Úroky výživného v době pobytu ve vězení, vazbě
- Uložil(a): Mgr. Kateřina Štěpánková (právník)
- Kategorie: Výživné, alimenty, vyživovaná osoba
- Zveřejněno: 7. říjen 2015
Dlužnou částku 24 000 Kč, je povinen zaplatit včetně pravidelných měsíčních splátek do konce jeho podmínečného trestu? (jinak mu bude trest proměněn na trest odnětí po dobu 6 měsíců? ). Pokud by obviněnému byl proměněn trest odnětí svobody na dobu 6 měsíců a nebude moci ve výkonu trestu pracovat a řádně plnit svoji povinnost, dluh mu narůstá a je možné po uplynutí doby trestu podat opět trestní oznámení pro neplacení?
Je možné nárokovat úroky z prodlení? Jakým způsobem? Je povinností plátce výživného, aby v případě nástupu do zaměstnání uvedl, že má vyživovací povinnost a je tato povinnost povýšena nad ostatní jiné platby? (to znamená upřednostněná? ) V případě podmínečného trestu, který bude trvat 18 měsíců, lze i po třeba 2 měsících neplacení oznámit tuto skutečnost soudu? (i v případě že by nedosahovaly měsíční částky 2000 Kč a byly nepravidelné? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Neznám text rozsudku, kterým bylo otci uložen podmíněný trest odnětí svobody a za jakých podmínek se tento trest změní na trest nepodmíněný. V rozsudku by mělo být přesně uvedeno, jak má otec splácet, zda jsou mu povoleny splátky a co se stane, když nebude plnit ve splátkách a co když do určité lhůty nesplní vůbec. Pokud by byl nakonec ve vězení, bez možnosti příjmu, pravděpodobně by požádal o snížení výživného, protože z objektivních příčin je jeho životní úroveň snížená a snížily se příjmy. Je tedy při krocích směřujících k uvěznění otce počítat s tím, že to finanční situaci dítěte pravděpodobně nevylepší.
Nárokovat úroky z prodlení samozřejmě lze, můžete je při vymáhání požadovat, soud rozhodne, zda Vám je přizná.
Zaměstnanec v pracovním poměru mimo jiné uvádí, zda má děti, vyživovací povinnost je tedy jasná, ta existuje ať je plněna dobrovolně či nikoliv. Pro zaměstnavatele to ale neznamená automaticky, že by mu sám měl výživné strhávat, pokud s ním sám neuzavře dohodu o srážkách ze mzdy (např. aby si sám zajistil, že mu na výživné zbude). Matka nezletilého dítěte případně zletilé dítě samo však může v případě neplacení výživného žalovat u soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a nechat tak výživné otci dětí ze mzdy strhávat.