Počet stránek ve webu: 43.110

1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (1 hlas)

Brzy budu rozvedena, soud 1. stupně již vyhlásil rozsudek, čekám pouze na písemné odůvodnění rozsudku a zaslání poštou. Rozvod zavinil manžel (což bude v odůvodnění uvedeno), který odešel od rodiny. Návrh podával on, já jsem vyjádřila souhlas, pokud se dohodneme i na rozdělení majetku, což se nestalo.

Do protokolu u soudu jsem opakovaně uvedla, že vlastníme stavební pozemek a byt v osobním vlastnictví. Vše je prokazatelně v SJM, nic nebylo darováno, ve vlastnictví před manželstvím apod. Že je mi jedno, zda dostanu byt či parcelu, navrhla jsem, ať se manžel rozhodne. Navrhla jsem i návštěvu mediátora, navrhla jsem, že dohodu sama sepíšu, navrhla jsem, aby dohodu sepsal on (je právník). Manžel se však za žádnou cenu nechce podělit, chce, aby vše zůstalo společné. Ani jeden v bytě nebydlíme, pozemek je také nevyužívaný. Oba bydlíme s jinými partnery v jiném městě. V našem bytě bydlí společně dva zletilí synové, kteří v místě bydliště i studují. Na bytě vázne hypotéka, kterou jsme vyřídili na jeho rekonstrukci (tj. ručíme bytem). Byt má vyšší hodnotu, proto jsem navrhla, že ten, komu připadne, převezme hypotéku (případně i s novým partnerem). Protože se manžel nechce přes nesporné výhody vyrovnat mimosoudně, budu muset podat další návrh - žalobu k soudu. Údajně s tím souvisí značné poplatky, za odhad, za poplatek soudu, aj. Když je zcela prokazatelné a v soudním spisu zapsáno, že manžel jakékoliv vyrovnání odmítl a rozvod zavinil, kdo bude tyto náklady v konečném součtu platit? Já jako žalobce, nebo nakonec oba napůl? Poradíte mi? Také bych ráda znala výši tzv. kolku. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Ano dle zákona o soudních poplatcích řízení o o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podléhá soudnímu poplatku 2000 Kč + 5000 Kč za každou nemovitou věc (viz položka 6 přílohy zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích). Tudíž lze předpokládat ve Vaší věci skutečně poměrně vysokou poplatkovou povinnost. Pokud SOP při podání návrhu neuhradíte, soud Vás k úhradě konkrétní částky vyzve.
Dle OSŘ by pak na konci řízení měly být veškeré náklady řízení (tedy i uhrazené soudní poplatky) vypořádány vzhledem k poměru úspěchu ve věci. Jsou i rozhodnutí, kde bylo stanoveno, že žádný z účastníkůnemá právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud k tomu uvádí v nálezu sp. zn. I. ÚS 1441/11, ze dne 22.09.2011, následující:
Základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.), nebo přiznání náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svých chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů (§ 143 o. s. ř.).
Použití § 150 o. s. ř. tedy nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem věci, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní individuální při.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.