Konfiskace, zkonfiskování pozemkové parcely z důvodu nedoložení listiny pro zápis do katastru nemovitostí ČR (evidence nemovitostí)
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Správní řízení a rozhodnutí
Stavební parcela byla řádně zakoupena a dle geometrického plánu geodezií opatřena mezníky. Na této parcele byl postavena nemovitost. Vyhláškou bylo vyhlášeno nové mapování a proběhlo místní šetření. Po místním šetření zůstaly všechny mezníky vymezující hranice pozemku beze změn. Rok po skončeném místním šetření požádal majitel o oplocení parcely.
Ze stavebního odboru dostal povolení s dodatkem, že oplocení musí být postaveno přesně v hranicích pozemku, což bylo provedeno. Jiná pozdější zkonfiskovaná výměra parcely v době výstavby oplocení nebyla známa a také povolení neobsahuje žádnou zmínku o zkonfiskování části parcely tedy o jiném rozměru k oplocení. Po 2 letech došlo k zabavení 49 m2. Kůl výjezdní brány mezi touto parcelou a sousední parcelou tvoří hranici mezi oběma pozemky. Po konfiskaci 49 m2 - 1,25 m x 39 m délka, se výjezdní brána, postavená dle řádného povolení na základě řádného geometrického plánu vyměřená geodézií nachází právě 1,25 m na sousední parcele. Katastrální úřad jako důvod k zabrání uvádí: ke stavbě domu na zkonfiskované, zabrané parcele nebyla předložena listina pro zápis do evidence nemovitostí. Potřebovala bych zjistit, kdo je povinen tuto listinu katastrálnímu úřadu předkládat, je absence této listiny důvodem ke zkonfiskování parcely na níž nemovitost stojí? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není zřejmé, co máte na mysli „konfiskací“, resp. „zabráním“ části předmětného pozemku.
Pakliže v důsledku podrobnějšího mapování vyšlo najevo, že užíváte část sousedního pozemku, resp. že hranice pozemků jsou vyznačené nesprávně, nelze hovořit o konfiskaci části Vašeho pozemku. Pokud předmětnou část sousedního pozemku užíváte v dobré víře alespoň deset let, popř. pokud tak činil Váš právní předchůdce (tedy dřívější vlastník pozemku), dalo by se uvažovat o tom, že jste se stala vlastnicí předmětné části sousedního pozemku, a to na základě vydržení (§ 1089 a násl. občanského zákoníku).
Nedojde-li mezi Vámi a vlastníkem sousedního pozemku v tomto ohledu ke shodě (a nesepíšete-li souhlasné prohlášení dle § 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), bude nutné vyřešit nastalý spor soudní cestou – tzn. podat k soudu tzv. určovací žalobu (§ 80 Občanského soudního řádu), jejímž prostřednictvím byste se domáhala toho, aby soud určil, kdo je vlastníkem předmětné části pozemku. Pro učinění tohoto právního kroku je vhodné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
Pokud jde o zápis nově vzniklé stavby do katastru nemovitostí, je zapotřebí předložit katastrálnímu úřadu kolaudační souhlas (či obdobné přivolení stavebního úřadu se započetím užívání nové stavby – je-li u dané stavby zapotřebí), geometrický plán a rozhodnutí o přidělení popisného či evidenčního čísla. K tomuto tématu se více dočtete například zde:
https://www.svet-bydleni.cz/jak-zapsat-novostavbu-do-katastru-nemovitosti
Není-li Vám jasné, co je od Vás katastrálním úřadem požadováno, doporučuji Vám kontaktovat přímo příslušného pracovníka katastrálního úřadu a vše s ním konzultovat.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Štítky: