Zrušení spoluvlastnictví pozemku (zemědělské půdy) - postup, informace
- Uložil(a): Mgr. Jiří Soukop (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 17. listopad 2015
Jsem z 15/20 spoluvlastníkem zemědělského pozemku o výměře cca 5,3 ha. Dalších pět spoluvlastníků nejeví o pozemek zájem, po více než 10 neplatili ani daň z nemovitostí. S ohledem na to, že hrozí další drobení této menší spoluvlastněné části pozemku, již delší dobu jsem všech pět spoluvlastníků vyzývala opakovaně k jednání, nabízela jsem odkoupení případně jiné jimi navržené řešení.
Ani jeden z nich na dopisy (doporučené) nikdy nereagoval. Jedná se o historický problém širší rodiny, který přede mnou nevyřešil ani můj dědeček ani můj otec. Ráda bych věc konečně definitivně vyřešila a ptám se, jaké konkrétní možnosti existují.
1. Je možné zbavit spoluvlastníky jejich vlastnictví v můj prospěch? Pokud ano, jakou konkrétní cestou?
2. Je možné oddělit mých 15/20 od zbývajících 5/20 dotčeného pozemku? Jakou konkrétní cestou?
3. Jaká jsou dle aktuální legislativní situace mé možnosti (postavení) z hlediska majitele, který vlastní 75% nemovitosti? Jakou to má souvislost s ohledem na body 2 a 3? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ
1. ano - podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu s návrhem, aby soud za náhradu zbývající podíly přikázal Vám. Dle zákona však platí toto: Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Rozdělení pozemku zpravidla možné je, ale Vy byste mohla prokazovat nezájem minoritních spoluvlastníků (viz Vámi uváděné).
2. Tato varianta tedy spíše připadá v úvahu, neb zákon stanoví, že: Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Soud by tedy vymezil samostatné pozemky dle podílů.
3. Tato majorita má jistý význam, zejména z hlediska účelného využití pozemku. 1/20 apod. vzhledem k celkové výměře je v podstatě nevyužitelná.
Nelze-li se se spoluvlastníky vypořádat dohodou, pak nezbývá, než skutečně podat žalobu k soudu, pokud chcete věc definitivně vyřešit. Pokud bych již návrh podával, asi bych i přes preferenci zákona o možnosti rozdělení, žádal přikázání zbylých podílů za přiměřenou náhradu tak, abyste se stala vlastníkem celého pozemku. Je však otázkou, zda by na tento návrh soud přistoupil, zejména pokud by některý z účastníků proti návrhu brojil. To by pak mělo vliv i na náklady řízení, pokud by soud rozhodl jinak, než jste navrhovala. Variantě 2. by nic nemělo bránit a soud by jí měl nepochybně vyhovět. Na druhou stranu rozdělení pozemku je náročné technicky, kdy se musí v podstatě pozemky nově vyměřit.