Námitky účastníků stavebního řízení a postoj stavebního úřadu
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 20. březen 2013
Ukládá zákon nebo předpis při žádosti o změnu kultury pozemku mimo intravilán obce ve volné krajině souhlas se změnou majitele sousedního pozemku? Sousedovi jsem odmítl pozemky prodat a nyní zpochybňuje mou veškerou činnost včetně hranic po označení geodetem, výsadba a pod. Děkuji, Gabriel
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že změnou kultury pozemku máte na mysli změnu využití území ve smyslu § 77 písm. b) stavebního zákona, resp. změnu druhu pozemku dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused je (resp. může být) dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona účastníkem probíhajícího územního řízení. Dle § 86/1 stavebního zákona musí žádost o vydání územního rozhodnutí mimo jiné obsahovat uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno, přičemž výslovný souhlas těchto osob není žadatel o vydání územního rozhodnutí (Vy) ke své žádosti povinen připojit (§ 86/2 stavebního zákona).
Váš soused je oprávněn vznést v rámci územního řízení své námitky (popř. veřejnost může vznést své připomínky), s nimiž se stavební úřad vypořádá postupem dle § 89 stavebního zákona, konkrétně dle odst. 6 námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek apod. Nedojde-li v rámci územního řízení k dohodě o námitce občanskoprávní povahy (což lze ve Vašem případě předpokládat), stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci. Rozhodně tedy neplatí, že bez souhlasu svého souseda Vám stavební úřad příslušné územní rozhodnutí neudělí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud byste měl zájem o vydání příslušného územního rozhodnutí v tzv. zjednodušeném územním řízení (které však může být dle § 95/1 písm. a) stavebního zákona vedeno pouze pro záměry v zastavěném území či zastavitelné ploše), bylo by nutné, abyste spolu s žádostí o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení předložil stavebnímu úřadu i souhlas svého souseda (§ 95/1 písm. d) stavebního zákona).
V případě, že by Váš soused zpochybnil i Vaše vlastnické právo k předmětnému pozemku (např. zpochybněním geodetického vyměření hranic příslušné parcely), byl by nucen podat k soudu tzv. žalobu na určení vlastnictví. V rámci následného soudního řízení byste se mohl bránit rovněž poukazem na vydržení sporné části pozemku s odkazem na § 134 Občanského zákoníku) samozřejmě za předpokladu, že předmětný pozemek oprávněně držíte, popř. společně s Vaším právním předchůdcem, déle než 10 let).