Ještě k mým dotazům č. 146215 a 146316. K soudu jsem podala žádost o přidělení kolizního opatrovníka pro sestru ve dvou sporech. Zatím jsme neodvolali právníka, nevím, zda je to třeba. Není ideální (fandí druhé straně), ale když bude sestru hájit i opatrovník, snad by to šlo. Dnes (24.11.2025) mi přišlo sdělení zatím k jednomu sporu (dluh sestry za nájem). Prý žádného kolizního opatrovníka není třeba, že má právníka. A že já nemám právo o opatrovníka žádat (nesouhlasím, sestru znám nejlíp; kdo by to pak musel udělat?). Přikládám v příloze zprávu ze soudu. Prosím, jak dále? Je třeba právníka odvolat a mít jen kolizního opatrovníka? V tomto sporu je sestra v roli obžalovaného - to asi nepůjde. Ale opatrovníka potřebuje!!!. Snad může mít obojí. Ve druhém sporu (rozdělení společných nemovitostí) je žalobce. Zde by snad právník být nemusel. Ale už vykonal nějakou práci, takže asi by bylo nutné stanovit odměnu. Ale opět - kolizního opatrovníka zde sestra nutně potřebuje!!! Já už jí pomáhat nemohu a ona sama je bezmocná a navíc dělá zmatky! Moc děkuji za odpověď.
Kdo může požádat o kolizního opatrovníka?
- Základní údaje
- Uložil(a): PhDr. et Mgr. Simona Ulčová, PhD. - právník
- Kategorie: Soudy, advokáti, právníci
- Zobrazení: 330
Je třeba rozlišit dvě právní otázky. První se týká Vašeho oprávnění žádat o kolizního opatrovníka. Ustanovení kolizního opatrovníka podle § 460 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), je v pravomoci soudu, který by měl jednat z úřední povinnosti (ex officio), jakmile zjistí hrozbu střetu zájmů. Váš podnět tedy nebyl formální návrh ve smyslu § 460 OZ, ale cenná informace pro soud, na jejímž základě měl soud jednat. Pokud by Vaše sestra nemohla před soudem řádně jednat (což vzhledem k jejím duševním schopnostem a zmatkům, jak píšete, hrozí), měl by soud sám ustanovit procesního opatrovníka podle § 29 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), bez ohledu na to, kdo by podal návrh, protože soud musí zajistit spravedlivý proces.
Druhá a klíčová otázka je potřeba opatrovníka i přes existenci právního zástupce. Argument soudu, že opatrovníka není třeba, protože sestra má právního zástupce, neřeší jádro problému. Právní zástupce (advokát) jedná podle plné moci (viz § 24 o.s.ř.) a jeho činnost je vždy vázána pokyny klienta. Vzhledem k nižším duševním schopnostem a psychickým problémům Vaší sestry je zřejmé, že není schopna advokátovi dávat správné, ucelené a informované pokyny a porozumět důsledkům řízení. Tuto neschopnost nelze vyřešit pouhou existencí právního zástupce, nýbrž vyžaduje ať už kolizního opatrovníka pro řešení střetu zájmů (§ 460 OZ) nebo procesního opatrovníka pro neschopnost jednat (§ 29 o.s.ř.). Kolizní opatrovník má pravomoc rozhodovat a dávat pokyny namísto Vaší sestry. Proto byste měli soudu písemně sdělit tyto skutečnosti a trvat na tom, že existence advokáta neřeší faktickou neschopnost Vaší sestry řádně jednat. Zároveň doporučuji podat návrh na omezení svéprávnosti (pokud jste tak dosud neučinili), čímž zahájíte řízení, v němž soud musí jmenovat opatrovníka pro řízení dle § 471 odst. 1 OZ v kontextu ZŘS. V případě úspěšného ustanovení kolizního opatrovníka by ten měl následně odvolat plnou moc stávajícímu advokátovi (z důvodu podezření na střet zájmů), avšak advokát bude mít nárok na odměnu za dosud řádně vykonanou práci v obou sporech, což vyplývá ze zákona o advokacii a advokátního tarifu. Ideální stav pro Vaši sestru je proto kombinace kolizního opatrovníka a nového advokáta (na plnou moc opatrovníka).
