Odškodnění za nesprávné rozhodnutí o předběžném opatření
- Uložil(a): Mgr. Šárka Ocelíková (právník)
- Kategorie: Živnosti a jejich provozování
- Zveřejněno: 7. listopad 2016
Moje firma byla v r. 1995 zažalována o vydání výrobního zařízení s předběžným opatřením zákazu výroby na tomto zařízení. Po více než 21 rocích byl vynesen prvoinstanční rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a předběžné opatření zrušeno. Jakákoli náhrada proti žalobci je bezpředmětná, jelikož fakticky přestal existovat.
Je prosím možné požadovat náhradu majetkové újmy od státu který zákaz vydal, jaká je promlčecí doba a jak je možné způsobenou škodu prokázat? Nemám tím na mysli náhradu za zdlouhavý soudní proces, ale způsobenou škodu, ušlý zisk atd. Předpokládám, že újma se má nejprve uplatnit u ministerstva spravedlnosti a že promlčecí doba je obecná. Nikoli tedy půl roku jako odškodnění za zdlouhavý soudní proces. Děkuji, přeji pěkný den a zůstávám s pozdravem Milan.
ODPOVĚĎ:
Po státu je možné vymáhat pouze škodu způsobenou buď rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.
V případě rozhodnutí:
Nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.
Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.
Přičemž dále obecně platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje (takovým prostředkem se rozumí zejména řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek). Tedy byl aktivní v řízení a hájil svá práva.
V případě nesprávného úředního postupu (ve Vašem případě právě zmiňovaný nárok na náhradu škody za nepřiměřené dlouhé soudní řízení) přichází tato náhrada škody v úvahu, pokud řízení netrvalo přiměřenou dobu, což v obecné rovině doba řízení (prvoinstančního) 21 let za přiměřenou dobu nelze považovat.