Počet stránek ve webu: 43.110

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (15 hlasů)
Přítel byl při dopravní nehodě zraněn. Jel na motocyklu a auto, které ho předjíždělo ho vytlačilo do příkopu. Má otřes mozku a zlomenou kliční kost s nutností operace. V současné době je hospitalizován v nemocnici. Nemáme žádné zkušenosti s průběhěm podání trestního oznámení na pachetele ani s průběhěm odškodnění. Hovořila jsem s policií, která mě kontakovala ohledně odtažení motocyklu.

 

Když jsem se ptala, jaký bude další průběh "šetření" odmítl mi poskytnou inforamce, "že po telefonu nemohou", neřekli mi ani jméno viníka, ani svědka. (Svědek protijedoucího auta). Ještě mi policista stačil říct, že se vlastně nic moc nestalo. Já nesdílím názor, že se nic nestalo. Mohu být šťastná, že přítel nehodu přežil, ale na druhou stranu nám to dost zasáhlo do života. Máme být vě věci aktivní? Nebo čakat na policii, jak věc posoudí a zda obviní viníka nehody? Nebo jak se celá tatao situace řeší? Policista mi neposkytl žádné informace, jak postupovat a navíc celou věc zlehčuje. Děkuji, Božena


ODPOVĚĎ:

Doporučuji Vám nevyčkávat a podat trestní oznámení na neznámého viníka. Podrobný postup při podání trestního oznámení naleznete zde:
 
 
 

Podání trestního oznámení

03. Pojmenování (název) životní situace

Podání trestního oznámení

04. Základní informace k životní situaci

Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu.
Podle platných právních předpisů nemůže státní zástupce ani policejní orgán v zásadě odmítnout přijetí žádného trestního oznámení. Tyto orgány mají naopak povinnost oznámení přijmout a bez průtahů věc vyřešit.

05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Trestní oznámení může podat kdokoliv, nikoli tedy pouze poškozený.

06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podáním trestního oznámení na příslušnou instituci.
Trestní oznámení se posuzuje podle obsahu (nikoliv podle názvu) a lze jej podat ústně či písemně.
V případě, že se oznamovatel rozhodne podat trestní oznámení ústně, může osobně zajít na kterékoliv policejní oddělení či státní zastupitelství. Tam s ním bude sepsán protokol.
Při podání trestního oznámení je oznamovatel vyslechnut o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem.
V případě, že je oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut také o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody.
Další možností je podat trestní oznámení písemnou formou. V takovém případě se doporučuje vylíčit v podání všechny rozhodné skutečnosti, které o skutku, jeho domnělém pachateli a dalších okolnostech oznamovatel ví.
 
Písemné trestní oznámení lze podat doporučeně poštou nebo jej může oznamovatel osobně donést na podatelnu příslušné instituce a na kopii si nechat potvrdit jeho přijetí.
Mimo výše uvedené způsoby lze trestní oznámení podat telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.

08. Na které instituci životní situaci řešit

Trestní oznámení je možno podat na kterékoli oddělení Policie České republiky nebo státní zastupitelství.

09. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Pochopitelně platí povinnost jakékoli součásti Policie České republiky přijmout podání (trestní oznámení) od kohokoli.
Nejefektivnější (zejména v situaci, kdy předpokládáme potřebu okamžité reakce ze strany Policie České republiky - např. trvající ohrožení zdraví či majetku) je podat trestní oznámení na základním útvaru, tj. místní nebo obvodní oddělení Policie České republiky v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, nebo v místě bydliště poškozeného (oznamovatele).
V případě nutnosti bezprostředního opatření je lépe využít linku 158.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Po obsahové stránce by se měl oznamovatel trestného činu řídit souborem otázek stanovených již římským právem.
Každé trestní oznámení by tedy mělo obsahovat základní údaje odpovídající na tyto otázky:
 
Kdo?
 
- Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.
 
Kdy?
 
- Doba, kdy k události došlo (okamžik nebo období; pokud je událostí více, chronologicky je seřadit a uvést souvislosti; dobu je možné i odhadnout podle jiných souběžných událostí - politických, sportovních, kulturních).
 
Kde?
 
- Místo nebo místa, kde k události došlo, příp. kde trestní čin vyšel najevo nebo byl dokonán; pokud oznamovatel nezná přesnou dislokaci (adresu), uvede, jak lze místo vyhledat.
 
Jak?
 
- Popis jednání všech zúčastněných osob.
 
Co?
 
- Popis skutku.
 
Čím?
 
- Zde vyjmenovat předměty doličné, jako jsou nástroje a zbraně.
 
Proč?
 
- Motiv jednání pachatele.
 
Následek?
 
- Zda byla způsobena újma na zdraví nebo újma na majetku apod.
 
!!! Právo na vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno, vznikne oznamovateli jen tehdy, pokud o to při podání trestního oznámení výslovně požádá, tzn. uvede do protokolu nebo napíše do písemného oznámení, že si přeje být informován (v závěru písemného oznámení uvede např.: "Přeji si být informován o tom, jak bylo moje oznámení vyřízeno.").

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Forma a obsah trestního oznámení nejsou formálně stanoveny; nejsou tedy stanoveny ani žádné předepsané formuláře.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

V případě, že o to oznamovatel požádá, musí být Policií České republiky do 30 dnů vyrozuměn o tom, co v této věci učinila.
Skutečnost, že od spáchání skutku již uplynulo několik dnů, samozřejmě nebrání podání trestního oznámení. Promlčecí doba, po jejímž uplynutí již není možno provést trestní řízení, se pohybuje řádově v letech. V případě ublížení na zdraví je např. délka promlčecí doby stanovena trestním zákoníkem na dobu 5 let.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Mezi další zúčastněné patří pachatel, popř. svědci.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu příslušné instituce.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky nejsou stanoveny.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Nesplnění povinnosti oznámit, že došlo ke spáchání trestného činu, je v některých případech sankcionováno dle ust. § 368 trestního zákoníku, které totiž zakotvuje skutkovou podstatu trestného činu "Neoznámení trestného činu" některých z taxativně uvedených trestných činů.
Skutkovou podstatu tohoto trestného činu naplní ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z taxativně uvedených trestných činů a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Jedná se např. o trestný čin "týrání svěřené osoby" dle ust. § 198 trestního zákoníku či trestný čin "vraždy" dle ust. § 140 trestního zákoníku.
Za spáchání trestného činu dle ust. § 368 trestního zákoníku hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Oznamovací povinnost se dle ust. § 368 odst. 2 trestního zákoníkunevztahuje na případy, kdy nemohla příslušná osoba oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.

22. Další informace

Můžete se obrátit na:

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Policejní prezidium České republiky
- Úřad služby kriminální policie a vyšetřování

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

06.11.2013

28. Popis byl naposledy aktualizován

06.11.2013

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Praktická doporučení:
V praxi se stále ještě vyskytují případy, kdy je trestní oznámení o závažném trestném činu (násilí na dětech, znásilnění apod.) podáváno na útvary pořádkové policie.
Pro tento druh trestné činnosti však existují specializované útvary, a to Služba kriminální policie a vyšetřování. Případ oznámený přímo zde pak může být od počátku řešen diskrétně, kvalifikovaně, a především s ohledem na nutnost hájit oprávněné zájmy obětí závažného násilného nebo mravnostního trestného činu.
Úkony trestního řízení se zahajují dle § 158 trestního řádu.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.