Počet stránek ve webu: 43.155

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jaký vliv na čerpání dotace (čerpána 2014) má skutečnost, že stavební řízení projednával speciální stavební úřad, KÚ odbor dopravy a Ministerstvo dopravy. Nyní (6/2018) na základě našich námitek k provedení stavby zastávky (2 roky jsme přes urgence neobdrželi vyjádření k našim námitkám ani nám nebylo zasláno stavební povolení) jsme od právníka KÚ obdrželi rozhodnutí, že KÚ ruší stavební povolení a zastavuje řízení pro jeho rozpor s právními předpisy a to z důvodů zakládajících nicotnost rozhodnutí - konkrétně z důvodu absolutního nedostatku věcné příslušnosti.

Speciálnímu stavebnímu úřadu projednávání tohoto projektu dle § 15 SZ nepřísluší a mělo být projednáváno příslušným obecním stavebním úřadem. Jedná se již o druhé stavební povolení, které bylo v souvislosti s tímto projektem zrušeno z důvodu nezákonnosti. Prosím o informaci, kdo je odpovědný za tuto "těžkou, kvalifikovanou formu nezákonnosti rozhodnutí" (jak je uvedeno v rozhodnutí), zda investor, projektant (projekt nebyl zpracován oprávněnou osobou), místně příslušný stavební úřad, speciální stavební úřad, KÚ či Ministerstvo dopravy. V souvislosti se zastávkou jsme se odvolávali ke všem těmto správním institucím, nikdo však příslušnost ke stavebnímu řízení nerozporoval. Vzhledem k tomu, že první i druhé stavební povolení bylo zrušeno (první v r. 2015, druhé nyní), dotace je čerpána již téměř 4 roky na nepovolenou stavbu. Má vliv na čerpání dotace, jestliže projekt byl projednáván jako dopravní stavba, přičemž se vlastně o dopravní stavbu nejedná a projekt musí být přepracován oprávněnou osobou? Děkuji předem za vyřízení této informace a přeji hezký den, Alenka.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je klíčové znění dotačních podmínek (stanovených poskytovatelem dotace), v nichž by mělo být zakotveno, jaký postup příjemce dotace, jaké situace či jiné okolnosti jsou považovány za porušení dotačních podmínek.
Dle znění dotazu předpokládám, že dotace byla přiznána ještě před vydáním stavebního povolení (což, jak předpokládám, je v souladu s dotačními podmínkami). V takovém případě spatřuji odpovědnost za již dvojí zrušení stavebního povolení na straně toho správního orgánu (stavebního úřadu), k němuž byla žádost o vydání stavebního povolení podána. Stavební úřad (nerozhodno zda obecný či speciální) by měl být schopen vyhodnotit, zda je příslušný k vedení řízení o konkrétní žádosti či zda se jedná o věc spadající do pravomoci jiného stavebního úřadu.
Konkrétně dle § 12 správního řádu platí, že dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil. Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu.
Byť mi není znám obsah předmětných dotačních podmínek, předpokládám, že jedním z nezbytných kroků příjemce dotace je příprava řádné projektové dokumentace (což samozřejmě zahrnuje rovněž její přípravu oprávněnou osobou). Není-li projektová dokumentace zpracována oprávněnou osobou, jedná se o vadu, která může mít za následek komplikace v rámci dalšího stavebního řízení (což může mít přímý vliv na čerpání dotace). Jako takové pochybení přichází ve Vámi popsaném případě v úvahu skutečnost, že projektová dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou i fakt, že dotace je čerpána na stavbu, která již existuje, ovšem jako stavba nepovolená (má-li být dotace dle dotačních podmínek čerpána na vybudování nové stavby).
Obecně platí, že příjemce dotace je povinen postupovat dle dotačních podmínek tak, aby tyto beze zbytku splnil, a to ve lhůtě, která je v dotačních podmínkách stanovena. Pochybení příjemce dotace může být poskytovatelem dotace kvalifikováno jako porušení dotačních podmínek, které může mít za následek porušení rozpočtové kázně, vznik povinnosti vrátit dotaci či její část, provést penalizační odvod do příslušného rozpočtu apod.
Jelikož v dotazu zmiňujete, že předmětnou stavbou je zastávka, doplňuji, že dle § 79/2 písm. r) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona mohou být přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, realizovány bez jakékoli ingerence stavebního úřadu. Ve Vašem případě však spíše předpokládám, že zmiňovaná zastávka nebude "přístřeškem sloužícím veřejné dopravě", nýbrž se bude jednat o stavbu větší.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)


> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Stavba zastávky do 40 m2 - je nutné stavební povolení?
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.