Je platné hlasování u schůze SVJ s nedodrženou lhůtou na svolání schůze?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD
- Zveřejněno: 12. červen 2015
SVJ rozhodlo na schůzi, kde bylo přítomno 94% majitelů bytů a zástupce SBD o zateplení domu. Pro hlasovalo 84%. Napadla jsem celou schůzi, protože nebyla dodržena 15denní lhůta k jejímu svolání. Dopis jsem zaslala doporučeně předsedovi SVJ, do dnešního dne mi neodpověděl, naopak na následující schůzi se mou stížností odmítl zabývat.
Nesouhlasím s úvěrem, který si SVJ chce vzít - skoro 4.000.000 Kč a má se splácet z peněz, které platíme do fondu oprav SVJ. Jsme s manželem důchodci. Také nesouhlasíme s demontáží zasklené lodžie a dlažby na ní. Zasklení a vydláždění jsme na základě stavebního povolení provedli na vlastní náklady. Lodžie i okna jsou na základě smlouvy o převedení bytu do osobního vlastnictví součástí bytu, případnou výměnu oken si majitel bytu hradí sám. Prosím o odpověď, jakou mám možnost se bránit, zda musím přistoupit na demontáž lodžie a souhlasit s úvěrem. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy předmětné hlasování shromáždění SVJ proběhlo, budu ve své odpovědi vycházet z právní úpravy nového občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014).
Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky (a také vlastník jednotky, který nebyl o konání zasedání shromáždění SVJ řádně informován, což by mohl být Váš případ) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Není-li proto předseda SVJ ochoten s Vámi o případné neplatnosti hlasování shromáždění SVJ jednat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud, a to nejpozději ve shora uvedené lhůtě. Pro přípravu žaloby Vám lze samozřejmě doporučit advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče lodžie, je vhodné vědět, že dle § 1160 nového občanského zákoníku jsou společnými alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.
Konkrétní výčet společných částí bytového domu (který rozvádí shora citovanou definici dle nového občanského zákoníku) je pak uveden v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. f) jsou společnými částmi bytového domu mimo jiné i balkony, lodžie, terasy, atria, a to i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné bytové jednotky.
Pokud Vám však byla skutečně lodžie převedena smluvně do osobního vlastnictví, je možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na náhradu všech nákladů, které Vám v souvislosti s demontáží a zpětnou montáží oken lodžie v průběhu stavebních prací vzniknou. Náhradu těchto nákladů je samozřejmě vhodné dohodnout s předsedou SVJ ještě před započetím stavebních prací.