Jak se bránit proti připravované těžbě uhlí?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 30. říjen 2012
OKD a.s. nám oznámilo, že má záměr těžit uhlí v lokalitě, kde vlastníme nemovitost. Potřebují mít vypořádány střety zájmů od všech majitelů nemovitosti na dotčeném území. My s manželem však nechceme dohodu s OKD podepsat. V horním zákoně je uvedena možnost vyvlastnění.
Slyšela jsem, že však těžba uhlí soukromou společností není veřejný zájem a nemůžou nás tedy vyvlastnit. A pokud nebudou mít náš podpis na dohodě, nemůžou žádat báňský úřad o povolení těžby. Můžete mi říct, jak to je? Můžeme se spolehnout na to, že když dohodu nepodepíšeme nemá OKD žádnou možnost nás vykoupit, nebo nechat vyvlastnit? Děkuji, Darina
ODPOVĚĎ:
Vámi zjištěné informace nemohu bohužel potvrdit. V loňském roce byla sice vládou projednávána novela, která měla tzv. vyvlastňovací klauzuli z horního zákona odstranit, k tomuto však zatím nedošlo.
V první řadě je nutné si uvědomit, že dle § 3/1 písm. b) horního zákona představuje uhlí tzv. vyhrazený nerost, tzn. že veškerá jeho ložiska náleží státu (§ 5 horního zákona). Těžbu vyhrazených nerostů (byť by byla prováděna soukromou společností) je proto nutné považovat za veřejný zájem (což samozřejmě automaticky neznamená, že by měl převážit zájmy dotčených soukromých vlastníků).
Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, v jaké fázi se v současné době projekt nachází, předpokládám však, že OKD Vás oslovila v souvislosti s § 10/1 písm. d) horního zákona, tzn. pro vyřešení střetů zájmů při stanovení dobývacího prostoru. Pokud s OKD dohodu nepodepíšete (k čemuž nemůžete být samozřejmě nijak nucena), neznamená to, že by byla těžba v dané lokalitě zcela znemožněna. V rámci tohoto řízení byste však měla figurovat jako účastnice řízení, tzn. že budete mít právo vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dalším krokem OKD by mělo být zahájení řízení před obvodním báňským úřadem o udělení povolení otvírky, přípravy a dobývání tzv. výhradních ložisek. Dle § 17 a § 18 zákona o hornické činnosti jste bezesporu opět účastnicí tohoto řízení (jako osoba, jejíž práva a právem chráněné zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny). To mimo jiné znamená, že zahájení řízení by Vám mělo být oznámeno alespoň 10 dnů před konáním místního šetření nebo ústního projednání, přičemž do této doby budete opět oprávněna vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dle § 33 horního zákona musí při vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání ložisek vyhrazených nerostů dojít k odstranění tzv. střetů zájmů (tzn. střetu zájmu na těžbě se zájmy dotčených vlastníků pozemků a nemovitostí, popř. zájmu na ochraně životního prostředí).
Nedojde-li při řešení střetů zájmů k dohodě, může dle § 33/4 a § 31/4 písm. b) horního zákona dojít i k vyvlastnění dotčených majitelů nemovitostí a pozemků. V tomto případě bude v tzv. vyvlastňovacím řízení (dle zákona o vyvlastnění) nutné prokázat existenci veřejného zájmu na těžbě vyhrazeného nerostu a skutečnost, že tento veřejný zájem převažuje nad Vaším zájmem (a potažmo zájmem celé společnosti) na zachování současného stavu.
Bude-li Vám proto následně ze strany OKD nabízen odkup Vašeho pozemku, lze Vám doporučit setrvat na svém odmítavém stanovisku; v rámci vyvlastňovacího řízení může dojít ke zpochybnění existence veřejného zájmu, přičemž v případě Vašeho neúspěchu Vám musí být uhrazena cena „v místě a čase obvyklá“ (kterou Vám však OKD při pokusu o dohodu nabízet nemusí).
V první řadě je nutné si uvědomit, že dle § 3/1 písm. b) horního zákona představuje uhlí tzv. vyhrazený nerost, tzn. že veškerá jeho ložiska náleží státu (§ 5 horního zákona). Těžbu vyhrazených nerostů (byť by byla prováděna soukromou společností) je proto nutné považovat za veřejný zájem (což samozřejmě automaticky neznamená, že by měl převážit zájmy dotčených soukromých vlastníků).
Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, v jaké fázi se v současné době projekt nachází, předpokládám však, že OKD Vás oslovila v souvislosti s § 10/1 písm. d) horního zákona, tzn. pro vyřešení střetů zájmů při stanovení dobývacího prostoru. Pokud s OKD dohodu nepodepíšete (k čemuž nemůžete být samozřejmě nijak nucena), neznamená to, že by byla těžba v dané lokalitě zcela znemožněna. V rámci tohoto řízení byste však měla figurovat jako účastnice řízení, tzn. že budete mít právo vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dalším krokem OKD by mělo být zahájení řízení před obvodním báňským úřadem o udělení povolení otvírky, přípravy a dobývání tzv. výhradních ložisek. Dle § 17 a § 18 zákona o hornické činnosti jste bezesporu opět účastnicí tohoto řízení (jako osoba, jejíž práva a právem chráněné zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny). To mimo jiné znamená, že zahájení řízení by Vám mělo být oznámeno alespoň 10 dnů před konáním místního šetření nebo ústního projednání, přičemž do této doby budete opět oprávněna vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dle § 33 horního zákona musí při vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání ložisek vyhrazených nerostů dojít k odstranění tzv. střetů zájmů (tzn. střetu zájmu na těžbě se zájmy dotčených vlastníků pozemků a nemovitostí, popř. zájmu na ochraně životního prostředí).
Nedojde-li při řešení střetů zájmů k dohodě, může dle § 33/4 a § 31/4 písm. b) horního zákona dojít i k vyvlastnění dotčených majitelů nemovitostí a pozemků. V tomto případě bude v tzv. vyvlastňovacím řízení (dle zákona o vyvlastnění) nutné prokázat existenci veřejného zájmu na těžbě vyhrazeného nerostu a skutečnost, že tento veřejný zájem převažuje nad Vaším zájmem (a potažmo zájmem celé společnosti) na zachování současného stavu.
Bude-li Vám proto následně ze strany OKD nabízen odkup Vašeho pozemku, lze Vám doporučit setrvat na svém odmítavém stanovisku; v rámci vyvlastňovacího řízení může dojít ke zpochybnění existence veřejného zájmu, přičemž v případě Vašeho neúspěchu Vám musí být uhrazena cena „v místě a čase obvyklá“ (kterou Vám však OKD při pokusu o dohodu nabízet nemusí).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.