Počet stránek ve webu: 38.009

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

Měl bych na Vás dotaz ohledně odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o to, že byl na mou osobu mj. tento prostředek nasazen. K jeho kompromitaci došlo tím, že na mě policejní orgán nasadil současně i otevřené sledování, které prováděli příslušníci z 1. odd SKPV Úo a příslušníci Odboru operativní dokumentace SKPV Kř, jinak sledka.

Některé z nich osobně znám a oni mě, což bezpečně vylučuje snahu o utajované sledování dle zákona. Předpokládám, že pojem otevřené sledování neznáte, jedná se o nátlakový operativní prostředek, který používala StB. Aktuálně se tomu říká stalking - aneb § 354 tr. z. Právě specifické formy násilí, kterým stalking je v kombinací s neznalostí tohoto nátlakové prostředku se snažil policejní orgán využít k opatřování důkazů a to zejména formou odposlechů. U policie se tomu říká "podezřelého roztočit". Asi je zbytečné popisovat jaká všechna protiopatření jsem provedl, které vedly právě i ke kompromitaci všemožných odposlechů a to jak telekomunikačních tak i prostorových. Jedním z eliminačních opatření, které jsem učinil byla výzva učiněná ke Krajskému soudu, aby soudce už dále neprodlužoval odposlechy mé osoby, když jsou zkompromitované. Samozřejmě, že nemohou jejich nasazení vyzradit, takže mě odpověděli na úplně něco jiného než jsem popisoval. No a do měsíce na mě byl v reakci na to zase proveden útok otevřeným sledováním, kdy byl k tomu zjevně využit odposlech mého telefonu. Tudíž soud žádný odposlech nezrušil. Nakonec to skončilo tak, že jsem si stěžoval na Okresním státním zastupitelství, kdy jsem jim udělal výklad § 89/3 tr. ř. a tím ta trestná činnost nadobro skončila, byť to SZ jako takové zametlo. V té souvislosti bych se chtěl zeptat právě na zákonnost pořizování odposlechů, které jsou prokazatelně zkompromitovány. V § 88 tr. ř. se mj. praví : "může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené." Osobně to vidím tak, že odposlechy jsou primárně založené na utajení (v utajeném režimu). Tedy, že odposlouchávaná osoba o odposlechu neví a tudíž lze důvodně předpokládat, že to co říká je pravdivé. Byť to tak samozřejmě nemusí být, a proto musí být provedené odposlechy v kontextu s dalšími zjištěnými skutečnostmi a důkazy. Samotné by asi těžko obstály. Avšak je logické, že pokud byly dekonspirovány, nabízí se odposlouchávané osobě s obsahem vedených hovorů takřka neomezeně manipulovat a takto ovlivňovat a zasahovat do vedeného trestního řízení. Tudíž již nemohou skýtat jakoukoliv záruku získání hodnověrných skutečností významných pro trestní řízení. Sledovaného účelu tedy nelze dosáhnout ani tímto prostředkem. No a pokud tedy nemohou toto zaručit, pak je jejich nasazení za takového stavu nezákonné. Chtěl bych Vás tedy požádat o názor k této problematice. Tedy k zákonnosti resp. nezákonnosti takových odtajněných odposlechů a jejich možnosti dalšího využití v trestním řízení. Sám jsem nikde nenašel nějaké stanovisko či precedenční případ, kde by se to řešilo. Proto mě postačí zcela volná subjektivní úvaha bez jakékoliv Vaší záruky právního názoru. Sbírám střípky a poznatky a díky tomu sběru jsem přišel třeba i na to otevřené sledování. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Odposlechy telekomunikačního provozu mají být utajené – odposlouchávaná osoba o nich primárně nemá vědět, aby bylo zajištěno, že telekomunikační provoz bude co nejvíce hodnověrný a zachycující skutečnou komunikaci. Nicméně i skutečnost, že osoba neví o tom, že je odposlouchávána, neznamená, že hovoří „pravdivě“ a zachycený telekomunikační provoz je skutečný a neobsahuje smyšlené informace. Toto nelze nikdy vyloučit, jelikož nelze stanovit, že ten, kdo neví o tom, že je odposloucháván, mluví pravdu.
Samozřejmě za situace, kdy odposlouchávaná osoba ví o tom, že je odposlouchávána, se více zvyšuje pravděpodobnost toho, že v rámci telekomunikačního provozu si tato osoba bude více „hlídat“, co skutečně obsahově sdělí (popř. I úmyslně uvede nepravdivé skutečnosti). Ovšem i toto nevylučuje, že odposlechem se podaří získat informace významné pro trestní řízení (např. odposlouchávaná osoba se vždy může „proříct“ apod.).
Vaše argumentace je ale jistě vhodná pro zpochybnění případného použití záznamu telekomunikace v trestním řízení. Protože policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat, zda i nadále trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tj. zda lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení. V případě, kdy odposlouchávaná osoba ví o tom, že je odposlouchávána a na tuto skutečnost upozorní, musí toto policejní orgán zhodnotit při posouzení, zda jsou stále naplněny podmínky pro odposlouchávání telekomunikačního provozu.


► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Zpochybnění odposlechu telefonu z důvodu nevyhodnocení nutnosti dalšího odposlechu Policií