Kdy se může Policie dozvědět o zdravotním stavu od lékaře
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zveřejněno: 12. červen 2015
Obrátila se na mě Policie ČR s žádostí o sdělení informací o zdravotním stavu pacienta. Nedokládá či neinformuje o souhlasu pacienta s takovým sdělením. Dále argumentuje, že není potřeba ani souhlasu soudce, jak tomu bylo dříve, neboť jednak tuto nutnost zrušil zákon o zdravotních službách, jednak je takové sdělení bez nutnosti splnění dalších podmínek možné i na základě nového zákona o Policii ČR.
Neporuším proto povinnou mlčenlivost lékaře, jestliže takové údaje sdělím na základě ustanovení o povinnosti každého bezplatně sdělit údaje potřebné pro trestní řízení dle § 8 odst. 1 trestního řádu, o které opírá Policie ČR svou žádost?
ODPOVĚĎ:
Jde o nedorozumění, které vzniklo zejména kvůli ne příliš šťastné formulaci v § 51 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění. Podle tohoto ustanovení se za porušení povinné mlčenlivosti lékaře nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení.
I v této formulaci je tudíž stále odkaz na trestněprávní předpis, nevyplývá z ní, že by povinné mlčenlivosti v této věci zprošťoval sám zákon o zdravotních službách. Zmíněným trestněprávním předpisem je stále § 8 odst. 5 trestního řádu, podle kterého lze skutečnosti, které jsou za běžných okolností chráněny povinnou mlčenlivostí, policii sdělovat pouze po předchozím souhlasu soudce. Pokud jde o zmiňovaný zákon číslo
273/2008 Sb. , o Policii ČR, v platném znění, podle ustanovení § 68 odst. 3 písm. b) tohoto zákona může Policie ČR pro účely zahájeného
pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od poskytovatele zdravotních služeb poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotních služeb této osobě. Zde zákon dále nerozlišuje, zda jde o údaj, kdy a příp. na jakém oddělení či v které ambulanci byl pacient u vás naposledy anebo kdy a kde je případně objednán na další vyšetření či kontrolu. Jak údaj z minulosti, tak údaj do budoucna tedy může
Policie ČR v případě pátrání žádat, ale tento údaj musí obsahovat skutečně jen dobu a místo, nikoli už informace o zdravotním stavu pacienta, diagnóze, medikaci, prognóze apod. Pro možnost sdělení těchto údajů nad rámec doby a místa tedy je i dle dnešní právní úpravy stále nutné, aby si Policie ČR vyžádala buď souhlas pacienta, anebo souhlas soudce.
Pouze pro doplnění uvádím, že bez souhlasu pacienta či soudce má Policie právo žádat po lékaři informace ještě v dalších specifických situacích na základě dalších právních předpisů, zmiňme např. povinnost sdělit výsledky odběru biologického materiálu při cílené žádosti na zjištění obsahu návykových látek u pacienta, dále se může Policie ČR obrátit na lékaře s žádostí o ztotožnění neznámé mrtvoly, dále má lékař
v určitých specifických případech povinnost oznámit či překazit trestním zákoníkem konkrétně určený trestný čin formou nahlášení jednání Policii ČR či státnímu zástupci, a konečně dle dosud jediného existujícího rozsudku (nikoli však publikovaného) se za porušení povinné lčenlivosti nepovažuje ani situace, pokud lékař na dotaz státního orgánu (včetně Policie ČR) sdělí odpověď ano či ne na otázky typu, zda je daná osoba jeho pacientem anebo zda zdravotní stav pacienta umožňuje provedení výslechu. Tolik ve stručnosti, tímto směrem se však žádost
Policie ČR ve vašem konkrétním případě neubírala.