Co znamená, co je to reálný kontrakt u smlouvy o půjčce
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dluhy, závazky, pohledávky, směnky
- Zveřejněno: 21. březen 2012
Půjčil jsem jedné osobě částku 200.000,- Kč a to na 2x nejprve 50 a pak 150.000,- Kč. Avšak smlouva o půjčce byla podepsána až při předání druhé částky. Nyní okresní soud naznal. že je smlouva neplatná neboť nedošlo k předání peněz půjčky v den podpisu písemné smlouvy a tudiž odkazuje na ústní dohodu.
Tímto jsem přišel i o stanovenou smluvní pokutu, která jinak ve smlouvě byla stanovena. Dle mě soud nepostupoval správně, nyní jsem se odvolal ke KS a čekám jak věc dopadne. Přitom zmíněná smlouva byla řádně podepsána a soud uznal i podpis žalovaného za pravý, vše je v pořádku, jen to předání peněz. Vždyť ani v bance kdy podepíši smlouvu, se peníze nedávají současně při podpisu. Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Zdržím se komentáře rozsudku okresního soudu, neboť jakékoli hodnocení bez současné znalosti jeho textu (či ještě lépe znalosti celého spisu) je prakticky nemožné.
Pokud však veškerá argumentace okresního soudu spočívala v tvrzení neplatnosti smlouvy o půjčce z důvodu nepředání předmětu půjčky v den podpisu smlouvy, je správnost stanoviska okresního soudu poměrně diskutabilní. Z toho důvodu si myslím, že odvolání ke krajskému soudu bylo správným krokem.
V souvislosti se smlouvou o půjčce (dle § 657 Občanského zákoníku) a předáním předmětu půjčky (zde peněz) je vhodné vědět, že smlouva o půjčce náleží do kategorie tzv. reálných kontraktů, tzn. že ke vzniku závazného právního vztahu (jehož předmětem jsou vzájemná práva a povinnosti) mezi smluvními stranami dochází již uzavřením smlouvy, avšak k tomu aby došlo ke vzniku právního vztahu z půjčky, musí dojít rovněž k reálnému předání předmětu půjčky (tedy peněz). Ke vzniku právního vztahu z půjčky (a tedy ke vzniku oprávnění věřitele na vrácení půjčky) je tak zapotřebí dvou právních úkonů – uzavření smlouvy a předání peněz (ať už fyzicky či bezhotovostním převodem).
Z výše uvedeného však dle mého názoru není možné v žádném případě vyvodit, že smlouva o půjčce, při jejímž uzavření nedošlo zároveň k předání peněz, je neplatná, resp. Občanský zákoník toto pravidlo neobsahuje (jednalo by se zároveň o normu dosti nepraktickou).
Současně je vhodné vědět, že smlouva o půjčce nemusí být uzavřena v písemné podobě. Zněla-li ve Vašem případě posléze uzavřená písemná smlouva na částku 200.000,- Kč, přičemž část půjčených finančních prostředků ve výši 50.000,- Kč byla dlužníkovi předána již dříve, bylo by tuto situaci možné vykládat tak, že při předání částky 50.000,- Kč došlo k uzavření ústní smlouvy o půjčce, přičemž následná písemná smlouva o půjčce představovala nejen „novou“ smlouvu o půjčce (co se týče zbývajících 150.000,- Kč), ale zároveň změnu původní ústní smlouvy. Tato změna pak měla za následek spojení obou smluv do jediného závazku (s jediným předmětem půjčky) a z toho vyplývající povinnost dlužníka vrátit půjčku v celé výši a to za podmínek později uzavřené písemné smlouvy o půjčce (tedy i za použití zde sjednaných ustanovení o smluvních sankcích). Musím však zopakovat, že bez hlubší znalosti skutkového děje se jedná spíše o domněnky (či dokonce spekulace).
Na závěr si pouze dovolím vyvrátit Vaše srovnání půjčování peněžních prostředků dle Občanského zákoníku a půjčování peněžních prostředků bankami. V případě bank se obvykle jedná o úvěrovou smlouvu (dle § 497 Obchodního zákoníku), jejímž předmětem je závazek banky poskytnout klientovi za předem stanovených podmínek a pouze na jeho výzvu sjednanou finanční částku (k reálnému předání peněz zde tedy dojít ani nemusí).
Pokud však veškerá argumentace okresního soudu spočívala v tvrzení neplatnosti smlouvy o půjčce z důvodu nepředání předmětu půjčky v den podpisu smlouvy, je správnost stanoviska okresního soudu poměrně diskutabilní. Z toho důvodu si myslím, že odvolání ke krajskému soudu bylo správným krokem.
V souvislosti se smlouvou o půjčce (dle § 657 Občanského zákoníku) a předáním předmětu půjčky (zde peněz) je vhodné vědět, že smlouva o půjčce náleží do kategorie tzv. reálných kontraktů, tzn. že ke vzniku závazného právního vztahu (jehož předmětem jsou vzájemná práva a povinnosti) mezi smluvními stranami dochází již uzavřením smlouvy, avšak k tomu aby došlo ke vzniku právního vztahu z půjčky, musí dojít rovněž k reálnému předání předmětu půjčky (tedy peněz). Ke vzniku právního vztahu z půjčky (a tedy ke vzniku oprávnění věřitele na vrácení půjčky) je tak zapotřebí dvou právních úkonů – uzavření smlouvy a předání peněz (ať už fyzicky či bezhotovostním převodem).
Z výše uvedeného však dle mého názoru není možné v žádném případě vyvodit, že smlouva o půjčce, při jejímž uzavření nedošlo zároveň k předání peněz, je neplatná, resp. Občanský zákoník toto pravidlo neobsahuje (jednalo by se zároveň o normu dosti nepraktickou).
Současně je vhodné vědět, že smlouva o půjčce nemusí být uzavřena v písemné podobě. Zněla-li ve Vašem případě posléze uzavřená písemná smlouva na částku 200.000,- Kč, přičemž část půjčených finančních prostředků ve výši 50.000,- Kč byla dlužníkovi předána již dříve, bylo by tuto situaci možné vykládat tak, že při předání částky 50.000,- Kč došlo k uzavření ústní smlouvy o půjčce, přičemž následná písemná smlouva o půjčce představovala nejen „novou“ smlouvu o půjčce (co se týče zbývajících 150.000,- Kč), ale zároveň změnu původní ústní smlouvy. Tato změna pak měla za následek spojení obou smluv do jediného závazku (s jediným předmětem půjčky) a z toho vyplývající povinnost dlužníka vrátit půjčku v celé výši a to za podmínek později uzavřené písemné smlouvy o půjčce (tedy i za použití zde sjednaných ustanovení o smluvních sankcích). Musím však zopakovat, že bez hlubší znalosti skutkového děje se jedná spíše o domněnky (či dokonce spekulace).
Na závěr si pouze dovolím vyvrátit Vaše srovnání půjčování peněžních prostředků dle Občanského zákoníku a půjčování peněžních prostředků bankami. V případě bank se obvykle jedná o úvěrovou smlouvu (dle § 497 Obchodního zákoníku), jejímž předmětem je závazek banky poskytnout klientovi za předem stanovených podmínek a pouze na jeho výzvu sjednanou finanční částku (k reálnému předání peněz zde tedy dojít ani nemusí).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.