Rodiče zemřelého odnesli věci z bytu zesnulého - jak se mohou bránit potomci a požadovat náhradu za odcizený majetek zemřelého?

Dle rady od Vás jsem se obrátila na přiděleného notáře. Ten vyzval prarodiče již v dubnu k prvnímu jednání o dědickém řízení. Zda k tomuto upozornění došlo, či nikoli mi není známo. Majetek otce byl z jejich strany zlikvidován. Dokonce na tomto jednání (dědické řízení) prarodiče předložili kompletní náklady na pohřeb (dle jejich představ) s očekáváním jejich úhrady z mé strany pokud přijmu dědictví. Od dubna 2016 do dnes (01.09.2016) se o tomto záměru směrem ke mně nezmínili. Navíc mi bylo několikrát vytčeno, že pohřeb není moje starost a že jde finančně za nimi. V tom mne utvrdili i v situaci, kdy jsem jim jako nezaopatřená nabídla možnost sociálního příspěvku ve výši 5000 skrze potvrzení o studiu, tedy z mojí strany. Tento příspěvek mi doslova s odmítnutím „hodili na hlavu“. Na mne jako potenciální jedinou dědičku přišla řada na jednání u notáře až dnes (01.09.2016), tedy po 5 měsících. S maminkou jsme poskytly maximum podkladů k řízení. V bytě u mého zemřelého otce jsme však nikdy nebyly ani jedna. Prarodiče si dali velmi záležet, abych se do bytu k mému tátovi neměla možnost dostat, a v podstatě mě nenechali ani chvilku s ním o samotě. Jejich pravé záměry mi byly neznámé. Neustále mne ujišťovali poslední dny života mého otce, že se nemám čehokoli obávat, že vše je stejně pro mě. Při jednání (31.8.2016) jsem se dozvěděla, že babička předložila u notáře nárok na úhradu kompletních nákladů na pohřeb mého otce. Je možné se nějak bránit plné úhradě za pohřebné, u kterého mi z jejich strany nejen nebylo dovoleno se přípravy pohřbu účastnit, jakkoli se k němu vyjadřovat či jakkoli do něj zasahovat. Dokonce si mojí účast na něm podmiňovala babička nepřítomností mé maminky. Tuto podmínku jsem nedodržela a pohřbu se zúčastnila v matčině doprovodu. Jak se jako dědic bránit nákladům za pohřeb, ke kterým jsem se nemohla vyjádřit a jakkoli je ovlivnit? Notářka mě dnes (01.09.2016) upozornila, že je dědictví předlužené. Otec měl uzavřenou hotovostní Půjčku u České spořitelny a.s. s dluhem ke dni úmrtí ca 220.000 Kč, tato půjčka byla pojištěná. Další pohledávkou jsou náklady na pohřeb ve výši cca 42 000 Kč. S maminkou žijeme v garsonce, já studuji na VŠ a mám již vyřízený a přidělený sirotčí důchod. Maminka je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, tedy bez příjmu. Poraďte mi, prosím, jak pokračovat, na koho se obrátit a najít vhodné řešení, abych se nedostala do dluhové spirály. Notářkou mi byla doporučena: výhrada soupisu majetku (je to pro mne komplikované). Klíče po smrti táty si přivlastnila babička a já neměla žádnou šanci i přesto, že jsem se snažila. A konvokace věřitelů.
2) Jsem dědičkou po otci a notářkou mi bylo na předlužené dědictví doporučeno, abych uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti a konvokaci věřitelů.
· Prarodiče ze strany otce již u notáře byli před 5 měsíci. Zde uplatnili kompletní náklady na pohřeb. O dalších dědicích, a zda měl otec další pohledávky, kromě hotovostní půjčky, nevím.
· Jak sestavit soupis pozůstalosti, kterou kompletně zlikvidovali prarodiče bezprostředně po smrti mého otce? Klíče od jeho bytu si přivlastnili a s jeho majetkem nakládali s vyloučením mé přítomnosti.
· Je v pořádku sestavit seznam věcí, o kterých se domnívám, že byly v bytě u mého otce? Je možné, že některé doklady o zakoupení (např. knih, …) dohledám ještě z doby, kdy táta s námi žil. Poměrně dlouhou dobu poté co se odstěhoval (rodiče jsou rozvedení 2011 a ještě za trvání manželství měli Smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu jmění manželů 2007) zůstaly věci, na nichž se mí rodiče dohodli, že si otec odveze, ještě u nás. Maminka ho několikrát vyzývala, aby dodržel dohody a věci od nás vyklidil.
· Má nějakou váhu tento seznam sestavovat, když babička, která vyklidila jeho byt mi vše upřela?
· Po smrti táty mi po něm kromě dluhu z půjčky a nákladů na pohřeb nic nezbylo. Vše mají nebo se toho zbavili prarodiče ze strany otce. Byt byl nájemní od magistrátu. Prarodiče tento byt magistrátu vrátili. Zda existuje nějaký předávací protokol či nikoli netuším.
· Jak mně ochrání tento soupis či zaváže? Nerada bych dělala nějakou zbytečnou práci, která by k ničemu nebyla.
· Na co se zaměřit?
· Je řešením vzdání se dědictví? Notářka mě informovala, že potenciální věřitele vyzve vyvěšeným oznámením. Jestliže se nikdo neozve, znamená to, že do budoucna již nebudou na mne nijaké nároky od nikoho?
· Kdo se bude vyjadřovat k soupisu takto (např. doklady o nákupu, …) předložené pozůstalosti, kterou nemám jak fyzicky doložit. Jak se stanoví cena takového majetku. Po smrti otce jsem se aktivně zajímala jak vše zajistit, nicméně jsem byla vždy odkázána až na dobu, kdy budou dědici určeni. Nevím jak se chovat. V době, kdy jsem mohla jakkoli do situace zasáhnout jsem dědicem určená nebyla a v době, kdy mohu dědictví přijmout již nemám jak do situace zasáhnout. Netuším jak se tedy právně aktivně chránit.
3) V lednu 2016 mi zemřel otec, který se mnou nebydlel. S prarodiči v rámci rodiny nevycházíme dobře. Ti vypravovali pohřeb. V rámci dědického řízení prarodiče náklady na pohřeb uplatnili jako náklad uplatnitelný v rámci dědického řízení. Ráda bych se proti výši tohoto nákladu cca 42 000,- bránila, jelikož finance vynaložené na pohřeb mého otce byly vynakládány bez možnosti z mojí strany se k tomu jakkoli vyjádřit. Nejen, že mi nebylo umožněno cokoli zařídit, nemohla jsem se ani k rozsahu, způsobu i provedení pohřbu vyjádřit. Ani já jako dcera po zemřelém, ani moje maminka, bývalá jeho žena jsme se od tohoto nedistancovali. V rámci rodiny mě prarodiče od zařizování pohřbu odstavili a mojí účast na pohřbu si podmiňovali nesmyslně neúčastí mé matky. Pohřebné je jednorázová sociální dávka poskytovaná příslušným Úřadem práce - SSP, na kterou má nárok člověk, který vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Výše jednorázové dávky je 5 000 Kč. Na tuto dávku je nárok. Vzhledem k tomu, že pohřeb zařizovali (proti mé vůli) z vlastního rozhodnutí prarodiče z otcovy strany, jsem jim alespoň poskytla veškeré podklady pro podání žádosti o tuto sociální dávku, na kterou mají nárok (možné snížení nákladů pohřbu). Podání žádosti odmítli s výčitkou směrem ke mně, že je pohřeb stál mnoho peněz a že o nic žádat nebudou. Nyní požadují úhradu nákladů za pohřeb mého otce na mne, tedy náklady uplatnily jako pohledávku v rámci dědického řízení. Jak mohu právně postupovat, když prarodiče odmítají vědomě náklady na pohřeb snížit. O rozsahu nákladů rozhodovali sami bez možnosti mého vyjádření. Na koho a kam se mohu obrátit? Pro ÚP- SSP, je poskytnutí dávky jednoznačně stanoveno. Předem děkuji za rady a s pozdravem Adéla

ODPOVĚĎ:
Pokud dědictví přijmete, je opravdu nejvhodnější udělat konvokaci věřitelů a uplatnit výhradu soupisu. Při konvokaci věřitelů se všichni otcovi případní věřitelé vyzvou, aby se ve lhůtě do 3 měsíců přihlásili. Věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek. Tato výzva se vyvěšuje i na úřední desku soudu. Uplatnění výhrady soupisu pak znamená, že za přihlášené dluhy budete odpovídat pouze do výše zděděného majetku. Soupis pozůstalosti se pak dá nahradit prohlášením Vás jako dědice o pozůstalostním majetku. Notář by Vám měl s tímto prohlášením i se soupisem jmění pomoci, protože má ve spise veškeré potřebné podklady. Pokud jde o majetek, který měl otec v bytě, tak tento se Vám už pravděpodobně nepodaří sestavit. Jedině že byste našla nějaké svědky, kteří by někdy byli v otcově bytě a kteří by byli ochotni dosvědčit, jaký majetek tam byl. Vaše účtenky a doklady o věcech, které máte s maminkou doma, by mohly také sloužit jako důkaz. Poté byste mohla po Vašich prarodičích požadovat vrácení tohoto majetku jako dědička Vašeho otce, případně žádat o vyplacení hodnoty jeho věcí. Jak toho dosáhnout by Vám měl poradit notář, který pozůstalost vyřizuje. Je tu ovšem riziko, že veškeré věci z bytu sepíšete, ale prarodiče se k tomu vyjádří tak, že tyto věci tam nebyly a pokud se Vám nepodaří žádným způsobem prokázat, že tyto věci tam skutečně byly, tak notář věci vyřadí z dědictví, nebude se jimi dále zabývat a poučí Vás o tom, že můžete podat žalobu proti prarodičům (avšak byste v řízení o žalobě musela vlastnictví věcí Vašeho otce jasně prokázat).
Výhrada soupisu pozůstalosti Vás schrání před dluhy, které by převyšovaly hodnotu zděděného majetku. Pokud např. dědíte majetek ve výši 100.000,-- Kč a dluhy jsou 250.000,-- Kč, tak věřitelům uhradíte poměrně jejich dluhy (se správným výpočtem by Vám měl pomoci notář, který pozůstalost vyřizuje), ale jen do celkové výše 100.000,-- Kč. Více již nejste povinna hradit.
U výhrady soupisu je však riziko, že pokud se někdy v budoucnu dohledá nějaký majetek nikoli nepatrný, který jste zatajila, tak výhrada soupisu padá a Vy byste odpovídala za dluhy v plné výši.
K soupisu pozůstalosti se budou vyjadřovat všichni přihlášení věřitelé. V soupisu pozůstalosti by měly být zařazeny pouze věci, které fyzicky existují a dají se tak ocenit. Pokud víte, že měl otec v bytě např. sedací soupravu, televizor, atd. avšak tyto věci už Vaši prarodiče zlikvidovali, tak není možné tyto věci ani ocenit a zařadit je tak do soupisu. Jednotlivé věci v soupisu se oceňují různě, např. zůstatky na účtu sděluje banka a oceňují se částkou, která byla na účtu v době úmrtí. Nemovité věci se zpravidla oceňují znaleckým posudkem nebo vyjádřením realitní kanceláře. Jiné věci se oceňují zpravidla prohlášením dědice nebo také znalcem. Aktiva se poté všechna sečtou a do jejich výše poté odpovídáte za dluhy.
Pokud byla půjčka u České spořitelny pojištěna, tak zkuste zjistit u které pojišťovny a nahlaste pojistnou událost. Měli by Vám sdělit, na jaké situace se pojistka vztahovala. Budou po Vás chtít pravděpodobně doložit úmrtní list a jiné doklady. Pokud byla půjčka pojištěna i pro případ smrti, pak by měla pojišťovna půjčku uhradit.
Pokud jde o náklady pohřbu, ke kterým jste neměla možnost se vyjádřit, tak můžete v dědickém řízení prohlásit, že tento dluh neuznáváte co do důvodu a výše a žádáte o jeho vyřazení z pasiv pozůstalosti. Jako důvod uveďte, že částka mohla být snížena minimálně o 5.000 Kč a dále, že pohřeb mohl být levnější, k čemuž jste se nemohla vyjádřit. Notář by měl tyto Vaše námitky uznat a pohřebné tam buď nezařadit vůbec, nebo je tam zařadit ve snížené výši.
Jestliže dědictví po otci tvoří pouze dluhy a v aktivech jsou pouze věci z bytu, které se Vám již nepodaří prokázat, tak by bylo nejlepší dědictví po otci odmítnout. V takovém případě se nestanete jeho dědičkou, což by znamenalo, že byste sice po něm nic nedědila, ale zároveň byste ani neodpovídala za žádné otcovy dluhy (za pohřebné, půjčku, atd.)