Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Sestra má s manželem 4měsíční dítě. Hodně se hádali a nejsou schopni společného soužití. Její manžel nejeví o dítě sebemenší zájem, není schopný se mu chvíli věnovat a rodina není jeho prioritou. Nakonec mou sestru opustil, sestra je na mateřské a momentálně pobírá rodičovský příspěvek cca 7000 Kč/měsíčně.

Zaměstnání ztratila krátce před otěhotněním. Její manžel má plat 18 tisíc čistého a trvalé bydliště má nahlášené mimo Prahu. Žili spolu v bytě, který je ale napsaný na mou sestru, nájem spolu však platili na půl (celkem necelých 7000,- včetně poplatků avšak bez energií). Je nějaká povinnost částečně hradit nájemné, když jsou stále manželé i když je byt napsán na manželku? Pokud ano, zaniká tato povinnost po rozvodu? V případě, že by její manžel (bývalý manžel) přišel o zaměstnání, jakým stylem se řeší výživné? Prosím, jaká je vyživovací povinnost jejího manžela? Pokud vím nějakou vyživovací povinnost vůči manželce by měl mít a stejně tak vůči dítěti? Pokud jsem správně pochopil, životní úroveň manželů by měla být v podstatě stejná a dítě by se na ní mělo u obou manželů podílet. Rozvod plánují. Bere se u soudu v úvahu kdo žádost podal? Má to pak vliv na výši výživného? Exisujte výživné i na BÝVALOU manželku? Pokud není kvůli péči o dítě schopna pracovat? Byl bych Vám moc vděčný kdybyste mohl/a uvést přibližné částky výživného (na dítě, manželku, bývalou manželku) a jak to v takové situaci chodí. Kolikrát týdně nezodpovědný manžel bude mít právo dítě vídat? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud manželům vznikl společný nájem bytu manželi ve smyslu § 703 občanského zákoníku ("Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.") nebo ve smyslu § 704 občanského zákoníku ("Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství."). Právo společného nájmu manžely nevznikne k bytu služebnímu, k bytu zvláštního určení a k bytu v domech zvláštního určení. Skutečnost, že manželé spolu přestanou trvale žít po vzniku společného nájmu bytu manžely, již nic na charakteru společného nájmu bytu nemění.
Právo společného nájmu trvá, dokud nedojde k dohodě nebo k soudnímu rozhodnutí o jejich zrušení. Obsah práva společného nájmu bytu se rozvodem manželství nezmění, nelze však již použít ustanovení upravující práva a povinnosti manželů podle zákona o rodině (např. povinnost manželů vzájemně si pomáhat). Povinnosti spojené se společným nájmem bytu platí až do doby uzavření dohody či pravomocného soudního zrušení.
Pro placení nájemného platí, že oba manželé by se na něm měli podílet. V praxi je pak postup takový, že pokud nájemné prokazatelně hradí pouze jeden z manželů, je oprávněný po druhém manželovi zpětně žádat zaplacení podílu (tedy poloviny nájemného).
Pokud rozvedený manžel není schopen sám se živit, má právo na výživné rozvedeného manžela, a to až na dobu tří let od právní moci rozvodu (§ 92 a následující zákona o rodině).
Výživné na dítě i na rozvedeného manžela se určuje v závislosti na výši příjmu rodiče (povinného manžela). Pro určování výše výživného pro dítě platí obecná zásada, podle níž životní úroveň dítěte má být srovnatelná s životní úrovní vyživujícího rodiče. Orientační výši výživného pro dítě lze určit podle tabulek, které byly vytvořeny jako pomocný materiál.
Pro určení výše výživného se přihlíží zejména ke skutečnosti, kdo zapříčinil rozvrat manželství. Nepřihlíží se k tomu, kdo podal návrh.
Styk dítěte s otcem určí soud v součinnosti s orgánem sociálněprávní ochrany dítěte (OSPOD). Tuto skutečnost nelze ani odhadem určit dopředu - záleží na návrhu žalobce, stanovisku OSPOD a přístupu žalovaného.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.