Diskriminace zaměstnance při přidělování nenárokové složky mzdy
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zveřejněno: 23. únor 2012
Z mé strany jsem ukončil po půl roce pracovní poměr na dobu určitou. Oznámil jsem to řádně měsíc před koncem, že již nechci pokračovat. Ve firmě byl řádný bonusový program, podle kterého se všichni v mém oddělení odměňovali nad rámec běžně smluvené mzdy.
Ten byl postaven na plnění osobních plánů měsíčně a dokonce i čtvrtletně. Za měsíce 10, 11 a 12/2011 a tedy i kvartál jsem splnil plán a měl jsem nárok na bonus dle pravidel. Před mým odchodem mi však nadřízený sdělil, že bonus je nenároková složka dle pravidel firmy a že když tedy odcházím nemám na něj nárok i když ostatní kolegové, kteří splnili plán jako já a u firmy zůstali bonus dostali. Bohužel bonus se vyplácí s měsíčním zpožděním takže ve mzdě za 12/2011 jsem nedostal za říjen 2011 i když jsem splnil atd. Připadá mi to jako nerovné zacházení. Mám nějakou šanci se bránit a získat dodatečně bonus? Jak mám postupovat? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Bránit se rozhodně můžete a lze Vám to i doporučit.
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl s nenárokovou složkou mzdy libovolně disponovat, resp. činit rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci i v případě, že podmínky pro přiznání bonusu splnili všichni bez rozdílu.
Dle znění Vašeho dotazu se zaměstnavatel s největší pravděpodobností dopustil nerovného zacházení v oblasti odměňování zaměstnanců a porušil tak jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů (v roce 2011 byla tato zásada zakotvena v § 13/2 písm. b) a c) zákoníku práce, od 1. 1. 2012 je tato zásada přesunuta do § 16/1 zákoníku práce).
Vašeho dotazu se týká i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006,sp. zn. 21 Cdo 1486/2005, z něhož mimo jiné vyplývá:
„Je-li přiznání nenárokové složky mzdy vázáno na skutečnost, že zaměstnanec neobdržel výpověď z pracovního poměru (což lze ve Vašem případě vztáhnout i na ukončení pracovního poměru z Vaší iniciativy), je nepochybné, že se jedná o nerovné zacházení ... Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.“
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na svého bývalého zaměstnavatele s písemnou výzvou, v níž ho upozorníte na porušení výše citovaných ustanovení zákoníku práce a budete se domáhat vyplacení bonusu ve výši, v jaké byl přidělen Vašim bývalým kolegům. Bývalého zaměstnavatele zároveň upozorněte, že v případě nevyhovění Vašemu požadavku (v přiměřené lhůtě, kterou mu současně stanovíte), jste připraven domáhat se svých práv soudní cestou (přičemž můžete zmínit i případné kontaktování Inspektorátu práce). Tuto výzvu odešlete svému bývalému zaměstnavateli prokazatelným způsobem, např. doporučenou zásilkou s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka, přičemž jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte.
Pokud zaměstnavatel na Vaší výzvu ve stanovené lhůtě nezareaguje, nezbude Vám, než na něj podat žalobu. V případě Vašeho vítězství v soudním sporu (které je dle mého názoru očekávatelné), bude Váš bývalý zaměstnavatel samozřejmě povinen uhradit Vám nejen bonus (a případně úrok z prodlení), ale též veškeré náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady za zastoupení advokátem, budete-li zastoupen).
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl s nenárokovou složkou mzdy libovolně disponovat, resp. činit rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci i v případě, že podmínky pro přiznání bonusu splnili všichni bez rozdílu.
Dle znění Vašeho dotazu se zaměstnavatel s největší pravděpodobností dopustil nerovného zacházení v oblasti odměňování zaměstnanců a porušil tak jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů (v roce 2011 byla tato zásada zakotvena v § 13/2 písm. b) a c) zákoníku práce, od 1. 1. 2012 je tato zásada přesunuta do § 16/1 zákoníku práce).
Vašeho dotazu se týká i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006,sp. zn. 21 Cdo 1486/2005, z něhož mimo jiné vyplývá:
„Je-li přiznání nenárokové složky mzdy vázáno na skutečnost, že zaměstnanec neobdržel výpověď z pracovního poměru (což lze ve Vašem případě vztáhnout i na ukončení pracovního poměru z Vaší iniciativy), je nepochybné, že se jedná o nerovné zacházení ... Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.“
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na svého bývalého zaměstnavatele s písemnou výzvou, v níž ho upozorníte na porušení výše citovaných ustanovení zákoníku práce a budete se domáhat vyplacení bonusu ve výši, v jaké byl přidělen Vašim bývalým kolegům. Bývalého zaměstnavatele zároveň upozorněte, že v případě nevyhovění Vašemu požadavku (v přiměřené lhůtě, kterou mu současně stanovíte), jste připraven domáhat se svých práv soudní cestou (přičemž můžete zmínit i případné kontaktování Inspektorátu práce). Tuto výzvu odešlete svému bývalému zaměstnavateli prokazatelným způsobem, např. doporučenou zásilkou s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka, přičemž jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte.
Pokud zaměstnavatel na Vaší výzvu ve stanovené lhůtě nezareaguje, nezbude Vám, než na něj podat žalobu. V případě Vašeho vítězství v soudním sporu (které je dle mého názoru očekávatelné), bude Váš bývalý zaměstnavatel samozřejmě povinen uhradit Vám nejen bonus (a případně úrok z prodlení), ale též veškeré náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady za zastoupení advokátem, budete-li zastoupen).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.