Důvod veřejného zájmu pro stavbu na pozemku s chráněnými rostlinami

V územním plánu obce je pozemek vedený jako zastavěné území. U krajského úřadu v Pardubicích jsem podal žádost o výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny. Úřad požaduje důvod v čem spatřuji veřejný zájem, který je nutný k udělení výjimky. Je možné za veřejný zájem považovat to, že na místě staré rozpadlé neobydlené chalupy postavím nový hezký dům, výrazně se zlepší vzhled obce a příjezd do obce, bude dům stát v místě kde se bydlelo už kolem roku 1860, do budoucna zvýšení počtu obyvatel obce, není třeba budovat přístupovou cestu, úspora zastavitelného území obce. Napadá vás něco, co by se dalo považovat za veřejný zájem, abych uspěl se žádostí o výjimku? Jak bych měl důvody formulovat? Na okolních pozemcích rostou bledule ještě ve větším počtu. Přikládám orientační plánek. Děkuji. Adrian

ODPOVĚĎ:
Na začátku své odpovědi uvádím, že bledule jarní (leucojum vernum) je v části 3 přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazena do kategorie ohrožených druhů cévnatých rostlin (která je podmnožinou zvláště chráněných druhů rostlin).
Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 49/1 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin je blíže specifikována v § 15 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , dle něhož mimo jiné platí, že:
- základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí, Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala;
- za zásahy, při nichž může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, se považuje zejména odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí a manipulace s výškou hladiny vodních ploch;
- za zásahy do půdního povrchu se považuje veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese;
- za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.
V souvislosti s Vaším stavebním záměrem upozorňuji zejména na § 15/6 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , který umožňuje provedení záchranného přenosu celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště (dle § 52 zákona o ochraně přírody a krajiny), a to v případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin. I k realizaci přenesení rostlin je však nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Svou žádost o udělení výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny proto můžete podpořit návrhem na provedení záchranného přenosu bledulí jarních z Vašeho pozemku na jiná stanoviště.
Dle § 56/1 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že výjimky ze zákazu dle § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy v případě zvláště chráněných druhů rostlin) mohou být uděleny pouze v případě, kdy a/ jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo b/ v zájmu ochrany přírody. Na Vámi popsaný případ je pak možné aplikovat § 56/2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož lze výjimku udělit také v zájmu:
- veřejného zdraví,
- veřejné bezpečnosti,
- z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí.
Ve zdůvodnění své žádosti akcentujte zejména třetí odrážku, tzn. že svůj případ musíte zařadit do kategorie jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu (včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru). Důvody, které jste v dotazu zmínil, považuji za použitelné. V žádosti neopomeňte zdůraznit, že svůj stavební záměr hodláte realizovat v zastavěném území obce. Sama skutečnost, že bude stavěno v zastavěném území obce, by mohla být považována za veřejný zájem (je nepochybně veřejným zájmem, dochází-li ke stavebnímu rozvoji obce v místech, kde s tím územní plán obce počítá). V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat obecní úřad s žádostí o vyjádření, že považuje stavební rozvoj v zastavěném území obce (tedy naplňování územního plánu) za veřejný zájem. Co se týče ostatních Vámi uváděných důvodů, doporučuji Vám akcentovat vždy buď nutnost uspokojování bytových potřeb (tedy sociální charakter), nebo ochranu životního prostředí v širším smyslu (např. nevybudování přístupové cesty).
Závěrem své odpovědi připomínám, že "veřejný zájem" je tzv. neurčitým právním pojmem, tzn. že jeho definici nenalezneme v žádném právním předpise a jeho obsah se tudíž liší v závislosti na charakteru právní normy, která s tímto pojmem pracuje. Veřejný zájem může mít charakter rovněž zájmu soukromého, resp. skupiny (souhrnu) soukromých zájmů určitého počtu subjektů. Je samozřejmě možné, aby se několik veřejných zájmů dostalo do konfliktu, v takových případech musí správní orgán rozhodnout, který z veřejných zájmů převáží.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/