Počet stránek ve webu: 37.737

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
Minulý rok se má dcera (teď jsou jí 3 roky, v prosinci jí budou 4) zablokovala a přestala ke mě zcela jezdit. Předtím ke mě normálně jezdila a líbilo se jí u mě. Zablokování bylo doslova ze dne na den. Kompenzoval jsem to tím, že jsem se s dcerou vídal na dětských hřištích za přítomnosti exmanželky, v zimě jsme docházeli každý týden k psycholožce, která nám v psychologickém centru v našem městě dovolila s dcerou být. V zásadě nám ale moc nepomohla, protože od zimy do nynější doby ke mě dcerka jezdit nechce (tím myslím vůbec - ani nenasedne do auta a s tím, že chce být s maminkou, dělá scény před domem exmanželky atd.). Určitě se nechovám nějak dominantně, že bych dceru tahal do auta a nutil ji, aby jela se mnou ke mě (kde to mimochodem měla moc ráda, pořídil jsem jí zvířata atd. a teď se o ně starám).
V pondělí 4.10. půjdu k sociální pracovnici a chtěl bych se jí zeptat, jak přes tuto zimu situaci řešit. Psycholožka už nás další zimu v psych. centru nenechá a exmanželka navrhuje setkávat se s dítětem celou zimu v různých cukrárnách nebo fitklubech, kde jsou koutky pro děti. Mě to připadá nedůstojné.
Současně když jsem se exmanželky zeptal, jestli by byla ochotná jít k jiné psycholožce, která by použila speciální techniku, kterou by se pokusila dítě "odblokovat", tak to odmítla, že je dítě zdravé a že už vlastní psycholožku má a že nepotřebuje další.
V tuto chvíli je tedy má situace poněkud bezvýchodná.
Poradíte mi, prosím, co po právní stránce dělat? I kdybych podal na soud návrh na úpravu styku, nevím co bych tím docílil, protože sice soud třeba rozhodne, že dítě musí ke mě, ale v realitě když dítě bude plakat a křičet, že ke mě nechce, tak by stejně rozhodnutí bylo vniveč, ne? Děkuji, Daniel


ODPOVĚĎ:
Tato situace není na řešení právní cestou. Soud by ani úpravu styku s dítětem nespíš nepřipustil, protože by si vyžádal posudek dětského psychologa, a pokud dítě nic nepředstírá a opravdu se jedná o nějakou poruchu v jeho psychickém vývoji, tak by asi ani psycholog nedoporučil úpravu styku s dítětem ve Váš prospěch. Cesta není ani v tom, že budete měnit psychology. Musíte pracovat s dcerou a podporovat vývoj, soudní rozhodnutí není to, co Vám pomůže ve vztahu s dcerou. Pokud by se věc neměnila ani ve vyšším věku, zkuste se domluvit s matkou na pozvolném odvykání. Pokud by byl s tímto problém, můžete pořádat o pomoc sociálního pracovníka na Odbroru sociálně-právní ochrani dětí (OSPOD).