Rodinné právo

Prosím o radu jak postupovat v případě, že bývalý manžel (rozvedeni od 10/2024 a SJM prozatím nevypořádáno) parkuje v garáži auto svého zaměstnavatele, které užívá v době pracovního týdne a odkládá ho tam na víkend. Garáž s domem a pozemkem patří do nevypořádaného společného jmění manželů SJM.

Bývalý manžel pobývá na jiné adrese, má volný přístup do domu i na pozemek. V domě bydlím já. Máme ho v úmyslu ho do dvou let prodat a kde má stále věci. V garáži s přidruženou dílnou má většinu věcí on a v současné době v něm začal parkovat auto svého zaměstnavatele, s čímž já nesouhlasím.

Do ukončení SŠ mi otec platil výživné (08/2024). Od 09/2024 pokračuji v ročním studiu na jazykové škole 2024/2025. Tuto novou skutečnost jsem otci nesdělil a nyní bych však chtěl, aby mi otec doplatil a dále platil výživné po dobu tohoto studia.
Chci se proto obrátit na soud o stanovení výživného úředně, a to i zpětně, vzhledem k tomu, že otec (nar. 1953) je již ve starobním důchodě, s mou matkou, se kterou já žiji, je rozveden, a proto chci, aby výživné bylo stanoveno optimálně tímto způsobem. Kolik prosím zaplatím na soudních poplatcích a zda je možno abych byl osvobozen od těchto poplatků jako osoba bez příjmu a je nutno, abych si k jednání zajistil advokáta ? Jsem ročník 2004. Děkuji za odpověď. Daniel

Původní dotaz: 

• https://www.bezplatnapravniporadna.cz/rodinne-pravo/spolecne-jmeni-manzelu/144878-manzel-si-vzal-vysokou-pujcku-bez-vedomi-a-souhlasu-manzelky-jak-se-ma-manzelka-branit.html 

Již jsem pokládala dotaz k vyjádření nesouhlasu s půjčkou manžela v bance. Vaše rada byla, že mám tento nesouhlas odeslat i když banka poskytuje půjčku do vysoké výše, bez mého souhlasu.

Prosím o radu, jak přesně tento dopis bance formulovat, aby obsahoval vše podstatné. Děkuji moc. 

Před uzavřením manželství manžel koupil byt, ve kterém oba bydlíme, ale je jeho výlučným vlastníkem a splácí hypotéku. Já jsem od začátku po přestěhování platila inkaso. Je mi jasný, že v případě rozvodu byt nepatří k SJM, ale vzhledem k tomu, že ze začátku jsem investovala do nábytku (tehdy nějakých 200.000 Kč) a platila po celou dobu inkaso, mám nárok na nějaké finanční vypořádaní při rozvodu? Resp. jestli mám nárok jenom na tu mojí finanční investici ve stejné výši? Od doby koupě hodnota nemovitostí víc, než zdvojnásobila, je možné to zohlednit? V průběhu manželství oba jsme si něco našetřili, bylo také koupené auto, které je napsané na manžela. Po rozvodu musím se odstěhovat, najit si nové bydlení a příjem mám dvojnásobně nižší, než manžel, proto bych se ráda zeptala, jestli a na co případně mužů mít nárok. Děti nemáme. Předem děkuji.

Mám dotaz ohledně výše podílu na společných výdajích. Jsme nesezdaní a partnerka má dva syny z předchozího manželství (16 a 13 let). Otec synů platí 14.000 měsíčně výživné. Žijeme spolu nyní pátým rokem. Partnerka má příjem cca 30.000 Kč čistého, já cca 63.000 Kč čistého. Děti jsou psané na ni. Aktuálně do společné kasy dávám 21.500 Kč, ona 6.000 Kč plus 14.000 výživné od otce. Bydlíme v mém bytě, který jsem zakoupil a vybavil před započetím vztahu, a máme společnou dceru (4 roky).

Ze společného účtu se hradí jídlo, drogerie, nájem (resp. jen fond oprav), elektřina, voda a teplo. Žádné peníze navíc za "nájem v mém bytě" si nepočítám. Současně hradím všechny opravy domácnosti (z mých zdrojů), pojistky a nákupy spotřebičů. Na cesty využíváme mé auto, které plně servisuji, platím povinné ručení a dálniční známku (vše z mých zdrojů).

Nad rámec společných aktivit auto využívám na soukromé cesty do práce (cca 100 km měsíčně), což spadá čistě do mých soukromých aktivit (kde ano, čerpám ze společného rozpočtu něco jen pro sebe), které jsou hrazeny z nafty placené ze společných peněz.

Do vztahu jsem šel s bytem a vozem, partnerka vstupovala do vztahu s dluhem z předchozího vztahu cca 250.000 Kč (který splácela 2.500 měsíčně) a byla bez hmotného zabezpečení. V průběhu její mateřské jsem platil provozní náklady na byt a auto, plus do společného rozpočtu šlo výživné od otce, které tehdy bylo 10.000 a partnerka se podílela také v rámci možností mateřské, tj. 9.000, z čehož hradila, co bylo potřeba jak pro ni, tak případně i věci pro malou. V tu dobu jsem měl mzdu cca 30.000 čistého). Mimo společný rozpočet jsou z mého placeny nárazově společné obědy a do loňského roku jsem také ze svého hradil dovolené (v řádu tisíc a do konce minulého roku jsem ze svého platil také naftu). Loni (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) poprvé platila dovolenou partnerka za cca 24.000. V současné době, co partnerka rok pracuje za cca 30.000 měsíčně, se jí podařilo předčasně doplatit úvěr, který roky splácela 2.500 měsíčně. Je bez dluhů a navíc máme na společném spořícím účtu cca 100.000 Kč.

Moji optikou aktuálně přispívám cca 30% mzdy (21.500 Kč do rodinného rozpočtu na sebe a dceru) a partnerka 20 % mzdy (6.000) na sebe, dceru a dva syny + od otce 14.000 výživné. Má otázka: Přispívám málo, jak mi tvrdí partnerka? Pokud ano, kolik by měl každý z nás dvou platit? Jaká je má vyživovací povinnost vůči jejím synům a jaká jsou má práva po nich něco chtít, aby se nějak zapojovali do domácích prací?

Při stanovení výše příspěvku se vychází z poměru ze mzdy nebo z množství dětí? Do dnešního dne jsem žil v tom, že jsem za zodpovědného partnera a nyní je mi tvrzeno, že je vše na partnerce. Děkuji za odpověď. Jiří Malina.

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat, na koho se obrátit ohledně rady a případně přípravy dokumentů ohledně přepisu otce v RL. Jedná se o to, že otec dítě už od dob těhotenství nejeví o dítě zájem. Synovi bude už 6 let. Od jeho 4 měsíců žijí s novým partnerem, kterého má i za svého tátu. Chci se spojit s pravým otcem, zda by přistoupil na změnu otcovství. Ráda bych byla informována o vše co to obnáší a jak správně postupovat. Na internetu jsem nalezla vaše stránky a obracím se s radou na vás. Moc děkuji za vaši práci. S pozdravem Magdaléna

S manželem jsme rozvedení rok a dohodli jsme se na společné péči o dvě děti (7 a 10 let) ve střídavém režimu týden u mě, týden u něj. Výživné jsme nijak nestanovili, manžel mi po dohodě přispívá 2.000 Kč měsíčně, od prosince 3.000 Kč z důvodu synova přání pobývat u mě více, tzn., že je u mě o 3 dny navíc v manželově týdnu. Jeho měsíční příjem je 70.000, můj 30.000 Kč. Oba jsme zaměstnaní, já navíc k zaměstnání ještě začínám jako OSVČ, abych si přivydělala. Pobírám příspěvky na bydlení. Manžel hradí náklady na školu dětí, jinak se dělíme o náklady napůl (kroužky, výdaje na oblečení, školní výlety atd.). Manžel má také 8. měsíční dítě se svou novou partnerkou, jsou nesezdaní, bydlí spolu. Nyní bych ráda stanovila vyšší výživné, abych mohla o děti řádně pečovat. Prosím o Váš názor na výši výživného, nedokážeme se shodnout. Moc Vám děkuji, Božena

Mám dotaz na dědické řízení po zesnulém dědovi. Před 35 lety (1990) došlo k rozvodu mých prarodičů a k následnému vypořádání majetku. Rodinný dům zdědila má babička, kdy mezi bývalými manželi došlo k mimosoudnímu vypořádání za účasti jejich právníků. Tj. mají "dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů", kde oba svými podpisy stvrdili, že babička bude nadále sama splácet stavební půjčku a zároveň dědu vyplatí. Mimo to, je součástí dohody souhlas s tím, že v evidenci nemovitostí se změní výhradní vlastník pouze na babičku. Teď však nastává problém, že babička touto dohodou považovala věc za vyřízenou a sama nedošla na katastrální úřad, aby tam došlo k přepisu vlastníků. Tj. na úřadě je nemovitost stále vedena jako společné vlastnictví manželů. Děda nedávno zesnul a v současnosti probíhá dědické řízení, kdy jsme byli informováni, že tato nemovitost je jeho součástí. Notáři však vychází pouze z katastru, v současnosti jsme jim však již zaslali dokumenty o rozvodu a o vypořádání. Budou na to brát ohled?
Vzhledem k stavu popsaném výše - Je nějaká možnost, aby se dědické řízení netýkalo nemovitosti, když má babička smlouvu, avšak pouze dům není přepsaný na katastru? Jaké jsou naše možnosti, aby dům byl pouze babičky a nebyla jeho polovina řešena jako dědictví po zesnulém? Případnou polovinu by měli dědit dva sourozenci, kteří spolu však nevychází. Jak byste současnou situaci řešili? Má cenu najmout si právníka, aby došlo ke změně zápisu v katastru a byla tak i oficiálně považována babička za jediného vlastníka nemovitosti? Je tato změna vůbec možná, nebo již porozvodová dohoda není platná? A v případě, že opravdu polovina nemovitosti bude zděděna dvěma potomky, jaké práva tím tímto potomci nabydou? Budou mít neomezený přístup do nemovitosti, když každý z ní bude mít čtvrtku? Budou ji moci prodat? Nebo tam například nastěhovat nájemníka? Budou moci požadovat být vyplaceni? A v případě, že byste do této situace zainteresovali právníky - je dobré, je mít už teď, během probíhajícího dědického řízení, nebo situaci s právníky řešit až zpětně po proběhlém dědickém řízení a počkat, zdali to nedopadne ve prospěch babičky i bez právníků? Děkuji.

Mám 1,5 ročního syna, před rokem jsem odešla i se synem od partnera (přítele), odstěhovala jsem se do jiného města 30 km daleko. Odešla jsem proto, protože partnerovi diagnostikovali paranoiu (odmítl léčbu). Jeho nemoc probíhala tak, že měl představu o tom, že ho sousedi v paneláku pomlouvají, trpěl bludy a halucinacemi. Začal nám všem vyhrožovat, že nás zabije, chodil po domě s nožem a chtěl zabít nejdříve mě a pak i souseda. Zanedbával osobní hygienu, o svého narozeného syna nejevil zájem. Byl agresivní. Chodil si všude stěžovat, na městskou policii, na městský úřad. Po mém odchodu se začal léčit, pravidelně navštěvovat psychiatra a užívat medikaci. Prosil mě, abych celou záležitost nepodala k okresnímu soudu. Začal se více zajímat o syna a celkově byl jako vyměněný. Bydlíme přesto odděleně. Po půl roce, ale samovolně ukončil léčbu, kdy přestal užívat medikaci a docházet k psychiatrovi. Stavy paranoii se mu začínají vracet. Trpí podezřívavostí má opět problémy s mezilidskými vztahy, na mě je kolikrát vulgární, probíhají mezi námi spory zatím mě fyzicky nenapadl. Dojíždí k nám skoro každý den, i když si to nepřeji, a snažím se mu vysvětlit, že každý den nechci, aby jezdil. Vždy si najde výmluvu, že veze malému synovi dárek, dobroty apod. Nejde se s ním nijak moc domluvit na určitých dnech a hodinách, kdy syna bude navštěvovat. Vždy si vynutí, aby mohl každý den jezdit. Syna mu půjčovat domů nechci mám obavy, nikdy ho neměl třeba na víkend. Chci celou záležitost podat k okresnímu soudu a zažádat si o syna do výhradní péče. Jenže nevím jakou mám šanci a možnost získat syna do své péče? Bojím se, že bývalý partner bude na mě agresivní, nevím ani to jestli mu mám umožnit styk s dítětem? Než proběhne soud. Co mám čekat od podání návrhu k soudu, svěření dítěte do péče co bude následovat? Děkuji za odpověď krásný den.
Prý se cítí dobře a léčbu nepotřebuje.

Ráda bych se předem zeptala na pár dotazů ohledně možnosti na zvýšení výživného dcery. Dceři bude 3.5.2025 19 let, bude letos (2025) maturovat a chce nastoupit VŠ. V roce 2013 mi byla svěřena do výhradní péče a od té doby má otec vypočítané výživné 3.000 Kč, které platí pravidelně. V roce 2023 jsem ho požádala domluvou o zvýšení alespoň na 4.000, neboť náklady na studium a celkové potřeby dcery se samozřejmě zvyšovaly. Nehledě na to, že dcera má 2 oční vady (tupozrakost a krátkozrakost) a je tedy nutné jí každý rok kupovat brýle za nemalé částky. Ovšem jeho nová žena (se kterou má další 2 děti) mi jasně napsala, že pošlou max. 500 Kč navíc a ani u soudu neuspěji, protože jsem se i já vdala a mám se současným manželem syna a otec dcery má další vyživovací povinnost. A tak bych se ráda zeptala, zda mohu já nebo již dospělá dcera, která chce dál studovat, žádat o zvýšení výživného? Má to smysl, když s nimi není rozumná domluva bez podání návrhu na soud?