Poškození plic v práci (vdechování nebezpečných látek) - náhrada škody na zdraví od zaměstnavatele
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Bezpečnost, ochrana zdraví při práci, pracovní úra
- Zveřejněno: 10. listopad 2014
Při periodické lékařské prohlídce mi bylo zjištěno závažné onemocnění plic, způsobené pracovním prostředím, ve kterém pracuji - zpracování odpadu (likvidace a recyklace automobilových katalyzátorů). Dostanu výpověď - nemají pro mě jinou práci. Chtějí se mě potichu a bez problémů zbavit. Jak se mohu bránit a co mohu od firmy, kde jsem si zničil plíce požadovat? Děkuji, Lubor
ODPOVĚĎ:
Pokud u Vás byla poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie lékařem závodní preventivní péče) zjištěna nemoc z povolání máte vůči zaměstnavateli určité nároky vyplývající ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění (dále jen „ZP“).
Ohledně skončení pracovního poměru u osob, u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, platí, že nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání nebo jejím ohrožení, může mu zaměstnavatel dát z tohoto důvodu výpověď (§ 52 písm. d) ZP). Zaměstnanec má však v tomto případě nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 2 ZP).
Pracovní poměr lze z tohoto důvodu ukončit i dohodou, i v tomto případě pak má zaměstnanec nárok na odstupné uvedené výše.
Další nároky zaměstnance z titulu onemocnění nemocí z povolání se řídí ustanoveném § 365 a násl. Zákoníku práce. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (§ 366 odst. 2 ZP). Seznam nemocí z povolání obsahuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nesprostí (§ 366 odst. 4 ZP). Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zejména, pokud zaměstnanec porušit určité povinnosti.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout tyto náhrady: náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu za způsobenou věcnou škodu.
Zaměstnanec musí tyto nároky u zaměstnavatele uplatnit, nejlépe písemnou formou. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci tyto nároky dobrovolně, musí je zaměstnanec vymáhat soudní cestou a to žalobou na plnění (resp. na zaplacení určitých částek z jednotlivých typů náhrad). Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, doporučila bych vyhledat advokáta, který se touto problematikou zabývá a bude se Vašim případem konkrétně zabývat.