V souladu se zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, je v první řadě nutné zdůraznit, že český právní řád nezná ani neumožňuje institut „dočasného“ trvalého pobytu, který by byl časově omezen konkrétním datem či věkem osoby. Trvalý pobyt má podle § 10 odst. 2 citovaného zákona výhradně evidenční charakter, slouží pro potřeby státu a z jeho existence nelze dovozovat žádná věcná ani užívací práva k dotčené nemovitosti. Pokud se rozhodnete synovi vyhovět a umožníte mu přihlásit vnuka k trvalému pobytu ve vašem rodinném domě, učiníte tak na základě § 10 odst. 6 písm. c) zákona o evidenci obyvatel, přičemž tento údaj bude v evidenci veden bez časového omezení až do okamžiku, kdy dojde k jeho změně nebo zrušení. Jakékoli soukromoprávní ujednání či dohoda o tom, že trvalý pobyt skončí dosažením 15 let věku dítěte, je vůči orgánům veřejné správy neúčinné a úřad k takovému datu pobyt automaticky neukončí. V rámci prevence budoucích sporů lze sice sepsat písemné prohlášení mezi vámi a synem, v němž se syn zaváže, že k určenému datu podá návrh na změnu místa trvalého pobytu vnuka, avšak vymahatelnost takového závazku je v rovině správního práva nulová. Pokud by po uplynutí sjednané doby syn pobyt vnuka dobrovolně neodhlásil, byl byste nucen iniciovat správní řízení o zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel, což vyžaduje prokázání zániku užívacího práva a skutečnost, že osoba objekt fakticky neužívá. Pro úplnost je třeba uvést, že postoj majitele nového nájemního bytu vašeho syna je v rozporu s platnou judikaturou a zákonem, neboť k přihlášení trvalého pobytu postačuje podle § 10 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel doložení platné nájemní smlouvy a souhlas pronajímatele není k tomuto úkonu zákonem vyžadován.