Počet stránek ve webu: 39.637

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Neplacené volno: můj zaměstnavatel (HPP) tvrdí, že pokud si vezmu 1 den neplaceného volna v měsíci, budu mu já osobně muset zpětně proplatit jím zaplacené sociální a zdravotní pojistné (rozpočítané pouze za tento jeden den). Myslím si, že tomu tak není, ale nevím, kde správný postup dohledat.

Na internetu jsem četla, že záleží i na výši mzdy, doplním tedy ještě, že jde o 3/4 úvazek, 22.000 Kč hrubá mzda. Prosím o odbornou radu. Děkuji, Nela.

ODPOVĚĎ:  
Argumentace zaměstnavatele mi připadá nesmyslná. Zaměstnanec i zaměstnavatel platí SZP jen ze mzdy, kterou mu zaměstnavatel přizná, tzn. jestliže má zaměstnanec NEPLACENÉ volno, není za tuto dobu vyplacená ŽÁDNÁ mzda, tudíž není ani za tuto dobu zaplaceno SZP, resp. SZP je zaplaceno jen z té výše hrubé mzdy, která je zaměstnanci přiznána. Proto není co zaměstnavateli co vracet, když za den nepl. volna nic pojišťovnám neodvedl. Z mého pohledu je argumentace zaměstnavatele nesmyslná - jestliže nezaplatí zaměstnanci mzdu, tak ani neodvádí SZP. Pokud by byla doba neplaceného volna delší, pak by se jednalo o jiný případ a pak má právnička níže pravdu, což ale tento případ dle mého není (1 den nepl. volna).  

Pro odpověď na tuto otázku je nutné podívat se na základní podmínky placení sociálního a zdravotního pojištění.   U sociálního pojištění platí, že není placeno, pokud není příjem, z něhož by mohlo být vypočítáno. Pokud tedy v době neplaceného volna nevykazujete příjem, není za toto období sociální pojištění placeno.   Pokud jde o zdravotní pojištění, to musí být zaplaceno i v době, kdy zaměstnanec nemá příjem, tedy v době neplaceného volna. V případě, že nemá zaměstnanec žádný příjem, stanoví se vyměřovací základ z minimální mzdy, která od 1.1.2019 činí 13.350 Kč.  

V případě, že zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat dvě situace. Měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) bude roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude příjem zaměstnance v tomto měsíci nižší než 13 350 korun, pak provádí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami. Zaměstnanec pak zaměstnavateli tuto částku kompenzuje.