Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

OBČAN-DLUHY
- Jak získat soudní rozhodnutí o dluhu a prodloužit tak promlčecí lhůtu na 10 let
- Jak prodloužit promlčecí lhůtu dluhu ze 3 na 10 let - postup, informace
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zaplacení dlužné částky - náležitosti

Chtěla bych Vás poprosit, zda byste mi napsal/a jak bychom měli postupovat, když chceme podat žalobu/návrh k soudu - že dluh, který je stále trvá, aby nám prodloužil dobu na 10 letou. Promlčecí doba bude končit 30.6. 2016 a nevypadá to, že by nám peníze do této doby dotyčný zaplatil. Chceme mít v ruce něco, co nám dá možnost, získat peníze během té doby zpět. Předem Vám velice děkuji Lenka Vaňkátová

ODPOVĚĎ:
Musíte se obrátit na soud, v jehož obvodu žalovaný bydlí či má sídlo, se žalobou na zaplacení dlužné částky.
Podání musí splňovat následující náležitosti:
kterému soudu je určeno,
kdo je činí,
které věci se týká a co sleduje,
musí být podepsáno a datováno.
Konkrétně musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
K žalobě musíte připojit listinu, ze které Vaše právo na úhradu dlužné částky vyplývá, např. smlouva o půjčce a dále musíte uhradit soudní poplatek, který činí 5% žalované částky, nejméně však 1000, -Kč. Výsledkem úspěšného soudního sporu pak bude pravomocné a vykonatelné rozhodnutí (rozsudek či platební rozkaz), které je tzv. exekučním titulem, tedy po dobu 10 let od vykonatelnosti takového rozhodnutí můžete dluh (pokud není uhrazen dobrovolně na základě exekučního titulu) vymáhat prostřednictvím exekuce.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné vyplacení výživného na manželku která se odstěhovala ze společné domácnosti (kvůli novému partnerovi)
- Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti manžela - nárok na výživné na manželku

Manželka se 06/2014 odstěhovala ze společné domácnosti (byt v mém vlastnictví, koupen za mé prostředky před manželstvím), s naší 5letou dcerou do pronájmu. Dceru máme pouze na své dohodě, každý na střídavou péči. Po půl roce tento pronájem opustila, a nastěhovala se do domu ke svému příteli, který byl důvodem, že mne opustila.
Má nějaký nárok na náhradní bydlení, či výživné (příjmy máme téměř totožné), a to i zpětně?
Lze po mě zpětně požadovat výživné na dceru, za dobu, co spolu nebydlíme, a o dceru se každý staráme polovinou? Školku platím po dohodě já, jinak věškeré potřeby (oblečení, kroužky) hradíme polovinou.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byt, ve kterém jste s manželkou společně bydleli, je výhradně ve Vašem vlastnictví, uzavřením manželství vzniklo Vaší manželce právo v bytě bydlet. Toto právo by zaniklo až ve chvíli zániku manželství rozvodem. Nicméně vzhledem k tomu, že byt je pouze Váš, nemáte žádnou povinnost zajistit manželce náhradní bydlení. Otázka náhradního bydlení by se řešila v situaci, kdy by byl byt Vaším společným vlastnictvím (součástí SJM).
Manželé mají vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže však Vaše manželka má dostatečné příjmy k úhradě svých životních potřeb, nevidím důvod, aby po Vás požadovala hrazení výživného. V případě rozvodu podle § 760 nového občanského zákoníku platí, že rozvedený manžel má nárok na výživné tehdy, není-li schopen se sám živit a za předpokladu, že tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ní. Neschopností se živit, která má svůj původ v manželství, je například situace, kdy je žena bez zaměstnání a příjmů kvůli tomu, že byla na rodičovské dovolené a pečovala o dítě (děti). Pokud je Vaše manželka zaměstnaná a má dostatečný příjem, nevidím důvod k hrazení výživného ani po rozvodu manželství.
Co se týče výživného pro dceru, bylo by dobré otázku péče o dceru, styku s ní a výživného upravit písemně. Jestliže veškeré náklady na výchovu a výživu Vaší dcery hradíte rovným dílem, není zatím důvod, aby po Vás manželka požadovala výživné. Pro případné soudní řízení v budoucnu (například při rozvodu manželství) ale doporučuji evidovat si náklady, které jste na výchovu a výživu Vaší dcery vynaložil.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Předražení a duplicitní platby od zhotovitele díla (nové místnosti na terase) - jak se bránit?
- Předražení díla a duplicitní platby - jak se bránit zhotoviteli?
- Oficiální nepředání stavby zhotovitelem - je možné penále, penalizace od objednatele?

2010 jsem si nechala zhotovit projekt přístavby jedné místnosti na rekreační chatě, jednalo se o místnost vytvořenou z terasy o velikosti 15m2. Zhotoviteli jsem předala projektovou dokumentaci, na základě které byla uzavřená Smlouva
o dílo dle §536 obchodního zákoníku s datem trvání stavebních prací od 6.9.2010 do 25.10.2010 a s rozpočtem ve výši 149 843, -Kč.
Stavba nebyla v daném termínu dokončena, její cena se vyšplhala na 233 318, -Kč a nebyl ani dodržen projekt - na střechu měla být použitá fólie PVC místo pozinkované krytiny a na stropní záklop měl být použit sádrokarton místo extrudovaného polystyrenu.
Zhotovitel napsal Čestné prohlášení o provedení stavebních prací dle stavební dokumentace.
Po dokončení přístavku jsem ještě chtěla menší úpravy, ale zhotovitel si zde práce vytvářel…, úpravy byly v přestávkách a byly ukončeny v roce 2013.
Cena elektroprací mezi zhotovitelem a dodavatelem byla dohodou na 54 000, -Kč, ale mě bylo účtováno bylo 99 300, -Kč.
Topení mělo být ukončeno ve sklepě dvěma kulovými kohouty, účtováno a zaplaceno, ale ve sklepě mi na pěti místech čouhají ze stropu trubky a existuje "Zápis o tlakové zkoušce topného tělesa" z roku 2011, kde byla provedena zkouška těsnosti otopného systému a tlaková zkouška byla provedena natlakováním vodou při tlaku 0,4 Mpa po dobu 45 minut.
Nejednou jsem zhotovitele žádala o podrobné vyúčtování prací, protože z dokladů nebylo jasné, co platím. Bylo mi sděleno, že pokud trvám na kompletních dokladech, jako je předávací protokol, tak se bude muset ke každému vyúčtování připočítat daň z přidané hodnoty a doplatit jí, pak se teprve dají všechny doklady vystavit.
Nesměla z mé strany padnout zmíňka o předražení, v poslední faktuře jsem zjistila, že mi bylo účtováno i to, co jsem už platila, proto jsem si nechala vyhotovit kontrolní rozpočet podle ceníku RTS, kde bylo zjištěno předražení.
Do dnešního dne mi nebyla stavba předána, faktury jsou dopisované a přepisované, stavební deník je dopisovaný, nikdy na stavbě nebyl, prý aby ho nesežraly myši. Věřila jsem mu, ale on mě uvedl v omyl. Co mám dělat? Je možné zhotovitele penalizovat za nepředání stavby?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Penalizovat zhotovitele za nepředání stavby, resp. nedodržení termínu, můžete pouze v případě, že jste si ve smlouvě o dílo stanovili smluvní pokuty pro nedodržení smluvních ujednání. K podrobnějšímu řešení tohoto případu by bylo třeba shlédnout smlouvu, kterou jste se zhotovitelem uzavřela a rozebrat i komunikaci s ním, např. zda jste mu bez zbytečného odkladu sdělila případné vady, které jste na díle zjistila, zda jste rozporovala navýšenou cenu za dílo, atd… Pokud jde o předražení, tak ve Vašem případě platí, že zhotovitel má právo se domáhat přiměřeného zvýšení ceny, nicméně Vy jako objednatel můžete bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o částku, jež přesahuje o více než 10 % cenu stanovenou na základě rozpočtu.
Pokud byste od smlouvy odstoupila, doporučovala bych investovat do znaleckého posudku, který by určil skutečnou cenu zhotoveného díla a případný rozdíl (pokud by znalecký posudek určil, že cena je nižší, než jste byla nucena zhotoviteli uhradit) byste mohla nárokovat po zhotoviteli.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Převod nebytových prostor na bytovou jednotku - vliv výšky okolního terénu pozemku
- Technické normy pro byt, bytové prostory, bytovou jednotku
- Změna nebytových prostor na bytové - podmínky
- Změna nebytového prostoru na byt - podmínky
- Změna nebytového prostoru na bytovou jednotku - podmínky
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytových prostor jako bytu - pohled práva
- Souhlas členů SVJ s použitím těžké techniky při úpravě bytu (přeměně nebytového prostoru na byt, bytovou jednotku)

Prosím o uvedení informace, která se týká přeměny nebytových prostorů na bytové jednotky.
Rozhodujeme se se ženou zakoupit nemovitost- bytovou jednotku pod panelovým domem (101 m2) Je rozdělena na čtyři nezávislé prostory.
Jedna část je složená ze dvou místností jako prodejna se samostatným vchodem. Obě další místnosti mají samostatné vstupní dveře a jsou předělány na garsonky (každá 21 m2) s veškerým sociálním vybavením a se samostatným měřením vody i elektriky. Vstup do nich je ze společné chodby vlastníků domu. Celá jednotka má úroveň podlahy asi 1 metr pod úrovní okolního terénu. Pozemek před celou jednotkou (před panelovým domem) v délce cca 5 x 14 m je ve vlastnictví majitele jednotky (na obrázku) I přesto, že celá jednotka je pod úrovní okolního pozemku, je dokonale suchá a vytápěná centrálním vytápěním.
Je vedena na katastru nemovitostí jako provozovna-dílna. My bychom ale chtěli tyto dvě samostatné "garsonky" zlegalizovat jako bytové jednotky k bydlení. Na stavebním úřadě nám bylo sděleno, že pokud je nebytový prostor pod úrovní terénu, toto nelze. Údajně již každá bytová jednotka musí být podle obč. a stav. zákona min. 15 cm nad úrovní terénu. Nás ale napadlo, terén, který je ve vlastnictví majitele, před celou bytovou jednotkou odbagrovat, vytvořit malé parkoviště a tím vlastně nebytové prostory v celé délce, budou nad terénem. V příloze zasíláme foto. Jedná se o tu spodní část s osmii okny + dveře a jedno větší okno.
Mé dotazy:
- je informace podaná stav. úřadem správná, popřípadě kde je možné technické novelizované požadavky na bytovou jednotku zjistit velikost oken, výška stropu, atd. - vyjímky?
- je možné i přesto pronajímat tyto "garsonky" bez jakékoliv sankce, nebo jak vše dělat bez porušování práva?
- může společenství vlastníků SVJ zakázat pronájem prostor?
- je nutné při rozdělení jednotky (101 m2) 100 % souhlas všech vlastníků?
- je nutný souhlas společenství vlastníků, při odbagrování, když se jim nezasahuje do jejich práv?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Technické požadavky na byty:
Dle § 10/3 vyhlášky o technických požadavcích na stavby platí, že úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami. V tomto ohledu je tedy nezbytné vycházet z příslušné ČSN (občanský zákoník ani stavební zákon technické parametry staveb neupravují).
Přehled základních ČSN pro oblast stavebnictví naleznete např. zde:
http://www.technicke-normy-csn.cz/normy-stavebni.html
Co se týče technických požadavků na bytové jednotky, obytné a pobytové místnosti apod. , jsou konkrétní požadavky zakotveny v jednotlivých ustanoveních vyhlášky o technických požadavcích na stavby.

2/ Možnost pronajímat garsonky:
Dle § 2236/1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou (rozhodnutím stavebního úřadu v kolaudačním řízení) určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.
Bude-li tedy mezi pronajímatelem a nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bude nebytový prostor, přičemž účelem nájemní smlouvy bude uspokojení bytové potřeby nájemce, nebude mít tato skutečnost na platnost nájemní smlouvy žádný vliv. Na tomto místě je však nutné si uvědomit, že občanský zákoník je právním předpisem z oblasti soukromého práva.
Shora uvedené nemění nic na tom, že užívání nebytových prostor v rozporu s jejich účelem (např. tedy k bydlení) je z hlediska veřejného práva protiprávní a tudíž pokutovatelné. Konkrétně dle § 119/1 stavebního zákona (který je právním předpisem z oblasti veřejného práva) platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu.
Užíváním nebytového prostoru v rozporu s jeho určením (jak o něm v kolaudačním řízení rozhodl stavební úřad) může být spáchán některý z přestupků dle § 178/1 stavebního zákona.
Nechcete-li se v tomto ohledu dostat do konfliktu se stavebním zákonem, bude nezbytné změnit účel užívání předmětných nebytových prostor.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.

Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.

Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).

K této problematice se dočtete více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html

3/ Zákaz pronájmu prostor ze strany SVJ:
Bude-li pronájem předmětných prostor odpovídat stavebnímu zákonu (resp. rozhodnutí stavebního úřadu), nebude SVJ oprávněno pronájem těchto prostor zakázat. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přenecháním určitých prostor do užívání jiné osobě realizuje vlastník toliko své vlastnické právo (chráněné na ústavněprávní úrovni).

4/ Souhlas vlastníků bytových jednotek s rozdělením bytové jednotky:
Dle § 1208 písm. f) bodů 2, 4 a 5 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné i rozhodování o:
- změně účelu užívání domu nebo bytu,
- úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení bytových jednotek,
- změně podílu na společných částech bytového domu.

Má-li proto v rámci bytového domu dojít k vymezení nových bytových jednotek, bude přivolení shromáždění SVJ zapotřebí.
Dle § 1206/2 občanského zákoníku pak platí, že shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Získání souhlasu všech vlastníků bytových jednotek proto není dle občanského zákoníku zapotřebí (není-li to však zakotveno ve stanovách SVJ).

5/ Souhlas vlastníků jednotek s bagrováním:
V tomto ohledu je velmi důležité, zda je předmětný pozemek skutečně výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky či zda tento pozemek přináleží k bytovému domu (tzn. že se jedná o společnou část bytového domu, která byla jednomu z vlastníků přenechána k výlučnému užívání).
Je-li předmětný pozemek výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky, budou vlastníci bytových jednotek oprávněni se ke stavebnímu záměru (bagrování) vyjádřit v rámci územního a stavebního řízení.
Jedná-li se naopak o společnou část bytového domu, přenechanou do výlučného užívání jednomu z vlastníků jednotek, bude souhlas shromáždění SVJ se stavební úpravou tohoto pozemku zapotřebí (což samozřejmě nemění nic na tom, že pro realizaci tohoto stavebního záměru bude zapotřebí i příslušné přivolení stavebního úřadu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Odhad výše bezdůdovného obohacení
- Znalecký posudek na bezdůvodné obohacení
- Jak určit výši bezdůvodného obohacení
- Jak vypočítat bezdůvodné obohacení
- Spolumajitel pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení
- Výpočet bezdůvodného obohacení - spolumajitel pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu
- Spoluvlastník pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení
- Výpočet bezdůvodného obohacení - spoluvlastník pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu
- Promlčení bezdůvodného obohacení spoluvlastníka - pronájem bytového domu bez vyplacení spolumajitele, spolumajitelů

Chci podat návrh na vydání bezdůvodného obohacení. Problém je však v tom, že nedokáže přesně prokázat výši bezdůvodného obohacení. Chci se zeptat, jak se v takéto situaci postupuje, je např. možné využít nějakého znalce nebo postupovat jinak.
S bývalým manželem vlastníme rozlehlý rodinný dům, který slouží od své koupě pouze k pronájmu (něco jako ubytovna). Příjmy daníme jako příjmy z pronájmu. Od r. 2012 do r. 2013 mi manžel nevyplácel vúbec žádný podíl ze zisku, od r. 2013 mi začal vyplácet částku 13000Kč o které tvrdil, že je to jedna třetina ze zisku s tím, že jednu třetinu ponechal sobě a jednu třetinu si rovnež ponechá za to, že se o dům stará. Jedná se o podíl z čistého zisku, tj. po uhrazení veškerých nákladů na provoz a případné opravy. Já s tím nesouhlasím, nevidím důvod, proč by si mněl 1/3 ponechávat na víc, v domě bydlí vetšina stálých nájemníků, část nájemníků se ale mnění. Dům jsem několikrát navštívila přesto, že mi v tom manžel bránil, jednou mně tam i fyzicky napadl, byla přivolána policie. Když viděl, že se nároku jen tak nevzdám, zvýšil svévolně částku na 25 000Kč, bez jakýchkolik podkladů a výpočtů. Já jsem zjišťovala dalšími náhodnými návštěvami kdo v domě bydlí a kolik kdo platí a zjistila jsem, že čistý zisk se pohybuje v rozsahu cca. 100 000Kč měsíčně. Velkou část nájemného manžel inkasuje na černo, tj. nedaní všechny příjmy, hlavně pokud se jedná o fyzické osoby, které si platí nájem sami, nevystavuje jim ani žádné potvrzení o zaplacení. Navíc jak jsem psala je ubytovanost kolísavá, ale vetšinou je dům plně obsazen, někdy se stane, že se někdo odstěhuje a za např. 2 dni už tam bydlí někdo nový. Není v mojich silách dohledat veškeré nájemníky, který tam od r. 2011 bydleli. Získala jsem nejaká jména lidí, který tam bydleli a už nebydlí, dohledat tyto osoby kvůli svědectví je ale nemožné, jedná se vetšinou o osoby sociálně slabé nebo o dělníky, který migrujú vrámci celé ČR.
Jak tedy mám postupovat při podání návrhu, když vlastně nevím, nebo nedokážu přesnou výši bezdůvodného obohacení spočítat? Kdy se promlčí?
Děkuji za odpověď. Martina

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví Vás a bývalého manžela s velikostí podílu každého o vel. id. 1/2. V takovém případě mát právo na přesnou polovinu. Ovšem píšete o podílu na zisku, takže nevím, zda pronájem budovy není předmětem živnosti, kterou máte za tímto účelem zřízenu. Z tohoto pohledu nelze na dotaz podrobněji odpovědět, neboť z něj nevyplývají podstatné informace.
Nicméně pokud jde o výpočet částky bezdůvodného obohacení, v tomto případě bych doporučovala obrátit se na auditora, který by Vám k věci poskytl více informací. Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení činí dle nového občanského zákoníku 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, přičemž okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Ovšem pokud právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo před účinností nového občanského zákoníku, který je účinný od 1.1.2014, řídí se délka promlčecí lhůty starým občanským zákoníkem, kdy byla promlčecí lhůta dvouletá. Ve Vašem případě to tedy znamená, že můžete požadovat bezdůvodné obohacení až z práv vzniklých po 1.1.2014.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel užívá celou nemovitost (část pronajímá) - nárok na příspěvek na opravu střechy od spoluvlastníka
- Nárok na příspěvek na opravu střechy od spoluvlastníka nebydlícího v nemovitosti ve spoluvlastnictví

1989 jsem z dědictví po otci získala ¼ rod. domu, sestra ¼, matka ½. V domě jsou 2 bytové jednotky, bydlí tam matka se sestrou, sestra tedy bydlí na ½ domu (obývá dejme tomu moji ¼ už 28 let).
2013 matka rozdělila svoji ½ - darovala mě ¼ a sestřinému synovi ¼. Sestra se v té době odstěhovala a bydlí tam její syn na polovině domu.
2010-2016 je v domě podnájemník v 1 místnosti, peníze inkasuje sestra, nevím přesně, asi 2.000 Kč/měs. Já v domě nebydlím od 1986.
Je potřeba udělat na domě střecha. Sestra po mě požaduje polovinu částky. Jsem povinna toto uhradit, když tam 30 let nebydlím (máme svůj starší domek, kde neustále také platím opravy), a obývá dům ½ sestra (nebo její syn) a druhou ½ domu matka.
Nikdy mi nedali žádné peníze za to, že bydlí někdo na mojí ¼ a nyní od 2013 na mojí ½.
Navíc je tam nájemník, z kterého mají jakési peníze.
Kdyby mi platili celé roky jakýsi pomyslný nájem, ráda bych jim ty peníze přenechala na jakékoliv opravy.
Ptám se, zda jsem povinna na střechu dát polovinu částky za opravu, cca 200 tisíc.
Děkuji, Majka

ODPOVĚĎ:
V podstatě jste si sama odpověděla. 1/4 domu, který vlastníte je Vaše vlastnictví a měla byste mít proto zájem na jeho zhodnocování. I střecha se dá rozdělit na jednotlivé podíly. Prakticky však nelze, aby byla opravena jen část střechy matky a sestry. Pokud tedy na její opravu nepřispějete, ostatní spoluvlastníci Vám de facto zhodnotili Váš majetek. Na straně druhé, ale máte plnou pravdu v tom, že za užívání Vaší části nemovitosti, máte právo na nájemné. Matka se sestrou se tak vůči Vám dopouštějí tzv. bezdůvodného obohacení. Navrhuji proto, abyste sestře sdělila, že na opravu domu přispějete pouze za předpokladu, že ona a matka doplatí nájemné za užívání Vaší části domu. Vzhledem ke skutečnosti, že právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, máte nárok na vydání nájemného za 10 let nazad. Je ještě otázkou, jak by byla posuzována skutečnost, že jste je po skoro 30 let nechala ve svém domě žít bez nájemného a nyní jej požadujete. V případném soudním sporu se ale vždy dá odvolat na institut tzv. dobrých mravů, kdy Vy jste za užívání Vašeho majetku nechtěla peníze a tudíž očekáváte na oplátku, že ostatní spoluvlastníci se o něj postarají.

_

OBČAN-ZÁSTAVA, EXEKUCE
- Rizika zástavy nemovitosti
- Zastavení nemovitosti kvůli úvěru - může pak majitel zastavené nemovitosti požádat o odblokování zástavy?

Mám dát svůj byt jako zástavu pro hypotéku, kterou si bere přítel mé dcery (ta je na mateřské) na stavbu jejich domu. Zástava může být prý zrušena po několika letech, kdy postavený dům získá pro to potřebnou hodnotu. Já však o zrušení zástavy nemůžu požádat. Jak se můžu jistit, aby přítel mé dcery tak učinil?
Děkuji, Magdaléna

ODPOVĚĎ:
Upřímně řečeno bych Vám dát svůj byt jako zástavu pro vybudování cizí nemovitosti vůbec nedoporučovala, neboť je to pro Vás velmi riskantní. Budete totiž závislá na vůli jiného člověka, který pokud nesplní své povinnosti, tak Vy přijdete o svůj majetek. Je pravdou, že pokud by se tak stalo, můžete se "hojit" na příteli dcery, tedy požadovat po něm odškodnění. Má to však svá úskalí, jednak by se s největší pravděpodobností jednalo o vymáhání nároku soudní cestou a pak také, domyslíme-li tuto situaci do důsledku, pak v okamžiku, kdy on nebude mít na zaplacení hypotéky, Vy přijdete o dům, tak on bude těžko v takové finanční situaci, aby Vás mohl odškodnit. Pokud na takovém kroku přeci jen trváte, doporučuji buď napsat smlouvu, v níž se přítel dcery písemně zaváže, že v okamžiku, kdy bude mít nemovitost již požadovanou cenu, tak Váš byt coby zástavu zruší. Zde si ale pozorně zjistěte, jaké jsou podmínky změny ručitelství u banky, kde bude hypotéka zřízena. Více bych však doporučovala, abyste byla do doby po kterou budete ručitelem za úvěr, spoluvlastníkem vznikající nemovitosti.

_

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Střídavá péče u psychicky nemocného dítěte - dovolí to soud?
- Střídavá péče u psychicky nemocných dětí - dovolí to soud?
- Střídavá péče u autisty - dovolí to soud?

Přítel žil v partnerském vztahu 12 let, ze vztahu vzešli 2 děti (dvojčata, aktuálně 5 let - autisti 3. stupně).
Při těhotenství bývalé partnerky přítel pořídil byt včetně rekonstrukce, který zafinancoval, nechal ho napsat na přítelkyni, kdyby se mu něco stalo, aby nezůstala bez střechy nad hlavou.
Při pořízení vozu pro partnerku jí hotově přispěl 100.000 Kč, bez dokladu.
Po narození dětí přítel vyřídil přídavky na děti ve výši 12.000 Kč měsíčně. Dále si bývalá přítelkyně uplatňuje slevy na daních, přítelovi slevy na děti nedovolí.
Expřítelkyně nedovolí příteli rozhodnout k jakým lékařům děti půjdou, nesmí je vzít mimo město, neexistuje aby děti přespaly u nás doma, na druhou stranu neustále žádá o úhradů např. terapíí (4.000 Kč týdně) se kterými přítel nesouhlasí, nová navigace, tablet pro děti, fotoaparát, zimní gumy na auto atd. Děti vidí max 2 hodiny denně, kdy je smí alespoň vyzvednout ze školky a večer musí odvést zpět.
Péči o děti nemají soudem upravenou.
Rádi bychom požádali o střídavou péči o děti, nevíme, zda máme vůbec nějakou šandci. Bývalá přítelkyně je sama, my tvoříme pro děti pár. Jsou autisti, reagují na mne dobře. Bývalá přítelkyně je lékařka (ale je velmi labilní - každých 10 minut mění na danou situaci názor).
Expřítelkyně začala vyhrožovat, že s dětmi odejde na Slovensko (oba jsou Slováci, děti se narodili v Česku)
Můžeme děti vyzvednout ze školky a oznámit bývalé přítelkyni, že dnes (18.01.2016) nocují u nás? Má na to přítel jako otec právo?
Prosím o radu, co s tím, jsme z toho nešťastní, děti pod vedením bývalé přítelkyně nemají žádný pevný řád. O děti, byť je to s nimi náročné přijít nechceme. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Dokud nejsou děti svěřeny do péče žádného z rodičů, mají vůči nim oba rodiče stejná práva. To znamená, že i otec dětí má právo s nimi trávit volný čas dle svého uvážení. Naopak jeho expřítelkyně nemá právo mu zakazovat, aby děti spaly u vás doma - děti u vás samozřejmě přespat mohou.
Vzhledem k tomu, že dohoda s přítelkyní ale bude velmi obtížná (na-li nemožná) doporučuji upravit péči o děti soudní cestou. Jestliže tedy máte zájem mít děti ve střídavé péči, rozhodně návrh k soudu podejte. Vzory návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dětí, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Důležitým předpokladem pro svěření dětí do střídavé péče je skutečnost, že rodiče jsou schopní komunikovat, spolupracovat a dohodnout se alespoň na základních věcech. Bude záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí.
Pokud by soud návrhu na střídavou péči nevyhověl, doporučuji soudní cestou upravit alespoň styk s dětmi. Tak bude jasné, kdy bude Váš přítel moci děti vídat a přítelkyně proti tomu nebude moci nic namítat a vašemu příteli ve styku s dětmi bránit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování na schůzi SVJ a vliv velikosti bytu
- Vliv velikosti bytu SVJ při hlasování na schůzi SVJ
- Hlasování SVJ a § 1206 nového občanského zákoníku (NOZ)

Jsem členem SVJ 2013-2015. SVJ vzniklo 2013.
Dostal jsem se do sporu s některými dalšími členy SVJ ohledně způsobu hlasování. Vycházím z ustanovení § 1206, odst. 1), 2. věta, nového občanského zákoníku (NOZ), kde je stanoveno:
„Každý z nich (vlastníků) má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech, ……„
Moje aplikace vychází z potřeby otevřeného, přehledného a poctivého počítání hlasů pro každého účastníka shromáždění, a to po celou dobu hlasování.
Respektuji přitom posloupnost – velikost bytu - velikost podílu a počet hlasů.
Vlastník bytu 3+1 bude mít např. počet hlasů 3. Vlastník bytu 2+1 bude mít počet hlasů 2. Vlastník bytu 1+1 bude mít 1 hlas.
Mám za to, že plně respektuji ustanovení zmíněného § 1206. Vysvětlení uvedu v dalším.
Hlasování bude probíhat tak, že nejprve budou hlasovat vlastníci bytů 3+1. Spočítám počet rukou těchto vlastníků a vynásobím třemi. Tím mám celkový počet hlasů za skupinu bytů 3+1. Obdobně budu postupovat v dalších dvou skupinách, tj. s vlastníky bytů 2+1 a vlastníky bytů 1+1. Nakonec udělám celkový součet a mám naprosto přesný a srozumitelný výsledek hlasování v podobě absolutního čísla počtu hlasů, který odpovídá duchu zákona. Stačí mi u toho papír, tužka a kalkulačka a poctivý přístup.
Ostatní preferují ten způsob, že sčítají podíly.
Připadá mi, jakoby byli v zajetí nějakého schématu, které někdo a někdy použil při aplikaci zákona č. 72/1994 Sb. , někdy již v 90 tých letech.
Přitom o sčítání podílů není v současném NOZ ani slovo, ani písmeno.
Vlastní hlasování podle nich probíhá tak, že někdo spočítá podle barvy hlasovací lístky, na kterých jsou ve zlomku 2 ohromná šestimístná čísla daného podílu. Další člověk to naklepe do počítače a vytáhne z toho procenta podílů, nikoliv počet hlasů, jak definuje zákon.
Ta ohromná čísla nikomu nic neříkají a nikdo neví, jaká čísla byla naťukaná do počítače. Musel by u toho stát další člověk, aby ručil za správné zavedení čísel do počítače a za výsledek.
Potřebuji k tomu papír, tužku a počítač.
Tímto se však vytváří nepřehledný a nesrozumitelný způsob hlasování. Každý účastník schůze je v této etapě uvedeného způsobu hlasování zcela vyřazen, protože to není schopen spočítat a navíc je zmanipulován do situace - "musíš tomu věřit".
Podle mne je tento způsob hlasování špatný a nesprávný.

Zdůvodnění:
Konstatuji, že ustanovení § 1206, odst. 1) NOZ je správné a zcela jasné. Pokládám toto ustanovení za klíčové v předmětné věci.
Je zde jasně stanoveno, že každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu.
Jednoznačně z ustanovení NOZ vyplývá, že se mají používat a počítat hlasy. Nic jiného, žádné podíly.
Plně respektuji podmínku danou § 1206, že počet hlasů odpovídá velikosti podílu a tuto podmínku ničím nezpochybňuji.
Řečeno jinak pro význam slova „odpovídá“ - počet hlasů je přímo úměrný velikosti podílu.
A velikost podílu zase závisí na velikosti bytu. Je to zcela jasná logika.
Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že velikost podílu je jen kritériem nebo nástrojem pro stanovení počtu hlasů.
Dále z uvedené právní normy vyplývá, že velikost podílu nemůže být používán jako finální veličina pro hlasování. Nikde to není uloženo.
O počítání podílů není jediné slovo, což je třeba respektovat.
Domnívám se proto, že ve stanovách společenství může být zakomponováno ustanovení o tom, že např. pro panelový dům našeho společenství, které má 140 bytových jednotek, jsou stejné a normované byty o následujících velikostech:
byty 3+1 o podlahové ploše 78,40 m 2, dále byty 2+1 o podlahové ploše 60,30 m 2, a nakonec byty 1+1 o podlahové ploše 38,90 m 2.
Těmto bytům odpovídají podíly na společných částech, uvedené na katastru nemovitostí a jsou následující:
pro byty 3+1 – 7840 / 843980, pro byty 2+1 – 6030 / 843980, pro byty 1+1 - 3890 / 843980.
Vlastníkům těchto bytů odpovídá následující počet hlasů:
pro byty 3+1 – 3 hlasy, pro byty 2+1 – 2 hlasy, pro byty 1+1 – 1 hlas.
Tímto je v plné míře naplněno ustanovení § 1206 NOZ a zakládá se tímto naprosto přehledný, otevřený a poctivý způsob hlasování, pro všechny přítomné členy shromáždění, a to po celou dobu procesu hlasování.
Vystačíme si při tom i bez počítače, což se také někdy může přihodit.
Nikde v zákoně není stanoveno, že se má do procesu hlasování zavádět další nepřehledný prvek a zavádět údaje o podílech do počítače.
V důsledku toho vyřazovat tím celé shromáždění z procesu hlasování a přímo manipulovat toto shromáždění do situace „musíš tomu věřit“.
Na tu chvíli se principy demokracie – otevřenost a poctivost – úplně potlačují a vytrácejí.
Dále z ustanovení § 1206, odst. 1), vůbec nevyplývá, není stanoveno, jakým koeficientem nebo v jakém poměru vůči podílu,
se má stanovit počet hlasů. Má prostě odpovídat.
Nikde není stanoveno, že výše uvedená čísla pro počet hlasů se nemohou použít. Velikost čísel odpovídá velikosti podílu, v určitém poměru,
což je pravda.
Umožní mi přitom jasné a srozumitelné hlasování. Jednoduchou logikou lze tedy určit počet hlasů.
Důsledně se dodržuje stanovená podmínka § 1026, odst. 1) o. z. – počet hlasů odpovídá velikosti podílu, tj. větší velikost podílu logicky bude mít větší počet hlasů.
Budu tedy postupovat přesně v duchu NOZ, jestliže ve stanovách SVJ zakotvím, že bytu o takové rozloze a velikosti podlahové plochy odpovídá takový podíl na spol. částech a tomu odpovídá takový počet hlasů. Proč bych nemohl tato čísla použít?
Neudělám tedy žádnou chybu a neporuším zákon, když ve stanovách SVJ zakotvím velikosti bytů, jejich podlahovou plochu, velikosti podílů
a jim odpovídající počty hlasů. Právní norma je zachovaná - největší počet hlasů odpovídá největšímu podílu.
Každý vlastník bude vědět, zcela zřetelně a nezpochybnitelně, jaký má počet hlasů.
Z toho se dá zcela přesně spočítat kolik hlasů odpovídá celkovému součtu bytových jednotek SVJ, tedy všech vlastníků, dále kolik hlasů musí být na 50 %, kolik na 75 %, atd.
Řídící schůze po každém hlasování je schopen přesně a věrohodně oznámit jakým počtem hlasů se o určité věci hlasovalo.
Někteří také argumentují tím, že v případě pochybností mohu věci ověřovat a konfrontovat se zápisem nebo že se mohu obracet na soud, apod.
To všechno jsou známé věci. Teoreticky se lehko říkají.
Já se ale domnívám, že běžný každodenní život v domě takto nemůže fungovat.
Život mezi spolubydlícími lidmi by přece neměl být založen na takových vztazích konfrontace a takové atmosféře nedůvěry.
To přece ke klidnému životu nepatří. Jedině a pouze výjimečně.
Je zřejmé, že způsob a mechanismus hlasování na shromáždění vlastníků musí být v zákoně a ve stanovách SVJ definován tak jasně
a srozumitelně, aby vylučoval a předcházel konfrontacím mezi lidmi, mezi orgány a členy SVJ.
Prosím tedy právní poradnu o kvalifikované vyjádření.
Lze zakotvit velikosti bytů, podílů a počtu hlasů do stanov SVJ a díky tomu hlasování provádět jasným a přehledným počítáním hlasů, po skupinách vlastníků bytů dané velikosti.
Děkuji, Ing. Hanuš

ODPOVĚĎ:
I přes rozsah Vašeho dotazu se domnívám, že postačí zcela jednoduchá odpověď.
Základní zásadou, kterou je soukromé právo (zejména občanské právo) ovládáno, je zásada autonomie vůle. Tato zásada je pak vyjadřena v § 1 odst. 2 NOZ, podle kterého platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Soukromé právo ponechává na vůli účastníků právních vztahů, zda vzájemná práva a povinnosti upraví odchylně od zákona (s výše uvedenými výjimkami).
Z ustanovení § 1206 NOZ ani z jiných ustanovení týkajících se bytového spoluvlastnictví nevyplývá, že by se od tohoto ustanovení nebylo možné ve stanovách odchýlit. Vámi uvedený návrh neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek ani se nedotýká práv na ochranu osobnosti. Domnívám se, že takové ujednání ve stanovách je přípustné. Rovněž může být ve stanovách upraven konrétní postup při hlasování (neprve vlastníci třípokojových bytů, poté dvoupokojových a nakonec vlastníci jednopokojových atd). Otázkou však zůstává, zda pro tento návrh bude hlasovat potřebná většina členů SVJ.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vývrat stromu na cizí pozemek v lese - majitel stromu ho na žádost majitele pozemku neodklidil
- Svépomoc - odklizení cizího vyvráceného stromu ze svého pozemku
- Odklizení cizího vyvráceného stromu ze svého pozemku svépomocí - majitel stromu nereagoval na žádost o odstranění
TRESTÍ-TRESTNÉ ČINY
- Strom spadlý na vedlejší pozemek, majitel stromu ho neodstranil, majitel poškozeného pozemku byl chycen při odstranění - hrozí trestní stíhání za krádež?
- Možnost odstranění stromu spadlého na můj pozemek - hrozí trestní stíhání majitele poškozeného pozemku (trestní oznámení od majitele stromu)

Na můj pozemek (les) padl strom ze sousedního lesa. Upozornila jsem telefonicky majitele, aby ho odstranil. Po roce bez reakce jsem ho chtěla uklidit spolu se svými vývraty. Při tom mě přistihl majitel a chce mě žalovat za odcizení stromu.
Na čí straně je právo? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje.
Dle ust. § 1012 občanského zákoníku se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob.
Sousedův strom na Vašem pozemku je zásahem do Vašeho vlastnického práva k pozemku, tedy ve Vašem případě máte právo na ochranu před tímto zásahem. Této ochrany se můžete domáhat u soudu, je zde ale také možnost svépomoci dle ust. § 14 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého si každý může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, pokud je jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Je zde otázka, zda ve Vašem případě by byly naplněny všechny podmínky svépomoci, což lze ovšem vyvodit jen z konkrétních okolností dané situace (případná hrozící újma apod.).
Dále dle ust. § 2900 občanského zákoníku je každý si povinen počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného.
Vzhledem k tomuto je soused dále povinen Vám nahradit případnou škodu způsobenou tímto stromem.
V případě, že by na Vás soused opravdu podal žalobu, doporučuji se v řízení před soudem nechat zastupovat advokátem, na kterého se můžete obrátit na adrese: www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď pro nadbytečnost - výpočet odstupného dle odpracovaných let
- Odpracované roky a výpočet odstupného
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro nadbytečnost a výpovědní lhůta od zaměstnavatele

Společnost ve které nyní pracuji koupil nový akcionář a jeho záměrem je, pouze ponechat značku a zaměstnancům ukončit pracovní poměr. Pracovní poměr je možné ukončit pro nadbytečnost nebo dohodou. U varianty pro nadbytečnost by mne zajímalo, zda mám nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu + odstupné za každý započatý rok?
Nyní také stojím před otázkou, že od 1.3.2016 mi bude končit 2 odpracované roky a započnu již rok 3. Pokud se s nimi již dohodnu na ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost a budu mít dvouměsíční výpovědí lhůtu, ve které se překlenu do 3 započatého roku mám právo na 3 odstupné platy nebo to bych měla na ně právo pouze tehdy, kdyby jsem dostala výpověď až po 1.3.2016?
Prosím o radu, jaká bude nejlepší varianta pro mne, aby jsem kvůli jednomu měsíci nepřišla o odstupné jednoho platu a měla jsem na základě ukončení pracovního poměru dvouměsíční výpovědní lhůtu + 3 mzdy.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti máte nárok na odstupné a samozřejmě na dvouměsíční výpovědní dobu (§ 51 a § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pro počítání výše odstupného platí, že se posuzuje celkové trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, tedy pokud Vám skončí pracovní poměr k určitému datu a délka trvání přesáhne 2 roky, máte nárok na trojnásobek průměrného výdělku, i kdybyste výpověď dostala (nebo dohodu podepsala) před tímto datem.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neplatná výpověď, proplacení dovolené - vyhraný soud o neplatnosti, zaměstnavatel si strhl peníze za proplacenou dovolenou, může to udělat?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Šikana od zaměstnavatele po vyhraném soudním sporu zaměstnance a zaměstnavatele - příklad

Mám dva dotazy ohledně mzdy a následného přidělování práce ve sporu o neplatnost výpovědi.
_______
V říjnu 2015 jsem obdržela od svého zaměstnavatele "Okamžité zrušení pracovního poměru § 55 Zákoníku práce" s tímto jsem nesouhlasila, podala si žalobu u soudu. Tento spor jsem vyhrála a rozsudek nabyl právní moc 07.01.2016
10/2015 mi byla proplacena na základě ukončení pracovního poměru řádná dovolená. I když jsem zaměstnavateli oznámila, že trvám na požadavku dalšího zaměstnávání.
01/2016 jsem obdržela jednorázové vyrovnání mzdy za měsíce říjen, listopad a prosinec. Z této mzdy si firma bez upozornění sama odečetla zpátky vyplacenou dovolenou. Jedná se o 5 dní z roku 2014 a 20 dní z roku 2015.
Tuto dovolenou jsem měla ihned nastoupit, ale odmítla jsem, takže mi byla písemně nařízena čerpat jí v řádném termínu, který byl dodržen podle ZP. / písemně a 14 dní dopředu / Tuto proplacenou, následně vrácenou dovolenou budu opět čerpat v termínu 1.2.2016 - 04.03.2016
Má firma právo mi takto zasáhnout do mzdy, jednorázově mi sebrat peníze? Jednalo se o 15.032,- Kč hrubého.
_______
Další dotaz se týká mého pracovního zařazení po návratu do práce. Opětovný nástup do zaměstnání mi byl telefonicky nařízen 15.01.2016. Toto jsem dodržela a nastoupila. Měla jsem schůzku s jednatelem, který mi velmi otevřeně oznámil, že mě ve firmě nechtějí! 7 let jsem na základě pracovního pověření pracovala jako vedoucí pobočky, těsně před soudním sporem jsem obdržela nové pracovní pověření, kde jsem měla být řidička - skladnice. S tímto jsem nesouhlasila. Mé současné pracovní pověření je hodně všeobecné, bez konkrétní funkce. Pro mně to znamená, že mám být zavřená ve skladu a rovnat krabičky.
V zaměstnání jsem služebně nejstarší, mám maturitu, certifikáty. Muži s výučním listem, zde pracují na lepších pracovních postech a s větším platem. Já jsem obdržela nový mzdový výměr se základní mzdou 10.000,- a osobním ohodnocením 5.200,- s upozorněním, že toto určitě za odvedou práci neobdržím. Může se jednat o šikanu, diskriminaci?

Mé současné pracovní pověření je takové, že budu vykonávat technicko - hospodářského, obchodního a provozního zaměstnance a v souladu s pracovní smlouvou :
- jsem povinna vykonávat organizační, kontrolní, provozní, vedoucí, jakož i manuální a pomocné činnosti v těchto oblastech :
- obchodní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- poskytování prací, služeb a dalších plnění zákazníkům
- administrativní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- kontrolní a řídící činnosti při provozu, jímž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- logistické činnosti při provozu, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- obsluha pracovních strojů, řízení motorových vozidel
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží
- ostatní manuální a pomocné činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem.

Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Dle § 146 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že srážky se mzdy mohou být provedeny jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem. Tento zákon, tj. zákoník práce, dále v § 147 odst. 1 písm. e) uvádí, že zaměstnavatel smí zaměstnanci srazit jen náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.
Vám byla proplacena nevyčerpaná dovolená z důvodu skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, což je jediný možný důvod, kdy je proplacení dovolené možné. Jelikož bylo poté rozhodnuto, že Váš pracovní poměr jakoby neskončil, nemohl Vám zaměstnavatel ani proplatit nevyčerpanou dovolenou, na tuto platbu Vám tedy nevznikl nárok, zaměstnavatel si tedy tuto částku srazil z Vašeho platu nebo mzdy a nařídil Vám čerpání dovolené. Postupoval tak v souladu se zákonem.
Ohledně Vašeho pracovního zařazení platí, že Vám zaměstnavatel musí přidělovat práci na základě druhu práce sjednaného ve Vaší pracovní smlouvě. Záleží tedy na tom, jak zní sjednaný druh práce ve Vaší platné pracovní smlouvě. Píšete, že jste byla původně vedoucí pobočky a pak jste obdržela nové pracovní zařazení na skladnici. Takové nové pracovní zařazení nelze jen „obdržet“, předpokládám, že vedoucí jste měla sjednáno v pracovní smlouvě, poté byste s takovým novým zařazením musela souhlasit tak, že byste podepsala změnu pracovní smlouvy.
U zaměstnavatele samozřejmě platí, že zaměstnanci, kteří vykonávají práci podobného druhu, mají být podobně odměňováni. Rozhodující se je ale sjednaná práce a její výkon, to se porovnává, nikoliv rozdílné vzdělání. Pokud zaměstnanec s vysokou školou bude vykonávat práci na základě platné pracovní smlouvy jako pomocný dělník, bude jeho odměna srovnávána s těmito pozicemi a nikoliv s možnými pozicemi, které by eventuálně mohl vzhledem ke svému vzdělání vykonávat.  

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Oprava zděného plotu vyhodnocená stavebním úřadem jako stavba - jak se bránit?
OBČAN-EXEKUCE
- Nepěněžitá exekuce na odstranění nedovolené stavby (opraveného plotu) - jak se bránit?
- Exekuce na odstranění nedovolené stavby - informace
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení

2010 jsem opravil plot u RD, ktrý byl z r. 1947/původní kamená rovnanina a betonová zeď nový štípané tvárnice/ve stejné výšce R. 2013se plot začal bortit, proto jsem na původních základech plotu z r. 1947 přitížil uvedený plot gabionovou zdí š. 0,5m Stavební úřad považoval tuto opravu na základě anonymního udání za stavbu, která měla mít stavební povolení. Po 3 odvoláních na odstranění stavby Stavební úřad rozhodl o exekuční výzvě ke splnění nepeněžité povinnosti v odstranění stavby oplocení. Jaké mám ještě možnosti, protože si myslím, že je právo na mé straně a nic jsem neporušil. Jednalo se o opravu a ne o stavbu. Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že:
- stavebním úřadem s Vámi bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona,
- stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
- rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci (není tedy možné se proti němu bránit řádnými opravnými prostředky).

Jelikož jste předmětné oplocení neodstranil ve lhůtě, která Vám byla stavebním úřadem v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stanovena, rozhodl se stavební úřad dát Vám „poslední šanci“ k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Dle § 109/1 správního řádu totiž platí, že nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Proti exekuční výzvě se nelze odvolat (§ 109/3 správního řádu).
Neodstraníte-li oplocení ani v náhradní lhůtě, která Vám byla v exekuční výzvě stanovena, vydá stavební úřad exekuční příkaz, proti němuž se nelze odvolat (§ 111/3 správního řádu).

V exekučním příkazu zvolí stavební úřad, jakým způsobem bude exekuce provedena. Dle § 112 správního řádu může být exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti nařízena a provedena těmito způsoby:
a/ náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění,
b/ přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (v případě nařízení odstranění stavby nepřichází tento způsob v úvahu), nebo
c/ ukládáním donucovacích pokut.

Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. a/ výše, je vhodné vědět, že:
- ukládá-li exekuční titul, aby povinný podle něho provedl nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz, na jehož základě provedením prací nebo výkonů pověří jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí;
- práce nebo výkony se provádějí na náklad a nebezpečí povinného;
- dojde-li v souvislosti s provedením exekuce k potřebě přemístění stavebních materiálů nebo věcí mimo prostory nebo pozemky povinného a neprohlásí-li povinný při provádění exekuce písemně, že tyto věci opustil, je exekuční správní orgán povinen zajistit uskladnění těchto věcí po dobu 6 měsíců a informovat povinného o této skutečnosti a o možnosti tyto věci převzít; povinný je povinen uhradit náklady na uskladnění; nevyzvedne-li si povinný tyto věci v uvedené lhůtě, připadají do vlastnictví státu; prohlásí-li povinný, že tyto věci opustil, připadají do vlastnictví státu; případná likvidace se provede na náklady povinného;
- exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady nebo zálohu na ně v určené výši zaplatil předem v určené lhůtě, která nesmí být kratší než 8 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení; (vše dle § 119 správního řádu).

Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. c/ výše, je vhodné vědět, že:
- nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,- Kč;
- exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci;
- výši pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti;
- pokuty vybírá a jejich exekuci provádí exekuční správní orgán, který je uložil;
- zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu;
(vše dle § 129 správního řádu).

S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci a bylo již zahájeno exekuční řízení, jsou možnosti Vaší obrany omezené, nicméně stále existují. Svou obranu můžete vést ve dvou rovinách:

1/ Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení:
Dle § 94/1 správního řádu přezkoumávají správní orgány v tzv. přezkumném řízení pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli (tzn. že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník právní nárok).
Návrh na zahájení přezkumného řízení můžete podat ke stavebnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o nařízení odstranění stavby či k jemu nadřízenému stavebnímu úřadu.
Zahájení přezkumného řízení nemá v zásadě odkladný účinek, tzn. že i po zahájení přezkumného řízení může být exekuce na odstranění stavby vykonána. Hrozí-li však vážná újma některému z účastníků (zde Vám) nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán (a to i na Vaší žádost, což lze doporučit) při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí (v takovém případě by tedy po dobu přezkumného řízení nemohlo být v exekučním řízení pokračováno).
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (tedy od data nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby).
V úvahu přichází i další mimořádný opravný prostředek, kterým je obnova řízení. Dle § 100/1 písm. a) správního řádu platí, že řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
Jsou-li tu tedy skutečnosti, které ve Vašem případě odůvodňují obnovu řízení o nařízení odstranění stavby, můžete stavební úřad písemně požádat o obnovu tohoto řízení.

2/ Obrana v rámci exekučního řízení:
Dle § 113/1 správního řádu může exekuční správní orgán ze závažných důvodů usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména:
a/ požádá-li povinný o posečkání se splněním povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, nebo
b/ i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce (např. probíhá-li přezkumné řízení ohledně rozhodnutí, na jehož základě byla exekuce zahájena).

Je-li tu dán některý z důvodů dle § 115 správního řádu, může být prováděná exekuce i zcela zastavena.
V rámci exekučního řízení můžete proti jednotlivým usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, podávat námitky (§ 117/1 správního řádu).

Podané námitky nemají v zásadě odkladný účinek, s některými výjimkami, např. :
- uplatňuje-li se některý z důvodů uvedených v § 115 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu, nebo
- rozhodne-li o tom z vážných důvodů exekuční správní orgán.

Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
Svou obranu můžete v rámci exekučního řízení vést i obstrukčním způsobem, kdy budete toto řízení protahovat do doby, kdy již nebude možné v exekuci dále pokračovat. Dle § 108/4 správního řádu totiž platí, že exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.
Vaše další obrana je možná I soudní cestou, a to dle soudního řádu správního.
Pro učinění některého ze shora uvedených obranných kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv: http://www.ochrance.cz/
Veřejná ochránkyně práv sice není další odvolací instancí, její názor Vám však může posloužit pro posílení Vaší argumentace.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání zatravněné cesty sousedem bez služebnosti a ničení trávníku a půdy v době vlhka - je možné zakázat přístup sousedovi?
- Užívání zatravněné cesty sousedem bez věcného břemene a ničení trávníku a půdy v době vlhka - je možné zakázat přístup sousedovi?

12/2015 jsme se stali majiteli pozemku v rekreační oblasti (dle katastru jde o způsob využití: sportoviště a rekreační plocha, druh pozemku: ostatní plocha). Pozemek sousedí s naším dalším pozemkem, kde máme chatu a s pozemkem, který není v majetku souseda, ale soused na něm má chatu (jiný přístup k chatě zatím nemá, nad námi zakoupeným pozemkem máme ve vlastnictví další pozemek, přes který je vyježděná "cesta" a používají ho všichni z osady, jde opět o rekreační plochu, nikoliv cestu - tento pozemek jsme kupovali v 01/2015 a lidé ho užívají více než od roku 2005. My tolerujeme průjezd přes něj. Přes námi zakoupený pozemek jezdí soused autem ke své chatě (před tím než jsme pozemek koupili ho používal více jak 10 let) a často na něm i parkuje, jelikož je pozemek travnatý, když je mokro, tak pozemek je nesjízdný a on ho ničí neustálým přejížděním a zapadáváním se svými auty,
což nechceme tolerovat. Moje otázka je, jakou máme povinnost a právo týkající se k nově koupenému pozemku. Jsme povinni umožnit sousedovi přes náš pozemek vstup? Můžeme pozemek oplotit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Neexistuje-li žádný právní titul, na jehož základě by byl Váš soused oprávněn k jízdě přes Váš pozemek (smlouva o zřízení věcného břemene - služebnosti, rozhodnutí soudu apod.), nejste v žádném případě povinni mu přejezd přes Váš pozemek umožnit.
Na hranice svého pozemku můžete umístit výstražné cedule upozorňující na existenci pozemku v soukromém vlastnictví a zákaz průjezdu a parkování na něm. Svého souseda můžete samozřejmě také výslovně upozornit na to, že si další průjezdy přes Váš pozemek (ani jeho jiné užívání Vaším sousedem) nepřejete (toto upozornění je vhodné učinit písemně a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis upozornění zůstal a druhý byl Vašemu sousedovi doručen prokazatelným způsobem, tzn. osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu či doporučeně s dodejkou).
Nebude-li soused Vašeho upozornění dbát, bude možné, abyste se proti jeho počínání bránili soudní cestou, a to za použití § 1042 občanského zákoníku. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

Váš soused bude oprávněn se průjezdu přes Váš pozemek domáhat dvěma způsoby:
1/ Nezbytná cesta dle občanského zákoníku:
Dle § 1029 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (nedojde-li mezi sousedy k dohodě, je možné se zřízení nezbytné cesty domáhat i soudně). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Soud dle § 1032/1 občanského zákoníku nepovolí nezbytnou cestu:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
V případě Vašeho souseda však může být využití institutu nezbytné cesty problematické z důvodu, že Váš soused není vlastníkem pozemku, na němž stojí jeho chata (v tomto ohledu je podstatné, zda je Váš soused alespoň vlastníkem předmětné chaty).

2/ Omezení vlastnického práva dle stavebního zákona:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Váš soused se proto může obrátit i na místně příslušný vyvlastňovací úřad s žádostí o omezení Vašeho vlastnického práva (např. zřízením služebnosti - věcného břemene ve prospěch Vašeho souseda, samozřejmě za úplatu).
Co se týče oplocení Vašeho pozemku, je i tato varianta samozřejmě možná. V tomto ohledu upozorňuji, že pro vybudování oplocení je zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to konkrétně vydání územního souhlasu s umístěním stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) a § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona). Před započetím výstavby oplocení Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Advokát zdarma od soudu z moci úřední - podmínka probíhajícího řízení
- Jak získat advokáta k soudu zdarma před probíhajícím soudním řízením (přípravná fáze)
- Jak získat advokáta zdarma před podáním žaloby k soudu

Obracím se na Vás s dotazem ohledně poskytnutí advokáta zdarma. U soudu mi bylo řečeno, že advokáta mi přidělí jen u již probíhajícího řízení. Před zahájením soudního řízení mi ho prý může udělit ČAK v Brně, takže jsem se chtěla zeptat, zdali stačí poslat tyto dva textové soubory z tohoto odkazu: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680
Dále nerozumím moc podmínkám
- žadatel nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem (tzv. ex-offo) a současně se žadatel nedomohl poskytnutí právní služby způsobem v zákoně uvedeným (prohlášení nejméně 2 advokátů, kteří odmítli právní pomoc poskytnout)
Mám žádat tedy od advokátů, kteří mě odmítl zastupovat zdarma nějaké prohlášení? Jakým způsobem?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Považuji za nutné především vysvětlit, co se myslí přidělením u již probíhajícího řízení. Řízení je zahájeno podáním žaloby k soudu. Pro Vás to tedy znamená podat k soudu žalobu, kterou vypracujete sama (tím je zahájeno řízení) a společně s tímto podáním požádáte písemně o ustanovení advokáta a uvedete důvody, proč o něj žádáte - tedy pravděpodobně ze sociálních a finančních důvodů. Soud Vám na základě této žádosti pošle formulář "Prohlášení o majetkových poměrech", které vyplníte a na základě tohoto prohlášení soud vyhodnotí, zda Vám advokáta ustanoví či nikoliv. Pokud Vám ho ustanoví, tak tento advokát pak žalobu, která je již na soudě, případně doplní a opraví tak, aby měla všechny právní náležitosti. Rozhodnutí o tom, že Vám soud advokáta neustanoví, Vám soud zašle v písemné podobě, a to je právě podklad pro podání žádosti na Českou advokátní komoru a doklad o tom, že nesplňujete podmínky pro ustanovení advokáta ex offo. Pokud tato situace nastane, zkontaktujte dva advokáty s tím, že žádáte právní zastoupení bezplatně, oni Vám pravděpodobně sdělí, že takové zastoupení neposkytují a na Českou advokátní komoru pak stačí zaslat rozhodnutí o tom, že Vám nepřidělili advokáta ex offo a uvést jména dvou advokátů, kteří vám odmítli poskytnout zastoupení bezplatně a advokátní komora Vám pak advokáta přidělí.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Opatrovník státní stavby stojící na soukromém pozemku občana nekomunikuje - jak postupovat?
- Odstranění nepovolené státní stavby - opatrovník stavby s majitelem pozemku nekomunikuje, jak postupovat?
SPRÁVNÍ-MĚSTA, OBCE
- Magistrát přikázal zbourání státní stavby na soukromém pozemku - jak urychlit zbourání stavby (má opatrovníka)

Prosím o informace ve věci odstranění nepovolené stavby:
Na základě mé žádosti o šetření ve věci nepovolené stavby (zchátralá, dlouhá léta neoprávněně užívána jakási menší hospodářská budova) postavené za doby existence Státních statků na mém výhradně vlastněném pozemku zapsaném v KN na LV jako „trvalý travní porost“ nařídil odbor územního rozvoje Magistrátu města Frýdku Místku odstranění této stavby. Protože původce (resp. vlastník) se nenašel, ustanovil současně opatrovníka. Toto rozhodnutí MMFM učinil dne 6.2.2015 a pokud je mi známo (jsem účastníkem řízení), nedošlo vůči tomuto nařízení k žádnému odvolání. Do dnešního dne jsem však nebyla opatrovníkem nijak informována jak bude dále postupovat a situace je stále stejná, opatrovník již téměř rok po rozhodnutí MMFM nekoná. Nemovitost kvůli této černé stavbě nemohu řádně využívat, navíc ji nelze zabezpečit před případným poškozování nebo naopak před případným zraněním osob, neboť díky situování černé stavy tam není možné řádně postavit plot. Navíc se ukázalo, že z černé stavby (byla desítky let využívána sousedy jako kurník a chlívek pro prase) zřejmě unikají znečištěné vody do jen několik metrů vzdálené níže položené vodoteče. Prosím o sdělení, jaká jsou má práva a jak mám postupovat, aby stavba byla konečně odstraněna.
Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 129 odst. 1 stavebního zákona je možné v obecné rovině nařídit odstranění stavby pouze vlastníkovi stavby. Za situace, kdy vlastník stavby není znám, mu musí být ustanoven opatrovník dle ust. § 32 odst. 2 správního řádu, což se stalo i ve Vašem případě.
Nicméně opatrovník není ustanoven k tomu, aby Vás informoval, ale aby zastupoval osobu, které byl ustanoven. Tedy není jeho povinností Vás informovat o vývoji situace.
Vzhledem k tomu, že stavební zákon nestanovuje žádnou lhůtu, ve které musí být rozhodnuto o případném odstranění stavby, je nutno vycházet z příslušných ustanovení správního řádu.
Dle ust. § 6 odst. 1 správního řádu správní orgán (v tomto případě stavební úřad) vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li stavební úřad úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností.
Pokud tedy více než 1 rok nejsou evidovány žádné úkony v této věci, je možné se domáhat ochrany před nečinností, kdy je možné se obrátit na nadřízený správní úřad.
Nicméně než toto učiníte, doporučuji Vám na stavebním úřadě provést nahlédnutí do spisu vedeného o odstranění stavby za účelem zjištění, jaké kroky byly od ustanovení opatrovníka v této věci učiněny. Oprávnění k nahlédnutí do spisu Vám vyplývá z ust. § 38 správního řádu.

_

RODINA-ADOPCE
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Adoptování kamaráda, kamarádky kvůli dědění po adoptující osobě

- Adoptování kamaráda, kamarádky kvůli neplacení dědické daně po smrti adoptujícího
- Jak se vyhnout dědické dani - adopce dospělé osoby (kamaráda, kamarádky)

potřebovala bych poradit. Je mi 58 let a mám přes 30 let kamadádku, které je 74 let a které již roky pomáhám s chodem domácnosti a pod. Tato kamarádka má 42 letého syna, který je plně invalidní - psychiatrická diagnóza, zbaven svéprávnosti však není, požívá alkohol, není schopen se o sebe postarat, žijí ve spol. domácnosti. Před 5 lety jí zemřel manžel a asi dva roky nato sepsala u notáře závěť, v níž vše odkazuje mě s tím, abych se o syna postarala, to samozřejmě respektuji. No a tady je problém - jsem cizí, tudíž bych musela platit vysokou daň z nabytí dědictví, na kterou bych určitě neměla. Je možné v souvislosti s novým OZ, aby si mě adoptovala? Jestli ano, tak co proto máme udělat. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Daň z nabytí dědictví neboli dědická daň se platila pouze do konce roku 2013, od 1.1.2014 se žádná dědická daň neplatí. Dědic je rovněž osvobozen od daně z příjmů, takže dědictví nemusí uvádět ani v daňovém přiznání. Kvůli obavy z vysoké dědické daně tedy nemusíte uvažovat o adopci. Jediným poplatkem, který je v souvislosti s dědictvím potřeba zaplatit, je odměna notáři. Ta je stanovena vyhláškou ministerstva spravedlnosti a odvíjí se od hodnoty zděděného majetku. Odměna notáře se pohybuje od 600 Kč (spodní hranice při hodnotě majetku do 100 000 Kč) do 38.300 Kč (při hodnotě majetku nad 20 000 000 Kč). Notář si také může naúčtovat další výdaje spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu. Uhrazení odměny notáři se nevyhnete ani tehdy, kdybyste byla adoptována zůstavitelkou.
Pokud byste i tak uvažovala o možnosti nechat se osvojit, tuto možnost přináší od 1.1.2014 nový občanský zákoník, který osvojení zletilého upravuje v § 846 – 854. Základním předpokladem pro osvojení zletilého je skutečnost, že osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Ve Vašem případě se bude jednat o osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého dítěte. Nový občanský zákoník předpokládá, že k takovému osvojení bude docházet výjimečně, z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele i osvojence navzájem (pro Vás i Vaši kamarádku) nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich (vás). Pokud si Vás chce Vaše kamarádka osvojit, je zapotřebí, aby podala k okresnímu soudu v místě Vašeho bydliště návrh na Vaše osvojení, ke kterému se Vy připojíte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo.

_

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na studenta po nástupu do práce po ukončení studia

Byl jsem student VŠ od 01/2015 do 07/2015. Pak jsem v 08/2015 nastoupil do zaměstnání, ve kterém setrvávám do roku 2016.
Moje otázka je, zda mohu svému zaměstnavateli předložit potvrzení o studiu od ledna do července 2015 a nárokovat tak vrácení části záloh na dani (přeplatku), který vznikl od 08/2015 do 12/2015 v zaměstnání?
Případně potřebuji k tomu "Potvrzení o studiu" či stačí bakalářský diplom s datumy?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud Vám není již více než 26 let, tak za dobu studia máte nárok na daňovou slevu. Tedy na 7/12 z roční slevy. Na základě předloženého potvrzení o studiu a doporučuji i bakalářského diplomu, kterým prokážete datum ukončení studia.

_

OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Dluh na nájemné u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)

Při řešení mého problému s plynovým kotlem, jsem narazila na další a ještě závažnější věc a to na údajnou žalobu na vystěhování z bytu (asi za dlužné nájemné) a že nemám údajně platnou nájemní smlouvu. Bohužel nemám nic písemného v ruce, takže nevím, zda a kdy byla žaloba podána. Prosím o radu, zda žaloba na vystěhování z bytu může být vůči mě uplatněna, když dluh vůči mě pronajímatel uplatnil v insolvenčním řízení a já ho řádně splácím (viz. příloha) splátkovým kalendářem.
Ještě před podáním návrhu na insolvenci jsem měla snahu se spronajímatelem dohodnout na splátkovém kalendáři mého dluhu. Tento pokus jsem provedla písemně dne 14.6. 2014 na adresu pronajímatele ale do dnešního dne jsem na tento návrh nedostala žádnou odpověď. Na místo toho jsem se nyní dozvěděla, že v bytě bydlím bez platné nájemní smlouvy a byla na mě podána žaloba na vystěhování z bytu.
Paní referentka na bytové správě na mě tlačí, že když dluh vyplatím v plné výši, tj. dlužné nájemné + příslušenství, nájemní smlouvu mi snad obnoví a stáhne přihlášku v insolvenčním řízení. Na tento návrh nemohu přistoupit, neboť se domnívám, že bych porušila mé povinnosti v insolvenčním řízení.
Na celý tento problém, jsem přišla při žádosti o opravu kotle.
Mé dotazy tedy zní:
1) může po mě chtít pronajímatel úhradu veškerého dluhu?
2) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána před insolvenčním řízením?
3) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána po insl. řízení?
Domnívala jsem se, že podáním návrhu na insolvenční řízení a přihláškou pohledávky pronajímatele, jsem chráněná insolvenčním zákonem. Bohužel nevím časový sled těchto událostí, v ruce nic písemného nemám, na DS mi paní jenom z dálky ukázala nějaké obálky, které jsem si prý nevyzvedla (je to možné …).
V současné době nevím, na čem jsem a jak se dále zachovat.
Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné blíže přezkoumat, zda skutečně došlo k platnému ukončení nájemní smlouvy (pro což není dostatek relevantních informací). V tomto směru byste mohla správu požádat o opětovné doručení předmětných písemností, nebo si je u nich vyzvednout.
Pokud ano a vy nyní užíváte cizí byt bez řádné nájemní smlouvy, jste povinna jej vyklidit a žaloba na vyklizení bytu bude pravděpodobně úspěšná.
Na uvedeném nic nemění, zda pronajímatel přihlásil své pohledávky na nájemném či nikoliv. V insolvenčním řízení se řeší právě tyto peněžité dluhy, zatímco v rámci žaloby na vyklizení bytu jde o to, abyste bez právního důvodu již nadále neužívala cizí byt. Insolvenční řízní tak nemá vliv na žalobu na vyklizení bytu a chrání Vás pouze proti vymáhání peněžitých pohledávek, jenž měly být přohlášeny do insolvenčního řízení.
Co se týká požadavku okamžitého doplacení dlužných pohledávek, tak v tomto směru bych navázal na kolegu, který odpovídal přede mnou. Tento požadavek rozhodně nesplňte, neboť byste se tím mohla dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele.

_

RODINA-SJM
- Zpětvzetí rozšíření SJM o nemovitost jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření společného jmění manželů SJM o nemovitost jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí darování nemovitosti do SJM - informace
- Zpětvzetí darování nemovitosti do společného jmění manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření SJM o byt, dům jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření společného jmění manželů SJM o byt, dům jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí darování bytu, domu do SJM - informace
- Zpětvzetí darování bytu, domu do společného jmění manželů - informace

Rozšířila jsem SJM o mou nemovitost. Nemovitost jsem pořídila z již dříve prodané zděděné nemovitosti po rodičích. Nyní se rozvádíme a manžel samozřejmě půlku chce. Je to nyní společné jmění manželů (v současné době družstevní byt s žádnou anuitou). Mám možnost vysoudit půlku zpět po dokázání, že peníze již dříve pochází z mého dědictví?
Rekapitulace:
1/ r. 2000 dědictví
2/ r. 2001 koupě bytu
3/ r. 2006 prodej bytu
4/ r. 2006 stavba domu
5/ r. 2006 manželství + přepsání poloviny domu na manžela
6/ r. 2015 prodej domu
7/ r. 2015 koupě družstevního bytu
8/ r. 2016 - plán rozvod a následný prodej družstevního bytu??

Poznámka: Do stavby domu se investovala hypotéka 500.000,- CZK, která byla psaná na manžela, ale následným prodejem domu se nedoplacená hypotéka kompletně doplatila. Ze zbytku peněz se pořídil výše zmíněný družstevní byt, který nyní užívám s dětmi, mynžel je zatím u svých rodičů. Děkuji, Dobromila

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že nikoliv. Nemovitost Vašim rozhodnutím náleží do společného jmění a skutečnost, že se to nyní "nehodí" nelze použít jako argument pro navrácení v předešlý stav. Navíc tzv. zákonný režim společného jmění manželů, ze kterého jste citovala pravidlo, že do SJM nenáleží hodnoty získané darem, platí pouze potud, pokud si manželé nedohodnou své podmínky, což se ve Vašem případě stalo. Je mi líto.

_

OBČAN-DLUHY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozchod a vyplacení z hypotéky
- Vyplacení z hypotéky po rozchodu vztahu
- Jak zrušit spoludlužníka z hypotéky, hypotečního úvěru - informace
- Zrušení spoluvlastnictví a vynětí spoludlužníka z hypotéky, hypotečního úvěru

S ex přítelem máme společnou hypotéku od 12/2013. Oba jako spoludlužníci. Stavěli jsme dům, do 3/2015 jsme hypotéku platili ze společného účtu, kam chodily jeho i moje příjmy. Společný účet máme stále, ale příjmy tam chodí od 4/2015 už jen jeho. Od 11/2015 spolu v domě nežijeme, nastěhoval si k sobě novou známost. Dům je psaný ale jen na ex přítele, ale celou stavbu jsem řešila hlavně já, většina faktur je na moje jméno. Jak mám ex donutit, aby mě z hypotéky odepsal a měla bych nárok na vyplacení? Jak mám spočítat, na jakou výši bych měla nárok? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale přítele k ničemu donutit nemůžete, pokud sám nebude chtít. Především je třeba vyjasnit si vlastnictví domu. Předpokládám, že Vy oba jste spoluvlastníky nemovitosti, kterou jste si postavili. V takovém případě máte právo na cenu ideální poloviny domu. Můžete po příteli chtít tržní hodnotu nemovitosti. Pakliže totiž odmítne, můžete svou polovinu prodat. Co se hypotéky týče. Obávám se, že i když přítel bude souhlasit, banka takovému kroku nakloněná být nemusí. Místo dvou dlužníků by ji zbyl jen jeden. Zkuste proto nejprve "sondovat" u banky, za jakých podmínek by byla ochotna na změnu na pozici dlužníků přistoupit. Takovéto řešení pak navrhněte příteli. Nebude-li souhlasit, musíte se návrhem na vypořádání obrátit na soud. Avšak pozor, ani ten nakonec nemusí Vašemu požadavku výmazu z hypotéky vyhovět, pokud s tím banka nebude svolná. Může však pomoci při vzájemném vyrovnání mezi Vámi a přítelem, přičemž byste sice zůstala vázána hypotékou formálně, tedy že by ji platil jen přítel a v případě, že by tak nečinil a banka se obrátila na Vás, mohla byste si na základě této dohody po příteli nárokovat náhradu škody.

_

OBČAN-DLUHY
- Směnka podepřená uznáním dluhu - promlčení směnky
- Směnka podepřená uznáním dluhu - postup vymáhání dluhu
- Promlčení směnky podepřené písemným uznáním dluhu - postup vymáhání dluhu

Dotaz ve věci splatnosti směnky :
Půjčka poskytnutá na dobu jednoho měsíce byla v dubnu 2012 zajištěna smlouvou o půjčce a směnkou se stejnou dobou splatnosti. Okolnost o zajištění půjčky směnkou byla uvedena i ve vlastní smlouvě o půjčce. Po dalších 12 měsících, kdy nebyla půjčka uhrazena, podepsal dlužník uznání dluhu, kde se s věřitelem dohodl, že svůj dluh uhradí do jednoho měsíce s tím, že v této prodloužené lhůtě věřitel neuplatní ani nároky z titulu již rok splatné směnky. Ani po té však dlužník svůj dluh neuhradil.
Uznáním dluhu obecně dochází k prodloužení lhůty pro jeho promlčení na 10 let. Jak to je ale z pohledu vystavené směnky? K promlčení možnosti jejího uplatnění dochází obecně po třech letech. V daném případě by již byla možnost jejího uplatnění promlčena v květnu 2015 – tedy pokud by nebylo možné výše uvedené uznání dluhu považovat i za formu prodloužení splatnosti směnky.
Tzn. …Směnka byla splatná v dubnu 2012. K uznání dluhu se závazkem věřitele o neuplatnění směnky na dobu jednoho měsíce došlo v dubnu 2013.
a) Může věřitel do května 2016 podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu nebo musí jít cestou běžné žaloby o úhradu dluhu (pokud by uznání dluhu nebylo možné současně považovat za prodloužení splatnosti směnky, byl by dluh ve vztahu ke směnce promlčený)?
b) Pokud by byl v daném případě podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a dlužník navrhnul promlčení (dluhu ze směnky) … vrátil by soud věřiteli soudní poplatek?
c) Dlužník je osoba trvale přihlášená na městském úřadě a neustále mění místo svého pobytu. Na jaké adrese s ní bude soud komunikovat, když v místě trvalého pobytu poštu nepřebírá (jedná se mi o to, jak bude soud přihlížet k tomu, že si dlužník nepřevezme výzvu aby se k žalobě vyjádřil a podal případně námitku promlčení).
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům uvádím následující:
a) Uznání dluhu stejně jako směnka slouží v tomto případě k zajištění závazku vzniklého z titulu smlouvy o půjčce. Uznání dluhu prodlužuje promlčecí dobu na 10 let, ovšem neprodlužuje automaticky splatnost směnky. Tu lze prodloužit pouze tzv prolongací směnky, s čímž musí souhlasit všechny zúčastněné strany. Doporučovala bych tedy v tomto případě nežalovat směnku, ale jít cestou klasické žaloby, resp. zjednodušenou a levnější variantou návrhu na elektronický platební rozkaz (formulář www.justice.cz, který ale vyžaduje elektronický podpis) nebo normálního návrhu na platební rozkaz.
b) Soudní poplatek by soud nevrátil, neboť by v důsledku vznesení námitky promlčení by musel žalobu zamítnout, navíc v případě neúspěchu ve sporu by musel žalobce hradit i další náklady řízení, tedy související s případným právním zastoupením žalovaného,
c) pokud si dlužník nepřevezme výzvu k vyjádření, uplatní se zde tzv. fikce doručení, tedy písemnost je považována za doručenou, i když se adresát s jejím textem neseznámil. K promlčení nároku soud nepřihlíží z úřední povinnosti, tedy pokud si dlužník výzvu nepřevezme a v důsledku toho nevznese námitku promlčení, soud jedná, jako by nárok promlčený nebyl. Upozorňuji, že pokud se vydáte cestou platebního rozkazu, tam soud k žádnému vyjádření nevyzývá a rovnou vydá platební rozkaz. Pokud ale ten není doručen, soud jej zruší a teprve poté vyzývá žalovaného k vyjádření a tam už se uplatní výše zmíněná fikce doručení se všemi následky a riziky, které si žalovaný nese tím, že nepřebírá poštu – tedy neúspěchem ve sporu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní majitelé v katastru nemovitostí - jak dát věc do pořádku?
- Duplicitní zápis v katastru nemovitostí a 2 majitelé jedné nemovitosti - jak to dát do pořádku?
- Duplicitní zápis v katastru nemovitostí - nároky majitelů nechtěně společné nemovitosti

Prosím o zhodnocení situace mé známé a jejího nároku na nemovitost, kterou zakoupila od Dřevařských závodů Praha.
Známá koupila od dřevařských závodů dům a pozemky - kupní smlouva uzavřena 19.2.2002 nemovitosti odkoupila.
2004 jí přišlo vyrozumění z Katastrálního úřadu v Kolíně o zápisu duplicitního vlastnictví k pozemkům pod stavbou a přilehlých společně s panem X. Jelikož mé známé bylo 68 let, věci nerozuměla a protože se nic jiného nedělo, nechala vše být. V katastru nemovitostí byla nadále zapsána jako majitelka domu a spoluvlastník pozemků.
2007 jí přišel dopis od právního zástupce pana X, který jak tam je uvedeno je bývalý vlastník pozemků s tím, že má známá má uvedené nemovitosti vydat k užívání nebo platit panu X nájemné. My jsme odepsali, že jsme vše koupili řádnou smlouvou v dobré víře. Co teď?


ODPOVĚĎ:
K provedení důkladnější právní analýzy vlastnického práva Vaší známé k předmětným nemovitým věcem (tzn. zhodnocení, zda byla kupní smlouva uzavřena platně, zda byl prodávající oprávněn nemovité věci prodat, zda byla Vaše známá v dobré víře apod.) by bylo nutné znát řadu dalších podrobností, včetně prostudování příslušných písemností. Níže se proto budu zabývat pouze nástinem řešení nastalé situace, tzn. vyřešení zápisu duplicitního vlastnictví v katastru nemovitostí.
Je-li v katastru nemovitostí zapsáno tzv. duplicitní vlastnictví, znamená to, že katastrálnímu úřadu bylo doručeno více listin (např. darovacích či kupních smluv) na jejichž základě bylo možné provést vklad vlastnického práva k téže nemovité věci ve prospěch dvou (či více) osob. V takovém případě vyznačí katastrální úřad duplicitní vlastnictví (o čemž dotčené osoby vyrozumí) a vyčká dalšího postupu těchto osob.

Katastrální úřad není oprávněn rozhodovat o tom, čí vlastnické právo je "pravé" a čí vlastnické právo bude z katastru nemovitostí naopak vymazáno. Současnou situaci Vaší známé lze proto vyřešit v zásadě dvěma způsoby:
1/ Smírně:
Vaše známá se může s panem X pokusit dohodnout na tom, kdo z nich je skutečným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, popř. jakým způsobem svá vlastnická práva (která si vzájemně odporují) upraví tak, aby mohl být zápis duplicity vlastnického práva z katastru nemovitostí odstraněn.
Dojde-li mezi Vaší známou a panem X k dohodě, bude možné, aby se na katastrální úřad obrátili s tzv. souhlasným prohlášením (§ 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), v němž katastrálnímu úřadu sdělí obsah své dohody a budoucí uspořádání vlastnických vztahů k předmětným nemovitým věcem. Náležitosti tohoto souhlasného prohlášení jsou zakotveny v § 66/2 katastrální vyhlášky.
2/ Rozhodnutím soudu:
Nebude-li dohoda mezi Vaší známou a panem X možná, bude nutné, aby o vlastnickém právu k předmětným nemovitým věcem rozhodl soud. V tomto případě bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou, tzn. žalobou, v níž se bude Vaše známá domáhat toho, aby soud svým rozhodnutím určil, že vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem svědčí právě Vaší známé (§ 80 Občanského soudního řádu).
Pro obě shora uvedené varianty řešení doporučuji Vaší známé advokátní zastoupení (a to i s ohledem na skutečnost, že pan X již právně zastoupen je) : www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Může správce ubytovny vstupovat do pokojů klientů bez jejich vědomí a souhlasu?
- Vstup správce ubytovny do pokoje ubytovaného klienta bez souhlasu a vědomí
- Musí klient ubytovny ukazovat správci ubytovny skříňku a své osobní věci?
- Může údržbář a uklízečka vstupovat do obsazeného pokoje na ubytovně bez souhlasu a vědomí ubytovaného?
- Vstup uklízečky, údržbáře do pronajatého bytu na ubytovně - je to v pořádku?
- Vstup uklízečky, údržbáře do pronajatého pokoje na ubytovně - je to v pořádku?

Chtěl bych se zeptat ohledně smlouvy o ubytování, resp. vnitřního řádu o ubytování. Zajímalo by mě, zda má správce ubytovny či jakákoliv jiná osoba povoleno vstupovat do odevzdaného ubytovacího prostoru ubytovatelem bez vědomí ubytovaného (jinými slovy do pokoje, který mám jako ubytovaný k dispozici bez mého vědomí). Dále by mě zajímalo, zda jsem povinen ukazovat při prohlédnutí stavu místnosti svůj osobní majetek (tedy otevírat skříně, postel, apod.)
Abych shrnul své dotazy:
1) Může kdokoliv (správce, uklízečka, opravář) vstupovat na můj pokoj bez mého vědomí a mého souhlasu?
2) Jsem povinen ukazovat při prohlédnutí stavu místnosti svůj osobní majetek (otevírat skříně, postel, apod.)?
3) Mohu mít na pokoji jakýkoliv svůj majetek (včetně spotřebičů, které nepoužívám), vyjma toho co se píše v řádu?
Jsem si vědom, že závisí primárně na smlouvě o ubytování a vnitřním řádu, bohužel z důvodu omezenosti znaků se mi sem jednotlivé výňatky týkající se tohoto problému nevlezou.
Děkuji, Xaver

ODPOVĚĎ:
Ad 1
Pokud je takové oprávnění stanoveno v ubytovacím řádu, pak se domnívám, že je takové jednání možné. Podpisem smlouvy o ubytování ubytované souhlasí též s ubytovacím řádem. Podmínkou však je, že s ním byl seznámen.
V ubytovacím řádu bude zřejmě uvedeno, kdo do pokoje může vstoupit - např. uklízečka za účelem výměny ložního prádla. Pokud by však do pokoje vstoupila za jiným účelem, mohla by se dopustit i trestného činu porušování domovní svobody (kdyby šla do pokoje s úmyslem něco odcizit).

Ad 2
Ubytovatel má jistě právo kontrolovat, jakým způsobem ubytovaný užívá svůj pokoj. Pod toto jeho právo lze též jistě podřadit kontrolu vybavení pokoje. Nemůže Vám však prohledávat osobní věci - např. kufr, peněženku apod.

Ad 3
Rovněž zde neshledávám rozpor se zákonem či dobrými mravy. Pokud jednací řád zakazuje, abyste měl v pokoji jiné spotřebiče než ty, které jsou povoleny, pak jste povinen toto ujednání dodržovat.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku - výpočet
- Alimenty na nerozvedenou manželku - z čeho se vypočítávají?
- Výživné na nerozvedeného manžela - výpočet
- Alimenty na nerozvedeného manžela - z čeho se vypočítávají?

Mám dotaz ohledně vyživovací povinnosti, s manželkou nežiji, nejsme rozvedeni, jak a z které částky se vypočítává suma kterou musím hradit manželce která má menší příjem. Je to stejné také v případě rozvedených?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Bylo by tedy jednoduché, aby se sečetly dva příjmy a podělily napůl. Nicméně by soud pravděpodobně řešil i další související okolnosti. Zákon stanoví, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Tuto povinnost nesplňujete, je možné, že by soud zohlednil otázku zavinění tohoto stavu. Nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.
Po rozvodu již platí jiná pravidla:
- manžel má právo na vyživovací povinnost druhého manžela ve chvíli, kdy není schopen sám sebe živit
- tato jeho neschopnost musí mít původ v manželství nebo v souvislosti s ním
- vyživovací povinnost vzniká v přiměřeném rozsahu, lze-li to spravedlivě požadovat, zejména s ohledem k věku a k zdravotnímu stavu povinného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů
- soud při určení výživného a jeho výše přihlédne zejména k:
* délce manželství
* době uplynulé od rozvodu
* možnosti manžela najít přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nic nebrání
* neschopnosti uživit se z důvodu špatného hospodaření s vlastním majetkem
* podílení se na péči o domácnost za trvání manželství
* tomu, jestli se bývalý manžel nedopustil činu povahy trestného činu vůči bývalému manželovi nebo osobě mu blízké
* obdobně závažnému důvodu

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Různě velké byty a placení do fondu oprav
- SVJ odhlasovalo stejné příspěvky do fondu oprav u různě velkých bytů - jak se bránit?
- SVJ byty různé velikosti a stejné příspěvky do fondu oprav - jak se bránit?

Jsem ve Společenství vlastníků jedné nemovitosti, kde je 6 bytů. Každý byt má jinou podlahovou plochu-96,94,99,100,65m2 a můj nejmenší 62 m2. 7.1.2010 se shromáždění usneslo, že budeme do fondu oprav (na společné části domu) přispívat stejnou částkou 700 Kč, ne podle velikosti jednotlivých podílů na společných částech domu. Přehlasovali mně-protože byty mají hlasy podle velikosti podílu na spol částech domu. Nyní se změnily stanovy a opět výbor navrhuje, že se zvýší příspěvek ze 700 Kč na 1000 Kč pro všechny stejně. Mohu se nějak bránit? Poraďte mi, děkuji Mirka

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešena v § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Budete-li tedy shromážděním vlastníků bytových jednotek opět přehlasována, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. V této souvislosti je důležité pamatovat na to, že žalobu k soudu lze podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, po marném uplynutí této lhůty právo podat žalobu zaniká (zmeškání tříměsíční lhůty tedy nelze prominout).
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění družstevního bytu potomky - jak rozdělit majetek když družstevní byt může zdědit jen jeden z nich?
- Zdědění členských práv k družstevnímu bytu potomky - jak rozdělit majetek když družstevní byt může zdědit jen jeden z nich?
- Dědění, dědictví družstevního bytu - vypořádání potomků (byt může zdědit jen jeden z potomků)
- Dědění, dědictví členských práv družstevního bytu - vypořádání potomků (byt může zdědit jen jeden z potomků)

Matce je 90 let a aby měla klid, chce vědět, jak dopadne její družstevní podíl k bytu. Jsme s bratrem 2 nejbližší dědici, jsme domluveni byt prodat a zisk rozdělit na půl. Družstevní podíl může ale převzít pouze jeden, což není úplně vhodné, jaká je prosím jiná cesta? Dá se po smrti matky podíl na byt prodat nějak rovnou? Děkuji, Michal

ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení není možné byt prodat a rovnou peníze rozdělit mezi dědice. Můžete však s bratrem v dědickém řízení uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že jeden z Vás nabude družstevní podíl s tím, že vyplatí druhému na jeho dědický podíl polovinu hodnoty družstevního podílu. Když toto budete mít uvedeno v konečném usnesení o dědictví, bude se jednat o vykonatelný právní titul, což znamená, že pokud nedojde ke splnění výplaty, můžete částku vymoct exekucí. Tak budete mít jistotu, že bude vždy druhý z dědiců chráněn. Pokud budete chtít družstevní podíl prodávat přes realitní kancelář, pak ji oslovte ještě před skončením dědického řízení, aby Vám vyhotovila odhad tržní ceny družstevního podílu, za který se bude podíl prodávat, a tento odhad předložte v notářské kanceláři, abyste mohli určit, v jaké výši bude výplata hodnoty poloviny podílu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Různě velké byty a placení do fondu oprav
- SVJ odhlasovalo stejné příspěvky do fondu oprav u různě velkých bytů - jak se bránit?
- SVJ byty různé velikosti a stejné příspěvky do fondu oprav - jak se bránit?

Jsem ve Společenství vlastníků jedné nemovitosti, kde je 6 bytů. Každý byt má jinou podlahovou plochu-96,94,99,100,65m2 a můj nejmenší 62 m2. 7.1.2010 se shromáždění usneslo, že budeme do fondu oprav (na společné části domu) přispívat stejnou částkou 700 Kč, ne podle velikosti jednotlivých podílů na společných částech domu. Přehlasovali mně-protože byty mají hlasy podle velikosti podílu na spol částech domu. Nyní se změnily stanovy a opět výbor navrhuje, že se zvýší příspěvek ze 700 Kč na 1000 Kč pro všechny stejně. Mohu se nějak bránit?
Děkuji Hanka

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešena v § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Budete-li tedy shromážděním vlastníků bytových jednotek opět přehlasována, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. V této souvislosti je důležité pamatovat na to, že žalobu k soudu lze podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, po marném uplynutí této lhůty právo podat žalobu zaniká (zmeškání tříměsíční lhůty tedy nelze prominout).
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti tchýní - daň, daně z příjmu, převodu nemovitosti
- Darování nemovitosti od tchýně a daně - platí se nebo ne?
- Darování nemovitosti tchánem - daň, daně z příjmu, převodu nemovitosti
- Darování nemovitosti od tchána a daně - platí se nebo ne?

Rodinný dům vlastní můj manžel- 1/4, dále jeho sestra - 1/4 a jejich matka - 1/2. Nyní chceme přepsat dům na manžela a mě- každý jednu polovinu. Nevím, jestli se platí darovací daň, když by darovala mě svoji polovinu domu moje tchýňě? U souozenců a blízkých příbuzných vím, že se neplatí, ale nevím jak je to ve vztahu tchýňě vůči snaše nebo švagová vůči mě. A ještě mám jednu otázku: Je možné vše zahrnout na jednu darovací smlouvu? Nebo na jedné smlouvě daruje sestra 1/4 svému batrovi a na druhé smlouvě daruje tchýně svoji 1/2 mě? Děkuji
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Každý bude muset individuální darovací smlouvou provést převod svého podílu. Dar tchýně snaše je od daně z příjmů osvobozen dle § 10 odst. 3 bod 1 zákona o daních z příjmů. Sestra by měla svůj díl darovat bratrovi, tento dar je rovněž od daně z příjmů osvobozen.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bytového jádra, zhotovitel nekomunikuje - co dělat, jak postupovat?

05/2014 jsem si nechal zhotovit bytové jádro. Do dnešního dne po mnoha urgencích nebyly odstraněny veškeré závady, které jsem reklamoval. Majitel firmy vše protahuje a k reklamacím se staví negativně. Nesplnil ani výzvu k odstranění závad v určitém termínu.
Bohužel jsem ztratil smlouvu a při požádání o duplikát mě majitel firmy vyzval k doplacení zálohy (asi 7.000 Kč ze 150.000 Kč) a podepsání protokolu o předání díla. Potom že mi předá novou smlouvu. Toto jednání mi přijde nezákonné. Dá se podat nějaká žaloba na odstoupení od smlouvy či náhradu škod na základě znaleckého posudku, když nemám v ruce smlouvu? Popř. dá se nějak bránit? Musí se reklamace posílat písemně, nebo stačí emailem či SMS? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle § 2615 občanského zákoníku platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, přičemž o právech objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo platí obdobně ustanovení občanského zákoníku o kupní smlouvě. Vaše práva z vadného plnění smlouvy o dílo jsou tedy zakotvena v § 2106 a § 2107 občanského zákoníku (tato ustanovení se použijí tak, že objednateli budou svědčit práva kupujícího a zhotovitel bude mít povinnosti jako prodávající).
Je důležité, zda vytčené vady díla považujete za podstatné či nepodstatné porušení smlouvy o dílo (od tohoto rozlišení se odvíjí Vaše práva a povinnosti zhotovitele). V zásadě platí, že máte právo po zhotoviteli požadovat: a/ odstranění vytčených vad díla, b/ poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, nebo c/ můžete od smlouvy o dílo odstoupit.
Odmítá-li zhotovitel vady díla uznat, nezbývá Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku (kterému by mělo předcházet zaslání tzv. předžalobní výzvy) Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Forma reklamace vad díla není občanským zákoníkem předepsána. Lze však samozřejmě doporučit formu písemnou (ideálně v listinné podobě, vyloučen není ani e-mail či SMS, přestože elektronické způsoby reklamace mohou skýtat určitá úskalí), a to z důvodu budoucí prokazatelnosti reklamace.
Skutečnost, že nemáte k dispozici stejnopis smlouvy o dílo, představuje samozřejmě procesní handicap, neboť v soudním řízení je zapotřebí, abyste veškerá svá tvrzení řádně prokázal (v první řadě pak budete povinen prokázat tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o dílo). Uzavření smlouvy o dílo lze však samozřejmě prokázat i jiným způsobem (např. předložením faktur, související korespondencí apod.). Dle § 129/2 Občanského soudního řádu platí, že soud může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil. Není proto vyloučeno, abyste v žalobě soudu navrhl, aby žalovanému (zhotoviteli) uložil povinnost stejnopis smlouvy o dílo předložit (v tomto ohledu závisí vše na úvaze soudce).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel porušil kolektivní smlouvu - jak se bránit, jak postupovat?
- Zaměstnavatel uzavřel část pracoviště a nenabídl pracovní pozice veřejně ač to měl v kolektivní smlouvě - jak se bránit?
- Odmítnutí rekvalifikačního kurzu zaměstnancem a vliv na odstupné a bonusy

Vítkovice Steel a. s. - ve firmě došlo k 1.10.2015 k plánované organizační změně-trvalé uzavření provozu 220 ocelárna. Zaměstnancům, kterých se tato organizační změna týká a kteří dostali výpověd zajišťuje platná kolektivní smlouva odstupné dle zákoníku práce + navýšení o násobky průměrné měsíční mzdy dle odpracovaných let.
Dále odborový svaz společně se zaměstnavatelem dohodl jednorázový sociální příspěvek a možnost absolvovat rekvalifikační kurz určený zaměstnavatelem. V případě úspěšného absdolvování kursu pak má zaměstnanec nárok na další bonus ve výši 2-násobku průměrného platu.
Nyní v čem spatřuji problém a možné porušení Zákoníku práce:
Všem propouštěným zaměstnancům bylo umožněno vybrat si rekvalifikační kurz zaměstnavatele čehož převážná většina zaměstnanců využila.
Na dotazy, zda odmítnutí takové nabídky nebude mít vliv na výplatu odstupného, rekvalifikaci či jiné bonusy byli zaměstnanci ujištěni, že nikoliv.
S nabídkou práce byla oslovena pouze určitá skupina „vytipovaných“ zaměstnanců, další, podstatně větší skupina oslovena nebyla vůbec. Nabízená práce byla většinou zcela jiného charakteru než jakou zaměstnanci doposud vykonávali a mnohdy i za podstatně horších platových podmínek, bez zvláštních nároků na vzdělání či dosavadní praxi.
Kolektivní smlouva společnosti ukládá za povinnost zaměstnavateli zveřejňovat seznam volných nebo nově vznikajících pracovních míst ve společnosti a tento seznam průběžně aktualizovat.
Takový seznam zveřejněn nebyl a práce byla nabídnuta neveřejně pouze některým, telefonicky kontaktovaným zaměstnancům.
Poté, co většina oslovených zaměstnanců nabídnutou práci odmítla, rozhodl zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací neumožnit těmto zaměstnancům absolvovat rekvalifikační kurz zaměstnavatele a zároveň tak nedosáhnout na bonus ve výši 2-násobku průměrného platu, přestože původně byli ujišťováni o opaku.
Telefonicky byla nabízena pouze dělnická místa, volné pozice pro THP pracovníky byly obsazovány formou výběrových řízení. V dalších dnech pak vytipovaným zaměstnancům byla zaměstnavatelem tlumočena interní pracovní nabídka. Na dotazy, zda odmítnutí takové nabídky nebude mít vliv na výplatu odstupného. V reakci na toto jednání vyzvali zaměstnanci zástupce zaměstnavatele a ZO OS Kovo otevřeným dopisem ke změně svého rozhodnutí, na toto však nebylo nijak reagováno. Prosím o sdělení vašeho názoru na tento stav, má toto jednání oporu v zákoně, popřípadě má smysl pouštět se do soudní pře s bývalým zaměstnavatelem? Jen upřesním, že tímto jednáním zaměstnavatele je postiženo zhruba 50 bývalých zaměstnanců. Děkuji. Pracovník.

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující přesné znění kolektivní smlouvy, které neznám, pokusím se však analyzovat situaci z Vámi uvedených faktů.
Pokud kolektivní smlouva stanoví povinnost zveřejňovat seznam volných pracovních míst a ta zveřejněna nebyla, došlo k porušení povinností ze strany zaměstnavatele. Na druhou stranu, pokud došlo k organizační změně a nadbyteční zaměstnanci dostali výpověď, může zaměstnavatel oslovit s nabídkou práce zaměstnance dle svého výběru. Neoslovení zaměstnanci by si mohli ze seznamu volných pracovních míst vybrat určitou pozici, o kterou by měli zájem, právní nárok na zaměstnání však nemají. To platí, nestanoví-li kolektivní smlouva jiný postup.
Ohledně možnosti vybrat si rekvalifikační kurz a mít tak nárok na další dostupné je dosti podstatné, jak přesně tuto podmínku (absolvovat rekvalifikační kurz) a nárok (další odstupné) kolektivní smlouva upravuje. Pokud by tento nárok bez jiného skutečně z kolektivní smlouvy vyplýval, pak dodatečná změna by neměla mít na zaměstnance, kteří se rozhodovali za původních podmínek, vliv.
Pokud se zaměstnanci na tuto skutečnost zaměstnavatele ptali a on je ujistil o opaku, než který pak skutečně nastal. Bylo by možné toto napadnout pro uvedení v omyl. Zaměstnanec by ale toto musel prokázat.
Pokud byste chtěli toto jednání zaměstnavatele napadnout, pak bych Vám doporučila kontaktovat advokáta zabývajícím se pracovním právem a předložit mu veškeré podklady.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Částečné odstranění závad u smlouvy o dílo - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?
- Částečné odstranění závad díla (zateplení fasády) - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?
- Reklamace díla (zateplení fasády) - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?

Smlouva o dílo byla sepsána 16.3.2013 – dílo bylo dokončeno a předáno červenci 2013 – zápisem z 16.12.2014 byla záruka na dílo prodloužena o 1 rok. Ve smlouvě je mimo jiné napsáno že se řídí platným obchodním zákoníkem, zejména § 536 atd. , změny smlouvy a dodatky lze provádět pouze písemně s podpisy obou stran.
1) Práce ukončeny předáním v červenci 2013
2) Září – říjen 2013 se objevily praskliny ve spojích fasády
3) V červnu 2014 prohlídka za přítomnosti zhotovitele a uznání závad s tím že budou odstraněny (bez zápisu).
4) 1.12.2014 částečné započetí oprav fasády – 16.12.2014 zápis o dokončení na jaře 2015, včetně odstavce o prodloužení záruky na dílo o 1 rok
5) červen 2015 – započetí dokončení oprav fasády, opravy prováděny bez přítomnosti objednatele a provedeny jen částečně
6) Září 2015 – listopad 2015 zhotovitel nekomunikuje.
Co dělat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V případě, že jedna ze stran nekomunikuje, je to vždy problém. Zkuste zhotovitele písemně vyzvat k nápravě, pakliže se nikdo neozve, kontaktujte českou obchodní inspekci s podnětem na prošetření věci. Abyste však mohli vymoci svá práva, budete se muset obrátit na soud. V tomto případě pak zvažte, zda-li máte dostatek důkazních materiálů (nemusejí být pouze písemné) k tomu, abyste prokázali svá tvrzení. Pakliže totiž takové důkazy mít nebudete, hrozí Vám ztráta sporu a s ním spojená hrozba náhrady nákladů řízení.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Záruka na zboží při jednorázovém prodeji na vánočním trhu - vydání paragonu ke zboží ad.
- Reklamace zboží u nepodnikatele - jednorázový prodej na vánočním trhu, jarmarku

Ráda bych ještě v letošním roce prodala svoji rukodělnou tvorbu (čepice, ponožky) na Vánočním jarmarku. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázovou záležitost domnívám se, že se bude jednat o příležitostný příjem, který není třeba danit pokud částka nepřesáhne 30 000, -Kč.
Bohužel nevím jak se zachovat co se týká účtenek a záruk. Jsem povinna vydávat zákazníkům nějaké účtenky popř. záruku na zboží? Pokud ano, jakým způsobem by probíhala reklamace? Je nějaký zákon, kterým se toto řídí? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud v tomto oboru nepodnikáte, pak nemusíte poskytovat na své zboží záruku (nejste podnikatelem, tudíž se na zboží nevztahuje zákonna dvouletá záruka). Poskytnutí záruky je tak čistě na Vašem uvážení.
Z hlediska daní máte pravdu, takovýto jednorázový prodej vlastních výrobků nelze považovat za soustavnou činnost. Podléhá tedy zdanění dle §10 zákona o daních z příjmů a příjem do 30.000 Kč je osvobozen bez povinnosti podávat daňové přiznání.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak ošetřit majetek v případě smrti jednoho z partnerů aby nedědily děti s předchozích vztahů
- Spoluvlastnictví partnerů - jak ošetřit aby majetek nedědily děti z předchozích vztahů?
- Jak zabránit dědění dětem z předchozího vztahu - jak ošetřit majetek před smrtí
- Jak ošetřit majetek před smrtí aby nedědily děti z předchozího vztahu

žijeme společně s přítelkyní v jejím rodinném domku (tzv. na hromádce). Společně si pořizujeme vybavení tohoto domku, zahradní techniku, motorová vozidla a spoustu jiných movitých věcí, které společně užíváme. Náklady na pořízení, údržbu apod. hradíme společně rovným dílem a společně je užíváme.
Lze nějak upravit rovným dílem spoluvlastnický podíl k těmto movitým věcem (dohoda, smlouva.) a vypořádání v případě smrtí jednoho z nás, tak aby tyto všechny movité věci po smrti jednoho z nás byly ve vlastnictví druhého žijícího partnera. Každý z nás, má zletilé dědi, které by případně dědily jen nemovitý majetek, tak jak je zapsán v katastru.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastnický podíl k věcem již máte. Pokud jste je zřizovali společně a pro společnou potřebu, platí, že jste oba spoluvlastníky těchto věcí. V případě úmrtí by opravdu podíl na těchto věcech mohl spadat do pozůstalosti. Asi nejjednodušším způsobem, jak celou věc vyřešit vidím sepsání závěti, kde konkrétně vyjmenujete, jaké věci mají komu připadnout. Celou věc lze řešit také formou tzv. odkazu. Jedná se o konkrétní přidělení věci z pozůstalosti pro konkrétní osobu. Avšak v obou případech bude třeba zřídit závěť. Doporučuji raději její zřízení u notáře.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- SVJ srazilo majiteli bytu z vyúčtování záloh částku kvůli krádeži součásti domu způsobené nedbalostí
- Krádež kamery v domě SVJ po nezamčení domovních dveří - odpovědnost majitele bytu který nezamkl dům
- Majitel bytu v domě SVJ nezamkl vstupní dveře a způsobil krádež kamery - odpovědnost za škodu
- Majitel bytu nezamkl vstupní dveře a způsobil krádež vybavení domu - odpovědnost za škoduUpravit

13.6.2015 v 1.30hod v noci odcizil zloděj videokameru z chodby u vstupu do našeho panelového domu. Můj syn šel nějakou dobu před tímto činem, nezamkl vstupní dveře a společenství vlastníků údajně bez mé přítomnosti rozhodlo o "zaplacení 500, - KČ ze spoluzodpovědnosti z pojistné smlouvy za krádež kamery, která činila 1000, - KČ ", kdy mi peníze chtějí srazit při vyúčtování záloh na služby za r. 2015. Instalace nové kamery stála 10 832, - KČ, pojišťovna uhradila 9 832, - KČ, 1000, - KČ rozdíl byl uhrazen prozatím z fondu oprav.
SVJ se ohání Domovním řádem, kde je zakotveno zamykat po 20. hod, (což ale nedodržují všichni) a finančními postihy, které umožňuje vymáhat tyto dle Občanského zákoníku. Je toto jednání oprávněné? Je možné, aby si SVJ provedlo srážku z vyúčtování záloh dle svého uvážení a bez mého dovolení? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Je-li tedy povinnost zamykání vstupních dveří bytového domu zakotvena ve stanovách SVJ, byl Váš syn skutečně k tomuto úkonu povinen.

Aby na Vaší straně, resp. na straně Vašeho syna vznikla odpovědnost za škodu, je nezbytné, aby byly splněny tyto podmínky:
- vznik škody (v tomto případě se nesporně jedná o krádež kamery) ;
- protiprávnost (v tomto případě se jedná o porušení povinnosti dle stanov SVJ) ;
- vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a protiprávním činem (musí být tudíž postaveno najisto, že protiprávní čin byl hlavní příčinou či jednou z příčin vzniku škody, tzn. že nebýt nezamčených vstupních dveří bytového domu, nedošlo by ke krádeži kamery) ;
- zavinění (tzn. porušení povinnosti úmyslně či z nedbalosti).

Jsou-li všechny shora uvedené podmínky splněny, odpovídá Váš syn za vzniklou škodu, představovanou v tomto případě tzv. spoluúčastí pojištěného ve výši 1.000,- Kč. Má-li SVJ v úmyslu vyúčtovat Vašemu synovi náhradu škody pouze ve výši 500, - Kč, hodlá tím patrně vyjádřit skutečnost, že nepovažuje porušení povinnosti Vašeho syna za hlavní či jedinou příčinu vzniku škody.
Co se týče úmyslu SVJ "strhnout" Vám náhradu škody z vyúčtování záloh za rok 2015, předpokládám, že SVJ má v úmyslu provést jednostranné započtení pohledávek (dle § 1982 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1181/1 občanského zákoníku platí vlastník bytové jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu (např. SVJ) zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vůči SVJ Vám tedy svědčí pohledávka na vrácení případného přeplatku na zálohách, zatímco SVJ vůči Vám svědčí pohledávka z titulu odpovědnosti Vašeho syna za škodu. Jelikož obě tyto pohledávky jsou na plnění stejného druhu (tedy peněžité pohledávky), je možné je vzájemně započíst, což lze provést i jednostranně. SVJ může tedy vůči Vám prohlásit, že započítává tyto dvě pohledávky proti sobě, přičemž tyto pohledávky se zruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.
Pokud byste s provedením jednostranného započtení pohledávek nesouhlasila, tzn. že byste se domnívala, že Váš syn, resp. Vy za škodu neodpovídáte, bylo by nutné, abyste se proti postupu SVJ (nebude-li dohoda možná) bránila soudní cestou, a to podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Pro učinění tohoto kroku můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Jelikož z dotazu nevyplývá, zda je Váš syn již zletilý či dosud nikoli, kterážto skutečnost může mít na řešení otázky odpovědnosti Vašeho syna či Vás za škodu také určitý vliv, nebudu se tímto problémem zabývat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Odkup družstevního bytu do vlastnictví jednoho z manželů (členství před vznikem manželství)
- Jak se vyhnout převodu družstevního bytu do společného jmění manželů při odkoupení bytu?
- Jak zabránit aby byl družstevní byt součástí SJM po převodu z družstva?

Můj dotaz se týká odkupu družstevního bytu z bytového družstva do osobního vlastnictví, kdy je členem byt. družstva jen jeden z manželů (členství získal před manželstvím). Je možné zajistit, aby prodej bytu nebyl součástí SVJ a byl majetkem pouze jednoho z manželů (toho kt. je členem družstva)? Musí druhý manžel o této transakci vědět? Nebo je automaticky takový „nákup“ uskutečněný za manželství vždy součástí SVJ?
Velice děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Pokud budou na prodej bytu vynaloženy pouze prostředky, které jsou ve Vašem výlučném vlastnictví, pak se domnívám, že byt bude ve Vašem výlučném vlastnictví (upozorňuji, že prostředky získané za trvání manželství - např. mzda jsou součástí SJM).
Pokud na odkup bytu použijete i prostředky ze SJM (což bude asi pravdděpodobnější), pak se byt staně součástí SJM a smlouva musí být uzavřena s oběma manžely. Při pozdějším vypořádání se však zohlední Váš vnos v podobě hodnoty družstevního podílu, jehož cena se zřejmě započte na cenu bytu (družstevní podíl je ve Vašem výlučném vlastnictví).
Manželé se poté mohou dohodnout na tom, že byt bude ve výlučném vlastnictví jen jednoho z manželů. Taková dohoda musí být sepsána ve formě notářského zápisu, tudíž budete muset vyhledat notáře. Ten Vám jistě poskytne bližší informace.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpočet fiktivního úroku při bezúročné půjčce společníka do s. r. o.

Společník společnosti s r. o. bezúročně půjčil do firmy dne 30.6.2014 3.000.000, -Kč.
Půjčka sloužila výhradně k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
Dne 15.11.2014 byla společníkovi vrácena část půjčky ve výši 200.000,-Kč. 15.2.2015 společník do společnosti půjčil dalších 500tis. Kč a 31.7.2015 mu bylo vráceno 100.000,-Kč. K 31.12.2015 by měl být zůstatek na účtu 365000-půjčky společníka ve výši 3.200.000, -.
1) Jakým způsobem se bude počítat fiktivní úrok k 31.12.2015? Stačí vynásobit zůstatek k 31.12. úrokovou sazbou, za kterou půjčují banky (např. 7%)? Bude to tedy 3.200.000 x 0,07= 224.000,- Kč? Nebo bude výpočet složitější?
2) Pokud vyjde fiktivní úrok ve výši 224.000,-, zvýším o tuto částku základ daně v daňovém přiznání? Na jaký řádek daňového přiznání tuto částku zapíšu?
3) Pokud byla půjčka využita výhradně k dosažení, zajištění a udržení příjmů, můžu o částku fiktivního úroku základ daně zase snížit a dopad na základ daně bude nulový? Na jaký řádek v daňovém přiznání se snížení zapíše?
4) Mám výpočet úroku popsat v Příloze k úč. závěrce?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud společník půjčil bezúročně své vlastní společnosti nějaké peníze, jedná se o situaci, kdy není nutné dopočítávat a dodaňovat jakýkoliv obvyklý úrok.
Pokud sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší (§23 odst. 7 zákona o daních z příjmů) a věřitelem je člen obchodní korporace (společník) nebo fyzická osoba.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevrátil kauci pronájmu bytu - jak postupovat?
- Vymáhání kauce po pronajímateli - informace
- Nevrácená kauce od pronajímatele - jak se bránit?

Dala jsem výpověď z pronájmu bytu. Majitel žádost přijal, stál si podle OZ na 3 měsíční době, která byla i uvedena ve smlouvě, ale jeho přání bylo, abych se vystěhovala co nejdříve. Vystěhovala jsem se k 31.8.2015 a již nehradila další nájem na další měsíc. Od 4.9. tam bydlí nový nájemník, ale kauci mi vrátit nechce s tím, že je to úhrada nájmu na měsíc září. Je v právu, nebo mám šanci dostat kauci zpět? Vždyť nájem na září dostal od nového podnájemníka. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva končí teprve uplynutím výpovědní doby. Během výpovědní doby stále trvají práva a povinnosti obou smluvních stran. Nájemce je zejména povinen platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, pronajímatel je povinen nájemci umožnit nerušené užívání bytu.
Nebyla jste povinna byt vyklidit před uplynutím výpovědní doby (jednoznačně mělo dojít k zániku nájmu dohodou, nebo jste měla dřívější vystěhování odmítnout). Tato skutečnost nemá vliv na Vaší povinnost platit nájemné. Pokud jste jej nezaplatila, pronajímatel oprávněně čerpal jistotu, kterou jste složila na úhradu nezaplaceného nájemného.
Pokud Vám pronajímatel odmítá vrátit jistotu, pak se jí musíte domáhat soudní cestou a bude se jednat o spor s velmi nejistým výsledkem, který se nakonec může prodrait a skončit neúspěchem. Bez advokáta zřejmě nemáte nejmenší šanci jej vyhrát. seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Uveďte, že Vám neumožnil užívat byt, proto chcete slevu apod.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitkou z důvodu černé stavby na pozemku
- Černá stavba na pozemku a odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří, RK
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří z důvodu černé stavby na pozemku
- Černá stavba na kupovaném pozemku a odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří, RK

Kupujeme RD s pozemkem a hospodářskou budovou velikostí přibližně 26 m2. Jak už to tak bývá, realitní makléř na nás na začátku naléhal s urychleným podpisem rezervační smlouvy, že na nemovitost jsou další zájemci atd. Složili jsme tedy tzv. rezervační zálohu (jistotní depozitum), přičemž když dorazil posudek bankovního odhadce, bylo v něm uvedeno, že banka žádá o zajištění věcného břemene (služebnosti) cesty + věcného břemene (služebnosti) inženýrských sítí od majitele sousedního pozemku a zaměření hospodářské budovy geodetem.
Služebnost byla 1. problém. Jednání RK se od té doby velmi změnilo. Makléře musíme neustále uhánět a nyní už si vlastně všechno děláme sami - včetně komunikace se současným majitelem. Břemeno jsme si od majitele vedlejšího pozemku sjednali, RK jej pouze nechala zapsat na katastr nemovitostí a nastal 2. problém - geodet. Realitní kancelář kontaktovala svého známého, aby nám (kupujícím) za poplatek hospodářskou budovu zaměřil a ověřil na katastru s tím, že s kupní smlouvou se vloží. Stavba však není povolená a je nutné vypracovat projekt + dodatečné povolení. Dotaz zní, můžeme odstoupit od rezervační smlouvy s RK, když na pozemku stojí "černá stavba"? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je důležité, co je předmětem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, tzn. k čemu se v této smlouvě realitní makléř zavázal.
V první řadě Vám tedy doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou rezervační smlouvu a ověřit:
- k čemu se v této smlouvě realitní makléř zavázal (pro posouzení, zda realitní makléř v současné chvíli plní či neplní své smluvní povinnosti),
- zda a případně jakým způsobem jsou ve smlouvě zakotveny možnosti jejího ukončení (zejména jednostranným jednáním, tzn. výpověď smlouvy a odstoupení od smlouvy).

V obecné rovině dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 2002/1 občanského zákoníku, dle něhož může strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, pokud druhá strana porušila smlouvu podstatným způsobem.
Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde realitní makléř) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Z tohoto důvodu je důležité, jaké povinnosti realitnímu makléři z rezervační smlouvy vlastně vyplývají. Zavázal-li se např. realitní makléř k zajištění převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem (včetně hospodářské budovy) ze současného vlastníka (jako prodávajícího) na Vás (jako kupujícího), bylo by dle mého názoru možné kvalifikovat současný stav jako podstatné porušení rezervační smlouvy, neboť lze stěží předpokládat že kupující bude mít zájem o nabytí vlastnického práva k černé stavbě (s jejímž užíváním je mimo jiné spojeno riziko udělení pokuty ze strany stavebního úřadu). V tomto ohledu hraje nepominutelnou roli rovněž časové nastavení rezervační smlouvy (tzn. zda se realitní makléř v rezervační smlouvě zavázal ke splnění svých povinností v určité lhůtě, tzn. zda má realitní makléř ještě šanci svá pochybení napravit).
Dospějete-li k závěru, že realitní makléř skutečně porušil rezervační smlouvu podstatným způsobem, můžete realitnímu makléři doručit písemné oznámení o tom, že od rezervační smlouvy odstupujete. V tomto oznámení řádně identifikujte smluvní strany, specifikujte rezervační smlouvu (např. uvedením jejího čísla, data jejího uzavření a jejího předmětu), jednoznačně sdělte, že od této smlouvy odstupujete (a to ve smyslu § 2001 a násl. občanského zákoníku) a uveďte, z jakého důvodu (tzn. sdělte, že realitní makléř porušil své smluvní povinnosti podstatným způsobem, přičemž tato pochybení realitního makléře konkrétně uveďte). V oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy zároveň realitního makléře vyzvěte k vrácení Vámi uhrazeného rezervačního poplatku (např. na Váš bankovní účet, jehož číslo je samozřejmě zapotřebí sdělit), přičemž k tomuto úkonu stanovte realitnímu makléři přiměřenou lhůtu.
Jeden Vámi podepsaný stejnopis oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy si ponechte, druhý doručte realitnímu makléři prokazatelným způsobem (tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka, nebo poštou, a to doporučeně s dodejkou).
Účinky odstoupení od smlouvy jsou následující:
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004/1 občanského zákoníku),
- odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran (§ 2005/1 občanského zákoníku).
Nelze vyloučit, že realitní makléř se pokusí Vaše odstoupení zpochybnit s odkazem na některé ustanovení rezervační smlouvy. V tomto ohledu pouze upozorňuji, že častým nešvarem rezervačních smluv (resp. i jiných smluv uzavíraných s realitními kancelářemi a realitními makléři) jsou ustanovení, která protiprávně omezují či podmiňují práva klientů (netřeba se tedy každého ustanovení rezervační smlouvy obávat, pro učinění konkrétního závěru by však bylo samozřejmě nutné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy).
Nebude-li realitní makléř ochoten Vám rezervační poplatek vrátit, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání přeplatku nájmu po firmě v konkurzu, likvidaci - má smysl přeplatek nájmu vymáhat?
- Přeplatek nájmu, nájemného u pronajímatele v konkurzu - vyplatí se vymáhání?

01/2014 jsem uzavřel nájemní smlouvu na byt v domě s pečovatelskou službou v Jesenici a zaplatil kauci ve výši jednoho nájmu 11.800,-Kč. Dne 6.2.2014 správcovská firma sdělila, že jí byla vypovězena smlouva a ukončila činnost. Protože nájem se platil měsíc dopředu "stihli" majitelé firmy vybrat nájemné za únor 2014, které jim nenáleželo a toto nevrátili, stejně tak kauci. Ihned poté vyhlásili likvidaci firmy.
Protože takto poškodili cca 80 nájemníků, podal jsem trestní oznámení, protože se domnívám, že použitím kauce ke svému hospodaření se majitelé firmy dopustili zpronevěry. Policejní orgán ani státní zástupce to neakceptovali.
Domnívám se že žalovat firmu, která je v úpadku, o vydání neoprávněného majetkového prospěchu je zbytečné.
Mám proto dotaz, zda by bylo možné podat žalobu přímo na majitele firmy (jedná se o dva spolumajitele) jako na fyzické osoby. Případně s jakým výsledkem. Jako důchodce bych nerad svoji ztrátu za nevrácenou kauci ještě zvyšoval o soudní poplatky a služby právního zástupce. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Dovoluji si poukázat na to, že likvidace společnosti a její úpadek není totéž (nejprve uvádíte, že majitelé "ihned vyhlásili likvidaci" a posléze, že je společnost v úpadku).
Pokud je společnost v úpadku, pak je jediným možným řešením přihlášení Vaší pohledávky (pokud ještě neuplynula zákonná lhůta). Pokud je společnost v úpadku a bylo zahájeno insolvenční řízení, pak tuto společnost naleznete v insolvenčním rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz
Pokud probíhá likvidace společnosti, pak musí společnost ve svém názvu užívat dovětek "v likvidaci". Tuto skutečnost naleznete v obchodním rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz. V tomto případě musíte uplatnit své právo u soudu, případně se přihlásit jako věřitel do likvidace, pokud k tomu likvidátor vyzval všechny věřitele.
V obou případech je však možné, že společnost nebude mít majetek, ze kterého by bylo možné uspokojit Vaši pohledávku.
Vámi nastíněné řešení není možné. Dlužníkem Vaší pohledávky je společnost, nikoliv její společníci ani statutární orgán. Žaloba proti společníkům by byla zamítnuta a soud by Vám uložil, abyste nahradil žalovaným náklady soudního řízení. Jedinou cestou je pokusit se vymoci nějaké plnění po společnosti. Otázkou je, zda bude mít dostatek majetku k tomu, aby mohl být Váš dluh uspokojen.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Společné WC zaměstnanců a zákazníků - je možné s tím nesouhlasit a žádat zaměstnavatele o oddělené WC?

Pracuji na recepci v ubytovacím zařízení. Zde se nachází toaleta, která je společná pro zaměstnance i zákazníky, kteří např. při příjezdu čekají na recepci na check-in. Rád bych se zeptal, zda má zaměstnavatel povinnost zajistit pro zaměstnance vlastní wc, oddělené od toho pro zákazníky. Existuje na to zákon, konkrétní paragraf? Kam mohu zaslat stížnost, pokud nám zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je důležité, zda ubytovací zařízení, ve kterém pracujete, poskytuje i stravovací služby. V takovém případě hygienické předpisy - konkrétně vyhl. č. 137/2004 Sb. , o hygienických požadavcích na stravovací služby a související nařízení evropského parlamentu a Rady ES, stanoví, že toalety pro zaměstnance musí být vždy oddělené od toalet pro spotřebitele.
V případě, že Váš zaměstnavatel poskytuje pouze ubytovací služby, vztahuje se na něj ust. § 21a zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a není nikde striktně stanoveno, že toalety pro zaměstnance musí být odděleny od toalet pro veřejnost. Zaměstnavatel má ovšem povinnost vypracovat provozní řád, který musí předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) a s ohledem na zákoníkem práce stanovenou povinnost zaměstnavatele vytvářet zdravé a bezpečné prostředí pro své zaměstnance se domnívám, že je reálné, že by hygienická stanice provozní řád, kde nejsou odděleny toalety pro zaměstnance a veřejnost, neschválila.
Pro bližší informace doporučuji obrátit se na Krajskou hygienickou stanici a v případě eventuelní stížnosti na zaměstnavatele písemně, pokud nedojde k nápravě, následně kontaktovat inspektorát práce.

_

OBČAN-ZÁSTAVA
- Jak donutit bývalého spoluvlastníka ke zrušení zástavy na nemovitost spoludlužníka nebo jeho rodiny?

S družkou jsme si koupili byt na hypotéku a jako zástavu jsme dali RD jejích rodičů, rozešli jsme se, ale ona je stále vedena jako spoludlužník a zástava je na domě jejích rodičů, já jsem po soudní při získal společně koupený byt do mého vlastnictví, ji jsem vyplatil a hypotéku platím já. Může mě ona nějakým způsobem nebo soud přinutit, abych jí vyjmul z hypotéky a "přehodil" zástavu na nyní již můj byt?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
K tomuto kroku Vás Vaše družka může donutit pouze na základě dalšího rozhodnutí soudu. Obecně totiž platí, že nikdo nemůže být nucen k tomu, co zákon neukládá. Družka by tak musela podat návrh na vyjmutí své osoby z hypotéky a zástavy. V tomto případě se ale domnívám, že by byla neúspěšná, neboť jsou zde ještě práva 3. osoby a tou je banka, která vám hypotéku poskytla. Je sice možné se s bankou dohodnout, aby byla žena z hypotéky vyjmuta a rovněž tak i zástava, avšak bance by musela být nabídnuta adekvátní náhrada, aby s takovým krokem souhlasila. Na straně druhé, je pravdou, že situace, kdy družka má být i nadále povinna splácet byt, který ji nepatří, není úplně fér. Rovněž tak otázka zástavy. Avšak proběhlo vyrovnání, o kterém jste psal, pakliže byste tedy přestal splácet, rodiče družky by přišly o RD, z titulu smlouvy o vypořádání resp. rozhodnutí o vypořádání majetku by pak jste byl Vy povinen jim vzniklou škodu uhradit.

_

OBČAN-ZÁSTAVA
OBČAN-INSOLVENCE
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v insolvenci - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z insolvence - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v oddlužení - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z oddlužení - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v osobním bankrotu - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z osobního bankrotu - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?

Budu si kupovat byt od insolvenčního správce (byt je součást insolvenčího řízení).
Na byt je psáno spousta omezení vlastnických práv. Chci se zeptat/ ujistit, zda skutečně všechna omezení vlastnických práv, která jsou na tuto nemovitost psaná, že budou skutečně po přepsání nemovitosti na mě vymazána.
Konkrétně mě jde především o to, jestli bude vymazáno následující zástavní právo:
"Zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. xxxx/xxxxxx-xx/xx/xx-xxx/xx/R ve výši 4.530.000, - Kč včetně příslušenství - též ke spoluvlastnickému podílu xxxx/xxxxxxna společných částech domu čp. xxx, xxx, xxx a na pozemcích st. xxx, xxx a xxx
Hypoteční banka, a. s. , Radlická Jednotka xxxx/xx V-xxx/2006-605
333/150, Radlice, 15000 Praha 5,
RČ/IČO: 13584324
Listina:
Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 22.02.2006. Právní účinky vkladu práva ke dni 23.02.2006."
Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Podle § 167 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů platí, že zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.
Podle § 285 insolvenčního zákona platí, že zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, včetně neuplatněných předkupních práv a včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu, není-li dále stanoveno jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že zástavní právo, které jste uvedl, zanikne. Doporučuji však celou situaci ještě konzultovat s insolvenčním správcem. Podle § 167 odst. 5 insolvenčního zákona totiž platí, že je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením (viz výše), zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedův sklep na pozemku jiného majitele - práva majitele podsklepeného pozemku
- Podsklepení pozemku sousedem (sousedním sklepem) - práva majitele podsklepeného pozemku

11/2013 jsme podepsali kupní smlouvu-koupě rodinného domu bez věcného břemena. Později jsme zjistili, že sklep na našem dvoře pod zemí má za cihlovou zdí pokračování až pod naši zahradu, kde je vyveden větrací komín a je v něm nastěhovaný náš přes soused. Cestu má pod zemí přes našeho souseda. Kupující nám tuto skutečnost zatajil. Můžu žádat přes souseda, aby se ze sklepa, který je pod naším pozemkem a evidentně je to pokračování našeho sklepa vystěhoval? Nebo na tento sklep nemáme nárok a tím pádem nám prodávající musí vrátit nějaké peníze s kupní ceny, jelikož máme na zahradě omezení, o kterém jsme nebyli informováni a teď nemůžeme na zahradě vykopat studnu ani bazén.
Jak máme postupovat dál, nechceme o tento sklep přijít. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda byl předmětný sklep výslovně zmíněn ve Vámi uzavřené kupní smlouvě (kterážto skutečnost může hrát rovněž určitou roli).
Vzhledem k tomu, že jste se stala vlastnicí rodinného domu a pozemku v roce 2013, je v první řadě nutné zohlednit příslušná ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
V obecné rovině dle § 119/2 starého Občanského zákoníku platilo, že nemovitostmi byly a/ pozemky a b/ stavby spojené se zemí pevným základem. Dle starého Občanského zákoníku nebyly stavby (tedy ani podzemní stavby) součástí pozemku, tzn. že se jednalo o samostatné věci v právním smyslu, s vlastním „právním osudem“ (jak vyplývá z § 120/2 starého Občanského zákoníku).
Touto otázkou se ve své judikatuře opakovaně zabýval i Nejvyšší soud, přičemž dospěl k závěru, že podzemní stavba (typicky sklep) je skutečně samostatnou věcí v právním smyslu a není ani vyloučeno, aby sklep jednoho vlastníka zasahoval pod pozemek jiného vlastníka (souseda). V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 911/2005, nebo na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 537/2010.
Je-li Vámi zakoupený sklep stavbou (tzn. výsledkem stavební činnosti, má-li např. zděné obvodové stěny a strop), jedná se o samostatnou nemovitou věc v právním smyslu.
Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník, který v oblasti vymezení staveb jako samostatných nemovitých věcí přinesl několik podstatných změn.
Primárně se změnilo samotné vymezení nemovitých věcí. Dle § 498/1 občanského zákoníku platí, že nemovité věci jsou a/ pozemky a b/ podzemní stavby se samostatným účelovým určením.
Ostatní podzemní stavby (tedy takové, které nemají samostatné účelové určení) přestávají být k 1. 1. 2014 samostatnými věcmi v právním smyslu a stávají se součástí pozemku, v němž jsou vybudovány (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je tedy důležité vyřešit otázku, má-li Váš sklep samostatné účelové určení či nikoli (tzn. je-li samostatnou nemovitou věcí či pouze součástí pozemku). Odborná literatura (příslušná část komentáře občanského zákoníku, jejímž autorem je JUDr. Tomáš Kindl, komentář je dostupný v systému ASPI) k této otázce uvádí:
„Samostatnými nemovitými věcmi jsou jen takové podzemní stavby, jež mají samostatné účelové určení. Obvykle se v této souvislosti uvádí metro, může však jít i o samostatné sklepy, např. vinné. Samostatné účelové určení však nebude mít např. sklep pod domem. “

V úvahu tedy přicházejí dvě varianty řešení:
1/ Dospějete-li k závěru, že Váš sklep má samostatné účelové určení (tzn. že se jedná o samostatnou nemovitou věc), budete oprávněni se po Vašem sousedovi domáhat vyklizení tohoto sklepa, a to v rámci hájení nerušeného výkonu Vašeho vlastnického práva (jak vyplývá z § 1042 občanského zákoníku).
V tomto ohledu může být právní kvalifikace případu zásadně ovlivněna skutečností, zda byl předmětný sklep (jako celek) skutečně vybudován Vaším právním předchůdcem (tzn. prodávajícím). Pokud by totiž tu část sklepa, kterou užívá Váš soused, tento soused i vybudoval (např. se svolením prodávajícího), nebo se na stavbě sklepa (jako celku) podílel, bylo by možné dojít k závěru, že Váš soused je/může být spoluvlastníkem tohoto sklepa.

2/ Dospějete-li naopak k závěru, že Váš sklep nemá samostatné účelové určení (tzn. že se jedná o „obyčejný sklep“ určený k užívání spolu s domem, tedy že je příslušenstvím tohoto domu), bude nezbytné aplikovat § 506/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.
I v tomto případě se budete moci po sousedovi domáhat vyklizení sklepa, a to z titulu ochrany výkonu Vašeho vlastnického práva k pozemku (opět ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
Vyjde-li najevo, že Váš soused je spoluvlastníkem předmětného sklepa (tzn. že na výstavbě sklepa se např. finančně podílel nebo mu byl spoluvlastnický podíl na sklepě prodávajícím převeden), upozorňuji, že tato skutečnost může mít zásadní vliv na variantu ad 2/ výše. V takovém případě by se totiž sklep nemohl k 1. 1. 2014 stát součástí Vašeho pozemku (ve smyslu § 3055/1 občanského zákoníku), nýbrž by byl i nadále samostatnou věcí v právním smyslu (a to i přesto, že tento sklep nemá samostatné účelové určení).
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodávajícího s dotazem, komu patří Vámi objevená druhá polovina sklepa, popř. z jakého důvodu Vám byla tato skutečnost zatajena. Následně (po osvětlení vlastnického režimu sklepa prodávajícím) se můžete písemně obrátit na Vašeho souseda s výzvou k vyklizení sklepa.
Nebude-li dohoda se sousedem možná, nezbude Vám, než se obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku (popř. již pro zahájení jednání se sousedem) Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Neuznaná reklamace - kdo platí poštovné od zákazníka a od prodávajícího?
- Neuznaná reklamace - kdo platí poštovné od kupujícího a od prodávajícího podnikatele?
- Poštovné a neuznaná reklamace - platí poštovné kupující nebo prodávající?
- Poštovné a neuznaná reklamace - platí poštovné prodejce nebo zákazník?

Koupil jsem přes eshop mobilní telefon na IČO tchýně. Není živnostník, je pojišťovací agent / výjimka ze zákona, nemá živnost. list/, ale telefon potřebuje pro své podnikání, fakturu si chtěla dát do účetnictví. Byl jsem nucen telefon 2 měsíce po koupi odeslat zpět z důvodu několika vad a též kvůli tomu, že vzniklo ze strany spol. Samsung důvodné podezření, že se jedná o padělek (neexistující výrobní číslo a další odchylky oproti originálu). Odstoupil jsem od smlouvy a chtěl peníze vrátit zpět. Prodejce "reklamaci" přijal 16.10. a 11.11. mi poslal email o neuznané reklamaci z důvodu vady vzniklé při neopatrném zacházení z mobilním telefonem. Zboží mi chtějí poslat zpět za cenu poštovného. Informoval jsem o tom i ČOI, která má však 30-ti denní lhůtu k vyřízení.
Zajímalo by mě:
1. pokud mi mobilní telefon fakticky nevrátili do 30-ti dnů a neurčitě a nedostatečně vysvětlili vady telefonu a jejich původ, nesplnili tím podmínky pro reklamační řízení a nevznikla tak další možnost pro odstoupení od smlouvy?
2. pokud ne, pak mám rozporovat poplatek za poštovné za vrácení reklamovaného zboží a trvat na odstoupení od smlouvy?
3. nebo raději si mám telefon zaslat zpět i za cenu, že budu opět platit poštovné a přes soudního znalce řešit tento spor. Nevím jestli třeba telefon nevymění, nebo jeho součástky, nebo třeba záměrně nepoškodí a nebudou pak vinu svalovat na mě. A jak pak toto dokazovat u soudu. Dle internetu a i DTESTu se totiž jedná o velmi nespolehlivou firmu.
4. Mám nechat prověřit soudním znalcem, zda jde o padělek?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Pro posouzení Vaší situace je zcela zásadní, zda se ve Vašem případě jedná o tzv. prodej zboží v obchodě - podle ustanovení § 2158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Jelikož byl telefon zakoupen "na IČO", domnívám se, že se nemůžete dovolávat ochrany, kterou zákon v uvedených ustanoveních poskytuje spotřebiteli nebo osobám, které nejednají v rámci své podnikatelské činnosti. To mj. znamená, že se na Vaši koupi nezvtahuje zákonná dvouletá záruka.
Pro další hodnocení je zcela zásadní, zda Vám prodávající poskytl na zboží záruku či nikoliv. Pokud ano, pak máte práva vyplývající ze záruky (zde je nutné nahlédnout do obchodních podmínek či reklamačního řádu a podmínek tam uvedených).
Pokud ne, pak je Vaší jedinou možností prokázat, že telefon byl vadný již při převzetí (zde se jedná o tzv. odpovědnost za vady podle § 2099 OZ)
K Vašim otázkám:
Právní úprava stanovená na ochranu spotřebitele se na Vás nevztahuje, tudíž nelze hovořit o tom, že můžete odstoupit od smlouvy z důvodu (řádně) nevyřízené reklamace ve stanovené lhůtě.
Ohledně nákladů na poštovné platí, že pokud měla věc skutečně vadu při převzetí, nebo Vám prodávající poskytl záruku za jakost, máte nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Již z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k neúplným informacím nelze učinit řádný závěr o tom, zda jste řádně od smlouvy odstoupil či nikoliv.
Pokud by se jednalo o padělek, a byl byste tuto skutečnost schopen prokázat, pak byste mohl od smlouvy odstoupit na základě § 2106 OZ bez ohledu na to, zda Vám záruku poskytl nebo ne.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace domu - nárok na slevu nebo odstoupení od kupní smlouvy
- Sleva z kupní ceny při reklamaci zakoupeného domu

Koupili jsme v říjnu 2015 dům, který je 18 let starý. Ke smlouvě jsme si nechali vypsat seznam závad. Zjistili jsme, že topení v domě nefunguje, tak jak má, ač nám bylo řečeno, že ano a dále jsme zjistili, že do domu zatéká a v části bazénu je plíseň. Problém je zřejmě v podlahovém topení a v izolaci střechy. To ještě nevíme. Je v takovém případě možné odstoupit od smlouvy nebo žádat část finance zpět? Dům byl drahý a mysleli jsme, že je tedy i dobře udělaný.
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ve Vašem případě se bude jednat o tzv. nepodstatné porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy je jednoduše řečeno takové porušení smlouvy, které, kdyby druhá smluvní strana předvídala, pak by smlouvu neuzavřela. Toto vymzení je nutné vnímat tak, že podstatným porušením budou jen ty nejzávažnější vady. Navíc, z důvodu právní jistoty je lepší vždy počítat s tím, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy.
V takovém případě máte práva uvedená v § 2107 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Podle tohoto ustanovení platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.
Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Z uvedeného vyplývá, že právo odstoupit od smlouvy máte teprve v případě, že prodávající neodstraní vadu ani na výzvu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podlahová plocha bytu je jiná než uvádí SVJ - vliv na snížení poplatku do fondu oprav SVJ
- Byt je menší než uvádí SVJ - vliv na platbu do fondu oprav SVJ
- Vliv velikosti plochy bytu na platbu poplatku do fondu oprav SVJ

Zakoupila jsem loftový byt který má plochu uvedenou 102,60 m2. SVJ daného bytového domu mě zaslalo vyúčtování a já se ohradila, protože při přeměření bytu nesouhlasí metry a to předsíň má čtyři metry nikoli osm a galerie která se díky malé výšce a absence schodiště nemá započítat do celkové podlahové plochy bytu při výpočtu výše nájemného jak sem si přečetla. Tudíž platím o 13 m2 více. Celková podlahová plocha bytu skutečná je tedy 89,6. Bylo mě odepsáno, že pokud nesouhlasím s původním prohlášením vlastníka (které jsem ani nikdy neviděla a zřejmě se v něm sečetly všechny metry dohromady) a tak to je bohužel i v kupní smlouvě musím nechat zaměřit všechny bytové jednotky kterých je v SVJ 55 a zaplatím za přeměření zhruba 60 tisíc korun. Mám vůbec nějakou šanci zdravého rozumu? V případě, že bych byt chtěla v budoucnu někdy prodat a nic bych pro skutečný stav neudělala budu další zájemce uvádět v omyl a nepravdu. A na jednu stranu postoj SVJ chápu, ostatní zřejmě za metry navíc neplatí a proč by si měli kvůli mě nechat něco měnit. Do fondu oprav chci platit jen skutečnost.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Způso výpočtu podlahové plochy bytu je uveden v § 3 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Podle tohoto ustanovení platí, že podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem výše uvedeným a plocha pouze dolního průmětu schodiště.
V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště․ Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.
Ve Vašem dotazu uvádíte, že ve vyúčtování je podlahová plochy bytu jiná. zde upozorňuji na skutečnost, že způso rozúčtování nákladů za služby závisí na dohodě vlasníků jednotek.
Pokud k dohodě nedojde uplatní se pravidla uvedená v zákone č. 67/2013 Sb. , o službách spojených s užíváním bytu, příp. pravidla stanovená jinými právními předpisy pro dílčí oblasti služeb - např. pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody - stanovená vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. Tato vyhláška obsahuje vlastní pravidla pro výpočet podlahové plochy bytu ve vztahu k vyúčtování za tyto energie. Pokud by bylo vyúčtování provedeno v rozporu s touto vyhláškou (např. chybně vypočtená podlahová plocha bytu), pak platí, že vyúčtování se nikdy nestalo splatným a nestane se splatným do doby, než bude řádně provedeno. Proti způsobu vyúčtování můžete podat námitky (§ 8 zákona č. 67/2013 Sb.).
Na závěr bych rád uvedl, že proces odstraňování vad prohlášení je upraven v § 1168 zákona č. 89/2012 Sb. , a v následujích ustanoveních jsou též podmínky pro jeho změnu. Z uvedených ustanovení nevyplývá, že byste musela nechat přeměřit veškeré jednotky SVJ na své náklady. Pokud prokážete, že podlahová plocha Vaší jednotky není správně určena, pak musí SVJ zjednat nápravu. Neučiní-li tak, může tak učinit soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hlučná strojovna výtahu - nárok na finanční kompenzaci od SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Odškodné za hlučnou strojovnu (hluk v bytě) v domě SVJ
- Prodej bytu SVJ znehodnoceného hlukem ze strojovny v domě SVJ - kompenzace od SVJ

Jsem vlastníkem bytové jednotky 1+kk novostavby s kolaudací v 2002. Byt v 11. patře sousedí s výtahy (OTIS 2x osobní a 1x nákladní), tj. šachtou a strojovnou. 2013-2015 zaznamenávám značný hluk. Hned jsem hlásila správě domu (zjištění hluku: motor i vodící lišty), kdy proběhlo 1. měření hluku, avšak těsně pod hladinou nočního limitu: 29 Db. Nyní již měl jeden z výtahů nadlimit.
Na jarním shromáždění byla odsouhlasena investice do revize výtahů s tím, nicméně již předeslali, že finance vystačí pouze na běžnou revizi a na nový motor nevystačí. Hluk tedy bude s velkou pravděpodobností přetrvávat.
1/ Mohu zažádat o finanční kompenzace při nadlimitním stavu formou např. snížení záloh z vyúčtování nájemného atd?
2/ Kdybych v tomto stádiu chtěla byt prodat, a byt by byl tímto neprodejný, anebo s velkou ztrátou na hodnotě, mohu žádat o kompenzaci ztráty, koho přesně a jakým způsobem? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu č. 1 zmiňujete placení nájemného, předpokládám, že jste vlastnicí předmětného bytu, jak ostatně uvádíte v úvodu svého dotazu (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet). Z dotazu dále usuzuji, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ.
Pro oba Vaše dotazy souhrnně platí, že finanční kompenzace je možná, dojde-li o tom mezi Vámi a SVJ k dohodě (dohoda stran je v obdobných případech samozřejmě preferována). Pokud by k dohodě o finanční kompenzaci a/ za rušení výkonu Vašeho vlastnického práva či b/ za znehodnocení bytu v případě jeho prodeje nedošlo, bude možné, abyste se v této věci obrátila na soud.
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části bytového domu.
Ve své záležitosti veďte veškerá jednání se zástupci SVJ, které je dle § 1189/1 a § 1190 občanského zákoníku odpovědné za správu společně užívaných zařízení (tedy i výtahů).
Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V tomto ohledu by dále bylo možné vycházet i ze základních ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví (§ 1115 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1012 občanského zákoníku se vlastníku (tedy i spoluvlastníkům bytového domu, resp. SVJ, které spoluvlastníky při správě bytového domu zastupuje) zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob.
Na Váš případ by bylo možné analogicky aplikovat i § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku není rozhodné, zda hluk překročil hygienické limity či nikoli, nýbrž postačí, že tento hluk překračuje obvyklou míru a podstatně Vás omezuje v užívání Vašeho bytu.
Vše shora uvedené pak lze vztáhnout rovněž na případnou finanční kompenzaci za znehodnocení bytu při jeho eventuálním budoucím prodeji, tzn. není-li SVJ schopno odstranit zdroj hluku, který Vás, popř. budoucího vlastníka předmětného bytu, omezuje ve výkonu vlastnického práva, přičemž se jedná o protiprávní stav, za který SVJ odpovídá, vznikne na Vaší straně snížením prodejní ceny bytu majetková újma (škoda), k jejíž náhradě bude SVJ povinno.
Nebude-li dohoda o kompenzaci se SVJ možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný okresní soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnancem - může odmítnout uznání škody pokud nemá doklad o ceně opravy?
- Nepodepsání uznání škody zaměstnancem - co může dělat zaměstnavatel?
- Lhůta na uznání škody a dluhu zaměstnancem za škodní událost v práci, zaměstnání

22.10.15 jsem nastoupil do zaměstnání jako skladník. 23.10.15 jsem poškodil při jízdě s vysokozdvižným vozíkem a manipulaci s paletami vrata skladu. Byl sepsán a byl mnou podepsán záznam o škodní události (Pozn. Vrata prý již byla před událostí částečně poškozena, to jsem ale při podepisování záznamu nevěděl). Vrata byla opravena 6.11.15 pracovníky cizí firmy. Zatím mi nikdo bližší informace nesdělil a nedoložil výši škody.
Chci ukončit pracovní poměr ve zkušební době co nejdříve, nejpozději do 30.11.15.
1. Musím podepisovat uznání výše škody, pokud mi nepřeloží doklady o zaplacení opravy?
2. Musím vůbec podepisovat uznání výše škody, jaké by mohly být důsledky nepodepsání?
3. Je pravda, že pokud mi nebude předloženo k podpisu uznání výše škody do jednoho měsíce od škodní události, tedy do 23.11.15 ztrácí zaměstnavatel nárok na náhradu škody?
4. Pokud mi bude uznání výše škody předloženo k podpisu až po jednom měsíci od škodní události, mohu z tohoto důvodu podpis i nárok zaměstnavatele odmítnout (stejně se mi určitě „pomstí“ tak, že mi nevyplatí pohyblivou částku platu – skoro polovina platu)?
5. Kdy musím doručit nejpozději výpověď, pokud bych chtěl být v práci naposledy v pondělí 30.11.15?
Předem děkuji. Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete ukončit pracovní poměr ve zkušební době, doručte zaměstnavateli písemné oznámení o tomto, pracovní poměr skončí dnem doručení, nebude-li v písemném oznámení uveden den pozdější. Ve zkušební době lze tedy skočit pracovní poměr „ze dne na den“.
Uznání výše škody nemusíte podepisovat vůbec, ani kdyby Vám zaměstnavatel doklady o opravě předložil, není to vaše povinnost a zaměstnavatel Vás k tomu nemůže donutit. Pokud byste podepsal uznání výše škody, uznal byste výši svého závazku. Pokud uznání závazku nepodepíšete, může po Vás i tak zaměstnavatel požadovat uhrazení výše škody, kterou vyčíslí. Pokud byste s danou částkou nesouhlasil a nezaplatil ji, pak by zaměstnavatel musel podat k soudu žalobu na zaplacení a musel by dokázat, že máte povinnost danou částku hradit, což by měl v případě Vašeho uznání škody daleko lehčí, neb u uznání dluhu se má za to, že uznaný dluh v době uznání existoval.
Dle § 263 odst. 1 ZP platí, že výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a kdo za ni odpovídá. V daném ustanovení je jednak slovo „zpravidla“, které tedy může jednoměsíční lhůtu prodloužit a jednak pro nedodržení této povinnosti ze strany zaměstnance není stanovena žádná sankce. Pokud tedy zaměstnavatel takto učiní až za delší dobu, nic to nemění na povinnosti zaměstnance plnit, je-li jeho požadavek oprávněný. Nárok na náhradu škody může zaměstnavatel vznést i po ukončení Vašeho pracovního poměru, druhou věcí zůstává otázka oprávněnosti takového požadavku.

_

OBČAN-DLUHY
- Dluh manžela za trestný čin se způsobenou škodou - zaplacení dluhu při/po rozvodu manželkou
- Odsouzení manžela za ublížení na zdraví a dluh u zdravotní pojišťovny poškozeného - jak se má manželka vyhnout placení dluhu za manžela po rozvodu manželství
- Dluh manžela z manželství za spáchaný trestný čin - jak se má manželka vyhnout placení dluhu po rozvodu manželství?

Moje dcera se rozvádí se svým mužem, který v minulosti byl stíhán za trestný čin ublížení na zdraví a zdravotní pojištovně byl následně povinován uhradit léčebné náklady postiženého. Tuto částku splatil jen částečně a nyní dluh několika násobně vzrostl. Prosím o radu, jak se má moje dcera zachovat, aby nebyla povinna splácet jeho dluh. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se jedná o pohledávku, která se váže rozhodnutí v trestní věci. Takové plnění má tzv. osobnostní povahu, což znamená, že jej nelze převést na někoho jiného. Podle zákona do společného jmění manželů patří dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Přesto se domnívám, že tato pohledávka by do společného jmění manželů patřit neměla, avšak raději doporučuji společně s návrhem na rozvod podat rovněž návrh na majetkové vypořádání a co nejrychleji za pomocí soudu se od majetku manžela "odstřihnout". Pakliže totiž dluh narůstá, hrozí, že v případné exekuci bude postižen i majetek dcery. V takovém případě radím neprodleně podat vylučovací žalobu.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Poškození zboží přepravní službou při dopravě, přepravě - má kupující reklamovat zboží u prodávajícího nebo přepravce?
- Poškození zboží dopravcem při dopravě, přepravě - má kupující reklamovat zboží u prodávajícího nebo přepravce?
- U koho reklamovat zboží při poškození při přepravě, dopravě - u dopravce nebo prodávajícího?

Prodala jsem na aukru tento telefon: http://aukro.cz/samsung-galaxy-express-2-lte-se-zarukou-1-rok-i5774704452.html. V pátek pánovi dopravce telefon dovezl. Pán mě telefonoval s tím, že telefon je poškozený. Řekla jsem mu, ať okamžitě kontaktuje dopravce a v jakém stavu byl balíček při převzetí. Nekontaktoval, neřešil. Pouze mi na mail poslal foto (viz příloha). Hned jsem mu volala zpátky s tím, že v tomto stavu telefon ode mě neodcházel. Pán chce okamžitě vrátit peníze. Nezkontaktoval ani toho dopravce, pouze ze mě dělá podvodnici. Telefon byl při odeslání v naprosto funkčním stavu. Což by mohl dosvědčit (krom mého muže) i zaměstanec z Vodafone, který mi měnit v prodejně na Praze 4-Chodově tento telefon za nový. Odcházel zabalený v bublinkové fólii. Nicméně teď jsem v situaci, že pán na mě tlačí a chce zpět peníze. A mě hodlá odeslat poškozený telefon. Co mám prosím dělat? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá zda jste telefon prodávala v rámci své podnikatelské činnosti nebo nikoliv, ale domnívám se, že nikoliv.
Pokud byste na telefon neposkytla záruku, pak by měl zřejmě pán smůlu a musel by se s náhradou škody obrátit na dopravce. Záruka však celou situaci může změnit.
Podle § 2113 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník platí, že zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.
Poskytnutím záruky jste se zavázala k tomu, že telefon bude po určitou dobu způsobilý k použití a zachová si určité vlastnosti. Tato odpovědnost prodávajícího však není neomezená a podle § 2116 OZ platí, že kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost (např. jednání třetí osoby - tedy dopravce). Pokud byl telefon odeslán, k přechodu nebezpečí škody na věci došlo podle § 2123 OZ předáním telefonu dopravci.
Pokud tedy budete schpná prokázat, že při předání dopravci byl telefon v pořádku (a tedy, že vada vznikla ažž po předání dopravci), pak kupujícímu nezvikly žádná práva ze záruky za jakost ani z vadného plněné podle § 2100 a musí se s požadavkem na náhradu škody obrátit na dopravce. Pokud to neprokážete, vznikly kupujícímu práva z vadného plnění.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zásadní změny SVJ a nutnost jednomyslného schválení změn - co když je vlastník bytu SVJ vážně nemocný?
- Vážná nemoc vlastníka bytu SVJ a zásadní rozhodnutí SVJ - kdo rozhoduje za nemocného vlastníka?

Jak se řeší situace, kdy je ve stanovách společenství vlastníků napsáno, že o zásadních změnách týkajících se nemovitosti se musí rozhodnout jednomyslně (všichni vlastníci) a jeden vlastník je v kómatu? V případě, že může být v kómatu rok, nemůžeme o ničem rozhodnout? Řeší toto nějak občanský zákoník? A kde?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Nabízí se zde možnost využít ustanovení § 465 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Ve Vašem případě by mohl existovat veřejný zájem na tom, aby byl takovému členovi SVJ ustanoven opatrovník (řádný chod SVJ). Pokud to bude možné soud jmenuje opatrovníka z řad osob blízkých členovi SVJ, který je v kómatu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Podmínka do darovací smlouvy - byt, dům nesmí zdědit manželka, manžel obdarovaného
- Jak může dárce ovlivnit dědění darované nemovitosti (podmínka do darovací smlouvy)

Chtěl bych teď darovat synovi dům, avšak s podmínkou, že nikdy na něj nebude mít nárok jeho nynější přítelkyně (v budoucnu manželka), pokud by syn umřel. Je možné do darovací smlouvy zahrnout podmínku, že v případě smrti budou mít nárok na dům jeho sourozenci nebo jeho děti? Lze do smlouvy zahrnout i doživotní bývání pro mne? Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Darovat nemovitost s podmínkou je podle nového občanského zákoníku možné. Také je v rámci darovací smlouvy možné uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, a to služebnosti doživotního užívání domu. Věcné břemeno se následně zapíše i do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že formulovat věcné břemeno doživotního užívání je docela složité a darovací smlouva s podmínkou musí být formulována naprosto přesně, aby byla splnitelná, doporučila bych Vám oslovit právníka, aby Vám takovou smlouvu sepsal. Domnívám se, že darování s podmínkou, že po smrti obdarovaného připadne majetek jeho sourozencům či dětem, není možné. Pouze v závěti můžete zřídit tzv. svěřenské nástupnictví, tj. určit dědice Vašeho dědice.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU, VÝPOVĚĎ
- Zaměstnavatel v konkurzu - může dát zaměstnanci výpověď?
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Zaměstnavatel v konkurzu a vyplacení nemocenské

Jsem dlouhodobě nemocný a ještě budu. Můj zaměstnavatel je v insolvenci a již nemá žádného zaměstnance. Jaká může nastat situace. Může mi dát výpověď? Jak to bude s odstupným, v případě že mi dá výpověď, kde budu požadovat nemocenskou. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vám může dát výpověď z důvodů stanovených v zákoníku práce, tj. např. i zrušení zaměstnavatele, nadbytečnost (§ 52 zákona č. 262/2006 Sb. , v platném znění) Odstupné Vám náleží také v případech stanovených v zákoníku práce (§ 67 ZP). Nárok na nevyplacené odstupné můžete požadovat buď v rámci insolvenčního zákona nebo u příslušného úřadu práce (dle sídla zaměstnavatele) dle zákon č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Pokud bude Vaše dočasná platební neschopnost pokračovat, máte nadále nárok na nemocenskou. Tu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dohánění dovolené, odpracování více směn v nepřetržitém provozu - má taková dovolená smysl?
- Zaměstnanec musí dovolenou odpracovat směnami navíc - má taková dovolená smysl a je to dle Zákoníku práce?
- Napracování dovolené a Zákoník práce - je to legální příkaz zaměstnavatele?

Pracuji na záchranné službě. Směny jsou 12 hodinové. Nepřetržitý dvousměnný režim.
Dovolenou si musíme vybírat průběžně, každé čtvrtletní v daném roce, aby se počet zájemců o dovolenou nenakumuloval do letních měsíců. Průměrně vychází každému zaměstnanci měsíčně 13 směn. Dochází však k tomu, že v období celého roku, nejvíce však v letním období dovolených, že když čerpám např. 14 denní dovolenou začátkem července, po jejím návratu, sloužím i za ostatní zaměstnance, kteří čerpají dovolenou a tudíž ve zbývajících 14 dnech měsíce července, odsloužím 11- 13 směn, tak jako běžně v celém měsíci, kdy dovolenou nemám. Pak taková dovolená ztrácí význam. V kolektivní smlouvě si zaměstnavatel tento způsob nějakým způsobem vymínil a směny navíc, oproti dlouhodobému plánu nejsou placeny jako přesčasy. Zaměstnavatel oponuje, že celoroční fond pracovní doby je dodržen. Jedná se o správný postup v rámci zákona? Děkuji, Rudolf

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak lze dle § 78 odst. 1 písm. m) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění postupovat tak, že zaměstnavatel rozvrhuje směny dopředu na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná týdenní pracovní doba nepřesahovala stanovenou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 26 týdnů, popř. nejvýše 52 týdnů, stanoví-li tak kolektivní smlouva.
Je tedy možné, že v některých týdnech, popř. měsících odpracujete více směn, v průměru za období, které pravděpodobně v kolektivní smlouvě stanoveno. Pokud je zároveň dodrženo, že pro tyto účely se za směnu, která se počítá do tohoto průměru, bere i dovolená v den, kdy byste jinak měl naplánovanou směnu, pak dle mého názoru zaměstnavatel postupuje v souladu se zákonem. Práce přesčas by byla v případě odpracované směny nad rámec naplánované směny a nad stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 78 odst. 1 písm. i) ZP).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Francouzské dveře umístěné nad úrovní podlahy - je nutné zábradlí?
- Kolaudace dveří umístěných 40 cm nad úrovní podlahy - musí mít zábradlí?

Stavba před kolaudací, francouzské dveře v prvním podlaží, které nejsou v úrovni podlahy, ale dostupné po dvou schodech 44cm nad úrovní podlahy. Je dle stavebního zákona nutné mít před takovými dveřmi zábradlí. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává vyhláška o technických požadavcích na stavby, dle jejíhož § 31/3 platí, že francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí být opatřena zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí. V rámci tohoto ustanovení pak vyhláška o technických požadavcích na stavby nestanoví, co je myšleno termínem "volný prostor". S ohledem na jiná ustanovení této vyhlášky, která pro jiné případy zakotvují minimální hloubku volného prostoru, se lze domnívat, že v případě francouzských oken je zábradlí povinné v případě jakékoli hloubky volného prostoru (nejedná-li se samozřejmě o schod).

Zábradlí je dále upraveno v § 27 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou; parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami;
- zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy;
- zábradlí se nemusí zřídit, pokud:
a/ by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
b/ volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
c/ hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot;
- nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami;
- zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot.
- hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami;
- šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami.

Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě francouzského okna by mělo být zábradlí instalováno. Odpověď na tento dotaz by Vám měla ostatně dát i projektová dokumentace domu, která byla stavebním úřadem ve stavebním povolení či v souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu schválena, popř. se v této věci můžete s dotazem obrátit na příslušného úředníka stavebního úřadu, který bude kolaudaci Vašeho domu provádět.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na stravenky při nepřetržitém 12hodinovém provozu (zaměstnavatel zajišťuje 1 teplé jídlo, musí vydat i stravenky? )
- Zaměstnavatel zajišťuje 1 teplé jídlo, musí vydat i stravenky?

Děláme v nepřetržitém provozu (12hod. Směny / krátký a dlouhý týden). Zaměstnavatel nám zajišťuje 1 teplé jídlo za 12hodinovou směnu.
Máme nárok i na stravenky když máme jenom jedno jídlo? Podle zaměstnavatele nárok nemáme. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Právní předpisy neukládají zaměstnavateli povinnost zajistit zaměstnancům ani oběd, a ani jim poskytnout stravenky, zaměstnavatel má pouze povinnost nejdéle po 6-ti hodinách nepřetržité práce poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech (§ 88 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Ano, zaměstnavatelé mohou poskytovat zaměstnanců stravenky, ale je to jen určitá forma benefitu, rozhodně to není jejich povinnost. Pokud tedy zaměstnavatel je poskytovat nechce, postupuje v souladu se zákonem.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování části nemovitosti přítelkyni a rozchod - jak získat podíl nemovitosti zpět?
- Předběžné opatření na vystěhování spoluvlastníka nemovitosti - neplatí hypotéku a energie, vodu (inkaso)
- Předběžné opatření na vystěhování spolumajitele nemovitosti - neplatí hypotéku a energie, vodu (inkaso)
- Práva menšinového spolumajitele nemovitosti bydlet v nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt, bydliště
- Práva menšinového spoluvlastníka nemovitosti bydlet v nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt, bydliště
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení trvalého pobytu menšinovému spoluvlastníkovi - je to možné udělat?
- Zrušení trvalého bydliště menšinovému spoluvlastníkovi - je to možné udělat?

Žiji s přítelkyní již 7 let (2008-2015) pod jednou střechou kterou jsme si postavili. Vzali si hypotéku, od začátku hypotéky jsme byli oba žadatele na hypotéku z důvodu bonity.
Od začátku splacení hypotéky platím hypotéku pouze já, mohu i doložit výpisy z mého účtu. Platím i provoz celého domu a musím jí i živit, přítelkyně nedokáže vyjít z penězi.
Přítelkyni jsme daroval 1/3 nemovitosti, aby měla záruku že peníze které investovala do nábytku jsou pojištěné protihodnotou (byl jsem hodně naivní).
- s přítelkyní se teď rozcházíme, chci ji vyvázat z hypotečního úvěru a chci aby mi zato darovala zpět 1/3 nemovitostí.
- peníze které investovala do nábytku ji zaplatím v plné výši.
- avšak teď mě vydírá a chce mi 1/3 nemovitostí prodat.
- nechce se odstěhovat atd. , o nemovitost se nestará a neplatí vůbec inkaso

Moje otázka zní:
- mohu po bývalé přítelkyni požadovat vrácení 1/2 nákladů hypotéky a inkasa? po dobu co bydlíme v nemovitostí?
- pokud ano jak je to s promlčecí lhůtou?
- mohu zažádat o předběžné opatření že nic neplatí a žije zadarmo za mé peníze v nemovitostí aby se odstěhovala, nebo platila náklady za bydlení?
- starám se a živím její 2 psy mohu požadovat něco jako výživné?
- mohu ji vystěhovat?
- mohu ji zrušit trvalé bydliště?
Chci se vyhnout soudu pokud to bude jen trošku možné. Co mohu vlastně ještě udělat? Je to svízelná situace ze které nevím jak ven.
Děkuji s pozdravem Jirka Krpálek

ODPOVĚĎ:
Ideální by bylo získat třetinu nemovitosti (i za cenu nějaké kupní ceny za ten podíl), a pak není žádného právního důvodu, aby v nemovitosti dále setrvávala, v podstatě ji můžete vystěhovat.
Požadovat náklady můžete, a to tři roky nazpět (promlčecí lhůta), zaslal bych jí výzvu doporučeným dopisem s dodejkou (absurdní na tom je, že na Vaši adresu), že Vám dluží předmětnou částku (1/3 nákladů) a že je povinna ji do 14 dnů zaplatit. V opačném případě se obrátíte žalobou na dlužnou částku na soud.
V neposlední řadě je tu žaloba na zrušení a vypořádíní spoluvlastnictví, kdy by bylo potřeba soudu předložit všechny Vámi uváděné dokumenty - tedy darovací smlouvu, veškeré doklady o úhradách hypotéky, nákladů na energie, na všechno ostatní, přítelkyně vlastně vůbec ničeho neuhradila s návrhem, aby soud přikázal nemovitou věc Vám, což Vás přesto bude zřejmě něco stát. Jak jste uváděl, za naivitu se něco platí. Rověněž doporučuji vystěhovat do jednoho odděleného pokeje i se psy a nehradit už ani korunu a nebo vystěhovat úplně, když neplatí.
K problematice trvalého pobytu prosím vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a zrušení pracovního místa - co bude zaměstnanec dělat když zaměstnavatel nebude mít pro něj práci?
- Co bude zaměstnanec dělat za práci při zrušení pracovního místa a výpovědi pro nadbytečnost?

Výpověď pro nadbytečnost jsem obdržela v květnu 2015. Výpovědní doba je dle pracovní smlouvy sjednána tříměsíční. Počala běžet od 1. 6. 2015. Pracovní poměr měl být ukončen 31. 8. 2015. Od 1. 7. 2015 jsem však v pracovní neschopnosti dosud. (Podstoupila jsem již 3 operace, čeká mne ještě jedna).
Po návratu do práce v roce 2016, kdy bych měla být ještě 2 měsíce zaměstnána (za dobu pracovní neschopnosti v červenci a srpnu 2015), bych ráda věděla, co mne čeká, neboť je zaměstnavatel problematický, nemohu očekávat klidný průběh.
1) Mé pracovní místo bylo zrušeno ode dne 1. 9. 2015.
2) Bylo mi avizováno, že nebudou uděleny překážky na straně zaměstnavatele.
3) Dohodu o skončení pracovního poměru s tříměsíčním odstupným nebudu chtít podepsat s ohledem na jednání na úřadu práce a vlivu uzavřené dohody na výši hmotného zabezpečení. (mám 1,5 roku do starobního důchodu, do předčasného nemohu).
4) Dohodu o skončení pracovního poměru s pětiměsíčním odstupným (kompenzace za dva měsíce případných překážek + 3měsíční odstupné) nepodepíše zaměstnavatel z recese.
5) Budu tedy na pracovišti ještě dva měsíce:
a. Může mi zaměstnavatel přidělovat po dobu těch dvou měsíců jakoukoliv práci, když má již neexistuje, resp. vykonává ji někdo jiný, a jsem od 1.9.2015 nadbytečná a nemám tedy uzavřenou žádnou pracovní smlouvu?
b. Mohu takovou práci odmítnout?
c. V případě NE na otázku a. a ANO na otázku b. a nebudu-li vyslána na překážky ze strany zaměstnavatele a nedojde k dohodě o dřívějším skončení PP, znamená to, že budu musím docházet na pracoviště a pouze se tam někde zdržovat?
(Prosím o zaměření se při odpovídání na bod č. 5)
Děkuji. Radka

ODPOVĚĎ:
Vy máte se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na určitý druh práce, tato smlouva platí až do skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel rozhodl, že jste ode dne 1.9.2015 nadbytečná, tudíž Vám dal výpověď. V důsledku Vaší pracovní neschopnosti se doba dočasné pracovní neschopnosti do výpovědní doby nezapočítává a doběhne až po odpadnutí ochranné doby, tj. po skončení vaší dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2016 tedy bude běžet ještě dvouměsíční výpovědní doba. Po tuto dobu Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy, neboť Vaše pozice byla zrušena, zaměstnavatel Vás nepotřebuje a tímto by Vaši nadbytečnost popřel. Nemůže Vám ale přidělovat ani jinou práci, neboť k tomu nejsou dány žádné důvody uvedené v § 41 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (důvody ro jednostranné převedení na jinou práci).
Takovou práci můžete samozřejmě odmítnout s poukazem na sjednaný druh práce ve vaší pracovní smlouvě a výše uvedený § 41 ZP.
Zaměstnavatel by Vám měl tedy s ukončením Vaší pracovní neschopnosti sdělit další postup, tedy jediné možné řešení, pokud vy i zaměstnavatel odmítáte vámi uvedené možnosti, je konstatování překážek v práci na straně zaměstnavatele. Pokud se však domníváte, že jednání zaměstnavatele bude ledajaké, pak bych Vám doporučila zaměstnavatele sama kontaktovat, resp. buď dopředu, nebo první den po skončení pracovní neschopnosti přijít do zaměstnání a se zaměstnavatelem se dohodnout na překážkách v práci na jeho straně. Písemně chtějte jeho vyjádření, můžete si vzít na jednání svědka, nemusí to být kolega z práce, kdokoliv. Písemně argumentujte Výše uvedeným. Zaměstnavatel po Vás nemůže chtít jen přítomnost na pracovišti, jelikož vám nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy, nemáte žádné pracoviště, nemůžete být jen „na chodbě“, to by institut překážek v práci na straně zaměstnavatele zcela ztratil smysl, kdyby toto bylo ze strany zaměstnavatele možné.

_

OBČAN-SVJ
- Zrušení kontrolního výboru v domě SVJ - jak to může člen SVJ ovlivnit?
- Výbor SVJ rozhoduje o částkách do 50.000 Kč bez vědomí členů SVJ - jak částku snížit?

1/ v bytovém domě o 25 bytech měníme stanovy, aby byly v souladu s NOZem.
Nelíbí se mi vysoký limit 50.000 Kč pro rozhodování výboru. Navrhl jsem výboru limit přizpůsobit blíže §13 předpisu č. 366/2013 Sb. tj.
souhrnná částka 25.000 Kč a 1.000 Kč v průměru na každou jednotku. Výbor trvá na limitu 50.000 Kč. V případě, že budu přehlasován 75% všech, mohu podat žalobu, aby v této věci rozhodl soud s přihlédnutím k § 13 předpisu č. 366/2013 Sb. Jak jsem již zmínil 50.000 Kč mi přijde hodně, navíc výbor 2x v minulosti již překročil své pravomoci a jednal tajně za zády shromáždění vlastníků (nechal úmyslně propadnout platnost měřičů tepla a zamítavě se vyjádřil k výstavbě supermarketu v blízkosti domu).
2/ v bytovém domě o 25 bytech máme 10 placených funkcí: 3 výbor, 3 kontrolní výbor, domovnice, účetní, sekretářka, uklízečka.
Přijde mi to zbytečně mnoho. NOZ nevyžaduje existenci kontrolního výboru. Navrhl jsem vypustit v nových stanovách existenci kontrolního výboru. Pokud budu přehlasován, mohu soudu úspěšně navrhnout, že takový počet placených funkcí je v rozporu s dobrými mravy a dožadovat se vypuštění kontrolního výboru z nových stanov podle NOZ s ohledem na malou velikost bytového domu?
Děkuji, Bedřich
***
(1) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž pořizovací cena nedosáhne v kalendářním roce souhrnné částky 10000 Kč, dále rozhodování o zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž zůstatková cena v kalendářním roce nepřesahuje v souhrnu 10000 Kč; to neplatí, pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.
(2) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud se jedná o opravy způsobené havárií na společných částech, nebo pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

ODPOVĚĎ:
Podat žalobu k soudu můžete, ale domnívám se, aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí soudu, že z výše uvedených důvodu zřejmě úspěšná nebude. Soudy zasahují do vztahů SVJ jen v závažných případech a domnívám se, že ve Vašem případě není dán žádný důvod k tomu, aby soud zasáhl do jakési samosprávy SVJ. V tom co uvátíe nespatřuji ani rozpor s dobrými mravy.
Je nutné si uvědomit, že správa domu a pozemku je záležitostí, kde se rozhoduje většinově a vždy se najde někdo, kdo není spokojen s přijatým rozhodnutím. Možnost soudu zasáhnout do samosprávy SVJ má sloužit pro zcela výjimečné případy.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na podíl nemovitosti a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na podíl bytu a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na podíl rodinného domu a nový občanský zákoník
- Kdo určí cenu podílu nemovitosti při nedomluvě spoluvlastníků?
- Spoluvlastnicí se nedohodli na ceně podílu domu - kdo určí cenu?
- Spolumajitelé se neshodli na ceně podílu domu - kdo určí cenu?

Spoluvlastním byt (3 sourozenci), spoluvlastnictví bylo založeno smrtí otce (usnesením okresního soudu). Jako spoluvlastníci jsme nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Svůj podíl nechci prodat, nabídla jsem odkoupení podílů spoluvlastníků za cenu obvyklou vypracovanou pro dědické řízení. Spoluvlastníci moji nabídku na vyrovnání nepřijali. (nízká cena)
Otázka:
1) Převádí-li spoluvlastník svůj podíl úplatně na cizí osobu (prodej), musí přednostně podíl nabídnout
mně?
2) Mohu dle NOZ využít předkupního práva na dobu 6-ti měsíců, za jakých podmínek a jakou formou?
3) Jaký je postup po uplynutí lhůty předkupního práva, nedojde-li ke shodě o ceně bytu. Kdo určí cenu?
Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
1) Dle NOZ od 1.1.2014 již nemusí
2) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
3) Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu a nebo prodej spoluvlastnického podílu.

Spoluvlastnictví je vždy složitá záležitost, nicméně nezbývá než podíly smluvně odkoupit či žalovat na vypořádání s určením konkrétního způsobu vypořádání. Cena bude určena znaleckým posudkem.

_

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Schválená dohoda o střídavé péči - lze ji upravit dohodou mezi rodiči jinak?
- Mohou se rodiče dohodnout o střídavé péči v jiné dny než rozhodl soud?
- Péče o děti při střídavé péči v jiné dny než rozhodl soud - mohou se rodiče dohodnout?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Střídavá péče - vliv počtu dní na výpočet alimentů, výživného
- Alimenty, výživné a střídavá péče - vliv počtu dní na výši výživného

Prosím o informaci, zda lze při dohodnuté střídavé péči mezi manžely určit i jiný interval/poměr dní, kdy bude u kterého rodiče. Tzn. místo týdnu a týdnu, např. týden a dva dny a u druhého pět dní. Lze toto do dohody vnést a bere soud v potaz i výpočet výživného podle délky pobytu u toho kterého rodiče? Dle právníka u kterého manželka byla, to nelze.
Moc děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že pokud má být péče a výživné stanoveno dohodou, tak si můžete určit takový režim, na kterém se budete chtít dohodnout. Dohodu pak předložíte soudu a soud bude posuzovat, zda je taková dohoda dítěti ku prospěchu a pokud nenazná, že dohoda je v neprospěch dítěte, tak ji neschválí a rozhodne sám v řízení. Výživné u střídavé péče je určováno tak, aby dítě netrpělo výrazným nepoměrem mezi rodiči, obvykle se tedy určuje jen tam, kde jeden z rodičů má výrazně vyšší příjem a výrazně vyšší životní úroveň. Jde o to, aby dítě při střídání nežilo chvíli u výrazně bohatého rodiče a chvíli u výrazně chudého, mělo by mít život a životní úroveň tak nějak konstantní.
Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nákupní povolení na zbraň uplynulo a zbraň nebyla pořízena - je nutné znovu požádat o nákupní povolení?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Správní poplatek za obnovení nákupního povolení

Zajímá mě postup a následná procedura již mimo prodejce při odstoupení od kupní smlouvy (primárně do 14 dnů při objednávce přes internet) nebo z důvodu vady neodstranitelné u nákupu střelné zbraně kategorie "B" - tedy na základě nákupního povolení.
1) Jakým způsobem se řeší problematika již "vyčerpaného" nákupního povolení? Vydá PČR nové bezplatně?
2) Pokud již byl na zbraň vydán průkaz zbraně (opět za poplatek), kdo nese tyto náklady k tíži po úspěšné reklamaci?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že v případě rozhodnutí vrátit zboží v zákonné lhůtě 14 dnů od zakoupení, nebudete mít nárok na uhrazení vedlejších nákladů vzniklých žádostí o povolení k nákupu zbraně. Jde o Vaše rozhodnutí věc vrátit. Pokud povolení je vydáno k nákupu té konkrétní zbraně, tak jste se pak sám rozhodl zbraň nakonec vrátit.
Jiná situace je, podle mého názoru však v případě úspěšné reklamace zakoupeného zboží. Zde bych náklady na povolení a náklady na průkaz zbraně považovala za vedlejší náklady, které jste se zbožím měl a existuje nárok na jejich uhrazení prodejcem, pokud zboží má neodstranitelnou vadu a dostanete vrácené peníze. Otázkou je vymahatelnost takového nároku, pokud je prodejce neuhradí spolu s reklamací, bude je nutno vymáhat soudně, tak jako například náklady na dopravu zakoupeného zboží a náklady na dopravu zboží zpět k prodejci při reklamaci.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Listí padá k sousedům, můžou sousedi listí hodit za plot?
- Může soused opadané listí z mého stromu hodit na mou zahradu?

Když dělá soused údržbu své zahrady a shrabe své listí a klacíky a současně opadá listí z našich stromů na její pozemek, může tento odpad házet na náš pozemek přes plot? Myslí na to Občanský zákoník?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Výslovně se na to nepamatuje, ale reakce souseda rozhodně není adekvátní. Mohlo by to souseda teoreticky omezenovat, ale není to nepřiměřená míra, tak jak stanoví zákon: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Rovněž má soused právo na plody spadené na sousední pozemek, což však nelze vztahovat na opadané listí a rovněž má právo odstranit větve, které by třeba přesahovaly na jeho pozemek: Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Daná situace je dle mého názoru spíše o dohodě, například tak, že opadané listí z Vašich stromů společně odklidíte, umožní-li Vám soused vstup na jeho pozemek.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Projektant je pomalý a nedodal celý projekt - ukončení spolupráce a částečné odstoupení od objednávky projektu
- Projektant nedodal část díla (projektu) a je pomalý - jak odstoupit od smlouvy o dílo?
- Odstoupení smlouvy o dílo s projektantem, nedodal včas dílo (projekt) - informace
- Ukončení smlouvy o dílo s projektantem pro nevytvoření projektu včas - informace

Strany: já-dodavatel vs. projektant. Potřeboval bych poradit správnou formu odstoupení od smlouvy, zrušení plné moci k vyřizování úkonů spojených s inženýringem a zda (jak) odpovědět e-mailem na jeho vznesený nárok na další peníze.
Situace: Z celkové ceny projektu 115.000 Kč jsem na zálohách zaplatil 80.000 Kč bankovními převody, projekt je částečně hotový ale nebyly realizovány položky viz níže uvedené v nabídce, která slouží i jako smlouva. Architekt pracuje daleko pomaleji než slibuje a poslední dobou komunikuje velice neochotně, tak jsem mu navrhl ukončení spolupráce, ale on vznáší nárok na dalších 30.000 Kč na které dle mého mínění nárok nemá. (Mohu případně požadovat vrácení části zaplacených záloh? )
Na zaplacené zálohy mi zatím nevystavil žádný doklad. To co nebylo dodáno po něm nepožaduji, protože jsme se rozhodli projekt přepracovat a vše bude muset udělat znovu a to co dodal nakonec nepoužijeme s výjimkou rozdělení pozemku, které bylo součástí zakázky a už proběhlo (cena za dělení 10.000 Kč). Děkuji, Karel.

Z předmětu nabídky zatím nedodáno (zatím nezpracováno) :
- Energetický posudek a projektovou dokumentaci v rozsahu potřebném pro prokázání splnění stanovených požadavků Programem NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM (2015).
- Požární zpráva
- statika
- Inženýring k rodinnému domu (nějaké kroky podnikal, ale zatím nemáme podanou ani žádost o stavební povolení)
- plyn (v domu nebude v nabídce byl)
- projekt topení zpracován tak povrchně, že podle něj stavební firma nedokáže zpracovat ani cenovou nabídku
- Projektová dokumentace pro společný územní souhlas a ohlášení stavb y v 4ti výtiscích (poslal mi pouze jeden výtisk)
(to co nebylo dodáno po něm nepožaduji, protože pro přepracovaný projekt se vše bude muset udělat znovu)

ODPOVĚĎ:
Bez znění smlouvy se nemohu ani k ničemu vyjádřit.
Obecně platí, že smluvní strana může odstoupit od smlouvy jen pokud tak stanoví smlouva, nebo zákon (ten tak stanoví zejména v případě, že se některá ze stran dostane do prodlení).
Z Vašeho dotazu však nevyplývá z jakého důvodu chcete od smlouvy odstoupit.
I kdyby k odstoupení došlo, mohl by zřejmě projektantovi vzniknout nárok na alespoň částečné plnění, a to z důvodu, že již provedl část díla (na základě bezdůvodného obohacení).
Lze doporučit, aby odstoupení od smlouvy i odvolání uděleného zmocnění bylo učiněno písemně. Pokud jste již účastníkem nějakého správního řízení, je vhodné o změně zástupce informovat též příslušný správní orgán.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování spoluvlastnického podílu nemovitosti v rodině - je nutný souhlas spolumajitele?
- Je potřeba souhlas spoluvlastníka při darování podílu nemovitosti v rodině?

Bratr vlastní 55% domku. Manžel a já vlastníme 45%. Můj a manželův díl chceme převést na syna. Bratr s převodem souhlasí. Potřebujeme od něho jako spoluvlastníka plnou moc?
Jsme staří. Jak máme co nejvhodněji kvůli poplatkům provést převod? Formou daru nebo jinou? Co všechno musíme pro to udělat? Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Právní část dotazu: V tomto případě plnou moc nepotřebujete. Stejně jako bratr i Vy jste vlastníky domu a pokud budete převádět jen Vaši část, tak k tomu souhlas Daňová část dotazu: dalšího spoluvlastníka není potřeba. Zákon přímo říká, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
Nejvhodnějším způsobem převodu bude darování. Tento převod (z rodičů na syna) nebude podléhat ani dani z příjmů ani dani z nabytí nemovitých věcí.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Stačí ověřená kopie nalezené závěti k obnovení dědického řízení
- Je nutný originál závěti nebo stačí ověřená kopie při obnovení dědického řízení?

04/2013 jsme podávali k soudu žádost o znovu obnovení dědického konání (po nálezu závěte). Soud se do 1 měsíce výjádřil. Pani notářka která to dostala následně k vyřešení se nám ozvala minulý týden. To je cca 1,5 roku od podání žádosti. K soudu smě dokládali ověřenou kopii závěti.
Notářka teď po nás chce originál závěti. Problém je v tom že jsme se stěhovali a momentálně nejsme schopni doložit originální závěť. Může stačit notařke jenom ověřena kopie závěti? originál mněla v rukách taky v dubnu 2013 jenom nemyslím si že si na to bude pamatovat. V ty době nám ona radila jak podat žadost k soudu.
Může stačit teda jenom ověřena kopie nebo se to dá dokládat nějako jinač? v případě nutnosti jsou i svědkové který tu závěť viděli na na vlastné oči. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Závěť je listina, jejíž jedinečnost nelze úředně ověřeným opisem nahradit a její originalitu nelze nahradit ani prohlášením svědků, kteří závěť viděli na vlastní oči. Notáři je potřeba doložit originál závěti.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozšíření dekretu na byt na další členy rodiny - postup
- Rozšíření nájemní smlouvy na byt na další členy rodiny - postup

Vlastníkem bytu, kde žijeme je Městská část Praha 5 a do své smrti zde žila babička mého přítele, která měla dva syny a oni po jednom synovi - Martin (můj přítel) a Tomáš. Babička měla v držení dekret, který ji opravňoval ke koupi bytu a před svou smrtí jej rozšířila na Tomáše. 2009 započala privatizace domu ale nastal problém. Tomáš se oženil a společně s manželkou napáchali dluhy za pul milionu korun a kvůli neschopnosti splácet upadli do osobního bankrotu. Tomáš s manželkou Janou mají v bytě trvalé bydliště. Nicméně tu nežijí, nájem platíme my jejich jménem. Být na nich, byt by už ztratili. Rádi bychom byt odkoupili, ale jelikož dekret je pouze na Tomáše a jeho manželku, kteří jsou až do 2018 v úpadku, nemohou mít žádný majetek, jelikož by byl zabaven. Varianta čekat do 2018 pro nás není schůdná. Martin zažádal v lednu 2012 o změnu trvalého bydliště na tuto adresu, aby následně společně s Tomášem a Janou zažádali o rozšíření dekretu na Martina. Trvalé bydliště zde má ale žádost o rozšíření úřad zamítl (dety neznáme). Je jakákoli možnost byt získat? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Bez detailních znalostí případu Vám nemohu nijak poradit.
Doporučuji osobně navštívit příslušný Úřad městského obvodu Praha 5 a požádat jej o to, aby vám osvětlil důvody svého rozhodnutí.
Pokud jste v této městské části hlášeni k trvalému pobytu, pak jste občanem této městské části (resp. hlavního města Prahy) a můžete se k této problematice též vyjádřit na jednání zastupitelstva Městské části Praha 5, případně adresovat podnět Radě Městské části Praha 5.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Chyba při digitalizaci - pozemek připadl sousedovi nesprávným vytyčením hranic pozemků
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nesprávná hranice stanovená digitalizací pozemků - jak opravit hranici na katastru nemovitostí?

1986 jsme zakoupili cestu k naší rekreační nemovitosti a máme veškerou dokumentaci, cesta vede úvozem a dělí pozemky dvou sousedů.
Ještě 2006 kdy se dělal obecní vodovod, byla cesta na geometr. dokumentaci v pořádku. Naše cesta, kterou jsme si vydláždili a vede v ní i zasíťování
je digitalizací posunuta cca. o 3 m na pozemek jednoho ze sousedů. Vede přes kopec a jímku, kterou má soused u své nemovitosti již 45 let. Jeden ze sousedů nyní pozemek prodává a nový majitel přišel s geometrickým plánem, kde je naše cesta vlastně jeho a nyní máme problém, jak se k naši nemovitosti dostat. O digitalizaci nás nikdo neinformoval, třebaže v místě nemáme trvalé bydliště. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že digitalizací se katastrální úřad dopustil chyby, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

Dle § 36/1 katastrálního zákona opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka (nebo jiného oprávněného) chybné údaje katastru, které vznikly:
a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.
Pokud katastrální úřad dospěje k závěru, že se o chybu katastrálního operátu nejedná, sdělí Vám tuto skutečnost. V takovém případě budete oprávněna do 30 dnů od doručení oznámení sdělit katastrálnímu úřadu, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasíte. Katastrální úřad následně vydá rozhodnutí ve věci, proti němuž se budete moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).
Podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.
Co se týče Vámi zmiňovaného zasíťování, nehraje v tomto ohledu upřesnění hranic pozemků digitalizací žádnou roli, neboť inženýrské sítě (přípojky) nejsou dle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku (tzn. že nenáleží vlastníku toho pozemku, kterým procházejí). Inženýrské sítě mohou patřit vlastníku připojeného pozemku či stavby, popř. vlastníku/provozovateli příslušného zařízení (např. dodavateli vody, elektřiny apod.). V tomto ohledu je podstatné o jaké inženýrské sítě se vlastně jedná, kdy a na základě jakého právního titulu byly zřízeny.
Pokud jde o zajištění přístupu k Vaší nemovité věci, předpokládám, že předmětná cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle § 7 zákona o pozemních komunikacích.
Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Vlastníkem účelové komunikace může být právnická i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích), tedy např. Vy či Váš soused.
Všechny veřejně přístupné účelové komunikace podléhají tzv. obecnému užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel účelové komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené účelové komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné části účelové komunikace, neboť k jejímu užívání obvyklým způsobem je oprávněn každý.
Omezení obecného užívání účelové komunikace je možné postupem dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Váš soused tedy nemůže obecné užívání účelové komunikace omezit pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Přístup na účelovou komunikaci může být dále omezen např. dle příslušných ustanovení lesního zákona či zákona o ochraně přírody a krajiny.
Přístupu k Vaší nemovité věci byste se (v případě bránění ze strany souseda) mohla domáhat rovněž soudní cestou, a to podáním žaloby na zřízení nezbytné cesty (ve smyslu § 1029 a násl. občanského zákoníku). Vyloučeno není ani vyvlastnění části sousedova pozemku, a to např. v podobě zřízení služebnosti (věcného břemene) cesty ve Váš prospěch (jak vyplývá z § 170/2 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Právo nájemníka bytu na prodloužení nájemní smlouvy
- Právo nájemce bytu na prodloužení nájemní smlouvy
- Prodloužení nájemní smlouvy - právo nájemníka

Bydlíme v nájmu u soukromého pronajímatele.
Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016.
V nájemní smlouvě je uvedeno: „Nájemce má právo na prodloužení doby nájmu, pokud svůj zájem o prodloužení písemně sdělí pronajímateli nejpozději do 31. 7. 2016."
Pokud svůj zájem o prodloužení písemně pronajímateli včas sdělíme, pak nám není jasné, zda tímto jednostranným (? ) oznámením:
• můžeme požadovat prodloužit předmětný nájem opět na dobu určitou, anebo můžeme požadovat i prodloužení nájmu na dobu neurčitou?
• pokud pouze na dobu určitou, pak na jak dlouho můžeme nájem požadovat prodloužit? opět na tři roky? nebo na rok? nebo na libovolně dlouhou dobu? je naše volba závislá na odsouhlasení ze strany pronajímatele?
• pokud pouze na dobu určitou, budeme pak před koncem nové doby nájmu mít opět právo na další prodloužení nájmu?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Je to v podstatě na Vás. Jedná se o vyjádření vůle, že chcete v nájmu dále pokračovat, vůle však v tomto případě musí být oboustranná, tedy i pronajímatel musí s dalším prodloužením nájmu souhlasit. Pokud budete chtít v nájmu dále pokračovat, je na Vás, co pronajímateli navrhnete. Můžete mu navrhnout dobu určitou i neurčitou. Opět platí, že Vaše vůle se musí sejít. Totéž platí o navrhované délce nájmu v případě nájmu na dobu určitou. V tomto případě, pak opět máte právo na to, aby vám byla smlouva prodloužena, pakliže obě strany s prodloužením souhlasí.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vadný vodoměr - jak se vypočítává spotřeba vody za období?
- Výpočet spotřeby vody při vadném vodoměru - postup
- Postup výpočtu spotřeby vody při vadném vodoměru

Bydlím v městském bytě. 03/2013 nám byly vyměněny měřiče na vodu. Měřič na teplou vodu byl namontován vadný. Když v prosinci 2013 byly prováděny odpočty, byl na něm údaj o spotřebě 0,7 jednotky. Ve vyúčtování od MěÚ za 2013 bylo vyúčtováno 7,7 jednotky (těch 7 jednotek bylo naměřeno na starém měřiči od prosince 2012 do března 2013, než došlo k výměně za nový).
Při provádění odpočtů za 2014 byla znovu naměřena spotřeba 0,7 jednotky. Přesto ve vyúčtování od MěÚ za 2014 bylo jako „spotřební složka dle údajů vodoměru 70% „ naúčtováno 18,4 jednotek. Jak úřad došel k tomuto číslu?
V prosinci 2015 byla již potřetí naměřena spotřeba 0,7 jednotky. Opět bez povšimnutí přítomných pracovníků. Mne však tentokrát tento údaj již zarazil a proto jsem prozkoumala předchozí záznamy a vyúčtování a došla k těmto poznatkům, které Vám zasílám.
Má MěÚ právo doúčtovat mi spotřebu zpětně? Jak mohou takovéto nesmyslné údaje procházet bez povšimnutí pracovníků, kteří údaje zpracovávají? Vadný měřič není moje chyba. Je snad mojí povinností rozumět údajům na měřiči? Domnívám se, že ne.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji:
a/ nahlédnout do Vámi uzavřené nájemní smlouvy a ověřit, zda je zde způsob výpočtu spotřeby vody (v případě vadnosti vodoměru) upraven (předpokládám spíše, že nikoli),
b/ kontaktovat pronajímatele (město) a dotázat se ho na výpočtový mechanismus, kterým pronajímatel došel k vyúčtování Vámi v dotazu uváděné spotřeby (nelze totiž vyloučit, že se příslušný zaměstnanec města dopustil prosté početní chyby či byl pouze nepozorný či nedbalý).

Ve Vašem případě je podstatné, v jaké výši byla spotřeba vody (za Vámi obývaný byt) městu (jako pronajímateli) vyúčtována dodavatelem vody. Vodné může mít dle § 20 zákona o vodovodech a kanalizacích jednosložkovou či dvousložkovou formu (což může ve Vašem případě hrát rovněž podstatnou roli).
Dle § 16/1 zákona o vodovodech a kanalizacích je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody vodoměrem registrované množství dodané vody, správné fungování vodoměru je tedy velmi důležité.

Předpokládám, že spotřeba vody Vám byla pronajímatelem vyúčtována za použití § 17 zákona o vodovodech a kanalizacích, který se zabývá právě postupem při vadnosti vodoměrů. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- odběratel (zde město) je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření;
- má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení; toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru;
- provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost;
- zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že:
a/ údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem, vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru; v případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle § 17/6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,
b/ údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,
c/ pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu, považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a/,
d/ vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.

Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem (§ 17/5 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Při vypořádání vyplývajícím ze zjištění nefunkčnosti vodoměru se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení (§ 17/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Je pravděpodobné, že dodavatelem vody byla městu vyúčtována spotřeba vody za Vámi obývaný byt náhradním způsobem (dle § 17 zákona o vodovodech a kanalizacích), přičemž město, jako pronajímatel, Vám tuto částku pouze přeúčtovalo. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat město, jak uvádím výše, a konkrétní způsob výpočtu spotřeby vody zde konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce nedal souhlas s odmítnutím dědictví - jak se bude postupovat?
- Co se bude dít když insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím dědictví
- Insolvenční správce nedal souhlas s odmítnutím dědictví - co bude dál?

V případě, že insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím, jak se bude postupovat s mým dědictvím?
Prosím o sdělení, jaké mám možnosti. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Podle § 246 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve zněná pozdějších předpisů platí, že právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.
Pokud byste uzavřela takovou dohodu nebo odmítla dědictví, byl by takový právní úkon neplatný a majtek, o který jste v důsledku tohoto úkonu přišla by stejně náležel do majetkové podstaty. Majetek, který náleží do majetkové podstaty je v konkurzu zpeněžen a z výtěžku jsou poměrně uspokojeny pohledávky věřitelů.
Pokud insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím a Vy dědictví neodmítnete, stane se totéž.
Je třeba dodat, že zpeněžení nemohou podléhat věci, které nepodlehají ani výkonu rozhodnutí. Pokud tak zdědíte např. osobní věci zůstavitele (rodinné fotky), pak Vám tyto věci zůstanou.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Zboží poškozené při přepravě přepravní společností - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Zboží z druhé ruky poškozené při přepravě přepravní společností - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Poškození zboží při přepravě přepravcem a právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy?

Odesílala jsem zboží, které si u mě pán koupil přes bazar a vybral si dopravu přepravní společností. Zboží mu však přišlo poškozené, vinou přepravní společnosti, což je jasně vidět. Přepravní společnost mi však reklamaci neuznala z důvodu špatného zabalení (zboží bylo zabaleno dostatečně, ale to už je na další dotaz). Pán mi chce zboží vrátit a požaduje po mně vrácení peněz, z důvodu, že jsem zboží špatně zabalila a jemu přišlo poškozené. Což se mi samozřejmě nechce z důvodu, že už zboží mohl používat, protože je sice poškozené ale plně funkční. A i z důvodu že si dopravu přepravní společností vybral sám. Zajímalo by mě jaké mám v této situaci možnosti a jak mám postupovat - zda mám vrátit kupní cenu nebo zda má on reklamovat služby přepravní společnosti. Moc děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
V tomto případě nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího až převzetím věci od dopravce (§ 2121 NOZ). Za kvalitu zboží ve vztahu ke kupujícímu je tedy i po dobu přepravy odpovědný prodávající. Kupující má právo v tomto případě od smlouvy odstoupit (§2106 NOZ), vrátit prodávajícímu zboží a prodávající kupujícímu peníze. Prodávající má následně právo na náhradu škody vůči dopravci. Ve vašem případě tedy nezbude, než akceptovat nárok kupujícího na vrácení peněz a se svým nárokem na náhradu škody se obrátit na dopravce.

_

OBČAN-DLUHY
- Nezabavitelná částka, insolvence - manželé

Jsme s manželem ve společném oddlužení manželů již přes rok, manžel je zaměstnán a nechávají mu ze mzdy nezabavitelné minimum 9.177 Kč a na 2 vyživované osoby /mě+syn/, celkem má manžel nepostižitelnou částku 12.236 Kč, byla jsem momentálně nezaměstnaná, nové zaměstnání se mi rýsuje od ledna 2016 s příjmem kolem 10.000 Kč, chtěla jsem se zeptat jakou nepostižitelnou částku budu mít já? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
S tímto dotazem si Vás dovolím odkázat na některou z kalkulaček dostupných na internetu. Např zde http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1
Výpočet je sice přibližný, ale měl by Vám alespoň nastínit, jaká bude nezabavitelná částka a celkové srážky.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a přeřazení na vrátnici ve výpovědní lhůtě - může to zaměstnavatel udělat?
- Přeřazení zaměstnance ve výpovědní lhůtě na podřadnou pozici (vrátný) - může to zaměstnavatel udělat?
- Přeřazení na podřadnou pracovní pozici v probíhající výpovědní lhůtě (výpověď pro nadbytečnost)

Pracuji na pozici specialista inzertních online dat - databáze, 25.11 jsem dostala výpověď z nadbytečnosti (nedostávám žádnou práci podle smlouvy), končím 31.1.2016. 30.11. jsem se dozvěděla, že mám jít pracovat na zbylé 2 měsíce na recepci (recepční vyhodili). Nemám prý na výběr, nařídí mi to. Já s tím nesouhlasím a podle Zákoníku práce si myslím, že jsem v právu. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pokud jste dostala výpověď pro nadbytečnost, pak Vám po výpovědní dobu musí zaměstnavatel buď přidělovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, nebo konstatovat překážky v práci na jeho straně, nechat Vás doma s pobíráním průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemá právo Vám přidělovat práci mimo sjednaný druh práce v pracovní smlouvě – viz. § 38 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Vy nejste povinna jiný druh práce vykonávat, odmítnutí výkonu takové práce by nebylo porušením Vašich povinností. Písemně bych tedy po zaměstnavateli požadovala přidělování práce dle pracovní smlouvy či jiné řešení – vizte výše.).

_

OBČAN-DLUHY
- Věřitel vylepil informaci o dlužníkovi v bytovém domě na nástěnku - je to legální v pořádku?
- Vymáhací společnost vylepila informaci o dlužníkovi v bytovém domě - je to legální v pořádku?
- Může věřitel informovat zaměstnavatele dlužníka o dluhu nebo jde o porušení osobních údajů?
- Může věřitel informovat obyvatele domu o dluhu dlužníka nebo jde o porušení osobních údajů?

Chci se zeptat, zda mohou úvěrové společnosti (DOOR financial) vylepovat oznámení o dluhu v bytovém domě na nástěnce - např. že je splátka po splatnosti, kolik dlužník dluží? Nebo přijít k němu do práce a hovořit o těchto věcech s jeho kolegy? Mají na to právo nebo je proti tomu nějaká obrana? Skutečně do detailu sdělují, kolik byla půjčka, kolik je splátka, kolik je třeba nezaplaceno atd.
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný nátlakový postup některých věřitelů je protiprávní.
V nejobecnější rovině lze v této souvislosti vyjít z čl. 10 Listiny základních práv a svobod, dle něhož platí, že:
- každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Shora uvedené je dále podrobněji upraveno v § 81/2 občanského zákoníku, dle něhož požívá zákonné ochrany mimo jiné vážnost člověka, jeho čest a soukromí. Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (§ 86 občanského zákoníku).
Cítíte-li se popsaným jednáním dotčen na svém soukromí, jménu, dobré pověsti, vážnosti apod. , můžete se proti počínání dotyčné úvěrové společnosti bránit soudní cestou (včetně podání návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by bylo úvěrové společnosti dočasně zakázáno v tomto jednání pokračovat). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Zveřejňování informací o totožnosti dlužníka, výši dluhu a jeho splatnosti by bylo dále možné kvalifikovat jako neoprávněné nakládání s osobními údaji (ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů). V tomto ohledu se proto můžete s podnětem na prošetření jednání úvěrové společnosti obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
Tento úřad zaujal v minulosti k podobným praktikám následující stanovisko:
https://www.uoou.cz/jsem-uveden-v-seznamu-dluzniku-na-internetu-je-to-legalni-a-jak-se-branit/d-11352

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na odstranění antény, satelitu z domu SVJ - informace

26.10.2013 byla nad oknem mého bytu nevhodně nainstalována satelitní anténa a kromě toho neodbornou montáží došlo k poškození pláště domu. Osobně jsem majitele satelitu upozornila na vzniklý problém. Vzhledem k tomu, že nedošlo z jeho strany k nápravě, obrátila jsem se o pomoc na předsedkyni SVJ. Po celoročním emailovém dopisování dne 21.10.2014 byla věc projednána (na základě mé stížnosti) na schůzi vlastníků. Shromáždění nadpoloviční většinou odhlasovalo, že instalace tohoto typu nebude možné provádět do pláště domu a majitel satelitu bude informován a požádán o odinstalaci satelitu. Majitel s odinstalaci nesouhlasil a předseda výboru SVJ mě v červenci 2015 (opět po celoročním dopisování) oznámila emailem, že: „Výbor SVJ se rozhodl majiteli ponechat satelit, protože z pohledu výboru má na instalaci právo. Rozhodnutí schůze SVJ se na něho nevztahuje, protože satelit byl namontován dříve, než se o
něm na shromáždění hlasovalo. “ Poslední dopis od předsedkyně SVJ jsem dostala v říjnu 2015, ve kterém mi sdělila, že tento problém je pro ní uzavřen. Chci podat žalobu. Prosím poraďte. Děkuji. Daniela

ODPOVĚĎ:
Nemyslím si, že předsedkyně SVJ má tak docela pravdu. Plášť domu by měl být součástí tzv. společných prostor domu a tudíž k jakýmkoliv jeho úpravám musí dojít pouze se souhlasem společenství. Případ, kdy nastala instalace bez tohoto souhlasu by tak měl být v rozporu se zákonem. Dodatečně jistě vadu zhojit lze a to tak, že bude majiteli udělen s instalací souhlas společenství. Souhlas výboru však souhlas společenství nahradit nemůže, leda by něco jiného stálo ve stanovách. Domnívám se proto, že dodatečné schválení výborem, který jednal v rozporu s vůlí společenství je opět nezákonné. Máte pravdu v tom, že další instancí v tomto sporu je soud. Jako žalobce však dbejte na to, abyste měla dostatek důkazů dokazující Vaše tvrzení. V opačném případě totiž hrozí ztráta sporu a s ním spojená povinnost uhradit náklady řízení a to i protistraně.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné zvýšení výživného u dospělého potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného u dospělého syna, dcery - informace
- Zpětné zvýšení výživného u zletilého potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného u zletilého syna, dcery - informace

Syn, narozen 1992, zletilý, aktuálně studující VŠ, řádné denní studium + zároveň v menším podniká
Roku 2005 - v době jeho nezletilosti dohoda s exmanželkou u soudu ohledně výše výživného
2008 - zletilý syn potvrdil stávající výši
2011 - korespondenční snaha syna o navýšení
2010 až 2014 - u mne velmi špatná ekonomická situace
03/2013 - korespondenčně domluveno se synem navýšení výživného
10/2015 - tlak syna na nové navýšení, bez konkrétního návrhu, z mojí strany mu písemně doručeny dva návrhy, zcela bez reakce. Druhý návrh obsahoval menší navýšení nyní a druhé zcela dle doporučovaných tabulek s mírným nadprůměrem v závislosti na prodloužení mojí pracovní smlouvy od 03/2016
Dotaz zní - zda v případě soudního jednání může dojít ke tříletému zpětnému stanovení / navýšení výživného? Při hledání informací jsem nalezl silně protichůdná stanoviska.
A pokud ano, zda také soud zkoumá moji situaci tři roky zpětně, neboť již výše bylo uvedeno, že tehdy byla velice špatná (nezaměstnám, pouze krátkodobé prac. poměry, nízké příjmy). Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dřívější právní úprava umožňovala zpětnou žádost o výživné či jeho navýšení pouze u nezletilých dětí, v současné době však mohou zpětně o výživné nebo jeho navýšení žádat i zletilé děti. Pokud dohoda se synem ohledně výživného nebude možná a syn požádá o navýšení výživného soudní cestou, bude soud posuzovat jak jeho oprávněné potřeby a zájmy, tak i Vaše celkové sociální a majetkové poměry. Můžete tedy soud samozřejmě upozornit i na to, že jste v daném období měl pouze krátkodobé pracovní poměry a tudíž jste neměl stálý příjem, ze kterého byste mohl zvýšené výživné hradit. Můžete také soudu předložit Vaši korespondenci se synem, která dokládá, že jste se s ním snažil na výši výživného dohodnout.
Na základě posouzení celé řady individuálních faktorů pak soud žádosti Vašeho syna vyhoví nebo ji zamítne. Pokud soud žádosti Vašeho syna vyhoví, stanoví zvýšení výživného i zpětně a ve Vašich možnostech nebude splatit zpětné navýšení výživného jednorázově, můžete požádat soud o stanovení splátkového kalendáře. Pokud s rozhodnutím soudu nebudete souhlasit, můžete se proti němu samozřejmě v zákonné lhůtě odvolat, ale odvolání v tomto případě nemá odkladný účinek, takže bez ohledu na odvolání budete muset zvýšené výživné začít platit.

_

FINANCE-DANĚ
- Prodej cenných papírů v SJM a daně, zdanění - který z manželů daní prodej CP?
- Zdanění prodeje cenných papírů v SJM - který z manželů daní?
- Který z manželů odvádí daň při prodeji cenných papírů v SJM (společném jmění manželů)?

Předpokládejme, že prodejem CP (nebo i jiných položek) zahrnutých ve SJM vznikne zisk, který je nutno zdanit. Existují nějaká striktní pravidla, určující, který z manželů má zařadit tento příjem do svého daňového přiznání? Lze takovýto zisk například - rovnoměrně či jinak - rozdělit do daňových přiznání obou manželů?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Příjem z prodeje CP se daní jako příjem dle § 10 Zákona o daních z příjmů. Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů.

_

OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnečného nároku při postoupení směnky
- Postoupení směnky a promlčení směnečného nároku, práva

12/06 jsem půjčil peníze na směnku se splatností 2/07, dlužník i po urgencích neplatil, směnku jsem tedy v 07/07 prodal za třetinu ceny panovi (indosace) bohužel bez dodatku, čili jsem defakto byl zavázán kdykoli jako indosant zaplatit také.
02/10 mě přislo od krajského soudu, k dostavení na jednání o smírčím řízeni, kde jsem byl uveden já i původní dlužník, k soudu se ale nedostavil ani dlužník tak ani onen nynější majitel směnky - soudce řekl, že sem jel zbytečně. nic jiného me od soudu poté nepřislo do této chvíle (30.11.2015). Prosím vás o informaci, kdy se směnečný nárok vůči mé osobě promlčuje - měl jsem vzato, že u indosantu vůči majiteli směnky je to promlčené po jednom roce, tudíž mě přišlo divné, že jsem byl pozván k soudu skoro po 3 letech.
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Proti příjemci (výstavce směnky vlastní) se směnečné nároky promlčují ve třech letech ode dne splatnosti. Nároky majitele proti indosantům (předešlým majitelům) a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného (Protest je veřejná listina – písemné osvědčení sepsané protestním orgánem (notář, soud) na žádost k tomu oprávněné osoby. Protest musí být učiněn v den splatnosti směnky nebo ve dvou následujících pracovních dnech.) nebo při doložce bez útrat v jednom roce ode dne splatnosti směnky.

_

OBČAN-DLUHY
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v insolvenci - vzor
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v oddlužení - vzor
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v osobním bankrotu - vzor

Návrh na osvobození od nezaplacených závazků: hledám kdo by mi napsal vzor tohoto návrhu. Moje insolvenční správkyně moc nekomunikuje, psala jsem ji kdy budu mit soud v prosinci 2015 po 5 letech insolvence a jen mi odepsala po týdnu že musím dát tenhle návrh. Psala jsem jí asi 5x aby mi s tím poradila že jsem to na internetu nenašla jak se ten návrh piše. Už mi neodpověděla. Nevím kam se obrátit. Jak tedy napsat návrh na osvobození od nezaplacených závazků? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Z návrhu by mělo být patrné, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Jinými slovy je nutné uvést soud, který Vaše oddlužení řeší (insolvenční soud), identifikovat insolvenčního správce, Vás, uvést, že jste během oddlužení splnila veškeré povinnosti stanovené schváleným způsobem oddlužení a z tohoto důvodu žádáte o přiznání osvobození podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb. Uveďte datum a návrh podepiště.
K návrhu bude zřejmě nutné připojit také dokumenty, keré jsou v držení insolvenční správkyně, tudíž samotné sepsání návrhu by Vaši situaci nevyřešilo.
Pokud je však Vaše insolvenční správkyně nečinná, obraťte se na insolvenční soud, který nad činností insolvenčních správců vykonává dohled a případně zjedná nápravu.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Ústní útoky od exmanžela - jak se jim bránit?
- Verbální agresivita bývalého manžela - jak se bránit?

S bývalým manželem jsme se rozvedli již před třemi roky. Už v soudní síni mi vyhrožoval, že mi ten rozvod nikdy neodpustí. Žádost o rozvod jsem podala já, důvodem byla jeho nevěra, až poté jsem se dozvěděla, že jich bylo šest. Tedy šest fyzických a dvě "virtuální", které sice přesně popisoval kolegům na oddělení, ale ke styku nedošlo.
Jelikož jsme byli rozvedeni hned, začal dělat peklo. Pomlouvat, vyhrožovat a navíc se stále ohání, že jako vyšetřovatel kriminální služby je ochráněn a nic se mu nestane. Jelikož jeho ústní útoky stále pokračují a navíc se stupňují, nevím již co mám dělat. Je vůbec nějaká šance, jak jej uklidnit, aby s tou "válkou" přestal?
intenzita těch útoků je taková kolísavá, pokud má nějakou přítelkyni je celkem klid, když se rozejdou tak si zase všímá mě. Takže velmi záleží jestli je sám nebo s někým. Nejvíce na mě křičí když se potkáme někde cestou, posledně křičel téměř na celé náměstí, že nejsem matkou svých dětí a že si na matku jenom hraji. Bylo to hodně nepříjemné, protože spousta lidí se otáčelo, naštěstí se nikdo nezastavil.
Pak dělá to, že obvolá moji rodinu a mé přátele, vykládá jim "tu svoji" pravdu o rozvodu, o tom jaké měl těžký život apod. Stejné věci dělal už před rozvodem, ale pak přestal, protože jsem mu řekla, že podám stížnost. Myslela jsem si, že bude klid, ale není. Nejvíce stále hučí do dětí a vyloženě je štve proti mně. Na druhé straně nedělá nic, co by mi neslíbil. Při vynesení rozsudku o rozvodu manželství se rozbrečel a pak řval na celou síň, že se rozvádět nechtěl, že mi to nikdy neodpustí a že udělá všechno proto, aby mě děti i všichni okolo nenáviděli. Sice pan předseda se ho snažil uklidnit (přeci jenom jsme malé město a s tímto panem soudcem jsme byli téměř sousedé), ale stejně to nepomohlo. Protože jsme se oba vzdali práva na odvolání, rozsudek jsme dostali hned do ruky, ten roztrhal a pak utekl. Jenže nevím proč, v poslední době jsou jeho útoky stále častější. Nejhorší je to, ale v situaci, kdy pije, ale stále mi připomíná, že nic nemůžu, protože mezi čtyřmi očima mu nic nedokážu a jemu jako policistovi na kriminálce budou věřit všichni a mně nikdo.
Pravdou je, že si dává velký pozor, abychom u toho byli jen my dva. Naposledy mával nějakým údajně trestním oznámením, chtěla jsem mu ho sebrat, ale nepovedlo. Utekl a honit ho, to už mi přijde opravdu zoufalé. Nevím už co mám dělat. Nevím jestli je to jen reakce na to, že jsem někoho potkala a přejde ho to, nebo jestli je to vyloženě nenávist zaměřená proti mně a ať udělám co udělám stejně to bude mít takovouhle reakci. Není mi to zrovna příjemné, ve městě nás zná spoustu lidí, jeho jako policistu, já pracuji jako učitelka na Speciální škole. Vykládá po městě, že mě musel živit, že jsem nepodporovala rodinu, nestarala se o děti apod. Vím, že to jsou zoufalé výkřiky, ale někdy už je toho prostě moc. Dokonce mi ukázal prohlášení podepsané jeho matkou, že jsem o děti nepečovala, že jsem je nevychovávala a nezajistila jsem výživu. Výhradně se o děti staral sám a jeho matka, která bydlí 140 km daleko, a naše děti vidí jednou do roka. No hrůza. Ale bohužel ani toto prohlášení se mi nepodařilo získat, abych měla něco v rukou.
Říkala jsem si, že bych zašla už i za ředitelem Policie ve Svitavách, zda by se nenašlo nějaké řešení. Od toho jsem ale nakonec ustoupila, protože rodiče tvrdí, že dokud na mě jen křičí, nic neudělá, ale mají strach, že když si budu stěžovat, aby mě fyzicky nenapadl. Mamka už má takový strach, že se bojí, aby mě nezastřelil. Takže jsem zatím nepodnikla žádné kroky. Ale všichni jsme v neustálém napětí co bude. A trošičku si oddechneme, když zrovna má nějakou přítelkyni a je relativně klid.
Ale byla bych ráda za každou radu, zda je možné vůbec nějaké řešení tohoto problému, nebo prostě musím jen počkat, až se najde nějaká žena, která si ho uváže a pak snad dá pokoj. Děkuji, Yvona

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je rozhodně nelehká, podle mého názoru se jedná typický stalking.
Stalking je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy atp.), dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp. Takový zájem cílenou osobu obtěžuje, narušuje její soukromí a vzbuzují u ní strach; někdy ústí až v trestní stíhání pronásledovatele, stalkera. Stalker je až patologicky posedlý zájmem o osobu, kterou pronásleduje, často je veřejně známá, nebo jemu blízká, např. bývalý partner.
Nový trestný čin Nebezpečné pronásledován patří mezi trestné činy narušující soužití lidí a je upraven v § 354 trestního zákona. Jeho skutková podstata spočívá v tom, že někdo jiného dlouhodobě pronásleduje, např. vyhledává jeho osobní blízkost nebo ho sleduje, vytrvale jej kontaktuje (písemně, ale i prostřednictvím mobilu či e-mailu), omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, za účelem kontaktu zneužije jeho osobních údajů či jemu nebo osobám blízkým dokonce vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou. To vše za podmínky, že vyhrožování v pronásledované osobě vzbudí důvodnou obavu o život nebo zdraví. Pachateli pak v základní sazbě hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, při naplnění kvalifikované skutkové podstaty, je-li pronásledovaným dítě nebo těhotná žena, případně je pronásledujících více či je použita zbraň, na šest měsíců až tři roky.
Nyní tedy jde o to, jak daleko jeho chování zachází a jak daleko se tím hodláte zabývat. Je třeba určit si nějaké mantinely, zda tedy zkusit jeho slovní útoky vnitřně nijak neřešit, pokusit se nenechat se vykolejit a nechat ho, ať se znemožní sám a nebo vytáhnout do boje skutečně jít cestou trestního oznámení, žádosti o psychologické vyšetření u jeho nadřízeného nebo podobnou "úřední" obranou. Fakt, že bývalý manžel je policista by mohl samozřejmě věc zkomplikovat, ale není to důvodem, proč ho nechat dělat úplně všechno. Není jen policie ve Svitavách, jsou i nadřízené orgány a jsou v policii odbory, které řeší kriminalitu právě ve vlastních řadách.
Samozřejmě, že je třeba mít pro svá případná tvrzení co nejvíce důkazů, tedy svědky jeho osočování, uložené maily a dopisy a pod.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace

Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto:
Stavba: č. ev. 1200, 1201.
Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže)
Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)?
Předem děkuji za odpověď, Vilém

ODPOVĚĎ:
Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.

_

OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace

04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.

_

OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace

04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?

V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace.
Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek.
Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto.
Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci).
Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby.
Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř.
Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku.
Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí.
Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří.
Tzn. souhlasy obstarat nejde.
Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat.
Dotaz:
1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku?
2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit?
V příloze posílám usnesení stavebního úřadu.
Děkuji, Bivoj

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku:
Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení).
I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení.
I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí).
Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí).
Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení.
Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).

2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku:
Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby.
Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat".
Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky.
Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu).
Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou.
Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně.
Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí.
Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu.
Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce.
V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DLUHY
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář
- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář?
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?

Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost.
Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.)
Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
- Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce?
- Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr?
- Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?

15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “
Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla.
Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce.
Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odvod sociálního a zdravotního pojištění při vyplácení zaměstnance vícekrát v měsíci (práce na DPČ) - role agentury práce v dozoru placení
- Agentura práce a odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance DPČ vypláceného vícekrát v měsíci

Rád bych se zeptal, zda může agentura práce obcházet placení zdravotního pojištění (a potažmo i sociálního a dalších odvodů) :
Souhrnná měsíční hrubá mzda zaměstnance pracujícího na DPČ sice přesáhne hodnotu 2499 Kč (např. 4000 Kč), nicméně je vyplácena nestandardně každých 14 dní, kdy ani jednou dávka nepřesáhne zákonnou hranici (např. 2000 Kč).
Děkuji za odpověď. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Příjem, který je rozhodující pro nutnost platit odvody na pojistné na zdravotní pojištění a na pojištění na sociální zabezpečení je nutno posuzovat měsíčně.
Pokud je vaše měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, nemusíte z ní platit zdravotní a sociální pojištění. I v tomto případě ale platí, že když v daném měsíci nemáte jiný příjem, ze kterého by bylo odváděno zdravotní pojištění, a neplatí ho za vás stát, musíte se do osmi dnů přihlásit ve své zdravotní pojišťovně a pojištění si zaplatit.
Ze sjednané odměny, která dosahuje alespoň dvou a půl tisíc, se zdravotní i sociální pojištění normálně odvádí.
Jestli máte uzavřeno s jedním zaměstnavatelem víc dohod o pracovní činnosti naráz, měsíční odměny z dohod se sčítají – když součet dosáhne alespoň dvou a půl tisíce měsíčně, zdravotní i sociální pojištění se odvádí z každé z nich.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti vyřazení z evidence úřadu práce - uzavření pracovní smlouvy v budoucnu s úrazem před nástupem do práce
- Musí úřad práce informovat uchazeče o vyřazení z evidence ÚP
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - oznamovací povinnost
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - musí to úřad oznámit uchazeči?
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - důvody ze zákona
- Vyřazení uchazeče o zaměstnání z úřadu práce, ÚP - důvody ze zákona
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - příčiny ze zákona

Byl jsem veden v evidenci úřadu práce, kde jsem pravidelně docházel a donášel i aktivitu, tj. nosil jsem přehled zaměstnavatelů, které jsem kontaktoval pro získání zaměstnání. Také jsem na úřadu práce doložil zaměstnavatele, který mě chtěl zaměstnat, ale nejdříve se chtěl pokusit získat na mě státní dotace. 22. 10. 2015, mi pracovnice ÚP dala doporučenku k jinému zaměstnavateli. 27. 10. 2015 jsem šel na sjednaný pohovor, kde jsem po pravdě sdělil, že mám rozjednanou jinou práci, a že si na mě zaměstnavatel vyřizuje dotace. Na úřadu práce, kde jsem šel 05. 11. 2015 odevzdat vyplněnou doporučenku, mi pracovnice ÚP sdělila, že dotace na mě zaměstnavatel nedostane, protože ona napsala, že schválení nedoporučuje. Dále mi sdělila, že musím donést do 14ti dnů (tj. do 19. 11. 2015) pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, který si na mě vyřizuje dotace, s nástupem nejpozději k 19. 11. 2015. S tímto jsem byl ve spojení, on však chtěl počkat až na vyjádření komise pro schvalování dotací a smlouvu mi tedy nedal. Opět jsem tedy šel na ÚP, kde jsem předal e-mailovou komunikaci budoucího zaměstnavatele s úřednicí, která má dotace na starosti, ze které vyplývalo, že o mě má zaměstnavatel skutečný zájem, a má v plánu mě co nejdříve zaměstnat. Má kontaktní pracovnice tuto komunikaci nepřijala, jen mi sdělila, že se mnou zahajuje správní řízení. Asi za hodinu mi telefonovala, abych jí donesl již zmíněnou e-mailovou komunikaci, což jsem učinil. Po pár dech mi přišlo oznámení o zahájení správního řízení. 14. 12. 2015 jsem s tím samým zaměstnavatelem podepsal pracovní smlouvu s nástupem od 04. 01. 2016. 18. 12. 2016 se mi stal úraz (poraněné koleno). 04. 01. 2016 po kontrole u lékaře, který mi sdělil, že ještě minimálně 14 dnů noha musí být v ortéze s klidovým režimem bez zátěže, jsem se šel poradit na úřad práce, co v této situaci dělat. Pracovnice mi sdělila, že jí to nezajímá, že jsem od 01. 11. 2015 z úřadu práce vyřazen. O tomto jsem však nebyl doposud písemně vyrozuměn. Šel jsem se tedy zeptat na Inspektorát práce, co dělat s pracovní smlouvou kterou mám podepsanou s nástupem 04. 01. 2016. Zde mi bylo sděleno, že smlouva je neplatná, protože nedošlo k nástupu do zaměstnání. Se zaměstnavatelem jsem se tedy dohodl, že nastoupím, jakmile to můj zdravotní stav dovolí, pokud ovšem rekonvalescence nebude trvat příliš dlouho. Další kontrolu na traumatologii mám 19. 1. 2016.

Chci se vás tedy zeptat, jak dále v této situaci postupovat.
* Já pracovat chci, práci jsem si aktivně hledal po celou dobu evidence na ÚP, o čemž svědčí doložená aktivita. Jaký je správný postup při vyřizování dotací? Pokud jsem v evidenci úřadu práce tak nemám možnost vybrat si sám zaměstnavatele? Kontaktní pracovnice měla po celou dobu kontaktní údaje na zaměstnavatele, kde si mohla ověřit, že mě chce zaměstnat (pokud jí tedy nestačilo „jen“ mé slovo).
* Jakou má úřad práce lhůtu pro doručení rozhodnutí správního řízení? Je to již déle než dva měsíce, tedy pokud je pravda co mi úřednice na ÚP řekla (vyřazen k 01. 11. 2015). Má vůbec úřad práce nějakou oznamovací povinnost?

* Pokud jsem opravdu vyřazen k 01. 11. 2015 co to pro mě znamená ve vztahu k dalším úřadům? Pobírám sociální dávky.
* Jak mám napsat odvolání proti vyřazení z úřadu práce?
* Pokud neuspěji, na co mám nárok? Bydlím sám v družstevním bytě, kde musím platit nájem, a potřebuji i za něco žít. Zůstanu úplně bez prostředků?
* Pracovnice na úřadu práce mi sdělila, že nemá smysl se odvolávat. Má pravdu, a jsem bez šance?
Prosím, poraďte mi v mé pro mě neřešitelné situaci. Vůbec nevím, kam se obrátit, a jestli mám vůbec nějaká práva.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Zákon o zaměstnanosti stanoví velice přesně, kdy lze vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence úřadu práce:

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(1) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,
b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo
2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu,
c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání,
d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo
e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.

(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,
c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené (§ 33 odst. 2),
e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo
f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).

(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).

(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených
a) v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Nelze takto na dálku vyhodnotit, zda některá ze zákonem předpokládaných situací nastala. Je poněkud divné, že byste byl vyřazen z evidence ještě v době, kdy jste s úřadem spolupracoval a kdy Vám byly ukládány povinnosti. Pokud jste ještě stále nedostal vyjádření, správní rozhodnutí, nemáte se proti čemu odvolat.
Doporučuji Vám se znovu obrátit na úřad práce a případně žádat jednání s nadřízeným úředníkem.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Obsah podnájemní smlouvy
- Podnájemní smlouva - náležitosti, co musí obsahovat
- Co je možné napsat do podnájemní smlouvy
- Práva podnájemníka v podnájemní smlouvě - vzor

Je níže uvedené možné napsat do podnájemní smlouvy na podnájem bytu pro studenta? Děkuji.
Nájemce a jím pověřené osoby na úklid a údržbu či prohlídku MOHOU BEZ OHLÁŠENÍ VSTUPOVAT DO POKOJE, pokud se to uskuteční mezi 10:00 - 20:00 hod.
Podnájemce potvrzuje, že je NEKUŘÁKEM. Být nekuřákem znamená, že nekouří nikdy, tzn. ani v bytě, ani v domě či před domem, ani na ulici či v restauraci.
Podnájemce bere na vědomí, že jde o podnájem ve sdíleném pokoji a že spolubydlící určuje nájemce bez vědomí podnájemce.
Podnájemce souhlasí s tím, že zájemci o neobsazená lůžka mohou vstupovat do pokojů, avšak pouze za přítomnosti nájemce nebo jeho zástupce a nájemce je může i ubytovat, aniž předem informoval podnájemce na pokoji.
Nájemce není povinen hlásit prohlídky s novými zájemci předem, pokud se uskuteční mezi 10:00 - 20:00 hod.
Podnájemce si sám musí zabezpečit svoje osobní věci proti zcizení, avšak na jeho žádost mu nájemce umožní mít k dispozici uzamykatelnou skříňku.
V případě zcizení osobních věcí je důkazní břemeno na podnájemci.
Podnájemce se na jiné lůžko v rámci pokoje nebo bytu může přestěhovat jen se souhlasem nájemce.
Podnájemce souhlasí s tím, aby si nájemce zkopíroval jeho osobní doklady (občanský průkaz nebo pas) - nebo alespoň je povinen průkaz nájemci ukázat a sdělit rodné číslo.
Podnájemce není oprávněn bez souhlasu nájemce si na adresu bytu nahlásit bydliště či místo podnikání.
Nájemce může podnájem podnájemci odmítnout bez udání důvodů, aniž by se tímto dopustil diskriminace pro pohlaví, věk, národnost, státní příslušnost, vzdělání apod.
Podnájemce má zakázáno v bytě chovat zvíře.
Podnájemce potvrzuje, že neužívá psychotropní či jiné návykové látky a alkohol konzumuje jen výjimečně.
Podnájemce se zavazuje po dobu nájmu dodržovat pokyny nájemce, zejména pokud jde o udržování pořádku a tzv. „noční klid“ v době 21.00 – 7.00 hod.
Podnájemce bere na vědomí, že počet osob na pokoji určuje nájemce.
Cena za podnájem se skládá z podnájemného a ze služeb. V podnájemném je zahrnuto vlastní podnájemné, dále energie, vodné a stočné, poplatky i pojištění a je sjednáno konečnou cenou ___/osoba/měsíc. Ve službách jsou zahrnuty náklady údržbáře, zapůjčení lůžkovin, případně i generální úklid nebo toaletní papír. O rozsahu služeb rozhoduje nájemce, nesmí však požadovat vyšší měsíční částku, než je sjednáno. Služby jsou sjednáno konečnou cenou ___/osoba/měsíc.
Podnájemce musí ihned po sobě umýt nádobí, vynést odpadky a udržovat pořádek kolem jeho části bytu. Zodpovědnost nese vždy jeden pokoj a pokoje se po týdnu mění, vždy začíná pokoj č. 1, další týden následuje pokoj 2 atd.
Výpověď podnájmu bez výpovědní doby (okamžitá výpověď) : Opožděná nebo pouze částečná úhrada podnájemného či neuhrazení nákladů za služby, kdy k okamžité výpovědi, kdy postačuje jeden den zpoždění.
Přespání nebo návštěva po 21. hodině neubytované osoby bez předchozího souhlasu nájemce, kdy podnájemce je povinen nájemci sdělit jméno a příjmení návštěvy, datum jejího narození a její trvalé bydliště.
Zatajení kuřáctví či užití drog nebo alkoholu ve větší míře (požití alkoholu odpovídající až 2 promile) v bytě, v domě i kdekoliv jinde, např. na ulici. K okamžité výpovědi bez výpovědní doby postačuje jeden výskyt.
Neschopnost harmonického soužití s ostatními podnájemníky. K prokázání této skutečnosti postačuje souhlasné potvrzení alespoň 3/4 podnájemníků na bytě či v domě.
Neochota se podílet na společném úklidu bytu nebo nesoučinnost s osobou zajišťující úklid společných prostor. Postačuje souhlasné potvrzení alespoň 3/4 podnájemníků ubytovaných v bytě.
Poškození podnajatého prostoru nebo bytu nad rámec běžného opotřebení. Podnájemci je vyúčtována škoda, kterou je tento povinen uhradit do čtrnácti dnů.
DŮKAZNÍ BŘEMENO je vždy na podnájemci bez ohledu na důvod disproporce. To se týká i případů, kdy podnájemce tvrdí, že se mu na bytě něco ztratilo a nájemce nevyužil svého práva nárokovat na nájemce uzamykatelnou skříňku nebo ji prokazatelně nárokoval a nájemce mu ji nezajistil.
Podnájemce nesmí rušit spolubydlící proti jejich vůli, např. hraním na hudební nástroj, hlučnou návštěvou či jiným hlasitým projevem, pokud by si to tito nepřáli.
Podnájemce bere na vědomí, že jeho návštěva nesmí použít koupelnu ke sprchování či koupání a musí dodržovat všechny zásady platné pro ubytované (např. zákaz kouření, vodění zvířat apod.), pokud se s nájemcem nedohodne jinak.
Nájemce je oprávněn ukončit podnájemní vztah výpovědí bez výpovědní doby tehdy, pokud podnájemce závažným způsobem nebo opětovně méně závažným způsobem porušuje a nerespektuje pokyny nájemce a vyžaduje přednostní řešení svých požadavků před ostatními podnájemníky.
Dohodnuté smluvní sankce lze kombinovat, kumulovat a strany toto nepokládají za rozporné s dobrými mravy, i když je sjednána denní smluvní pokuta za pozdní nebo neúplnou platbu podnájemného nebo služeb.
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud se skutečně jedná o podnájem, nikoliv nájem pak je obecně na vůli smluvních stran, jakým způsobem upraví vzájemná práva a povinnosti. Obecně tak jsou výše uvedená ujednání přípustná.
Níže se vyjádřím pouze k některým ujednáním.
"Nájemce může podnájem podnájemci odmítnout bez udání důvodů, aniž by se tímto dopustil diskriminace pro pohlaví, věk, národnost, státní příslušnost, vzdělání apod". - Nevím co konkrétně je na mysli odmítnutím podnájmu. Pokud je nájemní smlouva uzavřena, pak je povinností nájemce umožnit podnájemci užívat smluvenou část bytu a nemůže se bez dalšího rozhodnout, že jej již podnájemce užívat nebude. Smlouvu je nutné vypovědět. pro tyto účely doporučuji ve smlouvě uvést výpovědní důvody a výpovědní dobu. Ve smlouvě nejsou uvedeny způsoby, jakými může ukončit smlouvu podnájemce.
Dále bych se rád vyjádřil k rozsahu poskytovaných služeb. Výše je uvedeno, že rozsah služeb určuje nájemce. Ve smlouvě by měl být uveden rozsah služeb a ten pak lze měnit jen dohodou smluvních stran. Rovněž není jasné, zda jsou tyto platby (i část podnájemného týkající se služeb) hrazeny paušálně, nebo se jedná o zálohy na služby. Doporučuji případně částku podnájemného a částku hrazenou na služby podrobně rozepsat a rozdělit a uvést, zda se jedná o paušální platbu či nikoliv. Dále bych rád uvedl, že poskytovatelem služeb (ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb.) spojených s užíváním bytu je pronajímtel. Příjemcem těchto služeb je nájemce, nikoliv podnájemce. Pak je vhodné tomuto přizpůsobit smluvní ujednání o rozsahu služeb a jejich úhradě podnájemci. Rovněž upravit pravidla pro vyúčtování atd.
Domnívám se, že otázky důkazního břemen jsou otázkou veřejného práva, konkrétně nějakých procesních předpisů (např. občanského soudního řízení). Účastníkům podle mého názoru nepřísluší tato pravidla stanovovat odchylně dohodou.
Závěrem bych rád uvedl, že toto posouzení je učiněno v obecné rovině. Nelze vyloučit, že v konkrétní situaci by soud rozhodl o neplatnosti některého z ujednání jinak (např. z důvodu ochrany slabší strany, dobrých mravů, zneužití práva aj).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba na orné půdě - jaké povolení je potřeba pro stavbu nad 25m2
- Stavba na pozemku k individuální rekareaci - jaké stavební povolení je potřeba pro stavbu nad 25m2
- Stavební povolení na stavbu do 25 m2 na pozemku orná půda
- Stavební povolení na stavbu do 25 m2 na pozemku pro individuální rekreaci
- Vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu
- Stavba rekreačního objektu bez přivolení a s přivolením stavebního úřadu
- Vybudování, stavba jímky - je nutné stavební povolení?
- Vybudování, stavba jímky - je nutné povolení od stavebníh úřadu?
- Druhy pozemků dle katastrálního zákona

2015 jsme koupili pozemek v katastru zapsaný jako orná půda, v územním plánu obce zahrnutý jako pozemek k individuální rekreaci. Na pozemku chceme vybudovat zahradu a stavbu pro rekreaci. Rozumíme správně, že zde lze postavit stavbu dle § 79/2 bez stavebního povolení či jakéhokoliv ohlášení stavby, tzn. stavbu do 25 m2, 5x5m, výška 5m, 2m od hranice pozemku? Pokud bychom chtěli postavit stavbu větších rozměrů (např. 29m2, případně více než jednopodlažní), musíme žádat o stavební povolení a zároveň o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu? Jaká je šance, že stavební povolení bude uděleno? Lze na takovém pozemku vybudovat jímku a je k tomu vyžadováno stavební povolení? Je možné vybudovat zahradu na orné půdě či je nutné ji nechat v katastru převést na typ pozemku zahrada?
Děkuji, Marta

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Stavba rekreačního objektu bez přivolení a s přivolením stavebního úřadu:
Dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona se nevyžaduje žádné přivolení stavebního úřadu v případě stavby, která splňuje všechny tyto požadavky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky,
- jedná se o stavbu s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- jedná se o stavbu na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

V dotazu uvádíte, že máte v úmyslu umístit na pozemku „stavbu pro rekreaci“, předpokládám tedy, že máte na mysli nějaký typ chaty. Je-li tomu tak, nebude možné § 79/2 písm. o) stavebního zákona použít, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na:
- stavbu na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci (jde tedy o stavbu na pozemku, kde se již nachází rodinný dům či rekreační objekt),
- stavbu, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci (jde tedy zároveň o stavbu doplňkového charakteru, např. psí boudu, kůlnu, altán, terasu apod.).

K výstavbě rekreačního objektu (chaty) na Vašem pozemku tedy určitý typ přivolení stavebního úřadu zapotřebí bude.

Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu (s umístěním stavby) v případě stavby:
- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepené,
- jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- jestliže neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- jestliže neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- jestliže se nejedná o jaderná zařízení.

Pro vybudování stavby, která splňuje všechna shora uvedená kritéria postačí vydání územního souhlasu (s umístěním stavby), vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu ani vydání stavebního povolení není již zapotřebí.
S ohledem na skutečnost, že Vámi zamýšlená rekreační stavba bude (jak předpokládám) obsahovat obytné či pobytové místnosti a hygienické zařízení i vytápění, nebude ani shora uvedený typ stavby na Váš stavební záměr aplikovatelný.

Dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (v rámci územního řízení) a vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (v rámci stavebního řízení) v případě stavby:
- pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci
- do 150 m2 celkové zastavěné plochy,
- s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m,
- nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.

Tato varianta se ve Vašem případě jeví jako nejvhodnější. Řízení o vydání územního souhlasu a řízení o vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu je dle § 96a stavebního zákona možné sloučit, tzn. že stavební úřad vydá tzv. společný souhlas.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr s ním konzultovat. Jednotlivé stavební úřady přistupují k ustanovením stavebního zákona odlišně, nelze proto vyloučit, že Vám bude navrženo i jiné řešení Vašeho stavebního záměru.

2/ Vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu:
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.

S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.

Na tomto místě připomínám, že:
- ornou půdou je zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem, zemědělské plodiny a která není travním porostem,
- zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu figurují v územních a stavebních řízeních jako tzv. dotčené orgány, tzn. že jejich kladné vyjádření je v rámci územních a stavebních řízení nezbytné pro vydání příslušného rozhodnutí.

Co se týče odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, platí dle § 9/1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, že:
- k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu;
- záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze podle stavebního zákona povolit bez tohoto souhlasu;
- při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.

V zásadě tedy platí, že pro výstavbu je skutečně zapotřebí odejmout příslušný pozemek ze zemědělského půdního fondu.

Výjimku ze shora uvedeného představuje § 9/2 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že souhlasu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda v zastavěném území obce pro:
- stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
- stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.

Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou (§ 9/4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu).
V tomto ohledu jsou tedy rozhodující parametry Vámi zamýšleného rekreačního objektu, včetně jeho umístění.
Po vyjasnění parametrů Vašeho rekreačního objektu (a po konzultaci se stavebním úřadem) Vám doporučuji navštívit místně příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je dle § 13/1 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu obecní úřad obce s rozšířenou působností) a případné odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu zde konzultovat.

3/ Šance na získání přivolení stavebního úřadu:
Budou-li z Vaší strany splněny veškeré podmínky pro vydání příslušného souhlasu stavebního úřadu (které se samozřejmě odvíjí od parametrů Vámi zamýšleného rekreačního objektu), je šance na vydání příslušného souhlasu samozřejmě velmi vysoká.

4/ Vybudování jímky:
Dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. b) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (v rámci územního řízení) a vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (v rámci stavebního řízení) v případě podzemní stavby:
- do 300 m2 celkové zastavěné plochy,
- do hloubky do 3 m,
- pokud se nejedná o vodní dílo nebo stavbu podle § 16/2 písm. d) stavebního zákona.

Dle § 55/3 vodního zákona se za vodní díla mimo jiné nepovažují bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí.
Ustanovení § 16/2 písm. d) stavebního zákona se pak na jímku rovněž nevztahuje, neboť se týká staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny.
Bude-li pro realizaci Vašeho stavebního záměru zapotřebí jakýkoli typ přivolení stavebního úřadu (což spíše předpokládám), bude možné schválit tímto způsobem vybudování jímky jako příslušenství rekreačního objektu.
Na tomto místě pouze připomínám, že vybudování jímky je jednou z variant zajištění vsakování/odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, jak je to zakotveno v § 20/5 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.

5/ Zřízení zahrady na druhu pozemku „orná půda“:
Druh pozemku (jak je zapsán v katastru nemovitostí) by měl odpovídat jeho skutečnému využívání (přestože praxe bývá často odlišná).
Pro změnu druhu Vašeho pozemku je zapotřebí, aby stavební úřad přivolil ke změně druhu jeho využití.
Dle § 80/1 stavebního zákona je v rozhodnutí o změně využití území stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů. Jedná-li se o změnu druhu využití pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, postačí vydání územního souhlasu (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Výjimku z tohoto pravidla představuje § 80/3 písm. c) stavebního zákona, dle něhož rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas) nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace

Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto:
Stavba: č. ev. 1200, 1201.
Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže)
Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)?
Předem děkuji za odpověď, Vilém

ODPOVĚĎ:
Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.

_

OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace

04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?

V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace.
Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek.
Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto.
Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci).
Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby.
Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř.
Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku.
Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí.
Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří.
Tzn. souhlasy obstarat nejde.
Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat.
Dotaz:
1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku?
2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit?
V příloze posílám usnesení stavebního úřadu.
Děkuji, Bivoj

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku:
Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení).
I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení.
I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí).
Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí).
Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení.
Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).

2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku:
Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby.
Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat".
Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky.
Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu).
Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou.
Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně.
Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí.
Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu.
Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce.
V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DLUHY
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář
- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář?
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?

Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost.
Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.)
Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
- Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce?
- Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr?
- Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?

15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “
Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla.
Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce.
Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zhotovitel nedodržel smlouvu o dílo - jak postupovat?
- Zhotovitel použil jiný materiál než je v objednávce - jak postupovat?
- Vícepráce neodsouhlasené objednatelem díla a jejich zaplacení, úhrada
- Zaplacení víceprací neodsouhlasených, neobjednaných objednatelem díla
- Nevyřízená reklamace díla z důvodu neuhrazené faktury zhotovitele
- Může zhotovitel díla odmítnou reklamaci kvůli nezaplacení faktury za zhotovené dílo?

Jedná o spor mezi objednavatelem a zhotovitelem hrubé stavby RD. Já jako investor jsme na popud stavebního dozoru zjistil že zhototovitel nedodržel projektovou dokumentaci a dodával na stavbu materiály které nejsou ve SOD, fakturuje větší množství než bylo dodáno a fakturuje i nedodaný materiál. Dále fakturuje vícepráce které byly provedeny ale které jsme si neodsouhlasili. Vícepráce jsem ochoten uhradit ale částka která mi je fakturována je asi 3x vyšší než je cena běžná. Vše jsem ihned po odstoupení od smlouvy několikrát písemně reklamoval a i přesto žádá zhotovitel proplacení poslední faktury a hrozí sankcemi, pokutami a trestním oznámením na mou osobu. Jsem ochoten se s ním dohodnout na vyrovnání ale on si trvá na svém a fakturu chce proplatit, s tím nemohu ale souhlasit.
Prosím o radu a doporučení mého případu právníkovi který by měl o můj případ zájem a zastupoval mě.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Je dobře, že jste vše písemně reklamoval a i pokud jde o neproplacenou fakturu, doporučuji opět doporučenou poštou zhotoviteli sdělit, z jakého důvodu mu fakturu neuhradíte a navrhnout vyrovnání. Je možné, že spor skončí u soudu a pak je třeba mít všechny důkazy v písemné podobě. Dá se také očekávat, že takový spor bude dosti zdlouhavý a pravděpodobně dojde i ke znaleckému zkoumání předmětné nemovitosti.
Pokud jde o doporučení na právníka, můžete se obrátit na advokáta. Seznam advokátů najdete na stránkách www.cak.cz, kde pod odkazem seznam advokátů a koncipientů můžete vyhledat advokáta, který má sídlo v místě, které Vám bude vyhovovat a podle zaměření vyberete takového, který bude dané problematice rozumět (tedy nejlépe z oblasti práva občanského a stavebního).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Vyklizení pozemku a odstranění stavby na pozemku města - může to majetkoprávní odbor města přikázat?
- Vyklizení pozemku a odstranění stavby na pozemku obce - může to majetkoprávní odbor obce přikázat?
- Může majetkoprávní odbor města přikázat odstranění stavby z pozemku města v nájmu, pronájmu?
- Může majetkoprávní odbor obce přikázat odstranění stavby z pozemku obce v nájmu, pronájmu?

Po vypovězení nájemní smlouvy na pozemek statutárnímu městu pod dodatečně povolenou stavbou jsem dostala od majetkoprávního odboru dopis, ve kterém mi sdělují, že do 1.5. 2016 musí být pozemky vyklizeny, zejména musí být odstraněny stavby a oplocení. Domnívám se, že toto nařízení není v kompetenci majetkoprávního odboru, protože odstranění stavby podléhá do kompetence stavebního úřadu a ten nemůže nařídit odstranění staveb když je v souladu se stavebním zákonem dodatečně legalizoval. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, majetkoprávní odbor není oprávněný k nařízení odstranění stavby dle stavebního zákona. O případném odstranění stavby dle stavebního zákona může rozhodnout pouze příslušný stavební úřad, a to za podmínek stanovených v ust. § 128 a násl. stavebního zákona.
Nicméně dopis, který Vám došel, není nařízením odstranění stavby, ale pouze výzvou k tomuto vzhledem k tomu, že došlo k výpovědi nájemní smlouvy.
Jelikož ve Vašem dotazu neuvádíte podrobnější informace o tom, jakým způsobem byla stavba legalizována, o jakou stavbu se jedná, kdy byla postavena a z jakého důvodu došlo k výpovědi nájemní smlouvy, lze na tuto situaci pohlížet pouze v obecné rovině.
Dle ust. § 2220 odst. 1 občanského zákoníku nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.
Dle ust. § 2220 odst. 2 občanského zákoníku provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.
Dle ust. § 2225 odst. 2 občanského zákoníku při odevzdání věci (při skončení nájmu) si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.
Pokud tedy byla stavba provedena bez předchozího souhlasu pronajímatele (města), jste povinna jako nájemník při skončení nájmu na vlastní náklady uvést předmět nájmu (pozemek) do původního stavu (samozřejmě s přihlédnutím k běžnému opotřebení). Pokud byste tak neučinila, může se město domáhat splnění této povinnosti soudní cestou. Od výše uvedených ustanovení občanského zákoníku se ovšem strany mohou ve smlouvě odchýlit a dohodnout si jiná práva a povinnosti. Tedy i záleží na obsahu uzavřené nájemní smlouvy.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Žaloba o úhradu dluhu po zemřelém proti neznámému dědici, neznámým dědicům
- Žaloba o úhradu dluhu po zesnulém proti neznámému dědici, neznámým dědicům
- Dědic zemřel - uplatnění dluhu v dědickém řízení (žaloba proti neznámému dědici)
- Judikatura nejvyššího soudu - žaloba proti neznámému dědici (20Cdo 970/2007)

Prosím o informaci, proč nemohu žalovat neznámé dědice, jak uvádíte. Vycházel jsem z judikatury, např.
http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/20-cdo-970-2007/
Mám totiž obavu podat žalobu na zemřelého, když z mých předchozích jednání vůči soudu je nepochybné, že o jeho úmrtí vím.
Děkuji. Radek

ODPOVĚĎ:
Ano, v případě, že bude soudu z úřední povinnosti známo, že víte o úmrtí dotyčného, nezbývá Vám, než se vydat Vámi původně navrženou cestou. Doporučovala bych v žalobě uvést odkaz na tuto judikaturu, abyste se vyhnul dlouholetému sporu. Judikatura Nejvyššího soudu není v ČR závazná, takže teoreticky se může stát, že nižší soudy budou mít jiný názor.

_

OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Dluh na nájemné u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)

Při řešení mého problému s plynovým kotlem, jsem narazila na další a ještě závažnější věc a to na údajnou žalobu na vystěhování z bytu (asi za dlužné nájemné) a že nemám údajně platnou nájemní smlouvu. Bohužel nemám nic písemného v ruce, takže nevím, zda a kdy byla žaloba podána. Prosím o radu, zda žaloba na vystěhování z bytu může být vůči mě uplatněna, když dluh vůči mě pronajímatel uplatnil v insolvenčním řízení a já ho řádně splácím (viz. příloha) splátkovým kalendářem.
Ještě před podáním návrhu na insolvenci jsem měla snahu se spronajímatelem dohodnout na splátkovém kalendáři mého dluhu. Tento pokus jsem provedla písemně dne 14.6. 2014 na adresu pronajímatele ale do dnešního dne jsem na tento návrh nedostala žádnou odpověď. Na místo toho jsem se nyní dozvěděla, že v bytě bydlím bez platné nájemní smlouvy a byla na mě podána žaloba na vystěhování z bytu.
Paní referentka na bytové správě na mě tlačí, že když dluh vyplatím v plné výši, tj. dlužné nájemné + příslušenství, nájemní smlouvu mi snad obnoví a stáhne přihlášku v insolvenčním řízení. Na tento návrh nemohu přistoupit, neboť se domnívám, že bych porušila mé povinnosti v insolvenčním řízení. Na celý tento problém, jsem přišla při žádosti o opravu kotle.
Mé dotazy tedy zní:
1) může po mě chtít pronajímatel úhradu veškerého dluhu?
2) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána před insolvenčním řízením?
3) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána po insl. řízení?
Domnívala jsem se, že podáním návrhu na insolvenční řízení a přihláškou pohledávky pronajímatele, jsem chráněná insolvenčním zákonem. Bohužel nevím časový sled těchto událostí, v ruce nic písemného nemám, na DS mi paní jenom z dálky ukázala nějaké obálky, které jsem si prý nevyzvedla (je to možné …).
V současné době nevím, na čem jsem a jak se dále zachovat. Děkuji. Michaela

ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné blíže přezkoumat, zda skutečně došlo k platnému ukončení nájemní smlouvy (pro což není dostatek relevantních informací). V tomto směru byste mohla správu požádat o opětovné doručení předmětných písemností, nebo si je u nich vyzvednout.
Pokud ano a vy nyní užíváte cizí byt bez řádné nájemní smlouvy, jste povinna jej vyklidit a žaloba na vyklizení bytu bude pravděpodobně úspěšná.
Na uvedeném nic nemění, zda pronajímatel přihlásil své pohledávky na nájemném či nikoliv. V insolvenčním řízení se řeší právě tyto peněžité dluhy, zatímco v rámci žaloby na vyklizení bytu jde o to, abyste bez právního důvodu již nadále neužívala cizí byt. Insolvenční řízní tak nemá vliv na žalobu na vyklizení bytu a chrání Vás pouze proti vymáhání peněžitých pohledávek, jenž měly být přohlášeny do insolvenčního řízení.
Co se týká požadavku okamžitého doplacení dlužných pohledávek, tak v tomto směru bych navázal na kolegu, který odpovídal přede mnou. Tento požadavek rozhodně nesplňte, neboť byste se tím mohla dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Fond pracovní doby a proplácení státních svátků - informace
- Proplacení státního svátku u fondu pracovní doby - informace

Pracuji ve firmě v nepřetržitém provozu dlouhý krátký týden 12h. směny tím vznikne za rok ve fondu pracovní doby cca +4 dny.
Před rokem 2013 nám byly propláceny jako přesčas. Nyní jsou v rozpisu směn jako tzv. volné dny a jistě náhodou vždy v den státního svátku to
Znamená že jsme v den státního svátku zadarmo doma. (suma sumárum - 4 dny svátku - 4 dny přesčasu) Je takové počínání
zaměstnavatele v souladu se zákonem. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Pokud pracujete v nepřetržitém provozu, pak zaměstnavatel plánuje dopředu směny bez ohledu na soboty, neděle a také svátky.
Pokud dobře chápu Vámi popsaný případ, tak dané 4 dny jsou prací přesčas. Za práci přesčas však v prvé řadě náleží zaměstnanci příplatek, pouze s jeho souhlasem je možné mu za práci přesčas poskytnout náhradní volno (§ 114 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Pokud máte na svátek naplánovanou směnu, pak Vám za práci ve svátek náleží mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci připadne náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Namísto poskytnutí náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku.
Pokud Vám na daný den směna naplánovaná nebyla, pak byste v tento den stejně nepracoval, máte volno a nenáleží Vám žádná kompenzace za tento den (§ 115 ZP).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zasílání emailových bulletinů v minulosti - je nutný souhlas adresátů v současnosti?

2005 jsme si vytvořili databázi českých a zahraničních e-mailových adres, na které pravidelně zasíláme news bulletin (leták). K většině mailových adres nemáme souhlas k použití. Lze prosím databázi e-mailů nějak zlegalizovat, abychom nebyli postiženi za to, že zasíláme spam? Např. že na všechny adresy zašleme dotaz, zda chtějí pravidelně odebírat newsbulletin s možností odhlášení a tím bychom získali jejich souhlas? Popřípadě je jiná možnost?
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě by bylo možné kvalifikovat databázi e-mailových kontaktů jako zpracování osobních údajů (ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů).
V tomto ohledu připomínám, že ke každému zpracování osobních údajů je v zásadě zapotřebí registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/

V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů a Váš případ zde konzultovat. Vzhledem k tomu, že databázi e-mailových kontaktů jste již vytvořil, můžete svůj dotaz na Úřad pro ochranu osobních údajů koncipovat hypoteticky (tzn. jaké by byly podmínky pro založení a vedení databáze e-mailových kontaktů).
Neboť zpracování osobních údajů je v zásadě možné pouze se souhlasem subjektu údajů (zde se souhlasem uživatelů e-mailových adres), bude skutečně zapotřebí, abyste každého jednotlivého uživatele e-mailové adresy oslovil s dotazem na jeho ne/souhlas se zpracováním jeho osobních údajů (v podobě e-mailové adresy). Každého uživatele e-mailové adresy musíte dále poučit o jeho právech dle § 12 a § 21 zákona o ochraně osobních údajů. Zejména je nutné uživatele e-mailových adres informovat:
- o tom, kdo bude osobní údaje zpracovávat, jakým způsobem, za jakým účelem a na jak dlouho,
- o tom, komu budou osobní údaje případně poskytnuty (je-li tu nějaká třetí osoba, které hodláte e-mailové adresy zpřístupnit),
- o tom, že poskytnutí osobních údajů je zcela dobrovolné,
- o jeho právu požádat správce údajů (tedy Vás) kdykoli o informaci o zpracování jeho osobních údajů,
- o jeho právu požádat správce údajů o vysvětlení, pokud uživatel e-mailové adresy zjistí nebo se bude domnívat, že správce údajů provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování,
- o jeho právu požadovat, aby správce údajů odstranil vzniklý stav, pokud uživatel e-mailové adresy zjistí nebo se bude domnívat, že správce údajů provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, především se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Názor Úřadu pro ochranu osobních údajů bude pro Váš případ určující. Pouze na okraj dodávám, že registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů (tzn. registraci ke zpracování osobních údajů) lze snadno provést online, a to bezplatně.
Ve Vašem případě je podstatný rovněž obsah rozesílaného news-bulletinu, tzn. zda se jedná o rozesílání reklamy či nikoli.

V tomto ohledu upozorňuji na § 7 zákona o některých službách informační společnosti, dle něhož platí, že:
- obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem,
- podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas,
- nehledě na předchozí odrážku, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl,
- zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud:
a/ tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,
b/ skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo
c/ je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
Orgánem příslušným k dozoru v oblasti zasílání obchodních sdělení elektronickou poštou je opět Úřad pro ochranu osobních údajů (jak vyplývá z § 10/1 písm. a) zákona o některých službách informační společnosti).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 480/2004 Sb. , o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dupání od horních sousedů v družstevním bytě - jak se bránit?
- Kročejový hluk od horních sousedů v družstevním bytě - jak se bránit?
- Zvýšený kročejový hluk v družstevním bytě u sousedů nad námi - jak se bránit?
- Hluk v družstevním bytě způsobený kročejovým hlukem - jak se bránit?

Po výměně nájemníků v horním bytě, se během let zvýšila hlučnost z horního bytu, zvláště kročejový hluk (dupání). Snaha o řešení se sousedem je zatím neúspěšná.
Jak tuto situaci řešit, když já jsem vlastník bytu a soused nahoře družstevník (nájemník).
S kým řešit problémy pokud není se sousedem (nájemníkem) řeč: s majitelem (družstvem) nebo SVJ?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji řešit věc s vlastníkem předmětného bytu, tedy s bytovým družstvem. Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ, přičemž některé byty dosud vlastní bytové družstvo (které tudíž vystupuje v roli „běžného“ vlastníka bytové jednotky).

V tomto ohledu upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky oprávněn svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části;
- § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (což se vztahuje samozřejmě i na povinnost vlastníka bytu – bytového družstva zajistit dodržování těchto základních pravidel ze strany nájemce bytu) ;
- § 1012 občanského zákoníku, dle něhož se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník se musí zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (analogicky lze samozřejmě vztáhnout i na sousedství bytové).

Ve vztahu nájemce předmětného bytu (družstevníka) a pronajímatele (bytového družstva) se sluší poukázat alespoň na § 2256/2 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.
Nebude-li dohoda s bytovým družstvem možná, resp. nepovede-li tato dohoda k Vámi očekávanému výsledku, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na SVJ, jako správce bytového domu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že kročejový hluk by mohl být změřen místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Donucení k darování majetku před smrtí - zneplatnění darování, darovací smlouvy
- Donucení k darování nemovitosti před smrtí - jak zneplatnit darování?
- Donucení k darování bytu před smrtí - zneplatnění darování
- Donucení k darování rodinného domu před smrtí - jak zneplatnit darování?
- Jak zneplatnit vynucené darování nemovitosti před smrtí - informace
- Jak zneplatnit vynucené darování bytu, rodinného domu před smrtí - informace

po smrti otce 11/2015 zjišťujeme, že jeho byt, v hodnotě nejméně 1 milionu, byl v 10/2014 přepsán na o 25 let mladší manželku. Máma podezření, že k tomu byl donucen a sice z tohoto důvodu: v 04/2013 měl otec těžkou nehodu (údajně šlo o pád na 2 schody), ale zranění bylo tak závažné, že mohlo naznačovat fyzické napadení. Hospotalizace v nemocnici včetně 3 dnů na JIPu trvala přibližně 1,5 týdne. Po této době byl propuštěn na reverz do domácího léčení, které trvalo zhruba 1 rok. Tento úraz se stal údajně po návštěvě švagra v přítomnosti otcovy manželky. A v tom vidíme možnou souvislost. Otec sám se k tomu nikdy nechtěl vyjádřit. Toto manželství bylo bezdětné a tento dotaz vznášejí 2 vlastní dcery zemřelého. Pokud byl otec opravdu donucen k převodu bytu bylo by možné zpochybnit tento převod a tím získat nárok na nám odpovídající podíl dědictví? Jestli ano máme s tím čekat na
dědické řízení, nebo jednat hned, případně kam se obrátit. Lékařskou dokumentaci ohledně jeho zranění můžeme doložit.
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud máte lékařské zprávy, které prokazují, že Váš otec byl v říjnu roku 2014 duševně nezpůsobilý činit právní úkony, pak můžete podat žalobu u soudu na neplatnost právního jednání – převodu bytu na manželku. Dědické řízení by se přerušilo do té doby, než by soud rozhodl o tom, zda bylo jednání platné či neplatné. V případě, že soud uzná, že jednání bylo neplatné, bude celý byt zařazen do dědického řízení (v případě, že ho měli s manželkou ve společném jmění manželů, pak bude zařazena do dědictví zpravidla pouze polovina bytu). Pokud soud vysloví, že jednání bylo platné, pak tento byt nebude předmětem dědického řízení. Notář v dědickém řízení však může provést započtení na dědický podíl manželky (tj. že tato z dědictví obdrží méně nebo již nic neobdrží), i když to zůstavitel nepřikázal, byli-li nepominutelní dědicové (tj. děti zůstavitele) neodůvodněně znevýhodněni (§ 1664 o. z.).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné zvýšení výživného těsně před dovršením zletilosti dítěte, potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného těsně před dovršením dospělosti dítěte, potomka - informace

Můj manžel platí výživné na jedno dítě, syna středoškoláka. Syn nastoupil na střední školu před třemi lety. Jeho matka v té době nežádala o zvýšení výživného a teď, těsně před dovršením jeho 18. roku žádá o zvýšení z 2 na 3 tisíce Kč a zpětné doplacení za tři roky. Tím tak zadluží naši rodinu téměř 40 tisíci, aniž by se manžel někdy provinil tím, že by výživné řádně neplatil. V současné době žijeme v zahraničí, máme 2 leté dítě a očekáváme narození druhého dítěte. Mě zde nevznikl nárok na mateřskou, takže vše závisí pouze na příjmu manžela. Ten činí v přepočtu na Kč cca 40 tisíc Kč. Ovšem náklady na život jsou zde daleko vyšší, až několikanásobné, než kdybychom žili v ČR. Můj dotaz zní, zda může soud rozhodnout o zadlužení rodiny s malými dětmi závislé na jediném příjmu a ohrozit tak její existenci. Zvláště v případě, kdy dluh po 18. roku dítěte připadá dle zákona matce a ne přímo synovi. Matka je samoživitelka je zaměstnaná, má ještě jedno dítě na které dostává též výživné. Bydlí ve vlastním bytě zděděném po rodičích. My vlastní bydlení nemáme. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Výživné na nezletilé i zletilé dítě nebo změnu jeho výše je skutečně možné požadovat až tři roky zpětně. Soud bude při rozhodování v dané věci posuzovat jak oprávněné zájmy a potřeby dítěte, tak celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Měl by samozřejmě vzít v úvahu i to, že Váš manžel má další vyživovací povinnosti vůči Vám a vůči vašim dětem. Můžete soud samozřejmě upozornit i na reálnou výši Vašich nákladů spojených se životem v zahraničí. To, zda žádosti synovy matky soud vyhoví, bude tedy záležet na posouzení celé řady individuálních faktorů.
Pokud soud rozhodne žádosti synovy matky vyhovět a výživné zvýší i zpětně, můžete soud s poukazem na to, že nejste schopni výživné splatit jednorázově, požádat o stanovení splátkového kalendáře. V případě nesouhlasu s rozhodnutím soudu se samozřejmě v zákonné lhůtě může Váš manžel i odvolat, ale odvolání v tomto případě nemá odkladný účinek, což znamená, že i v případě odvolání bude muset Váš manžel vyšší výživné začít hradit.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Instalace střešního okna na sousedním domě a narušení soukromí - jak se bránit?
- Podepsání projektu sousedy - jak se bránit pokud dodatečně soused s projektem nesouhlasí?
- Odvolání souhlasu souseda se stavbou - lze to?
- Zrušení souhlasu souseda se stavbou - lze to?

Naši sousedé tento rok započali stavbu a rozšířili stávající rodinný dům půdní vestavbou směrující do zadní části domu s půdorysem do L. Ke schválení stavby nám předložili část plánu velmi drobného rozměru a žádali nás o podpis. Soused nedávno umístil střešní okna na svou zadní sedlovou střechu domu, který je zároveň na společné hranici pozemků. Za celou dobu nás ale o souhlas s umístěním těchto oken nepožádal ani se o tom nezmínil. Z těchto střešních oken je vidět přímo do všech našich místností zadní části našeho domu a také na velkou část našeho pozemku. Velmi nám to narušuje naše soukromí. Místní stavební úřad jim tyto okna ale povolil. Bylo tedy jednáno protizákonně? Zdůvodňují to tím, že je rozdíl okno umístěné ve zdi na hranici pozemků a okno ve střeše v těsné blízkosti této hranice. Zákon snad neupravuje takovéto umístění střešních oken, které zároveň vytvářejí požárně nebezpečný prostor na našem pozemku a ohrožující náš dům?
Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území hovoří v této souvislosti vždy toliko o oknech v protilehlých stěnách domů. Konkrétně dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností (v takovém případě se následující odrážka nepoužije) ;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory.

Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že pro rekonstrukci byl Vašemu sousedovi vydán souhlas s ohlášením stavby (tedy jakási zjednodušená varianta stavebního povolení). Pro vydání souhlasu s ohlášením stavby je mimo jiné zapotřebí, aby žadatel doložil souhlasy všech svých sousedů, což se Vašemu sousedovi (jak v dotazu uvádíte) podařilo.
Pokud jste svým podpisem sousedovi odsouhlasila stavební rekonstrukci, jejíž součástí byla i instalace střešních oken, bude tím Vaše obrana dosti ztížena.
Dle § 106/2 stavebního zákona lze přezkoumat souhlas s ohlášením stavby v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Pokud je tedy ve Vašem případě zmíněná lhůta dosud zachována, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem na zahájení přezkumného řízení ve věci souhlasu s ohlášením stavby v případě stavební rekonstrukce Vašeho souseda. V návrhu na zahájení přezkumného řízení můžete namítat, že dle Vašeho názoru se musí příslušné odstavce § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území aplikovat rovněž na střešní okna, dále můžete namítat, že Vámi podepisovaný nákres byl natolik nezřetelný, že jste si zakreslených střešních oken nevšimla, zmínit lze samozřejmě i zvýšení požárního nebezpečí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že proti souhlasu s ohlášením stavby se lze bránit rovněž prostřednictvím žaloby proti jinému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního.
Bylo-li naopak v případě Vašeho souseda vydáno stavební povolení, bude možné se bránit prostřednictvím odvolání, pokud však již neuplynula odvolací lhůta.
K tématu obrany proti souhlasu s ohlášením stavby Vás lze odkázatna tento článek:
http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-a-stavebni-rizeni/rada/obrana-proti-uzemnimu-souhlasu-a-ohlaseni

Proti narušování Vašeho soukromí z důvodu stavební činnosti na sousedově domě je možné vést obranu rovněž prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Rozhodnete-li se podat proti svému sousedovi žalobu, doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Překladatel si nechal peníze a neudělal překlad - jak postupovat?
- Soudní překladatel si nechal originál textu a peníze, nic ale nepřeložil - jak postupovat?

Zaslala jsem dokumenty ve Francouzském jazyce oficiálnímu (soudnímu) překladateli na překlad do čj. Dokumenty měly velkou důležitost, jelikož je to potvrzení z Francouzských zdravotních pojišťoven, že jsem tam byla 6 let pojištěná, pokud dokumenty nedodám na VZP, budu muset doplácet zhruba 60 tisíc. Překladatel si vyžádal (telefonicky) vložení peněz do obálky se zaslanými dokumenty (800Kč). Vzhledem k tomu, že jsem s ním již spolupracovala, neviděla jsem v tom problém. Vše mu doporučeně poslala - mám podací lístek.
Překlady mi však neposlal a nekomunikuje se mnou.
Nejde mi o těch 800Kč, jde mi o důležitost těch dokumentů, bez kterých se v ČR nemůžu pojistit u zdravotní pojišťovny (pokud nechci zbytečně doplácet léta strávená v zahraničí) -v současné době jsem tedy nepojištěná.
Získat tyto dokumenty z Francouzských pojišťoven mi trvalo 4 měsíce, je tedy nemyslitelné, abych si o ně žádala znovu a po tu dobu nebyla pojištěná. Jak se tedy mohu obrátit proti překladateli-uspíšit ho nebo v případě ztráty dokumentů jaké proti němu můžu udělat kroky? Děkuji,

ODPOVĚĎ:
Přestože ve Vašem případě nebyla podepsána žádná smlouva v listinné podobě, došlo samozřejmě k uzavření smlouvy (a to tzv. nepojmenované smlouvy dle §
1746/2 občanského zákoníku, která se svou podstatou blíží smlouvě o dílo).
Pokud Vám nebyl dodán objednaný překlad ani vráceny Vámi poskytnuté dokumenty, lze uzavřít, že tlumočník se nachází v prodlení se splněním své smluvní povinnosti.
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) Vám v tomto ohledu neposkytuje žádný zvláštní institut, kterým byste mohla tlumočníka o vyhotovení překladu či vrácení dokumentů urgovat, Z tohoto důvodu proto veďte veškeré urgence běžnými komunikačními prostředky (vždy však tak, aby byly tyto urgence v budoucnu prokazatelné, tzn. ideálně písemně, kdy si jeden stejnopis vždy ponecháte, vyloučen není samozřejmě ani e-mailový či telefonický kontakt).
Ve svých urgencích můžete rovněž uvést, že od uzavřené smlouvy odstupujete (z důvodu prodlení tlumočníka s vyhotovením překladu) a požadujete jak vrácení předaných dokumentů, tak vrácení Vámi uhrazené částky.
Došlo-li na straně tlumočníka skutečně ke ztrátě předmětných dokumentů, vzniká mu samozřejmě odpovědnost za takto způsobenou škodu. Konkrétně dle § 2944 občanského zákoníku platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Odpovědnost za ztrátu věci (zde dokumentů) je tzv. objektivní, tzn. že za škodu způsobenou ztrátou věci se odpovídá bez ohledu na zavinění (není tedy rozhodné zda ke ztrátě došlo úmyslně či z nedbalosti nebo zde nebylo zavinění vůbec).
Vznikne-li Vám v důsledku ztráty dokumentů škoda v podobě povinnosti doplatit zdravotní pojištění za dobu, kterou jste ztrávila v cizině (ve smyslu § 8/4 zákona o veřejném zdravotním pojištění), bude za tuto škodu odpovídat tlumočník. Dle § 2952 občanského zákoníku totiž platí, že záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
Pokud by tlumočník nebyl ochoten Vám dokumenty vrátit, nezbylo by Vám, než se obrátit s žalobou na soud (v tomto případě by se jednalo o tzv.
reivindikační žalobu, tedy žalobu na vydání/vrácení věci). Dle § 1040/1 občanského zákoníku platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
Je samozřejmě žádoucí, abyste měla k dispozici alespoň kopie předmětných dokumentů, které by Vám velmi pomohly při popisu dokumentů, jejichž vydání se budete v žalobě domáhat. Dle § 1041/1 občanského zákoníku totiž musí ten, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, popsat tuto věc takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.
Rozhodnete-li se po tlumočníkovi vymáhat náhradu škody či vrácení předaných dokumentů, doporučuji Vám v každém případě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod nájmu státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod nájmu státního bytu dědečka na vnuka, vnučku
- Převod nájmu státního bytu prarodiče na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z dědečka na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z prarodiče na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z dědečka na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z prarodiče na vnuka, vnučku

Jsem od roku 1998 vedena trvalým pobytem v bytě své babičky. Jedná se o státní byt. Jedná se o garsoniéru v centru města. Máte prosím zkušenost s tím jestli dekret na byt po její smrti bude přepsán na mne? A budu moci statní byt dále užívat? Několik lidí mi říkalo, že dekret na byt se z babičky na vnučku již nedá převést.
Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Podle § 2279 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
Z uvedeného vyplývá, že pokud s babičkou žijete ve společné domáctnosti (tzn. skutečně spolu žijete, hospodaříte atd.), pak na Vás nájem přejde bez souhlasu pronajímatele přímo ze zákona. Novou nájemní smlouvu ani dodatek není nutné uzavírat. Trvalý pobyt je pouze evidenční adresa a pokud tam skutečně nebydlíte, tak na věc nemá žádný vliv, že jste v tom bytě hlášena k trvalému pobytu.
Pokud budou splněny výše uvedené podmínky a nájem na Vás přejde, stane se tak nejdéle na dobu 2 let. Poté nájem zanikne a budete muset jednat o nové nájemní smlouvě.
Výše uvedené platí pouze v případě, že babička je jediným nájemcem bytu.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Bolestné za pokousání psem - kolik Kč?
- Odškodné za pokousání psem - kolik Kč?
- Odškodné za ztížení společenského uplětnění, pokousání psem - kolik Kč?
- Ztráta na výdělku z důvodu pokousání psem a léčby - náhrada škody, kolik Kč?

11/2015 mě napadli psi. Vyběhli majiteli skrz otevřená vrata ze dvorku před domem a okamžitě se vyřítili na mě a následně se mi jeden z nich zakousl do levé a následně i pravé nohy. Na obou nohách mi vytrhl kus kůže i s masem. Po hodinovém šití mám v nohách zavedených několik drénů a velké množství stehů a pohmožděnin. Byla jsem 3 dny hospitalizována a cca měsíc budu doma na neschopence.
Majitel psů se k vzniklé situaci hlásí a chce se mnou mimosoudně vyrovnat, poradíte mi prosím jakou částku "bolestné" mohu po majiteli žádat?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Náhrada škody se v takové situaci člení na několik položek. Předně se jedná o náhradu majetku, tedy kupříkladu za roztržený oděv. Dále jsou to náklady účelně vynaložené s léčením zranění, pokud jste platila nějaké poplatky, léky. Dále se jedná o náhradu na ztrátě na výdělku. Pokud jste šla na nemocenskou, máte právo na rozdíl mezi průměrnou mzdou a nemocenskou. Bolestné se před rokem 2014 vypočítávalo podle vyhlášky, kterou však zrušil nový občanský zákoník. Nyní se postupuje podle metodického návodu Nejvyššího soudu. Bolestné, tedy finanční "ohodnocení" Vaší bolesti Vám sepíše Váš ošetřující lékař. Náklady s jeho pořízením opět můžete nárokovat po majiteli psů. Dále můžete požadovat odškodnění za ztížení společenského uplatnění a to v případě, že byste měla trvalé následky. Kupříkladu psychické problémy k vůli napadení nebo trvalé následky s pokousanou nohou. Ono "bolestné", které jste myslela Vy, je patrně nemajetková újma. Na konkrétní vyčíslení neexistují žádné tabulky ani měřítka. Záleží na konkrétním případě. Napadli Vás psi na veřejnosti, přihlížel tomu někdo? Můžete pociťovat vyšší míru ponížení. Byli zabezpečení? Píšete, že vrata byli otevřené, tím hůře pro majitele. Kdy Vám někdo přiběhl na pomoc? Záleží na míře intenzity zásahu, který Vám způsobil újmu, kterou pociťujete.


_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Prodejce zájezdu do zahraničí neinformoval o nutnosti platnosti pasu na 6 měsíců po zájezdu - lze reklamovat zájezd?
- Prodejce zájezdu v podmínkách neinformoval o nutnosti platnosti pasu na 6 měsíců po zájezdu - lze reklamovat zájezd?
- Prodejce zájezdu do zahraničí neinformoval o pasových a vízových povinnostech - reklamace zájezdu?

Na základě elektronické komunikace jsem distančně uzavřela smlouvu o zájezdu do Řecka dne 29.6.2015. Ke uzavření smlouvy potřebovali jenom čísla cestovních pasu kvůli hranicím s Makedonií. Ve zaslaných všeobecných podmínkách se jednalo jenom o tom, že zákazník je povinen mít u sebe platný cestovní doklad. Po zaplacení zájezdu jsem dostala na e-mail pokyny k zájezdu, kde jsem zjistila, že kromě platného CESTOVNÍHO PASU (musí být platný ještě 6 měsíců po návratu a cestovní pas musí mít minimálně 1 stranu prázdnou). S tohoto důvodu jsme si nesmohli odcestovat do Řecka rodinou, protože manžel a syn neměli platnost cestovních pasu ještě 6 měsíců po návratu. Jelikož zájezd byl zakoupen na last minute nebyl čas na vyřízení nových pasu. Chtěla jsem zeptat, co bych mohla v tomto případě provést, když už podepsala smlouvu, ve které napsáno špatně čitelným písmem, o tom, že svým podpisem potvrzuji, že před uzavřením smlouvy o zájezdu mi byli pořadatelem sděleny údaje o pasových a vízových požadavcích, což ve skutečnosti nebylo pravdou. Má smysl obrátit na soud žalobou? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2524 občanského zákoníku je pořadatel povinen sdělit zákazníkovi vhodným způsobem ještě před uzavřením smlouvy údaje o pasových a vízových požadavcích, lhůtách pro jejich vyřízení a sdělit mu také, jaké zdravotní doklady jsou pro cestu a pobyt požadovány.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste od smlouvy o zájezdu odstoupila (dle § 2533 občanského zákoníku) a zda po Vás z tohoto důvodu pořadatel požadoval zaplacení odstupného (dle § 2536/1 občanského zákoníku) či jak jinak byla (po finanční stránce) nastalá situace vyřešena.
Před podáním žaloby je nezbytné v první řadě zvážit, zda unesete tzv. důkazní břemeno. V zásadě totiž platí, že žalobce (zde Vy) je povinen veškerá svá žalobní tvrzení rovněž řádně prokázat (např. předložením listiny, svědeckou výpovědí apod.). Ve Vašem případě byste tedy musela prokázat, že před podpisem smlouvy o zájezdu jste nebyla pořadatelem seznámena s pasovými a vízovými podmínkami zájezdu, což může být obtížné (obecně je totiž dosti nesnadné prokazovat negativní skutečnost, tj. prokazovat, že se něco nestalo). Pořadatel zájezdu (jako žalovaný) by naopak v případném soudním sporu mohl pouze předložit uzavřenou smlouvu o zájezdu, v níž jste vlastním podpisem potvrdila, že Vám byly předmětné informace poskytnuty.
Před zahájením soudního sporu je (po zvážení reálné šance prokázat vlastní žalobní tvrzení) dále vhodné přihlédnout také k finanční částce, která by měla být předmětem sporu. Každé soudní řízení s sebou nese určité náklady (jak na straně žalobce a žalovaného, tak případně i na straně soudu), které v zásadě hradí ta strana, která v soudním sporu prohraje. Doporučuji Vám tedy rovněž zvážit, zda se Vám výše žalované částky "vyplatí" při zohlednění nákladů protistrany (zejména nákladů za advokátní zastoupení žalovaného), které byste musela v případě Vaší prohry) hradit.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud si nejste jistá, jak byste prokázala, že Vám předmětné informace nebyly pořadatelem zájezdu poskytnuty (a jak byste tedy věrohodně vyvrátila pravdivost Vámi podepsané smlouvy), soudní spor nezahajujte. Máte-li zájem konzultovat své žalobní šance se zohledněním smlouvy o zájezdu a dalších souvisejících dokumentů, můžete kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že s pomocí advokáta se můžete pokusit i o smírné vyřešení sporu, tzn. pokusit se s pořadatelem zájezdu dohodnout na mimosoudním vyrovnání (např. na vrácení alespoň části Vámi uhrazené ceny zájezdu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odmítá rozdělení na bytové jednotky - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spoluvlastník domu odmítá rozdělení na bytové jednotky - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spolumajitel domu odmítá rozdělení na byty - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spoluvlastník domu odmítá rozdělení na byty - jak ho donutit aby souhlasil?
- Rozdělení domu na byty, spolumajitel nesouhlasí - jak postupovat?

Jsme čtyři spoluvlastníci bytového domu kde jsou čtyři byty a každý vlastníme ideální ¼. Tři zde bydlíme a jeden byt pronajímá. Nemáme založené žádné družstvo, ani společenství. Podle 89/2012 my 3. co v domě bydlíme chceme rozdělit dům na jednotky vlastníků, ale 4. spolumajitel nám řekl - že nikdy takovou smlouvu nepodepíše. Lze ho nějak k tomuto dotlačit? Argumentuje, že podle uvedeného zákona musí být určen správce a to ho omezuje v jeho právech. My 3. také správce nechceme, uděláme dodatek smlouvy kde uvedeme, že smlouva se správcem nebude vytvořena a že všechny akce, výdaje, atd. - bude řešeno na společných schůzkách, tak jako doposud. Každý z majitelů se stará o některé povinnosti pro celý barák (revize, vodu, společnou elektriku, atd.) - tak nám to vyhovuje a chceme v tomto pokračovat. Spráce by vlastně byl pouze pro kontakt s úřady – ani to však čtvrtému spolumajiteli nestačí.
Otázky zní: Lze tuhle uvedenou blokaci 4. majitele nějak prorazit? Můžeme udělat takový dodatek o správci, jak uvádíme v úvodu? Děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Proražení blokace čtvrtého spoluvlastníka:
Občanský zákoník v souvislosti s rozhodováním spoluvlastníků o naložení se společnou věcí (zde bytovým domem) rozlišuje v zásadě 3 stupně:
a/ O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci nadpoloviční většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku).
b/ K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129/1 občanského zákoníku).
c/ K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků (§ 1132 občanského zákoníku).

S ohledem na značnou závažnost rozhodnutí o vymezení bytových jednotek (v jehož důsledku dojde k přeměně podílového spoluvlastnictví nemovité věci na bytové spoluvlastnictví založené vlastnictvím bytových jednotek a spoluvlastnictvím společných prostor) se domnívám, že na Váš případ se vztahuje varianta ad c/ výše, tzn. že k přijetí předmětného rozhodnutí je zapotřebí souhlas všech spoluvlastníků bytového domu.
Pro všechny tři shora uvedené případy rozhodování spoluvlastníků pamatuje občanský zákoník i na situace, kdy nebude možné dosáhnout zákonem požadované většiny hlasů. Nutné je aplikovat § 1139 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení; soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá;
- způsobem uvedeným v předchozí odrážce soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny (ve Vašem případě se tedy kterýkoli ze tří spoluvlastníků, popř. všichni tři spoluvlastníci mohou domáhat rozhodnutí soudu, které by nahradilo projev vůle nesouhlasícího čtvrtého spoluvlastníka, a to ve smyslu § 161/3 Občanského soudního řádu).
Nebude-li tedy ve Vašem případě možné získat souhlas čtvrtého spoluvlastníka, nezbude, než na něj podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na nahrazení projevu jeho vůle rozhodnutím soudu. Pro přípravu této žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

2/ Správa bytového domu:
Jelikož máte v úmyslu vymezit v bytovém domě bytové jednotky, dojde k transformaci podílového spoluvlastnictví nemovité věci na bytové spoluvlastnictví. Bytové spoluvlastnictví je dle § 1158/1 občanského zákoníku spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím bytových jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.
Ve Vašem případě je vznik bytového spoluvlastnictví možný ve formě prohlášení vlastníka bytového domu. Konkrétně dle § 1164/1 občanského zákoníku platí, že zápisem do veřejného seznamu (zde katastru nemovitostí) bytová jednotka vznikne, pokud vlastník (zde spoluvlastníci) prohlášením rozdělí své právo k domu a pozemku na vlastnické právo k bytovým jednotkám. Prosté uzavření dodatku smlouvy (které zmiňujete ve svém dotazu) proto nepostačuje. Prohlášení o rozdělení bytového domu na bytové jednotky musí obsahovat minimální náležitosti dle § 1166 občanského zákoníku.
Po úspěšném vymezení bytových jednotek ve Vašem domě se budou na všechny současné spoluvlastníky vztahovat mimo jiné práva a povinnosti vlastníků bytových jednotek, jak jsou zakotvena v § 1175 a násl. občanského zákoníku.
Správa bytového domu a pozemku zahrnuje dle § 1189/1 občanského zákoníku vše, co nenáleží vlastníku bytové jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.
Pokud nevzniklo společenství vlastníků jednotek (které ve Vašem případě skutečně vzniknout nemusí), je osobou odpovědnou za správu domu správce (§ 1190 občanského zákoníku).

Správa bytového domu bez vzniku společenství vlastníků jednotek je občanským zákoníkem zakotvena v jeho § 1191 a násl. Konkrétně pak pro tento případ platí, že:
- nevzniklo-li společenství vlastníků jednotek, použijí se na správu bytového domu pravidla určená v prohlášení vlastníka (role prohlášení vlastníka domu při vymezování bytových jednotek je tedy důležitá) a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění (myšleno shromáždění vlastníků bytových jednotek v rámci společenství vlastníků jednotek) ; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce;
- má-li některý vlastník bytové jednotky na společných částech podíl větší než poloviční, stává se správcem (tuto situaci však s ohledem na znění Vašeho dotazu nepředpokládám) ;
- není-li většinového vlastníka jednotky dle předchozí odrážky, zvolí vlastníci bytových jednotek správce většinou hlasů;
- na návrh některého vlastníka bytové jednotky soud správce odvolá a jmenuje nového správce, pokud je pro to důležitý důvod;
- správce může samostatně činit, co je nutné k zachování spravovaného majetku; pokud je určeno něco jiného, nepřihlíží se k tomu; to neplatí pro rozhodování o záležitostech, které podle § 1208 občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění.

Jelikož občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nezakazuje, aby bylo správců bytového domu (v němž nebylo založeno společenství vlastníků jednotek) více, můžete ve Vašem případě stanovit správců několik, přičemž každý z nich bude mít na starost některý aspekt správy bytového domu. Osoby těchto správců a vymezení jejich působnosti však musí být uvedeny již v prohlášení vlastníka domu (při vymezování bytových jednotek), jak vyplývá z § 1166/2 občanského zákoníku.
Závěrem své odpovědi dodávám, že podrobnosti ke správě bytového domu naleznete v prováděcím právním předpise, kterým je nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Ukončení pracovního poměru u důchodce a odstupné - informace
- Výpověď důchodce z práce a nárok na odstupné - informace
- Nárok důchodce na odstupné při výpovědi z práce, zaměstnání
- Právo důchodce na odstupné při výpovědi z práce, zaměstnání
- Dohoda o ukončení pracovního poměru důchodce a odstupné - má nárok nebo ne?

Mamka od 7/2015 pobírá důchod a přitom ji stále pokračuje pracovní poměr na dobu neurčitou dodnes (22.01.2016). Nyní jí chce zaměstnavatel ukončit PP výpovědí a uzavřít Dohodu. Zajímá mě, jestli výpovědí ze strany zaměstnavatele vzniká nárok na 3-měsíční odstupné i v případě, že je již v důchodu? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud s důvodem výpovědi ze strany zaměstnavatele či takto uzavřenou dohodou zákoník práce spojuje nárok na odstupné, pak na odstupné má zaměstnankyně nárok bez ohledu na to, zda pobírá starobní důchod.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti a dědický podíl - informace

Mám 3 plnoleté děti, dceři chci darovat dům smlouvou darovací pro případ smrti, dům je pronajímán; dvěma synům chci v závěti odkázat minimálně povinný díl. Bude se dům počítat do dědického podílu? Jsou i synové účastníci řízení v případě vkladu do KN. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
V zákoně není jasně specifikováno, zda se do pozůstalosti bude řadit i majetek, který je darován pro případ smrti konkrétní osobě. Domnívám se, že tento majetek se do pozůstalosti řadit bude, neboť by jinak docházelo k obcházení zákona v tom smyslu, že by nebyli chráněni nepominutelní dědicové zůstavitele. Myslím si tedy, že by obě děti měly dostat povinný díl, vypočtený z celkové hodnoty majetku (tedy i z toho, který bude darován pro případ smrti).
Účastníky řízení o vkladu do katastru nemovitostí by měly být pouze osoby, které jsou účastníky darovací smlouvy.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nástup na nemocenskou po mateřské dovolené (rizikové těhotenství a potrat) - nárok na dovolenou
- Nárok na dovolenou u nemocenské (rizikové těhotenství, potrat) u zaměstnankyně po mateřské dovolené

Zaměstnankyně 30.6.2015 skončila rodičovskou dovolenou, dne 1.7. - 22.7. nastoupila na dovolenou (jednalo se o starou dovolenou, která se krátila, jelikož si ji zaměstnankyně zapomněla vybrat v období mezi mateřskou a rodičovskou a vybrala si ji tedy až v tomto termínu po rodičovské). Vzhledem k tomu, že už byla opět těhotná (rizikové těhotenství), nastoupila na nemocenskou od 23.7. do 20.11. (o miminko přišla a byla tedy nucena se opět vrátit do zaměstnání).
21.11.2015 nastoupila zpět na HPP, který trvá doposud a bude nadále pokračovat. Vznikl jí 2015 nárok na dovolenou a případně kolik dní? Je tu kombinace tolika událostí, že si nejsme jistí postupem výpočtu a prosila bych vás tímto o pomoc. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 348 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Za výkon práce se považuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené,
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. “

Dle § 216 platí: „Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. “
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnankyně byla u Vás v pracovním poměru celý kalendářní rok a odpracovala pro přisouzení nároku na dovolenou následující:
1.1. – 21.7. – rodičovská dovolená – pro nároky na dovolenou se nepovažuje za výkon práce
1. -22.7. – čerpání řádné dovolené - pro nároky na dovolenou se považuje za výkon práce
23.7. – 20.11. – pracovní neschopnost - pro nároky na dovolenou se nepovažuje za výkon práce
21.11. – 31.12. – výkon práce - pro nároky na dovolenou se považuje za výkon práce
Z výše uvedeného tedy předpokládám, že zaměstnankyně za daný kalendářní rok neodpracovala 60 dní, proto jí náleží pouze dovolená za odpracované dny dle § 214 ZP, tj. 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 dní odpracovaných v tomto roce.

_

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Povinnost otce sdělit matce místo pobytu dítěte o prázdninách, prodlouženém víkendu
- Musí otec říci matce místo pobytu dítěte o prázdninách, víkendu pokud o to matka požádá?
- Dítě svěřené matce a pobyt u otce - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě v péči matky a pobyt u otce - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě svěřené otci a pobyt u matky - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě v péči otce a pobyt u matky - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem

Dítě je v péči matky. Je otec povinen sdělit matce místo pobytu, kde bude trávit prázdniny nebo prodloužený víkend s dítětem. Děkuji, Marika

ODPOVĚĎ:
Navzdory skutečnosti, že dítě je svěřeno do péče jednomu z rodičů, stále mají oba rodiče stejná práva a povinnosti k dítěti a mají se navzájem informovat o všech podstatných záležitostech týkajících se dítěte. Otec by měl matce sdělit, kde dítě bude, neznamená to však, že mu matka může zakázat s dítětem tam být, protože v době, kdy má otec dítě určeno ke styku, rozhoduje on, co bude s dítětem dělat. Samozřejmě v případě, že otec bude s dítětem podnikat něco, co jej ohrožuje a nebo dítěti škodí, jde o situaci, kdy by bylo možno uvažovat o změně pravidel styku, případně o jeho omezení.

_

PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nepodepsal dodatek k pracovní smlouvě - je dodatek platný?
- Dodatek k pracovní smlouvě nepodepsaný zaměstnavatelem - je dodatek platný?

Ve firmě došlo tento rok ke zvýšení hodinových sazeb prostřednictvím dodatků k pracovní smlouvě. Potřebovala bych vědět, kde přesně v zákoně bych našla, že tento dodatek musí být podepsán i zaměstnavatelem. Děkuji, Lura

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být písemná (§ 34 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pracovní smlouvu podepisuje zaměstnanec a zaměstnavatel. Dodatek k pracovní smlouvě znamená změnu pracovní smlouvy. Vyžaduje-li zákon pro určité jednání, tj. pro uzavření pracovní smlouvy určitou formu, tj. písemnou, pak i změna této smlouvy musí být povedena písemně.
Z výše uvedeného plyne, že dodatek k pracovní smlouvě, tj. změnu pracovní smlouvy, musí podepsat obě strany původní smlouvy, tj. zaměstnanec i zaměstnavatel.

_

FINANCE-DANĚ
- Převod cenných papírů na manželku, manžela a oznamovací povinnost finančnímu úřadu, FÚ
- Zdanění převodu cenných papírů mezi manžely
- Zdanění převodu cenných papírů v rodině
- Prodej cenných papírů manželi a zdanění, odvod daně - informace

Společně s manželkou jsme v průběhu našeho manželství, po vzájemné dohodě a za společné finanční prostředky nakoupili cenné papíry. Každý z nás si založil na svoje jméno majetkový účet u obchodníka s cennými papíry (společnost BrokerJet), přičemž část akcií byla uložena na jednom a část na druhém z účtů.
Lze tyto cenné papíry považovat za součást našeho SJM?
Před několika týdny jsem realizoval v rámci BrokerJet bezúplatný interní převod všech cenných papírů z mého majetkového účtu na majetkový účet manželky. Jediným důvodem pro nás v bylo zjednodušení nakládání se společnými akciemi.
Má pro nás z manželkou převod cenných papírů nějaké bezprostřední daňové dopady? Existuje v této souvislosti oznamovací či jiná povinnost?
Má takto realizovaný převod cenných papírů dopad na danění případného zisku z prodeje předmětných akcií? Neztrácí tyto cenné papíry momentem převodu svou dosavadní historii? Nedochází převodem k "vynulování" periody tzv. časového testu, který má (pro cenné papíry pořízené po 1.1.2014) délku 3 roky? Převáděné akcie jsme s manželkou nabyli před déle než třemi lety, takže jejich případný prodej by měl být již od daně ze zisku osvobozen. Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Cenné papíry pak, pakliže je jeden z manželů nenabyl výše uvedeným způsobem, jsou součástí SJM.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přídavky, podpora, dávky po poškození mozku s invaliditou

Po dlouhé nemoci (encefalitida - zánět mozku) nejsem schopen pracovat, dostal jsem 1. stupeň invalidity. Za to se nedá žít, co mám dělat? Následky nemoci byly způsobeny špatnou počáteční diagnozou, centrální nervový systém je trvale poškozen. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Jestliže výše Vašeho invalidního důchodu nestačí k pokrytí Vašich životních potřeb, můžete si zkusit zažádat o sociální dávky. Jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si požádat o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Další možností je požádat si o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Úřad práce tedy bude zajímat například to, zda vlastníte nějaký (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, stavební spoření nebo životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda by Vám nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi vznikl.
Potřebujete-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, můžete si zkusit požádat o příspěvek na péči. Více informací o tomto příspěvku najdete na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek O všechny uvedené dávky si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaručená mzda a mzdové skupiny

Do kolikáté skupiny prací zaručené mzdy patří práce směnárníka ve směnárně? Děkuji, Justýna


ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená pozice není přímo uvedena v právních předpisech pro účely určení výše zaručené mzdy. Pro dané posouzení je důležitá pracovní náplň zaměstnance, nikoliv pouze název pozice či druh práce uvedený v pracovní smlouvě.
Výčet příkladných činností pro účely určení výše zaručené mzdy obsahuje příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění.
Pokud bychom vaši pracovní náplň hodnotili jako „Pokladní manipulace s peněžní hotovostí“, pak by Vaše práce náležela do 3. skupiny prací pro určení zaručené mzdy.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Majetek neprojednaný v dědictví, dědickém řízení - je nutné vždy znovuotevřít dědické řízení?
- Majetek zesnulého v držení členů rodiny a neprojednaný v dědickém řízení - jak vynutit vydání majetku zbytku rodiny?

Stroj koupen 5/2008 mojí mami (doklad máme), cca 90tis a byl ihned umístěn do dílny dědy.
V 7/2009 moje mami zemřela, vypořádání dědictví notářským zápisem 01.02.2010. Bohužel se zapomnělo na tento stroj.
Děda udělal převod majetku na vnuka Dušana v 5/2010. 13.4. 2013 děda zemřel.
V 04/2015 obdržel tatí doporučený dopis od Dušana, zamezující mu volný přístup na pozemky a do nemovitostí (tedy i ke stroji)
Chci dosáhnout vrácení stroje a odvozu z dílny u Dušana do naší dílny doma. Lze přikázat Dušanovi, aby daný stroj „vrátil“ na naši adresu nebo navrácení si musíme obstarat sami? Bude třeba obnovit dědické řízení? Jaké lhůty jsou v našem případě zásadní, abychom nepřišli o vlastnické právo ke stroji?

ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví ohledně daného stroje. Na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší matky, Vám dají příslušný formulář, který zde můžete vyplnit a na podatelně rovnou odevzdat. Jako přílohu návrhu na zahájení řízení je vhodné přidat kopii dokladu o koupi stroje. Po projednání nově objeveného majetku (stroje), který nebyl v původním dědickém řízení projednán, může dědic tohoto stroje se svým dědictvím volně nakládat. Ten, kdo má majetek, který nevlastní, k dispozici, má povinnost jej vlastníkovi vydat. Pokud toto neučiní, je možno proti němu podat žalobu.
Návrh na zahájení řízení o nově objeveném majetku můžete podat kdykoliv, nejsou žádné zákonem stanovené lhůty. Můžete se pouze obávat vydržecí lhůty. Movitou věc držitel věci vydrží za 3 roky, ale pouze tehdy, má-li z „přesvědčivého důvodu“ za to, že mu náleží vlastnické právo, které vykonává (tedy držitel nezískal držený objekt násilím, lstivě nebo výprosou a má z objektivně dobrého důvodu za to, že je skutečným vlastníkem věci).

_

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření 5letého dítěte do trvalé péče otce - může to soud odsouhlasit?
- Svěření malého dítěte do trvalé péče otce - může to soud odsouhlasit?

Bydlím v Praze s partnerem 9 let (2006-2015) v jeho bytě, máme 2 děti 5 let a 0,5 roku. V 2015 se nemůžeme na ničem domluvit, nerozumíme si, jsem z Moravy. Párkrát mi vyhrožoval, ze si vezme staršího syna a ať si vezmu malého. Pokud by jsme nebyli spolu chci jít s dětmi k mamince na Moravu, kde máme zatím jeden pokoj. Chci aby se s dětmi stýkal, bral si je, ale chtěla bych je ve své péči. Může docílit toho že děti rozdělí a že mu přidělí jen staršího syna?
Jsem normální slušná máma, starým se o děti od mala. Nevím, kdy případně žádat o svěření děti, a zda musím na rozchod nutí čekat s nimi v Praze, kde máme trvalý pobyt nebo bych se s nimi mohla stěhovat dřív. Kdy je možno měnit trvalý pobyt?
Budu ráda za jakoukoliv radu, info. jsem na rodičovské, finance nejsou velké a bohužel v Praze nikoho nemám. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Nejlepší by bylo se na péči o děti s partnerem dohodnout tak, aby to bylo hlavně pro děti co nejméně traumatizující. Pokud dohoda nebude možná – Váš partner bude trvat na tom, že chce pečovat o staršího syna a Vy budete chtít mít v péči obě děti, bude muset rozhodnout soud. Jestliže se nedohodnete, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště vašich dětí návrh na svěření dětí do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD nebo právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Váš partner může postupovat obdobně – může požádat soud o svěřen staršího syna do své výhradní péče. Pak bude na soudu, aby celou záležitost posoudil a rozhodl. Považuji však za spíše nepravděpodobné, že by sourozence rozdělil.
Do doby rozhodnutí soudu máte vůči dětem oba stejná práva. Můžete tedy s dětmi odcestovat na Moravu, ale stejně tak může s dětmi – nebo jen se starším synem – kdykoliv odcestovat Váš partner. Bylo by dobré předejít tahanicím o děti, proto opět doporučuji zkusit se s partnerem dohodnout. Na změně trvalého pobytu nezáleží, jde pouze o evidenční údaj, podstatné je, abyste oba měli dostatečnou možnost se s dětmi stýkat. Rozhodně nedoporučuji odjezd do zahraničí (s výjimkou krátkodobé dovolené), soud by to mohl vyhodnotit jako mezinárodní únos dětí.
Na Moravu tedy s dětmi odjet můžete, musíte ale počítat s tím, že Váš partner může za Vámi a dětmi kdykoliv přijet a může chtít děti (nebo jen staršího syna) odvézt zpět. Pokud budou děti svěřeny do Vaší péče, budete mít od partnera nárok na výživné, což by mohlo Vaši finanční situaci zlepšit.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY, REKLAMACE
- Skládka na zakoupeném pozemku - možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Skládka na zakoupeném pozemku - reklamace a odstoupení od kupní smlouvy

26.5. 2015 jsem coby kupující podepsal kupní smlouvu na převod pozemku (cca 1,5 ha - louka + malý lesík), zápisem vlastnického práva do KN 23.6.2015. 10/2015 při vytyčení parcel jsem zjistil, že v lesíku na okraji koupeného pozemku se vyskytuje černá skládka v rozsahu cca 10 m2, která částečně zasahuje i do koupeného pozemku. Skládka je daleko větších rozměrů, je zakrytá porostlou travou a zeminou. Tuto skutečnost mi potvrdili sousedé žijící zde přes 25 let, potvrdili mi rozlohu cca 200 m2 a hloubku 2-3 m. Skládka pravděpodobně vznikla vývozem odpadů od okolních chat. Na skutečnost existence skládky jsem nebyl prodávajícím vůbec upozorněn.
V kupní smlouvě čl. IV (1) stojí prohlášení prodávající strany:
b/ na Předmětu převodu neváznou žádné závady, s výjimkou těch, které jsou uvedené ve veřejném seznamu, které by ve smyslu ust. § 1107 občanského zákoníku přešly s převodem vlastnického práva k Předmětu převodu na Kupující. Kupující berou na vědomí, že jiné závady, než ty, které jsou zapsané ve veřejném seznamu, na ně přejdou pouze tehdy, pokud je měli a mohli z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno anebo stanoví-li tak zákon; Prodávající žádné takové okolnosti Kupujícím nesdělili ani neuvedli;
V čl. IV (2) je ujednání
Smluvní strany se dohodly, že pokud se jakákoliv prohlášení či ujištění Prodávajícími obsažené shora v odst. 1 tohoto článku této smlouvy ukážou nebo se stanou nepravdivými, nepřesnými, neúplnými, matoucími, klamavými nebo zavádějícími, budou Kupující oprávněni vůči Prodávajícím požadovat buď slevu z kupní ceny ve výši v jaké vzniklá škoda dle prokazatelných důkazů nastala a/nebo uvedení takové skutečnosti do souladu s ujištěními a tvrzeními obsaženými v této smlouvě a/nebo budou Kupující oprávněni od této smlouvy jednostranně odstoupit.
Dále pak prohlášení mne - kupující strany v čl. IV (3) :
b/ že se řádně seznámili se stavem Předmětu převodu v čl. I. této smlouvy, že si jej před uzavřením smlouvy prohlédli a Předmět převodu v tomto stavu do svého vlastnictví kupují.
Skutečnost skládky jsem zjistil v říjnu, tuto vadu jsem sdělil Prodávající straně s návrhy řešení (likvidace skládky na náklady Prodávájící, nebo sleva z ceny kupní). Prodávající na mé návrhy nechce přistoupit, tvrdí, že rozloha skládky je 10 m2 a navrhuje náklady na likvidaci nést společně max. do 100 tis. Kč za oba.
Cítím se poškozen, reklamuji skrytou vadu na předmětu prodeje. Tvrdím, že černá skládka v lesíku byla dobře ukrytá travinami a přes bujnou květnovou vegetaci nešla ani lokalizovat, nehledě k tomu, že hranice pozemku nebyly geodeticky vykolíkovány, tudíž jsem si nemohl všimnout ani viditelné malé části skládky na hranici pozemku za lesíkem v rozsahu 10m2, která je oproti skutečné rozloze zanedbatelná.
Jaké prohlášení má vyšší váhu - to že kupující deklaruje, že nemá pozemek žádné vady, nebo to, že jsem se se stavem pozemku řádně seznámil? Mám možnost se úspěšně domoci svých práv u soudu? Pokud ano, je třeba k vyčíslení škody znaleckého posudku, nebo stačí cenové nabídky od odborných firem likvidující a sanující skládky? Předem děkuji za rychlou odpověď. Marián

ODPOVĚĎ:
V takovém případě nezbývá než vytknout prodávajícímu podstatnou vadu na předmětu koupě, která v rozporu s prohlášením prodávajícího v kupní smlouvě na nemovtié věci vázne s tím, že požadujete slevu z kupní ceny, aby mohl být pozemek uveden do řádného stavu. Výši slevy bych vymezil předběžnou kalkulací firmy, která by sanaci části pozemku prováděla, jejíž kopii bych k žádosti přiložil. To vše bych odeslal doporučeným dopisem s dodejkou prodávajícímu s lhůtou k vyjádření řekněme 14 dnů.
Pokud prodejce nebude reagovat či slevu poskytnout odmítne, tak nezbude, než slevu z kupní ceny žalovat u soudu. Tam je třeba mít především vše dobře prokázáno, tedy prokázání všech skutečností, které výše podrobně popisujete. Je otázkou, zda k takovému kroku nevyužít služeb advokáta. V případě, že se rozhodne částečně hradit, rozhodně nabídku přijměte, i když se bude jednat třeba jen o částku poloviční vzhledem ke skutečným nákladům.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Právo na vyplacení pohyblivé složky mzdy pokud je v platovém tarifu
- Nárok zaměstnance na pohyblivou složku mzdy pokud je v platovém tarifu
- Právo zaměstnance na pohyblivou složku mzdy pokud je v platovém tarifu

Platový výměr nedílnou součástí pracovní smlouvy (je to přímo uvedeno v PS v čl. Mzda, spltnost a její vyplácen) mzda je rozdělena v platovém tarifu na základní mzdu a pohyblivou složku, mám právo požadovat po zaměstnavateli obě složky mzdy pokud tedy byly sjednány sice platovým výměrem, ale jde o nedílnou součást PS a dosud nevím o tom, že bych se se zaměstnavatelem dohodla na snížení kterékoliv složky mzdy? Písemně mi nikdy nebyla udělena výtka za nesplnění pracovních povinností.
Mám právní nárok na výplatu pohyblivé složky mzdy, pokud je uvedena na Mzdovém výměru a v pracovní smlouvě je přímo uvedeno, že mzdový výměr je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Moc děkuji. Lenka

ODPOVĚĎ:
V daném případě je mzdový výměr součástí pracovní smlouvy. Pokud jsou splněny podmínky pro pohyblivou složku mzdy (většinou se její výplata váže na splnění určitých předem daných podmínek), pak na její výplatu máte nárok. Podmínky mohou být uvedeny přímo v pracovní smlouvě, resp. mzdovém výměru, nebo ten může odkazovat na vnitřní předpis zaměstnavatele. Záleží na konkrétním znění.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Vyzvedávání dětí ze školy pověřenou osobou - může rodič někoho pověřit?
- Musí ze školy vyzvedávat děti vždy rodič nebo může pověřená osoba?
- Může ze školy vyzvedávat dítě macecha, otčím nebo ne?
- Může rodič zakázat vyzvedávání dítěte ze školy maceše, otčímovi?
- Vyzvedávání dítěte macechou, otčímem - pověření a souhlas rodiče či obou rodičů?

Po rozchodu mého druha s jeho manželkou v 10/2011 si jejich děti (nyní 5 a 9 let) střídali cca ob den v péči. V 10/2013 byly děti soudem svěřeny do střídavé péče obou rodičů (ob týden) a ti v 05/2014 rozvedeni. Já jsem se svým druhém a jeho dětmi od 05/2012 ve společné domácnosti a podílím se na jejich vyýchově svým dílem. Matka nechce, abych děti vyzvedávala ze školských zařízení a vyhrožuje, že pokud se tak stane, dá podnět na "sociálku", že otec nezvládá střídavou péči. Má na to právo, určovat tyto věci v týdnu, kdy jsou děti svěřeny do péče otce? Ve kterém právním předpisů bych našla funkci družky otce dětí (co mohu a co nemohu? ).
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Právní definici pojmů druh a družka a vymezení jejich práv a povinností bohužel žádný právní předpis neobsahujete. Výčet toho, co jako družka můžete či nemůžete ve vztahu k dítěti svého druha, tedy nikde nenajdete. Základním předpokladem střídavé péče je to, aby se rodiče dětí byli schopni domluvit na zásadních věcech v oblasti výchovy a vzdělání dítěte. To ale neznamená, že má exmanželka Vašeho druha právo mluvit mu do toho, kdo bude děti vyzvedávat ze školy. Samotná skutečnost, že děti ze školky a školy vyzvedáváte Vy a nikoliv Váš druh, neznamená, že Váš druh střídavou péči nezvládá. Jsem přesvědčená, že podobného názoru bude i orgán sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD. Pokud je tedy jediným problémem to, že děti vyzvedáváte Vy, nemusíte se obávat toho, že by díky tomu druhova exmanželka dosáhla zrušení střídavé péče a získala by děti do své výhradní péče.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Řemeslník podniká bez živnostenského listu - jde o přestupek nebo trestný čin?
- Podnikání bez živnostenského listu - přestupek, trestný čin
- Živnostník nezačal dílo a nechce vrátit peníze - jak vymáhat cenu neuskutečněného díla?

6.4.2015 zaplacena záloha na kuchyň s termínem do 31.5.2015, opakovaná prodloužení, nesplněno. Výpověď smlouvy podepsána 7.8.2015, podepsán dlužní úpis na vrácení zálohy, nezaplaceno. Řemeslník nemá živnostenské oprávnění, pobírá invalidní důchod a falšoval všechny smlouvy a údaje, které se mnou podepisoval (adresa, rodné číslo) a nyní se zbavuje odpovědnosti. Dlužní úpis vymáhán přes elektronický platební rozkaz a příkaz. Nyní samozřejmě zapírání, že na dané adrese bydlí, peníze vrátit nechce. Pravou adresu jsem si již sehnal včetně data narození. Jak co nejefektivněji postupovat v tomto případě a domoci se svých práv? Má takové jednání (zejména falšování údajů) znaky trestného činu podvodu či jde o nějaký přestupek?
Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Je-li Vaším úmyslem získat zpět uhrazenou zálohu, je cesta občanskoprávního soudního řízení tou nejvhodnější. Z dotazu bohužel nevyplývá, v jaké fázi se Vámi vedené občanskoprávní soudní řízení aktuálně nachází, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat (lze Vám toliko doporučit v zahájeném řízení pokračovat).
Pokud byste si s vedením občanskoprávního soudního řízení nevěděl rady, doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Falšování podstatných identifikačních a jiných údajů v uzavřené smlouvě (popř. jiných dokumentech) by bylo možné kvalifikovat jako trestný čin podvodu v případě, kdy by řemeslník tímto postupem zamýšlel inkasovat zálohu na práce, které hodlal neprovést (tzn. pokud měl řemeslník od počátku v úmyslu objednanou práci neodvést). Dle § 209/1 trestního zákoníku se trestného činu podvodu dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tedy škodu od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč, nebo škodu vyšší). Za spáchání trestného činu podvodu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Byla-li Vám jednáním řemeslníka způsobena škoda menší než 5.000,- Kč, mohl se řemeslník dopustit přestupku proti majetku, který dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 15.000,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné při přerušeném studiu v době rizikového těhotenství - nárok na alimenty od rodiče, rodičů
- Alimenty při přerušeném studiu v době rizikového těhotenství - nárok na alimenty od rodiče, rodičů

Chtěla bych se zeptat, zda mám nárok na výživné od mého otce i po přerušení studia kvůli rizikovému těhotenství. Vdaná nejsem. Podle toho, co jsem se dočetla u Vás na webu, mám podle mě nárok dostávat výživné na sebe až do doby než dostanu rodičovský příspěvek. Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvá do té doby, dokud nejste schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem do zaměstnání. Jestliže jste studium přerušila, ale nemáte dostatečný příjem k tomu, abyste byla schopná se (u) živit, mohla by vyživovací povinnost Vašich rodičů vůči Vám trvat. Nejlepším řešením by bylo se na výši výživného a délce jeho plnění dohodnout. Jakmile získáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) nebo rodičovský příspěvek a výše těchto dávek bude dostatečná k tomu, abyste se mohla sama živit, vyživovací povinnost Vašich rodičů vůči Vám skončí.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Lékař není v lékařské komoře, může aplikovat homeopatii?

- Používání homeopatie lékařem s praxí který není již v lékařské komoře
- Který lékař může aplikovat homoeopatii svým pacientům - pravidla
- Kdy lékař může aplikovat homoeopatii svým pacientům - pravidla
- Poskytování zdravotní služby lékařem který už není v lékařské komoře - vadí to?
- Lékař není už v lékařské komoře - může aplikovat homeopatii?

Lékař (MUDr.) splňuje „Způsobilost k výkonu povolání lékaře“ podle § 3, z. č. 95/2004 Sb. a má více jak 30 let praxe ve zdravotnictví jako lékař. Nyní však již není členem České lékařské komory (vystoupil) a tedy
nemůže být registrován na Krajském úřadě.
Může takový lékař ve své poradně k léčení používat metodu - homeopatii? Pokud ano, podle jakého ustanovení zákona to je možné. Pokud ne, proč a podle jakého ustanovení zákona to nelze. Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz se týká problému českého zdravotnictví, na který v řadách odborné veřejnosti nepanuje jednotný názor. Na Váš dotaz proto není možné odpovědět odkazem na konkrétní ustanovení některého právního předpisu, nýbrž odpověď je nutno hledat s pomocí výkladu příslušných právních předpisů.

V první řadě je nutné vyjít z § 2/2 a 3 zákona o zdravotních službách, který definuje zdravotní služby tak, že zdravotními službami se rozumí:
a/ poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
b/ konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil,
c/ nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví,
d/ zdravotnická záchranná služba,
e/ zdravotnická dopravní služba,
f/ přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy,
g/ zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk,
h/ zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej,
i/ specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství.

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je pak nutné se podrobněji zabývat zdravotními službami dle písm. a/ výše, tedy poskytováním zdravotní péče. Zdravotní péčí se dle § 2/4 zákona o zdravotních službách rozumí:
a/ soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem:
1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu,
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,
3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
4. pomoci při reprodukci a porodu,
5. posuzování zdravotního stavu,

b/ preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky za účelem podle písm. a/.

Ze shora uvedeného by bylo možné dovodit, že za zdravotní službu lze považovat takřka jakoukoli lidskou činnost, která se určitým způsobem dotýká zdravotního stavu jiného člověka. Definice zdravotní péče (která může být dle zákona o zdravotních službách poskytována pouze zdravotnickými pracovníky) je totiž takřka všeobjímající. Za zdravotní péči (a tedy i zdravotní službu) by tedy bylo možno považovat např. i zdravotní cvičení, výživové poradenství či jakékoli jiné posouzení cizího zdravotního stavu.
Je však zjevné, že zákonodárce neměl při vymezování pojmů „zdravotní služba“ a „zdravotní péče“ v úmyslu zahrnout do těchto kategorií tak širokou škálu lidských činností. Jinak by totiž bylo nutné dojít k absurdnímu závěru, že trenérem zdravotního cvičení či výživovým poradcem může být pouze zdravotnický pracovník, což je však názor neudržitelný.
Extenzivní výklad pojmů „zdravotní služba“ a „zdravotní péče“ je proto nutné zúžit tak, aby odpovídal logice věci. K tomuto zúžení (tak, aby odpovídalo úmyslu zákonodárce a současné praxi v českém zdravotnictví) nejlépe poslouží výklad těch právních předpisů, které upravují systém vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v České republice.

Dle § 11/3 a 4 zákona o zdravotních službách platí, že:
- zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb;
- personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám;
- požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.

Konkrétní požadavky na personální zabezpečení poskytování zdravotních služeb stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb.
Co se týče výkonu povolání lékaře, jsou konkrétní kvalifikační požadavky zakotveny v zákoně o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Na tento zákon navazují vyhláška o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů a vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství. Vzdělávací programy pro jednotlivé lékařské obory jsou v návaznosti na shora uvedené vyhlášky vydávány Ministerstvem zdravotnictví.
Ze shora uvedených právních předpisů lze dovodit, že věcným obsahem zdravotních služeb je aplikace medicíny, jako lékařské vědy a praxe, jak je vyučována na lékařských fakultách v České republice a v systému dalšího specializačního vzdělávání lékařů.

Homeopatie nemůže být považována za zdravotní službu (ve smyslu zákona o zdravotních službách a právních předpisů na něj navazujících), neboť:
- zdravotní služby mohou poskytovat jen kvalifikované osoby,
- za zdravotní služby lze tudíž považovat jen ty činnosti, k jejichž výkonu lze získat kvalifikaci v systému vzdělávání lékařů, který v České republice existuje a funguje na základě shora uvedených právních předpisů.

Jelikož homeopatické léčebné metody nejsou zahrnuty do vzdělávacího zdravotnického systému v České republice, nelze k nim získat odbornou kvalifikaci a nemůže se tudíž jednat o zdravotní službu (ve smyslu zákona o zdravotních službách). Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že homeopatické léčebné metody mohou vykonávat pouze k tomu odborně kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci, kteří však nemohou potřebnou odbornou kvalifikaci v České republice získat (je zjevné, že k tomuto nelogickému závěru úmysl zákonodárce nesměřoval).
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že homeopatické léčebné metody nejsou zdravotními službami ve smyslu zákona o zdravotních službách a k jejich aplikaci jsou tudíž oprávněni všichni (nikoli tedy pouze lékaři či jiní zdravotničtí pracovníci).
Je-li homeopatická léčba někým poskytována soustavně, na vlastní odpovědnost, vlastním jménem a za účelem zisku, musí být tato činnost vykonávána jako živnost. Ve vztahu k pacientům musí být postupováno dle § 2636 a násl. občanského zákoníku, který na tomto místě upravuje smlouvu o péči o zdraví. Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel (kterým nemusí být pouze zdravotnický pracovník, ale i jakákoli jiná osoba, např. tedy poskytovatel homeopatie) vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Tato péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
vyhláška č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
zákon č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
vyhláška č. 185/2009 Sb. , o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů
vyhláška č. 187/2009 Sb. , o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost stavby kůlny od hranice pozemku
- Kolik metrů od hranice pozemků je možné postavit kůlnu?
- Minimální vzdálenost stavby kůlny od hranice pozmeků
- Stavba kůlny na hranici pozemků - povinnost informovat majitele vedlejšího pozemku o záměru
- Stavba kůlny na hranici pozemků - povinnost informovat spolumajitele, spoluvlastníky vedlejšího pozemku o záměru
- Kdy není nutné stavební povolení od stavebního úřadu, SÚ - podmínky
- Kdy se nevyžaduje stavební povolení od stavebního úřadu, SÚ - podmínky

mám pozemek sousedící z jedné strany s polem, které sdílí 6 spoluvlastníků. Cca 0,5 m od této hranice bych si zde chtěla postavit kůlnu do velikosti 24m2. Je nutno o této stavbě informovat spoluvlastníky pole či stavební úřad? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
K tomu, abyste pro výstavbu kůlny nepotřebovala žádné přivolení stavebního úřadu ani souhlas spoluvlastníků předmětného pole, musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s maximálně jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- stavba musí být umístěna na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a musí souviset nebo podmiňovat bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- stavba nesmí sloužit k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nesmí se jednat o jaderné zařízení,
- nesmí se jednat o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba musí být v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba musí být umístěna v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

Jsou-li všechny shora uvedené podmínky splněny současně, není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, ani souhlas sousedů (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
S ohledem na skutečnost, že kůlnu hodláte umístit 0,5 m od hranice Vašeho pozemku a předmětného pole, nebude splněna podmínka dle jedné z odrážek, tzn. že k výstavbě kůlny bude přivolení stavebního úřadu zapotřebí. Konkrétně budete potřebovat získat územní souhlas s umístěním stavby.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona je vydání územního souhlasu s umístěním stavby zapotřebí v případě staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.
Dle znění dotazu předpokládám, že všechny zde uvedené podmínky budou v případě Vaší kůlny splněny a vydání územního souhlasu s umístěním stavby proto postačí (v tomto případě nebude vydání žádného jiného přivolení stavebního úřadu zapotřebí).
Pro vydání územního souhlasu s umístěním stavby je mimo jiné zapotřebí, abyste stavebnímu úřadu předložila souhlasná stanoviska vlastníků všech sousedních pozemků.
Pro získání informací o konkrétních požadavcích na vydání územního souhlasu s umístěním stavby Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zatajení stavu kupované věci a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy - zatajené vepřovice
- Prodávající zatajil že je dům z vepřovic - odstoupení od kupní smlouvy?
- Prodávající zatajil že je dům z kotovicc - odstoupení od kupní smlouvy?
- Vrácení domu z vepřovic (prodávající vepřovice zatajil)
- Vrácení domu z kotovic (prodávající vepřovice zatajil)
- Odstoupení od kupní smlouvy - dům z vepřovic (měl být z cihel)
- Postup zrušení kupní smlouvy - dům z vepřovic (měl být z cihel)

koupili jsme nemovitost - zápis do katastru nemovitostí 24.9.2015-v textu kupní smlouvy je následující text:
-kupující prohlašují, že se seznámili se stavem nemovitých věcí a v tomto stavu je do společného jmění manželů přijímají.
-prodávající prohlašuje, že stav nemovitý věcí odpovídá jejich stáří a jejich opotřebení je rozsahu jejich běžného užívání. Prodávající výslovně neupozorňuje na žádné vady, které by neodpovídaly staří a opotřebení nemovitosti, které vzniklo v souvislosti s běžným užíváním.
-znalecký posudek pro Komerční banku – popisuje, že obvodové zdivo je z pálených cihel.
Při rekonstrukci jsem zjistil, že větší část obvodového zdiva je z kotovic. Tento fakt původní majitelka s určitostí věděla. Při koupi nemovitost jsme nebyli s tímto seznámeni. Mohu uvedenou nemovitost vrátit. Jak mám postupovat? Děkuji.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vyřešit otázku, zda lze skutečnost, že stavba je postavena z nepálených cihel, vůbec považovat za vadu této stavby.
V tomto ohledu je klíčové znění Vámi uzavřené kupní smlouvy a prohlášení, která o stavebně-technickém stavu učinila prodávající. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste byl výslovně ujištěn o tom, že stavba je postavena z pálených cihel, tzn. zda se některé prohlášení prodávající ukázalo být nepravdivým. Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda byl předmětný znalecký posudek součástí smlouvy či zda byl vyhotoven až později, popř. zda prodávající prohlásila, že informace uvedené ve znaleckém posudku jsou pravdivé. Zodpovězení těchto otázek je pro vyřešení Vašeho případu velmi podstatné. Níže proto toliko uvedu práva kupujícího z vad koupené věci (popíši tedy situaci, kdy by se dům ukázal být odlišným, než jak ho popsala prodávající).
V obecné rovině dle § 1914/1 občanského zákoníku platí, že kdo plní za úplatu jinému (zde prodávající), je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy, přičemž dlužník (zde opět prodávající) je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost (§ 1915 občanského zákoníku).

O vadné plnění se ze strany dlužníka jedná např. tehdy, pokud:
- poskytne předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání
(jak vyplývá z § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku).

Ve Vašem případě je rovněž důležité, zda jste stavbu koupil tzv. úhrnkem, tzn. jak stojí a leží či nikoli. Dle § 1918 občanského zákoníku totiž platí, že přenechá-li se věc jak stojí a leží, jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil.
Co se týče práv kupujícího z vad koupené věci, liší se dle toho, zda představují vady koupené věci podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.

Podstatné je (dle § 2002/1 občanského zákoníku) takové porušení smluvní povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Je tedy důležité, zda:
a/ je skutečnost, že stavba je vybudována z nepálených cihel pro Vás natolik podstatnou, že byste při její znalosti kupní smlouvu vůbec neuzavřel, a zároveň
b/ musela prodávající již při uzavírání kupní smlouvy vědět, že byste stavbu postavenou z nepálených cihel nekoupil (v tomto ohledu je tedy podstatné, co jste se od prodávající o stavbě před podpisem kupní smlouvy dozvěděl, tzn. zda Vás prodávající některým svým prohlášením oklamala či nikoli).

Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2106/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě stavby nepřichází de facto v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci (u odlišného stavebního materiálu si rovněž nelze příliš představit),
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy (tzn. že by došlo k vrácení stavby oproti vrácení kupní ceny).

Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo (ze shora vyjmenovaných) si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Je-li vadné plnění naopak pouze nepodstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2107/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady (u odlišného stavebního materiálu si rovněž nelze příliš představit), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Ve Vašem případě je tedy nutné vyjasnit otázky:
- zda představuje skutečný stavební materiál stavby vadu této stavby (oproti uzavřené kupní smlouvě a prohlášením prodávající o této stavbě),
- pakliže se o vadu jedná, zda představuje tato vada podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.

Zjištěnou vadu koupené věci musí kupující oznámit prodávajícímu včas (a to bez zbytečného odkladu po jejím zjištění, nejdéle pak do 2 let od převzetí koupené věci), jinak ztrácí právo odstoupit od kupní smlouvy (§ 2111 a § 2112 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatický vznik nájemní smlouvy při dlouhodobém bydlení v bytě, domě, nemovitosti
- Automatické právo nájmu při bydlení po určitou dobu v nemovitosti
- Dlouhodobé bydlení v nemovitosti a automatické právo nájmu
- Investice do nemovitosti a automatické právo nájmu

Když u někoho bydlím v jeho rodinném domě déle než tři roky, investuji tam a hradím výdaje, vzniká mi podle nového občanského zákoníku nájem i bez písemné nájemní smlouvy? A pokud by mě někdo chtěl vykázat policií na základě výmyslů, mohu se proti tomu nějak bránit předem (např. zajít na policii a informovat je o tom, ohlásit trestný čin křivého obvinění, pomluvy apod? …).
Děkuji. Mirka

ODPOVĚĎ:
Podle § 2238 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.
Nastane-li situace, že strany neuzavřely platnou smlouvu nebo že neuzavřely smlouvu vůbec, ale nájemce byt dlouhodobě užívá v dobré víře, že nájem je po právu a strany se chovají, jakoby nájem platně vznikl a trval, chrání zákon nájemce v tom, že zakládá domněnku, že nájemní smlouva vznikla.
Z toho, co jste uvedla vyplývá, že by tomu tak mohlo být. Jednoznačný závěr však může učinit pouze soud a netroufám si předvídat, jak by rozhodl, jelikož se jedná o věc poměrně novou a dosud nevyjudikovanou.
Pokud nájemní smlouva vznikla, pak Vás policie nemůže vykázat aniž by byly splněny zákonné podmínky. Pokud však nájemní smlouva (tak jak bylo popsáno výše) nezvnikla, pak užíváte dům na základě souhlasu jeho vlastníka a ten Vás může kdykoliv požádat, abyste dům opustila.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu v době pracovní neschopnosti nájemce
- Může pronajímatel dát výpověď z nájmu bytu v pracovní neschopnosti nájemce?
- Výpověď z nájmu bytu pro opakované porušení platební kázně (neplacení nájemného)
- Výpověď z nájmu garsonky pro opakované neplacení nájmu, nájemného

Podnájemník 4 měsíce nezaplatil podnájemné. Podle smlouvy je možné ho vystěhovat. Je na neschopence i tak je možné ho vystěhovat? Mám garsonku, tu pronajímám a pán jednou zaplatí, pak 2x ne. Můžu ho vystěhovat v pracovní neschpnosti? Děkuji Ondřej

ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte usuzuji, že se jedná o nájem, nikoliv podnájem.
Pokud nájemce 4 měsíce nezaplatil nájemné, musíte nájemní smlouvu nejprve vypovědět.
Naskýtají se Vám 2 možnosti. Buď můžete nájem vypovědět podle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "OZ"). V takovém případě je výpovědní doba 3 měsíční a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena nájemci.
Další možností je vypovědět nájem na základě § 2291 OZ. Podle tohoto ustanovení platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
Z uvedeného vyplývá, že výpověď udělená podle § 2288 odst. 1 písm. a) OZ je z formální stránky jednoduší.
Společné oběma druhům výpovědí je, že výpověď musí být písemná a musí v ní být uvedený důvod. Pronajímatel musí ve výpovědi poučit nájemce o tom, že má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla a dále, že může proti výpovědi vznést námitky.
Poté co nájem zanikne, může pronajímatel vyzvat nájemce k tomu, aby byt vyklidil. Pokud tak neučiní, musí se obrátit na soud s žalobou na vkylizení bytu. Dočasná pracovní neschopnost nájemce nemá na uvedenou situaci žádný vliv.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník odešel bez dodržení výpovědní lhůty - musí zaplatit podnájemné?
- Povinnost podnájemníka dodržet výpovědní lhůtu podnájmu
- Podnájemník nepodal výpověď podnájemní smlouvu písemně - je výpověď platná?
- Podnájemce odešel bez dodržení výpovědní lhůty - musí zaplatit podnájemné?
- Povinnost podnájemce dodržet výpovědní lhůtu podnájmu
- Podnájemce nepodal výpověď podnájemní smlouvu písemně - je výpověď platná?

V nájemní smlouvě jsou uvedeny 3 osoby jako podnájemníci a jeden z nich odejde, telefonicky to oznámí ostatním podnájemníkům. Ve smlouvě dáno že výpověď musí podat písemně, výpovědní lhůta podnájmu je 3 měsíce. Platí pro každého jednotlivce? Mohou zbylí dva podnájemníci po něm žádat náhradu za ty tři měsíced když o nájem se dělili na třetiny? Ve smlouvě je uvedeno jako nájemce a pak jsou vypsány 3 osoby které byt budou užívat. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu nejprve uvádíte, že v nájemní smlouvě jsou uvedeny 3 osoby jako nájemci. Dále pak uvádíte, že jedna osoba je nájemcem a 3 osoby mohou být pouze užívat s touto osobu, ale nájemci nejsou. Tyto teze se však vzájemně vylučují.
Pokud jsou ve smlouvě uvedeni 3 nájemci a jeden z nich takto byt opustil, nemá tato skutečnost vliv na trvání nájemní smlouvy ve vztahu k němu a má povinnost platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Pokud chce nájem ukončit, musí jej vypovědět, nebo se na tom musí dohodnout s pronajímatelem. Oznámení ostatním nájemcům není dostačující. Pokud by jeden ze spolunájemců nájem vypovědět, týká se tato výpověď pouze jeho, nikoliv ostatních spolunájemců.
Pokud za něj spolunájemci zaplatitli nájem, mají nárok na to, aby jim nahradil to, co za něj uhradili. Nicméně toto je čistě právní poměr mezi jednotlivými spolunájemci.
Pokud je však nájemce jen jeden, má jen on povinnost platit nájemné a zálohy za služby. Tzv. spolužijící osoby tuto povinnost nemají. Pokud by však za něj uhradili nájemné, mohou po něm požadovat náhradu. Rovněž toto je čistě záležitostí těchto osob. Pokud je však ve smlouvě jediný nájemce a ten nájem vypoví, pak se z bytu musí vystěhovat i tzv. spolužijící osoby.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost zaslaná na úřad bez elektronického podpisu - musí úřad na žádost reagovat v zákonné lhůtě?
- Úřad nereaguje na žádost občana zaslatnou emailem - má povinnost se žádostí zabývat?
- Má úřad povinnost se zabývat žádostí občana zaslanou emailem?
- Lhůta na odpověď na žádost občana dle správního řádu
- Správní řád - lhůta na odpověď na žádost občana
- Žádost k úřadu bez elektronického podpisu - musí ji úřad vyřídit?

Když pošlu žádost mailem, ale bez svého elektronického podpisu. Musí mi úřad i na takovouto žádost odpovědět, nebo to může ignorovat? Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou "žádost" máte na mysli (tzn. dle jakého právního předpisu, resp. adresovanou jakému úřadu). Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat pouze "podáním" dle správního řádu (který je pro oblast působnosti všech správních orgánů obecným právním předpisem).
Odpověď na Váš dotaz dává § 37 správního řádu, dle něhož platí, že:
- podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu; podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno;
- z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje;
- podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí;
- fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování;
- podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem (dle zákona o elektronickém podpisu) ;
- ten, kdo činí podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání;
- podání je dále možno učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu, to však pouze za podmínky, že takové podání bude do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem;
- nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Shora uvedené lze shrnout tak, že aby se jednalo o podání dle správního řádu, musí být, je-li učiněno elektronicky, opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (se současným uvedením poskytovatele certifikačních služeb nebo připojením certifikátu).
Pokud jste vůči správnímu orgánu učinil elektronické podání prostým e-mailem (neopatřeným uznávaným elektronickým podpisem), přičemž toto podání jste ve lhůtě 5 dnů nepotvrdil či nedoplnil písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nejednalo se vůbec o podání dle správního řádu a Vaším e-mailem se proto správní úřad skutečně nemusel zabývat. Jelikož se nejednalo o podání dle správního řádu, nebyl správní úřad ani povinen pomoci Vám s odstraněním případných vad Vašeho e-mailu.

Vámi popsanou situací se zabýval rovněž Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, v jehož rámci dospěl k závěru, že:
"Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat."
Na tomto místě si dovolím stručnou citaci z odůvodnění shora zmíněného rozsudku, neboť se zde Nejvyšší správní soud s uvedeným problémem přehledně vypořádal:
"Podání lze obecně charakterizovat jako projev vůle subjektu, který ho činí, a podle správního řádu (§ 37 odst. 1) představuje obecnou formu úkonu směřujícího vůči správnímu orgánu. Ke konkrétní formě tohoto úkonu správní řád (§ 37 odst. 4) stanoví, že ho je možno učinit kromě tradičních způsobů (písemně nebo ústně do protokolu) také v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Další technické prostředky (zejména dálnopis, telefax nebo veřejná datová síť bez použití zaručeného elektronického podpisu) jsou přípustné s podmínkou, že budou do pěti dnů doplněny nebo potvrzeny způsobem uvedeným v předchozí větě.
Správní řád upravuje tři základní technické způsoby, jimiž je možné podání učinit, aby s tímto úkonem účastníka byly spojeny právní účinky, a to písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání učiněné v jiné formě, např. prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) bez použití zaručeného elektronického podpisu, tj. běžným e-mailem, jako tomu bylo v projednávaném případě, přitom není a priori vyloučeno, pokud je následně (do 5 dnů) potvrzeno jedním ze tří shora uvedených technických způsobů preferovaných správním řádem. Tato "neformální" či "nouzová" forma podání je vhodná v těch případech, kdy zejména z časových důvodů nelze učinit podání v řádné formě, neboť lhůta je zachována, bylo-li původní "neformální" podání učiněno ve stanovené lhůtě.
To znamená, že podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - nemusí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem za podmínky, že je do 5 dnů potvrzeno v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě doplněno písemně nebo ústně do protokolu.
Stěžovatelka však své podání učiněné v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu, tj. podání učiněné mimo zákonem předepsanou formu, nijak nedoplnila a na její podání se hledí jako by nebylo učiněno. Nelze proto hovořit ani o právních účincích stěžovatelkou učiněného podání a Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem přijatým městským soudem, dle kterého stěžovatelka nevyčerpala řádné opravné prostředky před správním orgánem, a podaná žaloba je tudíž nepřípustná. V návaznosti na stěžovatelkou předestřenou argumentaci přitom považuje zdejší soud za nutné poznamenat následující:
Nepostupovala-li stěžovatelka dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, pak její podání nebylo způsobilé zahájit předmětné správní řízení a nelze k němu vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Správní orgán vždy přihlíží k podáním učiněným zákonem předepsanou formou, podání učiněná jinou formou se stanou v řízení relevantní pouze za předpokladu jejich následného doplnění (do 5 dnů) některou z uvedených kvalifikovaných forem podání."

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:  
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)  
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:  
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Využití částí filmů a hudby z film v youbube blogu, kanále o filmech - autorská práva na videa a hudbu
- Autorská práva na filmy a hudbu z filmů u youtube blogu, kanálu o filmech
- Využití části filmu a autorské právo
- Bezúplatné zákonné licence u autorského práva na video, film, animaci

Chtěl bych začít dělat pořad o filmech na youtube. Chtěl bych použít pár scén z filmů. Jedna by měla cca 30 vteřin. Jako podkres použít filmovou hudbu. Doplněné o fotky herců a hereček. Bylo by to porušení autorských práv? Stačí uvést zdroj videa a hudby? Případně jde nějak legálně postupovat? Řekl bych že se na můj případ vztahuje Fair Use použití, ale nejsem si jistý. Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi uvádím, že tzv. právo "fair use" český právní řád nezná. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že "fair use" je doktrínou amerického autorského práva, která umožňuje omezené užití díla, aniž by bylo požadováno svolení subjektu, kterému náležejí autorská práva k takovému dílu. Jelikož však (jak předpokládám) hodláte vytvářet svůj pořad v České republice, nemohou se na Vás právní předpisy USA vztahovat. K "fair use" více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_use
Problematikou nepoužitelnosti "fair use" na českém internetu (a to v kontextu webu YouTube) se zabývají např. i tyto články:
https://netfilter.cz/2015/03/13/pravni-rady-2-cast-v-cesku-zadne-fair-use-neplati/
https://netfilter.cz/2013/09/27/fair-use-v-ceske-republice/

Máte-li v úmyslu použít části filmů a filmovou hudbu legálně, je zapotřebí, abyste:
a/ získal souhlas autorů těchto děl (kteří mohou být zastupováni kolektivními správci autorských práv, jejichž seznam je dostupný zde:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
b/ postupoval v režimu volného užití cizího autorského díla či využil některé bezplatné zákonné licence (těmito možnostmi se budu dále zabývat).

V obecné rovině dle § 29/1 autorského zákona platí, že výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
1/ Volné užití:
Dle § 30 autorského zákona platí, že za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
Vzhledem k tomu, že cizí autorská díla chcete použít v pořadu, který (jak předpokládám) hodláte zpřístupnit veřejnosti, nebude se ve Vašem případě o volné užití jednat, neboť filmy a filmovou hudbu nepoužijete pro svou osobní potřebu.

2/ Bezúplatné zákonné licence:
Autorský zákon zakotvuje hned několik bezúplatných licencí, a to ve svém § 31 a násl.
Ve Vašem případě je možné uvažovat o aplikaci § 31 autorského zákona, který upravuje citaci cizího autorského díla. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- do práva autorského nezasahuje ten, kdo:
a/ užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b/ užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c/ užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
-vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

Budete-li proto svůj pořad koncipovat jako filmovou kritiku či recenzi, bylo by možné o aplikaci této bezúplatné zákonné licence uvažovat. Tuto bezúplatnou zákonnou licenci však bude, dle mého názoru, možné vztáhnout pouze k částem filmů, nikoli k filmové hudbě, z níž totiž nehodláte použít pouze krátké sekvence, nýbrž máte v úmyslu použít ji jako hudební podkres (navíc pak svůj pořad zajisté nehodláte pojmout také jako kritiku či recenzi filmové hudby).
Nebudou-li Vaším pořadem splněny podmínky citace (dle autorského zákona) či jiné bezúplatné zákonné licence (z nichž se však na Váš případ žádná další nevztahuje), a budete ve svém pořadu používat části filmů a filmovou hudbu (bez získání souhlasu jejich autorů), bude se na Vaší straně jednat o neoprávněné užití cizího díla. V takovém případě budou dotčení autoři oprávněni proti Vám postupovat dle § 40 autorského zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zvětšení prsou - reklamace
- Augmentace prsou - reklamace
- Reklamace zvětšení prsou u zaniklé kliniky plastické chirurgie
- Reklamace augmentace prsou u zaniklé kliniky plastické chirurgie
- Reklamace zvětšení prsou u soukromé plastické chirurgické kliniky
- Reklamace augmentace prsou u soukromé plastické chirurgické kliniky

6/2014 domluvena autoaugmentace na klinice Glamour Asthetic Clinic. 12/2015 změna majitele kliniky, poté Diamond Clinic. 7.1.2015 jsem podstoupila zákrok již u Diamond Clinic. Cena 59.000 Kč. Kontrola 18.3.2015. Výsledek zákroku téměř nulový. Stěžovala jsem si operatérovi i vedení kliniky. Klinika nabídla reoperaci za 18.000 Kč, nesouhlasila jsem. Žádala jsem vrácení peněz kvůli špatnému výsledku. Od začátku špatná komunikace a zavádějící informace, díky kterým jsem se pro zákrok rozhodla. Operatér přiznal, že věděl, že nebude výsledek takový, o jakém jsme mluvili. 19.6.2015 klinika přes e-mail slíbila finanční ohodnocení. Poté se mi vracely e-maily, pošta, telefon nedostupný. Na dveřích kliniky „Pro nemoc zavřeno“. Webové stránky kliniky již neexistují, v obchodním rejstříku firma nenalezena. Doktor-operatér není v ČLK. Mám možnost se domoci peněz zpět? Je zde nějaká promlčecí lhůta?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Jelikož jste vady poskytnuté zdravotní péče již vytkla, přičemž jste zároveň vznesla požadavek na vrácení Vámi uhrazené ceny zákroku (předpokládám, že obojí jste uskutečnila písemně), promlčí se Vaše právo na vrácení ceny v běžné tříleté promlčecí lhůtě.
Není-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten Vám uhrazenou cenu vrátit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Ve Vašem případě je důležité, zda poskytovatel zdravotních služeb dosud existuje, tzn. je-li k dispozici žalovatelný subjekt.
V tomto ohledu Vám doporučuji pokusit se dle IČ poskytovatele zdravotních služeb zjistit, zda předmětná právnická osoba (předpokládám, že se jednalo o obchodní společnost zapisovanou do obchodního rejstříku) dosud existuje. Zjistíte-li tímto způsobem, že poskytovatel zdravotních služeb již zanikl, bude dále nutné ověřit, zda k zániku došlo bez právního nástupce (v takovém případě by se Vaše práva stala fakticky nevymahatelnými) či s právním nástupcem (kterého byste mohla žalovat).

_

PRÁCE-PLATY
- Diskriminace v zaměstnání - různý plat za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v práci - různý plat za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v zaměstnání - různá mzda za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v práci - různá mzda za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Zaručená mzda u DPP (dohody o provedení práce)
- Zaručená mzda - dohoda o provedení práce

Občas zastupuji ve směnárně jako směnárník, provádím stejnou práci, stejné kvality jako mé kolegyně pracující na hlavní pracovní poměr a jsem hodnocena minimální mzdou a zaměstnavatel mě tvrdí, že je to takto v pořádku, a že také nemám nárok na příplatky za soboty a neděle. Bylo mi řečeno, že zaručená mzda se u DPP přímo neaplikuje, protože v zákoníku práce se to nikde nepíše, ale myslím si, že pokud vykazuji shodné množství stejné práce ve srovnatelné kvalitě, nelze přece připustit, aby jeden ze zaměstnanců měl sníženou mzdu nebo odměnu. Jednalo by se přece o porušení rovného přístupu k zaměstnancům a o mzdovou diskriminaci, která je zákoníkem práce zakázána [§ 16 zákoníku práce, § 109 odst. 4 zákoníku práce]. Současně by byl porušen princip „poskytování stejné mzdy (platu) za stejnou práci a za práci stejné hodnoty“ (§ 110 zákoníku práce). Neměla bych být na základě těchto podmínek stejně ohodnocena jako mé kolegyně, kterým podle zákoníku práce přísluší zaručená mzda? Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že ustanovení zákoníku práce týkající se zaručené mzdy, se na odměnu z DPP či DPČ nevztahují, neboť tak zákoník práce výslovně nestanoví. Dle § 111/1 zákoníku práce toliko platí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu; mzda, plat nebo odměna z dohody (tzn. z DPP nebo z DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Zákoník práce se však ve vztahu k zaručené mzdě zmiňuje pouze o mzdě a platu, odměna z dohod zde vyjmenována již není.
Dle § 138 zákoníku práce se výše odměny z DPP a DPČ a podmínky pro její poskytování sjednávají přímo v těchto dohodách.
Dle § 77/2 písm. h) zákoníku práce se na právní úpravu DPP a DPČ nevztahují ta ustanovení zákoníku práce, která se zabývají odměňováním (samozřejmě s výjimkou ustanovení o minimální mzdě, jak vyplývá ze shora zmiňovaného § 111/1 zákoníku práce). To však v žádném případě neznamená, že by se na právní vztah dle DPČ a DPP neaplikovala ta ustanovení zákoníku práce, která zaměstnanci zaručují rovný přístup a nediskriminaci, např. i v oblasti odměňování.
Vaše domněnka, že máte právo na rovné zacházení ze strany zaměstnavatele v oblasti odměňování (§ 16/1 zákoníku práce) a právo na stejnou odměnu za stejnou práci (§ 110/1 zákoníku práce), je zcela správná. K tomuto závěru dospěli např. i autoři těchto odborných článků:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jakou-formou-sjednat-odmenu-u-dohody-o-pracovni-cinnosti-98652.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/legislativni-a-judikatorni-zmeny-nejen-dohody-o-provedeni-prace-99312.html
Není-li Váš zaměstnavatel ochoten vyplácet Vám odměnu ve stejné výši jako činí mzda Vašich kolegyň, přestože pro něho konáte stejnou práci (tzn. práci stejného druhu a hodnoty), nezbývá Vám (není-li dohoda možná), než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností, jak zaměstnavatele donutit ke změně názoru, je kontaktování místně příslušného oblastního inspektorátu práce:
http://www.suip.cz/
Dle § 3/1 písm. a) zákona o inspekci práce kontrolují inspektoráty práce mimo jiné dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců.
Je-li Vaším zaměstnavatelem fyzická osoba, mohla se dle § 11/1 písm. a) zákona o inspekci práce dopustit přestupku na úseku rovného zacházení tím, že nezajistila rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.
Je-li Vaším zaměstnavatelem právnická osoba, mohla se dle § 24/1 písm. a) zákona o inspekci práce dopustit správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že nezajistila rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.
Za shora uvedený přestupek i správní delikt hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 1.000.000, - Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí potencionální zájemce o práci informovat zaměstnavatele že je invalidní důchodce
- Musí invalidní důchodce informovat zaměstnavatele že je v invalidním důchodu?
- Informování zaměstnavatele o invalidním důchodu zaměstnancem - je to povinnosti?
- Povinnost zaměstnance informovat zaměstnavatele o získání invalidního důchodu

Jsem uživatelkou částečného invalidního důchodu, ČID.
Hledám práci a do všech životopisů vždy uvádím, že jsem v ID a jaké mám zdrav. potíže.
Protože mě zatím nikdo nekontaktoval, mám dojem, že je to právě kvůli tomu, že to tam píši.
Odepisuji na nabídky práce jen tehdy, pokud bezpečně vím, že práci zdravotně zvládnu, ale mám dojem, že tím, že to tam poctivě píši si spíše ubližuji. Zajímá mě, zda je povinnost do životopisu uvádět, že jsem invalidní a zda to musím oznámit na případném pohovoru.
Další otázka je, jak je to s tím když bych nastoupila do nové práce, zda je povinnost to na personálním odd. oznámit a nebo stačí jen to, že mě lékař při vstupní prohlídce práci povolil. Vím, že invalidi mají nižší daně a někdy zaměstnavatel čerpá příspěvky od státu, tak nevím jak postupovat. Děkuji, Majka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel nemá právo Vám klást před uzavřením pracovního poměru otázky týkající se vašeho zdravotního stavu, pro zaměstnavatele je rozhodující skutečnost, zda jste po zdravotní stránce schopna vykonávat práci, kterou byste měla sjednánu jako druh práce v pracovní smlouvě. K ověření této Vaší způsobilosti slouží vstupní lékařská prohlídka.
Pokud budete přijata do pracovního poměru, právní předpis neukládá povinnost zaměstnanci sdělit zaměstnavateli skutečnost, že pobíráte invalidní důchod. Na druhou stranu v podkladech pro zpracování daně z příjmu zaměstnanec uvádí, zda je poživatelem invalidního důchodu. Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením (tj. i osoby pobírající invalidní důchod) má nárok na určité úlevy v daňové oblasti, může získat i příspěvek na úhradu mzdových nákladů, pokud zaměstnává určité procento těchto zaměstnanců. Pokud byste danou skutečnost zaměstnavateli neuvedla a zaměstnavatel by se po nějaké době toto dozvěděl, mohl by teoreticky po Vás žádat náhradu škody, která mu tímto vznikla. Tato možnost je teoretická, není však zcela vyloučena.
Pro zaměstnavatel je rozhodující, zda můžete vykonávat danou práci na základě lékařského posudku, který je vydán po absolvování vstupní lékařské prohlídky, nikoliv skutečnost, že pobíráte invalidní důchod.
Pokud bych měla shrnout výše uvedené, tak v životopise bych tuto skutečnost neuváděla, na pohovoru také ne, u zaměstnavatel pak ano.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Souběžné pobírání rodičovské na 2 děti matkou i otcem - je to reálné?
- Souběžné pobírání rodičovské na 2 děti oběma rodiči - je to reálné?

Čerpání rodičovského příspěvku: jsem na rodičovské dovolené s 19měsíční dcerkou. Od jejího půl roku mi vznikl nárok na rodičovskou dovolenou. Pobírala jsem pouze částku 9.100,- tak aby mi rodičovská vydržela minimálně do 2,5 věku dítěte. Nyní jsem však otěhotněla a na druhou mateřskou bych měla nastoupit v polovině února 2016.
V momentě, kdy jsem se dozvěděla o svém druhém těhotenství jsem si nechala zvednout rodičovskou dávku na maximum 11.500,-
ale do poloviny února stejné celou částku (tuším něco okolo 220.000 Kč) nestihnu vybrat a tak hrubým odhadem přijdu o cca 30.000,- pouze mou neinformovaností, že nemám nárok na doplacení celkové částky rodičovské dovolené. Přijde mi to nefér ale zákon je zákon.
Mám nějakou variantu, jak se proti tomuto bránit, případně jak zbylou nevybranou částku získat? Napadlo mě, že by se na rodičovskou mohl přihlásit můj manžel a já bych souběžně pobírala mateřskou na druhé dítě. On by mohl chodit do práce, protože při rodičovské dovolené si rodič může přivydělávat neomezené, pokud zajistí péči o své dítě, na které je rodičovská vybírána (kterou bych zajistila já), ale bohužel netuším, do jaké míry je to realizovatelné, legální. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Rodičovský příspěvek je možné čerpat vždy pouze na nejmladší dítě v rodině. Nárok na rodičovský příspěvek u staršího dítěte zaniká ve chvíli, kdy Vám u mladšího dítěte vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) nebo na rodičovský příspěvek (pokud na mateřskou nevzniká nárok).
Vámi navrhované řešení, že by o druhé dítě pečoval Váš manžel a Vy byste nadále pobírala rodičovský příspěvek na první dítě, tedy není možné. Vznik nároku na další mateřskou je totiž zapotřebí oznámit úřadu práce, který Vám vyplácí rodičovský příspěvek. Pokud byste tak neučinili a pobírali byste jak rodičovský příspěvek, tak mateřskou na další dítě, museli byste neoprávněné vyplacený příspěvek na starší dítě následně vracet.
Tím, že jste si zažádala o navýšení rodičovského příspěvku, jste udělala vše, co jste mohla, abyste z celkové částky určené na výplatu rodičovského příspěvku (220.000 Kč) vytěžila maximum. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku Vám ale bohužel propadne a vzhledem k tomu, že nyní čerpáte rodičovský příspěvek v maximální výši, neexistuje žádný legální způsob, jak zbývající částku rodičovského příspěvku získat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Psychicky nemocný soused neumožňuje opravy ve svém bytě a poškozuje tak ostatní byty - co dělat?
- Soused nechce pustit do bytu opraváře - zatékání do zdi prasklou trubkou, rourou

Dům SVJ, byt po rekonstrukci, sousedka nad námi je schizofrenička a vytápí nám byt - havárie vodovodních rozvodů v bytě sousedky. Sousedka neotvírá nikomu, nekomunikuje, pokud je zastižena, utíká bez jakéhokoliv řešení pryč. Zastavili jsme vodu do poloviny domu uzávěrem vody ve sklepě (uzávěr přístupný všem a sousedka může vodu kdykoli pustit). Máme mokré zdi a stropy, voda stékala po stěnách, do plynového kotle a sádrokartonové příčky plné vaty a elektrických kabelů.
Několikrát přítomnost policie, ale sousedka neotvírala. Se spolubydlícím sousedky jsme vícekrát jednali o opravě a pokaždé domluvili instalatéra. Majitelka bytu ve smluvenou dobu opět neotvírala, oprava nebyla provedena.
SVJ věc nechce řešit z důvodu problému v soukromém bytě sousedky. Sousedka neplatí zálohy SVJ a byla na ní podána žaloba pro její dluh. Žaloba pozastavena z důvodu řízení o zbavení svéprávnosti, které je odloženo na leden 2016.
Jak co nejrychleji zajistit opravu v bytě sousedky (třeba i na naše náklady)? Má cenu se nějak upínat k výsledku řízení o zbavení svéprávnosti?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud soud v řízení o omezení svéprávnosti omezí svéprávnost sousedky, jmenuje jí opatrovníka, který za ní bude právně jednat. Poté se budou veškeré záležitosti řešit právě s tímto opatrovníkem (náhrada škody, žaloby na dlužné částky atd.).
Pokud opětovně hrozí vznik závažných škod, mohlo by situaci pomoct vyřešit předběžné opatření soudu, na základě kterého by byly provedeny nejnutnější opravy.
Za tímto účelem však doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže alespoň sepsat návrh na vydání tohoto předběžného opatření. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Trvalá plíseň v bytě domu SVJ z důvodu tepelného mostu - kdo zaplatí opravu (zateplení bytu či domu)?
- Tepelný most a plíseň v bytě domu SVJ - úhrada opravy SVJ nebo majitelem bytu?

Špatná konstrukce bytu ve starším bytovém domě - výskyt plísní, 2011 jsem si zakoupil byt který pronajímám. Opakovaně se několika různým nájemníkům nastal problém vlhnutí stěny kolem oken, rohu mezi stěnou a stropem, a spíže. Navíc se ve vlhkých místech objevila plíseň. Tuto plíseň museli nájemníci likvidovat Savem atp. přibližně jednou týdně, kdy se plísně opět objevily. Spíž postižená plísní je nevyužitelná.
Závěr odborníků: cca 40 let starý byt v bytovém domě se nachází v posledním podlaží u střechy a na kraji bytového domu, kde se v určitých místech oslabené konstrukce vyskytují takzvané tepelné mostky.
Řešením tohoto problému je:
1) zateplení celého domu
2) dílčího zateplení zvenku kolem oken a zvenku nad tepelnými mosty takové opatření by vyšlo na cca 50.000 Kč u mého bytu.
MOJE DOTAZY TEDY ZNÍ:
A) může se stav bytu díky konstrukčním nedostatkům považovat jako za havarijní, tak aby SVJ na základě ku příkladu znaleckého posudku bylo povinno provést alespoň dílčí zateplení?
B) dá se toto považovat za skrytou vadu, kterou již díky promlčení nemohu uplatňovat?
C) Jak mohu uplatňovat ušlý zisk z pronájmu?
Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
A) Přiznám se, že definici havarijního stavu neznám. Podle mého názoru tento stav havarijní není, avšak ať už je či není, jeho řešením by se SVJ mělo rovněž zabývat. Zkuste na nejbližší schůzi SVJ opravu navrhnout. Nebudete-li úspěšný, obraťte se se svým nárokem na soud.
B) Ano, o skrytou vadu se bezpochyby jedná. Samozřejmě za podmínky, že jste o těchto problémech nebyl ze strany prodávajícího obeznámen. A ano, bohužel pro Vás, nárok je již promlčen. Podle právní úpravy, platné v době, kdy jste byt pořizoval, platilo, že vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu, práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců.
C) Obávám se, že nyní již nijak. Ušlý zisk byste mohl uplatňovat vůči prodávajícímu na základě jeho vadného plnění (tedy prodeji nemovitosti s vadami). Vzhledem ke skutečnosti, že tento Váš (základní) nárok je již promlčen, promlčení podléhají i odvozené nároky z nároku základního, tedy nárok na náhradu škody.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nepovolení žádosti o změnu druhu pozemku v územním plánu města, obce
- Změna druhu pozemku a zamítnutí žádosti o změnu v územním plánu - kam, jak se odvolat?
- Odvolání proti nepovolení změny druhu pozemku v úzením plánu (územní rozhodnutí)
- Nepovolení, zamítnutí žádosti o změnu využití území - odvolání, obrana
- Změna druhu pozemku a zamítnutí žádosti o změnu v územním rozhodnutí - kam, jak se odvolat?
- Odvolání proti nepovolení změny druhu pozemku v územním plánu obce, města

Lze předpokládat stavební rozvoj na okraji obce, kde není veřejná kanalizace ani veřejný vodovod. Může to být opodstatněný důvod pro Institut plánování a rozvoje k nepovolení žádosti o změnu druhu pozemku? Pakliže už tam rodinné domy stojí a v letošním roce (2015) byl dokonce dostaven a zkolaudován další dům (taktéž bez veřejejné kanalizace a vodovodu)?
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli vydání územního rozhodnutí o změně využití území dle § 80 stavebního zákona.
Veřejně užívaný vodovod a kanalizaci lze dle § 2/1 písm. k) bodu 2 stavebního zákona považovat za veřejnou infrastrukturu, konkrétně se pak jedná o technickou infrastrukturu.
V tomto ohledu upozorňuji dále na § 10/2 písm. e) vyhlášky o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, dle něhož platí, že územní rozhodnutí o změně využití území mimo jiné obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí napojení území na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Shora uvedené lze shrnout tak, že možnost napojení pozemku (o změnu jehož využití je žádáno) na technickou infrastrukturu (typicky na veřejný vodovod a kanalizaci) je aspektem, který je stavebním úřadem v rámci územního řízení zkoumán. Faktická nemožnost připojení pozemku na veřejný vodovod a kanalizaci však nepředstavuje překážku, pro níž by musela být žádost o vydání územního rozhodnutí o změně využití území zamítnuta. Tato skutečnost je ostatně potvrzena i tím, že v dané lokalitě došlo k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebním úřadem proto patrně není nemožnost připojení na veřejný vodovod a kanalizaci chápána jako nepřekonatelný problém.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 503/2006 Sb. , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zemědělské družstvo rozorává cestu - jak se bránit?
- Rozorání cesty zemědělským družstvem - jak to znemožnit?
- Rozorání účelové komunikace (cesty) zemědělským družstvem - jak to znemožnit?
- Zemědělské družstvo ignoruje pozemkovou úpravu a rozorává cestu - co dělat?

Zemědělské družstvo nerespektuje nové uspořádání pozemků, Pozemková úprava - rozhodnutí z 2. dubna 2008 č. j. 190/193/87 -
Na mapě vyznačenou ostatní komunikaci rozorává, osívá plodinami, není možný přístup na pozemek jehož jsem vlastníkem.
Osobní jednání se zemědělským družstvem v říjnu 2014, písemná dohoda, že budou problém řešit, další osobní a telefonické jednání v roce 2015 neúspěšné, pouze sliby. Jak postupovat bez soudního procesu? Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Nemáte-li zájem o zahajování soudního sporu, doporučuji Vám se v první řadě obrátit na správní orgán, který o pozemkové úpravě rozhodl.
Dle znění dotazu předpokládám, že rozhodnutí o pozemkové úpravě bylo ve Vašem případě vydáno dle zákona o pozemkových úpravách, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno pozemkovým úřadem. Od roku 2008 (kdy bylo předmětné rozhodnutí vydáno) došlo v této oblasti ke změně, kdy namísto pozemkových úřadů nastoupil Státní pozemkový úřad: http://www.spucr.cz/
Ve věci nerespektování rozhodnutí o pozemkových úpravách se proto v první řadě obraťte na místně příslušnou pobočku krajského pozemkového úřadu (jedná se o pracoviště Státního pozemkového úřadu).
Co se týče rozorávání existujících cest, upozorňuji na § 63/1 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
Dle § 76/2 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí pověřené obecní úřady. V této věci se proto můžete obrátit rovněž na místně příslušný pověřený obecní úřad. Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem naleznete v příloze č. 1 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že přístup k Vašemu pozemku může být zajištěn i prostředky soukromého práva, zejména pomocí zřízení služebnosti cesty (§ 1276 a násl. občanského zákoníku) či s využitím institutu nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 139/2002 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 314/2002 Sb. , o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyhnutí se předkupnímu právu darováním potomkovi - informace
- Jak se vyhnout předkupnímu právu
- Jak se vyhnout prodeji nemovitosti osobě s předkupním právem - informace

V restituci byl mě a sestře vrácen dům. Dohodou jsme si jej fyzicky rozdělily a zároveň vzájemně vyhradily předkupní právo pro případ, že by některá z nás chtěla dům v budoucnu prodat. V katastru nemovitostí jsou nyní vedeny samostatně jako dvě parcelní čísla a dva domy. Sestra se k prodeji nyní rozhodla. Navštívil mě realitní makléř, zda uplatním předkupní právo za cenu, kterou nabízí potenciální kupec. Předkupního práva jsem využila. V ten moment sestra od prodeje odstoupila s tím, že dům převede na syna (krátce před tím uváděla že dům chce prodat, aby nezatěžovala děti do budoucna a ona ani děti o něj nemají zájem). Vše nasvědčuje tomu, že se jedná pouze o snahu vyhnout se předkupnímu právu, syn by pravděpodobně dům obratem prodal. Nechtějí prodat mě! (Před časem něco podobného udělala s pozemky.)
Jakým způsobem by bylo možné dosáhnout převedení závazku předkupního práva i na syna sestry?
Byla by možnost zamýšlený převod napadnout?

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že způsobem, který popisujete by sestra mohla obejít Vaše předkupní právo. Zákon pamatuje na případy, kdy se někdo snaží zastřít právní úkon jiným právním úkonem, v tomto případě prodej nemovitosti darováním. Pak se na úkon hledí tak, jaký byl jeho pravý účel. Ve Váš prospěch dále svědčí i další princip, který zase zapovídá, aby měl někdo prospěch ze svého nepoctivého jednání. Nepoctivost jednání resp. zastřenost původního právního úkonu však musíte napadnout u soudu, návrhem na určení neplatnosti úkonu a navíc musíte nepoctivé úmysly sestry prokázat. Pokud se tak již stalo v minulosti, v případě prodeje pozemků sestry, pak máte jistou naději, že se její záměr prokáže i nyní, ale je to diskutabilní.

_

RŮZNÉ-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Uvolnění zaměstnance k soudu - neplacené volno nebo dovolená?
- Volno v práci z důvodu soudu - neplacené volno nebo dovolená?
- Zaměstnanec u soudu - neplacené volno nebo dovolená?

Měl jsem rozvodový soud a v mé práci nepřijali potvrzení od soudu. Na potvrzení
je napsán čas od 9:00 do 9:30. Již jsem nepřišel do práce, jelikož jsem žil v
domění, že je na soud celý den. Dali mě na celý den dovolenou. Prosím o radu jak postupovat, nebo potvrzení, že je má domněnka správná? Mám nárok na neplacené volno nebo na náhradu mzdy za dobu strávenou u soudu? Za jakou část dne?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud jste předvolán k soudu v jakékoliv záležitosti, tj. i osobní věci, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance dle § 202 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Máte nárok na neplacené volno v nezbytně nutném rozsahu, což znamená délku soudního řízení, u něhož jste byl přítomen, a cestu ze/do zaměstnání. Máte také povinnost dopředu o Vaší nepřítomnosti uvědomit zaměstnavatele. Pokud jste však nepřišel celý den do zaměstnání, ač z hlediska výše uvedené překážky v práci jste měl omluvenu jen malou část směny, tak zaměstnavatel mohl postupovat i tak, že Vám po zbytek směny mohl uvést neomluvenou absenci. Pokud Vám na tento den nařídil dovolenou, nepostupoval úplně v souladu se zákoníkem práce, neboť dovolenou je třeba nařídit dopředu a Vy jste část směny měl omluvenu z hlediska překážek v práci, ale zřejmě zaměstnavatel volil „jednodušší“ řešení situace.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nabídka práce pro Úřad práce a publikování weby s nabídkami práce - web odmítá upravit či smazat inzerát, co dělat?
- Web odmítá smazat inzerát s nabídkou práce - jak postupovat?
- Nabídky práce na komerčních webech - předávání informací o volných pracovních místech úřadem práce ÚP

Naše firma zadala ÚP nabídku práce, která je zveřejněna na webu ÚP. Soukromé servery s nabídkami zaměstnání tyto nabídky opisují, kopírují na své weby. Nesouhlasíme se zněním textu, jak je některé tyto weby upraví, a to z důvodu, že na takovýto inzerát nikdy nikoho neseženeme. Ve většině případů po dohodě mailem nebo po telefonu možné smazání nebo úprava textu. Problém serverem tip-práce.cz. Nechtějí text upravit ani smazat. Tvrdí, že ÚP jim sám nabídky práce posílá přes nějaký systém, že nás nemají jak ověřit, a že inzerát smažou jen tehdy, pokud i my svou nabídku smažeme z webu ÚP.
Dotazy:
1. Je pravda, že ÚP nabídky práce skutečně soukromým serverům sám zasílá, i když k tomu nedáváme žádné svolení?
2. Jakým způsobem můžeme domáhat úpravu nebo smazání inzerátu na webu tip-práce.cz? Jak máme argumentovat?
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Předávání informací o volných pracovních místech provozovatelům serverů:
Dle § 37 zákona o zaměstnanosti vede krajská pobočka Úřadu práce evidenci volných pracovních míst, která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního místa (tj. určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením).
Evidence volných pracovních míst dále obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je podstatný § 38 zákona o zaměstnanosti, dle něhož nabízí krajská pobočka Úřadu práce volná pracovní místa uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích.
Z tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti tedy vyplývá, že zveřejnění informace o volném pracovním místě na webových stránkách krajské pobočky Úřadu práce či prostřednictvím elektronických médií (zákonodárce měl patrně na mysli soukromé webové stránky, na kterých jsou informace o volných pracovních místech zveřejňována) je možné pouze se souhlasem příslušného zaměstnavatele.
Pokud Vaše firma nedala krajské pobočce Úřadu práce souhlas se zveřejněním informace o volném pracovním místě, doporučuji Vám obrátit se přímo na tuto krajskou pobočku s dotazem, na základě jakého souhlasu Vaší firmy (popř. na základě jakého právního předpisu) jsou informace o volných pracovních místech přeposílány provozovatelům soukromých serverů, resp. zda se tak vůbec děje.
Nebude-li krajská pobočka Úřadu práce ochotna Vám tyto informace sdělit, můžete se na ni obrátit s dotazem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (s nímž se krajská pobočka Úřadu práce bude muset oficiálně vypořádat).

2/ Jak postupovat vůči provozovateli soukromého serveru:
V první řadě Vám doporučuji dohodnout se s krajskou pobočkou Úřadu práce na změně znění Vašeho inzerátu (je-li jeho znění skutečně nepřesné a je tudíž důvodem jeho zkomolení na serveru tip-prace.cz), resp. se pokusit zjistit, kde došlo k nežádoucí změně znění tohoto inzerátu.
Vyjde-li tímto způsobem najevo, že text inzerátu byl zkomolen až provozovatelem serveru tip-prace.cz, doporučuji Vaší firmě zaslat provozovateli serveru tip-prace.cz dopis (podepsaný statutárním zástupcem Vaší firmy, ideálně s úředně ověřeným podpisem, lze provést na kterékoli poště, obecním či krajském úřadě), v němž provozovatele serveru tip-prace.cz upozorníte na nesprávnost textu jím uveřejněného inzerátu a budete se domáhat jeho okamžité opravy či smazání. Tento dopis můžete doplnit vyjádřením krajské pobočky Úřadu práce o tom, že na její straně ke zkomolení inzerátu nedošlo, popř. textem inzerátu, jak je zveřejněn na webových stránkách krajské pobočky Úřadu práce.
Svou argumentaci může Vaše firma opřít zejména o § 135 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek;
- stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí.
Uveřejněním nesprávného znění inzerátu, který je prezentován jako inzerát Vaší firmy, je nepochybně zasaženo do soukromí Vaší firmy i do jejího práva k názvu. V dopise proto může Vaše firma upozornit provozovatele serveru tip-prace.cz na své odhodlání domáhat se smazání nesprávného znění inzerátu popř. i soudní cestou (byť se bude ze strany Vaší firmy jednat třeba pouze o planou výhrůžku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď od Lesů ČR na žádost - kolik dní?
- Do kolika dnů musí Lesy ČR odpovědět na žádost?
- Lhůta na vyřízení žádosti - Lesy České republiky ČR

Rád bych věděl, jaká platí lhůta Lesů ČR pro vyřízení odpovědi k žádosti o vyjádření lesního hospodáře a následného zpracování podkladů k pozemku? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Neuvádíte pro jaký účel má být vyjádření lesního hospodáře vydáno, zda jde o povolení těžby dřeva nebo například o umístění stavby na lesním pozemku. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Pokud jde o odnětí lesního pozemku, jde o správní řízení a je tedy nutno postupovat v souladu s obecnými lhůtami správního řádu. Správní řád v §49 stanovuje lhůty správnímu úřadu, ve kterých je povinen vydat rozhodnutí ve věci.
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán dle uvedeného ustanovení bezodkladně. V ostatních případech, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je správní orgán povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán. Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom účastníka řízení s uvedením důvodů informovat.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitostí rozvedených rodičů dětem a daně
- Zdanění darování nemovitostí dětem od rozvedených rodičů
- Scizení nemovitosti rozvedenými rodiči potomkům a daně (odvod daní)
- Prodej, darování nemovitosti rozvedenými rodiči potomkům a daně (odvod daní)
- Scizení nemovitosti rozvedenými rodiči dětem a daně (odvod daní)
- Prodej, darování nemovitosti rozvedenými rodiči dětem a daně (odvod daní)

S bývalým manželem jsme už 5 let rozvedeni. Bohužel ve 3leté lhůtě jsme neprovedli majetkové vypořádání. Vlastníme společně chalupu a byt. Nyní jsme se domluvili, že se vypořádáme. Každý bychom si nechali něco. Jelikož by z toho byla velká daň (nejsme už osoby blízké), rozhodli jsme se to řešit tak, že každý to daruje jednomu z našich dospělých dětí (nulová daň). Chtěla jsem se zeptat, jestli to tak lze udělat nebo jestli existuje jiná možnost a zda je možné později od dětí tyto nemovitosti nechat zase převést na nás a za jakých podmínek.
Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bezúplatný převod na děti je možný a je osvobozen od daně z příjmů, nepodléhá ani dani z nabytí nemovitých věcí.
Pokud by děti následně nemovitostí darovali jinému z rodičů, rovněž se jedná o bezúplatný převod, který je od daně z příjmů osvobozen. Nejsou tam žádné lhůty, které by bylo třeba dodržet. Musí jen proběhnout zápisy na katastru.

_

FINANCE-DANĚ
- Daň z nabytí nemovitosti - vložení bytu do svěřeneckého fondu s výhrandím využíváním obmyšlené osoby (osoba blízká)
- Zdanění bytu při vložení do svěřeneckého fondu s výhrandím využíváním obmyšlené osoby (osoba blízká)
- Zdanění bytu vloženého do svěřeneckého fondu (výhradní užívání obmyšlenou konkrétní osobou)

Jako zakladatel sveřeneckého fondu rodinného chci vložit do fondu byt k výhradnímu užívání obmyšleného jako osoby blízké. Je správce fondu povinen zaplatit daň z nabytí nemovitostí věci? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pokud dojde k úplatnému převodu nemovitého majetku do svěřeneckého fondu, jedná se o nabytí vlastnického práva k nemovité věci. (§3 zákonného opatření senátu č. 340/2013: "Za nabytí vlastnického práva k nemovité věci se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také a) vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu.")
Pokud budete vkládat do svěřenského fondu byt bezúplatně, není tento převod předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Chráněné bydlení - jde o veřejně prospěšnou stavbu?
- Veřejně prospěšná stavba v podobě chráněného bydlení
- Je chráněné bydlení možné požadovat za veřejně prospěšnou stavbu?

Je možné považovat chráněné bydlení za veřejně prospěšnou stavbu? Stavba na vlastním z vlastních financí. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že pojmem "chráněné bydlení" máte na mysli chráněné bydlení dle § 51/1 zákona o sociálních službách, kterým je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.
Dle § 2/1 písm. k) bodu 3 stavebního zákona platí, že stavby občanského vybavení, kterými jsou mimo jiné i stavby, zařízení a pozemky sloužící pro sociální služby a péči o rodiny, spadají do kategorie veřejné infrastruktury.
Za veřejně prospěšnou stavbu je považována stavba pro veřejnou infrastrukturu (tedy i stavba občanského vybavení, např. pro poskytování sociálních služeb) určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (jak vyplývá z § 2/1 písm. l) stavebního zákona).
K tomu, aby byla určitá stavba považována (v intencích stavebního zákona) za veřejně prospěšnou, tedy musí být současně splněny tyto podmínky:
a/ stavba musí spadat do kategorie veřejné infrastruktury,
b/ stavba musí být určena k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu,
c/ stavba musí být vymezena ve vydané územně plánovací dokumentaci (tedy v 1/ zásadách územního rozvoje, 2/v územním plánu nebo 3/ v regulačním plánu).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 101/1 stavebního zákona, dle něhož má obec nebo kraj anebo stát v rozsahu vymezeném územně plánovací dokumentací předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu a ke stavbě na tomto pozemku. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle stavebního zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vyplácí představenstvo bez smlouvy o výkonu funkce - je to v pořádku?
- Vyplácení představenstva BD bez smlouvy členů představenstva s BD - je vyplácení odměny v pořádku?
- Smlouva o příkazu a vyplácení představenstva bytového družstva - informace
- Členská schůze a vyplácení představenstva bytového družstva - informace

Jsme malé bytové družstvo a nové představenstvo je ustanovené celkem 12 měsíců k datu 11/2015. Funkcionáři nemají uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce ani jinou smlouvu o činosti a přesto pobírají odměnu ve výši 1.500 Kč která byla
schválena předcházejícímu představenstvu. Je takto vyplacená odměna pravoplatná nebo se jedná o neoprávněné vyplacení odměn. Je nutné vrátit neprávem vyplacenou odměnu dle § 777/3 a po době 6 měsíců bez smlouvy je výkon funkce bezplatný. Jaká je promlčecí lhůta? Děkuji, Hopan

ODPOVĚĎ:
§ 59 ZOK - smlouva o příkazu
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.
Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.
Není-li však uzavřena smlouva, pak by se mělo postupovat zřejmě přiměřeně dle NOZ, tedy že příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. V tomto případě nepochybně nějaká odměna obvyklá je, ale samozřejmě je otázkou v jaké výši.

§ 656 ZOK - členská schůze
určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat
schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59.

Postavit odměňování na jisto by tedy měla členská schůze schválením smlouvy včetně stanovení adekvátní výše odměny. Nebyla-li s novými členy představenstva uzavřena smlouva, tak si nemyslím, že by výkon měl výkon výlučně bezplatný. Ono přechodné ustanovení 777/3 dopadá na jinou situaci, a to uzpůsobení smlouvy o výkonu funkce zákonu o obchodních korporacích. Pokud by odměna nebyla v daném případě obvyklá, pak by bylo rozdíl možno vymáhat jako bezdůvodné obohacení. Promlčecí lhůta je v takovém případě 3 roky ode dne vyplacení jednotlivých měsíčních odměn.

_

OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Příspěvek na údržbu cesty (věcného břemene) - může majitel cesty požadovat peníze?
- Údržba věcného břemene cesty - jakou částku může požadovat majitel cesty?
- Příspěvek na údržbu cesty (služebnosti) - může majitel cesty požadovat peníze?
- Údržba služebnosti cesty - jakou částku může požadovat majitel cesty?

Příjezdovou cestu přes pozemek jiného majitele, který ji také využívá, ale je tam věcné břemeno chůze a jízdy, jedna se o polní cestu, kterou majitel řádně rozbil nákladními auty, nyní chce udělat asfaltovou cestu a po mě žáda příspěvek na opravu cesty, částka několikrát převyšuje hodnotu pozemku.
Dále mi sdělil, že někde v občanském zákoníku našel informaci, pokud mu nepřispěji, tak mi může odebrat věcné břemeno, což jsem já nenašel a myslím si že to tam ani není. Nebo pozemek od mne odkoupí za zlomek ceny. Cestu využívá vice majitelů okolních pozemku a nikdo mu opravu nechce přispět. Otázka zni co mam v tom v případě dělat, mam se bránit nebo nedělat vůbec, ať si vyhrožuje a jestli chce novou cestu tak ať si ji postaví? Pokud je na té cestě 6 věcných břemen tak je to „společná cesta“ a o nějakých větších investicích by měli rozhodovat všichni a postup majitele pozemku je špatný. Sice v zákoníku se píše, že musím přispět na údržbu, ale ne na stavbu nove cesty, když s tím nesouhlasím nebo ano?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Z dotazu předpokládám, že se ve Vašem případě jedná o účelovou pozemní komunikaci, kterou je pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
V této souvislosti (mírně nad rámec Vašeho dotazu) připomínám, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (jedná se o tzv. právo obecného užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Co se týče povinnosti oprávněného ze služebnosti (dle starší terminologie se jednalo o oprávněného z věcného břemene) podílet se na nákladech údržby a oprav služebné věci (zde pozemku, resp. cesty na tomto pozemku), platí v obecné rovině, že oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (tedy vlastník pozemku), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet (§ 1263 občanského zákoníku).
Pro případ služebnosti cesty obsahuje občanský zákoník speciální úpravu, a to v § 1276/3, dle něhož platí, že osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Vaše povinnost k přispění na opravu a údržbu cesty je tedy dána ze zákona (přičemž tato povinnost tíží i další osoby, kterým svědčí služebnost cesty, stejně jako vlastníka předmětného pozemku, neboť i on tuto cestu užívá). Nebudete-li ochoten přispět (v poměrné výši) na opravu či údržbu cesty a k této údržbě či opravě přesto dojde, vznikne na Vaší straně bezdůvodné obohacení, k jehož vydání budete povinen.
Co se týče rozhodnutí vlastníka pozemku vybudovat asfaltovou cestu, je v první řadě nutné uvést na pravou míru omyl, kterého se v dotazu dopouštíte. Skutečnost, že předmětný pozemek je zatížen několika služebnostmi cesty, nemá v žádném případě za následek vznik spoluvlastnictví tohoto pozemku. Předmětný pozemek zůstává i nadále ve výlučném vlastnictví jeho současného vlastníka, který jediný je oprávněn rozhodovat o opravách či údržbě cesty, která přes předmětný pozemek vede (o společné rozhodování se tedy nejedná).
V druhé řadě je nutné opravit omyl, kterého se dopouští vlastník pozemku, když tvrdí, že je oprávněn Vám "odejmout věcné břemeno". Toto právo vlastníkovi pozemku skutečně nesvědčí. Nepřispějete-li na údržbu či opravu cesty, vznikne na Vaší straně bezdůvodné obohacení (jak uvádím výše).
Vaše zákonná povinnost přispět poměrně na údržbu či opravu cesty však samozřejmě neznamená, že jste povinen se finančně podílet na jakémkoli stavebním záměru, který se předmětné cesty týká. Opravou lze v tomto ohledu chápat takové práce, jejichž účelem je odstranění poškození cesty, údržbou jsou pak zejména takové práce, jejichž účelem je zachovat stávající stav cesty, resp. odstraňovat následky jejího běžného opotřebení. V žádném případě nejste povinen se finančně podílet na takové stavební akci, v jejímž důsledku by vznikla (po kvalitativní stránce) cesta zcela jiná.
Nebude-li v tomto ohledu dohoda s vlastníkem pozemku možná, můžete vyčkat jeho dalšího postupu (tzn. bude-li skutečně či domněle vzniklé bezdůvodné obohacení vymáhat soudní cestou).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podnět k prověření zaměstnavatele a uchování anonymity zaměstnance
- Podnět k prošetření zaměstnavatele - může být označený jako pomluva, křivé obivnění, vynášení informací?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení na zaměstnavatele o restném činu, kterému zaměstnanec nezabránil - může být zaměstnanec potrestán dle § 167 a § 168 Trestního zákona?
- Zaměstnanec nezabránil trestnému činu zaměstnavateli - bude mít zaměstnanec problémy?

Podávám podněty k prověření na svého bývalého zaměstnavatele na stavební úřad, hygienu atd. Když už tam nepracuji, sebrala jsem odvahu, aby se tam napravilo vše, co není v pořádku.
1. V podnětu žádám o zachování mé anonymity, přestože se pod podnět samozřejmě podepíšu. Prosím, musí tím pádem mou anonymitu opravdu zachovat? Případně na základě jakého zákona? Ráda bych tam dopsala konkrétní paragraf, na který se odvolávám v rámci zachování mé anonymity.
2. I když to nepředpokládám, pokud by byl některý můj podnět vyhodnocen jako irrelevantní, nebo se pochybení nepotvrdilo, nemůžu být obviněna z pomluvy, křivého udání, vynášení interních informací atd. ?
3. Pakliže bohužel vím o podvodech zaměstnavatele, konkrétně nelegální zaměstnávání, snaha o pojistný podvod, nemůžu být v krajním případě obviněna podle § 167 Trestního zákona - Nepřekažení trestného činu - či § 168 Trestního zákona - Neoznámení trestného činu, pokud to nikde neoznámím?
Velice děkuji. Petra

ODPOVĚĎ:
1. Všechny oprávněné úřední osoby jsou při řízení podle správního řádu, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li (ve zcela výjimečných případech) zákon jinak. Zachování anonymity osob, které podnět proti porušování zákona podají, je zaručena samotným správním řádem.
2. Pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Jestliže by však někdo jiného nepravdivě osočil z trestné činnosti, místo pomluvy by šlo o trestný čin křivého obvinění, a v případě méně intenzivního zásahu do vážnosti člověka by šlo o přestupek urážky na cti. V českém právním řádu je pomluva upravena v § 184 trestního zákoníku. [Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde. Vždy ale pouze jednotlivé fyzické osoby, před pomluvou nejsou chráněny osoby právnické ani skupiny lidí. Zhodnocení, zda by mohlo být toto vyhodnoceno jako pomluva či jako křivé obvinění by muselo bý posouzeno vzhledem k dalším okolnostem, zda by to mohlo konkrétnímu subjektu ublížit, způsobit škodu apod.
3. trestné činy Nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu jsou upraveny v § 367 a 368 trestního zákona. Je třeba tam vyhodnotit, zda činnosti zaměstnavatele, které hodláte nechat prošetřit spadají do výčtu trestných činů tam uvedených a podle toho vyhodnotit riziko, že byste se sama trestného činu mohla dopustit.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna odmítá vydat technickou zprávu o totální škodě vozidla - jak zprávu získat?
- Autoservis pojišťovny odmítá vydat technickou zprávu o totální škodě vozidla - jak zprávu získat?

Na jakou instituci či nadřízený úřad je možné se obrátit, pokud mi servis odmítá předat (zaslat) technickou zprávu o stavu mého bouraného auta a to samé odmítá pojišťovna, která rozhodla o totální likvidaci právě na základě technického stavu auta.
Viník nehody nejsem a jde o pojišťovnu viníka nehody.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Je to celkem absurdní, pracuje-li na Vašem vozidle. Zkusil bych tam zajít osobně a tuto zprávu si vyžádat, popř. aby sdělili podmínky/zdůvodnění, za jakých Vám protokol vydají. Pokud by ani toto nepomohlo, vyzval bych je k tomu doporučeným dopisem s tím, že žádáte zaslání vyhotovení protokolu do 7 dnů. Pokud to bude odmítnuto, pak se lze obrátit na soud. Nemyslím si, že vydání protokolu je protiprávním jednáním ve smyslu přestupkového zákona či dokonce trestního řádu, aby jej mohla řešit kupříkladu Policie ČR.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Koupě zatepleného domu a splátky zateplení z fondu oprav - splácí je nový majitel bytu nebo ne?
- Jedná se o splácení dluhu původního majitele bytu když se splácí zateplení domu z fondu oprav FO?
- Koupě zatepleného domu a splátky zateplení z FO - splácí je nový majitel bytu nebo ne?
- Splácení úvěru domu SVJ novým majitelem (úvěr na rekonstrukci, zateplení, střechu) - je to v pořádku?

Kupuji byt v panelovém domě. Prodejce prohlašuje, že na bytě není žádný dluh. Celý dům je po zateplení a všichni vlastníci bytových jednotek prostřednictvím části peněz z fondu oprav platí měsíčně na umoření úvěru. Bylo mi řečeno, že musím plastit do fondu oprav. To chápu to je na běžné opravy v domě, ale úvěr na zateplení si bral majitel prodávaného bytu s ostatními majiteli v domě. Přijde mi to tak, že platím jeho dluh? Platit do FO pochopitelně budu, ale ne na umoření dluhu. Je to tak?
Je možné mít jako majitel klíče od bytu co pronajímám? Za jakých okolností je to možné? Musí mi nájemníci něco podepsat, jako že s tím souhlasí? Nájemné na dobu určitou - musím hledat nebo řešit přístřeší pro rodinu s dítětem nezletilým, když měli smlouvu na dobu určitou - na pronájem bytu - a tato doba vypršela? Jak je vystěhovat, když nechtějí ani po této době opustit byt?
Děkuji, Kořínková

ODPOVĚĎ:
Podle § 1186 zákona č. 89/2912 Sb. , občanský zákoník platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.
Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Podle § 1107 OZ platí, že kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Touto závadou je např. zástavní právo váznoucí na bytě a Vašem spoluvlatnickém podílu na společných částech domu.
Navíc podle § 1888 odst. 2 OZ platí, že přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že dluhy původního vlastníka na Vás přejdou na základě zákona (předpokládám, že úvěr byl použit na opravy domu). Domnívám se, že byt slouží jako zástava a je jím zajištěn úvěr. Pokud tomu tak je, pak bude zástavní právo na bytu váznout i po převodu. Převodce bytu a podílu na společných částech domu se však ze zákona stává ručitelem těchto dluhů.
Zákon nijak neomezuje pronajímatele v tom, že by snad nesměl držet klíče od pronajatého bytu. Souhlas nájemců s tím, abyste měla jakýsi rezervní klíč, není nutný. Nicméně pokud byste neoprávněně vstoupila do pronajatého bytu, můžete se tím dopustit trestného činu porušování domovní svobody.
Od 1. 1. 2014 nemá pronajímatel povinnost zajišťovat žádné bytové náhrady. Nezletilé dítě na tom nic nemění.
Pokud uplynula doba, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena, pak jsou nájemci povinni byt vyklidit. V této souvislosti však upozorňuji na § 2285 OZ, podle kterého platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Pokud jste tedy užití tohoto pravidla nevyloučili smluvně a nevyzvala jste nájemce k vyklizení bytu, pak se nájem obnovil na tutéž dobu, na jakou byl uzavřen. V této souvislosti neuvádíte žádné skutečnosti, tudíž si musíte sama posoudit, zda nedošlo k obnovení nájmu.
Pokud nedošlo, pak vyzvěte nájemce k tomu, aby byt vylidil a předal Vám jej. Pokud tak neučiní v přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu stanovíte, musíte se obrátit na soud a podat žalobu na vyklizení bytu.

_

RODINA-SVJ A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vypořádání bytu v SJM po rozvodu manželství - manželka nemá peníze na vyplacení manžela
- Vypořádání bytu v SJM po rozvodu manželství - manžel nemá peníze na vyplacení manželky
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu manželství - manželka nemá peníze na vyplacení manžela
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu manželství - manžel nemá peníze na vyplacení manželky

Přítel je rozvedený od řijna 2013 (více jak 2 roky), ve SJM má byt, kde žije bývalá manželka a dvě nezletilé děti. Bývalá manželka konečně začala pracovat a tak by se můj přítel chtěl majetkově vyrovnat. S bývalou manželkou není řeč, nechce ho vyplatit z bytu a prodlužuje to jak se dá. Přítel platí sám hypotéku na tento byt, veškerá pojištění bytu a nic z něho nemá. Byt nabyl před manželstvím a vložil ho do SJM až v době manželství. Z bytu chce vyplatit 50% a také samozřejmě, co se týká společných závazků, které platí pouze on, chce aby se bývalá manželka podílela. Kromě hypotéky (2100 Kč) platí spotřebitelský úvěr a sedačku (která zůstala u ní v bytě) 1380 Kč + 750 Kč. Dohromady závazky, které by měli platit oba činí cca 4000 Kč. Pokud není možná dohoda a dá to můj přítel k soudu (do 3. let od rozvodu), jak může soud rozhodnout, když manželka bude tvrdit, že na vyplacení nemá peníze, ale že si chce byt ponechat? Můj přítel o byt nestojí, navrhne variantu že se nechá vyplatit nebo že se byt prodá a výdělek se rozdělí, s tím ale bývalá manželka souhlasit nebude… Jaký tedy může být verdikt u soudu? Jde mi o placení poplatků a právní zastoupení, které nebude levné… A co by se tedy stalo, kdyby se do 3. let po rozvodu nic nestalo, byt by pak spadl do podílového spoluvlastnictví, jaká pak jsou práva mého přítele? A co se stane s dluhy, které mají oba a hradí je pouze můj přítel? Má pak nějaou šanci o vyrovnání? Nebo v tom bytě zůstane bydlet jeho býv. žena a on bude vše platit dál sám? Když se podá žaloba k vyrovnání podílového spoluvlastnictví po 3. letech od rozvodu, uspěje? Nařídí třeba soud prodej? Přeci nemůže stačit, že se jeho býv. žena sekne, že to řešit nebude, že na to "nemá", ale pak přeci nemá na to, aby žila v tak velkém a lukrativním bytě (110m2 v centru města) … Co se v tomto případě dá dělat? Může můj přítel prodat tu svou polovinu bytu bez jejího souhlasu (pokud mluvíme o tom, že byt bude v podílovém spoluvlastnictví) … Nebo nám bude muset začít platit nájem? Nebo, když se rozhodneme půl bytu užívat, musí ho vyklidit a dát příteli klíče od bytu? Mluvím o extrémech, ke kterým se rozhodně uchylovat nechceme, ale pokud to bude nutné, nic jiného nám nezbyde.
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, žaloba na vypořádání SJM je možná, nicméně nevidím to úplně na šťastné řešení, jelikož soud samozřejmě bude přihlížet k tomu, že tam bývalá manželka bydlí a vychovává jejich děti. Samozřejmě je zde dáno hlavní kriterium, že podíly jsou stejné. Taktéž se na druhou stranu přihlédne k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Je to zdlouhavý spor, který nemá zpravidla valného řešení.
Pokud by nastala nevyvratitelná domněnka vzniku spoluvlastnictví, pak lze již samozřejmě s podílem dle libosti disponovat, tedy i prodat. Je možné rovněž po manželce žádat úhradu za užívání bytu nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Pokud toto nebude hradit, pak je možno žalovat bezdůvodné obohacení. Poslední možností v tomto případě je podání návrhu na zručení a vypořádní spoluvlastnictví. Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím. Nemá-li maželka prostředky, pak by bylo vhodné navrhnou vypořádání formou prodeje bytu a rozdělení výtěžku.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ A ŽIVNOSTI
- Může jednatel firmy v zahraničí být OSVČ v ČR?
- Může být český OSVČ jednatelem zahraniční firmy?

Jsem Češka, ale jsem společnicí i jednatelkou firmy s. r. o. , která je zapsaná na Slovensku. Nyní od nového roku si chci zřídit i OSVČ v Česku, které by ale nemělo nic společného s firmou na Slovensku. Je v tom nějaký problém? Můžu být zároveň jednatelkou firmy a i OSVČ? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru tomu nic nebrání.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení bankovního účtu v zahraničí přes plnou moc - jaké bydliště napsat do plné moci pokud mám v zahraničí rezidenci?

Potřebuji zrušit bankovní účet ve Španělsku. Nyní ale žiji v Česku, kde mám i trvalý pobyt. Jelikož jsem žila ve Španělsku dlouho, mám i španělskou rezidenci, na které je stále uvedeno i mé bývalé bydliště ve Španělsku. Bankovní účet chci zrušit pomocí plné moci přes moji známou, která ve Španělsku stále žije. Jakou adresu mám napsat na plnou moc? Moji španělskou nebo českou, nebo je to jedno? Děkuji za odpověď. Zdenka

ODPOVĚĎ:
Ideální by byla zřejmě plná moc, kde by byly uvedeny obě adresy s tím, že prioritně by tam byla napsána česká adresa a za ní by bylo uvedeno dříve bytem a adresa španělská, aby byla pro banku snadnější identifikace. Plná moc by asi měla být přeložena do španělštiny a podpis notářsky ověřen. Toto by dle mého názoru mělo být zcela dostačující, nicméně je otázkou, zda nevznést dotaz přímo na tu konkrétní banku, abyste měla jistotu, že něco neděláte zbytečně a aby taktéž Vaše známa šla poté již tzv. najisto.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dům s kolaudací - stavební úřad ztratil dokumentaci a požaduje znovu kolaudaci, je to v pořádku?
- Nemožnost přihlášení trvalého bydliště z důvodu kolaudace (stavební úřad ztratil dokumentaci k objektu)
- Nemožnost přihlášení trvalého pobytu z důvodu kolaudace (stavební úřad ztratil dokumentaci k objektu)
- Ztráta dokumentace ke kolaudaci bytu, domu stavebním úřadem - co se bude dít dál?

Máme bytový dům u kterého se 2013-2015 táhne spor (žaloba), kdy stavební úřad neověřil pasport (ztráta dokumentace), pro některé části objektu (nesplnění podmínek rozlohy u 2 bytů z 6) a přitom tento objekt má platné kolaudační rozhodnutí z r. 1976 na nespecifikovaný počet bytů a v katastru nemovitostí je objekt veden jako objekt k bydlení.
Nový nájemník z jednoho z bytů si chtěl přihlásit trvalý pobyt na adrese domu ale na úřadě ho odmítli přihlásit k TP z důvodu, že dle nařízení jejich stavebního úřadu není možné do celého domu přihlásit nové lidi a bude to možné až po kolaudaci.
Náš dotaz je zda Městský úřad (ve spolupráci se stavebním) má na toto vůbec právo v této situaci.
Děkuji, Boris Debeljak

ODPOVĚĎ:
Zákon stanoví, že občan České republiky může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem území a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a označen číslem popisným nebo evidenčním popřípadě orientačním. Takto na dálku nelze posoudit, zda má úřad pro odmítnutí přihlášení k trvalému pobytu zákonný podklad. V případě, že ohlašovna po splnění zákonných podmínek vyhoví žádosti a hlášenou změnu místa trvalého pobytu zaeviduje, nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Správní rozhodnutí však vydá, pokud se zjistí při ohlášení změny místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému evidence obyvatel a nedostatky nebudou ani po výzvě ve stanovené lhůtě odstraněny, rozhodne ohlašovna o tom, že změna místa trvalého pobytu nebude zaevidována. Proti rozhodnutí o nezaevidování místa trvalého pobytu a proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu lze podat odvolání.
Je tedy třeba podat přihlášku k trvalému pobytu, nechat ohlašovnu rozhodnout a pak proti tomuto rozhodnutí podat případně odvolání.
Související právní předpis:
Zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Úroky z kauce nájemce, nájemníka - výše úroku
- Úročení kauce pronajímatelem

Úroky z kauce (jistoty) nájemníka. Od 14.12.2015 bych měla vzít do nájmu mladý pár a kauce bude 15000 Kč. Je možné si s nimi sjednat rovnou do smlouvy, že úrok z kauce bude 1% za rok - tzn. že pokud v pořádku za rok předají byt zpět já jím vrátím 15000 + 150 Kč. Je možné to tak udělat a bude to správné dle zákona? Děkuji moc za rychlou odpověď. Moc děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že takové ujednání je přípustné.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna zaměstnavatele zdravotní sestry - nový lékař nemá o zdravotní sestru zájem, jak se má sestra bránit?
- Nový lékař v převzaté ordinaci nemá zájem o zdravotní sestru - jak má postupovat zdravotní sestra?
- Převzetí zaměstnance novým zaměstnavatelem - možnost výpovědi zaměstnavatelem

Dcera pracuje 7. rokem v ordinaci praktické lékařky jako všeobecná zdravotní sestra s registrací, práce bez dohledu. Vystudovala SZdrŠ v oboru všeobecná zdravotní sestra v roce 2004, pak rok VOŠ zdravotnické a následně přešla na Vysokou školu zdravotnickou, kde však přerušila studium na konci druhého ročníku, bakaláře tak nedotáhla do konce. Poté pracovala u lůžka na interním oddělení v nemocnici, pak v ordinaci praktické lékařky a v ordinaci stomatologa.
V průběhu své práce na vlastní náklady a s čerpáním dovolené vystudovala bakaláře v programu pedagogika a následně magisterské studium v oboru andragogika (zaměření na gerontologii).
Současná zaměstnavatelka s vlastní ordinací, poživatelka starobního důchodu, s ní vychází celých 7 let velmi dobře, jsou si blízké a jejich spolupráce je víc než příkladná. Doktorka si váží dceřinného zaměření, jejího zájmu o medicínu, o její soustavné vzdělávání, organizaci práce, vztah k pacientům a celkovou péči o administrativu a chod ordinace.
Současná zaměstnavatelka však ordinaci za úhradu postupuje jiné mladé lékařce (která zatím dochází do ordinace jednou týdně k výkonu práce), a to s účinností od 1. 3. 2016. Současná zaměstnavatelka k ní pak bude docházet do ordinace však jednou týdně jako její zaměstnankyně. Čili – dochází k přechodu práv a povinností na nového zaměstnavatele.
Nová lékařka si tak má převzít i dceru. Dcera má pracovní smlouvu má se stávající zaměstnavatelkou uzavřenou na dobu neurčitou. Nová lékařka si dceru zavolala a řekla jí, že pokud dcera nepodepíše novou smlouvu, a to na dobu určitou, na dobu 1 roku, po kterou nedojde ani k žádným změnám v organizaci práce, pak bude muset hledat způsoby, jak se dcery zbavit; že jí bude muset doručovat vytýkací dopisy po dobu jednoho roku, aby jí pak mohla propustit pro neplnění kvalifikačních předpokladů či pro porušování pracovní kázně atd. Odůvodnila jí to tím, že:
1) i ona chce mít možnost zvolit si k sobě zdravotní sestru dle svých představ a
2) že nemůže se dcery zbavit na základě nadbytečnosti, neboť by tak nemohla přijmout jinou sestru.
Je jisté, že po dobu jednoho roku neprovede žádné organizační změny, byť už nastínila své představy do budoucna po uplynutí jednoho roku, neboť si je právně vědoma toho, že pak by dcera mohla využít svého zákonného práva podat výpověď a odešla by s odstupným.

Zákoník práce sice pomohl zaměstnancům do budoucna při přechodu práv a povinností, avšak na druhou stranu jim zkomplikoval život nemožností volby resp. možností volby, která se však odrazí na jejich situaci při případné registraci u úřadů práce:
1) současná doktorka odmítá radikálně dceři dát výpověď pro nadbytečnost či zrušení své vlastní ordinace (problémem je zde pro paní doktorku nejen vyplacení odstupného, ale i to, že dceru nechce ztratit z ordinace, byť tam bude docházet jednou týdně)
2) pokud dcera dá nyní výpověď či dohodu o skončení pracovního poměru k 29. 2. 2016, nedostane od úřadu práce hmotné zabezpečení v plné výši (peníze by dcera uvítala pro rekvalifikaci v oboru pro vlastní podnikání (zákon o nezaměstnanosti)
3) pokud dcera přejde k novému zaměstnavateli za stávajících podmínek, nová lékařka ji poškodí profesně, důvodem ukončení pracovního poměru na potvrzení o zaměstnání a z toho vyplývající problémy u nového potenc. zaměstnavatele a event. úřadu práce
4) již dnes (15.01.2016) dcera odmítá s novou lékařkou spolupracovat pro její postoje, současné chování i způsoby její práce a vztahu k pacientům.
5) dcera tedy hodlá podat výpověď nyní v prosince tak, aby ukončila pracovní poměr dnem 29. 2. 2016.

DOTAZ:
Současná zaměstnavatelka není povinna dávat výpověď mé dceři pro nadbytečnost resp. pro ukončení činnosti, avšak:
1) MOHLA BY SOUČASNÁ ZAMĚSTANAVATELKA PŘECE JEN DÁT DCEŘI VÝPOVĚĎ ČI DOHODU A ODSTUPNÉ?
2) Lze ve výpovědi, kterou jinak, nebude-li zbytí, dcera rozhodně podá, upozornit v odůvodnění výpovědi na chování budoucí zaměstnavatelky (kde však najít svědky, třebaže dcera o tom všem informovala svou stávající lékařku? ) a bránit se MORÁLNÍMI DŮVODY k VÝPOVĚDI a získat tak hmotné zabezpečení v plné výši či resp. možnost rekvalifikace, která by rozšířila profesi všeobecné zdravotní sestry o fyzioterapie a masáže pro vlatní podnikání?
Situace je velmi aktuální, graduje v tomto týdnu.
Děkuji velmi srdečně za odborné a srozumitelné řešení této smutné avšak jistě neojedinělé životní situace.
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu soudím, že současná zaměstnavatelka nemá žádný zákonný důvod dát Vaší dceři výpověď, přechod práv a povinností k jinému zaměstnavateli důvodem nejsou. Nic však nebrání uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu, nebo s důvodem, se kterým budou obě strany souhlasit, s tím, že dceři bude vyplaceno odstupné. Odstupné se může zaměstnanci poskytnout i v jiných případech, než stanoví zákoník práce, to je ale na rozhodnutí zaměstnavatele.
Ve výpovědi může dcera samozřejmě uvést důvody. Pro poskytnutí hmotného zabezpečení v plné výši je důležité prokázání skutečnosti, že pracovní poměr nebyl ukončen bez vážného důvodu, což musí prokázat uchazeč o zaměstnání, který o podporu žádá. Zda by důvody zde uvedené byly dostačující, když by to mohlo být tvrzení proti tvrzení, je otázkou.
K Vašemu dotazu ještě dodám, že v případě, že je důvodem výpovědi přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (je to ve výpovědi uvedeno), tak dle § 51a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zkrácena výpovědní lhůta. Klasická výpovědní lhůta činí dva měsíce a začíná běžet první den kalendářního měsíce následujícího po podání výpovědi. V daném případě ale výpovědní doba skončí nejpozději dnem, který předchází dni účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud byste tedy podala výpověď v lednu či únoru a uvedla, že je to z tohoto důvodu, pak by Vám pracovní poměr skončil k poslednímu únoru, pokud má k přechodu dojít k prvnímu březnu. Je tedy možné s podáním výpovědi posečkat.
Dále pak existuje ustanovení § 339a ZP, dle kterého platí: „ (1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. (2) Došlo-li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v odstavci 1, má zaměstnanec právo na odstupné (§ 67 odst. 1) “ V daném případě byste se ale nevyhnula soudnímu řízení, důkazní břemeno by bylo také na Vaší straně.
Pokud by se nová zaměstnavatelka chtěla dcery „zbavit“ tím, že by jí dávala vytýkací dopisy např. pro porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, musela by k tomu mít objektivní důvod, pokud by ho neměla, lze pak výpověď, kterou by dcera obdržela, napadnout u soudu.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neobjednané zboží proplacené omylem obsluhou obchodu - jak vrátit zboží a získat zpět peníze?

Sestra provozuje čerpací stanici Benzina a před pár týdny jí volal nějaký prodejce velmi kvalitních polarizačních brýlí, přívěsků z nerezavějící oceli a podobného zboží, zda by o ně neměla zájem. Sdělila mu, že nějaké zboží může zaslat na ukázku. Pán poté přijel na čerpací stanici osobně a obsluze za kasou řekl, že veze objednávku zboží pro sestru a že má za ni obsluha zaplatit 21.000 Kč, obsluha tedy balík převzala a částku bohužel vyplatila. Když sestra na čerpací stanici přijela, obsluha jí balík předala. Tedy sestře pán doručil množství zboží, které si neobjednala a navíc zboží není v takové kvalitě, jakou pán prezentoval. Z brýlí vypadávají sklíčka, přívěsky jsou rezavé atd.
Sestra tedy balík zaslal zpět na adresu z faktury, nicméně balík se jí včera (14.01.2016) opět vrátil.
Chtěla bych se tedy zeptat, zda a případně jaké jsou zde možnosti vrácení zboží? Nebyla sepsána žádná smlouva, pouze faktura při prodeji.
Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte vyvstává otázka, zda vůbec vznikla kupní smlouva. Domnívám se, že nikoliv. Nicméně v tomto směru by bylo vhodné kontaktovat advokáta, který by zjistil bližší okolnosti (detailní obsah telefonického rozhovoru). Komplikací by v tomto směru mohla být faktura, která spíše deklaruje, že kupní smlouva uzavřena byla.
Pokud kupní smlouva nevznikla, je přijate zboží plněním bez právního důvodu a zaplacená částka taktéž. V takovém případě jsou strany povinny si toto plnění vzájemně vrátit.
Pokud bychom však dospěli k právnímu názotu, že kupní smlouva vznikla, pak je nasnadě celou situaci řešit pomocí odpovědnosti prodávajícího za vady. Jednou z povinností prodávajícího je dodat zboží bez vad. Z toho co uvádíte je zřejmé, že tomu tak nebylo.
V takovém případě je nutné prodávajícímu (nejlépe písemně) vytknout vady zboží. Z toho co uvádíte je pravděpodobné, že by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. V takovém případě by Vaší sestře vzniklo právo od smlouvy odstoupit a domohla by se touto cestou vrácení peněz. Práva z vadného plnění jsou upravena v § 2099 až § 2112 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Vzhledem k nezanedbatelné částce a možným obstrukcím prodávajícího doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám může pomoct s řešením nastalé situace. Je též možné, že bez soudního sporu se Vaše sestra peněz nedomůže.

_

FINANCE-DANĚ
- Převod cenných papírů na manželku, manžela a oznamovací povinnost finančnímu úřadu, FÚ
- Zdanění převodu cenných papírů mezi manžely
- Zdanění převodu cenných papírů v rodině
- Prodej cenných papírů manželi a zdanění, odvod daně - informace

Společně s manželkou jsme v průběhu našeho manželství, po vzájemné dohodě a za společné finanční prostředky nakoupili cenné papíry. Každý z nás si založil na svoje jméno majetkový účet u obchodníka s cennými papíry (společnost BrokerJet), přičemž část akcií byla uložena na jednom a část na druhém z účtů. Lze tyto cenné papíry považovat za součást našeho SJM? Před několika týdny jsem realizoval v rámci BrokerJet bezúplatný interní převod všech cenných papírů z mého majetkového účtu na majetkový účet manželky. Jediným důvodem pro nás v bylo zjednodušení nakládání se společnými akciemi. Má pro nás z manželkou převod cenných papírů nějaké bezprostřední daňové dopady? Existuje v této souvislosti oznamovací či jiná povinnost? Má takto realizovaný převod cenných papírů dopad na danění případného zisku z prodeje předmětných akcií? Neztrácí tyto cenné papíry momentem převodu svou dosavadní historii? Nedochází převodem k "vynulování" periody tzv. časového testu, který má (pro cenné papíry pořízené po 1.1.2014) délku 3 roky? Převáděné akcie jsme s manželkou nabyli před déle než třemi lety, takže jejich případný prodej by měl být již od daně ze zisku osvobozen. Děkuji Ctibor

ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Cenné papíry pak, pakliže je jeden z manželů nenabyl výše uvedeným způsobem, jsou součástí SJM.
Cenné papíry jsou součástí SJM, pokud jste je nabyli za trvání manželství za společné vlastní finanční prostředky.
Vzájemný převod mezi Vašimi účty tedy nelze považovat za narušení časového testu pro osvobození případného prodeje od daně z příjmů.

_

OBČAN-NÁJMY (BYDLENÍ)
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Soukromá stavba na pozemku města a klauzule v nájemní smlouvě o odstranění stavby při výpovědi nájmu městem nebo nájemníkem
- Odstranění soukromé stavby po ukončení nájemní smlouvy na městský pozemek
- Odstranění soukromé stavby po ukončení nájemní smlouvy na obecní pozemek

09/2015 jsem koupil garáž, která byla postavena už před několika desítkami let, leží na pozemku města a je evidována na KÚ. Vše proběhlo standardně, město jakožto vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, nevyužilo ke stavbě předkupní právo a koupě garáže již byla zaevidována na katastru.
Nyní mám podepsat nájemní smlouvu s městem, kdy mi město pronajímá pozemek pod garáží na dobu neurčitou. Smlouvu jsem po přečtení odmítl podepsat z důvodu čl. IV, odst. 4 smlouvy, který zní:
„V případě ukončení tohoto nájemního vztahu je nájemce povinen stavbu dle čl. 1 odst. 2 této smlouvy (garáž) ke dni ukončení nájmu odstranit, pokud nedojde k jiné dohodě, a nemá právo na žádné náhrady ze strany pronajímatele. “
Ukončení nájmu může nastat mj. na základě výpovědi s tříměsíční výpovědní lhůtou.
Další odst. navíc uvádí, že pokud bych nesplnil odst. 4 smlouvy, musím platit ještě pokutu: „Smluvní strany se dohodly, že v případě nesplnění povinnosti zakotvené v odst. 4 tohoto článku ke dni ukončení tohoto nájemního vztahu bude nájemce povinen uhradit pronajímateli bezdůvodné obohacení vzniklé bezesmluvním užíváním pozemku ve výši nájemného sjednaného podle této smlouvy a současně smluvní pokutu ve výši 50, - Kč za každý započatý den zprodlení… (tedy to zní tak, že pokud stavbu neodstraním, automaticky pozemek užívám a musím dále hradit nájem a pokutu k tomu)
Na majetkovém odboru města mi toto vysvětlili tak, že tyto body ve smlouvě chtějí právníci města a že se SNAD nestane to, abych musel stavbu odstraňovat, což však není vůbec uspokojující vysvětlení.
Domnívám se, že takto postavená smlouva je pro mě jednostranně nevýhodná a nevidím pro takový postup oporu v novém OZ. Proto bych se chtěl zeptat, na Váš názor na uvedené body smlouvy, zda si může město klást takovéto podmínky, pro mě jednostranně nevýhodné, zda si město může tyto body do smlouvy prosadit, zda má někde oporu požadavek, abych v případě ukončení nájemního vztahu musel stavbu v mém vlastnictví na své náklady odstranit. A dále jak mám ve věci postupovat, zda mohu odmítnout smlouvu podepsat a jaký by měl být můj další postup v tomto případě a jaký by měl být postup města, když odmítnu smlouvu podepsat.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Vaše stavba se nachází na cizím pozemku. V takovém případě je nasnadě, aby se oba vlastníci (pozemku a stavby) dohodli na uzavření nájemní smlouvy, smlouvy o zřízení věcného břemene či jiném právním důvodu, který by vlastníka stavby opravňoval užívat pozemek.
Teoreticky se město může domáhat toho, aby Vám soud uložil stavbu zbourat. Takové řešení by, podle mého názoru bylo nepřípadné, neboť soud může též rozhodnout o tom, že přikáže pozemek Vám za obvyklou cenu nebo stavbu městu za obvyklou ceu, nebo rozhodne o zřízení věcného břemene za úplatu.
Pokud se rozhodnete nepodepsat nájemní smlouvu, užíváte cizí věc bez právního důvodu a bezdůvodně se tak obohacujete na úkor vlastníka věci (pozemku). Tudíž tento má nárok na bezdůvodné obohacení (zřejmě ve výši nájemného, nikoliv však pokuty).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta pro zaměstnavatele na zaslání V. dílu neschopenky na ČSSZ
- Do kolika dní musí zaměstnavatel zaslat ukončení neschopenky na ČSSZ?

Do jaké lhůty má zaměsnavatel (v mém případě již bývalý zaměstnavatel) správně zaslat na ČSSZ V. díl DPN - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti?
Potřebuji od ČSSZ potvrzení o výplatě dávky nemocenského pojištění pro potřeby VZP, jelikož jsem momentálně nezaměstnaná a má DPN je již ukončena. Bývalému zaměstnavateli jsem zaslala V. díl DPN, dle dodejky ho již převzal, ale s odesláním na ČSSZ si dává na čas. Na ČSSZ mi řekli, že musí vyčkat, až jim zamětnavatel V. díl DPN pošle. Prosím, existuje zákonná lhůta, dokdy má zaměstnavatel doklad (V. díl o ukončení DPN) zaslat na ČSSZ, a jak se případně tohoto mohu domáhat? Velice děkuji!

ODPOVĚĎ:
Dle § 97 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění platí, že: „ Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. “
Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je skutečnost, resp. podklad, který má vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, zaměstnavatel by měl tedy předávat tyto podklady neprodleně, jak vyplývá z dikce zákona. Doporučení od České správy sociálního zabezpečení je cca 1 týdně, což je ale skutečně doporučující. Doporučila bych Vám obrátit se na zaměstnavatele s dotazem, zda tak již učinil, případně zmínit jeho zákonnou povinnost.
Dle § 136 odst. 1 písm. i) výše uvedeného zákona se právnická osoba jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu, pokud nesplní výše uvedenou povinnost. Může mu být udělena pokuta až 50.000,-Kč. Je možné se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přezkoumání zdravotního stavu úřadem práce (u uchazeče o práci, zaměstnání) - informace
- Může Úřad práce požádat o přezkoumání zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání?
- Může Úřad práce požádat o duplicitní přezkum zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání?

Nově jsem dokládal na Úřad práce zdravotní omezení, které mi vystavila obvodní lékařka. Mám napsáno, ze zdravotních důvodů, nevhodné vykonávat fyzické práce. Kanceláře jsou v pořádku. Rád bych věděl, pokud by se UP něco nezdálo, může mi nařídit nějakého doktora, který prověří zdravotní stav? Případně pokud bych nemohl odmítnout, mohu si lékaře vybrat? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ
Dle § 21 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti, v platném znění platí: „ Fyzická osoba, které krajská pobočka Úřadu práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna krajské pobočce Úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem23) registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá, posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb. “
Tuto povinnost jste splnil, když jste daný lékařský posudek předložil. Dále však dle § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti platí: „Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření
a) u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce23), pokud
1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo
2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,
3. je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb23), pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k poskytování pracovnělékařských služeb, registrujícím poskytovatelem. “

Z výše uvedeného vyplývá, že v daných případech má uchazeč o zaměstnání povinnost se lékařské prohlídce podrobit, a to u lékaře určeným, nikoliv zvoleným uchazečem.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Může strana kupní smlouvy požadovat úřední ověření podpisů na všech výtiscích smlouvy?
- Úředně ověřené podpisy na více kopiích kupní smlouvy - může to kupující požadovat?

Ráda bych se informovala na jednu věc: jedná se o formulaci v kupní smlouvě, konkrétně vyhotovení kupní smlouvy, kde se píše, že pouze jedno vyhotovení bude s úředně ověřenými podpisy pro účely vkladu vlastnického práva do katastru nemovittostí. Ostatní vyhotovení budou bez úředně ověřeného podpisu. Mohu se dožadovat také jednoho vyhotovení s úředně ověřenými podpisy čistě jako doklad pro mě jako kupujícího? Tuto otázku jsem již položila také advokátovi, ale bylo mi odpovězeno, že ji dostanu k disposici, až bude uhrazena kupní cena. Jaký je správný postup co se týče vyhotovení kupní smlouvy s úředně ověřenými podpisy?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pokud požadujete další vyhotovení smlouvy s úředně ověřenými podpisy, musí se na takové skutečnosti dohodnout smluvní strany. Na platnost smlouvy však nemá vliv, zda jsou podpisy úředně ověřeny či nikoliv. Neexistuje jiná možnost, např nějaké donucení. K samotnému vyhotovení pak dojde tak, že smluvní strany buď podepíší listinu před osobu oprávněnou (např. notářem, nebo na CZECH POINTECH), nebo před touto osobu prohlásí, že tento podpis je jejich.
Spíše mě zaráží tvrzení, že smlouvu dostanete až v případě, když uhradíte kupní cenu. Osobně bych rozhodně neprovedl žádnou větší platbu bez toho, aniž bych měl u sebe platnou smlouvu. V tomto směru můžete požadovat změnu smlouvy.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel nebytového prostoru domu SVJ nedostal povolení od všech členů ke změně stavby na bar, restauraci
- Změna nebytového prostoru domu SVJ na bar - je nutný souhlas všech majitelů bytů SVJ?
- Změna nebytového prostoru domu SVJ na restauraci - je nutný souhlas všech majitelů bytů SVJ?

Do schránek našeho bytového domu (SVJ) nám majitel nezkolaudovaného nebytového prostoru (dále jen "developer") rozházel žádosti o náš souhlas se změnou stavby na bar s tím, že provoz baru včetně předzahrádky bude každý den od 9-22 hod, včetně podávání alkoholu a vaření teplých jídel.
5 bytů z 25 bytů změnu nebytového prostoru na bar písemně odmítlo.
Znamená to, že developer s takovým projektem skončil, anebo může u stavebního úřadu dostat souhlas se změnou stavby na bar s ohledem na to, že většina (85% vlastníků SVJ souhlasila) a pouze (15% vlastníků nesouhlasilo)?
Jak je možné se bránit? Jako vlastníkovi bytu nad barem se mě nelíbí: znehodnocení nemovitosti hlučností, prašností a zápachem z vaření, koncentrace osob vyhledávající alkohol, konec klidu o víkendu a svátcích, zvýšený provoz aut (kapacita baru je 30 míst uvnitř a 30 míst na předzahrádce). Je NOZ tak již přísný, že pokud developer nedostane souhlas všech, nemůže si bar postavit?
Děkuji, Jan Svoboda

ODPOVĚĎ:
Změnu v užívání stavby řeší § 126 a § 127 stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.). K oznámení o změně užívání stavby se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické
právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby
se změnou v užívání. Ve Vašem případě je vlastníkem SVJ, resp. jednotliví vlastníci jednotek. Důležitým dokumentem jsou stanovy SVJ, kde by mělo být přesně určeno, kolik vlastníků musí souhlasit se změnou v užívání. Často to bývá právě 100% vlastníků. Rozhodující je také výklad stavebního úřadu. Váš případ by se dal také chápat jako stavební úprava, při které se nemění vnitřní uspořádání domu a
zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Nebytový prostor již existuje, pouze se mění způsob jeho využití. Ve druhém případě stačí zpravidla souhlas 75% vlastníků. Ve stanovách SVJ by také mělo být definováno, jakou formou mají vlastníci vyjádřit svůj souhlas. Zda postačí podpis listiny nebo je vyžadován zápis se schůze (shromáždění) vlastníků, kde musí být návrh odhlasován. Také je třeba se zabývat tím, zda je jednotka vzniklá dle zákona o vlastnictví bytů nebo jednotka dle občanského zákoníku, aby bylo možno řešit, jaký režim dopadá na rozhodování spoluvlastníků.

_

RŮZNÉ-STAVBA
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je zábradlí schodů nutností ke kolaudaci rodinného domu?
- Musí být zábradlí u schodů ke kolaudaci rodinného domu?
- Zábradlí u schodů - podmínka kolaudace rodinného domu

Je nutné pro to, aby stavba (rodinný dům) mohla být zkolaudována, zábradlí u venkovního schodiště, které je široké 150 cm a v nejvyšším místě (na podestě u vchodových dveří) je jeho výška od země 70cm? Pokud ano, stačí z jedné strany, nebo musí být z obou stran?
(Informace, které se mi podařilo vyhledat, jsou v tomto bohužel dost rozporuplné, a i odpověď, které se mi dostalo, na místním stavebním úřadě, je poněkud neurčitá.) Děkuji, Majka

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby v něm bylo možné nalézt výslovnou odpověď na Váš dotaz.
Dle § 119/2 stavebního zákona zkoumá stavební úřad při uvádění stavby do užívání (hovorově je toto řízení nazýváno jako kolaudace), zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále stavební úřad zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Problematice zábradlí se věnuje § 27 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou; parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami;
- zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy;
- zábradlí se nemusí zřídit, pokud:
a/ by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
b/ volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
c/ hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot;

- nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami;
- zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot;
- hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami;
- šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami.

Shora uvedené lze shrnout následovně:
- konkrétní parametry zábradlí jsou dány zejména příslušnými ČSN (na které vyhláška o technických požadavcích na stavby opakovaně odkazuje), přičemž z těchto ČSN vycházel, jak předpokládám, i projektant v případě Vašeho rodinného domu;
- je-li součástí projektové dokumentace Vašeho rodinného domu (kterou stavební úřad svým rozhodnutím schválil) i zábradlí o určitých parametrech, musí být takové zábradlí u schodiště zřízeno;
- s ohledem na to, že stavební úřad v rámci kolaudace mimo jiné zkoumá, zda je stavba provedena v souladu s vydaným povolením a schválenou projektovou dokumentací, přičemž stavební úřad zároveň zkoumá, zda je stavba provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví (tzn. aby byla pro své uživatele bezpečná), lze uzavřít, že zábradlí by mělo být před kolaudací rodinného domu dokončeno (resp. že stavební úřad bude pro úspěšnou kolaudaci zábradlí požadovat).
Je však zároveň pravdou, že praxe jednotlivých stavebních úřadů se může v tomto aspektu výrazně lišit (vzhledem k tomu, že ne/povinná přítomnost zábradlí při kolaudaci není žádným právním předpisem výslovně řešena), nelze proto vyloučit, že ve Vašem případě bude stavební úřad shovívavější. Nelze rovněž vyloučit (a v případě zábradlí a jiných bezpečnostních prvků je to vcelku běžnou praxí), že stavební úřad se v rámci kolaudačního řízení spokojí se zábradlím provizorním (popř. zřízeným prozatímně pouze po jedné straně schodiště).
Nebyl-li stavební úřad na Váš dotaz schopen konkrétně odpovědět, doporučuji Vám oslovit v rámci tohoto stavebního úřadu přímo toho úředníka, který má Váš rodinný dům v gesci (pokud jste tak již neučinila), popř. se s tímto dotazem můžete obrátit na místně příslušný krajský úřad (jako nadřízený stavební úřad).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace více závad obuvi - je počet závad počtem reklamací?
- Více závad zboží - je počet závad počtem reklamací?

V případě, že mám společenské boty (staré 1 týden), v obchodě se zdály v pořádku.
Po 3 dnech nošení se odloupla vnitřní stélka a nyní jsem zjistil, že se odlepuje podrážka. (boty staré necelý týden) Do toho všeho svrchní kůže je "vrásčitá", jak když jsem s nimi chodil rok po poli.
Obchodník se vyjádřil, že boty opraví, že na to má 30 dní. Že opraví odlepení podrážky, přilepí vnitřní stélku a "vrásčitost" kůže prý nemůže být předmětem reklamace, protože se jedná o běžné opotřebení materiálu.
Já chtěl po obchodníkovi chtěl vyměnit boty kus za kus. To prý podle zákona nejde.
Moje otázka zní:
1) mám možnost nějak obchodníka donutit, aby si ten šunt vzal a vyplatil peníze, nebo mi dal aspoň jiné boty hned?
2) pokud ne, tak jsou 2 závady reklamované v jednom okamžiku považovány za 2 reklamace, nebo pouze za 1? (uvažuji, že bych obchodníka dohnal "přes" 4 různé závady)
Předem děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
V případě, že kupující reklamuje vadu zboží do 6 měsíců od převzetí zboží, pak platí zákonná domněnka, že zboží bylo vadné již při převzetí a kupující má výhodnější postavení. Prodejce by musel prokázat opak. K prokázání opaku ale nestačí pouhé obecné tvrzení např. o nedodržení zásad zacházení s věcí, ale ideálně prokázání opaku např. znaleckým posudkem.
Kupující má právo na dodání nové věci, příp. jen její součásti, není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné. Pokud není možné věc či její část vyměnit, může kupující odstoupit od smlouvy. Pokud však lze vadu bez zbytečného odkladu odstranit opravou a požadavek na novou věc by byl nepřiměřený (např. zašít malou dírku ve švu), pak má kupující právo na opravu. Právo na přiměřenou slevu z kupní ceny náleží kupujícímu vždy, pokud neuplatnil jiné právo.
Kupující může odstoupit od smlouvy také v případě, že věc má větší počet různých odstranitelných vad (minimálně 3 různé vady najednou).
Z výše uvedeného se domnívám, že máte právo od smlouvy odstoupit. Těžko posoudit, zda máte nárok na výměnu zboží, jelikož mi není známo, zda je to vzhledem k možnostem prodávajícího možné.
Prodávající má skutečně na vyřízení reklamace 30 dnů.
Vzhledem k uvedenému se domnívám, že Vám vzniklo právo od smlouvy odstoupit, požadovat slevu z kupní ceny, nebo požadovat opravu věci (těžko říct, zda je možné odstranit všechny vady).
Pokud jste však již nějaký nárok uplatnit, pak jej nemůžete měnit bez souhlasu prodávajícího. Pokud jste ještě právo z vadného plnění neuplatnil, můžete i od smlouvy odstoupit. V takovém případě zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém mu sdělíte, že od smlouvy odstupujete a požadujete vrácení peněz. Stanovte k tomu prodávajícímu přiměřenou lhůtu. Dopis zašlete doporučeně a nejlépe i s dodejkou.
Pokud by Vám prodávající nevyhověl, musíte se svých práv domáhat soudně. Pak Vám doporučuji, abyste vyhledal právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- V nájemní smlouvě je klauzule o možnosti výpovědi dohodou - pronajímatel trvá na zákonné výpovědní lhůtě
- Možnost výpovědi smlouvy dohodou - je nutné dodržet výpovědní lhůtu dle zákona?
- Pronajímatel trvá na zákonné výpovědní lhůtě i když je v nájemní smlouvě možnost výpovědi dohodou

Prosím, o zodpovězení dotazu ve věci pronájmu bytu: nájemce s pronajimatelem má sepsanou nájemní smlouvu, ve které je uvedeno, že výpověď je možná dohodou (ve smlouvě není uvedena výpovědní lhůta). V prosinci podal nájemce výpověď k 31.1. následného roku. Pronajimatel se nyní ohání tříměsíční výpovědní lhůtou a nechce výpověď akceptovat.
Má pronajimatel právo na tříměsíční výpovědní lhůtu nebo musí akceptovat nájemní smlouvu?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Soňa

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych chtěl zmínit, že pojem "výpověď dohodou" je z právního hlediska nesmysl. Výpověď je jednostranné právní jednání, kterým jedna ze smluvních stran ukončí právní vztah, a to bez ohledu na vůli druhé smluvní strany. Zatímco dohoda je dvoustranné právní jednání, na obsahu dohody se musí smluvní strany dohodnout.
Pokud ve smlouvě není uvedena výpovědní doba, uplatní se zákonná výpovědní doba.
Z Vašeho dotazu není jasné, zda je nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou.
Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, pak podle § 22287 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Takovým důvodem je např. situace, kdy nájemce získá zaměstnání v jiném místě a není možné denně dojíždět. Výpovědní doba činí 3 měsíce.
Pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, může nájemce vypovědět smlouvu z jakéhokoliv důvodu. Výpovědní doba činí 3 měsíce.
V obou případech pak platí, že výpověď musí být písemná a výpovědní doba počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde výpověď druhé smluvní straně. POkud tedy bude výpověď doručena ještě v prosinci 2015, počíná výpovědní doba běžet od 1. 1. 2016.
V obou případech rovněž platí, že smlouva končí až uplynutím výpovědní doby. Do té doby mají smluvní strany stejná práva a povinnost jako před tím, než jedna strana podala výpověď (zejména platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu).
I přes výše uvedené však smluvním stranám nic nebrání, aby se vzájemně dohodly na tom, že nájem skončí v jiný den.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zadostiučinění za újmu - neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem
- Neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem a přiměřené zadostiučinění
- Náhrada škody od stavebního úřadu - neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem

Stavební úřad neoprávněně zadržoval 12 roků kolaudační rozhodnutí, což bylo nyní potvrzeno rozsudkem soudu. Je v této souvislosti možné, resp. žádoucí před podáním žádosti o zadostiučinění dle zák. č. 82/1998 Sb. ústřednímu úřadu obrátit se na městský úřad, pod který uvedený stavební úřad spadá, s návrhem na dohodu o přiměřeném zadostiučinění za způsobenou újmu?
Má tento městský úřad nějaké možnosti na takovou dohodu, a to se sníženou výší kompenzace, přistoupit?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru je skutečně na místě, abyste se s nárokem na náhradu škody obrátil nejprve na toho, kdo podle tvrzení soudu pochybil. Za škodu odpovídá tento úřad. Kromě toho, i kdyby bylo podání nesprávně doručeno, podle současného znění správního řádu je každá orgán povinen doručené podání postoupit usnesením příslušnému orgánu. Pokud Vy přistoupíte na sníženou výši kompenzace, nebudete pravděpodobně vymáhat nic víc a pak tedy celá náhrada škody skončí v této fázi.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kde je začátek pracovní cesty pokud zaměstnanec bydlí na druhé straně republiky?

Jaký je správný postup při určení místa začátku služební cesty. Mám trvalé bydliště v Ostravě, pracuji v Praze (tj. místo výkonu práce dle pracovní smlouvy), máme pružnou pracovní dobu, začátek pracovní doby je pružně stanoven od 6.00 do 9.00 hod. Přes týden bydlím na ubytovně v Praze, v pátek se vracím domů do Ostravy a v pondělí brzy se vracím do Prahy. Zaměstnavatel mi na rok 2016 naplánoval na každý týden jednu třídenní služební cestu, kdy mám navštívit postupně všechny pracoviště v republice. Chtěla bych vždy uvádět místo začátku služební cesty jednotně, tedy Ostravu nebo Prahu. Zaměstnavatel mi však nechce dát jedno pravidlo pro všechny tyto cesty, trvá na tom, že pro některé cesty musím uvádět začátek v Ostravě a pro jiné na pracovišti v Praze. Má právo na takový příkaz? Může mi to nařídit při každé cestě jinak? Osobně se domnívám, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pouze vycestovat z místa pracoviště, nikoliv z místa bydliště (to může pouze povolit, nikoliv nařídit). Jak je to správně? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 153 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: "Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance."
Z výše uvedeného plyně, že zaměstnavatel určuje místo nástupu na pracovní cestu a nese všechna rizika s tím spojená. Je tedy možné určit jednou nástup na jednom místě a podruhé na jiném.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníka na pozemek a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spolumajitele na pozemek a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spoluvlastníka na nemovitost a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spolumajitele na nemovitost a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na majetek z dědictví
- Předkupní právo na majetek získaný v dědictví, dědickém řízení

Sestřenice zdědila ideální podíl na pozemcích. Tento její podíl chce prodat třetí osobě. My o tento podíl máme zájem, jsem ochotni zaplatit stejné nebo větší peníze jako třetí osoba, ale z osobních důvodů sestřenice s námi nekomunikuje. Jaký postup mám uplatnit, abych se domohl předkupního práva dle občanského zákoníku. Děkuji, Novák

ODPOVĚĎ:
Zákonné předkupní právo v případě vzniku spoluvlastnictví v dědickém řízení platí § 1124 odst. 1 OZ:
Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
V daném případě se lze po nabyvateli podílu domáhat porušení zákonného předkupního práva a dosáhnout tak převodu podílu za podmínek prodeje třetí osobě. Po uplynutí doby pak lze s podílem disponovat neomezeně.
Bylo by možné sestřenici doporučeným dopisem i na tuto skutečnost upozornit s tím, že jste připraveni částku za převod zaplatit, nicméně vzhledem ke špatným vztahům by asi naschvál s prodejem nadále vyčkávala a následně prodala podíl třetí osobě. Spoluvlastnictví je vždy problematické, pokud zde není elementární vůle k dohodě.

_

OBČAN-DLUHY
- Ručení jako postupitel pohledávky - jak se vyvázat z ručení?
- Vyvázání se z ručení pohledávky se souhlasem postupitele

Pokud postupuji svoji pohledávku za úplatu, ručím jako postupitel ve smyslu § 1885 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Jak se z tohoto ručení vyvázat? Postačí prohlášení postupníka, o tom, že si je vědom, že je pohledávka nejistá a může byt nedobytná? Musí být toto prohlášení součástí smlouvy o postoupení pohledávky nebo stačí čestné prohlášení (písemně) samostatně mimo tuto smlouvu? Jedná se o postoupení pohledávky vůči pojišťovně ve věci náhrady škody při dopravní nehodě.
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Ručení dle citovaného ustanovení není kogentním ustanovením zákona, tedy jinak řečeno ustanovením, od kterého by nebylo možno se odchýlit. Tudíž ideálním případem by bylo použití daného ustanovení vyloučit přímo v textu písemné smlouvy o postoupení pohledávky. To znamená inkorporovat ustanovení o tom, že postupitel neručí za dobytnost pohledávky.

_

OBČAN-DLUHY
- Prekluze směnky, směnečného platebního rozkazu
- Promlčení směnečného platebního rozkazu

3.12. 2003 jsem násilim podepsal směnku se splatnosti 30.06.2004. Pak se nic nedělo a v roce 2012 vyšlo najevo že veřitel má od 28.02.2008 směnečný platební rozkaz zn. 30 Sm 217/2007-17 Mestký soud v Praze.
Jak efektivně zjistit kdy žaloval věřitel dluh u soudu? Je tam prekluze? Jsem starobní důchodce. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Informaci, kdy byla Vaše záležitost zažalována zjistíte nejlépe přímo na soudě. Obraťte se na Městský soud v Praze a telefonicky požádejte o nahlédnutí do spisu. Ve spisu pak naleznete na návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu razítko s datem podání. Toto datum je dnem začátku řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 byl vydán ve věci směnečný platební rozkaz, tak platí, že toto právo se promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Ve Vašem případě tedy za 10 let od nabytí právní moci směnečného platebního rozkazu. Kdy tento dokument nabyl právní moci, to zjistíte rovněž ze spisu.

_

FINANCE-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
- Jak odstoupit z funkce jednatele s. r. o. - postup, návod

Jak mám postupovat v odstoupení z funkce jednatele s. r. o. Na žádost mé dlouholeté přítelkyně jsem s jejím manželem dne 15. 03. 2010 založila společnost s tím, abych mu vedla účetnictví. Ve společnosti jsme dva jednatelé, já s menšinovým podílem 10 %, on s podílem 180 %. Před třemi lety přítelkyně zemřela, proto jsem ho v té době několikrát žádala, že chci ukončit jednatelství. Sliboval, že to provede, odkládal to, pak mi napsal mail, že odjíždí do ciziny (Ruské Federace) a že se mi ozve. Několikrát napsal mail, že hledá druhého jednatele, nebo sám převezme můj podíl, že mi dá vědět, až se vrátí do ČR. Dodnes (28.12.2015) se nevrátil. Společnost neměla žádné zisky. V mezidobí, kdy se neozýval, jsem se informovala na Živnostenském úřadu, co mám učinit. Bylo mi doporučeno, abych s. r. o. přerušila. Bez konání valné hromady ji sama zrušit nemohu, prý až po 5ti letech. Společnost je přerušena od
10.12.2012 dosud. Chci se vzdát jednatelství – jde to bez valné hromady? Pokud existuje nějaký právní dokument, prosím o radu.
Děkuji Alena

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych rád uvedl, že je rozdíl mezi jednatelem a společníkem SRO. Jednatel je statutárním orgánem SRO, společníka je členem společnosti, resp. osoba vlastníci společenský podíl. Ve Vašem dotazu je uvedeno, že jste dva jednatelé, ale také, že druhý společník převezme Váš podíl. Jedná se však o dva odlišné instituty. Pokud by druhý společník (nebo třetí osoba) odkoupil Váš podíl, nepřestáváte být jednatelem (zde je nutné buď odvolání z funkce nebo odstoupení).
Domnívám se, že by mohl být naplněn některý ze zákonných důvodů (např. že společnost není schopna vyvíjet činnost) pro to, aby soud zrušil společnost a nařídil likvidaci. Konkrétní posouzení však již je na soudu. Navíc musíte prokázat Váš právní zájem na tom, aby byla společnost zrušena. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat návrh. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
Pokud by soud rozhodl o zrušení společnosti, pak je možné, že Vás soud jmenuje likvidátorem společnosti. Poté co společnost zanikne, zanikne i Vaše funkce jednatele a také Vaše účast v ní.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení do dědického řízení po zesnulém, zemřelém
- Bezdůvodné obohacení a dědictví, dědické řízení

Potřebuji žalovat o vydání úmyslného bezdůvodného obohacení z let 2008 až 2014. Jedná se o finanční částku ve výši tržního nájemného za bydlení zdarma bez právního titulu. Pohledávku jsem mohl poprvé žalovat v roce 2014. Obohacenými jsou žena a její bývalý manžel, zemřelý v r. 2014. Dědické řízení po obohaceném probíhá. Obohacený má dospělého syna. Syn a obohacená jsou pravděpodobnými dědici obohaceného.
1. Mám podat jedinou žalobu (abych ušetřil soudní poplatek), ve které žalovanými budou jak obohacená, tak neznámí dědici obohaceného, nebo mám podat jednu žalobu proti obohacené a druhou žalobu proti neznámým dědicům - a proč?
2. Mám proti neznámým dědicům navrhnout vydání platebního rozkazu (úspora soudního poplatku alespoň na začátku řízení)?
Jsou svátky, odpověď stačí do 10 dnů. Petr.

ODPOVĚĎ:
Především bych co nejdříve doporučovala přihlásit pohledávku do dědického řízení. Přihláška pohledávky do dědického řízení ovšem nastaví promlčecí dobu, proto Vám nezbude, než již nyní podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Neznámé dědice žalovat nemůžete, je otázkou, kdo vůbec dědicem bude, zda neuzavřou dědickou dohodu apod. Doporučovala bych podat návrh na platební rozkaz, kde uvedete jako žalované oba manžele (jste v pozici, kdy nemusíte vůbec vědět, že jeden z nich již nežije), přičemž soud řízení přeruší do doby, než bude rozhodnuto v dědickém řízení o tom, kdo je dědicem, a zda Vaše pohledávka nebude v dědickém řízení alespoň částečně uspokojena. Po pravomocném skončení dědického řízení bude soud v řízení pokračovat s manželkou a dědici zemřelého.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
OBČAN-DLUHY
- Promlčecí doba pojistného za povinné ručení auta, automobilu
- Povinné ručení - promlčení pojistného

Počátkem prosince tohoto roku jsem obdržela předžalobní upomínku od AK Ševčík, která převzala právní zastoupení Triglav pojišťovny, u které jsem měla pojištěn automobil od 14.3.2011 do 14.3.2014.
Nutno říci, že za celou tuto dobu jsem od fy Triglav neobdržela žádnou upomínku ani telefonát týkající se nějaké nezaplacené částky. Ani při výpovědi smlouvy se nikdo neozval. V podstatě až za téměř dva roky jsem obdržela tuto předžalobní upomínku.
Kontaktovala jsem pojišťovnu Triglav, oč se jedná, že o žádném dluhu nic nevím - bylo mně řečeno, že historicky mně sice žádný upomínkový dopis nebyl zaslán, ale přesto mám zaplatit dlužnou částku 607 Kč.
Vyžádala jsem si tedy mou platební morálku, která se skládala z excelového souboru předpisů a zaplacených částek a překalkulovanou dlužnou částku na 470 Kč.
Upřímně, nevím, jak se v této situaci zachovat - dle mého mínění jsem zaplatila vždy, když byla zaslána poštovní poukázka, bohužel ale již nejsem schopna dohledat výpisy z účtu např. z roku 2011, 2012.
Mám zde nějaká práva? Existuje nějaká promlčecí doba? Je vůbec možné vyžadovat dlužné částky po 21 měsících? Jak dále postupovat?
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba je v tomto případě tříletá, tedy celkem 36 měsíců a začíná běžet vždy den následující po splatnosti pojistného. Pokud dlužnou částku neuhradíte nebo již nyní nepředložíte doklady o úhradě částky, které po Vás nyní požadují, lze předpokládat, že pojišťovna prostřednictvím svého právního zastoupení podá žalobu či návrh na (elektronický) platební rozkaz, přičemž tvá tvrzení musí samozřejmě prokázat, tedy doložit listinami. Vy pak máte možnost se v soudním řízení bránit, ovšem nejlépe samozřejmě předložením dokladů vyvracejících jejich tvrzení, že jste např. některé platby pojistného neuhradila. Pokud jste hradila převodem na účet, banka by Vám měla na žádost dohledat výpisy z účtu i z roku 2011. Upozorňuji, že pokud by žalobce byl ve sporu úspěšný, musela byste hradit i náklady soudního řízení a právního zastoupení žalobce. Je tedy třeba si zvážit, zda skutečně jste schopna dohledat doklady o pravidelných platbách a jste si stoprocentně jistá, že jste vše uhradila - v takovém případě byste spor jistě vyhrála nebo si jistá nejste a zda v tomto případě do sporu jít s vysokým rizikem, že budete muset dluh uhradit i s veškerými soudními náklady.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zaměstnání zaměstnanci s DPP - jak postupovat?
- Zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnanci s DPP - jak postupovat?

V létě 2015 jsem pracovala na DPP. Chci od svého bývalého zaměstnavatele:
Dle § 313 Zákoníku práce potvrzení o zaměstnání a dle Zákona o daních z příjmů potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti.
Bývalý zaměstnavatel mě ignoruje (email, sms), a tak mu chci zaslat doporučený dopis, kde ho o tato potvrzení požádám. Chci se zeptat:
1. Na základě jakého paragrafu má povinnost vystavit mi potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ? Ráda bych v dopise uvedla konkrétní paragraf.
2. Existuje lhůta, dokdy mi od doručení dopisu musí potvrzení vystavit?
3. Pokud mě bude i nadále ignorovat, mám to nahlásit na FÚ, Inspektorát práce nebo obojí?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle § 38j zákona č. 586/1992 Sb. , zákon o daních z příjmů, v platném znění platí následující: „ Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. “
Pokud Vám zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání, pak se můžete obrátit na inspektorát práce, pokud se bude jednat o potvrzení o zdanitelných příjmech, pak na příslušného správce daně.

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu rekonstrukce bytu, bytového domu
- Výpověď nájemní smlouvy z důvodu rekonstrukce bytu, bytového domu
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu generální opravy bytu, bytového domu
- Výpověď nájemní smlouvy z důvodu generální opravy bytu, bytového domu

Může mi pronajímatel dát výpověď z nájmu bytu z důvodu rekonstrukce domu? Jak by měl vůči mně správně postupovat v případě celkové rekonstrukce
domu? Majitel je společnost s ručením omezeným, má dům ve vlastnictví 15 let. Za celou dobu se v domě prováděly jen nezbytné opravy v případě
havárií. Dům nebyl nikdy zcela obsazený, měli tedy dost možností i času provést rekonstrukci postupně.
Majitel se chce nájemníků zbavit úplně. Se smlouvami na dobu určitou již odešli, zůstávám já a dva důchodci, všichni máme dekrety o přidělení
bytu od OPBH. Majitel mi poslal dopis se sdělením, že dojde k převodu obch. podílu ve společnosti a nový společník má zájem neprodleně zahájit
rekonstrukci domu, takže užívání bytu bude ztíženo, že bude předběžně jednáno o ukončení nájemních smluv a posléze budou tyto dohody podepsány.
Termín není uveden. K jednání byla zmocněna zástupkyně budoucího společníka, telefonicky mi nabídla byt poblíž.
Myslím, že majitel nepostupuje správně a zkouší dostat nás pryč, jak to jen půjde.
Děkuji. Lenka

ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2014 již není možné, aby pronajímatel vypověděl nájemní vztah z důvodu oprav bytu nebo dobu, při jejichž provádění nešlo dům nebo byt
delší dobu užívat. Výpověď z tohoto důvodu obsahoval již zrušený zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (tzv. starý občanský zákoník, účinný
do 31. 12. 2013). Od 1. 1. 2014 se však nájem řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, který výpověď z výše uvedeného důvodu neumožňuje.
Situace, kdy byt nebo dům nelze užívat z důvodu probáhajících oprav je řešena v § 2260 až § 2262 nového OZ.
Podle těchto ustanovení platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li
hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo
hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu vyžadující vyklizení bytu, má pronajímatel právo
započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v
souvislosti s vyklizením bytu, a zaplatí nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu.
Nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací,
předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí
vyklizení; zároveň se pronajímatel zaváže k náhradě účelných nákladů a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí.
Neprohlásí-li nájemce pronajímateli do deseti dnů po oznámení, že byt na požadovanou dobu vyklidí, má se za to, že vyklizení bytu odmítl.
Je-li nutné vyklizení bytu nejdéle na dobu jednoho týdne, postačí oznámit nájemci alespoň deset dnů před zahájením prací. Lhůta k prohlášení
nájemce se zkracuje na pět dnů.
Odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po
nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká.
Prokáže-li pronajímatel účelnost úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu a nezbytnost vyklizení bytu, soud návrhu vyhoví; přitom může
stranám uložit přiměřená omezení, která na nich lze rozumně požadovat. Před rozhodnutím o vyklizení bytu nelze práce provádět, ledaže soud
provádění prací povolí.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Odmítnutí dědictví v insolvenci - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v oddlužení - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v konkurzu - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v osobním bankrotu - může to zadlužený dědic udělat?

čeká nás dědické řízení po otci, zůstali jsme čtyři děti. Sestra je bohužel velmi zadlužená, čelí konkurzu. Při dědickém řízení však by ráda
získala svůj díl dědictví, alespoň pro svou jedinou dceru. Je toto možné? Jak postupovat? Je možné, aby převedla svou část na mne, jakožto
sestru a já ji díl předala? Jde nám o to, aby peníze zachovala alespoň pro dítě.
Tuším totiž, že by ji bylo dědictví bankou zabaveno.

ODPOVĚĎ:
Podle § 246 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů platí, že právní úkon, kterým dlužník po prohlášení
konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu
insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.
Z výše uvedeného vyplývá, že majetkové dispozice s pozůstalostí, které by Vaše sestra učinila ve svůj neprospěch (tedy třeba i ve prospěch její
dcery), budou bez souhlasu insolvenčního správce neplatné.
Doporučuji celou situaci konzultovat s insolvenčním správcem.
Výše uvedené však platí tehdy, pokud byl nad majetkem Vaší sestry prohlášen konkurz.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Záruční lhůta při koupi zboží na IČ, IČO - nový občanský zákoník
- Zboží zakoupené na IČ, IČO - délka záruční lhůty na zboží

prosím o radu, jaká je záruční lhůta u mobilního telefonu zakoupeného 20.12.2014 v kamenném obchodě v Brně. Telefon jsem objednal pro základní
školu a nyní po roce (22. 12. 2015), když jsem dovezl přístroj na opravu z důvodu nefunkčnosti mně bylo sděleno, že záruční lhůta je pouze rok
a že servis musím zaplatit. Důvod jednoleté záruční doby je prý to, že objednávka byla učiněna na IČ a podle nového občanského zákoníku je
pouze jednoletá záruční doba. Až dosud jsem jako ředitel základní školy objednával vše na IČ a nikdy mně nebylo sděleno, že máme pouze
jednoletou záruční dobu. Děkuji vám za odpověď
ředitel ZŠ Pomezí Bronislav Králíček.

ODPOVĚĎ:
Pokud byla objednávka učiněna jménem školy, resp. je z objednávky zřejmé, že se jedná o školu a je zde její IČ, pak se na uzavřenou kupní
smlouvu vztahují též ustanovení § 2158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Jedná se o ustanovení, která mj. upravují tzv.
zákonnou záruku.
Tato ustanovení se aplikují na kupní smlouvu, pokud je prodávajícím podnikatel, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z
okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.
V tomto případě má sice škola své IČ, není však podnikatelem. Pokud bylo jasné, že smlouvu uzavírá škola, pak nemohly vzniknout pochybnosti o
tom, že smluvu neuzavírá podnikatel.
Tvrzení prodávajícího, že nový občanský zákoník zná jednoletou záruční dobu je nepravdou. Zákonná záruka upravená novým občanským zákoníkem je
dvouletá. Jednoletou záruční dobu nezná nový občanský zákoník ani v jiných případech.
Z výše uvedeného vyplývá, že je povinností prodávajícího řádně reklamaci vyřídit (pokud jste požadoval opravu, tak telefon bezplatně opravit) v
zákonné lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Pokud tak neučiní, můžete dokonce od smlouvy odstoupit.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Reklamace zubního ošetření a poškození zubů - odškodné od zubaře
- Odškodnění od zubaře za poškození zubů při ošetření
- Odškodnění od zubaře za nesprávný postup při ošetření s poškozením zubů pacienta
- Reklamace zubního ošetření a poškození zubů - odškodné od zubního lékaře
- Odškodnění od zubního lékaře za poškození zubů při ošetření
- Odškodnění od zubního lékaře za nesprávný postup při ošetření s poškozením zubů pacienta
- Odškodné od zubaře za poškození zubů zákrokem dentisty

2/2014 jsem se rozhodla pro zlepšení estetiky mého chrupu. Za zubařem, protetikem jsem přišla s požadavkem vyměnit celokeramické korunky na
horních dvojkách za metalokeramické. Ostatní zuby jsem měla svoje a naprosto zdravé.
I když přední jedničky a trojky měly nepatrně odlišnou barvu, podle mého soudu nevyžadovaly příliš velký zásah. Nakonec jsem byla zubařem
přesvědčena, že prý aby to vypadalo dobře, musí se udělat všech 6 zubů v řadě. V té době jsem dala na jeho radu, protože jsem si nebyla vědoma,
že to může tak hluboce zasáhnout do celého organismu. Dnes (28.12.2015) mám se zuby obrovské problémy. Podle konzultací s jinými zubaři bude
protřebné všechny zuby, pahýly nahradit implantáty. Takže jsem vlastně přišla o 4 zdravé zuby. Zubař mi můstek se 6 zuby předělával 2x naposled
v 3/2015, protože nebyl v pořádku. Mám velkou zlost, problém, bolest, proto chci uplatnit odškodnění za zdravé zuby. Mé cítění mi říká, že 1
zub bude mít hodnotu přes milion korun českých. Plánuji toto řešit přes pojištění zmíněného zubaře. Je můj požadavek/přes 1mil/ reálně
uplatnitelný v ČR? V USA zcela určitě.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu domáhat se po dotyčném zubaři náhrady újmy na Vašem zdraví, přičemž tuto náhradu hodláte vyčíslit ve výši 1.000.000, - Kč (či
více) za jeden zub, lze konstatovat, že tento Váš požadavek není v České republice reálně vymahatelný.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné
bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení
společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) výslovně nestanoví, jakou finanční náhradu lze požadovat za ztrátu či poškození jednoho zubu.
Nejvyšší soud však vydal Metodiku k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění (která je jakýmsi pomocným
nepovinným materiálem pro soudce), která může být v těchto případech použita jako vodítko. Tato metodika je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Hodnota jednoho bodu pro účely odškodnění bolesti byla touto metodikou obecně stanovena na 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy, proto má jeden bod
pro bolest vzniklou v roce 2014 hodnotu 251,28 Kč, zatímco pro bolest vzniklou v roce 2015 má jeden bod hodnotu 256,86 Kč.
Pro odškodnění ztráty či poškození zubu lze v rámci metodiky, co do náhrady za bolest, použít tyto položky:
- ztráta zubu - 20 bodů
- dislokace zubu - 15 bodů

Pro získání představy o reálné výši finanční náhrady za ztrátu či poškození zubu je dále možné vycházet ze dvou právních předpisů, které se
sice na Váš případ přímo nevztahují, lze je však použít analogicky:
1/ V první řadě lze nahlédnout do nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo
nemocí z povolání, dle jehož § 3/1 činí hodnota jednoho bodu 250, - Kč.

Co se týče odškodnění bolesti, lze v rámci přílohy č. 1 nařízení vlády odkázat na tyto položky:
- ztráta zubu v přední části chrupu - 20 bodů
- ztráta zubu v zadní části chrupu - 15 bodů
- ulomení části zubu - 10 bodů
- dislokace zubu - 15 bodů

Co se pak týče ztížení společenského uplatnění, lze v rámci přílohy č. 3 nařízení vlády vycházet z těchto položek:
- ztráta jednoho zubu podle postavení a estetického dopadu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady) - 40 bodů
- odlomení korunkové části jednoho zubu - 30 bodů

2/ Do 31. 12. 2013 obsahoval český právní řád vyhlášku o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, dle jejíhož § 7/2 platilo, že
hodnota 1 bodu činila 120, - Kč.

Pro případ bolesti spojené se ztrátou či poškozením zubu obsahovala tato vyhláška ve své příloze č. 1 tyto položky:
- ztráta zubu - 10 bodů
- dislokace zubu - 10 bodů

Pro případ ztížení společenského uplatnění v důsledku ztráty nebo poškození zubu obsahovala vyhláška ve své příloze č. 2 tyto položky:
- ztráta jednoho zubu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady) - 15 bodů
- odlomení korunkové části jednoho zubu - 10 bodů

Vše shora uvedené lze shrnout tak, že finanční vyjádření bolesti, popř. ztížení společenského uplatnění při ztrátě či poškození jednoho zubu se
v českém právním prostředí nemůže částce přesahující 1.000.000, - Kč ani zdaleka blížit, nýbrž tato náhrada bude mnoho násobně nižší.

Po dotyčném zubaři se můžete samozřejmě domáhat i náhrady veškerých dalších nákladů, které Vám v souvislosti s péčí o poškozené zuby vznikly
(jak uvedeno v § 2958 a násl. občanského zákoníku). Jedná se např. o náhradu ztráty na výdělku po dobu Vaší pracovní neschopnosti, náhradu
nákladů léčení či náhradu za zhotovení zubních náhrad.

Závěrem své odpovědi připomínám, že pro úspěšné vymáhání Vašich nároků je zapotřebí, aby dotyčný zubař za poškození Vašich zubů odpovídal, tzn.
aby byla jím poskytnutá zdravotní péče vadná. Dotyčný zubař tedy ponese odpovědnost za veškerou Vám způsobenou újmu pouze tehdy, pokud
nepostupoval s péčí řádného odborníka (tzv. non lege artis), tzn. pokud porušil svou povinnost dle § 45/1 ve spojení s § 4/5 zákona o
zdravotních službách a povinnost dle § 2643/1 občanského zákoníku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
vyhláška č. 440/2001 Sb. , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání blokačního poplatku od realitní kanceláře, RK - postup, návod, informace (nedošlo k převodu nemovitosti na kupujícího vinou realitní
kanceláře)
- Vymáhání rezervačního poplatku po realitní kanceláři, RK (nedošlo k převodu nemoitosti na kupujícího vinou realitní kanceláře)

Jak nejúčinněji vymoci vrácení rezervačního poplatku po realitní kanceláři. Můj přítel 17.8.2015 podepsal s realitní kanceláří (přes jejich
zprostředkovatele) blokační smlouvu na nemovitost s trváním do 7.10.2015 (s tím, že do té doby zprostředkovatel převede studio na bytovou
jednotku). Cena za blokaci nemovitosti byla 60 000 Kč. Blokační smlouva dále prodloužena do 22.10.2015, do této doby studio nebylo převedeno na
bytovou jednotku, tak jsme chtěli vrátit blokační poplatek ve smlouvě je uvedeno, že pokud nebude podepsána kupní smlouva po uplynutí blokace
nemovitosti vinou RK, blokační poplatek bude vrácen a jako sankce ze strany RK bude posláno dalších 30 000 Kč. Od té doby se snažíme od
zprostředkovatele vrácení peněz (obáváme se, zprostředkovatel jednal bez vědomí RK. Zprostředkovatel vrátil 19.11.2015 jen 25 000, - a pořád
každý týden ujišťuje, že pošle zbývající peníze. 25.11.2015 byla celá záležitost adresována i přímo realitní kanceláři. Rrealitní kancelář
pouze píše, že je už jejich bývalý zprostředkovatel ujistil, že peníze pošle. Odpověděli jsme, že smlouva je podepsaná s RK, tak ať pošle
peníze ona a následně pak si je vymáhá na svém již bývalém zprostředkovateli. Prosím o radu jak dál postupovat, co bude nejúčinnější soud,
právník, trestní oznámení, je zde nějaká promlčecí lhůta. Na kom vymáhat vrácení peněz (zprostředkovatel či RK). Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Zprostředkovatel pravděpodobně jednal jménem realitní kanceláře a smlouva byla uzavřena právě s realitní kanceláří (obdobně jako zaměstnanec
uzavře smlouva za zaměstnavatele), tudíž dlužníkem je realitní kancelář. Nemohu to však trvdit s jistotou neboť nemám k dispozici předmětnou
smlouvu.
Rovněž by bylo vhodné přezkoumat, zda skutečně není vrácení zálohy a sankce nijak podmíněno aj. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že Vám
realití kancelář dluží relativně vysokou částku, doporučuji, abyste kontaktovala advokáta, který Vám pomůže vymoct dlužnou částku u soudu
(vyzve realitní kancelář a případně napíše žalobu). Někdy i samotná výzva napsaná pod hlavičkou advokátní kanceláře zapůsobí na dlužníka tak,
že dluh ihned splní.
Z toho co uvádíte usuzuji, že byste měla u soudu uspět (s jistotou to však nelze tvrdit bez znalosti všech podrobností). Pokud však u soudu
uspějete, realitní kancelář Vám bude muset nahradit veškeré náklady na advokáta a soudní poplatek.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Dokumenty z televize nahrané na youtube a dary od návštěvníků kanálů daného uživatele
- Donate, darování peněz od uživatelů youtube - autorské právo na dokumenty nahrané z televize
- Dary za sledování kanálu youtube - videa nahraná z televize, TV a uložená na youtube, autorské právo
- Autorské právo na pořady nahrané v televizi na youtube - možnost výdělku přes donate (dobrovolné darování peněz)

Na serveru Youtube.com mám 3 kanály s poměrně vysokou sledovaností. Jedná se o tématické dokumentární pořady nahrané z TV. Mohu si na tyto
kanály umístit tlačítko „Donate“ od online finanční služby PayPal? Jedná se o tlačítko, které přesměruje diváka na platební portál, kde mi může
(anebo nemusí) zcela dobrovolně darovat symbolickou částku jako vyjádření podpory mého kanálu. Na Vás, právníky, se obracím zejména proto, že
se nejedná o má autorská videa, ale o převzaté dokumenty, tak jestli je to i v tomto případě možné. Popř. zda mi můžete poradit, jakým způsoběm
mohu získat symbolické finanční dary za provoz mých kanálů, aby to bylo v souladu s naším právním systémem a jak formulovat případný komentář
divákům k tomuto tlačítku Donate.
Ještě by mě zajímalo, zda jsou nějaké limity pro darované peníze, např za rok a nad jakou částku bych musela již příjem přiznat, ač by se
jednalo o dobrovolné dary.
Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska je umístění tlačítka "Donate" možné. Využitím online platební služby PayPal neporušíte žádný právní předpis, bude-li
návštěvník Vašich kanálů od počátku vědět, že:
- má možnost (nikoli povinnost) podpořit Vaší činnost (kterou stručně popíšete) dobrovolným finančním darem,
- poskytnutím finančního daru si na Vašich kanálech nelze zaplatit žádné nadstandardní služby (tzn. že se nejedná o platbu za službu, resp. že
poskytnuté platbě neodpovídá žádné protiplnění),
- stisknutím tlačítka "Donate" bude přesměrován na platební portál, jehož prostřednictvím lze finanční dar poskytnout.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že služba PayPal je v rámci českého právního řádu řazena mezi elektronické peníze (§ 4 zákona o
platebním styku).
Jelikož své kanály neprovozujete na vlastních webových stránkách, nýbrž na serveru YouTube, doporučuji Vám prostudovat interní pravidla tohoto
serveru. Nelze totiž vyloučit, že založením kanálů na serveru YouTube jste odsouhlasila některá ustanovení, která umístění tlačítka "Donate"
(či obecně zpoplatnění či umístění jakéhokoli odkazu umožňujícího provádění plateb provozovatelům jednotlivých kanálů) zapovídají.
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, zda předmětné dokumentární pořady "přejímáte" na své kanály oprávněně (tzn. se souhlasem jejich autorů či
příslušné televizní stanice, např. ve formě licenční smlouvy) či neoprávněně. Z tohoto důvodu pouze připomínám, že v případě neoprávněného
užívání cizího autorského díla po Vás může být dotčeným autorem vymáhán některý nárok (či více nároků) dle § 40 autorského zákona, přičemž
vyloučit nelze ani vznik veřejnoprávní odpovědnosti (odpovědnosti za přestupek či trestný čin).
Z daňového pohledu doplňuji, že limit bezúplatného plnění (daru), které je od daně z příjmů osvobozeno činí v souhrnu od jednoho dárce a
kalendářní rok 15.000 Kč. Podmínkou osvobození je i to, že jde o příjem nabytý příležitostně.
Podle mého názoru v případě pravidelného přispívání nelze hovořit o příležitostném nabytí. Pak by příspěvky přešly do režimu podnikání
(soustavná činnost) se všemi administrativními dopady (zřízení živnostenského listu, registrace na FÚ, na OSSZ a zdravotní pojišťovně, vedení
daňové evidence).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Neúspěšné dopravně-psychologické vyšetření - je důvodem k nepřijetí do pracovního poměru profesionálního řidiče?
- Řidič s oprávněním na řízení autobusu nebyl úspěšný v dopravně-psychologickém vyšetření - je to důvod nepřijetí k dopravci?
- Neúspěšné dopravně-psychologické vyšetření řidiče autobusu - vliv na přijetí do zaměstnání
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Posudek psychloga na řidiče nákladní dopravy - na kolik let je posudek platný?
- Posudek psychloga na řidiče MKD - na kolik let je posudek platný?
- Posudek psychloga na řidiče kamionu - na kolik let je posudek platný?
- Doba platnosti psychologického posudku řidiče kamionu

Mám za vl. peníze ŘO na všechny skupiny, vč. profesní způs. na nákl. i os. dopravu. Dopravní podnik Ostrava a. s. trvale hledá řidiče autobusu
(už nejméně 18 měs. na webu visí nabídka). Rád bych pro něj pracoval. Jsem vzorný řidič, v Ekř mám za 10 let jeden přestupek (je mi 28 let) a
mám čistý trestní rejstřík. Vedoucí tří autobusových provozen v Ostravě (jedna není DPO) by mě vzali i bez praxe, ale neprošel jsem dopravně
psychologickým vyšetřením.
1. V § 87a 361/2000 Sb. je řeč o podrobení se vyšetření; ne to, že jím mohu být zastaven. Mohu být?
2. Na nákl. dopravu jsem dostal kladný posudek jen na 2 roky, ale v § 87a se hovoří o 2. vyšetření až před dovršením 50 let. Je to fin.
spekulace psychologa?
3. Dopravní podnik tvrdí, že uznat mi může posudek jen od toho psychologa, s nímž má sml. (tj. jen ten jeden). Je to pravda? Nechtějí se mnou
jednat.
4. Má šanci žaloba o nástup a náhradu mzdy (jsem na ÚP) (výše uved. + presumpce viny)?
Problém je prý v mé ambicióznosti a vznětlivosti (osobnostní dotazník), ale na silnici se pochopitelně chovám slušně.
Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve vámi zvoleném pořadí:
1/ Podrobení se dopravně psychologickému vyšetření:
Dle § 87a/6 zákona o silničním provozu platí, že dopravně psychologické vyšetření je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. Z toho
vyplývá, že pokud se dopravně psychologickému vyšetření podrobíte a výsledek takového vyšetření bude záporný (tzn. že budete z dopravně
psychologického hlediska shledán nezpůsobilým pro výkon povolání řidiče), budete zároveň shledán zdravotně nezpůsobilým pro výkon práce, o
kterou se ucházíte. Nestačí tedy se dopravně psychologickému vyšetření podrobit, nýbrž je nutné, aby pro Vás toto vyšetření dopadlo kladně.

2/ Vyšetření každé 2 roky:
Dle § 87/1 písm. b) zákona o silničním provozu je povinen se pravidelným lékařským prohlídkám podrobovat řidič, který řídí motorové vozidlo v
pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Vstupní lékařské prohlídce je takový
řidič povinen se podrobit před zahájením výkonu práce řidiče, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva
roky a po dovršení 50 let věku každoročně.
Pravidelné lékařské prohlídky však není možné ztotožňovat s vydáváním posudků o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (jedná se o
dva odlišné instituty).
Z tohoto důvodu platí pro dopravně psychologická vyšetření frekvence dle § 87a/2 zákona o silničním provozu, tzn. že dopravně psychologickému
vyšetření je držitel řidičského oprávnění (uvedený v § 87a/1 zákona o silničním provozu) povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti a
dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět
let.
I pokud by tedy byla na dopravně psychologickém posudku vyznačena doba jeho platnosti, nebude tento údaj závazný, jelikož doba platnosti
dopravně psychologického posudku je stanovena zákonem.
V této souvislosti je zároveň vhodné upozornit, že v rámci jednotlivých pravidelných lékařských prohlídek si může lékař provedení dopravně
psychologického vyšetření vyžádat (jak vyplývá i z vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). Není tedy vyloučeno, aby
bylo do dovršení 50 let věku provedeno u téhož profesionálního řidiče více dopravně psychologických vyšetření.

3/ Poskytovatel dopravně psychologických vyšetření:
Zákon o silničním provozu ve svém § 87a/4 určuje, že dopravně psychologické vyšetření je oprávněn provádět psycholog, kterému Ministerstvo
dopravy udělilo akreditaci. Tento právní předpis však nestanoví, že by bylo nezbytné opatřovat si dopravně psychologické posudky pouze od toho
psychologa, s nímž má potencionální zaměstnavatel uzavřenou smlouvu; naopak, všechny dopravně psychologické posudky mají v tomto ohledu stejnou
váhu.
Argument Vašeho potencionálního zaměstnavatele je absurdní rovněž s ohledem na § 87a/7 zákona o silničním provozu, z něhož vyplývá, že uchazeči
o zaměstnání (tedy osoby, které nejsou zaměstnanci) hradí náklady dopravně psychologického vyšetření sami. Je nepřípustné, aby Vás
potencionální zaměstnavatel nutil uzavřít smlouvu s poskytovatelem dopravně psychologického vyšetření v situaci, kdy náklady takového vyšetření
ponesete sám (tímto způsobem by totiž byla vyloučena Vaše smluvní volnost a byl byste donucen přistoupit na cenu konkrétního poskytovatele
dopravně psychologických vyšetření).
Seznam psychologů, kteří jsou akreditováni k provádění dopravně psychologických vyšetření, naleznete zde:
http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Udelene+akreditace+k+provadeni+dopravne+psychologickeho+vysetreni.htm

4/ Podání žaloby:
Český právní řád zná i žalobu, na jejímž základě soud nahradí svým rozhodnutím projev vůle určité osoby (v tomto případě by tedy soud svým
rozhodnutím nahradil souhlas zaměstnavatele s podpisem pracovní smlouvy). S ohledem na skutečnost, že žádný zaměstnavatel není povinen uzavřít
pracovní smlouvu s uchazečem, který splňuje veškeré zaměstnavatelovi požadavky, se však domnívám, že taková žaloba by šanci na úspěch spíše
neměla.
Máte-li v úmyslu se na potencionálního zaměstnavatele obrátit např. s písemnou výzvou, v níž se budete domáhat uzavření pracovní smlouvy, neboť
splňujete všechny zaměstnavatelovy požadavky (samozřejmě za podmínky, že si opatříte kladný dopravně psychologický posudek), můžete využít
služeb advokáta (výzva napsaná advokátem může na potencionálního zaměstnavatele udělat větší dojem) : www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
vyhláška č. 277/2004 Sb. , o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s
podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat
bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DLUHY
- Nesplácení hypotéky a zesplatnění celého hypotečního úvěru
- Může dlužník odmítnout notářský zápis od banky poskytující hypotéku při nesplácení hypotéky?
- Zesplatnění hypotečního úvěru při nesplácení hypotéky - musí dlužník podepsat notářský zápis od banky?

Obdržela jsem od banky u které mám hypoteční úvěr návrh notářského zápisu dle § 71b zákona č. 358/1992 Sb. (notářský řád) o dohodě. V 05/2015 jsem obdržela upomínku /výzvu k uhrazení částky po splatnosti ve výši cca 25.000kč, kterou jsem uhradila jen z 50% pro nedostatek finačních prostředků. Na základě nesplnění tohoto zbývajícího nedoplatku se banka rozhodla, že mám uhradit celý hypoteční úvěr, nebo uznat notářským zápisem splnit pohledávku dle § 71b zákona č. 358/1992 Sb. (notářský řád). Můžete mi prosím poradit zda je možné vzniklou situaci řešit jiným způsobem. Jak by se tento problém mohl vyřešit, když nebudu souhlasit s tímto notářským zápisem. /Musím s ním souhlasit/? Když by došlo k úhradě zbývajícího nedoplatku cca 12.000,-má právo banka nadále trvat na tomto notářském zápisu, nebo sesplatnění celého HÚ? Je tento postup banky adekvátní k dlužné částce?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi stručně osvětlím podstatu současného požadavku banky:
1/ Uznání dluhu:
Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 občanského zákoníku). Pokud tedy svůj dluh vůči bance uznáte co do důvodu i výše, projevíte tím v písemné formě soushlas s výší tohoto dluhu a jeho důvodem (tímto důvodem je ve Vašem případě uzavřená smlouva o hypotečním úvěru).
Dalším podstatným důsledkem písemného uznání dluhu je prodloužení promlčecí lhůty. Konkrétně dle § 639 občanského zákoníku platí, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
Vzhledem k tomu, že svůj dluh máte plnit ve splátkách, upozorňuji zároveň na § 641 občanského zákoníku, dle něhož platí, že bylo-li v uznání dluhu plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění (tedy na splátky), platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti (tedy splatnosti) každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

2/ Notářský zápis o dohodě:
Dle § 71b/1 notářského řádu sepíše notář na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní (tento notářský zápis bývá zpravidla nazýván notářským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti).
Uznáte-li svůj dluh (dle bodu 1/ výše) navíc ve formě notářského zápisu (se svolením k přímé vykonatelnosti (dle bodu 2/ výše) získá banka podstatnou výhodu v podobě přímé vykonatelnosti jejího nároku. Tzn. že pokud se v uznání dluhu zavážete svůj dluh řádně splácet a tuto svou povinnost porušíte, nebude Vás banka muset žalovat u soudu, nýbrž bude oprávněna se obrátit přímo na exekutora s návrhem na zahájení exekuce (banka tedy tímto způsobem "ušetří" celý jeden procesní krok - soudní řízení - a bude oprávněna uspokojit svou pohledávku ihned).
Odpověď na Vaše dotazy naleznete ve Vámi uzavřené smlouvě o hypotečním úvěru (popř. ve všeobecných obchodních/úvěrových podmínkách, které jsou součástí této smlouvy). Většina bank totiž do úvěrových smluv standardně vkládá ustanovení o tom, že:
- dostane-li se dlužník do prodlení s některou splátkou, je banka oprávněna celý úvěr tzv. zesplatnit, tzn. že banka je oprávněna se po dlužníkovi domáhat úhrady celého zbývajícího úvěru;
- dostane-li se dlužník do prodlení s některou splátkou, je banka oprávněna po dlužníkovi požadovat uznání jeho dluhu, a to ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti (jak činí banka ve Vašem případě), přičemž dlužník se zavazuje tomuto požadavku banky vyhovět (nevyhoví-li, bývá v úvěrových smlouvách zakotvena pro dlužníka smluvní pokuta).

V současné chvíli Vám proto doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou smlouvu o hypotečním úvěru (a všechny její součásti) a ověřit, zda je současný postup banky ve smlouvě popsán (tzn. zda banka v současné chvíli pouze realizuje svá smluvní oprávnění). Pokud ano (přičemž předpokládám, že tomu tak spíše je), doporučuji Vám požadavku banky vyhovět. V opačném případě (tzn. pokud byste uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti odmítla) byste se totiž mohla vystavit nebezpečí udělení smluvní pokuty.

Dává-li Vám navíc banka na výběr mezi dvěma variantami:
- zesplatnění dluhu (tzn. že byste byla povinna uhradit celý zbývající dluh jednorázově), nebo
- písemné uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti (tzn. že bance se zavážete k postupnému splacení zbývajícího dluhu),
předpokládám, že druhá varianta je pro Vás přijatelnější. V tomto ohledu je samozřejmě podstatné, jaké splátky (v jaké výši a frekvenci) po Vás banka bude v písemném uznání dluhu požadovat (to však z Vašeho dotazu nevyplývá).

Pro současný postup banky není aktuální výše Vašeho dluhu rozhodující, není-li samozřejmě ve smlouvě o hypotečním úvěru uvedeno něco jiného.
Po prostudování smlouvy o hypotečním úvěru Vám doporučuji kontaktovat banku s žádostí o přehodnocení jejího požadavku (tzn. že se můžete banky zeptat, zda na požadavku písemného uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti trvá). Sdělí-li Vám banka, že na svém požadavku trvá, doporučuji Vám uznání dluhu podepsat (budou-li pro Vás navržené splátky přijatelné).

Jakákoli odchylka od současného požadavku banky závisí pouze na její dobré vůli a na výsledku Vašeho jednání s touto bankou.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Pronajímatel dluží část nájemného (nájemce se vystěhoval a pronajímatel byt pronajal - bral 2 nájmy současně)
- Pronajímatel nevrátil přeplatek nájmu, nájemného - postup vymáhání přeplaceného nájemného
- Vymáhání přeplatku nájemného po pronajímateli - postup, informace

Problém se týká ohledně nájemného. Nájemní smlouvu jsme měli do 31.8.2016, nájem jsme ukončili a dle smlouvy jsme se dohodli na 3měsíční výpovědní lhůtě, s tím, že když se majitelce podaří byt pronajmout dříve, vrátí nám část nájemného po nástupu nových nájemníků. Nájem jsme platili vždy měsíc dopředu. S novými nájemníky uzavřela smlouvu od 14.11.2015, takže nám měla vrátit nájem za zbylých 13 dnů v listopadu. Byt jsme uklidili a předali do původního stavu. Majitelka nám dne 25.11.2015 poslala vratnou kauci, kterou jsme složili na začátku nájmu, avšak nám nevrátila část nájemného a po té co jsme se jí telefonicky dotazovali, nám další den zaslala seznam, co vše je zničené + částku, kterou si za to chce účtovat. S čímž nesouhlasíme a ve smlouvě je jasně dáno, že po nástupu nových nájemníku nám bude vráceno část nájemného. Když už si chtěla něco účtovat, mohla z kauce, kterou nám však vrátila. Peníze nám nechce vrátit. Mockrát děkuji za odpověď. Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se dohodly na tom, že Vám pronajímatelka vrátí alikvotní část nájemného, pokud se jí podaří sehnat nájemníky a tuto dohodu jste uzavřely písemně, nebo jste schopna nějakým způsobem prokázat její existenci, pak Vám musí pronajímatelka vrátit část nájemného za 13 dnů v listopadu.
Pokud pronajímatelka tvrdí, že jste v bytě způsobila škodu, nechť své tvrzení dokáže.
Můžete pronajímatelku vyzvat k zaplacení dlužné částky a stanovit ji k tomu přiměřenou lhůtu. Písemnou výzvu zašlete doporučeně s dodejkou. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu. Rovněž přezkoumá všechny relevatní skutečnosti a posoudí, zda příp. jak velkou máte šanci uspět (bez znalosti všech detailů to není možné ani odhadnout). Pokud by u soudu namítla, že jí dlužíte peníze, musela by všechny relevantní skutečnosti prokázat. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

FINANCE-DANĚ
- Zdanění prodeje obrazů neživnostníkem (fyzickou osobou bez živnostenského listu, živnostenského oprávnění)
- Prodej obrazů v internetové galerii a daně, zdanění, odvod daní

Ráda maluji a ráda bych vystavila své obrazy (olej plátně) v internetové galerii Baraka (http://www.project-baraka.com/cs/) s možností je prodat, přičemž nejsem živnostník. Nejednalo by se o opakovanou činnost za účelem výdělku. Jak mám postupovat v takovém případě? Jak bych měla vystavovat daňový doklad (pokud vůbec)? Existuje nějaký finanční limit výdělku, který se nesmí překročit (abych si nemusela pořizovat živnostenský list)?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pokud se bude jednat o nahodilý prodej, nejde o podnikání, ale o příležitostnou činnost a případný příjem zdaníte dle § 10 zákona o daních z příjmů. Pokud utržíte za obrazy ročně do 30 tis. Kč, jedná se o příjem osvobozený a nebude jej uvádět do daňového přiznání. Pokud by to bylo více, můžete si jako náklad proti příjmu uplatnit výdaje na plátno, barvy a podobné. Zisk zdaníte 15% sazbou daně z příjmů na daňovém přiznání, které se podává vždy do 31.3. následujícího roku.
Jako doklad postačí doklad (stvrzenka) o přijetí úhrady) nebo jednoduchá kupní smlouva.

_

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Omezení vlastnického práva, zajištění nemovitosti - definice
- Definice "zajištění nemovitosti, omezení vlastnického práva"

Dotaz na katastr nemovitostí, konkrétně na položku "omezení vlastnického práva", kde je uvedeno toto: Zajištění nemovitosti. Jedná se o parcelu, tedy konkrétně druhem pozemku je zahrada a je tam uvedeno toto omezení. Moje otázka směřuje k tomu, co to v praxi znamená, co toto omezení znamená? Je možné na tomto pozemku začít stavět? Děkuji, Brázdová

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych si kdekoliv na kontaktním místě Czechpoint (pošta, obecní úřad, .) nebo přímo na katastru nemovitostí pořídit originální výpis z listu vlastnictví, kde bude v části Omezení vlastnického práva uvedeno více konkrétních informací k zajištění nemovitosti. Nebo jít osobně na katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází a požádat ze Sbírky listin o kopii smlouvy, jíž bylo zajištění nemovitosti zřízeno. Tady upozorňuji, že za vydání ověřené kopie smlouvy musíte uhradit správní poplatek 50, -Kč za každou započatou stranu A4. Pokud jde o termín "Zajištění nemovitosti", bude se pravděpodobně jednat o zajišťovací převod práva, jehož podstatou je zlepšení právního postavení věřitele tak, že dlužník na věřitele dočasně převede své vlastnické právo za účelem zajištění věřitelovy pohledávky. Bohužel bez bližší specifikace, nejlépe shlédnutí smlouvy, jíž bylo zajištění k pozemku zřízeno, se nelze jednoznačně vyjádřit k možnému dalšímu nakládání s nemovitostí.

_

OBČAN-DLUHY
- Splátky v osobním bankrotu - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Splátky v oddlužení - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Splátky v insolvenci - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Kolik musí dlužník splatit v osobním bankrotu?
- Kolik musí dlužník splatit v oddlužení?
- Kolik musí dlužník splatit v osobním insolvenci?
- Minimální splátka dluhu v osobním bankrotu - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?
- Minimální splátka dluhu v oddlužení - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?
- Minimální splátka dluhu v insolvenci - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?

Chtěl bych požádat o informaci ohledně oddlužení-osobního bankrotu.
V současné době jsem bez zaměstnání dříve jsem měl slušný příjem a z nerozvážnosti si napůjčoval menší částky u více nebankovních společností cca po 20.000 Kč. Celková výše pro přihlášení do insolvence činí cca 150.000 Kč. Bohužel nejsem schopen své závazky hradit a hrozí zde další navyšování o soudní poplatky a exekuce.
Chtěl bych se zeptat jak se to v případě povolení oddlužení soudem s výší splátek?
Pokud je návrh rozložen na pět let tak by zákonná splátka činila 2.500 Kč při 60 měsících i bez ohledu na budoucí výši příjmu? Čili pokud víc vyděláte, zabaví insolvenční správce více penež? V podmínkách oddlužení se hovoří o ponechání pouze nezabavitelné částky. Konzultoval jsem toto se společností dluhová poradna. Kde mi bylo zděleno, že nemusí jít o max. zákonou zabavitelnou částku. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
V podstatě tak dojde ke stejným srážkám jako při exekuci na nějakou přednostní pohledávku, např. výživné na nezletilé dítě. Konkrétní způsob výpočtu srážek ze mzdy je upraven v § 277 a násl. zákona č. 99/1964 Sb. , občanský soudní řád a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Způsob výpočtu částky, která se srazí k uspokojení pohledávek, a která naopak zůstane dlužníkovi je poměrně složitý a závisí na několika faktorech (např. zda má dlužník vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, manželce, normativních nákladech na bydlení atd.).
Výše předestřeným způsobem se vypočte částka, která se dlužníku srazí každý měsíc z jeho příjmů (mzda, dary, důchody atd.). Výsledná sražená částka však může být i nižší. K tomu je však již zapotřebí souhlasu věřitelů.
Často rozšířeným mýtem je, že dlužník vždy uhradí jen 30% nezajištěných pohledávek. Toto tvrzení se totiž zakládá na pravdě jen částečně. Pokud budou dlužníkovi příjmy vyšší, může během oddlužení uhradit třeba i 80% všech přihlášených nezajištěných pohledávek. Známá výše 30 % je minimální výší pohledávek, kterou musí věřitel během 5 let uhradit. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že Vám srazí měsíčně 2500, abyste tak uhradil pouze 30% pohledávek. Srážky budou prováděny v maximální možné výši, pokud věřitelé nebudou souhlasit s nižšími splátkami.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Firma změnila kategorii práce ač se práce nijak nezměnila a chce dát výpověď zaměstnanci - jak se bránit?
- Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - firma změnila kategorii práce ač se práce nijak nezměnila
- Jak napadnout změnu zařazení práce z kategorie I na II (namáhavější práce) když se práce fakticky nezměnila

Je mi 57 let a jsem v ID I. st. a v kartotéce zdravotnického zařízení jsem zaměstnána od r. 2011. V prosinci 2015 nastala změna zařazení mého pracoviště, které se fyzicky nijak nezměnilo, z kategorii práce I. na kategorii II. (fyzicky namáhavější práce) Při následné mimořádné lékařské prohlídce jsem pro moji zdravotní nezpůsobilost neprošla (pro kat. I. vyhovovala) a od 9.12. jsem pro "Překážku na straně zaměstnavatele" placeně doma. 18.12.2016 jsem obržela "Oznámení od zaměstnavatele", že jsem pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost a že nemají pro mne práci a zároveň mi dali k podpisu "Dohodu o rozvázání pracovního poměru" k 31.12.2015 s 2 měsíčným odstupného a nebo "Výpověď z pracovního poměru" dle §52 písm. e) (proplacené 2 měsíce bez docházení do práce) s ukončením k 28.2.2016 bez odstupného. Nepodepsala jsem ani jedno a tak mi předali "výpověď" i bez mého podpisu, která prý platí. Mám nárok na odstupné, když se mi můj zdravotní stav nezměnil, ale firma sama
změnila kategorii té samé práce? A měli by mi proplatit nevyčerpanou dovolenou za r. 2015 a část z nové dov. za leden a únor 2016? Děkuji, Eva.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 5 částí:
1/ Kategorizace prací:
Dle § 37/1 zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (kterým je vyhláška č. 432/2003 Sb.).
Práce do druhé kategorie zařazuje svým rozhodnutím zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví (místně příslušné krajské hygienické stanice) vydaného podle § 37/5 zákona o ochraně veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (ve smyslu § 39 zákona o ochraně veřejného zdraví) je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost (§ 37/4 a 5 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé kategorie nebo změn zařazení prací do této kategorie, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný (§ 38 zákona o ochraně veřejného zdraví).

Základní informace k problematice kategorizace prací naleznete např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorizace_prac%C3%AD

K tomu, aby Váš zaměstnavatel oprávněně rozhodl o přeřazení Vámi vykonávané práce do druhé kategorie je tak zapotřebí, aby si nechal k tomu oprávněnou osobou provést příslušná měření či vyšetření, a aby o svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informoval místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví byl k 1. 12. 2015 novelizován, je tedy zároveň podstatné, zda Váš zaměstnavatel rozhodl o změně kategorie prací ještě v listopadu, nebo až v prosinci 2015.

2/ Jak dále postupovat:
Dle § 52 písm. e) zákoníku práce může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku (vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb) dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Pokud s obdrženou výpovědí nesouhlasíte, můžete se proti ní samozřejmě bránit, a to za použití těchto ustanovení zákoníku práce:
- § 69/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu (a to ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru) ;
- § 72 zákoníku práce, dle něhož může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

V současné chvíli se proto můžete obrátit na zaměstnavatele s písemnou výzvou k dalšímu zaměstnávání, v níž uvedete, že obdrženou výpověď považujete za neplatnou (a z jakého důvodu) a trváte na svém dalším zaměstnávání. Nebude-li Váš zaměstnavatel ochoten vzít výpověď na základě této výzvy zpět, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na neplatnost výpovědi na místně příslušný okresní soud.
Pro přípravu výzvy k dalšímu zaměstnávání a popř. i následné žaloby na neplatnost výpovědi Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

3/ Jak argumentovat:
Ve výzvě k dalšímu zaměstnávání, popř. v následné žalobě na neplatnost výpovědi je vhodné se zaměřit na slabá místa zaměstnavatelova postupu, kterými mohou být (jak dovozuji z Vašeho dotazu) :
a/ Je-li ve výpovědi skutečně uvedeno, že Váš pracovní poměr skončí ke dni 28. 2. 2016, upozorňuji na zjevnou chybu, které se zde Váš zaměstnavatel dopustil, neboť únor v roce 2016 bude mít 29 dní. Dle § 51/2 zákoníku práce začíná výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi (ve Vašem případě tedy ke dni 1. 1. 2016) a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (v tomto ohledu obsahuje výpověď chybu).
b/ Výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce Vám musí být dána pouze na základě posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dle § 53 a násl. zákona o specifických zdravotních službách), přičemž z tohoto posudku musí vyplývat, že jste dlouhodobě ztratila pracovní způsobilost. V posledních několika letech se vytvořila judikatura Nejvyššího soudu, dle níž musí z posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb zároveň vyplývat, zda je dlouhodobá ztráta pracovní způsobilosti zapříčiněna nemocí z povolání či pracovním úrazem nebo tzv. obecným onemocněním (aby bylo zřejmé, zda je nutné ukončit pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. d) nebo písm. e) zákoníku práce). Mnozí poskytovatelé pracovnělékařských služeb však tuto skutečnost do jimi vydávaných posudků neuvádějí (neboť se nejedná o jejich povinnou náležitost), přičemž Nejvyšším soudem bylo opakovaně dovozeno, že výpověď, která se opírá o takto neúplný posudek je neplatná. K této judikatuře Nejvyššího soudu se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/1/
nebo zde:
http://www.epravo.cz/2/

Pokud je posudek, na jehož základě Vám byla výpověď dána, tímto způsobem nedostatečný, zvyšuje tato skutečnost Vaší šanci na úspěšné soudní zneplatnění obdržené výpovědi.
c/ Na změnu kategorie Vámi vykonávané práce můžete upozornit místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a pokusit se zde získat informace o tom, zda byl ze strany Vašeho zaměstnavatele dodržen postup dle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud nikoli, jedná se opět o argument ve prospěch zneplatnění obdržené výpovědi.

4/ Odstupné:
Dle § 67/1 a 2 zákoníku práce náleží zaměstnanci odstupné pouze v případě, kdy je pracovní poměr zaměstnance ukončován z důvodu dle § 52 písm. a) - d) zákoníku práce. Byla-li Vám dána výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, odstupné Vám nenáleží.
Odstupné je možné poskytnout zaměstnanci i v jiných případech, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, popř. je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě. Neboť z dotazu nic takového nevyplývá, nebudu se touto otázkou dále zabývat.

5/ Proplacení nevyčerpané dovolené:
Dle § 222/2 a 3 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku. Nevyčerpaná dovolená Vám tudíž musí být zaměstnavatelem proplacena. K tomuto tématu se dozvíte více zde:
http://www.epravo.cz/3/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
vyhláška č. 432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vysoká škoda způsobená zaměstnancem - je možné požadovat více než 4,5 násobek platu, mzdy?
- Vymáhání škody po zaměstnanci a překročení hranice 4,5 násobku mzdy, platu

Pracuji ve firmě, ve které nastal výbuch a bylo zničeno zařízení za cca 140.000.000 Kč, dalších cca 40 mil. Kč činí ušlý zisk v době, kdy se zařízení opravuje. Bylo těžce raněno 6 lidí, nekteří s doživotními následky, 3 z nich jsou mými kamarádmy. Výbuch nastal především moji vinou, protože jsem práce úkoloval a nechal smíchat látky, které se nikdy potkat neměly. O přítomnosti obou látek jsem věděl, ale myslel jsem si, že vím, že tyto látky spolu nic nedělají. Nicméně jsem to vědět měl a mohl na základě vzdělání na kterém mi byly přiděleny funkce osoby zodpovědné za chemické látky, vedoucí, technolog. Morálně vinu cítím. Souzen budu předpokládám dle paragrafu 273 - obec. ohrožení z nedbalosti, odstavec 3, písmeno b) = 2-8let.
Kromě tohoto došlo i k porušení interní směrnice, která uvádí, že práce, při kterých k tomuto došlo, má dělat externí firma, nicméně obdobné práce jsme si zajišťovali sami, což bylo v obecném vědomí. Firma se připojila k žalobě o náhradu škody, kterou však uhradí pojišťovna. Nyní probíhá stále policejní šetření.

Otázky zní:
1) je možné prolomit regres 4,5 násobku platu? I když mě bude v budoucnu pravděpodobně žalovat pojišťovna a ne zaměstnavatel?
2) jaké mohu očekávat soudní výlohy při takto velké částce i soudní poplatek ohromný?
3) Jde se v budoucnu zbavit takovéhoto dluhu? Mám vidinu, že jednou co si vydělám, to mi zůstane?
4) Na co si dát pozor?
Děkuji, Marián

ODPOVĚĎ:
Rozsah a způsob náhrady škody, kterou způsobí zaměstnanec svému zaměstnavateli je upraven v ustanovení § 257 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to následovně:
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(5) Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že rozhodující je posouzení Vašeho zavinění, pokud nebude zavinění posouzeno jako úmyslné, může po Vás zaměstnavatel požadovat jen 4,5 násobek Vašeho průměrného výdělku a nikoliv ušlý zisk. Dále je také rozhodné, zda za škodu odpovídáte skutečně jen Vy nebo s Vámi i zaměstnavatel, pokud např. došlo k porušení Vámi uvedené směrnice a zaměstnavatel o tom věděl. To vše by mělo být předmětem dokazování v případě sporu o to, co po vás může zaměstnavatel požadovat.
Výše soudního poplatku a případné náklady žalobce (zejména náklady na právní zastoupení) se budou vypočítávat pouze z té částky, kterou nakonec budete muset zaplatit. Pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, bude se soudní poplatek vypočítávat nanejvýš z 4,5 násobku Vašeho průměrného výdělku. Výše nákladů taktéž. Zde záleží také na počtu úkonů, které bude muset žalobce učinit. Z výše uvedeného vyplývá, že nelze nyní vypočítat přesnou výši nákladů, které žalobci vzniknou, a které budete muset uhradit.
Pokud Vám soud uloží, abyste nahradil vzniklou škodu a nebudete schopen tak činit, můžete zahájit insolvenční řízení a zároveň podat návrh na oddlužení. Pro zahájení insolvečního řízení však musí být splněny zákonné podmínky (více věřitelů, více peněžitých závazků po splatnosti, neschopnost je plnit atd.). Teoreticky tedy není vyločeno, abyste případně nepříznivou situaci řešil oddlužením. Otázkou je, zda by Vám soud přiznal osvobození od neuhrazených dluhů, protože to se nedotýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (zde záleží na tom, jak bude Vaše jednání posouzeno).
Nicméně jak již bylo uvedeno výše, pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, může Vám soud uložit, abyste nahradil nanevýš 4,5 násobek proměrného výdělku.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak se vyhnout placení výtahu - byt v přízemí
- Snížení částky do fondu oprav SVJ, opravy výtahu - byt v přízemí
- Byt SVJ v přízemí - jak neplatit za výtah v domě SVJ
- Musí byt SVJ v přízemí platit za opravu, rekonstrukcí výtahu?
- Byt v přízemí a plcení opravy, rekonstrukce výtahu v domě SVJ - musí přízemní byt opravy a rekonstrukci platit z fondu oprav?

Jsme majiteli bytu ve SVJ a přispíváme nemalou částkou do fondu oprav. Letos (2015) v květnu byl v domě vyměněn výtah za více jak milion. Jak k tomu přijdeme, když bydlíme v přízemí, výtah nepotřebujeme a přesto se i našich peněz použilo ke koupi výtahu. Nemělo by se SVJ s námi vyrovnat? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Žádný právní předpis nestanoví povinnost SVJ se s Vámi finančně (či jinak) vyrovnat, případné vyrovnání je tudíž interní záležitostí SVJ.

V první řadě je nutné si uvědomit, že výtahy v bytovém domě jsou společnou částí tohoto domu. To v obecné rovině vyplývá z § 1160 občanského zákoníku, dle něhož jsou společné alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně, a to i zařízení sloužící vlastníkům bytových jednotek společně. V § 5/1 písm. h) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím je pak výslovně uvedeno, že společnou částí bytového domu jsou i výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů.

Co se týče přispívání na správu (tzn. i revize, opravy, výměny apod.) společných částí bytového domu, platí dle § 1180/1 občanského zákoníku, že nebylo-li jinak určeno, je vlastník bytové jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech (tento podíl se vypočte jako poměr velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě, není-li v prohlášení určeno něco jiného).

Ve Vámi popsaném případě lze tedy uzavřít, že přestože výtah, jako společnou část bytového domu, nevyužíváte, jedná se stále o část domu, jehož jste spoluvlastníkem, přispíváte tedy na společnou věc, což je dle shora uvedeného § 1180/1 občanského zákoníku Vaší povinností.

Máte-li zájem o zohlednění skutečnosti, že výtah nevyužíváte, je nutné, aby o tom rozhodlo shromáždění SVJ. Dle § 1208 písm. a) a d) občanského zákoníku totiž platí, že shromáždění SVJ rozhoduje o změně stanov SVJ a také schvaluje celkovou výši příspěvků na správu bytového domu pro příští období (přičemž zároveň rozhoduje o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků).

Svůj návrh proto můžete přednést na nejbližším zasedání shromáždění SVJ. V této souvislosti pouze připomínám, že Váš návrh bude řádně odhlasován, pokud:

- budou přítomni vlastníci bytových jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů,

- bude s Vaším návrhem souhlasit nadpoloviční většina hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek (je však možné, že stanovy SVJ požadují v této souvislosti dosažení jiné většiny hlasů),

jak vyplývá z § 1206/2 občanského zákoníku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Hasičské hydranty cizích garáží napojené na vodoměr domu SVJ
- Může dům SVJ odpojit hasičské hydranty v cizích garážích napojené na společný vodoměr v domě SVJ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Náhrada škody za spotřebovanou vodu po požáru (cizí garáže, vodoměr přes dům SVJ)

Chtěl bych radu. Jedná se ohledně vody, jsme bytový dům (SVJ) a přes náš hlavní vodoměr který odpočítává vodu pro náš dům jsou ještě napojeny hasičské hydranty do vedlejších garáží které nám nepatří (má je nějaké s. r. o.). Už jednou v těch garážích hořelo, to jsme ještě nevěděli, že to jde přes náš vodoměr spotřebao 2000 m3 navíc samozřejmě jsme to museli zaplatit.
2012 mrazem praskly hydranty dalších asi (spočítáno průměrem) 400 m3 vody. jenom to už jsme přišli na to, že už to jde přes náš vodoměr. V garážích si mohl nabrat vodu někdo na zalévání zahrádky, ale to nemůžeme tvrdit (za vodu jsme každý rok platili o 10-15 kč za m3 víc jak stál). V garážích je stání asi pro 100 aut a náš barák má 104 bytů. Letos (2015) už jsme ty hydranty nechali zaplombovat, tak se ptám:
- jestli se nedohodneme na nějakém ročním nájmu. aby se nám to nějak aspoň kompenzovalo.
- můžeme ho od našeho potrubí odpojit
- nebo co by jste nám mohli poradit?
Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji kontaktovat poskytovatele vody pro Váš bytový dům a ověřit u něj, zda má povědomí o tom, že voda, dodávaná jím přes vodoměr Vašeho bytového domu, je zároveň dodávána i do hasičských hydrantů vedlejších garáží (tzn. zda má poskytovatel vody uzavřenou smlouvu o dodávkách vody pro vedlejší garáže).
Vyjde-li tímto způsobem najevo, že poskytovatel vody o dodávání vody do vedlejších garáží nevěděl (tzn. že se pravděpodobně jedná o černý odběr vody), můžete poskytovatele vody požádat o odpojení vedlejších garáží od vnitřního vodovodu Vašeho domu (tedy tak, aby vodoměr evidoval pouze spotřebu vody Vaším domem).
Dle § 17/8 zákona o vodovodech a kanalizacích si můžete (na vlastní náklad) osadit vnitřní vodovod podružným vodoměrem (tedy hned za hlavní vodoměr). Odpočet z podružného vodoměru nemá sice vliv na určení množství provozovatelem dodané vody (určující je vždy údaj hlavního vodoměru), údaje o spotřebě vody z podružného vodoměru Vám však mohou posloužit při jednání s předmětnou s. r. o. (jako vlastníkem vedlejších garáží).
Vzhledem k tomu, že voda je v rámci vedlejších garáží dodávána do hasičského hydrantu, doporučuji Vám kontaktovat i místně příslušný orgán požární ochrany (resp. hasiče) s dotazem na možnost odpojení garáží od přívodu vody z Vašeho domu.
Nelze totiž vyloučit, že předmětné hydranty (včetně přívodu vody) jsou evidovány jako požárně bezpečnostní zařízení (zdroj vody) ve smyslu § 7/1 zákona o požární ochraně a ve smyslu § 2/4 písm. e) a g) vyhlášky o požární prevenci.
Vyjde-li najevo, že odpojení vedlejších garáží od vodovodu není z nějakého důvodu možné, doporučuji Vám (kromě osazení vnitřního vodovodu Vašeho domu podružným vodoměrem) kontaktovat s. r. o. , která je vlastníkem vedlejších garáží.
Pokud nemáte k dispozici žádné údaje o této s. r. o. , můžete (online) nahlédnout do katastru nemovitostí:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
kde by měly být základní údaje o s. r. o. (jako vlastníku vedlejších garáží) uvedeny. Dle těchto údajů, zejména firmy (názvu) a IČ, můžete s. r. o. dohledat také v obchodním rejstříku:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
kde jsou uvedeni i jednatelé a společníci této s. r. o.
Pokud Vaše SVJ uhradí poskytovateli vody i tu vodu, která bude spotřebována s. r. o. , vznikne na straně s. r. o. bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení bude povinna. Dle § 2991/2 občanského zákoníku se totiž bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
K vrácení bezdůvodného obohacení je s. r. o. samozřejmě povinna ze zákona, žádnou smlouvu proto v této souvislosti není zapotřebí uzavírat. Bude-li však s. r. o. ochotna k dohodě, lze si představit uzavření takové smlouvy, v níž se s. r. o. zaváže uhradit SVJ cenu jí spotřebované vody, a to buď a/ v množství, které bude vypočteno odečtem celkové spotřeby vody (uvedené ve vyúčtování poskytovatele vody) a údajem z podružného vodoměru na vnitřním vodovodu SVJ, nebo b/ dle spotřeby vody, kterou zaznamená podružný vodoměr, který s. r. o. umístí hned za hlavní vodoměr (tato druhá varianta se jeví jako transparentnější). Budou-li za hlavním vodoměrem osazeny dva podružné vodoměry (zaznamenávající spotřebu vody ze strany SVJ a ze strany s. r. o.) nemělo by v budoucnu docházet k žádným nedorozuměním.
Ve smlouvě je zároveň vhodné sjednat, v jaké lhůtě po vyúčtování spotřeby vody (ze strany poskytovatele vody) bude ze strany SVJ s. r. o. vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení, a dokdy bude ze strany s. r. o. tato platba provedena.
Bude-li s tím poskytovatel vody souhlasit, je také možné, aby s. r. o. připojila garáže k vodovodu samostatně (tato varianta je samozřejmě ideální, neboť tím zanikne právní vztah mezi SVJ a s. r. o. a každý z těchto subjektů bude hradit pouze jím spotřebovanou vodu, a to přímo poskytovateli vody).
Pro přípravu smlouvy může SVJ využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obec zamítla příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Město zamítlo příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Stavební úřad zamítl příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Zamítnutí příjezdové městem, obcí - cesta k soukromému pozemku, nemožnost pozemek obdělávat, udržovat - jak se bránit?

Ráda bych Vás požádala o radu, zdali se můžeme na obci domoci povolení zřízení nezbytné příjezdové cesty k pozemkům.
S manželem vlastníme 2 pozemky, které spolu sousedí. Pozemky jsou užívány jako zahrada, v katastru jsou vedeny jako orná půda. V územním plánu města jsou vedeny jako pozemky stavební pro výstavbu rodinného domu RD. Ze 3 stran pozemky sousedí se soukromými vlastníky a ze 4. kratší strany s velkou parcelou ve vlastnictví obce na které je vystavěno sídliště.
Naše 1. parcela sousedí přímo s 2 m vysokou opěrnou betonovou zdí pro panelový dům, u 2. parcely zasahuje zeď cca do ½ délky hranice, zbytek hranice pak tvoří prudký sráz a travnatá plocha (parcela města).
S vlastníkem sousední parcely jsme 06/2015 požádali o povolení ke sjezdu/nájezdu a zřízení příjezdové cesty cca 6 metrů s napojením na účelovou komunikaci města. Vše na naše náklady, soused je ochoten vymezit část své parcely pro průjezd a ošetřit břemenem. Obec naši žádost opakovaně zamítla, důvodem je budoucí nakládání s pozemkem. Bez cesty nejsme schopni pozemky obdělávat, udržovat. Nyní máme vstup přes pozemek rodiny, do budoucna nelze. Děkuji. Mirka

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, jak přesně stavební úřad zamítnutí Vašich žádostí odůvodnil, tzn. v čem spatřoval překážku v podobě „budoucího nakládání s pozemkem“. Předpokládám však, že stavební úřad se obává toho, že po zřízení příjezdové cesty k Vašemu pozemku bude sousedův pozemek touto cestou natolik znehodnocen, že nebude možné s ním do budoucna řádně nakládat, popř. že Váš soused se v budoucnu rozhodne svůj pozemek využívat způsobem, který bude s existencí cesty neslučitelný (v tomto ohledu samozřejmě spekuluji, neboť skutečný důvod zamítavých rozhodnutí stavebního úřadu neznám).

V současné chvíli Vám lze doporučit následující postup:

1/ Požádat o povolení vybudování příjezdové cesty přes sousedův pozemek znovu, přičemž zamítne-li stavební úřad tuto žádost, podat proti zamítavému rozhodnutí odvolání, popř. návrh na přezkum (to závisí na typu přivolení, o které bude žádáno). Nelze totiž vyloučit, že nadřízený stavební úřad (krajský úřad) bude mít na věc odlišný názor.

2/ Oddělit od sousedova pozemku část (§ 82 stavebního zákona), která se stane příjezdovou cestou, tzn. že ze sousedova pozemku by se staly pozemky dva (na větším z nich by dále existovala sousedova zahrada, na menším by byla zřízena příjezdová cesta). Následně by bylo možné požádat stavební úřad o povolení zřízení příjezdové cesty na menším sousedově pozemku (s ohledem na to, že tento menší pozemek by mohl mít tvar odpovídající příjezdové cestě a nemohl by tak být racionálně užíván jiným způsobem, mohlo by tím dojít k překonání důvodů stavebního úřadu). Menší pozemek Vám může soused rovněž prodat (i tímto způsobem by mohlo být povolení zřízení příjezdové cesty usnadněno). Postup dle tohoto bodu Vám v každém případě doporučuji nejdříve konzultovat se stavebním úřadem (pro předejití zbytečným procesním krokům).

Přechod přes sousedův pozemek si můžete zajistit některým z institutů občanského práva. V úvahu přichází zejména uzavření smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. občanského zákoníku) či smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. občanského zákoníku). Smluvně lze rovněž zřídit služebnost cesty (věcné břemeno) dle § 1274 a násl. občanského zákoníku (služebnost se vkládá do katastru nemovitostí). Je-li však pro řádný průjezd přes sousedův pozemek zapotřebí vybudování příjezdové cesty, je souhlas stavebního úřadu nezbytný (tzn. že získání občanskoprávního titulu pro průjezd přes sousedův pozemek neovlivňuje skutečnost, že příjezdová cesta může být zřízena pouze se souhlasem stavebního úřadu).

Průjezd přes sousedův pozemek lze zřídit rovněž jako tzv. nezbytnou cestu (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Nezbytná cesta může být zřízena smluvně či na základě soudního rozhodnutí. V tomto ohledu se můžete obrátit na stavební úřad též s dotazem, zda by vybudování příjezdové cesty povolil v případě, kdy by mu bylo předloženo rozhodnutí soudu o zřízení nezbytné cesty přes sousedův pozemek (nelze vyloučit, že stavební úřad by byl v takovém případě ochotnější).

Neboť dohoda s Vaším sousedem je možná, zmiňuji pouze pro doplnění, že dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (jedná se o typ vyvlastňovacího řízení, na jehož základě rozhodne vyvlastňovací úřad o tom, že vlastnické právo určité osoby se omezuje tak, že tato osoba je povinna strpět přechod či přejezd svého pozemku sousedem za účelem zajištění přístupu souseda k jeho pozemku či stavbě).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží ze zahraničí od českého obchodníka - jak prodloužit záruční lhůtu na zboží (30 dní nestačí)
- Prodávajícímu obchodníkovi nestačí 30denní lhůta na vyřízení reklamace - jak prodloužit reklamační lhůtu?
- Jak prodloužit reklamační lhůtu když 30 dní nestačí (zboží ze zahraničí)

Mám všeobecný dotaz ohledně záruční doby. Jsme obchodní firma, nakupujeme a prodáváme náhradní díly. Např. koupíme díl v 3/2013, prodáme ho 7/2013 a tento zákazník nám ho reklamuje těsně před koncem 2-leté záruční doby 5/2015. Pro našeho dodavatele je však tento díl již po záruce. Neměla by platit záruka od dodavatele až datem našeho prodeje zákazníkovi? Ani tento zákazník nemusí být koncový, tedy spotřebitel. Prodáváme jak koncovým zákazníkům, tak i dalším firmám.
Je doba vyřízení reklamace pro nás stejná jak u koncového zákazníka tak i u firmy, tedy 30 dnů? Některé díly nakupujeme v zahraničí, hlavně v Polsku a na to někdy 30 dnů nestačí.

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné si vymezit pojmy záruka a odpovědnost za vady.
Záruka znamená, že prodávající garantuje, že zboží si po dobu záruční doby uchová určité vlastnosti. Pokud se např. měsíc po převzetí zboží vyskytne na zboží vada, může ji kupující uplatnit u prodávajícího.
Odpovědnost za vady znamená, že prodávající garantuje pouze to, že zboží nemá vadu v době převzetí zboží. Kupující tak může uplatnit pouze ty vady, které existovaly v době převzetí zboží (byť se třeba projevily až po měsíci). Pokud by nebyla na zboží poskytnuta záruka, pak kupující nemůže uplatnit vadu, která vznikla až poté co zboží převzal (pozor však na situace, kdy vada existovala v době převzetí, ale pouze se projevila později).
Při odpovědnosti za vady tak prodávající odpovídá jen za ty vady, které existovaly při převzetí zboží. Při záruce odpovídá prodávající i za ty vady, které vznikly po převzetí zboží (v záruční době).
Zákonná záruka je v právu ČR zakotvena jen ve vztahu mezi podnikateli a spotřebiteli. Pouze při těchto vztazích také platí pravidlo, že prodávající musí reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Zákonná záruka ani výše uvedené pravidlo vyřízení reklamace do 30 dnů neplatí ze zákona mezi podnikateli navzájem. Zde záleží plně na vůli smluvních stran zda si záruku sjednají, jaká bude délka záruční doby, od kdy tato lhůta začne běžet, do kdy musí prodávající vyřídit reklamaci a jaké práva má kupující.
Z výše uvedeného vyplývá, že je pouze na dohodě mezi Vámi a Vašimi dodavateli o tom, zda Vám na zboží poskytne záruku nebo ne. Můžete si s dodavateli domluvit, že záruční doba Vám začne běžet od doby, kdy si Váš zákazník zboží převezme.
Pokud prodáte zboží spotřebiteli, má na zboží zákonnou záruku 2 roky a Vy navíc máte povinnost vyřídit reklamaci do 30 dnů, a to bez ohledu na to, jaká jsou ujednání mezi Vámi a Vašimi dodavateli. Odpovědnost za řádné vyřízení reklamace nesete ve vztahu k Vašim zákazníkům (spotřebitelům) Vy. Stejnou povinnost pak mají Vaši odběratelé ve vztahu k jejich zákazníkům, kteří jsou spotřebiteli atd.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Odmítnutí stavby sousedem z důvodu prachu a hluku - může to soused přes ulici udělat?
- Soused přes ulici nesouhlasí se stavbou z důvodu prachu a hluku - může znemožnit stavbu?

Před mým domem je zahrada (1197/2 – Praha 6-Suchdol), kterou jsme měli od r. 1957 v pronájmu, pak děda dělal něco pro místní úřad a nezaplatili (ale doklad není) a před několika lety (zjistila až letos (2015) ) byla prodána (bez vytyčení-pouze dle papírů) a majitel tam chce zřídit staveniště pro stavbu o ulici dál. Dům je situován na zahradu-staveniště (bylo plánováno jako náměstí). Dům je z roku 1940, částečně podsklepen, zem je jílovitá. Zhoršilo by se životní prostředí, prach, hluk atd. V domě bydlí ješte moje matka (80 let-nemocná). Jak se můžu bránit. V žádném případě s tím nesouhlasím. Poslala bych plán staveniště, ale bohužel nevím jak ho přiložit. Do dnešního dne tam není plot.
Děkuji Petra

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí dvě varianty řešení:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Jste-li vlastnicí pozemku či stavby, v jejichž sousedství (na sousedním pozemku) má být realizován stavební záměr, stanete se ve smyslu § 85/2 písm. b) a § 109 písm. e) stavebního zákona účastnicí územního a stavebního řízení. O zahájení územního a stavebního řízení budete stavebním úřadem písemně vyrozuměna. V rámci územního a stavebního řízení budete oprávněna vznášet své námitky, bude-li stavební činnost na sousedním pozemku povolena, budete se proti takovému rozhodnutí moci bránit odvoláním (popř. návrhem na přezkum). Vyloučena není ani soudní obrana v případě, bude-li Vaše odvolání zamítnuto.

Domníváte-li se, že územní či stavební řízení bylo již zahájeno, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a zde se podrobně informovat, zda tomu tak skutečně je. Zjistíte-li tímto způsobem, že územní či stavební řízení bylo již zahájeno, přičemž jste nebyla "přibrána" za účastnici těchto řízení, můžete se ve smyslu § 28 správního řádu domáhat, aby stavební úřad rozhodl, že účastnicí územního či stavebního řízení jste (a to vzhledem k tomu, že stavební činnost na sousedním pozemku může podstatným způsobem ovlivnit výkon Vašeho vlastnického práva k Vašemu pozemku či stavbě).

2/ Soukromoprávní varianta:
Proti stavební činnosti na sousedním pozemku je možné se bránit rovněž s využitím občanského zákoníku, a to konkrétně dle těchto jeho ustanovení:
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže v územním či stavebním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (toto ustanovení se však týká pouze těch staveb, které nejsou stavebním úřadem povolovány, zejména tedy půjde o stavby drobné) ;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož se můžete bránit proti vnikání imisí (prach, hluk, kouř, otřesy apod.) ze sousedního pozemku v míře nepřiměřené místním poměrům (které podstatně omezují obvyklé užívání Vašeho pozemku či stavby).

Pro úspěšné využití některého ze shora uvedených institutů občanského zákoníku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace
Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto:   Stavba: č. ev. 1200, 1201.   Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže)   Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)?   Předem děkuji za odpověď, Vilém
ODPOVĚĎ:   Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.
_
OBČAN-DLUHY- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.   Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?   Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:   Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.   Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
OBČAN-DLUHY- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.   Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?   Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:   Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.   Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
RŮZNÉ-STAVBY- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení? - Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení? - Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?
V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace.   Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek.   Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto.   Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci).   Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby.   Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř.   Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku.   Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí.   Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří.   Tzn. souhlasy obstarat nejde.   Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat.   Dotaz:   1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku?   2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit?   V příloze posílám usnesení stavebního úřadu.   Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:   Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:   1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku:   Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení).   I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení.   I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí).   Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí).   V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí).   Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení.   Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).  
2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku:   Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby.   Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat".   Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.   S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky.   Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu).   Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou.   Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně.   Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí.   Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu.   Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce.   V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz
_______________________Právní předpisy zmiňované v odpovědi:   zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)   zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád  Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:   https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář? - Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?
Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost.   Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.)   Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:   Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta? - Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta? PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce?   - Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr?   - Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?
15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti?   Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:   Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla.   Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce.   Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala.   Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odpracování 300 hodin na DPP a automatická změna na DPČ
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel postupoval protiprávně, zaměstnanec se bránil a poté dal zaměstnavatel negativní pracovní posudek
- Nepravdivý negativní pracovní posudek od zaměstnavatele - jak se bránit?

Během studií jsem v průběhu roku 2013 pracovala na DPP v hotelu. Po 10 hodinovém zácviku, který jsem odpracovala zdarma, jsem dostala k podpisu smlouvu - DPP na dobu určitou do konce roku 2013. Ke sklonku roku 2013 jsem se s obavami zeptala svého zaměstnavatele, zda bude naše spolupráce pokračovat dál a zda podepíšeme novou smlouvu. Zaměstnavatel mi sdělil, že naše spolupráce bude pokračovat dál a není nutné podepisovat novou smlouvu, jelikož jakmile po 31. 12. 2013 nastoupím do práce, smlouva se automaticky mění z té na dobu určitou do 31. 12. 2013 na DPP na dobu neurčitou na DPP.  
Tenkrát jsem si tuto informaci krátce ověřila na internetu, zjistila jsem, že toto platí při HPP na dobu určitou. Domnívala jsem se tedy, že při DPP jsou podmínky stejné, a o ničem, co mi zaměstnavatel sdělil, jsem nepochybovala.  
Zaměstnavatel mi v průběhu roku 2014 dále tvrdil, že jakmile překročím hranici 300 hodin za rok, automaticky mě u sebe bude vést jako zaměstnance na DPČ, a tak ať se o nic nestarám, jelikož on vše hlídá a vše je v pořádku. Všemu, co mi řekl, jsem věřila. Nadále jsem studovala a zároveň u něj pracovala "na brigádě".  
Za těchto podmínek jsem v hotelu pracovala po celý rok 2014 i v začátku roku 2015. Po dokončení studií mi zaměstnavatel nabídl pracovní poměr na HPP. Nabídku jsem přijala a od poloviny roku 2015 jsem u něj tedy pracovala na HPP.  
Následně jsem byla v rámci svého HPP obeznámena s určitými nesprávnými, neférovými (protiprávními) praktikami zaměstnavatele, a tak jsem se rozhodla ze zaměstnání raději odejít. Pod nic "podezřelého" jsem se nechtěla podepisovat. Dala jsem výpověď se standardní 2 měsíční výpovědní lhůtou. Zaměstnavatel se na mě za to rozzlobil, odmítl mi zaplatit, a tak jsem se obrátila na právního zástupce. Ten můj pracovní poměr ukončil ještě před vypršením standardní výpovědní lhůty na základě nezaplacení mzdy. Můj právní zástupce mi po určité době (po dohadování se o potvrzení o zaměstnání z HPP, po dopisech s předžalobní výzvou atd.) vřele doporučil, abych od zaměstnavatele nevyplacené peníze nevymáhala, jelikož je šílený, soud by trval 2 roky, a co bych vysoudila, bych stejně odevzdala jemu za právní služby.  
Dala jsem tedy na radu svého advokáta a na vše se snažila zapomenout. Bohužel se mi ale stalo, že jsem do nového zaměstnání nebyla přijata, jelikož se prý poptávali po referencích od bývalého zaměstnavatele, a ty prý byly tak špatné, že mě vyřadili ze seznamu uchazečů o danou pozici.  
Našla jsem jiného potenciálního zaměstnavatele, který pochopil mou situaci, po referencích od tohoto zaměstnavatele pátrat nechce, ale vyžaduje ode mě potvrzení o zaměstnání na DPP podle § 313 zákoníku práce, aby měl prý alespoň nějak potvrzenou mou praxi v administrativě od 2013 do 2015, tedy před nástupem na HPP u tohoto zaměstnavatele.  
Zároveň mám kvůli souběžnému zaměstnání povinnost podat za rok 2015 přiznání k dani z příjmu FO, a tak jsem od tohoto problematického zaměstnavatele žádala i o 2 potvrzení o zdanitelných příjmech - 1 potvrzení z DPP a 1 potvrzení z HPP.  
Bývalý zaměstnavatel mi nic z toho nechce vydat. Při osobním setkání mi sdělil, že mi vydá maximálně potvrzení o zdanitelných příjmech z HPP, jelikož toto prý danit musel, ale jinak za mě do té doby prý neodvedl nikde nic, a tak mi potvrzení o zaměstnání z DPP za 2013-2015, ani potvrzení o zdanitelných příjmech z DPP za r. 2015 nevydá. Zároveň mě upozornil na to, že jsem prý během své DPP v roce 2014 a 2015 neměla platnou smlouvu, jelikož prý po 31. 12. 2013 vypršela, a tak sama raději nemám nic chtít, jelikož jsem pracovala na černo a mohla bych za to být potrestaná.  
Ráda bych se zeptala:  
1. Je původní informace od zaměstnavatele, že když mám DPP na dobu určitou do 31. 12. 2013, ale do práce nastoupím i v lednu 2014, stává se z této DPP automaticky DPP na dobu neurčitou, pravdivá?  
2. Pokud zní odpověď ne, prosím, co mám teď dělat? Potvrzení o zaměstnání z DPP od 2013 do 2015 po mně chce potenciální nový zaměstnavatel, obávám se, že bez tohoto potvrzení mě nepřijme.  
3. Vzhledem k mé povinnosti podat přiznání k dani z příjmu FO by se mi vyloženě "hodilo", kdybych v něm měla zahrnuté i příjmy z DPP od tohoto problematického zaměstnavatele. Bohužel se ale bojím obrátit se na příslušný FÚ či inspektorát práce, abych ještě ve výsledku opravdu nebyla bita za to, že jsem pracovala "načerno". Důkazy o tom, že jsem u zaměstnavatele pracovala od r. 2013 a i dále po vypršení mé DPP na dobu určitou, mohu doložit např. na základě svědectví. Původní smlouvu z roku 2013 s platností do konce roku 2013 mám také.  
4. Nebylo by pro mě v případě nutnosti lepší, kdybych na FÚ či na inspektorátu práce uvedla, že jsem po té první smlouvě na DPP z roku 2013 podepisovala smlouvu novou - DPP na dobu neurčitou, jen ji nemohu teď najít? Velice se obávám, že jsem pracovala "načerno", aniž bych o tom vůbec věděla… Nechci nikoho stavět do situace, aby mi radil "lhát". Proto svůj dotaz teď přeformuluji - bylo by pro osobu v mé situaci lepší uvést na FÚ či inspektorátu práce okolnosti, které mi tvrdil zaměstnavatel, a já tomu bezmezně po celou dobu věřila, či uvést, že jsem "navazující" smlouvy o DPP ztratila, ale byly podepsány, a že svou práci u tohoto zaměstnavatele mohu doložit svědectvím jiných osob? Děkuji!

ODPOVĚĎ:  
Váš případ je vcelku komplikovaný, pokusím se tedy analyzovat Vaši situaci, nevylučuji však, že by bylo možná vhodnější kontaktovat advokáta, který by se celým tímto problémem, zejména komunikací s Vaším bývalým zaměstnavatelem zabýval.  
Nedomnívám se, že by se na dohodu o provedení práce vztahovalo ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. že by se v případě skončení DPP na dobu určitou tato dohoda přeformulovala na DPP na dobu neurčitou, pokud byste po skočení sjednané doby s vědomím zaměstnavatele nadále vykonávala sjednanou práci. DPP je třeba (a bylo třeba k 1.1.2014) uzavřít písemně dle § 77 odst. 1 ZP. Konání práce po sjednané době by tedy bylo možné považovat za práci konanou na základě nově sjednané DPP, která byla sice sjednaná ústně, ale pokud Vám byla přidělována práce a Vy jste práci dle pokynů zaměstnavatele konala, pak by i ústně sjednaná DPP byla platná (§ 20 ZP). Samozřejmě v případě ústně sjednané DPP je třeba dokázat obsah sjednaného pracovněprávního vztahu i jeho existenci, že jste skutečně vykonávala práci. Píšete, že jste takto u zaměstnavatele pracovala až do poloviny roku 2015, byť poté na základě DPČ. Pokud by se mělo jednat o změnu z DPP na DPČ dle zákona není možné nějaké automatické změnění, vše se musí dít dle vůle zaměstnavatele a zaměstnance. I zde bychom však mohli uvažovat o tom, že jste DPČ uzavřeli ústně, i když je třeba dle zákona písemná forma, ale i zde platí výše zmíněný § 20 ZP, nelze se tedy dovolat neplatnosti, pokud jste pracovala a zaměstnavatel Vám na základě ústně sjednané DPČ přiděloval práci.  
Je však potřeba toto vše dokázat. Tedy jednak, že jste do zaměstnání chodila, že Vám byla přidělována práce. Druhá otázka je, jakým způsobem Vám byla ze strany zaměstnavatele poukazována mzda. I z DPP a DPČ máte nárok na potvrzení o vyplacených částkách (tzv. výplatní pásky). Obdržela jste je od zaměstnavatele? Poukazoval Vám peníze na účet nebo Vám je vyplácel na ruku bez jakéhokoliv potvrzení? Zde by mohl být problém, zda se Vaše práce bude posuzovat jako práce „na černo“ nebo pouze jako práce na základě ústně sjednaných DPČ a DPP. Pokud proběhlo toto legálně, tedy peníze, které Vám byly vyplaceny, proběhly účetnictvím zaměstnavatele a ten Vám o nich vydával průběžně potvrzení, pak Vaše práce dle mého názoru nemůže být považována za práci na černo a můžete tímto u bývalého zaměstnavatele operovat a potvrzení o zdanitelných příjmech po něm vyžadovat, a to i prostřednictvím soudu nebo finančního úřadu.  
V žádném případě bych Vám však nedoporučovala, abyste někde uváděla, že jste písemné vyhotovení DPP či DPČ ztratila. Daný úřad by se obrátit na zaměstnavatele, jehož povinností je druhé vyhotovení archivovat, ten by toto vyhotovení samozřejmě neměl, a Vy byste se mohla dostat do problémů ohledně uvádění nepravdivých údajů, Vaše věrohodnost by v tu chvíli byla samozřejmě také o dost snížena.