Dodatečné povolení černé stavby - včelína
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 30. říjen 2012
Jsme spolumajitelé ideální poloviny nemovitosti a pozemku. Spolumajitelé dostali povolení na stavbu garáže na společném pozemku. Avšak na střechu garáže si dodatečně bez našeho souhlasu umístili stavbu včelína s 12 úly. Žádali jsme je, ať stavbu odstraní. Tuto naši žádost ignorují, a proto jsme se už před rokem obrátili na stavební úřad.
Tento stavební úřad jim doporučil, ať si zažádají o dodatečné povolení stavby i bez našeho souhlasu spolumajitelů. Úřadu nevadí, že nás včely neustále napadají. Nemůžeme sedět na terase, mít otevřená okna do bytu ani sekat trávu na zahradách a nádvoří. Navíc jsem alergická na včelí bodnutí, a proto neustále navštěvuji lékaře. Stavební úřad nám po roce sdělil, že stavba včelína je dodatečně povolena a my s tím nic nenaděláme. Je možné, aby nás včely neustále omezovaly v denních činnostech a žití? Žádáme vás o radu, na koho se máme s tímto problémem obrátit a jak daný problém řešit dál. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu není zřejmé, jakým způsobem se stavební úřad vypořádal v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby včelína se skutečností, že stavebníci jsou pouze podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, nebudu se otázkou možného brojení proti tomuto rozhodnutí prozatím zabývat (přestože tento krok není samozřejmě vyloučen).
Dle § 139/2 Občanského zákoníku platí, že o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Pokud ve Vašem případě nebylo toto pravidlo respektováno, bylo by možné uvažovat o možnosti obrátit se na soud s žalobou z důvodu porušení Vašich spoluvlastnických práv, tj. požadovat odstranění neoprávněné stavby ve smyslu § 135c/1 Občanského zákoníku.
Další možností je soudní ochrana výkonu vlastnických práv ve smyslu § 126/1 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení má vlastník (samozřejmě též podílový spoluvlastník) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.
Problematikou obtěžování včelami se opakovaně zabývaly rovněž soudy; přestože se nejčastěji jednalo o řešení tzv. sousedských sporů (§ 127/1 Občanského zákoníku), což není zcela Váš případ, jsou dle mého názoru závěry soudů použitelné i zde.
Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí mimo jiné nad míru přiměřenou poměrům nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 1998, sp. zn. 19 Co 740/97, a především na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1421/2003.
Z důvodu Vaší alergie na včelí bodnutí je možné využít také § 417 Občanského zákoníku, dle něhož jde-li o vážné ohrožení (zde ohrožení Vašeho zdraví, popř. života), má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.
V případě přetrvávající neochoty vlastníků včelína k jednání Vám doporučuji kontaktovat advokáta a jeho prostřednictvím hájit své zájmy soudní cestou.
Dle § 139/2 Občanského zákoníku platí, že o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Pokud ve Vašem případě nebylo toto pravidlo respektováno, bylo by možné uvažovat o možnosti obrátit se na soud s žalobou z důvodu porušení Vašich spoluvlastnických práv, tj. požadovat odstranění neoprávněné stavby ve smyslu § 135c/1 Občanského zákoníku.
Další možností je soudní ochrana výkonu vlastnických práv ve smyslu § 126/1 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení má vlastník (samozřejmě též podílový spoluvlastník) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.
Problematikou obtěžování včelami se opakovaně zabývaly rovněž soudy; přestože se nejčastěji jednalo o řešení tzv. sousedských sporů (§ 127/1 Občanského zákoníku), což není zcela Váš případ, jsou dle mého názoru závěry soudů použitelné i zde.
Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí mimo jiné nad míru přiměřenou poměrům nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 1998, sp. zn. 19 Co 740/97, a především na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1421/2003.
Z důvodu Vaší alergie na včelí bodnutí je možné využít také § 417 Občanského zákoníku, dle něhož jde-li o vážné ohrožení (zde ohrožení Vašeho zdraví, popř. života), má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.
V případě přetrvávající neochoty vlastníků včelína k jednání Vám doporučuji kontaktovat advokáta a jeho prostřednictvím hájit své zájmy soudní cestou.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.