Nároky zaměstnance při pracovním úrazu

Dle § 366/1 zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen nahradit takto vzniklou škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 366/4 zákoníku práce).
Dle § 369/1 zákoníku práce je Vám zaměstnavatel povinen z důvodu utrpěného pracovního úrazu nahradit a/ ztrátu na výdělku (pokud k nějaké došlo), b/ bolest a ztížení společenského uplatnění, c/ účelně vynaložené náklady spojené s léčením a d/ věcnou škodu (pokud k nějaké došlo).
Neboť k pracovnímu úrazu došlo v roce 2009, je nutné zaměřit pozornost na možné promlčení Vašich jednotlivých práv:
1/ Ztráta na výdělku:
Dle § 389 zákoníku práce se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nepromlčují, práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují (a to ve standardní tříleté lhůtě). Pokud tedy ve Vašem případě došlo z důvodu pracovní neschopnosti (zapříčiněné pracovním úrazem) ke ztrátě na výdělku, můžete svůj nárok na náhradu této ztráty uplatnit ještě tři roky poté, co nastala.
2/ Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění:
Výše náhrady za škodu na zdraví se určuje pomocí lékařského posudku (§ 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb.), v němž lékař přiřadí Vámi utrpěným škodám na zdraví (se zohledněním následného léčení) příslušné položky s bodovými hodnotami (v současné době činí 1 bod 120,- Kč). Dle § 106/1 a 2 Občanského zákoníku se právo na náhradu škody na zdraví promlčuje za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Ve Vašem případě je poněkud sporné, odkdy lze počítat běh promlčecí lhůty pro náhradu za bolest; pravděpodobně by bylo možné považovat za výchozí datum 16. 3. 2010 (kdy jste ukončil léčbu), nelze však vyloučit, že se setkáte i s jiným názorem.
V této souvislosti Vám lze doporučit kontaktovat okamžitě Vašeho ošetřujícího lékaře a vyžádat si od něho vypracování lékařského posudku dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
3/ Účelně vynaložené náklady spojené s léčením:
Pokud Vám v souvislosti s léčením pracovního úrazu vznikly nějaké náklady (zejména nákupem léků, rehabilitací, dopravou ke kontrolám apod.), můžete po zaměstnavateli požadovat jejich náhradu ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (která počíná běžet nejpozději s ukončením léčby). Samozřejmým předpokladem pro úspěšné nárokování náhrady těchto nákladů je prokázání jejich výše (zejména tedy účtenkami z lékárny, předpisem úhrady regulačních poplatků apod.).
4/ Věcná škoda:
Pokud Vám v souvislosti s pracovním úrazem vznikla nějaká věcná škoda (např. poškození oděvu, samozřejmě nikoli pracovního), můžete se domáhat její náhrady opět v tříleté promlčecí lhůtě (i v tomto případě je nutné vznik škody prokázat).
Se svými nároky se můžete obrátit pomocí písemné výzvy, v níž doložíte výši Vámi požadované náhrady škody, na svého zaměstnavatele. Nelze samozřejmě vyloučit, že zaměstnavatel nebude některé z výše uvedených položek ochoten uhradit (např. z důvodu jejich promlčení). V případě neochoty zaměstnavatele k jednání Vám nezbývá, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. V případném soudním řízení není rozhodné, zda Vámi nárokovaná náhrada škody (či její část) je již promlčena či nikoli, pokud zaměstnavatel před soudem nevznese tzv. námitku promlčení, bude Vám soudem přiznáno i promlčené právo. Pro případné soudní řízení Vám doporučuji nechat se zastoupit advokátem, popř. zvážit, zda se soudní řízení vzhledem k předpokládané výši vzniklé škody vůbec „vyplatí“.
K Vámi zmiňovanému argumentu o neexistenci nároku na odškodnění z důvodu nenahlášení pracovního úrazu dopravním mistrem uvádím, že tato skutečnost není samozřejmě pro vznik Vašeho práva na odškodnění vůbec rozhodná. Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance jsou zakotveny v § 105 zákoníku práce.