Dědědní družstevního bytu - nevlastní sourozenec, sourozenci
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 10. říjen 2017
Otec měl v 1. manželství syna, manželka brzy zemřela, ve druhém manželství jsem se narodila já. S bratrem jsme vyrůstali v jedné rodině, jemu ale zůstala v rodném listě jeho biologická matka. Otec 2016 zemřel. Ve SJM měl s mojí matkou družstevní byt, který automaticky přešel na moji matku.
Moje matka ještě měla chalupu, která nebyla součástí SJM (zdědila ji po svých rodičích). Chalupu prodala před otcovou smrtí a peníze má na účtě.
1. Kdo bude po smrti mojí matky dědit členská práva k družstevnímu bytu a peníze za prodanou chalupu?
2. Pokud bych to byla pouze já, nemůže bratr takové rozhodnutí soudně napadnout? Protože v případě, že by matka zemřela jako první a otec až po ní, družstevní byt bychom s bratrem dědili napůl a z peněz za chalupu by měl 1/4 z původní částky.
3. Pokud by bratr neměl na dědictví opravdu žádný nárok a já bych se rozhodla ho dobrovolně z bytu vyplatit, mohu vycházet z odhadu, který vznikne během dědického řízení, nebo by mohl bratr požadovat vlastního znalce, pokud by se mu odhadnutá částka zdála malá? Děkuji, Milena.
ODPOVĚĎ:
Pokud byl družstevní byt skutečně součástí SJM, tedy Vaši rodiče byli společnými členy družstva a společnými nájemci družstevního bytu, přešel členský podíl na Vaši matku, které měla být rámci dědického řízení uložena povinnost vyplatit Vás a Vašeho bratra celkem v hodnotě poloviny členského podílu v družstvu. Není tedy možné, aby v rámci dědického řízení zůstal byt matce, aniž by se s ostatními dědici vyrovnala.
K ot. 1) Členská práva k družstevnímu bytu po smrti Vaší matky budete dědit Vy (pokud tedy Vaše matka Vašeho bratra neosvojila pouze tzv. zrušitelně, kdy v RL zůstávají zapsání původní rodiče – v takovém případě by dědil i bratr)
K ot. 2) Bratr by nic soudně napadnout nemohl, jednak měl být Vaší matkou již vyplacen pokud jde o družstevní byt, jednak není možné argumentovat tím, že by dědil, kdyby rodiče zemřeli v opačném pořadí – čas je úmrtí je daná věc a nelze k tomuto takto přistupovat.
K ot. 3) Odhad, který se dělá v dědickém řízení je tzv. vyhlášková cena neboli cena úřední (požívá se téměř jen v dědickém a daňovém řízení), která nezohledňuje aktuální tržní cenu, proto z tohoto odhadu při vyplacení vycházet nemůžete. Je nutné vypracovat posudek na tržní cenu, která zohledňuje nabídku a poptávku v dané lokalitě.