Jak nahlédnout do katastru nemovitostí?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 8. srpen 2012
Bratr chce odkoupit můj spoluvlastnický podíl v rodinném domku, jelikož se stal většinovým spoluvlastníkem prostřednictvím darovací smlouvy, kterou získal od otce. Otec je starý a nevidomý. Na moji žádost o zaslání kopie této smlouvy jeho advokát odpověděl, že nepovažuje toto podstatné pro vypořádání spoluvlastnických vztahů.
Že její text je přístupný ve sbírce listin příslušného katastrálního uřadu, což neplatí od r. 2009 podle zákona č.8/2009 Sb.
Mám pochybnosti o svobodném rozhodnutí otce a o platnosti této smouvy. Advokát bratra mi ukládá 14 denní lhůtu na vyjádření mého stanoviska k odprodeji podílu nemovitosti. Bratr vyvíjí nátlak na mne a na mého otce. Z telefonických hovorů, které s otcem pravidelně vedu cítím jeho strach. Chci mít jistotu, že darovací smlouva obsahuje věcné břemeno a že bude otec moci dožít ve svém domě jak si přeje. Ústní sliby nestačí. Jak dále postupovat. Děkuji, Laura
Mám pochybnosti o svobodném rozhodnutí otce a o platnosti této smouvy. Advokát bratra mi ukládá 14 denní lhůtu na vyjádření mého stanoviska k odprodeji podílu nemovitosti. Bratr vyvíjí nátlak na mne a na mého otce. Z telefonických hovorů, které s otcem pravidelně vedu cítím jeho strach. Chci mít jistotu, že darovací smlouva obsahuje věcné břemeno a že bude otec moci dožít ve svém domě jak si přeje. Ústní sliby nestačí. Jak dále postupovat. Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné opravit Vaše tvrzení o nemožnosti nahlížet do sbírky listin katastru nemovitostí. Od 1. 3. 2009 došlo sice Vámi uváděnou novelou k určitému omezení, možnost nahlížet do sbírky listin je však i nadále zachována. Dle § 21/4 katastrálního zákona se poskytování údajů ze sbírky listin provádí jejich ověřováním nebo poskytováním prostých kopií. Tyto údaje lze však nově poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány.
V současné době je tudíž možné získat listiny ze sbírky listin katastru nemovitostí
a/ při osobní návštěvě katastrálního úřadu, a to po vyplnění žádosti (s uvedením účelu) a po ověření Vaší totožnosti nebo b/ na základě poštou zaslané žádosti (s úředně ověřeným podpisem). Za ověřenou kopii stránky (formátu A4) byste měla zaplatit 50,- Kč, za stránku prosté kopie pak 20,- Kč.
Co se týče existence či neexistence věcného břemene dožití ve prospěch Vašeho otce, je tuto skutečnost možné ověřit i prostým nahlédnutím do listu vlastnictví předmětné nemovitosti, kde by mělo být věcné břemeno vyznačeno.
Požadavek svého bratra na odprodej Vašeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti samozřejmě nemusíte v žádném případě respektovat. Skutečnost, že se Váš bratr stal většinovým spoluvlastníkem nemovitosti neznamená, že by byl oprávněn diktovat ostatním spoluvlastníkům, jak mají se svými podíly disponovat. V této souvislosti Vám rozhodně nedoporučuji jakkoli ustupovat požadavkům (resp. kličkám) Vámi zmíněného advokáta.
Nepodaří-li se Vám zjistit, zda bylo ve prospěch Vašeho otce zřízeno věcné břemeno dožití (resp. nebude-li věcné břemeno v katastru nemovitostí vyznačeno), můžete si klást jako podmínku pro pokračování v jednání předložení předmětné darovací smlouvy.
Zjistíte-li následně, že věcné břemeno dožití ve prospěch Vašeho otce nebylo skutečně zřízeno, můžete si vymínit, že k prodeji svého spoluvlastnického podílu přistoupíte pouze v případě, že Vy i Váš bratr (jako jediní současní vlastníci nemovitosti) zřídíte ve prospěch Vašeho otce věcné břemeno dožití.
Obecně platí, že podílové spoluvlastnictví zaniká
a/ setkáním všech spoluvlastnických podílů v rukách jediné osoby (typicky právě prodejem) nebo
b/ písemným vypořádáním (§ 141/1 Občanského zákoníku).
Není-li dohoda o zrušení spoluvlastnictví možná, může se kterýkoli z podílových spoluvlastníků obrátit na soud (§ 142/1 Občanského zákoníku). Soud při svém rozhodování přihlédne k velikosti podílů a účelnému využití nemovitosti.
Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita (§ 142/2 Občanského zákoníku).
Nechcete-li proto svému bratrovi v současné době vyhovět, lze Vám doporučit na jeho nabídku nereagovat a ponechat rozhodnutí na soudu (pokud se Váš bratr k tomuto kroku rozhodne). V rámci soudního řízení budete samozřejmě oprávněna uvádět veškeré rozhodné skutečnosti (je možné zmínit i pochybné manipulace se spoluvlastnickým podílem Vašeho otce).
Co se týče možné neplatnosti Vámi zmiňované darovací smlouvy, bylo by pro učinění závěru nutné znát nejen text této smlouvy, ale i okolnosti jejího uzavření.
V současné době je tudíž možné získat listiny ze sbírky listin katastru nemovitostí
a/ při osobní návštěvě katastrálního úřadu, a to po vyplnění žádosti (s uvedením účelu) a po ověření Vaší totožnosti nebo b/ na základě poštou zaslané žádosti (s úředně ověřeným podpisem). Za ověřenou kopii stránky (formátu A4) byste měla zaplatit 50,- Kč, za stránku prosté kopie pak 20,- Kč.
Co se týče existence či neexistence věcného břemene dožití ve prospěch Vašeho otce, je tuto skutečnost možné ověřit i prostým nahlédnutím do listu vlastnictví předmětné nemovitosti, kde by mělo být věcné břemeno vyznačeno.
Požadavek svého bratra na odprodej Vašeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti samozřejmě nemusíte v žádném případě respektovat. Skutečnost, že se Váš bratr stal většinovým spoluvlastníkem nemovitosti neznamená, že by byl oprávněn diktovat ostatním spoluvlastníkům, jak mají se svými podíly disponovat. V této souvislosti Vám rozhodně nedoporučuji jakkoli ustupovat požadavkům (resp. kličkám) Vámi zmíněného advokáta.
Nepodaří-li se Vám zjistit, zda bylo ve prospěch Vašeho otce zřízeno věcné břemeno dožití (resp. nebude-li věcné břemeno v katastru nemovitostí vyznačeno), můžete si klást jako podmínku pro pokračování v jednání předložení předmětné darovací smlouvy.
Zjistíte-li následně, že věcné břemeno dožití ve prospěch Vašeho otce nebylo skutečně zřízeno, můžete si vymínit, že k prodeji svého spoluvlastnického podílu přistoupíte pouze v případě, že Vy i Váš bratr (jako jediní současní vlastníci nemovitosti) zřídíte ve prospěch Vašeho otce věcné břemeno dožití.
Obecně platí, že podílové spoluvlastnictví zaniká
a/ setkáním všech spoluvlastnických podílů v rukách jediné osoby (typicky právě prodejem) nebo
b/ písemným vypořádáním (§ 141/1 Občanského zákoníku).
Není-li dohoda o zrušení spoluvlastnictví možná, může se kterýkoli z podílových spoluvlastníků obrátit na soud (§ 142/1 Občanského zákoníku). Soud při svém rozhodování přihlédne k velikosti podílů a účelnému využití nemovitosti.
Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita (§ 142/2 Občanského zákoníku).
Nechcete-li proto svému bratrovi v současné době vyhovět, lze Vám doporučit na jeho nabídku nereagovat a ponechat rozhodnutí na soudu (pokud se Váš bratr k tomuto kroku rozhodne). V rámci soudního řízení budete samozřejmě oprávněna uvádět veškeré rozhodné skutečnosti (je možné zmínit i pochybné manipulace se spoluvlastnickým podílem Vašeho otce).
Co se týče možné neplatnosti Vámi zmiňované darovací smlouvy, bylo by pro učinění závěru nutné znát nejen text této smlouvy, ale i okolnosti jejího uzavření.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.