Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
5 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pohovor na ministerstvu a povinnost mít tlumočníka - kdo hradí tlumočníka
- Kdo platí tlumočníka při pohovoru na ministerstvu vnitra, MV?
- Azylové řízení na ministerstvu vnitra a nárok na proplacení tlumočníka
- Azylové řízení na ministerstvu vnitra a proplacení tlumočníka - kdo ho platí?
- Právo na proplacení tlumočníka - pohovor na ministerstvu vnitra (azylové řízení)
- Nárok na proplacení tlumočníka - pohovor na ministerstvu vnitra (azylové řízení)

Jsem cizinka a na výzvu ministerstva vnitra jsem absolvovala výslech/pohovor na Ministerstvu vnitra ČR. Byla jsem vyzvána si s sebou pozvat tlumočníka uvedeného v seznamu soudních tlumočníků do češtiny pod hrozbou pokuty. Jinak by se můj výslech nemohl uskutečnit. Mám nárok náklady za tlumočníka někde uplatnit? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka (čl. 37/4 Listiny základních práv a svobod), toto ustanovení však neuvádí, kým budou náklady za tlumočení hrazeny. Ve Vašem případě je klíčové, dle jakého právního předpisu je/bylo vedeno správní řízení, v jehož rámci jste se podrobila pohovoru na Ministerstvu vnitra. Jelikož z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, budu se zabývat oběma variantami.

1/ Řízení dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky:
Dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky je postupováno zejména v případě, kdy se předmětné správní řízení týká/týkalo přechodného či trvalého pobytu, popř. udělení víza. V takovém případě je tlumočení upraveno v § 16/3 správního řádu, dle něhož platí, že každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám.

Pokud je tedy předmětné správní řízení vedeno dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nesete náklady tlumočení sama, tzn. že tyto náklady nemůžete nikde uplatnit k nahrazení.

2/ Řízení dle zákona o azylu:
Dle zákona o azylu je postupováno zejména v případě, kdy se předmětné správní řízení týká/týkalo přiznání mezinárodní ochrany. Dle § 22/2 a 3 zákona o azylu platí, že:
- Ministerstvo vnitra účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem vnitra předvolán nebo vyzván;
- účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
V těchto případech tedy hradí náklady tlumočení primárně stát, pouze v případě, kdy si účastník řízení zvolí vlastního tlumočníka, je povinen nést náklady tlumočení sám.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 500/2004 Sb. správní řád
zákon č. 325/1999 Sb. o azylu

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zamítnutí proplacení pojistky pracovní neschopnosti - Allianz, Rytmus risk
- Neproplacení pojistky pojišťovnou - pojistění pro pracovní neschopnost
- Pojistění pro pracovní neschopnost, neproplacení pojistky pojišťovnou - jak se bránit?

Chtěla bych Vás poprosit o radu a pomoc. Jedná se o zamítnutí proplacení neschopenky - z důvodu nemoci. U pojišťovny Allianz - Rytmus risk. Pojištění pro pracovní neschopnost od 10.9.2014. Odmítnutí proplacení z důvodu toho, že jsem byla zaměstnána jen na DPČ. Při sepisování se mne pán ptal, zda jsem zaměstnána. V ten den jsem byla zaměstnána v pracovním poměru na dohodu o pracovní činnosti. Ale neptal se v jakém pracovním poměru. O možném neproplacení neschopenky z důvodu nemoci mi nic nesdělil, že můj pracovní poměr může mít na tohle plnění vliv. Na neschopence jsem byla od 10.3.2015 - 31.5.2016 a pracovní poměr mi byl ukončen z důvodu neprodloužení smlouvy dne 31.12.2015. Kdyby mi pán řekl, že můj pracovní poměr na DPČ je omezující na plnění pracovní neschopnosti, nikdy bych nepodepsala pro mne naprosto nevýhodné připojištění pracovní neschopnosti.
Vyjádření pojišťovny zní: "pro pojištění osob článek 46 bod 3a, že jsem neměla příjmy a nebyla plátce daně (je možnost zaslat vyjádření pojišťovny)." Tímto bych Vás moc chtěla poprosit o radu a pomoc, zda se s tím dá něco dělat.
Za pomoc děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové znění pojistné smlouvy, kterou jste podepsala, resp. znění pojistných podmínek, které tvoří její součást. Předpokládám, že v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojistné plnění nebude poskytnuto v případě, kdy pracovní neschopnost vznikla v rámci dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tedy DPP či DPČ).
V tomto ohledu je nezbytné si důkladně prostudovat pojistnou smlouvu a pojistné podmínky a nespoléhat příliš na sliby zaměstnanců pojišťovny (přestože chápu, že tato rada přichází ve Vašem případě poněkud pozdě). Pakliže jste uzavřela pojistnou smlouvu, ve které je uvedeno, že pojistné plnění se nevztahuje na pracovní neschopnost v rámci DPČ či DPP, je nynější postup pojišťovny oprávněný.
Pojišťovna je samozřejmě povinna sdělit zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy všechny rozhodné skutečnosti (§ 2760 občanského zákoníku), ve Vašem případě je však podstatné, jakým způsobem Vám byly tyto informace předány. Pokud jste byla o základních parametrech sjednávaného pojištění informována ústně v rámci pohovoru se zaměstnancem pojišťovny, je prakticky nemožné, abyste prokázala, jaké konkrétní informace Vám byly předány (resp. abyste prokázala, že Vám bylo něco zamlčeno).
Na Vámi popsaný případ by se nicméně mohl vztahovat § 2764/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná. Za předpokladu, že Vámi uzavřená pojistná smlouva se vztahuje pouze na pracovní neschopnost v rámci pracovního poměru, přičemž Vy jste byla v okamžiku uzavření pojistné smlouvy zaměstnána pouze na DPČ (přičemž tento stav trval i v okamžiku nástupu na pracovní neschopnost), bylo by možné dojít k závěru, že na Vaší straně nebyl dán v okamžiku uzavření pojistné smlouvy pojistný zájem. Tuto skutečnost byla pojišťovna nepochybně povinna zjistit. Pakliže tak pojišťovna neučinila, je pojistná smlouva neplatná. V takovém případě by bylo možné požadovat po pojišťovně vrácení Vámi zaplaceného pojistného.
V současné chvíli se můžete proti závěru pojišťovny odvolat (tedy využít vnitřní odvolací mechanismus pojišťovny). Nepovede-li jednání s pojišťovnou k výsledku, bude možné, abyste se pokusila o mimosoudní vyřešení sporu, a to za asistence České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
(jak vyplývá z § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Pokud ani tato cesta nepovede k cíli, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (tento krok Vám však doporučuji důkladně zvážit, neboť ze znění dotazu lze dospět k závěru, že v soudním sporu byste spíše nebyla úspěšná).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí stavba na pozemku a překupní právo na pozemek - právní úprava 2017, 2018
- Předkupní právo na pozemek 2017, 2018

Jsem vlastníkem chaty na cizím pozemku. Majitelce pozemku byl dávno před listopadem 1989 slíben náhradní pozemek a s tím se povolila výstavba chat. Žádný náhradní pozemek majitelka nedostala. Takže platíme nájemné a majitelka nám pozemek nechce odprodat. Jsme v patové situaci, pouštět se do rekonstrukce, to je v této situaci riskantní, prodat chatu bez pozemku by bylo hodně ztrátové. Samozřejmě, že za léta užívání jsme pozemek okolo chaty zhodnotili, což se ve finále postaví asi proti nám a promítne na ceně. Máme zřejmě předkupní právo, ale pokud majitelka nechce pozemek prodat, není nám nic platné. Máme nějakou šanci jak si pozemek odkoupit? Děkuji za odpověď. Linda.

ODPOVĚĎ:
Pokud majitelka pozemku nebude sama chtít pozemek prodat, pak bohužel nemáte žádný právní prostředek, jak ji k prodeji přimět. Rovněž zákonné předkupní právo s účinností zákona č. 460/2016 Sb. zaniklo. Pokud tedy nebylo sjednáno předkupní právo k pozemku, pak Vám toto právo nesvědčí.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Odvolání proti rozsudku trestního soudu - pachatel nebyl na místě činu
- Návrh na povolení obnovy řízení - trestní soud

Ráda bych se zeptala, zda právní systém ČR umožňuje otevření případu i po vynesení rozsudku? Přítel byl odsouzen za autonehodu, kterou nezpůsobil na základě jediného svědka, který vypovídal pouze jednou a ani jednou se nedostavil k soudu (u soudu nebylo řečeno, proč se nedostavil). Především byl odsouzen na základě toho, že má zákaz řízení a v dané lokalitě se vyskytoval a auto, kterým byla způsobena autonehoda je napsané na jeho osobu. Svědek (mimo jiné je svědek otcem dítěte partnerovi sestry a vztahy jsou více než vypjaté), který označil mého přítele, jako viníka měl v té době také zákaz řízení. Poškození i ostatní svědkové uvedli, že přítele na místě činu neviděli, respektive ho NIKDY neviděli. Je možné nějaké odvolání a přešetření? Přítel je od 09/2016 ve VTOS Valdice a v srpnu by chtěl požádat o propuštění na podmínku. Pevný výstup je 11/2018. Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Je možné podat návrh na povolení obnovy řízení. Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Obnovu řízení naleznete upravenou v § 277 a násl. Trestního řádu.
Pokud by se Váš přítel rozhodl podat tento návrh na povolení obnovy řízení, vzhledem k tomu, že je momentálně ve výkonu trestu odnětí svobody, musel by v takovém řízení být zastoupen obhájcem. Ten mu také poskytne veškeré potřebné informace o tomto druhu řízení a je schopen náležitě hájit jeho práva.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Zpronevěra peněz akciové společnosti, a. s. - trest, trestní sazba

Ráda bych se zeptala, jak velký je trest za zpronevěření peněz v akciové společnosti? Jedná se o cca 10.000.000 Kč. Trestní oznámení nebylo podané, protože se majitelé bojí prozrazení daňových úniků. Předem děkuji. Petra.

ODPOVĚĎ:
Trestný čin zpronevěry je upraven v § 206 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu.
V případě škody přesahující 5.000.000 Kč (tzv. škoda velkého rozsahu) hrozí dle odst. 5 písm. a) tohoto ustanovení trest odnětí svobody na pět až deset let. Konkrétní výše trestu odnětí svobody se posuzuje vždy podle konkrétních okolností případu, jednání pachatele, následků atd.

__

FINANCE-DANĚ
- Kapitálové životní pojištění a osvobození od daně z příjmů - změny 2015
- Daň z příjmu u kapitálového životního pojištění - změny 2015

2001 mi bylo přes zaměstnavatele založeno kapitálové životní pojištění, vše běželo bez problémů. 2015 firma změnila majitele včetně účetní, která měla před měsícem kontrolu ze sociálního odboru městskéo úřadu, ta zjistila zřejmě nějaké nesrovnalosti a účetní nyní po mě požaduje doplácení zdravotního a sociálního pojištění od 1.1.2015, kdy měl vyjít nějaký dodatek ohledně daňové uznatelnosti či neuznatelnosti, ačkoliv má smlouva je od prvopočátku údajně daňově neuznatelná.
Od 1.5.2017 se bude příspěvek zaměstnavatele rovněž krátit a tyto poplatky zřejmě navyšovat. Původní úhrada zaměstnavatele činila 627 Kč. Argument z mé strany, že mě nikdo o žádných změnách neinformoval (v roce 2015) účetní nebere na vědomí a její odpověď je, že smlouva je moje a neznalost zákona neomlouvá, což je pravda, ale pravda je také to, že já si nevypočítávám výšku sociálního a zdravotního pojištění a že pokud by kontrola žádná neproběhla, dosud by o ničem neměla ponětí, vše by šlo dále a na závěr by takto mohla chtít doplatek třeba x tisíc. Smlouva mi končí 2020. Děkuji. Barbora

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz neobsahuje otázku, tak se pokusím vyjádřit obecně. Od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek u osvobození příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců od daně z příjmů. Pokud smlouva umožňuje mimořádné výběry, nelze osvobození uplatnit a zaměstnavatel musí zaměstnanci částku příspěvku přidanit ke mzdě včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Z daňového pohledu se jedná o příjem zaměstnance a zaměstnavatel je pouze zprostředkovatel při výběru pojistného a daně.
Případné nesrovnalosti musí doplatit poplatník, což je v tomto případě zaměstnanec.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o poskytování poradenství - postup, informace
- Ukončení smlouvy o poskytování poradenství - postup, informace

Manžel podniká v oblasti poradenství pro zemědělské subjekty. Jde o poradenství směřované do oblasti rostlinné výroby, konkrétně výživa a ochrana polních plodin. Manžel má uzavřené smlouvy o poskytování poradenských služeb s klienty, které osobně navštěvuje a provádí dohled nad pěstovanými plodinami. Sestavuje doporučení na prováděná opatření v technologii pěstování rostlin a související receptury přípravků na výživu a ochranu rostlin. Žádné zaměstnance nemá. Tyto smlouvy jsou uzavírány každoročně. Manžel neprovozuje obchodní činnost ve smyslu nákup/prodej, jde jen o poskytování poradenských služeb. Nyní k řešené situaci. Letos (2017) byla (opětovně, tak jako předchozí roky) uzavřena smlouva o poskytnutí poradenských služeb se subjektem, se kterým vznikl během plnění smlouvy konflikt. Manžel vydal doporučení, které klient v plném rozsahu nerespektoval, upravil a nyní obviňuje manžela (dodavatele služby), že pochybil a že ho poškodil. Myslím, že i kdyby se pokusil sestavit žalobu, nenajde oporu v zákoně a že toto „poškození“ za prvé neexistuje a za druhé nemá věcnou podstatu a není žalovatelné.
Manžel chce tuto smlouvu vypovědět a od ní odstoupit a to z důvodu konfliktní komunikace s příjemcem služby a jeho nespokojeností. Poskytování poradenské služby již není možné, neboť klient nespolupracuje. Je konfliktní, manžela slovně napadá a neobjektivně obviňuje. Ideální by bylo navrhnout dohodu na ukončení smlouvy… Nevíme však, zda bude klient s touto dohodou souhlasit, spíše předpokládáme, že ne už jen proto, aby mohl spor pokračovat… Bylo by vhodné nejprve navrhnout ukončení smlouvy dohodou nebo přímo sepsat výpověď smlouvy? Nevíme jakým způsobem toto provést a jaké uvést paragrafy, neznáme náležitosti, které by měl dokument mít, aby dohoda či výpověď byly v pořádku a platné…Pokud jde o finanční vyrovnání: Smlouva byla uzavřena na období jednoho roku, platba za službu je rozdělena do tří částek a fakturovány byly již dvě. Tyto dvě faktury byly již uhrazeny. Konflikty vyvrcholily koncem května. Do konce května bylo poskytováno poradenství. Navrhujeme termín 31.5.2017 jako datum ukončení poskytování služby. Navrhujeme, celkovou částku rozdělit a alikvotně, ke dni výpovědi provést vyrovnání. Tzn. celková částka/12*5 – je částka, která by měla zůstat manželovi. Částka k vrácení by byla vypočtena jako: celková částka/12*7. Toto je samozřejmě jen věc, která nás napadla jako možné? řešení…Budeme velmi vděční za objasnění jak dále postupovat a za návrh řešení situace. Pokud jsem neuvedla něco podstatného, kontaktujte mne prosím na mailu. Alena.

ODPOVĚĎ:
Primárně doporučuji navrhnout druhé straně dohodu o ukončení smluvního vztahu. V dohodě upravte i otázku finančního vyrovnání již uhrazených faktur. Pro jiný způsob ukončení smlouvy by bylo nutné posoudit, co stanoví samotná smlouva. Pokud neobsahuje nic o možnosti předčasného ukončení, pak je možnost jednostranné výpovědi a odstoupení velmi omezená.
Odstoupit od smlouvy je možné, pokud tak bylo ujednáno ve smlouvě, nebo stanoví-li tak zákon. Odstoupit bez dalšího je dle zákona možné pouze v případě podstatného porušení smlouvy. Bylo by tedy nutné posoudit, zda druhá strana porušuje smlouvu a s jakou závažností. Takovým porušením smlouvy by mohlo být např. neposkytování nezbytné součinnosti. Z dotazu však nevyplývá, že by druhá strana smlouvu porušovala.
Ohledně výpovědi by opět bylo nutné posoudit, co stanoví smlouva. Pokud možnost výpovědi smlouva neupravuje, pak jí nebude možné jednostranně vypovědět.
Pokud se tedy nedodohnete a smlouva neupravuje možnost výpovědi či odstoupení, pak bude nutné jí plnit až do uplynutí doby, na kterou byla uzavřena.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žádost na obnovu soudního řízení u trestního soudu - komu poslat, obhájce
- Lhůta na revizní znalcký posudek od podání žádosti o obnovu trestního řízení u soudu

Potřebuji sepsat žádost na obnovu řízení. Odsouzena, podmínečně. Rozsudek vynesen 04/2011. Nyní jsou mi známy nové skutečnosti, včetně revizního znaleckého posudku 03/2017.
1. Jakým způsobem mám sepsat žádost a komu žádost o obnovu řízení zaslat. Mám na mysli, přímo adresně, jaké osobě?
2. Mohu (je na místě) tuto žádost zaslat sama bez obhájce?
3. Zda-li je nějaká doba daná zákonem, od data vypracování revizního znaleckého posudku (3/2017) do doby podání žádosti o obnovu řízení?
Děkuji za odpověď, Dana.

ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům:
1. Aby bylo možné povolit obnovu řízení, je nezbytné naplnit podmínky pro její povolení, zejména: Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Institut obnovy řízení naleznete upravený v § 277 a násl. trestního řádu.
V návrhu na obnovu řízení musíte uvést, kdo jej podává, čeho se týká, k jakému orgánu, co sleduje (povolení obnovy), musíte uvést skutečnosti odůvodňující povolení obnovy řízení, k návrhu připojit listinné důkazy a návrh podepsat. V případě, že si nejste úplně jistá formulací takového návrhu, doporučuji obrátit se na advokáta (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz).
O návrhu na povolení obnovy rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Tomuto soudu musíte také návrh adresovat.
2. V trestních věcech je možné nechat se zastupovat advokátem či vůči soudu jednat bez obhájce. Návrh ovšem musí splňovat zákonem stanovené náležitosti, pokud tedy si nejste úplně jista, že takto bude z Vaší strany naformulován, doporučuji obrátit se na advokáta.
3. Zákon nestanovuje lhůtu, do které můžete v trestní věci podat návrh na povolení obnovy řízení – ve vztahu k reviznímu posudku, jak uvádíte.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání bolestného - zranění v obchodě, prodejně
- Zranění v obchodě, prodejně - vymáhání bolestného
- Náhrada škody za úraz v obchodě, prodejně
- Metodika náhrad nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění Nejvyššího soudu

Na začátku roku 2017 se moje maminka (70 let) zranila v prodejně v obchodním centru, kde byla jako zákaznice. Šlo o zlomeninu krčku, kdy si léčba vyžádala cca 4 měsíce, kromě samotného úrazu navíc po dobu léčby nemohla vykonávat smluvenou brigádu, bylo to spojeno s většími výdaji (doplatek za rehabilitační léčbu a lázně, kompenzační pomůcky, atd.). Jde o úraz s trvalými následky (nutná výměna kyčelního kloubu a s tím spojené omezení). Obrátili jsme se na provozovatele obchodu (šlo o pád na neoznačeném schůdku přímo v prostoru prodejny - nicméně ten byl za několik dní poté označen, původní stav nemáme zdokumentován), ten nám odpověděl, vyjádřil lítost a požádal, aby maminka stanovila výši požadovaného odškodného s tím, že tento požadavek bude následně předán pojišťovně. O úraze je záznam na záchranné službě, která maminku odvážela, nebo přímo v nemocnici, kde se poté léčila. Jiný záznam ale sepsán nebyl.
Nemáme s ničím podobným zkušenosti, především jak by mohly konkrétní nároky vypadat, jak je nebo není potřeba je doložit atd. Nejde nám o maximální odškodné, ale spíš o morální vyrovnání a také o minimalizaci nákladů spojených s léčbou, které byly poměrně vysoké.
Děkuji, Radka.

ODPOVĚĎ:
Jak podrobně bude zapotřebí jednotlivé nároky Vaší matky prokázat, závisí do značné míry na požadavcích pojišťovny předmětné prodejny. V první fázi proto Vaší matce doporučuji obrátit se na vedení předmětné prodejny s písemnou výzvou k odčinění vzniklé újmy na zdraví, popř. k náhradě vzniklé škody, přičemž Vaší matkou vznesené finanční požadavky musí být samozřejmě přesně vyčísleny a prokázány příslušnými listinami. Bude-li pojišťovna předmětné prodejny požadovat podrobnější doložení některých skutečností, bude vhodné jejím požadavkům vyhovět (pokud se tím samozřejmě pojišťovna nebude snažit pouze oddálit či znemožnit výplatu pojistného plnění).
Veškerou komunikaci s vedením předmětné prodejny, popř. s pojišťovnou předmětné prodejny doporučuji Vaší matce vést písemně (ať už v listinné či elektronické podobě).
Vaše matka má v první řadě právo na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (tedy tzv. bolestné a náhradu za trvalé následky).
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na zdraví si Vaše matka může nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž újmě na zdraví, kterou Vaše matka utrpěla, přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).
Znalecký posudek (resp. jeho kopie), kterým bude vyčísleno finanční odčinění újmy na zdraví Vaší matky, by tedy měl být v každém případě přílohou výzvy, kterou bude Vaše matka zasílat vedení předmětné prodejny. Vaše matka bude mít samozřejmě rovněž právo na proplacení nákladů, které jí v souvislosti s opatřením znaleckého posudku vzniknou (tedy právo na náhradu za odměnu, kterou Vaše matka znalci zaplatí).
Skutečnost, že Vaše matka utrpěla úraz v předmětné prodejně, může být prokázána svědeckou výpovědí osob, které byly úrazu přítomny (popř. prostřednictvím jejich písemných čestných prohlášení). Vznik a mechanismus úrazu může být prokázán rovněž kopiemi příslušných částí zdravotnické dokumentace Vaší matky (pokud se v ní o mechanismu úrazu hovoří, což předpokládám). Vaše matka je oprávněna obrátit se na poskytovatele zdravotních služeb, kteří jí bezprostředně po úrazu ošetřovali, s žádostí o pořízení kopie příslušných částí zdravotnické dokumentace.
Dle § 2960 občanského zákoníku má Vaše matka dále právo na náhradu nákladů spojených s péčí o její zdraví. Jedná se o veškeré náklady, které by Vaše matka, nebýt úrazu, nemusela vynaložit (např. náklady za benzín při dojíždění k lékařům, doplatky za léky, rehabilitaci, lázně, kompenzační omůcky apod.). Tyto nároky je možné prokázat především kopiemi příslušných faktur, popř. písemným vyjádřením osob, které Vaší matce poskytovaly zdravotní péči, otom, že tato péče byla Vaší matce poskytována v souvislosti s konkrétním úrazem.
Pakliže Vaše matka nemohla v důsledku úrazu nastoupit sjednanou brigádu, má právo na náhradu ztráty na výdělku, kterého by, nebýt úrazu, dosáhla. Toto právo může být prokázáno především kopií smlouvy, kterou Vaše matka se zaměstnavatelem uzavřela (pokud z této smlouvy vyplývá, kolik hodin/dní měla Vaše matka odpracovat a za jakou odměnu).
Nebude-li jednání s pojišťovnou předmětné prodejny úspěšné, nezbude Vaší matce, než se svých práv domáhat soudní cestou, tedy prostřednictvím žaloby podané na předmětnou prodejnu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vystavování fotek nezletilé osoby na facebooku - co když rodiče nesouhlasí
- Nesouhlas rodičů s vystavením fotek nezletilé osoby na Facebooku
- Vystavování fotek nezletilé osoby na sociální síti - co když rodiče nesouhlasí
- Nesouhlas rodičů s vystavením fotek nezletilé osoby na sociální síti
- Šíření fotografie nezletilé osoby bez souhlasu rodičů

Nikde nemohu najít informace o zveřejňování fotek nezletilých na veřejných portálech. Ani já, ani můj manžel, ani dospělá dcera, fotky mladší - 11leté dcery nevystavujeme. Ale nová slečna od manžela ano. Mohu na to nějak reagovat, případně dořešit soudně? Nic proti nové slečně nemám, ale řešíme kontakt, který bohužel, i přes několikatero upozornění, sama dcera vyvolala. Se spolužačkou, ze zvědavosti, samy napsaly a odpověď nedala na sebe dlouho čekat. Odepsal někdo, kdo chtěl fotky "jejich koziček". Smazali jsme skoro všechny sociální sítě, celá jména v emailu dcery se přepsaly na zkratky nebo přezdívky, využily jsme spamy, smazala se telefonní čísla a všechny fotky s dcerou. Slečnu od manžela jsem žádala, aby fotky nezletilé dcery smazala a nevystavovala. Nereaguje, i když ji manžel na to dvakrát upozornil. Musí s vystavením fotek souhlasit oba zákonní zástupci? Děkuji za odpověď. Pěkný zbytek večera, Hana.

ODPOVĚĎ:
Pořizování a rozšiřování fotografií fyzických osob je obecně upraveno v § 84 a § 85 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením;
- svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat (v této souvislosti je tedy podstatné, za jakých okolností, resp. při jaké příležitosti byly fotografie Vaší dcery pořízeny).
Výše uvedené se samozřejmě vztahuje také na pořizování a rozšiřování fotografií nezletilých osob. V takovém případě je souhlas k pořízení a rozšiřování fotografií udělován zákonným zástupcem nezletilého (tedy nejčastěji rodičem), což platí především u mladších nezletilých (starší nezletilí jsou obvykle natolik rozumově a volně vyspělí, že mohou tento souhlas udělit sami).
Co se týče souhlasu zákonného zástupce, nevyplývá z žádného ustanovení občanského zákoníku, že by pro pořizování a rozšiřování fotografií nezletilých bylo zapotřebí souhlasu obou rodičů (takový závěr by byl ostatně poněkud absurdní).
V této souvislosti lze vycházet především z § 876 a § 892 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě (měli by se tedy navzájem informovat o záležitostech jejich dítěte a dohodnout se na krocích, které budou v této souvislosti podniknuty) ;
- jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče;
- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé;
- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich (tzn. že dítě může zastupovat kterýkoli z rodičů, popř. oba rodiče, postačí však jediný rodič).
Je-li někým pořízena a rozšiřována fotografie nezletilého bez souhlasu jeho rodiče, může se rodič nezletilého domáhat především toho, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku). V případě Vaší dcery je tedy možné, abyste se (jako zákonná zástupkyně Vaší nezletilé dcery) domáhala smazání fotografií Vaší dcery a jejich odstranění ze sociálních sítí (popř. z jiných míst na internetu).
Nebude-li této Vaší žádosti vyhověno, bude možné se téhož domáhat i soudní cestou. Před podáním žaloby bude možné obrátit se na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), jehož prostřednictvím může soud (do doby, než ve věci na základě později podané žaloby věcně rozhodne) prozatímně upravit poměry stran (může např. uložit jedné ze stran, aby se něčeho zdržela či aby něco vykonala, tedy např. aby se zdržela dalšího pořizování a uveřejňování fotografií konkrétní osoby, popř. aby takové fotografie odstranila ze sociálních sítí, jak vyplývá z § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na rozdělení společného práva užívání stabilizačního družstevního bytu
- Rozdělení družstevního bytu při rozvodu manželství
- Rozdělení práv k družstevnímu bytu při rozvodu manželství

Pro jednání soudu ohledně žaloby na rozdělení společného práva užívání stabilizačního družstevního bytu přiložil advokát žalující exmanželky interní doklad SBD nabytí tohoto práva 4 dny po sňatku, tedy společně, před 30 lety (strohá kopie tiskopisu, podpis nečitelný, bez razítka). Rozporuji to dokladem – zcela čitelnou, poštovní poukázkou s hlavičkou SBD, orazítkovanou poštovním úřadem, kterou jsem doplatil nevýznamnou částku členského podílu 7 dní před sňatkem k jejímuž zaplacení jsem zřejmě byl tehdy vyzván. Soudkyni nyní družstvo, na její dotaz, potvrdilo pravost tohoto uvedeného interního dokladu. U mého zaměstnavatele vše účetní doklady skartovány. Našel se však u něho doklad – dopis, kde SBD u mého zaměstnavatele urguje 14 dní po svatbě zaplacení hlavní, významné části členského podílu. Toto sice v můj neprospěch (má advokátka nedoporučuje ho použít). Situace tehdy byla jiná, na SBD vše chodilo hromadnými převody, přiřazovaly se stovky bytů ke jménům, zřejmě byl chaos. Soudkyně však předběžně vychází z nynějšího potvrzení SBD. Mám podat na SBD trestní oznámení, či jak postupovat když SBD soudu k rozhodnutí nyní potvrzuje to, co je v rozporu s ostatními doklady, zejména ten nyní získaný (jednají se mnou hrozně, vulgárně nic potřebného – účetní doklady mi nepředloží; advokát exmanž. též advokátem SBD)? Děkuji, Ivan.

ODPOVĚĎ:
V případě urážek apod. vůči Vám je možné se obrátit na Policii ČR s podáním, kdy takové jednání může být posuzováno jako přestupek, v závažnějším případě jako trestný čin a z toho vyplývají možné sankce. SBD může potvrdit pravost tohoto dokladu, skutečnost, že je zde rozpor mezi doklady předkládanými žalobcem a žalovaným, není důvodem pro trestní postih. Nicméně Vy máte možnost rozporovat pravost dokladů. Bohužel je Vaše situace komplikovaná tím, že máte omezené množství dokladů, které by potvrzovalo Vaše tvrzení a rozporovalo tvrzení SBD. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici veškeré informace o stavu a průběhu řízení se jeví nejvhodnějším následovat rady právního zástupce, který je odborně způsobilý k tomu, aby zvolil takovou strategii v řízení, aby Vaše práva byla maximálně chráněna a hájena. Pokud máte za to, že Vaše práva nejsou náležitě chráněna a hájena, můžete být v řízení zastupován jiným právním zástupcem (advokátem).

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď v práci - péče o dítě
- Důvody okamžité výpovědi zaměstnancem

Podala jsem písemnou výpověď doporučenou poštou s doručenkou zaměstnavateli dne 27.4.2017. Výpověď jsem podala ve znění: Ve Vaši společnosti jsem zaměstnaná od...na pozici. Dávám tímto okamžitou výpověď z pracovního poměru ke dni 15.5.2017 z důvodů nezbytně nutné osobní péče o dítě ve věku do čtyř let (mateřskou již nečerpám), jméno dítěte + datum narození dítěte. Zaměstnavatel mi předal k podpisu jeho vyjádření, že mou výpověď přijali, ale že má výpověď se řídí Zákoníkem práce, kde jsem povinna vykonávat práci následující dva měsíce (tedy standardní výpovědní lhůtu). Vyjádření jsem odmítla převzít a podepsat. Zaměstnavatel se na mě obořil, co to má znamenat a co si dovoluji jeho vyjádření nepřevzít a napsal na jednu kopii, že odmítám převzetí a k tomu ihned využil kolegyně jako svědky, kterým to dal podepsat. Pracuji jako řadová účetní a zisk firmy neohrožuji svým odchodem. Zaměstnavatel má v současné době potíž s oddělením účtárny, kde mu chybí lidi s praxí (tedy ne na počet zaměstnaných účetních). Jaké mám prosím práva a jaká má práva vůči mé výpovědi zaměstnavatel? Jak dále pokračovat?
Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Podle § 56 odst. 1 zákoníku práce lze ze strany zaměstnance okamžitě zrušit pracovní po měr jen ze dvou důvodů:
a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Ve všech ostatních případech je nutné dodržet standardní výpovědní dobu.
Je samozřejmě možné nepřijít do práce. V takovém případě ale existuje riziko, že takovou absencí vznikne zaměstnavateli škoda, kterou bude vymáhat.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Dopravní nehoda s ublížením na zdraví - kdy jde o ublížení?

Zavinila jsem dopravní nehodu (nedodržení bezpečné vzdálenosti) a bohužel byl autem přede mnou lehce zraněn chodec - naražená ruka, cca 5 dnů ortéza. Na doporučení vyšetřovatele jsme se spolu domluvili na vyrovnání a on odvolal souhlas s nahlížením do zdravotní dokumentace. Nicméně ze správního úřadu mi stejně přišlo oznámení s přestupkem dle §125 c) 1h). Mohou mi přesto ublížení na zdraví prokázat? Přestože si to poškozený nepřeje a písemně to doložil, aby se k jeho zranění při řízení přihlíželo? Co vše musí naplňovat zranění, aby se na ně nahlíželo jako ublížení na zdraví (našla jsem jen definici z trestního zákoníku). Moc děkuji za vyjasnění, Jana.

ODPOVĚĎ:
Ublížením na zdraví podle trestního zákoníku se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Dle rozhodovací praxe soudů je potřeba, aby tyto následky trvaly nejméně 7 dnů, tedy pod tuto dobu se v obecné rovině nejedná o trestný čin ublížení na zdraví, ale je možné posuzovat takové jednání jako přestupek. Nicméně mohou z tohoto pravidla existovat i výjimky.
Dále platí, že způsobení zranění při dopravní nehodě jiné osobě, které svou intenzitou nedosahuje ublížení na zdraví, je porušení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k).
Co se týká nesouhlasu s vedením řízení proti Vaší osobě. Vzhledem k tomu, že tento chodec není Vaší osobou blízkou, není třeba jeho souhlas k tomu, aby byla daná záležitost řešena. Navíc správní úřady mají povinnost prošetřovat podezření ze spáchání přestupku.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výhrada soupisu dědictví a usnesení o svolání věřitelů
- Svolání věřitelů a výhrada soupisu dědictví

Dcera má dědit po otci, nebyli v kontaktu pro nezájem z jeho strany, ještě dědické řízení neproběhlo. Bydlí v Německu a je samoživitelka 2 malých dětí, obává se, aby nedědila dluhy, a proto by ráda věděla, jestli se dědic dozví bude-li něco dědit, či jen ty dluhy, na to by neměla peníze (a já její matka jsem invalidní důchodkyně, s životním minimem), o to hlavně jde. Jestli se dozvědí dědicové co k dědění je a pak mají nárok zadlužené dědictví odmítnout, aby nezmeškala případnou lhůtu. Jsme bezradné, prosíme, poraďte nám, věc dost spěchá. S pozdravem. Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Dcera jako účastník dědického řízení má právo nahlédnout do dědického spisu. Z něj bude patrné, jaká jsou zjištěná aktiva a pasiva. Dcera má právo vyjádřit se k dědickému právu až poté, co jsou jí tato aktiva a pasiva známa. Pokud ji již notář poučil o dědickém právu a běží jí tudíž měsíční lhůta k vyjádření, pak by měla požádat o nahlédnutí do spisu co nejdříve. Pokud se ve spise objevují i nějaká pasiva, avšak majetek je daleko vyšší, může dědictví přijmout a uplatnit výhradu soupisu. Pak bude odpovídat za dluhy pouze do výše dědictví. Pokud dědictví přijme, uplatní výhradu soupisu, může ještě navrhnout notáři, aby vydal usnesení o svolání věřitelů. V takovém případě musí všichni věřitelé přihlásit své dluhy do dědického řízení ve lhůtě určené notářem. Pokud se v této lhůtě nepřihlásí, pak jejich dluhy zaniknou.
Pokud je dědictví předluženo, může dcera dědictví odmítnout. Dědictví následně musí odmítnout i za své nezletilé děti a tento úkon bude muset být schválen opatrovnickým soudem. O tom by měl notář Vaši dceru poučit a připravit i potřebné listiny na soud.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Svěření závěti kamarádovi, kamarádce - kam předat závěť po smrti pisatele závěti?
- Komu předat závěť po smrti pisatele závěti?
- Jak zjistit jméno notáře vyřizujícího pozůstalost

Moje kamarádka mi před nějakou dobou dala do úschovy svoji závěť. Před nedávnem se její osud naplnil. Rodinné vztahy byly složité a tak mne prosila, abych tuto listinu nikomu z rodiny nepředala. Co mám nyní dělat, aby se její závěť vyplnila. Já nebudu účastníkem řízení. Za odpověď děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Kontaktujte notáře, který vyřizuje pozůstalost po Vaší kamarádce. Pokud Vám není jméno notáře známo, zavolejte na okresní soud v místě posledního bydliště Vaší kamarádky a soud Vám jméno notáře sdělí. Notáři poté zavolejte, že máte u sebe kamarádčinu závěť a chcete mu ji předat.
Podle § 141 odst. z. ř. s. každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu (notáři).

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Chybné informování od úředníka, chybná informace od úředník
- Právo občana na správní informování o zákoně řešícím danou životní situaci

Má občan ČR nárok na právně platnou informaci, sdělení čísla § k problému, který potřebuje a právo na zodpovězení dotazů od Státního úřadu. Pokud ano, tak, který úřad tyto informace podává. Jedná se mi o to, abych mohla jednat na základě právně platných zákonů ČR. Mám zkušenost, že na slovní radu nemohu spoléhat. Stalo se mi, že jsem dostala na úřadu úmyslně špatnou informaci. Pokud úředník podá špatnou informaci, má občan ČR po prokázání toho faktu nárok na náhradu škody. Proto chci písemnou odpověď od státního úřadu a ne od soukromého právníka či notáře. Předem děkuji za odpověď, Marie.

ODPOVĚĎ:
Právo na informace je upraveno v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, o jakou informaci žádáte (co je míněno těmi dotazy), nicméně platí, že povinné subjekty (které mají povinnost poskytovat na žádost informace) nemusejí poskytovat právní výklady a stanoviska. Taková povinnost pro ně neexistuje, i když praxe je ve většině případů taková, že právní výklady jsou poskytovány a zpracovávány v rámci principu tzv. dobré správy, a to nad rámec povinnosti správních úřadů.
Dále platí, že se neposkytují takové informace, které by měl správní orgán (státní úřad ve Vašem případě) teprve vytvořit, tzn. neexistující informace. Obecně lze říci, že o vytváření nových informací se nejedná, pokud je pro účely odpovědi na žádost prováděno pouze vyhledávání a shromažďování již existujících informací.

__

PRÁCE-NEMOC Z POVOLÁNÍ, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Nemoc z povolání a nárok na rentu, bolestné, odškodné od zaměstnavatele
- Lhůta na podání žádosti zaměstnavateli na plnění z nemoci z povolání (renta, bolestné, odškodné)
- Kdo určuje výši náhrady mzdy a renty u nemoci z povolání?

Budu mít uznanou nemoc z povolání. Budu svého nynějšího zaměstnavatele (jsem ve výpovědní lhůtě) žádat o náhradu mzdy v době nemoci, rentu po ukončení zaměstnání, bolestné, odškodné za snížené spol. uplatnění. Můj dotaz zní: mám tyto svoje nároky poslat jako žádost, předžalobu - musím vyčíslit přesně částku o kterou žádám, včetně všech údajů od kdy, do kdy apod. ? Když bych si vzala právníka, toto vše zařídí za mě? On je schopen vyčíslit částku a vše vyřídit za mě? Děkuji, Zita.

ODPOVĚĎ:
Prvním krokem by mělo být zaslání písemné žádosti zaměstnavateli. Zákoník práce nestanoví pro takové uplatnění žádné formální požadavky ani náležitosti.
Teprve v případě, že by zaměstnavatel nebo pojišťovna, u které je pojištění, s nárokem nesouhlasili, musí být nárok uplatněn soudně.
Výši náhrady mzdy a renty vyčísluje zaměstnavatel, resp. jeho pojišťovna. Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění vychází z bodového ohodnocení, které provádí lékař. Lékař vydá posudek - posudek o bolestném je vydáván po ukončení léčby, posudek týkající se ztížení společenského uplatnění je vydáván v době stabilizace stavu, obvykle rok po ukončení léčby. Lékař podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
V případě právního zastoupení za Vás může právník jednat se zaměstnavatelem a ohlídat výši výpočtů, nicméně sám takové výpočty provést nemůže.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zařazení do platové třídy - co určuje nárok zaměstnance na platovou třídu?

Pracuji v příspěvkové organizaci spravované Krajem (Muzeum) ve funkci průvodce, provozní pracovník. Jedním z bodů pracovní náplně je příprava doprovodných programů, projektů a akcí k výstavám a expozici, který beze zbytku plním, protože doprovodné programy sama připravuji a taktéž se skupinami dětí (školami) již několik let realizuji. Zaměstnavatel mne zařadil do třídy T6. Mám pravdu, pokud se domnívám, že došlo k pochybení a v souladu s nařízením vlády mi náleží T9, protože zaměstnanec je zařazen do platové třídy na základě nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. v Katalogu prací tomuto bodu mé pracovní náplně odpovídá:
1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník
1.01.12-9.3 Vytváření a realizace volnočasových programů nejrůznějších typů pro děti, mládež nebo dospělé zájemce.
Pokud mám pravdu, lze po zaměstnavateli požadovat sjednání nápravy a doplacení ušlé mzdy? Děkuji, Dana.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má zařadit zaměstnance do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není práce v katalogu uvedena, zařadí se zaměstnanec do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Podstatné je i dosažené vzdělání, neboť nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví kvalifikační předpoklady, pro každou z platových tříd.
Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci zaměstnavatele. V případě, že se svým zařazením nesouhlasíte, je nutné věc řešit s ním na základě Vašeho vzdělání a konkrétní náplně práce.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Podpisy na darovací smlouvě - musí být vždy ověřeny, ověřené?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv pasivního majetku na výpočet notářského poplatku za dědictví, dědické řízení
- Vliv dluhů zůstavitele na výpočet notářského poplatku za dědictví, dědické řízení
- Jak se vypočátí poplatek notáři za dědické řízení - pasiva i aktiva nebo jen aktiva?

1. musejí být podpisy obdarovaného a dárce:
a) na darovací smlouvě v případě daru ať už nemovitého či movitého majetku či financí ověřeny (pošta, advokát, nebo notář), aby byla darovací smlouva platná?
b) na darovací smlouvě pro případ smrti (NOZ § 2063) taktéž ověřeny některým z uvedených míst, aby byla tato darovací smlouva platná?
2. Základ pro výpočet výše notářských poplatků se stanoví ze zjištěné hodnoty dědictví i v případě, že vedle aktiv z dědictví jsou známa i pasiva (dluhy, závazky)?
Nebo je v takovém případě základem poplatků hodnota dědictví po odečtení dluhů - závazků?
Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Martin.

ODPOVĚĎ:
1. v případě nemovité věci musí být podpisy úředně ověřeny, v případě movité věci nikoliv.
2. u darování pro případ smrti musí být podpisy ověřeny za stejných podmínek, jako u bodu jedna.
3. Základem výpočtu odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Tj. pro výpočet poplatku notáři se suma aktiv snižuje o sumu pasiv a výsledná částka je základem pro výpočet poplatku.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Sázení Čecha u zahraničních sázkových kanceláří bez licence v ČR
- Může Čech sázet u zahraničních sázkových kanceláří bez licence v ČR?

Chtěl bych se zeptat, zda je nelegální sázet u zahraničních sázkových kanceláří, které nemají v ČR licenci? A také zda je nelegální ověřovat účet u těchto sázkových kanceláří v zahraničí na adresu, na které nebydlím. Myslím tím, že bych se vydával za českého občana, který ale bydlí v zahraničí. Sázkové kanceláře odvádějí daně sami, tudíž stát není o tyto daně ochuzen. Chci se tedy zeptat, zda za to je možný nějaký postih? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Český právní řád nepostihuje sázení u zahraničních sázkových kanceláří, nicméně sázková kancelář, která nemá potřebnou licenci a umožňuje sázení osobám v ČR, porušuje takovým jednáním zákon, ledaže prokáže, že vyvinula určitý stupeň jednání k tomu, aby takovému sázení zabránila. Je samozřejmě otázkou, jak je toto regulováno v zahraničí, např. právě ve Velké Británii. V případě, že by Vaším jednáním vznikla škoda/újma, je zde teoretická možnost Vašeho postihu z hlediska trestního práva či práva za správní delikt – zde záleží na Vašem jednání a jeho následcích.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to vodovod - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to kanalizace - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to vodovodní přípojka - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to kanalizační přípojka - definice, vysvětlení, příklad
- Jak daleko od vodovodu se může zasadit strom
- Jak daleko od kanalizace, kanálu se může zasadit strom
- Zasezení stromu - jak daleko od vodovodu, kanalizace, kanálu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na přesazení stromu na hranici pozemků

Chtěla bych se zeptat na zákon o ochranném pásmu vodovodních a kanalizačních přípojek k domu. Zdejší úřad městské části ÚMČ nechal k osázení prostor před naším domem soukromé osobě (jsou tam vazby na zastupitele). Tento člověk nám na inženýrské sítě vysázel trvalé dřeviny, před lety musel na vyjádření firmy vodovody a kanalizace zakrslé dřeviny přesadit, počkal asi 2 roky a vysadil mnohem silnější borovice a keře. ÚMČ přesto, že jsem starostu informovala již před rokem (06/2016), mlčí. Příslušný zákon se nemusí dodržovat? Můžu něco udělat? Nějak se bránit? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje ve svém § 23 ochranná pásma pouze ve vztahu k vodovodním řadům a kanalizačním stokám, nikoli však ve vztahu k vodovodním a kanalizačním přípojkám. Je proto nutné si uvědomit, že:
- vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) vodovodní řady (§ 2/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) kanalizační stoky (§ 2/2 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby (§ 3/1 zákona o vodovodech a kanalizacích) ;
- kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě (§ 3/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).

Vymezuje-li tedy zákon o vodovodech a kanalizacích ochranná pásma pouze vodovodním řadům a kanalizačním stokám, znamená to, že vodovodní a kanalizační přípojky ochranné pásmo nemají.
Ve Vámi popsaném případě je proto nezbytné zjistit, zda kořenový systém vysazených dřevin zasahuje (resp. může zasahovat) do vodovodního řadu či kanalizační stoky, resp. do jejich ochranných pásem. Na tomto místě připomínám, že:
- ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:
a/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b/ u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c/ u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a/ nebo b/ od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m;
- výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad;
- v ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze vysazovat trvalé porosty jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatele, nebo se souhlasem vodoprávního úřadu.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, tedy městský úřad, resp. úřad městské části) s podnětem k prošetření výsadby trvalých dřevin v ochranném pásmu vodovodního řadu a kanalizační stoky (tento úřad je oprávněn uložit zjednání nápravy v podobě odstranění těchto dřevin).
V tomto smyslu můžete dále kontaktovat vlastníka vodovodního řadu a kanalizační stoky, resp. jejich provozovatele. Dle § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích totiž platí, že opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (např. pod chodníky), zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Vlastníka, resp. provozovatele vodovodního řadu a kanalizační stoky by proto mohlo zajímat, že v bezprostřední blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky byly vysazeny trvalé dřeviny, které mohou ovlivnit technický stav těchto přípojek.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že obrana proti výsatbě trvalých dřevin v blízkosti vodovodní a kanalizační přípojky může být z Vaší strany vedena i soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Dle § 1017/1 občanského zákoníku totiž platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec se nezajímal o dítě a nyní se s ním chce setkávat a vyhrožuje, co teď?
- Otec dítěte vyhrožuje matce že jí bude dítě odebráno kvůli bránění styku s dítětem - může se to stát?

Přítelkyně má 5letého syna z předchozího vztahu. Biologický otec bydlí cca 100 km daleko a o syna od narození nejevil žádný zájem. Soudem určené výživné neplatí pravidelně. Syn má diagnostikovaný opožděný vývoj řeči, motoriky a s tím spojené komplikace v chování. Před časem se ozval biologický otec a začal se dožadovat práva na kontakt se synem. Arogantním způsobem, kdy si usmyslel, že si pro něj prostě přijede a vezme si jej na víkend. O synovi nic neví, nemá s ním žádný vztah, nezná jeho zdravotní stav ani způsob, jakým by s ním měl komunikovat, či jak se k němu chovat. Bylo by to doslova jako svěřit dítě cizímu člověku. Poté, co přítelkyně odmítla, jí bylo ze strany biologického otce řečeno (telefonicky), že on i jeho rodiče mají peníze a kontakty na vlivná místa a dobré právníky a že se postará o to, aby jí syna vzali. Osobně této možnosti nevěřím. Jak se ale v případě soudu budeme moci bránit? Jaký by byl postup soudu? Probíhalo by nějaké dokazování či posudky a co by se synem do vynesení rozsudku bylo? Pro syna jsem já otcovský vzor a považuje mě za tátu. Děkuji Oldřich

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že je výživné na syna stanovenou soudním rozhodnutím, předpokládám, že otec je uveden v rodném listě dítěte. V takovém případě má jako biologický otec právo na styk se svým synem a pokud se s Vaší přítelkyní na styku se synem nedohodne, může podat u věcně a místně příslušního soudu návrh na stanovení styku s dítětem. Soud pak nařídí jednání a na základě provedených důkazů (zejména výslechu svědků – Vaše přítelkyně, Vy, otec dítěte) velmi pravděpodobně stanoví v určitém rozsahu styk otce s dítětem. Vaše přítelkyně pak bude povinna v soudem určenou dobu syna otci předat a otec bude povinen vrátit v určenou dobu syna zpět.
Pokud by otec chtěl, aby byl syn svěřen do jeho péče, musel by podat k okresnímu soudu návrh na svěření syna do své péče. Jestliže je ale syn soudně svěřen do péče Vaší přítelkyně, musel by otec u soudu prokázat, že Vaše přítelkyně o syna dostatečně nepečuje a že by synovi bylo lépe u něj, což není tak jednoduché. Pokud dojde k tomuto soudnímu řízení, doporučuji zdůrazňovat u soudu zejména to, že se otec o syna od narození nezajímal, že tudíž k němu nemá vytvořený vzájemný vztah a poukázat můžete také na nepravidelné placení výživného. Do doby rozhodnutí soudu může syn zůstat v péči Vaší přítelkyně.
Jestliže synův otec dluží Vaší přítelkyni na výživném jakoukoliv částku, dlužné výživné je možné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z otcova platu (je-li zaměstnán) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud synův otec nezaplatil výživné po dobu delší než čtyři měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy a je možné na něj podat trestní oznámení.


__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem bytu bez souhlasu všech spolumajitelů - je nájemní smlouva platná?
- Platnost nájemní smlouvy neuzavřené všemi majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Je platná nájemní smlouva o které neví spolumajitelé, spoluvlastníci pronajímaného bytu, domu, nemovitosti?
FINANCE-DANĚ
- Zdanění nájmu, nájemného - více spolumajitelů, spoluvlastníků
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Co když spolumajitel nesouhlasí s rekonstrukcí nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Spolumajitel nemá peníze na nutné opravy bytu, domu - jak postupovat?
- Spolumajitel nemá peníze na nutné opravy nemovitosti - jak postupovat?

Jedná se o rodinný dům, který je v ideálním spoluvlastnictví mého otce a matky (celkově 50%) a třetí osoby (50%). V domě jsou reálně dva byty, v jednom bydlím já, jako dcera spolumajitelů, druhý byt paní spolumajitelka pronajala bez předchozí konzultace. Sice avizovala, že byt chce pronajmout, nicméně jen pak napsala e-mail, že tak učinila, originál nájemní smlouvy nemáme k dispozici (na žádost poslala mailem pouze text ve wordu bez osobních údajů o nájemci, jako pronajímatelé mí rodiče nefigurují). Když jsme po ní požadovali úředně ověřenou kopii smlouvy, neodpověděla. S tímto nájemníkem jsou problémy, zřejmě je to i dlužník (odpojení plynoměru). Proti této společnosti se ohrazují i sousedi. Je možné tohoto nájemníka dostat pryč? Je jeho nájemní smlouva platná, když neexistuje ani písemně uzavřená dohoda o užívání nemovitosti? Jsou naši jako spoluvlastníci povinni odvádět daně z pronájmu v této situaci? Jak můžeme postupovat vůči spolumajitelce, která stále trpí nedostatkem finančních prostředků a dům nutně potřebuje rekonstrukci? Za odpověď předem velmi děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte lze usoudit, že nájemní smlouva není platná, neboť vaši rodiče jako spoluvlastníci nedali jednak souhlas k pronámu byť části nemovitosti, jednak patrně nejsou ve smlouvě uvedeni jako pronajímatelé (příp. neudělili třetí spolumajitelce plnou moc k uzavření nájemní smlouvy, která by měla být přílohou takové smlouvy). Vaši rodiče se tedy mohou žalobou na určení neplatnosti nájemní smlouvy domáhat vyslovení neplatnosti nájemní smlouvy – bylo by však vhodné doložit onu smlouvu k žalobě (dále výpis z KN prokazující vaše vlastnické právo). Proto nejprve písemně vyzvěte třetí majiteku o předložení originálu nájemní smlouvy ve lhůtě cca 7 dnů s tím, že se domníváte, že smlouva je neplatná a zvažujete podání žaloby. Tuto výzvu pak také přiložte k žalobě. Nicméně je zde možnost, že třetí majitelka s rodiči začne situaci řešit už na základě jejich výzvy a k soudnímu řešení věci nakonec nedojde.
Pokud by soud rozhodl, že nájemní smlouva je neplatná či by bylo již z předložené nájemní smlouvy zřejmé, že je absolutně neplatná, bylo by možno domáhat se vyklizení bytu nájemcem (případně i soudně, pokud by tak nájemce neučinil dobrovolně).
Pokud jde o daně z pronájmu nemovitosti, obecně by měli příjmy danit všichni vlastníci nemovitosti dle velikosti svých podílů. Lze si však písemnou smlouvu uzavřenou mezi spoluvlastníky dohodnout, že příjem z nájmů bude plynout jen určitým vlastníkům, kteří je pak také daní.
O rekonstrukci nemovitosti, která by představovala jen nutnou opravu či údržbu obecně rozhodují všichni spouvlastníci většinou hlasů, o rekonstrukci znamenající zlepšení věci pak rozhoduje dvoutřetinová většina vlastníků. Ve Vašem případě by tedy tak jako tak bylo nutno získat souhlas i třetí majitelky (s podílem 1 na nemovotosti) s rekontrukcí domu. Pokud by k rekontrukci souhlas neudělila, nebylo by možné poté po ní vymáhat vynaložené náklady, v případě, že by rodiče rekonstrukci provedli na vlastní náklady. Pokud by s rekonstrukcí souhlasila, bylo následně možno po třetí spoluvlastnici soudně vymáhat polovinu vynaložených nákladů. Ve Vašem případě však lze vzhledem k problémové spoluvlastnici pokusit se o zrušení spoluvlastnicví (nejspíše vyplacením podílu třetí spolumajitelce na základě odhadní ceny nemovitosti). Pokud by třeti vlastnice nepřistoupila na dohodu o vypořádání spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu, můžete se obrátit na soud s žalobou na zrušení spoluvlastnictví. Soud pak rozhoduje v souladu se zákonem, kdy:
a) pokud není možno nemovitost reálně rozdělit (tedy rozdělit dům na samostatné bytové jednotky na základě Prohlášení vlastníka nemovitosti, které se vkládá do katastru nemovitostí),
b) rozhodne o přikázání nemovitosti některému (některým) ze spoluvlastníků (což by jste také v žalobě navrhli, nicméně soud v tomto případě není návrhem žalobce vázán),
c) případně, pokud není možno postupovat dle předchozích bodů, rozhodne o prodeji nemovitosti s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Zneplatnění kupní smlouvy na nemovitost prodanou s plnou mocí - nedostatečná plná moc na daný úkon

05/2016 daroval můj otec 1/2 podíl vlastnictví nemovitosti na Slovensku mé matce, druhý 1/2 podíl vlastní otce bratr. Oba tento podíl dostali od své matky, která v nemovitosti stále žije. V 01/2017 má matka zmocnila
otce matku plnou mocí. Nyní chce otce bratr (majitel 1/2 podílu nemovitosti) byt prodat. Plyne z této plné moci nějaké nebezpečí, jak by mohl někdo z nich jednat za matčinými zády a bez jejího vědomí její podíl prodat či nastavit kupní cenu tak, aby pro ni byla nevýhodná? Plná moc má toto znění a byla úředně ověřená: "V zastupování ve všech záležitostech a jednání před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy a dále ve všech záležitostech a jednání s právními a fyzickými osobami. Dále jednat mým jménem, činit veškeré úkony, včetně podávání písemných návrhů a žádostí, podávat i vzdávat se řádných i mimořádných opatřeních prostředků v rámci soudních, právních i či jiných řízení. Přijímat plnění nároků a vymáhat neplnění povinností třetích osob, případně se nároků vzdát, uzavírat smíry a nerovnání." Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Dle textu plné moci není zmocněnec oprávněn podepisovat smlouvy, takže zneužití tím způsobem, že by někdo podíl nevýhodně prodal, je velmi málo pravděpodobné. Pokud by se tak čistě náhodně stalo a bylo by prodáno pod cenou, je zmocněnec odpovědný za škodu tím způsobenou a vlastník by se náhrady škody mohl úspěšně domáhat v soudním řízení.

-

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost trenéra za zranění svěřené osoby
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Osobní tréning - jak se vyhnout nařčení z obtěžování

Jakým způsobem mám jako osobní trenér koncipovat podmínky, abych byl chráněn před nařčením ze způsobení zranění? Dále, stačí abych do podmínek napsal, že v mé praxi používám osobní kontakt a že klient s tímto souhlasí, abych se bránil případnému nařčení z obtěžování? (Klientů se vždy ptám, ale sepsané podmínky mi nepodepisují). Existuje nějaká šablona, kterou bych mohl využít?
Díky, Aleš.

ODPOVĚĎ:
V podmínkách je nezbytné upozornit na případná rizika, která mohou vyvstat v souvislosti s tréninkem. Určitě je vhodnější mít od klientů podmínky podepsané, nebo mít od nich podepsané prohlášení, že se řádně seznámili s těmito podmínkami. Šablona neexistuje, podmínky se vždy upravují dle konkrétní potřeby. Pokud se obáváte případných nařčení z obtěžování apod. , je určitě vhodné si nechat podmínky sepsat ze strany některého z advokátů (kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz), kdy takové podmínky budou sepsány dle Vašich potřeb a specifik daného tréninku.
Určitě pak bude vhodné mít s každým klientem sepsanou smlouvu (jednoduchý formulář), jehož součástí i budou podmínky, které budou specifikovat případné konkrétní oblasti a problematické aspekty při trénování.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost booking.com za nevrácenou platbu za neuskutečněnou službu (ubytování)
- Majitel ubytování nevrátil platbu, rezervace přes booking.com - po kom vymáhat platbu?
- Důkazy pro vymáhání nevrácené platby za ubytování rezervované přes booking.com
- Vymáhání platby za neuskutečněný pobyt přes ČOI, Českou obchodní inspekci - postup, návod
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předání výpisu z účtu soukromé osoby jinému subjektu bez jeho souhlasu a ZOOÚ, Zákon na ochranu osobních údajů

09/2016 jsem provedl rezervaci apartmánu na 2 noci na termín od 24.6.-26.6.2017 v Praze. Přes booking.com. Byl jsem kontaktován panem majitelem a dle podmínek rezervace jsem mu převedl částku 1380 Kč za 2 noci na jeho účet. Bohužel jsem byl nucen rezervaci dne 17.5.2017 stornovat. Dle podmínek rezervace jsem měl možnost bezplatného storna a vrácení celé zaplacené částky až do 23.6.2017. Majiteli ubytovacího zařízení jsem odeslal 2 e-maily s žádostí o vrácení platby, číslem účtu a omluvou, která nebyla nutná, ale považoval jsem ji za slušnost. Pan majitel mi nic neodpověděl. Již 5 krát jsem telefonicky kontaktoval zprostředkovatele - booking.com. Pokaždé mi bylo řečeno, že mu zavolají a ať počkám na telefonu. Pokaždé jsem se dozvěděl, že na to zapomněl, mu to vypadlo, právě teď tu platbu posílá a podobně. S tím se booking.com pokaždé spokojil a řekli mi, ať počkám, že zítra (16.06.2017) mi peníze dorazí. Výsledek je stále velká nula. Následně si booking.com ode mě vyžádal doklad o platbě - výpis z účtu - s tím, že mi peníze vrátí oni a poté majiteli vystaví fakturu. Výpis z účtu jsem jim odeslal, leč ho obratem a automaticky poslali majiteli apartmánu. Teď mám počkat dalších 7 dní, jestli něco dostanu.
1) Pokud opět nic nedostanu, tak mohu podat trestní oznámení na pana majitele z důvodu bezdůvodného obohacení? Případně co jiného bych měl udělat, abych se dostal zpět k svým penězům? (Jde mi spíše o princip než o onu částku)
2) Booking.com bez mého svolení - ať již ústního či písemného - předal cizímu člověku velmi citlivé informace - můj výpis z účtu, kde je mimo jiné vidět výši mojí výplaty, čili také zaměstnavatel, různé platby a inkasa, které každý měsíc provádím. Jedná se o porušení zákona o ochraně osobních údajů?
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Na provozovatele ubytovacího zařízení můžete podat trestní oznámení, nicméně toto by bylo nejspíše policií odloženo a byl byste odkázán na občanskoprávní spor. To však nebrání tomu podat trestní oznámení, kdy provozovatel především uvidí, že věc aktivně řešíte.
Pokud Vám peníze vráceny nebudou, pak se obraťte s návrhem na mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce. Toto řízení je poměrně rychlé a zdarma. Více info a možnost elektronického podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by však ani poté nebyly peníze dobrovolně vráceny, pak byste se musel jejich zaplacení domáhat žalobou u soudu. Před podáním žaloby je nutné písemně vyzvat protistranu k úhradě, a to doporučeným dopisem.
Pro řízení u ČOI i soudní řízení si uložte veškerou emailovou komunikaci i podmínky ubytování, resp. storna.
Pokud jste nedal souhlas s tím, že výpis bude poskytnut poskytovateli ubytování, pak mám za to, že došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. Konečné posouzení náleží Úřadu pro ochranu osobních údajů, ke kterému můžete podat podnět na zahájení správního řízení.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Náhrada škody zaměstnancem způsobená zaměstnavateli (Česká pošta, a. s.)
- Kdy musí zaměstnanec zaplatit škodu zaměstnavateli?
- Bezdůvodné obohacení klienta a vymáhání škody po zaměstnanci - oprávněnost vymáhání
- Vliv dohody o hmotné odpovědnosti na škodu způsobenou zaměstnancem omylem

Prosím o radu, jak postupovat. Pracovala jsem na poště jako přepážková pracovnice do košíku v roce 2016. Zhruba a v 2/2017 se mi ozvala bývalá vedoucí, že jsem v 11/2016 vyplatila špatné osobě poukázku B ve výši 5.600 Kč a že to mám přijít podepsat a potom zaplatit. Nic jsem nepodepsala ani nijak dluh neuznala. Jediné, že jsem pochybila pracovně to ano, možná bych zasloužila nějaký postih, ve formě třeba odebrání osobního příplatku atd. nikoliv, že se bude pošta chtít hojit na mě celou částkou. Myslím si, že ze strany té paní, které jsem vyplatila peníze se jedná o neoprávněné obohacení a že ona musí ty peníze vrátit a tak by si to pošta měla vymáhat po ní. Samozřejmě jednodušší pro ně je to po zaměstnanci, tím spíš když se jedná o sociálního občana.
Té paní chodí exekučně postižitelné dávky. Nicméně mi přišla předžalobní výzva, že mám částku uhradit do 20.6.2017, jinak že podají žalobu. Poradíte mi, co mám dělat. Zda má cenu se bránit, nebo raději zaplatit? Děkuji. Celou dobu mi radil pán z odborů, že nic platit nemám, že mám zápočtový list a tam žádné závazky. Ivana

ODPOVĚĎ:
Základní předpoklady pro vznik povinnosti naradit škodu způsobenou zaměstnancem jsou tyto:
- vznik škody na straně zaměstnavatele,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody,
- zavinění zaměstnance.
V případě, že nebyly všechny tyto body splněny, nelze požadovat náhradu škody. V případě, že navíc v zápočtovém listu nejsou uvedeny žádné závazky, nevzniká povinnost cokoli hradit.
V dané situaci lze doporučit písemně vše oznámit zaměstnavateli s vysvětlením důvodů, proč škodu hradit nebudete.
Je však také nutné zohlednit, zda nebyla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti, a pokud ano, co v ní bylo uvedeno.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odhad nemovitosti udělaný realitní kanceláří a soudním znalcem - rozdíl
- Vypořádání nemovitosti ve spoluvlastnictví a odhad realitní kanceláře a znalce
- Jak se určuje hodnota nemovitosti při vypořádání spoluvlastnictví, zděděné nemovitosti
- Odhad bytu, domu udělaný realitní kanceláří a soudním znalcem - rozdíl
- Vypořádání bytu, domu ve spoluvlastnictví a odhad realitní kanceláře a znalce

Ke zrušení spoluvlastnictví žalobou na prodej - obstojí u soudu několik odhadů od místních realitek? Budou stačit oproti odhadu znalcem protistrany? Má soud právo požadovat nový nákladný odhad soudního znalce, i když už jeden máme k dědictví? Nebo jen za nový odhad kupní ceny stojí míň? (Ceny chalup narostly). Jak jinak může ještě protistrana zvyšovat moje náklady u soudního řízení? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Patrně máte na mysli zrušení spoluvlastnictví přikázáním nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi. V případě, že se se spoluvlastníkem na výši přiměřeného vyrovnání nedohodnete, bude soud při stanovení přiměřené náhrady vycházet z ceny stanovené soudním znalcem. Doporučuji Vám tedy nechat si vypracovat posudek znalcem zapsaným v seznamu soudních znalců a tento přiložit k žalobě. (Pro účely dědického řízení se zpracovává posudek na tzv. úřední cenu stanovenou dle vyhlášky o oceňování majetku; nejde tedy o cenu tržní, která je pro vyrovnání směrodatná).
Pokud by byla cena nemovitosti stanovena znaleckým posudkem protistrany v jiné výši, je možné, že soud zadá vypracování revizního znaleckého posudku. V rozsudku poté stanoví, kdo soudu uhradí náklady řízení, tj. i odměnu znalci ustanoveného soudem. Obecně, vyhoví-li soud žalobě, hradí náklady řízení druhá strana sporu, tedy strana, která spor prohrála. Pokud však rozhodne odlišně od petitu žaloby, může např. rozdělit náklady řízení mezi obě strany.
V případě, že budete žalobou navrhovat zrušení spoluvlastnictví prodejem nemovitosti, nařídí soud veřejnou dražbu.

__

FINANCE-DANĚ
- Výměna oken v pronajímaném domě a daně, zdanění
- Výměna oken nájemního domu a daně, zdanění
- Rozdíl budova bez služeb, sociální bydlení a daně, zdanění výměny oken objektu
- Pronájem domu a daně - rozdíl §7 a §9 Zákona o DPH, daně z přidané hodnoty

Vlastním rodinný dům. Podlahová plocha je 180 m2. Menší část cca 80 m2 pronajímám jako budovu bez služeb - dle §9, bez živnost. listu. Daň odvádím dle §7, jelikož finanční úřad FÚ krátkodobý pronájem, přestože se neposkytují žádné služby, zařadil do zdanění dle §7. Můj dotaz: Je můj rodinný dům posuzován jako objekt pro sociální bydlení? Budu v celém domě měnit okna a firma, která má toto provést, má ve smlouvě prohlášení o vyjádření, zda můj objekt toto splňuje (ohledně vyčíslení vyšší nebo nižší sazby DPH při provedení této zakázky). Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Dle § 48 Zákona o DPH se první snížená sazba uplatní u dokončených staveb pro bydlení. Stavbou pro bydlení je stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí. Tj. dle Vyhlášky č. 357/2013 Sb. a Vyhlášky č. 501/2006 Sb. , kde je uvedeno, že rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Pokud Váš dům splňuje definici rodinného domu dle katastrálních předpisů, můžete dle mého názoru uplatnit první sníženou sazbu DPH, tj. 15 %, protože k podnikání využíváte méně než polovinu podlahové plochy RD.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastnictví nemovitosti žadatelem o hmotnou nouzi - nárok
- Má spolumajitel nemovitosti právo na příspěvek v hmotné nouzi?
- Příspěvek v hmotné nouzi a spoluvlastnictví nemovitosti

Chci se zeptat, jestli mám nárok na pobírání hmotné nouze a to v případě, že vlastním třetinu nemovitosti, ale v baráku nebydlím. Je to dědictví po otci. Děkuji za odpověď, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Podle § 11, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi se při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (dávky pomoci v hmotné nouzi) zjišťuje, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vlastní prací. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení. Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob. Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.
Vzhledem k tomu, že ve zmíněné nemovitosti nebydlíte ani ji nevyužíváte ke svému pracovnímu uplatnění, může nastat situace, že po Vás úřad práce bude požadovat, abyste svou 1/3 nemovitosti prodala. Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi úřad práce zjišťuje Vaše celkové majetkové a sociální poměry. Kromě Vámi zmíněného vlastnictví části nemovitosti bude úřad práce zajímat také to, kolik máte peněz na bankovním účtu, zda vlastníte movitý majetek, zda máte uzavřené stavební spoření či životní pojištění apod. Na Vaši otázku, zda máte nárok na pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi, tudíž nelze jednoznačně odpovědět.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy a výpovědní lhůta nájmu - výpověď od nájemníka, nájemce
- Výpovědní lhůta nájmu u automaticky prodloužené nájemní smlouvy
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy, která je automaticky prodloužená
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy, ale ve smlouvě je povinnost písemného dodatku - jak to je?

S majitelem jsme 01/2014 uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou (1 rok). Ohledně prodloužení nájmu je ve smlouvě uvedeno, že pokud nájemce s pronajímatelem neuzavřou do 15 dnů od uplynutí doby nájmu písemný dodatek o prodloužení, nájemní vztah skončí a nájemce je povinen byt vyklidit. Majitele jsem 12/2014 kontaktovala s tím, že bych měla zájem o prodloužení na další rok. Majitel řekl, že s prodloužením souhlasí, ale že stačí ústní dohoda a nebudeme podepisovat písemný dodatek. Pochopila jsem to tak, že byt můžu nadále využívat, ale bez smlouvy. V dalších letech už jsem o prodloužení ani nežádala, ale v bytě jsem nadále bydlela až dosud a vše řádně platila.
Nyní se budu muset odstěhovat, protože 08/2017 mám nastoupit do nové práce v zahraničí. S majitelem jsem se chtěla domluvit na odstěhování během 07/2017, ten však nyní tvrdí, že se smlouva prodlužovala automaticky a že musím dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu. Prosím o radu, zda tříměsíční výpovědní lhůta platí, i když nebyl řádně uzavřen dodatek o prodloužení smlouvy. Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Váš případ je ještě o něco komplikovanější. Ze zákona lze skutečně nájemní vztah prodloužit konkludentně (tj. mlčky bez písemného dodatku), nicméně pokud je ve smlouvě uvedeno, že pro prodloužení nájmu je nutný písemný dodatek ke smlouvě, je nutno se řídit obsahem smlouvy. Zákon však také říká (viz § 2238 obč. zákoníku), že v případě, že nájemce byt užívá po dobu 3 let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Vzhledem k tomu, že byt užíváte už déle, než tři roky, nájem tedy nezanikl a nájemní vztah se nadále řídí původě uzavřenou nájemní smlouvou.
U smluv uzavřených na dobu určitou platí, že nájemce může dát výpověď pouze v případě, kdy se změní okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, natolik, že po něm nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Jinak nájem končí až uplynutím smluvené doby. (viz § 2287 občanského zákoníku). Nová práce v zahraničí takový důvod jistě představuje. Nicméně pronajímatel má pravdu ohledně délky výpovědní lhůty. Zbývá Vám tedy jedině pokusit se s pronajímatelem domluvit na kratší výpovědní lhůtě.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zpětné doplacení platu - nenavýšení platové třídy v době pracovního poměru
- Zaměstnavatel zapomněl zvýšit platovou třídu zaměstnanci - doplacení zpětně
- Platová třída, platový stupeň - rozdíl
- Plat podle platové třídy a platového stupně - rozdíl

Dobrý den, pracovala jsem přes 8 let (2009-2017) na obecním úřadě na poloviční úvazek, když jsem se letos (2017) rozhodla, že skončím protože nevystačím s penězi, dověděla jsem se, že mi za celé období nebyla navýšena platová třída. Výpověď byla do 31.5.2017 nyní již pracuji jiné pozici. Mám právo na zpětné doplacení navýšeného platového tarifu? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podstatné je, zda máte na mysli platovou třídu nebo platový stupeň. Podle § 123 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
O zařazení do platové třídy tedy rozhoduje zaměstnavatel a na její navýšení není nárok.

Pokud jde o platový stupeň, podle § 123 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Postupování v rámci platových stupňů je tedy garantováno jak zákoníkem práce, tak nařízením vlády č. 564/2006 Sb.
Jsou-li tedy všechny podmínky pro zařazení do vyššího platového stupně splněny, zaměstnavatel má za povinnost neprodleně vydat nový platový výměr, který tyto skutečnosti zohlední.
V případě, že tak neučiní, je možné vymáhat doplacení rozdílu, a to 3 roky zpětně, neboť promlčecí doba těchto platových nároků je 3 roky.

__ 

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení placení výživného po konci studia, školy - postup
- Postup ukončení placení výživného, alimentů po konci studia, školy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zrušení výživného - soudní poplatek

Moje dcera teď ukončila studium na škole cestovního ruchu v Šumperku maturitou. Platila jsem na ní alimenty ve výši 1.500 Kč. Dcera dál již studovat nechce a tak se chci zeptat, kdy mi končí vyživovací povinnost a co mám v té věci udělat. Děkuji za odpověď. Milena.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů trvá do té doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud Vaše dcera již nechce studovat, záleží na tom, zda se jí podaří najít zaměstnání. Pokud ano, můžete výživné platit ve chvíli, kdy Vaše dcera obdrží svou první výplatu. Pokud se jí ale zaměstnání nepodaří najít a bude se evidovat na úřadě práce, pak v případě, že nepracovala během studia, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Může tak nastat situace, že se Vaše dcera ocitne bez finančních prostředků a tudíž nebude schopná se sama živit. V takovém případě může Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvat.
Pokud se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti dohodnete, můžete s dcerou sepsat jednoduchou dohodu, kde bude uvedeno, ve kterém měsíci poskytnete dceři poslední platbu výživného. Jestliže je ale výživné určeno soudním rozhodnutím a Vaše dcera s ukončením vyživovací povinnosti nebude souhlasit, bude zapotřebí obrátit se na soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery a za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.

__

OBČAN-NÁJMY
- Úmrtí majitele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Smrt majitele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Zdědění bytu, domu - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Zdědění nemovitosti, pozemku - vliv na nájemní smlouvu pozemku, nemovitosti
- Zdědění pole - vliv na nájemní smlouvu pole
- Úmrtí pronajímatele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti
- Smrt pronajímatele - vliv na nájemní smlouvu na byt, dům, pozemek, nemovitosti

Tvrdí, že pachtovní smlouva na pole (nenašel jsem smlouvu) úmrtím nezaniká a trvá dalších 5 let, ale je velmi nízká. Musím podepsat? Nebo mi musí i tak zaplatit pronájem a daň zpětně během dědického řízení a mohu pak sepsat smlouvu s jiným družstvem? Děkuji Vám! Kamil

ODPOVĚĎ:
Smlouva nezaniká úmrtím jedné ze smluvních stran, do všech práv a povinností zemřelé smluvní strany nastupuje dědic (smlouva se váže k věci). Tj. pokud jste na straně pronajímatele, musí Vám nájemce uhradit nájem jako dědici pozůstalého, pakliže bylo v usnesení o dědictví rozhodnuto, že jste dědicem zemřelého i pokud jde o tento závazek. Smlouvu ukončujete tak, jak bylo ve smlouvě sjednáno, nezaniká automaticky úmrtím jedné ze stran.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vrácení kauce nájmu nájemníkovi při koupi bytu novým majitelem
- Vrácení kauce nájmu nájemníkovi při koupi nemovitosti novým majitelem
- Prodej nájemního bytu a vrácení kauce nájemci, nájemníkovi
- Kdo vrací kauci nájmu - původní majitel nebo nový majitel bytu v nájmu?

Nájemce byl na 2 roky od 2014-2016, 2 měsíce před koncem nájmu koupil byt nový majitel. Kdo vrací nájemci kauci, kdo platí úrok z kauce? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Při skončení nájmu by měl kauci a úroky vracet nový majitel bytu. Je výlučně věcí vlastníků, aby si mezi sebou vyřešili předání Vámi složené kauce. Postupovat se bude dle ustanovení § 2254 NOZ, dle něhož dochází k vypořádání jistoty až při skončení nájmu.

__

OBČAN-DLUHY
- Výše poplatku za náklady spojené s vymáháním dluhu - kolik Kč?
- Poplatek za vystavení splátkového kalendáře - kolik Kč může věřitel chtít?
- Žádost o doložení účelně vynaložených nákladů k vymáhání pohledávky inkasní společností

Potřebuji informaci:
1) Může vymahačská společnost k dlužné částce (610 Kč) vyžadovat dalších 500 Kč za "náklady spojené s vymáháním"?
2) Je oprávněný poplatek 1 000 Kč za vystavení "Splátkového kalendáře"?
Děkuji, Bohdan.

ODPOVĚĎ:
Obecně má věřitel právo na úrok z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených například se zasláním upomínky. V případě, že je dlužník podnikatelem, pak lze v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uplatňovat náklady spojené s uplatněním pohledávky paušální částkou v minimální výši 1.200,- Kč.
V případě dlužníků - nepodnikatelů pak žádná zákonná úprava není. Obecně by však poplatky neměly být nepřiměřeně vysoké vzhledem k výši vymáhané částky, což ve Vámi popisovaném případě bezesporu jsou v obou bodech (pokud se tedy splátkový kalendář vztahuje k částce 610, - Kč). Můžete tedy po inkasní společnosti požadovat doložení účelně vynaložených nákladů k vymáhání pohledávky. O oprávněnosti poplatků by však definitivně rozhodl až soud v případě, že by jejich zaplacení inkasní společnost vymáhala soudní cestou.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemné - platí se předem nebo zpětně?
- Kdy je možné dát výpověď pro neplacení nájmu, nájemného?
- Který den je možné dát výpověď pro neplacení nájmu, nájemného?
- Nepřevzetí dopisu s výpovědí nájemní smlouvy nájemníkem, nájemcem - kdy je dopis doručený fikcí?
- Doručení dopisu fikcí - výpověď nájmu, nájemní smlouvy pro neplacení nájmu, nájemného
- Nájemník, nájemce nepřebírá poštu - jak doručit výpověď nájmu, nájemní smlouvy?
- Doručení do sféry dispozice smluvní strany - příklad (výpověď nájemní smlouvy)

Prosím o radu ohledně výpovědi nájemní smlouvy. Dle NOZ mohu jako pronajímatel dát okamžitou výpověď za neuhrazení minimálně 3 měsíců nájemného. Ve smlouvě: „nájemné má být hrazeno nejpozději do 5. (pátého) dne měsíce za nějž je nájemné placeno“. Chápu správně, že pokud není zaplaceno třetí nájemné do 5. (pátého) dne („předem“) na 3. měsíc, vzniká nárok na výpověď? Nebo je nutné čekat, až skončí 3. měsíc?
Výzva k zaplacení, aby výpověď byla platná, za dlužné měsíce musí být poslána až po vzniku dluhu za 3 měsíce nebo lze i předem a jako termín k zaplacení stanovit právě den vzniku tří měsíčního dluhu?
Nájemník má trvalé bydliště na městském úřadě a pravděpodobně nepřevezme doporučený dopis s dodejkou, který zůstane na poště. Jaké jsou potom lhůty, kdy lze dopis s výpovědí nebo výzvou považovat za doručený? Je uplatněna fikce doručení nebo se řídí jiným předpisem?
Děkuji. Standa

ODPOVĚĎ:
K Vaší otázce č. 1) Chápete to správně, prodlení nastává den pro splatnosti nájemného, tedy dle vaší smlouvy 6. den v měsíci, za který se nájemné hradí. Nemusíte tedy s výzvou k úhradě dlužného nájemného čekat na konec daného měsíce.
K ot. č. 2) Výzvu k zaplacení zašlete nájemníkovi nejdříve den po splatnosti třetího dlužného nájmu.
K ot. č. 3) Doručením se dle občanského zákoníku rozumí pouhé doručení do "sféry dispozice" adresáta. Pokud budete výpověď doručovat doporučeně, což lze jen doporučit, považuje se za doručení vhození oznámení do poštovní schránky o uložení zásilky.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zrušení placení výživného zpětně - plnoletý potomek
- Zrušení placení alimentů zpětně - dospělý potomek

Píšu Vám ohledně mého bratra. Zažádal si o zrušení vyživovací povinnosti, vizte příloha. Chtěla jsem poradit, zda-li má jako datum zrušení vyživovací povinnosti uvést datum 10.4.2017, kdy jeho syn dosáhl plnoletos (2017) (2017) ti. Dále již nestudoval. Dále jsem se chtěla zeptat, co má bratr uvést jako datum nástupu do zaměstnání a adresu bydliště, když tyto údaje nezná a jak má k tomu navrhnout či předložit důkazy.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Co se týče bydliště, doporučuji Vašemu bratrovi, aby svého syna kontaktoval a požádal jej o sdělení jeho aktuální adresy. Pokud tak syn odmítne učinit, doporučuji v podání uvést poslední známou adresu synova bydliště (poslední adresu, o které Váš bratr ví, že se na ní syn zdržoval) a tuto adresu doplnit sdělením, že Váš bratr aktuální adresu synova bydliště nezná a syn ji odmítl sdělit.

Co se týče data zrušení vyživovací povinnosti, uvedení data dosažení synovy zletilosti může být ošidné. Vyživovací povinnost totiž trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Hranicí pro zrušení vyživovací povinnosti tedy není ani datum dosažení zletilosti, ani dosažení jiného určitého věku, ale právě doba, kdy je syn schopný se živit. Pokud bratrův syn po studiu nastoupil do zaměstnání, doporučuji uvést jako datum zrušení vyživovací povinnosti datum, kdy začal syn od zaměstnavatele dostávat výplatu.

Pokud nemá Váš bratr důkazy v písemné (listinné) podobě, může jako důkazy navrhnout výslechy svědků. Svědkem může být právě bratrův syn, ale i další osoby, které mají informace o tom, kde a jak dlouho je bratrův syn zaměstnán (například jeho matka či další příbuzní).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vykání dřeva na pozemku ve spoluvlastnictví - nárok spoluvlastníků na dřevo (náletové dřeviny)
- Právo spolumajitelů na dřevo vykácené na společném pozemku ve spoluvlastnictví (náletové dřeviny)

Jsem 1/6 spoluvlastníkem louky (na katastru uveden „trvalý travnatý porost“) v jejíž horní části stojí neprostupná hradba z náletových smrků výšky cca 5 m. V roce 2015 jsme byli správcem lesa vyzváni náletové dřeviny na louce vykácet a uvést do původního stavu. Spolumajitelka v této věci nic nepodnikla a tak jsem započala smrky postupně kácet. Toto dřevo hodlám po usušení využít pro otop. Nyní jsem byla spolumajitelkou nařknutá z krádeže a chce po mě 5/6 pokáceného dříví pro vlastní potřebu. Má na to právo, když se nejedná o les jako takový? Nehledě na to, že nálety rostou přímo na hranici s pozemkem, který 100% vlastním a stromy mi vadí ve výhledu do krajiny a stíní ovocným stromům. Moc děkuji za radu. Slávka.

ODPOVĚĎ:
Dle § 1120 občanského zákoníku se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru spoluvlastnických podílů. Pokud byste si tedy ponechala veškeré dřevo, jednalo by se o bezdůvodné obohacení a druhá spolumajitelka by jej po Vás mohla vymáhat. Vy však naopak můžete po spolumajitelce požadovat náhradu nákladů, které jste při kácení stromů vynaložila, a to rovněž v poměru výše jejího podílů, tj. ve výši 5/6 vynaložených nákladů. Toto právo zakotvuje občanský zákoník v ust. § 1136 v případě, že náklady byly vynaloženy bez souhlasu a vyrozumění ostatních spoluvlastníků.
Skutečnost, že stromy leží na hranici s Vaším výlučným pozemkem a brání Vám ve výhledu do krajiny nemá v tomto případě význam.

__

OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnky, směnečného práva
- Lhůta na promlčení směnky

Vlastním směnku s datem splatnosti 2.7.2016. Kdy dojde k promlčení? Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Dle § 70 odst. 1 zákona směnečného a šekového se směnečný nárok proti příjemci promlčuje ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Promlčecí doba tedy uplyne dne 2. 7. 2019.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď dohody o provedení práce - podmínky, náležitosti, vzor
- Výpověď dohody o pracovní činnosti - podmínky, náležitosti, vzor

Prosím o radu. Od prosince 2016 v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR a již neberu podporu. Na začátku června 2017 jsem podepsala Dohodu o provedení práce přes agenturu 300 hod. Firma začala propouštět a mne to čeká také. Jak postupovat, pokud mně dají výpověď a zároveň potřebuji od nich dostat výplatu za poslední 3 týdny? Číslo bankovního účtu na mne nemají. Podepsat až dostanu peníze? Jaké náležitosti má obsahovat ukončení ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Mzda ani odměna z dohody nemusí být vyplácena pouze na bankovní účet. Je možné ji vyplatit např. pomocí poštovní po ukázky nebo v hotovosti proti výdajovému pokladnímu dokladu. Bylo by vhodné kontaktovat zaměstnavatele a domluvit se s ním na způsobu vyplacení odměny.
Podle § 77 odst. 4 zákoníku práce není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zákon nestanoví přesné náležitosti ukončení DPP, nicméně mělo by obsahovat identifikaci zaměstnavatele i zaměstnance, uvedení, že se jedná o ukončení DPP a označení této DPP a datum, k němuž DPP skončí.
Vzory různých výpovědí a dalších podání jsou uložené zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

__

OBČAN-NÁJMY
- Rozdělení pozemku ve spoluvlastnicví na díly a vliv na nájemní smlouvu (pole, zemědělský pozemek)
- Rozdělení zemědělského pozemku na díly a vliv na nájemní smlouvu
- Rozdělení pole na díly a vliv na nájemní smlouvu

Mám nájemní smlouvu na pole, které mám ve spoluvlastnictví s bratrem. Je na dobu neurčitou, ukončení dohodou nebo výpověď 5 let. Když nechám oddělit svůj díl, změní se tím na katastru vlastnictví a čísla pozemků. Smlouva automaticky se ruší, nebo ještě doznívá 5leté období, když bychom se nedohodli na jejím ukončení? Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Rozdělením pozemku se smlouva automaticky neruší, pouze dochází ke změně závazku v subjektech a předmětu smlouvy. Kvůli transparentnosti by bylo dobré sepsat nějaký dodatek upřesňující tuto změnu, nicméně smluvní ujednání zůstávají tak, jako by ke změně v pozemcích nedošlo. Pokud je ve smlouvě stanovena pětiletá výpovědní doba, je třeba ji dodržet, pokud se nedohodnete jinak.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Akutní oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak napadnout akutnost?
- Urgentní oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak napadnout urgentnost?
- Jak zpochybnit nutnost investice do opravy nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Jak zpochybnit nutnost investice do opravy bytu, domu ve spoluvlastnictví?
- Akutní oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví - jak napadnout akutnost?
- Urgentní oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví - jak napadnout urgentnost?

Pokud nemám povinnost se podílet na polovině všech nákladů na společnou nemovitost v době dědického řízení (i po něm? ). Pokud je nepovažuji za účelně vynaložené a nutné, jak pak případně mohu úspěšně argumentovat u soudu s otázkou nutnosti nákladů, když se mi to jeví jako neoprávněný pokus o obohacení bez mého souhlasu. Nemovitost užívá jen majitelka, mně přístup zakázala. Obávám se obtížnosti dokazování i třeba velice urgentních byť fiktivních oprav. Děkuji mockrát za pomoc, Hynek.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že vlastníte patrně 1/2 nemovitosti. O běžné správě společné věci (nemovitosti) se rozhoduje většinou hlasů (dle velikosti podílů). Druhá majitelka tedy potřebuje i Váš souhlas k běžným opravám a údržbě. Pokud by je provedla bez Vašeho souhlasu, nemůže poté od Vás požadovat finanční náhradu svých investic. Na okraj doplňuji, že k rekonstrukci, která má za následek podstatné zlepšení nemovitosti, je obecně zapotřebí alespoň dvoutřetinové většiny (viz § 1126 a následující občanského zákoníku).

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nárok na operaci v zahraničí při plné kapacitě v ČR a vliv zdravotní pojišťovny
- Právo na operaci v zahraničí při plné kapacitě v ČR a vliv zdravotní pojišťovny

Dobrý den, mám babičku, má pokročilou atrózu nosných kloubů, potřebuje ortopedickou operaci. Byla na jednu již objednána (totální endoprotéza), ale z důvodu poškození žaludku nesprávnou indikací léků lékaři, muselo dojít ke zrušení termínu. Babička je velmi špatném stavu, pro bolesti bere opiáty a pomalu ale jistě i přestává chodit (což by v budoucnu mohlo zásadně zhoršit rekonvalescenci oslabením svalstva). Bohužel nejbližší termín v nemocnici (obvolali jsme více nemocnic) dostala až v prosinci 2017. Ráda bych se zeptala, zda má babička právo na operaci v zahraničí s tím, že by jí ji proplatila česká zdravotní pojišťovna, je-li operace již spěšná (babička nemůže být na opiátech dalších 5 měsíců) a jakým způsobem postupovat při komunikaci s pojišťovnou, aby věc "automaticky nesmetla ze stolu" a věci se věnovala.
Velmi děkuji. Dominik

ODPOVĚĎ:
Pojištěnec české zdravotní pojišťovny má za splnění určitých podmínek právo na úhradu plánované zdravotní péče, která je mu poskytnuta v zahraničí. Konkrétně dle § 14/3 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na hrazené přeshraniční služby, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Jestliže je náhrada nákladů na hrazené přeshraniční služby podmíněna udělením předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny, poskytne se mu náhrada nákladů pouze tehdy, byl-li předchozí souhlas zdravotní pojišťovnou udělen.
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 14b zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož může vláda svým nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno udělením předchozího souhlasu zdravotní pojišťovnou.
Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny, lze vymezit pouze:
a/ plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení (mohlo by se jednat o případ Vaší babičky, jak uvádím níže), nebo
b/ hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo (zde naopak předpokládám, že tuto podmínku léčba Vaší babičky nesplňuje).

Jak uvádím pod písm. a/ výše, hraje v tomto ohledu klíčovou roli nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, v jehož příloze 2 jsou uvedeny (mimo jiné) tyto zdravotní služby: 1/ náhrada kyčelního kloubu, 2/ náhrada kolenního kloubu a 3/ artroskopie (předpokládám, že Vaše babička potřebuje právě některou z těchto zdravotních služeb).
O udělení předchozího souhlasu rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna na žádost pojištěnce. Žádost je nutné podat nejpozději před začátkem čerpání hrazených přeshraničních služeb.
Dále je vhodné vědět, že zdravotní pojišťovna může odmítnout udělit předchozí souhlas pouze, jestliže:
a/ by byl pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu při čerpání hrazených přeshraničních služeb vystaven riziku, které nelze považovat za přijatelné, při zohlednění možného přínosu čerpání těchto hrazených přeshraničních služeb,
b/ je důvodná obava, že by čerpání hrazených přeshraničních služeb mohlo mít za následek podstatné ohrožení veřejného zdraví,
c/ ohledně toho, kdo má hrazené přeshraniční služby poskytnout, existuje důvodná obava, pokud jde o dodržování standardů a pokynů týkajících se kvality zdravotních služeb jím poskytovaných a o bezpečí pojištěnce, nebo
d/ lze požadované zdravotní služby pojištěnci poskytnout na území České republiky ve lhůtě časové dostupnosti stanovené nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.

Prvé tři důvody pro zamítnutí žádosti pojištěnce nejsou v případě Vaší babičky, jak předpokládám, použitelné. Nelze však vyloučit, že zdravotní pojišťovna zamítne žádost Vaší babičky dle písm. d/ výše (tedy proto, že stejnou zdravotní péči lze Vaší babičce poskytnout ve lhůtě časové dostupnosti na území České republiky).
Dle přílohy 2 nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb činí totiž lhůty dostupnosti těch zdravotních služeb, které vyjmenovávám výše:
1/ náhrada kyčelního kloubu – 52 týdnů,
2/ náhrada kolenního kloubu – 52 týdnů,
3/ artroskopie – 8 týdnů.

Pakliže Vaše babička získala termín operace (výměny kloubu) v prosinci 2017, je tato lhůta (cca půl roku) kratší než maximálně možná lhůta časové dostupnosti dle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (neboť tato lhůta činí u výměny kloubu 52 týdnů, tedy cca 1 rok).
Pro poskytování informací o možnostech přeshraničního čerpání zdravotních služeb v rámci Evropské unie je každým členským státem určeno tzv. vnitrostátní kontaktní místo (§ 14c zákona o veřejném zdravotním pojištění). V České republice je vnitrostátním kontaktním místem Kancelář zdravotního pojištění:
http://www.kancelarzp.cz/cs/
Tento subjekt by měl být schopen poskytnout Vám zcela konkrétní informace o možnostech Vaší babičky čerpat určitou zdravotní péči v zahraničí. Doporučuji Vám proto Kancelář zdravotního pojištění kontaktovat a další postup s ní konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
nařízení vlády č. 307/2012 Sb. , o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok kauce nájmu, nájemného a infalční doložka neuvedená v nájemní smlouvě - jaký má vliv?
- Vyúčtování záloh nájmu, nájemného a celkový stav na kontech - vliv na vyúčtování nájemníkovi, nájemci

K nájemní smlouvě uzavřené dne 23.12.2013 jsem skládala kauci ve výši 20 000Kč. K 31.7.2017 nám končí nájemní smlouva. Spolu s návrhem předávacího protokolu jsem zaslala majitelům i dotaz ohledně výše úroku, který mi dle NOZ mají spolu s kaucí vrátit. Na ČNB jsme našla pouze info, že úrok ze spotřebního úvěru se v té době pohyboval mezi 10-15%. Ale nevím, zda je toto přirovnání správné.
Ovšem, jde mi nyní především o to, že mi od majitele přišla odpověď, že diskontní sazba ČNB se od roku 2013 pohybuje na úrovni 0.05 procenta p. a. a viz
http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/oficialni-urokove-sazby-cnb-mesicni-prumer/diskontni-sazba/
Komerční zhodnocení v bance od 0 do max. 1 procento. Pokud se bude uvažovat zhodnocení kauce dvojnásobek diskontní sazby ČNB, tak toto zhodnocení za jeden rok to činí 20000 x 0.001 = 20 Kč a tj. za dobu trvání Vašeho nájmu 3.5 roku 70 Kč. Dále dodává, že mi neúčtovali inflační doložku, to znamená každoroční zvyšování nájmu podle ČSU za rok
2014 0.4 %,
2015 0,3 %,
2016 0,7 %,
viz https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
Chtějí tedy vypočíst zpětně zvýšení nájmu v souladu s navýšením inflace a tuto částku započíst oproti zhodnocení kauce. Tím, že mi neúčtovali inflační navýšení nájmu, údajně došlo k mému bezdůvodnému obohacení, i když inflační doložka není explicitně uvedena ve smlouvě.
Mají na toto právo? Předpokládám, že jim toto dle formulace poradil také právník.
Ještě mám otázku k ročnímu vyúčtování záloh. Bydlíme v bytě. Majitel mi zaslal vyúčtování za rok 2016, kde jsou uvedeny jednotlivé položky (teplo, voda, teplá voda, měřiče, výtah, úvěr, fond oprav, elektrická energie společných prostor, správa domu). Většina položek se rozpočítává mezi všechny nájemce (32 bytů). Ve vyúčtování jsou uvedeny celkové přijaté platby ode mne na zálohách a dále skutečné náklady za daný rok. Dále je zde uveden i celkový stav na kontech k 31.12. 2016 -4.500 Kč. Na zálohách jsem měla přeplatek 9.000 Kč, vyplaceno mi bylo, ale jen 4.500 Kč (byla odečtena právě položka celkový stav na kontech). Přitom mi majitel není schopen objasnit, co tato položka znamená.
Ve smlouvě máme vyúčtování záloh sjednáno takto:
"Pronajímatel a nájemce se dohodli na výši placení služeb a nájemného v částce XXX Kč, které bude placeno měsíčně předem k 15. v měsíci a to bezhotovostně na účet č. : xxxxxxxxx/xxxx. V ceně placení služeb jsou zálohově započítány platby ze teplou a studenou vodu, za dodávky tepla, fond oprav domu, výtah, elektrická energie společných prostor. Pronajímatel hradí z této částky platby dodavatelům a po vyúčtování spotřeby za určité období /1x ročně/ vrátí peníze nájemci dle skutečné spotřeby nebo nájemce uhradí doplatek dle skutečné spotřeby do 30 dnů na uvedené číslo účtu."
Má tedy majitel právo po mně chtít již zmiňovaný nedoplatek na kontech, případně i další nedoplatky, které jsou i u všech ostatních položek, kromě tepla a vody, kde mám naopak velký přeplatek? Zahrnují se i poplatky za opravy domu, novou fasádu, okna, výtah, do služeb, které platím já?
Předem děkuji za odpověď a s pozdravem Zdenka

ODPOVĚĎ:
Nejprve k výši úroků z jistiny:
V souladu s ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníků máte nárok požadovat úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Vzhledem k tomu, že dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku se nájemní vztahy posuzují dle nového občanského zákoníků, který nabyl účinnosti dne 1.1.2014, můžete úroky požadovat od tohoto data. Problém však nastává s výší úroků. Vzhledem k tomu, že žádný právní předpis příslušnou úrokovou sazbu dosud nestanovil, je nutno postupovat dle ust. § 1802 nového občanského zákoníku, dle kterého se použijí „obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. “ Stanovení jejich přesné výše však v praxi činí nemalé problémy, proto záleží spíše jen na domluvě s Vaším pronajímatelem či případném soudním řešení sporu. Z výše uvedeného ustanovení však nevyplývá, že má jít o úroky ze spotřebitelských úvěrů. V případě aplikace starší judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozsudku sp. zn. 29 Odo 1214/2005, lze dovodit, že uvedenému ustanovení je nejbližší výpočet úroku za použití průměrné úrokové sazby bank působících na celém území České republiky.
Navyšování o inflaci:
O bezdůvodné obohacení se nejedná. Pronajímatel nemá právo zpětně zvýšit nájemné o inflaci. V souladu s ust. § 2249 občanského zákoníku lze nájemné zvýšit jen na základě písemného návrhu pronajímatele. Pokud s návrhem nájemce souhlasí, začne zvýšené nájemné platit třetí kalendářní měsíc po dojití návrhu. Dále nelze nájemné zvyšovat o inflaci, pokud bylo ve smlouvě ujednáno každoroční zvyšování nájemného.

Nedoplatek na kontech:
Pronajímatel nemá právo požadovat po nájemci přispívání do fondu oprav (přestože to máte ve smlouvě uvedeno). Příspěvky do fondu oprav či na opravy domu nejsou plněními souvisejícími s užíváním bytu. (viz ust. § 2251 odst. 2 občanského zákoníku), proto pronajímatel nemá právo po Vás požadovat případné nedoplatky za tyto příspěvky.
Podle ust. § 2247 občanského zákoníku se plněními souvisejícími s užíváním bytu rozumí: dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Pronajímatel tedy může požadovat nedoplatky jen za tyto služby.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uzavření dědictví pro nemajetnost - právo dědiců být informováni o průběhu a závěru dědického řízení

Manželovi a jeho starší sestře zemřel otec. Jejich matka ještě žije.
Dlouho se v dědickém řízení nic nedělo.
Manžela nikdo neoslovil a nikdo mu nepodal informaci, že by probíhalo dědické řízení. Na můj dotaz mi bylo sděleno, že dědické řízení bylo ukončeno a že se nedá ani odvolat. Bylo mi sděleno, že vypravitel pohřbu (manžel jeho sestry) sdělil, že není žádný majetek.
Zajímalo by mne, jak je možné obejít dědice? Je nějaká možnost dostat od notáře alespoň vyjádření?
Zdá se mi toto jednání dost podivné.
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Podle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví. Podle § 110 odst. 2 z. ř. s. je účastníkem řízení o pozůstalosti pouze osoba, která vypravila zůstaviteli pohřeb.
Notář tedy v případě, že zůstavitel zanechal pouze majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty, nemá povinnost vyrozumívat dědice, kteří by po zůstaviteli dědili, kdyby tam byl majetek vyšší hodnoty, a může řízení bez dalšího zastavit. Proti rozhodnutí o zastavení řízení není přípustné odvolání (§ 129 písm. e) z. ř. s.) a doručuje se pouze účastníku řízení, tedy vypraviteli pohřbu.
Notáře, resp. okresní soud, u kterého je dědický spis veden, můžete požádat o nahlédnutí do spisu (s sebou je potřeba mít oddací list u manžela a rodné listy u dětí).
Pokud zůstavitel zanechal přece jen majetek, který nemá pouze nepatrnou hodnotu a v původním řízení o pozůstalosti nebyl projednán, můžete dát podnět k zahájení řízení o dodatečně objeveném majetku. Tento podnět se podává na podatelně okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak se vyhnout výpovědi u soudu - rozvod manželství partnera, přítele
- Odmítnutí svědectví u rozvodového soudu u osoby blízké - svědek nová přítelkyně rozvádějícího se muže
- Jak se vyhnout výpovědi u soudu - rozvod manželství partnerky, přítelkyně
- Odmítnutí svědectví u rozvodového soudu u osoby blízké - svědek nový partner, přítel rozvádějící se ženy

Jsem předvolána k soudu jako svědek. Jedná se o rozvodové řízení mého přítele, kdy si mně předvolala jeho současná manželka. Přítel se rozvádí již čtvrtým rokem (3 roky trvalo řízení o děti, nyní došlo na samotný rozvod). V průběhu té doby jsem otěhotněla, máme tedy s přítelem dceru a plánujeme nadále společnou budoucnost. Jedná se o to, že náš vztah začal již v době manželství, které procházelo už v té době krizí (dle přítele). Manželka přítele se snaží dokázat, že jí přítel za manželství podváděl (sama si však poté našla také přítele, za kterým se odstěhovala, otěhotněla jsem až po té, co se odstěhovala ze společné domácnosti).
Chci se tedy zeptat, jestli existuje nějaký způsob, jak se tomuto svědectví vyhnout? Je možné nevypovídat z důvodu osoby blízké? Nechci samozřejmě poškodit přítele tím, že když vypovím pravdu, potvrdím to, že manželku v době manželství opravdu podvedl. Přítel po mně chce, abych tvrdila, že náš vztah začal až když se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Je přesvědčený, že není žádný důkaz na to, že jsme spolu měli intimní vztah jen to, že jsem se v minulosti s manželkou sešla, kde jsem vztah přiznala, ale to je jen tvrzení proti tvrzení. Naopak on má důkazy proti manželce, že si našla přítele ke kterému se nakonec také odstěhovala. Nechci lhát, ale nechci ani "poškodit" svého přítele, který je otcem mé dcery. Nejraději bych k soudu vůbec nešla a k těmto "starým" záležitostem se vůbec nevyjadřovala. Bohužel celé řízení se táhne, je to pro mně už vyčerpávající, manželka se nechce dohodnout na ničem a to přítele čeká ještě majetkové vyrovnání.
Pak se chci také zeptat na to zda ten, kdo rozvod zavinil (o kom rozhodne soud v rozvodovém řízení) má horší pozici co se týká majetkového vyrovnání? Zda má pak nárok na menší podíl právě proto, že rozvod zavinil?
Děkuji, Zlata

ODPOVĚĎ:
Podle § 126 občanského soudního řádu máte povinnost dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musíte vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď můžete odepřít jen tehdy, kdybyste jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Vzhledem k uvedenému tedy nemáte možnost výpověď odepřít. Pokud byste se k soudu nedostavila, může Vám soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč. V rozvodovém řízení se zjišťuje pouze důvod rozvratu manželství a v případě, že se oba manželé chtějí rozvést, není až tak podstatné, kdo z manželů rozvrat zavinil. Důležité je, že rozvrat nastal. Význam by to mělo jen pokud by se manželka rozvést nechtěla, což nejspíš tento případ nebude, vzhledem k tomu, že již má také nového partnera. S majetkovým vyrovnáním po rozvodu manželství pak důvody rozvratu vůbec nesouvisí, proto se Váš partner nemusí obávat nějaké horší pozice v řízení o vyrovnání SJM.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavební úpravy bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele - jak postupovat?
- Havarijní stav domu - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Havarijní stav bytu - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Havarijní stav nemovitosti - kdo rozhoduje že je stav havarijní?
- Spolumajitel investuje do nemovitosti - může investor požádat o rozšíření vlastnického podílu?
- Zvětšení spoluvlastnického podílu soudně - investice do oprav spolumajitelem, spoluvlastníkem

Jsem 2/3 spoluvlastníkem nemovitosti = rodinný dům v Praze 8 - Dolní Chabry. Já v nemovitosti nebydlím. Rozvedla jsem se a po rozvodu vzniklo po 3 letech podílové vlastnictví. Děti - 3 kluci - jsou svěřeni do péče bývalému manželovi. Bývalý manžel je 1/3 spoluvlastníkem nemovitosti. Bývalý manžel v nemovitosti bydlí. Již léta bývalý manžel dělá stavební úpravy v nemovitosti (i když vlastní pouze 1/3) podle toho jak chce on. Vše hradí a nic po mně nechce. Jsou to všechno stavební úpravy, který neřeší havarijní stav. S prováděnými stavebními úpravami nesouhlasím, přesto je bývalý manžel udělá.
1/ Může po mně žádat poměrnou část financí na rekonstrukci, o kt. rozhodl on sám a já mu ji neodsouhlasila? Pokud ANO, jak dlouho na to má právo?
2/ Mám povinnost se podílet na opravě havarijního stavu? Kdo rozhodne, že jde o havarijní stav?
3/ Bývalý manžel svévolně používá pozemek kolem domu a sám o jeho využití rozhoduje. Kde se odvolám a najdu pomoc v tom, abych také já (většinový vlastník) využívala pozemek dle svého?
4/ Je možné, aby soud požádal o to, aby měl větší podíl na nemovitosti, protože on neustále investuje a já ne - nemám na to, jinými slovy: může bývalý manžel po mně vyžadovat soudně náhradu toho, co investoval, a protože na to nemám, může soud nařídit zvýšení jeho podílu?
5/ Bývalý manžel se stále odvolává na to, že to dělá pro naše děti, které mu byly svěřeny do péče. Přihlíží soud k tomu, abych se rekonstrukcí podílela "otci, který se chudák stará o 3 děti"?
Kontaktovala jsem kvůli jeho svévolnému počínání přestupkovou komisi i stavební úřad. Obě se shodly na tom, že se mám obrátit na soud. Protože bývalý manžel každou chvíli něco dělá, není mi jasné s čím se mám na soud obrátit - s každou jednotlivou opravou?
PROSÍM VŽDY UVEĎTE ODKAZ NA ČÍSLO PARAGRAFU A NA ZÁKON. DĚKUJI. Helena

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný problém se vztahuje úprava § 1126 až 1133 Občanského zákoníku. Konkrétní paragrafy nelze uvést, jelikož odpovědi vyplývají z podstaty celé úpravy spoluvlastnictví. Zákon, který celou problematiku upravuje je Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. K Vašim dotazům uvádím, že spoluvlastník, který vlastní podíl o vel. id. 1/3 by neměl dělat bez Vašeho souhlasu žádné úpravy, neboť jej vždy přehlasujete. Pokud jde o havarijní stav, pak byste se na opravách podílet měla a pokud to nebudete činit, může se spoluvlastník obrátit na soud. Stav nemovitosti ale nezhodnotí nikdo jiný, než znalec z oboru nemovitostí, takže pokud se nedohodnete, je reálné, že pravděpodobně případ skončí u soudu. To stejné platí i o využití pozemku, pokud se nedohodnete, bude muset věc vyřešit soud. Soud nemůže s ohledem na investice nařídit zvětšení jeho podílu, nicméně soudně může nemovitost přikázat do jeho vlastnictví a uložit mu povinnost Vás vyplatit z Vašeho 2/3 podílu. Otázka svěření dětí do péče nemá s majetkem nic společného, jediné, v čem by bývalému manželovi tato skutečnost pomohla je situace, že by soud zvažoval, komu nemovitost přikázat do vlastnictví, zde by uvažoval o poměrech dětí a pravděpodobně by nemovitost přikázat otci s dětmi, aby děti neskončily "na ulici", jelikož nezletilým dětem zákon přiznává větší ochranu než zletilým osobám.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v bytě o patro výš - jak se bránit?
- Hluk v horním bytě - jak se bránit?

Od července 2006 jsem vlastníkem bytu v panelovém domě, ve kterém trvale bydlím. Byt nad mým bytem jeho vlastník pronajímá. Od roku 2006 nebyly žádné potíže s nájemníky. Přibližně od jara 2016 však zmíněný byt obývají nájemníci, kteří způsobují zvýšenou hlučnost - kročejový hluk, hluk z manipulace s vybavením bytu (zřejmě vysouvání či rozkládání postele/otevírání skříně), pouštění hudby, hlasitá mluva. Hluk z manipulace s vybavením bytu je nejintenzivnější večer pravděpodobně v důsledku přípravy ke spánku přibližně od 21:00 často s přesahem asi do 23:00. Obdobně tak v ranních hodinách přibližně od 5:00 do 6:30. Kročejový hluk je přítomen průběžně. Rovněž opakovaně slyším mluvení a různé hlasové projevy mužského hlasu (podle jmenovky v bytě má byt užívat pár, muž a žena, ale hlas ženy vůbec neslyším). Pouštění hudby se opakuje a je v takové intenzitě, že je možné rozeznat jednotlivé písně, interprety. Zdůrazňuji, že od počátku, kdy v domě bydlím (2006) jsem si nikdy neměl důvod stěžovat na hlučnost nájemníků v bytě nade mnou a žádný z předcházejících nájemníků takové hluky nevytvářel. Neslyším hluk od sousedů vedle mého bytu ani od souseda z bytu pode mnou.
V květnu 2016, kdy jsem byl přibližně kolem 6:00 probuzen hlukem z bytu nade mnou, jsem nájemníky upozornil dopisem, ale nic se nezměnilo. Asi na podzim 2016 při extrémní hlučnosti z bytu nade mnou (dupání, smích, rány) jsem telefonicky kontaktoval přímo vlastníka bytu, aby zajistil klid ve svém bytě. Vlastník přislíbil mírnou domluvu nájemníkům, nicméně hlučnost je stále v míře v jaké 11 let před současnými nájemníky nebyla. Chci se zeptat, jestli by se formulace z NOZ § 1013
"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům..." dala vyložit tak, že pokud 11 let před současnými nájemníky taková hlučnost neexistovala. Jedná se tedy v jejich případě o míru nepřiměřenou místním poměrům?
Pokud by bylo provedeno odborné certifikované měření kročejové hlučnosti/zvukové izolace v bytě nade mnou a bylo zjištěno, že nesplňuje parametry stanovené příslušnou normou, byl by vlastník bytu povinen zajistit dodatečnou zvukovou izolaci?
Děkuji, Dominik

ODPOVĚĎ:
Místní poměry se posuzují nejen podle jednoho bytu, ale celkově, např. podle celého domu, podle zástavby apod. nicméně skutečnost, že v předchozích x letech hlučnost byla značně menší (z tohoto bytu) je významná. Vždy se totiž vychází z konkrétních okolností a konkrétních místních poměrů, a to nejen mezi dvěma byty, ale v celku.

Je zde možnost se obrátit na Krajskou hygienickou stanici a požádat o provedení hlukového měření. Dále je možnost zaslat vlastníkovi bytu a i nájemci tzv. předžalobní výzvu, ve které je vyzvete, aby se zdrželi tohoto nežádoucího rušení, přičemž pokud by ani přes tuto výzvu nebylo reagováno, je možnost se svých práv domáhat před civilním soudem.
Pokud by soud došel k závěru, že hlučnost přesahuje míru místních poměrů, nařídí, aby se nájemník (a i případně vlastník) zdržel takového hluku – tedy aby zabránil vzniku takového hluku.

Dále pokud hluk přesahuje do nočních hodin (po 22.00) je možné se obrátit na policii aby prošetřila, zda takových jednáním nedochází k přestupku rušení nočního klidu.


__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování bytu manželce a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování domu manželce a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování domu manželovi a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Darování byti manželovi a požadavek vrácení daru kvůli nevěře a rozvodu manželství
- Vrácení daru pro nevděk obdarovaného - důvody
- Důvody pro vrácení daru pro nevděk obdarovaného

Mám dotaz ohledně nároku na vrácení daru. Dotaz se týká přítele: V 10/2014 daroval své manželce polovinu svého domu, který zdědil po svém otci. Chtěl tímto udělat krok pro zachování manželství, které již nefungovalo. Jeho žena však již v 1/2015 začala poměr s jejím milencem a poté v 9/2015 odešla z jejich společné domácnosti. Přepsání domu na příteli přímo vyžadovala, aby tím vyjádřil lásku k ní a že jí opravdu miluje.
K dnešnímu datu jeho žena žádá o rozvod a vyžaduje vyplacení neúměrné částky za přepis její poloviny zpět jemu. Výše uvedené přítel bere jako nečestné jednání vůči jeho osobě. Navíc svým odchodem jeho žena tehdy rázně snížila životní úroveň jeho a jejich syna, o kterého rok pečoval úplně sám. Má vůbec nějakou možnost na vrácení daru? Existuje v zákoně nějaká vyjímka? Děkuji za odpověď do mejlu a prosím o nezveřejňování mého dotazu. Děkuji Irena

ODPOVĚĎ:
Existuje zákonná možnost tzv. odvolání daru pro nevděk, kterou s největší pravděpodobností situace Vašeho přítele splňuje.
Podle § 2072 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku: Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.
Lhůta pro odvolání daru pak činí jeden rok ode dne, kdy se dárce, dozvěděl o důvodu pro odvolání daru (viz § 2075 odst. 1 cit. Zákona). Tady by mohl nastat problém, pokud by manželka v případném soudním řízení namítla, že manžel o důvodu pro odvolání daru věděl minimálně už doby, kdy se odstěhovala ze společné domácnosti, tj. v 9/2015, tedy déle, než před jedním rokem.
V první řadě je tedy nutné manželce zaslat odvolání daru pro nevděk dle § 2072 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (doporučeně či s dodejkou z důvodu doložení pro případný soudní spor), v němž se popíšou důvody, pro které se dar odvolává, tj. jednání manželky úmyslně porušující dobré mravy. Mezi důvody nechť manžel zahrne i manželčin požadavek na vyplacení nepřiměřeně vysokého vyrovnání za přepis poloviny zpět manželovi v rámci rozvodového řízení, čímž bude dodržena zákonná lhůta jednoho roku pro odvolání daru. V písemním odvolání daru se dále uvede lhůta, do kdy je nutné uzavřít souhlasné prohlášení dárce s obdarovanou, a to s náležitostmi dle § 66 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), aby bylo možno v katastru nemovitostí přepsat polovinu nemovitosti zpět na manžela.
Lze však očekávát, že s tímto manželka souhlasit nebude a manžel bude nucen podat žalobu k soudu (příslušnému dle polohy nemovitosti) na vrácení daru, kde bude nutno dokázat manželčino úmyslné jednání proti dobrým mravům, kterým vyjádřila manželovi nevděk. Soud by takové žalobě pravděpodobně vyhověl. Na základě vyhovujícího rozsudku by byl následně proveden vklad do katastru nemovitostí.
Viz příslušná zákonná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku:

Odvolání daru pro nevděk
§ 2072
(1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.
§ 2073
Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.
§ 2074
Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.
§ 2075
(1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
(2) Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.
Společná ustanovení
§ 2076
Vzdá-li se dárce při darování mezi živými předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu.
§ 2077
Pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost.
§ 2078
Nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování bytu rodičem bez věcného břemene - možnost vystěhování rodiče
- Darování domu rodičem bez věcného břemene - možnost vystěhování rodiče
- Vystěhování rodiče po darování nemovitosti potomkovi - může to potomek udělat?
- Vystěhování rodiče po darování nemovitosti synovi, dceři - může to potomek udělat?

2013 došlo k darování bytu v tržní hodnotě zhruba 1,5 milionů korun. Tento byt daroval otec svému synovi. Nicméně syn v něm nežije a fakticky nikdy nežil, protože studuje VŠ a trvalý pobyt má zhruba 200 km daleko. Bydlí v něm proto jeho otec, který zde má i nahlášen trvalý pobyt. Neexistuje žádná nájemní ani jiná finanční smlouva mezi otcem a synem. Do konce roku 2016 probíhalo vše v pořádku, otec platil fond oprav i splátky za úvěr na stavební spoření, který se k bytu váže. Avšak od roku 2017 otec neplatí fond oprav, úvěr ani alimenty. Syn je odpovědný za úhradu fondu oprav coby majitel bytu. Stejně tak je odpovědný za úhradu úvěru, protože se ve špatné víře upsal s otcem ke spoluručitelství. Tímto mu vznikají měsíční náklady okolo 10 tisíc korun, které však jako student nemá šanci dlouhodobě uspokojovat. Otec synovi dluží jednak přibližně 400 tisíc v hotovosti na půjčkách, jednak zhruba 350 tisíc na zbývající splátky zmiňovaného úvěru, navíc neplatí ani alimenty. Navíc je na otce nyní uvalena exekuce.
Věcné břemeno dožití v darovací smlouvě obsaženo nebylo, proto jsme si mysleli, že bude možné otce soudně vystěhovat. Nicméně právník nám oznámil, že toto učinit nelze, protože ačkoliv se celkové pohledávky otce vůči synovi blíží k milionu, tržní hodnota darovaného bytu je vyšší, a proto by soud vyklizení patrně zamítl jako pokus „surově vystěhovat chudáka otce hamižným potomkem“. Tržní hodnota je jedna věc, ale jelikož otec byt dobrovolně opustit nechce, byt je riziková investice a lze prodat řádově za 50 % původní hodnoty, což by zřejmě ani nepokrylo všechny vzniklé pohledávky.
Rád bych si tudíž ověřil, zda otce opravdu nelze synem soudně vystěhovat, pokud neplní své závazky (fond oprav, úvěr, alimenty) a věcné břemeno dožití se na něj nevztahuje, protože ve smlouvě nebylo zahrnuto?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Začnu od konce Vašich dotazů. Pokud nebylo darovací smlouvou věcné břemeno dožití upraveno, tak se na otce nevztahuje.
Ohledně plateb do fondu oprav – z hlediska společenství vlastníků jednotek, které fond oprav spravuje, je rozhodné, kdo je vlastníkem bytu – tím je syn, proto je i jeho povinností tyto platby odvádět. Pokud je otec platil po nějakou dobu sám, byla to jen jeho dobrá vůle. Splátky úvěru je syn samozřejmě jako ručitel povinen platit, pokud je neplatí hlavní dlužník. Reálná šance, že se najde někdo, kdo by se místo syna stal dobrovolně ručitelem je nejspíš mizivá.
Povinnost otce platit synovi výživné nemá s touto situací z hlediska možného vyklizení bytu nic společného. Stejně tak trvalý pobyt nezakládá otci právo bydlení v bytě. Jde pouze o adresu, kam lze oficiálně doručovat. Trvalé bydlište tedy není na překážku případnému vyklizení bytu.
Žaloba na vyklizení bytu by měla větší šanci na úspěch, pokud by se syn snažil situaci nejprve vyřešit tím, že se pokusí otci najít náhradí bydlení, přestože to není zákonnou poviností vlastníka bytu. Tuto snahu je samozřejmě nutno řádně písemně zdokumentovat pro případné soudní řízení, neboť lze předpokládat, že se otec nebude chtít vystěhovat a dojde k podání žaloby na vyklizení bytu. V žalobě je pak nutno vylíčit všechny rozhodné skutečnosti. K důkazu je vhodné přiložit mimo výpisu z KN a výzvy k vyklizení bytu s nabídkou náhradního ubytování také návrh na výslech možných svědků obeznámených se situací.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Daňové doklady jako důkaz při vypořádání SJM u soudu
- Vypořádání SJM soudně a daňové doklady jako důkaz hospodaření SJM
- Daňové doklady jako důkaz při vypořádání společného jmění manželů u soudu
- Vypořádání společného jmění manželů soudně a daňové doklady jako důkaz hospodaření SJM

Dokazování v občanském řízení u soudu. Zajímalo by mě, zda je žalovaný na výzvu soudu povinný předložit účetní doklady, které sloužily pro podání daňového přiznání za tato období:
1) v době, kdy žalobkyně a žalovaný byli manželé, hospodařili odděleně, přičemž účetní doklady za společnou nemovitost byli v držení pouze žalovaného, ten rovněž dle zákona podával daňové přiznání, kde byli uvedeny příjmy z pronájmu dle §9. Z tohoto daňového přiznání jsou povinní a oprávnění oba, podává ho však vždy jenom jeden z manželů
2) v době, kdy žalobkyně v řízení o vypořádání SJM, požaduje vydání těchto dokladů, za účelem prokázání výše příjmů z předmětné nemovitosti, přičemž pouze za pomoci těchto účetních dokladů je schopna prokázat, že daňové přiznání bylo značně zkresleno (daňovou kontrolu asi není možno provést, jedná se doklady z r. 2012, 13, 14)
3) v době, kdy žalobkyně a žalovaný byli ve vztahu podílových rovnodílných spoluvlastníků, přičemž žalovaný měsíčně předkládal pouze rukou psaný souhrn výdajů a příjmů, bez doložení jakýchkoliv faktických dokladů.
Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
V případě, že žalobkyně nemá v řízení o vypořádání SJM čím podložit svá tvrzení, neboť podklady disponuje pouze žalovaný, může soud žalovanému uložit tzv. vysvětlovací povinnost. Nesplnění této povinnosti bude mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch žalovaného. Jiným způsobem soud žalovaného za nesplnění této povinnosti sankcionovat nemůže. Pokud tedy bude nutné v řízení prokázat výši příjmů ze společné nemovitosti, lze předpokládat, že soud žalovanému povinnost předložit účetní doklady uloží.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Zlomenina obratle a invalidní důchod - nárok
- Právo na invalidní důchod - zlomenina obratle s bolestmi
- Kompresivní zlomenina obratle a invalidní důchod

06/2016 se mi stal velmi těžký úraz, jel jsem na kole a srazilo mě auto. Utržil jsem mnohačetné zlomeniny a velmi těžké poranění páteře. Postavil mě na ve Zlíně výborný neurochirurg. 99% takových případů mi sám operatér sdělil, že končí na vozíku. Mám kompresní zlomeninu 6. hrudního obratle, ze kterého zbylo jen torzo. Chodím na průběžné kontroly. Další mám v prosinci 2017. Neurochirurg navrhl, aby stav se řešil i posudkově, že se neočekává ani v budoucnu dobrá tolerance fyzické zátěže.
Mám velké bolesti, které mi nedovolí fungovat běžným způsobem, nesmím zvedat těžší věci, dělat rotační pohyby atd.
Z neurochirurgického hlediska to NENÍ uzavřená záležitost. Plánují, že mi ten velmi poškozený obratel vymění, jen to oddalují s tím, že jde o velmi složitý a náročný zákrok (z přední strany přístupu přes hrudník). Bylo mi operatérem sděleno, že čím déle se to oddálí, bude jen dobře pro mě.
Nyní danou situaci řeší posudková lékařka. Rozhoduje se o přidělení 1. nebo 2. st invalidity. Rozhodnutí mi bude sděleno v pondělí 26.6.2017.
Avšak z jejího jednání jsem "mírně" v rozpacích. Řekla mi, i kdybych tam neměl žádný obratel, že RTG snímky a CT nikoho nezajímají, že s bolestmi chodí lidi normálně do práce, že ten můj stav už nebude nikdy lepší, že nepomůže ani plánovaná následná operace, ani centrum bolesti a že ty mé bolesti jsou vyloženě o psychice, které může zlepšit psychiatr až o 70%. Nechci to rozvíjet dál, bylo mi a je mi z takového jednání smutno.
Chci se Vás jen zeptat, existuje nějaké právní obrana? Pokud mi přidělí 1. stupeň invalidity je možnost se proti takovému rozhodnutí odvolat a jakým způsobem postupovat?
Domnívám se, že po tak velmi těžkém úraze mám nárok aspoň na 2. stupeň invalidity. Jen chci zdůraznit, že tento stav z neurochirurgického hlediska není uzavřený a že operace (výměna) obratle je nevyhnutelná.
Předem Vám mockrát děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí ČSSZ o přiznání stupně invalidity můžete podat tzv. námitky v souladu s ust. § 88 zák. č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního pojištění, a to do 30 dnů od jeho doručení. V rámci těchto námitek můžete napadnout posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem. V písemných námitkách uveďte důvody, proč nepovažujete závěr posudkového lékaře za správný a pokud možno uváděné skutečnosti doložte. V písemných námitkách také uveďte číslo jednací rozhodnutí ČSSZ proti kterému jsou námitky podávány. Váš zdravotní stav poté posoudí lékaři ČSSZ, kteří mají v kompetenci řízení o námitkách. Námitky se podávají u orgánu, který rozhodnutí vydal, tedy u ČSSZ. Lhůta na vyřízení námitky činí v tomto případě 90 dnů. Jde-li o zvlášť složitý případ, je možné lhůtu prodloužit o dalších 30 dní. V případě, že by Vaše námitka byla úspěšná, bude vám důchod zpětně doplacen.
Pokud byste v řízení o námitkách neuspěl, můžete podat tzv. správní žalobu ke krajskému soudu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o námitkách.

__

FINANCE-DANĚ
- Převod firemního majetku na jiného podnikatele - daně, daňové odvody
- Darování zboží jinému podnikateli (osoba blízká) a daně, zdanění
- Daně při darování, převodu zboží na jiného podnikatele (osoba blízká)

Prosím o radu v této situaci. Matka OSVČ, chce ukončit podnikání (odchod do důchodu) a zboží v hodnotě cca 500.000 Kč darovat dceři, která si založí svůj živnostenský list a bude pokračovat v podnikání. Je nutné psát nějakou smlouvu a platit daň z nabytí daru nebo může jít pouze o ústní předání a daň se neplatí, když se jedná o rodinu? Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ:
Darovací smlouvu by bylo vhodné písemně uzavřít. Dcera bude muset prokazovat původ zboží, pokud k tomu bude úřady vyzvána. Dar nebude osvobozen od daně z příjmů a dcera hodnotu zboží zdaní dle § 7 Zákona o daních z příjmů, protože obdržela dar v souvislosti s podnikáním. Nelze tedy uplatnit osvobození mezi příbuznými v přímé linii dle § 10 Zákona o daních z příjmů.

_

RODINA-STYK, SETK. S DĚTMI
- Dítě s PAS (poruchou autistického spektra) a změna prostředí převozem při styku s dítětem
- Dítě s ADHD (hyperaktivitou) a změna prostředí převozem při styku s dítětem

Rozhodnutí soudu z 12/2016, byl syn svěřen do mé péče. Úprava styku otce s dítětem musela být nakonec řešena dohodou, která končí 04/2017, kde otec nesmí převážet dítě 200 km do svého bydliště. Dítě je PAS (poruchy autistického spektra) a ADHD narozené 12/2013. Další dohoda není s otcem možná, vyžaduje převoz dítěte. Dohodu neplnil řádně ani dosud, místo v 9 hod. dopoledne přijížděl v cca 11:30 hod. , nevyužíval návštěvy každý lichý týden celý víkend nikdy. Jakou mám šanci u soudu, aby rozhodl, že dítě nemůže být stále převáženo 200 km po D1 do bydliště otce vzhledem k zájmu dítěte, kdy každá změna může ho posunout zpět. Navštěvuje speciální školku pro děti s poruchou PAS (poruchy autistického spektra). Po ročním původním soudním jednání už nevím, jak se účinně bránit, aby bylo soudně rozhodnuto. Veškeré pedopsychologické posudky byly soudu předloženy, soud je ve svém rozhodnutí akceptoval, ale nerozhodl. Návštěvy otce mám zaznamenány, měl určeno lichý týden SO + NE 9.00-19.00, sudý týden SO 9.00-19.00. Jezdil pouze SO nebo NE a kolem poledne s tím, že dítě nepřebral, ale navštívil a pohrál si s ním, pokud nespalo. Výživné hradí. Děkuji, Sabina.

ODPOVĚĎ:
O úpravě styku rodičů s  nezletilým dítětem rozhoduje soud jen tehdy, pokud rodiče nejsou schopni se na úpravě styku dohodnout. Jestliže jste se s  otcem v  průběhu soudního řízení na úpravě styku se synem dohodli, soud neměl důvod upravovat styk soudním rozhodnutím. Pokud ale další dohoda s  otcem není možná, budete muset podat k  soudu návrh na úpravu styku otce se synem. Vzory takového návrhu najdete k  dispozici na internetu nebo Vám s  jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v  místě bydliště Vašeho syna. Návrh musí obsahovat označení účastníků řízení (tj. obou rodičů a dítěte) jménem, příjemní, datem narození a bydlištěm. V  návrhu doporučuji uvést podstatné skutkové okolnosti a také to, jakého výroku se domáháte (tedy jakým způsobem a jak často by měl - dle Vašeho názoru - styk otce se synem probíhat). Návrh musí být podepsán a datován, doporučuji k  němu přiložit důležité důkazy (ve Vašem případě zejména aktuální pedopsychologické posudky). Návrh se podává k  okresnímu soudu v  místě bydliště dítěte, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.

Jestliže otec nedodržuje styk se synem tak, jak je uvedeno v  dohodě, doporučuji na porušování dohody upozorňovat sociální pracovnici OSPOD v  místě bydliště Vašeho syna. OSPOD při řízení o úpravě styku bude zastupovat Vašeho syna a hájit jeho zájmy a pracovníci OSPOD by tudíž měli být informování o tom, jakým způsobem a jak často styk syna s  otcem probíhá.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání - právní definice, příklad z praxe
- Prodej triček vlastní výroby - je nutné živnostenský list?
- Prodej oblečení vlastní výroby - je nutné živnostenský list?

Občas batikuji trička pro svoji potřebu. Měl bych po nich nepravidelnou poptávku v rozsahu max. 2 trička za měsíc (celkem cca 600 Kč). Živnost nemám, daň z příjmu neplatím, při prodeji vycházím z předpokladu příležitostného příjmu. Všechna vytvořená trička si nyní fotím a ukládám na svůj web. Jakmile by to však byl plnohodnotný e-shop, musel bych si zařídit živnost. Jak by měl tedy web vypadat, aby to nebylo považováno za e-shop, tedy stálé místo podnikání? Byla by vyhovující tato situace, abych se obešel bez živnosti a placení daně z příjmu? -> Osobní web, v 5 kategoriích po 10 tričkách, informace o jejich výrobě, materiálech, velikostech. Vše bez ceny. U každého trička kontaktní formulář typu "Chěli byste podobné? Napište mi". Bude toto stále považováno za e-shop? Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení, zda Vaše činnost je, či není podnikáním, nebude zásadní vzhled stránek, ale skutečný charakter Vaší činnosti. Podnikání dle živnostenského zákona je charakterizováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. I prodej několika triček měsíčně tak může být považován za podnikání, když zde bude předpoklad, že činnost bude vykonávána i nadále. Pak by byl splněn předpoklad soustavnosti. Už tím, že nepřímo budete trička nabízet na webu, by tedy mohla být definice podnikání naplněna.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má dítě po 18. roce věku právo na výživné přímo sobě (a ne matce)?
- Výživné ve zletilosti - posílat přímo dospělému dítěti nebo matce?
- Posílá se výživné od 18 let přímo dospělému dítěti, potomkovi nebo stále jeho matce, pokud s ní žije?
- Má dítě po 18. roce věku právo na alimenty přímo sobě (a ne matce)?
- Alimenty ve zletilosti - posílat přímo dospělému dítěti nebo matce?
- Posílají se alimenty od 18 let přímo dospělému dítěti, potomkovi nebo stále jeho matce, pokud s ní žije?

Je dáno ze zákona, že otec musí od 18. roku dítěte platit stanovené výživné přímo dítěti a ne matce, jak je tomu do dosažení plnoletosti? Děkuji Vám. Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Problematiku výživného upravuje od 1.1.2014 zákon č. 89/2012 Sb. , "nový" občanský zákoník. V  části, která se věnuje výživnému (§ 910 – 923) není jednoznačně stanoveno, že výživné pro zletilé dítě má být vypláceno přímo tomuto dítěti, ale tuto skutečnost lze odvodit například z  úpravy péče o jmění dítěte.
Paragraf 902, odst. 1 nového občanského zákoníku říká, že: “Jakmile dítě nabude plné svéprávnosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali…“ Za jmění dítěte lze považovat mj. právě výživné. Zletilé dítě tedy má právo na to, aby výživné bylo vypláceno přímo jemu. Pokud se tedy otec rozhodne (dohodne se zletilým  dítětem na tom), že bude výživné vyplácet přímo jemu, je to postup, který je v  souladu se zákonem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování pro případ smrti a opomenutí nepomenutelného dědice
- Je možné darování pro případ smrti pokud mám dítě, děti, potomky?

Chtěla bych manželovi darovat pro případ smrti svou část nemovitosti a družstevní byt. Vše jsme pořídili za trvání manželství. Nejsme si však jisti, zda by darovací smlouva v případě SJM byla platná. V případě že ano, lze napsat obdobně jako na nemovitost i dar na družstevní byt a obé uvést do jedné darovací smlouvy nebo raději každý dar zvlášť? Co byste prosím poradili, pokud by to nešlo? Děkuji, Gábina.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste majetek nabyli za manželství, pak se jedná o společné jmění manželů a navzájem si s manželem nic darovat nemůžete. Darovat byste si jako manželé mohli pouze za situace, že by majetek nebyl součástí SJM, ale byl v podílovém spoluvlastnictví. O majetku tedy můžete pořídit pouze závětí. Za účelem zvolení nejlepší varianty navštivte advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, jelikož ten s Vámi probere konkrétní situaci, tj. zda máte děti či jiné dědice a pomůže nalézt pro Vás nejoptimálnější variantu.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace objednané přepravy u chytrybalik.cz, přeprava Intime - u koho reklamovat?
- U koho reklamovat přepravu balík - chytrybalik.cz nebo Intime?

Řeším problém s přepravní společností. Zadal jsem objednávku na přepravu 4 balíků, z toho jeden s dobírkou u portálu chytrybalik.cz. Sama tato společnost nic nepřepravuje, žádala tuto objednávku přepravci Intime. Při přepravě došlo k záměně zásilek a i presto, že zásilky byly řádně označené s adresou, kam má být zásilka doručena přepravce dopravil zásilky na špatné místo určení + se mu povedlo připnout dobírku na špatnou zásilku. Z hlediska dobírky mě společnost (přepravce) Intime odkázala na 3. party/zprostředkovatele, přes kterého jsem zadával objednávku z hlediska ostatních problémů. Slíbila nápravu, i když mě vzniká škoda v mezičase. Můj dotaz zní. Já jsem si jistý, že došlo k porušení smlouvy o vnitrostátní přepravě, protože přepravce nedopravil zásilku z bodu A do bodu B. Koho mám vyzvat k nápravě, zpostředkovatele v tomhle případě chytrybalik.cz nebo přímo dopravce společnosti Intime? Děkuji Eduard

ODPOVĚĎ:
Vycházím-li z informací z Vašeho dotazu, pak je společnost chytrybalik.cz pouze zprostředkovatel a vlastní smlouva o přepravě byla uzavřena až se společností Intime. Z tohoto důvodu je možné uplatňovat nároky plynoucí z porušení smlouvy pouze po přepravci, nikoli po zprostředkovateli.

Je však možné, že že se zprostředkovatel chytrybalik.cz ve smlouvě dobrovolně zavázal k úhradě škody vzniklé při přepravě. Doporučuji proto podrobně přečíst všechnu smluvní dokumentaci a takto převzatou odpovědnost případně uplatňovat také po chytrybalik.cz. Primárně by však měl být odpovědný přímo přepravce.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Kdo určuje zda je o obyčejný úraz nebo pracovní úraz
- Obyčejný úraz nebo pracovní úraz - rozdíl, kdo ho určuje?
- Bolest zad - jde o pracovní úraz?
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Může lékař odmítnout vystavit potvrzení o pracovním úrazu pro pojišťovnu - může to odmítnout?
- Musí lékař vyplnit potvrzení o pracovním úrazu pro pojišťovnu na žádost zaměstnance?
- Nevydání potvrzení pro pojišťovnu lékařem - kam podat stížnost na lékaře?

Zajímá mne kdo určuje, zda se jedná o pracovní úraz. Zda zaměstnavatel nebo praktický lékař. V práci se mi stal cca před třemi měsíci pracovní úraz (bolest zad), který mi byl uznán (je zapsán v knize úrazů a byl sepsán záznam o úrazu), ale praktická lékařka odmítla vyplnit pro pojišťovnu (Kooperativa) posudek o bolestném s odůvodněním že se o pracovní úraz nejedná, že bolest je chronická. Děkuji za odpověď. Štěpán.

ODPOVĚĎ:
O tom, zda se jedná o pracovní úraz, vždy rozhoduje pouze zaměstnavatel.
Podle zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je lékař povinen na žádost pacienta lékařský posudek vystavit. Tzv. posudková péče je totiž podle zákona zdravotní službou. K odmítnutí poskytnutí zdravotní služby je lékař oprávněn jen v zákonem stanovených případech, o které se tu ale zřejmě jednat nebude. Jde například o situaci, kdy se pacient odmítne nechat vyšetřit.
Pokud lékař odmítá posudek vydat, můžete lékaře požádat o to, aby vám toto písemně potvrdil. Takové jeho prohlášení může být důležitým podkladem pro další řešení věci.
Pokud lékař do 10 pracovních dní od obdržení žádosti pacienta posudek nevydal, dopustil se správního deliktu. Na tuto situaci můžete upozornit krajský úřad, v jehož obvodu lékař sídlí. Do podnětu stačí uvést všechny důležité skutečnosti a jednoznačně identifikovat lékaře, případně připojit lékařovo písemné vyjádření. Na krajský úřad se můžete také obrátit se stížností na jednání lékaře. Pokud je však lékař zaměstnanec nějakého zdravotnického zařízení (nemá soukromou praxi), je vhodné obrátit se stížností nejprve na vedení zdravotnického zařízení.
Můžete se také pokusit domluvit přímo s pojišťovnou na vhodném řešení. Zákon totiž v současnosti neupravuje, jakým způsobem se má výše bolestného stanovovat. Je proto možné, že si je pojišťovna skutečně je schopná určit jen na základě zdravotnické dokumentace, kterou jí předložíte; tuto informaci si ale musíte ověřit přímo u pojišťovny.

_

FINANCE-DANĚ
- Přiznání daně z příjmu FO - metoda vynětí, zápočtu (zápočet)
- Vyplnění přiznán daně z příjmu FO - řádek 321 (hrubé příjmy nebo navýšené o pojištění odvedené zaměstnavatelem? )


Mám dva dotazy ohledně daňového přiznání daně z příjmu FO ze sezónního zaměstnání v zahraničí.
1) Kde najdu, u kterých zemí se používá metoda vynětí a kde metoda zápočtu? Existuje nějaký seznam? Konkrétně mě zajímá Kypr, ale i obecně.
2) Pokud používám metodu zápočtu, pak v příloze 3, řádek 321:
- uvádím hrubé příjmy, nebo hrubé příjmy navýšené o povinné pojistné odvedené zaměstnavatelem?
- pokud navýšené o povinné pojistné, tak použiji reálné pojistné částky, které za mě v zahraničí odvedli, nebo "fiktivní" pojistné podle českých pravidel, tedy 34 % z hrubé mzdy?
Děkuji mockrát, Sandra.

ODPOVĚĎ:
Jakou použít metodu při zdanění zahraničních příjmů najdete ve Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění s konkrétním státem. Přehled platných smluv je uveden na stránkách Ministerstva financí České republiky.

Na řádku 321 přílohy č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvedete hrubé zahraniční příjmy navýšení o "české" pojistné, které odvádí zaměstnavatel, tj. o 34 %

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opatrovnický fond a závěť, dědictví, dědické řízení
- Svěřenský fond a závěť, dědictví, dědické řízení
- Určení opatrovníka v závěti
- Stanovení opatrovníka v závěti

Závěť: Mám z prvního manželství dva syny, dospělé. Mladší syn žije se mnou, je lehce mentálně retardovaný, má omezenou svéprávnost a já jsem jeho opatrovníkem. Žiji s druhým manželem a mám v pěstounské péči holčičku (10 let). Jelikož starší syn po mém rozvodu s prvním manželem utekl k otci, soudili se se mnou, způsobili mi řadu zdravotních obtíží a těžkostí, chci mu zanechat nejvýš jako neopomenutelnému dědici jednu čtvrtinu zákonného podílu.
Dále manžel nezdědí nic. Majetek chci, aby připadl rovným dílem mladšímu synovi a dívce z dětského domova, kterou vychovávám (není adoptovaná, pouze v pěstounské péči, já jsem její poručník - zákonný zástupce). Jelikož není pokrevní příbuzná, může po mně téměř polovinu zdědit? Jak bude dědit mladší syn, mám určit v závěti jeho opatrovníka, který by s jeho dědictvím po mé smrti hospodařil, nebo to pak určí soud? Z příbuzných? Existuje opatrovnický fond? Nechci, aby s tím hospodařil jeho bratr. Jak je to u družstevního bytu, který jsem koupila (členství) před manželstvím já? Připadne manželovi či to mohu určit v závěti já? Dagmar

ODPOVĚĎ:
V závěti můžete odkázat komukoliv jakýkoliv podíl ze své pozůstalosti, přičemž musíte pouze dbát na práva nepominutelných dědiců (tj. svých potomků). Zletilé děti mají nárok na 1/4 zákonného dědického podílu. Vzhledem k tomu, že jste vdaná a máte dvě děti, tak zákonný podíl činí 1/3. Každému dítěti tedy náleží povinní díl ve výši 1/12 pozůstalosti.
Závěť můžete napsat tak, že veškerý svůj majetek odkazujete rovným dílem svému mladšímu synovi a dívce z dětského domova, přičemž by tito dva dědicové měli Vašemu druhému synovi vyplatit v penězích jeho povinný díl odpovídající 1/12 pozůstalosti.
Váš mladší syn zdědí Vámi určený majetek, správu majetku po skončení dědického řízení bude provádět jeho opatrovník. Opatrovníka nelze určit závětí – můžete v závěti pouze uvést Vaše přání, kdo by tímto opatrovníkem měl být jmenován.
Notář nejprve v dědickém řízení určí opatrovníka pouze pro dědické řízení. Tohoto opatrovníka určuje na základě doporučení dědiců (např. někdo z příbuzných či známých). Jmenování klasického opatrovníka nesvéprávného syna bude probíhat v samostatném řízení, které bude nezávislé na dědickém řízení.
Opatrovnický fond neexistuje. Existuje pouze svěřenský fond, kam se mohou uložit peníze z Vaší pozůstalosti, které by měl zdědit Váš mladší syn. V takovém případě však musí již v době sepisu závěti existovat svěřenský statut, tedy musela byste mimo závěti sepsat i statut a určit zde konkrétní částku, konkrétního správce, atd. (vše, co stanovuje zákon). Peníze by však fakticky synovi nepatřily – byly by součástí fondu. Pokud byste se rozhodla pro tuto variantu, doporučuji Vám navštívit kteréhokoliv notáře, aby Vám takovou závěť se svěřenským fondem sepsal.
Pokud jde o družstevní byt, tak je-li pouze ve Vašem vlastnictví, tak můžete o celém bytu pořídit závěť a určit, komu byt připadne.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Finanční tíseň a snížení alimentů, výživného

Mám dceru, která se narodila 2009. Matka mě v jejích 9ti měsících opustila a odjela 300 km daleko. Domluvili jsme se tenkrát na alimentech 3.000 Kč. To bylo schváleno i před soudem. 2012 a 2015 se mi narodili synové a nyní jsem v situaci, kdy už nezvládám platit ty 3.000 Kč. Bývalá neustále vyhrožuje vším možným a vydírá přes dceru (což teda dělala už dřív). Jsem nyní v situaci, kdy bych potřeboval snížit výživné, protože je to už nezvladatelné. Problém je ale v tom, že jsem v takové finanční tísni, že i kdybych podal návrh na snížení, tak se tam nedostanu. 300 km tam, 300 km zpět, to je minimálně 3.000 Kč na pohonné hmoty, což je pro mě momentálně neúnosné. Má otázka tedy zní, jestli je možné poslat návrh na snížení poštou a jestli je nutné, abych u soudu byl nebo jestli to jde vše udělat na dálku? Po případě jde, aby mě třeba zastupoval nějaký právník (máme vzdáleného příbuzného, který je právník)? Moc děkuji za odpověď, Ivan.

ODPOVĚĎ:
Žádost o snížení výživného můžete soudu samozřejmě poslat i poštou, nemusíte žádost podat k  soudu osobně. Vzory takového návrhu najdete k  dispozici např. na našem webu
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
V  návrhu doporučuji především popsat Vaši současnou finanční situaci, uvést informaci, že máte další vyživovací povinnost vůči Vašim synům a vysvětlit, proč nemůžete výživné ve stanovené výši dále hradit. U soudu nemusíte být přítomen osobně, můžete se nechat zastoupit právníkem. Pokud si právní pomoc nemůžete z  finančních důvodů dovolit, můžete se se žádostí o bezplatné právní poradenství obrátit na Českou advokátní komoru – více informací najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
Do doby nového soudního rozhodnutí o výživném ale musíte platit výživné v  původně stanovené výši. Pokud to ve Vaší situaci není možné, můžete spolu s  návrhem na snížení výživného podat návrh na odklad výkonu posledního rozhodnutí o výživném podle § 266, odst. 1 občanského soudního řádu. Odůvodnění tohoto návrhu může být obdobné jako odůvodnění návrhu na snížení výživného.
Důvodem pro podání návrhu je zejména ztráta schopnosti podílet se na výživě dítěte tak jako doposud s  ohledem na snížení příjmů, ztrátu zaměstnání nebo nárůst vyživovacích povinností. Oba návrhy můžete soudu zaslat poštou a soudnímu jednání nemusíte být osobně přítomen, můžete se nechat zastupovat právníkem.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění od České pošty za ztracený balík
- Ztráta balíku a odškodnění, náhrada škody od pošty

Chtěla jsem se zeptat, zda je možné nárokovat po poště (při ztrátě balíku) jak dobírkovou částku pro odesílatele, tak hodnotu zásilky pro příjemce. Odesílala jsem turbodmychadlo přibližné hodnoty 20.000 Kč, na repas, který měl stát 14.000 Kč. Tedy po repasu mě zaslali turbo na adresu na dobírku, je mi jasné, že odesílateli vyplatí dobírkovou částku. Ale mě vznikla škoda také, a to za hodnotu turba před opravou - je možné tuto částku po poště vymáhat. Případně jak. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Rozsah odpovědnosti pošty by se měl odvíjet od druhu zásilky, jakou byl balík odeslán. Dle poštovních podmínek lze dobírku zvolit jen společně se službou doporučená zásilka, doporučená slepecká zásilka, cenné psaní nebo cenný balík. Vzhledem k tomu, že doporučená zásilka nesmí přesáhnout 2 kg, předpokládám, že balík byl poslán jako cenné psaní.
Za ztrátu cenného balíku odpovídá pošta až do výše udané ceny. Bude tedy záviset na tom, zda a v jaké výši byla udaná cena zasílané věci. Reklamaci je však možné pouze s podací stvrzenou.
Je tedy nutné reklamovat jak nevyplacení dobírkové částky, tak ztrátu balíku a vznik škody, Nebude-li reklamaci vyhověno, je nutné se do 1 měsíce obrátit na Český telekomunikační úřad s návrhem na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace, jinak právo uplatnit námitku zanikne.

__

RŮZNÉ-KOMEŘNÍ POJIŠTĚNÍ
- Výpočet renty a vliv minimální mzdy
- Vliv minimální mzdy na výpočet renty
- Právo na rentu, nárok na rentu od pojišťovny

Manžel měl 1997 pracovní úraz. Po něm dostal invalidní důchod (nyní 2. stupně) a od pojišťovny mu chodila renta cca 4.700 Kč. V srpnu 2016 promeškal schůzku na úřadu práce ČR a byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR. O rentu tedy přišel. Znovu o ní požádal letos (2017) v únoru, kdy ho opět přijali do evidence na úřadě práce. Rentu mu sice navrátili, ale již pouze ve výši 518 Kč. Po dotazu proč je to o tolik méně (4.000 Kč) mu telefonicky sdělili, že došlo k navýšení minimální mzdy. Manželovi se nepodařilo najít práci, která by se dala vykonávat s jeho omezeními a proto pobírá pouze invalidní důchod v částce 7.500 Kč. Podle čeho se renta vypočítává? Výdělek v roce 1997 před úrazem byl asi 12.400 Kč. Opravdu v tom hraje takovou roli minimální mzda, když z ní nic nebere? Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Renta jako náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před pracovním úrazem a výdělkem dosahovaným po pracovním úraze s  připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z  téhož důvodu. Dle platné právní úpravy přísluší renta i bývalému zaměstnanci, který je veden v  evidenci úřadu práce. V  tomto případě se však uplatní speciální zákonné pravidlo o tzv. fiktivním přijmu. Zákoník práce pro tyto případy - pro účely stanovení výše vyplácené renty – jednoznačně stanoví, že i osoba v  evidenci úřadu práce má příjem jako by řádně pracovala – fiktivním příjmem je ze zákona výdělek ve výši minimální mzdy.
A zde nastává problém v  rozdílných výkladech tohoto ustanovení jednotlivými pojišťovnami. Zatímco některé pojišťovny vycházejí při stanovení výše renty z  původní výše minimální mzdy, která byla platná v  době, kdy se zaměstnanec stal uchazečem o zaměstnání, jiné pojišťovny zohledňují navyšování minimální mzdy, čímž paradoxně dochází ke snižování výše vyplácené renty. Skutečnost, že existují dva různé výklady tohoto ustanovení, připouští i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo příslušné ustanovení zákoníku práce upravit tak, aby z něj bylo jasné, jaká výše minimální mzdy má být při výpočtu výše renty použita. Je tedy pravděpodobné, že pojišťovna, u které je Váš manžel pojištěný, zastává názor, že by při výpočtu výše renty mělo být zohledňováno navyšování minimální mzdy. Je ale možné, že vzhledem k tomu, že Váš manžel evidenci na úřadě práce přerušil tím, že byl z evidence vyřazen, a znovu se stal uchazečem zaměstnání až tehdy, kdy došlo k opětovnému navýšení minimální mzdy, by vůči němu postupovaly stejně i jiné pojišťovny, které jsou v otázce zohledňování minimální mzdy benevolentnější.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení - rodinný dům rodičů
- Příspěvek na bydlení při pronájmu části nemovitosti (domu, bytu) žadatelem o příspěvek

Jsem vlastníkem domu, v němž má trvalé bydliště i dcera s vnukem. Do 12/2016 jsme dostávali příspěvek na bydlení - žádala jsem já, oni byli posuzováni společně - bydleli se mnou v bytě. Nyní se dcera přestěhovala do přízemí (dříve neobyvatelné) a nevím, jak žádat o dávku. Prosím, musím sepsat s dcerou smlouvu o pronájmu, když chci žádat příspěvek na bydlení? Já po ní nechci nájem, jen část inkasa. Co mám s dcerou sepsat? Mám žádat o příspěvek já, jako dříve, nebo ona (případně obě)? Inkaso platím ze svého účtu, ona mi přispívá 2/3 na ruku. Nemohu se na úřadě práce ČR, tedy ÚP domluvit, řekli mi, že nejsou právníci. Jen údajně, když sepíšu smlouvu o pronájmu, musím zapsat jako příjem a platit FÚ daň. Dcera je na MD a partner bydlí jinde, nemá tady trvalý pobyt. Nevím, jak to mám udělat, aby to bylo správně a příspěvek mi byl přiznán. Děkuji za laskavou odpověď, Petra.

ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, pokud 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k  pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na bydlení se dokládají příjmy osob, které mají v  bytě či domě trvalé bydliště, a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Pro odpověď na Váš dotaz je podstatné to, zda je přízemí, do kterého se Vaše dcera přestěhovala, samostatnou bytovou jednotkou či nikoliv – to znamená, zda má bydlení v  přízemí samostatný elektroměr, plynoměr apod. a zda lze tudíž náklady na bydlení vyčíslit odděleně. Pokud ano, pak bz při splnění dalších, výše uvedených podmínek, mohla o příspěvek na bydlení případně žádat i Vaše dcera.
Pokud jsou ale náklady na bydlení společné a dcera Vám pouze přispívá na jejich úhradu, pak i nadále můžete o příspěvek na bydlení žádat pouze Vy. Pokud má dcera v  domě trvalé bydliště, doporučuji ji stále uvádět jako společně posuzovanou osobu. Částku, kterou Vám přispívá na úhradu nákladů spojených s  bydlením, je v  žádosti o příspěvek zapotřebí uvést jako Váš příjem.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Artroza kolene a invalidní důchod
- Invalidní důchod na artrózu kolene, gonartrózu, gonartrosu
- Získání invalidního důchodu - podmínky, které musí žadatel splnit

Jsem již po druhé operaci levého kolenního kloubu a mám v obou kolenech oboustrannou gonartrosu a femoropatelární arthrosu 2. stupně, čímž v levém koleni je výraznější. Vzhledem k těmto obtížím nemohu vykonávat svou práci 12 hodinové směny a i nemohu déle na nohou stát. Již je mi 58 let. Tudíž se ptám, zda mám nějakou šanci na invalidní důchod s touto diagnozou. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Týna.

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na invalidní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky – stát se invalidní a získat potřebnou dobu sociálního (důchodového) pojištění. Invalidní se stanete tehdy, jestliže z  důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35% (spodní hranice pro přiznání invalidního důchodu 1. stupně). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovují posudkoví lékaři okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), která žádosti o invalidní důchody vyřizuje. Protože nejsme posudkovým lékařem, nedokáži takto na dálku posoudit míru poklesu Vaší pracovní schopnosti a tudíž ani to, zda by Vám na základě uvedené diagnózy vznikl nárok na invalidní důchod. Doporučuji možnost získání invalidního důchodu konzultovat s  Vašimi ošetřujícími lékaři, kteří znají Váš zdravotní stav nejlépe.

Druhou podmínkou je získat potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění se u pojištěnců nad 28 let věku zjišťuje z  posledních deseti let před vznikem invalidity – z  těchto posledních deseti let je zapotřebí získat pět let pojištění. U pojištěnců starších 38 let se podmínka potřebné doby pojištění považuje za splněnou také tehdy, pokud pojištěnec získal 10 let pojištění během posledních 20 let před vznikem invalidity.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vyrování za opravy v bytě, domě přítelkyně, družky při rozchodu vztahu
- Vyrování za investice do oprav a rekonstrukcí bytu, domu přítele, partnera po rozchodu vztahu

Mám družstevní byt, na družstvu jsem uvedená jako nájemce, člen bytového družstva. 4 roky tady se mnou bydlel přítel, hlášený je na Městském úřadu, na bytovém družstvu (správě bytového družstva, SBD) ne. V bytě jsme udělali několik oprav, přítel mi v předsíni udělal nový elektrický obvod, atd... Zvelebovali jsme si hnízdečko lásky. Ale co se nestalo. Rozešli jsme se, a já od něho dostávám různé vyhrůžky, že mu zaplatím veškerou práci, kterou u mne udělal, že mne dá k soudu, ačkoli jsem od něj nikdy nic nevyžadovala. Má na to nárok? Pro názornost Vám posílám jeden z těch emailů.
"Já myslím, že situace je nevyhnutelná, takže existují pouze dvě možnosti.
Buď odejdu v klidu, a bez komplikaci, samozřejmě s finanční kompenzací, za odvedenou práci, nebo to budeme řešit soudně! Čtyři roky a spoustu oprav a práce! Jakékoliv zásahy do el. sítě. Opravy, údržba a modernizace bytu, po stránce elektroinstalací. Práci prováděl technik, který má oprávnění na práce tohoto druhu, včetně vyhl. 50/1978 Sb. 8. Cca: 50.000 Kč včetně nákupu materiálu.
Opravy a úpravy maleb a omítek: Cca 10.000 Kč.
Zapojování a odzkoušení slaboproudých a uživatelských spotřebičů, včetně jejich umístění v domácnosti: 10.000 Kč.
Drobné opravy běžné v domácnosti.
Oprava zámků, žárovek, různých poliček, žaluzií, mytí oken, domácí práce, nákupy atd: 30.000 Kč.
Celková částka je tedy 100.000 Kč."
Děkuji za radu. Barbora.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se nemáte čeho obávat. Práce provedená v bytě by musela být především vyčíslitelná a také prokazatelná. V takovém soudním sporu nemá bývalý přítel žádnou šanci na úspěch, neboť on by musel vyčíslit a především své vyčíslení prokázat. Ani si nedokážu představit, jakou sazbou by tu práci hodnotil. Naopak bych doporučovala reagovat tak, že pokud s podobnými výhružkami nepřestane, budete po něm požadovat nájem za období, kdy v bytě s Vámi bydlel.

__

FINANCE-DANĚ
- Nevýhody placení DPH u podnikatele - jaké jsou?
- Jaké jsou nevýhody placení DPH u podnikatele, OSVČ
- Jak začít platit DPH - přechod z neplátce DPH na plátce DPH
- Placení DPH - je výhodnější s. r. o nebo v. o. s. ?
- DPH u zboží koupeného před přechodem na plátce DPH z předchozího neplátce
- Je lepší s. r. o. nebo v. o. s - ručení za dluhy společnosti
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Ručení členů s. r. o. a v. o. s. za dluhy společnosti - která varianta je lepší?

Mám dotaz ohledně podnikání. S přítelem provozujeme kamenný obchod s ponožkami a pronajímáme apartmán. Podnikáme na IČ přítele (fyzická osoba), já jsem osoba spolupracující. Brzy překročíme obrat 1.000.000 Kč za posledních 12 měsíců, tak se bych se chtěla zeptat, na co se připravit. Každý říká, že být plátcem DPH přináší jen samé nevýhody, tak bych chtěla znát raději fakta, co vše to obnáší. Mé dotazy k tomuto tématu:
1. Jak se reálně postupuje při přechodu na DPH, jaké kroky je potřeba podniknout?
2. Jak to bude se zbožím v obchodě, kde je již DPH zaplacené při nákupu u dodavatelů?
Zvažujeme založení společnosti a zvažujeme mezi v. o. s. nebo s. r. o.
V. o. s. se mi zdá být výhodnější ohledně danění a „jednodušší“, jen je zde prý riziko, že spoluvlastníci ručí celým svým majetkem.
3. Může vzniknout v tomto směru nějaký problém, když my dva (spoluvlastníci) budeme vše poctivě platit, případně zda je u V. O. S. ještě nějaké další riziko?
4. Pokud bychom pak chtěli obchod převést z fyzické osoby na společnost, jaký je postup a je vhodné to udělat před vznikem povinnosti platit DPH nebo na tom nezáleží?
Předem děkuji za odpovědi. Přeji hezký den, Daniela.

ODPOVĚĎ:
1) Dle ust. § 6 odst. 1 zákona o DPH se plátcem DPH stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000.000 Kč. Dle ust. § 94 odst. 1 zákona o DPH je osoba povinná k dani uvedená v § 6 povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat.
Po dosažení obratu 1 mil. Kč musíte podat přihlášku k registraci k DPH k příslušnému finančnímu úřadu, a to do 15 dnů od skončení měsíce, ve kterém dosáhnete tohoto obratu.

2) DPH ke zboží, které jste nakoupili před tím, než se stanete plátcem DPH, řeší § 79 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení máte nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stanete plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně lze uplatnit za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stanete plátcem.

3) Hlavní riziko v. o. s. je skutečně v neomezeném ručení Vaším majetkem za dluhy společnosti. Nicméně stejně odpovídáte celým svým majetkem i nyní při podnikání OSVČ. Zdanění sro nemusí být natolik nevýhodné, neboť oproti současnému stavu můžete podstatně ušetřit na povinných odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Nejvýhodnější daňovou variantu doporučuji konzultovat s účetní, či daňovým poradcem.

4) Převod podnikání na společnost je možné provést najednou vložením závodu (podniku) do nově založené společnosti, případně postupným utlumováním činnosti OSVČ a naopak rozšiřováním činnosti společnosti. Při provozování kamenného obchodu se mi jeví vhodnější vklad celého podnikání do společnosti najednou. Pokud již budete plátce DPH, pak převod doporučuji na konci roku, aby korespondoval s ostatními účetními operacemi.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Trest za řízení pod vlivem alkoholu a s THC v krvi - hrozí vězení, nepodmíněný trest odnětí svobody?
- Vězení, nepodmíněný trest odnětí svobody za řízení pod vlivem alkoholu a s THC v krvi

V únoru 2017 okolo jedné hodiny v noci jsem byl zastaven hlídkou Policie, protože mi nesvítilo levé přední světlo. Okamžitě jsem strážníkům sdělil, že jsem před jízdou pil. Následně mi bylo naměřeno 1.86 promile alkoholu a při orientačním testu na drogy byla zjištěna přítomnost cannabinoidu. Laboratorně (odběru krve jsem se podrobil dobrovolně) byla pak hladina THC stanovena na 12.3 ng/ml. Nebyl jsem dosud trestán. Je mi 33 let, jsem programátor a otec tří dětí. Nevznikla žádná škoda na majetku ani zdraví žádné osoby. Ve zkráceném řízení mi byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání 4 měsíce s podmínkou na 20 měsíců. Řidičský průkaz, resp. řidičské oprávnění mi bylo odebrán na dobu 24 měsíců. Tento trestní příkaz byl však odporován ze strany státního zástupce.
16.5.2017 mě tak čeká soud. Mám teď strach, že bude státní zástupkyně (Hedvika Chmelíčková) navrhovat nepodmíněný trest.
Přichází tato varianta v úvahu? Jaký trest lze dle zkušeností očekávat? Měl bych na soudní líčení najmout právníka? Děkuji za odpověď, Standa.

ODPOVĚĎ:
Státní zástupce je oprávněn rozporovat uložený trest a požadovat uložení přísnějšího, např. i nepodmíněný trest odnětí svobody. Nicméně vzhledem k Vámi uvedeným skutečnostem se jeví uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody nepravděpodobným. Pokud by soud rozhodl o zpřísnění uloženého trestu, lze spíše očekávat prodloužení lhůt u podmínky než uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Zda využijete služby právního zástupce záleží vyloženě na Vás. Advokát je díky svým znalostem, zkušenostem a vědomostem schopen v co největší míře hájit a chránit Vaše práva. Pokud byste se rozhodl jít touto cestou, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádní SJM s hypotékou - předmanželská smlouva
- Předmanželská smlouva a vypořádání SJM s hypotékou

Potřeboval bych poradit, na co má/nemá manželka nárok nyní, když jsme ještě formálně manželé a na co by mohla mít nárok v případě rozvodu. Po 1,5 roce manželství se manželka sebrala a odstěhovala se. Nyní jsou to již 2 roky, stále jsme manželé, stále má trvalé bydliště u mne. Máme 3 letou dceru ve střídavé péči 50/50. Manželka je na mateřské dovolené. Vystřídala za tu dobu cca 6 partnerů, pokaždé bydlela někde jinde. Bydleli jsme spolu v mém domě, který jsem dostal od rodičů ještě před svatbou, mám hypotéku na rekonstrukci a sepsanou předmanželskou smlouvu, ve které je zhruba to, že manželka nemá nárok na nic, co bylo koupeno z hypotéky. Předem děkuji za odpověď. S přáním pěkného dne Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Podle popsané situace manželka nemá z hlediska vypořádání nárok na žádný majetek, resp. pokud jste dům dostal darem, je Váš a pokud je rekonstrukce kryta z hypotéky a tato dle předmanželské smlouvy nespadá do SJM, pak nemá právo ani na polovinu investic do nemovitosti vložených. Pokud je na rodičovské dovolené, teoreticky by měla právo pouze na výživné manželky, ovšem pouze za předpokladu, že by výživné nebylo proti dobrým mravům. Pokud již žije jinde a střídá partnery, výživné na manželku by pravděpodobně nevysoudila.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel pozemku se nestará o údržbu - jak postupovat?
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemce, nájemníkem - kdo hradí škodu?
- Kdo platí škodu způsobenou nájemníkem - pronajímatel nebo nájemník?


Řešíme nyní problém, kdy vlastníme kolem bytového domu pozemek. Vlastnictví do této chvíle bylo rozděleno mezi 4 vlastníky. Bohužel na konci roku 2016 umřel majitel a jeho pozemek se rozdělil rovným dílem na jeho dva syny. Onen pozemek obepíná náš bytový dům. Ovšem pozemek byl kupován až po delší době odkoupení bytového domu a pozemku pod ním. Tudíž je veden extra. Dříve jsme řešili starost o pozemek rovným dílem. Pozemek byl rozdělen na 4 díly a každý si během léta několikrát posekal sekačkou, která byla zakoupena za společné peníze. Ovšem o sekání a vůbec starost o pozemek nejeví jeden ze synů, který bude brzy i vlastníkem bytu starost. Na druhého syna nemáme ani kontakt. Zajímá mě zda můžeme nějak vyžadovat, aby se o pozemek a jeho sekání starali? Můžeme se nějak bránit, aby byl pozemek pravidelně udržovaný? Bohužel budoucí vlastník bytu tvrdí, ať si to řešíme, jak chceme my co tu bydlíme. On tu ani v budoucnu až bude byt jeho nebude bydlet. Byt kupuje od ostatních dědiců jen, aby měl byt pro své děti a případně ho chce začít pronajímat. Což prý bude až tak za rok (05/2018).
A ještě ohledně bytu bych měl dotaz. Pokud by nájemníci působili škodu na společných prostorách nebo nebudou chtít udržovat onen pozemek. Kdo nese za tyto činy odpovědnost? Snad se dá můj dotaz pochopit je to dosti složitá situace. Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Zákon výslovně nestanoví povinnost vlastníkovi udržovat trávník. Občanský zákoník pouze stanoví v ustanovení § 1013 povinnost vlastníka pozemku zdržet se všeho, co působí, že imise (světlo, stín, hluk, prach, zvířata a podobně) vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Je tedy otázkou, zda by neposekaný trávník působil potíže tak velké intenzity, že by v této věci bylo na místě soudní řešení. Nicméně většina obcí má závaznou vyhlášku ohledně povinnosti starat se o svůj pozemek (ve vyhlášce může být např. konkrétně uvedeno, že je nutno 2 x ročně posekat trávu apod.). Můžete se tedy obrátit na obec - odbor životního prostředí - a v případě nekonání je majitel vyzván k nápravě a je mu poskytnuta lhůta, dokdy musí provést nápravu. Po uplynutí této lhůty mu může být uložena pokuta. Některé obce po neuposlechnutí výzvy samy trávu posekají a zašlou fakturu vlastníkovi. Toto však záleží na praxi jednotlivých obcí.
Pokud by Vám nájemci bytu působili škodu, např. Vás vytopili apod. , pak je za tuto škodu odpovědný vlastník bytu a náhrady škody se lze domáhat po něm.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zřízení cestovní agentury s dopravou a průvodcem - podmínky
- Cestovní kancelář a agentura - rozdíl, rozdíly

Rád bych založil cestovní agenturu, jejíž hlavní náplní bude pořádání jednodenních výletů/zájezdů do přírody a za památkami v rámi ČR. Mou stěžejní činností jsou průvodcovské služby s výkladem. Rád bych ale zákazníkům nabízel kompletní balíček tzn. průvodce a dopravu dohromady. Na větší výlety 18 turistů bych dopravu subdodával u dopravce u menších výletu pro 8 osob bych zajišťoval dopravu zapůjčeným vozem pro 9 osob. Tuto nabídku chci také nabízet dalším obchodním partnerům (cestovkám atd.). Studoval jsem rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou, ale některé detaily mi přesto nejsou zcela jasné. Pokud výlety nepřesahují 24 hodin a nezajišťuji ubytování a hlavní činností je zajištění průvodcovských služeb s dopravou bude postačovat cestovní agentura? Toto podnikání bych rád udržel v intencích velmi malé služby, jako OSVČ. Zakládání cestovky je proto neadekvátní. Lze tyto služby nabízet jako cestovní agentura? Případně jak je oficiálně přizpůsobit, aby bylo možné je nabízet pod hlavičkou cestovní agentury? Nebo může být cestou vystupovat jako průvodce, který zajistí-subddodá i dopravu? Díky, Luděk.

ODPOVĚĎ:
Základním kritériem pro cestovní agenturu je, že nemůže organizovat, nabízet nebo prodávat zájezdy. Zájezdy můžete pouze zprostředkovávat od jiné cestovní kanceláře.
Pokud Vaše výlety nebudou přesahovat 24 hodin, resp. se nebude jednat o výlety s přespáním, pak se nebude jednat o zájezdy a měla by Vám postačovat živnost pro provozování cestovní agentury. Mělo by tedy postačovat živnostenské oprávnění pro obor: Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu.
Pokud budete sám zajišťovat dopravu osob, pak bude nutné rovněž živnostenské oprávnění: Silniční motorová doprava - osobní.
Podrobnosti doporučuji konzultovat s Vaším Živnostenským úřadem, který by měl být schopný posoudit, pod jakou konkrétní živnost spadá Vaše konkrétní činnost.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživného pro neprovdanou matku - právo, nárok
- Kdy má matka právo na výživného pro neprovdanou matku
- Výše výživného u otce dítěte v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

Máme s přítelkyní spolu dítě, bydlíme zatím společně v bytě hlášeném na přítelkyni. Když se pohádáme, vyhazuje mě z bytu a chce alimenty 10.000 Kč. Jsem v insolvenci, z platu mi zbývá 10.500 Kč z 16.500 Kč. Chtěl bych se tedy zeptat, kolik bych platil na 3 leté dítě. Mateřská jí končí v červenci 2017 a zatím práci nemá a ještě jsem našel její seznam, kde byla poznámka + výživné na nezaopatřenou matku. Nabídl jsem jí, když mě vyhodí, dávat 2.000-3.000 Kč, prý je to málo. Jinak by mi nezbylo ani abych si našel garsonku. Děkuji, Luboš.

ODPOVĚĎ:
Na výživu dítěte byste měl samozřejmě přispívat stejně jako Vaše přítelkyně. Jestliže dojde k  tomu, že se odstěhujete, doporučuji hradit výživné ve výši, která Vám bude vzhledem k  Vaší finanční situaci připadat přijatelná – například Vámi zmiňované 2.000-3.000 Kč. Pokud s  touto výší výživného nebude Vaše přítelkyně souhlasit a vzájemná dohoda nebude možná, může se Vaše přítelkyně obrátit na soud a požadovat stanovení výživného soudní cestou. Soud při rozhodování o výši výživného bere v  úvahu celkové sociální a majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné zájmy a potřeby dítěte. Na výši výživného tedy bude mít vliv nejen Vaše finanční situace, ale i finanční situace Vaší přítelkyně, o které nic nepíšete. Ke zvýšení výživného může dojít i v  případě, kdy je například dítě zdravotně postižené, má speciální dietu apod. I když neznám finanční situaci Vaší přítelkyně, nemusíte se obávat toho, že by Vám soud určil výživné 10.000 Kč, které požaduje Vaše přítelkyně. I Vám musí zůstat finanční prostředky na úhradu Vašich životních potřeb. Obvyklá výše výživného je částka, kterou navrhujete Vy – cca 2.000 – 3.000 Kč.
Co se týče výživného pro neprovdanou matku, toto výživné upravuje § 920 nového občanského zákoníku. Ten říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v  přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s  těhotenstvím a porodem. “ Vaše přítelkyně tedy může u soudu uplatňovat nárok na výživné také pro sebe jakožto neprovdanou matku, může tak učinit i zpětně, ale nejdéle do dvou let od narození dítěte (nezmiňujete se o tom, kolik let je Vašemu dítěti).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace závady GPS navigace vozidla - informace
- Reklamace vestavěné GPS navigace auta, automobilu

09/2016 zakoupen nový vůz KIA CARENS s vestavěnou navigací. 02/2017 v autorizovaném servisu KIA došlo k aktualizaci navigace. Od té doby navigace poztrácela většinu svých funkcí, tudíž nefunguje. 03/2017 vznesen dotaz na nefunkčnost emailovou komunikací na oficiální stránky KIA. Žádost byla předána technikům. Od té doby se nikdo neozval. 04/2017 na mou žádost opětovná aktualizace v odborném servisu, problémy přetrvávají. Odborný servis se obhajuje, že víc nezmůže. Program, který přišel z KIA je prostě takový. Mám nefunkční navigaci, co mám udělat pro nápravu? Vztahuje se na tento problém klasická záruka? Děkuji, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Nefunkční navigace by měla představovat vadu, kterou můžete reklamovat v záruční době. Reklamaci je třeba uplatnit přímo u prodejce vozu. Prodejce má ze zákona lhůtu 30 dní na vyřízení reklamace. Pokud by se stejná vada opakovala 3x, máte právo od smlouvy odstoupit a požadovat po prodejci vrácení peněz.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bezdůvodné obohacení výboru SVJ - proplácení mobilních telefonů (nejdražší tarif)

Ve stanovách našeho SVJ je uvedeno, že členové výboru mají nárok na proplacení skutečně vynaložených nákladů v souvislosti s výkonem funkce ve výboru. Při kontrole dokladů jsem zjistil, že si všichni nechávají proplácet paušály za používání vlastních mobilů ve výši 1.500 Kč měsíčně. Mám nedoplatek za vyúčtování služeb roku 2016. Je to přípustné (operátoři mají nejdražší tarif s neomezeným voláním za cca 750 Kč) a musím to zaplatit? Nebo by to měli vrátit? Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Určitě není v pořádku, aby SVJ hradilo členům výboru soukromé mobilní telefony. Doporučuji to řešit, chápala bych to jako zpronevěru či bezdůvodné obohacení.
Z dotazu přesně nevyplývá, jak s tím souvisí nedoplatek za služby, nicméně pokud by tam byl nějaký nedoplatek, tak tento musíte uhradit bez ohledu na požadavek vrácení proplácení mobilů. Tento problém se musí řešit zvlášť.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti neteři, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování bytu, domu neteři, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování nemovitosti synovci, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
- Darování bytu, domu synovci, věcné břemeno dožití dárci a jeho manželce, manželovi
FINANCE-DANĚ
- Darování bytu, domu neteři, synovci - daně, zdanění daru
- Darování nemovitosti synovci, neteři - daně, zdanění daru

Jsem výlučnou vlastnicí nemovitosti, bezdětná, vdaná. Vlastnictví jsem nabyla před uzavřením manželství. Hodlám přenechat nemovitost formou darovací smlouvy se zřízením věcného břemene doživotního užívání pro sebe a manžela své neteři. Můj dotaz zní:
Musí být manžel účastníkem darovací smlouvy? Bude muset manžel platit darovací daň nebo je osobou blízkou, která je od daně osvobozena?
Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o nemovitost, kterou jste nabyla před manželstvím, pak manžel nebude uveden na straně darující jako dárce. Pokud se ale v jeho prospěch zřizuje věcné břemeno, musí být účastníkem smlouvy jako oprávněný z věcného břemene. Jelikož se věcné břemeno zřizuje současně s darováním, bude se sepisovat pouze jedna smlouva, kde Vy budete jako dárkyně, neteř jako obdarovaná, Vy a manžel jako oprávnění z věcného břemene a neteř jako povinná z věcného břemene. Podepisovat se budete všichni. Žádnou darovací daň platit nebudete - nikdo, Vy ani manžel ani neteř, neboť jste jako příbuzní od darovací daně osvobozeni.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může předseda SVJ sám rozhodnout o podpisu smlouvy na služby soukromého subjektu
- Kdo rozhoduje o uzavření smlouvy SVJ s jiným subjektem?

Ve stanovách našeho SVJ máme, že smlouvy musí podepsat předseda výboru a další člen výboru. Při kontrole dokladů jsem zjistila, že např. smlouvu s právníkem na 30.000 Kč podepsal jen předseda sám a to dokonce (jak plyne ze zápisů schůzí výboru), aniž to ve výboru vůbec projednal. Mám několik tisíc nedoplatek za vyúčtování služeb roku 2016. Je taková smlouva platná a musím to zaplatit? Nebo by to měl platit předseda ze svého? Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Pokud předseda nejednal v souladu se stanovami SVJ, je za to samozřejmě odpovědný a taková smlouva nebyla platně uzavřena.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Vymáhání penále za nepředání nedodělaného díla, práce (smlouva o dílo)
- Vymáhání dodělání díla soudně - informace (smlouva o dílo)
- Vymáhání části zálohy za včas nedodělané dílo (smlouva o dílo)
- Vymáhání penále za nedodané, nedodělané dílo (smlouva o dílo)

Zhotoviteli ze smlouvy o dílo - rekonstrukci bytové jednotky jsem zaslal předžalobní výzvu o odstranění vady na díle a to nepředání díla ve stanovené lhůtě. Předpokládám, že zhotovitel nedokončí dílo v plném rozsahu. Chtěl bych se zeptat, jak mám dále postupovat a případně jak vymáhat vrácení vložení finančních prostředků, které nebyly využity na rekonstrukci bytu a také dosti vysoké penále za opoždění předání díla? Děkuji, Hynek.

ODPOVĚĎ:
Vyzvěte písemně zhotovitele k dokončení díla s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě dílo dokončeno, odstoupíte od smlouvy a budete soudně vymáhat veškeré finanční prostředky nevyužité na rekonstrukci a smluvní pokutu. Nebude-li dílo zhotoveno, následně odstupte od smlouvy a vyčíslete Váš nárok.
Nebude-li dobrovolně uhrazena požadovaná částka, bude nutné podat žalobu k soudu. Již při odeslání předžalobní výzvy a odstoupení doporučuji využít služeb advokáta. Náklady na právní zastoupení by Vám měl rovněž uhradit zhotovitel díla.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování pro případ smrti

Je možné do darovací smlouvy (na movitou, nemovitou věc) pro případ smrti zakotvit možnost, že když obdarovaný zemře dřív než dárce, přechází dar pro případ smrti, na další ve smlouvě uvedenou osobu - např. na dědice zemřelého původního obdarovaného nebo všechno padá a musí se sepsat nová darovací smlouva pro případ smrti na nového obdarovaného? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Institut darování pro případ smrti je v novém občanském zákoníku zakotven velmi stručně a v podstatě bude ujasněn až v okamžiku, kdy k tomuto institutu bude existovat nějaká judikatura, což prozatím není. Jelikož ale darování pro případ smrti vychází z darovací smlouvy, která vyžaduje souhlas obou smluvních stran, tedy souhlas dárce i obdarovaného, domnívám se, že Vámi uvedenou možnost využít nelze a bude třeba s každým v úvahu přicházejícím obdarovaným podepsat samostatné darování pro případ smrti, jelikož i obdarovaný má právo vyjádřit svou vůli a dar buď přijmout a smlouvu podepsat nebo nepřijmout a nepodepsat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Splátky dědického podílu po smrti manžela, manželky - vyplacení bytu, domu, nemovitosti

Manžel zemřel v březnu 2017, panelákový byt ve společném vlastnictví (soukromé vlastnictví). Polovina z jeho půlky připadne dceři, která bude chtít peníze (dcera z 1. manželova manželství). Manžel byl schizofrenik, 2x ročně v blázinci, opilec a kuřák 60 cigaret denně. Většinu důchodu propil. Nepřispíval na domácnost. Já nemám prostředky k vyplacení podílu. Musím se vystěhovat, prodat byt, nebo splácet po 1.000 Kč? Je mi 80 let, půjčku nedostanu. V bytě chci dožít, protože mi ho dávno před 2. sňatkem pořídila má matka. Mohu se stát věcným břemenem a částka určená dceři bude vyplacena až po mé smrti? Na všechna tvrzení mám svědky, nelžu. Předběžné notářské řízení nevyžadovalo ani odhad ceny bytu, starý, s balkonem, v zatepleném domě, 2 pokojový, bez úprav a modernizace. Pro mne je jediná možnost - splácení. Po mé smrti dostane byt moje vlastní vnučka (sirotek), ať byt prodá a s dcerou mého manžela se finančně vypořádá. Já bych zde ráda dožila, jsem invalidní stará harfa. Dcera po mně bude loudit prachy, ty nemám, mám podprůměrný důchod. S manželem jsme vedli oddělené hospodářství, neplatil. Děkuji. Svatava

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení uveďte, že žádáte o vypořádání společného jmění manželů jiné, než ze zákona. Uveďte, že manžel nepřispíval na domácnost, nepodílel se na udržování ani na zvětšování/zvelebování společného jmění manželů, a proto byste měla mít větší podíl po vypořádání společného jmění. K důkazu navrhněte svědky.
Věcným břemenem se stát nemůžete. Na splácení podílu po 1.000 Kč měsíčně byste se musela s manželovou dcerou dohodnout nebo můžete notáři navrhnout, aby takové vypořádání provedl, i když nebude dcera s takovou dohodou souhlasit.
Pokud byste chtěla zdědit celý byt, a po Vaší smrti by ho zdědila vnučka, která by měla manželovu dceru vyplatit, tak toto nejde vyřídit v rámci dědického řízení po Vašem manželovi. Musela byste se s dcerou dohodnout mimo dědické řízení.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nesporný rozvod manželství dohodou - může přijít k soudu jen jeden z manželů?
- Přítomnost jen jednoho z manželů u nesporného rozvodu dohodou
- Musí být u nesporného rozvodu manželství dohodou přítomni oba manželé?

Když je u soudu podán společný návrh na rozvod manželů a dohoda o majetkových poměrech, je možné, aby se k soudu poté dostavil pouze jeden z manželů? Budu dlouhodobě v zahraničí, je možné poslat soudu omluvu, že se nemůžu dostavit z důvodu pobytu v zahraničí a že s rozvodem i dohodou jak je uvedeno ve společném návrhu souhlasím, úředně ověřit podpis a dát to manželovi nebo poslat poštou? Moc děkuji za informaci, Petra.

ODPOVĚĎ:
V těchto případech záleží vždy na konkrétním soudci, zda bude ochoten manželství rozvést i bez přítomnosti účastníka. Větší jistota by byla, kdybyste si k účasti na jednání přizvala advokáta, který by Vás ve Vaší nepřítomnosti u soudu zastoupil.
K nespornému rozvodu není zpravidla zapotřebí posílat za sebe advokáta (jako zástupce nepřítomného účastníka). Vzhledem k tomu, že se jedná o rozvod nesporný (tzn. že manželé se na všem podstatném předem písemně dohodli), bude dle mého názoru postačovat přítomnost obecného zmocněnce (např. nějaké tazatelčiny kamarádky), který nepřítomného účastníka zastoupí.


__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda o vypořádání SJM - zrušení dohody
- Je možné zrušit dohodu o vypořádání SJM, společného jmění manželů?
- Vypovězení dohody o vypořádání SJM - postup, informace
- Zrušení dohody o vypořádání SJM - postup, informace

Je mi 62 let (manželovi také) a od srpna 2014 jsem v důchodu. Můj důchod je 4.290 Kč. Manžel v srpnu 2014 odešel k milence a až teď se chce rozvést. Svoji jsme 36 let, přestože jsme si nerozuměli v mnoha věcech. Já jsem neměla zájem o sex, on to řešil milenkami. Až později mi došlo, že mě místo pomoci psychicky deptal. Manžel držel rodinné finance a na domácnost dával určitou částku. Když se obě naše děti osamostatnily, bylo to 4.000 Kč, později už jen pár set, o které jsem ho vždy musela prosit. Předhazuje mi, že jsem "nemakačenko" a že jsem se měla starat, abych vydělala víc. Jsem spíše domácí typ, ale ten manžel neuznává. Mám odpracováno 20 let a přes 7 let jsem provozovala živnost, ale platila nejnižší sociální a důchodové pojištění. Pak jsem vystřídala dvě krátkodobá zaměstnání a skončila na úřadu práce, kde jsem byla až do důchodu. V současné době podnikám jako důchodce, ale mám nízké příjmy, takže pojištění neplatím. Za rok 2016 je můj základ daně za podnikání 15.600 Kč, ale v roce 2017 to bude určitě méně.
2.5.2017 jsme podepsali dohodu o vypořádání SJM. Já se stanu výlučným nájemcem našeho družstevního bytu 3+1 (nájem stále platí manžel), dostanu finanční částky z pojistek na mé jméno cca 214.000 Kč a 50.000 Kč odstupné.
Manželovi připadne cca. 1.097.600 Kč z účtů a pojistek. Dále jsme uzavřeli samostatnou dohodu. Byt 3+1 prodám za 850.000 Kč (finančně ho neutáhnu) a manžel na mě za 350.000 Kč převede družstevní podíl k bytu 2+1, ve kterém bydlela jeho matka. Ta je v současné době v pečovatelském domě.
Členský podíl k tomuto bytu je od 4.5.2017 psaný na manžela. Dále je v dohodě, že se manžel finančně postará o výměnu elektroinstalace v tomto bytě, o nové umyvadlo a sprchový kout.
Manžel mi slíbil, že než se byt 3+1 prodá, bude hradit nájem 5.400 Kč + inkaso, ale dnes (05.05.2017) couvl, že ho mám platit z odstupného. Bohužel jsem si nevzala právníka a rozvod nechala na manželovi. Pozdě mi došlo, že i s příspěvkem na bydlení na tom finančně nebudu moc dobře. Na druhé straně o byt 2+1 velice stojím a kdybych s manželem nesouhlasila, nemusel by mi členský podíl prodat. Prosím, existuje pro mě nějaké lepší řešení, i když jsem 2.5.2017 dohodu o vypořádání SJM podepsala? Děkuji za odpověď. Jitka

ODPOVĚĎ:
Pokud jste již dohodu o vypořádání SJM podepsala, bohužel není možnost, jak ji zvrátit, jelikož jste již projevila vůli s ní souhlasit. Proto Vám nemohu sdělit, zda pro Vás existuje jiná možnost, protože když je již dohoda podepsaná, tak okamžikem rozvodu nabude účinnosti a budete se jí muset řídit. Pokud byste nyní chtěla dohodu zvrátit, musela byste namítat, že jste ji např. uzavřela pod nátlakem, v tísni apod. a musela byste tuto skutečnost prokázat.
Je pravdou, že uzavřená dohoda o vypořádání SJM obě strany zavazuje. Je pravdou, že z povahy této dohody není možné jí vypovědět. Je pravdou, že právní mocí rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nabude dohoda o vypořádání SJM účinnosti. Je pravdou, že (ze závazkového hlediska) by bylo možné zneplatnit dohodu o vypořádání SJM poukazem na nesvobodu některé ze stran při jejím podpisu (popř. poukazem na její neurčitost, protiprávnost jejího předmětu apod.), což je však důvod prakticky nepoužitelný (byla-li dohoda o vypořádání SJM uzavřena za standardních podmínek, jak z dotazu vyplývá).
Můžete samozřejmě před soudem poukázat na to, že dohoda o vypořádání SJM je pro ní nevýhodná a má zájem o uzavření dohody jiné, bude však záležet pouze na úvaze soudce, zda této námitce vyhoví.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Vrácení bytu po smrti obdarovaného - informace, postup
- Vrácení daru po smrti obdarovaného - informace, postup
- Vrácení nemovitosti po smrti obdarovaného - informace, postup

2007 jsem pořídil do osobního vlastnictví byt 1+kk, ve kterém bydlí můj otec. Jelikož jsem se sám odstěhoval do vlastního domu, byt jsem cca 2012 daroval darovací smlouvou otci. Určitě mu ho chci nechat na dožití, ale rád bych se zeptal, jak bude s bytem nákládáno v rámci dědického řízení. Mám ještě dva bratry, z toho jeden nevlastní (s otcem se nikdy nestýkal). Je možné po smrti otce žádat o vrácení daru, aby byt nepřipadl do dědického řízení? Závěť otec sepisovat nechce, nemá moc zájem to řešit. Asi by mi nevadilo se rozdělit se svým bratrem, ale nerad bych, aby část mého bytu a daru získal i nevlastní bratr. Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
O vrácení daru žádat nemůžete. Vrácení daru lze žádat pouze pro nevděk nebo pro nouzi a ani jednu věc byste nesplňovat. Byt by byl předmětem dědického řízení po Vašem otci a měli by tudíž na něj nárok všichni otcovi dědicové rovným dílem.
Kdyby otec sepsal závěť, Váš nevlastní bratr by měl tak jako tak nárok na svůj povinný díl jako tzv. nepominutelný dědic. Povinný díl činí čtvrtinu ze zákonného podílu. Pokud má otec tři děti, pak povinný díl činí 1/12 z jeho pozůstalosti, na kterou má nárok v penězích.
Bylo by vhodné otci vysvětlit, že po jeho úmrtí by měli na byt nárok všichni jeho dědicové. Pokud poté otec bude chtít situaci změnit, může sepsat buď závěť nebo byste také mohli uzavřít opět darovací smlouvu s tím, že otec by Vám byt daroval a Vy byste otci zřídil věcné břemeno dožití.

__

FINANCE-DANĚ
- Darování auta v rodině členovi rodiny - ekologická daň, ekodaň
- Darování auta osobě blízké - ekologická daň, ekodaň

Sestře byl přiznán automobil v dědickém řízení (vypravitel pohřbu - majetek nepatrné hodnoty). Pohřeb jsme hradili společně napůl. Otec zanechal závěť napsanou po mozkové příhodě, ve které automobil odkazuje mně, notář ji neviděl. Se sestrou jsme se dohodli, že automobil přepíše na mě. V dodatečném dědickém řízení předmětný automobil projednáván nebude. Jak lze přepsat automobil na mě, abych neplatil ekologickou. Sestra nesouhlasí, abych byl provozovatel vozidla. Lze to učinit např. předložením dohody dědiců soudu, v níž bratr a sestra prohlásí, že vlastnické právo k automobilu sestra převádí na bratra. Děkuji, Ondřej.

ODPOVĚĎ:
Dodatečným objevením závěti automaticky nedojde k dodatečnému projednání dědictví. K tomu je zapotřebí, aby byl dodatečně objeven i nějaký majetek zůstavitele, který nebyl znám v průběhu původního řízení o pozůstalosti.
Právní mocí rozhodnutí o zastavení řízení, kterým byl automobil vydán vypraviteli pohřbu, bylo dědické řízení skončeno. V dodatečném dědickém řízení automobil projednat nelze, jelikož byl předmětem původního dědického řízení a bylo tedy rozhodnuto, kdo automobil nabyl. Dle zásad českého práva nelze stejnou věc projednat dvakrát. Předložení dohody dědiců Vám tedy nepomůže, takovou dohodu (o majetku, který již byl projednán) soud neschválí. Jediná možnost pro převod auta je sepsání darovací či jiné smlouvy s osobou, která automobil na základě usnesení nabyla a poté zaplatit daň.
Další (komplikovanější, delší a dražší) možnost je podat žalobu proti dědici na vydání dědictví. Oprávněný dědic se může domáhat vydání majetku z pozůstalosti resp. určení, že to jemu svědčí vlastnické právo k majetku z pozůstalosti podle obecných zákonných ustanovení.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyřazení budovy z evidence katastru nemovitostí - snaha vyhnout se dědickému řízení po majiteli
- Nedědění stavby formou vyřazení z evidence katastru nemovitostí - informace

V zahrádkářské kolonii (2016) i na zahrádce s mým vlastním pozemkem (zakoupen v r. 2002 od zahrádkářského svazu) je dřevěná kolna na nářadí 10,5 m2 s polootevřeným přístřeškem – 4,25 m2 a přístřešek pro lísky na ovoce 2.55 m2.
1991 proběhla v zahrádkářské koloni (2016) i hromadná kolaudace staveb a uvedené stavby byly zapsány do katastru nemovitostí bez čp. jako jiná stavba 17 m2 na jméno mé matky. Okamžitě jsem tehdy 1991 podala jménem mé matky odvolání na stavební úřad SÚ neboť stavby slouží výhradně jako sklad zahradního náčiní, neobsahují pobytové místnosti ani WC, ani žádné instalace. Polootevřený přístřešek a přístřešek pro lísky na ovoce nemají pevné základy se zemí, mají pouze trámky zapuštěné do země, podlaha hliněná. SÚ 1991 s odvoláním souhlasil a vydal rozhodnutí, že stavba nepodléhá stavebnímu povolení ani ohlášení, kopie tehdy byla zaslána na KÚ ČR. Ktastrální úřad ČR, tedy KÚ ČR toto nevzal na vědomí (daně na stavbu platím). Matka zemřela 2000 a katastrální úřad ČR nyní vyžaduje r. č. vlastníka stavby – mé matky popř. zahájit dědické řízení. Lze požádat o vyřazení z katastru nemovitostí aniž musela znovu zahájit dědické řízení?

ODPOVĚĎ:
Nejprve je třeba zahájit dodatečné dědické řízení. Stavba je evidována na zesnulou osobu, proto s Vámi nebude katastr při žádosti o vyřazení komunikovat. Jakmile budete vlastníkem nemovitosti i v katastru, pak teprve s touto věcí můžete nakládat a můžete požádat o vyřazení.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žaloba na vydání dědictví od nepravého dědice - informace
- Promlčení dědictví - nepominutelný dědic nedědil
- Promlčení dědictví - dědic nebyl osloven notářem

Můj příbuzný, který zemřel 2007, měl syna (2015 zemřel, nicméně v době úmrtí tatínka ještě žil), vnuka i pravnuka. Během života se tento příbuzný rozvedl a v druhé rodině již neměl děti. Vzal si ženu se synem, který v době úmrtí mého příbuzného byl dospělým mužem s vlastními dětmi. Podle dostupných informací syna své druhé ženy si nepřisvojil. Dědictví připadlo kompletně druhé ženě a její rodině. Pokrevní příbuzní vůbec nebyli vyzváni k vypořádání dědictví. Je toto správné? Rodina bohužel, ve věci do dnešních dní nic nepodnikla. V době úmrtí měla rodina vlastní starosti a později měla zábrany v kontaktování druhé ženy příbuzného.
Faktem zůstává, že po mém příbuzném muselo zůstat dost majetku, šlo o významného vědce, který po revoluci založil vlastní úspěšnou firmu fungující doteď. Chci se zeptat:
1.) jestli rodina může ještě problematiku dědictví otevřít, právně napadnout rozhodnutí,
2.) Bylo vůbec v pořádku, že nebyli vyzváni k řízení o dědictví?
Děkuji Vám předem za pomoc.

ODPOVĚĎ:
Váš příbuzný mohl sepsat závěť, ve které mohl svého syna vydědit a veškerý majetek odkázat pouze své manželce. Také se mohlo stát, že se notáři nepodařilo vypátrat, že měl zůstavitel syna (např. manželka to mohla neuvést a v informačním systému evidence obyvatel mohla být chyba a syn zde nemusel být uvedený). Zůstavitel také mohl převést svůj majetek na jiné osoby již za svého života a tím pádem po něm mohlo být dědické řízení zastaveno z důvodu nemajetnosti.
Pokud měl však syn dědit, akorát se tak nestalo, mohl by podat (resp. jeho právní nástupci) žalobu na vydání dědictví od nepravého dědice a nabýt takto svůj podíl z dědictví, či adekvátní finanční kompenzaci. Tento nárok se však promlčuje, a to do tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno.
Pokud byste chtěli vědět, jakým způsobem bylo dědické řízení skončeno, případně kdo dědictví nabyl, pak můžete u okresního soudu, který je v obvodu posledního bydliště zůstavitele, požádat o nahlédnutí do dědického spisu. Nahlédnutí do spisu může soud umožnit jen účastníkům původního řízení nebo osobám, které osvědčí svůj právní zájem. Mohl by tedy umožnit nahlédnout dětem zesnulého syna (měly by mít s sebou rodné listy).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na určení vlastnictví bytu, domu, nemovitosti po dědickém řízení

Prosím o radu nebo o nějakou předlohu, případně judikaturu Nejvyššího soudu, podle které bych mohl sepsat žalobní návrh na určení vlastnictví k bytu. Jedná se o to, že jsem nyní 100% vlastníkem bytu po mé matce, poté kdy jsem vyplatil bratra z jeho dědického podílu. Jenže - usnesením Nejvyššího soudu se změnily vlastnické poměry k bytu, kdy já mám cca 49%, bratr cca 49%, a můj syn (vnuk zůstavitelky) cca 2%. Domnívám se, že když jsem již bratra vyplatil (2015) a syn by mě jeho 2% daroval (převedl) měl bych být dále 100% vlastníkem bytu, ale nejsem si jistý dalším postupem. Možná by to mohl realizovat přímo katastr, až dostane vklad od soudu, nebo budu nucen asi podat žalobu na určení vlastnictví, nebo požádat soud o zrušení vlastnictví k bytu. Jaký je prosím správný postup? Děkuji a jsem s pozdravem, Filip.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych Vám především doporučila návštěvu advokáta - www.advokatikomora.cz, jelikož určovací žaloba je velmi složitý institut a je třeba v řízení o určení vlastnictví prokázat tzv. naléhavý právní zájem na vyřešení věci.
Dále je třeba shlédnout listiny, tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu, které uvádíte a listinu, na základě které jste již bratra vyplatil. K této skutečnosti měl totiž notář v dědickém řízení přihlédnout, bohužel bez listin se k této věci nelze úplně odpovědně vyjádřit.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Kdy rodič přestává být zákonným zástupcem dítěte
- Zrušení zákonného zastupování dítěte - informace

Chtěla bych se zeptat, zda biologický otec mého syna, zapsaný v synově rodném listě, je považován za jeho zákonného zástupce, pokud:
1. s otcem dítěte nejsem sezdána a nikdy jsme nesdíleli společnou domácnost
2. otec dítěte je občan Německa trvale žijící v Německu
3. otec dítěte se finančně podílí na výživě syna
4. od 04/2015 nejsme s otcem dítěte v kontaktu
5. syn se narodil v 10/2014 v České republice, kde trvale žije
6. soudní rozhodnutí o svěření do péče nemáme (otec dítěte by se s největší pravděpodobností k soudnímu jednání vedenému v ČR ani nedostavil)
Případné chybějící informace dodám a v případě potřeby vše upřesním. Předem děkuji. S pozdravem, Eva.

ODPOVĚĎ:
Zákonnými zástupci nezletilého dítěte jsou oba rodiče uvedení v  rodném listě dítěte. Jestliže je otec Vašeho syna uveden v  jeho rodném listě, pak je zákonným zástupcem Vašeho syna bez ohledu na to, jaké má občanství, zda jste sezdáni nebo zda sdílíte společnou domácnost ad.
Žádná ze skutečností, které uvádíte v  bodech 1–6 Vašeho dotazu, tudíž nemá vliv na to, zda někdo je či není zákonným zástupcem dítěte. Podstatné je pouze to, zda je uveden v  rodném listě dítěte jako rodič. Pokud ano, pak je zákonným zástupcem dítěte, což znamená, že má mj. právo zastupovat dítě v právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé.

__

OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Koupě chaty bez pozemku a nájem, pronájem pozemku pod chatou
- Koupě chalupy bez pozemku a nájem, pronájem pozemku pod chalupou

Chci koupit zahrádku v koloni (2016), která je pod zahrádkářským svazem. Vlastníci pozemku jsou však 3 soukromé osoby. Od současné majitelky mám odkoupit chatu za 90.000 Kč a pronájem plochy sepsat se zahrádkářským svazem (1.500 Kč ročně a energie). Nemůžu pak o chatu (peníze) přijít? Do kupní smlouvy dát i smlouvu s vlastníky pozemku? Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou vlastníci pozemku a chaty odlišní, pak dle občanského zákoníku platí, že chata není součástí pozemku, a je možné Vám jí tedy prodat. Pokud koupíte pouze chatu, nevidím důvod se obávat, že byste o ní měla přijít.
Jelikož nebude pozemek pod chatou Váš, bude nutné, abyste platila nájemné za tento pozemek, což rovněž vyplývá z Vašeho dotazu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se vyhnout vyplacení dědického podílu potomkovi nového manžela, nové manželky

Manželka má obavy, aby po koupi bytu (1.000.000 Kč), do kterého vložím 200.000 Kč, nemusela po mém úmrtí vyplácet mé dceři z prvního manželství dědictví ve výši třetiny ceny bytu. Jde tato částka snížit? Děkuji, Richard.

ODPOVĚĎ:
Po koupi bytu byste s manželkou museli uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, ve které byste se dohodli, že celý byt bude nadále pouze ve výlučném vlastnictví Vaší manželky. V takovém případě byt nebude spadat do společného jmění a nebude se tak řešit v dědickém řízení po Vaší smrti. Takovou smlouvu lze sepsat pouze u notáře formou notářského zápisu, jinak je neplatná.
Pokud byste chtěl, aby dcera dostala alespoň Vašich 200 000 Kč, může pak Vaše manželka sepsat závěť, ve které odkáže částku ve výši 200 000 Kč ze své pozůstalosti Vaší dceři.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Otřesy při chůzi souseda a vadná statika domu - skrytá vada a její reklamace
- Vadná statika bytu, domu - reklamace skryté vady
- Reklamace skryté vady nemovitosti - lhůta, starý občanský zákoník
- Reklamace skryté vady nemovitosti - lhůta, nový občanský zákoník
- Lhůta na reklamaci skryté vady bytu, domu - starý občanský zákoník
- Lhůta na reklamaci skryté vady bytu, domu - nový občanský zákoník

10/2013 jsem si koupila byt do osobního vlastnictví. V domě patrně nebude zcela v pořádku statika, když soused chodí pod námi, chvěje se podlaha v jedné místnosti. Lze ještě uplatňovat tzv. skrytou vadu podle nového občanského zákoníku NOZ?
Velmi děkuji za odpověď, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste koupila byt v roce 2013, řídí se kupní smlouva nikoli novým občanským zákoníkem (NOZ), ale starým občanským zákoníkem, zákonem č. 40/1964 Sb.
Dle starého občanského zákoníku je však lhůta pro uplatnění skryté vady poměrně krátká, a to 6 měsíců od převzetí věci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že již nemáte právo uplatňovat po prodávajícím skrytou vadu nemovitosti.
Pokud by se smlouva řídila novým občanským zákoníkem, pak je lhůta pro uplatnění skrytých vad 5 let.

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Nástup do nové práci hned po operaci karpálního tunelu (ruky)
- Porušení léčebného režimu a nástup do nové práce v době pracovní neschopnosti - je to přípustné?
- Nástut do nové práci v pracovní neschopnosti po operaci karpálního tunelu

Ráda bych se zeptala, jestli můžu nastoupit do nové práce, i přestože jsem byla 21.4.2017 na operaci karpálů a v dnešní zprávě z nemocnice, kdy mi sundavali dlahu, mám napsáno, že pracovní neschopnost je 3 měsíce od operace. V úterý 9.5.2017 mám nastoupit do nové práce a nerada bych o tuto možnost přišla. Jedná se o práci v kanceláři, hlavně telefonování a komunikace po emailu s kolegy ze zahraničí. V úterý 2.5.2017 jsem byla v nové práci na vstupní zdravotní prohlídce a doktorka mi řekla, že jí v den nástupu (9.5.2017) musím přinést zmíněnou dnešní zprávu z nemocnice a že tam mám mít napsáno, že jsem práce schopná.
Jde mi o to, abych měla nějaké argumenty, že tuto práci zvládnu i s předepsaným "pravá horní končetina bez fyzické námahy", abych dodržela léčebný postup. Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Vstupní lékařská prohlídka by měla zajistit, aby určitou práci nevykonával zaměstnanec, který není zdravotně způsobilý pro výkon konkrétní činnosti. Pracovnělékařská prohlídka je zaměřena na obecné faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnance, ale i na účinky, které jsou specifické pro konkrétní pracovní prostředí.
Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Pokud tedy lékař neuzavře vstupní prohlídku výsledkem "práce schopen", neměl by zaměstnavatel připustit vznik pracovního poměru.
Zdravotní způsobilost by vždy měla být posuzována ve vztahu ke konkrétnímu druhu práce, který má být vykonáván. Je tedy možné namítat, že v případě konkrétní kancelářské práce, není nutné zatěžovat pravou horní končetinu. Konečný závěr však bude vždy na lékaři.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Musí nová manželka dovolit vstup do bytu po zemřelém manželovi advokátovi dětí zemřelého manžela?
- Povinnost nové manželky dovolit vstup do společného bytu se zemřelým manželem advokátovi dětí zemřelého manžela
- Musí nový manžel dovolit vstup do bytu po zemřelé manželce advokátovi dětí zemřelého manželky?
- Povinnost nového manžla dovolit vstup do společného bytu se zemřelou manželkou advokátovi dětí zemřelého manžela

Mám starosti s vleklým pozůstalostním řízení po svém manželovi. Jeho dvě dospělé děti se v řízení nechávají zastupovat advokátem a nejsou ochotné přistoupit na jakoukoliv dohodu. Jejich poslední prohlášení zní, že nebudou uzavírat společné prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Notář tedy musí ustanovit soudního odhadce a spolu s advokátem mají navštívit můj byt. Má otázka zní - jsem povinna umožnit vstup do bytu advokátovi dospělých dětí? A následně - pokud mu v souladu se zákonem nemusím vstup povolit, má toto nějaké následky? S odhadcem a notářem problém nemám. Děkuji za odpověď.
Helena

ODPOVĚĎ:
Podle § 1684 odst. 2 o. z. může být soupisu pozůstalosti přítomen a vznášet dotazy či připomínky mj. každý, kdo tvrdí a osvědčí své dědické právo (tzn. děti Vašeho manžela), které mají právo být v řízení kýmkoliv zastupováni. Zástupce činí veškeré úkony, které může činit v řízení jeho zmocněnec. Soupisu také může být přítomna osoba, která na tom prokáže právní zájem a souhlasí-li notář.
Vzhledem k tomu, že byt je ve společném jmění manželů a tedy ideální polovina bytu by měla připadnout do dědictví po Vašem manželovi, tak je možné činit soupis pozůstalosti i ve Vašem (jeho) bytě.
Pokud byste nechtěla advokátovi umožnit přístup do bytu, může Vám notář podle § 53 o. s. ř. udělit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 Kč vzhledem k tomu, že byste neuposlechla příkazu soudu (tj. notáře).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Neplacení záloh na služby pronajímateli - důvod výpovědi nájmu bytu?
- Placení části nájmu, nájemného pronajímateli - důvod výpovědi nájmu bytu?
- Jakou částku musí dlužit nájemce, aby dostal výpověď nájmu bytu?
- Může nájemník platit jen část nájmu aby nedostal výpověď nájemní smlouvy?
- Může nájemce platit jen část nájmu aby nedostal výpověď nájemní smlouvy?

Mám dotaz ohledně nájemného. Pronajímám byt na dobu určitou. Bohužel nájemník mi úplně přestal platit zálohy na služby a ze samotného nájmu mi posílá jen polovinu sjednané částky. Ráda bych věděla, kdy mu můžu z tohoto důvodu dát výpověď? Musí dlužit trojnásobek nájmu, nebo trojnásobek záloh na služby? Nebo prostě v mém případě stačí že 3x po sobě nezaplatil vše co měl? Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Dana

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že nájem lze vypovědět bez výpovědní doby za předpokladu, kdy nájemce poruší své povinnosti zvlášť závažným způsobem. Takovým porušením je např. nezaplacení nájmu a záloh alespoň 3x po sobě. Za situace, kdy Vám nájemce nehradí zálohy vůbec a nájem nehradí řádně v plné výši, mám za to, že to lze chápat jako zvlášť závažné porušení a můžete dát nájemci okamžitou výpověď.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě bytu na jméno jednoho z partnerů a nárok na vypořádání při rozchodu, konci vztahu
- Nárok na vypořádání při koupi domu jedním z partnerů (druh, družka) při rozchodu, konci vztahu

Syn, který žije s přítelkyní 2012-2017, v této době kupuje byt. Ke koupi vyřizuje hypotéku pouze na svoji osobu, v předmětném bytě s ním bude žít i jeho přítelkyně a jejich syn, všichni budou mít společné trvalé bydliště. V kupní smlouvě bude uveden syn, zápis do katastru nemovitostí by mělo být na jeho jméno. Měla by přítelkyně nárok na vyplacení poloviny tržní nebo odhadní ceny bytu, pokud se rozejdou po zaplacení hypotéky nebo na vyplacení části uhrazené hypotéky v případě rozchodu? Měla by jiný nárok pokud by byli po koupi bytu manželé? Byl by v tom rozdíl, pokud by byla zapsána v kupní smlouvě a na katastru jako 1 vlastník? Předem děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud nebude přítelkyně vedena jako spoluvlastník, nemá žádný vlastnický vztah k bytu a neměla by tedy v případě rozchodu nárok na jakékoliv vypořádání. Pouze pokud by do bytu prokazatelně investovala vyšší částku, mohla by ji nárokovat od vlastníka zpět. Pokud by se stala manželkou, je to v tomto případě stejné jak výše uvedeno, jelikož byt by byl již syna. Vlastnický nárok na byt by měla pouze v případě, že by se napřed se synem vzali a teprve poté byt společně koupili.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Kdo z rodičů rozhoduje kolik dětí si vezme rodič na dovolenou v rámci styku, setkávání?
- Dovolená dětí s rodičem po rozvodu - může matka určit kolik dětí si může otec vzít s sebou?

Manžel řeší neustále spory s bývalou ženou. Letos (2017) jí navrhl, že vezme jednu z jejich dcer s námi na dovolenou. Sami máme dvě děti, tudíž by nás jelo pět. V současnosti se nám porouchalo auto a oprava by byla finančně neúnosná, tak jsme pořídili jiné ojeté. Hned jak to bývalá žena zjistila navíc s tím, že auto je 7 místné řekla, že musíme vzít obě dcery najednou. Pro nás to jsou další nemalé výdaje navíc. Může bývalá žena nutit mého muže, aby vzal obě dcery na dovolenou najednou??? Myslím si, že je to pouze na jeho dobré vůli. Děkuji za odpověď. Olga

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu bohužel neuvádíte, jakým způsobem je upraven styk Vašeho manžela s jeho dcerami. Pokud je styk Vašeho manžela s dcerami upraven soudním rozhodnutím a styk s oběma dcerami by měl probíhat v době, kdy Váš manžel plánuje dovolenou pouze s jednou dcerou, pak je požadavek jeho bývalé ženy celkem pochopitelný. Zákon ale současně stanovuje styk rodiče s dítětem jako právo rodiče, nikoliv jeho povinnost. Mělo by jít o dobrovolnou aktivitu. Obecně lze tedy říci, že bývalá žena nemůže nutit Vašeho manžela, aby jel na dovolenou s oběma dcerami. Záleží na dobré vůli a svobodném rozhodnutí Vašeho manžela.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu majetku u notáře
- Vyplacení životní pojistky zemřelého dědicovi a zaplacení dluhu věřiteli, věřitelům
- Zaplacení dluhu věřitelům z dědictví - peníze vyplacené ze životního pojištění zemřelého zůstavitele

Potřebovala bych si ujasnit správnost a postup vypořádání pohledávky banky z úvěrové smlouvy uzavřené mým zemřelým otcem a pojištěné z životní pojistky (hotovostní úvěr). Otec zemřel v lednu 2016, na řízení u notáře jsem na své opakované dožadování byla pozvána až na konci srpna 2016. Po této schůzce, na základě vašich odpovědí na mé dotazy jsem předložila notářce Žádost o provedení konvokace věřitelů a uplatnění výhrady soupisu majetku.
04.04.2017 jsem obdržela pravomocné Usnesení s výzvou věřitelům zůstavitele, aby do 4 měsíců, od vyvěšení na úřední desce Obvodního soudu Praha ohlásili pohledávky. V tomto Usnesení jsem uvedena jako jediná, která dědictví neodmítla a moje matka, která mne na základě plné moci zastupuje.
Uzavření pojistné události bylo připravené od 1. března 2016, tedy k dnešku je to víc jak 13 měsíců, a pouze se čekalo na ukončení dědického řízení. Doložení výše uvedeného Usnesení z 04.04.2017 pojišťovně, u které byl úvěr pojištěn, bylo pro pojišťovnu dostačující pro poskytnutí pojistného plnění. To bylo vyplaceno na můj účet ve výši pohledávky ze strany Banky (u notáře vedené jako pasivum v dědickém řízení).
3.5.2017 jsem byla na jednání v Bance ve věci splacení - narovnání, z prostředků pojistného plnění, pohledávky Banky (ještě před uzavřením dědického řízení, tedy předpokládaný termín konce dědického řízení je nyní září 2017) bylo mi však doporučeno vyčkat na výzvu od Banky pravomocnému dědici k úhradě pohledávky (to však proběhne za 4 a více měsíců).
Jak mohu nakládat s financemi z pojistného plnění určené na úhradu pojištěné pohledávky do doby pravomocného ukončení dědického řízení?
Předem děkuji za odpověď, Gábina.

ODPOVĚĎ:
Pojistné plnění z životního pojištění nespadá do dědictví, nakládat s ním tedy můžete dle svého uvážení. Ohledně úvěru se v bance dotázejte, zda se úvěr do skončení dědického řízení nějakým způsobem navýší (úroky by se však po dni úmrtí z důvodu dobrých mravů navyšovat neměly).
Také bych Vám doporučila zaplatit dluh bance raději až po pravomocném skončení dědického řízení. Hlavním důvodem je skutečnost, že pokud se během notářem stanovené lhůty přihlásí do dědického řízení více věřitelů a dluhy budou převyšovat výši aktiv pozůstalosti, pak notář podle zákona poměrně rozpočítá, jaké částky mají dědicové kterému věřiteli uhradit. Bance byste tak mohla uhradit více, než byste nakonec musela.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Povinnosti vlastníků nemovitostidle katastrálního zákona
- Povinnosti vlastníka nemovitosti dle katastrálního zákona
- Povinnosti majitele, majitelů nemovitosti dle katastrálního zákona
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí návrhu na rozdělení, scelení pozemků v katastru nemovitostí
- Přílohy k návrhu na zahájení vkladového řízení (žádosti)
- Návrh na vklad do katastru nemovitostí - náležitosti, listiny

Mohla bych se dozvědět koho se týkají povinnosti vlastníků dle článku 37 Zákona č. 256/2013 Sb. , (katastrální zákon) :
c) na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
f) na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.
Pokud Katastrální úřad nám nepovolil dle (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona) odstranit dokonce drobné nedostatky:
Nepřicvaknutý ale předložený geometrický plán a nepředložený souhlas stavebního úřadu s dělení pozemků.
Předem děkuji za odpověd'. S pozdravem, Vendula.

ODPOVĚĎ:
§ 37 katastrálního zákona zakotvuje povinnosti vlastníků a jiných oprávněných (jak ostatně napovídá již nadpis tohoto ustanovení katastrálního zákona).
Dle znění dotazu předpokládám, že katastrální úřad zamítl Váš návrh na zápis rozdělení pozemku či scelení pozemků, a to z důvodu formálních nedostatků Vašeho návrhu.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že § 37 katastrálního zákona zakotvuje toliko povinnosti vlastníků (či jiných oprávněných), nikoli povinnosti katastrálního úřadu. Pokud tedy katastrální zákon ve svém § 37/1 písm. c) a f) stanoví, že vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni:
- na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
- na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru,
stanoví pouze tolik, že bude-li vlastník katastrálním úřadem vyzván k doplnění chybějících údajů, odstranění chyb či předložení listin, je povinen tak ve stanovené lhůtě učinit. Z tohoto ustanovení však nevyplývá, že by byl katastrální úřad povinen vyzývat vlastníka při zjištění jakéhokoli nedostatku vlastníkem podané žádosti k nápravě (předpokládám, že Váš dotaz spočívá právě v nesprávném pochopení tohoto ustanovení katastrálního zákona).
Je možné, že v případě Vámi podané žádosti identifikoval katastrální úřad takové nedostatky, které již nebylo možné zhojit prostřednictvím výzvy k doplnění údajů, opravě chyb či předložení listin. Toto zjištění a z něho vyplývající důsledky by ostatně měly být popsány v odůvodnění rozhodnutí, kterým katastrální úřad Vaši žádost zamítl.

Pro doplnění dodávám, že dle § 15/1 písm. a) a d) katastrálního zákona musí být přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení (žádosti) :
- listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (vkladová listina),
- další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu (například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků, což je i Váš případ).

Není-li k návrhu přiložena vkladová listina, k podanému návrhu se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí katastrální úřad navrhovatele (§ 15/2 katastrálního zákona). Nelze vyloučit, že katastrální úřad zamítl Vaši žádost právě s ohledem na toto ustanovení.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je však žaloba k civilnímu soudu, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 18/5 katastrálního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí černá stavba na zakoupeném pozemku - jak dosáhnout likvidace stavby a odvozu materiálu?
- Koupě pozemku s černou stavbou souseda - jak ho donutit odstranit stavbu a materiál?
- Odstranění cizí stavby na svém pozemku svépomocí - je to legální?

11/2012 jsem koupila za mojí zahradou pozemek, který byl ve vlastnictví obce. Soused si na něm i přes můj nesouhlas před 20 lety postavil sklad, dal různý stavební materiál a oplotil si ho drátěným plotem. Po odkoupení pozemku, jsem souseda několikrát telefonicky i osobně žádala o jeho vyklizení. Nikdy tak neučinil a ještě mi tvrdil, že má na tento pozemek právo, jelikož ho užívá už 20 let. Pokud vím, tak s obcí nikdy neměl žádnou smlouvu a ani nic podobného. Navíc nechce, aby jsme zde chovali slepice. Přece si nemůže takto diktovat, co smíme a nesmíme dělat na vlastním pozemku. Jak mám postupovat? Před lety se soused odstěhoval a nedávno přepsal majetek na syna. Mám požadovat o vyklizení pozemku jeho syna? Nerada bych to řešila soudně. Mohu zbourat plot a odstranit sklad, který má opatřený zámkem? Nebo písemně podat oznámení na obecní úřad? Ústně jsem si už několikrát stěžovala. Bylo mi oznámeno, že jsem si pozemek od obce už koupila a teď je to můj problém. Neměla mi obec prodat prázdný pozemek? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Píšete, že jste pozemek koupila v roce 2012 a posléze, že přes Váš nesouhlas postavil na pozemku před 20 lety sklad. Předpokládám, že když jste v roce 2012 pozemek koupila, už tam sklad stál. Zde je nutno vyřešit, zda je vůbec sklad postaven na základě platného stavebního povolení, resp. zda vůbec bylo zahájeno nějaké stavební řízení.
Pokud nebylo, můžete žádat o odstranění stavby, napřed přes stavební úřad, pokud to nepovede k žádnému výsledku, tak soud. Pokud byl sklad postaven na základě řádného povolení, pak se budovy zbavíte těžce a řešením bude např. nájemní smlouva a odpovídající nájem za využívání pozemku.
Nedoporučovala bych nic řešit svévolně bez úřadů, obraťte se na stavební úřad, který by měl zahájit kroky k legalizaci celé situace.

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Scénář s částečným využitím děje seriálu - autorská práva
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Krádež, odcizení scénáře a vydávání za svůj

Mám na Vás dotaz ohledně autorských práv. Přes tři měsíce píšu scénář a nechala jsem se inspirovat seriálem Vyšehrad (jeho formou a obsahem, ale jinak mám příběh kompletně svůj), tak bych se Vás chtěla zeptat, zda by se po realizaci mého scénáře musela platit nějaká suma Vyšehradu, když jsem se nechala pouze inspirovat. Dále bych se chtěla zeptat, co bych měla dělat v případě, že by mi někdo můj scénář ukradl a zveřejnil za své. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Inspirace cizím scénářem:
Ve Vašem případě je klíčové, do jaké míry jste se nechala existujícím scénářem k seriálu inspirovat, tzn. v jakém rozsahu jste z cizího scénáře vycházela a naopak v jakém rozsahu představuje Vámi psaný scénář výsledek Vaší tvůrčí činnosti, což nelze ze znění Vašeho dotazu posoudit (pro učinění kvalifikovaného závěru by bylo nutné seznámit se podrobně s oběma scénáři).

Ve Vašem případě je klíčový § 2/4 a 6 autorského zákona, dle něhož platí, že:
- předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (tím není dotčeno právo autora zpracovaného díla) ;
- dílem podle autorského zákona není (mimo jiné) námět díla sám o sobě a myšlenka (sama o sobě).

Je důležité, zda Váš scénář vznikl:
a/ tak, že jste tvůrčím způsobem přepracovala již existující cizí scénář (v takovém případě by sice Váš scénář byl autorským dílem, které by bylo chráněno autorským zákonem, zároveň by však bylo nutné vyrovnat se s autorem původního scénáře), nebo
b/ tak, že jste z cizího scénáře použila pouze jeho námět či myšlenku (v takovém případě by nebylo nutné se s autorem původního scénáře vyrovnávat, neboť námět sám o sobě a myšlenka sama o sobě nejsou autorskými díly).

Pro vysvětlení pojmu „námět“ odkazuji na Wikipedii, která na adrese:
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bt
obsahuje tuto definici:
„Námět je označení tématu či předmětu, který slouží tvůrci, umělci, vědci, vynálezci nebo výzkumníkovi jako zdroj inspirace pro jeho tvorbu. Námětem může být jak myšlenka (soustava myšlenek) nebo i jakákoli skutečnost, například jiné umělecké dílo, příběh ze života, faktická událost, konkrétní člověk, osud nějaké osoby atd.
Zpracování námětu může být velmi těsné, potom lze zpravidla zkoumat a zvažovat zdali se jedná o dílo odvozené, nebo velice volné, v tomto případě se obvykle o odvozené dílo nejedná. V jakékoliv lidské tvorbě může působit i více různých námětů současně, námětem nemusí být jen obsah díla, může jím být i jeho forma. “
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že dle § 2/3 autorského zákona se autorské právo vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav (pokud jsou tyto názvy či jména autorskými díly, tzn. jedná-li se o výsledek tvůrčí činnosti autora).

2/ Krádež, odcizení scénáře:
Pokud by se někdo zmocnil Vašeho scénáře a vydával ho za vlastní autorské dílo, bylo by nutné, abyste kontaktovala advokáta (který se zabývá autorským právem) :
www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí se mimosoudní či soudní cestou domáhala svých práv.

Základní práva autora, do jehož autorských práv bylo zasaženo, jsou uvedena v § 40 autorského zákona. Dle tohoto ustanovení se může autor domáhat například toho, aby bylo určeno jeho autorství (tzn. aby soud konstatoval, že autorem konkrétního díla je konkrétní osoba), aby bylo zakázáno nadále neoprávněně zasahovat do autorského práva, aby byly odstraněny následky neoprávněného zásahu do autorského práva, aby bylo autorovi poskytnuto přiměřené zadostiučinění (omluva či finanční kompenzace), popř. aby byla autorovi nahrazena způsobená škoda a vráceno bezdůvodné obohacení.
Těchto práv by bylo možné se domáhat i prostřednictvím kolektivního správce autorských práv. Pro oblast literatury je kolektivním správcem organizace DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura) :
http://www.dilia.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti rodičem s podmínkou vyplacení sourozenců - daně, daňová povinnost
- Darování nemovitosti rodiči s podmínkou vyrování sourozenců - daně, daňová povinnost
- Daně při vyplacení sourozenců z daru rodiče, rodičů

Tatínek chce mně a mému manželovi věnovat dům za podmínky, že vyplatím mého bratra. Bratr s tím samozřejmě souhlasí. Jak to nejlépe provést, aby nikdo neplatil daně?
- Jakou smlouvu uzavřít?
- Může nám můj otec darovat dům rovnou jako manželům s tím, že vyplatíme bratra?
- Nebo je lepší darovat dům jen mně s tím, že bratra vyplatím a pak převést dům do SJM nebo 50% na manžela?
- Jiná možnost?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V rámci rodiny daně neplatíte, takže bych doporučovala vyřešit vše darovací smlouvou. Tj. otec daruje dům Vám, v darovací smlouvě lze ošetřit Vaši povinnost vyplatit bratra nebo uzavřít mezi Vámi a bratrem samostatnou darovací smlouvu na finanční prostředky. Rozhodně bych věc nekomplikovala tím, že by Vám otec dům daroval do SJM, toto bych řešila až posléze, tj. následně buď Vy sama darujete polovinu manželovi nebo vložíte dům do SJM prostřednictvím "rozšíření SJM" notářským zápisem.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada za fyzické napadení s poškozením zubů (zlomení a subluxace zubu ze zubního lůžka)
- Náhrada škody za trvalé následky po fyzickém napadení - poškození zubů
- Znalecký posudek na poškození zdraví po fyzickém napadení útočníkem
- Odškodnění poškození zdraví dle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví
- Jak se určuje výše škody na zdraví - znalecký posudek oboru zdravotnictví

Prosím vás o právní radu, 06/2016 jsem byl fyzicky napaden v klubu. Byl jsem podkopnut a následkem toho jsem si pohmoždil měkké tkáně a trvale poškodil přední horní zuby, dále rozbil hodinky. Všechny horní řezáky byly subluxovány (částečně uvolnění zubu ze zubního lůžka) a dále na dvou malých horních řezácích došlo k odštípnutí růžku, tedy byla potřebná estetická dostavba zubů, na velkých řezácích je dále odštípnutá sklovina. Policie případ vyšetřila, ale pouze jako přestupek i když mám trvalé následky (dostavba zubů a možnost odumření subluxovaných zubů v budoucnosti) a celé toto napadení bylo natočeno i na kameru. Byl jsem dva týdny léčen, měl jsem na předních zubech dlahu a byl jsem omezen pouze na kašovitou stravu. V podstatě dodnes mám zuby citlivé a občas pobolívají. Chtěl bych se zeptat, zda má smysl požadovat náhradu soudní cestou? Děkuji mnohokrát za váš cenný čas.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo přestupkové řízení v této věci již zahájeno, popř. zda již skončilo.
Pokud přestupkové řízení dosud probíhá (popř. nebylo ještě ani zahájeno), jste oprávněn se k tomuto řízení jako poškozený připojit a domáhat se, aby orgán, který přestupek projednává, uložil pachateli povinnost nahradit Vám škodu na majetku, která Vám byla přestupkem způsobena. Zákon o přestupcích nicméně v této souvislosti hovoří pouze o majetkové škodě (§ 70/1 zákona o přestupcích), která Vám byla způsobena de facto pouze na hodinkách.
Co se týče újmy na zdraví, nebylo by možné se v rámci řízení o přestupku domoci jejího odčinění.
Z důvodu shora uvedeného proto bude vhodnější, abyste se náhrady Vám způsobené škody a odčinění újmy na Vašem zdraví domáhal soukromoprávní cestou.
V první řadě je nutné vyzvat škůdce, aby Vám způsobenou škodu a újmu na zdraví nahradil dobrovolně. Již pro přípravu této předžalobní výzvy Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze totiž předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, učiní na škůdce mocnější dojem, než pokud byste psal tuto výzvu sám).
Nebude-li škůdce ochoten Vás odškodnit dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na věcně a místně příslušný soud.
V žalobě budete muset tvrdit a rovněž řádně prokázat, že Vám byla způsobena škoda a újma na zdraví a v jakém rozsahu. Za tímto účelem budou použitelné zejména podklady, které Vám poskytla Policie ČR (popř. orgán, který projednává přestupek), lékařské zprávy, účtenky za léky a účtenky za benzín (pokud jste musel za lékařem dojíždět), doklady o ztrátě na výdělku apod.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na Vašem zdraví si můžete nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž Vámi utrpěné újmě na zdraví přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Oprávnění ke vstupu kontroly ze stavebního úřadu - jaká listina?
- Jaká listina je orpávněním ke vstupu a kontrole stavby ze stavebního úřadu?
- Oprávnění ke vstupu při kontrole stavby ze stavebního úřadu
- Musí kontrola ze stavebního úřadu ukázat průkaz zaměstnance SÚ?

Stavební úřad jako odvetu za kritiku, k zastrašení mé osoby, na podkladě anonymního oznámení podaného dne 2.2.2016, mne dopisem nazvaným „Výzva k účasti na kontrolní prohlídce“, ze dne 4.2.2016, vyzval k účasti na kontrolní prohlídce stavby mého rodinného domu (stavba „kolaudována“ v r. 1936) a staveb na přilehlém pozemku. Výzvu úřad uvedl, že ji realizuje dle stavebního zákona a vyhl. č. 55/2000 Sb. a kontrolní prohlídku realizuje dle ustanovení § 132 a § 133 stavebního zákona a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb.
Zástupkyně stavebního úřadu, při zahájení kontrolní prohlídky, k její realizaci, předložily jako oprávnění ke vstupu a provedení kontrolní prohlídky anonymní oznámení na nepovolenou stavební činnost a zaslanou „Výzvu k účasti na kontrolní prohlídce“. Při kontrolní prohlídce nebyly stavebním úřadem zjištěny žádné nepovolené stavby. Kontrolní prohlídka byla provedena, dle našeho posouzení, v rozporu se stavebním zákonem, bez předložení oprávnění ke vstupu dle § 172, odst. 4 stavebního zákona.
Jak se lze právně bránit proti uvedenému postupu úřadu? Jakou újmu by bylo možné soudně uplatnit?

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že kontrolní prohlídka byla na Vašem pozemku provedena v souladu s platnou právní úpravou, neboť stavební úřad je oprávněn provádět kontrolní prohlídky rovněž za účelem ověření, zda není na konkrétním pozemku prováděna nepovolená stavební činnost (resp. tak může stavební úřad učinit na podkladě podnětu).
Je pravdou, že v rámci kontrolní prohlídky stavby (dle § 133 a § 134 stavebního zákona) jsou pracovníci stavebního úřadu povinni postupovat dle § 172 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
- pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při zjišťování stavu stavby a pozemku;
- oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu;
- průkaz musí být opatřen otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala.

Jediným nedostatkem kontrolní prohlídky Vašeho pozemku, který z dotazu vyplývá, tak byla skutečnost, že pracovníci stavebního úřadu se Vám před vstupem na Váš pozemek neprokázali platnými průkazy.
Proti tomuto zanedbání můžete brojit prostřednictvím stížnosti. Dle § 175 správního řádu platí, že:
- dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany;
- má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Vstup pracovníků stavebního úřadu na Váš pozemek proto lze hodnotit jako oprávněný, byť nikoli bez formálních nedostatků. Z tohoto důvodu je otázkou, zda Vám vůbec nějaká újma, jejíhož odčinění byste se mohl domáhat soudní cestou, vznikla.
Pakliže pracovníci stavebního úřadu nepoškodili žádný Váš majetek, bylo by možné uvažovat toliko o nemajetkové újmě (např. v podobě dotčení občanské cti, lidské důstojnosti, způsobení psychických útrap, narušení soukromí apod.), jejíhož odčinění byste se mohl domáhat. Vzhledem k tomu, že pracovníci stavebního úřadu porušili pouze formální pravidla při provádění kontrolních prohlídek, je vznik nemajetkové újmy na Vaší straně dosti nepravděpodobný (předpokládám, že v soudním řízení byste s požadavkem na finanční odčinění nemajetkové újmy spíše nebyl úspěšný). Jako adekvátní nápravu pochybení pracovníků stavebního úřadu si lze představit písemnou omluvu, kterou Vám zašle vedoucí stavebního úřadu, a ve které vyjádří politování nad formálním pochybením svých podřízených.
Trváte-li na tom, že Vám nemajetková újma vznikla, můžete se s písemným požadavkem na její odčinění obrátit na stavební úřad (popř. na Ministerstvo financí), a to v souladu se zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Minimální plocha obytné místnosti
- Minimální plocha obytného pokoje
- Odebrání pokoje pronajímatelem a tvrzení, že komora 4 m2 je pokoj
- Stavební úpravy v době nájmu bytu - podmínky stavebních úprav
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody způsobené při rekonstrukci nájemního bytu
- Vyčíslení náhrady škody způsobené činností pronajímatele
- Rekonstrukce bytu v pronájmu a náhrada škody způsobené stavební činností pronajímatele

Prosím o pomoc při řešení problému mezi pronajímatelem bytu a námi, nájemníky. Závažnější problémy nastaly v říjnu 2016. Pan pronajímatel nám oznámil, že bude rekonstruovat sousední byt a pokoj, který doposud náležel k našemu bytu, nám odebere a připojí k rekonstruovanému bytu. Vše zdůvodnil, že tento pokoj nenáleží k námi pronajímanému bytu. Podle smlouvy obýváme byt 3+1. Byt je členitější, patří k němu menší komora a malá místnost o rozloze necelých 4,5 metrů čtverečních. O této místnosti nám pronajímatel tvrdí, že je obytným pokojem a tudíž pokoj, který nám odebral k našemu bytu nepatří. Podle normy, kterou jsme našli na internetu, je plocha obytného pokoje minimálně 8 metrů čtverečních. Z toho vyplývá, že platíme byt 3+1, ale užíváme byt pouze 2+1.
To ale není vše, svými stavebními pracemi nám pronajímatel znemožnil užívání pokoje, který sousedí s odebraných pokojem. Ve zdi zůstaly díry po odstranění topné soustavy. Těmito děrami vnikal do našeho pokoje prach, který znehodnotil věci, které byly v místnosti uloženy. Pronajímatel tvrdí, že jsme si měli věci zabezpečit sami. Ale my jsme nepočítali, že si pronajímatel nezkontroluje provedenou stavební úpravu. Máme za to, že vina je na straně pronajímatele, který nás neupozornil na možné následky. Díry byly zadělány až po několikáté ústní výzvě, přičemž na našich věcech byla již vrstva prachu. Pronajímatel odmítá náhradu škody.
Máme nárok na:
a) snížení a zpětné doplacení nájmu v důsledku odebrání místnosti?
b) náhradu či vyčištění znehodnocených věcí?
Děkuji, s pozdravem Dana

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odebrání jednoho pokoje:
Pokud je ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě uvedeno, že předmětem nájmu je konkrétní byt, máte samozřejmě právo užívat všechny místnosti tohoto bytu; argumentace pronajímatele je v tomto ohledu zcela lichá.
V obecné rovině platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
- udržovat věc (zde byt) v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu (jak vyplývá z § 2205 písm. b) a c) občanského zákoníku).

Dále platí, že během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit (§ 2209 občanského zákoníku), tzn. že pronajímatel nebyl v žádném případě oprávněn svévolně Vám zabránit v užívání části pronajatého bytu.
K tomu, abyste byli povinni strpět stavební úpravu Vámi obývaného bytu, by musely být splněny veškeré podmínky dle § 2259 občanského zákoníku, tzn. :
- stavební úpravy by nesměly snížit hodnotu bydlení,
- stavební úpravy by bylo nutné provést bez většího nepohodlí pro nájemce,
(popřípadě by musely být stavební úpravy prováděny na příkaz orgánu veřejné moci, anebo by musela hrozit přímo zvlášť závažná újma). Ze znění dotazu předpokládám, že tyto podmínky splněny nebyly, tzn. že pronajímatel si počínal protiprávně.
Vzhledem k tomu, že předmět nájmu (jak je vymezen ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě) ve Vašem případě neodpovídá skutečnému stavu (neboť obýváte byt menší), je možné po pronajímateli požadovat snížení nájemného, resp. vrácení přiměřené části nájemného, které jste zaplatili za nájem místnosti, kterou již neobýváte.
Není-li dohoda s pronajímatelem možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit se žalobou na soud. Za účelem přípravy předžalobní výzvy a následně žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta (který se věnuje občanskému právu) :
www.advokatikomora.cz
Závěrem této části odpovědi vyjadřuji podiv nad tím, že tento problém začínáte řešit až nyní (trvá-li protiprávní situace již od října 2016), k úspěšnému vedení soudního řízení je vhodnější začít řešit konfliktní situaci pokud možno ihned.

2/ Náhrada škody na věcech:
Dle § 2257/1 občanského zákoníku je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Pokud byla škoda na Vašich věcech způsobena protiprávním jednáním pronajímatele, je samozřejmě možné, abyste se domáhali její náhrady (nebude-li pronajímatel ochoten k dobrovolné náhradě škody, bude opět nutné podat na něj k soudu žalobu).
Vznik a rozsah škody budete muset v žalobě nejen tvrdit, ale i prokázat (a požadovanou náhradu škody rovněž řádně vyčíslit).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nemožnost zajištění dokladu o koupi pro pojišťovnu - poškozený nespolupracuje
- Poškozený nespolupracuje - jak zajistit doklad o zakoupení poškozené věci?
- Nemožnost zajištění paragonu za poškozenou věc pro pojišťovnu - jak postupovat?
- Obstrukční ujednání pojistné smlouvy
- Kontrola pojistné smlouvy sdružením ochrany spotřebitelů SOS

Od 2013 máme pojištění odpovědnosti za škodu u ČSOB. 23.6.2016 dcera strhla v kadeřnictví strojek, který přestal fungovat. Kadeřnice neměla náhradní, na místě jsem dal 4.000 Kč na totožný strojek. Oprava strojku by trvala 14 dní.
24.6.2016 událost nahlášena pojišťovně a 15.7.2016 předány formuláře, čestné prohlášení kadeřnice o pořízení strojku v roce 2014 a ztrátě dokladu od něj, faktura za totožný strojek pořízený náhradou. Zpráva ze servisu o míře poškození předána 6.2.2017, oprava strojku dosahuje ceny nového a nevyplatí se. Pojišťovna dál vyžaduje nabývací doklad k poškozené věci, protože podnikatel má mít povinnost archivace. Doklad kadeřnice nemá, pojišťovna na něm trvá nebo na příloze daňového přiznání, že daní paušálem. Kadeřnice však přestala spolupracovat, její daňové přiznání prý nemusí nikoho zajímat. Pojišťovna odmítá převzetí strojku k došetření. Má pojišťovna právo po nás žádat doklady, které nemůžeme zajistit pro nespolupráci třetí osoby? U nepodnikající osoby pojišťovně stačí čestné prohlášení, proč nelze u podnikatele? Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Dle § 2796/1 občanského zákoníku je ten, kdo je oprávněn z pojištění (zde Vy), povinen předložit pojistiteli v případě vzniku pojistné události potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným v pojistné smlouvě.
Předpokládám, že nutnost předložit pojišťovnou vyžadované dokumenty vyplývá z Vámi uzavřené pojistné smlouvy, resp. z pojistných podmínek, které jsou její součástí. Požadavek pojišťovny je tedy z tohoto hlediska oprávněný.
Jedním dechem je však nutné dodat, že jednotlivá ustanovení pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek nemohou být pojišťovnou používána obstrukčním způsobem. Pojišťovna nemůže lpět na předložení podkladů, které nejsou k dispozici (neboť již neexistují) nebo je jejich opatření spojeno s nepřiměřenými obtížemi. Je-li možné zjistit vznik a rozsah pojistné události z jiných dokladů, musí se s nimi pojišťovna spokojit.
Proti postupu pojišťovny můžete podat stížnost k České národní bance, která vykonává na úseku pojišťoven dozor, tento krok však nepovažuji za příliš efektivní.
Bude-li Vaše žádost o výplatu pojistného plnění pojišťovnou skutečně zamítnuta (popř. nebude-li pojišťovna ochotna Vaší žádost vyřídit), budete se moci pokusit o mimosoudní vyřešení nastalého sporu, a to před Českou obchodní inspekcí (jak to umožňuje § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele). Za tímto účelem můžete kontaktovat místně příslušné pracoviště České obchodní inspekce:
http://www.coi.cz/
Vámi uzavřenou pojistnou smlouvu můžete dále nechat zkontrolovat Sdružením obrany spotřebitelů:
https://www.asociace-sos.cz/
Nepovede-li pokus o mimosoudní vyřešení sporu k uspokojivému cíli, nezbude Vám, než podat na pojišťovnu žalobu. Za tímto účelem Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zateplení fasády - patří do zastavěné plochy?
- Tepelná izolace fasády - patří do zastavěné plochy?
- Jak se určuje zastavěná plocha stavby?
- Co patří do zastavěné plochy (lodžie, arkýře, přesah střechy? )

Mohla bych se dozvědět jestli se započítává tloušťka tepelné izolace fasády do zastavěné plochy z hlediska stavebního zákonu a odpovídajících předpisů v roce 2017? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Natálie.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je klíčový § 2/7 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny;
- plochy lodžií a arkýřů se započítávají;
- u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny;
- u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje k prvé odrážce výše. Vzhledem k tomu, že tepelná izolace tvoří součást stěn (tedy obvodových konstrukcí stavby), započítává se do zastavěné plochy stavby (neboť tepelná izolace, jako vnější vrstva obvodových stěn stavby, de facto vytváří vnější líc obvodových konstrukcí stavby, který je pro výpočet zastavěné plochy stavby určující).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Koupě domu s nesplněnou projektovou dokumentací - nemá podlahové topení, má radiátory
- Koupě domu s nesplněnou projektovou dokumentací - okna nemají trojsklo ale dvojsklo
- Lze koupit dům a pak rozporovat skutečný stav s nesplněnou projektovou dokumentací?
- Reklamace domu s nesplněným projektem, projektovou dokumentací
- Reklamace novostavby s nedodrženým projektem, projektovou dokumentací
- Nedodržení projektu u zakoupené novostavby - reklamace domu

V současné době stojíme před rozhodnutím zda koupit novostabu řadového domu. Danou nemovitost jsme již několikrát navštívili a nyní jsme
obdrželi projektovou dokumentaci, díky které jsme zjistili, že mezi projektem a realitou jsou rozdíly. Hlavní rozdíl se týká topení. Projektová
dokumentace obsahuje řešení v podobě podlahového topení a plastových oken - trojsklo. Reálně má dům radiátory a plastová okna - dvojsklo. Po
nezávislé konzultaci ohledně tohoto topení nám bylo řečeno, že dané radiátory takový prostor nebudou schopny vytopit a že provoz bude velmi
finančně náročný. Dům je zkolaudovaný a má vypracovaný energetický štítek v kategorii B, tento štítek byl ale vypracován na základě projektové
dokumentace a určitě neodpovídá realitě. O dům máme jinak velký zájem a výrazně nás tlačí čas. Chtěla bych se tedy zeptat jak postupovat v
případě, že dům koupíme. Je možné v budoucnu vyžadovat po prodávajícím, aby uvedl stav do podoby, kdy bude skutečně odpovídat energetické
spotřebě v kategorii B? Je možné reklamovat poddimenzované topení? Je možné rozporovat kolaudační rozhodnutí? Je lepší řešit to s prodávajícím
teď nebo to vše ošetřit v kupní smlouvě a vyžadovat odstranění nesrovnalostí až následně?
Dům je prodávaný přes realitní kancelář. Předem děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Rozhodně vše řešte před podpisem kupní smlouvy, do které zaneste veškeré nutné budoucí úpravy domu, ke kterým se zaváže prodávající. Povinnost
provést opravy podmiňte smluvní pokutou v adekvátní výši, která by měla odpovídat nákladům, které byste vynaložili, pokud byste úpravy
prováděli na své vlastní náklady. Rovněž zaplacení části kupní ceny ve výši sjednané smluvní pokuty podmiňte provedením úprav s tím, že pokud
nebudou provedeny do určitého data, tato část kupní ceny se započte na Váš nárok na smluvní pokutu.
Pokud byste situaci řešili až po koupi a snažili se u prodávajícího reklamovat vady, pak byste zřejmě neměli právo domáhat se úprav, neboť se
ve Vašem případě bude jednat o zjevné vady, o kterých víte již v době uzavření kupní smlouvy.
Pokud budou úpravy prováděny po uzavření kupní smlouvy, doporučuji kupní smlouvu nejprve konzultovat s advokátem, aby veškeré povinnosti
prodávajícího byly náležitě zajištěny. Obecně u novostaveb od developerů jsou časté vady a nedodělky, proto před podpisem kupní smlouvy
doporučuji nechat dům zkontrolovat odborníkem. Tyto investice se rozhodně vyplatí v porovnání s náklady, které byste vynaložili, pokud byste
řešili spory s prodejcem až po uzavření kupní smlouvy.


__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování společenství SVJ - stačí 75% hlasů k odsouhlasení věcí bytového domu?
- Člen SVJ nesouhlasí s úvěrem na rekonstrukci domu - je nutno 100% hlasů souhlasících?
- Nesouhlas člena SVJ s úvěrem na rekonstrukci domu - je nutno 100% souhlas všech majitelů bytů?

Jsem místopředseda SVJ. Ve stanovách máme nastavené hlasování 75% hlasů pro schvalování všech věcí týkající se našeho bytového domu. Nyní
budeme rekonstruovat dům, projekt už je zadán a nastal problém s úvěrem. Většina nájemníků souhlasí s úvěrem se zajištěním. Jeden bohužel ne,
proto se chci zeptat, zda i u úvěru se zajištěním nám stačí 75%, jež máme nastavené ve stanovách. Moc děkuji za odpověď. S pozdravem Soňa.

ODPOVĚĎ:
Rozhodování o úvěru patří do působnosti shromáždění -§ 1208 písm. g) bod 3. Občanského zákoníku, odsouhlasit jej musí minimálně nadpoloviční
většina přítomných. Toto je potvrzeno i judikátem j. č. 25Cm42/2014. Vaše stanovy tedy nejsou v rozporu s novou právní úpravou a lze se jimi
řídit i v tomto případě.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nepřítomnost studenta u disciplinární komise VŠ z důvodu nepřevzetí dopisu od VŠ
- Možnost odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise VŠ o vyloučení studenta z VŠ
- Lhůta odvolání proti rozhodnutí disciplinární komise VŠ

Vyloučili mne v 2/2017 ve 3. ročníku po 5. semestru před státnicemi (6/2017) z Bc. studia VŠ. Udělal jsem prohřešek, zasedala disciplinární
komise, kam mě doporučeným dopisem pozvali, o čemž jsem nevěděl, neboť jsem neaktualizoval svou současnou adresu trvalého pobytu. Komise dle
Zákona o vysokých školách navrhla mé vyloučení, které děkan potvrdil. Mohu se bránit soudně? Nebo je Vysokoškolský zákon nad civilní soud? Mohu
podat žádost o předběžné opatření, aby mě VŠ až do rozhodnutí soudu považovala za studenta? Děkuji, Hynek

ODPOVĚĎ:
Studium na vysoké škole může být ukončeno rovněž vyloučením ze studia (§ 56/1 písm. h) zákona o vysokých školách), přičemž v takovém případě je
dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci (§ 56/2 zákona o vysokých školách).

Neboť rozhodnutí o vyloučení ze studia je správním rozhodnutím, je proti němu přípustné odvolání. Konkrétně dle § 68/4, 5 a 6 zákona o vysokých
školách platí, že:
- proti rozhodnutí o vyloučení ze studia se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení;
- odkladný účinek odvolání nelze vyloučit (podáním odvolání si tedy může student zachovat status studenta) ;
- odvolacím správním orgánem je rektor;

Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké
školy a fakulty.
Neboť v dotazu odvolání nezmiňujete, budu ve své odpovědi předpokládat, že jste se proti rozhodnutí o vyloučení ze studia neodvolal. Nepodání
odvolání (popř. jeho opožděné podání) představuje bohužel zásadní právní problém, v jehož důsledku je soudní přezkum rozhodnutí o vyloučení ze
studia prakticky vyloučen.
Rozhodnutí vysoké školy o vyloučení ze studia je obecně soudně přezkoumatelné. V takovém případě se žaloba nebude projednávat před civilním
soudem (jak v dotazu nesprávně zmiňujete), nýbrž před soudem správním, a to v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a
násl. soudního řádu správního).
Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí o vyloučení ze studia jste se neodvolal, byla by Vaše žaloba krajským soudem vyhodnocena jako nepřípustná.
Dle § 68 písm. a) soudního řádu správního totiž platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v
řízení před správním orgánem (zde před vysokou školou), připouští-li je zvláštní zákon.
Jako problematické se ve Vašem případě jeví rovněž zachování lhůty pro podání žaloby. Dle § 72/1 soudního řádu správního lze totiž žalobu podat
do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž
zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72/4 soudního řádu správního).
Pokud rozhodnutí o Vašem vyloučení ze studia nabylo právní moci v únoru 2017, přičemž jste se proti tomuto rozhodnutí neodvolal, jeví se podání
žaloby jako zbytečné, neboť tato žaloba by byla soudem s vysokou pravděpodobností kvalifikována jako nepřípustná.
Pro získání dalšího právního názoru můžete kontaktovat advokáta (který se věnuje správnímu právu) :
www.advokatikomora.cz
kterému můžete předložit rovněž veškeré související dokumenty.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neplatné psychotesty řidiče nákladního vozidla - důvod k výpovědi pro nezpůsobilost k výkonu zaměstnání?
- Převod pracovně nezpůsobilého zaměstnance k jinému zaměstnavateli a refundace mzdy
- Refundace mzdy při převodu zaměstnance k jinému zaměstnavateli (pro neschopnost výkonu zaměstnání)

Obracíme se na Vás se složitým případem. Zaměstnáváme zaměstnance jako řidiče nákladního vozidla nad 27 tun v  mezinárodní přepravě, zaměstnanec je starší 60 let. Od 5.5.2016 byl zaměstnanec v  pracovní neschopnosti, přičemž včera (03.10.2018) (29.4.2017) zaměstnavateli přinesl ukončenou pracovní neschopnost ke dni 30.4.2017 s  tím, že předpokládá, že mu zaměstnavatel dá výpověď pro nadbytečnost. Tuto výpověď mu však může zaměstnavatel dát až v  květnu 2017, protože do konce dubna 2017 je v dočasné pracovní neschopnosti DPN, tj. výpovědní lhůta bude běžet až od června 2017 a zároveň má nárok na odstupné ve výši 3 měsíčních platů, čehož si je zaměstnanec dobře vědom. Problém je ale v  tom, že zaměstnavatel jej od 1.5.2017 nemůže „posadit za volant“, protože zaměstnanec nemá platné psychotesty, které musí povinně absolvovat, a není tedy zdravotně způsobilý k  výkonu své činnosti. Platnost psychotestů a s  tím související zdravotní způsobilosti zaměstnanci vypršela v  průběhu roku 2016, nedlouho po počátku pracovní neschopnosti.
Jak v  tomto případě má zaměstnavatel postupovat? Je možné zaměstnanci dát výpověď z  důvodu neplatné zdravotní způsobilosti? Je možné za těchto podmínek převést zaměstnance na jinou práci případně k  jinému zaměstnavateli s  využitím refundace mzdy? Případně jak by byl zaměstnanec placený za práci, kterou vlastně vykonávat nemůže a vzhledem k  tomu, že objednací doba na psychotesty je poměrně dlouhá, tak ještě několik týdnů nebude? Zaměstnavatel se zároveň domnívá, že z  důvodu špatného zraku a sluchu zaměstnanec již práci řidiče vykonávat nemůže. Může zaměstnavatel požádat svého závodního lékaře o důkladné vyšetření zaměstnance u specialistů? Ukončení pracovního poměru dohodou s  největší pravděpodobností nebude možný. Zaměstnavatel již před nástupem zaměstnance do PN nebyl s  jeho pracovními výkony spokojen, o čemž zaměstnanec věděl a navíc má zaměstnanec vůči zaměstnavateli ještě povinnost úhrady škody, kterou mu před nástupem do pracovní neschopnosti PN svou nedbalostí způsobil. V  důsledku tohoto zaměstnavatel nepředpokládá, že by zaměstnanec přistoupil na ukončení pracovního poměru dohodou.
Můžete tedy prosím zaměstnavateli poradit, jak tuto vzniklou situaci řešit, příp. jak se bránit? Děkuji za odpověď, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Možných řešení je několik, výběr nejvhodnějšího bude záviset na dalších okolnostech.
V první řadě je možné zaměstnance převést na jinou práci podle § 41odst. 1 písm. a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Zaměstnanec by musel výt poslán na lékařskou prohlídku.
Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Jestliže lékařský posudek stanoví, že zaměstnanec je dlouhodobě nezpůsobilý konat dále dosavadní práci, a nedojde ani k jiné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, může být tato skutečnost důvodem pro ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce: Zaměstnavatel se zaměstnancem může výpovědí ukončit pracovní poměr, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.
Dále je možné převést zaměstnance na jinou práci podle § 41 odst. 2 písm. c), pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Dále může být dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. f) zákoníku práce, podle něhož může být dána zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.
V případě výpovědí podle § 52 písm. e) a f) zákoníku práce sice poběží výpovědní doba od června stejně jako u výpovědi pro nadbytečnost, nicméně u těchto dvou výpovědních důvodů nevzniká nárok na odstupné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vypořádání dědictví u domnělez zemřelé, zesnulé osoby bez svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům)

Měl bych dotaz. Jak se bude postupovat v případě, že dědictví bylo vypořádáno podle závěti na základě domněnky úmrtí zůstavitele a po právní moci rozhodnutí se zjistí, že zůstavitel je naživu, ale ztratil způsobilost k právním úkonům? Děkuji mockrát za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Podle § 191 z. ř. s. (zákona o zvlaštních řízeních soudních) ukáže-li se, že zůstavitel žije, soud zruší rozhodnutí o pozůstalosti a řízení zastaví, přičemž po právní moci tohoto usnesení učiní opatření k obnovení zůstavitelových práv a povinností.
Pokud jde o platnost závěti, tak se posuzuje, zda byl zůstavitel způsobilý k právním úkonům v době sepsání závěti, nikoliv v době úmrtí.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - indosovaná směnka
- Směnka po indosaci - vymáhání dluhu (dlužník nevěděl o indosaci)
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro podvod u směnky s indosací

V 2008 vystavena směnka "BEZ PROTESTU" na 30.000 Kč. Splatnost 12/2008. Před splatností směnka indosována SINE OBLIGO, po splatnosti domáháno její splacení. Byl podán návrh k soudu (2010), dlužník uvedl ve lhůtě námitky (nevyrozumění o indosaci a že indosace nastala po splatnosti). Povaha směnky i převod SINE OBLIGO toto umožňuje. Existenci směnky nebo podpis však v námitkách nezpochybnil. Soud námitky neuznal a vydal na začátku roku 2011 platební rozkaz PR. Povinný hradil ve splátkách, poslední 12/2012. Nyní podal trestní oznámení na vrácení peněz, které byly dle něho vyplaceny neoprávněně (dle něj podvod) neboť se domnívá, že indosace směnky proběhla až po dni její splatnosti.
1) Zda je vůbec možné po takovéto době začít trestní řízení. Od indosace uběhlo 8 let, od rozhodnutí soudu > 6 let. Od poslední splátky > 4 roky. Jaké jsou lhůty, kdy nelze tr. řízení již zahajovat, jak se počítají. Tuším že jde o 5 let.
2) Od kdy se takováto lhůta vlastně začíná počítat?
a) od data indosace (ale ten se na směnku nevyznačuje) nebo
b) od splatnosti směnky nebo
c) od rozhodnutí soudu? nebo
d) od data poslední splátky?

ODPOVĚĎ:
Právní úpravu této otázky naleznete v § 34 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb. , dostupný zde: portal. gov.cz), dle kterého:
Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
Základní skutková podstata trestného činu podvodu při způsobení škody do 49.999,- Kč stanovuje trest odnětím svobody až na dvě léta (horní hranice sazby).
V tomto případě by tedy promlčecí doba činila 3 roky.
Pokud by i přes toto bylo neoprávněně zahájeno trestní řízení, musí být takové zastaveno z důvodu nepřípustnosti dle § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nahlédnutí do rozsudku nezúčastněnou osobou - jak, kde požádat?
- Kde požádat o nahlédnutí do rozsudku soudu - osoba nezúčastněná v soudním řízení
- Nahlížení do rozsudku jinou osobou než zúčastněnou v soudním řízení - lze to?

Chtěla bych se zeptat, zda můžu nahlédnout do cizího rozsudku, znám číslo spisu, kdy a kde byl rozsudek vyhlášen, ale bohužel jsem se nemohla přijít k soudu osobně podívat. Ve spisu nefiguruji ani jako svědek nebo obviněná, se souzenou osobou nejsem ani příbuzná, jen by mě zajímal rozsudek - jedná se o zletilou osobu souzenou za trestný čin letos (2017) v březnu. Můžu si rozsudek jít k danému okresnímu soudu přečíst? Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Nahlížení do spisů vedených v trestním řízení je upraveno v § 65 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.), dle kterého:
Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
Vzhledem k tomu, že máte dle tohoto ustanovení postavení tzv. „jiné osoby“, aby Vám bylo umožněno nahlédnout do tohoto spisu, musela byste prokázat, že je toho třeba k uplatnění Vašich práv. Pouhá zvědavost pro nahlédnutí do spisu nestačí.

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Nepřevzetí výzvy k vydání bezdůvodného obohacení - vymáhání obohacení
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - obohacený nepřebírá poštu

02/2017 jsem jako fyzická osoba (neživnostník) poslala doporučeně s dodejkou realitní kanceláři s ručením omezeným "Výzvu k vydání bezdůvodného obohacení". A oni si to nevyzvedli. Jaké mám, prosím, nyní možnosti? Děkuji, Soňa.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že nebyla výzva vyzvednuta, nemá vliv na uplatňování Vašich práv. Tato výzva je zasílána z toho důvodu, abyste v případném soudním řízení mohla požadovat po druhé straně náhradu nákladů, které Vám vzniknou v takovém řízení.
Dle § 142a občanského soudního řádu (z. č. 99/1963 Sb.) platí, že:
Žalobce, který měl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Toto ustanovení tudíž požaduje pouze, aby výzva byla zaslána, ke skutečnosti, zda si ji adresát vyzvedl, se pro tyto účely nepřihlíží.
Za této situace se můžete obrátit přímo na soud s žalobou popř. s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který by ukládal realitní kanceláři povinnost vydat Vám bezdůvodné obohacení.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Zpochybnění platnosti kupní smlouvy mezi soukromou osobou a městem, obcí - nepřevedení v KN, katastru nemovitostí

Odkoupení pozemku: 15.12.2008 jsem byla okolnostmi donucena uzavřít kupní smlouvu se Statutárním městem Olomouc na pozemek o rozloze 11 m2. Jedná se o pozemek ostatní plocha v k. ú. 703109 Nemilany, parcela číslo 768/1. Tento pozemek v cenové mapě města je uveden bez ceny - N. Statutární město mi pozemek prodalo za 17.415 Kč jako stavební pozemek, v rozporu s cenovou mapou.
Nyní jsem zjistila, že v době prodeje pozemku tento nebyl ve vlastnictví města, ale vlastnila jej Česká republika. Statutární město nesplnilo zákonnou povinnost - do roka převést v katastru nemovitostí ČR KN ČR na sebe majetek, který získalo ze zákona č. 172/1991.
Ke skutečnému převodu došlo až v roce 2009, kdy bylo dne 29.7.2009 zahájeno řízení o převodu vlastnictví pod číslem řízení Z-23604/2009 a bylo ukončeno 12.8.2009. Vzhledem k tomu, že město nebylo vlastníkem pozemku, který mi prodalo, je smlouva o prodeji pozemku neplatná. Tento pozemek jsem měla od roku 1989 ve své držbě a oplocený, na základě geodety vyměřenými hranicemi. Město moje vydržení neuznalo, přestože splňuji všechny podmínky vydržení. Prosím, poraďte mi jak mám formulovat zpochybnění platnosti kupní smlouvy a jak dostat zaplacené peníze zpět. Předem mnohokrát děkuji. S úctou, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí přešly do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona z vlastnictví České republiky věci, tj. i pozemky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce. Dalším datem, k němuž dle tohoto zákona přešlo vlastnické právo na obce ze státu, je 1.7.2000.
Vlastnické právo k pozemku tedy obec nabyla již účinností výše uvedeného zákona, případně v roce 2000.
Zápisem do katastru nemovitostí se vlastnické právo nabývá v zásadě jen u smluvního převodu, což zjevně není tento případ. Město tedy v okamžiku uzavření kupní smlouvy bylo vlastníkem pozemku a z tohoto důvodu by smlouva neměla být neplatná.
K otázce vydržení lze uvést, že pokud jste skutečně splnila všechny podmínky, pak na Vás uplynutím 10 let přešlo vlastnické právo. Nepostačí však pouhé vymezení hranic, ale musela jste být po celou dobu v dobré víře, že pozemek je Váš. Pokud jste pozemek užívala s tím, že je státu, či města, pak nemohlo nikdy dojít k vydržení.
S ohledem na výše uvedené bych doporučil, abyste se po městu domáhala vydání pozemku než neplatnosti kupní smlouvy, ať již z titulu uzavřené kupní smlouvy, či vydržení. Pokud město nepřipustí oprávněnost Vašeho nároku, pak bude nutné podat žalobu na určení vlastnictví pozemku.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepravidelná pracovní doba - práce méně hodin, více dnů v měsíci
- Konto pracovní doby - kolik dní předem musí dát zaměstnavatel vědět zaměstnancům kdy mají jít do práce?

Pracuji jako zástupce vedoucí v supermarketu. V pracovní smlouvě mám úvazek 40 hod. , nepravidelná pracovní doba. Otevřeno máme 7 dnů v týdnu, ranní a odpolední směny. Čtyři roky jsme dělali osmihodinové směny. Počet hodin v měsíci zaměstnavatel striktně dodržuje podle plánovacího kalendáře. Přesčasy neproplácí a náhradní volno není kdy si vybrat. Protože je zaměstnanců nedostatek stalo se v poslední době pravidlem, že pracujeme denně méně hodin a v měsíci více dní. Máme docházkový systém Anet, který "hlídá" dodržování zákoníku práce. Potřebný počet hodin za měsíc souhlasí, dodržíme nutný počet hodin na odpočinek protože v měsíci máme třeba dva dny dovolené. Nelíbí se mi na tom to, že pracuji méně hodin, ale více dnů v měsíci, aby mi mohli dát jeden nebo dva dny dovolené. Podle mě má být dovolená volno navíc a dostávat ji místo volných dnů (běžně sobota a neděle).
Navíc za šest nebo sedm hodin nestihneme stejnou práci jako za osm hodin. Děkuji za odpověď, Tereza.

ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Podle § 84 téhož zákona je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Pokud tedy zaměstnavatel postupuje podle těchto pravidel, dodržuje počet hodin v měsíci a dobu odpočinku mezi směnami, nelze se proti rozvržení pracovní doby nijak bránit. Je možné se se zaměstnavatelem pouze dohodnout.

__

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Společné prostory SVJ - zástava jednoho člena SVJ
- Může člen SVJ dát do zástavy společné prostory SVJ (svůj členský podíl v nemovitosti SVJ)?

Měla bych na Vás prosbu související se společnými prostory v rámci společenství vlastníků. V panelovém domě jsou prostory bytové a nebytové. Vlastník nebytového prostoru si vzal půjčku a zastavil společné prostory, na kterých mají vlastnický podíl i vlastníci bytových prostor, kteří se o tomto dozvěděli až z výpisu z listu vlastnictví z katastru nemovitostí ČR. Je takový postup v souladu s právními předpisy? Byl vlastník nebytového prostoru oprávněný k poskytnutí zástavy společných prostor? Je taková zástava platná? Děkuji mockrát za odpověď a přeji hezký den.
Jana

ODPOVĚĎ:
Vlastník bytového či nebytového prostoru může zřídit zástavu, resp. věřitel může zástavní právo zřídit pouze k podílu vlastníka bytového či nebytového prostoru na společných částech, tj. jistě zástava nevázne na společných částech, pouze na jeho podílu. Pakliže vlastník nebytového prostoru žádný podíl na společných částech nemá, pak taková zástava na společné prostory platná není, nicméně tato varianta není příliš reálná a spíše se bude jednat o zástavu na podílu na společných prostorách.

__

RODINA-SJM
- Možnost dožití v bytě po smrti, úmrtí jednoho z manželů
- Možnost dožití v rodinném domě po smrti, úmrtí jednoho z manželů

Obracím se na Vás s prosbou o pomoc při převodu vlastního bytu na naše děti. Jsme již oba manželé ve věku nad 80 let a chceme převést náš vlastní byt v bytovém domě na naše dvě děti tak, aby až přijde čas, jsme se jeden z nás již nemuseli starat o pozůstalost. Byt se nachází ve domě společenství vlastníků bytových jednotek SVJ a je plně v našem vlastnictví. Prosím o radu, na koho se mám obrátit tak, aby bylo možno toto uskutečnit na Katastrálním úřadě ČR i s podmínkou ponechání nás v bytě až do našeho úmrtí. Bydlíme v Liberci a proto, když mi poradíte na koho se zde mohu obrátit se žádostí o pomoc budu vám vděčný. A pokud je možné a budete mi moci pomoci sami, budu vám vděčný i s příslušným eventuálním poplatkem. Děkuji za odpověď. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Daná situace je jednoduše řešitelná prostřednictvím darovací smlouvy se zřízením věcného břemene. Je tedy třeba oslovit právníka, který Vám příslušné listiny nachystá a vše zajistí rovněž na katastru nemovitostí. Je možné se obrátit na advokáta, jejichž seznam naleznete na adrese www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Ujetí od nehody a zaplacení škody z pojišťovnou
- Uhrazení škody pojišťovnou při ujetí od nehody
- Co dělat při dopravní nehodě - postup
- Dopravní nehoda - definice, příklad z praxe

Rád bych se na Vás obrátil s právním dotazem na další postup. Pracuji jako řidič, rozvozce zboží. Dne 20.4.2017 jsem v Ostravě, při zajíždění k prodejně za účelem vykládky zboží zachytil střechou vozidla (dodávka Citroen Jumper) o vyčnívající stříšku skříňky sloužící k měření ovzduší (co je to za zařízení jsem v tu chvíli nevěděl, domníval jsem se, že je to nějaká skříň na elektřinu). Rychlost vozidla byla v tu chvíli velmi nízká, zajížděl jsem pomalu k provozovně a stříšky jsem si nevšiml, byla bohužel v tu chvíli ze zadní strany skříňky a ve výšce, kde mi již výhled kryla výška čelního skla vozidla (výška stříšky 2,20 nad zemí, vodorovný úzký profil). Měl jsem v tu chvíli za to, že jsem stříšku jen podebral zespoda, po vystoupení z vozu jsem viděl že stříška zůstala nepokřivená, další jsem neřešil, spěchal jsem, vyložil jsem tedy zboží a jel jsem dál. Špatně jsem tu situaci prostě v tu chvíli vyhodnotil. Až na další zastávce (Hranice na Moravě) jsem zjistil, že jsem si o stříšku prořízl díru do karoserie, ale stále jsem byl přesvědčen, že to byla jediná škoda, kterou jsem způsobil.
Za několik dnů mé telefonicky kontaktovala Policie ČR s tím, že jsem poškodil zařízení (pouze skříň, nikoliv vnitřní přístroje) přesto je škoda vysoká (cca 100.000 Kč). Bylo mi sděleno, že záležitost může být posuzována jako ujetí od nehody. Mám se během několika dní dostavit na Policii v Ostravě k doplnění skutečností. Chtěl bych se proto zeptat, jak dále postupovat, aby se celá záležitost co nejlépe a co nejdříve vyřešila a také co mi vlastně hrozí, nikdo mi nebyl schopen toto říci. Policista jen konstatoval, že je možné, že žádná pojišťovna nebude chtít plnit v případě, že jsem "ujel od nehody". Vozidlo má nejen tzv. povinné ručení, ale také havarijní pojištění od firmy, já sám mám uzavřeno již delší dobu Pojištění odpovědnosti za škodu, ale toto se zřejmě vztahuje jen na občanský život a nikoliv na škody v zaměstnání je tomu tak? Co mi hrozí za tento čin? Může to být i odebrání řidičského oprávnění? Hrozí, že budu muset škodu uhradit ze svého? Děkuji mnohokráte za jakoukoliv radu a jsem s pozdravem. Lukáš

ODPOVĚĎ:
Dopravní nehoda je dle § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
a) neprodleně zastavit vozidlo,
b) zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi (pokud se jedná o nehodu se škodou zřejmě nad 100.000,- Kč),
c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a
d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

Osoba se dopustí přestupku, pokud při dopravní nehodě
1. neprodleně nezastaví vozidlo,
2. neohlásí dopravní nehodu policistovi,
3. neprokáže totožnost ostatním účastníkům nehody včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, nebo
4. nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody.

Za tento přestupek se uloží pokuta ve výši 2.500-5.000 Kč. Pokud jste takový přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, je zde ještě sankce v podobě uložení zákazu činnosti (řízení vozidel) na dobu 1-6 měsíců. Vedle toho zde hrozí, že budete muset škodu uhradit ze svého.

V případě pojištění odpovědnosti za škodu nelze bez znalosti pojistné smlouvy určit, zda bude možné tuto škodu hradit z tohoto pojištění. Zde totiž vždy záleží na smluvním ujednání mezi pojišťovnou a Vámi jako klientem (nebo pojišťovnou a Vaším zaměstnavatelem). Proto je nutné důkladně prostudovat uzavřenou smlouvu.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - vozidlo nepřepsané na nového majitele v registru vozidel
- Vozidlo nepřepsané na nového majitele v registru vozidel a odpovědnost za škodu
- Právo majitele na duplikát velkého technického průkazu a vyřazení vozidla z registru bez dokladu o ekolikvidaci
RŮZNÉ-NÁVRHY, NOVELY, NOVÉ ZÁKONY
- Novela zákona č. 56/2001 Sb. - přepis vozidla na nového majitele auta, automobilu, vozidla
- Přepis vozidla na nového majitele a změna zákona po 1.6.2017

Dne 29. 6. 2015 jsem prodal vozidlo. Kupujícímu jsem poskytnul plnou moc k přepisu s mým ověřeným podpisem. Minulý týden jsem obdržel exekuční příkaz na zaplacení pokuty a s tím spojených nákladů na správní řízení, protože kupující provedl přestupek v srpnu 2015, ale jelikož nebyl v registru vozidel uveden jako provozovatel a vlastník, tak obsílka došla mně. Já se na adrese trvalého bydliště už bohužel nezdržuji, proto to došlo až tak daleko. Když jsem to řešil na magistrátu, tak mi oznámili, že pokutu musím zaplatit. Je to moje blbost, ale nedá se nic dělat. Každopádně, mám větší problém, nebo alespoň myslím. Jelikož kupující auto nepřepsal a ani si nevyřídil povinné ručení, mám strach, jestli s autem udělal větší škodu, zdali za to mohu být já zodpovědný? Mám kupní smlouvu, ve které je jasně stanoveno, že odpovědnost přechází na stranu kupujícího právě dnem 29. 6. 2015.
Hledal jsem na internetu a jelikož jsem defacto stále provozovatel vozidla, zjistil jsem, že si můžu na registru vozidel požádat o vystavení duplikátu velkého TP. Dá se s tímto potom dále nějak nakládat? Jde vůz např. vyřadit, pokud nemám žádné další dokumenty?
Našel jsem téměř stejné téma na vašem webu zde:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/nezarazene-dotazy/23330-novy-majitel-na-sebe-neprepsal-auto-muze-puvodni-majitel-vyradit-vozidlo-z-registru-vozidel.html
, ale raději se ptám znova.
Děkuji a přeji hezký den.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, platí informace uvedené ve Vámi zmiňovaném dotazu, nicméně pozitivní zprávou pro všechny osoby, které se dostaly do obdobné situace jako Vy, je skutečnost, že od 1.6.2017 nabývá účinnosti novela zákona č. 56/2001 Sb. , který upravuje přepis vozidel na nové majitele. Od 1.6.2017 tedy bude platit následující:
"Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka."
O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Po 31.5.2017 postačí zajít na příslušný úřad a požádat o přepis vozidla s tím, že nový majitel neposkytl potřebnou součinnost a nebylo možné vozidlo přepsat. Na základě této žádosti bude daný úřad postupovat podle výše uvedeného výňatku a Vy tak nakonec docílíte toho, že vozidlo již nebude napsáno na Vaši osobu.
Co se týká duplikátu, jeho vystavení nestačí pro to, aby došlo k přepisu vozidla či k jeho vyřazení. Pokud byste chtěl, aby bylo vozidlo vyřazeno, musel byste prokázat jeho zánik, a to buď protokolem o likvidaci vozidla (který Vám může vydat oproti předání vozidla příslušná osoba likvidující autovraky), nebo byste musel nahlásit odcizení vozidla a na základě tohoto by bylo možné dosáhnout výmazu z rejstříku.

__

RODINA-SJM
- Může manžel nastěhovat do bytu SJM cizí osobu bez souhlasu manželky?
- Může manželka nastěhovat do bytu SJM cizí osobu bez souhlasu manžela?
- Nastěhování osoby blízké do bytu SJM - nutnost souhlasu obou manželů

Jsem sama s nezletilým dítětem. Bydlím v bytě, který máme ve SJM a je na něm plomba zástavního práva a exekuce. V měsíci březnu 2017 proběhl soud o nezletilé dítě (syn 14 roků) a výživné, kdy mi syn byl svěřen do péče. Žádost o sporný rozvod jsem podala v lednu 2017 a čekáme na stání. Manžel bydlí u své nové družky a o společný byt se starám sama. Po soudu, kdy manželovi určili výživné, mi vyhrožuje, že do našeho bytu nastěhuje dceru s manželem a dítětem. Dcera bydlí v obecním bytě, kde má trvalý pobyt. Na bytě má dluhy na nájemném. Prosím o radu, zda to může udělat a nastěhovat je ke mně. Nesouhlasím s tím v žádném případě, jen nevím co proti tomu dělat. Když nejsem doma odnáší manžel z bytu naše společné věci (elektroniku), jak tomu můžu zabránit. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
Bez Vašeho souhlasu nemůže nikdo do bytu, který je součástí SJM, stěhovat jiné osoby. Pokud by se tak stalo, obraťte se na Policii, neboť by se dopouštěli trestného činu porušování domovní svobody. Bohužel odnášení věcí ze společné domácnosti nezabráníte, můžete se pokusit podat návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se budete domáhat zákazu zcizování věcí ze SJM, nicméně soudy taková předběžná opatření vydávají pouze výjimečně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování nemovitosti rodičmi a vyrování se sourozenci po smrti rodiče, rodičů
- Vyrovnání se sourozenci po darování nemovitosti jednomu z dětí, potomků v době po smrti rodičů
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darovací smlouva s podmínkou vyplacení sourozenců
- Darovací smlouva s podmínkou vyplacení bratra, sestry, sourozenců

Oba moji rodiče mají záměr darovat mi nemovitost v jejich SJM – rekreační chatu. Jejich podmínkou je zároveň vypořádání budoucích dědických podílů u této nemovitosti, ve prospěch mých tří sourozenců, a to výplatou těchto podílů buďto rodičům, nebo přímo sourozencům. Prosím o radu, jakou nejjednodušší a nezpochybnitelnou právní formou je tento krok realizovatelný a jaké daňové povinnosti z něj vyplynou? Děkuji, Vladan.

ODPOVĚĎ:
Za dané situace by bylo možné vše ošetřit buď dědickou dohodou, ale ta by byla realizovatelná až v případě smrti zůstavitele nebo darovací smlouvou, která může obsahovat i ujednání o tom, že na vypořádání podílů uhradíte ostatním v úvahu připadajícím dědicům jejich díl.
Darovací daň žádnou nehradíte, jelikož jste příbuzní, kteří jsou od daně osvobozeni, pouze osoby, kterým uhradíte vypořádání, by toto museli danit v rámci dani z příjmu.

__

TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Trest vyhoštění podvodníkovi ze Slovenska
- Trest vyhoštění - podvodník ze zahraničí (země EU)

Vlastním exekuční titul (vykonatelné pravomocné soudní rozhodnutí od českého soudu), nicméně na povinném si s nejvyšší pravděpodobností nic nevezmu, protože jde o podvodníka, který typicky „nic nevlastní“, bankovní účet nemá. Protože se ale jedná o slovenského občana s trvalým bydlištěm na Slovensku, napadlo mě, zda by se nezalekl spíše trestního oznámení pro podvodné jednání a nesplatil tak alespoň část dluhu dobrovolně. Existuje teoretická možnost, že by ho mohl český stát vyhostit? Pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Existuje možnost, že by mu Česká republika uložila trest vyhoštění, nicméně zde záleží na charakteru trestné činnosti, způsobené škodě i jeho trestním rejstříku. Tento trest se ukládá zpravidla u závažnější trestné činnosti a zároveň pokud ji pachatel páchá opakovaně. Trestní oznámení nicméně podat můžete, každý záznam v rejstříku trestů mu život znepříjemní, zvlášť pokud je to cizí státní příslušník.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přístup do elektronické žákovské knížky jen jednomu z rodičů - jak může druhý rodič získat práva nahlédnout?

Dotaz se týká dvou oblastí:
1. naše základní škola zřizuje elektronickou žákovskou knížku a v té souvislosti chce udělit přístupové údaje k ní pouze jednomu z rodičů (zákonných zástupců) na základě čestného prohlášení
2. škola v souvislosti s výše uvedeným požaduje podepsat širší čestné prohlášení, kde si zákonní zástupci mají určit, kdo z nich nejenže dostane přístup k výše uvedené elektronické žákovské knížce ŽK, ale bude rovněž vyřizovat veškeré záležitost spojené se základním vzděláním (např. přestup do školy), které vyžadují souhlas zákonných zástupců.
ad 1) Nevidím důvod v tom, proč by měli přístupové údaje být přiděleny výlučně jednomu z rodičů (navíc na základě čestného prohlášení) a nikoliv automaticky samotným žákům, když i nyní mají přirozeně k dispozici hodnocení ve fyzických ŽK.
ad 2) Podpis tohoto typu čestného prohlášení pokládám ze strany školy za zbytečný a neodůvodněný/neoprávněný - proč by mělo být řešení uvedené agendy přeneseno pouze na jednoho z rodičů, resp. proč by se měl jeden z rodičů této možnosti zbavovat. Což, pokud se nepletu např. u rozvedeného manželství a střídavé péče, ani nejde.
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Jan.

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem naprosto souhlasím, je zcela evidentní, že ne ve všech případech je žádoucí, aby měl náhled do žákovské knížky pouze jeden z rodičů jednoduše už proto, že ne všichni rodiče spolu komunikují. Nicméně u všech druhů péče mají oba rodiče stále stejnou rodičovskou odpovědnost, tedy stejná práva i povinnosti bez ohledu na to, do jaké formy péče je dítě svěřeno. Požadavek školy tedy považuji za neopodstatněný a doporučuji se v dané věci případě pro stanovisko obrátit i na orgán péče o dítě.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Schválení soukromé cesty konkrétního majitele jako veřejné cesty
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zápach, prach a hlučnost z firmy v sousedství, na sousedním pozemku
RŮZNÉ-STAVBY
- Černá stavba - vrt studny a její legalizace na stavebním úřadě
- Legalizace vrtu studny udělané bez povolení a hydrologického průzkumu
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno cesty - zájemce o věcné břemeno má jiný přístup na svůj pozemek

Rád bych se zeptal na radu, ačkoliv jsme již danou věc dali k řešení právnímu zástupci, rád bych se zeptal na pár věcí, ve kterých nám není jasno. Bydlíme 4 rodinné domy v uzavřeném areálu, kde má nejmenovaná firma živočišnou výrobu. Dělají násadová vajíčka.
Od té doby, co zde bydlíme zde byl pokojný stav. Oni mají v pronájmu od další firmy 3 haly, ve kterých podnikají. Vše okolo, kam vstoupí je náš pozemek. Veškerá příjezdová cesta, apod. U nás kvůli rozvodu rodičů došlo k rozdělení majetku a polovinu veškerých komunikací koupil náš soused, který s danou firmou začal řešit poškozování komunikace. My jsme si toho problému nikdy nevšimli, vzhledem k tomu, že nás to ani nenapadlo, protože dříve ta silnice nebyla tolik zatěžována, jako nyní (jezdila lehčí vozidla, jejich výroba jela i na poloviční kapacitu). Jenom předesílám, že komunikace byla 5 let (2012-2017) na prodej (resp. její 1/2) a daná firma o ni neprojevila zájem. Zároveň jsme zjistili, že 2002lety, když jsme do tohoto areálu přišli, tak pozemkový fond část komunikace dané firmě nabízel, ta to odmítla, následně kontaktoval nás.
Nicméně soused po nich začal vyžadovat nějaký nájem. Nechal si udělat odhad na opravu komunikace (> 0,5M) a rozhodl se, že dál nechce trpět ničení od 40t kamiónů, které jim zavážejí krmivo, podestýlku, apod. My jsme do té doby hodně bojovali s opravami silnice, jednou se nám podařilo z dané firmy dostat cca 20% nákladů na opravu asi 20 m2, které byly nejhorší...
Nicméně firma nájem odmítla, že ho platit nebude. Doteď fungoval "pokojný stav", na který se dlouho odvolávali, který byl ve smyslu... "Vy nám cestu a jímky na Vašem pozemku, my Vám elektřinu a vodu", nicméně zde došlo k namontování elektroměrů a vyhrožování fakturami za elektřinu S tím jsme oznámili, že nemáme problém, ale chceme se dohodnout na nájmu za užívání silnice, abychom ji mohli z čeho udržovat, protože osobními auty ji rozhodně v takovém měřítku nepoškodíme. To odmítli. Z jejich strany je přístupná pouze dohoda o věcném břemenu. Dokonce jsme od nich dostali dopis od právního zástupce, že pokud nebudeme souhlasit s věcným břemenem do konce 06/2017, tak dají návrh na silniční úřad, aby tuto komunikaci, uvnitř uzavřeného areálu (obezděný, oplocený, s cedulí "soukromý areál", nikdy nebyl veřejně přístupný), změnil na veřejnou komunikaci. Dávali jsme jim různé návrhy, nájem, nabízíme jim alternativní cestu, kterou jsme s obcí vyměnili za svůj vlastní pozemek tak, aby oni měli možnost přístupu do všech svých hal z druhé strany (haly jsou průchozí) a nabízíme jim ji zdarma. Nechceme je omezovat v podnikání. Alternativní cestu nechtějí řešit, protože by si museli přesunout krmná sila, mluví o investici 700.000 Kč, ale rádi přehánějí. Co jsme zjistili, tak investice by byla max 100.000 Kč. A to samé nám nabízejí za věcné břemeno, ale opravy silnice se chtějí vyvarovat. Podle poslední uzávěrky byl jejich roční zisk cca 32.000.000 Kč. Další soused, od kterého čerpají vodu, jim pravděpodobně pohrozil uzavřením vody, takže jeden večer sem přijela vrtná souprava a druhý den už měli vyvrtanou studnu. Bohužel se "netrefili" na svůj pozemek, ale trefili se na pozemek obce. My jsme vznesli požadavek na odkup tohoto pozemku, s čímž obec neměla problém, běžela měsíční lhůta. 3 dny před koncem doby firma požádala o odkup pozemku, protože tam "omylem" vyvrtali studnu. Obec jim vyhověla v legalizaci této černé stavby tím, že pozemek rozdělí na 2 poloviny. Tu s "dírou" firmě, druhý díl nám.
Vrt byl bez povolení, bez průzkumu, bez testů, bez jakéhokoliv oznámení a obec jim to takto zlegalizuje. My pak od nich posloucháme výsměvné telefonáty ve smyslu: "to víte, takhle to dopadne, když se s námi bude hádat". Co se týče těch hal, ve kterých podnikají, tak 30 let do nich nebylo investováno. Ptal jsem se na hygieně a hygienu práce mají v pořádku, ale například jímky, které leží na našem pozemku jsou plné, NIKDY je za posledních 15 let, co si pamatujeme, nevyvezli. Vše se vsakuje, jsou pravděpodobně poškozené.
Máme potvrzeno podpisem od minulého majitele pozemků (můj otec), že jímky byly součástí dohody o nájmu, výměnu za elektřinu a vodu. Při plnění sil, kromě toho, že sem jezdí kamiony, které strhávají silnici, (jsou viditelné praskliny a sesuvy materiálu + je pod ní kanalizace) se práší a to tak moc, že jsme nuceni pokaždé si umýt auta a okna na domě. V deštivých dnech to je docela problém, protože se z toho udělá taková "mouka". Nehledě na to, že nám v okapech klíčí obilí, apod. V teplejších dnech tu je poměrně znatelný zápach. Hlučnost rozhodně přesahuje 40 dB přes noc, resp. ventilátory jedou nonstop, žádné tlumiče hluku, žádné filtry, nic.
Jejich zaměstnanci sem jezdí 7 dní v týdnu, pracují za minimální mzdu a neustále. Rád bych se zeptal, zda je možné dle popisu mého problému:
- požadovat a zda úřad může schválit komunikaci jako veřejnou?
- - Je nám jasné, že bude asi "Veřejná soukromá", ale to by na tom nemělo nic měnit. Brány se zavírají, cedule o soukromém areálu zde je, máme důkazy od lidí, co tu pracují, že se vždy zamykalo, při pohledu na google mapách je brána vždy zavřená.
- v případě, že jim nabízíme alternativní cestu k přístupu do svých hal, mají povinnost ji přijmout? Pozemek je na KN veden jako "zatravněný porost".
- - vymlouvají se na přesun sil a také na to, že se tam např. : "neotočí s kamionem". Na to argumentujeme, ať jezdí menšími auty, ale to je prý moc nákladné.
- Je možné si nějak stěžovat na zápach, prach, hlučnost? Jak a kde?
- Jak je to s jímkami, které mají uložené na cizím pozemku a jsou poškozené, vsakují se...? Jak to je v případě, že máme souhlas od původního majitele, že byly součástí domluvené výměny... tu oni porušili, jednak tím, že po nás chtějí věcné břemeno za cestu a jednak tím, že např. namontovali odečtové elektroměry.
Snažíme se s nimi dohodnout už více než rok, ale pořád řešíme jen to, že "vy nám bráníte a my se tam nemůžeme otočit s kamionem. Ne, nemůžete si tam postavit skleník, protože byste bránili proudění vzduchu do hal, ... apod." Řešili jsme s nimi různé naše nápady, jak jim vyjít vstříc, ale jejich hlavní argument je "takhle to funguje už 40 let, tak nevíme, proč by se mělo něco měnit". a bohužel to, jaké problémy máme my, to nikdo neřeší. Až se jednou ta silnice propadne do kanalizace a my budeme řešit následky, tak nám je asi nikdo nezaplatí...
Případně, zda se Vás mohu zeptat na nějaký další doporučený postup?
- Nechali jsme si zatím udělat cenový odhad komunikace, abychom mohli argumentovat věcnému břemenu, ...ale ze zkušenosti vím, že za věcné břemeno se žádné velké částky nedávají. Nicméně jsme se rozhodli, že věcné břemeno v žádném případě nepodepíšeme. Haly mají v pronájmu, na silnici chtějí věcné břemeno, to nemá moc logiku, kromě toho, že si chtějí zajistit cestu, aby ji mohli používat dál, nic je to nestálo a nemuseli se podílet na opravách (protože to oni opravdu nebudou) ...
Velmi děkuji za jakoukoliv radu. S pozdravem, Milan.

ODPOVĚĎ:
Celá situace je značně komplikovaná a je dobře, že jste se obrátili na právního zástupce, jelikož není v možnostech poradny Vám detailně popsat všechny možnosti řešení dané situace. Nicméně k Vašim dotazům uvádím:
1. Mám za to, že vůbec není možné, aby byla komunikace silničním úřadem schválena jako veřejná, jelikož jde o cestu ve Vašem vlastnictví a důvod, že vede k halám s živočišnou výrobou nelze chápat jako veřejný zájem, který by byl důvodem ke změně charakteru cesty.
2. Alternativní cestu nejsou povinni přijmout, ovšem pokud byste touto možností argumentovali u soudu, je to dost silný argument a soud by jim mohl uložit povinnost využít tuto alternativu.
3. Zápach, prach a hlučnost lze řešit soudně, doporučovala bych v tomto nejprve oslovit hygienu a zjistit, zda dodržují všechny hygienické limity, poté žalovat.
4. Pokud mají poškozené jímky na cizím pozemku, pak je třeba opět oslovit hygienu a následně soud. Bez souhlasu majitele pozemku tam jímky nemají co dělat.
5. Pokud jde o věcné břemeno, i když s tím vy jako vlastníci pozemků nesouhlasíte, mohou se zřízení věcného břemene domáhat soudně. Soud by zjišťoval, zda mají jinou alternativu dostat se na pozemek, nechal by vypracovat znalecký posudek na ohodnocení věcného břemene a je možné, že by mohl rozhodnout tak, že věcné břemeno zřídí soudně.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za pronájem družstevního bytu - oprávněnost poplatku
- Legálnost poplatku za pronájem družstevního bytu

Bytové družstvo chce, abych platil poplatek za to, že pronajímám svůj byt, který mám nyní v osobním vlastnictví OV. Odkazují se na to, že si to tak družstvo odsouhlasilo. Poplatek za správu společných prostor se účtuje dle plochy bytu, nevidím tudíž žádný důvod, proč by družstvu vznikly náklady pokud v bytě bydlí místo mě nájemce. Družstvo mi dle mě nemůže určovat za jakých podmínek pronajímám. Mám ale ve smlouvě o zajišťování správy společných prostor mezi povinnostmi vlastníka bod:
- hradit poplatky stanovené správcem, nebo shromážděním vlastníků jednotek -> nevzniká mi právě díky tomuto ona povinnost nesmyslný poplatek platit? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Požadavek hradit poplatek za to, že pronajímáte byt, se mi jeví jako snaha o bezdůvodné obohacení. Pronájem bytu nemá nic společného se společnými prostory. Rozhodně bych doporučovala žádný poplatek neplatit, pokud by to SVJ a družstvo stále požadovalo, museli by se obrátit na věcně a místně příslušný soud a tam by prokazovali, z jakého důvodu poplatek požadují. Mám za to, že by nebyli úspěšní.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nucená dovolená - zaměstnavatel hledá místo se zdravotní podmínkou zaměstnance
- Dovolená od zaměstnavatele ze zdravotních důvodů zaměstnance

Od července 2016 jsem byla v neschopnosti. Od 21.4.2017 jsem byla uschopněna. Před nástupem jsem musela k lékaři pro lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Posudkový závěr - Zdravotně způsobilá s podmínkou (bez nošení těžkých břemen a bez přetěžování pohybového aparátu). Jsem šéfkuchařka ve školní jídelně. Po předání posudku mě vedoucí poslala domů na nucenou dovolenou, než firma vyřeší podmínku. Prosím co mohu od firmy očekávat? Vaříme cca 120 obědů + 50 obědů do školky. Nic až tak těžkého v práci netaháme.
Děkuji moc za radu a odpověď. S přáním hezkého dne Hanka.

ODPOVĚĎ:
Lze jen těžko soudit, co je možné od firmy očekávat. Je možné, že skutečně přizpůsobí systém provozu tak, abyste mohla svou práci vykonávat víceméně administrativně a dohlížením, např. přijetím pomocné síly. Je však také možné, že Vám bude dána výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
V současné chvíli je nutné vyčkat na to, jaký bude skutečný postup zaměstnavatele, a až na něj reagovat.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení souhlasu spoluvlastníka s pronájmem - důvod ke zrušení nájemní smlouvy?
- Zrušení nájemní smlouvy z důvodu zrušení souhlasu spolumajitele s pronájmem
- Okamžité zrušení nájmu, nájemní smlouvy - neplacení nájmu, ničení věcí a okolí nemovitosti

Jsem vlastníkem 1/2 nemovitosti, kterou pronajímám. K tomuto bylo potřeba souhlasu spoluvlastníka, který mi tento poskytl. Nyní začali nájemníci hrubě porušovat nájemní smlouvu, neplacení nájmu, ničení zařízení i okolí domu. Je možné nájemníky okamžitě vystěhovat pokud spoluvlastník zruší souhlas s pronájmem? Případně jaké jsou další varianty co nejrychlejšího ukončení nájemní smlouvy. Děkuji, Linda.

ODPOVĚĎ:
Ano, za situace, kdy nájemníci nehradí řádně nájem a hrubě porušují dobré mravy v domě, jim můžete dát výpověď, a to okamžitou bez výpovědí doby. Výpověď by ovšem měla být podepsána i druhým pronajímatelem jako spoluvlastníkem bytu, případně Vámi na základě plné moci od něho udělené.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- 2 pracovní neschopnosti - kdy může dát výpověď zaměstnavatel?
- Navazující neschopenky a výpověď od zaměstnavatele - kdy ji může dát?
- 2 DPN a výpověď od zaměstnavatele - může jí dát hned po první nebo až po druhé?

Pracuji 2014-2017 v soukromé firmě, mám smlouvu na dobu neurčitou. Nyní jsem s bolestmi zad v dočasné pracovní neschopnosti DPN od svého praktického lékaře. K tomuto se mi však přidružily psychické problémy a tato paktická lékařka mi napsala antidepresiva a benzodiazepiny na zklidnění a poslala mě k psychiatrovi. Pokud mi má obvodní lékařka ukončí k 25.5.2017 (čtvrtek) pracovní neschopnost se zády a psychiatr mi napíše novou pracovní neschopnost od 26.5.2017 (pátek) s mými psychickými problémy, může mě můj zaměstnavatel vyhodit, tedy ukončit mi pracovní poměr hned toho 25.5.2017? Nebo mi může ukončit pracovní poměr až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti psychiatrem?
Velmi Vám děkuji, Olga.

ODPOVĚĎ:
Dočasné pracovní neschopnost je tzv. ochrannou dobou, během níž zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď. Pokud bude jedna neschopenka ukončena k 25.5.2017 (včetně) a druhá hned naváže počínaje dnem 26.5.2017, nebude možné pracovní poměr ukončit. Pokud však první neschopenka bude ukončena 24.5., Vy 25.5. půjdete do práce a další neschopenka naváže až 26.5., jeden den se na Vás ochrana vztahovat nebude.
V takovém případě by platilo, že byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Odmítnutí školení zaměstnancem - může to udělat?
- Odmítnutí služební cesty zaměstnancem - může to udělat?

Já a mí kolegové pracujeme jako CNG programátoři v Ostravě (necestujeme). Firma nás chce vyslat na týdenní školení do Prahy (berou to jako samozřejmost) z důvodu přechodu na novější systém CNC programování (podle nás není potřeba, z velké části je to stejné). Můžeme toto školení / služební cestu beztrestně odmítnout? Na služebních cestách jsme se při nástupu do práce nedohodli, pouze máme ve smlouvě: "Kromě základních povinností a pracovních úkolů je zaměstnanec povinen vykonávat i další práce podle příkazu nadřízeného, které souvisí se sjednaným druhem práce". Při nástupu do práce jsme také na žádném školení nebyli. Je to pro nás jen spousta komplikací, obrovská ztráta času, peněz a nečeká nás žádné zvýšení platu. Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Školení nebo jinou formu přípravy a studium za účelem prohloubení kvalifikace je možné provádět i mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Je-li práce, kterou je i prohloubení kvalifikace, konána mimo sjednané místo výkonu práce, jedná se o pracovní cestu, na kterou zaměstnavatel může zaměstnance vyslat jen na základě dohody s ním. Jestliže se zaměstnanec s vysláním na pracovní cestu se zaměstnavatelem nedohodl, může mu zaměstnavatel nařídit prohlubování kvalifikace pouze v místě sjednaném jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě.
Školení v Praze tedy můžete odmítnout.
Absolvování školení by však pro Vás nemělo znamenat ztrátu peněz. Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, s níž souhlasí, jejímž předmětem je prohloubení kvalifikace, vzniká mu právo na náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s touto pracovní cestou.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Nemoc z povolání, chronické přetěžování krční páteře (elektromontéř, svářeč)

Jsem po operaci krční páteře 9/2015, nyní jsem ještě na neschopence, před operací se mě doktor ptal, jestli jsem neměla úraz, ale já si nepamatuji z množství menších úrazů, které byly běžné při výkonu mé práce, který z nich mi mohl způsobit, že se mi sesypala krční páteř. Pracovala jsem výrazně fyzicky a často jsem byla při práci i v nucených polohách jako elektromontér a svářeč výrobních linek. Neexistují žádné zápisy úrazů, jelikož nebyl hned zřetelný dopad na zdraví. Mohu třeba dohodou se zaměstnavatelem nebo na základě odhadu či jinak docílit spojení mého zdravotního stavu se zaměstnáním? Jinak mě nenapadá kde bych k tak rozsáhlému poškození mohla přijít.

ODPOVĚĎ:
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání. Seznam poskytovatelů, kterým bylo uděleno povolení uznávat nemoci z povolání, je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Zaměstnavatel v tomto případě, i kdyby souhlasil nemá možnost prohlásit, že Váš zdravotní stav je důsledkem vykonávané práce.
Doporučuji proto obrátit se na specializované pracoviště, které posoudí, zda poškození krční páteře je následkem Vámi vykonávané práce.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Těhotenství ve zkušební době a výpověď z pracovního poměru
- Výpověď ve zkušební době - těhotenství, těhotná pracovnice, zaměstnankyně
- Výpověď ve zkušební době a nárok na mateřskou, peněžitou podporu v mateřství, PPM
- Výpověď ve zkušební době a nárok PPM (mateřskou)

Pracuji v soukromé firmě 2 měsíce, ale mám zkušební dobu na 3 měsíce, tedy smlouvu na dobu určitou. Zjistila jsem, že jsem těhotná a doktorka mi vzhledem k mým zdravotním problémům navrhla dočasnou pracovní neschopnost DPN - rizikové těhotenství a tedy zůstat doma do narození dítěte.
1) Může mě nyní zaměstnavatel dát výpověď ve zkušební době?
2) Mám případně nárok na mateřskou dovolenou, i když jsem stále ve zkušební době a nemám smlouvu na dobu určitou (70% platu po dobu 196 dní, že ano? ).
Budu s dítětem sama a nebude to finančně jednoduché. Velmi Vám děkuji,
Děkuji, Zdenka.

ODPOVĚĎ:
Ochrana zaměstnance ve zkušební době je jen dočasná. Podle § 66 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
Je třeba rozlišovat mateřskou dovolenou a peněžitou pomocí v mateřství. Na mateřskou dovolenou byste měla nárok v případě, že by trval pracovní poměr.
Na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout nárok i v případě, kdy pracovní poměr zanikl, pokud budou splněny následující podmínky:
- Nárok na dávku má žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta pro případy uplatnění nároku na peněžitou pomoci mateřství u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
- Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná dnem nástupu na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u ženy, která porodila, resp. 37 týdnů v případě porodu dvojčat či vícerčat.
Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti spoludlužníkovi - daně, souhlas banky
- Darování podílu bytu, domu spoludlužníkovi - daně, souhlas banky
- Smrt hlavního dlužníka a spoludlužník - musí doplatit dluh za dlužníka?

Žiji s přítelem v rodinném domě, který jsme stavěli společně a žijeme zde již 4 roky (2013-2017) ve společné domácnosti. Rodinný dům je ale v katastru nemovitostí KN ČR napsán pouze na přítele, já v domě nemám ani trvalé bydliště. Splácíme společně hypotéku na tento dům, hypotéku máme uzavřenou společně, přítel jako hlavní dlužník, já spoludlužník.
1. Pokud by mi chtěl přítel darovat polovinu domu, lze to učinit notářským zápisem, na základě společné domácnosti i bez toho, že v domě nemám trvalé bydliště? Je takový to převod/darování osvobozeno od daně?
2. Pokud by mi přítel polovinu domu nedaroval, jaká jsou moje práva a povinnosti v případě rozchodu nebo úmrtí přítele? Musela bych hypotéku splácet i nadále, i v případě, že dům nevlastním? Může mě přítel vystěhovat z domu? Je možnost dům zdědit?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. přítel Vám může převést spoluvlastnický podíl na domě bez ohledu na trvalé bydliště. Bohužel ale nejste z právního pohledu příbuzní, proto při převodu budete muset hradit daň. Pokud to bude formou darování, tak je to darovací daň 19% a pokud formou koupě, což je z daňového pohledu výhodnější, je to daň z nabytí nemovité věci a ta činí 4%. Pokud byste uzavřeli manželství, pak byste v případě darování žádnou darovací daň nehradili.
2. Za situace, kdy jste spoludlužník, může po Vás věřitel žádat splácení stejně jako po hlavním dlužníkovi, bez ohledu na vlastnictví nemovitosti. Tj. teoreticky se může stát, že budete muset hradit i přesto, že nebudete vlastníkem domu. Pokud by tato varianta nastala, pak byste ale mohla chtít investované peníze, které jste uhradila, zpět po partnerovi. Přítel Vás vystěhovat může, pokud dům nevlastníte a dědit dům můžete jako přítelkyně za předpokladu, že byste rok před smrtí žili ve společné domácnosti a přítel neměl manželku ani děti.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinnost stravování u zaměstnavatele a Zákoník práce
- Zákoník práce a povinnost stravování u zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci stravování v závodní jídelně?
- Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci stravování u zaměstnavatele?

Jsme příspěvková organizace kraje s vlastním stravovacím provozem. Je možné podle stávající platné legislativy sjednávat se zaměstnanci v pracovní smlouvě povinnost stravování? Pracovníci přicházejí do styku s jídlem při stavování klientů. Děkuji, Blanka.

ODPOVĚĎ:
Podle § 236 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Nelze však zaměstnanci nařídit, že se musí stravovat v provozovně zaměstnavatele nebo jej jakkoli omezovat v možnostech výběru stravování mimo areál zaměstnavatele.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění ohradníkových branek přes soukromou cestu
- Ohradníkové branky přes účelovou pozemní komunikaci

Máme hospodářství, paseme skot, máme ohradníky. Dvě pastviny jsou od sebe rozděleny polní cestou, která je soukromých majitelů na jednom místě a na druhém jiném místě je cesta obecní. Přes tuto cestu máme ohradníkové branky (cestu lze přeháknutím branky projet). Máme ohradníkové branky takto správně? Můžou si na nás stěžovat, že přehrazujeme cestu? Kde je v zákoně uvedeno, jestli jsou takto ohradníkové branky správně? Prosíme o urychlené zodpovězení 26.4.2017 nás čeká jednání s lidmi, kterým se to nelíbí. Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o polní cestu, předpokládám, že spadá do kategorie „účelová komunikace“, kterou je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
Každá pozemní komunikace (tedy i účelová komunikace) podléhá tzv. právu obecného užívání (§ 19/1 zákona o pozemních komunikacích), tzn. že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Je-li tedy každý oprávněn užívat pozemní komunikace obvyklým způsobem, znamená to mimo jiné, že nikdo není oprávněn na pozemní komunikace instalovat jakékoli překážky (pokud se to neopírá o zvláštní právní důvod), které by obecné užívání pozemní komunikace ztěžovaly či omezovaly.

Na Váš případ by bylo možné aplikovat § 29/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci (tedy i na účelovou komunikaci) pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky;
- povolení (dle předchozí odrážky) lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření;
- pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.

Pokud umístění ohradníkových branek neopíráte o žádný zvláštní právní důvod, lze Váš postup označit za protiprávní. Jak vyplývá ze shora uváděných ustanovení zákona o pozemních komunikacích, není možné umisťovat na pozemní komunikace pevné překážky (byť by se jednalo o překážky snadno odstranitelné), aniž by k tomu bylo vydáno předchozí povolení.
Protiprávní umístění pevné překážky na pozemní komunikaci či její neodstranění ve stanovené lhůtě může být kvalifikováno jako přestupek (dle § 42a/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích), za který může být uložena pokuta do 300.000,- Kč (§ 42a/7 písm. b) zákona o pozemních komunikacích). Pokud by se stejného jednání dopustila podnikající fyzická osoba, jednalo by se o správní delikt (dle § 42b/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích), za který by mohla být uložena pokuta ve stejné výši (§ 42b/6 písm. b) zákona o pozemních komunikacích).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Zákaz poslechu hudby ze sluchátek v pracovní době - může to zaměstnavatel přikázat?
- Zákoník práce a zákaz poslechu hudbu v pracovní dobu na pracovišti

Mám dotaz ohledně poslechu hudby v kanceláři. Pracuji jako strojní konstruktér, jsem tedy v kanceláři – open office. Zaměstnavatel ústně zakázal poslech hudby ve sluchátkách. Prostudovával jsem Pracovní řád a možná jediný bod, o který by se mohl opírat je tento:
"Zaměstnancům je zakázáno provádět jakékoliv činnosti nesouvisející s pracovní náplní zaměstnance na pracovištích a v prostorách společnosti".
Má právo případně zákaz poslouchání hudby předepsat nějak dodatečně? Můžete mi prosím poradit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Konkrétní právní předpis, který by stanovil, že zaměstnanec nesmí poslouchat hudbu ve sluchátkách, není.
Zákoník práce však předpokládá, že zaměstnavatel stanoví základní pravidla chování na pracovišti buď v pracovním řádu nebo ve vnitřních předpisech. Zaměstnavatel je ten, kdo odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci a on sám si k tomu musí stanovit zásady podle svých vlastních podmínek daného pracoviště. Mít či nemít na pracovišti nějaký přístroj, který si zaměstnanec přinese z domova, je pro zaměstnavatele důležitá otázka. To totiž není jen otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale je to i otázka požární (resp. protipožární) ochrany a nakonec i otázka toho, že zaměstnanec využívá elektrickou energii, kterou platí zaměstnavatel (tedy ve svých důsledcích působí zaměstnavateli škodu) a nakonec, když např. při práci poslouchá hudbu, nemusí být soustředěnost zaměstnance a jeho výkon vždy stoprocentní.
Vzhledem k tomu, že je to zaměstnavatel, kdo vytváří vnitřní předpisy, je také jeho pravomocí takové vnitřní předpisy i měnit.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce pondělí-sobota a nárok na příplatek za práci o víkendu

Zaměstnavatel mi od 9.5. 2017 změnil pracovní dobu od úterý do soboty (klasicky 5x 8 hodin/týden) a chtěl bych se zeptat, jestli i v tomto případě mám nárok na proplacení příplatku za práci o víkendu. Ve smlouvě se svým zaměstnavatelem je pouze uvedeno "Pracovní doba může být rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně v souladu s vnitřními předpisy Společnosti. Společnost je oprávněna jednostranně měnit pracovní dobu dle pravidel určených zákoníkem práce".
Znamená to tedy, že na příplatky nárok nemám? Moc děkuji. S pozdravem, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Podle § 118 odst. 1 zákoníku práce za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Nárok na příplatek vzniká při každé práci v sobotu či v neděli.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy, neobjednané plnění
- Zánik kupní smlouvy dle ust. § 1727 občanského zákoníku
- Neplatnost kupní smlouvy - nepoctivost a zneužití práva
- Faktura za dárek - žárovky od LAMA a Blue ocean
- LAMA a Blue ocean a faktura za žárovky - původně dar
- Lichva - definice, vysvětlení, příklad z praxe

Mám problém s nezaplacenou fakturou za "dárek" v podobě žárovek za cca 3.600 Kč, které odmítám zaplatit, neboť se mi zdá protiprávní se takto obohacovat už jen z důvodu, že jsem nevyužila jejich služeb a dané žárovky jsem v pořádku, nepoužité, vrátila. 2.9.2015 bez ohlášení přišel do našeho bytu zástupce firmy LAMA energy, v té době již byl v Šumperku zakázán podomní prodej
https://www.sumperk.cz/cs/obcan/periodicky-tisk/tiskove-zpravy/upozorneni-na-zakaz-podomniho-prodeje.html.
Smlouvu jsem podepsala, i se smlouvou na "dárek" v podobě žárovek a doufala v dodávky energií, které měly být zahájeny 6/16. Žárovky jsem nepřevzala já, došly na mou trvalou adresu, kde žili mí rodiče, celý rok ležely nepoužité a nerozbalené. Komunikace probíhala takto:
1.3.2016 - dopis, abych nezůstávala u stávajícího dodavatele, neboť bych byla pokutována a žárovky musela zaplatit.
17.5.2016 - dopis, že dodávky jsou posunuty až na 11/17.
20.12.2016 - napsala jsem email, co je nutné k zrušení smlouvy od LAMA energy - emailová komunikace - smlouva zrušena k 15.1.2017, upozornění, že budu muset platit žárovky.
2/17 - dopis s fakturou za žárovky od Blue Ocean Management na částku 3.146 Kč.
17.2.2017 - email, že odmítám platit, porada s dtestem, použila jsem odpověď, kterou mi zaslali.
22.2.2017 - doporučená zásilka s řádně zabalenými žárovkami na adresu Blue Ocean Management - sídlo v Praze. (dle potvrzovací sms od Č. pošty byla zásilka doručena - sms bohužel nemám).
4.4.2017 - nekompromisní hovor od paní z této firmy, že jsem fakturu nezaplatila a že mi dali termín navíc, ale já se hájila dopisem a tím, že smlouvy neplatí. Dokumenty, které mám posílám v příloze (dopisy zasílám jen jednou, neb se týkají obou komodit a druhý mám též).
Komunikovala jsem se serverem dTest, kde mi odepsali toto:
"Děkujeme Vám za využití online poradny časopisu dTest. V těchto případech se domníváme, že je kupní smlouva ohledně žárovek závislá na smlouvě o sdružených dodávkách energií. V ustanovení § 1727 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, je stanoveno, že dojde-li k zániku závazku některé ze závislých smluv bez uspokojení věřitele, dojde ke zrušení ostatních závislých smluv s obdobnými právními účinky. Z toho lze dovodit, že zrušením smlouvy o sdružených dodávkách energií, dochází k zániku kupní smlouvy, jejíž výhodnější podmínky jsou vázány na platnou smlouvu o dodávkách.
Jakmile tedy od smlouvy sdružených dodávkách energií odstoupíte (popřípadě smlouvu vypovíte), dle ustanovení § 1727 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, tak se automaticky zruší i smlouva, která je s ní provázaná, tedy smlouva kupní. Obě strany si pak mají povinnost vrátit vše, co plnily.
V této chvíli jste tedy povinna vrátit žárovky, ale platit dle našeho názoru nic nemusíte. U prodejce argumentujte výše uvedeným.
V případě, kdy by ani na toto prodejce nereagoval, doporučujeme se Vám obrátit na mimosoudní řešení sporů při České obchodní inspekci, které řeší spory s podnikateli. Více se o této službě se dozvíte na adrese adr. coi.cz.
Věříme, že Vám tato informace pomůže. V případě potřeby další konzultace kontaktujte prosím naši poradenskou linku na telefonním čísle 299 149 009.
S přáním příjemného dne Časopis dTest."
Upozornění:
Rady a postup navržený poradcem odráží Vámi popsaný skutkový stav věci a s ohledem na tuto skutečnost dTest nenese odpovědnost za případný neúspěch navrženého řešení. Poradenství poskytované dTestem nemůže nahradit odbornou pomoc advokáta. Online poradenství se řídí Pravidly spotřebitelského poradenství, které naleznete na www.dtest.cz.
Zjistila jsem, že nás, takto podvedených je mnoho a zvažujeme hromadnou žalobu, ale dle komunikace s lidmi, kteří zkoušeli i pana Klímu z televize se do toho nikomu nechce. Jsem poctivý člověk žijící v této republice a stále (možná naivně) věřím v selský rozum a spravedlnost. Pokud v tomto nepomůžete vy, pak už asi nikdo a částku budeme muset všichni zaplatit.
Děkuji za Váš čas a velmi si vážím toho, co pro lidi děláte. S pozdravem a přáním hezkého dne, Lenka.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě upozorňuji, že Vaše situace nemá jednoznačné řešení, a nelze tedy říci, že byste v případě soudního sporu uspěla. V případě soudního sporu by bylo konečné posouzení a rozhodnutí výlučně na úvaze soudu. Na druhou stranu je zřejmé, že plnění společnosti LAMA a Blue ocean je přinejmenším nemorální, rovněž a na hraně zákona.

Pokud se tedy rozhodnete cenu žárovek nehradit, je možné ve Váš prospěch argumentovat několika body, které uvádím níže.
1) Zánik smlouvy dle ust. § 1727 občanského zákoníku
Dle mého názoru užití ust. § 1727 občanského zákoníku na tento případ je hraniční a nejspíše na Váš případ nedopadá. To však nebrání tomu, abyste tímto ustanovením argumentovala.
Toto ustanovení upravuje tzv. závislé smlouvy, za které lze považovat ty, u nichž se závislost týká jejich vzniku a zániku. Smlouvy jsou závislé v případě, že vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění musí vyvolat zánik i další smlouvy, protože jejich izolované splnění by nemělo rovněž význam. O závislé smlouvy nejde v případě, kdy jde pouze o jistou ekonomickou spjatost daných smluv.

2) Nepoctivost a zneužití práva - neplatnost kupní smlouvy
Dle ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a dle ust. § 8 občanského zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku je pak neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. S ohledem na praktiky prodejce je možné namítnout rovněž neplatnost kupní smlouvy.
Dle ust. § 583 občanského zákoníku také platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Mám za to, že jste podomním prodejcem byla uvedena v omyl ohledně smluvních podmínek, zejm. ohledně kupní ceny a způsobu jejího určení. Opět je tedy možné namítnout neplatnost.

3) Lichva dle občanského zákoníku
Dle ust. § 1796 je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Mám za to, že žárovky budou nejspíše bezcenné a tedy jejich cena nebude odpovídat požadované kupní ceně, tedy vzájemné plnění může být v hrubém nepoměru. Je tedy možné opět namítnout z tohoto důvodu neplatnost.

4) Odstoupení od kupní smlouvy, neobjednané plnění
Mezi Vámi poskytnutými dokumenty není k dispozici žádné odstoupení od smlouvy, není mi tedy zřejmé, zda a jak jste od smlouvy odstoupila. Doporučuji zaslat společnosti Lama doporučeně nové odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy při dlouhodobém prodlení s dodávkou energií. I pokud by toto odstoupení od smlouvy společnost neakceptovala, uveďte, že k porušení positivností z jejich strany jednoznačně došlo. V souvislosti s tímto je upozorněte, že pokud budete povinna v souvislosti s jejich porušením smlouvy cokoliv hradit, zejm. cenu žárovek, pak budete vůči společnosti Lama požadovat náhradu škody, která Vám v důsledku jejich prodlení vznikla.
Z poskytnutých dokumentů plyne, že Vám žárovky dle kupní smlouvy nebyly nikdy dodány na adresu uvedenou v kupní smlouvě. Pokud byly zaslány na jinou adresu, kterou jste prodejci žárovek ani nesdělila, pak se může jednat o neobjednané plnění, které je upraveno ust. § 1838 občanského zákoníku.
Dle tohoto ustanovení platí, že dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Pokud žárovky převzali Vaši rodiče, pak jim byly žárovky bez objednání doručeny a tím se vlastně oni ujali držby. Tato argumentace je však oslabena tím, že jste Vy sama žárovky vrátila.
Společnosti blue ocean zašlete tedy nový dopis, ve kterém uveďte, že odstupujete od smlouvy s tím, že Vám žárovky nebyly v souladu se smlouvou doposud doručeny a zároveň uveďte, že Váš dopis ze dne 22.2. již považujete za odstoupení od smlouvy. Uveďte, že žárovky, které jste společnosti již zaslala nebyly poskytnuty dle smlouvy, a jedná se tedy o neobjednané plnění.
Podání hromadné žaloby by Vám v tomto případě příliš nepomohlo, neboť naopak společnost Blue ocean by musela žalovat Vás na zaplacení kupní ceny žárovek.
S ohledem na skutečnost, že k uzavření smlouvy mělo dojít v době zákazu podomního prodeje, podejte podnět k zahájení správního řízení k obecnímu úřadu, který může společnosti případně uložit pokutu. Praktiky prodejce je možné také považovat za nekalé, proto se obraťte také s podnětem na Energetický regulační úřad, který má tyto případy v oblasti energetiky v kompetenci.
Obě řízení se však nebudou dotýkat přímo nároku na zaplacení kupní ceny žárovek, nicméně pokud by byla deklarována nekalost praktik prodejce, pak by tato skutečnost byla svědčila ve váš prospěch pro případný spor.

__

RODINA-SJM
- Financování stavby rodičem, rodiči jednoho z manželů - je stavba SJM?
- Je stavba SJM pokud ji zaplatil rodič, rodiče jednoho z manželů?
- Vypořádání z domu postaveného z peněz rodiče, rodičů jednoho z manželů

Otec dostal darem rodinný dům. Na dar se nevztahuje SJM. V katastru je veden jako vlastník. Za manželství došlo k tomu, že onen dům byl v tak katastrofálním stavu, že se místo rekonstrukce zvolila cesta nové výstavby. Resp. Postavil se dům na původních základech. Tato stavba byla financována z prostředků otcovy matky. Patří tato nově vzniklá stavba do SJM? A jak by se postupovalo při případném rozvodu manželství? (Pozemek byl součástí daru). Jde mi hlavně o to, že matka do tohoto domu nastěhovala svého partnera, a pochybuji, že platí smluvené nájemné (které navíc pobírá od sociálky). Ráda bych ochránila práva mého otce, a také rodinný majetek. Má matka již kvůli současnému partnerovi prodala pozemek i chatu a chystá se na prodej další nemovitosti. Bylo by třeba možné, aby otec darovací smlouvou nechal nemovitost převést na mě, případně na sestru? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud byl dům získán darem a posléze rekonstruován matkou otce, jehož je vlastnictvím, pak takový dům rozhodně není součástí SJM a manželka otce - tedy Vaše matka nemá právo s domem jakkoliv disponovat a nemá právo na vypořádání z něj. Otázkou spíše je, zda jsou investice do nemovitosti ze strany matky otce prokazatelné. Pokud by nebyly, pak by Vaše matka měla právo na polovinu částky investované do nemovitosti. Bez otcova souhlasu matka nemá právo do domu nastěhovat svého partnera, otec má právo po něm požadovat nájemné. Dům samozřejmě může otec darovat svým potomkům, žádná darovací daň se v tomto případě neplatí.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování nájmu a záloh na služby - v nájemném není stanovena výše záloh
- Jak se vypočítají zálohy služeb v nájemním bytě - zálohy nejsou stanoveny ve smlouvě
- Výpočet záloh na energie z nájmu, nájemní smlouvy

Jsem pronajímatel bytu a ve smlouvě o nájmu je stanovena fixní částka za pronájem, není uvedeno, kolik jsou zálohy. Nájemník chce po mě přeplatek z vyúčtování služeb, které jsem obdržel od realitní kanceláře. Ve smlouvě není stanoveno, že má nájemník nárok na přeplatek. Musím vracet přeplatek podle zákona? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Ano, přeplatek vrátit musíte, jinak se jedná o bezdůvodné obohacení. Smlouva by měla obsahovat informaci o výši nájmu a informaci o zálohách na služby, vše v jedné částce je špatně a takto by smlouva neměla být postavena.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Druhy věznic dle dozoru
- Kdo rozhoduje o druhu vězení do kterého nastoupí odsouzený
- Jak zjistit kdy odsouzený pachatel nastoupí do vězení
- Jak zjistit kdy odsouzený pachatel odejde, opustí vězení
- Náhrada škody po vězení od pachatele - vymáhání škody po pachateli trestného činu
- Vymáhání náhrady škody po ukončení vězení pachatele trestného činu
- Vězení zbavuje povinnosti nahradit škodu poškozenému - je to pravda?
- Zahlazení škody vězením - je vězeň po propuštění povinný zaplatit škodu poškozenému?

V 11/2011 jsem objednal materiál a zaplatil zálohovou fakturu v celkové výši 257.000 Kč, ale materiál jsem nedostal. V 12/2014 byla osoba, která měla materiál dodat, v soudním řízení odsouzena na 5 let odnětí svobody a dle § 228, odst. 1, trestního řádu k úhradě škody (poškozených bylo víc a škoda dosáhla hodnoty cca. 7.000.000 Kč). Jak mám postupovat, abych se dozvěděl, kdy bude odsouzený propuštěn, kdy a jak začne škodu hradit, jestli můžu zjistit, ve které věznici je vězněn, zkrátka jaký je postup úředních orgánů, abych dostal své peníze zpět.

ODPOVĚĎ:
Výkon trestu odnětí svobody je upraven zejména v trestním řádu a dále zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. Obecně dle § 321 odst. 1 trestního řádu platí, že jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil.
Nicméně nástup do věznice může být dočasně odložen, např. ze zdravotních důvodů apod.
Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů, a to
a) s dohledem,
b) s dozorem,
c) s ostrahou,
d) se zvýšenou ostrahou.
O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje soud.

Předseda senátu nařídí tedy, aby odsouzený nastoupil do příslušné věznice. Nicméně vzhledem k výše uvedenému může být den nástupu i dodatečně posunut, nejpřesnější informace tak získáte ze spisu. V této věci tedy doporučuji se obrátit na soud a požádat o nahlédnutí do spisu, kdy jelikož jste poškozeným, máte právo k tomuto úkonu.

Co se týká náhrady škody, zde je otázka složitější. Předně záleží na přesné citaci odsuzujícího rozsudku. Pokud je rozsudek v této oblasti dostatečně určitý, je možné se přímo obrátit na některého exekutora a podat návrh na zahájení exekučního řízení, pokud není dluh plněn. Odsouzený je samozřejmě povinen škodu hradit, skutečnost, že je ve výkonu trestu, ho této povinnosti samozřejmě nezbavuje.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Ukončení soudu žalobcem s minimálními náklady - jak na to
- Jak může skončit soud žalobce aby měl co nejmenší náklady?

Podal jsem žalobu o náhradu škody v důsledku vadného plnění na fyzickou osobu (porucha automobilu měsíc po koupi, přičemž daná komponenta byla uvedena v inzerátu jako nová). Při prvním projednávání mi však soudkyně vytkla důkazní nedostatečnost a nesprávný postup při uplatňování reklamace, poté jednání odročila na neurčito. Přestože škoda vznikla, mohu jen obtížně prokázat, že vada existovala již v době koupě vozidla. Z vyjádření soudkyně je patrné, že spor téměř jistě nemohu vyhrát. Proto bych se rád zeptal, jak mohu celý spor ukončit s minimalizací nákladů řízení. Děkuji za radu. S pozdravem, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Dle § 96 občanského soudního řádu jste jako žalobce (navrhovatel) oprávněn vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Můžete tedy vzít zpět podanou žalobu, na základě čehož soud toto řízení zastaví.
Co se týká nákladů řízení, zde platí základní zásada: Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Dále dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
Ve Vašem případě se tedy jeví jako nejúspornější varianta zpětvzetí žaloby s tím, že jelikož takto zaviníte zastavení řízení, budete muset dosud vzniklé náklady nahradit, nenajde-li soud ospravedlnitelný důvod pro to, abyste tak nemusel činit. Nicméně tímto bude zabráněno tomu, aby se řízení dále zbytečně protahovalo a vznikaly další a další náklady řízení, které byste musel v důsledku hradit.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
- Vstup společníka do s. r. o. a vyplacení podílu uvolněnému společníkovi s. r. o.
- Prodej podílu s. r. o. novému společníkovi - postup, průběh, informace

Naší s. r. o. se nabízí vstup nového společníka, který by svým vstupem navýšil firemní kapitál, zároveň bych rád, aby svým vstupem vyplatil podíl, který mu uvolní ze svých 100 % jediný dosavadní společník této firmy (já). V této situaci se neorientuji, proto bych vás chtěl poprosit o korekci mojí představy, jak takový vstup nového společníka proběhne, dle následujícího příkladu:
- stávající s. r. o. má jediného společníka, jehož 100% podíl odpovídá základnímu kapitálu ve výši 200 000 Kč,
- do společnosti vstoupí nový společník, který nabízí 3.000.000 Kč a požaduje 50% podíl ve společnosti,
- dosavadní nerozdělený zisk společnosti činí cca 750 000 Kč.
Jde o to, jakým způsobem, z jakých peněz a v jaké fázi má být vyplacen prodávaný podíl původnímu jedinému společníkovi a zda má přitom být zároveň nějak naloženo s dosud nerozděleným ziskem společnosti. Moje (možná chybná) představa byla taková, že stávající společník za svůj 50% podíl obdrží 1.000.000 Kč, což by činilo jeho osobní příjem z prodeje polovičního podílu ve vlastněné společnosti a zbývající 2.000.000 Kč by tvořily základní kapitál, vnesený novým společníkem do firmy za jejích 50 %. Ve výsledku by tak měla firma dva společníky, ten původní by držel 50 % s původním vkladem 200 tisíc Kč, ten nový by držel 50 % s vkladem 2 miliony Kč, přičemž původnímu jedinému společníkovi by byl vyplacen 1 milion korun za postoupení jeho polovičního podílu. Budu vám vděčný za vyjasnění, jak takový vstup nového společníka, vyplacení části podílu původního společníka a nové nastavení základního kapitálu funguje. Děkuji Vám za pomoc. S pozdravem, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Vaší situaci bych řešil tak, že 50%, či spíše 49% (abyste si zachoval rozhodující podíl pro hlasování), prodáte novému společníkovi za částku 1 milion Kč.
Ohledně investiční části 2 mil. Kč je možné následně valnou hromadou schválit příplatkovou povinnost novému společníkovi. Dle ust. § 162 odst. 1 zákona o obchodních korporacích platí, že společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. Společník by tak byl povinen poskytnout peněžitou částku ve výši 2 mil. Kč bez toho, aby se navyšoval základní kapitál.
Pro potřeby nového společníka je možné také ve společenské smlouvě připustit nový druh podílu. Pro tento účel by se jednalo o "investiční podíl", se kterým by byla spojena povinnost vložit do společnosti peněžitý příplatek.
Navýšení základního kapitálu pouze novým společníkem by nebylo vhodné neboť nový společník by získal většinový podíl, kdy by nově upsaný kapitál několikanásobně překračoval původní hodnotu.
Pokud jde o nerozdělený zisk, pak s ním není nutné nakládat. Je také možné, abyste si jej vyplatil před prodejem podílu. Pokud jej necháte v kapitálu společnosti, pak na podíl na tomto nerozděleném zisku bude mít v budoucnu nárok i nový společník.
S ohledem na větší složitost celého procesu doporučuji nechat zpracovat celou transakci advokátem, aby Vaše práva byla dostatečně chráněna.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost za neplacení nájmu spolužijící osobou
- Osoba užívající byt s nájemníkem, nájemcem - odpovědnost za dluh na nájmu, nájemném
- Vyklizení bytu spolužijící osobou při neplacení nájmu, nájemného hlavním nájemníkem, nájemcem

Bydlím s přítelem v nájemním bytě, smlouva na pronájem je psaná na něj, i když elektřina na mě. Odmítá se podílet na nájmu, zatím jsem ho platila já ze svého účtu. Můj dotaz: Pokud jsem já a můj syn v nájemní smlouvě uvedení pouze v paragrafu "nájemce prohlašuje, že spolu s ním budou užívat byt pouze tyto osoby (uvedeni já a můj syn s rodnými čísly) ", zakládá to nějak mou povinnost platit nájem? A kromě toho, že by při neplacení nájmu či jen části nájmu nás pronajímatel vyhodil, může po mně být požadován nájem, je-li nájemní smlouva psaná na přítele? Děkuji za odpověď. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pro pronajímatele je smluvním partnerem nájemce, nikoliv osoby v bytě žijící. Tedy v případě neuhrazení nájmu musí pronajímatel postihnout nájemce. Musíte ale počítat s tím, že v případě neuhrazení nájmu může dát pronajímatel nájemci výpověď a společně s nájemcem se musíte vystěhovat i Vy. Tj. finančně se jako osoba v bytě žijící nijak podílet nemusíte, ale sankce za neuhrazení nájmu Vás můžou postihnout v podobě povinnosti byt vyklidit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva se synem, dcerou - byt, dům ve spoluvlastnictví s bratrem, sestrou, sourozencem
- Nájemní smlouva s potomkem - byt, dům ve spoluvlastnictví s bratrem, sestrou, sourozencem

Rád bych se zeptal, jestli je možné abych uzavřel spolu se svým synem nájemní smlouvu na byt, ve kterém máme oba cca 51% podíl. Zbylých cca 49% má bratr, se kterým ale nejsme ve shodě. Tento byt po matce přitom platím i udržuji sám. Děkuji Marek.

ODPOVĚĎ:
U nájemní smlouvy je třeba souhlasu všech spoluvlastníků, tj. pokud bratr nesouhlasí, pak je s nájemní smlouvou problém. Pokud by se zásadně uzavření nájemní smlouvy bránil, museli byste se obrátit na soud, aby ve věci rozhodl.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Podpis rezervační smlouvy - nemovitost v horším stavu než bylo inzerováno
- Koupě bytu, domu od majitele podezřelého ze spáchání trestného činu zpronevěry peněz SVJ - rizika koupě

Prosím o radu k nasledujúcemu problému: 22.2.2017 som podpísal rezervačnú zmluvu na kúpu bytu. 24.3.2017 bola podpísana zmluva o budúcej kúpnej zmluve. 10.4.2017 podpísana zmluva o hypotečnom úvere. Problém nastal pred podpisom samotnej kúpnej zmluvy - predseda SVJ odmietol vystaviť majiteľke bytu potvrdenie o bezdlžnosti. Po stretnutí s predsedom SVJ som zostal nemilo prekvapený - mama majiteľky bytu je totiž podozrivá zo sprenevery penazí SVJ, a je na nu podané trestné oznámenie predsedom SVJ (Dotyčná osoba momentálne býva v danom byte (predmet zmluvy) a v minulosti mala na starosti správu financií bytového domu, alebo nebolo to ešte SVJ). Peniaze ktoré spreneverila (cca 300.000 Kč) mali byť použité aj na rekonštrukciu - zateplenie celého bytového domu. Predseda SVJ mi sdělil aj ďalšie informácie ohľadom stavu objektu, z ktorých vyplýva, že objekt je v horšom stave ako bolo "inzerované".
1. Majiteľka a jej mama teda úmyselne zamlčali spreneveru peňazí a tým ovplyvnili moje rozhodnutie kúpy bytu. Je otázne, či o tomto probléme vedela realitná kancelária.
2. Ústne mi bolo povedané, že zateplenie bytového domu bude dokončené za 1, maximálne 2 roky, pričom ale tento termín je nereálny. Jednak vyššími nákladmi na samotnú rekonštrukciu a tiež spreneverou peňazí na túto vec určených.
Majiteľka bytu navrhla presunúť všetky dlhy súvisiace v SVJ vzniklé do dátumu nabytia predmetu prevodu (bytu) na svoju osobu. Osobne sa mi ale toto riesenie zda nedostatočné a rád by som od zmluvy odstúpil.
Nakoniec teda dotazy:
A) Je možné odstúpiť od zmluvy a vymáhat naspäť rezervačný poplatok bez zmluvných pokút? (s prihliadnutim na okolnosť, ale samozrejme aj na znenie rezervačnej zmluvy).
B) Ak áno, viete ma prosím odkázať na konkrétny zákon a takisto na znenie odstúpenia od zmluvy?
B) Ako to bude s podpísanou hypotékou? Bude možné ju tiež zrušiť bez sankcií?
Ďakujem veľmi pekne, s pozdravom a prianím pekného dňa, Marián.

ODPOVĚĎ:
Již sama rezervační smlouva je ohledně odstoupení napsána poměrně ve Váš neprospěch a chtělo ji nechat zkontrolovat advokátem před jejím podpisem. Minimálně zde chybí Vaše oprávnění neuzavřít kupní smlouvu bez sankce v případě, že se prohlášení prodávající ukáží jako nepravdivá, budou na předmětu převodu skryté vady či váznout dluhy. Za situace, kdy kupujete byt za několik milionů se investice pár tisíc Kč za právníka vždy vyplatí. Dále již k samotnému problému.
Dle ust. § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, platí, že převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou.
Jednou z povinností prodávající tedy je, aby Vám doložila potvrzení o bezdlužnosti, resp. potvrzení, jaké dluhy spojené s bytem na Vás přejdou. Nedoložení tohoto potvrzení by mohlo představovat důvod neuzavření kupní smlouvy na straně prodávající.
Nicméně údajná zpronevěra peněz SJV matkou prodávající není důvodem, aby SJV toto potvrzení nevydalo, neboť tento dluh by na Vás při koupi bytu nepřešel a s vlastnictvím bytu není nijak spojen. Pokud tedy neexistují žádné jiné dluhy vztahující se k bytu (nedoplatky za společné energie, správu domu, fond oprav apod.), pak by potvrzení mělo být vydáno. Sama majitelka bytu může tvrdit, že o zpronevěře peněz nic nevěděla.
U předsedy SVJ si ověřte, zda majitelka bytu dluží kromě "zpronevěry" i nějaké jiné částky. Pokud ano, pak prodávající v rezervační smlouvě nepravdivě prohlásila, že dluhy vůči SVJ nemá.
Převzetí dluhů stávající majitelkou opravdu není řešení, neboť pokud existují dluhy spojené s bytem vůči SVJ, tak tyto na Vás přechází ze zákona a prodávající je pouze ručitelem.
Dle mého názoru je jediným řešením, že necháte od předsedy SVJ vyčíslit veškeré dluhy, včetně zpronevěry, a tuto částku z kupní ceny zašlete místo prodávající přímo na účet SVJ. Pokud chce prodávající sama dluhy převzít, pak nevidím důvod, proč by s tímto řešením nesouhlasila. Pokud byste jí poslal peníze na účet, pak by je pravděpodobně SVJ dobrovolně neuhradila, zejm. za situace, kdy je dlužníkem matka.
Za další důvod nepodepsání kupní smlouvy považuji i horší stav domu, než jaký byl inzerován a tvrzen. Toto byste však měl být schopen prokázat, zejm. ono tvrzení prodávající ohledně stavu domu.
Pokud tedy existují dluhy vztahující se k bytu a vady domu, který je rovněž předmětem převodu, o kterých Vás prodávající neinformovala, a v rezervační smlouvě prohlásila, že na předmětu převodu žádné faktické či právní vady neváznou, pak jste dle mého názoru oprávněn neuzavřít kupní smlouvu a odstoupit od rezervační smlouvy. Pokud od smlouvy odstoupíte, rezervační poplatek by Vám měl být vrácen v plné výši, ačkoliv lze předpokládat, že realitní kancelář jej dobrovolně vydat nebude chtít.
V odstoupení od smlouvy je možné odkázat na ust. § 2106 občanského zákona, podle kterého je možné odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení smlouvy. Podstatným je takové porušení smlouvy, kdy byste smlouvu neuzavřel, pokud byste o tomto porušení věděl, tedy pokud byste věděl o dluzích a vadách bytu. V odstoupení argumentujte samozřejmě i údajnou zpronevěrou. Odstoupení zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou, jak prodávající, tak zprostředkovateli. Pro odstoupení opět doporučuji vyhledat pomoc advokáta, kdy nejenže Váš případ náležitě posoudí, zpracuje kvalitní odstoupení od smlouvy, ale rovněž bude mít dopis od advokáta větší psychologický význam, než pokud byste ho poslal sám.
Ohledně hypotečního úvěru pak bude záviset na znění smlouvy, nicméně obecně banky účtují poplatek za nečerpání úvěru. Doporučuji se s bankou co nejdříve spojit a Vaší situaci konzultovat.
Pokud byste smlouvu neuzavřel z důvodu stojící na straně prodávající, pak byste byl oprávněn uplatnit i nárok na náhradu škody ve výši poplatku bance.
Rozhodně však situaci řešte co nejdříve s advokátem.

__

RODINA-ROZVOD
- Jak urychlit rozvod dohodou - postup, návod, informace
- Rozvod dohodou - podmínky

Obracím se na vás s prosbou o pomoc s rozvodem manželství. 21.4.2016 jsme měli s manželem civilní obřad v Brně. Oba máme trvalé bydliště ve Valašské Polance (okres Vsetín, kraj Zlínský). Cca v květnu 2016 jsme začali mít velké názorové problémy, často se hádali, přestali komunikovat a rozumět si celkově a má důvěra se vytratila. V tomto období jsme také začali spávat odděleně. Svatba byla neuváženým krokem a již v srpnu 2016 jsme se od sebe odstěhovali. Manžel pracovně do Norska a já do vesnice za Zlínem. Nevím jak u manžela, ale já nyní bydlím s přítelem, čili mám vztah, ve kterém chci pokračovat a o nápravu manželství už nestojím.
Nemáme ani děti, ani společný majetek (ani bankovní účet). Manžel se vrací z Norska 25.4.2017 a zhruba 9.5.2017 se opět vrací do zahraničí. Oba rozvod chceme. Dočetli jsme se o rozvodu dohodou, kdy je potřeba minimálně rok trvající manželství, 6 měsíců oddělené žití. Byla jsem se ptát paní na soud ve Vsetíně, jestli je takto možné rozvod podat a nemohla mi pomoct.
Právě proto se obracím na Vás. Je možné se rozvést v období dvou týdnů? Poradíte mi, prosím, s podáním dokumentů, abychom nemuseli zbytečně k výslechu a rozvedli nás „na místě“? - (jak je napsat/vypsat), aby to bylo co nejrychlejší a nejméně náročné (časově i psychicky)?
Moc děkuji za pomoc. Dominika

ODPOVĚĎ:
Bohužel během 14 dnů vás žádný soud nerozvede. I tzv. rozvody dohodou trvají několik měsíců. Můžete ale během manželova pobytu v ČR sepsat návrh na rozvod a podepsat dohodu o vypořádání SJM a bydlení po rozvodu a do návrhu uvést, že manžel se nezdržuje v ČR a k jednání se nedostaví. Bylo by dobré, aby si manžel v době, kdy bude v ČR, zajistil advokáta, který vše jeho jménem vyřídí a je reálné, že k soudu manžel nebude muset. Rozhodně bych Vám doporučila už nyní se na advokáta obrátit a celý postup detailně dopředu naplánovat. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená pro naléhavé provozní důvody
- Kolik dní předem musí být oznámena dovolená zaměstnanci (naléhavé provozní důvody)

Ráda bych nastínila situaci. Náš chlebodárce organizuje firemní víkend pro zaměstnance. Nemá to nic společného s pracovními záležitostmi, je to takříkajíc odpočinkový víkend za odměnu. Odjíždí se v pátek ráno, kdy zaměstnancům, kteří odmítli jet, nařídil dovolenou z naléhavých provozních důvodů. Má na toto (pokud se opravdu nejedná o provozní důvody) nárok? Popřípadě má právo znát zaměstnanec tyto naléhavé provozní důvody? Díky za odpověď, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Dobu čerpání dovolené podle § 217 odst. 1 zákoníku práce určuje zaměstnavatel, a to s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Při splnění uvedených podmínek, zaměstnavatel není povinen uvádět důvody, proč se rozhodl určit čerpání na ten který den.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a odstupné od zaměstnavatele
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů

Byla jsem dlouhodobě neschopna práce cca necelé 2 roky, před ukončením PN mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Po ukončení pracovní neschopnosti PN jsem se hlásila v zaměstnání a žádala o jinou práci (původní nemohu vykonávat ze zdravotních důvodů). Jiná mi nebyla nabídnuta, žádná není volná. Byla jsem vyslána na pracovnělékařskou prohlídku, že nemohu práci vykonávat, aby lékař potvrdil, že opravdu svou původní práci nemohu vykonávat. Když ukončím pracovní poměr mám nárok na nějaké odstupné? Jak mám postupovat? Děkuji, Ludmila.

ODPOVĚĎ:
Pokud ukončíte pracovní poměr sama, nárok na odstupné Vám nevznikne. Stejně tak nevznikne nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,
Nárok na odstupné by však vznikl v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. d) zákoníku práce, podle něhož může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď v případě, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
Další postup proto bude nutné přizpůsobit tomu, zda Vaše zdravotní problémy vyplývají z původně vykonávané práce či nikoli.

_

FINANCE-DANĚ
- Náklady na jednorázový obal jídla zaměstnance do daňově účinných nákladů zaměstnavatele
- Daňově účinné náklady zaměstnavatele - jednorázový obal na jídlo zaměstnance, zaměstnanců

Jsme menší firma a svým zaměstnancům poskytujeme závodní stravování prostřednictvím jiného subjektu formou dovážení hotových jídel k nám na pracoviště. Dodavatel si nově začal zvlášť účtovat poplatek za jednorázový obal u každého odebraného jídla. Tato položka je na faktuře od dodavatele uvedena samostatně. Můžeme celou částku za jednorázové obaly zahrnout do daňově účinných nákladů zaměstnavatele, nebo je nutno tuto částku rozpočítat a do daňově účinných nákladů účtovat pouze 55% a zbylých 45% naúčtovat zaměstnancům, tak jak se rozpočítává u hodnoty hlavního jídla? Děkuji za rychlou odpověď. Olina

ODPOVĚĎ:
Dle pokynu GFŘ D - 22 jsou kromě příspěvku na stravování až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu daňově uznatelné i výdaje související s dovozem a výdejem jídel. Obal by zřejmě mohl být zahrnut do výdajů souvisejících s dovozem a výdejem jídla. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 7 AFS 33/2013-34 je daňově uznatelných 55 % z celkově vynaložených výdajů zaměstnavatelem přepočtených na cenu jednoho jídla.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zasílání výše alimentů dle výše příjmu v daném měsíci - lze to?
- Zasílání výše výživného dle výše příjmu v daném měsíci - lze to?

Přítelkyně se rozešla s mým synem, mají spolu 8měsíční dítě. Manželé nejsou! Syn má invalidní důchod a nyní pobírá nemocenské dávky. Důchod činí 7.700 Kč a nemocenská je 7.800 Kč. Přítelkyně chce platit měsíčně výživné 2000 Kč. V kalkulačce výživného na internetu by podle jeho současných příjmů měl platit od 1.800 Kč min. do 2.400 Kč max. (a i více dle dohody).
1. Chci se zeptat, zda se dá měsíčně posílat částka aktuálně dle výše jeho příjmu, např. , když mu skončí nemocenská a sníží se jeho příjem, zda se podle této kalkulačky dá poslat částka, která odpovídá tomu danému měsíci a nebo se musí posílat konstantní částka na které se dohodli i přesto, že se mu příjem snížil.
2. Dále se chci zeptat, zda syn musí přispívat na půjčku, kterou si během jejich vztahu přítelkyně pořídila na své jméno u své banky a syn v ní nefiguruje.
Děkuji předem za zodpovězené dotazy, Jana.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vašemu synovi zkusit se na výši výživného s bývalou přítelkyní dohodnout. Dohoda může být ústní, ale i písemná. Váš syn by pak měl bývalé přítelkyni hradit výživné v dohodnuté výši. Zejména tehdy, půjde-li o písemnou dohodu, měl by Váš syn posílat každý měsíc stejnou částku výživného – tu, která bude uvedena v dohodě. Nic však nebrání tomu sepsat zatím dohodu pouze na dobu pobírání nemocenské a následně uzavřít dohodu novou. Jestliže dohoda nebude možná nebo Váš syn bude chtít hradit nižší výživné a jeho bývalá přítelkyně s tím nebude souhlasit, bude se muset matka dítěte obrátit na soud a požádat o stanovení výživného soudní cestou. Váš syn pak bude povinen hradit výživné v soudem stanovené výši. Pokud by chtěl v budoucnu výši výživného snížit, musel by se obrátit na soud se žádostí o změnu výše výživného.

Na půjčku syn přispívat nemusí. Za situace, kdy je jako hlavní dlužník přítelkyně a nejsou manželé, není důvod, aby syn na půjčku přispíval. Věřitel nemůže po synovi rovněž žádnou úhradu žádat, nicméně pokud byla půjčka pořízena např. na vybavení společné domácnosti či na dovolenou, není vyloučeno, že přítelkyně bude polovinu úhrad požadovat z toho titulu, že byla pořízena na věc, kterou užívají společně či trávili společně. Pokud by to byl tento případ a přítelkyně by to chtěla řešit soudně, mohla by být ve sporu úspěšná.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po partnerovi z Německa - jak upozornit notáře v Německu o nárok na dědictví?
- Dědění po příteli, druhovi z Německa - jak upozornit notáře v Německu o nárok na dědictví?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na vdovský důchod z Německa - druh, přítel, partner zemřel
- Má družka Němce nárok na německý vdovský důchod?

Žila jsem s přítelem, byl to Němec a když odešel do důchodu, přestěhoval se ke mně do mého bytu a žil tu u mne 4 roky. 27.10.2016 však zemřel. Když jsem zařizovala pohřeb, tak mi řekli, že se mi do třech měsíců ozve notář kvůli pozůstalosti. Nikdo se však neozval, tak jsem tam volala a bylo mně oznámeno, že se musí ozvat notář z Německa, protože přítel tu měl zatím jen přechodný pobyt. Z Německa se však nikdo neozval a já mám dojem, že tam ani neví, že zemřel, protože mu chodí stále důchod na jeho německý účet. Problém je ten, že po něm zbylo staré auto, které sice nemá skoro žádnou cenu, ale teď, začátkem dubna se má zaplatit povinné ručení a jít na technickou kontrolu. Já sama ho ani nemůžu prodat, protože je psané na něho a nechat ho stát na silnici bez SPZ také nemůžu a místo kam ho odstavit, nemám. Byli jsme spolu 23 let, chtěla bych v Německu zažádat, jestli bych neměla nárok na nějaký jakoby důchod po něm, ačkoliv jsme spolu nebyli oddáni. Já sama mám pohybové zdravotní problémy, bude mně v květnu 61 let, takže nemám žádnou šanci práci sehnat. Děkuji Hana.

ODPOVĚĎ:
Při úmrtí cizince na území České republiky je zapotřebí kromě pohřební služby zkontaktovat také matriční úřad v místě, kde dotyčná osoba zemřela. Matriční úředník zapíše zemřelého do úmrtní matriky a vystaví úmrtní list v českém jazyce. Pro platnost úmrtního listu v domovském státě zemřelého je zapotřebí nechat úmrtní list přeložit a překlad úředně ověřit. Matriční úřad má dále za povinnost informovat ambasádu domovského státu, která následně kontaktuje příbuzné a příslušné úřady. Je možné, že v případě Vašeho přítele z nějakého důvodu nedošlo ke kontaktování německé ambasády. Doporučuji tedy kontaktovat buď matriční úřad v místě přítelova úmrtí, nebo přímo německé velvyslanectví v ČR – kontaktní údaje zde: Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, Vlašská 19, 118 01 Praha 1, web: www. prag. diplo. de, e-mail: < a href="mailto:zreg@prag.diplo.de"; > zreg@prag.diplo.de< ; /a> , telefon: 257 113 111.
Co se týče povinného ručení na osobní vozidlo, dle § 26, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , v případě smrti pojistníka (vlastníka vozidla) přecházejí práva a povinnosti z povinného ručení do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně. Teprve po skončení dědického řízení přechází tato povinnost na nového majitele vozidla. Další možností je odevzdat registrační značky (SPZ) a osvědčení o registraci vozidla do depozitu na registru vozidel, takovýto automobil ale nebude smět na silnici. Pokud auto nebudete používat a nechcete povinné ručení hradit, lze tedy doporučit vyřadit vozidlo z evidence již nyní. V takovém případě je možné povinné ručení zrušit. Doporučuji tedy povinné ručení buď uhradit, nebo kontaktovat registr vozidel v kraji, kde je vozidlo zaregistrováno – kontaktní údaje na registry vozidel v jednotlivých krajích najdete zde:
http://www.registr-vozidel.cz/registr-vozidel
Podle německých právních předpisů je možné získat vdovský či vdovecký důchod pouze po zemřelém manželovi či manželce a manželství musí trvat alespoň jeden rok. Jestliže jste tedy nebyli manželé, nárok na vdovský důchod v Německu Vám nevzniká. I v České republice vzniká nárok na vdovský či vdovecký důchod pouze po zemřelém manželovi či manželce. Ani v České republice tedy nárok na vdovský důchod mít bohužel nebudete.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kapající prádlo z balkonu - přestupek proti občanskému soužití?

Sousedka mne chce dát k přestupkové komisi, za to, že si na svůj balkon věším prádlo, z něhož kape voda, ta kape i jí na přepad balkonu, má tam sušák, nikdy jsem nevěšela prádlo nad její, tedy to kapající. Já jsem navrhla, že se omezím na ruční praní jen na neděli, nesouhlasila, pak jsem navrhla i jiný termín, ale přišla mi oznámit, že mně dají k přestupkové komisi. Já svůj balkon chci využívat, ale ona mne stejně tak omezuje a domluvit se nechce. Mám ještě řešení plastového přepadu, ale ona se mnou nemluví. Může mi být udělen přestupek za to, že užívám svůj balkon? za to, že se chci domluvit? Bude se mě někdo vůbec ptát z přestupkové komise jak to vidím já? Kde zjistím, že se jedná o přestupku, kde já figuruji? a bude mně to něco stát? Děkuji za pomoc. Zita

ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy neperete dvakrát denně, ale pouze občas a prádlo věšíte tak, aby co nejméně obtěžovalo, není příliš pravděpodobné, že by takové jednání bylo považováno za přestupek. Navíc se snažíte se sousedkou domluvit, což je rozhodně pozitivní informace a byla by také vzata v úvahu v případě nějakého sporu řešeného před soudem či jiným orgánem.
Pokud by se opravdu obrátila na přestupkovou komisi, máte právo se vyjádřit, a to vždy. Pokud by Vám bylo toto právo odepřeno, došlo by k podstatné vadě takového řízení. V případě, že by bylo zahájeno řízení proti Vaší osobě, předmětný orgán, který by takové řízení vedl (např. přestupková komise) by Vás musel o tomto uvědomit a dát Vám dostatečný prostor pro uplatnění Vašich práv. Případné náklady by se odvíjeli od toho, zda byste se zastupovala sama, či si najala advokáta, aby chránil Vaše práva, dále na skutečnosti, o jaké řízení by se jednalo, potažmo jaký by byl výsledek takového řízení.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Předkupní právo na obecní pozemek v nájmu se stavbou nájemníka, nájemce
- Prodej obecního pozemku se studnou na kterém stojí chata soukromé osoby - předkupní právo

Máme chatu s pozemkem a studnu na pronajatém pozemku od obce neboť jinde voda nebyla. Nyní si soused chce tento náš pronajatý pozemek koupit a chce nám studnu odstranit. Je to možné? Studna nás tehdy stála 40.000 Kč, máme stavební povolení i byla studna kolaudována a na našem pozemku vodu nemáme. Neměla by obec odkup nabídnout nejdříve nám? Co s tím? Děkuji a prosím o brzkou odpověď, neboť musíme jednat rychle, než to soused koupí.
Jitka

ODPOVĚĎ:
Obec sice nemá povinnost pozemek přednostně nabídnout vám, nicméně za situace, kdy je na tomto pozemku studna a Vy z ní čerpáte vodu, mělo být zřízeno věcné břemeno čerpání vody ze studny. Pokud takové věcné břemeno v katastru nemovitostí evidováno není a soused odmítne je zřídit, pak podejte k soudu žalobu o zřízení věcného břemene. Dle popisu situace si troufám tvrdit, že soud rozhodne ve Váš prospěch. Pokud ale vodu čerpáte již více než 10 let, pak věcné břemeno čerpání vody vzniklo vydržením. Každopádně soused Vám nemůže studnu zasypat, pakliže by to udělal, byl by povinen Vám na svoje náklady studnu zajistit na Vašem pozemku a pokud tam voda není, tak stávající studnu obnovit. Doporučuji tedy urychleně začít řešit zápis věcného břemene, tím sousedovi velmi zkomplikujete celý jeho následný postup. Pro detailnější řešení se obraťte na advokáta - www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti synovci, neteři - je nutný souhlas spoluvlastníků, spolumajitelů?
- Nutnost souhlasu spoluvlastníků s darováním podílu nemovitosti synovci, neteři
- Nutnost souhlasu spolumajitelů s darováním podílu bytu, domu, pozemku synovci, neteři

Prosím o radu v této situaci - sourozenci jsou ideálními spoluvlastníky nemovitosti, jeden z nich chce svoji polovinu darovat synovci. Všichni uvedení účastníci s tímto souhlasí. V darovací smlouvě a zápisu do katastru mají být uvedeni všichni tito tři účastníci? Včetně podpisů? Děkuji za pomoc a zdravím
Dana.

ODPOVĚĎ:
Pokud daruje jeden ze sourozenců svůj podíl, pak s tím nemusí ostatní souhlasit. Darovací smlouva tedy bude uzavřena a sepsána pouze mezi dárcem a obdarovaným na převod spoluvlastnického podílu, ostatní spoluvlastníci ve smlouvě nebudou uvedeni.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení v družstevním bytě a svatba, sňatek - kdo je majitel bytu?
- Bydlení v družstevním bytě a svatba, sňatek - jsou druřstevníci oba manželé?
- Svatba družstevnice družsevního bytu - stává se družstevníkem i nový manžel?
- Vliv svatby na práva užívat družstevní byt
- Vliv sňatku na práva užívat družstevní byt

Mám dotaz ohledně rozvodu a rozdělení majetku. S manželem jsme se brali 5/2005 a už od roku 5/2002 bydlíme společně ve družstevním bytě 3+1, kde členem družstva jsem jen já (byt byl v roce 2002 nový a byl hned zcela zaplacený, ale byla na něj poskytnuta dotace od státu a to byl důvod k vytvoření družstva). Nájemní smlouva je pouze na mě a manžel má v bytě trvalé bydliště. Máme dva syny 7 a 14 let a manžel s námi stále žije. Manželovi jsem nabídla vyrovnání, vyjednala jsem si půjčku v bance, ale manžel jakékoliv vyrovnání odmítá. Mohli by jste mi poradit, kdo má právo na tento byt. Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Jelikož členství v družstvu Vám vzniklo ještě před uzavřením manželství, nemá manžel právo na žádné vypořádání z bytu. Mohl by žádat pouze zajištění náhradního bytu, tj. abyste mu našla a nabídla srovnatelný byt, ovšem jedná se pouze o vyvinutí aktivity k nabídce srovnatelného bytu, nikoliv finanční kompenzaci. K té povinnost nemáte a vše si bude muset hradit sám. Pokud se manžel nevystěhuje dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit na soud, nicméně skutečně právo na byt máte Vy, nikoliv on.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na vrácení dluhu - vzor, náležitosti, soudní poplatek
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu formou žaloby k soudu - vzor žaloby, náležitosti, poplatek

V 10/2016 jsem půjčila známému 58.000 Kč na opravu auta a na nájem bytu. Sepsali jsme i dohodu o splátkách ve výši 2.500 Kč. Do 1/2017 splácel, pak ale po dohodě mi 2/2017 a 3/2017 nezaplatil z důvodu nemoci. V 4/2017 mi slíbil, že splátku uhradí tak, jak jsme se domluvili, ale bohužel jsem žádné peníze neobdržela a nereaguje ani na upomínky, které mu posílám formou SMS. Chci se zeptat, jestli je nějaký vzor na podání žaloby na vrácení dluhu, půjčky a jaké mám šance, že se mi dluh vrátí. Mám i zprávy o dohodě na sociálních sítích a SMS.
Děkuji za odpověď a pomoc. Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je věc poměrně jednoduchá a pokud věc zažalujete, je velká šance na úspěch. Pokud ani na základě soudního rozhodnutí neuhradí nic, pak neváhejte a podejte návrh na exekuci. Může mít v úmyslu podat návrh na oddlužení, takže je třeba hlídat, jestli mu náhodou oddlužení nebylo povoleno a pak se přihlásit jako věřitel do insolvenčního řízení. Vzory žalob jsou na našem webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html,
žaloba musí obsahovat označení účastníků, označení věci, důkazy k prokázání tvrzení a zejména přesné znění toho, co navrhujete. Za podání žaloby o zaplacení se soudu hradí soudní poplatek ve výši 5% žalované částky.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení trvalého bydliště bývalému manželovi, bývalé manželce - postup

2014-2017 s manželem nežijeme ve společné domácnosti. Od 2016 jsme rozvedeni a byt po rozvodu připadl mně. Bývalý manžel má stále trvalé bydliště v mém bytě a já si to nepřeji. Údajně bydlí kdesi (zahradní kolonie, nový pozemek? ), který nemá přiděleno popisné číslo. A tak bych ráda věděla, jak postupovat. Nepřeji si, aby měl trvalé bydliště v mém bytě. Za radu předem děkuji. Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
Detailní informace vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvale-bydliste.html
Pokud jste rozvedeni, byt je ve Vašem vlastnictví a bývalý manžel v něm již nebydlí a nemá své věci, pak ho můžete sama ze své iniciativy přehlásit. Jděte tedy na ohlašovnu v místě Vašeho bydliště a nechte zahájit řízení o zrušení trvalého pobytu. V některých případech úředníci požadují svědka, že se daná osoba v nemovitosti skutečně nezdržuje, jsou oprávněni provést i místní šetření, aby si ověřili, že se tam osoba skutečně nezdržuje. Pakliže bude zjištěno, že se daná osoba v místě nezdržuje, bude této osobě trvalý pobyt na uvedené adrese zrušen a tato bude přihlášena k trvalému pobytu v místě ohlašovny.


__

OBČAN-KUPNÍ SMLOUVA
- Koupě domu na splátky a stavební úpravy - jak znemožnit nesplácení domu nebo odstoupení od kupní smlouvy?
- Dům na splátky v dosavadním vlastnictví původního majitele - jak zabránit odstoupení od kupní smlouvy?

Prodej domu ve vlastnictví se sestrou. Kupec nabízí půl částky zaplatit hotově, zbytek v měsíčních splátkách po dobu 5 let. Kupec chce po celou dobu provádět stavební úpravy. Vlastnictví domu až do konečného splacení zůstává nám. Co když kupec dům rozbourá, znehodnotí a od smlouvy ustoupí? Jak toto ošetřit v kupní smlouvě? Máte zkušenosti s podobným případem? Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Tuto variantu koupě bych rozhodně nedoporučovala. Ošetřit to sice smluvně lze, nicméně se možným rizikům nevyhnete. Kupující může např. v rámci nějaké stavební úpravy narazit na problém, který může označit jako podstatnou vadu a může chtít od smlouvy odstoupit. Pak se rozběhne dlouhý a hlavně nákladný spor o to, které vady způsobil kupující a které už nemovitost měla před koupí, apod. Jak uvádím výše, tuto variantu prodeje nemovitosti za takových podmínek uhrazení kupní ceny bych vůbec nezvažovala.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Neužívání nemovitosti po rozvodu - hrozí že zůstane jen tomu z manželů, který ji užívá?
- Neužívání bytu, domu manželů po rozvodu - hrozí že zůstane jen tomu z manželů, který ji užívá?
- Povinnosti k nemovitosti ve spoluvlastnictví bývalých manželů
- Jaké povinností mají bývalí manželé k bytu, domu po rozvodu manželství (dům v podílovém spoluvlastnictví)

V 12/2015 jsem se rozvedla. S manželem máme ve společném vlastnictví rodinný dům, kde zůstal bydlet manžel. Dohodli jsme se, že po 3 letech od rozvodu, když nedojde k vyrovnání, spadne dům pravděpodobně do podílového spoluvlastnictví. Ptám se, jakou pak budu mít povinnost k této nemovitosti a zda mohu přijít někdy v budoucnu o polovinu domu, pokud ji neužívám. Děkuji.
Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud se stanete podílovými spoluvlastníky, pak není nutné, abyste dům užívala, nicméně máte povinnosti podílet se např. na dani z nemovitosti. Pokud by dům používal např. pouze bývalý manžel a vznikly by nějaké nedoplatky, teoreticky by věřitelé (v tomto případě asi většinou poskytovatelé služeb) mohli část dluhu chtít i po Vás. Sice Vaše obrana by v tomto případě byla příznivá, jelikož dům neužíváte, nicméně Vás upozorňuji, že se do této situace můžete dostat a budete ji muset řešit. Dále máte právo požadovat za bydlení v nemovitosti polovinu nájmu. Musíte počítat s tím, že jelikož se stanete podílovými spoluvlastníky, v případě, že byste chtěla nemovitost následně převést bývalému manželovi, tj. převést mu svůj podíl, hradili byste daň z nabytí nemovitých věcí, která činí 4%, případně kdyby to bylo formou daru, pak byste hradili daň darovací, která je 19%. Žádná jiná úskalí ve vlastnictví domu, který neužíváte, nespatřuji.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Znalecký posudek pojišťovny - má na něj poškozený nárok?
- Má pojistník nárok na znalecký posudek udělaný pojišťovna?
- Jak požádat pojišťovnu o znalecký posudek který si nechala vyhotovit?
- Jak získat znalecký posudek který si nechala udělat pojišťovna?

Dceři se stal 2014 úraz (dceru srazilo auto - řidič 100% viník), který zanechal trvalé následky. Po roce (2015) jsem s dcerou byl u revizního lékaře pojišťovny, ohledně posouzení trvalých následků. Tento posudek pojišťovna uhradila. Dceři se stav zhoršil, tak jsme po třech letech (2017) požádali pojišťovnu o přešetření trvalých následků. Tento posudek si však již musím zaplatit. Rád bych získal kopii posudku (lékařský posudek by se mi hodil k přiložení do soudního spisu, ohledně náhrady nemajetkové újmy). Mám na lékařský posudek nárok? Můžu jej po pojišťovně požadovat? Děkuji za odpověď, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že v prvním případě (cca před 2 roky) byla Vaše dcera pojišťovnou odškodněna na základě znaleckého posudku, který si nechala zpracovat soudním znalcem, se kterým spolupracuje (tzn. že Vámi zmiňovaný „revizní lékař pojišťovny“ byl znalcem, u kterého si pojišťovna objednala vypracování znaleckého posudku).
Je-li má výše uvedená úvaha shodná se skutečností (tedy objednala-li si pojišťovna u znalce vypracování znaleckého posudku na jehož základě pak Vaší dceru odškodnila), domnívám se, že právní nárok na získání kopie tohoto znaleckého posudku nemáte (resp. tento nárok nemá Vaše dcera).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že objednatelem znaleckého posudku byla pojišťovna, tzn. že znalecký posudek je de facto dílem, které znalec (jako zhotovitel) vypracoval a předal pojišťovně (oproti sjednané úplatě). Pojišťovna se následně stala vlastníkem tohoto znaleckého posudku, se kterým může libovolně disponovat.
V současné chvíli se můžete (resp. Vaše dcera) obrátit na pojišťovnu s písemnou žádostí o poskytnutí kopie znaleckého posudku (např. oproti úhradě nákladů, které s tím pojišťovně vzniknou, lze předpokládat, že tyto náklady budou zanedbatelné). Tuto žádost můžete opřít o § 12 zákona o ochraně osobních údajů, který zaručuje subjektu údajů (zde Vaší dceři) přístup k informacím o zpracování osobních údajů. Nutno však podotknout, že odkaz na tento paragraf bude z Vaší strany (resp. ze strany Vaší dcery) blufem, neboť z předmětného ustanovení nevyplývá právo Vaší dcery na vydání kopie znaleckého posudku, nýbrž toliko právo na sdělení informací o povaze, rozsahu a způsobu zpracování osobních údajů Vaší dcery.
Vzhledem k tomu, že dotyčný znalec je lékařem, můžete se (resp. Vaše dcera) obrátit přímo na tohoto znalce s žádostí o poskytnutí kopie znaleckého posudku, a to jako kopie zdravotnické dokumentace (§ 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách). I tato žádost však bude určitým trikem, neboť znalec v tomto případě nefiguroval jako poskytovatel zdravotních služeb, tzn. že Vaší dceři neposkytl žádnou zdravotní péči a žádnou zdravotnickou dokumentaci tudíž o Vaší dceři nevedl.
Ze znění dotazu dovozuji, že před 2 roky byla Vaše dcera pojišťovnou odškodněna dobrovolně, tzn. že nebylo nutné pojišťovnu žalovat. Pokud se však mýlím a soudní řízení proběhlo, lze předpokládat, že znalecký posudek je součástí soudního spisu a bylo by tudíž možné se obrátit na příslušný soud s žádostí o pořízení kopie této části soudního spisu (§ 44 Občanského soudního řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Zamítnutá reklamace kočárku - jak se bránit?

10/2016 byl na veletrhu zakoupen sportovní kočárek. Doma byl 1x vyzkoušen a složen pro pozdější použití. 02/2017 jsme vyjeli a zjistili, že přední kolečka se nekontrolovatelně protáčí na hladkém povrchu (podlaha v obchodě). Řešeno s reklamačním oddělením, odeslali nám náhradní díl na výměnu, zda to pomůže. Problém se zcela nevyřešil, proto byl kočárek 28.2.2017 odeslán na reklamaci. Použití kočárku v mezidobí cca 6x venku, složen cca 5x dle návodu. Reklamace byla zamítnuta s tím, že došlo k pokřivení konstrukce, k čemuž zpravidla dochází nevhodným skládám kočárku. Popsaný způsob skládání kočárku v reakci na reklamaci požadoval kroky, které nebyly v návodu uvedeny (např. postavení koleček při jejich snímání a připouštěl možnost skládání s nesejmutými kolečky). Reklamace včetně doručení byla do 30-ti dnů. V reakci na zamítnutí reklamace jsme napsali dopis, v němž jsme vyjádřili náš nesouhlas a upozornili na nesrovnalosti mezi návodem na použití a požadavky ze zamítnuté reklamace. Prodejce nekomunikuje. Jak máme dále postupovat? Děkuji Kateřina

ODPOVĚĎ:
Pokud byla reklamace zamítnuta a jste přesvědčeni o tom, že byla zamítnuta neoprávněně, pak doporučuji následující postup.
Kočárek a jeho konstrukci nechte posoudit znalcem i s ohledem na znění návodu, resp. zda tvrzení ze zamítnutí reklamace může vůbec odpovídat skutečnosti. Znalec, který by toto dokázal posoudit by měl mít specializaci sportovní zařízení. Znalce je možné vyhledat v seznamu znalců:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Cena za posudek by se měla pohybovat v částce do 2.000 Kč. Až budete mít k dispozici posudek znějící ve Váš prospěch, znovu písemně vyzvěte prodejce ke zjednání nápravy a zašlete mu i samotný posudek. Ve výzvě rovněž uplatněte náklady na znalecký posudek, neboť prodejce by Vám je měl rovněž uhradit.
Pokud by ani přesto prodejce neuznal svou odpovědnost, pak se obraťte na Českou obchodní inspekci, a to s návrhem na mimosoudní řešení sporů. Návrh je možné podat elektronicky a neplatí se žádný poplatek. Více informací včetně možnosti podání návrhu zde:
https://adr.coi.cz/cs
Mimosoudní řešení sporu přes ČOI však není závazné a pokud by ani toto situaci nevyřešilo, pak by bylo nutné podat žalobu k soudu.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak vyřadit auto z evidence vozidel bez dokladu o ekologické likvidaci
- Vyřazení auta, automobilu z evidence vozidel bez dokladu o ekologické likvidaci
- Odhlášení vozidla z evidence bez dokladu o ekologické likvidaci, ekolikvidaci - postup, informace

Obracím se na Vás s problémem ohledně odhlášení vozidla. Můj otec na mě bez mého vědomí v roce 2012 přihlásil auto. U přihlášení auta jsem s ním nebyl, ani jsem otci nepodepisoval žádnou plnou moc, takže ani nevím, jak na mě mohl auto přihlásit. To, že mám na sebe napsané auto, jsem se dozvěděl, až když mi přišel dluh za nepojištěné vozidlo, který činil 28 000 Kč. Nechtěl jsem hned chodit na policii, protože se jedná o mého otce, takže jsem se rozhodl dát mu šanci a sepsal jsem s ním dohodu, ve které píši, že můj otec má za auto, náklady s ním spojené a také odhlášení vozidla veškerou zodpovědnost. Tuto dohodu mi podepsal a jeho podpis jsem nechal ověřit na poště. Otec slíbil, že celý dluh zaplatí a auto odhlásí. Dluh celý splatil, ale mezitím dal auto do sběrny, takže nyní již auto neexistuje. Když jsem chtěl auto odhlásit, nešlo to, protože můj otec nemá žádný likvidační protokol. Šel jsem tedy do sběrného dvora, ve kterém mělo být auto likvidováno, aby mi vydali protokol zpětně. Tam mi ale bylo řečeno, že tam sice auto otec dal, ale žádný protokol mi nevydají, protože je před několika měsíci vykradli. Auto tedy neexistuje a já nevím, jak ho mohu odhlásit. Rád bych tuto starost přenechal na otce, ale přepsat neexistující auto na něj nemohu. Dále nevím, zda nemůže být na autě ještě nějaký dluh. Dluh, který činil 28 000 Kč je splacený. Tento dluh byl za období od roku 2012 do roku 2014. Otec nikdy nesjednal povinné ručení a tak ani žádné do teď neplatí. Auto již rok neexistuje. Dříve dluh za nepojištěné vozidlo vyřizovala česká kancelář pojistitelů, tam jsem si i ověřil, že jsou veškeré dluhy splacené, ale nyní již dluh za nepojištěné vozidlo pod ČKP nespadá a tak nevím, jak bych mohl zjistit, zda na autě, jehož jsem se podvodem mého otce stal majitelem, není již žádný dluh. Auto jsem nikdy neviděl, jediné co jsem si vzal od otce je malý technický průkaz, registrační značky a velký technický průkaz neměl a tak jsem si vytvořil duplikát. To vše jsem chtěl od otce z důvodu toho, abych auto mohl odhlásit, ale to bohužel bez likvidačního protokolu nejde. Rád bych veškerou zodpovědnost přenechal otci, ale nevím, jak bych to mohl udělat, jestli je to možné nějak vyřešit díky naší písemné dohodě, kde podpisem stvrzuje, že veškerou zodpovědnost za auto přebírá on. Chtěl bych také vědět, zda je tato dohoda dostačující v případě, že by mi přišel další dluh. Zda by potom musel splácet dluhy on, nebo bych dluh musel splatit já jako majitel vozidla. Prosím o radu v této pro mě bezvýchodné situaci. Předem Vám moc děkuji za odpověď. S pozdravem, Milan.

ODPOVĚĎ:
Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla. Dále je povinen vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje.
Skutečnost, že došlo k vyhoření provozovny, nezbavuje tuto osobu jejích povinností. Trvejte tedy na tom, aby Vám bylo potvrzení vystaveno.
Bohužel dohoda, kterou máte k dispozici (převzetí odpovědnosti Vaším otcem) není dostačující. Podstatná je informace, kdo je veden jako vlastník vozidla v registru, k dohodě, kterou jste uzavřel s otcem, může být přihlédnuto, nicméně nezbavuje Vás odpovědnosti.
Vyřazení vozidla z registru je možné na základě žádosti (kdy potřebujete doklad o ekologické likvidaci), dále v případě zániku vozidla: doklad o likvidaci vozidla není předkládán úřadu (a ani úřadem není vyžadován) jen při trvalém vyřazení z důvodu zániku vozidla, nebo při nesplnění povinnosti do stanovené lhůty (v současnosti 14 dnů) po zániku pojištění odpovědnosti sjednat nové pojištění odpovědnosti, nebo uložit osvědčení o registraci vozidla a registrační značku příslušnému úřadu do takzvaného depozita. Z vozidla se stává soubor náhradních dílů, nebo se vozidlu musí znovu schválit jeho technická způsobilost.
Třetí možností je situace, kdy je vozidlo odcizeno.
Stále platí, že pokud bude způsobena škoda nepojištěným vozidlem, poškozený má podle § 9 a § 24 zákona č. 168/1999 Sb. přímý nárok na plnění z garančního fondu ČKP. Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou částku po nepojištěném škůdci. ČKP stanovuje přiměřenou lhůtu pro úhradu dlužné částky nebo pro uzavření dohody o splácení. Pokud ve stanovené lhůtě nepojištěná osoba ani dluh neuhradí, ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává ČKP případ k externímu vymáhání zejména inkasním společnostem (společnostem specializovaným na vymáhání pohledávek). Inkasní společnost kontaktuje nepojištěného škůdce a opět mu stanoví lhůtu k mimosoudní úhradě dluhu. Pokud ani tato lhůta není ze strany nepojištěného škůdce dodržena, zahajuje advokát soudní řízení. Někteří dlužníci platí až na základě pravomocného soudního rozhodnutí, čímž si ale celou věc prodražují, protože pak musí uhradit i všechny náklady soudního sporu včetně nákladů na advokáty. Vůči těm, kteří neplatí ani na základě pravomocného soudního rozhodnutí, nastupuje exekuce.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Stavba rodičů na pozemku dcery a rozvod dcery - co získá manžel při vypořádání SJM?
- Vypořádání SJM - rodiče jednoho z manželů postavili dům na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů

1999, 2 roky před tím, než se dcera vdala (svatba 2001) jsme jí koupili pozemek, který je v katastru zapsaný na její jméno za svobodna. Po svatbě oba odjeli do Ameriky, kde byli 7 let. Na části pozemku jsme s manželem bez jejich přítomnosti a na vlastní náklady postavili a zkolaudovali garáže, které jsme nechali taktéž zapsat do katastru na její jméno. Na zbylé části mají postavený rodinný dům, který dosud není zkolaudovaný. Teď se budou rozvádět a pozemek, garáže i dům budou prodávat. Já bych chtěla vědět, jak to bude s majetkovým vypořádáním. Zeť prohlásil, že dostanou každý polovinu. Má dcera nárok na jiné vypořádání než ideální polovinu? Máme my s manželem také nárok na vrácení námi vložených peněz? (všechny doklady, smlouvu, doklady o zápisu do katastru, kolaudaci máme k dispozici). Ještě poprosím o následující: V kupní smlouvě na pozemek je uvedeno: viz příloha 1) Při zápisu do katastru bylo zrušeno předkupní právo obce (viz příloha 2)
Zrušilo se tím i předkupní právo rodičů? Mnohokrát děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl pozemek na dceru napsán za svobodna, pak tento vůbec nebude předmětem vypořádání, jelikož není součástí SJM. Předmětem vypořádání budou pouze garáže a dům, u nichž se budou jako manželé dělit na půl, nicméně Vy máte právo požadovat to, co jste do stavby investovali. Problém je ovšem v tom, že i na tuto situaci se vztahuje tříletá promlčecí lhůta, takže pokud jste investovali před více než třemi lety, může se zeť bránit tím, že nárok na vrácení investic je již promlčený.
Pokud jde o dotaz ohledně předkupního práva, tak z listin nevyplývá, že jimi bylo založeno i předkupní právo rodičů. Pokud takové předkupní právo bylo zřízeno jinou listinou, tak Vámi zaslaná dohoda takové předkupní právo neruší.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost přístřešku od hranice pozemků
- Dřevěný přístřešek - minimální vzdálenost od hranice pozemků

Prosím o informaci, zdali vzdálenost přístřešku na sousedním pozemku od hranice našeho pozemku je nějak v zákoně definovaná. Přístřešek je bez základů, postavený z dřevěných trámů, střecha šikmá směrem k našemu pozemku ve výšce cca 2,5 m, bude opatřena okapem. Dále prosím o odkazy na otázky sousedských vztahů, podnikání na a před zahradou, parkování před naším plotem na ulici, zvířectvo atd.
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Vzdálenost přístřešků a obdobných staveb souvisejících s bydlením je definována tak, že nesmí být ve vzdálenosti menší, než jsou 2 metry od společné hranice pozemků - § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. , ovšem i v těchto případech nelze vyloučit, že za určitých podmínek může být povolena výjimka.
Pokud jde o odkazy, doporučuji prostudovat články naší bezplatné právní poradny, jelikož Vámi požadované oblasti jsou na stránkách bohatě a kvalifikovaně odpovídány. Využijte možnost vyhledávání a zadejte klíčové slovo a případně zvolte i patřičnou kategorii webu, kde se má vyhledávat.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na výlučné užívání bytu po rozvodu z důvodu narození dítěte v novém vztahu
- Narození dítěte v novém vztahu a žaloba na výlučné užívání bytu po rozvodu

V manželství jsme s mojí ex manželkou nabyli městský byt, smlouva se tehdy napsala na mou bývalou manželku. Po rozvodě jsme se majetkově vyrovnali ohledně bydlení, že byt budeme užívat společně, jelikož se jedná o byt 2+1, tak manželka jeden pokoj, já druhý, společné prostory spolu. Tohle máme notářsky ověřené. V manželství se nenarodilo žádné dítě. Můj dotaz, exmanželka mi po třech letech vyhrožuje, že mě nechá vystěhovat a nebo ten byt vymění jen pro sebe a já nemám na nic nárok. Mám přítelkyni, která žije v pronajatém bytě, kde se nemohu zdržovat, máme malé dítě a uvažuji o podání žaloby na výlučné právo užívaní bytu a to z důvodu založení nové rodiny.
Má exmanželka nemá žádné nezletilé děti a mě se chce jen zbavit, aby ji zůstal byt. Můj dotaz.
MOHU DÁT ŽALOBU K SOUDU O VÝLUČNÉ UŽÍVANÍ BYTU, ABYCH SE MOHL S PŘÍTELKYNI SPOLEČNĚ ŽÍT A VYCHOVÁVAT NAŠE NEZLETILÉ DÍTĚ. ZAJÍMÁ MĚ, ZDA MĚ MŮŽE MÁ EXMANŽELKA VYSTĚHOVAT NA ULICI, KDYŽ JSME SI TO MAJETKOVĚ VYROVNALI, JAK JSEM JIŽ ZMIŇOVAL? DĚKUJI ZA VAŠI ODPOVĚĎ PŘÍPADNĚ I RADU, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že jedná o městský byt, pak jste pravděpodobně v nájmu a s majetkovým vypořádáním existence tohoto bytu nemá nic společného, jelikož byt není ve Vašem vlastnictví ani vlastnictví bývalé manželky. Nájemní smlouva tedy pravděpodobně zní na vás oba. Exmanželka Vás v žádném případě vystěhovat nemůže a žalobu o výlučné užívání bytu podat můžete. Vaše argumenty jsou dosti silné na to, abyste měl šanci být ve sporu úspěšný.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zastavěná plocha - je klíčový půdorys základů nebo velikost střechy?
- Jak se počítá zastavěná plocha stavby, budovy - dle základů nebo střechy?
- Kdy je možné stavět méně než 2 metry od hranice pozemků?
- Stavba kůlny u hranice pozemků - nutnost stavebního povolení, ohlášky
- Stavba kůlny u hranice pozemků - nutnost souhlasu sousedů vedlejších pozemků, nemovitostí
- Je nutný souhlas sousedů se stavbou kůlny na hranici pozemků vzdálené 2 metry od hranice nebo méně?
- Maximální výška stavby vzdálené 2 metry od hranice pozemků
- Větve z vedlejšího pozemku znemožňují stavbu - jak postupovat?
- Jak požádat souseda o odstranění větví přesahujících na pozemek a znemožňujících stavbu?

Rád bych na svém pozemku postavil 2 kůlny. Rozměry základů pro stěny jsou 6 x 4 metry, výška hřebene střechy 5 metrů, přesah sedlové střechy na všechny 4 strany 60 cm. Mezi kůlnami bude mezera 3 metry. Tam kde budou stavby, sousedím s pozemkem, který má 2 majitele. Jeden je vlastníkem 3/8 (paní) a druhý 5/8 (pán). Pro tento účel staveb jsem se dočetl, že by mělo být limitující 25m zastavěné plochy.
1. Počítá se do tohoto plocha půdorysu vymezená základy (stěnami) stavby, nebo půdorysná plocha střechy?
2. Kdo mi musí dát souhlas, pokud bych chtěl stavbu umístit ve vzdálenosti základů 1 metr od hranice pozemku? Oba sousedé? Stačí pouze ten, který má většinový podíl? Co když jeden nebude souhlasit?
3. Pokud postavím stavby ve vzdálenosti základů 2 metry od hranice pozemku, tak sousedům nemusím nic oznamovat? Na takovou stavbu nemusím mít od stavebního úřadu žádné povolení, nebo ohlášení? Nic nemusím na stavebním úřadě oznamovat?
4. Na hranici pozemku, na pozemku sousedů jsou vzrostlé stromy. Smrk, borovice a bříza vždy o výšce cca 10 metrů. Větve těchto stromů zasahují na náš pozemek. Spodní větve tak brání výstavbě plánovaných staveb a to i ve vzdálenosti 2 metrů od hranice pozemku. S kým mám jednat o odstranění větví? S oběma? Pouze s tím, který má větší majetkový podíl? Co když jeden nebude souhlasit? Mohu větve odstranit sám a pouze je informovat? Předem, nebo až po odstranění? Nebo snad jen odbornou firmou a na čí náklady? Jsem přesvědčen, že i laické odstranění větví stromy zásadně nepoškodí.
Děkuji. S pozdravem Daniel.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zastavěná plocha stavby:
Na tuto otázku dává odpověď § 2/7 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny;
- plochy lodžií a arkýřů se započítávají;
- u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny;
- u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Budou-li tedy mít Vámi budované kůlny obvodové stěny (jak bývá zvykem), bude se zastavěná plocha těchto staveb počítat dle půdorysu svislých konstrukcí (tedy stěn), půdorys přesahující střechy nebude rozhodný.

2/ Souhlas jednoho či obou spoluvlastníků sousedního pozemku:
Rozhodnete-li se vybudovat kůlny 1 metr od hranice pozemků, bude zapotřebí, abyste od stavebního úřadu nejdříve získal územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona).
Jednou z povinných příloh žádosti o vydání územního souhlasu je i doložení souhlasu osob, které mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v případě, kdy je sousední pozemek v podílovém spoluvlastnictví, stavební zákon neupravuje. Je pravdou, že stavební úřady zaujímají k řešení tohoto problému odlišná stanoviska; doporučuji Vám proto kontaktovat místně příslušný stavební úřad (a to toho úředníka, který by Vaší žádost o vydání územního souhlasu vyřizoval) a dotázat se na jeho názor (kterým je následně vhodné se řídit (pro eliminaci budoucích sporů).
Dle mého názoru by v těchto případech měla být aplikována ta ustanovení občanského zákoníku, která se zabývají vystupováním spoluvlastníků navenek a rozhodováním spoluvlastníků o spoluvlastněné věci.
Dle § 1116 občanského zákoníku platí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku). K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku).
Domnívám se, že udělení souhlasu se stavbou dvou 5 metrů vysokých kůlen v blízkosti sousedního pozemku není významnou záležitostí, která by se týkala sousedního pozemku, tzn. že by Vám měl stačit písemný souhlas většinového spoluvlastníka sousedního pozemku. Jak však píši výše, rozhodný pro Vás bude právní názor místně příslušného stavebního úřadu (resp. nic samozřejmě nezkazíte získáním písemného souhlasu od obou spoluvlastníků sousedního pozemku).

3/ Stavba kůlen 2 metry od hranice pozemků:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje stavba:
- do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

Jsou-li současně splněny všechny shora uvedené podmínky, bude se stavba nacházet "ve volném režimu", tzn. že pro její realizaci nebude zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona, přičemž nebude ani nutné cokoli ohlašovat sousedům).
Vzhledem k tomu, že stavební zákon hovoří v této souvislosti o "odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m", bude postačovat, pokud kůlny umístíte přesně 2 metry od hranice pozemků (vzdálenost 199 cm a menší už by znamenala nutnost získat územní souhlas, jak podrobněji uvádím v odpovědi na dotaz č. 2/ výše).

4/ Odstranění přesahujících větví:
Vyrůstají-li předmětné stromy z pozemku Vašich sousedů, jsou jejich vlastnictvím (§ 1067 občanského zákoníku).
Odpověď na tento dotaz dává § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Brání-li Vám přesahující větve v realizaci Vašeho stavebního záměru, je důvod pro jejich odstranění bezpochyby dán. V tomto ohledu Vám doporučuji postupovat následovně:
- požádat (ideálně písemně) Vašeho souseda (postačí většinového spoluvlastníka), aby přesahující větve (které v žádosti specifikujete) odstranil, a to v přiměřené lhůtě, kterou k tomu sousedovi stanovíte;
- nevyhoví-li soused Vaší žádosti, bude možné, abyste přesahující větve odstranil sám (ať už svépomocí či prostřednictvím odborné firmy, v takovém případě byste náklady profesionálního odstranění větví hradil sám).
Přesahující větve je vždy nutné odstraňovat šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Vhodnou roční dobou je období tzv. vegetačního klidu, vymezované zpravidla od 1. listopadu do 31. března. Odstraňování přesahujících větví v době vegetačního klidu však není nepřekročitelným dogmatem. V tomto ohledu je rovněž podstatné, jak velké větve a kolik větví (z celkového počtu větví daného stromu) má být odstraněno (menší větve či malý počet větví lze zajisté odstranit i mimo období vegetačního klidu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přesah fasády domu nad hranici pozemků - může soused požadovat odstranění přesahu?
RŮZNÉ-STAVBY
- Řízení o odstranění stavby - přesah fasády nad vedlejší pozemek souseda
- Fasáda přesahuje nad hranici pozemků - důvod k osekání fasády?

Náš obdélníkový dům částí sousedí se sousedním pozemkem dvěma stranami a je zapuštěn cca 1,5 pod terén (kamenná stavba z r. 1925) sousedního pozemku. Nad sousední pozemek také přesahuje střecha cca 40 cm s okapem. Kolem domu (ze dvou stran byl kamenný obklad cca 20 cm), na kterém byla malta, ale vše již ve špatném stavu a zarostlé za desetiletí trívou. 2015 jsem oznámil sousedům, že budu opravovat fasádu (štuk a malba) a zároveň s tím jsme odstranil starou maltu z vystupující obruby, pod kterou se objevili kameny (nevím jestli základ nebo jen obruba domu) a na toto udělal ve stejném rozsahu betonovou obrubu v domnění, že toto patří k domu, tedy k našemu pozemku. Obruba byla opravena hlavně z toho důvodu, že soused dojížděl sekačkou až k fasádě a také se strunovkou a fasádu poškozoval, neříkám že úmyslně.
2015-2017 se nic nedělo a nyní přišli sousedi, že jsme zasáhli do jejich majetkových a pozemkových práv a na stavebním úřadě vyvolali řízení o odstranění stavby a je nařízeno ústní jednání. Není s nimi domluva a nechtějí se jakkoli domluvit, přitom je to v části zahrady kam moc nechodí, je to vesnice a pozemek na konci vesnice.
Můžeme se nějak bránit, opravoval se stávající stav, ale je pravda, že jsem novou obrubu udělal o trochu vyšší právě proto, aby se to dalo dosekávat k tomuto rantlu a nenajíždělo se k fasádě a tato se nepoškozovala, rozhodně to nebyl úmysl nějak souseda poškodit. Prosím o radu jaké mám v tomto případě práva. Je možné, že kamenný základ, který jsme obnažili je zeď a tudíž jsem vlastně vše stavěl na zdi domu, která však již může sahat do sousedova pozemku, ale to nikdo nevěděl a ani neví, žádné vykolíkování zatím neproběhlo, je sice nějaký geometrický plán, ale není přenesen do terénu, že by si sousedi nechali vytyčit a bylo zřejmé, že je soklík vůbec na jejich. Střecha přes tento soklík také přesahuje. Zkuste mi prosím nastínit možné řešení, když nedojde k domluvě, což je asi pravděpodobné. Vůbec by mně nenapadlo, že když obnovím to, co tam již po staletí bylo, ale udělám jen o trochu vyšší, aby to splňovalo praktickou stránku věci, tak nastane takovýto problém. Děkuji. Bohdan.

ODPOVĚĎ:
Pokud se Vaši sousedé cítí být majetkově poškozeni, není zahájení řízení o odstranění stavby u stavebního úřadu vhodným krokem, neboť celá záležitost by měla být řešena občanskoprávně, tedy soudní cestou (nebude-li samozřejmě možná dohoda mezi Vámi a Vašimi sousedy). Současný postup Vašich sousedů se tak podobá příslovečnému pláči na špatném hrobě.
Pakliže stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), doporučuji Vám být v tomto řízení aktivní (přestože se domnívám, že toto řízení není důvodné, resp. nejsou splněny podmínky pro vedení takového řízení a mělo by proto být stavebním úřadem zastaveno, jak podrobněji rozebírám níže).
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že řízení o odstranění stavby je ve Vašem případě vedeno dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona, tedy proto, že jste (údajně) realizoval stavbu bez příslušného přivolení stavebního úřadu.
V současné chvíli je pro Vás velmi důležité, že dle § 129/2 stavebního zákona máte možnost požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby). V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby je stavební úřad povinen poučit vlastníka o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.
Pokud vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.
Z dotazu předpokládám, že stavebním úřadem Vám již bylo oznámeno zahájení řízení o odstranění stavby, měl byste tedy být současně poučen o možnosti požádat o dodatečné povolení stavby.
Doporučuji Vám podat k místně příslušnému stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby (a to z opatrnosti, přestože Vámi provedené stavební úpravy patrně žádné přivolení stavebního úřadu nevyžadovaly a o černou stavbu se tak jednat nemůže).
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví.

Dle znění dotazu předpokládám, že zbudování betonového soklu ze dvou stran Vašeho domu může být kvalifikováno buď jako udržovací práce, nebo jako stavební úprava:
a/ Udržovací práce:
Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost (§ 3/4 stavebního zákona).
K provádění udržovacích prací není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, pokud jejich provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (jak vyplývá z § 79/6 ve spojení s § 103/1 písm. c) stavebního zákona).
b/ Stavební úprava:
Stavební úpravou je taková změna již dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (§ 2/5 písm. c) stavebního zákona).
K provádění stavebních úprav není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou (jak vyplývá z § 79/6 ve spojení s § 103/1 písm. d) stavebního zákona).
Tímto způsobem Vám doporučuji argumentovat při jednání se stavebním úřadem. Zjednodušeně řečeno je rozsah Vámi provedených stavebních úprav natolik zanedbatelný, že jste k jejich realizaci nepotřeboval žádné přivolení stavebního úřadu. Jelikož se Vámi provedené stavební úpravy nacházejí "ve volném režimu", nemůže být v tomto případě vedeno řízení o odstranění stavby z důvodu, že jste předem nezískal příslušné přivolení stavebního úřadu (neboť žádné takové přivolení nebylo zapotřebí).
Vámi popsaný spor má samozřejmě i soukromoprávní rozměr.
V první řadě je nutné vyjasnit, zda Váš dům (či ta jeho část, kterou jste nedávno obnovil) zasahuje na pozemek sousedů či nikoli. Bez přesného vymezení hranice pozemků bude vše pouhou spekulací. Mají-li proto Vaši sousedé v úmyslu podniknout proti Vám některé občanskoprávní kroky (podat žalobu), budou si nejdříve muset nechat přesně geometricky zaměřit předmětnou hranici pozemků.
Pakliže skutečně dojde k vytyčení hranice pozemků a tímto způsobem vyjde najevo, že Váš dům či ta jeho část, kterou jste nedávno obnovil, zasahuje na sousední pozemek, bude možné aplikovat ustanovení o přestavku.
Dle § 1087 ve spojení s § 3059 občanského zákoníku platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Z dotazu usuzuji, že při budování betonového soklu jste jednal v dobré víře (tzn. že jste předpokládal, že sokl stojí na Vašem pozemku a zároveň jste neměl možnost objektivně ověřit, zda tomu není jinak).
Jsou-li shora uvedené podmínky splněny, stal jste se vlastníkem té části sousedního pozemku, která je zastavěna Vaším domem (přičemž jste povinen uhradit za to sousedům přiměřenou náhradu). Nebude-li dohoda se sousedy v tomto smyslu možná, nzbude, než podat žalobu k soudu (kterýžto krok ponechte na iniciativě Vašich sousedů; je otázkou, zda se Vaši sousedé k podání žaloby vůbec odhodlají či zda se veškerá jejich aktivita omezí na Vaše udání na stavebním úřadě).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Nemožnost odstoupení od kupní smlouvy o dodání digitálního obsahu - nedodání na hmotném nosiči
- Nedodání digitálního obsahu na hmotném nosiči a nemožnost odstoupení od kupní smlouvy

Chtěl bych Vás poprosit o vysvětlení následujícího bodu.
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy:
"o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy."
Rozumím tomu, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud BYL dodán na NEHMOTNÉM nosiči, avšak nerozumím tomuto:
"a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy."
Jaká lhůta je tímto míněna, když zde žádná lhůta pro odstoupení neexistuje, jelikož se jedná o digitální obsah? A "výslovný souhlas" čeho je zde tedy v souvislosti s touto lhůtou vyžadován?
Dále bych se chtěl zeptat, zda jako "výslovný souhlas spotřebitele" a dodržení tohoto: "podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy" stačí napsat do obchodních podmínek toto:
5.1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit, od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal a od kupní smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem kupujícího před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a prodávající před uzavřením smlouvy sdělil kupujícímu, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.
Předem děkuji za Vaši odpověď a Váš čas, Lukáš

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě uvádím, že Vaše citace jsou doslovným zněním ustanovení o odstoupení od smlouvy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Dle ust. § 1837 písm. l) obč. zák. platí, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy.
Ustanovení rozumíte správně, u dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči, není možné odstoupit. To však za předpokladu, že spotřebitel bude výslovně souhlasit s dodáním obsahu ve lhůtě 14 dní, po kterou je možné standardně odstoupit od smlouvy. Lhůta by běžela od okamžik uzavření smlouvy.
Za splnění výše uvedených podmínek tedy není možné od smlouvy odstoupit.
Výslovný souhlas byl měl představovat určitý aktivní úkon ze strany spotřebitele, jako je například zaškrtnutí políčka na
internetových stránkách. Použití předem zaškrtnutého políčka nebo ustanovení v obecných podmínkách za tímto účelem pravděpodobně tyto požadavky splňovat nebude.
Za předchozí sdělení o nemožnosti odstoupit od smlouvy ze strany podnikatele pak považuji za dostatečné, pokud je toto uvedeno v obchodních podmínkách e-shopu.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek zaplacen na číslo účtu s pomlčkou v textu výzvy - platba se vrátila, jak postupovat?
- Vrácení soudního poplatku z důvodu nesprávně uvedeného čísla účtu zaslaného soudem
- Zastavení soudního řízení pro nezaplacení poplatku - poplatek byl zaplacen na nesprávné číslo účtu uvedené ve výzvě od soudu

Dobrý den, soud zastavil řízení pro nezaplacení poplatku (v prosinci 2016). V průběhu března bylo zjištěno, že platba byla provedena, ale vrátila se, protože v usnesení o zaplacení poplatku rozdělil soud na konci řádku číslo účtu pomlčkou. Platba se však zaslala bez pomlčky, z důvodů úvahy, že dělítko na konci řádky účet rozděluje. Nechá se nějak obnovit řízení? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
V dané situaci by tato skutečnost byla důvodem pro obnovu řízení, jelikož forma sdělení čísla účtu mohla být neurčitá, když celé číslo nebylo na jednom řádku. Návrh na povolení obnovy řízení však musíte podat Vy, soud sám ze své úřední povinnosti řízení nezahájí.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda o vypořádání SJM předem pro případ rozvodu - vzor, platnost dohody
- Dohoda o vypořádání společného jmění manželů předem pro případ rozvodu - vzor, platnost dohody
- Platnost dohody o budoucím vypořádání SJM v případě rozvodu manželství a vzor

V současné době se nacházím v manželské odluce, byla jsem po vyhrocené situaci nucena i s dětmi opustit společný dům. Manželství trvá 8,5 let, máme 2 nezletilé děti, dům ve SJM na hypotéku. Momentálně s manželem řešíme manželskou krizi v psychologické poradně a chceme manželství zachránit. Můj dotaz se týká následujícího - pro návrat do společné domácnosti jsem si dala podmínku, že sepíšeme s manželem dohodu o budoucím vyrovnání majetku v případě rozvodu. V současné době manžel odmítal náš společný dům prodat a vypořádat se rovným dílem finančně. V dohodě by mělo být obsaženo, že v případě rozvodu manžel opustí společnou domácnost, nadále bude hradit polovinu hypotéky, druhou polovinu já a dům se nabídne k prodeji. Po uhrazení závazků vůči bance se případný zisk rozdělí polovinou mezi obě strany. Pokud se nedohodneme jinak. Nevím jakou formu dohody lze použít, aby v případě rozvodu u soudu byla platná. Zda stačí sepsat dohodu a nechat si ověřit podpisy, nebo je potřeba zajít za právníkem, případně notářem. Nejedná se o zúžení SJM. Na internetu jsem našla vzor Dohoda o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu - nevím zda lze tuto dohodu použít pro naší potřebu? Děkuji za Vaší odpověď. Lenka.

ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy se zatím nerozvádíte, nemůžete vámi nalezený vzor dohody použít. Taková dohoda totiž nabývá účinnosti až okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu manželství a do tohoto okamžiku může manžel takovou dohodu, byť v minulosti podepsanou, napadnout. Vámi zamýšlenou dohodu s účinky tak, jak uvádíte, musíte sepsat pouze u notáře formou notářského zápisu (veřejné listiny), přičemž nebudete sepisovat zúžení SJM, ale režim SJM pro případ rozvodu manželství, což nový občanský zákoník umožňuje. Doporučuji tedy navštívit notáře a text takové dohody s ním v klidu dopředu projednat.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Obava ze stínění novou stavbou a studie na osvit pozemku - má na to dotčený soused právo?
- Stínění novou stavbou a studie na osvit pozemku, domu, nemovitosti

Prosím o radu. 11/2015-05/2017 řešíme stavební povolení. Máme extrémně úzký pozemek a potřebujeme souhlas sousedů pro vzdálenost 2 m od plotu. Ti nám ho dát nechtějí (jedni ano, druzí ne). Náš pozemek má šíři 11 m, jsme tedy v územní tísni. Obdrželi jsme předběžné stavební povolení od bývalého zaměstnance stavebního úřadu, že naše stavba tam takto může stát. Sousedé argumentují tím, že jim znehodnotíme stavbu, že jim budeme stínit apod. (máme bungalow). Samotní sousedé mají postavený dům odlišně od projektové dokumentace, která se nachází na stavebním úřadě (tam je vedena stavba 4 m od hranice pozemku, a sousedé ji mají v jednom místě asi 1 m od plotu, přitom se neeviduje žádný souhlas nikoho ke změně). Dům je ovšem zkolaudován. Nyní se po roce skoro žádného konání mělo rozhodnout, sousedka se zase odvolala a chtějí po nás studii na osvit pozemku, protože budeme stínit.
Mají nárok na studii osvitu? Nemá to posuzovat stavební úřad? Studie osvitu je údajně dosti drahá a dělá se u několikapatrových domů, ne bungalowů. Paní na st. úřadě se vyloženě nechce rozhodnout, předá to tedy na kraj. Už toho máme opravdu dost. Vše se natahuje, prodlužuje... Hypotéka nám již rok běží a my potřebujeme mít do roka postaveno. Je možné, aby když stavební úřad vydá předběžný souhlas nám povolení nedal a hlavně nekonal? Ještě když sousedé mají zkolaudováno úplně jinak než je v dokumentaci? Nevíme, kam se obrátit, zda to má smysl začít řešit s právním zástupcem, zda nám to pomůže, nebo podat stížnost na nekonání stavebního úřadu. Opravdu již nevím. Bydlíme rok v pronájmu, místo, aby jsme měli rok splacenou hypotéku. Děkuji mnohokrát za radu, Marie.

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že "předběžným stavebním povolením" máte na mysli územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona), kterou stavební úřady vydávají jako předběžnou informaci (§ 139 správního řádu). Vámi obdržená informace byla správná, neboť na Vašem pozemku je skutečně možné Váš stavební záměr realizovat; k tomu je však zapotřebí splnit podmínky, které stanoví stavební zákon. Pakliže tyto zákonné podmínky nesplníte, nebude samozřejmě možné získat příslušné přivolení stavebního úřadu (i přesto, že Vámi obdržená informace správně uvádí, že za splnění všech zákonných podmínek by byl Váš stavební záměr realizovatelný).
Vzhledem k tomu, že je po Vás stavebním úřadem vyžadováno získání souhlasu Vašich sousedů, předpokládám, že žádáte o vydání územního souhlasu (§ 96 stavebního zákona), na který bude navazovat vydání stavebního povolení či souhlas s ohlášením stavebnímu úřadu (což předpokládám spíše).
Je pravdou, že doložení písemných souhlasů všech sousedů je podmínkou pro vydání územního souhlasu (jak to vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona). Stavební zákon však samozřejmě pamatuje i na situace, kdy se žadateli nepodaří splnit všechny podmínky pro vydání územního souhlasu (např. tedy tehdy, kdy se žadateli nepodaří získat souhlasy všech sousedů s jeho stavebním záměrem).
Konkrétně dle § 96/5 stavebního zákona platí, že dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí.
Pokud tedy nejste schopni doložit svou žádost o vydání územního souhlasu písemnými souhlasy všech sousedů, měl by stavební úřad tuto Vaší žádost překvalifikovat na žádost o vydání územního rozhodnutí (konkrétně územního rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona), tzn. že stavební úřad by nevydal územní souhlas, nýbrž územní rozhodnutí.
Podstatná je pro Vás skutečnost, že pro vydání územního rozhodnutí není zapotřebí získat souhlasy sousedů. Jelikož stavební úřad zahájí územní řízení, stanou se všichni Vaši sousedé jeho účastníky a budou oprávněni vznášet své námitky (s nimiž se stavební úřad následně vypořádá). Stavební úřad však bude oprávněn vydat územní rozhodnutí i v situaci, kdy tím nevyhoví některým námitkám Vašich sousedů.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že obdobný mechanismus zná stavební zákon rovněž ve vztahu souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu a stavebního povolení (jak vyplývá z § 107 stavebního zákona).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat dotyčnou úřednici stavebního úřadu a dotázat se jí, zda je dle jejího názoru možné postupovat podle § 96/5 stavebního zákona, tzn. zahájit územní řízení a (po splnění všech podmínek a doložení všech potřebných podkladů) vydat územní rozhodnutí o umístění stavby.
Máte-li zato, že stavební úřad je ve Vašem případě pasivní, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad (tedy krajský úřad) s podnětem ke zjednání nápravy. Krajský stavební úřad bude oprávněn přijmout některé z opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.
Co se týče míry, v jaké bude Váš dům stínit sousedním pozemkům, jedná se skutečně o aspekt, který by měl z úřední povinnosti zkoumat stavební úřad; Vaši sousedé se po Vás nemohou domáhat pořízení této studie.
Skutečnost, že Vaši sousedé zkolaudovali svůj dům v rozporu s povolenou projektovou dokumentací, je pro řešení Vašeho případu zcela bez významu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné
- Právo na odstupné - výpověď ze zdravotních důvodů
- Odstupné a výpověď ze zdravotních důvodů

Jsem dlouhodobě na nemocenské. Je možné, že budu mít zdravotní omezení. Firma samozřejmě požaduje lékařské vyšetření, jestli jsem schopná vykonávat svoji práci. Může mne firma propustit, protože nejsem schopna nadále pracovat na své pozici? Počítám s tím, že může. Ale je možné, že mi nemusí dát odstupné? Tím myslím 3 měsíční platy. Protože toto mne při návratu do práce čeká. Děkuji za odpověď, Gábina.

ODPOVĚĎ:
Podle § 52 písm. e) zákoníku práce lze dát výpověď zaměstnanci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Nestačí pouhé doporučení lékaře, ale musí být vydán kvalifikovaný lékařský posudek, který už musí v době, kdy je dávána výpověď, existovat, tj. musí v něm být jednoznačně konstatována nemožnost dalšího konání dosavadních prací zaměstnancem; nestačí pouhé doporučení, aby zaměstnanec přešel na jinou práci. Tento stav musí být také dlouhodobý, tj. trvat déle než jeden rok.
A nesmí být důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Při výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce nenáleží odstupné.
V případě, že by zdravotní omezení bylo důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jednalo by se o výpovědní důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V takovém případě by vznikl nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Snaha pachatele uhradit škodu - jak ho donutit doplatit celou škodu?
- Jak donutit pachatele doplatit celou škodu kterou způsobil (rozsudek soudu)
- První splátka škody pachatelem - jak zajistit aby nebyla současně poslední

Popis: v minulosti došlo ke krádeži v našem obchodě + poškození výlohy v celkové hodnotě 50 000 Kč. Pachatel byl Policií zadržen a soud tohoto zloděje odsoudil a nařídil odsouzenému, že má zaplatit výše uvedenou částku. Před měsícem přišla od odsouzeného první splátka ve výši 500 Kč. A před týdnem přišel dopis od paní soudkyně s dotazem, zda odsouzený v dané trestní věci uhradil ALESPOŇ část způsobené škody. Mám takovou obavu, že odsouzenému někdo poradil, aby splatil ALESPOŇ malou část ze způsobené škody, tak aby soudkyně viděla, že má snahu něco splácet. Pokud nyní odpovím soudkyni, že splatil 500 Kč, soudkyně si tak bude myslet, že tu snahu má, ale on už nikdy nic víc nesplatí.
Dotaz: Chci se tak zeptat, jak by se mělo postupovat tak, aby odsouzeného první platba nebyla konečná a musel opravdu splatit celou částku? Jak stanovit do kdy to má splatit? Lze toto nějak řešit tak, aby soud na toto dohlídnul? Děkuji za odpověď, Petr.

ODPOVĚĎ:
Je nezbytné, abyste odpověděl soudu pravdivě, tedy že opravdu došlo k úhradě první splátky ve výši 500 Kč. V dotazu neuvádíte, jaký trest byl pachateli uložen, nicméně pokud byl podmíněně odsouzen a byla mu (jako jedna z povinností) stanovena povinnost nahradit škodu, v případě nehrazení dluhu mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody.
Pokud by nebyly další splátky řádně a včas hrazeny, je nezbytné o této skutečnosti informovat soud.
Dále tento dluh je možné vymáhat i prostřednictvím soudního exekutora, pokud nebude ze strany pachatele řádně hrazen – tedy pokud nebude placeno tak jak má být, můžete se obrátit přímo na soudního exekutora a žádat nucené vymožení této částky.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění podílu nemovitosti a vyplacení druhého dědice - podal žalobu k Nejvyššímu soudu a dostal podíl znovu, co teď?
- Žaloba k Nejvyššímu soudu po vypořádání dědictví mezi dědici - dědic znovu dostal již jednou vyplacený podíl
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co je to sporné řízení u soudu - definice, vysvětlení, příklad

Rád bych se zeptal, jak mám postupovat v následující situaci. V dědickém řízení po mojí matce jsem nejdříve zdědil napůl s mým bratrem byt po matce. To nabylo právní moci a já hned poté jsem požádal soud o zrušení spoluvlastnictví k bytu. Důvodem byly neshody s bratrem. Zrušení spoluvlastnictví skončilo smírem, kdy jsem ho vyplatil z jeho poloviny a stal jsem se tak jediným vlastníkem bytu po zemřelé matce a byl jsem i takto zapsán do katastru nemovitostí. Poté jsem byt zrekonstruoval. Až sem by to bylo jasné a logické – jenže : Bratr podal dovolání k nejvyššímu soudu (kvůli jiným věcem) a Nejvyšší soud, potažmo znovu notář a znovu Městský soud vydali nové usnesení, že byt mám já i bratr z cca 49% a vnuk zůstavitelky (můj syn) z cca 2%. Při tom jsem notářce předložil smír s následným odkupem bratrova podílu a posléze písemně i souhlas vnuka, že s tím souhlasí. V závěrečném usnesení Městského soudu stojí jen věta: ,, Příp. rozpor se stavem zápisu v katastru bude nezbytné řešit ve sporném řízení. V dědickém řízení může soud vzít na zřetel pouze dohodu dědiců uzavřenou před soudním komisařem, resp. před soudem“. Prosím o radu co mám dělat, případně co je to,, sporné řízení“ a jak postupovat? Děkuji moc a jsem s pozdravem. Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Sporné řízení je zjednodušeně řízení před (civilním) soudem. Zmiňované sporné řízení je konkrétně řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti.
Jak stanovuje Vámi uvedený výňatek, vzhledem k tomu, že bylo podáno dovolání a díky tomuto došlo ke zrušení původního rozhodnutí, souhlas Vašeho vnuka a smír není podstatný pro soud. Situace je tedy taková, že jste zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník, nicméně dle rozhodnutí soudu vlastníkem je i Váš bratr a vnuk, tedy to, co je zapsané v katastru nemovitostí, neodpovídá skutečnosti. Tento rozpor je nezbytné odstranit tak, aby stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídal skutečnému stavu. Pokud nedojde k dohodě (Vy, Váš bratr, vnuk), bude nutné, aby tento soulad (stav skutečný a stav zapsaný v katastru) byl proveden na základě rozhodnutí soudu, a to v řízení o určení vlastnického práva. Tedy Váš bratr/vnuk mohou podat žalobu na určení vlastnického práva a domáhat se toho, aby soud stanovil, že tyto osoby jsou vlastníky bytu, kdy na základě rozhodnutí soudu bude provedena změna zápisu v katastru nemovitostí a Váš bratr a vnuk budou zapsáni jako spoluvlastníci. Tuto žalobu můžete podat i Vy.
Můžete také napadnout rozhodnutí Městského soudu (o tomto právu byste měl být poučen v rozhodnutí).
Vzhledem k tomu, že jste do bytu investoval, máte právo na to, aby se ostatní spoluvlastníci podíleli na těchto Vámi vynaložených nákladech na zvýšení hodnoty bytu.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Snaha zaměstnavatele nevyplatit odstupné - nabídka podřadné pracovní pozice (zaměstnanec se zrušenou pracovní pozicí)
- Nabídka podřadné pracovní pozice a snaha nevyplatit odstupné zaměstnanci se zrušenou pracovní pozicí

Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se případné výpovědi dané zaměstnavatelem. Pracuji téměř 15 let u jednoho zaměstnavatele, jedná se o veřejnou vysokou školu. Před několika lety jsem zde změnila pracovní místo - nastoupila jsem jako účetní za kolegyni nastupující na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Nebyla jsem jen dočasně přeřazena, pracovní místo mi bylo změněno. Pracovní smlouva mi zůstala na dobu neurčitou s tím, že pokud budu mít zájem, počítá se se mnou na místo kolegyně chystající se do důchodu. Nyní nastala doba, kdy se kolegyně z rodičovské nastálo vrátí a já jsem se měla plynule začít zaučovat za kolegyni odcházející do důchodu. Nové vedení mi ovšem před pár týdny oznámilo, že se mnou na slibované místo nepočítá (aniž by uvedlo relevantní důvody, ale protože naše letitá dohoda byla pouze ústní, toto neřeším). Nyní mi ve snaze vyhnout se podání výpovědi a vyplacení odstupného nabízejí pracovní místa. První dvě byla naprosto pod a mimo mou kvalifikaci a obor a nebyla pro mě vůbec zajímavá (během posledních let jsem si dodělala vysokou školu v oboru ekonomie a ráda bych zůstala pracovat v oboru). Nyní mí nadřízení vymysleli zcela nové místo, které je ovšem také pod a mimo mou kvalifikaci, navíc se evidentně jedná o sesbírání pracovních úkolů kolegů z minimálně čtyř pracovních pozic, navíc úkolů, které jsou spíše podřadné a neoblíbené, pracovní místo by ovšem bylo nazváno poměrně honosně. Nemám o něj zájem, objektivně jde o pracovní místo, které zvládne šikovný středoškolák s několikaletou praxí, a jsem tedy připravená odejít. Výpověď ovšem dát nechci a také nechci přijít o odstupné, které by zřejmě vzhledem k délce mého zaměstnání činilo pět platů (jak jsem našla v kolektivní smlouvě). Prosím Vás proto o radu, jak se mám v této situaci zachovat. Jde mi hlavně o to, abych odmítnutím jiného pracovního místa nepřišla o odstupné. Ráda bych také uvedla, že pokud by mi bylo nabídnuto zajímavé místo odpovídající mým zájmům a kvalifikaci, ráda bych zřejmě ještě stále u tohoto zaměstnavatele zůstala. Je ale již evidentní, že pracovní místo, o které jsem měla dlouhodobý zájem a na které se se mnou léta počítalo, nezískám a tu není existující volné pracovní místo, na které bych měla vhodnou kvalifikaci a zároveň o něj měla zájem. Jsem v tuto chvíli tedy již téměř smířená s tím, že odejdu a budu si hledat práci novou. Ráda bych se Vás také zeptala, zda je toto případ, kdy bych se v případě potřeby mohla obrátit na odbory (které na naší VŠ jsou). Má situace se bude znovu řešit během následujících pracovních dní, včasná odborná rada by mi tedy velice pomohla. Předem děkuji a srdečně zdravím, Zdenka.

ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. V případě, že Vám nabízená místa odpovídají Vaší pracovní smlouvě, bude nutné si jedno z nich vybrat nebo Vám zaměstnavatel přidělí práci sám. V případě, že nabízená místa pracovní smlouvě neodpovídají, nemusíte si vybrat žádné z nich. V takovém případě bude zaměstnavatel dál povinen Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Pokud toho není schopen, protože takovou práci nemá, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele, tedy s náhradou mzdy. Další krok k řešení situace by pak byl na zaměstnavateli. Následovala by pravděpodobně výpověď pro nadbytečnost, kdy by Vám náleželo odstupné.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Emise z podnikání od souseda - nedovolená podnikatelská činnost, živnostenský a stavební úřad bez závad
- Obtěžování emisemi od souseda z jeho podnikání, podnikatelské činnosti - úřady nemají námitek, jak postupovat?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kam, jak podat stížnost na nesprávný postup správního orgánu - informace

Prosím Vás o radu v následujícím problému. Jsem vlastníkem domku se zahradou. V bezprostředním sousedství je rodinný domek, ve kterém právnická a fyzická osoba rozšiřují podnikání. Žádná provozovna není na této adrese ohlášena. Kromě činností, které patří do jejich živností, vykonávají také služby, pro které oprávnění nemají. Podnikání je takové, že hrozí řada nebezpečných emisí. Kolem jsou rodinné domky. Firmy odmítají ukončit nepřijatelné činnosti.
Podal jsem podnět místnímu ŽÚ. Ten provedl kontroly s výsledkem, že vše je v pořádku (! ) a sdělil, že stejný názor má i stavební úřad. Přes výslovnou žádost mi ŽÚ poskytl informace z kontroly (pouze jejich část) až po urgenci. ŽÚ pravděpodobně nevedl správní řízení. ¨
Stěžoval jsem si nadřízenému ŽÚ. Stížnost vyřídil formálně, opsal názor podřízeného úřadu, s námitkami ani důkazy se nevypořádal, správní řízení asi nevedl. Domnívám se, že důkazy jsou dostatečné. Jak postupovat dál, aby firmy neznehodnocovaly mé nemovitosti, jak získat informace z kontrol, jak dosáhnout postavení účastníka řízení? Je vhodným řešením žaloba proti ČR, jaká a k jakému soudu? Předem Vám mnohokrát děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud ŽÚ neshledal při kontrole žádné porušení právních předpisů, pak ani nebylo zahájeno správní řízení. Správní řízení se pak nevede ani ohledně stížnosti na postup správního orgánu. Není tedy možné být účastníkem řízení, neboť žádné řízení neprobíhá.
Stížnost na nesprávný postup správního orgánu se podává se dle ust. § 175 správního řádu u tohoto orgánu, na jehož postup je stěžováno. Tento by o ní měl rozhodnout do 60 dnů. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Stížnost tedy podejte přímo u ŽÚ, na který jste se s podnětem obracel původně.
Mám za to, že v tomto případě nemáte nárok na poskytnutí informací ohledně proběhlé kontroly. Obecně je však možné po správních orgánech vyžadovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informací. V žádosti uveďte, že se domáháte informací dle tohoto zákona, specifikujte, o jaké informace máte zájem a uveďte své kontaktní údaje.
Pokud máte za to, že postupy správních orgánů byly nesprávné, je možné se obrátit s podnětem na veřejného ochránce práv. Ten může zajistit poměrně rychlou a efektivní nápravu. Více informací zde:
http://www.ochrance.cz/
Ani žaloba vůči ČR by nepomohla. Přicházela by v úvahu, pokud by Vám v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla škoda.
Vůči sousedům je možné se domáhat ochrany u civilního soudu z důvodu nadměrných imisí na vaše nemovitosti, a to včetně případného předběžného opatření, které by mohlo činnost sousedů omezit či zakázat již po podání žaloby.
Dle ust. § 1013 odst. občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
Pokud se budete domáhat ochrany soudní cestou, doporučuji vyhledat pomoc advokáta.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Trvalé následky z přetěžování v práci - odškodné, bolestné
- Nemoc z povolání z přetěžování v práci - odškodné, bolestné
- Co je nemoc z povolání dle Zákoníku práce
- Náhrada za nemoc z povolání
- Náhrada za pracovní úraz

Obracím se na Vás s dotazem z odvětví pracovně právních vztahů. Pracuji v automobilovém průmyslu jako Operátorka výroby. Konkrétní popis práce
a další podrobnosti Vám nyní sdělovat nebudu, ale pokud by to bylo žádoucí pro Vaše lepší posouzení, ráda Vám napíši více. V této firmě pracuji
2012-2017. Nutno podotknout, že některé pracovní pozice jsou pro ženy velmi těžké, a vzhledem ke stejnorodosti práce na určitých pozicích jsou
neúměrně namáhány pouze některé části těla. A toto se mi stalo doslova osudným. Vzhledem k tomu, že jsem byla zhruba 8 měsíců přidělena na
pozici, kde bylo neúměrně zatěžováno moje pravé rameno, byla jsem nucena po této době navštívit závodního lékaře, který mne doporučil k
odbornému lékaři (ortopedovi). Odborný lékař po vyšetření konstatoval diagnózu "Syndrom zmrzlého ramene", a doporučil léčbu. Jsem v pracovní
neschopnosti už od 12.9.2016. Ani po více jak půlroční léčbě, odborný lékař konstatoval, že hybnost ramene už možná nikdy nebude v naprostém
pořádku, a doporučil mi, abych v zaměstnání požádala o změnu pracovní pozice, na lehčí práci. 21.4.2017 jsem objednaná na poslední injekci a
poté bych měla ukončit nemocenskou a nastoupit do práce.
Mezitím jsem kontaktovala svého nadřízeného s dotazem, na kterou směnu bych měla přijít. (Na firmě je třísměnný provoz). Můj nadřízený mi
sdělil, že je to v podstatě jedno, neboť firma na mne chystá podraz, že už pro mne má připravenou výpověď pro nadbytečnost. Obracím se proto na
Vás, a žádám Vás o radu, jak mám dále postupovat. Vzhledem k tomu, že budu mít s největší pravděpodobností trvalé následky a hybnost ramene už
nebude nikdy stoprocentní. Je také jasné, že k tomu došlo v zaměstnání díky neúměrnému zatěžování, chci se rovněž zeptat, zda by to nemohlo být
posuzováno jako nemoc z povolání. A co bych v tomto případě měla dělat dál? Děkuji za odpověď. Dita.

ODPOVĚĎ:
Aby se jednalo o nemoc z povolání, musí být splněno několik podmínek. Onemocnění musí být na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda.
Musí existovat prokazatelná souvislost mezi nemocí a výkonem práce nebo prostředím, ve kterém jste pracovali. Nemoc z povolání vám musí uznat
specialista v oboru pracovního lékařství. Následně je tak vydán lékařský posudek o uznání nemoci z povolání.
Poraďte se se svým praktickým lékařem a požádejte jej, aby Vás poslal na specializované pracoviště pro obor pracovního lékařství. Jedině na
tomto místě Vám mohou nemoc z povolání buďto vyvrátit nebo potvrdit. Po návštěvě specializovaného pracoviště by Vám příslušní pracovníci měli
dát vědět, zda máte nemoc z povolání či nikoliv. Pokud nemoc z povolání uznají, zaměstnavatel se může ještě do 10 dní proti rozhodnutí odvolat
a požadovat přezkoumání. To samé můžete udělat i vy, pokud s rozhodnutím nesouhlasíte (například byla nemoc z povolání neuznána).
Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 104/2012 Sb. , o stanovení bližších požadavků na postup při
posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze
nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).
Seznam nemocí z povolání je uveden v Příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších
předpisů.

V případě, že Vám bude uznána nemoc z povolání, máte stejná práva na náhrady jako při pracovním úrazu.
– V pracovní neschopnosti - nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
- Následně nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity.
- Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.
- Náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, které přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úkolová mzda neplní minimální hodinovou mzdu - dorovnání
- Dorovnání mzdy u DPČ - úkolová mzda je nižší než minimální hodinová mzda
- Kdo má nárok na minimální mzdu - nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Jsem starobní důchodce a nechal jsem se zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti DPČ se sjednaným rozsahem práce max. 18,75 hodin týdně. V
průměru pracuji 12 hodin týdně. Jako distributor denního tisku jsem dostal k pracovní smlouvě tabulku, kde je stanovena odměna za každý kus
doručeného tisku. V podstatě lze říci, že se jedná o něco jako úkolová mzda. Za únor 2017 jsem tedy dostal 1330 Kč za 1105 ks doručených novin.
Pracoval jsem cca 46 hodin (cca dvě hodiny denně). Hodinová mzda tak tedy činila necelých 28 Kč/hod. Domnívám se, že i v tomto případě bych
však měl dostat minimální hodinovou mzdu dle Nařízení vlády č. 567/2006 a jeho novelizací. Tzn. 66 Kč za hodinu. Domnívám se správně?

ODPOVĚĎ:
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce
(zákon č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje
nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši
příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v
pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní
činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká
v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 11 000 Kč za měsíc nebo 66,00 Kč za hodinu.
Z výše uvedené tedy vyplývá, že i u DPČ se stanovenou týdenní pracovní dobou kratší než 40 hodin by hodinová mzda měla činit 66 Kč/hodina.
Podstatné ovšem je, zda je Váš úvazek stanoven počtem hodin, nebo počtem kusů tiskovin, a zda je tedy Vaše odměna odvozena od počtu
odpracovaných hodin, nebo od počtu roznesených kusů. Pokud je odměna stanovena počtem roznesených kusů, jedná se skutečně o úkolovou mzdu, kde
není sledován počet odpracovaných hodin a nejnižší přípustná hodinová mzda.
Není však potom zřejmé, proč je stanoven maximální počet hodin a jak je sledováno jejich dodržování.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení studia na vlastní žádost a výživné
- Ukončení studia na vlastní žádost a alimenty
- Alimenty, výživné - ukončení studia na vlastní žádost potomkem

Syn, který je již plnoletý ukončil dne 23.3.2017 studium na střední škole na vlastní žádost. Musí se syn hlásit na Úřad práce? Nebo musím stále
platit výživné, když již do školy nechodí?
Výživné platím včas a pravidelně na účet matky. Jakým způsobem mám teď postupovat, abych výživné zbytečně nepřeplácel. Vlastně od matky ani od
syna informován nejsem, matka mi sdělila, že si mám vše zjistit sám. Teď tedy nevím, zda se bude hlásit na ÚP nebo půjde pracovat nebo od září
opět studovat. Navíc opět již skoro v 19 letech nastoupí opět do 1. ročníku, což se mi zdá záměrné prodlužování studia, toto by již byla jeho
třetí škola. Chtěl bych vědět, zda již můžu výživné ukončit nebo jakým způsobem mám dále postupovat. Pokud musím stále platit, neměl bych
posílat výživné přímo na účet syna, když mu již bylo 18? Moc děkuji za odpověď.
Výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím před zletilostí potomka. Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš syn ukončil studium, pak přestal být tzv. nezaopatřeným dítětem a stát za něj přestal hradit zdravotní pojištění, jehož hrazení je
ze zákona povinné. Pokud tedy syn nenastoupí do zaměstnání, měl by se evidovat na úřadě práce (evidence je dobrovolná, nikoliv povinná), aby za
něj zdravotní pojištění opět hradil stát, nebo se přihlásit na zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a zdravotní pojištění si
hradit sám.
Vůči Vašemu synovi máte vyživovací povinnost do té doby, dokud syn nebude schopen se sám živit. Tato doba zpravidla nastává ukončením studia a
nástupem dítěte do zaměstnání. I když se Váš syn zaeviduje na úřadě práce, pokud během studia nevykonával výdělečnou činnost, ze které by za
něj bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti a zůstane tak pravděpodobně bez příjmů. V takovém případě
Vaše vyživovací povinnost může trvat, protože syn nebude nadále schopen se sám živit. Občasné brigády a nepravidelné přivýdělky se nepovažují
za schopnost se živit. Jestliže je Váš syn už zletilý, nemusíte hradit výživné k rukám matky, ale můžete výživné posílat přímo synovi.
Poněkud odlišná situace by mohla nastat v případě, že by se syn rozhodl znovu studovat. Výživné totiž nelze přiznat, je-li to v rozporu s
dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu (například zdravotního) opakovaně ukončuje a znovu
začíná studovat, aniž by předchozí studium řádné ukončilo. Pokud by tedy Váš syn nastoupil znovu do 1. ročníku, studoval by již třetí školu a
stále by po Vás požadoval výživné, mohlo by se jednat o situaci, kdy je poskytování výživného v rozporu s dobrými mravy. Pokud by syn s
ukončením Vaší vyživovací povinnosti nesouhlasil, musel byste podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na zrušení vyživovací
povinnosti ke zletilému dítěti. Vzory takového návrhu najdete na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji
uvést všechny podstatné skutečnosti, na základě kterých se domníváte, že Váš syn už nemá na výživné nárok (průběh jeho studia, to, že studuje
již třetí školu a předchozí studia ukončil bez vážného důvodu apod.). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení statutu celostátně hledané osoby - postup
- Kde požádat o vymazání ze systému celostátně hledaných osob PATROS

Již téměř třetím rokem (2014-2017) se zdržuji ve Spojených Státech Amerických a zjistil jsem, že jméno mé osoby bylo v ČR zadané Policií do celostátního hledání osob. V následné komunikaci mi bylo prostřednictvím mailu oznámeno, že k tomuto došlo na základě nepřebírání si pošty od Policie ČR a justice ČR. Zaslal jsem jak na soud v UL, kde mám trvalé bydliště tak i centrálně na Policii ČR svou adresu v USA, kde si poštu přebírám. Zde této poštovní adrese si již poštu přebírám, se soudy i s Policií ČR tudíž komunikuji, ať již písemně prostřednictvím udané poštovní adresy, tak i mailem. Stále jsem však registrován jako hledaná osoba, což mi je nepříjemné a chci tento status zrušit. Uvádím také, že komunikace ze strany soudu a případně Policie ČR nastala až téměř rok po tom, co jsem legálně na základě platného cestovního dokladu vycestoval. Nikde se neskrývám a ihned, jak jsem o soudních jednáních byl informován, ihned jsem začal komunikovat. Prosím o radu co učinit, nebo jak komunikovat, aby tento status mé osoby byl zrušen. Děkuji Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Dle § 68 zákona o policii ČR (zákon č. 273/2008 Sb. – dostupný zde: portal. gov.cz) Policie provádí jako součást plnění svých úkolů pátrání po osobách s cílem zjistit, kde se tyto osoby nacházejí.
Pro pátrání po osobách je využíván informační systém PATROS. Samotný systém PATROS není upraven zákonem, je zde pouze dílčí úprava závazným pokynem policejního prezidenta. Vzhledem k tomuto je do značné míry dána polici možnost zvážení, zda již pominuly důvody pro evidenci osoby v takové databázi. Je určitě více než žádoucí, že s policií komunikujete. Je v takovém případě otázkou, zda je opravdu nezbytné, abyste byl dále veden jako hledaná osoba. Jelikož, jak je uvedeno již výše, danou databázi spravuje policie, je nutné se obrátit přímo na ni s žádosti o výmaz z této evidence.
Nicméně skutečnost, že evidenci vede Policie a její vedení je upraveno pouze závazným pokynem policejního prezidenta neznamená, že zde nejsou žádné limitace jednání Policie. Pokud byste měl za to, že Policie nepostupuje tak jak má či jsou v jejím postupu nedostatky, je zde možnost kontroly, a to na základě § 97 zákona o policie, dle kterého:

Každý může upozornit
a) na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policie, nebo
b) na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.
Policista nebo útvar policie musí upozornění přijmout. Policie do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá. Oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu tímto není dotčeno.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Lhůta pro odpověď na žádost o odškodnění za úraz na namrzlé cestě, silnici
- Do kdy musí úřad vyřídit žádost o odškodnění za úraz na chodníku, cestě, silnici?

Mám dotaz, jaká je zákonná lhůta pro odpověď na žádost o odškodnění za úraz. Stal se mi v lednu 2017 uklouznutím na zledovatělé neupravené silnici (mnohačetné zlomeniny s nutností operace), žádost jsem podala též v lednu 2017 na Magistrát Brna, Odbor životního prostředí. Po šedesáti dnech nemám doposud žádné písemné vyjádření k mému případu. Jediný kontakt byl jeden telefonát, kdy mi úřednice sdělila po třiceti dnech, že žádost je stále u ní, že se zákony mění, tak to zatím nevyřídila. Je její postup správný? Kolik dní je zákonná lhůta pro odpověď? Jak mám dále postupovat? Děkuji mnohokrát za odpověď. Pavlína. (dotaz z března 2017)

ODPOVĚĎ:
Lhůta pro odpověď není dána, nicméně se nenechejte odradit. Obce nerady poskytují náhradu za škodu způsobenou na pozemních komunikacích/chodnících. Úřednice se určitě nemůže odvolávat na změnu právních předpisů.
Pokud obec v této věci odmítá jednat, doporučuji obci zaslat předžalobní výzvu – požadavek na odškodnění úrazu, který se Vám stal. Pokud by ani na ni nebylo reagováno, je nezbytné se nároku domáhat u soudu - ideálně s advokátem (se kterým sepište již předžalobní výzvu).

__

TRESTNÍ-PŘESTUPKY, TRESTNÉ ČINY
- Uvedení nepravdivých údajů operátorovi u předplacené služby - jde o přestupek, trestný čin?
- Uvedení lživých osobních údajů operátorovi - jde o přestupek, trestný čin?
- Uvedení nepravdivých osobních údajů operátorovi - jde o přestupek, trestný čin?

Pokud využiji smyšlené rodné číslo pro získaní služby u operátora mobilních služeb omezené věkem. Jedná se o trestný čin, či přestupek pakliže mobilní operátor není státní organizací a služba jako taková není vázaná smlouvou, ale řídí se všeobecnými podmínkami (předplacená služba)? Děkuji, Stanislav.

ODPOVĚĎ:
Jakákoliv služba Vám poskytovaná mobilním operátorem je poskytovaná na základě nějaké smlouvy, není podstatné, že jste nic nepodepsal. Všeobecné podmínky se na Vás vztahují již tím, že jste si zakoupil určitou službu a začal jste ji využívat. Tedy došlo k uzavření smlouvy. Není dále rozhodné, zda operátor (či kterýkoli jiný subjekt) je státní organizací či nikoliv, zákon toto nerozlišuje.
Vzhledem k tomu, že neuvádíte více informací, nelze přesně stanovit, zda se dopouštíte přestupku, trestného činu, či zda Vaše jednání nemusí být postihováno vůbec – vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech případu (např. zda/v jaké výši byla tímto způsobena škoda, za jakým účelem bylo takto postupováno apod.).

__


OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodník požaduje při platbě PayPall kopii občanského průkazu - je to legální?
- Může obchodník chtít kopii občanského průkazu při placení přes PayPall?

Provozuji eshop a jelikož jsem se v minulosti setkal s případy, kdy zákazník zaplatil pomocí PayPal skrze kradenou platební kartu, vlastník karty to zjistil, označil platbu u své banky za neautorizovanou a PayPal mi následně nemilosrdně tyto peníze strhl a vznikla mi tak škoda přesahující 5000 Kč, přistoupil jsem se kroku, kdy po všech zákaznících, kteří platí skrze PayPal, požaduji vyplnit dokument, jehož součástí je i ofocení občanského průkazu. Je to v souladu s právním řádem ČR a nepáchám tímto nějaký přestupek, když paušálně ode všech platících přes PayPal vyžaduji kopii občanky? Dokument, který po zákaznících požaduji, zasílám v příloze. Předem děkuji za Vaši odpověď, Alois.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 15a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech, platí, že je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán. Za přestupek je považováno pořízení kopie občanského průkazu bez prokázání tohoto souhlasu občana. Z tohoto důvodu doporučuji vedle souhlasu se zpracováním osobních údajů výslovně uvést souhlas s pořízením kopie občanského průkazu, byť ten vychází již z toho, že Vám bude vyplněný formulář zaslán.
Dále upozorňuji, že pořizování a uchovávání kopií osobních dokladů je považováno za zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, kdy se na Vás vztahují veškeré povinnosti z tohoto zákona vyplývající a zpracování údajů v podobě kopií občanských průkazů a dalších osobních údajů musí probíhat v souladu s tímto zákonem.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Promlčení alimentů, výživného - po kolika letech?
- Po kolika letech se promlčí výživné?
- Promlčení výživného, alimentů u dospělého dítěte, potomka
- Promlčení alimentů, výživného u zletilého dítěte, potomka

Můj otec měl na mě soudem určené výživné, které ale přestal platit 2005 v mých 18 letech. Studovala jsem tehdy střední a následně vysokou školu, během té doby jsem 2x podávala na otce trestní oznámení, byl soudem uznám vinným, nicméně dluh doposud neuhradil. Na dotaz u Policie mi bylo naposledy 2012 sděleno, že je otec celostátně hledaný a že bude nejspíš na Slovensku, odkud pochází. Celá věc je stále nedořešena. Nehrozí, že by mohl být nárok na výživné promlčen?? S přáním hezkého dne, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Jestliže bylo výživné stanoveno rozhodnutím soudu, je Váš otec povinen Vám výživné hradit do doby, dokud nebudete schopná se sama živit. I když bylo výživné stanoveno ještě v době, kdy jste byla nezletilá, skutečnost, že jste dosáhla zletilosti neznamená zánik vyživovací povinnosti otce vůči Vám. Jestliže otec vyživovací povinnost vůči Vám neplní, můžete na něj (opakovaně) podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy (jak jste již dříve učinila) nebo vymáhat dlužné výživné podáním návrhu na exekuci výživného z otcova platu (je-li zaměstnán) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký).
Co se týče případného promlčení výživného, dle § 613 nového občanského zákoníku platí, že právo na výživné se nepromlčuje, právo na jednotlivá opakující se plnění (pravidelné dávky výživného) však promlčení podléhají. Promlčecí lhůta se počítá pro každou dávku výživného zvlášť a její délka je tři roky od doby, kdy měla být řádně vyplacena. Promlčecí lhůta se přerušuje buď podáním žaloby na zaplacení dlužné částky nebo dohodou o uznání závazku. Soudní rozhodnutí ohledně zaplacení dlužné částky výživného i písemná dohoda o uznání závazku mají na promlčecí lhůtu podstatný vliv. Od okamžiku právní moci rozhodnutí nebo od data sepsání dohody o uznání závazku totiž běží desetiletá promlčecí lhůta. Ve svém dotazu uvádíte, že soud už v minulosti uznal Vašeho otce vinným z neplnění vyživovací povinnosti. Jestliže soud Vašemu otci stanovil dlužnou částku výživného, kterou by měl uhradit, běží od doby, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, desetiletá promlčecí lhůta. Před uplynutím této lhůty bude zapotřebí se znovu obrátit na soud, aby od jeho rozhodnutí opět plynula desetiletá promlčecí lhůta. Jestliže ale Váš otec nemá žádný příjem ani majetek, je možné, že dlužné výživné nevymůžete, i když na něj máte právně nárok. Vyživovací povinnost může za určitých podmínek přejít na rodiče povinného (Vašeho otce), to ale platí pro situace, kdy povinný vyživovací povinnost plnit nemůže (např. ze zdravotních důvodů nemůže najít práci), nikoliv pro situace, kdy nechce a plnění vyživovací povinnosti se vyhýbá.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zaplacení zboží předem, eshop nekomunikuje - jak postupovat?
- Eshop po zaplacení zboží předem nereaguje na požadavek dodání zboží - co dělat?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení - zaplacení zboží předem a nedodání zboží eshopem
- Zaplacení zboží předem eshopu a nedodání zboží - trestní oznámení

V e-shopu jsem si objednala digestoř s dopravou, a zaplatila týž den převodem. Na stránce prodejce bylo i po týdnu u mé objednávky uvedeno, že čekají na převod. Na email prodejce nereagoval, telefon hlásí, že nelze spojit. IČO není uvedeno, jméno kontaktní osoby taky ne. Prosím o radu, jak postupovat? Děkuji. Gita

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě emailem odstupte od smlouvy a požadujte po prodejci vrácení peněz. Dá se však předpokládat, že Vám peníze navráceny nebudou.
V tomto případě bych následně doporučoval obrátit na Policii ČR s trestním oznámením na neznámého pachatele, neboť zde mohlo dojít ke spáchání trestného činu podvodu. Mohu se domnívat, že v obdobné situaci bude více zákazníků. Rovněž se obraťte na Českou obchodní inspekci s podnětem k prověření obchodních praktik prodejce.
Pokud bude s prodejcem zahájeno trestní řízení, budete mít možnost v rámci tohoto řízení uplatnit nárok na náhradu škody, a to nejpozději do zahájení hlavního líčení u soudu. Za předpokladu, že bude prodejce uznán vinným ze spáchání trestného činu, pak by mu měl soud rovněž uložit náhradu Vám vzniklé škody.
Pokud by nárok v rámci trestního řízení nebyl uspokojen, budete se muset domáhat svého nároku žalobou u civilního soudu. Vzhledem k tomu, že aktuálně nevíte, kdo je provozovatel e-shopu, tato možnost nyní tedy nepřichází v úvahu. Pokud policie zjistí jeho totožnost, budete moci využít i tuto možnost.
Při nákupech na internetu je vhodnější používat platební/kreditní karty, kde je možné využít tzv. chargeback, kdy Vám banka vrátí peníze v případě, že Vám nebude poskytnuto zboží či služba. U bankovních převodů tato možnost není.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zanedbání lékařské péče - stížnost na lékaře
- Vyšetření léčebného postupu lékaře - podezření na zanedbání péče o pacienta
- Podezření na zanedbání péče o pacienta - postup vyšetření případu
- Znalecký posudek - zanedbání péče lékařem o pacienta

Manžel 2012 utrpěl náhlou srdeční příhodu srdeční (infarkt myokardu) a v městské nemocnici v Ostravě Porubě mu byly zavedeny stenty k srdci, dostal léky a byl převeden na pravidelné lékařské prohlídky na kardiocentrum. Jednou za rok měl pravidelnou kontrolu s holtrem, vyšetřením krve, kde mu sdělili výsledek. Cítil se dobře, chodil do práce, byl u mladé paní doktorky, která odešla na mateřskou dovolenou a byl převeden k jinému doktorovi.
V létě 2016 začal mít potíže s dýcháním, toto sdělil panu doktorovi, který mu předepsal léky a objednal ho na příští rok. Na podzim manžela začaly bolet záda, odešel na neschopenku, přidaly se další léky proti bolesti a před svátky 2016 manžel přímo před tímto centrem zkolaboval a již se ho nepodařilo oživit. Měl pouhých 57 let. Při návštěvě jeho lékaře, mi sdělili dle pitevní zprávy, že se manželovi stáhly cévy, které zapříčinily druhý rozsáhlý infarkt.
Mám za to, že manželovi chybělo jakékoliv cévní vyšetření přesto, že měl rozsáhlou aterosklerózu věnčitých tepen což mi potvrdil i jeho ošetřující lékař. Manžel měl problémy s dýchaním a i přes to, že byl domluven na Kardiocentru konzultaci s lékařem, k této nedošlo neboť lékař byl nepřítomný z důvodu tzv. klinických studii. Manžel byl rozčílen neboť seděl 3 hodiny na chodbě aniž by byl o této věci informován.
Zajímalo by mě, zda tento lékařský postup byl správný. Dagmar.

ODPOVĚĎ:
Zda byl postup lékařů při léčbě Vašeho manžela správný Vám nesdělím, neboť se jedná o otázku ryze medicínskou (k jejímu zodpovězení by se nicméně i lékař potřeboval podrobně seznámit s dostupnými informacemi o zdravotním stavu Vašeho manžela a se zdravotní péčí, která mu byla poskytována). Z tohoto důvodu popíši ve své odpovědi postup, kterým se můžete dobrat informace o ne/správnosti postupu lékařů v případě Vašeho manžela.
V první řadě Vám doporučuji opatřit si kopii zdravotnické dokumentace, která byla o Vašem manželovi v kardiocentru vedena. Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi právo na informace o zdravotním stavu tohoto pacienta a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě (nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu) a pořizovat z ní výpisy nebo kopie.
Následně můžete využít konzultačních služeb jiného poskytovatele zdravotních služeb v oboru kardiologie. Účelem konzultačních služeb je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil (§ 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách). Přestože právo využít konzultačních služeb je zákonem primárně cíleno na žijící pacienty (§ 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách), nebrání dle mého názoru nic tomu, aby této služby využil i pozůstalý po zemřelém pacientovi, a to za účelem posouzení odborné správnosti zdravotních služeb, které byly pacientovi za jeho života poskytovány. Na tomto místě upozorňuji, že konzultační služby nejsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, budete proto nucena je uhradit sama.
Dospějete-li na základě konzultace s jiným kardiologem k názoru, že zdravotní péče poskytovaná Vašemu manželovi nebyla na náležité odborné úrovni (jednalo se tedy o tzv. non lege artis zdravotní péči), budete se moci obrátit na příslušného poskytovatele zdravotních služeb (předpokládám, že se bude jednat o kardiocentrum) se stížností (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), v jejímž rámci můžete požádat rovněž o odčinění nemajetkové újmy (psychické útrapy), která Vám smrtí manžela vznikla.
Pokud poskytovatel zdravotních služeb nevyřídí stížnost k Vaší spokojenosti, budete se moci odvolat k místně příslušnému krajskému úřadu.
Pakliže nebude poskytovatel zdravotních služeb ochoten se s Vámi mimosoudně vyrovnat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu a podání žaloby (popř. již pro přípravu a podání stížnosti) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Jako důkaz můžete soudu předložit rovněž znalecký posudek (bude-li tento posudek potvrzovat Vaší domněnku o nesprávném postupu lékařů při léčbě Vašeho manžela).
Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě se bude jednat o znalecký obor „zdravotnictví“ a znalecké odvětví „interna“ či „zdravotnická odvětví různá“).
Znalecký posudek může být samozřejmě zadán až v rámci soudního řízení (není Vaší povinností připojit tento posudek již k žalobě).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu Německem přes exekutora v ČR
- Může Německo vymáhat dluh přes českého exekutora?
- Vymáhání dluhu po občanovi jiného státu EU - může to udělat český exekutor?

Dobrý večer. Vykonával jsem výkon trestu v Německé republice, a po propuštění po mě Německá republika chce zaplacení soudních výloh cca 3700 euro. Chci se zeptat, jestli je možné, aby Německá strana předala tuto věc Českým exekutorům? Předem děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Ano toto možné je. Tím že Německo i ČR jsou členské státy EU, je zde zvýšena spolupráce mezi státními orgány a je také možné nechat si toto rozhodnutí (zaplacení soudních výloh) uznat v ČR tak, aby bylo po právní stránce srovnatelné s rozhodnutím českých orgánů. Tudíž je možné, aby výkon tohoto rozhodnutí byl proveden v ČR českými exekutory.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Koupě bytu z prostředků jednoho z manželů a vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Příspěvek rodiče, rodičů na koupi bytu manželů - vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Koupě rodinného domu z prostředků jednoho z manželů a vypořádání bytu při rozvodu manželství
- Příspěvek rodiče, rodičů na koupi domu pro manžele - vypořádání bytu při rozvodu manželství

Prosím poraďte. Můj syn ještě svobodný si koupil družstevní byt 2+1. Pak se oženil a narodila se dcerka. Prodal tento byt a koupil si větší 3+1. Vzhledem k tomu, že syn byl nezaměstnaný, doplatila jsem na koupi většího bytu já (matka). 2016 se rozvedli. Bývala manželka odešla z bytu 3 měsíce před rozvodem bydlet k matce, 100 km od trvalého bydliště. Syn bydlel s dcerou (do ukončení studia). 2012 byl byt převeden do osobního vlastnictví a v katastru jsou vedení oba, jak syn tak bývalá manželka. V majetkovém vyrovnání u rozvodu se dohodli, že byt prodají a finanční prostředky si rozdělí stejným dílem. Vzhledem k tomu, že tento byt je nabídnut už 1 rok ve dvou realitních kancelářích, nedaří se ho prodat. Má bývalá manželka na podíl z bytu nárok? V případě, že ano jestli nejde přepsat polovinu bytu již na 20letou dceru? Děkuji za odpověď. Jitka.

ODPOVĚĎ:
Za situace, kdy větší byt 3+1 kupovali již jako manželé, pak jim vzniklo společné členství v družstvu a tedy při vypořádání mají každý nárok na polovinu ceny. Proto byl byt převeden do jejich společného jmění manželů. Samozřejmě pokud byl větší byt pořízen za peníze z bytu, který byl pouze syna a ještě k tomu jste do bytu investovala Vy, máte právo započíst tyto investice a požadovat část zpět stejně jako má syn právo uplatnit svůj menší byt jako vnos do SJM a měl by tedy právo na větší částku za současný byt. Je to ale otázkou domluvy, pokud tato není možná, nezbývá, než se obrátit na soud.
Pokud jde o "přepis", tedy darování jejich dceři, pak i toto lze, nicméně zase by s tím museli souhlasit oba, takový úkon nemůže za dané situace učinit pouze syn sám.

_


PRÁCE-PRACOVÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Tolerance alkoholu na pracovišti - kolik promile může zaměstnanec mít?
- Kontrola alkoholu u zaměstnanců - práva zaměstnavatele nebo vedoucího zaměstnance
- Kontrola alkoholu u zaměstnanců - práva nadřízeného zaměstnance
- Kontrola alkoholu na pracovišt - práva zaměstnavatele nebo vedoucího zaměstnance
- Kontrola alkoholu na pracovišti - práva nadřízeného zaměstnance
- Kdy může zaměstnanec pít alkohol při práci na pracovišti
- Kdy může pracovník pít alkohol při práci na pracovišti

Dočetl jsem se o možnosti toleranci alkoholu na pracovišti. Jelikož to nemohu dohledat přímo v zákonech ČR, prosil bych o napsání všech paragrafů, kterých se toto týká ať už zákoníku práce či BOZP. Jsem ve vedoucí funkci a potřebuji znát všechny okolnosti týkající se těchto sporů s podřízenými. Vím, že je to téma poněkud obsáhlejší, ale opravdu by mi stačily odkazy na zákony, které jsem schopen si poté dohledat. Též bych prosil i odkaz na zákon, který mi umožňuje kontrolovat přítomnost alkoholu u zaměstnance bezpečnostní agentury pracující pro naši společnost. Děkuji a přeji hezký den, Václav.

ODPOVĚĎ:
Podle § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (someliéři apod.).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnanec je povinen jednak nepožívat alkoholické nápoje:
- na pracovištích zaměstnavatele (v pracovní době, ale i mimo ni!!! ) ;
- mimo pracoviště zaměstnavatele (v průběhu své pracovní doby).

Zákaz požívat alkoholické nápoje je tedy v zákoníku práce vymezen časově - v pracovní době vždy bez ohledu na to, zda je zaměstnanec na pracovišti, nebo není. Zaměstnanec má zákaz požívat alkoholické nápoje například i na pracovní cestě. Na pracovišti je zakázáno požívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu (firemní oslavy s alkoholem v práci tedy nejsou možné).
Zároveň je zakázáno vstupovat pod vlivem alkoholických nápojů na pracoviště zaměstnavatele.

Ze shora uvedeného zákazu obsahuje zákoník práce dvě výjimky – zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu (např. sklárny, hutě), a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů (spíše než o požívání se jedná ochutnávky degustátorů při výrobě nápojů či obchodu s nimi) nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (např. v rámci slavnostních přípitků v mezinárodním obchodě, diplomacii apod.).
Jestliže vznikne podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinen se podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Takový vedoucí zaměstnanec musí být prokazatelně (tzn. písemně) určen zaměstnavatelem, přičemž se může jednat i o pověření ad hoc, jakkoli bude praktičtější tohoto zaměstnance určit např. vnitřním předpisem. Stejně bude možné určit takto oprávněných vedoucích zaměstnanců více, což je z hlediska zastupitelnosti žádoucí. Pouze takto určený vedoucí zaměstnanec může vyzvat zaměstnance k podrobení se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu a zaměstnanec má povinnost se tomuto pokynu podrobit, jak konstatoval i Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 2667/2003: „Zaměstnanci nepřísluší hodnotit, zda zaměstnavatel při provádění orientační dechové zkoušky na alkohol „sleduje strategický cíl udržování pracovní kázně“, a pro věc není podstatné ani to, zda pracovníci ostrahy byli nebo nebyli připraveni dechovou zkoušku provést, neboť povinnost podrobit se dechové zkoušce na alkohol podle zákoníku práce je, za podmínek tam uvedených, bezvýhradná a kategorická. “
V praxi se objevuje otázka, zda pouze určený vedoucí zaměstnanec je oprávněn vyzvat zaměstnance k podrobení se „zjištění“, či zda může zaměstnance vyzvat k podrobení se zjištění také ten, kdo vedoucího zaměstnance písemně určil. Již z podstaty věci je možné, aby takovou výzvu učinil také ten, kdo má oprávnění pro tento úkon určit svého podřízeného vedoucího zaměstnance. I v případě, kdy by prokazatelné zjištění provedl ten, kdo k tomu nebyl oprávněn, těžko by mohl (v případě pozitivního zjištění přítomnosti alkoholu) toto zjištění zaměstnanec následně s úspěchem napadat. Na druhé straně by mohl bez dalších důsledků pro něj odmítnout se podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu či návykové látky, pokud by ho k tomu vyzvala neoprávněná osoba.
Za účelem zjištění, zda zaměstnanec je či není pod vlivem alkoholu, může zaměstnavatel využít vyšetření dechovou zkouškou nebo lékařské vyšetření. K provedení dechové zkoušky by měl zaměstnavatel použít analyzátor alkoholu v dechu splňující podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (tj. zákonem č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění pozdějších předpisů). Výsledek takového měření by měl písemně zaznamenat. Z hlediska průkaznosti lze doporučit nechat záznam zaměstnanci podepsat, čímž vyjádří souhlas s jeho obsahem. Ke zvýšení právní jistoty zaměstnavatele je rovněž možné podrobit zaměstnance lékařskému vyšetření, které skutečnost, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, potvrdí. Lékařské vyšetření je vhodné provést tehdy, pokud je nějaká pochybnost o přesnosti měření dechové zkoušky či o chování zaměstnance (nejeví známky opilosti). Pokud by se zaměstnanec odmítl podrobit dechové zkoušce, lékařské vyšetření je nutné.
Při zjišťování, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu, může nastat situace, kdy se zaměstnanec odmítne dechové zkoušce i lékařskému vyšetření podrobit. V takovém případě je důležité, o jakého zaměstnance se jedná. Pokud by se jednalo o zaměstnance, který vykonává činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, např. řidič, jeřábník atd. , hledí se na něj v případě, že zkoušku odmítne, ze zákona, jako by pod vlivem alkoholu byl.
Tato skutečnost vyplývá z § 16 zákona č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který říká, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. “ Taková osoba je povinna se podrobit orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu, pokud se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odst. 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje (obdobné je stanoveno ve vztahu k vlivu návykových látek). Vyzvat osobu ke splnění povinnosti podrobit se takovému vyšetření je oprávněn příslušník Policie České republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatel, její ošetřující lékař, strážník obecní policie nebo osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo poškodit majetek. Odmítne-li uvedená osoba podrobit se takovému vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu (nebo jiné návykové látky).
U ostatních zaměstnanců by se jednalo o porušení povinnosti podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu (tj. povinnosti vyplývající z právních předpisů).
Pokud se zaměstnanec z jakýchkoli důvodů odmítne podrobit výše uvedenému pokynu, je na zaměstnavateli, jak takové jednání zaměstnance vyhodnotí. Zaměstnavatel je postaven před otázku, kdy lze takové jednání posoudit např. ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu, avšak obecně lze vyjít z toho, že odmítnutí zaměstnance podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, znamená porušení jeho povinností vztahujících se k jím vykonávané práci; porušení, které nebude (bez dalšího) zpravidla představovat porušení povinností takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinností ve smyslu § 52 písm. g). Jak uvedl KS v Ústí nad Labem v 11Co 409/2004: „To je vždy závislé na okolnostech, za nichž k takovému porušení daného ustanovení došlo. Samotná výpověď z pracovního poměru se pak opírá o důvod vymezený v § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, jímž je závažné porušení pracovní kázně, kterého se měl žalobce dopustit jednáním popsaným ve výpovědi. Jak již bylo uvedeno výše, shora citovaná právní úprava, ani jiné zákonné ustanovení, neobsahují definici porušení pracovní kázně z pohledu míry intenzity jednání zaměstnance, tedy není zde jednoznačné pravidlo, které by určovalo, zda konkrétní jednání a chování zaměstnance je či není závažným porušením pracovní kázně. Tato právní norma má relativně neurčitou hypotézu, jejíž naplnění je soud povinen v rámci řízení zjišťovat a zkoumat v každém jednotlivém případě zvlášť s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu. Okresní soud tímto způsobem postupoval, přihlédl ke skutečnosti, že u žalobce musely být již v době odmítnutí zkoušky patrné příznaky následně diagnostikovaného onemocnění mononukleózou, žalobce jako obsluha mycí linky v provozním areálu žalované svým odchodem neohrozil chod provozu, majetek žalované ani zdraví a bezpečnost spoluzaměstnanců, žalované v příčinné souvislosti s odchodem žalobce nevznikla žádná vyčíslitelná škoda. Odvolací soud sdílí rovněž právní názor soudu prvního stupně, že samotné odmítnutí zaměstnance podrobit se orientační dechové zkoušce, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, nelze považovat za závažné porušení pracovní kázně. Odmítnutí takové zkoušky nepochybně zakládá porušení pracovní kázně vždy, avšak intenzita porušení je dána až souvisejícími okolnostmi každého individuálního případu. V projednávané věci tyto okolnosti, jak byly shora uvedeny, neodůvodňují závěr pro posouzení jednání žalobce jako závažné porušení pracovní kázně. “ Pokud dojde na základě realizace oprávnění zaměstnavatele k pozitivnímu zjištění u zaměstnance, tedy výsledek bude svědčit tomu, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, bude stejně tak nutné přihlížet z pohledu zaměstnavatele a jeho následných kroků (směřujících někdy i ke skončení pracovního poměru) např. k tomu, jakou profesi zaměstnanec, který se na základě pokynu oprávněného vedoucího zaměstnance podrobil pozitivnímu zjištění, vykonával.
Jestliže má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není schopen vykonávat práci, a ten se odmítne podrobit dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo i povinnost znemožnit mu vstup na pracoviště nebo výkon práce. Pokud se zaměstnanec podrobí dechové zkoušce, ta je pozitivní, ale zaměstnanec přesto tvrdí, že není pod vlivem alkoholu (a nebylo to prokázáno jiným způsobem, např. svědecky), mělo by se postupovat obdobně. Zaměstnanci je třeba oznámit, aby se podrobil lékařskému vyšetření (dechová zkouška totiž sama o sobě není důkazem, že je pod vlivem alkoholu, protože zbarvení detekčních trubiček může být vyvoláno jinými činiteli nebo vadou trubičky). Do doby než zaměstnanec rozborem provedeným lékařem neprokáže, že není pod vlivem alkoholu, a že je tedy schopen práci vykonávat, by zaměstnavatel neměl neumožnit výkon práce. Protože zaměstnanec nevykonává práci a nejedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, nebude zaměstnanci za dobu jeho nepřítomnosti náležet mzda ani náhrada mzdy.
Pokud by byl ovšem zaměstnanec odeslán na tzv. krevní zkoušku a ta by byla negativní, zameškanou dobu by měl zaměstnavatel uhradit. Jednalo by se o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 odst. 1 zákoníku práce, a proto by zaměstnanci náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Otázkou, kdo hradí náklady krevní zkoušky, se zabývá výše zmíněný zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § § 16 odst. 8, podle něhož vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle k vyšetření vyzvala.
Pro úplnost je nutné dodat, že zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude od 31. 5. 2017 nahrazen zákonem č. 65/2017 Sb. , o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který úpravu vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek obsahuje v § 19 a násl.
Pokud jde o agenturní zaměstnance, podle § 309 zákoníku práce po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele mimo jiné uživatel zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. K zajištění bezpečnosti zdraví při práci patří i vyšetření přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti.

__

RODINA-SJM
- Svěření dítěte do péče - vliv na vypořádání SJM
- Svěření dětí, potomků do péče - vliv na vypořádání SJM

Chtěl bych se zeptat, jaký význam má svěření dětí do péče matky pro vypořádání SJM (domu, kde dosud žijeme jako rodiče se 2 dětmi). Děti při návštěvě sociální pracovnice podepsaly, že chtějí být svěřeny do péče matky, a to i v případě stěhování. Při listopadovém (11/2016) soudním jednání matka uvedla, že si bude hledat nájem v obecním bytě. Již přes 5 měsíci si však o byt nezažádala, přestože obecní byty jsou údajně volné (k pronájmu). Sociální pracovnice byla přítomna při listopadovém (11/2016) soudním jednání, když matka prohlásila, že si bude hledat pronájem obecního bytu, avšak při dubnovém (04/2017) soudním jednání se matky nezeptala, zda již pro děti našla nové bydlení. Důvodem rozvodu je fakt, že z rodinného přítele si matka udělala svého přítele. Dále do koupě domu, který je ve SJM, otec vložil obnos z prodeje svého bytu (družstevního, převedl práva a povinnosti).
Jaká je pravděpodobnost, že při vypořádání SJM připadne dům otci, samozřejmě za přiměřenou úplatu?
Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Svěření dětí do péče nemá z hlediska vlastnického práva žádný význam. Resp. pokud by vznikl spor o to, komu připadne dům a kdo koho vyplatí, měla by samozřejmě reálně větší šance na přikázání do vlastnictví matka s dětmi, nicméně musela by otce vyplatit polovinou tržní hodnoty nemovitosti. Tedy z hlediska přikázání do vlastnictví má lepší důkazní pozici matka s dětmi za předpokladu, že v domě stále bydlí, ovšem z hlediska ceny a výplaty její poloviny to nemá žádný význam. Dále předesílám, že spory o vypořádání SJM jsou velmi zdlouhavé a nezřídka soudní řízení překročí i pět let, je otázkou, zda za takovou dobu budou ještě děti pořád malé, a zda v domě v té době ještě budou matka a děti bydlet. Dále by soud zvažoval, zda je vůbec v možnostech matky získat finanční prostředky na vyplacení otce, což by v případě řešení přikázání do vlastnictví rovněž zohledňoval.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Testy DNA kvůli dědictví - pochybnost zda je dědic potomkem zemřelého, zesnulého
- Jak dokázat zda je potomek opravdu dítětem rodiče - dědické řízení
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitelé chtějí prodat zděděný dům - může to jeden z nich odmítnout?
- Odmítnutí prodeje domu ve spoluvlastnictví spolumajitelem
- Menšinový spluvlastník odmítá prodej domu více spolumajitelů - jak postupovat?

Potřebuji poradit ohledně dědictví – jedná se o nemovitost v Německu. Mám tedy několik dotazů:
1. Po smrti dědy se o dědictví přihlásila jeho údajná dcera – máme o jejím příbuzenském vztahu pochybnosti. Dědictví se mělo rozdělit mezi jeho dva syny, „dceru“, manželku a neteř. Všichni kromě jeho „dcery“ souhlasí s prodejem nemovitosti. Ona by ji chtěla opravit a pronajímat. Jako jediná také žije v Německu. Zajímalo by mne tedy, jestli je možné ji soudně přehlasovat a přes její odpor nemovitost prodat.
2. Jestli je možné nařídit jí podstoupení testů DNA, aby se prokázalo jestli je dcerou dědy.
3. Nebo je možné ji zabránit uplatňovat nárok na dědictví. Nikdy nás a ani dědu nekontaktovala – viděli jsme ji až u notáře. A děda ji neuznával za svou, i když se proti tomu bohužel ohradil až po promlčecí lhůtě a byl tedy určen za jejího otce a platil na ní výživné.
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Radka.

ODPOVĚĎ:
Nesouhlasí-li jeden z dědiců z prodejem nemovitosti, nelze ho přehlasovat. Pokud by mělo dojít k prodeji ještě před skončením dědického řízení, musel by notář udělit dědicům k prodeji souhlas. Tito dědicové by se museli všichni shodnout. Neshodnou-li se, byt se projedná v dědickém řízení a dědicové se buď dohodnou na jeho rozdělení, nebo se jim dědictví potvrdí podle dědických podílů. Po skončení dědického řízení lze podat žalobu na rozdělení společné věci.
Notář, který pozůstalost projednává, musí mít najisto postavený okruh dědiců. Děti si ověřuje z informačního systému evidence obyvatel a doložením rodných listů. Nařídit testy DNA v dědickém řízení nelze. Dědické řízení je řízení nesporné. Jakékoliv spory se řeší ve sporném řízení prostřednictvím podání žaloby a do doby rozhodnutí o žalobě se dědické řízení přeruší. Pokud však jde o popření otcovství, tak zákonná lhůta, jak uvádíte, již uplynula a nelze tak soudem potvrdit, že dcera není dcerou zůstavitele.
Zabránit dceři uplatňovat nárok na dědictví možné není, a to i přesto, že se s otcem nestýkala. Otec mohl sepsat listinu o vydědění a dceru vydědit. Je tedy třeba respektovat jeho vůli.

__

FINANCE-DANĚ
- V nájemném jsou poplatky za služby - daně, zdanění nájmu, nájemného
- Poplatky za služby v nájmu, nájemném a daně, zdanění

Pronajímám byt a cenu uvádím včetně poplatku do fondu oprav, teplé vody, vodného a stočného. Tyto poplatky jsou psané na mne jako na majitele bytu a nemohu je převést na nájemce. Elektrickou energii jsem na nájemce převedl a platí si ji sám, tj. do ceny nájemného ji neuvádím. Chci se zeptat, jak mám ve smlouvě formulovat, že poplatky platím za nájemce a tudíž z nich nemám žádný zisk. Jedná se mi o to, abych v daňovém přiznání mohl uvést pouze částku za pronájem a nedanil tyto poplatky jako příjem, protože pouze poplatky přeposílám. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve smlouvě byste měl jednoznačně vymezit, kolik činí nájemné, neboť nájemné je pouze úplata za nájem, nikoliv za služby a k tomu uvést, kolik činí zálohy na služby. Neměl byste to vše bez jednoznačného vymezení nechávat dohromady pod pojmem nájemné. Obecně se má za to, že zálohy na služby jsou rovnou přeposílány dál, ze zákona ani nemůžete k tomu cokoliv narážet, a proto se má automaticky za to, že to posíláte dál. Vyřeší to výše zmíněné rozdělení částky na nájemné a zálohy na služby.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání podílu nemovitosti v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Odkázání podílu bytu, domu v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Odkázání podílu bytu, domu v závěti jednomu z potomků - mohou to ostatní potomci napadnout?
- Napadnutí závěti - odkázání podílu bytu, domu jednomu z potomků

Jsem rozvedený, mám dceru a syna. Bydlím v rodinném domku (RD) jehož jednu čtvrtinu vlastním. Pro případ mého úmrtí jsem napsal vlastní rukou závěť (datum, podpis a vše potřebné tak, aby byla platná). V závěti odkazuji zmíněnou čtvrtinu synovi. Zbývající majetek (životní úspory, další věci atd...) předpokládám, že budou mezi potomky rozděleny rovným dílem. Mám pochybnost, jestli tento způsob je pro naplnění mého záměru bezpečný. Dcera by mohla takovou závěť soudně napadnout se zdůvodněním, že byla v souvislosti se čtvrtinou RD zcela pominuta a mohla by se po synovi domáhat finanční kompenzace. Dále kamarádka vyslovila domněnku, že mnohem bezpečnější by bylo darovat synovi čtvrtinu RD už nyní se zřízením věcného břemene (že v RD mohu bydlet do konce života). Já doufám, že i způsob závěti který jsem je bezpečný, protože si tím nejsem jistý, prosím o názor odborníka. Dále se domnívám, že závěť mi dává větší manévrovací prostor než darování, je možné ji změnit pozdější závětí. Děkuji za odpověď.
Můj movitý majetek převyšuje hodnotu mnou vlastněné 1/4 domu přibližně 3x. Hanuš.

ODPOVĚĎ:
Děti jako nepominutelní dědicové mají ze zákona nárok na svůj povinný díl, který představuje v případě zletilých dětí 1/4 zákonného dědického podílu. Vzhledem k tomu, že jste rozvedený a máte dvě děti, tak zákonný podíl každého dítěte je 1/2. Povinný díl tedy představuje u každého dítěte 1/8 pozůstalosti. V případě, že dítě z pozůstalosti neobdrží svůj povinný díl, má nárok na jeho dorovnání od ostatních dědiců.
Pokud Váš ostatní majetek převyšuje 1/4 domu cca 3x a tento zbývající majetek odkazujete dětem rovným dílem, pak dcera dostane větší podíl, než je 1/8 pozůstalosti a nemá tedy nárok vůči synovi na větší podíl z pozůstalosti či na finanční kompenzaci.
Pokud byste daroval synovi podíl na domě již za života, tak dcera v dědickém řízení může žádat o započtení daru na dědický podíl svého bratra a obdržet tak z pozůstalosti větší podíl, než bratr. Závěť, jak uvádíte, můžete kdykoliv změnit či zrušit a rozdělit tak svůj majetek podle svého uvážení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození zahrady chemikálií od souseda, sousedů - jak se bránit?
- Likvidace zahrady sousedem chemikálií - jak se bránit?

Sousedé mi chemicky poškozují keře a stromy na hranici mého pozemku, během roku 2016 tak zcela uhynulo několik dřevin. Inspekce životního prostředí mi v této věci není schopna pomoci a pracovníci odboru ŽP magistrátu mně odkazují na přestupkovou komisi nebo občanskoprávní soud.
Pořídili jsme fotodokumentaci uhynulých dřevin a zvažujeme instalaci fotopasti/fotopastí, monitorující alespoň část hranice pozemku.
Dotazy:
1. Budou záznamy z fotopasti, zachycující např. sousedy, rozprašující přes plot na naše dřeviny, blíže neurčenou kapalinu, relevantním důkazem pro následné vymáhání škody/ přestupkové řízení?
2. Může být výše uvedené jednání sousedů relevantním důvodem pro vybudování vysokého, nepropustného plotu (stávající nízký, dřevěný plot je majetkem sousedů)?
Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Petr.

ODPOVĚĎ:
Pokud skutečně dochází k cílené likvidaci Vašich dřevin, pak se nemusí jednat pouze o přestupkové, nýbrž i o trestní řízení, neboť takové jednání může naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci. Natočení sousedů kamerou by byl relevantní důkaz, ovšem museli byste být připraveni na to, že sousedé by proti Vám mohli podat občanskoprávní žalobu na neoprávněné nakládání s osobními údaji, neboť bez jejich souhlasu je natáčet nemůžete. Jejich jednání nemůže být jednoznačným podkladem pro stavební povolení na vysokou zídku či plot, nicméně můžete si vysokou zídku postavit, aniž byste se komukoliv zpovídali, z jakého důvodu tak vysokou zídku chcete. Pokud jednání sousedů bude pokračovat, obraťte na na Policii nebo na občanskoprávní soud se sousedskou žalobou.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odmítá nutné opravy - jak postupovat?
- Majitel bytu v rodinném domě odmítá nutné opravy společných částí domu - jak postupovat?
- Odmítnutí nutných oprav rodinného domu spolumajitelem - jak postupovat?
- Odmítnutí opravy okapu spolumajitelem a vlhnutí stěny domu ze stékající vody - co teď?

Bydlíme v rodinném domě se dvěma samostatnými bytovými jednotkami. Každá má jiného vlastníka. Náš podíl na domě je cca. 52% Chtěli bychom Vás požádat o radu ohledně společných prostor domu - střecha resp. okapy. 2010 jsme usoudili, že by bylo dobré vyměnit okapy. Sousedé se vyjádřili záporně, prý je ženeme do finanční tísně. Nyní jsou okapy děravé, voda z děr teče po domě, kde se tvoří plíseň. Jelikož pod střechou bydlíme my, sousedé stále nepovažují výměnu za nutnou, prý stačí okapy vyčistit. Existuje, prosím nějaká právní pomoc? Naše sousedské vztahy nejsou právě ideální, mám tedy ještě jeden dotaz. Každý vlastníme jednu bytovou jednotku, pozemek okolo domu máme rozdělen "ideální polovinou" a pozemek pod domem vlastníme pouze my. Máme nárok na nájemné? Děkuji. S pozdravem Barbora.

ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku - § 1128 - ve věcech běžné správy rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Teoreticky tedy můžete s ohledem na velikost Vašeho spoluvlastnického podílu (52%) ostatní spoluvlastníky přehlasovat, okapy koupit a požadovat po spoluvlastnících odpovídající finanční příspěvek. Pokud jde o pozemek, tak pokud pozemek pod domem vlastníte pouze Vy, pak můžete požadovat po ostatních spoluvlastnících nájemné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstavitel prodal nemovitost a nechal peníze na účtu jednoho z potomků - jak proběhne dědické řízení?
- Prodej nemovitosti před smrtí a peníze ponechané na účtu potomka - jak se bude dědit?
- Průběh dědického řízení - rodič měl peníze na účtě jednoho z potomků

Jsme tři dědicové (sourozenci). Naše zemřelá matka (vdova) žila v domově důchodců, půl roku před smrtí prodala byt, který neužívala. Po jeho prodeji zůstala nemajetná. Peníze za byt šli na účet jednoho ze současných dědiců, který prodej vyřizoval. Máme nárok na dědění těchto peněz?
Děkuji, Rastislav Kováčik.

ODPOVĚĎ:
Pokud nešlo o dar ze strany matky jednomu z dědiců, tak by se do dědictví měla zařadit pohledávka zůstavitelky (matky) za dědicem XY ve výši předmětné kupní ceny. Záleží však, jestli daný dědic takovou pohledávku uzná či neuzná. Pokud ji neuzná, mohou ostatní dědicové podat žalobu proti tomuto dědici. Žaloba se vyřizuje mimo dědické řízení, protože dědické řízení jako takové je řízení nesporné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcí malé hodnoty - průběh dědictví
- Dědění věcí běžné potřeby (knihy, nářadí, vybavení bytu) - průběh dědictví
- Dědění knih, nářadí, vybavení bytu - průběh dědění, dědictví

Mojí manželce, své dceři, odkázal její otec v závěti "veškeré své jmění". Druhá manželka manželčina otce a manželčin otec měli veškerý majetek ve SJM. Při předběžném jednání na notářství se ocenily všechny hodnotnější věci - nemovitosti, auta apod. Tady je vše jasné. Platnost závěti všechny strany uznávají a akceptují. Jak je to prosím ale s věcmi finančně malé hodnoty, které se v dědickém řízení neuvádějí, jako např. knihy, oblečení zemřelého, nářadí, zařízení bytu apod. Dědí moje manželka, dcera zemřelého také otcovu polovinu všech ostatních věcí SJM? Nebo vše neuvedené v dědickém řízení zůstává v plném vlastnictví manželky zemřelého, přestože otec odkázal dceři "veškerý svůj majetek"? Děkuji mnohokrát za odpověď. S pozdravem Alex

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1667 občanského zákoníku nabývá pozůstalý manžel vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem. To neplatí, pokud pozůstalý manžel bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zabránit započtení daru v dědictví před smrtí budoucím zůstavitelem
- Zákaz započtení daru v závěti
- Závěť a zákaz započtení daru v dědickém řízení, dědictví

Započtení povinného dílu v dědictví: matka darovala jedné z mých dvou dcer nemovitost – dům. Naše dcera ho poté darovala mě a manželce. Oplátkou jsme my zase jí darovali náš dům, ve kterém jsme dosud bydleli. Ovšem pokud by se s námi něco stalo, započítala by se cena domu, který jsme dceři darovali do dědictví a to bych nechtěl, protože ona sama nám předtím také darovala dům. Dá se započtení na povinný díl nějak zabránit i během tříleté doby?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den Luboš.

ODPOVĚĎ:
Zákon uvádí: Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.
V zákoně neexistuje ustanovení, které by zůstaviteli umožňovalo zakázat provedení započtení v dědickém řízení. Napadá mne jedině sepsat závěť, ve které uvedete, že jste dceři sice darovali nemovitost, ale dcera zároveň darovala nemovitost i Vám a došlo tak v podstatě ke směně a že žádáte své dědice, aby tato jednání respektovali a nežádali započtení na dědický podíl, když o darování fakticky nešlo.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odtok pramenící vody ze soukromého pozemku na obecní pozemek - soused znemožnil vstup k vyústění na obecní pozemek

Mohu poprosit o radu, při řešení následující záležitosti? Ve sklepení mé nemovitosti pramení voda, tato voda již více jak 80 let odtéká potrubím na obecní pozemek, který byl dříve používán jako veřejná cesta (v katastru stále pozemek zapsán jako komunikace). Na tento odtok vody je zřízeno mezi námi a majitelem daného pozemku, tedy obcí, věcné břemeno (rok zřízení 2016). Tato část obecního pozemku leží mezi sousedovými pozemky. Nyní nastal problém, kdy soused si tuto část obecního pozemku i přes výslovný zákaz obce ohradil plotem a nám tak znemožnil přístup k odtoku vody. Obec několikrát souseda písemně vyzvala k odstranění plotu, ten však na oznámení obce reaguje tak, že plot odstraňovat nebude. Nyní se obec rozhodla, že plot není potřeba odstranit. A rozumná dohoda se sousedem je nemožná.
Mohu požádat o radu jak se k této situaci postavit? Děkuji, Sandra.

ODPOVĚĎ:
Pokud je na odtok vody zřízeno věcné břemeno, pak je odpověď poměrně jednoduchá. Pokud soused není ochoten plot odstranit dobrovolně, můžete se odstranění plotu domáhat soudně, jelikož Vám tím soused brání v řádně realizaci věcného břemene. Tj. můžete podat žalobu o odstranění stavby plotu, taková žaloba bude za stávajících podmínek s největší pravděpodobností úspěšná.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Pochybení stavebního úřadu při podání ústní informace
- Požadavek na rozestup staveb od hranice pozemků
- Písemný závazek stavebního úřadu k náhradě škody pokud vznikne

V roce 2008 jsme s manželem podali plány RD na stavební úřad Hulín. Tehdy nám bylo sděleno paní vedoucí (nyní už bývalé) stavebního úřadu, že nám neumožní postavit dům se sedlovou střechou štítem do ulice (důvod: rušení architektonického rázu obce + náš dům musí být situován jako poslední v ulici - vše mi bylo řečeno ústně na stavebním úřadě za přítomnosti mé matky). V ten den mi paní vedoucí SÚ a zároveň i manželka pana starosty z obce Pravčic, kde náš dům stojí, utvrdila, že skutečně náš dům bude rohový (i když vedle nás jsou ještě dva pozemky), ale tam stavební úřad nepovolí stavět, protože se jedná o záplavovou oblast (blízko nich je rybník). Veškeré tyto okolnosti nás donutily otočit dům, tím ho i zmenšit, aby se nám vešel na pozemek. Otočením domu však zapříčinilo, že z JV strany slunce neohřeje dům, díky většímu přesahu střechy. Dům máme prosluněný až když je slunce na JZ a Z straně. Ještě k tomu máme v dětském pokoji pouze okna na JZ.
Po 9 letech jsme zjistili, že již sousední pozemky nejsou vedeny jako záplavová oblast (i když rybník je tam doposud) a je na nich povolena zástavba. Tím už nejsme krajním domem ulice a ještě k tomu nám jediná okna a pozemek budou zastiňovat noví sousedé. Hned, jakmile jsme zjistili, že nový majitel krajního pozemku (vedle rybníku) má zájem stavět, odkoupili jsme si alespoň s námi sousedící pozemek o šířce 6 m (abychom neměli nově postavený RD hned blízkosti nás). Přesto se stále obávám, že i když vzdálenost našeho domu k hranici našeho nového pozemku je 9 m, nebude to stačit, aby náš dům nebyl zastíněn novou stavbou. Chtěla jsem se zeptat, jestli nepochybil stavební úřad, když nám tvrdil, že vedle našeho RD se nebude stavět a tím nás i přinutil k otočení domu a také, kolik metrů mohu požadovat, aby nový soused odstoupil s RD a zahradním domkem od hranice pozemku. A zda mohu předložit stavebnímu úřadu dopis, kde mi podepíší, že tímto nově vzniklým RD a zahradním domkem nedojde k zastínění našeho domu včetně pozemku, kde pěstujeme zeleninu. Jestliže se prokáže, že nově vzniklé stavby zastíní náš majetek, uhradí veškeré škody tímto vzniklé (cena majetku) stavební úřad. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Pochybení stavebního úřadu při podání ústní informace:
Pokud Vámi obdržená informace odpovídala tehdy platnému územnímu (či regulačnímu) plánu obce (a vymezení záplavové zóny), nedopustil se stavební úřad žádného pochybení. Po devíti letech se mohly rozhodné skutečnosti změnit natolik, že dnes (11.04.2017) byste od stavebního úřadu obdrželi informaci zcela jinou (což však samo o sobě neznamená, že by stavební úřad v roce 2008 uvedl nepravdu).
I pokud by se ve svém tvrzení stavební úřad v roce 2008 zmýlil, byla by tato skutečnost v současné době prakticky neprokazatelná (s ohledem na to, že informaci jste obdržela před devíti lety a pouze ústně).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že i pokud se v devítiletém mezidobí změnil územní (či regulační) plán obce, nenáleží Vám náhrada za změnu v území (dle § 102/2 stavebního zákona).

2/ Požadavek na odstup sousedových staveb od hranice pozemků:
V obecné rovině platí, že vzájemné odstupy staveb musí (mimo jiné) splňovat požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu (jak vyplývá z § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Minimální vzájemné odstupy staveb jsou zakotveny v § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn (s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle předchozí odrážky) ;
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu.

Tato základní pravidla budou stavebním úřadem v územním řízení (které Váš soused zahájí, resp. již zahájil) samozřejmě zohledňována. Jako vlastníci sousedního pozemku jste účastníky územního (a následně i stavebního) řízení, v jehož rámci můžete vznášet své námitky či požadavky. Budete-li k tomu mít objektivně rozumný důvod, můžete samozřejmě požadovat, aby byla vzdálenost sousedova domu od hranice pozemků větší, než jak udává výše citovaná vyhláška. Bude na úvaze stavebního úřadu, zda Vašim požadavkům vyhoví či nikoli.
V každém případě Vám doporučuji aktivní účast v územním řízení, které Váš soused zahájil. V rámci tohoto řízení můžete požadovat vypracování tzv. studie oslunění/zastínění, popř. si můžete tuto studii nechat vypracovat sami (tato studie by měla jednoznačně určit, zda a popř. v jaké míře bude sousedova stavba stínit Vašemu domu a pozemku).
Na tomto místě připomínám, že účelem územního řízení (v jehož rámci se rozhoduje mimo jiné o tom, na které části pozemku bude stavba umístěna) není naprostá eliminace zastínění sousedního pozemku. Nepřekročí-li zastínění Vašeho pozemku určitou mez, bude výstavba sousedova domu povolena.
Budete-li v rámci územního řízení aktivní, bude možné vést obranu proti sousedově stavbě i soukromoprávní cestou. Za použití § 1004 a § 1013/1 občanského zákoníku se můžete domáhat toho, aby soud dočasně zakázal provádění sousedovy stavby (a to z důvodu Vaší obavy z nadměrného zastínění Vašeho pozemku a domu).

3/ Písemný závazek stavebního úřadu k Vašemu odškodnění:
S přípravou dopisu/prohlášení se nemusíte obtěžovat, neboť je jisté, že stavební úřad by Vám takový dokument v žádném případě nepodepsal (stavební úřad k tomu není ostatně ani povinen). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že stavební úřad je státním orgánem, případná škoda (či jiná újma), kterou stavební úřad svým rozhodnutím způsobí, musí být nahrazena ze státních prostředků. Právní předpisy, které regulují nakládání se státním majetkem, nedovolují, aby se kterýkoli státní orgán takto neurčitým způsobem zavazoval k náhradě škody, která může (ovšem nemusí) v budoucnu vzniknout.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Proplacení faktury - firma v insolvenci, jak se domáhat peněz?
- Vyrovnání dluhu od firmy v insolvenci - jak vymáhat peníze z faktury?

Můj táta je podnikatel a stala se mu jedna věc. Vždycky udělá nějakou zakázku oken pro různé firmy. Potřebovala bych poradit, jak se zachovat v situaci, když firma, které táta vystavil fakturu za provedenou práci, fakturu nezaplatila, a navíc je ještě v insolvenci, a nyní se firma přejmenovala. Peníze za fakturu mu odmítli zaplatit. Táta má samozřejmě k dispozici fakturu, a také SMS konverzaci, kde mu platbu slibují. Předem děkuji za alespoň nějakou informaci. Zlata.

ODPOVĚĎ:
To, že se společnost přejmenovala, nemá na povinnost fakturu uhradit žádný vliv. Ovšem zásadnější je, že je společnost v insolvenci. V tom případě je třeba přihlásit pohledávku z faktury do insolvenčního řízení prostřednictvím přihlášky pohledávky, jejíž formulář je dostupný na adrese www.justice.cz. Doporučovala bych Vám ale obrátit se na právníka či advokáta - www.advokatikomora.cz - který Vám pomůže správně přihlášku pohledávky vyplnit a případně tatínka jako věřitele v řízení zastoupit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Probourání společné stěny dvou domů SVJ - člen SVJ koupil 2 byty ve dvou různých domech
- Probourání stěny dvou bytů dvou domů SVJ - podmínky, nutnost souhlasu SVJ obou domů

V jednom domě se dvěma vchody jsou dvě samostatná SVJ. Vlastník bytu ve vedlejším SVJ koupil byt v našem SVJ a chce tak propojit probouráním stěny, která odděluje obě SVJ, oba byty. Může se tato společná stěna brát v kategorii "společné prostory"? (jako ostatní svislé a vodorovné konstrukce). Pokud by tomu tak bylo, tak stavební úpravy by mělo schválit shromáždění SJV. Pokud ne, nevíme jakým způsobem vlastníkovi zabránit propojení bytu (a tím také propojení obou vchodů i když přes byt). Panují obavy, že by se mohli nekontrolovatelně pohybovat cizí osoby v našich společných prostorách. Prosím poraďte. Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Ano, k propojení bytu rozhodně nemůže dojít tím, že je probourána stěna spojující dvě samostatné nemovitosti, které mají v katastru nemovitostí samostatné popisné a evidenční číslo. Stavební úpravy musí rozhodně shromáždění odsouhlasit, ovšem vůbec si netroufám tvrdit, jak se k tomu postaví katastr nemovitostí, kdyby náhodou k uvedenému skutečně došlo a pán by takto spojil dvě samostatné nemovitosti. Bylo by dobré poradit se na příslušném stavebním úřadě.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Dluh z manželství, exekuce a vyrovnání doplacených peněz
- Vyrování dluhu po exekuci manželů po rozvodu
- Regres dluhu - jeden z manželů doplatil exekuci z manželství a chce vyrování
- Vyrovnání, regres dluhu z manželství po exekuci

2007 jsem se rozvedl s manželkou. Při rozvodu nedošlo k vypořádání majetku. V manželství vznikl dluh a z něj následná exekuce. Ta byla v roce 2014 splacena. Z vyúčtování exekuce jsem 90% splatil já, bývalá manželka občas poslala nějakou malou částku. Povinnými jsme byli oba dva. Chci se zeptat, zda mohu po bývalé manželce, když jsem schopen doložit, kolik jsem zaplatil, požadovat z její strany např. náhradu škody, nebo nějakým způsobem po ní chtít, aby mi onu polovinu zaplatila. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud dluh vznikl v době manželství a exekuci jste uhradil až po rozvodu, pak dluh byl součástí SJM, ale plnění na něj jste již hradil ze svých výlučných prostředků. Teoreticky byste tedy mohl po bývalé manželce požadovat polovinu uhrazených peněz. Bohužel je zde ale jiný problém, a to promlčení. Promlčecí lhůta je obecně tříletá, Vy tedy můžete žádat zpětně pouze polovinu těch splátek, které ještě nepodléhají promlčení. Pokud jste splatil dluh v roce 2014, tak v roce 2017 už asi moc vysoká částka k dělení nezbývá.

__

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dostavění chaty, chalupy po předchozím majiteli a zápis do katastru nemovitostí ČR
- Zápis do katastru nemovitostí dostavěné chaty, chalupy po předchozím majiteli

Jedná se o koupi chatky s pozemkem. Chata měla 2002 stavební povolení, je rozestavěná. Ale ten, kdo chatku stavěl, před časem zemřel, a chata tedy ještě není zavedená v katastru - natož zkolaudovaná. Máme zájem chatku od pozůstalých koupit a dostavět. Z katastrálního úřadu mi napsali, že v tomto případě lze chatku do katastru nemovitostí zapsat až po kolaudaci. Je to tak v pořádku? Jakým způsobem pak má být v kupní smlouvě nemovitost uvedena, definována, aby to bylo právně v pořádku? Mockrát děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Nové stavby se do katastru skutečně zapisují až po získání kolaudačního rozhodnutí. K tomuto jen uvádím, že dle ust. § 506 odst. 1 občanského zákoníku od 1.1.2014 platí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Spolu s pozemkem proto koupíte vše, co je s ním pevně spojeno, tedy i chatu (pouze pokud by byl vlastník chaty odlišný od vlastníka pozemku, pak by nebyla jeho součástí)
V kupní smlouvě uveďte, že pozemek kupujete s veškerými součástmi a příslušenstvím, včetně rozestavěné chaty na pozemku, kdy ji ve smlouvě specifikujte např. původním stavebním povolením, umístěním na pozemku, stupněm rozestavenosti apod. Smlouvu však doporučuji konzultovat s advokátem, aby splňovala veškeré nezbytné náležitosti.
Jeden výtisk kupní smlouvy je nutné podepsat s úředně ověřenými podpisy pro účely zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke smlouvě je nutné dále podepsat návrh na vklad vlastnického práva do katastru, který je možné vytvořit na níže uvedené webové adrese. Návrh poté obě smluvní strany bez ověření podepíšou a k příslušnému katastrálnímu úřadu dle místa nemovitosti podají spolu s nalepeným kolkem v hodnotě 1.000,- Kč.
https://nv.cuzk.cz/Web/Uvod.aspx
Jako kupující musíte následně do 3 měsíců podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovité věci, která bude činit 4% z kupní ceny. Do 31.1.2018 pak musíte podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, která se hradí každoročně.

__

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Podmínky pro rozvod manželství dohodou
- Rozdíl rozvod dohodou a sporný rozvod - příklad

06/2015 došlo k faktickému rozvratu manželství. Od té doby pracuji mimo domovské město. Vztahy se zhoršují a proto se chci se nechat rozvést tzv. dohodou. Manželce jsem zaslal všechny tři dohody (návrh, děti, SJM). Odpověděla mi, že se s právničkou dohodly, že návrh na děti podají samy a učinily tak. Nevím nic bližšího, manželka nekomunikuje, pouze mi sdělila, že obdržím od soudu návrh, ke kterému se mám vyjádřit. Prohlašuje zároveň, že se s rozvodem nemůže vnitřně smířit a že si mám vystěhovat z domu své věci. Platím hypotéku na zmiňovaný dům, 6 000 Kč jí každý měsíc posílám na děti, návštěvy rodiny jsem po začátku roku 2017 omezil na 1x za 14 dní, jelikož jsme se s manželkou neustále hádali a to i před dětmi. Je ještě v tomto případě považovat rozvod za rozvod dohodou? Nejedná se spíše o určení péče o děti v situaci, kdy rodiče žijí odděleně? Může dojít ke stavu, kdy soud rozhodne o zvýšení měsíční částky na děti bez ohledu na to, že jim platím komplet hypotéku?
Jak mám právně reagovat? Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Pro tzv. nesporný rozvod neboli rozvod dohodou je zapotřebí splnit několik podmínek:
- manželství trvalo alespoň jeden rok
- manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí
- k návrhu na rozvod se připojí i druhý manžel (nezáleží přitom na tom, zda souhlas druhého manžela je připojen k návrhu na zahájení rozvodového řízení nebo zda se druhý manžel k návrhu připojí až v průběhu řízení o rozvodu manželství)
Jsou-li výše uvedené podmínky splněny, je dána nevyvratitelná domněnka, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství a soud v takovém případě nezjišťuje příčiny jeho rozvratu. Nesporný rozvod ale předpokládá také schopnost dohodnout se na záležitostech týkajících se výchovy a výživy dětí a na vypořádání majetku. Soudu je totiž zapotřebí předložit písemné smouvy (dohody) s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení, poměry nezletilých dětí a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu přitom musí být soudem předem schválená – to znamená, že k návrhu na rozvod manželství je zapotřebí připojit pravomocné rozhodnutí soudu schvalující tuto dohodu.
Pokud chcete jít cestou nesporného rozvodu, v současné situaci je zapotřebí se nejprve pokusit dohodnout na péči o děti (a výživném pro ně), případně i na vypořádání majetku. Můžete tedy buď vyčkat, až Vás soud bude kontaktovat ohledně návrhu, který podala Vaše manželka, nebo předložit manželce vlastní návrh. Jestliže se v těchto záležitostech nedohodnete, budete muset absolvovat sporný rozvod, který je samozřejmě časově i finanční náročnější. Co se týče výše výživného, soud při jeho určování posuzuje finanční i majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné potřeby nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že ve svém dotazu nepíšete nic bližšího o Vaší finanční situaci ani o finanční situaci Vaší manželky, nemohu se k výši výživného konkrétně vyjádřit.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY, POKUTY
- Přečin v podmínce
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za trestný čin, přecin - pachatel nemá žádný majetek

Ráda bych se zeptala, jak postupovat. Byla jsem podvedena a způsobená škoda činí 250.000 Kč. Soud s obžalovaným proběhl 10/2016, kdy soud obžalovaného obvinil. obohatil sebe tím, že někoho uvedl v omyl a spáchal přečin dle ustanovení §209 odst. 1, odst. 3 Trestníoh zákoníku a za to se odsuzuje
§62 odst. 1 trest. zák. , §63 odst. 1 trest. zák. k prospěšným pracím.
§ 63 odst. 2 trest. řádu se obžalovanému ukládá povinnost, aby v době výkonu trestu nahradil škodu dle svých sil, kterou způsobil.
§ 228 odst. 1 trest. řádu je obžalovaný povinen škodu nahradit.
Doposud se mi ani neozval, nic nesplatil a jen se nechal slyšet, že jsem soud prohrála a může mě občas poslat 50 Kč a nic mu nemůžu. Byl 6x soudně trestaný, většinou s podmínkou, nic nevlastní, nikde nepracuje a má statisícové dluhy a exekuce. Vím, že peníze už neuvidím, jen mi přijde trest prospěšných prací velmi málo.
Trestný přečin spáchal v 01-05/2015 v době, kdy měl podmínku, ta skončila 09/2015. U soudu jsem se dověděla, že má ještě jednu podmínku do roku 2018. Soudkyně tento rozsudek zasílala jeho soudci. Opravdu tímto rozhodnutím je vše u konce? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Pokud mu byla rozsudkem uložena povinnost nahradit Vám škodu, pak je povinen Vám tuto škodu splácet. Je otázkou, jak by soud vyhodnotil, že je v jeho možnostech splácet, nicméně 50, -Kč měsíčně je určitě málo a reálně mu hrozí, že mu bude trest obecně prospěšných prací přeměněn na trest nepodmíněný. Vy ale máte právo oslovit exekutora a dlužnou částku nechat vymáhat exekučně. Je reálnější, že peníze takto dostanete zpět. Pokud ale trestnou činnost spáchal v podmínce, pak je zvláštní, že mu byly uloženy obecně prospěšné práce, neboť pokud se dopustil další trestné činnosti v podmínce, bude mu podmínka přeměněna na trest nepodmíněný a k tomu mu bude přičten za každý den neodpracovaných OPP jeden den ve věznici.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Změna příjmení dítěte, dětí po svatbě matky za nového manžela
- Musí otec dítěte, dětí souhlasit se změnou příjmení dítěte, dětí po novém sňatku matky dítěte, dětí?

03/2016 jsem se vdala, ne tedy za otce dětí, a chtěla bych se zeptat, jestli je možné změnit příjmení dětí? Děti manžela mají moc rádi, berou ho za otce a chtěli bychom, aby se jmenovaly stejně jako celá rodina. Vím tedy, že jejich otec by s tím samozřejmě nesouhlasil, takže by mi žádný papír nepodepsal, a dětem jsou teprve 2 roky. Děkuji za odpověď, Eliška.

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o matrikách je při žádosti o změnu příjmení dětí zapotřebí souhlas druhého rodiče (ve Vašem případě tedy otce) dětí. Jestliže otec souhlas se změnou příjmení neudělí, jeho souhlas může být za určitých okolností nahrazen rozhodnutím soudu. Návrh na zahájení řízení o udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilých dětí. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovníci odboru sociálně-právní ochrany dětí na městském úřad v místě bydliště dětí. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.

Soud ale rozhodne o změně příjmení bez souhlasu druhého rodiče pouze v případě, jde-li o příjmení hanlivé, směšné nebo je-li pro změnu příjmení vážný důvod. Pokud příjmení Vašich dětí není hanlivé nebo směšné, návrh na soud by musel být skutečně pečlivě odůvodněn, aby soud shledal existenci vážného důvodu. Vážným důvodem může být například skutečnost, že otec dětí o ně nejeví dlouhodobě zájem, nestýká se s nimi, nehradí výživné apod. Jestliže ale biologický otec na děti platí výživné a stýká se s nimi, soud pravděpodobně vážný důvod neshledá a rozhodnutí o nahrazení souhlasu otce nevydá.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Od kolika let může mít otec dítě přes noc u sebe (rodiče spolu nežijí)
- Od kolika měsíců může mít otec dítě přes noc u sebe (rodiče spolu nežijí)

Chtěla bych se zeptat od kolika let dítěte je možné dát otci dítěte? Dceři je teprve 2,5 roku, její otec ji vidí jednou za 14 dní na víkend. Chtěl by ji i přes noc. Dřív kdy s námi ještě otec bydlel tak se k ní moc dobře nechoval.
Dcera nechce být na noc ani u babiček které dobře zná a v noci vyžaduje pouze mě, jinak pláče a stálé se pořad v noci budí. Takže vím že kdyby ji na noc měl a ona celou noc probrečela tak by mi dceru nepřivezl, protože ji má mít tak ji bude mít za každou cenu. Kolikrát pláče když jsi pro ni jede a i přes to, že dcera jet s ním nechce tak ji odveze s tím že jí má mít ať chce nebo ne. Takže se toho bojím jak by to dopadlo kdyby jí už měl mít. Je zákonem daná nějaká věková hranice věku dítěte a nebo je to na dohodě rodičů?
Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Žádná věková hranice, od kdy může být dítě s druhým rodičem přes noc zákonem stanovená není, vše je individuální a záleží na vzájemné dohodě rodičů. Pokud dohoda mezi Vámi a dceřiným otcem nebude možná (Vy budete požadovat styk s dcerou pouze přes den a její otec bude trvat na styku přes celý víkend), může se dceřin otec se svým požadavkem obrátit na soud a požadovat soudní úpravu styku s dcerou. Vy pak při soudním řízení můžete argumentovat tím, že dcera není na kontakt přes noc zvyklá, ale bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Setkávání otce s dítětem bez přítomnosti matky - od kolika měsíců, let věku dítěte?
- Od kolika měsíců se může setkávat otec s dítětem pro rozchodu, rozvodu rodičů

Jak je to se stykem otce s ditětem, kdy otec jezdí za malou jen na 2 hodiny týdně. Malá má 21 měsíců, s ex jsme po rozchodu 9 měsíců (v průběhu soužití to bylo stejné jako aktuálně, viděli jsme se jen jeden den v týdnu). Nyní se rozhodl, že když už je dcera starší, tak by si ji chtěl brát na celý den. Jenže malá na něj takto není zvyklá - být s ním sama, vždy tam musím být já. Nikdy jsme od sebe nebyli déle jak 3 hodiny. Soudně ji nemám přidělenou. Nedávno souhlasil i se změnou příjmení z jeho na mé. Vyživovací povinnost na malou si plní, ale to je vše. Nezajímá se, zda je zdravá, zda ji ještě něco nechybí atd. Pošle alimenty a tím to pro něj končí. Je to voják z povolání. Ještě o víkendech hraje fotbal.
Je možné sepsat s ním nějakou smlouvu, dohodu mimosoudní, kde bude:
kdy, kde a že za přítomnosti matky se může setkávat s dítětem? Mohla by tato dohoda být předložena u soudu (a měla nějaký vliv), kdyby on požádal o soudní určení?
Děkuji moc za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Styk dcery s otcem nemusí být nutně upraven soudním rozhodnutím, ale může být upraven i mimosoudní dohodou, ve které bude uvedeno, kdy, kde a jak často bude styk dcery s otcem probíhat. Pokud bude dceřin otec s dohodou souhlasit, soudní úprava styku pak není nezbytně nutná. Pokud ale dceřin otec s Vámi navrženou dohodou souhlasit nebude, pak ji pravděpodobně nepodepíše a v takovém případě se může obrátit na soud se žádostí o soudní úpravu styku s dcerou. Vy pak při soudním řízení můžete argumentovat tím, že dcera není zvyklá být s otcem tak dlouhou dobu, ale bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.

__

RODINA-SJM
- Jak donutit manželku na vypořádání majetku manželů SJM
- Jak donutit manžela na vypořádání majetku manželů SJM
- Vypořádání SJM - jak donutit manželku, manžela?
- Vypořádání společného jmění manželů - jak donutit manželku, manžela?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Převod nemovitosti v SJM na cizí osobu - může to manžel po rozvodu udělat? (bez souhlasu manželky)
- Převod nemovitosti v SJM na cizí osobu - může to manželka po rozvodu udělat? (bez souhlasu manžela)

Po rozvodu 01/2017 bývalá manželka odmítá vypořádání SJM. Jde především o chatu a pozemky v současné hodnotě cca 2.000.000 Kč. Jsme spoluvlastníci každý polovinou. Nabízel jsem i poměr 1:2, kdy mi postačí třetina, když mne vyplatí a chatu si po převodu na ni ponechá. Přesto odmítá v této věci jakékoli jednání, ale chatu sama využívá. Jakým způsobem mohu dosáhnout – vymáhat - vypořádání? Hrozí možnost jejího podvodu převodem na jinou osobu bez mého vědomí nebo ručení nemovitostí v případě např. půjčky bývalé manželky? Jak tomu mohu předejít nebo se bránit? Děkuji za odpovědi! Děkuji, Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Nejlépe je podat žalobu o vypořádání SJM. Sice i jednání v takové věci může trvat i rok, než je nařízeno, ale nějakým způsobem již běží a bývalá manželka už nemůže nic moc oddalovat. Jinak nemůže nic bez Vašeho vědomí převést nebo nemovitost zatížit. K takovým úkonům již katastr nemovitostí, kde se všechna nakládání s nemovitostmi evidují, vyžaduje ověřené podpisy obou manželů či bývalých manželů, takže nehrozí ani zfalšování Vašeho podpisu.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Omezování manželky manželem - jak se bránit?
- Omezování vůle a pohybu manželky manželem - jak se bránit?

Matka je 15 měsíců po vážné nemoci s trvalými následky mozku a pohybového ústrojí. Je odkázána na pomoc jiné fyzické osoby. Pobírá příspěvek na péči. Její manžel ji od počátku vztahu izoluje od všech přímých blízkých. Snadné pro manžela manipulovat strachem, ultimáty a výhrůžkami. Ty adresuje i nám blízkým. Byli jsme dospělí a respektovali její nový život a téměř žádnou komunikaci s námi. Manžel - nesnášenlivý člověk, hledající vinu ve všech ostatních. Byla zdravá, žili jsme každý své životy.
Nyní, matka - osoba s postižením, volá S. O. S. Může volat, když je doma sama, je částečně imobilní, na invalidním vozíku. Její manžel stále trvá na svých ultimátech, nedovoluje styk s námi. Poskytuje jen základní péči, nechce s ní nikam jezdit a zajistit odbornou rehabilitační péči. Často jí vyhrožuje slovním vulgárním způsobem, uráží, snižuje důstojnost, zakazuje pobyt v jiném zdravotnickém zařízení. Varování, výhrůžky a ultimáta vysílá i nám blízkým osobám, kteří chtějí pomoci. Jsme rozhodnuti nerespektovat další sociální izolaci. Máme nějaká práva, coby vlastní dospělé děti? Děkuji

ODPOVĚĎ:
Právní řád poskytuje ochranu v obdobných situacích zejména osobám, které nejsou plně svéprávné – děti apod. U dospělých (plně svéprávných) osob se očekává, že budou svá práva bránit sami.
Nicméně je zde možnost obrátit se na policii ČR a podat trestní oznámení na manžela. Uveďte jak jeho chování vůči Vaší mamince, tak i vůči Vám – výhružky apod.
Policie je také oprávněna manžela vykázat:
Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti.

Pro vykázání je nerozhodné, zda je byt ve vlastnictví Vaší maminky, manžela či kohokoliv jiného.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Legální pěstování konopí - kolik rostlin, rostlinek?
- Kolik rostlin konopí může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Kolik rostlinek konopí může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Legální pěstování canabis - kolik rostlin, rostlinek?
- Kolik rostlin canabis může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?
- Kolik rostlinek canabis může pěstovat občan aby nespáchal přestupek, trestný čin?

Dobrý den. Kolik rostlin konopí může pěstovat běžný občan na zahradě, aby se nemohl dostat do problémů a nespáchal trestný čin nebo přestupek. Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku, nebo
neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku.

Rozlišuje se obsah THC v rostlině. Pokud je obsah vyšší než 0,3%, jde o přestupek (do 5 rostlin). Nad tento limit jde o trestný čin.

V případě sušiny marihuany se za přestupek považuje množství do 10 g a za trestný čin množství větší než 10 g.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek maří školní docházku, bude opakovat ročník a chce dále výživné - má na to právo?
- Právo na výživné u studenta který nechodí do školy a proto bude opakovat ročník
- Právo na alimenty u studenta který nechodí do školy a proto bude opakovat ročník
- Student nechodí do školy - nárok na výživné, alimenty od rodiče, rodičů
- Brigáda syna, dcery a nárok na výživné, alimenty
- Brigáda potomka a nárok na výživné, alimenty

20letá dcera mého přítele studuje/nestuduje soukromou hotelovou školu 4. ročník. Letos (2017) měla maturovat, ale protože do školy bezdůvodně nechodí, v pololetí neklasifikovaná ze 2 předmětů a z dalších 2 dostala 5, v 1 pololetí zameškaných 200 hodin, teď již má 168 neomluvených, žádné známky v 2 pololetí. Proto nebude připuštěná k maturitě teď, ani v září.
Dcera bydlí sama v bytě RPG, bere příspěvek na bydlení a chodí již dlouho na 2 pravidelné brigády, kde si vydělá asi 8.000-10.000 Kč.
Od ledna u ní bydlí přítel. Do teď jsme jí platili výživné 4.000 Kč, telefon 500 Kč a polovinu školného 500 Kč. Dcera ale řekla, že když tak si 4. ročník zopakuje a že chce stále výživné. Zdá se nám nepřípustné, aby student, který vlastně nechodí do školy bral výživné.
Máme za to, že pokud bere příspěvek na bydlení, má pravidelné brigády, je schopná se sama živit. Do práce na stálo se jí ještě nechce, prohlásila. Matka jí neplatí nic, řekla, že má dost peněz a že jí nikdo nevyhazoval. Proto se ptáme, jestli se dá dohodnout s dcerou o ukončení výživného k dubnu 2017 nebo jen soudně a jestli musíme začít znovu platit od září 2017.

ODPOVĚĎ:
Váš přítel má vůči své dceři vyživovací povinnost do té doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla nastává ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Výživné však nelze přiznat, je-li to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu (například zdravotního) opakovaně ukončuje a znovu začíná studovat, aniž by předchozí studium řádné ukončilo. Ve Vašem případě záleží také na tom, zda je výživné stanoveno soudně nebo zda je výsledkem ústní či písemné dohody mezi Vaším přítelem a dcerou. Pokud existuje pouze ústní dohoda a domníváte se, že přítelova dcera je schopná se sama živit a další poskytování výživného je v rozporu s dobrými mravy, může Váš přítel přestat dceři výživné hradit. V případě, že by dcera na hrazení výživného trvala, musela by svůj domnělý nárok uplatňovat o soudu.
Je-li výživné stanovenou soudním rozhodnutím nebo na základě písemné dohody, doporučuji pokusit se s dcerou uzavřít písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti. Pokud dohoda nebude možná, bude muset Váš přítel podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh na zrušení vyživovací povinnost ke zletilému dítěti. Vzory takového návrhu najde Váš přítel na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, na základě kterých se domníváte, že dcera už nemá na výživné nárok (průběh jejího studia, její příjmy z brigád, skutečnost, že pobírá příspěvek na bydlení apod.). Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zpětvzetí nemovitého daru pro nevděk, neúctu

- Zpětvzetí darování nemovitosti pro nevděk
- Vrácení nemovitého daru pro nevděk, neúctu
- Vrácení bytu, domu, nemovitosti pro nevděk

Dcera zneužila otcův zdravotní stav a on převedl na ni nemovitost. Když se jeho zdravotní stav zlepšil, uvědomil si co provedl a chtěl po dceři, aby nemovitost rozdělila na ostatní sourozence, ta to odmítla. Při návštěvě u dcery byl otec s matkou zetěm vyhozeni a to tak, že matku táhl za krk z domu (matka 72 let). Po tomto incidentu byla matka léčena cca 2 měsíce, bylo to nahlášeno na Policii ČR, VZP, bohužel neproběhlo přestupkové řízení kvůli pozdnímu podání (matka čekala, že se zeť přijde omluvit).
Otec chce odvolat dar pro nevděk, za napadení matky. Zeť, ale popírá, že by na matku sáhl, že ji pouze slovně vyhodil, totéž tvrdí jejich dcera, že k ničemu nedošlo, že matka lže.
Náklady na léčení matky mu ZP dala k úhradě a ty on zaplatil! Zajímalo by nás, když zeť uhradil VZP náklady na ošetření matky, lze tento jeho krok považovat za důkaz, že k napadení matky skutečně došlo a že lhali oni?
Mohl by si otec dar vzít zpět pro nevděk? Dcera se s nimi už dva roky nebaví, ignoruje i jejich prosby i pomoc, když jsou nemocní. Děkuji, Zita.

ODPOVĚĎ:
Ano, za této situace lze odvolat dar pro nevděk. Bude nutné absolvovat soudní řízení a je třeba prokázat, že obdarovaná se skutečně k dárci chovala hrubě. To, že zeť uhradil léčení, lze považovat rozhodně za důkaz, dále bych doporučila zajistit si svědky, kteří o dané situaci něco ví. Podle Vašeho popisu situace mám za to, že soudní řízení bude úspěšné, pakliže jsou nějací svědkové, kteří jsou schopni potvrdit Vaše slova.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-EXEKUCE
- Žaloba na vypořádání spoluvlastnictví a exekuce - co bude dál?
- Exekuce spoluvlastnického podílu a probíhající soud o zrušení, vypořádání spoluvlastnictví

Jsem polovičním spoluvlastníkem nemovitostí. Žaloval jsem o zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví. Soud je nakloněn přikázat podíl spoluvlastníka do mého vlastnictví. Částku vypořádání chci uhradit zápočtem vykonatelných pohledávek, které mám za spoluvlastníkem. Nyní se v katastru objevil exekuční příkaz k prodeji podílu spoluvlastníka. Poběží dál řízení o vypořádání spoluvlastnictví? Může exekutor pokračovat v exekuci, když postižené nemovitosti jsou předmětem probíhajícího řízení o vypořádání? Prosím, poraďte, co se bude dít dál a jestli mám nějak konat. Předem Vám mnohokrát děkuji. Leoš

ODPOVĚĎ:
Pokud je spoluvlastnický podíl předmětem soudního řízení, tak může povinný coby spoluvlastník tohoto podílu požádat o odklad exekuce dle ust. § 54 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.). Návrh na odklad exekuce je však nutné doručit exekutorovi, který vede exekuci a rovněž i vydal exekuční příkaz k prodeji daného spoluvlastnického podílu. O odklad exekuce lze požádat až na 6 měsíců. Je třeba argumentovat tak, že je vedeno soudní řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví a že tedy není jasné jak bude ve věci rozhodnuto, a že do doby rozhodnutí soudu tedy povinný žádá o odklad exekuce. Jako přílohu k návrhu na oklad exekuce je nutné přiložit kopii dané žaloby.
Nicméně mám za to, že soud by měl zaslat upozornění katastru nemovitostí, že o nemovitosti je vedeno soudní řízení a že právní vztahy k nemovitosti jsou dotčeny změnou, jedná se o tzv. plombu, kterou by měl katastrální úřad vyznačit a tímto se i exekutorovi signalizuje, aby do doby než bude o nemovitosti rozhodnuto tento podíl nedražil, neboť o nemovitost je veden soudní spor a není jasné jak bude ve věci rozhodnuto. Proto Vám doporučuji předtím než budete cokoli v této věci podnikat, si opatřit úplný výpis z listu vlastnictví a podívat se, zda je zde "plomba" uvedena, a pokud ano, je vše v pořádku, pokud ne, je nutné to řešit.
Řížení o vypořádání spoluvlastnictví poběží i dále, neboť soud musí ve věci rozhodnout a rozhodnutí soudu bude mít vliv i na probíhající exekuci. Pokud by soud dal za pravdu Vám, tak Vy budete výlučným vlastníkem nemovitosti a pokud není exekuce vedena proti Vám, tak exekutor tuto nemovitost nemůže dražit a své zástavní právo bude muset z katastru nemovitostí vymazat.
Pokud máte proti druhému spoluvlastníkovi vykonatelné pohledávky a soud by určil, že jste výlučným vlastníkem nemovitosti a máte druhému spoluvlastníkovi dát určitou finanční částku jako náhradu ceny spoluvlastnického podílu, tak tuto cenu lze uhradit i tzv, zápočtem, kdy tato cena bude ponížena o částku, kterou Vám povinný dluží, jen je nutné toto provést písemnou formou, abyste měl důkaz v ruce, zde tedy listinu. Jen dodávám, že tak lze provést až bude i pohledávka povinného na finanční náhradu splatná, ale nic Vám nebrání v tom, abyste se tak předem dohodli.

__

OBČAN-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Místo výkonu zaměstnání v pobočce firmy - může zaměstnavatel přeřadit zaměstnance na novou pobočku?
- Převedení zaměstnance na novou pobočku firmy bez souhlasu pracovníka - může to zaměstnavatel udělat?
- Převedení pracovníka na novou pobočku firmy - musí pracovník souhlasit?

Chtěl bych poprosit o radu a zodpovězení pár dotazů. Pracuji ve firmě v místě mého bydliště. Vzhledem k tomu, že společnost kde pracuji rozjíždí v jiném místě nový závod, jsem byl v lednu 2016 osloven, jestli by mi vadilo tam dojíždět a pracovat. Že si předběžně zjišťují s kým by mohli počítat. Odpověděl jsem, že by mě to za určitých podmínek nevadilo. S tím jsme rozhovor ukončili a o tomto tématu se mnou až do září 2016 nikdo nemluvil. To si mě pozval můj budoucí vedoucí, abych podepsal dodatek pracovní smlouvy na nové pracoviště. Odmítl jsem s tím, že dokud nebudu znát podmínky přestupu, tak novou smlouvu nepodepíšu. Můj požadavek byl přidání v takové míře, aby to pokrylo náklady na dojíždění autem do nového působiště s tím, že jsem vycházel z částky 5 Kč na km. Bylo mi řečeno, že se na to podívá a s tím jsme se rozešli. Krátce na to už jsem začal v rámci služebních cest dojíždět do nového závodu. Mezi tím žádná další komunikace nebyla, akorát jsem byl systémově v rámci společnosti převeden do nového závodu. Začátkem března 2017 proběhla další schůzka, kde mi byly nabídnuty podmínky, se kterými jsem nesouhlasil, protože by pro mě znamenaly, že náklady na dojíždění by byly větší než slíbené přidání. Bylo mi řečeno, že mám nereálné představy a padla i nějaká slova o vydírání. Když jsem reagoval, že v tom případě bych se chtěl vrátit na původní pracoviště, bylo mi řečeno, že už jsem jejich. Je mi jasné, že tak úplně jejich nejsem. Vzhledem k tomu, že zatím docházím do původního místa práce, kde si odpíchnu a vyzvednu služební auto a jedu do nového, tak to nějak neřeším, ale vzhledem k přístupu a že už se to dlouho táhne, tak to asi už nějak budu chtít řešit. Proto bych se chtěl zeptat:
Je možné v rámci společnosti systémově někoho převést do nového místa a pod nové vedoucí bez toho, aby podepsal novou smlouvu na novou adresu výkonu práce?
Mohu za těchto podmínek odmítnout pracovní cesty do nového závodu a jak postupovat v případě, že bych chtěl za touto etapou udělat tlustou čáru a vrátit se na původní pozici v původním závodě? Existuje nějaké nařízení, ze kterého by se daly vypočítat náklady na dojíždění?
Ještě nějaké doporučení, která by jste mě mohli poradit?
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, mezi podstatné náležitosti smlouvy, které nelze změnit bez souhlasu obou smluvních stran. Zaměstnance tedy nelze bez jeho souhlasu převézt tak, aby vykonával práci z jiného místa, než je uvedeno v pracovní smlouvě.
Pokud jde i pracovní cesty, zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Obvyklé bývá uvedení takového souhlasu v pracovní smlouvě. Nepanuje shoda o tom, zda lze takto udělený souhlas odvolat. Podle mého názoru lze využít ustanovení § 1999 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je možné vzhledem k subsidiaritě tohoto zákona vůči zákoníku práce závazek, tedy dohodu o vysílání na pracovní cestu, zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.
Právní úprava obsahuje pouze způsob výpočtu cestovních náhrad v rámci pracovní cesty. Náklady na dojíždění je nutné stanovit na základě dohody se zaměstnavatelem.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Docházení na rehabilitaci po pracovním úrazu a prémie - má pracovník právo?
- Docházení k lékaři po pracovním úrazu a nárok na prémie - má pracovník právo?

Prosím o informaci. V práci jsem utrpěla úraz, který si nevyžadoval pracovní neschopnost, ale byla mi předepsána rehabilitace, na kterou budu docházet cca 16-20 hodin během měsíce. Protože jsme firmou finančně zvýhodnění (za čtvrtletí dostáváme ke klasické mzdě prémie ve výši 25-50 % měsíčního platu, tj. nenárokovou složku mzdy), pokud nedocházíme během pracovních dnů k lékaři. Mám právo nějakým způsobem žádat o zvýhodnění? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce upravuje veškeré nároky na náhradu ztráty na výdělku pouze v souvislosti s pracovní neschopností. Nicméně by bylo možné analogicky použít právní úpravu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jejímž smyslem je, aby zaměstnanec neutrpěl škodu v podobě sníženého výdělku v důsledku pracovního úrazu. Vyplácen by pak měl být rozdíl mezi snížením výdělkem po úrazu a výdělkem před úrazem, dokud rozdíl trvá.
Problematickým je ale především charakter prémií. Možnost uplatňovat vyplácení toho rozdílu závisí na to, zda jsou prémie nějakým vnitřním předpisem upraveny tak, že při splnění podmínek se jejich vyplacení stává nárokovým, či zda závisí na úvaze zaměstnavatele.
V každém případě byste však neměla v důsledku pracovního úrazu utrpět žádnou finanční škodu.

__

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek neoprávněné parkování, zábor veřejného prostranství
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to veřejné prostranství - definice, vysvětlení

18.3.2017 jsem dostal za okénko od Městské policie lísteček, kde mi je udělena výzva k dostavení se na stanici Městské policie Praha 7 z pravděpodobného dopuštění se přestupku za neoprávněné parkování (zábor veřejného prostranství) nikdy předtím jsem o něčem podobném neslyšel. Na místě není jediná cedule o tom, že se zde parkovat nesmí, tudíž si nemůžu být vědom jakéhokoliv pochybení. Došel jsem tedy 20.3.2017 na Stanici městské policie, kde jsem řekl, že auto jsem neřídil já, ale osoba mě blízká, v tu chvíli byl policista nevrlý a řekl mi, že to se mnou dále řešit nebude a že daná osoba se má dostavit sama a že dané osobě může hrozit pokuta do výše 5000 Kč + strhnutí bodů. Díval jsem se i na zákoník na internetu na konkrétní paragraf §, který mi strážník napsal na lísteček a dozvěděl jsem se, že daný zákon (paragraf) by měl být zrušen v červenci 2017. Poraďte prosím, co můžu dělat, abych se vyhnul zbytečnému stíhání nebo zbytečnému placení pokuty za nesmyslné obvinění. Je mi jasné, že se může jednat o detailní slovíčkaření, se kterým potřebuji od vás pomoci. Prosím, popište mi jednoduše, ideálně v bodech, co je pro mě nejvhodnější varianta, jak se zachovat v takové situaci. Velmi vám věřím. Děkuji František.

ODPOVĚĎ:
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích).
Jak vyplývá z výše uvedeného, veřejná prostranství jsou zastoupena v rozličných a rozšířených formách. Veřejná prostranství jsou vymezena v územním plánu a není nutné je označovat značkami.
Vámi uváděný zákon bude sice zrušen, nicméně bude nahrazen novým zákonem č. 251/2016 Sb. ,
Tento přestupek je zachován i v novém zákoně, a to v § 5 odst. 1 písm. g).
Bohužel tedy případné protažení řízení o přestupku do doby nabytí účinnosti nového zákona Vám nepomůže.
Nicméně tvrzení, že se má Vaše osoba blízká dostavit, není na místě. Máte právo s odvoláním na využití institutu osoby blízké odmítnout podat vysvětlení. V takovém případě nesmíte být žádným způsobem nucen vypovídat. Vyšetřující orgán je povinen činit další kroky, aby zjistil, zda byl přestupek spáchán, a kým byl spáchán, ovšem není oprávněn na Vás činit nátlak. V této věci tedy počkejte na další úkon ze strany městské policie. I pokud byste byl znovu předvolán k podání vysvětlení, můžete znovu toto odmítnout s odkazem na osobu blízkou, ale i tak se musíte k vysvětlení dostavit (za účelem, abyste uvedl, že využijete svého právo odmítnout podat vysvětlení s ohledem na dopady pro Vaši osobu blízkou). Pokud byste se na případnou další výzvu nedostavil, hrozí Vám pořádková pokuta.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podmínečné vyloučení ze školy nenabylo právní moci - lze ho považovat za neexistující?
- Vymazání podmínečného vyloučení ze školy z elektronické žákovské knížky na žádost rodiče - musí to škola udělat?
- Důvody pro podmínečné vyloučení žáka, studenta - účinnost odvolání
- Podmínečné vyloučení žáka, studenta - důvody a účinnost odvolání

Mému synovi bylo na základě odvolání zrušeno rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy (viz příloha). Žádala jsem třídního učitele, aby vymazal ze systému Bakaláři (elektronická žákovská knížka) informaci o podmíněném vyloučení. Odpověděl mi, že to nelze, protože celé správní řízení ještě stále pokračuje. Má pravdu? Četla jsem, že i samotné odvolání má odkladný účinek. Rozumím tomu dobře, když si myslím, že dokud rozhodnutí nenabyde právní moci, jakoby neexistovalo? Tudíž, když ředitel obdržel odvolání dne 2.2.2017, neměla být informace o vyloučení vůbec uvedena v Bakalářích? Nebo se pletu?
Dále mě zajímá, jaký další postup může ředitel zvolit. Evidentně se nesmířil se zrušením jeho rozhodnutí a snaží se opět vyvolat jednání o mém synovi na pedagogické radě. Jedná se o menší přestupky typu nepřezutá obuv (zapsáno v třídní knize), prý další stížnosti učitelů (ale nikde nezapsané a mně nevysvětlené), apod. Podotýkám, že o těchto stížnostech jsem se najednou dozvěděla po tom, co ředitel obdržel rozhodnutí o zrušení.
Podmíněné vyloučení se týkalo 1. pololetí za neprokázané nevhodné chování na praxi. Současně dostal trojku z chování, a to i přesto, že si na jeho chování nikdo nestěžoval. Domnívám se tedy, že ta trojka souvisela také s důvody podmíněného vyloučení.
Zajímá mě, zda ředitel může na základě chyb uvedených jako odůvodnění zrušení rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy, napsat "lepší", "správné" rozhodnutí ve stejné věci a mého syna opět podmíněně vyloučit.
Děkuji. Magda

ODPOVĚĎ:
Dle školského zákona platí: Ředitel? školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel? školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
Školský zákon dále neupravuje postup pro případ odvolání proti tomuto rozhodnutí, užije se tedy správní řád. Dle správního řádu platí, že pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.
Z Vámi uváděných údajů vyplývá, že bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. V takovém případě správní řízení opravdu dále pokračuje a dokud nebude znovu rozhodnuto (jakkoliv), toto řízení bude dále pokračovat.
Ředitel by měl mít vše samozřejmě podložené, nelze rozhodovat bez řádných důkazů. Dokud řízení probíhá, neexistuje překážka věci rozsouzené, tzn. stále se budou řešit případné prohřešky Vašeho syna, a to i ty, které již byly obsaženy v odůvodnění. Nicméně stále platí, že pro podmíněné vyloučení musí být řádné podklady/důkazy, pokud tedy z dosud provedených důkazů nevyplývá oprávněnost vyloučení Vašeho syna, nemůže ředitel zpětně tyto podklady nějak upravovat, aby byly „lepší“.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Náhrada škody za poškozenou věc pojišťovnou - cena opravy nebo celá cena věci?
- Platí pojišťovna opravu věci nebo celou věc - nejsou náhradní díly
- Nedostupnost náhradních dílů na opravu a náhrada škody pojišťovnou - cena opravy nebo cena věci?
- Pojištění odpovědnosti za újmu a poškození věci - cena opravy nebo cena věci? (nejsou náhradní díly na opravu)

Mám uzavřenou pojistku u Kooperativy na pojištění majetku a odpovědnosti občanů + pojištění odpovědnosti za újmu. Známé jsem shodila kabátem a rozbila mobilní telefon, 3 roky starý, za 14.000 Kč. Uplatnila po mě náhradu škody 14.000 Kč. Škodu jsem oznámila pojišťovně, potřebné doklady jsem dodala. Jeden z dokladů byl „diagnostika opravy telefonu“, kde opravář (ne autorizovaný servis) uvedl popis závady a dále, že „dostupnost náhradního dílu v nedohlednu“, návrh opravy stanovil na částku 4.500 Kč. V současné době cena mobilního telefonu také 14.000 Kč. Opravář telefon neopravil, pouze uvedl závadu. Pojišťovna poškozené uhradila pouze 4.500 Kč (cena opravy), ale ta s tím nesouhlasí a požaduje zbylou náhradu škody, 9.500 Kč. Postupovala pojišťovna správně? Oprava nebyla provedena, byl to pouze návrh neautorizovaného servisu. Telefonickým dotazem na autorizovaný servis SAMSUNG, by cena opravy telefonu byla s originálními díly cca 10.000 Kč (autorizovaný servis ve vzdálenosti cca 70 km). Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že z pojištění odpovědnosti (které jste uzavřela) má pojištěný (zde Vy) právo, aby za něho pojistitel (pojišťovna) v případě pojistné události nahradil poškozenému (Vaší známé) škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (§ 2861/1 občanského zákoníku).

Co se týče rozsahu, ve kterém je pojišťovna povinna škodu nahradit, je nutné vycházet z § 2865/1 a § 2811 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- nebyl-li ujednán limit pojistného plnění (což z vašeho dotazu nevyplývá), hradí pojistitel poškozenému škodu v plné výši;
- pojistitel poskytne pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

Pojišťovna tedy byla povinna Vaší známé poskytnout takové pojistné plnění, které by nahradilo škodu, která Vaší známé vznikla. Škodou je pak míněn úbytek majetku Vaší známé, tedy snížení ceny poškozeného mobilního telefonu.
Vaše známá by měla právo na pojistné plnění ve výši 14.000,- Kč (tedy ve výši pořizovací ceny mobilního telefonu) pouze v případě, že by došlo k úplnému zničení mobilního telefonu. Je-li však mobilní telefon opravitelný a po opravě může být používán bez obtíží tak, jak tomu bylo před jeho poškozením, má Vaše známá právo pouze na náhradu rozdílu mezi cenou mobilního telefonu před a po poškození (tento rozdíl pak může být nejlépe vyjádřen právě cenou opravy, která je nutná k obnově původní hodnoty mobilního telefonu).
Vlastní-li Vaše známá v současné chvíli mobilní telefon, jehož cena se v důsledku poškození snížila (ovšem není nulová), nemůže být Vaší známé poskytnuto pojistné plnění ve výši pořizovací hodnoty mobilního telefonu, neboť tímto způsobem by na straně Vaší známé došlo k obohacení (škodové pojištění, kterým je i pojištění odpovědnosti, které jste uzavřela, totiž nemůže nikdy vést k obohacení poškozeného).
Ve Vašem případě je rovněž podstatné, zda je možné provést opravu mobilního telefonu neautorizovaným servisem, aniž by to mělo např. vliv na trvání záruky poskytnuté na tento mobilní telefon. Vzhledem k tomu, že mobilní telefon je 3 roky starý, předpokládám, že záruční doba již uplynula a opravy tudíž mohou být bez obtíží prováděny jakýmikoli servisy. V takovém případě je samozřejmé, že pojišťovna poskytla Vaší známé pojistné plnění, které se rovná ceně levnější opravy.
Je-li možné prostřednictvím neautorizovaného servisu opravit mobilní telefon Vaší známé za 4.500,- Kč do stavu, v jakém se nacházel před poškozením, byl postup pojišťovny správný.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na výkon rozhodnutí stavebního úřadu - dopojení obrubníku komunikace k vedlejší ploše
- Dopojení obrubníku k vedlejší ploše - stavební úřad dopojení přikázal obci, ale ta nekoná - jak postupovat?
- Nepeněžitá exekuce - realizace rozhodnutí stavebního úřadu
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak postupovat pokud obec nesplnila co jí stavební úřad přikázal při dodatečném schválení stavby?

Kolem mého domu opravovala obec místní účelovou komunikaci. Bez stavebního povolení. Z kamenité cesty se stala asfaltová s obrubníky. Na místním šetření konaného za účelem žádosti o dodatečné povolení stavby, jsem do protokolu uvedl výhradu dopojení obrubníku nově zbudované komunikace k vedlejším stávajícím plochám, jejímž jsem majitelem. Obec se do téhož protokolu zavázala, že opravu zajistí. Nezajistila. Během tří let dostala obec od stavebního úřadu několik výzev, aby opravu provedla. Neuposlechla. Stavební úřad zjistil, že s obcí nehne. Prohlásil tedy dopojení za nezávadné. Odvolal jsem se ke krajskému úřadu, který mně na místním šetření dal za pravdu, ale obci opravu jen doporučil, což není pro ni nikterak závazné, takže se nic neděje. Mám ještě nějaké možnosti něco pro to udělat? Bylo mě dokonce doporučeno jít na Polici a podat trestní oznámení na úřady, že nekonají - jsou nečinné. Co mají dělat. Co si o tomto myslíte? Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem rozhodl stavební úřad, resp. jak zní rozhodnutí krajského úřadu. Je-li napojení obrubníků obci stanoveno jako povinnost, je tato povinnost samozřejmě právně vynutitelná, a to prostřednictvím exekuce na nepeněžitá plnění (§ 107 a násl. správního řádu).

Exekuce na nepeněžitá plnění může být provedena:
a/ náhradním výkonem (tzn. že napojení obrubníků by bylo stavebním úřadem zadáno jinému subjektu, např. stavební firmě, a to na účet obce),
b/ přímým vynucením, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (tento způsob exekuce nepřichází ve Vámi popsaném případě v úvahu),
c/ ukládáním donucovacích pokut.

Jelikož z dotazu přesně nevyplývá, kdy bylo stavebním úřadem, resp. krajským úřadem rozhodnuto, upozorňuji, že exekuce může být nařízena nejpozději do 5 let a provedena nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně (§ 108/4 správního řádu).
Pokud však bylo stavebním úřadem nenapojení obrubníků shledáno nezávadným, přičemž krajský úřad tento názor stavebního úřadu potvrdil, nepřichází exekuce na nepeněžité plnění v úvahu, neboť obci nebyla povinnost k napojení obrubníků vlastně uložena. V takovém případě by bylo možné se proti rozhodnutí krajského úřadu bránit v rámci správního soudnictví (tzn. podat žalobu ke krajskému soudu). V tomto ohledu je podstatné, kdy krajský úřad rozhodl (tj. zda dosud neuplynula lhůta k podání žaloby).
Podání trestního oznámení Vám nedoporučuji. Trestní oznámení není prostředkem, kterým by bylo vhodné řešit nespokojenost s činností správních orgánů. Není mi ostatně známo, jakého trestného činu by se mohl stavební úřad či krajský úřad vlastně dopustit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odkoupení části chodby družstevního domu - cenu za 1m, kdo ji určuje?
- Tržní cena družstevních prostor za m2 - je určena zákonem?
- Hodnota m2, metru čtverečního prostor družstevního domu (chodba)

Mám družstevní byt v Praze 11. Rád bych u bytu prodloužil chodbu cca o 7m2. Družstvo mi chce odprodat část té chodby, cca za 25.000 Kč za metr čtverečný. Je někde psáno že mohou za tržní cenu odprodat družstevní byt? Nebo kde mohu nejlépe, vyčíst postup jak by to mělo být?
Děkuji, Broněk.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že jste výlučným vlastníkem předmětného bytu (pokud by se totiž jednalo o družstevní byt, bylo by jeho vlastníkem bytové družstvo a Vy byste byl toliko nájemcem tohoto bytu, v takovém případě by bylo přikupování další podlahové plochy k bytu prakticky vyloučeno).
Co se týče převodu vlastnického práva k bytům z bytových družstev na členy těchto bytových družstev, platí, že tyto převody jsou v zásadě bezúplatné, přičemž se řídí zákonem o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev. Předpokládám však, že k tomu Váš dotaz nesměřuje.
Máte-li v úmyslu zakoupit od bytového družstva část chodby (tedy společných prostor bytového domu), bude nutné vycházet z § 751/1 a 2 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
- bytové družstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům nebo budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi věcně souvisejícím, ledaže s podmínkami převodu předem souhlasí a/ všichni členové bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů, a zároveň b/ všichni členové družstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu;
- souhlas podle předchozí odrážky musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem;
- udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila.

Budou-li tedy získány souhlasy všech dotčených členů bytového družstva, bude možné uzavřít s bytovým družstvem kupní smlouvu na část společných prostor bytového domu.
Máte-li tímto způsobem v úmyslu zvětšit svůj byt, bude následně zapotřebí zanést změnu jeho půdorysu (resp. výměry podlahové plochy) do prohlášení vlastníka (či do jiného dokumentu, jehož prostřednictvím byly byty v domě vymezeny), přičemž tato změna by měla být promítnuta rovněž do katastru nemovitostí.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odběr vody z obecní studny - může to starosta zakázat?
- Odběr vody z obecní studny - může to vedení obce zakázat?
- Kdo může zakázat odběr vody z obecní studny?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vyplavení sklepu při neodebírání vody z obecní studny - jak sjednat nápravu?

2007 jsme zdědili domek po mých prarodičích, kde před domem na našem pozemku stojí obecní studna. Studna tam stojí mnoho let. Kdysi před lety si tam brali vodu asi 4 domy a prarodiče ještě i před těmi deseti lety, protože neměli vodovod a proto asi nic neřešili. My jsme se po rekonstrukci napojili na obecní vodovod a ze zmíněné obecní studny jsme chtěli odebírat užitkovou vodu na zahradu a natrvalo do ní dát čerpadlo. Byla jsem se na to zeptat na OÚ, kde mi starosta řekl, že to nepřipadá v úvahu. Tu studnu nikdo nepoužívá, obec se o ní nestará, pumpa na studni je rozbitá a neexistuje ani žádné věcné břemeno, ani smlouva mezi námi a OÚ. Navíc, když se neodebírá voda, tak se mám drží voda ve sklepě. Lze nám poradit něco, čím přimět obec s souhlasu? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Jako nátlakový prostředek na obec můžete použít § 1085 a § 1086 občanského zákoníku, které upravují problematiku staveb na cizích pozemcích. Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
- soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu (soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře) ;
- vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu;
- soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.
V souvislosti se shora uvedeným je důležité, zda byla studna zřízena se souhlasem tehdejšího vlastníka pozemku (resp. zda byl tento souhlas dle tehdejší právní úpravy vůbec vyžadován), což z dotazu nevyplývá.
Obecně dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník (zde Vy) se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Na obec by tedy mohlo zapůsobit, pokud byste jí pohrozila tím, že se budete soudní cestou domáhat např. odstranění studny z Vašeho pozemku, neboť se domníváte, že byla tato studna zřízena neoprávněně a ruší Vás ve výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku. Na tento požadavek by neměla mít vliv ani skutečnost, že Váš pozemek je, jak předpokládám, součástí veřejného prostranství (§ 34 zákona o obcích).
Po obci byste se mohla domáhat rovněž vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), které obci vzniká tím, že má na Vašem pozemku umístěnou studnu bez právního titulu (např. smlouvy), který by jí k tomu opravňoval.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zrušení nevyužívaného věcného břemene - postup, informace
- Zrušení nevyužívané služebnosti, věcného břemene - postup, informace

08/2016 jsme s partnerem koupili rodinný dům včetně příjezdové cesty. Cesta je velmi dlouhá (plocha 570 m2) a vztahují se k ní věcná břemena (služebnosti). A to jedno pro sousedy, kteří již bydlí a mají zkolaudováno a poté ještě jedno břemeno k pozemku lemujícímu celou délku naší příjezdové cesty. Pozemek je pouze zasíťován a v minulosti se na něm plánovala výstavba řadových domků, bylo již i uděleno stavební povolení, ale investor zkrachoval. Tedy věcné břemeno není používáno a navíc daný pozemek přímo sousedí i s obecní cestou. Je prosím nějaká možnost břemeno zrušit, abychom si mohli cestu oplotit a zamezit tak neoprávněnému parkování? Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Odpovím proto obecněji, přičemž Vám doporučím další postup.
Z dotazu usuzuji, že směřuje pouze ke služebnosti, vážící se na nezastavěný pozemek zkrachovalého investora (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet).
Ze znění dotazu není především zřejmé, kdo je z této služebnosti oprávněn. Je-li oprávněným ze služebnosti investor, doporučuji Vám v první řadě ověřit, zda tento investor dosud existuje (není zřejmé, co máte na mysli „zkrachováním“, tzn. zda se jedná o likvidaci právnické osoby či např. zahájení insolvenčního řízení). Je-li investorem právnická osoba, což předpokládám, můžete její existenci ověřit online náhledem do obchodního rejstříku:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
Zjistíte-li tímto způsobem, že investor skutečně zanikl, bylo by možné uvažovat o zániku služebnosti. Dle § 1302/1 občanského zákoníku totiž platí, že nabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba.
Případný zánik investora však nebude mít na existenci služebnosti žádný vliv v případě, že tato služebnost se váže k sousednímu pozemku, tzn. že svědčí každému vlastníkovi tohoto pozemku.
Vadí-li Vám, že na Vaší cestě parkují třetí osoby, doporučuji Vám ověřit, co je obsahem předmětné služebnosti. Jedná-li se totiž o služebnost cesty, je jejím obsahem toliko právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, nikoli na tomto pozemku parkovat (§ 1276/1 občanského zákoníku).
Parkují-li na Vašem pozemku osoby, kterým žádná služebnost nesvědčí, bylo by možné tento pozemek oplotit, při současném zpřístupnění tohoto pozemku osobám oprávněným ze služebnosti. Pokud byste tedy u vjezdu na pozemek zřídila např. bránu a osobám oprávněným ze služebnosti od ní poskytla klíče, mohl by být problém s nežádoucím parkováním vyřešen.
V tomto ohledu připomínám, že ke zřízení oplocení je v zásadě zapotřebí, abyste od místně příslušného stavebního úřadu získala územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Oplocení pozemku nebude možné, spadá-li tento pozemek do veřejného prostranství obce (§ 34 zákona o obcích).
Z dotazu není zřejmé, jakým způsobem předmětná služebnost vznikla. Byla-li tato služebnost zřízena smluvně, doporučuji Vám do smlouvy nahlédnout. Nelze totiž vyloučit, že ve smlouvě budou zakotveny zvláštní důvody pro její ukončení (a zánik služebnosti).
Dle § 1299/2 občanského zákoníku platí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebného pozemku (Vaše cesta) a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebného pozemku (Vy) může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Z dotazu však nevyplývá, že by ve Vašem případě k nějaké trvalé změně poměrů došlo.
Právo ze služebnosti se může rovněž promlčet. V tomto případě je nutné vycházet z § 632 občanského zákoníku, dle něhož platí, že právo ze služebnosti se promlčí, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do katastru nemovitostí zapsáno právo ze služebnosti, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.
Pokud byste se rozhodla zabránit oprávněné osobě ve výkonu práva ze služebnosti (např. oplocením pozemku), což by bylo samozřejmě porušením Vaší zákonné povinnosti, došlo by k promlčení služebnosti, pokud by oprávněná osoba neuplatnila své právo do tří let (§ 633/1 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie obličeje bez souhlasu fotografované osoby na propagačních materiálech - náhrada škody a požadavek stažení
- Odškodnění za užití fotografie fotografovaného bez jeho souhlasu
- Zákaz publikování fotografie fotografovaného bez jeho souhlasu

V únoru 2017 jsem s dcerou navštívila lyžařské středisko na Šumavě. Dcera si zde vzala mapu areálu, kde nalezla u jedné z atrakcí naši společnou fotografii. Velice nemile mě to překvapilo. Nyní jsem dohledala stejnou mapu ze sezóny 2015/16 a naše fotografie je tam také. Domnívám se, že jde o foto pořízené cílovou kamerou umístěnou v areálu, které pochází z jarních prázdnin 2015. Používání této fotografie mi vadí, nedala jsem k němu souhlas a trvám na tom, aby fotografie byla stažena z oběhu a dále již užívána nebyla. Jejím zveřejněním se cítí naše rodina poškozena.
Prosím, poraďte mi, jak mám v této záležitosti postupovat a zda mám nárok na odškodné. Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Dle § 84 a § 85/1 občanského zákoníku platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.

Z těchto základních pravidel existuje několik zákonných výjimek (kdy je možné zachytit podobu člověka a tuto podobiznu rozšiřovat bez jeho souhlasu), které jsou vyjmenovány v § 88 a § 89 občanského zákoníku; žádná z těchto výjimek se však na Váš případ nevztahuje.
Pakliže provozovatel lyžařského střediska pořídil Vaší fotografii a fotografii Vaší dcery, přičemž tyto fotografie rozšiřuje v rámci své podnikatelské činnosti, porušil s největší pravděpodobností shora uvedená ustanovení občanského zákoníku.
Dle § 82/1 občanského zákoníku platí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena (např. zachycením jeho podoby a rozšiřováním jeho podobizny bez jeho souhlasu), má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto postižený člověk může dále požadovat přiměřenou satisfakci, která může mít buď podobu morálního zadostiučinění (omluva) či finanční kompenzace (jak vyplývá z § 2956 občanského zákoníku).
V současné chvíli se můžete písemně obrátit na provozovatele lyžařského střediska s upozorněním na protiprávní stav a můžete vznést své požadavky (např. požadavek na stažení těch reklamních prospektů, na kterých je použita předmětná fotografie, požadavek na finanční kompenzaci apod.). Nebude-li provozovatel lyžařského střediska ochoten přistoupit na Vaše požadavky, popř. nebude-li vůbec ochoten s Vámi jednat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud.
Pro mimosoudní jednání s provozovatelem lyžařského střediska, popř. pro následné podání žaloby, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(lze předpokládat, že písemná výzva k mimosoudnímu vyrovnání, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře a doplněná plnou mocí, kterou advokátovi udělíte, udělá na provozovatele lyžařského střediska mocnější dojem, než pokud byste si tuto výzvu připravovala sama).
Ve výzvě můžete provozovatele lyžařského střediska upozornit rovněž na to, že podoba člověka (zachycená např. na fotografii) je osobním údajem. Pakliže provozovatel lyžařského střediska zpracovává osobní údaje bez souhlasu těch, koho se tyto údaje týkají, mohl by se dostat do konfliktu se zákonem o ochraně osobních údajů. Provozovatele lyžařského střediska proto můžete upozornit na svou připravenost kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů (samozřejmě nebude-li provozovatel lyžařského střediska ochoten k jednání s Vámi) :
https://www.uoou.cz/
který je oprávněn uložit provozovateli lyžařského střediska pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Neschválení investičního záměru stavebníka obcí - jak se bránit?
- Neschválení investičního záměru stavebníka obcí z osobních důvodů členů vedení obce

Koupil jsem statek v centru obce vedeném jako SO plochy smíšené obytné jsou určené pro víceúčelové využití tj. stavby pro bydlení a občanskou vybavenost odpovídající velikosti vymezeného pozemku a objemu budovy. Plánuji statek zbourat a postavit komunitní dům pro seniory. Zaslal jsem investiční záměr IZ na obec a zastupitelstvo tento záměr neodsouhlasilo. Důvod byl účelově zástupný - 3 zastupitelé jsou sousedi. Tak do vyjádření napsali
- záměr neodpovídá podmínkám prostorového uspořádání staveb/byly předloženy 2 varianty / dále, že tento záměr zvažují realizovat taky na svých pozemcích.
Lze se nějak bránit, zmařená investice, zneužití pravomoci veřejného činitele, střet zájmu a mohou mi tuto stavbu zakázat?
Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu není zřejmé, z jakého důvodu jste svůj investiční záměr obci předkládal. Hodláte-li financovat výstavbu komunitního domu pro seniory na vlastním pozemku, jedná se o stavební záměr, který nemusí být zastupitelstvem obce v zásadě schvalován.
Dle § 84/1 zákona o obcích rozhoduje zastupitelstvo obce ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, tedy o záležitostech, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále o záležitostech, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
Ve výčtu základních pravomocí zastupitelstva obce (dle § 84/2 a § 85 zákona o obcích) není schvalování investičních/stavebních záměrů soukromých osob uvedeno.
Pro získání relevantního názoru k Vašemu stavebnímu záměru Vám doporučuji oslovit místně příslušný stavební úřad (který bude o ne/schválení Vašeho stavebního záměru následně, v rámci územního a stavebního řízení, rozhodovat).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce doma a stravenky od zaměstnavatele
- Právo, nárok na stravenky - práce doma, home office

Zaměstnavatel od ledna 2017 přestal vydávat stravenky. Stravenky jsem dostával po dobu několik let za dny, kdy pracuji v režimu home office (práce z domu). V pracovní smlouvě mám uvedeno jako místo výkonu práce obec shodnou s místem trvalého bydliště. Sídlo firmy je jiné než mé místo výkonu práce dle pracovní smlouvy. Tzn. , že v pracovní smlouvě se počítá s tím, že primárně budu pracovat z domu. V případě potřeby dojíždím do sídla firmy, na tyto dny mi zaměstnavatel umožňuje využívat dotované stravování v jídelně. Vím, že další zaměstnanci, kteří pracují primárně z domu nebo v pronajaté kanceláři mimo sídlo firmy dostávají doposud za takto odpracované dny stravenky. Ještě doplňuji, že během dané doby nedošlo k žádné změně v interních předpisech. Smlouvu mám na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. Pokud mám na stravenky právní nárok, můžu podat okamžitou výpověď pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Na mé mnohé urgence odpovědní vedoucí pracovníci nereagují. Mám za dané situace na stravenky nárok a můžu je vymáhat? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Dle § 236/2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům stravování, pokud tak stanovil ve vnitřním předpisu. V takovém vnitřním předpisu pak mohou být zakotveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Zajištění stravování může mít i podobu poskytování stravenek.
Poskytování stravenek (resp. zajištění stravování zaměstnanců jako takové) je typickým příkladem tzv. zaměstnaneckých výhod/benefitů, které však nepředstavují složku mzdy či platu. Z tohoto důvodu není možné při neposkytnutí stravenek zrušit okamžitě pracovní poměr ze strany zaměstnance dle § 56/1 písm. b) zákoníku práce, neboť toto okamžité zrušení je vázáno pouze na nevyplacení mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy nebo platu (anebo jakékoli jejich části) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Pakliže Váš zaměstnavatel poskytuje stravenky jiným Vašim kolegům, kteří pracují za stejných podmínek jako Vy (tedy např. z domova), přičemž Vám bez odůvodnění stravenky neposkytuje (aniž by došlo ke změně příslušného vnitřního předpisu zaměstnavatele), mohlo by se jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci.
Dle § 16/1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty (např. tedy i stravenek), o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Není-li Váš zaměstnavatel v současné chvíli ochoten zareagovat na Vaše písemné urgence, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u Vašeho zaměstnavatele kontrolu. Dospěje-li oblastní inspektorát práce k závěru, že Váš zaměstnavatel zachází se svými zaměstnanci nerovně, bude oprávněn udělit Vašemu zaměstnavateli pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Forma výplatní pásky - musí být papírová nebo stačí emailová
- Výplatí páska elektronicky emailem a Zákoník práce
- Elektronická výplatní páska a Zákoník práce
- Forma výplatního lístku - musí být papírová nebo stačí emailová
- Výplatí lístek elektronicky emailem a Zákoník práce
- Elektronický výplatní lístek a Zákoník práce

Měla bych dotaz ze sféry pracovních vztahů. V práci nás nutí ke zrušení papírových výplatnic s tím, že nám je budou posílat na emailové adresy. Skoro nikdo s tím nesouhlasí, ale oni to neberou vůbec na zřetel. Ráda bych věděla, jestli na to mají právo a můžou nás k tomu nutit i přes náš nesouhlas. Děkuji za odpověď, s pozdravem Beáta.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je v souladu s ustanovením § 142 zákoníku práce povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu písemný doklad (tzv. výplatní pásku, výplatní lístek) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nestanoví, co se rozumí „písemnou formou“, je třeba subsidiárně uplatnit občanský zákoník. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ačkoliv předání dokladu o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách není právním jednáním (§ 545 občanského zákoníku), uplatní se výše citovaná úprava analogicky i pro posouzení zachování písemné formy tohoto dokladu. Je tedy zřejmé, že při předání výplatní pásky zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací jedná se o předání tohoto dokladu písemnou formou, ve smyslu ustanovení § 142 odst. 5 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy postupuje v souladu se zákonem a jeho postup nelze napadnout. Jiný způsob předávání výplatní pásky je tedy možný pouze na základě dohody se zaměstnavatelem.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - závada na převodovce
- Nárok na zaplacení opravy ojetého auta, automobilu původním majitelem - porucha převodovky

7.1.2017 prodáno auto - fyzická osoba, fyzické osobě, rok výroby 2008, vše bylo v pořádku bez znatelných závad. Byla sepsána běžná kupní smlouva. 28.2.2017 se zjistila závada na převodovce. Majitel chce nyní, abych auto opravil. Má na to právo? Nebo se mám s ním soudit? Děkuji za odpověď, Zita.

ODPOVĚĎ:
Kupující by musel prokázat, že se jedná o vadu, kterou auto mělo již v době prodeje, tj. již na začátku ledna. Dle ust. § 2100 odst. 1 občanského zákoníku platí, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Pokud se jedná o vadu, která se vznikla až později, a ve smlouvě jste neposkytl žádnou záruku, povinnost opravit automobil Vám nevznikla. Posouzení okamžiku vady bude záviset nejspíše na soudním znalci, nicméně mám za to, že určení toho, zda bylo auto vadné již v okamžiku prodeje bude pro kupujícího značně obtížné, a proto byste v soudním sporu měl šanci uspět, nicméně podotýkám, že neznám podrobné okolnosti případu.
Pokud dojde k soudnímu sporu, doporučuji se nechat zastupovat advokátem.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nesprávný postup notáře - odškodnění od státu
- Odškodnění za nesprávný postup notáře

Cca 25 let po úmrtí bylo zahájeno dodatečné dědické řízení, v rámci kterého byl po 3 již dávno zemřelých vlastnících rozdělen (mezi větší množství pozůstalých) pozemek - pole. Následně - až na základě aktivity dědiců - zaslala společnost, která toto pole obhospodařuje, jednotlivým spoludědicům poštovní poukázkou finanční částky v poměru jejich podílů na pozemku, a to bez jakékoli informace o tom, jak k uvedené částce došla a za jaké období částku vyplácí.
Promlčecí lhůta se vztahuje i na takové případy, kdy chybným (nebo neúplným) rozhodnutím státu (notářství) při postupných několika dědických řízeních v minulosti nebyl majetek součástí těchto dědických řízení? Prvotní pochybní bylo pravděpodobně ještě před rokem 1989. Neexistuje nějaká možnost řízení pro špatný úřední postup a následná odpovědnost za škodu způsobenou státem?
Richard

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení této otázky je nezbytné vědět, podle kterých právních předpisů bylo v době původního dědického řízení postupováno (kdy probíhalo dědické řízení), jelikož právní předpisy se mění, v návaznosti na to se mění i jejich výklad. Např. současný zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje zjišťování majetku zůstavitele následovně:
Aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.
Tento výčet je pouze příkladmý.
Dále v předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění. Mezi tyto úkony tak může spadat i např. podání dotazu na katastr nemovitostí, zda jsou evidovány nemovitosti napsané na zůstavitele.
Co se týká Vámi zmiňované částky, je zde nutné se obrátit na tuto osobu a žádat přesné vyčíslení, jakým způsobem a na základě čeho bylo dané částky dosaženo.
Odpovědnost státu za škodu: dle současných právních předpisů je stát (notářská komora) odpovědný i za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný postup notářů. Konkrétní podmínky a postup je upraven v zákoně č. 82/1998 Sb. , který v § 32 upravuje i promlčecí dobu:
Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nesprávně umístěný plot mezi pozemky - jak postupovat?
- Může majitel pozemku pousunout plot na skutečnou hranici pozemků?
- Posunutí plotu na skutečnou hranici pozemku - stavební povolení, ohláška, územní souhlas
- Stavební povolení, ohláška, územní souhlas - posunutí plotu na skutečnou hranici pozemků

Obracím se na vás s prosbou o zodpovězení dotazu na hranici dvou pozemků. Na mé chatě jsem nechal zeměměřičem přeměřit hranici pozemku s mým sousedem (bohužel s mým bratrem, se kterým se nelze nijak dohodnout) a bylo zjištěno, že hranice – přímka, tj. rovná úsečka je v jednom bodě na začátku správná a v 2. bodě na konci je rozdíl 3 metry v můj neprospěch. U tohoto přeměření byl i bratr. Správná hranice je názorně vidět i z map Google. Ještě za života naší matky, ona nechávala hranici přeměřovat (v roce 2008) a to se stejným výsledkem jako nyní. Vzhledem k neshodám s mým bratrem jsem následně (cca v roce 2009-2010) postavil plot mezi oběma pozemky. Jenže už tenkrát při vyměřování (v roce 2009–2010) vypočítavý bratr jeden vyměřovací kolík posunul o 3 metry v můj neprospěch, což bylo zjištěno až později a nyní potvrzeno přeměřením, jak jest popsáno výše. Jak mám prosím postupovat dále? Mohu si na správné hranici postavit nový plot? Děkuji předem za odpověď. Miroslav

ODPOVĚĎ:
Pokud jste plot mezi pozemky postavil, předpokládám, že jste jeho vlastníkem. Jako vlastník stavby (zde plotu) jste samozřejmě oprávněn rozhodnout i o jeho odstranění. Dle § 128/1 stavebního zákona není zapotřebí odstranění plotu ohlašovat stavebnímu úřadu.
V tomto ohledu připomínám, že ke zřízení nového plotu je v zásadě zapotřebí, abyste od místně příslušného stavebního úřadu získal územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Nový plot můžete umístit při hranici pozemků, ovšem vždy pouze na Vašem pozemku (plot nemůže žádnou svou částí přesahovat na pozemek Vašeho bratra).
K žádosti o získání územního souhlasu jste dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona povinen přiložit souhlasy osob, které mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn (tedy s Vaším pozemkem). Souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Pro získání územního souhlasu budete tedy potřebovat i písemný souhlas Vašeho bratra (tedy aby Váš bratr podepsal situační výkres, na němž bude zamýšlený plot vyznačen).
Pokud by se Vám nepodařilo opatřit souhlas Vašeho bratra, bylo by nutné získat (namísto územního souhlasu) územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění dětí - smlouva o manželském režimu, zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku
- Vydědění potomků - smlouva o manželském režimu, zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku
- Vydědění potomků neprojevujících zájem o rodiče pomocí manželské smlouvy
- Vydědění dětí bez zájmu o rodiče pomocí manželské smlouvy (zřízení odděleného SJM)
- Oddělené SJM a vydědění potomků, dětí, syna, dcery

Mám dotaz ohledně majetku. Jsem podruhé vdaná, z prvního manželství mám tři dospělé děti. Manžel má z předchozích manželství čtyři dospělé děti. Spolu žádné dítě nemáme. Manžel nechce, aby jeho děti, které o něj nemají vůbec žádný zájem, v případě jeho smrti měly požadavek na případné dědictví z majetku, který jsme si během manželství pořídili.
Byli jsme u notáře, který nám sdělil, že vydědění není možné a že nejlepší bude sepsat smlouvu o manželském režimu ve smyslu zřízení odděleného jmění manželů a o vypořádání dosavadního majetku, který jsme nabyli to SJM. Tím by veškerý majetek připadl mě. Zdálo se nám to jako dobrá možnost, ale když nad tím přemýšlíme, tak by to mělo dopad na manžela, pokud bych zemřela já první. V tom případě by manžel dědil spolu s mými dětmi, což by tak závažné nebylo, protože s nimi má dobré vztahy.
Majetek nemáme velký. Ojeté auto a běžné vybavení domácnosti a nějaké naspořené peníze. Nejdůležitější však je otázka bydlení.
Získala jsme členský podíl v bytovém družstvu ještě před manželstvím. Manžel je nyní na nájemní smlouvě uveden (vznikl nám společný nájem bytu manžely). Chtěla bych nějakým způsobem vyřešit, aby manžel v případě mé smrti, nezůstal bez střechy nad hlavou, protože dědici podílu v družstvu se pravděpodobně stanou moje děti. Žádám Vás tedy o radu, jak nejlépe vyřešit tyto záležitosti, abych manžela ochránila. Děkuji, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Pokud byste nechtěli vypořádat majetek ještě za života, tak mne napadla možnost sepsat závěť se zřízením svěřenského nástupnictví (§ 1512 a násl. o. z.). To znamená, že určíte svému dědici dědice. V závěti povoláte za předního dědice celé pozůstalosti (případně její části) svého manžela, přičemž určíte, že po jeho smrti přejde Váš majetek na další Vámi určené dědice (tzv. svěřenské nástupce), např. Vaše děti. Vaše děti takovou závěť napadnout nemohou z hlediska svých nároků jakožto nepominutelných dědiců na svůj povinný díl, jelikož svůj povinný díl obdrží, ale později (po smrti i druhého z manželů). Doporučila bych Vám sepsat závěť se zřízením svěřenského nástupnictví u notáře.
Smlouva o zúžení SJM je také jednou z možností, ale je tu opravdu riziko, že zemře dřív ten z manželů, na kterého se celý majetek (nebo jeho část) přepíše. Smlouvu o zúžení SJM je nutné sepsat u notáře ve formě notářského zápisu, jinak je taková smlouva neplatná.
Vydědit lze děti jen ze zákonem uvedených důvodů, které jsou uvedeny v § 1646 o. z. Pokud by nebyl žádný z důvodů naplněn, není možné děti vydědit. Lze je však v závěti opomenout, tedy nic jim neodkázat. V takovém případě mají děti nárok pouze na povinný díl z pozůstalosti, který mohou, ale nemusí požadovat. Povinný díl činí jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu. V případě Vašeho manžela by bylo 5 dědiců (manželka a 4 děti), podíl by tedy byl 1/5 a povinný díl by byl čtvrtina z pětiny, tedy každé z dětí by mělo nárok na 1/20 pozůstalosti (po vypořádání SJM).

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nezaměstnaná matka dítěte neevidovaná na úřadu práce - kdo platí sociální pojištění?
- Placení sociálního pojištění - nezaměstnaná matka dítěte neevidovaná na úřadu práce v evidenci zájemců o práci
- Kdo platí sociální pojištění nezaměstnané matce dítěte neevidované na úřadu práce?

Jsem nezaměstnaná, nejsem vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR. Zdravotní pojištění mi platí stát. Dítě mi chodí do školky pouze na 4 hodiny - je do 6 let věku. Musím si platit sama sociální pojištění? Nebo to není povinné? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Podle § 7, odst. 1, písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v mateřské škole na dobu, která nepřesahuje čtyři hodiny denně. Další podmínkou je, že pečující osoba nesmí mít příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tedy Vaše dítě stráví ve školce maximálně čtyři hodiny denně, zdravotní pojištění za Vás hradí stát a vše je v pořádku. Po dosažení sedmi let věku byste se ale musela buď evidovat na úřadě práce, nebo si začít zdravotní pojištění hradit sama.

Hrazení sociálního pojištění není povinné, takže si s ním nemusíte dělat starosti. Doba péče o dítě do čtyř let věku se Vám započítávala jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Pokud byste chtěla, aby se Vám i nynější doba, kdy jste s dítětem doma, počítala pro nárok na důchod, mohla byste si platit dobrovolné důchodové pojištění. Více informací o tomto pojištění najdete například zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm

__

RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Příjmy otce dítěte načerno - jak to dokázat u soudu?
- Příjmy otce dítěte na ruku od zaměstnavatele - jak to dokázat u soudu?
- Zvýšení výživného - otec dítěte získává peníze bokem od zaměstnavatele
- Zvýšení výživného - otec dítěte získává peníze na ruku bokem

Jsem od léta 2016 rozvedená a mám v péči dvě dcery (6,5 a 5 let). Exmanžel mi dává alimenty 6000 Kč celkem. Dcera mi od září nastupuje do první třídy a chtěla bych alimenty zvýšit. Manžel u soudu uvedl výplatu 11000 Kč čistého měsíčně a 6000 Kč rentu z předchozího zaměstnání a 1400, - Kč pobírá jako předseda SVJ. Uvedená výše platu není pravdivá, což vím jistě. Zaměstnavatel mu dává zbytek peněz na ruku, což je min. dalších 10 000, - Kč. Bohužel domluva není možná, budu to muset řešit přes soud. Co pro to musím udělat, kdy nejlépe žádost podat a mám vůbec šanci uspět? Na právního zástupce bohužel nemám finance. Karolína

ODPOVĚĎ:
Návrh na změnu výše výživného má největší šanci na úspěch ve chvíli, kdy dojde k podstatné změně finančních a majetkových poměrů u jednoho rodiče nebo obou rodičů nebo tehdy, když dojde k navýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte. Typickou situací, kdy dochází ke zvýšení těchto nákladů, je právě zahájení povinné školní docházky dítěte (dětí). Pokud tedy od posledního stanovení výživného nedošlo k zásadní změně finanční situace u Vás ani u Vašeho exmanžela, doporučuji žádost o zvýšení výživného podat k soudu tehdy, kdy budete schopná prokázat nárůst nákladů souvisejících se zahájením školní docházky.

Co se týče výše platu Vašeho exmanžela, pokud se domníváte, že výše platu, kterou uvedl při posledním soudním řízení, není pravdivá, určitě tuto skutečnost v návrhu na zvýšení výživného uveďte. Ideální by bylo, kdybyste svou domněnku mohla nějak doložit. Pokud máte například svědky, kteří by mohli dosvědčit, že Váš exmanžel dostává část výplaty „na ruku“, můžete soudu navrhnout jejich vyslechnutí. V návrhu na zvýšení výživného můžete soudu také navrhnout, aby zjistil průměrnou výši výdělku v oboru vzdělání (zaměstnání) Vašeho manžela a určil výši výživného na základě tohoto průměrného výdělku.

Vzory návrhu na zvýšení výživného najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci pracovníci odboru sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště Vašich dětí. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Pokud si z finančních důvodů nemůžete právní služby dovolit, můžete se obrátit se žádostí o bezplatnou právní pomoc na Českou advokátní komoru – více informací najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1903

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výklad Zákona o SSP 117/1995 Sb. , §53, odst. 3 písm. a)
- Stipendijní dávka
- Přiznání dávky stipendia

Žádost o výklad Zákona o SSP 117/1995 Sb. , §53, odst. 3 písm. a) : dne 15.08.2016 můj syn Vladimír Xxx - žadatel o dávku „přídavek na dítě“ splnil oznamovací povinnost. Informoval ÚP o odstěhování a změně trvalého bydliště otce, s žádostí o informaci k otázce změny společně posuzovaných osob. Po žádostech o informace, nezodpovězených urgencích, zahájil ÚP nestandardním způsobem řízení o společně posuzovaných osobách.
Dne 21.01.2017 vydal ROZHODNUTÍ neposuzovat osobu Ing. Vladimír Xxxx, nar. 14.04.1946, jako osobu společně posuzovanou podle ustanovení zák. č. 117/1995 Sb. § 7 odst. 6 -při rozhodování o dávce přídavek na dítě ode dne 01.12.2016.
Na základě rozhodnutí ze dne 21.01.2017 - mi ÚP ČR Zlín 23.01.2017 vystavil Sdělení pro účely přiznání stipendia s uvedením nároku na dávku od 01.12.2016 do 31.01.2017.
Mám za to, že pro přiznání dávky stipendia, je třeba postupovat dle zákona 117/1995 Sb, § 52 a § 53, odst. 3 písm. a). Pak platí zpětná tříměsíční lhůta ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku posoudit. Tedy nikoli odvozovat vymezení časové platnosti ve shodě s platností vydaného rozhodnutí o změně okruhu společně posuzovaných osob. Tak je mi vysvětlováno orgánem. Za nesprávné taky považuji časové omezení přiznání nároku do 31.01.2017. Ve spise je založeno potvrzení o studiu vydané UTB ve Zlíně, platné na celý studijní rok 2016/2017. Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Podle § 7, odst. 2, písm. b) zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, společně posuzovanými osobami jsou nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dle § 7, odst. 3, písm. b) téhož zákona se podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, považuje vždy za splněnou, jde-li o zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu.
K vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob se pak vyjadřuje § 7, odst. 6 téhož zákona, který říká, že: „Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odst. 3, písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované. “ Z tohoto důvodu je tedy správné, že úřad práce vydal nové rozhodnutí ohledně okruhu společně posuzovaných osob až po uplynutí (nejméně) tří měsíců. V této záležitosti tedy úřad práce postupoval v souladu se zákonem o státní sociální podpoře.
Paragraf 52 zákona o státní sociální podpoře říká, že: „Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53, odst. 3. “ Jak již bylo uvedeno výše v souvislosti s § 7, odst. 6, ke změně okruhu společně posuzovaných osob došlo až ve chvíli, kdy úřad práce vydal zmíněné rozhodnutí, tedy dne 21. 1. 2017. K tomuto datu tedy úřad práce nově posuzoval nárok na dávku.
Paragraf 53, odst. 3, písm. a) pak říká, že: „Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se přizná, vyplatí, nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá. “ Úřad práce tedy může dávku přiznat a vyplatit nejdéle za tři měsíce zpětně, může tak ale učinit i za kratší dobu. K novému posouzení nároku na dávku došlo k 21. 1. 2017 a úřad práce ji přiznal zpětně od 1. 12. 2016. Nevyužil tedy celou tříměsíční dobu, což ale není jeho povinnost – přiznat dávku vždy na celé tři měsíce zpětně. K tomu, proč úřad práce přiznal dávku pouze do 31. 1. 2017 se nemohu vyjádřit, doporučuji se informovat přímo na příslušném úřadě práce, proč dávku přiznal pouze na takto omezenou dobu.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepravidelné pracovní doby - může to zaměstnavatel udělat?
- Klouzavá pracovní doba a dovolená ve státní svátek od zaměstnavatele - je to legální?
- Dovolená ve státní svátek u klouzavé pracovní doby - může to zaměstnavatel udělat?
- Nepravidelná pracovní doba a dovolená ve státní svátek od zaměstnavatele - je to legální?

Děláme v nepřetržitým provozu (krátký a dlouhý tyden). Zaměstnavatel nám nařídil čerpání klouzavého volna na 17.4.2017 což je státní svátek (Velikonoce). Daný klouzák nám přesunuli ze dne 28.4.2017, kde nám nakonec nařídili dovolenou. Mohou to udělat? Já mám za to že na svátek nám nemůže zaměstnavatel nařídit dovolenou, náhradní volno, klouzák a pod. Chceme se ohradit proti nařízení zaměstnavatele. Jak postupovat v případě když si zaměstnavatel bude stát za svým a odmítne to řešit?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce pojem klouzavé pracovní doby nezná. Zákoník práce počítá s rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Z těchto důvodů zákoník práce problematiku klouzavého volna výslovně neupravuje. Je však možné vyjít ze smyslu klouzavého volna a z analogie s nařízením dovolené.
Klouzavé volno je volno, které vyrovná odpracované hodiny. Protože pokud je nepřetržitý provoz pracovník odpracuje více hodin, než povoluje zákoník práce. Jinak by to muselo být zaplaceno jako přesčas. Je to tedy jakési volno navíc. Nařízení klouzavého volna v době, kdy by zaměstnanec měl stejně mít volno, zcela popírá smysl tohoto institutu. Nařízení klouzavého volna ve svátek je tedy smysluplné pouze u zaměstnanců, kteří by na tento svátek měli rozepsánu směnu.
Budeme-li vycházet z analogie s dovolenou, je třeba zohlednit § 219 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Opět platí, že nařídit dovolenou ve svátek lze pouze zaměstnanci, který měl na tento svátek rozvrženou směnu.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dodání pracovníků firmou která není pracovní agentura - lze to?
- Zapůjčení zaměstnanců firmou která není pracovní agentura - je to legální, zákonné?
- Zapůjčení zaměstnanců jiné firmě - účtování, fakturování (zaměstnanci na DPP, dohodu o provedení práce)

Jako firma nejsme dosud vedeni jako pracovní agentura (schválená ministerstvem vnitra), můžeme i tak “dodat” jiné firmě pracovníky, které my platíme na DPP a fakturovat to jako službu? Děkuji moc. Jindřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 14 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
a) krajské pobočky Úřadu práce,
b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání.
Podle § 140 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu dopustí tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Pro úplnost je nutné dodat, že zákoník práce v § 43a umožňuje sjednat dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli na základě shodně projevené vůle všech zúčastněných subjektů (zaměstnance, dále zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přiděluje, a zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen).
Zákoník práce přitom stanoví, že takové přidělení je možné až po uplynutí šesti měsíců od vzniku pracovního poměru, aby bylo zamezeno případným spekulativním uzavíráním pracovního poměru bez úmyslu zaměstnance skutečně zaměstnávat.
Dočasně přidělit je možné výhradně zaměstnance v pracovním poměru, při zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. jak dohody o provedení práce, tak dohody o pracovní činnosti, nelze dočasné přidělení dle § 43a využít.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Peníze na účtu manželů a rozvod - vypořádání SJM, společného jmění manželů
- Vypořádání peněz v SJM při rozvodu při nepředložení výpisu z účtu jedním z manželů

Měla bych dotaz ohledně vypořádání SJM s ohledem na stavy účtů.
Jsme po rozvodu a nyní probíhá majetkové vypořádání. Měla jsem za trvání manželství osobní účet u banky, který byl založený ještě před manželstvím. Bývalý manžel měl několik osobních účtů včetně podnikatelského i vkladový účet u ČMSS (založený za trvání manželství). Chtěla bych, aby se stavy na našich osobních účtech ke dni rozvodu zahrnuly do SJM, a proto jsem u jednání u soudu navrhovala, aby si soud vyžádal zprávy od peněžních ústavů i penzijních fondů bývalého manžela, neboť je sám nepředložil.
Překvapily mne však věta z protokolu o jednání, kde je napsáno toto:
Žalovaná souhlasí s tím, aby zůstatkové hodnoty na vkladových účtech u peněžních ústavů a znějící na jména obou účastníků samostatně, byly i nadále přikázány do výlučného vlastnictví každému z nich.
Tento souhlas jsem já však nedala. Prosím o vysvětlení, co tato věta vyjadřuje, zda tímto prohlášením stavy účtů nebudou patřit do SJM a nebude ve vyrovnání k nim přihlédnuto? Děkuji. Kristýna

ODPOVĚĎ:
Ano, Vámi uvedená věta z protokolu vylučuje to, co jste dle svých slov požadovala. Pokud nebyl pořizován z jednání i zvukový záznam, nemáte již možnost se jakkoliv bránit, neboť námitky k protokolaci je třeba vznést přímo při jednání, když je protokol pořizován. Pokud by byl z jednání i zvukový záznam, nechte si ho předložit a přehrát. Pokud na něm budou jiné údaje, pak můžete vznést námitky k protokolaci po poslechu záznamu.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Stavba rodinného domu v manželství a rozvod manželství - vypořádání majetku, SJM

Potřebuji radu ohledně darovací smlouvy a vypořádání společného jmění manželů SJM. Před manželstvím v roce 2007 jsme s bývalým manželem koupili ornou půdu jako bezpodílové spoluvlastnictví (kupní smlouvou). Až během manželství jsme ornou půdu zhodnotili - oplocení, podezdívka, vrata, zahrada s ovocnými stromy, dlažba, zapuštěný bazén, dětské hřiště. Na pozemku jsme postavili taktéž za manželství v roce 2010 rodinný dům. Na katastrálním úřadě došlo v roce 2012 ke změně zápisu na orná půda a zastavěná plocha a nádvoří. Na pozemku vázlo zástavní právo smluvní zřízené ve prospěch banky (dluh se týkal oplocení pozemku a stavby domu). Došlo i k novému zápisu do katastru jako "orná půda a zastavěná plocha a nádvoří".
Po těchto úpravách jsem při rozvodovém řízení v roce 2013 manželovi darovala polovinu spoluvlastnického podílu, v darovací smlouvě byl dar zapsán v podobě orné půdy a zastavěné plochy a nádvoří spolu se součástmi a příslušenstvím. Postavený dům je zapsán v katastru zvlášť na jiném listu vlastnictví, je součástí SJM. Nyní si vypořádáme SJM.
Dotazy:
1. Je darovací smlouva zapsaná správně, pokud je zde uveden jako předmět smlouvy "orná půda a zastavěná plocha a nádvoří" místo pouze "orná půda" tak, jak znělo původně v kupní smlouvě?
2. Pokud byl na pozemku za manželství postaven dům, mohl katastr zapsat takovou darovací smlouvu?
3. Při vypořádání SJM mám či nemám právo požadovat finance ze zhodnocení pozemku? Pokud ano, pak zcela či jen zčásti?
Děkuji moc za rychlou odpověď. Františka

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. není rozhodné, zda je uvedeno ve smlouvě orná půda či orná půda a zastavěná plocha. Důležitá jsou čísla parcel, pokud ta jsou uvedena správně, špatné pojmenování druhu pozemku není na překážku vkladu takové smlouvy do katastru nemovitostí.
2. Pokud byl na pozemku postaven dům, katastr takovou smlouvu mohl bez problémů zapsat, protože jste vlastně darovala pouze pozemek. Navíc pokud je dům součástí SJM, pak dům darovat nemůžete, není možné darovat manželovi nic, co je součástí SJM.
3. Ano, máte právo požadovat finance za zhodnocení pozemku, nicméně požadovanou částku musíte prokázat. Nelze obecně požadovat nějakou částku, ale musíte uvést konkrétní částku a tuto podložit. Prokazování investic a zhodnocení bývá velmi složité a v tomto případě je třeba se bavit již konkrétně, zda by to ve Vašem případě po shlédnutí veškeré dokumentace mělo smysl.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy SVJ - mohou obsahovat pokuty za nesplnění stanov?
- Stanovy společenství bytových jednotek - mohou obsahovat pokuty za nesplnění stanov?
- Může udělovat výbor SVJ pokuty členům společenství vlastníků bytových jednotek?
- Pokuty udělené SVJ - vymahatelnost pokuty, oprávněnost
- Oprávněnost pokuty od SVJ
- Oprávněnost pokuty od společenství vlastníků bytových jednotek

Naše společenství vlastníků bytových jednotek SVJ v souvislosti s novým občanským zákoníkem aktualizovalo odhlasováním na schůzi své stanovy a přidalo do nich ustanovení o povinnostech pro členy SVJ, například dodržovat noční klid, nekouřit ve společných prostorách domu, neumísťovat ve společných prostorách jakékoliv předměty nepatřící k vybavení domu na chodbách, zdržet se užívání balkónů jako skladišť atd. a též ustanovení, že při nesplnění jakékoliv povinnosti je vlastník povinen zaplatit společenství smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč korun a náhradu škody za každé jednotlivé porušení.
Ustanovení se mi zdá nepřiměřené, výše pokut moc vysoká, pokud vůbec do
stanov něco takového patří. Je možné se takové aktualizaci stanov resp.
vyměření pokuty nějak bránit? Může SVJ udělovat pokuty? Je k tomu oprávněno? Je pokuta právně vymahatelná? Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník skutečně přinesl významnou změnu, a to možnost ukládání pokud vlastníkům. Je pravdou, že se ale stále jedná o diskutabilní téma a otázka vymahatelnosti pokut není stále jednoznačně vyřešena. Nicméně právní úprava je skutečně taková, že do stanov takové ustanovení zakotvit lze a pakliže je odhlasováno, je závazné. Smluvní pokuta musí být vždy přiměřená vzhledem k povinnosti, kterou zajišťuje. Tj. částka 20.000,-Kč za jednorázové rušení nočního klidu je nepřiměřená, nicméně pokud k takovému jednání dochází opakovaně, např. desetkrát do měsíce, lze takovou pokutu za přiměřenou považovat a pak je i právně vymahatelná.

_

OBČAN-SPOLKY
- Sdružení rodičů a přátel školy - převod na spolek, změny stanov
- Nepřevedení sdružení na spolek - jak zachovat existenci?
- Dodatečná změna stanov sdružení a přejmenování na spolek - je to dostatečná změna k zachování existence?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně nových právních úprav v oblasti provozování spolků a sdružení. V naší základní škole je stále funkční Sdružení rodičů a přátel školy. Bohužel jsme nereagovali na nové povinnosti (nová právní úprava) o změně jména ze sdružení na spolek a také jsme neupravili Stanovy sdružení. Jaké kroky můžeme učinit dodatečně, aby sdružení zůstalo stále funkční a aby vše fungovalo podle platných legislativních norem? Děkuji předem za odpověď. Ivana

ODPOVĚĎ:
Stále můžete bez problémů vše s novou právní úpravou sladit. Je třeba svolat shromáždění, odsouhlasit změnu stanov a členy statutárního orgánu spolku. Zápis ze schůze či shromáždění včetně textu nových stanov a čestného prohlášení členů statutárního orgánu pak vložíte společně s návrhem do rejstříku. Doporučovala bych obrátit se na právníka, který Vám všechny potřebné listiny nachystá a do rejstříku vloží.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Škoda vzniklá dodavateli postupem subdodavatele - vymáhání škody po subdodavateli
- Vymáhání škody po subdodavateli - nedodání díla včas
- Nedodání díla včas subdodavatelem - vymáhání škody

Dobrý den, mám dotaz. Smluvně jsem se zavázal za úplatu vytvořit webové stránky za 13.000 Kč. Zakázku jsem předal dalšímu dodavateli, aby web vytvořil za mě. Přes konverzaci na portálu webtrh.cz a přes e-mail řekl a potvrdil, že web dodá do 14 dnů. Web dodavatelem dodán nebyl a v dodatku mé smlouvy s klientem je zakotvena pokukta 200.000 Kč při nesplnění termínu.
Pokutu nejsem schopen zaplatit a tak bych se chtěl zeptat, zdali ji mohu soudně vymáhat po dodavateli a následně ji uhradit klientovi, který s tímto postupem souhlasí. Děkuji za odpověď. Tomáš

ODPOVĚĎ:
V zásadě je možné z titulu náhrady škody požadovat i částku odpovídající smluvní pokutě, kterou jste uhradil z důvodu prodlení Vašeho dodavatele. Je však třeba, aby Váš dodavatel mohl předvídat, že v případě prodlení budete povinen zaplatit smluvní pokutu, např. tím, že věděl, že je subdodavatelem a smluvní pokuta je v těchto vztazích běžná; že jste mu předložil Vámi podepsanou první smlouvu; že jste mu sdělil, že v případě nedodání stránek budete povinen hradit smluvní pokutu apod. Pokud si však Váš dodavatel nemohl být vědom, že je pouze subdodavatelem, resp. že v případě nedodání webu včas budete hradit smluvní pokutu, pak byste s vymáháním částky odpovídající smluvní pokuty u soudu nejspíše neuspěl.
Rovněž je třeba upozornit, že by Váš dodavatel byl povinen hradit smluvní pokutu, jež by mohl důvodně předpokládat. Mám za to, že při zakázce v hodnotě cca 10.000,- Kč je smluvní pokuta ve výši 200.000,- Kč nepřiměřeně vysoká. Proto se domnívám, že byste se s úspěchem celé částky ve výši 200.000,- Kč u soudu nedomohl.
Obdobně pak můžete i Vy namítnout vůči klientovi, že výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká a požadovat její snížení. V případě soudního sporu s klientem byste musel vznést námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty, kterou může následně soud snížit. Dle ust. § 2051 občanského zákoníku platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody.
Konkrétní okolnosti celého případu doporučuji konzultovat s advokátem.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování majetku před smrtí - nárok na vypořádání od obdarovaného po smrti dárce
- Darování majetku rodičem jednomu z potomků - nárok na vypořádání v dědictví, dědickém řízení

Moje babička před cca 10 lety (2007) přepsala chalupu a před cca 3-4 lety (2013-2014) i svůj byt v Dejvicích na dceru Hanu - mou tetu. Druhá dcera babičky - Jitka, moje matka, se několik let léčila ze závislosti na alkoholu, v lednu 2016 zemřela. Nyní babička finance i zbývající majetek postupně dává tetě, aby po ní nic nezůstalo. Mám vůbec nějakou šanci jak se jako pozůstalá bránit? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2058 o. z. může kdokoliv za svého života darovat třeba i všechen svůj majetek. Pokud by v dědictví po Vaší babičce přece jen nakonec něco zůstalo, můžete v dědickém řízení navrhnout započtení darů na dědický podíl Vaší tety, a tedy byste z pozůstalosti obdržela více než Vaše teta.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Otec dítěte majitelem bytu - nárok přítelkyně na byt při rozchodu vztahu
- Matka dítěte majitelka bytu - nárok přítele na byt při rozchodu vztahu

Rozcházíme se s přítelkyní, máme spolu dvě malé děti. Vlastním byt, ve kterém spolu nežijeme, vlastnil jsem ho již před začátkem našeho vztahu. Může při soudním řešení péče o děti přítelkyně vznést nárok na tento byt, nebo na část peněz vytěžených jeho prodejem? Děkuji, Michal.

ODPOVĚĎ:
Na byt či výnos z něho nemá přítelkyně žádný nárok, neměla by ho ani, pokud byste byli manželé, jelikož se jedná o majetek, který jste vlastnil před uzavřením manželství, resp. ve Vašem případě partnerství. Otázka, že máte děti, zde nehraje vůbec žádnou roli.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice, odmítnutí jiné práce - nárok na odstupné
- Nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice a odmítnutí jiné práce zaměstnancem
- Právo na odstupné při zrušení pracovní pozice a odmítnutí jiné práce zaměstnancem

Jsem zaměstnaný u soukromé společnosti deset let jako tiskař a nyní mi zaměstnavatel oznámil, že moje pracoviště bude v prosinci 2017 zrušeno a budou mi nabídnuty tři jiné různé pracovní pozice, ze kterých si mohu vybrat (nevím, zda je na těchto nabízených pozicích stejná mzda jakou pobírám nyní či nižší). Když bych však ani jednu z pozic nepřijal, mám nárok na odstupné? Pokud ano, za jakých podmínek a v jaké výši? Děkuji, Miroslav.

ODPOVĚĎ:
V případě, že nabízené pozice budou odpovídat Vaší pracovní smlouvě, tedy bude se jednat o stejný druh práce a stejné místo výkonu práce, znamenalo by to, že Vám zaměstnavatel v souladu s § 38 zákoníku práce přiděluji práci dle pracovní smlouvy a je jen jeho benevolencí, že Vám dá vybrat z různých pozic. V takovém případě byste byl povinen práci vykonávat a při ukončení pracovního poměru by nárok na odstupné nevznikl.
Pokud by přijetí nabízené pozice znamenalo změnu pracovní smlouvy, nemusíte žádnou z nich přijmout a stanete se "nadbytečným", čímž Vám vznikne právo na vyplacení odstupného.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Krácení příplatku třídní učitelce za třídnictvím - může to škola udělat?
- Odebrání příplatku za třídnictví třídní učitelce - může to škola udělat?

Jako učitelce s úvazkem 0,95% 1. stupně ZŠ mi byl stanoven v platovém výměru měsíční jednorázový příplatek za třídnictví 500 Kč. Škola mi tento příplatek krátí prý dle počtu odučených dní v měsíci. Je možné takto krátit příplatky? Jsou kráceny i kolegům s plným úvazkem. Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o krácení zvláštního příplatku v případě snížení tzv. pracovního úvazku, platí, že v případě sjednání kratší týdenní pracovní doby se ze zákona snižuje plat, tj. každá jeho část, a to poměrně podle velikosti tzv. pracovního úvazku (viz ustanovení § 80 zákoníku práce). Z toho vyplývá, že i zvláštní příplatek za výkon práce třídního učitele podléhá tomuto krácení odpovídajícímu délce sjednané týdenní pracovní doby, a to bez ohledu na množství skutečně vykonávané práce třídního učitele.
Takto by mělo být postupováno u všech zaměstnanců.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Splátka debetní karty omylem na jiný účet - jak se vyhnout problémům?
- Poplatek za vytvoření splátkového kalendáře 3250 Kč

Mám uzavřenou smlouvu s Citibank na debetní kartu a splácím pravidelně měsíční splátky. V 12/2016 přišlo mailem oznámení o změně účtu na posílání splátek - prostě Citi vše nechali Raifaisen bank. V 01/2017 jsem ještě poslala splátku na původní účet Citi, ale svůj omyl jsem během pár dní napravila a poslala splátku na účet Raifaisen bank. Přesto mi přišlo oznámení, že Raifaisen bank předala můj případ jistému právníkovi, který požaduje sepsání splátkového kalendáře ve formě notářského zápisu a zaplacení 3.250 Kč za sepsání notářského zápisu. Při telefonickém hovoru nepřipouští jinou možnost, pouze jimi daný postup. Upřímně - tento jejich postup se mi zdá podezřelý a chtěla bych vědět, zda existuje jiné řešení, než sepsání notářského zápisu kvůli dalším splátkám. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze nalézt odpověď přímo ve smlouvě, kterou byla debetní karta zřízena. Pokud řádně splácíte, není důvod sepisovat notářský zápis. Ten požadují proto, že v případě neuhrazení splátek by tento zápis rovnou použili jako podklad pro exekuci bez soudního řízení. Doporučuji tedy prostudovat smlouvu o zřízení karty a pokud tam žádné ujednání o možnosti požadovat ze strany věřitele notářský zápis Vámi hrazený, na nic takového nepřistupujte.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Úhrada nákladů spoluvlastníkem na údržbu bytu, domu - kolik let zpětně?
- Úhrada nákladů spolumajitelem na údržbu nemovitosti - kolik let zpětně?
- Promlčení nároku úhrady nákladů na péči o společnou nemovitost

25 let jsem 50% spoluvlastníkem rodinného domu se svoji sestrou, která v domě celou dobu žije a užívá ho. Já svoji část nikdy nemohl využívat, protože v ní žila matka, která měla zřízeno věcné břemeno užívání k domu. Matka zemřela a dům se bude prodávat. Jsem při prodeji domu povinen uhradit sestře polovinu nákladů na údržbu domu zpětně za celých 25 let, i když dům užívala pouze ona a matka? Děkuji, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Nejste povinen, pokud by snad sestra měla v úmyslu to řešit soudně, pak by teoreticky mohla žádat náklady pouze 3 roky zpětně z titulu bezdůvodného obohacení, Vy ale máte právo teoreticky žádat po sestře nájem za 3 roky zpětně.

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Zaměstnanec nemá jak dojíždět do práce nabídnuté Úřadem práce - odmítnutí zaměstnání
- Odmítnutí práce od úřadu práce uchazečem - následky
- Následky odmítnutí práce od Úřadu práce uchazečem o zaměstnání
- Může uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce odmítnout nabídnutou práci, zaměstnání?
- Nevyhovující práce nabídnutá Úřadem práce - odmítnutí zaměstnání

Manželka je půl roku na úřadu práce a má tento problém. Chtějí ji poslat mimo obor - na místo pomocníka v kuchyni, kam nemohou nikoho umístit a kde nabízejí mzdu 12.000 Kč hrubého, čímž by z ní udělali v podstatě chudou pracující. Co když místo odmítne, je někde k vidění nějaký předpis, kam ji mohou a nemohou dát? Mohou ji dát na ubytovnu, když nemá čím dojíždět? Děkuji, Alois.

ODPOVĚĎ:
Podle § 30 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění po zdejších předpisů, uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, a to minimálně na 6 měsíců. Podle § 20 téhož zákona je vhodným zaměstnáním
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Nízká mzda tedy nezakládá možnost zaměstnání odmítnout bez rizika vyřazení z evidence uchazečů. Relevantní důvod by mohla být nemožnost dojíždění. Doporučuji řešit situaci z toho hlediska s příslušnou referentkou Úřadu práce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy, neplatí nájemné - jak postupovat?
- Nedobrovolné vystěhování nájemníka po konci nájemní smlouvy - postup, návod
- Nedobrovolné vystěhování nájemce po vypršeníé nájemní smlouvy - postup, návod

Jak bych mohl prosím postupovat v souladu se zákonem, když potřebuji fyzicky vystěhovat z mého bytu nájemníka, kterému skončila nájemní smlouva v 03/2016 a od té doby neplatí nájemné a náklady s používáním bytu. Jedná se o náš druhý byt, ve kterém bydlí sám. Děkuji, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Podejte žalobu o vyklizení a současně žalobu o zaplacení dlužného nájmu. Nájemník nebude ve sporech úspěšný a bude povinen nahradit Vám náklady s podáním žalob vzniklé. Ještě před podáním žalob mu zašlete písemné výzvy k vystěhování a úhradě dlužného nájmu se stanovením dodatečné lhůty, která by měla být aspoň sedmidenní. Pokud nebude nájemník reagovat, podejte žalobu.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Patří prémie do základní mzdy nebo do hrubé mzdy
- Prémie k platu - jsou součástí základní mzdy nebo hrubé mzdy?
- Prémie mzdy - jsou součástí základní mzdy nebo hrubé mzdy?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Minimální odpočinek mezi směnami - kolik hodin?
- Kolik hodin je minimální odpočinek mezi směnami?

Jako zaměstnankyně knihovny pobírám zaručenou mzdu 16 400 Kč hrubého. Po uplynutí zkušební doby dostanu prémie 390 Kč. Tyto prémie se podle mé nařízené už odráží v zaručené mzdě. Je tomu tak? Nebo se mají počítat do hrubé mzdy zvlášť?
Zaručená mzda je počítána na měsíc s dvaceti pracovními dny a měla by se mi tak mzda zvýšit když má měsíc 23 pracovních dnů? Nebo bude pouze nižší doplatek do zaručené mzdy? A máme zde také akci přes noc, mohu se zeptat co příplatky za noční směnu? Projeví se tam nějak nebo pouze bude zase nižší doplatek?
A poslední otázka je, jaká musí být pauza mezi prací, když v pátek skončím v sobotu v 1 hodinu po 7,5 odpracovaných hodinách a ráno a půjdu domů, s tím že mám přijít na 6:00? Tedy po pěti hodinách. Je to dostačující? V sobotu půjde pouze o tři až čtyři hodiny. Zbytek týdne mám běžnou pracovní dobu.
Děkuji za odpovědi, velice by mě zajímala ta zaručená mzda, jelikož moje nadřízená spoustu věcí dělá jak se jí chce a jelikož jsme malá knihovna na malém městě nikdo to moc neřeší. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, co se rozumí zaručenou mzdou. Zda jde o mzdu uvedenou ve mzdovém výměru, nebo zda Vaše pracovní pozice spadá do 5. skupiny prací podle nařízení č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zaručená mzda podle tohoto právního předpisu se vztahuje na 40hodinový pracovní týden, aniž by byl řešen počet pracovních dní.
Podle § 112 odst. 3 zákoníku práce nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek. Příplatek za práci v noci tedy není započítáván do zaručené mzdy a měl by být poskytnut vedle ní.

Odpočinek mezi směnami je upraven v § 90 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) v zemědělství,
c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména
1. ve veřejném stravování,
2. v kulturních zařízeních,
3. v telekomunikacích a poštovních službách,
4. ve zdravotnických zařízeních,
5. v zařízeních sociálních služeb,
d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bezdůvodné odebrání osobního ohodnocení úředníkovi, státnímu zaměstnanci
- Jak se bránit proti odebrání osobního ohodnocení
- Bezdůvodné odebrání osobního ohodnocení zaměstnanci - obrana

2010 mi bylo sníženo osobní ohodnocení o 2.000 Kč a to ze soukromých důvodů. Nedostala jsem žádné vyjádření (proč k tomu došlo) kromě nového platebního výměru. Nikdy žádné výtky proti mé práci nebyly. Ředitelem mi bylo vyhrožováno i případnou ztrátou zaměstnání. Opravdu jsem se hodně bála. Jediné, čeho jsem byla schopná, bylo mé ohrazení proti tomuto postupu, které jsem řediteli zaslala mailem. Odpověď jsem žádnou nedostala. Od té doby se vedení změnilo, žádné zvyšování osobního ohodnocení nebylo. Jsem ve služebním poměru – zaměstnanec Úřadu práce. Teď, když se psalo první služební hodnocení, jsem poukázala na to, co se v roce 2010 stalo, a že od té doby jsem stále na stejné částce. Bylo mi řečeno, že v mé dokumentaci nic takového není. Dá se proti tomu po tak dlouhé době ještě něco dělat?
Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
V osobním spisu by měl být založen nový platový výměr s podkladem, na jehož základě ke snížení došlo, např. hodnocení zaměstnance.
Nicméně obecná promlčecí lhůta je 3 roky a pokud jste měla pochybnosti o správnosti úkonu zaměstnavatele, situace měla být řešena ihned. Je třeba také podotknout, že na osobní ohodnocení není nárok, jedná se o tzv. nenárokovou složku, která se stává nárokovou až ve chvíli jejího přiznání. Není ani nárok na určitou výši osobního ohodnocení. Vzhledem k tomu, že navíc byla změněna právní úprava - zákon o státní službě - a současné vedení postupuje v souladu s tímto zákonem, nelze si zvýšení osobního ohodnocení nárokovat.
Pokud by však Vaše služební hodnocení bylo obdobné jako u ostatních zaměstnanců na srovnatelné pozici a Vaše osobní ohodnocení nižší, mohlo by se jednat o diskriminaci v odměňování, což by bylo možné řešit podáním podnětu na místně příslušný inspektorát práce nebo podáním žaloby.

__

FINANCE-DANĚ
- Náhrada za věcné břemeno - daně, zdanění
- Zdanění odměny za věcné břemeno
- Částka za věcné břemeno - daně, zdanění
- Náhrada za služebnost - daně, zdanění
- Zdanění odměny za služebnost
- Částka za služebnost - daně, zdanění

Dostala jsem od energetické společnosti jednorázovou náhradu za zřízení věcného břemene na mém pozemku. Částku jsem obdržela v říjnu 2016. Je nutné z této částky platit daň z příjmu? Momentálně jsem druhým rokem na mateřské a manžel na mě uplatňuje slevy na dani z příjmu neboť nepracuji. Děkuji za odpověď, Marie.

ODPOVĚĎ:
Přijatá náhrada za služebnost je u fyzických osob osvobozena od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. zc) Zákona o daních z příjmů, pokud služebnost vznikla ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů. Služebnost nejspíš vznikla na základě energetického zákona, náhrada by tedy měla být osvobozena. Přiznání k dani z příjmů z tohoto důvodu nemusíte podávat.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Neschválení písemného rozvrhu čerpání dovolené odbory a § 218 Zákoníku práce
- Rozvrh čerpání dovolené a schválení odbory, odborovou organizací

Zaměstnavatel nám nařídil v lednu 2017 čerpání dovolené (různě po dnech). Byla to část dovolené za 2016, která nemohla být čerpána z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (provozní důvody). Ve firmě působí odborová organizace. Určená dovolená sice byla zanesena zaměstnavatelem do písemného rozvrhu čerpání dovolené, ale tento rozvrh nebyl v době čerpání dovolené odbory schválen. Zaměstnavatel sdělil, že postupuje podle § 218 odst. 2 Zákoníku práce a není proto povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnanců, ani ke schválení rozvrhu a nařízená dovolená je platná. Má na to právo? Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce výslovně takovou situaci neřeší. Dle mého názoru však zaměstnavatel nemůže při určování čerpání dovolené ve zvláštním případě podle § 218 odst. 2 zákoníku práce porušovat obecná pravidla čerpání dovolené uvedená v § 217 zákoníku práce. Tato pravidla se vztahují na čerpání veškeré dovolené, aniž by činila rozdíl mezi starou a novou dovolenou. Lze tak soudit i ze systematiky zákona, kde jsou pravidla předchozího souhlasu odborové organizace a rady zaměstnanců atd. uvedena před § 218; vztahují se tak proto i na případy uvedené v tomto ustanovení.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing od nadřízeného
- Práce v nevyhovujících prostorách (nevětraná místnost) a ukončení pracovního poměru
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď - práce v nevyhovujících prostorách (nevětraná místnost)
- Výpověď ze zdravotních důvodů - práce v závadných prostorách, místnosti
- Vážný důvod k rozvázání pracovního poměru - definice, příklad

Odchodu ze zaměstnání, které je pro mě nevyhovující: jsem v částečném ID, je mi 52 let a pracuji u jedné firmy jako účetní. Kancelář máme v suterénu, bez okna, s klimatizací, která jen víří prach. Mám zdravotní problémy a poslední dobou se zhoršily i mezilidské vztahy. Narůstají také pracovní problémy, zejména drsného chování mého nadřízeného, který mě před ostatními peskuje za chyby, které jsem občas z nervozity udělal. Psychicky je pro mě tato práce už neúnosná, tak řeším způsob, jak odejít.
Vedoucí mi dal důtku s možností výpovědi pro neplnění mé pracovní náplně. V listopadu 2016 jsem onemocněl a vzal si dovolenou, abych to vyležel. Obratem mi dal druhou důtku. V prosinci 2016 se mi onemocnění vrátilo, takže se vše opakovalo. V lednu 2017 se mé zdraví ještě zhoršilo a pan vedoucí mě zle seřval (nedá se to říct jinak). Od poloviny ledna 2017 jsem na neschopence a počítám, že mi ji paní doktorka během dalšího týdne ukončí. Bojím se výpovědi za neplnění mé pracovní náplně.
Práci ve firmě bych chtěl ukončit a najít jinou práci. Důvodem je chování a psychický tlak ze strany vedoucího, podmínky pro práci a nakonec i můj zdravotní stav. Chtěl jsem se zeptat na rozumné řešení.
Možnosti jsou:
výpověď po třetí důtce (která mi hrozí, když se vrátím do práce po neschopence), dostat výpověď dohodou nebo dát výpověď dohodou.
Co je chápáno jako vážný důvod k rozvázání pracovního poměru? Můžu dát výpověď ze zdravotních důvodů? Rád bych se zapsal na ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti, než najdu novou práci, ale z existenčních důvodů bych nechtěl, aby mi byla podpora krácena nebo abych na ni neměl nárok. Děkuji, Hanuš.

ODPOVĚĎ:
Podpora v nezaměstnanosti je krácena v případě, že „uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem“ (§ 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Vážné důvody jsou pak specifikovány v § 5 bodě c) výše uvedeného zákona.
Jedná se o důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Podle zákona o zaměstnanosti mezi případy, kdy uchazeči o zaměstnání nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, spadá pouze důvod ukončení pracovněprávního vztahu z důvodů porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, tedy pouze první případ tohoto výpověďního důvodu v příslušném § 52 písm. g) zákoníku práce, kdy by bylo možné zrušit pracovní poměr okamžitě.
Ve druhém případě výpověďního důvodu dle § 52 písm. g), tj. méně závažného porušení pracovních povinností nebo soustavné méně závažné porušování pracovních povinností tedy můžete být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání s pomocí ze strany úřadu práce při hledání vhodného zaměstnání, přičemž při splnění dalších podmínek přísluší nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Situace by tedy mohla být řešena dohodu o ukončení pracovního poměru nebo výpovědí ze zdravotních důvodů. Nárok na podporu v nezměněné výši by však měla být zachována i v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností.