací dopis po ukončení pracovního poměru vůbec platný? Děkuji, Benedikt.

ODPOVĚĎ:
Vytýkací dopis po skončení pracovního poměru má smysl pouze ve vztahu k případné způsobené škodě – jestliže jste, jak píšete, práci nepředal a tímto vznikla zaměstnavateli škoda, může po Vás požadovat náhradu. Jinak vytýkací dopis v obvyklém smyslu pracovněprávním po skončení pracovního vztahu smysl nemá.
Co se týče předání práce, pokud Vám to ukládá vnitřní předpis a nestanoví, komu ji máte předat, měl byste ji předat přímému nadřízenému. Jestliže tak neučiníte, je rozhodné pouze to, zda tím vznikla zaměstnavateli škoda.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vytýkací dopis zaslaný zaměstnavatelem po ukončení pracovního poměru
Srážka ze mzdy z důvodu nepředání práce nadřízenému nebo nastupujícímu zaměstnanci (urpaveno vnitřní směrnicí pracoviště)
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Restituce a vrácení pozemku zatíženého skládkou tuhého komunálního odpadu - jak donutit obec k vyčištění pozemku?

1) V letech 1985 až 1989 Městský národní výbor MVN v Roztokách u Prahy (později MěÚ Roztoky) vydal Územní rozhodnutí (ÚR) v 1985, Stavební povolení (SP) v 1987 a Kolaudační rozhodnutí (KR) v 1989 na realizaci stavby skládky tuhého komunálního odpadu (TKO) Holý vrch v Roztokách u Prahy.
2) Po navrácení pozemků v restituci v r. 1992 jsme zjistili, že výše uvedená skládka TKO zabírá náš pozemek p. č. 2428/4, který není zahrnut ve zmíněných legislativních dokumentech stavby, tedy v UR a SP.
3) Skládka TKO byla provozována až do r. 1993. V r. 1994 vydal MěÚ Roztoky SP na rekultivaci skládky opět bez našeho pozemku p. č 2428/4. Dne 30.5.1997 však vydal MěÚ Roztoky KR na rekultivaci skládky, kde byl již náš pozemek zahrnut. Dle St. zákona není možné, aby v kolaudačním rozhodnutí KR byly uvedeny pozemky, které nejsou uvedeny ve SP. Jedná se o nepovolenou stavbu tedy černou. Jakým postupem se lze domoci vyklizení černé skládky TKO Holý vrch z našeho pozemku p. č. 2428/4. Jakákoliv jednání s MěÚ Roztoky od r. 1992 ani s Kraj. úřadem stř. kraje nevedla k ničemu.

ODPOVĚĎ:
Likvidace tzv. černých skládek není v současné době, bohužel, uceleně upravena v žádném právním předpise (a to ani v zákoně o odpadech). Z tohoto důvodu je zapotřebí pokusit se iniciovat likvidaci černé skládky za pomoci různých právních předpisů.
Pakliže byla v 80. letech minulého století skládka odpadu povolena a zkolaudována, je vhodné se samozřejmě domáhat toho, aby byla povinnost k likvidaci této skládky uložena subjektu, který tuto skládku naposledy provozoval (pakliže tento subjekt stále existuje). V této souvislosti můžete proto kontaktovat Českou inspekci životního prostředí s podnětem k prošetření nastalé situace:
http://www.cizp.cz/
Dle § 58 zákona o obcích je obec oprávněna uložit pokutu tomu subjektu, který znečistil veřejné prostranství či jinak narušuje vzhled obce. Můžete se proto obrátit na obec s podnětem k uložení pokuty tomu, kdo skládku na Vašem pozemku založil.
Dle § 42/2 a 4 vodního zákona je vodoprávní úřad, popř. Česká inspekce životního prostředí, oprávněn uložit (za zákonem stanovených podmínek) vlastníku pozemku, na němž je například zřízena černá skládka, která ohrožuje povrchové či podzemní vody, opatření k nápravě, popř. mohou být příslušné práce zadány osobě, která v dané oblasti podniká. V souvislosti s likvidací černé skládky na Vašem pozemku se proto můžete pokusit zahájit jednání rovněž s místně příslušním vodoprávním úřadem, popř. můžete veškerá jednání centralizovat u České inspekce životního prostředí.
Je-li Vám znám poslední provozovatel předmětné skládky, můžete kontaktovat rovněž místně příslušný orgán ochrany přírody, který je dle § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněn tomuto subjektu uložit povinnost navrátit vše do původního stavu. Dle § 68 a § 69 zákona o ochraně přírody a krajiny je možné za účelem zlepšení stavu životního prostředí uzavřít dohodu mezi vlastníkem konkrétního pozemku a orgánem ochrany životního prostředí, popř. obcí, a to i takové, na jejímž základě obdrží vlastník pozemku k provedení příslušných prací finanční příspěvek.
Z dotazu nevyplývá, zda má Váš pozemek charakter lesa či nikoli. V této souvislosti proto pouze doplním, že základní povinnosti vlastníka lesa ve vztahu k jeho ochraně jsou uvedeny v § 32/1 lesního zákona.
Základní povinnosti vlastníka pozemku, který spadá do zemědělského půdního fondu, jsou, co do ochrany kvality zemědělské půdy, zakotveny v § 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Přehled shora uvedeného naleznete například zde:
http://www.enviweb.cz/93573
(s upozorněním, že některé tam uváděné právní předpisy již pozbyly platnosti).
Pakliže narazíte při svých dalších pokusech o iniciaci likvidace černé skládky, popř. o získání finančních prostředků pro likvidaci této skládky, na neochotu správních orgánů, doporučuji Vám se v této věci obrátit rovněž na veřejného ochránce práv:
https://www.ochrance.cz/
který se problematikou černých skládek v minulosti již zabýval.

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit obec k vyklizení černé skládky (nepovolené stavby) na soukromém pozemku vráceném v restituci?
Likvidace černé skládky - kterým zákonem se řídí?
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Darování obecních peněz majiteli vyhořelého domu - náležitosti které musí obec splnit aby nešlo o špatné hospodáře

Jsem zastupitel malé obce. Zastupitelstvo chce darovat cca 30.000-50.000 Kč soukromé osobě, které shořel dům. Tento sloužil jako chalupa a dotčené osoby zde budou za několik roků bydlet trvale. Jde například o uhrazení odvozu sutin, nákup dřeva na krovy a práce na pile. Osoby jsou platnými a bezproblémovými lidmi, a sami kdykoliv v okolí pomohou. Sami nejsou v nouzi oba jsou malí živnostníci (kadeřnice a instalatér). Objekt nebyl bohužel pojištěný. Neradi bychom byli časem nařčeni jako špatní hospodáři. Jde mi o to, abychom splnili náležitosti, které je nutné splnit - pokud je to možné. Děkuji za informaci a přeji hezký den. Benjamin.

ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, zda existuje osoba, která je za vznik požáru odpovědná (škůdce), budu proto předpokládat, že požár vznikl náhodou.
V obecné rovině platí, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím (§ 38/1 a 2 zákona o obcích).
S poskytováním darů (z rozpočtu obce) za sociálním či humanitárním účelem je výslovně počítáno v § 9/1 písm. i) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle tohoto ustanovení se z rozpočtu obce hradí výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
Má-li se ve Vámi popsaném případě jednat o finanční dar ve výši 30.000 – 50.000,- Kč, bude rozhodování o něm náležet do působnosti zastupitelstva obce. Dle § 85 písm. b) zákona o obcích je totiž zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o poskytování peněžitých darů ve výši nad 20.000,- Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.
Rozhodnutí zastupitelstva obce darovat finanční částku za sociálním účelem musí být samozřejmě řádně odůvodněno, a to takovým způsobem, aby bylo toto rozhodnutí v budoucnu přezkoumatelné (z hlediska dodržení pravidel hospodárného nakládání s majetkem obce).
Odůvodnění poskytnutí tohoto sociálního daru by mělo být zastupitelstvu obce předloženo tím orgánem či organizační složkou obce, která bude zastupitelstvu obce předkládat návrh na schválení poskytnutí tohoto daru (resp. návrh na uzavření odpovídající darovací smlouvy). Pokud zastupitelstvo obce tento návrh (včetně jeho odůvodnění) schválí, mělo by být akceptované odůvodnění převzato rovněž do příslušného usnesení zastupitelstva obce.

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zastupitelstvo obce rozhodnout o daru soukromé osobě (majiteli vyhořelé chaty, chalupy)?
Oprávněnost zastupitelstva darovat obecní peníze soukromé osobě
___

OBČAN-DLUHY
Vymáhání dluhu od potomka narkomana bydlícího na ulici

Na základě ústní dohody jsme půjčili synovi (32 let, propuštěn z vězení) několik částek. V součtu i s úroky cca 200.000 Kč. Ty jsme si my vypůjčili u banky za účelem zaplacení jeho dluhů, jistin u exekutorů. Syn je po 8 měsících zpět na ulici, bez práce a užívá drogy a odmítá nám cokoliv zpětně podepsat, natož platit, takže půjčky zbyly nám ke splácení. Dočetla jsem se, že i tak lze záležitost předat soudu. Vím, co vše mám uschovávat a doložit, ale nevím, jak napsat svědeckou výpověď pro lidi, kteří o půjčce věděli a chtějí nám nyní pomoci svědeckou výpovědí.
Co vše by měla obsahovat. A za jak dlouhou dobu nesplácení mohu žalobu podat - vím, že nebudu jediná, dluží na výživném a dále pravděpodobně nebude splácet své ostatní splátkové kalendáře. Děkuji za pomoc, Helena

ODPOVĚĎ:
Svědecká výpověď se primárně nedokládá v písemné podobě, v žalobě se odvolá na to, že např. u půjčení peněz byla osoba XY a navrhne se, aby soud tuto osobu předvolal. Svědek následně přímo před soudem vypoví, co viděl a kde. Určitě byste ovšem jako žalobkyně neměla za svědky cokoliv sepisovat, taková svědecká „výpověď“ by nebyla důvěryhodná.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat dluh (vypůjčení peněz) synovi, dceři - dluh bez smlouvy o půjčce, výpůjčce
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Jak zneplatnit nápadně nevýhodnou kupní smlouvu na byt, dům, nemovitost

Paní, které bude 97 let, prodala dne 6.9.2018 dům s pozemkem za směšně nízkou cenu a to někomu, koho potkala náhodně na ulici. Paní šlo hlavně o to, aby mohla pomoci své nevlastní neteři a poslat jí peníze - 400.000 Kč a vyřešit její svízelnou finanční situaci. Žádného blízkého příbuzného nemá.
Náhodná osoba využila této situace, majitelka domu je vzhledem k věku v právních věcech prostá a podepsala 6.9.2018 smlouvu o prodeji. Vše šlo rychle, dům už je v katastru převedený na nového majitele (nabyvatele, kupce).
Lze tuto situaci ještě nějak zpětně řešit a paní pomoci, aby nebyla takto okradena? Jediná podmínka ve smlouvě je, že po dobu života tam paní může bydlet.
Jsem jen někdo, kdo se o paní několik let po smrti manžela staral a tato situace mě velice naštvala. Mohu jí nějak pomoci? Celou situaci si nyní uvědomuje a ráda by své neuvážené rozhodnutí vzala zpátky.
Děkuji za odpověď, Bernard

ODPOVĚĎ:
Smlouva by byla neplatná pouze v případě, že by bylo prokázáno, že ji paní podepsala v omylu, druhá strana využila lsti, apod. Nebo ještě z důvodu, že by paní byla v takovém zdravotním stavu, že nechápe důsledky svého jednání (demence apod.). Musela by tedy k soudu být podána žaloba o neplatnost kupní smlouvy a v rámci řízení by musely být prokazovány výše uvedené skutečnosti. Jiná možnost bohužel neexistuje.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nevýhodný prodej bytu, domu, nemovitosti z důvodu potřeby nutného sehnání peněz - jak zneplatnit nevýhodnou kupní smlouvu na byt, dům, nemovitost?
Zneplatnění kupní smlouvy podepsané za nápadně nevýhodných okolností

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
Dohoda rodičů o snížení výživného v rozporu s rozsudkem soudu - stačí taková dohoda nebo je nutný nový rozsudek soudu?

V rozsudku o dohodě na střídavé péči o naše dvě nezletilé děti (8 a 14 let) mi bylo určeno platit matce na děti výživné celkem 3.900 Kč, a matka mně celkem 3.000 Kč. Dosud současná manželka (je nařízeno předvolání k rozvodovému řízení) mi řekla, že já jí nic doplácet nemusím. Já jí přesto každý měsíc posílám rozdíl ve výživném 900 Kč, které si ona nepřebírá a vrací se mi zpět. Posílám jí to z toho důvodu, že mám strach, aby mě později za neplacení výživného nenapadla a nepodala na mě za to žalobu (nevěřím jí). Je možné (a uznal by to soud) s manželkou sepsat úředně ověřenou dohodu (u notáře? ) o této naší dohodě, že oproti rozhodnutí ona po mně nepožaduje rozdíl ve výživném? A pokud ne, je možné si zažádat současně jak o zvýšení výživného manželce, tak snížení výživného mně? Manželka krátce po tomto rozsudku změnila zaměstnání, kde má podstatně větší příjem než v době rozsudku, tudíž bych si mohl požádat o zvýšení výživného z její strany? A můžu já jako důvod mého snížení na výživné uvést, že z důvodu nutnosti odchodu z našeho společného bytu jsem nucen platit pronájem?

ODPOVĚĎ:
Podle § 163 občanského soudního řádu platí, že: "Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů."
Paragraf 923 občanského zákoníku pak říká, že:
"Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti." Z výše uvedeného vyplývá, že ke změně soudního rozhodnutí (rozsudku) o výživném je zapotřebí nové soudní rozhodnutí (rozsudek), sepsání dohody v tomto případě nestačí.
Pokud Vám současná úprava výživného nevyhovuje, budete se muset obrátit na soud s návrhem (žalobou) na nové určení výživného. Jestliže matka dětí má nyní vyšší příjem než v době předchozího soudního rozhodnutí, jedná se o změnu poměrů a do návrhu (žaloby) tuto skutečnost samozřejmě můžete uvést. Stejně tak uveďte veškeré Vaše výdaje, které nyní hradíte (včetně pronájmu). Pokud se matce dítě zvýšil příjem a Vám se naopak zvýšily náklady na živobytí, mohl by soud Vaší žádostí o zvýšení výživného ze strany matky a snížení výživného z Vaší strany vyhovět. Vždy ale záleží na celkovém posouzení dané situace ze strany soudu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Matka dítěte odmítá rozdíl výživného u střídavé péče - jak docílit oficiálního snížení výživného? (otec přeplatek výživného platí dle rozsudku o výživném, alimentech)
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Práce od nezletilosti a vliv na předčasný důchod bez snížení částky důchodu

Můj otec narozený 23.3.1940 nastoupil do zaměstnání ve 14 letech a 7 měsících. Odpracoval 44 let a 225 dnů. Odešel do předčasného důchodu k 1.4. 1999. Je uvedeno, že mu chybí 663 dnů. Má zkrácený důchod i přes to, že pracoval od 14 let? Má právo na plný důchod, když odpracoval tolik let? Popřípadě na nějakou zpětnou náhradu? Děkuji, Drahoslava.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na řádný starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky:
a) získat potřebnou dobu pojištění a
b) dosáhnout důchodového věku.
Pokud Váš otec pracoval od 14 let, ale dle vyjádření České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mu chybí určitá doba pojištění, je možné, že ČSSZ některé doby pojištění Vašeho otce neeviduje. Váš otec si může požádat o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění, ze kterého bude patrné, které doby pojištění Vašeho otce ČSSZ eviduje a které nikoliv. Pokud zjistíte, že některé doby pojištění v evidenci ČSSZ chybí, je možné je dodatečně doložit.
Jak již bylo uvedeno, další podmínkou pro získání nároku na řádný starobní důchod je dosažení důchodového věku. Jestliže se Váš otec narodil v roce 1940, činí jeho důchodový věk 60 let a 10 měsíců. Do řádného důchodu měl tedy odejít až v lednu 2001. Pokud odešel do důchodu už v dubnu 1999, jedná se v jeho případě o předčasný důchod, který je trvale krácený. I podle současné právní úpravy totiž platí, že pokud člověk sice získá potřebnou dobu pojištění, ale požádá si o důchod dříve, než dosáhne důchodového věku, je jeho důchod trvale krácený. Přiznání předčasného trvale kráceného důchodu totiž vylučuje nárok na řádný starobní důchod.
Je tedy možné, že hlavní problém nebude v chybějící době pojištění, ale v tom, že žádost o důchod byla v případě Vašeho otce podána příliš brzy. V případě jakýchkoliv nejasností a možnosti přezkoumání otcova důchodu doporučuji obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě otcova bydliště nebo přímo na ČSSZ.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Krácený předčasný důchod i když důchodce pracoval již od neletilosti (od 14 let)
Práce před 18. rokem věku a vliv na dosažení důchodového věku
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Vliv výše platu, mzdy na svěření dítěte do péče rodiče

Přítelkyně je v průběhu rozvodu. Pokud by došlo na soudní udělení střídavé péče, a ona nebude souhlasit, je šance, že kvůli vyššímu platu ex-manžela získá plnou péči právě ex-manžel? A naopak, protože jí dělá naschvály a potíže, může on chtít plnou péči a vyhrát? Nebo když se matka odvolá, soud to zamítne a nastane pak střídavá péče, jak je to s výživným, pokud ona má 18.000 Kč hrubého a otec 35.000 Kč? Děkuji, Andreas.

ODPOVĚĎ:
Pro rozhodnutí soudu o tom, zda budou děti svěřeny do výhradní péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče, není výše příjmu rodičů rozhodující. Podstatné je, zda jsou oba rodiče schopni a ochotni se o děti starat, jaké mají předpoklady pro výchovu dětí, zda jsou schopni se alespoň na základních věcech týkajících se dětí dohodnout apod. Pokud jsou již děti starší (cca 11 – 12 let a více), měl by soud přihlédnout také k jejich názoru. Rozhodnutí soudu tedy záleží na posouzení celé řady individuálních faktorů a výše příjmu rozhodně není v tomto případě rozhodující.
Co se týče výživného, existují případy, kdy soud při střídavé péči žádné výživné nestanoví – děje se tak zejména tehdy, kdy je finanční situace obou rodičů velmi podobná. V jiném případě jeden z rodičů neplatí žádné výživné a druhý nepříliš vysokou částku. Soud může rozhodnout i tak, že stanoví výživné oběma rodičům podle jejich finanční situace. Jestliže soud rozhodne o střídavé péči a příjem Vaší přítelkyně je výrazně nižší než příjem otce, je možné, že Vaše přítelkyně nebude hradit žádné výživné nebo výživné nižší než otec dítěte (dětí).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Střídavá péče a výživné, alimenty - musí soud vždy určit výživné nebo může alimenty nemusí být určeny?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak získat pozemek ve vlastnictví zemřelé, zesnulé osoby

1983 jsme koupili pozemek od příbuzného. Jedná se o část sadu, která začíná strání, ve tvaru trojúhelníku. V roce 2016 došlo k přeměření a stráň 100 m2, byla zapsána v KN na nežijícího původního majitele (strýce). Vzhledem k tomu, že celé roky tuto stráň udržujeme sekáním a tvoří hranici pozemku, chtěli jsme se s budoucími dědici dohodnout o koupi této stráně. Jedná se o dvě děti z prvního manželství a manželku, se kterou neměl strýc děti a ona nemá žádné dědice. Do dědění se jedná kromě této stráně ještě o 3 ha pozemku. Děti strýce (také naši příbuzní) nechtějí otevřít toto dědictví kvůli manželce strýce. Jak máme postupovat, abychom stráň, o kterou se mnoho let staráme legálně získali. Chtěli bychom na tomto pozemku stavět dům. Děkuji za odpověď, Drahuše.

ODPOVĚĎ:
Můžete podat k soudu návrh na dodatečné projednání dědictví. Návrh podáváte k soudu, v jehož obvodu měl zemřelý bydliště, věc bude přiřazena k původnímu dědickému spisu. Nevadí, že nejste dědicové, toto řízení se zahajuje na návrh jakékoliv osoby nebo dokonce bez návrhu. V rámci dědického řízení pak bude rozhodnuto, komu onen kus pozemku připadne a jakmile bude v evidenci nemovitostí uveden nový žijící majitel, můžete s ním vstoupit do jednání o koupi.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Návrh na dodatečné projednání dědictví - majetek ve vlastnictví zemřelé, zesnulé osoby
___

OBČAN-BYDLENÍ
Jak zakázat majitelům bytů v bytovém domě otevírání oken v zimě na chodbě bytového domu

Prosím o sdělení, zda existují nějaká pravidla pro obyvatele činžovního bytového domu ohledně otevírání oken na společném schodišti (4patrový dům). V současné době, kdy v noci už je docela zima, otevírá určitá osoba v domě okna na společném schodišti a nechává je otevřená i přes noc, takže na chodbě je zima, průvan a značně se nepřímo ochlazují i byty. Rozumná domluva není možná, mám dojem, že je to schválnost, kterou těžko dokážu.
Blíží se zima, proto bych ráda věděla, jestli mám nějakou právní "oporu" v řešení tohoto problému. Děkuji za sdělení. Děkuji, Elena.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte pravidla ohledně odvětrávání upravena ve stanovách společenství či v domovním řádu, pak je to jen na vzájemné domluvě vlastníků či nájemníků bytů v domě. Můžete se pokusit pomocí energetického auditu (což však není levná záležitost) zjistit, kolik tepla takto uniklo a požadovat poté po dané osobně náhradu škody. Museli byste však mít důkaz, že tak činí jedna konkrétní osoba apod. Takové řešení tedy není příliš výhodné, nehledě na to, že náhradu škody se vám nemusí podařit vymoci.
Nejlepším řešením by bylo promluvit na domovní schůzi s danou osobou, probrat její důvody neustálého otevírání oken, případně si odhlasovat doplnění domovního řádu ohledně odvětrávání společných prostor.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majitel bytu otevírá okna na chodbě bytového domu SVJ - jak zakázat otevírání oken a tím promrzání domu?
Domovní řád a větrání v bytovém domě - může domovní řád větrání upravit nebo ne?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Společný okap dvou rodinných domů - může jeden majitel druhému zakázat společné napojení domů na jeden svod?

Náš a sousedův rodinný dům vedle sebe, mezi nimi metr naše cesta, na konci rodinných domů jsou svody ze střech. Náš svod ze střechy je připevněný na sousedovic střeše (máme samostatný svod, ale přes tu cestu vede trubka vrchem na sousednovic střechu a dolů a ne dolů u našeho baráku a po zemi – kvůli umístění kanálu), ti s tím souhlasili. 2018 jim to vadí a máme si dát svod okapu pryč. 2019 by se to vyřešilo novou obecní kanalizací, kdy svod má být hned do země podél našeho domu, ale dá se vyřešit i 2018 jinak.
Sousedi svůj svod mají na našem pozemku, protože je tam kanál či jak to nazvat – ještě není obecní kanalizace. Takže voda z jejich střechy nám teče po naší cestě do kanálu. Můžu jim říct, ať si svod dají pryč a vodu vypouští na svůj pozemek? Nebo musím vzhledem ke kanálu to strpět? Kanál je výhradně na našem pozemku, tečou tam jen naše odpady (i z domácnosti), ale nevím, jestli je opravdu jen náš nebo ze zákona pro lepší přístup i sousedovic. Děkuji, Eleonora.

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že dešťová voda by měla být primárně likvidována na pozemku, na který dopadla, dopadne-li na zastavěnou část pozemku, pak by měla být svedena na tu část pozemku, kde je možné její vsáknutí. Pouze není-li tento způsob likvidace dešťové vody možný, připadá v úvahu kumulace dešťové vody v nádržích či její odvádění do kanalizace.

Co se týče přítomnosti Vašeho okapu na sousedním domě a přítomnosti okapu Vašich sousedů na Vašem pozemku, lze vycházet z:
- § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek;
- § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Nebude-li dohoda mezi Vámi a sousedy možná, je nastalá situace řešitelná soudní cestou, což je však řešení přinejmenším nepřiměřené (uvážíme-li, že se jedná o pouhé okapy a stékání dešťové vody, když ani Vám, ani Vašim sousedům v této souvislosti nevzniká žádná škoda – alespoň to z Vašeho dotazu nevyplývá).

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společný okap domů - může jeden majitel přikázat druhému rozdělení okapů na samostatné a oddělené?
Oddělení okapů jednotlivých rodinných domů - kdy to může jeden majitel po druhém požadovat?
___

RODINA-SJM
Může manžel manželce znepřístupnit peníze na účtě před rozvodem manželství?

04/2003 svatba - manžel se švagrem jeden kamenný obchod s elektrem, celou dobu jsem u nich zaměstnaná, firma se za 15 let manželství rozrostla o další 3 kamenné prodejny + internetový eshop. Obchody, koupený hotel, 2 auta porsche, další nemovitosti. Byty pronajímají. Manžel má milenku 2016-2018 roky, chci se nechat rozvést, děti již jsou velké, rozvod není kvůli milence, ale protože si již nemáme co říct. Prý nemám na nic nárok, dá mi jen 500.000 Kč a mám ihned odejít bez dětí, nebo zůstat u něj doma a platit nájem 5.000 Kč. Barák je jeho, již ho měl před manželstvím. Také mi tvrdí že nic nemá, že vše nechal přepsat na své rodiče. Chtěla jsem po něm jen byt 3+1 v Jeseníku, aby děti měly kde bydlet. Firma Elektrocentrum Xxxxxxx IČO 12345678 a Xxxxxxxxxxx s. r. o. XXXXXXXXX. Také mám hlídaný telefon, jelikož jsou firemní.
Říkala jsem, když se v klidu nedomluvíme kvůli tomu bytu, že si vezmu, právníka, ale prý mi zablokuje společný účet. Také už přemýšlím udělat audit na firmu.
Poprosila bych o info, kvůli dětem, děti chtějí od tatínka pryč kvůli jeho hrubému chovaní. Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Toto je velmi složitá situace, je třeba vědět, zda máte majetek v SJM či nikoliv, co je psané na firmu, atd. Předpokládám, že se jedná o právnickou osobu, nikoli podnikání na živnost. Rozhodně jděte za advokátem a situaci s ním proberte, seznam najdete na www.advokatikomora.cz.
Zablokovat účet Vám manžel nemůže, dokud jste manželé, musíte mít oba zajištěnu stejnou životní úroveň, takže pokud by to udělal, ihned podejte k soudu žalobu o výživné manželky a pokud skutečně budete mít pocit, že Vám účet zablokuje, co nejdřív z něj vyberte co nejvíc peněz, abyste měla na živobytí.
Není to protiprávní, pokud jsou na účtu peníze, které jsou součástí SJM, máte na ně právo stejně jako manžel, takže teoreticky minimálně polovinu můžete vybrat.
K otázkám majetku si nachystejte co nejvíc listin, výpisy z evidence nemovitostí, k firmě výpis z obchodního rejstříku, k vozidlům technický průkaz a jděte co nejdříve k advokátovi.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Manžel nechce vyplatit manželku v SJM a chce ji odříznout od společného bankovního účtu se společnými penězy - jak se bránit?
Společně manžely budované s. r. o. a rozvod manželství - vypořádání z firmy a vypořádání majetku s. r. o. při rozvodu manželství
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit dát na střechu sněháky - prevence zranění dítěte, ohrožení zdraví a života lidí

Mezi naším a sousedovic domem je cca metrová ulička - naše. V zimě nám padá sníh ze sousedovic střechy do cesty. Když jsme se nastěhovali, řekli, že to vyřeší. Jenže je to několik let a nestalo se nic. Nyní máme malé dítě, takže to potřebuji začít řešit, hlavně kvůli malému. Sousedka si sněháky odmítá dát, popř. sníh na střeše jinak zabezpečit, prý v zimě nesněží a je to zbytečné. Jak situaci dál řešit, nechci čekat, až se něco stane? Děkuji, Ella

ODPOVĚĎ:
Podle § 1019 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Doporučuji Vám tedy s odkazem na toto ustanovení písemně vyzvat souseda k úpravě stavby s tím, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě dobrovolně, budete nucena požádat o pomoc soud. Ponechejte si podací lístek jako důkaz o doručení výzvy pro případný soudní spor. Pokud zůstane výzva bez reakce, můžete podat k soudu žalobu na uložení povinnosti upravit stavbu způsobem, který zamezení padání sněhu ze střechy na Váš pozemek.

Občanský zákoník dále v  ustanovení § 2900 uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k  nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Už z tohoto ustanovení tedy vyplývá povinnost souseda zabránit vzniku škody padáním sněhu z jeho střechy. Způsobí – li sníh nebo led pádem škodu, bude soused povinen k  její náhradě bez zřetele k  tomu, zda jste úpravu stavby požadovala.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused odmítá nainstalovat sněháky na střechu a ohrožuje tak život a zdraví kolemjdoucích - jak postupovat?
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Společné bydlení dvou rodin v domě a příspěvek na bydlení - kdo může požádat o příspěvek?

Prosím o radu týkající se příspěvku na bydlení. V domě v osobním vlastnictví žijí dvě rodiny. Dům je v majetku jedné z nich (2 dospělí + 1 dítě). Je možné, aby druhá rodina (1 dospělý + 2 děti) měla nárok na příspěvek na bydlení a co je k tomu případně třeba doložit? Děkuji, Ema.

ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu nebo domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. K žádostí o příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které v bytě/domě mají trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pokud v domě má trvalé bydliště i rodina vlastníci dům, bude zapotřebí požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob – jinak by bylo zapotřebí úřadu práce doložit i jejich příjmy.
Aby mohla druhá rodina žádat o příspěvek na bydlení, musel by se dospělý člen rodiny nejprve stát nájemcem domu – uzavřít s majitelem domu nájemní smlouvu – a mít zde trvalé bydliště. K žádosti o příspěvek na bydlení je ale zapotřebí doložit také podrobné vyúčtování plateb za vodu, elektřinu, plyn apod. Je tedy zapotřebí, aby obě domácnosti hospodařily samostatně – aby i druhá domácnost měla svůj samostatný vodoměr, elektroměr, plynoměr apod. , aby bylo možné prokázat, kolik spotřebuje vody, plynu, elektřiny a kolik za tyto energie platí.
Pokud by druhá domácnost nemohla toto podrobné vyúčtování doložit, o příspěvek na bydlení by nemohla žádat. Pokud náklady na energie hradí obě domácnosti společně, mohl (a) by o příspěvek na bydlení požádat majitel (ka) domu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je potřeba doložit k příspěvku na bydlení (trvalý pobyt, vlastní vodoměr, elektroměr, plynoměr)
Bydlení u přátel a nárok na příspěvek na bydlení

___

OBČAN-EXEKUCE
Exekuce pro dluh syna, dcery - může exekutor dluh vymáhat pro rodiči, rodičích dlužníka?

Můj syn nadělal nějaké dluhy. Chtěla bych se zeptat, pokud by je včas nezaplatil a přišla na něj exekuce, jestli by mohl exekutor vymáhat také něco na mně, když syn se mnou již několik let nebydlí, trvale je hlášen na městském úřadě a nemá žádný majetek. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Po Vás jako po rodiči exekutor nemůže vůbec nic vymáhat. Jde o dluhy syna, nikoliv Vaše. Může se ale stát, že na Vás bude někdo tlačit, abyste dluhy uhradila, ale nedejte se, neexistuje žádná povinnost rodiče hradit dluhy za své dítě a s jeho dluhy nemáte nic společného.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu po rodiči, rodičích dlužníka - je to legální, oprávněné a má to oporu v zákonu?
___

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Převedení zaměstnance na jiné pracovní místo ze zdravotních důvodů z důvodů astmatu a astmatický záchvat na novém místě - co dál?

Dělám ve fabrice na plasty. Protože mám astma, tak mi závodní lékař napsal omezení. V práci mě přeřadili na místo, kam nesmím. Během šichty mě chytl astmatický záchvat, mám neschopenku. Prosím radu. Děkuji, Emilie.

ODPOVĚĎ:
Podle § 40 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.
Podle odst. 6 tohoto ustanovení při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem.
Pokud jste byla převedena na práci, která neodpovídá Vašemu zdravotnímu stavu, je nezbytné obrátit se na zaměstnavatele a požádat o převedení na místo, které bude vyhovující.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co když zaměstnavatel převedl zaměstnance na jiné pracovní místo kvůli astmatu, ale astma se zhoršilo - jak postupovat?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Žaloba na pokácení obecního stromu hrozícího pádem a poškozením stavby, budovy

Vlastním rekreační chatu z r. 1968 na pronajatém obecním pozemku (druh pozemku lesní), v pronájmu jen zastavěná plocha. V bezprostřední blízkosti nemovitosti se nachází i mj. dvě mohutně vzrostlé borovice, které svým deformovaným vzrůstem zasahují nad profil stavby a v případě silného větru hrozí jejich zlomení s dopadem na nemovitost a následné, pravděpodobně fatální, poškození nemovitosti. Lesní hospodář obce posoudil stav. Potvrdil výše popsané riziko a odsouhlasil skácení těchto dvou stromů. Avšak kácení považuje za rizikovou záležitost, kterou obec nebude realizovat a doporučil nám, abychom si zajistili kácení stromů na své náklady a na své riziko.
Domnívám se, že by odpovědnost za odvrácení hrozících škod souvisejících s lesním porostem měla zcela dopadat na vlastníka lesního pozemku, ale nevím, na jakém právním základě k tomu mohu vlastníka lesa přimět. Prosím o posouzení tohoto stavu, případně specifikaci povinnosti vlastníka lesa, které tím, že odmítá odstranit stromy, které bezprostředně ohrožují majetek, ale i život osob užívající nemovitost, nebude splňovat.

ODPOVĚĎ:
Základní pravidlo je stanoveno § 1067 Občanského zákoníku, které stanoví, že "Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný." Dále z občanského zákoníku vyplývá, že každý vlastník si musí počínat tak, aby nebyly ohrožovány další osoby. Za stav stromu a jeho odstranění jednoznačně odpovídá vlastník stromu, a to na své náklady. Pokud jsou stromy ve vlastnictví obce, doporučuji obec vyzvat doporučeným dopisem k odstranění tohoto závadného stavu a pokud nebude odpovídající reakce, nezbude, než se domáhat odstranění stromů žalobou u soudu. Domáhali byste se konkrétně uložení povinnosti odstranit nebezpečné stromy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hrozba pádu stromu stojícího na hranici pozemků na soukromou stavbu - majitel stromu je obec a soukromá osoba
Co když je strom ve spoluvlastnictví nad profilem stavby a hrozí pádem a poškozením stavby?
Kdo je majitel stromu pokud je kmen na hranici pozemků?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Mohou chtít majitelé bytů SVJ po správci domu ukázat fakturu za zateplení půdy?

V listopadu 2016 navrhla správkyně domu, že její známý řemeslník provede zateplení půdy. S touto skutečností seznámila všechny ostatní spoluvlastníky, že předběžná cena je 40.000 Kč. Ve skutečnosti neproběhlo zateplení půdy, ale pouze podlahy půdy. Kde byla pouze natažena minerální izolace, která ve skutečnosti neplní svůj účel, v létě je v domě nesnesitelné horko a v zimě izolace ochlazuje byty. Správkyně nám nechce ukázat fakturu kolik její údajné zateplení půdy stálo. Faktura ji byla doručena až v měsíci Březnu 2017 vhledem k tomu, že práce byly provedeny v listopadu 2016. Jak máme postupovat, aby nám vše ukázala? Děkuji Emma.

ODPOVĚĎ:
Člen SVJ či obyvatel domu bez SVJ má právo na požádání neomezeně nahlížet do účetnictví SVJ/vztahujícího se ke správě domu a na pořízení kopií na vlastní náklady z účetnictví pro vlastní potřebu. Kopie účetnictví pak může konzultovat s  odborníkem. V  účetnictví musí být ke každému výdaji, odpovídající faktury nebo jiné písemné doklady. Požádejte tedy písemně správkyni domu o umožnění nahlédnutí do dokumentace k domu či do konkrétní faktury či výpisu z účtu apod.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo majitelů bytů nahlížet do účetnictví SVJ bytového domu (zateplení půdy domu)
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Odkoupení poloviny domu spekulantem a právo na proplacení poloviny nákladů na vytápění domu a vybavení (nový kotel, spotřebiče, nábytek)

2017 byla zabavena polovina domu v exekuci na pokrytí dluhů mé sestry. Dům odkoupila společnost Global Invest Bohemia s. r. o. Dali mi možnosti, že mohu od nich odkoupit jejich polovinu nebo oni moji nebo půjdeme k soudu. K dnešnímu dni se neozvali. Chtěla bych se optat, zda mohu do domu kupovat věci (kotel, nábytek, spotřebiče) a při případném odkoupení mi tyto věci budou naúčtovány znovu. Do domu také kupuji dřevo a uhlí a vytápím celý dům. Mohu tyto investice požadovat po nich, když každý vlastníme polovinu? Děkuji, Erika.

ODPOVĚĎ:
V případě sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví či odkupu spoluvlastnického podílu je třeba se vždy řídit znaleckým posudkem, který určí cenu nemovitosti. Ten si můžete zadat sama nebo jej zadá soud v případě soudního sporu. V případě sporu se při určení částky k vypořádání vychází pouze z hodnoty nemovitosti, nikoliv movitých věcí v něm. Součástí domu, která je oceněna, a která může zvýšit cenu nemovitosti je např. kotel či sanitární vybavení.
Spotřebiče a nábytek jsou ale samostatné movité věci a ty s cenou nemovitosti nemají nic společného. Pokud byste kupovala např. kotel, pak si schovejte účtenku a požadujte v rámci vypořádání o tuto částku více. Otázka vytápění je sporná, neboť pokud dům užíváte pouze Vy, tak s požadavkem na proplacení neuspějete.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Koupě spotřebičů a nábytku do domu ve spoluvlastnictví - právo, nárok na zaplacení poloviny částky po spolumajiteli, spoluvlastníkovi
___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Kronika o dětství známých osobností a autorské právo

Chci sepsat knihu o dětství několika známých nežijících osobnostech. Kniha by měla podobu čtenářského deníku - tak jako si čtete a děláte si výpis psaný vlastními slovy.
1) Lze v souladu s autorským zákonem (jinými zákony) vydat knihu sestavenou z textů - výpisků z knih jiných autorů, kteří se dané osobnosti již věnovali? Např. ze zdroje "Kronika mého života", kterou napsal Josef Lada?
2) Ze kterých zdrojů je pro tento záměr legální čerpat?
Děkuji. S pozdravem Erna

ODPOVĚĎ:
Váš záměr považuji z autorskoprávního hlediska za v zásadě možný.

Je podstatné, co v této souvislosti míníte oněmi výpisky.

Bude-li se jednat o poznámky, které si při četbě jiných knih uděláte, přičemž tyto poznámky dále autorsky zpracujete, budou pro Vás jiné knihy de facto pouze inspirací a zdrojem informací. Takový postup je dle mého názoru zcela v souladu s platnou právní úpravou, neboť pro vznik Vaší knihy bude klíčové tvůrčí zpracování Vámi vypsaných informací.
Dle § 2/4 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla. Dle znění dotazu nicméně předpokládám, že ve Vašem případě by se o zpracování cizích knih jednat nemuselo, pakliže je budete používat pouze jako inspirační zdroje.
Pokud pod pojmem výpisky míníte drobné doslovné citace cizích knih a Vaše kniha by tak měla být sborníkem úryvků z cizích děl, bylo by s největší pravděpodobností zapotřebí získat souhlas autorů (resp. nositelů příslušných autorských práv) Vámi použitých knih. Tento souhlas by měl podobu licence. V této souvislosti by bylo nejsnadnější oslovit příslušného kolektivního správce autorských práv. Tímto subjektem je v případě literárních děl DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura:
http://www.dilia.cz/
Ve Vašem případě je tak zapotřebí vypisovat a následně tvůrčím způsobem přepisovat, nikoli pouze opisovat.
Shora uvedené samozřejmě neznamená, že byste ve své knize nemohla citovat z jiných knih, tyto citace však musí být přiměřené. Konkrétně dle § 31/1 písm. a) autorského zákona platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Při psaní knihy můžete čerpat z jakýchkoli zdrojů, které máte (samozřejmě legálně) k dispozici (typicky tedy ze zveřejněných knih).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Citáty z jiných knih a autorské právo
Je možné citovat jinou knihu bez porušení autorského práva?
Jak neporušit autorské právo citováním jiné knihy (životopis popisují dětství jiné slavné osoby, osobnosti, celebrity)
___

OBCHOD-DANĚ
Koupě a následný prodej bytu, domu, nemovitosti - podmínky pro neplacení daně z příjmu

V 05/2017 jsem koupila domek, chci jej teď v září 2018 prodat a chci koupit novou nemovitost, za jakých podmínek se neplatí daň z příjmu? Je třeba koupit za stejné peníze, jak se předtím prodá, či když je koupě levnější př. o 300.000 Kč, bude se vyměřovat daň z rozdílu? Může se koupit jakýkoli druh nemovitosti (chata, nebo pouze byt - domek)? Je nový nákup nemovitosti ještě nějakou dobu sledován? Jsem tím vázána a nemůžu jej znovu bez sankce prodat? Může se koupit jakýkoli druh nemovitosti, třeba chata, nebo pouze byt - domek. Děkuji, Ester.

ODPOVĚĎ:
Aby se ve Vašem případě jednalo o osvobozený příjem - nemusíte platit daň z příjmů, je nutné splnit několik podmínek. V prodávané nemovitosti musíte mít trvalé bydliště v době bezprostředně před prodejem (§4/1/a) ZDP). Pokud zde máte bydliště delší než 2 roky bezprostředně před prodejem, je příjem z prodeje osvobozený od daně. Pokud máte v nemovitosti bydliště méně než 2 roky bezprostředně před prodejem a zároveň použijete celý příjem z prodeje na pořízení bytové potřeby (nemovitost, ve které budete mít trvalé bydliště [dům, byt, chata/chalupa - pokud lze v ní mít trvalé bydliště], podmínka nákupu nemovitosti do konce 1 roku následujího po roce prodeje nemovitosti), pak je příjem z prodeje celý osvobozen od daně. V případě, že nevyužijete celý příjem na nákup nemovitosti, je rozdíl zdanitelný. Pokud použijete částku shodnou s částkou z prodeje nemovitosti na nákup bytové potřeby v době 1 roku před prodejem současné nemovitosti za splnění výše uvedených podmínek, pak je příjem z prodeje od daně osvobozen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej a následná koupě nemovitosti - daň z příjmu
Zdanění příjmu při prodeji bytu, domu do 2 let od zakoupení, odkoupení
Vliv trvalého bydliště v koupeném bytě, domě na daň z příjmu při následném prodeji nemovitosti do 2 let od zakoupení
___

RODINA-SJM
Manžel odešel od rodiny a nepřispívá na děti, chod domácnosti a společné dluhy (úvěry) - jak postupovat?

Mám s manželem 2 děti (dcera 11 a syn 15 let). Manžel se již od března 2018 doma prakticky nezdržuje. Vyhrožoval mi, že mi nebude dávat peníze. Řešila jsem přes právníka. Došlo k ústní dohodě, kterou ale manžel nedodržoval. V červenci 2018 opustil rodinu, zájem o děti dlouhodobě nemá. Od července 2018 je prakticky neviděl. Od srpna 2018 mi na děti nedává peníze a odmítá jakoukoliv komunikaci. Dopisy od právníka si nevyzvedává, moje nabídky na vyrovnání odmítá. Pouze mi vyhrožuje jak mi ukáže. Sám s žádnou nabídkou nepřišel. Nevím tedy, co je cílem jeho konání.
Navíc bere manžel od dubna 2018 vysoké dávky steroidů, po kterých má obrovské výkyvy nálad, je bezohledný a ke mě velice arogantní až agresivní.
Máme společné úvěry jejichž splátky jsou v celkové výši 9.021 Kč měsíčně. Další nutné výdaje na provoz domácnosti, které musím hradit jsou v celkové výši 9.289 Kč. Můj příjem je 17.000 Kč, manželův příjem v posledních měsících dosahuje 40.000 Kč měsíčně. V srpnu 2018 mi poslal 7.850 Kč. Z těchto peněz jsem uhradila splátky úvěrů a část plateb na provoz domácnosti. Zbytek peněz, které si manžel nechal ve výši cca 32.000 jsou neznámo kde. Manžel utrácí za nesmysly - v podstatě utrácí společné peníze, protože máme zachované společné jmění manželů SJM.
Na moje urgence o zaslání výživného vůbec nereaguje. Najal si právníka, a společně s ním se rozhodli držet mě co nejdéle bez peněz.
Je začátek školního roku 2018/2019 a já musím dětem zajistit školní pomůcky, oblečení apod. Ani na to mi manžel nijak nepřispěl. Začátek školního roku 2018/2019 mě stál již 12 000 Kč.
24.9.2018 máme soud o svěření dětí do péče a stanovení výživného. Manžel mi vyhrožuje, že bude usilovat o střídavou péči. Dceři sdělil, že proto, aby mi nemusel platit výživné. Přitom bydlí u bratra, který sám bydlí v podnájmu.
Obávám se, že i když mi soud svěří děti do péče, a rozhodne o výživném, manžel mi ho stejně platit nebude. Případně mi bude hradit nějakou minimální částku. Dlužné výživné neuvidím. Také se bojím, že mi přestane dávat peníze i na úhradu poloviny úvěrů, které spadají do SJM.
V současné době nejsem již schopna zajistit dětem žádnou normální životní úroveň. Po zaplacení nutných plateb mi na jídlo pro nás tři zbyde cca 2 000 Lč na celý měsíc. Do toho budu ještě muset dětem uhradit zbytek pomůcek do školy.
Úvěr na zajištění domácnosti a potřeb dětí si prý vzít nemůžu, protože bych ho musela platit sama - do společného jmění to prý nespadne. Společný majetek prý také prodat nemůžu, protože by to mohl manžel právně napadnout. Prý si musím nějak poradit sama, protože neexistuje žádné řešení.
Manžel si ale z bytu společný majetek odnáší. Dokonce z bytu odnáší i věci denní potřeby, které jsem koupila pro nás. Dětem odnesl jejich majetek a nemá se k tomu, aby ho vrátil. Do bytu chodí výhradně v době, kdy není nikdo doma, a prohledává moje osobní věci. Vzhledem k tomu, že byt patří do SJM, tak mu prý nemohu nijak bránit.
Jsem zoufalá, a potřebuji nutně poradit, co mám v takovéto situaci dělat. Jak mám zajistit péči o děti, a jestli se mohu vůbec nějak bránit, nebo jestli si opravdu musím od manžela nechat všechno líbit.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Váš manžel má samozřejmě vůči vašim dětem – stejně jako Vy – vyživovací povinnost. Pokud tuto povinnost dobrovolně neplní, může mu povinnost hradit výživné uložit soud. Je dobře, že jste podala k soudu návrh na svěření dětí do péče a žádost o stanovení výživného. U soudního jednání uveďte, jak dlouho už Vám manžel výživné na děti neplatí (můžete samozřejmě uvést i to, že nijak nepřispívá na domácnost a na Vaše společné půjčky) a že jste od něj za celou dobu, kdy s Vámi nesdílí společnou domácnost, obdržela pouze částku 7.850 Kč. Výživné pro děti totiž můžete požadovat i zpětně (až tři roky) a doporučuji tento požadavek u soudu vznést. Pokud soud svěří dítě do Vaší péče, stanoví také otci výši výživného, kterou Vám má hradit. Pokud by otec dětí přesto soudem stanovené výživné nehradil, můžete ohledně dlužného výživného kdykoliv podat návrh na nařízení exekuce. Výživné by pak bylo sráženo z otcova platu. V případě, že by soud rozhodl o svěření dětí do střídavé péče je možné, že určí výživné Vám oběma. Vzhledem k rozdílu ve Vašich platech je pravděpodobné, že by otci dětí stanovil vyšší výživné než Vám. Vzhledem k věku Vašich dětí by měl soud při rozhodování o tom, komu děti svěří do péče, přihlédnout i k jejich názoru.
Vyživovací povinnost samozřejmě neexistuje jen mezi rodiči a dětmi, ale také mezi manželi. Váš manžel tedy nemá vyživovací povinnost jen k Vašim dětem, ale i vůči Vám. Máte nárok na stejnou životní úroveň jako Váš manžel. Pokud Vám tedy manžel nijak nepřispívá na chod domácnosti, doporučuji ho nejprve písemně vyzvat, aby Vám na chod domácnosti přispíval. V písemné výzvě ho doporučuji upozornit na to, že pokud vám nezačne dobrovolně přispívat, budete nucena se obrátit na soud. V případě, že byste tuto výzvu manželovi nezaslala, nemusel by Vám soud následně přiznat nárok na úhradu nákladů řízení. Pokud Váš manžel nebude na výzvu reagovat a nezačne Vám na domácnost přispívat, podejte k okresnímu soudu v místě manželova bydliště návrh na určení výživného pro sebe jakožto manželku. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek. Opět platí, že pokud by Vám manžel soudem přiznané výživné nehradil, můžete ohledně dlužného výživného kdykoliv podat návrh na nařízení exekuce.
Co se týče společného majetku, který si Váš manžel odnáší z Vaší společné domácnosti, tuto záležitost bude zapotřebí řešit v rámci vypořádání společného jmění manželů (SJM). Pro začátek doporučuji sepisovat si společný majetek, který Váš manžel ze společné domácnosti odnesl. V současné chvíli je majetek vás obou a v zásadě není protiprávní, když manžel užívá majetek sám. Neměl by jej však např. prodat a zpeněžit bez Vašeho vědomí a souhlasu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstěhování manžela a odnášení společného majetku v SJM manželem - jak tomu zabránit?
Prodávání společného majetku jedním z manželů před rozvodem manželství
___

OBČAN-BYDLENÍ
Podnájemní nebo nájemní smlouva - co je výhodnější pro majitele bytu v nájmu?

Četl jsem, že podnájemní smlouva je pro vlastníka bytu mnohem výhodnější než smlouva nájemní. Mám byt v osobním vlastnictví. Mohu se zájemcem o pronájem bytu přímo já uzavřít podnájemní smlouvu?
Případně mohu s někým s rodiny, např. s mojí matkou uzavřít na daný byt smlouvu nájemní a ona uzavře se zájemcem smlouvu podnájemní? Daň z příjmu bych v tomto případě musel přiznat já, nebo matka?
Prosím o radu jak to co nejlépe udělat? S pozdravem Andrej

ODPOVĚĎ:
Nevím, z jakého důvodu by měla být podnájemní smlouva výhodnější. Je to v podstatě úplně to stejné, co smlouva nájemní. Naopak s podnájmem musí souhlasit i vlastník nemovitosti, tedy pronajímatel. Daň z příjmu vždy přiznává ten, kdo má ze závazkového vztahu příjem. Pokud nebudete od matky nic žádat a ona bude od podnájemce vybírat podnájemné, musí danit ona. Pokud byste vy vybíral nájem, musíte danit svůj nájem a pokud by matka dál vybírala podnájem, musí danit i ona svůj podnájem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je pro majitele bytu výhodnější podnájemní nebo nájemní smlouva uzavřená s nájemníkem, nájemcem?
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Nárok na příspěvek na bydlení u předlužené osoby bez práce bydlící v nájmu u člena rodiny (matky, otce, rodičů)

Moje neteř a její manžel (věk 41 a 45 let) jsou v částečném invalidním důchodu ČID. Dohromady berou měsíčně 9400 Kč a splácí z toho několik půjček. Bydlí v domě s rodiči neteře (ti jsou oba ve starobním důchodu, z něhož oba dva splácí v insolvenčním řízení za půjčky). Všichni bydlí na vesnici v domě psaném na matku, kde neteř s manželem mají k dispozici 2 místnosti a kuchyň. Za užívání platí matce nějaké peníze. Žádný majetek nemají. Jaké mají možnosti nějakých dávek, aby vůbec vyžili? Co mají udělat? Nejsou vedeni na úřadu práce. Je toto podmínka dočkat se vůbec nějakých příspěvků? Četla jsem, že jedním ze způsobů je uzavřít s matkou (majitelkou domu) smlouvu o pronájmu užívaného bytu a pak někde žádat příspěvek na tento nájem. Kam mají jít, co mohou žádat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tonu, že z Vašeho dotazu nevyplývá, že by Vaše neteř s manželem pečovali o nezaopatřené děti, budu předpokládat, že jejich domácnost tvoří pouze dospělí. V takovém případě by připadal v úvahu pouze příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu nebo domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jejich domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. K žádostí o příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které v bytě/domě mají trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pokud mají v domě trvalé bydliště i rodiče Vaší neteře, bude zapotřebí požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob – jinak by Vaše neteř musela úřadu práce doložit i jejich příjmy.
Aby tedy mohla Vaše neteř (nebo její manžel) žádat o příspěvek na bydlení, musela by se nejprve stát nájemcem domu – uzavřít s majitelkou domu nájemní smlouvu – a mít zde trvalé bydliště. Je také zapotřebí, aby obě domácnosti měly samostatný elektroměr, plynoměr, vodoměr apod. , aby Vaše neteř mohla doložit, kolik samostatně spotřebují vody, plynu elektřiny. Pokud to tak není a energie hradí společně, mohla by o příspěvek na bydlení požádat majitelka domu.
Pokud by se nepodařilo získat příspěvek na bydlení, další možné jsou dávky pomoci v hmotné nouzi – základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda Vaše neteř a její manžel mají peníze na bankovním účtu, zda vlastní (ne) movitý majetek, jestli mají uzavřené stavební či životní pojištění apod. Nedokáži tedy předem posoudit, zda by nárok na dávku získali či nikoliv. I v tomto případě platí, že by museli požádat úřad práce o vyloučení neteřiných rodičů z okruhu společně posuzovaných osob, jinak by museli dokládat i jejich příjmy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na sociální dávky u předlužené osoby bez práce bydlící v nájmu u člena rodiny (matky, otce, rodičů)
___

OBČAN-DLUHY
Dodatečné uzavření smlouvy o půjčce u již spláceného dluhu

Čeká nás soud. 2010 vznikla ústní smlouva o půjčce a později se udělala smlouva písemná, ale již s datem 2013 a na částku, která byla k tomuto datu ještě dlužná (původní částka minus splátky uhrazené od roku 2010 do uzavření písemné smouvy). Je smlouva platná? Dlužník se k žalobě vyjádřil - uznal, že peníze dluží a chce je nadále splácet, ale taky prozradil, že dluh splácí od roku 2010 - čili před uzavřením smlouvy.
Nevím teď jestli se to bude u soudu nějak rozmazávat a co vlastně tedy tvrdit. Ke vší smůle má dlužník splátky ode mě podepsané od roku 2010. Vymlouvat se na jiné drobné půjčky, které předtím byly uhrazeny a že tento dluh skutečně vznikl až v roce 2013 a peníze byly v tom dni předány? Nebo říct, že ustní dohoda byla splatnost 5 let a jelikož 3 rokY už uplynuly proto se smlouva napsala s aktuální částkou a s aktuálním datem, splatnost 2 roky? Nebo je smlouva tak dobře? Zpětně si myslím, že se to mělo jmenovat asi uznání dluhu. Náš právník k tomu nic neřekl, ale vím, že toto datum je důležité pro běh promlčecí lhůty. Jiný právník mi řekl, že je to špantě, že tam měl být datum 2010 a částka celá i když se to sepisovalo v roce 2013. Mám z toho smíšený pocit, za dva dny je soud. Děkuji za info, Evelína
(Interní poznámka správce: PUBLIKOVAT 05/2019)

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru v tom není žádný problém, pokud jste si sepsali smlouvu v roce 2013 na částku, která ještě nebyla uhrazena, není to nic proti ničemu. U soudu bych tedy řekla pravdu, tj. že jste půjčili v roce 2010 a na zbytek jste si sepsali písemnou smlouvu v roce 2013. nevidím žádný důvod pro to, že by to mělo něčemu vadit a nějak Vás poškodit, že uvedete pravdu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ústní smlouva o půjčce s dodatečným sepsáním písemné smlouvy a splácení dluhu před sepsáním smlouvy - vliv na platnost smlouvy
___

RŮZNÉ-STAVBY
Jak zrevitalizovat panelový dům bez stavební dokumentace - nenašela se na stavebním úřadě ani u stavitele

Koupili jsme v panelovým domě byt od města a zjistili jsme, že nemáme projektovou dokumentaci stavby. Firma Bytes, která zpravuje městské byty, nám zdělila, že ji nemůžou najít a ať se obrátíme na stavební úřad.
Na stavebním úřadě nám řekli, že nemůžou projektovou domumentaci najít a zkusí dohledat v archivu. Tam se bohužel také nic nenašlo.
Chtěli bychom provést celkovou revitalizaci panelového domu, ale bez tohoto dokumentu to zřejmě nepůjde.
Můžete prosím poradit, jak jinak získáme projektovou dokumentaci nebo jak máme dále postupovat pro získání tohoto
dokumentu? Děkuji, Anton

ODPOVĚĎ:
Pokud se nepodaří projektovou dokumentaci současného stavu (podoby) stavby dohledat, je nezbytné ji nechat znovu vyhotovit. Tzn. musíte nechat vyhotovit dokumentaci skutečného provedení bytu, která bude osvědčovat aktuální stav.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rekonstrukce panelového bytu bez existující staré stavební dokumentace - jak ji získat, aby mohla rekonstrukce začít?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Investování do nemovitosti manžela, manželky před manželstvím a nárok na vydání investice při rozvodu manželství

Od roku 2000 do svatby v roce 2004 jsem investoval do rodinného domu exmanželky. Na jakou výši resp. v procentech mám nárok žádat? Může být jako důkaz také to že jsem dával z výplaty např vždy 30% na rekonstrukci domu? Děkuju. Antonín

ODPOVĚĎ:
Pokud jste investoval finance pocházející z Vašeho příjmu, máte právo žádat polovinu investic vložených do domu. Zde je důležité soudu předložit důkazy, z nichž bude vyplývat výše investic. Nejlépe výpisy z bankovního účtu. Pokud uvádíte, že jste dával 30% z výplaty, jistě to jako důkaz sloužit může, pokud je to něčím doložitelné - výpisy z účtu či např. čestné prohlášení manželky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrování z investic do bytu, domu, nemovitosti manžela, manželky z výlučných peněz jednoho z manželů
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Vydědění potomka z důvodu marnostratnosti - vedlejší doložka závěti, doložení času

Jsme v situaci, se kterou si jako zůstavitelé ani po návštěvách tří různých notářů nevíme rady. Máme sepsanou závěť, kde dědíme jako manželé "jeden na druhého". Takže i tak má náš jediný syn zákonný nárok na 1/16 dědictví. Vzhledem k jeho marnotratnému způsobu života chceme využít vedlejší doložku v závěti - doložení času dle § 1565 občanského zákoníku platného v současné době a to tak, že pozůstalý rodič by byl povolán jako přední dědic a doložení času by vlastně končilo jeho smrtí. Brání prosíme něco v dědickém právu tomuto opatření? K dotazu nás vede naše nechuť sledovat, jak náš jediný syn nehospodárně nakládá s veškerým dědictvím. Psychicky již tuto představu nezvládáme.
Pozn. platbu 400 Kč jsme dnes (10.11.2018) provedli službou Paypal, platba byla potvrzena tak snad je vše v pořádku, pak se nám nějak zasekl počítač a nevěděli jsme jak dále. Nejsme počítačová generace.
děkujeme za odpověď, syna nechceme ošidit o nemalé dědictví a chceme, aby ho dostal až po smrti nás obou.

ODPOVĚĎ:
Daná otázka je otázkou výkladu a může se stát, že s ohledem na názory tří různých notářů taková závěť v budoucnu stejně skončí u soudu jako výkladová otázka. Dle mého názoru takové opatření možné není, jelikož by to vlastně znamenalo, že syn jako neopomenutelný dědic po zemřelém rodiči nic nedědí, a tím je vyděděn. K dané věci zatím judikatura neexistuje, proto neznám jednoznačnou odpověď a tuto Vám pravděpodobně nedají ani notáři.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění mezi manželi a vynechání zákonného dědice pro marnotratnost (§ 1565 občanského zákoníku)
Vynechání marnotratného potomka z dědictví, dědického řízení - vedlejší doložka závěti, doložení času
___

RŮZNÉ-STAVBY
Postavení ocelového kontejneru na pozemek s inženýrskými sítěmi - může se to nebo ne?

Prosím o dotaz týkající se využití pozemku. Zakoupil jsem v minulosti drážní pozemek, kde jsem si postavil větší garáž (na obrázku stojí vpravo, ale dosud tam není). Pozemek má rozlohu asi 400 m2. Je hustě zasíťován, plyn elektrické vedení, kanalizace, je v průmyslové zóně a je veden jako ostatní plocha. V územním plánu je zařazen do plochy využitelné s dopravou. Na nezasíťovaných místech, které jsou jiných vlastníků, umožnili postavení garáží, vlevo i vpravo. Jelikož jsem pozemek kupoval s nějakým záměrem, ale ty bohužel z důvodu hustého zasíťování není možné uskutečnit, musel jsem původně 100 m2 garáž-dílnu zmenšit na asi poloviční výměru.
Garáž-dílna, je normálně napojena na elektrickou energii, vodu i odpad do jímky. Zbývá mi tedy asi 350 m2 zasíťované odstavné plochy. Chtěl bych ji nějak využít a proto se ptám.
Pokud bych na tuto plochu rozmístil např. ocelové kontejnery pro možnost uskladnění např. pneumatik a jíného automateriálu, jeden kontejner by byl uzpůsoben, jako přijímací kancelář pro zákazníky a velká nově postavená garáž jako dílna na přezouvání aut, porušil bych nějaký předpis, který stanoví, že na hustě zasíťovaných pozemcích nesmí nic stát, stavět atd. ? Jde mi o to, jestli v případě, že nakoupím kontejnery a umístím je na tuto plochu, jestli poruším nějaký předpis. Děkuji velice za odpověd Arnošt

ODPOVĚĎ:
Ano, za určitých podmínek byste se skutečně mohl dostat do konfliktu s platnou právní úpravou.
V první řadě je vhodné vyjasnit otázku, zda by Vámi zmiňované kontejnery splňovaly znaky stavby či nikoli. Dle § 2/3 stavebního zákona se totiž za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají (mimo jiné) montážní činností, přičemž se může jednat například i o výrobky plnící funkci stavby.
Z dotazu nevyplývá, zda mají být kontejnery nějakým způsobem zakotveny v zemském povrchu (například zemními vruty apod.) či zda se bude jednat o věci movité.
Tuto otázku Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor pro Vás bude určující. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že kontejnery splňují znaky stavby (ve smyslu stavebního zákona), bude jejich instalace na pozemku případně vyžadovat i příslušné přivolení stavebního úřadu.

Obecně platí, že na pozemcích, kterými vedou vodovody, kanalizace a energetické sítě, je možné realizovat stavební a další činnost, ovšem pouze po předchozím souhlasu provozovatelů kanalizací, vodovodů a energetických sítí.
1/ Vodovody a kanalizace:
Dle § 23/5 písm. a) a c) zákona o vodovodech a kanalizacích je možné v ochranném pásmu vodovodu a kanalizace:
- provádět zemní práce,
- provádět stavby,
- umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
- provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
- provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatele.

Výše uvedený výčet činností je natolik obsáhlý, že Vámi popsaný záměr bude pravděpodobně možné zařadit hned do několika kategorií (tedy bez ohledu na to, budou-li kontejnery představovat stavby či nikoli).
Domnívám se proto, že v případě vodovodů a kanalizací bude zapotřebí, abyste získal souhlas jejich vlastníků či provozovatelů v každém případě. Nepodaří-li se Vám tento souhlas získat, můžete se ve stejné věci obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad), který může tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a stanovit případně speciální podmínky (§ 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
V první řadě Vám nicméně doporučuji kontaktovat vlastníka vodovodu a kanalizace, popř. jejich provozovatele, a svůj záměr s nimi konzultovat, neboť dle § 23/7 zákona o vodovodech a kanalizacích máte právo na informace o případném střetu Vašeho záměru s ochranným pásmem vodovodu či kanalizace.

2/ Elektrizační soustava:
Dle § 46/8 písm. a), c) a d) energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
- zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení,
- skladoovat hořlavé a výbušné látky,
- provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
- provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Váš záměr bude opět patrně možné zařadit hned do několika z těchto kategorií.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen (§ 46/11 písm. b) energetického zákona).
Ani v tomto případě tedy není realizace Vašeho záměru zcela vyloučena, je nicméně nezbytná konzultace s provozovatelem příslušného elektrizačního zařízení.

3/ Plynárenská soustava:
Dle § 68/3 energetického zákona je každý povinen v ochranném pásmu i mimo ně zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen (§ 68/4 písm. b) energetického zákona).
Prakticky stejná pravidla se pak vztahují rovněž na bezpečnostní pásma plynárenské soustavy (§ 69/3 písm. b) energetického zákona).
I v tomto případě je tedy nezbytné, abyste svůj záměr konzultoval s provozovatelem příslušné plynárenské soustavy.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení ocelového kontejneru - kdy jde o movitost a kdy o nemovitost, nemovitou věc?
Postavení ocelového kontejneru na pozemek - je nutné vyjádření vodohospodářů, majitele kanalizace a elektrárny?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Je možné použít nahrávku souseda, sousedky fotopastí jako důkaz u soudu? (sousedé neví že je fotopast nahrála)

Se sousedkou máme dlouhodobý problém kdy nám dělá spoustu malých schválností. Snažím se jí nevšímat, aby vše kvůli maličkostem neeskalovalo, ale teď dochází k tomu, že nám začala házet ovoce když tam nejsme z jejího pozemku přes plot na náš pozemek. Nejprve jsem jen pojal podezření když se na zahradě začla vyskytovat jiná jablka než jsou z našich jabloních. A teď můj dotaz: Umístil jsem cca 3 metry od plotu fotopast, tak, aby koukala na plot v místě kde pravděpodobně k přehazování dochází, ale samozřejmě snímá i část jejího pozemku, který je vidět za plaňkovým za plotem.
JEDNÁ SE O ZADNÍ ČÁST JEJÍ ZAHRADY KAM V PODSTATĚ NECHODÍ JENOM POUZE ZA ÚČELEM SEKÁNÍ TRÁVY NEBO PRÁVĚ SBĚRU JABLEK APOD. Fotopast začne snímat na základě pohybu který je za plotem to znamená, že přijde k plotu z její strany, fotopast začne hahrávat a samozřejmě jak jsem předpokládal začne sbírat svoje jablka a hází je přes plot k nám. Je to vidět zcela zřetelně a jednoznačně.
Můžu tento záznam použít jako důkaz že dochází ze strany sousedky k znečišťování našeho pozemku, nemůže mně potom ona napadnout, že ji neoprávněně nahrávám na jejím pozemku a fotopast bere i její pozemek a tím narušuji její práva i když jsem tento technický prostředek nasadil pouze na omezenou dobu a právě za tímto účelem. Nemůžu však důkaz o tomto jejím konání pořídit jiným důkazním prostředkem např na mobilní telefon nahráním z ruky ve chvíli kdy to dělá jelikož v naší přítomnosti to nedělá, pouze když odjedem, tak toto byl a je jediný způsob, jak ji z tohoto jednání usvědčit, ale jestli toto můžu potom také použít při dokazování tohoto jejího jednání. Nemůže mně někdo potom napadnout u úřadu pro ochranu osobních údajů a nebo obvinit z protizákonného jednání a pod? Popřípadě jakého přestupku nebo porušení zákona se tímto dopouští a když by jsem se rozhodl to již řešit, kam se obrátit? Moc děkuji za radu. Artur.

ODPOVĚĎ:
Existuje judikatura (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.10.2013, č. j. Afs 40/2012-68), z níž vyplývá, že pokud nelze důkaz opatřit jinak a jednáním obviněného z přestupku dochází skutečně k protiprávnímu jednání, pak i nahrávku bez vědomí obviněného z přestupku použít lze. V rámci případného řešení ochrany osobních údajů se bere v úvahu, že stěžovatel - v tomto případě sousedka - se dopouštěla protiprávního jednání, a i kdyby si stěžovala, její stížnost by nebyla s ohledem na její protiprávní jednání úspěšná. Nebála bych se tedy použít důkazy z fotopasti, je třeba zdůraznit to, co uvádíte, že jste ji instaloval pouze na nezbytně nutnou dobu pro pořízení důkazního materiálu. Obraťte se tedy na Policii, která věc bezpochyby vyhodnotí jako přestupek a postoupí přestupkové komisi.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Videonahrávka souseda, sousedky jako důkaz k soudu - přestupek proti občanskému soužití (záměrné znečišťování pozemku souseda shnilým ovocem)
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
SMS jako důkaz - přiznání se k trestnému činu

Chtěl jsem se zeptat na důležitost důkazního materiálu jakou je sms zprava. Byl jsem majitelem baru v kterém jsem měl hrací automaty. Obsluha na noční směně prohrála nemalou částku a ještě vzala z tržby peníze a hrála automaty jinde. Později se ke všemu přiznala ale formou sms. Můžu tuto sms s přiznáním použit v návrhu na vydání platebního rozkazu? Jaký by jste doporučoval postup.
Děkuji Bartoloměj

ODPOVĚĎ:
Jako důkaz může posloužit značné množství věcí, např. i sms. Je ovšem podstatné, zda lze jasně dovodit, že sms psala ta konkrétní osoba (že např. byla odeslána z jejího mobilního telefonu, popř. se tato osoba do sms podepsala apod.), a samozřejmě i obsah sms zprávy. Toto pak může být použito v soudním řízení jako důkaz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být přiznání spáchání trestného činu v SMS použito jako důkaz u soudu nebo v trestním řízení u Policie?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Vrácení zboží zakoupeného v kamenném obchodě, zboží nemá očekávané vlastnosti - může prodávající odmítnout vrácení peněz a trvat aby si kupující koupil jiné zboží ve stejné hodnotě?

Mám jednoduchý dotaz, týkající se nákupu v hotovosti v obchodě Planeo se spotřebiči. Zakoupil jsem navigaci do auta. Prodavač mi ji nepředvedl, protože, byla zabalená v krabičce protože obchod Planeo tyto drobné věci nepředvádí. Po zaregistrování spotřebiče přes internet jsme navigaci spustili. Navigace má matnou obrazovku a tudíž velmi špatně viditelný obraz a nejasné barvy. Okamžitě jsme navigaci šli asi po dvou hodinách vrátit, že nejsme spokojení. Sepsali jsme s vedoucím reklamaci, kdy chtěl od odborné firmy zjistit jestli je navigace vpořádku. Dohodli jsme, (byl jsem rád, že na to vůbec přistoupil) se že pokud bude vpořádku, vyberu si zboží dle výše ceny navigace. Servisní společnost potvrdila bezchybnost výrobku a zároveň byla zrušena registrace výrobku na internetu. V současné době jsem v situaci, že si musím vybrat jiný výrobek. Bohužel já ale již o jiný výrobek nemám zájem a chtěl bych vrátit peníze. Dokonce i v reklamačním protokolu, mám zaškrtnuto - vrácení peněz.
Nechtěl bych se s panem vedoucím přít a proto bych chtěl vědět, zda-li mám dle nějakého paragrafu nebo ustanovení, možnost vrátit nepředvedený výrobek, nebo výrobek, který nesplňuje mé očekávání i když je dle servisní společnosti vpořádku. Bohužel dnes (10.11.2018) je dost běžné, že zakoupený výrobek vám ani nepředvedou a vy později zjistíte, že výrobek není to co se prezentuje. Je tedy nějaká lhůta pro možné okamžité vrácení výrobku i peněz i přesto, že je výrobek zakoupený v kamenném obchodě. ? Upozorňuji, že jsme navigaci šli vrátit ještě ten den po zaregistrování a vyzkoušení doma, což bylo asi 1,5-2 hod. Nebo má vedoucí pravdu a bude trvat na zakoupení nového výrobku třeba i s doplatkem? Děkuji za odpověď, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že kupující nemá nárok na vrácení zboží oproti zaplacené kupní ceny při koupi zboží v kamenném obchodě. 14 denní lhůta na vrácení zboží se vztahuje pouze na zboží zakoupené na internetu. Možnost vrácení zboží v kamenném obchodě je dána pouze v případě, že takovou možnost dobrovolně nabízí prodávající, např. na prohlášení u poklady či na účtence.
Zboží není možné vrátit ani z důvodu, že nesplňuje Vaše očekávání. Jako kupující jste měl právo požadovat, aby navigace byla před Vámi překontrolována a aby byly předvedeny její funkce.
Možnost výměny za jiné zboží tedy považuji pro Vás za nejvhodnější řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vrácení zboží koupeného v kamenném obchodě z důvodu nevyhovujících vlastností - kupující místo vrácení peněz nutí ke koupení zboží ve stejné hodnotě - může to kupující odmítnout a trvat na vrácení peněz?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu, domu, nemovitosti rodičem a vrácení daru z důvodu hrubého chování obdarovaného vůči dárci, dárcům

Moje mamka má další dva sourozence, jeden bratr žije v zahraničí, nestýkají se a druhý bratr v ČR, který si to ještě během života jeho otce uměl zařídit tak, aby majetek jeho rodičů 2 byty, chatu, aj. , byly přepsány na něho, bez vědomí ostatních sourozenců. Důležité je dodat, že byl i jejich opatrovník, po smrti otce se už stará jen o matku, ale to velmi zanedbává a ve finále se o ní stará hlavně moje mamka. Dá se říct, že snad nikdy legálně nepracoval a žil z různých příspěvků, které dostával jako opatrovník. Strýc už stihl jeden byt přepsat na svoji dceru, druhý byt, kde žije zatím jeho nemocná matka, je na něho a má tam už i trvalé bydliště.
Moje mamka ani její další bratr, co žije v zahraničí, nedostali nic. Bábi by teď proti strýci, kterému všechno přepsali, nešla, velmi se ho bojí, ví, že udělali hloupost, že všechno to bylo jen divadýlko a teď už mu je bábi jen přítěží.
Lze zpětně ještě něco napadnout? Nebo je to svobodná vůle rodičů co komu dají, i když byli ovlivněni jeho chováním, které se po přepsání výrazně změnilo k horšímu? Je ještě nějaká možnost? Děkuji, Evženie

ODPOVĚĎ:
Jediná možnost, jak případně majetek získat zpět, je institut vrácení daru. To by ale museli učinit dárci a zejména by zde musel existovat důvod - tj. že se obdarovaný chová k dárci velmi hrubě, je třeba soustavné hrubé jednání takové intenzity, která se příčí dobrým mravům. Jiná možnost neexistuje.
Obecně platí, že za života může člověk se svým majetkem pořídit jakkoliv, takže nikdo jiný, než dárce, nemůže učinit žádný úkon, kterým by bylo darování za života dárce zneplatněno a fakticky tedy může dojít k tomu, že všechen majetek získá jediný potomek a ostatní nic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování majetku rodičmi jednomu potomkovi a právo ostatních sourozenců na vyrování po smrti rodičů
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Vystěhování manžela z bytu manželky - může to udělat, když má manžel vlastní byt, dům, obytnou nemovitost?

Manželství jsme uzavírali 5.8.2018, nyní (10.9.2018) chci podat žádost o rozvod, manžel nesouhlasí. Děti spolu nemáme, veškeré nemovitosti jsme nabyli před manželstvím. Bydlíme v mém bytě, který mám ve výlučném vlastnictví, nabytý před manželstvím. Manžel má svůj byt o tři ulice ode mě a tráví tam většinu času. Používá ho jako kancelář, chodí domů jen přespat, ve svém bytě má i většinu svých věcí, u mě tak jeden kufr. Ve svém bytě má i trvalé bydliště.
Odejít z mého bytu nechce. Můžu ho nějakým způsobem přestěhovat do jeho volného bytu a vyměnit zámky? Nesplňujeme půlroční podmínku, že spolu nežijeme. Pokud ho nebudu moci přimět odejít, mám nějaké právo alespoň na půlku nájmu? Nemůže přeci bydlet úplně zadarmo. A pokud bude dělat nějaké naschvály, dá se nějakým způsobem bránit? Z předchozího manželství mám 16 letou dceru a nechci, aby se dívala na to, co se doma děje. Musím ještě podotknout, že manžel mě psychicky týrá, má sklony k alkoholismu a řeší každou korunu. Dcera se vůbec nebaví s chlapci a nechce o nich ani slyšet, bojím se o ni do budoucna. Děkuji, Františka

ODPOVĚĎ:
Bohužel i když bydlíte ve Vašem bytě, vedete v něm jako manželé rodinnou domácnost a dokud nejste rozvedeni, těžko se manžela zbavíte. Je třeba podat návrh na rozvod a teprve po rozvodu ho můžete vystěhovat. Nevadí, že nesplňujete podmínku 6 měsíců, jelikož se manžel rozvést nechce, budete se stejně rozvádět sporným rozvodem, a tam se zjišťují příčiny rozvratu manželství a žádná lhůta pro společné žití či trvání manželství zde není. Dokud jste manželé, nemůžete po manželovi chtít nájem. Můžete na něm ale požadovat příspěvek na rodinnou domácnost, pokud Vám vůbec žádné peníze nedává. To by se muselo řešit soudně, nicméně se dá čekat, že než v této věci soud rozhodne, budete rozvedeni.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společná domácnost manželů - může jeden z manželů vystěhovat druhého ze společného obydlí vlastněného jen jedním z manželů?
___

OBCHOD-DANĚ
Vratka penzijního doplňkového spoření - vliv na nezdanitelnou část základu daně

Každý spořící do penzijního doplňkového spoření má nárok na vratku 12.000 Kč za každý rok spoření. Já mám za 2013-2018 5 certifikátů k proplacení. Daňový servis penzijního fondu nabízí vyřízení vratky jen pro zájemce se zaměstnáním; snížením základu. Vrátila jsem se po 30 letech práce u japonských firem v zahraničí a jsem od té doby bez příjmů ze zaměstnání, či pronájmu, jak tady tak ze zahraničí a bez sociálních dávek. Žiji tedy a platím si PF pouze z výnosu prodeje nemovitosti (pod 5.000.000 Kč), kde jsem trvale bydlela před návratem domů do České republiky v r. 2011 a z úroků spořicích účtů, které jsou pod zdanitelným limitem 100.000 ročně. Jsem 62letá, svobodná. Všude po EU se vratky poplatníků bez příjmů či jen s příjmy ze spořicích účtů mohou realizovat nejdéle do 5 let od vzniku. OP mám, ale nemám ještě DIČ, a jelikož se nejedná ani o "řádné" či jiné povin. přiznání, mám tyto kolonky vynechat a zaškrtnout jen 3. oddíl, položku č. 48, a DAP přílohy; 9. řádek ; 5x doplňk. spoř. a poté vyplnit posl. odst. ¨Přeplatek´? A předložit žádost kdykoliv během roku? Nebo formulář č. 5466-A_12; sloupce: 1. období a 4. datum cert. a 5. - 12K?

ODPOVĚĎ:
Bohužel se nejedná podle právní úpravy ČR o vratku. Legislativní úprava příjmových daní je v rukou každého členského státu EU samostatně, nejedná se o harmonizovanou daň jako v případě DPH. U nás se jedná o tzv. nezdanitelnou část základu daně (položka snižující základ daně) podle §15 zákona o daních z příjmů.
V případě doplňkového penzijního spoření se částky, které přesahují hranici, od které náleží maximální státní příspěvek, mohou odečíst od základu daně. Pokud můžete odečít 12.000 Kč, dosáhnete úspory na dani 1.800 Kč (15 %). "Vratky" dosáhnete jen pokud jste předtím odvedla zálohu na daň z vyššího základu, který se Vám nyní snižuje vlivem odečítatelné položky a tím dojde k přeplatku na daní - tedy ke vratce. Pokud nemáte dostatečný základ daně, buď ze zaměstnání nebo samostatné činnosti, nelze odpočet celý využít (nelze jít do záporného základu daně a dosáhnout daňového bonusu).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, zdanění u doplňkového penzijního spoření a přeplatek daně, vratka
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jaká je minimální šířka příjezdové cesty k rodinnému domu, rodinné nemovitosti?

2009 jsme koupili dům a obec nám přislíbila, že příjezdovou cestu můžeme odkoupit. V roce 2018 jsme to začali řešit a sousedka je proti, ale důvod nám neřekla. Jde o naší jedinou příjezdovou cestu. Mám strach, že si na nástěnce nevšimnu, kdyby ji obec chtěla prodat sousedce. Kdyby si koupila jen část cesty, což asi i než jsme se nastěhovali chtěla, nemohlo by k nám zajet větší auto např. složit uhlí, stavební materiál. Přesto bych si radši alespoň část pozemku odkoupila, když nechce, abych sousedila s jejich pozemkem, nechat tam volný, obecní cestu. Jak velká ta cesta musí být? Může i tak podat námitku při odkupu, že s tím nesouhlasí, když se sousedovic pozemkem bych přímo nesousedila? Co se stane, když podám žádost na obec a sousedka dá námitku – automaticky mi žádost zamítnou nebo sousedka musí uvést důvod a obec to posoudí a i přes její nesouhlas může pozemek prodat? Když zkusím dát žádost na odkup celého pozemku, budu s ní sousedit a dá námitku, moje žádost bude automaticky zamítnutá? Moc děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu nevyplývá, zda na předmětném obecním pozemku již existuje nějaká příjezdová cesta, nebo zda byste zde chtěla příjezdovou cestu vybudovat teprve v budoucnu.
Co se týče minimálních parametrů příjezdové cesty, lze odkázat na § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci (nebo souvislé skupině těchto staveb) musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Pokud na předmětném obecním pozemku již nějaká příjezdová komunikace existuje, předpokládám, že se jedná o účelovou komunikaci. V takovém případě upozorňuji, že tuto pozemní komunikaci jste oprávněna užívat běžným způsobem, a to bez ohledu na to, zda tato pozemní komunikace patří obci či někomu jinému (popř. zda každá část této komunikace náleží jinému vlastníkovi). Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
I pokud by tedy Vaše sousedka od obce odkoupila část příjezdové cesty, nemohla by Vám bránit v jejím užívání (což samozřejmě platí i obráceně).
Pokud si nejste jista, zda na předmětném obecním pozemku existuje pozemní komunikace či nikoli, můžete se s dotazem obrátit na místně příslušný silniční správní úřad (městský úřad), který by měl vést evidenci všech pozemních komunikací na svém území.
Co se týče sousedčina nesouhlasu s tím, abyste odkoupila obecní pozemek (či jeho část), je nutné si uvědomit, že takový sousedčin nesouhlas je zcela irelevantní.
Pakliže se obec rozhodne prodat část svého majetku, nemusí se ohlížet na to, co si o tomto záměru kdo myslí, tzn. že případný nesouhlas (resp. námitky) Vaší sousedky nemohou na rozhodnutí obce ničeho změnit. Obec v tomto případě vystupuje jako vlastník, přičemž je věcí jejího výsostného rozhodnutí, zda a komu část svého majetku prodá, popř. za jakých podmínek. Prodej obecního majetku nepředstavuje žádný typ správního řízení, obec proto není povinna se vypořádávat s případně obdrženými námitkami.

Obec musí při prodeji části svého majetku samozřejmě dodržovat určitá pravidla. Ta jsou vtělena do § 39/1 a 2 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- záměr obce prodat hmotnou nemovitou věc (například tedy pozemek) ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky,
- záměr prodat hmotnou nemovitou věc může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým,
- pokud obec svůj záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné,
- při prodeji se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá.

Pokud projevíte zájem o koupi obecního pozemku či jeho části, neměla by obec vůbec přihlížet k případnému nesouhlasu Vaší sousedky. Pakliže projeví o obecní pozemek či jeho část zájem i Vaše sousedka, bude tento pozemek (jak předpokládám) prodán tomu zájemci, který nabídne vyšší cenu.
Některé obce zveřejňují svůj záměr prodat určitý pozemek nejen na úřední desce svého obecního úřadu, nýbrž osloví dopisem i vlastníky těch pozemků, které s prodávaným obecním pozemkem sousedí.
Máte-li obavu, že byste mohla na úřední desce obecního úřadu přehlédnout oznámení o záměru prodat předmětný obecní pozemek či jeho část, můžete obec předejít a sama se na ní dopisem obrátit s návrhem na prodej, resp. odkup předmětného obecního pozemku či jeho části. V tomto dopise nabídněte cenu za 1 m2 a požádejte obec, aby se k Vaší nabídce písemně vyjádřila (případně můžete zmínit, že jste například ochotna nabízenou cenu ještě zvýšit).

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může občan požádat o odkoupení příjezdové cesty na obecním pozemku do soukromého vlastnictví?
Může soused znemožnit prodej obecní příjezdové cesty k sousednímu domu soukromé osoby?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit děti z prvního manželství manžela, manželky (dědění bytu, domu, nemovitosti)

Po dobu trvání manželství jsem zakoupila rodinný dům, který jsem zaplatila z dědictví po mém otci. Dům je nyní součástí SJM. Zajímá mě jak by se tato nemovitost vypořádávala v případě manželova úmrtí. Společně máme 2 děti a manžel z předchozího manželství 2 zletilé děti. Děkuji, Galina.

ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost vedena v evidenci nemovitostí jako SJM, pak by v případě manželova úmrtí polovina domu zůstala Vám jako manželce a druhou polovinu byste se s dětmi dělila rovným dílem, není rozhodné, jestli jsou děti ze současného či předchozího vztahu. Tedy o manželovu polovinu byste se dělila Vy a 4 děti.
Pokud byste chtěla, aby nemovitost vůbec do dědického řízení nešla, můžete u notáře sepsat notářským zápisem zúžení SJM a nemovitost můžete přepsat pouze na Vás.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout dědění dětí z prvního manželství manžela

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Vydržení pozemku přislíbeného kdysi předsedou národního výboru občanovi pokud ho oplotí

V 08/2010 na mě rodiče převedli vlastnická práva pozemku a budov na něm. Podle katastru nemovitostí sousedí pozemek s obecní cestou. Krátce po nabytí vlastnictví jsem u některých sousedů v ulici zjistil, že jim přibyl pruh pozemku cca 2m široký směrem k obecní cestě. Při kontrole hranic pozemků s leteckou fotomapou se ukázalo, že 2m široký pruh vedle cesty je ve vlastnictví obce. Dotaz na mého otce: v sedmdesátých letech se s předsedou národního výboru dohodli, že danou část pozemku obec přenechá majitelům pozemků přilehlých, pokud na hranici vybudují plot a obec nebude muset budovat obrubník kolem cesty. Dohoda byla pouze ústní a nebyla zanesena do katastru. Je možné si tento pozemek nárokovat vydržením nebo se raději dohodnout? (Případně použít možnost vydržení jako argument při jednání? ) Děkuji, Alan.

ODPOVĚĎ:
Ano, pozemek si lze nárokovat z titulu vydržení, pokud je prokazatelné, že jste pozemek po celou dobu skutečně užíval Vy nebo Vaši předkové. Prakticky by to ale bylo zavedeno do katastru nemovitostí pouze na základě dohody nebo soudního řízení o určení vlastnického práva z titulu vydržení. Soudnímu sporu je s ohledem na jeho nákladnost a dlouhé trvání lepší se vyhnout, proto pokud to jen trochu lze, doporučuji věc vyřešit dohodou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení obecního pozemku dlouholetým užíváním a příslibem od někdejšího předsedy národního výboru obce, města
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zákaz výsadby keříků na soukromé vlastní předzahrádce přikázaný obcí, městem - jak se bránit?

Koupili jsme řadový domek se zahrádkou, kterou lze oplotit jen na úroveň domu. Oplocení předzahrádek je dle obce nepřípustné. Naše předzahrádka však těsně sousedí s průchodem v protihlukové stěně. Přes pozemek nám vlastně neustále někdo chodí, jelikož není vyznačena hranice pozemku. Vysadili jsme po obvodu předzahrádky keříky, ale bylo nám obcí nařízeno je zlikvidovat, jelikož prý nejsou přirozeným porostem krajiny. Na předzahrádce si nesmíme postavit ani zahradní domek či přístřešek na auto. V konečném důsledku máme tedy koupený pozemek, jehož pětinu vlastně nemůžeme nijak využít. Lze se proti rozhodnutí obce nějak bránit? Je skutečně možné, aby nám obec zakázala pěstovat nějaké keře? Děkuji, Darina.

ODPOVĚĎ:
Aby bylo možné Vaší situaci řádně posoudit, je nezbytné, abyste zjistila, na čem obec zakládá svou argumentaci.
Co se týče stavebního využití předzahrádky, je možné, že platný územní plán obce skutečně stanoví v tomto ohledu určitá omezení. Je-li tomu tak, je požadavek obce oprávněný. V tomto ohledu Vám proto doporučuji oslovit obec s dotazem, na čem svůj zákaz staví, tzn. vychází-li z nějakého právního předpisu, platného územního (či např. regulačního) plánu, z obecně závazné vyhlášky či z něčeho ještě jiného.
Co se týče zákazu vysazení keřů, je mé doporučení de facto stejné – vyzvěte obec, nechť Vám sdělí, jaký právní předpis, jaká část platného územního (či regulačního) plánu, jaká obecně závazná vyhláška
či co jiného jí dle jejího názoru opravňuje k tomu, aby Vám zakazovala vysadit na svém pozemku keře.
K tomu, aby bylo možné obci případně právně vzdorovat, je zapotřebí zjistit právní názor obce, resp. získat informace o tom, proč obec jedná tak, jak jedná.
Až tyto informace zjistíte, obraťte se, prosím, na naší poradnu s doplňujícím dotazem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zákaz výsadby keříků a zákaz oplocení soukromé předzahrádky - může to obec zakázat kvůli územnímu plánu?
Vliv územního plánu na nemožnost oplocení předzahrádky a zasazení keřů, keříků na předzahrádku
___

OBČAN-BYDLENÍ
Bývalý předseda SVJ vybral peníze SVJ bez vědomí a souhlasu nového předsedy, výboru a členů SVJ - je to krádež?

Obracím se na vás s vyřešením sporu mezi mnou a bývalým předsedou našeho SVJ. Jedná se o to, že dne 10.9.2017 byla svolána schůze v našem domě kde byl odvolán předseda SVJ a zvolen jiný. Dne 4.10.2017 mi byl doručen dopis z Krajského soudu z Ústí nad Labem, kde je psáno, že bývalý předseda má den zániku členství a funkce 10.9.2017. Je možné, aby náš bývalý předseda mohl vyzvedávat peníze z účtu SVJ? Dne 12.10.2017 si vyzvedl z účtu SVJ částku 5.500 Kč, aniž by o tom předem informoval nového předsedu. Je toto možné dle zákonů, nebo je to protiprávní. Děkuji předem za objasnění této situace. Děkuji, Albert.

ODPOVĚĎ:
Odvolaný předseda neměl právo již činit jakékoliv finanční transakce s účtem SVJ. Ty může činit je člen výboru zapsaný v obchodním rejstříku. Jelikož se tak stalo již po zápisu změny předsedy v OR, neměl k tomuto tedy bývalý předseda oprávnění. Je zde však praktický problém, a sice změna osob (nových členů výboru a předsedy) oprávnění disponovat s účtem v bance - do doby, než se tak stane, tak není jiná možnost, než aby výběry činil původní člen (pokud tedy byl zvolen zcela nový výbor). Bez vědomí nového předsedy by se tak pochopitelně dít nemělo a mohlo by se jednat o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Krádež peněz fondu SVJ bývalým předsedou SVJ - jde o krádež, odcizení, zpronevěru?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Nepřidělení č. p. stavbě nepodléhající kolaudaci z důvou neexistence asfaltové cesty, silnice

06/2018 jsem dokončil stavbu rodinného domu RD nepodléhající kolaudaci a podal žádost o přidělení čísla popisného. Místo vyhovění mi byla nařízena kontrolní prohlídka, při které jsem musel dokládat dokumenty, jako revize, stavební deník, předávací protokoly atd. Na konci prohlídky mi bylo oznámeno, že dokud nebude příjezdová cesta dle územního rozhodnutí, nepředá stavební úřad žádost o č. p. na obecní úřad. Cestu měl vybudovat v 8/2013 prodávající stavebního pozemku, který je zároveň majitel pozemku pod cestou.
K RD vede zpevněná komunikace, úřad trvá na vybudování asfaltové. Nepostoupení žádosti o přidělení č. p. jsem řešil s právním odd. magistrátu, kde se vyjádřili, že stavební úřad SÚ v řízení o povolení užívání stavby má nárok na kontrolní prohlídku a doložení dokumentů dle §121.
Ve stavebním povolení z 04/2015 není vyžadována kolaudace, ale je uvedeno, že při žádosti o povolení užívání stavby musí být vybudovaná a zkolaudovaná komunikace.
Nevím, jak v této situaci dál, úřad mě tlačí do dohody s majitelem cesty, který se ale dohodnout nechce. Může takto SÚ postupovat? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Postup stavebního úřadu hodnotím jako správný a zcela oprávněný.
Je pravdou, že rodinné domy kolaudaci nepodléhají, ovšem nepodléhají pouze kolaudaci, jak tento termín vykládá stavební zákon. Před započetím s užíváním rodinného domu je jinak zapotřebí získat souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby, přičemž v rámci řízení o povolení užívání stavby je stavební úřad oprávněn provést kontrolní prohlídku a požadovat předložení všech relevantních dokumentů (doklady o provedených revizích apod.), což je postup logický a zcela běžný.
Řízení o povolení užívání stavby je laicky běžně označováno jako kolaudace, přičemž od kolaudace, jak tento termín chápe stavební zákon, se vůči stavebníkovi (resp. vlastníkovi rodinného domu) nejedná o žádný podstatný rozdíl.
Pakliže stavební úřad v územním rozhodnutí i ve stavebním povolení stanovil, že musí být vybudována zpevněná příjezdová cesta, jste povinen tomuto požadavku vyhovět. Stavební úřad není povinen povolit užívání Vašeho rodinného domu, dokud nebude příjezdová cesta zřízena.
Ve Vašem případě je podstatné, zda stavební úřad v územním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení určil základní parametry příjezdové cesty (šířka, zabezpečení okrajů, materiálové provedení apod.). V tomto ohledu jsou minimální požadavky zakotveny v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Žádný právní předpis však nestanoví, z jakého materiálu by měla být zpevněná pozemní komunikace vybudována. Není výjimkou, že tyto zpevněné příjezdové cesty jsou pouze štěrkové. V této souvislosti můžete přiměřenost požadavků stavebního úřadu (který Vás nutí do asfaltového povrchu) konzultovat s nadřízeným stavebním úřadem (tedy s krajským úřadem).
Nebude-li možné od souseda například odkoupit pozemek pod příjezdovou cestou, popř. od něj alespoň získat souhlas se stavební úpravou této cesty, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud s žalobou na zřízení práva nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost vybudování cesty k rodinnému domu jako podmínka přidělení čísla popisného RD
Podmínka přidělení čísla popisného č. p. rodinnému domu - vybudování asfaltové cesty, může to stavební úřad chtít, požadovat?
___

OBCHOD-DANĚ
Odvod daně z nájmu, pronájmu bytu v ČR majitelem žijícím dlouhodobě v zahraničí (země EU, Rakousko)

Moc Vás prosím o radu, kde a jakým způsobem mám platit daň z pronájmu bytu v ČR a níže přikládám v bodech relevantní informace o mé situaci.
1) Od 04/2017 žiji v Rakousku, pracuji zde na částečný úvazek (6 hod týdně), výdělek cca 500€ hrubého, daně a sociální/zdravotní platí můj rakouský zaměstnavatel zde v Rakousku.
2) Od 05/2018 jsem na mateřské dovolené v Rakousku, jsem v jejich paušálním systému s mateřskou na 12 měsíců, tedy do 04/2019.
3) Od 10/2018 budu mít k paušální mateřské ještě částečný úvazek (6 hod týdně) se smlouvou do 04/2019. Tento přivýdělek je Rakouskem povolený v průběhu mateřské a nepřesahuje hranici.
4) máme 2 děti
5) můj manžel je placený ze Švédska a ačkoliv pracuje v Rakousku, příjmy daní ve Švédsku. Společné danění manželů neuplatňujeme ani v Rakousku, ani Švédsku. Slevu na děti uplatním v Rakousku (respektive se zde mateřská nedaní).
6) od 09/2018 pronajímám byt v ČR, měsíční příjem po odečtení 30% paušálu je 6.160 Kč měsíčně.
Budu tedy platit daň z pronájmu bytu v ČR? Jakým způsobem, pokud tam vzhledem k zaměstnání/mateřské v cizině.

ODPOVĚĎ:
Jelikož pobýváte dlouhodobě v Rakousku, jste daňovým rezidentem Rakouska. Vaše celosvětové příjmy nepodléhají zdanění v ČR, ale v Rakousku. Vůči České republice máte povinnost platit daň z příjmů ze zdrojů na území ČR. Do příjmů pocházejících ze zdrojů na území ČR patří Vámi uvedený pronájem bytu. V ČR máte povinnost podat řádné daňové přiznání pouze na příjem z pronájmu nemovitosti a s uvedením a potvrzením toho, že jste daňovým rezidentem Rakouska, ale vzhledem k výši příjmů a základní slevy na poplatníka daň platit nebudete.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daň z nájmu, nájemného bytu placená pronajímatelem žijícím dlouhodobě v zahraničí (země EU - Rakousko)
Pronájem bytu v ČR majitelem žijícím dlouhodobě v zemi EU (Rakousko) - kde se platí daně?
Odvod daně z nájmu v ČR pronajímatelem žijícím dlouhodobě v zemi EU - Rakousko
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může pronajímatel vystěhovat věci nájemníka, nájemce pokud dlouhodobě neplatí nájemné, nájem kvůli pobytu ve vězení, vazbě?

8/2017 jsem byla dána do vazby a od té doby jsem nemohla platit nájem. Majitelka na moji žádost počkala do 11/2017, ale nepustili mě na kauci a byla jsem odsouzena ke 13 měsícům. Poté mi vystěhovala věci a uložila do nějakého prostoru, kde platím 100 Kč denně. Chce po mě náhradu škody + nájemné + energie. Chci se zeptat, jestli opravdu musím platit plnou výší nájemného, když jsem tam fyzicky nebyla? A hlavní dotaz, jestli mi věci může držet dokud nezaplatím nebo mi musí věci vrátit a peníze mohu splácet nebo zaplatit třeba za měsíc dva. Děkuji za odpověď. Darja.

ODPOVĚĎ:
Mrzí mne Vaše situace, nicméně nájemné a energie jste povinna hradit ve výši dle nájemní smlouvy dokud nájemní vztah trvá, bez ohledu na skutečnost, zda se v bytě fyzicky zdržujete či nikoliv.
V případě, že majitelka nemá tzv. exekuční titul, tedy pravomocný rozsudek o právu na Vaše vystěhování z bytu, pak nebyla oprávněna Vaše věci sama vystěhovat a chtít po Vás ještě úhradu nákladů s tím spojených. Majitelka se tímto mohla dopustit trestného činu porušování domovní svobody. Pokud však již byl vydán rozsudek, který nařizuje Vaše vyklizení, pak, pokud jste tak neučinila sama dobrovolně, měla majitelka právo Vás (Váš majetek) vyklidit na vlastní náklady a chtít poté po Vás náhradu takto vynaložených nákladů.
Předpokládám však, že žádný rozsudek na vyklizení vydán dosud nebyl a majitelka tedy jednala protiprávně. Doporučuji Vám majitelku písemně upozornit na protiprávnost (až trestnost) jejího jednání s nabídkou na smírné vyřešení věci s tím, že Vy jí uhradíte veškerý dlužný nájem a platby za energie a ona Vám bez dalších poplatků a úhrad zpřístupní Vaše vyklizené věci, a pokud na Vaši nabídku nepřistoupí, obrátíte se na příslušné orgány.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplacení nájmu, nájemného z důvodu pobytu ve vazbě, vězení - nárok na nájemné a skladné za věci umístěné ve skladu
___

OBCHOD-DANĚ
Daně, zdanění poukázek od sponzora pořadatelem soutěže - zdanění vystavené faktury pořadatelem sponzorovi

Pořadatel - firma s. r. o. pořádá běžecké závody. Od sponzora - firmy s. r. o. dostane pro ohodnocení závodníků poukázky v hodnotě 10.000, 5.000 a 3.000 Kč na zboží, které sponzor vyrábí a prodává. Sponzor poukázky fakturuje pořadateli fakturou hrazenou zápočtem bez DPH. Pořadatel vystavuje fakturu, kterou potřebuje započíst s fakturou vydanou sponzorem.
Faktura vydaná pořadatelem pak má být s DPH nebo bez DPH? Pokud s DPH jak zlikvidovat rozdíl v hodnotě DPH? Je potřeba nějaký doklad o předání poukázek jednotlivým oceněným závodníkům? Děkuji, Alex.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o vzájemné zápočty pohledávek a závazků, tak jde o čistě účetní operaci bez vlivu na DPH (hradí se pouze pohledávky a závazky), o DPH při zápočtech neúčtujeme. Pouze v některých případech může mít zápočet pouze vliv na datum uskutečnění zdanitelného plnění a tím na povinnost přiznat a odvést DPH, jelikož se jedná o "úhradu" závazku/pohledávky. Příslušný interní doklad k zápočtu (faktura) bude vystavena bez DPH.
V případě předání výhry oceněným závodníkům zvláštní doklad nepotřebujete, když můžete dostatečně prokázat, že byla výhra předána, popřípadě nechat vítěze podepsat protokol o předání výhry, je čistě na Vás jaký postup zvolíte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zdanení vzájemných zápočtů pohledávek a závazků mezi subjekty - platí se DPH nebo ne?
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Jak zjistit kdo je majitel mostu v havarijním stavu přes řeku vedoucí k domu (jediná příjezdová cesta na pozemek a k domu)

Mám problém a nevím jak ho řešit. Bydlíme v rodinném domě v obci Xxxxxxxxxx. Před domem nám teče potok a souběžně s potokem vede silnice I. třídy číslo XX. Jediná přístupová cesta k domu vede přes most, který vede od silnice k naší brance přes zmiňovaný potok. Most i zídka pod ním i vedle něj je v havarijním stavu a hrozí při větším zatížení zřícením. Most nemáme jako věcné břemeno. Potok patří Povodí Moravy a koryto potoka Lesům ČR (parcela č. 1023/2). Most je tedy na pozemku Lesů ČR. Ani Lesy ČR ani Povodí Moravy ani obec nechce s tím mít nic společného. Majitel mostu je tedy neznámý. Na katastru nám řekli, že o most by se měl starat ten, na čím je to pozemku. Kdo je tedy povinen se o most starat a opravit jej? A kdo by odpovídal za škodu, pokud by se třeba zřítilo auto s uhlím do potoka? Případně jestli poradíte jak situaci řešit a na koho se obrátit? Předem děkuji za odpověď a ochotu. Alexandr

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám následující skutečnosti:
- předmětný most není v katastru nemovitostí samostatně veden, resp. zde není uvedena informace o jeho vlastníkovi,
- předmětný most byl postaven před 1. 1. 2014
(a z těchto předpokladů budu ve své odpovědi vycházet).
Pakliže byl most vybudován před 1. 1. 2014 (tedy před účinností současného občanského zákoníku) je možné, že vlastník tohoto mostu a vlastník pozemku, na kterém je tento most umístěn, jsou odlišné subjekty. V tomto ohledu proto nelze potvrdit informaci, kterou jste obdržel na katastrálním úřadě, neboť vlastníci mostu a pozemku mohou být odlišní.
Pro úspěšné vymáhání provedení zabezpečovacích prací je nutné zjistit, kdo je skutečným vlastníkem předmětného mostu. Tuto informaci se můžete pokusit zjistit buď sám, nebo můžete zkusit toto pátrání svěřit příslušnému úřadu (o tom více níže).
V první řadě Vám doporučuji písemně oslovit Vámi zmiňované subjekty (lesy, povodí a obec) a vyžádat si od nich prohlášení, že předmětný most není jejich vlastnictvím (tzn. že tento most nevedou ve své majetkové evidenci). Pakliže nebudou tyto subjekty ochotny vyhotovit Vám prohlášení, pokuste se od nich získat alespoň odpověď na dotaz, který jim v této souvislosti položíte.
Jelikož vlastníka předmětného mostu není možné zjistit z katastru nemovitostí, doporučuji Vám kontaktovat ještě místně příslušný silniční správní úřad (kterým by měl být odbor dopravy místně příslušného městského úřadu). Jelikož totiž předmětný most představuje napojení Vašeho pozemku na silnici I. třídy, mohl by být silničním správním úřadem evidován jako sjezd/nájezd na tuto silnici, přičemž by tento úřad mohl disponovat informací, kdy a kým byl tento most vybudován.
Pokud by vyšlo najevo, že předmětný most byl vybudován spolu se silnicí I. třídy, bylo by možné uvažovat o tom, zda není vlastníkem tohoto mostu stát. Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích je totiž vlastníkem všech silnic I. třídy právě stát. V této souvislosti proto můžete oslovit i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
https://www.uzsvm.cz/
a dotázat se ho, zda předmětný most eviduje jako státní majetek.
V této souvislosti byste možná mohl nějaké informace o předmětném mostu získat i od společnosti, která ve Vašem kraji zajišťuje správu a údržbu silnic (SÚS).
Pátrání po skutečném vlastníkovi předmětného mostu můžete rovněž přenechat úřadu, a to konkrétně místně příslušnému stavebnímu úřadu, popř. silničnímu správnímu úřadu, pokud by v této věci vystupoval jako tzv. speciální stavební úřad (v první řadě však oslovte stavební úřad).
Dle § 135/2 stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit. Na místně příslušný stavební úřad byste se proto mohl obrátit s podnětem k nařízení provedení nezbytných zabezpečovacích prací vlastníkovi mostu, který se nachází v havarijním stavu. V rámci zahájeného správního řízení by pak stavební úřad musel v první řadě rozhodnout, kdo je ve skutečnosti vlastníkem předmětného mostu.
Pokud by bylo nutné provést nezbytné zabezpečovací práce rychle, mohl by být aplikován § 135/3 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.
Podaří-li se Vám zjistit, kdo je vlastníkem předmětného mostu, budete se moci domáhat provedení nezbytných zabezpečovacích prací i soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k soudu (jedná se však o variantu poměrně nejistou a zdlouhavou, kontaktování stavebního úřadu je variantou vhodnější). Konkrétně dle § 2901 občanského zákoníku platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Pakliže by vlastník předmětného mostu nezajistil jeho opravu (přestože by si byl vědom jeho havarijního stavu), mohl by odpovídat za škodu, která by v této souvislosti vznikla.
Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy (§ 2903/2 občanského zákoníku). Je však nejisté, zda by soud aplikoval toto ustanovení rovněž na Váš případ.

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit majitele mostu v havarijním stavu k opravě, rekonstrukci - most vedoucí na soukromý pozemek a k domu
Obecní most přes řeku v havarijním stavu - jak zjisit majitele a jak požádat o opravu, rekonstrukci mostu?
Zabezpečovací práce na mostě v havarijním stavu
Havarijní most ohrožující životy a zdraví osob - jak donutit majitele mostu k opravě, rekonstrukci, zabezpeční proti zřícení mostu?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Výpověď, odstoupení od smlouvy o převodu členských práv bytového družstva pro nevýhodnost - podmínky

Obracím se s probléme, kdy jsem podepsala převedení členských práv k družstevnímu bytu. Chci od smlouvy odstoupit, je nevýhodná pro mne a jednostranná. Dále ve smlouvě nebylo splněno - do 5 dnů budou informovat SBD. Dosud smlouvu neposlali, ve stanovách SBD je, že nabyvytel přijímá i dluhy na bytě. Ve smlouvě je, že je budu platit já. Domnívám se, že tím porušili stanovy. V návaznosti na smlouvu o převodu jsou další 3 smlouvy, o finančním plnění. Zatím jsem peníze nedostala a ani jenechci. družstvo tvrdí, že převod člen. podílu musí přijmout, snaží se mi pomoci. Řeším situaci s právnikem v místě bydliště, kde mi doporučil podat trestní pznámení, protože smlouvy jsou lichevní a v podstatě mne připraví o byt i peníze. Jde mi samozřejmě o čas.
Právník napsal dopis ohledně odstoupení od smlouvy, zatím bez reakce a čekám na vyjádření druhé strany, jsem samozřejmě rozhodnuta podat trestni oznámení. V tuto chvíli mi jde o to, tzv. zmrazit smlouvu---aby byla neplatná. Máme podezření z podvodu a jak jsem zjistila, nejsem sama. V případě, že podám trestní oznámení, smlouva bude platná do doby vyšetření nebo bude tzv. pozastavena? Pokud podám žalobu na okamžité zrušení smlouvy, netuším za jak dlouho v těchto případech je rozhodnuto.
Smlouvu jsem podepsala nevýhodně, je to moje chyba, ale i můj právnik nechápal obsah smlouvy, natož laik. Byla to moje chyba, ale umí to, aby Vás okradli.
Ostatní smlouvy neposílám, žádali jsme o odstoupení od všech smluv na základě smlouvy o převodu čl. práv.
Moc Vás prosím jak mám postupovat nebo jak se může bránit družstvo, jde mi úplně o všechno. Děkuji, Dáša

ODPOVĚĎ:
Jelikož nejsou připojeny další smlouvy, nelze se vyjádřit k tomu, zda je celá transakce lichvou. Smlouva o převodu členských práv, která je připojena, není nijak nestandardní, nevyplývá z ní postup úplaty a částka. Obecně lze uvést, že od smlouvy lze odstoupit pouze v případě, že je to ve smlouvě výslovně ujednáno nebo pokud se v mezidobí od podpisu smluv do odstoupení tak zásadně změnily poměry účastníků, že nelze spravedlivě na plnění ze smlouvy trvat. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo být Vaše odstoupení účinné a pokud na vyřešení případu závisí Vaše existence, nechte se zastoupit advokátem, který bude každý krok pečlivě zvažovat a využije všech zákonných možností ve Váš prospěch.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínky kdy je možné odstoupit od smlouvy o převodu družstevního bytu, nabytí členských práv na byt bytového družstva
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Může menšinový spolumajitel bytu, domu nastěhovat cizí osobu bez souhlasu většinového spolumajitele, spoluvlastníka?

Prosím o právní radu ve věci užívání cizího pozemku. Já s manželem jsme majiteli pět šestin rodinného domku a jednu šestinu vlastní můj bratr. Pozemek na kterém tato nemovitost stojí je ve výlučném vlastnictví mém a mého muže, tudíž přístup do domu je přes náš pozemek. Domek užívá bratr a moje matka. Domek nelze rozdělit. Proto jsme přistoupili ke zrušení spoluvlastnického podílu soudní cestou vyplacením bratra. Bratr s tímto rozdělením nesouhlasí a svým jednáním ztrpčuje matce život. Nyní chce do domku nastěhovat přes náš i matky nesouhlas svoji přítelkyni, ačkoliv vlastní pouze jednu šestinu domu.
Chtěli jsme se zeptat, jestli má právo do domu vodit návštěvy přes náš pozemek, pokud s tím nesouhlasíme? Má právo svoji přítelkyni nastěhovat do domu bez našeho souhlasu a přihlásit ji k trvalému pobytu? Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Pokud nemá bratr k pozemku zřízenu služebnost, pak není oprávněn přes pozemek kohokoliv vodit do domu. Pokud by se domáhal zřízení služebnosti soudně, soud by mu pravděpodobně vyhověl, nicméně pokud již probíhá řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemá cenu se na soud se služebností obracet. Než by bylo nařízeno jednání o zřízení služebnosti, bude spoluvlastnický podíl vypořádán. Nastěhovat cizí osobu do domu a zřídit jí trvalé bydliště bez Vašeho souhlasu bratr také nemůže. Pro tento úkon potřebuje 2/3 souhlas, čehož s ohledem na velikost svého podílu nedosáhne. Pokud by se tam přítelkyně přesto nastěhovala, musíte k soudu podat žalobu na její vyklizení. Na Policii se neobracejte, ta tyto občanskoprávní spory řešit nebude a stejně Vás odkáže na občanskoprávní řešení - čímž je podání žaloby o vyklizení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mohou cizí osoby chodit přes soukromý pozemek vedoucí k domu ve spoluvlastnictví? (menšinový spolumajitel chce nastěhovat osobu blízkou bez souhlasu většinového spoluvlastníka do domu na stojícím na soukromém pozemku)
___

RODINA-SJM
Prodej dědictví - patří peníze do SJM nebo ne?

Mám čerstvě po rozvodu - leden 2018. Nyní začíná boj o SJM. Bývalý manžel lživě tvrdí, že do RD domu investoval 500.000 Kč z dědictví. A tady mě zajímá odpověď na otázku. Bývalý manžel zdědil ještě za trvání manželství pozemky. Ty asi po roce od dědictví prodal. Peníze, i když jsme byli manželé, zmizely nevím, kam. Nyní tvrdí, že je „umořil“ v našem RD (SJM) a chce o tuto část ponížit vyrovnání. Vím, že na dědictví se SJM nevztahuje, ale pokud věc z dědictví prodám, podléhají pak peníze z tohoto již do SJM? A pokud peníze z prodeje „daru“nespadají do SJM, měl by u soudu doložit faktury za práci, materiál apod, které v domě za tyto peníze, jak tvrdí, utratil, pokud chce o tuto částku ponížit SJM? (zmíněných 500 tis) Moc děkuji. Děkuji, Diana.

ODPOVĚĎ:
V daném případě musí bývalý manžel prokázat, že finance skutečně do domu investoval. Nestačí pouze jeho tvrzení nebo prokázání toho, že dědil. Musí prokázat tok peněz.
I peníze získané prodejem věci, která nespadá do SJM, nespadají do SJM, ovšem pouze do okamžiku, kdy se začnou v SJM "rozpouštět." Pokud se začnou míchat s penězi, které do SJM spadají (např. jsou na stejném účtu jako mzda), pak se již nedá prokázat, které peníze součástí SJM byly a které nikoliv. Pokud tedy manžel tok peněz neprokáže (v podstatě by to musel prokázat pouze tím, že by doložil výpisy z účtu, na kterém byly peníze z dědictví a z výpisů by by byly patrné platby - např. zednické práce na domě, koupě materiálu, ...), pak nemá právo na vrácení peněz v rámci vypořádání SJM zpět.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej nemovitosti získané jedním z manželů - patří peníze do SJM, společného jmění manželů nebo ne?
Jak dokázat investici peněz jednoho z manželů do společného bytu, domu, nemovitosti (peníze z dědictví)
___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Výpovědní lhůta a dovolená - započítává se dovolená do lhůty nebo ne?

Prosím o informaci, zda se do 2 měsíční výpovědní lhůty zahrnuje i zůstatek dovolené (25 dní). Je to u výpovědi ze strany zaměstnavatele u nemoci z povolání. Anebo výpovědní lhůta nabíhá až po vyčerpání dovolené?
Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
Dovolenou v případě výpovědi můžete čerpat buď v průběhu výpovědní doby (po dohodě se zaměstnavatelem), v opačném případě Vám v souladu s § 222 odst. 2 zákoníku práce musí vyplatit náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení nevybrané dovolené při ukončení pracovního poměru výpovědí podané zaměstnancem
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody podnikateli za vytopení provozovny způsobeným prasknutím vodovodu v jiné místnosti budovy

Mám pronajatou místnost v domě, jejíž vlastníkem je město a provozuji zde drogérii. 6.5.2018 praskla vodovodní hadice k plynovému ohřívači v bytě, který je situovaný nade mnou pronajatým prostorem a který obývá nájemce.
Požádal jsem o náhradu škody (cca 200.000 Kč) vlastníka budovy - město a jejich makléř mi poslal odpověď, která je níže.
Nespadá má škoda do pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti? Mě přece nezajímá, že majitel domu neporušil žádnou právní povinnost - pro mě je důležitější, že mi vznikla škoda, která vznikla poruchou stavební součásti domu, jehož majitelem je město. Zde šlo o nahodilou událost, která se stane i když si majitel plní právní povinnosti.
Přece když se při vichřici uvolní střešní krytina nebo se uvolní sníh a spadne na cizí vozidlo, také majitel domu nic neporušil - pouze část jeho domu způsobila někomu jinému škodu.
Kde je pravda a jak se mohu bránit? Děkuji. Alexej
"Dobrý den,
dne 6.5.2018 došlo k prasknutí přívodní vodovodní hadičky k plynovému ohřívači v budově (bytu č. 8) jejíž vlastníkem je Město. V důsledku této skutečnosti došlo k úniku media a poškození budovy v majetku města a zboží ve vašem vlastniczví. Škoda na budově je řešena samostatně z majetkového pojištění. Škodu na movitém majetku Vaší klientky lze taktéž uplatnit z jejího vlastního živelního pojištění (připojištění vodovodních škod), neboť jednoznačně došlo k poškození tímto rizikem. Vyplacené plnění je možné v případě zjištění a prokázání odpovědnosti třetí osoby následně regresovat.
Jak jsem již uvedl náš klient Město XXXXXX je v tomto případě jednoznačně vlastníkem budovy ve které ke škodě došlo, a proto jsme škodnou událost ihned po jejím zjištění oznámili pojišťovně z pojištění odpovědnosti. V průběhu šetření bylo zjištěno, že náš klient neporušil žádné právní povinnosti, které by mělo za následek vznik škody což je dle platných právních předpisů nutnou podmínkou pro vznik odpovědnosti. V tomto případě Město XXXXXX za škodu vzniklou třetím osobám dle zákona neodpovídá.
Odškodnění paní Kmínkové z titulu pojištění odpovědnosti našeho klienta viz přiložené sdělení pojistitele proto bohužel nemá oporu v zákoně. Sdělení pojistitele je tedy zcela v souladu s již zmíněnými právními předpisy (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb. platný od 1.1.2014), a proto musíte uplatnit škodu z vlastního pojištění.
Podávám Vám tuto zprávu a jsem s pozdravem"

ODPOVĚĎ:
Otázka náhrady škody není dle nového občanského zákoníku tak jednoznačná. Občanský zákoník v § 2895 stanoví, že "Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem". A tento případ není případem stanoveným zvlášť zákonem.
Otázka škody způsobené tím, že došlo k poruše zařízení, kterou nebylo možno jednoduše odhalit, je řešena ust. § 2937, který uvádí, že "Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě." A zde je důležité, zda město provádělo kontroly spotřebičů tak často jak mělo, apod... Pokud žádnou povinnost nezanedbalo, skutečně se odpovědnosti zprostí a je třeba věc řešit přímo z Vaší pojistky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vytopení prodejny způsobené prasklým vodovodem nad obchodem - platí škodu majitel bytu (město) nebo nájemce, nájemník?
Kdo platí škodu způsobenou vytopením vodou (obchod) z nájemního bytu? - majitel bytu nebo nájemník, nájemce bytu
___

RODINA-SJM
Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - nemovitost ve spoluvlastnictví více osob (rodina)

Sestra = B, bydlí na vesnici v domku, který je ve vlastnictví takto: 1/2 domku a s tím souvisejících pozemků je v SJM = A+B a druhá 1/2 je ve vlastnictví manžela sestry = A. Manžel sestry = A, chce celý domek napsat na svoji manželku = B.
Dotaz: Stačí k návrhu na vklad do katastru přiložit darovací smlouvu, kde bude uvedeno že:
a) Dárcem 1 je SJM a obdarovaným touto 1 je osoba B
b) Dárcem 1 je osoba A a obdarovaným je osoba B.
Je to dle mého jednoduché a jasné. Není však nějaký problém v tom, že majetek v SJM se daruje celý spoluvlastníkovi? Není třeba řešit předtím notářsky zúžení SJM = tedy rozdělit tu polovinu domku a pozemku v SJM na oba manžele?
Doplňuji. Tu polovinu domku do SJM získali současní manželé (A+B) řádnou koupí (notářský zápis) od bývalé manželky (= osoba C) osoby A, kde je tzv. předkupní právo ve znění: „Kupující A a B se zavazují, že v případě převodu kupovaných nemovitostí tyto nabídnou nejprve prodávající osobě C. Teprve v případě, že osoba C nebude mít zájem, uvedené nemovitosti, eventuálně podíl na nemovitostech získat do svého vlastnictví, mohou nemovitosti, event. podíl z převáděných nemovitostí nabídnout další osobě. “
Zde v tomto doplňku se domnívám, že též není problém, neboť se nejedná o převod jiné osobě, ale jen manžel manželce. Manželka s trváním předkupního práva samozřejmě souhlasí.
Děkuji Hugo

ODPOVĚĎ:
Pokud jsem pochopila správně, že polovina domu je v SJM sestry a jejího manžela a druhá polovina je pouze ve vlastnictví tohoto manžela, pak lze docílit převodu celého domu na sestru pouze tím způsobem, že polovinu, která je pouze manžela, může tento manžel své manželce darovat a druhá polovina, která je v SJM, musí být vyjmuta ze SJM tzv. zúžením SJM u notáře formou notářského zápisu a v rámci tohoto zúžení napsána pouze na manželku. To, co je v SJM, manžel nemůže manželce jen tak darovat, musí se to vyřešit zúžením, které může sepsat pouze notář. Pokud se daruje manželovi, není třeba předkupní právo realizovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak darovat podíl nemovitosti ve spoluvlastnictví více osob manželovi, manželce (podíl je součástí SJM, společného jmění manželů)
__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Zřízení trvalého pobytu v ČR dítětei, dětem žadatelky o pas ambasádou v zahraničí - poplatek za popelnice, svoz TKO

Od 1995 žiji v s manželem, který je občan Spojených států amerických, v USA. Máme 3 děti a v roce 2009 jsem jim vyřizovala české pasy na ambasádě v Londýně. Mám pocit, že se přitom stalo, že jim dali trvalý pobyt v Brně, i přesto že jsme tam nikdy jako rodina nebydleli a já už taky ne. Na ambasádě jsem jim to říkala a paní mi řekla, že mám do formuláře napsat poslední adresu, kde jsem bydlela. Trvalý pobyt jsem zrušila a moje sestra v ten stejný den zjistila, že mám v Brně poplatek za komunální odpad. Vůbec jsem o tom nevěděla ani, že něco takového existuje. Jak se mohu odvolat? Za komunální odpad platíme v USA a platili jsem za to i v Anglii, kde jsme tam žili od 9/2008 do 8/2014. Děkuji moc, Děkuji, Dobromila.

ODPOVĚĎ:
Poplatky za svoz komunálního odpadu platí mj. osoba, která má v daném městě trvalý pobyt. Pro samotné stanovení poplatku tak není rozhodné, zda se tato osoba skutečně v městě vyskytuje či nikoliv. Úhrada místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem je neekvivalentní platbou, neboť za ni není poskytována žádná přímá protihodnota. Jde o paušální poplatek za provoz celého systému, nikoli o poplatek za odvoz určitého množství vyprodukovaného odpadu.
Nicméně v Brně jsou od poplatku osvobozeny mj. osoby, které mají místo trvalého pobytu na úředních adresách (Husova 3, Husova 5 a Dominikánská 2, od 1.1.2011 i na adrese Hněvkovského 65). Pokud by bylo možné provést přehlášení Vašeho trvalého pobytu zde, budete od placení poplatků osvobozeni.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osvobození od poplatku za popelnice Brno z důvodu trvalého pobytu na úřední adrese - úřední trvalé bydliště dětí získané při tvorbě pasů avšak fakticky v Brně nikdy nebydlících
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Placení výživného po ukončení studia u potomka evidovaného na ÚP, úřadu práce (evidence uchazečů o zaměstnání)

Přítel má dceru, která v červnu 2018 ukončila střední školu, SŠ. Do konce měsíce srpna 2018 má statut studenta, tudíž alimenty do této doby platí. Dál studovat nebude a půjde se v září nejspíše zaevidovat na úřad práce, tedy ÚP ČR - do jeho evidence uchazečů o zaměstnání. Má jeho bývalá žena popř. dcera nárok požadovat "výživné" (či jinou zákonnou finanční podporu) od září? Práce ji byla nabízena, nejeví však zájem. Děkuji za odpověď Dominika

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud se dcera zaeviduje na úřadě práce a během studia nevykonávala výdělečnou činnost, ze které za ni bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a zůstane bez finančních prostředků. V takovém případě by vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči dceři mohla trvat. Jestliže je přítelova dcera již zletilá, mělo by být výživné vypláceno přímo dceři, nikoliv její matce.

Jestliže ale dcera nebude jevit zájem a snahu najít si práci a bude se práci spíše vyhýbat, další poskytování výživného by v takovém případě bylo v rozporu s dobrými mravy. Pokud se Váš přítel bude domnívat, že taková situace nastala a dohoda s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti nebude možná, může podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zrušení výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Syn, dcera, potomek nemá zájem o nabízenou práci - placení výživného, alimentů pokud odmítá nabízené pracovní místo
Potomek odmítá práci, zaměstnání - má přesto nárok na výživné, alimenty po ukončení studia?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Vyčíslení náhrada škody za psychickou újmu a bolestné - postup, musí vždy vyčíslit znalec?

Přítelkyně byla 5.8.2018 běhat a pokousal ji pes. Vrata byla otevřená, vyběhl německý ovčák a zaútočil na ni. Poté vyběhla paní, psa si odvolala, ale pokousal i ji a znovu se rozběhl na přítelkyni. Už i po zásahu majitele byl pes zavřen. Naštěstí to ještě dopadlo dobře, zakousl se do ňadra a do ruky, kromě škrábanců má hlubokou díru v oblasti bicepsu cca velikosti pětikoruny. Prý se to ještě minimálně dva týdny bude léčit. Jde nám teď o náhradu škody. Co se týče náhrady za lékaře, léky, ušlý zisk, to je do 10.000, ale nedokážeme vyčíslit bolestné a psychickou újmu - teď se bojí každého většího psa, bojí se běhat v okolí bydliště, a bude mít velkou jizvu na ruce. Policie nám dala instrukce, že se to máme pokusit vyřešit s majitelem psa domluvou mezi sebou a pokud by nesouhlasil, tak poté by se to řešilo soudní cestou. Prosím o radu, jak sepsat smlouvu o náhradě škody, co všechno musí být uvedeno a jak by se mělo postupovat. A také co dělat, pokud by na náhradu škody a uhrazení bolestného a škody za psychickou újmu majitel psa nechtěl přistoupit. Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Pokud bude věc řešitelná domluvou, pak je třeba sepsat dohodu o narovnání. Tato dohoda by měla obsahovat přesné vymezení smluvních stran, přesný popis situace, popis zranění a částku, na které jste se jako na kompenzaci domluvili. Dále lhůtu, do kdy bude tato částka uhrazena a na jaký účet, případně sankce za prodlení s úhradou. Pokud by vše nasvědčovalo tomu, že dojde k soudnímu řešení, máte právo mimo jiné i na bolestné a ztížení společenského uplatnění. Ztížení společenského uplatnění může dle nového občanského zákoníku zhodnotit pouze znalec z oboru zdravotnictví, bolestné může dle charakteru zranění určit i ošetřující lékař. Pokud byste se ale nevyhnuli soudnímu řešení, nechte si kompletně na bolestné a ztížení společenského uplatnění zpracovat znalecký posudek. Uhradíte za něj cca 5.000,-Kč, ale budete si jisti, že nárok je důvodný a druhá neúspěšná strana ve sporu Vám pak bude nucena všechny náklady řízení nahradit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody za pokousání psem - bolestné, psychická újma, léky, ušlý zisk
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Odpovědnost za uteklého koně - způsobil dopravní nehodu s umrcením osoby, osob

Dnes (10.11.2018) jsem na novinkách četla článek ohledně koně, který vběhl na dálnici a byl sražen autem jehož řidič na místě zemřel. Jelikož jsem také majitelkou koně, ráda bych věděla v jakých případech mohu být potrestána za své zvíře. Koně mám ustájeného ve stáji, vše mám podložené smlouvou a za ustájení platím. Prosila bych o odpověď, kdo bude zodpovědný za škody, které kůň způsobí v následujících případech, případně jakým trestem může být postihnut.
1. V případě, že kůň uteče ošetřovateli při kydání z boxu, při vedení do výběhu případně uteče přímo z výběhu.
2. Koně poraní ošetřovatel, např. ho píchne vidlemi.
3. Pokud pojedu se svým koněm na vyjížďku, kůň se lekne, já upadnu a kůň bude utíkat neznámo kam, dostane se např. na silnici, kde způsobí nějakou nehodu, nebo nedej bože smrt.
Děkuji za odpověď, Dorota

ODPOVĚĎ:
1. Primárně záleží, jak máte nastavenu smlouvu se stájí. Obecně lze ovšem očekávat, že v ní budete míz ustanovení, že provozovatel stáje odpovídá za koně po dobu, po kterou je u něj ustájen. V tom případě odpovídá za škodu provozovatel stáje.

2, Pokud koně zraní ošetřovatel, odpovídá za takové zranění (resp. osoba, se kterou máte uzavřenou smlouvu o ustájení zvířete).

3. Zde by šla odpovědnost za Vámi. K tomu existuje i rozsáhlá soudní judikatura, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 25Cdo 5030/2007: Okolnost, že jezdkyně neměla možnost ovlivnit chování koně, když ji shodil a vymkl se jí z kontroly, neznamená, že splnila vše, co lze v rámci prevenční povinnosti od jezdce či průvodce koně požadovat. Chovatel nebo ten, kdo chce převzít zvíře, byť dočasně do své péče, se má seznámit se vším, co s tím souvisí, a měl by předpokládat, že vlivem konkrétních okolností může zvíře změnit své chování a může být dokonce pro své okolí nebezpečné. Je proto povinen se vždy postarat o to, aby předcházel možnému vzniku škod, jež je zvíře schopno ve svém okolí způsobit, a pokud není na takovou možnou situaci připraven tak, aby ji zvládl, porušuje svou prevenční povinnost už tím, že se pohybuje se zvířetem v místech, kde ke škodě na životě, zdraví a majetku jiných, může dojít. Takovým místem bezesporu je i veřejně přístupné prostranství poblíž městské komunikace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody způsobená koněm - dopravní nehoda se smrtí, usmrcením člověka, osoby, osob
Smrt způsobená koněm (dopravní nehoda) - náhrada škody majitelem koně nebo osobou odpovědnou za koně (majitel stáje ustájeného koně)
Nemožnost odvrácení škody způsobené koněm, majitel koně měl koně ustájeného ve stáji - kdo ručí za škodu?
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Jak se bránit změně pozemku z ostatní plocha na zahrada - může to majitel pozemku odmítnout katastrálnímu úřadu, KÚ ČR?

Na základě probíhající revize katastrálního úřadu (dále jen KÚ) jsem obdržela výzvu v srpnu 2018, že byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem a zápisem na KÚ na nemovitosti v mém vlastnictví. Jedná se o změnu druhu pozemku, současně evidován jako ostatní plocha, který se má na základě této revize změnit na zahradu. Jak se mohu bránit, když s touto změnou nesouhlasím. Druh pozemku je stále v původním stavu od předcházejících vlastníků (stavba a ostatní plocha) a tudíž nerozumím postupu KÚ. Co by jste mi poradili?
KÚ mi dále sdělil, že v případě nevyjádření se z mé strany do 30-ti dnů bude změna provedena z moci úřední. Má KÚ na takový postup právo? a jak se změní hodnota pozemku v případě změny na zahradu? vznikne i omezení jak s pozemkem nakládat? (např. zpevnění plochy, výstavba drobných staveb aj.). V územním plánu je tento pozemek také evidován jako ostatní plocha a ostatní sousedé, tuto změnu řešit nemusí a pozemky mají taktéž jako ostatní plochu. Jak mám v tomto případě postupovat, když se změnou druhu pozemku nesouhlasím. Moc Vám děkuji za brzkou odpověď. Doubravka.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Má katastrální úřad na takový postup právo?
Stručná odpověď na tento dotaz zní: Ano, má.
Jak vyplývá z § 4/1 písm. b) ve spojení s § 3/2 katastrálního zákona, je informace o druhu pozemku jedním z údajů vedených v katastru nemovitostí. Jako takový proto může podléhat revizím, prováděným katastrálními úřady. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že účelem revize je zajištění co největšího souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu (jak vyplývá z § 35 katastrálního zákona). V § 43/4 písm. c) katastrální vyhlášky je pak výslovně uvedeno, že předmětem revize katastru jsou rovněž údaje o druhu pozemku a způsobu jeho využití.
Revize údajů katastru musí být prováděna za součinnosti obcí, popřípadě též orgánů veřejné moci, a za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Zjistí-li katastrální úřad nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění (§ 35/1 katastrálního zákona), o což se ve Vašem případě katastrální úřad zjevně snaží.

2/ Jak se změní hodnota pozemku?
O ceně pozemku rozhoduje především jeho skutečný stav, jeho lokalizace a dále možnosti nakládání s tímto pozemkem, které jsou zakotveny v územním plánu. Údaj o druhu pozemku může sice cenu pozemku do jisté míry také ovlivnit, důležitější by však měl být vždy skutečný stav tohoto pozemku (nikoli pouze záznam v katastru nemovitostí). V této souvislosti nicméně dodávám, že druh pozemku "ostatní plocha" představuje jakousi zbytkovou kategorii, do níž jsou zařazovány pozemky, které neodpovídají žádnému jinému druhu pozemku (například chmelnice, vinice, ovocný sad, zahrada apod.). Má-li se Vámi vlastněná ostatní plocha přeměnit na zahradu, lze předpokládat, že na hodnotu pozemku bude mít tato změna spíše kladný vliv.

3/ Bude nějak omezena dispozice s pozemkem?
Neměla by být. Realizace případných stavebních záměrů na Vašem pozemku bude záviset především na územním plánu (tedy na tom, pro jaké užívání/pro jakou stavební činnost je Váš pozemek v územním plánu předurčen).
Skutečnost, jak je Váš pozemek evidován v územním plánu, není rozhodná. Je nutné si uvědomit, že územní plán reguluje budoucí stavební rozvoj určitého území (vztahuje se tedy do budoucnosti), zatímco katastr nemovitostí zachycuje nynější stav určitého území (přičemž tato evidence by měla co nejvíce odpovídat skutečnosti).

4/ Jak postupovat při nesouhlasu se změnou druhu pozemku?
V první řadě Vám doporučuji zvážit, zda je úvaha katastrálního úřadu opravdu nesprávná, tzn. zda Váš pozemek svým charakterem opravdu neodpovídá zahradě. K tomu Vám poslouží příloha katastrální vyhlášky, která definuje druh pozemku "zahrada" následovně:

"Pozemek,
a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty."

Katastrální zákon vymezuje tyto druhy pozemků: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Druh pozemku "ostatní plocha" je zbytkovou kategorií, do níž jsou zařazovány pouze ty pozemky, jejichž skutečný stav neodpovídá žádnému jinému druhu pozemku. V příloze katastrální vyhlášky je proto druh pozemku "ostatní plocha" definován pouze takto:
"Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků."
Jste-li přesvědčena, že Váš pozemek skutečně nespadá do druhu "zahrada" (jak je definován výše), uposlechněte výzvy katastrálního úřadu a písemně vyjádřete svůj nesouhlas s předestřenou změnou druhu Vašeho pozemku. V tomto vyjádření můžete především poukázat na to, že Vámi vlastněný pozemek neodpovídá definici druhu pozemku "zahrada", jak je tato definice uvedena v příloze katastrální vyhlášky.
Pakliže by Vám katastrální úřad nedal za pravdu a druh Vašeho pozemku skutečně změnil na "zahrada", budete se v této věci moci obrátit na příslušný zeměměřičský a katastrální inspektorát:
https://cuzk.cz/Urady/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty/Zememericke-a-katastralni-inspektoraty.aspx
V úvahu přichází rovněž podání podnětu k přezkumu postupu katastrálního úřadu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může katastrální úřad změnit povahu pozemku bez souhlasu majitele? (změna z OSTATNÍ PLOCHA na ZAHRADA)
Definice "zahrada" z pohledu katastrálního úřadu a územního plánu
__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Maximální sankce za předčasné splacení úvěru u České spořitelny, a. s. - kolik Kč, kolik % maximálně může banka chtít?

V 04/2013 jsme s manželem, koupili rodinný dům RD na hypotéku ve výši 1.800.000 Kč u České spořitelny, a. s. (ručíme samotným baráčkem a bytem v OV). Jedná se o hypotéku s prémií. V 04/2018 jsme podepsali novou fixaci na 5 let (byla nám vyplacena prémie 20.000 Kč). V 09/2018 již baráček budou mít noví majitelé, kteří si ji také berou na hypotéku (ve výši 1.600.000 Kč) u České spořitelny. Z důvodu probíhajících pozemkových úprav v dané lokalitě, se prodej stále prodlužuje. Nicméně jsme požádali ČS o vyčíslení zůstatku k 07/2018. Banka si naúčtovala sankci za předčasné splacení na 66.000 Kč (včetně náhrady nákladů spojených se splacením). Odvoláváme se na nový spotřebitelský zákon, že banka může účtovat pouze 1% (= cca 15.000 Kč) z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru (což nám bylo i před podpisem nové fixace sděleno). ČS žádné ušlé zisky nevzniknou. Jak můžeme v této věci postupovat (finanční arbitr? ). Děkuji, Drahomíra.

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že smlouvu o hypotečním úvěru jste uzavřeli před 1. 12. 2016 (tedy před účinností zákona o spotřebitelském úvěru) a vzhledem k tomu, že ve Vašem případě již proběhla tzv. první fixace, vztahují se na případné předčasné splacení Vašeho hypotečního úvěru pravidla dle nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru (jak vyplývá z § 167 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru).
Předčasné splacení úvěru, včetně úvěru na bydlení (tedy úvěru hypotečního) je zakotveno v § 117 zákona o spotřebitelském úvěru.
Dle § 117/2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.

Výše účtovaných účelně vynaložených nákladů je limitována v § 117/4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle těchto ustanovení platí, že:
1/ Výše náhrady účelně vynaložených nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.
Ovšem pozor! Toto ustanovení se nevztahuje na spotřebitelské úvěry na bydlení, tedy ani na hypoteční úvěry. I z této výjimky však existuje výjimka, kterou zmiňuji pod bodem 2/ níže.
2/ V případě předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení v souvislosti s prodejem nemovité věci, jejíž nabytí bylo financováno tímto úvěrem, je spotřebitel oprávněn úvěr na bydlení zcela předčasně splatit za podmínky, že doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení je delší než 24 měsíců, přičemž věřiteli vzniká právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, která ale nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru, maximálně však částku 50 000 Kč.

Jsou-li ve Vašem případě splněny všechny tyto podmínky:
- předčasné splacení hypotéky souvisí s prodejem nemovité věci,
- nabytí (zde koupě) této nemovité věci bylo financováno spotřebitelským úvěrem na bydlení,
- smlouva o hypotečním úvěru je uzavřena déle než 24 měsíců, je banka oprávněna požadovat po Vás (při předčasném splacení hypotečního úvěru) náhradu účelně vynaložených nákladů, která nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené výše hypotečního úvěru, maximálně však částku 50.000,- Kč.
3/ Výše náhrady účelně vynaložených nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba (tzv. fixace).

V současné chvíli Vám doporučuji nechat si bankou podrobně vysvětlit skladbu účtovaných účelně vynaložených nákladů, přičemž se dále zaměřte na otázku, zda jsou dle názoru banky splněny všechny tři podmínky (uvedené pod odrážkami), které zapříčiňují limitaci výše účelně vynaložených nákladů.
Nedospějete-li při jednání s bankou ke shodě, můžete se v této věci (s žádostí o konzultaci) obrátit na dozorový orgán, kterým je Česká národní banka:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Spor mezi Vámi a bankou pak může být mimosoudně řešen finančním arbitrem (jak vyplývá z § 20e písm. a) zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s § 1/1 písm. c) zákona o finančním arbitrovi) :
http://www.finarbitr.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 229/2002 Sb. , o finančním arbitrovi

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká je nejvyšší možná sankce za předčasné splacení spotřebitelského úvěru u banky - spotřebitelský zákon
Nesouhlas s výší sankce za předčasné splacení úvěru a odvolání k finančnímu arbitrovi nebo České nárobní bance, ČNB

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Vyřazení účastníka výběrového řízení kvůli chybě ve výpočtu ceny zakázky - je to v pořádku?

Chtěl bych Vás poprosit o právní radu jestli mám nějaké možnosti. Šlo o výběrové řízení, kde jsem byl vyšachován a rozhodně mám názor ten, že zadavatel nepostupoval jako řádný hospodář. Ve školách rozhodují 1000 Kč a v tomto případě prohospodařil 30 000 Kč.
O co tedy jde: zúčastnil jsem se vyběrového řízení, předmětem řízení byla dodávka nábytku. V době kdy bylo uveřejněno výběrové řízení jsem ještě nebyl plátce DPH, ale podklady, které jsem vyplňoval byly pro plátce, nebyla jiná vyplnit je jako neplátce. 19.7.2018 mě zadavatel vyzval, abych podle § 6, § 27, a § 31 zákona č. 134/2016Sb. , o zadávání veřejných zakázek objasnil nejasnosti. Ještě v ten stejný den objasnil. Bohužel pro mě nabídka obsahovala i početní chybu, cenový rozdíl nebyl velký asi 2000 Kč.
Díky této početní chybě jsem byl vyřazen, což podle mě bylo účelové. Moje nabídka byla 355 179 Kč bez DPH. Vybraný vítěz nabídl cenu o 385 000, - bez DPH tedy o 29 821, -. Opravdu to byla tak zásadní chyba, aby si mohli dovolit neušetřit tyto peníze a mě připravit o zisk? Děkuji za odpověď Jan

ODPOVĚĎ:
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud zadavatel ovšem zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat zákon.
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna. Jinak je zde důvod pro vyloučení uchazeče. Nicméně oznámení o vyloučení musí být řádně odůvodněno. V odůvodnění by měl zadavatel zejména uvést, dle kterého ustanovení zákona vylučuje účastníka, prokázat vyloučení prostřednictvím konkrétních skutečností. Nedostatečné odůvodnění naopak může být důvodem pro přezkum takového oznámení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Můžete se tedy obrátit na úřad a podat podnět k přezkoumání.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Účelové vyřazení zájemce o zakázku výběrového řízení u státní instituce (škola, výběrové řízení na nábytek)

___

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
Odpovědnost zaměstnance za odcizení, ukradení notebooku z uzamčeného auta, automobilu, vozidla

Jako zaměstnanec jsem obdržel notebook - hodnota přes 50 tisíc. Podepsal jsem protokol o převzetí, ne však o převzetí hmotné odpovědnosti. Notebook mi byl 7/2016 odcizen v zahraničí ze zamčeného automobilu (v dovolené, na notebooku jsem i v době dovolené plnil pracovní povinosti). Vše bylo tehdy nahlášeno místní policii.
Po návratu nahlášeno zaměstnavateli s doložením požadovaných dokumentů. Zaměstnání bylo ukončeno rozvázáním pracovního poměru 02/2017. Přes dva roky se nic nedělo a nyní 8/2018 zaměstnavatel požaduje náhradu části škody za odcizený notebook (cca 16 tis.). Má na to právní nárok?
Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Jarmil

ODPOVĚĎ:
Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Základní podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli jsou:
- musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- musí skutečně dojít ke vzniku škody,
- mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost a
- jednání zaměstnance musí být zaviněné.
Pokud jsou tyto podmínky naplněny, odpovědnost za škodu vzniká i bez uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. Povinnost k náhradě škody, resp. výše náhrady škody je v takovém případě limitována.
¨Zákoník práce neuvádí speciální lhůty pro zánik odpovědnosti. Je proto nutné využít obecné promlčecí lhůty uvedené v občanském zákoníku, která je 3 roky.
Pokud byly naplněny podmínky vzniku odpovědnosti za škodu a od události uplynuly dva roky, může zaměstnavatel nárokovat náhradu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do jaké míry odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou zaměstnavateli za odloženou, odcizenou, ukradenou věc (notebook v zamčeném autě, automobilu, vozidle zaměstnavatele)?

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Prodej vlastnoručně malovaných obrazů invalidním důchodcem - daně, zdanění, živnostenský list, sociální pojištění

Mám invalidní důchod ID 3. stupně (schizofrenie) a jako terapii k léčbě maluji obrazy pro potěchu a léčím si tím i svoji psychickou schránku. Dotazy:
a) Pokud bych prodal během roku některé své obrazy vystavené např. v kavárně či při společné výstavě atelieru pomáhající lidem s psychickými poruchami, musím z takto získaného příjmu (ať je jakýkoliv) něco danit či ne?
b) Musím se někam přihlásit - živnostenský list, sociální pojištění
c) Bude se jednat o příležitostný prodej?
Děkuji za info. Jaromír.

ODPOVĚĎ:
V daném případě bude zásadní, zda Vaše činnost splňuje podmínky pro podnikání, či nikoliv. Obecně platí, že podnikáním se rozumí soustavná samostatná činnost za účelem zisku, kdy dle Vašeho dotazu by mohla Vaše činnost pod podnikání spadat.
Pokud by se jednalo o podnikání, pak musíte příjmy danit a také se přihlásit na správu sociální zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, kdy by Vaše činnost byla s ohledem na invalidní důchod považována za vedlejší podnikatelskou činnost.
Pokud by se nejednalo o podnikání, pak bych se přiklonil k tomu, že se jedná o příležitostný prodej, resp. činnost, kdy příjmy z takové činnosti není nutné danit, pokud jejich souhrn nepřesáhne 30.000,- Kč v kalendářním roce.
Vaší konkrétní situaci doporučuji řešit s účetním, nebo daňovým poradcem, případně je věc možné konzultovat také s příslušným finančním úřadem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Malování obrazů - jde o podnikání a je potřeba živnostenský list
Danění, zdanění prodaného namalovaného obrazu - daní se příjem z prodeje vlastnoručně namalovaného obrazu nebo ne?

___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace netěsnácí klimatizace ojetého auta, automobilu - prodávající zamítl reklamaci pro běžné opotřebení, jak se bránit?

Manželka v práci koupila vůz po ukončeném operativním leasingu 8/2018. V době nákupu měl 4 roky, najeto 139.000 km, Škoda Superb. Po koupi a najetí 1.500 km únik chladící kapaliny. Servis zjistil, protéká vodní pumpa a potvrdil interval pro výměnu vodní pumpy a rozvodů na 210.000 km. Reklamováno leasingové společnosti (Leasplan) jako skrytá vada. Požadována úhrada vodní pumpy a práce.
Vůz byl pravidelně servisován, závada neodhalena. My jsme únik také nezjistili. Reklamace zamítnuta s ohledem na stáří vozidla a nájezd kilometrů, podobné netěsnosti přičítají běžnému opotřebení. Vozidlo v době prodeje nevykazovalo žádnou závadu. Při jeho převzetí jsme v předávacím protokolu nic nereklamovali.
Dle kupní smlouvy jsme byli detailně seznámeni s jeho stavem. Daná závada se projevila až po ujetí 1.500 km. Podobné závady se u takto použitých vozidel mohou běžně vyskytnout. Tuto vadu nepovažují za skrytou, jelikož jednoznačně nebyla na vozidle přítomna v době prodeje. Děkuji za Váš názor. S pozdravem Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Pro náležité posouzení by záleželo na tom, zda jste vozidlo zakoupili pro účely podnikání, či nikoliv. Z dotazu, kdy manželka měla koupit vozidlo v práci, předpodkládám, že se jedná o koupi pro podnikatelské účely.
V takovém případě prodávající odpovídá za to, že vozidlo nemá vady v době prodeje. Za vady, které se vyskytnou později, pak prodávající nijak neodpovídá.
Obecně platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Obvyklým účelem se v tomto případě bude rozumět užívání vozidla pro běžný provoz, což by vozidlo v důsledku vady spočívající v poškozené vodní pumpě vyžadující výměnu nesplňovalo, zejm. v případě, kdy je běžně vodní pumpa měněna u vozidel s nájezdem o polovinu větším.
V tomto případě je však také možné, že vada vznikla až po prodeji, neboť se projevila až po ujetí 1.500 km. Pokud byste trvali na reklamaci, doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, ze kterého by však mělo jednoznačně vyplývat, že vada zde existovala již v době prodeje.
Pokud by takový závěr nebyl, pak by šance na úspěch v případném soudním sporu byla malá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Skrytá vada auta, automobilu - netěsnící klimatizace, netěsnící vodní pumpa

___

PODNIKÁNÍ-ŽIVNOSTI
Musí sportovní spolek vystavit účtenku a připojit se do EET, elektronické evidence tržeb?

S přáteli jsme se chtěli učit bojovým uměním. Pozvali jsme mistra, který byl ochoten kurz vést. Každý platíme kurzovné, ale nyní je nás málo a mistrovi se to nevyplatí. Chceme kurz zachovat. Napadlo nás založit spolek kvůli příspěvkům od obce a sponzorů. Dále chceme vybírat peníze za účast veřejnosti na našich trénincích bez mistra, z čehož chceme doplácet naše kurzovné. Jak vést finance? Musíme se někde nahlásit a něco dokládat? Musíme při příjmu peněz na trénincích vystavovat účtenky? Majetek nemáme žádný. Spolek – 15 osob, předpokládaný roční příjem – 5.000 až 10.000 Kč. Děkuji, Jeroným.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné založit spolek, tzn. nejméně osoby se musí shodnout na znění stanov, které musí obsahovat alespoň název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat a určení statutárního orgánu.
Pokud jde o vedení financí, pak můžete vést tzv. jednoduché účetnictví za splnění zákonných podmínek, které ve Vašem případě budou splněny. Mezi tyto podmínky patří, že spolek není plátcem daně z přidané hodnoty, jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč a hodnota jeho majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč.
Pokud jde o přijímání peněz na trénincích, pak byste měli vystavit příjmový doklad.
Pokud jde o účtenky "EET", pak ve Vašem případě nebudete povinni účtenky vystavovat.
Od EET je osvobozena drobná vedlejší podnikatelská činnost, za kterou se u spolku považuje limit tržeb 300.000,- Kč ročně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak vést finance sportovního spolku - povinnost vystavit účtenku, zdanit příjem a nahlásit se úřadům

___

OBČAN-BYDLENÍ
Kdo platí likvidaci štěnic v domě - majitel bytu se zdrojem štěnic nebo všichni majitelé bytů v domě SVJ?

Můj dlouhodobý nájemník v mém bytě objevil výskyt štěnic, tuto skutečnost ohlásil předsedovi představenstva SVJ a ten neprodlené objednal odbornou firmu na provedení série postřiků a zaplatil přijaté faktury z fondu oprav. Plénum na schůzi SVJ odhlasovalo úmysl veškeré náklady požadovat po mně, neboť je přesvědčeno, že zavlečení škůdce způsobily„problematické“ návštěvy u mého, dnes (09.11.2018) již bývalého nájemníka a já prý „logicky zodpovídám za svůj byt“.
Společenství tedy rozhodlo (po poradě s advokátem) o zaslání výzvy na moji adresu (dosud jsem nepřevzal) s požadavkem proplacení všech výdajů, tzn. za likvidaci v mém bytě, deratizátorem označeném jako dlouhodobý masivní zdroj zamoření + preventivní ošetření všech okolních jednotek v domě. Měl bych se obávat, že lze proti mně uplatnit s úspěchem nějakou žalobu? Jak se bránit, prosím? Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud se objevily štěnice ve Vašem bytě a Váš byt je zdrojem zamoření bytového domu SVJ štěnicemi, měl se nájemce především obrátit přímo na Vás, abyste situaci řešil. Pokud vše ale řešil přímo předseda SVJ a vše bylo hrazeno z fondu oprav, mohli by po Vás náklady úspěšně požadovat pouze v případě, že by bylo jednoznačně prokázáno, že se štěnice skutečně šířily z Vašeho bytu. A to se jim dle mého názoru prokázat nepodaří.
Vám bych doporučila na obranu použít argumentaci, že není prokázáno, že zdroj štěnic byl ve Vašem bytě. V takovém případě Vás tedy nikdo, ani soud, nemůže donutit náklady platit. A i kdyby bylo prokázáno, že se štěnice z Vašeho bytu šířily, stejně to opět neprokazuje, že jste něco zanedbal, a že jste Vy nebo Váš nájemce štěnice do domu zavlekl. Mohl je tam zavléct kdokoliv jiný, ony se jen usadily u Vás. Takže osobně mám za to, že soudní vymáhání ze strany SVJ nemá žádnou šanci na úspěch.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat kdo zavlekl štěnice do bytu bytového domu SVJ
Zaplacení likvidace štěnic z fondu SVJ - je možné požadovat náhradu škody od majitele bytu

__

RODINA-SOCIÁNÍ
Nezastižení žadatele o příspěvek živobytí doma - vliv na zamítnutí žádosti o příspěvek

Od ČSSZ pobírám příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení. Může mi sociální odbor vzít příspěvek na živobytí v případě, kdy udělá namátkovou kontrolu v místě mého bydliště a já nejsem doma? Děkuji, Margita.

ODPOVĚĎ:
Příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí Vám nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), ale Úřad práce České republiky. Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Při poskytování těchto dávek jsou testovány příjmy žadatele, ale není prováděno sociální šetření v jeho domácnosti, zjišťován jeho majetek apod. Skutečnost, že Vás pracovníci úřadu práce nezastihli doma, tedy nebude mít na výplatu příspěvku na bydlení žádný vliv.
Příspěvek na živobytí je dávkou pomoci v hmotné nouzi a u těchto dávek bývá prováděno sociální šetření za účelem zjištění celkové sociální a majetkové situace žadatele. Podle § 63 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi (úřadů práce) na základě souhlasu žadatele o dávku oprávněni vstupovat do obydlí s cílem provádět sociální šetření. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným úřadem práce jako doložkou služebního průkazu. Pokud žadatel o dávku nedá souhlas se vstupem do obydlí a znemožní provedení sociálního šetření, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

Pokud Vás zaměstnanci úřadu práce nezastihli doma, je možné, že Vás o příští návštěvě předem vyrozumí – napíší Vám, kterého dne a v jakém časovém rozmezí se na sociální šetření dostaví. Samotná skutečnost, že Vás nezastihli doma, není důvodem pro odebrání dávky. Aby Vám úřad práce mohl dávku odejmout, muselo by jít z Vaší strany o záměrné, účelové jednání – musela byste zmařit provedení sociálního šetření například tím, že byste zaměstnance odmítla pustit do bytu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může žadatel o pomoc v hmotné nouzi nepustit zaměstnance orgánu pomoci v hmotné nouzi (úřadů práce) do bydliště, obydlí aniž by ztratil šanci získat příspěvek na živobytí?
Musí žadatel o dávku hmotné nouze (příspěvek na živobyti) vpustit pracovníka Úřadu práce do svého bytu?

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Stavění na nestavebním pozemku - koho požádat o výjimku z územního plánu?

Mám dotaz ohledně územního plánu v Hradci Králové. V současné chvíli je v jednání návrh nového územního plánu města, který už se zpracovává 15-20 let. Do roku 2020 končila platnost platného územního plánu města, takže v domění, že územní plán ÚP už by mohl být co nevidět vyřešen, jsme zakoupili pozemek. Pozemek v platném územním plánu ÚP není určený pro stavbu domu (je vedený jako plocha zeleně), ale v novém návrhu územního plánu ÚP je určený k zástavbě pro rodinný dům (plochy pro bydlení).
S novelou stavebního zákona od roku 2018 se i prodloužila platnost platného ÚP o dva roky. Chtěli jsme zahájit stavbu v roce 2020, kdy měl být již schválen nový návrh ÚP, ale to se možná ani nestane. Je možné požádat odbor (nebo-li teď už úřad) pro územní plánování a rozvoje o nějakou výjimku, že bychom mohli po roce 2020 stavět na ploše určené pro bydlení v návrhu ÚP? Navržená plocha pro bydlení zůstane, jen je ve hvězdách, kdy se nový návrh ÚP schválí a vzejde v platnost. Ptala jsem se na tuto věc stavebního úřadu i úřadu ÚP v dotčeném městě, ale nebyli mi schopni odpovědět. Děkuji, s pozdravem Mariana.

ODPOVĚĎ:
Není-li Vámi vlastněný pozemek v aktuálně platném územním plánu určen k zástavbě, nezbývá Vám, než požádat o změnu aktuálně platného územního plánu (tedy změnu v tom smyslu, že Vámi vlastněný pozemek bude určen k výstavbě).
Pořizování změn územního plánu je upraveno v § 44 - § 46 stavebního zákona. K této problematice stručně zde:
https://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo& id=185& IDtema=22
(a to v odpovědi na dotaz č. 02)
a podrobněji zde:
http://www.aurumroom.cz/zmena-uzemniho-planu-na-navrh-obcana-obce-nebo-vlastnika-nemovitosti
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat příslušné pracoviště Magistrátu města Hradec Králové a konzultovat zde podmínky pro podání návrhu na změnu aktuálního územního plánu, resp. žádosti o změnu aktuálně platného územního plánu (předpokládám, že pro tyto účely bude příslušné pracoviště disponovat i potřebným formulářem). Vzhledem k tomu, že změna územního plánu, kterou budete navrhovat, bude velmi jednoduchá, mohl by být Váš návrh projednán rychle a bez vzniku větších nákladů. Je nicméně nutné si uvědomit, že právní nárok na změnu územního plánu nemáte, tzn. že vše bude záviset na posouzení městem (jako pořizovatelem územního plánu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žádost na odbor pro územní plánování a rozvoje o výjimku o výjimku a možnost stavby na nestavebním pozemku
Jak a koho požádat o stavění na nestavebním pozmeku dle územního plánu

___

RŮZNÉ-STAVBY
Co když soused nesouhlasí se vstupem na svůj pozemek a střechu kvůli opravě domu souseda?

Sousedé mi napadli v září 2012 Stavební povolení (SP) Přezkumným řízením, které bylo zrušeno a stavební povolení SP zůstalo platné (květen 2018). Nechtějí dovolit vstup na jejich střechu a vlastně provést oplechování, i když bych postupovala dle stavebního povolení SP.
V průvodní zprávě projektu zní: "Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Předmětnými stavebními úpravami domu dojde k zásahu do sousední stavby - bude nutné provést zajištění stability krovu sousedního objektu č. p. 2668 kotvením hambálků. Dále bude potřeba zajistit přístup na střechu objektu č. p. 2666 z důvodů provedení vnější štítové stěny a zateplení vč. oplechování nástavby objektu č. p. 2665."
Obávám se, že na mě zavolají policii při vstupu na jejich střechu a podají civilní žalobu (avizovali přes právníka). Nevím, jak dokončit stavbu dle zákona bez problémů. Tento dotaz jsem již vložila 22.9.2018 s Vaší odpovědí použití § 141 stavebního zákona. Ten jsem chtěla použít, ale zase by tam vznikl prostor pro sousedy (odvolání, atd.), že nesouhlasí s dokončením stěny, protože nedali písemný souhlas.

ODPOVĚĎ:
Platná právní úprava nabízí ke zpřístupnění sousedního pozemku, resp. stavby na takovém pozemku, dva právní předpisy, a to občanský zákoník a stavební zákon.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Z dotazu usuzuji, že dohoda s Vašimi sousedy není myslitelná. Z tohoto důvodu je možné, abyste se na své sousedy obrátila s písemnou žádostí o zpřístupnění jejich pozemku a stavby na něm, ve které uvedete, a/ za jakým účelem potřebujete zpřístupnění realizovat, b/ na základě jakého titulu (tedy stavební povolení), c/ jak dlouho bude zpřístupnění přibližně trvat (resp. kdy přibližně začne a skončí, d/ jaké práce budou na sousední stavbě prováděny a e/ jakou přiměřenou náhradu za zpřístupnění sousedního pozemku a stavby na něm nabízíte. Mine-li se tato Vaše výzva účinkem, tzn. nebudou-li Vaši sousedé přístupni dohodě, budete oprávněna se v této věci obrátit s žalobou na soud a domáhat se toho, aby byla povinnost zpřístupnit sousední pozemek a stavbu na něm Vašim sousedům uložena soudem.
Pakliže Vám soud v této věci vyhoví, bude samozřejmě možné, aby se Vaši sousedé proti rozsudku odvolali (tzn. že soudní řízení se může protáhnout).
Druhou možností je aplikace § 141 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Ten, v jehož prospěch byla povinnost zpřístupnit pozemek či stavbu na něm uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nemáte-li proto zájem o zahajování soudního řízení, můžete zahájit správní řízení před místně příslušným stavebním úřadem (mohlo by se jednat o rychlejší a méně nákladnou variantu). Je nicméně pravdou, že rozhodne-li stavební úřad ve Váš prospěch, budou Vaši sousedé opět oprávněni se proti jeho rozhodnutí odvolat, případně v budoucnu podat proti rozhodnutí odvolacího orgánu rovněž správní žalobu (i v tomto případě se tedy může řízení poněkud protáhnout).
Situaci, kdy se Vaši sousedé proti tomu či onomu rozhodnutí odvolají, se tudíž prakticky nelze vyhnout (právo podat odvolání je ostatně jedním ze základních procesních oprávnění, které nelze Vašim sousedům upřít).
Získáte-li pro Vás příznivé rozhodnutí (ať již rozsudek soudu či rozhodnutí stavebního úřadu), které nabude právní moci, stane se takové rozhodnutí exekučním titulem. To znamená, že pakliže by se Vaši sousedé zpřístupnění pozemku a stavby na něm nadále protivili, bylo by možné splnění jejich povinnosti vymáhat exekuční cestou (a to především ukládáním donucovacích pokut).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused zakázal vstup na svou střechu potřebnou pro stavební úpravy na sousedově domě (provedení vnější štítové stěny a zateplení vč. oplechování nástavby objektu) - jak se bránit?
Jak donutit souseda aby povolil vstup na svůj pozemek a střechu kvůli opravě domu schválené stavebním povolením?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Jak dluoho by se měla archivovat nájemní, podnájemní smlouva než ji vyhodím?

Mám jeden krátký dotaz: Je mi k něčemu užitečné uchovávat podnájemní smlouvy s bývalými podnájemníky? Nestačilo by uchovat jen Dohody o ukončení podnájmu bytu? (je tam i odstavec o vzájemné bezdlužnosti). A v případě, že je dobré smlouvy uchovávat, stačilo by to elektronickou formou? (nafotit/naskenovat a uložit na flash disk? ) Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji nájemní smlouvy a související dokumenty uchovávat v originálním znění minimálně po dobu tří let od podání daňového přiznání, v němž jsou zahrnuty příjmy z podnájmu (zákon o daních z příjmu považuje nájem i podnájem za totéž). Pro úplnost doplňuji, že v případě odvodu DPH je pak nutno doklady uchovávat deset let.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Archivace podnájemní smlouvy pronajímatelem - stačí elektronická podoba? Má to vůbec význam?
___

OBCHOD-DANĚ
Darování pozemku rodičmi synovi, dceři, potomkovi, potomkům - daně, zdanění

Jsme důchodci. Směnnou smlouvou jsme získali dva pozemky a "jinou stavbu" bez č. p. stojící na jednom z nich. Vše chceme převést darovací smlouvou na dceru. Musíme zaplatit daň z příjmu (a kolik) pokud převod uskutečníme dřív než za 5 let po nabytí? Děkuji Jáchym.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitosti darujete svojí dceři, nemusíte platit daň z příjmů, nejedná se o prodej, ani vy sami neobdržíte příjem. Dále u vaší dcery je příjem v podobě daru osvobozený od daně na základě §10 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona o daních z příjmů, jedná se o dar od osoby blízké v linii přímé.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daň z příjmu při darování pozemku synovi, dceři, potomkovi, dětem

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Obnovení placení výživného po několika letech práce - může to potomek chtít, požadovat?

Chtěl bych se informovat na mé povinnosti a nároky/práva zletilého dítěte (22 let) spojené s placením výživného. Dcera se 2015, po ukončení střední školy, osamostatnila. Pořídila si byt, kde sdílí druhým rokem společnou domácnost s přítelem. Přenechal jsem jí auto. Byt je kompletně vybaven. Celou dobu pracovala na hlavní pracovní poměr. Nyní skončila a aby získala status studenta pracuje jen na dohodu. Zahájila studium na vysoké škole a chce po mne výživné. Po ukončení její střední školy, osamostatnění se a nástupu do zaměstnání se mi finanční prostředky uvolnily (vyživovací povinnost již na dceru měl). S možností opětovného výživného jsem již nepočítal, vložil jsem prostředky jinam - do půjček na nutnou rekonstrukci domu.
S dcerou jsem situaci rozebíral. Jejich společná životní úroveň s partnerem je v podstatě lepší než má. Peníze po mne samozřejmě vyžaduje. Dohodl jsem se s ní zatím na nižší částku, než původně chtěla. Na co má dcera, dle mne velice dobře zaopatřena, v tomto případě právo a jaké u mne vznikají povinnosti? Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže Vaše dcera po ukončení střední školy několik let pracovala na hlavní pracovní poměr, prokázala tím, že je schopná se sama živit. I když je nyní nezaměstnaná a opět začala studovat, nemusí to být automaticky důvod pro obnovení Vaší vyživovací povinnosti vůči dceři. Pokud byla dcera několik let zaměstnaná, bude mít nárok například na podporu v nezaměstnanosti – tu může pobírat i jako studentka, ale nemůže si při pobírání podpory přivydělat. Dále může požádat o sociální dávky – například příspěvek na bydlení. Jestliže Vaše finanční situace neumožňuje hradit dceři výživné a dohoda s dcerou není možná, domnívám se, že výživné hradit nemusíte. Pokud s tím dcera nebude souhlasit, bude se muset obrátit na soud se žádostí o určení výživného a prokázat, že opravdu není schopná se živit sama.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Potomek několik let pracoval, nyní znovu studuje a chce výživné - má na to nárok?

___

OBČAN-BYDLENÍ
Nevratná kauce nájmu - může si pronajímatel nechat kauci?

Chtěl bych se zeptat v prvé řadě na regulované nájemné a to v souvislosti, že bydlím v bytě společnosti PROMABYT, a. s. která během tří let každý rok zvedla výši nájemného odkazující se na nájemní smlouvu, ve které je uvedeno že "Nájemné je určeno podle vyhlášky MF č. 176/1993 Sb. včetně dalších jejich úprav.
2018 ale navýšení najmu činí víc jak deset procent. Navíc, pokud žádáte o nájemní byt skládá se vratná kauce. Tato společnost požaduje nevratnou kauci, ze které rekonstruuje další nájemní byty. Nikde jsem s tím ještě nesetkal a jelikož zde bydlím již třicet let (1988-2018), mám pocit že tato společnost si dělá s námi nájemníky co chce, byť i protiprávně.
Není se čemu divit když majitelem je ing. Zemek, Železárny Veselí nad Moravou. Prosím o posouzení celého problému po právní stránce. Děkuji s pozdravem Jakub

ODPOVĚĎ:
V současné době lze regulovaný nájem navýšit až na nájem, který je v dané lokalitě pro obdobné nemovitosti obvyklý. Nevratná kauce je ale rozhodně problém a z mého pohledu je to pokus o bezdůvodné obohacení a není to rozhodně v pořádku ji požadovat.
Doporučila bych Vám obrátit se na sdružení nájemníků - www.son.cz, na jejich stránkách jsou i odkazy na poradny dle lokality a můžete s nimi problém probrat komplexněji a v případě nějakého soudního sporu požádat i o zprostředkování zastoupení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zvýšení regulovaného nájmu, nájemného - o kolik procent, pravidla zvyšování regulovaného nájmu, nájemného

___

OBČAN-BYDLENÍ
Vyhoření bytu vinou nájemníka - vliv na nájemní smlouvu

Pokud pronajatý panelákový byt vyhoří vinou nájemce a stane se tak neobyvatelný až do doby dokončení rekonstrukce bytu po požáru, má pronajímatel bytu právo nebo povinnost nájemní smlouvu ze své strany po požáru ukončit, a to bez výpovědní lhůty? V daném případě je profesionální rekonstrukce vyhořelého bytu proveditelná, byť značně finančně nákladná a rozhodně ji nelze prakticky provést a dokončit v řádu dní po požáru. Nevím totiž, jak si vykládat § 2226 v NOZ: „ (1) Zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. “ Jedná se o „zánik bytu“, pokud byt vyhoří a stane se tak minimálně na několik týdnů neobyvatelný a bezprostředně po požáru ho jako funkční byt klasifikovat nelze? Má pronajímatel po takovémto zničení svého vlastního bytu zákonné povinnosti vůči nájemci, např. musí mu zajistit náhradní ubytování anebo má pronajímatel dokonce ze zákona povinnost pronajmout byt po pozdější kompletní rekonstrukci stejnému nájemci a za nájemné v původní výši? Má nájemce po zničení bytu nějaké zákonné povinnosti vůči pronajímateli, kterému zničil byt?

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník již neupravuje povinnost zajistit v případě skončení nájmu nájemci náhradní ubytování, proto bytovou náhradu nemusíte hledat.
Vzhledem k tomu, že byt nyní nelze užívat k účelu bydlení, lze předmět nájmu považovat za zaniklý a tím tedy nájemní vztah za ukončený. (Pokud by nájemce s ukončením nájmu nesouhlasil, doporučuji Vám v takovém případě dát nájemci výpověď bez výpovědní doby dle ustanovení § 2291, neboť nájemce způsobením požáru a zničením bytu porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem a způsobil Vám závažné škody).
Pokud je prokazatelné, že požár vznikl vinou nájemníka, pak nájemník odpovídá dle obecného ustanovení týkajícího se porušení smluvní povinnosti, tj. dle ust. 2913 obč. zákoníku (příp. dle § 2910 – porušení zákona), a můžete po něm požadovat náhradu vzniklé škody.
Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 2227
Stane-li se věc nepoužitelnou k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.
§ 2232
Porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.
2291 okamžité vypovězení pro porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
§ 2913
Porušení smluvní povinnosti
(1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
(2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zánik nájemní smlouvy kvůli vyhoření nájemnního bytu
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spolumajitel odmítá vydat klíče spoluvlastníkovi - jak se bránit?

Chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat v případě, že mi otec brání ve vstupu na pozemek. Již skoro 20 let let nemohu vstoupit do domu ani na pozemek, kde jsem zdědila vlastnický podíl po matce. S otcem jsem se pokoušela již několikrát domluvit ať mi vydá klíče, ale on nechce. Dále bez mého souhlasu uřezal ovocné a okrasné stromy a vykopal květiny ze zahrady. Uvnitř domu dělal bez mého souhlasu stavební úpravy. Ráda bych věděla, kde se mohu domáhat svých práv a mám také právo na odškodnění, že nemohu řádně užívat svůj vlastnický podíl? Mohla bych se nastěhovat, když vlastním 1/3 podílu na domě? Děkuji Marika.

ODPOVĚĎ:
Pokud je Vám znemožněno užívat svůj spoluvlastnický podíl, musíte se obrátit na soud. Jedna varianta by byla svůj podíl - po realizaci předkupního práva - prodat a pokud prodat nechcete, nezbývá, než k soudu podat žalobu, kterou se budete domáhat vstupu do nemovitosti. Nastěhovat se do nemovitosti můžete, jste spoluvlastníkem, byť menšinovým. Odškodnění sice žádat můžete, nicméně náhradu škody je třeba přesně vyčíslit a zdůvodnit, což v těchto případech bývá velmi složité.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může spoluvlastník dělat úpravy bez vědomí a bez souhlasu spolumajitele?
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Co ovlivňuje výživné, alimentů, výši výživného - svatba, přívýdělky, brigády, vyšší výdaje na dítě, děti

Pobírám výživné na dceru, výpočet byl stanoven před 2013. Nyní studuje druhým rokem na střední škole. Výdaje se postupně zvyšují. Otec platí stanovené výživné, na ničem jiném se nespolupodílí. Začala jsem to řešit přivyděláním si na různých brigádách. Uvažuji o podání návrhu na zvýšení výživného na dítě. Mám ale obavu z tohoto:
1) Letos (2018) jsem se vdala – bude mi to nevýhodou? Společné dítě s druhým manželem nemáme.
2) Já i otec nezl. dítěte (bývalý manžel) kromě svého zaměstnání vítáme různé přivýdělky - brigády. Rozdíl je však v tom, že jeho čas strávený takto je odměněn penězi „na ruku“, kdežto já to mám součástí mzdy u zaměstnavatele – přesčas o víkendech. Bere se to jako zdroj mého „normálního“ příjmu? Přihlíží soud, že se snažím si jakkoliv vypomoci nebo je to pro mne nevýhoda?
3) V podstatě by mi stačilo ponechat stanovené výživné před 5 lety stejné, ale jen k původnímu rozsudku nyní přidat podílení se na vyšších výdajích spojených např. se školou, školními zahraničními zájezdy, aktivním sportem apod. Děkuji, Marina.

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše otázky:
1. Váš manžel sice nemá vyživovací povinnost k Vaší dceři, ale má vyživovací povinnost vůči Vám jako manželce. Soud bude při určování výše výživného přihlížet i k výši jeho příjmu, protože životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a příjem Vašeho manžela rozhodně zvyšuje životní úroveň Vaší rodiny.
2. Je samozřejmě dobře, že se snažíte o zvýšení svého příjmu a tím o zvýšení životní úrovně Vaší rodiny. V řízení o určení výživného je zapotřebí, aby oba rodiče doložili soudu veškeré své příjmy. Pokud dceřin otec bere část peněz „na ruku“ a Vy se domníváte, že tyto příjmy soudu nepřiznává, můžete na to soud samozřejmě upozornit.
3. Dceřin otec není povinen platit žádné další výdaje a přispívat na dceřiny aktivity nad rámec soudem stanoveného výživného. Náklady na dceřiny volnočasové aktivity je tedy zapotřebí zahrnout do výše požadovaného výživného. Pokud se domníváte, že náklady na dceřinu výchovu a výživu od posledního určení výživného vzrostly a současná výše výživného, které dceřin otec platí, není dostatečná, můžete podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zvýšení výživného. Soud vezme v úvahu Vaše příjmy příjmy Vašeho manžela a dceřina otce a na základě posouzení všech skutečností Vašemu návrhu buď vyhoví, nebo jej zamítne.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co má vliv na výši výživného placenou otcem dítěte, dětí
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Hluk od kohouta, kohoutů souseda - jak se bránit kokrhání a rušení klidu

Bydlíme v rodinném domě v okrajové části města. Naši sousedi si pořídili dalšího kohouta, přestože jsem je moc prosila o shovívavost vzhledem k mým zdravotním problémům. Celý život se léčím s migrénami (se zvracením), zásadní je pro mě pravidelný spánek a také bez možnosti se vyspat se nemám jak migrény zbavit. Celou noc máme zavřená plastová okna. Zkoušela jsem spát i v místnosti do ulice, i tam je to slyšet.
Kohouta nechávají přes den chodit po celém dvoře až k terase, je tedy jen několik metrů od našeho okna do ložnice, mezi našimi pozemky je pouze drátěný plot. Kohouta nezavírají asi ani v noci, kokrhání je stejně hlasité. Ještě prosím o informaci, jakou mám ohlašovací popř. jinou povinnost vzhledem k úřadům a sousedům, jestliže si chci postavit betonový plot (2 m vysoký) tam, kde je nyní plot drátěný, abychom měli alespoň trochu soukromí. Moc děkuji za odpověď. Markéta.

ODPOVĚĎ:
Plot do výšky 2 metrů není nutné ohlašovat stavebnímu úřadu, není tedy ani potřeba souhlasu sousedů.
Hluk drůbeže od sousedů je možné řešit prostřednictvím obecního úřadu či policie, neboť se může jednat i o přestupek proti veřejnému pořádku nebo proti občanskému soužití.
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení §  1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že  hluk vniká na  pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v  míře nepřiměřené místním poměrům a  podstatně omezuje obvyklé užívání  pozemku. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta, neboť bude nutno prokázat, že jde o překročení míry přiměřené v místních poměrech.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rušení klidu kohoutem, hodouty souseda - jak zakázat sousedovi chov, chování kohouta, kohoutů

__

SPRÁVNÍ-OBCE
Jak požádat o pokácení vysokého stínícího stromu na obecním pozemku - strom způsobuje plesnivění a praskání fasády

Vlastním rodinný dům v jedné obci, kde i žiji a bydlím. Před domem mám ovšem dvě lípy, které mě v poslední době již začínají velmi štvát. Nejen, že pokud spadnou, tak mi zboří půlku domu, ale kvůli lípám, které mi stíní na můj dům mi fasáda praská a plesniví a tím jsou mé finance vložené do domu úplně k ničemu. Když jsem zašel na obec je s tímto seznámit a požádat je o pokácení, bylo mi řečeno, že to nejde, že je lípa národní strom. Co můžu v této situaci dělat?
Děkuji, Ivo

ODPOVĚĎ:
Byť to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, předpokládám, že ony dvě lípy stojí na obecním pozemku (tedy nikoli na pozemku Vašem), jedná se tedy o obecní zeleň. Z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet.
Je patrně zbytečné uvádět, že argument obce o nedotknutelnosti lípy z důvodu její státní symboliky, je zcela lichý. Lípy se v tomto ohledu netěší vyššímu stupni ochrany, než je tomu u jiných dřevin.
V první řadě Vám doporučuji pokusit se věc řešit veřejnoprávní cestou. Vzhledem k tomu, že obec (jako vlastník předmětných lip a zároveň orgán ochrany přírody) se k Vaší žádosti postavila zamítavě, doporučuji Vám kontaktovat v této souvislosti místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (tedy městský úřad, a to jeho oddělení/odbor, do jehož působností náleží ochrana životního prostředí). S tímto úřadem konzultujte podmínky, za jejichž splnění by bylo možné získat rozhodnutí o pokácení předmětných stromů.
Pakliže nebudete u městského úřadu úspěšný, nabízí se ještě soukromoprávní cesta. Vzhledem k tomu, že Váš pozemek, resp. Váš dům, sousedí s obecním pozemkem, z něhož vyrůstají předmětné lípy, je v tomto případě možné aplikovat ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují sousedské vztahy, a to v souvislosti s dřevinami.
Konkrétně dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
K tomu, abyste se mohl úspěšně domáhat odstranění předmětných lip, je tedy zapotřebí, aby na Vaší straně existoval „rozumný důvod“. Tímto důvodem může být toliko důvod objektivně rozumný, tzn. že požadavek na pokácení stromů není možné opírat o důvody ryze subjektivní či iracionální.
V dotazu zmiňujete, že pakliže některá z lip spadne, významně poškodí Váš dům. Tento důvod není dle mého názoru možné považovat za objektivně rozumný, neboť se neopírá o žádnou objektivní skutečnost (resp. to alespoň z Vašeho dotazu nevyplývá). Pokud by byla některá z předmětných lip například poškozená, prohnilá, nakloněná, s narušeným kořenovým systémem apod. , dalo by se uvažovat o objektivní rozumnosti požadavku na její pokácení. Ničím nepodložená obava z pádu stromu však (bez dalšího) nemůže postačovat k oprávněnosti požadavku na jeho pokácení.
Roli pak samozřejmě hraje rovněž odstupová vzdálenost předmětných lip od Vašeho pozemku.
Ve svém dotazu dále uvádíte, že předmětné lípy stíní Vašemu pozemku a způsobují vlhnutí a plesnivění Vašeho domu. Je-li možné tento důvod objektivně prokázat (tzn. je-li vlhnutí a plesnivění Vašeho domu skutečně zapříčiněno stínem vrhaným předmětnými lipami), mohlo by se jednat o důvod objektivně rozumný (jak požaduje občanský zákoník). V tomto ohledu by bylo dále nutné posoudit přiměřenost Vašeho požadavku, tzn. převáží-li zájem na zlepšení stavu Vašeho domu zájem na zachování předmětných lip, resp. zvážit, zda by bylo možné dosáhnout cíle i méně závažným zásahem (například ořezem některých větví, speciálním ošetřením Vašeho domu apod.).
V této souvislosti je použitelný rovněž § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník (zde obec) povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Je samozřejmě otázkou, zda ve Vašem případě představuje stínění (které přichází v úvahu pouze v té části roku, kdy jsou předmětné lípy olistěné) zásah natolik závažný, že svou intenzitou přesahuje místní poměry a zároveň Vás podstatně omezuje ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
Na obec se proto můžete obrátit jako její soused a s poukazem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku požadovat úpravu či odstranění předmětných lip.
Nedojde-li mezi Vámi a obcí v této souvislosti k dohodě, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit obec aby pokácela strom na obecním pozemku - stíní, vede k plesnivění a praskání fasády
___

RODINA-SJM
Vliv předmanželské smlouvy na majetek při rozvodu manželství

9.11.2018 máme naplánovaný svatební obřad. Partner chce uzavřít předmanželskou smlouvu - úplné rozdělení majetku manželů. Já jsem 3. rok na MD, čekáme 2. dítě. Byt je psaný jenom na partnera, on splácí hypotéku. Mám trochu obavy, že by v případě rozvodu byla taková smlouva pro mně nevýhodná. Doporučili byste mi uzavřít předmanželskou smlouvu, abych z toho nevyšla úplně nevýhodně? Zatím mně nechce zapsat jako podílníka našeho bytu, nevidí k tomu důvod, protože se na jeho splácení finančně nepodílím. Děkuji, Marcela.

ODPOVĚĎ:
V případě oddělených jmění nebudete mít v případě rozvodu právo na žádný majetek, pod jehož pořízení jste se nepodepsala a stejně tak na tom bude i manžel. Pokud byste tedy plánovali např. stavět dům, musíte si pohlídat, abyste byli v evidenci nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci, protože SJM mezi vámi fakticky existovat vůbec nebude.
Na druhou stranu ani dluhy pak nejsou společné, ale jen toho, kdo je zřídil. Je otázkou, co je pro koho výhodné, zda si SJM ošetřit či ponechat zákonnou úpravu. Vždy záleží na existujícím majetku, výdělkových možnostech i povaze partnerů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předmanželská smlouva - nevýhody pro chudšího z manželů

___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
Babička a dědeček vnuka pijí alkohol a kouří - může chtít matka asistovaný styk za dohhledu pracovnice OSPOD?

Chtěla bych se zeptat, mám velké problémy s rodiči mého přítele, který je na jejich straně ve všem. Máme spolu dvouletého chlapce a pouze spolu žijeme. Rodiče mého přítele pravidelně vídají vnuka dvakrát týdně, ale zdá se jim to málo. Prý budou dělat všechno proto, aby ho vídali častěji. Chtěla bych se zeptat, jestli opravdu je možné, že si půjdou zažádat o více návštěv s vnukem popřípadě, kdybych s tím jako matka nesouhlasila, jestli je nějaká šance, že by jim na mou žádost u toho asistovala nějaká sociální pracovnice, jelikož mě tchýně fyzicky napadla, oba rodiče přítele pijí a hlavně doma kouří, tak v takovém prostředí bych nerada nechávala syna bez dohledu. Velice děkuji předem za odpověď Margareta.

ODPOVĚĎ:
Paragraf 927 občanského zákoníku k Vaší situaci uvádí následující: Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Rodiče Vašeho přítele (babička a dědeček dítěte) tedy mají ze zákona právo stýkat se se svým vnukem. Pokud by jim bylo toto právo upíráno nebo by jim byl styk s vnukem umožňován v nedostatečné míře, mají právo obrátit se na soud se žádostí, aby byla četnost a délka styku upravena soudním rozhodnutím. Pokud k tomu dojde, budete povinna ve stanovenou dobu přítelovým rodičům syna předat a umožnit jim styk s ním.
Ve svém dotazu uvádíte, že rodiče Vašeho přítele se s vnukem stýkají dvakrát týdně. Nepíšete sice, jak dlouho setkání trvají, ale nepředpokládám, že by soud umožnil prarodičům častější kontakt než dvakrát týdně – obzvlášť u takto malého dítěte.
Při případném soudním řízení samozřejmě můžete uvést, že rodiče Vašeho přítele doma pijí alkohol a kouří a můžete požadovat, aby se jednalo o tzv. asistovaný styk, který probíhá za přítomnosti odborníka – zpravidla sociálního pracovníka nebo psychologa. Záleží na posouzení soudu, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Babička, dědeček napadli matku dítěte - je možné požadovat asistované předávání nebo asistovaný styk prarodičů s vnukem, vnučkou, vnoučaty?

__

OBČAN-EXEKUCE
Promlčení dluhu na výživném vymáhaného v exekuci, exekučně

Pokud je podána na dlužné výživné exekuce, může se dluh promlčet?
Pokud Soud v Rozsudku stanovil již dluh na výživném s tím, že se má splácet s běžným výživným, což se neděje, je možné podat trestní oznámení právě na tento dluh, který se nesplácí? Policie mi tvrdí, že to nelze. Jak tedy jinak vymoci tento dluh, když exekuce nefunguje? Otec finance evidentně má, ale je cíleně nezaměstnaný a má dle mého názoru neoficiální práci. Děkuji, s pozdravem, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Pokud je exekuce podána, dluh se nepromlčí. Exekutor jej může vymáhat prakticky až do smrti povinného.
Je pravdou, že pro dlužné výživné trestní oznámení podat nelze, lze to pouze pro běžné výživné. Bohužel většina dlužníků na výživném se ve své situaci umí orientovat a je velmi náročné z nich výživné vymoct. Nic víc než exekuci a trestní oznámení pro běžné výživné udělat nemůžete.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestní oznámení pro nesplácení dluhu na výživném určeného soudním rozhodnutím - lze podat nebo ne?

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Odmítnutí vrácení věci na požádání majitele věci - vypůjčitel nechce dopravit věc majiteli

2013 jsem známému půjčila zahradní nábytek (4x židle, 1x stůl - plastové). Ústně jsme se dohodli, že až nábytek nebude potřebovat, tak mi jej vrátí. Proběhla i komunikace na Facebooku, kde ho žádám o vrácení až věci nebude potřebovat. Souhlasil. Nyní jsem se po několika letech dozvěděla, že nábytek nevyužívá a již několik let má nový a tak jsem ho požádala o vrácení. Neměl s tím problém, ale nehodil se mu termín navrácení, takže jsme se dohodli že počkám až vyřeší své rodinné problémy a nábytek potom doveze mé matce do nedaleké vesnice, peníze za půjčení jsem po něm nechtěla pouze odvoz věcí, protože já mám malé auto a nevleze se mi to tam.
Téměř rok se neozval. Nyní jsem ho opět poprosila o vrácení a už začal být nepříjemný a situace teď stojí na tomto: on nábytek nechce dovézt aby si nezašpinil auto, neví zda ho vůbec má, nový koupit nechce a plnou výši, jeho nynější hodnoty, zaplatit taky nechce. Navrhnul mi, že zaplatí částku 500, -, ale to nechci já, protože nábytek bych využila, a za tuto částku si nový nekoupím.
Celková hodnota v "akci" je cca 1200, -. Nábytek mu byl zapůjčený v zánovním stavu. Je drzý a já tedy odmítám částku přijmout a chci svůj stávající nábytek zpět, zakoupit totožný nový, nebo plnou částku za nový který si následně zakoupím sama.
Tak se tedy ptám kdo je v právu? Mám v plánu zaslat mu doporučený dopis kde ho žádám o navrácení nábytku, zaplacení nábytku nebo zakoupení nového nábytku a to do určité doby, pokud by tak neučinil, mám šanci jít s tím na policii a na občanskoprávním jednání uspět? Popř. jak dál situaci řešit. Celou naši konverzaci mám ofocenou z Facebooku (messengeru).
Je to taková žabomyší válka ale pro mne důležitá. Proto prosím o radu. S pozdravem a poděkováním Lucie

ODPOVĚĎ:
Vy jste vlastníkem nábytku a máte právo jej žádat zpět v rámci žaloby o vydání věci. Pokud by protistrana argumentovala tím, že nábytek již nemá, může Vám ho nahradit v penězích, ale cena nábytku by byla oceněna znaleckým posudkem, ovšem nikoliv ke dni, kdy jste mu ho půjčila, ale k datu, kdy by Vám měl být vrácen, tj. nyní.
S ohledem na částky, jaké zde uvádíte, by se Vám z finančního hlediska vůbec nevyplatilo zahajovat soudní spor, neboť jen za znalecký posudek můžete platit cca 3.000,-Kč, soudní poplatek 2.000,-, náklady na Vaše právní zastoupení v řádu desetitisíců.
Policie věc řešit nebude, neboť se nejedná o trestný čin, nýbrž o občanskoprávní spor. Váš nastíněný postup je správný, vyzvěte známého doporučeným dopisem k vrácení, pohrozte mu i žalobou, ale pokud by už nábytek nebyl k dispozici, smlouvejte o ceně, ale žalobu si dobře rozmyslete, celý spor bude mnohem nákladnější než hodnota nábytku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestní oznámení pro nevrácení věci vypůjčitelem majiteli věci
___

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
Jak co nejvíce oddálit rozvod manželství kvůli vyhnutí se vystěhování se s dětmi z bytu, domu manželky, manžela

Manželce jsem napsal, že se již více než sedm měsíců (02/2018-09/2018) starám o domácnost a děti sám a že není nadále možné, aby mi nadále nijak nepřispívala na děti a domácnost a zaslal jsem jí text, který jste mi napsali, ve kterém stojí, že má povinnost dle svých možností a schopností přispívat. (vaše iniciály jsem jí neposílal, nechci aby věděla kde se radím). Manželka si už zřejmě ověřila, že takhle do nekonečna jednat (nebo spíš nejednat) nemůže a rovněž si asi ověřila, že nemůže prodat dům ve kterém s našimy syny bydlím bez mého souhlasu, byť je v jejím vlastnictví (to vím také od vás a tehdy mi tato informace od vás neskutečně psychicky pomohla). Dnes (07.11.2018) mi napsala email v tomto přesném znění -
"Jak víš, jsem vážně nemocná, kdybych byla zdravá, nikdy bych nenechala děti živořit, ať by mi někdo přispíval nebo ne. Chtít po někom výživné v souvislosti s rozvodem, je úplně něco jiného, než chtít výživné po někom, kdo vlivem vážné nemoci není schopen pracovat. V mém životě ohledně financí nastal velký předěl v souvislosti s mou nemocí. Dávala jsem návrh na prodej mého domu, kdy by se vyřešili finance na moji léčbu, na zajištění dětí, Ty by si dostal peníze, které byTi náležely. I fungování dílny se dá řešit a nemusí být prodejem znemožněno. Zásoba mých peněz je uložena v hodnotě mého domu. Co se týká Tvého návrhu. Poprosila jsem účetní, aby mi zpracovala účetnictví s předběžným odhadem do konce roku, aby mi řekla, kolik jsem schopná Ti posílat a zbylo mi na nájem rehabilitace, na plat a odvody zaměstnance, režii, moje sociální zdravotní pojištění. Peníze Ti začnu posílat a současně posílám žádost o rozvod, aby soud pomohl s vyměřením výživného. Ve fungujícím manželství se tyhle věcí neřeší. S placením výživného nemám problém. I doposud jsem se snažila dle svých možností a schopností přispívat. Dávala peníze a nakupovala věci přímo dětem. Vyjde nastejno, když dětem už dávat nebudu a dám peníze Tobě a Ty jim potřebné věci nakoupíš."
Chtěl bych uvést, že celých 6 měsíců jsem se manželce nezmínil ani o koruně, protože jsem samozřejmě bral v potaz její nemoc a byť je pro mě financování domácnosti jen z jednoho zdroje těžké, snažil jsem se to překonávat. V okamžiku kdy ale synovi manželka řekla, že si chce pořídit svůj byt, tak jsem došel k závěru, že to s nemocí manželky zřejmě není už tak zlé a že se tedy budu muset ozvat, aby v první řadě řešila výživu dětí a neupřednostňovala jí před svými potřebami (pořízením bytu).
Jak jsem tušil, tak manželka nyní bude neustále argumentovat svojí nemocí, že nemá dostatek peněz a píše, že nemůže pracovat. To po ní já ale samozřejmě nechci. Vím ale, že její firma (rehabilitace) je stále funkční (má zaměstnankyni) a příjem z podnikání stále má.
Ale nyní k samotnému dotazu. Můžete mi prosím poradit, jestli je možné, pokud manželka žádost o rozvod opět podá, nějak se rozvodu bránit, nebo ho alespoň nějakým způsobem prodlužovat jak nejdéle to půjde? A jak? Jde mi totiž o střechu nad hlavou a o dílnu, kterou mám postavenou na zahradě u domu. Obojí je ve vlastnictví manželky. Dílnu jsem sice stavěl výhradně z vlastních zdrojů, které jsem měl našetřené ještě za svobodna, ale bohužel jsem dílnu začal stavět v roce kdy byla svatba, takže je postavená celá v době trvání manželství. A jelikož stojí na manželky pozemku, je psaná celá na ní (ač je v SJM).
Poraďte mi prosím, jak se nyní nejlépe bránit. Rozvod nechci, protože vím, že hodně ztratím, ale co jsem tak zaslechl, tak stačí když se chce rozvádět manželka a já tomu prý údajně nebudu moct zabránit.
Děkuji, Hynek.

ODPOVĚĎ:
Soud manžele nerozvede pouze v případě, že by bylo prokázáno, že manželovi, který s rozvodem nesouhlasí, bude rozvodem způsobena vážná újma. A tato újma se musí u soudu prokazovat. V praxi to bývají spíše případy, kdy je manžel, který se nechce rozvádět, vážně nemocný nebo má v péči nemocné dítě, apod...
Máte právo samozřejmě s rozvodem nesouhlasit, ovšem v tomto případě bych Vám již doporučovala navštívit advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, abyste probrali konkrétní možnosti obrany.
Je pravdou, že pokud se neprokáže, že by Vám měla vzniknout závažná újma, soud i přes Váš nesouhlas manželství rozvede.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nerozvedení manželství z důvodu hrozby újmy jednomu z manželů

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Právní zastoupení předvolané osoby u soudu rodinným příslušníkem - lze to nebo ne?

Syn dostal předvolání na jednání o zvýšení příspěvku na výživné nezletilého. Protože je v průběhu týdne na cestách, využil možnost a napsal mi plnou moc k jednání ve věci uvedeného čísla jednacího v celém rozsahu na uvedený termín, dal ověřit podpis a poslal na soud.
Následně napsal (opět ověřený podpis), že plně souhlasí v návrhem matky dítěte, který poslala na soud.
Zavolala jsem tam, zda tento souhlas stačí pro to, aby se nikdo nemusel soudního řízení zúčastnit.
Paní samosoudkyně mi řekla, že ale stejně potřebuje mluvit s otcem dítěte a ne se mnou. Řekla jsem, že je na soud zaslána ověřená Plná moc k jednání. Nakonec řekla, tak uvidíme.
Opravdu může mít samosoudkyně problém s Plnou mocí k zastupování? Děkuji. Lýdie

ODPOVĚĎ:
V dané věci je problém, že při řízení o zvýšení výživného na nezletilého by soudce měl provést účastnickou výpověď otce, i když ten s návrhem souhlasí. Vy tedy otce můžete zastoupit jako jeho zástupce, nemůžete ale za něj vystupovat v rámci jeho účastnické výpovědi. Teoreticky by bylo možné domluvit se s orgánem péče o dítě, aby s otcem provedl podrobnější pohovor v den, kdy otec bude k dispozici, a soud by jej tedy už nemusel vyslýchat. Obecně je to ale ve věcech péče o nezletilé problém, když se rodič jednání neúčastní, neboť soud je povinen prošetřovat poměry obou rodičů a může se stát, že jednání bude kvůli nepřítomnosti otce odročeno.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být nahrazena výpověď u soudu jinou pověřenou osobou (osoba s plnou mocí)?
Pověření jiné osoby k zastoupení u soudu a vyřčení ústní výpovědi

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Navýšení odměny advokátem bez upozornění zastupovatného klienta advokátem - musí klient navýšenou odměnu zaplatit?

V časové tísni jsem potřeboval uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb ve věcí péče o nezletilé dítě.
AK jsem sdělil a doložil, že jsem v plném invalidním důchodu a moje finanční možnosti jsou značně omezené a zeptal se, kolik mě to celé bude stát. Paní magistra řekla, že maximálně deset tisíc Kč a připravila smlouvu, kde je uvedeno, že "odměna za poskytování právních služeb na základě této smlouvy byla sjednána jako odměna smluvní ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a činí: 1500 Kč (+DPH) za jednu hodinu právní služby) ".
Věc se "táhne" již přes půl roku, za to dobu proběhlo jediné stání u okresního soudu, kde p. Mgr. , česky řečeno, "projela všechno, co se dalo", teď je podáno odvolání, výsledek v nedohlednu a celá ta legrace mě k dnešnímu datu stála šestnáct tisíc. Kdy to skončí, s jakým výsledkem a co to bude stát dohromady, je ve hvězdách, protože ví jen pámbu, kolik je na tom času stráveného a kolik vymyšleného. Výchozí strop 10 tis. Kč byl asi jen hloupý žert.
Před týdnem jsem se dopátral, že ve věcech péče o netzletilé činí sazba za jeden úkon 500, - Kč, což je oproti částce 1800, - Kč/hod. hodně a moc nazanedbatelný rozdíl. Také se uvádí, že smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.
AK evidetně využila mojí časové tísně a neznalosti advokátního tarifu a dali mi podepsat tuto, pro mne nevýhodnou smlouvu.
Neexistuje nějaký závazný kodex, který jasně stanoví, že je nepřípustné uzavřít takto nevýhodnou smlouvu, když pro danou věc existuje jasně zákonem daná odměna advokátovi?
Já mám sto chutí smlouvy vypovědět, ale jak to udělat, aby mi nepřišla faktura na dalších dvacet tisíc? Výsledek, který AK za uvedenou částku předvedla, bych ustál u soudu i bez takto předraženého právníka sám.
Poradíte mi, prosím, jak z toho ven? Velmi prosím o podrobný a jednoznačný názor k výše uvedenému, nedokáži se v takovéto situaci orientovat a na dalšího právníka prostě a jednoduše nemám peníze.
Děkuji za laskavost. S úctou Ignác

ODPOVĚĎ:
Dle advokátního tarifu částka za úkon právní služby ve věcech výchovy a výživy nezletilých činí 1.000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu). K tomu je za každý úkon účtován tzv. režijní paušál 300, -Kč a pokud je advokát plátcem DPH, pak ještě účtuje daň z přidané hodnoty. Částka 1.500,-Kč tedy není nijak výrazně vyšší, než stanoví zákon. Za předpokladu, že smlouvu s advokátem uzavírá plně svéprávná osoba, nelze se následně bránit jakoukoliv neplatností této smlouvy. Pokud se rozhodnete smlouvu s advokátkou vypovědět, pak tedy v případě jakéhokoliv dalšího zastoupení počítejte s tím, že odměna za úkon právní služby ve věcech nezletilých činí 1.300,-Kč včetně režijního paušálu plus DPH. Neexistuje žádný zákon, který by jednoznačně stanovil, že advokát si nesmí účtovat víc, než stanoví tarif, pokud si vyšší odměnu s klientem sjednal a klient na toto přistoupil.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předem domluvená odměna advokáta za zastoupení u soudu - může ji zvýšit bez domluvy s klientem nebo upozornění klienta?
Jak se počítá odměna advokáta podle advokátního tarifu - § 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu
Výpočet odměny, palmare advokáta podle § 7, § 9 odst. 2 advokátního tarifu
___

RODINA-SJM
Postavení domu před svatbou a kolaudace po svatbě - bude dům v SJM?

Chtěla bych se prosím zeptat ohledně SJM. S přítelem stavíme dům. Ale vzhledem k mým zápisům na blacklistě díky exmanzelovi si přítel vzal vše na sebe. Tedy hypotéku a dům řeší též svým jménem tím pádem. Nicméně já tam mám spoustu svých peněz a ještě budu vkládat další.
Bylo by řešením se vzít před kolaudaci a zápisem do katastru nebo jsem si sepsala uznání dluhu, kde jsem si vypočítala částku, kterou jsem tam investovala. Jedna se mi hlavně o to, zda, když se teď vezmeme, jestli bude dům v SJM, když není zapsán v katastru.
A pokud ne, tak je možné sepsat nějakou dohodu o tom, že polovina je moje předpokládám. Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
Pokud budete dům kolaudovat a zapisovat do evidence nemovitostí až v době manželství, bude dům zapsán jako SJM. Nicméně každý z manželů může pro případ rozvodu chtít prokazovat, že do domu vložil více než druhý a tedy bude uplatňovat tzv. "vnosy" do SJM a o to navýšit svůj podíl. Pokud tedy do domu investujete větší část peněz, investujte tak, aby to bylo prokazatelné - výpisy z účtu, písemná potvrzení, apod...

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolaudace postaveného domu po svatbě - bude dům v SJM nebo ne?
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Křivé obvinění z fyzického napadení - jak se bránit nařčení?

Chtěl bych poradit ohledně řízení u přestupkové komise. Majitel sousedního pozemku v areálu se snaží o směnu pozemků, která je, ale pro mne nevýhodná. V poslední době se mi doneslo, že šíří pomluvy, např. "oni tam pašují drogy", v případě že dojel transport, tak si nahrával na mobil průběh vykládky a poškozuje cedule s poutači. Několikrát jsem ho upozorňoval co jsem se doslechl a zakázal mu vstup na moje pozemky.
Při jeho poslední návštěvě jsem ho výrazně ústně požádal, aby opustil můj pozemek a když neuposlechl, tak jsem ho chytil za rameno a vyvedl až na hranici pozemku. tohoto byl přítomen i můj syn, který zastupuje německou firmu, která má nemovitosti ode mne pronajaty.
Doslechl jsem se, že šíří to jak jsem ho fyzicky napadl a sprostě urážel. Dokonce se objevil člověk (vedu proti němu soud o zaplacení půjčky), který byl ochoten svědčit v jeho prospěch, ale vyšlo najevo, že vůbec situaci neviděl a svědectví byl ochoten podpořit jen s podání údajně napadeného.
Přišlo mi předvolání na přestupkovou komisi a mne by zajímalo. Jak se můžu bránit proti takovému smyšlenému tvrzení a zda můžu podat žalobu popř. i syn o kterém tvrdil že mu hrubě nadával, ale toto komise nebude řešit protože nedal poškozený souhlas. Syn má německé občanství a pracuje jako gen ředitel pro něm firmu, cítí dotčen na cti a takovéto pomluvy si v rámci postavení nemůže nechat bez odezvy.
Děkuji za odpověď, Igor

ODPOVĚĎ:
V případě pomluv se můžete obrátit na policii ČR a podat trestní oznámení, aby prošetřila, zda se tímto nedopouští trestného činu pomluvy, jinak může být toto řešeno jako přestupek. Je taky možné podat žalobu k civilnímu soudu a domáhat se, aby soud uložil povinnost zdržet se takového jednání, popř. i nahradit vzniklou újmu v penězích (jedná se o ochranu Vaší osobnosti, jména, pověsti). To platí i pro postup Vašeho syna. Pokud byste se rozhodli podat žalobu k civilnímu soudu, doporučuji nechat se v řízení zastoupit advokátem, který zajistí, že Vaše práva budou chráněna.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba pro pomluvu, křivé obvinění z fyzického napadení a hrubého urážení nadávkami - lze takovou žalobu podat k soudu?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
K jakému datu se kupující stává majitelem nemovitosti - podpisem smlouvy nebo zapsáním do katastru nemovitosti nebo splacením, doplacením celé kupní ceny?

K jakému datu se Kupující stává majitelem bytu, domu, nemovitosti? K datu zápisu do katastru? K datu žádostu o vklad? K datu přejímky? K datu doplacení celé Kupní ceny? Není to tak, že katastr zapíše změnu majitele zpětně k datu předání? Nešlo by v nájemní smlouvě jen poznamenat, že majitelkou budu zpětně k datu, které je již minulostí? Ale chápu, že katastr může převod z formálních důvodů nezapsat a extra smlouva s developerem je uršitě bezpečnější řešení. Magdaléna

ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte ke dni podání návrhu na vklad do evidence nemovitostí, přepis vlastníka je ale proveden až uplynutím dvacátého dne po podání návrhu a vlastnictví se zapisuje zpětně ke dni podání návrhu na vklad.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kdy je oficiálně právně majitel nemovitosti majitelem - od kterého dne, kterého data?

___

OBCHOD-DANĚ
Daňové odpisy auta, automobilu u s. r. o.

Potřebuji si pořídit auto, ale v blízké době (dejme tomu rok - 10/2018-10/2019), chci začít podnikat formou sro. Chci se zeptat, jaká varianta pořízení je nejvýhodnější v rámci daňových odpočtů. Jestli - auto si koupit a poté vložit do majetku sro (ne do základního kapitálu, to vím, že je příliš složité), - nebo počkat na založení sro a koupit ho už jako sro (ovšem lze koupit auto ze základního kapitálu nebo až ze zisku? ), - koupit si ho a sro ho pouze pronajímat, - koupit a nechat napsat na přítele, pronajímat ho sro a pak případně prodat sro?
Automobil chci bazarový za cca 100 000, -. Měsíční náklady na pohonné hmoty předpokládám 500-1000, - + opravy. Zdá se mi tedy jako nejvýhodnější poslední varianta a to koupit auto a napsat na přítele, který by auto mé firmě pronajal na základě nájemní smlouvy, já bych využila paušální výdaj na dopravu (5 000, -/měsíc) + náklady na nájemné. Zároveň bych nemusela platit silniční daň a mohli bychom auto v klidu používat i soukromě, je to tak?
Do smlouvy by se přece dalo napsat, že auto je pronajato jen na určitý počet dní v měsíci. Musí být taková smlouva psaná právníkem s úředně ověřeným podpisem? Výši nájmu si můžeme určit sami s přihlédnutím na ceny u běžných půjčoven?
Nemůže být z pronájmu od přítele (blízké osoby), nějaký malér? Zdá se mi to jako menší problém, než když bych si pronajímala auto já sama sobě, respektive svojí firmě.
Z předchozího mi vyplývá ještě další otázka. Pokud je auto (jedno jakým způsobem) ve vlastnictví firmy a je neoficiálně používáno i k soukromým účelům, je nějaký způsob, jak to někdo může zjistit, že cesta nebyla pracovní?
Děkuji mnohokrát. S pozdravem Mahulena

ODPOVĚĎ:
Auto můžete klidně koupit ze základního kapitálu nebo auto přímo vložit do nově vznikající s. r. o. a auto bude plnit funkci základního kapitálu. Nejjednoduší by bylo založit s. r. o. s kapitálem například 100tis Kč v hotovosti na účtě a z těch pak auto koupit do majetku s. r. o. a poté můžete bez problémů auto daňově odpisovat do nákladů. Můžete také využít formu pronájmu jak uvádíte.
Smlouvu si můžete sepsat sami mezi sebou nebo využít služeb advokáta, jde o čistě soukromoprávní vztah dvou stran, ověření podpisu není potřeba. Zde ovšem musíte správně vyčíslit výši nájemného, protože pokud pronajímáte vy auto svojí s. r. o. (jste kapitálově spojené osoby) nebo Váš přítel Vaší s. r. o. (jedná se o jinak spojené osoby) a jste v obou případech ve střetu zájmů, proto je nutné brát zřetel na to, aby nájemné nebylo nadhodnocené, popřípadě byste musela rozdíl finančnímu úřadu uspokojivě doložit, s tímto postupem je spojeno vyšší riziko, ve vašem případě bych vám jít cestou tohoto pronájmu nedoporučil. Pokud bude auto vlastnit Váš přítel, neznamená to, že se vyhnete silniční dani. Silniční dani podléhá auto, které je používáno k podnikání a poplatníkem je provozovatel (auto má váš přítel, vy jej použijete v podnikání, přítel platí silniční daň; auto máte vy, použijete jej v podnikání, vy platíte silniční daň).
Pokud chcete používat paušální výdaj na dopravu (nemusíte vést knihu jízd) a auto využívat i pro soukromé účely, tak v tomto případě je možné využít krácený paušální výdaj na dopravu podle §24 odst. 2 pís. zt) zákona od daních z příjmů ve výši 80 %, tedy 4000 Kč, v tom případě byste musela použít i odpisy ve výši 80 %. V případě, že auto ve vlastnictví firmy používáte pro soukromé účely tzv. neoficiálně (neuplatníte krácený paušální výdaj nebo nerozlišujete soukromé cesty při vedení knihy jízd), mohla byste se dopouštět porušení zákona formou krácení daně, může to vést k vysokým pokutám, ve větším rozsahu k trestnému činu. Zjištění, že cesta nebyla pracovní by záleželo na důkazním řízení, správce daně to může zjistit ze svědeckých výpovědí, místního šetření, daňové kontroly.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem auta osobou blízkou do s. r. o. a uplatnění nákladů v daňovém přiznání
___

OBČAN-BYDLENÍ
Výtah postavený u domu bývalým majitelem - nárok na nájem, nájemné za užívání výtahu majiteli bytů v SVJ

Jako původní 100% majitel obytného domu jsem se dostal do situace, kdy při prodeji jednotlivých bytových jednotek jsem části nových spolumajitelů prodal byty v domě před rekonstrukcí, části majitelů pak byty v rekonstruovaném domě, který byl nově vybaven výtahem, jehož šachta je připevněna k domu, ale stojí na dosud výhradně mnou vlastněném pozemku. Nástupní stanice do výtahu jsou v mezipatrech domu. V platném prohlášení vlastníka není výtah zahrnut.
Spolumajitelé, kteří si koupili bytové jednotky po instalaci výtahu mají v kupní smlouvě uvedeno právo užívání výtahu, které bylo zahrnuto v kupní ceně.
Spolumajitelé, kteří si zakoupili bytové jednotky dříve, nemají v kupních smlouvách o výtahu žádnou zmínku.
Poté, co bylo rozhodnuto o výstavbě výtahu s tím, že výstavbu 100% financuji (poř. cena přes 2 mil. Kč), jsem upozornil tyto spolumajitele, že za právo užívání výtahu budu požadovat částku 100.000,- Kč.
Společenství vlastníků jsem přislíbil, že po doplacení poplatku za právo užívání výtahu (celkem 5 spolumajitelů, tedy 500.000,- Kč) od výše uvedených spolumajitelů, převedu výtah do vlastnictví SVJ.
Jeden ze spoluvlastníků, který překoupil bytovou jednotku od předcházejícího majitele a má v kupní smlouvě mezi ním a původním majitelem výslovně uvedeno, že výtah stojí na cizím pozemku a jeho užívání není zahrnuto v kupní smlouvě, nyní tvrdí, že tím, že je výtah spojený s obytným domem se automaticky stal součástí společných prostor a odmítá požadovanou částku uhradit.
Do dořešení tohoto sporu nehodlám převést výtah do vlastnictví SVJ. Dovoluji si Vás požádat o právní stanovisko. Děkuji a jsem s pozdravem Ilja

ODPOVĚĎ:
Důležité je, co je uvedeno v kolaudačním rozhodnutí. Charakter stavby (např. zda je určena pro společné užívání) určuje výhradně kolaudační rozhodnutí. Není-li výtah stavbou, nýbrž technickým zařízením, umístěným v nebo na domě, pak máte právo po vlastnících požadovat nájem nebo zvážit uzavření smlouvy o věcném břemeni. Pokud se s problematickým spoluvlastníkem nedohodnete, bude muset na návrh kteréhokoliv z vás rozhodnout soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odkoupení bytu bez výtahu, výtah je připevněn na stěně domu - je automaticky součástí bytového domu nebo ne?
Postavení výtahu bývalým majitelem domu - je výtah automaticky součástí domu SVJ nebo je soukromým vlastnictvím bývalého majitele? (výtah postavený na soukromém pozemku, ale připevněný na stěně domu)

___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Zřízení cizího Facebookového profilu s cizí fotografií - jde o přestupek, trestný čin? Pomůže vyšetřování policií?

Jsem učitelem na základní škole a nemám zřízený facebookový profil. Dnes (07.11.2018) byl však metodikem prevence zachycen na facebooku na mé jméno zřízený profil a co více – s mojí fotografií (převzaté z internetového článku regionálního deníku pojednávajícím o mých uměleckých dovednostech) a s nevhodným komentářem.
Na základě u toho uvedených sdílených „přátel“ škola rozjela vyšetřování po vlastní linii a současně jsme se dohodli, že zajdu na Policii ČR a podám trestní oznámení na neznámého pachatele, neboť znovu zdůrazňuji - někdo založil profil pod mým jménem a ještě je zde moje osoba minimálně zesměšněna.
Na Policii mě ochotně vyslechli, ale na trestní oznámení to určitě není a jestli mi prý mohou poradit, tak ani sepsání přestupku by nic nevyřešilo. Předali by to na MěÚ a tam by to s vysokou pravděpodobností bylo po 30 dnech odloženo. Nechtějí mi prý ubírat práva a mohou to se mnou sepsat, ale sami v tom zjevně nic neudělají, protože facebook s nimi prý nekomunikuje či odmítá komunikovat. Takže jediná rada – abych požádal facebook o zablokování tohoto bez mého vědomí a na mé jméno zřízeného profilu.
Prosím Vás, když odhlédneme od dalších kroků školy, které následovat budou – už jen proto, že se tam rýsují pravděpodobná podezření, kdo to provedl a met. prevence je k těmto věcem proškolen, tak opravdu není žádné jiné cesty k nápravě? – nemohu uvěřit tomu, že někdo založí profil na mé jméno, zesměšní mě tam, Policie to v podstatě bagatelizuje (byť uznává mé argumenty a drzost nezletilých) a poradí mi udělat na žáky „bu bu bu“, ale je to jen přestupek. A co nějaká ochrana osobnosti, mého jména ...
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Můžete se určitě bránit žalobou k civilnímu soudu, kdy máte právo požadovat, aby se ten, kdo tento účet založil, zdržel takového chování (hrubé porušení Vašich osobnostních práv), případně Vám i nahradil vzniklou újmu v penězích.
Jak správně uvádíte, Vaše jméno, pověst, podoba, soukromí apod. jsou zákonem chráněny.
Budete ovšem muset prokázat, kdo tento účet založil (pachatele Vám pomůže vypátrat Policie), jelikož je nezbytné žalovat konkrétní osobu.
Nicméně jsou známy případy (v ČR), kdy policie šetřila vznik falešného účtu na Facebooku a uveřejňování falešných, zesměšňujících údajů (fotografií). Díky IP adresám apod. jsou většinou pachatelé za krátkou dobu odhaleni.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Založení falešného Facebook účtu s cílem poškodit konkrétní osobu - žaloba na ochranu osobnosti

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Může být manželka zaměstnancem manželka podnikatelke OSVČ?

Žena podnikatelka (OSVČ) má jednoho zaměstnance. S tímto zaměstnancem plánuje uzavřít sňatek. Dočetla jsem se, že až se zaměstnanec stane jejím manželem, nebude už moci být zaměstnancem. Chtěla bych vědět, jak to nejlépe vyřešit, jestli si budoucí manžel musí zřídit živnostenský list a potom si budou rozdělovat příjmy? Nebo jak by to bylo nejlepší i daňově.
otec podnikatel zemědělec OSVČ převedl k 31.12.2017 svoji firmu na syna smlouvou o převodu závodu.
Bylo jim řečeno, že když se firma převede smlouvou o převodu závodu, nebude moci syn uplatnit odpisy majetku, které ještě otec neuplatnil. Je to pravda?
Ještě druhá otázka, už jen informační, kdyby firmu otec synovi daroval, jak by to bylo v tomto případě s darovací daní a i s těmi odpisy majetku.
Děkuji, Lada

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 318 zákoníku práce platí, že základní pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely. Tímto základním pracovněprávním vztahem je pak myšlen pracovní poměr, případně dohoda o provedení práce či pracovní činnosti.

Manžela tedy skutečně nebude možné zaměstnávat. V úvahu může přicházet společné podnikání obou manželů na živnostenské oprávnění, případně založení společnosti, která by již jednoho z manželů, případně oba, mohla zaměstnávat. Daňové hledisko by bylo nutné konzultovat s účetním/daňovým poradcem, a to na základě finanční stránky podnikání, obecně není možné říci, která varianta by pro Váš případ mohla být daňově výhodnější.

Z daňového hlediska záleží na struktuře a výši vašich příjmů a výdajů. Příjmy a výdaje můžete rozdělovat na spolupracujícího manžela (oba máte živnostenský list), rozdělit takto lze až 50 % příjmů a výdajů, maximálně však tak aby částka, která převyšuje výdaje (de facto zisk) činila 540 000 Kč za zdaňovací období a zároveň za každý započatý měsíc spolupráce maximálně 45 000 Kč. Další možností je založit obchodní společnost, kde budete oba zaměstnáni, zde zdaňujete zvklášť svoji mzdu a zvlášť zisk obchodní společnosti, zároveň to nese vyšší administrativní výdaje, musíte vést podvojné účetnictví, kdežto jako OSVČ běžně stačí vést daňovou evidenci.
V případě darování firmy je tento příjem (darování) osvobozen od daně, jedná se o dar od příbuzného v linii přímé. Bohužel podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku. Pokud se jednalo o bezúplatný převod závodu a tento příjem byl u manžela osvobozen od daně, tak jde o darování - stejnou situaci rozebranou výše.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být manžel zaměstnanec manželky podnikatelky OSVČ?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může předseda SVJ rozhodnout o opravě fasády domu bez svolání schůze SVJ?
Může nadpoloviční většina (podílově na majetku SVJ) rozhodnout o opravě fasády domu bez

Mám dotaz týkající se společenství vlastníků bytových jenodtek SVJ. Zde žiji a vlastním bytovou jednotku. Ostatní byty vlastní 2 čeští občané a 2 ruští občané. Jedná se o situaci, kdy předseda SVJ rozhodl o opravě fasády domu, ale vůbec nesvolal ani schůzi domu, ani nás jako obyvatele neinfomoval, že bude oprava probíhat.
Když jsem na to přišla v den začátku prací, kdy se začalo stavět lešení, tvrdí, že se domluvil s ruskými majiteli bytů, a jelikož vlastní velké byty, tvoří jejich souhlasy nad 50% domu, není schopen mi ukázat podepsané souhlasy od nich a ostatní obyvatele domu ani neinformoval. Může takto předseda SVJ postupovat? Můžeme se nyní nějak bránit? Děkuji, Ladislava

ODPOVĚĎ:
Předseda SVJ takto rozhodně postupovat nemůže. Jako předseda musí prokázat, že svolal schůzi, kde jedním z bodů programu je odsouhlasení opravy a následně musí být přijato usnesení o tom, že oprava byla odsouhlasena. Doporučuji tedy napsat k rukám předsedy nesouhlasný dopis a zaslat jej doporučeně.
Předseda odpovídá ze své pozice všem, komu svým jednáním způsobil škodu (nejednal s péčí řádného hospodáře), takže následně teoreticky můžete předsedu zažalovat za škodu, kterou SVJ nebo přímo vlastníkům svým jednáním způsobil, případně se můžete obrátit na Polcii ČR.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozhodnutí předsedy SVJ o opravě fasády domu bez vědomí, souhlasu členů SVJ a bez svolání schůze bytového domu SVJ
___

TRESTNÍ-TRESTY
Lhaní u soudu - je to trestný čin a musí ho soudce vždy automaticky řešit "z moci úřední"?

Můj dotaz se týká lhaní u soudu, a to
1) lhaní svědků
2) lhaní advokáta – obhájce
ad 1) Žalovaná si předvolala jako svědkyně své kamarádky, které při svědecké výpovědi lhaly ve prospěch žalované. Při dalším soudním jednání jsem předložil důkaz, který lež prokazoval a upozornil jsem soud, že se domnívám, že se svědkyně dopustily trestného činu křivé výpovědi. Soud na uvedené obvinění nereagoval. Od té doby již žádné další soudní jednání nebylo, ani nebude, soud nás vyzval k zaslání závěrečných řečí a již přes půl roku čekám na rozsudek. Křivé výpovědi soud, pokud je mi známo, neřešil.
Můj dotaz je, jakým způsobem se řeší podezření ze spáchání trestného činu přímo u soudu – zda je povinností soudce ho řešit, nebo zda mám snad podat ještě i trestní oznámení na PČR. Co dělat, pokud je to povinností soudu, ale soud tak neučiní.
ad 2) Při stejném soudním jednání lhal o jiné záležitosti i obhájce žalované. Když jsem pak upozornil soud, že jmenovaný advokát svým lhaním porušil povinnosti dané etickým kodexem České advokátní komory, nepokáral soudce dotyčného advokáta, ale mne, že jsem se prý mohl vyjádřit kulantněji a nepoužít výraz „lež“, kterýžto jmenovaného advokáta velmi urazil. Existují nějaké postihy advokátů, kteří jednají v rozporu se stavovskými předpisy, a je možné se takového postihu domoci?
Děkuji za odpovědi, Havel

ODPOVĚĎ:
K bodu 1: Pokud svědek nevyužije svého práva odmítnout vypovědět a jeho výpověď není pravdivá, opravdu se může dopustit trestného činu. Soudce je povinen v rozhodnutí zhodnotit jednotlivé důkazy, mj. také svědecké výpovědi a zhodnotit, proč a z jakého důvodu k nim přihlédl či nepřihlédl. V návaznosti na to lze pak činit další kroky.
Nicméně Vy jste samozřejmě oprávněn obrátit se na kteroukoliv pobočku policie ČR, popř. státní zastupitelství a podat trestní oznámení tak, aby bylo prošetřeno, zda došlo ke spáchání tohoto (či jiného) trestného činu.
K bodu 2: Postih advokáta se řídí stavovskými předpisy, můžete na toto upozornit Českou advokátní komoru (doporučuji písemně, kontakt zde: https://www.cak.cz/pro-verejnost/kontakty/).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lahní advokáta protistrany u soudu - kam si stěžovat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Úrok z prodlení u přeplatku služeb nájmu, nájemního bytu - kolik % částky za měsíc, rok?

Ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2013 pronajímatel vyčíslil přeplatek, jehož splatnost byla k 31.7.2014. Přeplatek byl uhrazen po splatnosti, a to dne 2.5.2017. Za účelem vyúčtování příslušenství k této pohledávce a s přihlédnutím k změnám v právní úpravě od ledna 2014 prosím o vyjádření, co je správné vůči pronajímateli uplatnit - zda vyúčtovat poplatek z prodlení nebo úrok z prodlení a jaká je procentní sazba poplatku, resp. úroku z prodlení.
Kromě toho pronajímatel vyhotovil v měsíci září 2015 opravné vyúčtování služeb za rok 2013, z něhož vyplynula povinnost uhradit další drobný přeplatek, který byl uhrazen také dne 2. 5. 2017.
V této souvislosti prosím o vyjádření, jakou splatnost mohu uplatnit při vyúčtování příslušenství vztahující se k této částce z opravného vyúčtování – zda je stejná jako u prvotního vyúčtování za rok 2013, tj. k 31. 7. 2014 nebo den vyhotovení opravného vyúčtování (v samotném opravném vyúčtování splatnost není uvedena, pronajímatel pouze uvádí, že přeplatek bude započten, aniž blíže specifikoval svou pohledávku k započtení, datum splatnosti pohledávky a datum zápočtu).
S pozdravem Herbert

ODPOVĚĎ:
V obou případech máte právo žádat úrok z prodlení, jehož výše s účinností od 1. ledna 2014 odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Historii repo sazby naleznete na stránkách České národní banky - www.cnb.cz.
Pokud byla splatnost k 31.7.2014, pak výše ročního úroku z prodlení činí 8,05% a vychází se z repo sazby pro rok 2012, neboť ta se až do roku 2017 nezměnila.
Pokud jde o otázku opravného vyúčtování, je otázkou, z jakého důvodu bylo vyhotoveno, co bylo tedy příčinou, že Vám bylo účtováno víc. Osobně bych se spíše klonila k tomu, že byste měl požadovat úrok z prodlení až od data opravného vyúčtování a pokud v něm chybí důležité údaje, pak vycházet z data, kdy Vám bylo doručeno.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kdy se počítá úrok z prodlení u přeplatku za vyúčtování služeb když pronajímatel pošle částku se zpožděním?
___

RODINA-SJM
Manžel nesplácí po rozchodu manželů společné závazky a nepřiplácí na náklady domácnosti - jak to změnit?

Soud rozhodl o svěření dětí do mojí péče. Nicméně výživné, které mi stanovil je velice nízké (8400 na dvě děti na střední škole - manžel příjem 40 tis, já 17 tis), a já již nejsem schopna zajistit dětem běžnou životní úroveň. Manžel mi od října 2018 bude posílat pouze výživné na děti a společné závazky odmítá hradit. Na provoz domácnosti mi také nic nepřispěje, a dětem nad rámec výživného také nic nezaplatí (výdaje na školu apod.). O děti nadále nemá zájem.
Abych měla na jídlo pro děti, nemám zaplacený nájem za září, a v říjnu 2018 se bude situace opakovat. Chtěla jsem zapojit OSPOD, ale tam nemají zájem cokoliv se mnou řešit.
Pokud přestanu platit úvěry, banka nám zesplatní hypotéku, a skončím s dětmi na ulici. Na sociálce mi řekli, že s tím nemohou nic dělat, a že mi nepomůžou.
Soud o děti byl 24.9.2018, nicméně rozhodnutí stále nemám. Na manžela jsem podala žalobu o výživné na manželku, ale to v současné době vůbec neřeší mojí situaci. Jak ho donutím, aby začal platit alespoň společné závazky? Mohu po něm tu část, co jsem za něj již uhradila požadovat při majetkovém vyrovnání? Co mohu v současné situaci dělat a jaké mám možnosti?
O přídavky požádat nemohu - nemám rozhodnutí. O úlevy na dani také ne - nemám rozhodnutí. A nemám ani na právníka.
Do toho přestal manžel platit svoje pojistky a chodí mu upomínky - čekám tedy, kdy to začnou vymáhat, a kdy u nás zazvoní exekutor.
Děkuji za odpověď. Larisa

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel nehradí žádné společné výdaje, můžete podat ještě žalobu, kterou se budete domáhat, aby byla manželovi uložena povinnost přispívat na společnou domácnost. Což mu nepochybně uloženo bude. U této žaloby můžete žádat soud o ustanovení advokáta, kterého bude hradit soud. Žádná jiná další varianta řešení neexistuje. Případně se lze ještě objednat u České advokátní komory - www.cak.cz - na bezplatnou konzultaci, která trvá 15 minut, kde můžete vše probrat krok po kroku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bezplatná konzultace u české advokátní komory - 15 minut zdarma

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Převod družstevního bytu z manželů na rodiče a vyplacení při, po rozvodu manželství

Koupil jsem bytové jednotky v bytovém družstvu BD Litoměřice. Klasika - hned po svatbě, asi po dvou letech jsme byt darovali mojí mamince a za nedlouho následoval rozvod manželství. Maminka v bytě žije 22 let. Bohužel je po operaci mozku a byt je v prvním patře bez výtahu. Potřebujeme byt prodat a koupit vyhovující stavu maminky. Samozřejmě že si exmanželka byt nárokuje a nechce ho prodat ani vyplatit (naschvály). Prostudoval jsem si obchodní zákoník paragrafy 230,736,703,600 a myslím že tu možnosti jsou jak ji obejít a potom vyplatit. Rád bych věděl jak nejlépe postupovat. Děkuji, Heřman

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byt (podíl v bytovém družstvu) darovali matce, pak je pouze matka oprávněna byt prodat bez ohledu na požadavky Vaší bývalé manželky.
Pokud však máte na mysli pouze to, že jste matku nechali v bytě bydlet, aniž byste na ní převedli vlastnické právo k družstevnímu podílu, pak bude rozhodující posouzení, zda byl družstevní podíl ve společném jmění manželů, či nikoliv.
Z Vašeho dotazu toto bohužel není možné náležitě posoudit, významné by zde bylo také to, kdy došlo ke koupi, z jakých prostředků, zda a jak došlo k vypořádání společného jmění apod.
Dle ust. § 143 odst. 2 občanského zákoníku platného do konce roku 2013 pak platilo, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.
Dále dle ust. § 703 odst. 2 občanského zákoníku pak platilo, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Z výše citovaných ustanoveních je tedy spíše pravděpodobné, že podíl v družstvu byl ve společném jmění manželů.
Vámi citovaná ustanovení obchodního zákoníku pak nebudou pro posouzení rozhodující. Tuto otázku bude možné s jistotou posoudit až po určení, kdo je vlastníkem družstevního podílu, tedy zda jste Vy, Vaše matka, nebo Vy spolu s Vaší manželkou oprávněni podíl převést.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Družstevní byt darovaný manžely rodiči, rodičům - vyplacení z bytu při rozvodu manželství

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
Poskytnutí úvěru společností nezapsané u České národní banky, ČNB - může poskytovat úvěry nebo ne?

Může společnost poskytovat úvěr podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a to bez licence od ČNB? Resp. kdo může poskytnout úvěr bez licence České národní banky?
Děkuji, Horymír

ODPOVĚĎ:
Pokud by společnost poskytovala úvěr fyzické osobě - nepodnikateli, tj. spotřebiteli, pak skutečně bude nutné získat oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů od České národní banky ve smyslu zákona č. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
Obecně však mohou dvě fyzické osoby nepodnikající, případně dva podnikatelé mezi sebou uzavřít rovněž smlouvu o úvěru, zákon toto nezakazuje. Konkrétní podobu smlouvy však doporučuji konzultovat s advokátem.
Smlouva o úvěru je pak velmi podobná smlouvě o zápůjčce, u které může být zapůjčena jakákoliv zastupitelná věc (u úvěru pouze peněžní prostředky), zápůjčka pal může být bezúročná (úvěr vždy úročený).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy může úvěrová společnost poskytovat úvěr, úvěry svým klientům - podmínky

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Dědění peněz z termínovaného účtu na který přispíval přítel, partner majitelky účtu - kdo dědí peníze z termínovaného účtu?

Manžel zdědil po matce nemalou částku cca 2 500 000, která byla uložena na terminovaných účtech vedených na její jméno. Jako vkládající osoba byl její partner, který měl dispoziční práva k účtu. Oba tragicky zemřeli současně při nehodě. Dědické řízení bylo uzavřeno a manžel se stal dědicem těchto finančních prostředků. V zákonné lhůtě bylo však napadeno synovcem onoho disponenta. V průběhu poměrně dlouhého času tento synovec prokázal, že finanční obnosy byly jeho strýce.
Disponent s matkou mého manžela udržoval mnohaletý vztah. Cca 40 let. Bydleli spolu asi před 15ti lety, ale pro rozepře mezi disponentem a tehdy dospívajícím mým manželem se odstěhoval. Matka mažela však k disponentu několikrát týdně docházela a nosila mu obědy, pečovala o jeho domácnost, jezdili spolu na dovolené, atd. Disponent ukládal tyto peníze na účet matky aby měla finanční prostředky na eventuáolní péči o něj (v době úmrtí mu bylo 83 let) protože tu by zajištovala ona, stejně tak to byla forma revanžování se, za její péči o domácnost atd. Tohle však víme pouze ze slov matky, která zesnula společně s ním a nelze je prokázat.
Disponent měl v minulosti ve zvyku vkládat prostředky na účty vedené u dalších lidí (například i u svého synovce který je nyní žalující strana), přesné důvody neznáme, avšak jeho firma byla v likvidaci a k financím se dostával protřednictvím půjček, které poskytoval firmám a soukromým osobám. Jednu takovou půjčku splacenou právě na účet matky mého manžela, poskytl právě i synovci, který mého mažela žaluje.
Lze tedy spor úspěšně absolvovat s poukazem na vztah mezi manželovou matkou a disponentem, a také faktem, že samotnému synovci byla poskytnuta půjčka a nebyl to on, na jehož jméno byl veden posuzovaný účet s přihlédnutím na věk zesnulého disponenta.
Dědicem disponenta je i neteř, ta se však k žalově odmítla připojit a stojí tedy na straně žalované.
Část peněz jsme vložili do rekonstrukce domu. Menší polovina je ještě na terminovaném účtu. V případě prohry soudu by jsme museli uhradit nemalou částku, kterou nyní k dispozici nemáme. Máme spolu však byt, který by pro tyto účely šel prodat. Byt je nabytý před manželstvím, kdy je každý vlastníkem poloviny. Obaváme se, že by jsme byli nuceni byt prodat v případě prohry velmi rychle a to by mohlo znamenta i nevýhodně. Má význam všechny nemovitosti přepsat na mě, jakožto manželku, papírově by tedy manžel neměl nic a tím získat čas na shromáždění prostředků.
Obracím se na Vás s dotazem, jak pohlížíte na spor jako takový (náš právník odpověděl velmi neurčitě- může to být zajímavý a dlouhá spor)?
A zda doporučujete přepsat nemovitosti na mě. S pozdravem Laura

ODPOVĚĎ:
Bohužel z obsahu dotazu nevyplývá, jaký spor je veden. Měla jsem za to, že se vede spor o určení, že i synovec disponenta je dědicem, nicméně píšete, že synovec prokázal, že peníze byly disponenta, vypadá to tedy, že takový spor o určení dědice již proběhl?
Pokud byste, resp. Váš manžel měli vracet peníze, pak lze samozřejmě veškerý majetek přepsat na Vás, pokud hrozí, že by snad na manžela měla být z tohoto důvodu vedena exekuce, nicméně u soudu máte právo žádat, aby uložil vrátit peníze v přiměřené lhůtě, jelikož je již nemáte. Pokud budete majetek přepisovat na Vás, bude to vypadat jako účelové jednání a ve svém důsledku by Vám to nijak nepomohlo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo je majitel peněz na termínovaném účtu pokud je vkladatel částek přítel, partner majitelky účtu?
___

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Kdo platí sociální a zdravotní za invalidu v ČID pokud není evidován na úřadu práce?

Kdo platí sociální a zdravotní pojištění v případě, že příjemce částečného inv. důch. nepracuje a není evidován u úřadu práce? Děkuji. Lea

ODPOVĚĎ:
Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou státními pojištěnci poživatelé (příjemci) důchodu z důchodového pojištění. To znamená, že zdravotní pojištění za příjemce všech stupňů invalidního důchodu hradí zdravotní pojištění stát, i když nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Sociální pojištění ale za příjemce invalidního důchodu 1. a 2. stupně nehradí nikdo, takže se tato doba nezapočítává pro nárok na starobní důchod. Náhradní dobou pojištění pro nárok na starobní důchod je pouze pobírání invalidního důchodu 3. stupně (plný invalidní důchod). Pokud chce být příjemce invalidního důchodu sociálně pojištěn, může si platit dobrovolné sociální pojištění. Více informací o tomto pojištění najdete zde: https://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Invalida s částečným invalidním důchodem neevidovaný na úřadu práce - placení sociálního a zdravotního pojištění

___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Jak napadnout odhad škody stanovený policisty

Jak se dá řešit nesouhlas s policejním odhadem škody při kácení stromů na soukromém pozemku? Případ bohužel skončil ve správním řízení a byla vymožena částka 2x větší než byla v odhadu. Děkuji a přeji hezký den. S pozdravem Vendělín.

ODPOVĚĎ:
Jedinou možností, jak zvrátit jakýkoliv odhad, je zadat si svůj vlastní znalecký posudek, a podle jeho závěrů postupovat. Pokud ale bylo vedeno správní řízení a bylo již pravomocně ukončeno, možnosti další obrany se značně zužují, fakticky můžete žádat pouze přezkumné řízení, pokud by bylo evidentní, že správní orgán nepostupoval v souladu se zákonem či vycházel z nepravdivých podkladů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přezkumné řízení přestupkového řízení ve věci výše vzniklé škody a nesouhlasu policejního odhadu škody

___

OBCHOD-DANĚ
Převod firmy převodem závodu - vliv na odpisy majetku

Otec podnikatel zemědělec OSVČ převedl k 31.12.2017 svoji firmu na syna smlouvou o převodu závodu. Bylo jim řečeno, že když se firma převede smlouvou o převodu závodu, nebude moci syn uplatnit odpisy majetku, které ještě otec neuplatnil. Je to pravda?
Ještě druhá otázka, už jen informační, kdyby firmu otec synovi daroval, jak by to bylo v tomto případě s darovací daní a i s těmi odpisy majetku. Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o převod firmy zemědělského podnikatele v souvislosti s ukončením činnosti na osobu blízkou, která v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje - příjmy takto získané nejsou předmětem daně. Režim týkající se odpisů je tedy stejný jako v případě klasického darování, tudíž nelze pokračovat v odpisech majetku podle protože podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku. Je to tedy pravda.
Darovací daň je v současnosti součástí zákona o daních z příjmů, samostatný zákon o dani darovací byl zrušen. V případě darování firmy je tento příjem (darování) osvobozen u obdarovaného od daně, jedná se o dar od příbuzného v linii přímé (otec - syn). V případě darování nemůže syn pokračovat v odpisech majteku, protože podle §27 písmeno j) zákona o daních z příjmů je hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně je vyloučený z odpisování, v případě darování nelze tedy pokračovat v odpisech majetku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování zemědělské firmy v rodině - daně, možnost odpisů majetku

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Platba nájmu, nájemného od OSSZ u osoby tělesně postižené v invaliditě 1. stupně

Mám byt v osobním vlastnictví OV. Mám v plánu byt pronajmout. Ozval se mi zájemce, který nám oznámil, že je tělesně postižený, pobírá podporu v invaliditě stupně 1.
Protože je ve finanční nouzi, bude prý moci požádat OSSZ o každoměsíční úhrady za pronájem bytu. Zajímá mne zda opravdu má na platby nárok a zda ano, tak za jakých podmínek mu OSSZ platby bude hradit.
Co pro to musím udělat, zařídit já? Je pravda, že mu OSSZ může proplatit i tříměsíční vratnou kauci, kterou požadujeme? Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) vyplácí pouze důchodové a nemocenské dávky, zájemce o pronájem Vašeho bytu chce pravděpodobně požádat o výplatu sociálních dávek úřad práce v místě svého bydliště. Na úhradu nákladů na bydlení slouží příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) nebo doplatek na bydlení či mimořádná okamžitá pomoc (dávky pomoci v hmotné nouzi).
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) jeho příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve je tedy zapotřebí celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady na bydlení a mít v bytě trvalé bydliště a teprve poté je možné zpětně požádat o výplatu příspěvku na bydlení.
Doplatek na bydlení je dávkou hmotné nouze, která také podléhá testování příjmů žadatele. To, zda zájemci vznikne nárok na doplatek na bydlení, záleží na výši jeho příjmů a výši nákladů na bydlení. Žadatel o dávku také musí umožnit provedení sociálního šetření v bytě, nárok na tuto dávku není automatický. Co se týče příspěvku na kauci, zájemce si chce pravděpodobně požádat o tzv. mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o dávku hmotné nouze, která může být poskytnuta například na úhradu nezbytného jednorázového výdaje – takovým výdajem může být i vratná kauce. Na tuto dávku ale není právní nárok, její (ne) přiznání vždy závisí na posouzení situace žadatele pracovníky úřadu práce. Ani tato dávka tedy není vyplácena automaticky. Pouze na základě obecných informací uvedených ve vašem dotazu tedy nelze předem určit, zda budou zájemci požadované dávky přiznány či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Příspěvek na bydlení pro invalidu, osobu tělesně postiženou (invalidita 1. stupně)

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Rizika zapsání sídla s. r. o. pro majitele bytu, domu, nemovitosti (dům rodičů)

Můj syn chce s dalšími dvěma kamarády podnikat. Chtějí založit s. r. o. Oslovil mě, jestli bych byla ochotna dovolit jim napsat vlastně fiktivní sídlo firmy na adresu našeho bydliště. Máme rodinný dům, kde žiji s manželem a právě s tímto synem. Jen chci vědět, jaká z tohoto případného kroku pro mě vznikají rizika. Vlastníkem domu jsem já. Děkuji, Liběna.

ODPOVĚĎ:
V zásadě rizika nejsou žádná, společnosti nevznikají žádné vlastnické či jiné nároky na dům. Doporučil bych však uzavřít jednoduchou smlouvu, na základě které se společnost zaváže změnit sídlo v případě, že svůj souhlas s umístěním sídla odvoláte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaké je riziko pro majitele nemovitosti při zapsání sídla s. r. o. do této nemovitosti?

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Závěť ve prospěch přítele, přítelkyně - musí dědit i zbytek rodiny?

Přítel má pouze maminku, tatínek zemřel, je bezdětný, nebyl ženatý. Chtěl by sepsat závěť v můj prospěch. Dotaz, pokud sepíše závěť mohou případně teta a neteř - jediný příbuzní, nárokovat svůj dědický podíl? Nebo pokud je závěť nejsou tyto neopomenutelní dědici? A druhý dotaz jeden z bytů který vlastní má na hypotéku. Lze v závěti odkázat byt i s hypotékou? (s tím, že bych splácela já)?
Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ:
Jedinými tzv. neopomenutelnými dědici jsou děti.
Pokud tedy přítel nemá děti, může svůj majetek odkázat komukoliv a nikdo z rodiny nemůže nárokovat žádný podíl. Byt Vám může odkázat i s hypotékou, tj. může Vám odkázat jak aktiva, tak i pasiva.
Více k oblasti dědictví, dědění, ale i vydědění vizte zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Závěť ve prospěch partnera, partnerky - musí dědit i ostatní osoby blízké a členové rodiny?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Reklamace rekonstrukce bytu bez písemné smlouvy, majitel firmy nereaguje - jak postupovat dále?

Problém se týká rekonstrukce bytu (listopad 2017), kterou prováděla stavební firma na základě ústní domluvy tak, že provedli určitý druh prací a vyfakturovali, nemáme písemnou smlouvu ani objednávku. Jsme s rekonstrukcí velmi nespokojeni, realizace se protáhla o více než měsíc, všechny stěny nám praskají, podlaha je křivá, plovoucí podlaha je špatně položena, v koupelně je několik kachlí naprasklých a pod. (je toho hodně, prakticky nic není uděláno v pořádku). Do měsíce od předání bytu jsem poslala doporučeně reklamační dopis, majitel firmy nereaguje. Byla jsem ve velmi složité situaci během rekonstrukce, těhotenství, porod atd. Mojí chybou bylo nezajištění dozoru a slepá neopodstatněná důvěra v práci projektanta.
Nevím, jak situaci řešit, postupem času se vady projevují stále více, myslím, že např. podlaha bude za chvíli zcela zničena a pod. Prakticky nám byt firma znehodnotila. Potřebovala bych poradit, jak situaci řešit. Chci bych zpět vynaložené peníze za nezdařenou rekonstrukci, příp. náhradu škody za poškození bytu odborně nesprávně provednou rekonstrukcí, ale netuším, jaké kroky bych měla podniknout. Velmi děkuji za odpověď. Liliana

ODPOVĚĎ:
V daném případě není nutné mít písemnou smlouvu, vznik a obsah ústní smlouvy je možné prokázat např. vzájemnou komunikací či doklady o zaplacení.
Obecně se budou práva a povinnosti s ohledem na neexistenci písemné smlouvy posuzovat dle znění zákona. Potřebná kvalita díla (rekonstrukce) by se v tomto případě měla posuzovat jako obvyklá, resp. vhodná pro účel smlouvy - tj. pro bydlení v bytě.
V této situaci doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, který by popsal veškeré vady a provedení, které by neodpovídalo standardu obvyklého pro takovou rekonstrukci.
Dále doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci, a to se 2 návrhy. Za prvé podnět na zahájení správního řízení, neboť firma se nevyřízením reklamace dopustila přestupku. Dále pak podejte návrh na mimosoudní vyřešení sporu. Tento návrh je však nutné podat do 1 roku od uplatnění reklamace, pokud byste tedy neměla ještě zpracovaný posudek, návrh již podejte a následně ho doplníte. Pokud by ani řízení u České obchodní inspekce nepomohlo, bude nutné se Vašich práv domáhat žalobou u soudu. Před samotným podáním žaloby doporučuji věc konzultovat nejprve s advokátem, kdy seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak uplatnit náhradu škody za praskající stěny, přivou podlahu a nedoléhající plovoucí podlahu od nespolehlivé stavební firmy - postup, návod
Vymáhání škody za nesprávně provedenou rekonstrukci bytu, důležitost znaleckého posouzení kvality odvedené práce stavební firmy
___

OBČAN-DAROVÁNÍ
Jak dohledat příbuzného v zahraničí (Německo) kvůli darování peněz

Mým záměrem je věnovat svému příbuznému jistou finanční částku, mimo dědické řízení. Příbuzný žije v Německu již více, než 25 let. Po rozvodu, se přestal stýkat nejen se svojí bývalou ženou, ale ztratil jsem i já jsem veškeré kontakty na příbuzného.
dotaz: koho mohu kontaktovat, aby mi pomohl zjistit jeho adresu, případně kontakt na něho. Je to Interpol, Ambasáda ČR v Německu. Poraď Te mi prosím, jak mám postupovat.
Děkuji Hubert

ODPOVĚĎ:
S ohledem na mezinárodní úpravu problematiky ochrany osobních údajů Vám žádný úřad při hledání jakékoliv osoby, aniž by byla pohřešovaná a byla by na místě obava o její život a zdraví, nepomůže. Součinnost by byla poskytnuta pouze notáři pro účely dědického řízení, fyzické osobě pro soukromé účely bohužel nikdo údaje neposkytne.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování peněz osobě s neznámým pobytem v zahraničí - jak dohledat takovou osobu?

___

RODINA-PÉČE O DÍTĚ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
Vystěhování do zahraničí matky s dítětem nesvěřeným do péče matky bez souhlasu otce dítěte t. č. ve vězení - může to matka udělat a vystěhovat se?

Bývalý přítel nastoupil do výkonu trestu na 10 let. Začala jsem pracovat v Německu, kam bych se chtěla odstěhovat. Vše by fungovalo jako do teď, jen bych bydlela o pár km dále. Ve styku mu nebráním. On s tím samozřejmě nesouhlasí. Jaké mám vyhlídky? Potřebuji jeho souhlas, když mu neomezím otcovská práva? Když půjdu k soudu kvůli svěření do péče, pak také potřebuji jeho souhlas k přestěhování za hranice?
Děkuji Linda

ODPOVĚĎ:
Dokud není dítě svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, mají oba rodiče právo se ve stejné míře s dítětem stýkat, podílet se na jeho výchově a rozhodovat o významných záležitostech týkajících se dítěte. Za významnou záležitost se dle § 877 občanského zákoníku považují zejména nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne na návrh rodiče soud. Pokud se chystáte opustit Českou republiku a odjet do Německa, kde nyní pracujete, doporučuji pokusit se nejprve celou situaci vyřešit smírně, uzavřít s otcem dítěte mimosoudní písemnou dohodu o úpravě poměrů k nezletilému dítěti a získat jeho písemný souhlas s vycestováním s dítětem do zahraničí.

Jestliže dohoda s otcem dítěte nebude možná, doporučuji nejprve podat k okresním soudu v místě bydliště dítěte návrh na svěření dítěte do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) nebo právník nejlépe se specializací na rodinné právo. V návrhu uveďte všechny podstatné skutečnosti a především to, proč se domníváte, že by dítě mělo být svěřeno do Vaší péče. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Jestliže soud Vašemu návrhu vyhoví, svěří dítě do vaší péče a Vašemu bývalému příteli (otci dítěte) stanoví výživné. Může také upravit styk otce s dítětem. Následně se můžete pokusit zajistit si rozhodnutí soudu, které by nahrazovalo souhlas otce dítěte s vycestováním do zahraničí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstěhování matky s dítětem do zahraničí pokud je otec ve vězení - může se matka vystěhovat nebo potřebuje souhlas otce dítěte? (dítě není svěřeno do péče matky)

___

OBČAN-BYDLENÍ
Může pronajímatel vystěhovat nájemníka pokud byt využívá osoba blízká nájemníka, nájemce?

Bydlím v pronajatém bytě, počátek smlouvy o nájmu dne 1.1.2012, konec neuveden. Počítá se tedy na dobu neurčitou. Proběhlo dědické řízení
po smrti pronajímatele. Byt zdědila jeho dcera. Uznala moji nájemní smlouvu, vzala na vědomí naše dohodnuté ujednání nad rámec smlouvy - sklep, parkování, garáž atd. Ráda by ale využila výpovědního
důvodu, že potřebuje byt pro své blízké. V nájemní smlouvě jsme si dohodli, že nájem může skončit vzájemnou dohodou, uplynutím doby nebo podle par. 711 dříve platného OZ. Mohu dostat výpověď z nájmu z tohoto
důvodu v případě změny vlastníka dědictvím? Děkuji za odpověď Ljuba

ODPOVĚĎ:
Pokud chce dědička vypovědět nájem z důvodu, že chce byt pro svou rodinu, může nájem vypovědět pouze podle § 711a odst. 1 písm. a) starého občanského zákoníku, který uvádí, že "Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence; " Tj. k výpovědi musí dát souhlas soud, jinak není možné tohoto výpovědního důvodu využít. Tj. výpověď z důvodu změny vlastníka dostat nemůžete, ale nový vlastník vstupuje do všech práv a povinností předchozího, takže stejně jako předchozí může využít všech zákonných možností k ukončení nájmu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď nájmu bytu z důvodu využití bytu pro osobu blízkou majitele bytu
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Lhůta na vrácení zboží pokud zákazník předem písemně odstoupí od koupi, kupní smlouvy

Zákazník mi bude vracet zboží (přes nákup na Eshop) z důvodu neodpovídajícího popisu. Zboží je v pořádku, pouze zcela neodpovídá popisu na webových stránkách, konkrétně pásek je o 10cm kratší. Do jaké lhůty je povinen mi ho poslat zpět?
Děkuji, Lucia

ODPOVĚĎ:
Zákon lhůtu pro vrácení zboží v případě odstoupení od smlouvy z důvodu nesprávného popisu nestanoví. Obecně by však zboží mělo být vráceno bez zbytečného odkladu. Vám však v zásadě nevzniká povinnost vrátit kupní cenu do doby, než bude zboží vráceno, v tomto případě byste pak měla vrátit i obě poštovné, tj. za odeslání zákazníkovi, tak za odeslání při vrácení zboží.
Pokud by zboží jevilo známky užívání, byla byste případně oprávněna částku snížit o odpovídající znehodnocení zboží.
Zákon pak stanoví pouze lhůtu pro vrácení zboží v případě odstoupení v tzv. 14 denní lhůtě, kdy platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Analogicky dle tohoto ustanovení by tedy měla být lhůta 14 dnů.
Obdobný případ však doporučuji řešit přímo v obchodních podmínkách eshopu, např. právě se stanovením lhůty 14 dnů pro vrácení zboží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Písemné odstoupení od koupi - do kolika dnů musí zákazník poslat zboží poštou prodávajícímu obchodníkovi?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Menšinový spoluvlastník pozemku si dělá na pozemku chce bez vědomí a souhlasu ostatních spoluvlastníků - jak se bránit?

Jsem jedním ze spolumajitelů pozemku. Soused podílník s nejvyšším podílem 9/16 si dělá na pozemku co chce, protože jako majitel největšího dílu prý na to má právo. Navíc tam parkuje autobus soukromé firmy, pro kterou pracuje, i když mě to například vadí, protože mi parkuje přímo naproti domu. Má na to právo? Může takto rozhodovat? Může parkovat autobus svého zaměstnavatele na společném, navíc nezpevněném pozemku? Děkuji. Erik.

ODPOVĚĎ:
V souladu s § 1128 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, rozhodují spoluvlastníci o běžné správě společné věci většinou hlasů. Vzhledem k tomu, že Váš soused má většinový podíl, pak může prakticky o běžných záležitostech rozhodovat sám. Dle odstavce 2. téhož ustanovení však má takové rozhodnutí právní účinky pro ostatní spoluvlastníky jen v případě, že byli o nutnosti takového rozhodnutí předem vyrozuměni. Proti takovému rozhodnutí se pak může opominutý spoluvlastník při rozhodování bránit podáním návrhu k soudu do 30 dnů o určení, že vůči němu nemá takové rozhodnutí právní účinky.
V souladu s ust. § 1129 občanského zákoníku je k rozhodnutí o významné záležitosti, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
Nevím, o jaký druh pozemku se ve Vašem případě jedná (stavební parcela, zahrada, komunikace.) a zda tedy není parkováním autobusu překračován způsob jeho využití. Obecně mám však za to, že parkování autobusu lze považovat za běžnou správu pozemku, neboť nejde o jeho trvalé využívání jen určitým způsobem (autobus lze snadno přeparkovat jinam) a k takovém rozhodnutí byl většinový vlastník oprávněn.
Ve Vaší situaci by stálo za zvážení pouvažovat o zrušení spoluvlastnictví, když již v současné době společná domluva spoluvlastníků nefunguje. Do budoucna budete mít s pozemkem jen problémy a nevíte, k čemu se může většinový spoluvlastník zavázat a např. udělat tak i z Vás spoludlužníka.

Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 1128
(1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.
(2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.
(3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.
§ 1129
(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
(2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.
§ 1130
Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Spolumajitel pozemku parkuje na nezpevněném pozemku s velkým vozidlem (autobus) - může to dělat bez souhlasu ostatních spolumajitelů, spoluvlastníků?
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Převzetí dítěte do péče z důvodu neúměrného zadlužení bývalé manželky, bývalého manžela, matky, otce dítěte

2004 jsme se s bývalou manželkou rozvedli a naše dcera byla svěřena do péče matky. Mně byl stanoven styk s dcerou 1x za 14 dní od pátku do neděle. Ten se střídavě dodržoval jak pravidelně, tak nepravidelně (nyní velmi nepravidelně z důvodu jiných zájmů dcery). V současné době je dceři již 15 let a právě nastoupila studium na střední škole nedaleko mého bydliště.
V polovině září 2018 u soudního stání o zvýšení výživného, vyšlo najevo, že je má bývalá manželka s jejím nynějším manželem neúměrně zadlužena (příjmy domácnosti 23.000 Kč, výdaje 22.000 Kč).
Mé příjmy spolu s mou současnou manželkou jsou ve výši 52.000 Kč a vlastníme dům o dispozici 5+1. Myslíte si, že je reálná šance si převzít dceru do mé péče? Dcera by měla k dispozici svůj vlastní pokoj a domnívám se, že jsem schopen ji v současné době zabezpečit lépe, jak matka. Navíc bývalé manželky starší 18-ti letá dcera nezvládla v posledním ročníku 4 leté školy maturitní zkoušku a začíná studium od 1. ročníku znovu na zcela jiné škole. Nerad bych, aby má dcera nedůsledností matky, dopadla stejně. Děkuji za radu, Ernest.

ODPOVĚĎ:
Jestliže chcete, aby byla dcera svěřena do Vaší péče, můžete podat k okresnímu soudu v místě jejího bydliště návrh na svěření dcery do Vaší péče. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník nebo pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
V návrhu je zapotřebí označit účastníky řízení (dítě a oba rodiče) jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště, návrh musí být datován a podepsán. V návrhu také uveďte, že navrhujete, aby dcera byla svěřena do Vaší péče, a z jakých důvodů se domníváte, že by tak měl soud rozhodnout – uveďte okolnosti důležité pro rozhodování soudu (můžete uvést zejména informace o finanční situaci Vaší bývalé manželky). Soud bude při svém rozhodování posuzovat zejména to, zda je svěření dcery do Vaší péče v jejím zájmu či nikoliv. Vzhledem k věku Vaší dcery ale soud přihlédne také k jejímu názoru. Nelze tedy předjímat, jak soud v daném případě rozhodne.
Pokud soud Vašemu návrhu vyhoví, svěří dceru do Vaší péče, její matce určí výživné a může stanovit i styk dcery s matkou. Jestliže soud styk dcery s matkou nestanoví a dohoda s ní není možná, doporučuji následně požádat o úpravu dceřina styku s matkou. Návrh na úpravu styku může být také přímo součástí návrhu na svěření dcery do Vaší péče.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předlužení matky a svěření dítěte do péče otci z důvodu neúměrného zadlužení pečujícího rodiče
___

OBČAN-NÁJEMNÉ
Nájemné za zastěvnou plochu domem jehož majitelem není majitel pozemku - nájemné od majitele domu, bytů v osobním vlastnictví

Bydlím v rodinném domě se dvěma samostatnými bytovými jednotkami. Naše sousedské vztahy nejsou právě ideální. Pozemek pod rodinným domem (stavební parcela, na které stojí dům se dvěma byty) je pouze v mém vlastnictví. Chtěl bych se tedy, prosím, zeptat zda-li je možné po sousedech požadovat nájemné? Pokud ano, kolik let zpětně? (vlastníkem jsem 10 let)
A ještě jeden dotaz, prosím, pozemek okolo domu je rozdělen tzv. ideální polovinou, sousedé ovšem zabírají 3/4
Je zde nějaká možnost, jak tomu zamezit? Děkuji, Ervín

ODPOVĚĎ:
Ano, můžete požadovat nájem, a to tři roky zpětně, s ohledem na ustanovení o bezdůvodném obohacení, kde je promlčecí lhůta tříletá. Pokud sousedé zabírají takovou část pozemku, která neodpovídá jejich spoluvlastnickému podílu, měl byste je vyzvat k vyklizení a pokud pozemek vyklizen nebude, je možnost domáhat se vyklizení v rámci soudního řízení podáním žaloby o vyklizení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nájemné za pozemek na kterém stojí dům s dvěma byty - majitel bytu neplatí nájem za zastavěný pozemek na kterém stojí dům
Nárok na nájemné za užívání zastavěného pozemku - na pozemku stojí bytový dům a majitelé bytů v domě neplatí nájemné majiteli pozemku

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Vliv výše přívýdělku na možnost zaregistrování na ÚP, úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání

31.10.2018 mi končí výpovědní lhůta (smlouva na celý úvazek - učitelka). Od listopadu 2018 budu mít dohodu o provedení práce (jen 6 hodin - učitelka na jiné škole, výdělek pod 10.000 Kč). V listopadu 2018 mám též smlouvu o díle (odměna víc než 10.000 Kč). Chci se zeptat, zda mám právo jít na úřad práce ČR od listopadu 2018, nebo se musím nahlásit na sociálce a zdravotní pojišťovně? Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě není možné přihlásit se na Úřad práce a stát se tzv. uchazečem o zaměstnání. Podle § 25 zákona o zaměstnanosti uchazečem o zaměstnání nemůže být osoba v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 6.
Podle výjimek zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Tyto podmínky nejsou ve Vašem případě splněny. Je proto nutné nahlásit změnu zaměstnavatele na ČSSZ a na Vaši zdravotní pojišťovnu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se osoba s dohodou o pracovní činnosti přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR?

___

SPRÁVNÍ-OBCE
Zvolení zaměstnance do zastupitelstva obce, městě - je to legální a podle zákona?

V naší obci, která má zhruba 900 obyvatel, byl do zastupitelstva zvolen občan, který je zaměstnanec obecního úřadu a pracuje jako vedoucí technických pracovníků. Je možné, aby vykonával i funkci zastupitele? Děkuji za odpověď. Evžen

ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto uvádí:
Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná mj. s funkcí vykonávanou zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním.
Ve Vámi uvedeném případě je tak rozhodné, jakým způsobem došlo k jeho dosazení do funkce – pokud volbou, jmenováním či ustavováním, je zde neslučitelnost funkcí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může být zaměstnanec obecního úřadu zvolen do zastupitelstva obce?

___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Pojistka na odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem vozidlem u dohody o provedení práce DPP - platí pojistka nebo ne?

Platím si 35 let jako řidič z povolání pojistku u České pojišťovny - odpovědnost za škodu. Celou dobu jsem nepotřeboval žádné plnění. 2014 jsem odešel do důchodu. 2015 jsem začal pracovat pouze občasně (záskok za dovolené a nemoc), práce je na smlouvu - dohodu o provedení práce DPP. Navštívil jsem pobočku pojišťovny, abych se informoval, zda pojistka se vztahuje i na tuto činnost. Bylo mi sděleno, že vztahuje - toto tvrzení mám zdokumentováno SMS zprávou od pracovnice pobočky, kde zmíněnou informaci potvrzuje. Proto jsem si pojistku platil dál.
09/2018 se stalo, že při vyjíždění z vrat jsem poškodil zaměstnavateli část vrat-škoda necelých 13.000 Kč. Chtěl jsem tedy uplatnit pojistku, ale bylo mi sděleno, že plnění žádné nedostanu, protože pojistka se nevztahuje na dohodu o provedení práce.
Co teď mám udělat? Odvolal jsem se, ale doposud se nikdo neozval. Kdo zodpovídá za zaměstnance pojišťovny, který podá takto zkreslenou informaci? Můžu tuto škodu vyžadovat po tomto zaměstnanci? Děkujeme za odpověď Felix

ODPOVĚĎ:
Náhrady škody, resp. likvidace pojistné události, se můžete domáhat pouze po pojišťovně. Přestože Vám totiž byla nesprávná informace podána konkrétním zaměstnancem pojišťovny, jednal tento zaměstnanec v rámci plnění svých pracovních úkolů, tzn. že za případnou újmu, kterou svým jednáním způsobil, odpovídá jeho zaměstnavatel (tedy pojišťovna).
Pokud bylo pokračování v pojistném vztahu ve Vašem případě závislé na tom, zda se pojištění vztahuje rovněž na DPP a od zaměstnance pojišťovny jste byl písemně ujištěn, že tomu tak je, bylo by možné uvažovat o tom, že jste byl uveden v omyl (a to ohledně rozhodující okolnosti).
Dle § 583 občanského zákoníku platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
Nelze tudíž vyloučit, že pokračování v pojistném vztahu je ve Vašem případě od okamžiku, kdy jste byl uveden v omyl, neplatné. V takovém případě by na straně pojišťovny vzniklo tzv. bezdůvodné obohacení, tvořené zaplaceným pojistným za celou dobu od sdělení mylné informace. Toto bezdůvodné obohacení by byla pojišťovna povinna Vám vrátit.
Tuto skutečnost můžete při dalším jednání s pojišťovnou použít jako argument. Pojišťovnu tak můžete vyzvat k tomu, aby Vám (popř. Vašemu zaměstnavateli) nahradila škodu, kterou jste způsobil, anebo se budete domáhat vrácení bezdůvodného obohacení za celou dobu od okamžiku, kdy jste byl pojišťovnou uveden v omyl.
Nepodaří-li se Vám s pojišťovnou dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
S ohledem na výši škody, kterou jste způsobil, nechávám nicméně na Vašem uvážení, zda se Vám případné podání žaloby vůbec vyplatí, neboť soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení mohou vymáhanou částku hravě převýšit (s tím, že výsledek soudního sporu nebude ve Vašem případě zcela jistý).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohoda o provedení práce a pojistka na škodu způsobenou vozidlem - platí i pro DPP nebo ne?
Pokrývá pojistka škodu způsobnou zaměstnancem vozidlem u dohody o provedení práce DPP?
___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Co je to ochranná lůhta u zaměstnance po výpovědi, délka ochranné lhůty

15.10.2018 mi končí podpůrčí doba, 31.10.2018 končím v práci (po 2měsíční výpovědní lhůtě), 1.11.se jdu zaevidovat na ÚP. Co je to ochranná lhůta? Jak dlouho trvá ochranná lhůta?
A druhý dotaz: v době kdy budu na Úřadu Práce - onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? Nebo podpora? Z čeho se vypočítá? , 2. a. - prodlužuje se,, podpora,, o dobu co bych byl na,, neschopence? ...
Nebo nemám ukončovat neschopenku? jedna operace v brzké době mě určitě čeká. Děkuji, Ferdinand.

ODPOVĚĎ:
Ochranná lhůta chrání bývalé zaměstnance, kteří se ocitli v dočasné pracovní neschopnosti krátce po skončení zaměstnání – zachovává jim totiž nárok na nemocenské dávky. Podle § 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění trvá ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění (zaměstnání). Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (skončení zaměstnání) v ochranné lhůtě. Pokud se zaevidujete na úřadě práce a Vaše dočasná pracovní neschopnost vznikne do 7 kalendářních dnů od skočení zaměstnání – tedy nejpozději 7.11. – budete mít od 15. dne nemoci nárok na výplatu nemocenské dávky. V takovém případě můžete nadále zůstat v evidenci úřad2018u práce jako uchazeč o zaměstnání, ale podpora v nezaměstnanosti Vám po dobu, kdy Vám bude vypláceno nemocenské, nebude poskytována. Výplata podpory v nezaměstnanosti tedy bude přerušena po dobu, kdy Vám bude vypláceno nemocenské.
Nemocenské Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tzv. "lístek na peníze") budete předávat Vašemu bývalému zaměstnavateli. Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60% denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66% a od 61. dne 72% denního vyměřovacího základu.
Informaci o výši Vašeho denního vyměřovacího základu najdete na výplatní pásce.
Pokud budete v evidenci úřadu práce a Vaše pracovní neschopnost vznikne později než 7.11.2018, Vám nárok na nemocenské bohužel nevznikne. V takovém případě Vám bude i nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti v následující výši – první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání.

Ve svém dotazu také zmiňujete, že Vám v polovině října končí podpůrčí doba. Podpůrčí doba u nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů. Pokud tuto dobu vyčerpáte, pak je zapotřebí, abyste pro opětovné čerpání podpůrčí doby v její celé délce odpracoval alespoň 190 kalendářních dní. Pokud Vám v polovině října skončí podpůrčí doba (vyčerpáte celých 380 kalendářních dní), poté u zaměstnavatele odpracujete 16 dní (do konce října) a následně opět onemocníte, budete moci pobírat nemocenské dávky pouze po dobu, kterou jste po skončení podpůrčí doby odpracoval – tedy 16 dní. Nemocenské je ale možné vyplácet i po uplynutí podpůrčí doby za předpokladu, že v krátké době – nejdéle během 350 kalendářních dní od uplynutí podpůrčí doby – nabudete opět pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti (dosavadnímu zaměstnání). Doporučuji tedy tuto možnost zkonzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem. Pokud očekáváte, že budete v brzké době opět v pracovní neschopnosti, mohla by být řešením Vaší situace právě výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplácení neschopenky v nezaměstnanosti od Úřadu práce a vliv ochranné doby a podpůrčí doby
Maximální délka podpůrčí doby u po výpovědi z práce, zaměstnání

___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Vyloučení konkludentního prodložení nájmu podle § 2285 občanského zákoníku

V nájemní smlouvě na byt uzavřené na dobu určitou do 30.6.2017 jsem podepsala:
1. Nájem bytu zanikne zejména uplynutím doby specifikované v článku III. této smlouvy. Konkludentní prodloužení trvání nájmu způsobem uvedeným v ustanovení § 2285 občanského zákoníku je vyloučeno.
Úplně nerozumím slovu "Konkludentní", tzn. projev vůle učiněný mlčky, právní úkon provedený jiným způsobem než ústně nebo písemně. Jestliže jsem kdysi u nájmu bytu jako nájemce podepsala v nájemní smlouvě na dobu určitou s platností do 30.6.2017 "Konkludentní prodloužení trvání nájmu způsobem uvedeným v ustanovení § 2285 občanského zákoníku je vyloučeno", avšak v nájmu i po 30.6.2017 dále pokračovala a pronajímatel ode mě nájemné přijímal, došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy nebo nikoliv?
Myslím tím v návaznosti na § 2285 NOZ. Podle mě "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let a tato výzva vyžaduje písemnou formu". Pronajímatel mě k vystěhování nevyzval, jen nyní chce úplně NOVOU nájemní smlouvu, kde požaduje finanční narovnání. V § 2285 NOZ je však ještě psáno:
"Toto neplatí, ujednají-li si strany něco jiného."
Ujednali jsme si tehdy s pronajímatelem něco jiného. Je smlouva automaticky prodloužena nebo musí být smlouva nová?

ODPOVĚĎ:
Pokud jste smlouvu s uvedeným ustanovením podepsala, pak to znamená, že jste vyloučila možnost prodloužení a neplatí pro Vás ust. § 2285 NOZ. Pokud tedy pronajímatel požaduje novou smlouvu, je to bohužel v pořádku. Není to ale z jeho strany úplně férové jednání, když Vám takovou smlouvu dal podepsat a určitě bych si dobře rozmyslela, zda s tímto pronajímatelem dál ve smluvním vztahu pokračovat.
Konkludentní znamená "mlčky", a ve Vašem případě to znamená, že je vyloučeno, že by byl nájem automaticky prodloužen tím, že žádná ze stran neprojeví vůli dále v nájemním vztahu nepokračovat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to konkludentní, co to znamená konkludentní v právu - příklad z praxe

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Může poradna OSPOD poslat posudek rodičů dítěte, dětí soudu bez jejich souhlasu?

Mám s bývalým manželem ve správním řízení nařízenou od OSPOD poradnu. Chození do poradny nepřineslo užitek. Jelikož probíhá opatrovnické řízení (dosud jsou svěřeny děti do výhradní péče matky) o střídavou péči. Otec dětí neplní vyživovací povinnost dle Rozsudku, byl hospitalizován na psychiatrii 2017 i 2018 s tím, že si "zařídil" pro soud potvrzení, že se i do budoucna může starat o děti. Bere dlouhodobě antidepresiva, je v částečném invalidním důchodu, ČID. Poradna zaslala bez mého vědomí posudek OSPODu, ten ho následně předal soudu. Posudek je o tom, jak dle jejich subjektivního názoru probíhalo sezení dosud v poradně. Po každém sezení jsem s bývalým manželem podepisovala, že daný protokol může být odeslán na OSPOD.
Nyní, ačkoliv jsem nic nepodepisovala, poslala poradna OSPODU, dle mého názoru subjektivní a zaujatý posudek, o kterém jsem se dozvěděla až u soudu.
Má právo poradna bez mého vědomí posílat posudek? Do jaké míry a jak se mohu proti němu bránit? (paní, která ho napsala, tam už údajně nepracuje). Požádala jsem poradnu, aby mi ho poslala, ta mi však nevyhověla. Sice mohu jít nahlédnout do spisu na soud, ale to mi bere čas. Mám právo od poradny požadovat zaslání posudku?
Děkuji, Klaudie

ODPOVĚĎ:
Jestliže Vám byla docházka do poradny nařízena orgánem sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) a poradna s Vámi a Vaším bývalým manželem spolupracuje na základě požadavku OSPOD, je logické, že bude OSPOD informovat o tom, jak spolupráce probíhá a s jakým výsledkem. Na tuto skutečnost jste ostatně byli - jak ve svém dotazu sama uvádíte - s bývalým manželem opakovaně upozorněni. Takže poradna může OSPOD odeslat posudek obsahující zhodnocení spolupráce i bez Vašeho souhlasu. Pokud by poradna mohla odeslat posudek pouze v případě, že s ním (s jeho obsahem) budete oba souhlasit, pak by takový posudek pravděpodobně vůbec nemohl vzniknout.
Vzhledem k tomu, že se posudek týká Vaší osoby, máte samozřejmě právo se s jeho obsahem seznámit. Pokud je zmiňovaná poradna registrovanou sociální službou podle zákona o sociálních službách, máte právo seznámit se s obsahem veškeré dokumentace, která je o Vás vedena včetně Vámi zmiňovaného posudku. Poradna ale nemá zákonnou povinnost Vám posudek poslat poštou nebo e-mailem. Jestliže poradna zasílala posudek OSPOD a soudu, můžete se s obsahem posudku seznámit také nahlédnutím do soudního spisu nebo spisu vedeného OSPOD. Pokud s obsahem posudku nesouhlasíte, můžete to samozřejmě následně uvést při soudním jednání.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se bránit obsahu posudku do poradny zaslaným OSPODem k soudu (poradna nařízená od OSPOD)
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Nastěhování manžela do nemovitosti manželky bez jejího souhlasu - jak vystěhovat manžela Z chaty, chalupy manželky?

Manžel byl vykázán z bytu (vlastní 50%) pro mém opakovaném fyzickém napadení (manželka) a nastěhoval se do chaty, která je v mém výlučném vlastnictví, ačkoliv on vlastní svůj další družstevní byt, kde má i trvalé bydliště (tento byt však pronajímá) a též má možnost bydlení na podnikové ubytovně. Jelikož si nejsem jista zda soud vyhoví mé žádosti o 2. prodloužení vykázání (a není zde již lhůta na odvolání) chtěla jsem se na chatu přestěhovat. Policie mi sdělila, že pokud má klíče od chaty, které ode mne dříve dostal, je vše v pořádku. Je tomu skutečně tak?
Případně jak ho dostat pryč z chaty, kterou neoprávněně užívá? Děkuji, Kristina

ODPOVĚĎ:
Problém je, že pokud jste manželé, fakticky chatu z titulu manželství užívat může. Vy byste ale mohla k soudu podat žalobu o vyklizení s odůvodněním, že je proti dobrým mravům, aby se v nemovitosti - chatě - zdržoval, jelikož je proti dobrým mravům, aby obýval Vaši chatu, když má svůj byt a zároveň porušuje manželské povinnosti tím, že Vás fyzicky napadá. Dle mého názoru byste s tímto argumentem byla u soudu úspěšná.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nastěhování manželky do nemovitosti (chaty, chalupy) manželky bez jejího souhlasu - jak vystěhovat manželku?
Nastěhování agresivního manžela do jiné nemovitosti (chaty, chalupy) manželky - může manželka vykázat manžela z chaty, chalupy?
Fyzické napadání manželky manželem a bydlení manželem v nemovitosti manželky - rozpor s dobrými mravy
Manžel bije manžleku a bydlí ve výlučně její nemovitosti - vystěhování z důvodu ropzoru s dobrými mravy

___

RŮZNÉ-STAVBY
Zrušení stavebního povolení pro nicotnost a povinnost stavebního úřadu obeslat účastníky stavebního řízení

Stavební povolení, jehož jsme účastníky řízení, bylo z důvodu nicotnosti po 4 letech zrušeno. Prosím o informaci, zda je stavební úřad povinnen zasílat účastníkům řízení všechny dokumenty, týkající se zrušeného stavebního řízení, pokud o to účastník řízení požádá. Současně prosím, zda je toto možné i u obnoveného stavebního řízení, které doposud nebylo zahájeno nebo zda je to možné až po zahájení stavebního řízení (jde např. o příkaz k odstranění stavby, žádost investora o obnovu řízení, žádost o územní řízení, žádost o stavební povolení apod.). Musí být u obnoveného stavebního řízení z důvodu nicotnosti zahájeno územní řízení, když stavba (60 m2) je již zrealizována a zkolaudována?
Děkuji předem za odpověď a přeji hezký den. Květoslava

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad je povinen umožnit účastníkům nahlédnout do spisu (společně také s tím, že musí umožnit účastníkovi pořídit si kopie, opisy apod.), není ovšem povinen účastníkům zasílat veškeré podklady, o které si požádají. Jinak samozřejmě platí, že ty dokumenty, které stavební úřad musí doručovat na přímo účastníkům, také musí být účastníkům doručeny.
Účastníky řízení se stáváte až po jeho zahájení, tudíž pokud nebylo řízení zahájeno, nemáte postavení účastníků a stavební úřad tak k Vám ani z této pozice přistupovat nemůže.
Pokud bylo zrušeno pouze stavební povolení, územní rozhodnutí zůstává nedotčeno (platí obecně, neuplatní se např. za situace, kdy bylo vydáno tzv. společné rozhodnutí, které zahrnuje jak územní rozhodnutí tak i stavební povolení).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost stavebního úřadu umožnit nahlédnutí účastníkům stavebního řízení
Kdo je účastník stavebního řízení před zahájením řízení

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Kolik dnů je ochranná lhůta po výpvoědi, ukončení pracovního poměru (nárok na nemocenskou)

1.11.2018 se jdu zaevidovat na Úřad práce ČR, v době kdy budu na Úřadu Práce onemocním-li nebo půjdu na operaci bude mi vyplácena neschopenka? Nebo podpora v nezaměstnanosti? A v jaké výši?
Prodlužuje se,, podpora" o dobu co bych byl na,, neschopence? Děkuji za odpovědi přeji hezký den, s pozdravem Filip.

ODPOVĚĎ:
Na výplatu nemocenských dávek budete mít nárok pouze tehdy, pokud na nemocenskou nastoupíte v ochranné lhůtě - to znamená do sedmi kalendářních dní od skončení pracovního poměru. Jestliže Váš pracovní poměr skončí k 31.10. a Vaše dočasná pracovní neschopnost vznikne nejpozději 7.11., budete mít od 15. dne nemoci nárok na výplatu nemocenské - tu Vám bude vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti v takovém případě odevzdáte Vašemu bývalému zaměstnavateli, který je s potřebnými údaji odešle ČSSZ. Výše nemocenské činí 60% Vašeho denního vyměřovacího základu ve Vašem posledním zaměstnání. Po dobu, kdy budete pobírat nemocenské dávky, Vám nebude vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Pokud Vaše pracovní neschopnost vznikne až po uplynutí ochranné lhůty, nárok na nemocenské dávky Vám nevznikne. V takovém případě budete moci dál zůstat v evidenci úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti ve standardní výši - první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání. Jestliže z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebude schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (dostavovat se na pravidelné schůzky apod.), doporučuji o dočasné pracovní neschopnosti informovat úřad práce a doložit mu potvrzení o jejím trvání.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na nemocenskou po výpovědi, ukončení pracovního poměru
Nárok na podporu v nezaměstnanosti na neschopence v době evidence úřadu práce ČR
Jak dlouhá je ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru
Délka ochranné lhůty po výpovědi
Ochranná lhůta po výpovědi a nárok na nemocenskou

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Rodiče neplatí nezletilému dítěti výživné - návrh na určení alimentů k soudu a nárok na právníka, advokáta zdarma pro studenta před 18. rokem věku (nezletilá osoba)

Je mi 17 let a jsem studentkou střední školy. Mám s rodičema takový problém. Ani jeden mi nechce přispět na školu. MÁMA řekne ať si řeknu přítelovi (sice u něj bydlím ale nemam u něj trvalé bydliště). Jelikož je on jediny, kdo z naší domácnosti vydělává a platí všechno co se dá. Hold jednou za čas taky potřebuju aby mi máma dala něco na tu školu a to tak není. Když ji o to požádám tak akorát na mě řve. Jenom pro pořádek máma a táta spolu nežijí a máma má nového manžela. Nedávno se mi ulomil zub a bude to stát 5000. Jako studentka na to nemám. Rodiče mi nic nedají a když jim o nějaké peníze řeknu tak akorát na mě řvou. Nejradši bych měla trvale bydliště u svého přítele a chodila do práce abych měla i na ty zuby. Nikdo mi na to nedá a bohužel nevidím jiné řešení jen nevím jak by to šlo udělat. Prosím poraďte mi jak by šlo udělat abych mohla bydlet u přítele. Moc děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud studujete, mají Vaši rodiče povinnost Vás živit. Tj. jsou povinni Vám platit výživné. Proto byste se měla obrátit na soud dle místa Vašeho bydliště a žádat soud o nařízení výživného. Jakmile budete mít v ruce rozsudek, můžete posléze výživné vymáhat exekučně.
Jelikož studujete, máte právo na bezplatnou právní pomoc. Proto ke svému návrhu na výživné připojte žádost o ustanovení právního zástupce. Soud po Vás bude chtít doložit Vaše majetkové poměry, tedy pravděpodobně potvrzení o studiu, advokáta Vám přidělí a ten Vás celým řízením provede.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Fyzické napadení dítěte (bití) se zlomením zubu - náhrada škody na zdraví (oprava zubu) od rodiče

___

TRESTNÍ-TRESTY
Jak požádat o výmaz z rejstříku trestů po osvědčení se podmínce?

Mám dotaz ohledně výpisu z rejstříku trestů. Můj přítel byl odsouzen pro krádež na 2 roky s podmínkou 3 let a k úhradě škody. Podmínka skončila, škoda byla uhrazena a soud mu zaslal, že se osvědčil. Mysleli jsme si, že pokud soud zaslal dopis o tom, že se osvědčil. Bude výpis z rejstříku čistý, ale opak je pravdou.
Co máme dělat proto, aby byl výpis z rejstříku čistý. Předem děkuji za odpověď. Kristýna

ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto říká:
Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.
Tudíž pokud soud vyslovil, že se pachatel osvědčil, a toto rozhodnutí nabylo právní moci, není třeba podávat žádnou speciální žádost a automaticky by mělo dojít k tomu, že ve výpisu z rejstříku trestů nebude takový údaj o podmíněném trestu uveden. Soud totiž má ihned po právní moci usnesení o osvědčení Rejstříku trestů oznámit, že došlo k osvědčení.

Pokud ovšem stále ve výpisu z Rejstříku trestů je tato podmínka uvedena, obraťte se na soud, který rozhodl o tom, že se pachatel osvědčil, aby rozhodnutí o osvědčení zaslali rejstříku trestů.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osvědčení se v podmínce a výmaz z rejstříku trestů - jak, kde požádat o vymazání trestu z rejstříku?

___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Nabourání jiného vozidla odrazem od jiného - co když pojišťovna odmítá uhradit druhý střet vozidel (účastník autonehody si nepoznačil majitele druhého střetlého vozidla kvůli nulové škodě na odraženém autě)

Měl bych takový dotaz ohledně finanční účasti na nehodě. Popíši situaci: jel jsem na Jižní spojce v Praze a stál jsem v koloně, když do mě zezadu narazila dodávka a natlačila mě na auto přede mnou. Takže jsem měl nabouraný jak předek, tak zadek auta. Mohu doložit fotografie z nehody. Majitel vozidla, do kterého jsem narazil, vylezl z auta, zjistil, že na autě nemá žádné poškození (naboural jsem mu do tažného zařízení) a odjel. Já jsem bohužel nezdokumentoval jméno, ani SPZ vozidla. Pak přijela policie a sepsala s námi protokol o nehodě.
Dále šlo mé auto do servisu, tam se vyhotovila oprava vozidla. Poté se pojišťovna začala cukat, a řekla, že nehodlá platit přední část vozidla (cca 30 000, -Kč), protože prý nesouvisí s touto dopravní nehodou, přitom i v protokolu od policie, je napsáno, že mne natlačil viník nehody na vozidlo přede mnou.
Pojišťovna si svoje kroky obhajuje tak, že já jsem naboural první a až potom do mne viník. Ve vozidle se mnou byl i kamarád, který vše může dosvědčit. Před pár dny mi volali právníci z autoservisu, ať doplatím zbylou část faktury za opravu vozidla.
Co bych měl podle Vás dělat? Popřípadě mohl/a byste mi doporučit další kroky? Rozhodně to nehodlám platit ze svého, já tu nehodu nezavinil.
Děkuji, s pozdravem František

ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že jste již byl servisem upomínán o doplacení zbytku faktury, předpokládám, že servisu jste nezaplatil tu část opravy, která se týkala přední části Vašeho automobilu. V první řadě Vám proto doporučuji tuto fakturu doplatit (a to samozřejmě tak, abyste měl fakturu k dispozici a platbu provedl bankovním převodem, aby bylo vše v budoucnu prokazatelné). Není ve Vašem zájmu, abyste, kromě sporu s pojišťovnou, musel ještě řešit spor se servisem.
Argumentace pojišťovny je samozřejmě účelová a poněkud absurdní. Máte-li k dispozici policejní protokol, který hovoří o natlačení Vašeho automobilu na vozidlo vpředu, a to v důsledku nárazu do zadní části Vašeho automobilu viníkem autonehody, a máte-li k dispozici zároveň svědka celé události, neměla by pojišťovna se svými tvrzeními uspět.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat pojišťovnu s písemnou výzvou k okamžité likvidaci pojistné události s tím, že zdůrazníte, že jak policejní protokol, tak svědecká výpověď hovoří jednoznačně proti scénáři, který pojišťovna konstruuje. Upozorněte pojišťovnu, že pokud své stanovisko nezmění a neposkytne Vám náhradu škody (v přiměřené lhůtě, kterou jí stanovíte), budete věc řešit soudní cestou.
Shora uvedenou výzvu Vám může připravit samozřejmě i advokát: www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře učiní na pojišťovnu mocnější dojem, než pokud byste si tuto výzvu připravoval sám. Je však zároveň pravdou, že sepsání předžalobní výzvy je právní službou, kterou bude nutné advokátovi zaplatit.
Připomínám, že osobou odpovědnou za škodu na Vašem automobilu je stále viník autonehody, nikoli jeho pojišťovna. S požadavkem na náhradu škody se proto můžete obrátit rovněž na něj. Viníkovi autonehody proto můžete zaslat výzvu k doplacení té části náhrady škody, kterou pojišťovna odmítá s tím, že v případě jeho nečinnosti na něj podáte k soudu žalobu. Je možné, že předžalobní výzva přiměje viníka autonehody k náhradě Vám způsobené škody spíše než pojišťovnu (která je v těchto případech jistě otrlejší).
Nahradí-li Vám viník autonehody zbytek škody dobrovolně, bude následně oprávněn se obrátit na svou pojišťovnu a jednat s ní o refundaci takto vyplacené částky (což již nebude Vaší starostí).
Neuspějete-li s předžalobní výzvou ani u viníka autonehody, ani u pojišťovny, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Žalobu budete moci podat jak na viníka autonehody, tak na pojišťovnu. Pro přípravu žaloby a další procesní kroky Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody, pojistné plnění při dopravní nehodě způsobené odraženým vozidlem

___

OBČAN-BYDLENÍ
Právo člena družstva nahlížet do zápisů představenstva a zúčastnit se schůze představenstva

Jsem členem družstva JEDNOTA, spotřební družstvo v Rakovníku. Naše družstvo má 425 členu. Zajímalo by mně, zda mám jako člen právo nahlížet nebo si vyžádat zápisy ze schůze představenstva nebo přímo se schůze zúčastnit.
V stanovách družstva je napsáno: Člen má právo účastnit se řízení a rozhodování v družstvu. Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Ano, máte právo nahlížet do zápisů ze schůzí a pořizovat si kopie.
Máte právo účastnit se i schůze představenstva, z ustanovení stanov to vyplývá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se družstevník účastnit osobně schůzí představenstva a nahlížet do zápisů ze shůzí?
Kopie ze zápisu ze schůze představenstva - může si ji družstevník pořídit?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Plísně v bytě SVJ a nutnost zateplení kvůli posunutí rosného bodu, tepelného mostu

Potřebovala bych poradit v následující záležitosti. Bydlím v bytě, v bytovém domě, který je ve SVJ. Je tam celkem 6 vchodů, s tím, že pouze náš vchod je krajní, to znamená, že my a sousedé nad námi, máme krajní byt kde jsou tři pokoje rohové, a právě v tom je ten problém. V těch třech místnostech se na stěnách v rohu tvoří plíseň, a to opravdu velké plochy. U nás a u sousedů co bydlí v bytě nad námi. První dvě patra používá základní škola, nejsou tam byty a účel těch místností je úplně jiný, u nich se plíseň neobjevuje.
Už jsme udělali vše co bylo v našich silách tento problém zmírnit (používáme prostředky proti plísní, nemáme v tom místě žádný nábytek, větráme tak často jak jenom to jde), ale problém nelze odstranit. Kontaktovali jsme různé odborníky aby nám poradili co s tím, a jako jediný účinný způsob nám bylo navrženo zateplení. Zateplením by se tzv. "rosný bod" (a tím i tepelný most) posunul, zeď by nebyla tak studená, tudíž by se v místnosti nesrážela vlhkost a netvořili plísně.
Problém je v tom, že naše předsedkyně SVJ se k zateplení staví negativně. 2010 lety bylo zateplení celého domu v SVJodsouhlaseno, bohužel došlo ke změně předsedy SVJ na nynější předsedkyni, a celý projekt z jejího popudu byl zastaven. My v bytě bydlíme 2013-2018, celou dobu si na plísně stěžujeme, požadujeme zateplení pouze našeho vchodu, což je bez problému proveditelné. Bohužel předsedkyně pro náš velký problém nemá pochopení, celou dobu se snaží dokázat, že chyba je na naši straně, že nevětráme, netopíme atd.
Každý rok s nastávající zimou na problém zase upozorňujeme, předsedkyně na to vždy reaguje tak, že se musí provést různá měření abychom měli jistotu, co to způsobuje, ale odborníci které k tomu zajistí pokaždé zklamou, buď začnou měřit když už je zima za námi, nebo nám naistalují nevhodné přístroje, nebo neprovedou vyhodnocení protože onemocněli a nemůžou pracovat atd. A tímto způsobem se to táhne již 8 let.
Vzhledem k tomu, že projekt zateplení našeho vchodu musí schválit SVJ, a ten projekt musí předložit vedení tj. předsedkyně která to odmítá, my jsem již tolik let bezradný. Moje dospívající dcera v jednou z těch pokojů tráví 16 hodin denně, úplně se děsím toho jak se to podepisuje na jejím zdraví.
Poraďte mi prosím Vás, jak tento problém vyřešit. Je nějaká možnost pohrozit předsedkyní, že pokud nebude spolupracovat a projekt nepředloží ke schálení, a to takovým způsobem, že bude odsouhlasený, budeme její jednání považovat za snahu škodit nám a dát tu záležitost k soudu?
Máme vůbec nějakou šanci problém vyřešit? Děkuji, Květa

ODPOVĚĎ:
Členové představenstva mají odpovědnost za škodu, kterou svým jednáním způsobí. Teoreticky je tedy možné předsedkyni žalovat za způsobenou škodu nebo jí tím alespoň pohrozit. V případě soudního sporu by bylo velmi složité výši škody vyčíslit, nicméně zákon odpovědnost představenstva zakotvuje a lze se tedy žalobou bránit. Osobně bych Vám ještě doporučovala oslovit hygienu a nechat si vypracovat posudek na zdravotní závadnost prostor postižených plísní a nadále s předsedkyní komunikovat písemně, abyste měli možnost následně prokázat, že ona skutečně nejednala tak, jak měla a svým postojem ke způsobené škodě zásadně přispěla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na zateplení bytového domu z důvodu plísně (rosný bod v místnosti s kondenzací vlhkosti na stěně a tvorbou plísně)

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Musí příjemce plné moci nechat ověřit svůj podpis aby byla platná nebo ne?

Budu zplnomocněn podepsat kupní smlouvu za víc spolumajitelů nemovitosti. Zmocnitelé ověřili svůj podpis na plné moci. Musím také nechat ověřit své podpisy na každé plné moci nebo stačí jen na kupní smlouvě?
Děkuji, Gustav

ODPOVĚĎ:
Mělo by postačovat ověření podpisu pouze na kupní smlouvě, neboť plná moc je jednostranný úkon zmocnitele, není tedy rozhodné, zda ji přijmete, či nikoliv.
Váš ověřený podpis musí být skutečně na kupní smlouvě určené pro katastrální úřad.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ověření podpisu zmocněnce na plné moci - podmínka platnosti plné moci?

___

RŮZNÉ-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Vrácení zboží neodpovídajícího popisu a nárok na obě poštovné

V rámci prodeje přes Eshop a v rámci reklamace (v tomto případě zboží neodpovídalo popisu) - zákazník má právo na vrácení ceny zboží + jednoho poštovného - toho, za které zboží zašle zpět k prodávajícímu.
Je to tak? Mám zarputilého zákazníka, který trvá na obou poštovných. Děkuji, Květuše

ODPOVĚĎ:
Obecně při odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě má zákazník právo na vrácení ceny zboží + nejlevnější varianty poštovného. Tedy pokud zákazník zvolí draží variantu poštovného, např. kurýrem oproti běžné poště (nejlevnější varianta), pak je e-shop povinen vrátit pouze poštovné odpovídající běžné poště.

V tomto případě by však došlo k porušení smlouvy ze strany e-shopu, který dodal jiné zboží, než odpovídalo popisu. V takovém případě by e-shop měl vrátit skutečně obě poštovné, neboť k vrácení zboží došlo z důvodu porušení povinností prodávajícího, který nedodal zboží odpovídající uzavřené smlouvě (popisu zboží na stránkách). Pokud dochází k oprávněným reklamacím, ať již ke vrácení zboží či opravě, pak má zákazník nárok také na poštovné při zaslání zboží prodávajícímu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení kupní smlouvy, vrácení zboží z důvodu zaslání zboží neodpovídajícího popisu - nárok na obě poštovné od prodávajícího obchodníka
Musí prodávající obchodník zaplatit obě poštovné pokud kupujícímu zákazníkovi pošle nesprávné zboží? (zboží neodpovídající popisu na internetu)

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vrácení vstupného od poskytovatle služby z důvodu nevyužití poukázky na wellness - může to kupující vstupenky požadovat?

Zajíma mě jestli mi musí provozovatel údajného “utajeného” podniku, kde mi prodal vstupné vrátit plnou částku, pokud jeho službu nevyužijí či nemohu využít?
Je uzavřena smlouva o vstupném i bez podmínek a i pouze po emailu s nějakou jen podepsanou osobou vystupující za utajeny podnik? Jak se řídí vrácení vstupného v takovém případně, kdy není žádná vstupenka?
Je prodávající povinen dodat nějaké potvrzení po zaplacení za údajný vstup na utajené místo i při poslání předem na účet? Prezentace je pouze formou emailu, že má utajený podnik Wellness, platba je
předem na CZK účet. Vtup je podmíněn pouze s dotyčnou osobnou druhého pohlaví. Možnosti storna nebo webová prezentace není. Pokud druhá osoba zmizne, neodpovídá, nereaguje.
Podnik se rozlobi a tvrdí že nemusí vrátit žádné vstupné a nebo snížit o nějaký storno poplatek. Po prověření jsem nabil dojmu, že se dle IP adresy může jednat o jednu a tu stejnou osobu, případně o organizovanou skupinu za účelem vylákání pod různou záminkou peněz.
Vysvětlení kontaktu je:
Člověk se seznámí s osobou po internetu, ta mu předá informací že se ráda sejde, ale z obavy o bezpečnost, pod podmínkou že spolu půjdou do daného utajeného podniku. Na půl tyto dva lidí uhradí částku na účet podniku. Zde
poté není jisté, jestli se nejedná pouze o jednu osobu či organizovanou skupinu (ta může fiktivně poslat cokoliv).
Po prošetření polici, pokud by došlo k závěru že za tím stojí nějaká firma, aby nemohli se jen bránit, že jsem nevyužil vstupného. Nemohl jsem, jelikož druhá
osoba, která měla jít do onoho podniku, se omluvila a už přestala komunikovat. Onen podnik jen řekl že je to omluveno a dá se dorazit případně jindy. Jenže
opět jako utajený, vše jen přes gmail a používají stejné IP adresy. Není známá adresa, nic, jen email, jméno údajné paní a IP adresa do USA.
Proto jsem údajný "utajený" podnik požádal ihned o vrácení částky a trochu pohrozilo bezdůvodném obohacení a udaní na PČR. Reagoval až později v den datumu splatnosti vrácení a to že mi nemusí vrátit nic a nebo ponížit o storno poplatek a že jim vyhrožují, opět bez údajů či informací o podnikání dotyčné osoby. Umí ale psát velmi dobře česky, to je zajmavé ale po internetu se množí reference jako podvod na stejný účet i IP adresu a to i od cizinců že byly vylákany dolary. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Předně není zřejmé, co má představovat tento "utajený" podnik. Obecně platí zásada, že uzavřené smlouvy mají být dodržovány a plněny, tzn. pokud jste si zakoupil zboží či službu, v tomto případě vstup, pak Vám nárok na vrácení zaplacené kupní ceny nevzniká.
Z dotazu se však domnívám, že protistrana vystupuje jako podnikatel, neboť dlouhodobě nabízí služby za účelem zisku. I když by tedy formálně podnikatelem nebyla (neměla by např. živnostenské oprávnění), je třeba ji považovat za podnikatele, Vy naopak vystupujete jako spotřebitel.
Dle zákona rovněž platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Vzhledem k tomu, že jste uzavřel smlouvu prostřednictvím internetu, máte možnost od smlouvy odstoupit. Obecně platí pravidlo, že odstoupit od smlouvy můžete bez udání důvodu ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, pokud jste však o tomto právu nebyl informován, prodlužuje se lhůta o jeden rok. Doporučuji tedy od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení zaplacené částky, kdy i Váš požadavek na vrácení peněz by mohl být považován za odstoupení. Nárok na vrácení vstupného tedy máte, dle popisu se však domnívám, že částka bude již nevymahatelná, neboť neznáte totožnost protistrany.
Pokud by Vám částka nebyla vrácena, doporučuji se obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu, více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
U České obchodní inspekce ČOI rovněž doporučuji podat podnět k prošetření praktik provozovatele těchto služeb, neboť by mohly být v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele.
Je však otázkou, zda jste schopen určit, proti komu podněty a návrhy budete podávat, neboť Vám nemusí být známá totožnost protistrany. Rovněž bych doporučil podat trestní oznámení pro podvod na PČR, kdy pokud uvedete pravdivá tvrzení, nemůžete se dopustit trestného činu křivého obvinění. Policie by pak mohla dopátrat totožnost protistrany.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání částky za vstupenku na wellness pobyt - kupující nemohl využít vstupu na wellness z osobních či zdravotních důvodů

___

OBCHOD-REKLAMACE
Záruka na nový vyměněný display mobilu, mobilního telefonu - kolik měsíců?

Rozbil jsem si displej telefonu a chtěl jsem si jej nechat vyměnit za nový v servisu. Tento servis mně tvrdí, že na provedenou práci a nový díl poskytuje záruku 3 měsíce.
Je tato doba OK? Děkuji a přeji příjemný den, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení bude záležet na tom, zda se jednalo o opravu v rámci 24 měsíční záruky, či nikoliv.
Není zřejmé, zda byla oprava provedena v rámci zákonné záruky na zakoupené čerpadlo nebo zda se jedná o opravu mimozáruční.
V případě mimozáruční opravy se použije ustanovení § 2596 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dle něhož má zhotovitel díla stran věci, kterou opatřil, postavení prodávajícího. Na náhradní díly by tedy byla standardní 24 měsíční záruka dle § 2165 odst. 1 občanského zákoníku.
Pokud by se jednalo o výměnu displeje v rámci záruky, pak běh nové 24 měsíční záruční doby na náhradní díly není dle zákona zcela jednoznačný. V zásadě jsou v tomto případě dvě možné varianty, a to 1) záruka běží v rámci původní záčuní doby, tj. pouze do uplynutí 24 měsíců po zakoupení, nebo 2) se na nové díly vztahuje nová záruční doba v délce 24 měsíců. Osobně se přikláním k variantě 1).
Pokud jste nechal displej opravit mimo záruku, pak by měla běžet nová 24 měsíční záruční doba.
Záruka 3 měsíce byla dovozována za účinnosti starého občanského zákoníku, který však již od 1.1.2014 neplatí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Záruční doba na nový díl (displej) opraveného telefonu - kolik měsíců?

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
Výživné na neprovdanou matku - výpočet výživného

Chtěla bych poprosit o radu ve věci majetkového vyrovnání a placení výživného s bývalým partnerem. Rozešel se se mnou před půl rokem (březen 2018). Nejsme manželé, nemáme již společné trvalé bydliště. Máme spolu roční dítě. Na placení alimentů na dítě jsme se dohodli, ale bývalý partner nechce uznat, že bych měla nárok na finanční podporu z jeho strany jako neprovdaná matka. Chci se zeptat, zda na to nárok opravdu mám, popřípadě zda se částka odvíjí podobně jako výše výživného na dítě.
Další věc, kterou řešíme, je společný majetek. Nebyli jsme manželé, ale expartner investoval nemalou částku do mého domu (nemovitost v mém osobním vlastnictví).
Chci se zeptat, zda na částku, kterou jsme odhadli na přibližně 500.000 Kč, má nárok, popřípadě jaké by byly možnosti vyrovnání, kdybych mu dluh chtěla uhradit. Bohužel, nyní jako matka samoživitelka, nemám dostatek finančních prostředků. Děkuji. S pozdravem Karina

ODPOVĚĎ:
Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku "Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé." Z uvedeného vyplývá, že na výživné od bývalého partnera máte nárok. pokud se nedohodnete, můžete k soudu podat žalobu o určení výživného na Vás.
Pokud partner investoval do Vaší nemovitosti peníze, má právo je požadovat zpět. Buď se domluvíte na nějakých splátkách nebo by se musel vložených peněz domáhat soudně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání z nemovitosti po rozchodu - dlužník je matka samoživitelka bez příjmů

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jaký trest může udělit učitel žákovi pokud se kázeňsky proviní?

Nedávno můj syn ze školy přišel za mnou s tím, že dostal od paní učitelky trest. Trest byl takový, že celý týden bude vždy po vyučování umývat školní záchody. Byl to trest mimochodem za to, že se díval na své spolužáky, jak odemykají záchodovou kabinku jinému spolužákovi. Chci se zeptat, jestli je to právně v pořádku. Jednak mi to přijde jako dětská práce a jednak se mi vůbec nelíbí za co trest je a samotný trest je také hrozný.
Poté mu ještě vyhrožovala, že pokud to neudělá, zařídí mu minimálně třídní důtku. Syn se jí pokoušel vysvětlit, že to není v pořádku, nicméně osmá třída je blízko přijímacích zkoušek a byla zde šance, že důtku bude mít i na vysvědčení, které se poté píše na přihlášku na SŠ, takže se radši již nedohadoval a šel to udělat.
Celý týden myl po škole záchody, je to v pořádku? Děkuji, Eduard.

ODPOVĚĎ:
Přestože dotyčné učitelce nelze upřít jistou originalitu, domnívám se, že rozsah trestu a způsob jeho výkonu v tomto případě přinejmenším přehnala.

Dle § 31/1 školského zákona mohou být žákovi udělena kázeňská opatření, a to:
- podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
- vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení,
- další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.

„Další kázeňská opatření“ (třetí odrážka výše) jsou podrobněji upravena v § 17/3 vyhlášky o základním vzdělávání, dle něhož lze při porušení povinností stanovených školním řádem podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy.

Shora uvedené dle mého názoru nevylučuje ukládání jiných kázeňských opatření/trestů (zůstat tzv. po škole, povinnost vypracovat referát nad rámec jinak udělených úkolů apod.), v takovém případě je však nutné dbát základních mantinelů při výchově žáků (a dětí obecně).
Tato základní pravidla jsou (v rámci poskytování vzdělávání) zakotvena především v § 2/1 písm. c) školského zákona, dle něhož je vzdělávání založeno (mimo jiné) na zásadě vzájemné úcty, respektu a (především) důstojnosti všech účastníků vzdělávání.
Analogicky je dle mého názoru možné použít rovněž § 884/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Přestože toto ustanovení občanského zákoníku je zacíleno na vztah rodičů a jejich dětí, lze uzavřít, že jsou-li tímto způsobem při výchově dítěte omezeni jeho rodiče, tím spíše by měly tato omezení respektovat i jiné osoby, které se na výchově dítěte podílejí (učitelé pak v první řadě).
Další výhrady by bylo možné samozřejmě směřovat k hygienické problematičnosti uloženého trestu, to je však zřejmé již ze znění Vašeho dotazu.
Na postup dotyčné učitelky si můžete písemně stěžovat u ředitele školy, popř. u zřizovatele školy. Vyloučeno není ani kontaktování České školní inspekce:
https://www.csicr.cz/
(byť tato varianta se mi zdá již trochu přehnaná).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 48/2005 Sb. , o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kázeňská opatření učitele vůči žákovi - jak může učitel potrestat žáka za nevhodné chování?
Trest od učitele umývání záchodů, záchodků ve škole - je trest adekvátní a souladu se zákony?

___

OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI
Zákon přikazující prodávat jen benzin natural E10 na čerpacích stanicích

Četl jsem nedávno tento článek: https://auto.idnes.cz/benzin-natural-e10-0zk-/automoto.aspx?c=A160729_112558_automoto_fdv
Má otázka zní, zda už o tom bylo 100% rozhodnuto, parlamentem atd. , že to tak bude, či nikoliv. Pokud to není pouze nějaký výmysl. Jestli je už 100%, že to v budoucnu tak bude. Předem děkuji a přeji hezký zbytek dne. Děkuji, Emanuel.

ODPOVĚĎ:
Zákon o pohonných hmotách ve svém § 5/7 písm. d) ukládá provozovateli čerpací stanice povinnost zajistit na čerpací stanici, na které je prodáván nebo vydáván motorový benzin s obsahem ethanolu od 5 do 10 procent objemových, označení příslušného výdejního stojanu údajem o obsahu ethanolu v motorovém benzinu.
Zákon o pohonných hmotách byl naposledy novelizován s účinností ke dni 1. 1. 2018 s tím, že jeho další novela nebyla zatím ve Sbírce zákonů publikována. S motorovým benzínem o obsahu 5 objemových procent ethanolu je tak v současné chvíli stále počítáno, přičemž zatím není k dispozici žádná novela zákona o pohonných hmotách, která by měla tento stav k 1. 1. 2019 změnit.
Problematika pohonných hmot je dále podrobněji upravena vyhláškou o jakosti a evidenci pohonných hmot. Tato vyhláška byla naposledy novelizována ke dni 6. 6. 2017, přičemž předmětem této novelizace bylo především zohlednění používání alternativních paliv.
Dle § 3/1 písm. a) vyhlášky o jakosti a evidenci pohonných hmot je požadovaná jakost motorového benzínu splněna, pokud tento benzín odpovídá ČSN EN 228 a splňuje ukazatele jakosti stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Případná změna požadavků na jakost motorových benzínů tak může být provedena změnou ČSN EN 228. Tuto ČSN, ani informaci o její případné plánované změně, však nemám k dispozici (nejedná se o právní předpis v pravém slova smyslu). Podrobnější informace k této ČSN naleznete například zde (kam Vám případně doporučuji rovněž směřovat Váš dotaz) :
http://www.petroleum.cz/vyrobky/benzin-stavajici-pozadavky.aspx
https://www.cappo.cz/info/primichavani-bioslozky-do-automobilovych-benzinu

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 311/2006 Sb. , o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)
vyhláška č. 133/2010 Sb. , o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bude se v ČR prodávat jen bezin natural E10 nebo i natural 95?
Benzin natural E10 od roku 2019

___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Jak může otec dítěte požádat o svěření dítěte do péče u matky, která opustila dítě a má špatné rodičovské návyky?

Byli jsme s partnerkou spolu 5 let a máme 3,5 letého syna. Chtěl bych dostat syna do péče, protože bývalá přítelkyně už dvě děti nechala jinde. Jedno nechala už v porodnici a jedno bývalému příteli, na dítě u bývalého přítele má platit alimenty a již 5 let nezaplatila ani korunu. Dítě 2 roky neviděla a ani nemá zájem. Nechci, aby můj syn nedopadl špatně. Já mám trvalou práci, bydlení, rodiče, kteří malého milují a bohužel má bývalá přítelkyně nemá nikoho, kdo by jí pomohl. Já ji vlastně vytáhl z ulice, zaplatil exekuce a dal jí rodinu. Jen se teda chci zeptat jak dále postupovat. Zda si brát právníka a řešit to soudně nebo jinou cestou. S ní se bohužel nedomluvím, jen dělá zle a zakazuje synovi se se mnou vídat. Mám strach aby nedopadl jako její ostatní děti. Děkuji, Emil.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě doporučuji podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na svěření syna do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebo právník – není ale nezbytně nutné nechat se u soudu zastupovat právníkem.
V návrhu je zapotřebí označit účastníky řízení (dítě a oba rodiče) jménem, datem narození a adresou trvalého bydliště, návrh musí být datován a podepsán. V návrhu také uveďte, že navrhujete, aby syn byl svěřen do Vaší péče, a z jakých důvodů se domníváte, že by tak měl soud rozhodnout – uveďte okolnosti důležité pro rozhodování soudu (zejména informace o tom, že Vaše bývalá partnerka nepečuje o žádné ze svých dětí a nehradí ani výživné). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
Pokud soud Vašemu návrhu vyhoví, určí synově matce výživné a může stanovit i styk syna s matkou. Jestliže soud styk syna s matkou nestanoví a dohoda s ní není možná, doporučuji následně požádat o úpravu synova styku s matkou. Návrh na úpravu styku může být také přímo součástí návrhu na svěření syna do Vaší péče.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Návrh na svěření dítěte do péče - náležitosti
Co musí obsahovat návrh na svěření dítěte, dětí do péče aby ho soud projednal a zabýval se jím?

___

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Lázeňský, rekreační poplatek od vzdělávacího centra s možností ubytování bez ubytovacích služeb - vybírá se nebo ne?

Ráda bych věděla, zdali se platí místní poplatek obci (tzv. vzdušné), i v případě, že provozujeme vzdělávací centrum (centrum osobního rozvoje), kde jsou účastníci sice i ubytovaní, ale neposkytujeme ubytovací služby jako takové, tedy samostatně, za účelem rekreace, přespání apod. Vždy jen v rámci daného semináře, workshopu. Děkuji, Karin.

ODPOVĚĎ:
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt musí nejprve obec zavést obecně závaznou vyhláškou. Tento poplatek totiž není povinný a vždy záleží na obci, zda jej zavede či nikoliv. Poplatek platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.
Je zde tedy několik podmínek, které musí být splněny, aby mohl být poplatek dále vybírán:
- Přechodný pobyt v lázeňském místě či místě soustředěného turistického ruchu,
- Úplatnost pobytu,
- Pobyt za účelem rekreace nebo léčení.
Vámi popsané vzdělávací centrum do těchto kritérií nespadá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínky pro výběr rekreačního poplatku městem, obcí
Podmínky pro výběr lázeňského poplatku obcí, městem

___

RODINA, OTCOVSTVÍ
Důvody pro výmaz, vymazání otce z rodného listu dítěte, dětí, zletilého, dospělého potomka

Jde prosím ze závažných důvodů vymazat otce z rodného listu, RL? Dcera 19 let, 18 let jí neviděl, na alimentech dluží spousty peněz. Zjistili jsme, že má několik exekucí dosahující přes 1.000.000 Kč! Bojíme se, aby dcera tyto dluhy nezdědila. Nebo by potom u dědického soudu stačilo říct, že dědictví odmítá? Víme, že by si ji mohl osvojit můj nynější manžel, přesto bych ráda věděla, zda by šel z těchto závažných důvodů vymazat. Popřípadě kdyby tam měla zapsaného mého manžela, šlo by ho např. po nějaké době z RL odstranit a kolonka otce by zůstala prázdná? Děkuji předem moc za odpověď, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Aby mohl být otec Vaší dcery „vymazán“ z jejího rodného listu, muselo by dojít k popření jeho otcovství nebo k adopci (osvojení) Vaší dcery Vaším manželem. Popřít otcovství lze ale nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Tyto případy jsou ale spíše výjimečné – popření otcovství bývá jen zřídka v zájmu dítěte. Pokud se obáváte, že by Vaše dcera mohla zdědit otcovy dluhy, v případném dědickém řízení postačí, když dědictví odmítne. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, přičemž dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. K odmítnutí dědictví není možné připojit výhrady nebo podmínky nebo odmítnout dědictví jen zčásti. Vaše dcera může v dědickém řízení také uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. V takovém případě bude odpovídat za otcovy dluhy pouze do výše nabytého dědického podílu.

Další možností, jak otce z rodného listu „vymazat“, je osvojení Vaší dcery Vaším manželem. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je už zletilá, jednalo by se o zvláštní typ osvojení – osvojení zletilého. Zletilého lze osvojit například tehdy, jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela, což je i Váš případ. K osvojení zletilého není zapotřebí souhlas biologického rodiče dítěte, takže Vás manžel může Vaši dceru osvojit (adoptovat) i bez souhlasu jejího otce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymazání otce z rodného listu dítěte, dospělého potomka - lze to nebo ne?

___

FINANCE-DANĚ
Prodej vlastních potravin (pečivo) do výdělku 20.000 Kč - jde o soustavné podnikání nebo ne?

Jsem vyučená cukrářka a občas někomu něco upeču ale jen pár kousků do roka. Chtěla bych se zeptat, od kdy je to trestné? Někde jsem slyšela, že při zisku 20 000 Kč, což rozhodně nedosahuji. Účtenku samozřejmě nemám, nedávám. Občas dávám fotografie výrobků na sociální síť Facebook, ale vše bylo pečeno převážně pro rodinu. Tak aby mě někdo neudal. Mohli by jste mi o tom povědět víc? Ráda bych si o tom i něco přečetla na internetu ale nevím jak to nazvat. Děkuji, Katarína.

ODPOVĚĎ:
V úvahu by mohl přicházet trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, podle kterého kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Při popsaném rozsahu několika kusů v roce se však domnívám, že by daná činnost neměla být trestná.
Rozhodující by v tomto případě bylo posouzení, zda je Vaše činnost podnikáním, nebo nikoliv. Dle živnostenského zákona je živností (podnikáním) soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
V tomto případě by tedy byl nejspíše rozhodující znak soustavnosti. Pokud se tedy jedná o zcela nahodilou činnost, kdy pečete zejména pro rodinu, pak by nemělo být prokázáno, že se jedná o podnikání.
Pokud by se nejednalo o podnikání, pak by takové příjmy měly být osvobozeny od daně z příjmu, neboť dle zákona o dani z příjmu jsou od daně osvobozeny příjmy z příležitostných činností, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30.000 Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestný čin neoprávněného podnikání - vliv výše výdělku a intenzity prodeje vlastních výrobků (potraviny, pečivo)

__

OBČAN-BYDLENÍ
Omylem zaslání vyšší částky na mimořádný příspěvek do fondu oprav - vymáhání přeplatku

2017 byl schválen mimořádný příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy společných částí ve výši 3.000 Kč. Mně se stalo, že jsem omylem místo 3.000 Kč poslala na účet SVJ 8.000 Kč, což jsem řešila s předsedou SVJ a on s účetní, která mu řekla, že dlouhodobá záloha se podle stanov vyúčtovává do 4 měsíců po skončení kalendářního roku, takže měla být vyúčtována do konce dubna 2018, což se nestalo, tak jsem to opět řešila s předsedou a on řekl, že ho to nezajímá. Takže chci podat žalobu na SVJ pro bezdůvodné obohacení, ale předtím to chci ještě řešit s předsedou, také mě napadlo, že bych si snížila odvod do dlouhodobé zálohy, když tam mám přeplatek pět tisíc. Chtěla bych vědět, kdy nejpozději musím podat žalobu, aby nedošlo k promlčení. Peníze byly odeslány 22.3.2017 (měly být zaslány do konce března 2017) a mimořádný příspěvek schválen 29.11.2016. Jak situaci nejlépe řešit zápočtem nebo žalobou? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Se započtením bych být Vámi byla zatím opatrná, i když se to jeví jako dobrá možnost. V situaci, kdy nemáte v rukou roční vyúčtování, z něhož jasně přeplatek 5.000,- Kč plyne (nakolik je zřejmé, že to musí být právě tato částka) a kdy není jisté, zda se do budoucna nezmění výše měsíčních odvodů do dlouhodobé zálohy (změna může být odhlasována na následující schůzi SVJ), pak vlastně nemáte stanoveny přesné částky, které vůči sobě můžete započíst (i když prakticky to víte a výše odvodů neplánuje SVJ měnit). Navíc přeplatek není dosud kvůli absenci vyúčtování splatný, což je také jedna z podmínek započtení. Výbor by mohl s tímto dělat problémy a Vaš zápočet na měsíční odvody brát jako vznik dluhu.
Doporučuji Vám přimět SVJ k řádnému předložení vyúčtování dlouhodobé zálohy. Žádný právní předpis však neupravuje do kdy tak musí SVJ učinit, jak často apod. Proto by tato záležitost měla být upravena ve Stanovách SVJ. Podívejte se tedy nejprve do vašich stanov, zda a jak je tam tato povinnost SVJ upravena. Poté výbor písemně vyzvěte k předložení vyúčtování a pokud tak dobrovolně ve lhůtě minimálně 7 dnu neučiní, obrátíte se o pomoc na příslušný soud. V případě, že tak Vám výbor nevyhoví, nezbude Vám, než se bránit žalobou, v níž se budete domáhat uložení povinnost vystavit a doručit Vám, jakožto vlastníkovi bytové jednotky, vyúčtování dlouhodobé zálohy.
Poté, co budete mít v ruce ono vyúčtování by již bylo možno uvažovat o zápočtu přeplatku, pakliže by Vám nebyl vyplacen. To jen za předpokladu, že víte, že výše budoucích odvodů do dlouhodobé zálohy, které budete započítávat, se v daném období nebudou měnit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání přeplatku člena SVJ od společenství - žaloba k soudu

___

RŮZNÉ-STAVBY
Stavba zděného, latěného, deskového plotu - je nutné stavební povolení?

Chci se zeptat - plánujeme dělat nový plot mezi naší a sousedovou zahradou. Dům jsme koupili před 2016. Jedná se o řadovou zástavbu domů. Plot je náš, to oba víme. Stávající plot je cca 1,5 m vysoký, z klasického pletiva (je určitě nižší než standardní plot). My zamýšlíme část plotu (cca prvních 10 m od domu) zvýšit na výšku cca 2 m a udělat jej z neprůhledného zdiva či desek pro zajištění většího soukromí. Je nutné žádat o toto souhlas sousedů? Mám obavy, že budou mít připomínky z toho důvodu, že jim bude příliš stínit na pozemek. A ještě jeden dotaz -Je nutné žádat o nějaké stavební povolení či jinak informovat stavební či jiný úřad? Případně je možné, že stavební úřad bude tento souhlas sousedů požadovat pro vydání stavebního povolení? Děkuji, Judita.

ODPOVĚĎ:
Právní úprava výstavby oplocení byla novelou stavebního zákona (účinnou od 1. 1. 2018) mírně rozvolněna.

Konkrétně dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona je možné zřídit oplocení ve "volném režimu" (tedy bez jakékoli ingerence stavebního úřadu), pokud jsou současně splněny tyto tři podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Dle znění dotazu usuzuji, že druhá a třetí podmínka budou ve Vašem případě jistě splněny. Pokud pak zachováte i výšku oplocení (ne více než 2 m), bude možné, abyste oplocení zřídili bez jakéhokoli povolení stavebního úřadu. Bude-li tomu tak, nebudete pro výstavbu oplocení potřebovat samozřejmě ani souhlas sousedů.
Tuto otázku Vám doporučuji konzultovat ještě s místně příslušným stavebním úřadem (jehož právní názor pro Vás bude samozřejmě určující).
Nelze samozřejmě vyloučit, že se Vaši sousedé budou proti výstavbě oplocení ohrazovat. Dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Oním "rozumným důvodem" má zákonodárce v tomto případě na mysli důvod objektivně rozumný, tedy nikoli subjektivní či iracionální nesouhlas se stavební činností na sousedním pozemku. Je samozřejmě otázkou, zda by byli Vaši sousedé vůbec odhodláni bránit se proti výstavbě nového oplocení soudní cestou či zda by u nich zůstalo pouze u verbálního nesouhlasu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Získa, dřevěný plot mezi pozemky a stavební povolení, stavební ohláška - je potřeba nebo ne?

___

RŮZNÉ-STAVBY
Koupě objektu občanské vybavenosti (klubovna, kůlna) a žádost o změnu užívání (umístěno na sportovišti, rekreační plocha)

Máme možnost výhodně koupit nemovitost, která je vedena jako objekt občanské vybavenosti (klubovna) + stavba obč. vybavenosti (kůlna), obě budovy se nachází na pozemku vedeného jako sportoviště a rekreační plocha. Ostatní okolní pozemky (sportoviště) jsou již prodány a majitel bude žádat o změnu užívání, což my bychom také udělali, ale může to proběhnout s nejistým výsledkem nejdříve za 2 roky. Za jakých podmínek lze v této situaci v budově bydlet? Nabízí se možnost vybudování integrovaného bytu - jaké jsou podmínky kolaudace? Děkuji velmi za odpověď. Juliana.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji konzultovat tuto otázku s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor pro Vás bude určující. Každý stavební úřad může k dané problematice přistupovat mírně (někdy i více) odlišným způsobem, bude pro Vás proto vhodné, když se dozvíte, jak tuto problematiku nahlíží ten stavební úřad, který bude o Vaší případné žádosti rozhodovat.
Obecně platí, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu, popř. k účelu, který je vymezen v povolení stavby (§ 126/1 stavebního zákona). Jedná-li se ve Vašem případě o objekty občanské vybavenosti, je bydlení v nich vyloučeno, neboť účelem jejich užívání je něco jiného.
Účel užívání stavby však není nezměnitelný. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu (§ 126/2 stavebního zákona).
Má-li se změnit účel užívání stavby, musí být taková změna v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, se zákonem chráněnými veřejnými zájmy a se zvláštními právními předpisy; změna účelu užívání stavby, která by těmto pravidlům nevyhovovala, by nebyla stavebním úřadem povolena (§ 126/3 stavebního zákona).
Jak administrativně náročné bude povolování změny účelu užívání stavby záleží především na tom, zda bude pro změnu účelu užívání stavby zapotřebí tuto stavbu stavebně upravit či nikoli.
Pokud bude nezbytná stavební úprava stavby, bude nejdříve zapotřebí získat příslušné přivolení stavebního úřadu (tedy stavební ohlášku či stavební povolení). Ve stavební ohlášce či v žádosti o vydání stavebního povolení bude v takovém případě nutné uvést navrhovanou změnu v účelu užívání stavby (§ 126/4 stavebního zákona).
Pakliže nebude ke změně účelu užívání stavby zapotřebí žádná její stavební úprava, bude možné účel užívání stavby změnit na základě oznámení, které vlastník stavby zašle stavebnímu úřadu. Toto oznámení musí obsahovat popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky (§ 127/1 stavebního zákona).
Závěrem své odpovědi opakuji své doporučení z úvodu: navštivte místně příslušný stavební úřad a konzultujte s ním, co je dle jeho názoru zapotřebí pro úspěšnou změnu účelu užívání stavby, resp. co je dle jeho názoru zapotřebí učinit pro to, aby bylo možné v předmětných stavbách bydlet.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak požádat o změnu užívání při koupi objektu občasné vybavenosti (klubovna, kůlna)

___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
Věcné břemeno chůze a jízdy - možnost převozu materiálu na opravu a chůze řemeslníků po cizím pozemku zatížené věcným břemenem

"Sousedé" mají přístup do své nemovitosti zepředu z hlavní ulice, kde je však vybudovaný obchod. Zároveň mají věcné břemeno chůze a jízdy a to zepředu vraty mého domu přes můj průjezd z hlavní ulice na dvůr. Ze zadní strany mého pozemku, vstupují vraty na zahradu a poté na dvůr. Dále přecházejí na svůj pozemek.
Jakým způsobem jim musím umožnit vstup a vjezd na můj pozemek? Musí sousedé mít klíče od vrat, nebo splním podmínky věcného břemene tím že umístním na oboje vrata zvukové zařízení a zajistím otevření? Jaký § zákona toto upřesňuje?
Vyplývá z věcného břemene automaticky i průchod z mého pozemku na jejich pozemek a to po celé části pozemku nebo z věcného břemene vyplývá že „sousedi" mají jen průchod přes můj pozemek?
Mohu si oplotit i část mého pozemku?
„Sousedi" opravovali svoje dva domy. Klíče od vrat rozdali řemeslníkům a ty si na mém pozemku dělali co chtěli! Upozornil jsem všechny že stím nesouhlsím ale marně. Vše mám zadokumentováno.
Dle mého názoru došlo při generální opravě „sosesovic" dvou domů mnohem většímu zatížení mého pozemku než na jaké bylo sjednáno vjecné břemeno. Stavební stroje, kontejnéry, složený stavební materiál, a řemeslníci se pohybující v místech i mimo věcné břemeno.
V době sepsání věcného břemene obsahovala nemovitost "sousedů" obchod v přízemí, byt v prvním patře a navazující hospodářská stavení.
V současné době se nemovitost skládá : obchodu v přízemí, dvou nájemních bytův v prním patře (1 dům).
A z dvoupatrového přestavěného hospodářského stavení na dům majitelů. (2 dům) - stavební povolení na přestavbu bylo vydáno dříve než jsem se stal vlastníkem sousedního domu.
V nájemních bytech bydlí lidé kteří chodí přes můj pozemek.
Domnívám se že dochází k daleko vyššímu zatížení mého pozemku než na jaké bylo sjednáno věcné břemeno a že lidé bydlící v nájemních bytech nemají právo pohybu po mém pozemku.
Že mám nárok na odškodnění za
- nadměrné užívání mého pozemku při přestavbě domů v porovnání s věcným břemenem.
- za užívání pozemku mimo vjecné břemeno.
Dále se domnívám že,,, sousedé "musí odstranit z mého průjezdu ze zdi, elektrický a plynový rozvaděče (bývalý majitel tvrdil že jsou zde jen dočasně že je přestěhuje na svoji zeď).
Protože se,, sousedy "není možná žádná domluva zvažuji jim zaslat návrh na mimosoudní vyrovnání a následné soudní řešení.
Děkuji za odpověď. Drahomír

ODPOVĚĎ:
Nevím, jak je případně ve Vaší smlouvě věcné břemeno přesně definováno, ale pokud se jedná pouze o příchod a příjezd, pak nemá sloužit k ničemu jinému, než k zajištění toho, aby se soused do své nemovitosti dostal. Obecně se má za to, že by měl využívat pouze cestu k tomu určenou, ať už vyasfaltovanou či vychozenou a nepohybovat se mimo tuto cestu. Příchodu a příjezdu nemůžete bránit, ovšem tím, že umístíte na vrata zvukové zařízení a zajistíte otevření, toto zajistíte a bohatě to ke splnění věcného břemene stačí.
Sousedé neměli právo rozdávat klíče řemeslníkům a stejně tak by se neměli po vašem pozemku pohybovat cizí osoby - např. řemeslníci, nájemníci apod.
Věcné břemeno je vždy sjednáno smlouvou, ve smlouvě je ujednáno, v jaké míře je věcné břemeno zřízeno a kdo je z věcného břemene oprávněn.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Věcné břemeno chůze a jízdy využil soused pro řemeslníky, stavební stroje, kontejnéry, složený stavební materiál
Užívání služebnosti nad smluvený rámec - jak se bránit a zakázat vstup na pozemek na kterém již není věcné břemeno?
Věcné břemeno - musí mít sousedi klíče od průchodu, průjezdu, vrat nebo stačí umožnit průchod, průjezd na požádání (zvonek, zatelefonování majiteli pozemku)?

___

SPRÁVNÍ-OBCE
Nepovolení připojení rodinného domu na kanalizaci, kanalizační řád - může obec zakázat připojení domu?

Od pozemku, na kterém bude stát budoucí rodinný dům je cca 20 metrů veřejný kanalizační řád. Nad naším pozemkem jsou dva pozemky pro stavbu rodinných domů. Je z nějakého důvodu možné, aby nám město, jako provozovatel veřejných sítí, nepovolilo připojení na tento veřejný kanalizační řád?
Děkuji za odpověď. Julie

ODPOVĚĎ:
Pro získání stavebního povolení/ohlášky je nezbytné zajistit odvod odpadních vod, např. právě napojením na veřejný kanalizační řád. Obecně by tomuto napojení nemělo nic vadit či překážet, ovšem pokud zde nejsou nějaká specifika území, která neumožňují napojení nebo umožňují napojení pouze po splnění dalších podmínek.
Pokud by Vám ovšem nemělo být umožněno napojení na tento kanalizační řád, doporučuji žádat o písemné vyjádření úřadu s řádným odůvodněním.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se bránit pokud obec, město zakázalo, zakázala napojení stavebního pozemku na kanalizaci, kanalizační řád
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace parání sedačky ve švu a poškození sedačky dopravcem - kdo nese odpovědnost za poškození sedačky?

Uplatňujeme reklamaci sedací soupravy v záruce. Dodavatel nám přislíbil sedačku nechat nově potáhnout, protože se nám začala párat ve švu. Dodavatel sedačky V rámci reklamace po nás požadoval sedačku nechat dopravit dopravcem Toptrans, že jinou společnou neuznávají a tudíž by neuznali ani proplacení částky za dopravu. Objednavatel dopravy jsem musela být já a tedy jsem i dopravu zaplatila, s tím že po uznání reklamace mi peníze vrátí. Sedačku jsme zabalili a dopravu tedy objednali a zaplatili.
Stalo se bohužel to, že dopravce nám sedačku nejspíš při vykládce poškodil a dodavatel sedačky po nás nyní chce, aby jsme si opravu sedačky uhradili ze svého a poté si prý máme reklamaci uplatnit u dopravce. Od nás sedačka odjela v pořádku, manžel řidiči pomáhal nakládat.
Zatím nám dodavatel sedačky poskytl pouze fotky sedačky, ale nemohu se od něj dozvědět, jak k poškození došlo a vyčíslení škody. Jde o to, že to vypadá jakoby mu spadla z auta a máme strach, že bude poškození i uvnitř sedačky, které nejde na povrch viděť. Dodavatel nám totiž oznámil, že sedačku nechá znovu jen potáhnout. Musíme nejdřív souhlasit s opravou s tím, že škoda bude vyčíslena poté? Nebo nám musejí škodu vyčíslit předem, když si to máme hradit my? Co když s opravou nebudeme spokojeni, co potom?
Prosím na co máme nárok vůči dodavateli sedačky a vůči dopravci? Máme strach, že akorát vyhodíme peníze za opravu a pak se budou obě strany jen vymlouvat.
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Vůči dopravci máte nárok na náhradu škody vzniklé při přepravě, tj. na náhradu nákladů na opravu poškození sedačky nad rámec reklamovaných vad.
Za dané situace se mi tedy jeví nejvhodnější variantou nechat sedačku opravit a vzniklé náklady požadovat po dopravci, kdy by však bylo vhodné toto již s dopravcem řešit před provedením samotné opravy. Po dodavateli (prodejci sedačky) doporučuji požadovat důkladné zdokumentování poškození.
Vůči dodavateli máte nárok požadovat nový potah a proplacení nákladů na dopravu při uplatnění reklamace.
V případě sporu s dopravcem pak bude nutné prokázat, že k poškození došlo při dopravě, proto by bylo vhodné mít potvrzení od dodavatele, že mu sedačka byla doručena poškozená a nejlépe také potvrzení od samotného dopravce, ve kterém poškození během dopravy/vykládce potvrdí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dopravce poškodil reklamovanou sedačku - neuznání reklamace prodejcem odpovědnost autodopravce za škodu

___

OBČAN-DLUHY
Přiznání partnerství příteli, přítelkyni ve vězení a hrozba vymáhání dluhů po nezavřeném z partnerů - může se to stát?

Bývalá přítelkyně je ve výkonu trestu 2. měsíc. Předtím 6 měsíců ve vazbě. Nemá povolené mi volat, ani moji návštěvu. Zdůvodnění, nejsem rodinný příslušník. Údajně jediná možnost udělení souhlasu k volání a návštěvám je ta, že bych napsal čestné prohlášení, že jsem její přítel, a že se známe 5 let (což je pravda).
Mám ale obavy, aby toto mé prohlášení nemělo nějaký negativní dopad v mé budoucnosti. Třeba s vymáháním dluhů, které má. Chci ji momentálně pomoci v těžké chvíli a v podstatě i její dceři. Ale zároveň se nechci dostat do případných problémů s tím, že čestně prohlásím, že jsem její přítel. Můžete prosím poradit
Děkuji, Drahoslav.

ODPOVĚĎ:
V případě, že má Vaše bývalá přítelkyně dluhy, je exekutor oprávněn vstupovat do všech prostor, kde se mohou nalézat její věci. To ovšem neznamená, že může zabavit Vaše věci, resp. i pokud by tak omylem učinil, máte právo toto rozporovat. Samozřejmě skutečnost, že prohlásíte nyní, že jste její přítel neznamená, že takto budete již navždy evidován.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv přiznání partnerství na vymáhání dluhu
Může věřitel vymáhat dluh, dluhy po partnerovi, partnerce, přítelovi, přítelkyni dlužníka?

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit manželku, manžela - vliv závěti na zdědění majetku manželkou, manželem

Zemřel mi otec, byl ženatý, ale ne s mou matkou a mám bratra. Oba jsme zletilí. Otec před sňatkem se současnou manželkou si pořídil byt. Otázka:
1. Byla-li zanechána jeho závěť, kde určuje dědici bytu mne a bratra, jaký dědický nárok má jeho pozůstalá manželka?
2. A jak je to v případě dědění ze zákona (bez závěti) u takové nemovitosti?
3. Zemřelý pořídil za dobu trvání manželství další byt, jaký je v tomto případě nárok dědiců ze zákona a jaký v případě zanechání závěti s odkazem bytu na své dvě děti?
4. Lze nějakým způsobem zamezit vstupu jeho pozůstalé ženě, který je ve výlučném vlastnictví zemřelého a ona tam nemá ani trvalé bydliště, nežili tam společně (pouze ojedinělé) ale měla klíč, může totiž docházet ke ztrátě movitého majetku, financí apod. ?
5. Může pozůstalá manželka prodat auto zemřelého, které bylo pořízeno v době manželství do doby dědického řízení?
Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Pokud dle závěti máte dědit byt Vy a Váš bratr, pak jeho žena nemá k bytu žádná práva a dědit z něj nic nebude.
2. Pokud by závěť neexistovala, dědili byste Vy, Váš bratr a otcova žena každý rovným dílem, tj. každý jednu třetinu.
3. Pokud otec za života pořídil další byt a tento závětí neošetřil, budete se o něj dělit viz. výše, tj. každý jednou třetinou.
4. Dokud není ukončeno dědické řízení, neměla by manželka otce z bytu nic odnášet, ale pokud v bytě vedla s otcem rodinnou domácnost, do ukončení dědického řízení jí nelze vstup do bytu zakázat.
5. Vozidlo prodat nemůže, musí se počkat na ukončení dědického řízení, kde bude určeno, kdo je dědic, teprve poté může dědic, který vozidlo nabyl, vozidlo prodat. Nyní to ale není ani reálné, neboť nelze prodat vozidlo, které je psáno na zemřelého, registr vozidel takový přepis neprovede.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Opomenutí manželky v závěti manžela - vliv na dědictví, dědění manželky

___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Jak uplatnit rodičovská práva rodiče v oblasti výchovy - neshoda rodičů na výchově dětí

Žiji s partnerkou 1998-2018 let a máme dvě děti. V poslední době dochází z její strany k naprosto destruktivnímu narušování výchovy a snaze zabránit mi v možnosti na děti jakkoli výchovně působit. V podstatě s matkou dětí cokoli můžou a z její strany je jim vyhověno, na druhou stranu já jsem špatný protože vychovávám. Bohužel je vše ve stadiu, kdy matka mluví ústy dospívajících dětí, horší se pod jejím vedením ve škole a přestaly obě závodně sportovat.
V rodině partnerky jsou velmi vážné psychické problémy. Můžete mi prosím poradit jakým způsobem je možné bránit svá rodičovská práva?
Děkuji, Dušan.

ODPOVĚĎ:
V první řadě doporučuji zkusit si s partnerkou promluvit, vysvětlit jí, jaké její jednání považujete za destruktivní a proč a pokusit se najít nějaký kompromis, který by vyhovoval Vám oběma. Další možností je vyhledat odbornou pomoc – navštívit například manželskou a rodinnou poradnu, tyto poradny jsou v každém větším městě. Za krajní řešení považuji omezit rodičovskou odpovědnost Vaší partnerky nebo ji této odpovědnosti dokonce zcela zbavit.
Rodičovská odpovědnost, kterou upravují § 865 – 879 občanského zákoníku, zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům a rodiče ji vykonávají v souladu se zájmy dítěte a ve vzájemné shodě.
Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení. Před rozhodnutím soudu o omezení rodičovské odpovědnosti soud vždy posoudí, zda je vzhledem k zájmu dítěte nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem.
Zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, anebo rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává, soud jej jeho rodičovské odpovědnosti zbaví. Dojde-li ke zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. Zbaví-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti, může zároveň rozhodnout, že jej zbavuje všech nebo některých povinností a práva stanovených v § 856, především práva dát souhlas k osvojení.
Pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. Pokud se domníváte, že je v zájmu Vašich dětí, aby rodičovská odpovědnost Vaší partnerky byla omezena nebo aby Vaše partnerka byla této odpovědnosti zcela zbavena, můžete se s tímto návrhem obrátit na soud. Jak je ale uvedeno výše, jedná se o krajní řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné požádat soud o rozhodnutí týkající se výchovy dítěte, dětí v rámci jeho zájmů?

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
Úvěr manželů na stavební stroj pro podnikání - možnost prodeje stroje v případě smrti jednoho z manželů

Jsem manželova druhá manželka. Máme zletilou dceru. Z prvního manželství má 2 zletilé děti. V případě jeho úmrtí mi jde o vyplacení povinného dílu jeho dětem z prvního manželství, které se na našem společném životě a stavbě RD nepodílely, dědictví se nevzdají a běžně se stýkáme. Je OSVČ (sám bez zaměstnanců). Dostal s mým souhlasem (podepsala jsem blankosměnku) od České spořitelny, a. s. a potažmo od ČZRB úvěr na 1.800.000 Kč na nákup bagru. Splátky cca na 5 let s možností jednorázového doplacení.
Banka si vyhradila "zastavení" pouze jeho podnikatelského účtu, ze kterého jdou splátky a vinkulace bagru, ale NE bagr jako takový. Jinými slovy, banka bude chtít peníze po mně, ber kde ber.
Můj dotaz zní - mohu v případě manželova úmrtí urychleně prodat tento "závazek - bagr", abych uspokojila definitivně banku a oddělila tento dluh od dědictví? Nebo se po úmrtí nesmí s ničím "hýbat" a notář stanoví aktiva a pasiva zůstavitele tzn." úvěr na bagr", RD v SJM, peníze na obou účtech, společné dluhy ze stavby RD a movité věci z jeho podnikání = bagr, osobní auta...Děkuji, Josefína.

ODPOVĚĎ:
Dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele. I pokud by se Vám bagr podařilo prodat, notář jej do dědictví zahrne a pokud už bagr jako takový k dispozici nebude, notář zadá znalecký posudek na jeho cenu ke dni smrti zůstavitele a bude dál v řízení operovat s částkou odpovídající ceně bagru.
I na bagr ovšem existuje technický průkaz, ze kterého vyplývá vlastník. Pokud je vlastníkem manžel, pak se Vám nepodaří bagr ani se všemi právními následky prodat, neboť nemůžete jako nevlastník podepsat kupní smlouvu a bagr přepsat v registru. V okamžiku smrti zůstavitele byste tedy s jeho majetkem disponovat neměla, a to až do pravomocného skončení dědického řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné prodat stavební stroj po smrti majitele (jednoho z manželů) před dědickým řízením?
Jak odklonit majetek manželů z dědického řízení (stavební stroj na úvěr, splátky - prodej stroje před dědickým řízením s nevyplacením dědiců)
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Dotace na asistenta pedagoga od Úřadu práce

Jsem asistent pedagoga (AP), nástup 10/2017, na dotaci od úřadu práce ÚP do 30.4.2018. Minimální mzda, celý úvazek, smlouva na veřejnoprospěšné práce (VPP). Paní ředitelka koncem února za mnou přišla s tím, že ÚP mi prodloužil smlouvu o půl roku a pak od kraje ještě do 6/2019. Na 0,75 úvazku. Pak mi oznámila, že ÚP prý mi smlouvu ještě o měsíc prodlouží. Ve zprávě z pedagogicko-psychologické poradny (PPP) však: počet hodin 30. kód P2x0,75 030501 A30. od do 2/2018 - 8/2019! Paní ředitelka asi požádala o prodloužení dotace z ÚP a mně řekla, že od května 2018 mám na dalšího půl roku prodlouženou smlouvu od ÚP a od 11/2018 do konce 06/2019 pak od kraje. Pokud by to byla pravda, pak by šlo o záměrné poškození. Zajímalo by mě, zda skutečnost, že PPP ve své zprávě napsala, že personální podpora by měla být od 2/2018, zda se touto informací kraj směrodatně řídí nebo může rozhodnout o jiné době poskytnutí dotace. Za druhé - je v pořádku, že vykonávám práci AP, ale jsem dosud ve smlouvě jako VPP? Za třetí - pokud by mi chtěla dát od listopadu 2018 novou smlouvu - do 6/2019, nejednala by pak protizákonně, když mi jako pedagogickému pracovníkovi musela dát smlouvu min. na 12 měsíců?

ODPOVĚĎ:
1) Pokud jde o odpověď na otázku týkající se doby poskytnutí dotace, bylo by nutné znát dotační podmínky. Bez jejich znalosti nelze odpovědět.
2) Výkon práce AP může být v pořádku. Záleží na obsahu smlouvy VPP.
3) Asistent pedagoga je podle zákona o pedagogických pracovnících pedagogickým pracovníkem, pro něhož podle § 23a uvedeného zákona platí, že "Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát."

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Minimální délka pracovní smlouuvy u pedagogického pracovníka - ASISTENT PEDAGOGA
Jaká nejkratší doba zaměstání může být ze zákona u asistenta pedagoga z dotací ÚP?

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Sousedé užívají soukromý pozemek k venčení psa a rozjíždí hlínu, písek, kačírek - kdo musí pozemek uklidit a udržovat?

Bydlím v jednom z deseti malých řadových domků postavených v proluce v další obytné zástavbě. Moji sousedé užívají můj pozemek k venčení jejich feny, která tam běžně močí a občas zanechá i tuhý exkrement. Ten sousedé neuklízí s odůvodněním, které je předmětem mého dotazu. Jejich devítiletý syn, tzv. kačírek, na pozemku pravidelně rozjíždí na kole. Nepořádek po sobě neuklízí ani on, ani jeho rodiče. Pozemek nelze oplotit, neboť se nachází mezi obslužnou komunikací vedoucí podél domků a domky samotnými a má sloužit jako krátkodobé parkovací stání.
Sousedé toto jejich chování zdůvodňují tím, že podle nového občanského zákona je vlastník pozemku povinen pozemek udržovat v pořádku, i když ho znečistí anebo na něm způsobí nepořádek někdo jiný. Takže jsem to já, kdo je povinen odklízet exkrementy po jejich feně a uklízet nepořádek po jejich synovi. Jsem 68 letá starobní důchodkyně a chování mých sousedů vnímám jako šikanu. Dotaz: Je výklad mojí sousedky v souladu se zákonem a jsem tedy povinna jejich chování trpět a exkrementy po jejich fence uklízet?

ODPOVĚĎ:
Výklad Vašich sousedů není rozhodně v pořádku. Především Vaši sousedé se svým chováním dopouští přestupku, a to konkrétně přestupku proti občanskému soužití a také přestupku proti majetku. Jednak Vám způsobují schválnost a zároveň neoprávněně užívají Váš pozemek tím, že umožňují, aby se na něm pohyboval jejich pes či syn a způsobují Vám tím škodu. Neprodleně se tedy obraťte na Městskou, případně státní policii. Doporučuji je kontaktovat ihned poté, co nějaký exkrement na pozemku budete mít a zároveň se pokuste najít nějakého svědka, který Vám bude ochoten odsvědčit, že se ze strany sousedů jedná o opakované chování. Policie jejich jednání postoupí přestupkové komisi, která je bude za uvedené jednání pokutovat. a to i opakovaně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neuklízení extrementů psů a rozjíždění povrchové zeminy sousedy - jde o přestupek proti občanskému soužití a proti majetku?

Kategorie: Roztříděné dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Pronájem bytu v rodinném domě bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele; nárok na polovinu nájemného pro spoluvlastníka

Vlastním dům v podílovém spoluvlastnictví s bratrem, každý má poloviční podíl. Bratr se odstěhoval z domu a byt, který užíval, pronajal cizím lidem bez mého souhlasu. Je to možné? Mohu po bratrovi vyžadovat vyplacení poloviny ceny z tohoto pronájmu a to i zpětně? Bratr tvrdí, že v tom případě bude po mě chtít též polovinu ceny z bytu, ve kterém bydlím já v tomto domě. Ale já nic nepronajímám, tak proč bych měl platit. Jedná se o byty o stejné velikosti. Máme s bratrem dlouhodobé neshody. Děkuji za odpověď. Dobroslav.

ODPOVĚĎ:
Máte-li každý poloviční podíl, pak máte také každý právo dům užívat poloviční měrou a nezáleží na tom, zda dům užíváte přímo či formou výnosu z pronájmu. Váš bratr má tedy v podstatě pravdu, mohl by pak požadovat polovinu nájemného, které by bylo možné stanovit za Váš byt.
Váš bratr však k uzavření nájemní smlouvy potřebuje Váš písemný souhlas, můžete tedy nájemní smlouvu napadnou pro neplatnost z důvodu nedostatku formy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo spoluvlastníka na polovinu nájmu, nájemného při pronájmu bytu v domě jedním ze spolumajitelů, spoluvlastníků
Je platná nájemní smlouva podepsaná jen jedním ze spoluvlastníků, spolumajitelů domu?

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Pozemek bez přístupové cesty obklopený cizími pozemky - jak si zajistit právo cesty?

2015 jsem zdědila po bratrovi zahradu 495 m2. Tato zahrada sousedí se stavebním pozemkem, na němž si jeho majitel postavil rodinný dům. Zahradu, která je pro mne nepřístupná, si oplotil, vysadil na ní ovocné stromy a využívá ji už 35 let. Stejnou dobu využívá i další můj pozemek v celé šíři stavební parcely - 83 m2, aby se do svého domu dostal od hlavní cesty. Bratr, který pozemek zdědil po otci, se pokoušel situaci řešit, ale majitel stavební parcely nebyl přístupný žádnému řešení. Odmítl se účastnit schůzky, kterou jsem si s ním sjednala. Stavební parcelu i okolní pozemky vlastnil původně můj otec. Že nedošlo ke koupi zahrady považuji ze strany současného majitele stavební parcely za účelové jednání. Jak donutit majitele ke koupi zahrady? Nepřevýšily by soudní výlohy její hodnotu? Kdo vyčíslí prodejní cenu? Děkuji, Johana.

ODPOVĚĎ:
Odkoupení Vaší zahrady sousedem se nemůžete právní cestou úspěšně domáhat. Přestože soused Vaší zahradu protiprávně užívá po řadu let, neuspěla byste s žalobou, kterou byste požadovala, aby soud sousedovi přikázal uzavřít s Vámi kupní smlouvu.
Vámi popsaná situace je však řešitelná jiným způsobem.
Máte-li zájem o zpřístupnění Vaší zahrady a není-li možné se na ní dostat jinudy, než přes sousedův pozemek, můžete se obrátit na soud s žalobou na zřízení práva nezbytné cesty. Soudní zřízení nezbytné cesty přichází samozřejmě v úvahu pouze tehdy, nebude-li možná mimosoudní dohoda se sousedem (kterou však s ohledem na znění dotazu nepředpokládám).
Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.
Nemáte-li zájem o přístup na zahradu, nýbrž Vám jde především o prodej této zahrady sousedovi, můžete se na něj obrátit s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo. Jelikož totiž soused užívá Vaší zahradu protiprávně, obohacuje se na Váš účet. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí například ten, kdo získá majetkový prospěch protiprávním užitím cizí hodnoty. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodné obohacení lze v této souvislosti vyčíslit ve výši nájemného, které by Vám soused platil v případě, pokud by Vaší zahradu užíval na základě nájemní smlouvy.
V tomto ohledu Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit dopis, v němž sousedovi nabídnete zahradu k odkupu, přičemž mu zároveň sdělíte, že v případě jeho nezájmu o koupi pozemku na něj podáte žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení (kterážto skutečnost by mohla souseda ponouknout k uzavření kupní smlouvy).
Máte-li zájem o to, aby soused přestal protiprávně užívat Vaší zahradu, můžete se na něj rovněž obrátit s písemnou výzvou, popř. následně podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu (kterou opět doporučuji připravit s pomocí advokáta).
Cenu zahrady můžete stanovit sama. Nemáte-li přesnou představu o obvyklé ceně srovnatelných pozemků v dané lokalitě, můžete se inspirovat na webových stránkách realitních kanceláří, které nabízejí podobné pozemky, popř. můžete ocenění zahrady přímo konzultovat s některou realitní kanceláří.
Můžete rovněž oslovit znalce (odhadce), který cenu Vaší zahrady určí. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž je zapotřebí vyhledávat v oboru "Ekonomika" a odvětví "Ceny a odhady").
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pakliže si je soused vědom toho, že protiprávně užívá cizí pozemek, nemůže dojít k jeho vydržení (soused se tedy nemůže stát vlastníkem Vaší zahrady).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused využívá můj pozemek a nechce si ho koupit, odkoupit - jak se bránit?
Jak donutit souseda aby odkoupil můj pozemek, který on dlouhodobě užívá
Jak si zřídit přístupovou cestu ke svému pozemku, který nemá přístupovou cestu?

___

OBČAN-BYDLENÍ
Příslib prodoužení nájemní smlouvy nájemníkem pronajímateli - může pronajímatel zadržet kauci nájmu a přeplatky služeb?

Pronajímatel nám napsal zprávu 6 dnů před koncem nájemní smlouvy, že vzhledem k situaci na trhu je nucen zvednout nájemné. 3 dny před koncem smlouvy jsem mu po jeho urgenci potvrdil v SMS, že prodloužíme nájem, jelikož jsem nestihl najít jiný byt. Dva dny poté jsem sehnal jiný nájem a s omluvou napsal pronajímateli zprávu, ze již pokračovat nechceme. Pronajímatel si ponechal předplacený nájem za prosinec a nechce s námi dořešit vyúčtování, protože mu údajně dlužíme 2 nájmy za nedodržení výpovědní lhůty. Můžete poradit, jestli opravdu není možné po dvou dnech vypovědět takovouto změnu ve smlouvě? Nájemce nám zadržoval kauci o 3 měsíce než měl a na vyúčtování nám měl vracet cca 13.000 Kč. Má právo si ponechat těch 15.000 Kč za prosinec? Moc děkuji za rady. Děkuji, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o formu prodloužení nájmu sjednaného na dobu určitou, pak záleží jakou formu vyžaduje nájemní smlouva a jaké kontaktní údaje jsou ve smlouvě uvedeny. Postačí-li k ujednání o prodloužení nájemní smlouvy dle znění smlouvy písemné sdělení druhé straně (nikoliv změna smlouvy písemným dodatkem), pak pravděpodobně bude prodloužení nájmu formou SMS zprávy platné.
Jiná je však situace u zvýšení nájemného. Opět však v první řadě záleží na tom, co je uvedeno v nájemní smlouvě. V souladu s § 2248 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dále dle ust. § 2249 odst. 1) neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Podle odstavce 3 téhož ustanovení souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; … Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že i v případě, že zvýšení nájemného bylo učiněno platně, není možno vyžadovat placení vyššího nájemného dříve, než po uplynutí 3 měsíců od dojití návrhu.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že pronajímatel vše uzavřel s tím, že jste vypověděl nájem v tříměsíční výpovědní lhůtě formou SMS zprávy. O platnosti takto podané výpovědi by se dalo pochybovat a je otázkou, jak by její platnost byla posouzena v rámci případného soudního sporu. Obecně se domnívám, že pronajímatel má právo na 3 nájmy v původní výši. Je však pravdou, že Vás do takové situace v podstatě dohnal svým náhlým návrhem na zvýšení nájemného. Na druhou stranu v duchu zásady „právo patří bdělým“ jste si mohl zavčasu zjistit, že na odpověď na přistoupení k návrhu na zvýšení nájemného máte čas dva měsíce, ihned podat výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou a v klidu si najít nový pronájem a po celou výpovědní dobu byste platil nájemné ještě v původní výši.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zabavení kauce nájmu pronajímatel z důvodu nedodržení výpovědní lhůty u skončené nájemní smlouvy s příslibem prodloužení od nájemníka, nájemce

___

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Nepodepsání dohody o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů - vliv na nemocenskou nebo podporu v nezaměstnanosti

Jsem na rodičovské dovolené, která mi končí 16.10.2018, od 17.10.2018 jsem měla nastoupit do práce, ale zaměstnavatel mi nabídl ukončení pracovního poměru dohodou, s odstupným formou prémie, kterou jsem zatím nepodepsala. Jsem po operaci a můj zdravotní stav nasvědčuje tomu, že bohužel nebudu schopna nastoupit do práce, nebo ÚP. Chtěla bych se zeptat, když dohodu podepíši 27.9.2018 a do 7 dnů nastoupím na nemocenskou, tj. nebudu mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale od 15 dne mi vznikne nárok na nemocenskou, budu něco za těch prvních 14 dní doplácet, popř. jak to řešit?
S přítelem plánujeme druhé miminko a s ohledem na můj zdravotní stav mi bylo doporučeno, co nejrychleji otěhotnět, ale do toho přišlo ukončení PP dohodou. Zajímá mě, kdybych byla na nemocenské a otěhotněla, ihned bych nastoupila na rizikové těhotenství, měla bych nárok na peněžitou podporu v mateřství? Kdyby tím pádem skončil pracovní poměr? Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Pokud podepíšete dohodu o ukončení PP a následně nastoupíte na nemocenskou, nebudete v prvních 14 dnech pobírat nemocenskou. Tento nárok Vám vznikne až od 15. dne. Řešením by bylo nastoupení na nemocenskou a následné ukončení PP dohodou (nejdříve po 14 dnech nemoci) – v tomto případě by Vám zaměstnavatel hradil nemocenské po dobu prvních 14 dnů nemoci a od 15. dne stát.
Pokud byste v průběhu nemoci otěhotněla a nastoupila na rizikové těhotenství, z hlediska účasti na pojištění se nic nemění – v době nemoci účastna na pojištění nejste. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství PPM je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Bylo by tedy nutné spočítat, po jakou dobu jste byla v posledních 2 letech před nástupem na mateřskou účastna na pojištění s tím, že doba, kdy jste byla na nemocenské, se do této doby nepočítá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv ukončení pracovního poměru dohodou před pobíráním peněžité podpory v mateřství PPM

__

OBČAN-BYDLENÍ
Placení čištění komínu (spalinových cest) v domě SVJ (plynová karma) - promlčení dluhu, jak dlouho zpátky může SVJ dluh vymáhat po majiteli bytu?

Mám byt v osobním vlastnictví. O veškeré finance domu se stará firma, která má většinový vlastnický podíl na tomto domu. Byt koupen v roce 2004 od vlastníka této firmy pana X. Pan X mi teď 5.9.2018 sdělil, že mi neúčtují náklady na roční revize komínu, které v domě každý rok probíhají a ptá se, jestli mám nějaký např. plynový průduch. Já mám karmu, ale s tou už jsem byt konkrétně od něho kupovala, takže by to měl vědět.
Může po mě chtít zaplatit poplatky zpětně? Ať už za celou dobu užívání nebo jen 3 roky zpět? Ve stanovách máme poplatky za servisní služby takto: "Nerozhodne-li shromáždění jinak, rozúčtuji se náklady na služby takto: provoz a čištění komínu podle počtu využívaných vyústění komínu." Mohu po panu X také požadovat nějaký doklad, kde mi potvrdí, že k datu 5.9.2018 nemám vůči společenství vlastníků žádný dluh? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Podle § 4 až § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, se náklady na služby, včetně nákladů na provoz a čištění komínů, zahrnují do měsíčních záloh a jednou ročně se provádí jejich rozúčtování dle skutečně vynaložených nákladů. Z uvedeného tedy vyplývá, že i náklady na roční revize komínů lze doúčtovat jen za předešlý rok. Argumentujte tedy ustanovením § 7 upravujícím Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků, dle kterého poskytovatel služeb (SVJ) vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Potvrzení o bezdlužnosti má SVJ povinnost vydat jen v případě převodu bytu. Pokud nemáte ve stanovách upravenu povinnost SVJ vydat vlastníkovi bytu potvrzení za jakýmkoliv účelem, pak Vám SVJ není povinno potvrzení vydat.

Citace relevantních zákonných ustanovení:
§ 4
Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše
(1)   Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.
(2)   Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
(3)   Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody1)   vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.
(4)   Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
§ 5
Rozúčtování nákladů na služby
(1)   Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2)   Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto
a)   dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1),
b)   provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,
c)   umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,
d)   provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
§7
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(1)   Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2)   Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
(3)   Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
§ 8
Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek
(1)   Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
(2)   Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dluh za čištění komínu plynové karmy majitele bytu v domě SVJ - promlčení, vymáhání
Může chtít majitel bytu vyúčtování čištění komínů od karmy od vedení výboru SVJ?

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vrácení vkladu od investiční společnosti z důvodu nedovoleného podnikání v oblasti investičních trhů

Jsem starobní důchodce SD a zřejmě jsem se stal obětí podvodu. Na konci 2015 jsem svěřil 220.000 Kč investiční společnosti SALIA Group, kde mi bylo přislíbeno pravidelné zhodnocování a přilepšení důchodu. Z výnosů jsem neobdržel nic. Náhle zhodnocování ustalo s tím, že byl zablokován PČR jakýsi účet kvůli nedostatku oprávnění provozovat investiční činnost. Klientům byly poté předloženy smlouvy o vypořádání vložených prostředků se splatností 5 let s datem 16.1.2017, tedy každé čtvrtletí 1,66% z investované částky.
Do dnešního dne mi ale nepřišla žádná splátka dle této smlouvy. Organizátoři nejprve informovali, že chtějí prodat nemovitosti, aby získali prostředky na splátky, ale žádný konkrétní termín dosud nebyl sdělen. Dle reakcí na internetu jsou lidé zoufalí, zkoušeli se obrátit i na státního zástupce, ale narazili na odmítavou reakci.
Lidé si myslí, že organizátoři mají dost prostředků, aby si zajistili beztrestnost. Prosím o případnou radu, jak by se v této věci dalo ještě postupovat, na koho se případně obrátit. Děkuji předem Dalimil.

ODPOVĚĎ:
Zašlete investiční společnosti předžalobní výzvu k úhradě dluhu (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014), výzva by měla být písemná a měla by se odkazovat na uzavřenou smlouvu, ze které vyplývá Vaše právo na výnosy.
Doporučuji předem konzultovat veškeré podklady a dokumentaci s advokátem, bez znalosti obsahu smlouvy a dalších návazných skutečností nelze zcela přesně stanovit pro Vás nejvýhodnější postup.
Kontakt na advokáta naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zablokování činnosti investiční společnosti a vymáhání vkladu akcionáři, investory
Vymáhání vkladu do investiční společnosti investorem - společnost zablokovaná Českou nároční bankou ČNB, protože neměla souhlas k investiční činnosti

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Nový majitel nepřepsal auto na sebe a prodal ho - jak má postupovat první majitel auta, automobilu, vozidla

Prodali jsme auto, kupující se zavázal, že ho přepíše, ale nestalo se tak. Bohužel nemáme ve smlouvě dodatek, že v tom případě se kupní smlouva ruší. Obešli jsme co šlo, ale situace nemá řešení. Máme smůlu, auto je na nás, ale jezdí s ním někdo jiný. Nyní jsme zjistili, že auto prodal. Mohl ho prodat? Nedá se tu najít nějaká klička a situaci vyřešit? Stačí, aby se přepsalo, ale nemáme evidenčku, nelze ji nyní bez auta udělat a ani nevíme, kde auto je. Našla jsem, že by se dalo vyřadit z evidence, ale můžeme to udělat, když máme smlouvu, že jsme ho prodali někomu dalšímu (i když ho už nemá). Hezký den. Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Bohužel bez evidenční prohlídky se Vám vozidlo nepodaří přepsat. Vozidlo mohl kupující prodat, nicméně tím, že nedošlo k přepisu, hrozí jemu i Vám pokuta až do výše 50.000? , - Kč, jelikož nebyla dodržena lhůta pro přepis vozidla v registru.
Ačkoliv nemáte ve smlouvě uvedeno, že pokud nedojde k přepisu, že se smlouva automaticky ruší, teoreticky by možná šlo postupovat podle zákona a od této smlouvy odstoupit z důvodu jejího podstatného porušení ze strany kupujícího:
Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
V případě odstoupení od smlouvy by tak byl kupující povinen Vám vrátit vozidlo a Vy jemu peníze. Můžete tedy zkusit kupujícího vyzvat, aby vozidlo vrátil, a to z toho důvodu, že odstupuje od smlouvy, jelikož ji porušil. Doporučuji písemnou výzvu. Trvalé vyřazení je možné v případě, že dojde k ekologické likvidaci vozidla nebo že dojde k jeho zániku, což se ovšem ve Vašem případě nestalo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od prodeje auta, automobilu z důvodu nepřevedení vozidla na kupujícího, nového majitele
Může prodávající zrušit prodej auta pokud si kupující auto na sebe nepřepíše v registru vozidel?

___

SPRÁVNÍ-OBCE
Stížnost na obec z důvodu špatné průjezdnosti obecní cesty - u cesty jsou neudržované stromy s nízko umístěnými větvemi

Máme k domu příjezdovou cestu, která je nejdřív obecní a potom až naše. Do té obecní cesty zasahují sousedovic stromy – větve. Ty větve, když jsou obsypané, jsou dost těžké a ani ne 1,5 metru nad zemí. Takže když jdeme domů, musíme se hodně vyhýbat nebo ohýbat a autem, menším a hlavně větším (např. kvůli uhlí, písek), je problém zajet. Jiná příjezdová pro auto k nám nevede. Ráda bych, aby si větve ostříhali (jeden ze stromů je planá švestka, kterou nesklízí, druhý třešeň). Můžu jít na obec, aby se s nimi domluvila? Protože jak to nezasahuje na náš pozemek, tak se se mnou nebudou sousedi bavit. Nehledě na to, že jak ty švestky nesklízí a padá to na zem, láká to včely, vosy a manžel je hodně alergický, má i ten adrenalin, kdyby to něco štíplo, kolabuje. Takže bych byla radši se toho úplně zbavit, ale vím, že to je nereálné. I když to je plané a bez užitku, pořád je to jejich a můžou si dělat co chtěj. No, ale aspoň ty větve, kdyby nepřekážely. Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o část obecní cesty, tak obec odpovídá za to, aby cesta byla průjezdná. Proto by obec měla tuto věc se sousedem projednat. Určitě se tedy obraťte na obec, aby uvedla situaci do rozumného stavu, protože ona za průjezdnost cesty odpovídá a je tedy povinna zajistit, aby byly odstraněny všechny překážky, které průjezdnosti brání.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může obec přikázat majiteli stromu aby ořezal větve na svém pozemku (větve jsou ve výšece méně než 150 cm nad obecní cestou)

___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Platba do fondu oprav majitelem garáže bez vody a úhrada výměny vodoměrů z fondu bytům - měli by výměnu platit jen majitelé bytů nebo i majitelé garáží z FO?

Chtěli bychom poradit ohledně společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. V domě je několik bytových jednotek (13) a čtyři nebytové jednotky (garáže v přízemí budovy). Já jsem jedním ze čtyř vlastníků garáží a pro upřesnění uvádím, že ani jeden vlastník garáže nevlastní v tomto domě byt. Může to znít jakkoliv zvláštně, ale developer to takto tehdy umožnil. My, vlastníci garáží, bydlíme ve vedlejších domech (s jinými SVJ) a zde máme pouze garáže. Problém nastal v okamžiku, kdy si SVJ odsouhlasilo financování vodoměrů ve všech bytech z fondu oprav. My, vlastníci garáží, se domníváme, že to je špatné rozhodnutí a že by peníze do fondu oprav měli vrátit. Co je za dveřmi bytu, je každého věc, na to se fond oprav nevztahuje. Jiná situace by byla, kdyby v domě byly jen byty a všem bytům by se vodoměry měnily, to potom chápu. Byli by všichni ve stejné situaci. Ale prosím, potvrďte nám náš názor, že je takový postup nesprávný. Pro úplnost dodávám, že my, vlastníci garáží, nemáme ani klíče od toho domu. Děkuji, Dan.

ODPOVĚĎ:
Mohu Vám odpovědět více méně jen obecně. V případě, že budou nové vodoměry ve vlastnictví SVJ a majitelé bytů budou jen jejich tzv. výlučnými uživateli, pak SVJ nic nebrání v takovém rozhodnutí. Předpokládám, že váš odvod do „fondu oprav“ jakožto vlastníků pouze garáží činí nižší částku, než kolik odvádí majitelé bytů. Tím by mělo být zohledněno, že vy nevyužíváte veškeré společné prostory. Pokud zvažujete podání žaloby na neplatnost rozhodnutí shromáždění SVJ, pak Vám doporučuji vyhledat pomoc advokáta zabývajícího se bytovým právem, se kterým proberete všechny detaily a z toho plynoucí možnosti Vaší případné obrany.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majitelé nebytovýc prostor bez vody platí do fondu oprav - může se z fondu oprav zaplatit výměra vodoměrů?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Jak získat kopii rozsudku soudu - postup, návod, náležitost žádosti

Přítel ztratil soudní rozsudek o svěření dětí do péče. Mohu prosím vědět, kde a jak získáme kopii? Nejlépe pokud to jde, bez osobní návštěvy soudu. Děkuji za odpověď, hezký den Jiřinka.

ODPOVĚĎ:
Kopii rozsudku lze získat i bez fyzické přítomnosti (návštěvy) na soudě – můžete požádat písemnou formou o vyhotovení kopie tohoto rozsudku – žádost musí obsahovat údaj o tom, kdo žádá, jaký soud, o jaký rozsudek se jedná, datum a podpis. Za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí zaplatíte poplatek - za každou i započatou stránku 70 Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolik stojí kopie rozsudku soudu
Poplatek za kopii rozsudku soudu, poplatek za kopii stránky ze spisu soudu
Žádost o kopii rozsudku soudu - náležitosti, co musí žádost obsahovat?

___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Ochranná doba před důchodem kdy zaměstnavatel nemůže propustit zaměstnance

Mám 11 měsíců do důchodu, v práci se začaly snižovat stavy a propouští, chtěl jsem se zeptat, zda existuje nějaká ochranná doba před důchodem, mistr mi tvrdí, že by mi měli platit na úřadu práce 100%, ale to se mi nezdá. Přeji příjemný den. Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
V případě organizační změny zaměstnavatele (snižování stavu) Vám může zaměstnavatel dát výpověď dle § 52 písm. a- c) s tím, že vám náleží odstupné ve výši podle předchozích odpracovaných let u tohoto zaměstnavatele. Ochranná doba se na zaměstnance před důchodem nevztahuje.
V případě, že budete následně evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bude vám náležet podpora v nezaměstnanosti, a to po dobu rozhodnou dle věku, kdy si žádost podáte (do 50 let po dobu 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a více než 55 let po dobu 11 měsíců). Podpora v nezaměstnanosti Vám zcela jistě nebude vyplácena ve výši 100% platu nebo mzdy.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (obecně, zákon stanoví další případy).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podpora v nezaměstnanosti u zaměstnance propuštěného těsně před důchodem

___

RŮZNÉ-STAVBY
Pergola na hranici pozemků bez stavebního povolení a udání sousedem - může stavební úřad přikázat zbourání černé stavby?

12 let postavená pergola bez ohlášení na stavebním úřadě a písemného souhlasu souseda na hranici pozemku (0,5 m od hranice) sousedovi nikdy nevadila, ani když jsem pergolu stavěl. S nově nastěhovanou přítelkyní vyhrožuje, že ohlásí pergolu jako černou stavbu, na což má podle OZ právo. Dotaz tedy zní, co vše může následovat? Může dojít k tomu, že by mi stavební úřad nařídil stavbu zbourat, nebo lze situaci řešit po soudních tahanicích pokutou či jsou ještě jiné možnosti, jako promlčecí lhůta stavby? Děkuji, David.

ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi si dovolím opravit dvě nepřesnosti, kterých se v dotazu dopouštíte. Řešení tzv. černých staveb nespadá do gesce občanského zákoníku, nýbrž je upraveno ve stavebním zákoně. Nečekají Vás tudíž "soudní tahanice", nýbrž "tahanice" před stavebním úřadem. To ale opravdu pouze na okraj.
Ve Vašem případě je klíčový § 129 stavebního zákona, který upravuje podmínky řízení o odstranění stavby. Pakliže jste zřídil stavbu méně než 2 metry od hranice pozemků, bylo v zásadě zapotřebí, abyste získal příslušné přivolení stavebního úřadu (v tomto ohledu bylo samozřejmě rozhodující, o jakou stavbu se jednalo, jaký byl její účel, rozměry apod.).
Podá-li Váš soused k místně příslušnému stavebnímu úřadu podnět k prošetření oprávněnosti zřízení Vaší pergoly, je možné, že stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, v jehož rámci Vám přikáže tuto nepovolenou stavbu odstranit. Zároveň Vám však stavební úřad umožní tuto stavbu dodatečně povolit (tzv. legalizace černé stavby). Pakliže se totiž obrátíte na stavební úřad s žádostí o dodatečné povolení Vaší stavby (o čemž byste měl být stavebním úřadem poučen), stavební úřad se nebude nadále zabývat odstraněním stavby, nýbrž zahájí řízení o jejím dodatečném povolení.
V rámci řízení o dodatečném povolení stavby budete povinen předložit v zásadě stejné podklady, jako byste žádal o výstavbu zcela nové pergoly. Na tomto místě připomínám, že písemný souhlas Vašeho souseda (v podobě podpisu na situačním výkresu) budete rovněž potřebovat, nikoli však nezbytně (nepodaří-li se Vám sousedův souhlas získat, budete moci žádat o vydání stavebního povolení (resp. dodatečného stavebního povolení), k němuž již písemný souhlas souseda nepotřebujete).
Pakliže se Vám nepodaří získat dodatečné povolení stavby, budete skutečně povinen pergolu odstranit.
S ohledem na značný časový odstup od vybudování pergoly si lze udělení pokuty (ze strany stavebního úřadu) představit poměrně těžko.
Řízení o odstranění tzv. černé stavby může být zahájeno prakticky kdykoli. Právo stavebního úřadu zahájit toto řízení se nepromlčuje.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Černá stavba pergoly na hranici pozemku dvou sousedů a řízení o dodatečném schválení černé stavby

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Kovovýroba v rodinném domě - jak se bránit hluku?

Chtěl bych se zeptat, zda se mohu nějak bránit proti sousedovi, který vedle nás koupil pozemek od města a plánuje na něm postavit dílnu, do které hodlá umístit CNC stroje a obráběcí stroje. Pozemek byl od města prodáván za účelem výstavby rodinného domu, avšak budoucí soused, který má postaven nový rodinný dům jen pár set metrů od zmíněného pozemku, se nechal slyšet, že na pozemku postaví budovu, kterou si nechá zkolaudovat jako rodinný dům a potom do ní nastěhuje obráběcí stroje, aby rozšířil svou firmu.
V současné době došlo k prodeji pozemku s podmínkou, že na něm musí do dvou let postavit základovou desku k rodinnému domu. Jedná se o pozemek, který je celkem úzký (cca 14 m), je tedy předpoklad, že stavba bude těsně sousedit s naším pozemek, potažmo domem, přičemž v našem domě je většina oken přivrácena směrem k zmíněnému pozemku. Proto bych Vás chtěl poprosit o právní radu, zda je nějaký způsob jak tuto stavbu omezit, aby došlo opravdu jenom k výstavbě rodinného domu. Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
V současné chvíli, kdy soused zatím pouze deklaroval svůj údajný záměr, není možné se proti jeho plánům bránit.
Svou obranu však můžete směřovat do územního a stavebního řízení, která budou následovat. Domníváte-li se, že soused myslel své prohlášení vážně, můžete mu územní a stavební řízení zkomplikovat, popř. vznést takové požadavky, aby bylo užívání Vašeho pozemku do budoucna co nejvíc chráněno.
Bude-li Vás soused kontaktovat s žádostí o udělení písemného souhlasu s umístěním stavby na jeho pozemku (v podobě podpisu situačního výkresu), můžete podpis buď úplně odmítnout, popř. můžete například trvat na tom, aby byla stavba od hranic pozemků co nejvíc vzdálena, aby byla mezi pozemky vystavěna protihluková stěna apod. (spíše Vám však doporučuji nesouhlasit se stavbou jako takovou).

Pokud sousedovi nepodepíšete situační výkres, nebude tím sousedův stavební záměr samozřejmě zcela zhacen, soused bude nicméně nucen získat územní rozhodnutí a stavební povolení (která představují administrativně o něco náročnější postup).

Bude-li v sousedově záležitosti zahájeno územní a stavební řízení (o čemž byste měl být stavebním úřadem písemně vyrozuměn), můžete proti sousedovu stavebnímu záměru brojit námitkami. V rámci svých námitek můžete především trvat na zachování minimální odstupové vzdálenosti. V této souvislosti připomínám, že dle § 25/2 a 4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle první odrážky.

Pokud máte v úmyslu bránit se proti sousedovu stavebnímu záměru důkladně (a využít všechny možnosti obrany), můžete se proti vydanému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení odvolat. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu (bude-li vyznívat ve Váš neprospěch) se můžete následně bránit žalobou. Tímto způsobem je možné výstavbu na sousedním pozemku po určitou dobu de facto zablokovat. Pro tento případ Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
(a to advokátem, který se věnuje oblasti správního či ještě lépe stavebního práva).

Bude-li výstavba rodinného domu Vašemu sousedovi povolena a v budoucnu se ukáže, že soused tuto stavbu využívá jiným způsobem, budete se moci obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (Vašemu sousedovi bude v takovém případě hrozit pokuta a zákaz užívat stavbu v rozporu s jejím účelem).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může soused odmítnout podepsání situačního výkresu z důvodu nesouhlasu se stavbou (obava z předělání rodinného domu na hlučnou dílnu s kovovýrobou)
Odmítnutí podepsání situačního výkresu před stavbou rodinného domu sousedem - jak se bránit?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Splácení bytu, domu, nemovitosti partnery kdy jeden splácel větší částku - vyrovnání při rozchodu vztahu (hypotéka)

Mám otázku ohledně bydlení. S přítelem jsme si vzali hypotéku na byt (do hypotéky se vložil i jeho úvěr za auto). Teď se rozcházíme a mě zajímá, jaké možnosti teď máme, když nejsme manželé. Je jediná možnost byt prodat a výdělkem z bytu doplatit hypotéku? Má přítel nárok na víc peněz, když splácel větší částku hypotéky (protože tam měl započítaný svůj úvěr)? Je možné hypotéku přepsat jen na jednoho a musí s tím druhý souhlasit? Předem děkuji za odpověď. Jaromíra.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, za situace, kdy nejste manželé, má každý právo žádat to, co do hypotéky ze svých prostředků vložil. Byt samozřejmě prodat můžete a z výtěžku hypotéku uhradit. Je také možné, aby hypotéka i byt zůstaly jen jednomu z vás, nicméně banka si sama podle výdělkových možností stanoví, zda druhého partnera z hypotéky vyváže či nikoliv. Je to bohužel úskalí hypoték, to, že se rozejdete, pro banku není argument a ona sama si dle situace zváží, zda druhého partnera vyváže či nikoliv. Případně bance lze nabídnout jiného spoludlužníka.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání z bytu, domu, nemovitosti po rozchodu partnerů - je nutný prodej nemovitosti a vyrovnání z kupní ceny splácené hypotékou?

___

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
Hlučná firma vedle domu (kovovýroba) - jak se bránit hluku (měření hygienickou stanicí, trestní oznámení, přestupková komise, žaloba k soudu? )

Bydlím v rodinném domku. V mém sousedství si pronajala objekt firma - kovovýroba. Všechny práce probíhají venku – svařování, řezání, broušení kovu. Je to velmi silný zvuk, již několik týdnů se léčím s hukotem v uších. Mluvil jsem s -majitelem firmy i zaměstnanci, nereagují. Mohu se někam obrátit o pomoc? Děkuji Ctirad

ODPOVĚĎ:
Ochranu před hlukem upravuje především zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví, ve svém oddíle 6 a dále jeho prováděcí předpisy. Dle této právní úpravy má každý právo na ochranu před nadměrným hlukem, přičemž každá osoba, která provozuje stroje a zařízení způsobující hluk, je povinna dodržovat určité hlukové limity.
Doporučuji Vám obrátit se na krajskou hygienickou stanici s podnětem k provedení státního zdravotního dozoru. Krajská hygienická stanice by měla provést měření hluku a zjistit tak případné porušení zákonných limitů hluku ve chráněných prostorech. V případě, že krajská hygienická stanice naměření hodnoty překračující limity, učiní opatření k nápravě (může zakázat provoz zařízení způsobující hluk, přikázat učinění protihlukových opatření, atd.).
Je zde také možnost bránit se proti hluku podáním tzv. negatorní žaloby podle ustanovení §  1013 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, podle kterého se vlastník musí zdržet všeho, co způsobuje, že  hluk vniká na  pozemek jiného vlastníka (nejen tedy přímého souseda) v  míře nepřiměřené místním poměrům a  podstatně omezuje obvyklé užívání  pozemku. V takovém případě není potřeba, aby naměřená hodnota překračovala limity hluku stanovené veřejnoprávními předpisy. Doporučuji Vám však v případě, že se rozhodnete věc řešit soudně, vyhledat pomoc advokáta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nadměrný hluk od firmy u souseda - měření hluku krajskou hygienickou stanicí, KHS

___

OBČAN-BYDLENÍ
Schválení závěrky, rozpočtu a rekonstrukce společných prostor bytového domu SVJ - jak získat podklady od vedení SVJ?

09/2017 jsme si koupili byt a stali se členy SVJ. Nyní se konalo shromáždění vlastníků bytových jednotek, kde programem schůze mělo být schválení závěrky, rozpočtu a rekonstrukce společných prostor.
K pozvánce nebyly připojeny podklady, ani nebylo uvedeno, kde je možné se s podklady seznámit, i když ve stanovách to máme uvedeno.
Na shromáždění jsme uvedli námitku, jak můžeme hlasovat o něčem, k čemu nemáme žádné podklady (výbor žádné podklady neměl, pouze přečetl pár čísel z papíru), tak nám bylo řečeno, že ostatní žádné podklady nepotřebují.
Ostatní členové SVJ jsou starší lidé důchodového věku, čehož výbor zneužívá. Protože jsme byli na shromáždění přehlasováni, chceme podat žalobu o určení neplatnosti usnesení. Nevadilo by nám, kdybychom byli přehlasováni, kdybychom fyzicky měli podklady a věděli jsme, co bylo schváleno. Požádali jsme o poskytnutí zápisu ze shromáždění a ani zápis neobsahoval žádné podklady (závěrku, rozpočet, nabídky firem), i když máme ve stanovách uvedeno, že podklady musí být přílohou zápisu. Můžeme u soudu uspět s žalobou, když nebyly předloženy podklady, když to ostatním nevadí.

ODPOVĚĎ:
Pokud SVJ nepředložila žádné podklady k tak důležitému bodu projednání jako se schválení účetní závěrky či rozpočtu na rekonstrukci, pak takové usnesení nemohlo být platně schváleno, bez ohledu na to, zda to ostatním spoluvlastníkům vadí či ne. Nevidím tedy důvod, pro byste neměli s žalobou na určení neplatnosti usnesení SVJ uspět. Navíc i zákon ve svém ustanovení § 1207 obč. zákoníku ukládá, že nejsou-li podklady k bodu programu schůze připojeny k pozvánce, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba o určení neplatnosti usnesení SVJ - uzavření závěrky, ropzpočtu a rekonstrukce společných prostor bez dodání podkladu výborem SVJ
Musí být k nahlédnutí podklady k projednání programu (závěrka, rozpočet) před schůzí SVJ ze zákona nebo ne?

___

RŮZNÉ-STAVBY
Neschválení refinancování hypotéky z důvodu černých staveb na pozemku spláceného hypotékou - jak postupovat dál?

V roce 2014 jsme koupili starší rodinný dům, RD. Na pozemku stojí další drobné stavby. Při refinancování hypotečního úvěru HÚ jsme však narazili – banka je považuje za černé stavby. Jedná se o 2 kůlny.

Dřevěná kůlna:
- rozměr 320 x 500 cm
- výška 300 cm
- od hranice 100 cm
- trámová konstrukce, kovové patky, stěny prkenné, podlaha beton + zatravňovací tvárnice, valbová střecha, asfaltový šindel
- postaveno cca 2004

 

Zděná kůlna:
- 300 x 515 cm
- výška 380 cm
- od hranice 50 cm
- podlaha beton, sedlová střecha, pozink plech
- postaveno cca 2000

Obě stavby splňují § 103 odst. 1) e 1 stavebního zákona. Využívány k uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Na stěnách k hranici nejsou žádné stavební otvory, je zamezeno spádu dešťové vody a sněhu na sousední pozemky. Majitelé sousedních pozemků s umístěním staveb souhlasí.
Malé stavby vznikly pravděpodobně bez ohlášení (na stavebním úřadu nedohledáno). Lze stavby považovat za legální, bylo možné je v době vzniku dle tehdejších zákonů a vyhlášek takto zbudovat, nebo majitelé něco zanedbali? Pokud stavby za legální považovat nelze, jakým způsobem lze tuto situaci vyřešit? Díky

ODPOVĚĎ:
Obě kůlny byly vybudovány za účinnosti starého stavebního zákona (účinného do 31. 12. 2006). Dle Vámi uvedených rozměrů se jednalo o drobné stavby, neboť dle § 139b/7 písm. a) starého stavebního zákona byly drobnými stavbami stavby, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to (mimo jiné) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m.
Dle § 32/2 písm. b) ve spojení s § 55/2 písm. a) starého stavebního zákona nevyžadovaly drobné stavby územní rozhodnutí, bylo však zapotřebí učinit ohlášení stavebnímu úřadu (resp. získat souhlas stavebního úřadu s tímto ohlášením).
Pakliže stavebník vybudoval obě kůlny bez ohlášení stavebnímu úřadu, dopustil se s největší pravděpodobností přestupku dle § 105/1 písm. a) starého stavebního zákona a mohla mu být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud byly obě kůlny vystavěny bez ohlášení stavebnímu úřadu, jedná se skutečně o tzv. černé stavby. Vyžaduje-li banka jejich legalizaci, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním další postup.
Dle § 129 (nyní účinného) stavebního zákona je možné, aby vlastník tzv. černé stavby požádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. V takovém případě je zapotřebí, aby žadatel předložil stavebnímu úřadu v zásadě stejné podklady, které by musel opatřovat při žádosti o souhlas s vybudováním zcela nové stavby.
Pokud obě kůlny splňují podmínky dle § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona (jak v dotazu uvádíte), mělo by pro jejich dodatečné povolení postačovat předložení podkladů pro vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) stavebního zákona). V takovém případě by mělo být dodatečné povolení stavby administrativně poměrně jednoduché.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Refinancování hypotéky a podmínka dodatečného povolení černé stavby (zděná, dřevěná kůlna) postavené původním majitelem bez stavebního povolení

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo menšinového spoluvlastníka, spolumajitele bytu, domu, nemovitosti a odkoupení podílu aby se stal většinovým spolumajitelem

Chtěl bych vás poprosit o radu s řešením předkupního práva z mé pozice jako jednoho ze spoluvlastníků nemovitosti (40%). Pokud se více spoluvlastníků (3) se společným většinovým podílem (60%) nemovitosti rozhodne své podíly společně prodat a najdou kupce, v případě předkupního práva mám ze zákona možnost odkoupit jen podíly nabízené k prodeji jako celek. Případně mohu přijmout předkupní právo pouze na podíl jednoho ze spoluvlastníků (20%), tak abych měl většinový podíl nemovitosti a zbytek podílů případně nechat prodat třetí osobě. Na odkupu jsme se nebyli zatím schopni domluvit a na odkup celého podílu nemám ani dostatek financí. Předem děkuji za odpověď. Čeněk.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě byste měl být oprávněn uplatnit předkupní právo k podílu i jediného spoluvlastníka, zákon nijak společný prodej neřeší s tím. I když by se tedy prodej řešil v jediné smlouvě, jednalo by se vždy o převod od jednoho ze spoluvlastníků, kdy právě k takovému podílu byste mohl uplatnit své předkupní právo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod podílu menšinového spoluvlastníka na jiného menšinového spolumajitele s cílem získat většinový podíl bytu, domu, nemovitosti

___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Zdědění věcného břemene doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti

Kupujeme rodinný dům a zřizujeme v něm 2 věcná břemena (služebnosti) na dožití dvou osob. V domě se nachází 3 bytové jednotky. Z toho 2 bytové jednotky budou zatíženy věcným břemenem (služebností), každá bytová jednotka na 1 osobu za účelem dožití v domě. Máme obavy, že původní majitelé (na které bude věcné břemeno zřízeno) plánují byty ponechat k užívání příbuzným ze své rodiny. Jakým způsobem můžeme tomuto zabránit? Mají právo nechat bydlet i jiné osoby v bytě, který nevlastní? Děkuji, Jaroslava.

ODPOVĚĎ:
Pokud budete zřizovat věcná břemena doživotního užívání, definujte ve smlouvě přesně, na jakou jednotku či jednotky se věcné břemeno vztahuje a ve prospěch jaké osoby je zřízeno. Pak se vyhnete tomu, že by měly být zatíženy i další byty. Jako vlastníci nemovitosti rozhodujete, co a jak bude věcným břemenem zatíženo, takže vše lze definovat smlouvou a žádná jiná osoba, které nesvědčí věcné břemeno, v bytě bydlet nemůže. Pokud je věcné břemeno dožití konkrétní osoby vázáno na jméno (což je vždy), takové věcné bemeno se samozřejmě nedědí dědici (potomky osoby oprávněné služebností).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědí se věcné břemeno dožití nebo ne?
Dědění služebnosti dožití, doživotního uživání bytu, domu, nemovitosti
Dědění věcného břemene dožití, doživotního uživání bytu, domu, nemovitosti

___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace cihel (stavebního materiálu) použitých při stavbě domu, zamítnutí reklamace technikem stavební firmy a znalecký posudek

Pracuji jako architekt, v oboru mám 8 letou praxi. V současné době jsem rovněž stavebníkem rodinného domu, který mi realizuje stavební firma. Při kontrole kvality provedení stavby jsem narazil na (z mého pohledu) neadekvátní kvalitu zdícího materiálu. Provedl jsem reklamaci a do doby vyřešení reklamace jsem zastavil stavbu. Při čekání na reklamačního technika jsem se snažil vyplnit čas takto:
- navštívil jsem rozestavěné stavby v okolí a prodejny stavebnin, vizuálně jsem porovnával standardy kvality jednotlivých výrobců cihel ve vztahu k poškození jednotlivých výrobků, svá zjištění nechci nyní podrobněji rozebírat, věnuje se tomu příloha mailu. Můj závěr je takový, že kvalita sledovaných parametrů kolísala dle značky výrobce. Pořizoval jsem průběžně fotodokumentaci.
- komunikoval jsem se stavební firmou (dodavatelem stavby), ti mě upozornili, že nejsem první ani poslední jejich zákazník, který podobné problémy řeší. Dokonce zařídili moji návštěvu jiné rozestavěné stavby, kde byla kvalita cihel podobná a reklamační technik ji neuznal. Na 99% neuzná ani moji reklamaci.
- začal jsem se zajímat o právní stránku této problematiky. Zjistil jsem, že výrobce se ze zákona musí zavázat ke splnění vlastností, které jsou definovány v prohlášení o vlastnostech výrobku. Vlastnosti, které reklamuji já, v tomto prohlášení bohužel nejsou uvedeny (připadá mi, že záměrně).
- volal jsem do centrály konkurenčního výrobce, kde mi technický poradce (nepřeje si být jmenován kvůli konkurenční doložce) sdělil, že mají svá vnitřní pravidla pro posouzení reklamované vady, sdělil mi i jejich přesné parametry. Když jsem se obrátil s podobnou žádostí opakovanými telefonáty na výrobce použitých cihel, odbyl mě slovy, že tyto informace nikdy nedostanu, protože na ně nemám zákonný nárok.
- v žádných informačních podkladech, technických listech není o tomto sporném bodě ani zmínka. V katalozích jsou na vysoce detailních fotografiích vyobrazeny bezvadné kusy zboží. Nevím, jestli nemůže jít v tomto případě o klamavou reklamu (soudě i podle reakcí jiných stavebníků a stavebních firem), která ve mě zakládá legitimní očekávání, které nebylo naplněno
V současné době čekám na příjezd reklamačního technika, vlastně vůbec nevím, jak se k tomu postavit, jestli mám chtít vrácení peněz, nebo výměnu zboží (ta by neměla smysl), nebo to mám hodit za hlavu. Jsem pod časovým tlakem - jestli stavbu nedostanu do zimy pod střechu, voda zateče do materiálu, poškodí ho a na jaro to můžu tak akorát vybourat a začít znovu.
Velmi děkuji za váš právní názor k mému případu, pokud to bude mít z vašeho pohledu smysl, nebráním se placeným poradenským službám.
Mám takový vztek, že bych nejraději našel podobně poškozené klienty (kteří se cítí být poškozeni), založil sdružení poškozených klientů a celou věc řešil soudně. Nevím, jestli to není sci-fi.
S pozdravem, Čestmír

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, uzavřel jste smlouvu o dílo, jejímž předmětem je postavení rodinného domu. Dle ust. § 2615 občanského zákoníku platí, že dlo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle odst. 2 tohoto ustanovení pak o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.
obecně platí, že by mělo být plněno v ujednané jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní se v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. To znamená, že by v zásadě mělo být plněno v určitém průměrném standardu staveb rodinných domů. Tuto otázku by měl náležitě posoudit soudní znalec za předpokladu, že reklamace bude zamítnuta.

Bylo by shledáno, že je zdivo vadné, pak by bylo nutné posoudit závažnost porušení smlouvy, Primárně je třeba vycházet z toho, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. Dle ust. § 2106 odst. 1 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, máte právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Dle ust. § 2107 odst. 1 občanského zákoníku pak platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, máte právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Dle ust. § 2593 občanského zákoníku dále platí, že objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.
Pokud by tedy bylo prokázáno znaleckým posudkem, že je zdivo vadné, trvejte na provedení nápravy již při provádění díla, případně zvažte odstoupení od smlouvy, pokud by k nápravě nedošlo. Stavební firma by rovněž měla učinit opatření zabraňující vzniku dalších škod v důsledku klimatických podmínek, resp. by za případné další škody také odpovídala (zaplachtění stavby pro zabránění zatopení stavby apod.).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Klamavá reklama - nafocení bezvadného výrobku kdy ostatní běžné výrobky jsou výrazně horší kvality
Znalecký posudek na kvalitu zdiva stavěného rodinného domu, nemovitosti
Reklamace cihel a zdiva rozestavěného domu stavěného stavební firmou

___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace opravy auta, automobilu, vozidla - autoservis si naúčtoval novou cenu opravy a opravu opravy neoznačil jako reklamaci

Dne 16.8.2018 jsem předala své vozidlo servisu k odstranění závady – NEJDE NASTARTOVAT. Bylo mi předané i s fakturou na 1.851 Kč, jako OPRAVENÉ 17.8.2018. Faktura uhrazená při převzetí. Po 2 hodinách jízdy od autoservisu se projevila naprosto stejná závada. Vozidlo přistaveno servisu k reklamaci opravy startování. Převzato bez vydání jakéhokoliv dokladu. Na mou mailovou urgenci potvrzeno přijetí bez specifikace REKLAMACE OPRAVY. Po opravě reklamace servis opět účtoval dalších 3.600 Kč za vadný startér. Nechce uznat, že se jednalo o reklamaci špatně provedené opravy. Abych docílila opravy a vrácení vozu, který v servisu stál, mailem jsem souhlasila s úhradou. Při převzetí mi předávající nepředal žádnou fakturu se sdělením, že nebudu platit nic a teprve následně po mě vyžadovali telefonem a potažmo zaslali poštou fakturu na 3.600 Kč.
Jednalo se prosím dle vašeho názoru o reklamaci první opravy, když se naprosto stejná závada projevila již po 2 hodinách? A co s názorem, že musím zaplatit nahrazený díl, že už mi neúčtují práci? Mohu doložit mailovou komunikaci. Děkuji, Jelena.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se přikláním k názoru, že jste reklamovala první opravu, neboť je zřejmé, že závada nebyla opravena. Řešením se mi jeví souhlas s úhradou ceny dílů s odečtením ceny práce za první opravu.
V tomto případě doporučuji využít mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Reklamace opravy - musí opravna vydat reklamační protokol a opravu opravy označit jako REKLAMACE?

___

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Reklamace koupeného domu - nefuknční vodovod ze studny, zaplatí připojení k vodovodu bývalý majitel?

V listopadu 2017 jsme koupili dům, který jsme komplet museli rekonstruovat. Nyní, když se tam chceme nastěhovat, neteče voda. Je napojena na nějakou studnu 500 m v lese. Lze nějak reklamovat po bývalých majitelích tuto ztrátu, protože se musíme nyní připojit na vodovodní řád, na který jistě nebudou levné náklady za zhotovení přípojky. Mimo jiné vodárny nám sdělily, že to může trvat i 4 měsíce a v zimě potrubí nepokládají. Máme problém i s nastěhováním a vzniknou nám vícenáklady - bydlíme u rodičů a máme malé dítě, které vodu potřebuje. Dům je tak neobyvatelný. Děkuji, Dalibor.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by bylo nutné posoudit, zda se jedná o skutečnost, kterou bylo možné zjistit již v době koupě. Zde se přikláním k závěru, že toto bylo možné ověřit již v době koupě a z tohoto důvodu nebude možné vadu reklamovat. Pokud Vás však prodávající výslovně ujistil o funkčnosti dodávek vody, pak by bylo možné vadu reklamovat.
I přes výše uvedené je možné po prodávajícím požadovat kompenzaci, a to nejlépe písemnou výzvou. Pokud by však Vaše nároky odmítl a dobrovolně by nesouhlasil s úhradou kompenzace, spíše bych nedoporučoval věc řešit žalobou, neboť pravděpodobnost neúspěchu by byla poměrně vysoká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nefungující voda ze studny v zakoupené nemovitosti, rodinném domě - právo na náhradu nákladů spojených s připojením k vodovodu, vodovodnímu řádu
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Registrace do seznamky - místo 100 Kč byla stržena částka 4752 Kč, reklamace platby

Přes internet jsem se přihlásila do seznamky, a nevím jakým nedopatřením místo registrace za 100 Kč mě odešlo z banky 4.752 Kč. Psala jsem jim už email, že chci odstoupit od smlouvy, že na to mám 14 dní. Co mám dělat? Transakce proběhla 6.9.2018, nepřišlo mi ani žádné potvrzení nic. Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
V tomto případě doporučuji zablokovat možnost automatického strhávání plateb z Vaší karty. Dále v bance požádejte o tzv. chargeback, kdy by Vám společnost vydávající platební kartu měla strženou částku vrátit. Tato cesta by měla být nejjednodušší možnou. V případě, že by Vám finance vráceny nebyly, pak by bylo možné se domáhat vrácení částky přímo po společnosti provozující seznamku. V tomto případě by Však bylo také nutné posoudit samotné obchodní podmínky a další okolnosti registrace.
Od smlouvy jste zjevně odstoupila v zákonné lhůtě, nicméně by bylo nutné posoudit, zda jste v rámci registrace (obchodních podmínek) nesouhlasila s tím, že služby budou poskytovány okamžitě. V takovém případě by právo na odstoupení od smlouvy nemuselo vzniknout.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od smlouvy o poskytování seznamovacích služeb seznamky (z důvodu stržení vyššího registračního poplatku než byl smluven)
Nevrácení registračního poplatku seznamkou při odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku (ve lhůtě 14 dnů)

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Jak vymáhat přeplatek anuity za převod družstevního bytu z družstva na družstevníka

17.8.2018 jsme jako nabývající uzavřeli Dohodu o budoucím převodu družstevního podílu. V části III. majetkového vypořádání byla chybně stanovena anuita, kterou jsme měli dále hradit, v náš neprospěch o cca 13.500 Kč. Tedy že převodce splatil méně z anuity než uvedl ve smlouvě. Cituji "strany převádějící dále prohlašuje, že na byt připadá dle potvrzení družstva ke dni … částka" a zde byla ta chyba.
Jde tedy o chybu ve smlouvě, kterou za úplatu 128.000 Kč za nás sepsal zprostředkovatel, realitka smluvená převodcem. Chybu tedy udělala realitka. Na mé upozornění realitka reagovala, že to vyřídí, ale uběhl rok a nic se nestalo. Naposledy mi realitka sdělila, že převodce je ve špatné finanční situaci a že mi dá 5.000 Kč. Realitář a převodce jsou v přátelském vztahu.
Dotaz: Jak se v této situaci domoci svého práva, tj. vrácení peněz za chybu, kterou udělala realitka. A na kom náhradu vymáhat? Dle mého se jedná o chybu realitky, kt. jsme zaplatili za "i za uzavření smlouvy a právní servis" 128.000 Kč. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se spíše domnívám, že by bylo nutné se domáhat navrácení částky po prodávajícím, kterému přeplatkem mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Záleželo by ovšem také na tom, jak byla samotná smlouva koncipována, zda splátka anuity byla sjednána samostatně, nebo jako součást kupní ceny. Pokud byla součástí celkové kupní ceny, pouze byla samostatně rozepsána, pak se domnívám, že by nárok na vrácení vůči prodávajícímu nevznikl.
Pokud jste za právní a zprostředkovatelské služby hradili částku přímo realitní kanceláři, tj. provize kanceláře nebyla součást kupní ceny, pak by mohla přicházet v úvahu také odpovědnost realitní kanceláře za vzniklou škodu.
Pro náležité posouzení by tedy záleželo na samotném znění smluv a vztahu s realitní kanceláří. Pokud jde o nárok vůči realitní kanceláři, pak doporučuji využít mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud Vám prodávající či realitní kancelář dobrovolně částku nevrátí, bude nutné se domáhat Vašeho nároku žalobou u soudu. Před podáním žaloby doporučuji věc konzultovat s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání bezdůvodného obohacení - přeplatek anuity
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ
Změna trvalého pobytu z úřadu na nájemní byt - postup

Mám otázku ohledně trvalého bydliště. Mám nahlášený trvalý pobyt na Obecním úřadě mimo Prahu, kde se již několik let nezdržuji. Mé současné bydliště je na Praze 10 v podnájmu, s majitelem bytu nemám uzavřenou nájemní smlouvu, jsme domluvení „na slovo“ a on si ani nepřeje, abych měl nahlášené trvalé bydliště v jeho bytě. Rád bych věděl zdali je možné nahlásit trvalé bydliště z Obecního úřadu mimo Prahu (Prosenická Lhota) na Obecní úřad v Praze 10? A co se týče pošty, byla by zadržována na Obecním úřadě Prahy 10 (pro mě nejideálnější řešení) nebo musím uvést korespondenční adresu na kterou mi bude přeposílána veškerá korespondence? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Bruno

ODPOVĚĎ:
Existují obecně dvě cesty, jak získat trvalé bydliště (resp. trvalý pobyt) na úřadě:
První cestou je úřední zrušení údaje o trvalém pobytu na současné adrese. Vlastník objektu může navrhnout, aby byl zrušen údaj o trvalém pobytu osobě, která nemá užívací právo k objektu a nebo jej nevyužívá. Toto ovšem není Váš případ.
Druhou cestou je „ukončení pobytu v cizině“. Tj. trvalý pobyt nejprve ukončíte (ve smyslu úplně ukončíte na území ČR) a pak znovu zahájíte, ale nemáte se kam přihlásit.
Obecně jinak není dána možnost přehlašovat trvalý pobyt z jednoho úřadu na druhý dle potřeby.
Ze zákona je povinnost pronajímatele uzavřít PÍSEMNOU nájemní smlouvu (a s tím spojené i další povinnosti - např. odvod daně z příjmu). Váš pronajímatel tak dle mého názoru jednoznačně nedodržuje zákon.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak změnit trvalé bydliště z obecního úřadu, městského úřadu na místo kde má občan náje, pronajatý nájemní byt

___

OBČAN-EXEKUCE
Nastěhování zadluženého potomka nesplácejícího insolvenci k rodičům - hrozí exekuce na majetek rodičů?

Náš syn se od nás v březenu 2017 odstěhoval, nyní se ocitl dá se říct bez domova. Kromě osobních věcí nemá nic, zaměstnání střídá dost často, insolvenci řádně neplní. Chceme ho s manželkou vzít zpět domů a do počátku mu pomoci. Máme ale strach, aby mu insolvenci nezrušili, a k nám nepřišla exekuce. Máme ho k nám přihlásit k trvalému pobytu, nebo mu smlouvou pronajmout 1 pokoj, nebo jak ho máme zaevidovat? Na úřadu mu bylo sděleno, že musí mít na změnu adresy buď ve městě pronájem nebo trvalý pobyt, aby ho mohli odhlásit z bývalého bydliště, kde na něj majitelé tlačí s odhlášením. Děkuji, Břetislav.

ODPOVĚĎ:
Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nezakládá žádné další právo. Proto se nemusíte bát, že byste byli evidencí trvalého pobytu synovi nějak znevýhodněni.
Exekutor k vám samozřejmě může přijít, ovšem to by mohl i bez evidence trvalého bydliště, neboť exekutor může prověřovat na jakékoliv adrese, na které se dlužník zdržuje, zda má dlužník na této adrese nějaké věci, které by bylo možné postihnout v rámci exekuce.
Exekutor ale nemá právo postihnout vaše věci ani nijak zatížit vaši nemovitost.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplacení insolvence synem, dcerou a nastěhování zpět k rodičům s trvalým bydlištěm - opravňuje trvalé bydliště k exekuci věcí v nemovitosti rodičů?

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Darování většiny majetku rodiči sourozenci, sourozencovi a započtení na dědický podíl, započtení dědictví

Zdědila jsem po matce 1/6 na domu. Otec již zemřel a daroval svůj vlastnický podíl 5/6 na nemovitosti vnukovi (synovi) z bratrovi strany. Vnuk se o nemovitost řádně nestaral, veškeré poplatky se správou domu hradil otec do jeho smrti. Otec se se mnou finančně nevypořádal. V darovací smlouvě jsem objevila chyby. Bratr za života rodičů dostal rodinný dům, na který neexistuje darovací smlouva, ale rodiče financovali stavbu celého domu z vlastních peněz. Bratr do domu neinvestoval ani korunu, ale dům na něj rodiče napsali. Po svatbě se do něj nastěhoval se svou nynější manželkou.
Otec mi před smrtí sdělil, že dům, který daroval vnukovi byl přinucen bratrem, že jsem podíl na nemovitosti údajně prodávala což nebyla pravda. Byl oklamán, aby se dům přepsal na vnuka a ne na bratra, který již za života rodičů už dostal ale já jsem nedostala nic.
Rodiče se za života domluvili, že dům bude můj ale nestalo se tak. Dodnes nemám přístup na pozemek otec mi nechtěl vydat klíče od domu, ani mě pustit na zahradu, klíče má pouze bratr.
Chtěla bych se zeptat jak mám postupovat při dědictví? Děkuji, Jarmila.

ODPOVĚĎ:
Pokud to chápu dobře, dotaz zní na dědictví po matce, po které byste měla dědit 1/6? V rámci dědického řízení byste měla namítnout, že bratr již za života rodičů dědil hodnotný majetek a v rámci tzv. započtení na dědický podíl byste měla nyní vše dědit Vy. Pokud by se bratr proti tomu bránil, notář Vás s příslušným poučením odkáže na soud, tj. abyste podala k soudu žalobu a domáhala se určení, že z dědictví již vše náleží Vám.
Další informace k započtení daru do dědictví (započtení na dědický podíl) jsou zde:
http://bit.ly/1PwZr9X

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyrovnání mezi sourozenic po smrti rodičů při darování bytu, domu, nemovitosti, pozemku

___

OBCHOD-REKLAMACE
Opakované praskání potrubí, trubek v novém rodinném domě - může kupující požadovat kompletní revizi trubek a náhradu škod za praskající

Prosíme o radu ve věci praskání vodovodního potrubí v novostavbě rodinného domu RD (koupě rodinného domu 07/2015) - vady se objevily po koupi domu, byly uplatňovány reklamace. Událost se stala 5x na různých místech:
• 03/2016 - voda praskla v podlaze chodby a kuchyně
• 07/2016 - voda praskla na dolním WC a v sousední místnosti
• 08/2016 - voda praskla v kuchyni
• 10/2017 - voda praskla na dolním WC a zasáhla i obývací pokoj
• 08/2018 - voda praskla v koupelně a natekla do místnosti spodního WC
Neustálé reklamace a vrtání do domu už nechceme dále podstupovat, po všech událostech nyní požadujeme zrevidování stavu vodovodních trubek a jejich kompletní vyměnění.
Prodávající toto odmítá a odmítá také náhradu škod. Prodávající stavěl domy v naší čtvrti, kde dalším min. 5 rodinám voda také praská vlivem špatného materiálu a zpracování. Naším cílem je, aby voda už nepraskala a neničil se náš majetek. Jak máme postupovat, pokud chceme nápravu škod? Je to na žalobu? Předem děkujeme za Váš čas a případnou odpověď.

ODPOVĚĎ:
Předně doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, který popíše případné vady, kdy pokud by došel k závěru, že je nutné potrubí vyměnit, pak na takovém požadavku trvejte, včetně proplacení znaleckého posudku.
Pokud došlo únikem vody ke vzniku škody např. zničené omítky, nábytek, pak i tyto škody by Vám prodávající měl nahradit. S ohledem na rozsah vad by mohlo v úvahu přicházet také odstoupení od smlouvy, kdy by Vám prodávající měl vrátit kupní cenu oproti vrácení domu.
Pokud by prodejce Váš nárok odmítal, doporučuji nejprve využít možnosti mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Více informací a online možnost podání návrhu na zahájení řízení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani mimosoudní řešení sporu nepomohlo, bude nutné se domáhat Vašich nároků žalobou u soudu. S případným pozitivním znaleckým posudkem by měla mít žaloba větší šanci na úspěch, kdy však před jejím podáním doporučuji věc konzultovat nejprve s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody developerem - praskající potrubí v různých místnostech a poškození podlahy, stěny a nábytku
Znalecký posudek na potrubí v novém rodinném domě - právo na výměnu praskajících trubek a náhrady škody vzniklé vytopením vodou
___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Prodej vlastního pečiva na farmářských trzích - je potřeba živnostenský list, živnostenské oprávnění?

Baví mě pečení a ráda bych své výrobky prodávala na menších farmářských trzích konaných 1x týdně. Jsem studentka, 17 let, trhů bych se účastnila 1x za měsíc. Potřebuji k účasti živnostenské oprávnění (i kdybych na trhy šla 2x ročně)? A pokud ano, jaké jsou slevy na soc. + zdrav. pojištění pro studenty? A pod jakou částku se jedná o nezdanitelný příjem (vedlejší výdělečnou činnost)? Pokud bych chtěla upéct dort na zakázku, musím mít živnost (I kdyby jsem měla výdělek např. 4.000 Kč/měsíc vč. trhů)? Vše bych pekla v prostředí schváleném hygienickou stanicí. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Za popsané situace se přikláním k tomu, že by se již o živnostenské podnikání jednalo. Dle živnostenského zákona je živností (podnikáním) soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Pokud byste tedy prodávala své výrobky dlouhodobě na trzích a případně i příležitostně na zakázku, pak by již nejspíše byl splněn soustavnosti, . Ostatní znaky živnosti jsou pak splněny jednoznačně také.

Vzhledem k tomu, že se bude jednat o příjem z podnikání, budou předmětem daně z příjmu veškeré Vaše příjmy. Při očekávaném příjmu 4000, - Kč měsíčně byste však nedosáhla na minimální hranici příjmu, ze kterého by bylo nutné odvádět daň, neboť uplatníte slevu na poplatník a slevu na studenta.
Daň by nebylo nutné hradit při příjmech do cca 190.000,- Kč ročně.

Pokud jde o sociální pojištění, pak toto v prvním roce nebudete hradit. Po prvním roce pak podáte přehled o příjmech, kdy pokud překročíte rozhodnout částku, aktuálně cca 70.000,- Kč, pak bude nutné sociální pojištění za uplynulý rok uhradit, Pokud tuto částku nepřekročíte, sociální pojištění za uplynulý rok hradit nebudete a nebude nutné hradit zálohy na sociální pojištění ani v dalším roce.

Pokud jde o zdravotní pojištění, pak v prvním roce nebude hradit žádné zálohy a zdravotní pojištění se určí dle dosaženého zisku a doplatí se najednou. V dalších letech pak již budete hradit zálohy dle dosaženého zisku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pečení dortů na svatby a vánočního cukroví - daně, je potřeba živnostenský list, živnostenské oprávnění?

___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace spojky v ojetém autě, automobilu, vozidle - jde o skrytou vadu?

Před týdnem, tj. 3.9.2018 jsem prodal osobní vůz Lancia Thesis, r. v. 2002 s vadami uvedenými na kupní smlouvě (vadný alternátor, prasklina na čelním skle) – vzhledem k nimž byla cena téměř symbolická 25.000 Kč. Kupující absolvoval zkušební jízdu, což je uvedeno v kupní smlouvě a vozidlo následně koupil. Pár dní od prodeje vozu mě kontaktoval, s tím, že se mu „rozsypala celá spojka“ a že chce vozidlo reklamovat pro skrytou vadu.
Spojka ojetého automobilu v době prodeje nevykazovala žádné známky poškození a byla zcela funkční.
Dále kupující argumentuje tím, že už měl vozidlo v třech servisech a všude mu prý „dali za pravdu“. Kupující je docela neodbytný a vyvíjí nepříjemný tlak, jemuž bych nerad podlehl a zbytečně neudělal nějaké nevratné rozhodnutí. Jak v takovém případě postupovat a jedná se skutečně o tzv. skrytou vadu nebo jen o opotřebení součástky s předpokladem omezené životnosti (vozidlo mělo nájezd cca 270.000 Km)? Děkuji za odpověď. Ctibor.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste vozidlo prodal jako podnikatel, nebo pouze jako fyzická osoba nepodnikající. Předpokládám však, že se jedná o druhou možnost.

V tomto případě odpovídáte kupujícímu za vady, které mělo vozidlo v době prodeje. Dle ust. § 2121 odst. 1 občanského zákoníku pak nebezpečí škody na vozidle přechází na kupujícího jeho převzetím. To znamená, že pokud vada vznikla několik dní po prodeji, pak za tuto vadu kupujícímu neodpovídáte.

Dle ust. § 2095 občanského zákoníku platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. V tomto případě je zřejmé, že účelem byl prodej vozidla pro jeho další používání, nikoliv např. na náhradní díly.

Dle ust. § 2100 odst. 1 občanského zákoníku dále platí, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Pokud by tedy kupující prokázal, že spojka byla vadná již v době prodeje, kdy toto by způsobilo vadu v jakosti vozidla, neboť by nebylo možné jej užívat dle účelu smlouvy, byť se vada projevila až později, pak byste skutečně odpovídal za vadnou spojku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdíl mezi opotřebení součástky a skrytá vada u ojetého auta, automobilu, vozidla

___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
Předání dítěte matkou otci u školy odpoledne když škoda končí ve 12 hodin - musí matka jít znovu ke škole s dítětem?

Naše dítě bylo svěřeno po dohodě mezi rodiči do péče matky a pravidelný rozšířený styk otci dohodnut - vše potvrzeno soudem v Rozsudku. Dle soudního rozsudku má dojít k předávce dítěte (7 let) ze školního zařízení v 15.00 hod. Škola však končí již ve 12.35 hod. , dítě jde po škole domů a v danou dobu již dávno není ve škole. Proto navrhuji otci změnu místa předávky v 15.00 hod. v bydlišti matky na místo ve škole.
Otec odmítá jakoukoliv dohodu/změnu místa vyzvednutí akceptovat a trvá na soudním rozhodnutí. Chtěla bych poradit, aby nedocházelo k nejasnostem v rámci styku otce: Jak mám a mohu v této situaci postupovat u předávky, aby nedošlo k porušení platného Rozsudku, jak předání dítěte řešit do platnosti nového Rozsudku než proběhne soud, kde budu žádat o změnu místa?
(Otec nechce o změně místa předání vůbec debatovat, i přesto že se jedná o stejnou část města, jeho cesta ke škole či domů je podobná). Znovu informovat otce o důvodu změny a čekat doma? Vracet se zpět ke škole na 15:00, jak dlouho venku u školy máme/musíme čekat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Jestliže otec nesouhlasí se změnou místa předávání dítěte, je zapotřebí respektovat stávající soudní rozhodnutí, a to až do doby, kdy případné nové rozhodnutí soudu nabude právní moci. Pokud tedy nechcete porušovat soudní rozhodnutí, je zapotřebí přijít na 15. hodinu s dítětem ke škole a zde ho otci předat.
Jak dlouhou dobu musíte na otce při předání dítěte čekat, žádný právní předpis nestanovuje (ale mělo by jít o přiměřenou dobu - např. 15 minut).
Pokud Vám současná úprava nevyhovuje a dohoda s otcem na změně není možná, budete muset podat k soudu nový návrh na úpravu styku otce s dítětem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dlouho musí matka čekat s dítětem na místě předání než přijde otec, pokud má otec zpoždění nebo pravidelně nechodí?

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Nenastoupení na kurz zaplacený zaměstnavatelem a výpověď, ukončení pracovního poměru - nárok na proplacení kurzu zaměstnancem zaměstnavateli

Objednala jsem si v rámci zaměstnaneckého poměru v dubnu 2018 kurz u dodavatele, který firma ihned vyfakturovala (obě zavedly do účetnictví). Bohužel jsem se z časových důvodů nemohla v dubnu kurzu zúčastnit s tím, že se přihlásím na některý z dalších termínů. V červenci 2018 jsme podepsali rozvázání pracovního poměru dohodou, protože nastupuji v září 2018 do nové společnosti. Můj dotaz je: mám na kurz nárok stále jít? (byl schválen na mé jméno a vyfakturován v době zaměstnaneckého poměru - jako bych už na něj byla). Děkuji, Bohumíra.

ODPOVĚĎ:
Byť byl kurz objednán a zaplacen na Vaše jméno, firma toto školení objednala v rámci prohlubování nebo zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců. Pokud již nejste zaměstnancem firmy, dodavatel nepochybně umožní převední kurzu na jiného zaměstnance a Vaše účast na daném kurzu by mohla být vnímána jako bezdůvodné obohacení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení kurzu zaměstnavateli z důvodu výpovědi, ukončení, rozvázání pracovního poměru
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Lhůta na propadnutí zálohy na koupi bytu, domu, nemovitosti složené prodávajícímu - za kolik let?

2011 jsme s manželem chtěli koupit od mého strýce a tety rekreační středisko (buď koupě pozemků nebo odkup podílů ve firmě).
Za tímto účelem jsme 2011 složili zálohu ve výši 500 Kč. Na tyto peníze máme Potvrzení o příjmu, s datem přijetí peněz a podpisy nás všech.
Bohužel jsme nesehnali peníze a 2018 jsme se s manželem dohodli, že od záměru odstoupíme a požádali jsme o vrácení peněz.
Strýc s tetou přišli s tím, že jim vyvstali nějaké náklady (za právní služby atd.) a že nám vrátí v 7 splátkách 465 tis. Kč. Ve splátkách proto, že peníze nemají k dispozici a 35.000Kč jsou náklady, které jim vznikly.
Domnívám se, že peníze někde investovali, uložili a nemají možnost se k nim ihned dostat.
Strýc ještě zmiňoval, že od složení peněz uplynula dlouhá doba a oni se mohou tvářit, že záloha dávno propadla. Oba mě tlačí, abych podepsala Dohodu o tom, že odstupuji od záměru koupě a souhlasím se vzniklými náklady a splátkovým kalendářem.
Děkuji, Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Uvedený problém řeší nový občanský zákoník institutem tzv. předsmluvní odpovědnosti:
§ 1728
(1) Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít.
(2) Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
§ 1729
(1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.
(2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

Vyplývá z něj, že pokud vše již naznačovalo tomu, že smlouva bude uzavřena, může po Vás druhá strana žádat škodu. Pokud byste se rozhodli, že jim škodu nenahradíte, pak by věc mohla skončit u soudu a soud by zkoumal, zda v tomto případě již podmínky předsmluvní odpovědnosti byly splněny či nikoliv, a zda jste tedy povinni škodu nahradit či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Za kolik let se promlčí záloha složená kupujícím u prodávajícího na koupi bytu, domu, nemovitosti, pozemku
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Chyba v rozsudku soudu - jak požáda o opravu rozsudku? (opravu písařské chyby dle § 164 Občanského soudního řádu)

Jsem žalobce v kauze o úhradu dlužného nájemného. Městský soud vydal rozsudek v současnosti už pravomocný, kde ale v odůvodnění chybně opsal z podané žaloby rok v datu období, za které se vypočítává dlužné měsíční nájemné, „za období od 30.10.2015 do 30.7.2015. “. Správný údaj je „do 30.7.2017“, tedy o dva roky delší. Jedná se o nesmyslný údaj v odůvodnění žaloby, dle kterého nelze vypočítat dlužné měsíční nájemné za uvedené období, základ celé žaloby.
Celková dlužná částka souhlasí. Chyby jsem si všiml až po nabytí právní moci, kdy jsem se chystal rozsudek nechat potvrdit. Podal jsem návrh na opravu chybného roku v datu období dle podané žaloby. Městský soud usnesením návrh na opravu odmítl v poučení uvádí možnost odvolání do 15 dnů, kterou hodlám 3.9.2018 využít. Jak dál postupovat, jaké jsou možnosti v případě, když chystané podané odvolání krajský soud odmítne? Děkuji za odpověď. Adam.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že na soud jste se obrátil s návrhem na opravu písařské chyby dle § 164 Občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení je předseda senátu (soudce) povinen opravit v rozsudku (tedy v jakékoli jeho části) kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.
Pakliže soud Vašemu návrhu nevyhověl, vydal o tom usnesení, proti němuž je možné se odvolat (jak vyplývá z § 202/1 písm. i) Občanského soudního řádu).
Pokud byste neuspěl ani u odvolacího soudu, přichází do úvahy podání mimořádného opravného prostředku, tedy dovolání (které projednává Nejvyšší soud ČR). To však bude přípustné pouze za splnění podmínek dle § 237 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Ze znění dotazu usuzuji, že předmětný rozsudek obsahuje tuto jedinou písařskou chybu, tzn. že výrok rozsudku (umístěný v úvodní části rozsudku, číslovaný římskými číslicemi, v němž je žalovanému stanovena povinnost uhradit Vám dlužné nájemné, nahradit náklady soudního řízení apod.) je v pořádku.
Je-li výrok rozsudku v pořádku, doporučuji Vám podání případného dovolání zvážit, neboť přítomnost Vámi popsané písařské chyby nebude mít na vykonatelnost předmětného rozsudku žádný vliv (tzn. že rozsudek s touto písařskou chybou bude moci být exekučně vymáhán). Trvání na de facto kosmetické opravě odůvodnění rozsudku by pak Vaše právní postavení nijak neposílilo (znamenalo by spíše pouze ztrátu času). Je navíc nutné si uvědomit, že dovolatel musí být v řízení před Nejvyšším soudem ČR zastoupen advokátem (§ 241 Občanského soudního řádu), na Vaší straně by tak vznikly další náklady.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Chyba v rozsudku soudu - kdy je možné podat dovolání k nejvyššímu soudu kvůli opravě rozsudku?
___

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
Reklamace řazení ojetého automobilu - vadné synchrony, reklamace do 6 měsíců od koupi vozilad

Dne 31.7.2018 jsem zakoupil ojetý osobní automobil od podnikatele - fyzická osoba, který prodává dovozová auta. Po necelém měsíci mě začalo zlobit řazení. Po konzultaci s automechaniky mě bylo řečeno, že se jedná o vadné synchrony. Mělo by se tedy jednat o skrytou vadu.
V kupní smlouvě je uvedeno:
"Kupující byl obeznámen s technickým stavem ojetého vozu, se všemi případnými vadami a závady, které se projeví po uskutečnění prodeje prodávající neručí. Kupující tímto souhlasí s prodávajícím, že stav osobního automobilu odpovídá celkovému stáří a bere na vědomí počet ujetých kilometrů. Prodávající automobil předvedl a provedl zkušební jízdu s kupujícím. L (přesné znění)
Mám nárok na 6 měsíční reklamaci? Děkuji s pozdravem, Adolf.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2161 občanského zákoníku platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

Dále platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Nicméně u použitých věcí, tj. také u automobilu je třeba posoudit, zda odpovědnost prodávajícího není vyloučena. Odpovědnost prodávajícího totiž není možné aplikovat, pokud se dle ust. § 2167 občanského zákoníku jedná u použité věci o vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím.
Pokud se tedy jedná o vadu odpovídající stáří a míře opotřebení vozidla, pak by Váš nárok na reklamaci nebyl oprávněný. Toto by však měl posoudit zejm. znalec. V každém případě doporučuji reklamaci u prodejce uplatnit.
Zákonnou odpovědnost prodávající nemůže v tomto případě vyloučit smluvním ujednáním, lze "zákonnou záruku" nanejvýš zkrátit na jeden rok, neboť obecně platí, že kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zamítnutí reklamace vady ojetého vozidla, která se projevila do 6 měsíců od koupi - obstojí formule "prodávající neručí za vady" v kupní smlouvě?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jak se zbavit bezdomovce v rodině (dlužník zdravotního pojištění)

Mám dotaz ohledně jedné osoby, se kterou žije můj strejda. Spoustu let žila jako bezdomovec a strejda se jí ujal. Bohužel už spoustu let neplatí zdravotní pojištění. Trvalé bydliště má vedené na úřadě, ale nikdo neví kde. Jestli vůbec je někde vedena. Nepracuje a nepobírá žádné peníze a peníze bere od mého strejdy. Dá se to nějak řešit? Udat ji na pojišťovně, ale bohužel nevíme na jaké, protože nevíme, kterou měla. Chceme se té hrozné ženské "zbavit". Je to člověk co snad neexistuje papírově, ale nás otravuje. Děkuji, Božena.

ODPOVĚĎ:
Řešit by to asi musel především strýc. Pokud jde o jakékoliv dluhy, tak zdravotní pojišťovna si své dlužníky dobře hlídá, pokud by dlužila, jistě by už byla v exekuci.
Je to bohužel svobodná volba strýce, dokud je plně svéprávný, může i své peníze této ženě dávat, uzná-li to za vhodné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba žijící u osoby blízké (strýc) neplatí zdravotní pojitění a je zadlužená - kde ji udat, jak se jí zbavit?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Povinnost změnit název SVJ kvůli zákonu 89/2012 Sb. 3042

Sdružení společensví vlastníků bytů Novákova 368, registrovaný název od 12/1996. Děvět vlastníků bytů, devět spoluvlastníků domu a pozemku. Nyní jsme tlačeni ke změně názvu, změně stanov. Jsme povinni se podřídit k těmto změnám? (dikce zákona 89/2012 Sb.) nebo stačí doplnit stávající stanovy notářsky ověřeným dodatkem o nutné prvky stanov dle uvedeného zákona. Které prvky jsou ty nutné? Naše funkce, účel, pro které sdružení vzniklo se od roku 1996 nezměnily. Adrian.

ODPOVĚĎ:
Změnu názvu a stanov je nutné zapsat do obchodního rejstříku. Název společenství vlastníků musí obsahovat slova “společenství vlastníků” a dle občanského zákoníku jej bylo nutno změnit do konce roku 2015, stanovy pak bylo nutno přizpůsobit do konce roku 2016. Pro SVJ neexistuje žádná zákonná sankce, jak tuto povinnost vynutit, nicméně jistě není vhodné se změnami příliš otálet. Níže cituji přechodná ustanovení občanského zákoníku, která se na daný problém vztahují:
§ 3041
(1)   Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.
(2)   Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci.
(3)   Ustanovení odstavce 2 části věty druhé za středníkem se na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů nevztahuje.

§ 3042
Odporuje-li název právnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Není povinna tak učinit tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna stanov SVJ a zápis změn do obchodního rejstríku OR
Přejmenování SVJ aby odpovídalo zákonu 89/2012 Sb. § 3042
___

RODINA-ROZVOD
Kdo může podat zpětvzetí nárhu na rozvod manželství - navrhovatel nebo i odpopůrce? (není splněna 6měsíční lhůta společného nebydlení)

7/2018 po hádce manželka 8.7.2018 odešla bydlet k otci. Dne 18.7.2018 odeslala návrh na rozvod manželství v souladu s ustanovením § 755 č. 89/2012 Sb. Podepsal jsem souhlas tímto rozvodem. Následně jsem se dočetl, že je potřeba, aby manželé spolu nežili ve společné domácnosti déle jak 6 měsíců. Podepsal i majetkové vyrovnání a návrh na péči o syna. Syna manželka nechává v mé péči. Nastala změna a navštívili jsme poradnu, psychologa. Mám pocit, že by manželství mohlo dále fungovat. Požádal jsem manželku o zpětvzetí návrhu na soud, ale odpověděla, že to mám podat sám. Mohu se bránit proti tvrzení, že ve společné domácnosti nežijeme déle jak 6 měsíců, ale tato informace není pravdivá. Její tvrzení v návrhu bylo ponecháno v textu z důvodu obejití ustanovení § 755. Může být za toto manželka trestána (pokuta atd.). Do posledního dne, to je 8.7.20018 jsme vedli normální rodinný život a to po všech stránkách včetně sexu. Je možné zrušit jednání o rozvodu anebo posunout jednání? Nebo zpětvzetí musí podat pouze strana navrhující? Nebo to mohu učinit já? Můžete zaslat a jak postupovat.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o společný návrh na rozvod, můžete k soudu napsat, že s rozvodem nesouhlasíte, ovšem pokud se manželka nepřipojí, pak bude soud rozvod posuzovat jako tzv. sporný. Tam pak 6 měsíců společné domácnosti není třeba, ale soud zkoumá příčiny rozvratu manželství. Tj. v případě, že jste podávali společný návrh na rozvod, byste měli společně oba podat i zpětvzetí. Pokud podáte zpětvzetí pouze Vy, soud manželce Vaše zpětvzetí přepošle a bude ji žádat o vyjádření. Na základě tohoto vyjádření pak bude postupovat, jak uvádím výše - buď bude rozvod posuzovat jako sporný nebo řízení zastaví, pakliže bude manželka se zpětvzetím souhlasit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co když není splněna podmínka že manželé spolu nežijí 6 měsíců - může soud rozvést manželství?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Porušení smlouvy nakladatelstvím - neproplacení části odměny po korektuře

Mám dotaz ohledně klienta neplatiče. 06/2017 jsem dodala nakladatelství překlad knihy. Ve smlouvě stálo, že 1/2 odměny bude proplacena po odevzdání, 2. půlka po zasazení korektur. Marně jsem se celý rok snažila vyzjistit stav korektury, dostávalo se mi jen výmluv. Po mém častém urgování 01/2018 se začalo nakladatelství cukat a začalo zpochybňovat mou práci, s tím, že prý výše odměny souvisí s tím, kolik budou mít s korekturou práce. 07/2018 mi dokonce nechtějí zaplatit druhou polovinu honoráře vůbec.
Zdá se mi to jako porušení smlouvy. Celý rok se mě snažili obelstít a doufali, že na druhou část peněz zapomenu. Jak z nich peníze mohu dostat? Děkuji, Bronislava.

ODPOVĚĎ:
Zde byla sjednána splatnost v závislosti na provedení korektur. Pokud již byly provedeny, pak máte nárok na zaplacení bez ohledu na argumentaci nakladatelství ohledně náročnosti práce související s korekturami. Provedení korektur bude zejména prokázané, pokud byla kniha již vydána.
Doporučuji proto nakladatelství písemně doporučeným dopisem vyzvat k úhradě, kde uveďte datum nejméně 30 dní od odeslání výzvy s tím, že v opačném případě budete vymáhat svou pohledávku žalobou u věcně a místně příslušného soudu.
Pokud by však nedošlo k dobrovolnému uhrazení, pak bude nutné domáhat se zaplacení žalobou u soudu. V takovém případě doporučuji využít pomoci z řad advokátů, jejichž seznam naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání odměny autora po nakladatelství - nakladatelství slíbilo vyplacení druhé poloviny odměny po korektuře a nesplnilo to
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Konkurenční doložka pro jednatele, společníka s. r. o. - platnost po vystoupení ze s. r. o

Jednatel a zároveň společník - předmětem podnikání dle společenské smlouvy je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, konkrétně doložka:
"Bez výslovného písemného souhlasu všech společníků jednatel ani společník společnosti nesmí:
a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného;
b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern;
c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.
Mohu v případě vystoupení z firmy podnikat v téže oboru na Slovensku, když tam aktuálně tato firma působí? Mohu se stát řadovým zaměstnancem firmy se stejným předmětem podnikání? Jaká mi hrozí sankce za nedodržení konkurenční doložky? Jde reálně vyčíslit případný ušlý zisk? Jak dlouho doložka po vystoupení platí? Děkuji, Brigita.

ODPOVĚĎ:
Pokud přestanete být jednatelem a společníkem společnosti s ručením omezeným, pak se na Vás již konkurenční doložka vztahovat nebude, neboť žádné podrobnější podmínky samotná doložka nestanoví.
Jiná situace by však mohla nastat, pokud konkurenční doložku máte obsaženou ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, která by mohla stanovit také zákaz konkurence po ukončení funkce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystoupení jednatele a společníka ze s. r. o. a
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Jak vystěhovat přítelkyni, přítele osoby s věcným břemenem, služebností

Jsem nejmladší ze 3 sourozenců a dostal jsem darem od táty rodinný dům. Z rodinného domu musím vyplatit dvě sestry a tátovi jsem zřídil věcné břemeno neboli služebnost dožití, doživotního užívání nemovitosti. Kvůli vodě ve zdech jsme rekonstruovali kuchyň, koupelnu a pak jsme zřídili technickou místnost a tepelné čerpadlo. Táta není rozvedený a bydlí s námi. Máma bydlí se švagrovým otcem. Máma odešla z důvodů tátovy opakované nevěry a vysoké agrese se sklony k násilí. Táta si přivedl přítelkyni k nám do domu, aniž by mi vůbec řekl o koho jde. Ze začátku u nás byla jen od čtvrtka do neděle. Ale teď je v pracovní neschopnosti a bydlí u nás již přes měsíc. Pomlouvá nás u táty, který je teď neustále na nás naštvaný. Tátova přítelkyně svou jednoduchostí si ani neuvědomuje že nám ničí spotřebiče a jiné vybavení. Neumí je obsluhovat a chová se k tomu, jak kdyby to bylo její. Připojuje se mi na internet sprchuje se několikrát denně, parkuje mi na dvorku a spotřebovává elektriku. Táta jí v tom plně podporuje. A já bych se vás chtěl zeptat, jestli neznáte řešení. Smím po ní chtít nájem? Jak se jí zbavit? Nebo co vůbec můžu si dovolit?

ODPOVĚĎ:
Přítelkyně Vašeho otce nemá k domu žádné užívací právo, proto od ní můžete požadovat nájem. Doporučuji Vám tedy ihned přítelkyni otce předložit k podpisu nájemní smlouvu. Pokud by ji odmítala podepsat, můžete se domáhat jejího soudního vystěhování. Musel byste však prokázat, že v domě skutečně bydlí a nejedná se jen o návštěvu (nejlépe tedy výpovědmi svědků).
Rovně můžete po otci požadovat přiměřenou úhradu nákladů na zachování a opravy nemovitosti, pokud již toto nebylo stanoveno v darovací smlouvě. Tzv. oprávněná osoba z věcného břemene (tedy Váš otec) je povinna hradit i náklady související s užíváním domu – energie, odvoz odpadků, apod.
Pokud se otec odmítá na hrazení těchto nákladů podílet, doporučuji Vám obrátit se na soud a požadovat z důvodu změny poměrů změnu věcného břemene pokud jde o jeho rozsah – stanovení plateb za energie a příspěvku na opravy domu, dále např. určení přesných místností, které je Váš otec oprávněn užívat. Můžete také požadovat rovnou zrušení věcného břemene.
K sepsání žaloby však doporučuji vyhledat pomoc advokáta, který se specializuje na věcná práva - www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba s věcným břemenem si nastěhovala k sobě další osobu - nárok majitele na nájem, nájemné a náhradu za opotřebení spotřebičů a zvýšenou spotřebu energií v domě
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Obtěžování kokrháním kohoutů od sousedů - jak se bránit?

Náš pozemek lemuje pozemek paní, která za našim plotem chová a odchovává ve velkém slepice a kohouty. Od roku 2016 vedeme obrovský konflikt, protože její 4 kohouti se přeřvávají a kokrhají od 4 od rána do 8 do večera v pravidelných 30 min intervalech několik minut. Kurníky jsou přímo za našim plotem na jižní straně pozemku, kde máme nejen terasu, ale směřovány ty nejvíc užívané pokoje - jídelnu, obývák, ložnici i pracovnu, vše 10 metrů od plotu s jejím výběhem! Ustavičné kokrhání je nesnesitelné.
Podnikáme a pracujeme z domova, většinu práce řešíme po tel, co je v tuhle chvíli doma nemožné. Kohouti jsou slyšet i přes zavřená okna. Celé léto si nemůžeme otevřít v domě okna, protože bychom se v noci nevyspali a přes den není slyšet ani televize. Od slepic se šíří zápach, po zahradě nám běhají potkani. Náš pes tahá od jejich plotu zbytky plesnivého jídla. Slepice občas vidíme na našem pozemku. Domluva není možná, paní ani neotevře. Omezuje nás v užívaní vlastního domu a zahrady, na které nemůžeme postavit ani bazén či altán poblíž kohoutů! Co s tím?

ODPOVĚĎ:
Jedná se o klasický sousedský spor a bohužel cesta bývá v těchto případech velmi zdlouhavá. Napřed byste se měli na paní obrátit s výzvou, aby napravila závadný stav - nejlépe doporučeným dopisem, abyste měli pro soud důkaz, že jste se snažili věc řešit svépomocí. Asi se nedá čekat, že paní stav napraví, pak bych ještě doporučila obrátit se na obecní úřad s žádostí o nápravu. Jedná se v podstatě o formální kroky, neboť ani obecní úřad Vám asi nepomůže a odkáže Vás na soud. Poté, co ani tento postup nebude úspěšný, obraťte se na soud se sousedskou žalobou, požadujte, aby soud uložil paní povinnost Vás neobtěžovat a zamezit tomu, abyste byli tímto způsobem omezováni. Je třeba žalobu detailně důkazně podložit, tedy mít fotografie, svědky, pokud možno i zprávu hygieny o zápachu, případně i hlukovou studii. To vše soudu doložte, je třeba, abyste prokázali intenzitu obtěžování. Doporučuji nechat se zastoupit advokátem, sousedská žaloba je náročná, je třeba správně formulovat petit (seznam advokátů najdete na www.advokatikomora.cz). Pokud budete ve sporu úspěšní, všechny náklady na soudní řízení bude hradit protistrana.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hluk od kohoutů souseda, sousedky - jak se bránit hluku
___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Jak se bránit stalkingu souseda, sousedky - obtěžování SMS a volání, telefonování ze svého i cizího anonymního čísla

Od srpna do října 2017 jsem byla obtěžována výhružnými zprávami své sousedky, která měla v pěstounské péči svěřeny dvě dívky. Sousedka o mě roznášela pomluvy, že jsem na ní údajně poslala anonymní dopis na Krajský úřad na odbor sociální ochrany dětí OSPOD za její špatné chování vůči dětem. Žádný dopis jsem na ni neposílala a ona mě stále obtěžovala a vyhrožovala formou SMS zpráv, které byly velmi hanlivého a ponižujícího typu a neustále telefonovala. Její chování se stupňovalo, že se skrývala za anonymním číslem. Ani nevím, kde získala mé telefonní číslo, když jsem jí ho nedávala.
Chtěla bych se zeptat, jak se mám proti tomuto chování bránit? Děkuji Cecílie

ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik. Můžete se obrátit na policii ČR (kteroukoliv pobočku) a podat na ni trestní oznámení. Policie pak prošetří, zda se dopustila trestného činu, případně přestupku.
Dále se můžete bránit i před civilním soudem, kdy můžete žádat, aby se zdržela tohoto závadného chování a případně Vám i odčinila vzniklou újmu, a to v penězích. V takovém případě musíte podat žalobu k soudu proti této osobě. Vzhledem k tomu, že tato problematika je poměrně složitá, pokud byste se rozhodla jít touto cestou, doporučuji se se všemi podklady co máte obrátit na advokáta – kontakt zde: www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stalking od souseda, sousedky - trestní oznámení, žaloba na obtěžování k soudu (SMS, telefonáty)
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Vyřízení českých pasů dětem na ambasádě - jaký bude trvalý pobyt dítěte, dětí v pase? (poplatek za komunální odpad)

Od roku 1995 žiji v s manželem, který je občan Spojených států amerických, tedy USA. Máme 3 děti a 2009 jsem jim vyřizovala české pasy na ambasádě v Londýně. Mám pocit, že se přitom stalo, že jim dali trvalý pobyt v Brně, i přesto že jsme tam nikdy jako rodina nebydleli a já už taky ne.
Na ambasádě jsem jim to říkala a paní mi řekla, že mám do formuláře napsat poslední adresu, kde jsem bydlela. Trvalý pobyt jsem zrušila a moje sestra v ten stejný den zjistila, že mám v Brně poplatek za komunální odpad.
Vůbec jsem o tom nevěděla ani že něco takového existuje. Jak se mohu odvolat? Za komunální odpad platíme v USA a platili jsem za to i v Anglii, kde jsme tam žili od 9/2008 do 8/2014. Děkuji moc, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Poplatky za svoz komunálního odpadu platí mj. osoba, která má v daném městě trvalý pobyt. Pro samotné stanovení poplatku tak není rozhodné, zda se tato osoba skutečně v městě vyskytuje či nikoliv. Úhrada místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem je neekvivalentní platbou, neboť za ni není poskytována žádná přímá protihodnota. Jde o paušální poplatek za provoz celého systému, nikoli o poplatek za odvoz určitého množství vyprodukovaného odpadu.
Nicméně v Brně jsou od poplatku osvobozeny mj. osoby, které mají místo trvalého pobytu na úředních adresách (Husova 3, Husova 5 a Dominikánská 2, od 1.1.2011 i na adrese Hněvkovského 65). Pokud by bylo možné provést přehlášení Vašeho trvalého pobytu zde, budete od placení poplatků osvobozeni.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaké bude mít dítě trvalý pobyt při vyřízení pasu na ambasádě v zahraničí?
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Nízké výživné - je možné požádat otce dítěte o příspěvek na příměstský tábor o prázdninách nebo jiné aktivity dítěte?

Mohla bych se zeptat, zda mám nárok na zvýšení alimentů, na školou povinné dítě? Můj čistý měsíční příjem v práci je cca 30.000 Kč, z toho platím hypotéku, úvěr na auto, bydlení + poplatky, životní pojištění, penzijní pojištění a samozřejmě veškeré potřeby své a dětí. Otec dětí je velmi dobře postavený a finančně nadstandardně ohodnocený (myslím, že čistý měs. příjem bude 40.000 - 45.000 Kč). Měsíční výživné na 2 dětí (7 a 6 let) je 8.000 Kč. Nástupem syna do školy se jeho finanční nároky změnily, umožňuji jim navštěvovat kroužky, školu v přírodě, lyžáky a bohužel přes prázdniny nemám hlídání, tak jsem tento rok platila synovi příměstské tábory v ceně skoro 10.000 Kč a dceři 2.000 Kč.
Otec dětí je velmi konfliktní člověk, který nemá ponětí o reálných nákladech na potřeby dětí. Je možnost dostat aspoň o 1.000 Kč vice, abych je mohla podpořit v jejich koníčcích a umožnit jim rozvíjet se. Bohužel sama sebe a své potřeby jsem postavila na poslední místo, což asi není dobře, ale děsí mne představa, že bych musela na nemocenskou nebo na paragraf a nebyla bych schopna splácet hypotéku či úvěr na auto nebo nájem. Děkuji. Dana

ODPOVĚĎ:
Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (syna), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dítěte). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry Vás i synova otce.
Podle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů nebo k nárůstu výdajů na výchovu a výživu dítěte. Nástup syna do školy nepochybně je situací, která je spojená s nárůstem nákladů na jeho výchovu a výživu.
Pokud výživné, které v současné době od synova otce dostáváte, nepovažujete za adekvátní, můžete se obrátit na okresní soud v místě bydliště dítěte se žádostí o zvýšení výživného. Zda budete se svou žádostí úspěšná však nedokáži pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu posoudit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Okolnosti ovlivňující výši výživného, alimentů na dítě, děti, potomky
___

RODINA-OTCOVSTVÍ
Dodatečné zapsání biologického otce na přání dospělého dítěte, potomka - mrtvý, zemřelý, zesnulý biologický otec

Jsem plnoletá studentka a chtěla bych si nechat dodatečně zapsat do rodného listu otce, který bohužel nedávno zemřel. Má matka po něm soudně přiznání otcovství nevymáhala a on nechtěl být v rodném listu uveden. Já bych ho tam ale už kvůli nároku na sirotčí důchod chtěla zapsat. Co pro to mám udělat, respektive jak na úřadě otcovství prokázat? Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Jestliže otcovství Vašeho domnělého otce není určeno, bude zapotřebí podat k okresnímu soudu návrh (žalobu) na určení otcovství. Vzhledem k tomu, že určení otcovství vůči zemřelému otci je složitější, doporučuji obrátit se se žádostí o sepsání návrhu (žaloby) například na některou z občanských poraden, které nabízí bezplatné právní poradenství. Podle § 783 odst. 3 občanského zákoníku platí, že: Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud.
Určení otcovství, kdy domnělý otec už nežije, je vyhrazeno soudu, protože k posmrtnému testu otcovství je zapotřebí získat vzorky dalších členů rodiny, kteří nejsou vždy ochotní se k testu dostavit. Dokazování v řízení bude složitější, než kdyby Váš domnělý otec žil, ale dnes (05.10.2018) lze otcovství zemřelého prokázat právě analýzou DNA jeho příbuzných. Pokud bude otcovství prokázáno, budete mít nárok na sirotčí důchod za předpokladu, že Váš otec byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zapsání zemřelého, zesnulého biologického otce do rodného listu dospělého potomka, dítěte - postup, návod
Je možné zapsat zemřelého biologického otce dítěte do rodného listu kvůli nároku na sirotčí důchod?
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Trestní oznámení pro šíření pomluvy bývalým manželem, přítelem, partnerem

Exmanžel o mně šíří pomluvu o porušování dohod a smluv (problematika péče o jím vlastněného psa, do které mne nutil, byť jsem se z jeho nesmyslné smlouvy vyvázala až dokonce s pomocí právníka), dokonce tohle vykládá své rodině a dětem, které mi to pak sdělují a jsou zmatené, jelikož nevidí do hloubky problému. Dost mi to komplikuje komunikaci s dětmi a vysvětlování, že pravda je někde jinde a že jejich otec má zkreslený pohled. Trvá to již nějakou dobu a nehodlám to tolerovat. Je možné v krajním případě na něj podat trestní oznámení pro šíření pomluv, aby již nemohl šířit nepravdivé věci o mé osobě a tím ji znevažovat hlavně z pohledu dětí? Neřešila bych to, kdyby si péči o psa, který není můj a nemám na něj nárok, nespojoval i s péčí o děti a nevyvolával díky tomu neustálé konflikty, kdy tomu bohužel bývají přítomny děti. Veškeré soudní nařízení a dohody ohledně styku s otcem dodržuji i nad rámec těchto nařízení, mám bezkonfliktní přístup k otci hlavně kvůli dětem. Díky za odpověď. Hezký den.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji nejprve exmanžela kontaktovat osobně nebo písemně, vysvětlit mu, že svým jednáním narušuje Váš vztah a komunikaci s dětmi a požádat ho, aby tohoto jednání zanechal. Pokud dohoda s exmanželem nebude možná a nedojde k žádné nápravě jeho jednání, bylo by v krajním případě možné uvažovat o podání trestního oznámení pro trestný čin pomluvy. Paragraf 184 odst. 1 trestního zákoníku totiž říká, že: Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Pouze na základě informací, které ve svém dotazu uvádíte, však nedokáži posoudit, zda informace, které o Vás exmanžel šíří, jsou způsobilé značnou měrou ohrozit Vaši vážnost u spoluobčanů, v zaměstnání, narušit Vaše rodinné vztahy apod. Pouze na základě těchto informací Vám tedy nemohu sdělit, zda jednání Vašeho exmanžela naplňuje znaky trestného činu pomluvy či nikoliv.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pomluva ohrožující vážnost u spoluobčanů a způsobující rozvrat vztahu v rodině - obrana, jak se bránit?
___

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
Žaloba na bezdůvodné obohacení dědice - darování za života rodiče

Obracím se na vás s dotazem, zda je šance uspět žalobou na bezdůvodné obohacení jednoho z dědiců. Bratr mé matky dostal od své matky veškerý majetek, to jak nemovitosti, tak i finanční hotovost. Hodnota majetku cca 3.000.000 Kč. Vše bylo uděláno v rámci darovací smlouvy. Má matka zemřela před 2 roky (2016) a má babička cca 14 dní (30.7.2018). Co se týče dědictví, tak vlastně nic už nemá vše dala našemu strejdovi. Já a můj brácha máme šanci našeho strejdu zažalovat, za bezdůvodné obohacení jednoho z dědiců. Podle nás, naše babička stranila pouze svému synovi a dceru ale i své vnoučata vlastně “vydědila”. Babička to na svého syna převedla vše před jedenácti lety. Babička konec svého života strávila v domově důchodců, pobyt jí tam hradil náš strejda. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru šance na úspěch není žádná. Zůstavitel se může již za života svobodně rozhodnout, co se svým majetkem udělá, a pokud jej za života někomu daruje, není proti tomu žádná obrana.
Ostatní dědicové pouze mohou žádat v rámci tzv. započtení na dědický podíl z dědictví o to více, tj. mohou žádat započtení toho, co již bylo jednomu dědici darováno za života, na jejich podíl - DETAILY ZDE: http://bit.ly/1PwZr9X
Pokud ale do dědictví nic nezůstalo, není na co započítávat a ostatní dědicové zůstanou bez dědictví. Je to svobodné rozhodnutí zůstavitele. Samozřejmě potomci jsou tzv. neopomenutelní dědicové a v rámci dědictví musí dědit, ovšem toto se nevztahuje na darování za života.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování majetku rodiči za života - co zdědí ostatní potomci když nezbyl žádný majetek; nárok na vydání bezdůvodného obohacení
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Nárok na otcovskou dovolenou - vliv rozhodného období

Manžel čerpal otcovskou dovolenou od 23.3.2018 do 29.3.2018. Příjem ze zaměstnání za březen 2018 byl tedy ponížen o tento týden. 18.4.2018 mu byla od ČSSZ vyplacena otcovská dovolená. Zjistili jsme, že pro výpočet přídavků byl příjem za březen 2018 zaúčtován do 1. čtvrtletí, kdežto výplata otcovské do 2. čtvrtletí - počítá se den výplaty. Tímto nám vzrostly příjmy za 2. čtvrtletí a na přídavky na děti tedy nedosáhneme. Pokud by manžel čerpal otcovskou dovolenou v průběhu rozhodného období, tedy v dubnu, tento problém by nenastal. Lze se odvolat? Děkuji, Danuše.

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, pro nárok na dávky je rozhodující, k jakému datu byl daný příjem vyplacen. Pokud Váš manžel čerpal otcovskou dovolenou na konci března, je v pořádku, že mu dávka byla vyplacena v dubnu. Česká správa sociálního zabezpečení má na výplatu otcovské lhůtu jeden měsíc ode dne, kdy obdrží kompletní doklady potřebné k výplatě dávky. Pokud by Váš manžel nastoupil na otcovskou dovolenou v dubnu, byla by mu otcovská vyplacena během května (nejpozději v červnu), tedy ve stejném rozhodném období – druhé čtvrtletí roku 2018. Z Vašeho dotazu tedy není jasné, v čem konkrétně spatřujete rozdíl – otcovská by v obou případech byla vyplacena ve stejném rozhodném období (2. čtvrtletí) a ovlivnila by tedy nárok na přídavky na děti stejným způsobem.
Jediný rozpor spatřuji v tom, že uvádíte, že příjem za březen byl na rozdíl od otcovské započítán do příjmů za první čtvrtletí roku 2018. Předpokládám, že šlo o příjem ze zaměstnání, který bývá vyplácen vždy v následujícím měsíci – v tomto případě v dubnu 2018. Pokud tomu tak bylo, pak měl být i tento příjem započítán do příjmů za druhé čtvrtletí roku 2018. V tomto spatřuji jediný důvod pro případné odvolání. Pokud jste ale již obdrželi rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přídavky a lhůta pro odvolání už uplynula, což je pravděpodobné, můžete si zkusit o přídavky požádat znovu s odůvodněním, že byl příjem za březen započítán do nesprávného období.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv čtvrtletního příjmu na proplacení rodičovské otcovské dovolené

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Převedení na jinou pracovní pozici bez dodatku k pracovní smlouvě - je to správný postup zaměstnavatele?

Chtěla bych se zeptat, zda zaměstnavatel postupuje správně? Převedl mě na jinou pozici, ale odmítá mi dát dodatek k pracovní smlouvě. Pracovala jsem na HPP 4 hodiny denně jako uklizečka, nyní pracuji jako fakturantka - ekonomka taktéž 4 hod. denně. Pobírám ČID. Při mém dotazu mi zaměstnavatel sdělil, že není důvod mi dávat dodatek, neboť platově je to naprosto stejné a měl by problém na Úřadě práce, protože na mé zaměstnávání dostává dotace od státu. Nejsem jediná, koho převedl na jinou pozici a ani ti ostatní nedostali dodatky k pracovní smlouvě, dělají něco jiného a za stejné peníze, což se nám nelíbí. Firma zaměstnává hlavně invalidy kvůli dotacím. Všude se platy zvyšují, jen nám se už třetí rok nepřidává, pokud se zvedne minimální mzda, sníží se odměny. Prý máme být rádi, když pracujeme jen na poloviční úvazky. Nevíme, jestli máme právo se nějakým způsobem bránit. Prosím, poraďte mi, co dělat a jestli firma nepostupuje proti zákonu.
Děkuji, Beáta.

ODPOVĚĎ:
Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy. Zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce, čemuž zároveň odpovídá (jeho) právo (resp. zaměstnavatelova povinnost), aby mu zaměstnavatel přiděloval pouze práci, která byla sjednána a odpovídá sjednanému druhu práce.
Převedení zaměstnance na jiný druh práce je jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, kterým se mění obsah pracovního poměru. V jiných, než zákoníkem práce stanovených případech, zaměstnance nelze převést na jinou práci bez jeho souhlasu a takové převedení by bylo neplatné. Důvody převedení jsou uvedeny v § 41 odst. 1 zákoníku práce. Toto ustanovení v odst. 7 také říká, že zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání.
Zaměstnavatel by proto měl v každém případě s Vámi převedení projednat a v situaci, kdy se "nevejde" do některého ze zákoných důvodů, uzavřít dodatek ke smlouvě, v případě, kdy se "vejde" do zákonných ustanovení, vydat písemné potvrzení.
Pokud máte důvod domnívat se, že zaměstnavatel nejedná v souladu s právními předpisy, je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy může zaměstnanec odmítnout převedení na jiný druh práce?
Odmítnutí jiné práce než jaká je pracovní smlouvě zaměstnancem - je to porušení pracovní kázně, pracovních povinností?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Do kdy musí spoluvlastník využít předkupní právo než spolumajitel svůj podíl prodá?

Mám vlastnické právo na nemovitost (rodinný dům). Můj podíl činí 1/4. Moje sestra má vlastnické právo na zbývající 3/4 nemovitosti. Sestra v tomto rodinném domě bydlí, já ne. Rozhodl jsem se, že svůj podíl prodám. Prosím o sdělení, jakým způsobem při prodeji mám postupovat. Se sestrou se nedomluvím. A z jaké ceny se 1 mého podílu bude počítat? Děkuji za odpověď. S pozdravem Vlastimil

ODPOVĚĎ:
Musíte využít předkupní právo, tj. jste povinen nejprve zaslat nabídku ke koupi podílu s určením ceny. Ta by se měla odvíjet od tržní ceny nemovitosti.
Pokud sestra předkupní právo nevyužije, tj. do tří měsíců od učinění nabídky Vám neuhradí kupní cenu, můžete podíl prodat jakékoliv třetí osobě.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení spoluvlastnictví mezi sourozenci a předkupní právo sourozence (většinového spoluvlastníka)
Lhůta na využití předkupního práva spoluvlastníkem, spolumajitelem při prodeji podílu bytu, domu, nemovitosti
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Změna výrokových částí krajským soudem bez zrušení výroků okresního soudu - je to správný postup soudu?

Okresním soudem mně byl upraven styk s mou dcerou, kterou má ve výchově má bývalá družka. Jde o to, že nalézací Okresní soud styk upravil a následný odvolací tj. Krajský soud některé výrokové části následně změnil. A s výkladem rozsudku KS mám trochu problém. A to v tom, že KS říká, že některé výrokové části mění, aniž by výroky OS s tím související zrušil. Přitom se jedná o věci sice související, ale rozdílné. Ve zkratce jde o to, že OS mě určil styk s mou dcerou mj. takto: otec je oprávněn stýkat každý sudý týden v roce, a to vždy od soboty od 10:00 hodin do neděle do 18:00 hodin za asistence a v přítomnosti paní E. P. (jsem prý psychicky nemocný, tak proto za přítomnosti mé matky). Proti tomu jsme se odvolali s tím, že kdybych já z jakéhokoliv důvodu nemohl, tak by ani má matka logicky nemohla mít mou dceru na víkend.
Následně KS tento výrok tedy změnil takto: babička je oprávněna stýkat se s nezletilou Kateřinou v každém sudém týdnu kalendářního roku od soboty od 10.00 hod. do neděle do 18.00 hod.
(u obou zmíněných výroků OS-KS je taktéž stanoveno, že já resp. babička-má matka dceru od matky převezme a následně jí vrátí do jejího bydliště).
KS tedy věc upravil, ale již neřekl, že já pro dceru dojet nemohu a mít jí za asistence mé matky, jak původně stanovil OS, což ohledně styku vychází prakticky zcela stejně jako by jí měla dle KS má matka, akorát, že je tam rozdíl, kdo dceru převezme a následně vrátí.
Podstatu vidím v tom, že OS říká, že jsem oprávněn, jako stejně říká KS o mé matce, že je také oprávněna. Když tedy má matka toto své právo nevyužije, proč bych ho nemohl využít já, jak stanovil OS? KS to zjevně myslel tak, že právo na dceru o víkendu plně přesunul na mou matku a když ona nebude moci, tak já mám smůlu. Což bych měl ostatně i u rozhodnutí OS.
Proč to vlastně popisuji? Jde o to, že mé matce je 79 let, byť je ještě čilá, tak jí někdy zatěžuje pro dceru přes město dojet a pak jí zase vracet. Což bych mohl zastoupit já, ale moje ex-družka právě ze schválnosti tvrdí, že pro ní musí dojet dle rozsudku KS má matka. Přitom já si dceru takto dle dalšího rozhodnutí soudu sám vyzvedávám a vracím každou středu. Tudíž nějaká bezpečnostní obava zde nemůže být.
Že výrok KS není pro laika zcela pochopitelný nasvědčuje například i to, že OS původně rozhodl, že si s mou dcerou můžu telefonovat 2x týdně. V této konkrétní výrokové části byly ještě dále upraveny další okolnosti styku. Krajský soud následně tyto okolnosti změnil a co se týče zmíněného telefonování, tak jej už vůbec ani ve svém rozhodnutí nezmínil. Má ex. družka mě nyní taktéž tvrdí, že na telefonování s dcerou nemám nárok, protože to není uvedeno v rozsudku KS. Přitom KS určitě neměl v úmyslu mě odebrat právo na telefonování si s dcerou. Z jeho logiky postupu ve věci, bych to právo, ale asi skutečně však neměl mít.
Mám za to, že měl KS celé výroky OS zrušit a nahradit svými, protože se jeho rozhodnutí dá vykládat různými způsoby. KS sice výrokem říká, že mění - nově upravuje styk mé matky s mou dcerou, aniž by však řekl, že má úprava od OS již neplatí a, že jí tedy ruší. Právě to chybějící slovíčko ruší pokládám za podstatné. Přitom úprava styku mé osoby a mé matky jsou dvě rozdílné věci, byť jsou ve vzájemné souvislosti. Dle mého názoru je rozhodnutí KS vágní a dá se rozdílně vykládat. Takže bych se Vás chtěl zeptat na Váš názor, který mě snad pomůže ujasnit si způsob komunikace s mou bývalou družkou.
Z rozsudku OS
II. Otec nezletilé Kateřiny Procházkové narozené 15.10.2008 Daniel Procházka, narozen 25.03.1969 je oprávněn stýkat se s nezletilou Kateřinou v období každého školního roku vždy každou středu od 15:00 hodin do 18:00 hodin, s výjimkou období jarních prázdnin a s výjimkou období vánočních prázdnin, a dále v každém kalendářním roce dne 25.12. od 10:00 hodin do 18:00 hodin. V době letních prázdnin je otec oprávněn stýkat se s nezletilou Kateřinou vždy 14.7. od 10:00 hodin do 18:00 hodin a dne 14.8. od 10:00 hodin do 18:00 hodin každého roku.
Otec je dále oprávněn se s nezletilou Kateřinou stýkat nepřímým, neosobním kontaktem prostřednictvím hlasové komunikace, tj. prostřednictvím telefonního spojení, a to každé úterý a čtvrtek v kalendářním roce od 19:00 hodin do 19:30 hodin.
Otec převezme nezletilou Kateřinu k realizaci styku vždy v určenou hodinu v bydlišti matky, kam ji v určenou hodinu po ukončení realizace styku matce vždy předá.
Matka je povinna nezletilou Kateřinu ke styku s otcem vždy řádně připravit, nezletilou otci k realizaci styku předat, dále je matka povinna umožnit otci nepřímý kontakt s nezletilou Kateřinou prostřednictvím telefonického spojení a předat jí funkční telefonní přístroj k realizaci rozhovoru s otcem a otci sdělit telefonní číslo, na kterém bude nepřímý kontakt otce s dcerou pravidelně realizován.
III. Dále je otec oprávněn stýkat se s nezletilou Kateřinou v každém školním roce každý sudý týden v roce, a to vždy od soboty od 10:00 hodin do neděle do 18:00 hodin za asistence a v přítomnosti paní Erny Procházkové, narozené 08.06.1939 s výjimkou období jarních prázdnin, vánočních prázdnin a letních prázdnin.
Otec převezme nezletilou Kateřinu k realizaci styku vždy v určenou hodinu v bydlišti matky, kam ji v určenou hodinu po ukončení realizace styku matce vždy předá. Matka je povinna nezletilou Kateřinu ke styku s otcem vždy řádně připravit, nezletilou otci k realizaci styku předat a v určenou hodinu nezletilou od otce převzít.
Z rozsudku KS
Rozsudek okresního soudu se:
a) v napadeném výroku II. m ě n í tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou Kateřinou v každém týdnu kalendářního roku ve středu v době od 15.00 hod. do 18.00 hod. s výjimkou období jarních, letních a vánočních prázdnin. V době vánočních svátků v každém kalendářním roce dne 25. 12. v době od 10.00 hod. do 18.00 hod. V době letních prázdnin v každém kalendářním roce ve dnech 10. 7. a 10. 8. v době od 10.00 hod. do 18.00 hod. Otec si nezletilou vždy převezme a předá v místě bydliště matky;
b) v napadených výrocích III. a IV. m ě n í tak, že babička je oprávněna stýkat se s nezletilou Kateřinou v každém sudém týdnu kalendářního roku od soboty od 10.00 hod. do neděle do 18.00 hod. s výjimkou období jarních, letních a vánočních prázdnin. V době letních prázdnin v každém kalendářním roce od 1. 7. od 9.00 hod. do 9. 7. do 18.00 hod. a od 1. 8. od 9.00 hod. do 9. 8. do 18.00 hod. Babička si nezletilou vždy převezme a předá v místě bydliště matky;
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výběr z části odůvodnění KS:
Vzhledem k tomu, že byl samostatně upravován i styk nezletilé s babičkou, která je otcovou matkou, s otcem nezletilé mají vzájemně dobrý vztah, oba bydlí ve stejném městě a babičce nebylo určeno žádné omezení ve smyslu určení osob, které se styku s vnučkou smějí či nesmějí účastnit, považoval soud za nadbytečné rozhodovat o širším styku otce s nezletilou za přítomnosti další osoby.
Děkuji a s pozdravem Vojtěch

ODPOVĚĎ:
Po prostudování Vašeho dotazu a citací výroků okresního a krajského soudu jsem toho názoru, že skutečnost, že krajský soud změnil jen určitou část výroku okresního soudu neznamená, že by zbývající části výroku přestaly platit. Domnívám se tedy, že stejně jako je matka Vaší dcery stále povinna dceru ke styku s Vámi vždy řádně připravit, předat apod. , přestože to ve výroku krajského soudu rovněž není uvedeno, stejně tak i Vy máte stále právo s dcerou telefonovat v době, kterou určil okresní soud. Vzhledem k tomu, že krajský soud tuto část výroku nezměnil ani nezrušil, tato část výroku tedy stále platí.
Co se týče styku s dcerou o víkendech, domnívám se, že krajský soud svým výrokem vyšel vstříc Vaší námitce, že v případě Vaší absence by o styk s Vaší dcerou (svou vnučkou) byla připravena i Vaše matka. Proto styk upravil tak, že i Vaše matka má právo na styk s Vaší dcerou v době, kdy se s dcerou stýkáte i Vy. Má právo dceru od její matky převzít a zase ji matce předat. Stejné právo ale zůstalo zachováno i Vám rozsudkem okresního soudu. Pokud bz Vám dceřina matka přestala umožňovat telefonáty s dcerou a/nebo by trvala na tom, že o víkendu předá dceru Vaší matce, ale nikoli Vám, doporučuji o této situaci informovat pracovníky OSPOD v místě bydliště Vaší dcery a požádat je, aby s dceřinou matkou promluvili a zjednali nápravu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může soud umožnit telefonáty nepečujícího otce s dítětem soudním rozhodnutím?
___

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Přenechání družstevího bytu - je nutné ještě napsat závěť o přenechání práv k družstevnímu bytu?

Chci se zeptat, zda je potřeba ještě sepsat závěť k odkázání družstevního podílu k družstevnímu bytu. Babička na mně v roce 2007 přepsala členská práva k družstevnímu bytu. Chci se zeptat, zda je potřeba ještě sepsat dodatečně závěť k odkázání družstevního podílu k družstevnímu bytu? Má na byt právo ještě otec (syn) mé babičky? Jde o to, že má babička si přeje, aby po její smrti družstevní byt patřil vnučce (mi), která se o ni stará.
Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Pokud na Vás babička převedla členská práva k bytu, tak jste členem družstva již Vy a není třeba nic v závěti odkazovat. Babičce již členský podíl nenáleží, takže s ním nemůže nijak manipulovat a Váš otec z titulu dědění nemá na podíl právo, jelikož podíl není babičky, ale Váš, a to na základě převedení členských práv v roce 2007.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí se napsat závěť o zdědění družstevního bytu na obdarovaného, pokud budoucí zůstavitel převedl členská práva za života?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Ukončení smlouvy s vymahačskou firmou - fima nic nevymáhá, nevymohla, je pasivní, ani nekontaktovala dlužníka

Podepsala jsem smlouvu s vymahačskou firmou na 1 rok, kde je mnoho sankcí pro klienta a žádné povinnosti pro vymahačskou firmu. Rovněž firma nekoná, po měsíci dlužníka ani nekontaktovala. Chtěla jsem tedy smlouvu ukončit, nicméně vymahačská firma se odkazuje na smluvní pokutu ve výši smluvené provize. Cituji: "Příkazník (vymahačská firma) se touto smlouvou zavazuje jménem příkazce vymoci pohledávku a příkazce (klient) se zavazuje uhradit za to příkazníkovi provizi ve výši 20% z vymožené částky. " Při ústním jednání před podpisem smlouvy mi bylo řečeno, že se bude jednat o 20% ze skutečně vymožené částky, nikoliv částky vymáhané a nic se nebude platit předem. Smlouva je uzavřena dle § 2430-2444 Zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Cituji dle § 2443 "Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka". = Tzn. Odpovídá tomu částka cca 40 tis. Kč (=10% vymaháné částky, nejprve chtěli 20% a následně snížili na 10%). Je jejich požadavek dle specifikace provize a OZ oprávněný? Doplňuji: Firma disponuje online službou -náhled pro klienty o jejich činnosti, kde je pouze uveden dlužník a žádná další činnost a rovněž mi telefonicky bylo sděleno, že klienta ještě nenavštívili...
Pokud smlouvu nevypovím a firma nic nevymůže, mohou ode mne požadovat nějakou částku -např. odměnu ve výši nákladů, ačkoliv ve smlouvě je uvedena jen "provize ve výši 20% z vymožené částky"?
Děkuji, Běla

ODPOVĚĎ:
Z Vámi citovaného ustanovení "Příkazník se touto smlouvou zavazuje jménem příkazce vymoci pohledávku a příkazce (klient) se zavazuje uhradit za to příkazníkovi provizi ve výši 20% z vymožené částky. " vyplývá, že nárok na provizi je podmíněn vymoženou částkou.

Pokud jde o smluvní pokutu, pak pokud smlouvu ukončíte (výpovědí, odstoupením) v souladu se samotnou smlouvou či zákonem, pak smluvní pokuta nemůže být vůbec požadována, neboť smluvní pokutou nemůže být sankcionován oprávněný výkon práva (v tomto případě práva vypovědět smlouvu).

Požadavek na odměnu ve výši 40.00,- Kč za 1 měsíc, kdy nebyla žádná částka vymožena a v zásadě nebyla vykonána žádná činnost, považuji za nepřiměřený. Vzhledem k tomu, že nebyla vykonána žádná činnost, není ani část odměny přiměřená, tím spíše ne, že by měla představovat 50% odměny, pokud by došlo k úplnému vymožení. Je však třeba uvést, že v případě sporu by oprávněnost nároku společnosti posuzoval pouze soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Koho požádat o napojení na vodovod, vodovodní řád obce (rozvody vody v obci vlastní soukromá firma)

Jsem vlastníkem pozemku v obci Škvorec. Provozovatel vodovodní sítě (Vodos Kolín s. r. o.) požaduje abych dodal "souhlas vlastníka vodovodu k připojení". K pozemku je vyvedena vodovodní hadice z hlavního řádu. Tato hadice byla v minulosti zkolaudována jako vodovodní přípojka ačkoli nebyl osazen vodoměr.
Problém je v tom, že vlastník vodovodu je firma Endymion spol. s. r. o. , která pozemky v minulosti rozprodávala. Na mojí žádost (emailem, datovou schránkou) společnost nereaguje.
Je zde nejaká možnost jak souhlas získat? A je vůbec nutný pokud mám přípojku zkolaudovanou viz informace výše? Provozovatel ji požaduje. Děkuji, Vratislav

ODPOVĚĎ:
Pokud máte přípojku zkolaudovanou, pak nevidím důvod, proč byste měl dodávat souhlas vlastníka k připojení, předpokládám, že ten měl být součástí správního spisu, než bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Doporučovala bych tedy jít nahlédnout k vodoprávnímu úřadu do spisu, zda není souhlas součástí spisu. Pokud Vám vlastník nereaguje ani datovou schránkou, tak doporučuji zaslat provozovateli sítě na vědomí, co jste vlastníkovi posílal se sdělením, že nereaguje, ať si je kontaktují sami. Vy nemáte žádné další možnosti a s ohledem na kolaudační rozhodnutí dle mého názoru ani povinnost cokoliv dodávat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Koho požádat o připojení k vodovodu, vodovodnímu řádu pokud obecní vodovod vlastní firma?
___

RODINA-ROZVOD A SJM
Zrušení rozvodové dohody o vypořádání majetku těsně před rozvodem - může to rozvádějící se z manželů udělat?

Zahájili jsme rozvodové řízení, dohodli se na péči o děti (stání proběhlo) a sepsali dohodu o majetkovém vyrovnání (rozdělení nemovitostí, movitostí i finanční dar pro manželku, ověřené podpisy u právníka). Teď jsme po 3/4 roce dostali termín rozvodu a manželka mi řekla, že chce víc peněz, nebo u soudu řekne, že s dohodnou nesouhlasí. Co mám dělat?
Bude dohoda platná i v případě, že nás soud rozvede sporně? Budu moci poslat tuto dohodu na katastr spolu s rozsudkem a oni to zapíší? A až pak to může rozvedená manželka napadat?
Ptám se proto, že pokud by smlouva neplatila, tak kde je pak nějaká právní jistota, když se dva svéprávní lidé na něčem dohodnou, tak jsou tou smlouvou vázáni. A pokud ji nechce někdo plnit, tak by to mělo být zároveň žalovatelné... přece to není jen kus papíru... Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Pokud manželka dohodu podepsala svobodně, vážně, nikoliv pod nátlakem, je dohoda platná. Pokud by manželka u soudu trvala na tom, že s dohodou nesouhlasí, bude soud zkoumat, zda nebyla k podpisu nucena, žádný jiný argument manželce ke zneplatnění dohody nepomůže. Jednou dohodu jako svéprávný člověk podepsala a dohoda je tedy platná. Soud by mohl rozvod vést jako sporný pouze v případě, že by bylo skutečně prokázáno, že dohoda byla podepsána pod nátlakem. Což není u úředního podpisu ale téměř možné. Tj. i přes její nesouhlas soud manželství může formou nesporného rozvodu rozvést.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď, vypovězení rozvodové dohody těsně před rozvodem - může to jeden z manželů udělat?
___

RODINA-SJM
Začátek stavby před manželstvím; dostavení a prodej až v manželství - vliv na SJM

Chci se zeptat ohledně majetku našeho syna, který se chce ženit, jak by to bylo po svatbě.
Synovi jsme darovali stavební pozemek (na základě darovací smlouvy) na kterém nyní staví (nyní je to ve fázi hrubé stavby, dům není ještě zapsán ani v katastru nemovistostí a nemá ještě ani číslo popisné), svatba má být v listopadu a to se možná stihnou dát akorát okna, nic víc. Na tuto stavbu má zástavu v podobě úvěru u ČMSS, který splácí.
Dále je syn vlastníkem nemovitosti, kterou má v plánu rekonstruovat (rekonstrukci budeme financovat my - rodiče a máme jen ústní dohodu) a po rekonstrukci syn tuto nemovitost prodá (už jako ženatý) a tyto peníze poté použíje na dostavění druhého rozestavěného domu, ve kterém pak budou bydlet.
Obě ne movitosti tedy syn získal za svobodna, ale prodej i dostavba bude probíhat již ve svazku manželském. Můj dotaz zní jak to bude s majetkem a penězi z prodeje po svatbě když druhou nemovitost prodá již jako ženaty? Budou to již společně investované peníze do dostavění prvního domu, nebo se jedná o investici jen syna když je nemovistost určená k rekonstrukci v tuto chvíli jen jeho? Lze pak do katastru nemovitostí zapsat jen syna když už budou manželé? Nebo to bude jejich SJM, nebo byste jim doporučili sepsat raději manželskou smlouvu, co by v té smlouvě případně mělo být sepsáno? Jak to nejlépe ošetřit kdyby se nedejbože v budoucnu měli rozvést, aby syn nepřišel o to co do teď získal sám? Máme o bavy, aby pak nemusel vyplácet manželku.
Děkuji, Yvona

ODPOVĚĎ:
Jedná se skutečně o složitou záležitost, kterou by bylo nejlepší ošetřit ještě před svatbou formou předmanželské smlouvy, kterou musí sepsat pouze notář. Předmanželská smlouva od jakéhokoliv jiného subjektu (advokát, právní poradna, apod.) není platná. Notář už má text předchystaný a pokud byste za ním se zakázkou šli, na místě s Vámi probere, jak by měla znít. Problém totiž je, že pokud bude syn do nemovitostí investovat finanční prostředky, které vydělal v době manželství nebo z hypotéky, kterou splácel v době manželství, tak se jedná o finance investované ze SJM. I kdyby byly tedy nemovitosti napsané jen na něj, mohla by jeho manželka chtít v rámci rozvodu polovinu toho, co bylo do nemovitostí v době manželství investováno. Upozorňuji, že vůbec není rozhodné, kdo je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník, rozhodné je, zda bylo investováno v době manželství, či nikoliv. Pokud by ale do nemovitostí prokazatelně investoval pouze své našetřené peníze nebo peníze, které od Vás získal darem, manželka by na vyplacení nárok neměla. Muselo by být ale prokázáno, že nemovitosti skutečně byly financovány pouze z peněz darovaných nebo jím našetřených před manželstvím. Tyto spory bývají velmi složité a dlouhé, také finančně nákladné, zpracovávají se znalecké posudky, takže rozhodně doporučuji uzavřít předmanželskou smlouvu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypořádání SJM při rozvodu - začátek stavby před manželstvím a rozvod, jak bude vypořádáno SJM
___

OBČAN-BYDLENÍ
Vyúčtování bytu v domě seniorů a zadržování peněz seniora, vyúčtování zbytku roku až v dalším roce

Strýc má pronajatý byt v Komunitním dome seniorů (dále jen KoDus) v Bystřici okres Frýdek-Místek. Tyto byty mají charakter podporovaných bytů zvláštního určení a nakládání s nimi a jejich pronájem se řídí ustanovením zákona č. 89/2012 Sb OZ.
Strýc se nastěhoval do bytu 1.11.2017 a první dotaz se týká prvního vyúčtování. Je to v souladu se zákonem, že si pronajímatel změní termín vyúčtování aniž by to projednal předem s nájemci nebo aniž by to bylo uvedeno v nájemní smlouvě?
Může pronajímatel zadržovat v případě přeplatku tak dlouhou dobu peníze, které mu nepatří a naopak nedoplatky musí být podle nájemní smlouvy pak zaplaceny při platbě nadcházejícího nájemného?
V době kdy mělo být již vyúčtování, bylo totiž strýci 19.4.2018 sděleno pronajímatelem toto cituji :
"obracím se na Vás s oznámením v rámci vyúčtování služeb za rok 2017, jelikož většina z Vás uzavřela nájemní smlouvu k 1.10. nebo 1.11.2017, tudíž vyúčtování roku 2017 by se týkalo pouze 2 nebo 3 měsíců, rozhodlo tedy vedení provést vyúčtování záloh za vodné-stočné, elektřinu a teplo za rok 2017 až k 31.12.2018, tedy společně s rokem 2018.)
Strýc chtěl tedy alespoň vědět jaké jsou ceny za elektřinu, vodné, stočné atd. , aby si mohl podle stavu hodin spočítat jak na tom je a bylo mu odpovězeno opět cituji pronajímatele :
"cena elektřiny byla stanovena dle staveništní přípojky, tedy vyšší než bude v roce 2018 myslím tedy asi kolem 5, -Kč/kWh.
Do dnešního dne strýc neví jaké jsou přesné ceny a neví ani jakého má pronajímatel dodavatele. Má právo nájemce na informaci ohledně těchto cen od pronajímatele a je pronajímatel povinen zveřejnovat dodavatele a ceny elektřiny/vody atd. ?
A můj druhý dotaz: pronajímatel má v nájmu započítáno v rozpisu plateb (správu domu a pozemku) kde je částka 100, - na pojištění nemovitosti a 200, - za daň z nemovitosti.
Je strýc povinen platit /nebo nějak přispívat na toto pojištění a daň, když není majitelem /ani spoluvlastníkem jak pozemku tak nemovitosti?
Strýc je nájemce se smlouvou, která je jen na dva roky přičemž dle nájemní smlouvy může, ale nemusí být smlouva po této lhůtě prodloužena.
Předposlední dotaz: pronajímatel vysadil v červenci na svém pozemku kolem domu okrasné keře a stromy, které v těchto horkých letních dnech zalévá vodou z vodovodní přípojky a strýc se dozvěděl, že tato spotřebovaná voda na zálivku rostlin bude rozúčtována mezi nájemníky. Má právo pronajímatel toto nájemníkům naúčtovat? I když platí strýc měsíčně v nájmu částky na : správa domu 150, - (drobné opravy 150 Kč).
A poslední dotaz: má nájemník právo na informaci (třeba jednou ročně) od pronajimatele ohledně vyúčtování nákladů týkajících se správy domu - drobných oprav společných prostor - revize, kde strýc měsíčně přispívá celkovou částkou 400 Kč aby měl přehled jak, popřípadě na co tyto peníze byly použity?
Děkuji, Míša.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pro vyúčtování, přeplatky a nedoplatky existují striktní pravidla daná zákonem č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Vyúčtování se týká § 7 citovaného zákona, který uvádí:
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Pronajímatel má tedy povinnost vyúčtování předložit včetně uvedení skutečných cen, pokud o to strýc požádá, nemůže si jednostranně stanovovat, že vyúčtování provede až další rok.

2. Na daň z nemovitosti ani pojištění není nájemce povinen nijak přispívat a nikdo ho k tomu nemůže nutit. Jedná se o položky, které si musí pronajímatel hradit sám a jejich existenci zohledňuje v částce nájmu. Jako samostatné položky je chtít nemůže.

3. Ne, ani v tomto případě nemůže pronajímatel chtít od nájemců příspěvek, lze to pouze v případě, že si to nájemci odhlasují. Vysázení keřů nemá nic společného s bydlením, není to služba, která by zajišťovala komfort bydlení, a proto dle mého názoru nemůže tuto vodu účtovat nájemcům.

4. Ano, má právo, dokonce má právo nahlížet do účetnictví týkající se správy domu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné vyúčtovat nájemné v bytě domu seniorů za část kalendářního roku až v dalším roce?
Vyúčtování vodného-stočného, elektřiny a tepla v bytě domě seniorů
___

RŮZNÉ-STAVBY
Jak se bránit stavbě vysokých bytových domů kolem přízemních domků

Postavili jsme dům v lokalitě na okraji města, dle územního plánu určené pro rodinné domy. Několik desítek parcel zde již před několika roky skoupila pražská firma, která nyní dala na magistrát města na odbor územního rozvoje ke schválení plán ke stavbě patrových domů o třech bytových jednotkách určených k pronájmu.
Protože se obáváme možnosti pronájmů i nepřizpůsobivým občanů (s doplatky na bydlení), hodláme se bránit. Zdá se, že město nemá stavbám jak zabránit, neboť domy zřejmě odpovídají územnímu plánu.
Protože v naší lokalitě jsou převážně přízemní bungalovy, a některé by byly "obklíčeny" těmito plánovanými patrovými domy ze všech stran, chtěli bychom se zeptat na možnosti obrany. Je možné, aby nám okna těchto domů ze tří stran mířila na naše přízemní domy a zahrady? Domy tedy mohou být pouze dva metry od našich oplocených pozemků? Ztratíme soukromí, lze to nějak eliminovat? Můžeme se bránit už před udělením stavebního povolení? Předpokládáme, že jako přiléhající sousedé musíme být osloveni stavebním úřadem? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud by mělo dojít ke změně územního plánu, muselo by o tomto proběhnout řízení (vždy zveřejněno na úřední desce obce). Každá osoba může proti návrhu změny územního plánu podat připomínky, vlastníci dotčených pozemků mohou podat námitky. Mohli byste se bránit také v navazujícím územním řízení, ve kterém se rozhoduje o umístění stavby, a v samotném stavebním řízení, kde se řeší stavební povolení, máte právo námitky. Vždy musíte být o svých právech poučeni. Nicméně je nezbytné sledovat úřední desku obce, jelikož pokud je v daném řízení velké množství účastníků (např. sousedů), doručují se dokumenty zveřejněním na úřední desce obce. Je nezbytné se bránit před vydáním stavebního povolení, po jeho vydání jsou možnosti obrany de facto mizivé.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabránit stavbě vysokých domů odpovídajících územnímu plánu
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
Smluvení 14denní lhůty na možné odstoupení od kupní smlouvy mezi fyzickými nepodnikajícími osoby - je ujednání platné?

08/2018 jsem prodal sadu použitých, jetých, obutých kol (4 ks). Kupující chtěl podepsat smlouvu. Oba jsme souhlasili a podepsali. Ve smlouvě - bod o odstoupení do 14 dnů dle 89/2012 Sb. Nejsem podnikatel, ani OSVČ. Je tato smlouva platná a kupující může odstoupit od smlouvy? (I v případě, že jde o použité zboží, které mohl kupující již dále znehodnotit dalším použitím) Děkuji, Zbyšek.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že přednost mají vždy sjednaná smluvní ujednání ve smlouvě před zákonem, tzn. že i mezi nepodnikateli je možné sjednat možnost odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě. V konkrétním případě však bude záležet na samotném znění smlouvy, jakým způsobem je formulovaná, zejm. zda se nejedná o vzor, který Vás jako prodávajícího považuje v celém rozsahu smlouvy za podnikatele. Obecně však tato smlouva platná být může a nejspíše také bude.

Možnost odstoupení nevylučuje ani to, že věc byla při prodeji již použitá, resp. že ji kupující mohl dále znehodnotit použitím. V případě znehodnocení kupujícím byste však mohl požadovat náhradu za znehodnocení, nicméně mám za to, že v tomto případě byste jej nedokázal nijak prokázat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mohou si nepodnikatelé dát do kupní smlouvy možnost odstoupení od smlouvy do 14 dnů?
___

OBČAN-NÁJMY
Pozemek státu - jak získat nájemní smlouvu na soukromou stavbu a věcné břemeno na cestu ke své stavbě

Dotaz se týká stavebního práva, konkrétně oprav stavby na pozemku, jejíž vlastníci jsou rozdílní.
Stavba byla postavena 1986 a využívána byla jiným vlastníkem jako skladovací a nebytový prostor, následně v roce 2003 byla kolaudována jako obchodní prostory. V roce 2012 přešla směnou do mého vlastnictví, bohužel to byl velký zbor, opadané zdivo, střechou zatékalo, výkladce rozbité, apod.
Vlastník pozemku (stát - UZSVM) se mnou odmítl uzavřít nájemní smlouvu, bylo a je hrazeno bezdůvodné obohacení ve výši nájmu.
Stavba si 2012–2013 vyžádala značnou rekonstrukci, aby mohla být užívána. Ovšem k nové (re) kolaudaci na opětovně obchodní prostory nedošlo (stavba je užívána na základě kolaudace na obchodní prostory z 2003), neboť vlastník stavby (stát) začal dělat obstrukce a stavební úřad zahájil dvě řízení a to
1) řízení o dodatečné povolení stavby a
2) řízení o odstranění stavebních úprav.
Při rekonstrukci stavby došlo pouze k opravám, nikoliv rozšíření či zvětšení stavby, opravě fasády a výměně oken, dveří a výkladců, udělání nové podlahy a rozpříčkování prostoru (vše dle plánu architekta a veškeré povolení od hygieny, hasičů, památkového úřadu, sousedů apod. byly kladné v můj prospěch). Nedošlo tedy k navýšení nebo rozšíření budovy. Stavební úřad byl o tomto informován, ohláškou, nevyskytly se problémy, pak zahájily řízení o stavební povolení, ve kterém požadují „vztah k pozemku“.
Majitel pozemku odmítá svůj pozemek prodat, odmítá mi poskytnout nájemní smlouvu, odmítá mi udělit souhlas s opravami stavby. Jediné co chce je plnění z bezdůvodného obohacení.
Stavební úřad nadto tvrdí, že mi neposkytne kolaudaci pokud nebudu mít „vztah k pozemku“, který ovšem nemám jak získat.
Podala jsem 3 žaloby a to na:
1) povinnost uzavření nájemního vztahu mezi vlastníkem pozemku (státem) a mnou (vlastníkem budovy)
2) povinnost udělit souhlas se stavebními opravami
3) povinnost prodat pozemek pod stavbou trvalou
Je nějaké možnost, jak „legalizovat“ stavební opravy (i ty budoucí) tak, aby mi byla dodatečně udělena nová kolaudace a nedošlo k uvedení do původního stavu, resp. odstranění oprav nebo nedošlo k vymáhání pokuty.
Je nějaké možnost, jak účinně získat nájemní smlouvu se státem (UZSVM) a tím tyto opravy legalizovat?
Popř. jaká je šance, že UZSVM bude muset prodat svůj pozemek (který je lokalizován ve dvorním traktu zástavby, tedy nejedná se o lukrativní pozemek?
Děkuji. Berta

ODPOVĚĎ:
Přestože v důsledku Vámi provedených oprav nedošlo ani ke zvýšení, ani k půdorysnému rozšíření stavby, mohlo se skutečně jednat o změnu dokončené stavby, k jejímuž provedení je zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Kromě nástaveb a přístaveb totiž stavební zákon ve svém § 2/4 a 5 stanoví, že změnou dokončené stavby jsou rovněž stavební úpravy, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, přičemž tyto stavební úpravy podléhají stejnému povolovacímu režimu, jako běžné stavby. To však spíše na okraj.
Z Vašeho dotazu není možné dovodit, z jakého důvodu bylo stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění stavebních úprav, resp. následně řízení o dodatečném povolení stavby. V dotazu totiž uvádíte, že jste postupovala na základě stavební ohlášky, doplněné o veškerá vyjádření dotčených orgánů. Mohu se proto pouze domýšlet, že byly provedeny i takové práce/stavební úpravy, na které se souhlas stavebního úřadu nevztahoval.
Sama skutečnost, že právní vztah vlastníka stavby a vlastníka pozemku není upraven, by neměla být důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavebních úprav, resp. tento nežádoucí fakt měl být stavebním úřadem řešen v okamžiku, kdy povoloval provedení stavebních úprav, nikoli dodatečně (to se však již pohybuji na poli spekulací, neboť tyto skutečnosti z Vašeho dotazu výslovně nevyplývají).

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak legalizovat stavební úpravy:
Pakliže bylo stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění stavebních úprav a následně řízení o dodatečném povolení těchto stavebních úprav, je zapotřebí postupovat dle § 129 stavebního zákona, tzn. doplnit ty dokumenty/podklady, které stavební úřad vyžaduje.
Z dotazu není možné dovodit, v čem spatřuje stavební úřad nedostatky, tzn. z jakého důvodu zahájil řízení o odstranění stavebních úprav. Je-li jediným důvodem neexistence právního vztahu mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, jedná se dle mého názoru o důvod nedostatečný (tato skutečnost měla být stavebním úřadem řešena v rámci řízení o povolení stavebních úprav).
Pro co nejrychlejší legalizaci stavebních úprav je nicméně zapotřebí vyhovět všem požadavkům stavebního úřadu. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat příslušného referenta stavebního úřadu a konzultovat s ním, v čem jsou spatřovány nedostatky a jakým způsobem mohou být odstraněny.

2/ Jak získat nájemní smlouvu se státem:
V tomto ohledu je podstatné, čeho se hodláte po státu, jako vlastníkovi pozemku pod Vaší stavbou, vlastně domáhat.
Máte-li zájem o zpřístupnění pozemku za účelem provedení oprav Vaší stavby, nabízí se Vám v zásadě dvě možnosti řešení:

a/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1022/1 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
S vlastníkem pozemku se proto můžete primárně dohodnout na zpřístupnění jeho pozemku za účelem provádění konkrétních oprav Vaší stavby. Není-li tato dohoda možná (což v dotazu uvádíte), můžete se zpřístupnění pozemku domáhat soudní cestou.

b/ Veřejnoprávní varianta:
Kromě podání soukromoprávní žaloby (na zpřístupnění pozemku za účelem provedení oprav) je možné se v této věci obrátit rovněž na místně příslušný stavební úřad. Dle § 141 stavebního zákona platí, že pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Ten, v jehož prospěch byla tato povinnost uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
V dotazu uvádíte, že jste zvolila soukromoprávní variantu a podala k soudu žalobu. Je otázkou, zda je tato varianta rychlejší (to ostatně závisí na praxi konkrétního soudu), soukromoprávní varianta představuje v každém případě cestu nákladnější.
Máte-li zájem o zřízení trvalého přístupu k Vaší stavbě, lze zvolit institut výprosy (§ 2189 a násl. občanského zákoníku), výpůjčky (§ 2193 a násl. občanského zákoníku), nájmu (§ 2201 a násl. občanského zákoníku), služebnosti (§ 1274 a násl. občanského zákoníku) ) nebo (a to především) nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
Není-li dohoda o trvalém zpřístupnění státního pozemku možná, jeví se jako nejvhodnější podat žalobu nikoli na zřízení nájemního vztahu, nýbrž na zřízení nezbytné cesty, neboť tento institut je zákonodárcem "šitý na míru" situacím, které odpovídají té Vaší.
Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nedojde-li k dohodě, může být nezbytná cesta zřízena rozhodnutím soudu. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.

K institutu nezbytné cesty více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/nezbytna-cesta-ve-svetle-aktualni-judikatury-106339.html
https://www.epravo.cz/top/clanky/k-problematice-prava-nezbytne-cesty-97803.html

Trvalého zpřístupnění stavby je možné se domáhat rovněž prostřednictvím § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tuto variantu nicméně doporučuji zvolit až v druhém sledu, tedy v případě neúspěchu při soudním zřízení nezbytné cesty.

3/ Prodej státního pozemku:
ama skutečnost, že Vaše stavba stojí na cizím pozemku, není dle mého názoru dostatečným důvodem pro vydání soudního rozhodnutí o povinnosti státu prodat Vám příslušnou část státního pozemku. Získáním té části státního pozemku, která je zastavěna Vaší stavbou, by se ostatně Vaše potíže se zpřístupněním pozemku nevyřešily.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej státního pozemku na kterém stojí soukromá stavba
Nezbytná cesta k nemovitosti
Legalizace stavebních úprav, oprav soukromé stavby umístěné na pozemku státu
Jak donutit stát k uzavření nájemní smlouvy a věcného břemene, služebnosti práva cesty k soukromé stavbě, nemovitosti

___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Jak donutit developera dokončit stavební práce na společných prostorách domu - kupní smlouva bez sankcí pro developera

Já s partnerem jsme kupovali byt. Ve smlouvě je dáno datum, do kdy má být firmou dokončeny stavební úpravy společných prostor. Ve smlouvě (kupní) nejsou sankce a již datum do kdy má být dokončeno uběhlo. Je prosím nějaká pomoc ze zákona - z občanského zákoníku např. sleva z kupní ceny nebo tak? Jedná se o koupit v tomto roce. Děkuji, Blanka

ODPOVĚĎ:
Primárně je samozřejmě podstatné znění smlouvy, která by tuto situaci také měla případně řešit. Vzhledem k tomu, že danou situaci smlouva neřeší, pak je skutečně možné najít odpověď v občanském zákoníku.
Stavební firma je v tomto případě v prodlení. Primárně však máte možnost pouze od smlouvy odstoupit. Dle ust. § 1977 platí, že poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Pro posouzení podstatného porušení by zejména záviselo na době, po kterou je stavební firma v prodlení. Vždy je však z důvodu jistoty vhodnější postupovat, jako by se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy.
Dle ust. § 1978 dále platí, že zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.
Nyní by tedy bylo vhodné stavební firmu vyzvat, aby v přiměřené lhůtě dokončila stavební úpravy, jinak že přistoupíte k odstoupení od smlouvy.
Pokud jde o slevu z kupní ceny, pak tu Vám zákon neumožňuje. Pro případy prodlení se běžně ve smlouvách sjednává smluvní pokuta, která by slevu z ceny bytu nahradila. Nicméně v úvahu přichází také požadavek na náhradu škody, např. uhrazené nájemné, které musíte hradit, protože jste se nemohli včas nastěhovat dle původně plánovaného termínu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Developer včas nedodělal stavební úpravy společných prostor domu - sankce není ve smlouvě, jak ho donutit dokončit stavební práce?
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Podmínky pro umístění kamery se záznamem v obchodě podle zákona na ochranu osobnosti a osobních údajů

Co musím splňovat, jestliže na provozovnu (prodejna + zaměstnanci) umístím kamery se záznamem, z důvodů ochrany majetku?
Jak mám postupovat v případě, že mě bez dřívějšího oznámení zazvonili u domu lidé, kteří se prezentují visačkouspolečnosti "Centrální výběrové řízení", s tím, že jdou zkontrolovat inkaso a slibují 20% slevu na energie? Po předložení inkasního lístku si vyžádají faktury, jelikož na inkasu nejsou nějaká čísla, tak si ofotí faktury a následně požadují podpis na 2 tiskopisy:
1/ Souhlas zájemce se zpracováním osobních údajú
2/ Předsmluvní informace.
Na obou tiskopisech je vyplněno číslo přihlášky.
Nepodepsali jsme, jelikož jsme požadovali, aby nám ty tiskopisy nechala k přečtení s tím, že je zašleme podepsané, pokud bude vše v pořádku. Paní zavřela složku a odešla, částečně vypsané tiskopisy si odnesla. Požadovala jsem, aby vymazala z tabletu i ofocené faktury a aby se mi legitimovala (občanským průkazem), což odmítla.
Jsem přesvědčena, že šlo o podvodné a lživé jednání a taktéž nekalý úmysl vůči mým současným dodavatelům energií.
Děkuji, Blažena

ODPOVĚĎ:
Ad společnost "Centrální výběrové řízení":
V daném případě se rozhodně jednalo o nekalé jednání. Pokud byste měli nějakou identifikaci osoby, bylo by dobré obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů - www.uoou.cz. Pokud identifikaci nemáte, je samozřejmě jakýkoliv další postup složitý, mohli byste volat Policii, nicméně ta Vám bez identifikace osoby nepomůže.

Ad kamery se záznamem:
Proto, abyste mohli nainstalovat kamery, potřebujete být zaregistrování u Úřadu na ochranu osobních údajů jako zpracovatelé osobních údajů. V žádosti o registraci musíte detailně popsat, z jakého důvodu o registraci žádáte. Úřad vždy zvažuje, zda je v daném případě ochrana osob a majetku nadřazena ochraně osobních údajů - tj. zvažuje, zda se jedná o nějaké exponované místo, kde se pohybuje větší počet závadových osob, zda se u vás situace opakuje, atd... Více informací k provozování kamerového systému najdete na stránkách www.uoou.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nekalá obchodní praktika, nekalé obchodní jednání - nucení do podpisu smlouvy s dodavatelem energií
Musí podomní obchodník, podobní prodejce dodavatele energií vymazat soukromé údaje klienta na požádní klientem?
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Zveřejnění žádosti občana obcí na úřední desce - může to obec udělat nebo ne?

Rád bych se zeptal, zdali je obec oprávněna zveřejnit moji žádost ve smyslu zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím na elektronické desce obce.
Moje údaje anonymizovali. Odpověď bude pravděpodobně také zveřejněna na desce podle jejich běžné praxe. Pokud je to rozporu se zákonem, jak se dá bránit? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vaše osobní údaje musí být anonymizované. Dále platí:
Odpověď, kterou obec poskytla žadateli, je obec povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a to do 15 dnů ode dne ve kterém žadateli požadovanou informaci poskytla. Tato skutečnost se následně projeví ve výroční zprávě o činnosti obce v oblasti poskytování informací. Nejedná se tedy o postup v rozporu se zákonem, nýbrž právě naopak. Bližší podrobnosti můžete nalézt také v příručce vydané ministerstvem vnitra:
http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/manual-pro-obce-k-zakonu-o-svobodnem-pristupu-k-informacim.aspx

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Veřejná deska města, obce a zveřejnění žádosti občana - anonymizace soukromých údajů, může obec uvést soukromé údaje žadatele?
___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Podpis na souhlasu pokládky inženýrských sítí přes soukromý pozemek pod nátlakem - jak se bránit?

07/2018 někdo vlezl za mou přítelkyní přes balkon do bytu. Vyhrožoval jí a chtěl podpisy. Před policií prý musí trvrdit, že vše je dobrovolné. V minulosti na ni byl vyvíjen nátlak, aby povolila inženýrské sítě přes svou zahradu. Zahradu jsme raději převedli na mě. Pravděpodobně ji zmanipulovali k podpisu práva stavby-inženýrské sítě, vodovodní řad či vodovod s datem, kdy zahrada byla její. Nechci, aby něco takového přes zahradu vedlo.
Dozvěděl bych se z katastru nemovitostí, že je něco takového sjednáno v záložce právo stavby? Obeslal by mě katastr, že je nově něco takového zřízeno? Obeslal b mě stavební úřad, jako majitele i kdyby jim podepsala např. projekt? Jedná se o podvod, když je tam smyšlené datum? Jak se mám bránit? Mám čekat, až začnou kopat na pozemku? Děkuji. Děkuji, Zikmund.

ODPOVĚĎ:
Z náhledu na internetové stránky katastru pouze zjistíte, zda u daného pozemku je zřízeno právo stavby, věcné břemeno apod. , bez bližší specifikace, čeho se dané právo konkrétně týká. Podrobnosti získáte z LV (listu vlastnictví), který již obsahuje přesné a podrobné údaje o pozemku. LV Vám vydají oproti poplatku na katastru nemovitostí. Tento typ práva se do katastru zapisuje vkladem, tzn. k návrhu na zápis tohoto práva do katastru nemovitostí musí být předložena listina, která dokládá, že dané právo vzniklo (např. dohoda o zřízení práva stavby), kdy podpisy na této dohodě musí být úředně ověřeny. Současně po podání návrhu je vlastník pozemku katastrem nemovitostí vyrozuměn o tom, že u daného pozemku došlo k podání návrhu na vklad.
Pokud by zde mělo dojít ke stavbě, jako vlastník dotčeného pozemku budete účastníkem řízení a byl byste ze strany stavebního úřadu vyrozuměn.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pokládka inženýrských sítí na soukromý pozemek - bude majitel pozemku vyrozuměn o stavbě ze stavebního úřadu?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Započtení daru rodičů do dědictví a znemožnění vyplacení dědického podílu při úmrtí jednoho z manželů

Mám s manželem dům za 8.000.000 ve společném jmění manželů, tedy SJM, když muž zemře dříve, jak zajistit, aby naše 2 děti dostaly co nejmenší finanční částku k vyplacení dědického podílu? Obě děti již dostaly od nás každý svůj byt a bojím se, že je prostě nebudu moci vyplatit, můj hlavní dotaz je: jaká je lhůta pro vyplacení dědic. podílu? Musím prodat dům? Nebudu mít kde bydlet a nebo musím si vzít v 80 letech půjčku na vyplacení? Nedá se to nějak ošetřit v závěti? Nebo vím o dědické smlouvě, ale netuším kolik by byl poplatek atd. za sepsání. A co když peníze neseženu? Přeci si neprodám střechu nad hlavou? Děkuji, Bohdana.

ODPOVĚĎ:
Zletilým dědicům se musí dle závěti dostat alespoň čtvrtina toho, co by dostali, pokud by závěť sepsána nebyla. Ani dědickou smlouvou to nelze ošetřit jinak. Proto doporučuji sepsat závěť a tou dětem odkázat alespoň tu čtvrtinu dědického podílu.
Lhůta pro vyplacení je výsledkem domluvy. Pokud domluva není možná, je třeba dědický podíl vyplatit v okamžiku, kdy je o to povinný požádán. Nemusíte ale děti vyplácet, prostě jim připadne dědický podíl na domě. Nebo existuje další varianta, a to, že si s manželem zúžíte SJM u notáře tak, že nemovitost bude již za života přepsána pouze na Vás a nebude tedy vůbec součástí dědického řízení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak znemožnit dědění dětem, potomkům po rodičích z důvodu obdarování majetkem již za života rodičů?
Zdědění bytu, domu, nemovitosti a lhůta na vyplacení spolumajitelem, spoluvlastníkem (žijícím rodičem)
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Přenechání bytu, domu při rozvodu manželství - jak zapsat do katastru nemovitostí?

S manželem se budeme rozvádět a vlastníme v SJM byt. Dohodli jsme se, že tento byt připadne po rozvodu mně a zajímalo by mě, jaký je postup. K rozvodovému soudu podáváme společně i návrh na rozdělení majetku. Až nás tedy rozvedou, stačí dát na katastr tu dohodu o vypořádání bytu spolu s návrhem na vklad práva v katastru nemovitostí a zaplacením poplatku 1.000 Kč. Nebo je lepší mít ještě např. darovací smlouvu od manžela ještě před rozvodem? Jde to když je to SJM a ne podílové vlastnictví? Abychom neplatili nějakou daň. A když je v návrhu jen změna přepsání na mé jméno, co se tam zaškrtává nebo uvádí, aby mi návrh schválili. A musí být na návrhu dohody o rozvodu úředně schválené podpisy? Děkuji moc za odpověď

ODPOVĚĎ:
Pro darování neboli převod bytu, který je ve společném jmění manželů, tedy SJM, potřebujete dohodu o vypořádání SJM, z níž vyplývá, že byt bude po rozvodu Váš. Na této dohodě musí být úředně ověřené podpisy. Dále k této dohodě musíte doložit pravomocný rozsudek o rozvodu. Dále musíte mít vyplněný formulář návrhu na vklad do katastru nemovitosti - ten je k dispozici buď na stránkách katastrálních úřadů
www.cuzk.cz nebo přímo na pracovištích úřadů. Za vklad platíte správní poplatek 1.000,- Kč, žádnou daň neplatíte. Na návrhu na rozvod úředně ověřené podpisy nejsou třeba, stačí obyčejné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Poplatek za převod bytu, domu na jednoho z manželů při rozvodu manželství
Převod bytu po rozvodu - poplatek, poplatky, postup
Převod domu po rozvodu manžestlví - postup, poplatek, poplatky

___

OBCHOD-DANĚ
Darování peněz švagrovou, sešvagřenou osobou - daně, zdanění

Vdova po bratrovi mého otce mi chce dát peníze. Asi 100.000 Kč. Patřím do 2. skupiny a neplatím daň z příjmu? Je to moje teta i když je sešvagřená? Děkuji, Bohumila.

ODPOVĚĎ:
Zákon o daních z příjmů striktně vymezuje v §10 odst. 3 pís. c) bod 1. , od kterých příbuzných jsou dary od daně osvobozeny. Jedná se o příbuzné v linii příme a vybrané osoby z linie vedlejší (osoby mají společného předka - sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř) a vybrané sešvagřené osoby. Ve Vašem případě se jedná o sešvagřené osoby, kde zákon o daních z příjmů omezuje osvobození od daně pouze na manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Váš příbuzenský vztah s Vaší tetou nespadá do vyjmenované kategorie a dar bohužel není od daně osvobozen.
Jinak podle občanského zákoníku je to stále Vaše teta podle §774 (vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, zdanění daru od švagrové, sešvagřené osoby

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Odpovědný zástup ručí za dodržování živnostenskoprávních předisů a za řádný provoz živnosti - co to znamená?

Jsem zaměstnancem a zaměstnavatel mi nabídl funkci odpovědného zástupce pro živnost čištění a praní textilu a oděvů. Prosím o „laické vysvětlení“ co znamená, že odpovědný zástup ručí za "dodržování živnostenskoprávních předpisů" a "řádný provoz živnosti". Řádný provoz živnosti = dodržování technologických, technických atp. norem? O jaké konkrétní normy se jedná u této živnosti? Jaké jsou konkrétně živnostenskopráv. předpisy? Resp. jaká rizika a povinnosti mi přináší fce odp. zást? Nejlepší smlouva, která umožní pozdější opuštění fce odp. zást. , při zachování zaměstnaneckého poměru. Dodatek k prac. smlouvě? Lze později vypovědět pouze dodatek? Druhá smlouva (např. DPP nebo DPČ)? Lze uzavřít 2. smlouvu u 1 zaměstnavatele? Nejedná se v tomto případě o práci stejného druhu? Děkuji, Vladislav.

ODPOVĚĎ:
Konkrétní odpovědi na Vaše dotazy nejsou možné bez hlubší znalosti okolností a obsahu některých dokumentů. Obecně lze konstatovat, že ustavení do funkce odpovědného zástupce je možné jmenováním. Vzdáním se funkce pak pracovní poměr nekončí a obnovuje se v původní podobě.
Možností je i uzavřít druhou smlouvu. zaměstnanci nic nebrání uzavřít se zaměstnavatel smluv několi, ale správně uvádíte, že překážkou by mohlo být, že se bude jednat o právi stejného druhu, což by mohlo být vyhodnoceno jako obcházení zákona. Záležet proto bude na obsahu Vaší dosavadní pracovní smlouvy a na obsahu případné druhé smlouvy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Smlouva o obchodním zastoupení na čištění a praní textilu a oděvů
___

TRESTNÍ-TRESTY
Odložení vězení, trestu odnětí svobody ze zdravotních důvodů - o jaké důvody musí jít? (nemoc srdce)

Můj přítel byl odsouzen na 4 měsíce k výkonu trestu za maření soudního rozhodnutí (řídil bez řidičského průkazu). Má za sebou těžkou operaci srdce (umělá chlopeň a revize aorty), dále mu 12/2017 odstranili slezinu. Nyní je v invalidním důchodu. Dnes (03.10.2018) jsme podali žádost o odložení nástupu trestu. Chci se Vás tedy zeptat, jestli je nějaká šance na odložení či zrušení trestu. Děkuji za odpověď, Anita.

ODPOVĚĎ:
Podmínky pro odložení výkonu trestu jsou následující:
- z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
Pokud by soud rozhodl, že nejsou splněny podmínky pro odložení výkonu trestu, i tak má Váš přítel právo podat stížnost proti takovému rozhodnutí a tím docílit dalšího odkladu nástupu do výkonu trestu – podání stížnosti totiž má za následek to, že dokud o stížnosti nebude rozhodnuto, nemůže odsouzený nastoupit do výkonu trestu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je nemoc srdce důvod pro odklad výkonu trestu odnětí svobody, vězení?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Výpovědní lhůta u nájemní smlouvy na dobu určitou - kolik měsíců?

Dcera pronajala byt na 4 měsíce, na dobu určitou do 31.8.2018. V ujednání ve smlouvě je, že v případě prodlevy s placením nájmu o více než 14 dní může dát nájemníkovi výpověď s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Tak se i stalo, vůbec nezačal platit, výpověď převzal 29.6.2018. Nyní si ale dcera není jistá, zda i u doby určité neplatí minimální výpovědní lhůta 3 měsíce? Vyhrožuje jí, že se neodstěhuje a nebude nic platit. Jak postupovat? Moc děkuji za Vaši reakci a přeji pěkný den. Anna

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že ustanovení o délce výpovědi v občanském zákoníku (§ 2288) je kogentním ustanovením, tj. ustanovení, od kterého se nelze odchýlit, platí i pro nájem sjednaný na dobu určitou tříměsíční výpovědní lhůta. Ustanovení v nájemní smlouvě Vaší dcery týkající se možnosti dát výpověď s výpovědní lhůtou jeden měsíc je neplatné. Nájem v tomto případě tedy skončí uplynutím sjednané doby, tj. dne 31. 8. 2018.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpovědní lhůta nájmu - co je to kogentní ustanovení?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak daleko se můžou sázet jilmy od plotu, hranice pozemků? 5 metrů nebo více nebo méně?

2003 jsme s manželem bez přispění sousedů postavili na hranici pozemků plot a později k němu vysadili "psí víno". Na jaře letošního roku nám sousedka bez předchozího upozornění popínavku ze své strany ostříhala, v některých místech až u země, takže v porostu vznikla suchá místa. Může ničit něco co jí nepatří? Dále si ze své strany plotu vysadila řadu jilmů ve vzdálenosti cca 50 cm od plotu. Na písemné upozornění, aby si stromky přesadila, protože podle zákona může vysoké dřeviny vysazovat až 3 m od plotu nereaguje. Plot je ve vzdálenosti cca 5 m od RD. Poraďte prosím, jak dále postupovat. Domluva není možná. Děkuji, Antonie.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o ostříhání psího vína sousedkou, pak v souladu s ust. § 1016 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, může soused části jiných rostliny než jsou stromy přesahující na jeho pozemek odstranit šetrným způsobem, aniž by o tom musel předem vlastníka sousedního pozemku vyrozumět. Odstranit takto může jen části rostlin, nikoliv tedy celou rostlinu. Pokud Vám tedy vznikla ostříháním psího vína nějaká škoda (cena zakoupených a zničených sazenic apod.), pak můžete po sousedce požadovat náhradu škody.

Pokud jde o sousedkou vysázené jilmy, záleží na tom, kdy k vysázení jilmů došlo. Jestliže to bylo již za účinnosti nového občanského zákoníku, tj. po 1.1. 2014, lze aplikovat ust. § 1017, v němž je zakotveno  právo vlastníka pozemku odstranit stromy vzrostlé v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a to tehdy, má-li pro to rozumný důvod. Zákon přímo říká, že nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle  výšky přesahující 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.
Doporučuji Vám tedy ještě jedenkrát písemně vyzvat sousedku k odstranění či přesazení dřevin s tím, že pokud tak v rozumné lhůtě neučiní (v době, kdy lze stromy přesazovat), obrátíte se o pomoc na příslušný soud. Tuto výzvu sousedce zašlete nejlépe doporučeně s dodejkou, kterou si ponechejte a následně přiložte k případné žalobě. Rovněž by bylo vhodné požádat o sepsání výzvy přímo advokáta, neboť je větší pravděpodobnost, že na výzvu zaslanou pod hlavičkou advokáta bude sousedka tím spíše reagovat.

Níže citace příslušných ustanovení občanského zákoníku:
§ 1016
1. Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
2. Neučiní-li to vlastník v  přiměřené době poté, co ho o  to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z  odstraněných kořenů a větví získá.
3. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
1. Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v  těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z  místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o  strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může soused ostříhat vinnou révu plazící se po společném plotě?
___

TRESTNÍ-TRESTY
Opakovaný přestupek během 1 roku - pokuta, výše pokuty; vymazání přestupku po 5 letech - automaticky?

Recidiva je při stejném přestupku do 1 roku a záznam se vymaže zcela po 5 letech? Pokuty vyšší u recidivy, více jsem nenašel. Zaniká recidiva, když občan nespáchá rok žádný přestupek po sérii přestupků? Občan netrestán způsobí 4 přestupky ve stejném paragravu.
1. Rupnou mu nervy na poště a praští do čtečky, škoda 2.000 Kč.
2. V Tescu fronta, praští do samoobslužné kasy, která odmítá vrátit zpět, škoda 1.500 Kč.
3. Na poště se ztratil balík, rozbije poutač, škoda 1.000 Kč.
4. Zase na poště asi ztráta zásilky, kopne do automatických dveří a rozbijí se (škoda 1.000 Kč).
Stářím od teď:
1. přestupek 14 měsíců (čili více jak rok), 2 přestupek 7 měsíců. starý, 3 př. 4 měs. starý, 4 př. nyní.
Půjde o tr. čin, když součet škod je 5.500 Kč? Nebo se 1. přestupek již škodou nepočítá, když je to více jak rok?
Recidiva je tu jasná, ale sčítají se škody? A dle jakého pravidla? Pro zajímavost. Bylo by to jiné u stejných škod a stáří př. opět při sérii, ale v jiném (než výše), přičemž v té sérii stejném paragrafu? Např. přestupky: krádež v obchodě, skládka, rušení klidu... Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Nemělo by jít o trestný čin, nýbrž o jednotlivé přestupky:
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. Je-li přestupek spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do 70000 Kč – dochází tedy k navýšení pokut. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. Pro recidivu je tedy důležitá lhůta 12 měsíců od právní moci.
Pravomocné rozhodnutí o tomto přestupku se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
Údaje obsažené v evidenci přestupků se vyřazují z evidence po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku – tzn. že každý přestupek se bude posuzovat samostatně.
Obecně by se každé jednání posuzovalo samostatně a škody by se nesčítaly.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Za jak dlouho se vymaže přestupek z registru přestupků vedených Rejstříkem trestů?
Automatické vymazání přestupku z registru přestupků - za jak dlouho?
___

OBČAN-DLUHY
Vymáhání dluhu po bývalém příteli - postup, důkazy

Můj ex ze mně vylákal pomocí lží obrovskou sumu peněz (rok a půl jsem ho živila a koupila mu auto) - sliboval že to vrátí, pak že mu banka zablokovala peníze, pak že ho okradla matka o úspory, pak že má rakovinu. Pak se k tomu přidalo nelegální držení zbraně, podmínka za finanční podvod na 3 lidech, stalking, vyhrožování zabitím, vyhrožování zabitím domácích zvířat (nakonec několik z nich opravdu zabil), mám i na kamerách jak mě honí v autě. Jenže všechno se to těžko dokazuje. Moje vyšetřovatelka mi nevěří a o případ se nezajímá víc než musí, aby měla spis uzavřený. To hlavní co mám, jsou jím podepsané směnky na statisíce.
Jenže i když soud vyhraju, co když bude pracovat na černo a ty peníze nikdy neuvidím. Můžu ho pak obžalovat za finanční podvod, za tak vysokou částku navíc v době podmínky za stejnou věc? Těch podvedených lidí bylo přes deset, ale skoro nikdo není ochotný jít na Policii. Mám třeba doklad o tom, že jsem platila nájem za skoro 80.000 Kč ačkoli smlouva byla pouze na něj. Co mi může pomoci? Také se bojím, že se mi pomstí a přijde mě zabít. Děkuji, Apolena

ODPOVĚĎ:
Můžete podat podnět ke státnímu zástupci, který vykonává dozor v trestním stíhání proti Vašemu bývalému příteli. Ten je pak povinen prošetřit, zda policejní orgán postupuje v souladu se zákonem či nikoliv - zda nebylo vyšetřování zanedbáno nebo zda se policie nedopustila chyby.
Vždy se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení, aby ta prošetřila, zda opravdu nebyl spáchán trestný čin - např. podvod. Trestní oznámení může podat kdokoliv, na kterékoliv pobočce policie.
Vedle toho se můžete soudně domáhat vrácení dlužné částky, a to před civilním soudem. Ovšem i pokud soud uloží povinnost Vám peníze vrátit, pokud nebude Váš ex přítel platit dobrovolně, budete se muset obrátit na exekutora.
Pokud se bojíte o své zdraví či život, doporučuji se s touto obavou obrátit na policii.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dlužník hrozí zabitím věřitele - jak postupovat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Do kdy musí nájemník, nájemce zaplatit nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu?

Obracím se na Vás s dotazem, který se týká finančního vyrovnání dle § 7 odst. 3 zákona 67/2013 Sb. Bydlím v nájemním domě. Dne 25.6.2018 jsem obdržela opravné vyúčtování služeb za rok 2017. Nedoplatek je požadován uhradit v termínu do 31.8.2018. Je to oprávněný požadavek? Pro finanční vyrovnání dle výše uvedeného zákona platí 4 měsíční lhůta ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Což v případě doručení vyúčtování 25.6.2018 připadá na 25.10.2018. Podala jsem námitky na nové vyúčtování a jsem přesvědčená, že požadovaný nedoplatek je neoprávněný. Nicméně mám obavy, že se to do konce 8/2018 nevyřeší a nechci platit pokutu za prodlení se zaplacením nedoplatku. Jak je to s termíny finančního vyrovnání v případě doručení opravných vyúčtování služeb po 30.4.2018? Děkuji, Bára.

ODPOVĚĎ:
Splatnost vyúčtování ve lhůtě čtyř měsíců se počítá od předložení řádného vyúčtování = vyúčtování bez vad. Jestliže jste Vám dosud nebylo řádné vyúčtování předloženo, nemůže být dosud splatné. Nejdříve však může být splatné až dne 25. 10. 2018, jak jste uvedla. Je samozřejmě možné, že na Vás pronajímatel podá žalobu na zaplacení nedoplatku včetně úroků z prodlení a zákonné pokuty. V takovém případě však bude muset u soudu prokazovat, že Vám předložil řádné vyúčtování.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zákonná lhůta na zaplacení nedoplatku za služby v nájemním domně - 4 měsíce nebo kratší doba?
Do kdy musí nájemník, nájemce zaplatit nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Jak požádat správce fondu domu bez SVJ o sdělení výše zůstatku fondu oprav a o faktury za opravy domu SVJ?

V našem bytovém domě existuje fond oprav, do kterého přispívají ostatní spoluvlastníci. Ale jedna spoluvlastnice, která sama sebe pověřila vybírat peníze není ochotna ani ukázat kolik máme naspořeno v našem fondu. Když jí slušně požádám, není ochotna ukázat faktury ani hospodaření ve fondu. Sama od sebe navýšila příspěvky do fondu oprav bez vědomí ostatních spoluvlastníků, když jí nevyšel úvěr, který vyřizovala za zády ostatních spoluvlastníků. Má na to právo, aby se tak chovala? V našem bytovém domě neexistuje společenství bytových jednotek SVJ, SBJ. Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník v ust. 1191 stanovuje, že „nevzniklo-li společenství vlastníků jednotek, použijí se na správu domu a pozemku pravidla určená  v prohlášení  o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám  podle ustanovení § 1166 občanského zákoníku a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce". Dále dle § 1192 má-li některý vlastník jednotky na společných částech podíl větší než poloviční, stává se tak správcem. Není-li takový vlastník jednotky, zvolí vlastníci jednotek správce většinou hlasů. “
Občanský zákoník dále vymezuje, že správce může samostatně činit, co je nutné k zachování spravovaného majetku, nejde však o záležitosti, které náleží do působnosti shromáždění SVJ. Schvalování výše příspěvku do „fondu oprav“ spadá působnosti shromáždění (viz ust. § 1208 písm. d), jakož i udělování předchozího souhlasu s uzavřením úvěrové smlouvy (viz písm. g) bod 3.
Prohlášení o rozdělení práva k domu musí tedy v případě bytového spoluvlastnictví bez SVJ obsahovat vymezení osoby správce, pravidla pro správu domu, užívání společných částí a příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud toto vaše prohlášení neobsahuje, jedná se o závažný nedostatek, který by měl být napraven. Nicméně i ze zákona vyplývá, že vaše správkyně postupovala protiprávně pokud jde o uzavření smlouvy o úvěru a rozhodnutí o navýšení příspěvků do fondu oprav. Rovněž neměla právo odepřít Vám přístup k dokumentům týkajících se společných financí. Jednání správkyně může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku případně další trestné činy. Doporučuji Vám, abyste správkyni na tyto skutečnosti důrazně upozornila a informovala o jejím protiprávním jednání ostatní spoluvlastníky a iniciovala tak nápravu špatné správy vašeho domu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může správce fondu v domě bez SVJ uzavírat úvěrovou smlouvu za dům bez vědomí majitelů bytů?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Parkování souseda na soukromém pozemku - jak se bránit?

Jak řešit sousedský spor, případně kde se obrátit, ohledně sousedova parkování na našem soukromém pozemku (není oplocen), stavby bez povolení (na jeho pozemku), pěstování a prodej marihuany, vypouštění drůbeže na okolní soukromé pozemky, černá skládka, napadení jeho psem. Veškerá domluva byla marná a za 9 let to je již neúnosné a vše nyní vyvrcholilo již zmíněným napadením psa, který se volně pohybuje. Jelikož má známé na policii i obecním úřadě nevíme kde se máme obrátit, aby se tím konečně někdo začal zabývat.
Děkuji, Vladan.

ODPOVĚĎ:
Ve věci parkování jej můžete vyzvat, aby se zdržel neoprávněných zásahů do Vašeho vlastnického práva, obdobně také v případě slepic.
Stavbu bez povolení řeší stavební úřad, obraťte se tedy na něj. Příslušný je stavební úřad podle umístění dané nemovitosti.
Na policii se můžete obrátit ve věci pěstování marihuany (můžete se obrátit na kteroukoliv pobočku policie v ČR), neoprávněné skládky řeší obecní úřad obce, na jejímž území se skládka nachází, pokud by obecní úřad záležitost neřešil, můžete se obrátit na Českou inspekci životního prostředí.
Můžete se nechat zastoupit advokátem, v některém nebo ve všech krocích uvedených výše, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pěstování marihuany, napadení psem, pěstování marihuany sousedem - kam si stěžovat?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Škoda způsobená odpojením plynu chybou dodavatele - náhrada škody v plné výši nebo jen částečně?

Do rodinného domu mého otce dodávala plyn firma Innogy. Když otec zemřel, nechala jsem energie přepsat na své jméno, ale firma Innogy tento přepis neuskutečnila a v prosinci 2016 přerušila dodávky plynu. Vlivem tohoto zásahu došlo v zimě k promrzání objektu, čímž popraskaly vodovodní trubky, topná tělesa, plynový kotel, voda z prasklého topení poškodila podlahu aj. Téměř po roce (listopad 2017) firma Innogy svou vinu dopisem uznala a dále poslala odhadce škody ze znaleckého ústavu, který uskutečnil odhad škody v částce cca 180.000 Kč, v časové ceně (po amortizaci) je pak škoda vyčíslena na cca 80.000 Kč. Zatím jsem na místě události měla instalatéra, který tvrdí, že pouze za jeho topenářské a instalatérské není možné se do odhadní částky vejít. Firma Innogy je ale ochotna mi proplatit pouze zmíněných 80.000 Kč.
Můj dotaz tedy zní, zda je firma po uznané způsobené škodě povinna zaplatit pouze odhadní cenu způsobené škody s ohledem na stáří zařízení (časovou cenu 80.000 Kč), či musí zaplatit faktury za veškeré opravy a nákupy, které musejí být v rámci opětovné funkčnosti objektu uskutečněny.

ODPOVĚĎ:
Toto je otázka znaleckého posouzení. Pokud si uvedená společnost nechala vypracovat svůj znalecký posudek, lze se domnívat, že tento může být vypracován ve prospěch této společnosti. Nejtransparentnější řešení by bylo, kdybyste si situaci nechali posoudit nezávislým znalcem, jejichž seznam najdete na www.justice.cz, a jeho posudek pro případ soudního sporu použili jako protiargument. Fakticky je viník povinen uhradit všechny faktury, ale bude jistě rozporovat nutnost a cenu všech prací, proto byste se měli obrátit na nezávislého znalce a nechat si výši škody ocenit odborně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znalecký posudek na škodu způsobenou zamrznutím a popraskáním topení (trubky, radiátory) z důvodu odpojení plynu dodavatelem energie
___

OBČAN-BYDLENÍ
Výpověď nájmu bytu z důvodu prodeje bytu - vzor, podmínky

Pronajímám byt a chtěla bych nájemci dát Výpověď z bytu z důvodu prodeje. S nájemcem jsem se už dohodla, že byt k 31.12.2018 opustí. Nájemce má smlouvu do 31.12.2019, ale byt chci prodat v lednu 2019. Prosím o radu, jak mám postupovat, jaký § se k dané situaci vztahuje, jak má Výpověď z bytu vypadat - VZOR, kdy mám nájemci vrátit vratnou kauci (po vyúčtování za topnou sezonu? ) atd. ? Děkuji za odpověď. Anděla.

ODPOVĚĎ:
Při prodeji bytu nájem nezaniká a práva a  povinnosti pronajímatele přechází na nového vlastníka bytu (viz § 2221 až 2224 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Nový pronajímatel pak může nájem bytu vypovědět, tedy jednostranně ukončit, jen ze zákonem stanovených důvodů (§§ 2288 a 2289).)
Není tedy žádný zákonný důvod, pro který byste mohla nájem vypovědět z důvodu prodeje bytu.
Doporučuji Vám tedy sepsat s nájemcem dohodu o ukončení nájemního vztahu ke dni 31.12.2018 (s tím, že ale nájemce nemusí na dohodu přistoupit).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej bytu a nájem, nájemní smlouva - co se stane s nájemníkem, nájemcem, nájemníky, nájemci?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spoluvlastníci bytu, domu nemají na vyplacení spolumajitele, který chce nemovitost prodat (zrušit a vypořádat spoluvlastnictví)

Žila jsem v dvougeneračním domě s přítelem a jeho dvěma zletilými dětmi (oba studenti), v přízemí žijí jeho staří rodiče, o které jsme se starali. Přítel, který podnikal, zemřel a zanechal závěť, kde odkázal 1/3 domu jednomu synovi, 1/3 domu druhému synovi a zbytek oběma rodičům. Na dům si přítel vzal hypotéku, na rekonstrukci, kde zbývá doplatit ještě dost velká částka. I z podnikání zbyly dluhy. Starší syn zůstal se mnou, mladší se odstěhoval k matce, a nyní s námi nekomunikuje a nechce řešit žádné záležitosti. On trvá na prodeji domu, což ostatní dědicové odmítají, protože by pak neměli kde žít. Peníze na vyplacení mladšího syna nemají, bratr je student, prarodiče důchodci. Jakým způsobem se toto řeší? Komu připadnou dluhy po otci (příteli)? Děkuji Andrea

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, zda přítel podnikal jako živnostník či podnikal jako obchodní společnost. Pokud podnikal jako obchodní společnost, budou dědicové nabývat obchodní podíl ve společnosti a dluhy budou dále váznout na společnosti. Pokud podnikal jako živnostník, budou dluhy součástí dědického řízení a pokud se dědicové nedomluví, převezmou je rovným dílem. Jeden z dědiců sice může trvat na prodeji domu, ale nemá to jak prosadit. On bude dědit pouze spoluvlastnický podíl, pokud tento podíl nebude do budoucna chtít, musí v rámci předkupního práva ostatním spoluvlastníkům nabídnout jeho odkoupení, a teprve, když nikdo ze spoluvlastníků podíl nebude chtít koupit, může ho nabídnout k odkupu jakékoliv třetí osobě. Tam je pak ale riziko, že se spoluvlastníkem stane např. problémová osoba.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění obchodní společnosti a živnosti - rozdíl
___

OBCHOD-REKLAMACE
Vrácení koupeného kola z důvodu nemožnosti umístit výbavu dle pravidel silničního provozu

Dne 4. srpna 2018 jsem převzal elektrokolo zn. TREK Powerfly 4 od cykloservisu BARTYS ve Varnsdorfu. Stalo se, že kolo s extrémně širokými řídítky jsem nebyl schopen dostat do bytu. Na základě mého požadavku je servis zkrátil. Chtěl jsem uskutečnit 1. jízdu, takže jsem kolo chtěl připravit dle pravidel silničního provozu. Zjistil jsem, že bicykl nelze dovybavit standardní výbavou (nářadím, hustilkou, bezp. a ochrannými prvky), jelikož nejsou kompatibilní. Mám za to, že na výše uvedenou skutečnost jsem měl být výslovně upozorněn prodejcem.
Jak jsem zjistil na webu výrobce, je to jeho záměr, originální díly jsou o několik řádů Kč dražší. Požaduji odstoupení od kupní smlouvy a vrácení zaplacené částky. Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že Vámi popsané vlastnosti elektrokola, kdy není možné připevnit veškerou dostupnou výbavu, ale zejména originální díly, není vadou, pro kterou by bylo možné požadovat odstoupení od smlouvy a vrácení kupní ceny, pokud jste nebyl výslovně ujištěn, že je možné připevnit výbavu od jakéhokoliv výrobce.

Dle ust. § 2161 občanského zákoníku Vám prodávající odpovídá, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Vámi popsaná "závada" by mohla sice spadat pod body a), b), nicméně mám za to, že v tomto případě by se mělo jednat o vlastnosti samotného kola, tj. zejm. jeho schopnost se pohybovat apod. , nikoliv o možnost připevnění neoriginální výbavy, kdy výbavu prodávající/výrobce poskytuje.
Toto samozřejmě nevylučuje, abyste svůj požadavek u prodávajícího vznesl, domnívám se však, že prodávající Váš nárok odmítne. V takovém případě bych doporučil obrátit se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kdy výsledkem bude stanovisko ČOI ohledně Vašeho nároku. Pokud by ani toto nepomohlo, bude jedinou možností podání žaloby k soudu, kdy toto s ohledem na riziko prohry a případné náklady soudního řízení spíše nedoporučuji.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nemožnost umístění běžné výbavy na kolo z technických důvodů - je to důvodem pro odstoupení od koupě a vrácení peněz za nové jízdní kolo, bicykl?
___

OBČAN-SPOLUVLASTNICTVÍ
Exekuce na spolumajitele rodinného domu - jak zachovat podmínky užívání dle dohody s původním zemřelým spolumajitelem?

1967 jsme se svým sousedem zakoupili každý ideální polovinu rodinného domu o dvou bytových jednotkách a k tomu přiléhající zahradu. Každý z nás užívá jeden byt. O užívání zahrady došlo k ústní dohodě na polovinu. Na své polovině zahrady jsem 1984 postavil garáž. Soused 2003 zemřel a majiteli 1/2 nemovitosti se staly jeho 2 děti. Každý má 1/4 podílu. Faktickým uživatelem 1 nemovitosti je však svobodný bezdětný syn (nyní spolumajitel - SM). Dcera, bydlí v jiném městě. Byt i zahrada jsou SM a mnou užívány stejně jako tomu bylo při ústní dohodě v r. 1967 s jeho rodiči.
Spoluvlastník je od 01/2015 v insolvenci. Před několika měsíci byl na něj ještě vydán exekuční příkaz k prodání nemovitosti. Exekuce je zapsána v katastru nemovitostí na jeho jméno (asi odloženo do ukončení insolvence). Spolumajitel se mnou nechce o tom mluvit, protože prý mě se to netýká. Dotaz:
1. co v této situaci je reálné provést, abych ochránil své vlastnictví a staré dohody v případě exekuce spolumajitele
2. platí stále ideální polovina, kde všechno je všech?
3. jak zabránit spekulantům o koupi. Lukrativní místo ve městě.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je jedinou ochranou, že byste podíl SM koupil v insolvenci Vy. Jinak je bohužel reálné, že jej koupí nějaký spekulant. Ano, podílové spoluvlastnictví znamená, že každý má tzv. ideální podíl, tedy můžete s ohledem na svůj podíl využívat vše, nic není reálně rozděleno. Můžete se pokusit navázat komunikaci s insolvenčním správcem, který má insolvenci spolumajitele na starost, a s ním se domluvit na případném odkupu či probrat předpokládaný vývoj věci.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zabrátni spekulantům odkoupit polovinu bytu, domu, nemovitosti v exekuci?
___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
Právo na informace o dítěti, dětech po rozvodu manželství rodičů dítěte, dětí

Máme syna, který má z nesevzdaného vztahu dvouletého syna (vnuk), kterého má v péči jeho bývalá partnerka. Bydlí s ním u její matky v jiném městě.
Syn je soudně omezen na svéprávnosti ohledně hospodaření s penězi a úvěrů (bral drogy), rodičská práva mu byla ponechána.
Já jsem soudně určena jeho opatrovníkem. S dítětem máme povoleno se stýkat pouze venku na ulici, domů si ho půjčit nemůžeme a nesmíme ho navšívit ani u něho doma. To nám samozřejmě nevyhovuje a proto jsme podali my prarodiče nezletilého návrh na úpravu styku s tím, že se s ním chceme stýkat u nás doma společně i s naším synem - otcem dítěte. Takto nám to doporučila jeho kolizní opatrovnice z OSPODU.
Matka nezleitlého nám nechce o vnoučkovi poskytovat žádné informace. Na dotazy odpovídá jednou větou "má se dobře". Má otec dítěte a my jeho prarodiče právo na informace o něm a jaké?
Konkrétně nás zajímá:
- kde náš vnouček v současné době bydlí, tušíme, že již nebydlí u své matky, ale nechce nám říci, zda to tak je.
- nebo kam s ním jede na dovolenou a kde se nachází v době prázdnin
Dále nás zajímá tato konkrétní situace, která nastala:
- chtěli jsme z důvodů veder, jet na vycházku za město do parku, vzdáleného asi 6 km od bydliště nezletilého. Chtěli jsme si ho tam odvézt našim autem a pak ho přivézt zpátky, ale nebylo nám to dovoleno, s tím, že pokud na tom budeme trvat, tak nám zakáže vnoučka vídat.
My ze strachu, že už ho do soudu neuvidíme jsme ustoupili a do parku ho vezl cizí pán. Máme právo protestovat? Manžel je profesionální řidič, autosedačku jsme měli, o bezpečnost by bylo postaráno.
Co by jste nám poradila ohledně získávání informací o dítěti? Mnohokrát děkuji Aneta

ODPOVĚĎ:
Pokud rodičovská odpovědnost Vašeho syna vůči jeho synovi (Vašemu vnukovi) nebyla omezena, má vůči svému synovi stejná práva jako jeho bývalá přítelkyně (synova matka). Co se týče podávání informací, § 890 občanského zákoníku říká, že rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. Matka nezletilého je tedy povinna poskytovat Vašemu synovi informace o nezletilém, zákon ale nespecifikuje, co je myšleno pojmem vše podstatné. Nepochybně by ale otec dítěte měl být informován o významných záležitostech. Dle § 877, odst. 2 občanského zákoníku se za významnou záležitost považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. O těchto záležitostech by měl být Váš syn jako otec dítěte informován. Pokud se tak neděje, doporučuji aby Váš syn písemně vyzval svou bývalou přítelkyni, aby mu - s odkazem na výše uvedený § občanského zákoníku - informace o synovi předávala. Pokud by ani poté nedošlo k nápravě, může se Váš syn obrátit na OSPOD, případně následně na soud, který by měl zjednat nápravu.

Co se týče styku s dítětem, do doby, než případně dojde ke změně úpravy styku, je zapotřebí respektovat současnou úpravu a dodržovat tedy čas i místo styku se synem stanovené v soudním rozhodnutí. Pokud by ale matka nezletilého bránila Vašemu synovi v kontaktu s jeho synem, mohl by být uplatněn § 889 občanského zákoníku, který říká, že: Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči. Pokud by tedy matky nezletilého bránila Vašemu synovi ve styku s jeho synem, doporučuji obrátit se nejprve na OSPOD, případně následně na soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo prarodiče (dědečka, babičky) na informace o vnukovi, vnoučatech po rozvodu manželství rodičů dítěte (syna, dcery, snachy, zetě)
___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Zrušení živnosti a práce na DPP, DPČ - nahlášení změn na úřady

Zvažuji změnu profese - přerušit živnostenskou činnost (hlavní činnost) a pracovat pouze na DPP a DPČ. Prosím, komu všemu je nutné nahlásit? Jakým způsobem dále platit zdravotní, sociální a nemocenské pojištění?
Jaká jsou zde omezení (max počet odpracovaných hodin pro 1 zaměstnavatele, výše výdělku, daňové povinnosti.)?
Pokud bych si přeci jen ponechala živnostenské oprávnění, mohu pracovat na DPP, DPč i v jiných oborech, případně do jaké výše výdělku?
V inzerci se objevují brigády, nejsem již studentem - jde tedy v mém případě o DPP? Děkuji, Anežka

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz je velmi rozsáhlý a nelze na něj v této podobě beze zbytku odpovědět. Proto jen obecně:
Přerušení zivnostenské činnosti je nutné nahlásit živnostenskému úřadu, který dále provede hlášení na zdravotní pojišťovnu a na OSSZ.
Placení zdravotního a sociálního a nemocenského pojištění bude nadále závislé na Vaší další činnosti a na výši výdělku.
Dohoda o provedení práce DPP:
DPP je v zákoníku práce upravena v ustanovení § 75, který říká, že rozsah práce, na který se DPP uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. V DPP musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel musí uzavřít se zaměstnancem DPP na dobu určitou, přičemž určení doby je podstatnou náležitostí smlouvy. Vymezení prací v DPP může být sjednáno jako individuální pracovní úkol, ale i jako druhově vymezené práce. S ohledem na větu první § 75 se lze přiklonit k závěru, že podstatnou náležitostí DPP musí taktéž být rozsah prací. Ostatní obsahové náležitosti DPP jsou ponechány na smluvních stranách.
DPP je omezena rozsahem počtu hodin práce, které na základě ní může zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Rozsah prací je počítán vždy za kalendářní rok. Pokud by doba uzavření DPP přesahovala konec kalendářního roku, je nutné počítat stanovený limit 300 hodin prací vždy pouze do konce příslušného kalendářního roku, v němž byla dohoda uzavřena. Od počátku následujícího kalendářního roku je stanovený rozsah prací ne větší než 300 hodin v kalendářním roce nutné počítat znovu. Rozsah prací ne větší než 300 hodin práce je tedy nutné počítat za každý kalendářní rok zvlášť, a to na základě práce zaměstnancem fakticky vykonané na základě DPP. Dle § 75 se do rozsahu práce ne většího než 300 hodin v kalendářním roce započítává doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce i na základě jiné DPP. Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít několik DPP. Počet hodin se však v takovém případě bude sčítat a celkový rozsah práce na základě všech DPP uzavřených mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí činit více než 300 hodin práce v kalendářním roce. Toto však platí pouze v případě DPP uzavíraných mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákoník práce umožňuje uzavřít zaměstnanci více DPP s různými zaměstnavateli a u každého ze zaměstnavatelů se bude rozsah práce ne větší než 300 hodin v kalendářním roce počítat zvlášť.
Dohoda o pracovní činnosti - DPČ:
DPČ je v zákoníku práce upravena v ustanovení § 76, podle něhož na základě DPČ není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V DPČ musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
DPČ není tedy na rozdíl od DPP limitována rozsahem práce v kalendářním roce, tudíž ji lze uzavřít, i pokud by rozsah práce přesahoval 300 hodin práce v kalendářním roce. Výkon práce je však limitován rozsahem týdenní pracovní doby. Podstatnými náležitostmi DPČ jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Vymezení prací v DPČ je sjednáno jako druhově vymezené práce. Doba, na kterou je možné DPČ uzavřít, není limitována a je možné jí uzavřít na dobu určitou, a to i na dobu delší než jeden kalendářní rok, i na dobu neurčitou. Další ujednání, která si zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná v DPČ, se ponechávají na smluvních stranách.
Daňové povinnosti se odvíjí od výše výdělku.
Pokud si ponecháte živnostenské oprávnění, můžete pracovat i na DPP nebo na DPČ bez omezení výdělku. Může se pak ale stát, že se živnost stane vedlejší činností.
Pokud jde o brigády, bývají obvykle uzavírány DPP nebo DPČ bez ohledu na to, zda zaměstnanec má status studenta či nikoli.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kde všude nahlásit zrušení živnosti?
Na jaké úřady nahlásit zrušení živnosti a práce na dohod (DPP, DPČ)?

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Řízení pod vlivem marihuany, trávy, kanabinoidu a nepodepsání pečeti na vzorku - pochybení Policie? Věrohodnost vzorku.

Chtěl jsem se zeptat, řídil jsem pod vlivem canabinoidu, na odběru biologického materiálu (krev a moč) jsem oproti dvěma kamarádům nepodepisoval žádnou pečeť na vzorcích, ani nikde jinde. mohlo by jít o pochybení, kvůli kterému by se dal tento test považovat za neplatný? Dále bych se chtěl zeptat, měl jsem 12,5 jednotek a soudní znalec naznal, že jsem překročil horní hranici a posoudil to jako trestný čin ohrožení, ale u canabinoidu žádná horní hranice není. Je možné to nějak překlasifikovat na přestupek, abych neměl záznam v trestním rejstříku? Navíc jsem ani neprováděl motorickou zkoušku. Děkuji, s pozdravem Vincenc.

ODPOVĚĎ:
Určitě rozporujte, že jste nepodepsal pečeť a mohlo tím dojít k vadě postupu. Můžete rozporovat nejen tuto skutečnost, ale i jiné postupy v řízení a případné chyby. Můžete se také obrátit na advokáta, aby ten zajistil náležité hájení Vašich práv (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
Jak správně uvádíte, v zákoně žádnou hranici nenajdete, ta se ovšem dovozuje z judikatury soudů. Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 979/2015 se zabývá touto otázkou.
Dle tohoto rozhodnutí je hraniční hodnota 10 ng/ml. Pod tuto hranici se jedná o přestupek, naopak nad tuto hranici již o trestný čin.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Hladina kanabinoidu a řízení auta, automobilu, vozidla - jaká minimální hranice kanabinoidu je v zákoně nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu?
___

OBČAN-EXEKUCE
Ochrana majetku rodičů před exekucí - zadlužujcící se potomek (syn, dcera)

Dcera má trvalé bydliště u nás. Je jí 21 let, našla si přítele a ten ji přesvědčuje, aby si vzala půjčku. Potřebuje peníze, sám už půjčku má a jemu ji nedají. Ona je ve výpovědní lhůtě, takže v žádné bance neuspěli. Bojíme se o její zadlužení u pochybných existencí. Je nějaká možnost rodičů bránit svůj majetek, pokud by nesplácela, před exekucí.
Dcera je dospělá, adoptovaná a neslyší o nebezpečí, které to pro nás znamená. Začíná být bezohledná, dost často se ztrácí peníze a je z ní člověk, kterého nepoznáváme. Její chování vůči nám se zhoršuje. Peníze a cenné věci musíme schovávat. Vyhrožuje, že si vezme půjčky, když nebude mít peníze. Ty ovšem nemá jak splácet. Hrozila by exekuce. Děkuji, Aloisie.

ODPOVĚĎ:
Jako rodiče neodpovídáte za žádný dluh své zletilé dcery. Existuje riziko, že pokud se dcera zadluží, může Vás exekutor navštívit s ohledem na její trvalé bydliště a zjišťovat, zda dcera u vás nemá své věci. Nemůže Vám ale zabavit vaše věci ani vaši nemovitost. S ohledem na zletilost dcery nemáte žádné možnosti, jak zamezit zadlužování dcery, na druhou stranu nejste za její dluhy odpovědní a nikdo je po vás vymáhat nemůže, takže vás dluhy dcery fakticky nemusí vůbec zajímat.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odpovědnost rodičů za dluhy syna, dcery, potomka a hrozba exekuce exekutorem v bytě, domě, nemovitosti rodičů
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Žaloba na ochranu osobnosti a zákaz přiblížení s obtěžovanou osobou - podmínky

V jakých případech lze podat žalobu na ochranu osobnosti a zakázat styk s obtěžovanou osobou. Vlastním bytovou jednotku, ve které bydlí můj bratr. Často dochází k tomu (hlavně v zimních měsících), že se do bytu k bratrovi pod různými záminkami vloudí jeho známý (osoba bez stálého pracovního poměru, bez trvalého bydliště, obtěžuje i jiné své "kamarády"). Zneužívá bratrovu sociální naivitu, nechává se od něho živit atd. a samozřejmě mu na nic nepřispívá. Takže příživník. Přítomnost této osoby v bytě se děje bez mého souhlasu. Bratr má přiznanou invaliditu I. stupně na základě různých zdravotních vyšetření, včetně psychologického a psychiatrického vyšetření. Bratr je svéprávný, ale některé situace nedokáže domyslet. Poradíte? Děkuji, Alžběta.

ODPOVĚĎ:
Zde je bohužel situace komplikovaná tím, že aktivní by zde musel být Váš bratr, nemůžete se za něj domáhat (pokud Vám k tomu neudělí plnou moc), aby jej jiné osoby nekontaktovali apod. Můžete naopak po bratrovi požadovat, aby v bytě, který je ve Vašem vlastnictví, žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Dále jako pronajímatel máte právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může jiná osoba podat žalobu na zákaz přiblížení za obtěžovanou osobu?
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Provozování masáží studentem, masáže od studenta - jde o živnost? Daně, zdanění příjmu.

Jsem student, je mi 20 let a pracuji zároveň na DPP a vydělávám do 10.000 Kč měsíčně. Tudíž se mi to nedaní a nestrhává zdravotní a sociální. Udělal jsem si kurz a chci provádět masáže. Nabízel bych masáže na internetu a jezdil za klienty, vydělal bych si tak max 5.000 Kč měsíčně. Potřebuji na to živnost? Budu muset odvádět zdrav. a soc. pojištění? Nechci být OSVČ kvůli 5 tisícům. Dá se to třeba udělat nějak jinak? Můžete se mi prosím rozepsat v odpovědi? Co kdybych přestal studovat nebo pracovat? Do kolika tisíc můžu vydělávat masážemi, abych neplatil daně a pojištění? Děkuji, Vít.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vámi popsaný záměr splňuje znaky podnikání, tj. soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, měl byste nejprve získat živnostenské oprávnění. U poskytování masáží se pak jedná o tzv. vázanou živnost - Masérské, rekondiční a regenerační služby, kdy je třeba disponovat potvrzením o získání kvalifikačních předpokladů stanovených zákonem.
V případě, že budete podnikat jako vedlejší činnost, nebudete muset v prvním roce hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pokud Vaše příjmy z podnikání budou natolik nízké, že nedosáhnout stanovené roční hranice (aktuálně 71 950 Kč), pak nebude nutné hradit sociální pojištění, Zdravotní pojištění byste však hradit měl i při vedlejší činnosti i za první rok podnikání a následně zálohově.
Pokud jde o placení daně z příjmu, pak příjem z podnikání budete muset danit. Pokud by Vaše zdanitelné příjmy z podnikání a ze zaměstnání nepřesáhly 192400Kč, pak bude s ohledem na slevu na poplatníka a slevu na studenta daň nulová. Vaši konkrétní situaci však doporučuji konzultovat s účetním.
Pokud přestanete studovat a nebudete přihlášen na úřadu práce, tedy za Vás nebude stát hradit zdravotní pojištění, byl byste povinen si jej hradit z minimálního vyměřovacího základu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, zdanění příjmu za masáže od studenta bez stálého příjmu (sociální a zdravotní platí stát)
___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Odmítnutí zvýšení nájmu nájemníkem z důvodu nedostatečné péče a oprav v nájemním domě

Jak odpovědět na obdržený návrh jednoho z pronajímatelů na zvýšení stávajícího nájmu bytu. V bytě bydlíme (2 osoby) cca 55 let, cca 25 let je cihlový dům z r. 1880 ve vlastnictví dvou majitelů, rovněž tak i můj byt patří každému z nich polovinou. Poslední navýšení nájmu bylo v roce 2013.
Řadu let probíhaly na domě stavební úpravy bez snížení nájmu, nyní drobnější, avšak neustále. Jedním ze stavebních úprav byla přístavba balkónů do vnitrobloku na jedné straně domu, tedy i u našeho bytu, cca v r. 2012. Tehdy bylo majitelem sděleno, že balkóny nebudou vůbec započítávány do nájmu. Po dobu stavebních úprav s extrémním hlukem (i o víkendech) nám nebyl snížen nájem.
Důvody proti výši uvedené částky navýšení nájmu:
1. do bytu jsme nechali instalovat na vlastní náklady v 80. letech vlastní topení – kvalitní radiátory s rozvody do všech místností a kombinovaný plynový kotel - ten byl námi také na vlastní náklady v mezidobí 2x vyměněn za nový (v bytě se předtím topilo kamny na uhlí či plyn zvlášť v každé místnosti, které jsme také koupili, v bytě před 55 lety nebylo žádné topení). Rovněž jsme koupili a instalovali kombinovaný 100 litrový bojler na ohřev vody, který ohřívá jak vodu do bytového vodovodního řadu, tak i vodu do radiátorů;
2. majitel nikdy neprovedl v bytě žádné úpravy či opravy. Výjimkou jsou, jak výše uvedeno, balkóny (cca 3 m2) místo oken ve vnitrobloku na naší straně domu. Balkónové dveře mají pouze jeden základní nátěr a betonová pokládka podlahového prostoru balkónu je velmi nekvalitní, na mnoha místech do hloubky popraskala, tzn. místo podlahy máme krátery. Na ně jsme koupili a položili dřevěné pokládky, aby se tam dalo jakž takž vstoupit;
3. v bytě jsou letitá dřevěná dvojitá okna, která nikdy nebyla vyměněna ani opravena, s výjimkou nátěru (ovšem pouze z jedné venkovní strany vnějšího okna). Před lety nechali majitelé vymalovat zvenčí dům a okna (jedna strana zvenčí), u všech oken také vyměnili zevní parapety za měděné. Firma při oprávkách odstranila starý kyt, avšak novým extrémně šetřila. Od té doby jsou okna velmi dobře propustná, tj. ze všech oken (jedná se přitom o stará dřevěná dvojitá okna) nám do bytu fouká. Okna jsme tak museli sami provizorně utěsnit (avšak i z horní části oken fouká) ;
4. bydlíme v posledním patře a nad námi byla půda, ze které majitel nechal vytvořit několik bytů. Strop našeho bytu opakovaně nad námi praská, opakovaně na vlastní náklady necháváme opravovat omítku, tmelit dlouhé a hlubší praskliny, avšak pomůže to pouze krátkodobě. Přišli jsme i o sklepy, kam nám majitel zamezil přístup;
5. rovněž nám, na rozdíl od jiných bytů pronajímaných cizincům, nefunguje domovní zvonek, všichni návštěvníci a poskytovatelé objednaných služeb nám musí předem zavolat;
6. podlaha bytu je pokryta na naše náklady pokryta PVC pokládkou a celoplošnými koberci;
7. instalace internetu v bytě je na vlastní náklady.
O výše uvedených problémech byl majitel již v minulosti informován. Je mu znám stav bytu.
Majitel nyní navyšuje čistý nájem z původních 11 900 Kč na 17 200 Kč (jedná se o částku bez záloh na služby, které činí cca 5 000 Kč) s odvoláním na cenovou mapu Asociace realitních kanceláří ČR.
Majitel uvádí, že podle OZ má pronajímatel možnost obrátit se na nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, a to až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Podle zjištění z cenové mapy Asociace realitních kanceláří ČR je v dané lokalitě obvyklý nájem v rozmezí 201 – 250 Kč/m2. Pokud budeme s návrhem na zvýšení nájemného souhlasit, začneme hradit zvýšené nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu (§ 2249 odst. 3 NOZ).
My však nesouhlasíme s uvedenou částkou navýšení nájmu vzhledem k výše uvedenému. Uvedená částka obvyklého nájmu v rozmezí 201 – 250 Kč/m2 podle cenové mapy Asociace realitních kanceláří ČR se podle nás týká upravených funkčních bytů s adekvátními podmínkami poplatnými dnešní době, včetně majiteli instalovaných topných těles i bojlerů.
Prosím o návrh zamítavé odpovědi s odvoláním na konkrétní paragrafy Občanského zákoníku.
Děkuji. Amálie

ODPOVĚĎ:
Je třeba poukázat zejména na ustanovení § 2249 Občanského zákoníku, který stanoví:
(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu."

Zdůvodnění zamítavé odpovědi nikde výslovně oporu v zákonných ustanoveních nemá. Vyplývá obecně z ust. § 2259 až § 2269 Občanského zákoníku - Úpravy a změny bytu. Je třeba pronajímateli sdělit, že s návrhem na zvýšení nájemného nesouhlasíte a uvést detailně důvody, které Vás k tomu vedou. Pokud se bude pronajímatel domáhat zvýšení nájemného soudně, musíte trvat na vypracování znaleckého posudku na byt, který zadokumentuje stav bytu a bude oporou pro vysvětlení, že byt neodpovídá běžným standardům bydlení - § 2257 odst, 1 "Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání". Výslednou částku pak určí soud na základě provedeného dokazování, zejména uvedeného znaleckého posudku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nepečování pronajímatelem, majitelem o pronajímané prostory a odmítnutí zvýšení nájmu nájemníkem, nájemcem - může to udělat?
Pronajímatel neinvestuje do bytu - může nájemník, nájemce odmítnout zvýšení nájmu z tohoto důvodu?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Znemožnění přístup na soukromý pozemek sousedem - jak se bránit?

Na společné hranici s mým sousedem o délce cca 50 m máme každý postaven svůj plot. Soused jej postavil cca 55 cm od hranice našich pozemků jako první, přestože jsem mu navrhoval z obavy případného budoucího sporu postavit plot na hranici našich pozemků, a to i s návrhem, že jej nechám postavit na vlastní náklady. Soused můj návrh zamítl a postavil
si svůj plot. Tímto došlo k situaci, že jsem musel před 2 lety postavit i já svůj plot, neboť by můj pozemek zůstal neuzavřen. Můj plot je postaven cca 20 cm od společné hranice. Mezi našimi ploty je tak volný pruh pozemku o šířce cca 75 cm. Soused mi ale brání v přístupu k mému plotu, a to umístěním přakážek - zábran na hranici našich pozemků (zatlučenými latěmi s provázky
a dalšími zábranami viz přiložené foto). Na moje písemné výzvy k umožnění vstupu v souladu s § 141 Stavebního zákona, ale i § 1021 NOZ nereaguje. Uvedené zábrany mají údajně sloužit k jinému účelu než bránění v přístupu k mému plotu a pozemku. Za dobu existence mého plotu jsem požadoval vstup pouze 2 x. Bezúspěšně. Vstup potřebuji z důvodu nutné kontroly, popř.
opravy mého betonového plotu a také údržby mého pozemku (posekání trávy a odstranění plevele) na společné hranici. Domnívám se, že by mezi ploty - na hranici pozemků neměly být žádné překážky, které brání m. j. výkonu vlastnických práv kterémukoliv ze sousedů.
Konzultoval jsem tento problém s místním stavební úřadem. Bohužel jsem nepochodil. Bylo mi doporučeno řešit tento spor soudní cestou. Přesto se domnívám, že stavební úřad je garantem - vykonavatelm Stavebního zákona a měl by situaci alespoň výzvou - rozhodnutím vyzvat souseda k zpřístupnění mého plotu v souladu s § 141 Stavebního zákona. Dozvěděl jsem se také, že soudy kvůli přetížení doporučují nejdříve jednodušší a rychlejší cestu - tedy prostřednictvím správního řízení - rozhodnutím stavebního úřadu.
Současný stav mě dosti zatěžuje, neboť soused poukazuje na to, že na společné hranici neudržuji svůj pozemek, ale přitom mi brání v jeho přpřístupu.
Soused má oplocen celý pozemek výjma asi 8 polí, kde zatím nemá na sloupcích namontované pletivo. Pokud by latě a provázky měly nahrazovat v této části plotu pletivo, proč je neumístit přímo na stávající plotové sloupky. Uvedené místo je jediným místem, kde lze vstoupit mezi naše ploty.
Jak bych měl tedy dále postupovat? Děkuji. Přeji hezký den. Vítězslav

ODPOVĚĎ:
Podle fotografií to vypadá jako jasná schválnost, což je mimo jiné možno řešit jako přestupek. Mohl byste to tedy řešit i tím, že se obrátíte na Policii, která věc následně postoupí přestupkové komisi. Souhlasím s Vámi, že by danou věc měl řešit stavební úřad, ovšem bohužel se v daném případě nejedná o jediný stavební úřad, který nekoná. Právě proto jsou mimo jiné soudy tak přetíženy. Doporučuji tedy obrátit se na stavební úřad písemně, pokud nebude věc uspokojivě řešena, pak se obrátit z důvodu nečinnosti stavebního úřadu na Krajský úřad a následně případně na veřejného ochránce práv. Ten Vás ale pravděpodobně odkáže na soudní řízení, takže pokud Vám orgány veřejné správy nepomohou, budete se muset nakonec na soud obrátit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soused znemožňuje vstup na pozemek znepřístupněním prostoru mezi ploty
Prostor mezi ploty - soused ho zatarasil a znemožnil tak přístup majiteli pozemku - jak se bránit?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Zdědění auta, automobilu, vozidla bez pojistky a pokuta od kanceláře pojistitelů do vyřízení dědictví - co s tím?

Manžel 06/2018 zemřel. Notář vyzval nevlastní dceru, která byla objednatel pohřbu na první sezení. Ani nevím, jestli ještě bude zvát mě jako manželku. Jsme 4 dědici, uzavřeli jsme u právníka dohodu na vyřízení dědictví, se kterou půjdeme k notáři až nás vyzve. Manžel měl v majetku (SJM) několik aut. Chtěli bychom je prodat. Bohužel u jednoho nákladního jsme nenašli ani jeden technický průkaz. Není uhrazeno povinné ručení, bylo uhrazeno pouze do konce července 2018, a technickou prohlídku má jen do konce srpna 2018. Manipulovat s ním se asi do vyřízení celého dědictví nedá. Jedno je jisté, na dopravním inspektorátě nám duplikát techničáku vydají až po vyřízení dědictví. Bojíme se dalších poplatků např. z kanceláře pojistitelů za neuhrazení povinného ručení. Je to poměrně vysoká částka, jde o nákladní automobil a nikdo z nás to nechce sám uhradit. Dá se toto nějak přednostně vyřizovat? Jak postupovat? Značky do depozita jde dát jen se zaplaceným povinným ručením. Na technickou můžeme jen s technickým průkazem, prodávat auto taktéž. Děkuji Anastázie

ODPOVĚĎ:
Povinné ručení na vozidlo by mělo být uhrazeno a ten, kdo jej uhradí, by měl pohledávku přihlásit do dědického řízení. Přednostně to vyřídit nelze, je třeba uhradit a následně uplatnit v dědickém řízení, notář by měl posléze v usnesení o dědictví určit, kdo a jakým dílem uhrazenou částku plátci nahradí. Prodat vozidlo můžete až po ukončení dědického řízení, až bude určeno, kdo je novým vlastníkem vozidla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co když zděděné auto nemá zaplacenou pojistku - kdo ji musí zaplatit než bude vyřízeno dědictví, dědické řízení?
Je nutný technický průkaz k zaplacení pojistky na zděděné auto, automibil, vozidlo?

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Výpověď zaměstnavateli v pracovní neschopnosti - vzor

1. Mohu dát výpověď zaměstnavateli v pracovní neschopnosti a jakým stylem? Nemám vycházky jsem v léčebně - osobně nebo poštou nebo to může dát na podatelnu v práci manželka?
2. Dá-li mě zaměstnavatel výpověď, ze zdravotních důvodů - které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání, co to obnáší okamžitou výpověď k nějakému datumu?
Nebo je to 2. měsíční výpověď? Znění výpovědi může být, Dávám výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů? je to právní formulace? a když se pak přihlásím na Uřad Práce budu mít nárok na celé plnění, podpory-65%?? Přikládám kopii výpovědí, kterou chci podat, je to správně?
XXX s. r. o. YYY 968, 57201 ZZZ
Výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů
Vážení,
u Vaší společnosti jsem na základě pracovní smlouvy ze dne 1.8.2008 zaměstnán jako skladník.
Tímto v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 zákoníku práce dávám výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání. Pracovní poměr skončí uplynutím zákonné dvouměsíční výpovědní doby dnem 31.10. 2018.
V XXX dne 29.8. 2018
Jan Novák …………………………….
Jméno a podpis zaměstnance
datum narození: 1.1.1970
adresa trvalého bydliště : Novákova 1, XXX
Převzal/a: datum, jméno, funkce, razítko a podpis zástupce zaměstnavatele

ODPOVĚĎ:
Výpověď musí být zaměstnavateli doručena prokazatelným způsobem. Můžete ji proto zaslat poštou - doporučeně, nebo ji může na podatelnu odnést Vaše maželka s tím, že by měla obdržet potvrzení o podání dokumentu s datem podání.
Text výpovědi je zcela v pořádku. Pokud bude výpověď podána takto, poběží dvouměsíční výpovědní doba. Je ale také možné využít § 56 odst. 1 písm. a zákoníku práce a okamžitě zrušit pracovní poměr. Toto ustanovení uvádí, že je možné okamžité zrušení ze strany zaměstnance, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Zdravotní důvody patří mezi vážné důvody uvedené v § 5 zákona o zaměstnanosti. Pokud dojde k ukončení pracovního poměru z některých v daném ustanovení uvedených důvodů, nedochází ke krácení podpory v nezaměstnanosti (§ 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Okamžité zrušení pracovního poměru ze zdravotních důvodů na neschopence, v pracovní neschopnosti, DPN
___

OBČAN-EXEKUCE
Exekuce na vklad dlužníka do s. r. o. - je možné vklad zabavit exekutorem?

Slovenský soudní exekutor mě informoval, že moje pohledávka je nevymožitelná, ale podařilo se mi zjistit, že doposud nikdo neprovedl exekuci na jeho vklad, který provedl jako jediný společník ve výši 5000 EUR
do jedné s. r. o. na Slovensku. Myslíte, že můžu alespoň z části uspět, i když má více exekucí? Děkuji Saša

ODPOVĚĎ:
V případě společenství v s. r. o. lze postihnout nikoliv vklad společníka do společnosti, ale jeho podíl v této společnosti. Mám za to, že postup dle slovenského práva bude obdobný jako v ČR. Vyzvěte proto prosím dotčeného exkutora, aby postihl podíl povinného v s. r. o. , kde je společníkem. Dotčený podíl je pak možno vydražit (prodat) nebo vyplatit dotčenou společností do exekuce (čímž by zanikla), záleží na okolnostech. Konkrétní postup by Vám měl sdělit exekutor.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dlužník s exekucí a vklad dlužníka do s. r. o. - může exekutor zablokovat vklad nebo ne?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Předkupní právo na byt odkoupený od družstva neoprávněnými kupci (bylo soudem rozhodnuto o vyklizení bytu)

Ráda bych se zeptala na předkupní právo, vyhrála jsem spor o vyklizení bytu, odpůrci byli povinni byt vyklidit a vyklizený mi předat, uhradit náklady řízení. Během soudního jednaní odpůrci, který přešel v privatizaci pod družstvo odkoupili jako oprávnění majitelé, ač jimi nikdy nebyli.
Poté, co Městský soud v Praze dne 2/6/2015 rozhodl, že jsem jediný oprávněný uživatel, družstvo mi odmítlo byt prodat s odkazem, že je již prodaný, ignorovalo rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Následně nejvyšši soud rozhodl, že je nutno rozhodnout o tom, zda-li je kupní smlouva absolutně či relativně neplatná. Rozhodl o tom, ze je relativně neplatná, avšak odpůrci ani družstvo mi byt prodat nechtějí.
Ráda bych se zeptala, jak je to s lhůtami pro uplatnění předkupního práva, jak je lze donutit mi byt prodat a vydat/vyklidit, peníze jsem převedla na depozitní účet advokáta, tento je již dále nepřevedl s odkazem na to, že je smlouva absolutně neplatná. Predem děkuji Žofie

ODPOVĚĎ:
Jedná se o velmi složitou situaci, která vyžaduje detailní právní rozbor věci, nejlépe advokátem - seznam na www.advokatikomora.cz.
Z listin, které jsou připojeny, jsem pochopila, že byt družstvo prodalo lidem, vůči kterým máte v ruce rozsudek, že jsou povinni byt vyklidit a družstvo Vám odmítá byt prodat z důvodu, že jej již prodalo těmto osobám. Dále máte v ruce rozsudek, jímž bylo určeno, že tato kupní smlouva je relativně neplatná. Měla byste se tedy písemně obrátit na družstvo a na neoprávněné nabyvatele, že smlouva je relativně neplatná. Jde o formální úkon, nicméně je třeba jej učinit a to nejlépe co možná nejdříve.
Pokud nebude žádná reakce, měla byste s ohledem na rozsudek o vyklizení kontaktovat exekutora a podat návrh na exekuci vyklizením a zároveň k soudu podat žalobu na plnění, kterou se budete domáhat, aby byla soudem družstvu uložena povinnost prodat Vám předmětný byt. Předkupní právo dle novely OZ nemá stanovenu žádnou lhůtu, pouze není - li stanoveno jinak, je předkupník povinen uhradit cenu do tří měsíců od učinění nabídky. Je také otázkou, zda by věc nebyla řešitelná v trestněprávní rovině, neboť mám za to, že prodejem bytu odpůrcům Vás družstvo úmyslně poškodilo.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na prodej družstevního bytu - byt byl prodán nezákonným uživatelům bytu
___

TRESTNÍ-POKUTY
Pokuta za rychlou jízdu a výmluva na osobu blízkou - pravidla 2018

21.8.2018 jsem si vyzvedla na poště výzvu k uhrazení částky za překročení rychlosti. Neřídila jsem já, ale můj přítel. Vím, že bylo jeden čas i ve sdělovacích prostředcích, že má být přijata novela zákona o pozemních komunikacích, která má zpřísnit možnosti použití výmluvy na osobu blízkou. Měla jsem za to, že to tak je až doposud, než jsem si přečetla tuto výzvu, kde se mi tato možnost přímo nabízí.
Chci se jen ujistit, zda jsem to jen špatně nepochopila, protože mi nějak není jasná věta první v tomto odstavci, na kterou navazuje věta druhá, která se k mému překvapení právě zmiňuje o osobně blízké. Výzvu posílám v příloze.
Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
Provozovatel motorového vozidla může být uznán vinným z předmětného správního deliktu pouze v případě, že nebude zjištěna totožnost řidiče, který spáchal přestupek. Pokud ale nebude zjištěna totožnost řidiče, který spáchal přestupek, což může být také z důvodu, že provozovatel využije svého práva nevypovídat (tj. proti sobě nebo osobě blízké, jestliže by vypovídající sobě nebo takové osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání), bude splněna podmínka pro projednání správního deliktu provozovatele vozidla. Tzn. buď bude postihnut řidič vozidla, a pokud se nepodaří zjistit, kdo řídil, bude postihnut provozovatel vozidla.
V omezených situacích je možné, aby se provozovatel vyhnul i této odpovědnosti. První situace je, že vozidlo provozovatele bylo odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo druhá situace: provozovatel podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru motorových vozidel.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo platí pokutu za rychlou jízdu když se neví kdo řídil auto, automobil, vozidlo?
___

PRÁCE-PLATY, MZDY
Neplacené volno nařízené zaměstnavatelem a nárok na mzdu, plat, výdělek

Syn pracuje jako číšník, smlouva na dobu neurčitou. Je evidentní, že firma začíná upadat a chce se zbavit zaměstnanců.
Začalo to zkracováním pracovní doby. Pokračuje to neplaceným volnem. Syn měl směnu 25. a 26.8., bylo mu ale sděleno, že tyto 2 dny bude provozovna zavřená a do práce nemusí. Dnes (02.10.2018) jsme zjistili, že bylo normálně otevřeno.
Další směna má být 29. a 30.8. Dnes (02.10.2018) šéf synovi sdělil, že si má vzít na tuto dobu neplacené volno. Navíc byla synovi vytýkána spousta malicherných věcí, z nichž většina byla neopodstatněných a spousta nepravdivých (špatná hudba z rádia, rozšiřování pomluv, špatná nabídka zboží hostům apod.)
Dokonce padla zmínka o výpovědi dle paragrafu 53!
03/2018-08/2018 má syn nahlášenou dovolenou od 5.9. 2018. Ale 3. a 4. 9. by měl jit ještě do práce.
Máme podezření, že mu ústně opět řeknou, že má neplacené volno, ale potom toho zneužijí a dají výpověď pro absenci.
Má zaměstnavatel právo na takové jednání? Jak se můžeme bránit? Kam si můžeme stěžovat? Delší dobu nežiji v CZ, takže nemám přehled. Nemíním toto jednání nechat jen tak.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podle § 84 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
V případě, že je směna již rozvržena a zaměstnavatel včas neoznámí změnu rozvrhu a práci pro daného zaměstnance nemá, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele, tedy o volno s náhradou mzdy.
Zaměstnavatel nesmí bez dohody se zaměstnancem přikázat zaměstnanci neplacené volno.
Doporučuji trvat na písemném oznámení, že směna nebude odpracována a obrátit se na místně příslušný inspektorát práce.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zaměstnavatel přikázat neplacené volno pokud nemá práci pro zaměstnance, ale provozovna je otevřená?
___

OBČAN-DAROVÁNÍ
Zpětvzetí převodu družstevního bytu na dceru, syna z důvodu jeho rozvodu manželství - vliv na SJM a jeho vypořádání

Otec na mě převedl družstevní byt, který s manželem krátce pronajímáme. Za byt jsme slíbili mým rodičům zaplatit 500.000 Kč. Dosud jsme zaplatili 100.000 Kč. Můj otec chce byt převést zpět, díky naší rodinné situaci (předpokládaný rozvod) a že peníze pošle zpět (100.000 Kč). Jak je na toto právně nahlíženo? Jde o společné jmění manželů?
Pomůže mi převod zpět na otce? Dále pokud otec pošle jen 50.000 Kč a se mnou se vyrovnají “bokem”; je toto přípustné? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Tento dotaz je v rovině právního výkladu, tj. pokud by věc skončila u soudu, lze nyní jen těžko odhadnout, jak by soud s ohledem na tvrzení účastníků a dokazování rozhodl. Otec Vám totiž mohl družstevní podíl darovat (dar není součástí SJM), ale dar je ze zákona bezúplatný a Vy jste již prokazatelně uhradili 100.000,-Kč. Jednalo by se tedy o koupi a v tomto případě by již podíl do SJM spadal, neboť koupené věci do SJM spadají. Podíl samozřejmě můžete otci převést zpět, pokud se Vám to s ohledem na manželův názor podaří a následně otec může peníze vrátit. Rozhodné je, co je součástí SJM v době rozvodu, takže pokud nebudete družstevní podíl vlastnit ke dni rozvodu, nemusíte se otázkou družstevního bytu z důvodu rozvodu vůbec trápit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení darování družstevního bytu potomka (dceru, syna) z důvodu rozvodu manželství
Darování družstevního bytu synovi, dceři a vliv na SJM, společné jmění manželů
___

OBČAN-BYDLENÍ
Vystěhování manželky s dětmi po rozvodu a právo na náhradní bydlení pro děti a bývalou manželku

Manžel se chce rozvést. Manželé jsme 15let, spolu žijeme ve společné domácnosti 25 let. Žijeme ve vile za 7,5 milionu. Byl majitelem nemovitosti ještě před svatbou (dědictví).
Hypotéka na opravu domu se splácí cca 15 let (hypotéka na 25 let komplet). Máme 2 děti, z toho 1 je handicapované, děti zcela závislé 7 a 11let. Jakákoli změna životní se odráží na zdravotním stavu dítěte.
Pakliže bych chtěla zůstat žít s dětmi v domě dále a zachovat jim “domov”, mám podporu v právu či nikoliv a je to jen na naší dohodě (samozřejmě za určitých smluvních podmínek). Pakliže by tato varianta nešla, tak mi musí manžel s dětmi zajistit adekvatní bydlení, v jaké hodnotě mohu požadovat? Má právo mě nechat vystěhovat? Pokud si “nevyberu” náhradní bydlení. Dále pečuji o handicapované dítě, nepracuji, pracuji jen na DPP; mohu žádat i příspěvek na mě?
Jak bude probíhat vypořádání SJM stran splácení hypotéky na nemovitost manžela?
Děkuji. Adriana.

ODPOVĚĎ:
Manžel samozřejmě nemá povinnost nechávat Vás bydlet ve svém domě, ale musel by Vám nabídnout adekvátní bydlení ve stejné kategorii, jako bydlíte dosud. Pokud pečujete o nemocné dítě, rozhodně od manžela máte právo požadovat výživné na rozvedenou manželku. Pokud jde o hypotéku, pokud byla placena v době manželství na nemovitost, která je pouze manžela, tak máte právo žádat v rámci vypořádání SJM polovinu splátek hypotéky váznoucí na domě.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Splácení hypotéky na dům, vilu jednoho z manželů a vyrovnání při rozvodu nebo po rozvodu
___

OBČAN-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
Plná moc na převzetí dítěte v rámci styku, setkávání - je rodič povinen dítě předat pokud jde o neoprávněnou osobu ke styku (babička, dědeček)?

Opatrovnictví: mám svěřenou svou dceru (8 let) do péče, rozsudek je v právní moci. Matka nejeví o svou dceru zájem, jsem povinen v sudé pátky odpoledne předat svou dceru matce na nádraží (máme to tak v rozsudku). Matka si dlouhodobě nejezdí a já vodím dceru na nádraží, koupíme zmrzlinu počkáme 20 minut, pak odcházíme a já dceři zajistím víkendový program.
Následně posílám soudu onu účtenku a fotku dcery pořízenou v příslušný čas, činím tak proto, že matka ráda vyvolává spory (udání na policii, návrhy na výkon soudního rozhodnutí atp. , její dcera je pro matku zbraň jak škodit po rozvodu).
Zničeho nic matka poslala na nádraží svou babičku (prababičku mé dcery), která měla v ruce jakýsi papír, snad zplnomocnění matky k převzetí dítěte. S prababičkou jsem v současnosti v přestupkovém řízení za její přestupek
proti občanskému soužití, svou dceru této paní předat prostě nechci. Na nádraží jsem prostě dceru nepředal.
Porušil jsem rozsudek? mařím soudní rozhodnutí?
dopouštím se něčeho, za co by mě mohl soud postihovat například pokutou.
V rozsudku je uvedeno, že jsem povinen předat dceru matce, dotaz tedy zní, může matka zplnomocňovat jinou osobu a požadovat po mne abych dceru předal někomu jinému?
Prosím o odpověď z právního hlediska, o dobré mravy zde nejde,
v tom jsme dávno selhali.
Děkuji za kvalifikovanou odpověď. Věnceslav.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku je zapotřebí hledat v obecném výkladu práv a povinností rodičů. Vaší situace se týká hned několik ustanovení občanského zákoníku – konkrétně zejména § 887 a 881. Podle § 887 občanského zákoníku nemohou rodiče svěřit výkon práva udržovat osobní styk s dítětem jiné osobě. Zákon ale zcela určitě nemá na mysli jednorázovou záležitost jakou je „pouhé“ předání dítěte – je tedy třeba rozlišovat mezi předáním dítěte a celovíkendovým stykem s dítětem. Pokud by dceřina prababička dceru nejen převzala, ale místo její matky by s Vaší dcerou strávila celý víkend, pak tato situace v pořádku není (obzvlášť pokud by k ní docházelo opakovaně), protože sudé víkendy jsou vyhrazeny k trávení času Vaší dcery s její matkou a nikoliv s prababičkou.
Pokud ale prababička na základě plné moci od Vás dceru převezme a následně ji předá matce která s ní stráví víkend tak, jak určuje rozsudek, nepovažuji za vhodné neumožnit styk dcery s matkou jen proto, že si dceru nepřevzala matka osobně. Dalším ustanovením, které se Vaší situace týká, je totiž § 881, dle kterého mohou rodiče péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem svěřit jiné osobě. Z toho vyplývá, že neočekávané situace jistě lze řešit tak, že k osobnímu vyzvednutí a předání bude zmocněna jiná osoba (prababička).
Pokud by se situace opakovala, doporučuji předání dcery zrealizovat, ale zajímat se o to, proč si dceru nepřevzala matka osobně a následně rozhovorem s dcerou zjistit, jak styk probíhal – zda strávila víkend převážně s matkou nebo převážně s prababičkou. Pokud by k Vámi popsané situaci docházelo opakovaně nebo v případě, že by dcera trávila víkendy s prababičkou místo s matkou, doporučuji o celé záležitosti informovat OSPOD a požádat o zjednání nápravy s poukazem na to, že jednání matky je v rozporu s § 887 občanského zákoníku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neoprávněná osoba (dědeček, babička, pradědeček, prababička) chce převzít dítě a má plnou moc - je možné předat dítě na základě plné moci oprávněné osoby (nepečujícího rodiče)?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Ujednání nad rámec nájemní smlouvy spolumajitelem bytového domu - jsou platné i po smrti jednoho ze spoluvlastníků (spolupronajímatelů)?

V domě vlastněném 3 spoluvlastníky mi pronajal jeden z nich byt, který byl mnoho let v užívání jeho manželky a dětí. Ti už v bytě nebydleli, tak mi pronajal 3 + 1 v roce 2012.
Uzavřeli jsme písemnou smlouvu na dobu neurčitou. Sám ve stejném domě bydlel také. Bydlím zde dosud, nyní pronajímatel zemřel. Současně s bytem jsem spolu s pronajímatelem užívala i část jeho podílu na zahradě pro náš společný chov drůbeže, zároveň jsem měla uskladněny věci ze svého dřívějšího bydliště v garáži, která byla před tím výhradně v jeho užívání, a měla jsem své vyhrazené místo pro parkování auta na společném nádvoří, které užívají všichni spoluvlastníci.
Když zde pronajímatel bydlel, probíhalo vše normálně, vše bylo 7 let tolerováno ostatními.
Nyní po jeho smrti ostatní protestují proti mému bydlení zde, parkování, věcem v garáž, i proti oplocení drůbeži atd.
Předpokládám, že nájemní smlouva platí dále a před lety ujednané věci nad rámec nájemní smlouvy také. Všichni i děti pronajímatele, dědicové, o ujednáních věděli. Dědicové zřejmě vše uznávají, spoluvlastníci ale ne.
Ještě neproběhlo ani dědické řízení a již je situace velmi vyhrocená, proto se na vás obracím s dotazem, jak se mám správně zachovat.
Děkuji za odpověď. Agáta

ODPOVĚĎ:
Vy v dané situaci nemůžete dělat prakticky vůbec nic. Jste v pozici nájemce a nadále pro Vás platí nájemní smlouva. Problém je, že s nájmem musí souhlasit 2/3 většina vlastníků, tedy v tomto případě aspoň ještě jeden spoluvlastník. Jelikož ale máte smlouvu na dobu neurčitou, tak Vás nikdo jen tak vystěhovat nemůže. Spoluvlastníci by museli k soudu podat žalobu o určení neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu, že s nájmem nesouhlasí. Vy se tedy chovejte nadále tak, jak doposud, otázku nájmu si musí spoluvlastníci řešit až s novým vlastníkem, dokud není ukončeno dědické řízení, nemohou ale dělat vůbec nic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ústní dohoda nad rámec nájemní smlouvy - je platná po smrti pronajímatele nebo jednoho ze spolumajitelů, spoluvlastníků pronajímané nemovitosti?
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Proplacení nákladů na dopravu na školení kam poslal zaměstnavatel zaměstnance

Chtěl bych se zeptat, zda si můžu zažádat o proplacení nákladů na dopravu, pokud mne zaměstnavatel pošle na školení. Jaký paragraf zákoníku práce toto upravuje? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce. Podle § 230 odst. 3 zákoníku práce přisluší za tuto dobu zaměstnanci mzda nebo plat. Pokud je zaměstnanec vyslán na školení mimo sjednané místo výkonu práce, jde zároveň o pracovní cestu.
Výkonem práce je i ostatní činnost na pracovní cestě, která zasahuje do stanovené pracovní doby. A to v souladu s ustanovenim § 210 zákoníku práce: „Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních ukolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přisluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. “
Vzhledem k tomu, že se jedná o pracovní cestu, uplatní se i § 152 a násl. zákoníku práce, které upravují cestovní náhrady.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má zaměstnanec právo na prolacení dopravy od zaměstnavatele na místo školení (byl vyslán zaměstnavatelem)
Právo, nárok zaměstnance na proplacení cesty na školení
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Nepřipojení domu k vodovodu a kanalizaci kvůli nesouhlasu s věcným břemenem vedení a expirovanému stavebnímu povolení

Koupila jsem pozemek ke kterému bylo v roce 2008 vydáno řádné stavební povolení na dům a kanalizační a vodovodní přípojku. Realizována byla jen přípojka, dům jsme nezačali stavět. Nyní jsem chtěla od obce, aby mi dali vodoměr a mohla jsem začít na pozemku aspoň trochu pracovat. Obec mi řekla, že vodoměr mi dát nemůže, protože obecní přípojka vede přes soukromé pozemky, se kterými nebyla uzavřena smlouva o věčném břemeni a že:
- stavební povolení už mi neplatí
- vodoměr dát nemůžou (jeden z majitelů pozemku přes který vede přípojka nesouhlasí s věcným břemenem)
- mám přispět a zaplatit nějaké poplatky za řízení spojené s kanalizací
Dotaz:
- mohu požadovat od obce, aby přípojku “vydrželi”?
- moje stavební povolení opravdu neplatí i kdyz přípojka existuje již 10 let?
- mohou po mě chtít nějaké poplatky? Mám pocit, že je to problém obce, že si neudělali smlouvy, proč za to mam platit já?
Děkuji. Věroslav

ODPOVĚĎ:
Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby. Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
Pokud tedy nebyla zahájena stavba, Vaše stavební povolení pozbylo platnosti.
Vydržení přípojky nepřichází v úvahu. Zákon č. 274/2001 Sb. , jednoznačně stanovuje, kdo je vlastníkem přípojky. Navíc vydržení by předpokládalo, že obec bude přípojku v dobré víře užívat, což nepřichází za této situace v úvahu. V úvahu bohužel ani nepřichází vydržení věcného břemeno k pozemku osoby, která nesouhlasila s jeho zřízením smlouvou.
Je otázka, za co přesně mají tyto poplatky být. Doporučuji důkladně prostudovat, za co přesně máte poplatky hradit, a podle toho je možné pak rozporovat tuto povinnost.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení věcného břemene přípojky vodovodu, kanalizace
___

RŮZNÉ-STAVBY
Rozdělení pozemku (orná půda) z důvodu využívání části pronajímaného pozemku majitelem

Vlastním pozemek klasifikovaný jako orná půda, který pronajímám zemědělskému družstvu. Nyní jsem uzavřela s družstvem novou smlouvu, ve které je část pozemku z nájmu vyňata, protože ji chci sama využívat.
Rozloha této části je 10 x 30 metrů, tedy 300 metrů čtverečných. Chci si na pozemku udělat zahrádku a umístit montovanou kůlnu na nářadí o rozměrech 3,5 x 4 metry. Rovněž hodlám postavit oplocení z drátěného pletiva, a to tak, aby bylo prostupné pro drobné živočichy. Obě části pozemku jsou samostatně přístupné z cesty, která je rovněž mým vlastnictvím. Otázky:
1. Musím před zřizováním zahrádky původní pozemek rozdělit? Vím, že k tomu potřebuji souhlas obce, stavebního úřadu, vyměření a zápis do katastru nemovitostí.
2. Mohu zahrádku na pozemku o rozloze 300 m2 zřídit výše popsaným způsobem, aniž bych potřebovala souhlas stavebního úřadu? Stačí pouze ohlášení? Děkuji, Albína

ODPOVĚĎ:
Nevidím důvod, proč byste měla kvůli zahrádce pozemek dělit. Je to ale výhodnější z důvodu nájmu zbývající plochy, aby nevznikl problém v tom, kdo co využívá.
Problematiku povolení a ohlášení řeší ust. § 103 a § 104 Stavebního zákona. Pokud jde o kůlnu, tak tam je třeba se podívat na požadavek zákona, kdy zákon požadavek ohlášení, povolení či zcela bez, vymezuje metry, podlažími apod. Kloním se k tomu, že na jednoduchou kůlnu nepotřebujete ani ohlášení. Pokud by s ohledem na charakter kůlny skutečně nějaká listina byla třeba, tak pouze ohlášení, rozhodně ne stavební povolení. No a na vybudování zahrádky jako úpravy pozemku vůbec nic nepotřebujete.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak rozdělit pronajímaný pozemek pro účely užívání majitelem pozemku - postup, návod
___

OBČAN-DLUHY
Předčasné splacení půjčky, spotřebitelského úvěru bez poplatku - je úvěrová smlouva nadřazena zákonu?

Měl bych dotaz ohledně podmínek předčasného doplaceni nebankovni půjčky. Zaslal jsem společnosti, u které mám úvěr, žádost o předčasné doplaceni úvěru, jelikož mám fix. dobu do roku 2020 a bylo mi zděleno, že to neni možné, že mohu udělat max. mimořádný vklad, který je ale zatížen poplatkem 2% z výše úvěru.
Snažil jsem se dohledat sám, jak tyto věci fungují, ale našel jsem pouze znění nových zákonů a nejsem si jistý, jestli se vztahují i na ůvěry podepsané dříve. Smlouvu jsem uzavřel roku 2013 a roku 2015 mi firma udelala 5. lety fix do 2020.
Je nějaká možnost jak se úvěru zbavil dříve, bez sankcí, nebo musím opravdu počkat az na fixační období?
Je smluvní ujednání o poplatku finální nebo je podřízeno nějakému zákonu, který řeší právě přečasné splacení úvěru bankovní společnosti?
Děkuji. Viktor

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že se jedná o spotřebitelský úvěr, tedy úvěr/půjčku, který jste nebral v souvislosti s podnikatelskou činností.
Afktuálně řeší spotřebitelské úvěry zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Tento zákon se však vztahuje na spotřebitelské úvěry. Tímto zákonem se však řídí spotřebitelské úvěry uzavřené až po 1.12.2016.
Vaše smlouva se bude řídit zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
Předčasné splacení pak řeší ust. § 15 tohoto zákona, které zní:
(1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru.
(2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením.
(3) Výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.

Poplatek by tedy měl být nejspíše v rozporu s uvedeným ustanovením, doporučil bych Však Vaší smlouvu nechat před dalším postupem zkontrolovat advokátem, případně využít dluhové poradenství některé z neziskových organizací, kde Vám budou schopni přesněji posoudit správnost výše poplatku za předčasné splacení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Poplatek za předčasné splacení úvěru - je zákonný a legální?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Zatajení nabourání prodávaného auta a fráze "přebírá vozidlo jak leží a běží bez záruky" - lze reklamovat auto, automobil, vozidlo?

Koupil jsem od fyzické osoby auto za 39.000 Kč. Po 2 měsících od nákupu jsem zjistil, že bylo bourané a následně vyvařené a rovnané. Auto funguje, ale mám z toho trochu strach a chci se ho zbavit.
S prodejem mám problém, aniž bych šel hodně pod cenu. Je šance, uhrát to na prodej zpět původnímu prodejci, jenž mi zamlčel skutečnost, že je auto bourané, i přes to, že je ve smlouvě:
"kupující byl seznámen se závadami vozidla, jenž byly zohledněny v ceně. Přebírá vozidlo jak leží a běží bez záruky".
Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
Samotná skutečnost, že je automobil havarovaný, neznamená jeho vadu, a proto ani nezpůsobuje tato skutečnost sama o sobě vznik odpovědnosti za vady na straně prodávajícího. Pokud by však vozidlo trpělo jinými vadami v důsledku havárie, pak by již odpovědnost prodávajícího mohla přicházet v úvahu. Jiná situace by však byla, pokud jste byl ubezpečen, že vozidlo havarované není, zejm. pokud by to bylo uvedeno v kupní smlouvě, toto však nejspíše uvedeno nebylo.
Toto však nebrání tomu, abyste prodávajícího "zkusil" vyzvat k navrácení kupní ceny oproti navrácení vozidla.
Pokud bylo ve smlouvě uvedeno, že vozidlo je prodáváno "jak stojí a leží", pak takové ujednání je neplatné, neboť takto není možné prodat individuálně určenou věc, jakou automobil je.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Reklamace auta prodaného "jak stojí a leží" - je možné vozidlo reklamovat nebo ne?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Člen svazu zahrádkářů odmítá vyklidit a odstranit chatku - může vedení spolku chatku otevřít a vyklidit?

03/2018 byla vyloučena členka ze členství ve spolku zahrádkářů (ČSZ), která neplnila povinnosti stanovené předpisy. Dostala výpověď ze zahrádky, která je v majetku HMP, tedy hlavního města Prahy. Měla si pouze vyklidit chatičku, eventuálně odstranit chatičku, která nemá pevné základy, aby se pozemek mohl pronajmout dalšímu zájemci.
Na chatičku byl vypracován soudní odhad znalcem a původní nájemkyně byla informována o ceně. Ta však odmítla chatičku prodat a přestala komunikovat s předsednictvem osady. Je možné chatičku otevřít bez přítomnosti původní nájemkyně za přítomnosti sestavené komise? Bylo by dobré k tomu pozvat Policii? Částku, která byla stanovena soudní znalkyni, je možné poslat složenkou? Co dělat, když dohoda není možná? Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
Pokud je chata ve vlastnictví vyloučené členky, pak není možné ji prodat ani převést na jinou osobu bez jejího souhlasu. Varianta, že byste tedy pronajali pozemek včetně chaty, by v takovém případě vůbec nepřicházela v úvahu, a to ani za situace, kdy byste částku za chatu dle znaleckého posudku odeslali bývalé člence složenou, či jiným způsobem.
I s vyklizením chaty mohou být problémy, neboť pokud je ve vlastnictví bývalé členky, nemáte k ní žádné oprávnění a nemůžete do ní vstoupit, i když nájem pozemku již skončil. Nejsprávnější postup by tedy byl, podat žalobu k soudu na vyklizení a odstranění chaty, kdy tento postup může samozřejmě trvat měsíce i déle.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Skončení nájmu pozemku v zahrádkářské osadě a nevyklizení chatky nájemníkem, nájemcem pozemku - kdo může vyklidit chatku ve vlastnictví nájemníka, nájemce zahrady?
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Co má vyšší váhu - pracovní smlouva nebo interní směrnice zaměstnavatele?

Chtěla jsem se zeptat, zda má přednost interní směrnice před pracovní smlouvou? Nedávno jsem nastoupila do nového zaměstnání a chtěla jsem si vzít dovolenou, při kontrole zůstatku mě čekalo překvapení. Konkrétně mám ve smlouvě 5 týdnů dovolené, ale ve vnitropodnikové směrnici z roku 2015 je napsáno, že dovolená je stanovena na 4 týdny a po odpracovaných 3 letech se zvyšuje nárok na 5 týdnů (o této podmínce není v mé pracovní smlouvě ani zmínka). Můj zůstatek dovolené např. na výplatnici je ovlivněn směrnicí, tedy můj počet dovolené odpovídá 4 týdnům. Můžu se odkázat na pracovní smlouvu, nebo s počtem dovolené nehnu a bude se vždy přihlížet ke směrnici? Děkuji, Alenka.

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva jako dvoustranný právní úkon má podle mého názoru přednost před vnitřním směrnicí jakožto jednostranným úkonem. Výslovně tato situace zákoníkem práce řešena není.
Možné by však bylo využití § 307 odst. 2 zákoníku práce, který říká, že obsahuje-li smlouva nebo vnitřní předpis úpravu mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích, podle kterých má zaměstnanci příslušet více stejných práv, přísluší mu jen jedno takové právo, a sice to, které zaměstnanec určí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má větší váhu interní směrnice zaměstnavatele nebo pracovní smlouva? (§ 307 odst. 2 zákoníku práce)
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace s požadavkem vrácení peněz - kdy musí obchodník vyhovět a vráti peníze kupujícímu?

Uplatnila jsem reklamaci na nákup postele, bylo mi vyhověno a vymění mi ji za nový kus. V reklamaci jsem psala, že požaduji vrácení peněz. Mohu trvat na vrácení peněz nebo musím přistoupit na výměnu. Děkuji, Alexandra.

ODPOVĚĎ:
Vaše práva upravuje zejména § 2169 občanského zákoníku, podle kterého nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Primárně tedy můžete požadovat opravu, případně dodání nové věci (totožné postele). Pouze pokud tyto možnosti nepřicházejí v úvahu, můžete odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz. Je zřejmé, že při uplatnění reklamace nemusíte vědět, jaké právo Vám vzniklo. Vy jste tedy zvolila preferovaný způsob vyřízení reklamace, nicméně jaký způsob bude ve skutečnosti možný, posoudí většinou právě prodávající
Ve Vašem případě tedy přichází v úvahu možnost výměny za stejný nový kus, kdy má tato varianta přednost před vrácením peněz. Je-li tedy možné dodat totožné zboží, měla byste jej přijmout.
Pokud zákonné podmínky připouští, aby prodávající vyřídil reklamaci jiným způsobem, než jaký požadujete, tedy výměnou místo vrácení peněz, pak není prodávající povinen vyhovět Vašemu požadavku a postačí, že vyřídí reklamaci dle zákonných pravidel.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kupující požaduje vrácení peněz za reklamovanou věc - musí mu prodávající vyhovět?
___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Zákaz nahlížení do zdravotní dokumentace - platí pro Policii při vyšetřování a trestním řízení u dopravní nehody?

5.4.2018 vážná dopravní nehoda, starší dcera řídila, mladší letecky transport, tříštivá zlomenina stehenní kosti. Rodiči nebyl dán souhlas nahlížením do zdravotní dokumentace. OSZ zrušeno Usnesení o doložení věci mladší dceři 12 let - ustanoven opatrovník z řad advokátů - taktéž vydal nesouhlas s nahlížením do dokumentace zranění mladší dcery. Přesto policie vyžádala znalecký posudek na zranění. Budou tedy absolutně nesmyslně trestat jednu naši dceru za zranění druhé dcery? Do nebe volající pitomost - dcery si prošly svým, jsme šťastní že jsou živé a zdravé, ale co je toto za postup? To tedy starší dceru budou stíhat pro těžkou újmu na zdraví? A tím těžce naruší jejich vztahy, nebo co je toto za postup. Není nakonec znalecký posudek vyžádán nezákonně? Děkuji za vyjádření k dané věci. Alice.

ODPOVĚĎ:
Policie je povinna se touto záležitostí zabývat, nemůže celou záležitost přejít tím, že se jedná o dva rodinné příslušníky. Pokud Vaše starší dcera porušila právní předpisy ohledně provozu na pozemních komunikacích, např. jela nepovolenou rychlostí, a tím způsobila dopravní nehodu s vážným zraněním, je policie povinna toto prošetřit a zjistit, zda se současně nedopustila některého trestného činu. Pro posouzení potřebuje disponovat důkazy, které mohou mít různou podobu, např. znalecký posudek. Vyžádání znaleckého posudku je oprávněným požadavkem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může poškozený dopravní nehodou zastavit trestní řízení?
Zastavení trestního řízení poškozenou osobou při dopravní nehodě
Kategorie: Roztříděné dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 2.50 (2 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Prodej bylin, bylinek - daně, zdanění, je potřeba EET pokladna, terminál? (byliny ze samovýroby vytvořené množením)

Posledních několik měsíců prodávám bylinky a to po celé ČR. Jde o maloobchod, kdy konkrétním cizím lidem prodávám živé, mnou vypěstované byliny v ceně od 20 do 130 Kč. Obrat je kolem 2000 Kč/měs. Vzhledem k tomu, že si náklady (substráty, květníky) nedávám do daní (nejsem zahradník a ani na to nemám živnost), platí tedy, že obrat = zisk. Tuto činnost bych rád zlegalizoval.
Chtěl jsem se Vás zeptat, pokud mám zisk 2000 Kč/měs. (za rok 2018 bude obrat=zisk kolem 10.000 Kč), jestli
a) na to potřebuji živnostenské oprávnění (mám živnost na jiné obory podnikatelské činnosti)
b) potřebuji EET terminál, ze kterého budu dávat lidem elektronické účtenky, abych mohl odvádět daně.

 

ODPOVĚĎ:
Prodej bylinek sice probíhá tzv. maloobchodně, ale pokud jak uvádíte, pokud jsem to správně pochopil, tak rostlinky sám množíte, tedy je rozmnožujete a pěstujete. V tomto případě podle zákona nejde z právního hlediska o "živnost maloobchod" (o ten by šlo, kdybyste rostlinky nakoupil vypěstované od dodavatele a v nezměněném stavu prodal zákazníkům).

Tento druh činnosti ani nespadá pod tzv. živnostenské podnikání, ale jedná se o činnost zemědělského podnikatele na základě zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství. Zemědělský podnikatel je evidovaný ministerstvem zemědělství, není pro to potřeba způsobilost ani zvláštní oprávnění, proces získání je podobný jako u volné živnosti. Evidence probíhá na obecních úřádech/magistrátech a zaevidování zemědělského podnikatele podléhá správnímu poplatku 1.000 Kč.

Ovšem teď (zatím) podle údajů jaké uvádíte se na Vás vztahuje ustanovení §2e ods. 2 zákona o zemědělství "Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.".

Sice nikde není definovaná drobná činnost, ale zde bychom si pomohli zákonem o daních z příjmů. Zemědělská výroba, která není provozována podnikatelem patří do kategorie tzv. ostatních příjmů v rámci §10 zákona o daních z příjmu fyzických osob. Pokud Váš příjem z této činnosti nepřesahuje 30.000 Kč ročně [§10/3/a) ZDP], tak je celý osvobozen od daně. Pokud Váš příjem ročně z této činnosti přesáhne 30.000 Kč, tak musíte celý příjem zdanit, ale je k němu možné uplatnit výdaje. Zde i když nejste zemědělský podnikatel zákon umožňuje pro tuto činnost uplatnit výdajový paušál pro zemědělské podnikatele ve výši 80% příjmů.

Takže tento rok provozujete tuto činnost legálně a máte ji vzhledem k výši i předpokladu do konce roku plně osvobozenou a nemusíte ji úvadět v daňovém přiznání.

V připadě zaregistrování jako zemědělského podnikatele se příjem z této činnosti přesude z §10 do §7 zákona o daních z příjmu a půjde o samostatnou výdělečnou činnost a příjem pak bude mít vliv i na zdravotní a sociální pojištění, zatím tomu tak není.

Co se týče terminálu na evidenci tržeb, tak v rovině ostatních příjmu není potřeba. Dále dle aktuální legislativy, když se nejedná o čistě maloobchod, ale prodáváte, co jste namnožil - zemědělská činnost nepodléhá evidenci tržeb a není tedy nutnost evidovat tržby podle zákona o EET. Změna zákona o EET je zrovna v poslanecké sněmovně před 1. čtením, kdy mají pod EET podléhat tržby už ze všech druhů podnikání, v případě schválení tak může tato povinnost nastat někdy začátkem roku 2019. Ovšem v novele zákona je přímo Ministerstvem financí a vládou schválena navržená změna, v případě tržeb v hotovosti do 200.000 Kč za rok nebudete muset mít online terminál, ale na FÚ si vyzvedene papírový blok účtenek a budete je zákazníkům ručně vyplňovat a poté za určitý časový úsek vyplňovat hlášení pro FÚ.

Jediná povinnost vydávat účtenky z podnikatelské činnosti, nepodléhající EET, je ze zákona o ochraně spotřebitele, pokud o ni zákazník požádá, tak jste povinen mu ji vydat - klasický pokladní doklad (datum, částka, předmět plnění).

Pokud budete v činnosti pokračovat a dojde k výraznějšímu nárustu tržeb a stane se plnohodnotnou součást Vaší činnosti, budete soustavně se jí věnovat, tak poté doporučuji se registrovat (například v průběhu roku 2019) jako zemědělský podnikatel. Ale jak uvádím výše, zatím (tento rok) se jedná o drobnou pěstitelskou činnost.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, zdanění prodeje bylin, bylinek, rostlinných produktů vyrobených samovýrobou
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Jak urychlit soudní řízení pokud se dlouho čeká na znalecký posudek, posudek znalce?

Mohu udělat něco pro urychlení mého soudního případu, kdy si druhá strana před 15 měsíci vyžádala svého soudního znalce v oboru psychiatrie a dodnes se nic nestalo? Jedná se o soudní případ, kdy moje maminka trpěla vážnou duševní poruchou s bludy (po několik let byla hospitalizována v různých psychiatrických léčebnách) a druhá strana (moji příbuzní) ji přesvědčili že my, oba její synové, jsme mrtví a poté ji nechali podepsat převod majetku jako věcné břemeno. Tento soudní případ už trvá přes 4 roky a můj právník mi řekl, že jen soud rozhoduje, kdy bude nařízeno další jednání, protože dosud nebyl vyhotoven znalecký posudek od druhé strany a nemůže proto nic udělat. Děkuji. Josef

ODPOVĚĎ:
Je nezbytné zjistit, v jaké fázi se případné vypracování znaleckého posudku nachází, zda vůbec byl ustanoven znalec, pokud ano, tak z jakého důvodu dochází k průtahům.
Nicméně můžete podat stížnost k předsedovi soudu na průtahy v řízení. Je zde také možnost obrátit se na ombudsmana – kontakt naleznete zde: www.ochrance.cz. V neposlední řadě v případě průtahů v řízení lze po skončení řízení žádat náhradu vzniklé újmy.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stížnost předsedovi soudu pro průthy v soudním řízení - zbavení svéprávnosti trvá soudu rozhodnout 4 roky (čeká se znalecký psychiatrický posudek, posudek znalce z oboru psychiatrie)
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Jak levně vytvořit všeobecné obchodní podmínky v eshopu s potravinami na internetu?

Zakládám potravinový eshop. Potřebuji, co nejlevněji vytvořit Všeobecné obchodní podmínky. Na koho se mám obrátit?
Mohu nakupovat zboží v maloobchodě a ve svém eshopu následně prodávat, za své ceny? Při nakupování ve velkoobchodě v malém množství, jsou ceny zboží, dost vysoké. Začínám a mám omezený kapitál. Děkuji, Julius

ODPOVĚĎ:
Přípravu obchodních podmínek doporučuji svěřit advokátovi, a to především s ohledem na specifikum prodeje potravin. V tomto případě nedoporučuji využít vzor stažený na internetu, neboť nemusí odpovídat aktuální právní úpravě. Obecně je nutné počítat s cenou v řádech tisíců korun (+/- max. 5000 Kč). Seznam advokátů je zde: www.advokatikomora.cz
V zásadě není rozdíl, zda nakupujete ve velkoobchodě či maloobchodě, nákupy v obou případech uplatníte jako výdaj a sníží se Vám o něj základ daně z příjmu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přeprodej zboží z maloobchodu za zvýšenou cenu (s marží) obchodníkem - může to udělat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Žaloba na vyúčtování služeb nájmu, nájemního bytu - bývalý pronajímatel rok neudělal vyúčtování

Už více jak rok marně čekám na vyúčtování služeb z pronajatého bytu, kde už nejsem nájemníkem. Majitelka bytu tvrdila, že mám přeplatek cca 3.000 Kč, nyní mi ale nechce nic dát z důvodu, že nemá peníze navíc. Je nějaká možnost, jak se domoci vyúčtování a peněz? Děkuji, Lea.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám zaslat majitelce bytu tzv. předžalobní výzvu s tím, že dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, měla povinnost Vám vystavit a doručit jakožto nájemkyni vyúčtování záloh na úhradu poskytovaných služeb spojených s nájmem bytu v domě, a to nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dále ji upozorněte, že pokud Vám do Vámi stanovené lhůty (minimálně 7 dnů), vyúčtování neposkytne, obrátíte se o pomoc na příslušný soud. Výzvu majitelce bytu zašlete doporučeně či doporučeně s dodejkou, ať máte důkaz o odeslání výzvy k případnému soudnímu sporu. Pokud Vám vyúčtování v dané lhůtě nezašle, nezbude Vám, než se obrátit na příslušný soud (dle polohy nemovitosti) s žalobou, v níž se budete domáhat uložení povinnost vystavit a doručit Vám jakožto nájemkyni vyúčtování záloh na úhradu poskytovaných služeb spojených s nájmem bytu v domě.
V souladu s ust. § 101 občanského zákoníku se však tento nárok promlčuje v obecné tříleté promlčecí době, proto s vymáháním majitelčiny povinnosti příliš neotálejte.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit pronajímatele aby vyúčtoval služby nájmu - předžalobní výzva nájemníka, nájemce
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Nesplnění povinností zaměstnavatele - nedal zápočtový list zaměstnanci a nevypočítal výši průměrného platu, kam si stěžovat?

Dal jsem v lednu 2018 na poště výpověď k 31.3.2018. Ke konci března 2018 jsem se ptal vedoucího, zda mám vše řádně podepsáno, kdy dostanu papíry pro Úřad práce ČR. "Poštou." V dubnu 2018 na pobočce Úřadu práce ČR se mne zeptali na dohody o provedení práce. Měl jsem. Volal jsem vedoucímu, bohužel nebylo vše ukončeno, slíbeno ukončení k 1.4. 2018. Přišel dopis k ukončení dohody. Zapsán na ÚP ČR. Zápočty opět nepřišly ani průměr platů. Opět jsem řešil s personálním oddělením. Posláno ukončení dohody, ale opět ne zápočty a průměrný plat. Opět urgováno na pers. odd. Konečně počátkem května 2018 přišly zápočty k 2 dohodám a průměrný výdělek. Bohužel jedna dohoda ukončena ke konci dubna 2018. Druhá k únoru 2018, ale papíry k ukončení v dubnu 2018. Zmatek. Nemůžu být na ÚP a mít platnou dohodu. I když jsem neměl ani 1 hodinu. Vyškrtnutí z ÚP. Povinnost zaplatit zdravotní. Pro mne díky poště škoda přibližně 10.000 Kč. První peníze z ÚP dostanu až 20.6.2018. Dá se s tím něco udělat. Kvůli poště, která mi nebyla schopna dodat potřebné papíry, přestože jsem to urgoval od počátku dubna 2018? Děkuji, Kamil.

ODPOVĚĎ:
Bez vzniku dalších nákladů na Vaší straně by bylo možné podat podnět na místně příslušný inspektorát práce, neboť zaměstnavatel nesplnil své povinnosti související s ukončením pracovního poměru.
Náhradu vzniklé škody je ale možné žádat pouze prostřednictvím žaloby, pro níž se rozhodnutí inspektorátu práce může stát podkladem a důkazem.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaměstnavatel neposlal zaměstnanci zápočtový list a výši průměrného platu - jak ho donutit aby to udělal (kvůli výpočtu dávek v nezaměstnanosti)
Kontrola z inspektorátu práce - nevydání zápočtového listu a nevypočítání průměrného platu zaměstnavatelem
___

OBCHOD-REKLAMACE
Opakovaná reklamace notebooku a právo na vrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy

Dne 2.8.2016 jsem zakoupila prostřednictvím ALZA.cz notebook se zárukou 24 měsíců. První oprava v rámci záruky byla uskutečněna dne 11.10.2016. Závady: plamen při zapojení do zásuvky z kabelu. Při zapojení do jiné zásuvky vyhodilo pojistky. 25.10.2016 oprava provedena avšak notebook fungoval přibližně půl roku. Druhá oprava v rámci záruky byla uskutečněna dne 8.4.2018. Závady: notebook se vypíná náhodně a restartovává, přehřívá se. Dne 8.4.2018 jsem odevzdala notebook v prodejně ALZA Ostrava k další reklamaci. Při převzetí notebooku pracovníkem Alza mi byl vrácen adaptér, že není potřeba ho posílat k reklamaci. Na pokyn operátora Alzy (email ze dne 26.4.2018) jsem měla ofotit adaptér a zaslat. Druhý den jsem znovu jela do Ostravy a pracovník Alzy adaptér ofotil a dal mi ho zpět z odůvodněním, že adaptér nepotřebují. Dne 2.5.2018 jsem obdržela balík a notebook dala do provozu. Zjistila jsem závady a volala operátorovi. Za 1 hod. jsem dostala od operátora email, že nemám používat původní adaptér, že bych notebook poškodila. Ihned na druhý den tj. 3.5.2018 jsem jela znovu reklamovat notebook do prodejny v Ostravě – třetí reklamace.
Závady: Notebook nenabíjí, nabíjí jen když je vypnutý a je v zásuvce, nejdou některé písmena na klávesnici. Emailem ze dne 5.5.2018 jsem sdělila operátorovi, že jelikož se již jedná o třetí reklamaci stejného druhu v záruční době, nereflektují již na opravu a žádám o vrácení celé finanční částky zakoupeného počítače. Odpovědi jsem se nedočkala. Dne 19.5.2018 jsem obdržela SMS zprávu a email, že si mám vyzvednout zboží, které je připraveno na pobočce v Ostravě, v případě nevyzvednutí do 1 měsíce budou mi účtovat skladné. Z výše uvedeného textu se obracím na Vás se žádostí o posouzení celého reklamačního řízení. Nejsem odborník v této oblasti, přesto se domnívám, že firma ALZA nepostupovala zcela regulérně vůči spotřebiteli a měla mé žádosti o vrácení peněz vyhovět. Děkuji předem za odpověď. Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud jste oprávněně reklamovala potřetí stejnou závadu, pak máte skutečně nárok na vrácení celé zaplacené kupní ceny. Z dotazu však není zřejmé, zda jste vrácení kupní ceny požadovala již při uplatnění reklamace dne 3.5.2018, nebo až v emailu dne 5.5.2018. Pokud jste nejprve uplatnila opravu, pak by bez souhlasu prodávajícího nebylo možné změnit volbu, zejm. za situace, kdy Vám toto nebylo prodávajícím potvrzeno.
S ohledem na již 3. výskyt vady je možné požadovat vrácení kupní ceny při výskytu jakékoliv další vady, tj. i pokud by nové vada byla jiného druhu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Právo na vrácení peněz při opakované reklamaci notebooku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Menšinový spolumajitel nemovitosti obývá větší část než je jeho podíl - jak zregulovat jeho užívání bytu, domu, nemovitosti?

Podle starého občanského zákoníku § 139 odst. 2 bylo možné, aby většinový vlastník nemovitosti určil menšinovému vlastníku prostory k obývání nemovitosti, nebo ho zcela vyloučil, samozřejmě za náhradu, rovnající se obvyklému nájemnému. Zajímalo by mě, jak je to podle nového zákoníku. Jsem většinový spoluvlastník nemovitosti (3/4) a druhý menšinový spoluvlastník obývá nemovitost výrazně nad rámec svého podílu.
Chtěl bych mu určit (resp. zmenšit) prostory, ve kterých bude bydlet. Jaký je v tomto případě zákonný postup? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Tuto možnost jakožto 3/4 vlastník máte i dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (vizte níže citaci § 1129), nicméně byste si měl dát pozor na to, aby nebylo užívání společné nemovitosti omezeno neúměrně podílu menšinového vlastníka. Menšinový vlastník má totiž možnost se proti takovému rozhodnutí soudně bránit (vizte § 1129 odst. 2 a § 1130.
Také hrozí, že menšinový vlastník nebude chtít nadále ve spoluvlastnictví setrvávat, na což má zákonné právo a bude se dožadovat zrušení spoluvlastnictví (čemuž by soud vyhověl).

§ 1129
(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
(2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle  odstavce 1  může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení  § 1128 odst. 3  platí obdobně.

§ 1130
Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení  § 1128 odst. 3  platí obdobně.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Omezení menšinového spoluvlastníka většinovým spolumajitelem v užívání bytu, domu, nemovitosti
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace auta koupeného bez písemné kupní smlouvy - šance kupujícího na úspěšné reklamování

2017 jsem prodal svým dvěma známým 2 auta. První bylo v ceně 22.000 Kč v 12/2017. Druhé bylo v ceně 55.000 Kč a prodal jsem jej 11/2017. Obě auta byla prodána bez kupní smlouvy, jelikož ji ani jeden dotyčný nepožadoval. Po určité době začali požadovat servis různých věcí ode mě, ovšem bez zaplacení. Když jsem naposledy odmítl požadují oba reklamaci vozu s vrácením peněz. Majitelé druhého auta dokonce začali s vyhrožováním a telefonáty. Ty mám nahrané. První majitel začal s výhrůžkami soudem, úředníky apod. , ovšem k tomu důkaz nemám. Nyní se proti mě snaží vypracovat hromadnou obžalobu. Má otázka zní. Mají právo požadovat vrácení vozidla, když jim při koupi nebyla vydána kupní smlouva a když jim nebylo nic zatajeno? Je možné tyto nahrávané rozhovory nějakým způsobem použít na mou obranu? Jaká mají práva oni a jaké já? Předem mockrát děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení nároku kupujících není rozhodující, zda byla uzavřena písemná kupní smlouva, či nikoliv. Vy kupujícím odpovídáte pouze za vady, které vozidly měly v době prodeje, tj. v 11/2017 a 12/2017. Nemělo by se však jednat o "běžné" vady, které odpovídají stavu a stáří vozidla, kdy s ohledem na kupní ceny předpokládám, že se jedná o značně ojeté vozy.
Pokud tedy vady vznikly později, kupujícím za ně neodpovídáte. Je však třeba uvést, že v případě sporu by s konečnou platností posoudil pouze soud, kdy by mohl přiznat také nárok na vrácení kupní ceny, pokud by shledal, že vozidla byla skutečně vadná v době prodeje. Vadu vozidel v době prodeje by však museli prokázat kupující, a to zejména znaleckým posudkem. S ohledem na více jak půlroční odstup od koupě se však domnívám, že toto nejsou kupující schopni prokázat.
V tomto případě dále upozorňuji na povinnost provést převod vozidla v registru vozidel. Pokud k němu nedošlo, hrozí Vám uložení pokuty až do výše 50.000,- Kč.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí prodávající auta, automobilu dát kupujícímu písemnou kupní smlouvu nebo stačí jen ústní kupní smlouva?
Reklamace ojetéh auta koupeného ústní kupní smlouvou - šance kupujícího na úspěšnou reklamaci
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Jak vytvořit všeobecné obchodní podmínky na podnikání (zprostředkování jazykových pobytů v zahraničí)

Rozjíždím si živnostenské podnikání. Náplní práce je zprostředkovávání jazykových pobytů v zahraničí. Zajímá mě, zda musím mít na webu obchodní podmínky a co vše by měly obsahovat? Stačí případně je popis ochrany osobních údajů a cookies? Klientům zasílám cenové kalkulace, informace apod. Kurzovné je hrazeno přímo na účet dané školy a v přihlášce potvrzují odsouhlasení podmínek dané školy. Předem děkuji za váš čas a odpověď. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokud uzavíráte smlouvy (o zprostředkování) po internetu, pak je skutečně nutné mít obchodní podmínky. I pokud nedochází k uzavírání smluv přímo po internetu, pak doporučuji mít veškeré smluvní podmínky uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách, vyhnete se tím případným nejasnostem a sporům.
Obchodní podmínky by měly obsahovat Vaše údaje, popis uzavírání smluv, uvedení, že jste pouze zprostředkovatel, informace o možném odstoupení od smlouvy, o možnosti mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce a další zákonné požadavky vyplývající z občanského zákoníku. Tvorbu obchodních podmínek doporučuji svěřit odborníkovi, je možné využít služby např. zde: www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Všeobecné obchodní podmínky - zprořestředkování jazykových kurzů v zahraničí
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Pochyby o správném zaměření pozemku geometrem od souseda a vlastní přeměření pozemku, příp. soudní určení hranice pozemků

Prosím o radu, jak mám postupovat, když geometři zaměřili vedlejší parcelu a vjeli mi do zahrady. Prý je to dobře, ale body jsou nejhůře stanoveny. Začala jsem pátrat po dokladech na katastrálním úřadě a zjistila, že to opravdu nesouhlasí. Geometrický plán je úplně jiný než jsou záznamy v dokladech na katastrálním úřadě. Jak mám postupovat, abych dosáhla nějaké nápravy. Předem děkuji. Liběna

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, za jakým účelem byl vedlejší pozemek geometricky zaměřován. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že sousední pozemek byl geometricky zaměřován na žádost jeho vlastníka (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Pokud by se mělo měnit vyznačení hranice Vašeho a sousedního pozemku v katastru nemovitostí, tzn. pokud by se měly měnit příslušné údaje v katastrální mapě (což, jak předpokládám, Vám zatím není známo), bude zapotřebí, abyste výsledky geometrického zaměření zpochybnila (resp. abyste si nechala zpracovat vlastní geometrické zaměření, které bude odpovídat Vašim představám).
Vznikne-li mezi Vámi a vlastníkem vedlejšího pozemku spor o správný průběh hranice pozemků, bude tento spor řešitelný soudní cestou. Dle § 1028 občanského zákoníku platí, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby (tedy podle posledního stavu, který byl oběma sousedy uznáván).
Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Je ovšem otázkou, zda je ve Vašem případě možné považovat hranice pozemků za neznatelné (jelikož geodetické vyznačení hraničních bodů zde, jak předpokládám, existuje) ; v případě vzniku sporu by však bylo možné uvažovat o tom, že jsou hranice pozemků pochybné.
Aby mohlo být nové vyznačení hranice pozemků zapsáno do katastrální mapy, je zapotřebí, aby a/ došlo ke shodě vlastníků obou sousedících pozemků, nebo aby b/ v této věci rozhodl soud (jak vyplývá z § 49 a především z § 50/1 katastrálního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak napadnout zaměření pozemku geometrem, kterého si najal soused?
Je možné požádat soud o stanovení hranice sousedních pozemků, pokud mám pochyby o správnosti zaměření geometrem od souseda?

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
Vliv společné domácnosti na výši výživného, alimentů

Jsem od 9/2015 rozvedená, od 12/2015 žiji s novým přítelem a mými 2 dětmi, které mám s ex manželem. Máme u přítele i trvalé bydliště. Žádám momentálně o zvýšení výživného. Ze soudu chtějí vědět, zda nebydlím s někým ve společné domácnosti. S přítelem finančně nehospodařím, každý žijeme ze svého, od roku 2016 už ani příteli nepřispívám na inkaso, jsem od té doby nezaměstnaná. V roce 2015 jsem přispívala, je tohle bráno jako spol. domácnost? Jsem zadlužená částkou 15.000 Kč. Neměla jsem prostředky na obživu dětí, výživné bohužel nepostačilo.
Bude mít mé zadlužení vliv na zvýšení výživného? Mám půjčeno od sestry, tak nemám ani žádné potvrzení o půjčce. Děkuji za odpověď. Kateřina

ODPOVĚĎ:
Za společně posuzované osoby se považují nejen rodiče dětí, manželé nebo partneři, ale i další osoby, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Jestliže s přítelem žijete už 2,5 roku a přítel za Vás hradí náklady na bydlení (inkaso), které byste při samostatném bydlení musela hradit sama, pak lze hovořit o společném hrazení nákladů (hospodaření). Doporučuji tedy na výzvu soudu sdělit, že žijete společně s přítelem a popsat nejen jeho finanční situaci, ale i celkovou situaci Vaší rodiny. V odpovědi pro soud samozřejmě můžete uvést i to, že jste si na zajištění výchovy a výživy dětí musela půjčit finanční prostředky od sestry. Soud při určování výše výživného vezme v úvahu i příjem Vašeho přítele, protože jeho příjem zvyšuje životní úroveň Vaší domácnosti. To ale neznamená, že vaše příjmy prostě sečte a žádost o zvýšení výživného automaticky zamítne. O zvýšení výživného pro děti můžete žádat až tři roky zpětně. To, zda budete s žádostí o zvýšení výživného úspěšná, záleží především na tom, zda se od posledního určení výše výživného změnila Vaše finanční situace a situace otce dětí či zda došlo ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dětí.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv zadlužení matky dítěte, dětí kvůli nedostatku peněz pro děti na výši výživného od otce dítěte, dětí
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Kamery, kamerový záznam na dvoře více rodinných domů - mohou být kamery bez dovolení a vědomí umístěny?

Bydlíme na jednom společném dvorku, kde jsou tři rodinné domky - matka, sestra a já. Na jedné polovině je věcné břemeno průchodu, průjezdu a užívání. Na druhé polovině věcné břemeno zrušily bez mé jakékoliv informace a nyní na místě, kde je věcné břemeno i na místech, kde je zrušené, pořídily kamerový systém, aniž by nás jakkoliv informovali. Bydlíme tam již 36 let. Je podle zákona a nyní i podle GDPR, provádět sledování na dvorku, kam se pohybujeme, chodí tam naše děti a vnuci? Moje rodina jim souhlas k monitorování, jak oni tvrdí "jen svého majetku, " nedala. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdo na společném dvorku kamerový systém umístil, pro mou odpověď to však není podstatné.
V případě instalace kamerových systémů je velmi důležitá otázka přiměřenosti, tzn. zda může ochrana majetku (která má být zajištěna instalací a provozem kamerového systému) převážit nad ochranou soukromí osob, které mohou být kamerovým systémem zachyceny. Přestože mi nejsou známy konkrétní poměry panující na Vámi užívaném dvorku, domnívám se, že snímání tohoto prostoru kamerami není přiměřené, a to ani z důvodu (údajné) ochrany majetku.
I pokud by byl kamerový systém na dvorku umístěn oprávněně (o čemž lze mít důvodné pochybnosti), měli jste být o této skutečnosti přinejmenším informováni. Další podstatnou otázkou je, zda je kamerami pořizován záznam či nikoli (tedy je-li možné kamerové záznamy zpětně přehrát).
V současné chvíli Vám doporučuji se s podnětem na prošetření oprávněnosti kamerového systému na Vámi užívaném dvorku obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů: https://www.uoou.cz/
Tento svůj podnět doplňte fotodokumentací kamerového systému (aby bylo zřejmé, kde jsou kamery umístěny a pokud možno i to, jaké části společného dvorku snímají).
Zde si můžete přečíst jaký názor má Úřad pro ochranu osobních údajů na kamerové systémy:
https://www.uoou.cz/kamerove%2Dsystemy/ds-2623/p1=2623
Vámi popsaná situace by byla řešitelná i soudní cestou, kontaktování Úřadu pro ochranu osobních údajů je však nepochybně rychlejší cestou (která navíc neobnáší žádné náklady).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy může dát někdo z majitelů kamery na dvůr více bytových domů a monitorovat okolí?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Nemožnost přístupu na pozemek a zřízení věcného břemena, služebnosti pro majitele soukromé neveřejné cesty

Od 1875 vlastní naše rodina nemovitost - domek + 2 ha louky a lesa. V minulosti větší statek rozdělen mezi potomky. Přístupová cesta k naši nemovitosti zůstala u jiného potomka. Toto jsme zjistili až 1995. Do té doby jsme měli zato, že cesta je veřejná.
Břemeno cesty vlastník odmítá, že jezdit můžeme, břemeno, že nepodepíše. Vzhledem k sousedským vztahům nechceme zatím vymáhat soudně a ani zřejmě nemůžeme, když jezdit nezakazují. Vzhledem k mému pokročilému věku bychom chtěli mít problém alespoň částečně zajištěn. Proto dotaz "Mělo by význam pro příp. soudní řízení, kterému se potomci zřejmě nevyhnou, kdybychom již teď nechali podepsat dosud žijícím 2 svědkům, kteří by dosvědčili dlouhodobé užívání příjezdu k našim pozemkům. Vlastník příjezd. cesty naznačuje, že v budoucnu budeme muset jezdit k pozemkům přes naši oplocenou zahradu. Což je nepředstavitelné, těžká technika na sklizeň sena a odvoz vytěženého dříví při kůrovcové kalamitě by museli jezdit těsně okolo domku. Děkuji moc za radu, zda je nějaká lhůta pro promlčení svědectví a zda písemné svěd. je možné. Děkuji, Klára.

ODPOVĚĎ:
Pokud by někdy v budoucnu byl vyvolán spor o zřízení služebnosti, bude rozhodnutí ve věci výsledkem dokazování. Sepsané svědecké výpovědi mají také důkazní hodnotu, nicméně jediný, kdo důkazy hodnotí a může jím přikládat různou váhu, je soud.
Obecně největší váhu mívá svědecká výpověď učiněná přímo u soudu, ústně.
Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že písemné výpovědi budou stačit k úspěchu ve sporu, to bude zřejmé až z toho, jak se bude případný spor vyvíjet a jací další svědkové budou svědčit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Služebnost užívání cesty pro majitele pozemku bez přístupu
Jakou sílu mají jaké důkazy u soudu - svědecká výpověď přímo před soudem
___

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
Pokuta pošťačce u přepážky za prohození balíků - odesílatel vymáhá škodu pro pozdní doručení zboží

05/2018 jsem fyzicky prohodila balíky k poslání - jsem pracovník přepážky, zásilka došla, ale bohužel jiná. Může po mě chtít firma, které balíky byly, zaplatit i jiné poplatky kromě poštovného? Říkají, že nejspíš dostanou nějaké penále kvůli včasnému nedodání zboží. Mají na to nárok? Děkuji, Klaudie.

ODPOVĚĎ:
Pokud k prohození balíku došlo v rámci Vašeho zaměstnání, vůči odesílateli tedy odpovídá Váš zaměstnavatel. Ten by mohl být povinen hradit případné penále, které bude muset případně odesílatel uhradit.
Vy byste však mohla odpovídat za vzniklou škodu (částku, kterou by zaměstnavatel musel uhradit odesílateli) zaměstnavateli, a to až do výše 4,5 násobku Vašeho průměrného výdělku.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do jaké škody ručí zaměstnanec za škodu svému zaměstnavateli?
Odpovědnost zaměstnance za škodu zaměstnavalite - do jaké maximální výše?
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Co má vliv na svěření do péče - rodič v zahraničí

Snoubenec se 06/2017 rozvedl s manželkou, se kterou má celkem 5 dětí. 2 jsou v podstatě dospělé (18,17) a jsou na škole v Čechách. Syn 15 (sluchově postižený) je u nás v Rakousku. Nejmladší 2 děti (8, 5) jsou v matčině domácnosti. V listopadu 2017 přišel otec o bydlení. Syna musel poslat k mámě, v prosinci přišel ke mně a samozřejmě jsme hned začali řešit, že tento kluk půjde sem. Ostatní děti jsou v péči matky, tak to stanovil i rozvodový soud. Ten však taky stanovil, že nebude vyživovací povinnost ani z jedné ani z druhé strany. Když byl syn dočasně u matky požádala si o jeho svěření do péče. Syn řekl, že v žádném případě nechce k matce, ale matka nestažení žádosti reflektuje tím, že si není jistá, že otec má syna z čeho živit.
S dětmi, které jsou v její péči není otec vůbec v kontaktu, matka brání. Přesto chce alimenty. Syna zde ke kontaktu s matkou a sourozenci vedeme. Matka nedovolí ani, aby děti viděl na fotkách. Jsme v Rakousku, takže návštěvy reálné nejsou. Moje otázka zní, jestli má otec šanci se bránit? Soud bude za měsíc. Děkuji, Kristina

ODPOVĚĎ:
V bezplatné právní poradně odpovídáme pouze v rámci českého právního řádu. Pokud budete situaci řešit přes rakouské soudy, k rakouské právní úpravě svěření do péče, styku s dětmi a výživného se bohužel nemohu blíže vyjádřit.
Co se týče matčiny žádosti o svěření syna do péče, pokud matka žije v Čechách, mohl by situaci řešit český soud dle českého právního řádu. Povinností orgánu rozhodujícího o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče, je sledovat a chránit především zájem nezletilého dítěte, tak jak je zakotven v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. K přání dítěte Ústavní soud už dříve konstatoval, že za předpokladu, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, je nutné jeho přání považovat za zásadní vodítko při hledání jeho nejlepšího zájmu. O dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. V případě Vašeho syna by tedy měl soud jeho názoru věnovat patřičnou pozornost a při svém rozhodování k němu přihlédnout. Neznamená to ale, že by soud synův postoj bez dalšího převzal a že by své rozhodnutí založil výhradně na jeho přání a nikoliv na pečlivém a komplexním posuzováním jeho zájmů.
Váš snoubenec (otec dětí) má samozřejmě právo stýkat se se všemi svými dětmi, tedy i s těmi, které jsou v péči matky. Pokud žijete v Rakousku a matka, která žije v České republice, otci ve styku s dětmi brání, můžete se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně (www.umpod.cz), který řeší mj. otázku styku s dítětem a výživného s mezinárodním prvkem. Pracovníci úřadu Váš případ posoudí a mohou Vám dát konkrétní informace a pokyny, jak ve Vaší situaci postupovat.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se má bránit otec dítěte žijící v zahraničí když mu matka v ČR nechce dávat dítě?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Silnice a pouliční osvětlení postavené na soukromém pozemku bez vědomí a souhlasu majitele - věcné břemeno, služebnost?

Obec mi bez mého vědomí přes můj pozemek udělala část silnice. Udělali 04/2017 a 05/2018 u domu postavila lampu a to vše bez upozornění. Zajímá mě, zda to musí někam zapsat, je to přece nějaký druh věcného břemene. A zda mám nárok na odškodné a ještě mi na pozemku chtějí zhotovit chodník. Ten tu nechci, neměla bych kde parkovat vůz. Toto všechno bez toho, že by mi dali vědět dopředu, musím toto trpět? Pokud ano, za jakých podmínek. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Silnice náleží do kategorie dopravních staveb, pro její vybudování je proto zapotřebí povolení speciálního stavebního úřadu, kterým je v tomto případě silniční správní úřad. V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (městský úřad) a zjistit, zda v případě výstavby silnice na části Vašeho pozemku proběhlo nějaké územní a stavební řízení a z jakého důvodu jste o jeho konání nebyla informována.
Vzhledem k tomu, že silnice je částečně umístěna na Vašem pozemku, měla jste se stát účastnicí územního a stavebního řízení, přičemž byl zapotřebí Váš souhlas, popř. mělo proběhnout vyvlastňovací řízení. Pokud byla silnice na části Vašeho pozemku postavena bez Vašeho souhlasu, resp. bez toho, aby proběhlo řádné územní a stavební řízení, můžete u silničního správního úřadu iniciovat zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby (silniční správní úřad na Váš podnět provede šetření a zjištěnou situaci vyhodnotí).
Prakticky totéž platí rovněž o chodníku. Na Vašem pozemku může být chodník zřízen v zásadě s Vaším souhlasem. I v tomto případě můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad či silniční správní úřad (podle toho, u kterého z nich je/bylo příslušné řízení týkající se chodníku vedeno).
Shora uvedené by nemuselo platit v případě, kdy by Vámi vlastněný pozemek (resp. jeho část) náležel do veřejného prostranství obce (tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá).
Co se týče vybudování lampy veřejného osvětlení, je podstatný § 35/3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení. S odkazem na toto ustanovení se proto obraťte s dotazem na obecní úřad.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí majitel soukromého pozemku před domem souhlasit s postavením lampy veřejného osvětlení před domem?
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Jak požádat internetové noviny o smazání jména pachatele po odpykání trestu - právo být zapomenut

Přítel byl před pěti lety (2013) odsouzený za trestný čin. Trest si již odpykal, žije spořádaný život. Avšak tenkrát, při spáchání činu, deník Idnes zveřejnil na internetu jeho případ a uvedli celé jméno a město, kde žije. Bohužel to má dopad i na jeho současný život. Problémy při hledání práce, podnájmu ad. každý si ho přes vyhledávače najde na Internetu. Jak máme prosím postupovat, aby byl článek z internetu stažen? Děkuji, Květa

ODPOVĚĎ:
Váš přítel by se mohl pokusit realizovat své právo "být zapomenut". Předesílám však, že o oprávněnosti takové žádosti Vašeho přítele mám určité pochybnosti (k tomu více níže).
Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2014 jsou rovněž provozovatelé internetových vyhledávačů považováni za správce osobních údajů, na které se tudíž vztahují právní předpisy o ochraně osobních údajů.
Na tomto podkladě vzniklo právo požadovat po provozovateli internetového vyhledávače, aby znemožnili vyhledat na internetu určité informace (mající charakter osobních údajů). Tomuto právu se přezdívá „právo být zapomenut“ (the right to be forgotten).
Podrobnější informace k tomuto právu a ke způsobu, jak ho využít, naleznete zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-dari-pravu-byt-zapomenut-104710.html
https://www.patria.cz/pravo/2906800/pravo-byt-zapomenut-jiz-rok-plati-i-v-cesku.html
Jelikož v dotazu zmiňujete internetový vyhledávač Google, může Váš přítel uplatnit své právo „být zapomenut“ vůči tomuto vyhledávači, a to vyplněním tohoto formuláře:
https://www.google.com/webmasters/tools/legal-removal-request?complaint_type=rtbf& visit_id=0-636403709584642633-4058184881& rd=1
Kontrolu naplňování práva být zapomenut ze strany provozovatelů jednotlivých internetových vyhledávačů provádí Úřad pro ochranu osobních údajů: https://www.uoou.cz/
Pokud by tedy Vašemu příteli provozovatel internetového vyhledávače Google nevyhověl, může se obrátit právě na tento úřad.
V této souvislosti připomínám, že úspěšným uplatněním práva být zapomenut nedojde k odstranění předmětného článku z internetových stránek, bude ovšem znemožněno tyto internetové stránky běžným způsobem vyhledat (po zadání jména Vašeho přítele ve vyhledávači Google by proto tyto internetové stránky již neměly být zobrazovány). Nadále však bude možné předmětný článek shlédnout v případě, kdy se uživatel internetu na předmětné internetové stránky dostane jiným (způsobem (např. zadáním přímé adresy, popř. za využití nějakého netypického slovního spojení, které se na předmětných internetových stránkách vyskytuje).
Nyní již k samotné právní úpravě práva být zapomenut (a také k mým pochybnostem o možnosti Vašeho přítele toto právo využít).

Právo být zapomenut je zakotveno v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen "GDPR"). Dle článku 17/1 GDPR má člověk právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se dotyčného člověka týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:
a/ osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
b/ člověk odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
c/ člověk vznese námitky proti zpracování podle článku 21/1 GDPR a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo člověk vznese námitky podle článku 21/2 GDPR;
d/ osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
e/ osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;
f/ osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8/1 GDPR.

Ze znění dotazu předpokládám, že v případě Vašeho přítele není splněna žádná z těchto podmínek. Navíc pak dle článku 17/3 GDPR není možné shora uvedené použít, pokud je zpracování osobních údajů nezbytné:
a/ pro výkon práva na svobodu projevu a informace (což může být i případ internetového zpravodajství) ;
b/ pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen;
c/ z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví;
d/ pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely;
e/ pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Ve stručnosti pak k právu být zapomenut zde:
https://www.uoou.cz/6-prava-subjektu-udaju/d-27276/p1=2611

Vašemu příteli lze doporučit, aby se přinejmenším pokusil obrátit na internetový vyhledávač Google a aby uplatnil právo být zapomenut (nelze totiž vyloučit, že Google jeho žádosti vyhoví, byť to nepovažuji za příliš pravděpodobné).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
GDPR a právo být zapomenut - smazání skutečného jména pachatele z internetových novin, novinového článku na internetu
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Smrt majitele hrobového místa a nová nájemní smlouva jen s jedním z dědiců - jak docílit aby byli nájemníky všichni dědici?

Po smrti maminky - majitelky hrobového místa, Městský úřad vydal Smlouvu o nájmu mé sestře, která převod v té době vyřizovala. Nájem platíme napůl, obě se o hrob staráme. Prosím, co musím udělat, aby Smlouva byla napsána na nás obě? Musí mi úřad vyhovět? Co se zařízením hrobu? Od notáře je napsáno, že sestra se postarala o pohřeb, tak jí náleží zařízení hrobu. Je to vůbec správné? Starala jsem se v té době zase o jiné věci (nájemní byt maminky, dluhy, přeplatky, elektřina, předání bytu, atd.). Děkuji, Květoslava.

ODPOVĚĎ:
Smlouva o nájmu hrobového místa by měla být napsána na osobu, která dle dědického řízení nájem zdědila. Pokud vůbec otázku nájmu hrobového místa dědické řízení neřešilo, mělo by být vyvoláno řízení o dodatečné projednání dědictví a určeno, kdo je dědicem ve věci nájmu. Je možné, abyste to byly obě. Není správné, že je sestra automaticky majitelkou zařízení hrobu proto, že se postarala o pohřeb. Pokud ale po matce zůstal pouze majetek nepatrné hodnoty (do částky 20.000,-Kč), notář vůbec dědictví neprojednal a vše napsal na sestru, coby vypravitelku pohřbu. Pokud byste se tedy chtěla domáhat uvedení na straně nájemce v nájemní smlouvě a úřad Vám nevyhoví, nezbude, než se domáhat dodatečného projednání dědictví a určení, že i Vy jste dědičkou co do nájemního vztahu. na základě rozhodnutí notáře byste se pak mohla domáhat uvedení jako nájemce ve smlouvě.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zdědit hrobové místo neprojednané v dědictví, dědickém řízení?
___

OBČAN-DAROVÁNÍ
Darovací smlouva pro případ smrti, úmrtí - lze to nebo ne? (obcházení dědiců)

Chtěla bych vědět zda lze udělat darovací smlouvu na darování nemovitosti po smrti. Jak to po úmrtí probíhá a zda se platí nějaké poplatky. Děkuji, Květuše.

ODPOVĚĎ:
Patrně máte na mysli darování pro případ smrti dle § 2063 zákona č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník (dále jen "OZ"). Pro Váš případ je tedy nutné, aby se dárce výslovně vzdal práva dar odvolat, jinak by se jednalo o odkaz, čili závěť. Dárce musí o vzdání se práva dar odvolat vydat obdarovanému listinu, v níž kromě předmětu darování, uvede, že se vzdává práva dar odvolat. Po smrti darovací smlouva nabývá účinku. Tato smlouva nevyžaduje formu notářského zápisu, ale musí mít ověřené podpisy kvůli zápisu do katastru nemovitostí. Co se týče poplatků z darování nemovitosti, pak v případě darování příbuzným v přímé linii (tj. příbuzní rodiče a jejich synové a dcery v prvním stupni; ve druhém stupni prarodiče a jejich vnuci; ve třetím stupni praprarodiče a pravnuci), se daň z nabytí neplatí. Pokud by se jednalo o darování jiným osobám, pak musí obdarovaný zaplatit daň z bezúplatného příjmu, která je upravena v zákoně o daních z příjmů.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování pro případ úmrtí, smrti - je taková darovací smlouva platná, když obchází dědice a závěť?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Neproplácení faktur frenšízantovi trafiky kvůli manku - je to právně v pořádku?

Mám velký problém, začala jsem pracovat jako Frenčízant pro jednu společnost provozující trafiky. Na mé prodejně po 3 týdnech provozování bylo inventurou zjištěno hodně velké finanční manko, které nejspíš nebylo úmyslné a nebylo způsobeno mojí osobou, což ale chápu, že já za prodejnu a zaměstnance ručím. Společnost mi, ale na základě manka drží proplacení faktur, což je za 2 měsíce a stále mi chtějí držet peníze, dokud nebudu mít jejich dluh zaplacen. Nejdříve, že mi vystaví splátkový kalendář, ale do dnešního dne, což je cca 7 týdnů, jsem žádný nedostala. Já jsem pouze podepsala uznání dluhu, ale žádnou dohodu a splacení dluhu jsem nepodepisovala. Každý měsíc jim musím vystavit fakturu za mojí provizi, kterou mi oni neproplatí a peníze si nechají. Nechávají mě úmyslně úplně bez jakéhokoliv příjmu peněz. Mají na to právo mě držet všechny peníze. Jsem 2 měsíce bez jakéhokoliv příjmu. Mohu se nějak právně bránit a co proto musím když tak udělat, peníze na právníka opravdu nemám. Problémů s danou společností mám i více, ale by bylo hodně dlouhé.

ODPOVĚĎ:
Váš problém nespadá do oblasti pracovního práva, protože podnikání na základě franšízy je uskutečňováno na základě smlouvy mezi dvěma samostatnými podnikatelskými subjekty (právnické nebo fyzické osoby) a jejich vzájemný vztah se řídí touto smlouvou a Občanským zákoníkem v platném znění.
Je tedy rozhodující posoudit podmínky uvedené ve smlouvě, obecně lze konstatovat, že ve vašem případě zřejmě dochází k vzájemného započtení, které právní řád umožňuje v případě splnění zákonných požadavků.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Manko v trafice a neproplácení faktur frenčízantovi společnosti provozující trafiky
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Jak dlouho předem musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci práci přesčas (supermarket, obchodní řetězec)

Pracuji ve firmě Globus jako prodavač, ve dvousměnném provozu. Může mi zaměstnavatel nařídit práci přesčas? Jestli ano, kolik hodin maximálně za měsíc a kolik dní dopředu mi to musí dát vědět? Může mi zaměstnavatel nařídit ten samý den, kdy jsem v práci, abych zůstal déle? Co když neuposlechnu, protože nemůžu?
Hrozí mi nějaký trest? Zaměstnavatel mi tvrdí, že máme roční fond hodin a proto si musíme nadpracovávat státní svátky, že je to vlastně "přeplánování" - je to v pořádku? Může mi zaměstnavatel převést přesčas do dalšího měsíce, kdy mi ho neproplatí, ale nutí mě odejít dříve domů? Pracuji také v mrazu, při -20, cca 1 až 2 hod, denně, mám nárok na příplatek? Zaměstnavatel mi tvrdí, že je už obsažen ve mzdě. Děkuji, Jeroným.

ODPOVĚĎ:
Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.
Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.
Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin.
Práce přesčas nemusí být oznámena předem, může být nařízena v okamžiku, kdy vznikne potřeba práci vykonat.
Podle § 114 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Primárně Vám tedy zaměstnavatel musí práci přesčas zaplatit, volno je možné poskytnout pouze na základě dohody s Vámi. Volno musí být poskytnuto do 3 měsíců od přesčasové práce.
Pokud jde o příplatek za ztížené pracovní prostředí, nelze odpovědět jednoznačně. Zátěž chladem je podrobně popsána v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Je-li příplatek již obsažen ve mzdě, musí být ze mzdového výměru jasně zřetelné, kolik činí mzda a kolik příplatek.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nařízení práce přesčas v supermarketu ve dvousměnném provozu - může to zaměstnavatel (supermarket) udělat?
Poskytnutí náhradního volna po práci přesčas - pravidla, musí zaměstnanec souhlasit?
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Darování družstevního bytu jednomu z manželů a vliv na SJM a jeho vypořádání

Manželka se se mnou chce rozvést, tak jsem se přestěhoval k babičce do družstevního bytu a babička chce, abych si družstevní podíl nechal přepsat na sebe. Potřebuji vědět, jestli manželka nebude mít nárok na část družstevního podílu, když ještě nejsme rozvedeni. Jestli nemám raději počkat, až po rozvodu. Děkuji za radu, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám babička družstevní podíl daruje, nebude tento součástí SJM a manželka na něj v případě rozvodu nebude mít žádný nárok. Pro účely dědického řízení, dokud nejste rozvedeni, by manželka dědila. Z hlediska právní jistoty celé rodiny je lepší, pokud na to nespěcháte, převést družstevní podíl až po rozvodu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování družstevního bytu v manželství - vliv na SJM, společné jmění manželů
___

RŮZNÉ-KOMERNÍ POJIŠTĚNÍ
Nedodání faktur za díly automechanikem pojišťovně zákazníka a snížené pojistné plnění - vymáhání po automechanikovi

14.10.2017 jsem měl dopravní nehodu, kde viníkem nehody byl řidič druhého osobního automobilu. Byl sepsán protokol o nehodě potvrzený Policií ČR. Můj vůz byl předán do opravy, kde bylo po 2,5 měsíci opraveno. Opravář mi vystavil fakturu na 46.000 Kč, které jsem zaplatil. Po předání faktury pojišťovně viníka (ČSOB) mě likvidátor požádal o dodání dokladů na použité díly, jelikož u něj byly zjištěny nesrovnalosti v ceně dílů. Opravář uvedl cenu neodpovídající za originální díly, a vzhledem k tomu, že byla možnost použít i levnější varianty, pojišťovna požadovala faktury jako potvrzení. Problém byl i s vysokým počtem hodin za práci, ale ten nakonec pojišťovna odsouhlasila.
Likvidátor z pojišťovny se tedy pokoušel dojednat s opravářem předání faktur za použité díly. Bohužel neúspěšně. Předminulý týden byla pojistná událost pojišťovnou ukončena. Nebyla tedy proplacena částka za díly se zdůvodněním, že nebyly doloženy požadované faktury. Náhradu jsem tedy obdržel o 7.175 Kč nižší. Opravář nekomunikuje a odmítá situaci řešit. Prosím o radu jak postupovat. Děkuji Jiří

ODPOVĚĎ:
Pokud se domníváte, že opravář má předmětné faktury k dispozici a že po jejich předložení by se stanovisko pojišťovny změnilo, doporučuji Vám vyvinout na opraváře nátlak za účelem získání předmětných faktur. Dotyčnému opraváři můžete pohrozit buď podáním trestního oznámení (jelikož existuje podezření, že cenu náhradních dílů nadhodnotil za účelem vlastního obohacení, jak jsem psal ve své první odpovědi), popř. můžete opraváře písemně vyzvat k okamžitému předložení faktur s upozorněním, že z důvodu jeho nespolupráce Vám vznikla újma (jejíž náhrady se můžete po opraváři domáhat).
Nebude-li tento nátlak úspěšný, je na zvážení, zda proti opraváři skutečně podniknout nějaké právní kroky. Je pravdou, že podání trestního oznámení je bezúplatné; existuje-li proto na Vaší straně podezření, že opravář se Vás (či pojišťovnu) pokusil podvést (čemuž by i jeho současné chování napovídalo), můžete tento krok učinit. Co se týče vymáhání újmy občanskoprávní cestou (tedy podáním žaloby k soudu), zde bych doporučil učinění tohoto kroku velmi zvážit (a to jak s ohledem na poměrně nízkou vymáhanou částku a také s ohledem na nejistotu procesního úspěchu).
Další osobou, po které se můžete domáhat doplacení Vám vzniklé škody, je viník autonehody (tedy škůdce). Je totiž nutné si uvědomit, že za Vám způsobenou škodu odpovídá právě viník autonehody, nikoli jeho pojišťovna. Pakliže jednání s pojišťovnou nevedlo k Vašemu plnému finančnímu uspokojení, můžete se obrátit na viníka autonehody s písemnou výzvou k náhradě zbytku škody. V této výzvě doložte výši Vám způsobené škody, výši náhrady, kterou jste obdržel od pojišťovny a oznámení pojišťovny o ukončení šetření pojistné události. Viníkovi autonehody oznamte, že pokud Vám nedoplatí zbytek náhrady škody, jste připraven se v této věci obrátit s žalobou na soud (k provedení doplacení stanovte viníkovi autonehody lhůtu alespoň 3 týdny). Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte viníkovi autonehody prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou).
Pakliže nebude viník autonehody ochoten Vám náhradu škody doplatit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V této souvislosti bude podstatné, abyste byl schopen řádně prokázat veškerá svá žalobní tvrzení (pro případ soudního sporu s viníkem autonehody by se Vám proto mohly hodit i předmětné faktury, které zadržuje opravář).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné požadovat rozdíl částky za opravu auta od autoopraváře když nedodá faktury za náhradní díly pojišťovně zákazníka?
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Omezení svéprávnosti u dementního člena rodiny - nestará se o sebe, nechodí k lékařům a prodává nemovitosti pod cenou

Mám matku, které za 5 dní (10.5.2018) bude 76 let. Posledních cca 5 let na ní bylo znát, že začíná být pozvolna odtržena od reality a že má demenci. Z toho za posledních cca 7 měsíců (od 12/2018) se její psychický stav zhoršuje poměrně rychle. Protože začala dělat věci, které už jí ubližují, podala jsem návrh na omezení její svéprávnosti. Jen namátkou - přestala dodržovat hygienu, přestala udržovat jakoukoliv čistotu doma, prodala svůj druhý byt - v Mostě - byt v hodnotě cca 700.000 Kč za částku 200.000 Kč - ovlivněna makléřem, který si, díky nízké ceně bytu, naúčtoval provizi 60.000 Kč. Dále přestala chodit k lékaři atd.
Předtím prodala pod cenou svůj byt v Plzni a koupila si nadhodnocený byt v Lounech (stále stejný makléř). Byt v Lounech darovala mému nejstaršímu synovi. A tady je kámen úrazu. Můj syn, který moji matku - svoji babičku - viděl od roku 2011 jednou v roce 2012 (na její sedmdesáté narozeniny), podruhé v roce 2017 (její sedmdesáté páté narozeniny) - a to jsem ho ještě musela přesvědčovat, aby k ní jel, jinak s ní byl v kontaktu tak jednou za dva měsíce po telefonu. Potřetí ji viděl letos (2018), když mu právě nechala přepsat byt v Lounech - v tom moje matka nyní bydlí.
Soud nařídil vyšetření mojí matky znalcem - psychiatrem. Můj syn v obavě, aby při prokázání, že moje matka jedlouhodobě nesvéprávná, nepřišel o byt v Lounech, poslal na soud v Lounech přípis, kam napsal, že moje matka je naprosto v pořádku a že jsem návrh podala jen kvůli tomu, aby byla smlouva na byt pro něj neplatná. Ale to není pravda. Já jsem v návrhu jasně uvedla, že navrhuji omezení svéprávnosti v tom, aby za ni opatrovník (moje nejstarší dcera Romana 35 let) mohl rozhodovat v tom, že moje matka bude navštěvovat lékaře - kardio, neurologie, ortopedie, diabetologie - prostě ty, ke kterým má chodit na pravidelné kontroly a nechodí a v tom, že může sama denně utratit částku maximálně 3.000 Kč a aby nemohla podepisovat smlouvy. Nebýt u toho, tak by bývala podepsala naprosto nevýhodnou smlouvu s jiným dodavatelem elektřiny. Stejně tak jako se na poslední chvíli podařilo zabránit tomu, aby podepsala smlouvu se "šmejdy" - na deky, které se normálně prodávají za třetinu ceny. Bohužel o realitním makléři, který postupoval víc než neeticky, jsme se dozvěděli pozdě. A napsala jsem i to, že jsem ráda, že byt je napsán na syna, protože tak nehrozí, že by byt někomu prodala a zůstala na ulici.
Na základě přípisu od syna mi přišlo od soudu, že mi ukládají povinnost předložit lékařskou zprávu o duševním stavu mé matky. Tuto zprávu nemám a ani mít nemohu. V návrhu jsem psala, že matka odmítá chodit k lékaři, takže by byl problém dodat jakoukoliv zprávu o jejím zdravotním stavu. Nicméně jsem na netu dohledala, že podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 4260/16, ze dne 11.7.2017, nemůže soud přenášet důkazní břemeno na navrhovatele.
Navíc v době, kdy je ochrana osobních údajů na prvním místě ani netuším, jak by se mi, i v případě, že by moje matka k lékařům chodila, podařilo dostat její zdravotní zprávu. Děkuji za pomoc a přeji hezký den. Lada

ODPOVĚĎ:
Jak správně odkazujete na poměrně nové rozhodnutí Ústavního soudu, sám soud odpovídá za úplné zjištění skutkového stavu věci tak, aby bylo najisto postaveno, zda posuzovaná osoba má či nemá být omezena ve svéprávnosti. Obecný soud nemůže své povinnosti přenášet na navrhovatele tedy Vás. Prostor pro uložení povinnosti předložit lékařskou zprávu se nabízí podpůrně, a zejména pro případy tzv. šikanózních (zjevně neodůvodněných) návrhů na zahájení řízení.
Nicméně toto rozhodnutí také rozlišuje, zda byl podán návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti, kdy v takovém případě je možné vyžadovat předložení lékařské zprávy, a podnět k zahájení takového řízení, kdy soud naopak sám posoudí, zda jsou naplněny podmínky pro zahájení řízení o omezení svéprávnosti a sám je povinen zjistit, zda je u dané osoby potřeba omezit svéprávnost v jejím zájmu.
Ovšem i za situace, kdy byl z Vaší strany podán návrh na zahájení řízení (tedy nikoliv pouze podnět), by soud neměl postupovat striktně podle textu zákona, ale měl by právě zhodnotit, zda se nejedná o případ, ve kterém je nezbytné omezit svéprávnost i za situace, kdy nebude předložena lékařská zpráva od navrhovatele.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí navrhovatel omezení spvéprávnosti (omezení způsobilosti k právním úkonům) dokázat duševní nesvéprávnost osoby?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Kdo platí fond oprav, správu domu a pojištění domu SVJ - nájemník nebo pronajímatel?

Prosím o radu, zda má nájemník povinnost hradit každý měsíc poplatky za správu domu, pojištění domu a fond oprav? Našla jsem, že pronajímatel nemá právo toto od nájemníků vyžadovat, byla bych proto vděčna za upřesnění. Já tyto poplatky hradím třetím rokem, majitel bytu odmítá jakoukoli mou snahu domluvit se, stejně tak odmítá na opakované žádosti předložit dokumenty týkající se mnou hrazených zúčtovatelných poplatků. Mohu se obrátit na někoho jiného? Mám právo věc řešit zpětně? Děkuji Ladislava

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené položky má povinnost hradit vlastník bytu, nikoliv nájemce. Ten je povinen hradit pouze nájemné a služby spojené s nájmem, tedy elektřina, plyn, atd. Vámi uvedené položky bývají zohledněny v nájemném. Důležité je, jak máte sjednánu nájemní smlouvu, pokud v ní máte uvedenu povinnost toto hradit, není to protiprávní, je to výsledkem smluvního ujednání.
Pokud tam položky uvedeny nemáte, nad rámec sjednaného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu je hradit nemusíte a máte právo je žádat zpět, a to tři roky zpětně (promlčecí lhůta je tříletá). Pokud by s pronajímatelem nebyla rozumná domluva, obraťte se na advokáta, jejichž seznam naleznete na www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí nájemník platit fond oprav pokud to má v nájemní smlouvě?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Žádost notáři o prodloužení lhůty k odmítnutí dědictví - dědic není v ČR a nemůže se včas k odmítnutí vyjádřit

Došlo mi oznámení o dědictví po babičce, po které zůstaly v malém množství dluhy a malý pozemek. Už jsem se byl osobně podívat do spisu, co tam je a co není. Je to už 7 měsíců (od 9/2017), co probíhá zjišťování dědiců atd. Já jsem dostal oznámení o tomto dědictví teprve 10.5.2018 a do jednoho měsíce od přijetí oznámení se mám buď vzdát písemně dědictví nebo ho přijmout.
Bohužel pracuji v zahraničí a mám na to dost málo času, aby si vše pozjišťovalo a tak by se chtěl zeptat v jakém smyslu se dá napsat žádost o prodloužení lhůty k odmítnutí dědictví. Také se chci zeptat, jestli u plné moci druhé osobě k nahlédnutí do spisu, musí být ověřován podpis nebo stačí jen to podepsat bez ověření podpisu. Také jak je zajištěno, že po přijetí dědictví i z dluhy se potom někdo nepřihlásí dodatečně ještě o další dluhy. Pokud můžete odpovězte mi co nejrychleji. Děkuji předem, s pozdravem Jonáš.

ODPOVĚĎ:
Požádat o prodloužení lhůty k odmítnutí dědictví můžete. Pokud jde o formu žádosti, je třeba specifikovat, jakého dědictví se žádost týká, tj. spisovou značku, specifikaci zůstavitele, specifikaci Vaší osoby, vylíčení důvodů, proč o prodloužení žádáte a uvedení lhůty, na kterou má být možnost odmítnutí prodloužena.
Zákon uvádí, že "Když dědic trvale žije v zahraničí a v České republice nemá jiné bydliště, je lhůta pro odmítnutí dědictví prodloužena na tři měsíce."
Dále: "V oprávněných případech může soud z důležitých důvodů lhůtu pro odmítnutí dědictví dle potřeby prodloužit."
Pokud budete někoho zmocňovat k nahlédnutí do spisu, rozhodně ověřte Váš podpis. Bohužel se nemůžete vyhnout situaci, kdy se někdo o dluhy přihlásí dodatečně, pokud byste dědictví přijal, odpovídáte ale za dluhy pouze do výše nabytého dědictví. V době, kdy dědictví přijímáte, nemáte možnost nijak zjistit, zda se do dědictví někdo dodatečně nepřihlásí.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak požádat o prodloužení lhůty na odmítnutí dědictví dědicem při dlouhodobém pobytu v zahraničí
___

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Kdo rozhoduje o výši platu, platové třídě u učitelů, zaměstnanců školy?

Pracuji jako zástupkyně ředitele na malotřídní škole. Pokud bych absolvovala studium "školský management, " mohu dosáhnout na platovou třídu 13? Toto je totiž jedno z kritérii pro zařazení do určité platové třídy.
Absolvovala jsem již 250 hodin speciálního studia metodik prevence. Krom toho na škole vykonávám řadu jiných funkcí a činností. Ředitel tvrdí, že toto posuzuje individuálně odbor školství, který tomu určitě nebude nakloněn. Byla jsem přesvědčena, že o tom rozhoduje zaměstnavatel. Děkuji za odpověď. Děkuji, Laura.

ODPOVĚĎ:
V § 129 školského zákona jsou výslovně vyjmenovány pravomoci zřizovatele vůči jím zřizované školské právnické osobě. Zřizovatel vydává zřizovací listinu školy; rozhoduje o změnách zřizovací listiny; rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školy; jmenuje a odvolává ředitele školy a stanoví jeho plat; jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje; schvaluje rozpočet školy; schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školy a schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školy. Uvedený výčet pravomocí je taxativní, nad jejich rámec zřizovatel do činnosti školy zasahovat nemůže.
Škola je samostatnou právnickou osobou a o všech jejích vnitřních záležitostech, ať již jde o věci pedagogického, personálního nebo ekonomického charakteru, rozhoduje její ředitel.
Podle mého názoru individuální posuzování zařazení zaměstnanců školy do platových tříd jde nad rámec pravomocí zřizovatele.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zástupce ředitele si zvýšil kvalifikaci oborem "školský management" a chce třídu 13
Vystudování oboru "školský management" a zvýšení platu, platové třídy na 13

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
Osoba s věcným břenemem žije v bytě s přítelkyní, přítelem - nárok na nájemné od spolubydlící osoby

V roce 2012 jsem koupila za 1.000.000 Kč v rámci rozvodového vyrovnání byt 1+1, jehož vlastníkem se stal po schválení soudu náš nezletilý syn a ve kterém má bývalý manžel zřízeno věcné břemeno. Bývalý manžel platí jen normální poplatky za užívání bytu a za služby (cca 2.000 Kč měsíčně). Od 1/2017 bydlí v bytě s přítelkyní. Je možné požadovat po přítelkyni nájem cca 2.500 Kč měsíčně, který by byl příjmem nezletilého 13 letého syna, který je defacto vlastníkem bytu a jehož já jsem zákonným zástupcem? Jak postupovat? Zkusit domluvu a v případě neúspěchu se obrátit na soud? Děkuji moc a zdravím Johana

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se v případě přítelkyně Vašeho bývalého manžela nejedná o osobu, která by splňovala některou z podmínek věcného břemene, můžete za Vašeho syna s touto osobou uzavřít nájemní smlouvu v níž se zaváže k pravidelnému placení nájemného a záloh za služby s nájmem spojených.
Můžete také požadovat vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě za dobu, co v domě zdarma bez právního důvodu bydlela.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydání bezdůvodného obohacení od osoby spolužijící s osobou oprávněnou věcným břemenem doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti
___

OBČAN-BYDLENÍ
Vrácení provize od realitní kanceláře - nevyhovující byt z důvodu hluku a prachu přes okno bez stavebního povolení

Chtěla bych požádat o radu, jak dostat provizi od RK zpět. S přítelem jsme si v 03/2018 pronajali byt. Zaplatili jsme kauci 14.500 Kč, první nájem 14.500 Kč a kauci 14.500 Kč. Vše se zdálo být v pořádku, nastěhovali jsme se. V ložnici máme okno a hned vedle máme ve “vnitrobloku” střechu od bytu, co je vedle v domě. Problém je v tom, že od konce 04/2018 se ve vedlejším domě bourá a rekonstruuje a začaly se dělat terasy na oné střeše. Když jsem to řešila s majitelem, řekl, že on s tím nic neudělá, okno v ložnici má na černo, nezapsané v KN a s majitelem vedlejšího domu to neřeší. Problém je tedy v tom, že při pronájmu bytu nám nikdo neřekl ani slovo o okně nebo budoucí terase.
Nemohu si vyvětrat - prach z rekonstrukce, sousedi chodí na terasu kouřit a jsou hluční, to vše cca 30 cm od okna v ložnici.
Byt jsme brali z důvodu, že je v klidném domě bez sousedů. Jediná možnost je, se odstěhovat, ale nechci přijít o 14.500 Kč kvůli 3 měsícům bydlení v nevyhovujícím bytě. Děkuji za odpověď, Jolana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste byt našla na základě inzerátu, či jste s realitní kanceláří sama uzavřela smlouvu, na základě které Vám byt byt vyhledala. Rovněž není zřejmé, zda jste provizi platila přímo realitní kanceláři či pronajímateli. Pokud jste provizi platila přímo realitní kanceláři, můžete požadovat její vrácení pouze po realitní kanceláři, ne po majiteli bytu. Nicméně pouze Váš ústní požadavek na vyhledání bytu „v klidné lokalitě“ nemáte jak prokázat, stejně tak nemůžete prokázat ústní ujištění realitní kanceláři či majitele bytu, že byt se nachází v klidné lokalitě. Pokud jste však našli byt přes inzerát, v němž je uvedeno, že jde o klidný byt bez sousedů, pak by bylo možno obrátit se na realitní kancelář s tím, že Vás uvedli v omyl při sjednávání nájemní smlouvy, případně můžete zaplacenou provizi vymáhat z titulu náhrady škody po pronajímateli, který Vás rovněž uvedl v omyl mylným sdělením (a inzerováním) o klidné lokalitě. Problém bych však viděla v tom, že v době nastěhování ještě k předmětné rekonstrukci sousedního bytu nedocházelo a majitel tak o tomto ani nemusel vědět. Pak byste mohla požadovat alespoň slevu na nájemném po pronajímateli po dobu, co rekonstrukce probíhá. Je však otázkou, zda by případné soudní vymáhání takové škody bylo úspěšné. Bez podrobné znalosti všech okolností Vám nemohu lépe poradit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď nájemní smlouvy na byt pro hluk a prach v okolí okna (okno postavené bez stavebního povolení)
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Nedokončená montáž kuchyně a nedodaný spotřebič - jak se domáhat dokončení a dodání spotřebiče?

Měl bych dotaz ohledně možnosti právního postupu dle informací uvedených níže. Nedokončená montáž kuchyně, nedodaný spotřebič. Sepsáno ve smlouvě 6.9.2016 - termín montáže + dodání kuchyňských spotřebičů do 27.10.2016, vyčíslena cena za montáž + spotřebiče, seznam spotřebičů je uveden v naší emailové korespondenci. Celá částka byla zaplacena - lze doložit výpisy z účtu. Termín montáže posléze oddálen komplikacemi z naší strany, montáž následně provedena částečně s velkým zpožděním tentokrát již ze strany dodavatele (bez předávacího protokolu), chybí stále jeden spotřebič (11.000 Kč) + drobné práce (cca 2.500 Kč) + vyrovnání za chybně dodaný spotřebič (3.000 Kč). Dodavatel nereaguje na telefonáty, popř. slíbí termín a nedorazí. Doporučené řešení – žaloba? Je při takto nízké škodě vůbec reálná rentabilita právního řešení?
Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě doporučuji odstoupit od smlouvy ohledně chybějícího spotřebiče a zbývajících prací. Zbývající částku by bylo nutné skutečně vymáhat u soudu.
Před případným podáním žaloby však doporučuji využít možnosti mimosoudního řešení sporu u České obchodní inspekce. Toto řízení je zdarma a ze strany ČOI bude vydáno stanovisko k posouzení Vašeho nároku. Online možnost podání návrhu na zahájení řízení a další informace naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud řízení u ČOI nepomůže, bude jedinou možnou variantou žaloba k soudu. Budete-li žalovat částku přesahující 15.000,- Kč, pak se domnívám, že v případě úspěchu se žalobu vyplatí podat. V tomto případě budete moci požadovat také úrok z prodlení, který činí v současné době 8,75% ročně z dlužné částky. V případě úspěchu žaloby by Vám protistrana hradila také náklady soudního řízení, kdy však výše náhrady vychází z tabulkových hodnot a nemusí odpovídat skutečně uhrazeným nákladům za právní zastoupení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nedokončená montáž kuchyně, nedodání spotřebiče a částečné odstoupení od smlouvy o dílo
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Ukončení vyplácení ztráty na výdělku invalidovi pojišťovnou při vyplácení starobního důchodu

1998-2018 jsem po autonehodě ve III. stupni invalidity, kdy mi pojišťovna doplácí 50% náhradu za ztrátu výdělku. Vím, že s přechodem do starobního důchodu mi ale přestane toto vyplácet a prudce se mi sníží životní úroveň. Za ty roky, co pracovat nemůžu bych měl jiný plat a tedy i jinou výši starobního důchodu.
Myslím, že by pojišťovna měla doplácet i tento rozdíl po tom přechodu do starobního důchodu v nějaké formě náhrady – můžete mi prosím podat zprávu, jak to řešit? Pokud vím, už neexistuje pojem náhrada za ztrátu na důchodu a dnes (06.09.2018) se to řeší tak, že se od zaměstnavatele (pojišťovny), co vyplácí náhradu za ztrátu na výdělku vyžádá doklad, co se předloží ČSSZ a ti pak starobní důchod přepočítají - nebo je to jinak? Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Účelem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) je reparovat újmu odvíjející se od ztráty pracovní způsobilosti poškozeného, kdy odškodnění náleží po dobu, po kterou ztráta pracovní způsobilosti brání poškozenému, aby si příjmy opatřoval vlastní prací, Vzhledem k tomu, že po dosažení věku 65 let (kdy zaniká nárok na invalidní důchod a vzniká nárok na důchod starobní) je plné pracovní začlenění spíše výjimkou, dospěl Nejvyšší soud ČR (sp. zn. 25 Cdo 4066/2016, ze dne 28.11.2017) k závěru, že vznikem nároku na výplatu starobního důchodu podle § 61a, odst. 1 zákona o důchodovém pojištění zaniká invalidnímu důchodci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Pojem náhrada za ztrátu na důchodu stále existuje. Dle § 2964 nového občanského zákoníku ale platí, že náhrada za ztrátu na důchodu náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému vzniklo právo, a důchodem, na který by mu vzniklo právo, jestliže by do základu, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou poškozený pobíral v době rozhodné pro přiznání důchodu. Po dosažení 65 let věku si tedy můžete požádat o klasický starobní důchod s datem přiznání tehdy, kdy Vám bude 65 let, k žádosti bude zapotřebí doložit vyplácenou náhradu za ztrátu na výdělku. Česká správa sociálního zabezpečení pak provede dva výpočty důchodu – výpočet důchodu z výdělku před přiznáním invalidního důchodu a výpočet z výdělků, ke kterým připočte vyplácenou náhradu za ztrátu na výdělku. Výhodnější z těchto výpočtů porovná s výší důchodu, který Vám bude náležet ke dni, kdy Vám bude 65 let a pokud bude výhodnější důchod vyšší, bude Vám přiznán a vyplácen tento výhodnější důchod. Nemusíte se tedy obávat toho, že by došlo k výraznému snížení Vaší životní úrovně kvůli ukončení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přepočítání výše důchodu u invalidy 3. stupně - vliv starobního důchodu na vyplácení ztráty na výdělku pojišťovnou
___

SPRÁVNÍ-OBCE
Vybudování domácí čističky místo napojení na veřejnou kanalizaci kvůli velké vzdálenosti stavby od kanalizace

Hledám pomoc při zjištění informace, co se týká připojení mého domu na obecní kanalizaci. Bydlím v obci Skalice, kde je zřízena obecní kanalizace. Můj dům se nachází asi 300 metrů od nejbližšího možného napojení na tuto kanalizaci. Je možné udělit nějakou výjimku ze stavebního zákona co se týká toho, abych se na tuto kanalizaci nemusel napojovat a zřídil si doma čističku odpadních vod?
Napojení na tuto kanalizaci by mě stálo 400.000 Kč a zřízení této čističky by mě stálo zlomek této ceny. Obec mi s výstavbou žádným způsobem finančně nevypomůže, ale nemají problém s tím, že bych si doma udělal výše uvedenou čističku a nenapojil se tak na jejich kanalizaci. Prosím o radu v této věci. V zákoně je uvedeno, že se musím připojit na kanalizaci pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. Co je podle vás ekonomicky přijatelné? Mockrát děkuji Honza.

ODPOVĚĎ:
V dotazu se dopouštíte několika nepřesností, po jejichž odstranění vyjde najevo, že Vaše situace není zdaleka tak bezvýchodná, jak se vám nyní možná zdá.
V první řadě upřesňuji, že problematika napojení na obecní kanalizaci není řešena stavebním zákonem, nýbrž zákonem o vodovodech a kanalizacích. Pro Váš případ je klíčový § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, který zní:
"Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné."
Z tohoto ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích tedy v první řadě vyplývá, že povinnost připojit se k obecní kanalizaci nevyplývá ze zákona (nejedná se tedy o zákonnou povinnost), nýbrž je závislá na rozhodnutí obecního úřadu. Pakliže ve Vašem případě obec souhlasí s tím, abyste odpadní vody likvidoval v čističce odpadních vod, je vše v pořádku, neboť povinnost připojit se na obecní kanalizaci Vám nevznikne.
I pokud by se v budoucnu obecní úřad rozhodl uložit Vám povinnost připojit se k obecní kanalizaci, nebylo by ještě vše ztraceno. Obecní úřad by totiž musel zahájit správní řízení, jehož účastníkem byste se stal (a to s právem vyjadřovat se k věci, předkládat důkazy, nahlížet do správního spisu apod.). V rámci tohoto správního řízení by obecní úřad zkoumal, zda jsou ve Vašem případě splněny podmínky pro vznik povinnosti připojit se k obecní kanalizaci (tzn. zejména podmínku, zda je připojení technicky možné). Výsledkem tohoto správního řízení by pak byl individuální správní akt, kterým by Vám byla uložena předmětná povinnost (pokud by obecní úřad dospěl k závěru, že podmínka technické proveditelnosti je splněna) ; proti tomuto správnímu rozhodnutí byste se následně mohl bránit odvoláním či později žalobou k soudu.
Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích hovoří v této souvislosti pouze o technické proveditelnosti připojení, je při rozhodování obecního úřadu nezbytné zohledňovat i ekonomickou stránku věci. Připojení k obecní kanalizaci by totiž bylo technicky proveditelné prakticky kdykoli, ovšem někdy za cenu nepřiměřených nákladů (ať už z důvodu vzdálenosti, obtížné dostupnosti či jiných překážek). Správní orgány jsou při svém rozhodování povinny brát zřetel rovněž na princip přiměřenosti jejich rozhodování (tzn. že nemohou účastníky řízení zatížit nepřiměřenými náklady v situaci, kdy je vše řešitelné snáze a pro účastníky levněji).
Jak však uvádím výše, souhlasí-li obec s vybudováním čističky odpadních vod, nehrozí Vám ze strany obecního úřadu (alespoň prozatím) uložení povinnosti se připojit k obecní kanalizaci a vše je proto v pořádku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výjimka povolení nepřipojení domu na kanalizaci z důvodu velké vzdálenosti stavby od kanalizačního vedení
Dům je daleko od kanalizace - výjimka nepřipojení domu na kanalizaci a vytvoření vlastní čističky vod
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit spolumajitele k prodeji podílů - pozemek se stavbou jednoho ze spoluvlastníků, spolumajitelů

Vlastníme s manželkou rodinný dům, každý polovinu. RD stojí na stavební parcele celkem asi 540 m2, kterou ještě s námi vlastní 4 spoluvlastníci a to každý 1/48 (12 m2 každý). Zbytek já a manželka. Poraďte prosím, jak tyto podíly od nich získat. Oni chtějí prodat, ale za strašně velkou cenu a podmiňují to koupí dalších pozemků, které ani nechceme. Kolik prosím stojí soudní podání? Jak to probíhá? Myslíme si, že rozdělit a určit jim kus parcely není možné k situaci domu na parcele. Děkuji, Jarmil.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je jediným řešení podání žaloby o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud mají v úmyslu prodat, musí Vám učinit písemnou nabídku s určením ceny. Pokud by bylo posléze zjištěno, že nakonec prodali třetí osobě za cenu výrazně nižší, jednalo by se o neplatný prodej. Podání žaloby zahrnuje soudní poplatek a náklady na právní zastoupení. Soudní poplatek by činil 5000, -Kč a náklady na právní zastoupení jsou závislé na počtu soudních jednání a mohou se pohybovat v řádech desítek tisíc korun.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak donutit spolumajitele pozemku k prodání jejich podílu - na pozemku je stavba ve vlastnictví jednoho ze spolumajitelů
Zrušení spoluvlastnictví pozemku se stavbou - žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Povinnost věřitele použít částku dlužníka na jistinu, pokud si to dlužník přeje

Půjčila jsem si u společnosti 10.000 Kč, měla jsem i s úrokem zaplatit 11.353 Kč.
Platila jsem prodloužení celkem 3x 3.960 Kč. Jednou jsem jim poslala 200 Kč s poznámkou úhrada jistiny, celkem tedy jsem zaplatila 12.080 Kč. Chtěla jsem se zeptat, jestli zaplacené prodloužení se může počítat jako úhrada jistiny? Dluh byl předán inkasní agentuře, která žádá zaplatit 18.680 Kč. Děkuji, Josefína.

ODPOVĚĎ:
Pokud není výslovně v popisu poukázaných financí uvedeno jinak, pak se má vždy ze zákona za to, že splátka dluhu je poukázána na příslušenství dluhu, tj. na úroky z prodlení a náklady řízení. Pokud ale částku řádně označíte, že je poukázána na jistinu, musí to věřitel akceptovat a na jistinu ji započítat. Pokud jste tedy prodloužení výslovně neuhradila na jistinu, bylo započítáno na příslušenství.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zaplacení prodloužení splátek úvěru - vliv na splacení jistiny
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Prodej firmy zaměstnavatele novému majiteli a vliv na PPM peněžitou podporu v mateřství u druhého dítěte

Jsem zaměstnanec firmy X, kde mám smlouvu na dobu neurčitou. Momentálně jsem v 7. měsíci těhotenství, přičemž těhotenství jsem celé strávila v pracovní neschopnosti kvůli komplikacím. Nyní si budu žádat o peněžitou podporu v mateřství PPM. Zaměstnavatel oznámil, že se chystá firmu prodat. Jde mi o to, pokud bychom chtěli brzy další dítě, jestli budu mít nárok na PPM i na druhé dítě, pokud se změní majitel firmy, případně jaké jsou u toho podmínky. Bojím se, že nový majitel bude mít nové smlouvy, musím ji pak podepsat taky, i když budu na mateřské? Je něco, co si v nové smlouvě musím pohlídat, abych nepřišla o nárok na PPM?
A bude se případná PPM počítat z mého platu, který jsem měla před nemocenskou, i když se změní majitel firmy? O PPM na první dítě mi nejde, to už stihnu tak jako tak, budu o ni žádat za dva týdny, ale jde mi pak o to druhé. Hlavně mi jde o to, abych nepodepsala něco špatně a nepřipravila se tím o nárok na PPM. Mockrát děkuji za odpověď a přeji krásný den. Děkuji, Judita.

ODPOVĚĎ:
Při prodeji obvykle dochází k tzv. přechodu práv a povinností. Přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází ke změně zaměstnavatele automaticky bez nutnosti uzavírat jakoukoliv formu dohody. Při přechodu práv a povinností však váš pracovní poměr nekončí a je zachován v původní podobě a za stejných podmínek.
V případě, že na druhou mateřskou dovolenou přejdete plynule na rodičovskou dovolenou, novou smlouvu byste podepisovala až po návratu do zaměstnání. Druhá PPM se pak bude počítat z původního platu.
I v případě, že byste se rozhodla podepsat novu smlouvu v průběhu rodičovské dovolené, nebude-li pracovní poměr ukončen, nárok na PPM vznikne bez ohledu na obsah smlouvy.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna zaměstnavatele (majitele) po prodeji firmy a vliv na PPM u druhého dítěte
___

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Nárok na odstupné - výpověď ze zdravotních důvodů neumožňujících další výkon práce, zaměstnání

V pátek 25.8.2017 jsem prodělala infarkt myokardu. Z důvodu nerozpoznání diagnózy včas i přes opakovanou návštěvu lékařů, došlo k rozsáhlému infarktu a trvalému poškození srdce (zvažuji stížnost na lékařskou komoru, což mi bylo doporučeno i jedním z lékařů). Do současné doby jsem v pracovní neschopnosti. Nyní mi končí podpůrčí doba nemocenského pojištění.
V psychiatrické léčebně pracuji 23 let jako všeobecná sestra u lůžka. Je to geriatrické oddělení kde je práce náročná jak fyzicky tak psychicky. A také se tam pracuje na 12hodinové směny, denní a noční. Závodní lékař z PL rozhodl, že nejsem schopná tuto práci nadále vykonávat z důvodu fyzické zátěže a také nočních služeb.
Hlavní sestra mi nabízela práci na lehčím odd. , ale pouze na 12 hodinové služby, což je i tak pro mě zátěž. Tvrdí, že pro mě práci na 8 hod. služby nemá. Nyní musím řešit svou situaci hledáním a nástupem do nové práce, protože mi končí podpůrčí doba nemocenského pojištění. Chtěla jsem dát výpověď k 30.6.2018 dohodou ze zdravotních důvodů, s čímž hlavní sestra souhlasila. Po návštěvě závodního lékaře, jsem se dozvěděla, že pokud je to ze zdravotních důvodů, mám nárok na náhradu škody nebo odstupné
za tři měsíce. Hlavní sestra při dřívějším rozhovoru tvrdila, že pokud je to ze zdrav. důvodů pouze na dva měsíce na hledání zaměstnání a nyní při dohodě o výpovědi se o odstupném nezmiňovala vůbec. Prosím o radu, zda na to mám nárok a jak mám postupovat. V pondělí 4.6.2018 s ní mám domluvenou schůzku. Děkuji moc a přeji hezký den. Juliana

ODPOVĚĎ:
Na úvod bych chtěla uvést, že něco jako výpověď dohodou neexistuje. Výpověď je jednostranný právní akt a dohoda je doustranný právní akt. Je možné dát buď výpověď nebo se domluvit se zaměstnavatelem a za určitých podmínek sepsat dohodu o ukočení pracovného poměru - to je dohoda.
Ale k Vašemu dotazu: podle § 67 odst. 1 zákoníku práce náleží odstupné zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů.
Důvod, díky němuž dochází k ukončení Vašeho pracovního poměru, je uveden pod písm. e) - zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
V takovém případě NÁROK NA ODSTUPNÉ ZAMĚSTNANCI NEVZNIKÁ. Odlišná úprava však může být obsažena v kolektivní smlouvě.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody za zanedbání zdravotní péče - nerozpoznání závažného onemocnění (infarkt myokardu)
___

OBČAN-DLUHY
Promlčení smluvních úroků - úvěr na rekonstrukci bytu, bytového domu

Jsme SVJ, které si odsouhlasilo úvěr na rekonstrukci a jeden vlastník ho nerespektoval, ani nedodal finance předem, jak dovolila smlouva o úvěru. Byl vyzván, pak urgován, zaplatil až po 4 letech dluh. Požádali jsme banku o předčasnou splátku za něho a také požádali o vyčíslení úroků v úvěru za něho námi zaplacených. V této době však vyšlo najevo, že náklady za předčasně ukončenou rekonstrukci byly chybně rozúčtovány, ne dle podílu ale jen na opravenou část a dány shromáždění ke schválení.
Staly se neplatnými a my jsme je schvalovali nově přepočítané dle zákona a změnu z úroky budeme se souhlasem banky také vkládat do úvěrového účtu za účelem snížení splátek, ovšem dlužník namítá, že je žádost SVJ o vyplacení škody na úrocích v úvěru již promlčená, i když nově schválené náklady byly schváleny po 5-ti letech, v 09/2015, přepočtené úroky, poplatné výši nákladu a době dluhu, z úroků v úvěru námi ostatními uhrazené, (nejedná se o úroky s prodlení) také opravené s ohledem na změnu ve výši škody až desítek tisíc Kč na vlastníka. Budeme u soudu úspěšní? Děkuji, Julie.

ODPOVĚĎ:
Smluvní úroky se promlčují v obecné tříleté promlčecí době v souladu s ust. § 629 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Promlčecí lhůta začíná dle § 619 téhož zákona běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, za jaké období jsou úroky požadovány a kdy byl onen dlužník poprvé vyzván k jejich zaplacení, proto Vám nemohu odpovědět, zda budete u soudu úspěšní. Mám za to, že přepočítání splátek včetně úroku by nemělo mít na případné promlčení vliv.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přepočítání splátek úvěru na rekonstrukci domu - vliv na promlčení smluvních úroků
___

OBČAN-BYDLENÍ
Jak může požádat družstevník požádat družstvo o odkoupení garáže u družstevního bytového domu

Mám dlouhodobě v nájmu garáž družstva, jehož jsem členem. Na nájemném jsem už zaplatila polovinu ceny garáže (cena 100.000 Kč), garáž bych si chtěla odkoupit do svého vlastnictví. Je nějaká možnost dohody nebo žádosti k předsednictvu družstva o zaplacení nižší ceny garáže. Kolaudace celé budovy včetně garáží proběhla v roce 2001. Cena garáže je od té doby stále stejná.
Děkuji, Justýna.

ODPOVĚĎ:
Zákon neupravuje právo člena družstva na slevu při odkupu předmětu nájmu do osobního vlastnictví. Záleží tak pouze na stanovách družstva či rozhodnutí družstva, zda při odprodeji majetku nabídne členům družstva slevu.
Nic Vám však nebrání pokusit se družstvo požádat o přiměřenou slevu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na slevu za koupi garáže od družstva družstevníkem platícím dlouhodobě nájem, nájemné
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Žaloba pro přeplatek na nájemné (přeplatek záloh) a rozhodnutí rozhodcem místo soudu - lze se odvolat k soudu?

Můj dotaz se týká žaloby (o určení nájmu, nájemného, které je obvyklé v čase a místě). Jakožto oprávněný, jsem prostřednictvím advokáta podal žalobu na pronajímatele bytové jednotky z důvodu finanční škody, která mi vznikla z přeplatku na nájemném a sice z titulu přeplatku na zálohách na služby spojené s nájmem bytu.
Jelikož ale řízení soud zastavil odůvodňující to tím, že žalovaná strana včas vznesla námitku, že věc má být projednána podle smlouvy účastníků v řízení před rozhodci a účastníci neprohlásili, že na této smlouvě netrvají. Z nezjistných důvodů si toho advokát před podáním žaloby ve smlouvě o pronájmu bytu nevšiml a proto jsem byl v této věci u soudu neúspěšný. (rozhodnutí nabylo 5.5.2015)
1) mohu podat znova žalobu příslušnému úřadu i když byla nepříslušným soudem zastavena? ad. 2) pokud mohu, tak do jaké doby a kde mám začít. Děkuji a přeji hezký den. Děkuji, Jaromíra.

ODPOVĚĎ:
K tomuto zákon říká, že pokud návrh na zahájení řízení před rozhodcem podáte do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány. Tzn. že pokud do 30 dnů podáte návrh k rozhodci, neběží Vám promlčecí lhůty.
V případě, že tuto lhůtu nestihnete, promlčecí lhůty nadále běží. Je tudíž otázkou, zda ve Vašem případě již nedošlo k promlčení tohoto nároku – doporučuji konzultovat s právníkem po předložení relevantních dokumentů.
Co se týká otázky, na kterého rozhodce se případně obrátit, toto musí vyplývat ze smlouvy, prozkoumejte tedy smlouvu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přeplatek služeb nájmu a předání žaloby nájemníka rozhodci uvedenému ve smlouvě - je možné odvolání proti rozhodnutí rozhodce?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Musí revizor upozornit na možnost zaplacení pokuty na místě černéh pasažéra nebo ne?

Zadržel mě revizor při jízdě načerno v Praze. Podle mě pod psychickým nátlakem (řval) mi dal podepsat příslušný doklad, aniž by mě informoval, že mohu na místě zaplatit pokutu 800 Kč, a teď chce 1 500 Kč, protože to takto bylo napsané na tom dokladu (neměl jsem čas ho v ten moment číst, jednak řval, ať ho podepíší, jednak jsem vystupoval). Zaplatil jsem zpětně 800 Kč, odmítám platit zbytek.
Dopravní podnik mnou podepsanou stížnost na chování revizora samozřejmě zamítl. Snažil jsem se volat, psát maily, podat další stížnost, ale dopravní podnik mě teď ignoruje a nemám s kým komunikovat.
Bojím se, že mi přijde těsně před koncem promlčecí lhůty mnohem vyšší pokuta. Jak mám prosím postupovat, abych věděl, že to je vyřešené a nic nehrozí? Děkuji za věnovaný čas. Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Tím, že si zakoupíte jízdenku a využijete služeb MHD, současně souhlasíte s přepravním řádem a všemi dokumenty souvisejícími, např. stvrzujete, že jste se seznámil se sazebníkem pokut za jízdu načerno a s pravidly jejich ukládání apod.
Chování revizora rozhodně není na místě, nicméně pokud nemáte svědky tohoto incidentu, bude pro Vás značně obtížné prokázat, jak celá záležitost proběhla. Za této situace se jeví jako nejjistější zaplatit stanovenou pokutu a tím budete mít jistotu, že je celá záležitost vyřešená.
Dopravní podniky jsou v této oblasti poměrně nekompromisní a vymáhají de facto všechny částky, takže doporučuji zajít přímo na DP a tam se domluvit na zaplacení zbytku pokuty.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podepsání pokuty revizorovi pod nátlakem a povinnost zaplatit vyšší pokutu než by byla na místě
___

OBČAN-EXEKUCE
Pozemek pod stavbou ve vlastnictví obce s plomobu exekutora - koho požádat o prodej pozemku? (obec nebo exekutora? )

Vlastním zahradu 541 m2, kterou chci prodat. Na této parcele je chatka 4x4 m, ale pozemek 16 m2 po ní je obce. Chatka není zapsána v katastru nemovitostí ČR, tj. KN ČR. Pozemky této nejzadluženější obce jsou všechny víc než 10 let v exekuci. Vztahuje se předkupní právo i na stavby nezapsané v KN? Mám se obrátit na obec, nebo na exekutora? Mohu tu chatku vůbec prodat společně se zahradou? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Obec má skutečně předkupní právo k chatě. Dle ust. § 3056 občanského zákoníku platí, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku (tzn. není ve vlastnictví obce), má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku.
Předkupní právo se vztahuje i na stavby nezapsané v katastru nemovitostí. Předkupní právo samo o sobě nebrání převodu, doporučuji však získat prohlášení obce, že předkupní právo nebude uplatňovat.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Soukromá stavba stojící na pozemku obce a předkupní právo obce na stavbu
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Jak podat žalobu na cizince když neznám jeho adresu trvalého pobytu, bydliště?

Na sociální síti Instagramu zveřejnila (04/2018) cizí osoba fotky syna (14 měsíců), kterou mám v kontaktech i přes to, že jsem žádala několikrát o smazání a nezveřejňování nikde na internetu. Nahlašovala jsem instagramu a fotky se vždy znovu objeví a nevím kde všude můžou být. Takže bych se ráda bránila jinak. Je cizinec polské národnosti žijící v Irsku. Můžu podat trestní oznámení nebo žalobu, i když se jedná o cizince a nemám jeho adresu bydliště? Děkuji, Karin.

ODPOVĚĎ:
Neznáte-li adresu pobytu určitého člověka, je prakticky vyloučeno, abyste na takového člověka podávala žalobu. Soud je totiž povinen zaslat žalovanému žalobu k vyjádření (přičemž mu bude zasílat rovněž další písemnosti), je tudíž nezbytné soudu sdělit, na jakou adresu tak může činit. Adresa pobytu je jedním ze základních identifikačních údajů o každém člověku. Je povinností žalobce, aby ve své žalobě dostatečným způsobem identifikoval žalovaného (nejčastěji se tak děje uvedením jména, příjmení, data narození či rodného čísla a adresy pobytu, resp. Názvu, adresy sídla a identifikačního čísla v případě právnických osob).
Ve Vašem případě tedy bude nutné zjistit nejdříve adresu pobytu člověka, kterého hodláte žalovat. Irskou právní úpravu neznám, doporučuji Vám se nicméně obrátit na český zastupitelský úřad pro Irsko, jehož prostřednictvím (či s jeho radou) můžete zkusit kontaktovat irskou policii či jiný orgán, do jehož kompetence spadá evidence cizinců na území Irska.
Podaří-li se Vám zjistit adresu pobytu dotyčného člověka, bude možné uvažovat o podání žaloby. V tomto ohledu je otázkou, k jakému soudu je vlastně zapotřebí žalobu podat (tedy zda k soudu českému či irskému). Dle článku 7/2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 může být osoba, která má bydliště v některém členském státě, v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.
Vzhledem k tomu, že ve Vámi popsaném případě došlo, resp. mohlo dojít ke škodné události v prostředí internetu, nelze jednoznačně určit, v jakém státě se tak stalo (a tudíž v jakém státě je možné podat žalobu). Jako jistější krok se samozřejmě jeví podání žaloby k irskému soudu. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s ohledem na náklady spjaté se zahájením a vedením soudního řízení a s ohledem na nejistotu procesního úspěchu Vám nicméně doporučuji podání žaloby dobře zvážit. V první řadě je nutné rozmyslet, čeho byste se chtěla v žalobě domáhat (zda pouze smazání předmětných informací, odčinění psychické újmy, pokud nějaká vznikla apod.).
Jsou-li předmětné fotografie zveřejněny v prostředí internetu, nelze vyloučit, že je v budoucnu opět někdo zveřejní (podání žaloby byste tak musela zopakovat). Vámi popsaný případ je obecným rizikem zveřejňování fotografií na internetu; prakticky nekontrolovatelné šíření stažených fotografií je následně právně jen obtížně regulovatelné.
Domníváte-li se, že dotyčný člověk se dopustil trestného činu (ze znění dotazu jsem nicméně k takovému závěru nedospěl), bude nezbytné podat trestní oznámení v Irsku. Pravomoci Policie ČR v zásadě nesahají za hranice České republiky.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podání žaloby na cizince - publikuje soukromé fotky jiné osoby na sociální síti Facebook, Instagram
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Hromadná žaloba na vyplacení smluvní pokuty od developera - nedokončení stavby včas

Nechala jsem si developerskou firmou postavit řadový domek, který měl být hotový v půlce ledna 2018, ale bude prý hotový až v půlce září, ale ani to není jisté, termíny dokončení mění průběžně. Firma si nechala podepsat list o tom, že výstavbu přebírá jiná firma a tudíž přebírá i platby za výstavbu. Ve smlouvě jsou definovány sankce obou stran, zhotovitel je povinen zaplatit za každou etapu 0.05% z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení. Maximální výše této pokuty jsou 3% z ceny díla. Chci se zeptat jaké mám možnosti v tomto případě, nechci přijít o případné finanční odškodnění, mohli by toto plnění nějak obejít. Jelikož nejsem jediná, je možnost podat hromadnou žalobu nebo popřípadě pouze já bych jí podala. Děkuju za odpověď, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Bez posouzení samotných smluv není možné jednoznačně na Váš dotaz odpovědět. Pokud však máte stále uzavřenou smlouvu s developerem, pak tato smlouva stále platí bez ohledu na to, kdo fakticky provádí výstavbu. Sankce by Vám tedy měl uhradit developer, i když výstavbu a přebírání plateb provádí třetí strana.
Pokud jde o vymáhání nároků, pak by každý kupující měl podat žalobu samostatně. Pokud to smlouva výslovně nezakazuje, bylo by možné započíst Váš nárok na pokutu vůči povinnosti uhradit kupní cenu.
Doporučuji nechat posoudit smlouvu i zmíněného listu o převzetí výstavby advokátovi, který přesně posoudí Vaše nároky a možnosti uplatnění.
Seznam advokátů naleznete např. zde: www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nedokončení stavby developerem včas a vymáhání smluvní pokuty soudně žalobou - postup
Kategorie: Roztříděné dotazy
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Podstrčení směnky pracovníkem realitní kanceláře - trestní oznámení

Už 13 měsíců (02/2017-03/2018) mám problém s realitní kanceláří Krása bydlení Olomouc, někdo mi poradil, že mám na něho podat "stížnost" na Policii, oni jsou z Olomouce mám to poslat na Policie Olomouc? Zřejmě si budu stěžovat i u nějakého svazu nebo asociaci realitních kanceláří. Není to po 13 měsících nějak promlčené?
03/2017 mi zemřela matka a já jsem prodávala její domek. V Šumperku jsem na plotě viděla, že někdo chce koupit domek. Zavolala jsem tam, pan Krása přijel a ukázalo se, že je to realitka. Říkal, že mám dost zájemců o malý domek, že to prodá okamžitě, abychom přijeli do Olomouce. Bude nám 65 let, já jsem navíc v plném invalidním důchodu z psychiatrických důvodů, z přetížení jsem totálně zkolabovala a od té doby se léčím.
To jsem bohužel řekla i v Olomouci, aby věděl, že nejsem schopna moc vnímat a číst dlouhé věci. To byla asi chyba, hned byl ochotný, že mi se vším pomůže a vše vyřeší za mě. On i jeho (jak říkal) "družka" byli milí, ochotní. Pak mě vzal na ověření podpisu. Já jsem bohužel zapoměla brýle a nechtěla jsem znovu jet 170 km tam a zpět. A on mi při podpisu podstrčil jakousi směnku na 70.000 také k podpisu.
Když jsem přijela domů, ihned jsem doporučeně od smlouvy odstoupila, myslela jsem, že tím padá automaticky i směnka, vůbec nechápu, proč jinak by ji mohl vystavit bez důvodu.
Prodala jsem to přes jinou realitní kancelář. On vůbec nereagoval, ani nezavolal od února až do září 2017, pak zavolal, že už proběhl soud a mám mu poslat 70.000 Kč.
Mě k soudu nepozvali, jen mi oznámili, že můžu podat námitky, to jsem udělala, ty neuznali. Jela jsem za ním do Olomouce, že se nějak dohodneme, že mu dám třeba část. Řekla jsem mu, že mě podvedl, když to, že podepisuji směnku přikryl rukou. Vysmál se, že to je můj problém, že jsem měla být opatrnější a vyhodil mě.
Už pro jeho chování chci na něho upozornit kde se dá, právě na Policii. Potom jsem se v Šumperku obrátila na právníka Martiňáka, ten mi řekl "však peníze z domku máte, tak o co vám jde? Tak mu ty peníze dejte a máte klid."
Myslela jsem, že snad špatně slyším. Za takovou radu si vzal 300 Kč. Tak jsem šla za právníkem Švestákem, ten se toho ujal, už jsem mu zaplatila i zálohu a čekáme na soud.
Přesto bych ráda podala i to trestní oznámení a napsala jeho nadřízeným. Jak jsem zjistila z recenzí, nejsem jediná koho podvedl ani komu dal podepsat směnku. Ráda bych zjistila i víc podvedených, ale s počítačem to moc neumím, nevím, kam se obrátit. Pomůžete mi? Předem dík. Dvořáková
Jestli potřebujete i zprávu od psychiatričky, pošlu vám ji.

ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení můžete podat na kterékoliv pobočce Policie ČR, nemusí to nutně být v Olomouci. Když půjdete na Policii, vezměte s sebou co nejvíce písemných podkladů, co máte. Současně požádejte, abyste byla vyrozuměna o výsledku prošetřování.
Pokud chcete podat stížnost na realitní kancelář k jejich svazu, můžete se obrátit na Asociaci realitních kanceláří ČR. Asociace realitních kanceláří České republiky je profesní sdružení realitních makléřů, správců nemovitostí, dražebníků a dalších profesionálů působících na trhu s nemovitostmi v České republice.
Asociace byla založena v roce 1991 několika realitními kancelářemi z různých míst České republiky a v dnešní době čítá členská základna více než 300 realitních kanceláří z celé republiky. Kontakt a více informací naleznete zde: http://www.arkcr.cz/. Upozorňuji ovšem, že tato RK nemusí být členem Asociace.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stížnost na postup realitní kanceláře k asociaci realitních kanceláří ČR - pracovník RK podstrčil směnku zájemci o prodej bytu, domu, nemovitosti
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - průběh řízení

Ani po 3 letech od rozvodu manželství nebyla mezi mnou a ex manželem (nečinností ex manžela, britského státního příslušníka žijícího v Británii), uzavřena dohoda o vypořádání SJM. Nastává tedy právní domněnka. Budeme tedy v katastru nemovitostí zapsaní jako spoluvlastníci nemovitosti. Kdo toto iniciuje? Nebo se spoluvlastníky stáváme automaticky? Od roku 2008 platím sama hypotéku (na 100% hodnoty nemovitosti) a veškeré náklady spojené s nemovitostí a zároveň nemohu s bytem nakládat.
Manžel mi i 2x odmítnul refinancování v období fixace, takže jsem platila výrazně vyšší splátky hypotéky. Jaká jsou práva a povinnosti ex manžela?
Mohu např. od něj požadovat úhradu poloviny splátek hypotéky a to třeba i zpětně? Vím, že mohu podat žádost o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
K čemu soud přihlíží? Jak tento proces probíhá? Jde odhadnout soudní rozhodnutí – moje šance? Kolik proces stojí? Jaké jsou jiné možnosti – tak, aby se situace vyřešila v můj prospěch?
Mohu se stále pokusit domluvit s ex manželem, může se např. podílu vzdát (pochybuji, že bude ochoten komunikovat)? Děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastníky se stáváte okamžikem uplynutí tří let od právní moci rozsudku o rozvodu. V katastru nemovitostí to stále bude zapsáno jako SJM, pokud tedy katastru nedoložíte rozsudek o rozvodu, aby SJM přepsal na podíl. Zápis v katastru tedy nebude odpovídat skutečnosti, pokud rozsudek nedoložíte, ale z právního pohledu již půjde o podílové spoluvlastnictví. Pokud byste chtěla byt mít pouze ve Vašem vlastnictví, můžete s bývalým manželem buď uzavřít dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Splátky hypotéky, které jste hradila sama, můžete žádat zpět z titulu bezdůvodného obohacení, a můžete je řešit buď v rámci sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo samostatnou žalobou. Jelikož promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení je tříletá, spíše bych doporučovala druhou variantu, tedy žalovat samostatně, neboť až v okamžiku, kdy se rozhodnete řešit vypořádání podílového spoluvlastnictví, může být nárok na poměrné splátky hypotéky promlčen. Soudní rozhodnutí nelze nikdy odhadnout, neboť rozhodnutí je vždy výsledkem podrobného dokazování a rozebrat podstatu sporu je třeba detailně ještě před sepisem žaloby, nejlépe s advokátem - seznam na www.advokatikomora.cz. Soudní proces může být drahý v případě, že budete mít advokáta, neboť hradíte náklady právního zastoupení. Tyto se budou s největší pravděpodobností pohybovat v řádech desítek tisíc korun. Pokud nebudete ve sporu úspěšná, můžete ještě hradit náklady protistrany.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Jak určit hodnotu firmy založené v manželství pro účel rozvodu manželství a vypořádání SJM

Manžel má firmu, kterou založil během našeho manželství a kde jsem také zaměstnaná. Chtěla bych se zeptat, jak by se tato firma dělila při rozvodu. Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Jelikož byla obchodní korporace založena v době manželství, obchodní podíl je součástí SJM a v případě rozvodu máte právo na vyplacení z firmy.
Hodnotu podílu ke dni rozvodu určuje většinou auditor, pokud je společnost prosperující a úspěšná a má majetek, může být hodnota obchodního podílu velmi vysoká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení firmy založené v manželství pri rozvodu manželství
Určení hodnoty firmy v SJM při rozvodu manželství
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Vystěhování přítelkyně s malými dětmi - může to otec dětí udělat? (nejsou manželé)

Mám kamarádku, která žije se svým partnerem (nejsou manželé) a mají spolu tři malé děti. Partner kamarádky si našel novou přítelkyni a kamarádku teď chce nechat soudně vystěhovat.
Chci se zeptat, zda může? Stejně tak se kamarádka bojí, že když by si odnesla při stěhování nábytek pro děti (palandy, ...) zda by ji mohl obvinit na policii, že mu nábytek ukradla. Děkuji, Zdeňka.

ODPOVĚĎ:
Pokud partneři bydlí v nemovitosti ve výhradním vlastnictví jednoho z partnerů, jedná se o situaci právně jednoduchou, bohužel nikoliv ve prospěch Vaší kamarádky. Vlastník nemovitosti je totiž plně oprávněn s ní nakládat, zcela podle své vůle a druhý partner nemá možnost jeho dispozice s nemovitostí ovlivnit. Stejně tomu tak je s bydlením – partnerovi vlastníka nesvědčí žádné užívací právo. Bohužel v dané situaci zákon partnery v nesezdaném soužití nijak nechrání. Zatímco v případě manželství existuje tzv. rodinná domácnost a manžela jednoduše vystěhovat nelze, v případě nesezdaného soužití může partner - vlastník nemovitosti - vystěhovat partnerku prakticky okamžitě. A pokud se ona nevystěhuje dobrovolně, může ji vystěhovat prostřednictvím žaloby o vyklizení, a to bez jakékoliv náhrady. Veškeré výhody jsou tedy při tomto rodinném uspořádání na straně vlastníka nemovitosti. Pokud se jedná o palandy pro děti, pak je rozhodné, kdo prokáže vlastnické právo k nim, kdo je koupil, atd... Pokud by se měla Vaše kamarádka vystěhovat, doporučuji okamžitě k soudu podat žalobu o určení výživného na děti. Jelikož nejsou manželé, nemůže požadovat i výživné na sebe, nicméně jakmile bude určeno výživné na děti, lze se dále obrátit se žádostí o sociální dávky.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Společné bydlení otce a matky dítěte, dětí a vystěhování matky s dětmi - může to otec dítěte, dětí udělat?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Dodatečné dědické řízení po zemřelém bezdětném sourozenci - dodatečně objevený majetek

Obracím se na Vás s dotazem, jak postupovat při uplatnění dodatečného dědického řízení. Sestra, která byla ode mne starší o 18 let zemřela v domově seniorů v r. 1999. Neměla děti a tudíž ani dědice. Až teď jsem zjistil, že otec jí někdy dávno daroval pole (ornou půdu). Tento pozemek je stále veden na listu vlastnictví na katastru nemovitostí ČR psaný na zemřelou sestru.
V daném roce jsem zařídil pohřeb, uhradil náležitosti s pohřbem spojené a vypořádal doplatky za pobyt v domově seniorů DS. Před odchodem do domova seniorů sestra všechen majetek prodala - až na pozemky.
Dědické řízení neproběhlo, tak se stalo to, že jsem ani nevěděl o existenci zápisu na listu vlastnictví v KN ČR.
Prosím tedy o radu, jak postupovat, aby dědické řízení bylo zrealizováno. Děkuji za odpověď předem. Vratislav.

ODPOVĚĎ:
Podejte k soudu, v jehož obvodu sestra před smrtí bydlela, žádost o dodatečné projednání dědictví, v žádosti popište situaci a doložte výpisem z listu vlastnictví. Soud pověří notáře, (většinou toho, který v minulosti dědictví projednával), aby Vás předvolal a dodatečně zjištěný majetek projednal. Ten, kdo bude dědit, pak bude hradit odměnu notáři, která se ale vypočítává ke stavu ke dni úmrtí zůstavitele. Tj. odměna notáře nebude nijak vysoká.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dohledání majetku neprojednaného v dědickém řízení a žádost o dodatečné projenání dědictví
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Nepřihlášení se o dědictví a lhůta na vydání dědictví - žaloba oprávněného dědice na vydání Vašeho dědického podílu

Táta umřel v roce 2011 a já o tom vůbec nevěděl. Nikdo mě neinformoval. Byl jsem vlastní syn. Mám ještě možnost uplatňovat nárok na dědictví? Táta se znovu oženil a jeho nová partnerka mě po skončení alimentů už nechtěla vidět.
Děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
V daném případě byste měl právo podat žalobu oprávněného dědice na vydání Vašeho dědického podílu. Bohužel ale promlčecí lhůta je tříletá a běží od právní moci usnesení o dědictví. Pokud tedy bylo dědické řízení po otci ukončeno relativně rychle po jeho úmrtí, Váš nárok čehokoliv se domáhat je bohužel již promlčen.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na požádání o vydání dědictví oprávněným dědicem po ukončení dědického řízení
___

OBČAN-DLUHY
Splácení insolvence dědicem a vymáhání splátek po ostatních nesplácících dědicích regresem

Zdědila jsem 1/3 nemovitosti, další 2/3 moji bratři. Po rodičích zůstala nedoplacená insolvence, tudíž věřitelé se na nás začali obracet ohledně dalšího splácení. Vždy mi přišla vyúčtovaná 1/3 dluhu, kterou jsem uhradila, ale moji bratři tak nečiní a na mě se obracejí věřitelé znova, abych doplatila i jejich části.
Vím, že odpovídám za ten dluh solidárně také, ale přijde mi nespravedlivé, že budu platit i jejich částky, když oni nic nehradí a soudní řízení je vůbec nezajímá. Je z toho cesta ven, nebo nemám jinou možnost než platit? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Důležité je, kdo je dědicem dluhů rodičů dle usnesení o dědictví. Pokud jste všichni rovným dílem (společně a nerozdílně), můžou se sice věřitelé obracet jen na Vás, ale Vy jste oprávněna to, co jste hradila za sourozence, nárokovat po nich, a to i soudně (regres). Doporučovala bych to udělat co nejdříve, dokud mají podíl na nemovitosti, abyste se měla z čeho hojit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědicové nesplácí insolvenci po rodiči, rodičích - jak je donutit aby uspokojovali věřitele?
Vymáhání zaplacených splátek zděděné insolvence po ostatních dědicích
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Darování bytu jednomu z manželů prarodičem (babičkou, dědečkem) a vliv na vypořádání SJM při rozvodu obdarovaného

2014 mi babička darovala byt, nyní v něm žije dcera - trvalý pobyt. Mohu jí byt darovat? Neplatila jsem darovací daň ani daň z nabytí nemovitostí, prý při změně vlastnictví do 7 let budu muset daně doplatit. Pokud je darovací smlouva na mé jméno, patří do SJM? Manžel se chce rozvést a odmítá vyrovnání ze společného bytu, protože mám ten darovaný byt.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Žádnou daň hradit nebudete, jelikož jste příbuznými, jste od darovací daně osvobozeni a v případě darování se daň z nabytí nemovité věci nehradí. Stejně tak daň z příjmu nehradíte, jelikož žádný příjem nemáte. Takže nic doplácet nebudete, ani nyní, ani za 7 let. Darovaný byt, pokud není v darovací smlouvě výslovně darován do SJM, součástí SJM vůbec není a manžel tak v případě rozvodu nemá vůbec žádný nárok na vypořádání z tohoto bytu. Tj. pokud máte jeden byt v SJM, musíte se dělit na půl a druhý darovaný byt se vůbec vypořádávat nebude, je pouze Váš.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darovací daň - darování, převod bytu, domu, nemovitosti z rodiče na potomka (syna, dceru)
___

OBČAN-DLUHY
Kdo může rozhodnout o odpouštění zbytku dluhu přiznaného soudem, soudním rozhodnutím?

Za 5 měsíců (8/2018) bude splacena víc jak polovina dlužné částky, splacená do tří let (2015-2018). Lze požádat soud o odpuštění zbytku dluhu? Nebo kdy nejdřív eventuálně požádat? Děkuji, Taťána.

ODPOVĚĎ:
Žádnou takovou možnost zákon neumožňuje, jediný, kdo může případně rozhodnout, že zbytek dluhu odpustí, je věřitel. Soud nemůže nijak krátit nárok věřitele. Proto se můžete obrátit na věřitele, zda nebude ochoten Vám dluh prominout. Je to ale otázka pouze jeho vůle.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žádost na soud o odpouštění zbytku dluhu přiznaného soudním rozhodnutím
___

OBCHOD-DANĚ
Vliv pořadí dětí v daňovém přiznání na daňové zvýhodnění, úlevu na dani

Jsem OSVČ - fyzická osoba. Mám 2 děti. Jedno dítě naroz. 2012 se ZTP/P a jedno dítě naroz. 4/2017 bez ZTP/P. V daňovém přiznání tabulka č. 2 - údaje o dětech: 1. dítě zapíši - dítě bez ZTP/P naroz. 4/2017 a
2. dítě zapíši - dítě se ZTP/P naroz. 7/2012 i když se mě narodilo první.
Rozhoduje pro zapsání pořadí dětí jejich rok narození. Tabulka neuvádí pořadí, ale jedno a druhé dítě.
Pro daňové zvýhodnění na dítě je pro nás výhodnější zapsat první narozené dítě se ZTP/P jako druhé /vyšší zvýhodnění a dvojnásobek za ZTP/P/ a druhé narozené dítě zapsat jako první /04/2017 - 9 měsíců/. Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Váš postup je zcela v souladu se zákonem o daních z příjmů. Pořadí (rok narození) v jákém se děti narodily není rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění. Nic Vám nebrání použít v tomto případě pro Vás výhodnější variantu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pořadí dětí v daňovém zvýhodnění - má vliv na daňovou úlevu nebo ne?
___

OBČAN-EXEKUCE
Zastavení exekuce pro nemajetnost - nabíhá penále z dluhu?

Jeden můj rodinný příslušník má dluh na zdravotním pojištění z let 1993-1996. Proběhla exekuce, zastavena pro nemajetnost. 2006 uběhla 5letá promlčecí lhůta dluhu na pojistném. Pouze mě zajímá, zda i nadále nabíhá penále nebo od promlčení pojistného penále dále neběží. Děkuji, Bronislava.

ODPOVĚĎ:
Dle aktuální judikatury se příslušenství promlčuje společně s jistinou, tj. pokud v roce 2006 uplynula promlčecí lhůta dluhu na pojistném, uplynula rovněž promlčecí lhůta pro možnost uplatnit penále a toto již tedy nenabíhá.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na uplatnění penále při zastavení exekuce pro nemajetnost
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Promlčení vrácení dobrovolných splátek hypotéky nemovitosti přítele, přítelkyně

Koupili jsme si s přítelem dům na hypotéku. Hypotéka pouze na něj, ale polovinu peněz na měsíční splátku mu dávám já. Co by se dělo v případě rozchodu, mám nějaký nárok na vrácení peněz? Jak se na to pojistit? Nechat si od něj něco např. podepisovat, když obnos přebírá? Jakou formou? Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je také důležité, na koho je dům napsaný, tj. hypotéka je přítele a otázkou je, zda je dům také přítele. Pokud ano, doporučuji mít určitě potvrzené, že polovinu splátek hradíte nebo k tomu bohatě stačí, pokud to půjde bezhotovostním převodem.
Problém ale je, že vrácení splátek můžete žádat pouze tři roky zpětně z důvodu promlčení. Proto je rozhodně výhodnější, aby byl dům napsaný z poloviny na Vás, pak není třeba, abyste měla cokoliv písemně, pokud by došlo k rozchodu, dělili byste se půl na půl.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Placení hypotéky s přítelem, přítelkyní kdy majitel je jeden z nich - jak si pojistit vrácení peněz při rozchodu?
___

OBCHOD-DANĚ
Nárok na daňovou slevu na zahraničního poplatníka při placení daní po kratší období než 1 rok

Za rok 2017 mám příjem v ČR od jediného zamestnávateľa od 1.6.2017, čiže mám príjem iba za 7 mesiacov. Som daňový nerezident ČR. Vyplnil som online daňové priznanie, ktoré je dostupné na webe financnisprava.cz, kde som použil údaje z "Potvrzení o zdanitelných příjmech" od zamestnávateľa.
Uplatnil som si iba základní slevu na poplatníka 24.840 Kč. Na moje prekvapenie mi vyšiel dosť vysoký daňovy preplatok. Zrejme preto, že zdaňovacie obdobe je 1.1.-31.12.2017, ale príjem som mal iba za 7 mesiacov.
Je to v poriadku? V online daňovom priznaní je síce kolonka "za zdaňovací období", ale je tam vyplnené 1.1.2017-31.12.2017 a nedá sa to zmeniť. Děkuji, Zdeno.

ODPOVĚĎ:
I když jste měl příjem pouze 7 měsíců, tak ze zákona máte nárok na základní slevu na poplatníka za celý kalendářní rok. Ve vašem případě se týká podávání daňového přiznání za celý rok. Podle toho co uvádíte jak je vyplněno, je vše v pořádku.
Část roku se používá pouze ve specifických případech, např. insolvence, likvidace atd.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vyplnění daňového přiznání - daňový nerezident ČR
___

OBCHOD-DANĚ
Daňové přiznání při nulovém příjmu - musí se podat nebo ne?

Musím podávat daňové přiznání (nebo nějaké sdělení o neexistenci příjmu), když nemám žádný příjem za poslední rok? Nejsem ani vedena na úřadu práce. Žiji dlouhodobě v zahraničí. Zdravotní pojištění platím sama. Děkuji, Lída.

ODPOVĚĎ:
Podle §38g ZDP nejste povinna podávat daňové přiznání a pokud nejste přímo registrována k dani, tak zde není ani povinnost podávat správci daně oznámení o neexistenci příjmů (§135 odst. 5 DŘ).

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv neexistence příjmů na povinnost daňového přiznání
___

OBČAN-DLUHY
Promlčecí lhůta, promlčení dluhu při podepsání uznání dluhu dlužníkem věřiteli

2011 jsem půjčila peníze (55.000 Kč) svému známému s tím, že je do 2 měsíců vrátí. Máme spolu podepsaný papír o dluhu, jako ručitel je tam uvedena jeho matka. Zatím vrátil jen 5.000 Kč a poté byl ve výkonu trestu. Nyní se vrátil a dluh chce splatit.
Požaduji po něm za ty roky úrok, který nechce uznat. Prosím o radu, zda se mám nějakou šanci uspět se žalobou u soudu? Děkuji. Vilma.

ODPOVĚĎ:
Je důležité, co je obsahem onoho "papíru o dluhu". Pokud tam není výslovně uvedeno, že dlužník dluh uznává, je nárok na vrácení promlčen, neboť promlčecí lhůta je ze zákona tříletá (pokud nemáte smluvně uzavřenu jinou) a počíná běžet dnem následujícím po splatnosti.
Pokud se obrátíte na soud a dlužník nevznese tzv. námitku promlčení, bude žaloba úspěšná, pokud námitku vznese, bohužel v soudním řízení úspěšná nebudete. Je na zvážení, zda mu nenechat podepsat tzv. uznání dluhu.
To prodlužuje promlčecí lhůtu na 10 let a pak byste byla v soudním řízení úspěšná, a to i vzhledem k úrokům z prodlení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv námitky promlčení dluhu u soudu na jeho existenci
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Vkládání peněz disponentem na cizí spořící účet - vliv na dědění po disponentovi

Manžel zdědil po matce v roce 2016 spořící účet s několika termínovanými vklady. Částky jsou cca v hodnotě 2.500.000 Kč.
Tento termínovaný vklad měl další osobu s dispozičním právem vkladu a výběru. Jednalo se o tragické úmrtí, kdy obě osoby (matka- majitelka účtu a disponent) zemřeli společně.
Výše uvedená částka byla na účet matky vkládána disponentem. A je jisté, že pocházela při nejmenším z větší části z jeho finančních prostředků.
Nežili spolu ve společné domácnosti, avšak matka o jeho domácnost pečovala v celém rozsahu.
Ona věk 65 let, on 85 let. Jejich známost trvala od mládí. Disponent byl velmi "komplikovaný" člověk, proto nežili ve společné domácnosti.
Účet byl založen na jméno matky, aby ji zajistil na stáří a aby měla zdroj peněz pro případnou péči o osobu disponenta.
Tolik toho víme z doby před smrtí, konkrétní částky jsme neznali a považovali to za její záležitost.
Dědické řízení po matce připsalo spořící účet jedinému dědici, kterým je manžel. Po skončení dědického řízení jej napadl synovec onoho disponenta a dožaduje se těchto finančních prostředků soudní cestou. Argumentuje, že bylo běžnou praxí "disponenta" mít uložené peníze na cizích účtech a že matka mého muže nemohla tuto částku naspořit.
V rodině "disponenta" byly dysharmonické vztahy.
Žalující strana přehlíží že "disponent" vkládal na účet peníze ze svobodné vůle a velmi pravděpodobně nezná účel, s kterým takto činil.
Účel nemůžeme prokázat v celém rozsahu a jinak, než že disponent vědomě vkládal finanční prostředky na účet matky.
Žádný ze zesnulých nezanechal závěť. Jaký je Váš pohled na věc? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Synovec disponenta musí v řízení prokázat, že finanční prostředky nebyly matky Vašeho manžela, ale disponenta a to se pravděpodobně nepodaří. Dle mého názoru, pokud je prokazatelné, že peníze na účet vkládal opakovaně dobrovolně právě disponent, může se jednat o dar, odměnu za péči ze strany matky vůči disponentovi či příspěvek na péči o disponenta (nákupy, praní, vaření apod...).
Je však pravdou, že pokud disponent a matka nebyli v příbuzenském poměru, měla matka správně finance danit, pokud by byly chápány jako dar, takže v rámci soudního řízení bych doporučovala spíše tvrdit, že to byly peníze určené na chod domácnosti a společný život. Nejste ale v pozici, kdy byste měli cokoliv tvrdit, vždyť to ani nemůžete vědět, důkazní břemeno leží na synovci a ten nechť prokazuje, že se skutečně jednalo o peníze disponenta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daně, danění darů disponenta na spořící účet jiné osoby
___

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
Škoda způsobená zaměstnavateli - nadměrné náklady za topení způsobené svévolným zásahem zaměstnance do topení

Naše společnost zaměstnává zaměstnance na HPP. Před zimní sezonou byly v kanceláři nainstalovány termostaty, které měly ovládat přímotopy ve dvou místnostech. Do obou zásuvek byly nainstalovány přijímače spárované s termostaty, přímotopy se připojily do těchto zásuvek. Topení nefungovalo neustále, řídilo se teplotou v místnosti. Účelem této instalace byla úspora na spotřebě energií v zimních měsících. Vedle jedné ze zásuvek s přijímačem byla ještě jedna “obyčejná” zásuvka, do které se připojuje počítač nezbytný k práci v dané místnosti.
Zaměstnanec byl řádně (ústně) instruován o tom, že přímotop je připojen k zásuvce s přijímačem, a že po celou se na toto zařízení nesahá. NEmělo být ani vypínáno ani zapínáno - manuálně, vše bylo nastaveno v temostatu, který hlídal teplotu automaticky.
Po 5 měsících vyšlo najevo, že zaměstnanec vědomě vypojil přímotop z kontrolované zásuvky a přepojil ho do zásuvky, která nebyla kontrolovaná termostatem. Každé ráno tak přímotop zapínal ručně a večer ručně vypínal.
Nyní přišla faktura na doplatek 50.000 Kč. Můžeme zaměstnance požádat o úhradu tohoto doplatku? Případně, v jaké výši?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vámi popsaný případ však do této kategorie nespadá.
Náhradu škody je však možné požadovat podle občanského zákoníku. Výši škody je vhodné projednat se zaměstnancem i v takovém případě.
Požadovaná částka by měla odpovídat odpovědnosti zaměstnance a míře jeho zavinění.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody zaměstnavateli od zaměstnance občanským řízením dle občaského zákoníku
___

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Výpověď na neschopence ve zkušební době - po kolika dnech neschopnosti to lze udělat?

Počátkem roku jsem nastoupila do nového zaměstnání, do velkého státního podniku. Před tím jsem pracovala téměř šest let u jednoho zaměstnavatele. Pracovní smlouvu mám na jeden rok se zkušební dobou 3 měsíce. Od 22. ledna jsem v pracovní neschopnosti, vypadá, že minimálně do konce března, spíš déle.
Můj zaměstnavatel chce nyní se mnou hovořit a probrat další postup. Nepředpokládám, že zaměstnavatel chtěl pokračovat ve spolupráci se zaměstnancem, který cca po třech týdnech od nástupu nastoupil na neschopenku.
Prosím, jak je to s ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ve zkušební době, v pracovní neschopnosti zaměstnance?
Děkuji, Jarka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Poté již zaměstnavateli nic nebrání pracovní poměr ukončit. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Co je to tzv. karanténa zaměstnance - příklad
Kdy nemůže dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci ve zkušební době
Ústní výpověď ve zkušební době - je platná a přípustná?
___

OBČAN-ÚŘADY (SPRÁVNÍ)
Kde požádat o kontrolu příčiny kontaminace zdroje pitné vody koliformními bakteriemi

Prosím o právní konzultaci stran kontaminace zdroje pitné vody koliformními bakteriemi. Mám rekreační chatu v zahrádkové osadě v jedné nejmenované obci za Hradcem Králové. Osada se začala stavět v rohu lesa před asi tři a čtyřiceti lety.
První WC bylo suché, asi padesát metrů za oplocením v lese. Toto WC je minimálně třicet let v nepoužívatelném stavu, někteří zahrádkáři se z něj udělali černou skládku odpadků. Pravdou je, že toto WC stojí cca šedesát metrů od stávající vrtané studny. Používalo se v době výstavby osady, kdy vrtaná studna ještě neexistovala a používala se voda z asi tří ještě funkčních studní kopaných s ruční pumpou.
Druhé WC bylo také suché, ovšem v nejvzdálenéjším místě od současného zdroje vody - vrtané studny, nějakých 230 - 250 m. Je také nepoužívané, vedle něj stojí WC ve zděné budově s kdovíjak ošetřeným, ale alespoň betonovám septikem se sedimentační jímkou.
Stávající vrtaná studna je minimálně čtyřicet metrů hluboká, podloží tvoří jíl a slínovec. Vrt je vyzbrojen ponorným čerpadlem, které je napojeno přes vodárnu do vodovodního řadu, který je rozveden ke všem, asi šedesáti osmi zahrádkám. Vody byla primárně určena k zalévání, ale byla určitě 35 let pitná a to v minimálně v kvalitě "kojenecké vody". Tuto vodu jsme si leta vozili v kanystrech k pití domů, neboť chlorovaná tvrdá královéhradecká voda není žádný zázrak.
Změnou režimu po r. 1989 vznikla v osadě spousta neohlášených a nezkolaudovaných staveb. Mnozí zahrádkáři si ale svévolně začali budovat nevyhovující septiky. Vím o zahrádce, kde jsou napůl v zemi, napůl ve stráni pod navezeným terénem zakopané dvě plastové nádrže od kdovíčeho, které jsou používané jako septik. Vím o zahrádce, kde je zakopaný plastový septik bez stavebního povolení nebo ohlášení. Vím o zahrádce, kde jsou splašky z mytí nádobí a odpad z pračky vypouštěny do drenážního příkopu v lese (??? !!! ). A také nevím, jak řeší zahrádkáři, kteří v osadě bylí celoročně - a není jich málo - fekálie z WC, odpad z myčky nádobí, dřezu, sprchy a umyvadla, pračky. Fekální vůz jsem v osadě nikdy neviděl. Znám zahrádkáře, který "řeší" přepadovou jímku za sedimentační jímkou čerpáním splašek do volné přírody s tím, že "si s tím déšť a příroda poradí".
Stávající vrtaná studna vč. vodovodního řadu je několik let v důsledku výše popsaného kontaminovaná koliformními bakteriemi neurčených rodů, vodu k pití, ale i mytí nádobí. Dnes (21.08.2018) si, po čtyřiceti letech, vozíme z kanystrech z Hradce Králové zpátky (což je paradox).
Z vedení osady zní věty typu "to je od hnojení z pole" apod. Pravdou je, že osada je na stráni a na druhé straně stráně je bývalé JZD, kde byl obří kravín, vepřín a pole. Za ČSSR se hnojilo vším možným vč. dusíkatých hnojiv, vyvážela se močka, letecky se práškovalo - a vodě nic nebylo. Z původního kravína se udělal vepřín, starý vepřín je zrušený a místo polí stojí také pole, ale solární.
Mám v úmyslu obrátit se, ve stávajícím nevyhovujícím stavu, na nějaký úřad (nějaké kontrola životního prostředí, KHS, nevím, co všechno existuje? ) s podnětem ke kontrole, protože toto je stav, který nevznikl sám od sebe, ten někdo způsobil a je za něj někdo odpovědný. A ten nebo ti, co jsou za něj odpovědní, by za něj měli nást následky a měli udělat všechno pro to, aby zdroje znečistění byly nalezeny, odstraněny nebo zabezpečeny a aby se čtyřicet let pitná voda opět dala pít.
Nejsem typ člověka, který někam píše anonymně, ale chci podání zabezpečit a zajistit tak, aby kromě úřadu neexistovala možnost zjistit identitu podatele - jsme v Česku a "každý máme svého fizla".
Určitě existuje způsob, jak podání popsat a co konkrétního (nějakou větu typu "nepřeji si uvést svou identitu" a "přeji si být informovám o výsledu vyřízení podnětu"), aby k tomu nedošlo.
Prosím o Váš názor, kam podnět ke kontrole poslat, aby se tím někdo zabýval, jak zabezpečit identitu a jak zajistit, abych se dozvěděl o výsledku kontroly. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Kam podnět podat:
V tomto ohledu můžete kontaktovat především místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, vodoprávní úřad, orgán ochrany životního prostředí a stavební úřad (poslední tři jmenované naleznete na místně příslušném městském úřadě). Některé úřady umožňují podávat podněty (například k provedení kontrol) prostřednictvím svých webových stránek.

2/ Jak zabezpečit identitu:
Je podstatné, zda hodláte podat podnět (podněty) anonymně či pod svým jménem.
Budete-li vystupovat anonymně, nebude samozřejmě možné, aby Vás oslovený úřad vyrozuměl o tom, jak s Vaším podnětem naložil, popř. s jakým výsledkem byla provedena kontrola (jednoduše proto, že předmětný úřad nebude vědět, že podnět jste podal právě Vy). Úřady nejsou v takových případech povinny informovat anonymního autora podnětu prostřednictvím úřední desky či webových stránek, jednalo by se ostatně o mechanismus poměrně absurdní.
I pokud byste však podal podnět anonymně, existuje šance, jak se o výsledku (případně) provedené kontroly dozvědět. Mám na mysli využití práva na svobodný přístup k informacím.
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou orgány veřejné správy povinny poskytovat na dožádání (mimo jiné) informace, které vznikly činností těchto orgánů při plnění jejich úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu. Informace o kontrolní činnosti mohou mít podobu kontrolního zjištění, závěrů kontroly, uložených opatření k nápravě apod.
Na tomto místě je však nutné upozornit, že žádost o poskytnutí informací nemůže být podána anonymně. Rozhodnete-li se zjistit výsledek kontroly prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, bude nutné, abyste se na předmětný úřad obrátil s žádostí o poskytnutí informací vlastním jménem (v takovém případě však nebude Vaše jméno figurovat ve správním/kontrolním spise, takže souvislost mezi anonymním podnětem a Vaší žádostí o poskytnutí informací nebude dána).
Některé úřady informují o své kontrolní činnosti pravidelně na svých webových stránkách, je proto možné, že při troše trpělivosti byste se mohl o výsledku kontroly dozvědět i tímto způsobem. Je však zároveň možné, že takto zveřejňované informace budou pojaty obecně či natolik zkratkovitě, že o výsledku konkrétní kontroly se nedozvíte nic bližšího.
Pokud byste se naopak rozhodl podat podnět pod vlastním jménem, bude ochrana Vaší identity přesto zachována. Pokud totiž na základě Vašeho podnětu zahájí předmětný správní orgán kontrolu, uplatní se § 22 kontrolního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že z nahlížení do spisu jsou vyloučeny dokumenty nebo jejich části, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Je tedy úkolem předmětného úřadu, aby nebyla Vaše totožnost vyzrazena komukoli, kdo by nahlížel do správního/kontrolního spisu.
Své přání na ochranu Vaší identity můžete samozřejmě v podnětu výslovně zdůraznit, tzn. že můžete uvést, že si nepřejete, aby byla Vaše totožnost komukoli sdělována či aby byly komukoli zpřístupňovány dokumenty, z nichž je Vaše totožnost zjistitelná.

3/ Jak se dozvědět o výsledku kontroly:
V tomto ohledu je důležité rozlišovat, zda je (má být) předmětný úřad povinen Vás informovat o tom, a/ jak s Vaším podnětem naložil, nebo b/ jak dopadla kontrola (pokud nějakou kontrolu na základě Vašeho podnětu zahájil).
Důležitým ustanovením je v této souvislosti § 42 správního řádu, dle něhož je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Pokud o to tedy v podnětu výslovně požádáte, měl byste být předmětným úřadem do 30 dnů od podání podnětu informován o tom, jak bylo s Vaším podnětem naloženo (platí samozřejmě pro případ, že podnět podáte pod svým jménem). Většina správních orgánů informuje autory podnětů o tom, jak s nimi bylo naloženo, i bez výslovné žádosti (na to však nelze samozřejmě spoléhat).
Co se týče podání informace o tom, jak případná kontrola dopadla, dovolím si úvodem sdělit několik základních informací o kontrolách. Kontrola je postupem zahajovaným výhradně z úřední povinnosti, tzn. že záleží na posouzení kontrolního orgánu, zda kontrolu zahájí či nikoli (na zahájení kontroly tak nemá nikdo právní nárok).
Správní ani kontrolní řád nestanoví kontrolnímu orgánu povinnost vyrozumět autora podnětu o výsledku kontroly (tuto povinnost stanoví pouze některé zvláštní právní předpisy). Je však pravdou, že většina správních orgánů podá autorovi podnětu nejen informaci o tom, jak bylo s podnětem naloženo, nýbrž po skončení kontroly i zprávu o tom, jak kontrola dopadla (dle názoru veřejného ochránce práv se jedná o znak dobré správní praxe). V tomto ohledu by bylo vhodné, abyste v podnětu o podání této informace výslovně požádal.
Pokud by Vám správní orgán i přes Vaší výslovnou žádost nesdělil, jak kontrola dopadla, bude možné, abyste se této informace domohl pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím (jak uvádím výše).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
zákon č. 255/2012 Sb. , o kontrole (kontrolní řád)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

O výsledku kontroly se nedozvíte, pokud se neidentifikujete. Žádný úřad nebude dohledávat, kdo podnět podal, aby mu mohl oznámit, jak s ním bylo naloženo, není přípustné ani nějaké oznamování o výsledku prostřednictvím úřední desky apod. Nicméně by se měl zabývat i anonymním podnětem, protože ty jsou ve většině případů oprávněné. Podnět můžete podat na vodoprávní úřad, krajskou hygienickou stanici i stavební úřad.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znečištění podzemní vody a anonymní udání občana na zdroj kontaminace (splašková jímka, suché WC) - musí se úřad takovým podnětem zabývat?
___

OBCHOD-REKLAMACE
Právo na vrácení peněz při 3. stejné závadě mobilu, mobilního telefonu

Reklamační řízení - 25. 11. 2016 jsem přes E-shop alza.cz objednal a koupil "chytrý" mobilní telefon Alcatel.
Používám jej nárazově pouze s předpalcenou datovou kartou jako Wi-Fi HotSpot v případech, kdy v mém internetovému připojení přes pevnou linku nastane výpadek, což se O2 "povede" asi dvakrát za rok a linka je pak minimálně dva dny nefunkční.
Z tohoto důvodu se mobilní telefon používá tak jak je, tzn. bez jakýchkoli nastahovaných dalších aplikací.
Po takovémto nárazovém používání začal mobilní telefon "zlobit": po zapnutí se spouštěl a restartoval, opět se spouštěl a restartoval a nedošklo k jeho spuštění. Takto by to trvalo pravděpodobně do doby, než by došlo k vybití akumulátoru, tento navíc velmi hřál a protože jsem měl obavu z jeho poškození nebo expoloze, musel jsem jej z mobilního telefonu vyjmout.
1.12.2018, tzn. po cca 13. měsících nárazového používání, jsem s touto závadou přístroj osobně reklamoval v prodejně Alza Hradec Králové. Byl mi nabídnut odkup přístroje za cenu cca 1000 Kč, což jsem odmítl - telefon byl a je v záruce a stál 2029 Kč. Jako OSVČ, pracovně závislý na internetovém připojení, jsem nemohl nic ponechat náhodě a samozřejmě musel pořídit nový přístroj.
V popisu závady v příjemce reklamace je uvedeno "telefon se neustále restartuje a nejde spustit".
V servisním listu je uvedeno "uvedená vada zákazníkem se projevila", a další text s tím, že byla provedena výměna baterie a nahrán nový SW na nejvyšší možnou verzi.
Druhá reklamace stejné závady na sebe nenechala dlouho čekat - mobilní telefon jsem reklamoval 4. 2. 1018. V popisu závady v příjemce reklamace je v podstatě uvedeno to samé, jako v prvním případě: "po zapnutí se objeví logo Alcatel, ale dál se telefon nespustí. Nejde zapnout."
V druhém servisním listu je uvedeno "zákazníkem reklamovaná vada se během testování s uživatelskými daty projevila", a další text. Je tam také uvedeno "Další neoprávněná reklamace může být ze strany servisu účtována dle aktuálního ceníku. Britex".
Toto je z mého pohledu (máte, prosím, jiný názor? ) takové značně nemístné "bububu", protože žádná ze dvou proběhlých reklamací nepoprávněná nebyla, protože bez závady by prodejce mobilního telefonu nepřevzal a navíc mám od Britexu na dvou servisních listech černé na bílém, že "zákazníkem reklamovaná vada se během testování s uživatelskými daty PROJEVILA"
Dále kdyby reklamace byly neoprávněné, byly by mi předepsány k úhradě, což se samozřejmě nekonalo.
24.2.2018 reklamace číslo 3.
Žádal jsem o odstoupení od kupní smlouvy a vrácená peněz, ale byl jsem (dle mého názoru neoprávněně) odmítnut s tím, že třetí závada musí být potvrzena servisem.
Závada je popsána "po zapnutí se objeví logo Alcatel, ale dál se telefon nespustí. Nejde zapnout. Neustále se restartuje. Již po 3 stejná závada a zákazník žádá vrácení peněz".
Teď mám v E-mailu výzvu k vyzvednutí reklamace s uvedením textu "Způsob vyřízení: výměna". Servis, loajální Alze, evidentně nestojí o popis stejné třetí závady a chce se vyhnout odstoupení od kupní smlouvy výměnou přístroje za jiný, ať stejný model, nebo novější. (Což je mi samozřejmě úplně jedno).
Tím, že chtějí vyřešit třetí reklamaci výměnou přístroje za jiný, evidentně uznali třetí reklamaci stejné závady za oprávněnou i když jsem servisní list neviděl - v prodejně jsem ještě nebyl a bez konzultace s Vámi mě tam neuvidí.
Jak jsem již uvedl výše, MT mám dva měsíce koupený nový a v tuto chvíli nestojím o nic jiného, než akceptování odstoupení od kupní smlouvy a vrácení částky. Patrně budu muset přístroj nevyzvednout a řešit s Alzou písemně?
Prosím o Váš názor a postup, jaký mám zvolit, pokud mám zákonný nárok na odstoupení od kupní smlouvy, aby mé kroky vedly ke kýženému cíli.
Obě reklamace s třetí příjemkou reklamace posílám přílohou.
Děkuji, Richard

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zakoupil mobil jako fyzická nepodnikající osoba (tj. nikoliv jako OSVČ), pak v tomto případě, kdy se stejná závada prokazatelně projevila 3x, máte skutečně nárok na vrácení peněz. V tomto případě by již prodejce měl vyřídit reklamaci dle Vašeho požadavku, nikoliv tedy nabízenou výměnou telefonu za jiný.
Pokud by prodejce odmítl vrátit peníze, trvejte na svém požadavku a jiný přístroj nepřijměte. Toto doporučuji případně uvést i do reklamačního protokolu, pokud by Vám byl dán k podpisu. Následně Alzu písemně vyzvěte k úhradě zaplacené ceny za telefon.
Pokud dobrovolně Alza částku neuhradí, obraťte se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud aby ani toto řízení nepomohlo, bylo by nutné se domáhat vrácení peněz žalobou u soudu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
3. reklamace mobilního telefonu - servis neuvedl zda se závada projevila a navrhuje výměnu přístroje za nový - právo kupujícího zákazníka na odstoupení od kupní smlouvy na mobil
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Jak prokázat doručení výpovědi pojistné smlouvy pojišťovně a oprávněnost vymáhání pojistného pojišťovnou

Uzavřela jsem přes internet přes společnost Financial Solutions and Services s. r. o. pojištění na auto (smlouvu zasílám v příloze), nyní po mně ČSOB pojišťovna přes vymahačskou agenturu požaduje doplatek 6063 Kč. Dopisy zasílala nedoporučeně poštou na adresu, kde jsem se již nezdržovala. Kopii dopisů jsem si vyžádala přes ČSOB pojišťovnu, aby mi zaslali na email, když mně volali z vymahačské agentury. Smlouvu jsem ukončila zasláním nedoporučenou poštou na ČSOB pojišťovnu a uzavřela pojištění na auto jinde. Má právo vymahačská agentura po mně vymáhat dlužnou částku za pojištění.
1. smlouvu jsem ukončila zasláním nedoporučeného dopisu (ČSOB poj. ukončení prý nemá),
2. na smlouvě o pojištění není nikde můj podpis, ani pojistné podmínky s ČSOB pojišťovnou.
Je jejich postup zákonný?
Děkuji a s pozdravem Iva

ODPOVĚĎ:
Smlouvu je možné uzavřít i po internetu, to znamená že by na smlouvě nemohl ani Váš podpis být, smlouva by však byla platně uzavřená. Pokud jste smlouvu ukončila, bylo by na Vás, abyste ukončení prokázala, což při zasláním nedoporučeného dopisu bude poměrně obtížné.
Pokud jde o dopisy adresované na Vaší starou adresu, pak pojišťovna posílá dopisy na jí poslední známou adresu. Pokud jste jí tedy neoznámila změnu adresy, pak Vám zasílala dopisy správně. Před podáním žaloby by však zaslala nejméně jednu předžalobní upomínku doporučeným dopisem, neboť by musela v soudním řízení prokázat odeslání takové výzvy.
V případě soudního sporu by tak nejspíše se svým nárokem pojišťovna uspěla. Je však otázkou, co vše po Vás pojišťovna požaduje zaplatit, zda pouze samotné pojistné, nebo i další poplatky a náklady vymáhání. Pojistné by mělo být nejspíše zaplaceno, případné ostatní nároky by již mohly být sporné.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď pojistné smlouvy nedorazila do pojišťovny - oprávněnost vymáhání dluhu pojišťovnou
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Musí řidič při dopravní nehodě zavolat policii pokud zraní jen sám sebe?

Pokud jako řidič způsobím dopravní nehodu, při které zraním pouze sám sebe, jaké budou prosím odpovědi na následující podotázky:
1) Je potřeba vždy zavolat policii, případně i záchrannou službu, už když je zranění třeba jen pocitové, např. bolest hlavy po nárazu?
2) Je možné získat nějaké plnění z povinného ručení? Nebo pouze jen za předpokladu, že mám sjednáno úrazové připojištění u povinného ručení a jinak je moje povinné ručení použito pouze k hrazení škody tomu, koho nabourám?
Můj úraz by pak spíše mohl být kryt z jiného pojistného produktu - např. úrazového pojištění?
3) Mohu v tomto případě dostat pokutu za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu? Narazil jsem na to v tomto článku (viz odkaz níže, ale nedaří se mi najít aktuální znění v zákonu - zákon 200/1990 Sb. již není platný a § 22 byl už předtím zrušen) :
"viníci dopravní nehody (tj. ti, kdo poruší právní předpisy, případně zraní pouze sebe) mohou být trestáni za přestupek proti bezpečnosti provozu podle § 22 odst. 1 písm. l) pokutou od 1500 do 2500 Kč."
Zdroj: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2007/sam-sebe-zranil-pri-nehode-a-ma-platit-pokutu-25-000-kc/
4) Je prosím ještě něco důležitého, co by se v této situaci mohlo z právního pohledu stát (je třeba vzít v potaz nebo na co si dát pozor) a není to v bodech 1-3?
Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Volat záchranou službu není povinné, ale je rozhodně žádoucí, nikdy totiž není zcela vyloučeno nějaké vnitřní zranění, které se může plně projevit až po uplynutí nějaké doby.
Pokud dojde ke zranění, policie by měla být zavolána.
Povinné ručení kryje škodu způsobenou vozidlem (nikoliv ovšem na voze viníka), a to škodu způsobenou na majetku i zdraví. Hradí se škoda tomu, koho nabouráte, pro úhradu škody na Vašem vozidle je nezbytné mít havarijní pojištění.
Přestupku, popř. trestného činu se dopustíte, pokud zraníte jinou osobu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dopravní nehoda se zraněním pouze řidiče - povinnosti řidiče řídícího vozidlo zavolat policii a sanitku
___

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Vliv trvalého a přechodného bydliště na koncesionářské poplatky

Jsem student vysoké školy ve Zlíně a trvalé bydliště mám v bytě svých rodičů v Opavě, kde máme televizi a platíme koncesionářské poplatky.
Několik dní v týdnu však bývám v pronajatém bytě s přítelkyní právě ve Zlíně, kde studuji, a zde jsem si pořídil televizi.
Nespadám do výjimky neplacení koncesionářských poplatků v případě příjmu domácnosti do 2,15 násobku životního minima, jelikož podnikám.
Chtěl bych se Vás zeptat, zda i tak není možnost, jak se vyhnout placení koncesionářských poplatků v tomto pronajatém a někdy dní v týdnu užívaném bytě - např. jsem se dočetl, že domácnost se dvěma bydlišti platí poplatek pouze jednou, ale jelikož je nájem bytu psaný na mě a se zbytkem své rodiny zde nebydlím, předpokládám, že toho nelze využít.
Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Ano, Vaší domněnku lze potvrdit - platná právní úprava Vám neumožňuje vyhnout se placení televizního poplatku za televizní přijímač, který je umístěn ve zlínském bytě.
Dle § 2/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (což je Váš případ). Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (což však Váš případ není), jak vyplývá z § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více (§ 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 5/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Vzhledem k tomu, že v rámci Vašeho pobytu ve zlínském bytě (jak předpokládám) tvoříte společnou domácnost s Vaší přítelkyní, není pro Vás shora uvedená výjimka použitelná.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Duplicitní placení koncesionářských poplatků jedním poplatníkem - trvalé a přechodné bylidště
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Povinnost soudu jedna z moci úřední - příklad

Byl spáchán trestní čin, čímž pochopitelně proběhlo od soudu ochranné opatření na nemovitost a účty. Na nemovitosti již byla vystavena insolvence. U soudu bylo konstatováno, že je první na uplatnění pohledávky firma, která má zástavní právo. Ve věci trestného činu bylo již rozhodnuto v měsíci 11/2017, rozsudek byl doručen v měsíci 01/2018.
Nyní čeká insolvenční správce na pokyn od policie a ta čeká na soud, kdy proběhne opravné ochranné opatření.
Musí někdo podat žádost? 7.2.2018 jsem emailem podávala žádost o informaci přes podatelnu soudu. Bohužel nikdo mi neodpovídá. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Soud je povinen jednat z moci úřední, tzn. postupovat samostatně bez podnětu. Nicméně pokud máte postavení účastníka, můžete nahlédnout do spisu vedeného v této věci a zjistit, jaký je současný stav věci. Můžete tak zjistit, jestli nedochází ke zbytečným průtahům.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oprava a zrušení ochranného opatření po spáchání trestného činu
Kdo provede opravu (zrušení) ochranných opatření?
___

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Zastavení placení renty pojišťovnou po požádání o invalidní důchod - může to pojišťovna udělat?

1997 se stal příteli úraz kolene na dole, nebyl schopen dále pracovat v podzemí a byl převeden na práci na povrchu a následně propuštěn s přiznáním renty, která byla Kooperativou jako odškodné za ztrátu na zdraví vyplácena do dnes (21.08.2018).
Nyní si chce podat žádost o částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na Kooperativu poslal žádost o vyplnění dokladu, který potřebuje k výpočtu invalidního důchodu. Ta mu sice doklad pošle v nejbližších dnech poštou, ale současně mu pozasavila vyplácení renty!
Cituji: "Jsme nuceni pozastavit výplatu náhrady do doby, než bude rozhodnuto od kdy a jaký důchod Vám bude přiznán, abychom předešli případným přeplatkům na vyplacené náhradě."
Je tento postup správný? Mohou nechat přítele několik měsíců než se vše vyřídí bez jakéhokoli finančního prostředku? Jiné příjmy než rentu nemá a s ohledem na zdravotní stav si ani nemůže obstarat.
Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Postup pojišťovny je velmi zvláštní, nicméně bohužel ne ojedinělý. Doporučuji se obrátit na pojišťovnu a žádat vysvětlení.
Soudní řízení zde nepřichází v úvahu, neboť než by vůbec proběhlo, bude ve věci důchodu dávno rozhodnuto. Doporučuji tedy případně žádat o sociální dávky - příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zastavení vyplácení renty pojišťovnou po požádání o invalidní důchod a prevence přeplatků renty - může pojišťovna vyplácení zastavit?
Sociální dávky při zastavení vyplácení renty pojišťovou kvůli požádání o invalidní důchod

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak donutit spoluvlastníka, spolumajitele příjezdové cesty k dokončení, dostavění a kolaudaci

Chtěl bych se zeptat, jak je to s právy a povinnostmi spoluvlastníků pozemku. Jsem spoluvlastníkem příjezdové cesty. Příjezdová cesta je dělena na čtyři rovnocenné díly a vede ke čtyřem stavebním pozemkům. Já a můj soused každý vlastníme ¼ cesty (dohromady máme ½ cesty). Zbývající ½ příjezdové cesty vlastní původní majitel, poněvadž má ve vlastnictví ještě zbývající dva stavební pozemky. Bohužel se s ním nedokážeme dohodnout na dokončení příjezdové cesty (v současné době jsou dokončeny podkladní vrstvy). nechceme za něho financovat celé dokončení příjezdové cesty pouze sami se sousedem.
Věc se vleče dost dlouho a my proto nejsme schopni příjezdovou cestu zkolaudovat bez dokončení. Je v těchto případech nějaká páka na spolumajitele podílu, který se distancuje od celé situace (dokončení, následná údržba, apod.)?
Děkuji, Ignác.

ODPOVĚĎ:
Problém celé věci je ten, že původní majitel vlastní rovněž polovinu. V takovém případě ho nepřehlasujete a fakticky není možnost bez případného řešení přes stavební úřad či přes soud věc vyřešit. Možností by bylo podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde se budete domáhat přikázání jeho podílu do Vašeho vlastnictví za náhradu s odůvodněním, že blokuje dokončení cesty, která je samozřejmě jako příjezd k pozemkům nezbytná. Nebo je možnost cestu zafinancovat celou a následně po něm soudně vymáhat uhrazenou částku odpovídající jeho podílu. Dokud se na jeho pozemcích nestaví, nic ho nenutí k tomu, aby cesta byla zbudována, v okamžiku, kdy by na nich chtěl stavět, cesta by k pozemkům v souladu se stavebními předpisy být měla. Takže jediné dvě možnosti, jak na něj určitým způsobem tlačit je, nastínit mu odhodlání využít kteroukoliv z výše naznačených možností řešení.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může se používat nezkolaudovaná příjezdová cesta k pozemkům?
Blokování dostavění příjezdové cesty ve spoluvlastnictví - jak donutit spoluvlastníka k investování do dostavění a kolaudaci
___

OBCHOD-DANĚ
Uplatnění nákladů podnikání v daních - měření a analýza, konzultační a poradenská činnost

OSVČ uplatuje náklady % z příjmů.
1) Dotaz: kolik % lze uplatnit u "Konzultační a poradenské činnosti"
2) kolik % u činnosti "Měření a anylýzy"
Děkuji Kamil

ODPOVĚĎ:
Názvy činností, tak jak je uvádíte, patří do oblasti živnostenského podnikání (obory činností živnosti volné), pro obě Vámi dotazované činnosti platí podle §7 odstavce 7 zákona o daních z příjmů výdajový paušál ve výši 60 %.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výdajový paušál - uplatnění nákladů na marketingovou konzultaci, poradenství, měření a analýzu
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Může chtít služební orgán od státního zaměstnance heslo do počítače ve kterém je elektronický certifikát od certifikační autority?

Jsem ve služebním poměru (úřednický zákon o státní službě 213/2014 SB.). Podal jsem žádost o vystoupení ze služby (bez důvodu) a dostal jsem rozhodnutí, kde je uvedeno, že služba končí 60 dnem po podání žádosti.
V současné době jsem na nemocenské a služební orgán chce po mě heslo do počítače. Nechci jim ho dát, protože tam mám elektronické certifikáty (vydala certifikační autorita), kterými podepisuji platby.
Můj zástup má také certifikáty a nevidím důvod, proč bych jim měl dát přístup do PC. Mám povinnost jim předat heslo do PC, i když jsou schopní zástup vykonávat z jiného počítače? Další dotaz je, zda se doba 60 dnů prodlužuje o dobu nemocenskou.
Zjistil jsem, že za mě určitá osoba podepisuje vnitřní dokumenty tak, že napodobuje můj podpis. Jak se proti tomu mám bránit? Jakou odpovědnost má služební orgán v případě, že někdo jiný falšuje můj podpis?
V případě, že služební orgán nestanovil předem kontrolující osobu na nemocenské - smí provádět kontrolu?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Zákon o státní službě výslovně běh "výpovědní" doby neupravuje, je proto řídit se zákoníkem práce. Podle něj se při výpovědi dané zaměstnancem výpovědní doba pracovní neschopností neprodlužuje.
V případě, že je vyřešena zastupitelnost, nejste povinen heslo do počítače poskytnout. Z hlediska bezpečnosti informací a osobních údajů by takový krok mohl být považován za porušení právních předpisů.
Falšování podpisů by služební orgán měl samozřejmě řešit. Pokud je takové falšování prokázané, je možné situaci řešit podle závažnosti od ukončení služebního poměru až po trestní oznámení.
Zaměstnavatel, tedy i služební orgán, je oprávněn provádět kontrolu zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě dát podnět na správu sociálního zabezpečení, aniž by předem stanovil kontrolující osobu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydání hesla do počítače odcházejícím státním zasměstnancem s certifikátem od certifikační autority
___

RODINA-OTCOVSTVÍ
Může podat žalobu na určení otcotvstí manželka nevěrného muže?

Na podzim 2017 jsem otěhotněla s občanem turecké národnosti. Je ženatý a v první polovině března 2018 tam obnovili platnost zákona posuzujícího nevěru jako trestný čin. Chtěl by se rozvést a být se mnou, ale v případě, že žena zjistí, že čeká nemanželské dítě, hrozí mu právě 3 roky vězení, neboť dítě se narodí v době platnosti zákona. Vím, že je u nás možné, aby matka či otec dítěte podali žalobu k soudu o určení otcovství a že to není omezeno věkem dítěte.
Zajímalo by mě ale, zda tuto žalobu může podat i třetí strana (jeho žena), případně pokud ho zažaluje u tureckého soudu, zda soud může za otce podat žalobu o určení otcovství k našemu soudu za něj (když bude obžalovaný, tak zda soud má za něj plnou moc to udělat, i když ho zažalovala právě jeho žena). Ještě bych dodala, že zpočátku bude v rodném listě uveden můj manžel (300-denní lhůta od rozvodu) a později otec neznámý.
Moc děkuji za Vaši odpověď. Olga

ODPOVĚĎ:
V bezplatné právní poradně odpovídáme na dotazy pouze v rámci českého právního řádu. Problematika určování otcovství je upravena v § 776 – 784 občanského zákoníku. Paragraf 783, odst. 1 k tomu říká, že: "Nedojde-li k určení otcovství podle § 776 – 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Z toho vyplývá, že z hlediska českého právního řádu jsou k podání návrhu (žaloby) na určení otcovství oprávněni matka dítěte, otec dítěte a dítě samotné."
Vzhledem k tomu, že neznám turecký právní řád, nemohu Vám bohužel odpovědět na otázku, jakou pravomoc má v této záležitosti turecký soud a jaké postupy by mohl v dané situaci využít.
V případě potřeby se obraťte na českého advokáta, který se věnuje tureckému právu, příp. kontaktujte tureckou právní poradnu či tureckého advokáta.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Těhotenství s turkem a trestný čin nevěry podle tureckých zákonů
___

PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
Může běžný zaměstnanec odmítnout zástup za vedoucího pracovníka, pokud zástup nemá uvedený v pracovní smlouvě?

Zaměstnavatel mne určil jak zástup za nadřízenou v situaci, kdy má dovolenou nebo je v dočasné pracovní neschopstnosti.
Tuto nadřízenou funkci jsem nikdy nechtěla dělat, do zástupu na lídrovou mi vždycky napíšou. Prý je to kvůli tomu že jsem spolehlivá, a flexibilní. To ale nebere vliv na mě, protože mě to moc stresuje, a vzhledem k tomu, že trpím depresivním syndromem, tak kolikrát z toho mám zkažených pár dní předem a nechut k jídlu.
Má zaměstnavatel právo mě určit jako zástup na vedoucí? Mohu to odmítnout a říci jim, že tuto práci nechci vykonávat?
V pracovní smlouvě je uvedeno druh práce: "zaměstnanec bude pracovat jako skladnice. Práci bude zaměstnanec vykonávat na základě individuálních pokynů zaměstnavatele."
V odstavci 10. Práva a povinnosti zaměstnance je uvedena věta:
"Zaměstnanec je povinen vykonávat práci jiného druhu, než je sjednana v pracovní smlouvě, pouze v případech stanovených zákoníkem práce." Více o náplni práce v textu není. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel smí zaměstnanci přidělovat práci pouze v souladu se sjednaným druhem práce, popř. s náplní práce. Pokud zastupování nemáte výsledně sjednáno, pak zastupování můžete odmítnout.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odmítnutí zástupu běžným zaměstnancem za vedoucího pracovníka - může to udělat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Zateplení lodžií domu SVJ - lodžie patří do vlastnictví bytové jednotky a nemělo by být placeno z fondu oprav

Chtěla bych se zeptat, jestli se můžeme ještě nyní obrátit na soud, pokud neodsouhlasíme účetní závěrku za rok 2017, ve kterém probělo zateplení našeho domu. O zateplení se rozhodovalo na shromážděních našeho SVJ již v průběhu roku 2016 a my jsme výbor i jednotlivé vlastníky písemně upozornili, že lodžie jsou podle prohlášení vlastníka z roku 1995 součástí bytových jednotek a nepatří mezi společné části domu. Prokázali jsme to výpočtem ploch všech lodžií a výpočtem ploch dalších společných prostor a srovnali s údajem plochy společných prostor uvedených v prohlášení. Když se schvaloval projekt, který jsme viděli až po schválení, žalobu jsme nepodali.
Proběhlo zmanipulované výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, který byl se svou nabídkou dražší o 2,25 mil. Kč (o tom jsem Vám také psala), žalobu jsme také nepodali. Výbor SVJ i všechny vlastníky jsme písemně upozornili, že
s vybranou stavební firmou budou problémy, podle tehdy volně dostupných zveřejněných zkušeností ostatních SVJ. V dnešní době po zásahu právního zástupce stavební firmy museli všichni své negativní zkušenosti s touto stavební firmou z webu odstranit s odkazem na § 135, § 2984, § 2910 a § 2915 zákona č. 89/2012 Sb. Přestože si tuto firmu výbor prosadil, díky svým neznalostem právních norem a neznalosti problematiky stavebnictví.
Dodavatel od smlouvy odstoupil a požaduje okamžité proplacení všech prací, které sice proběhly nekvalitně, do objektu zatéká a byly použity materiály a postupy, které jsou v rozporu s platnými předpisy a normami.
Výbor si nechal od shromáždění, aniž by mu dal k dispozici všechny informace, schválit, že za provedené práce nezaplatí a že se bude soudit. Převedl zřejmě tímto způsobem odpovědnost za prohraný soud na vlastníky.
Doporučil shromáždění jednu z nejdražších právních firem v ČR a nechal si to opět schválit. Jen na letošní rok je v rozpočtu našeho SVJ částka na právní služby 1.000.000 Kč. Domnívám se, že i když jsme na tomto shromáždění nebyli, nemohli bychom toto u soudu namítat, protože rozhodla většina.
Můj dotaz se bude týkat schvalování závěrky. Bude se schvalovat 27.03.2018 účetní závěrka. Všechny stavební práce na zateplení pláště budovy a lodžií proběhly v roce 2017. Lodžie jsou všechny stejně velké, ale podlahová plocha bytů, ke kterým lodžie patří, je různá. Některé byty mají plochu 47,0 m2, jiné 75,2 m2 a některé přes 88 m2 a pokud se platí příspěvky do dlouhodobé zálohy, platí se podle podílu podlahové plochy. Není tedy spravedlivé a správné, že se má zateplení a zasklení stejných lodžií, platit podle podílu podlahové plochy bytu k ploše společných prostor.
Ještě by se dalo uvažovat, že zateplení stěn lodžií se bude brát jako obálka domu, ale zateplení stropů, skladba podlah lodžií a zasklení lodžií, které nepatří mezi společné prostory, se z dlouhodobé zálohy platit nemá.
Můžeme se po neschválení závěrky obrátit na soud, aby soud určil, že platby za částečné zateplení lodžií a jejich zasklení nelze platit z dlouhodobé zálohy a že se na tom nemohou podílet všichni vlastníci podle podílu podlahové plochy, i ti, co lodžie nemají?
Nezamítne to soud z důvodu, že se o zateplení jednalo již v roce 2016 a my podáváme žalobu na způsob placení až po shromáždění, kde se schvaluje účetní závěrka? Část stavebních prací se platila z úvěru a část z naspořené dlouhodobé zálohy. Navíc splátky úvěru nejsou ani účtované jako pohledávky za vlastníky, ale platí se jako náklad na správu. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Suma za právní zastoupení je extrémně vysoká. Pokud Váš výbor sjednává takové zastoupení, pak je otázkou, zda jedná s péčí řádného hospodáře a je na místě zvážit postup proti výboru z titulu jeho obecné odpovědnosti.
K Vašemu dotazu, ale uvádím, že dle mého názoru je již pozdě a možnost řešit věc soudně je promlčena, věc měla být řešena soudně již v roce 2016, kdy bylo projednáváno zateplení a způsob financování.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nepřiměřeně vysoká odměna 1.000.000 Kč za právníka, advokáta, právní zastoupení pro SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Výpověď funkce jednatele v s. r. o. - jak doručit výpověď vlastníkovi, spoluvlastníkovi, spolumajiteli s. r. o.

Řeším momentálně prodej svého podílu v s. r. o. Než se prodá, nemám zájem se na aktivitách společnosti podílet, proto bych chtěl zrušit svoje jednatelství. Jsme dva vlastníci, 50% + 50%, oba jednatelé. Společenská smlouva má jen obecný charakter se základními ustanoveními.
Dozvěděl jsem se, že jednatelství bude zrušeno jeden měsíc po doručení oznámení. Jakým způsobem a kam to mám doručit, aby bylo platné přijetí, za následujících podmínek:
- sídlo firmy je v prostorách, kde má kancelář jiný subjekt (vše povoleno). Poštu přebírám jen já, protože společník bydlí v jiné obci.
- společník má trvalé bydliště jinde než přechodné. V místě trvalého bydliště poštu nepřebírá.
Pokud tedy pošlu doporučený dopis s doručenkou na sídlo firmy, tak ho budu přebírat já.
Pokud pošlu dopis do místa trvalého bydliště společníka, on ho nepřebere.
Pokud pošlu dopis do místa jeho přechodného bydliště, nevím, jestli to převezme. S velkou pravděpodobností taky ne, neb velmi nerad přebírá doporučené dopisy.
Jakým způsobem je nejvhodnější dopis poslat, tak, aby to bylo platné a nebylo napadnutelné?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Odstoupení z funkce je třeba zaslat orgánu, který Vás do funkce jednatele povolal, tj. oběma společníkům. Dopis tedy z důvodu jistoty doporučuji zaslat jak na adresu sídla společnosti, tak i na Vaši adresu, resp. by postačilo, pokud si sám sobě potvrdíte převzetí, tak na adresu Vašeho společníka.
U nezastižitelného společníka doporučuji zaslat dopis jak na adresu přechodného, tak trvalého bydliště společníka. I když by si dopis nepřevzal, ačkoliv tak mohl učinit, bude se dopis považovat za doručený fickí.

Dále je třeba uvést, že následně bude na Vašem společníkovi, aby zajistil výmaz Vašeho jednatelství z obchodního rejstříku.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak doručit výpověď jednatele s. r. o. když je společník nezastižitelný (má bydliště jinde než trvalé bydliště)?
Fikce doručení výpovědi funkce jednatele s. r. o.
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Zrušení dohody rodičů o svěření do péče jednomu z rodičů - způsob zrušení dohody rodičů

Chtěla bych se zeptat, ještě nemáme s manželem dořešeno soudně péči o syna, ale donutil mě podepsat předsoudní dohodu o svěření syna do jeho výhradní péče (včetně toho že se tato dohoda vztahuje na dobu po soudu). Moho tuto dohodu u soudního stání nějak zrušit, či změnit nebo úplně zrušit - třeba i před tím, než soudní řízení proběhne.
Může se manžel synem přestěhovat do jiného města aniž bych s tím já souhlasila, před soudním rozhodnutím a svěřením do péče a pokud by byl syn soudně svěřen do výhradní péče manželovi.
Děkuji Milena

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se jedná o situaci, kdy dochází k tzv. nespornému rozvodu manželství (rozvodu dohodou). U tohoto rozvodu je nejprve zapotřebí předložit soudu dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství s podpisy obou manželů (rodičů).
Podle § 96 občanského soudního řádu platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít během řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné – toto ustanovení však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Jestliže tedy s obsahem návrhu na úpravu poměrů nesouhlasíte, můžete návrh vzít zpět – buď písemně ještě před nařízením soudního jednání, nebo ústně při soudním jednání. Pokud se s manželem na péči o syna nedohodnete, nepůjde o rozvod dohodou, nýbrž o tzv. sporný rozvod.
Dokud není syn svěřen do výhradní péče jednoho z vás, máte oba dva právo se ve stejné míře se synem stýkat a podílet se na jeho výchově. Do doby soudního řízení nebo dohody mezi vámi byste se měli na místě synova bydliště dohodnout – Váš manžel sice může již nyní se synem odjet do jiného města, ale Vy máte stejné právo odvézt syna zpět. Pokud by syn byl svěřen do péče Vašeho manžela, má sice právo se odstěhovat se synem do jiného města i bez Vašeho souhlasu (nemůžete mu v tom zabránit), ale současně Vám musí umožnit styk se synem v době, která bude stanovena soudním rozhodnutím. Pokud by Vám v souvislosti s cestováním za synem vznikaly zvýšené náklady, můžete požádat Vašeho manžela, aby se na úhradě těchto nákladů podílel, případně abyste se v převážení syna střídali. Pokud s tím manžel nebude souhlasit, budete se muset v této záležitosti obrátit na soud.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpověď dohody rodičů o svěření do péče jednomu z rodičů - způsob výpovědi, zrušení dohody rodičů

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Nepřerušené podnikání (živnost) při studiu VŠ - placení sociálního, zdravotního a daní

Jako student VŠ jsem se rozhodl přivydělávat si na živnost v poradenské společnosti. Zašel jsem na živnostenský úřad a živnost založil (08/2011). Další návštěva byla na finančním úřadu. Tam mě ale poslali domů s tím, že netuší co tam chci (myslel jsem, že mi zde někdo přesně poradí co a jak mám dále učinit, ale to tak nebylo).
Posléze jsem zjistil, že podnikání v oboru poradenství byl velký omyl a tak jsem s firmou vše ukončil, nicméně na FÚ a pojišťovně jsem věci ohledně živnosti už nedořešil a živnost jsem doposud nezrušil 02/18.
Po celou dobu jsem studoval a nyní budu na jaře VŠ končit. Během studia jsem pracoval vždy pouze na DPP, ale hodilo by se mi začít pracovat na živnost (kvůli omezení vyplývající ze smlouvy DPP).
Bohužel nevím co dále udělat a jak tuto situaci dále řešit. Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Standardně již živnostenský úřad při založení živnostenského oprávnění registruje na finančním úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že jste živnost vykonával jako vedlejší činnost, nejspíše Vám doposud nevznikla povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění. Letos (2018) byste však měl za minulý rok podat daňové přiznání a přehled příjmů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Doporučuji také, abyste si registraci ověřil na příslušném finančním úřadu, pojišťovně a okresní správě soc. zabezpečení.

Pokud chcete nadále podnikat na živnost, kterou máte aktivní, pak Vám v tom samozřejmě nic nebrání. Pokud by se mělo jednat o jiný obor, než jste při zakládání nahlásil, pak si obor živnosti můžete doplnit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Placení daní, sociálního, zdravotního při nepřerušené živnosti v době studia na VŠ, vysoké škole
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace lanka plynu u motorky, motocyklu, sekačky - záruční doba

Prosím o pomoc a správný výklad zákona ohledně reklamace. V autorizovaném servisu mi bylo vyměněno lanko plynu, 15 měsíců potom se lanko přetrhlo. Reklamaci mi neuznávají, že na díl a práci udávají jen 12 měsíců. Nemělo by to být 24 měsíců? Děkuji, Alex.

ODPOVĚĎ:
Jestliže oprava zahrnuje vedle práce i výměnu dílu za náhradní, v tomto případě lanko plynu, pak cena tohoto náhradního dílu představuje jeho kupní cenu a servis odpovídá za vady jako prodávající, tj. za vady dílu vzniklé v průběhu 24 měsíců.
V tomto případě doporučuji podat návrh na mimosoudní vyřešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
ČOI poskytne právní rozbor případu jak Vám, tak také podnikateli, kdy předpokládám, že po tomto řízení by postoj měl přehodnotit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dlouhá je záruční doba na výměnu lanka plynu motorky, motockylu, sekačky ad. přístrojů
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Výpověď objednávky energetické soutěže a pokuta od energetické kanceláře, EK

Dne 18.5.2017 jsem podepsal objednávku do energetické soutěže. Jelikož nepřicházela smlouva, ani žádné sdělení, zaslal jsem dne 24.1.2018 výpověď z objednávky. Na to volala žena z Energetické kanceláře (EK) a vyhrožovala pokutou 2.500 Kč za každé přípojné místo. To vyvolalo podezření na neserióznost EK, zejména požadavek pod hrozbou pokuty zavázat se, že podepíšu smlouvu s novým dodavatelem energií, kterou neznám.
Zaslal jsem na energetické kanceláři žádost o zodpovězení 9 dotazů. Obdržel jsem odpovědi, které mě vůbec nepřesvědčily. Stále mě zaráží požadavek na nutnost podepsání nové, dosud neexistující smlouvy pod hrozbou pokuty (mám 3 přípojná místa = 3 x 2.500 Kč). Nejedná se v takovém případě o smlouvu v tísni, a jak postupovat dál?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné prostudovat, co přesně jste podepsal a zda objednávka obsahuje podmínky jejího odvolání, případně zda se nejedná o již uzavřenou smlouvou.
Domnívám se však, že jste podepsal smlouvu, na základě které se EK zavázala Vám vyhledat nového dodavatele energií. Dle informací dostupných na jejich webových stránkách EK uvádí, že po podpisu objednávky potrvá výběr dodavatele 2-3 měsíce. V tomto případě by tedy již došlo k podstatnému porušení smlouvy, kdy z tohoto důvodu byste byl oprávněn od smlouvy odstoupit.
To, že jste uzavřel smlouvu lze dovodit také z toho, že je Vám vyhrožováno SMLUVNÍ pokutou, která by bez uzavřené smlouvy neměla být vymahatelná. Povinnost uzavřít smlouvu s třetím, doposud neznámým subjektem by však měla být neplatná a neměla by být sankcionována.
Doporučil bych podepsanou objednávku nechat zkontrolovat advokátem, který bude přesně schopen posoudit podmínky výpovědi či jiného ukončení. Následně takové ukončení písemně zašlete EK doporučeným dopisem.

Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na smluvní pokuty pro energetickou kancelář při zrušení objednávky odběru energie (vyhledání výhodného dodavatele energií)
___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Založení sídla firmy bez souhlasu majitele nemovitosti - starý obchodní zákoník

Jsem majitelka domku blízko Prahy. Na začátku února 2018 otevřený dopis od exekutora adresovaný jisté firmě. O této firmě jsem se dozvěděla až z dopisu, vůbec ji neznám ani jejího majitele. Následně jsem z výpisu z obchodního rejstříku získala informace, že v roce 1996 byla jistá firma, ve které byl statutárním orgánem můj švagr, který založil sídlo firmy bez mého souhlasu a bez souhlasu naší maminky. Domek patřil v roce 1996 mé sestře 25%, mně 25% a mamince 50%.
2012 byla firma prodána jiné firmě, na kterou je vedeno exekuční řízení. 2012 jsem v rámci vypořádání společného majetku převzala domek jako výlučná majitelka a má sestra vlastní nyní vedlejší budovu.
Můj dotaz zní: podle současného zákona není možné, aby si jeden vlastník nemovitosti založil sídlo firmy bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Tyto podpisy mají být ověřeny u notáře. Chci se zeptat, zda v roce 1996 platily jiné zákony pro založení sídla firmy, podle kterých nebylo potřeba souhlasu spolumajitelů. Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
I dle právních předpisů (obchodního zákoníku) účinných v roce 1996 bylo pro zápis sídla nutné doložit listiny prokazující oprávněnost užívání prostor, ve kterých bylo sídlo zapsáno. Návrh na zápis musel být doložen listinami o skutečnostech, které měly být do obchodního rejstříku zapsány, tzn. i při zapsání sídla. Podrobnější právní úprava byla však přijata až později.
1966 však zákon nevyžadoval úřední ověření podpisů vlastníků nemovitostí a často v této době docházelo k padělání souhlasů s umístěním sídla.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Bylo možné zřídit sídli firmy v nemovitosti bez souhlasu a vědomí majitele nemovitosti před účinností nového občanského zákoníku?
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace prasklin bytu u developera - záruka, záruční lhůta

Máme ve vlastnictví byt od developera FINEP, zakoupený v roce 2010. V době záruky, která trvala 3 roky, nám jednou opravovali trhliny na stěnách způsobené smršťováním budovy. Stále ale se objevují trhliny ve stěnách, prasklo nám okno a neotevírají se dveře do zahrádky. Reklamaci FINEP odmítá, jelikož již uplynula doby záruky.
Můžu podat žalobu na developera z důvodu nekvalitní konstrukce budovy? A pokud ano, tak kam? Předem mockrát děkuji! Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě již skutečně nebude možné domáhat se opravy u developera. Lhůta pro uplatnění vad i promlčecí doba již uplynula.
Nyní by bylo nutné domáhat se po společenství vlastníků, které v domě vzniklo, aby zajistilo opravy nekvalitních společných částí domu a vad tím způsobených, případně aby Vám nahradilo škodu, která vám vznikne (snížení hodnoty bytu, náklady na opravu).

S ohledem na složitost sporu doporučuji od počátku vyhledat pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na developera pro nesprávně provedenou konstrukci nemovitosti
___

RŮZNÉ-STAVBY
Instalace zpomalovacích prahů na silnici a povinný souhlas všech obyvatel ulice - vyžaduje se?

Úřad mi sdělil, že k instalaci zpomalovacích prahů je nutný souhlas všech obyvatel ulice. Je to pravda? Pokud ano podle jakého zákona? Děkuji, Leopold.

ODPOVĚĎ:
Nikoli, žádný právní předpis takovou podmínku pro instalaci zpomalovacích prahů nestanoví.
Dle § 12/1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích tvoří zpomalovací prahy součást dálnice, silnice a místní komunikace.
O instalaci zpomalovacích prahů rozhoduje místně příslušný silniční správní úřad, a to na podkladě stanoviska Policie ČR (jak vyplývá z § 16/1 a 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích). Pro instalaci zpomalovacích prahů je klíčové (a to na prvním místě) rozhodnutí vlastníka předmětné pozemní komunikace (tímto vlastníkem může být dle kategorie pozemní komunikace Česká republika, kraj, obec, ovšem také jakákoli právnická či fyzická osoba).
Je pravdou, že z důvodu zvýšené hlučnosti vyžadují některé silniční správní úřady vyjádření (či souhlas) těch obyvatel ulice, kteří vlastní domy nejblíže k místu zamýšlené instalace zpomalovacího prahu. Tyto osoby jsou nicméně oprávněny vznášet v rámci zahájeného řízení své připomínky či námitky, instalace zpomalovacího prahu však není závislá na jejich souhlasu či nesouhlasu (zákon o pozemních komunikacích ani jiný právní předpis takovou podmínku nevymezuje).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo rozhoduje o instalaci zpomalovacích prahů na silnici v ulici s bytovými domy, rodinnými domy?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Byt, dům získaný před svatbou a sňatek - nárok na vypořádání od nového z manželů, který nic neinvestoval do nemovitosti před manželstvím

Koupil jsem si před 2 roky (2016) byt a mam na něj hypotéku, přítelkyně se ke mě přestěhovala, ale zatím zde nemá trvalé bydliště, jen přechodné. Není vyučena a ani nepracovala, teď čekáme dítě. 2019 se chceme vzít, pak bude mít trvalé bydliště.
Bude mít nárok na byt v případě, že bychom se časem rozvedli? Má nějaké nároky na něj i když nic neinvestuje?
Děkuji. Jirka.

ODPOVĚĎ:
Byt jste nabyl před uzavřením manželství, tudíž nebude spadat do společného jmění manželů SJM a bude Vaším výlučným majetkem. To znamená, že v případě rozvodu nebude byt zahrnut do majetku, který bude nutné vypořádat a zůstane Váš.
Pokud by však Vaše přítelky do bytu investovala, ať už před svatbou či po ní, pak by měla nárok na vrácení (náhradu) svých investic.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozvod a vypořádání nemovitosti získané před manželstvím jedním z manželů
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Ochrana osobních údajů v SVJ, ve společenství vlastníků bytových jednotek

Které osobní údaje o vlastnících bytových jednotek eviduje výbor Společenství vlastníků ze zákona (podle kterého – č. §)? Eviduje tytéž údaje i o osobě, které vlastník udělil plnou moc k zastupování? Může výbor předat tyto osobní údaje správci Společenství? Děkuji, Tobiáš.

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 1177 zákona č. 89/2012. Sb. , občanský zákoník, společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) vede seznam vlastníků jednotek, v němž kromě jména eviduje adresu trvalého bydliště.
Pro účely správy domu pak SVJ může v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, provádět zpracování osobních údajů společníků v nezbytně nutném rozsahu bez jejich souhlasu.
Jestliže někdo přijme plnou moc k zastupování, znamená to, že jedná za zmocnitele a musí počítat s tím, že (pouze) za tímto účelem bude také nakládáno s jeho osobními údaji.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Plná moc na zastupování na schůzi SVJ - může SVJ shromažďovat informace o zplnomocněné osobě?

__

OBČAN-BYDLENÍ
Automatické prodloužení nájemní smlouvy dohodou ve smlouvě

Mám nájemní smlouvu od 03/2011 na dobu určitou 5 let. Po uplynutí této doby se smlouva slovně automaticky prodloužila. V tento den 05/2018 jsem neobdržel žádnou výpověď, či prodloužení. Bude se původní smlouva opět automaticky prodlužovat na 2 roky? Nebo je již automaticky prodloužená na 5 let do 02/2021? Děkuji za odpověď. Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Z výše uvedeného vyplývá, že nájem lze opakovaně prodlužovat vždy maximálně o 2 roky. Vaše nájemní smlouva tedy byla automaticky prodloužena do roku 2020. Doporučuji Vám však situaci pro jistotu s Vaším pronajímatelem nejlépe písemně vyjasnit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Na jak dlouhou dobu se nájemní smlouva automaticky prodlužuje pokud nájemník bydlí další 3 měsíce v nájemním bytě, domě?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Kdo vyplácí nálezné při odevzdání peněz na obecní úřad, magistrát?

Měl bych dotaz na nález většího obnosu peněz v obchodním domě. Dne 9.5.2018 jsem našel v Kauflandu Olomouc větší obnos peněz (více než 50.000 Kč), kontaktoval jsem ihned Policii ČR, ale ti mi zdělili, že mám odevzdat nález na magistrát města Olomouc.
Rozhodl jsem se přes facebook (800 sdílení) na vlastní pěst vypátrat člověka, který to ztratil. Využil jsem k tomu i rádio Haná, ale zatím bez úspěchu, nikdo se nepřihlásil. Co byste mi doporučili jako další možnost udělat. Mám nárok na nálezné, pokud vrátím peníze na magistrát? Nebo se mám snažit využít, třeba jiná média, jak TV? Děkuji za odpověď. Ivo.

ODPOVĚĎ:
Jak máte postupovat, je upraveno v občanském zákoníku v § 1051 a násl. :
"Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného."
Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.
Pokud tedy naleznete věc, jste povinen ji odevzdat vlastníkovi nebo tomu, kdo ji ztratil, jinak obci. Nejste naopak oprávněn si ji ponechat u sebe. Měl byste nález odevzdat obci, nárok na nálezné máte.
Nárok na nálezné není, pokud by peníze pocházely z trestné činnosti (což zřejmě neplatí pro tuto situaci).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nálezné při nálezu většího množství peněz - kdo nálezné vyplatí pokud se nenajde majitel peněz?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Automatické prodloužení podnájemní smlouvy potvrzené emailem, elektronicky pronajímatelem - platnost prodloužení

Mám dotaz ohledně podnájemní smlouvy. Uzavřeli jsme ji 16.5.2017 s platností do 31.12.2017. Novou jsme zatím do 20.5.2018 nedostali k podpisu. V bytě tedy bydlíme více jak 3 měsíce po skončení doby podnájmu, mělo by dojít k automatickému prodloužení smlouvy na další rok. V podnájemní smlouvě máme ale napsáno:
"Podnájem se sjednává na dobu určitou do 31.12.2017 s možností prodloužení písemným dodatkem 1 měsíc před ukončením podnájemní smlouvy."
Potřebovali bychom se teď narychlo odstěhovat. Žádný dodatek jsem nedostal a nepodepsal, pouze na emailový dotaz majitele v listopadu 2017 jsem odpověděl, že chceme v podnájmu pokračovat (podle mě nenahrazuje písemný dodatek a doručení emailu bez potvrzení o doručení emailu nebo elektronického podpisu je sporné).
Máme tedy smlouvu automaticky prodlouženou a týká se nás 3měsíční výpovědní lhůta nebo k prodloužení smlouvy nedošlo vlivem omezení ve smlouvě? Děkuji, Jáchym.

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že k prodloužení podnájemní smlouvy skutečně nedošlo, neboť nebyla dodržena smlouvou dohodnutá forma dodatku. Smluvní ujednání má přednost před zákonným ustanovením, navíc zákon neuvádí, že by se na podnájemní vztah mělo uplatnit ustanovení o automatickém prodloužení nájmu v případě pokračovaní v užívání bytu.
Jen pro úplnost dodávám, že podnájemní smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, pokud však již má písemnou formu, měla by být měněna stejnou formou (myšleno stejně přísnou), a to i pokud jde o podpis účastníků.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je platné prodloužení podnájemní smlouvy jinou formou, než uvedenou v podnájemní smlouvě (dohodnuto písemným dodatkem, ale pronajímatel použil elektronickou cestu, email)
Neplatné prodloužení nájemní smlouvy z důvodu jiné písemné formy
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Koupě části nemovitosti s věcným břemenem - musí nový majitel plnit věcné břemeno uzavřené s původním majitelem?

Prosím o radu ohledně nemovitosti: Bydlíme s manželem u jeho rodičů v domě a ještě tady bydlí rodiče manželovy maminky. Z nemovitosti jsem s manželem vyplatila bratra maminky manžela (strýce), který vlastnil 1/4. Dům má tři patra každé patro je samostatné pro život každé z rodin.
Maminka manžela vlastní 1/2 domu, její manžel 1/4 a my s manželem jako SJM zbytek 1/4.
Maminka manžela dostala 1/2 darem od svého otce, který tu žije.
Bylo zřízeno i věcné břemeno užívání pro jejího otce.

Mé dotazy:
My jsme si svoji 1/4 koupili od toho bratra (strýce) tudíž se na nás vztahuje věcné břemeno užívání a vše co je ve smlouvě břemene uvedeno?
Vztahuje se na nás i darovací smlouva, kterou podepsala maminka manžela svému otci, který ji daroval 1/2? Darovací smlouva a smlouva o věcném břemeni je každá samostatně nebo se spojují? Je možné se nějak bránit otci maminky (dědovi), který má zde věcné břemeno, aby nás v našem bydlení neomezoval...Zůstali jsme v domě jen já s manželem, rodiče manžela to vzdali a odstěhovali se. Otec maminky manžela stále vyhrožoval odebráním daru pro nevděk i když se o něj starali, je mu 81 roku a je senilní. Děkuji, kdyby byl dotaz komplikovaný zašlu podklady. Děkuji Jitka

ODPOVĚĎ:
Pokud dotaz dobře chápu, tážete se, zda jste v důsledku koupě 1/4 nemovitosti od strýce povinnými z věcného břemene ve prospěch oprávněného - dědy. Ano, jste, jelikož nastupujete do všech práv a povinností původního majitele.
Darovací smlouva se na vás nijak nevztahuje, vy jste nebyli obdarovaní, proto vám nikdo nemůže vyhrožovat odebráním daru. Osoba, která má zřízeno věcné břemeno, je povinna ho užívat tak, aby neomezovala ostatní obyvatele domu a stejně tak ostatní obyvatelé jsou povinni respektovat věcné břemeno. Pokud k omezování dochází, nezbývá, než se obrátit na soud, resp. zvážit zrušení věcného břemene soudně a prokazovat, že děda věcné břemeno zneužívá takovým způsobem, že Vám znemožňuje realizovat vaše vlastnické právo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Osoba s věcným břemenem dovolila jiné osobě bydlet v nemovitosti - může to udělat?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak zjistit kdo zdědil autorská práva ke knize - práva neprojednáná v dědickém řízení po spisovateli

Po strýci (bratrovi mé matky), který zemřel 1985, nabyla celé dědictví jako univerzální dědic jeho manželka. Hodnota dědictví byla tehdy cca 4.000 Kčs (hotovost, osobní věci). Krátce před smrtí však strýc dopsal román a předal jej nakladateli. Rok po jeho smrti kniha vyšla tiskem.
V rozhodnutí o dědictví není uvedeno nic o autorských právech k dílu. Strýcova žena po smrti strýce se již nevdala a v r. 1990 zemřela. K projednání dědictví po ní jsem nebyl přizván a netuším, kdo dědil. Nevím nic o závěti, děti spolu neměli, nevím, že by měla sourozence. Je pravděpodobné, že zemřela bez dědiců.
Nyní bych chtěl jako jediný žijící příbuzný strýce nechat knihu znovu vydat, ale nemám jak prokázat nakladateli, že disponuji autorským právem k dílu nebo že mám souhlas dědice.
Jak zjistím, kdo po strýcově zemřelé manželce zdědil jeho autorská práva? Kdo mi sdělí něco o tom, kdy, kdo a jak o dědictví rozhodl? Je notář povinen mi vůbec něco sdělit? Mohu někde nahlédnout do usnesení o dědictví? Pokud dědictví nabyl stát jako odúmrť, mám vůbec nějakou možnost to zjistit?

ODPOVĚĎ:
Pro získání relevantních informací Vám doporučuji učinit dva kroky:

1/ Kontaktování Státního fondu kultury České republiky:
Dle § 27/1 autorského zákona trvají majetková autorská práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
Majetková autorská práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou (tedy jako odúmrť), vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky. Příjmy z výkonu majetkových autorských práv státu vykonávaných tímto státním fondem jsou příjmy tohoto státního fondu. Tento státní fond vede jmenný seznam autorů, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla, aktualizuje jej za každý kalendářní rok a do 31. ledna následujícího kalendářního roku jej uveřejňuje na svých internetových stránkách (§ 26/2 autorského zákona).
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat Státní fond kultury České republiky a ověřit zde, zda stát eviduje majetková autorská práva po Vašem strýci (resp. vzešlá z dědického řízení po Vaší tetě) :
https://www.mkcr.cz/statni-fond-kultury-cr-42.html

Určitou komplikaci představuje fakt, že Váš strýc i Vaše teta zemřeli před nabytím účinnosti autorského zákona. V době smrti Vašeho strýce a Vaší tety byla tato oblast upravena (dnes již zrušeným) zákonem o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Dle tohoto „starého“ autorského zákona platilo, že:
- autorské právo přecházelo na dědice (§ 29/1 „starého“ autorského zákona), tento zákon však neupravoval, zda může majetkové autorské právo připadnout státu jako odúmrť;
- neměl-li autor dědiců nebo odmítli-li dědici dědictví přijmout, stala se jeho díla volnými; mohla tedy být užita kýmkoli (§ 35/1 „starého“ autorského zákona).

Dle "starého" autorského zákona by tak měla být majetková autorská práva po Vašem strýci volná (samozřejmě za předpokladu, že Vaše teta neměla žádné dědice, na které by tato práva přešla). Vzhledem k tomu, že "starý" autorský zákon nepočítal s tím, že majetková autorská práva mohou připadnout státu jako odúmrť, naopak, pro případ neexistence dědiců převáděl majetková autorská práva do volného režimu, neměla by být majetková autorská práva k románu Vašeho strýce evidována Státním fondem kultury České republiky.

2/ Kontaktování soudu:
Abyste ověřil, co přesně bylo předmětem dědického řízení po smrti Vaší tety (z dotazu dovozuji, že usnesení o skončení dědického řízení po Vašem strýci máte k dispozici), kontaktujte okresní soud místně příslušný dle adresy trvalého pobytu Vaší tety v době její smrti. Tento soud požádejte o nahlédnutí do soudního spisu, který byl soudem v rámci dědického řízení veden.
Dle § 44/2 Občanského soudního řádu platí, že každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy.
Vzhledem k Vašemu záměru vydat znovu strýcův román, je Váš právní zájem nepochybně dán. Tímto způsobem byste měl ověřit, zda byla majetková autorská práva k románu Vašeho strýce řešena v rámci dědického řízení po Vaší tetě.
Pokud by se Vám pomocí shora popsaných kroků nepodařilo zjistit, zda v současné době svědčí majetková autorská práva k románu Vašeho strýce státu, jiné osobě či nikomu (neboť se jedná o volná majetková autorská práva), můžete u soudu ještě iniciovat dodatečné projednání těchto majetkových autorských práv, tedy jakési znovuotevření dědického řízení po Vašem strýci a po Vaší tetě (§ 192 a § 193 zákona o zvláštních řízeních soudních).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění autorských práv ke knize neprojednaných v dědickém řízení
___

OČAN-NEZAŘAZENÉ
Je možné publikovat fotografie již zemřelých lidí z veřejných akcí - problém s potomky zesnulých

Podařilo se nám (spolku) získat unikátní soubor historických fotografií z období 1930-1990. Jsou na nich zachyceny kulturní akce (masopusty, zábavy, máje apod.) a samozřejmě mj. osoby naší obce na těchto akcích, některé žijící, některé již ne. Fotografie mapují společenský život v obci.
Všechny fotografie jsou pořízeny na veřejných akcích pořádaných většinou obcí, na veřejných prostranstvích. Žádná fotografie nezachycuje osoby v "dehonestujících" pozicích. S majitelem fotografií máme sepsanou smlouvu (souhlas) s použitím pro potřeby spolku, tam problém není, fakticky nám je poskytl. Můžeme tyto fotografie po digitalizaci a začlenění do prezentací bez obav prezentovat, promítat na akcích spolku, pro veřejnost, které pořádáme?
Můžeme je bez obav uveřejňovat na našich stránkách? Jak jsem psal, od majitele souhlas máme, jedná se ale např. o potomky zemřelých lidí, popř. žijící osoby, aby od nich nevznikl problém. Děkuji, Radomír.

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že Váš záměr je možné oprávněně realizovat, a to za splnění níže uvedených podmínek.
V obecné rovině (dle § 85/1 občanského zákoníku) platí, že rozšiřovat podobu člověka (typicky jeho fotografii) je možné jen s jeho svolením.
Z tohoto pravidla však existuje výjimka, která je pro Váš záměr klíčová. Dle § 85/2 občanského zákoníku totiž platí, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby (typicky vyfotografováním) za okolností, z nichž je zřejmé, že toto zobrazení bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Pokud tedy byly předmětné fotografie pořízeny na obecních akcích zpravidla slavnostního rázu, kde se fotografovalo, muselo být všem účastníkům takových akcí zřejmé, že mohou být rovněž vyfotografováni a takto pořízené fotografie mohou být dále šířeny (rozmnožovány a zveřejňovány).
I výše uvedená výjimka (§ 85/2 občanského zákoníku) má samozřejmě svou zákonnou limitaci. Dle § 90 občanského zákoníku nesmí být zákonný důvod k použití podobizny využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

V tomto ohledu je tedy podstatné:
a/ jakým způsobem jsou lidé na předmětných fotografiích zachyceni (v tomto ohledu uvádíte, že fotografie jsou po obsahové stránce nezávadné) a
b/ jakým způsobem (při jakých příležitostech, za jakým účelem a za jakých okolností) budou fotografie (resp. jejich digitalizované podoby) Vaším spolkem prezentovány (podstatný je tedy nejen obsah předmětných fotografií, nýbrž i okolnosti jejich použití).

Přestože výše citovaný občanský zákoník je účinný od 1. 1. 2014, jsou uvedená pravidla použitelná rovněž na rozšiřování fotografií, které byly pořízeny před tímto datem.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdy není nutný souhlas, svolení fotografovaného se zveřejněním jeho fotek, fotografií?
___

OBČAN-SPOLKY
Odmítnutí podepsání smlouvy zahrádkářského svazu o platbě poplatku na společné zařízení a odběru vody - následky

Jsem 20 let členem ZO Českého zahrádkářského svazu - Údolí, před letošní členskou schůzí, spolu s návrhem nového osadního řádu jsem obdržel i návrh smlouvy: „O správě, provozu, údržbě, obnově a úhradách užívání společného zařízení ZO ČZS“, v níž je uvedeno:
1. Členové ČZS-ZO ČZS hradí užívání společných zařízení formou účelového příspěvku, jehož výši stanoví členská schůze.
2. Provozní poplatek (nájem) za užívání pro člena zahrádkové osady - nečlena ČZS činí XX Kč. Jeho výše může být upravena v návaznosti na změnu nákladů na provoz společných zařízení, jejichž údržbu či obnovu na základě rozhodnutí členské schůze písemným dodatkem k této smlouvě.

Nepodepsání = odpojení vody + zákaz používat cesty uvnitř osady.
Týká se cca 20 zahrádek, ostatní (krajové zahrady) - nemusí podepsat, mají možnost přístupu z veřejné komunikace obce. Společná zařízení jsou
- cesty uvnitř osady (nejsou veřejně přístupné - uzamykatelná brána),
- rozvod vody,
- oplocení spol. prostor a elektrického rozváděče.

Je zahrádkářská organizace oprávněna tuto smlouvu vyžadovat? Řádné členské známky platím, cesty byly dosud používány bezplatně, na elektřinu a vodu se vybírá zvlášť.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by měly být rozhodující stanovy a rozhodnutí členské schůze. Pokud poplatky budou odpovídat rozhodnutí členské schůze, pak by je členové ZO měli skutečně hradit.
Pokud již máte uzavřenou smlouvu, na základě které máte zajištěn přístup k vodě a používání cesty, pak byste ovšem neměl být povinen uzavírat novou smlouvu.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Užívání cesty a vody zahrádkářského svazu a nucení do uzavření nové smlouvy o poplatku za údržbu společného zařízení a odběru vody

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Rozdíl mezi hlavním vodoměrem a vodoměry odběratelů - vliv na cenu vodného

Zasílám dotaz za společné nájemníky. Bydlíme v městském bytě, kde 2016-2018 máme navýšenou platbu za kubík vody o 30 Kč než je běžné. Je totiž rozdíl na spotřebě spotřebované (protočené vody), mezi hlavním uzávěrem a našimi vodoměry a to 140 kubíků, které máme zaplatit my! Jsme povinni to platit, i když jsme prokazatelně vodu nespotřebovali (neprotočili)? Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Navýšenou částku za spotřebu vody jste opravdu povinni uhradit. Vyúčtování spotřeby vody se vždy určuje dle hlavního (fakturačního) vodoměru, který je přesnější než jednotlivé (podružné) vodoměry a zaznamenají tak i menší průtoky. Navíc mezi jednotlivými měřeními často bývá menší či větší časová prodleva a měření podružných vodoměrů tak v podstatě nikdy neodpovídají měřením hlavního vodoměru. Pokud však máte pochybnosti o spolehlivosti hlavního vodoměru, můžete si vyžádat jejich ověření podle §  11 odst.   4 zákona o  metrologii.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel bytového domu nebo SVJ požáda o ověření správnosti měření hlavního vodměru domu? - velký rozdíl mezi hlavním vodoměrem a podružnými vodoměry nájemníků či majitelů bytů
___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Platnost nájemní smlouvy s neověřenými podpisy - § 2237 zákona č. 89/2012 Sb.

Vlastním garáž. V lednu 2018 jsem podepsal smlouvu o pronájmu garáže s mým nájemníkem na celý rok 2018. Smlouvu jsme podepsali beze svědků a bez ověření. Každý máme jedno vyhotovení. Kdyby během roku nájemník poruší pravidla smlouvy a já bych je chtěl po něm právně vymáhat, bude brána smlouva jako platná, když nejsou ověřeny podpisy? Děkuji, Ignác.

ODPOVĚĎ:
Zákon nevyžaduje pro uzavření nájemní smlouvy formu veřejné listiny či ověřené podpisy (vizte § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník), proto bude vaše smlouva dostačujícím důkazem, že k uzavření nájemní smlouvy skutečně došlo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost nájemní smlouvy bez ověřených podpisů a dluh na nájmu, nájemném - je smlouva platná i bez ověření podpisů?
___

OBČAN-DLUHY
Vymáhání škody přiznané přestupkovou komisí v přestupkovém řízení - postup, návod

Vznikla mě škoda, kde byla výše do 5.000 Kč a tak to šlo přes přestupkovou komisi. Ta ale po mě chtěla odborný posudek na vyčíslení škody - ten jsem si zajistil a škoda se vyšplhala dokonce na 6.000 Kč. Nějaký čas to trvalo, ale na konci bylo vydáno rozhodnutí, kde mě jako poškozenému ukládá dané osobě uhradit vzniklou škodu + pokutu na účet města. Škodu mi do dnešního dne nikdo neuhradil (už je to víc jak 3 roky!!! ).
Přestupce nekomunikuje, odstěhoval se ani nevím kam.
Moje otázka tedy zní, jak docílit toho, že pohledávku vymůžu? Nevím jaké jsou možnosti, to musím jít k soudu a podat žalobu? Nebo exekuce? Děkuji za odpověď. Igor.

ODPOVĚĎ:
Žalobu k soudu podávat nemusíte. Pokud rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci, můžete se rovnou obrátit na exekutora, popř. na správce daně. Není třeba a ani není možné, aby totožnou záležitost projednal znovu soud.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Exekuce na vymáhání škody přiznané přestupkovým řízením u přestupkové komise
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘMENO
Osoba s věcným břemenem obsadila dům a odmítá pustit do domu majitele - jak se bránit?

Před třemi lety (2015) přepsali rodiče rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a provizorními pokoji na půdě s věcným břemenem dožití s tím, že se mají podílet na údržbě domu. Nic víc konkrétního ve smlouvě není. Po čase otec matku vyhodil z domu pozamykal se v bytové jednotce a tvrdí, že to je jeho a my ať jsme na půdě. Nemohu se dostat jak ke karmě, programátoru na topení koupelny ani wc. Při každém pokusu se do společných prostor dostat volá policii, která nic neřeší a otec zamyká. Dále již třikrát dostal pokutu na přestupkovém řízení ale bez výsledku a už i jednou mě napadl a zlomil žebro. Již 3 roky se na ničem nepodílí ani na údržbě, ani na chodu domácnosti, platí jen 500 Kč měsíčně. K tomu mu tři roky zajišťujeme teplo topením v kotli na tuhá paliva, na které se taky nijak nepodílí. Je PROSÍÍM možné nějak tuto situaci řešit? Už nevíme co si tady s tímto počít. Děkuji, Ilja.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám obrátit se na soud a požadovat z důvodu změny poměrů změnu věcného břemene pokud jde o jeho rozsah – určení přesných místností, které je Váš otec oprávněn užívat a stanovení plateb za energie a příspěvku na opravy domu. Případně můžete požadovat rovnou zrušení věcného břemene pro nadměrnou zátěž pro majitele nemovitosti.
Vzhledem ke znění darovací smlouvy můžete také po otci požadovat vydání bezdůvodného obohacení odpovídající přiměřeným nákladům, které jste vynaložili na údržbu domu – tyto náklady byste pak museli v případném soudním sporu na vydání bezdůvodného obohacení prokázat.
K sepsání žaloby Vám doporučuji vyhledat pomoc advokáta, který se specializuje na věcná práva.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znepřístupnění domu osobou s věcným břemenem - jak zpřístupnit nemovitost nebo zrušit věcné břemeno pro zátěž majitele?
Vydání odškodění za zabrání a znepřístupnění domu majiteli bytu, domu, nemovitosti
Musí se osoba s věcným břenemem podílet na opravách užívaného bytu, domu, nemovitosti?
Musí osoba s věcným břemenem platit energie a spolupodílet se na opravách bytu, domu, nemovitosti?
___

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
Může pronajímatel vypovědět nájemní smlouvu emailem, elektronicky, elektronickou poštou?

Obdrželi jsme 7.5.2018 výpověď z pronajatého bytu dle smlouvy na 90 dnů. Výpověď však byla zaslána pouze e-mailem, máme ji akceptovat? Navíc nám počítají 3 měsíce od data zaslání. Co dělat? Děkuji za odpověď Jarmila.

ODPOVĚĎ:
Záleží na znění vaší nájemní smlouvy, zda je vyžadována výpověď formou dopisu. Zákona vyžaduje písemnou formu, což může splňovat i e-mailová zpráva. V případě soudního sporu o platnost výpovědi z nájmu by však měl pronajímatel problém s prokázáním doručení emailu – nelze zpravidla dokázat, že e-mail otevřel právě nájemník. Pokud tedy nájemní smlouva výslovně nestanoví, že strany mohou písemnosti doručovat formou emailu, pak nemusíte takto zaslanou výpověď akceptovat.
Zákon dále vyžaduje, aby výpovědní lhůta plynula až od následujícího měsíce po doručení výpovědi (vždy tedy končí s posledním dnem v měsíci – viz § 2286 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost výpověďi nájmu pronajímatelem podané emailem - považuje se výpověď za doručenou?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Zrušení přenechání dědictví dědickou dohodou pro nevděk nabyvatele dědictví k "dárci" dědictví

Usnesení po zemřelé manželce ze 4.5.2015, vznikla Dohoda o vypořádání spol. jmění manželů SJM, podle par. 98 až 228 zák. , 293/2012 z. ř. s. a par. 1475 až 1720 zák. 89/2012 OZ. Otci zůstala 1/4 domu, který zdědil v minulosti po svých rodičích, zbylé 3/4 zdědil tímto jeho syn. V domě jsou dvě bytové jednotky pro otce a syna, každá zvlášť.
Nyní ale syn ztratil k otci veškerou úctu a vděk (tj. chová se nevděčně) a snaží se nepěkným a nevybíravým způsobem otce z domu vyhnat se slovy, že je to teď jeho, tedy synův dům. Napadá ho slovně, vyhrožuje mu vystěhováním, otec nesmí ani na zahradu s bazénem, kterou si vybudoval na svoje stáří. Otec se necítí v bezpečí.
Po smrti svojí ženy toto rozhodnutí udělal v dobré víře a nečekal, že se chování syna obrátí proti němu, protože spolu měli vždycky pěkný vztah. Otec by chtěl toto rozhodnutí z dědické smlouivy změnit, aby mohl ve svém rodném domě dožít svůj život v klidu a pokoji. Dohoda se synem však není možná. Prosí tedy jakým způsobem by se dalo. Velice děkujeme. Děkuji, Jaromíra.

ODPOVĚĎ:
Jestli dotaz dobře chápu, tak došlo k tomu, že v rámci dědického řízení po manželce se manžel vzdal svého podílu ve prospěch syna a uzavřel dědickou dohodu, že všechen majetek po manželce připadne synovi. A ten se nyní k tatínkovi chová špatně. Bohužel v tomto případě neexistuje možnost, jak žádat svůj dědický podíl zpět, nejedná se o darování, kde by bylo možno žádat dar zpět pro nevděk. Dohodu o vypořádání dědictví lze změnit opět jen se souhlasem obou stran, jinak situaci řešit nelze.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědická dohoda a zrušení dohody pro nevděk a požadování vydání dědictví "dárcem" dědictví po ukončení dědického řízení

___

OBČAN-BYDLENÍ
Nájem bytu, domu bez nájemní smlouvy - má pronajímatel právo na nájemné a musí nájeník platit nájem?

Nemám s majitelem sepsanou žádnou smlouvu na bydlení, sám si strhává určitou částku. Je možné po něm vyžadovat částku nazpět? Bydlíme v domě a nemáme nikdo nájemní smlouvu, nic nám neřekl a začal nám to brát z výplat, má na to vůbec nárok sám si určit výši i bez nájemní smlouvy. Děkuji za odpověď. Děkuji, Jaroslava.

ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 2237 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, vyžaduje nájemní smlouva písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nájemní smlouvu lze uzavřít i ústně, nájemce se však může bránit, že nedošlo k platnému uzavření nájemní smlouvy – naopak pronajímatel toto učinit nemůže. Vy se tedy můžete bránit, že mezi vámi není žádný nájemní vztah – v takovém případě by však pronajímateli náleželo bezdůvodné obohacení za užívání bytu a toto by mohl samozřejmě vymáhat soudně.
Výši nájemného není nutno ve smlouvě výslovně dojednat, pak se ale rovná obvyklé výši nájmů v době uzavření smlouvy (§ 2217 občanského zákoníku). Pokud tedy nesouhlasíte s výši nájmu, nezbývá Vám než se obrátit na příslušný soud (dle polohy nemovitosti), s žalobou na určení výše nájmu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaká je výše nájmu, nájemného pokud není uvedena v nájemní smlouvě?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může výbor SVJ navýšit cenu zakázky pro dům bez konzultace s majitely bytu (členy SVJ)

Jsem členem společenství vlastníků bytových jenotek, tj. SVJ a na shromáždění v 11/2017 bylo rozhodnuto o realizaci nových vchodových dveří v ceně 150.000 Kč. Výbor SVJ údajně oslovil několik firem a sám vybral vítěze.
1. dotaz tedy z ní, zda je možné, aby výbor SVJ obešel shromáždění, nezeptal se nikoho na požadavky a sám rozhodl o vítězi. Tuto "praxi" výbor SV aplikuje již několik let. Výbor se nikterak neřídil cenou odhlasovanou shromážděním,
a tak výsledná cena převyšuje částku 200.000 Kč! (přesnou cenu nikdo nezná, neb ji výbor SV odmítl zveřejnit, stejně jako nabídky jiných firem).
2. dotaz zní, zda neexistuje podezření ze spáchání trestního činu, resp. je-li možné získat peníze převyšující částku 150.000 Kč zpět do fondu SV. Děkuji, Jelena.

ODPOVĚĎ:
Ot. č. 1) Podle ustanovení § 1208 písm. f) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, rozhoduje shromáždění SVJ o opravě společné části domu převyšuje-li částku stanovenou prováděcím předpisem, kterým je nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, avšak jen v případě, že stanovy SVJ nestanoví něco jiného. ( (V § 13 odst. 2 nařízení vlády je limit stanoven na částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku).
Dále v souladu s písm. g) bod 2 téhož ustanovení, udělí shromáždění SVJ předchozí souhlas k nabytí movitých věci, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím předpisem, pokud stanovy SVJ nestanoví něco jiného. (V § 13 odst. 1 nařízení vlády je stanovena tato částka na 10000, - Kč v kalendářním roce.)
Záleží tedy na znění stanov vašeho SVJ, zda se odchylují od znění občanského zákoníku.

Ot. č. 2) Každý člen výboru je povinen jednat tzv. z s  péčí řádného hospodáře (§ 159 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník), tedy s  nezbytnou loajalitou, pečlivostí a s  potřebnými znalostmi. Pokud by mu bylo prokázáno, že takto nejednal, dopustí se zneužití svěřené funkce a překročení svých oprávnění daných mu zákonem a stanovami. Poté bude odpovědný za škodu, kterou svým jednáním způsobil a lze ji vymáhat podáním žaloby na náhradu škody v občanskoprávním řízení.
K případné trestní odpovědnost se bez znalost stanov a všech podrobností nemohu vyjádřit a doporučuji Vám poradit se případně s advokátem zabývajícím se bytovým či trestním právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může výbor SVJ rozhodnout o vlastnostech zakázky pro bytový dům bez konzultace s majitely bytů (členy SVJ)?
Musí se výbor SVJ řídit stropem částky za zakázku pro bytový dům odsouhlasenou na shromáždění členů (majitelů bytů)?
Náhrada škody způsobené nehospodárným chováním výboru SVJ a vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Nárok na nálezné když se nenajde majitel peněz a peníze připadnou obci, městu

Nalezená hotovost mnou odevzdána v lednu 2018 na policii. Policie má podezření, že se jedná o peníze z trestné činnosti, majitel zatím nenalezen. Prý v tomto případě nevzniká nárok na nálezné. Jak se mohu bránit? V případě, že nárok mám. Kam mám směřovat žádost o nálezné? Policii? nebo až předá policie peníze obci, tak na obec? Je lhůta pro podání žádosti 1/2 roku nebo mám více času? Je zákonem vyměřená lhůta pro výplatu nálezného? Jaká je výše daně z nálezného placená státu? Budou peníze vráceny obci i když se prokáže trestná činnost? Děkuji, Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
Nález je upraven v občanském zákoníku, konkrétně v § 1051 a násl. občanského zákoníku. Nález přichází v úvahu u ztracené věci, přičemž ztráta je právní skutečnost nezávislé na lidské vůli. O ztrátu se tak jedná v případě, že k ní dojde z náhodných příčin, nikoliv z nějakého protiprávního jednání. Rozlišování mezi ztrátou a trestným činem, při kterém je odňata věc, nalezneme např. i v § 1111 občanského zákoníku.
Pro Vaši situaci je opravdu rozhodné, jak k těmto okolnostem došlo, nicméně nárok na nálezné můžete (minimálně preventivně) uplatnit i tak, dokud se neprokáže, že došlo k trestnému činu, tak budou aplikována pravidla občanského zákoníku o nálezu a potažmo i nálezném. Žádost směřujte obci, je vhodné i vůči policii, aby bylo zaznamenáno do protokolu. Pokud by se ovšem prokázalo, že peníze pochází z trestné činnosti, není policie oprávněna je předat obci, naopak postupuje podle speciálních pravidel.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na podání žádosti o nálezné peněz, komu žádost poslat? (majitel peněz se nenašel)
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může majitel bytu odmítnout přenechání společných prostor vybraným majitelům bytů za úplatu (nájem, nájemné)?

Obracím se na Vás se žádostí o vyřešení problému s nebytovými sklepními prostory. 1994 jsme si od města koupili dům (24 bytů, 4 patra), kde ve sklepních prostorách jsou nejen kóje patřící k jednotlivým bytům, ale i velké společné místnosti (ty jsou v kupní smlouvě exaktně uvedeny jako sklad, kočárkárna apod.).
Nyní však shromáždění rozhodlo (jen prostou většinou hlasů), že VŠECHNY tyto prostory dá k dispozici (údajně za úplatu) pouze vybraným členům SVj, resp. členům výboru. Zámky byly tedy vyměněny.
S rozhodnutím shromáždění nesouhlasím. Kam máme dát kočárek, kola a jiné objemnější věci výbor SV nezajímá, neb shromáždění rozhodlo. Dotaz tedy zní, zda výbor SVJ postupuje v souladu se zákonem, resp. zda hlasování shromáždění členů společenství bytových jednotek je platné. Pokud ne, jaký by byl postup, aby tyto prostory mohli užívat i ostatní vlastníci. Domluva není možná, tedy jak případně se domoci práv u soudu. Děkuji za Vaši odpověď, Ivan.

ODPOVĚĎ:
Záleží, zda bylo postupováno v souladu s ust. § 1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dle kterého:
„Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody. “
Aby tedy mohlo být se sklepními prostory nakládáno jinak než doposud, je zapotřebí, aby vlastníci, kterých se to týká (tedy všichni, kteří měli dle Prohlášení vlastníka oprávnění tyto prostory užívat) uzavřeli dohodu a tato pak byla schválena shromážděním SVJ v potřebné většině (v prohlášení můžete mít stanovenu nutnost kvalifikované většiny pro schválení jeho změn). V případě, že proces změny účelu užívání sklepních prostor neodpovídal výše popsané proceduře, pak může být rozhodnutí shromáždění neplatné a je nutno jej v souladu s ust. § 1209 občanského zákoníku napadnout do tří měsíců u soudu podáním žaloby na neplatnost rozhodnutí shromáždění. Doporučuji Vám obrátit se na advokáta specializujícího se na bytové právo.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přenechání společných protor v bytovém domě SVJ vybraným majitelům (členům výboru) za úplatu (nájem, nájemné)

__

TRESTNÍ-TRESTY
Dopravní nehoda na přechodu zaviněná řidičem - trest, trestní sazba

Pokud by se stala nehoda, že na přechodu řidič přehlídne chodce a srazí ho vozidlem. Jak se spor řeší? Je vždy připisována chyba řidiči? Jaký je rozsah trestu? Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Pokud nehodu zaviní řidič, jelikož přehlédne chodce (nevěnuje řízení dostatečnou pozornost), je to jeho vina. Samozřejmě může být přihlédnuto k doprovodným okolnostem, ale primárně je vina na straně řidiče.
Další postup se odvíjí od toho, k jakým následkům dojde – např. povaha zranění chodce, škoda na zdraví a majetku apod. Podle toho se může jednat o trestný čin či přestupek, od tohoto se také odvíjí možná sankce za takové jednání.
Samozřejmě není vždy vina na straně řidiče. Pokud malé dítě vběhne pod jedoucí auto tak, že vyběhne mezi auty přímo pod vozidlo, řidič by byl (za situace, kdy se plně věnoval řízení) vyviněn. To je jen jeden z příkladů. Takových mohou být desítky.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pokuta nebo vězení pro řidiče co srazil chodce na přechodu - trest, trestní sazba
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Kdy musí dostat zaměstnanec nepřetržitý odpočinek před pracovní cestou

Pracuji jako farmaceutický reprezentant a mou náplní práce je také účastnit se kongresů. Běžně pracuji od pondělí do pátku, někdy však ve čtvrtek plynule po pracovní době jedu na kongres, kde jsem nepřetržitě až do soboty odpoledne (do pondělí mám nepřetržitý odpočinek cca 40 hodin), následující týden je to samé (opět kongres čt-so), opět tedy mám nepřetržitý odpočinek cca 40 hodin. Je nutné zaměstnanci nařizovat nepřetržité volno ve středu před prvním kongresem?
Pokud se účastním dvou zahraničních kongresů, a to od čtvrtka do čtvrtka a hned následně od soboty do středy, je v pořádku, že zaměstnavatel nařídí nepřetržitý odpočinek ve středu před prvním kongresem a v pátek mezi dvěma kongresy?
Je možné, aby si čas nepřetržitého odpočinku zvolil sám zaměstnanec? Je správné, že zaměstnavatel nařizuje odpočinek před kongresem, když se pak může stát, že se zaměstnanec kongresu nezúčastní? Neměl by být odpočinek nařízen zásadně po „odpracovaném“ kongresu? Započítává se do nepřetržitého odpočinku dovolená (pokud si ji vyberu, nepřipravuji se o nařízené volno)? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance tak, aby měl v týdnu nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin. To je ve Vašem případě dodrženo. V tomto případě není potřeba nařizovat volno ve středu před kongresem, protože jej máte od soboty do pondělí. Zaměstnavatel je tím, kdo stanoví rozvrh pracovní doby, zaměstnanec si nemůže dobu nepřetržitého odpočinku stanovit sám.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo určuje čas nepřetržitého odpočinku před pracovní cestou - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Lhůta na odvolání proti rozhodnutí ČSSZ - 30. den poslat poštou nebo 30. den musí být doručeno na ČSSZ?

Prosím o radu ve věci správního práva. Od ČSSZ jsem dostala rozhodnutí, s kterým nesouhlasím. Námitku jsem poslala prostřednictvím České pošty doporučeným dopisem poslední den lhůty, tj. 30. den od převzetí rozhodnutí. Námitky se řídí podle § 88 zákona 582/1991 Sb. (Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Bohužel mi přišla odpověď, že k mé námitce nebude přihlíženo, protože jsem námitku nedoručila včas, ačkoliv byla na poštu podána ještě v poslední den lhůty.
Byla by uznána, kdyby pošta doručila námitku během 30-denní lhůty. Měla jsem za to, že podání na poštu je ekvivalentem podání na ČSSZ, ačkoliv v 582/1991 zmínka o poště není. Prosím o Váš názor. Děkuji, Iveta.

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že názor ČSSZ je nesprávný. Lhůta k podání námitek dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spadá do kategorie tzv. procesních lhůt, o nichž platí, že procesní lhůta je zachována, je-li posledního dne této lhůty učiněn úkon u soudu (či orgánu veřejné moci) nebo podání odevzdáno osobě, která má povinnost ho doručit (typicky držiteli poštovní licence).
V první řadě upozorňuji na skutečnost, že zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve svém § 88, který upravuje námitky, nikde nehovoří o tom, že pro zachování lhůty by bylo zapotřebí orgánu sociálního zabezpečení námitky doručit. Naopak, tento zákon ve svých odstavcích 1, 3 a 9 používá sousloví „podat námitky“, přičemž pojem „doručit námitky“ používá ve svém odstavci 4, a to v jiném kontextu (je tedy zřejmé, že zákonodárce hodlal v rámci tohoto ustanovení rozlišit mezi „podáním námitek“ a „doručením námitek“).
Dle § 88/1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné podat námitky proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění do 30 dnů ode dne oznámení takového rozhodnutí účastníku řízení.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení sice obsahuje speciální ustanovení o počítání času (jedná se o jeho § 123c), to však nezakotvuje pravidlo o zachování lhůty při odevzdání podání (přípisu) v poslední den této lhůty držiteli poštovní licence.
V takovém případě je zapotřebí přihlédnout k § 88/8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle něhož platí, že není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád (jako obecný procesní předpis).
Správní řád obsahuje pravidla pro počítání času ve svém § 40. Konkrétně pak dle § 40/1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
Za pomoci správního řádu (s jehož použitím zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení výslovně počítá) lze tedy dospět k jednoznačnému závěru, že třicetidenní lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení je zachována rovněž v případě, kdy jsou tyto námitky v poslední den této lhůty podány na poštu.
K tomuto závěru je dle mého názoru ostatně možné dospět i bez pomoci správního řádu, a to pouze prostřednictvím zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dle § 120a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení totiž platí, že:
„Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, ... nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, ... má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem. “
Jelikož zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v tomto ustanovení hovoří o „učinění jiného právního úkonu ve lhůtě dle tohoto zákona“, lze dle mého názoru dovodit, že takovým právním úkonem mohou být rovněž námitky (na které se tudíž také vztahuje pravidlo o zachování lhůty v případě jejich předání držiteli poštovní licence v poslední den zákonné lhůty).
K závěru o zachování lhůty pro podání námitek, pakliže jsou tyto námitky předány v poslední den lhůty držiteli poštovní licence, lze tedy dospět de facto dvěma cestami.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Lhůta na odvolání proti rozhodnutí správního orgánu - § 88 zákona 582/1991 Sb.
Odvolání proti rozhodnutí ČSSZ - 30. den musí být dopis doručen nebo musí být odeslán z pošty?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody od kominíka, kominické firmy - poškození zdi se znečištěním předmětů v domácnosti při vložkování komína

Máme starší dům, 2 bytové jednotky, my bydlíme v přízemí. Soused v horním patře rekonstruuje byt, při vložkování komínu (04/2018), nám udělali jím pozvaní kominíci ve zdi menší otvor a měli jsme všude plno sazí. Museli jsme dát PC, fotoaparát na odborné vyčištění a provést celkový úklid. Škodu jsme si ale v tom zmatku nenafotili a nyní s námi kominická firma téměř nekomunikuje, ba naopak, dala nám najevo, že je to naše vina, kdy jsme měli údajně mít v místě poškození zdi, přidělanou knihovnu hmožděnkou, která se měla uvolnit (přitom se ale vůbec nehne).
Nevím, jak tento problém začít rozmotávat a kam se obrátit a také nevím, jestli nám nepoškodili vložku v komínu. Děkuji za odpověď. Hynek.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o poškození vložky komínu, doporučuji si pozvat odborníka, který by posoudil případné poškození. Pokud skutečně došlo k poškození, budete oprávnění požadovat opravu, případně zaplacení náhrady škody.
I v případě vzniku otvoru jste oprávněni požadovat náhradu škody, zejm. za vyčištění elektroniky. Zde budete muset prokázat, že k pochybení došlo na straně kominíků, což bude nejspíše patrné, pokud otvor nebude odpovídat zachycení knihovny.
Pokud však firma Vaše nároky odmítá, bude nutné podat žalobu k soudu, kde budete muset pochybení kominické firmy prokázat. Je třeba upozornit, že konečné posouzení oprávněnosti Vašeho požadavku bude záviset pouze na uvážení soudu, kdy neúspěšná strana hradí protistraně také náklady soudního řízení. V případě soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta.
Seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody způsobené firmou vložkující komíny
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Odebrání přídavku na dítě z důvodu uplatnění daňové slevy na dítě měsíčně, ne ročně (vliv na čtvrtletní průměr)

Při posledním podání žádosti o přídavek na dítě mi byl tento příspěvek zamítnut, protože jsem o pár korun překročila hranici. Paní mi řekla, že kdybych neuplatňovala daňovou slevu na dítě 1x měsíčně, ale 1x ročně, nemusela jsem o tento příspěvek přijít, protože by se mi o danou částku snížil čtvrtletní průměr.
Vůbec jsem netušila, že je toto možné? Zašla jsem tedy za naší účetní, že bych si chtěla nechat uplatňovat slevu na dítě 1x ročně ona mi řekla, že to není možné, že si to musím uplatňovat 1x měsíčně, jinak že bych si musela daňové přiznání dělat sama. Jsem teď zmatená.
Opravdu má uplatňování slevy na dítě 1x měsíčně vliv na přiznání dávky (podle nových pravidel, kdy se potvrzení o přijmu musí podávat čtvrtletně, místo 1x ročně jako vloni)? Kdybych si nechala slevu na dítě uplatňovat 1x ročně, mám větší šanci na přiznání přídavku na dítě? Přijde mi to zvláštní, je však pravda, že mi o tu slevu na dítě měsíčně výdělek klesne, a tudíž bych měla menší čtvrtletní průměr. Pokud je to pravda, stačí zajít za účetní, že si chci tedy nechat dělat daňové přiznání sama nebo to musím nahlásit ještě i jinde?

ODPOVĚĎ:
V současnosti se rozhodný příjem pro přiznání přídavků na dítě zjišťuje za kalendářní čtvrtletí předcházejícímu čtvrtletí, ve kterém žádáte výplatu přídavku. Uplatňování "slevy na dítě" má vliv, protože podle zákona o státní sociální podpoře rozhodným příjmem je příjem vyplacený na základě zákona o daních z příjmů a ovlivňuje výši vámi obdrženého čistého příjmu.
Nyní, když kvůli výši vašeho příjmu nemáte na přídavky na děti nárok a pokud se u Vás nebude uplatňovat daňový bonus na dítě formou slevy a vyplacení bonusu za každý měsíc (dále jen "sleva na dítě"), tak Vám samozřejmě klesne výše příjmu v rozhodném období a budete moci získat nárok na příspěvek a dítě. Ovšem pokud dojde k uplatnění slevy na dítě jednou ročně, tak v jednom kalendářním čtvrtletí Vám dojde ke zúčtování přeplatku na dani a daňového bonusu, tudíž vám vzroste v jednom měsíci výrazně příjem a tudíž při žádosti o přídavek na další čtvrtletí nebudete mít nárok. Vše to tedy znamená, že přídavek na dítě, pokud dojde ke změně uplatňování slevy na dítě z měsíčního intervalu na roční, budete moci pobírat nejspíš pouze 3 kalendářní čtvrtletí a v jednom vždy nárok ztratíte.
Teď ke způsobu jak změnit uplatňování slevy na dani. Zaměstnavatel, u kterého jste učinila prohlášení k dani, na základě údajů v něm uvedených, provádí měsíčně zúčtování příjmů, kde uplatní slevu na poplatníka, dítě, atd. Jednou ročně na základě Vaší žádosti zaměstnavatel provede roční zúčtování a vratí vám případný vypočtený přeplatek. Informace pouze o tom, že si budete muset podávat sama daňové přiznání není zrovna to nejdůležitější. Podstatné je učinit změnu prohlášení k dani u zaměstnavatele a neuvádět zde údaje o vyživovaných dětech, tím pádem vám zaměstnavatel bude uplatňovat při výpočtu mzdy poze základní slevu na poplatníka. Následně můžete jako vždy do 15. února požádat zaměstnavatele provést zúčtování zaplacených záloh na dani, slevy na dani a daňového zvýhodnění. V tomto termínu byste doložila svému zaměstnavateli údaje o vyživovaných dětech za minulý kalendářní rok a potřebné doklady jako je třeba potvrzení o studiu a podobně. Další možností je podat daňové přiznání sama za sebe, ale i v tomto případě byste musela u vašeho zaměstnavatele změnit prohlášení k dani, aby vám neuplatňoval slevu na dítě. V obou případech ale obdržíte přeplatek na dani a daňové zvýhodnění na dítě jednou za rok. S tím také souvisí, že při této změně bude váš měsíční vyplacený čistý příjem o určitou částku nižší než doposud (při 1 dítěti 1117 Kč měsíčně, při 2 dětech 2734 Kč měsíčně, atd.) a budete s tím muset také počítat ve vašich finančních plánech. A slevu na dítě a vyplacení daňového bonusu pak obdržíte jednou ročně za předcházející kalendářní rok (zvýšení příjmu v dubnu při 1 dítěti o 13404 Kč, při dvou dětech dohromady o 32808 Kč atd.).
Závěrem, pokud budete chtít podávat si daňové přiznání sama, tak si před termínem k podání daňového přiznání požádáte svého zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém je uvedena výše zúčtovaného a vyplaceného příjmu, slev na dani atd. , na základě kterého poté sestavíte daňové přiznání. Každopádně v obou případech je nutné změnit v prohlášení k dani u vašeho zaměstnavatele "prohlášení k dani", aby neuplatňoval v měsíčním zúčtování mzdy slevu na dítě. Ovšem pokud vám zaměstnavatel a účetní vyjde vstříc, tak by bylo možné, jak uvádím výše provést zúčtování slevy na dítě a daňového bonusu jednou za rok na základě vaší žádosti s dodání potřebných informací vámi doložených zaměstnavateli vždy do 15. února.
Jinde uvedené změny nahlašovat nemusíte, jedná se o vztah zaměstnanec-zaměstnavatel a jednou za rok podat daňové přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu, kterému nemusíte nic dopředu hlásit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Uplatňování slevy na dítě 1x měsíčně - vliv na přiznání dávky, přídavku na dítě
___

OBČAN-BYDLENÍ
Balkon součástí bytu - může SVJ rozhodnout o stržení balkonu a postavení lodžií?

Dům, který je ve společenství vlastníků bytových jednotek SVJ je osazen standardními balkóny. Výbor SVJ se rozhodl iniciovat akci, ve které by měly být stávající balkóny strženy a nahrazeny lodžiemi. V Prohlášení vlastníka a v uzavřených Smlouvách o převodu vlastnictví bytové jednotky je uvedeno, že stávající balkony jsou součástí bytové jednotky, tedy nikoliv společným vlastnictvím domu (byty byly koupeny před vydáním Nařízení vlády č. 366/2013). Výstavba nových lodžií by měla být hrazena z půjčky. Doba splácení půjčky by měla být cca 15 let.
Dotaz:
1) Může o stržení stávajících balkonů a výstavbě lodžií rozhodnout v většina vlastníků? Nebo musí pro stržení stávajících balónů a výstavbě lodžií v tomto případě souhlasit všichni vlastníci?
2) Lze aplikovat Nařízení vlády 366/2013, zejména § 5 odst. f, o společném vlastnictví zpětně a negovat tím původní ustanovení Prohlášená vlastníka a ustanovení Smluv o převodu vlastnictví bytové jednotky?
3) Lze pro kvorum ke schválení půjčky na tuto výstavbu lodžií aplikovat § 1132 NOZ 89/2012?

ODPOVĚĎ:
ot. č. 1) Vzhledem k tomu, že stávající balkony jsou součástí bytové jednotky, musí o jejich stržení rozhodnout všichni vlastníci jednotlivých bytů. Stejně tak musí všichni rozhodnout o výstavbě nových lodžií, neboť se na váš bytový dům vztahuje „stará“ právní úprava účinná do 31.12.2013, tedy zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. a lodžie budou opět součástí bytových jednotek.
ot. č. 2) Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. nelze aplikovat. Prohlášení vlastníka zůstává v platnosti.
ot. č. 3) Ano, toto ustanovení je nutno aplikovat pro rozhodnutí o schválení půjčky s dobou splatnosti delší než 10 let, a to zejména v případě, kdy je dům zatížen zástavním právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rekonstrukce balkonů kdy je balkon součástí bytové jednotky - může SVJ rozhodnout o odstranění balkónů a postavení lodžií?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Objevení majetku neprojednaného v dědictví po uzavření dědického řízení před novým občanským zákoníkem - bude dědit 6. dědická třída?

Chtěla bych požádat o radu týkající se nově objeveného majetku/dědictví, který nebyl zahrnutý v dědickém řízení v roce 2000. Osoba, která dědila, žila ve společné domácnosti se zemřelým, ale už rovněž po smrti. V tuto chvíli by byli jedinými „přímými“ dědici dva bratranci, ale jestli dobře chápu, tak oni nespadají do právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitele, což byl rok 2000.
S největší pravděpodobností připadne tento nalezený majetek státu, protože nová třída – 6. třída, kdy dědí sestřenice a bratranci vešla v platnost až v roce 2014. Pokud by tomu tak bylo asi nemá žádný smysl požádat o dodatečné projednání dědictví, protože okruh dědiců se oproti původnímu asi nemění.
Prosím o radu, jestli můj úsudek je správný, nebo se mýlím. Děkuji moc předem za vaši radu. Děkuji, Ivona.

ODPOVĚĎ:
Ano, Váš úsudek je správný a v daném případě nemá cenu podávat návrh na dodatečné projednání dědictví.
Majetek by připadl státu jako odúmrť.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neprojednaný majetek v dědictví a dědění státem jako odúmrť, dědické řízení před rokem 2014 a neexistence 6. dědické skupiny
___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
Odstěhování matky s dítětem ze zahraničí od otce dítěte (cizince) do ČR (dítě má české občanství) - jde o únos?

Dcérka sa narodila v Nemecku (11/2016), má české občianstvo po otcovi, ja som Slovenka. Žijeme stále v Nemecku. Chcela by som sa Vás spýtať, že ak sa rozhodnem odísť s dcérou žiť do Čiech a otec zostane v Nemecku, či to môže byť považované za únos. Ďakujem pekne. S pozdravom Izabela.

ODPOVĚĎ:
Nejdůležitějším právním dokumentem na mezinárodní úrovni je Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980. Podle této úmluvy je mezinárodní únos protiprávní přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče, kterému svědčí právo péče o toto dítě, nebo bez souhlasu soudu. Obvyklým bydlištěm dítěte nemusí být místo trvalého bydliště ani stát, jehož je dítě státním občanem. Jedná se o místo, na němž se rodiče naposledy dohodli, že tam bude dítě žít, místo, kde se dítě fakticky zdržuje po určitou delší dobu, kde chodí do školy, má zde lékaře, kamarády, vytvořené zázemí apod. Pokud druhý rodič má rodičovská práva k dítěti (nebyl těchto práv zbaven například rozhodnutím soudu) a dojde k porušení jeho práva na péči o dítě, jedná se o protiprávní jednání, které v některých státech může být i trestným činem.
V případě, že byste s dítětem z Německa skutečně odjela bez souhlasu jeho otce, otec dítěte by se mohl obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně nebo obdobný ústřední orgán v Německu a prostřednictvím soudního řízení se domáhat navrácení dítěte do Německa.
Pokud se chystáte opustit zemi, ve které žijete (Německo) a odjet do jakékoliv jiné země (ČR, Slovensko), pokuste se nejprve celou situaci vyřešit smírně, uzavřít s otcem dítěte mimosoudní písemnou dohodu o úpravě poměrů k nezletilému dítěti a získat jeho písemný souhlas s vycestováním s dítětem do zahraničí. Jestliže dohoda s otcem dítěte nebude možná, můžete se obrátit na soud a požádat o úpravu poměrů k dítěti (svěření dítěte do Vaší výlučné péče). Následně se můžete pokusit zajistit si rozhodnutí soudu, které by nahrazovalo souhlas otce dítěte s vycestováním do zahraničí. Rozhodně doporučuji poradit se o Vaší situaci na místním zastupitelském úřadě. Zde by Vás měli nasměrovat na příslušné instituce, které Vám mohou poskytnout potřebnou odbornou pomoc.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mezinárodní odstěhování matky dítěte od otce dítěte - otec žijící v Německu, dítě má české občanství
Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí

__

RŮZNÉ-ZNALCI, ODHADY, POSUDKY
Nahrávka znalce bez jeho vědomí a souhlasu - využití jako důkaz u soudu v soudním řízení

Otec v 11/2017 pořídil audio nahrávku z vyšetření dcery, ale bez vědomí znalkyně. Audio nahrávku chce použít jako důkaz a nabídnout ji při jednání soudu, kdy znalkyně ve zprávě z vyšetření uvádí nepravdy. Je pořízení trestné? Co hrozí otci? Děkuji za odpověď. Hana.

ODPOVĚĎ:
K problematice jsme v minulosti vydali poměrně zajímavý článek, který je možné k prohlédnutí zde:
NAHRÁVKA JAKO DŮKAZ - https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html
Pořizování audio záznamů bez vědomí osoby, která je nahrávaná, je značně ošemetné. Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. K podobnému se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud (sp. zn. 8 Afs 40/2012) takto:
V úvahách o možnosti užít utajený záznam hovoru pořízený soukromou osobou je třeba v každém konkrétním případě zohlednit, že zde dochází ke střetu ústavně chráněných zájmů. Za situace, kdy je užití posuzovaného důkazního prostředku v zásadě přípustné, bylo zcela na místě uvážit, zda může ochrana soukromí a osobnostních práv žalobce převážit nad zájmem společnosti na objasnění a potrestání deliktního jednání. V tomto případě nedošlo k pořízení nahrávky za účelem narušení soukromí žalobce, ale k prokázání jeho deliktního jednání. Proto jejím pořízením nedošlo k nepřijatelnému zásahu do práva na ochranu soukromí.
Bude tedy nezbytné posoudit, zda pořízením nahrávky nedošlo k nepřípustnému zásahu do práv znalkyně, nicméně lze předpokládat, že nikoliv, a to právě s ohledem na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kdy soud shledal, že pokud má být nahrávka použita jako důkaz deliktního jednání, je její pořízení (ve většině případů) přípustné.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Je možné nahrát soudního znalce na mobil, diktafon, kameru bez jeho souhlasu a vědomí?
Je možné použít jako důkaz u soudu nahrávku soudního znalce?
Nahrávka soudního znalce bez jeho souhlasu a vědomí - přestupek nebo trestný čin?
___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Vypořádání společného jmění manželů SJM - družstevní byt (byt zapsaný jen na jednoho z manželů)

V průběhu manželství se koupil DRUŽSTEVNÍ byt, na který se brala hypotéka (již doplacena), kde jsem i byla uvedena jako spolužadatelka. Na co mám nárok při vypořádání společného jmění manželů? V družstvu je pravděpodobně uveden pouze manžel, v družstvu prý nelze napsat oba manžele. Hypotéka 1.400.000 Kč. Prodejní hodnota cca 3.000.000 Kč. Velmi děkuji za odpověď. S pozdravem, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl družstevní byt koupen v době manželství, není rozhodné, kdo je uveden jako člen družstva (v případě koupě v době manželství musíte být uvedeni oba, pokud nejste, je to administrativní chyba). Členský podíl je součástí SJM a v případě vypořádání SJM máte právo na polovinu hodnoty členského podílu, který odpovídá polovině tržní ceny bytu. Tedy fakticky máte právo na polovinu hodnoty bytu, ve Vámi uváděném případě 1.500.000 Kč.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv kdo z manželů je zapsaný jako člen družstva na vypořádání družstevního bytu?
___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
Může ochranka obchodu zadržet zákazníka násilím a držet ho v obchodě do příjezdu Policie při podezření na krádež?

Musím čekat na příjezd policistů pokud mě např. ochranka v obchodě obviní z krádeže? Mám právo na nějakou kompenzaci pokud se ukáže, že jsem nic neukradla? Kvůli ztracenému času a ponížení? Může mě ochranka zadržet násilím? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
K tomuto např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 838/2006:
"Zaměstnanec bezpečnostní služby může omezit osobní svobodu jiného (při splnění podmínek § 76 odst. 2 tr. ř.), tj. jde-li o osobu, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté – zaměstnanec tím chrání oprávněné zájmy (zabránění krádeži). Tudíž pokud jste zadržena ochrankou obchodu, musíte vyčkat na příjezd Policie ČR – ta by měla následovat bezprostředně (bez zbytečného odkladu) po Vašem zadržení.
Zaměstnanec ochranky je také oprávněn při zadržení užít násilí k překonání odporu, nicméně ovšem musí se jednat o přiměřený rozsah násilí.
Máte možnost požadovat náhradu vzniklé újmy, kdy se bude posuzovat především, zda ochranka důvodně předpokládala, že došlo k trestnému činu či přestupku, nebo zda takto vůči Vám jednala svévolně, apod.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Musí kupující občan čekat na příjezd policie při zadržení ochrankou obchodu, supermarketu?
Použití násilí ochrankou obchodu k zadržení zloděje zboží
Náhrada škody za ponížení a ztracený čas při neoprávněném zadržení ochrankou obchodu u podezření z krádeže zboží obchodu
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak požádat o druhého dědice o vyplacení dědictví po získání nemovitosti do spoluvlastnictví v dědickém řízení

Po otci, který zemřel 2017, zdědili 3 synové polovinu rodinného domu a druhou polovinu vlastní jeho bývalá družka. Je nějaká reálná možnost ze zákona vyplacení naší poloviny spolumajitelkou? V domě toho času bydlí syn spolumajitelky. Děkuji, Ferdinand.

ODPOVĚĎ:
Máte dvě možnosti, buď v rámci předkupního práva nabídnout spolumajitelce Váš podíl ke koupi, pokud jej nekoupí, pak nabídnout k odkupu třetí osobě.
Nebo podat k soudu žalobu na zřušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a domáhat se, aby byl celý rodinný dům přikázán spolumajitelce a uložena jí povinnost Vás vyplatit. Pokud s tím budou problémy, soud může nemovitost prodat v dražbě a výtěžek z prodeje rozdělit mezi spolumajitele.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zrušit a vyplatit dědictví ze zděděného bytu, domu, nemovitosti získaného dědickým řízením?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Uvedení v omyl při koupi vozidla, prodávající lzal že bylo vozidlo servisované - náhrada, sleva z kupní ceny auta, automobilu, vozidla

V 03/2018 jsem koupila osobn automobil od prodejce specializujícího se na prodej aut po operativním leasingu. V inzerátu bylo uvedeno, že je auto po velkém servisu ve 148 000 km (do 178 000 km) - výměna veškerých náplní, filtrů, brzových destiček a kotoučů. Na pohled to i tak vypadalo, že bylo měněno (dle slov pána ze servisu). Na servisu ve 150 000 km těsně po koupi vozidla se však ukázalo, že tento servis dělán nebyl a prodejce tak uvedl v inzerátu nepravdivé informace. Tento servis nás stál 12.000 Kč (vyměněno vše co prodejce uváděl, že bylo děláno při 148 000 km - tedy brzd. desky + kotouče přední, filtry a náplně).
Máme nárok na to, po prodejci požadovat finanční náhradu za tento servis, který uváděl, že byl proveden i když tomu tak nebylo? Dotyčný inzerát mám vytištěný a veškeré papíry ze servisu také.
Děkuji, Hermína.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2161 občanského zákoníku platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající popsal.
V tomto případě by se tedy mělo jednat o vadu, na základě které můžete požadovat slevu z kupní ceny, která by měla odpovídat nákladům na provedení servisu. Písemně proto vyzvědět prodávajícího k úhradě s tím, že jinak se budete domáhat zaplacení žalobou u soudu.
Pokud prodávající dobrovolně částku nezaplatí, obraťte se s návrhem na mimosoudní řešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani toto řízení nepomohlo, pak bude nutné podat žalobu k soudu. V tomto případě bude pouze soud posuzovat, zda se skutečně jedná o skrytou vadu, a zda Vám tedy vznikl nárok na slevu z kupní ceny. V případě soudního sporu hradí neúspěšná strana náklady soudního řízení. V tomto případě doporučuji využít pomoc advokáta.
Seznam advokátů naleznete zde: www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak získat slevu na auto pokud prodávající lhal že byly provedeny opravy, které reálně provedené nebyly a nový majitel si je udělal na vlastní náklady?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Služebnost cesty sousedovi - může to majitel pozemku odmítnout?

Manžel je majitelem pozemku - zahrady, která sousedí s dalším pozemkem - také zahradou. Tyto dva pozemky doposud nebyly odděleny plotem. Nyní by manžel chtěl svůj pozemek oplotit. Majitelka vedlejšího pozemku však přišla s požadavkem, aby mohla mít umožněný přístup ke svému pozemku přes manželův pozemek - nyní tam však žádná cesta, stezka apod. není (pouze travnatá plocha). Sousedka svůj požadavek opírá o fakt, že její pozemek má přístup omezený, lze se na něj dostat pěšky, popř. osobním autem, a v případě, že se v budoucnosti rozhodne si na zahradě postavit chatu či dům, nedostane se na něj nákladním autem či stavební technikou. Sousedka navrhla situaci řešit zřízením služebnosti cesty - je vůbec možné tuto služebnost zřizovat, když doposud přes manželův pozemek žádná cesta nevede.
Musí manžel přistoupit na služebnost cesty? A co by to pro něj jako majitele pozemku znamenalo? Musel by pozemek upravit a udržovat na své náklady tak, aby byl pro sousedku kdykoliv bez omezení průjezdný? Lze takovou služebnost zřídit pouze na konkrétní osobu, účel, omezený časový horizont a specifikovat pravidla, za jakých bude přejezd uskutečňován. A je nutné tuto služebnost (věcné břemeno) zanést také do katastru nemovitostí?
V rámci dobrých sousedských vztahů by chtěl manžel vyjít vstříc, ale také by rád měl možnost kontroly, kdo a jakým způsobem přes zahradu projíždí. Proto navrhl sepsat se sousedkou písemnou dohodu (slib), že v případě potřeby (stavby, popř. jiných úprav na zahradě) jí umožní na vymezené části pozemku za předem stanovených podmínek přejezd přes jeho zahradu.
Lze situaci řešit takovou písemnou dohodou mezi sousedy? Děkuji, Ida

ODPOVĚĎ:
Písemnou dohodou mezi sousedy situaci sice řešit lze, nicméně taková dohoda není nijak vymahatelná a pokud byste se ji rozhodli v budoucnu nerespektovat, sousedka s tím nic nenadělá. Zřízení služebnosti samozřejmě zatěžuje nemovitost vlastníka a je pro ni určitým omezením, neboť pokud je věcné břemeno zřízeno, Vaše svobodné nakládání s pozemkem je omezeno a vázáno na souhlas souseda. Pokud by bylo zřízena služebnost průjezdu, pak by skutečně muselo být zajištěno, aby byl pozemek bez omezení průjezdný ve vyznačené trase, a aby byl udržován tak, aby průjezdný zůstal. Nutno poznamenat, že za zřízení služebnosti se platí, sousedka by tedy měla za zřízení služebnosti nějakou částku zaplatit. Služebnost můžete omezit na konkrétní osobu, na určité období. Vše lze vyspecifikovat ve smlouvě o zřízení služebnosti, která se vkládá do evidence nemovitostí. Manžel samozřejmě nemusí na zřízení služebnosti přistoupit. Pokud by ji ale sousedka chtěla prosadit, musela by se obrátit na soud, který by pečlivém prověření situace a možností, jak se na pozemek dostat jinak, buď věcné břemeno zřídil či nikoliv.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může majitel pozemku odmítnout zřízení věcného břemene cesty pro souseda?
Písemný slib možnosti přejezdu po pozemku souseda v případě stavby - vymahatelnost příslibu
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Jaká je náplň práce v zaměstnání - pracovní smlouva na "marketingový pracovník"?

Jak mohu, prosím, zjistit co je a co není mojí náplní práce, pokud neexistuje žádný dokument, který by náplň práce specifikoval a pracovní smlouva je sjednána na pozici marketingového pracovníka?
2x měsíčně mi zaměstnavatel nařizuje kopírovat cca 300 faktur pro externího účetního a jelikož je teď podstav s řidiči dodávek, tak mě chce nechat zhruba 1-3x týdně jezdit dodávkou a vozit zboží k zákazníkům. Také musím 1x za 2 týdny počítat tržby na pokladně.
Mohu tyto činnosti odmítnout (nebo alespoň některé? ), aniž bych riskoval porušení pracovní kázně a následnou výpověď? Jde mi o to, že kvůli těmto činnostem nestíhám plnit svoje činnosti spadající do oblasti mého sjednaného druhu práce (marketing) a musím pak pracovat přesčas, který mi NENÍ proplacen. Děkuji, zdraví Filip

ODPOVĚĎ:
Pokud není výslovně stanovena náplň práce, je nutné řešit, zda ukládané úkoly odpovídají druhu práce uvedenému v pracovní smlouvě. Pokud není u daného zaměstnavatele obvyklé, že by marketingový pracovník vykonával i tyto činnosti, pak se zřejmě nejedná o úkoly odpovídající sjednanému druhu práce a je možné je odmítnout.
Pokud je vykonávána práce přesčas a je nařízená nebo rozsah práce je takový, že není možné tuto práci vykonat v řádné pracovní době, musí být přesčasová práce proplacena.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neproplacení přesčasu zaměstnavatelem - vymáhání neproplacené složky mzdy
___

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
Nedobrovolná hospitalizace na psychiatrii a vliv videozáznamu psychického stavu pacienta v minulosti

Když jsem byl v psychóze v roce 2016, nejspíš existuje (ale nejsem si jistý) nahrávka jak jsem na tom byl po psychické stránce -, já už jsem plně zotaven a mé zdraví je oproti tomu co bylo perfektní, jak dlouho mohu být popotahován za toto ve smylu. Např. mohou mě poslat zpět do léčebny? A pokud ano, je zde nějaké ověřování nebo posouzení mého psychického stavu, např. kdyby se něco takového mohlo stát? Jak takové šetření probíhá?
Je zde nějaká doba po kterou je incident promlčen?
To co se stalo v roce 2016, může někdo použít do součastnosti kdyby nebyly uvedeny časy incidentu a bylo to vytženo z kontextu a někdo by řekl že je to ze součastnosti? Jaká je zde obrana? Jak se proti tomu dá bránit?
Může někdo jen na základě záznamu, někoho poslat do léčebny?
A ještě zde další otázka, netýká se zde uvedeného, jak dlouho může firma držet kamerové záznamy daného člověka? Je zde nějaká lhůta po kterou se záznam dle zákona musí vymazat nebo ne?
od doby kdy jsem se léčil beru stále léky a docházím ke svému psychiatrovi. Pouze dotaz (nejedná se o skutečnost). Může být např. jakýkoliv záznam, a to z minulé nebo stavající období, vést,, i přes ´´ probíhající léčbu k opětovné hospitalizaci, bez souhlasu? A pokud ano, je možnost se proti tomu to bránit? Děkuji, Frantíšek

ODPOVĚĎ:
V žádném případě není možné, aby byl člověk nedobrovolně hospitalizován v psychiatrické nemocnici pouze na základě videozáznamu. To platí jak v případě, kdy by se jednalo o videozáznam aktuálního chování člověka, tak v případě, kdy by bylo zaznamenáno jeho dřívější chování. Nedobrovolná hospitalizace v psychiatrické nemocnici se samozřejmě nemůže zakládat ani na videozáznamu jakkoli upraveném.
Lékař, který bude o nedobrovolné hospitalizaci rozhodovat, může mít sice k dispozici videozáznam chování člověka, musí však vždy provést vyšetření takového člověka, tzn. že se musí osobně s takovým člověkem setkat, provést nezbytná vyšetření a na základě vlastních odborných znalostí posoudit, zda aktuální zdravotní stav člověka vyžaduje jeho hospitalizaci či nikoli.
Při rozhodování o nedobrovolné hospitalizaci člověka v psychiatrické nemocnici musí lékař v rámci vyšetření člověka posoudit, zda je naplněn některý ze zákonných důvodů pro nedobrovolnou hospitalizaci. V oblasti psychiatrie se jedná především o důvod dle § 38/1 písm. b) zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že člověka lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí, pokud hrozbu pro člověka nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.
Pokud bude mít lékař k dispozici videozáznam, z něhož bude zřejmé, že člověk trpí duševní poruchou (resp. že v minulosti duševní poruchou trpěl), ovšem v rámci vyšetření člověka se prokáže, že tento člověk neohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a nejeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou netrpí, nebude moci lékař rozhodnout o nedobrovolné hospitalizaci takového člověka.
Stejnými pravidly se pak řídi rovněž soud, který posuzuje oprávněnost či neoprávněnost nedobrovolné hospitalizace člověka.
Co se týče doby, po kterou může být uchováván pořízený videozáznam, nestanoví platná právní úprava žádný konkrétní časový úsek, po jehož uplynutí by bylo nutné videozáznam vymazat. V tomto ohledu je vždy rozhodné, za jakým účelem byl videozáznam pořízen. Po pominutí tohoto účelu bude nutné předmětný videozáznam vymazat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Detence na psychiatrii a vliv dřívějšího zdravotního stavu psychicky nemocného pacienta

___

RODINA-OTCOVSTVÍ
Odmítnutí zapsání biologického otce dítěte matkou do rodného listu

Otec dítěte mé dcery (její přítel) ji neustále obtěžuje a domáhá se zapsání v rodném listu. Po té co dcera otěhotněla, rozhodli se s přítelem začít žít společně. V říjnu 2017 si pronajali byt a tím všechny problémy začaly. Dcera zjistila, že je nespolehlivý a holduje alkoholu. Dále zjistila, že její přítel již jedno dítě má, na které alimenty neplatí, protože není v rodném listu a ani se s ním nevídá. Když nepomohly prosby o nápravu chování, rozhodla se od něho odejít.
Byl na ni vulgární a začal vyhrožovat sebevraždou, tedy citově vydíral. Koncem ledna 2018 se odstěhovala ke svému (v té době ještě) kamarádovi Lukášovi. Otec dítěte v rodném listě zapsaný být nechce. Matku dítěte nikterak finančně nepodporoval a nic potřebného pro malého nepořídil. V té chvíli ji konečně došlo, že to nebyl dobrý nápad a rozhodla se, že bude opravdu lepší, když se otec s malým nebudou vůbec stýkat.
Dcera navázala vztah s mužem, u kterého bydlí. Rozhodli se vychovávat malého společně.
1.5.2018 se malý Dominik narodil a začalo opět "psycho" ze strany otce dítěte. Dcera, protože to považovala za morálně správné, napsala po porodu biologickému otci dítěte, že se jí narodil zdravý syn. Otec dítěte a jeho matka opilí navštívili dceru v porodnici. Dceru otec dítěte uhání a nutí ji k zapsání do rodného listu dítěte. Neobtěžují jenom ji, ale píší mně i Lukášovi, vyhrožují, že jestli ho tam nenechá zapsat, tak započne válka. Jestli ho tam prý nenapíše dobrovolně, budou se soudit a nechají si udělat genetické testy.
Je mi dcery líto, protože místo toho, aby si užívala krásné pohodové dny s Domčou, musí řešit takovéto problémy.
Prosím Vás o radu, zda je možné se například obrátit na Policii a na základě těch vyhrožujících zpráv (jde o tzv. stalking? ) a zabránit mu styk s dcerou a dítětem?
Je dcera povinna souhlasit s testy DNA?
Opravdu si nepřeje, když teď ví o jakou se jedná rodinu, aby měl otec a jeho rodina nějaká práva na malého.
Dcera je v porodnici, ale mám strach co nastane, až ji pustí a bude doma sama, když my budeme v práci. Ilona

ODPOVĚĎ:
Otec dítěte má bohužel vždy právo být zapsán v rodném listě. Pokud se o tom rodiče nedohodnou, musí biologický otec podat žalobu o určení otcovství, kdy soud na základě dokazování (testy DNA, zadané soudem) rozhodne, kdo je otcem dítěte a bude zapsán do rodného listu. S tím se pojí jak právo na styk s dítětem, tak povinnost hradit na dítě výživné.
Pokud není výživné řádně hrazeno, lze se obrátit na Policii kvůli neplacení výživného.
Pokud jde o SMS zprávy, lze se obrátit na Policii, aby vyhodnotila, zda se jedná o stalking. Bohužel ale zápisu do rodného listu skutečně nelze nijak zabránit (ani trestním oznámením pro stalking), objektivně má vždy i otec právo realizovat rodičovskou odpovědnost k dítěti, i když je otec problematická osoba.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se vyhnout zapsání biologického otce do rodného listu dítěte - problémový člověk, alkoholik
Citové vydírání a nucení - jak se právně bránit?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak vydědit manželku, manžela závětí a nechat dědit dítě, děti, potomky, syna, dceru

Jsem ženatý (poprvé) v r. 2009 a mám s manželkou jediné dítě - 3,5letého syna. Mám v osobním vlastnictví byt a rekreační chatu - oboje jsem měl v osobním vlastnictví již za svobodna. Jsou zde jisté opodstatněné důvody, ze kterých nehodlám nic ponechat náhodě a potřebuji po právní stránce "neprůstřelně" zajistit stav ten, aby v případě mého úmrtí dědicem výše uvedených nemovitostí nebyla moje manželka, ale jen a pouze můj syn.
Předpokládám, že toto lze "ošetřit" závětí? Pokud takto, co je potřeba v závěti neopomenout uvěst, aby výsledný stav byl "k obrazu mému"? U koho se závěť uzavřírá, advokáta nebo notáře? Jaké neopomenutelné údaje musí právoplatná závěť obsahovat? Je možné a lepší nechat závěť vypracovat "na klíč"?
Lze toto "pojistit i nějak jinak, než (pokud) jen závětí, ev. více způsoby souběžně?
Jak by to dopadlo v případě, že by nemovitosti zdědil můj syn a ještě by nedosáhl plnoletitosti? Lze tuto alternativu ošetřit nějak tak, aby byl případným "dočasným dědicem" někdo z mých přímých příbuzných a syn by po dosažení plnoletitosti nemovitosti "převzal"?
Obdobný dotaz prosím i ke stavu mého penzijního připojištění, uzavřeného již za manželství, v r. 2012.
V dodatku ke smlouvě o penzijním připojištěné se státním příspěvkem je uvedena moje manželka jako "oprávněná osoba k převzetí nároku v případě úmrtí klienta". Dodatek samozřejmě nechám v pojišťovně upravit. Bude toto dostačující nebo je dobré či vysloveně nutné toto ještě zajistit nějakým dalším právním krokem? Opět k případu nezletilosti mého syna: částka by byla někde uložena a jemu vyplacena po dosažení jeho plnoletitosti?
Děkuji, Gabriel.

ODPOVĚĎ:
Děti jsou neopomenutelnými dědici, nikdo jiný, proto můžete synovi odkázat vše. Pokud nechcete, aby cokoliv dědila manželka, pak sepište závěť, v níž vše odkážete synovi.
O správné formě závěti, aby byla právně platná píšeme na stránce
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html
Závěť můžete sepsat jak vlastní rukou, tak tím pověřit advokáta (který Vám zejména poradí, jak ji správně sepsat) či notáře, který ji sepíše formou notářského zápisu - tzv. veřejné listiny.
Pokud závěť budete sepisovat sám, pak musíte vlastní rukou a musíte ji podepsat a datovat.
Pokud byste sepisoval závěť na počítači, pak pod závětí musí být podepsaní dva svědci. Pokud by měl syn dědit v době, kdy ještě není zletilý, můžete v závěti ustanovit tzv. správce dědictví, tedy jakoukoliv osobu, která se bude o dědictví starat až do zletilosti syna. Stejně s penzijním pojištěním, odkažte jej synovi a ustanovte správce, který se bude o finance starat do zletilosti syna. Dědickým řízením jsou pověřeni vždy notáři, proto doporučuji obrátit se za účelem detailních informací na notáře - seznam na www.nkcr.cz nebo na advokáta, který Vám rovněž poradí a jejich seznam je dostupný na stránkách www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění penzijního pojištění, připojištní - jak zajistit aby nedědila manželka, manžel
___

RŮZNÉ-STAVBY
Je možné postavit novou stavbu na místě staré zbourané a nedodržet odstup 2 metry od hranice pozemků?

Naši sousedé si chtějí postavit pergolu přímo na hranici našeho pozemku. Když jsem je uprozornila, že by měly dodržet 2 m odstup (Praha), tak mi sdělili, že v tomto místě stála dříve zděná stavba - kůlna (což opravdu byla), která je zanesena v katastru a tak si tam opět mohou pergolu postavit.
Tvrdila jsem jim, že když stavbu cca před 3 roky odstranili, nejedná se o rekonstrukci původní stavby, ale o stavbu novou.
Nevím kdo má pravdu, mohu požadovat 2m odstup?
Zároveň si sousedé zbourali plot zděný plot cca 0,5m tlustý a nový stavět nebudou. My jsme s jejich předchůdci řešili stavbu společného plotu - každý měl svůj starý betonový plot (celková tloušťka 1m).
Zdálo se nám zbytečné mít dva ploty. Sousedé ale nakonec s námi nic stavět nechtěli. My jsme si postavili nový betonový plot a oni si nyní ten svůj zbourali.
Předpokládám, že nemohu chtít od nich žádný finanční příspěvek - i když se mi to zdá nefér. Díky nám si zvětšili prostor, plot stavět nebudou a argument, že si tam mohou dát obyčejné pletivo je dle mého směšný. Chtěla bych je vidět, jak sedí u pletiva pod pergolou.
Vím, že dřívě nebyli naši sousedé, ale dům má spoustu vlastníků, kteří tam dříve bydleli a také se s námi nedomluvili na společné stavbě.
Jednoduše, nikdo nechtěl platit.
Předpokládám, že v této situaci žádné možnosti nemám, ale přesto bych
ráda Váš názor.
Pokud si staví pergolu jeden majitel domu a je tam více vlastiníků - 3 bytové jednotky, v případě, že budu vše řešit přes stavební odbor jsou účastníky celého šetření i oni?
Zbylí polumajitelé se o pergolu a činnost jednoho z nich vůbec nezajímají.
Velice děkuji Ingrid

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Výstavba pergoly a odstupové vzdálenosti staveb:
V tomto ohledu se lze jednoznačně ztotožnit s Vaším názorem. Pokud byla zděná kůlna na sousedním pozemku odstraněna před několika lety, není možné na jejím místě vybudovat jinou stavbu a tvářit se, že se jedná o rekonstrukci již dávno neexistující zděné kůlny. Na tom nemůže změnit nic ani fakt, že zděná kůlna je v katastru nemovitostí stále evidována (pro stavebněprávní posouzení věci je ostatně rozhodný faktický stav, nikoli stav v katastru nemovitostí, který nemusí realitě ani zdaleka odpovídat).
Má-li být vybudovaná pergola propojena s domem na sousedním pozemku (jak to bývá u pergol zvykem), bude se s největší pravděpodobností jednat o přístavbu. Dle § 2/5 písm. b) stavebního zákona je přístavbou taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou.
V tomto ohledu Vám doporučuji pořídit důkladnou fotodokumentaci sousedního pozemku, jejímž prostřednictvím bude jednoznačně doložitelné, že na sousedním pozemku nestojí v místě původní zděné kůlny žádná stavba, tzn. že jakákoli stavba, která zde vznikne, bude novou stavbou, resp. přístavbou (nikoli však stavební úpravou, resp. rekonstrukcí). Stejnou fotodokumentaci můžete získat rovněž z leteckých snímků na internetových mapách.

Co se týče odstupových vzdáleností mezi stavbami, je pravdou, že minimální odstupovou vzdáleností jsou 2 m. Základní pravidla v tomto ohledu zakotvuje § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn,
- uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách (například garáže, kůlny, patrně by se mohlo jednat rovněž o pergolu),
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení (tedy například i pergoly) umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m,
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu (tedy např. i pergoly) ; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

Z výše uvedeného lze dovodit, že přestože minimální odstupovou vzdáleností staveb jsou 2 m, může být z tohoto požadavku za určitých podmínek udělena výjimka (jak ostatně vyplývá i z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Shora uvedené však neznamená, že nemůžete po sousedech zachování minimální odstupové vzdálenosti požadovat; naopak, stavebním úřadem by měla být minimální odstupová vzdálenost zachovávána ve všech případech, kdy nejsou dány specifické podmínky pro udělení výjimky.
Pokud Vás sousedé osloví s žádostí o udělení písemného souhlasu s výstavbou pergoly (nejčastěji se tak děje podpisem situačního výkresu), lze Vám doporučit takový souhlas neudílet (pokud bude situační výkres počítat s výstavbou pergoly na hranicích pozemků). V rámci územního řízení, které by mělo následovat, pak můžete požadovat zachování minimální odstupové vzdálenosti mezi stavbami.
Pakliže sousedé započnou s výstavbou pergoly bez přivolení stavebního úřadu, lze Vám doporučit kontaktovat bezodkladně místně příslušný stavební úřad, který je oprávněn pokračování ve stavební činnosti zakázat.

2/ Zbourání a výstavba zděného plotu:
Po sousedech skutečně nemůžete požadovat žádnou náhradu za to, že jste si „zmenšila“ pozemek výstavbou vlastního zděného plotu.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že valná většina plotů, které jsou zřizovány, představuje ploty „dobrovolné“, tzn. že platná právní úprava ve většině případů nepožaduje, aby byly pozemky oploceny.

Dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být oploceny pouze pozemky se stavbami:
a/ které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky,
b/ kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
c/ které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin,
d/ které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.

Oplocení pozemku může být uloženo rovněž soudem, a to dle § 1027 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Ve všech ostatních případech je na rozhodnutí vlastníka pozemku, zda svůj pozemek oplotí či nikoli. Existují samozřejmě i případy, kdy je oplocení pozemku zakázáno, například u pozemků lesních či pozemků v otevřené krajině, těmito případy se však nebudu dále zabývat.
Pokud tedy Vaši sousedé nechali zchátrat svůj zděný plot a následně ho odstranili, neporušili tím žádnou svou právní povinnost. Zároveň platí, že stav, kdy by mezi Vaším pozemkem a pozemkem sousedů nestál žádný plot, by byl souladný s platnou právní úpravou (tzn. že jste nebyla povinna zděný plot vybudovat).
Z tohoto důvodu tedy není možné, abyste po sousedech požadovala náhradu za to, že jste na svém pozemku vybudovala vlastní stavbu (zděný plot), a to bez ohledu na skutečnost, že se tím samozřejmě zmenšil prostor, který můžete fyzicky užívat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji ještě na § 1026 občanského zákoníku, který částečně řeší Vámi popsanou situaci:

„Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. “
Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by Vám v důsledku zchátrání zděného plotu sousedů hrozila škoda, nebo že by se hranice mezi pozemky stala v důsledku odstranění zděného plotu sousedů neznatelnou.

3/ Účastníci řízení před stavebním úřadem:
Je-li dům na sousedním pozemku předmětem spoluvlastnictví, resp. je-li i sousední pozemek předmětem spoluvlastnictví, měli by se všichni spoluvlastníci stát účastníky územního i stavebního řízení (jak vyplývá z § 85/1 písm. a), z § 85/2 písm. a) a z § 109 písm. a) – c) stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kolik metrů od hranice pozemků se může stavět zděná stavba?
Které pozemky musí mít plot, oplocení ze zákona bez výjimky?
Povinnost znovu postavit plot, zídku mezi pozemky, na hranici pozemků
Může část spoluvlastníků, splumajitelů rozhodnout o stavbě spoluvlastnické nemovitosti?
Může většinový spoluvlastník, splumajitel rozhodnout o stavbě v nemovitosti ve spoluvlastnictví?
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Kdo je náhradník dědické smlouvy pokud dědic zemře dříve než zůstavitel?

Je dědická smlouva při úmrtí dědice dříve než zůstavitele součástí pozůstalosti zemřelého smluvního dědice, není-li určen v dědické smlouvě náhradník?
Musí v dědické smlouvě stanovený náhradník souhlasit s podmínkami uvedenými v dědické smlouvě a musí je jako náhradník také dodržet?
Musí být náhradník uzavření dědické smlouvy přítomen a musí před notářem stvrdit svůj souhlas se svým náhradnictvím? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz zákon odpověď nedává a dokonce i notáři uvádějí, že se s takovou situací nesetkali. Nicméně závěr je takový, že v případě úmrtí dědice by především měla být uzavřena nová dědická smlouva. Pokud není, pak dle mého názoru nárok předemřelého dědice z dědické smlouvy na dědice dle dědické posloupnosti nepřechází a v části, která již není realizovatelná pro úmrtí dědice by mělo být o majetku rozhodnuto dle zákonné dědické posloupnosti. Jelikož dědická smlouva je vícestranný právní úkon, všechny osoby z ní povolané s ní musí souhlasit a tedy stvrdit souhlas svým podpisem u notáře. Pokud by tedy náhradník s dědickou smlouvou nesouhlasil, nemůže být z dědické smlouvy náhradníkem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv dědické smlouvy na dědění pokud zemře dědic dříve než budoucí zůstavitel
___

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Výpočet renty a odstupného při nemoci z povolání - karpální tunel, syndrom karpálního tunelu

Mám nemoc z povolání - karpální tunely: pravá ruka těžké postižení, levá ruka středně těžké postižení. Nemoc z povolání byla zjištěna 8.8.2016. Od 15.8.2016-31.7.2017 nemocenská, tedy dočasná pracovní neschopnost DPN - operace, komplikace, rehabilitace pravé ruky. Od listopadu 2016 mi zaměstnavatel v době nemocenské snížil platový výměr o 1000 Kč. Po ukončení nemocenské 31.7.2017 jsem dostala výpověď v zaměstnání.
1.8.-30.8.2017 čerpání dovolené. Poté 2 měsíční výpovědní lhůta (od 1.9.-31.10.2017).
24.10.2017 jsem nastoupila na nemocenskou, operace levé ruky. (Původně jsem nechtěla z obavy, že budu mít problémy jako po operaci pravé ruky, ale stav se nelepšil.) Nemocenská ukončena 2.4.2018.
Z jakého období a jak se vypočítává renta a odstupné. Mzdová účetní mi vypočítala rentu z tzv. pravděpodobného výdělku, který je ale asi o 2.500 Kč nižší než mzda, kterou jsem měla před vznikem nemoci z povolání. Proč mi účetní vypočítala rentu z tzv. pravděpodobného výdělku a ne ze skutečného výdělku před zjištěním nemoci z povolání?
Pracovala jsem v automobilovém průmyslu 10 let jako montážní dělník. Mám 48 let.
V případě, že se mi nepodaří najít zaměstnání, jak dál? Valorizuje se renta a jak? Děkuji, Irina

ODPOVĚĎ:
Podle § 355 zákoníku práce v případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí, a za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, nikoli náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel proto správně použil pravděpodobný výdělek.
Zákoník práce obsahuje zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením vlády podmínky, výši a způsob náhrady. Renta je tak pravidelně valorizována. Valorizace je automatická, provede se bez žádosti.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nemoc z povolání - výpočet renty a odstupného z pravděpodobného výdělku
___

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Odpovědnost za děti na veřejné sportovní akci s pořadateli - odpovídá pořadatel nebo rodiče?

Od jakého věku dítěte již není třeba požadovat od jeho rodičů souhlas s účastí na veřejné sportovní akci určené především pro dospělé, kterou coby spolek pořádáme, aniž by rodič při akci na dítě dohlížel (tedy byl s ním na akci)?
A do jakého věku na něj musí na akci dohlížet, pakliže my dozor neprovádíme? Je třeba i v takovém případě nějaký souhlas rodiče?
jsou to tenisové turnaje pro dospělé rekreační hráče. Konají se vždy v některém z pražských sportovních center během celého roku (www.attour.cz). Na akci je jedna osoba, při větším poštu hráčů dvě, pověřená jejím řízením, od nás má k turnaji podklady. Stará se o chod celého turnaje - od prezence hráčů přes rozlosování, vysílání hráčů na kurty, zapisování výsledků až po vyhlášení výsledků s předáním cen. S turnajem nejsou spojeny žádné další služby, jako např. občerstvení. Hráči mají povinnost být na telefonu, abychom je mohli vyslat na kurt. Hráči se volně pohybují po areálu i kolem něj.
Osoby pověřené řízením jsou dobrovolníci z řad studentů, nejsou školeny na dohled/dozor nad nezletilími a ani to nechceme, školeny jsou jen z BOZP, PO a někteří z PP.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Nelze jednoznačně stanovit konkrétní věk, posuzuje se vždy podle konkrétních okolností. Nicméně pokud se jedná o sportovní turnaj, bez dalších služeb, neměl by zde být nějaký výrazný problém. Je vhodné, spíše pro jistotu, nechat rodiče podepsat nějaké prohlášení s informacemi o turnaji, poučit jej o možných rizicích, určitě by (pokud se turnaje účastní malé děti) bylo vhodné i areál nějak zabezpečit – aby např. u bran byly osoby kontrolující pohyb ven a dovnitř aby bylo zajištěno, že třeba malé dítě samo neodejde apod.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Od kolika let dítě nemusí mít dohled a doprovod na veřejné sportovní akci (tenisové turnaje)
___

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
Stížnost na zabaře pro neodborně provedený stotologický výkon - nespokojenost s vyřešením stížnosti pacienta

Dovoluji si Vás požádat o radu v souvislosti s pojistným plněním. Došlo ke zjevnému, vizuálnímu, etickému i odbornému pochybení na straně stomatologa. Zásah byl čistě estetický, tedy přišla jsem do ordinace řešit poměrně malou estetiku.
Estetický zásah nakonec stomatolog ani nedovedl do konce, Když tento jeho zákrok skončil mojí bolestí a bez uspokojivého výsledku. Stomatolog mne nakonec z nějakých mne neznámých důvodů odkázal na Českou stomatologickou komoru ČSK, aby ona vyřešila moji nespokojenost, abych tedy podala stížnost. Česká stomatologická komora ČSK nakonec vyřešila moji stížnost ve prospěch stomatologa.
Stomatolog zřejmě spoléhal na to, že komora je orgán, který docela dobře zaštituje své členy a tak svoji odpovědnost přenechal komoře rád.
Přestože jsem napsala stížnost o odborném a etickém pochybení opírajíc se o Diciplinárnímu řád ČSK, jako zaviněné porušení povinnosti člena dle paragrafu 2 odst. a/vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, nebylo to nic platné.
ČSK si určila (vymyslela) svůj vlastní předmět stížnosti, který zkoumala. Můj předmět (stížnost) zcela a úplně ignorovala. Měla jsem pocit, že moji stížnost ani nečetla.
Zabývala se tedy tím, co si sama určila, že bude zkoumat (co bylo jednoduché zkoumat? ).
Neřešila žádné etické a odborné pochybení, ale zda provedená výsledná protetika byla lege artis, tedy zda to, co udělala laboratoř dle pokynů stomatologa bylo provedené lege artis.
Naprosto ignorovala všechny hlavní body mé stížnosti které se vztahovali k rozhodnutí a výběru metody stomatologa, protože právě specifický stomatologický postup rozhoduje o konečném výsledku - kvalitě a odbornosti estetiky
Rešila jenom produkt jeho rozhodnutí, který byl zadán dle jeho pokynu a tudíž byl vyroben laboratoří lege artis a v pořádku. Laboratoř samozřejmě nepochybila a provedla protetiku lege artis.
Celou dobu tedy ČSK řešila jenom zda laboratoř provedla svoji práci dobře, ne zda stomatolog provedl svoji práci správně a hlavně zda zvolil správný, odborný a etický postup.
Samotný produkt protetika nebyl předmětem mé stížnosti, protože i kdyby byl dokonalý, nebo nebyl dokonalý podstata zůstala stejná.
Došlo ke zničení 4 zubů a stanovisko ČSK zda je protetika lege artis nebo není, je zbytečné.
ČSK řešila to, jak kvalitně se provedla zadaná hmota, kterou navrhl stomatolog a které se snažím všemožně zbavit.
Neetické rozhodnutí a neodborný postup stomatologa zůstaly nepovšimnuté
Stomatolog na základě tohoto rozhodnutí ČSK ma v ruce velké eso, které předvedl také své pojištovně a pojištovna nechce proplatit nic, protože vycházela z jednostranného tvrzení ČSK, kde se moje stížnost vůbec neřešila, ale řešila se jakási pseudo stížnost, která se skutečností nemá nic společného.
To, že stomatolog postupoval neeticky a neodborně nikoho nezajímalo.
Vše bylo jenom o tom zda protetika /hmota/ byla provedená podle regulí.
Protetika která byla navržena velmi invazivně mi způsobuje bolesti a trauma a samotná její kvalita, nebo nekvalita nemá vliv na nic, protože v tak drastické formě neměla být vůbec použita.
1/ Zajímá mne, zda mám v tomto ohledu právo se odvolat /a hlavně s jakým úspěchem.../na rozhodnutí zamítavého stanoviska pojištovny s tím, že vycházela ze špatných podkladů, které se nezakládaly na mé stížnosti, ale že byly použité podklady smyšlené, které nemají s mým popisem a prožitím nic společného, protože se neřešil kořen problému, jenom jeho důsledek.
2/ Zda má pojištovna právnika, který by byl schopen nezaujatě a nezávisle posoudit případ tak, aby se nezvýhodňovala jedna strana, ale aby se zaujalo objektivní stanovisko k celému případu. Zda existuje v takových případech právník pracující pro pojištovnu, bez nějakých dalších poplatku v rámci a pro objektivitu případů.
3/ Od vzniku špatně provedeného výkonu se snažím celou záležitost řešit a do dnešního dne mi vznikly vysoké náklady při hledání této pomoci, kde jsem pokaždé absolvovala cesty a platila stomatology, zatím bez nalezení uspokojivého výsledku na předělání případu, cesty byly hlavně v zahraničí.
Právě tyto náklady jsem požadovala zaplatit od pojištovny prostřednictvím stomatologa.
Jsem v pozici, že mám jednak s vyřešením případu po právnícké stránce velké břemeno a také s vyřešením mé bolesti a předeláním zákroku břemeno ještě větší.
Jsem také ve spojení s advokátem, který tuto záležitost se mnou započal, ale velmi bych si přála aby se věc vyřešila mimosoudně, protože mne celá záležitost velmi vysiluje, stresuje a ubírá každý den mnoho energie.
Bohužel jsem nesmírně znepokojená i faktem, jak je vše pro pacienty u nás komplikované.
Pacient pokud se dostane do podobné situace trpí sám se sebou ale i s procesem u případných soudních tahanic.
Není chráněn, jenom vláčen spory, které sám nezavinil.
Pokud se podobná věc stane v zahraničí, zúčastněný stomatolog popíše, co se stalo, vyfotografuje případ a pošle ho sám k řešení na společnost, kde je stomatolog pojištěn a na podnět pacienta se spustí řešení.
Celou záležitostí se pak zabývá k tomu určený personál v dané společnosti, který si vyžádá i od pacienta jeho stanovisko a podklady.
Pacient vůbec není nemilosrdně zatažen do případu, protože vše se řeší kultivovaně a bez stresu tak, že se nachází objektivní pravda na základě všech faktů a podkladů se hledá skutečná pravda.
Kde je svědomitost a zodpovědnost v českém stomatologickém prostředí.
Má smysl obhajovat svoji ne -pravdu, /stomatolog/ jenom aby se zachránila jakási ješitnost. ?
Postižení pacienti jsou tak nejenom v trápení z vlastního problému, který jim byl způsoben zdravotníkem, ale jěšte zažívají další stresy z případných nepříjemných a dlouhých soudů procesů, nevyjímaje finanční zátěž s tím spojenou.
Lidskost a zdvořilost a etika jsou známkou vyspělosti národa. Děkuji, Irina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Podání odvolání:
Pro získání pojistného plnění, resp. odčinění Vám způsobené újmy na zdraví a s tím související náhrady škody je zapotřebí, abyste si opatřila odborné vyjádření, které by dalo za pravdu Vaší domněnce o odborně nesprávném postupu Vašeho stomatologa. Toto odborné vyjádření lze získat několika způsoby:

- podáním stížnosti k České stomatologické komoře,
- podáním stížnosti k stomatologovi (včetně případného „odvolání“ ke krajskému úřadu),
- využitím konzultační služby jiného stomatologa,
- opatřením znaleckého posudku.

Nyní podrobněji k jednotlivým možnostem získání odborného vyjádření:

a/ Dle § 2/1 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. je Česká stomatologická komora povinna dbát, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády této komory.
Každý člen České stomatologické komory má povinnost vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony (§ 9/2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb.).
Pokud některý člen České stomatologické komory tuto svou povinnost poruší, může se Česká stomatologická komora zabývat stížností (podanou např. pacientem) na toto jeho závadné počínání (§ 2/2 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb.).

Dospěje-li Česká stomatologická komora k závěru, že její člen skutečně porušil některou ze svých povinností, mohou mu být uložena tato disciplinární opatření:
- důtka či pokuta od 2.000,- Kč do 20.000,- Kč, pakliže je pochybení řešeno čestnou radou okresního sdružení České stomatologické komory (jak vyplývá z § 13/3 zákona č. 220/1991 Sb.),
- pokuta od 3.000,- Kč do 30.000,- Kč, podmíněné vyloučení z České stomatologické komory či vyloučení z České stomatologické komory, pakliže je závažné pochybení řešeno čestnou radou České stomatologické komory (jak vyplývá z § 18/3 zákona č. 220/1991 Sb.).

V obou shora uvedených případech je možné, aby stomatolog proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podal opravný prostředek (§ 13/4 a § 18/4 zákona č. 220/1991 Sb.).
Zákon č. 220/1991 Sb. neumožňuje, aby proti závěrům šetření podal opravný prostředek kdokoli jiný, například tedy stěžovatel. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Česká stomatologická komora řeší stížnosti na výkon povolání svých členů ryze interním způsobem, nejedná se tedy o rozhodování sporu mezi stomatologem a pacientem.
Podat „odvolání“ proti závěrům šetření České stomatologické komory tedy nemůžete, je však možné (a lze Vám to doporučit), abyste k České stomatologické komoře podala novou stížnost, v níž uvedete svou zásadní nespokojenost s vyřízením Vaší první stížnosti, resp. zdůrazníte, že se Česká stomatologická komora nezabývala základními body Vaší první stížnosti. Své námitky proti poskytnuté zdravotní péči v této druhé stížnosti zopakujte a uveďte, že Českou stomatologickou komoru žádáte o prošetření odborné ne/správnosti postupu Vašeho stomatologa právě jen z hlediska Vašich stížnostních bodů.
b/ Zároveň s podáním druhé stížnosti k České stomatologické komoře Vám doporučuji podat rovněž stížnost dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách. V této stížnosti stručně popište poskytnutou zdravotní péči a především uveďte, v čem spatřujete pochybení stomatologa. Tuto stížnost adresujte přímo Vašemu stomatologovi, který bude povinen jí do 30 dnů vyřídit.
Nebudete-li s vyřízením Vaší stížnosti spokojena, budete se moci ve stejné věci obrátit na místně příslušný krajský úřad, který celou věc (a to zpravidla na základě odborného vyjádření, které si opatří) přezkoumá (§ 93/2 zákona o zdravotních službách).
c/ Odbornou ne/správnost postupu Vašeho stomatologa můžete konzultovat s jiným stomatologem, a to v rámci konzultační služby dle § 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách. V této souvislosti upozorňuji, že konzultační služby nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, tzn. že pokud bude Vámi oslovený stomatolog ochoten Vám konzultační službu poskytnout, bude nutné mu tuto službu zaplatit.
d/ Odborná ne/správnost postupu Vašeho stomatologa může být samozřejmě přezkoumána i znalcem. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž ve Vašem případě se bude jednat o znalce z oboru „zdravotnictví“ a odvětví „zdravotnická odvětví různá“ – stomatologie).
Je samozřejmě možné, abyste oslovila pojišťovnu Vašeho stomatologa a vyjádřila svou pochybnost o správnosti odborných podkladů, na jejichž základě pojišťovna rozhodla o nevyplacení pojistného plnění. Lze však předpokládat, že pokud pojišťovně nepředložíte odborné vyjádření (ať už by se mělo jednat o výsledek stížnostního řízení, závěr konzultace či znalecký posudek), nebude ochotna svůj závěr přehodnotit.

2/ Objektivní právník na straně pojišťovny:
Ne, žádný takový právník dozajista neexistuje. Pro pojišťovnu pracuje mnoho právníků (ať už jako její zaměstnanci či jako externisté), nelze však po nich požadovat, aby Váš případ posoudili nezaujatě, resp. objektivně.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že podstatou podnikání každé pojišťovny je vybírat ojistné a pokud možno nevyplácet pojistné plnění. Právě na základě tohoto vzorce vykazuje pojišťovna zisk. Je proto podnikatelským zájmem pojišťovny, aby byla většina škodních událostí vyhodnocena tak, že se nejedná o události pojistné a tudíž nebude nutné vyplácet pojistné plnění. Není proto možné po žádném zaměstnanci pojišťovny (její právníky nevyjímaje) požadovat, aby se na určitou škodní událost podíval objektivníma očima. Rolí pojišťovny ostatně není nalézání objektivní pravdy, nýbrž posuzování škodních událostí, jejich hodnocení a případné vyplácení pojistného plnění (pokud pojišťovna dospěje k závěru, že se jedná o pojistnou událost).
Jediným právníkem, který může Vaší věc posoudit objektivně, je soudce.

3/ Náhrada souvisejících nákladů:
Pokud bude postup Vašeho stomatologa vyhodnocen jako odborně nesprávný, bude samozřejmě možné, aby Vám byla nejen odčiněna nemajetková újma (poškození zdraví), nýbrž rovněž nahrazeny s tím související náklady.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Škůdce hradí poškozenému též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil (§ 2960 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 220/1991 Sb. , o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Správnost postupu zpracování stížnosti českou stomatologickou komorou
Odvolání proti rozhodnutí české stomatologické komory na nesprávný postup zubaře, stomatologa
Trest, důstka, disciplinární opatření proti nesprávnému postupu zubaře pri ošetření pacienta
__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Nevyplácení renty pojišťovnou po vyřazení z evidence ÚP - jak se bránit?

Pobírám náhradu za ztrátu na výdělku. Byl jsem veden na úřadě práce ČR (ÚP) jako uchazeč o zaměstnání. Z důvodu nedostavení se na ÚP jsem byl vyřazen. Pojišťovna, která mi vyplácí náhradu mi z tohoto důvodu (nemám žádný příjem ze závislé činnosti ani nejsem veden jako uchazeč o zaměstnání), odmítá vyplatit náhradu za ztrátu na výdělku po dobu vyřazení na ÚP. Má na to pojišťovna právo? Jestliže ano, dle jakého zákona? Děkuji, Havel.

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vámi zmiňovanou pojišťovnou je pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele, která Vás odškodňuje z důvodu pracovního úrazu, který jste u tohoto zaměstnavatele utrpěl, resp. z důvodu nemoci z povolání, mající původ v práci u tohoto zaměstnavatele (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Závěr pojišťovny o dočasném zániku Vašeho práva na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu Vašeho vyřazení z evidence uchazečů o práci je přinejmenším diskutabilní. Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s konkrétní argumentací, o kterou pojišťovna svůj postup opírá (z dotazu nelze dovodit, jaká ustanovení zákoníku práce či jiných právních předpisů pojišťovna v rámci své argumentace použila).
Obecně platí, že předmětem tzv. renty, kterou Vám pojišťovna doposud vyplácela, je náhrada za ztrátu na výdělku (nikoli tedy náhrada jakéhokoli příjmu, například podpory v nezaměstnanosti). Účelem této renty je tedy kompenzovat zaměstnanci zhoršení schopnosti vydělávat si na živobytí vlastní prací (či kompenzovat úplnou ztrátu této schopnosti), a to v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání. Tento základní předpoklad zůstal ve Vašem případě nedotčen, tzn. že Vaše schopnost vydělávat si na živobytí vlastní prací je v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání stále snížena či úplně vyřazena, a to v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (tedy zcela bez ohledu na to, zda v současné době jste či nejste veden v evidenci uchazečů o práci).
Dle § 271b/1 zákoníku práce platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Je sice pravdou, že „náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání ...“ (jak uvádí § 271b/3 zákoníku práce), z tohoto ustanovení však dle mého názoru není možné dovodit, že by vedení v evidenci uchazečů o práci bylo podmínkou pro výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může pojišťovna přestat vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP?
Nevyplácení náhrady za ztrátu na výdělku (renty) od pojišťovny po vyřazení z evidence ÚP - jak se bránit?
___

OBČAN-DLUHY
Jak dokázat vypůjčení peněz dlužníkem bez smlouvy - výpis z účtu, SMS, Facebook zprávy, ad.

Rozešla jsem se přítelem (neměli jsme žádný uzavřený svazek) a nemá se jako dlužník k vracení půjčených peněz. V prosinci 2017 jsem mu půjčila 15.000 Kč. Bohužel, nesepsali jsme žádnou smlouvu o půjčení peněz. Mám pouze výpisy SMS a zprávy na Facebooku, ve kterých mě prosí o půjčení, pak i SMS, ve kterých se bavíme o vrácení peněz.
Dále mám výpis z mého bankovního účtu, ve kterém je jasně dané datum výběru 15.000 Kč a mám doklad o zaplacení 15.000 Kč na jeho jméno, v ten stejný den, a podpis a razítko firmy, které peníze dával. Mám s těmito "důkazy" nějakou šanci dostat půjčené peníze zpět? V případě, že by dále neplatil, tak se chci obrátit na právníka a řešit to soudně, ale nevím, zda jsou tyto důkazy (prosby o půjčení v sms, výběr 15.000 Kč z účtu a potvrzení o zaplacení peněz na jeho jméno v ten stejný den) dostatečné pro vymáhání peněz právní cestou. V potvrzení o zaplacení je i přesně napsané, proč peníze firmě vracel - jako náhradu škody, kterou ten den způsobil - rozbití materiálu. Mnohokrát děkuji za odpověď, Irma.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte písemnou smlouvu, ze které by jednoznačně vyplývalo, že jste mu tyto peníze půjčila, vždy je zde jistá pravděpodobnost, že soud zhodnotí stav tak, že se Vám nepodařilo prokázat, že jste mu peníze půjčila, popř. že Vám je nevrátil. Nicméně to neznamená, že se tak musí nezbytně stát ve Vašem případě. Určitě doporučuji konzultaci s advokátem, kterému předložte všechny zprávy, výpisy apod. , co v této věci máte. Ten tak bude moci zhodnotit případná slabá místa a zasadí se o to, abyste byla v soudním sporu úspěšná.
Lze říci, že důkazů máte poměrně hodně a lze se domnívat, že soud by vydal rozhodnutí ve Váš prospěch.
Před tím, než budete vymáhat peníze soudně napište ještě předžalobní výzvu svému bývalému příteli, kde jej žádáte o vrácení peněžitého plnění (dluhu) a to v přiměřené lhůtě, kterou si sama stanovte - např. 1 měsíc.
Vzor předžalobní výzvy je zdarma k náhledu a ke stažení zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Důkazy pro vymáhání dluhu po dlužníkovi - SMS, Facebook zprávy, svědectví, výpis z účtu ad.
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Musí starý zaměstnanec povinně zaškolit nového zaměstnance když to není v pracovní smlouvě?

Pracuji jako THP pracovník. Již několikrát jsem zaučoval nového zaměstnance, který nastoupil na stejnou pozici jako já. Zaučování probíhá v pracovní době. Nikdy mi však nebyla vyplacena žádná odměna za toto zaučování. Mám na ní nárok? Je to pro mne práce navíc. Pokud ne, mohu zaučování odmítnout? V náplni práce toto zaučování uvedené nemám. Děkuji, Hubert.

ODPOVĚĎ:
Podle § 301 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.
Pokud se jedná o zaučování v oblasti, která spadá do druhu Vaší práce a nezpůsobuje nutnost pracovat přesčas, je zaměstnanec povinen zaškolit jiného zaměstnance, aniž by mu vznikl nárok na zvláštní odměnu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Povinnost zaučit, zaškolit nového zaměstnance - musí to dělat jiný zaměstnanec nemající to v pracovní smlouvě?
Odmítnutí zaučení, zaškolení nového zaměstnance jiným zaměstnancem
Mimořádná odměna, prémie za zaškolení nového zaměstnance - nárok zaškolujícího pracovníka
___

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Odpovědnost za škodu způsobené přepravou jiné osoby v rámci pracovní cesty

Pracuji jako farmaceutický reprezentant a mou náplní práce je také účastnit se kongresů. Na kongresy v ČR jezdím služebním vozidlem a vozím na kongresy i z kongresů zpět klienty - lékaře. Chci se zeptat, jak je to přesně s cestovními příkazy k těmto cestám. A zejména jaký dopad má to, že v cestovním příkazu mám nebo nemám uvedeno jméno přepravovaného lékaře, zejména v případě dopravní nehody (zaviněné či nezaviněné řidičem - mnou)? Děkuji. Helga

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vysílá. Jestliže je součástí těchto pokynů také doprava lékařů na kongres, pak je taková činnost součástí plnění pracovních povinností (za předpokladu, že je taková činnost pro danou pracovní pozici obvyklá). Jestliže je tato činnost vykonávaná v tomto rámci, odpovídá zaměstnavatel i za škodu vzniklou jak zaměstnanci, tak osobám přepravovaným v rámci plnění pracovních úkolů.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Služební cesta - musí být všichni lidé v autě zapsaní v cesťáku, cestovním výkaze?
Kdo odpovídá za škodu způsobenou při autonehodě přepravované osobě v rámci pracovní cesty (řízení automobilu zaměstnancem firmy)
___

OBČAN-BYDLENÍ
Předražená zakázka pro SVJ a odpovědnost vedení, výboru SVJ za škodu způsobenou podepsáním nevýhodné smlouvy

Předseda SVJ, společenství vlastnictví bytových jednotek krade peníze z fondu oprav SVJ. Bez souhlasu a vědomí SVJ se naposledy vybrala firma na výtah, který je neustále v defektu. Nikdo z nájemníků nepodepsal souhlas a ani nebyl nikdo informován, že si sama vybrala firmu, která ten neustále nefunkční výtah instalovala.
Na předsedu SVJ zloděje bylo v listopadu 2017 podáno trestní oznámení. Mladý policista co to vyšetřoval mi řekl, že s tímto případem nemá zkušenosti. Ve finále mi napsal, že předsedkyně SVJ jednala v dobré víře a šetření zastavil.
Je možné ještě někde tuhle zlodějku, která se teď po tom co to zastavili a ona se vyloženě všem směje do obličeje ještě nějak opětovaně žalovat, aby ukradené peníze za předražený výtah, o kterých neměli nájemníci ponětí a cenu se dozvěděli až potom, co to přišlo ve vyúčtování, vrátila? Tohle je opravdu neuvěřitelný, že se dá krást za podpory Policie. Děkuji, Hugo.

ODPOVĚĎ:
Pokud nesouhlasíte s postupem policejního orgánu, můžete podat podnět k jeho přezkumu. Podnět se podává ke státnímu zastupitelství, v jehož obvodu se nachází daný policejní útvar.
Bez znalosti konkrétních podkladů a postupů nelze jednoznačně doporučit nejvhodnější postup, nicméně platí, že společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která má stanovy, jež určují postupy při správě domu.
Doporučuji tedy předně pořádně prostudovat stanovy a identifikovat, které povinnosti předsedkyně porušila. Následně pak přichází v úvahu napadnout platnost takového jednání a samozřejmě domáhat se náhrady vzniklé škody či vydání bezdůvodného obohacení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Porušení řádné správy majetku SVJ předsedou SVJ - uzavření zakázky na předražený výtah do bytového domu SVJ
Nevýhodná smlouva pro SVJ a odpvědnost výboru SVJ za předraženou zakázku
___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Kdo platí speciální doplňky k pracovní uniformě (dress code) v letectví (letuška) - hodinky s rafičkami, lodičky, silonky, kabinové zavazadlo konkrétní barvy

Můj dotaz se týká pracovně-právních vztahů, konkrétně stejnokrojů a pracovního vybavení. Pracuji jako letuška na letní sezónu pro jednu leteckou společnost, kde je samozřejmostí reprezentativní vzhled. Zaměstnavatel poskytuje uniformu ve smyslu šatů, saka a zástěry, ale rovněž požaduje doplňky a pracovní pomůcky dle jasně daných předpisů. Konkrétně se jedná o:
hodinky s minutovými ručičkami, černé lodičky na podpatku 2 cm výše, neprůhledné černé silonky. Dále pak kabinové zavazadlo černé nebo tmavě modré barvy, kapesní svítidlo, šitíčko. Kromě slevy 30% na kabinové zavazadlo zaměstnavatel nic dalšího neposkytuje, ani na nic nepřispívá. Navíc vzhledem k povaze práce, boty musí být opravdu kvalitní až ortopedické a dohromady s ostatním požadovaným vybavením se pohybujeme v řádech tisíců korun. Argumenty pro toto jednání se nesou ve stylu, že je to dress code a že vše užijeme i mimo práci. Zajímalo by mě, jestli má zaměstnavatel na toto právo a jak se případně bránit. Děkuji, Iva.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní oděv a obuv zaměstnanci pouze pokud tato plní v prostředí, ve kterém pracuje, ochrannou funkci anebo pokud oděv a obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění; v takovém případě přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
Ve Vámi popsaném případě tedy jde skutečně o dress code, jehož dodržování je součástí pracovních povinností zaměstnance.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Doplňky oblečení pro výkon práce nařízené zaměstnavatelem - musí je koupit zaměstnavatel nebo na své náklady zaměstnanec?

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Podmínky pro stavbu plotu z pletiva 2018 - je nutné stavební povolení, ohláška apod. na pletivový plot?

Bydlíme v řadové zástavbě, bohužel máme se sousedy různé spory, jedněm vadí, že naše kočka jim leze na pozemek, druzí sousedé jsou zjednodušeně tací, že oni můžou na svém pozemku dělat vše bez souhlasu okolí, ale Vy "nemáte právo na nic". Už jsme se kvůli nim málem dostali do přestupkové komise. Ti druzí na hranici pozemku mezi námi mají svůj starší pletivový plot a neustále na nás útočí, že jim vadí, že náš pes běhá podél jejich plotu, štěká a protože mají kočky tak se stane, že náš pes někdy vyskočí na jejich plot a to jim neskutečně vadí. Prý se ho bojí atd.
Má otázka zní zda je nějaká možnost bez povolení souseda si postavit vedle jejich plotu náš pletivový plot? Předpokládám, že výstavbu plotu nám nepovolí, není s nimi řádná řeč. Bylo by tak vyřešeno bezpečí a my bychom měli klid. Děkuji mockrát za odpověď. Děkuji, Gizela.

ODPOVĚĎ:
Ano, taková šance existuje. Po poslední novelizaci stavebního zákona (účinné od 1. 1. 2018) je navíc výstavba oplocení (za určitých podmínek) značně zjednodušena.
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona platí, že k výstavbě oplocení není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jsou-li současně splněny všechny tyto podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Dle znění dotazu předpokládám, že přinejmenším podmínky dle druhé a třetí odrážky jsou ve Vašem případě splněny. Pokud pak zachováte předepsanou výšku plotu (tedy nikoli více než 2 m), bude výstavba oplocení spadat do „volného režimu“, tzn. že plot budete oprávněni (samozřejmě pouze na svém pozemku) zřídit bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu a rovněž bez jakéhokoli souhlasu Vašich sousedů.

Podmínky pro výstavbu oplocení mezi Vaší zahradou a zahradou Vašich sousedů Vám nicméně (pro jistotu) doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem. Právní názor místně příslušného stavebního úřadu bude v tomto ohledu samozřejmě určující (předejdete tím možným budoucím komplikacím).

Nelze samozřejmě vyloučit, že Vaši sousedé se pokusí Vám výstavbu plotu překazit či alespoň znepříjemnit. Dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vaši sousedé) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused (zde Vy) zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Vzhledem k tomu, že na hranici pozemků stojí již oplocení náležející Vašim sousedům, lze si jen těžko představit rozumné (a to objektivně rozumné) odůvodnění požadavku Vašich sousedů na nezřizování oplocení na Vaší zahradě. Pokud by se Vaši sousedé domáhali nezřizování Vašeho oplocení s odvolávkou na výše uvedené ustanovení občanského zákoníku, lze předpokládat, že v případném soudním řízení by úspěšní nebyli.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení svého plotu vedle plotu souseda z důvodu skákání psa na plot souseda
Podmínky pro stavbu plotu z pletiva 2018
Stavba pletivového plotu - musí být stavební povolení, ohláška (pravidla 2018)
__

OBCHOD-REKLAMACE
Skrytá vada pozemku - živičná cesta zasypaná hlínou - odstoupení od smlouvy nebo sleva z kupní ceny

Koupil jsem pozemek. V nedávné době jsem začal kopat základy pro oplocení po obvodu parcely.
Zjistil jsem ze pod pozemkem vede původní živičná cesta, která byla pouze překryta cca. 30 cm ornice. Cesta vede skrz pozemek.
Domnívám se, že prodávající tuto skutečnost zatajil. A tím porušil následují odstavce kupní smlouvy. Prodávající zajišťoval stavební připravenost (rozparcelování) celého okolí. Původní konstrukce neodstranil a pouze zahrnul ornicí.
IV. 1. c)
IV. 1. d)
IV. 1. i) > nemovitost je znečištěna živičnou směsí obsahující dehet > dokladuje to protokol odebraných vzorků. Dehet je zdravotně závadný a ohrožuje podzemní vody.
Je možné výše uvedené nějakých způsobem napadnout - odstoupení od kupní smlouvy nebo sleva z kupní ceny pozemku?
Děkuji, Dušan

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by se mělo jednat o vadu nemovitosti, o které, jak uvádíte, rovněž prodávající musel vědět a zatajil ji. Dle kupní smlouvy v čl. IV. 1 i) prodávající prohlašuje, že nemovitosti nejsou nijak znečištěny, nejsou zatíženy žádnými nebezpečnými či jinými látkami, tj. z dosavadního užívání nemovitostí nevyplývá žádné nadlimitní zdravotně závadné či život ohrožující znečištění půdy či podzemní vody.

Toto prohlášení je však zjevně nesprávné. Samotná smlouva sice neobsahuje žádnou smluvní pokutu, pokud by se ukázalo prohlášení jako nepravdivé, je však možné uplatňovat nároky z vadného plnění vyplývající ze zákona. Zde je nutné rozlišit, zda je vada podstatným porušením smlouvy, nebo nepodstatným porušením smlouvy. Při podstatném porušení smlouvy vzniká právo:
a) na odstranění vady,
b) na přiměřenou slevu z kupní ceny,
c) odstoupení od smlouvy.

Při nepodstatném porušení smlouvy pak právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Z důvodu jistoty pro případ sporu je vhodné požadovat odstranění vady, kdy pokud prodávající vadu neodstraní, můžete od smlouvy odstoupit, a to ať by se jednalo o podstatné i nepodstatné porušení smlouvy.

Doporučuji proto nyní písemně prodávajícího vyzvat k odstranění vady v přiměřené lhůtě. Pokud vadu neodstraní, je možné od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení kupní ceny, případně požadovat slevu z kupní ceny, která by měla odpovídat nákladům na rekultivaci pozemku.

Pokud však prodávající dobrovolně Vaše nároky neuspokojí, bude nutné podat žalobu k soudu. V tomto případě by pouze soud posuzoval, zda se skutečně jedná o vadu a jaké nároky Vám z této vady vznikly.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zatajení živičné cesty na pozemku (zasypané hlínou) - zatajení vady pozemku, nemovitosti prodávajícím
___

OBČAN-DĚDICTVÍ
Vydědění sourozenců závěti za života budoucím bezdětným zůstavitelem - jak na to?

Potřeboval bych vědět jak moc je jednoduché napadnout závěť? Mám jednu tetičku, která má byt a bojí se že, až tady nebude dělil by se majetek (byt) mezi všech pět sourozenců (nemá děti ani manžela). Ale to z určitých důvodů nechce. Chtěla by dva vynechat. Jaká je ideální cesta? Lze použít nějakou dědickou smlouvu? Vydědění? Darování za života s věcným břemenem? Do tohoto se tetě moc nechce. Jiné řešení?

ODPOVĚĎ:
Pokud teta nemá děti, nemá žádné neopomenutelné dědice a může závětí majetek odkázat komukoliv komu chce. Jediná možnost, na základě které by mohla být v tomto případě závěť zneplatněna je, že by bylo po její smrti zahájeno někým, kdo se chce domáhat dědictví, řízení o určení dědického práva, kde by bylo prokázáno, že v době, kdy závěť sepisovala, byla ve stavu odpovídajícím situaci, kdy by měla být omezena ve svéprávnosti.
Pokud se ale tetička nijak neléčí a není v psychiatrické léčebně a neexistuje žádná lékařská zpráva o tom, že je duševně nemocná, nepodaří se nic takového prokázat ani po její smrti. Pro větší klid lze doporučit sepsat závěť u notáře formou notářského zápisu. Žádně vydědění nepřichází v úvahu, to se vztahuje pouze na neopomenutelné dědice, tedy děti. Darování za života s věcným břemenem je také cesta, ovšem pro tetičku trochu riskantní, neboť by se tak vlastníkem majetku stala za jejího života jiná osoba, mohly by vzniknout spory, atd.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv psychické nemoci na platnost závěti

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zaměření správné hranice pozemků - soused požaduje posunutí plotu a vykácení vzrostlých stromů

Soused mě prostřednictvím geodetické kanceláře oznámil, že v souladu s ustanovením § 89 platného znění vyhlášky č. 357/2013Sb, nechá do katastru nemovitostí označit (zpřesnit) správný průběh vlastnické hranice pozemků (geometrické a polohové určení pozemku) mezi námi.
Pozemek jsem nabyla 2007. Hranici pozemku ohraničenou plotem jsme ponechali tam, kde při koupi byla. Navazuje mimo jiné na sousední ploty v jedné linii, zároveň plot lemuje vzrostlá vegetace stáří cca 50 let.
Na konci roku 2017 mně soused písemně vyzval, abych si posunula plot na správné místo, že obývám jeho majetek a pokud tak do xxx dnů neučiním, plot posune na mé náklady a stromy zničí.
Můj plot hraničí s jeho pozemkem ke komerčním účelům. Nachází se na něm několik komerčních budov a majitel usiluje, aby za plotem postavil parkoviště pro kamióny.
Na to jsem mu odpověděla, že o této skutečnosti se dozvídám od něho poprvé, že takto jsem nemovitost nabyla a užívám tak jak užívali předchozí vlastníci, tj. v dobré víře, pozemek jsem nezabrala záměrně nevědomky (tedy "neukradla". Plot jsem neposunula a ani to nejde s ohledem na vzrostlé stromy (lípy).
Má otázka zní:
Jak se zachovat. Vyčkat až soused podá na KN návrh na změnu průběhu vlastnické hranice a podat nesouhlas? Můžu zabránit podání na KN? nebo tím, že KN zapíše tento stav neznamená, že souhlasím a musím fyzicky plot posunout?
Co byste mi doporučili? Děkuji, Evženie

ODPOVĚĎ:
Soused samozřejmě musí začít zaměřením. Pokud ze zaměření vyplývá, že pozemek je plotem ohraničen chybně, namítala bych z Vaší pozice, že jste část pozemku vydržela. Pak byste ovšem musela zahájit u soudu řízení o určení, že jste vlastníkem části pozemku z titulu vydržení. Pokud se soused obrátí na Katastr nemovitostí se žádostí o změnu zakreslení pozemků, měla byste v rámci tohoto řízení podat odvolání, ale nezbude Vám, než prokázat, proč se domníváte, že by hranice neměla být překreslena. A tím argumentem je právě Vaše vlastnické právo z titulu vydržení. Pokud nic nepodniknete a budete čekat, pak katastr na základě nového zaměření pozemky v souladu s tímto zaměřením zaeviduje a Vy se budete muset chovat v souladu se zápisem v katastru. Pokud byste plot neposunula, soused by se mohl obrátit na soud, aby Vám byla uložena povinnost plot posunout a soud by pravděpodobně jeho návrhu vyhověl.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení pozemku užíváním v dobré víře vlastnictví
___

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu na nájmu, nájemném a doplatku za vodné, stočné od odstěhovaného nájemníka, nájemce

S manželkou pronajímáme byt v rodinném domě. S nájemcem jsem měl opakovaně problémy. 2017 platil nájem opakovaně pozdě a většinou až po urgencích, nezaplatil nedoplatek za 2017 za vodné a stočné a tento rok dlužil navíc 2 nájmy. Podal výpověď, běží mu výpovědní lhůta, nicméně s bytu se už odstěhoval. Narychlo jsme sháněli nové nájemníky a požadovali po něm zaplacení dluhu, kdy bychom mu pak ukončili nájem okamžitě a ne s výpovědní lhůtou.
Převzetí bytu a peněz měla zajistit tchýně, jelikož nájemník nebyl schopen předat byt v uklizeném stavu a neměl ani peníze a na další domluvený termín jsme se nemohli s manželkou dostavit. Ani na další schůzku k předání bytu nedonesl peníze, ale slíbil, že peníze pošle převodem.
Bohužel jsem se od tchýně dozvěděl, že si ofotil do mobilu dokument, který před schůzkou sepsala, kde byl rozepsán dluh, datum, potvrzení o převzetí peněz i její podpis. Věřila, že je seriózní. Tvrdil jí, že je to proto, aby věděl, kolik má zaplatit. Pochopitelně nic nezaplatil.
Tchýně ho SMS upozornila, že takto nájemní smlouva skončí až s celou délkou výpovědní lhůty a v případě, že nezaplatí, podáme žalobu. Neodpovídá a ani nebere telefon. Hodlám ho písemně vyzvat k zaplacení dluhu, jelikož noví nájemníci se do bytu již za týden stěhují.
Chtěl jsem se zeptat na následující
1. mám žádat dlužné nájemné za celou výpovědní dobu nebo jen do nástupu nového nájemníka a jakou lhůtu k zaplacení mu mám poskytnout.
2. jakou formou se dá vymáhat dluh soudně? Např. žalobou na vydání platebního rozkazu?
3. dosud se tím neohání, ale napadlo mě, jestli fotku v mobilu nemůže použít jako důkaz, že je dluh zaplatil (to by byl ovšem podvod, že? ! )
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Nájem byste měl požadovat pouze do okamžiku, kdy se nastěhují noví nájemci. Pokud byste požadoval nájem i poté, jedná se o bezdůvodné obohacení, není po právu účtovat nájem za období, kdy již nájemce byt neužívá a fakticky ani užívat nemůže (a to i když se jedná o nepoctivého nájemce, jako ve Vašem případě), když je již byt pronajmut dalším osobám.
2. Dlužné nájemné můžete vymáhat prostřednictvím žaloby - návrhu na vydání platebního rozkazu, kde vylíčíte celou situaci. Upozorňuji, že s podáním žaloby hradíte soudu soudní poplatek 5% z žalované částky. Soud ale následně rozhodnutím uloží žalovanému povinnost Vám všechny náklady nahradit.
3. Fotografii samozřejmě může jako důkaz předložit, nicméně nic tím neprokáže, rozhodně ne úhradu. Soud by k takové fotografii v rámci hodnocení důkazů a při svém rozhodování nepřihlížel.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování z nájemního bytu před ukončením výpovědní lhůty - nárok na nájem, nájemné pro pronajímatele
Má proinajímatle nárok na nájem, nájemné pokud se dlužník předčasně vystěhuje z bytu ve výpovědní lhůtě?
Vymáhání nájmu po odstěhovaném nájemníkovi - postup, návod (žaloba k soudu)
___

OBCHOD-DANĚ
Výhra v soutěži na Facebooku firmy do daňových nákladů - lze to?

V rámci propagace obchodu bychom rádi uspořádali soutěž na Facebooku. Chci se zeptat, jak se pak výhra dá uplatnit do nákladů a zda musí mít soutěž nějaká specifická pravidla, aby vše bylo v souladu se zákonem. Jsme plátci DPH. Děkuji, Františka

ODPOVĚĎ:
Z pohledu Vás jako organizátora soutěže se bude v případě předání nebo vyplacení výhry jednat o náklady na reklamu, postupuje se podle §24 odst. 1 zákona o daních z příjmu, kdy náklady uplatníte v prokázané výši. Co se týče pravidel, doporučuji sepsat a zveřejnit znění pravidel, aby bylo jasné, že se jedná o soutěž, jaké jsou podmínky výhry, že potřeba něco vykonat, uhádnout, být první, apod. a nemoholo tak dojít k záměně s darováním, které až na vyjímky nelze uplatnit jako daňový náklad. U DPH se bude také jednat o výdaje na reklamu v základní sazbě DPH.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náklady na reklamu do daní - propagační výhra na Facebooku
___

OBČAN-DLUHY
Přistoupení k dluhu nebo převzetí dluhu při darování nebo prodeji bytu, domu, nemovitosti

Pokud daruji či prodám nemovitost zatíženou zástavním právem (můj byt v osobním vlastnictví), může pak "nový" zástavní dlužník požadovat po kterémkoliv se solidárních dlužníků částku, kterou zaplatil bance? Nebo ji může požadovat opět jenom po mě, z důvodu, že jsem v kupní smlouvě na nemovitost, která byla předmětem hypotéčnímu úvěru uvedená jen já. Děkuji Eva

ODPOVĚĎ:
Z titulu hypoteční smlouvy jste povinna vůči bance pouze Vy, event. další osoba, která je ve smlouvě uvedena jako spoludlužník. Pokud by nový majitel bytu plnil cokoliv za Vás, jednalo by se o přistoupení k dluhu nebo převzetí dluhu, bez ohledu na vlastnictví nemovitosti a mohl by se domáhat úhrady po kterékoliv osobě, která byla z hypotéky zavázána, tj. jak po hlavním dlužníkovi, tak po spoludlužníkovi.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Splácení hypotéky na nemovitost a role solidárních dlužníků úvěru
___

RODINA-SOCIÁLNÍ
Pracovní smlouva uzavřená jednatelem s. r. o. sám se sebou a neplacení sociálního pojištění - vliv na důchod a odpracované roky

Byl sem vlastníkem, jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem s. r. o. a to 02/2010 až 08/2013, v té době jsem byl absolutně neznalý věci a vůbec jsem nepřemýšlel nad tím jak prokážu odpracované roky. Věděl jsem, že jako jednatel společnosti se nemusím hlásit ČSSZ a dále jsem si naivně myslel že odpracované léta prokážu výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě jinými dokumenty které dosvědčí že jsem pro tu společnost v té době prokazatelně pracoval. Nikdo jiný to nemohl odpracovatNikdo jiný v té společnosti krom mě nebyl. I z toho důvodu jsem uzavřel sám se sebou pracovní smlouvu. Jako jednatel sem sám sebe jako zaměstnance na ČSSZ nepřihlásil a tudíž jsem ani za sebe neplatil odvody. ČSSZ však započítává do důchodu pouze ty roky kde se platili odvody sociální zabezpečení a proto hledám cestu jak to podat ČSSZ, aby mi tyto léta přiznala a započetla a to pokud možno bez finančního dopadu a jiných sankcí, které by případně šly za mojí osobou. V případě, že uzavírá pracovní smlouvu jednatel a zaměstnanec v jedné osobě musí mít tato smlouva notářsky ověřený podpis?
Dnes (18.08.2018) již nejsem vlastníkem, jednatelem ani zaměstnancem, moje bývalá s. r. o. má už od 2013 jiného vlastníka a možná ještě funguje nebo i zanikla. Pochopil jsem. že ČSSZ v případě že by pracovní smlouva platila by měla nárok dále vymáhat po zaměstnavateli nezaplacené odvody, zaměstnavatelem však byla tehdy právnická osoba tedy spol s. r. o. Bude tedy dluh vymáhat nadále po s. r. o??
Nebo bude vymáhat samostatně pouze po mne jako bývalém jednateli?
Nebo bude vymáhat po dnešní s. r. o, která má jiného vlastníka i jednatele?
Nebo bude vymáhat po mne jako po bývalém zaměstnanci?
Tedy po kom by ČSSZ dnes (18.08.2018) měla právo vymáhat dlužné pojistné, t. j kdo má tedy dnes (18.08.2018) povinnost uhradit tento dluh
a ještě jedna věc v případě že byla povinnost hradit odvod pojistné každý měsíc od 2/2010 až do 8/2013, by při promlčecí lhůtě 10 let byl první nezaplacený odvod z 2/2010 měl být promlčen ve 2/2020 a poslední odvod z 8/2013 by měl být promlčen v 8/2023, pochopil jsem to správně
mám ještě jeden dotaz týkající se té pracovní smlouvy, než jsem se stal jednatelem s. r. o, byl jsem v této společnosti řadovým zaměstnancem s pracovní smlouvou kterou jsem s tímto jednatelem uzavřel, když jsem od tohoto jednatele a vlastníka v jedné osobě tuto s. r. o přebíral a stal jsem se jednatelem i vlastníkem v jedné osobě já, měl jsem stále v kapse pracovní smlouvu uzavřenou ne sám se sebou ale s bývalým vlastníkem s. r. o, takže jsem nemusel znova uzavírat sám se sebou novou pracovní smlouvu, neboť ta co jsem uzavřel ještě se starým jednatelem dále podle mne platila, protože firma nezanikla, a pokud vím tak nikdo tento závazek neukončil takže v případě že bych se s touto pracovní smlouvou přihlásil se svým nárokem na započtení odpracovaných dní tak by ten problém s uzavřením smlouvy sám se sebou odpadl, jediný problém který by zůstal je ten že jsem jako nový jednatel neodvedl odvody vůči ČSSZ ale tento dotaz k tomto problému jsem uvedl již výše…
nebo existuje i jiná možnost řešení celé záležitosti? , na základě které by mi ČSSZ uznala odpracované roky i s tím rizikem že by mi sice tuto dobu brala jako dobu vyloučenou bez výdělku tedy že by mi nepočítala do průměru s té doby žádný příjem ale roky by mi do limitu potřebném k důchodu započetla.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byl dříve zaměstnancem společnosti na základě pracovní smlouvy, pak v důsledku změny vlastnictví pracovní smlouva automaticky nezanikla.
Pro posouzení, zda je pracovní smlouva uzavřená jediným jednatelem a vlastníkem společnosti „se sebou“ platná je rozhodující, kdy byla uzavřena. Jestliže se tak stalo v době od účinnosti stávajícího zákoníku práce do 14.4.2008 (nález Ústavního soudu, který zrušil ustanovení o neplatnosti ustanovení pracovní smlouvě týkající se jejího vzniku), pak je taková smlouva absolutně neplatná, hledí se na ni, jako kdyby nikdy nebyla uzavřena.
Pokud k uzavření pracovní smlouvy došlo v době od 14.4.2008 do novely zákoníku práce (1.1.2012), je taková smlouva pouze relativně neplatná, což znamená, že aby se na ni jako na neplatnou nahlíželo by vyžadovalo uplatnění její neplatnosti oprávněnou osobou, kterou je buď některá ze stran – tedy zaměstnanec a jednatel v jedné osobě – anebo jiná dotčená osoba. Nejčastěji platnost takové smlouvy napadena nebude, bude se na ni tedy nahlížet jako na platnou. Pokud se jedná o smlouvu uzavřenou po 1.1.2012, pak je taková smlouva relativně neplatná s výjimkou situace, kdy by byla zároveň v rozporu se základními zásadami zákoníku práce (např. by zaměstnanec ve skutečnosti práci nekonal atd). To by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou.

Podle § 28 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky uvedené v tomto zákoně.
Podle § 11 téhož zákona je dobou pojištění doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a odst. 4 (mezi tyto osoby patří také zaměstnanci a OSVČ), za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné. Na základě výše uvedených informací je zřejmé, že Vám navrhovaný postup – aby Vám ČSSZ započítala odpracované roky bez započitatelného příjmu z důvodu nezaplaceného pojištění – tedy není možný.
Pokud nebylo odvedeno sociální pojištění, nemohou být odpracované roky podle zákona o důchodovém pojištění započítány jako doba pojištění.
Co se týče případného promlčení dlužného pojistného, právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti (u jednotlivých splátek pojistného je to tak, jak jste to uvedl ve svém dotazu) a byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, nová promlčecí lhůta plyne ode dne, kdy se o tom plátce dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, kterým bylo vyměřeno a promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu. Pokud ČSSZ uplatní (uplatnila) v promlčecí době právo u soudu, právo bude (bylo) pravomocně přiznáno a u soudu bude (byl) podán návrh na výkon rozhodnutí (exekuce), tak se promlčecí doba zastavuje.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpětné vymáhání plateb sociálního pojištění po s. r. o. , která neplatila sociální svému zaměstnanci
Kdo je odpovědný za neplacení sociálního u zaměstnance jednatele s. r. o.
Práce jednatele v s. r. o. a prokázání odpracovaných roků pro důchod při nepřihlášení na ČSSZ v době aktivního pracovního života
Neplacení sociálního pojištění a nárok na důchod a výpočet důchodového věku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Znepřístupnění bytu, domu, nemovitosti ve spoluvlastnictví spolumajitelem - jak se bránit?

Zdědili jsme já a bratr každý polovinu domu. Bratr ho celý používá, chtěla jsem si zařídit aspoň jednu místnost pro sebe, ale řekl, že tam spí také on. Platím všeho polovinu, daně, pojistku, opravy sekačky, střechy, čištění komínů a odpady. Bratr říká, že se stará o moji polovinu, ale na druhou stranu moji polovinu užívá.
Je správné mu platit vše napůl anebo on by mne měl naopak platit nájem za používání moji poloviny. S domem si dělá co chce, vyhazuje, předělává bez předchozí dohody se mnou, za úpravy mi pak zasílá faktury k proplacení. Teta mi radí, abych se chovala jako on a zabrala si polovinu domu, že na to mám právo, asi má pravdu, ale já na to nemám mentalitu. Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Vaše teta má pravdu. Podle zákona má každý spoluvlastník právo užívat společnou nemovitost v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Váš bratr se tedy chová protiprávně, když užívá celou nemovitost a Vám neumožní užívat dům vůbec. Váš bratr tedy užívá větší díl, než na který má právní nárok. Vy tak máte nárok, aby Vám bratr vyplatil náhradu za to, že užívá i část domu, která již neodpovídá jeho zákonnému spoluvlastnickému podílu. Váš bratr se svým jednáním na Váš úkor bezdůvodně (bez jakékoli dohody) obohacuje, a proto má povinnost Vám takové obohacení vydat ve formě náhrady, které se můžete domáhat i soudně podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (případně podáním žaloby na náhradu újmy, pokud byla mezi vámi uzavřena dohoda o tom, že bratr může nemovitost užívat celou). Doporučuji Vám vyhledat pomoc advokáta, který Vám pomůže s vyčíslením náhrady a sepsáním výzvy k její úhradě. Věřím, že pokud budete věc řešit písemně, přistoupí Váš bratr na nějakou dohodu, ať už o finančním vyrovnání či umožněním užívání poloviny nemovitosti, a nebude tak nutné věc řešit soudně.
Můžete se také dohodnout na zrušení spoluvlastnictví tím způsobem, že bratrovi připadne dům a Vám vyplatí odpovídající náhradu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání nájmu po spolumajiteli, který znemožnil užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví druhému spoluvlastníkovi, spolumajiteli
___

OBČAN-DLUHY
Promlčení uznání dluhu (písemně od dlužníka) a vymáhání částky

Půjčil jsem bývalému kolegovi peníze (95.000 Kč), měsíčně splácel 1.765 Kč, po určité době přestal. Mám podepsaný dokument "Uznání dluhu" na výši 59.176 Kč ze dne 10.10.2012. Pán dlužil hodně lidem a firmám. Prosím jak mám postupovat k získaní peněz zpět, nechci aby mu to "prošlo jen tak". Pokud budete chtít nějaké doplňující údaje, rád pošlu. Moc díky. Emil.

ODPOVĚĎ:
Správný postup vymáhání dluhů je uveden na této stránce:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-smenky.html
Nejdříve mu zašlete předžalobní výzvu, ve které popíšete situaci (že jste mu půjčil peníze, kdy a v jaké výši, kolik splatil a kolik stále dluží) a vyzvete jej, aby dluh splatil (vzor předžalobní výzvy naleznete zde:
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html).
Pokud ani na tuto výzvu nebude reagovat, můžete se obrátit na civilní soud (ve Vašem případě okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště a podat na něj žalobu, popř. návrh na platební rozkaz).
Před soudem se můžete nechat zastoupit advokátem, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání dluhu z dlužního úpisu, písemného uznání dluhu dlužníkem věřiteli

__

OBČAN-EXEKUCE
Exekuce na předminulého vlastníka auta, automobilu a výzva exekutora k doložení kupní smlouvy

01/2018 jsme zakoupili osobní automobil od fyzické osoby. 04/2018 přišel dopis od exekutora, abychom doložili kupní smlouvu, neboť na dřívějšího vlastníka, (ne na toho od koho jsme auto koupili) je vedena exekuce.
Poraďte prosím, co dělat? Vlastník, který nám auto prodal, nechce záležitost řešit. Jak se bránit? Může nám exekutor auto zabavit? Podat trestní oznámení na posledního vlastníka za podvod? Jsme zoufalí, nevíme jak dál. Oba předchozí vlastníci jsou zapsáni v technickém průkazu. Nyní je automobil napsaný na manžela. Děkuji, Halina.

ODPOVĚĎ:
Tato situace, ač vypadá poměrně jednoduše, nemá jednoduché právní řešení a bohužel se tyto případy množí. Jde o to, že musíte prokazovat, že jste udělali vše proto, abyste se dozvěděli skutečnou historii vozidla. Jako první krok rozhodně doporučuji odepsat exekutorovi a bránit si své vlastnické právo. Uveďte, že vozidlo je Vaše a nechť Vám doloží, kdy bylo vozidlo do exekuce sepsáno. Rozhodně vozidlo hned nevydávejte. Pokud bylo vozidlo prodáno člověku, který Vám jej následně prodal, v době, kdy již bylo sepsáno v rámci exekuce předchozího vlastníka, budete muset nakonec vozidlo vydat, ale nedělejte to bez boje. I prokázání tohoto boje a bránění svého vlastnictví bude pro případný soudní spor velmi důležité. Pokud tedy budete muset nakonec vozidlo vydat, podejte proti člověku, který Vám vozidlo prodal, žalobu na náhradu škody, kterou Vám způsobil. Je to skutečně právně velmi komplikovaná záležitost a rozhodně navštivte advokáta, jejichž seznam naleznete na www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může exekutor zabavit auta předminulého vlastníka s exekucí kvůli dluhům?
___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody poškozenému za léčebné výdaje a vymáhání další odškodnění za poškození zdraví poškozeným

Přišel mi trestní příkaz k uhrazení peněžitého trestu 20.000 Kč a náhradě škody poškozenému 2.000 Kč, budu muset po uhrazení ještě něco platit? Poškozený tvrdí, že částka není konečná a že 2.000 Kč jsou jen náklady za lékaře. Děkuji, Erik.

ODPOVĚĎ:
Trestní příkaz může uložit povinnost nahradit škodu, která vznikla trestným činem. Může také takový nárok zamítnout a odkázat poškozeného, aby se tohoto nároku domáhal před civilním soudem. Je tak tomu z toho důvodu, že trestní řízení má primárně řešit, zda došlo ke spáchání trestného činu a pokud ano, tak má být pachateli uložen trest.
Náhrada škody je v trestním řízení řešena v omezeném rozsahu, je tak tedy možné, aby se poškozený domáhat před civilním soudem náhrady škody.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada škody v trestním řízení a u civilního soudu - rozdíl
___

FINANCE-DANĚ
Pronájem pokoje - od kolika Kč se musí platit daně?

Je povinné danit příjem fyzické osoby z pronájmu části nemovitosti (např. pokoj v bytě, příjem do 30.000 Kč ročně), když fyzické osobě nevzniká žádný zisk? Tj. náklady se rovnají příjmu. Jestli ano, je možné zdanit příjem dodatečně? Děkuji, Evžen.

ODPOVĚĎ:
Limit 30.000 Kč ročně se týká tzv. ostatních příjmů v §10 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP). Pronájem nemovité věci vždy spadá do příjmů z nájmu podle §9 ZDP. Daňové přiznání musíte podat i když nedosáhnete zisku. Daňové přiznání je možné podat jestliže neuplynula lhůta pro stanovení daně, která činí 3 roky od konce lhůy pro podání řádného daňového tvrzení.
Ovšem podle §38g ZDP pokud jsou celkové vaše příjmy nižší než 15.000 Kč za rok a nevykazujete ztrátu, nemusíte podávat daňové přiznání, nebo pokud máte příjmy ze zaměstnání nebo jiné závislé činnosti a vaše další příjmy (z nájmu, podnikání, atd.) nepřesahují 6.000 Kč za rok, nemusíte podávat daňové přiznání.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Pronájem pokoje a daně, zdanění příjmu při nákladech rovnajících se příjmu z pronájmu nemovitosti
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Souhlas s veřejným osvětlením na soukromé lesní cestě - kdo platí maniupulaci s kabelem kvůli pokácení stromu?

Jsem majitel lesního pozemku se vzrostlým lesem. Přes tento pozemek prochází pěšina (průchod je zde povolen na základě služebnosti - pěšina však slouží veřejnosti). Město zde vybudovalo veřejné osvětlení, já jsem s vybudováním vyjádřil souhlas. V současné době je nutné pokácení jednoho stromu v těsné blízkosti kabelu veřejného osvětlení, strom je nakloněn nad kabel a do budoucna hrozí jeho pád. Město po mně požaduje zaplacení sejmutí kabelu osvětlení kvůli umožnění skácení nebo zaplacení postupného ořezání z plošiny. Dle mého zde lze uplatnit ustanovení § 22, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. , lesního zákona, tzn. mělo by stačit město písemně upozornit na ohrožení jejich majetku a oni by na svůj náklad měli zabezpečit pokácení stromu, já jim jen poskytnu součinnost. Nebo jsem opravdu povinen pokácení zaplatit já? Děkuji, Felix.

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené ustanovení nelze aplikovat na tuto situaci. Strom je součástí Vašeho pozemku, je tedy Vaším majetkem. Jako vlastník věci (stromu) jste povinen zajistit, aby Vaše věc (strom) nezpůsobila škodu na majetku nebo zdraví.
Jste tudíž povinen jednat tak, aby na Vašem pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení.
Tento názor je zastáván i judikaturou – k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2836/2011.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo je majitel veřejného osvětlení na soukromé lesní cestě?
Kdo platí údržbu veřejného osvětlení na soukromé lesní cestě, pěšině?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Obchod manžela v domě manželky a rozvod - jak vyklidit obchod manžela?

Vlastním nemovitost, dům, který není ve společném jmění manželů, tedy SJM. 1. patro obývá dcera, v přízemí máme obchod. Obchod je psaný na moje jméno. Jen po mém odchodu do důchodu si manžel převedl veškeré zboží na sebe. Nájemní smlouva není. Začal pít, je mi nevěrný, peníze mi nedává, změnil si i číselný kód na trezoru. Soužití s manželem je neúnosné. Chci se do svého domu nastěhovat, ale nevím si rady, jak manžela dostat z mého domu. Zrušit obchod, jde to? Co se v této situaci dá dělat. Potřebuji poradit moc děkuji. Gita.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakou právní formu má Vaše a manželovo podnikání. Předpokládám, že jste oba osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). V každém případě Vám však doporučuji nejprve podat návrh na rozvod a snažit se manžela přimět k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů a bydlení po rozvodu, případně alespoň uzavřít dohodu o zúžení SJM, v níž upravíte podmínky vašeho dalšího společného podnikání. Vaše podnikání lze pravděpodobně považovat za tzv. rodinný závod upravený v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, nicméně pokud se na jeho činnosti podílejí pouze manželé, použije se na právní vztahy úprava právě manželského majetkového práva dle § 708 až 750 občanského zákoníku. Aniž by tedy byl vyřešen váš manželský majetkový režim, bylo by riskantní snažit se situaci řešit pouze Vaším rozhodnutím o zrušení obchodu či žalobou na vystěhování manžela z provozovny, kterou užívá bez právního důvodu.
Doporučuji Vám tedy obrátit se na rozvodového právníka, se kterým svou situaci podrobně rozvedete a pokusíte se najít optimální řešení Vaší poměrně dost složité situace.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Obchod manželky v domě manžela a rozvod manželství - jak vyklidit obchod manžela?
Jak vystěhovat manžela z obchodu v domě nespadajícího do SJM, společného jmění manželů

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak zajistit zdědění nemovitosti vnukem, vnučkou - postup

Babička s dědou vlastní byt, babička ještě chatu. Babička má 3 děti (A. , D. a M. - můj otec) z předchozího manželství, děda má možná nějaké dítě, se kterým není a nebyl v kontaktu. Byt chtějí dát mně - vnučce, ale až po smrti (darovací smlouva s věcným břemenem nepřipadá v úvahu). Jak tuto situaci vyřešit? Ze zákona existuje nepominutelný dědic a bude problém, abych dostala byt celý, jak zařídit abych dostala alespoň co největší čast? D. s M. mají podle závěti babičky dostat chatu. Nejlépe mi vychází závěť, kde by se aplikoval nepominutelný dědic, kde A. , D. a M. mají nárok na 1/4 z 1/3 (tzn. 1/12) z babiččiny pozůstalosti (chata a 1/2 bytu). Přičemž tam by tyto nároky D. a M. splnila odkázaná chata, a nárokovat si část bytu měla pouze A. , která v závěti není? A v případě dědy by nezbylo než doufat, že žádné děti nemá, nebo se nedohledají, případně by také měli nárok na 1/4 jejich zákonného dědického podílu. V případě závěti nepominutelní dědicové nedostanou svůj podíl na bytu, ale pouze jim budu muset vyplatit částku v hodnotě jejich podílu? Co darovací smlouva pro případ smrti?

ODPOVĚĎ:
Uvažujete správně, všichni neopomenutelní dědicové, pokud jsou zletilí, musí dostat alespoň 1/4 dědického podílu, na který by měli nárok ze zákona. To platí i pro darování pro případ smrti. Úplně nejjednodušší by bylo, kdyby se prarodiče rozhodli Vám majetek darovat již za života, tam se žádné ustanovení o neopomenutelných dědicích neuplatní. Pokud by byla sepsána závěť, tak v ní musí být uvedeno, co kterému dědici připadne, pokud by závěť vše odkazovala Vám, pak je neplatná. Ze závěti tedy musí vyplynout, komu připadne jaká část majetku, resp. jak velký podíl na jakém majetku. V rámci dědického řízení můžete s ostatními dědici uzavřít dědickou dohodu, kde se můžete domluvit i odchylně od závěti a tam by byl prostor pro domluvu, koho jakou částkou vyplatíte.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Neplatnost závěti ve prospěch vnuka, vnučky
___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Od kolika let si může dítě říci se kterým z rodičů chce být a být mu svěřeno do péče

10/2017 jsem se rozešla s manželem. Máme dceru (nar. 07/2014, nadprůměrné IQ, ale psychosociálně “pozadu“), 11/17 jsem podala návrh na úpravu poměrů, svěření do mojí péče. Manžel na mě ale vyvíjel nátlak, společně s pracovníkem OSPOD, že Cochemský model, že střídavá péče stejně bude, že o ní stojí, tak že jsem se nechala zvyklat a žádost stáhla a podepsala dohodu o střídavé péči. Bohužel ale nefunguje, otec to bere jako trumf, že dítě trpí – já trpím – protože jsem já rozbila rodinu a odešla. Soudní jednání vypadalo jako fraška (04/2018). Máme se spolu naučit mluvit a dbát zájmů dítěte, odročeno na neurčito, máme navštívit mediátora.
Dítě ale není nikde doma, je rozhozené, agresivní, ve školce rezignované.
Navrhovala jsem otci dítěte, ať je u mě, k němu může chodit kdykoliv, ve styku nebráním, trvá na střídání „přesně na půl“ „mám nárok na půlku dítěte“. Dnes (16.08.2018) jsem byla na OSPOD za vedoucí, co můžu jako matka dělat, když otec trvá na svém nároku na půlku dítěte a přesném střídání, i přes nesouhlas dítěte. Prý dítě nikdo nevyslechne, předběžné opatření neprojde. Co můžu dělat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Povinností orgánu rozhodujícího o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče, je sledovat a chránit především zájem nezletilého dítěte, tak jak je zakotven v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. K přání dítěte Ústavní soud už dříve konstatoval, že za předpokladu, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, je nutné jeho přání považovat za zásadní vodítko při hledání jeho nejlepšího zájmu.
Současně však není možné, aby obecné soudy postoj nezletilého dítěte bez dalšího převzaly a aby své rozhodnutí založily toliko na jeho přání a nikoliv na pečlivém a komplexním posuzováním jeho zájmů.
Paragraf 867 občanského zákoníku k tomu říká, že: "Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo není-li schopno tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.
O dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. Z výše uvedeného vyplývá, že názor dítěte se bere v úvahu zejména u dětí starších 12 let. U mladších dětí k jejich názoru soud přihlédnout může, ale nemusí. Obávám se, že Vaše dcera je opravdu ještě příliš malá na to, aby soud vzal její názor v úvahu."
Co se týče předběžného opatření, ustanovení § 924 občanského zákoníku a § 452, odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních sděluji, že předběžné opatření soud nařídí, „ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen“.
Na základě informací uvedených ve Vašem dotazu se nedomnívám, že by některá z uvedených situací nastala, takže nepovažuji nařízení předběžného opatření za pravděpodobné. Navíc dle § 454, odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních může soud předběžné opatření nařídit jen na návrh OSPOD, takže se v tomto případě bez podpory OSPOD neobejdete.
Zatím tedy navrhuji dodržovat dohodu o střídavé péči, kterou jste s manželem uzavřela. Nejsem sice zastáncem situací, ve kterých je takto malé dítě opakovaně vystavováno nejrůznějším vyšetřením, ale pokud by se dceřin psychický stav zhoršoval, můžete s ní navštívit odborníka (dětského psychologa) a pokusit se od něj získat písemné vyjádření v tom smyslu, že střídavá péče má negativní vliv na psychiku Vaší dcery a z tohoto důvodu není pro dceru vhodná. Takové vyjádření byste pak mohla při dalším soudním jednání použít jako podpůrný argument pro žádost, aby dcera byla svěřena do Vaší péče.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Svěření dítěte do péče a zájem nezletilého dítěte - čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a § 867 občanského zákoníku
Cochemský model střídavé péče o dítě, děti
Kdy má názor dítěte vliv na svěření do péče některého z rodičů nebo střídavé péče
Předběžné opatření o svěření dítěte - ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen
___

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Kdy musí zaměstnavatel přeřadit zaměstnance na jinou práci, na jinou pracovní pozici?

Je možné po návratu z nemoci nemít možnost vrátit se na své původní místo, i když firemní lékař mi potvrdil, že mohu danou práci vykonávat dál? Zaměstnavatel mi nabízí jiné zařazení i jinou pracovní dobu. Rozhoduje o vybírání přesčasů náhradním volnem zaměstnavatel? Když nechci proplatit přesčasy, ale vybrat si volno může mě na dočasnou dobu přeřadit na úplně jinou práci bez mého, souhlasu? Nebo mě kvůli odmítnutí propustit? Za jakých okolností mě může přeřadit? Děkuji, Erika.

ODPOVĚĎ:
Pokud nová pozice odpovídá druhu práce sjednanému ve smlouvě a stanovené pracovní náplni, je možné zaměstnance přesunout dle potřeb zaměstnavatele. Pokud by se jednalo o změnu druhu práce, byl by nutný Váš souhlas.
Při převádění zaměstnance na jinou práci, je nutné rozlišovat situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance převést musí a kdy může.

Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci:
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g), tedy pro nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušení pracovní kázně zaměstnancem,
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Podle § 144 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Primárně tedy zaměstnanci za práci přesčas náleží příplatek, náhradní volno jen po dohodě se zaměstnavatelem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv hopspitalizace bez zdravotních následků na přeřazení na jinou pracovní pozici
Kdo rozhoduje o náhradním volnu za přesčas nebo proplacení přesčasu?
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Rozdělení pater rodinného domu mezi spoluvlastníky z ideálního spoluvlastnictví - lze to udělat a zapsat do katastru nemovitostí?

Jsem spoluvlastník rodinného domu na pozemku s dalšími nebytovými budovami. Vlastníků je pět – matka vlastní 1 a 4 děti (včetně mě) po 1/8. Dům je jednopodlažní s podkrovím. Plánujeme vestavět do podkroví nový byt, včetně nástavby na přístavbu s plochou střechou – podlažní plocha podkroví se tedy oproti stávajícímu stavu zvětší. Rádi bychom ale výstavbou nového bytu investovali do vlastního a ne celkově do spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu chceme rozdělit dům na dvě bytové jednotky a vymezit, že moje 1/8 vlastnictví celé nemovitosti zahrnuje tento v budoucnu vzniklý byt. Ostatní spoluvlastníci plně souhlasí.
Napadlo nás to definovat tak, že mou osminu tvoří vše nad stropem 1. nadzemního podlaží stávající budovy rodinného domu a zbytek pozemku včetně nebytových budov mám umožněn k společnému užívání. Poradíte mi prosím, jak nejlépe definovat prohlášení vlastníka nemovitosti tak, abych v budoucnu vzniklý byt měla ve vlastnictví? Děkuji, Ester.

ODPOVĚĎ:
Předně považuji za nutné uvést, že u podílového spoluvlastnictví  má každý ze spoluvlastníků budovy a pozemku ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl na nemovitosti jako celku. Nejde tedy o skutečné prostorové vymezení podílu jednotlivého spoluvlastníka na budově a pozemku. Po právní stránce tak platí, že v předmětné budově mohou všichni spoluvlastníci dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů užívat vše společně, tedy kterýkoliv byt nebo místnost v domě.
Prohlášení vlastníka o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (§  1166  zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník) je právní úkon vlastníka či spoluvlastníků budovy, ve které mají vzniknout nejméně dvě  jednotky  (byty či nebytové prostory), z nichž každá se stane samostatnou věcí - tedy předmětem samostatného vlastnictví.
Převést vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků na nově vymezené jednotky v domě lze tedy formou zrušení spoluvlastnictví, kdy součástí dohody o zrušení a vypořádání  podílového spoluvlastnictví budou též obsahové náležitosti  Prohlášení vlastníka budovy, kde je vymezeno,   že každý  ze spoluvlastníků získává do svého vlastnictví určitý byt nebo nebytový prostor. Nezbytné ovšem je, aby zde bylo možno vymezit alespoň dvě jednotky.

Pokud tedy chcete být výlučným vlastníkem nově vzniklého bytu, bude nutné spoluvlastnictví nejprve zrušit a zároveň vymezit v Prohlášení, kdo bude vlastnit kterou jednotku. Doporučuji Vám tedy vymezit jako druhu jednotku (což je zákonná podmínka) i přízemí domu, jejímiž vlastníky se stanou zbývající spoluvlastníci, ostatní prostory pak budou ve vlastnictví všech jako tzv. společné prostory. Sepsání takové dohody a Prohlášení však bude poměrně složitá záležitost, proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který se zabývá majetkovým a bytovým právem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Rozdělení rodinného domu v ideální spoluvlastnictví na části a bytové jednotky nebo přivlastnění jednotlivých pater jednotlivým spoluvlastníkům, spolumajitelům - postup, informace
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
Prodej pozemku se stavbou cizí osoby a darování pozemku pod stavbou kupujícímu

Mám pozemek, travní plocha, kde byla bez stavebního povolení postavena soukromá chata - rok 1988. Podle katastru je to stavba na cizím pozemku. Pozemek chci prodat včetně zastavene plochy chaty třetí osobě, je to celkově asi 5 ha, zastavená plocha chaty je cca 50 m2.
Majitel chaty bez mého souhlasu nebo pronájmu celkově užívá asi 200 m2. Kvůli cestě a přístupu na můj velký pozemek nechci a nemůžu prodávat pozemek kolem chaty majiteli chaty. Je prosím nějaká možnost, např. formou daru, darovat nebo nějak převést pozemek pod chatou třetí osobě, která bude kupovat celý pozemek o výměře 5 ha? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 1254 Občanského zákoníku "Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby." Jinými slovy, pokud je vlastníkem stavby osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém stavba stojí, jsou tyto osoby při převodu na třetí osobu navzájem vázány předkupním právem.
Pokud byste tedy pozemek, na kterém stojí chata, převáděla na třetí osobu, musela byste tak činit pouze formou převodu na Vašeho příbuzného v linii přímé či pobočné. V ostatních případech musíte realizovat předkupní právo a nabídnout pozemek ke koupi vlastníkovi chaty.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Předkupní právo majitele, vlastníka pozemku na němž stojí cizí dům, budova
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Právo na vrácení peněz za zrušený kurz, vrácení kurzovného za zrušený kurz pořadatelem

11/2016 jsem si zaplatil týdenní baristický kurz (16.500 Kč), který byl zrušen ze strany pořadatele. V obchodních podmínkách mají, že si v takovém případě mohu vybrat jiný termín, či poukázat kurz třetí osobě, ale že peníze v žádném případě nevracejí! Dlouhodobě žiji v cizině, takže další termín není možný a raději bych dostal své peníze zpět a případně si kurz koupil znovu, než abych neměl takto velkou částku peněz k dispozici na neurčito, či abych hledal někoho, komu případně tento kurz dát či prodat. Mají právo si takto ponechat mé kurzovné jen proto, že to mají napsáno v obchodních podmínkách? Děkuji, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že obsah smlouvy lze určit také odkazem na obchodní podmínky.
V tomto případě však považuji za Vámi zmíněné ustanovení obchodních podmínek za neplatné, resp. by k takovému ustanovení nemělo být přihlíženo. Toto ustanovení totiž zakládá významnou nerovnováhu mezi právy pořadatele a Vašimi právy, kdy pořadatel může kurz zrušit kdykoliv, Vy však Vaší účast nejspíše nikdy. Rovněž v tomto případě vystupujete jako spotřebitel, kdy je třeba práva a povinnosti vykládat právě ve prospěch spotřebitelů.
Předně dle ust. § 1753 občanského zákoníku platí, že ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.
Uvedené ustanovení obchodních podmínek by mohlo být takovým, které nebylo možné rozumně očekávat.
Dále se dle ust. § 1813 občanského zákoníku má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Výslovně je pak zakázáno ujednání, které dovoluje podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, což je i tento případ, neboť pořadatel může zrušit bez důvodu objednaný kurz.
Je třeba uvést, že Vaše práva se promlčí za 3 roky, tj. stále můžete požadovat vrácení zaplacené částky. V současné chvíli doporučuji vyzvat pořadatele k navrácení peněz s tím, že rozhodné ustanovení obchodních podmínek není v souladu s občanským zákoníkem, kdy pokud zaplacenou částku nezaplatí, podáte žalobu k soudu.
Pokud pořadatel dobrovolně částku nevrátí, podejte návrh na mimosoudní řešení sporu k České obchodní inspekci. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/en/information-about-adr/
Pokud ani toto řízení nepomůže, bude nutné se domáhat vrácení částky žalobou u soudu. V tomto případě bude pouze soud posuzovat, zda je uvedené ustanovení obchodních podmínek skutečně neplatné a zda Vám tedy vznikl nárok na vrácení zaplacené částky. V případě soudního sporu doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete zde:

www.advokatikomora.cz

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zrušení kurzu a nevrácení peněz s povinností výběru nového termínu nebo převedení kurzu na jiného zájemce
Vymáhání kurzovného, poplatku za kurz při zrušení kurzu pořadatelem
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Může spolumajitel zamknout, uzamčít a znepřístupnit část domu? (studna, domácí vodárna, sklep, dílna)?

V lednu 2016 mi zemřela máma a otec v březnu 2018. Vzhledem k tomu, že jsme s oběma rodiči žili v jednom domě, kdy já s rodinou obýváme horní patro domu a rodiče obývali spodní patro, my jsme se starali o ně a rodiče, když bylo třeba starali se o naše děti. Vše klapalo skoro 20 let na výtečnou do doby, kdy máma zemřela. Po té si mé sestry asi uvědomily, že by mohly něco dědit a to, co potom nastalo nechci dál rozvádět ani komentovat. Vše hezké a dobré bylo rázem zapomenuto. Zapomenuto bylo dokonce i to, že před 20 lety všichni svorně říkali, že pokud rodiče dochováme, nebudou si z domu nic nárokovat. Já jsem po nastěhování tehdy dostal od rodičů darem ideální 1/2 domu.
Mé dotazy:
1. I přesto, že mám ideální polovinu domu. Otec mi znepřístupnil (uzamkl) několik míst, které jsou pro naše fungování nezbytné a tyto jsou i nadále uzamknuty. Nemohu se dostat např. ke studni a domácí vodárně, které jsou ve sklepě. Podobný problém je s odpady, dále uzamkl i dílnu, kde jsem měl své nářadí a nástroje. Vstup do dílny a do jeho části domu (od které měl klíč jen on a mé sestry) bych i oželel, ale je vskutku pod mou úroveň se do sklepa ke studni a čerpadlu prodírat malým sklepním okénkem. Takto jsem tam byl již několikrát, když nám vytáhli čerpadlo ze sítě a zatím se naštěstí jednalo o malé opravy nebo zásahy, které jsem sám zvládl. Nevím však jak by to probíhalo, pokud bych tam potřeboval nějaké řemeslníky (vodaře, elektrikáře).
Jaký mám tedy nárok na zpřístupnění těchto prostor? Přijde mi zvláštní, že aniž by jména mých dvou sester byly uvedeny ve Výpise z katastru nemovitostí, ony vlastní klíče a mohou tak užívat jednu část domu, já tu možnost nemám a navíc jen stěží spravuji to, co bych spravovat mohl a měl.
2. Zavázali se tehdy před 20 lety nějak právně, když všichni tvrdili (nebo spíše jen sestry tvrdily), že pokud se budeme starat o rodiče nebudou z domova nic požadovat? Mělo to nějakou právní "váhu", když toto prohlašovaly (ústní forma příslibu, ne písemná)? Svědkem je jen má manželka a ony samy, včetně otce, který však také zapomněl na vše, co by nám nyní mohlo být ku prospěchu.
Děkuji mnohokrát za Váš právní názor a radu. S pozdravem Drahomír

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. jelikož jste podílovým spoluvlastníkem s velikostí podílu id. 1/2, nemůže Vám nikdo bránit v přístupu do jakýchkoliv prostor vlastněné nemovitosti, stejně jako Vy nemůžete bránit jemu. Pokud Vám v přístupu brání, je naprosto legitimní, pokud např. vyměníte zámek, abyste se do těchto míst dostal. Jste podílovým spoluvlastníkem s ideálním podílem, není tedy nikde a nijak vymezeno, jaké prostory můžete používat a jaké ne. Můžete používat všechny s ohledem na velikost Vašeho podílu.
2. Pokud neexistuje žádný písemný dokument, neznamená to sice, že by taková dohoda byla z důvodu ústnosti neplatná, nicméně pro případné soudní řízení a dokazování to stačit nebude. Tento slib by bylo možné chápat jako smlouvu o smlouvě budoucí, nicméně by muselo být prokázáno, co bylo jejím obsahem, kdo byli účastníci a zejména v jaké době měla být smlouva - tedy převod na Vás - realizován. A to se pravděpodobně prokázat bohužel nepodaří, proto bych nedoporučovala za dané situace do případného soudního sporu investovat čas a peníze.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak se brátnit když spoluvlastník zamkne část domu a znepřístupní ji spolumajiteli, spoluvlastníkovi, spolumajitelům, spoluvlastníkům?
Platnost a vymahatelnost smluvního závazku, smluvního příslibu v ústní formě nesepsaného písemně
___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
Rozvod a práva manželů k družstevnímu bytu

V r. 2012 jsem se rozvedl a měli jsme společné podílnictví k družstevnímu bytu. Na základě smlouvy o vypořádání majetku mezi manželi jsem zašel na bytové družstvo (správu bytového družstva) a požádal o přepsání bytu (práv k užívání družstevního bytu) na mne. Bytové družstvo mi vyhovělo a dne 24.09.2014 jsem obdržel smlouvu na družstevní byt.
30.09.2014 byla tato smlouva představenstem bytového družstva schválena. 12/2014 exmanželka tuto smlouvu napadla s tím, že se nevzdala členského podílu. Právnička bytového druřstva BD následně prohlásila naši vypořádající smlouvu za zmatečnou a představenstvo bytového družstva smlouvu znějící na mne 5.5.2015 revokovalo a ústně mě informovalo. Spornými body ve vypořádající smlouvě mezi manželi jsou bod 3: "Jan Novák se zavazuje na vyrovnání podílů uhradit Petře Novákové do 31.12.2014 částku 220.000 Kč.
Bod 5 Věci a jiné majetkové hodnoty, které nejsou uvedeny v předchozích článcích této dohody a které ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků této dohody náleželi do společného jmění účastníků této dohody, se stávají výlučným vlastnictvím toho z účastníků, který je měl ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství u sebe v držbě." Tudíž já.
Může rekovokovat bytová práva, po 8. měsících smlouvu, na základě smlouvy o vypořádání jmění mezi manželi.
Má bytové družstvo právo na to, aby zrušilo po 10 měsících smlouvu, o převodu na mne, kterou udělali na základě majetkovo vypořádající smlouvy, kterou následně představenstvo odsouhlasilo a poté po 9. měsících revokovalo? Smlouvu vlastním. Děkuji, Drahoslav.

ODPOVĚĎ.
Pokud jste se v rámci smlouvy o vypořádání majetku dohodli, že členská práva po rozvodu přechází pouze na Vás, je družstvo povinno tuto smlouvu respektovat a rozhodně nemá samo rozhodovací pravomoc, zda se bude smlouvou řídit či nikoliv. Řídit se jí musí.
Pokud byla smlouva součástí rozvodového řízení a soudem byla schválena, nemá bývalá manželka jediný legitimní důvod smlouvu následně napadnout. Celý postup družstva je naprosto zmatečný. Navíc po rozvodu nemůžete mít členská práva oba dva, resp. můžete je mít nevypořádaná, ale pouze do tří let po rozvodu. Poté Vy jako držitel v souladu se smlouvou členská práva nabýváte. Družstvo tedy nejedná v souladu se zákonnou úpravou, pokud se ale neumoudří, nezbude Vám, než věc řešit soudně určovací žalobou.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může zrušit bytové družsto smlouvu o převodu družstevních práv po rozvodu manželů na jednoho z manželů?
Dohoda manželů o převodu práv na družstevní byt při rozvodu - musí družstvo dohodu manželů akceptovat?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Může být nemajitel, nevlastník bytu členem výboru SVJ?

Prosím o vyjádření ke změně stanov našeho společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (SVBJ). V původních stanovách SVJ (SVBJ) jsme měli pro členství ve voleném orgánu společenství tyto podmínky:
1. Členem voleného orgánu SVJ nebo voleným orgánem může být jen ten, kdo je vlastníkem jednotky,
2. Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním.
3. Funkce člena výboru zaniká volbou nového člena výboru. Člen výboru může být z funkce odvolán shromážděním. Člen výboru může před uplynutím funkčního období z funkce odstoupit. Odstoupení musí oznámit výboru písemně. Jeho funkce končí dnem, kdy výbor odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím třiceti dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení.

Nyní si odstupující členové výboru prosadili toto doplnění: "V případě, kdy se nepodaří zvolit do volených orgánů zástupce z řad vlastníků, je možné zvolit do volených orgánů zástupce z řad nevlastníků. Pro zvolení nevlastníka do voleného orgánu je třeba souhlas 80% hlasů všech přítomných na shromáždění. Pro odvolání nevlastníka z funkce ve voleném orgánu je třeba 40% hlasů všech přítomných vlastníků na shromáždění.
Jestliže by se stalo, že na funkci ve voleném orgánu je více kandidátů, má ve volbě vždy přednost vlastník před nevlastníkem.
V případě, kdy nejméně 20% všech vlastníků doručí výboru společenství žádost na odvolání člena voleného orgánu, či celého orgánu, je výbor společenství povinen toto zařadit jako bod jednání dalšího shromáždění a to nejdéle do 2 měsíců od data podání žádosti.
Prosím o vyjádření, zda takové podmínky pro volbu nevlastníků nemohou být označeny za podmínky, které by nemohly ani podle důvodové zprávy KANCLU u nového občanského zákoníku, kde se sice klade důraz na dispozitivnost ustanovení, tedy možnost, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy, být tedy kogentním ustanovením, od kterých se nelze odchýlit a mají být v o. z. výjimečná.

Z § 1 odst. 2 o. z. vyplývá, že si osoby mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nedojde-li tím k porušení:
- výslovného zákonného zákazu,
- dobrých mravů,
- veřejného pořádku,
- práv týkajících se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Nevlastníci, kteří by měli být takto omezeni při volbě do volených orgánů svj, jsou bývalí družstevníci, u kterých ještě nedošlo k převodu bytové jednotky do vlastnictví. Všichni nevlastníci v našem domě bydlí. Zákon č. 89/2012 Sb. takové omezení pro nevlastníky nezaváděl s ohledem na obtížné sestavování volených orgánů.
Děkuji, Evelína

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru nelze chápat toto ustanovení, které bylo řádně přijato na shromáždění, za ustanovení, které se příčí zákonu, resp. které by určitou skupinu osob výrazně znevýhodňovalo.
Právě s ohledem na dispozitivnost ustanovení NOZ se nedomnívám, že by se jednalo o tak výrazný zásah, aby nebylo možno se ve vašem případě od ustanovení zákona odchýlit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv vlastnictví bytu v domě SVJ na členství ve výboru společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ, SVBJ)
Může být nemajitel, nevlastník bytu (osoba nevlastnící bytovou jednotku) členem výboru SVJ?

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
Nemoc z povolání a reexpoziční test - vliv na pracovní neschopnost a prodloužení podpůrčí doby

Zažádala o prodloužení neschopenky, tedy dočasné pracovní neschopnosti, tj. DPN a současně se zamítnutím, mi posudková lékařka pracovní neschopnost zrušila. Dlouhodobě jsem marodila s konečnou diagnozou astma bronchiale a v současné době stále ještě řeším tuto nemoc jako nemoc z povolání.
Jsem zaměstnanec na HPP se smlouvou na dobu neurčitou, u firmy na automobilové díly, a protože došlo k tkz. reexpozičnímu testu teprve 22.3.2018, s velkou alergickou reakcí, předpokládám, že bude celé řízení nemoci z povolání schváleno. Ale zaměstnavatel se může odvolávat, a celé řízení o nemoci z povolání se může protáhnout až na 4 měsíce. Současně jsem od ledna 2018 osoba zdravotně znevýhodněná OZZ, na základě té diagnózy astma bronchiale, tedy bronchiální astma.
Doba podpůrčí doby nemocenské mi končila 4.4.2018. Zažádala jsem o prodloužení podpůrčí doby nemocenské a posudková lékařka OSSZ mě upozornila, že na astma bronchiale se podpůrčí doba neprodlužuje, ani když jsem konstatovala, že je tato nemoc vyvolána pracovním prostředím a tutíž možnost vyléčení existuje. Má žádost byla zamítnuta a současně mi tato lékařka ukončila pracovní neschopnost ke dni 3. 4. 2018 se závěrem: „Zdravotní stav pojištěnce po uplynutí 180 dnů trvání DPN je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. “
(o alergické reakci na reexpozičním testu nemám zatím v ruce žádnou lékařskou správu – řízení o nemoci z povolení zatím není ukončeno, a jsem OZZ, jak jsem jiš napsala)
Vůbec nevím, jestli se mám proti rozhodnutí posudkové lékařky odvolat nebo ne?
4. 4. 2018 jsem odevzdala náhradní rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti (od posudkové lékařky) zaměstnavateli, a ten mě objednal na 9. 4. 2018 k závodnímu lékaři na mimořádnou lékařskou prohlídku. Do té doby jsem doma na překážce ze strany zaměstnavatele. Závodní lékař mě tedy na 100% shledá dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou, ale protože nemám v ruce výsledek řízení Kliniky nemocí z povolání, pouze lékařské zprávy z nemocnice o hospitalizaci (reexpoziční testy) a ambulantní zprávu, jakým způsobem se mám zachovat, pokud mi závodní lékař odmítne napsat do posudku, že jsem dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá z důvodu nemoci z povolání?
Předpokládám, že mi zaměstnavatel jinou vhodnou pracovní činnost nenabídne a bude se mnou chtít rozvázat pracovní poměr. Jak se mám zachovat, pokud nebudu chtít podepsat výpověď ze strany zaměstnavatele podle odstavce e) tedy ze zdravotních důvodů z obecných příčin? Mohu toto podepsání odmítnout? Bylo by jedno z možných řešení požádat zaměstnavatele o neplacené volno do doby vystavení posudku od Kliniky pracovního lékařství? A co když mi zaměstnavatel nevyhoví?
Posudková lékařka OSSZ mě ujišťovala, že jako OZZ se nemám čeho obávat, a budu mít nárok na rentu – průměrný plat do 65 let věku. Ale bude se jednat opravdu o průměrný plat? Není pravdou, že pokud se po skončení pracovního poměru zaeviduji na úřadě práce, tedy ještě před ukončením řízení o nemoci z povolání, bude mi náležet pouze renta ve výši minimálního platu? Velmi Vám děkuji za Váš čas Eliška

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je poměrně komplikovaná.
1) Při nemoci z povolání máte nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Jedná se o rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Při evidenci na úřadu práce by Vám měla být vyplácena renta ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a dřívějším průměrným výdělkem.
2) zaměstnavatel má dle ust. § 41 zákoníku práce povinnost převést zaměstnance na jinou práci pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
Není-li možné dosáhnout účelu převedení, v případě převedení ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance, může Vás zaměstnavatel převést v tomto případě i na práci jiného druhu, než byla sjednána v pracovní smlouvě, a to i kdybyste s tím nesouhlasila. Při převedení zaměstnance na jinou práci je však zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jestliže lékařský posudek stanoví, že zaměstnanec je dlouhodobě nezpůsobilý konat dále dosavadní práci, a nedojde ani k jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, může být tato skutečnost důvodem pro ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce: Zaměstnavatel se zaměstnancem může výpovědí ukončit pracovní poměr, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
3) Výpověď daná zaměstnavatelem zaměstnanci je jednostranné právní jednání a podpis zaměstnance u výpovědi není třeba. Zaměstnavatel však může požadovat podepsání převzetí výpovědi, je-li předána zaměstnanci osobně na pracovišti.
4) Neplacené volno zaměstnavatel schválit nemusí.
Řešení situace tedy závisí na dohodě se zaměstnavatelem. Pokud se rozhodne dát Vám výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, nelze se jí bránit. V takovém případě Vám nevznikne nárok na odstupné. Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Nárok na vyplácení renty Vám proto vznikne v okamžiku, kdy bude nemoc z povolání uznána.

Na většinu Vašich dotazů bylo odpovězeno v předchozí odpovědi.
Novým dotazem je, jak postupovat, pokud závodní lékař odmítne napsat do posudku, že jste dlouhodobě zdravotně nezpůsobilá z důvodu nemoci z povolání.
Z dotazu není zřejmé, zda se v případě závodního lékaře jedná o poskytovatele pracovnělékařských služeb, který může posuzovat nemoci z povolání. Podle současné právní úpravy oprávnění ke zjišťování, posuzování, uznávání nemocí z povolání mají ti poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání.
Pokud závodní lékař takové povolení nemá, není rozhodné, zda napíše nebo nenapíše do posudku, že dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost vznikla důsledkem nemoci z povolání.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodloužení podpůrčí doby u astmatu, astma bronchiale
Vliv zdravotní nezpůsobilosti (alergie) na možnost výpovědi ze zdravotních důvodů pro zdravontí nezpůsobilost
___

RODINA-VÝŽIVNÉ
Vliv příjmů přítele, přítelkyně na určení výživného, alimentů na dítě, děti z předchozího vztahu

Mám partnera. Není to manžel, ale máme spolu dítě a sdílíme domácnost, ale nejsme evidováni jako druh a družka. Přítel je v odvolacím řízení na určení výživného na svého syna z předchozího manželství, kterého nemá v péči. Jelikož je od října 2017 v evidenci úřadu práce ČR, tedy ÚP, senát odvolacího soudu vymyslel, že mu vlastně nemá z čeho vyměřit výživné a požaduje po něm doložení mých příjmů, aby z nich vypočítal ono výživné.
Já jsem od 1.1.2017 do 31.3.2018 pobírala rodičovsky příspěvek a jako zaměstnanec čerpám rodičovskou dovolenou a jsem zároveň osvč s vedlejší podnikatelskou činností. Můj dotaz zní:
a) zda na takový požadavek má senát odvolacího soudu právo
b) zda musím požadavku senátu vyhovět (vyhovět nechci) a předložit výpis svých příjmů za nějakou dobu
c) pokud příjmy předložit dle zákona musím, můžu přiznat pouze část, např. pouze rodičovský příspěvek nebo jen příjmy z podnikání? Děkuji, Ema.

ODPOVĚĎ:
Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (syna), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (synových rodičů). Při určování výše výživného tedy nejsou zohledňovány pouze příjmy rodičů, ale jejich celkové majetkové poměry.
Senát odvolacího soudu požaduje doložení Vašich příjmů právě z toho důvodu, že Vaše příjmy zlepšují majetkové poměry Vašeho partnera a zvyšují jeho životní úroveň. Podle § 915 občanského zákoníku má být totiž životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. To, že odvolací soud požaduje doložení Vašich příjmů, neznamená, že určí výši výživného pouze na základě těchto příjmů. Odvolací soud vezme v úvahu také výši příjmů matky dítěte a při svém rozhodování by měl zohlednit i vyživovací povinnost Vašeho partnera k vašemu společnému dítěti.
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že odvolací soud má právo žádat doložení Vašich příjmů a že byste tudíž měla odvolacímu soudu své příjmy doložit. Co se týče výše dokládaných příjmů, podle § 916 občanského zákoníku platí, že: Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Pokud se tedy nechcete dostat do situace, kdy odvolací soud určí výši výživného z příjmu ve výši – v krajním případě až – 85.250 Kč, doporučuji odvolacímu soudu doložit všechny Vaše příjmy a žádné nezatajit.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Má vliv jakou výši platu, mzdy má přítel, partner při určení alimentů, výživného na dítě, děti z předchozího vztahu?
___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Notářský poplatek za zúžení SJM 2018, notářský poplatek rozdělení SJM 2018

Kolik činí notářský poplatek za zúžení společného jmění manželů, tedy SJM nebo za režim oddělených jmění manželů, týkající se bankovních účtů a 9 let starého automobilu (pořizovací cena 250.000 Kč) a částky na účtech cca 4.000.000 Kč. Podléhají dědictví po smrti jednoho z manželů i movité a nemovité věci přeživšího manžela nebo se vypořádává dědictví pouze po zemřelém? Pokud ano, je lepší sepsat zúžení SJM nebo režim oddělených jmění a platilo by potom v dědickém řízení, že oddělený majetek přeživšího manžela do dědictví nespadá? Děkuji, Emilie.

ODPOVĚĎ:
Na úkony notáře se vztahuje notářský tarif. Vychází se z částky, která má být předmětem vypořádání. Pokud by byly předmětem vypořádání věci v celkové ceně cca 4.000.000, -Kč, bude se cena za notářský zápis pohybovat kolem 10.000 až 15.000,-Kč. V rámci dědického řízení se vypořádávají i věci, které jsou součástí SJM, resp. polovina jejich hodnoty, takže je samozřejmě nejlepší do notářského zápisu investovat, protože by pak majetek přeživšího manžela vůbec nebyl předmětem dědického řízení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv rozdělení SJM na dědictví, dědění
___

RODINA-SJM
Zbourání domu a postavení nového - patří nový dům do SJM? (stavebně řešeno jako PŘESTAVBA)

Měla bych 2 následující dotazy:
1) Manžel dostal darem v průběhu manželství od své matky dům po dědovi (pozn. tchýně si dala na dům i věcné břemeno na dožití). My s manželem jsme začali na chalupu jezdit, po cca 2 letech jsme se rozhodli ji zbourat a postavit chalupu novou. Vše bylo naprojektováno jako “přestavba”, protože to přinášelo jisté výhody. Chalupa však byla zcela zbourána a včetně základů vystavěna novostavba.
Tchán s tchyní přispěli na novou chalupu cca 800.000 Kč a tchán jezdí pomáhat s dodělávkami. Zbytek jsme hradili my s manželem, celková hodnota stavby je cca 3.500.000 Kč. Spadá chalupa do SJM, přestože je psaná na katastru na manželovo jméno a vše bylo vedeno jako přestavba původní chalupy? Pozn. nová stavba se bude teprve kolaudovat.
2) S manželem nyní plánujeme koupi většího bytu, který budeme financovat z našich peněz. Pokud by manžel koupil byt na svoje IČ (mohl něco uplatnit do nákladů atd.), bude byt v SJM? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. V případě sporu by muselo být prokazováno, jaký je faktický stav, když papírově vše vypadá pouze jako přestavba. Pokud by se totiž jednalo o přestavbu, měla byste právo pouze na polovinu investic vložených do přestavby. Pokud by ale bylo prokázáno, že se jednalo o zcela novou stavbu, samozřejmě by tato spadala do společného jmění manželů, i když by takto nebyla evidována v katastru nemovitostí.
2. Pokud jde o koupi bytu, pokud je kupován manželem jako podnikající fyzickou osobou, je součástí SJM, i když je kupován na IČ. Jiné by to bylo, pokud by byl kupován na právnickou osobu, kde by manžel byl společníkem. Pak by se jednalo o byt této právnické osoby a rozhodující by byla historie celé firmy a peněz, z nichž byl byt pořízen. Tam je situace složitější, ovšem není důvod ji nyní detailně rozebírat, když z dotazu nevyplývá, že by byl byt kupován na právnickou osobu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přestavba domu zbouráním a postavením nového - patří nový dům do SJM?
___

OBČAN-DAROVÁNÍ
Darování podílu nemovitosti mezi sourozenci (bratr, sestra) - darovací smlouva s finančním vypořádáním spoluvlastníků

Vlastníme s mojí sestrou každý jednu polovinu bytu. Vlastnictví bytu jsme nabyli postupně z dědictví po zemřelém otci a následně jako dar od matky. Sestra mi chce svoji polovinu darovat formou smlouvy o darování s finančním vypořádáním. Je toto možné? Prosím o případné informace jak postupovat a zdali tuto smlouvu o darování s finančním vypořádáním akceptuje banka, pokud bych si na toto bral hypotéční úvěr. David

ODPOVĚĎ:
Darování je ze zákona bezplatným právním jednáním a nemělo by odkazovat na jakékoliv finanční vypořádání, jelikož to budí dojem obcházení zákona a zejména daňové povinnosti. Banka by takovou smlouvu určitě neakceptovala, protože na darování nelze z podstaty práva půjčku poskytnout právě proto, že dar je bezúplatný.
Spíše bych doporučila vyřešit to kupní smlouvou při vědomí, že budete muset uhradit 4% daň z nabytí nemovité věci.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Obcházení zákona - darování podílu nemovitosti bez zaplacení daně z nabytí nemovitosti, nemovité věci
___

RŮZNÉ-STAVBY
Kontrola ze stavebního úřadu a příkaz dodání nové dokumentace

Musím předložit novou dokumentaci, srubová chata, kolaudace r. 1970. Plocha pozemku beze změn. Drobné úpravy uvnitř chaty - např. dveře zastavěny, průchod do místnosti místo stávajících dveří. Lze kdykoliv změnit. Nefunkční komín mimo provoz. Revizní kontrola - stojí o několik cm jinde. Uvažujeme o jiném druhu vytápění. Schody do podkroví místo žebříku. Dodala jsem původní dokumentaci ověřenou architektem. Trvají na nové a prý mi to mohou nařídit. Změny popsány v průvodním zápisu. Platím daň z vyměřeného pozemku.
Týká se nový stavební zákon uspořádání uvnitř chaty jako kuchyňská linka, dveře, ale mám umyvadlo se spádem do WC - voda se nosí z řeky nebo ze studny cca 150 m. Děkuji za odpověď. Emma.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu závisí vše na rozsahu stavebních úprav, které byly na Vaší chatě provedeny. Pokud byly například zazděny staré dveřní otvory a zřízeno schodiště, jedná se s největší pravděpodobností o stavební úpravy, které by měly být v dokumentaci skutečného provedení stavby zachyceny.
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pakliže tedy dojde na stavbě k jejím úpravám (a skutečné provedení stavby se tudíž změní), měla by být taková dokumentace odpovídajícím způsobem aktualizována. Stavební zákon nepožaduje v této souvislosti po vlastníku stavby, aby při každé úpravě své stavby pořizoval novou dokumentaci, postačí její doplnění či přepracování (a to s ohledem na rozsah provedených stavebních úprav).
Pokud vlastník stavby neplní povinnost uchovávat dokumentaci, která odpovídá aktuálnímu stavu této stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
Rozsah dokumentace skutečného provedení stavby je uveden ve vyhlášce o dokumentaci staveb, a to konkrétně v její příloze č. 14. Dle § 4/2 vyhlášky o dokumentaci staveb může dokumentaci skutečného provedení stavby tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace.
Ve Vašem případě je tedy zapotřebí zvážit, zda bude s ohledem na rozsah provedených stavebních úprav zapotřebí pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby v celém rozsahu či zda postačí její zjednodušená varianta (pasport), popř. zda může mít některý z těchto dokumentů pouze podobu vyznačení odchylek do stávající dokumentace.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 499/2006 Sb. , o dokumentaci staveb

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Aktualizace stavební dokumentace při stavebních úpravách zjištěných kontrolou ze stavebního úřadu
Stavební úpravy bez stavebního povolení a aktualizace stavební dokumentace
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Lhůta na vystavení faktury od nároku na fakturovanou částku

Od začátku roku 2018 jsem jako OSVČ vzal pár zakázek od firmy s. r. o. , se kterou jsem se dohodl, že jí budu fakturovat jakmile jí zaplatí dodavatel/zadavatel. Ovšem u několika zakázek mi firma tvrdí, že jí zadavatel nezaplatil a tedy nemá z čeho zaplatit mě mou práci. Fakturu jsem vzhledem k dohodě nevystavoval okamžitě. Fakticky jde o to, zda existují nějaké lhůty (vzhledem k naší dohodě o vystavování faktur) kdy musím fakturu zadat. Mohu fakturovat dnes (15.08.2018) (tj. v dubnu 2018) zakázku z ledna 2018? A bude legislativně v pořádku? Děkuji za odpověď, Denis.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné posoudit, jakým způsobem byla sjednána splatnost Vaší odměny za práci. Dle Vašeho popisu byla splatnost sjednána v závislosti na zaplacení objednatele.
K tomuto je třeba uvést, že od 2014 platí nový občanský zákoník, který dává přednost smluvnímu ujednání. Obdobnou situaci však již soudy řešili, ovšem za platnosti starého občanského zákoníku, kdy obdobné ujednání o splatnosti závislé na zaplacení objednatelem (tzv. řetězení) bylo shledáno neplatným pro rozpornost s dobrými mravy.
Takové ujednání by totiž mohlo vést k tomu, že byste se nikdy nemohl domoci zaplacení. Mám za to, že sjednání splatnosti v závislosti na zaplacení objednatelem by bylo neplatné i dle nového občanského zákoníku.
Obecně však neexistuje lhůta, ve které byste měl vystavit fakturu.
Doporučuji proto vystavit na provedené práci fakturu. Fakturu zašlete doporučeně společně s výzvou k zaplacení s tím, že v opačném případě budete vymáhat pohledávku žalobou u soudu.
Je však třeba doplnit, že je třeba odděleně posuzovat otázky daňové, zejm. ohledně DPH, pokud jste plátcem DPH. Zde Vám povinnost přiznat DPH při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tzn. v lednu 2018.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Promčení fakturované částky pozdě vystavenou fakturou
Sekundární platební neschopnost a vymáhání fakturované částky
Zdanění fakturované částky - po připsání na účet nebo ve zúčtovacím období?

__

OBČAN-SPOLKY
Jak převést nemovitost na členy spolku - postup, návod

Obracíme se na Vás s žádostí o radu ohledně Spolku. 2003 jsme založili občanské sdružení za účelem pořádání každoročního hudebního festivalu. Toto sdružení nakoupilo restituční nároky, částečně i z vlastních vkladů do OS k získání pozemku od Pozemkového fondu k pořádání tohoto festivalu. Změnou občanského sdružení na Spolek jsme prošli. Stanovy zůstaly téměř stejné jako za občanského sdružení.
V současnosti jsme již jen čtyři členové (prakticky dva manželské páry) a déle jak 5 let již nevyvíjíme téměř žádné aktivity. Takže přemýšlíme o ukončení činnosti tohoto spolku, ale nechceme přijít o výše zmiňovaný pozemek.
Dotaz: Je možné darovat nebo jinak převést, např. jako nepeněžní odměnu za činnost, tento nemovitý majetek na členy spolku jako občany nebo fyzické osoby podnikající (členy spolku), udělat změnu znění stanov tak, aby to vyhovovalo záměru, či transformovat spolek na s. r. o. , v. o. s. , atd. Předem děkujeme. Dan

ODPOVĚĎ:
Přeměna spolku na obchodní společnost (s. r. o. , v. o. s. apod.) nepřichází v úvahu, neboť zákon takovou možnost vůbec neumožňuje.
Převodu pozemku na členy spolku by nemělo nic bránit, je však třeba počítat také s daňovými důsledky. Při úplatném převodu bude hrazena 4% daň z nabytí nemovité věci, při bezúplatném převodu by byla hrazena 15% daň z příjmu. V úvahu by přicházel i převod na členy v rámci likvidace spolku, pokud by to vyplývalo ze stanov, i zde by členové museli příjem zdanit.
Doporučuji tedy záležitost před realizací převodu zkonzultovat s daňovým poradcem, která varianta s ohledem na cenu pozemku bude nejvhodnější. Bude proto nejprve vhodné nechat zpracovat posudek na ohodnocení pozemku, od které by se odvíjela výše daně jak při úplatném, tak bezúplatném převodu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Převod nemovitosti ze spolku na členy spolku
Převod pozemku z majetku spolku na jednotlivé členy spolku - postup, informace
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Nařčení z ublížení na zdraví při incidentu v baru bez kamer - jak se bránit?

V baru 4.4.2018 s přáteli jsme slavili, jeden mladík u stolu slovně rasistickými narážkami urážel mého přítele, přítel reagoval taky slovy, já se zastala přítele také slovně a mladík do mě strčil, tím se strhla strkanice. Do toho jeho matka na nás zaútočila, ona i on pod vlivem alkoholu a jeho přítelkyně, které je 17 let a pila alkohol v baru. Obě jsme se do sebe dostaly a ona mě svalila na zem a mlátila do mě, v sebeobraně jsem se bránila.
Po přivolání Policie ČR si nás zapsali a odešli jsme domů, v baru žádná škoda, ale kamery prý nemají. Přítelkyně mladíka nezletilá zapsána nebyla, utekla odtamtud. Druhý den si zašla do nemocnice údajně utrpěla pohmožděniny a otřes mozku, hospitalizována ale nebyla. Jelikož kamery nejsou a nemáme důkaz, že to začal její mladík a fyzicky mě první napadl a potom se na mne vrhla ona. Co se může stát? Nepracuje, je student, marodit totiž nemůže? Co mohu očekávat?
Svědky mám já i druhá strana. Děkuji, Elena.

ODPOVĚĎ:
Nelze zcela jednoznačně předvídat další vývoj a následky z toho plynoucí, nicméně pro tuto ženu bude značně obtížné dokázat, že k těmto zraněním došlo v baru, jelikož z tama utekla když přijela Policie. I pokud by se jí podařilo prokázat, že byla přítomna nějakému incidentu v baru, opět pro ni bude značně obtížné (možná až nemožné) prokázat, že se jí tato zranění stala v baru – jelikož mezi okamžikem incidentu, kdy byla opilá v baru a okamžikem, kdy došla na vyšetření, je dlouhý časový prostor a nikdy není možné vyloučit, že si tato zranění přivodila jinde.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak dokázat kdo koho napadl při bitce, strkanici v baru, restauraci bez kamer?
___

OBČAN-DLUHY
Hlavní dlužník přestal splácet úvěr a ručitel splácí za něj - vymáhání splátek regresem

S bývalým přítelem jsem si vzala hypotéční úvěr, jsem spolužadatel, takže solidární dlužník. Koupili jsme pozemek, který byl psán jen na mé jméno, pozemek jsme po té prodali a částku si rozdělili 50 : 50 k tomu nemám žádný doklad. Hypotéka byla zajištěna zástavním právem na jinou nemovitost (můj byt v osobním vlastnictví). Po několika letech si bývalý partner vzal novou hypotéku a tu původní naší společnou přestal platit (svůj podíl).
Jelikož hypotéku zajištuji vlastním bytem, tak abych předešla problémům s bankou splácím hypotéku i za něj (přítel již nekomunikuje, nebere mobil atd. , naposledy přislíbil, že začne platit příští měsíc atd).
Chápu, že jsem solidární dlužník a musím platit. Rozumím i tomu, že po spoludlužníkovi nemohu uplatnit regresní plnění. Dotaz:
Mohla bych uplatnit regres (regresní plnění) z tohoto titulu, že jsem zástavcem nemovitosti, která slouží k zajištění kupovaného pozemku? Zástavce a ručitel regresní plnění narozdíl od spolužadatele uplatnit mohou. Existují 2 smlouvy, jedna je hypotéční úvěr a druhá je zástavní smlouva. Děkuji Daniela

ODPOVĚĎ:
V celém případu vidím jako problém skutečnost, že pozemek byl psaný celý na Vás. Z tohoto titulu skutečně nemůžete uplatnit regres, neboť přítel nebyl podílovým spoluvlastníkem. Z tohoto důvodu si myslím, že nelze uplatit ani další Vámi nastíněnou variantu, spíše je na zvážení požadovat zpět peníze, které jste si rozdělili z prodeje pozemku každý 50%, který byl psán pouze na Vaše jméno, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Promlčecí lhůta je ale tříletá, takže nevím, zda už není nárok na vydání peněz promlčen.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nesplácení úvěru hlavním dlužníkem a ručení bytem ručitelem úvěru, splácení ručitelem a vymáhání splátek regresem
Pozemek ve vlastnictví ručitele úvěru, vyrovnání hlavního dlužníka a ručitele a nesplácení úvěru hlavním dlužníkem - vymáhání splátek ručitelem regresem
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Péče o plot mezi sousedy, sousedními pozemky - vlastnictví plotu, údržba a náklady na údržbu

Kolem našeho pozemku máme pletivový plot, který udržujeme my - ze všech stran. Prosím můžete mi sdělit, čím se řídí to, kdo jaký plot udržuje? Je to tak, že plot naši předci udělali jako první, ostatní sousedé plot již dělat nemuseli...
Nyní máme problém s tím, že sousedka v těsné blízkosti plotu vysazuje nějaké rostliny, živý plot atd... jaká je hranice, kterou musí nechat volnou od plotu, abychom se k plotu dostaly a mohly ho natřít, udržovat. ?
Musíme plot udržovat stále my nebo je povinnost i souseda?
Další dotaz mám ohledně obecního pozemku. Obecní pozemek před vjezdem do naší nemovitosti - tento pozemek cca 60let udržujeme a nyní nám na tomto obecním pozemku před naším vjezdem začal parkovat soused - jakým způsobem můžeme zabránit jeho užívání tohoto pozemku?
Navíc ten pozemek soused rozjezdil, vyjezdil v něm koleje a nyní až ho budeme sekat nám tam bude zapadávat sekačka a udržování pozemku se tím značně zkomplikuje.
Je možné s tímto něco udělat? na obecní úřad jsme se již obrátili, bezúspěšně.
prosím o jiné řešení. Mockrát Vám děkuji za informaci, Eleonora

ODPOVĚĎ:
1. k otázce plotu:
Ust. § 1024 odst. 1 Občanského zákoníku stanoví, že "Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné." Z uvedeného plyne, že jste povinni se o plot starat společně, tedy i sousedka. Pokud sousedka vysazuje k plotu rostliny, opět lze užít ustanovení Občanského zákoníku, a to § 1017, který uvádí, že "Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m." Máte tedy právo domáhat se odstranění rostlin, které sousedka vysazuje v těsné blízkosti plotu.
2. k otázce obecního pozemku:
Pokud vám soused brání ve vjezdu, jedná se o přestupek a měli byste volat Policii. Za situace, kdy se jedná o pozemek obecní a soused jej ničí, měla by to řešit obec. Pokud obec tuto situaci neřeší, je samozřejmě vaše pozice těžká, neboť z právního pohledu byste se neměli o nápravu obracet na souseda, ale na obec, která tímto neudržuje pozemek v řádném stavu. Doporučuji tedy obec neustále kontaktovat se žádostí o nápravu, případně se obrátit na veřejného ochránce práv, jinak byste věc museli řešit soudně.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Parkování souseda na obecním pozemku před soukromým pozemkem a domem - jak zabránit sousedovi parkování?

__

SPRÁVNÍ-OBCE
Nereagování obecního úřadu na žádost občana - jak urgovat žádost u nadřízeného orgánu?

5.3.2018 jsem dopisem požádala Obecní úřad o skácení dvou náletových lísek na obecním pozemku u plotu naší ovocné zahrady. Dosahují přibližně 5 m výšky a značně stíní našim ovocným stromům. Do dnešního dne jsem neobdržela žádnou odpověď a ani lísky odstraněny nejsou. Není to první případ kdy starosta této malé obce (asi 125 občanů) se takto chová a ignoruje žádosti. Jak donutit vedení obce k aktivitě? Děkuji, Drahomíra.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji písemně opakovat dotaz a upozornit na to, že dosud nebylo ze strany obecního úřadu reagováno. Můžete se také obrátit na nadřízený krajský úřad a podat podnět k prošetření takového jednání obecního úřadu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kam poslat stížnost na neřešení žádosti starostou, obcí?

___

OBCHOD-ŽIVNOSTI
Prodejna zboží s občerstvením - hygienické předpisy a povinnosti provozovny

2017 jsme se s kolegou rozhodli založit společnost s ručením omezeným s. r. o. s živnostenským oprávněním č. 1: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Naší živnostenskou činností je síťotisk na trička a následný prodej triček. V tomto roce bychom rádi otevřeli provozovnu (výroba, prodej) v prostorách, ve kterých se v minulosti nacházela prodejna hraček. V části, která je určená k prodeji bychom rádi vybudovali tzv. „showroom“ – předváděcí místnost s výstavkou našich produktů. Chtěli bychom vědět, jaká veškerá opatření a předpisy (stavební, hygienické) musíme splnit pro otevření provozovny. V případě „showroomu“ bychom chtěli zákazníkům dopřát pohodlí a občerstvit např. káva, čaj, nealkoholické pití. Jaké se k tomuto případu vztahují opatření? Děkuji, Čeněk.

ODPOVĚĎ:
Primárně musíte splnit povinnosti týkající se provozovny (nahlášení, označení) dle živnostenského zákona. Pokud jde o stavební předpisy, pak by prostor měl být zkolaudován dle stavebního zákona tak, aby odpovídal Vámi zamýšlenému užití. Je však třeba zkoumat také místní stavební předpisy, které mohou být v jednotlivých městech rozdílné.
Pokud jde o hygienické předpisy, doporučuji věc konzultovat s krajskou hygienickou stanicí, neboť bude vždy záviset na konkrétním prostoru.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jaké hygienické podmínky musí splnit provozovna podávající občerstvení při prodeji zboží?
___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Nenabytí právní moci rozsudku z důvodu nedoručení rozhodnutí všem stranám soudního sporu

V létě 2017 se konal soud, ve kterém se konstatovalo, že jsem otcem svého syna. U soudu se všechny strany zřekly práva na odvolání. Přesto je rozsudek stále nepravomocný a já tak nemám jediný dokument o tom, že jsem otcem svého syna. Např. v jeho rodném listě je uveden jako otec bývalý manžel jeho matky a já nemohu o změnu zažádat, nemám na svého syna žádné právo.
Důvodem nepravomocnosti rozsudku je to, že usnesení bylo posláno poštou, a nevrátila se doručenka od některých osob. Všichni zúčastnění žijí v zahraničí a zahraniční pošty s doručenkami neumějí zacházet a tudíž je nedoručí. Na doručence prý ale závisí to jestli je rozsudek právně platný nebo ne.
Soud nezajímá ani přímá informace ode mne, že jsem dopis obdržel ani že si na postaonline.cz může zadat číslo zásilky a ověřit si, že byl dopis převzat adresátem. Byl jsem v kontaktu se soudem (vyšší soudní úřednice) a bylo mi jen opakovaně sděleno že se nedá nic dělat než čekat až doručenka přijde. Co mohu dělat, aby se rozsudek stal právně mocným? Děkuji, Čestmír.

ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád stanovuje, že vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí. V takovém případě nabývá rozhodnutí soudu prvního stupně právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení v pořadí poslednímu adresátu.
Dokud nebude doručeno, nenabude rozhodnutí právní moci. Povinnost doručovat rozhodnutí leží na straně soudu, Vy jako účastník řízení máte značně omezené možnosti, tím spíš, pokud se Vy nacházíte na území ČR, ale další zúčastněné strany v zahraničí.
Doručování soudního rozhodnutí, rozsudku do zahraničí bohužel bývá v některých případech značně komplikované. Pokud se všichni vzdali práva na odvolání, můžete se s nimi zkusit domluvit, aby si pro převzetí tohoto rozhodnutí stanovili zástupce v ČR, pak by bylo možné pravomocně doručit tomuto zástupci.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv doručení doručenky zpět na soud na nabytí platnosti rozhodnutí soudu
___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
Milenec, milenka požaduje veřejnou omluvu za nařčení z mileneckého vztahu - musím vyhovět?

Z mé strany obavy nepanují ale přítelkyně se bojí, že na mě podá její milenec trestní oznámení či návrh na sociálku. Zjistil jsem, že je mi přítelkyně nevěrná jak ze zpráv na Facebooku, tak se sama přiznala. Když jsem kontaktoval jejího milence (šéfa), tak vše popřel. Kontaktoval jsem ho napřed z jejího profilu, kde jsem se vydával za ní. Poté už jsem psal za sebe.
Začal vyhrožovat, že podá oznámení na sociálku či právníky. Pokud se mu veřejně neomluvím. Nebudu se ale omlouvat někomu, se kterým mě podváděla moje přítelkyně. Mám se tedy obávat? Udělal jsem něco nezákonného? Moc dobře ví, že pokud by se provalilo, že byl on sám nevěrný své přítelkyni, se kterou čeká dítě, bylo by zle, nehledě na to, že by přišel o reputaci. Moje přítelkyně je totiž vychovatelka dětí v MŠ, kde on dělá jednoho z majitelů.
Předem moc děkuji. Děkuji, Dalibor.

ODPOVĚĎ:
Sociálka v tomto případě nemá co řešit, v obecné rovině se jedná o vztah mezi dospělými osobami. Je otázka, s čím konkrétně by se chtěl na své právní zástupce obrátit, je naopak na posouzení, zda se tím, že Vám takto vyhrožuje, sám nedopouští trestného činu či přestupku. Můžete se naopak obrátit na policii ČR, aby prošetřila, zda se nedopouští některého trestného činu.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Požadavek veřejné omluvy za nařčení z nevěry
___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Jak zrušit trvalý pobyt spoluvlastníkovi, spolumajiteli bytu, domu, nemovitosti?

Jsem rozvedená od 2011 a do 3 let po rozvodu nedošlo k majetkovému vyrovnání. Vlastním s manželem nemovitost, kterou mám ve spolupodílovém vlastnictví. Manžel nemovitost neužívá, ani se nepodílí po celou dobu od rozvodu na údržbě, nutných opravách. Ráda bych mu zrušila trvalý pobyt, ale bylo mi sděleno, že to není možné.
Pokud budu náklady za opravy domu požadovat po ex manželovi soudní cestou, je velmi pravděpodobné, že je nezaplatí a přijde exekutor na jeho adresu trvalého bydliště, tzn. do naší společné nemovitosti, tj. rodinného domu, kde žiji a řádně platím inkaso a veškeré nutné výdaje spojené s údržbou domu.
Existuje možnost, jak mu trvalý pobyt zrušit? Ex manžel si platí 1x ročně pouze komunální odpad.
Děkuji za odpověď. Drahoslava.

ODPOVĚĎ:
Bohužel nejste oprávněna mu zrušit trvalý pobyt. Zákon umožňuje, aby byl v určitých případech i proti vůli osoby zrušen její trvalý pobyt, nicméně pokud je Váš bývalý manžel spoluvlastníkem, je oprávněn tam mít trvalý pobyt a bez jeho souhlasu jej ani nezrušíte.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv neužívání nemovitosti spolumajitelem na jeho trvalý pobyt, trvalé bydliště
Spolumajitel se nepodílí na opravách a údržbě nemovitosti - vymáhání nákladů na údržbu
Vymáhání nákladů na údržbu nemovitosti ve spoluvlastnictví, spolumajitelství

__

OBČAN-SPOLKY
Převod nemovitosti (garáže) do vlastnictví spolku - daně, zdanění daru

Jsme společenství vlastníků, 85 garáží organizováni a registrováni jako spolek. Každý člen vlastní garáž. 86. garáž – dílnu, vlastní všech 85 členů, v katastru nemovitostí je uvedeno 85 majitelů s podílem 1/85. Dotaz: Jakou formou lze toto společné vlastnictví garáže 85 členů převést do vlastnictví spolku? Ideálně bezplatně darem. Spolek sice má zřízen fond oprav, ale momentálně nemáme finance na vyplacení podílů např. z odhadní ceny společné garáže. Objevují se nám různé blokace na katastru z důvodu exekuce jednoho člena, proto bychom chtěli situaci nějak řešit, zároveň vidím motivaci členů dál zůstávat ve spolku a nerušit členství. Předseda spolku Garáže Písek. Děkuji, Bořek.

ODPOVĚĎ:
V případě, že máte ve stanovách spolku uvedeno, že jste veřejně prospěšným poplatníkem podle §17a zákona o daních z příjmů, pak je příjem z darů osvobozen od daně v souladu s § 19b odst. 2 zákona o daních z příjmů. V takovém případě se darování jako forma převodu majetku na spolek jeví jako nejvýhodnější. Doporučuji Vám však poradit se přímo s daňovým poradcem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zdanění nemovitého daru, nemovitosti do vlastnictví spolku - darování garáže
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vliv nečestného jednání RK na platnost zprostředkovatelské smlouvy (nečestnost vůči klientovi i kupujícím)

Prodávám rozestavěnou nemovitost přes realitní kancelář RK se kterou jsem podepsala zprostředkovatelskou smlouvu o mém výhradním zastoupení při prodeji nemovitosti a jejich vyvíjení činnosti směřující k prodeji. Smlouvu mám uzavřenou do 30.4.2018 a následně dalších 6 měsíců nesmí být nemovitost prodána žádnému zájemci, kterého RK našla.
RK sehnala zájemce (již v prosinci 2017), který měl o nemovitost vážný zájem, ale RK požadovala podepsání rezervační smlouvy s tím, že zájemce kupuje hrubou stavbu se zastřešením a do měsíce má uhradit plnou cenu. V době požadovaného podpisu rezervační smlouvy byla postavena pouze základová deska, úhrada kupní ceny měla proběhnout cca měsíc před plánovaným dokončením hrubé stavby se zastřešením, tzn. na pozemku by stále nestála stavba v rozsahu specifikovaném ve smlouvě, ale jen její část a současně v rezervační smlouvě nebyl uveden ani žádný termín dokončení hrubé stavby se zastřešením. Zájemce samozřejmě s touto formou rezervační smlouvy nesouhlasil.
Mne RK chybně informovala, že zájemce prozatím nemá finance (jedná o poskytnutí hypotéčního úvěru).
Chybu v rezervační smlouvě považuji za zcela zásadní a domnívám se, že žádná hypotéční banka by neposkytla úvěr na stavbu, která ve skutečnosti ještě nestojí a ani není garantováno, kdy bude dokončena.
Nepovažuji tímto jednání RK za činnost směřující k prodeji nemovitosti.
Mám stále povinnost řídit se zprostředkovatelskou smlouvou i když RK jednala chybně, v neprospěch prodeje nemovitosti?
Jakým způsobem RK ručí za správnost jimi vyhotovenými návrhy smluv směřujících k prodeji nemovitosti?
(Uvedený zájemce mne kontaktoval, o nemovitost má vážný zájem. RK se brání tím, že nevznesl svůj protinávrh rezervační smlouvy písemně. Je to nutné? Děkuji, Danuše

ODPOVĚĎ:
Bylo by nutné posoudit také samotnou zprostředkovatelskou smlouvu. Nicméně předmětem zprostředkovatelské smlouvy je vyhledání kupce a zprostředkování prodeje, kdy by RK měla mít nárok na provizi i v případě, že prodávající uzavře kupní smlouvu po skončení doby účinnosti zprostředkovatelské smlouvy se zájemcem, kterého RK vyhledala.
Dle ust. § 2454 platí, že právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud tedy zprostředkovatelský smlouva stanoví, že můžete s vyhledaným zájemcem uzavřít smlouvu až po 6 měsících, pak pokud s ním kupní smlouvu uzavřete do této doby, budete muset uhradit RK také sjednanou provizi.
Obecně by mohla vzniknout nesprávným postupem RK odpovědnost za škodu. Reálně Vám však žádná škoda doposud nevznikla.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ručí realitní kancelář za správnost údajů rezervační smlouvy a přesnost informací v ní uvedených?
___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
Kročejový hluk - musí prodávající informovat kupujícího o zvýšeném kročejovém hluku?

Chtěl bych požádat radu ve věci prodeje panelového bytu.
Musíme v nejbližší době prodat vlastní byt. Soused shora má asi špatně udělanou izolaci jeho podlah (uděláno svépomocí, podlaha dlažba a plovoucí podlaha), takže jde občas slyšet kroky, padání věcí, sprchování atp.
Domnívám se, že jeho podlaha nesplňuje normy kročejového hluku.
Vzhledem k tomu, že máme hlučné děti, jsme uvedený problém s kročejovým hlukem nechtěli řešit.
Nicméně s tím souvisí dotazy:
- je nutno informovat o této situaci potenciálního kupujícího?
- dá se považovat špatně udělaná podlaha sousedního bytu, resp. hlučný soused za skrytou vadu mého bytu? Nedokážu si představit, jak bych tuto věc mohl právně ovlivnit, byt souseda je zcela jiná právní jednotka, ale potřeboval bych to jednoznačně objasnit, aby nás pak někdo nehonil po soudech za něco, co nemůžeme ovlivnit.
Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jednoznačně doporučuji potenciální kupující na hluk od souseda upozornit, neboť nedostatečné odhlučnění, byť může být způsobeno nekvalitní podlahou souseda, by mohlo být považováno za vadu Vašeho bytu, o které jste také před prodejem jednoznačně věděli. V případě sporu by se mohlo také ukázat, že vada je v samotných zdech, nikoliv v podlaze souseda, tím spíše by toto zakládalo Vaší odpovědnost.
Kupující by kvůli nadměrné hlučnosti po prodeji nejspíše mohl požadovat slevu z kupní ceny, je proto vhodné jej na hluk prokazatelně upozornit, čímž vyloučíte svou odpovědnost.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej bytu a kročejový hluk od sousedů o poschodí výše
Zvýšený kročejový hluk bytu nad kupovaným bytem - vada nemovitosti?
Špatné odhlučenění bytu od kročejového hluku - skrytá vada nemovitosti a právo na slevu či odstoupení od kupní smlouvy
___

 

OBČAN-DANĚ
Daňové osvobození při prodeji nemovitosti do 2 let od pořízení - do kdy musí prodávající koupit jiný byt, dům?

Prosím o upřesnění výkladu daňového osvobození při prodeji nemovitosti.
"Z prodeje nemovitosti se neplatí daň z příjmu fyzických osob v případě, kdy k prodeji dochází do dvou let od pořízení nemovitosti, je-li u prodávané nemovitosti splněna podmínka bydliště prodávajícího a příjem z prodeje je použít na řešení bytové potřeby. Daňová novela podmínky pro osvobození od daně dále upřesňuje, a to tak, že se musí jednat přímo o vlastní bytovou potřebu poplatníka."
Z textu plyne, že pokud má prodávající v prodávané nemovitosti trvalé bydliště a příjem z prodeje použije na koupi jiné nemovitosti (může být řešeno i tak, že první nemovitost prodá, a novou nemovitost koupí teprve za nějakou dobu, a přechodně bydlí např. v podnájmu? ) nebo musí prodat - a ihned koupit jinou nemovitost? Problém je, že hledání vhodné nemovitosti může trvat nějaký čas a může u ní být požadována rychlá platba, tudíž čekání na prodej nemovitosti až ve chvíli, kdy se objeví atraktivní jiná nemovitost, může být nepoužitelné), a zároveň k prodeji dojde do dvou let od pořízení nemovitosti, je osvobozen od daně?
Další výjimka osvobození od daně při prodeji nemovitosti by měla být, pokud majitel nemovitost min. 5 let pronajímá - je to tak?
Děkuji za upřesnění. Darina

ODPOVĚĎ:
Ano příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen pokud k němu dojde do 2 let od pořízení nemovitosti, ve které jste měla trvalé bydliště a příjem použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby. Jak uvádíte v případě nákupu a prodeje nemovitosti jistě může dojít k časovému nesouladu. Tento časový nesoulad je v zákoně o daních z příjmů řešen. Postup je v zákoně upřesněn až v §4 odst. 1 písmeno v). Příjem z prodeje nemovitosti je osvobozen v případě, že příjem z prodeje použijete na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujího po roce, ve kterém jste příjem z prodeje obdržela. Osvobození příjmu lze uplatnit i v případě, že částku odpovídající tomuto příjmu vynaložíte na pořízení vlastní bytové potřeby v době 1 roku před obdržením příjmu z prodeje.
Co se týče další vyjímky osvobození, tak je důležité splnit podmínku vlastnictví nemovitosti minimálně 5 let mezi pořízením a prodejem, tedy i když majitel nemovitost pronajímá (doba 5 let se netýká doby kdy byla nemovitost součástí obchodního majetku podnikatele).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Do kdy musím koupit byt, dům, abych neplatil daň při prodeji nemovitosti vlastněné méně než 2 roky?
Pronajímání bytu 5 let a osvobození od daně při prodeji tohoto bytu
Vliv trvalého bydliště na osvobození od daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti při vlastnictví méně než 2 roky
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace auta z autobazaru - provrtaný filtr DPF (filtr pevných částic)

15.12.2017 jsem zakoupila auto od Auto Esa. Na konci března 2018, jsem byla servisem informována o tom, že DPF filtr je násilně provrtán-nefukční.
Prodejcem mi bylo sděleno pouze to, že je nefunkční, ale že je to způsobeno záměrně, mi nikdo nesdělil. Nemluvě o jiných neuvedených závadách-použit motorový olej, který do vozu nepatří atd. Můžete mi poradit, zda je možno od smlouvy odstoupit, či jak jinak dále postupovat.
Děkuji, Darja

ODPOVĚĎ:
V tomto případě prodávající dle ust. § 2161 občanského zákoníku odpovídá, že věc (automobil) při převzetí nemá vady.

Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Dále platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Toto ustanovení znamená, že je v případě sporu je na prodávajícím, aby prokázal, že věc nebyla vadná.
V tomto případě jste však byla prodávajícím informována, že je DPF filtr nefunkční. Za tuto vady by tedy prodávající neměl odpovídat, i když se lze domnívat, že poškození bylo způsobeno záměrně. Dle ust. § 2167 občanského zákoníku dále platí, že odpovědnost za vady se neuplatní u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána. S ohledem na upozornění na nefunkčnost filtru by proto měla být odpovědnost prodávajícího vyloučena.
Pokud jde o jiné závady, je nutné je zejména náležitě zjistit, pospat a uplatnit u prodávajícího. Pokud se však nejedná o zásadní vady, můžete primárně požadovat opravu či slevu z kupní ceny. U závažnějších vad by přicházelo úvahu také odstoupení od smlouvy. Vhodné by bylo také nechat zpracovat znalecký posudek popisující veškeré vady.

Pokud autobazar odmítne Vaší reklamaci, doporučuji obrátit se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kdy toto může vést k přehodnocení stanoviska prodejce. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/

Pokud by však ani toto nepomohlo a budete se chtít svých nároků i nadále domáhat, bylo by nutné podat žalobu k soudu. Pokud prodejce odmítá reklamaci uznat, je to jeho právo, pak Vám ovšem nezbývá jiná než soudní cesta.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Provrtaný filtr pevných částic a reklamace ojetého auta, automobilu, vozidla
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Zřízení vjezdu přes soukromý pozemek jiné osoby bez vědomí a souhlasu - jak se bránit?

Může si soused vybudovat nový vjezd na svůj pozemek přes náš pozemek bez našeho souhlasu? Jak máme postupovat v případě, že začne se stavebními pracemi na našem pozemku? Jak mu v tom můžeme zabránit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině nikoliv, nicméně může toho docílit i proti Vaší vůli. V prvé řadě je nezbytné vyjasnit, zda vjezd již fakticky existuje, či dochází k vybudování úplně nového, dále o jaký vjezd se jedná – zpevněná vybetonovaná plocha či jen travnatý pás apod.
Na silnici a místní komunikaci lze připojit sousední nemovitost pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem (většinou se nachází na městském úřadě). Chránit svá práva tak můžete před tímto úřadem (tj. obrátit se na tento úřad a nechat jej prošetřit, zda soused neporušuje některou z povinností stanovenou zákonem o pozemních komunikacích), dále můžete (i souběžně) souseda písemně vyzvat, aby ukončil tyto práce a uvedl Váš pozemek do původního stavu – ve výzvě současně uveďte, že jste připraveni bránit svá práva soudní cestou.
Ukončení neoprávněných prací na Vašem pozemku se můžete domáhat i soudní cestou, pokud by soused na Vaši výzvu nereagoval. Pokud byste se chtěli nechat zastoupit advokátem, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zakázat vybudování cesty k nemovitosti souseda bez vědomí a souhlasu majitele pozemku?
___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Právo objednatele na zdrojové soubory tvůrce dekorů na obtisky

Chtěla bych se zeptat na co máme nárok, když jsme si nechali vytvořit dekor na obtisky. Dekory jako takové máme chráněné ochrannou známkou na UPV.
Máme je chráněné v těchto skupinách:
(20) nábytek, zrcadla, rámy, výrobky nejmenované v jiných třídách ze dřeva, korku, rákosu, vrbového proutí, z rohu, kosti, slonoviny, z kostic, želvoviny, jantaru, perleti, mořské pěny, náhražky všech těchto materiálů nebo náhražky z plastických hmot;
(21) pomůcky a nádoby pro domácnost a kuchyň, hřebeny a mycí houby, kartáče (s výjimkou štětců), materiály pro výrobu kartáčů, čisticí potřeby, drátky na čištění parket, sklo surové nebo opracované (s výjimkou stavebního skla), sklo, porcelán a majolika neobsažené v jiných třídách;
(27) koberce, rohožky, rohože, linoleum a jiné obklady podlah, tapety na stěny nikoliv textilní.

Chtěli bychom, aby nám dal obtiskář k dispozici zdrojové soubory k vytvořeným dekorům, protože jsme je chtěli mít u sebe, kdyby se ztratily nebo bychom chtěli přejít k někomu jinému.
Zajímalo by mne tedy kdo je majitelem oněch souborů, když je vytvořil podle našeho návrhu a celý vývoj jsme zaplatili. A jestli můžeme tedy požadovat jejich kopie. Děkuji za odpověď. Dáša

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz Vám nedá platná právní úprava, nýbrž byste ji měla získat ze smlouvy, kterou jste s obtiskářem uzavřela.
V této souvislosti je klíčové, co bylo předmětem smlouvy o dílo, která byla mezi Vámi a obtiskářem uzavřena (předpokládám alespoň, že se jednalo o smlouvu o dílo), tzn. co bylo oním dílem, jehož zhotovení jste si u obtiskáře objednala. Z dotazu není zřejmé, co jste vlastně od obtiskáře obdržela (zda se jednalo o vyhotovení obtisků na konkrétní předměty či pouze přípravu technologie k obtiskávání dekoru na předměty). Předmět smlouvy, resp. předmět díla je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo, tzn. že ze smlouvy o dílo musí být zřejmé, co má objednatel od zhotovitele obdržet (a za co platí sjednanou cenu). Je rovněž důležité, zda je z Vámi uzavřené smlouvy zřejmý její účel, tzn. zda je ze smlouvy možné dovodit, za jakým účelem byla z Vaší strany smlouva vlastně uzavřena.
Pakliže jste od obtiskáře obdržela to, co jste si u něj objednala, neposkytuje Vám platná právní úprava právo na nic dalšího (tedy na nic, co nebylo předmětem uzavřené smlouvy o dílo). Na předání zdrojových souborů (resp. jejich kopií) se můžete samozřejmě s obtiskářem dohodnout, popř. se předání zdrojových souborů či jejich kopií může stát předmětem další smlouvy (bude-li chtít obtiskář předání zdrojových souborů či jejich kopií zpoplatnit, resp. Vám zdrojové soubory či jejich kopie de facto prodat).
Je pochopitelné, že pro Vaší budoucí činnost je vlastnictví zdrojových souborů (resp. alespoň jejich kopií) důležité, je však nutné mít na zřeteli, zda obtiskář splnil to, k čemu se smluvně zavázal. Pakliže ano, nemáte z jeho strany právo na jakékoli další plnění.
Pokud by mezi Vámi a obtiskářem došlo ke sporu ohledně skutečného předmětu uzavřené smlouvy o dílo (tedy ke sporu o tom, co vlastně bylo, resp. mělo být předmětem plnění ze strany obtiskáře), musel by v této věci rozhodnout soud a určit, zda je obtiskář povinen poskytnout Vám (v ceně díla) rovněž zdrojové soubory (resp. jejich kopie) či nikoli.

Na tomto místě je vhodné podotknout, že i pokud by si obtiskář zdrojové soubory ponechal a jejich kopie Vám neposkytl, bude jeho dispozice s předmětným dekorem značně omezena, a to z důvodu existující ochranné známky. Dle § 8/1 a 2 zákona o ochranných známkách má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Autorské právo na dekor obtisků, ochranná známka úřadu průmyslového vlastnictví
___

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Je možné darovací smlouvu nahradit smlouvou o vypořádání spoluvlastníků?

Jsem spolumajitelkou rodinného domu. Jedna ze sester již v domě nebydlí a svého podílu se chce zbavit. Musím od ní část domu koupit na základě kupní smlouvy nebo je možné, vyrovnat se na základě smlouvy o vypořádání spoluvlastníků? Jaká se v tomto případě platí daň a kdo ji odvádí? Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Mezi spoluvlastníky se uzavírá v případě vypořádání smlouva o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Fakticky je to kupní smlouva, kterou se kupuje podíl druhého spoluvlastníka a spoluvlastník, který podíl na základě smlouvy nabyl, hradí 4% daň z nabytí nemovité věci. Podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování podílu bytu, domu přes smlouvu o vypořádání spoluvlastníků - lze to?
Daň při darování podílu bytu, domu, nemovitosti spoluvlastníkovi, spolumajiteli
Zdanění darování spoluvlastnického podílu bytu, domu, nemovitosti
___

RODINA-SJM A ROZVOD
Komu připadne nemovitost po rozvodu manželství pokud se manželé nedohodnou

Jsem rozvedená 2016-2018. S manželem máme i hotové majetkové vyrovnání od soudu s platným rozsudkem. Máme s manželem hypotéku na dům a zahradu. Je psána na nás oba. Celková hodnota nesplacené hypotéky je 1.030.000 Kč. Já v domě nebydlím, odstěhovala jsem se, v domě zůstal bydlet manžel, který platí veškeré hypoteční závazky. Rozvod probíhal dle dohody. Dohodli jsme se a tak to stojí i v rozsudku, že dům je určen k prodeji, nesplacené závazky budou uhrazeny z prodejní ceny a zbylá část, pokud nějaká zbude, bude rozdělena mezi nás. Pokud se tak nestane a dům se do 3 let neprodá, majetek spadá do podílového vlastnictví. Dům máme v inzerci k prodeji, ale vzhledem k lokalitě ho nikdo koupit za požadovanou cenu nechce.
Napadlo nás řešení, že manžel odkoupí (převezme) mou polovinu. Bohužel však je zaměstnancem OKD a hypotéky jsou z důvodu šachet v insolvenci pozastaveny pro jejich zaměstnance. Domluvili jsme se, že pokud budou hypotéky puštěny, což by mělo nastat v dubnu 2018, dům manžel zrefinancuje a veškerá práva se přepíší na něj. Jako kompenzaci za prodej, přepis a "odstupné" jsme se domluvili na 50.000 Kč pro mě. Žili jsme spolu v domě 5 let, je ta částka adekvátní?
Beru za to, že jsem celou dobu pracovala, také jsem se podílela na rekonstrukci domu a vlastně vše jsme budovali spolu. Bohužel se manžel nějak začal vymlouvat, že nemá peníze, že mi žádnou finanční kompenzaci nedá a zbytečně celou věc protahuje. Já se však svého podílu bez finančního vyplacení nevzdám. To asi chápete.
Další varianta, která mě napadla je, že převezmu jeho podíl já. Příjmy na to mám. Chtěla bych refinancovat celou hypotéku, která bude jen na mě a vlastníkem se stanu já.
Nabízím manželovi kompenzaci mnohem vyšší a to 100.000 Kč, i za nějaké úpravy, které tam během 2 let sám udělal. Tuto variantu jsem mu ještě neřekla, takže o ní ani neví. Je to jen možnost v mojí hlavě, jak celou situaci vyřešit. Chtěla jsem se s Vámi poradit, zda tohle mé řešení vúbec je možné a jaké "páky" a argumenty mohu použít v případě, že se manžel bude bránit tím, že on v domě chce zůstat, že žádné peníze nechce, protože se nikam stěhovat nebude.
Jak celou situaci řešit a s čím mohu argumentovat v případě, že manžel řekne, že žádný prodej mé osobě nebude. Děkuji, Diana.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, jakou hodnotu má dům. Proto nelze z ničeho usoudit, zda je částka 50.000 Kč či 100.000 Kč na vypořádání druhého manžela přiměřená či nikoliv. Pokud byste nebyli schopni se domluvit, za předpokladu, že majetek bude v podílovém spoluvlastnictví, můžete k soudu podat žalobu o vypořádání spoluvlastnictví, kdy soud bude zkoumat, kdo je více schopen druhého manžela vyplatit, a tam je pak reálnější, že tomuto více schopnému dům přikáže do vlastnictví.
Pokud jde o argumenty, pak je ještě možné bývalého manžela upozornit, že když bude bydlet v nemovitosti, která je z poloviny Vaše, máte právo po něm žádat nájem za bydlení v celé nemovitosti, a to až tři roky zpětně. Nájem by byl ve výši poloviny (jelikož Vám patří polovina domu) ceny, která je v dané lokalitě pokud jde o nájmy obvyklá.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypořádání nemovitosti po rozvodu - co když byt, dům chtějí oba manželé?
___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
Věcné břemeno chůze pro majitele nemovitosti - mohou břemeno využívat i nájemníci, nájemci?

Soused má přes můj pozemek věcné břemeno z roku 1992: Vlastníci stavby na pozemku č. mají právo chůze a jízdy všemi druhy motorových vozidel pro sebe, členy své domácnosti a zákazníky a dodavatele provozoven na těchto parcelách se nacházejících a to v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu. Nový vlastníci "sousedé" přestavovali své dva domy a to tak že ponechali z původních domů jen obvodové zdi. Můj návrh na změnu věcného brěmene tak aby mohli jezdit a stavět ze své zahrady odmítli. Umožnili stavebním firmám neomezeně užívat můj pozemek i mimo věcné břemeno. O žádnou dohodu se nepokusili. Po dlouhodobě trvajících špatných vztazích jsem od soudu odešel s podmíněným odnětím svobody, za nebezpečné vyhrožování. V podkroví domů si "sousedé" postavili dva byty na pronájem.
Jaká omezení jsem nucen snášet? Mám zato, že současné užívání mého pozemku - stání vozidel a nakládání a skládání předmětů, hraní dětí, stání lidí, úpravy mého pozemku pohazování zeminou, hrabání sněhu, přejíždění nemotorovými vozidly (kola, kolec) nejsem nucen trpět. Domnívám se, že pozemek si mohu oplotit. "Sousedé" nebudou mít neomezenou možnost přecházet z mého pozemku na jejich. Na svůj pozemek, a do druhého domu mohou vstupovat přez svůj první dům z ulice, a skutečnost že z přízemí domu vybudovali obchod mě nemusí zajímat.
Nájemci bytů chodící prěs můj pozemek ho užívají protiprávně. Kamerový systém se záznamem (záznamy byly použity u soudu) je nepřípustný žalovatelný. Děkuji za radu, Bořivoj.

ODPOVĚĎ:
Pokud bylo věcné břemeno zřízeno pouze na příchod a průjezd, není rozhodně v pořádku, že se na pozemku dějí další aktivity, které uvádíte. Pokud je k domům možný příchod a průjezd i jinak, než jen přes Vaše pozemky, doporučovala bych zvážit variantu, že se budete domáhat zrušení věcného břemene soudně, pokud tedy nebude možná dohoda. Věcné břemeno nelze zneužívat, má být užíváno pouze k účelu, ke kterému bylo zřízeno, tj. průchod a příjezd. Pokud dochází ze strany sousedů i k jinému užívání, můžete jim sdělit, že budete za užívání pozemku nad rámec věcného břemene požadovat nájem.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Využívání věcného břemene chůze nájemníky majitele nemovitosti - mohou ho užívat bez souhlasu majitele cesty?
Zrušení věcného břemene chůze pro bezdůvodné zneužívání a nadužívání pozemku zatíženého břemenem oprávněnou osobou
___

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
Dětský domov nechce půjčovat děti na setkávání s rodiči - jak se rodiče mohou bránit?

Rodině byly v 2/2018 odebrány 3 děti ve věku 3-7 let na základě snažení sociálky a následně nepravomocného rozhodnutí soudu s předběžnou vykonatelností rozsudku. V něm je i uvedeno, že rodiče mají právo navštěvovat děti o víkendu a brát si je na víkendy, aby vazby rodičů a dětí nebyly přerušeny.
Rodiče situaci těžce nesou a na každý víkend se dotazují u ředitelky domova, zda mohou přijet. Není jim povolována návštěva každý víkend, jak by si přáli. Teď jim to bylo dovoleno až za tři týdny s tím, že děti po návštěvě rodičů pláčou a chtějí domů.
Dětský domov argumentuje tím, že v rozsudku je stanoveno na víkendy, ne však na kolik víkendů v měsíci. Ptám se, zda je možné takto uměle oddělovat rodiče a děti jen proto, že dětský domov nezvládne pláč dětí po odjezdu rodičů. To je asi přirozené, když se měli všichni rádi. Ptám se, jak se mohou rodiče bránit svévoli dětského domova v určování, kolik víkendů v měsíci měl na mysli v rozsudku soud a děti vidět častěji, než jednou za 3 týdny na 2 hodiny.
Děkuji. Dita

ODPOVĚĎ:
Styk dětí s rodiči bývá v soudním rozhodnutí zpravidla vymezen poměrně jednoznačně – například „vždy o víkendu, každý (sudý/lichý) víkend apod. “ Bez znalosti konkrétního textu usnesení je tedy obtížné danou situaci posoudit a konkrétně poradit.
Pokud jsou ale rodiče přesvědčeni, že jim rozhodnutí soudu dává právo na styk s dětmi každý víkend, doporučuji znovu písemně kontaktovat ředitelku dětského domova a informovat ji o tom, že rodiče mají zájem se s dětmi stýkat co nejčastěji, nejlépe každý víkend. Pokud dohoda s ředitelkou domova nebude možná a styk s dětmi nebude umožněn, doporučuji i tak opakovaně dětský domov kontaktovat a o styk s dětmi usilovat.
Při řešení situace je možné obrátit se na orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), který děti zastupoval jako kolizní opatrovník při soudním řízení. Pokud je ale umístění dětí do dětského domova „zásluhou“ OSPOD, je otázkou, do jaké míry Vám bude při řešení situace nápomocný. Rozhodně ale doporučuji, aby rodiče informovali OSPOD o tom, že jim není dostatečně často umožňován styk s dětmi a aby trvali na zaprotokolování této informace do spisu, který je na OSPOD veden. Další možností je obrátit se se stížností na postup ředitelky na zřizovatele dětského domova. Zřizovatelem může být například kraj nebo město (krajský nebo městský úřad), ve kterém se dětský domov nachází. Informaci o zřizovateli najdete na internetových stránkách dětského domova nebo by Vám ji měli poskytnout přímo v dětském domově.
Pokud by takový postup nevedl k nápravě situace, je možné podat k soudu, který o umístění dětí do dětského domova rozhodl, návrh na předběžné opatření, ve kterém bude styk s dětmi jednoznačně vymezen - například tak, že rodiče mají právo na styk s dětmi každý víkend. Pokud by žádný z předchozích postupů nevedl k úspěchu, je také možné se obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana).

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ředitel dětského domova nechce půjčovat děti rodičům, protože pláčou - jak může rodič donutit dětský domov k vydání dětí?
___

OBČAN-BYDLENÍ
Zaklení balkonu a vliv na celkovou plochu bytu

Jsme bytové družstvo. Polovina bytů si nechala zasklít balkony do formy lodžie. Započítává se takto získaná uzavřená plocha do celkové plochy bytu pro účely placení z této plochy? Pokud ano, jaké služby lze počítat i z plochy zaskleného balkonu? Jde to vyúčtovat i zpětně a za jak dlouhou dobu? Je bytové družstvo povinno z plochy zaskleného balkonu částky účtovat, nebo je to jen možnost? Děkuji. Dorota

ODPOVĚĎ:
Celková plocha bytu představuje plochu všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (plochu příslušenství bytu, předsíň, apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje tedy sklep, balkon, lodžii (ani zasklenou). Takto byla vymezena plocha bytu jak za staré právní úpravy, tak platí i za účinnosti nového občanského zákoníku.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Počítá se lodžie balkonu do plochy bytu nebo ne?
___

RŮZNÉ-STAVBY
Vrtaná studna - je nutné stavební povolení, je to povinnost?

Plánuji postavit RD na svém pozemku. Protože pozemek se nachází mimo vodovodní a kanalizační přípojku, tyto sítě jsou od pozemku vzdáleny více než 100 m, chci zde vybudovat jako zdroj pitné vody vrtanou studnu a domovní čističku odpadů.
Při dotazu u Středočeských vodáren, a. s. (SVAK), který se ve stavebním řízení vyjadřuje k existenci sítí na mém pozemku, jsem obdržela požadavky na vybudování stávajícího vodovodního a kanalizačního řádu - viz příloha. To je pro mne z finančního hlediska naprosto nepřijatelné.
Dotazy:
1) existuje ustanovení v zákoně nařídit mi jakýmkoliv orgánem vybudování prodloužení vodovodního a kanalizačního řádu?
2) jaká je role SVAK při stavebním řízení a jak může negativně ovlivnit vybudování vrtu a domovní čističky, když v obci je zaveden vodovodní a kanalizační řad
3) prosím o návrh, jak mám písemně reagovat na požadavky SVAK - v příloze
Děkuji a jsem s úctou, Doubravka

ODPOVĚĎ:
Vrtaná studna je vodohospodářské dílo. Pro její zřízení je mj. nezbytné získat povolení k nakládání s podzemními vodami, dále také stavební povolení. Požadavky na studny jsou uvedeny především v § 24a vyhlášky 501/2006 Sb. , mezi které např. patří vzdálenost studny od zdroje možného znečištění apod. Další požadavky na vybudování studní jsou uvedeny ve vyhlášce o technických požadavcích pro vodní díla, která odkazuje mimo jiné na technickou normu ČSN 755115.
Úřad je oprávněn stanovit podmínky pro vybudování nových staveb (ať už se jedná o rodinný dům či např. studnu). Takové požadavky musí být uvedeny v příslušném rozhodnutí. Požadavky mohou být více méně různorodé a mohou se dotýkat více oblastí. Při zřízen studny se subjekty, kterých se může tento stavební záměr dotknout, mohou k tomuto vyjadřovat. pokud tak učiní, musí se těmito vyjádřeními příslušný úřad zabývat před rozhodnutím ve věci samé. Až na výjimky by nemělo docházet k tomu, že Vám bude nařízen zřízení přípojky (příkladem může být situace, kdy neexistuje kanalizační řád v stávajícího domu). Nicméně Vám nemusí být povoleno zřídit vrtanou studnu či ČOV, pokud nesplníte požadavky na takové stavby.
SVAK nerozhoduje o tom, zda Vám bude či nebude povolena vrtaná studna/ČOV, nicméně tato společnost provozuje vodovody a kanalizace, tzn. že ačkoliv nerozhoduje, má významné postavení v rámci daného řízení. Je vhodné rozporovat jednotlivé požadavky, nastínit, že zřízení vrtané studny/ČOV je neideálnější řešení situace.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Velká vzdálenost vodovodu a kanalizace a vytvoření studny a čističky odpadních vod majitelem pozemku
Vybudování zdroje pitné vody - studna a domovní čistička odpadů pokud je vodovod a kanalizace daleko od pozemku
___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
Mimořádné vydržení nemovitosti od města - poctivá držba a placení daní za užívaný pozemek

1979 jsme koupili nezkolaudovaný rodinný dům od našich předchůdců. Tito koupili pozemek od státu do osobního užívání na stavbu domu v roce 1971. My jsme dům zkolaudovali a začali jej užívat. Pozemek při koupi nemovitosti byl vyznačen kovovými tyčemi. V takto vyznačených hranicích jsme postavili plot, který byl pokračováním linie plotů dalších čtyř sousedů, kteří již ploty měli postavené. Hranice pozemku jsme nepřeměřovali, protože byly zaměřeny geodety a pozemek prodával stát, takže jsme neměli důvod nevěřit přesnosti zaměření.
1989 jsme na MěstNV ohlásili drobnou zděnou stavbu, zázemí k domu na nářadí pro údržbu zahrady. Ve stejném roce byla stavba dokončena. Později jsme přistavěli přístřešek z lešenářských trubek a střechou z vlnitého plechu.
Od 1971 mám v oprávněné a poctivé držbě 96 m2 pozemku, který je součástí mého oploceného 700 metrového pozemku.
1990 jsme na základě oznámení drobné stavby postavili zděnou kůlnu jako zázemí domu.
2008 se zjistilo, že je ze 2/3 postavená na pozemku města, ač na našem oploceném pozemku. I další 4 sousedé měli pozemky města v držbě a oplocené. Dlouze jsem si dopisovala s KÚ, protože jsem chtěla znát pravdu proč je takový stav a kdo jej způsobil. Bylo mi sděleno, že hranice na mapě, při měření z roku 1984, nebyla totožná s hranicí vlastnickou. Ani při digitalizaci 2001 nikdo neupozornil na spornou hranici, neproběhlo žádné řízení o sporné hranici. Vzhledem k tomu, že jsme kůlnu postavili větší, požádala jsem město o dodatečné povolení stavby. Město požadovalo odkoupení celého pozemku nejen pod stavbpou a za cenu stavebního pozemku, přestože je pozemek ostatní plocha bez udání ceny v cenové mapě. Byla podána určovací žaloba, protože jsem skálopevně přesvědčená, že je pozemek vydržený, tedy můj.
Žaloba musela být stažena, protože stavební úřad města mi sdělil, že stavbu budu muset odstranit. Na základě tohoto útisku jsem svolila k podpisu nájemní smlouvy na pozemek, ale vymohla jsem si vypuštění odstavce o odstranění stavby po skončení nájmu. Stavba byla dodatečně povolena, tedy legalizována. Naši 4 sousedé podlehli nátlaku města a svoje pozemky si koupili. Asi po 4 letech placení nájmu za svůj pozemek jsem nájemní smlouvu vypověděla.
Nyní na mne byl vydán platební rozkaz pro neoprávněné obohacování. Podala jsem odpor, ve kterém jsem předložila všechny důkazy o tom, že jsem pozemek vydržela. Při řízení u soudu se nám s manželem zdálo, že soudce můj odpor vůbec nečetl. Vyslechl obě strany a pročítal si zřejmě můj odpor, potom nás požádal o opuštění jednací síně.
Asi po 10 minutách jsme se vrátili a bylo nám sděleno, že není vyloučeno, že jsem pozemek opravdu vydržela. Z tohoto důvodu mě požádal, abych písemně doložila další důkazy o mé oprávněné a poctivé držbě. Předložila jsem kupní smlouvu, dpdí, placení daně, nezájem města, dokonce vyjádření zástupce advokátní kanceláře města pro jednání zastupitelů, kdy se písemně vyjádřil, že jestliže jsem pozemek měla v roce 2001, jsem jeho vlastnicí.
Nastudovala jsem řadu názorů právníků, mezi nimi i Vaše odpovědi, které svědčí o správnosti mého přesvědčení. Prosím, sdělte mi co je nejpádnější důvod k uznání vydržení vlastnictví. Zřejmě objektivní názor soudce a dobrý právník. Proto se chci zeptat, zda by bylo možné doporučit mi pro soudní řízení o mimořádné vydržení v roce 2019 Vašeho právníka.
Děkuji, Edita

ODPOVĚĎ:
Dle popisu situace jste pozemek skutečně vydržela, jelikož jste neměla možnost se nijak seznámit s tím, že pozemky byly evidovány jinak, než byl skutečný stav. Předpokládám, že spor nemůže skončit jinak, než určením, že jste vlastníkem sporného pozemku.
Pokud jde o právníka, který by Vás celým procesem provedl, je třeba se podívat na seznam advokátů - www.advokatikomora.cz, kde můžete vybrat advokáta dle lokality a jeho zaměření. Měl by se specializovat na občanské právo, jehož je vlastnické právo součástí.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Město nechce vydat pozemek v dlouhodobé držbě v dobré víře vlastnictví - jak se bránit?
___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zrušení smlouvy na odběr energií bez sankcí při změně majitele bytu, domu, nemovitosti

Po smrti matky, proběhlém dědickém řízení jsem se nakonec stal jediným majitelem domu (na základě pozdější darovací smlouvy od otce). V domě trvale bydlí pouze otec a má smlouvy s dodavateli elektřiny a plynu. Bohužel, nevýhodné smlouvy jsou na dobu určitou. Soudím, že jako nový majitel domu mám nárok na přepis smluv z otce na mne, ale s tím, že bych zvolil současně jiné dodavatele (tzv. změna dodavatele s přepisem).
Mám však obavu, aby stávající dodavatelé nevymáhali po otci nemalé smluvní pokuty, protože předčasně před uplynutím sjednané resp. automaticky prodlužované doby smlouvu ukončíme.
Ve smluvních podmínkách ani jinde odpovědi nenacházím. Domnívám se, že by na náš případ, kdy se změnil majitel nemovitosti, mohl zákon pamatovat, a mělo by jít smlouvy ukončit bez rizika sankcí. Možná by také byl bezpečnější postup udělat jen přepis beze změny dodavatele, pouze přejít na smlouvu s dobou neurčitou a tu následně vypovědět. Prosím o potvrzení/vyvrácení mého předpokladu.
Děkuji. Břetislav

ODPOVĚĎ:
Zákon bohužel výslovně tuto situaci neřeší, je tedy rozhodující samotné znění smlouvy, a to včetně obchodních podmínek. I za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou v tomto případě je tak možné účtovat sankce zakotvené ve smlouvě.
Pokud jste tedy ve smlouvě a obchodních podmínkách nenalezl možnost předčasného ukončení smlouvy uzavřené na dobu určitou, pak tato možnost není dána. Obecně je za předčasné ukončení účtován poplatek téměř u všech dodavatelů. V případě, že by dodavatel souhlasil s předčasným ukončením s tím, že sankce nebude požadovat, pak by bylo možné smlouvu ukončit. Takovéto prohlášení dodavatele však požadujte písemně.
Vámi navrhovaná varianta s přepsáním smlouvy na Vaší osobu by byla vhodným řešením. Je však otázkou, zda dodavatel bude souhlasit s nově uzavřenou smlouvou na dobu neurčitou, nebo zda bude souhlasit pouze s převodem původní smlouvy.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Změna majitele nemovitosti a zrušení smlouvy o odběru energií - pokuta
___

OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace ojetého auta pro závažné vady - turbodmychadlo, lež o vyčištěné olejové vaně, zatajení bouračky

V 11/2016 jsem zakoupil ojetý automobil od fyzické osoby. Prodejce uvedl, že se v minulosti živil prodejem a servisem automobilů. Dle všeho to stále trvá, přestože nemá v tomto oboru živnostenské oprávnění. Již po koupi se začaly projevovat problémy, prodejce je ale všechny vysvětlil jako drobnosti - nečistoty v motoru, které se dají chemicky odstranit apod.
Když problémy neustaly, dal jsem vozidlo do servisu a ukázalo se, že jde o velmi zásadní a závažné problémy, které si do dnešního dne vyžádaly již větší částku než byla domluvená kupní cena.
Např. vadné turbodmychadlo - jde o poruchu, která vznikne jeho opotřebením a špatnou údržbou, vzhledem ke znalostem prodejce ale věřím, že o této závadě věděl. Nepravdivě uvedl, že byla čištěna olejová vana. Vozidlo bylo s největší pravděpodobností v minulosti bourané. Ve výfukovém systému chyběl katalyzátor - vzhledem k tomu, že ho v ČR přihlašoval prodejce, musel ho sám odstranit, případně podvodně projít kontrolou emisí.
Jak nejlépe postupovat? Je ještě nějaká šance takto dlouho po prodeji? Děkuji, Ctibor.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste vozidlo koupil od fyzické osoby, která nevystupovala jako podnikatel, není možné na věc vztáhnout záruku, pokud nebyla záruka výslovně sjednána ve smlouvě. To znamená, že prodejce odpovídá pouze za vady, které existovaly v době prodeje, tj. v 11/2016. Za vady, které se objevily později prodejce nijak neodpovídá. Zejm. zatajení havárie vozidla by mohlo být důvodem pro odstoupení od smlouvy, kdy byste mohl požadovat vrácení zaplacené kupní ceny.
To, že vady existovali již v té době prodeje, byste však musel prokázat Vy. S ohledem na delší dobu od koupě bude však poměrně složité prokázat, že vady existovali již před 11/2016.
Doporučil bych tedy nechat zpracovat znalecký posudek, kdy pokud dojde k jednoznačnému závěru, že vady existovali již v 11/2016, pak vymáhejte své nároky. Pokud vady existující v 11/2016 nebude schopen prokázat, pak nemá smysl se pokoušet nároky vymoci, neboť byste nejspíše neuspěl.
Pokud své nároky u prodejce uplatníte a prodejce je dobrovolně nesplní, pak je nutné podat žalobu k soudu. Zde by bylo třeba počítat s variantou prohry sporu, kdy byste hradil protistraně také náklady soudního řízení.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odstoupení od kupní smlouvy pro zatajení nabourání automobilu při prodeji auta, automobilu, vozidla prodávajícím
Odstoupení od koupi auta pro závažné závadny a nepravdivé informace sdělené při prodeji
___

SPRÁVNÍ-POPLATKY
Snížení poplatku za popelnice občanovi pro malý objem odpadu z důvodu třídění odpadků

V naší obci je poplatek za odvoz komunálního odpadu nespravedlivý. Čím míň ho produkujete tím jedna popelnice stojí víc. Jednou týdne (52 x do roka) je cena 2.500 Kč, t. j. něco pod 50 Kč. Jednou měsíčně (12 x do roka) je cena 1.500 Kč tedy 125 Kč. Myslím, že je to diskriminační. Hodně třídím, tak produkuji málo směsného odpadu. Loni (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) kupříkladu jsem vyvážel jenom 4 x a jenom snad třetinu. Chtěl jsem tedy jenom pár pytlů (jeden za 75 Kč), je to v nabídce, ale prý to nejde je to jen něco navíc. Může mě obec nutit na odvoz a platit za to, co ani nemám. Prostě nemám moc odpadu, a hlavně ani ho nechci produkovat. V některých obcích kdo třídí je zvýhodněn, u nás trestán.
Takový postup mě prostě uráží, mohu s tím něco dělat? Děkuji, Ctirad.

ODPOVĚĎ:
Ve většině obcí je nakládání s komunálním odpadem upraveno obecně závaznou vyhláškou. Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek vykonává Ministerstvo vnitra.
Můžete tedy podat písemný podnět na Ministerstvo vnitra, ve kterém je nezbytné přesně popsat, co rozporujete a z jakých důvodů a je vhodné připojit i danou vyhlášku. Ministerstvo je povinno se tímto podnětem zabývat.

> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nespravedlivé poplatky za svoz odpadu - občan třídí odpadky a tvoří málo odpadu do směsného odpadu

 

Kategorie: Rozvod manželství
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

1.5.2018 jsem podal návrh na rozvod manželství neboli žádost o rozvod. Děti již máme vyřešené. Problém je v tom, že v rozsudku o svěření dětí do péče máme stanovené návštěvy dětí dle domluvy. Po zkušenostech s předáváním dětí bych chtěl upravit styk na pravidelné termíny a ne jen tak, jak se hodí manželce.