Nadpracování státního svátku u nepravidelně rozvržené pracovní doby - povinnost zaměstnance?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
Odvěký spor ohledně svátku u nepravidelně rozvržené prac. doby. Páni právníci, přiznejte konečně, že pracovník v tomto režimu musí skutečně ve vyrovnávacím období fyzicky odpracovat více hodin než pracovník s jednosměnným režimem a pravidelně rozvrženou pracovní dobou (např. za období 7/17 až 12/17 to dělalo 48 hodin při 40 hodinovém pracovním týdnu – 6 svátků).
Za odpracovaný svátek je pracovníkovi vyplácen pouze příplatek (v podstatě „holá“ mzda), za neodpracovaný povinnost „nadpracovat“ v jiný den. U pracovníků se stálou měsíční mzdou tato zůstane v nezměněné výši. Pracovníci v nepřetržitém prac. režimu mají tuto nevýhodu kompenzovanou kratší týdenní prac. dobou a příplatkem za směnnost, pracovníci v jednosměnném režimu s nepr. rozvrženou prac. dobou – nikoliv. Pletu se? Jak pak mám rozumět ustanovení § 115 - v případě práce ve svátek má zaměstnanec především nárok na dosaženou mzdu za práci konanou ve svátek (bez jakéhokoli příplatku); ovšem současně má zaměstnanec nárok na náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo příplatek. Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období bez ohledu na to, na které dny připadnou svátky. V případě, že svátek připadne na den, který je pro zaměstnance podle rozvržení pracovní doby jeho pracovním dnem, mohou nastat dvě situace:
1. Zaměstnanci z důvodu svátku směna odpadla
Tato situace nastane v případě, kdy zaměstnanec má sice na den svátku podle rozvrhu směn rozvrženou směnu, ale v důsledku omezeného režimu práce nepracuje. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v pozdějším období.
Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, a zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce.
Zaměstnanci ve mzdové sféře, kterému z důvodu svátku odpadla směna, přísluší podle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Zaměstnanci v platové sféře, kterému z důvodu svátku odpadla směna, se podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí.
2. Zaměstnanec v den svátku pracuje
Zaměstnanci ve mzdové sféře, který ve svátek pracoval, za dobu práce ve svátek náleží podle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci v platové sféře, který ve svátek pracoval, náleží podle ustanovení § 135 zákoníku práce náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Místo náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek.
Pokud svátek připadl na den, který podle rozvržení pracovní doby není pro zaměstnance pracovním dnem, pak nemá svátek vliv na jeho pracovní dobu ani na výši jeho mzdy či platu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Nepravidelná pracoví doba a volno státní svátek - musí se napracovat, nadpracovat?