Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

1977 bylo vydáno povolení ke generální opravě oplocení. Majitelé sousedních pozemků se potom dohodli, že na společné hranici každý postaví samostatnou polovinu oplocení a bude vlastnit tu polovinu, kterou postavil. Bylo by zajisté nejlepší, kdyby si každý postavil svoji polovinu na svém pozemku.

Ovšem oni se dále dohodli, že obě poloviny oplocení budou postaveny tak, aby hranice procházela středem podezdívek. Museli si tedy uvědomovat, že podezdívky budou stát zpola na vlastním pozemku a zpola na pozemku souseda. To je dodnes patrné i ze situace v terénu. Bývalí majitelé už nežijí a svoji dohodu neuzavřeli písemně. Současní majitelé pozemků jsou potomci. Aby se v budoucnu předešlo sporům, chtěli by vlastnictví potvrdit písemnou dohodou. Rozhrada je rozdělená, avšak uzavření dohody bude ztíženo tím, že celá rozhrada stojí na obou pozemcích. Připadá mi nesmyslné, abychom pozemky vzájemně zatížili právem stavby, které by časem mohlo způsobit více problémů než samotné ploty. Nebude snadné nalézt nekomplikované řešení. Nevím si s tím rady. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Řešení Vámi popsané situace se bude odvíjet od toho, zda mají současní vlastníci pozemků v úmyslu zachovat vlastnictví oplocení (tedy každý tu část oplocení, kterou budoval jeho právní předchůdce) nebo zda by byli ochotni vlastnickou strukturu změnit.
V prvém případě by si mohli vlastníci pozemků vzájemně písemně potvrdit, že souhlasí se zachováním současného stavu, tzn. že jim část sousedova oplocení na pozemku nevadí a zavazují se tuto stavbu respektovat). Určitou nevýhodou tohoto řešení je fakt, že se bude jednat toliko o závazkový vztah, který může být poměrně snadno rozvázán. Obdobným řešením, ovšem o vyšší kvalitě, je zřízení věcného práva, zde v podobě zřízení práva stavby (které ostatně v dotazu zmiňujete).
Aby byly vyloučeny eventuální budoucí spory pramenící z faktu, že na části pozemku je zřízena sousedova stavba, bylo by možné změnit vlastnictví plotů z výlučného vlastnictví jednoho ze sousedů na spoluvlastnictví obou sousedů. Za tímto účelem by mohli sousedé uzavřít vzájemnou darovací smlouvu, na jejímž základě by se každý soused stal polovičním spoluvlastníkem obou oplocení. Vzhledem k tomu, že oplocení není evidováno v katastru nemovitostí, mohla by být změna z výlučného vlastnictví na spoluvlastnictví provedena poměrně jednoduše. Výsledkem by byl stav, kdy by každý soused vlastnil ideální polovinu každého z obou oplocení, tzn. že oplocení by již nebylo stavbou stojící částečně na cizím pozemku. Nevýhodou tohoto řešení je skutečnost, že v rámci spoluvlastnického vztahu mohou mezi sousedy vzniknout nejrůznější spory (pramenící například z vynaložení nákladů na rekonstrukci oplocení apod.).


► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Generální oprava oplocení a vlastnictví plotu
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.