Krádež v obchodě spáchaná dvěma zloději - počítá se škoda napůl nebo dohromady každému ze zlodějů?

Můj dotaz se týká toho, zda má pravomoc Policie v tomto ohledu takto jednat. Dále bych se chtěl zeptat za klienta, zda mu hrozí nějaká sankce (v přestupkovém jednání). Klient tvrdí, že se ke všemu přiznal. Tvrdí zároveň, že Policie se k němu chovala dost hrubě i přesto, že ke skutku, který spáchal, se přiznal. Budu moc rád, když mi popíšete, stručně a srozumitelně, co klienta může čekat, tj. co bude následovat. Děkuji mnohokrát a přeji pěkný den, s pozdravem, Ivan.

ODPOVĚĎ:
Váš klient je tedy zřejmě podezřelý/obviněný ze spáchání přestupku proti majetku ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 251/2016, o některých přestupcích (krádeží). Byl-li přestupek spáchán úmyslným jednáním více osob, považují se takové osoby za spolupachatele. Každý ze spolupachatelů se však v řízení posuzuje samostatně a odpovídá, jako by přestupek spáchal sám (proto je u obou pachatelů uvedena stejná výše škody – tj. celá škoda způsobená společným jednáním).
Ve smyslu § 6 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, nicméně k jeho dokonání nedojde – tzv. pokusem přestupku. Odpovědnost za pokus přestupku zanikne, jestliže pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustí a odstraní nebezpečí, které jednáním vzniklo. V tomto případě však k upuštění od dokonání přestupku nedošlo dobrovolně, ale zásahem ostrahy. Pokus přestupku je pak v zásadě trestný stejně jako dokonaný přestupek (tzn. může být sankcionován maximální pokutou dle § 8 odst. 4 zákona č. 251/2016, o některých přestupcích). Při ukládání trestu však správní orgán přihlíží ke všem okolnostem případu a doznání může být polehčující okolností. Za přestupek ve formě pokusu bývá zpravidla ukládán nižší trest, resp. nižší pokuta. Správní orgán může případně uložit trest pouze ve formě napomenutí, pokud takový trest shledá v konkrétním případě dostatečným. U spolupachatelů správní orgán zároveň posuzuje i to, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku.
Jakmile Policie ČR provede nezbytné šetření a shromáždí potřebné informace a podklady, včetně výslechů osob, předá spis příslušnému správnímu orgánu (přestupkové komisi), která v dané věci povede řízení. Nebude-li potřeba provádět dokazování – tzn. správní orgán bude mít krádež za spolehlivě objasněnou – může správní orgán rozhodnout ve zkráceném řízení tzv. příkazem. V nezkráceném, tj. běžném přestupkovém řízení, může být obviněný předvolán k ústnímu jednání (správní orgán může provést výslech obviněných a svědků; zároveň musí obviněnému umožnit klást svědkům otázky a předkládat důkazy). Řízení je pak ukončeno vydáním rozhodnutí a uložením správního trestu. Proti rozhodnutí o přestupku může obviněný podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (pozn. : proti příkazu je možné podat odpor, do 8 dnů od jeho doručení).