Změna územního plánu rozhodnutím soudu - nestavební na stavební
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Obce, orgány obce, občané
- Zveřejněno: 31. srpen 2017
Rodiče koncem 90. let neuplatnili z důvodu stáří a nemoci právo připomínek proti novému návrhu územního plánu ÚP, který zrušil na jejich pozemku, ležícím mimo jejich bydliště, stavební místo. Ponechal mu jen jako způsob využití bydlení a rekreaci a označil ho jako stabilizovanou plochu, na níž územní plán ÚP nedovoluje stavět, takže ho nešlo využít ani k účelu, který mu ÚP vymezuje.
Pozemek jsem získala do osobního vlastnictví. V posléze přijatém územním plánu ÚP zůstal zakreslen i půdorys budovy, která na pozemku stála až do 50. let a posléze byla rozebrána. Na katastrální mapě je pozemek veden jako stavební se zbořeništěm. Domnívala jsem se, že 2015 vstoupí v platnost nový územní plán ÚP, při jehož tvorbě budu situaci připomínkovat, leč bylo ticho po pěšině. Další termín měl být 2020, ale i ten byl odsunut snad na rok 2022. Ráda bych pozemek prodala jako stavební, ale na obecním úřadě mi bylo sděleno, že tam stavbu nikdo nepovolí a bylo mi naznačeno, že mám tento pozemek prodat nyní jako nestavební. Předpokládám, že zastupitelstvo obce může svým rozhodnutím povolit malou úpravu ÚP. Zahlédla jsem v judikátech zmínku o rozhodnutí Nejvyššího soudu v podobném případě, ale bohužel neznám podrobnosti a možná jsem to špatně pochopila. Chci se proto zeptat, zda mi skutečně nezbývá nic jiného než prodat pozemek pod cenou, nebo existuje možnost navrátit na pozemek možnost výstavby malého rekreačního, příp. rodinného domku. Z obce, kde pozemek leží, jsem se po smrti rodičů odstěhovala, prodej by pro mě byl nejlepší variantou, ale pochopitelně se nechci stát obětí něčích pletich. Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Přestože územní plán je dokumentem, jehož platnost je v zásadě dlouhodobá, nejedná se o dokument nezměnitelný. Stavební zákon počítá nejen s tím, že územní plán může být periodicky či jednorázově aktualizován či měněn, ale rovněž s tím, že návrh na změnu územního plánu může podat i fyzická osoba, která například na území obce vlastní nemovitou věc (§ 46 a § 55 stavebního zákona).
V tomto ohledu tedy není judikatura Nejvyššího soudu, resp. předpokládám, že se jednalo spíše o Nejvyšší správní soud, až tak zapotřebí, neboť možnost vlastníka nemovité věci iniciovat změnu územního plánu, vyplývá přímo ze stavebního zákona.
Přehledný popis toho, jak je zapotřebí při iniciaci změny územního plánu postupovat, naleznete například zde:
https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu/oddeleni-uzemni-koncepce/zivotni-situace/navrh-na-zmenu-schvalene-uzemne-planovaci-dokumentace
(obdobný návod je k nalezení rovněž na webových stránkách jiných měst a obcí, můžete proto zapátrat rovněž na webových stránkách obce, kde se nachází Váš pozemek). Doporučuji Vám postupovat způsobem, který je na výše odkazovaných webových stránkách popsán (tento postup samozřejmě nezaručuje, že Vašemu návrhu bude vyhověno, jedná se nicméně o postup respektující aktuální právní úpravu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/