Zaměstnavatel porušuje kvalifikační dohodu - co dělat?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zveřejněno: 14. leden 2012
Pracuji jako zdravotní laborantka v nemocnici. V Brně si dělám pomaturitní studium - atestaci v oboru. Se zaměstnavatelem jsem uzavřela kvalifikační dohodu. Při prvním kurzu proběhlo vše v pořádku, ale při dalších mi zaměstnavatel oznámil, že z důvodu nedostatku peněz, mi kurzy dál hradit nebude.
Veškeré výlohy jsem hradila sama. Nyní mi uhradí kurz (z grantu EU), ale ostatní výlohy si opět hradím sama. Kvalifikační dohoda stále platí, zaměstnavatel jí odmítá zrušit nebo přepracovat. Jak mám postupovat? V případě, že dám výpověď, má zaměstnavatel právo vymáhat proplacené náklady? A platí kvalifikační dohoda, když ji zaměstnavatel porušil nebo mám možnost dohodu vypovědět nebo zrušit? Všude jsou rady jak postupovat, když dohodu neplní zaměstnanec, ale co dělat, když je to obráceně? Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčovým znění kvalifikační dohody. Z Vašeho dotazu předpokládám, že zde není obsaženo žádné ustanovení o možnosti kvalifikační dohodu vypovědět nebo od ní odstoupit.
Pokud byste se rozhodla podat výpověď, bude zaměstnavatel oprávněn po Vás vymáhat vzniklé náklady, spojené se zvyšováním Vaší kvalifikace. Proti těmto nárokům by bylo samozřejmě možné započíst náklady, které jste si musela hradit sama.
Bylo by rovněž možné od kvalifikační dohody odstoupit a to z důvodu nesplnění povinností dlužníka (Vašeho zaměstnavatele) dle § 517 Občanského zákoníku. Následkem odstoupení by však došlo ke zrušení smlouvy a na právní vztah by se hledělo, jako by nikdy nevznikl, tj. se svým zaměstnavatelem byste byli povinni vrátit si vše, co jste si z kvalifikační dohody doposud poskytli, situace by tedy byla de facto obdobná podání výpovědi.
Jako nejschůdnější řešení se ve Vaší situaci jeví vymáhání bezdůvodného obohacení po svém zaměstnavateli. Tím, že jste si některé kurzy hradila sama (tj. za svého zaměstnavatele), došlo k tzv. plnění za jiného a na straně Vašeho zaměstnavatele tak vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 454 Občanského zákoníku).
Lze Vám proto doporučit zaslat svému zaměstnavateli písemnou výzvu (jejíž jednu kopii si ponecháte), v níž ho upozorníte na vzniklý stav a
a/ vyzvete ho k řádnému plnění jeho povinností,
b/ vyčíslíte veškeré náklady, které jste byla nucena hradit za něj (tyto náklady je vhodné prokázat, např. fakturami, účtenkami apod.),
c/ vyzvete svého zaměstnavatele, aby Vám tyto náklady bez prodlení proplatil (k čemuž mu stanovíte přiměřenou lhůtu) a
d/ upozorníte svého zaměstnavatele, že v případě nevyhovění Vaší výzvě jste připravena domáhat se svých práv soudní cestou.
Pokud by Váš zaměstnavatel na výzvu nereagoval (popř. reagoval zamítavě), můžete na něj podat tzv. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení k soudu. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména kopii kvalifikační dohody, doklady o nákladech, které jste musela hradit sama, kopie veškeré korespondence mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem) a domáhejte se, aby soud uložil Vašemu zaměstnavateli povinnost uhradit Vám všechny náklady, úrok z prodlení v zákonné výši a náklady soudního řízení.
Žalobu na vydání bezdůvodného obohacení musíte podat nejpozději do 2 let ode dne, kdy jste se dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na Váš úkor obohatil (tyto dva okamžiky ve Vašem případě splývají v jediný).
Pokud byste se rozhodla podat výpověď, bude zaměstnavatel oprávněn po Vás vymáhat vzniklé náklady, spojené se zvyšováním Vaší kvalifikace. Proti těmto nárokům by bylo samozřejmě možné započíst náklady, které jste si musela hradit sama.
Bylo by rovněž možné od kvalifikační dohody odstoupit a to z důvodu nesplnění povinností dlužníka (Vašeho zaměstnavatele) dle § 517 Občanského zákoníku. Následkem odstoupení by však došlo ke zrušení smlouvy a na právní vztah by se hledělo, jako by nikdy nevznikl, tj. se svým zaměstnavatelem byste byli povinni vrátit si vše, co jste si z kvalifikační dohody doposud poskytli, situace by tedy byla de facto obdobná podání výpovědi.
Jako nejschůdnější řešení se ve Vaší situaci jeví vymáhání bezdůvodného obohacení po svém zaměstnavateli. Tím, že jste si některé kurzy hradila sama (tj. za svého zaměstnavatele), došlo k tzv. plnění za jiného a na straně Vašeho zaměstnavatele tak vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 454 Občanského zákoníku).
Lze Vám proto doporučit zaslat svému zaměstnavateli písemnou výzvu (jejíž jednu kopii si ponecháte), v níž ho upozorníte na vzniklý stav a
a/ vyzvete ho k řádnému plnění jeho povinností,
b/ vyčíslíte veškeré náklady, které jste byla nucena hradit za něj (tyto náklady je vhodné prokázat, např. fakturami, účtenkami apod.),
c/ vyzvete svého zaměstnavatele, aby Vám tyto náklady bez prodlení proplatil (k čemuž mu stanovíte přiměřenou lhůtu) a
d/ upozorníte svého zaměstnavatele, že v případě nevyhovění Vaší výzvě jste připravena domáhat se svých práv soudní cestou.
Pokud by Váš zaměstnavatel na výzvu nereagoval (popř. reagoval zamítavě), můžete na něj podat tzv. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení k soudu. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména kopii kvalifikační dohody, doklady o nákladech, které jste musela hradit sama, kopie veškeré korespondence mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem) a domáhejte se, aby soud uložil Vašemu zaměstnavateli povinnost uhradit Vám všechny náklady, úrok z prodlení v zákonné výši a náklady soudního řízení.
Žalobu na vydání bezdůvodného obohacení musíte podat nejpozději do 2 let ode dne, kdy jste se dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na Váš úkor obohatil (tyto dva okamžiky ve Vašem případě splývají v jediný).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.