Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Chystáme výstavbu rodinného domu na pozemku, přes který vede strouha se stálým minimálním průtokem vody. Ta slouží jako přepad z požární nádrže na blízkém městském pozemku. Strouha není evidována v žádných mapách, ani jinde. Pro výstavbu našeho domu je nutné prodloužit řady vodovodu a kanalizace. K tomu potřebujeme povolení města.

Při jednání s městem si ale město "všimlo", že máme na pozemku tuto strouhu, začalo ji nazývat "dešťovou kanalizací" a vyžaduje po nás na našem pozemku zřízení věcného břemene ve prospěch města, jinak nám nepovolí prodloužení řadů.   Postup města mi přijde jako vydírání: "Něco vám povolíme, ale jen pokud vy nám dáte na něco jiného věcné břemeno". Strouhu máme dle projektové dokumentace zachovánu, pouze mírně posunutou a svedenou do potrubí. Nutno podotknout, že toto přeložení a zahloubení strouhy i prodloužení řadů budeme budovat na vlastní náklady, město nám nic nepřispěje. Věcné břemeno sníží hodnotu pozemku, navíc se vystavujeme nutnosti strouhu udržovat na vlastní náklady, ačkoli se k ní město začalo hlásit. V žádném stupni vyřizování projektové dokumentace a stavebního povolení (které už pro RD máme vydané, pro stavební povolení na prodloužení řadů potřebujeme právě to schválení města) se ke strouze město nehlásilo a její zachování (nebo dokonce zřízení VB) v žádném vyjádření města až do teď nebylo uvedeno jako podmínka, ba nebylo ani zmíněno. Dále strouha z našeho pozemku pokračuje ještě k sousedovi, po kterém město VB chce také. Soused by byl samozřejmě hlupák, kdyby to podepsal, protože na něj žádnou páku město nemá. Na nás bohužel ano, protože bez vodovodu a kanalizace bydlet nemůžeme. Navíc zřízením VB se vystavujeme riziku, že banka náš pozemek nepřijme jako ručení za hypoteční úvěr. Máme nějakou možnost, jak se tomuto požadavku města bránit a donutit jej povolit nám prodloužení řadů bez zřízení VB na strouhu? Žádnou věcnou připomínku k prodloužení řadů město nemá, pouze tuto "vyděračskou", která nemá s prodloužením řadů nemá nic společného. Další (krajní) varianta je vybudování vlastní studny a vlastní ČOV. To by ale vyšlo výrazně dráž. Znamenalo by to řešení s městem po zlém, tedy bychom neměli důvod vycházet městu vstříc a strouhu bychom zrušili. Mohlo by proti zrušení město něco dělat, když VB nebude existovat? Až pak požární nádrž začne městu přetékat, bude z toho pro nás hrozit nějaký postih? Je to samozřejmě krajní řešení, ale přijde mi pouze tak sprosté, jako vyděračský požadavek ze strany města. Děkuji za rady, s pozdravem Dalimil.

 

ODPOVĚĎ:
Byť to ze znění dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že souhlas města s prodloužením vodovodu a kanalizace potřebujete z toho důvodu, že takto prodloužený vodovod a kanalizace mají vést městským pozemkem. Z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet.
Svou odpovědí Vás nepotěším. Vámi popsaný případ není ničím neobvyklým – obce/města poměrně často podmiňují udělení souhlasu se stavebním (terénním) zásahem do obecního/městského pozemku různými „protislužbami“ (nejčastěji v podobě vybudování úseku veřejně přístupné pozemní komunikace, předání vybudovaného vodovodu a kanalizace do obecního/městského vlastnictví, účast na vybudování veřejného osvětlení apod.).
Vaše rozhořčení zcela chápu, postup města však v podstatě není protiprávní. Město v tomto případě vystupuje jako vlastník městského pozemku (nevykonává tedy přenesenou veřejnoprávní pravomoc). Z tohoto důvodu proto může udělení svého souhlasu podmiňovat (situace je obdobná, jako byste o vedení vodovodu a kanalizace jednali například s některým ze svých sousedů).
Právní způsob obrany proti požadavkům města proto de facto neexistuje. Rozhodnete-li se požadavku města vyhovět, doporučuji Vám učinit součástí smlouvy o zřízení služebnosti (věcného břemene) nákres, který bude vyznačovat přesné vedení dešťové kanalizace (aby byla služebností zatížena pouze zcela konkrétně vymezená část Vašeho pozemku a nikoli pozemek celý).
Co se týče možnosti zrušit dešťovou kanalizaci (resp. předmětnou strouhu), je velmi podstatné, jaký právní charakter tato kanalizace (strouha) vlastně má. Jedná-li se totiž například o přirozené koryto vodního toku, jste povinni ho na svém pozemku strpět (§ 50 písm. h) vodního zákona). Pro získání relevantních informací Vám doporučuji obrátit se v této věci na místně příslušný vodoprávní úřad (příslušný odbor městského úřadu), popřípadě na nadřízený vodoprávní úřad (krajský úřad), máte-li pochybnosti o nepodjatosti městského úřadu. Vyjde-li totiž najevo, že se jedná o koryto vodního toku, o deˇšťovou kanalizaci, popřípadě o vodní dílo, bude v zásadě nutné, abyste ho na svém pozemku strpěli.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.