Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

1992 byly koupeny a řádně vyměřeny pozemky na 3 zahrady vedle sebe. 03/16 pozemek pod zahradami koupil jiný majitel a nechal si jej zaměřit, čímž se zjistilo, že naše zahrady jsou špatně vyměřeny a mají být posunuty o 2 metry na jednu stranu. Nyní soused zprava chce, abychom svůj plot o ty 2 m posunuli (bez zaměření).

Chci se zeptat, jak máme postupovat. Na příslušném pozemku máme stavbu - chatku na nářadí (musela by se zbourat) a ještě zapuštěný sklep (polorozbořený), který se neužívá. Musíme všechno na vlastní náklady odstranit my? Vyměřeny byly pouze spodní hranice zahrad. Bylo by správné nechat příslušné části znovu vyměřit? Kdo to bude hradit, my nebo soused? Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nově došlo k zaměření pouze spodních hranic předmětných zahrad, doporučuji Vám se zabývat (alespoň prozatím) výhradně touto hranicí pozemků.
Má-li Váš soused zprava zájem o posunutí plotu, musí tento svůj požadavek opírat o nějaký právní titul, typicky právě výsledky nového zaměření hranic pozemků. Bez nového zaměření hranic pozemků Vám nedoporučuji s plotem jakkoli manipulovat. Má-li Váš soused zprava zájem o vyjasnění skutečného průběhu hranic pozemků, může si objednat zaměření hranic pozemků u některé geodetické firmy (v takovém případě samozřejmě zaměření hranic pozemků uhradí Váš soused). Do doby, než dojde k novému zaměření hranic pozemků ze strany souseda vpravo, Vám doporučuji žádosti tohoto souseda nevyhovět.
Co se týče souseda, který vlastní pozemek při spodní hranici zahrad (tzn. toho souseda, který si nechal nově zaměřit hranice pozemků), předpokládám ze znění dotazu, že tento soused požaduje posunutí plotu na úkor Vaší zahrady, tzn. že novým zaměřením vyšlo najevo, že užíváte část sousedova pozemku (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi dále vycházet).
Pakliže vlastníte zahradu cca 25 let, přičemž při jejím zakoupení byla řádně zaměřena (a výsledky tohoto zaměření korespondují s vymezením zahrady v katastru nemovitostí), bylo by možné uvažovat o tom, že předmětnou část sousedova pozemku jste vydržela (tzn. že jste se stala na základě vydržení vlastnicí této části sousedova pozemku).
Pro vydržení pozemku (či jeho části) je zapotřebí, aby byl tento pozemek (či jeho část) po stanovenou dobu držen v dobré víře o tom, že držitel je vlastníkem tohoto pozemku (či jeho části). Vzhledem k tomu, že při užívání části sousedova pozemku jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, z něhož vyplývalo, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám, mohla jste být skutečně v dobré víře o tom, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám.
Dle § 1089/1 občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).
Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (zde vlastnické právo). Nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 občanského zákoníku).
Dle § 1090/1 občanského zákoníku se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
O pravou držbu (resp. pravost držby) se jedná tehdy, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 občanského zákoníku).
Pokud jste měla po celých 25 let za to, že předmětná část sousedova pozemku Vám náleží (jako část Vaší zahrady), přičemž jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, a pokud na Vaší straně po celých 25 let nevyvstala pochybnost o oprávněnosti držby části sousedova pozemku (tzn. pokud jste např. nebyla někým upozorněna na chybnost původního zaměření pozemků), bylo by skutečně možné uvažovat o tom, že po uplynutí prvních 10 let jste předmětnou část sousedova pozemku vydržela (a je tedy Vaším vlastnictvím).

Obdobné podmínky pro vydržení pozemku (či jeho části) byly nastaveny rovněž starým Občanským zákoníkem (účinným do 31. 12. 2013). Konkrétně platilo, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130/1 Občanského zákoníku) ;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134/1 Občanského zákoníku).

V současné chvíli se proto můžete se „spodním“ sousedem dohodnout na tom, že plot posunete dle jeho požadavku, anebo můžete tomuto sousedovi sdělit, že dle Vašeho názoru jste předmětnou část jeho pozemku vydržela a jedná se tudíž o Vaše vlastnictví. Pokud zvolíte variantu vydržení a v této věci nedojde mezi Vámi a „spodním“ sousedem k dohodě, bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (soud následně rozhodne o tom, zda k vydržení části sousedova pozemku došlo či nikoli).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.