Kdy může vlastník cesty zakázat užívání této komunikace?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 7. srpen 2012
Jsem vlastníkem pozemkové parcely, na níž je umístěna chata. Při koupi pozemku v roce 1984 byl tento dle katastru nemovitostí spojen s druhem pozemku majícím povahu „ostatní plocha“ - způsob využití „ostatní komunikace“ (vlastník obec).
Před 6 lety došlo dle restitučního zákona k podélnému rozdělení této ostatní komunikace, a k převedení její části na soukromého vlastníka. Tímto úkonem mi byl zabráněn přístup na ostatní komunikaci nacházející se ve vlastnictví obce. K přístupu na pozemek jsme volili přejezd přes travnatou plochu s ústním souhlasem vlastníka, neboť dle faktického stavu výše zmíněné ostatní komunikace je tato prorostlá dřevinami a zasypaná valy z kamenů. Nesplňuje tedy podmínky účelové komunikace dle § 7 z. č. 13/1997 Sb., ačkoliv je tak v katastru nemovitostí zapsaná. Vlastník travnaté plochy mi začíná bránit v přejezdu přes jeho pozemek. Můžete mi poradit, jak nahlížet na ostatní komunikaci ve vlastnictví obce, když tato ke spojení naší nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi fakticky nemůže sloužit? Zřízení věcného břemene přes pozemek vlastníka travnaté plochy je nereálné a jiný přístup k nemovitosti není. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
K důkladnější právní analýze Vašeho případu by bylo nutné znát řadu podrobností, svou odpověď proto pojmu obecněji (přičemž bude pracovně rozdělena na dvě části).
1/ Účelová komunikace:
Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a
b/ pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.
K vymezení pojmu účelové komunikace se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud v usnesení č.j. 22 Cdo 1868/2000, ze dne 15. 11. 2000.
Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že všechny pozemní komunikace (s výjimkou účelových komunikací ad b/) podléhají tzv. obecnému užívání, tzn. že každý má právo užívat tyto pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tj. včetně účelových komunikací ad a/). Samozřejmostí zůstává, že každý „obecný uživatel“ pozemních komunikací se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace a nesmí ji poškozovat či znečišťovat.
Je-li proto Váš pozemek spojen s ostatními pozemními komunikacemi účelovou komunikací, jste oprávněna tuto komunikaci využívat k příjezdu ke svému pozemku (a to bez ohledu na vlastnická práva k této účelové komunikaci). V této souvislosti Vám doporučuji přihlížet pouze k oficiálnímu statusu účelové komunikace dle katastru nemovitostí, který je pro užívání účelové komunikace Vaší osobou příznivější.
K problematice obecného užívání účelových komunikací se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 22 Cdo 1911/2000, ze dne 20. 3. 2002, v němž mimo jiné dovodil, že obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva; jde o veřejnoprávní oprávnění, které se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon o pozemních komunikacích. V řízení o věcech upravených zákonem o pozemních komunikacích, tedy i o obecném užívání komunikací, se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Nejvyšší soud dále vyslovil, že zřídí-li vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně (mlčky), s jejím zřízením, stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace (přičemž toto pravidlo se samozřejmě vztahuje rovněž na právní nástupce takového vlastníka).
Vlastník účelové komunikace je dle zákona o pozemních komunikacích povinen strpět obecné užívání svého majetku, tzn. že takovému užívání není oprávněn svépomocně (či na základě vlastního prohlášení) zabránit. Jedinou možnost, jak může vlastník účelové komunikace omezit její obecné užívání, je využití institutu omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. K takovému omezení je však nezbytný souhlas příslušného silničního správního úřadu (obecní úřad) a konzultace s příslušným orgánem Policie ČR; vše za předpokladu, že omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci je nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka (obvykle se však jedná např. o zákaz vjezdu nákladních vozidel či těžkých zemědělských a jiných strojů).
Přestože vlastník účelové komunikace není povinen zajišťovat její sjízdnost/schůdnost dle § 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích, bylo by možné dožadovat se odstranění překážek (popř. obnovení sjízdnosti) účelové komunikace na základě § 415 Občanského zákoníku (resp. vymáhat náhradu z tohoto důvodu vzniklé škody dle § 420 Občanského zákoníku).
2/ Zřízení věcného břemene:
Nebude-li užívání účelové komunikace možné, můžete se s vlastníkem travnaté plochy pokusit dohodnout na zřízení věcného břemene dle § 151o/1 a 2 Občanského zákoníku, tj. prostřednictvím písemné smlouvy (kterou je zapotřebí vložit do KN).
V případě nezdaru tohoto jednání se můžete ve smyslu § 151o/3 Občanského zákoníku obrátit na soud a domáhat se zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím. Dle tohoto ustanovení není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku (přičemž toto pravidlo lze vztáhnout rovněž na přístup k pozemku samému) a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
1/ Účelová komunikace:
Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a
b/ pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.
K vymezení pojmu účelové komunikace se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud v usnesení č.j. 22 Cdo 1868/2000, ze dne 15. 11. 2000.
Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že všechny pozemní komunikace (s výjimkou účelových komunikací ad b/) podléhají tzv. obecnému užívání, tzn. že každý má právo užívat tyto pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tj. včetně účelových komunikací ad a/). Samozřejmostí zůstává, že každý „obecný uživatel“ pozemních komunikací se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace a nesmí ji poškozovat či znečišťovat.
Je-li proto Váš pozemek spojen s ostatními pozemními komunikacemi účelovou komunikací, jste oprávněna tuto komunikaci využívat k příjezdu ke svému pozemku (a to bez ohledu na vlastnická práva k této účelové komunikaci). V této souvislosti Vám doporučuji přihlížet pouze k oficiálnímu statusu účelové komunikace dle katastru nemovitostí, který je pro užívání účelové komunikace Vaší osobou příznivější.
K problematice obecného užívání účelových komunikací se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 22 Cdo 1911/2000, ze dne 20. 3. 2002, v němž mimo jiné dovodil, že obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva; jde o veřejnoprávní oprávnění, které se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon o pozemních komunikacích. V řízení o věcech upravených zákonem o pozemních komunikacích, tedy i o obecném užívání komunikací, se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Nejvyšší soud dále vyslovil, že zřídí-li vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně (mlčky), s jejím zřízením, stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace (přičemž toto pravidlo se samozřejmě vztahuje rovněž na právní nástupce takového vlastníka).
Vlastník účelové komunikace je dle zákona o pozemních komunikacích povinen strpět obecné užívání svého majetku, tzn. že takovému užívání není oprávněn svépomocně (či na základě vlastního prohlášení) zabránit. Jedinou možnost, jak může vlastník účelové komunikace omezit její obecné užívání, je využití institutu omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. K takovému omezení je však nezbytný souhlas příslušného silničního správního úřadu (obecní úřad) a konzultace s příslušným orgánem Policie ČR; vše za předpokladu, že omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci je nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka (obvykle se však jedná např. o zákaz vjezdu nákladních vozidel či těžkých zemědělských a jiných strojů).
Přestože vlastník účelové komunikace není povinen zajišťovat její sjízdnost/schůdnost dle § 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích, bylo by možné dožadovat se odstranění překážek (popř. obnovení sjízdnosti) účelové komunikace na základě § 415 Občanského zákoníku (resp. vymáhat náhradu z tohoto důvodu vzniklé škody dle § 420 Občanského zákoníku).
2/ Zřízení věcného břemene:
Nebude-li užívání účelové komunikace možné, můžete se s vlastníkem travnaté plochy pokusit dohodnout na zřízení věcného břemene dle § 151o/1 a 2 Občanského zákoníku, tj. prostřednictvím písemné smlouvy (kterou je zapotřebí vložit do KN).
V případě nezdaru tohoto jednání se můžete ve smyslu § 151o/3 Občanského zákoníku obrátit na soud a domáhat se zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím. Dle tohoto ustanovení není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku (přičemž toto pravidlo lze vztáhnout rovněž na přístup k pozemku samému) a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.