Je zaměstnavatel oprávněn strhnout z platu školení BOZP?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Bezpečnost, ochrana zdraví při práci, pracovní úra
- Zveřejněno: 31. srpen 2012
Přítelkyně pracuje v jedné firmě, mají tam zvláštní praktiky:
1. Nařídí zaměstnancům školení o bezpečnosti práce mimo pracovní dobu a za toto školení jim strhne z výplaty 1.300 Kč.
2. Sdělí, že někdo ze zaměstnanců ukradl paletu s potravinářským olejem (přitom jsou v každé místnosti bezpečnostní kamery) a škoda se opět strhne z výplaty - 1.600 Kč na každého i když je hodnota zboží 300 Kč na každého.
1. Nařídí zaměstnancům školení o bezpečnosti práce mimo pracovní dobu a za toto školení jim strhne z výplaty 1.300 Kč.
2. Sdělí, že někdo ze zaměstnanců ukradl paletu s potravinářským olejem (přitom jsou v každé místnosti bezpečnostní kamery) a škoda se opět strhne z výplaty - 1.600 Kč na každého i když je hodnota zboží 300 Kč na každého.
Jsou tyto srážky ze mzdy v pořádku? Nejde o protiprávní činy? Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
1. požadovat úhradu nákladů školení BOZP je v přímém rozporu s § 101 odst. 6 zákoníku práce (Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance).
2. srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance jsou protiprávní vždy.
Pokud má být dovozována odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnavateli a tato hrazena srážkami z mzdy, musí zaměstnavatel prokázat, že mu škoda vznikla, způsobil ji zaměstnanec, kterého obviňuje a mezi jednáním zaměstnance a škodou je vztah příčiny a následku.
Předpokládám, že Vaše partnerka nemá podepsánu hmotnou zodpovědnost za tyto produkty. V takovém případě by zaměstnavatel měl zjednodušenou důkazní situaci, jelikož by nemusel prokazovat, že škoda vznikla v důsledku jednání odpovědného zaměstnance.
Zaměstnavatel se dopouští v obou případech protiprávního jednání, a to
a) přestupků, pokud je fyzickou osobou podle § 17 odst. 1 písm d) zákona o inspekci práce (pokuta až 2 mil. Kč) a podle § 13 odst. 1 písm i) téhož zákona (pokuta až 2 mil. Kč).
b) správního deliktu, pokud je právnickou osobou podle § 30 odst. 1 písm d) a § 26 odst. 1 písm i) téhož zákona (za oba správní delikty - myšleno každý zvlášť - lze uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč).
Doporučuji následující postup:
- vyzvat zaměstnavatele k nápravě stavu - tedy vrácení neoprávněně nevyplacených mzdových prostředků, a to za 10 let zpětně - omezení je dáno promlčecí dobou bezdůvodného obohacení, kterého se zaměstnavatel dopustil, podle § 107 odst. 2 občanského zákoníku.
Zda tuto výzvu budete adresovat a jakou lhůtu k zaplacení těchto nároků zaměstnavateli dáte, záleží na Vás a Vašich zkušenostech s jednáním zaměstnavatele.
- vyzývat jej vůbec nemusíte, ale můžete rovnou sepsat podnět k inspekci práce na prošetření přístupu zaměstnavatele. A na základě výsledků šetření inspekce u zaměstnavatele uplatnit nárok na vyplacení neoprávněně zadržených mzdových nároků.
- a nebo udělat oba úkony zaráz, a to jak uplatnit nárok u zaměstnavatele na neoprávněně zadržené mzdové prostředky a ve stejný okamžik adresovat podnět inspekci práce. Tento způsob řešení doporučuji, pokud máte negativní zkušenosti se zaměstnavatelem a bylo by dle Vašeho názoru možné, že by se Vás zaměstnavatel pokusil po šetření inspekce vydírat ztrátou místa při uplatnění těchto nároků nebo se pokusil o jiné protiprávní jednání vůči Vám.
Před tím, než učiníte jakékoliv kroky, lze doporučit opatrnost a zajištění podrobného podkladového materiálu, který byste inspekci mohli poskytnout.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že Inspekce práce koná rychle a zodpovědně, takže se nemusíte obávat obrátit se na ně s podnětem.
2. srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance jsou protiprávní vždy.
Pokud má být dovozována odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnavateli a tato hrazena srážkami z mzdy, musí zaměstnavatel prokázat, že mu škoda vznikla, způsobil ji zaměstnanec, kterého obviňuje a mezi jednáním zaměstnance a škodou je vztah příčiny a následku.
Předpokládám, že Vaše partnerka nemá podepsánu hmotnou zodpovědnost za tyto produkty. V takovém případě by zaměstnavatel měl zjednodušenou důkazní situaci, jelikož by nemusel prokazovat, že škoda vznikla v důsledku jednání odpovědného zaměstnance.
Zaměstnavatel se dopouští v obou případech protiprávního jednání, a to
a) přestupků, pokud je fyzickou osobou podle § 17 odst. 1 písm d) zákona o inspekci práce (pokuta až 2 mil. Kč) a podle § 13 odst. 1 písm i) téhož zákona (pokuta až 2 mil. Kč).
b) správního deliktu, pokud je právnickou osobou podle § 30 odst. 1 písm d) a § 26 odst. 1 písm i) téhož zákona (za oba správní delikty - myšleno každý zvlášť - lze uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč).
Doporučuji následující postup:
- vyzvat zaměstnavatele k nápravě stavu - tedy vrácení neoprávněně nevyplacených mzdových prostředků, a to za 10 let zpětně - omezení je dáno promlčecí dobou bezdůvodného obohacení, kterého se zaměstnavatel dopustil, podle § 107 odst. 2 občanského zákoníku.
Zda tuto výzvu budete adresovat a jakou lhůtu k zaplacení těchto nároků zaměstnavateli dáte, záleží na Vás a Vašich zkušenostech s jednáním zaměstnavatele.
- vyzývat jej vůbec nemusíte, ale můžete rovnou sepsat podnět k inspekci práce na prošetření přístupu zaměstnavatele. A na základě výsledků šetření inspekce u zaměstnavatele uplatnit nárok na vyplacení neoprávněně zadržených mzdových nároků.
- a nebo udělat oba úkony zaráz, a to jak uplatnit nárok u zaměstnavatele na neoprávněně zadržené mzdové prostředky a ve stejný okamžik adresovat podnět inspekci práce. Tento způsob řešení doporučuji, pokud máte negativní zkušenosti se zaměstnavatelem a bylo by dle Vašeho názoru možné, že by se Vás zaměstnavatel pokusil po šetření inspekce vydírat ztrátou místa při uplatnění těchto nároků nebo se pokusil o jiné protiprávní jednání vůči Vám.
Před tím, než učiníte jakékoliv kroky, lze doporučit opatrnost a zajištění podrobného podkladového materiálu, který byste inspekci mohli poskytnout.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že Inspekce práce koná rychle a zodpovědně, takže se nemusíte obávat obrátit se na ně s podnětem.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.