Náhrada mzdy – nemocenské pojištění

V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží jen v době trvání pracovního vztahu a za podmínky, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v tom dni, od kterého je mu uznána dočasná pracovní neschopnost. Náhrada mzdy je poskytována za pracovní dny, ne za dny kalendářní.   V případě nařízené karantény náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne. Vypočítává se z průměrného výdělku sníženého podle redukčních hranic a její základní výše činí 60 % tohoto výdělku. Zaměstnavatel může poskytnout vyšší náhradu mzdy – až do výše průměrného výdělku. Náhrada mzdy v základní výši je „čistým“ příjmem, nepodléhá zdanění ani odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti dodržuje režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Náhradu mzdy může zaměstnavatel snížit nebo nevyplatit zaměstnanci, který léčebný režim v těchto bodech porušil. Za stejných podmínek náleží zaměstnanci, jenž pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, v období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada odměny z dohody. Za tím účelem musí být u tohoto zaměstnance předem rozvržena pracovní doba. Náhradu mzdy upravuje zákoník práce.

► (zákon č. 262/2006 Sb.)