Náhrada škody, odpovědnost za škodu v práci

Pracuji ve společnosti O2 Czech Republic, a. s. na prodejně jako konzultant (prodejce). Při vstupu do zaměstnání jsem musel vzhledem k práci se zbožím a penězi podepsat hmotnou zodpovědnost. S tím nikdy nebyl problém až do doby, kdy byl do našeho týmu přijat člověk v exekuci. Upozorňoval jsem na to telefonicky svého nadřízeného a ten mě ujistil, že je vše v pořádku a nemám z toho mít strach.

Do konce 2/2019 jsem byla zaměstnána jako asistentka nákupního oddělení, mj. jsem i objednávala zboží u dodavatelů. Asi měsíc po skončení výpovědní lhůty (4/2019) jsem byla kontaktována bývalým nadřízeným, že jsem v průběhu zaměstnaneckého poměru objednala víc zboží, než jsem měla (než firma využije, prodá).

23.5.2019 jsem od zaměstnavatele obdržel doporučený dopis, ve věci náhrady škody, kterou jsem způsobil na svém pracovišti poslední den těsně před odchodem z pracoviště. V závěru dopisu mi zaměstnavatel sděluje, že očekává moji odpověď nejpozději do 7.6.2019. Na to, abych shromáždil fakta k svému vyjádření potřebuji delší dobu, než je výše zmíněné datum. Dotaz: Jaká je nejzazší lhůta pro moji písemnou odpověď?   Děkuji, Bivoj

12.3.2019 jsem ukončila pracovní poměr dohodou ve společnosti Stebal. 29.4.2019 mi přišla výplatní páska za březen 2019, ve které je vidět, že mi bylo vyplaceno pouze 6 627 Kč a 6 500Kč je vypsáno jako "záloha, " kterou jsem nikdy nepřevzala. Po zavolání vedoucímu v práci mi bylo řečeno, že se jedná o nějakou škodnou událost, kde nebyly vráceny palety na místo naložení a proto mi bylo strhnuto 6 500 Kč.

Prosím o vysvětlení ohledně hmotné zodpovědnosti (pracuji jako vedoucí školní jídelny). Pro záměrný "likvidační dopis", který jsem obdržela od ředitelky, po 22 letech práce, jsem zkolabovala a zůstala na neschopence (DPN mám už 4. týden). Nemám za sebe zástupce, proto do skladu materiálu na vaření může kdokoliv.

Mám dotaz ohledně povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Jsem zaměstnána od 8/2017 na DPČ u soukromé firmy zabývající se poradenstvím v oblasti dotací. V současné době vznikl u klienta, kterému zpracovávám vyúčtování dotace problém v krácení dotace cca 300.000 Kč. Klient chce tuto částku nárokovat u mého zaměstnavatele, který bude s největší pravděpodobností chcít nahradit škodu po mě.

Pracovala jsem v obchodě od 07/18 do 15.8.2018 společně se 6 prodavačkami, máme společnou hmotnou zodpovědnost. Při mém nástupu do práce se do vedoucí pozice dostala bývalá prodavačka, byla tedy provedena inventura. Během těch dvou měsíců se tam vystřídali brigádníci a i prodavačky.

Jako zaměstnanec jsem obdržel notebook - hodnota přes 50.000 Kč. Podepsal jsem protokol o převzetí, ne však o převzetí hmotné odpovědnosti. Notebook mi byl 7/2016 odcizen v zahraničí ze zamčeného automobilu (na dovolené, na notebooku jsem i v době dovolené plnil pracovní povinosti). Vše bylo tehdy nahlášeno místní policii.

Pokud by se stala nehoda, že na přechodu řidič přehlídne chodce a srazí ho vozidlem. Jak se spor řeší? Je vždy připisována chyba řidiči? Jaký je rozsah trestu? Děkuji, Ivoš

Pracuji jako farmaceutický reprezentant a mou náplní práce je také účastnit se kongresů. Na kongresy v ČR jezdím služebním vozidlem a vozím na kongresy i z kongresů zpět klienty - lékaře. Chci se zeptat, jak je to přesně s cestovními příkazy k těmto cestám.