Pani Šuligojová se několik let před smrtí o maminku nestarala ani jí nepomáhala a neprojevovala o ní žádný zájem.Když se byt maminky privatizoval oslovila jsem jí s návrhem,abychom byt mamince koupily. Odmítla!Aby se nestalo, že byt maminky někdo koupí a pak ji bude znepříjemňovat život,vybrala jsem peníze v bance,doplnila hotovost a na jméno maminky byt zaplatila.Mám svědky na to,že maminka říkala,že byt jsem koupila já.Po její smrti se sestra odmítla o maminku postarat a nejevila žádný zájem o záležitosti týkající se bytu.Aby na něm nevázl dluh byla jsem nucena jej pronajmout,abych mohla hradit výdaje spojené s bytem - příspěvek do fondu. Velmi malým nájemným jsem si jen umořovala dluh,který mi vznikl tím,že jsem byt uhradila a sestra jej neuznala a neuznává.Všude mně špiní a pomlouvá. Zpochybnila i podpis maminky na prodeji části půdního prostoru. Svůj dotaz zkreslila ke svému obrazu. Od doby,kdy jsem jí vydala klíče od nemovitosti zeje prázdnotou,ztrácí na hodnotě a já platím za prázdný byt. To je druhá strana pravdy. Bc.Ivana Šťastná