Počet stránek ve webu: 39.116

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

 

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

 


 

OBČAN-DLUHY
- Směnka uzavřená v tísni pod nátlakem - jak ji znaplatnit?
- Jak zneplatnit směnku uzavřenou v tísni pod nátlakem
- Směnka uzavřená vyhožováním - je platná a vymahatelná?
- Platnost směnky uzavřené v tísni, pod nátlakem a vyhrožováním
- Vymáhání promlčené směnky a směnečné obohacení - § 89 zákona směnečného a šekového
- Promlčení směnky, promlčecí lhůta u směnky - § 70 zákona směnečného a šekového
- Bezprávné výhrůžka při podepsání směnky - neplatnost směnky
- Neplatnost směnky pro bezprávnou výhrůžku při podpisu směnky
- Napadení platnosti směnky podepsané v nouzi pod nátlakem
- Napadení platnosti směnky - návod, postup, informace
- Neplatnost směnky pro psychické donucení, vis compulsiva
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Psychickém donucení, vis compulsiva - definice, vysvětlení, příklad

Dnes už bývalému zaměstnavateli manžel podepsal směnku, neuváženě. Jakou má šanci v případě, že podá odpor. Co pro to potřebuje doložit? Peníze byly použity na zaplacení kauce pro kamion, který v té době řídil v cizině, myslím že se jim nezdála čitelnost zápisu na tachografu, kauci odmítal platit, nebyl ničeho vědom. Firma trvala na zaplacení a peníze poslala do banky v cizině, přestože je upozorňoval na to, že pokud zaplatí, tak peníze zpět už nedostanou. Veškeré řízení, pokud vůbec nějaké bylo, probíhalo mezi policií v cizině a firmou. On nebyl nikdy informován ani obeslán, ze žádné strany. Po návratu z této cesty byl okamžitě v servisu na prohlídce tachografu. Po 6 měsících pak pod psychickým nátlakem ze strany vedení firmy podepsal směnku. Máme obavy, že nemá šanci se už nijak bránit. Pokud bude chtít podat námitku nemá u sebe nic. Firma mu odmítla vydat jakýkoliv související doklad. Má pouze doklad od majitele firmy, že mu peníze zapůjčil na zaplacení kauce. Směnka měla splatnost 31.12.2011, byla sepsána v říjnu 2010. Incident se stal v srpnu 2010. Děkuji, Eleonora
 
ODPOVĚĎ:
Možnost obrany není sice v případě Vašeho manžela zcela ztracena, je však přinejmenším velmi obtížná.

V první řadě je vhodné vědět, že dle § 70/1 části prvé zákona směnečného a šekového se směnečný nárok proti příjemci promlčuje ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Byla-li proto v případě Vašeho manžela směnka splatná dne 31. 12. 2011, plyne v současné době promlčecí doba, která uplyne dne 31. 12. 2014, tzn. že neuplatní-li do této doby směnečný věřitel proti Vašemu manželovi svůj nárok, dojde k jeho promlčení.

V této souvislosti (mírně nad rámec Vašeho dotazu) dodávám, že v případě Vašeho manžela nebude s největší pravděpodobností možné po promlčení směnečného nároku použít ustanovení o tzv. směnečném obohacení (§ 89 části třetí zákona směnečného a šekového), který má za následek vymahatelnost směnečného nároku i po jeho promlčení.

Pokud by naopak směnečný věřitel směnečný nárok vůči Vašemu manželovi uplatnil, může Váš manžel argumentovat neplatností směnky z důvodu omezení jeho svobodné vůle při jejím podpisu. Dle Občanského zákoníku musí být každý právní úkon (tedy i směnka) učiněn mimo jiné svobodně, jinak je neplatný.

Podepsal-li naopak Váš manžel směnku pod nátlakem, bylo by možné uvažovat o tzv. bezprávné výhrůžce (tzv. psychickém donucení, vis compulsiva) kterou je „... bezprávné působení na vůli člověka, které v něm vzbuzuje důvodný strach z újmy, jíž se hrozí tak, že se jeho vůle, projevená v právním úkonu, utváří pod vlivem tohoto strachu. Bezprávnost výhrůžky spočívá v tom, že se jí vynucuje něco, co takto nesmí být vynucováno; může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, popř. něčím, co je sice oprávněn provést, ale čím není oprávněn hrozit za tím účelem, aby pohnul jiného k určitému právnímu úkonu ... Mezi hrozbou a učiněným projevem musí být příčinná souvislost; tzn. že z hrozby musí pramenit strach, který má přímý vliv na utváření projevené vůle. Výhrůžka musí tedy být takové povahy, že v druhém důvodný strach vzbuzuje ...“

Došlo-li navíc také k uzavření smlouvy o půjčce (která měla být směnkou „zajištěna“), bylo by možné aplikovat rovněž  Občanský zákoník, dle něhož má účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, právo od takové smlouvy odstoupit.

Zůstává však pravdou, že s ohledem na tzv. přísnost směnečného práva a z ní vyplývající krátkost lhůty pro podání odporu proti směnečnému platebnímu rozkazu bude možnost hodnověrně prokázat existenci shora uvedeného nátlaku velmi zmenšená. Pro případ uplatnění směnečného nároku lze tak Vašemu manželovi doporučit okamžité advokátní zastoupení.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je povinné odůvodnění zamítnutí velitele útvaru u žádosti o prodloužení služebního poměru
- Zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru vojáka z povolání - je nutné odůvodnění?
- Může velitel útvaru přikázat přestěhování vojáka z povolání na jinou ubytovnu?
- Stížnost na velitele útvaru - § 153 zákona o vojácích z povolání
- Ubytování vojáka z povolání a § 59/2 písm. e) zákona o vojácích z povolání

Jsem voják z povolání. Služební poměr jsem měl stanoven do konce roku 2015. 12/2012 jsem zažádal o změnu doby trvání služebního poměru (zkrácením) do 30.11.2013. Svůj postoj jsem nyní přehodnotil a podal jsem žádost k veliteli útvaru opět o změnu doby trvání služebního poměru prodloužením do konce roku 2014. Tuto žádost mi zamítl. Důvod neudal.
1. Můžu požadovat zdůvodnění zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru vojáka z povolání?
2. Můžu se odvolat proti tomuto rozhodnutí k jeho nadřízenému? Dochází k reorganizaci, ale moje služební místo zůstává. Nikdy jsem nebyl kázeňsky trestán, splňuji vzdělání, a všechny další požadavky na moji funkci. Jako voják z povolání jsem ubytován na vojenské ubytovně. Je v pravomoci velitele útvaru požadovat moje přestěhování na jinou ubytovnu, která je vzdálenější a dražší? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
1/ Odůvodnění zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru:
Neboť ve Vašem případě by mělo dojít k zániku služebního poměru uplynutím stanovené doby (§ 18 písm. a) zákona o vojácích z povolání), je zapotřebí aplikovat § 5/4 zákona o vojácích z povolání. Dle tohoto ustanovení se do služebního poměru voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, přičemž dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka měnit.

Neboť shora citované ustanovení zákona o vojácích z povolání hovoří o možnosti (nikoli povinnosti) služebního orgánu měnit dobu trvání služebního poměru (se současným písemným souhlasem vojáka), přičemž odůvodnění takového rozhodnutí zde není předepsáno, domnívám se, že zamítnutí (a též případné vyhovění) Vaší žádosti nemusí být velitelem útvaru odůvodněno.

Není však samozřejmě vyloučeno, abyste v této věci podal žádost o odůvodnění zamítnutí, popř. si na postup velitele útvaru stěžoval, dle § 153 zákona o vojácích z povolání.

2/ Přestěhování na jinou ubytovnu:
Není-li žádost velitele útvaru podmíněna např. Vaším odvelením (§ 15 zákona o vojácích z povolání) nebo přeložením (§ 16 zákona o vojácích z povolání), není dle mého názoru velitel útvaru oprávněn po Vás přestěhování vyžadovat.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že výkonem služby se dle § 24/1 zákona o vojácích z povolání rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného, přičemž ubytování vojáka s tímto ve své podstatě nijak nesouvisí, tj. jedná se o uspokojení jeho bytových potřeb mimo služební poměr (na tomto místě pouze připomínám znění § 48/2 zákona o vojácích z povolání).

Dále připomínám, že dle § 59/2 písm. e) zákona o vojácích z povolání je Ministerstvo obrany povinno zajišťovat vojákům ubytování, přičemž tato povinnost je rozpracována zejména v § 61 zákona o vojácích z povolání. Dle tohoto ustanovení v obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí Ministerstvo obrany vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo mu může zabezpečit byt, přičemž v této otázce rozhoduje bytová komise (§ 61/2 zákona o vojácích z povolání). Vaše ubytování ve vojenském ubytovacím zařízení je pak založeno na smluvním vztahu, na který se pravomoc velitele útvaru nevztahuje (k tomu viz též § 61/5 zákona o vojácích z povolání).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak soud vyhledává neznámé dědice?
- Jak zjistit kdo zdědí byt, dům po zemřelém cizinci - majiteli nemovitosti
- Projednání dědictví po cizinci českým soudem
- Může český soud projednat dědictví po cizinci?
- Dědické řízení po zemřelém cizinici probíhající v ČR - informace
- Zůstavitel žijící v zahraničí - kdo rozhodne o jeho majetku v ČR?
- Zemželý zůstavitel žijící v cizině a dědictví jeho českého majetku
- Kdo se stává majitelem opuštěné nemovitosti, nemovité věci dle zákona
- Kdo je majitel nemovitosti u níž není znám majitel, dědic
- Opuštění nemovitosti v době platnosti Obecného zákoníku občanského 946/1811 Sb.z.s.
- Opuštění nemovitosti 1948 - § 387 Obecného zákoníku občanského 946/1811 Sb.z.s.
- Neznámý dědic po cizinci s majetkem v ČR - žádost o dědické řízení k soudu
- Dědictví české nemovitosti po cizinci - zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním
- Jak zjistit kdo je majitel české nemovitosti po zemřelém, zesnulém cizinci
- Jak zjistit kdo je majitel českého bytu, domu po zemřelém, zesnulém cizinci

Jsem spoluvlastníkem 7/8 rodinného domu RD. Druhá spoluvlastnice 1/8 předmětné nemovitosti opustila Československou republiku 1948. Zemřela v Kanadě 1967. Mám neověřený úmrtní list (bez adresy bydliště zemřelé). Jiné údaje se mi, přes veškeré úsílí nepodařilo zjistit. Kontaktoval jsem všechny archivy vč. MV, matriku v Brně (pro zemřelé v cizině) atd. atd. Nevím jakým způsobem opustila republiku, jaký pas vlastnila příp. jaké občanství nabyla, zda zanechala závěť, zda žijí nějací dědicové atd.
Prosím o radu jak mám postupovat při vypořádání spoluvlastnického podílu:
1.) kdo zahájí příp. znovuotevření dědického řízení (který notář, soud)
2.) kde a jakým způsobem (např. oznámením na úřední desce po dobu 1 roku) bude hledán případný dědic po zemřelé
3.) je možno stručně naznačit jaké další úkony by bylo třeba učinit
4.) kdo bude hradit náklady tohoto řízení (jsem důchodce ani ne s průměrným důchodem)
5.) zda je možno počítat s ustanovením tzv. institutu „opatrovníka“ opuštěné věci a co by to pro mne znamenalo?
Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu formulujete konkrétní podotázky, pojmu svou odpověď jako nástin 3 variant řešení Vámi popsané situace, a to v pořadí, které dle mého názoru odpovídá nejvhodnější časové souslednosti těchto kroků:

1/ Kontaktování obce:
Dle § 135/1 a 4 Občanského zákoníku platí, že vlastníkem opuštěných věcí (též nemovitých) se stává obec, na jejímž území se tato nemovitost nachází. Neboť ve Vámi popsaném případě došlo k opuštění předmětné nemovitosti za účinnosti Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb.z.s.), je vhodné vědět, že případ opuštění nemovitosti byl řešen v § 387, který však pouze odkazoval na "zákony politické".

V souvislosti se shora uvedeným Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad (a to jeho majetkový odbor) a iniciovat zde jednání o přechodu vlastnického (resp. spoluvlastnického) práva na tuto obec.

2/ Zahájení dědického řízení:
Nebude-li jednání s obcí úspěšné, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud (do jehož působnosti spadá obec, na jejímž území se nemovitost nachází) s podnětem k zahájení dědického řízení. Dle § 175a/2 občanského soudního řádu zahájí soud dědické řízení i bez návrhu (tzn. např. pouze na základě podnětu), jakmile se dozví, že někdo zemřel (resp. jakmile se dozví, že existuje ještě nějaký nevypořádaný majetek zůstavitele, dle § 175p/2 občanského soudního řádu). Ke svému podnětu proto připojte kopii Vámi zmiňovaného úmrtního listu. Tato iniciace zahájení dědického řízení není samozřejmě nijak zpoplatněna.

Bez ohledu na skutečnost, zda zůstavitelka pozbyla československé státní občanství či nikoli, bude pravomoc českých soudů k projednání nemovitého dědictví založena dle § 44 či § 45/1 písm. c) zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (resp. dle § 74/2 zákona č. 91/2012 Sb., který nabude účinnosti 1. 1. 2014).

V rámci zahájeného dědického řízení může soud oslovit neznámé dědice (resp. dědice neznámého pobytu) prostřednictvím soudní vyhlášky, nepřihlásí-li se tito dědici ve stanovené lhůtě, nebude k nim při projednávání dědictví přihlédnuto (§ 468 Občanského zákoníku). Těmto dědicům může být soudem rovněž ustanoven opatrovník (§ 29/3 občanského soudního řádu). Nebude-li žádný dědic soudem nalezen, připadne předmětný spoluvlastnický podíl jako tzv. odúmrť státu.

3/ Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví:
Můžete se rovněž obrátit na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (v jehož rámci by bylo nutné samozřejmě nejdříve stanovit, kdo je druhým podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti). V tomto případě byste však byl povinen uhradit soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč + 5.000,- Kč za každou nemovitost, které by se tento návrh týkal (dle položky 6 přílohy zákona o soudních poplatcích). Přestože byste samozřejmě mohl soud požádat o osvobození od povinnosti soudní poplatek uhradit, lze Vám doporučit pokusit se o vyřešení nastalé situace některým z postupu ad 1/ nebo 2/, bude-li nový podílový spoluvlastník zapsán do katastru nemovitostí, můžete s ním následně uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Společný nájem družstevního bytu bez existence manželství
- Členství v bytovém družstvu - zákon o obchodních korporacích
- Zajištění družstevního podílu směnkou - informace
- Mohou koupit členský podíl v BD druh a družka?
- Mohou koupit členský podíl v BD přítel s přítelkyní?
- Mohou koupit členský podíl v BD partneři?
- Mohou nemanželé koupit družstevní byt?
- Mohou koupit družstevní byt druh a družka společně?
- Mohou koupit družstevní byt přítel s přítelkyní společně?
- Mohou koupit družstevní byt partneři společně?
- Může koupit družstevní byt více lidí do spoluvlastnictví?
- Spoluvlastnictví družstevního bytu - nový občanský zákoník 2014
- Společný nájem družstevního bytu - nový občanský zákoník 2014

S přítelem jsme „koupili“ členský podíl v bytovém družstvu BD. Část jsem hradili hypotékou, tu má napsanou jen on sám na sebe, část z mých zdrojů. Nájemní smlouva však dle předsedy bytového družstva má být pouze napsána na přítele a nikoliv i na mě, ač jsem se na koupi podílela svými výlučnými penězi. Budu zde bydlet a tedy se budu podílet i na financování nájmu. Na vašich stránkách jsem si ověřila, že tomu tak je. Ale mohla bych se zajistit směnkou? Kde by mi přítel postupoval členský podíl na byt z ½? Já sama nejsem členem bytového družstva BD. Je řešení, abych se stala členem bytového družstva BD a pak měla i nárok na členský podíl ve formě bytové jednotky? Nebo může být skutečně smlouva vztahující se k bytové jednotce uzavřena jenom s jednou osobou? Jinak řečeno může členský podíl koupit více osob ve formě jakéhosi spoluvlastnictví? Velice děkuji, Karolína
 
ODPOVĚĎ:
V současné době (pozn. redakce poradny: tedy v době starého občanského zákoníku, jde o dotaz z 2.12.2013) opravdu platí, že tzv. společný nájem družstevního bytu může vzniknout toliko mezi manžely (§ 700/3 Občanského zákoníku), tzn. že v případě nesezdaného páru může být nájemní smlouva uzavřena skutečně pouze s jednou z těchto osob (která je zároveň členem předmětného bytového družstva). S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se pak na shora uvedeném nic podstatného nezmění.

§ 2240 nového občanského zákoníku výslovně odkazuje na úpravu zákona o obchodních korporacích (účinného rovněž od 1.1.2014). Ve Vámi popsaném případě však nepřichází v úvahu převod družstevního podílu Vašeho přítele (§ 736 zákona o obchodních korporacích), neboť tímto způsobem lze disponovat pouze s družstevním podílem jako celkem. Pokud by se Váš přítel stal nájemcem minimálně dvou družstevních bytů, bylo by možné přikročit k rozdělení jeho družstevního podílu na dvě části (§ 738/2 zákona o obchodních korporacích), z nichž jednu (společně s právem na nájem jednoho z družstevních bytů) by mohl následně převést na Vás.

Vámi zmiňovaná směnka není v této souvislosti v žádném případě vhodným právním institutem. Odhlédneme-li od skutečnosti, že platná (ani v budoucnu platná) právní úprava neumožňuje společný nájem družstevního bytu nemanžely, představuje směnka cenný papír, v jehož rámci se směnečný dlužník zavazuje uhradit směnečnému věřiteli za stanovených podmínek určitou částku, s převodem části majetkových práv (jako je např. družstevní podíl) proto není vhodné tento cenný papír kombinovat.

Stanete-li se v budoucnu členkou bytového družstva, vznikne Vám samozřejmě nárok na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu (který však bude od bytu Vašeho přítele odlišný).

Řešení Vámi popsané situace pak představuje uzavření manželství mezi Vámi a Vaším přítelem. V takovém případě byste se sice nestala členkou bytového družstva, resp. by nevzniklo společné členství manželův bytovém družstvu (§ 578 a § 739/1 zákona o obchodních korporacích), na Vaší straně by však vzniklo právo nájmu družstevního bytu odvozené od nájemního práva Vašeho manžela (§ 747 zákona o obchodních korporacích).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Práva přehlasovaného člena SVJ - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání k soudu u přehlasovaného člena SVJ - nový občanský zákoník 2014
- Majitel bytu nesouhlasí s placením kabelové televize - dům má společnou anténu
- Odmítnutí placení kabelové televize - dům má společnou anténu
- Společenství vlastníků bytových jednotek a nový občanský zákoník 2014
- Kdy je výbor SVJ povinen svolat shromáždění na podnět vlastníka bytu v SVJ
- Může majitel bytové jednotky požádat o svolání schůze SVJ?
- Může člen SVJ požádat o svolání schůze SVJ, společenství vlastníků BJ?
- Může majitel bytu v bytovém domě SVJ požádat o svolání schůze SVJ?
- Jak požádat výbor SVJ o svolání chůze, shromáždění
- Vyúčtování záloh a služeb v domě SVJ- Může člen SVJ požádat o svolání schůze SVJ?
- Jak se bránit proti rozhodnutí SVJ soudně - informace

Jsem vlastníkem bytu a členem SVJ. V rozporu se ZoVB je z dlouhodobě přijaté zálohy hrazen poplatek za kabelovou televizi (poplatek není hrazen jako služba). Tzn., že pak není hrazeno 50 Kč/byt, ale podle velikosti bytu. Navíc jsem s takovou službou vůbec nesouhlasil (dům má společnou televizní anténu a není proto vůbec nutná kabelová televize). Jakým způsobem mám sjednat nápravu? Děkuji, Miloš
 
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit iniciovat konání shromáždění SVJ (§ 11/1 zákona o vlastnictví bytů), v jehož rámci navrhnete nápravu právně závadného stavu.

Nebudete-li pak se svým návrhem úspěšný, nezbude Vám, než se v souladu s § 11/3 zákona o vlastnictví bytů obrátit na soud s žádostí o rozhodnutí předmětné záležitosti. Toto právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí právně závadného rozhodnutí, jinak zanikne (v této souvislosti však z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy bylosoučasně platné rozhodnutí shromážděním SVJ přijato).

S ohledem na skutečnost, že od 1. 1. 2014 dochází k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, upozorňuji, že:
-    dle § 1207/1 nového občanského zákoníku svolá statutární orgán shromáždění SVJ k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka; statutární orgán SVJ svolá shromáždění i z podnětu vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad SVJ sami,
-    dle § 1208 písm. d) a e) nového občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ rovněž schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
-    dle § 1209/1 nového občanského zákoníku je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Rozhodnete-li se řešit Vámi popsaný problém soudní cestou, ponechávám Vám k úvaze advokátní zastoupení (a to případně i pro přípravu předžalobní výzvy):

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Změna územního plánu a nárok na finanční náhradu vzniklé újmy
- Má majitel pozemku nárok na odškodnění při změně územního plánu?
- Znehodnocení pozemku změnou územního plánu a nárok na odškodnění, náhradu škody
- Znehodnocení pozemku změnou územního - jak se bránit?
- Znehodnocení pozemku regulačním plánem - jak se bránit?
- Změna stavební parcely na zahrádkářskou kolonii - odškodnění za změnu územního plánu
- Finančí odškodnění za změnu územního plánu (stavební pozemek na zahrádkářský)
- Žádost o finanční náhradu z důvodu změny územního plánu - informace
- Žádost o finanční odškodnění, kompenzaci z důvodu změny územního plánu - informace
- Lhůta na promlčení odškodnění za změnu územního plánu - znehodnocení pozemku

2008 jsme s manželem koupili stavební parcelu. 2/2011 proběhla změna územního plánu a ze stavební parcely se stala zahrádkářská kolonie, ale pouze v grafické části, v textové žádná změna neproběhla. Jak se můžeme bránit? Máme nárok na nějaké finanční vyrovnání, odškodnění? Děkuji, Helena
 
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se v současné době vztahuje § 102/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení náleží vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu, finanční náhrada. Tato náhrada pak vlastníkovi pozemku náleží ve výši vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši (zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby) nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku.

Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území (např. tedy změnou územního plánu)na základě písemné žádosti vlastníka (která musí obsahovat prokázání majetkové újmy) má obec, která územní plán změnila. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud (§ 102/5 stavebního zákona).

Úskalí aplikace § 102/2 stavebního zákona na Váš případ je jeho odložená účinnost. Zatímco takřka celý stavební zákon nabyl účinnosti již 1. 1. 2007, byla účinnost § 102/2 odložena až na 1. 1. 2012 (§ 198 stavebního zákona). V okamžiku, kdy došlo ke změně územního plánu Vám tudíž právo na náhradu vzniklé újmy dle § 102/2 stavebního zákona nesvědčilo, přičemž ekvivalentní zákonná úprava do 1. 1. 2012 neexistovala.

Ani přes shora uvedené však není Vaše šance na získání náhrady za vzniklou újmu zcela zmařena. V obecné rovině platí, že: každý má právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu; nucené omezení vlastnického práva je pak možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (čl. 11/1 a 4 Listiny základních práv a svobod). Na základě tohoto ustanovení je pak možné se domáhat náhrady vzniklé újmy i za období, kdy stavební zákon dosud tuto problematiku neupravoval, resp. jeho příslušné ustanovení nenabylo ještě účinnosti. K této problematice se pak podstatným způsobem vyslovil rovněž rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, z něhož si dovolím krátkou citaci:

„… Výše uvedené skutkové podstaty náhrad nepokrývají celou škálu možných případů, kdy zásah (též v podobě omezení vyplývajícího z územního plánu) do vlastnického práva má takovou intenzitu, že je nezbytné jej kompenzovat náhradou. Vzniká tedy otázka, jak takovouto mezeru v právní úpravě řešit. Že se o mezeru v právní úpravě jedná, je zjevné - z čl. 11 Listiny, zejména z jeho odstavce 4 vyplývá, že každý jinak přípustný zásah do vlastnického práva … musí být kompenzován. Pojem „nucený zásah do vlastnického práva“ je autonomním pojmem Listiny základních práv a svobod a je neodmyslitelně spojen s vlastnickým právem jako s jedním ze základních ústavně zaručených práv … Pokud tedy zákonodárce výslovně upravuje náhrady jen pro některé myslitelné případy, zatímco o jiných mlčí, nelze než … dospět k závěru, že uvedenou náhradu by bylo možno přiznat na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití § 102 stavebního zákona, čítaje v to i ustanovení o subjektech povinných k výplatě náhrad, o lhůtách a procedurách k jejich poskytnutí a o soudní ochraně … “

Neboť se pak Vaše právo na náhradu vzniklé újmy promlčuje ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (tzn. přibližně v měsíci únoru 2014), doporučuji Vám kontaktovat advokáta v co možná nejkratší době:

http://www.advokatikomora.cz

a s jeho pomocí se obrátit na obec s žádostí o poskytnutí finanční náhrady, popř. podat současně (pro předejití promlčení Vašeho práva) žalobu k soudu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba je od 1.1.2014 součástí pozemku - platí to pro všechny nemovitosti?  
- Stavba na více pozemcích s různými vlastníky - nový občanský zákoník 2014
- Stavba je součástí pozemku - platí to vždy? - nový občanský zákoník 2014
- Majitel pozemku na kterém stojí můj domů ho nechce prodat - pomůže NOZ 2014?
- Nový občanský zákoník 2014 a prodej pozemku na kterém stojí cizí dům
- Který § nového občanského zákoníku říká že je stavba součástí pozemku
- Stavba je součástí pozemku - § 3055 nového občanského zákoníku 2014
- Předkupní právo na pozemek s cizím domem - nový občanský zákoník 2014
- Co je to přestavek - nový občanský zákoník 2014 - § 3059
- Určovací žaloba pro získání menšinového pozemku na kterém stojí dům

Koupili jsme 2007 rodinný dům a jedna část pozemku, která je zastavěná domem, patřila pozemkovému fondu. Původní majitelé si tento pozemek odkoupili a měli nám ho bezplatně převést. K tomu nedošlo - jsou majiteli nadále. Teď máme kvůli tomu problémy s hypotékou - chtěli jsme si uzavřít výhodnější smlouvu, ale díky této části pozemku, která leží pod částí obývacího pokoje (jde o několik metrů čtverečných) je tento dům neprodejný.
Původní majitelé nám nechtějí pozemek prodat, ani za solidní cenu, která převyšuje jeho hodnotu. Není nějaká klička v novém občanském zákoníku účinném od 1.1.2014? Jde o 8 metrů čtverečných. Chtěli by jsme jednou dům dát dceři a chceme, aby bylo všechno v pořádku. S původními majiteli se nedá vůbec komunikovat. Zbytečně teď platíme vysokou úrokovou sazbu na hypotéce a vzniká nám tak velká škoda v řádech mnoha tisíců korun za rok. Logicky jsme v právu, jim ten pozemek opravdu k ničemu není. Je to spíše nějaká pomsta. Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsanou situaci je v novém občanském zákoníku skutečně pamatováno, lstivých právních kliček proto snad nebude zapotřebí.

Důležitými jsou v této souvislosti přechodná ustanovení nového občanského zákoníku týkající se staveb a pozemků (§ 3054 a násl.).

V obecné rovině platí, že:

a/ pokud k 1. 1. 2014 vlastnila pozemek i stavbu na tomto pozemku táž osoba, stala se stavba součástí tohoto pozemku, tzn. že přestala být samostatnou nemovitou věcí (§ 3054 nového občanského zákoníku);

b/ pokud k 1. 1. 2014 vlastnila pozemek osoba odlišná od vlastníka stavby na tomto pozemku, nestala se stavba součástí tohoto pozemku a zůstala samostatnou nemovitou věcí (§ 3055/1 nového občanského zákoníku);

c/ dojde-li ke splynutí vlastnictví pozemku a stavby na tomto pozemku po 1. 1. 2014, přestane být stavba samostatnou nemovitou věcí a stane se součástí pozemku (§ 3058/1 nového občanského zákoníku).

Nad rámec shora uvedeného je pak vhodné připomenout, že v případě ad b/ (což je i případ Váš), mají vlastník stavby a vlastník pozemku (na kterém tato stavba stojí) vzájemné předkupní právo (§ 3056/1 nového občanského zákoníku), které však může být využito pouze v případě, že se některý z těchto vlastníků rozhodne svou stavbu/svůj pozemek zcizit (darovat či prodat), což však dle znění Vašeho dotazu nepředpokládám.

Klíčovým je pak pro Vás § 3059 nového občanského zákoníku, dle něhož je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 (tzn. situace ad c/ výše) jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

V první řadě Vám tedy doporučuji náhledem do katastru nemovitostí ověřit, zda se Váš rodinný dům stal součástí Vašeho „většinového“ pozemku, na kterém je vystavěn. Pokud tomu tak je, je možné přikročit ve vztahu k „menšinovému“ pozemku bývalých majitelů k § 1087 nového občanského zákoníku, který upravuje tzv. přestavek. Dle tohoto ustanovení zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem (t. j. „menšinový pozemek“ bývalých vlastníků) vlastnictvím zřizovatele stavby (zde Vás).

Přestože § 1087 nového občanského zákoníku pracuje rovněž s pojmem dobré víry vlastníka stavby, domnívám se, že uplatnění této podmínky postrádá v případech dle § 3059 nového občanského zákoníku (tzn. v situaci, kdy je stavba vybudována již k 1. 1. 2014) smyslu a její splnění není tudíž zapotřebí.

Neboť předpokládám, že bývalí vlastníci nebudou ochotni převést vlastnické právo k „menšinovému pozemku“ pod Vaší stavbou na Vás dobrovolně, nebudu se touto variantou dále zabývat. V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

a s jeho pomocí zaslat vlastníkům „menšinového pozemku“ tzv. předžalobní výzvu (v jejímž rámci lze opět nabídnout smírné řešení v podobě odkupu „menšinového pozemku“), v případě neúspěchu této varianty Vám nezbude, než se s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu) obrátit na soud a domáhat se přiřčení vlastnického práva k „menšinovému pozemku“ jeho rozhodnutím.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Je možné poškozenou stranu knihy nahradit kopí z jiné knihy stejného názvu?
- Je možné poškozený přebal knihy nahradit kopí přebalu z jiné knihy stejného názvu?
- Prodej knihy do antikvariátu - je to legální z pohledu autorského práva?
- Právní důsledky prodeje knihy do antikvariátu - autorské právo

Mohu u poškozených knih nahradit list, přebal knihy, který je poškozen nebo chybí, zkopírovaným listem nebo kopií přebalu z jiné nepoškozené knihy? Pokud by byl problém s autorským právem, prosím o radu jak postupovat, abych knihu mohl opravit. Jelikož mám některé takto poškozené knihy dvakrát, uvažuji po opravě i o jejich prodeji v nějakém bazaru či antikvariátu. David

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli knihy ve Vašem výlučném vlastnictví; svou odpověď pak pracovně rozdělím do 2 částí:

1/ Pořízení kopií jednotlivých stran či přebalu knihy:
Dle § 30/1 a 2 autorského zákona se za užití díla nepovažuje takové užití, které a/ směřuje toliko k osobní potřebě fyzické osoby, a b/ jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, tzn. že do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví rozmnoženinu díla.

Vámi zamýšlené pořízení kopií jednotlivých stran či přebalu knihy pak lze kvalifikovat jako rozmnožování na papír nebo na podobný podklad, jak je upraveno v § 30a autorského zákona, přičemž tímto postupem do práv autora knihy nezasáhnete.

V této souvislosti je pak zároveň vhodné vědět, že příslušný autorský poplatek uhradíte (resp. jste již možná uhradil) v ceně kopírovacího stroje, scaneru či kopírovacích služeb, a to v souladu s § 25 autorského zákona. Další autorské poplatky hradit netřeba.

2/ Prodej knih do antikvariátu:
Dle § 14/2 autorského zákona platí, že prvním prodejem (nebo jiným prvním převodem) vlastnického práva k rozmnoženině díla v hmotné podobě (např. knize jako hmotnému nosiči literárního díla), je ve vztahu k takové rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování vyčerpáno, tzn. že po zakoupení (či jiném získání) knihy je její vlastník oprávněn s takovou knihou libovolně disponovat (a to i v případě, že kniha bude následně např. opravena doplněním kopií chybějících stran či přebalu).

Stručně řečeno není dle mého názoru na Vámi popsaném záměru ničeho právně závadného.

_

Dotaz odpovězen dle starého občanského zákoníku účinného do 31.12.2013

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVA
- Odstoupení od kupní smlouvy na zvíře - podmínky, informace
- Zrušení kupní smlouvy na zvíře - podmínky, informace
- Nedodání průkazu o původu psa chovatelem - je důvodem k vrácení psa a zrušení smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy na psa - nedodání průkazu původu psa
- Zrušení kupní smlouvy na psa - nedodání průkazu původu psa

Mám 8mi měsíčniho čistokrevného psa (narozen 01/2013), kterého jsem zakoupila s rodokmenem za 18.000 Kč. Chovatelka ale nedodržela zápisní řád klubu a ČMKU a rodokmen vystaven nebude, mám potvrzeni od ČMKU.
Odstoupila jsem písemně od smlouvy pro nesplnění podmínky kupní smlouvy. V ní je pouze uvedeno, že PP – rodokmen bude dodán chovatelem po obdržení od ČMKU – není stanoveno do kdy, obvyklá doba dodání PP chovatelem je okolo 3-4 měsíců.
Právník chovatelky mi sdělil že odstoupení není prý platné, ale nevyjádřil se konkretněji. Nevim jak postupovat dál. Platební rozkaz? Žaloba a jaká- na neplatnost odstoupení od smlouvy nebo žaloba o navrácení plnění?
Byl pořízen na chov a výstavy, ani jedno nemůžeme praktikovat. Chovatelka odmítala dohodu a ani nas neinformovala že je někde problém, vše jsem zjišťovala sama, v květnu 2013 mi psala že
si psa vezme zpět, ale peníze mi dá, až jej nísledně prodá. Stejný problém má i druhá majitelka štěněte z tohoto vrhu. Děkuji za radu / vyhodnocení mé situace.
Mohu při vrácení psa požadovat náklady (žrádlo, očkování, ad. péče)? Děkuji, Sabina
 
ODPOVĚĎ:

Dle § 499 Občanského zákoníku platí, že kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady. V této souvislosti je tedy klíčové zejména znění Vámi uzavřené kupní smlouvy, resp. i obsah předsmluvního jednání (zněhož může např. vyplývat, za jakým účelem byl Vámi pes pořizován).

Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady (§ 597/1 Občanského zákoníku).

Dle § 597/1 a 2 Občanského zákoníku je pak kupující oprávněn od uzavřené kupní smlouvy odstoupit v případě:
a/ jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou,
b/ jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.

Právo na uplatnění vad předmětu koupě však není neomezené. Dle § 599/1 Občanského zákoníku musí kupující uplatnit u prodávajícího vady zakoupené věci bez zbytečného odkladu, přičemž práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl v zákonem předvídané lhůtě (na soud se pak kupující může dle § 508 Občanského zákoníku obrátit v obecné tříleté promlčecí době, která počíná běžet okamžikem vytčení vad prodávajícímu).

Co se týče dalších nároků kupujícího souvisejících s uplatněním vad zakoupené věci, je vhodné připomenout právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady (§ 598 Občanského zákoníku), toto právo je nezbytné uplatnit u prodávajícího ve lhůtě dle § 597/1 Občanského zákoníku (a to pro případné následné vymáhání tohoto práva soudní cestou). Dle § 600 Občanského zákoníku pak není uplatněním práv z odpovědnosti za vady dotčeno právo na náhradu vzniklé škody. V této souvislosti by proto bylo možné uvažovat rovněž o vzniku Vašeho nároku na úhradu již vynaložených nákladů.

Přestože Vámi popsaný případ se shora uvedené zákonné úpravě mírně vymyká, lze dle mého názoru Vaše jednoznačné právo na odstoupení od uzavřené kupní smlouvy analogicky dovodit.

Je-li chov a prodej psů předmětem podnikání Vámi zmiňované chovatelky, je vhodné mít na paměti rovněž ustanovení o tzv. prodeji věci v obchodě (§ 612 a násl. Občanského zákoníku, zejména pak § 616/3 a 4 Občanského zákoníku).

V současné chvíli se můžete obrátit na soud s žalobou na vrácení zaplacené kupní ceny (a to na základě odstoupení od kupní smlouvy), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum Vám dostupných důkazů (včetně navržení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o věci povědomí) a budete se domáhat, aby soud uložil chovatelce povinnost Vám vrátit kupní cenu a psa od Vás převzít zpět.

Neboť spor, týkající se odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem je pes, a to z důvodu jeho „znehodnocení“ znemožněním dodání potvrzení jeho původu, představuje ne zcela triviální právní otázku, doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odkoupení pozemku od zahrádkářského svazu - postup, informace
- Koupě zahrady od zahrádkářského svazu - postup, informace
- Nakládání s majetkem českého zahrádkářského svazu - informace

Jsem předsedkyně Základní organizace českého zahrádkářského svazu. Máme IČO, jsme občanské sdružení a jako celek a každý člen má "Smlouvu o užívání části pozemku". Někteří členové by si chtěli svoji parcelu nechat zaměřit a odkoupit, aby měli jistotu, že o ni nepřijdou. Dál by platili členské přispěvky a dodržovali Osadní řád. Někteří členové s tím nesouhlasí. Nevím, jak to mám řešit, aby nebyly porušeny právní vztahy. Děkuji, Miriam
 
ODPOVĚĎ:
Neboť český zahrádkářský svaz ČZS je občanským sdružením, doporučuji Vám v první řadě vycházet ze stanov ČZS, v jejichž rámci je hospodaření s majetkem upraveno v § 22. Dle tohoto ustanovení hospodaří ČZS a jeho organizační jednotky (např. tedy i ZOČZS) jako samostatné právnické osoby s majetkem ČZS, který je v jejich vlastnictví, a to v souladu s obecně platnými předpisy podle zásad vydaných republikovou radou. Volná dispozice s majetkem ZOČZS je pak výslovně zakotvena v § 22/3 stanov ČZS.

Mají-li proto někteří členové ZOČZS zájem o odkup jimi užívaných pozemků, je na místě tento záměr projednat na členské schůzi ZOČZS (§ 9/2 písm. m) stanov ČZS), přičemž k odsouhlasení úplatného zcizení majetku ZOČZS (typicky kupní smlouvou) je zapotřebí souhlas dvoutřetinové většiny přítomných členů (§ 9/3 stanov ČZS).

Zcizení (= legální prodej) nemovitého majetku občanského sdružení ve prospěch jeho člena je pak samozřejmě možné i dle příslušných právních předpisů (Občanský zákoník, resp. od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník).

Pro získání dalších informací Vám pak samozřejmě doporučuji kontaktovat příslušné ústřední orgány ČZS.

_

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak se stát účastníkem územního řízení?
- Jak se stát účastníkem stavebního řízení?
- Nedoručení rozhodnutí v územním či stavebním řízení účastníkovi řízení - následky
- Následky nedoručení rozhodnutí v územním či stavebním řízení účastníkovi řízení

Naproti našemu domu byla zahájena stavba (podle neověřené informace "nerušící výroba"). Mezi naším pozemkem a stavbou leží podle katastru následující parcely: chodník-obecní, ulice-krajská, zelený pás-obecní a další ulice-obecní.
Vzdálenost od našeho pozemku je celkem cca. 25m. Stavební úřad se neobtěžoval nás informovat.
Na webu MMR jsem našel informaci - viz (http://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo&id=180&IDtema=12)ohledně nálezu Ústavního soudu č. 96/2000 Sb. ve věci chápání „sousedních“ pozemků.
Jak se můžeme v tomto případě domoci alespoň relevantních informací o stavbě, event. můžeme v této fázi nějak
revokovat závěry stavebního řízení, ke kterému jsme měli zřejmě být přizváni?
Děkuji za odpověď. Jeroným
 
ODPOVĚĎ:
S Vámi prezentovanými závěry Ústavního soudu (které se vztahovaly na starý stavební zákon) lze samozřejmě souhlasit i dnes (přičemž byly transformovány rovněž do znění dnes účinného stavebního zákona).

V první řadě připomínám, že v rámci probíhajícího územního či stavebního řízení jste jeho účastníky obecně na základě § 27/3 správního řádu, který odkazuje na vymezení účastníků územního či stavebního řízení ve stavebním zákoně.

Současně pak platí, že za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán (zde stavební úřad) usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).

V současné chvíli Vám proto lze doporučit kontaktovat stavební úřad a domáhat se „přibrání“ do probíhajícího územního či stavebního řízení (přestože účastníky těchto řízení jste samozřejmě již nyní). Ve smyslu § 28/1 správního řádu pak tvrďte (s poukazem na zmiňovanou judikaturu), že jste účastníky předmětných správních řízení. Nebude-li stavební úřad ochoten Vaše účastenství uznat, budete oprávněni bránit se podáním odvolání (jak uvedeno výše).

Pokud již v rámci územního či stavebního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí (např. územní rozhodnutí či stavební povolení) Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutí účastníci) oprávněni podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.

Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).

Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/17309-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-spravniho-rizeni-dusledky.html

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Byt koupený z peněz jednoho z manželů a vypořádní SJM při rozvodu
- Rozvod manželství a vypořádání bytu zakoupeného z peněz jednoho z manželů
- Byt koupený z peněz jednoho z manželů a jeho vypořádání rozsudek NS 22 Cdo 1037/2004
- Nemovitost získaná v manželství a rozsudek nejvyššího soudu 22 Cdo 1037/2004
- Byt, dům získaný v manželství a rozsudek nejvyššího soudu 22 Cdo 1037/2004

Před svatbou jsem byla jediným vlastníkem bytu v osobním vlastnictví OV. Svatba 2007. Byt se po roku manželství prodal, což je prokazatelné kupní smlouvou. Peníze byly rovnou převedené na koupi jiného většího bytu a na doplatek rozdílu jsme si vzali společnou hypotéku. Jelikož jsem brali hypotéku, nový byt je již ve společném jmění manželů SJM. Nyní se manžel chce rozvést a požaduje po mne vyplatit polovinu z prodeje bytu. Ale reálně, když se prodá byt, doplatí hypotéka, tak zbyde opět jednom původní hodnota za kterou se prodával ten původní menší byt, kterého jsem byla vlastníkem pouze já. Prosím, budu mu muset i v tomto případě vyplatit tu polovinu hodnoty? Děkuji, Hanka
 
ODPOVĚĎ:
Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2004 sp. zn. 22 Cdo 1037/2004 jestliže byla nějaká věc získána za trvání manželství zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů (Váš případ), pak při vypořádání je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Z výše uvedeného je zřejmé, že finance, které jste použila na nákup bytu ve SJM jste oprávněna požadovat při vypořádání SJM zpět.

_

OBČAN-DLUHY
- Obec v insolvenci, insolvenčním řízení - informace
- Může se obec dostat do insolvenčního řízení?
- Odpovědnost člena zastupitelstva obce za dluhy obce soukromým majetkem?
- Odpovídá zastupitel obce za dluhy obce svým majetkem?
- Nový občanský zákoník 2014 a odpovědnost člena zastupitelstva za dluhy obce
- Obecní dluh, odpovědnost člena zastupitelstva a nový občanský zákoník 2014
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník a odpovědnost členů obchodní korporace za dluhy
- Odpovědnost statutárních orgánů OK za dluhy a nový občanský zákoník 2014

Jsem zastupitelka obce. Slyšela jsem, že dle nového OZ budu ručit svým majetkem a přijdu o zast. odměnu za 2 roky zpět v případě hlasování pro krok ob. zast. , kdy by se obec dostala do insolvence. Jak doporučujete postupovat v případě hlasování na ob. zastupitelstvu. Prý mám i možnost chtít rozbor věci odborníka.
Děkuji, Beáta
 
ODPOVĚĎ:
Vámi zaslechnutá informace je mylná, a to hned ze dvou důvodů:

1/ Insolvenční zákon v § 6/1 písm. b) výslovně vylučuje svou aplikaci při řešení platební neschopnosti územních samosprávných celků (tzn. obcí a krajů), obec se tudíž do insolvenčního řízení dostat nemůže.

2/ Nový občanský zákoník (ani jiný právní předpis, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) odpovědnost členů zastupitelstev obcí v zásadě nemění.

Vámi zaslechnutá informace se tak s největší pravděpodobností týkala nově zpřísněné odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, kterými však dle § 1/1, 2 a 3 zákona o obchodních korporacích (který nabyl účinnosti rovněž k 1. 1. 2014) jsou toliko a/ veřejná obchodní společnost, b/ komanditní společnost, c/ společnost s ručením omezeným, d/ akciová společnost, e/ evropská společnost, f/ evropské hospodářské zájmové sdružení, g/ družstvo a h/ evropská družstevní společnost.

Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích skutečně platí, že bylo-li v insolvenčním řízení soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů prospěch získaný ze svých funkcí (jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi), a to za období 2 let zpět, pokud věděli (nebo měli a mohli vědět), že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné (na tomto místě samozřejmě do určité míry zjednodušuji).

Dle § 68/1 zákona o obchodních korporacích pak může soud za obdobných podmínek rozhodnout o tom, že člen (nebo bývalý) člen statutárního orgánu obchodní korporace ručí svým majetkem za splnění jejích povinností.

Při hlasování v zastupitelstvu obce Vám proto lze doporučit postupovat i nadále dle zásad vymezených v § 38 a násl. zákona o obcích, a to vždy „… svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů, řídíce se Ústavou a zákony České republiky … “, jak jste na prvním zasedání zastupitelstva obce po zvolení na svou čest a svědomí slíbila (§ 69/2 zákona o obcích).

_

OBČAN-DLUHY
- Zpětvzetí přihlášené pohledávky po přezkumném jednání
- Musí insolvenční soud rozhodnout o zpětvzetí přihlášené pohledávky?
- Je nutné rozhodnutí insolvenčního soudu o zpětvzetí přihlášené pohledávky?

Ráda bych se zeptala na zpětvzetí přihlášené pohledávky po přezkumném jednání. Podle stávajícího insolvenčního zákona IZ jsem dorozuměla, že pohledávku lze vzít zpět kdykoli během řízení, avšak zajímalo by mne, jaké to má dopady například co se týče případného vymáhání náhrady škody po věřiteli, který pohledávku vzal zpět a zda soud musí o tomto zpětvzetí také vynést rozsudek. Konkrétně se bude jednat o pohledávku, která byla popřena jedním z věřitelů na přezkumném jednání, druhý věřitel nechtěl pokračovat v táhnoucím se soudním sporu a tak se rozhodl tuto svoji pohledávku vzít v rámci tohoto insolvenčního řízení zpět (nastalo i vyhrožování a nátlak ze strany popírajícího věřitele). Může tedy správce či popírající věřitel vyžadovat i přes převzetí nějaké přezkoumání pohledávky či nějakou sankci?
Předem děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Insolvenční zákon IZ skutečně umožňuje věřiteli kdykoliv během insolvenčního řízení vzít jeho pohledávku zpět, čímž se vzdává možnosti pohledávku po dlužníkovi vymáhat. Ve svém dotazu neuvádíte kdo by měl po věřiteli, který vzal svou pohledávku zpět vymáhat náhradu škody a z jakého titulu, proto by bylo vhodné dotaz specifikovat. Jestliže vezme věřitel svou pohledávku zpět, soud o tomto vydá rozhodnutí, které je doručováno věřiteli, dlužníkovi a taktéž insolvenčnímu správci. Okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí končí účast věřitele v insolvenčním řízení a k této pohledávce není přihlíženo.    

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Jak zrišit s. r. o. a dosáhnout výmazu z obchodního rejstříku
- Vymazání s.r.o. z obchodního rejstříku - informace, postup
- Jak zrušit s.r.o. - postup, informace
- Jak se zbavit s.r.o. prodejem nebo zrušením v obchodním rejstříku- postup
- Postup zrušení s.r.o. výmazem z obchodního rejstříku - postup, návod

2013 na mě byl bezplatně převedeno 100% obchodního podíl jedné s.r.o. O firmě jsem toho moc nevěděl ale v tíživé finanční situaci a vydinou 100.000 Kč, které jsem měl za přepis firmy obdržet jsem podepsal. Chci se s.r.o. zbavit. Zjištění na finančním úřadě: firma nedluží, ale chybí jim daňové přiznání, rozvaha atd. Bývalý majitel nereaguje. Firma prakticky neexistuje, nikde nevystupuje, nemá žádné závazky ani pohledávky. Chci s.r.o. zrušit aby bylo vymazáno z obchodního rejstříku. Mám pouze smlouvu o bezúplatném převodu firmy. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud máte doklady, sestavte či nechte sestavit daňové přiznání, rozvahu, přílohu a výkaz zisků a ztrát a podejte na FÚ. (Za období, kdy jste ve společnosti nebyl společníkem bych daňové přiznání nepodepisovala). Zkuste kontaktovat účetní společnosti. Pokud doklady nemáte, zkontaktujte finanční úřad, vysvětlete situaci a fianční úřad vyměří daň dle pomůcek. Ke zrušení společnosti potřebujete od finančního úřadu doklad o bezdlužnosti společnosti. Nebo společnost prodejte, pokud není zadlužená, jak píšete, můžete být úspěšný.
_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Současné podání výpovědi zaměstnancem i zaměstnavatelem
- Může podat výpověď současně i zaměstnanec i zaměstnavatel?
- Důvody pro žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru - § 72 Zákoníku práce
- Výpověď zaměstnance - zaměstnavatel nezajistil vyplácení nemocenské přes OSSZ
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Trestní oznámení proti zaměstnanci - je možná výpověď od zaměstnavatele
- Je trestní oznámení proti pracovníkovi důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Trestní vyšetřování proti pracovníkovi důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Trestní oznámení proti zaměstnanci - je důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Odsouzení zaměstnance za trestný čin - je důvodem pro výpověď od zaměstnavatele?
- Odsouzení pracovníka za trestný čin - je důvodem pro výpověď od zaměstnavatele?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Srážky z platu, mzdy zaměstnavatelem - důvody
- Neoprávněnost srážek z platu, mzdy zaměstnavatelem zaměstnanci - informace
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Krádež na pracovišti a srážky z platu, ze mzdy - informace
- Srážky z platu, mzdy z důvodu trestného činu na pracovišti
- Srážky ze mzdy kvůli krádeži zaměstnance na pracovišti
- Srážky z platu kvůli krádeži zaměstnance na pracovišti

Chci využít práva okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, neboť zaměstnavatel od února 2013 nepožádal OSSZ o výplatu mých nemocenských dávek. Od února 2013 tedy nemám žádný příjem vinou zaměstnavatele. Dlužím však zaměstnavateli vysokou finanční částku, což dokládají podepsané zálohové lístky. Trestní stíhání nebylo zahájeno. Je tento dluh důvodem pro podání žaloby zaměstnavatelem na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru? Na mzdu přece zaměstnavatel bez soudního příkazu nesmí „sáhnout“. Osobně považuji i přes dluh toto zrušení PP za platné, dluh je jiná věc a zaměstnavatel musí podat trestní oznámení, aby mohl být dluh uznán a řešen. Já s okamžitou výpovědí nemohu roky čekat. A mohu toto zrušení PP uskutečnit v době své pracovní neschopnosti? Děkuji, Aneta
 
ODPOVĚĎ:
K posouzení dané věci je nutné vzít v úvahu následující skutečnosti:
•    výpověď může zároveň podat zaměstnanec i zaměstnavatel, během výpovědní doby dokonce může nastat okolnost opravňující okamžitě zrušit pracovní poměr. Při sledu těchto více právních skutečností pak pracovní poměr skončí tou skutečností, která nastane nejdříve.
•    žalobou o neplatost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zákoníku práce) lze nepadnou výpověď co do důvodu výpovědi, účinnosti doručení výpovědi atd. ale ne v souvislosti s jiným jednáním, které nemá s důvodem výpovědi co do činění.
•    ze mzdy je možné srážet pouze tzv. zákonné odvody (pojištění na sociální zabezpečení aj. ) a dále na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo exekučního příkazu.
•    trestní oznámení samo o sobě nemá vliv na trvání pracovního poměru, tj. zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr jen na základě trestního oznámení - dokonce bez dalšího nemůže zrušit pracovní poměr na základě odsouzení za trestný čin (vizte § 55 odst. 1 písm. a) ZP).
•    zaměstnavatel nemá ke mzdě zadržovací právo, nemůže ji proto zadržovat s poukazem na vzájemný dluh nebo trestné jednání zaměstnance.

Z uvedeného plyne, že Váš dluh, jakkoli vznikl, tj. i např. krádeží, neopravňuje zaměstnavatele ani k srážce ze mzdy (nebo jejímu zadržování) ani k výpovědi z pracovního poměru.

S klidným srdcem tedy můžete zrušit pracovní poměr okamžitě dle § 56 1 písm.b) Zákoníku práce, kdy pr. poměr je zrušen okamžikem doručení druhé straně. Vaše pracovní neschopnost není překážkou zrušení pracovního poměru. Toto zrušení by musel zaměstnavatel napadnou do 2 měsíců u soudu, přičemž se domnívám, že by neuspěla jeho argumentace co do existence dluhu z vaší strany.

_

OBČAN-DLUHY
- Soud o vymáhání dluhu u osoby v insolvenci - odvolání proti rozsudku
- Odvolání proti rozhodnutí o uhrazení dluhu u osoby v insolvenci

Jsem v insolvenci od 1.8.2013. Přišlo mi od okresního soudu rozhodnutí, že mám exekučně uhradit firmě 26.000 Kč. Firma se přitom účastní na mé insolvenci (přihlásila svou pohledávku), ale soud nezrušila a pokračovala v něm. Já jsem se soudu nezúčastnil (byl pro mne už vyřízený v insolvenci). Napsali mi, že jsem zmeškal soud a jsem povinen firmě částku uhradit. Odvolal jsem se, formální chyby, prý se mám znovu odvolat do 15 dnů. Prosím o radu jestli se mám proti tomuto usnesení odvolávat a jak by mělo znít. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se odvolal s tím, že jste v insolvenci a Váš věřitel zároveň přihlásil pohledávku. Bylo správné, že jste se odvolal proti usnesení okresního soudu. Pokud ale odvolání vykazovalo chyby bylo by vhodné jej doplnit, tak aby bylo soudem akceptováno. Jen je škoda, že jste již při nařízení jednání nesdělil soudu, že probíhá insolvenční řízení. Vzor odvolání najdete i zde v poradně. V případě potřeby nebo nejasností se můžete na naši poradnu opět obrátit.

_

OBČAN-DLUHY
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Exekuce, oddlužení a srážky z platu, ze mzdy - postup
- Povolení oddlužení ve fázi přezkumného jednání - srážky z platu, mzdy
- Postup srážek platu, mzdy v insolvenci zaměstnance, pracovníka
- Insolvence zaměstnance, pracovníka a srážky z platu, mzdy

Zaměstnanec má soudní exekuci. 11/2013 mu bylo povoleno oddlužení. Přezkumné jednání, kde se rozhodne o způsobu oddlužení, bude až v 02/2014. Od 11/2013 tedy zastavím srážku ze mzdy ve prospěch nařízené exekuce a až do rozhodnutí insolvenčního soudu budu vyplácet CELOU čistou mzdu? Pokud by tento zaměstnanec uzavřel DPP u jiného plátce, bude odměna z DPP postižena insolvenční srážkou, případně v jakém rozsahu? Děkuji, Lucie
 
ODPOVĚĎ:
Srážení ze mzdy by mělo probíhat i nadále, ale sražená částkla by měla zůstat deponovaná u zaměstanavtele. Bylo by vhodné obrátit se jakožto zaměstanatel na insolvenčního správce, který byl dlužníkovi (Vašemu zaměstnanci) určen a o tomto jej informovat. Insolvenční srážky postihnou všechny příjmy dlužníka, jejich výše bude záviset na výši příjmu. Navíc dlužník musí svému insolvenčnímu správci hlásit jakékoliv podstatné změny, tedy i zvýšení příjmu v podobě nového zaměstnavatele a pod.

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvence a leasing na auto, aUtomobil dlužníka
- Osobní bankrot a leasing na auto, automobil dlužníka
- Insolvence a leasing na auto, aUtomobil dlužníka
- Osobní bankrot, insolvence a leasing na osobní vozidlo dlužníka

Jsem nucena vyhlásit osobní bankrot, ze svého starobního důchodu již nestačím splácet všechny pohledávky. Chci se zeptat jak je to s leasingem na auto, v souč. době jej platí vnuk, ale leasing. smlouva na něj není převedena. Můžu, po doplacení leasingu o auto přijít, když mi bude schválen splátkový kalendář. Jak je to s důchodovým připojištěním a se stavebním spořením, když již nějakou dobu neplatím příspěvky. Bude třeba tyto smlouvy vypovědět a peníze použít k umoření dluhu, případně po jejich skončení peníze použít na umoření dluhu i přes to, že budu dodržovat splátkový kalendář, který mi bude určen soudem? Děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě vby bylo nejvhodnější, kdyby Váš vnuk nechal na sebe smlouvu převést. Protože leasing je forma půjčky, kdy až do úplného zaplacení máte auto od leasingové společnosti pouze zapůjčená. Pokud bude auto anpsáno na Vás, bude tedy Vaším majetkem a v případě potřeby, může insolvenční správce přistoupit k jeho zpeněžení. Smlouvy o stavebním spoření nemusíte vypovídat, ale musíte výši úspor uvést do insolvenčního návrhu-seznamu majetku a ty mohou být pro potřeby insolvenčního řízení skutčně použity.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo platí náklady na školení u dohody o provedení práce DPP
- Placení školeného u nového zaměstnance bez kvalifikační dohody
- Neuzavřená kvalifikační dohoda a uhrazení školného zaměstnancem
- Kdo hradí poplatek za proškolení zaměstnance u DPP

V půlce listopadu 2013 jsem uzavřela s personální agenturou dohodu o provedení práce DPP. 1.12.2013-31.1.2014. Na DPP neuvedeno místo výkonu práce ani počet odpracovaných hodin. 28.11.2013 jsem zaměstnavatele informovala, že z osobních důvodu nemohu nastoupit na práci dle DPP. Byla jsem a stále jsem uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. Zaměstnavatel mi řekl, že mohu od dohody kdykoliv odstoupit a odcestoval do zahraničí. Nyní mi chodí výhružné e-maily odkazující na § 75 zákoníku práce, že budu platit všechna školení, výběrové řízení a náklady na nového zaměstnance a jestli to neuhradím, tak se to bude řešit právně/soudně. Vše prý předal právnímu oddělení. Nevím co mám dělat. Volala jsem na MPSV paní právničce, ta mi tvrdí, že na toto nemá právo a že je to zastrašování. Jak mám dále postupovat? Zatím mi z právního oddělení nic nepřišlo. Děkuji, Hanka
 
ODPOVĚĎ:
§ 75 neupravuje žádnou povinnost k náhradě školení či jiných nákladů. Dohodu můžete také vypovědět s 15 denní výpovědní lhůtou bez udání důvodu. Co se týče úhrady nákladů, nemůže po Vás zaměstnavatel chtít úhradu školení, neboť jste neuzavřeli tzv. kvalifikační dohodu, která má přesné zákonné náležitosti (§ 234 zákoníku práce). Náklady na školení zaměstnanců a další (např. výběrové řízení) jdou zásadně k tíži (na náklady) zaměstnavatele, což ostatně vyplývá již z § 2 zákoníku práce, tedy, že závislá práce je konána na náklady zaměstnavatele. V celém postupu vidím jen snahu Vás zastrašit a "vydělat na Vás".

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nadbytečnost v době těhotenství - infomrace
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení dovolené v době těhotenství pracovnice, zaměstnankyně
- Výpověď pro nadbytečnost po mateřské dovolené a nárok na odstupné
- Výpověď pro nadbytečnost po rodičovské dovolené a nárok na odstupné
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené u dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Krácení dovolené u těhotné zaměstnankyně - informace
- Těhotenství zaměstnankyně, pracovnice a krácení dovolené - informace
- Krácení dovolené v době rodičovské dovolené - informace
- Krácení dovolené v době mateřské dovolené - informace

Pracovala jsem jako prodavačka a když jsem měla dovolenou, stal se mi úraz, šla jsem na operaci a pak zůstala doma a mezitím jsem otěhotněla. Nyní bude mít syn 3 roky a šéf říkal, že už se mnou nepočítá, i když mám smlouvu na dobu neurčitou. Mám nárok na odstupné a v jaké výši, když jsem tam byla zaměstnaná od roku 2007 a taky vím, že nemám podepisovat výpověď dohodou. Jak postupovat? Mám nárok na proplacení nebo vybrání dovolené, když jsem si vybrala před mateřskou a nemocenskou jen 5 dnů? Tím pádem mi tam zůstalo 15 dnů nevybrané dovolené. A co mám udělat, kdybych náhodou otěhotněla, měla jsem rizikové těhotenství, takže kdybych teď otěhotněla, měla bych určitě taky podruhé rizikové těhotenství. Mám jen zaměstnavateli donést nemocenský lístek a nic nepodepisovat? A to bych třeba pak měla šanci po druhé
těhotenství. Milena
 
ODPOVĚĎ:
Pokud dostanete výpověď pro nadbytečnost, vždy máte nárok na odstupné dle délky trvání pracovního poměru.
Pokud budete těhotná, můžete však dostat výpověď jen z důvodu, že se zaměstnavatel ruší nebo pro závažné porušení povinností (zjednodušeně řečeno), ne pro nadbytečnost.
Pokud otěhotníte a lékař uzná rizikové těhotenství, které zakládá dočasnou pracovní neschopnost (DPN, neschopenku), stačí, pokud zašlete rozhodnutí o DPN (neschopenku). Zaměstnavatel musí toto strpět, opět platí zákaz výpovědi zmíněný výše.
Pokud by Vám, po skončení mateřské dovolené chtěl dát výpověď pro nadbytečnost, nárok na odstupné samozřejmě nadále zůstává zachován.
Co se týče dovolené, nevybranou dovolenou Vám musí proplatit zaměstnavatel při skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec ale v kalendářním roce nepracoval pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu.
Rodičovská dovolená, na rozdíl od mateřské dovolené, je překážkou v práci, která se neposuzuje jako výkon práce. Pokud ovšem požádáte o čerpání dovolené po mateřské dovolené ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou, dovolenou není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 223 odst. 1 ZP).
Závěrem platí, že pokud podepíšete skončení pracovního poměru dohodou, ve které není jasně uveden důvod organizační nebo v ní není uveden nárok na odstupné, odstupné Vám nenáleží.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výhody spoluvlastnictví při splácení hypotéky oběma partnery
- Výhody spoluvlastnictví při splácení hypotéky druhem i družkou
- Výhody spolumajitelství při splácení úvěru na byt, dům oběma partnery
- Výhody spolumajitelství při splácení úvěru na byt, dům  druhem i družkou

S partnerem zatím nejsme manželé, ale kupujeme byt do osobního vlastnictví. Hypotéku si na sebe bude brát partner, ale splácet jí budeme společně. V kupní smlouvě můžeme být prý uvedeni oba. Chci se zeptat jaký je rozdíl v tom, kdy by byl uveden pouze partner ve smlouvě a když bychom tam figurovali oba. Vzhledem k tomu, že hypotéku budeme splácet oba, plánovali jsme založení podílového vlastnictví, aby nehrozilo riziko vystěhování, když bude byt napsaný jen na partnera.
Moc děkuji, Marie
 
ODPOVĚĎ:
Pokud byste v kupní smlouvě uvedena nebyla, znamenalo by to, že vlastníkem bytu by byl jen Váš partner, nikoliv Vy. V případě, že by tedy nakonec došlo k rozchodu nebo později rozvodu manželství, byt by náležel do vlastnictví partnera a Vy byste měla nárok "jen" na vyplacení finančních prostředků, které jste do bytu investovala, ale ne na podíl na jeho vlastnictví. Doporučuji proto, když už jste uvedena jako spoludlužnice ve smlouvě o úvěru, být uvedena také v kupní smlouvě jako spolumajitelka. Pokud byste nebyla spolumajitelkou, partner by mohl byt zcizit (darovat nebo prodat) kdykoliv a to samozřejmě bez Vašeho souhlasu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zadržování cizího uskladněného materiálu majitelem pozemku
- Vymáhání materiálu uskladněného na cizím pozemku - postup, informace

Maminka má ve spoluvlastnictví s bratrem dvůr, kam jsem si uložil zbytek stavebního materiálu ze stavby. Její bratr mi ho nechce vydat. Vyměnil zámky a zamezil přístup. Udělal nové oplocení bez souhlasu mé matky. Řekl, že stavební materiál jeho. Nemám už faktury nevím co mám dělat. Děkuji, Hynek
 
ODPOVĚĎ:
Bratr na takové jednání nemá právo. Můžete se obrátit na Policii a za její asistence žádat o vydání věci nebo v případě, že se jedná o významnou finanční částku za stavební materiál, tak se můžete obrátit na soud žalobou na vydání věci. Obě varianty mají ovšem háček v tom, že musíte prokázat, že se jedná o Váš stavební materiál. Není třeba přímo faktur, ovšem bude potřeba svědecké výpovědi matky nebo jiné osoby, že jste tento materiál uskladnil právě Vy a že šlo o právě onen stavební materiál. Využít můžete jakéhokoliv důkazu. Bez takového svědectví se svého práva domůžete jen stěží. Vaše matka má právo, aby se na pozemek ve spoluvastnictví dostala, měla by mít tedy samozřejmě klíče od nových zámků.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce potomka žijícího v zahraničí s trvalým bydlištěm u rodičů
- Exekuce potomka žijícího v zahraničí s trvalým pobytem u rodičů
- Trvalé bydliště u rodiče, rodičů a exekuce na potomka žijícího v zahraničí

Dcera bydlí od 2003 v Itálii a má u mne trvalý pobyt. Nájemní smlouva je na mé jméno, jsem v bytovém družstvu. Kdyby měla dluhy, může mi exekuce zabavit byt? V současné době má propadlý řidičák i občanský průkaz. Jaká ji hrozí pokuta? Děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Pakliže by dcera byla postižena exekucí, je pravděpodobné, že exekutor bude zabavovat i Vás mobiliář, tedy že bude realizovat exekuci v místě, kde má dcera trvalé bydliště, neboť bude důvodně předpokládat, že u Vás může mít nějaký majetek, který by mohl být použit v exekuci. Byt Vám však, pokud nejste ručitelem nebo spoludlužníkem jejich případných dluhů exekuce dcery, postihnout nemůže.
Pokud by dcera používala neplatné doklady, hrozí jí pokuta až do výše 2.000 Kč a především správní řízení, neboť se dopustila přestupku. Obdobná situace platí i u prošlého občanského průkazu. Dcera může mít jednak problém například s vyzvedávání písemností na poště a v případě, že bude zadržena Policií a legitimována, opět jí hrozí správní řízení. Postih je různý.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku o který se majitel nestará, nezajímá
- Vyvlastnění pozemku o který se majitel nestará, nezajímá

Otec je v listu vlastnictví LV uveden v katastru nemovitostí jako uživatel bratrova pozemku za otcovým domem - zahrada se sklepem. Otec zahradu zvelebuje, stříhá zeleň, aby nezasahovala k sousedům, sadí nové stromky. Bratr na pozemku dobrých 20 let nebyl (špatné rodinné vztahy) - přístup k pozemku je pouze přes otcovu zahradu. Otec chce pozemky papírově sjednotit, jelikož takto je zahrada neprodejná. Voda a elektřina ve sklepě je vedena z otcova pozemku. Je možné nějaké vyvlastnění? Jak situaci řešit, když se s majitelem nelze domluvit - jeho pozemek by jinak chátral. Co přesně vyplývá s titulu "uživatel" v LV? Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Vydržení v tomto případě nebude možné, neboť zákon pro tento institut vyžaduje, aby oprávněný držitel měl nemovitost nepřetržitě v držbě a po dobu deseti let. Oprávněný držitel je pak osoba, která se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc nebo právo patří. A Váš otec toto nesplňuje, neboť on jako vlastník věci nevystupuje. Je tedy možné požádat bratra o řešení situace, pakliže to nebude možné, obraťte se s návrhem na na věcně a místně příslušný soud.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Náhrada škody za internetový podvod - předem zaplacené zboží nikdy nedorazilo kupujícímu
- Postup vymáhání škody - podvodný internetový eshop
- Vymáhání předem zaplacené kupní ceny za nikdy nedoručené zboží

Mám dotaz ohledně dalšího postupu při vymáhání náhrady škody – internetový podvod. 2011 jsem nakupovala přes internetový obchod, za zboží zaplatila předem, ale objednané zboží nikdy nedorazilo. Vše se dostalo k soudu, celkem cca 300 poškozených, škoda přes 1.500.000 Kč. 2013 se konal soud, kam jsem zaslala svoji žádost o náhradu škody. Poté mi již přišlo „usnesení“ a „rozhodnutí“, obžalovaný dostal na 4 roky podmínku a zároveň bylo uvedeno, že se zajišťují nároky poškozených, kde bylo na seznamu uvedeno i mé jméno. 05/2013 se v usnesení psalo o zajištění a zákazu manipulace se zadrženými finančními prostředky na bankovním účtu obžalovaného. 09/2013 přišlo „oznámení“ o zrušení zákazu a uvolnění finančních prostředků. Můj dotaz zní, jak postupovat dále, co bude ještě následovat, je zde vůbec možnost, že se náhrada škody skutečně dostane až na můj účet? Mám sepsat další žádost o náhradu škody i s uvedením čísla účtu, na který se má částka zaslat? V době objednání zboží jsem měla jiné číslo účtu, ze kterého jsem zboží platila. Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Pakliže došlo k vydání odsuzujícího rozsudku, soud musel rovněž rozhodnout o řádně a včas uplatněném nároku poškozeného, tedy i Vás. Podívejte se proto znovu na rozusdek. Soud může rozhodnout několika způsoby, buď nárok odmítne, protože nebyl uplatněn řádně (dostatečně doložená výše nároku) a včas (do konání hlavního líčení ve věci), nároku z části nebo zcela vyhoví a nebo poškozeného s nárokem odkáže do občanskoprávního řízení. V případě, že soud o Vašem nároku rozhodl a přiznal Vám jej, máte de facto v rukou exekuční titul a pokud nedojde k dobrovolnému splnění povinností ze strany povinného, máte možnost obrátit se na exekutora nebo soud, aby došlo k výkonu rozhodnutí. Pokud Vám soud nárok nepřiznal, musíte se obrátit s nárokem na civilní soud, kde jej občansko-právní žalobou na na zaplacení dlužné částky budete vymáhat. Rozsudek soudu trestního Vám bude sloužit jako důkaz v soudním řízení.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování členských práv nezletilému synovi, nezletilé dceři - informace
- Darování družstevního bytu nezletilému potomkovi - postup, informace

Známý má byt u Stavebního bytového družstva Chomutov, je členem družstva, potřebuji vědět zda je možné tento byt převést, či darovat z otce na nezletilé dítě a za jakých podmínek. Nejedná se o dědictví. Na tomto stavebním bytovém družstvu tvrdí, "že to nedělají." Děkuji, Jana
 
ODPOVĚĎ:
Darování členského podílu v družstvu je jistě možné. Darovací smlouva by v tomto případě měla být písemná a zejména, že neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Znamaná to tedy, že od okamžiku darování, je vlastníkem členských práv nezletilé dítě. Výkon práv spojených s jeho vlastnictvím pak může dělat jeho zákonný zástupce, tedy de facto otec. Na samotný akt převodu členských práv doporučuji odbornou právní pomoc, zvláště pak v případě, že bytové družstvo není ve věci součinné.

_

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Manžel chce prodat byt v SJM - jak tomu zabránit?
- Manželka chce prodat byt v SJM - jak tomu zabránit?
- Výhody sporného rozvodu při vypořádání společného jmění manželů SJM
- Vliv osoby rozvacející manželství na vypořádání majetku v SJM
- Manžel opustil rodinu - vliv na vypořádání společného jmění SJM

S manželem vlastníme ve společném jmění manželů SJM 3+1 byt, kde se mnou bydlí ještě 2 zletilí synové. Manžel od nás nedávno odešel, chce rozvod manželství a byt ve společném jmění manželů SJM byt prodat. Mám čistý příjem 11.000 Kč, první syn je momentálně nezaměstnaný a druhý má ještě 1/2 roku studia před sebou. Byt ve společném jmění manželů SJM prodat nechci. Manžel chce 1/2 peněz z hodnoty nemovitosti (bytu). Děkuji, Zdena
 
ODPOVĚĎ:
Právo na to má i nemá. Pakliže dojde k rozvodu manželství, zaniká také společné jmění manželů SJM a velmi zjdenodušeně lze říci, že co jste během manželství získali se dělí na půl. Vyrovnání majetku lze realizovat buď bez přítomnosti soudu, ale ve Vašem případě, kdy hrozí konflikty bych doporučovala variantu druhou, tedy za asistence soudu (tzv. "sporný rozvod manželství"). Soud totiž bude přihlížet k potřebám dětí a také k potřebám toho z manželů, který rozvod nezavinil a který může být zranitelnější. Mám-li to tedy shrnout, manžel na polovinu bytu má nárok, nicméně jakou formou a kdy podíl získá lze dohodnout nebo stanovit soudním rozhodnutím (a tím přinejmenším zásadně časově odsunout vypořádání bytu, kterému se snažíte vyhnout).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přerušení dešťové, srážkové kanalizace majitelem pozemku - oprávněnost
- Pokuta za poškození cizí kanalizace
- Přerušení srážkové oddílné kanalizace majitelem pozemku - informace
- Neoprávněné zrušení kanalizace - přestupek § 32/6 písm. c) nebo d)

Koncem 2012 jsem koupil pozemek pro výstavbu rodinného domu. Později jsem zjistil, že pozemkem prochází dešťová (nikoliv splašková) kanalizace patřící obci. Na pozemku nevázne žádné věcné břemeno, které by se týkalo této kanalizace. Existuje zákon, který mi zakazuje přerušení této kanalizace? Mohu požadovat po obci bezplatnou přeložku, nejsem-li ochoten tuto kanalizaci na svém pozemku strpět? Může po mně obec vyžadovat věcné břemeno a jsem povinen ho nechat zřídit? Případně pokud ano, lze požadovat po obci finanční náhradu, kompenzaci? Děkuji, Petr
 
ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo zapotřebí seznámit se s řadou dalších skutečností, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V první řadě Vám lze doporučit předmětnou kanalizaci svépomocně nepřerušovat.
Dle § 1/3 zákona o vodovodech a kanalizacích se tento zákon na srážkové kanalizace primárně nevztahuje, příslušný vodoprávní úřad však může rozhodnout, že rovněž tzv. oddílná kanalizace sloužící pro odvádění srážkových vod podléhá režimu tohoto zákona (§ 1/4 zákona o vodovodech a kanalizacích). V každém případě pak platí, že srážková kanalizace je vodním dílem ve smyslu § 55 zákona o vodách (jak stanoveno v § 2/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).
V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/1 a 2 zákona o vodách) s dotazem, zda je předmětná oddílná srážková kanalizace podřízena režimu zákona o vodovodech a kanalizacích či nikoli.
V souvislosti s existencí kanalizace na Vašem pozemku je rovněž vhodné upozornit na oprávnění vlastníka takové kanalizace dle § 7/1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. na rozhodovací pravomoc místně příslušného vodoprávního úřadu dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Svépomocným zásahem do kanalizace na Vašem pozemku byste se mohl dopustit přestupku dle § 32/6 písm. c) nebo d) zákona o vodovodech a kanalizacích, za který Vám může být uložena pokuta do 100.000,- Kč (§ 32/7 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích). Dále pak není vyloučeno spáchání přestupku proti majetku dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích či trestného činu poškození cizí věci dle § 228 trestního zákoníku; vznik Vaší občanskoprávní odpovědnosti by pak byl samozřejmostí.
Na místně příslušném obecním úřadě Vám pak doporučuji se informovat o právním titulu, na jehož základě byla oddílná srážková kanalizace na Vašem pozemku v minulosti vybudována (tzn. zda se jednalo o smlouvu či jiný souhlas tehdejšího vlastníka pozemku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence oddílné srážkové kanalizace by mohla být považována za vadu předmětu koupě dle Občanského zákoníku.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zabránit ve výkopových pracích ohrožujících stavbu
- Výkopové práce souseda ohrožují rodinný dům, nemovitost - jak se bránit?
- Soused obnažil základ zděného plotu - jak se bránit
- Majitel sousedního pozemku podkopal zděnou zídku - co dělat?
- Podkopání zděné zídky sousedem - jak se bránit?
- Předběžné opatření při odkrytí podezdívky zídky, plotu, nemovitosti

Mezi mým a sousedovým domem/zahradou, jsem v době výstavby rodinného domu, dle projektu, postavil plot. Sousedův dům je dispozičně umístěn v terénu níže. Nový majitel domu, se rozhodl k teréním úpravám. Tyto úpravy spočívají v tom, že odkopává zeminu v těsné blízkosti betonové podezdívky mého plotu. V současné domě je hloubka výkopu v celé délce plotu cca 1 metr. Podezdívka a základy plotu jsou ze strany souseda zcela obnaženy. Na moje dotazy, co je účelem těchto prací mi neodpověl, nekomunikuje. Je zcela evidentní, že plotu hrozí sesutí betonové podezdívky v celé délce a konstrukci. Je to jen otázka času. Jak mám postupovat, abych případným škodám včas zabránil a souseda donutil k racionálnímu jednání. Mám se obrátit na stavební úřad, občansko právní soud by trval asi příliž dlouho. Jak by mohlo probíhat přestupkové řízení? Na koho se mohu obrátit? Děkuji, Hynek
 
ODPOVĚĎ:
1/ Občanskoprávní řešení:
Dle znění Vašeho dotazu je evidentní, že sousedovým počínáním Vám může být způsobena škoda, tzn. že Váš soused se dopouští porušení Občanského zákoníku, dle něhož se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku.
V současné chvíli se Vám proto nabízí několik variant řešení:
a/ K místně příslušnému okresnímu soudu se můžete obrátit s tzv. sousedskou žalobou, v níž se budete domáhat toho, aby soud Vašemu sousedovi uložil zanechat výkopových prací, resp. navrátit sousední pozemek do původního stavu. Váš žalobní požadavek se může opírat rovněž o Občanský zákoníku, dle něhož jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. Pro zabránění pokračování v dalších výkopových pracích se můžete ještě před podáním žaloby obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým by soud Vašemu sousedovi uložil povinnost zdržet se dalších výkopových prací, resp. zajistit podezdívku Vašeho plotu (zídky) proti sesuvu (§ 76/1 písm. f) Občanského soudního řádu); vydání předběžného opatření představuje de facto nejrychlejší (byť prozatimní) řešení nastalé situace (§ 75c/2 Občanského soudního řádu).
b/ V daných souvislostech se můžete obrátit rovněž na místně příslušný obecní úřad a ve smyslu § 5 Občanského zákoníku se zde domáhat, aby byl tzv. zásah do pokojného stavu Vašemu sousedovi předběžně zakázán, popř. aby mu byla uložena obnova předešlého stavu.
c/ Dle mého názoru pak není vyloučena ani Vaše svépomocná obrana, z důvodu značného konfliktního potenciálu takového řešení však doporučuji realizovat nejdříve krok popsaný pod písm. b/, nebudete-li úspěšný, pak podání sousedské žaloby.

2/ Stavebněprávní řešení:
Současně s realizací některého z kroků popsaných výše se můžete samozřejmě obrátit i na místně příslušný stavební úřad s upozorněním na probíhající terénní úpravy na sousedním pozemku.

Jsou-li však Vaším sousedem prováděné terénní úpravy malého rozsahu, není vyloučeno, že k realizaci těchto prací nebude ze strany stavebního úřadu vyžadováno žádné povolení. Dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona vyžadují vydání územního rozhodnutí o změně využití území toliko terénní úpravy podle § 3/1 stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 80/3 písm. a) stavebního zákona). V souladu s § 103/1 písm. b) stavebního zákona pak tyto terénní úpravy nevyžadují ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu.
Dospěje-li stavební úřad k závěru, že Váš soused se dopustil přestupku dle stavebního zákona, zahájí s ním přestupkové řízení z úřední povinnosti, v tomto ohledu již nebude Vaše další iniciativa zapotřebí.

BODY 1 A 2 (JEN ÚVODNÍ ŘÁDKY) PROSÍM TUČNĚ
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu podle starého občanského zákoníku

Nedávno zemřela naše maminka, která vlastnila družstevní byt. Tento byt nabyla řadu let před uzavřením manželství s mým otcem. S otcem spolu posledních 17 let nežili (nebyli rozvedeni, pouze žili odděleně), v bytě jsem bydlela s maminkou jen já. Chtěla bych se prosím zeptat, kdo bude v tomto případě dědicem bytu. Otec? Nebo i my děti (já a bratr)? Předem Vám děkuji za odpověď. Maminka byla členkou bytového družstva, byt do osobního vlastnictví neodkoupila. Vše, co se týkalo nabytí bytu, se odehrálo několik let před uzavřením manželství s mým otcem. Děkuji, Nela
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona, který je účinný v době úmrtí, tedy stávající Občanský zákoník, platí, že nezanechala-li zesnulá závěť, kde by dala najevo svou vůli, jsou dědicové v prvním stupni manžel a děti. Platí to dokonce tak, že manžel má právo na polovinu jmění Vaší matky a druhou polovinu si mezi sebe dělí potomci (lze považovat za chybu, že Vaše matka nezanechala ani závěť ani nerealizovala rozvod manželství s jejím zákonným manželem - je jedno, zda to bylo z laxnosti nebo důvodně). Byt patrně ve společném jmění manželů SJM zanesen nebude, ačkoliv přesto bych doporučila se na družstvu informovat, kdo je veden jako vlastník členského podílu. Ovšem i v tomto případě má manžel jako zákonný dědic právo na polovinu členského podílu. Je možné se pokusit v rámci dědického řízení vypořádat, ale obávám se, že nikdo se nebude chtíti vzdát majetku, na který má ze zákona nárok.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Zvelebení nájemního bytu a vypořádání s pronajímatelem po ukončení nájmu
- Investice nájemce do nájemního bytu a vyrování s pronajímatelem - informace

Manžel 1987 vybudoval byt v podkroví činžovního domu, který byl zkolaudován. Po restituci s námi majitel nemovitosti uzavřel smlouvu v režimu regulovaného nájemného. Později jsme se částečně přestěhovali na venkov a byt využívali nepravidelně, byl pro nás ale nezbytnou základnou v Praze - práce, rodina - i pro dceru během studií. 2006 majitel část bytu rekonstruoval - sanoval škody způsobené zatékáním, přičemž se musel rozebrat strop.
Majitel bytového domu podal žalobu o výpověď z nájmu, vyhrál (důvod vlastnictví dvou bytů), načež s námi uzavřel novou nájemní smlouvu na komerční bázi 1.1.2010 s vyšším nájmem. Byt byl finančně neúnosný, vznikl dluh 70.000 Kč, 1.3.2013 jsme byt uvolnili. Vzhledem k našim vysokým investicím do bytu bychom považovali za slušné nevymáhat po nás dluh na nájemném. V zákoně jsem našla, že nájemce má právo toto požadovat po skončení nájmu. Odhad se stanovuje výnosovou hodnotou. Advokát majitele bytového domu toto neuznává a trvá na splacení dluhu. Jaká je naše pozice? Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Opravdu platí, že pakliže jste měli vysoké investice do nájemního bytu, můžete toto požadovat po majiteli. Je ale nutné se s ním dohodnout. Pakliže dohoda není možná, musíte se obrátit na soud žalobou na vydání peněžitého plnění. Na straně druhé je také pravda, že pokud Vám vznikl dluh z nájemného, jehož výši jste nerozporovali, dluh vznikl na základě platných ujednání a je třeba jej opět uhradit. Můžete zkusit vyjednávat, ale pokud se advokát protistrany staví k případnému započtení negativně, celá věc nejspíš dojde k soudu, kde byste mohli náklady za opravu bytu uplatnit. Avšak proti Vám hovoří skutečnost, že jste tak již neučinili dříve (nutno pomýšlet na obecnou tříletou promlčecí lhůtu, ktará bude zřejmě protistranou u soudu namítnuta). Vaše šance proto lze jen těžko odhadovat.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Darování bytu, domu manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Darování bytu, domu manželce - nový občanský zákoník 2014
- Darování nemovitosti manželce, manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Společného jmění manželů SJM a nový občanský zákoník 2014
- Postup darování nemovitosti manželovi dle nového občanského zákoníku 2014
- Postup darování nemovitosti manželce dle nového občanského zákoníku 2014

Mám dotaz na možnost darování nemovitosti manželce. Bude tato možnost zachována i v Novém Občanském zákoníku, který vstoupí v platnost po 1.1.2014? A jak je to s úpravou rozšíření SJM prostřednictvím notářského zápisu - zde budou nějaké změny? Paní na Katastru nemovitostí nevěděla. Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Institut darování je zachován i v nové právní úpravě - tzv. v novém občanském zákoníku, který je účinný od 1.1.2014. Doporučuji Vaší pozornosti § 2055 a následující nového občanského zákoníku. Smluvní ujednání týkající se společného jmění manželů SJM bude zachováno rovněž v novém občanském zákoníku. Pakliže se manželé rozhodnout o modifikaci dosavadního zákonného režimu společného jmění manželů SJM, je k tomu potřeba forma veřejné listiny, což znamená, že jednání bude zpečetěno notářským zápisem. Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění manželů SJM, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.
Omezení smluvního ujednání spočívá v tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a také se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila. Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.

_

Dotaz odpovězen dle starého občanského zákoníku účinného do 31.12.2013

RŮZNÉ-STAVBY
- Neoprávněná a nepovolená stavba - rozdíl
- Rozdíl mezi neoprávněnou a nepovolenou stavbou
- Dodatečná legalizace černé stavby
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné prodat nepovolenou stavbu?
- Je možné koupit nepovolenou stavbu?

Manžel zdědil pozemek (v roce 1995) a je spoluvlastníkem pozemku, na kterém byl předtím nejmenovanou organizací postaven  rodinný dům. V blízkém okolí domku jsou též "černé stavby". Z tohoto pozemku řádně platíme daně. Žádali jsme organizaci o pronajmutí popř. odkoupení domku, ale bohužel neuspěli jsme. Neměli bychom dát nájemní smlouvu na daný pozemek? Můžeme v roce 2014 zažádat o odkoupení domku jako vlastník pozemku a jakou máme šanci uspět. Děkuji, Izabela
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, zda byl rodinný dům na pozemku (dříve než ho zdědil Váš manžel) postaven se souhlasem tehdejšího vlastníka tohoto pozemku či nikoli. Pokud by byla tato stavba na pozemku zřízena bez souhlasu tehdejšího vlastníka, jednalo by se o tzv. neoprávněnou stavbu a Váš manžel by se mohl dle § 135c/1 Občanského zákoníku domáhat u soudu jejího odstranění. Pokud máte naopak zájem o koupi rodinného domu, může se Váš manžel u soudu domáhat přikázání stavby do svého vlastnictví (samozřejmě za náhradu). V § 135c/3 Občanského zákoníku je pak soudu umožněno uspořádat vztah mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem neoprávněné stavby i jiným způsobem (zejména zřídit za náhradu věcné břemeno k pozemku).

Pokud byl rodinný dům postaven na pozemku oprávněně, ovšem bez souhlasu stavebního úřadu, jedná se pouze o tzv. nepovolenou stavbu. Skutečnost, že v případě tohoto rodinného domu nebylo zahájeno (resp. skončeno) stavební řízení, však neznamená, že by se RD nemohl stát předmětem občanskoprávního vztahu. Pokud by se vám podařilo se s vlastníkem RD dohodnout, můžete uzavřít kupní či nájemní smlouvu. V této souvislosti však nelze vyloučit potíže při zápisu vlastnických práv k RD do katastru nemovitostí; lze očekávat, že katastr nemovitostí nebude ochoten tuto změnu zaregistrovat. V tomto případě by kupní smlouva zavazovala pouze kupujícího a prodávajícího, její účinky navenek (tj. změna vlastnického práva k RD) by však nastaly až zápisem do katastru nemovitostí.

Pro vyjasnění právních vztahů Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a upozornit ho na závadný stav, ideálním výsledkem tohoto procesu by bylo dodatečné povolení stavby (tj. její legalizace). Následně pak bude možné postupovat dle § 135c Občanského zákoníku (jedná-li se samozřejmě o neoprávněnou stavbu).

Ve svém dotazu zmiňujete právní stav v roce 2014, předpokládám tedy, že máte na mysli úpravu dle nového Občanského zákoníku. Dle § 499/1 nového Občanského zákoníku sice představují stavby zřízené na pozemku jeho součást, toto pravidlo se však nevztahuje na stavby již existující.
Dle § 3025/1 nového Občanského zákoníku se stavba (kterou vlastní osoba odlišná od vlastníka pozemku) ke dni účinnosti nového Občanského zákoníku nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí (rozdílnost vlastníků pozemku a stavby bude tedy zachována).
Dle § 3026/1 nového Občanského zákoníku budou však mít vlastník pozemku a vlastník stavby navzájem předkupní právo.

S ohledem na shora uvedené Vám proto doporučuji řešit nastalou situaci již nyní, nová právní úprava nepřinese ve Vaší věci žádnou zásadní změnu.