Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 24 (červenec 2012)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné části webu poradny

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví a nemajetkové újmy při autonehodě
- Odškodnění škody na zdraví dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zastupování v soudním řízení osobou bez právního vzdělání

Já i manželka jsme účastníky trestního řízení jako poškození při autonehodě 10.12.2011. Viník se poprvé ozval až po dvou měsících od nehody a pokouší se o mimosoudní vyrovnání. Kromě vyčíslitelných škod chceme žádat i o náhradu za nehmotnou újmu na zdraví. Jsme oba v důchodu (stáří 68 a 65 let) a naše zranění nejsou zdaleka doléčena. Viník nás tak připravil o několik měsíců aktivního života (jsem průvodce, manželka asistuje). Mám nedoléčenou zlomeninu klíční kosti (asi 1 cm dislokace s vazivovým pakloubem, který se buď časem zavápní nebo mě čeká operace). Pravou ruku mám pohyblivou jen ve svislé poloze bez zatížení, odhad léčení je ještě asi 3 měsíce. Manželka dosud nosí krunýř (prasklý obratel), může pouze stát nebo ležet. Trpí bolestmi páteře a depresemi. Hrozí trvalé následky.
1. Jaká je přiměřená finanční částka za nehmotnou újmu na zdraví a životě?
2. Máme přistoupit na mimosoudní vyrovnání?
3. Kolik by stál právník, který by nás zastupoval u soudu?
Děkuji, Valdemar

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Přiměřená finanční částka:
V souvislosti s Vaším případem je nutné rozlišovat náhradu škody na zdraví a náhradu nemajetkové újmy.
Náhrada škody na zdraví se řídí vyhláškou č. 440/2001 Sb., přičemž se dělí na dvě skupiny – náhrada za bolest (dříve tzv. bolestné) a náhrada za ztížení společenského uplatnění. Výši této náhrady určuje lékař na základě odborného posudku (§ 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb.), v němž zohlední vámi utrpěnou bolest v souvislosti se způsobeným zraněním a následnou léčbou (náhrada za bolest) a zohlední rovněž následky zranění na kvalitu vašeho budoucího života (náhrada za ztížení společenského uplatnění). V posudku vám lékař přiřadí příslušné bodové hodnoty dle položek v přílohách vyhlášky č. 440/2001 Sb., přičemž přiřazenou bodovou hodnotu je možné zvýšit až na dvojnásobek (zejména v případě náročného způsobu léčby). Hodnota 1 bodu činí v současné době 120,- Kč.
V souvislosti s náhradou škody na zdraví Vám proto doporučuji kontaktovat svého ošetřujícího lékaře a vyžádat si sepsání posudku dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
Náhrada nemajetkové újmy připadá v úvahu, pokud bylo v souvislosti s autonehodou, resp. utrpěnými zraněními zasaženo do vašich osobnostních práv. Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mimo jiné i života, zdraví a soukromí. Limitace náhrady nemajetkové újmy není v Občanském zákoníku (ani jiném právním předpisu) obsažena, je proto možné žádat prakticky jakoukoli částku. V této souvislosti je však nutné přihlížet k přiměřenosti takového požadavku a to zejména s ohledem na náhradu škody na zdraví dle vyhlášky č. 440/2001 Sb., neboť utrpěná bolest i poškození kvality budoucího života jsou zde již zohledněny. V rámci náhrady nemajetkové újmy Vám proto doporučuji trvat například na písemné omluvě viníka autonehody (§ 13/1 Občanského zákoníku), popř. na přiměřené náhradě za zhoršený psychický stav Vaší manželky v penězích (§ 13/2 Občanského zákoníku).
2/ Mimosoudní vyrovnání:
Mimosoudní vyrovnání Vám lze rozhodně doporučit. Jeho nespornou výhodou je poměrně rychlé uplatnění vašich práv nekonfliktní formou s ušetřením soudního řízení a s tím spojeného stresu.
3/ Cena za právníka:
Nejsem schopen odhadnout, jak vysoké by byly náklady za advokátní zastoupení u soudu, v této souvislosti je důležité, zda by se odměna advokáta řídila tzv. advokátním tarifem či zda byste se s ním dohodli na smluvní odměně.
Je však nutné připomenout, že v případném soudním řízení nemusíte být zastoupeni pouze advokátem (ač je to obvyklé). Dle § 50 trestního řádu může být v trestním řízení poškozený zastoupen zmocněncem, kterým může být jakákoli osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům nebyla omezena (s výjimkou případu dle § 50/2 trestního řádu).
Osvědčíte-li, že nemáte dostatek prostředků na hrazení nákladů vzniklých s přibráním zmocněnce, rozhodne na váš návrh (který je v přípravném řízení nutné podat prostřednictvím státního zástupce) soud, že máte nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 51a/1 trestního řádu). V takovém případě je soudem zmocněnec vybrán z řad advokátů, přičemž vzniklé náklady nese stát.

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí opravu plynového kotle a topení v pronajatém bytě, domě?
- Hradí opravu plynového kotle a topení pronajímatel nebo nájemník?
- Platí každoroční kontrolu plynového kotle nájemce nebo pronajímatel?

Máme pronajatý byt, kde je teplá voda a topení zajištěna plynovým kotlem v bytě. Vycházím tedy z toho, že plynový kotel je majetkem majitele bytu, stejně tak jako např. kuchyňská linka a spotřebiče. Jelikož je, myslím, zákonem či vyhláškou dána povinnost každoroční kontroly plynového kotle, jsem já jako nájemník zřejmě povinna se o tutu každoroční kontrolu (revizi) postarat a uhradit ji. Jak je to ale s případnou opravou, výměnou součástky a podobně? Navíc tento kotel byl montován a dán do provozu v prosinci 2008, přičemž o první kontrolu jsme se postarali až my nyní, doposud v servisní knize není jiný záznam. Nehledě, že provoz kotle je momentálně nespolehlivý a je nutné vyměnit plynový ventil, tato oprava bude stát kolem 5.000 Kč celkem. Jsem povinna toto uhradit já nebo majitel bytu? Velice děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Oprava vytápěcího zařízení spadá dle § 5/3 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. do kategorie tzv. drobných oprav v bytě, souvisejících s jeho užíváním, které dle § 687/3 Občanského zákoníku hradí nájemce.
Toto ustanovení vymezuje drobné opravy v bytě ve vztahu k vytápěcím zařízením následovně: „U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.“.
S ohledem na výše uvedené se domnívám, že výměna ventilu spadá do kategorie drobných oprav v bytě a k jejich úhradě jste tudíž povinna Vy (jiná dohoda s pronajímatelem není samozřejmě vyloučena, v tomto případě doporučuji zachytit dohodu písemně).
Pokud byste výměnu ventilu neprovedla včas, je pronajímatel dle § 692/2 Občanského zákoníku oprávněn učinit tak po Vašem předchozím upozornění na svůj náklad sám a požadovat od Vás náhradu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 664 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat; ve vztahu k nájmu bytů pak § 687/1 Občanského zákoníku obdobně stanoví, že pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
V případě, že nefunkčnost kotle Vám dle Vašeho názoru znemožňuje plný a nerušený výkon nájemních práv (v tomto případě by se však muselo patrně jednat o nefunkčnost zásadnějšího charakteru, což však z Vašeho dotazu nelze posoudit), je dle § 692/1 Občanského zákoníku nutné pronajímatele na tuto skutečnost bez zbytečného odkladu upozornit a umožnit mu provedení příslušných oprav. V opačném případě nájemce odpovídá za případně vzniklou škodu. V případě, že pronajímatel by z jakéhokoli důvodu na Vaši výzvu nereagoval, jste dle § 691 Občanského zákoníku oprávněna provést v nezbytné míře příslušné práce na vlastní účet. Na tento záměr jste však povinna pronajímatele předem upozornit (ideálně samozřejmě písemně s ponecháním jedné kopie). Následně máte právo požadovat od pronajímatele náhradu účelně vynaložených nákladů a to nejpozději do 6 měsíců od provedení prací.

OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Je možné zabavit exekučně byt, dům, nemovitost v zástavě?
- Vliv exekučního prodeje nemovitosti na postavení zástavního věřitele
- Práva zástavního věřitele při dražbě zástavy (bytu, domu, nemovitosti)
- Vydražení nemovitosti v zástavě a rozdělení zisku (výtěžku) dražby

Půjčila jsem přítelkyni 800.000 Kč oproti zástavě jejího domu. Na katastru nemovitostí mám v této výši zapsáno zástavní právo smluvní. Mimo této zástavy má kamarádka ještě dřívější zástavní právo smluvní k hypoteční bance ve výši 900.000 Kč. Asi po půl roce mé kamarádce byla na její dům nařízena soudní exekuce ve výši 1.700.000,- Kč, přičemž hodnota jejího domu je cca 2.000.000,-Kč. Mohu v případě prodeje dražbou jejího domu exekutorem přijít o nárok svých peněz? Popřípadě, jak se bránit a co pro to udělat, abych své peníze v plné výši dostala zpět? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá v podstatě ta nejdůležitější skutečnost, tj. zda je Vaše pohledávka za kamarádkou již splatná či nikoli (tzn. zda je Vaše kamarádka již v prodlení s vrácením půjčky), resp. jakým způsobem bylo vrácení půjčky sjednáno (jednorázově/ve splátkách).
Obecně však platí, že nařízení exekuce na dům Vaší kamarádky (který je zároveň zástavou) nemá na Vaše právo na vrácení půjčky žádný vliv. Je nutné si uvědomit, že zástava je pouze zajišťovacím prostředkem, tzn. že posiluje postavení věřitele (Vás), který je v případě prodlení dlužníka (Vaší kamarádky) s vrácením půjčky oprávněn uspokojit svou pohledávku dražebním prodejem zástavy.
I pokud by došlo například ke zničení domu (který je zástavou), nebude to mít na Vaše právo na vrácení půjčky žádný vliv. Tato skutečnost by však mohla ovlivnit vymahatelnost Vašeho práva, neboť svou pohledávku byste již nemohla uspokojit dražebním prodejem zástavy a byla byste nucena vymáhat své právo soudní cestou.
Neboť má však dražební/exekuční prodej domu (který je zástavou) na existenci zástavního práva zásadní vliv, tj. že Vaše zástavní právo k domu zanikne (§ 329/7, resp. § 337h/1 Občanského soudního řádu), máte možnost přihlásit svou pohledávku do dražby, a to nejpozději do jejího zahájení (náležitosti přihlášky do dražby jsou stanoveny § 336f Občanského soudního řádu), přičemž v této souvislosti není rozhodné, zda je Vaše pohledávka již splatná či nikoli. O nařízení dražby (včetně poučení o možnosti přihlásit svou pohledávku) byste měla být soudem (popř. exekutorem) vyrozuměna v tzv. dražební vyhlášce. V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat příslušný soud (resp. exekutora) již nyní a informovat se o stavu řízení a podrobnostech uplatnění Vašich práv.
I v případě, že byste svou pohledávku do dražby nepřihlásila (což Vám však nedoporučuji), zůstane Vaše právo na vrácení půjčky dražebním prodejem domu nedotčeno. Pro předejití nepříznivým důsledkům zániku zástavního práva Vám však lze doporučit sjednat s kamarádkou jiné zajištění pohledávky. V této souvislosti se samozřejmě nabízí zřízení nového zástavního práva, opatření ručitele, popř. alespoň prodloužení promlčecí doby na 10 let pomocí institutu tzv. uznání dluhu (§ 558 Občanského zákoníku).


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak nahlédnout do katastru nemovitostí?
- Kdo má právo nahlížet do smluv na katastru nemovitostí
- Může většinový spoluvlastník rozhodnout co udělají ostatní se svými podíly?
- Způsoby zániku spoluvlastnictví, spoluvlastnických podílů
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možná podmínka prodeje spoluvlastnického podílu po zřízení věcného břemene?

Bratr chce odkoupit mŮj spoluvlastnický podÍl v rodinném domku, jelikož se stal většinovým spoluvlastnÍkem prostřednictvím darovací smlouvy, kterou získal od otce. Otec je starý a nevidomý. Na moji žádost o zaslání kopie této smlouvy jeho advokát odpověděl, že nepovažuje toto podstatné pro vypořádání spoluvlastnických vztahů a že její text je přístupný ve sbírce listin příslušného katastrálního uřadu, což neplatí od r. 2009 podle zákona č.8/2009 Sb.
Mám pochybnosti o svobodném rozhodnutí otce a o platnosti této smouvy. Advokát bratra mi ukládá 14 denní lhůtu na vyjádření mého stanoviska k odpodeji podílu nemovitosti.
Bratr vyvíjí nátlak na mne a na mého otce. Z telefonických hovorů, které s otcem pravidelně vedu cítím jeho strach. Chci mít jistotu, že darovací smlouva obsahuje věcné břemeno a že bude otec moci dožít ve svém domě jak si přeje. Ústní sliby nestačí. Jak dále postupovat. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné opravit Vaše tvrzení o nemožnosti nahlížet do sbírky listin katastru nemovitostí. Od 1. 3. 2009 došlo sice Vámi uváděnou novelou k určitému omezení, možnost nahlížet do sbírky listin je však i nadále zachována. Dle § 21/4 katastrálního zákona se poskytování údajů ze sbírky listin provádí jejich ověřováním nebo poskytováním prostých kopií. Tyto údaje lze však nově poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány.
V současné době je tudíž možné získat listiny ze sbírky listin katastru nemovitostí
a/ při osobní návštěvě katastrálního úřadu, a to po vyplnění žádosti (s uvedením účelu) a po ověření Vaší totožnosti nebo b/ na základě poštou zaslané žádosti (s úředně ověřeným podpisem). Za ověřenou kopii stránky (formátu A4) byste měla zaplatit 50,- Kč, za stránku prosté kopie pak 20,- Kč.
Co se týče existence či neexistence věcného břemene dožití ve prospěch Vašeho otce, je tuto skutečnost možné ověřit i prostým nahlédnutím do listu vlastnictví předmětné nemovitosti, kde by mělo být věcné břemeno vyznačeno.
Požadavek svého bratra na odprodej Vašeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti samozřejmě nemusíte v žádném případě respektovat. Skutečnost, že se Váš bratr stal většinovým spoluvlastníkem nemovitosti neznamená, že by byl oprávněn diktovat ostatním spoluvlastníkům, jak mají se svými podíly disponovat. V této souvislosti Vám rozhodně nedoporučuji jakkoli ustupovat požadavkům (resp. kličkám) Vámi zmíněného advokáta.
Nepodaří-li se Vám zjistit, zda bylo ve prospěch Vašeho otce zřízeno věcné břemeno dožití (resp. nebude-li věcné břemeno v katastru nemovitostí vyznačeno), můžete si klást jako podmínku pro pokračování v jednání předložení předmětné darovací smlouvy.
Zjistíte-li následně, že věcné břemeno dožití ve prospěch Vašeho otce nebylo skutečně zřízeno, můžete si vymínit, že k prodeji svého spoluvlastnického podílu přistoupíte pouze v případě, že Vy i Váš bratr (jako jediní současní vlastníci nemovitosti) zřídíte ve prospěch Vašeho otce věcné břemeno dožití.
Obecně platí, že podílové spoluvlastnictví zaniká
a/ setkáním všech spoluvlastnických podílů v rukách jediné osoby (typicky právě prodejem) nebo
b/ písemným vypořádáním (§ 141/1 Občanského zákoníku).
Není-li dohoda o zrušení spoluvlastnictví možná, může se kterýkoli z podílových spoluvlastníků obrátit na soud (§ 142/1 Občanského zákoníku). Soud při svém rozhodování přihlédne k velikosti podílů a účelnému využití nemovitosti.
Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita (§ 142/2 Občanského zákoníku).
Nechcete-li proto svému bratrovi v současné době vyhovět, lze Vám doporučit na jeho nabídku nereagovat a ponechat rozhodnutí na soudu (pokud se Váš bratr k tomuto kroku rozhodne). V rámci soudního řízení budete samozřejmě oprávněna uvádět veškeré rozhodné skutečnosti (je možné zmínit i pochybné manipulace se spoluvlastnickým podílem Vašeho otce).
Co se týče možné neplatnosti Vámi zmiňované darovací smlouvy, bylo by pro učinění závěru nutné znát nejen text této smlouvy, ale i okolnosti jejího uzavření.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání doplacení zbytku faktury - postup
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Jak vypadá švarcsystém
- Švarc systém - definice, vysvětlení podle Zákoníku práce 2012
- Typické znaky švarc systému podle Zákoníku práce 2012
- Promlčení faktury dle Obchodního zákoníku (faktura mezi podnikateli)

Obracím se na Vás s žádostí o zodpovězení dotazu, který se týká vymáhání nedoplacené faktury. Přítelkyně byla nejprve bývalým zaměstnavatelem donucena ke zřízení živnostenského listu, aby nadále mohla pracovat jako prodavačka v jeho soukromé prodejně, kde do té doby byla jako brigádnice (což je švarcsystém jak vyšitý). Aby nepřišla o místo, živnostenský list si zřídila. Nicméně po třech měsících se "zaměstnavatel" rozhodl, že ji vymění, a tudíž jí dal ze dne na den "výpověď", resp. řekl jí, že už o její služby nestojí. Vzápětí tedy přítelkyně vystavila fakturu na smluvenou a odpracovanou částku, příjemce fakturu na souhlas podepsal, ale v době splatnosti poslal jen část peněz, nikoliv celou částku, s tím, že jí vyměřil pokutu za nějaké nesplnění pracovních povinností, které odmítl doložit. Záležitost je cca rok stará, nicméně bych rád věděl, jak v případě nedoplacení podepsané faktury, což beru jakou souhlas s vystavenou částkou i jejím zaplacením, postupovat. Zda se obrátit na některých z kontrolních úřadů, soud či přímo soukromého exekutora. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Přestože ke značnému zpřesnění pojmu švarcsystém došlo až k 1. 1. 2012 (a to novelou zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti), je nepochybné, že tento způsob „zaměstnávání“ byl v rozporu s příslušnými právními předpisy i před tímto datem, tzn. v době, kdy si Vaše přítelkyně pořídila živnostenský list.

Hlavními znaky tzv. švarcsystému (správně nelegální práce) je dle § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Závislou prací je pak práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (§ 2 zákoníku práce).
Dle § 3 zákoníku práce může být závislá práce vykonávána v tzv. základním pracovněprávním vztahu (kterým je pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn. DPČ a DPP). Vykazuje-li naopak spolupráce dvou podnikatelů (která není základním pracovněprávním vztahem) všechny znaky závislé práce, mohou být oba (tj. „zaměstnavatel“ i „zaměstnanec“/živnostník) sankcionováni.
Vaší přítelkyni tudíž nelze kontaktování příslušného inspektorátu práce příliš doporučit, tímto způsobem není možné se nároku na nezaplacenou „mzdu“ domoci, Vaše přítelkyně by se navíc mohla dočkat i sankcionování vlastní osoby.
Neuhradil-li bývalý zaměstnavatel Vaší přítelkyni část fakturované částky, může na něj Vaše přítelkyně podat k soudu žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. V této žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména tedy kopii smlouvy, na jejímž základě Vaše přítelkyně po získání ŽL u „zaměstnavatele“ pracovala, v případě neexistence písemné smlouvy bude její vznik nutné doložit jiným způsobem, např. svědeckou výpovědí toho, kdo měl o této smlouvě povědomí, dále je vhodné přiložit kopii podepsané faktury, kopii veškeré další korespondence apod.) a domáhat se, aby soud vydal platební rozkaz, jímž by byla „zaměstnavateli“ uložena povinnost zaplatit Vaší přítelkyni do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalovanou částku (včetně úroků z prodlení a nákladů soudního řízení).
Promlčení svého práva se Vaše přítelkyně zatím obávat nemusí, základní promlčecí doba dle Obchodního zákoníku je čtyřletá, přičemž částečné zaplacení faktury by bylo možné dle § 407/3 Obchodního zákoníku chápat jako tzv. uznání závazku (jehož následkem je počátek běhu nové čtyřleté promlčecí doby).
Bude-li soudem vydán platební rozkaz, popř. následně rozsudek, bude Vaše přítelkyně (v případě pokračující neochoty „zaměstnavatele“ k platbě) oprávněna oslovit soud s návrhem na výkon rozhodnutí, popř. kontaktovat soudního exekutora.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Neplatnost smlouvy uzavřené mentálně postiženým člověkem
- Je platná smlouva uzavřená s duševně postiženým člověkem?
- Jak získat zpět byt prodaný mentálně, duševně postiženým člověkem
- Mentálně zaostalá osoba prodala byt, je možné zneplatnit prodej?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na vydání předběžného opatření - zákaz prodeje bytu
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdy je možné nejpozději požadovat náhradu škody u trestního řízení?
- Vydání bezdůvodného obohacení nebo nemajetkové újmy v tretsním řízení
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co znamená, co je to naléhavost právního zájmu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak požádat o právní zastoupení u soudu zdarma, zadarmo
- Nárok, právo na právníka, advokáta k soudu zdarma

Moje mentálně postižená 46letá dcera se stala obětí podvodníka, který zneužil její duševní nezpůsobilost a připravil jí o byt v osobním vlastnictví (prodala ho hluboko pod cenou). Peníze mu pak dala, půjčila si pro něj u dalších dvou bank 420.000,- Kč. Dala mu všechny svoje úspory a pak ještě v říjnu 2011 dostala výpověď.
Podvodník je v šetření policie, u soudu Praha 4 je podaná žádost o omezení způsobilosti k právním úkonům mojí dcery - dosud neproběhl. Dcera má z Úřadu práce potvrzení, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, práci nemůže žádnou najít. Ptám se: mohu podat žádost k soudu o určení vlastnictví bytu podle § 38 odst. 2 Občanského zákoníku, cituji odst. 2) "Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která jej činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou."
Mám naději vyhrát tento soudní spor?
Dále, na základě tohoto zákona domoci se u bank zneplatnění smluv, aby jí nemohly být půjčky navyšovány o další sankce, které dluhy navyšují? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Vaší dceři lze rozhodně doporučit podat na zmíněného podvodníka žalobu na určení vlastnického práva k bytu. V této žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména lékařskou zprávu osvědčující mentální postižení Vaší dcery, zmíněnou kupní smlouvu, veškerou další korespondenci, výpis z katastru nemovitostí, návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům apod.). S odkazem na § 38/2 Občanského zákoníku se pak Vaše dcera může domáhat určení neplatnosti kupní smlouvy a “navrácení bytu” do jejího výlučného vlastnictví. Pro toto soudní řízení je samozřejmě možné, abyste svou dceru na základě plné moci zastupovala (popř. můžete kontaktovat advokáta). Úspěšnost Vaší dcery v případném soudním sporu není možné bez důkladné znalosti všech podrobností odhadnout.
Ještě před podáním žaloby může Vaše dcera podat k soudu návrh na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým by soud podvodníkovi s bytem zakázal jakkoli nakládat (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu).
Dále lze Vaší dceři doporučit připojit se se svým nárokem na náhradu vzniklé škody, resp. na vrácení bezdůvodného obohacení (pokud je možno je vyčíslit) k probíhajícímu trestnímu řízení. Dle § 43/3 trestního řádu je poškozený oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Tento návrh je však třeba učinit nejpozději u hlavního líčení, a to před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
Práva na náhradu škody či vrácení bezdůvodného obohacení je samozřejmě možné se domáhat i občanskoprávní cestou (tj. žalobou k soudu), trestní řízení však představuje variantu podstatně rychlejší.
Neplatnosti úvěrových smluv by se Vaše dcera mohla domáhat dle § 80 písm. c) Občanského soudního řádu a to opět s poukazem na § 38/2 Občanského zákoníku (bylo by zde možné uvažovat rovněž o důvodu dle § 49a Občanského zákoníku). Tzv. „naléhavost právního zájmu" by mohla Vaše dcera osvědčit svou aktuální nepříznivou ekonomickou situací, která se může sčítáním smluvních sankcí ještě prohloubit.
Přirozeným důsledkem zneplatnění úvěrových smluv však bude povinnost Vaší dcery vrátit takto vzniklé bezdůvodné obohacení (§ 451 Občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 30 Občanského soudního řádu může být Vaší dceři ustanoven bezplatně (popř. za sníženou úhradu) zástupce (z řad advokátů), a to pokud
a/ to odůvodňují její poměry a
b/ nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 Občanského soudního řádu).
Vaše dcera si tedy může na podatelně soudu vyzvednout formulář „Prohlášení o majetku“, který následně připojí ke své žádosti o ustanovení bezplatného zástupce. Pro tuto žádost není stanovena žádná zvláštní forma, je nutné uvést k jakému soudnímu řízení je právní zastoupení požadováno, z jakého důvodu si nemůže Vaše dcera právní zastoupení sama zajistit (zejména majetkové poměry) a z jakého důvodu není Vaše dcera schopna soudní řízení bez právního zastoupení absolvovat (zejména mentální postižení a z něho vyplývající nedostatečná orientace v oblasti práva, nedostatečné vzdělání či složitost právní kauzy). Žádost o ustanovení bezplatného zástupce je samozřejmě možné podat ještě před zahájením soudního řízení a to právě za účelem sepsání kvalitní žaloby. Soud by měl o žádosti rozhodnout usnesením, proti němuž je možné podat případně odvolání.
Pokud by Vaše dcera se svou žádostí u soudu neuspěla, může se obrátit na Českou advokátní komoru ( www.cak.cz ) a ve smyslu § 18/2 zákona o advokacii požádat o přidělení bezplatného advokáta (podrobnější informace je možné získat zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680 ).

OBČAN-DLUHY
- Jak napadnout výši příspěvku vymáhaného Českou kanceláří pojistitelů?
- Jak se bránit proti vymáhání příspěvku do garančního fondu ze strany ČPK?
- Výše pojistného vymáhaného ČKP u nákladního automobilu N1
- Výše pojistného u ČKP - osobní automobil s přepážkou pro podnikání

Mám problém s Českou kanceláří pojistitelů ČKP. Stalo se mi, že jsem neměl rok 2010 zaplacené povinné ručení u osobního automobilu Volswagen Caddy (obsah 1600 cm3). Vím o tom, má chyba, příspěvek jsem ochoten uhradit.
Dle zákona 168/1999 Sb. a jeho přílohy je výše příspěvku pro automobily do obsahu 1850 cm3 50 Kč za den. Protože mám výše uvedený automobil k podnikatelské činnosti, mám v něm přepážku a v technickém průkazu je uvedeno NÁKLADNÍ AUTOMOBIL N1. Povinné ručení jsem vždy platil a platím pro osobní automobil do 1600 cm3. ČKP mi nyní účtuje výši 130 Kč za den jako u nákladního automobilu. Protože v příloze zákona není kategorie NÁKLADNÍ AUTOMOBIL N1 uvedena. Domnívám se, že by výše příspěvku měla být u osobního automobilu Volkswagen Caddy 50 Kč. Rozdíl v platbě za rok je poměrně značný. Nákladní automobil (tak jak je popsán v příloze zákona) nevlastním a ani nemám oprávnění takový automobil řídit a tudíž platit za něco, co nevlastním. Pokud platím povinné ručení jako pro osobní automobil, neměl bych platit pokutu za nákladní. ČKP se mnou nekomunikuje. Ministerstvo dopravy České republiky mě odkázalo na ČNB, která vykonává dozor nad ČKP a ta mi sdělila, že výše příspěvku je v kompetenci ČKP. A tak si dovoluji Vás požádat, o Váš názor na tento problém. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o otázku opravdu spornou. Předpokládám, že svůj nesouhlas s výší vymáhané částky jste ČKP sdělil rovněž pomocí formuláře, který Vám byl společně s výzvou k úhradě zaslán. V tomto případě by měla ČKP písemně reagovat. Každý případ by měl být ze strany ČKP zpracován a prověřen (zejména u příslušné pojišťovny či nahlédnutím do Centrálního registru vozidel dle § 15 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla).
Váš argument o zjevném nepoměru výše pojistného (tj. dle kategorie „osobní vozidlo“) a výše účtovaného příspěvku (tj. „nákladní vozidlo“ dle položky č. 6 přílohy zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) můžete posílit rovněž odkazem na část B přílohy zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle odstavce 2 se v rámci vozidel kategorie M (tzn. motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob) rozlišuje též kategorie M2, tj. vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob (kromě místa řidiče) a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5000 kg. Spadá-li Vaše vozidlo do kategorie N1 (tj. vozidlo, jehož největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3500 kg), dalo by se uvažovat o přílišné tvrdosti zákona, který na jedné straně rozlišuje výši vymáhaného příspěvku dle velikosti (resp. maximální hmotnosti vozidla), na straně druhé však nezohledňuje skutečnost, že vozidlo kategorie N1 je co do maximální povolené hmotnosti menší než vozidlo kategorie M2 (ve Vašem případě lze pak navíc zvažovat i podřaditelnost Vašeho vozidla pod položku „osobní automobil“ dle položky č. 3 přílohy zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to s ohledem na objem válců jeho motoru).
Stručně řečeno je podobnost vozidel kategorií M1, M2 a N1 natolik velká, že by bylo nespravedlivé, aby byla výše vymáhaného příspěvku určována pouze na základě tabulky v příloze zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (pokud pak navíc tato tabulka rozlišuje v rámci osobních a nákladních vozidel vždy pouze po dvou kategoriích, zatímco zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích rozlišuje v rámci kategorie M a N vždy po třech, nepočítaje další, speciální kategorie vozidel).
Lze předpokládat, že ČKP bude naopak argumentovat zněním přílohy zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která není žádným způsobem vázána na kategorie vozidel dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a řídí se naopak rozlišením základních druhů vozidel dle § 3/2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; stanoví tak „vlastní“ kritéria. V daných souvislostech proto nezáleží na počtu míst pro přepravu osob (kategorie M) či nejvyšší přípustné hmotnosti (kategorie M1 a kategorie N), ale pouze na objemu válců motoru či hmotnosti.
Rozhodnete-li se za svým názorem stát, doporučuji Vám konzultovat celou problematiku s advokátem. Vymáhaný příspěvek má soukromoprávní charakter, nebudete-li ochoten ho ČKP uhradit dobrovolně, bude nucena na Vás podat žalobu (neprodá-li samozřejmě svou pohledávku za Vámi jinému subjektu, nejčastěji inkasní společnosti). V rámci následného soudního řízení bude záležet na přesvědčivosti Vašich argumentů (pro jejich ucelení Vám doporučuji alespoň advokátní konzultaci) a na ochotě soudce odpoutat se od rigidního výkladu příslušných norem.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Jak se bránit proti zkopírování webu konkurencí?
- Porušení autorského práva - kopírování internetových stránek
- Konkurence zkopírovala internetové stránky firmy - jak se bránit?
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Nekalá obchodní soutěž - zkopírování internetových stránek
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody, přiměřené zadostiučinění za zkopírování cizích stránek
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení při zkopírování internetových stránek konkurencí
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin porušení autorského práva - § 270 Trestního zákoníku

Konkurenční firma nám kompletně a 100% zkopírovala naše 2 webové prezentace (od menu po texty a fotky), používá naše reference (společnosti pro které nikdy nedělal), získává tendry od klientů na základě našich autorských programů, ale pak nás neobjedná (klamavá reklama a nabídka).
Prosím poraďte: jak postupovat při nápravě této skutečnosti. Na koho se obrátit – jmenovitě. Kolik by asi taková žaloba vyšla a její úspěšnost? Díky, Radka

ODPOVĚĎ:
V zásadě se Vám nabízí tři možnosti řešení (jejichž současné uplatnění není vyloučeno, lze je dokonce doporučit):
1/ Obrana proti nekalé soutěži:
Jednání Vaší konkurence vykazuje znaky nekalé soutěže dle § 44/1 Obchodního zákoníku, tj. jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům. S největší pravděpodobností se pak Vaše konkurence dopustila klamavé reklamy dle § 45 Obchodního zákoníku. Proti tomuto počínání se můžete bránit žalobou dle § 53 Obchodního zákoníku, v níž se můžete domáhat, aby se Vaše konkurence jednání zdržela a odstranila závadný stav. Dále jste oprávněna požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
2/ Ochrana dle autorského zákona:
Pokud je Vaše webová prezentace dílem ve smyslu § 2/1 autorského zákona, tzn. jedná se o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora a je vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, bylo by možné zařadit jí např. do kategorie souborného či kolektivního autorského díla.
Na svou konkurenci proto můžete podat žalobu pro neoprávněné užívání Vašeho autorského díla (tj. bez udělené licence). V případném soudním sporu bude samozřejmě nutné prokázat Vaše autorství předmětných webových prezentací (zejména předložením počítačového programu/zdrojového kódu prezentace).
3/ Veřejnoprávní řízení:
Je-li webová prezentace autorským dílem, mohla se Vaše konkurence dopustit:
a/ Trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270 trestního zákoníku). Můžete tedy podat na svou konkurenci (a to jak na fyzickou osobu, tak na celou agenturu jako právnickou osobu) trestní oznámení, přičemž v následném trestním řízení můžete uplatnit svůj nárok na náhradu vzniklé škody (zejména ušlý zisk), nemajetkové újmy či vrácení bezdůvodného obohacení (v tomto případě je samozřejmě současná žaloba na náhradu škody, nemajetkové újmy či vrácení bezdůvodného obohacení vyloučena).
b/ Správního deliktu dle § 105a až § 105c autorského zákona (v této souvislosti můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Pro učinění některého z výše uvedených právních kroků Vám doporučuji kontaktovat advokáta. Pro výběr místně dosažitelného advokáta se specializací na právo duševního vlastnictví můžete použít vyhledávací formulář České advokátní komory:
http://www.advokatikomora.cz
Bez znalosti podrobností Vašeho případu a zejména výše účtované odměny advokáta nelze náklady případného soudního sporu vyčíslit.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitelem protipožární nádrže na soukromém pozemku?
- Kdo je vlastníkem požární nádrže postavené v roce 1953 na soukromém pozemku?
- Kdo vlastní protipožární nádrž postavenou v komunismu na soukromém pozemku?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je betonová požární nádrž samostatnou věcí v občanskoprávním smyslu?
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Je požární nádrž věc, když není zapsána v katastru nemovitostí?

Jsem majitelem pozemku na základě dědického práva. Na soukromém pozemku původního vlastníka (otec) si obec postavila v roce 1953 protipožární nádrž. Protipožární nádrž slouží v letním období ke koupání občanů obce, jinak jako záloha zřejmě pro případ požáru. V katastru nemovitostí není protipožární nádrž zakreslena, protože dle vyjádření katastru nemovitostí není stavbou. V listu vlastnictví zapsána není a není na ni tudíž uplatněno žádné věcné břemeno.
Dle vyjádření obecního úřadu má obec protipožární nádrž ve své evidenci a činí si na ni nárok. Doklad o nabytí nádrže na to ale údajně žádný není. Čí je vlastně pritipožární nádrž postavená na soukromém pozemku? Vlastníka pozemku nebo obce? Pokud obce, tak dle jakého práva? Mohu obci předepsat nájem za užívání protipožární nádrže? Nádrž je plněna vodou z pamene taktéž na tomto pozemku. Oficiální koupaliště to není. Koupání občanů je na vlastní nebezpečí a obec se spolupodílí na provozních nákladech nádrže. Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Bez znalosti všech podrobností (týkajících se stavebně-technického provedení požární nádrže a právních vztahů spjatých s její výstavbou) je nemožné učinit definitivní právní závěr (který ostatně náleží pouze soudu). Svou odpověď proto pojmu obecněji a pokusím se nastínit základní faktory, rozhodné pro určení vlastnictví požární nádrže na Vašem pozemku.
1/ Stavba z občanskoprávního hlediska:
První (a v podstatě nejdůležitější) otázkou je, zda lze považovat betonovou požární nádrž za samostatnou věc (resp. stavbu) v občanskoprávním smyslu. V zásadě platí, že pojem stavba je chápán staticky, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. S ohledem na skutečnost, že betonová požární nádrž je spojena se zemí pevným základem a že je nepochybně výsledkem stavební činnosti, bude nutné hledět na ni jako na věc nemovitou.
Při řešení obdobných případů dospěla judikatura k názoru (nikoli všeobecně uznávanému), že např. parkoviště či tenisové kurty není možné považovat za samostatnou věc, studna (zbudovaná z betonových skruží) však již samostatnou věc představuje.
Skutečnost, že nádrž není v současné době evidována v katastru nemovitostí, není pro její určení jako stavby v občanskoprávním smyslu rozhodující (stavbou v občanskoprávním smyslu může být i stavba v katastru nemovitostí neevidovaná).
2/ Vlastnictví nádrže:
S ohledem na skutečnost, že požární nádrž byla zbudována v roce 1953, bude při úvaze o určení jejího vlastníka nezbytné vycházet ze znění tehdy platných právních předpisů.
Dle § 25 zákona č. 141/1950 Sb. (dále jen „starý občanský zákoník“) představovala stavba samostatnou věc v právním smyslu (tj. nebyla součástí pozemku), přičemž dle § 155 starého občanského zákoníku bylo možné, aby se osoba vlastníka stavby lišila od osoby vlastníka pozemku.
Dle § 159 starého občanského zákoníku však bylo možné zřídit na cizím pozemku stavbu pouze na základě tzv. práva stavby (výjimkou z tohoto pravidla bylo oprávnění socialistických právnických osob zřídit a vlastnit stavbu na pozemku, který jí byl odevzdán do trvalého užívání, tuto skutečnost však z Vašeho dotazu dovodit nelze).
Dle § 160 starého občanského zákoníku mohlo právo stavby vzniknout ze zákona, úředním výrokem nebo smlouvou (v případě smlouvy bylo zapotřebí přivolení okresního národního výboru), přičemž právo stavby se zapisovalo do pozemkové nebo železniční knihy (§ 165 starého občanského zákoníku).
V souvislosti se zbudováním požární nádrže na Vašem pozemku je proto klíčové, zda obci k této činnosti svědčilo právo stavby či nikoli.
K této problematice se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud a to v rozhodnutí ze dne 16. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 398/1996, v němž vyslovil, že porušení § 159 starého občanského zákoníku (tj. zbudování stavby na cizím pozemku bez práva stavby) má za následek přechod takto zbudované stavby do vlastnictví vlastníka pozemku (stavba však samozřejmě zůstává samostatnou věcí, tj. není součástí pozemku). Tuto disproporci bylo následně nutné vypořádat dle ustanovení o zpracování cizí věci (§ 125 a násl. starého občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že právo stavby bylo samostatně upraveno v zákoně č. 88/1947 Sb., o právu stavby.
S ohledem na skutečnost, že se jedná o problematiku poměrně složitou (kde mohou hrát významnou roli již velmi staré dokumenty), doporučuji Vám obrátit se na soud s žalobou na určení vlastnictví, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů a budete se domáhat vyslovení svého vlastnického práva k požární nádrži.
Pokud by Vám soud nedal za pravdu a požární nádrž přiřkl do vlastnictví obce, bylo by možné uspořádat vzájemné vztahy s použitím § 151o/3 Občanského zákoníku, dle něhož není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek (toto věcné břemeno je samozřejmě možné zřídit i smluvně a to za úplatu i bezplatně, obdobně není vyloučeno, abyste zároveň s obcí uzavřel nájemní smlouvu k části pozemku pod požární nádrží).

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práva zaměstnance při převedení na jinou práci
- Převedení zaměstnance na jinou pozici a nárok na doplatek do výše původní mzdy
- Právo na doplatek do výše původní mzdy při převedení na jinou práci

Pracuji jako svářeč ve výrobě autobusů. Byl jsem placený úkolem. Kolik práce jsem vykázal na lístcích, tolik peněz jsem dostal. Za období leden, únor, březen 2012 jsem měl průměr 176Kč/hod. V březnu jsem dostal nabídku z důvodu nedostatku práce přejít od dubna na opravy autobusů. Na poradě vedoucích bylo dohodnuto (ústně), že dělníci, kteří půjdou opravovat autobusy, budou mít stejnou mzdu jako na dílně. Na nabídku jsem přistoupil .Zůstal jsem pod stejným střediskem, výplatu mi dělá stejný mistr, jsem stále veden na svařovně, kde jsem pracoval předtím. Pouze jsem se odstěhoval na jinou dílnu, jsem placen místo úkolem v hodinové mzdě a snížili mi peníze ze 176,- Kč na 150,- Kč s odůvodněním, že na opravách nikdo víc nemá, ačkoli původní dohoda na kterou jsem přistoupil zněla jinak. Je nějaká šance se bránit? Mám případně nárok na zpětné doplacení rozdílu? Pro mě je ztráta 26,-Kč/hod. celkem dost velká. Měl jsem možnost přejít k jiné firmě, také za 150,-Kč/hod. a bez nutnosti dojíždění 20 km jako teď. Bohužel jsem uvěřil slibům a zůstal jsem ve stávající firmě. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě došlo s největší pravděpodobností k tzv. převedení na jinou práci, a to se souhlasem zaměstnance (tzn. mimo režim § 41/1 a 2 Zákoníku práce). Pro ujasnění této otázky by bylo zapotřebí seznámit se podrobněji s Vaší pracovní smlouvou, resp. druhem práce, na který byla tato smlouva sjednána (a porovnat ho s náplní práce/druhem práce, který vykonáváte v současné době).
V případě, že došlo převedením na jinou práci ke změně Vaší pracovní smlouvy (tzn. že nyní vykonáváte jiný druh práce, než jaký máte sjednán v pracovní smlouvě), je zaměstnavatel povinen vydat Vám písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání (§ 41/7 zákoníku práce).
Co se týče výše Vámi pobírané mzdy, v zásadě platí, že zaměstnanec převedený na jinou práci (která je v porovnání s původním pracovním místem hůře placená) má nárok (za celou dobu převedení) na doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením (§ 139 zákoníku práce). Toto ustanovení sice přímo nepamatuje na Váš případ (tj. převedení na jinou práci mimo režim § 41/1 a 2 zákoníku práce se souhlasem zaměstnance), Váš nárok na mzdu v původní výši je nicméně dán na základě dohody se zaměstnavatelem.
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na zaměstnavatele s písemnou výzvou (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte), v níž poukážete na ústní dohodu a budete se domáhat doplacení rozdílu Vaší původní a současné mzdy.
V případě, že zaměstnavatel Vaší žádosti nevyhoví, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou. Samozřejmým handicapem Vaší situace je skutečnost, že dohoda o zachování výše původní mzdy byla mezi Vámi a zaměstnavatelem uzavřena pouze ústně. V této souvislosti bude v případě soudního sporu zapotřebí prokázat existenci takové dohody jiným způsobem (ideálně svědeckou výpovědí toho, kdo má o uzavření ústní dohody povědomí).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ.
- Může škola požadovat zálohy na stravu ve školní jídelně?
- Je škola oprávněna chtít zálohu na stravu v jídelně na další rok?
- Může si školní jídelna nechat zálohy na příští školní rok?

Hospodářka v naší škole nás překvapila tím, že v letošním školním roce 2011-2012 od nás v září požadovala dvě zálohy na obědy (říká tomu kauce) a to proto, že rodiče některých dětí neplatí včas, i když se mi to i některým rodičům nelíbilo, museli jsme zaplatit, protože jinak by naše děti nemohly navštěvovat školní jídelnu. Hospodářka nám to vysvětlila tak, že první záloha bude použita na září a druhá na červen s tím, že naposledy zaplatíme v květnu a ona bude mít zálohu na víc a nebude jí vadit když někdo zaplatí pozdě. Ale jaké bylo naše překvapení, když nám teď poslala složenku na červen a
to proto, že si vše rozmyslela a nic nám nevrátí a naše peníze použije v příštím roce a pak i v každém následujícím, dokud bude chodit dítě do jídelny, vysvětlete mi prosím, jestli je to v souladu se zákonem, aby používala nadále naše peníze i když s tím nesouhlasíme a požadujeme je vrátit. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Zálohové hrazení stravování dítěte ve školní jídelně není speciálně upraveno ani ve školském zákoně (§ 119), ani ve vyhlášce č. 107/2005 Sb.
Dle § 2/4 vyhlášky č. 107/2005 Sb. stanoví provozovatel stravovacích služeb (podle povahy poskytovaných služeb) výši finančních normativů na nákup potravin a další podmínky poskytování školního stravování, zejména podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje jídel a způsob hrazení úplaty za školní stravování. Není tedy vyloučeno, aby hospodářka školy požadovala po rodičích úhradu plateb zálohově (jedná se ostatně o vcelku běžnou praxi v mnoha školách).
Tuto pravomoc provozovatele stravovacích služeb však dle mého názoru nelze v žádném případě vztahovat i na budoucí školní rok. Jinak by byla hospodářka školy oprávněna požadovat od rodičů žáků nižšího stupně ZŠ zálohovou úhradu všech měsíců školní docházky žáka, a to až do ukončení devátého ročníku této školy, což je zjevně absurdní. Zněla-li navíc dohoda rodičů a hospodářky školy pouze na jeden školní rok, není dle mého mínění možné, aby byly finanční prostředky rodičů tímto způsobem zadržovány (v této souvislosti by bylo možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení dle § 451 Občanského zákoníku a související povinnosti k jeho vrácení).
V současné chvíli Vám lze proto doporučit obrátit se na hospodářku školy (popř. přímo na ředitele školy) s písemnou výzvou (podepsanou ideálně maximálním počtem rodičů), v níž školu upozorníte na závadný postup a budete se domáhat vrácení vzniklého bezdůvodného obohacení. V případě, že škola nebude k vrácení zadržených záloh ochotna, nezbude Vám, než se obrátit na soud (na což je školu samozřejmě vhodné ve výzvě upozornit).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdy může vlastník cesty zakázat užívání této komunikace?
- Kdo může využívat cestu na pozemku soukromé osoby
- V restituci byl vrácen pozemek na kterém vedla cesta, je možné ji užívat?
- Je možné jezdit po účelové komunikaci na soukromém pozemku?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Účelová komunikace - vysvětlení, definice dle zákona o pozemních komunikacích
- Obecné užívání účelových komunikací dle zákona o pozemních komunikacích
- Rozhodnoutí Nejvyššího soudu o užívání účelových komunikací (cest) 22 Cdo 1911/2000

Jsem vlastníkem pozemkové parcely, na níž je umístěna chata. Při koupi pozemku v roce 1984 byl tento dle katastru nemovitostí spojen s druhem pozemku majícím povahu „ostatní plocha“ - způsob využití „ostatní komunikace“ (vlastník obec). Před 6 lety došlo dle restitučního zákona k podélnému rozdělení této ostatní komunikace, a k převedení její části na soukromého vlastníka. Tímto úkonem mi byl zabráněn přístup na ostatní komunikaci nacházející se ve vlastnictví obce. K přístupu na pozemek jsme volili přejezd přes travnatou plochu s ústním souhlasem vlastníka, neboť dle faktického stavu výše zmíněné ostatní komunikace je tato prorostlá dřevinami a zasypaná valy z kamenů.Nesplňuje tedy podmínky účelové komunikace dle § 7 z. č. 13/1997 Sb., ačkoliv je tak v katastru nemovitostí zapsaná. Vlastník travnaté plochy mi začíná bránit v přejezdu přes jeho pozemek. Můžete mi poradit, jak nahlížet na ostatní komunikaci ve vlastnictví obce, když tato ke spojení naší nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi fakticky nemůže sloužit? Zřízení věcného břemene přes pozemek vlastníka travnaté plochy je nereálné a jiný přístup k nemovitosti není. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
K důkladnější právní analýze Vašeho případu by bylo nutné znát řadu podrobností, svou odpověď proto pojmu obecněji (přičemž bude pracovně rozdělena na dvě části).
1/ Účelová komunikace:
Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a
b/ pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.
K vymezení pojmu účelové komunikace se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud v usnesení č.j. 22 Cdo 1868/2000, ze dne 15. 11. 2000.
Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že všechny pozemní komunikace (s výjimkou účelových komunikací ad b/) podléhají tzv. obecnému užívání, tzn. že každý má právo užívat tyto pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tj. včetně účelových komunikací ad a/). Samozřejmostí zůstává, že každý „obecný uživatel“ pozemních komunikací se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace a nesmí ji poškozovat či znečišťovat.
Je-li proto Váš pozemek spojen s ostatními pozemními komunikacemi účelovou komunikací, jste oprávněna tuto komunikaci využívat k příjezdu ke svému pozemku (a to bez ohledu na vlastnická práva k této účelové komunikaci). V této souvislosti Vám doporučuji přihlížet pouze k oficiálnímu statusu účelové komunikace dle katastru nemovitostí, který je pro užívání účelové komunikace Vaší osobou příznivější.
K problematice obecného užívání účelových komunikací se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 22 Cdo 1911/2000, ze dne 20. 3. 2002, v němž mimo jiné dovodil, že obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva; jde o veřejnoprávní oprávnění, které se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon o pozemních komunikacích. V řízení o věcech upravených zákonem o pozemních komunikacích, tedy i o obecném užívání komunikací, se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Nejvyšší soud dále vyslovil, že zřídí-li vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně (mlčky), s jejím zřízením, stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace (přičemž toto pravidlo se samozřejmě vztahuje rovněž na právní nástupce takového vlastníka).
Vlastník účelové komunikace je dle zákona o pozemních komunikacích povinen strpět obecné užívání svého majetku, tzn. že takovému užívání není oprávněn svépomocně (či na základě vlastního prohlášení) zabránit. Jedinou možnost, jak může vlastník účelové komunikace omezit její obecné užívání, je využití institutu omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. K takovému omezení je však nezbytný souhlas příslušného silničního správního úřadu (obecní úřad) a konzultace s příslušným orgánem Policie ČR; vše za předpokladu, že omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci je nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka (obvykle se však jedná např. o zákaz vjezdu nákladních vozidel či těžkých zemědělských a jiných strojů).
Přestože vlastník účelové komunikace není povinen zajišťovat její sjízdnost/schůdnost dle § 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích, bylo by možné dožadovat se odstranění překážek (popř. obnovení sjízdnosti) účelové komunikace na základě § 415 Občanského zákoníku (resp. vymáhat náhradu z tohoto důvodu vzniklé škody dle § 420 Občanského zákoníku).
2/ Zřízení věcného břemene:
Nebude-li užívání účelové komunikace možné, můžete se s vlastníkem travnaté plochy pokusit dohodnout na zřízení věcného břemene dle § 151o/1 a 2 Občanského zákoníku, tj. prostřednictvím písemné smlouvy (kterou je zapotřebí vložit do KN).
V případě nezdaru tohoto jednání se můžete ve smyslu § 151o/3 Občanského zákoníku obrátit na soud a domáhat se zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím. Dle tohoto ustanovení není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku (přičemž toto pravidlo lze vztáhnout rovněž na přístup k pozemku samému) a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.


OBCHOD-REKLAMACE
- Maximální lhůta na reklamaci závad zakoupeného bytu, domu, nemovitosti
- Lhůta na odstoupení od koupě bytu, domu pro skryté vady
- Je povinnost prodávajícího upozornit kupujícího na vady prodávaného bytu?
- Musí prodávající upozornit na všechny vady bytu, domu kupujícího?
- Neodstranitelná vada bytu, domu a právo na odstoupení od kupní smlouvy
- Vadná vodoinstalace, elektroinstalace, odpady a nárok na odstoupení od koupi bytu, domu
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost prodávajícího za vzniklou škodu - byt se skrytými vadami

V září 2011 jsem koupila byt ve starém činžovním domě. Byl uváděný jako cihlový, ve špatném stavu, dva roky v něm majitelka nebydlela. Prodávající přistoupil na slevu 15 tisíc, uvedl ve smlouvě jen jednu skrytou vadu – nefunkční odpad. Na všechny ostatní dotazy ohledně plynu, vody, komína atd. uvedl, že je vše v přádku, že se v bytě před dvěma lety bydlelo. Na opětovnou žádost nedoložil revizi na starou karmu, jen návod k obsluze. Uváděl ale, že karma byla funkční a komín vyvložkovaný. Při rekonstrukci jsem zjistila, že komín vložkovaný nebyl, dokonce při stávajícím stavu hrozilo vyhoření. Zapojení plynu bylo neodborné, nebylo možné pro připojení topení nechat současný stav, bylo tedy nutné všechny trubky přeložit znova a to dokonce od hlavního uzávěru ve sklepě. Stejně tak vodu, nebyl jen vadný odpad, ale i trubky - stupačka. Posledním problémem byl vyhořelý zásuvkový okruh ve dvou pojích. Je možné požadovat slevu z původní ceny bytu? A jak postupovat? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dle § 596 Občanského zákoníku má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. Poruší-li prodávající tuto svou povinnost, tzn. jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny (odpovídající povaze a rozsahu vady), jedná-li se o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit (§ 597/1 Občanského zákoníku).
Ve Vašem případě by bylo možné aplikovat rovněž § 597/2 Občanského zákoníku, dle něhož má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti a nebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
Přestože to ve svém dotazu výslovně neuvádíte, předpokládám, že k převzetí bytu došlo rovněž v září 2011. Je-li tomu tak, zaniklo Vaše právo domáhat se odpovědnosti prodávajícího za vady bytu soudní cestou uplynutím 6 měsíců od převzetí bytu (§ 599/1 Občanského zákoníku), vše samozřejmě za předpokladu, že jste vady bytu u prodávajícího v této době již nereklamovala (což však z Vašeho dotazu nevyplývá).
Není patrně vyloučeno, abyste svá práva z vad bytu uplatnila i po uplynutí shora uvedené lhůty (tj. abyste prodávajícímu zaslala doporučený dopis, v němž popíšete vady bytu a jejich rozsah a budete požadovat např. poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny bytu), v tomto případě však vše záleží na dobré vůli prodávajícího, tzn. rozhodne-li se prodávající Vaší reklamaci nevyhovět, nemůžete se již proti takovému postupu bránit podáním žaloby.
Náhrady Vámi vynaložených nákladů (zejména co se týče rekonstrukce bytu) by bylo možné se domáhat prostřednictvím odpovědnosti prodávajícího za vzniklou škodu. Dle § 600 Občanského zákoníku není uplatněním práv z odpovědnosti za vady (tzn. rovněž neuplatnění těchto práv) dotčeno právo na náhradu škody. Budou-li tedy splněny podmínky dle § 420 Občanského zákoníku, tzn. vznikla-li na Vaší straně majetková újma vyjádřitelná v penězích a byla-li tato újma zapříčiněna porušením právní povinnosti prodávajícího (zde povinnosti seznámit Vás se všemi vadami bytu, resp. žádné vady nezamlčet), můžete se po prodávajícím domáhat náhrady takto vzniklé škody. Lze Vám opět doporučit obrátit se na prodávajícího s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody (kterou přesně vyčíslíte, popř. doložíte fakturami apod.); jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte, výzvu doručte prodávajícímu prokazatelným způsobem (tj. doporučeně s dodejkou nebo osobně za přítomnosti svědka). Náhrady škody se dle § 106/1 a 2 Občanského zákoníku můžete domáhat ve lhůtě dvou let ode dne, kdy jste se dozvěděla o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději pak ve lhůtě tří let od chvíle, kdy škoda vznikla.

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Jak se domáhat odstranění nepovolené stavby na sousedním pozemku?
- Jak donutit souseda aby odstranil nepovolenou stavbu?
- Jak přinutit sousedy aby zbourali černou stavbu?
- Dodatečná legalizace nepovolené černé stavby stavebním úřadem
- Kdo je účastník správního řízení o dodatečném povolení černé stavby
- Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení černé stavby

Rodiče vs. sousedi. Sousedova stavba bez stavebního povolení. Jde o rozšíření + zastřešení původní terásky (není ve stavebním plánu z r.1989 - kolaudace domu), na kterou vchází z kuchyně. Majitelka domu je jen sousedka, jedná za ni ale soused bez plné moci. Soused se ptal táty (říjen 2011), jestli si může terásku rozšířit o 15 cm, to mu povolil, matky (oba rodiče jsou majiteli domu) se ale nikdo neptal. Rozšíření je celkově o více jak metr, mohutná konstrukce z trámů a zastřešení tmavou krytinou. Stavba je nevzhledná, brání světlu v domě rodičů, ze vnitřku domu se na ni dívají (celková šířka cca 2m, délka 5m) Mají pocit, že žijí v králíkárně, výrazným způsobem to poškozuje cenu jejich stavby a kvalitu života. Sousedé jsou velmi hluční. Rodiče napsali žádost o odstranění stavby - rada z odboru staveb MěÚ. Úředník přiznal, že povolil TELEFONICKY zastřešení balkonu aniž by ho viděl a uznal, že toto není balkon. Soused lživě uvádí, že má od táty vše (i rozsah stavby) povolené. Ona bude žádat o dodatečné stavební povolení. Naši trvají na odstranění černé stavby. Mají šanci domoci se spravedlnosti? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V případě Vašich rodičů záleží vše na úvaze příslušného stavebního úřadu.
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby (popř. s jeho souhlasem jiné osobě) odstranění stavby prováděné (nebo provedené) bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu (vyžadovaného stavebním zákonem) anebo v rozporu s ním (tzv. nepovolená stavba).
Tato nepovolená stavba však může být dle § 129/2 stavebního zákona dodatečně povolena, pokud její vlastník (popř. stavebník) prokáže, že:
a/ stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování,
b/ stavba není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem.
V současné chvíli by mělo být stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění nepovolené stavby, přičemž při splnění shora uvedených podmínek může být toto řízení „přeměněno“ na řízení o povolení stavby (§ 129/3 stavebního zákona).
V řízení o povolení stavby (§ 111 až § 115 stavebního zákona) budou mít Vaši rodiče postavení účastníků tohoto řízení, tzn. že budou oprávněni nahlížet do příslušného správního spisu (popř. si z něho pořizovat výpisy či kopie), vyjadřovat se k jednotlivým úkonům v řízení a zejména podávat námitky dle § 114 stavebního zákona. Vašim rodičům lze doporučit zejména aktivní přístup (mimo jiné i sledování úřední desky stavebního úřadu) a trvání na odstranění (resp. nepovolení a následné odstranění) závadné stavby.
Pokud by stavební úřad sousedovu stavbu přesto dodatečně povolil, mohou se Vaši rodiče bránit podáním odvolání proti takovému rozhodnutí.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Je možný přivýdělek v pracovní neschopnosti u hlavního pracovního poměru
- Je možné přivydělat si peníze v pracovní neschopnosti HPP?
- Přivýdělek při vyplácení nemocenských dávek zaměstnavatelem nebo ČSSZ
- Přivydělávání, přivýdělek na neschopence, v pracovní neschopnosti

Jsem dlouhodobě na neschopence po úraze kolene, mám hlavní pracovní poměr. Chtěla bych vykonávat domácí práci na pár hodin denně - Dohoda o provedení práce na dobu neurčitou. Mohu tuto dohodu podepsat, když jsem v HPP u jiného zaměstnavatele, ale mou nemocenskou již nyní nevyplácí zaměstnavatel nýbrž sociální správa? Děkuji, Agáta

ODPOVĚĎ:
Ano, je možné, abyste si při čerpání nemocenské přivydělávala, nicméně je nutné dodržet níže uvedené podmínky.
1) Lze vykonávat pouze práci, z které Vám neplyne nemocenské (není rozhodné, zda Vám je nemocenské vypláceno zaměstnavatelem, nebo následně Českou správou sociálního zabezpečení).
2) S ohledem na skutečnost, že jste na nemocenské, je nutné dodržovat případné vycházky stanovené Vaším ošetřujícím lékařem, pokud by Vás například kontrola nezastihla doma, šlo by o porušení režimu práce neschopného. Důsledkem by mohla být ztráta výplaty nemocenského pro porušení režimu práce neschopného.
3) Zaměstnanci mohou ve smyslu § 304 zákoníku práce vykonávat vedle svého hlavního pracovního poměru vykonávat další výdělečnou činnosti. Pokud by se jednalo o výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec zaměstnán, bude nutný jeho předchozí písemný souhlas.


OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta pronajímatele na vyúčtování energií spotřebovaných nájemníkem
- Dokdy musí pronajímatel vyúčtovat spotřebované energie nájemníka
- Zákon o vyúčtování záloh na energie u nájmu (pronájmu) bytu
- Je možné požadovat penále za opožděné vyplacení přeplatků za energie?

Odstěhovala jsem se z pronajatého bytu 30.11.2011. Bohužel do dnešního dne bývalý pronajímatel neprovedl vyúčtování za energie se slovy, že si ještě počkáme, a kdoví, zda něco obdržíme (každoročně byl přeplatek ve výši cca 4tis.). Existuje nějaký zákon, který říká do kdy po ukončení období je pronajímatel povinen provést vyúčtování a pokud zdržuje vyplacení přeplatků, zda je možnost účtovat si "penále" . Nevím jak postupovat, aby již bylo vše v pořádku. Zda mám bývalého pronajímatele vyzvat písemně nebo se obrátit na advokátní kancelář ? Advokát by mne ale vyšel dráž než přeplatek. Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Způsob vyúčtování nedoplatků/přeplatků úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu je vhodné sjednat přímo v nájemní smlouvě (s čímž počítá rovněž § 686/1 Občanského zákoníku).
V minulosti byl způsob vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu upraven v § 11/10 vyhlášky č. 176/1993 Sb., dle něhož se skutečná výše cen a záloh za jednotlivé služby zúčtovala vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním otopného období, a nebylo-li dodáváno teplo ani teplá voda, pak do 31. 8. následujícího roku (tento postup platil, pokud nebyl zvláštním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu stanoven jiný postup nebo pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodli jinak). Tato vyhláška však byla k 31. 12. 2001 bez náhrady zrušena.
Přestože v současné době není tato problematika obecně řešena žádným právním předpisem, lze vycházet z ustanovení vyhlášky č. 372/2001 Sb., která však upravuje pouze vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
Dle § 7/1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. se tyto náklady vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období (které může být nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví pronajímatel po dohodě s dodavatelem tepelné energie). V tomto termínu je pronajímatel povinen zajistit, aby byl nájemce písemně seznámen s konkrétním vyúčtováním (povinné náležitosti tohoto vyúčtování jsou pak vypočteny v § 7/2 vyhlášky č. 372/2001 Sb.).
Ve Vašem případě je klíčové, ke kterému datu Vám pronajímatel vyúčtování nákladů v minulosti předkládal. Dle § 7/5 vyhlášky č. 372/2001 Sb. je totiž nedoplatek/přeplatek vyplývající z vyúčtování splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na bývalého pronajímatele s písemnou výzvou
a) k předložení vyúčtování nákladů (způsobem a s náležitostmi dle shora uvedené vyhlášky) a
b) k vrácení přeplatku/doúčtování nedoplatku, které z tohoto vyúčtování vyplývají. V této výzvě je vhodné upozornit pronajímatele na jeho konkrétní povinnosti dle shora uvedené vyhlášky, pro případ přetrvávající pasivity upozorněte pronajímatele na svou připravenost domáhat se předložení vyúčtování soudní cestou, včetně vrácení přeplatku dle pravidel pro vracení bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. Občanského zákoníku.
Pokud pronajímatel nebude na tuto výzvu reagovat, nezbude Vám, než se obrátit na soud (v tomto případě samozřejmě nemusíte být zastoupena advokátem).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vyhoření chatky a náhrada škody škůdcem
- Soused způsobil vyhoření chaty, náhrada škody sousedem
- Od koho se vymáhá škoda - od viníka nebo majitele věci?
- Na koho se obrátit pokud viník odmítá uhradit škodu
- Viník nekomunikuje o náhradě škody, jaký zvolit postup?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí soudní vymáhání náhrady škody, pokud viník nemá žádný majetek?
- Kdo hradí soudní poplatky u vymáhání škody, pokud viník nemá majetek?

30.3.2012 došlo k požáru mé zahradní chaty. Dle „Informace o požáru“, kterou mi zaslal vyšetřovatel hasičů, byl příčinou požáru úlet jisker z komínu sousední chaty. Škoda byla vyčíslena na 350.000 Kč. Vlastníkem sousední chaty je dcera viníka, který její chatu užíval. Pojišťovna mi vyplatila pojistku ve výši 170.000 Kč. 15. 5. jsem sousedovi poslala dopis s žádostí o náhradu škody ve výši 350.000,-.
1) Jakou výši škody mohu skutečně žádat? Musím odečíst to, co mi vyplatila pojišťovna?
2) Od koho mám náhradu škody požadovat – od viníka nebo majitelky sousední chaty?
3) Je zpráva od hasičů dostatečným podkladem (např. pro soud) pro určení výše škody a určení viníka?
4) Pokud nebudu stavbu obnovovat (nebudou tedy žádné doklady), mám nárok na náhradu škody?
5) Pokud mi soused nebude chtít dát žádnou náhradu (což tak vypadá, neboť vůbec nekomunikuje), na koho se mohu obrátit (stát. zastupitelství, právník, exekutor. úřad...)? Jaký je správný postup?
6) Kdo zaplatí soud. výlohy, pokud soused nebude mít žádný majetek?
7) Soused má trvalý pobyt v bytě dcery, jinak nemá nic. Lze použít tento majetek?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
1) Podle zákona se hradí skutečná škoda a ušlý zisk (pokud např. chatu pronajímate a během toho, co ji budete opravovat, nemůžete chatu dále pronajímat). Pokud by byl jako viník usvědčen soused, nahlaste tuto skutečnost pojišťovně, ona sama pak bude na sousedovi pojistné vymáhat.
2) Pokud se neví jistě, že viníkem byl otec majitelky, požadujte náhradu škody od sousedky.
3) Zpráva od hasičů je základní pramen, bojím se ale že nebude stačit. Případný soud bude zkoumat tzv. příčinnou souvislost, tj. že chatu podnítila opravdu jiskra od souseda atd.
4) Nárok jistě máte, neboť požárem se snižila hodnota chaty a Vy jste de facto ve ztrátě.
5) V případě, že se sousedem nebude řeč, budete se muset obrátit na soud a podat na souseda žalobu.
6) Obecně platí, že sporné řízení zaplatí ten, který prohrál. Pokud částku nelze vymoci, je to problém státu.
7) Pokud by byla vedena na souseda exekuce, lze zabavit pouze jeho majetek, nikoliv majetek dcery. Pokud má tedy u dcery nějaké své věci, lze postihnout je, příp. nějaký sousedův příjem (důchod ...). Na majetek jeho dcery nemáte nárok.


OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástava automobilu, dlužník automobil prodal - jak postupovat?
- Může notářský zápis služit jako exekuční titul?
OBČAN-DLUHY
- Notářský zápis o dluhu a pozdější vymáhání dluhu

Před téměř půl rokem jsem půjčila známému peníze oproti zástavě auta. Smlouva zněla, že do konce ledna 2012 peníze vrátí, jinak přistaví auto. Nestalo se ani jedno, ani druhé. Podle prověření se zdá, že slibované auto již není v ČR. Je možné na tohoto člověka podat trestní oznámení z podvodu? Nebo je možnost na něj podat návrh na exekuci? Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Ve Vaše případě bych doporučovala věc řešit nejprve občanskoprávní cestou. Pokud máte o půjčce doklad, nejlépe písemnou smlouvu o půjčce, můžete podat žalobu na zaplacení dlužné částky. Žaloba se podává na soud v místě bydliště dlužníka. Vyčíslete nejen samotnou částku, ale i případné náklady, které Vám vznikly s tím, že Vám dluh nebyl řádně a včas vrácen. Můžete si také naúčtovat zákonný úrok z prodlení.
Pokud doklad o půjčce nemáte i tak dlužníka můžete žalovat, jen se připravte na to, že pro Vás bude obtížnější prokázat, že jste peníze a v jaké výši půjčila. Můžete také, v případě, že je s dlužníkem možná dohoda, sepsat tzv. notářský nebo exekutorský zápis. Jak již název vypovídá činí se tak před notářem a nebo exekutorem. Výhodou je to, že takový zápis je už samotným exekučním titulem, což znamená, že částku pak můžete přímo vymáhat nejčastěji prostřednictvím exekutora. Náklady exekuce pak samozřejmě hradí dlužník.
Účelem trestního řízení stále není odškodnit poškozeného, kterým byste v případě zahájení trestního řízení byla. Je to sice možnost, jak situaci řešit, ale je více komplikovanější.

Pokud Váš dlužník prostředky na uhrazení dluhu nemá, přesto učiňte nějaké kroky ve věci, neboť dluh má 3 letou promlčecí lhůtu a po jejím marném uplynutí již nebudete moci Vaše právo vymáhat.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Může žadatel o práci na ÚP odmítnout zaměstnání daleko od svého domova?
- Je možné odmítnout místo od Úřadu práce kvůli dojíždění 40 km?
- Omluvitlené důvody pro odmítnutí pracovního místa od Úřadu práce
- Kdy je možné odmítnout nabízené pracovní místo od Úřadu práce

Je možné bez vyřazení z evidence úřadu práce odmítnout nabízené místo na tzv. doporučenku. Od úřadu práce jsem dostal doporučenku na pracovní místo, které se nachází v jiném kraji a jiném okrese než jsem evidován a mám trvalé bydliště. Firma má sídlo v okrese co je úřad práce, ale pracoviště je v jiném kraji a jiném okrese. Vzdálenost od místa bydliště cca 40 km.

ODPOVĚĎ:
Pokud bez vážných důvodů odmítnete do takového zaměstnání nastoupit, budete z úřadu práce vyřazen na 6 měsíců a budete si muset sám hradit zdravotní pojištění. Vážné důvody vymezuje § 5c zákona o zaměstnanosti. Mezi tyto důvody patří například: péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II - IV, docházka dítěte do předškolního zařízení nebo povinná školní docházka dítěte, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela, zdravotní důvody bránící ve výkonu zaměstnání nebo jiné vážné osobní důvody (např. mravní či náboženské).

Pokud jste ale zdravý, nemáte děti a o nikoho nepečujete a žádný z důvodů tak na Vás nesedí, pak budete muset nejspíš do práce nastoupit nebo se nechat vyřadit. Obávám se, že vzdálenost 40 km neuhádáte, ale můžete to zkusit.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Je možné dodatečně zrušit smlouvu o vypořádání SJM (společného jmění manželů)?
- Má vliv nižší hodnota nemovitosti na dodatečné zrušení smlouvy o vypořádání SJM

Podepsala jsem před rokem smlouvu o vypořádání společného jmění manželů SJM a musím vyplatit manželovi do 2 let 900.000,-. Bohužel nemovitosti šly s cenou dolů a odhadce banky mi byt neohodnotil na 80% ceny tzn.
1 125 000,- Kč, ale pouze na 950 000,- tím pádem nemohu dosáhnout na hypotéku. Domluva s manželem není možná.
Dá se již podepsaná smlouva o SJM vypovědět – ještě před náběhem? A uzavřít smlouva nová? Nebo budu muset byt prodat, dát manželovi 900.000 Kč a sama se spokojit se zbytkem. Předem děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Smlouva o vypořádání SJM je jako každá jiná smlouva, kde se zavazujete něco plnit. Pokud je taková smlouva platná, měnit ji lze jen se souhlasem stran. Píšete, že dohoda s manželem není možná, v tom případě Vás moc nepotěším, protože velmi zjednodušeně řečeno, bývalému manželovi dlužíte 900.000 Kč a je na Vás, kde dané finance získáte.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může majitel bytu v SVJ odmítnou platit úklid společných prostor firmou?
- Jak napadnout rozhodnutí samosprávy SVJ o úklidu firmou (společných prostor)
- Je možné odmítnout platit úklid společných prostor domu SVJ od firmy?
- Jak se bránit pokud výbor SVJ přehlasuje vlastníka?
- Žaloba vlastníka bytu SVJ proti rozhodnutí výboru SVJ
OBČAN-EXEKUCE
- Je možná exekuce kvůli neplacení úklidu v domě SVJ?

Jsme malé společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, 11 rodin, z toho 5 pronajímá své byty. Máme samosprávu 3 členy, všichni jsou ve věku 30-40 let. Jediná 60 letá já, důchodkyně nesouhlasím s tím, že místopředsedkyně si na úklidu založila živnost za nadhodnocenou částku 100 Kč od každé rodiny za uklízení malých prostor, které zde jsou. Doteď zde vše fungovalo i nájemníci uklízeli. Mě úklid trvá max. 15min/1x za měsíc, velký úklid max. 45 min. 1x za 10-11 týdnů. Z její strany "mám smůlu".
Dotaz: může tento konflikt dojít až k exekuci? Já to platit odmítám a nadále si své uklízím dle původního harmonogramu. Žádala jsem je ať se navzájem domluví idividuelně, kteří její službu chtějí, mě to nevyhovuje, čas mám, jsem schopná si své uklízet. Má to podchycené smlouvou ve smyslu, že SVJ je zaměstnavatel a ona zaměstnanec. Chápu to dobře, že já bych musela být spoluzaměstnavatel a když nechci tak nemusím? Je tato smlouva napadnutelná? Přeci nemůžou jako zaměstnavatelé
plnit náležitosti s tím spojené, např. pojištění. Tvrí mi, že stačí nadpoloviční součet hlasů, ale nejedná se o Fond oprav, ale o službu, kterou nepotřebuji. Mají na to právo jako SVJ? Děkuji, Gizela

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je to výbor, který rozhoduje o věcech spojených se správou domu. Pravidla pro přijetí rozhodnutí jsou stanovena rovněž zákonem. Výbor pak jedná navenek jménem společenství. Obávám se, že pokud jste přehlasována, budete se muset podřídit jinak po Vás může být úhrada za úklid vymáhána.
Zákon sice hovoří o tom, že přehlasovaný vlastník se může obrátit na soud, aby rozhodl, avšak to jen v důležitých záležitostech. Obávám se, že byste byla se svým nárokem úspěšná, budete muset přesvědčit alespoň polovinu ostatních vlastníků.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na podporu v nezaměstnanosti u výpovědi dohodou

Zaměstnavatel mi chce dát výpověď dohodou, bez odstupného. Mám problémy se zády, kdy již tuto práci nemohu vykonávat. Když dám výpověď ze zdravotních důvodů, mám nárok na odstupné a podporu v nezaměstnanosti? Nebo když tuto dohodu podepíšu, mám nárok na podporu v nezaměstnanosti? Je mi 41 let, pracuji jako kuchařka. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Výpověď dohodou je pro Vás lepší v tom případě, pokud je možné se zaměstnavatelem dohodnout na podmínkách Vašeho odchodu, které by Vám vyhovovaly. Zaměstnavatel by Vám měl dát výpověď patrně z důvodů uvedeném v § 52 písm. d) nebo e), tedy z důvodů, že jste pozbyla zdravotní způsobilost k práci, záleží na tom, zda-li se jedná o nemoc z povolání či nikoliv. Pokud dostanete výpověď z důvodu § 52 d) odstupné Vám náleží, z důvodu § 52 e) ale nikoliv.
Co se týče podpory v nezaměstnanosti, té by se Váš odchod dotkl v případě, že by Vám zaměstnání zprostředkoval úřad práce a Vy jste jej sama a bez vážného důvodu opustila nebo vážným způsobem porušila pracovní kázeň.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Může manžel převzít dluhy z podnikání na sebe?
- Jak zajistit aby manželka nebyla odpovědná za dluhy z podnikání manžela
- Je manželka odpovědná za dluhy z podnikání manžela?
- Je manžel odpovědný za dluhy z podnikání manželky?

Manžel má dluhy, které způsobil podnikáním a zasahují do výše několika milionů. Problémy s nimi mám samozřejmě i já. Přemýšlíme jak mě jim ubránit. V zákoně jsem se dočetla, že do SJM nepatří dluhy, které jsou nad majetkové poměry druhého manžela. Já nic nevlastním a dluhy, které vznikly ani nejsem schopná splatit do konce života. Ráda bych se zeptala, jak to, že jsou dluhy nad mé majetkové poměry, mám prokázat a jak v tom postupovat. Přemýšleli jsme také nad rozvodem a majetkovým vypořádáním, kde by manžel dluhy převzal sám na sebe. Můžete mi prosím poradit, co by bylo lepší? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Jak správně píšete závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého nenáleží do SJM. V praxi je to ovšem mnohem komplikovanější, do SJM by neměly patřit ani dluhy vzniklé z podnikání jednoho z manželů, avšak majetek druhého manžela bývá často také postihován.
Obávám se, že Vám nejsem schopna sdělit jednozančný názor. Za předpokladu, že se rozvedete a odmítnete na sebe závazky manžela přebrat hrozí, že taková dohoda o vypořádání SJM bude věřiteli soudně napadána a je otázkou, jak celou věc soud posoudí. V případě, že zůstanete s manželem a obrátí se na Vás věřitel, můžete jeho nárok odmítnout a jít rovněž do soudního klání, kde bude konečný verdikt opět na soudu. Osobně se domnívám, že byste dluhy z manželova podnikání platit neměla, viděla jsem však i rozsudky opačného znění.

TRESTY-TRESTY
- Odpuštění části nepodmíněného trestu odnětí svobody za neplacení výživného
- Slušné chování ve vězení a podmínečné propuštění před polovinou trestu
- Podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody - § 88 odst. 2

Můj partner je odsouzen za dlužné výživné. Nástup trestu 2.4.2012 a termín propuštění 11.7.2013. Dluh je již uhrazen, výživné se platí, má příslib práce, přislib bydlení, je prvotrestaný, nemá kázeňsé tresty, chodí ve věznici do práce, účastní se kroužků ve věznici - snaží se.
Nyní žádá přes probační a mediační službu o § 88 odst. 2 - podmínečné propuštění ještě před polovinou trestu. Chtěla bych se zeptat, co ještě mohu já nebo on udělat pro přispění schválení dřívějšího propuštění dle tohoto paragrafu a jaká bývá nebo se jeví úspěšnost jeho propuštění za těchto podmínek, kdy má příslib práce, bydlení, mou přímluvu o brzké propuštění a dobrý morální profil vězně? Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Myslím si, že Váš partner je na nejlepší cestě, aby mu podmínečné propuštění bylo schváleno. U takovéto trestné činnosti, ze kterou byl partner odsouzen (nízká společenská nebezpečnost) se především hledí na to, zda-li dluh na výživném byl uhrazen a jestli je výživné dále placeno, což v jeho případě je. Velikým plus je také příslib práce a i sama skutečnost, že partner ve vězení pracuje. Nenapadá mě nic, co byste Vy nebo on ještě mohli učinit. Váš partner má vysokou pravděpodobnost, že bude propuštěn.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz na neposypaném chodníku v zimě a nárok na odškodné, bolestné, ad.
- Mám při úraze na chodníku kontaktovat pojišťovnu nebo město?
- Úraz na neposypaném chodníku a nárok na invalidní důchod
- Minimální věk pro invalidní důchod

Dne 7.2.2012 jsem uklouzla na neposypaném chodníku ve vlastnictví Úřadu městské části Praha 13. Zlomila si levou ruku v lokti. Vzhledem ke komplikacím jsem požádala 29.3.2012 o odškodnění, již mne kontaktovala i pojišťovna se žádostí o vyjádření svědků, to jsem obratem zaslala. Mezitím jsem byla v souvislosti s úrazem 20.4.2012 operována, byla mi odsraněna hlavička radia (kosti vřetenní). Stále rehabilituji, čeká mne pobyt v rehabilitačním centru v Kladrubech, pohyb ruky je velice omezen v lokti, zápěstí i rameni, rehabilitace je velice bolestivá. V době úrazu jsem byla nezaměstnaná, jsem tedy nyní už od dubna zcela bez příjmu, z osobních důvodů nemohu žádat o dávky hmotné nouze - nemohu doložit požadované skutečnosti o bydlišti. Mám pouze výživné na syna 3.200 Kč, syn je na drahé bezlepkové dietě. Úřad vždy na můj dotaz slíbí, že záležitost prověří, nic se však neděje. Pojišťovna údajně čeká na vyjádření úřadu a navíc se mnou by měl údajně o všem jednat úřad. Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Dle § 27, odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích odpovídá za stav chodníku jeho vlastník. Ve Vašem případě je vlastníkem chodníku město, Vaším hlavním komunikačním partnerem by tedy skutečně měl být příslušný úřad městské části. Pokud jste úřadu (případně přímo pojišťovně) doložila veškeré potřebné dokumenty (lékařské zprávy, svědecké výpovědi apod.) a dosud nebylo ve věci rozhodnuto, obraťte se nejlépe písemně, případně osobně znovu na příslušný úřad a požádejte je (s odkazem na Vaši současnou finanční situaci) o co nejrychlejší vyřízení Vaší žádosti.
Pokud bude Váš nárok na odškodnění uznán jako oprávněný, mohla by Vám pojišťovna vyplatit nejen náhradu za bolestné, ale i náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení a v případě trvalých následků také náhradu za ztížené společenské uplatnění. V případě, že Váš nárok nebude uznán, budete se muset odškodnění domáhat soudní cestou.
Jestliže vlivem úrazu poklesla Vaše pracovní schopnost a získala jste potřebnou dobu pojištění - u osob nad 28 let věku je to pět let pojištění - mohla byste si zažádat o invalidní důchod. Žádost o invalidní důchod můžete podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho trvalého bydliště. Více informací o invalidním důchodu najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zde: http://www.mpsv.cz/cs/619.
Podle zákona je to tak, jak je uvedeno. Jen malé doplnění, případ jsem také řešila, obce se cukají odškodnění přiznávat, vymlouvají se, že nebylo v jejich silách chodník odklidit včas a nebo, že člověk, který uklouzl nepřízpůsobil chůzi stavu chodníku.

TRESTNÍ-TRESTY
- Jak zmírnit trest v podmínce
- Je možné ovlivnit výši trestu pokud se v podmínce neosvědčím?
- Jak snížit výši trestu při neosvědčení v podmínce (podmínečném odsouzení)

Jsem v podmínce za řízení v opilosti, ze které uplynuly již 2/3 a z blbosti jsem ukradl v obchodě zboží za 140,- Kč, naplní se podmínka nebo lze najít jiný způsob vykonání trestu - např. veřejně prospěšné práce. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Podle zákona máte ve zkušební době, po kterou Vám bylo podmínečně odložen výkon trestu vést řádný život a nemáte zavdat příčinu k tomu, aby Vám trest mohl být proměněn. Krádež v obchodě může být jako ona příčina k proměnění trestu brána. Vaše situace závisí na tom, jak se k tomu postavíte Vy. Budete-li spolupracovat, nahradíte škodu, podmínka nemusí být proměněna. Také záleží na tom, zda-li k vůli této krádeži se bude rozbíhat trestní řízení či věc skončí jako přestupek. Osobně se ale domnívám, že pokud jste se dopustil pouze této věci, podmínka proměněna nebude.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Který soud bude řešit vypořádání SJM pokud se přestěhuji?
- Stěhování účastníků soudního řízení a místní příslušnost soudu
- Stěhování a změna místní příslušnosti soudu

Vypořádání SJM proběhlo. U tohoto sporu jsem žalovaná. Budu se stěhovat do jiného kraje. Jde spis za mnou podle trvalého bydliště, nebo budu nucena dojíždět k jednání tam kde soudní spor začal. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že budete nucena dojíždět do místa Vašeho původního bydliště, tedy do místa, kde spor původně začal. Pokud by Vám dělalo dojíždění problémy, můžete soud požádat, aby Vás případně vyslechl v místě Vašeho nynějšího bydliště. O toto je však nutné písemně požádat a soud Vám může a nemusí vyhovět. Většinou soud vyhoví v sociálních případech, kdy se náklady na dojíždění citelně dotýkají rozpočtu účastníka řízení.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta na zaplacení soudního poplatku soudu
- Dokdy musí být zaplacen soudní poplatek soudu
- Za jak dlouho soud vyzve žalobce k úhradě soudního poplatku
- Jak opravit text žaloby již podané u soudu?
- Podává se žádost o osvobození od soudního poplatku hned při podání žaloby?

Pokud se při podání žaloby neuhradí soudní poplatek, tak za jak dlouho od podání vyzve soud písemně žalobce k jeho uhrazení a stanoví výši poplatku - jde o týdny nebo měsíce? Dá se po této výzvě ještě požádat o osvobození od soudních poplatků?
A jakým způsobem se provádí pozdější doplňování nebo opravování žaloby - stačí nahradit třeba jen příslušnou stranu nebo se musí celá několikastránková žaloba dodat kompletně znovu? Můžete prosím problematiku úprav žaloby blíže rozebrat. Děkuji, Erika

ODPOVĚĎ:
Většinou se jedná o týdny. Jakmile se soud k Vaší věci "dostane" bude zkoumat, zda jsou splněny formální náležitosti žaloby, především pak zaplacení soudního poplatku. Na Vašem místě bych nečekala až Vás soud vyzve k zaplacení, ale ihned bych sepsala žádost o odpuštění soudních poplatků a soudu ji poslala. Soud může buďto vyhovět zcela, z části a nebo žádosti nevyhovět. Pokud Vás již soud k zaplacení poplatků vyzve, lze ještě žádost podat.
Co se úprav žaloby týče, záleží na tom, v jakém rozsahu žalobu plánujete doplnit nebo dokonce změnit. Pokud se jedná jen o dílčí doplnění, tedy takové, kdy původnění znění zůstává v platnosti, jen se něco doplňuje, domnívám se, že by stačilo soudu toto doplnění písemně doručit (co nejdříve před soudním jenáním). Pokud by se včak jednalo o podstatnou změnu, kdy budete měnit původní žalobu, bude třeba žalobu vzít zpět a znovu podat novou, upravenou verzi žaloby.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Péče o otce alkoholika a nárok na příspěvek na péči
- Sociálka ztratila žádost žadatele - stížnost řediteli úřadu či ministertvu PaSV
- Kam si stěžovat v případě že ČSSZ ztratí žádost žadatele o příspěvek
- Kdo zaplatí sociální a zdravotní pokud pečuji o nemohoucího otce alkoholika

V roce 2007 můj otec (1934) utrpěl zlomeninu kyčelního kloubu. Prodělal operaci a ze zdravotního hlediska byl zdráv. Potíž je, že otec je těžký alkoholik a v místě bydliště má snadný přístup k alkoholu. Po tomto úrazu o sebe přestal pečovat a naprosto ignoroval jakoukoli hygienu. Musel jsem jej odvézt na chatu a zde o něj trvale pečuji. Jako alkoholika jej nevemou do žádného ústavu.
Moje poslední žádosti o pomoc z listopadu 2011 se ztratily a úřednice mi sdělila, že možná v srpnu 2012 rozhodnou, zda otec je ZTP. Bez tohoto průkazu nemohu ani žádat o pomoc v nouzi pro sebe, jelikož nemohu žádat o práci a z hlediska sociálního odboru jsem flink. Rád bych se tímto zeptal, zda jde nějakým způsobem dohnat úředníka k činnosti. Žijeme z 11 tisíc a nemáme ani na jídlo. Nemohu si ani platit sociální a zdravotní pojištění. Můj důchod bude tedy jen virtuální. Úřad dle mého čeká až otec umře. Já se tak dostávám do neřešitelné situace a nevím jak dál. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Pokud je Váš otec závislý na Vaší péči v oblasti péče o vlastní osobu a soběstačnosti, můžete zkusit zažádat o příspěvek na péči. O tento příspěvek můžete požádat na krajské pobočce úřadu práce v místě bydliště Vašeho otce. Podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách má úřad práce 60 dní na provedení sociálního šetření a vydání rozhodnutí o ne/přiznání příspěvku. Tato doba řízení se přerušuje po dobu, po kterou posudkoví lékaři zpracovávají lékařskou zprávu o zdravotním stavu žadatele, na jejíž zpracování mají maximálně 45 dní.
Situace ohledně žádosti o průkaz ZTP je obdobná. V případě, že máte pochybnosti o termínu, ve kterém bude Vaše žádost o průkaz ZTP vyřízena, můžete podat žádost novou.
Pokud nejste s postupem úřadu práce spokojen, můžete podat písemnou stížnost řediteli daného úřadu práce nebo nadřízenému orgánu, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Sociální pojištění musíte platit pouze v případě, že máte příjme z výdělečné činnosti. Pokud si ale nehradíte zdravotní pojištění, vzniká Vám na něm pravděpodobně dluh. Doporučuji Vám tedy zaevidovat se na Úřadě práce, i když nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Během evidence na úřadě práce za Vás totiž zdravotní pojištění hradí stát.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na příspěvek na ošetření zubů u zubaře, stomatologa
- Mimořádná okamžitá pomoc - příspěvek na zubaře
- Hrozba vážné újmy na zdraví a nárok na mimořádný sociální příspěvek

Pobírám příspěvek v hmotné nouzi. Zažádala jsem si o jednorázový příspěvek synovi na zuby (korunky). Paní na sociálce mi řekla, že zuby nejsou potřeba a že stejně nemám nárok. Jsem sama s dětmi a mám životní minimum. Synovi se bohužel rozpadly zuby řezáky a pan zubař chtěl po mě 6.500 Kč. Moc vás prosím o radu. Děkuji, Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Jednorázovým příspěvkem máte nejspíše na mysli tzv. mimořádnou okamžitou pomoc, která je jednou ze tří dávek pomoci v hmotné nouzi. Pravidla pro její poskytování jsou jasně vymezena v zákoně č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována např. osobám ohroženým sociálním vyloučením, postiženým vážnou mimořádnou událostí nebo k nákupu či opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávka může být také poskytnuta k uhrazení odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním či zájmovou činností nezletilých dětí nebo tehdy, pokud v případě jejího neposkytnutí hrozí osobě vážná újma na zdraví, což ale nejspíše nebude případ zubních korunek.
Bohužel neuvádíte více informací o své finanční situaci, takže z vašeho dotazu není zcela jasné, zda byste mohla mít nárok i na jiné dávky než ty, které již pobíráte. Více informací o dávkách státní sociální podpory najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/2, o dávkách pomoci v hmotné nouzi se můžete dočíst tady: http://www.mpsv.cz/cs/5. Další informace Vám poskytnou na úřadě práce v místě bydliště.
Pokud se Vám nepodaří prokázat, že by neposkytnutím příspěvku vznikla synovi vážná újma na zdraví a nebudete mít nárok na žádný další příspěvek, můžete se obrátit na Vaši zdravotní pojišťovnu s dotazem ohledně poskytnutí příspěvku nebo se s Vaším zubařem domluvit na splátkovém kalendáři, případně na korunkách z levnějšího materiálu.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výše starobního důchodu u přechodu z invalidního důchodu
- Výpočet starobního důchodu z invalidního - informace
- Výpočet starobního důchodu, vliv regresu po pracovním úraze
- Náhrada za ztrátu na výdělku po 65 letech věku
- Průměrná mzda v národním hospodářství 2012

V roce 1976 jsem utrpěl těžký pracovní úraz. Od roku 1977 pobírám invalidní důchod (vozíčkář, ZTP/P) a je mi vyplácen regres. Od ledna 2012, kdy jsem dovršil 65 let, jsem z Rozhodnutí ČSSZ automaticky přešel z invalidního důchodu do starobního. Výše dobou vyplácených důchodů je stejná.
Dotazy:
Mám za to, že starobní důchod by měl být vypočítán z invalidního společně s regresní náhradou. U OSSZ jsem požádal o přepočtený starobní důchod, přihlédnou k dosavadnímu regresu. Kdysi platilo, že po dovršení důchodového věku byl zaměstnavatel povinen ještě 5 let platit regresní náhradu dále. Změnil se zákon? Bude se po ukončení regresu znovu přepočítávat výše starobního důchodu? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra činí 9% průměrné mzdy v národním hospodářství, což je od roku 2012 částka 2.270,- Kč. Procentní výměra pak činí 1,5 % za každý rok pojištění z výpočtového základu. Do výpočtového základu se započítávají všechny příjmy, z nichž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, tedy ne z dohod o provedení práce a z dohod o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 2.000,- Kč měsíčně. Do příjmů se však započítává i náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (Vámi zmiňovaný regres), a to i přesto, že se z ní pojistné neplatí. Výše náhrady mzdy za pracovní úraz by tedy měla být ve výši starobního důchodu zohledněna.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Již tedy neplatí, že zaměstnavatel platí náhradu dalších pět let po dovršení důchodového věku.

PRÁCE-VOLNO
- Má otec dítěte právo na volno - převoz matky rodičky do nemocnice?
- Má otec právo být u porodu, má nárok na mzdu, plat?
- Má otec právo být u porodu dítěte, má nárok na plat, mzdu?
- Volno na porod a právo, nárok na mzdu, plat od zaměstnavatele
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Ošetřovné - péče otce o dítě v době kdy je matka v porodnici (nemocnici)
- Ošetřovné, ošetřování dítěte otcem v době pobytu matky v nemocnici
- Právo, nárok otce dítěte na ošetřovné při péči o dítě
- Maximální délka ošetřovného (počet dní)

S přítelem čekáme druhé dítě. Prvnímu dítěti je 4,5 roku. Do školky prozatím nechodí. Já jsem s ním byla doma. Nepobírala sem žádné peníze a ani sem nebyla evidována na Úřadu práce. Rodičovská dovolená mi skončila ve věku 4 let dítěte.
Nyní se nám má narodit druhé dítě. Chtěla jsem se zeptat, zda existuje nějaký paragraf ohledně odvozu do porodnice a odvozu zpět z porodnice. Zda toto volno musí zaměstnavatel poskytnout a zda je placené.
Dále sem se chtěla zeptat, jak je to s přítomností přímo u porodu. Zda musí poskytnout volno a zda je placené a nebo neplacené. A poslední můj dotaz se týká o hlídání mého syna 4,5roku. Byla jsem s ním doma. Školku nenavštěvuji. Jak to tedy je, když budu v porodnici. Má přítel nárok na nějaký paragraf, aby mohl zůstat s dítětem doma? A je tento paragraf placen? Pokud ano, kde se vyřizuje? A nebo si musí vzít po dobu mé nepřítomnosti dovolenou a na žádný paragraf nárok nemá? Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých náleží zaměstnanci pracovní volno, případně volno s náhradou mzdy, upravuje příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto nařízení má Váš přítel nárok na volno s náhradou mzdy na Váš převoz do porodnice a zpět a dále na volno (ale už bez náhrady mzdy) k účasti při Vašem porodu.
Během doby, kdy budete s dítětem v porodnici, může Váš přítel zůstat se starším dítětem doma a čerpat tzv. ošetřovné. Ošetřovné je nemocenská dávka, na kterou má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské či předškolní zařízení bylo uzavřeno, dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podpůrčí doba ošetřovného činí maximálně 9 kalendářních dní. Potřebné tiskopisy vydá Vašemu příteli ošetřující lékař osoby, která onemocněla, Váš přítel je poté předá zaměstnavateli, který je následně odešle na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Mohou prarodiče převzít výživné místo matky dítěte?
- Může babička, dědeček převzít výživné pokud má plnou moc matky?
- Plná moc na převzetí výživného prarodiči - dědečkem, babičkou
RODINA-SETKÁVÁNÍ, STYK S DÍTĚTEM
- Je potřeba souhlas otce při odstěhování matky s dítětem do zahraničí?

Můj bývalý manžel mi zasílá výživné na nezletilého formou složky (na kterou uvádí – něco ve smyslu – "pouze do vlastních rukou"). Bývalý manžel si syna již několik let nebere. Máme možnost přestěhovat se mimo ČR. Chtěla jsem se zeptat zda lze napsat PLNOU MOC na mé prarodiče, aby mi výživné na poště vyzvedávali. S rodiči sdílím společnou domácnost. Děkuji, Vladěna

ODPOVĚĎ:
Česká pošta obecně neakceptuje klasické notářsky ověřené plné moci. Pokud chcete, aby za Vás mohli složenky na poště přebírat Vaši rodiče, musíte na poště požádat o vystavení průkazu příjemce, na kterém budou uvedeni Vaši rodiče jako oprávnění příjemci, kteří mohou Vaše zásilky vyzvedávat. Průkaz příjemce platí v rámci celé ČR po dobu, kterou určíte, nebo maximálně tři roky. Více informací o průkazu příjemce najdete zde:
http://www.ceskaposta.cz/cz/nastroje/prukaz-prijemce/prukaz-prijemce-id996/
Co se týče stěhování s dítětem do ciziny, považuji za důležité upozornit Vás na to, že v případě, že nezískáte souhlas bývalého manžela (otce dítěte), jednalo by se v podstatě o mezinárodní únos. Doporučuji tedy pokusit se získat před odjezdem písemný souhlas otce. Pokud Vám otec souhlas nebude chtít udělit, můžete se domáhat toho, aby byl jeho souhlas nahrazen rozhodnutím soudu.

PRÁCE-VOLNO
- Má otec dítěte právo na volno - převoz matky rodičky do nemocnice?
- Má otec právo být u porodu, má nárok na mzdu, plat?
- Má otec právo být u porodu dítěte, má nárok na plat, mzdu?
- Volno na porod a právo, nárok na mzdu, plat od zaměstnavatele

S přítelem čekáme druhé dítě. Prvnímu dítěti je 4,5 roku. Do školky prozatím nechodí. Já jsem s ním byla doma. Nepobírala sem žádné peníze a ani sem nebyla evidována na Úřadu práce. Rodičovská dovolená mi skončila ve věku 4 let dítěte.
Nyní se nám má narodit druhé dítě. Chtěla jsem se zeptat, zda existuje nějaký paragraf ohledně odvozu do porodnice a odvozu zpět z porodnice. Zda toto volno musí zaměstnavatel poskytnout a zda je placené.
Dále sem se chtěla zeptat, jak je to s přítomností přímo u porodu. Zda musí poskytnout volno a zda je placené a nebo neplacené. A poslední můj dotaz se týká o hlídání mého syna 4,5roku. Byla jsem s ním doma. Školku nenavštěvuji. Jak to tedy je, když budu v porodnici. Má přítel nárok na nějaký paragraf, aby mohl zůstat s dítětem doma? A je tento paragraf placen? Pokud ano, kde se vyřizuje? A nebo si musí vzít po dobu mé nepřítomnosti dovolenou a na žádný paragraf nárok nemá? Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Okruh tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých náleží zaměstnanci pracovní volno, případně volno s náhradou mzdy, upravuje příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto nařízení má Váš přítel nárok na volno s náhradou mzdy na Váš převoz do porodnice a zpět a dále na volno (ale už bez náhrady mzdy) k účasti při Vašem porodu.
Během doby, kdy budete s dítětem v porodnici, může Váš přítel zůstat se starším dítětem doma a čerpat tzv. ošetřovné. Ošetřovné je nemocenská dávka, na kterou má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské či předškolní zařízení bylo uzavřeno, dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Podpůrčí doba ošetřovného činí maximálně 9 kalendářních dní. Potřebné tiskopisy vydá Vašemu příteli ošetřující lékař osoby, která onemocněla, Váš přítel je poté předá zaměstnavateli, který je následně odešle na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Co je to doklad prokazující právo odpovídající věcnému břemenu
- Doklad prokazující právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku - definice

Co se rozumí pod pojmem "doklad prokazující právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku", který máme doložit stavebnímu úřadu pro ohlášení stavby. Podle jedné informace se tím požaduje doklad o zapsání vkladu tohoto břemene do katastru nemovitostí, čemuž při stadiu, kdy stavba ještě nestojí, příliš nerozumíme a dle druhé informace se jedná o předložení uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene mezi oprávněnou a povinnou osobou. Přičemž se její vklad do katastru provede až na základě kolaudace provedené stavby. Děkujeme. Tereza

ODPOVĚĎ:
Obě informace, které máte, jsou správné. Dokladem o zapsání vkladu prokazující právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku se rozumí:
- smlouva o zřízení věcného břemene (pro Vás nejvhodnější)
- výpis z katastru nemovitostí (který samozřejmě ve Vašem případě nepřipadá v úvahu)
- smlouva o oprávnění, které odpovídá věcnému břemeni, s doložkou povolení vkladu do katastru nemovitosti
Pro jistotu bych navrhovala, aby na smlouvě o zřízení věcného břemene byly úředně ověřené podpisy (zajistíte na pobočkách CzechPoint, u notáře, nebo advokáta).
Předmětnou smlouvu budete vkládat i do katastru nemovitostí spolu s návrhem na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí. V tomto případě se však bude předkládat větší počet vyhotovení smlouvy odpovídající počtu účastníků + dvě vyhotovení navíc.


PODNIKÁNÍ-ŽIVNOSTI
- Podnikání na rodičovské dovolené a placení sociálního a zdravotního p.
- Úlevy při placení sociálního a zdravotního po rodičovské dovolené
- Kolik můžu vydělat jako OSVČ na rodičovské abych neplatila sociální, zdravotní
- Minimální záloha na sociální pojištění u OSVČ - rok 2012
- Minimální záloha na zdravotní pojištění u OSVČ - rok 2012

Jsem na rodičovské dovolené a začala jsem podnikat - nakupuji zboží od výrobce za velkoobchodní ceny a prodávám dál.
Jak je to s placením sociálního a zdravotního pojištění? První rok nic neplatím a co bude potom? Co po skončení rodičovské dovolené? Budu platit sociální a zdravotní pojištění? A v jaké výši? Jsou nějaké úlevy, když budu mít dítě např. do 6 let? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Jestliže pobíráte rodičovský příspěvek, jste považována za OSVČ s vedlejší činností. Pokud Vám v Přehledu za rok 2012 vyjde nižší zisk než 60.328 Kč, nebudete muset platit zálohy na sociální pojištění až do podání Přehledu za rok 2013. Pokud bude Váš zisk vyšší než uvedená částka, budete platit zálohy, které Vám vyjdou v Přehledu, ne však méně než minimální zálohy při vedlejší činnosti. Minimální záloha na sociální pojištění při vedlejší činnosti činí v současné době 735 Kč.
Co se týče zdravotního pojištění, během prvního roku podnikání zálohy na zdravotní pojištění neplatíte. Po podání Přehledu budete platit zálohy na zdravotní pojištění podle skutečně dosaženého zisku.
Po ukončení pobírání rodičovského příspěvku budete již považována za OSVČ s hlavní činností. Budete tedy muset platit zálohy na zdravotní i sociální pojištění podle toho, jak Vám vyšly v Přehledu, ale ne méně než minimální zálohy. Minimální výše záloh je v současné době u hlavní činnosti stanovena následovně: 1.836 Kč na sociální pojištění a 1.670 Kč na zdravotní pojištění.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Musí firma platit poplatek za televizor na vrátnici?
- Placení poplatku Integramu za televizi, televizor na vrátnici firmy
- Placení poplatku za televizi, rádio u osoby v hmotné nouzi
- Placení rozhlasového a televizního poplatku u sociálně slabé osoby

S bratrem vlastníme autoservis, kde v oddělené místnosti areálu autoservisu máme hlídače a vrátného v jedné osobě. Tato osoba není zaměstnancem, ale vzhledem k tomu, že se jedná o bezdomovce, máme nepsanou dohodu, že ubytování včetně energií má zdarma. Pán má vlastní televizní přijímač a můj dotaz zní, zda za něj musíme platit televizní, popř. rozhlasový poplatek a případně i poplatek za autorská práva společnosti Intergram? Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
POPLATEK ZA AUTORSKÁ PRÁVA INTEGRAMU platí pouze např. hotely, restaurace, které dále zprostředkovávají veřejnosti umělecké záznamy a výkony výkonných umělců, proto tento poplatek ve Vašem případě nepřichází v úvahu (předpokládám, že Váš hlídač/vrátný používá televizní/rozhlasový přijímač pro vlastní soukromé účely).

Poplatníkem rozhlasového a televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní rozhlasový/televizní přijímač. Poplatníkem by tedy byl Váš vrátný-hlídač nikoliv Vy.

Ve Vašem dotazu jste uvedl, že tento pán je bezdomovcem, předpokládám, že by proto mohl být osvobozen od platby těchto poplatků, z důvodu, že by mohlo jít o osobu, jejíž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima (tzn. 2,15 x 3 410=7 331,5 Kč).
Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby (např. prostřednictvím SIPO u České pošty s.p.).


RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Je na přemístění elektrického sloupu nutné stavební povolení?
- Přemístění sloupu elektrického vedení - stačí stavební ohlášení?
- Přemístění elektrického sloupu - stačí stavební ohlášení nebo povolení?

V roce 2002 byla provedena přípojka elektřiny, sestávající ze 4 betonových sloupů, na kterou bylo vydáno dodatečné stavební povolení v roce 2003. V současné době vyvstala potřeba z technických důvodů přemístit jeden sloup na vedlejší pozemek o cca 2 m. Jak jsem zjistil, je nyní takováto stavba zařazena do § 104, odst. 2, písmeno h stavebního zákona a neměla by tedy vyžadovat stavební povolení. Je proto možno toto přemístění sloupu provést pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu dle § 105? Děkuji za odpověď. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Přemístění sloupu bude možno provést na základě OHLÁŠENÍ stavebnímu úřadu podle § 105 stavebního zákona, souhlasím s Vámi, že půjde o případ popsaný v § 104 odst. 2 písmeno h) stavebního zákona.

Nicméně zvažte, zda by Váš případ nespadal pod případ § 103 odst. 1, písmeno b), bod. 8 stavebního zákona – jde o případy kanalizačních, vodovodních, energetických přípojek v délce do 50 m. V takovém případě by nebylo nutné stavbu ani ohlašovat, ani žádat o povolení.

FINANCE-DANĚ
- Osvobození od darovací daně u druha, družky - darování bytu, domu, nemovitosti
- Darování nemovitosti (bytu, domu, pozemku) mezi partnery a darovací daň
- Jak prokázat bydlení ve společné domácnosti pro účely osvobození od daně
- Osvobození od daně a prokázání bydlení ve společné domácnosti 1 rok
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Kolik se platí za zapsání daru na katastru nemovitostí
- Jaký poplatek se platí u zapsání darovací smlouvy na katastru nemovitostí

Přítel mi chce darovat část nemovitosti v jeho vlastnictví, kterou jsme z prostředků nás obou rekonstruovali. Je takový dar osvobozen od daně darovací z důvodu osoby blízké, které spolu žijí v jedné domácnosti déle než 1 rok a pokud ano, jakým způsobem se finančnímu úřadu dokládá, že spolu žijeme v jedné domácnosti. Děkuji, Svatka

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě půjde o bezplatný převod za podmínky, pokud jste s přítelem (dárcem) žila ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před tím, než dojde k převodu části nemovitosti. V takovém případě jste osobou, která naplňuje znaky osob uvedených ve II. skupině (§ 11 ods.3 písm. b) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon“).
Ve smyslu § 21 odst. 5 zákona se daňové přiznání k dani darovací nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně osvobozeno ve smyslu § 19 odst. 3 zákona, což je i Váš případ, proto se finančnímu úřadu nebude ani nic dokládat.
Pro doplnění uvádím, že důkazem této skutečnosti by mohlo být např. Vaše společné prohlášení o tom, že spolu žijete ve společné domácnosti od určitého roku, ale jak říkám, v tomto případě není taková věc nutná.
Nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pouze podáte společný návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, jako příloha se přikládá darovací smlouva (4ks – podepíšete ji tedy v 6 vyhotoveních), kolek činí 1000 Kč ve smyslu Sazebníku správních poplatků, položka 120, zákona č. 634/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o správních poplatcích.


OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Prodej nemovitosti a přechod věcného břemene
- Zaniká věcné břemeno při prodeji nemovitosti (bytu, domu, pozemku)?
- Věcné břemeno na nemovitost a na osobu (jméno) - jaký je rozdíl
- Přechází věcné břemeno na nového majitele při prodeji nemovitosti?
- Zánik věcného břemene prodejem bytu, domu, pozemku (nemovitosti)

Když dojde k prodeji níže uvedené nemovitosti č.p. 32, zanikne bezplatné věcné břemeno:
Prodávající pan Novák prodal domek č.p. 32 (jedná se o dvojdomek č.p. 32 a č.p. 29) se všemi součástmi a příslušenstvím, právy i povinnostmi kupujícímu panu Nevrlému. Zároveň třetí osoba pan Koutný, vlastník druhé poloviny dvojdomku s č.p. 29, zřídil pro kupujícího pana Nevrlého bezplatně věcné břemeno, které spočívá v právu svodu a vypouštění odpadních vod z domu č.p. 32 do žumpy, která je ve vlastnictví třetí osoby pana Kubeše a příslušenstvím domu č.p. 29 a tím má třetí osoba vlastník č.p. 29 pan Koutný povinnost toto právo strpět. Kupující pan Nevrlý toto věcné břemeno přijal.
Na vlastníka č.p. 32 pana Nevrlého je uvalena exekuce. Přejde věcné břemeno při případném prodeji na nového vlastníka domu č.p. 32? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné nejprve stanovit, o jaký druh věcného břemene se jedná. Věcné břemeno může být spjato přímo S NEMOVITOSTÍ, nebo S KONKRÉTNÍ OSOBOU.
Jestliže jde o případ, kdy je věcné břemeno navázáno na nemovitost, nemá změna v osobě vlastníka na trvání věcného břemene žádný vliv, věcné břemeno tedy trvá nadále.
Pokud by šlo o věcné břemeno navázané na konkrétní osobu, takové právo je nepřevoditelné a změnou vlastníka by zanikalo.

FINANCE-DANĚ
- Osvobození od darovací daně u druha, družky - darování bytu, domu, nemovitosti
- Darování nemovitosti (bytu, domu, pozemku) mezi partnery a darovací daň
- Jak prokázat bydlení ve společné domácnosti pro účely osvobození od daně
- Osvobození od daně a prokázání bydlení ve společné domácnosti 1 rok
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Kolik se platí za zapsání daru na katastru nemovitostí
- Jaký poplatek se platí u zapsání darovací smlouvy na katastru nemovitostí

Přítel mi chce darovat část nemovitosti v jeho vlastnictví, kterou jsme z prostředků nás obou rekonstruovali. Je takový dar osvobozen od daně darovací z důvodu osoby blízké, které spolu žijí v jedné domácnosti déle než 1 rok a pokud ano, jakým způsobem se finančnímu úřadu dokládá, že spolu žijeme v jedné domácnosti. Děkuji, Svatka

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě půjde o bezplatný převod za podmínky, pokud jste s přítelem (dárcem) žila ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před tím, než dojde k převodu části nemovitosti. V takovém případě jste osobou, která naplňuje znaky osob uvedených ve II. skupině (§ 11 ods.3 písm. b) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon“).
Ve smyslu § 21 odst. 5 zákona se daňové přiznání k dani darovací nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně osvobozeno ve smyslu § 19 odst. 3 zákona, což je i Váš případ, proto se finančnímu úřadu nebude ani nic dokládat.
Pro doplnění uvádím, že důkazem této skutečnosti by mohlo být např. Vaše společné prohlášení o tom, že spolu žijete ve společné domácnosti od určitého roku, ale jak říkám, v tomto případě není taková věc nutná.
Nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pouze podáte společný návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, jako příloha se přikládá darovací smlouva (4ks – podepíšete ji tedy v 6 vyhotoveních), kolek činí 1000 Kč ve smyslu Sazebníku správních poplatků, položka 120, zákona č. 634/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o správních poplatcích.


OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Prodej nemovitosti a přechod věcného břemene
- Zaniká věcné břemeno při prodeji nemovitosti (bytu, domu, pozemku)?
- Věcné břemeno na nemovitost a na osobu (jméno) - jaký je rozdíl
- Přechází věcné břemeno na nového majitele při prodeji nemovitosti?
- Zánik věcného břemene prodejem bytu, domu, pozemku (nemovitosti)

Když dojde k prodeji níže uvedené nemovitosti č.p. 32, zanikne bezplatné věcné břemeno:
Prodávající pan Novák prodal domek č.p. 32 (jedná se o dvojdomek č.p. 32 a č.p. 29) se všemi součástmi a příslušenstvím, právy i povinnostmi kupujícímu panu Nevrlému. Zároveň třetí osoba pan Koutný, vlastník druhé poloviny dvojdomku s č.p. 29, zřídil pro kupujícího pana Nevrlého bezplatně věcné břemeno, které spočívá v právu svodu a vypouštění odpadních vod z domu č.p. 32 do žumpy, která je ve vlastnictví třetí osoby pana Kubeše a příslušenstvím domu č.p. 29 a tím má třetí osoba vlastník č.p. 29 pan Koutný povinnost toto právo strpět. Kupující pan Nevrlý toto věcné břemeno přijal.
Na vlastníka č.p. 32 pana Nevrlého je uvalena exekuce. Přejde věcné břemeno při případném prodeji na nového vlastníka domu č.p. 32? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné nejprve stanovit, o jaký druh věcného břemene se jedná. Věcné břemeno může být spjato přímo S NEMOVITOSTÍ, nebo S KONKRÉTNÍ OSOBOU.
Jestliže jde o případ, kdy je věcné břemeno navázáno na nemovitost, nemá změna v osobě vlastníka na trvání věcného břemene žádný vliv, věcné břemeno tedy trvá nadále.
Pokud by šlo o věcné břemeno navázané na konkrétní osobu, takové právo je nepřevoditelné a změnou vlastníka by zanikalo.

FINANCE-DANĚ
- Lhůta na zaplacení daně z převodu nemovitosti při prodeji chaty, chalupy
- Prodej chaty, chalupy a odvedení daně z převodu nemovitosti
- Lhůta na podání daňového přiznání - prodej chaty, chalupy (nemovitosti)
- Je nutný odhad nemovitosti při prodeji chaty, chalupy?
- Prodej chaty, chalupy a odhad kvůli výpočtu daně

Před 10 lety jsem si pronajala zahrádku od městského úřadu. Spolu s možností užívat pozemek mi předchozí majitel přenechal i zahradní chatku o rozměru 16m2, za odstupné. Tato „Zemědělská účelová stavba“ měla od původního majitele řádné povolení ke stavbě. Na Magistrátu města jsem obnovila „Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu“ a za 10 let jsem řádně uhradila 10,- Kč (jednorázovou platbou předem). Tato stavba není zakreslena v mapě katastru, zřejmě ani nebyla nikdy zkolaudována (jestli kolaudaci potřebuje-nevím).
Nájem zahrádky skončil a nový majitel chce ode mne chatku odkoupit (za 15.000,-, nižší cenu, než kterou jsem uhradila před 10 lety já). Chtěla bych vědět, jestli mám odvést nějakou daň z prodeje této chatky na finanční úřad a jakým způsobem. Děkuji, Drahoslava

ODPOVĚĎ:
Výpočet daně se řídí zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „zákon“).
Daň budete platit Vy jako prodávající ve smyslu § 8 odst.1, písm. a) zákona.
Pro výpočet daně je rozhodující cena nemovitosti zjištěná podle zákona o oceňování majetku z. č. 151/1997 Sb., která se použije jako základ daně ve smyslu § 10 odst. 1 písmeno a) zákona. V této souvislosti bych pro jistotu navrhovala znalecký posudek. Nemohu posoudit, jestli je 15 000 Kč za takovou chatku hodně nebo málo, určitě bude záviset i na lokaci této zahrádky a podobně, což vše zohlední znalecký posudek.
Podle tohoto znaleckého posudku by se samozřejmě dala pak i případně upravit prodejní cena chatky ve vztahu ke kupujícímu. Ustanovení § 10 odst. 1, písm. a) zákona stanoví, že v případě, pokud je stanovena cena nižší než cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku použije se cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, je-li smluvní cena sjednaná jako cena vyšší než cena stanovená podle zákona o oceňování majetku použije se cena vyšší.
Nadto budete znalecký posudek muset předložit jako přílohu k daňovému přiznání na daň z převodu nemovitosti.
Základ daně se zaokrouhluje na celé 100 koruny nahoru ve smyslu § 17 zákona.
Daň činí 3% ze základu daně ve smyslu §15 zákona. Vezmeme-li jako základ daně částku 15 000 Kč, činí daň: 450 Kč. Je-li daň nižší než 100 Kč, podává se daňové přiznání, ale finanční úřad daň nepředepíše a poplatník daň neplatí.
Místně příslušným bude finanční úřad podle místa, kde se nachází převáděná nemovitost.
Daňové přiznání jste povinna podat na místně příslušný finanční úřad nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí. Například smlouva bude podepsána 4. 7. 2012, lhůtu do podání daňového přiznání máte do 31.10.2012. Součástí daňového přiznání bude úředně ověřená kopie smlouvy o prodeji nemovitosti a dále znalecký posudek o ceně zjištěné podle zákona o oceňování majetku.
Po podání daňového přiznání Vám finanční úřad vyměří (potvrdí Vámi navrženou) daň, kterou zaplatíte.


OBČAN-ZÁSTAVA, EXEKUCE
- Jak zrušit zástavu (ručení) nemovitostí ručitele pokud banka zkrachuje
- Jak zrušit zástavu na nemovitost ručitele u úvěru pokud hlavní dlužník zemřel
- Zkrachování, likvidace banky a zrušení zástavy nemovitosti ručitele

Mamka zastavila pole jako jistinu, když si bral bratr půjčku. Než se vše vyřídilo, bratr zemřel a banka šla do likvidace. Úvěr si bral v roce 1998, zemřel 2001. Chceme zástavu zrušit, ale nevíme na koho se obrátit. Nemáme žádné listiny. Likvidátor s námi kominukuje pouze přes email a to velmi stroze. Poradíte nám prosím jak postupovat? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude nutné spojit se s likvidátorem, případně si s ním sjednat schůzku, vysvětlit mu Vaši situaci, případně doložit kopií úmrtního listu den úmrtí Vašeho bratra a dále zdůraznit skutečnost, že půjčka nebyla nikdy poskytnuta, neboť banka šla do likvidace. Pokud likvidátor Váš případ dohledá a zjistí, že půjčka nebyla nikdy poskytnuta, požádejte ho o vydání potvrzení této skutečnosti.
Následným krokem je podání návrhu na zrušení zástavního práva v katastru nemovitostí ze strany Vaší matky, jako vlastníka nemovitosti (pozemku), kdy jako rozhodné skutečnosti doložíte ono potvrzení o tom, že nebyla půjčka bratru nikdy poskytnuta, případně informaci že je banka v likvidaci například výpisem z obchodního rejstříku a dále, že Váš bratr zemřel (úmrtní list-kopie). Zrušení zástavního práva v katastru nemovitostí provede katastr záznamem.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo má opakovaný nárok na vdovský důchod
- Právo na znovupřiznání vdovského důchodu
- Znovupobírání vdovského důchodu - kdo má právo?

Měla bych dotaz ohledně vdovského důchodu. V roce 2010 jsem ovdověla. Nyní mi je 51 let. Vztahuje se na mě ještě stará novela z roku 2010? Tedy, že mi vdovský důchod bude přiznán v 58 letech? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o důchodovém pojištění máte na vdovský důchod nárok po dobu jednoho roku od smrti Vašeho manžela - tato doba již uplynula. Po uplynutí této doby můžete pobírat vdovský důchod tehdy, jestliže:
- pečujete o nezaopatřené dítě
- pečujete o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV
- pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s Vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV
- jste invalidní ve třetím stupni
- jste dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Nárok na vdovský důchod Vám vznikne znovu, pokud některou z výše uvedených podmínek splníte do dvou let od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. V takovém případě můžete o vdovský důchod zažádat znovu na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.


RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Má dítě nárok na výživné i po 26 letech věku
- Je pravda, že dítě od 26 let nemá nárok na alimenty, výživné?
- Do kolika let maximálně může dítě pobírát výživné, alimenty?
- Maximální věk potomka, dítěte u výživného, alimentů
- Alimenty, výživné a dobré mravy při opakovaném ukončování studia
- Dobré mravy a nárok na alimenty, výživné

Dcera, která se mnou přerušila veškerý kontakt, ke konci studia na odborné střední škole několikrát změnila názor na své budoucí povolání a nakonec se rozhodla pro studium na vysoké školy. Díky tomu, že toto studium bylo spojené se služebním poměrem (a tím i mzdou) byla mi zrušena soudem vyživovací povinnost.
Nyní sem se dozvěděl, ze studium ukončila po několika měsících koncem loňskeho roku a po 1/2 roce se rozhodla pro úplně jiné povolání, jinou vysokou školu a chystá na mě žalobu o znovuplacení výživného.
Vím, že jedna z podmínek je příprava na povolání a věk 26 let, ale nevím zda mají vliv opakované změny budoucího povolání nebo to, že již odborná střední škola – obchodní akademie je dostatečnou přípravou na povolání. Děkuji, Vladimír

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů do doby, než je dítě schopno se samo živit. Vyživovací povinnost tedy nemusí končit dosažením 26 let věku ani dosažením určitého stupně vzdělání, který je v očích rodiče "dostatečnou přípravou na budoucí povolání".
Klíčová je tedy schopnost samostatně se živit, kterou dítě (resp. potomek) získává tím, že si po dokončení studia nebo jiné přípravy na budoucí povolání najde odpovídající pracovní uplatnění. Protože dcera studium dobrovolně ukončila a během studia byla schopna se samostatně živit, je možné, že Vaše vyživovací povinnost již nebude obnovena. Bude tedy záležet především na tom, jak soud posoudí dceřinu schopnost se samostatně živit.
Důležité také je, že výživné nelze přiznat, pokud by plnění vyživovací povinnosti bylo v rozporu s dobrými mravy. V případě, že by dcera například opakovaně svévolně ukončovala a opět začínala studium, bylo by možné uvažovat o ukončení vyživovací povinnost z důvodu rozporu s dobrými mravy.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta pro odpověď advokátovi protistrany
- Maximální lhůta na odpověď právníkovi protistrany
- Existuje lhůta do kdy musí žalovaný odpovědět advokátovi protistrany?
- Co je to a jak je dlouhá pořádková lhůta, přiměřená lhůta

Bratrův advokát mi poslal návrh na majetkové uspořádání spoluvlastnických podílů a dal mi lhůtu 30 dní na odpověď. Odpověděla jsem ve stanovené lhůtě. V dalším dopise mi tento advokát zkrátil lhůtu na odpověď na 14 dnů. Ukládá zákon délku lhůty na odpověď? Přitom tento advokát mi odpověděl až po 2 a půl měsíci. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Zákon nestanoví délku lhůty pro odpověď advokátovi. Lhůtu 30-denní i 14-denní lze považovat za lhůty obecně přiměřené. Tyto lhůty pro odpověď, které jsou advokáty uváděny, mají charakter „pořádkových“ lhůt, aby celé jednání urychlily. Ve Vašem případě by proto zmeškání lhůty nemělo mít žádné právní důsledky, můžete případně advokátovi protistrany napsat, že se vyjádříte do určitého data, pokud nechcete promeškání lhůty nechat bez povšimnutí.
Na lhůty je potřeba si dát pozor zejména v případech soudního řízení, kdy by promeškání lhůty stanovené soudem mohlo mít důsledky pro dané řízení.


OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Klamání spotřebitele - nesplnění slibu soutěže z etikety zboží
- Prodejce zboží nedodal slíbenou výhru zákazníkovi - jak postupovat?
- Nesplnění slibu prodejce ze soutěže - jak postupovat?
- Prodejce rozdal jen omezený počet výher v soutěži - jak se bránit?
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nekalá soutěž § 44/1 Obchodního zákoníku
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejný příslib - § 850 a násl. Občanského zákoníku
- Jak se domáhat splnění veřejného příslibu
- Jak se domoci odměny z veřejného příslibu?

Pokusím se nastínit stručně problém:
Zakoupili jsme sirup Hello, na něm byla etiketa, že za 4 kódy ze sirupu KAŽDÝ dostane hodinky. Měl jsem radost, hodinky jsem chtěl darovat malé dcerce. Koupil jsem tedy zbývající 3 sirupy, poslal SMS se 4mi kódy z etiket v domnění, že hodinky obdržím. Bohužel přišla SMS, že hodinky kapacitně již nejsou. Soutěž trvá do konce srpna 2012 a jistě se problém netýká jen mě, ale tisíců dalších lidí, kteří budou nakupovat sirupy, posílat SMS a nic nedostanou, ač je jasně uvedno na etiketě slovo KAŽDÝ.
Nejde o podvod nebo klamavé jednání obchodníka? Na etiketě je informace, že podrobnosti o soutěži jsou na www, ale ne každý má přeci internet (důchodci, sociálně slabí ...). Kdyby firma napsala rozdáváme 20.000 hodinek, tak je to jasné, ale pokud napíšou KAŽDÝ, připadá mi to jako podvod (něco slíbili a nedodrželi to).
Mám se obrátit na výrobce sirupu, že požaduji to, co je přislíbeno na etiketě? Mám věc předat ČOI?
V příloze obrázek etikety a SMS. Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 4 částí:
1/ Úprava dle zákona o ochraně spotřebitele:
Dle přílohy č. 1 písm. r) zákona o ochraně spotřebitele jsou obchodní praktiky považovány vždy za klamavé, pokud nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada. Dle přílohy č. 2 písm. h) zákona o ochraně spotřebitele jsou obchodní praktiky vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.
Domnívám se, že Vámi popsaný postup výrobce sirupu nenaplňuje ani jednu ze shora uvedených skutkových podstat, neboť v obou případech je pracováno s vytvořením nepravdivé představy o udělení ceny/výhry, tzn. že cena/výhra není spotřebiteli (tj. žádnému spotřebiteli) odevzdána, což však zřejmě ve Vašem případě splněno nebylo (neboť výrobce sirupu omezený počet cen/výher rozdal).
2/ Úprava dle Obchodního zákoníku:
Nelze zcela vyloučit, že výrobce sirupu se svým postupem dopustil jednání odpovídajícího nekalé soutěži dle § 44/1 Obchodního zákoníku. Konkrétně by se mohlo jednat o klamavou reklamu, tzn. šíření údajů o vlastních výrobcích, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu podniku v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů, spotřebitelů nebo dalších zákazníků (§ 45/1 Obchodního zákoníku).
Rovněž v tomto případě jsem však toho mínění, že případný zvýšený nákup sirupů nedosáhne takové míry, aby byl sto zjednat výrobci sirupů ve vztahu k ostatním soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům neoprávněný prospěch, postup dle § 53 Obchodního zákoníku by tak dle mého názoru nebyl úspěšný.
3/ Úprava dle loterijního zákona:
Vámi popsanou situaci nelze rovněž podřadit pod pojem spotřebitelská loterie dle § 1/5 loterijního zákona, neboť toto ustanovení předpokládá uskutečnění slosování (tj. náhodného výběru). Z tohoto důvodu nelze také aplikovat § 845 Občanského zákoníku.
4/ Úprava dle Občanského zákoníku:
Výrobce sirupu dle všeho učinil Vámi zmíněným prohlášením na etiketě tzv. veřejný příslib (§ 850 a násl. Občanského zákoníku). Dle tohoto ustanovení se veřejným příslibem zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.
Na podkladě veřejného příslibu výrobce sirupu byste se tedy mohl (nejdříve prostřednictvím písemné výzvy) domáhat přislíbeného plnění, neboť jste splnil veškeré podmínky veřejným příslibem stanovené. V této souvislosti však upozorňuji na § 851 Občanského zákoníku, dle něhož nestanoví-li podmínky veřejného příslibu jinak, obdrží odměnu ten, kdo je nejdříve splní (v případě výrobce sirupu však byly podmínky pro poskytnutí plnění stanoveny odlišně, viz níže).
K Vaší poznámce, týkající se uvedení slova "každý" na etiketě sirupu, připomínám, že na téže etiketě je současně uvedeno sousloví "stav čerpání hodinek". Z tohoto důvodu se domnívám, že úmysl rozdat limitovaný počet hodinek byl z textu etikety samé (tzn. bez nutnosti nahlížet na web výrobce sirupu) vcelku zřejmý. Praktiku zveřejňování pravidel soutěže na webových stránkách výrobce sirupu bych pak v žádném případě neoznačoval za diskriminační, např. ve vztahu k nemajetným, a to z důvodu všeobecné rozšířenosti a přístupnosti internetu.
V současné chvíli se proto můžete na výrobce sirupu obrátit s písemnou výzvou k poskytnutí přislíbeného plnění, budete-li však se svým nárokem odkázán na zveřejněná pravidla soutěže (dle nichž Vám žádný nárok de facto nevznikl), nebude prakticky možné sepřislíbených hodinek domoci právní cestou.