Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.17 (12 hlasů)

Soused nás požádal o podpis dokumentace na stavbu dřevníku. Stavbu už začal vybetonováním „patek“ z nichž jedna leží přesně na hranici našich pozemků (zahrad souvisejících s RD). Podepsat jsem mu dokumentaci odmítl. Konstatoval jsem pouze to, že pokud mu to stavební úřad schválí, tak můj souhlas ani potřebovat nebude.

Zajímá mě následující:
1) Může stavební úřad povolit stavbu na hranici pozemků, když vyhl. č. 503/2006 Sb. jasně stanovuje pro stavby s půdorysem do 25 m2 min. vzdálenost od hranice pozemku 2 metry?
2) Pokud mi stavební úřad dá na vědomí sousedův záměr a já nebudu reagovat (ve snaze nenarušovat sousedské vztahy), může to být bráno jako souhlas s evidentně chybnou interpretací stavebních předpisů?
3) Nebo budu muset sdělit stavebnímu úřadu, že nemám námitky proti dočasné stavbě, pokud budou respektovány příslušné stavební předpisy (viz vyhl. 503/2006 Sb.)? Děkuji, Bohdan.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstupová vzdálenost:
Je pravdou, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve svém § 25/5 stanoví, že vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení (tedy nikoli pouze stavby do 25 m2, jak v dotazu uvádíte) umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m, je však zároveň pravdou, že toto pravidlo není absolutní (tzn. že z něj může být udělena výjimka).
Hned následující odstavec (tedy § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) výslovně umožňuje umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu, a to vždy s ohledem na charakter zástavby.
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území pak zároveň připouští, že z požadavku dle jejího § 25/5 (tedy požadavku na dvoumetrovou odstupovou vzdálenost) může být stavebním úřadem udělena výjimka, a to za splnění podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).

2/ Mlčení jako souhlas s chybnou interpretací stavebních předpisů:
V první řadě je nutné si uvědomit, že pokud stavební úřad povolí Vašemu sousedovi výstavbu kůlny na hranici pozemků, nebude se jednat o chybnou interpretaci stavebních předpisů, jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše.
Považuji za nutné objasnit, z jakého důvodu po Vás soused žádal písemný souhlas s výstavbou kůlny na hranici pozemků. Pokud by Váš soused vystavěl kůlnu 2 m a více od hranice pozemků, nepotřeboval by k takové stavební činnosti žádné přivolení stavebního úřadu (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Jelikož však Váš soused podmínku minimální odstupové vzdálenosti kůlny od hranice pozemků nesplní, bude nutné, aby pro výstavbu kůlny od stavebního úřadu získal územní souhlas (§ 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 1 stavebního zákona). K žádosti o územní souhlas je však žadatel povinen doložit rovněž písemný souhlas sousedů (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Pokud sousedovi svůj písemný souhlas s výstavbou kůlny skutečně nedáte, bude jeho žádost o vydání územního souhlasu stavebním úřadem "překvalifikována" na žádost o vydání územního rozhodnutí, tzn. že bude zahájeno územní řízení. Váš soused tudíž nezíská územní souhlas (jehož vydání předchází jednodušší řízení před stavebním úřadem), nýbrž bude muset absolvovat o něco administrativně náročnější územní řízení (§ 96/5 stavebního zákona) ; popřípadě bude samozřejmě možné, aby Váš soused stavební úřad nežádal o vydání územního souhlasu (když si bude uvědomovat, že nesplňuje podmínky pro jeho vydání), ale obrátil se na něj rovnou s žádostí o vydání územního rozhodnutí.
Pokud tedy sousedovi nedáte svůj písemný souhlas s výstavbou kůlny, budete za čas stavebním úřadem vyrozuměn o zahájení územního řízení a o tom, že jste se stal jeho účastníkem (§ 85/2 písm. b) stavebního zákona). Jako účastník budete oprávněn zejména nahlížet do správního spisu, navrhovat důkazy, vznášet námitky, podat následně odvolání apod. , Váš výslovný souhlas s výstavbou kůlny na hranici pozemků však již nebude zapotřebí (tzn. že stavební úřad bude oprávněn realizaci této stavby povolit i bez Vašeho souhlasu, resp. dokonce i proti Vaší vůli).
Bude záležet výhradně na Vašem rozhodnutí, zda budete v rámci územního řízení aktivní či nikoli. Vaše případná pasivita však nebude stavebním úřadem vykládána jako souhlas s realizací stavebního záměru Vašeho souseda (mlčení obecně neznamená souhlas).

3/ Nutnost sdělit stavebnímu úřadu, že nemáte námitky:
V rámci případně zahájeného územního řízení nebudete v žádném případě povinen stavebnímu úřadu cokoli sdělovat. Aktivita či pasivita Vašeho přístupu bude záviset výhradně na Vašem rozhodnutí. Rozhodnete-li se sousedovi výstavbu kůlny písemně odsouhlasit, bude sousedova situace procesně jednodušší, neboť soused nebude muset zahajovat územní řízení; pakliže sousedovi souhlas neudělíte, bude následně zahájeno územní řízení, jehož účastníkem se stanete.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Nereagování na souhlas se stavbou souseda - co se bude dít dále?
  • Minimální odstupová vzdálenost dvou staveb
  • Sdělení námitek se stavbou souseda stavebnímu úřadu
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.