Jsem odpovědný za 1/2 účtů (elektrika atd.), pojistění nemovitosti, daně a i opravy - už v průběhu tj. i zpětně k datum úmrtí, nebo až od soudního nabytí dědictví? I když nemám žádný přístup?
Dosud nemám od nemovitosti ani klíče a přístup mi byl majitelkou zakázán v dopise notáři.
Děkuji Vám.
Kdo platí dluhy za nemovitost v dědickém řízení před uzavřením dědictví?
Odesláno:
Otevřeno 576 x
3 odpovědi
Host 4699
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
dědictví se nabývá ke dni smrti zůstavitele, i když je Vám potvrzeno rozhodnutím o nabytí dědictví až později.
Co se týče odepření přístupu k nemovitosti, tak jako vlastník se můžete obrátit na policii.
dědictví se nabývá ke dni smrti zůstavitele, i když je Vám potvrzeno rozhodnutím o nabytí dědictví až později.
Co se týče odepření přístupu k nemovitosti, tak jako vlastník se můžete obrátit na policii.
Host 4699
Děkuji, ano, ale právě nevím, zda po mne může žádat 1/2 všech nákladů od smrti zůstavitele, když mi zakázala přístup i dopisem notáři, z kterého je i patrné, že klíče nemám a nemovitost užívala sama a mne přístup zakázala, teď chce 1/2 všech účtů! ?
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Jde-li o nemovitou věc ve spoluvlastnictví, nese její náklady každý ze spoluvlastníků ve výši svého podílu. Vzhledem k tomu, že Vám odepřel spoluvlastník přístup k nemovité věci, můžete uplatňovat náhradu za to, že druhý ze spoluvlastníků užívá nemovitou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu a tuto svoji pohledávku započíst na pohledávku druhého spoluvlastníka související s vynaloženými náklady.
Zároveň bych se zaměřila, zda nebyl v některých případech porušen postup související se správou společné věci upravený v občanském zákoníku v ust. § 1126 a násl. , zejména to, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů a v případě, že některý ze spoluvlastníků nebyl o potřebě rozhodnout vyrozuměn a nejednalo se o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě, nemá takové rozhodnutí právní účinky pro všechny spoluvlastníky.
Zároveň bych se zaměřila, zda nebyl v některých případech porušen postup související se správou společné věci upravený v občanském zákoníku v ust. § 1126 a násl. , zejména to, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů a v případě, že některý ze spoluvlastníků nebyl o potřebě rozhodnout vyrozuměn a nejednalo se o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě, nemá takové rozhodnutí právní účinky pro všechny spoluvlastníky.