- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Od 1.1.2023 byly částky životního minima a existenčního minima valorizovány nařízením vlády č. 436/2022 Sb. , o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.
Definice:
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Využití životního a existenčního minima
- v zákoně č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi při posuzování hmotné nouze pro účely dávek: příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci.
- v zákoně č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zajišťují pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích: u přídavku na dítě a porodného. V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše.
- v zákoně č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách (jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech).
- v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností
- v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Částka existenčního minima v Kč za měsíc činí od 1.1.2023 - 3 130 Kč.
Částky životního minima v Kč za měsíc činí od 1.1.2023:
| pro jednotlivce | 4 860 |
| pro první osobu v domácnosti | 4 470 |
| pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem | 4 040 |
| pro nezaopatřené dítě ve věku | |
| do 6 let | 2 480 |
| 6 až 15 let | 3 050 |
| 15 až 26 let (nezaopatřené) | 3 490 |
Životní minimum společně posuzovaných osob je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Od 1. ledna 2020 byl zahájen provoz povinného systému eNeschopenky, kdy namísto vystavování papírových tiskopisů ošetřujícím lékařem při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pojištěné osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dochází k vystavení rozhodnutí nebo potvrzení o DPN elektronicky. Elektronické zpracování má za cíl zjednodušení v předávání informací mezi OSVČ v DPN, lékaři a OSSZ*.
*Změna od 1.1.2024
Od 1.1.2024 se ČSSZ a OSSZ v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, strukturálně mění na Územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). V rámci ČSSZ se zřizuje Institut posuzování zdravotního stavu.
Pokud OSVČ onemocní a bude uznána lékařem dočasně práce neschopnou (DPN), obdrží od lékaře pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (II. díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“), který je dokladem, v němž je zaznamenán termín příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek apod. , a je předkládán případné kontrole z ÚSSZ. Nemění se povinnost dodržovat režim DPN pojištěnce stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování.
OSVČ již nezasílá žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, toto provádí přímo lékař elektronicky. Po ukončení DPN (lékař odesílá také elektronicky) musí však OSVČ sama u ÚSSZ oznámit den, kdy začala opětovně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Toto oznámení OSVČ učiní prostřednictvím formuláře "Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti", který lze nalézt na ePortálu ČSSZ, případně jej lze získat u ÚSSZ. Bez doložení tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku nemocenského!
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Postupy a povinnosti
Zaměstnanec (pojištěnec) má podle zákoníku práce nadále povinnost sdělit zaměstnavateli, že u něj nastala DPN, která je překážkou v práci, a to neprodleně, jakmile se o ní dozví. Tuto informaci postačuje sdělit telefonicky nebo e-mailem. Od lékaře může odejít přímo domů, protože už není třeba předávat, posílat či jinak doručovat zaměstnavateli papírovou neschopenku ani žádné jiné formuláře. Stejným způsobem zaměstnanec informuje zaměstnavatele po kontrole zdravotního stavu, že jeho DPN trvá a při ukončení DPN.
Tak jako doposud zůstává povinnost zaměstnancedodržovat režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování v prvních 14 dnech nemoci i zaměstnavateli, kterému z tohoto důvodu v uvedených dvou týdnech nahlašujete případnou změnu místa pobytu a vycházek.
Zaměstnanec již nemusí sám žádat o náhradu mzdy ani o nemocenské, podkladem pro výplatu jsou elektronická hlášení lékaře o vzniku DPN a o jejím trvání. Peníze zaměstnanec obdrží stejným způsobem, jako mu zaměstnavatel vyplácí mzdu (na stejný účet nebo adresu).
V případě, že dostává zaměstnanec mzdu v hotovosti, prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu do ciziny nebo do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky nebo bude chtít nemocenské zaslat jiným způsobem než výplatu, musí zaměstnanec tuto skutečnost sdělit ÚSSZ. Nejjednodušší je použít k tomu tiskopis "žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti", který lze odeslat elektronicky z ePortálu ČSSZ nebo písemně poštou na kontaktní pracoviště ÚSSZ, pod kterou spadá jeho zaměstnavatel.
Lékař pojištěnci předá vytištěný pouze Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (II. díl RDPN) , ve kterém mu bude vyznačovat termíny příští kontroly. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo ÚSSZ, a to včetně potvrzení o trvání DPN neschopnosti (dříve tzv. „lístek na peníze“).
Zaměstnavatel si může informaci o vzniku DPN a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ. Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat k ÚSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě. Do přílohy k žádosti o dávku nově uvede informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské). Při skončení DPN zašle zaměstnavatel hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
ÚSSZ obdrží podklady a údaje k výpočtu nemocenského ektronicky přímo od zaměstnavatele, informace o vyměřovacím základu, ze kterého se počítá výše dávky, bude jako dosud uvedena formou zprávy pro příjemce (při výplatě bankovním převodem) nebo na složence. Nadále platí, že nemocenské vyplácí správa ociálního zabezpečení do 30 dnů od doručení řádně vyplněných podkladů pro výplatu dávky.
Pozn:
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o DPN se tedy zcela zásadním způsobem mění. Mění se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o DPN svého zaměstnance. Zaměstnanec už nemusí předávat doklady vystavené lékařem zaměstnavateli a náhrada mzdy (tj. za pracovní dny prvních 14 dnů DPN) i nemocenská (tzn. dávka nemocenského pojištění v době od 15. dne DPN) mu přijde automaticky. Nemocnému zůstává v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.
*Od 1.1.2024 se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mení na 5 územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) . Dalšími orgány sociálního zabezpečení jsou např. ČSSZ a Institut posuzování zdravotního stavu.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Pohřebné je jednorázovou dávkou poskytovanou podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a stát jejím prostřednictvím přispívá na náklady spojené s pohřbem osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Porodné je dávkou poskytovanou podle zákona č. 117/1995 Sb, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kterou stát rodině jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního a druhého dítěte nebo s převzetím dítěte do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby, osvojení dítěte nebo o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Rodičovským příspěvkem se stát podílí na krytí nákladů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb rodiče v době, kdy celodenně osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině ve věku do čtyř let. Jde o opakovanou dávku státní sociální podpory poskytovanou podle zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Přídavek na dítě je základní dlouhodobá dávka systému státní sociální podpory určená pro rodinu s nezaopatřeným dítětem (dětmi), která má pomoci částečně krýt náklady na jejich výchovu a výživu. Nárok na dávku vzniká, pokud rozhodný příjem rodiny (čistý příjem společně posuzovaných osob) je nižší než 3,4 násobek částky životního minima rodiny. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmu. Ve zvýšené výměře dávka náleží, pokud některá ze společně posuzovaných osob má příjem z výdělečné činnosti nebo z určitých dávek. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.
|
Věk nezaopatřeného dítěte |
Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně |
|
| základní výměra | zvýšená výměra | |
| do 6 let |
830 |
1 330 |
|---|---|---|
| od 6 do 15 let |
970 |
1 470 |
| od 15 do 26 let |
1 080 |
1 580 |
Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost zákonný zástupce, kterému je tato dávka následně vyplácena. V případě zletilého nezaopatřeného dítěte (od 18. roku věku) je příjemcem dávky dítě.
Žádost o přídavek na dítě můžete na místně příslušném kontaktní pracovišti ÚP ČR podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podat několika způsoby:
- ON- LINE prostřednictvím Klientské zóny Jenda,
- osobně nebo na podatelnu na místně příslušném kontaktní pracovišti ÚP ČR podle místa skutečného pobytu oprávněné osoby,
- poštou na adresu příslušného kontaktního pracoviště,
- e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem na e-mailovou adresu příslušného kontaktního pracoviště,
-
soukromou datovou schránkou do datové schránky příslušného kontaktního pracoviště.
O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Účelem dávek pro osoby se zdravotním postižením (OZP) je zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a podpora začlenění osob se zdravotním postižením do běžného života společnosti. Dávky pro OZP upravuje zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Dávky poskytují krajské pobočky Úřadu práce ČR, o odvolání proti jejich rozhodnutí rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vyplácejí se na účet určený příjemcem dávky nebo poštovní poukázkou. Příjemcem dávky je oprávněná osoba, tedy osoba, která má na dávku nárok. U osob s omezenou svéprávností a nezletilých dětí je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nemůže-li oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky dávku přijímat, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky. Tyto dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách, tzn. , že nemohou být oprávněné osobě zabaveny exekutorem.
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení, přitom musí jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a současně zdravotní stav nesmí vylučovat přiznání tohoto příspěvku.
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.
Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že:
- Osoba je starší 3 let (motorové vozidlo, úprava bytu), 15 let (vodicí pes), 1 roku (všechny ostatní pomůcky).
- Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím.
- Osoba může zvláštní pomůcku využívat.
- Zvláštní pomůcka není zdravotnickým prostředkem, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Také nesmí jít o zdravotnický prostředek, který nebyl osobě uhrazen z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčen zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace.
- Pokud je pomůckou motorové vozidlo, je také podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být vozidlem převážena.
- Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na které je dávka určena, je obsažen ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. Příspěvek se poskytuje i na pomůcku, která ve vyhlášce uvedena není, a to za podmínky, že jí krajská pobočka ÚP považuje za srovnatelnou s některou z pomůcek, která ve vyhlášce uvedena je.
Zákon rozlišuje, zda jde o pomůcku v ceně do nebo přes 10 000 Kč a speciální úpravu má pro motorové vozidlo.
Na pořízení zvláštní pomůcky v ceně nižší než 10 000 Kč se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky v ceně do 10 000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje výše uvedený násobek životního minima.
Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, krajská pobočka ÚP určí nižší míru spoluúčasti (s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky a k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných), minimálně však 1 000 Kč.
Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí:
- 200 000 Kč při příjmu nižším nebo rovnu 16násobku částky životního minima jednotlivce (rodiny) nebo je-li příspěvek poskytován nezletilé osobě
- 180 000 Kč při příjmu vyšším než 16násobek částky životního minima ale nižším nebo rovnu 17násobku
- 160 000 Kč při příjmu vyšším než 17násobek částky životního minima ale nižším nebo rovnu 18násobku
- 140 000 Kč při příjmu vyšším než 18násobek částky životního minima ale nižším nebo rovnu 19násobku
- 120 000 Kč při příjmu vyšším než 19násobek částky životního minima ale nižším nebo rovnu 20násobku
- 100 000 Kč při příjmu vyšším než 20násobek částky životního minima
Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč; 500 000 Kč v případě příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení „plošiny“.
Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč; 850 000 Kč, pokud v této době byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení plošiny.
Osoba, které byl vyplacen příspěvek na zvláštní pomůcku, je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže
- nepoužila příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou ÚP na pořízení zvláštní pomůcky
- nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou ÚP
- v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce
- v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat
- se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla
- použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo
- se prokáže, že osoba, uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje.
Osoba není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže
- v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem
- byl vyplacen příspěvek na pořízení vodícího psa a pes v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky
- zemřela.
Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku nevzniká, jestliže tato částka nepřesahuje 100 Kč. Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část.
- Uložil(a): Mgr. Dana Fusková (soc. pracovník)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
Účelem dávek pro osoby se zdravotním postižením (OZP) je zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a podpora začlenění osob se zdravotním postižením do běžného života společnosti. Dávky pro OZP upravuje zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Dávky poskytují krajské pobočky Úřadu práce ČR, o odvolání proti jejich rozhodnutí rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vyplácejí se na účet určený příjemcem dávky nebo poštovní poukázkou. Příjemcem dávky je oprávněná osoba, tedy osoba, která má na dávku nárok. U osob s omezenou svéprávností a nezletilých dětí je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nemůže-li oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky dávku přijímat, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky. Tyto dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách, tzn. , že nemohou být oprávněné osobě zabaveny exekutorem.
Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku:
- která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P (podle podmínek po 1. 1. 2014),
- která se opakovaně za úhradu v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována,
- které nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče,
- z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v předchozí odrážce,
- nárok na výplatu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
Výše dávky: 900 Kč měsíčně. Výše dávky: 2 900 Kč měsíčně náleží osobě, která po celý kalendářní měsíc využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii – kategorizační kód 10.03 nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci – kategorizační kód 10.08, Přílohy 3, zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších zákonů. Pro výplatu příspěvku na mobilitu ve výši 2 900 Kč nutno doložit potvrzení zdravotní pojišťovny nebo smlouvu o výpůjčce zdravotnického prostředku.
Vyplácí se tzv. zpětně, to znamená do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na žádost příjemce může být příspěvek na mobilitu vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel.