Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Pronajímám garsonku v Praze. Nájemník, který tam byl od 09/2013, odešel k 3.4. a hned od 4.4. se tam nastěhoval nový nájemník. Předání garsonky 4.4. jsem se nemohla zúčastnit osobně, byl tam partner s plnou mocí, vše ok, vrátil kauci nájemníkovi. Nový nájemník si garsonku prohlédl - viděl ji už předtím, smlouvu podepsal.

Po 1. noci mě kontaktoval, že jsou tam štěnice, je poštípaný, musel vyhledat pomoc a díky lékům, které snižují pozornost, nemůže 6 týdnů vykonávat své povolání. Žádá ušlý zisk a úhradu náhradního ubytování. Tu noc tam spala i jeho známá (měl tam bydlet sám) a oba chtějí náhradu škody za oblečení, které museli vyhodit. Bývalý nájemník neměl o existenci štěnic ani tušení, ale deratizaci zaplatí. Podle deratizátora jsou tam asi 2 měsíce, tedy za pobytu starého nájemníka. Chci se zeptat, jaká jsou moje práva coby pronajímatele. Starý nájemník mě o existenci štěnic neinformoval, při převzetí štěnice nebyly vidět a nový nájemník ode mě chce ušlý zisk v práci, náhradní ubytování a úhradu oblečení… Co můžu naopak požadovat po starém nájemníkovi? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2243 občanského zákoníku platí, že byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat. Nastěhuje-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká (§ 2244/1 občanského zákoníku).
Využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neodstraní (§ 2245 občanského zákoníku).
Přestože ve Vámi popsaném případě k nastěhování nájemce došlo, opustil byt pro jeho nezpůsobilost k obývání natolik brzy, že bude možné shora uvedená ustanovení občanského zákoníku aplikovat tak, jako by nájemce nastěhování odmítl. Z Vašeho dotazu předpokládám, že nájemce se do předmětného bytu dosud nevrátil.
V současné chvíli je Vaší povinností uvést byt do obyvatelného stavu. Poté se bude nájemce moci do bytu vrátit, přičemž již od okamžiku uvedení bytu do obyvatelného stavu bude nájemce povinen hradit Vám sjednané nájemné.
S ohledem na skutečnost, že v důsledku neobyvatelnosti bytu byl nájemce nucen vyhledat náhradní ubytování, je oprávněn se po Vás domáhat náhrady takto vzniklých nákladů. Totéž pak samozřejmě platí rovněž o vyhozeném oblečení (došlo-li však skutečně k jeho vyhození, resp. bylo-li nezbytné oblečení vyhazovat).
Co se týče další osoby, která byla postižena stejně jako nájemce, platí dle § 2272/1 občanského zákoníku, že nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli (to však samozřejmě neplatí, pokud si pronajímatel v nájemní smlouvě vyhradí právo odsouhlasit přijetí nového člena nájemcovy domácnosti). I v případě nájemcovy známé tak považuji nárok na náhradu za vyhozené oblečení za oprávněný.
Ve věci požadavku na náhradu ztráty na výdělku nájemce poukazuji na § 2962/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného (zde nájemce) se hradí peněžitým důchodem (tzn. pravidelnými platbami) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu (podle zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění).
V tomto ohledu Vám však doporučuji trvat na řádném prokázání uplatněného nároku nájemce. Přestože se jedná o otázku medicínskou, lze předpokládat, že nájemci byl lékařem předepsán lék ze skupiny tzv. antihistaminik, z nichž pouze některé léky mohou mít sedativní účinky (tj. že mírně ovlivňují vědomí pacienta, a to zejména v podobě určitého utlumení). Tyto léky se však zpravidla nepředepisuji na dobu delší než 2 týdny, příslušné léky se pak povětšinou aplikují večer (aby jejich případný tlumící efekt odezněl v průběhu spánku). V tomto ohledu Vám proto doporučuji trvat na předložení příslušné lékařské zprávy, popř. konzultovat závěry této lékařské zprávy s lékařským specialistou příslušné odbornosti.
Co se týče Vašich nároků proti bývalému nájemci, je v první řadě nezbytné poukázat na § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat pronajímateli byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. S ohledem na skutečnost, že v důsledku porušení této povinnosti bývalým nájemcem vznikla na Vaší straně povinnost k náhradě újmy současného nájemce, máte proti bývalému nájemci tzv. postih (neboli regres), tzn. že se po něm můžete domáhat nahrazení všeho, co v důsledku vlastní odpovědnosti uhradíte současnému nájemci a jeho známé (vycházet lze v této souvislosti z § 2917 občanského zákoníku).

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.