Dobrý den,
maminka mi v závěti před svou smrtí odkázala byt v panelovém domě, který měla v osobním vlastnictví. Zřídila ve prospěch svého manžela, se kterým zde žila, (není mým otcem) za úplatu 5000 Kč věcné břemeno práva doživotního bydlení a užívání v tomto bytě. Toto je uvedeno v odstavci C – omezení vlastnického práva ve Výpisu z katastru nemovitostí, ve kterém jsem vedená jako vlastník.
Byt spravuje správa bytového družstva SBD, kterému oprávněný posílá platby (platby do fondu oprav atd. ).
Dotazy:
1) oprávněný mě odmítl pustit do mého vlastního bytu, když jsem chtěla nechat provést elektro revizi – instalace je v hliníku. Byt jsem chtěla navštívit poprvé od smrti maminky, po pěti letech. Není v mém zájmu pána obtěžovat. JAK ČASTO MÁM PRÁVO VSTUPOVAT DO BYTU? Např. za rok.
2) Pán můj byt užívá, opotřebovává. Já platím každý rok daň z nemovitosti, pojištění, asi budu platit vymalování bytu, elektrorevizi. Mám byt, pán je bezvýlučným uživatelem, a nemám zde minimální požitek, natož zisk. Kdo platí výše uvedené? Je možné, aby platil nájemné mě místo SBD?
Děkuji za odpověď.
Věcné břemeno užívání bytu a placení nájmu, nájemného, fondu oprav a revizí vedení
Odesláno:
Otevřeno 6571 x
12 odpovědí
Host 257
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Dobrý den,
k dotazu jestli může oprávněný z VB bránit vstupu do bytu?
Nemělo by Vám být bráněno ve vstupu do bytu, nicméně nemělo by docházet ani k nadměrnému obtěžování oprávněného ve výkonu svého práva. Proto pokud se domluvíte na schůzce, měl by Vás do bytu v pustit atd. Judikatura ani zákon nestanoví četnost vstupů do bytu.
K Vašemu druhému dotazu odkazuji na ustanovení § 151n OZ, tedy není-li stanovno jinak, je oprávněný z VB oprávněn užívat cizí věc a je povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy. V této části doporučuji prosrupovat smlouvu o zřízení věcného břemene a zjistit, zda je částka 5000, - konečnou částkou, kterou je povinen oprávněný vlastníku bytu poskytovat, nebo za je zde možnost, aby požadovat po něm podílení se na opravách a zachování věci ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení.
Doporučuji, abyste si promluvila s oprávněným z věcného břemena a pokusili jste si stanovit podmínky užívání bytu (opravy, podílení se na platbách a podobně).
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
k dotazu jestli může oprávněný z VB bránit vstupu do bytu?
Nemělo by Vám být bráněno ve vstupu do bytu, nicméně nemělo by docházet ani k nadměrnému obtěžování oprávněného ve výkonu svého práva. Proto pokud se domluvíte na schůzce, měl by Vás do bytu v pustit atd. Judikatura ani zákon nestanoví četnost vstupů do bytu.
K Vašemu druhému dotazu odkazuji na ustanovení § 151n OZ, tedy není-li stanovno jinak, je oprávněný z VB oprávněn užívat cizí věc a je povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy. V této části doporučuji prosrupovat smlouvu o zřízení věcného břemene a zjistit, zda je částka 5000, - konečnou částkou, kterou je povinen oprávněný vlastníku bytu poskytovat, nebo za je zde možnost, aby požadovat po něm podílení se na opravách a zachování věci ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení.
Doporučuji, abyste si promluvila s oprávněným z věcného břemena a pokusili jste si stanovit podmínky užívání bytu (opravy, podílení se na platbách a podobně).
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Host 257
Děkuji. Oprávněný odmítá se mnou se na čemkoli dohodnout. Co tedy dělat? A dále. Pokud umřu, muj jediný dědic – syn musí akceptovat tyto podmínky nebo by mohl své postavení povinného změnit? Protože tyto podmínky jsou vůči povinnému opravdu diskriminující!
Můj právník, kterého jsem si přizvala k řízení ve věci dědictví po mamince, mi sdělil, že by mi oprávněný daň z nemovitosti proplácet měl. V případě, že to tak je (oprávněný mi toto platit odmítá), kde je hranice a důvod pro soudní řešení? 5 000, -Kč, což platí pro dluh vymahatelný soudem?
Jaké mohla paní notářka, u které byly podmínky pro zřízení věcného břemene sjednány, mamince navrhnout jiné možnosti, aby byly spravedlivé, etické, morální vůči jejímu manželovi a zároveň nezatěžující pro mě?
Můj právník, kterého jsem si přizvala k řízení ve věci dědictví po mamince, mi sdělil, že by mi oprávněný daň z nemovitosti proplácet měl. V případě, že to tak je (oprávněný mi toto platit odmítá), kde je hranice a důvod pro soudní řešení? 5 000, -Kč, což platí pro dluh vymahatelný soudem?
Jaké mohla paní notářka, u které byly podmínky pro zřízení věcného břemene sjednány, mamince navrhnout jiné možnosti, aby byly spravedlivé, etické, morální vůči jejímu manželovi a zároveň nezatěžující pro mě?
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Dle Vámi popsané situace jde o tzv. osobní věcné břemeno, které zanikne smrtí oprávněného z VB.
Pokud považujete poskytovanou úplatu ve výši 5000, - za nedostatečnou (a není-li možné iniciovat změnu dohodou), je možné zahájit řízení v tom smyslu, že změnou poměrů (plynutím času) došlo k hrubému nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a proto, že žádáte zvýšení poskytované úplaty, případně že žádáte zrušení věcnho břemene apod - (ust. § 151p OZ).
Před podáním návrhu na řešení celé záležitosti soudní cestou, navrhuji sjednat si společnou schůzku, případně se setkat i s advokátem/notářem, který by Vám pomohl dojít ke kompromisnímu řešení celé situaci.
K otázce jiného postupu paní notářky uvádím, že způsob sjednání věcného břemene je standardní, pro Vás výhodnější by mohlo být stanovení úplaty v % výši, případně detailněji specifikovat, co je oprávněný povinen hradit atd.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Pokud považujete poskytovanou úplatu ve výši 5000, - za nedostatečnou (a není-li možné iniciovat změnu dohodou), je možné zahájit řízení v tom smyslu, že změnou poměrů (plynutím času) došlo k hrubému nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a proto, že žádáte zvýšení poskytované úplaty, případně že žádáte zrušení věcnho břemene apod - (ust. § 151p OZ).
Před podáním návrhu na řešení celé záležitosti soudní cestou, navrhuji sjednat si společnou schůzku, případně se setkat i s advokátem/notářem, který by Vám pomohl dojít ke kompromisnímu řešení celé situaci.
K otázce jiného postupu paní notářky uvádím, že způsob sjednání věcného břemene je standardní, pro Vás výhodnější by mohlo být stanovení úplaty v % výši, případně detailněji specifikovat, co je oprávněný povinen hradit atd.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Host 257
Ano, částka 5000, - uvedená ve smlouvě o zřízení věcného břemene je částka jediná. Myslím, že ta byla zaplacena při sepsání smlouvy u notářky. A toto je částka, kterou by mi měl oprávněný platit? Měsíčně? Já nedostávám od něj nic. V případě, že na tuto částku nemám nárok, musí mi oprávněný daň z nemovitosti atd. proplácet alespoň polovinu nebo dokonce celou? Děkuji za odp.
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Záleží především na znění smlouvy, zda šlo o jednorázovou platbu, či platbu opakovanou (měsíční apod. ).
Daň z nemovitosti je dle mého názoru navázána na osobu vlastníka, dle výše citovaného ust. § 151n odst. 3 OZ je ale možno požadovat úhradu veškerých plateb spojených s opravami a zachováním věci.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Daň z nemovitosti je dle mého názoru navázána na osobu vlastníka, dle výše citovaného ust. § 151n odst. 3 OZ je ale možno požadovat úhradu veškerých plateb spojených s opravami a zachováním věci.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Host 257
Text smlouvy:
Paní A. B. zřizuje ve prospěch svého manžela pana C. D. za o úplatu 5000, -Kč. věcné břemeno práva doživotního bydlení a užívání k – popis a identifikace bytu. Toť vše. Jde jasně o platbu jednorázovou? Pokud ne, prosím, o radu co dál. Děkuji.
Paní A. B. zřizuje ve prospěch svého manžela pana C. D. za o úplatu 5000, -Kč. věcné břemeno práva doživotního bydlení a užívání k – popis a identifikace bytu. Toť vše. Jde jasně o platbu jednorázovou? Pokud ne, prosím, o radu co dál. Děkuji.
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Obávám se, že dle tohoto znění šlo skutečně o platbu jednorázovou. Pokud chcete je možné zaslat smlouvu k posouzení na adresu bpp-prilohy@seznam.cz.
I pokud by měla být tato platba jednorázová, opravy a náklady na zachování věci by měl hradit oprávněný z VB.
Poprosím o doplnění - hradí si oprávněný sám energie, fond oprav atd. ?
Pokud se skutečně nedomluvíte nezbde Vám nic jiného než zahájit soudní řízení v této věci.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
I pokud by měla být tato platba jednorázová, opravy a náklady na zachování věci by měl hradit oprávněný z VB.
Poprosím o doplnění - hradí si oprávněný sám energie, fond oprav atd. ?
Pokud se skutečně nedomluvíte nezbde Vám nic jiného než zahájit soudní řízení v této věci.
Máte prosím další dotaz nebo potřebujete něco ujasnit?
Host 257
Fond oprav a energie si oprávněný platí sám (viz první dotaz). Ve smlouvě o VB jsem dodatečně našla, že částku 5000, -Kč od oprávněného přijala u notářky maminka. A ještě nejspíš poslední dotaz. Platím také pojištění "stavby", což jsou zdi bytu, asi i vchodové dveře? , nevím. Tato platba jde také za mnou? Děkuji.
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Pokud se nedomluvíte s oprávněným jinak souvisí tato platba s vlastnictvím bytu.
Host 257
Protože v současné době řeším každou korunu, jak by to bylo v případě exekuce na mě uvalené? Vztahovala by se i na onen můj byt zatížený věcným břemenem?
Mgr. Eva Kratochvílová (právník)
Pokud je na Vás nařízena exekuce, bude exekutor postupovat tak, že požádá o tzv. součinnost - dožádá o informace: banky, ČSSZ, zjistí zaměstnavatele, zkontroluje katastr nemovitostí. Podle zjištěného majetku vydá exekuční tituly.
Ano v rámci exekuce bybylo možno nařídit i prodej nemovitosti (bytu). Na existenci a trvání VB by tato skutečnost neměla vliv.
Ano v rámci exekuce bybylo možno nařídit i prodej nemovitosti (bytu). Na existenci a trvání VB by tato skutečnost neměla vliv.
Host 257
Děkuji za vyčerpávající informace a přeji hezký večer.